Periodizace Podle způsobu získávání potrav • období přisvojovacího hospodářství (paleolit-mezolit)- sběr divoce rostoucích plodin, lov zvěře = doba kočovnictví; neexistuje zemědělství • období výrobního hospodářství (10 000 př.l.) - s příchodem neolitické revoluce; prvotní zemědělství a pastevectví - z lovce-sběrače se stává výrobce své potravy 2
Periodizace Podle materiálu, který lidé používali k výrobě nástrojů
• doba kamenná • doba bronzová • doba železná
3
Teorie o původu člověka • kreacionistická – biblické stvoření – člověk je vnímán jako Boží stvoření, které směřuje k vyššímu cíli
• evolucionistická – vychází z Darwinovy teorie postupného vývoje jednotlivých druhů – předpokládá, že lidský druh se pomalu vyvíjel ze zvířecích předků společných opicím a poloopicím, z nichž se vyčleňují primáti a později i člověk 4
• antropologie = věda o původu a vývoji člověka • antropogeneze = proces vzniku, utváření a vývoje člověka jako bytosti biologické a společenské • sapientace = rozvoj mozku, myšlení a psychiky, společenský způsob života
• antropoidní opice (lidoopi) a člověk se vyvinuli ze společných předků → na konci třetihor se vývojová větev štěpí na větev směřující k
k dnešním lidoopům
k člověku
(gorila, orangutan, šimpanz)
5
• hominizace (polidštění) – podílely se na ní jak biologické, přírodní, sociální, tak i kulturní faktory – znaky hominizace: » napřimování postavy + chůze po zadních končetinách » palec v opozici (uchopování a zhotovování jednotlivých nástrojů) » vývoj lebky (mizení nadočnicových oblouků, vytváření čela,…) » růst objemu mozku » vznik řeči 6
Předchůdci člověka • Ramapithecus (před 16-8 mil. lety)
– výška: 100-110 cm – pohyb zčásti po dvou, klátivá chůze – v malých tlupách, vegetarián – Indie, v. Afrika, Čína, Evropa
• Australopithecus (před ř-č mil. Lety)
– výška: 120-125 cm – téměř vzpřímený – několik samostatných poddruhů (robustus, africanus,..) – v malých tlupách; živil se sběrem plodů – jednoduché nástroje (větve, klacky, kosti) – v. a j. Afrika 7
ROD HOMO • Homo habilis – člověk zručný – – – – –
před 2,5-1,5 mil. lety výskyt: Etiopie, Tanzánie (olduvajská rokle) výška: 120-175 cm artikulované zvuky vzpřímená postava; klenuté chodidlo; zdokonalení stavby ruky – všežravec – vědomé používání a zhotovování nástrojů
8
ROD HOMO • Homo erectus – člověk vzpřímený – mezi 2 mil. – 200 000 lety – výskyt: v. Afrika, Sumatra, Jáva, Čína, Německo, Maďarsko, Přezletice u Prahy – výška: 160-165 cm – výroba hrubě opracovaných kamenných nástrojů – vyspělejší formy = opočlověk (Pithecantropus, Sinanthropus) – několik forem blíže určených podle místa nálezu – Čína: H.E. Pekinensis – Německo: H.E. Heidelbergensis
– používání pěstních klínů 9
Homo erectus – bydlel v jeskyních nebo v jednoduchých příbytcích – ve větších tlupách – lov větší zvěře – dorozumíval se zvuky a posunky – samostatné myšlení – kanibalismus
– v tomto období vrcholí proces hominizace
10
ROD HOMO • Homo sapiens – člověk rozumný (pračlověk) – – – –
