4) Doprava a POPs Centrum dopravního výzkumu, v.v.i., Persistentní organické polutanty z dopravy - stav a vývoj. Kontakt: Doc. Ing. Vladimír Adamec, CSc.,
[email protected]
http://www.cdv.cz/
Pro stanovení emisí vybraných POPs byla použita Metodika pro stanovení emisí látek znečišťujících ovzduší z dopravy, která vychází z údajů o evidenci množství prodaných pohonných hmot. Po odečtení nedopravních zdrojů, tj. spotřeby v zemědělství, lesnictví, stavebnictví a armádě (týká se hlavně nafty), je množství prodaného paliva rozděleno pomocí přepravních výkonů mezi jednotlivé druhy dopravy: individuální doprava (ID), silniční veřejná osobní doprava (SOD), silniční nákladní doprava (SND), městská hromadná doprava autobusy (MHD), železniční doprava - motorová trakce (ŽD), vodní doprava (VD), letecká doprava (LD). Uvedené druhy dopravy jsou celkem rozděleny do 23 kategorií podle používaného paliva a vybavení katalyzátory. Z takto rozdělené spotřeby se poté kalkulují emise pomocí průměrných emisních faktorů. Pro každou z uvedených kategorií je použit průměrný emisní faktor (g.kg pal-1), který vychází z naměřených a statisticky zpracovaných hodnot. U vybraných kategorií silniční dopravy s velmi rozdílnými ročními kilometrickými proběhy se paralelně s výpočty spotřeby druhu dopravy, pomocí přepravních výkonů, kalkuluje spotřeba této kategorie z uvedených proběhů. Roční kilometrické proběhy jsou zadávány tak, aby odpovídaly výsledkům celostátních dopravních sčítání, která se provádí jednou za 5 let. Pro zpracování emisní inventury byly použity spotřeby jednotlivých pohonných hmot stanovené již zmíněnou metodikou a emisní faktory uvedené v tabulce 4.1, statisticky vyhodnoceny v databázi emisních faktorů a přepočtené z g.km-1 na g.kg-1. Emisní faktor polutantu je vždy uváděn v hmotnostním množství na jednotku energie (g.MJ-1), délky přepravy (g.km-1), hmotnosti spotřebovaného paliva, (g.kg-1) nebo výkonu motoru (g.kWh-1). Při výpočtech celkových emisí bylo vycházeno z průměrů pro každou kategorii dopravních prostředků. Emise z letecké dopravy nejsou součástí uvedené emisní bilance, neboť není znám podíl PAH na emisích uhlovodíků vzniklých spalováním leteckých paliv. Tab 4.1: Emisní faktory vybraných POPs produkovaných dopravou. Druh vozidla
PAH celkem
PCDD -1
PCDF
µg.km
pg.km
pg.km-1
Motocykly
131,64
10,3
21,2
Standardní benzínová vozidla
260,29
10,3
21,2
Benzínová vozidla splňující EURO standardy
143,84
-
-
1 277,44
0,5
1,0
Osobní vozidla na LPG
49,46
-
-
Benzínová lehká nákladní vozidla
378,11
10,3
21,2
Naftová lehká nákladní vozidla
1 601,16
0,5
1,0
Naftová těžká nákladní vozidla
241,86
3,0
7,9
Osobní dieselová vozidla
-1
1
Emise z dopravy jsou pouze částí celého systému inventarizace emisí v České republice (stacionárních i mobilních zdrojů), který koordinuje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). V průběhu let 2006 a 2007 došlo ke změně poskytovatele vstupních údajů o spotřebě pohonných hmot, na které produkce emisí přímo závisí. Do r. 2005 spotřebu paliv evidovala Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO). Od r. 2006 převzal zodpovědnost za tyto údaje Český statistický úřad (ČSÚ), za koordinace ČHMÚ. Na základě nových dat o spotřebě byla přepočítána celá časová řada od r. 2000 do roku 2006, nejen v dopravě, ale i pro všechny ostatní mobilní zdroje. ČSÚ provádí rozdělení spotřeby nafty a biosložek mezi zemědělství, silniční, železniční a vodní dopravu na základě vlastních statistických šetření. Tyto