PENÍZE A BANKOVNICTVÍ

Úvod do ekonomie LPED49A

Přednáška 9

PhDr. Jiří KAMENÍČEK, CSc.

PENÍZE A BANKOVNICTVÍ DEFINICE Peníze zprostředkovávají směnu statků (komodit, zboží) a služeb. Peníze jsou něčím tak běžným, že nás vůbec nenapadá, že by mohly obsahovat nějaké tajemství.

Peníze akcelerují rozvoj civilizace. Vznik peněz měl na lidstvo vliv srovnatelný s objevem ohně, elektřiny atp. Jsou komoditou, která vznikla výlučně jako produkt sociální. Jejich užitná hodnota spočívá pouze v tom, že slouží k sociálním účelům. Z historie 1) Naturální směna Jak si takovou situaci představit? Popsal ji například Stanley Jevons (konec XIX. stol.). „Zpěvačka divadla Lyriky z Paříže, slečna Zélie, měla kdysi koncert na ostrovech Society. Jako odměnu za několik romantických písní a árií, obdržela třetinu vstupného. Když pořadatelé spočítali její podíl, ukázalo se, že výtěžek činí 3 prasata, 23 krocanů, 44 kuřat, pět tisíc kakaových oříšků, mnoho banánů, citrónů a pomerančů. V Paříži by za všechna zvířata a ovoce na trhu dostala nejméně 4 000 franků, což byla za jeden koncert velmi lukrativní odměna. Obyvatelé ostrovů Society však neznali peníze. Slečna Zélie nedokázala svou odměnu spotřebovat na místě. Aby o ni nepřišla, krmila zvířata až do příjezdu lodi ovocem, které bylo součástí honoráře.“ Nevýhody? Stagnace dělby práce. Abychom uspokojili některou ze svých potřeb, museli bychom vyhledávat partnery ke směně s „opačnými“ požadavky. Například herečka, která potřebuje nové šaty, by musela vyhledat švadlenu, která si právě teď přeje sledovat její filmy. Učitel ekonomie, který potřebuje nový řemínek k hodinkám, by musel hledat hodináře, který si chce vyslechnout přednášku z ekonomie atp.

2) Komoditní peníze Prostředkem směny se na daném území stávaly nejčastěji vyměňované komodity. Například dobytek, plátno, olivový olej, měď, zlato. Tyto komodity musely mít důležité vlastnosti. Musely být trvanlivé, dobře a na malá množství dělitelné, manipulace s nimi musela být snadná atd. Navíc musely být vzácné. Co je vzácnost? Vznik peněz je zahalen tajemstvím. Od dob Aristotelových (320 – 250 př. n. l.) se opakuje jeho hypotéza o směně luku a šípů za jídlo, příklad naturální směny, která zavdala podnět vzniku peněz. Nové objevy z konce dvacátého století. Etnografové popsali zajímavé zvyky jakési ostrovní civilizace. Její členové rozlišují dva okruhy směn. a) darování, b) směny všedních potřeb (mýtina, špalek). Jaký je smysl obou oddělených okruhů směny? Obyvatelé ostrovů, respektive „hlava“ každé rodiny posílá během roku dary sousedům, na jejichž pomoc spoléhají. Nejcennější dary putují k náčelníkovi. Jednou ročně ostrované pořádají slavnost. Ta vrcholí zapálením velké vatry. Jakmile oheň překročí hranici nejvyššího žáru, přistoupí náčelník a všechny dary postupně hází do ohně. Přitom dárcům nadává zhruba takto: „Sami nejste nic. Jste slabí a zmizíte z tohoto světa stejně, jako nyní mizí vaše dary! Já stojím nad vámi. Mne poslouchejte, mně věřte!“ Nikdo si nedovolí náčelníka urazit darem, který by v jeho očích nebyl nejvzácnější. Byl by z komunity vyloučen a nejspíše by jej potkalo dlouhé umírání. Tento rituál je demonstrací, zhmotněním sociálního vztahu vzácnosti. Vzácnost se za těchto okolností projevuje jako věcně potvrzené pouto sounáležitosti a soudržnosti společenství.

