ZPRAVODAJ MĚSTA PLZNĚ ROČNÍK XX červen 2015
Senior Expres
Stadion
Živá ulice
strana 3
strana 5
strana 7
využívá stále více starších lidí
ve Štruncových sadech byl otevřen před 60 lety
letos nabídne stovky umělců
Peníze z přestupu hráčů dostane město
Představitelé sportovních klubů podepsali na magistrátu memorandum Kluby FC Viktoria Plzeň, HC Plzeň 1929 a Házená Plzeň, které svými výkony získávají prestižní ocenění a vychovaly a vychovávají řadu vynikajících sportovců, budou v následujících čtyřech letech odvádět do městské pokladny peníze z přestupní ceny svých hráčů. Zástupci sportovních klubů o tom podepsali v květnu na plzeňském magistrátu memorandum. Město získané prostředky použije výhradně pro rozvoj a výchovu talentovaných dětí a mládeže a handicapovaných sportovců. „Je to poprvé v historii, kdy se tak úzce propojily respektované sportovní subjekty a město,“ vysvětluje mluvčí magistrátu Eva Barborková. Podpis memoranda bere FC Viktoria jako další potvrzení mimořádně úspěšné spolupráce mezi klubem a městem. „Pevně věřím, že budoucí příspěvky z přestupů hráčů pomohou rozvoji mnoha mladých talentů nejrůznějších sportovních odvětví.
Jsme hrdí na to, že můžeme i touto cestou ukázat výjimečnost spojení mezi Plzní a fotbalovou Viktorií,“ uvádí Adolf Šádek, statutární ředitel FC Viktoria Plzeň. „Jako klub máme určitě dlouhá léta jeden z nejnižších rozpočtů v celé extralize. Musíme umět hospodařit s málem a daří se nám to. Na rozdávání určitě nemáme. Přesto si myslím, že v Plzni musíme všichni táhnout za jeden provaz. Peníze vydělané profesionálním sportem lze účinně vrátit těm, kteří v životě či sportu neměli tolik štěstí nebo stojí na počátku své kariéry,“ říká Martin Straka, generální manažer HC Škoda Plzeň. Martin Šafránek a Pavel Drobil, jednatelé Házené Plzeň, považují memorandum za skvělý nápad. Shodují se, že se konečně našla jiná forma poděkování městu nežli slovní a výsledková a navíc sloužící k rozvoji talentované mládeže a handicapovaných sportovců.
Memorandum, které už platí, upravuje přesně příspěvky sportovních klubů. FC Viktoria se v něm zavazuje, že poskytne peněžní prostředky ve výši jednoho procenta z čisté přestupní ceny každého hráče, který byl registrován v období mezi 6. a 18. rokem věku po dobu minimálně jednoho roku v Registračním systému Fotbalové Asociace České republiky jako kmenový hráč FC Viktoria a který za dobu účinnosti memoranda přestoupil z FC Viktoria do jiného klubu, ať v tuzemsku nebo zahraničí. Jedno procento z přestupní ceny každého svého registrovaného hráče poskytne také HC Plzeň 1929. V případě Házené Plzeň to jsou tři procenta z přestupní ceny každého hráče, jenž byl registrován u klubu SSK Talent a který za dobu účinnosti memoranda přestoupil do jiného klubu v České republice nebo zahraničí. (red)
Radnice podpoří koncert místních legendárních kapel Bigbít – Plzeň sobě, takový má podtitul zakončení festivalu Živá ulice, během něhož se 23. srpna na náměstí Republiky představí plzeňské legendy. Na dvou scénách zahrají Burma Jones, Katapult, Odyssea či Semtex, skupiny, které ač jsou velmi známé, ještě nikdy pohromadě nevystupovaly. „Snažíme se, aby byla Živá ulice festivalem nadregionálního významu, aby byla multižánrová, a věříme, že
Cenu 1. června získal Rudolf Battěk Filozof, sociolog a bývalý politik Rudolf Battěk dostal in memoriam Cenu 1. června, kterou uděluje město Plzeň. Převzala ji jeho vnučka Ester Glasová. Během pražského jara byl poslancem České národní rady a aktivistou Klubu angažovaných nestraníků, za normalizace ho ale komunistický režim odstavil z politických funkcí a pronásledoval. V roce 1989 po sametové revoluci se stal politikem obnovené Československé sociální demokracie a předsedou Sněmovny lidu Federálního shromáždění, působil též jako publicista a politolog. Cena byla předána při slavnostním zasedání Zastupitelstva města Plzně 1. června 2015 jako vzpomínka na veřejné vystoupení Plzeňanů proti totalitnímu režimu v roce 1953, respektive proti měnové reformě. Uděluje se zejména za významný přínos k objasnění a prosazení principů demokracie, svobody a spravedlnosti a za důslednou obhajobu lidských práv a svobod prostřednictvím tisku, rozhlasu a televize. (red)
se nám to daří. Myslíme však na to, že jsme festivalem města, a proto na Živé ulici vždy měly a budou mít plzeňské kapely dveře otevřené. Jen letos na něm zahraje přes 30 plzeňských kapel, tvoří tak přibližně jednu třetinu všech koncertů,“ říká Jakub Vedral, ředitel festivalu Živá ulice. Na uspořádání koncertu plzeňských legend schválili zastupitelé města Plzně dotaci ve výši 190 tisíc korun. Hudební
dramaturgii koncertu sestavili Jiří Sláma, Míša Leicht a Jan Košťál. Moderátorem akce bude hudebník Míša Leicht, jehož kapela COP působí na plzeňské scéně více než 35 let. Mezi hosty, které si pozve v průběhu dne k sobě na pódium, budou například legendární rockový DJ Petr Březina, Ladislav Rott, divadelník Přemek Kubišta, zpěvák a kytarista Jaroslav Samson Lenk, režisér a milovník přírody Václav Chaloupek. (red)
Plzeňská zoologická a botanická zahrada otevřela unikátní expozici jedovatých plazů, která se jmenuje Království jedu. Foto: Martin Pecuch
ROZHOVOR
Jiří Trávníček: Královstvím jedu jsem si splnil klukovský sen Království jedu se jmenuje nová expozice v plzeňské zoologické a botanické zahradě, která představuje nejjedovatější hady světa a vznikla ze starého pavilonu bývalé šlechtitelské stanice skotu. Budovala se přes půl roku nákladem zhruba tři miliony korun a přispělo na ni i město Plzeň. Pro veřejnost je otevřená od 29. května. „Nebudou v ní však jenom hadi, ale například i žáby nebo drobní savci a ptáci,“ upozorňuje ředitel zoologické a botanické zahrady Jiří Trávníček. Které plazy návštěvníci uvidí? Expozice je rozdělena do několika částí a přináší pohled na 12 druhů jedovatých hadů čtyř kontinentů, kteří jsou v jedenácti teráriích. V těch jsme se snažili vytvořit téměř autentické prostředí, ve kterém plazi žijí. Takže tam je originální písek i rostliny. Austrálii, ve které žijí vůbec nejjedovatější hadi na světě a je jich tam tisíc až jedenáct set druhů, zastupuje smrtonoš zmijí a taipan velký. Afriku pak mamba černá a kobra červená, plivající had. Z amerických plazů se mohou návštěvníci podívat třeba na křovináře ostnitého či němého. A v expozici z Asie je například kobra královská, která má nyní čtyři metry.
Dorůstá až do pěti metrů a říká se jí lovec hadů, protože se jimi živí. Co jí v plzeňské zoo naservírujete a co ostatním exemplářům? Náhradní potravu, speciální směs. Jinak to bude klasika, myši a potkani. Nehrozí návštěvníkům nějaké nebezpečí? Rozhodně ne. Terária jsou zabezpečena podle nejpřísnějších bezpečnostních kritérií. Všechno je za nerozbitnými skly a zajištěno speciálními zámky. Navíc se o hady budou starat špičkoví chovatelé Aleš Zíka, a otec a syn Dohnalovi. Starší z nich je zároveň předsedou karlovarského klubu teraristů. Některé exempláře nám do expozice zapůjčil zmíněný klub. Osobně jsem moc rád, že se nám podařilo takové odborníky získat. Ale kdyby náhodou, séra proti uštknutí máte? Jsou v ústavu hadích sér v Praze a docent Jiří Valenta, český odborník na hadí uštknutí, je připraven kdykoli pomoci. Ale neobávám se, že bychom něco podobného museli řešit. Za posledních čtyřicet let jsou v České republice, tuším, zaznamenána dvě úmrtí po hadím jedu.
Na snímku Jiří Trávníček s irbisem. Foto: Jaroslav Vogeltanz Mají české nebo světové zoologické zahrady podobné expozice? Troufám si říci, že naše je největší v České republice a možná i v Evropě.