údaje slouží jako podklad pro vlastní výpočty emisí, které jsou počítány dle "Metodiky stanovení emisí látek znečišťujících ovzduší z dopravy" (schválená Ministerstvem dopravy ČR). Údaje o spotřebě paliv od ČSÚ se lišily od předchozích údajů ČAPPO, což způsobilo změny ve výsledcích výpočtů emisí. V únoru 2008, byly údaje o spotřebě paliv prohlášeny ze strany ČSÚ za definitivní. Proto by se v budoucnu již emise z dopravy zpětně měnit neměly. Metodika výpočtu emisí umožňuje provádět operativně změny v kategorizaci vozidel. V roce 2006 byly sloučeny emisí kategorie osobních a dodávkových automobilů, neboť nové osobní automobily se běžně prodávají jako dodávkové (kategorie N1), po vybavení přepážkou, kvůli odpočtu DPH. Dále byly sloučeny emisí kategorie linkových autobusů a autobusů MHD, vzhledem k nemožnosti oddělit spotřebu paliv linkových autobusů a autobusů MHD (často mají společného provozovatele v rámci integrovaných dopravních systémů (IDS). Do emisí z letecké dopravy nejsou zahrnovány tzv. emise z přeletů ČR. Následující tabulky pak uvádí celkové emise vybraných POPs produkovaných dopravou v České republice v letech 1993 – 2009. Emise PCDD, PCDF i PCB z dopravy se pohybují celkově řádově v miligramech. Nejvíce jsou produkovány staršími vozidly, nesplňující normy EURO. Sestupný trend v produkci těchto emisí dopravou je dán obměnou vozového parku především v individuální dopravě. Z databáze emisních faktorů COPERT není však možno vyčíst jsou-li tyto emise u starších vozidel vázány na tzv. halogenové vynašeče, nebo vznikají-li ze stopových obsahů chlóru v benzínu. Emisní faktory PCDD a PCDF jsou velmi nízké, řádově v pg.km-1, proto je pravděpodobný vznik tohoto minimálního množství i spálením paliv, která neobsahují halogenové vynašeče. Tento předpoklad podporuje i fakt, že součástí databáze jsou i emisní faktory naftových vozidel, kde se halogenové přísady nepoužívaly. Emise PCB byly měřeny na vozidlech se zážehovými motory, a proto jsou vykazovány pouze u individuální automobilové dopravy (ID).
2
Tab 4.2: Celkové emise PCDD v České republice (mg). Druh dopravy ID
Rok 1993 1995 1997 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 195,1 209,6 211,2 163,3 115,3 104,8 81,4
77,4
65,9
54,5
39,1
34,7
30,5
26,2
SOD
3,4
4,5
4,5
5,5
4,3
4,8
5,1
5,9
6,4
7,2
7,6
7,9
8,1
8,1
SND
17,9
32,9
45,8
37,0
11,4
12,8
13,6
15,9
17,3
19,9
20,8
21,6
21,5
23,1
ŽD
2,4
2,9
2,5
2,3
1,2
1,2
1,1
1,1
1,1
1,0
1,0
1,0
1,1
1,1
VD
0,3
0,4
0,2
0,3
0,1
0,1
0,0
0,0
0,1
0,1
0,1
0,1
0,1
0,1
219,1 250,3 264,2 208,4 132,3 123,6 101,2 100,4 90,7
82,7
68,5
65,3
61,3
58,6
Celkem
Graf 4.1: Celkové emise PCDD v České republice (mg).
mg 250
Celkové emise PCDDs v České republice Individuální automobilová Silniční veřejná
200
Silniční nákladní Železniční dieselová Vnitrostátní vodní
150
100
50
0
rok
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
3
Tab 4.3: Celkové emise PCDF v České republice (mg). Rok Druh dopravy 1993 1995 1997 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 ID
403,2 433,3 436,6 338,0 238,1 216,3 167,9 159,6 135,8 112,0 80,2
70,9
62,4
53,6
SOD
4,9
5,1
4,9
6,1
4,3
4,8
5,1
5,9
6,4
7,2
7,6
7,9
8,1
8,1
SND
32,8
61,3
84,5
80,0
11,4
12,8
13,6
15,9
17,3
19,9
20,8
21,6
21,5
23,8
ŽD
2,4
2,9
2,5
2,3
1,2
1,2
1,1
1,1
1,1
1,0
1,0
1,0
1,1
1,1
VD
0,3
0,4
0,2
0,3
0,1
0,1
0,0
0,0
0,1
0,1
0,1
0,1
0,1
0,1
Celkem 443,6 503,0 528,7 426,7 255,1 235,2 187,7 182,6 160,6 140,2 109,6 101,5 93,2
86,7
Graf 4.2: Celkové emise PCDF v České republice (mg).
