Peloidoterapie a její využití v českém lázeňství

Peloidoterapie a její využití v českém lázeňství

Diplomová práce

Bc. Pavlína Kobrová

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. katedra cestovního ruchu

Studijní obor: Management hotelnictví a lázeňství Vedoucí diplomové práce: Ing. Pavel Attl, Ph.D. Datum odevzdání diplomové práce: 2016-05-05 E-mail: [email protected]

Praha 2016

Master’s Dissertation

Peloidotherapy and its use in Czech spas

Bc. Pavlína Kobrová

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Travel and Tourism Studies

Major: Hotel and Spa Management Thesis Advisor: Ing. Pavel Attl, Ph.D. Date of submission: 2016-05-05 E-mail: [email protected]

Prague 2016

Čestné prohlášení P r o h l a š u j i, že jsem diplomovou práci na téma Peloidoterapie a její využití v českém lázeňství zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály,

které

jsem

použila,

uvádím

v

seznamu

použitých

zdrojů

a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.

................................ Bc. Pavlína Kobrová V Praze dne 5. 5. 2016

Na

tomto

místě

bych

chtěla

poděkovat

Ing.

Pavlu

Attlovi,

Ph.D.

za podporu a vstřícnost při vedení mé diplomové práce, dále za jeho připomínky a hlavně odborné rady, které pro mě byly v průběhu zpracování celé práce velmi cenné a užitečné.

Abstrakt KOBROVÁ, Pavlína. Peloidoterapie a její využití v českém lázeňství. [Diplomová práce] Vysoká škola hotelová. Praha : 2016. 93 str. Diplomová práce se zabývá současným stavem využití peloidů v českém lázeňství. V práci byla zhodnocena hypotéza, zda jsou využití a následná revitalizace zdroje peloidů v současném stavu na dostatečně rozvinuté úrovni. Cílem práce bylo zanalyzovat současný stav využití, čerpání, uložení a revitalizace peloidů v lázeňských místech, která využívají peloidy jako primární zdroj po léčbu klientů. Vedlejším cílem poté byla analýza trhu peloidních výrobků se zaměřením na konkrétní českou a zahraniční firmu působící na českém trhu, která dodává peloidní výrobky nejen pro domácí účely, ale především pro lázeňská místa, kde se zdroj peloidů nenachází. Hypotéza byla na základě dotazníkového šetření v lázeňských místech a po analýze dostupných sekundárních dat potvrzena. Bylo zjištěno, že revitalizace zdroje peloidů probíhá ve všech lázeňských místech obdobným způsobem, a to tak, že vytěžený a použitý peloid je navracen zpět do ložiska, kde je ponechán, aby časem opět nabyl své léčebné účinky a mohl tak být i nadále využíván. Reálně tedy vyčerpání zdrojů peloidů na území České republiky v dohledné době nehrozí. Během psaní diplomové práce však bylo zjištěno, že povědomí o využití peloidů, jejich celkovém množství a možnostech následné revitalizace, není příliš rozšířené. K dané problematice neexistuje téměř žádná cíleně zaměřená literatura, týkající se přímo možností revitalizace zdrojů. Stejně tak neexistuje žádná provázaná spolupráce mezi státními orgány, příslušnými organizacemi a lázeňskými místy, která by komplexně analyzovala situaci ohledně množství peloidů, jejich využívání a revitalizaci. V návrhové části proto bylo představeno několik možných řešení této situace, kdy hlavním návrhem bylo zřízení Centrálního registru peloidů ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví, ÚZIS, Referenční laboratoře a lázeňských míst. Klíčová slova: lázně, lázeňství, peloid, peloidoterapie, revitalizace

Abstract KOBROVÁ, Pavlína. Peloidotherapy and its use in Czech spas. [Masterʼs Dissertation] The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Prague : 2016. 93 pages. This master´s thesis is focused on peloids use in Czech spas. In the beginning of this work there is a hypothesis determination and thereafter evaluation. In the hypothesis author is presupposes that the utilization and revitalization of sources of peloids is developed enough. The goal of this thesis is to analyse present situation of utilization, extraction, storage and revitalization of peloids in spa location which are using peloids as a primary source for medical treatments. The secondary goal is to analyse the peloid market with a focus on specific Czech and foreign companies which supply not only individuals but spas without peloid bearings as well. Based on both survey in spas and analysis of available secondary data was the hypothesis confirmed. It was found out that revitalization of peloids is more or less the same in all spa areas in Czech Republic. Used peloid is being returned back to bearing where it is left to regain its healing features in order to be used again. Consequently in the near future there is no menace of exhaustion of peloids in Czech Republic. However while writing this thesis it was discovered that there is lack of awareness about utilization, possibilities of revitalization and the total quantity of peloids. Moreover there is almost no literature focused on peloids revitalization and as well there is no cooperation between state authorities, relevant organizations and spas which means there is no complex analysis of peloid bearings, its utilization and revitalization.Therefor in the third part of this thesis there were several solutions presented. The main suggestion was a creation of Central register of peloids in cooperation with Ministry of Health, Institute of Health Information and Statistics, Reference laboratory and spas.

Key words: balneology, peloid, peloidotherapy, revitalization, spa

Obsah ÚVOD ............................................................................................................................................ 9 1 TEORETICKO – METODOLOGICKÁ ČÁST ..................................................................... 11 1.1. Definice lázeňství............................................................................................................... 11 1.2. Definice balneologie .......................................................................................................... 13 1.3. Přírodní léčebné lázně a lázeňské místo ....................................................................... 14 1.4. Ochranná pásma ............................................................................................................... 15 1.5. Peloidy ................................................................................................................................. 17 1.5.1 Charakteristika peloidů ................................................................................................... 18 1.5.2 Historie využívání peloidů .............................................................................................. 20 1.5.3 Účinky peloidů .................................................................................................................. 22 1.5.4 Peloidoterapie .................................................................................................................. 23 1.5.5 Těžba, zpracování a skladování peloidů ..................................................................... 25 2 ANALYTICKÁ ČÁST .............................................................................................................. 29 2.1. Výskyt peloidů na území České republiky ..................................................................... 29 2.2. Vývoj počtu peloidních výkonů v českých lázních ........................................................ 31 2.3. Analýza lázeňského místa Velichovky ........................................................................... 37 2.3.1 Charakteristika regionu Severovýchodní Čechy a obce Velichovky ....................... 37 2.3.2 Historie lázní Velichovky ................................................................................................ 39 2.3.3 Lázeňská zařízení ........................................................................................................... 40 2.3.4 Vymezení ochranných pásem zdroje peloidu v obcích Velichovky, Rožnov a Rtyně ...................................................................................................................................................... 41 2.4. Dotazníkové šetření .......................................................................................................... 43 2.4.1 Vybrané peloidní lázně ................................................................................................... 50 2.5. Analýza trhu peloidních výrobků ..................................................................................... 54 2.5.1 České společnosti na českém trhu ............................................................................... 55 2.5.2 Zahraniční společnosti na českém trhu ....................................................................... 61 3 NÁVRHOVÁ ČÁST ................................................................................................................ 66 ZÁVĚR ........................................................................................................................................ 71 Literatura ..................................................................................................................................... 74 Přílohy ......................................................................................................................................... 81

SEZNAM TABULEK A GRAFŮ Tab. 1 – Typ peloidu v lázeňském místě Tab. 2 – Ložiska peloidů Tab. 3 – Počet peloidních výkonů Tab. 4 – Počty vybraných výkonů v českých lázních Graf 1 – Vývoj počtu peloidních výkonů Graf 2 – Podíl peloidních výkonů na celkovém počtu všech procedur Graf 3 – Porovnání peloidních výkonů s vybranými procedurami

ÚVOD Téma peloidoterapie jsem si pro diplomovou práci vybrala proto, že mě problematika lázeňství velmi zajímá. V bakalářské práci jsem se již zabývala dietoterapií, a proto jsem byla ráda, když se mi naskytla možnost zpracovat další z terapií, která je klíčovou v mnohých českých lázních. V dnešní době je problematika lázeňství velmi diskutovaným tématem. V minulých letech byla situace ohledně budoucího vývoje lázeňství v České republice velmi nejasná a to v důsledku změn lázeňské péče, kdy nejcitelnější bylo bezesporu zkrácení léčebného pobytu na 21 dní. Tato situace vyvolala nejen snížení počtu klientů, ale také pokles tržeb lázní, což mělo za následek propouštění zaměstnanců lázní a v některých případech bohužel i uzavření některých lázeňských míst a to například i lázní Velichovky, které se řadí mezi peloidní a o kterých bude v práci mimo jiné pojednáváno. Tato situace se však v současné době začíná zlepšovat. Došlo totiž k opětovnému

navrácení délky pobytu

na 28 dní, což má za důsledek, že počet klientů se opět začíná zvyšovat a již se o budoucím vývoji lázeňství nemluví tak pesimisticky. Peloidoterapie

sama

je

nedílnou

součástí

mnohých

nejen

českých,

ale i zahraničních lázní a je hojně využívána především k léčbě pohybového aparátu, nejvíce u nemocí revmatického původů, a dále u potíží urologických nebo gynekologických. Tyto nemoci bohužel v důsledku rychlého životního tempa, špatné životosprávy, pracovního vytížení nebo psychické nevyváženosti postihují celosvětově stále více lidí. A proto se zde nabízí některé důležité otázky z oblasti využití přírodního léčivého zdroje peloidů, a sice: Je peloidů dostatečné množství? Děláme vše pro jejich zachování, aby mohly i nadále sloužit dalším generacím? Na tyto otázky by mimo jiné měla dát diplomová práce odpověď. V práci byly stanoveny hypotézy: H0: Využití a následná revitalizace zdrojů peloidů v současném stavu nejsou udržitelné. H1: Využití a revitalizace v oblasti zdrojů peloidů jsou na dostatečně rozvinuté úrovni. 9

Cílem práce je zanalyzovat současný stav využití, čerpání, uložení a revitalizace peloidů

v

lázeňských

místech.

Určení

tohoto

stavu

je

důležité

pro další rozvoj lázeňského místa, ale i okolí, které je v mnohých případech na lázeňství ekonomicky závislé. Je tedy důležité, aby nedošlo k vyčerpání zdroje peloidů a tím pádem třeba i k uzavření lázní v budoucnosti. Vedlejším cílem je poté analýza trhu peloidních výrobků z léčivé rašeliny, které zajišťují možnost využívat peloidoterapii v lázních, které zdroj peloidu nemají, ale také v zařízeních hotelového typu nebo wellness, kde se jedná o doplňkové služby. Aby byla naplněna a zachována struktura diplomové práce, je tato rozčleněna na tři části. V první teoretické části jsou vymezeny a vysvětleny nejdůležitější pojmy týkající se tématu, jako například lázeňství, balneologie, peloidy a jejich členění, ochranné pásmo, těžba a získávání peloidů, apod. Druhá, analytická část, nejprve pojednává o vývoji v počtech peloidních výkonů mezi lety 2000 – 2014 nebo o lázních Velichovky. Jsou zde představeny samotné lázně, lázeňská společnost i přilehlé okolí, kde se nachází ložisko peloidů, které je zde pospáno z hlediska ochranných pásem zdroje. Dále je v práci zanalyzováno dotazníkové šetření v lázeňských místech, které využívají peloidy jako primární zdroj léčby, kdy získané informace dávají představu o situaci využití peloidů k léčbě, jejich těžbě, zpracování, uložení, apod. V neposlední řadě je v analytické části práce zpracována analýza trhu peloidních výrobků se zaměřením na vybranou českou a zahraniční společnost. Ve třetí, návrhové části, jsou doporučena možná opatření týkající se revitalizace zdroje peloidů se zaměřením na zvýšení celkového povědomí a informovanosti především v řadách odborné veřejnosti. Hlavním návrhem je zřízení Centrálního registru peloidů, dílčími opatřeními pak legislativní úprava a možnosti revitalizace zdroje peloidů z veřejných financí. Během

psaní

diplomové

práce

byla

využita

nejen

tištěná

literatura,

ale i elektronické zdroje a publikace a to jak české, tak zahraniční. Většina zdrojů byla využita k sepsání teoretické části a zabývala se převážně lázeňstvím, balneologií nebo peloidy. V analytické a návrhové části poté byla využita primární data z dotazníkového šetření a dále sekundární data Ústavu zdravotních informací a statistiky, Referenční laboratoře, lázeňských míst a také Ministerstva zdravotnictví. 10

1 TEORETICKO – METODOLOGICKÁ ČÁST „Pestré dějiny lázní a lázeňství zapadají svým obsahem nejen do širších dějin lékařství, ale i do kulturních dějin a nemálo i do dějin přírodních věd a techniky“ (Křížek, 2002, s. 11). Tato věta z knihy Obrazy dějin lázeňství je dokladem toho, že lázeňství je součástí mnoha vědních oborů a bylo tomu již v dávných dobách antického Řecka a Říma. Lázeňství je i v dnešní době spíše stále považováno za nedílnou součást léčby po nemocích nebo úrazových stavech než jako prevence před civilizačními chorobami. Toto povědomí mezi lidmi se však naštěstí v posledních letech mění k lepšímu a tito jsou pak ochotni jezdit do lázní i v rámci prevence jako samoplátci na klasické léčebné pobyty nebo na pobyty typu wellness. V českém prostředí bychom měli brát jako hlavní souhrnnou definici pro popis všech otázek týkajících se lázeňství zákon č. 164/2001 Sb. Zákon o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen lázeňský zákon). V tomto zákonu sice není konkrétně definován samotný pojem lázeňství, ale jsou zde přesně vymezeny přírodní léčivé zdroje, jejich hodnocení, využívání, apod. 1.1. Definice lázeňství Lázeňství je odvozeno od slova lázeň, v původním smyslu označovaná také jako koupel. Existuje zde celá řada definic, protože se jedná o velmi obsáhlý obor, který zasahuje i do dalších vědních disciplín. Podle mého názoru je nejvýstižnější definicí ta z Výkladového slovníku cestovního ruchu, kde je popsáno takto: „Lázeňství (anglicky balneology) je souhrn aktivit, specifické infrastruktury a lidských zdrojů v oblasti poznání a praxe zaměřený na znalost přírodních léčivých zdrojů (balneologie) a realizaci technik a procedur pro léčení různých somatických, psychosomatických i psychologických problémů (balneoterapie).

11

Souhrnným cílem lázeňství je prevence a léčení lidských chorob, regenerace sil a relaxace. Je spojeno s využíváním síly přírodních léčivých zdrojů, krásy přírodního i kompozice kulturního prostředí.” (Zelenka, Pásková, 2012, s. 304) Další autor ve své knize vymezuje lázeňství jako „zdravotnický obor a jako komplex produktů cestovního ruchu a jako specifickou ekonomickou kategorii.“ (Knop, 1999, s. 58). Tato definice je poměrně krátká, ale je zde zcela výstižně popsán samotný smysl lázeňství v duchu samotné knihy, která se dívá na lázeňství z pohledu zcela ekonomického a ne zdravotního. Následující

vybraná definice ukazuje

lázeňství

ve

třech

rovinách

toho,

jak je možné chápat ho. Jiří Dědina zde píše, že „lázeňství není možné chápat jen jako medicínský pojem, ale z kontextu společenského rozvoje je nutné na něj nahlížet i z hlediska ekonomického a sociálně-politického. Pojem lázeňství tak vystupuje ve třech rovinách.“ (Dědina, 2004, s. 10). Tato definice jde dle mého názoru zcela přesná, není totiž možné tyto roviny oddělovat, jinak by nebylo reálné, aby celý systém fungoval tak, jak má. Abychom zde však nerozebírali pouze to, jak je lázeňství definováno v českém prostředí, uvedu zde nyní jeden popis toho, jak se o lázeňství pojednává v zahraničí. Georgiev G., a Vasileva M. ve svém příspěvku uvedeném ve sborníku Czech Hospitality and Tourism Papers pojednávají o lázeňství takto. Volná citace překladu: „lázeňství a léčebný turismus jsou druhem cestovního ruchu zaměřeným na léčebné působení na lidský organizmus, čehož je dosaženo léčebnými postupy a terapiemi převážně na vodní bázi jako jsou minerální vody, termální bazény, parní lázně nebo sauny“.

12

1.2. Definice balneologie Balneologie je vědní disciplína zabývající se lázeňstvím. Zde bych jako hlavní definici vybrala tu, která je obsažena v knize Balneologie, která je dle mého názoru hlavní literaturou pro obor balneologie, i když je psána spíše pro odbornou lékařskou komunitu než pro laika nebo člověka z oboru cestovního ruchu, hotelnictví a lázeňství. Podle Jandové, je zde balneologie popsána jako „nauka o léčení přírodními léčivými zdroji, jejich účincích na lidský organismus a o lázeňských léčebných metodách.” (Jandová, 2009, s. 45). Definice je poměrně krátká, ale je to tím, že je zde balneologie a vše co tento obor obnáší popisováno podrobně napříč celou knihou. Další definice je již uvedena tak, aby její smysl pochopila i veřejnost působící v oblasti

cestovního

ruchu.

Ve

Výkladovém

slovníku

cestovního

ruchu

se dočteme, že „Balneologie (anglicky balneology) „lázeňské lékařství“ je lékařský obor prohlubující znalosti o přírodních léčivých zdrojích (minerální prameny – pitné kúry, bahenní lázně, koupele aj.) a vytvářející tak předpoklady pro jejich využití jako lázeňských léčebných metod.“ (Zelenka, Pásková, 2012, s. 55) Následující

definice

je

uvedena

v knize

České

lázně

a

lázeňství.

Píše se zde „Vědní obor zabývající se lázeňstvím se nazývá balneologie. Ta zahrnuje v první řadě balneoterapii jako léčebnou a preventivní lékařskou disciplínu. Balneologie je snad jednou z nejstarších terapeutických metod lidské civilizace.“ (Kajlík, 2007, s. 7). Tato definice tak potvrzuje i to, co je popsáno v knize Balneologie, kde Jandová říká, že balneologie má tisíciletou tradici a řadí se tak nejstarším klinickým oborům medicíny. Poslední vybraná definice je spíše odrazem toho, jak je balneologie popisována v knize Obrazy z dějin lázeňství. „Vědní obor zabývající se lázeňstvím nazýváme balneologií. Zahrnuje v prvé řadě balneoterapii jako léčebnou a preventivní lékařskou disciplínu“. (Křížek, 2002, s. 12). Dříve byly za balneoterapii považovány pouze terapie za pomoci přírodních léčivých zdrojů, což již v dnešní době neplatí.

13

V současnosti se mezi tyto terapie řadí například dietoterapie, dále pak léčba pohybem (léčebný tělocvik, masáže), různé druhy fyzikální léčby a v neposlední řadě i léčba medikamenty, která dle mého názoru bohužel ne vždy léčí, ale ve většině případů pouze potlačuje pravou podstatu a příznaky problému.

