PEKS BP Otázka č.1

www.thunova.cz PEKS – BP – Otázka č.1 PODNIK ČLENĚNÍ PODNIKŮ Z HLEDISKA PŘEDMĚTU ČINNOSTI TYPOLOGIE – PRÁVNÍ FORMY PODNIKU ČLENĚNÍ PODNIKŮ Z HLEDISKA PŘEDMĚTU ČINNOSTI SVTP ČR (SPOLEČNOST VĚDECKO-TECHNICKÝCH PARKŮ ČR) PRŮMYSLOVÉ PODNIKY ENERGETICKÉ PODNIKY ZEMĚDĚLSTVÍ - ŽIVOČIŠNÉ A ROSTLINNÉ STAVEBNÍ PODNIKY BANKOVNÍ PODNIKY PODNIKÁNÍ OKOLÍ PODNIKU MAJETEK PODNIKU MAJETKOVÁ STRUKTURA PODNIKU DLOUHODOBÝ MAJETEK HMOTNÝ MAJETEK FINANČNÍ MAJETEK OBĚŽNÝ MAJETEK OCEŇOVÁNÍ OBĚŽNÉHO MAJETKU: LIKVIDITA PODNIKU KAPITÁLOVÁ STRUKTURA PODNIKU VLASTNÍ KAPITÁL (VK) CIZÍ KAPITÁL (CK) DŮVODY PRO POUŽITÍ CIZÍHO KAPITÁLU HOSPODAŘENÍ PODNIKU PODNIKOVÉ CÍLE ČLENĚNÍ NÁKLADŮ: NÁKLADOVÉ FUNKCE: HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK PODNIK A JEHO POSTAVENÍ V NÁRODNÍM HOSPODÁŘSTVÍ NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ: PODNIKOVÉ ČINNOSTI PRODEJNÍ FUNKCE: VÝROBNÍ FUNKCE: ZÁSOBOVACÍ FUNKCE: PERSONÁLNÍ FUNKCE: INVESTIČNÍ FUNKCE: FINANČNÍ FUNKCE: VĚDECKOTECHNICKÁ FUNKCE: SPRÁVA: VNITŘNÍ OBCHOD OBCHOD A PRODEJNÍ CESTY ORGANIZACE PRODEJNÍCH CEST TRADIČNÍ DISTRIBUČNÍ SYSTÉM VERTIKÁLNÍ MARKETINGOVÉ SYSTÉMY: HORIZONTÁLNÍ SYSTÉM VELKOOBCHOD MALOOBCHOD MEZINÁRODNÍ OBCHOD DŮSLEDKY MEZINÁRODNÍHO OBCHODU MĚNOVÝ KURZ TEORIE KOMPARATIVNÍCH A ABSOLUTNÍCH VÝHOD

2 2 3 9 9 10 11 12 13 13 16 17 17 18 18 18 18 19 19 20 21 22 22 22 23 25 26 27 28 29 30 31 31 31 31 31 32 32 32 32 32 32 33 33 33 34 34 35 36 37 37 38 1

www.thunova.cz PEKS – BP – Otázka č.1 1. Podnik a jeho okolí, majetek podniku, hospodaření podniku, podnik a jeho postavení v národním hospodářství, podnikové činnosti, vnitřní obchod, mezinárodní obchod PODNIK - je to instituce zaloţená k výkonu podnikání, organizace (neziskový sektor), firma - primární cíl podniku je maximalizace trţní hodnoty - podnik je také soubor hmotných osobních a nehmotných sloţek podnikání - k podniku patří věci práva a jiné majetkové hodnota, náleţející podnikateli a slouţící k provozu podniku - majetkovým hodnotám se říká obchodní majetek - podnik má právní samostatnost, nebo-li právní subjektivitu => má práva, povinnosti, je to samostatný subjekt, který vystupuje pod svým jménem Znaky podniku: kaţdý podnik má dvojí samostatnost: Ekonomickou - sám rozhodne, co bude vyrábět a prodávat a ze svých výnosů uhrazuje náklady a dosazuje zisku Hospodářskou samostatnost také má tzv. organizační samostatnost – podnik si sám určí, jak by měly být zorganizovány jednotlivé prvky, jak by na sebe měli navazovat činnosti ve výrobě, rozdělení útvarů a oddělení (organizační struktura) Členění podniků z hlediska předmětu činnosti  Výrobní podniky  Obchodní podniky  Dopravní podniky  Peněţní podniky Členění podniků podle velikosti: - podniky hodnotíme podle počtu zaměstnanců, velikosti kapitálu, podle obratu, podle počtu zdrojů, atd. můţeme je rozdělit do 3 skupin: 1. Malé podniky - pracují pro místní trh a obyčejně zde převládá práce a kapitál podnikatele 2. Střední podniky - trh je širší pouţívá se i cizí kapitál a další pracovní síly 3. Velké podniky - trhem je celé národní hospodářství, případně i zahraniční trhy Členění podniku z hlediska formy vlastnictví a její právní úpravy: 1. Státní podniky 2. Obchodní společnosti a družstva 3. Živnosti

2

www.thunova.cz PEKS – BP – Otázka č.1 Typologie – právní formy podniku Podniky můţeme členit dle různých kritérií. Rozdělení dle právní formy:  s.r.o.  a.s.  v.o.s.  Druţstvo  k.s.  Státní ziskové  státní neziskové Rozdělení dle velikosti:  malé  střední  velké Rozdělení dle vlastnictví:  100% domácí  částečně zahraniční  převáţně zahraniční  100% zahraniční Živnost - můţe provozovat jak FO tak i PO, která je ovšem zastoupena FO. Ţivnost nesmí mít zaměstnanci státní správy, policisté, vojáci, zaměstnanci bank... Živnostník:  trestní bezúhonnost  praxe  nad 18 let  vzdělání  neomezená zodpovědnost k právním úkonům Rozdělení ţivností: Ohlašovací: – řemeslné (doklad o vyučení v daném oboru), vázané (daná odbornost) a volné - (všichni mají ţivnostenský list) Koncesované: - (mají koncesní listinu) Ukončení smrtí, splněním účelu, určité doby, rozhodnutím soudu. Obchodní společnosti Vytváří FO nebo PO, které se spojí ke společnému podnikání. Rejstříkový soud vede obchodní rejstřík. Mají své obchodní jméno, pod kterým vystupují a pod kterým jsou zapsány v obchodním rejstříku. Obchodní společnosti dělíme: osobní – osobní účast majitele na podnikání (v.o.s., k.s.) kapitálové – účastní se pouze skrz svého vloţeného kapitálu (s.r.o., a.s.) - firma vzniká zápisem do obchodního rejstříku - nejdříve musí být podepsána společenská smlouva a to všemi společníky pod dohledem notáře - smlouva by měla obsahovat kdo je společníkem, kde bude mít firma sídlo, jaké bude rozdělení zisku, jestliţe není obvyklé, kdo bude firmu řídit... 1. Veřejná obchodní společnost – v.o.s. - jsou to většinou rodinné podniky 3

www.thunova.cz PEKS – BP – Otázka č.1 - nevýhodou je špatný přístup ke kapitálu a neomezené ručení - vkládají dle svého, jak peněţní tak nepeněţní vklad - představitelem je kaţdý společník, pokud není ve společenské smlouvě uvedeno jinak - zisk si rozdělují stejným dílem, jestliţe není uvedeno jinak - platí pro ně zákaz konkurence v oboru - zánik je formou smrtí jednoho ze společníků, výpovědí jednoho společníka, splněním účelu, bankrotem... 2. Komanditní společnost – k.s. - přechod mezi veřejnou a s.r.o. - zakládají min. 2 společníci, ale kaţdý má jiné postavení - minimálně jeden musí ručit neomezeně (komplementář) a minimálně jeden co ručí do výše svého vkladu (komanditista) - pro vznik musí být společenská smlouva. - komanditisté musí vkládat do podniku minimálně 5.000,- nemají předepsaný základní kapitál - představitelé jsou jen komplementáři - komanditisté mají nárok na kontrolu komplementářů a na zisk, který je shodný s výši vkladu - ze zákona se zisk dělí na dvě části - komanditisté dostávají část dle vkladu do podniku - komplementáři rovným dílem, není-li stanoveno jinak - zánik společnosti je stejný jako u v.o.s. 3. Společnost s ručením omezeným – s.r.o. - zaloţení společenskou smlouvou - jedna FO můţe být výlučným vlastníkem - počet společníků je omezen, minimálně 1 a maximálně 50 - společník můţe vystoupit na základě soudu, nebo převodem na jiného společníka Zdroje kapitálu:  Hlavním zdrojem jsou vklady společníků. Minimální vklad společníků je 200.000,- a minimální vklad jednoho společníka je 20.000,-. Společník můţe svůj vklad splácet, ale nejpozději do 5-ti let.  Dalším zdrojem je rezervní fond, který se vytváří z čistého zisku. Rezervní fond musí být minimálně 10% ze základního kapitálu, jestliţe není uvedeno jinak.  Dalším zdrojem můţe být zisk, který se nerozdělí společníkům.  Dále také cizí kapitál. Ručení je do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejstříku. Společnost ručí celým svým majetkem. Orgány společnosti:  valná hromada  řídící orgán (statutární)  dozorčí rada – můţe mít, není daná ze zákona, je minimálně 3 členná Zisk se rozděluje ve výši vkladu jednotlivých společníků. 4. Akciová společnost – a.s. - můţe vzniknout sepsáním zakladatelské smlouvy, nebo i zakladatelské listiny - zakladatelé musí být minimálně 2 - jestliţe je s veřejným upisováním tak je základní kapitál 20.000.000,- (kdyţ nemůţou svými vklady pokrýt náklady), jestliţe bez veřejného upisování pak je kapitál 2.000.000,-. Zdroje kapitálu:  součet akcií v jejich nominální hodnotě  emisní áţio – rozdíl mezi nominální cenou akcie a trţní cenou akcie  minimálně 20% základního kapitálu  cizí kapitál  zisk, který se nerozdělí

4

www.thunova.cz PEKS – BP – Otázka č.1 Orgány společnosti: valná hromada akcionářů – základní otázky ohledně zisku, volba členů, zvýšení a sníţení kapitálu představenstvo – výkonný orgán zvolený předsedou představenstva dozorčí orgán – je povinné ze zákona Akcionáři neručí vůbec, společnost celým svým majetkem. Druhy akcií:  dle podoby  dle vlastníků  dle moţnosti prodeje 5. Družstvo - společenství neuzavřeného počtu osob - není omezen maximální počet osob Dělení: Zemědělská: - vše co se týká zemědělství Nezemědělská: – bytová druţstva (spotřební – zabývají se nějakým prodejem, výrobní – např. Výrobní druţstvo invalidů, spořitelní – kampeličky) - členem můţe být osoba nad 15 let, můţe být členem i PO - pro zaloţení minimálně 5 PO nebo 5 FO - musí sloţit členský vklad, který si druţstvo určuje samo - členové neručí, ručí druţstvo celým svým majetkem - minimální základní kapitál je 50.000,-, který je tvořen vklady členů Orgány společnosti: členská schůze – místo valné hromady představenstvo – v čele je předseda kontrolní komise – místo dozorčí rady Vytváří nedělitelný fond (rezervní fond). 6. Státní podniky - ziskové - jsou zaloţeny za účelem zisku, stát je zde jako podnikatel (energie, ţelezniční a vodní doprava, správa silnic, pošta, provoz letiště, rozhlas, tv, radiokomunikace...) - podíl můţe být majoritní nebo minoritní - jestliţe jsou dividendy, tak ty jsou do státního rozpočtu - čistě státní podniky nejsou - V čele stojí ředitel - platí zde zakladatelská smlouva - orgány stejné jako jinde Státní podniky – neziskové - zaloţeny za jiným účelem (obrana státu..) - spadají buď pod stát, nebo obec, dle velikosti podniku - můţou je ale vlastnit i soukromníci. Dle zřizovatele:  soukromá osoba (FO i PO) – nevládní neziskové organizace (n.n.o.)  stát nebo obec – organizační sloţky (dříve příspěvkové a rozpočtové) 7. Neziskové organizace - nezaměňovat s veřejným sektorem - i stát nebo obec vlastní organizace zaměřené na zisk - neziskový sektor je zaloţen na jiných motivech neţ je zisk - veškeré zisky (přebytky) vkládají zpět do své činnosti  Jsou-li zřizovatelem soukromé FO nebo PO, nazývají se tyto organizace nevládní (nestátní) neziskové organizace. Patří sem: občanská sdruţení, nadace, nadační fondy, obecně prospěšné 5

www.thunova.cz PEKS – BP – Otázka č.1 společnosti, účelová zařízení církví, zahraniční neziskové organizace s působností na území ČR (Greenpeace), politické strany 