před 350 tis. lety vyvinul se v z. Evropě z Homo erectus rychlý proces sapientace 2 poddruhy – H.S. stenheimensis – H.S. neandertalensis (Neanderthal u Düsseldorfu)
– výskyt: j. Francie, Afrika, Asie, jeskyně Kůlna, jeskyně Šipka u Štramberka, Gánovce na Slovensku
– pohřbíval mrtvé → představa o posmrtném životě (předměty v hrobě) – rozdělával oheň; nástroje z pazourku; kombinované nástroje ze dřeva a kamene 11
ROD HOMO • Homo sapiens sapiens - člověk současný – – – – – – – – – – –
- člověk dnešního typu v Evropě před 40 000 lety Francie: Cro-Magnon (Kromaňonec) výška: 170-180 cm; váha asi 80 kg dlouhá a velká lebka; brada vysunutá dopředu lovil větší zvířata (lovec mamutů) ve větších tlupách (30 členů) zhotovoval zbraně – oštěpy, kopí, kyje, pěstní klíny dorozumívá se řečí; používá lidský důmysl počátky prvotního umění (kresby, sošky) pohřbíval mrtvé (v hrobech šperky, zbraně) obydlí mírně zahloubená v zemi výskyt: Mikulov, Dolní Věstonice, Pavlov, jeskyně Macocha, Barca u Košic
12
• před 35 000 lety přibývají nálezy náboženskouměleckých projevů – vyrývání do mamutích klů, kostí, kamene – figurky žen – venuše (Věstonická venuše) = kult matky a plodnosti – jeskynní obrazy zvířat (Altamira ve Španělsku, Lascaux ve Francii) – V mladším paleolitu také dochází k vývoji lidských ras. Rozdíly mezi nimi jsou výsledkem dlouhého vývoje v různých přírodních a klimatických podmínkách, které vedly ke značným kulturním odlišnostem. • europoidní (bílá) • negroidní (černá) • mongoloidní (žlutá)
13
• kamenné nástroje byly zhotovovány zejména z pazourku (štípal se – nože, dláta,..) • do některých oblastí se musel pazourek dopravovat → důkaz pohybu na velké vzdálenosti a raného výměnného obchodu • lovili se mamuti – život ve velkých tlupách • muži lovili, ženy a děti se věnovaly kořínkům a plodům
14
MEZOLIT – mladší čtvrtohory (holocén) – je to období mezi koncem paleolitu a počátkem neolitu především v Evropě – doba meziledová → ústup ledovce → oteplení, zvýšení hladiny moří → velká zvěř vyhynula – mezolit trval v různých částech světa různě dlouho, vždy do doby, než lov a sběr přestaly být jediným zdrojem obživy – rozsáhlé pralesy → rozšíření lesní zvěře → lovci již neputovali za velkými stády na velké vzdálenosti, nyní lovili menší zvířata (jeleni, medvědi, bobři, ryby,…) = rozpad velkých tlup na menší skupiny – pomocníkem při lovu se stává pes 15
NEOLIT • • • •
Přední Východ: 10 000-8 000 př.l. Evropa: 6 000-3 500 př.l. Dálný Východ: 8 000 př.l. vrcholí přechod přisvojovacího hospodářství v produktivní hospodářství = člověk si sám vyrábí potraviny = neolitická revoluce • „1. společenská dělba práce“ = oddělení cílevědomého zemědělství od sběru a lovu 16
NEOLIT • možnost pěstování rostlin (obilovin, luštěnin) objevili lidé nezávisle na sobě na několika místech na světě – 10.-8. tis. př.l. – Úrodný půlměsíc (jižní část Malé Asie, syropalestinská oblast, Kurdistán, jižní pobřeží Kaspického moře) – pšenice, ječmen, hrách, ovce, kozy, vepři, hovězí dobytek – Dálný Východ – rýže, proso, chov vepřů – Evropa – Amerika (5. tis. př.l.) – vyvíjela se samostatně (fazole, tykve, kukuřice, brambory,..)