1.3. Přírodní léčebné lázně a lázeňské místo Přírodní léčebné lázně „Za přírodní léčebné lázně lze stanovit soubor zdravotnických a jiných zařízení, která mají sloužit k poskytování lázeňské péče na území se stavem životního prostředí odpovídajícím požadavkům lázeňské péče, pokud se na tomto území nebo v jeho blízkosti nachází přírodní léčivý zdroj nebo toto území má klimatické podmínky příznivé k léčení“. (zakonyprolidi.cz, 2015). Všechny tyto požadavky stanovuje vyhláška ministerstva zdravotnictví. Přírodní léčebné lázně stanoví ministerstvo buď z vlastního podnětu nebo na návrh obce, popřípadě na návrh fyzické či právnické osoby, která hodlá využívat přírodní léčivý zdroj nebo klima k poskytování lázeňské péče. Samotný návrh musí obsahovat údaje z katastru nemovitostí o pozemcích a nemovitostech, které vymezují území léčebných lázní; dále posudek o stavu životního prostředí, údaje o přírodních léčivých zdrojích, o zdravotnických a jiných zařízeních a objektech potřebných k poskytnutí lázeňské péče; indikační zaměření v návaznosti na přírodní léčivý zdroj nebo klimatické podmínky a v neposlední řadě také návrh lázeňského místa, ale to pouze za předpokladu, že si ho vyžádá ministerstvo. Poskytovatel zdravotních služeb, který poskytuje lázeňskou péči, je dále povinen každých 5 let předložit ministerstvu zprávu o stavu klimatických podmínek v místě přírodních léčebných lázní a to na základě klimatických měření. Lázeňské místo V Lázeňském zákoně je k tomuto pojmu uvedeno „Lázeňským místem se rozumí území nebo část území obce nebo více obcí, v němž se nacházejí přírodní léčebné

lázně,

stanovené

za

lázeňské

místo

podle

tohoto

zákona.“

(zakonyprolidi.cz, 2015). Lázeňské místo a statut lázeňského místa stanoví nařízení vlády. Lázeňský statut vymezí vnitřní i vnější území lázeňského místa a to v zájmu zachování ochrany léčebného režimu (stanoví omezení výstavby 14

v rozvoji města, zakázané a omezující činnosti a také zařízení, která zde nesmí být zřízena). Návrh na stanovení lázeňského místa a statutu podá ministerstvu obec nebo obce, na jejichž území se nachází přírodní léčebné lázně. Musí zde být popsán přírodní léčivý zdroj nebo klimatické podmínky, údaje o životním prostředí a v neposlední řadě podmínky pro využití zařízení přírodních léčebných lázní a jejich další rozvoj. Lázeňské místo je následně označeno názvem obce, na jejímž území jsou léčebné lázně stanoveny (jedná-li se o více obcí, je vybrán název obce, kde leží převážná část léčebných lázní). V názvu lze dále využít také označení „lázně“, ale pouze v případě, že bylo na jejím území stanoveno lázeňské místo. 1.4. Ochranná pásma Ochranné pásmo musí být stanoveno kvůli ochraně zdrojů, na které mohou nepříznivě působit různé chemické, fyzikální nebo mikrobiologické vlastnosti. To, jakým způsobem jsou pásma stanovována, jaké jsou druhy nebo jaké jsou hranice pásem, je přesně dáno v Lázeňském zákoně. Návrh ochranného pásma musí dle zákona „vycházet z analýzy rizik ohrožení vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdroje. Ochranná pásma se stanoví tak, aby bylo dosaženo sledovaného účelu a oprávněné zájmy právnických a fyzických osob byly na dotčeném území omezeny pouze v míře nezbytně nutné.“ (zakonyproidi.cz, 2015). Ochranné pásmo každého jednoho zdroje je stanoveno na základě odborného posudku. Návrh musí ministerstvo vždy projednat se správními úřady a s obcemi, na jejichž území mají být ochranná pásma stanovena. „Úřady a obce jsou povinny zaslat ministerstvu své stanovisko do 60 dnů ode dne doručení výzvy ministerstva ke sdělení stanoviska. Pokud v této lhůtě stanovisko dotčené správní úřady a obce ministerstvu nezašlou, má se za to, že k návrhu ochranných pásem nemají připomínky.“ (zakonyprolidi.cz, 2015). Jelikož stanovení ochranných pásem není bezplatné, hradí náklady s tím spojené uživatel zdroje, a pokud dojde k situaci, že zdroj nemá uživatele, hradí tyto náklady ministerstvo zdravotnictví. Ochranná pásma musí být vždy zanešena v územně plánovací dokumentaci.

15

Ochranné pásmo I. stupně Jedná se o pásmo, které je určeno pouze pro území zahrnující nejbližší okolí příslušeného léčivého zdroje. U minerálních vod a plynů je toto vymezeno kruhem o poloměru 50 m od zdroje, pokud je ale na základě hydrogeologického šetření určeno jinak je možné toto pásmo rozšířit o další území o rozloze 10 x 10 metrů. U peloidů je ochranné pásmo stanoveno pro území, které je vymezeno hranicemi ložiska. Na území ochranného pásma I. stupně není možné vykonávat jiné činnosti než ty, které jsou bezprostředně nutné pro ochranu a užívání zdroje. Nesmí se zde vyskytovat ani žádné jiné zdroje, které by mohly způsobit znečištění nebo narušit nezávadnost zdroje. Pokud by takováto situace nastala a bylo by nutné sjednat nápravu, zajišťuje veškeré úpravy uživatel zdroje na vlastní náklady, a jak již bylo napsáno výše, nemá-li zdroj uživatele, platí tyto náklady ministerstvo. Ochranné pásmo I. stupně musí být zaneseno v katastru nemovitostí podle grafických a písemných podkladů. Hranice pásma musí být vždy označeny tabulkami se státním znakem a s nápisem "Ochranné pásmo I. stupně přírodních léčivých zdrojů" nebo "Ochranné pásmo I. stupně zdroje přírodní minerální vody", je-li ministerstvem stanoven zákaz vstupu, pak tabulka bude obsahovat též nápis "nepovolaným vstup zakázán". Ochranné pásmo II. stupně „Ochranné pásmo II. stupně se stanoví k ochraně zřídelní struktury zdroje, popřípadě infiltračního území zřídelní struktury zdroje nebo jeho části nebo infiltračního území zdroje nebo jeho části. Ochranné pásmo přírodního léčivého zdroje peloidu se stanoví zejména k ochraně hydraulických poměrů zdroje.“ (zakonyprolidi.cz, 2015). V rámci tohoto pásma je možné vymezit dílčí pásma, která mají rozdílný stupeň ochrany. V tomto pásmu je zakázáno vykonávat činnosti, které by mohli negativně ovlivnit chemické, fyzikální nebo mikrobiologické vlastnosti zdroje a jeho zdravotní nezávadnost, zásoby nebo vydatnost. I ochranné pásmo II. stupně je vymezeno zákonem a to v měřítku základní mapy v poměru 1 : 10 000 a následně je zakresleno v měřítku 1 : 50 000. Hranice ochranného pásma II. stupně jsou vyznačovány pouze v nezbytně nutných případech, a to například v místech kde se kříží hranice ochranného pásma s komunikací.

16

1.5. Peloidy Samotný pojem peloidů pochází od řeckého slova pelos neboli bahno. Stejně jako u lázeňství nebo balneologie existuje i u peloidů velké množství definic, které přesně identifikují obsah tohoto pojmu. Jako první jsem vybrala definici, která je uvedená v knize Balneologie, kterou považuji za základní literaturu této problematiky. Jandová zde píše „Peloidem se rozumí rašelina, slatina nebo bahno podle zákona č. 164/2001 Sb. Peloidy jsou látky, které vznikly v přírodě geologickými a biologickými pochody, a jsou k léčebným účelům využívané v rozmělněném stavu ve směsi s vodou, zpravidla místně příslušnou přírodní minerální vodou.“ (Jandová, 2009, str. 172). Tuto definici, ovšem trochu zkrácenou, uvádí Jandová i v další své publikaci, a sice „Peloidy je sumární název pro látky, které vznikly v přírodě geologickými a biologickými pochody a jsou k léčebným účelům užívané v rozmělněném stavu ve směsi s vodou“. (Jandová, 2014, str. 35) Další definice pochází z knihy České lázně a lázeňství, Kajlík zde uvádí. „Tyto hmoty jsou organického nebo anorganického původu, většinou přírodní, ale mohou být i umělé, vzniklé např. mletím určitých zemin nebo hornin“. (Kajlík, 2007, str. 24) Křížek ve své publikaci definuje peloidy stejně jako Kajlík, ovšem dále zde dodává, že peloidy by měly být nejdříve upraveny do rozmělněného stavu s kašovitou konzistencí. Peloidy

jsou

v České

republice

hojně

zastoupeným

léčebným

zdrojem.

Nemůžeme se sice srovnávat s některými zeměmi v zahraničí, kde je peloidních lázní opravdu velké množství, ale za stavu kdy je v České republice v tuto chvíli 36 lázeňských míst a z toho je 10 peloidních, jeví se tento stav jako velmi příznivý. V minulosti byl však celkový počet lázní, které nabízely peloidní procedury mnohem vyšší. Například Vladimír Křížek ve své knize Obrazy z dějin lázeňství píše, že původně bylo na území českých zemí 37 takovýchto lázeňských míst, jejichž počet však v roce 1980 poklesl na pouhých 12.

17

1.5.1 Charakteristika peloidů Peloidy se dělí na dvě základní skupiny bahna a humolity, které mají své další podskupiny. Peloidy vznikají v přírodě vlivem geologického působení, o čemž nám může říct více věda zvaná geologie, ovšem konkrétně půdou, zeminami a podobně se zabývá pedologie, pod níž spadají právě i peloidy. Vše co se týká využití, úpravy, kvality apod. u peloidů je popsáno v lázeňském zákoně, protože peloidy jako léčebný zdroj, jsou výhradně ve vlastnictví státu. Základní dělení zde v práci vychází hlavně z knih Jandové a Mackoviče. Další podrobnější členění je pak z knih Hadače a Brožka, tyto knihy však vyšly již v rozmezí 50. až 70. let 20. století a tak může být některá terminologie v dnešní době méně využívaná nebo zcela zastaralá.

Humolity Jedná se o druh zeminy, která je v České republice mnohem více rozšířená než bahna. Humolity vznikají rozkladem rostlinného materiálu a jedná se tak o zeminy organického původu. Jandová, jako i další autoři, například Hadač, Brožek nebo Mackovič dělí humolity na: Rašeliny Jsou zpravidla tvořeny rozkladem rostlin rašeliníku, suchopýru a dalších, které se v rašeliništích vyskytují. Jandová uvádí, že obsahují 95 – 99 % organických látek. Peloidy jsou zde tvořeny nad hladinou spodní vody a to nejčastěji v prosté nebo slabě mineralizované vodě. Mackovič i Hadač uvádějí ještě další členění na konkrétní druhy rašeliny, které jsou pojmenovány podle druhu rostliny, která je v nich nejvíce zastoupena. 

Čistá (je složena pouze z rozložených rašeliníků)



Suchopýrová (rostlina suchopýru pochvatého)



Blatnicová (rostlina blatnice)

18

Slatiny Slatiny vznikají nejčastěji z rostlin, jako jsou rákos, orobinec nebo ostřice a to v prostředí minerálních vod při zamezení přístupu vzduchu, nejčastěji lze tyto rostlin najít na slepých ramenech řek a rybnících. Tyto peloidy obsahují 50 – 95 % organických látek. Ve slatině jsou již zastoupeny i některé anorganické prvky jako například železo, síra nebo vápník. I v tomto případě je v mnohé literatuře uváděno dělení slatin do dvou skupin. 

Prostá slatina (tato slatina je využívána ve většině lázní. Dále se dělí podle obsahu / procent organických látek) - čistá (85 – 95 % organických látek) - zemitá (50 – 85 % organických látek)



Sirno – železitá slatina (jedná se o nejcennější peloidy, vznikají v podzemních nádržích, které mají přítok železité minerální vody, obsahují mezi 4 až 20 % železa)

Slatinné zeminy Vznikají obdobně jako slatiny, ale obsahují mnohem víc anorganických látek v závislosti na místních minerálních vodách. Slatinné zeminy osahují pouze 20 – 50 % organických látek. I zde existuje základní rozdělení. 

Prostá zemina



Křídová zemina (vyskytuje se například v lázních Velichovky, o této slatinné zemině se bude v práci psát ještě později v analytické části)

Bahna Bahna, která by byla vhodná pro léčebné účely, se v České republice nevyskytují, naopak například na Slovensku (Bojnice, Piešťany, apod.) jsou zdroje bahna velké. Bahna jsou na rozdíl od humolitů anorganického původu, někdy s příměsí organického sedimentu. Stejně jako u humolitů zde dochází k základnímu dělení.

19



Jednoduché bahno (prosté, neobsahuje výrazné množství terapeuticky významných látek) - sapropelové (20 – 50 % organických látek, odumřelé řasy, sinice, nálevník, sirovodík, apod.) - neústrojné (pod 20 % organických látek, silikáty, uhličitany) - gyttjové (20 – 50 % organických látek, odumřelý plankton rostlinný i živočišný, chitinové a vápnité skořápky)



Vřídelní bahno (obsahuje silikáty, uhličitany a méně než 20 % organických látek)



Sirné bahno (stejný obsah jako u vřídelního bahna, ale navíc je zde zbytek sinic, sirných bakterií, síry a jejich sloučenin) - termální (je syceno termální vodou přímo v ložisku) - termalisované (syceno teplou vodou v bazénu, kde bahno zraje)



Slané bahno (obsahuje méně než 20 % organických látek, dále silikáty, uhličitany, slanomilné sinice, sirné bakterie a chlorid sodný) - mořské (nejdéle historicky užívané je to z Mrtvého moře, obsahuje vysoké množství minerálů) - limanové (z limanových jezer – bývalé mořské zálivy, které byly přírodním působením zcela odděleny od pobřeží) - ze solných jezer (vysoký obsah soli a minerálů)

1.5.2 Historie využívání peloidů Léčivé účinky peloidů jsou známé již z dob starověku. Například Vladimír Křížek ve své knize uvádí, že záznamy o léčbě bahnem byly objeveny dokonce již v staroegyptských papyrech v období 19. až 15. století př. n. l. Je zde uvedeno, že bahna byla hojně využívána především na bolesti nohou a spáleniny. Což jen dokazuje, že již starověcí lékaři považovali bahno za účinný prostředek pro léčbu. Nejdříve bylo bahno využíváno pouze tak, že se natíralo na kůži a následně docházelo k pobytu na slunci. Nemocní na sobě nechávali bahno zaschnout, poté ho ze sebe oloupali a tu proceduru několikrát opakovali. 20

Další zmínka o využití bahna pochází z děl Plinia (27-79 n. l.) nebo Galéna (129-200 n. l.), kteří zde již popisují účinek bahna na revmatické potíže. Stále se však jednalo pouze o nanášení bahna na tělo. K aplikování zábalů, ohřívaných koupelí, apod. docházelo až v pozdějších dobách. V první fázi bylo využíváno pouze bahno, které bylo přirozeně ohříváno na místech, kde vyvěraly termální vody. Od 16. století již bylo bahno bráno jako standardně využívaný léčebný zdroj. Křížek například ve své knize uvádí, jak bylo bahno využíváno v 16. století ve slovenských Piešťanech: „Postižení revmatici se koupali v termálním bahništi ve slepém rameni Váhu: hloubili si otvory do bahna a trávili tam nezřídka celé hodiny, ba i dny a noci. Okolní vesničané je tam zásobovali potravinami a nápoji“. (Křížek, 2002, str. 172). Až později zde byly vybudovány lázeňské budovy. Rašeliny a slatiny se naopak používají mnohem kratší dobu, i když například Kajlík uvádí, že se o nich zmiňuje ve svých spisech již Paracelsus (1493-1541). Železitá slatina se začala využívat až v 18. století, konkrétně ve Švédsku. Toto zjištění vyvolalo vlnu zájmu po celé Evropě a tak docházelo k odkrývání rašelinišť nebo slatinišť již na počátku 19. století. Kajlík i Křížek shodně uvádějí, že se tak stalo nejdříve v Pyrmontu, Eilsenu, Nenndorfu a Meinbergu. V Čechách bylo a

jako

první

v Mariánských

odkryto

naleziště

Lázních

v Konstantinových

(1813),

kde

jsou

Lázních

(1809)

první

zmínky

o peloidních procedurách uvedeny ve spisech doktora Josefa Nehera. Dokonce zde byla provedena i první chemická analýza, kterou provedl místní lékárník Brehm. Od poloviny 19. století se začaly podrobně sledovat chemické vlastnosti peloidů, došlo ke zdokonalení chemických analýz, ke zkoumání minerálních látek, atd. K tomuto zkoumání dochází i v dnešní době, protože ještě ani dnes nebyly vysvětleny některé chemické účinky a reakce a proto jsou peloidy stále předmětem nejrůznějších studií a testů. Sama léčba peloidy je velmi starou metodou. Název peloid však pochází až z roku 1938, některé jiné zahraniční zdroje uvádí rok 1934, kdy byl přijat mezinárodní komisí a je tak stále poměrně novým termínem. Jméno osoby, která pojem vymyslela,

se

mi

v česky

psané

literatuře

21

nepovedlo

dohledat,

ovšem

v cizojazyčném zdroji, konkrétně v článku Sussanne C. Czeranko nazvaném The Earth Power of Peloids je uvedeno, že autorem je doktor S. Judd Lewis a

tento

pojem

byl

přijat

Mezinárodní

společností

lékařské

hydrologie

a klimatologie.

1.5.3 Účinky peloidů Peloidy mají mnoho blahodárných účinků na lidský organismus. Nejvýznamnější jsou samozřejmě účinky tepelné, o kterých zde bude dále psáno, ale samozřejmě také protizánětlivé a analgetické účinky. Dále mají peloidy hojivé, detoxikační a vyživující vlastnosti, a proto se také staly významným léčivým zdrojem v lázeňství. Termické působení Peloidy mají sice velice významné a podstatné tepelné účinky, ale mají nízkou tepelnou vodivost. Tato vodivost se však zvyšuje s množstvím vody přidané při přípravě peloidních koupelí. U peloidů se uvádí tzv. tepelná kapacita nebo také teplodržnost, která číslem vyjadřuje, kolikrát pomaleji předává peloid teplo než voda v koupeli. Jandová ve své knize uvádí, že u rašelin je to 6 – 7, u slatinné zeminy 4 – 5 a u bahna 3 – 4. Znamená to tedy, že se lidský organismus v peloidní koupeli nebo třeba zábalu prohřívá pomalu, velice šetrně a teplo tak může působit i na vnitřní orgány. Kniha Balneologie říká „Lokální teplota kůže v peloidním zábalu bývá až kolem 38 – 39 °C“. (Jandová, 2014, str. 173). Jedná se tedy přímo o tepelnou terapii (termoterapii), která působí do hloubky organismu. Stejně jako teplodržnost je však důležitá i tzv. schlazovací veličina, která udává, za jak dlouhý čas se použitý peloid ochladí o 1 až 2 °C. Tyto termoregulační mechanismy se při peloidoterapii aktivují podle: 

velikosti ošetřované plochy těla



teploty peloidu



doby trvání aplikace

22

Tato hypertermie1 tak posléze přinese klasické léčebné efekty, kterými jsou: 

spasmolytické účinky2 na kosterní svalstvo



spasmolytické účinky na hladkou svalovinu



analgetické účinky způsobené termickým efektem

Dále je u peloidů uváděna tzv. vodní kapacita, nebo také vododržnost, která označuje množství vody vázané na 1 g sušiny peloidu a udává tak zvětšení objemu absorpcí vody. Jandová uvádí, že nejvyšší vododržnost má rašelina, a to 1:14 – 1:27. U slatiny je vododržnost o něco nižší. Nevhodné pro koupele jsou naopak slatinné zeminy, protože mají vysokou specifickou hmotnost a tělo se tak nemůže do koupele ponořit, jsou proto tedy vhodné spíše pro zábaly.

1.5.4 Peloidoterapie Indikace Mimořádný výsledek léčby je prokázán se sirnoželezitou slatinou u nemocí pohybového aparátu, poruch funkcí a gynekologických nemocí. Dle indikačního seznamu

však existuje

další řada

nemocí,

na

které

je peloidoterapie

doporučována, a sice: 

gynekologické indikace (např. sterilita, infertilita, zánětlivá onemocnění vnitřních rodidel, stavy po komplikovaných laparoskopických operacích, klimakterický syndrom, apod.)



choroby pohybového aparátu (artritida, mimokloubní revmatismus, artróza, Bechtěrevova choroba, apod.)



Interní indikace (astma, chronická respirační onemocnění, chronická onemocnění jater, žlučníku, slinivky, atd.)



dermatologické indikace (psoriáza nebo mokvavý ekzém)



nefrourologické indikace (chronické záněty močových cest, chronická mykóza nebo kvasinková onemocnění močových cest, chronická prostata, atd.)

1

„Název hypertermie pochází z řeckých slov hyper (nad, přes, nadbytek) a thermo (teplo) a označuje záměrné léčebné zvýšení teploty části či celého lidského těla“ (tribune.cz, 2012) 2 uvolnění křečovitého stažení svalstva (lekarske.slovniky.cz, 2015) 23



stimulace ANS a imunitní systém (infekční multiorgánové postižení, pokles imunity, stavy po průmyslových nebo náhodných otravách, apod.)