Je-li zřizovatelem stát, kraj nebo municipalita, nazývají se organizační složky. (Do r. 2000 se nazývaly rozpočtové). Např. ministerstva, nemocnice

Formy NNO: Nadace - účelové sdruţení majetku k dosaţení obecně prospěšného cíle, většinou humanitárního - jsou to PO - pro zaloţení je nutná nadační nebo zřizovací listina - základním dokumentem je statut orgány: správní rada, dozorčí rada, ředitel - povinně musí vytvářet nadační jmění min. 500 000,- tato forma vylučuje podnikání - finanční prostředky poskytl zakladatel nebo jsou tvořeny dary a příspěvky Nadační fond - účelové sdruţení jako nadace - zaloţen zřizovací smlouvou - základním dokumentem je statut Orgány:stejné jako nadace - není povinen vytvářet nadační jmění - právní úprava pro obě formy: zákon 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech Obecně prospěšná společnost - je to subjekt poskytující obecně prospěšné sluţby všem za stejných podmínek - všechny tři formy jsou registrovány u krajského soudu - zaloţení: zakládací listina - základní dokument: statut Orgány jako předchozí dvě formy - není povinen vytvářet základní kapitál, vylučuje podnikání kromě specifických případů Zákon |248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech Občanská sdružení - podle zákona 83/1990 Sb., o sdruţování občanů, připravuje se nový zákon, podle něj se budou registrovat u soudu (dosud MV) a ponesou název „spolek“ - občané se mohou sdruţovat svobodně bez povolení státního orgánu - mohou zakládat spolky, společnosti, svazy, hnutí, kluby a jiná občanská sdruţení a odborové organizace - členy mohou být i PO - podle zákona: nenáboţenský, nepolitický, nepodnikatelský charakter - zaloţit mohou minimálně 3 občané ČR, aspoň jeden nad 18 let - vytvoří přípravný výbor, který zpracuje stanovy a podá návrh na registraci (př.: Spolek přátel výtvarných umělců Mánes, Hnutí zemědělců, Klub českých turistů, Agrární komora) Účelová zařízení církví - podle zákona 2/2002 Sb., o svobodě náboţenského vyznání a postavení církví a náboţenských společností a o změně některých zákonů - zřizována církvemi a náboţenskými společnostmi - slouţí k realizaci církevních a charitativních a humanitárních záměrů - charity a diakonie (př. Česká katolická charita, Diakonie Českobratrské církve evangelické) - Cíl většinou pomoc bliţnímu v nouzi bez ohledu na rasu, národnost, náboţenství, občané na okraji společnosti Organizační složka státu - dříve rozpočtové organizace - je to vládní nezisková organizace - zřizovatel vláda ČR - státní školy, soudy, prokuratury, státní nemocnice, instituce na ochranu ţivotního prostředí, kulturních památek, státní správa - financovány ze SR nebo rozpočtu obcí, kam spadají 6

www.thunova.cz PEKS – BP – Otázka č.1 - mohou vykonávat podnikatelskou činnost, zisk je pak dalším zdrojem financování Organizační složka kraje, obce - zřizovateli jsou obec, kraj Příspěvkové organizace - zřizovateli jsou organizační sloţky státu, krajů nebo obcí - zřizovatel jim svěřuje majetek k vykonávání činnosti, nemohou jím volně disponovat - hlavně kulturní zařízení – divadla, knihovny, muzea, galerie - financovány z vlastní činnosti, ale ta nekryje výdaje, proto zbytek z rozpočtu státu nebo obce - neziskové organizace fungují na principu solidarity. - zdroje pro fungování neziskového sektoru se získávají ze sektoru ziskového. - n národním hospodářství mají úlohu doplnit to, co stát a trh nemůţe nabídnout.  Např. „nastavují“ státní sociální péči v oblasti tělesně a duševně postiţených.  Jiný případ: působí ve volnočasových aktivitách obyvatelstva – dobrovolné sportovní a tělovýchovné spolky.  Třetí oblast působení: tam, kde dochází k selhání trhu – záporným externalitám, např. ekologické organizace.

7

www.thunova.cz PEKS – BP – Otázka č.1

8

www.thunova.cz PEKS – BP – Otázka č.1 Členění podniků z hlediska předmětu činnosti 1. podle stupně zpracování vyráběných statků  Podniky prvovýroby - patří sem podniky, které získávají surovinu z přírody – zemědělské podniky, těţební podniky, lesnické podniky (těţí dřevní hmotu)  Podniky druhovýroby (=zpracovatelské podniky) - zpracovávají jim dodanou prvovýrobní suroviny, jsou to ty, co ke své výrobě potřebují značné mnoţství surovin např. podniky spotřebního průmyslu – textilní, oděvní, sklářské, keramické, koţedělné, polygrafické. 2. podle výrobního množství  Podniky s kusovou výrobou – atomové reaktory v Plzni ve Škodovce  Sériovou výrobou o Malosériová – slučuje se většinou s kusovou o Středně-sériová – nejvíce v podnicích zastoupena o Velkosériová – slučuje se s hromadnou  Hromadnou výrobou

3. Podle velikosti podniku  malovýrobní – řemesla, domácí výrobci, zemědělci  velkovýrobní podniky – továrny, spec. stavební firmy, zem. velkovýroba Výhody velkých podniků: 1. v důsledku výroby ve velkém mnoţství, lepšího vyuţití zařízení surovin a materiálů, větší dělby práce a vyšší produktivity práce můţe vyrábět s nižšími náklady, a tím být být konkurenceschopnější, neţ podnik malý 2. můţe nakupovat ve velkém, a za niţší ceny 3. můţe si dovolit vlastní výzkumné a vývojové oddělení, a tím zrychlit tok nových výrobků 4. snáze získává úvěr od banky a za lepších podmínek 5. můţe si dovolit prodávat na úvěr Nevýhody velkých podniků: 1. hůře se přizpůsobuje rychlým změnám trhu 2. jeho výroba se prodraţuje v důsledku růstu správní reţie – velký počet úředníků, administrativa 3. při zvětšování trhu (růst přepravních vzdáleností, nové trhy) rostou dopravní náklady a roste nebezpečí zhoršení jakosti výrobků během přepravy např. u potravin Výhody malých a středních podniků: - vyplývají z nevýhod velkých podniků, malé a střední podniky vytvářejí nezbytné články ve výrobě pro: o pro svou schopnost pruţně reagovat na změnu poptávky o pro schopnost rychle realizovat inovace o malé nároky na vybavení základním kapitálem o schopnost rychlé adaptability ve vertikální a horizontální kooperaci o poskytnutí rozhodujícího prostoru na výcvik pracovní síly pro konkrétní dělnická povolání o snadné a levné vyuţívání místních zdrojů surovin a pracovních sil o sociálnější vztahy mezi lidmi SVTP ČR (Společnost vědecko-technických parků ČR) - tato společnost registruje vědecko-technické parky v ČR - VTP je instituce orientovaná do oblasti vědy, technologie a inovačního podnikání - VTP vyuţívá své know-how k vytvoření potřebných podmínek pro dynamický rozvoj činnosti inovačních firem, pro zabezpečení transferu technologií a výchovy k inovačnímu podnikání - VTP je mezinárodně uznávaný prostředek k rychlejšímu překonávání technického zaostávání, včetně dosaţení konkurenční schopnosti v trţním prostředí, k výraznému rozvoji malých a středních inovačních firem, které jsou nositelem pokroku, k vytváření nových perspektivních pracovních příleţitostí jako součást aktivní politiky zaměstnanosti s k uskutečňování strukturálních změn v jednotlivých regionech

9

www.thunova.cz PEKS – BP – Otázka č.1 hlavní cíle VTP: 1. uskutečňování strukturálních změn 2. podíl při uskutečňování hospodářského programu rozvoje regionu 3. vyuţití výzkumného a vývojového potenciálu 4. vznik dalších malých a středních inovačních firem 5. konkurenční schopnosti výrobků 6. zajišťování transferu technologií 7. výchova k inovačnímu podnikání 8. vytváření nových pracovních příleţitostí 9. podíl na rekvalifikaci 10. podíl na vytváření inovační infrastruktury 11. součinnost s regionálními poradenskými a informačními centry, středisky transferů technologií atd. z terminologistického hlediska je název vědecko-technický park pouţíván jako nadřazený pojem, který zahrnuje v podmínkách české republiky tři hlavní druhy: 1. vědecké parky (vědecká centra) - působí v praxi pod různými názvy v závislosti na rozsahu svého předmětu činnosti, jsou to např. vědeckovýzkumné parky, vědecko-technologické parky, vědecko-výrobní parky, vědecké parky představují komplex vědecko-výzkumných, projekčních, konstrukčních, výrobních a ostatních organizací, které se podílejí na inovačním podnikání umístěných zpravidla v blízkosti vysokých škol a pracovišť Akademie věd ČR 2. technologické parky - působí praxi zejména v těchto formách technologické parky, techno centra, techno parky aj., jejich hlavním posláním je zejména podpora technologického transferu a rozvoje špičkových technologií (high-tech), především v oblasti mikroelektroniky, komunikační techniky, biotechnologie, ekotechnologie nových materiálů atd. 3. podnikatelská a inovační centra (BIC – Business and Innovative Centre) - jejich hlavním posláním je podporovat začínající podnikatele při tvorbě inovačních projektů, startu firmy a samotném podnikání, pomáhat při tvorbě inovačních příleţitostí, podporovat kooperaci mezi inovačními firmami, zprostředkovat inovačním firmám přístup na mezinárodní trhy, zprostředkovat kontakty s firmami v tuzemsku i zahraničí, zabezpečení propagace, účast na výstavách atd., BIC organizují odborné semináře, kurzy, setkávání firem, nabídky a poptávky technologií aj. - kolébkou VTP jsou USA se svými inkubátory, zkušenosti z USA s inkubačními centry se postupně rozšířily po celém světě, v jednotlivých zemích na sebe vzala(ta inkubační centra) některé specifické podoby - ve střední Evropě, hlavně v Německu a Rakousku převládá typ vědecká centra, ve Skandinávii, Nizozemí, Belgii převládá forma vědeckých parků, ve Francii a některých dalších zemích byly zakládány velkoryse koncipované nové areály, značně rozsáhlé a nákladné soubory staveb zahrnující nejen vysokoškolská a výzkumná pracoviště a zařízení, malé a střední inovační firmy, ale i instituce kulturní a sportovní, pro tuto strukturu VTP (dle toho francouzského modelu) se vţil název technopolis Průmyslové podniky - průmyslové podniky lze rozdělit do třech základních skupin: 1. podniky pro dobývání nerostných surovin (těžební průmysl) – těţba uhlí, ţelezných a neţelezných rud, ropy, zemního plynu, chemických surovin, kamene, kaolinu, sklářských křemičitých písků (tyto suroviny máme nejkvalitnější na světě) 2. zpracovatelský průmysl – potravinářský, textilní, koţedělný, chemický atd., 3. výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Chemizace surovinové (materiálové) základny zpracovatelských průmyslových odvětví: suroviny jsou původu: 1. přírodní 2. rostlinné 3. živočišné 4. nerostné