Expozici jedovatých hadů má ještě zoo v Praze a ve Dvoře Králové. Ve světě jsou i specializované zoologické zahrady na chov hadů, například v Austrálii, která v tom patří ke špičce. V pavilonu nebudou pouze jedovatí hadi, zmínil byste se i o dalších živočiších? Část pavilonu je věnována ptákům a savcům, kteří žijí výhradně na Filipínách a zvolna vymírají. Jsou tam třeba vzácní výrečci filipínští, kakadu nebo zoborožci rýhozobí. Většinu těchto druhů chová, rozmnožuje a vrací do přírody Záchranné centrum Talarak přímo na Filipínách. U jeho zrodu stál náš bývalý zaměstnanec Pavel Hospodářský. Království jedu jsme zase věnovali zakladateli chovu a výzkumu jedovatých hadů v České republice Petru Voženílkovi, který bohužel v 59 letech zemřel. Pokud vím, i vy jste kdysi choval jedovaté hady. Je to tedy vaše srdeční záležitost? Choval jsem některé druhy zmijí, chřestýše a ploskolebce. Takže se mi vlastně otevřením expozice jedovatých hadů splnil klukovský sen. (an)
S T R ANA 2 / červen 2015
Registrace svozu odpadu začíná
Majitelé nemovitostí se musí přihlásit do konce letošního července Čistotu, efektivitu a poskytnutí co nejkvalitnější služby s co nejmenšími náklady k maximální spokojenosti svých občanů si dalo za úkol zajistit město Plzeň. Proto začne od letošního 1. září zajišťovat svoz odpadu společnost Čistá Plzeň, kterou založilo město Plzeň, tedy bývalé Plzeňské komunální služby. Registrace majitelů nemovitostí do nového systému svozu komunálního odpadu začala 1. června a končí posledního července. Většiny obyvatel města se změna v systému svozu komunálních odpadů nijak nedotkne, protože registrace je povinná pro vlastníky nemovitých věcí, tedy domů, společenství vlastníků bytových jednotek, rekreačních objektů a podobně. Všechny, kteří by se měli do nového systému svozu komunálního odpadu zaregistrovat, oslovuje Magistrát města Plzně dopisem. V něm naleznou potřebné informace, pokyny i registrační formulář. Informace o činnosti Čisté Plzně lze už nyní najít na webových stránkách www.cistaplzen.cz. Lidé je také naleznou včetně registračního formuláře na www.plzen.eu. Město Plzeň prosí vlastníky nemovi-
Město podpořilo Festival sportu Festival sportu, který město podpořilo finančně, se uskuteční 18. června v Obchodním centru Plaza nebo v nedalekém amfiteátru a parku. Jeho součástí bude podle organizátorů i rozcvička pro děti, povídání se sportovní střelkyní Kateřinou Emmons a koncerty. Celý den na zájemce čeká zhruba 30 sportovních stanovišť, která nabídnou různá sportovní vyžití. (red)
Radnice chystá bezbariérový přístup Výtah a bezbariérové toalety by měly vzniknout v příštím roce v památkově chráněném objektu radnice na náměstí Republiky. Město se na projekt za zhruba 18 milionů korun včetně DPH pokusí získat státní podporu. Záměr schválilo zastupitelstvo. Představitelé města se dohodli, že projekt realizují, i když nedostanou státní podporu. (red)
tostí, aby včas splnili svoji registrační povinnost, vyplnili všechny náležitosti prohlášení plátce poplatku za odpad, a umožnili tak co možná nejsnazší přechod na nový systém. „Plzeň je Evropským hlavním městem kultury, i průmyslovým městem, bylo by hezké, kdyby se o ní psalo také jako o jednom z nejčistších měst u nás. Tento
systém není o zisku, je o službě,“ schodují se představitelé Plzně. Čistá Plzeň bude mít zhruba 80 zaměstnanců, přibližně 25 svozových vozů různých kategorií. Pro svoz zajistí 23 tisíc odpadových nádob, celkem se na území města postará o zhruba 35 tisíc tun odpadu ročně. Město Plzeň má i novinku, mobilní aplikaci, kterou připravila Správa informačních technologií města Plzně, a to
Vojevůdce Patton má v Plzni památník
včetně hlášení závad. Opuštěný autovrak, nefunkční či zničené dopravní značení, rozbité lavičky, neuklizené odpadky a podobně budou moci lidé nahlásit prostřednictvím této aplikace městské společnosti Čistá Plzeň. Aplikace je určena pro občany, kteří vlastní chytrý telefon, a má několik užitečných funkcí. „Vlastní hlášení závad je pouze jednou z nich, další umožňují získat například informace z dopravy, zjistit kontakty na různé městské instituce, či se přímo objednat na úřad,“ říká Jan Šneberk z Čisté Plzně. Použití je podle něho velmi jednoduché, uživatel si aplikaci nainstaluje do svého mobilního telefonu a v případě hlášení závad, například černé skládky, pouze popíše, o co se jedná, případně připojí pořízenou fotografii. Přidá na sebe kontakt ve formě e-mailu, na který bude následně vyrozuměn o způsobu řešení závady. Aplikace se jmenuje „Plzeň pro občany“ a je možné si ji nainstalovat prostřednictvím Obchod Play, kde je pod označením „Plzeň-občan“ a je optimalizována na všechny platformy chytrých telefonů. Aplikace je plně funkční už nyní a je zcela zdarma. (an)
Děti budou mít vlastní město i peníze Rodiče, kteří budou mít své děti v Plzni kdykoli během prvních tří prázdninových týdnů, jim mohou zdarma zajistit ojedinělé, hravé, ale i zábavně poučné vyžití. Vůbec poprvé ožije část Plzně projektem, který se v České republice ještě nikdy nekonal. Městská hala TJ Lokomotiva na Slovanech bude hostit Mini-Plzeň neboli hru na město. Mezi 29. červnem a 17. červencem se stanou děti městskými občany se všemi právy i povinnostmi. Budou si hrát samy, bez rodičů. Až pět set dětí denně ve věku osm až 15 let bude společně vytvářet reálný městský život. Vznikne městský úřad, univerzita, úřad práce, banka, řemeslné dílny, restaurace nebo kino. Bude se v něm vařit, psát, tančit, pracovat i odpočívat a umělecky tvořit. Do projektů se zapojují lidé z plzeňských organizací a společností (Envic, Animánie, Europe Direct, SVČ Radovánek, Knihovna města Plzně, MFF Juniorfest, Johan, Dům digitálních dovedností, Spolek neslyšících Plzeň a další) a také ochotní jednotlivci. Mini-Plzeň přivítá i několik politiků a umělců a bude prvním městem dětí v České republice.
Pedagogická koncepce projektu vznikla v roce 1979 v Mnichově a Mini-München, největší komunální volnočasová akce pro neorganizované děti a mládež, se stala vzorem pro více než 200 podobných projektů v různých městech světa, například v Káhiře nebo Jokohamě. Děti budou mít do haly TJ Lokomotiva přístup od pondělí do pátku mezi 10. a 17. hodinou. Mohou přicházet a odcházet samy podle svého rozhodnutí. Za svou práci a dokonce i za studium dostanou zaplaceno, se speciálními herními penězi budou samy nakládat. Během jara už některé děti soutěžily o nejlepší návrh Mini-Plzeňské bankovky. Autorkou vítězného návrhu sady bankovek je Anička z Plzně. Při hře bude mít každé dítě svůj herní pas. Organizátoři budou jejich vydávání regulovat podle aktuálního počtu zúčastněných dětí. Jakmile se kapacity Mini-Plzně, což bude 500 dětí, naplní, nové pasy už nebudou k dispozici. Více podrobností, nejen o principu hry, lze najít na webových stránkách www.miniplzen.eu. (red)
Památník legendárnímu vojevůdci byl odhalen v rámci oslav osvobození Plzně americkou armádou. Foto: Martin Pecuch Legendární vojevůdce a generál 3. americké armády G. S. Patton, pod jehož vedením byla v květnu 1945 osvobozena západočeská metropole, má v Plzni památník. Téměř deset metrů vysoké dílo, obsahující zdvojenou siluetu portrétu slavného generála, navrhli sochař Lubomír Čermák a architekti Tomáš Beneš a Václav Zůna. Památník se nachází v sadovém okruhu historického jádra u Divadla Josefa Kajetána Tyla a je součástí nově zrekonstruovaných divadelních teras. „Památník není věnován jen mému dědečkovi, je pro všechny, kteří v druhé světové válce nosili americkou uniformu,“ uvádí vnuk generála Pattona, George Patton Waters. Silueta portrétu generála je vyobrazena do obou proti
Plzeňské archivářky získaly třetí místo za publicistiku Za série článků pro čtvrtletník příznivců přírody, památek a lidí s názvem Vítaný host v Plzeňském kraji získaly Jitka Janečková a Alena Skalová z Archivu města Plzně třetí místo v kategorii publicistika v 18. ročníku celostátní soutěže Média na pomoc památkám za rok 2014. Ani jedna z nich takové ocenění nečekala a velmi je potěšilo. Jitka Janečková (na snímku) se v nich zabývala popravou Jana Sladkého Koziny a plzeňskými tradicemi spojenými s jeho jménem. Například není příliš známé pojmenování Kozinových kasáren ani snaha o vybudování pomníku či další připomínky jeho života. V článku o Kozinovi upozorňuje na mnoho zajímavostí kolem exemplární popravy v Plzni.
Kozinovi se věnovala už ve své bakalářské práci a výsledky bádání uveřejnila ve sborníku Minulostí západočeského kraje v roce 2006, 2007 a 2011. „Vstoupil ve všeobecnou proslulost hlavně díky románu Aloise Jiráska Psohlavci. Mnoho lidí má o těchto událostech, zejména díky různým legendám, zkreslené informace. Třeba kat se prý jmenoval Kvíčala, ale přitom v matrikách je uváděn jako Bartoloměj Křiček, Kříž či Křič. Kozina jako bojovník za práva Chodů byl osobně bezesporu velmi statečný, ale tehdy už byly jejich středověké výsady dávno překonané, v pobělohorské době neplatné a podle tehdy platných zákonů bojoval on i Chodové za zcela ztracenou věc,“ uvádí Jitka Janečková, která se tyto stále opomíjené skutečnosti snaží popularizovat i formou přednášek. „Na jedné z nich jsem poznala potomky rodu Sladkých. Pozvali mne na 7. sjezd rodáků a přátel chodské obce Draženov, který se uskutečnil letos v květnu. V Plzni je díky různým připomínkám Kozinova poprava nesmazatelně vepsána do její historie, ale je třeba držet se dobových
pramenů, nikoliv pověstí a legend,“ vysvětluje Jitka Janečková, která se nyní ve Vítaném hostovi chystá přiblížit činnost dámských i dalších spolků v Plzni. O zapomenutých osobnostech, které působily v Plzni, zase píše Alena Skalová (na snímku). „Nejprve jsem se věnovala malířům, potom vlastivědným pracovníkům a v letošním roce pedagogům. Nestačím se mnohdy divit, co ti lidé dokázali a stihli za svého života vykonat. Fascinuje mne jejich houževnatost a pracovitost. Například Josef Rous učil na ekonomických školách, pracoval jako účetní, byl členem zkušební komise, spolupodílel se na osnovách pro ekonomické školy, napsal jedenáct knih o účetnictví, zabýval se také hydrologií, klimatologií
a dokonce psal verše a knihy s regionální tematikou, propagoval turistiku. A to není zdaleka všechno,“ popisuje Alena Skalová. Právě o takových lidech je potřeba informovat. „Jsou málo známí a nedocenění. Pro mne samotnou je úspěch v soutěži velmi příjemným povzbuzením do další práce. Pomáhá nám popularizovat archivnictví a lidi, kteří se jím zabývají.“ Stejný názor má také Jitka Janečková. Soutěž nazvaná Média na pomoc památkám se koná každoročně, určena je pro novináře a žurnalisty. Akci pořádá občanské sdružení Pro Bohemia spolu se Syndikátem novinářů České republiky. Smyslem je povzbudit a ocenit nejvýznamnější publicistické počiny, které se snaží vyvolat spoluodpovědnost veřejnosti za kulturní dědictví a probouzet povědomí občanů o kulturní minulosti naší země. Oceňována jsou publicistická díla dokumentující péči o kulturní historii, dále se hodnotí původní články, rozhlasové i televizní relace a internetové portály, které byly zveřejněny vždy od 1. ledna do 31. prosince příslušného roku. (an)
sobě stojících tenkých stél, tedy vztyčených plochých desek. Zobrazení v nadživotním měřítku odkazuje k velikosti generála G. S. Pattona, spojení obou desek pak připomíná motiv vítězného oblouku. Na výrobu památníku byl použit takzvaný corten, zvláštní druh oceli, jež má volně upomínat na materiál pancíře generálových tanků. Podle týmu autorů má volba materiálu i další asociace. Základní charakteristikou kovu je, že jej nelze snadno utvářet a vyjadřovat v něm subtilní psychologické odstíny jako v bronzu, naopak působí přímo, autenticky, je pevný, drsný, tvrdý. Kresba v něm je ostrá, pádná, odkazuje k vlastnostem tvrdého a nekompromisního vojevůdce, který se musí umět rozhodovat. (red)
V Lochotínském parku je Artušův stůl Artušův stůl je novým objektem, který je k vidění v Lochotínském parku. „V historických dokumentech o Lochotínském parku je o Artušově stolu zmínka, ale nikde nebyla nalezena dokumentace jeho ztvárnění. Proto byla na zhotovení vypsána soutěž a na základě jejích výsledků umělecké dílo zhotovil klatovský sochař Václav Fiala,“ říká Hana Hrdličková ze Správy veřejného statku města Plzně. Obelisk se stal součástí rozsáhlé revitalizace parku, která začala v srpnu 2012. Park byl otevřen letos 2. června. V rámci stavby byl zrekonstruován hudební pavilonek, který byl v areálu amfiteátru, ale nyní je přístupný. Nejdůležitější částí obnovy parku se stala zeleň. „Vysázeli jsme 130 nových stromů, půdopokryvné keře a trvalky. Výrazně by se měla projevit obnova travnatých ploch,“ vysvětluje Hana Hrdličková. Dokončená část obnovy Lochotínského parku stála 29 milionů korun včetně DPH. Stavba je financována z Regionálního operačního programu NUTS II Jihozápad. Město Plzeň uhradí 15 procent ceny stavby. (red)
R A DN I Č N Í L I S T Y / S T R A N A 3
Službu Senior Expres si lidé velice oblíbili
Starší a handicapovaní obyvatelé města mají o přepravu dvěma vozidly velký zájem Obliba dopravní služby Senior Expres u dříve narozených Plzeňanů stoupá. Vyplývá to z analýzy, kterou má k dispozici Odbor sociálních služeb Magistrátu města Plzně. Ke komfortní a flexibilní přepravě seniorům a handicapovaným lidem slouží od loňska dva vozy, které přijedou na zavolání od 6 do 22 hodin. „Aktuálně máme k dispozici data, která vyhodnocují roční provoz a jednoznačně dokladují nárůst zájmu a obliby Senior Expresu. V průměru je každý měsíc přepraveno 500 cestujících, nejexponovanější je doba mezi 6. až 16. hodinou. Počet ujetých kilometrů za rok provozu atakuje hranici 53 tisíc a nejdelší jednorázová jízda na objednávku činila 254 kilometrů do Rychnova nad Kněžnou,“ říká Alena Hynková, vedoucí magistrátního odboru sociálních služeb, který službu garantuje. Jediný údaj, který není zcela optimistický, je podle ní počet odmítnutých zájemců, představuje v průměru 130 osob měsíčně. „I při časově plně vytížených dvou vozech nelze bohužel uspokojit všechny. To je pro nás důvod k zamyšlení,“ uvádí Alena Hynková s tím, že tyto informace budou zpracovány pro vedení města.