mg 500
Celkové emise PCDFs v České republice Individuální automobilová Silniční veřejná
400
Silniční nákladní Železniční dieselová Vnitrostátní vodní
300
200
100
0
rok
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
4
Tab 4.4: Celkové emise PCB v České republice (mg). Rok Druh dopravy 1993 1995 1997 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 ID
169,00 192,4 218,8 224,4 235,0 240,5 243,6 265,7 264,6 260,0 253,8 263,8 253,4 246,0
SOD
0,30
0,4
0,3
0,4
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
SND
10,00 19,1
26,0
24,7
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
ŽD
0,10
0,1
0,1
0,1
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
VD
0,00
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
Celkem 179,40 212,0 245,2 249,6 235,0 240,5 243,6 265,7 264,6 260,0 253,8 263,8 253,4 246,0
Graf 4.3 : Celkové emise PCB v České republice (mg).
Celkové emise PCBs v České republice mg 300 250 200 150
Individuální automobilová Silniční veřejná Silniční nákladní
100 50 0
rok
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
5
Tab 4.5 Vznik a zdravotní rizika vybraných PAH produkovaných dopravou. Škodlivina
Způsob vzniku v dopravě
Zdravotní rizika
produkt nedokonalého spalování pohonných hmot
vznik nádorových onemocnění Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.
Benz(a)anthracen
produkt nedokonalého spalování pohonných hmot
poškození tkání s rozmnožovacími buňkami; studie na zvířatech naznačují, že expozice této látce vede také k poruchám krevního oběhového systému až k chudokrevnosti, výskytu plicních nádorů a při vstup orální cestou může zapříčinit vznik nádorů v játrech Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.
Benzo(k)fluoranthen
produkt nedokonalého spalování pohonných hmot, použité motorové oleje
studie na myších prokazují vznik kožních nádorů Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.
Chrysen
produkt nedokonalého spalování benzínu, nafty, leteckého benzínu a dalších fosilních paliv
vznik nádorových onemocnění, chromozomální mutace Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.
Dibenz(a,h)anthracen
výfukové plyny
oslabení imunity, změny v lymfatických tkáních až vznik nádorů s lokálním i systémovým charakterem, vznik rakoviny plic Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.
Ideno(1,2,3-cd)pyren
výfukové plyny, použité motorové oleje
vznik plicních nádorů Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.
Benzo(a)pyren
Tab 4.6 Celkové emise PAH v České republice (t). Rok Druh dopravy 1993 1995 1997 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 ID
6,1
7,1
8,5
9,2
13,4
15,1
16,3
19,4
21,5
25,2
25,8
27,1
27,3
27,9
SOD
0,2
0,2
0,2
0,3
0,6
0,6
0,7
0,8
0,9
1,0
1,0
1,1
1,1
1,1
SND
2,2
4,0
5,8
5,6
1,5
1,7
1,8
2,1
2,3
2,7
2,8
2,9
2,9
2,9
ŽD
0,2
0,2
0,2
0,2
0,1
0,1
0,1
0,1
0,1
0,1
0,1
0,1
0,1
0,1
VD
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
Celkem
8,8
11,6
14,8
15,3
15,6
17,5
18,8
22,4
24,7
29,0
29,7
31,2
31,3
32,0
6
Graf 4.4 Celkové emise PAH v České republice (t).
tuny
Celkové emise PAHs v České republice
32 28 24 20 16
Individuální automobilová Silniční veřejná Silniční nákladní
12 8
Železniční dieselová Vnitrostátní vodní
4 0
rok
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
7
ÚKOLY PLYNOUCÍ Z NIP POPs V rámci aktivity připravilo Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. pro MD reakci na zabezpečování úkolů plynoucích z Národního implementačního plánu Stockholmské úmluvy v ČR v rámci činnosti Rady Národního centra pro persistentní polutanty (POPs) za resort dopravy a také revizi Národního implementačního plánu v bodech konkrétních úkolů, u kterých Ministerstvo dopravy zodpovídá za plnění nebo ve spolupráci při plnění v následujícím znění. Tab 4.7: Revize Národního implementačním plánu – pracovní dokument.