10

www.thunova.cz PEKS – BP – Otázka č.1 - přírodních surovin či materiálů pro jednotlivá průmyslová odvětví je celosvětový nedostatek - ve druhé polovině padesátých let byl prudký vzestup chemického průmyslu, tohoto průmyslu vyuţíváme k chemizaci surovinové základny - řešíme tím nedostatek přírodních surovin a materiálů, tím, ţe je nahrazujeme (máme nedostatek bavlny, proto pomocí chem. průmyslu přidáváme jiná chemická vlákna) - dnes můţeme hovořit o vysokém stupni chemizace surovinové základny - týká se to převáţně textilního a koţedělného průmyslu, oděvního průmyslu, ale i řady dalších průmyslů jako je strojírenství (vše co je z plastů) - nikdy ale nevyrobíme takové vlákno, aby bylo totoţné s originální přírodní surovinou chemická vlákna zpracovávaná textilním průmyslem (nikdy neříkat umělá vlákna!!!): 1. chemická vlákna vyráběná z přírodních polymerů - surovina je z přírody  nitrátová vlákna (první chemické vlákno na světě) - chemicky je to střelná bavlna, v kontaktu s ohněm vzplála a v současnosti jsou celosvětově zakázané  měďnatá vlákna - s menší obdobou stejný výsledek jako nitrátová vlákna, opět jsou zakázána  viskózová vlákna - rozšířená po celém světě a stále se pouţívají 2. chemická vlákna vyráběná ze syntetických polymerů- jsou to termoplasty  vlákna pro textilní průmysl:  PAD (polyamidová vlákna)  PES (polyesterová vlákna)  PAN (polyakrylonitrilová vlákna) → tzv. silná trojka  PVC (polyvinilchloridová vlákna)  PVA (polyvinilalkoholová vlákna)  vlákna pro koţedělný průmysl  BAREX –první československá plně syntetická useň Energetické podniky - zařízení, která pouţíváme v energetických závodech jsou zaloţena na celém řetězci energetických přeměn jednotlivých forem energií do forem jiných energií - neříkáme druhy energií, ale formy energií!!!!! fyzika druhy energie nezná, máme jednu energii, která má různé formy nejpouţívanější formy energií: o elektrická energie o chemická energie materiálu (to je jaderná) o tlaková energie o tepelná energie o pohybová energie o potenciální (polohová) energie o světelná energie - výroba tepla a energie jsou nejdůleţitější úkoly energetických podniků - teplo vyrábí teplárny (můţeme ale v nich vyrábět i energii), energie se vyrábí v elektrárnách Výroba elektrické energie v ČR: - u nás historicky první byly tepelné elektrárny, i dnes zde vyrábíme asi 60% - dále pouţíváme vodní elektrárny (hlavně po druhé světové válce), nyní pouţíváme i jaderné energie takţe rozhodující podíl na výrobě energií mají: 1. tepelné elektrárny - největší je u nás Mělník 3 výkon 500 megawatt, existuje i Mělník 1 a 2, Tušimice 1 a 2, Prunéřov, Ledvice, Počerady, Chvaletice, Opatovice

11

www.thunova.cz PEKS – BP – Otázka č.1 - v tepelných elektrárnách získáváme energii spalováním méně výhřevného hnědého uhlí, při spalování zůstává hodně pevného odpadu →elektrárenského popílku - postup výroby elektrické energie v tepelných elektrárnách: vstupní energií je chemická energie paliv, v topeništi se spaluje a vzniká tepelná elektrická energie, tou energií ohříváme vodu, nad vodou se vytváří přehřátá pára v uzavřeném kotli tím vzniká tlaková energie (tlačí na vnitřní stěny kotle), přehřátou páru budeme odvádět potrubím, to ústí do trysek, z těch trysek se mění na pohybovou energii, z trysek je pára hnána na lopatky turbíny (opět je to tlaková energie, protoţe tlačí na lopatky turbín), kdyţ to roztočí turbínu mění se na mechanickou energii‘ a v generátoru se to mění na elektrickou energii - tepelné elektrárny mají nízkou účinnosti asi 1/3 a mají velký negativní vliv na přírodní prostředí (jak při těţbě, tak při spalovaní) 2. vodní elektrárny - největší je vltavská kaskáda (Lipno, Orlík, Kamík, Slapy, Vrané, Štěchovice), dále máme Vranovskou přehradu - do vodních elektráren se vkládalo hodně nadějí, ale nemají takový výkon jak se očekávalo, díky nadhodnocení našich vodních toků, naše vodní elektrárny mají statut „špičkové vodní elektrárny“, coţ znamená, ţe jsou do provozu uváděny pouze v době energetické špičky (ráno a večer), dodávají do sítě asi 3-4 % energie - postup výroby: vstupní energií je voda, čím vyšší hloubka přehrady, tím více vyrobím energie, ta voda má polohovou energii (zatím leţí v přehradě), začneme upouštět, tím vzniká pohybová energie, přiváděná na lopatky turbíny (tlaková energie), roztočením turbíny vzniká mechanická energie, kterou zaznamenává generátor 3.jaderné elektrárny - začínají nabývat největšího významu v energetice, první jsme vybudovali Jaslovské Bohunice 1 a 2, Dukovany (4 reaktory), Temelín (2 reaktory) - postup výroby: vstup je chemická energie uranu, chceme vytvořit tepelnou energii, dále stejně jako u tepelné, vznik páry... Zemědělství - živočišné a rostlinné Vodní hospodářství: - Vodní díla mají funkci nejen na vodní elektrárnu (dodávka vody do elektrárny a výroba elektřiny). Z důvodu nedostatku vodu se spouští jen ve špičce a dodá pouze 2% energie. Dále vodní díla slouţí pro pitnou a uţitkovou vodu. Do vody se dostává povrchová voda, hrozí zanášení hlínou. Naše toky mají význam také pro lodní dopravu (pouze Vltava, Labe, Odra). Zemědělské a lesní podniky: - Podstatná je sezónnost prací a je tam velký klimatický vliv dělení:  zemědělské podniky a myslivost  lesnictví, těţba a zpracování dřeva (pila)1. lesy hospodářské (získávání dřevní hmoty), 2. lesy ochranné (větrolamy, např. jiţní Morava, aby byl spad dešťů) nebo ochranné lesní pásy a porosty, které chrání místní pozemky před zrychlením větrů, lavinami, povodněmi. Lesy udrţují koloběh vody, zpevňují hráze. 3. lesy zvláštního určení – lesy chránící vodní zdroje v pásmech hygienické ochrany a ochranných pásmech léčivých minerálních vod. Lesy lázeňské v okolí lázní, lesy rekreační, lesy se zvýšenou funkcí vodoochranou a krajinotvornou funkcí. 

rybolov

12

www.thunova.cz PEKS – BP – Otázka č.1 Stavební podniky - stavební výroba je specifická. Ke stavebnictví patří vlastní stavební práce při výstavbě, oprava a údrţbě budov a staveb. Dále práce průzkumné, přípravné a projektové. V ČR se ke stavebnictví nepočítá těţba a výroba stavebních hmot, které patří do průmyslového odvětví. Specifické rysy stavební výroby: s  Stavební výroba je výroba kusová (na staveništi vzniká jeden stavební objekt)  Jedná se o výrobu s dlouhým výrobním cyklem, který trvá rok i více. Cyklus je rozdělen do různých etap.  Výroba je pohyblivá, výrobek (stavba) nikoli.  Stavby se provádějí na volném prostranství, pod silným vlivem klimatických podmínek.  Práce a stroje jsou různorodé.  Ve stavebnictví provádíme nejrůznější druhy staveb: obytné objekty, průmyslových objektů (haly), vodohospodářské dílo (přehrady), dopravní komunikace Na staveništi je poţadována pouze montáţ stavby, panely jsou přivezeny jiţ hotové na stavbu. Bankovní podniky - banky hrají v trţní ekonomice svoji nezastupitelnou roli. - přes banky se alokuje významná část fin. trhů v ekonomice - na efektivnosti fungování bank a celého bankovního systému proto závisí i efektivnost vyuţití kapitálu v ekonomice Banka jako specifický podnik: - banku můţeme charakterizovat jako specifický druh podniku - s podniky jiných odvětví mají banky společný základní cíl své činnosti tj. ţe banka jako podnikatelský subjekt musí fungovat na ziskovém principu - na druhé straně však banky vykazují řadu specifických rysů, které vyplývají z povahy bankovní činnosti jako obchodů s penězi a z celkového významu bank v ekonomice, jako institucí, které přijímají dočasně volné fin. prostředky od obyvatelstva, podniků a dalších institucí vč. státu. - při dodrţení stanovených pravidel pro činnost bank zabezpečují rozmístění fin. prostředků do míst s nejvyšším rizikově očištěným zhodnocením (tzn. aby to nebylo rizikové) Banku můžeme obecně charakterizovat jako fin. zprostředkovatele, jehož hl. činností je různými formami zprostředkovávat pohyb fin. prostředků mezi jednotlivými ekonomickými subjekty. - pohyb fin. prostředků banky provádějí tak, ţe na jedné straně získávají zdroje přijímáním depozit a úvěrů nebo emisí vl. dluhopisů. Na druhé straně poskytují úvěry nebo nakupují různé CP - banky hrají významnou roli i při zprostředkovávání emise CP prostřednictvím kterých dochází k alokaci kapitálu přímo mezi investory a příjemci kapitálu na fin. trhu Zákon o bankách (č. 21/1992 Sb.) vychází ze směrnice Evropské unie pro oblast bankovnictví a vymezuje banku 4 zákl. charakteristickými rysy: 1. Mají výhradně právní formu a.s. se sídlem v ČR 2. Přijímají vklady od veřejnosti, přičemţ vkladem se rozumějí svěřené peněţní prostředky, které představují závazek vůči vkladateli na jejich výplatu 3. Poskytují úvěry, za které se povaţují v jakékoliv formě dočasně poskytnuté peněţní prostředky 4. Banky vlastní bank. licenci o jejíţ udělení rozhoduje na základě posouzení ţádosti rozhoduje ČNB, která si vyţádá před rozhodnutím stanovisko MF Významnou roli bank v trţní ekonomice lze koncentrovat do 3 zákl. fcí: 1. Fin. zprostředkování 2. Emise bezhotovostních peněz 3. Provádění bezhotovostního platebního styku Rozvaha banky a VZZ: Z rozvahy banky a VZZ je moţné získat základní informaci o obsahu, rozsahu a do značné míry kvalitě činnosti dané banky. 13

www.thunova.cz PEKS – BP – Otázka č.1 Aktiva: - ukazuje strukturu majetku banky tzn. v čem má banka umístěny své zdroje - pro strukturu aktiv banky jsou charakteristické následující rysy: 1. Vysoký podíl aktiv má finanční povahu – jedná se zejména o úvěry poskytnuté klienty 2. Významná část aktiv je umístěna ve velmi likvidních nástrojích, coţ vyplývá z nutnosti trvalého udrţování likvidity banky. 3. Povinná drţba části aktiv ve formě vkladů na účtu u centrální banky, vyplývající z povinnosti vytvářet povinné minimální rezervy (PMR). Pasiva: - ukazuje z jakých zdrojů jsou aktiva financovaná V základní rovině: 1. Zdroje cizí (závazky banky) - získávají banky především prostřednictvím různých druhů vkladů od svých klientů, menší část i emisí vl. dluhopisů - do CZ se zařazují i rezervy, které banky vytvářejí také z nákladů a které slouţí ke krytí ztrát banky vyplývající z povinnosti banky, provést určité jednostranné plnění (pod vlivem výsledků min. událostí) 2. Zdroje vl (kapitál banky) - je tvořen ZK odpovídajícím nominální výši emitovaných akcií. Dále sem patří rezervní příp. jiné fondy tvořené z čistého zisku banky, kapitálové fondy vytvořené jiným způsobem neţ ze zisku (áţiový fond) a nerozdělený zisk. Bankovní systém (BS): - souhrn bank v daném státě (teritoriu) a jejich vzájemné vazby tvoří bankovní systém - BS je v prvé řadě determinován (určován) existujícím ekonomickým uspořádáním, rozvinutostí fin. trhu, tradicí, zapojením země do mezinárodní spolupráce … - v důsledku výše uvedených faktorů nejsou bankovní systémy v jednotlivých zemích zcela shodné - nicméně zákl. princip moderních BSů v trţních ekonomikách je shodný - jsou založeny na dvoustupňovém principu - 2stupnový BS tvoří na jedné straně centrální banka (ČNB), která plní makroekonomické fce (především cenovou stabilitu), na druhé straně je to síť bank, které provádějí na ziskovém principu bankovní obchody s klienty Centrální banka (CB): - CB své cíle zabezpečuje prostřednictvím nástrojů měnové politiky - bankovní prostředí významně ovlivňuje i prostřednictvím opatření, která má oprávnění vydávat a která jsou pro ostatní banky závazná - i kdyţ i CB hradí své náklady ze svých výnosů a zpravidla při tom dosahuje zisku, není to však hlavním cílem její činnosti - nejedná se tedy o podnikatelský subjekt Síť komerčních bank: - můţe být organizována různým způsobem - i kdyţ bylo uvedeno, ţe prakticky v kaţdé zemi je tento systém v něčem specifický, standardně bývají rozlišovány 2 typy Bank.Systémů: 1. Systém universálního bankovnictví - je zaloţen na tom, ţe banky mohou poskytovat celou škálu bankovních produktů - UB je typické pro země kontinentální Evropy vč. ČR 2. Systém odděleného bankovnictví - vyznačuje se tím, ţe jsou navzájem odděleny komerční banky a investiční banky - je typické pro VB, USA, Japonsko - KB mohou posykovat pouze klasické produkty komerčního bankovnictví (přijímání depozit, poskytování úvěru, provádění platebního styku atd.)