Město Plzeň se rozhodlo radikálně změnit systém dopravy pro seniory a zdravotně postižené před více než ro-
Plzeňská architektura se představí před knihovnou Plzeňská architektura v novém tisíciletí, to je název výstavy, která na začátku léta zpestří prostor před Studijní a vědeckou knihovnou Plzeňského kraje. Od pondělí 29. června do čtvrtka 23. července tam budou k vidění příklady toho, co v Plzni v posledních patnácti letech vzniklo. Očima profesionálních fotografů se zájemci budou moci podívat nejen na stavby určené ke kulturnímu či sportovnímu vyžití, ale i na zajímavé rodinné a bytové domy, sídla firem či na mosty a lávky. Chybět nebudou ani vybrané interiéry. Vernisáž se uskuteční 29. června v 17 hodin. (red)
Z dopisů čtenářů Všem, kteří se podíleli na zajištění oslav osvobození Plzně americkou armádou k 70. výročí ukončení války, patří veliký dík. My, co jsme prožili nálety, přišli o své drahé buď popravou, nebo umučením v koncentračních táborech, nemůžeme popsat slovy, co jsme prožívali při příchodu amerických vojsk. Děkování, děkování a zase děkování a štěstí, když jsme si s nimi podávali ruce. Setkání s americkými veterány, které musíme obdivovat, že i v tak vysokém věku se každoročně vydají na cestu do Plzně na oslavy osvobození, působilo letos opět emotivně. V konvoji, který projížděl Klatovskou třídou, jeli i veteráni a my jsme si s některými mohli podat ruku. Tisíce lidí jim při jejich cestě mávaly. Na setkání u pomníku „Díky, Ameriko!“ jsem měla slzy v očích, protože s některými z nich se už nesetkáme. Buď odejdeme my starší, nebo některý z veteránů. Proto ještě jednou veliké díky všem, kteří se oslavám věnovali, byly krásné. Bohumila Šmolíková předsedkyně Krajské rady Svazu důchodců České republiky
Ani dvě vozidla určená pro službu Senior Expres na pokrytí zájmu nestačí Foto: archiv kem. Odbor sociálních služeb magistrátu ve spolupráci s Plzeňskými městskými dopravními podniky provedl opakovaná šetření a měření efektivity provozu linky Z 72 a zpracoval novou koncepci, která přenastavila služby s důrazem na zvýšení přepravního komfortu, zejména pro seniory starší 70 let, invalidní důchodce a držitele průkazů ZTP a ZTP/P. Vedle pořízení dvou nových vícemístných vozů Renault Master, určených pro přepravu zdravotně handicapovaných dětí do
a z plzeňských škol, přineslo schválení koncepce i pravidelnou kyvadlovou dopravu osob se zdravotním postižením do Centra pobytových a terénních služeb Zbůch, za níž město v tomto roce obdrželo i prestižní cenu Mosty 2014, udělovanou Národní radou osob se zdravotním postižením České republiky. Největší zájem veřejnosti ale vzbudil projekt pod názvem Senior Expres, který v nové koncepci města vystřídal neefektivní, minimálně využívanou au-
tobusovou linku Z 72 a plzeňským seniorům nabídl dopravu na zavolání. Jeho součástí je nonstop dispečink, dostupný na jednom telefonním čísle, tedy na 601 381 381. Senior Expres vyjel poprvé 1. dubna 2014 a už po měsíci provozu bylo evidentní, že jedním vozem poptávku nebude možno uspokojit. „V době příprav nebylo možno odhadnout, nakolik bude vůz vytížen. Vyplývalo to ze skutečnosti, že služba je určena seniorům starším 70 let, což je kategorie, která v prostředcích městské hromadné dopravy cestuje v Plzni zdarma. Navíc město je velmi hustě protkáno sítí dopravních linek, spoje jsou většinou nízkopodlažní, tedy vstřícné potřebám dříve narozených. I přesto byl zájem plzeňských seniorů o přepravu od počátku enormní, takže po třech měsících provozu bylo jasné, že je nezbytné posílit službu o další vůz,“ vzpomíná Alena Hynková. Služba začínala s jedním vozem Škoda Fabia Combi. „To s ohledem na potřeby cílové skupiny nebylo úplně optimální vozidlo. S důrazem na komfort přepravy cestujících jsme proto ve shodě s odborem sociálních služeb rozhodli o vypsání výběrového řízení na nákup vozů, které lépe odpovídají požadavkům na pohodlí dříve narozených, zejména při nastupování a vystupování z vozidla. Aktuálně tak máme dvě nová vozidla Volkswagen Caddy určená pro tuto službu,“ konstatuje Jiří Ptáček, provozní ředitel Plzeňských městských dopravních podniků. (red)
Pátá naučná říční stezka povede údolím Úhlavy Projekt naučných říčních stezek na území města Plzně míří do finále. V úterý 23. června v 17 hodin se za plzeňským Škoda sport parkem otevře už pátá stezka, tentokrát údolím Úhlavy. Součástí akce bude křest tradičního tištěného průvodce, který bude zájemcům zdarma k dispozici, i hudební vystoupení vokální skupiny Tutti Voci a komentovaná prohlídka proti proudu Úhlavy až do Hradiště v doprovodu autorky textu průvodce Kateřiny Caisové. Informační tabule podél řeky připravil Útvar koncepce a rozvoje města Plzně ve spolupráci se Správou veřejného statku města Plzně v rámci mezinárodního projektu REURIS. Úhlava je jedinou řekou na území města Plzně, která nebyla nikdy stavebně regulována, a zůstala tak přirozeným tokem. Je
zdrojem pitné vody pro Klatovsko a Domažlicko i celou plzeňskou aglomeraci. „Žijí v ní dokonce larvy chrostíků, což je významný indikátor čistoty vody. Neskutečně bohaté biotopy a proměna řeky od horské bystřiny na úpatí Pancíře přes lužní řeku po meandry a peřeje před Plzní se staly dokonce inspirací pro expozici Česká řeka v plzeňské zoologické zahradě. Řeka je zajímavá rovněž velkým množstvím mlýnů, které se zde v minulosti nacházely. Dva z nich, v Černicích a Radobyčicích, jsou v provozu ještě dnes jako malé vodní elektrárny,“ vysvětluje autorka průvodce Kateřina Caisová z Krajského centra vzdělávání a Jazykové školy v Plzni. „V rámci komentované prohlídky, která naváže na otevření naučné stezky, se s průvodkyní vydáme od soutoku Radbuzy s Úhlavou přes příkopy a valy pravěkého
halštatského hradiště do původní obce Hradiště. Zájemci si budou moci samostatně prodloužit výlet dále do Černic a Radobyčic až k vrchu Valík. Procházka po celé trase naučné říční stezky dlouhé 5,5 kilometru zabere příjemné dvě hodinky chůze,“ láká k toulkám říční krajinou Úhlavy vedoucí ateliéru životního prostředí Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně Pavlína Valentová. Průvodce naučnou stezkou je k dispozici v elektronické podobě na webových stránkách města www.plzen.eu/obcan/o-meste/multimedia/ebook/knihy/ebook-naucna-stezka-udolim-uhlavy.aspx. Tištěná verze bude zájemcům distribuována po akci prostřednictvím Turistického informačního centra na náměstí Republiky. Všechny stezky jsou vhodné pro pěší, cyklisty i maminky s kočárky. (red)
Teplárna i letos rozšiřuje síť horkovodů Čtyři sta kilometrů potrubí, tedy jako vzdušnou vzdálenost z Plzně například do Lublaně, obhospodařuje ve městě Plzeňská teplárenská. Každoročně se snaží tyto rozvody udržovat, ale ještě k nim nějaký kilometr přidat a připojit další zákazníky, kteří chtějí využít cenových a provozních výhod centrálního zásobování teplem v Plzni. Vzhledem k tomu, že na okrajích Plzně už řadu let není rozsáhlejší výstavba, soustřeďuje
se rozvoj teplárenské sítě spíše na střed města. V posledních pěti letech byla na teplárnu připojena budova krajského ředitelství policie, část areálu univerzity, Úřadu městského obvodu Plzeň 3, atletický stadion, pojišťovna Kooperativa, Nové divadlo a radnice na náměstí Republiky. Letos bude položen horko-
vodní řad a přípojky k němu například v Koperníkově ulici, kde náklady dosáhnou pěti milionů, pak v ulicích Poděbradova a Karlova za 3,45 milionu a v Částkově ulici za čtyři miliony korun. Už začátkem letoška byl připojen areál DEPO2015 v Cukrovarské ulici nákladem 1,3 milionu korun a ulice Barrandova za 0,8 milionu korun. Celkově investuje Plzeňská teplárenská v roce 2015 do rozvoje sítě 30 milionů korun. Dalších 30 milionů si vyžádají rekonstrukce technologií předávacích stanic neboli výměníků. Například předávací stanice v ulici Růženy Svobodové bude rekonstruována kompletně, takže v uvolněném prostoru vzniknou parkovací místa pro vozy záchranného sboru. Úspěšné získávání nových zákazníků a s ním spojené rozšiřování horkovodní a teplovodní sítě, která už měří přes 400 kilometrů, je jednou z cest, jak udržovat výrobu tepla v Plzeňské teplárenské na dosavadní úrovni, což má významný vliv na ekonomiku provozu podniku. (PI)
Pokládání horkovodů v Koperníkově ulici sice znepříjemňovalo život řidičům, ale obyvatelům přinese levnější teplo už v příští topné sezóně a všem Plzeňanům v centru čistější ovzduší. Foto: archiv
Hasiči předvedou vyproštění tonoucího Už 7. ročník Plzeňského dne s Integrovaným záchranným systémem připravují hasiči, policisté, strážníci, zdravotnická záchranná služba, vodní záchranná služba, Český červený kříž, policejní klub MuSaDo, BESIP a magistrátní odbory bezpečnosti a prevence kriminality a odbor krizového řízení. „Návštěvníci se mohou těšit na bohatý program, například dobrovolní hasiči ve spolupráci s vodní záchrannou službou předvedou vyproštění tonoucího, k vidění budou ukázky likvidace požáru nebo slaňování a Správa informačních technologií města Plzně provede ukázky letu dronů. K vyzkoušení bude simulátor nárazu i převracení a možnost změření sil při zkoušce zručnosti. Pro školáky jsou připraveny vědomostní a zkušenostní soutěže,“ říká Aleš Průša, vedoucí Odboru bezpečnosti a prevence kriminality Magistrátu města Plzně. Akce se uskuteční v prostoru za Obchodním centrem Plaza 24. června a jako každoročně ji zahájí vystoupení mažoretek. (red)