17
NEOLIT • ZNAKY – usedlý život (větší bezpečí; lepší obživa díky výrobě potravin) – lidé se dožívají vyššího věku → prudký nárůst populace – vedle lovu zvířat domestikace (ochočování) – ovcí, koz, vepřů, hovězího dobytka – lidé umí využívat mléko – pěstování obilovin, textilních rostlin (len) – díky nárůstu počtu lidí – hledání nových území, aby se všichni uživili – pole se rychleji vyčerpávala → hledání nové půdy – půda nejčastěji získávána žďářením a mýcením lesů 18
NEOLIT – rozvoj řemeslné výroby, výroba nástrojů a ostatních potřeb – – – – – –
nádoby k uskladnění zrní, mléka, vody = keramika sekery, srpy, mlýnky na obilí hák (rádlo) předení, tkaní využití tažné síly zvířat technika broušení kamene
– společenské vztahy – rodová společnost: sdružování v rodové svazy = kmeny – společná práce, majetek – matriarchát
– náboženské představy – pohřbívání mrtvých (v hrobech zbraně, ozdoby, nádoby s potravinami) – kult mrtvých 19
NEOLIT
• vznik neolitických sídlišť = vesnice – domy z kamene, hlíny, sušených cihel, dřeva – obilí ukládáno do zahloubených sil – produkce sloužila vlastní spotřebě – naleziště: Bylany u Kutné Hory, Mohelnice na Moravě – vznik hradišť – opevněných vesnic, jako ochrana před nepřáteli
20
CHALKOLIT (doba měděná) • na Předním východě: 6. tis. př.l. • zatímco v Evropě neolitičtí zemědělci obývali poměrně malé vesnice, na Předním Východě se vesnice rozrůstaly, mají městský charakter • závlahové zemědělství • rozvoj metalurgie (získávání kovů) z rud a jejich další zpracování → především měď (i když hlavním materiálem zůstával kámen) • vynález skla, oradla (tažené dobytkem) • výroba s přebytky = růst sociálních rozdílů = počátky směny a obchodu (jantar, měď, zlato, sůl, kožešiny, dobytek, obilí) 21
ENEOLIT • stále převaha kamenných nástrojů (nedostatek nalezišť měděných rud) • pomalejší růst výroby díky drsnějšímu klimatu • řidší osídlení = sídla mají stále vesnický charakter • měď až ve 4. tis. př.l. • přesto řada nových kultur
22
ENEOLIT • dálkový obchod – měď, jantar od Baltu; tvrdý štěpný kámen z hlubinných dolů • megality = kamenné památky (velké kameny) → souvisí s pozorováním astronomických jevů → kalendář v krajině – dolmeny – menhiry (Carnac ve Francii, Stonehage v j. Anglii) 23
ENEOLIT • kultura nálevkovitých pohárů – od Nizozemí po Ukrajinu; v Čechách na severu – počátky metalurgie
• kultura kanelované keramiky (4. tis. př.l.) – Morava, jz Slovensko, Rakousko, Maďarsko – kanelura = žlábkování na stěně nádob
• kultura se šňůrovou keramikou (3. tis. př.l.) – indoevropské kmeny – mnoho pohřebišť
• kultura zvoncovitých pohárů (3. tis. př.l.) – neindoevropské kmeny 24
• období přechodu od neolitu k eneolitu a době bronzové = počátek formování indoevropských kmenů (z východní Evropy) – Keltové – do stř. a záp. Evropy – Italikové – v Itálii – Germáni – v sev. Evropě
25
DOBA BRONZOVÁ • v Mezopotámii kolem r. 3 500 př.l. • ve stř. Evropě 1 900-700 př.l. • zásadní zlom = používání kovů → především bronzu (slitina mědi a cínu) • bronz je snadno tavitelný kov, který je tvrdší než měď • nerovnoměrnost vývoje závislá na ložiskách mědi a cínu 26
DOBA BRONZOVÁ Přední východ (4. tis. př.l.) • pokroky v zemědělství • zavlažovací systémy • vznik nejstarších civilizací
Evropa (3. a 2. tis. př.l.) • horší přírodní podmínky • hůře obdělávatelná půda • málo ložisek mědi
27
DOBA BRONZOVÁ • zemědělství = stále hlavní zdroj obživy – pšenice, oves, žito, hrách, boby – chov dobytka, ovcí, koz, vepřů, koní, kura domácího – využívá se maso i mléko – úprava a konzervace potravin, drcení obilí – využití kvašení (víno, ocet,..); nasušování, nasolování potravin
28
DOBA BRONZOVÁ • „2. společenská dělba práce“ = oddělení řemesel od zemědělství (hutnictví, kovolitectví, kovotepectví, hornictví,..) • tavení rud pomocí dřevěného uhlí (měď, cín, olovo, stříbro) • bronzové srpy, sekery, zbraně (meče, kopí, dýky), ozdobné předměty (jehlice) • hrnčířství – hrnčířský kruh (Palestina, Mezopotámie, Egypt) • textilní výroba – – – –
len (Egypt) bavlna (Indie) vlna (Mezopotámie) hedvábí (Čína)
• rozdělení obyvatel podle majetku 29
DOBA BRONZOVÁ • opevněná sídliště plní funkci správních a výrobních center • Přední východ+Egypt+Egejská oblast = nejstarší státy X v Evropě zatím ne • polyteismus = zbožšťování přírodních jevů • oběti zvířat i lidí (rituální kanibalismus) • spojování rodů v kmeny – v čele kmenoví náčelníci 30
starší doba bronzová (1 900-1 500 př.l.)