14

www.thunova.cz PEKS – BP – Otázka č.1 - investiční banky mohou naopak pouze provádět investiční obchody (obchody s CP, emisní obchody, majetková správa) Struktura českého BS: = 2stupnový, ale universálního typu s některými specializovanými druhy bank ČNB je CB, jejím hl. posláním je ze zákona péče o cenovou stabilitu. Má výhradní oprávnění emitovat hotové peníze, bankovy, mince (mincovna je v Jablonci nad Nisou, dříve v Lednici). ČNB je subjektem provádějícím bankovní dohled. Univerzální banky a spořitelny Představují významější část bankovního systému v ČR. Dominantní rli mezi těmito bankami hrají velké banky. Jejich charakteristickým rysem na nabídka prakticy celé škály bankovních produktů a velmi rozvětvená pobočkový síť. Vedle ch existuje řada menšíh bank, keré se mnohdy zaměřují pouze na určitou oblast činnosti či konkrétní klienty nebo okruh produktů. Hypoteční banky Mohou vydávat hypoteční zástavní listy Stavební spořitelny, Ćeská exportní banka - soecializovaná banka zaměřná na státní podporu vývozu tím, ţe poskytuje vývozní úvěry za podmínek zvýhodněných oproti trţním podmínkám. Čekomoravská záruční a rozvojová banka - specializuje se na financování a podporu vzniku a rozvoje malých a středních podniků. A také na podporu rozvoje bydlení, jednotlivýh regionů, měst a obcí Spořitelní a úvrní družstva - druţtevní záloţny, začaly vznikat pomocí zákona 1.1.1996 – poskytují bankovní produkty svým členům. Bankovní produkty: Výsledkem činnosti bank je nabídka řady různých sluţeb klientům. Jednotlivé sluţby poskytované bankou klientům zpravidla za úplatu lze označovat jako bankovní produkty. Bankovní produkty lze rozdělit do 4 základních skupin: 1. Finančně úvěrové bankovní produkty - jsou produkty banky, které z hldika klienta představují získání finančních prostředků, respektive potenciálního financování a různých forem záruk vydaných bankou. 2. Depozitní(vkladové) bankovní produkty - na druhé straně dávají klientům moţnost ukládání volných prostředků. 3. Platební bankovní produkty - jsou vyuţívány k provádění platebního a zúčtovacího styku. 4. Produkty investičního bankovnictví - umoţňují klientům investovat jejich volný kapitál do nástrojů peněţního či kapitálového trhu a rovněţ sjednávat obchody slouţící k zajištění finančních rizik. Časté je rovněţ dělení bankovních produktů z hlediska jejich odrazu v bilanci banky. Potom se rozděují do následujících třech skupin a to: - Aktivní - Pasivní - Neutrální(mimobilanční)

15

www.thunova.cz PEKS – BP – Otázka č.1 Podnikání - soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem, vlastním jménem, na vlastní zodpovědnost za účelem dosaţení zisku  Kaţdý podnikatel dělá činnost pro uspokojování cizích potřeb  Potřeby uspokojuje poskytování služeb nebo prodávání \ výrobou výrobků  Tím, ţe uspokojuje cizí potřeby uspokojuje i vlastní potřeby – dosahuje zisku -

při podnikání je podnikatel vystaven riziku krachu do svého podnikání musí podnikatel vloţit kapitál při rozšiřování kapitálu dochází k rozšiřování podniku veškeré hospodářské procesy probíhají na trhu

obecně má tedy podnikání má čtyři charakteristické znaky: 1. snaha o dosažení zisku 2. zisku dosahujeme uspokojováním potřeb zákazníků 3. potřeby uspokojujeme službami a statky (které podnik vyprodukuje a umístí na trhu) 4. na začátku je potřeba kapitál Podnikatel: - podnikatel je FO i PO, která získala ţivnostenské oprávnění - pokud je to FO, tak je novátorem – nositelem inovací, změn – aby si udrţoval pozici na trhu - měl by to být člověk tvořivý – vytvářet nové příleţitosti - měl by umět jednat s lidmi - právnické osoby jsou zapsány v obchodním rejstříku - fyzické osoby jsou zapsány v ţivnostenském rejstříku, popř. v obchodním rejstříku

-

Manažer: je funkce při řízení podniku – i kdyţ vystupuje za majitele podniku, tak není majitelem vedoucí zastává samostatnou činnost organizuje chod – vedení, rozhodování, plánování, organizování a kontrola vykonává práci prostřednictvím jiných lidí liší se odpovědností, pravomocí a platem

3 kategorie: 1. nejnižší – je kousek nad zaměstnanci 2. střední – vedoucí úseku, ředitel odboru 3. TOP MANAGEMENT – ředitel podniku Leader: - nemusí být manaţer, stačí, aby to byl člověk, kterému lidi věří - můţe mít v podniku větší vliv - je to vůdčí osobnost, která má velkou autoritu, kdo umí ovlivnit lidi, aby plnili to, co si leader přeje - vyskytuje se i v jiných oblastech (politika) Zájmové skupiny: - podnikatel, který se snaţí dosahovat zisku by tohoto zisku neměl dosahovat na úkor jiných skupin – společnosti, ţivotního prostřední - těmto skupinám se říká zájmové skupiny, interesenti nebo stakeholders - jsou to skupiny, které jsou určitým způsobem s podnikem spojeny - nejdůleţitější zájmovou skupinou jsou vlastníci podniku - další skupinou jsou zaměstnanci, stát, obec (státní orgány), dodavatelé - všichni si přejí prosperitu => kaţdý uspokojit své potřeby 16

www.thunova.cz PEKS – BP – Otázka č.1 Okolí podniku - ovlivňuje podnik při zaloţení i při (fungování) průběhu činnosti podniku - je to vše co je mimo podnik a nutí ho k určitému chování - okolí má větší vliv na podnik neţ opačně - podstatné okolí – části okolí které se dotýkají podniku prvky okolí podniku: Geografické okolí - předurčuje logistiku firmy, je důleţité při lokalizaci podniku Sociální - vztah mezi podniku a společností – kaţdé rozhodnutí podniku je kompromisem mezi EKO a sociálním prostředím Politické - vliv stran v rámci komunální politiky (změna min. mzdy apod.) Právní (legislativní) - toto okolí vytváří právní rámec pro všechny činnosti podniku - obchodní zákoník, trestní zákon, zákoník práce Ekonomické - stav národního hospodářství, získávání výrobních faktorů, stav finančního trhu Ekologické - ovlivňují ekologické zákony,ekologie je faktor, který musí podniky stále více respektovat, pokud tak nečiní z vlastní vůle tak je k tomu nutí státní instituce nebo občanská sdruţení, na jedné straně vytváří pro podnik bariery a na druhé moţnost vyrábět ekologicky nezávadné výrobky Technologické - jakým tempem jde technologický pokrok, jak se zvyšuje humanizace práce,technologické okolí a změny technologie jsou zdrojem a motivem technického a technologického pokroku, který umoţňuje podniku dosahovat lepších hospodářských výsledků, zvyšovat konkurenční schopnost Etické - vztah s médii (zda-li podnik poskytuje pravdivé informace a jak se chová při soutěţi s konkurencí),je to teorie morálky,vystupování podniku na veřejnosti,dodrţování různých principů – chovat se korektně v hospod. soutěţi, poskytovat dobré sluţby zákazníkům, vytvářet dobré pracovní podmínky, chránit ŢP, platit své závazky včas, platit daně Kulturně-historické - celková kulturní a vzdělanostní úroveň obyvatelstva,rozeznáváme také tzv. „podstatné okolí“ – to se podniku dotýká přímo, někdy je zde jen město, či stát, ale v některých případech i celý svět vliv podniku na okolí:  Nabídka zaměstnání  „veřejné hřiště“  Regulace navýšení nákladů na výrobu Majetek podniku

Majetek podniku: - souhrn všech věcí, peněz, pohledávek a jiných majetkových hodnot, které patří podnikateli a slouţí k jeho podnikání - majetek je tvořen dvěmi skupinami prostředků, které se liší dobou, která slouţí v provozu podniku a je to dlouhodobý a oběţný majetek

17

www.thunova.cz PEKS – BP – Otázka č.1 Majetková struktura podniku

Majetková struktura podniku je dána: 1. odvětvím a typem podniku 2. finanční politikou podniku - převaţuje-li v podniku dlouhodobý majetek → podniky investičně intenzivní (elektrárny, teplárny,…) - převaţuje-li v podniku oběžný majetek → podniky provozovně intenzivní (obchod.fy, potravinářství,…) Dlouhodobý majetek - slouţí v podniku déle neţ 1 rok - tento majetek se pouţíváním postupně opotřebovává - v účetnictví zachycujeme formou odpisů - podle způsobu, jakým se dlouhodobý majetek zúčastňuje výrobního procesu rozlišujeme: hmotný (movitý, nemovitý) nehmotný finanční Hmotný majetek - majetek hmotné podstaty, opotřebovává se (znehodnocuje) - s vyšší pořizovací cenou = vyšší neţ 40 000 Kč - předpokládaná doba pouţívání delší neţ 1 rok a) opotřebovává se – znehodnocuje se – odepisuje se - budovy, haly, stavby, dopravní prostředky,… b) používá se aniž by se znehodnotil - pozemky, umělecká díla, drahé kovy,.. Nehmotný majetek - majetek nehmotné podstaty - s vyšší pořizovací cenou = vyšší neţ 60 000 Kč - předpokládaná doba pouţívání delší neţ 1 rok - získaná oprávnění – patenty, licence, autorská a vydavatelská práva, obchodní značka, software,… Finanční majetek - zhodnocení dočasně volných peněţních prostředků - neodepisuje se

18

www.thunova.cz PEKS – BP – Otázka č.1 - majetkové CP, akcie, dluhopisy, obligace, vkladové listy, certifikáty, které má účetní jednotka v drţení dobu delší neţ 1 rok nebo jejich splatnost je delší neţ 1 rok Oceňování dlouhodobého majetku:  pořizovací cena (fakturovaná částka + veškeré vedlejší náklady spojené s pořízením, např: přeprava, pojistné, instalace, montáţ, clo,…) → při dodavatelském způsobu pořízení  vlastní náklady (stanoví se na základě předběţných nebo výsledných kalkulací) → při pořízení ve vlastní reţii  reprodukční pořizovací cena (stanoví se na základě odborného odhadu soudního znalce) → při získání bezúplatným způsobem, např: darováním, vkladem společníků do firmy Oběžný majetek - krátkodobý (provozovací) majetek - slouţí v podniku méně neţ 1 rok - neustále obíhá, mění svoji podobu a formu - výrobního procesu se zúčastní pouze 1, proto prostředky jednorázové spotřeby