VÝMĚNA PLZEŇSKÉ KARTY Už více než šest a půl tisíce žádostí o výměnu Plzeňské karty evidují pracovníci Plzeňských městských dopravních podniků. V červnu bude probíhat výměna karet s čísly 15 000 až 24 999 a v červenci s čísly 20 000 až 29 999. Dopravní podnik také upozorňuje, že nyní lze pomocí bezkontaktní bankovní karty koupit jízdenku ve všech autobusech a trolejbusech městské hromadné dopravy. Vozidla jsou vybavena vždy jedním zařízením (Cardmanem), které pracuje nejen s bezkontaktní bankovní kartou, ale i se všemi verzemi Plzeňské karty. Do konce června by měl být takto vybaven celý vozový park. „Nákup jízdenky prostřednictvím bezkontaktní bankovní karty vnímáme jako vhodný doplněk k systému Plzeňské karty,“ vysvětluje Michal Kraus, předseda představenstva Plzeňských městských dopravních podniků. „Zároveň tím zvýšíme dostupnost jízdného především pro mimoplzeňské nebo zahraniční zákazníky,“ dodává. (red)
Na olympiádě rozdělí 150 sad medailí Letošní Hry VII. letní olympiády dětí a mládeže bude hostit od 14. do 19. června Plzeň. Přijede na ně 2300 mladých sportovců, kteří se utkají v 18 sportovních disciplínách a budou mezi sebou zápolit o více než 150 sad medailí. Zahajovací ceremoniál se odehraje na zimním stadionu, tedy v Home Monitoring Aréně, která je domovským stánkem plzeňských hokejistů. „Diváci i mladí sportovci se mohou těšit na hudební, taneční a pohybovou show plnou intergalaktických efektů,“ zve na zahajovací ceremoniál jeho režisér David Cody. Po úvodním představení maskota Olyho, sportovního nadšence, který po odhalení českého sportovního potenciálu na své pouti vesmírem přistane právě na plzeňském stadionu za doprovodu nečekaných efektů, bude následovat defilé krajských výprav, slib sportovců a rozhodčích či zapálení olympijského ohně. Slavnostním večerem bude provázet populární sportovní komentátor a moderátor Petr Svěcený. Zahajovací ceremoniál hudebně doprovodí orchestr Tremolo z Třemošné pod vedením dirigenta Dalibora Bárty. Závěr večera pak bude patřit koncertu oblíbeného českého zpěváka Marka Ztraceného. (red)
S T R ANA 4 / červen 2015
PLZEŇ 2015
Centrum města obsadí španělské obří loutky
Součástí třídenní akce budou unikátní představení, akrobacie, originální hudba a tvůrčí dílny Ohromující show španělských obřích loutek Carros de Foc uvede letošní mimořádný ročník festivalu Skupova Plzeň, pořádaný u příležitosti projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015. Při přípravě unikátního festivalu, oslavujícího světové loutkářství v celé jeho šíři, spojily síly Divadlo Alfa, společnost Plzeň 2015 a ArtProm. „První část festivalu bude věnovaná produkcím pod širým nebem, druhá přehlídce současných špičkových inscenací ze čtyř kontinentů. Festival zahájí open – air víkend loutkářského umění od pátku 28. srpna do neděle 30. srpna s unikátním hostem, katalánským souborem obřích průvodových loutek Carros de Foc. Společně s nimi se sejdou v ulicích Plzně nizozemské zvířecí loutky divadla La Pavana, francouzský loutkářský stan Divadla Risorius, domácí mistři z Divadla V boudě a řada dalších loutkářských souborů,“ slibuje ředitel Divadla Alfa Jakub Hora. Centrum Plzně bude ve znamení loutkového divadla od dopoledních hodin až do večera. Každou hodinu začne na jedné ze scén na náměstí, v sadovém okruhu nebo v Muzeu loutek předsta-
vení. V dílnách v sadovém okruhu si budou moci malí i velcí vyrobit loutky. V centru města budou během dne přítomny i španělské obří loutky, k večeru pak postavy ožijí a začnou vyprávět svůj příběh. „Vzniká unikátní představení, které je jedinečné a už se nikde na světě nebude opakovat. Připravuje ho mezinárodní tým a hlavní roli v něm hrají nejen loutky. Kolem nich bude ještě zhruba stovka lidí,“ vysvětluje Jakub Vedral, hlavní režisér příběhu. Loutky, které diváci potkají po tři dny v ulicích města, budou mluvit česky a poprvé v historii souboru se předvede všech osm najednou. Je to také jejich premiéra v České republice. Projek doplní originální hudba, akrobacie či práce se světlem. Představení se odehraje celkem třikrát, každý den se stejným příběhem, aby se diváci mohli vystřídat. Menší loutky budou k vidění již během dne na náměstí a v Křižíkových sadech, večer se pak odehraje hlavní program v DEPO2015. Více informací je na webových stránkách www.plzen2015.cz/obriloutkyvplzni a www.skupovaplzen.cz. (mr)
Na Rock for People Europe vystoupí i Motörhead Hudební legendy i progresivní jména současné evropské scény v kombinaci s nenapodobitelnou atmosférou industriálního prostředí DEPO2015 nabídne od 3. do 5. července festival Rock for People Europe jako součást projektu Plzeň - Evropské hlavní město kultury 2015. Hlavním lákadlem bude proslulá britská rock'n'rollová kapela Motörhead. Ze sousedního Rakouska přijedou pionýři elektroswingu Parov Stelar, kteří na velkém pódiu předvedou taneční show. Mezi dalšími taháky festivalu jsou například Guano Apes z Německa, kytarista a skladatel Fink, hitmakeři The Ting Tings či enfant terrible ostrovní scény, muzikant a zpěvák Peter Doherty. Milovníky indie rocku potěší držitelé ceny European Border Breakers Awards za nejlepší nový evropský hudební počin roku 2013, finská parta French films. Celkem se lze těšit na bezmála stovku kapel a DJs z celé Evropy. Zastoupení budou mít na Rock for People Europe i stálice české hudební scény. Například Vojta Dyk s jeho B-Side Bandem, Skyline, Vladimir 518 a další. Součástí budou také vystoupení plzeň-
ských kapel, které vzešly z otevřené výzvy pořadatelů festivalu. Z bezmála čtyř desítek přihlášených vybrala porota v čele s ředitelem festivalu Michalem Thomesem kapely Donnie Darko, Johnny Survived a Love Earth. „Rock for People Europe bude kultivovanou oslavou evropské hudby a kultury. Věříme, že se obyvatelé Plzně stanou součástí tohoto výjimečného svátku – festivalu s mnoha podobami a pestrou třídenní náplní,“ vzkazuje za pořadatele Michal Thomes. Konání festivalu bude mít dopad i na okolí areálu DEPO2015, který se v té době otevře jen návštěvníkům akce. Uzavřou se ulice Černická, Presslova, Cukrovarská a Heldova. Pro obyvatele budou připravena místa pro náhradní parkování. Pořadatelé se obyvatelům zmíněných ulic omlouvají za dočasný snížený komfort a jako formu kompenzace nabízejí volné vstupy na celý festival. Zájemci s trvalým bydlištěm v ulicích, jichž se omezení týkají, mohou napsat do 20. června na e-mailovou adresu
[email protected]. Více informací o programu a vstupenkách je na webových stránkách www.rockforpeople.cz. (mr)
Obří loutky budou moci obdivovat obyvatelé i návštěvnící Plzně.
Sokolská župa zve na slavnosti pohybu Do „Plzeňských slavností pohybu“, který přihlásila Sokolská župa Plzeňská do projektu Plzeň - Evropské hlavní město kultury 2015 s myšlenkou propojit kulturu s pohybovými aktivitami, se lze zapojit 27. a 28. června. Součástí bude účast v pódiových a stadionových skladbách, i bohatý kulturní program v různých částech města. „Usilujeme o to, aby se Plzeňské slavnosti pohybu staly propagací sportu pro všechny od rekreačních forem a aktivit až po vrcholový sport. Chceme veřejnosti přiblížit a ukázat nejen naší činnost, ale i zdravý životní styl,“ zve náčelník župy Pavel Strejček. Program začíná v pátek 26. června v Lochotínském amfiteátru stužkováním praporů, ukázkami pohybových skladeb. Skončí koncertem operní pěvkyně Evy Urbanové a Petra Dvorského. V sobotu se mimo jiné konají pohybová cvičení a v neděli si pak zájemci ověří vlastní fyzickou zdatnost. U Tyršova mostu v Doudlevcích Sokolové odhalí znovuobnovenou desku Miroslava Tyrše. (mr)
Foto: archiv
Špičky taneční scény se představí na festivalu Mezinárodní festival současného tance a pohybového divadla Tanec Praha, který do České republiky již od roku 1989 přiváží špičky světové taneční a pohybové scény, zavítá od 15. do 25. června i do Plzně. Poprvé přijede proslulý německý soubor Sasha Waltz & Guests, který 15. června v DEPO2015 představí legendární inscenaci Travelogue I – Twenty to Eight. Toto dílo vyneslo Sashu Waltz mezi nejvýraznější světové choreografické osobnosti. 25. června se diváci mohou těšit na vrcholné dílo Histoire de l’imposture valonské dvojice Mossoux-Bonté Festival do programu zapojuje plzeňské partnery a umělce, konat se bude především ve veřejném prostoru v centru města. 17. června se v DEPO2015 odehraje oceňované představení One Step Before the Fall Markéty Vacovské, Lenky Dusilové, Spitfire Company a Damúzy. Ve spolupráci s Divadelním létem pod plzeňským nebem uvede choreografka Adéla Laštovková–Stodolová ten samý večer inscenaci Malá smrt. Festival nabídne i sérii představení pro děti. Více na webových stránkách www.tanecpraha.cz. (mr)
Japan Fest předvede tradiční a moderní umění Mezinárodní festival japonské kultury, který představuje řadu vynikajících japonských umělců z oblasti hudby, tance, divadla, výtvarného a digitálního umění, se koná v Plzni i díky podpoře japonské nadace EU Japan Fest. Na výstavě Sho - Mistři současné japonské kaligrafie budou k vidění díla nositelů nejprestižnějších ocenění z kaligrafických soutěží. Vedle klasických stylů je možné se seznámit také s moderními a avantgardními formami tohoto umění, které v Japonsku považují za disciplínu nadřazenou malířství. Japonským románem Písečná žena se inspirovalo vystoupení tanečního
souboru Nanohach. V rámci festivalu Tanec Praha navštíví Plzeň experimentální japonští tanečníci Yukio Suzuki s představením „Licking the dust“. Do podstaty tance butó přijede Plzeňany zasvětit hostující profesor katedry asijských a afrických studií Univerzity v Lublani Ryūzō Fukuhara s vystoupením Dotek života. Kompletní program je na webových stránkách www. plzen2015.cz/japanfest či v katalogu, který je zdarma v Meeting pointu Plzně 2015 na náměstí Republiky. Vstupenky na všechny akce jsou v předprodeji v síti Plzeňská vstupenka. (mr)
Japan Fest 2015 • 1. 6. - 5. 7. • 13. 6. • 16. 6., 17. 6. • 18. 6. • 20. 6. • 21. 6. • 22. 6. - 26. 6. • 2. 7. - 11. 8.