Procedury „Peloidními procedurami jsou léčebné úkony založené na použití peloidních směsí, aplikovaných přímo na kůži nebo na sliznici…Poměr peloidu a vody je stanoven odborným posudkem referenční laboratoře pro peloidy a je součástí komplexní analýzy zdroje peloidu“. (Jandová, 2013, str. 176). Peloidy se tedy aplikují několika různými formami, a sice: Celková vodní peloidní koupel Jedná se o koupel z místní slatiny, která je zředěna minerální vodou. Celková peloidní koupel by měla mít teplotu v rozmezí 38 – 44 °C a měla by trvat 15 – 30 minut, tato doba se však může upravit dle individuálních potřeb. Po této koupeli následuje vanová celotělová očistná koupel a nakonec celkový suchý ovin těla po dobu 20 – 30 minut. Koupel by měla být dle Jandové aplikována 3krát týdně a to nejlépe v sérii 10 – 12 aplikací. Částečná peloidní koupel Tato částečná koupel se dělí na tři druhy podle místa působení. U všech však platí, že by měly být aplikovány zpravidla ob den. 

poloviční (42 – 46 °C)



končetinová (předepisují se o něco chladnější a to 20 – 38 °C)



sedací (postupně se zvyšuje teplota, a to ze 40 °C až na 50 °C)

Lokální aplikace peloidu formou částečných zábalů V dnešní době se již neaplikují celkové zábaly, ale pouze zábaly na záda, bedra, křížovou oblast anebo při gynekologických potížích formou tzv. „kalhotek“ kdy se zábal aplikuje zepředu i zezadu kolem celé pánve, v oblasti podbřišku a horní části stehen. Aplikace se provádí přikládáním peloidu v silné vrstvě na předepsanou část těla. Tato vrstva má většinou tloušťku 3 – 5 cm. Po aplikaci by měla být vrstva překryta prostěradlem nebo jinou nepropustnou látkou a přes vrch je obalena vlněnou 24

dekou nebo houní. Pacient by měl takto setrvat 20 – 30 minut, dále následuje stejně jako u koupele očistná sprcha a celkový suchý ovin. Vaginální a rektální peloidní tampony Pro aplikaci tamponů může být využívána pouze tzv. panenská slatina, která se pozvolna pasterizuje po dobu 3 – 8 hodin tak, aby dosáhla teploty 80 °C. Aplikační teplota je pak 39 – 45 °C. Jeden tampon by měl obsahovat 80 – 100 gramů peloidu. Formy a úprava peloidu do formy tamponu je striktně upravena dle konkrétního pracoviště a hlavně podle evropských norem. Tampony jsou do vaginy nebo rekta zaváděny v obalu z medicínské gázy a to proto, aby byl zachován kontakt peloidu se sliznicí a zároveň etické a medicínské postupy aplikování. Tampon je zpravidla zaváděn na 30 minut, následně je odstraněn a musí být proveden výplach. Tato forma aplikace se většinou neprovádí jako samostatná procedura, ale jako součást další léčby. I zde musí být po proceduře provedena očistná sprcha a poté suchý ovin. Tato procedura nesmí být zásadně provedena, je-li žena gravidní.

1.5.5 Těžba, zpracování a skladování peloidů Před samotným započnutím těžby je nejprve nutné prozkoumat celkovou oblast ložiska. Je nutné určit např., o jaký druh peloidu se jedná, pro jakou léčbu je vhodný, dále jestli má odpovídající kvalitu i chemické složení a v neposlední řadě je také důležité zjistit, jaké množství zdroje se v ložisku může nacházet. Pokud se zjistí, že je ložisko vhodné pro léčbu může být zahájena vlastní těžba. O získávání, přepravě, skladování, apod. již nepojednává Lázeňský zákon, ale konkrétní vyhláška Ministerstva zdravotnictví, a sice vyhláška č. 423/2001 Sb., o zdrojích a lázních, kde jsou uvedeny tyto informace „Získávání výtěžku z přírodního léčivého zdroje peloidu, které zahrnuje otvírku, těžbu, způsob a postup při rekultivaci ložiska, způsob nakládání s použitým peloidem, vyčlenění míst pro uložení skrývky nevyužitelné pro balneaci, popřípadě i míst pro ukládání 25

peloidních směsí po použití k balneaci, musí probíhat pouze způsobem stanoveným v povolení k využívání zdroje [§ 12 odst. 4 písm. d) zákona] na základě návrhu uvedeného v žádosti o vydání povolení k využívání zdroje [§ 10 odst. 1 písm. e), odst. 2 písm. a) bod 8 a písm. f) zákona] tak, aby bylo co nejvíce šetřeno ložisko a jeho okolí. Těžba, přeprava i skladování musí probíhat způsobem, který zamezí změnám ve složení a fyzikálních vlastnostech peloidu a vyloučí možnost jeho kontaminace. Při nakládání s použitým peloidem se upřednostňuje jeho vracení do vytěženého ložiska“. (zakonyprolidi.cz, 2015) V začátcích využívání přírodního léčebného zdroje peloidů neexistovaly žádné průmyslové metody pro těžbu nebo zpracování. První těžba tohoto zdroje tak probíhala pouze ručně bez použití jakýchkoliv zařízení. Ruční metoda těžby byla sice velice náročná, ale na druhou stranu velmi šetrná k peloidním ložiskům. K historickým metodám těžby peloidů se mi nepovedlo získat mnoho informací v česky psané literatuře, ale alespoň nějaké informace poskytuje kniha Obrazy z dějin lázeňství. Tato ruční metoda je v dostupné literatuře popisována jako tzv. borkování – za pomoci rýčů a lopatek se peloidy vyrýpávaly do hloubky několika metrů a tím vznikaly tzv. borky, což byly malé prostory o rozměrech 100 x 100 x 450 mm, které však byly naplněny vodou a musely tak nejdříve trochu vyschnout. Křížek k borkování uvádí následující „vytěžený humolit se odtud odvážel – nejčastěji v zimě, kdy se využívalo laciných potahů zemědělců, zpravidla saní. Peloid se vršil do hald ku zrání tak, aby se nevysoušel a zbytečně nevětral, což by nepříznivě ovlivnilo jeho kvalitu. Teprve v lázních samých se skladovaný materiál drtil, mlel na mlýnech a přehazoval. Před použitím se mísil s vodou v kádích nebo až ve vaně na žádanou teplotu většinou mezi 40-45 °C. Podíl lidské práce zde byl mimořádně veliký, neboť slatináři musili například ručně rozmíchávat koupelovou směs ve vaně, aby měla rovnoměrně promíchanou teplotu po předchozím ohřátí zaváděnou parou“. (Křížek, 2002, str. 175). Místa, kde se takto peloidy vytěžily, byla posléze zatopena vodou a postupně zarostla vegetací. Tento proces tak můžeme považovat za první pokusy o revitalizaci zdroje peloidů.

26

V současnosti jsou peloidy těženy tzv. mokrou metodou neboli bagrováním, kdy vznikají bazény se strmými břehy a těžba tak probíhá většinou pod vodní hladinou. Vytěžené peloidy poté často bývají uschovány v dočasném skladu a až poté se postupně dováží do lázeňského zařízení, kde se nachází vlastní krytý sklad. Celá těžba peloidů je velice náročná pro celkové životní prostředí i bezprostřední okolí ložiska a proto je nutné zcela striktně dodržovat povinnosti vyplývající z Lázeňského zákona. Téměř žádné peloidní lázně na světě neměly a ani dnes nemají takové zásoby peloidů, aby mohly striktně využívat každý výtěžek pouze jednou, jak by bylo vhodné kvůli hygienickým opatřením a předpisům. V minulosti tak docházelo v mnohých lázních k případům toho, že již jednou použitý výtěžek byl opakovaně přihříván a aplikován několika dalším pacientům. Tento problém byl však snadno odhalitelný, protože již dříve existovaly jisté formy hygienické kontroly a také neodpovídal poměr spotřeby peloidu a vykázaných procedur. Spousta zahraničních lázní si začala problematiku potřeby revitalizace uvědomovat již v minulých desetiletích. Křížek uvádí, že například v německých lázních Nenndorf tento problém řešili tak, že pacient dostal na dobu svého pobytu přidělenu vlastní vanu se slatinou, která mu byla opakovaně ohřívána. V jiných lázních naopak přistupují k tomu, že se peloid vyváží nebo dopravuje speciálním potrubím zpět do míst těžby, aby zde zregeneroval a získal zpět své fyzikální, hygienické i chemické vlastnosti. O dalších povolených úpravách zdrojů na území České republiky pojednává opět vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 423/2001 Sb., o zdrojích a lázních. Jandová ve své knize k této vyhlášce píše, že „Výtěžek z přírodního léčivého zdroje, kterým je peloid, lze upravovat pouze způsobem vymezeným v povolení k využívání zdroje [§12 odst. 4 písm. f) zákona], který spočívá zejména v a) odstranění součástí nepoužitelných pro přípravu směsi, b) drcení, mletí, ředění vodou na potřebnou konzistenci podle způsobu použití k balneaci,

27

c)ohřevu na předepsanou teplotu, popřípadě pasterizaci při přípravě peloidních tamponů.“ (Jandová, 2013, str. 393) Příslušná vyhláška i kniha Balneologie dále říkají, že je možné pro přípravu peloidních směsí využít i již regenerovaný peloid, ale až po 5 letech od jeho uložení. Regenerovaný peloid lze však do směsi využít až po provedení komplexní analýzy a

to

včetně

ověření

mikrobiologických

požadavků.

Podíl

takto

regenerovaného peloidu nikdy nesmí přesáhnout více jak polovinu z celkového objemu využitého peloidu. Je tedy vidět, že i vyhláška ministerstva zdravotnictví stejně jako Lázeňský zákon dbají o to, aby byl přírodní léčebný zdroj revitalizován a zachováván i pro příští generace.

28

2 ANALYTICKÁ ČÁST Analytická část diplomové práce pojednává o výskytu ložisek a druhů peloidů na území České republiky, o jejich rozmístění a rozloze. Dále jsou zde v samostatné kapitole prezentována data v popisném i grafickém znázornění týkající se počtu peloidních výkonů a jejich vývoj v čase.

Další kapitoly

se zabývají konkrétním lázeňským místem např. z hlediska vymezení ochranných pásem apod. Za hlavní je však v analytické části považováno dotazníkové šetření v lázeňských místech, které využívají jako přírodní léčivý zdroj, právě peloidy. A dále také analýza trhu v České republice, který nabízí prodej peloidních produktů

jak

pro

domácí

využití,

tak

převážně

pro

lázeňská

místa

a zařízení, která nemají zdroj peloidů na svém území ani v blízkém okolí. 2.1. Výskyt peloidů na území České republiky Podle osvědčení Českého inspektorátu lázní Ministerstva zdravotnictví České republiky (dále jen ČIL MZ ČR), se ložiska peloidů k datu 20. 12. 2015 vyskytují v těchto lokalitách: Tabulka 1 – Typ peloidu v lázeňském místě

Lázeňské místo

Typ peloidu

Bechyně

slatina až slatinná zemina

Čistá-Krásno

prostá rašelina

Františkovy Lázně

sirnoželezitá slatina

Lázně Bělohrad

prostá zemitá slatina, sirnoželezitá slatina

Lázně Bohdaneč

zemitá až slatinná zemina

Lázně Kundratice

prostá slatina

Mšené Lázně

prostá slatinná zeina

Toušeň

sirnoželezitá až slatinná sirnoželezitá zemina

Třeboň

prostá slatina, zemitá slatina

Velichovky

slatina zemitá až slatinná křídová zemina

Vráž u Písku Zdroj: vlastní zpracování

slatina zemitá, prostá

29

Tabulka 2 – Ložiska peloidů

Lázeňské místo

Název ložiska peloidu

Bechyně

Komárovské blato

Čistá - Krásno

Čistá – Krásno, V Borkách

Františkovy Lázně

Slatinka

Lázně Bělohrad

Bažantnice, Paroubek, Jasan

Lázně Bohdaneč

Libišany, Rozkoš

Lázně Kundratice

Kundratice

Mšené Lázně

Vrbka

Toušeň

Labiště (Čelákovice)

Třeboň

Vimperky, Spálená Borkovna, Zámecký revír Bránský obecní les, Hubert, Svatá Barbora

Velichovky

Habřínky

Vráž u Písku Zdroj: vlastní zpracování

Jezero

Data byla získávána z Českého inspektorátu lázní a zřídel, Referenční laboratoře, a také z vyhlášek Ministerstva zdravotnictví pojednávajících o ochranných pásmech přírodního léčebného zdroje. Z tabulek 1 a 2 vyplývá, že jsou zdroje peloidů rozmístěny prakticky po celém území Čech, ovšem mimo oblast Moravy a Slezska. Většina ložisek se však nenachází přímo v lázeňském místě, ale v jeho blízkém okolí. Jediná lázeňská místa, která mají zdroj peloidů přímo v místě, jsou dle agendového portálu Ministerstva zdravotnictví České republiky Mariánské Lázně (Čistá – Krásno), Františkovy Lázně, Třeboň a Bechyně.

30

Kolektiv autorů v článku Peloidy a peloidní extrakty uvádí, že Česká republika je co do zdrojů peloidů velmi bohatá a jejich výskyt je tak rozhodujícím faktorem pro postavení naší republiky jako významné lázeňské destinace. Peloidy na území České republiky se liší co do chemických vlastností, tak i celkovým složením a to dle lokalit jejich výskytu. Hlavními oblastmi jsou u nás Slavkovský les, Krušné hory, Jizerské hory, Šumava, Třeboňská pánev a Novohradské hory s

Novohradským

podhůřím.

Oblast

Třeboně

a

Novohradských

hor

je tzv. přechodovou zónou, kdy místní ložiska přesahují politické vymezení hranic České republiky a Rakouska. V blízkosti hranice Čechy / Dolní Rakousy se např. nachází obec Moorbad Harbach (Rašelinné lázně Harbach). Zdejší rašelina je zcela totožná s rašelinou, která je využívána v léčebných lázních v Čechách. Na rozdíl od využití v českých lázních, kdy je rašelina využívána pro její tepelné účinky, tak např. v lázních Moorbad Harbach je tato rašelina využívána k chladným zábalům za pomocí kryoterapie.

2.2. Vývoj počtu peloidních výkonů v českých lázních Počty peloidních výkonů ročně vykazují každé lázně na území České republiky a informace jsou dále zpracovávány Ústavem zdravotních informací a statistiky v Lázeňské ročence. Tato data jsou v současné době na webových stránkách dostupná z období let 2000 až 2014, ovšem s tím dodatkem, že data za rok 2014 mají malou vypovídající hodnotu díky nízkému počtu odevzdaných výkazů v celkovém množství pouze 74,4 % a jsou tedy pouze informativní. Data za rok 2015 budou zveřejněna během prvních měsíců roku 2016, v době zpracování této diplomové práce tomu však ještě není.

31

Tabulka 3 – Počet peloidních výkonů rok

2014

2013

2012

2011

počet výkonů

839 873

768 379

913 191

1 046 565

-------------------------

-----------------

-----------------

-----------------

------------------

rok

2010

2009

2008

2007

počet výkonů

983 689

963 568

1 049 817

1 076 889

-------------------------

------------------

------------------

------------------

------------------

rok

2006

2005

2004

2003

počet výkonů

1 004 969

1 084 648

1 025 236

971 983

---------------------------

-----------------

------------------

------------------

------------------

rok

2002

2001

2000

počet výkonů

789 739

794 427

794 784

suma

14 107 757

průměr

940 517

max.

1 084 648

min.

768 379

Zdroj: vlastní zpracování s využitím dat ÚZIS Z tabulky 3 vyplývá, že v letech 2000 až 2002 byl počet peloidních výkonů téměř konstantní. Již v roce 2003 však došlo k nárůstu o téměř 200 000 peloidních výkonů oproti předcházejícím obdobím. Tato vzrůstající tendence pokračovala až do roku 2008. Tento stav ve zvyšování počtu peloidních procedur, byl podle lázeňských ročenek za dané období přímo úměrný k nárůstu počtu klientů v lázeňských místech.

32

Pro lepší přehlednost jsou data zpracována v následujícím grafickém znázornění. Graf 1 – Vývoj počtu peloidních výkonů

Vývoj počtu peloidních výkonů v letech 2000 - 2014 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 0

200 000

400 000

600 000

800 000

1 000 000

1 200 000

Zdroj: vlastní zpracování s využitím dat ÚZIS Z uvedených dat vyplývá, že největší počet peloidních procedur byl klientům lázní poskytnut v roce 2005, a sice 1 084 648. Naopak nejméně procedur bylo vykázáno v roce 2013 v počtu 768 379. Tento stav byl však způsoben změnou v indikačním seznamu a ve zkrácení léčebného pobytu, tuto situaci tak nelze považovat za výrazný pokles oproti standardnímu vývoji.

33

Graf 2 – Podíl peloidních výkonů na celkovém počtu všech procedur

Podíl peloidních výkonů na celkovém počtu procedur 2000 2001 2002 2003 2004

peloidní výkony

2005

celkový počet všech výkonů

2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 0

10 000 000

20 000 000

30 000 000

Zdroj: vlastní zpracování s využitím dat ÚZIS Podíl peloidních výkonů na celkovém množství všech poskytovaných procedur působí dle tohoto grafického znázornění jako zanedbatelné množství. Celkový počet peloidních výkonů však zůstává v průběhu let 2000 až 2014 téměř konstantní, co do souvislosti s počty ostatních procedur, kdy průměrná roční suma výkonů je 940 517.

34

K porovnání s počtem peloidních výkonů byla zvolena následující data, a sice minerální a termální koupele, rehabilitační úkony a dále vodoléčba a masáže. Všechny tyto výkony jsou v českých lázních poskytovány nejčastěji. Tabulka 4 – Počty vybraných výkonů v českých lázních Peloidní Minerální Rok výkony a termální koupele 2014 839 873 1 356 714 2013 768 379 1 715 206 2012 913 191 1 895 240 2011 1 046 565 2 426 219 2010 983 689 2 086 864 2009 963 568 2 019 741 2008 1 049 817 2 052 196 2007 1 076 889 2 175 360 2006 1 004 969 1 881 976 2005 1 084 648 2 124 056 2004 1 025 236 2 168 141 2003 971 983 2 135 384 2002 789 739 2 019 781 2001 794 427 2 070 148 2000 794 784 1 876 671 Zdroj: vlastní zpracování s využitím dat ÚZIS

RHB 2 475 550 2 263 007 2 859 833 4 021 950 3 296 501 3 040 882 3 299 254 3 368 981 3 546 946 3 858 371 4 111 044 4 171 948 4 198 265 4 988 369 4 415 428

Vodoléčba a masáže 2 356 686 2 612 002 3 023 604 3 546 222 3 336 271 3 431 324 3 313 061 3 379 583 3 299 145 3 474 540 3 515 210 3 590 482 3 246 042 3 571 950 3 384 829

Z uvedených dat vyplývá, že nejvíce poskytovanou procedurou v součtu všech let je klasická rehabilitace, ovšem jak je vidět na prezentovaných datech, tak v posledních letech klesá nejen počet rehabilitací, ale i všech ostatních procedur a to v důsledku meziročních úbytků v počtu klientů, kteří lázně navštíví. Nejkonstantnějšími procedurami v českých lázních tak zůstávají vodoléčba a masáže, kdy až v posledních dvou letech, tedy 2013 a 2014 poklesl počet pod 3 000 000 výkonů.

35

Následující

grafické

znázornění

naznačuje,

že

v porovnání s

ostatními

procedurami, je počet peloidních výkonů nízký. Není ovšem zanedbatelný a tyto výkony mají důležité postavení mezi všemi procedurami. Tento stav je dán tím, že většina klasických peloidních výkonů je poskytována v lázeňských místech, která jako primární léčivý zdroj využívají právě peloidy, a využití peloidů pro léčbu není vhodné pro všechny indikace. Kdežto ostatní procedury mohou být aplikovány ve všech lázeňských místech. Graf 3 – Porovnání peloidních výkonů s vybranými procedurami

Porovnání peloidních výkonů s vybranými procedurami 6 000 000 5 000 000 peloidní výkony

4 000 000 minerální a termální koupele

3 000 000

rehabilitace vodoléčby a masáže

2 000 000 1 000 000 0

Zdroj: vlastní zpracování s využitím dat ÚZIS

36

2.3. Analýza lázeňského místa Velichovky Lázně Velichovky nepatří svým významem mezi silné konkurenty jiných peloidních lázní na území České republiky. Jedná se o lázně regionálního významu a i v tomto případě leží lázně ve stínu větších lázní, a sice Lázní Bělohrad a Lázní Bohdaneč. I přes tento fakt však není možné říct, že by lázně Velichovky nebyly důležitou součástí celého lázeňského systému České republiky. Na území obce Velichovky a sousedních obcí Rožnov a Rtyně se totiž nachází ochranná pásma zdroje peloidu a samotné ložisko peloidu, které je zcela unikátní složením zdejší slatiny využívané převážně k léčbě nemocí pohybového aparátu. 2.3.1 Charakteristika regionu Severovýchodní Čechy a obce Velichovky První část této kapitoly je zaměřena na popis regionu Severovýchod, především z hlediska geografického nebo přírodního. Druhá část je zaměřena přímo na lázeňskou obec Velichovky a také na přírodní léčivý zdroj zdejších lázní, indikace, procedury, možnosti trávení volného času a certifikace. region Severovýchodní Čechy Severovýchodní Čechy jsou v rámci destinačního managementu označeny jako region soudržnosti NUTS 2 Severovýchod. Jedná se o region, který sousedí s příhraničními regiony jak v Německu, tak v Polsku. Celý region Severovýchodní Čechy je charakteristický svým členitým povrchem, jeho součástí jsou totiž Polabské nížiny, ale zároveň také Krkonoše a další pohoří, výškové rozdíly některých

částí

regionu

tak

mohou

přesahovat

i

1000

m.

n.

m.