1


Přednáška 9


Dar může být závazkem, slibem podřízenosti a formou posilování sounáležitosti v komunitě. Kdyby dar nebyl vzácný, nemůže naplnit svůj účel. Proto si lze položit otázku: Nepředcházela vzácnost (jako sociální hodnota) vzniku peněz? 3) Plnohodnotné peníze Nahradily komoditní. Byly to nejprve zlaté a stříbrné předměty, později vznikly mince. 4) Ne-plnohodnotné, tj. papírové peníze Nahradily (vytlačily) plnohodnotné peníze. Nabízí se otázka. Proč se používá náhražka namísto pravé hodnoty? Porovnejte svůj zážitek například z upíjení kávy a z chuti jejích náhražek, jako je cikorka nebo melta. Nebo vlastní zkušenosti s kvalitou výrobků z kůže a s kvalitou napodobenin kůže atp.

U plnohodnotných peněz byly na překážku dvě okolnosti. 1) Fyzické úbytky zlata a stříbra při manipulaci a následné ztráty hodnoty peněz. 2) Snadná padělatelnost. (K ochraně před padělky bylo nezbytné mít při každé větší transakci u sebe chemické „nádobíčko“.) Paradox

Peníze jsou přijímány, protože jsou a platí. Viz zavedení eura v roce 2000. Hovoří se o nuceném oběhu peněz. Za zákonnost platidla ručí vláda. Nestačí pouhá deklarace záruky. To dokládá situace v Rusku z roku 1998. Následkem inflace a nefunkčnosti státní správy neobdržely miliony lidí své pravidelné příjmy. Státním zaměstnancům více než půl roku nepřicházely mzdy, jiným jejich sociální dávky, starobní důchody, stipendia atp. Obyvatelé ztráceli důvěru v měnu a státní rozpočet se hroutil. V této situaci se vláda za měnu zaručila tím, že vedle rublu povolila používat i USD. To situaci postupně uklidnilo .

5) Bankovní peníze Šeky, potvrzení o uložení hotovosti (peněz) v bance, které slouží jako peníze. (Bankocetle) 6) Vlna inovací Bankomaty, úvěrové karty při placení v obchodech. Různé typy karet. Konkurence mezi distributory kreditních karet (oligopolní trhy). Lákají klienty. Například: „Pořiďte si naši kartu, z ceny každého nákupu vám 3% vrátíme nazpět!“. Internetové bankovnictví, „on-line“ aktivity na finančních trzích, platby prostřednictvím mobilů atp. Jak fungují kreditní karty?

Model (zjednodušené schéma fungování)

1) Zákazník zaplatí kartou (+ podepíše účtenku, zadá PIN). Probíhají desítky milionů transakcí denně. 2) Kreditní firma (VISA, MAESTRO atd.) hradí ze svých aktiv dluhy, účty prodejcům. 3) Kreditní firmy předloží své pohledávky bance (konec měsíce, kvartál). Banky tyto pohledávky uhradí. 4) Banky vnitřním účetnictvím uplatní své pohledávky na účtech klientů. (Odečtou ceny nákupů a poplatky.) Prodavači věří, že oproti podpisu a elektronické stopě nakonec obdrží peníze. Stejně tak kreditní firmy i banky. Název: „kreditní karty“ má svůj původ v anglickém slově credibility, tj. důvěryhodnost. Kreditní karty nedovolují nákupy na úvěr. Nákup „na dluh“ umožňují debetní karty (debt = dluh, úvěr), avšak s příplatkem za vyšší úrok. Kdo by vzájemné důvěry v tomto řetězci zneužil, musel by čelit tvrdým trestům. To ve vyspělých zemích zaručují zákony a jejich vymahatelnost. Navíc firmy, které karty nabízejí, hledají technická řešení a opatření, jak zneužití karet co nejúčinněji ztížit, nebo mu zabránit.

2


Přednáška 9


Funkce peněz 1) Prostředek směny. Vyřazují, deklasují naturální směnu. 2) Zúčtovací jednotka. Ceny, součty a rozdíly čísel. Spotřebitel například potřebuje nakoupit pečivo, dobít kredit mobilu, koupit lístek na koncert atd. Firma chce vyrobit guláš, jiná vyrábí elektrické vrtačky, jiná muzikály atp. Peníze dovolují sečítat různorodé náklady a vyjádřit výsledek v jedné veličině.