Sho – Mistři současné japonské kaligrafie, Galerie Jiřího Trnky NANOHACH – Suna No Onna (Písečná žena) a Yukio Suzuki - Licking The Dust, Zámek Kozel – Anglický park Yukio Suzuki - Licking The Dust, Mlýnská strouha Yukio Suzuki - Licking The Dust, okolí kaple sv. Anny, Nečtiny Ryuzo Fukuhara – Dotek života, Zámek Kozel – Anglický park Ryuzo Fukuhara – Dotek života, DEPO2015 Ryuzo Fukuhara – Semena tance, kaple sv. Anny, Nečtiny Ryoji Ikeda – Test Pattern [N°7], Nové divadlo – Black Box
ROZHOVOR
Jiří Bubeníček: Kvůli Pianu jsme s bratrem odjeli na Nový Zéland První sólista baletu Semperopery v Drážďanech Jiří Bubeníček spolu se svým bratrem, dvojčetem Ottou, který je prvním sólistou Hamburského baletu, působí nejen na světových scénách, ale věnují se svému souboru Les Ballets Bubeníček. Právě s ním se představí v červenci v Novém divadle v Plzni. Bude to unikátní vystoupení, které zatím v Evropě nikdo neviděl a v Plzni se odehraje třikrát. V závěru května přijeli oba bratři do Plzně domluvit podrobnosti a prohlédnout si prostory. A Jiří Bubeníček si našel i čas na rozhovor. Proč jste si vybrali právě Plzeň? Oslovil mě kamarád Petr Forman, který je uměleckým ředitelem projektu Plzeň - Evropské hlavní město kultury 2015. Známe se už dlouho, občas za mnou přijede. Vím, že dělá hezké a zajímavé akce. Už jsme spolupracovali na projektu při zahájení předsednictví České republiky v Evropské unii. Tak jsem do toho šel znovu.
Nač se tedy diváci mohou těšit? Na taneční představení, které bude mít tři části. První se jmenuje L'Heure Bleue. Dovolím si ho označit za elegantní a legrační. Tančíme na hudbu Johana Sebastiana Bacha. Kostýmy jsou inspirovány dobou rokoka. Vytvářel je bratr Otta stejně jako scénu. Podobné vystoupení vzniklo před dvěma lety pro Ameriku, ale v Plzni v Novém divadle bude mít evropskou premiéru. Druhá část se jmenuje Piano a je volně inspirovaná stejnojmenným filmem, který se odehrává na Novém Zélandě. Máme jej moc rádi. Kvůli představení jsme se vypravili až tam, abychom nasáli atmosféru. Pobyli jsme na Novém Zélandě deset dní a pořídili spoustu snímků včetně videa. Část nahrávek bratr využil pro scénické zpracování, budou se promítat přímo na jevišti. Hudební doprovod z filmu jsme ale nevyužili, vystoupení doprovodí například hudba Dmitrije Šostakoviče. Kostýmy dělala francouzská návrhářka
Jiří Bubeníček
Foto: Rebecca Hoppeü
Elsa Pavonel. Piano mělo premiéru letos v únoru v německém Dortmundu.
A v třetí části večera zatančíme s bratrem, ale to si necháváme pro plzeňské diváky jako překvapení. Dočetla jsem se, že představení bude vytvářet mezinárodní tým? Jsou v něm lidé ze Spojených států amerických, Japonska, ale hlavně z Německa, třeba z Dortmundu, osvětlovač je z Drážďan. Jeden tanečník je například člen Královského švédského baletu. Jak se daří skloubit práce v divadle s provozem vlastního souboru? Je to náročné, strašně práce, musíme dobře plánovat. Otto má na starosti navrhování kostýmů, komponování hudby a scénografii. Já se věnuji choreografii, všechny tři části představení jsou mé kreace, a vedu zkoušky. Starám se také o organizační a finanční záležitosti. Ale práce nás moc baví, a to je nejdůležitější. Vy žijete v Drážďanech, bratr v Hamburku. Kdy se potkáváte? Vždyť je to jen čtyři hodiny vlakem, takže žádná velká dálka. Trávíme spolu
třeba hodně často soboty a neděle. A já mám cestování rád. Zrovna za chvíli vyrážím do Drážďan, zítra tam tančím v baletu Impressing The Czar od Wiliama Forsytha. Jste v Plzni poprvé? Nejsem, ale byli jsme tady s Ottou předtím jen jednou. Podívat se na baletní představení Popelka. A líbilo se? Líbilo. Můžete srovnat podmínky pro balet v Novém divadle v Plzni s některými scénami, na kterých jste vystupoval či vystupujete? To se nedá srovnávat, divadlo v Drážďanech je tuším největší v Německu. Nelze to srovnat ani s Prahou, která má například krásnou Státní operu. Ale ta má menší hlediště i jeviště. V Novém divadle v Plzni je však moc příjemná atmosféra i podmínky pro tanečníky. Všichni byli moc milí. Jsme spokojeni a líbilo se nám tady. (an)
R A DN I Č N Í L I S T Y / S T R A N A 5
Stavbu stadionu ve Štruncových sadech hnaly spartakiády
Populární sportovní stánek lidé poprvé navštívili před šedesáti lety, v současné době se už chýlí ke konci jeho rekonstrukce Právě před šedesáti lety v roce 1955 mohli sportovní nadšenci poprvé navštívit stadion ve Štruncových sadech v jeho původní, ale ještě nedokončené podobě. A utkáním Evropské ligy mezi mistrovskou plzeňskou Viktorií a německým Schalke 04 se 16. února 2012 otevřela nová etapa již ryze fotbalového stadionu. Na svém bývalém místě zůstala jen monumentální tribuna a také brána borců, která je památkově chráněna. Celé období výstavby stadionu je nedílnou součástí historie Viktorie Plzeň, která v roce 2011 oslavila sto let od svého založení. Škoda se mění na Spartak Ještě v roce 1952 se Viktoria jmenovala Závodní sokolská jednota Škoda Plzeň, na několik měsíců přijala název ZSJ Závody V. I. Lenina Plzeň, ale počátkem roku 1953 už bylo všechno jinak. 30. ledna se konala v sokolovně ve Štruncových sadech konference tělovýchovné jednoty, na níž byl přijat nový název TJ Spartak ZVIL Plzeň. Stavební komise měla za úkol připravit výstavbu nového stadionu. Měla 15 členů ze všech oddílů jednoty a jejím prvním úkolem bylo rozhodnout, kterou z mnoha alternativ podoby nového stadionu přijmout. Konečně se začalo budovat Stavební komise nakonec doporučila návrh, který předložili architekt Zbyněk Tichý a skupina Krpejš - Jílek - Fořt. Bylo rozhodnuto a za nejvyšší podpory vedení tehdejšího podniku ZVIL dostala celá výstavba sportovního areálu ve Štruncových sadech zelenou. Práce začaly 1. září 1953 a za pomoci nejmodernějších strojů národního podniku Armastav bylo dovezeno a přemístěno 41 tisíc kubických metrů zeminy, položeno 1 500 metrů kanalizačního řadu a tři tisíce metrů drená-
Výstavba stadionu ve Štruncových sadech.