Region Severovýchodní Čechy patří mezi nejnavštěvovanější oblasti v České republice, což je způsobeno tím, že má na svém území velké množství turisticky atraktivních lokalit. Severovýchodní Čechy jsou regionem s výrazným výskytem chráněných krajinných oblastí, podle Kajlíka zaujímají chráněné krajinné oblasti až 1/5 celého území regionu. Bezesporu nejvýznamnějším takto chráněným územím je Krkonošský národní park a dále např. Český Ráj, Broumovsko, Orlické hory, Železné hory, Kokořínsko nebo České Středohoří. Na území regionu Severovýchodní Čechy se vyskytuje celkem 6 lázeňských míst, z nichž tři využívají jako primární léčivý zdroj peloidy a zbývající tři využívají léčivé vody.

37

Z toho tedy vyplývá, že celý region je velmi významnou lázeňskou oblastí a na svém území má značné množství jak léčivých vod, tak peloidů. Nejvyšší potenciál pro budoucí rozvoj regionu, představují především horská území se středisky zimních sportů, která jsou však schopná poskytnout i letní a mimosezonní aktivity a tím zajistit celoroční návštěvnost této destinace. obec Velichovky První písemná zmínka o obci Velichovky pochází z roku 1389, kdy se objevuje zápis v Zemských deskách s původním názvem Welichow (velký chov), ve vlastnictví vdovy po Jiříkovi z Hustířan. Obec Velichovky se nachází v Královehradeckém

kraji,

ve

vzdálenosti

5

km

od

města

Jaroměř 2

v nadmořské výšce 302 m. n. m. Katastrální výměra obce je 7, 96 km . K datu 1. 1. 2015 bylo v obci evidováno 750 obyvatel. Součástí obce je od roku 1985 též přičleněná obec Hustířany. Obec Velichovky je členem dobrovolného svazku obcí Hustířanka. Tento mikroregion vznikl v roce 2001 a je tvořen počtem 15 okolních obcí a jeho hlavním posláním je spolupráce na společných projektech, jako jsou např. výstavba vodovodu, údržba veřejné zeleně, podpora cestovního ruchu, apod. a dále získávání peněžních prostředků na tyto projekty. Například v roce 2015 získal mikroregion z rozpočtu Královehradeckého kraje celkem 340 000,- Kč na dva projekty a sice „Dopravní značení v obcích Mikroregionu Hustířanka“ – 300 000,- Kč a „Koordinace a řízení Mikroregionu Hustířanka“ – 40 000,- Kč lázně Velichovky 

přírodní léčivý zdroj – křídová slatinná zemina, která se mísí s místními prameny vody, které jsou bohaté na obsah uhličitanu vápenatého a železa. Podle webových stránek lázní i odborné literatury se jedná o zcela unikátní zdroj rašeliny na území České republiky.



indikace – jedná se o specifické nemoci pohybového ústrojí nebo o nemoci nervové.



léčebné procedury – vodoléčebné, slatinné a fyzikální procedury, vysoký podíl léčebné rehabilitace, dietoterapie, oxygenoterapie, plynové injekce, elektroléčba, přístrojová terapie, apod.

38



certifikace – od 13. listopadu 2015 jsou lázně držitelem certifikátu kvality služeb ČSKS3, lázeňská společnost splnila požadavky pro udělení certifikátu

I.

stupně

Českého

systému

kvality

služeb

–

Služby

zdravotnického zařízení. Tento certifikát byl společnosti udělen na tři roky, tedy do listopadu 2018. 

využití volného času – koncerty, besedy a přednášky v Masarykově domě, lázeňská knihovna, hudební a taneční odpoledne v lázeňské kavárně, společenská místnost, venkovní hřiště na pétanque a ruské kuželky, procházky po lázeňském parku a kolonádě – nově vytvořená naučná stezka. K dalšímu sportovnímu i kulturnímu vyžití je klientům lázní k dispozici nedaleký hotelový a sportovní komplex K – Triumf nebo golfové hřiště Nová Amerika, nacházející se 5 km od obce.

2.3.2 Historie lázní Velichovky Samotné lázně vznikly v roce 1897, kdy zdejší panství vlastnily baronky Berta Bees-Chrostin a Gabriela Spens-Boden. Na přímluvu doktora Kutíka z Hořiček, který objevil zdejší slatinu a využíval jí ve svém sanatoriu k léčbě kostních a kloubních nemocí, a hraběte Harracha zde společně založili akciovou společnost a začali budovat lázně. Již v roce 1898 zde byla zahájena první lázeňská sezóna a léčba pacientů s kloubními nemocemi. Místo bylo i velmi vyhledávaným turistickým místem, obzvlášť v oblibě bylo u vojáků, kteří sídlili v nedaleké

pevnosti

Československého

Josefov.

ústředí

Od

roku

nemocenských

1918

byly

pjišťoven

lázně

v Praze.

majetkem V důsledku

vzrůstající oblíbenosti zdejších lázní byly v letech 1924-1926 postaveny nové lázeňské domy a hlavně nový léčebný pavilon nazvaný Masarykův dům, který byl pojmenován po prezidentu Masarykovi, který v roce 1926 lázně osobně navštívil. Během 2. světové války pozbyly lázně Velichovky svého hlavního účelu jako většina lázní a byl zde zřízen vojenský lazaret, o významnosti místa svědčí i fakt,

3

„Český systém kvality služeb je dobrovolný inovativní nástroj, který systematickým způsobem pomáhá ke zvyšování kvality služeb v organizacích v oblasti cestovního ruchu a v navazujících službách. Vlastníkem systému je Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, které na jeho realizaci spolupracuje s vybranými profesními asociacemi v cestovním ruchu“. (csks.cz, 2016) 39

že si zde generál Fridrich von Schőrner zřídil hlavní stan a z lázeňských budov vytvořil ubytování pro německou armádu, důstojníky a generály. V květnu 1945 se zde odehrála schůzka německého velení s maršálem Žukovem, kde byl dohodnut odchod německé armády do západní zóny. Po 2. světové válce byly lázně opět uvedeny do provozu, v roce 1949 byly přeměněny na odborářskou zotavovnu a tím začala další etapa existence zdejších lázní, v tuto dobu měly lázně kapacitu 150 lůžek. Od roku 1957 fungovaly jako státní lázně. V roce 1992 byla založena akciová společnost Lázně Velichovky a. s. V roce 2013 byly lázně uzavřeny v důsledku provozně - ekonomických problémů, které úzce souvisely i se změnou v lázeňské péči, kdy byla zkrácena délka léčebného pobytu. V roce 2014 odkoupila lázně Velichovky společnost Karsit Group a založila novou lázeňskou společnost Lázně 1897 s. r. o., která věnovala nemalé finanční prostředky na obnovu areálu, budov a lázeňských provozů a 4. dubna 2015 lázně opět zahájili provoz. Do konce roku 2015 bylo odléčeno již více než 1900 osob a tento počet se i nadále zvyšuje.

2.3.3 Lázeňská zařízení V současné době jsou v lázních Velichovky v provozu čtyři lázeňská zařízení. Masarykův dům a Vila Domov slouží pro komplexní a příspěvkovou lázeňskou péči. Pro samoplátce jsou k dispozici Vila Čechie a Vila Morava. Masarykův dům Jedná se o lázeňské zařízení, které je v provozu nejdéle a to již od roku 1926. Své

jméno

dostal

lázeňský

dům

podle

tehdejšího

prezidenta

Tomáše

G. Masaryka, který v tomto roce zdejší lázně navštívil. V roce 1935 bylo vystavěno druhé patro. V roce 2005 bylo vystavěno další patro budovy, kdy v letošním roce je plánována poslední dostavba, aby tak došlo ke sjednocení celkového vzhledu zařízení. Samotné zařízení je centrální budovou celých lázní s největším počtem lůžek, vlastní jídelnou a probíhá zde také velká většina všech poskytovaných procedur. Pokoje jsou vybaveny vlastním sociálním zařízením, dále je zde televizor, chladnička a připojení WIFI. Celková kapacita tohoto zařízení je 120 lůžek.

40

Vila Domov Vila Domov je nejstarším vystavěným zařízením v lázních, k jeho výstavbě došlo již v roce 1898. Původní název byl Vila Gabriela. Následně bylo v roce 1928 přistavěno první patro a v roce 1995 byla provedena celková rekonstrukce objektu. V zařízení se nachází celkem 60 lůžek a je zde poskytována část procedur, jako například oxygenoterapie, suché uhličité koupele nebo také plynové injekce. Všechny pokoje jsou vybaveny sociálním zařízením, televizorem, chladničkou a telefonem. Vila Čechie Jedná se o nejhezčí ubytovací zařízení v celém areálu lázní. Zařízení Čechie je

prvorepubliková

vila,

která

nabízí

ubytování

pouze

v jednolůžkových

a dvoulůžkových pokojích, které jsou nadstandardně vybaveny. Vila byla vystavěna v roce 1901 a byla nazvána Jenny. Celá budova prošla v roce 2003 rozsáhlou rekonstrukcí a celková lůžková kapacita tohoto zařízení je 44 lůžek. Vila Morava Vila Morava poskytuje moderní ubytování v prvorepublikové vile, která byla vystavěna v roce 1901 pod názvem Skal s kapacitou 40 lůžek. Celá budova prošla v roce 2003 rozsáhlou rekonstrukcí a nabízí jednolůžkové a dvoulůžkové pokoje včetně sociálního zařízení, televizoru a chladničky. Některé pokoje dokonce poskytuj ubytování v pokojích s manželskou postelí a možností přistýlky a jsou tak hojně využívány především klientelou samoplátců.

2.3.4 Vymezení ochranných pásem zdroje peloidu v obcích Velichovky, Rožnov a Rtyně V územních plánech těchto obcí jsou v návaznosti na vyhlášku Ministerstva zdravotnictví stanovena dvě ochranná pásma zdroje peloidů. Ochranná pásma byla nově stanovena vyhláškou 124/2015 Sb. o stanovení ochranných pásem přírodního léčivého zdroje peloidu ložiska Habřínky ze dne 15. května 2015.

41

Peloidní ložisko Habřínky se nachází na katastrálním území obce Rožnov. Léčebná rašelina je zde těžena z místního rybníka nazývaného Rašelina, z něhož vytéká potok Jordán. Ložisko Habřínky se sice nachází v dohledné vzdálenosti centra obce, ale již se nejedná o obydlenou plochu. V celém okolí ložiska jsou dle územního plánu obce Rožnov plochy smíšeného nezastavěného území – přírodní, zemědělské. Ochranné pásmo I. stupně tvoří přímo území, na kterém se zdroj peloidu nachází. Vymezení ochranného pásma I. stupně je dále graficky vyznačeno v základní mapě České republiky, a to v měřítku 1 : 10000 a následně také v měřítku 1 : 50000. Příslušné grafické znázornění je dostupné v příloze 6. V případě ochranného pásma I. stupně se jedná o tyto pozemkové parcely: 

katastrální území Rožnov číslo 408/1, 408/2, 423/1, 423/2, 423/3, 423/4, 423/5, 423/6, 427/2, 430/6, 430/7, 436/8, 436/9, 457/1, 457/2, 457/3, 457/4, 457/5, 457/6, 457/7, 457/8, 457/9, 457/10, 458/1, 458/2, 458/3, 493/7, 493/8, 493/11, 658/1, 658/2, 658/3, 676/5 a 676/15



katastrální území Rtyně číslo 358/1, 366, 369/1, 369/2 a 431/4



katastrální území Velichovky číslo 2308 a 2309

Z daného popisu pozemkových parcel vyplývá, že se převážná část ochranného pásma I. stupně nachází mimo obec Velichovky, a sice na území obce Rožnov. V místě, kde probíhá těžba peloidu, musí být část ochranného pásma I. stupně zcela oplocena a je sem také zakázán vstup nepovolaným osobám, a to v souladu se zákonem 164/2001 Sb. Podle vlastního zjištění je již sama přístupová cesta ke zdroji na několika místech označena cedulemi „Ochranné pásmo I. stupně přírodních léčivých zdrojů, nepovolaným vstup zakázán“. Přímo u přístupové brány jsou dále umístěny následující cedule „Pásmo fyzické ochrany přírodního léčivého zdroje“ a také „Chráněný přírodní léčivý zdroj slatiniště, za neoprávněný odběr pokuta 5 000,- Kč“. Celé slatiniště je striktně oploceno a tím zajištěno proti neoprávněnému vniknutí. Při obejití celého území však bylo zjištěno, že některá místa, co do oplocení, nejsou zabezpečena tak, aby bylo vstupu zcela zamezeno (poničené a zrezivělé pletivo, apod.).

42

Ochranné pásmo II. stupně se opět nachází na katastrálním území obcí Rožnov, Rtyně a Velichovky a je graficky vyznačeno v základní mapě České republiky v měřítku 1 : 10000 a 1 : 50000. V ochranném pásmu II. stupně platí některá opatření, která mají zabránit poškození, narušení nebo znečištění zdroje peloidu. V ochranném pásnu II. stupně je např. zakázáno zřizovat veřejná pohřebiště, budovat dálnice, provozovat čerpací stanice, provozovat skládky odpadů, aplikovat chemické přípravky, vypouštět odpadní vody, umisťovat hnojiště a siláže, realizovat vrty pro studny nebo provádět hornickou činnost.

2.4. Dotazníkové šetření V této kapitole bude zanalyzováno dotazníkové šetření týkající se peloidů. Dotazníkové šetření bylo uskutečněno formou elektronického dotazníku, který byl rozeslán do všech lázní, jež využívají jako svůj hlavní přírodní léčebný zdroj peloidy. Takovýchto lázeňských míst bylo na území České republiky osloveno 10. Dotazník byl sestaven celkem z osmi otevřených otázek a celé jeho znění včetně průvodních informací je v příloze 1A a 1B. Dotazníkové šetření mělo za úkol zanalyzovat současný stav zpracování a využití peloidů, a především to, jakým způsobem lázeňská místa dbají o obnovu a revitalizaci zdroje peloidů. Dále bylo v dotazníku zjišťováno, kolik procedur absolvuje klient během pobytu v lázních, jaký názor mají lázeňská místa na volně dostupné výrobky z léčivé rašeliny a v neposlední řadě také to, jak lázně vnímají vymezení zdroje peloidů v územním plánu obce. Dotazníky

byly

rozeslány

na

emailové

adresy

lázeňských

společností

dne 28. března 2016. Do 28. dubna 2016 byla navrácena tři takto zaslaná dotazníková

šetření,

a

sice

z Lázní

Bohdaneč,

lázní

Vráž

u

Písku

a lázní Velichovky. Celková návratnost dotazníků tedy činí 30%. Z ostatních lázeňských míst nebylo na žádost o poskytnutí informací a vyplnění dotazníků nijak reagováno, např. ve smyslu omluvy za nemožnost poskytnutí informací.

43

Na tuto kapitolu přímo navazuje podkapitola 2.4.1 Vybrané peloidní lázně. Budou zde zanalyzovány další informace týkající se tématu peloidů, jejich těžby, skladování, revitalizace, apod., které jsou dostupné a zveřejňované samotnými lázeňskými místy na jejich webových stránkách a dále informace z ostatních elektronických zdrojů, které se týkají daného tématu. Jedná se tedy o informace, které měly být mimo jiné zjištěny z dotazníkového šetření.



Dotazník lázně Velichovky

1. Víte jakou rozlohu má peloidní ložisko / ložiska, ze kterého léčebný zdroj těžíte? Pokud ano, tak jaká je konkrétní rozloha a množství určené k těžbě v m3? NEBYLO ODPOVĚZENO 2. Jakým způsobem u vás probíhá těžba peloidů? NEBYLO ODPOVĚZENO 3. Jak a kde uskladňujete vytěžený peloid? Vytěžené peloidy jsou uskladňovány ve speciálně určeném skladu (budově), kde jsou uchovávány po dobu zrání a také než jsou zpracovávány na koupele nebo zábaly. 4. Máte představu o tom, jaké zásoby peloidu se v ložisku nacházejí, respektive existuje zde reálná možnost vyčerpání peloidů v dohledné době? NEBYLO ODPOVĚZENO 5. Máte zavedena nějaká ochranná opatření týkající se revitalizace zdroje peloidů? Pokud ano, tak jaká? Na pozemky, které slouží jako I. ochranné pásmo jsou umístěny výstražné cedule „Soukromý majetek, nevstupovat“ a „Ochranné pásmo I. stupně přírodních léčivých zdrojů peloidu. Nepovolaným vstup zakázán“. Dále je zde uvedena i případná pokuta za nepovolený odběr ve výši 5000,- Kč. Zdroj peloidů se nachází mimo obydlenou část obce a nehrozí zde tak např. žádná kontaminace zdroje tímto působením. Vytěžený peloid je po využití navracen do rašeliniště. 44

zpět

6. Jste spokojeni s konkrétní podobou vymezení ochranných pásem přírodního léčebného zdroje, apod. v územním plánu obce / města? Pokud ne, tak proč? Ano, ochranná pásma přírodního léčivého zdroje jsou vymezena správně. 7. Jaký je váš názor na využití a účinky domácích léčebných prostředků z léčivé rašeliny, jako jsou např. běžně dostupné masti, termopolštářky a jiné nosiče tepla, koupele, zábaly nebo dokonce pitné kúry? Jedná se zajisté o velmi prospěšné produkty, které mohou léčbu dobře doplnit, nemohou ji však zcela nahradit. Je také nutné přesné dodržování návodů a pokynů k aplikaci, jinak se tyto produkty minou účinkem. 8. Kolik procedur peloidoterapie v průměru absolvuje klient během celého svého pobytu, je-li u vás na komplexní lázeňské péči? Je-li klient na komplexní léčbě na 3 týdny, absolvuje zpravidla tuto proceduru 9x. Jedná-li se o pobyt na 4 týdny, je peloidoterapií 12.



Dotazník Lázně Bohdaneč

1. Víte jakou rozlohu má peloidní ložisko / ložiska, ze kterého léčebný zdroj těžíte? Pokud ano, tak jaká je konkrétní rozloha a množství určené k těžbě v m3? Množství ložisko Libišany – 30.300 m3 Množství ložisko Rozkoš – 121.000 m3 2. Jakým způsobem u vás probíhá těžba peloidů? Těžba je prováděna v rámci pokynů balneotechnika. Před zahájením těžby a

transportu

peloidů

musí

být

provedena

dezinfekční

očista

těžebních

a transportních mechanismů pro vyloučení možnosti vnější kontaminace peloidního materiálu mikrobiálním znečištěním. 3. Jak a kde uskladňujete vytěžený peloid? Peloid se uskladňuje v kryté vydezinfikované budově.