Patří sem: - peněţní prostředky - zásoby - pohledávky za odběrateli peníze → materiál → výrobky → pohledávky → peníze - peníze na začátku méně neţ na konci Ukazatelem oběţného majetku je: 1. rychlost obratu zásob (jak se nám rychle peníze přemění) 2. počet obrátek - oběţný majetek slouţí i k úhradě závazkům podniku → schopnost jednotlivých aktiv přeměnit se rychle a bez větších ztrát na peníze → likvidita Oceňování oběžného majetku: (nakoupený materiál, zboţí; vlastní výrobky – nedokončená výroba, polotovary, výrobky, zvířata) 1. Při převzetí na sklad (příjemky) - podle způsobu pořízení - pořizovací cena - ve vlastních nákladech - reprodukční cena 2. Při výdeji zásob ze skladu (výdejky) Oceňování ve skutečných cenách - v pořizovací ceně nakoupeného materiálu z něhoţ byl výdej opravdu proveden (cena, za kterou byl pořízen) 19

www.thunova.cz PEKS – BP – Otázka č.1 - v praxi obtíţné, lze pouţívat v případě, kdy se cena dlouho nemění FIFO - v překladu znamená „první do skladu, první ze skladu“ - výdeje ze skladů se postupně oceňují cenami od nejstarší zásoby k zásobě nejnovější - u stejného druhu zásob a cenných papírů - vyuţívá se především u ručně vedeného skladu LIFO - „poslední do skladu, první ze skladu“ - je výhodná především při zvyšování cen nakoupeného materiálu - v současnosti není Zákonem o účetnictví povoleno – u nás se nepouţívá (v USA) Vážený aritmetický průměr proměnlivý - průměrnou cenu počítáme vţdy po kaţdém novém přírůstku zásob do skladu Vážený aritmetický průměr periodický - období, za které vypočítáme průměrnou cenu zásob a po stanovené období, tuto cenu pouţíváme k ocenění zásob např. týden, měsíc Vnitropodnikové ceníky zásob - (mohou podniky stanovit sami) – v účetnictví se zachycují rozdíly mezi PC a skutečnou cenou zásob Oceňování peněžních prostředků a cenin peněţní prostředky – hotovost v pokladně, peníze na Bú; poštovní známky, kolky, stravenky..) Likvidita podniku - je schopnost podniku uhradit své závazky včas - je předpokladem finanční rovnováhy nebo-li stability podniku - je-li podnik trvale nelikvidní dostává se do platební neschopnosti nebo-li insolvence - má 3 stupně Insolvence: - nastává v okamţiku, kdy podnik není schopen platit dluhy v době, kdy jsou splatné (tzv.ţe dluhy jsou větší neţ jeho majetek) - nevýhodná je i nadbytečná likvidita tzv.větší stav likvidních prostředků neţ jich je potřeba ↑ likvidita = ↓ nebezpečí platností neschopnosti = ↓ výnosnost podniku (peníze v pokladně a na účtech mají nulovou nebo velmi nízkou výnosnost) Likvidnost: schopnost majetkové sloţky přeměnit se rychle a bez větších ztrát v peněţní prostředky Solventnost: -schopnost splácet své peněţní závazky Výnos: - zvyšují nové stroje, zařízení, technologie a toto jsou málo likvidní aktiva = management podniku musí usilovat o optimální likviditu a optimální strukturu svého majetku Zůstatková cena: pořizovací cena - oprávky Oprávky: - zachycují celkové opotřebení dlouhodobého majetku za celou dobu pouţívání - je to souhrn odpisů za celou dobu pouţívání majetku 20

www.thunova.cz PEKS – BP – Otázka č.1 Odpisy: - zachycují opotřebení dlouhodobého majetku v peněţním vyjádření za určité období (1rok) - odpisy se dostávají ven z podniku v ceně výrobků Neodepisujeme: pozemky, umělecká díla a sbírky, dlouhodobý finanční majetek Způsoby odepisování: rovnoměrný (lineární), zrychlený (degresivní) Kapitálová struktura podniku

1. Kapitál vlastní (vložil podnikatel) 2. Kapitál cizí (vložil věřitel) Kapitál: - struktura zdrojů, z kterých majetek podniku vznikl. Vlastní zdroje majetku: trvalé - mají podobu základního kapitálu např. u a.s. je to suma všech vydaných akcií, u s.r.o. – souhrn vkladů jednotlivých společníků, v druţstvu – členské vklady druţstevníků ve státním podniku – výše podílů státu Cizí zdroje: - představují výši majetku, který byl podniku svěřen jen na určitou dobu, bankovní úvěry, závazky vůči dodavatelům, zaměstnancům – stálé pasivum, státní instituce, fin. Úřady – daně, instituce sociálního a zdravotního zabezpečení.     

bankoví úvěry závazky vůči dodavatelům (dosud neuhrazené fa) závazky vůči zaměstnancům – dosud nevyplacené mzdy závazky vůči fin. Úřadům (dosud neodvedené daně) závazky vůči institucím sociálního zabezpečení ISZ – správa soc. zabezpečení, zdravotní poj., dosud neodvedené pojištění na zdravotní a sociální pojištění

21

www.thunova.cz PEKS – BP – Otázka č.1 Celková velikost kapitálu podniku závisí na: 1. velikosti podniku 2. na stupni mechanizace, automatizace a robotizace 3. na rychlosti obratu kapitálu 4. na organizaci odbytu Vlastní kapitál (VK) - patří majiteli - ZK - kapitálové fondy Vlastní kapitál: - v podniku jednotlivce je tvořen peněţitými a nepeněţitými vklady - U obch. společností ho tvoří: 1. ZK - peněţní i nepeněţní vklady společníků do společnosti, vytváří se povinně ze zákona a jeho výše se zapisuje do OR. 2. Kapitálové fondy – Emisní Ážio - tvoří hl. část (rozdíl mezi trţní a nominální cenou akcie). 3. Fondy ze zisku  Rezervní fond - u obch. společností – ze zákona  Nedělitelný fond - u druţstva, slouţí jako pojistka proti nepředvídaným rizikům v podnikání, ke krytí ztrát a k překonání nepříznivého průběhu hospodaření podniku 4. Nerozdělený zisk - část zisku po odvodu daní, která se nerozděluje mezi akcionáře a zůstává v podniku k dalšímu podnikání Cizí kapitál (CK) - dluh podniku, který musí být v určité době splacen 1. Krátkodobý CK - splatnost do 1 roku – kr. bankovní úvěry, dodavatelské úvěry, nevyplacené mzdy (nezaplacené daně). 2. Dlouhodobý CK – delší neţ 1 rok – dl. bank. úvěry, emitované podnikové obligace, leasingové dluhy Nákladem za poskytnutí cizího kapitálu je úrok a ostatní výdaje, spojené s jeho získáním (provize, poplatky). Přesto je CK levnější, než vl. kapitál - Důvodem je daňový efekt tzn. ţe úroky z CK sniţují daň. zatíţení podniku, protoţe úrok je náklad, který sniţuje zisk, ze kterého se platí daně. Krátkodobý CK je levnější než dlouhodobý CK. Důvody pro použití cizího kapitálu 1. Nedostatek vl. kapitálu, nezbytného k zaloţení podniku 2. Podnikatel přechodně nedisponuje potřebným kapitálem v době, kdy ho potřebuje 3. Pouţitím cizího kapitálu nevznikají jeho poskytovateli ţádná práva v přímém řízení podniku 4. daňový efekt Důvody, proč ho nepouţít víc: 1. cizí kapitál zvyšuje zadluţenost podniku, tím sniţuje jeho fin. stabilitu 2. kaţdý další dluh je draţší a je obtíţnější ho získat, protoţe potenc. věřitelé se obávají o svůj kapitál, v případě likvidace vysoce zadluţeného podniku 3. vysoký podíl cizího kapitálu omezuje jednání managementu, které musí být přizpůsobeno věřitelům 22

www.thunova.cz PEKS – BP – Otázka č.1 Poměr mezi vl. a cizím kapitálem závisí: 1. na odvětví podniku 2. na subjektivním postoji podnikatele/managera 3. na úrokové míře bank 4. na výnosnosti podniku Struktura dluhů/podílu krátkodobého/dlouhodobého kapitálu: KC kapitál je levnější než dlouhodobý, z toho vyplývá jeho větší použití a z toho pak vyšší riziko platební neschopnosti, protože musí být splacen v krátké době. Zlaté pravidlo likvidity je: KCK (kr.cizí kapitál) → krytí OM DCK (dl. cizí kapitál) → krytí DM z KCK je krytí DM riskantní z DCK je krytí OM nehospodárné OM > KCK = ČISTÝ PRACOVNÍ KAPITÁL (kdyţ zbyde ještě část po úhradě, je to částka volných prostředků, která zůstane podniku k dispozici po úhradě všech běţných závazků tzn. podnik je v dobré fin. situaci. OM < KCK = VOLNÝ NEKRYTÝ DLUH (v případě, ţe v podniku je méně OM, vzniká nám nekrytý dluh) Pravidlo: Dluh je účelné zvyšovat ↑, pokud vyšší zadluženost vede ke zvyšování majetku akcionářů (zvyšuje se tím hodnota podniku). Hospodaření podniku Hospodaření podniku zahrnuje výnosy, náklady, hospodářský výsledek, účetní výkazy a jejich potřeba pro finanční analýzu. Tyto ukazatele společnosti potřebuje pro kaţdodenní manaţerská rozhodnutí. - při činnosti dochází ve fě ke spotřebě výrobních činitelů (práce, materiál, opotřebení strojů, nástrojů, budov) - aby bylo moţno vyjádřit souhrnnou spotřebu činitelů, musíme jejich spotřebu vyjádřit v peněţních jednotkách Náklady: - účelně vynaloţené prostředky během hospodářské činnosti podniku - spotřeba výrobních faktorů v peněţním vyjádření účelně vynaloţených na tvorbu podnikových výnosů včetně dalších nutných nákladů spojených s činností podniku o práce o půda výrobní faktory o kapitál - nutnou podmínkou spotřeby těchto faktorů je evidence této spotřeby = stávají se nákladem podniku - nutno odlišovat náklad a výdaj (peněţní úbytek v hotovosti nebo na BÚ) – nemusí se stát nákladovou poloţkou (koupím stroj zaeviduji výdaj a po uhrazení je to náklad, odpis je nákladem ČLENĚNÍ NÁKLADŮ 1) Druhově: 2) Dle předmětu činnosti: a) Provozní. b) Finanční. c) Mimořádné. 3) Dle nákladových položek: a) Spotřeba materiálu, energie. b) Osobní náklady – mzdy, sociální zabezpečení, pojištění. c) Odpisy – hmotného i nehmotného dlouhodobého majetku. d) Finanční náklady – úroky.