ží. Celá stavba byla nejdřív zařazena jako akce „Z“, tedy měla se stavět brigádně za účasti obyvatelstva, ale později se ukázalo, že tak náročná práce musí být zajištěna dodavatelským způsobem. Velkou konkurencí brigádnických prací byla totiž v té době i výstavba přírodního divadla na Lochotíně. Podle původního návrhu měla být na novém stadionu i klopená dráha pro cyklisty, ale ta byla vypuštěna a zůstal jen atletický ovál. Také kolem brány borců bylo hodně návrhů, až nakonec zvítězil ten, který počítal s masovými vystoupeními, jako jsou spartakiády. Práce urychlila první spartakiáda Nový stadion sice vyrůstal, nikoliv ale tak rychle, jak se předpokládalo. Připravovala se I. Československá spartakiáda v roce 1955 a její krajské vyvrcholení mělo být právě na něm. Proto byla hlavní pozornost věnována především dobudování ochozů, plochy a přístupovým cestám. V místech, kde je dnes brána borců, bylo jen velké oraniště, a proto bylo zamaskováno provizoriem. Z lešenářských trubek se postavila malá tribunka pro 300 diváků. Hlavní tribuna ještě nestála, nebyl položen ani trávník, přesto se krajská spartakiáda konala. 5. a 6. června 1955 na plochu nového, ale nedostavěného stadionu nastoupilo sedm tisíc cvičenců a po oba dny se na jejich vystoupení přišlo podívat vždy zhruba 30 tisíc diváků. Krajskou spartakiádou v roce 1955 byl stadion ve Štruncových sadech oficiálně otevřen. Trávník z Hradce u Stoda Po spartakiádě pokračovaly práce na dokončení stadionu položením trávníku na fotbalové hřiště. Jakou trávu a jak to udělat, navrhl František Wienfurter. Dojednal v Hradci u Stoda bezplatné dodání
Foto: archiv autora
Brána borců je památkově chráněna. 7 500 čtverečních metrů trávníku. Ráno narýpaný trávník v Hradci byl ještě téhož dne položen a odvážný záměr se podařilo naplnit bezezbytku. Hradecký drn byl velice kvalitní, ani při deštích nikde nestála voda, kterou stačily pobrat i velmi dobře udělané drenáže. Fotbalová hrací plocha byla jednou z nejlepších v celé republice. Zatím se na ní hrála jen druhá liga, ale brzo okusila i první. Tribuna z Vítkovic Velká tribuna byla v tehdejší době ojedinělá a nejlepší v celém Československu. A slouží velmi dobře dodnes. Už v roce 1953 odborníci podniku ZVIL vypracovali návrh, který jen v črtách viděli v německém odborném časopise. Autory konečného projektu dvoupatrové tribuny byli B. Kavan a J. Brabec z plzeňského Stavoprojektu. Zhruba 450 tun ocelové konstrukce dodaly Vítkovické železárny a vlastní montáž provedli montéři Škodovky. Na to, jak se tehdy šetřilo s každým kilogramem oceli, to byl hodně mistrovský kousek. Práce však opět nešly takovým tempem, ale popohnala je Československá spartakiáda, tentokrát druhá v pořadí, která se konala v roce 1960. Velké úsilí stavební komise jednoty a pracovníků podniku vyvrcholilo tím, že těsně před krajskou spartakiádou bylo vše hotovo. Kapacita stadionu byla 35 tisíc diváků, z toho 7 600 sedících na tribuně. 4. až 6. června 1960 se na travnaté ploše vystřídaly tisíce cvičenců a na tribunách
Foto: archiv autora dohromady 54 tisíc diváků. Konečná kolaudace a slavné duely Přestože již v roce 1960 sloužil nový stadion svému účelu a v srpnu 1961 na jeho trávník nastoupil Spartak Plzeň k prvnímu prvoligovému utkání proti Nitře (2:2), drobné dokončovací práce pokračovaly. Trvaly až do 10. srpna 1963 do kolaudačního řízení. Tak skončilo 10 let výstavby a tělovýchovná jednota vlastnila objekty za 27 milionů korun. Na stadionu se konalo utkání s brazilským Flamengem v roce 1962, kvalifikační souboj Československa s Francií pro postup na OH v Tokiu v roce 1963, duel s Bayernem Mnichov v Evropském poháru PVP v roce 1971 a další významná střetnutí. Umělé osvětlení Den 28. říjen 1969 byl svátkem nejen pro republiku, ale i pro plzeňský fotbal. Ve Štruncových sadech se při přípravném utkání Škoda Plzeň - ČSR (reprezentace jen České republiky, zvaná též Český lev) poprvé rozsvítilo umělé osvětlení. Bylo jedno z nejlepších v republice, dodala ho západoněmecká firma R. A. Ott z Wiesbadenu a bylo nainstalováno na dva 75 metrů vysoké stožáry, které vyrobila Škodovka. Celkem 130 osvětlovacích těles zářilo intenzitou 800 luxů. Český lev pod vedením legendárního trenéra Rudolfa Vytlačila tehdy zvítězil 4:2. Úpravy a přestavba stadionu Trávník z Hradce u Stoda se několikrát měnil, a vždy, když byla hrací plocha ve
špatném stavu a čekala rekonstrukci, museli hrát fotbalisté na původním stadionu Viktorie v Luční ulici. Od kolaudace stadionu ve Štruncových sadech v roce 1963 to bylo několikrát. Hrací plocha ve Štruncových sadech dostala postupně umělé zavlažování, umělé vytápění. To už byl stadion po rozpadu Tělovýchovné jednoty Škoda v majetku města Plzně, z jehož rozpočtu se hradily veškeré další úpravy. V letech 2002 až 2003 se uskutečnila rozsáhlá rekonstrukce tak, aby stadion vyhovoval směrnicím Českomoravského fotbalového svazu. Kapacita se snížila na 7 425 míst k sezení. Uvažovalo se o výstavbě nového stadionu Viktorie Plzeň. Vedení města to však zavrhlo a přijalo variantu přestavby stadionu. S bouráním starých betonových ochozů se začalo 1. dubna 2011. V průběhu rekonstrukce stačili na stadionu získat fotbalisté první mistrovský titul, vybojovat Superpohár, postoupit do play off Ligy mistrů. Vstup do fotbalové Evropy se rodil už po zrušení atletické dráhy, posunutí hrací plochy blíže k hlavní tribuně a na novém trávníku, který přivezlo do Plzně 15 chladících kamionů. Specializované firmě z Nizozemska stačil na položení pásů dlouhých 15 metrů a širokých 2,4 metru jediný den. V srpnu 2011 se začaly na nové tribuny montovat sedačky. Stadion byl hotov a ještě byla v poslední době prodloužena tribuna u sokolovny. Dnes má Doosan Arena kapacitu 11 700 míst k sezení, z toho 5 500 sedaček je na hlavní tribuně. Pavel Hochman, Viktoria Plzeň
Rekonstrukce stála už 420 milionů korun Ještě letos se Plzeň pustí do dokončení opravy hlavní tribuny stadionu ve Štruncových sadech, který postupně přestavuje od jara 2011. Rekonstrukce komplexu si vyžádala včetně DPH zhruba 420 milionů korun, pro letošní investici je připraveno 45 milionů korun včetně DPH. Současně s ní by měla Viktoria Plzeň - fotbal, z.s. podle dohody začít stavět na vlastní náklady dvě rohové věže za desítky milionů korun. Hlavní práce by měly začít o přestávce mezi soutěžemi a pokračovat budou minimálně do konce roku. To by měla být hotova také první z věží. (red)
Náves ve Lhotě čeká na podzim rozsáhlá revitalizace za téměř tři miliony korun Radniční listy na návštěvě Náves ve Lhotě, která je původní částí obce a na níž se často setkávají místní obyvatelé, letos zkrásní. Tamní obvodní úřad totiž plánuje rozsáhlou revitalizaci za zhruba tři miliony korun. Lhota na akci vyčlenila ze svého rozpočtu dva a půl milionu korun a město Plzeň poskytlo dotaci 430 tisíc korun, které poslouží na výsadbu nových stromů, květinové záhony, zatravnění a vytvoření pěšin z přírodního materiálu. „Naše náves je takový středobod dění. Konají se tam téměř všechny důležité akce, naposledy třeba májka. Je tam kaple, dětské hřiště, hospoda, a tak bychom chtěli tento prostor upravit, aby se tam lidem líbilo,“ říká úřednice odboru životního prostředí ve Lhotě Blanka Strejcová. Součástí projektu je také vytvoření parkovacích míst, které na návsi chybějí. „Nepočítáme ale s žádným betonováním nebo asfaltováním. Parkovací místa budou ze zatravňovací dlažby, také tam vzniknou
Na návsi ve Lhotě budou květiny i nová parkovací místa. na komunikaci zpomalovací prvky, aby se celá oblast zklidnila,“ vysvětluje Blanka Strejcová.
Foto: Alena Nová
V současnosti je podle ní na revitalizaci vydáno územní rozhodnutí, během léta by měl obvod získat stavební povo-
lení a současně se uskuteční výběrové řízení, aby se akci podařilo dokončit v průběhu letošního podzimu. Místní starousedlíci i noví obyvatelé Lhoty, kteří se za posledních pět let dávají dohromady a spolupracují na mnoha akcích, tak získají důstojný prostor k setkávání. „Společných programů přibývá. A podílejí se na nich staro i novousedlíci. Dělají třeba bály, drakiády nebo obnovili tradici masopustu,“ pochvaluje si Blanka Strejcová. Ve Lhotě působí mimo Mušky - malá umělecká školička i klub maminek, Sokol a Divadelní spolek Tadeáš guláš, který připravuje řadu představení nebo programů pro velké i malé obyvatele. „Pracujeme už více než deset let. Každý rok nacvičíme novou divadelní hru, kterou si i sami napíšeme. Letos pohádku o Honzovi, který se našel,“ říká Miroslav Petr, který je principálem spolku a píše ochotníkům scénáře. Dodává, že letos v červnu s pohádkou, v níž si najdou své děti i dospělí, vystoupili na zahájení Mezinárodního folklorního festivalu v Plzni. Divadel-
• Městský obvod Plzeň 10 - Lhota vznikl 1. ledna 2003 na základě Dohody o připojení obce Lhota k městu Plzeň. • Rozkládá se v jihozápadním okraji Plzně na 389 ha. • V roce 2008 zde již žilo celkem 900 obyvatel, dnes 1 147. • Ještě v roce 2002 měla Lhota kolem 400 občanů, což dokazuje na vysokou dynamiku stavebního rozvoje zdejšího území a předpokládaný trvalý růst počtu obyvatel.
ní spolek v posledních letech stmeluje starousedlíky s novými obyvateli Lhoty, kteří žijí například v lokalitě zvané podle majitele pozemků Polívkov. Tadeáš guláš také pořádá ve Lhotě každoročně dětský den, lampionový průvod či živý betlém. Neobvyklé jméno divadelní spolek podle Miroslava Petra získal po kocourovi paní ze Lhoty, která byla kamarádkou zakladatelky spolku. (an)
S T R ANA 6 / červen 2015F OT OS T R A N A
Speciální maorský rituál uvedl v Plzni výstavu malíře novozélandských Maorů a plzeňského rodáka Gottfrieda Lindauera. Portréty maorských válečníků, vládců, právníků i běžných lidí jsou na Novém Zélandu součástí národního kulturního dědictví. Foto: Martin Pecuch
Slavný cyklus Venuší plzeňského rodáka a designéra Ladislava Sutnara představuje Galerie města Plzně. Ženských aktů je k vidění celkem 26. Foto: Martin Pecuch
Desítku unikátních bronzových soch vystavuje v centru Plzně světově proslulá kanadská sochařka českého původu Lea Vivot. Foto: Eva Kriegerová
Nové Plzeňské lavičky zdobí Smetanovy sady v Plzni. Výtěžek z charitativní akce podpoří sdružení Help Me pečující o mladé lidi postižené dětskou mozkovou obrnou v plzeňském regionu a nově také občanské sdružení ProCit, jež pomáhá rodičům dětí s autismem. Projekt už desátým rokem organizuje Rotary Club Plzeň Beseda, výtvarné návrhy laviček i jejich realizaci zajišťuje Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni. Foto: Michal Böhm
Lochotínský amfiteátr, který podstoupil rozsáhlou rekonstrukci za desítky milionů korun, čeká výjimečná událost. 26. června od 20 hodin tam Divadlo Josefa Kajetána Tyla pořádá akci Noc s operou, během níž se představí špičkoví sólisté, sbor a orchestr opery společně s legendami české opery Evou Urbanovou a Miroslavem Dvorským. Zazní nejkrásnější a nejefektnější české i zahraniční operní melodie, například z Rusalky, Toscy, Carmen, Prodané nevěsty a dalších. Foto: Michal Böhm
Stavba poříčního parku Vodní plochy Lobezská louka se chýlí ke konci. V údolní nivě řeky Úslavy budou čtyři tůně. Vznikne zde i vodní svět s herními prvky pro děti. Veřejnosti by měl být areál přístupný příští léto. Foto: Michal Böhm
kulturní dění
R A DN I Č N Í L I S T Y / S T R A N A 7
Na největší Živé ulici vystoupí stovky umělců
Centrum krajské metropole ožije o prázdninách hudbou, pouličním divadlem i výtvarným uměním Multižánrový festival Živá ulice se bude konat 22 dní. Radnice finančně podpoří závěrečný koncert plzeňských kapel. Centrum Plzně opanuje pouliční divadlo, koncerty, dětský program, food festival, Plzeň Fashion Days a mnoho dalších akcí. Do západočeské metropole přijede Miro Žbirka, Ivan Hlas, DVA, ale i zahraniční interpreti. Festival je jako každý rok zdarma. „Letos bude zatím největší, co do počtu festivalových dní i účinkujících,“ upozorňuje za organizátory Dominika Antonie Skalová. Živá ulice bude rozdělena do tří programových bloků. 13. až 19. července se lidé mohou těšit na pouliční divadlo, které oživí Mlýnskou strouhu. V rámci divadelní části se představí čeští interpreti a zahraniční performeři. Své umění předvedou například soubory z Francie, Španělska či Polska. Srpnový programový blok bude patřit především hudbě. Od 10. do 23. srpna se na sedmi scénách vystřídají Miro Žbirka, Ivan Hlas, The Tap Tap či Čankišou. „Program letošního ročníku Živé ulice bude hodně pestrý. Zvučná jména
Jako loni i v letošním roce vystoupí na festivalu Živá ulice řada kapel.