45

4. Máte představu o tom, jaké zásoby peloidu se v ložisku nacházejí, respektive existuje zde reálná možnost vyčerpání peloidů v dohledné době? Reálná možnost vyčerpání zdroje není. Použitý peloid se ukládá do kalového pole a odtud se převáží zpět do ložisek a po deseti letech může být znovu používán. 5. Máte zavedena nějaká ochranná opatření týkající se revitalizace zdroje peloidů? Pokud ano, tak jaká? Umísťujeme cedule na vyznačené pozemky: „Soukromý majetek, nevstupovat“ a „Ochranné pásmo I. stupně přírodních léčivých zdrojů peloidu. Nepovolaným vstup zakázán“. 6. Jste spokojeni s konkrétní podobou vymezení ochranných pásem přírodního léčebného zdroje, apod. v územním plánu obce / města? Pokud ne, tak proč? Ano, s konkrétní podobou vymezení ochranných pásem zdroje v územním plánu jsme zcela spokojeni. 7. Jaký je váš názor na využití a účinky domácích léčebných prostředků z léčivé rašeliny, jako jsou např. běžně dostupné masti, termopolštářky a jiné nosiče tepla, koupele, zábaly nebo dokonce pitné kúry? Tyto prostředky při domácím využití nemohou plnohodnotně nahradit lázeňskou péči. 8. Kolik procedur peloidoterapie v průměru absolvuje klient během celého svého pobytu, je-li u vás na komplexní lázeňské péči? Při komplexní léčbě na 3 týdny absolvuje klient proceduru 9x. Při komplexní léčbě na 4 týdny se jedná o 12 procedur.

46



lázně Vráž u Písku

1. Víte jakou rozlohu má peloidní ložisko / ložiska, ze kterého léčebný zdroj těžíte? Pokud ano, tak jaká je konkrétní rozloha a množství určené k těžbě v m3? Rozloha je 20 700 m2 a množství určené k těžbě 9 200 m3. 2. Jakým způsobem u vás probíhá těžba peloidů? Z rašeliniště se upustí stavidlem část vody. Bagrem se vytěží potřebná část peloidu, která se uloží na skládku na kraji rašeliniště. Po odtečení gravitační vody se naloží na nákladní automobil a následně je uložen na skládku v areálu lázní Vráž. 3. Jak a kde uskladňujete vytěžený peloid? Skládka je v podstatě betonový přístřešek s vjezdovou branou, zastřešený a s betonovou podlahou. Přístřešek je zabezpečen proti pronikání hlodavců či jiné zvěře, aby nedošlo ke kontaminaci. Peloid je průběžně zavlhčován, aby nedošlo k vyschnutí a jeho znehodnocení. Je prováděna pravidelná kontrola (jednou měsíčně) akreditovanou laboratoří, která provádí mikrobiologický rozbor vzorku. 4. Máte představu o tom, jaké zásoby peloidu se v ložisku nacházejí, respektive existuje zde reálná možnost vyčerpání peloidů v dohledné době? Zásoba je 9 200m3 při spotřebě cca 40 m3 ročně. Zásoba je přibližně na 230 let provozu, při prvním využití léčebného zdroje. 5. Máte zavedena nějaká ochranná opatření týkající se revitalizace zdroje peloidů? Pokud ano, tak jaká? Použitý peloid se vrací do ložiska zpět k regeneraci a může se znovu použít po pěti letech. Ve skutečnosti než se dotěží celé ložisko a začne se s těžbou znovu, regeneruje peloid mnoho desítek let a tudíž je zásoba v podstatě nevyčerpatelná. Použitý peloid se skladuje v kontejneru a po jeho naplnění je vrácen do rašeliniště. Ztráty jsou přibližně 20%.

47

6. Jste spokojeni s konkrétní podobou vymezení ochranných pásem přírodního léčebného zdroje, apod. v územním plánu obce / města? Pokud ne, tak proč? Ano jsme spokojeni. Rašeliniště leží mimo zabydlenou část katastrálního území obce Vráž. V okolí není žádný průmysl či nevhodné vlivy, které by mohly poškodit kvalitu zdroje (silnice apod.). 7. Jaký je váš názor na využití a účinky domácích léčebných prostředků z léčivé rašeliny, jako jsou např. běžně dostupné masti, termopolštářky a jiné nosiče tepla, koupele, zábaly nebo dokonce pitné kúry? Domácí léčebné prostředky jsou jistě příjemným a užitečným doplňkem původního smyslu

léčby.

Určitě

je

třeba

dávat

velký

pozor

na

jejich

kvalitu

a nepřeceňovat jejich význam. Vždy by měly být doplňkem celkové léčby. Jako nosiče tepla v podstatě splní vždy svůj účel. 8. Kolik procedur peloidoterapie v průměru absolvuje klient během celého svého pobytu, je-li u vás na komplexní lázeňské péči? Klient

absolvuje

během

týdne

v průměru

3

procedury

peloidoterapie.

Pobyty jsou podle indikací tři nebo čtyři týdny. Klient tedy v průměru absolvuje 9 až 12 peloidních procedur.

Z dotazníkových šetření byly zjištěny následující informace, které budou shrnuty do celkového komentáře: Lázně Bohdaneč reagovaly na zaslaný dotazník jako první, v průvodním emailu bylo uvedeno, že na vyplnění dotazníku se podílel technický úsek lázní. Dalším zpětně zaslaným dotazníkem byly lázně Vráž u Písku. Na dotazník odpovídal sám jednatel lázní pan Jiří Landa s velkou ochotou a ujištěním, že pokud by byly informace nedostačující, rád cokoliv doplní a vysvětlí. Dotazník lázní Vráž je podle mého názoru nejpřínosnější, protože byl vyplněn opravdu důkladně a je vidět, že v těchto lázních zcela rozumí dané problematice. Naopak dotazníkové šetření v lázních Velichovky probíhalo elektronickou formou a následnou osobní návštěvou. Jak je vidět již v samotném dotazníku, na tři v celku důležité otázky. 48

Konkrétně o rozloze ložiska, způsobu těžby a možnostech vyčerpání zdroje, nebylo vůbec odpovězeno, jelikož v celých lázních nebyla nalezena žádná osoba, která by byla schopna tyto informace poskytnout. Celá tato situace byla odůvodněna aktuální výměnou vedoucích pracovníků na odpovědných místech a prozatímní nedostatečné orientaci v problematice. Dotazník byl konzultován nejprve s úsekem recepce, poté s obchodním oddělením, následně s pracovníky technického úseku a na žádném místě nebyly poskytnuty ucelé plnohodnotné informace. Těžba

peloidů

je

v lázeňských

místech

prováděna

na

základě

pokynů

balneotechnika a také podle aktuální potřeby peloidů. Před samotnou těžbou a následným uskladňování by měly být veškeré prostory k tomuto určené vydezinfikovány, aby nedošlo k případné kontaminaci peloidů. Některé lázně mají sklad peloidů jako vlastní budovu, někde se sklad nachází přímo v provozu lázní, tato situace se však většinou odvíjí od velikosti lázeňského místa. Co se týče ochrany zdroje nebo možností revitalizace, tak všechna místa shodně uvádějí, že na území zdroje je patřičné označení ochranných pásem, označení proti neoprávněnému vstupu, apod. Všechny vytěžené a použité peloidy jsou po nějaké době opět navraceny do ložiska k regeneraci, aby mohly být v budoucnu znovu využívány, zpravidla se jedná o dobu 5 až 10 let. Po využití není možné, aby byly všechny peloidy navráceny zpět, a dochází tak zhruba k 20% ztrátě v důsledku znehodnocení materiálu. Jelikož je takto použitý peloid opět navracen do ložiska, reálná možnost vyčerpání zdroje v žádném z míst, která na dotazník reagovala, nehrozí, alespoň ne v dohledné době. Lázeňská místa dále shodně uvádějí, že jsou spokojena s vymezením ochranných pásem v územním plánu obce, jelikož se ložisko peloidů nenachází přímo v lázeňském místě, ale v jeho přilehlém okolí a jedná se tak o neobydlená území. V důsledku

toho

nehrozí

případná

kontaminace

např. v důsledku průmyslu.

49

nebo

narušení

zdroje,

Standardní počet poskytovaných procedur je v lázeňských místech 9 nebo 12, a to v závislosti na délce pobytu. Tento stav tak zcela odpovídá tomu v jakém množství a jak často by měla být podle Jandové peloidoterapie aplikována. K peloidním výrobkům, které jsou prodávány pro domácí účely nebo využívány v lázeňských místech, která zdroj peloidů nemají, se oslovené lázně stavěly v celku kladně. Uznávají jejich přínos pro zlepšení celkového stavu, ale spíše v rovině podpůrných prostředků, jelikož takovéto výrobky určené přímo pro domácí využití nemohou plnohodnotně nahradit lázeňskou péči.

2.4.1 Vybrané peloidní lázně 

Františkovy Lázně

Informace o Františkových lázních pocházejí z rozhovoru s Ing. Marianem Mackovičem, který byl zveřejněn ve Františkolázeňských listech. K odvodňování zdejších ložisek úpravou Slatinného potoka začalo docházet v 18. století. Základní rozdělení slatiniště ve Františkových Lázních je na východní část, lázeňský střed a západní část. Slatina v lázeňském středu je ovšem zcela nevyužitelná pro těžbu, jelikož se nachází přímo pod lázeňským parkem. Kvalita peloidů se rozlišuje na nativní slatinu a regenerát, což je již vytěžená slatina, která byla uložena zpět do ložiska k tzv. hygienické rehabilitaci a podle vyhlášky č. 423/2001 Sb. může být po pěti letech opět využíván. Od roku 2009 je takto využíván regenerát z ložiska na levé straně Slatinky. Všechna

slatiniště

ve

Františkových

Lázních

jsou

oplocena

za

prvé

ve smyslu zákona č. 164/2001 Sb. Hlava V Ochrana zdrojů. A za druhé kvůli ochraně zdraví, jelikož na ložiscích může docházet k výronům minerálních vod a plynů, což může být pro nepoučné a neznalé návštěvníky nebezpečné. Slatina je zde těžena podle potřeb balneoprovozů, většinou však k těžbě dochází 1 – 2 x ročně. K těžbě peloidů se již od 60. let využívá korečkový bagr, což je stroj určený k těžbě z vody na uzavřených vodních plochách. Vytěžená slatina se přímo 50

z bagru nakládá na úzkokolejnou dráhu, po které je ve vozících přepravena buď na meziskládku s objemem 2.500 m3, nebo přímo do mechanizovaného skladu, který slouží pro přípravu koupelí a zábalů s objemem 800 m3. Natěžená slatina je následně převezena do mlecího prostoru mlýna, kde probíhá pasírování slatiny přes děrované rošty v podlaze a tím tak vznikne hmota podobná granulím. Slatina je později na pracovišti ohřívána pomocí tzv. duplikátorů což znamená, že ke slatině se přidá potřebné množství vody v závislosti na vlhkosti materiálu. Takovýto ohřev musí probíhat za stálého míchání. Použitá zábalová slatina je následně odvážena a ukládána zpět do peloidního ložiska. Naopak koupelová slatina je dopravena do akumulační jímky a poté čerpadlem přečerpána zpět do ložiska. V tuto chvíli je takovýmto způsobem zaplňováno již vytěžené ložisko po pravé straně Slatinky. Slatina, která se využívá pro výrobu tamponů, je těžena zcela odděleně na jiném ložisku pomocí malého bagru nebo většinou ručně jelikož se jedná o nativní (panenský) peloid. Samotné místo těžby je ještě samostatně oploceno, aby

nedocházelo

k narušení

prostoru

těžby.

Skladování

tohoto

peloidu

je prováděno v samostatném prostoru v blízkosti mechanizované skládky. Po

vytěžení

se

musí

tento

peloid

nechat

2

měsíce

dozrát,

aby došlo k poklesu hladiny pH na požadovanou hodnotu. Pro celý proces přípravy peloidních tamponů platí přísné hygienické předpisy, jejichž plnění je kontrolováno přímo lázeňským hygienikem.



lázně Třeboň

Podle Brožka mají ložiska peloidů v okolí Třeboně celkovou rozlohu cca 1750 ha a množství určené k těžbě přesahuje 54,83 mil. m3 slatiny. V oblasti Třeboně se nachází velké množství ložisek, kdy v dnešní době se těží pouze z některých a některá již byla v minulosti zcela vytěžena, jako např. ložisko Vimperky. V současné době toto ložisko slouží k tomu, že je sem potrubím dopravována již použitá slatina, která by zde měla znovu zlepšit své léčebné vlastnosti a měla by tak být možnost jejího dalšího budoucího využití.

51

Podle image katalogu lázní Třeboň se z třeboňských ložisek vytěží ročně kolem 2 500 m3 peloidů. V nalezišti Stará Borkovna se nacházejí odhadované zásoby peloidů, které by měly vystačit zhruba na dalších 800 let. Ve skladovací hale jsou uskladněny peloidy v takovém množství, aby vystačily na jeden měsíc užívání. Katalog dále uvádí, že před přímým užitím jsou peloidy nejprve ve velkých mísících nádobách míchány na správnou hustotu a zahřívány na vhodnou teplotu, následně jsou potrubím dopravovány přímo do van sloužících pro slatinné koupele. Směs pro slatinné zábaly je připravována ve dvou bubnech, kdy po namíchání jsou směsi výtahem přepraveny v nádobách do prostor, kde jsou následně aplikovány. Použitá slatina z koupelí je dle dostupných informací potrubím a čerpadly dopravována zpět do uložiště, které je vzdáleno 3 km od lázní Aurora a použité peloidy jsou tak navráceny zpět k další regeneraci.



Lázně Bohdaneč

Ložisko Libišany se nachází ve vzdálenosti 15 km od Lázní Bohdaneč. Jedná se o původní řečiště řeky Labe. Celková rozloha ložiska je 42,432 ha. Ložisko Rozkoš můžeme najít přímo v katastru obce Lázně Bohdaneč a jeho celková výměra činí 23,742 ha. Vývoj tohoto ložiska byl vždy závislí na utváření toku řeky Labe. Slatina zde netvoří ucelené a uzavřené ložisko, ale jedná se spíše o prostory s nepravidelnými výběžky, které se utvářely zarůstáním bývalých ramen toku nebo jednotlivých tůní. Podle webových stránek Lázní Bohdaneč, je stáří zdejší rašeliny odhadováno až na 4000 let a nejedná se tak o nově vzniklou a povrchovou rašelinu, naopak je rozprostřena v několika metrových vrstvách. Slatina je v lázních aplikována v unikátních zábalových vanách. Jedná se o zcela moderní způsob aplikace, která je pro klienty příjemnější a hlavně účinnější jelikož slatina působí po celou dobu aplikace stejným teplem. Díky technologii speciálního způsobu jemného mletí peloidů dochází k mnohem lepšímu kontaktu postiženého místa s léčebnou látkou. Vzhledem k působení slatiny přímo na tato místa je užívaná metoda oproti klasickým slatinným koupelím šetrnější a hygieničtější. V roce 2009 proběhla v lázních rekonstrukce slatinného provozu

52

na základě experimentální studie z let 2007 až 2009. Tato studie dovolila lázním zavést nový a v celé České republice jedinečný způsob aplikace peloidů, a sice částečný zábal ve vaně s uzavřeným vodním lůžkem. Celá studie byla aplikována na

na

Konferenci

vzorku

dobrovolníků

rehabilitační,

a

fyzikální

a

představena balneo

odborné

medicíny

veřejnosti

v Jáchymově.

Její zkrácený publikovaný výstup, tak jak je uveden na webových stránkách lázní, je k shlédnutí v příloze 2A a 2B.



lázně Toušeň

MUDr. Věra Svášková popisuje postup toho, jak se slatina v lázních Toušeň dostane

až

k pacientům,

následujícím

způsobem

-

slatina

je

těžena

z ložiska za pomoci bagrů a poté se na ložisku navrší do homole ke zrání. Měsíc po těžbě je proveden odběr vytěžené slatiny, který je předán k rozboru v Referenční laboratoři. Je-li rašelina shledána nezávadnou, může být následně převezena přímo do areálu lázní, kde je uchovávána v krytém skladu. Slatina je ke koupelím a zábalům připravována a drcena ve speciálním drtiči, následuje její prosívání, aby byly odstraněny nežádoucí součásti slatiny, jako např. větvičky nebo kamínky, a teprve poté je možné použít peloidy k přípravě slatinných koupelí a zábalů. Po této přípravné fázi je slatina vložena do modřínové vany, kde se smíchá s vodou a nechá se nabobtnat. Před použitím musí být připravená koupelová směs zahřívána párou na teplotu 38°C – 40°C, která jestanovena lázeňským lékařem. Směs využití na zábaly se naopak připravuje v nerezovém mísícím zařízení, kde je peloid smícháván s vodou a zahříván na teplotu 45°C. Sklad slatiny v lázních Toušeň je stavebně oddělen od hlavní budovy lázní. Nachází se v místnosti přímo vedle přípravny zábalových a koupelových směsí, čímž je chráněna proti přístupu nepovolaných osob i proti nepříznivým povětrnostním vlivům.

53

2.5. Analýza trhu peloidních výrobků „Moderní doba stále více vyžaduje rychlejší a snadnější přípravu peloidů, jsou proto vyráběny zvláštní ploché sáčky s peloidovou náplní (nebo v kombinaci s

fangem,

vulkanickým

popelem

jako

pelofango),

jejichž

jedna

strana

je propustná“. (mzcr.cz, 2016). Tato slova na stránkách Ministerstva zdravotnictví ČR a dále informace získané z dotazníkového šetření, stála za myšlenkou vytvoření této kapitoly zabývající se

analýzou trhu peloidních výrobků.

Trh, který se zabývá prodejem výrobků a produktů z léčivé rašeliny je v České republice vcelku široký, existuje zde celá řada firem, které se prodeji nebo výrobě těchto produktů věnují. Ať už se jedná o společnosti české nebo zahraniční, jejich nabídka umožňuje všem lázním i standardním ubytovacím zařízením nebo kosmetickým a wellness zařízením nabízet procedury a produkty z léčebné rašeliny, která má blahodárné účinky na lidský organismus. V České republice je celkem 36 lázeňských míst, z nichž pouze 10 má jako primární léčebný zdroj peloid. Neznamená to však, že ostatní lázeňská místa nevyužívají k léčbě klientů různé peloidní procedury a přípravky z léčebné rašeliny. Lázně, které nemají na svém území zdroj peloidů, který by byl vhodný k přímému

využívání,

mohou

v tomto

případě

využít

služeb

některé

ze specializovaných společností. Všechny společnosti, které chtějí v České republice vyrábět produkty z léčivé rašeliny nebo chtějí peloidy využívat, musí mít speciální povolení vydané Ministerstvem zdravotnictví, které takovou to společnost opravňuje k možnosti využití přírodního léčivého zdroje peloidů. Jako příklad, je možné uvést společnost Loketské městské lesy, s. r. o., které bylo takovéto povolení vydáno dne 21. 7. 2008. Společnost získala povolení využívat peloidy z ložiska V Borkách v lázních Čistá – Krásno.

Společnosti je tímto povolením umožněno využívat

peloidy pro přípravu zábalových nebo koupelových směsí a dále pro jednorázové zábaly s nosiči tepla. Současně se společnost dle povolení stala správcem zdroje a může tedy vytěžený peloid poskytovat dalším uživatelům. Zpravidla léčebným zařízením, pro léčebné využití, a však pouze na základě souhlasu, který vydá Český inspektorát lázní a zřídel. Společnost Loketské městské lesy s. r. o. v současné době nevyužívá celkový objem stanovený v povolení k těžbě a proto 54

mohou být vydávána další povolení k využití volné kapacity. Chce-li si společnost požádat o povolení k využití volné kapacity, musí podat žádost na adresu Ministerstva zdravotnictví. Celá žádost je vložena do přílohy 3A a 3B diplomové práce. Tato žádost musí obsahovat následující informace: 

Název, sídlo a IČ společnosti, dále jméno, příjmení, bydliště a rodné číslo statutárního zástupce společnosti. Všechny tyto informace musí být doloženy výpisem z obchodního rejstříku.



Předpokládané datum zahájení využívání zdroje.



Předmět podnikání nebo činnosti, při které bude výtěžek ze zdroje využíván, dále způsob a účel využívání zdroje. Současně zde musí být uveden návrh na množství odebíraného výtěžku, a také způsob nakládání s výtěžkem po léčebné aplikaci.