23

www.thunova.cz PEKS – BP – Otázka č.1 4) Dle účelu: Dle středisek (vnitropodnikových útvarů). a) Jednicové – na jedno středisko, propočítané. b) Reţijní – nepropočítané (světlo, energie). 5) Dle výkonů – kalkulační třídění, jak je vysoký náklad na jeden výrobek či sluţbu. a) Přímé náklady – jednicové (mzda, materiál< - vychází z THN). b) Nepřímé náklady (nedají se přímo zjistit). 6) Dle závislosti na objemu výroby a častosti změny objemu výroby: a) Fixní (neměnné) – bez ohledu na změnu mohou se měnit při výměně výrobní kapacity = „změna skokem“ – např.: cena za elektřinu, odpisy, úroky. Nemění se s objemem výroby, ale po určitých intervalech. b) Variabilní – mění se se změnou objemu výroby: 1) Nadproporcionální (roste rychleji neţ objem výroby). 2) Podporcionální (roste pomaleji neţ objem výroby). 3) Proporcionální (n{růst n{kladů stejný jako objemu výroby). 7) Dle původu spotřebovávaných vstupů: o Prvotní – externí (nakupovaný materiál). o Druhotné – interní – vznikají spotřebou vnitropodnikových výkonů (mzdy). 8) Dle podnikových funkcí: o Na výrobu. o Správu. o Odbyt. o Na skladování. o Pořízení apod. VÝNOSY Výnosy představují peněţní ocenění realizovaných výrobků za určité období bez ohledu na to, zda v tomto období došlo k jejich inkasu. Výnos je tedy peněţní částka, kterou podnik získal z veškerých svých činností za určité účetní období (měsíc, rok), bez ohledu na to, zda v tomto období došlo k jejich úhradě. Výnosy dělíme: 1) Hlavní výnosy: o Výrobního podniku (trţby za výrobky a sluţby) o Obchodního podniku (obchodní rozpětí=marţe – rozdíl mezi kupní a prodejní cenou) o Bankovního podniku (rozdíl mezi úroky z úvěrů a z vkladů) 2) Z účetního hlediska: o Provozní – z provozně-hospodářské činnosti – pro to zaloţena - (trţby za výrobky a sluţby) o Finanční – z finančních investic (výnosy z cenných papírů v podobě úroků) o Mimořádné – získané mimořádně (náhrada škody od pojišťovny) TRŽBY Je to peněţní částka, kterou získal za prodej výrobků, zboţí nebo sluţeb za účetní období. Rozlišujeme: 1) Trţby z prodeje výrobků a sluţeb. 2) Trţby za prodané z{soby, stroje, zařízení. 3) Trţby za prodané licence atd. Na trţby má vliv několik následujících faktorů: 1) Fyzický objem výroby (prodeje) - d{n výr. Kapacitou, poptávkou. 2) Cenami (nabídka a poptávka, produkt trhu). 3) Sortimentní struktura prodeje (optimalizace). 4) Fakturace a způsoby úhrad atd. (předpisy). HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK Je rozdíl mezi celkovými výnosy a celkovými náklady podniku:  Kdyţ jsou výnosy vyšší neţ náklady, máme zisk.  Kdeţto kdyţ jsou výnosy niţší neţ náklady, máme ztrátu.

24

www.thunova.cz PEKS – BP – Otázka č.1 VÝPOČET HOSPODÁŘSKÉHO VÝSLEDKU Provozní výnosy - provozní náklady = provozní hospodářský výsledek (zisk, ztráta) Finanční výnosy - finanční náklady = finanční hospodářský výsledek (zisk, ztráta) Provozní + finanční hospodářský výsledek = hospodářský výsledek z běžné činnosti (zdaňován samostatně) Mimořádné výnosy - mimořádné n{klady = mimořádný hospodářský výsledek (zdaňování samostatně) Hospodářský výsledek za běţnou činnost + hospodářský výsledek za mimořádnou činnost = hospodářský výsledek za účetní období FUNKCE ZISKU Kriteriální – měřítkem řady rozhodování o podniku (cena, výroba) Akumulační – hromadění, prostředek pro investování Rozdělovací – zisk je z{kladem pro rozdělování důchodů mezi vlastníky, investory a stát Motivační – zisk je motorem veškerého podnikání ROZDĚLENÍ ZISKU Účetní - zjistíme ho z účetnictví z výkazu zisků a ztrát, zachycován dle tří základních činností: o provozní zisk – d{n rozdílem provozních výnosů a provozních nákladů o zisk z finančních operací o mimořádný zisk Daňový - vypočte se úpravami účetního zisku, které vyplývají z daňových zákonů Ekonomický - vypočteme jej odečtením veškerých n{kladů od výnosů, je to z{klad pro podnikatelské rozhodnutí a je základní součástí nového ukazatele EVA PODNIKOVÉ CÍLE 1. Čas: o Krátkodobé – 1 den aţ 3 měsíce (operativní) o Střednědobé – max. 2 roky (taktické) o Dlouhodobé – 5 let (strategické – TOP management) 2. Význam: o Primární cíle – maximalizace trţní hodnoty o Dílčí cíle – všechny ostatní 3. Velikost: o Omezené (lépe kontrolovatelné) o Neomezené 4. Obsah: o Ekonomické (přináší výsledky) o Technologické (dotýká se výroby) o Sociální (vztah k zaměstnancům) 5. Vztah mezi cíli: o Komplementární – vzájemně se doplňují o Konkurenční – splnění jednoho cíle vede ke sníţení druhého o Indiferentní – navzájem se nemohou ovlivnit o Protikladné – buď je splněn jeden, nebo druhý Cíle podniku: Podniky sledují při své činnosti vţdy nějaký cíl. Primárním cílem je maximalizace zisku. Dalšími podstatnými cíly by bylo udrţení a konkurenceschopnost na trhu. Dílčími cíly jsou např. zlepšování výroby, zaměstnanci. Rentabilita je poměr čistého zisku k vlastnímu kapitálu. Výkonnost podniku byla měřena několika ukazateli např. ukazateli zisku, rentability. Jiným ukazatelem byla nově vytvořená hodnota. V zisku není obsaţeno riziko podnikání, nebo časová hodnota. Cílem akcionářů je výše dividend, která se odvíjí od zisku. Mají zájem na trvalém toku dividend a byli by rádi, kdyby trţní cena jejich akcií stále stoupala. Za poslední variantu cíle podniku je moţno povaţovat maximalizaci hodnoty jmění akcionářů (shareholder value). 25

www.thunova.cz PEKS – BP – Otázka č.1 Současná hodnota podniku je hodnota očekávaných budoucích zisků diskontovaných k současnosti pomocí vhodné diskontní míry. Velké podniky: - dle legislativy jsou ty, které mají více neţ 250 zaměstnanců. Většinou mají formu akciovek nebo s.r.o.. Odděluje se vlastnictví a řízení podniku. CORPORATE GOVERNANCE – řízení a správa společnosti, nebo také struktura moci v podniku. Hlavním vztahem je vztah mezi vlastníky a manaţery. Interesenti (zájmové skupiny) stojí v okolí podniku, mají zájem na růstu podniku (obec, stát, zaměstnanci...), jestliţe se podnik snaţí splnit poţadavky interesantů, je to vţdy na úkor zisku. Malé a střední podniky: - mají menší počet zaměstnanců. V těchto podnicích se nerozděluje vlastnictví a řízení podniku. Těchto podniků je aţ 90% z trhu, zaměstnávají 50 – 70% zaměstnanců, jejich podíl na HDP je 30 – 70%. Mají větší omezení neţ velké podniky. Hlavní způsob financování těchto podniků je zadrţování zisku. Mají ztíţený přístup k úvěrům. Jsou závislí na prosperitě podniku. Další cíle malých a středních podniků jsou spíše osobní. MVA: – ukazatel MARKET VALUE ADDED (trţní přidaná hodnota). Rozdíl mezi částkou, kterou by získali akcionáři, kdyby prodali své akcie a mezi částkou, kterou do podniku vloţili při nákupu akcií. Rozdíl můţe být jak kladný tak i záporný. EVA: – ukazatel ECONOMIC VALUE ADDED (ekonomická přidaná hodnota). Kaţdý kapitál vloţený do podniku má vlastní náklady. Tento ukazatel nesmí vyjít záporný. Ekonomická přidaná hodnota je rozdíl mezi čistým ziskem podniku a jeho kapitálovými náklady. Čistý zisk je zisk po zdanění. Kapitálové náklady jsou = úroky placené vnějším investorům + výnosy požadované akcionáři Aby podnikání mělo smysl, musí hodnota tohoto ukazatele být kladná. Zisk by měl převyšovat nad odměnami pro vlastní i cizí kapitál. Oba ukazatelé nám ukazují, jak je podnik veden. Členění nákladů: 1. druhové  dle předmětu činnosti o provozní o finanční o mimořádné 

dle nákladových poloţek o spotřeba materiálu, energie o osobní náklady – mzdy, sociální zabezpečení, pojištění o odpisy – hmotného i nehmotného dlouhodobého majetku o finanční náklady – úroky - vyuţití druhového třídění je pro výsledovku, podnikové rozbory, vnitropodnikové plánování 2. dle účelu  dle středisek (vnitropodnikových útvarů) o jednicové – na jedno středisko, propočítané o reţijní – nepropočítané (světlo, energie) 

dle výkonů – kalkulační třídění, jak je vysoký náklad na jeden výrobek či sluţbu o přímé náklady – jednicové (mzda, materiál… - vychází z THN) o nepřímé náklady (nedají se přímo zjistit)

26

www.thunova.cz PEKS – BP – Otázka č.1 kalkulace nákladů: - písemný přehled o jednotlivých poloţkách nákladů a jejich úhrnu na kalkulační jednici - všeobecný kalkulační vzorec (jednotlivé poloţky nákladů vztaţeno na kalkulační jednici) 1. přímý materiál 2. přímé mzdy 3. ostatní přímé náklady 4. výrobní reţie 1 + 2 + 3 + 4 = VLASTNÍ NÁKLADY VÝROBY + 5. správní reţie = VLASTNÍ NÁKLADY VÝKONU + 6. odbytová reţie = ÚPLNÉ VLASTNÍ NÁKLADY VÝKONU + zisk = prodejní cena 3. dle závislosti na objemu výroby a častosti změny objemu výroby  fixní (neměnné) – bez ohledu na změnu mohou se měnit při výměně výrobní kapacity = „změna skokem“ – např.: cena za elektřinu, odpisy, úroky. Nemění se s objemem výroby, ale po určitých intervalech  variabilní – mění se změnou objemu výroby o nadproporcionální (roste rychleji neţ objem výroby) o podporcionální (roste pomaleji neţ objem výroby) o proporcionální (nárůst nákladů stejný jako objemu výroby) Nákladové funkce: - vztah mezi výší nákladů a objemem výroby F+b.q=N o Variabilní náklady – b . q o B = Variabilní náklady na jednotku (jednici) o Q = objem výroby o F = fixní náklady o N = celkové náklady v Kč Degrese (sníţení) nákladů – s rostoucím objemem výroby jednotkové náklady klesají protoţe fixní náklady se rozpouštějí do stále většího objemu produkce..

Nástrojem ke zvyšování hospodárnosti F/q + b = Nj (jednotkové náklady) 1.) F = 2000,- Kč b . q = 4000,- Kč a) q = 1000 ks Nj = 2000/1000 + 4 = 6 b) q = 2000 ks Nj = 2000/2000 + 2 = 3 4. dle původu spotřebovávaných vstupů  prvotní – externí (nakupovaný materiál)  druhotné – interní – vznikají spotřebou vnitropodnikových výkonů (mzdy) 5. dle podnikových funkcí  na výrobu  správu  odbyt  na skladování  pořízení…….