Opera Libuše zazněla po devětadvaceti letech Po devětadvaceti letech uvedlo 9. května Divadlo Josefa Kajetána Tyla v Plzni operu Bedřicha Smetany Libuše. Titulní roli ztvárnila Eva Urbanová a mohli ji sledovat v přímém přenosu i televizní diváci. „Režisér, který má rád Smetanu a zejména jeho Libuši, může považovat za štěstí, když se k režii tohoto titulu jednou za život dostane. V oblastních divadlech se Libuše po revoluci v podstatě nehrála, také proto, že Smetana si přál, aby toto dílo bylo uváděno pouze ve slavnostních okamžicích českého národa. A my jsme s vedením opery dospěli k závěru, že v roce 2015, kdy je Plzeň Evropským hlavním městem kultury, je pro nás významný každý okamžik. Takže jsme naplánovali Libuši a budeme ji hrát v běžném abonentním cyklu,“ říká ředitel divadla Martin Otava. Dodává, že on i šéf opery jsou režiséři, a proto se dohodli, že Smetanovo veledílo ztvární společně. „Chceme tím vyslat určitý signál, že jsme divadlo týmových hráčů. Je nám jedno, co kdo konkrétně vymyslel, důležité je, aby to
c hyst á se
Nepřístupné zahrady se otevřou veřejnosti Běžně nepřístupné zahrady budou 13. a 14. června výjimečně otevřené pro veřejnost. Zájemci mají možnost navštívit Luftovu zahradu v Doudlevcích, ve které se nově představí obnovený historický altán, arboretum Sofronka, zahradu dominikánského kláštera na Jiráskově náměstí, hřbitov Všech svatých na Roudné. Bude možné navštívit i některé zahrady mateřských škol, které se mohou pyšnit ekologickým programem. Za zajímavou zahradou si lze udělat výlet i mimo Plzeň, třeba do staré školy v Prusinech, kde se o bylinkovou a zeleninovou zahradu stará Občanské sdružení Ametyst. Na střechu v Plzni pozve ENVIC. Nadační fond Zelený poklad pořádá ve vybraných zahradách veřejnou sbírku, jejíž výtěžek je určen na obnovu navštívených lokalit. Program je na internetových stránkách www.vikendotevrenychzahrad.cz, www.zelenypoklad.org nebo také na www.svsmp.cz. (red)
sloužilo Smetanovu i našemu společnému dílu,“ uvádí ředitel. O režijní výklad Martina Otavy a Tomáše Pilaře opírá své scénografické řešení architekt Daniel Dvořák. „K mé obrovské radosti konečně prolomili inscenační praxi jánošíkovských opasků a dalšího pseudoslovanského balastu. Zdůrazňují téma mýtu, rituálu, historické nezřetelnosti. Smetanova hudba je nesmírně živá a barvitá. Z ní vychází i odpovídající dynamika scény a režijní akce. Oba režiséři důsledně prosazují noblesní scénickou důstojnost a nehmotnou monumentalitu plynoucí z umělecké závažnosti díla,“ míní Daniel Dvořák. Věří, že se podaří vrátit Libuši z muzea voskových figurín na soudobé operní jeviště. Ústřední dvojici Libuše a Přemysla ztvární kromě Evy Urbanové a Vratislava Kříže, kteří tyto role nastudovali již v inscenaci Národního divadla v roce 1995, také letošní plzeňská držitelka Ceny Thálie Ivana Veberová a Martin Bárta. Všechna představení Libuše budou vzhledem k délce trvání této opery začínat vždy v 18 hodin. (red)
Foto: archiv
V Plzni zazpívá Suzanne Vega Americká písničkářka Suzanne Vega vystoupí 7. července v rámci projektu Plzeň - Evropské hlavní město kultury 2015 v Měšťanské besedě. Autorku a interpretku hitů Tom´s Diner, Luka, Marlene on the Wall, Queen and Soldier doprovodí kytarista Gerry Leonard. Autorka, producentka, kytaristka a zpěvačka patří k nejvýraznějším postavám neo-folkového hnutí z druhé poloviny osmdesátých let. Ráda svůj původ spojuje s New Yorkem, kde začala ve druhé polovině sedmdesátých let vystupovat ve folkových klubech, ovlivněna především Bobem Dylanem, Leonardem Cohenem, Joni Mitchell, ale také třeba Lou Reedem. Její debutové album z roku 1985 nadšeně přijala kritika. Suzanne Vega aktivně spolupracuje s Amnesty International, účinkuje pravidelně na charitativních akcích a pořádá také dobročinné koncerty podporující děti. (red)
doplníme o výrazné osobnosti současné hudební scény, jakým je například uskupení DVA, jenž letos dostalo cenu Anděl a má za sebou koncertní turné od Spojených států amerických přes Norsko až po Rumunsko,“ říká Matěj Halaš, dramaturg festivalu. Kromě hudby zaplaví centrum města Plzeň Fashion Days, které se budou konat od 20. do 21. srpna. Dva dny budou věnovány food festivalu národnostních menšin. Stejně jako každý rok bude scéna Proluka patřit dětskému programu. Novinkou je projekt Živá galerie, který do centra města přiveze výtvarné umění, objekty a instalace od studentů a absolventů plzeňských uměleckých škol. Akci už tradičně zakončí Festival polévky, a to v neděli 6. září. Budou je ve čtyřicetilitrových kotlích vařit před zraky diváků kuchaři z restaurací, začínajících bister i neziskových organizací. Zájemci mohou poznat nejrůznější chutě a vůně a rozhodnout, kdo vaří nejlepší polévku v Plzni. Více informací je možné nalézt na internetových stránkách www.zivaulice.eu. (red)
V Měšťanské besedě začne zahradní sezona Letošní „zahradní“ sezona v Měšťanské besedě začíná 21. června, a to komedií Na útěku v nastudování Divadla Ungelt, v níž září Zlata Adamovská a Jana Štěpánková. František Němec a Petr Kostka se předvedou 27. srpna v tragikomedii Pan Halpern a pan Johnson. 3. srpna dorazí oblíbení Komici s.r.o. Tentokrát přijedou Miloš Knor, Iva Pazderková a Ruda z Ostravy. O týden později Pavel Liška, Tatiana Vilhelmová a další dorazí s oblíbenou Commedií dell´arte. V polovině srpna zahrada Měšťanské besedy propadne vančurovské atmosféře. Postarají se o to 16. srpna herci Divadelního spolku Kašpar a jejich Rozmarný večer. Diváci se mohou těšit také na Krokovy Vary i hospodu U čtrnácti pomocníků, která bude o pauze otevřená i pro ně. Co vše musí podstoupit prostá žena, aby dostala k oltáři boháče, předvede Simona Stašová se Svatoplukem Skopalem 2. srpna ve hře Filumena Marturano aneb Manželství po italsku.V případě nepřízně počasí se akce přesouvají do sálu. Kompletní program je na webových stránkách www.mestanska-beseda.cz. (red)
Historický víkend ukáže Návrat panovníků Historický víkend aneb Strašidla a mumraje plzeňské patří mezi už tradiční akce, v letošním roce ji uspořádá v historickém centru od 12. do 14. června Nadace 700 let města Plzně v rámci projektu Plzeň - Evropské hlavní město kultury 2015. „Tentokrát se vše ponese v duchu oslav 720. výročí založení Plzně,“ upřesňuje ředitel Nadace 700 let města Plzně Miloslav Raboch. „Město navštíví panovníci, jejichž jméno je s ním spjato, budou mít scény s bohatým programem na náměstí Republiky i v sadovém okruhu od Branky až po Mlýnskou strouhu. Návštěvníci se mohou těšit na desítky rytířů v plátové zbroji, historické automobily, rekonstrukci atentátu na následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este, průvod účinkujících včetně rytířů ve zbroji v sobotu v 11 hodin či obnovené představení Madona v plzeňské katedrále. Dominanta města bude také důležitou součástí večerních a nočních programů. Pro děti bude opět připravena interaktivní dětská scéna a v sobotu i v neděli se budou moci vydat na zábav-
nou cestu se soutěžemi i poučením – Pohádkové putování za panovníky,“ uvádí Miloslav Raboch. Zajímavostí budou také komentované prohlídky katedrály, budovy U Červeného srdce na náměstí Republiky a historické budovy České spořitelny ve Františkánské ulici. Sobotní večer bude patřit tradičně strašidlům. Ve 21 hodin se vydají na svůj oblíbený Vejšlap. Otevře se i historické tržiště, budou bojovat šermíři, zazní dobová hudba. Program zakončí vždy večer komponované představení z historie Plzně nazvané Návrat panovníků a poté následuje audiovizuální show Oživlá katedrála, kdy znovu zazní všechny zvony. V sobotu udělá za bohatým programem tečku ohňostroj. Novinkou letošního roku budou i odpolední programy U Branky v týdnu před samotným Historickým víkendem. Vystoupí tam Skupina historického šermu Abaddon, ZUŠ B. Smetany, divadelní soubor Sebranka, ZUŠ Chválenická a Pilsner Jazz Band. Podrobný program celé akce je k dispozici na webových stránkách www.nadace700.cz. (red)
Pavel Batěk si zahraje detektiva Sherlocka Holmese Jeden z nejznámějších příběhů Sherlocka Holmese chystá na tuto sezonu festival Divadelní léto pod plzeňským nebem. Hororová detektivka Pes baskervillský se v divadelní úpravě Petra Svojtky a Jiřího Janků změní v komedii. V hlavní roli proslulého anglického detektiva se představí plzeňský rodák Pavel Batěk. Ten právě končí své úspěšné jedenáctileté působení v Divadle na Vinohradech a od 1. srpna se stává členem činohry Národního divadla. Na divadelních prknech v Plzni se objeví po velmi dlouhé době. „Než jsem šel studovat činoherní herectví na DAMU, hrál jsem v amatérských souborech Okřídlený vůl, Dialog a Spodina. Naposledy jsem tu, myslím, vystupoval v roce 2004 ve hře To i ono v divadle Dialog. Plzeňané mě také mohli vidět v Divadle Alfa s projektem Salome, což je pásmo písní Karla Kryla,“ říká Pavel Batěk. Těší se i na spolupráci s režisérem Petrem Svojtkou, šéfem Městských divadel pražských, v jehož inscenaci Kráska z Leenane hrál v Divadle na Vinohradech. Pavel Batěk má na svém kontě řadu zajímavých rolí a úspěchů. Například za ztvárnění titulní úlohy v Büchnerově dramatu Vojcek získal nominace na činoherní
Herec Pavel Batěk a produkční Tereza Dubničková na čtené zkoušce. Foto: Mirek Chaloupka Cenu Thálie za rok 2009 a Cenu Alfréda Radoka. Zahrál si v mnoha televizních seriálech, mimo jiné První republika, Or-
dinace v růžové zahradě či Kriminálka Anděl. Teď ho tedy čeká inscenace Prokletí rodu Baskervillů aneb Pozor, zlý pes!