2.5.1 České společnosti na českém trhu Na českém trhu působí několik významných společností, které svými produkty zásobují nejen lázeňská zařízení, ale i hotely a welllness centra. Většina těchto společností provozuje i vlastní e – shop, který slouží jak velkoobchod, tak i maloobchod pro kohokoliv, kdo chce tyto produkty využívat např. pro domácí užití. Za vhodný příklad úspěšné společnosti je zde uvedena následující: 

firma Ludmila Jílková – TORF

identifikační údaje: Ludmila Jílková - TORF Hájenky 499 357 47 Krásno Tel./Fax.: +420 352 688 410 E-mail: [email protected] IČO:41677404 DIČ: CZ465524110

55

Firma sídlí přímo v obci Krásno a na českém trhu působí již od roku 1991. Společnost vznikla v souvislosti s privatizací části státního podniku Rašelina Soběslav. Na začátku svého působení se firma zabývala těžbou a zpracováním rašeliny pro zemědělské a balneologické účely. Od roku 1999 se firma věnuje také produkci

přírodní

kosmetiky

s využitím

slatiny

pod

prodejní

značkou

Sfagnum Cosmetic. Společnost se nachází přímo v srdci lázeňského trojúhelníku a má tak výhodnou pozici pro spolupráci s okolními lázeňskými zařízeními. V současné době se v rámci této spolupráce věnuje vývoji nových a stále kvalitnějších výrobků z léčebné rašeliny. Společnost Ludmila Jílková – TORF se v roce 2011 stala první firmou, která jako jediná dodávala své výrobky v podobě zdravotnického prostředku s evropským certifikátem, který zcela vyhovuje požadavkům české i evropské legislativy. Celý tento proces certifikace se firmě povedlo zrealizovat bez jakýchkoliv dopadů na zvýšení ceny produktů i přes některé změny ve výrobních postupech a technologiích. Všechny výrobky splňují také normy EN ISO 13485:2003 4. V příloze 4 je uveden jeden z udělených certifikátů. Kromě prodeje produktů se společnost zabývá i pořádáním kurzů ve spolupráci s lázeňskými společnostmi. Na webových stránkách firmy je např. inzerován kurz VAGIPEAT ve spolupráci s Františkovými Lázněmi a. s., jedná se o kurz týkající se

aplikace

slatinných

vaginálních

tamponů,

který

bude

uskutečněn

ve Františkových Lázních. Kurz je inzerován jako dvoudenní a cena školení je uváděna 2000,- Kč bez DPH.

4

Certifikace managementu řízení ISO 13485 - Certifikace systémů jakosti u výrobců prostředků zdravotnické techniky vychází z normy EN ISO 9001 a to s doplněním specifických požadavků pro jednotlivé kategorie zdravotnických prostředků. Certifikát se vztahuje na celý systém řízení organizace vyrábějící nebo dodávající zdravotnické prostředky a příslušné služby. 56

V Nabídce společnosti jsou k dostání výrobky s využitím rašeliny, a sice balneo produkty a kosmetika Sfagnum. A dále léčebné fyzioterapeutické pomůcky nebo kineziologické tejpy. Všechny balneologické výrobky jsou vyráběny z rašeliny a jílů, které jsou těženy pouze ve zcela ekologicky nezatížené krajině, jsou přírodní a neobsahují žádné konzervační látky. Výrobky, které jsou zařazeny do balneo řady, jsou následující: rašelinové koupele, vaginální slatinný tampon, jednorázové rašelinové obklady, rašelinový nosič tepla, saprox, „stop bércovým vředům“, přímý rašelinový zábal, černý jíl a koupelová sůl. Podrobně zde budou popsány první tři jmenované výrobky a to včetně cenové nabídky. 

rašelinové koupele

Jedná se o speciálně upravenou koupelovou rašelinu, která svým složením působí příznivě na celý organismus. Rašelina je v tomto případě zpracovávána jemným mletím. Rašelinová koupel je vhodná i pro domácí použití neboť po koupeli je možné bez problémů tuto směs vypustit do odpadu, jelikož díky jemnému mletí nezanechává ve vaně žádné nesmyvatelné částice. Rašelinové koupele se dělí do dvou kategorií na standardní pro domácí využití a na speciál, které jsou vhodné pro lázeňskou léčbu. Koupel je aplikována tak, že obsah balení je vytlačen do připravené vodní lázně, jejíž teplota by měla být okolo 37°C. Aby bylo dosaženo plnohodnotného efektu, měla by koupel trvat nejméně 15 minut. Rašelinové

koupele

jsou

dodávány

v několika

velikostech.

Nejmenšími

vyráběnými baleními jsou 150 ml a 250 ml, která jsou vhodná pro koupele dětí nebo

částeční

kosmetické

koupele,

např.

proti

akné.

Dalším

balením

je standardně 500 ml, ale nejčastěji prodávaným a nejoblíbenějším balením dle webových stránek je 1 litr. Pro lázeňské využití je možnost dodání i 3 litrového balení, ovšem tato velikost je čistě na objednání.

Rašelinová koupel

726 Kč/ks (15 x 1litr)

Rašelinová koupel - balená

78,65 Kč/ks (1 x 1 litr)

Rašelinová koupel - speciál 500 ml

34,28 Kč/ks

Rašelinová koupel - speciál 250 ml

22,18 Kč/ks

57



vaginální slatinný tampon

Slatinný tampon je zcela výjimečná procedura v oblasti péče o ženské pohlavní orgány, při které se díky lokálnímu podání uplatní příznivé působení aplikační teploty i obsahových látek peloidu na poševní sliznici i okolní tkáně. Zvýšená aplikační

teplota

peloidního

vaginálního

tamponu

totiž

působí

příznivě

na bolestivost, svalové napětí a elasticitu pojiva stěn pochvy. Slatinný tampon má zcela identické pH jako je fyziologický stupeň kyselosti vaginálního prostředí zdravé dospělé ženy a podporuje tak obnovu přirozené ochranné mikroflóry poševní sliznice. Využití tamponů je vhodné pouze po předchozí domluvě s lékařem, který tuto proceduru doporučí, po doporučení je možné proceduru aplikovat i v domácím prostředí.

1815 Kč/ks (8 x aplikátor, 8 x aplikační nástavec)

Vaginální slatinný tampon

9075 Kč/ks (48 x aplikátor, 48 x aplikační nástavec)

Vaginální slatinný tampon - multipack



jednorázový rašelinový obklad

Rašelinový obklad je jednou z nejuznávanějších a nejrozšířenějších forem tepelné terapie. Dochází při ní k uvolňování svalových kontrakcí, detoxikaci organismu a také k relaxaci celého těla. Forma jednorázových obkladů obsahuje velké množství organických a minerálních látek, které se pomocí tepelné úpravy dostávají do těla a mají příznivý vliv na pokožku. Rašelinové obklady se prodávají ve třech standardních velikostech – malý obklad o rozměrech 150 x 400 mm, který je vhodný pro obklady kloubů, např. kolena nebo ramena. Dále obklad střední o velikosti 300 x 400 mm, a v neposlední řadě velký obklad velikosti 600 x 400 mm, který je dostatečně velký i pro pokrytí celých zad. Jednorázové obklady se doporučuje aplikovat 1 x denně po dobu 10 dnů a délka aplikace by měla trvat 20 minut. Použitý rašelinový obklad je možné likvidovat běžným způsobem, tedy vyhozením do koše, nebo oddělením vrchní folie a použitím rašeliny pro kompostování.

58

Set - malý

484 Kč/ks (10 x obklad, 1 x nosič tepla)

Multi set - malý

1052,7 Kč/ks (80 x obklad, 1 x nosič tepla)

Obklad - malý

968 Kč/ks (80 x obklad, bez nosiče tepla)

Set - střední

605 Kč/ks (10 x obklad, 1 x nosič tepla)

Multi set - střední

1028,5 Kč/ks (40 x obklad, 1 x nosič tepla)

Obklad - střední

847 Kč/ks (40 x obklad, bez nosiče tepla)

Multiset - velký

1270,5 Kč/ks (20 x obklad, 1 x nosič tepla)

Obklad - velký

847 Kč/ks (20 x obklad, bez nosiče tepla)

Provozovna a firemní prodejna se nacházejí přímo v obci Krásno. Všechny výrobky jsou však k dostání i v kamenných prodejnách nebo přímo v lázeňských zařízeních v Karlových Varech, kde jsou výrobky firmy mimo jiné dodávány do hotelu Imperial nebo do Grandhotelu Pupp, dále jsou výrobky k dostání v Sokolově, Praze, Františkových Lázních, Mariánských Lázních, v lázních Vráž u písku a také v lázních Jeseník. Firma má také několik zahraničních partnerů, což jí umožňuje prodej vlastních výrobků

v zahraničí.

Hlavním

zahraničním

partnerem

je

společnost

TORF Spa, LLC., což je patrné již ze samotného názvu firmy. Společnost sídlí ve Spojených státech amerických a dodává výrobky nejen do lázeňských zařízení, ale i nemocnic po celých spojených státech a Kanadě, společnost tímto způsobem prodává i výrobky z jiných evropských zemí, jako např. z Maďarska. Zastoupení má tato firma nejen v Americe, ale také na Novém Zélandu, v Austrálii, Indonésii, na Slovensku, v Singapuru a v Thajsku. Ve spolupráci s touto firmou se tak výrobky z české léčivé rašeliny dostanou prakticky do celého světa. Dalšími firemní partnery jsou Ayuropa Susanne & Robert Krauss GbR, což je německá společnost sídlící v lázních Bad Griesbach, která se zabývá prodejem přírodní kosmetiky a balneo výrobků. Dále se jedná o společnost Biotherik, rovněž sídlící v Německu, jejímž majitelem je MUDr Robert Kovařík, který je specialistou na vědecky podloženou terapii léčby pomocí CO2. Posledním zahraničním partnerem je lotyšská zdravotnická klinika Ltd. "Premium Medical", která opět využívá jak balneo produkty, tak přírodní kosmetiku.

59

Za další společnosti, které na českém trhu prodávají široké spektrum výrobků z léčivé rašeliny, se dají považovat následující: 

Profirelax – dodává produkty pro maséry, fyzioterapeuty, wellness centra, lázně a RHB kliniky; všechny výrobky jsou určeny jako pro odborníky, tak pro domácí využití. Jedná se pouze o dodavatele, nikoliv o výrobce produktů.



Torf Ziegler spol. s r. o. – dodává produkty z léčivé rašeliny, jak pro lázeňská zařízení, tak pro domácí užití. Firma má výhradní zastoupení pro několik českých i zahraničních firem, které vyrábějí prostředky z léčivé rašeliny, na svých webových stránkách je prezentována jako

firma,

která

se

stala

jedním

z největších

výrobců

produktů

z balneologické rašeliny na světě. Jak již vyplývá ze samotného názvu, existuje zde propojení s analyzovanou firmou Ludmila Jílková – TORF.



Centrum lázeňských pobytů s. r. o. – jedná se o dodavatelskou společnost, která zprostředkovává prodej nejen pro lázně, ale především pro jednotlivce. Všechny výrobky jsou od certifikovaných výrobců a jsou certifikovány dle ČSN EN ISO 9001 :2009 a EN ISO 13485 :2012. Společnost je dále významným zprostředkovatelem lázeňských pobytů nejen v českých, ale i v slovenských lázních.



Balneo Trade Cosmetics s. r. o. – tato firma se zabývá distribucí rašelinových

produktů

se

zaměřením

na

domácí

využití.

Jedná

se především o rašelinové termofory, koupele a balneo kosmetiku. Podíl těchto společností, co do prodeje výrobků, pro lázeňská zařízení není již tak velký jako u společnosti Ludmila Jílková – TORF, mají však důležitou roli pro segment jednotlivců nebo drobných podnikatelů a živnostníků. Některé z těchto firem se specializují pouze na klasické peloidní výrobky, jiné k této nabídce přidávají ještě produkty balneo kosmetiky nebo další zdravotnické výrobky a pomůcky. 60

2.5.2 Zahraniční společnosti na českém trhu Na českém trhu působí v současné době pouze jedna velká zahraniční společnost a to ve spolupráci s českou firmou, jejímž prostřednictvím své výrobky prodává. 

firma SonnenMoor

Identifikační údaje: SonnenMoor Verwertungs- u. Vertriebs GmbH Moor- und Kräuterprodukte Landstraße 14 5102 Anthering bei Salzburg (Österreich) Tel.: +43-6223-2278-0 FAX: +43-6223-3246 Email: office(at)sonnenmoor.at Firma SonnenMoor je rakouská společnost, která již více jak 150 let vyrábí přírodní produkty, které kombinují léčivé vlastnosti bylin a rašeliny. V začátcích působení se ještě nejednalo přímo o firmu. Za duchovního otce společnosti je považován pradědeček zakladatele firmy, pan Fink, který byl věhlasným bylinkářem a zastáncem přírodních metod léčby, jak u lidí, tak u zvířat. Na jeho odkaz v roce 1972 navázal Franz Fink, který založil tuto společnost. Původně firma prodávala pouze bylinné směsi a extrakty, později si však Franz Fink uvědomil, že by bylo možné začít pracovávat produkty s místní rašelinou, po důkladných rozborech bylo zjištěno, že místní rašeliny jsou jedny z nejkvalitnějších v celé Evropě a obsahují ve svém složení více než 350 různých druhů bylin. Již v roce 1978 byla poptávka po Finkových produktech taková, že již nebylo možné provádět pouze domácí výrobu a byla tak založena vlastní společnost s novým sídlem v bývalé mlékárně v Antheringu. V roce 1983 vstoupil do společnosti i syn pana Finka, Siegfried Fink, který byl od roku 1994 až do svého úmrtí v roce 2011 generálním ředitelem společnosti. Díky stále vzrůstající poptávce bylo nutné, aby firma v letech 2003 – 2004 opět rozšířila a zmodernizovala celý areál – vývoj, výroba, prodej, management i marketing jsou od této chvíle v jednom společném areálu, a dále firma začala s exportem do zahraničí, nejprve do Německa. V současné době firma dodává své produkty do 5 evropských zemí včetně České republiky a nadále probíhají jednání s dalšími zeměmi i mimo kontinent Evropy, např. od roku 2012 jsou výrobky této firmy prodávány i v Jižní Koreji. 61

Firma si velmi zakládá na kvalitním řízení společnosti a to jak v oblasti výroby, tak v odpovědnosti nejen vůči životnímu prostředí, ale i zaměstnancům a bezpečnosti při práci. O tomto svědčí množství rakouských národních ocenění, které firma získala, jako např. tato:



2007 3. Preis "Leading Companies" des Wirtschaftsblattes (ekonomické ocenění, za bezpečnost a ochranu zaměstnanců při práci)



2008 Verleihung "Trio des Jahres" (cena, kterou udílí Bank Austria, inovativní

společnost,

která

vyniká

díky

vynalézavosti

a

odvaze

při působení na trhu) 

2009 Staatspreis für Arbeitssicherheit (státní cena za bezpečnost práce, kterou uděluje ministerstvo sociálních věcí)



2010 Verleihung "Silberne Securitas" durch die AUVA (bezpečnost a ochrana zdraví zaměstnanců)



2014 Mercury Award 2014 (prestižní cena udílená v New Yorku za image společnosti, v kategorii zákaznických katalogů a publikací pro spotřebitele)



2015 Reginalitätspreis 2015 des Landes Salzburg (předběžná nominace)

Výrobní postupy ve firmě i celé prostředí výroby odpovídají zásadám HACCP, kdy hlavní důraz je

kladen

na

šetrnou manipulaci

s přírodními zdroji.

Firma SonnenMoor při výrobě produktů nevyužívá žádné chemické přísady ani konzervanty, veškeré výrobky jsou totiž konzervovány pomocí tepla nebo alkoholu. Všechny výrobky firmy SonnenMoor jsou vyráběny v kombinaci bylin a rašeliny. Byliny jsou zpracovávány zvláštním způsobem podle jednotlivých druhů, tak aby z nich bylo získáno potřebné množství účinných látek. Výrobní postupy pro jednotlivé druhy bylin zná v celé společnosti jen několik pověřených pracovníků. Firma má dokonce ve svém areálu i několik bylinkových zahrad, ve kterých pěstuje některé domácí bylinky užívané pro výrobu extraktů. Rašelina, která je využívaná pro výrobu pochází z rašelinišť Leopoldskron nedaleko Salzburgu, zdejší rašelina je dle mnohých odborníků a analýz považována za nejlepší v celé Evropě. Stáří zdejší rašeliny je odhadováno na 10 až 12 tisíc let.

Rašelina je zde těžena vlastními pracovníky firmy, 62

speciálním ručním postupem. Při těžbě a následném zpracování je dodržována přísná hygiena a veškerá rašelina je přepravována v nerezových nádržích. Účinné látky obsažené v této rašelině jsou tak kvalitní, že nepotřebují žádné konzervační prostředky. Rašelina je vhodná jak pro vnější, tak vnitřní užití. Jelikož není při výrobě tepelně zpracována, je při konzumaci chuťově i čichově neutrální. Sortiment výrobků, které firma dodává do všech zemí, kde má své zastoupení, se dělí do několika produktových řad, a sice výtažky z bylin, masti a rašelinové produkty. 

Výtažky z bylin

Jedná se o výtažky, které jsou 100% přírodní, neobsahují žádné konzervanty, barviva ani dochucovadla. Výtažky jsou rozděleny podle jednotlivých zdravotních problémů, na které působí. MAWOSON

pro obnovení dobrého zdravotního stavu, uklidňuje, tlumí stres

LEMISON

podporuje látkovou výměnu a zažívání

NIERMISON

podporuje funkci vylučování

LUMISON

pro snadné a hluboké dýchání

GURGELWASSER

k ošetření krku, dutiny ústní, dásní a zubů



Masti

Jedná se o čistě přírodní produkty, které jsou vyráběny z těch nejlepších přírodních látek, bez chemických látek a konzervantů. Rašelinová a bylinná mast

uklidňuje klouby a ošetřuje pokožku

Rašelinová a bylinná mast

změkčující mast s regenerační silou

s tukem sviště horského Bylinná mast Měsíčková mast

tuku sviště horského vhodný na ošetření dolních končetin k ošetření suché a popraskané pokožky

63



Rašelinové termopolštářky

Rašelinové polštářky mají velkou tepelnou kapacitu a malou tepelnou vodivost. Organická hmota, která je obsažená v polštářku umožňuje šetrný přenos tepla nebo i chladu na tělo hluboko v tkáni. Tato tepelná terapie je většinou vhodná při pohmožděninách, akutních zánětech, k utlumení bolesti, při fyzickém vyčerpání, nachlazení, revmatických bolestech, apod. Termopolštářek mini 17 x 20 cm

575 Kč/ks

Termopolštářek medi 17 x 50 cm

650 Kč/ks

Termopolštářek maxi 24 x 36 cm

745/ks



Pitná rašelina

Pitná rašelina je vhodná jako prevence pro všeobecně dobrý zdravotní stav. Je vyrobena pouze z vysoce jakostní rašeliny a je schválena k výrobě, podle rakouského

lázeňského

zákona

vydaného

v roce

1997.

Jedná

se o nejprodávanější výrobek z oblasti alternativní medicíny. Tato pitná kúra je vhodná i pro malé děti a těhotné ženy. Pitná rašelina – 1000 ml 

590 Kč/ks

Rašelinové koupele

Rašelinová koupel podporuje prokrvení organismu a regeneraci kůže. Koupel je nejvhodnější při vysokém zatížení organismu, kdy je potřebná regenerace. Koupel prohřeje celé tělo a povzbudí látkovou výměnu. Zdejší rašelinové koupele neobsahují téměř žádný jíl a v jejím složení jsou výhradně organická těla bylin a to až v 97%. Jemná struktura rašelinové koupele umožňuje její rozpuštění ve vodě a to bez jakéhokoli nebezpečí ucpání odpadu, proto je vhodná i do vířivých van. V nabídce jsou koupele tří druhů, a sice přírodní, relax a nachlazení. Rašelinová koupel 500 ml

355 Kč

Rašelinová koupel 1000 ml

410 Kč

Rašelinová koupel 2800 ml

590 Kč 64

Jako další produkt z řady rašelinných výrobků je možné uvést také rašelinové zábaly a rašelinové pleťové masky. Jelikož se firma specializuje i na výrobu produktů pro léčbu zvířat (nejčastěji psi a koně) je jedním ze speciálních produktů s využitím rašeliny doplněk stravy pro všechny druhy domácích, užitkových i chovných zvířat, který podporuje trávení a imunitní systém. Firma SonnenMoor prodává všechny své produkty na českém i slovenském trhu již od roku 2010 a to výhradně v zastoupení firmy Bylinářství – kořenářství s. r. o. Vlastníkem firmy je léčitel Bohumil Jukl, který je specialistou na přírodní alternativní medicínu. Firma sídlí v Poličce, kde je i kamenná prodejna. Další kamenná pobočka sídlí v Praze, dále je všechny výrobky společnosti SonnenMoor možné zakoupit přes e – shop. V současné době není na českém trhu žádná takto velká zahraniční společnost, která by prodávala své výrobky. Jedná se spíše o konkrétní zahraniční výrobky, které jsou prodávány prostřednictvím českých firem.