Aktivita Výroba, dovoz a vývoz, použití, identifikace, označování, odstraňování, skladování a odstranění PCBs a zařízení obsahujících PCBs (Příloha A, část II)
Konkrétní úkol
Úkol pro rok 2010
2.4.1.1 Dokončit inventarizaci PCBs (kontaminovaná místa, staré zátěže) na celorepublikové úrovni.
Zodpovědnost: MŽP Krátkodobé akce s časovým Termín: XII/2010 horizontem do 3 let Spolupráce: všechny resorty Doprava: a) Produkce emisí PCB ze spalovacích procesů uvádí tabulka 4.4 a vývoj emisí od roku 1993 je také uveden v grafu 4.3. b) PCB jsou klasifikovány jako nebezpečné věci a musí být přepravovány podle dohody ADR. Klasifikovány jsou v třídě 9 jiné nebezpečné látky a předměty pod UN čísly UN 2315 bifenyly polychlorované, kapalné, UN 3432 bifenyly polychlorované, tuhé. Pro obě UN čísla platí zvláštní ustanovení 305 – látky nepodléhají předpisům ADR, pokud jsou v koncentraci nejvýše 50 mg/kg. c) V letech 1996 – 2000 byl řešen projekt VaV č. S 401/330/604 „Ochrana vod před negativními vlivy železničního provozu“, který mj. řešil stanovení obsahu PCB u 170 trafostanic v železniční dopravě - byly zjištěny nulové koncentrace obsahu PCB. Každoročně od roku 2001 řeší CeHO formou příspěvkových, resp. smluvních úkolů projekt s názvem Odborná podpora OODP MŽP v oblasti evidence zařízení a látek s obsahem PCB. Projekt se zabývá problematikou polychlorovaných bifenylů (PCB) z mnoha hledisek. Především od počátku roku 2002 CeHO zajišťuje plynulý chod inventarizace PCB v České republice. Tento proces zahrnuje příjem, verifikaci a zpracování listinné a elektronické podoby evidenčních listů zařízení a látek s obsahem PCB (Příloha č. 2 vyhlášky č. 384/2001 Sb., o nakládání s PCB) na adrese
[email protected] a vedení veřejně přístupných seznamů certifikovaných odběrářů (Manažerů pro vzorkování pro účely evidence zařízení a látek s obsahem PCB) a registrovaných laboratoří oprávněných k provádění analýz v rámci inventarizace PCB. Dále je zajištěna bezplatná distribuce unikátních vzorkovacích štítků, organizování a výuka na certifikačním a recertifikačním kurzu (jako příprava pro proces certifikace odběrářů) a telefonické či e-mailové konzultace k této problematice. Na základě údajů plynoucích ze zasílání evidenčních listů poskytuje CeHO ministerstvu dvakrát ročně aktuální výsledky inventarizace PCB (obvykle k 31.3. a 30.9. příslušného roku) a spolupracuje 8
s ČIŽP při jejích kontrolní činnosti v oblasti PCB. V roce 2008 CeHO zpracovalo návrhy na zajištění sběru dat v rámci Seznamů zařízení obsahujících PCB (§ 26 písm. b) zákona), která nepodléhají evidenci, podle § 27 odst. (9) zákona a Plánů odstranění PCB a odpadů PCB (§ 26 písm. a)zákona) a zařízení s obsahem PCB (§ 26 písm. c) a d)zákona) podle § 27 odst. (8) zákona. V letech 2008 a 2009 je také součástí řešení příprava podkladů pro novelizaci vyhlášky č. 384/200 Sb. tak, aby bylo její znění v souladu s aktuálním zněním zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. V neposlední řadě zahrnuje tento projekt také tvorbu a aktualizaci potřebných informací předpisů a dalších dokumentů z oblasti inventarizace PCB v ČR pod odkazem PCB / PCT na stránkách http://ceho.vuv.cz. Aktivita
Konkrétní úkol
Výroba, dovoz a vývoz, použití, identifikace, označování, odstraňování, skladování a odstranění PCBs a zařízení obsahujících PCBs (Příloha A, část II)
2.4.2.5
Dlouhodobé strategické cíle
Spolupráce: všechny resorty
Identifikovat nové zdroje POPs. Zodpovědnost: MŽP Termín: průběžně
Úkol pro rok 2010 Zahájit inventuru zdrojů a výskytu nově přijatých POPs v ČR včetně sledování existujících dekontaminačních zařízení z pohledu vytěkávání především organochlorových látek z volně loženého materiálu určeného k dekontaminaci. Zodpovědnost: MŽP Termín: průběžně Spolupráce: všechny resorty
V resortu dopravy nově přijaté POPs nevznikají. Dotýkat se může této problematiky pouze přeprava těchto látek, která je však řízena příslušnými předpisy (ADR, RID). Aktivita
Konkrétní úkol
Výroba, dovoz a vývoz, použití, identifikace, označování, odstraňování, skladování a odstranění PCBs a zařízení obsahujících PCBs (Příloha A, část II)
2.4.2.6
Dlouhodobé strategické cíle
Termín: XII/2010
Úkol pro rok 2010
Předložit aktuální situační Odstranit PCBs, odpady PCBs zprávu. a zařízení obsahující PCBs ve smyslu zákona č. 185/2001 Termín: XII/2010 Sb., resp. směrnice 96/59/ES. Zodpovědnost: MŽP Spolupráce: všechny resorty
Zodpovědnost: MŽP Spolupráce: všechny resorty PCB v dopravě, s výjimkou produkce ze spalovacích procesů, se podle nejnovějších informací již nevyskytují (oleje, maziva).