V roli Holmesova přítele dr. Watsona bude Pavlu Baťkovi sekundovat Zdeněk Velen, úlohu Henryho Baskervilla si zahraje Zdeněk Rohlíček, který patří ke stálicím Divadelního léta. V dalších rolích se objeví Marek Adamczyk, Zdeněk Mucha, Michal Štěrba a také umělecký šéf Divadelního léta Vilém Dubnička. V jediné ženské roli se představí Marta Dancingerová. 8. ročník festivalu se tradičně uskuteční v historickém centru Plzně. Divadelní léto se letos vrací do Proluky, kde se v roce 2008 odehrálo úplně první představení festivalu – Don Juan. Letošní premiéra Prokletí rodu Baskervillů tam bude k vidění od 29. června do 9. července. Po sedm dalších večerů pak diváci v Proluce zhlédnou reprízy velmi úspěšné loňské komedie Lhář s Romanem Zachem v titulní roli. Ve spolupráci s Tancem Praha chystá Divadelní léto do Proluky i dvě mimořádně zajímavá taneční a pohybová představení, Malá smrt se uskuteční 17. června a NOs se odehraje 23. až 25. července. Vstupenky na akce jsou k dostání prostřednictvím internetových stránek na www.plzenskavstupenka.cz a také na TicketArt . (an)
S T R ANA 8 / červen
PSALO SE PŘED 26 LETY
„Jsme pro rázná opatření“ V průběhu letních měsíců roku 1989 se v tiskovém orgánu Krajského výboru KSČ v Plzni Pravda v hojné míře objevovaly články a především provolání nižších organizačních složek komunistické strany nebo „pracovních kolektivů“ odsuzující manifest Několik vět zveřejněný na konci června. Manifest, který požadoval svobodu a demokracii, podepsaly v krátké době tisíce občanů, proti nimž režim rozpoutal hysterickou kampaň. „Kolektivy pracujících“ samozřejmě neměly ani potuchy, o čem se v manifestu píše, protože jeho text nebyl oficiálně publikován a kusé informace se ke značné části občanů dostávaly pouze prostřednictvím uvedených odsuzujících článků. I proto se na schůzích nechali někteří mladší členové KSČ slyšet, že „kousek pravdy na tom pamfletu je“, a řada komunistů požadovala zveřejnění textu, protože „bojovat proti výzvě může ten, kdo zná její konkrétní obsah“. Adam Skála Archiv města Plzně
P R O V OL N Ý Č A S
Známí i zapomenutí lidé plzeňské opery První česká Alžběta v Tannhäuserovi byla Marie Chlostíková Marie Körbrová se narodila 29. června 1860 v Praze. Její herecká dráha začala v útlém dětství. Když se rodina v roce 1868 přestěhovala na Zderaz, její spolužačka, pozdější plzeňská a brněnská operní subreta Albína Haislerová, provdaná roku 1886 za kapelníka Engelberta Engelbertha, ji přivedla k herci Chramostovi, který řídil v Prozatímním divadle hry pro děti. Sotva desetiletá Maruška debutovala ve hře Slepá tetička od Františka Pravdy. Začala navštěvovat hodiny zpěvu u svatovojtěšského regenschoriho, profesora Josefa Foerstra. V 15 letech ji přijal do souboru Pavel Švanda ze Semčic pro obor naivních a sentimentálních milovnic v činohře s povinností zpívat v operním sboru. V roce 1876 s ním přišla do Plzně. Její první plzeňskou inscenací byla veselohra Julia Rosena Jako v nebi. V roce 1878 se v 18 letech provdala za o 10 let staršího basistu plzeňské opery Josefa Chlostíka. V roce 1879 se rozhodla studovat zpěv u pražského hudebního pedagoga, někdejšího operního pěvce, Gustava Appého, a následně u dramatické pěvkyně Terezy Boschettiové. 13. září 1879 vystoupila ve smíchovské aréně v roli Lidunky v Blodkově opeře V studni a ředitel Švanda ji přijal pro koloraturní obor a obor operní subrety. Zpívala i v operetě a hrála v činohře, takže bývala na jevišti téměř denně.
Magistrát nabízí prostor v mázhauzu Magistrát města Plzně nabízí k zapůjčení výstavní prostor v mázhauzu radnice na rok 2016. Je vyhrazen pro neziskové organizace, školy či fyzické osoby. Upřednostněna budou témata významných výročí či událostí vztahujících se k Plzni. Informace včetně žádosti a pokynů jsou k dispozici na webových stránkách www.plzen.eu nebo na telefonním čísle 378 032 509, kontakt Kristýna Svátková,
[email protected]. Žádosti je možné podávat do 31. července 2015. (red)
M. Chlostíková Foto: Archiv města Plzně Po sedmiletém manželství 16. května 1885 ovdověla. V té době stála na vrcholu kariéry. 30. prosince 1885 se stala první plzeňskou Carmen. Kapelník Engelberth připravil operu poctivě, 50 zkoušek u klavíru, 11 společných a pět ansámblových. To nebyla běžná praxe. Překvapivou byla i volba Marie Chlostíkové pro hlavní roli. Carmen je určena pro mezzosoprán a Chlostíková byla sopranistka. Dokázala však roli vdechnout hluboký prožitek a u publika zvítězila. Ač v soukromí po úmrtí manžela neprožívala nejšťastnější období, na jevištích
zářila. V roce 1886 zpívala v Národním divadle Bětušku v Dvořákově opeře Šelma sedlák a dostala nabídku okamžitého angažmá. Pavel Švanda ovšem požadoval v Plzni čtvrtletní výpověď, a tak ze skvělé nabídky sešlo. Po rozpuštění Švandovy společnosti přijala Marie Chlostíková angažmá u ředitele Pištěka v Plzni. Roku 1887 se znovu provdala, tentokrát za činoherce Jana Poláčka. Téhož roku excelovala jako Milada v prvním plzeňském provedení Smetanova Dalibora. Po pěti letech opět ovdověla. 16. ledna 1888 se konala v Plzni česká premiéra Wagnerova Tannhäusera a v této opeře se stala první, a velmi úspěšnou, českou Alžbětou. V letech 1888 až 1891 a pak 1896 až 1897 působila v brněnské opeře. K hostování v Národním divadle dostala nabídku i v roce 1893, kdy za onemocnělou pěvkyni narychlo přebrala úlohu Jitky ve Smetanově Daliborovi, a kritiky nešetřily chválou. Roku 1896 se potřetí provdala za basistu Aloise Kunze, s nímž působila v Budilově divadelní společnosti v letech 1898 až 1900. V tom roce její manžel ukončil angažmá. Z divadla odešla i Marie Chlostíková a zřídila si soukromou hudební operní školu. Její manžel zemřel v roce 1916. Až do smrti 28. května 1943 žila v ústraní v domku číslo 59 v Nové Huti. Štěpánka Pflegerová, Archiv města Plzně
H R A J E M E SI S PL ZNÍ ( 6.) V předminulých a minulých Radničních listech hledali nejmenší čtenáři pět rozdílů mezi obrázky Hlavního nádraží v Plzni a Velké synagogy od kreslíře a ilustrátora Vhrsti. Obrázky nádraží se lišily v nápisu hlavní, v semaforu, v kolejích, výšce hromosvodů a oknech v průčelí budovy. Mezi obrázky synagogy byl rozdíl v nápise na stánku s občerstvením, autě, semaforu u silnice, oblacích a ve velikosti okna vedlejšího domu. Při losování měli nejvíce štěstí Věra Ernestová a Miroslav Štolle, kteří získávají po čtyřech vstupenkách do zoologické a botanické zahrady a dal-
ší zajímavé ceny. Výhry jsou připraveny v informační kanceláři radnice. Pro děti jsou tentokrát určeny obrázky Černé věže. Poslouží jako omalovánky, ale opět je mezi nimi pět rozdílů. Malí čtenáři mohou jejich seznam poslat s pomocí dospělých do 26. srpna na adresu redakce. K dispozici je také e-mail
[email protected]. Je třeba připsat heslo Hrajeme si s Plzní, jméno, věk dítěte a adresu. Výherce získá čtyři vstupenky do Zoologické a botanické zahrady města Plzně a další odměny. Pokud se dětem podaří vybarvit všech deset obrázků, budou
automaticky zařazeny do speciálního slosování. Posílat je mohou do redakce postupně nebo najednou s poslední kresbou na konci letošního roku. Černá věž je pozdně gotická vodárenská věž, která bývala údajně součástí opevnění města Plzně. Zásobovala město vodou, když jí byl na začátku 16. století nedostatek. Říční voda se čerpala do nádrže ve špici věže, odkud samospádem stékala do kašen na náměstí. Podzemní část veže je součástí prohlídkového okruhu plzeňského podzemí, do kterého je vstup z Perlové ulice číslo 4. (red)
V í me , k u d y c ho d í me ? ( 6 . ) Soutěž inspirovaná názvy plzeňských ulic dnes pokračuje další pěticí. První dvě z nich jsou zároveň odpověďmi na naše soutěžní otázky z minulého a předminulého čísla. • Rychtaříkova – Jan Rychtařík, plzeňský pedagog a pěvec, se narodil 1. května 1819 a zemřel 11. září 1902. Byl prvním ředitelem České hlavní školy v Plzni. • Boettingerova – Hugo Boettinger, malíř a karikaturista počátku 20. století, se narodil 20. dubna 1880 v Plzni a zemřel v prosinci 1934. Svá díla podepisoval pseudonymem Dr. Desiderius. • Houškova – JUDr. Karel Houška byl plzeňský purkmistr. Žil v letech 1833 až 1889. • Kaplířova – Kašpar Kaplíř ze Sulevic, český šlechtic, se narodil v roce 1541, byl popraven 21. června 1621. Šlechtic pocházel ze starého východočeského rodu, byl to purkrabí Hradce Králové a nejvyšší zemský písař. Skončil na popravišti za účast na stavovském povstání. • Karla Panušky – Karel Panuška, divadelní ochotník a válečný odbojář, žil v letech 1900 až 1943. SOUTĚŽ: Výherci čtvrté a páté části naší soutěže se stali Hana Švábová a Josef Brychcín. Každý z nich získává fotografickou publikaci Libora Sváčka Plzeň. Stejnou knihu obdrží také jeden z vylosovaných, který zašle správnou odpověď na šestou soutěžní otázku, jež je spojena se Strnadovou ulicí. Víte, po kom byla tato ulice pojmenována? Odpovědi je možné posílat do 26. srpna na adresu redakce. K dispozici je také e-mail
[email protected]. Nezapomeňte připsat heslo Víme, kudy chodíme?, své jméno a adresu. Zdroj: Encyklopedie ulic západních Čech „Víte, kde bydlíte?“ od Markéty Čekanové.
RADNIČNÍ LISTY města Plzně - Ročník 20 • Vychází desetkrát ročně • Vydavatel: Statutární město Plzeň, Tiskové oddělení KP, náměstí Republiky 1, 306 32 Plzeň, IČ: 00075370 • Redakce - telefon: 378 032 017, e-mail:
[email protected] • Náklad 80 000 výtisků • Bez jazykové úpravy Neprodejné • List není reklamní tiskovinou • Nevyžádané příspěvky nevracíme • Redakce si vyhrazuje právo příspěvky zkrátit • Tisk: NAVA TISK, s. r. o. • Sazba písmen Lido STF od Františka Štorma • Distribuci na území města Plzně zajišťuje Česká pošta, tel.: 377 203 441 • Pro zájemce jsou zbývající výtisky k dispozici v informační kanceláři radnice • Archiv Radničních listů je k dispozici na www.plzen.eu • Zapsáno v evidenci periodického tisku pod číslem MK ČR E 14331 • Toto číslo vychází 10. června 2015