65

3 NÁVRHOVÁ ČÁST Z analytické části práce vyplynulo, že využívání peloidů a jejich následná revitalizace jsou na dostatečně rozvinuté úrovni. Lázeňská místa dbají o to, aby byl přírodní léčivý zdroj peloidů v lázeňském místě zachován i do budoucna tak, aby nedošlo k vyčerpání zdroje a tím pádem i k možnému zániku lázeňského místa. Během psaní diplomové práce však bylo zjištěno, že povědomí o možnostech dalšího využití zdroje, o zásobách peloidů na území České republiky a revitalizaci zdrojů není velké. V České republice neexistuje žádná organizace, která by se komplexně zabývala touto problematikou. V oblasti lázeňství funguje v České republice několik organizací, které nějakým způsobem pracují s peloidy, ovšem každá je zaměřena jen na určitou část problematiky. Např. Referenční laboratoř se zabývá pouze komplexní analýzou zdroje peloidu a to především z hlediska fyzikálního a chemického. Referenční laboratoř nemá podle jejího ředitele informace o rozloze a objemu jednotlivých ložisek na území České republiky. Ústav zdravotních informací a statistiky se pro změnu zabývá pouze sběrem dat o počtu a množství vykázaných peloidních výkonů v daných lázeňských místech. Dalším orgánem je Ministerstvo zdravotnictví, které má na starosti legislativu dané problematiky, ale ani v příslušných vyhláškách nebo v Lázeňském zákonu není revitalizace zdroje peloidů nějak šířeji rozpracována. Poslední zainteresovanou stranou jsou pak samotná lázeňská místa a místní balneotechnik, který je ve většině případů jedinou nejvíce informovanou osobou v lázních. Problémem však je, že každé lázně mají vlastního balneotechnika, a tyto osoby jsou většinou odborníkem pouze na konkrétní lázeňské místo. Pro danou problematiku tedy není možné zpracovat konkrétní a hlavně komplexní návrh na zlepšení celkového stavu. Bude se tedy jednat o soubor konkrétních návrhových opatření, která by měla přispět ke zvýšení povědomí o možnostech využití peloidů, o dostupných zásobách zdrojů a především by měla vést k vyšší informovanosti o možnostech revitalizace zdrojů peloidů.

66



Centrální registr peloidů

Centrální registr je informační systém, který soustřeďuje veškeré dostupné informace v objemné databázi, která se týká dané problematiky. V České republice

funguje

množství

takovýchto

registrů

v různých

oblastech,

mezi nejznámější zajisté patří Centrální registr dlužníků. Žádný takovýto registr však prozatím není v oblasti lázeňství. Tyto registry mají za úkol poskytnout komplexní pohled na danou problematiku a informovat jak odbornou, tak laickou veřejnost. Jedinou formou registru, který je v oblasti lázeňství využíván, je registr přírodních léčivých zdrojů, který spravuje Český inspektorát lázní a zřídel. Tento registr se však zaměřuje především na zdroj přírodních minerálních vod. V oblasti lázeňství by takovýchto registrů mohlo vzniknout několik, a sice buď hromadný centrální registr přírodních léčivých zdrojů, nebo centrální registry rozdělené podle konkrétního zdroje. Pro zdroj peloidů by tedy vznikl Centrální registr peloidů. Tento registr bude zřízen a veden Ministerstvem zdravotnictví České republiky. Financování ani právní náležitosti zřízení takovéhoto registru nejsou náplní této diplomové práce a nebudou zde proto rozebírány. Registr vznikne ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví, Referenční laboratoře přírodních léčivých zdrojů, Ústavu zdravotních a statistických informací, Českého inspektorátu lázní a zřídel a lázeňských míst, která využívají peloidy jako primární zdroj léčby a s jejich pověřenými balneotechniky. Všechny tyto uvedené instituce, mimo lázeňská místa, mají v současné době ve své kompetenci pouze část problematiky využití přírodního léčivého zdroje peloidů. Neexistuje zde tedy možnost, jak získat veškeré potřebné informace na jednom místě. Centrální registr peloidů by byl rozdělen podle lázeňských míst a poskytoval by následující informace: -

fyzikální a chemické vlastnosti zdroje peloidu (komplexní analýza)

-

seznam všech ložisek nacházejících se na území České republiky (včetně již vytěžených, která by bylo možné využít k revitalizaci již použitého zdroje)

-

rozloha ložisek (jednotlivá ložiska / celková rozloha) 67

-

objem peloidu v ložisku (jednotlivá ložiska / celkové zásoby)

-

roční výtěžnost ložisek (povolené limity těžby / těžba v jednotlivých lázeňských místech)

-

vydaná osvědčení o zdroji

-

stanovení ochranných pásem zdrojů

-

seznam všech balneotechniků, včetně jejich specializace na dané lázeňské místo a jejich zkušenosti (pracovní životopis)

-

počet vykázaných peloidních výkonů nejen v souhrnném počtu, ale i podle jednotlivých lázeňských míst

-

možnosti školení v oblasti ochrany životního prostředí a možnosti revitalizace zdroje peloidů

Všechny tyto informace situované na jednom místě budou moct poskytnout ucelený pohled na danou problematiku týkající se přírodního léčivého zdroje peloidů. Takovýto centrální registr umožní všem, kteří se chtějí dozvědět o daném tématu více informací, zjistit vše potřebné na jednom místě a nebude tak již nutné shánět konkrétní informace ze všech uvedených institucí zvlášť, což je velmi zdlouhavý proces.



Legislativní úprava

Dalším možný návrh se týká přímo možnosti revitalizace přírodního léčivého zdroje. V současné době jsou zmínky o revitalizace zdroje zakotveny nejen v zákoně č. 164/2001 Sb., ale také ve vyhlášce č. 423/2001 Sb. V obou případech je zde však tato problematika upravena pouze okrajově. Jedním z vhodných návrhových opatření by tedy bylo upravit Lázeňský zákon a příslušné vyhlášky o část věnovanou přímo revitalizaci zdroje peloidů. V této vyhlášce je uvedeno, že regenerovaný peloid je možné opětovně využít, ovšem až po zákonem stanové době 5 let, a to pouze po přezkoumání opětovného nabytí léčivých účinků na základě kontrolní analýzy. Tato úprava

68

je zcela správná, jelikož ověřování léčivých účinků je při využití peloidů pro léčbu rozhodující. Dále jsou zde uvedeny informace týkající se těžby, zpracování a skladování peloidů, ovšem co se týče nakládání s již použitým peloidem, je zde uvedeno, že se upřednostňuje jeho navracení zpět do ložiska. Tato formulace by měla být změněna na formu povinného navracení peloidů zpět do ložiska, kdy by byl veškerý peloid, který je použitelný a nebyl znehodnocen během využití (standardní ztráty jsou uváděny okolo 20%), navracen zpět do ložiska k regeneraci. Většina lázeňských míst již v dnešní době sama navrací vytěžený peloid zpět do ložiska, aby si tak zachovala zdroj i do budoucnosti. Nejedná se však o zákonnou povinnost a tak může snadno dojít k tomu, že bude s vytěženými peloidy nakládáno nesprávně, čemuž by toto navrhované řešení mělo zabránit.



Revitalizace

Dalším navrhovaným opatřením není pouze regenerace zdroje ve vlastním ložisku, kdy dochází k celkovému promísení a následnému postupnému a zpětnému nabývání léčivých účinků peloidů. Ale přímo možnost revitalizace zdroje peloidů v již vytěžených ložiscích a to z hlediska jejich financování. Tato možnost obnovy je ovšem možná pouze v lázeňských místech, kde se nachází více peloidních ložisek. Za vhodný příklad pro využití tohoto návrhu je možné považovat např. lázně Třeboň nebo Františkovy Lázně. Jistou formu revitalizace např. provádějí již zmíněné Františkovy lázně, kdy dochází k přečerpávání již použitého peloidu do vytěženého ložiska. Jelikož jsou přírodní léčivé zdroje majetkem státu, nemohou s ním žádné lázně nakládat pouze dle svého uvážení. Což se tedy týká i možností revitalizace zdroje. V současné době je možné financovat tyto revitalizace zdrojů z programů Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky. Konkrétně z podprogramu Správa nezcizitelného státního majetku ve zvláště chráněných územích (MaS), který funguje ve správě NATURA 2000. Z tohoto podprogramu

69

je možné financovat pouze projekty, které budou prováděny v chráněných územích, na pozemcích ve vlastnictví státu, a dále na pozemcích se kterými hospodaří Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Správy národních parků nebo Správa jeskyní ČR. Všechny tyto organizace uzavírají s různými subjekty (fyzické osoby, právnické osoby, neziskové organizace aj.) smlouvy o dílo, na jejichž základě je akce realizována. Ročně je v rámci tohoto podprogramu rozděleno až 100 000 000,- Kč. Navrhovanou alternativou, za předpokladu udělení souhlasu státu, jak takovou to revitalizaci zdroje provést a následně financovat, by byla možnost využít finančních zdrojů z dotačních programů Evropské unie. Nejvhodnějším pro toto financování, by byl Operační program Životní prostředí (OPŽP) 2014 – 2020. Revitalizace zdroje peloidů by v tomto případě spadala do prioritní osy 4 – Ochrana přírody. V současné době probíhá příjem žádostí se specifickým cílem 4.3 – Posílit přirozené funkce krajiny. Žádosti je možné podávat až do 30. 6. 2016 a celková alokace této výzvy je 287 500 000,- Kč. Žadatelem v tomto operačním programu mohou být na základě platné podané žádosti města a obce, fyzické i právnické osoby, státní podniky a organizace, školská zařízení, církev, apod. Je proto vhodná i pro oblast lázeňství, kde může být žadatelem buď přímo lázeňská společnost, nebo obec / svazek obcí, na jejichž území se přírodní léčivý zdroj nachází.

70

ZÁVĚR Cílem práce bylo zanalyzovat současný stav využití, skladování a revitalizace zdroje peloidů na území České republiky. Česká republika je velmi bohatá na zdroje peloidů, kdy největší množství těchto ložisek se nachází především v jižních a jihozápadních Čechách. I přes velkou zásobu peloidů se však jedná o zdroj, který může být v budoucnu vyčerpán, nebo již v minulosti byl, o čemž svědčí zánik mnohých peloidních lázní. Proto byla již na začátku psaní diplomové práce stanovena otázka, zda je děláno dost proto, aby k nenávratnému vyčerpání zdroje nedošlo. Na základě této otázky byly v práci stanoveny hypotézy, které byly za pomoci dotazníkového šetření a po analýze sekundárních dat potvrzeny nebo vyvráceny. Můžeme tedy říci: H0: Využití a následná revitalizace zdrojů peloidů v současném stavu není v dalších letech udržitelná. – Tato hypotéza byla zamítnuta. H1: Využití a revitalizace v oblasti zdrojů peloidů jsou na dostatečně rozvinuté úrovni. – Tato hypotéza byla potvrzena. Z dotazníkového šetření bylo zjištěno, že lázně Vráž u Písku i Lázně Bohdaneč mají dostatečné povědomí o možnostech využití, skladování a revitalizaci zdroje peloidu. Z dotazníků vyplynulo, že těžba peloidů probíhá na základě pokynů pověřeného balneotechnika. Vytěžený peloid je následně uložen buď v krytém skladu, který stojí samostatně, nebo přímo v příručním skladu v lázních, tento stav se odvíjí od velikosti lázní. Tento sklad podléhá přísným hygienickým podmínkám, aby nedošlo k případné kontaminaci materiálu. Po svém využití jsou peloidy navraceny zpět do ložiska k revitalizaci, aby mohly být po uplynutí stanovené doby znovu využívány. Co se týče možností revitalizace zdroje a ochranných opatření, lázeňská místa ve většině případů spoléhají pouze na zákonem stanovené pokyny, jako jsou např. cedule se zákazy vstupu do ochranných pásem, apod. Naopak v lázních Velichovky např. nebylo na otázky ohledně rozlohy ložisek, těžby nebo zásob peloidu v ložisku a možnosti jejich vyčerpání odpovězeno. Tento stav byl odůvodněn výměnou odpovědných pracovníků v době vyplňování dotazníku a předávané informace mezi pracovníky tak v uvedenou chvíli nebyly

71

kompletní. Nelze tedy s jistotou posoudit, zda je tento stav způsoben konkrétní situací, nebo se jedná o trvalý fakt. Ze zjištěných skutečností tedy vyplynulo, že využití a revitalizace v oblasti zdrojů peloidů jsou na dostatečně rozvinuté úrovni, jsou zde však jisté rezervy, které by se mohly vhodnými opatřeními odstranit. Dále byla v analytické části shrnuta data týkající se vývoje počtu peloidních výkonů v čase. Analyzovaná data byla převzata z lázeňských ročenek ÚZIS. Bylo zjištěno, že celkový počet ročně vykazovaných peloidních procedur je přímo úměrný počtu klientů lázní. Až do roku 2008 měly tyto procedury vzrůstající tendenci, stejně jako ostatní procedury poskytované v českých lázních. Průměrný počet poskytnutých procedur mezi lety 2000 – 2014 činil 940 517 procedur. Z těchto hodnot vyplývá, že není možné všechny tyto procedury poskytnout pouze v 10 peloidních lázních v České republice, ale že jsou poskytovány téměř ve všech lázních v České republice. Proto byla dále v analytické části provedena analýza trhu peloidních výrobků, respektive firem, které tyto prostředky přímo vyrábějí nebo pouze prodávají. Analýza byla zaměřena na jednu českou a jednu zahraniční společnost, které mají významný podíl na dodávání peloidních výrobků do českých lázní. Na základně všech zjištěných informací byla v návrhové části práce doporučena některá možná opatření týkající se zvýšení povědomí o možnostech využití a revitalizaci zdroje peloidů v českých lázních. Za hlavní doporučení je možné považovat zřízení Centrálního registru peloidů, který by shromažďoval veškeré dostupné a potřebné informace týkající se peloidů. Tento registr by byl zřízen ve spolupráci všech institucí, které mají co dočinění s lázeňstvím a přírodními léčivými zdroji a dále ve spolupráci s lázeňskými místy, které peloidy využívají. Cílem tohoto registru bude zvýšení povědomí a informovanosti nejen odborné, ale i laické veřejnosti a především shrnutí veškerých dostupných informací na jednom místě, aby tak byla možná lepší orientace v problematice. Jako další návrhová opatření jsou navrženy legislativní úprava týkající se využívání a revitalizace peloidů nebo také možnost revitalizace již vytěžených ložisek peloidů za pomoci financí z dotačních programů.

72

Při psaní této práce bylo využito množství nejen tištěných, ale i elektronických zdrojů a to jak z oblasti lázeňství a balneologie, tak především z oblasti peloidů a jejich využití, členění, apod. Co se týče zdrojů odborných, které se zabývaly převážně peloidy, bylo nejtěžší nejprve informace správně pochopit a poté interpretovat v souladu s původním textem, neboť veškerá dostupná literatura týkající se této problematiky je zaměřena spíše na chemické a fyzikální vlastnosti peloidů nebo se zde jedná o čistě přírodovědné hledisko a je tak určena spíše pro odbornou veřejnost. Pokud byla tato literatura zaměřena na využití peloidů, jednalo se pro změnu spíše o odborné lékařské knihy a ani tento pohled na danou problematiku nebyl pro diplomovou práci vždy vhodný. Další nelehkou součástí práce bylo dotazníkové šetření týkající se peloidů. Největším problémem této práce byla návratnost dotazníků, která činila pouze 30 %. Znamená to tedy, že ochotná odpovědět byla pouze tři lázeňská místa a to i přes to, že sběr těchto dat probíhal více jak 1 měsíc. Z žádného dalšího osloveného místa nebylo reagováno ani ve smyslu případné omluvy za nemožnost poskytnutí informací, např. z důvodu časové vytíženosti a není tak možné odhadnout, jaký důvod k neposkytnutí informací tato lázeňská místa měla. Celkově je tedy možné říci, že problematika využití a především revitalizace přírodního léčivého zdroje peloidů není v současné době odborně zpracována v žádné specializované literatuře. Dostupných informací se po delším hledání a analyzování situace dá získat poměrně velké množství. Není však možné získat tyto informace uceleně na jednom místě, což značně komplikuje přehlednost dané problematiky. Co se týče revitalizace zdrojů, tak každé lázeňské místo, které tento zdroj primárně využívá si je vědomo potřeby revitalizace zdroje a jeho zachování do budoucna, jelikož tato lázeňská místa jsou na využívání peloidů závislá. A proto se všechna tato místa snaží o co nejšetrnější využití, skladování a následné navracení peloidů zpět do ložiska. Je tedy možné říci, že při zachování stávajících opatření a při dodržování některých dalších opatření týkajících se především ochrany zdroje peloidů nehrozí reálně v nejbližších desetiletích vyčerpání zdroje peloidů a tyto budou i nadále zachovávány pro další generace.

73

Literatura [1]

Balneoprodukty.

Sfagnum

[online].

[cit.

2015-04-20].

Dostupné

z:

http://www.sfagnum.cz/www/script/main.php?ac=produkty&id=2 [2] BENDA, Jaroslav a Bohumil BROŽEK. Peloidy a peloterapie. Mariánské Lázně: Výzkumný ústav balneologický, 1986. Balneologické listy Výzkumného ústavu balneologického v Mariánských Lázních [3] BROŽEK, Bohumil. Peloidy: rašeliny, slatiny, bahna. Praha: Balnea, 1971. Monotématická řada lázeňských publikací. [4] BURACHOVIČ, Stanislav a Stanislav WIESER. Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Libri, 2001, 464 s. ISBN 80-727-7049-7. [5]

Certifikáty.

Sfagnum

[online].

[cit.

2015-04-20].

Dostupné

z:

http://www.sfagnum.cz/www/script/main.php?ac=stranka&id=43&menu=43 [6] CZERANKO, Susanne. The Earth Power of Peloids. Natural – Healing [online]. © 2016 [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: http://www.naturalhealingtools.com/earthpower-peloids.aspx [7] DĚDINA, Jiří. Management, organizování a ekonomika lázeňství – vybrané kapitoly. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola cestovního ruchu, hotelnictví a lázeňství, 2004, 170 s. ISBN 80-865-9201-4. [8] Firmengeschichte. SonnenMoor Moor und Kräuterprodukte [online]. [cit. 201603-20].