• únětická kultura (Únětice u Prahy) – naleziště od Německa po Slovensko – rozvinuté zemědělství – dovoz mědi (z Alp) a cínu (z Krušných hor) – kostrové hroby – ve skrčené podobě – knížecí mohyly – bohaté – bohatá keramika, propracované šperky
31
střední doba bronzová (1 500-1 200 př.l.)
• mohylová kultura – pohřbívání do mohyl (miniaturní pyramidy) – pastevci původem z východu, zejména z Maďarska – hroby kostrové i žárové – naleziště: Plzeňsko, Českobudějovicko – nové zbraně: dlouhé bronzové meče
32
mladší doba bronzová (1 200-700 př.l.)
• kultury popelnicových polí – naleziště od Německa po Ukrajinu – převážně zemědělci – žárové pohřbívání → popel ukládán do keramických nádob – časté války (díky nárůstu populace)→ velká opevněná sídliště (hradiště) – velké kmenové celky = sociální diferenciace – aristokracie – nové výrobky: zbroj, přilby, pancíře, nádobí 33
DOBA ŽELEZNÁ • v Malé Asii od r. 1 500 př.l. = objevení metalurgie železa • v Evropě kolem r. 700 př.l. – díky Skythům, kočovníkům z Černomoří • těžba a zpracování železné rudy měly velký vliv na urychlení společenského vývoje → železo nebylo tak vzácné jako bronz → dostupnější železné nástroje → větší efektivita zemědělské výroby → růst bohatství ve společnosti • růst moci kmenových náčelníků díky častějším válkám (bojové dvoukolové vozy tažené koňmi) 34
DOBA ŽELEZNÁ • způsob obživy: stále převažuje zemědělství a chov dobytka • mýcení lesů; vysoušení bažin = nová půda = růst zemědělské výroby • náboženství – antropomorfismus (víra v bohy podobné lidským bytostem, př. bůh úrody,..) – svatyně, obětiště, rituální předměty – kněží = druidové 35
halštatské období (700-400 př.l.) • starší doba železná • podle naleziště Hallstatt u Salzburgu v Rak. – bohaté sídlo díky solnému dolu – sůl byla žádaným obchodním artiklem • výskyt tohoto kulturního okruhu od Francie po Karpatskou kotlinu a sz. Blakán – patrné rozdíly mezi oblastmi • kmenoví náčelníci sídlili v opevněných hradištích • růst majetkových rozdílů – náčelník, jeho družina (velmoži sídlící na hradištích) = stratifikace 36
halštatské období (700-400 př.l.) • bohatství bráno i na onen svět (jídlo, nádoby, zbraně) + zemřelí uloženi na válečných vozech do země • keramika zdobena geometrickými motivy • obchod s antickým světem – Středomoří (nálezy řeckých a etruských výrobků) • v jz. Německu aj. Francii se formují Keltové (Galové) • v. Čechy a s. Morava = kultura slezskoplátenická • stř. a sz. Čechy = Bylanská kultura 37
laténské období (400-0 př.l.) • mladší doba železná • podle naleziště La Téne ve Švýcarsku – keltská vojenská stanice
• přelom 5. a 4. st. př.l. = období velkého rozmachu Keltů (z přelidněných oblastí + touha po kořisti) – na jih přes Alpy do s. Itálie (r. 387 př.l. dobyli Řím – spokojili se s výkupným) – do Podunají, na Balkán, do Malé Asie – dorazili i na britské o. – na sever do úrodných oblastí Čech, Moravy a Slovenska 38
laténské období (400-0 př.l.) • v Čechách kmen Bójů – podle tohoto kmen pojmenována naše země „BOJOHÉMIA“
• na Moravě kmen Volků • Keltové v Čechách zanechali památku v podobě zeměpisných názvů – ISARA (Jizera) – AGARA (Ohře) 39
laténské období (400-0 př.l.) • Keltové si budovali opevněné osady – OPPIDA – – – –