3) Uchovatel hodnoty. Při nákup drahých statků šetříme celkovou sumu po částech i několik let. Původní hodnota se (zpravidla) nejen uchová, ale i (zásluhou úroků) zvyšuje. Tyto funkce nemusejí peníze plnit vždy. Neplní je při vysoké, tj. při dvouciferné inflaci. Penězi je vše, co je přijímáno při směně. Papír lze sebekrásněji dekorovat. Pokud jej ale partneři při směně nepřijmou, není k ničemu. Stejně tak u kreditních karet. Peníze jsou přijímány proto, že se všeobecně věří, že budou přijímány i nadále.

BANKY a BANKOVNICTVÍ Princip vzniku bank

Firma A Dlužník (rvysoké)

Firmy B, C, D atd. BANKA

Věřitelé (rnízké)

Co je úrok? Odkud se úrok bere? Není žádost o úrok nemravná? (Mám právo žádat úrok, když půjčím bratrovi?) Představme si rolníka, který ve svém hospodářství může být zcela nezávislý. Chce-li hospodařit i v následujícím roce, pak část úrody odloží stranou jako osivo a sadbu. Obdobně všechny firmy, pokud jsou racionální, odkládají část svých výnosů jako kompenzaci za ztráty, které vznikají při výrobě opotřebováním nástrojů, strojů a všech výrobních prostředků. Rolník ví, že své rezervy použije na jaře. Firmy ale datum, kdy budou své rezervy potřebovat, neznají. Drží je a mohou jejich část na smluvenou (zpravidla krátkou) dobu půjčit. Firma, která část svých rezerv půjčí jinému aktérovi, ví, že ten podniká, aby dosáhl zisku. Věřitelská firma má proto nárok na svůj podíl. Protože se smlouvy uzavírají předem (když zisk ještě neexistuje), nárokují si věřitelé zhruba polovinu průměrného zisku. Jestliže se průměrné zisky v ekonomice rovnají například 10%, pak se požadovaný úrok rovná většinou 5%. Banky shromažďují volná aktiva všech ekonomických subjektů. Firmy si v bankách ukládají jak volná aktiva, tak i své dočasně volné rezervy. Banky platí věřitelským firmám co nejnižší úrok. Nejnižší úrok představuje dolní hranici výnosu z dočasných rezerv, vyjádřenou v penězích. Kdyby banka firmě nabídla nižší úrok, než je hodnota výnosu z dočasné rezervy, firma si raději rezervu ponechá, aby v bance vinou nízkého úroku nepřišla o část svého výnosu. Nejnižší úrok proto odpovídá hodnotě nejnižšího výnosu z rezerv, které si firmy vytvářejí jako kompenzace za běžné opotřebení prostředků při výrobě.

Výhody bank 1) Shromažďují velké sumy od mnoha aktérů. Proto mohou půjčovat mnohem vyšší obnosy než jednotlivé firmy s vlastními volnými aktivy. 2) Soustředí úspory, tj. volné peníze firem i soukromníků. Dejme tomu, že v Praze každý desátý obyvatel, čili celkem 100 000 lidí uloží měsíčně 1 000 Kč. Banka zaznamená na svých účtech 6

každý měsíc nárůst úspor o 100 x 10 Kč, tedy sto milionů Kč. Za rok vzroste objem těchto úspor o téměř jednu a čtvrt miliardy Kč (včetně úroků).

3


Přednáška 9


3) Šetří čas. Existuje známé místo, kam „chodíme s úsporami“, kam pro půjčku. Nemusíme hledat subjekty s volnými aktivy. Banky nabízejí další služby a specializují se. Zejména při poskytování úvěrů. 4) Banky „spravují“ aktiva (kapitál) svých klientů. Z kapitálu, který banky spravují, jim patří pouhý zlomek (zpravidla 2 - 5%). Navzdory tomu banky disponují ohromnou ekonomickou silou (a některé ji zneužívají). V čem se projevuje odbornost bank? Několik firem žádá o úvěr. Které z nich má dát banka přednost, aby na tom nakonec byla co nejlépe? V současnosti tyto služby pro banky provádějí ratingové společnosti.