Dostupné

z:

http://www.sonnenmoor.at/ueber-

sonnenmoor/firmengeschichte.html [9] Františkolázeňské listy, č. 09, r. 2009. Františkovy Lázně. [online]. [cit. 201604-13]. Dostupné z: http://www.franzensbad.cz/files/files/fl/2009/FL-09-09.pdf

74

[10] GEORGIEV, Georgi a Maria VASILEVA. Conceptualization in the Realm of Spa Tourism and Wellness Industry. Czech Hospitality and Tourism Papers. 2010, roč. 6, č. 12, s. 149-159. ISSN 1801-1535. [11] HADAČ, Emil, Věra POKORNÁ a Bohumil BROŽEK. Československé peloidy (léčivá bahna a slatiny). 1. vydání, Praha: Státní zdravotnické nakladatelství, 1953. [12] Historie. Lázně Velichovky 1897. [online] © 2015 [cit. 2016-04-13]. Dostupné z: http://www.velichovky.cz/cs/clanek/historie [13] Image katalog. Lázně Aurora Třeboň [online] © 2016 [cit. 2016-04-13]. Dostupné z: https://www.aurora.cz/uploads/file/katalog/image_LA_BLT_2012.pdf [14] ISO 13485. Institut pro testování a certifikaci a. s. [online] © 2016 [cit. 201604-22]. Dostupné z: https: //www.itczlin.cz/iso-13485 [15] Jak se slatina dostane až k pacientům?. Invarena [online]. [cit. 2016-12-20]. Dostupné z: http://www.invarena.cz/?p=23823 [16] JANDOVÁ, Dobroslava. Balneologie. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 404 str. ISBN 978-80-247-2820-9. [17] JANDOVÁ, Dobroslava. Základy balneologie. Vyd. 1. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2014. ISBN 978-80-7013573-0. [18] KAJLÍK, Vladimír. České lázně a lázeňství. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2007, 218 s. ISBN 978-802-3993-301. [19] KNOP, Karel. Lázeňství: ekonomika a management. Praha: Grada, 1999, 231 s. ISBN 80-716-9717-6. [20] KŘÍŽEK, Vladimír. Obrazy z dějin lázeňství. 2. vyd., v Libri 1. Praha: Libri, 2002, 263 s. ISBN 80-727-7092-6. 75

[21] Lázeňská péče. Praha: Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky, 2000, Zdravotnická statistika. ISSN 1210-8596, ISBN 80-7280-045-0. [22] Lázeňská péče. Praha: Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky, 2001, Zdravotnická statistika. ISSN 1210-8596, ISBN 80-7280-083-3 [23] Lázeňská péče. Praha: Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky, 2002, Zdravotnická statistika. ISSN 1210-8596, ISBN 80-7280-171-6 [24] Lázeňská péče. Praha: Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky, 2003, Zdravotnická statistika. ISSN 1210-8596, ISBN 80-7280-311-5 [25] Lázeňská péče. Praha: Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky, 2004, Zdravotnická statistika. ISSN 1210-8596, ISBN 80-7280-436-7 [26] Lázeňská péče. Praha: Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky, 2005, Zdravotnická statistika. ISSN 1210-8596, ISBN 80-7280-531-2 [27] Lázeňská péče. Praha: Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky, 2006, Zdravotnická statistika. ISSN 1210-8596, ISBN: 978-80-7280660-7 [28] Lázeňská péče. Praha: Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky, 2007, Zdravotnická statistika. ISSN 1210-8596, ISBN: 978-80-7280744-4 [29] Lázeňská péče. Praha: Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky, 2008, Zdravotnická statistika. ISSN 1210-8596, ISBN: 978-80-7280801-4 [30] Lázeňská péče. Praha: Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky, 2009, Zdravotnická statistika. ISSN 1210-8596, ISBN: 978-80-7280859-5

76

[31] Lázeňská péče. Praha: Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky, 2010, Zdravotnická statistika. ISSN 1210-8596, ISBN: 978-80-7280921-9 [32] Lázeňská péče. Praha: Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky, 2011, Zdravotnická statistika. ISSN 1210-8596, ISBN: 978-80-7280977-6 [33] Lázeňská péče. Praha: Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky, 2012, Zdravotnická statistika. ISSN 1210-8596, ISBN: 978-80-7472036-9 [34] Lázeňská péče. Praha: Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky, 2013, Zdravotnická statistika. ISSN 1210-8596, ISBN: 978-80-7472093-2 [35] Lázeňská péče. Praha: Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky, 2014, Zdravotnická statistika. ISSN 1210-8596, ISBN: 978-80-7472143-4 [36] Lázeňské produkty. Centrum lázeňských pobytů. [online]. © 2009. [cit. 201604-28]. Dostupné z: http://www.rehabilitace-doma.cz/ [37] Léčebný zdroj. Lázně Velichovky 1897. [online]. © 2015. [cit. 2016-04-20]. Dostupné z: http://www.velichovky.cz/cs/clanek/lecebny-zdroj [38] MACKOVIČ M., 1995., Lázeňství a balneotechnika, Cheb: FEK Cheb, 1995, 53 s. ISBN 80-7082-226-0 [39] Moorprodukte. SonnenMoor Moor und Kräuterprodukte [online]. [cit. 2016-0320]. Dostupné z: http://www.sonnenmoor.at/produkte/moorprodukte.html

77

[40] O českém systému kvality služeb. Český systém kvality služeb [online]. © 2000 – 2016 [cit. 2016-01-20]. Dostupné z: http://organizace.csks.cz/cs/o-ceskemsystemu-kvality-sluzeb/ [41] O nás. BalneoTrade Cosmetics [online]. [cit. 2016-04-28]. Dostupné z: http://www.balneotrade.cz/index.html [42]

O

nás.

Sfagnum

[online].

[cit.

2016-04-15].

Dostupné

z:

http://www.sfagnum.cz/www/script/main.php?ac=stranka&id=2&menu=2 [43] O nás. Torf Ziegler [online]. © 2008 – 2016. [cit. 2016-04-28]. Dostupné z: https://www.torf-ziegler.com/o-nas [44] Peloid – ljekovito mineralno blato. Medical Ljepota Je u Zdravlju [online]. © 2016. [cit. 2016-01-16]. Dostupné z: http://www.medicalcg.me/broj-57/peloidljekovito-mineralno-blato/ [45] Peloidoterapija. Biegiem po zdrowie [online]. © 2016 [cit. 2016-01-15]. Dostupné

z:

http://www.biegiempozdrowie.eu/rehabilitacja/fizjoterapia/peloidoterapia [46] Pelotherapy. Nature International weekly journal of science [online]. © 2016 [cit.

2016-12-20].

Dostupné

z:

http://www.nature.com/nature/journal/v133/n3356/abs/133288a0.html [47] Philosophie. SonnenMoor Moor und Kräuterprodukte [online]. [cit. 2016-0320]. Dostupné z: http://www.sonnenmoor.at/ueber-sonnenmoor/philosophie.html [48] Procedury. Lázně Velichovky 1897. [online]. © 2015. [cit. 2016-04-28]. Dostupné z: http://www.velichovky.cz/cs/clanek/procedury-lekar [49] Přírodní léčivý zdroj. Bohdaneč léčebné lázně. [online]. © 2016. [cit. 2016-0420]. Dostupné z: http://www.llb.cz/pro-lekare/prirodni-lecivy-zdroj.htm

78

[50] Rašelinové produkty. Profirelax [online]. © 2014. [cit. 2016-04-28]. Dostupné z: http://www.profirelax.cz/raselinove-produkty/c-1111/ [51] SCHNEIDER, Jiří a Ivana LAMPARTOVÁ. Revitalizace a rekultivace v regionálním rozvoji: rekultivace - doprovodné texty k přednáškám. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2013. ISBN 978-80-7375-775-5. [52] SKLENÁŘ J., 1992., Balneotechnika III, Praha: ČVUT v Praze, 1992. 221 s. ISBN 80-01-00899-1 [53] Spasmolytika. Velký lékařský slovník [online]. © 1998 - 2016 [cit. 2016-02-20]. Dostupné z: http://lekarske.slovniky.cz/pojem/spasmolytika [54] ŠPIŠÁK, Ladislav a Zdeněk RUŠAVÝ. Klinická balneologie. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2010. ISBN 978-80-246-1654-4. [55]

Těžba

a

zpracování

peloidů.

Agendový

portál,

informační

server

o zdravotnických resortních organizacích [online]. © 2016 [cit. 2015-03-16]. Dostupné

z:

http://ap.mzcr.cz/referencni-laboratore-prirodnich-lecivych-

zdroju/tezba-a-zpracovani-peloidu_113_238_123o.html [56] Ubytování. Lázně Velichovky 1897. [online]. © 2015 [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: http://www.velichovky.cz/cs/clanek/ubytovani-samoplatci-pacienti [57] Vyhláška č. 423/2001 Sb., o zdrojích přírodních minerálních vod a lázních. Zákony pro lidi [online]. © 2010 – 2016 [cit. 2015-01-16]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2001-423 [58] Vyhláška č. 124/2015 Sb., o stanovení ochranných pásem přírodního léčivého zdroje peloidu ložiska Habřínky lázeňského místa Velichovky a vymezení konkrétních ochranných opatření. Zákony pro lidi [online]. © 2010 – 2016 [cit. 2015-01-16]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2015-124

79

[59] Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon). Zákony pro lidi [online]. © 2010 – 2016 [cit. 2015-01-16]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2001-164 [60] ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přeprac. a dopl. 2. vyd. Praha: Linde, 2012, 768 s. ISBN 978807-2018-802 [61] ZOUL, Zdeněk. Hypertermie v léčbě nádorových onemocnění. Medical Tribune

[online]. ©

2012, [cit.

2016-02-20]. Dostupné

z:

http://www.tribune.cz/clanek/28524-hypertermie-v-lecbe-nadorovych onemocneni. ISSN 1214-8911

80

Přílohy 1A

DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ

1B

DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ

2A

EXPERIMENTÁLNÍ STUDIE LÉČEBNÉ LÁZNĚ BOHDANEČ

2B

EXPERIMENTÁLNÍ STUDIE LÉČEBNÉ LÁZNĚ BOHDANEČ

3A

ŽÁDOST O VYUŽITÍ LÉČIVÉHO ZDROJE PELOIDŮ

3B

ŽÁDOST O VÝUŽITÍ LÉČIVÉHO ZDROJE PELOIDŮ

4

CERTIFIKÁT VAGIPEAT

5A

KOMPLEXNÍ ANALÝZA

5B

KOMPLEXNÍ ANALÝZA

6

OCHRANNÁ PÁSMA – LOŽISKO HABŘÍNKY

7A

FOTODOKUMENTACE LOŽISKO HABŘÍNKY

7B

FOTODOKUMENTACE LOŽISKO HABŘÍNKY

81

PŘÍLOHA 1A:

DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ

Vážená paní, vážený pane dovolte mi, abych se na Vás obrátila s prosbou o vyplnění dotazníku. Tento dotazník bude součástí diplomové práce na téma „Peloidoterapie a její využití v českém lázeňství“. Práce je zaměřena především na analýzu současného stavu využití peloidů a možnosti jejich revitalizace do budoucna tak, aby nedocházelo k přílišnému čerpání nebo dokonce vyčerpání daného zdroje. Jedná se o soubor osmi otevřených otázek. Dotazník je anonymní a získaná data budou využita výhradně pro potřeby diplomové práce, tudíž nebudou jinde zveřejňována. Předem Vám velice děkuji za čas a ochotu, kterou jste věnovali vyplnění dotazníku.

1. Víte jakou rozlohu má peloidní ložisko / ložiska, ze kterého léčebný zdroj těžíte? Pokud ano, tak jaká je konkrétní rozloha a množství určené k těžbě v m3?

2. Jakým způsobem u vás probíhá těžba peloidů?

3. Jak a kde uskladňujete vytěžený peloid?

4. Máte představu o tom, jaké zásoby peloidu se v ložisku nacházejí, respektive existuje zde reálná možnost vyčerpání peloidů v dohledné době?

PŘÍLOHA 1B:

DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ

5. Máte zavedena nějaká ochranná opatření týkající se revitalizace zdroje peloidů? Pokud ano, tak jaká?

6. Jste spokojeni s konkrétní podobou vymezení ochranných pásem přírodního léčebného zdroje, apod. v územním plánu obce / města? Pokud ne, tak proč?

7. Jaký je váš názor na využití a účinky domácích léčebných prostředků z léčivé rašeliny, jako jsou např. běžně dostupné masti, termopolštářky a jiné nosiče tepla, koupele, zábaly nebo dokonce pitné kúry?

8. Kolik procedur peloidoterapie v průměru absolvuje klient během celého svého pobytu, je-li u vás na komplexní lázeňské péči?

PŘÍLOHA 2A:

EXPERIMENTÁLNÍ STUDIE LÉČEBNÉ LÁZNĚ BOHDANEČ

Výsledky experimentální studie z obd.2007-2009 v LLB 

Věděli jsme na kolik stupňů zahřát slatinu, aby i poloviční vrstva na zábal (2,5-3cm) byla dostačující na terapeutický účinek slatiny.



Teplota slatiny má být konstantou a to 41 °C, je zaručena nově vybudovaným zařízením provozu a použitím termoboxů.



Museli jsme dodržovat pravidla ČILZ ve velikosti částic v rámci slatinného zábalu (do 2mm,a v 50% do 0,5mm).



Věděli jsme, že voda v uzavřeném systému slatinné vany má mít konstantní teplotu 38 °C a že jen taková teplota udrží po celou dobu aplikace (20min) slatinu na konstantě 41 °C a navýší teplotu těla pacienta o 0,7 °C



Věděli jsme, že musíme dodržovat pravidla balneace v počtu aplikovaných procedur a délce procedury.



Současně jsme chtěli udělat aplikaci slatiny příjemnou pro pacienta a nevyvolat popáleniny příliš velkou teplotou aplikovanou na místě Postupy a metodika při hodnocení efektivity slatinné zábalové vany při běžném provozu byla nutná akce k plnocennému hodnocení této jedinečné procedury v ČR. Způsob, který byl vybrán, byl i odborně prezentován (Konference RFM v Jáchymově) a jeho zkrácená verze je zde: Bylo náhodně vybráno 100 pacientů s různorodou diagnostickou paletou, kterým byla lázeňským lékařem předepsána slatina. Na konci pobytu, při poslední aplikaci slatiny, byli naším pracovníkem osloveni k vyplnění anketního listu.



Vyplněné anketní listy byly doplněny o objektivní nález z chorobopisu – příjmová a závěrečná zpráva, kde byla lékařem udělaná goniometrie rozsahů kloubů či páteře jak při přijetí, tak i při odjezdu.



Byla doplněna diagnóza, se kterou byl pacient na léčení, dále věk, pohlaví.



Na konci byla analyzována i shoda subjektivního vnímáni a objektivního nálezu, hodnoceného jako zlepšení, zhoršení či stav nezměněn.



Z analýzy byli vyřazeni 3 pacienti.

PŘÍLOHA 2B:

EXPERIMENTÁLNÍ STUDIE LÉČEBNÉ LÁZNĚ BOHDANEČ

Výsledky: 

3 pacienti byli vyřazeni – 2 kvůli akutnímu onemocnění (virósis) a 1 kvůli klaustrofobickému pocitu při aplikaci slatiny.



Počet slatinných procedur byl naplánován na 312, uskutečněno 289, průměrně 2,97(3) týdně na pacienta.



Bylo analyzováno 24 mužů a 73 žen.



Průměrný věk byl 60,6 let. Výsledek subjektivního hodnocení pacientů anketou:



Prohřátí slatinou na místě aplikace mělo 96 pacientu, téměř 100%.



Celotělové prohřátí slatinou mělo 86 (tj.88,6%) pacientů, 11 tento pocit nemělo.



Pocení během nebo po proceduře mělo 49 (tj.50,5%) pacientů a nemělo 18 (18,5%) a jak kdy reagovalo 30 (tj. 31%) pacientů.



Byl zaznamenán 1 případ klaustrofobické reakce, jinak u žádného z pacientů slatinná aplikace nezpůsobila zdravotní problémy. Objektivní hodnocení (na základě měření a goniometrie, objektivního hodnocení lékařem): Analýza na vzorku 100 pacientů náhodně vybraných



potvrzuje výsledky experimentální studie se 74% subjektivního a objektivního zlepšení pacienta (shody), kterému byla aplikována zábalová vana.



odborně otevírá možnost široké aplikace peloidu, tzn. i u stavů do teď kontraindikovaných pro použití slatinné vany klasické.

PŘÍLOHA 3A:

ŽÁDOST O VYUŽITÍ LÉČIVÉHO ZDROJE PELOIDŮ

Žádost o vydání povolení k využívání volné kapacity přírodního léčivého zdroje peloidu Čistá – Krásno z ložiska V Borkách Na základě předběžné dohody uzavřené mezi: společností Loketské městské lesy, s. r. o. (správce PLZ peloidu Čistá – Krásno, ložisko V Borkách), zastoupenou panem Ing. P. Scheuerem, jednatelem společnosti a společností (fyzickou osobou)……….…………………………………………............ (žadatel), zastoupenou …………………………………………………………………………………………. o odběru volné kapacity výtěžku PLZ peloidu Čistá-Krásno, ložisko V Borkách žádá žadatel podle §10 lázeňského zákona (ve smyslu §18 tohoto zákona) o vydání povolení k využívání volné kapacity přírodního léčivého zdroje peloidu Čistá – Krásno z ložiska V Borkách dalšímu uživateli. 1. Identifikace dalšího uživatele: Název a sídlo společnosti:…………………………………………………………………………….. Identifikační číslo:…………………………………………………………………………………….. Statutární zástupce:………………………………………………………………………………….. 2. Datum předpokládaného zahájení využívání výtěžku ze zdroje:…………………………….. 3. Předmět podnikání nebo činnosti, při které bude výtěžek využíván: Poskytování komplexní lázeňské léčebné péče (nebo jiné – specifikovat); balneologické využití výtěžku pro přípravu koupelových a zábalových peloidních směsí. Předpokládaný počet podávaných koupelí: ……………….., z toho celkových: ……………..a částečných: ………………………..

PŘÍLOHA 3B:

ŽÁDOST O VÝUŽITÍ LÉČIVÉHO ZDROJE PELOIDŮ

Předpokládaný počet podávaných zábalů: ………………….. z toho celkových: ……………..a částečných: ………………………. 4. Navrhované množství odebíraného výtěžku: Zábalová směs: xx m3 / rok. Koupelová směs: xxx m3 / rok. 5. Způsob nakládání s výtěžkem po léčebné aplikaci: Zábalová směs: zpětný odběr směsi po aplikaci smluvně zajištěný se správcem zdroje. Koupelová směs: odvod spolu s oplachovou vodou do systému kanalizace žadatele. Příloha: Výpis z obchodního rejstříku s identifikací žadatele.

PŘÍLOHA 4:

CERTIFIKÁT VAGIPEAT

PŘÍLOHA 5A:

KOMPLEXNÍ ANALÝZA

Obsah komplexní analýzy přírodního léčivého zdroje peloidu: a) místo, popis a název lokality zdroje peloidu; b) datum a místo, hloubka a typ odběru vzorků (vrtaná sonda, kopaná sonda), datum provedení poslední komplexní analýzy; c) klimatické podmínky odběru vzorků; d) název a sídlo laboratoře a jména pracovníků, kteří vzorky odebírali a analyzovali; e) všeobecné vlastnosti peloidu (barva, pach, konzistence, reakce s 5% HC1, přítomnost příměsí, všeobecné údaje o složení – ztráta vody sušením při 105 °C, %

sušiny,

%

popelovin

a

ztráta

žíháním

sušiny, reakce pH původního vzorku, stupeň rozložení); f) chemická analýza, jejíž součástí je stanovení: 1. podílu popelovin rozpustných a nerozpustných v 10% HC1 v přepočtu na původní vzorek, sušinu a popelovinu, 2. stanovení skupinového složení organických složek (extrahovatelné bitumeny, rozpustné sacharidy, celulózy a hemicelulózy, huminové kyseliny, fulvokyseliny, lignin, huminy, popřípadě jiné doprovodné látky humusu) v původním vzorku a v přepočtu na sušinu a organickou hmotu; g) obsah síry v původním vzorku a v přepočtu na sušinu; h) chemická analýza 2% vodního výluhu sušiny (hlavní a vedlejší složky, odparek při 105 °C) v mg, mval a mmol v přepočtu na 100 g sušiny, pH, vodivost při 20 °C a barvu výluhu (mg/l Pt); i) objem sedimentu v přepočtu na g původního vzorku a sušiny; j) vodní kapacita v přepočtu na g původního vzorku a sušiny; k) obsah vody v původním vzorku a ve vzorku při 100% a 80% nasycení vodou; l) sorpční kapacita; m) měrná hmotnost sušiny; n) bobtnavost; o) mísicí poměry; p) termofyzikální vlastnosti; q) balneotechnické hodnocení.

PŘÍLOHA 5B:

KOMPLEXNÍ ANALÝZA

Požadavky na jakost přírodních léčivých zdrojů – peloidů. Vztahuje se na nativní peloidy i na terapeutické peloidní aplikace (zábaly, koupele, obklady, vaginální tampony). MIKROBIOLOGICKÉ UKAZATELE č. ukazatel

jednotka limit typ limitu poznámky

1 Escherichia coli

KTJ/1 g 10

2 koliformní bakterie

KTJ/1 g 100 MH

3 enterokoky

KTJ/1 g 10

NMH

4 Pseudomonas aeruginosa KTJ/1 g 10

NMH

5 Staphylococcus aureus

KTJ/1 g 10

NMH

6 Clostridium perfringens

KTJ/1 g 10

MH

7 Candida albicans

KTJ/1 g 10

NMH

8 počet kolonií 22 °C

KTJ/1 g -

-

3

9 počet kolonií 36 °C

KTJ/1 g -

-

3

10 dermatofyta

KTJ/1 g 0

NMH

2

NMH

PŘÍLOHA 6:

OCHRANNÁ PÁSMA – LOŽISKO HABŘÍNKY

PŘÍLOHA 7A:

Zdroj: vlastní zpracování

FOTODOKUMENTACE LOŽISKO HABŘÍNKY

PŘÍLOHA 7B:

FOTODOKUMENTACE LOŽISKO HABŘÍNKY

Zdroj: vlastní zpracování