centra řemesel a obchodu; sídla velmožů žilo v nich až několik tisíc obyvatel měla vstupní brány; síť ulic; zásobování vodou největší oppidum u nás: Závist u Zbraslavi (170 ha)
• při obchodu se platilo zlatými a stříbrnými mincemi, které si Keltové sami razili (duhovky,..) • Keramika vyráběna na hrnčířském kruhu • Šperky ze zlata, stříbra, bronzu, železa, skla • Používali pilu 40
laténské období (400-0 př.l.) • Nejvyšší trest pro Kelty = vyloučení z náboženství • Keltové si nevytvořili vlastní stát → neodolali nájezdům Germánů a Římanů • Keltská kultura nejdéle přetrvala v záp. Evropě (Francie, Belgie, Británie, Irsko, Walles)
41
laténské období (400-0 př.l.) • Skythové • v době železné na Balkáně a v sev. Černomoří • Styky s řeckou kulturou • íránského původu • v 8.-7. st. př.l. vytvořili vojenský kmenový svaz • úspěšné boje s Peršany (Dareios I.) • koncem 3. st. př.l. donuceni Sarmaty stáhnout se na Krym (tam až do 3. st. n.l.)
• Thrákové • • • •
na území dnešního Bulharska 5. st. př.l. – kmenové království 4.-1. st. př.l. – samostatnost 1. st. př.l. – pod římskou nadvládou • v Thrácii bohatá naleziště rud → rozvoj metalurgie
42
DOBA ŘÍMSKÁ A STĚHOVÁNÍ NÁRODŮ • doba římská: 0 – 400 n.l. v oblastech Evropy, které nebyly součástí římské říše (za opevněnou hranicí římského impéria – za limes romanus = rýnsko-dunajská hranice) • velký vliv římské kultury • období velkého rozmachu Germánů (Teutonů) • původní oblast osídlení Germánů: – jižní Skandinávie (Dánsko: Jutský pol. + severoněmecké oblasti
• původně byli Germáni zemědělci a pastevci, později válečníci = žili z kořisti • úpadek řemesel = zapomněli výrobu keramiky na hrnčířském kruhu → řemeslné výrobky pro ně vytvářeli podrobené kmeny – Keltové !!!
43
DOBA ŘÍMSKÁ A STĚHOVÁNÍ NÁRODŮ • růst bohatství z válečných výprav měl za následek prohlubování rozdílů v germánských kmenech → bojovnická vrstva v čele s mocnými náčelníky • žárové i kostrové pohřby • drobné germánské kmeny se postupně spojovaly v silné kmenové svazy – Alamani, Frankové, Sasové, Langobardi, Vandalové, Gótové
• útoky na římské provincie kvůli jejich bohatství • v prvních dvou staletích se Římanům dařilo útoky odrážet, avšak od 3. st. n.l. pronikají Germáni stále hlouběji na římské území a od 5. st zakládají samostatná království 44
DOBA ŘÍMSKÁ A STĚHOVÁNÍ NÁRODŮ • na území Čech: Markomani (náčelník Marobud) • na území Slovenska: Kvádové • Germáni používali písmo o 24 znacích = posvátné runy, což byly tajemné znaky s kouzelnou mocí a silou. Nesloužilo k dorozumívání, ale k zaklínání a nábož. obřadům. • Markomanské války (166-180 n.l.) – s Římany → pronikání Germánů do sev. Itálie – odraženi císařem Marcem Aureliem – Římané budovali předsunuté římské opěrné stanice s legiemi za sev. hranicí impéria (Děvín na Slovensku, Mušov na Moravě,..) 45
DOBA ŘÍMSKÁ A STĚHOVÁNÍ NÁRODŮ • od pol. 4. st. n.l. se do Evropy postupně stěhují kmeny turskotatarských Hunů z vých. Asie díky rozpínavosti čínské říše a výbojné povaze Hunů • Hunové r. 451 poraženi na Katalaunských polích • po smrti hunského vůdce Attily (Bič boží) r. 453 = zánik hunské říše • díky tlaku Hunů se do stř. Evropy sunou Avarové a Maďaři • doba stěhování národů = 4. - 6. st.n.l. 46