27

www.thunova.cz PEKS – BP – Otázka č.1 Výnosy: - peněţní ocenění realizovaných výrobků za určité období bez ohledu na to, zda v tomto období došlo k jejich inkasu Příjem: - peněţní ohodnocení výrobků a sluţeb, která jiţ byla fakticky zinkasována (uhrazena) Tržby: - výnos podniku z prodeje výrobků a sluţeb T=p.q T – trţby za prodej výrobku P – cena příslušného výrobku Q – objem prodaných výrobků Hospodářský výsledek rozdíl mezi výnosy a náklady zisk – výnosy > náklady zisk: plní pro organizaci funkce  kriteriální – měřítkem řady rozhodování o podniku (cena, výroba…)  akumulační – hromadění, prostředek pro investování  rozdělovací – zisk je základem pro rozdělování důchodů mezi vlastníky, investory a stát  motivační – zisk je motorem veškerého podnikání Zisk : 1. účetní - zjistíme ho z účetnictví z výkazu zisků a ztrát - zachycován dle tří základních činností o provozní zisk – dán rozdílem provozních výnosů a provozních nákladů o zisk z finančních operací o mimořádný zisk 2. daňový - vypočte se úpravami účetního zisku, které vyplývají z daňových zákonů 3. ekonomický - vypočteme odečtením veškerých nákladů od výnosů - je to základ pro podnikatelské rozhodnutí a je základní součástí nového ukazatele EVA - hlavním zdrojem výnosů jsou trţby - zisk roste s růstem výnosů a se sniţováním nákladů Z = p . q – (F + b . q) Z – zisk p - cena q – objem výroby B – náklady na jednici F – fixní náklady tato rovnice je východiskem pro řadu ekonomických výpočtů

28

www.thunova.cz PEKS – BP – Otázka č.1

Objem výroby, který odpovídá průsečíku přímky třeba nákladů nazýváme bod zvratu. Představuje objem výroby, kdy se trţby rovnají nákladů a tak podnik přestává být ztrátovým, ale nezačíná zatím být ziskový. q (bod zvratu) =

PODNIK A JEHO POSTAVENÍ V NÁRODNÍM HOSPODÁŘSTVÍ Podnik: - subjekt, který provozuje podnikatelskou činnost - základní sloţka národního hospodářství - zisková organizace, která vytváří a poskytuje sluţby určené pro trh za účelem dosaţení zisku - jedná svým jménem Znaky podniku: - má právní subjektivitu (samostatnost) - má hospodářskou (ekonomickou) samostatnost = sám hospodaří (ze svých výnosů hradí náklady a dosahuje zisku, samostatně rozhoduje o pouţití svých zdrojů a o přeměně činnosti) - samostatně rozhoduje o vnitřním organizačním uspořádáním a způsobu řízení - základním motivem podniku je snaha o dosaţení zisku (přebytek výnosů nad náklady) - zisk dociluje uspokojování potřeb zákazníka Právní úprava podnikání: Podnik: soubor hmotných , nehmotných a osobních sloţek podnikání 1. k podniku náleţí věci, páva a jiné hodnoty náleţící podnikateli, které slouţí nebo mají slouţit k provozu podniku 2. hybnou silou hospodářského rozvoje je podnikatel = schopnost řídit a být vůdčí osobností Členění podniků z hlediska předmětu činnosti: 1. výrobní podniky 2. obchodní podniky (MO,VO,ZO) 3. dopravní podniky 4. peněžní podniky

29

www.thunova.cz PEKS – BP – Otázka č.1 Členění podniků podle velikosti: - podniky hodnotíme podle počtu zaměstnanců, velikosti kapitálu, podle obratu, podle počtu zdrojů apod. můţeme je rozdělit do 3 skupin 1. Malé podniky – pracují pro místní trh a obyčejně zde převládá práce a kapitál podnikatele 2. Střední podniky – trh je širší pouţívá se i cizí kapitál a další pracovní síly 3.Velké podniky – trhem je celé národní hospodářství, případně i zahraniční trhy Členění podniku z hlediska formy vlastnictví a její právní úpravy: 1. státní podniky 2. obchodní společnosti a družstva 3. živnosti Podnikání : - soustavná činnosti prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosaţení zisku Podnikatel: - FO nebo PO, která získala ţivnostenské oprávnění podle ţivnostenského zákona (ţivnostenský list nebo koncesní listina) Národní hospodářství: - souhrn činností hospodářského charakteru uskutečňovaných na území státu subjekty podnikání a občany - funkcí je uspokojovat rostoucí potřeby celé společnosti pomocí statků a sluţeb Faktory ovlivňující úroveň NH: 1. národní bohatství (= souhrn všech hm.statků, které byly vytvořeny člověkem a ve vlastnictví zaujímají nějaký celek) 2. přírodní bohatství (= souhrn přírodních podmínek státu – půda, lesy, nerostné bohatství) 3. obyvatelstvo (počet, hustota, celková úroveň, věková struktura, ..) Struktura národního hospodářství: NH je tvořeno soustavou hospodářských subjektů, kteří se zabývají různou činností 1. struktura odvětvová - seskupení P s podobným odvětvím a výrobky  výrobní  nevýrobní 2. struktura sektorová - jednotlivá odvětví se seskupuje podle znaků  primární - prvovýroba  sekundární - výroba hm. statků  terciální - poskytování sluţeb  kvartální Primární: - zahrnuje prvovýrobu, tj. obdělávání půdy, získávání surovin z přírody (zemědělství, lesnictví a těţební průmysl) Sekundární: - tvoří zpracovatelský průmysl a stavebnictví - je zaměřen především na výrobu hmotných statků 30

www.thunova.cz PEKS – BP – Otázka č.1 Terciální: - zahrnuje všechny sluţby pro výrobu i obyvatelstvo, např. doprava, spoje, obchod, výzkum, bytové hospodářství, ubytovací sluţby, cestovní ruch, školství, kultura, zdravotnictví, … - v současnosti se nejvíce rozvíjí terciální sektor Podnikové činnosti - své cíle uskutečňuje podnik svou činností Podniková činnost se liší podle: charakteru podniku (výrobní podniky, podniky poskytující sluţby) odvětví (průmyslové, zemědělské, stavební obchodní) velikosti (malé, střední, velké) vlastnictví (soukromé, veřejné, smíšené) právní formy (podniky jednotlivce, osobní společnosti, kapitálové společnosti, druţstva, veřejné společnosti) - funkcí podniku je přeměnit vstupy na výstupy Výrobní podniky zajišťují tyto podnikové funkce: 1. primární funkce  prodejní (odbytovou)  zásobovací (nákup, doprava, skladování)  výrobní (provozní) 2. podpůrné (průřezové) funkce  personální  investiční  finanční  vědeckotechnickou  správu Prodejní funkce: - úkolem je realizovat (prodat) na trhu výrobky / sluţby Zahrnuje tyto činnosti: - výzkum trhu (potřeb, poptávky) - stanovení nabízeného sortimentu výrobků (výrobková politika) - stanovení cen, platebních podmínek, slev (cenová politika) - volba odbytových cest - vlastní prodej - propagace a reklama - servis - poradenská činnost - public relations někdy jsou tyto činnosti označovány jako marketing Výrobní funkce: - v širším pojetí zahrnuje všechny podnikové funkce (zásobovací vč. obstarání personálu, investičního majetku, kapitálu, odbytu, správa, …) - v užším pojetí zahrnuje pouze zhotovení výrobků - u nevýrobkových podniků tuto funkci označujeme jako provozní funkci Zásobovací funkce: - v širším pojetí zahrnuje pořízení surovin, materiálu, hmotného investičního majetku, peněţního kapitálu, pracovních sil a sluţeb - v užším pojetí zahrnuje pouze pořízení surovin, materiálu a součástí vč. jejich dopravy, příjmu, skladování a předávání do výroby Personální funkce: - úkolem je zajistit rozhodující výrobní faktor = pracovníky 31

www.thunova.cz PEKS – BP – Otázka č.1 zahrnuje řadu činností:  nábor pracovníků a jejich výběr  zvyšování jejich kvalifikace  vytváření optimálních pracovních podmínek  vytváření účinného systému zainteresovanosti  sociální a kulturní péče o pracovníky, … Investiční funkce: - úkolem se zajistit pro podnik všechen potřebný investiční majetek (pozemky, budovy, stroje a zařízení, …) - úzce souvisí s finanční funkcí (zajišťuje pro podnik potřebný kapitál) - investování zajišťuje do finančního majetku nákupem akcií a jiných CP - formou pořízení investičního majetku je i leasing Finanční funkce: - úkolem je obstarání finančních prostředků (kapitálu) - zahrnujeme sem i mimořádné financování při zaloţení podniku, zvyšování kapitálu, fúzi, přeměně právní formy, sanaci a likvidaci podniku - finanční funkce má zajistit finanční rovnováhu podniku vč. optimální kapitálové struktury Vědeckotechnická funkce: - zaměřena na aplikovaný výzkum, vývoj a realizaci nových nebo inovovaných výrobků a technologií - zabývá se i běţným zdokonalováním výroby - ve strojírenství je hl. představitelem technická příprava výroby (konstrukční, technologická a organizační příprava výroby) Správa: = všeobecná správa / všeobecná administrativa - zahrnuje administrativu, která zajišťuje chod celého podniku patří sem organizace, plánování, statistika, UCE, právní oddělení, controlling, vnitřní audit Vnitřní obchod Obchod a prodejní cesty Obchod: - zajišťuje pohyb zboţí od výrobce ke spotřebiteli - uskutečňuje se na trhu, kde se setkává nabídka s poptávkou Základní subjekty, které nakupují na trhu: a) výrobci (průmysloví spotřebitelé) – nakupují zboţí s cílem spotřebovat je ve výrobě b) obchodníci – nakupují zboţí a dále je prodávají v trţní síti nebo pouţívají k jiných obchodním účelům c) vláda – nakupuje vládní zakázky d) přímý spotřebitel – nakupuje zboţí pro vlastní potřebu Druhy vnitřního obchodu: 1. maloobchod (MO) 2. velkoobchod (VO) Prodejní cesta: - souhrn prostředníků a zprostředkovatelů, jejichţ prostřednictvím přechází zboţí od výrobce ke kupujícímu Prodejní cesty: 1. přímá prodejní cesta - zboţí přechází přímo od výrobce ke spotřebiteli 2. nepřímá prodejní cesta - mezi výrobcem a spotřebitelem vystupuje mezičlánek

32

www.thunova.cz PEKS – BP – Otázka č.1 Výhody vyuţití obchodních mezičlánků: 1. pro výrobce - sniţuje se mnoţství fin. prostředků vázaných v zásobách, urychluje obrat kapitálu, zvyšuje zisk 2. pro zákazníka - poskytuje časovou a prostorovou výhodu (zboţí lze koupit kdykoliv je třeba, na vhodném místě a v potřebném mnoţství) Způsoby prodeje v obchodní síti: 1. intenzivní prodej - snaha prodávat výrobek v největším moţném počtu prodejních jednotek, zapojení co největšího počtu článků do prodeje - kupující není ochoten vynakládat na koupi tohoto zboţí zvláštní námahu 2. elektivní prodej - výrobce předpokládá s prodejcem dobrou spolupráci a větší zainteresovanost při prodeji - kupující je ochoten prodejnu vyhledat 3. exkluzivní prodej - obvykle se jedná o výrobky s mimořádným postavením na trhu (značkové, drahé apod.) - kupující očekává od prodejce plné informace, poskytování sluţeb apod. Účastníci distribučního kanálu: - výrobce, VO, obchodní zprostředkovatel, MO, spotřebitel, další subjekty(např. banky, veřejné dopravci, reklamní agentury apod.) Organizace prodejních cest Tradiční distribuční systém - skládá se ze samostatných nezávislých subjektů (velkoobchod, maloobchod, agent aj.) - ţádný ze subjektů se nepovaţuje být svázán jinými články systému - snaţí se posílit své postavení a získat výhody Vertikální marketingové systémy: - skládají se z výrobců velkoobchodu a maloobchodu - jednotlivé články ztrácení plnou nezávislost - fungují jako jednotný systém - jsou centrálně řízeny - činnost je řízena a koordinována dominantním z členů 1. Korporativní systém - všechny články jsou součástí jedné společnosti, velké firmy si zřizují vlastní výrobní podniky a organizují tak pohyb zboţí od výrobce aţ ke spotřebiteli 2. Administrativní systém - členové jsou nezávislými subjekty, ale je mezi nimi vztah spolupráce vyplývající z autority nejsilnějšího článku 3. Smluvní systém - je tvořen nezávislými subjekty, které spolupracují na základě smluv 3 typy: 1. dobrovolné řetězce - smluvní systém mezi velkoobchodem a maloobchodem 33