Banky profitují (tj. „živí se“) z rozdílné výše úroků {tj. z marže (rv – rn), mark-up, profit margin} a z poplatků. Kdy banky nejvíce vydělají? Když budou žádat buď: 1) vysokou úrokovou sazbu r?, nebo 2) co nejrychlejší návratnost?, nebo 3) když si vyberou spolehlivého zákazníka? Obecně Nejlepší návratnost zaručí bance firmy, které dosahují nejvyššího zisku. To jsou firmy s nejvyšším odbytem, které uspokojují nejvyšší poptávku. Banky tím, že usilují o vlastní nejlepší výnosy, napomáhají nejlepší alokaci kapitálu. (Vzpomeňte si, jak se banky chovají při depresi.) Dnešní svět se rychle mění. Tvrzení o úloze bank při optimální alokaci kapitálu platilo až do druhé poloviny dvacátého století. Od osmdesátých let se při optimální alokaci kapitálu prosazují finanční trhy. Tj. trhy s rozmanitými formami cenných papírů a s jejich deriváty. Ve 21. století rychle roste počet elektronických obchodních transakcí, tj. obchodů bez oběhu „papírů“.

Centrální banka Z historie Vladaři si vybrali ke spolupráci banku, které důvěřovali. Potřebovali její pomoc při vedení státního rozpočtu, ale zejména při emisi peněz. Úloha centrální banky dnes Centrální banka poskytuje bankovní služby komerčním bankám. Tj. působí jako banka bank. Poskytuje jim „překlenovací“ úvěry, nabízí další služby a určuje pravidla hospodaření. Navíc 1) Emituje (tiskne) peníze. Lze vydělávat astronomické sumy. Náklad na výrobu nízký. (Dokonce ani tiskařské lisy se nemusejí kupovat.)

Za potištěný papír (tj. za peníze) však lidé a firmy vyměňují skutečné produkty, tj. hodnoty.

Proč centrální banky nemaximalizují zisk? (Proč se zaměstnanci centrální banky neživí tiskem a distribucí peněz?) 2) Kontroluje množství oběživa. Centrální banka sleduje peněžní agregáty: M1, M2, M3 a další, a přijímá regulační opatření. Komerční banky akceptují diskontní sazbu, kterou stanovuje centrální banka. 3) Centrální banka má být nezávislá na vládě. Role nikoli jen formální. Zejména ve vyspělých zemích směřuje vývoj od závislosti k téměř naprosté nezávislosti centrálních bank na vládě. Proč by měla být centrální banka nezávislá na vládě?

4


Přednáška 9


Politik se v průběhu volebního období potřebuje chlubit úspěchy. Pokud však z předvolebních odhadů usoudí, že jeho šance na znovuzvolení poklesly, může náklady na vlastní populistická opatření přenést na své nástupce. Chce, aby své volební období začali neúspěchem. Jaké mají populisté možnosti? 1) Navyšují státní výdaje a snižují daně. Nevyrovnanost státního rozpočtu a nárůst dluhu je nezajímá. Nezbytné snižování dluhu ve státním rozpočtu, které je nutně krajně nepopulární, uvalí na nastupující vládu. 2) Zneužívají setrvačnosti ekonomiky. Populista například po dva roky „tlumí“ nezaměstnanost tím, že i za cenu inflace „pumpuje“ výdaje z rozpočtu do státních podniků. „Tlačí“ centrální banku ke snižování úrokových sazeb, aby povzbuzovala investice. Tím se posiluje poptávka po pracovní síle a postupně se zvyšují mzdy. Následně sílí tlaky na zvyšování cen. Vinou setrvačnosti však inflace začne akcelerovat až v následujícím volebním období. Opět se jedná o situaci, kdy ekonomiku rozvracejí nekritické ambice a morální hazard politiků, kteří mohou nepřímo zneužívat nástrojů monetární politiky.

Proto se objevily požadavky oddělit měnovou politiku od politiky fiskální, tj. posílit nezávislost centrální banky. Co namítají politikové proti nezávislosti centrální banky? 1) Centrální banku nikdo nekontroluje. 2) Centrální banka se následně ocitá mimo vliv zákonů. Hrozí svévolnost jejího chování. Právě tak argumentoval V. KLAUS v létech 1995 – 97, kdy byl předsedou vlády a kdy se utvářel zákon o České národní bance. Na taková obvinění centrální banky reagují maximální otevřeností a průhledností svých aktivit.