9
Aktivita Úniky látek vzniklých při nezamýšlené výrobě (vedlejších produktů PCDDs/Fs, HCB a PCBs) Krátkodobé akce s časovým horizontem do 3 let
Konkrétní úkol 2.6.1.3 Urychleně řešit problém produkce a nakládání s odpadním HCB a rizik spojených s přepravou a dopravou odpadů HCB.
Úkol pro rok 2010 Realizovat jednání mezi MŽP – MPO – Spolchemii a NC k dořešení této problematiky. T: červen 2010
Zodpovědnost: MŽP Termín: XII/2007 Spolupráce: MPO, MD V resortu dopravy HCB nevzniká. Dotýkat se může této problematiky pouze přeprava těchto látek, která je však řízena příslušnými předpisy (ADR, RID). Hexachlorbenzen je klasifikovaný v třídě 6.1 jako látka toxická pod označením UN 2729. Aktivita Úniky látek vzniklých při nezamýšlené výrobě (vedlejších produktů PCDDs/Fs, HCB a PCBs) Dlouhodobé strategické cíle
Konkrétní úkol 2.6.2.4
Úkol pro rok 2010 Dodat pro potřeby MŽP a NC závěrečnou zprávu
Provést měření emisních faktorů POPs z mobilních zdrojů s cílem zpřesnit emisní Termín: VI/2010 inventuru zejména nesilniční dopravy („off road“ - armáda, Spolupráce: MD zemědělství, lesnictví apod.). Zodpovědnost: MŽP Termín: XII/2009 Spolupráce: MO, MD, MZe
Touto problematikou se zabývá projekt VaV MD č. CG912-081-520 „Emise persistentních organických polutantů dopravy“ (2009-2010). Dílčí výsledky jsou ve výroční zprávě projektu za r. 2009, která je k dispozici u zadavatele. Aktivita
Konkrétní úkol
Úkol pro rok 2010
Úniky látek vzniklých při nezamýšlené výrobě (vedlejších produktů PCDDs/Fs, HCB a PCBs)
2.6.2.6
Dlouhodobé strategické cíle
Zodpovědnost: MD
Termín: VI/2010
Termín: 2009
Spolupráce: MD
Dopracovat evidenci výskytu nebezpečných látek v silniční a železniční dopravě.
Předložit informaci o aktuálním stavu řešení. Zodpovědnost: OODP MŽP
Je logické, aby za dopracování evidence výskytu nebezpečných látek v silniční a železniční dopravě zodpovídalo MD. Celková evidence výskytu nebezpečných látek v dopravě a jejich přepravy ale prováděna není. Jednotlivý přepravci těchto věcí po silnici se řídí předpisy ADR 10
a evidenci tak provádějí jednotlivě a průběžně v závislosti na přepravě. Stejně tak přeprava v rámci železnice centrálně prováděna není, přičemž velkým problémem je pronájem vagónů a v podstatě i dopravních cest řadě soukromým subjektům (evidence téměř neexistuje). V tomto roce podalo CDV návrh projektu do veřejné soutěže MV ČR v rámci Programu bezpečnostního výzkumu České republiky v letech 2010-2015 (BV II/2-VS), který by měl v případě přijetí řešit právě problematiku přepravy nebezpečných věcí, kdy jedním z výstupů bude metodika kvantifikace rizik plynoucích ze skladování, manipulace a přepravy nebezpečných věcí a postupy jejich minimalizace.
11