Nástroje monetární politiky 1) Regulace povinných bankovních rezerv 1) Zvýšení povinných rezerv o 1-2% má za následek pokles nabídky peněz o 10 - 20%. 2) Snížená nabídka peněz vyvolává růst poptávky po penězích. 3) Zvýšená poptávka po penězích vede k růstu úrokových sazeb. 4) Zvýšené úrokové sazby tlumí investiční aktivity. 5) Výsledkem je politika obtížně dostupných peněz. Jaké jsou následky této politiky? Zpomalí se růstu cen, mezd a platů, úroků atd. Následně poklesne inflace. Ekonomika však za zpomalení nebo zastavení inflace „platí“ poklesem agregátní poptávky, zpomalením růstu, stagnací či poklesem HDP. Poklesnou příjmy firem i rodin a zvýší se nezaměstnanost. Tyto následky lze v delším období očekávat v tradičních tržních ekonomikách. V ekonomikách postkomunistických zemí nebo v rozvojových zemích tomu může být jinak. Zvýšení povinných bankovních rezerv může být podníceno snahou odvrátit nedůvěru obyvatel vůči bankám a pokusem zabránit „útokům“ na banky stovkami vyděšených věřitelů. Nebo se centrální banky v těchto zemích snaží donutit privátní (komerční) banky k vytvoření větších rezerv při podezření, že jim přibývá rizikových a obtížně vymahatelných půjček atp.

2) Regulace diskontních sazeb (Viz komentáře k regulaci ekonomického cyklu.) 3) Operace státu a centrální banky na peněžních trzích Centrální banky i vlády se těchto operací účastní běžně. Důležité jsou výrazné změny objemu obchodů, tj. buď zvýšené prodeje, nebo zvýšené nákupy. Zásady a) Nákup cenných papírů Centrální banka zvýší své nákupy cenných papírů, když chce zvýšit nabídku likvidity. Čili když povzbuzuje ekonomické subjekty k větší aktivitě a chce, aby se do oběhu dostávalo více peněz. Většinou to bývá při dlouho trvající recesi, nebo když centrální banka chce napomoci hospodářskému růstu. 5


Přednáška 9


b) Prodej státních obligací a cenných papírů Centrální banka se rozhodne snížit nabídku likvidity. Důvodem může být dlouho trvající fáze hospodářského růstu, kterou začínají provázet příznaky inflace. Když se centrální banka rozhodne proti počínající inflaci zasáhnout, začne ve větším rozsahu prodávat cenné papíry. Cílem je „stahovat“ likviditu z oběhu a tím zvyšovat „cenu“ peněz. Cenné papíry a státní obligace může na finančních trzích nabízet i vláda. Důvody však bývají velmi rozdílné. Někdy vláda hledá vlastní cesty k úhradě státního dluhu. Častěji k úhradě úroků z dluhu, na které jí ve státním rozpočtu nezbývají prostředky. Aby vláda mohla své akutní závazky splnit, nechá vytisknout nové obligace a nabídne je k prodeji. Výtěžek z těchto prodejů pak proplácí svým věřitelům, kterým vyplácí slíbené úroky. Je zřejmé, že vláda touto cestou pouze „vytlouká klín klínem“ a může se ocitnout ve „spirále“ rostoucích úroků z nových dluhů.

Proč cenné papíry, které nabízí vláda, vůbec někdo kupuje? Najde vláda pro svou nabídku zákazníky? c) Operace na měnovém trhu Centrální banka sleduje, hlídá především spekulační nákupy domácí měny v souvislosti s vývojem salda zahraničního obchodu. Po přechodu ČR na euro tyto její povinnosti odpadnou. Řeč není o žádné okrajové kuriozitě. V devadesátých letech čelila Bank of England masivnímu útoku spekulativního kapitálu. Útok byl tak nečekaný a rozsáhlý, že Bank of England po třech týdnech kapitulovala a výrazně devalvovala libru. Tím si „sama“ způsobila pokles hodnoty části vlastních aktiv a zaznamenala značné ztráty. Krátce nato se ukázalo, že na těchto operacích vydělal George SOROS.

Útoky investorů na finančních trzích nebývají virtuální. Čím jsou státy mimo eurozónu menší, tím je pravděpodobnost koordinovaného (nebo nekoordinovaného) a masivního útoku spekulativního kapitálu vyšší. A to i v situaci, kdy na finančních trzích převažuje značný pesimismus. Způsobený například obavami z možných bankrotů (Řecka, Portugalska, Španělska, Itálie a dalších států eurozóny).

6

PENÍZE A BANKOVNICTVÍ

Recommend Documents