www.thunova.cz PEKS – BP – Otázka č.1 - ve smlouvě se MO zavazuje odebírat určitý sortiment od VO, ten zase poskytuje odbornou pomoc v oblasti reklamy, cenové politiky, řešení prodejny apod. 2. nákupní družstva - MO se sdruţují do druţstev za účelem provozování i VO nebo výrobní činnosti, druţstvo zaručuje pro své členy průzkum trhu, odborné školení, společné vedení účetnictví apod. 3. franchising – „franchise“ = udělení přednostního práva - jedná se o dobrovolnou spolupráci dvou samostatných právních subjektů, na základě smlouvy si odběratel (frenchisee) zajišťuje od dodavatele (franchisora) za předem stanovených podmínek poskytování určitých práv, jde o právo pouţívat firemního označení; část kapitálu vkládá dodavatel, část odběratel Horizontální systém - základem je spojení dvou nebo více podniků na stejné logistické úrovni (velkoobchod, maloobchod) cíl: a) zvýšit přitaţlivost prodejního místa b) zvýšit prodej zboţí a sníţit náklady (nákupní centra, distribuční centra, velké skladové areály) Velkoobchod - nejdůleţitější článek mezi výrobcem a spotřebitelem - zabývá se nákupem výrobků přímo od výrobce za účelem dalšího prodeje maloobchodním nebo jiným organizacím Funkce velkoobchodu: 1. přetváří úzký výrobní sortiment na široký sortiment obchodní 2. překlenuje časový nesoulad mezi výrobou a spotřebou 3. vytváří zásoby v rozsahu nutném k pruţnému zásobování odběratelů, zejména maloobchodu 4. poskytuje odběratelům obchodní úvěr a vytváří tak podmínky pro větší prodej zboţí 5. přebírá riziko spojené s nákupem, dopravou a skladováním zboţí 6. podílí se na stimulaci prodeje (reklama, marketing) 7. podílí se na dohotovení zboţí a jeho balení a úpravě podle potřeb odběratelů 8. zajišťuje dopravu do maloobchodní sítě 9. poskytuje výrobcům trţní informace o cenách, konkurenci atd. Typy velkoobchodních podniků: 1. tradiční velkoobchod - poskytuje všechny nebo většinu výše uvedených funkcí 2. moderní formy velkoobchodu - jejich funkce jsou většinou omezené Cash-And-Carry (zaplať a odvez): – maloobchodník má volný přístup do velkoobchodního skladu, kde je zboţí uloţeno přehledně v regálech, zboţí si vybere, ihned hotově zaplatí a zboţí si odveze (velkoobchodních neposkytuje dopravu) Drop Shipper - velkoobchodník nakupuje a prodává zboţí, které však neskladuje většinou je jedná o objemné materiálu s nízkou cenou za jednotku (např. uhlí, dřevo…) Rack Jobber (policový velkoobchodník) - nabízí zboţí konečným spotřebitelům v pronajatých místech(regálech) maloobchodní jednotky (především v supermarketech) Truck Jobber (pojízdný velkoobchodník) - nabízí a prodává zboţí maloobchodníkům podle jejich potřeby přímo z dodávkového automobilu, většinou se jedná o drobné zboţí (př. Family Frost) Zásilkový velkoobchod - posílá maloobchodníkům katalogy a podle výběru zasílá zboţí poštou (př. Quelle)

34

www.thunova.cz PEKS – BP – Otázka č.1 Obchodní zprostředkovatel Obchodní zprostředkovatel: - je velkoobchodník, který zprostředkovává nákup a prodej za určitý dohodnutý procentní podíl z trţeb – provizi - nepřebírá zboţí do svého vlastnictví (nese minimální riziko), vykonává omezené mnoţství velkoobchodních funkcí Obchodní zástupce: - nezávislý zástupce podniku v určité oblasti, není zaměstnancem podniká s výrobcem uzavřenou smlouvu týkající se místa působnosti, cen, prodejních sluţeb a výše provize Komisionář – obstaratel: - zprostředkovatel, který kontaktuje kupujícího a prodávajícího a pomáhá při jejich obchodním jednání, za své sluţby získává provizi od strany, která jej najímá zařizuje obchodní záleţitosti vlastním jménem na účet příkazce, tj. Kominenta Nákupní agent: - obvykle pracuje pro určitou firmu na základě dlouhodobé smlouvy zabývá se nákupem zboţí, kontrolou jeho kvality a přepravou ke kupujícím Aukční společnost: - umoţňuje vzájemný kontakt kupujících a prodávajících, vystavení a prohlédnutí nabízeného zboţí - cena je stanovená momentálním poměrem nabídky a poptávky (jedná se např. o staroţitnosti, umělecké nebo nalezené předměty. Maloobchod - zabezpečuje činnosti spojené s prodejem zboţí a poskytováním sluţeb konečnému spotřebiteli pro jeho osobní potřebu Funkce: 1. maloobchodní prodej 2. poskytování služeb (bezplatný dovoz, prodej na úvěr, instalace zboží, odborné poradenství, pomoc při nákupu atd.) Maloobchodní mix: - souhrn faktorů vytvářejících celkovou prodejní strategii, tj. umístění, velikost, dispoziční řešení a celkový vzhled prodejny, personál prodejny, cenová hladina, šíře sortimentu, poskytované sluţby Druhy maloobchodních jednotek: 1. specializované prodejny - úzký sortiment ve velké hloubce (umoţňuje niţší ceny), vysoká profesionalita personálu, lepší image prodejny, tzv. „odborné velko prodejny“ 2. prodejny se zbožím denní potřeby - zahrnují základní potraviny a základní doplňkový sortiment - prodejny jsou umístěny v lokalitách s vysokou hustotou obyvatelstva - vyšší ceny neţ v supermarketech, často bývá otevřeno non stop 3. supermarkety - jedná se o velké samoobsluţné prodejny, převaţuje sortiment potraviny + potřeby pro domácnost apod. - prodejní plocha supermarketů je cca 1 000 m2 - prodejní strategie nízké obchodní rozpětí a vysoký obrat 4. hypermarkety - obrovské samoobsluţné prodejny s prodejní plochou 5 000 – 20 000 m2 35

www.thunova.cz PEKS – BP – Otázka č.1 - zpravidla na okraji měst, velké parkovací plochy, nízké ceny a široký sortiment zboţí 5. obchodní domy - široký sortiment v průměrné hloubce pod jednou střechou 6. obchodní střediska - komplexy na konci měst - seskupují řadu nezávislých specializovaných firem - často mají nápadité architektonické řešení - vedle nákupu poskytují i odpočinek a občerstvení, související sluţby atd. 7. katalogové prodejny - populární forma prodeje na západě - zákazníci si vyberou ve výstavní místnosti podle katalogů, příp. podle vystaveného zboţí - vyplní objednávku a při zaplacení u pokladny je jim zboţí přímo vydáno ze skladu - ceny jsou niţší neţ průměrné, jednoduché vybavení obchodu Mezinárodní obchod - míra zapojení eko. do mezinárodního obchodu = otevřenost eko x uzavřenost eko - nejlépe jí vyjádří podíl vývozu a dovozu na HDP - M.O. získává na významu s rozvojem světového hospodářství Výhody MO: -

rozdílné vybavení přírodními zdroji rozdílné klimatické a geografické podnebí kvalifikace eko aktivního obyvatelstva různé kombinace přírodních a lidských zdrojů

- důleţitou úlohu má i konkurenční prostředí vytvářené m.o. (porovnání vlastní produkce se statky vyráběnými v jiných zemích) Zákon komparativní výhody: - eko důvody pro obchod mezi dvěma zeměmi existují i tehdy, má-li jeden z nich absolutní výhodu při výrobě obou (všech) statků, jestliţe se kaţdá z nich specializuje na výrobu toho statku, který je pro ni ve výrobě relativně levnější - např.: budou-li tyto země spolu obchodovat, budou mít celkově k dispozici větší mnoţství statků, neţ bude-li vyrábět kaţdá samostatně - MO vytváří tlak na národní ceny statků, které jsou předmětem vývozu, aby se sbliţovali se světovými cenami (základním předpokladem je otevřená eko a liberální obchodní politika) - země bude dováţet výrobky, v jejichţ výrobě má komparativní nevýhodu, tzn. ţe bude dováţet statky, které by, doma vyrobeny, měly na trhu vysokou cenu v důsledku vysokých nákladů Nevýhody MO: - obchodují země na odlišné stupni hospodářského vývoje (zaostalejší země nejsou schopny obstát vedle vyspělejších) = negativní sociální důsledky Typy mezinárodního obchodu: 1. bilaterální (dvojstranný) - obchod pouze mezi dvěma zeměmi 2. trilaterální (trojstranný) - vzájemný obchod mezi třemi zeměmi 3. multilaterální (mnohostranný) - obchod mezi velkým počtem zemí,-výrazně zvyšuje objem obchodu 36

www.thunova.cz PEKS – BP – Otázka č.1 Důsledky mezinárodního obchodu na ekonomické procesy: 1. export - jestliţe se uzavřená ekonomika otevře mezinárodnímu obchodu, zvýší se v důsledku vývozu ceny z PE na P1 a výrobci vyrábějí a nabízejí více statků o rozdíl QE - Q2 - zvýšení ceny ovšem vyvolá sníţení spotřeby z původního QE na Q1, a tak na domácím trhu se ustaluje rovnováha v bodě B - výrobci však nabízejí celkové mnoţství statků znázorněné bodem C, proto je mnoţství C - B vyvezeno 2. import -v důsledku dovozu můţe cena na národním trhu klesnou z PE na P1 - potom klesá i výroba a zaměstnanost, současně ovšem roste spotřeba dováţených statků - domácí výroba se ustaluje na úrovni znázorněné bodem A a spotřeba dosahuje bodu B a tudíţ se do ekonomiky dováţí mnoţství statků B – A

Měnový kurz – ovlivňuje mezinárodní směnu statků a služeb a přesuny kapitálu mezi jednotlivými státy Faktory ovlivňující měnový kurz ― Vývoj mezinárodního obchodu ― Vývoj hospodářského cyklu ― Vývoj reálných úrokových sazeb ― Změny očekávaného budoucího kurzu ― Výnosnost finančních aktiv v dlouhém období ― Kurzové intervence Nominální měnový kurz – cena jedné měny vyjádřená v jednotkách měny druhé (udává, v jakém poměru jsou měny dvou států směňovány) 1) přímý zápis – počet jednotek domácí měny za jednotku zahraniční měny – 27CZK/ EUR (tzn. cena 1EUR je 27 CZK tj. kolik CZK stojí 1 EUR) – Častější 2) nepřímý zápis – počet jednotek zahraniční měny za jednotku domácí měny – 0,032EUR/ CZK (tzn. kolik EUR stojí 1CZK) Měna = národní forma peněz

37

www.thunova.cz PEKS – BP – Otázka č.1 Kurzovní lístek ― devizy = bezhotovostní forma peněz (např. přeměna CZK účtu na účet vedený v EUR tzv. devizový) ― valuty = hotovostní forma peněz (chci koupit/prodat EUR co mi zbyli z dovolený) ― KURZ NÁKUP, PRODEJ, STŘED ― SPREAD – rozdíl mezi nákupním a prodejním kurzem. Pokrývá N banky na obsluhu valut a deviz. ― Kurzy jsou odvozeny z měnového (devizového) trhu - vznik měnových kurzů zapříčinil mezinárodní obchod, a to protoţe při obchodu mezi zeměmi není moţné pouţívat pouze jedné měnové jednotky jedné země - měnový kurz je určen na měnovém trhu bodem, v němţ se nabídka dané měny střetla s poptávkou po dané měně

DRUHY MK: U flexibilního MK: ―

a) znehodnocení (DEPRECIACE) - měnový kurz jedné země poklesne vůči jiné zemi (místo původních 30 CZK/EUR bude kurz 31 CZK/EUR) tzn. ↓ DCRZB → ↓ DCZK, na trhu se objeví přebytek CZK tzn. CZK ZNEHODNOCUJE b) zhodnocení (APRECIACE) - měnový kurz jedné země vzroste vůči jiné zemi (dříve bylo třeba na nákup 1 EURa 30 CZK tj. 30CZK/ EUR → nyní po zhodnocení stačí 29,- tj. 29CZK/ EUR) → (↓EX↑IM) tzn. nárůst poptávky po českém zboţí → ↑vývoz statků a sluţeb → ↑ DCZK tzn. koruna se stává dražší ZHODNOCUJE

U fixního MK: a) b)

DEVALVACE - sníţení oficiálního měnového kurzu (neboli parity) země REVALVACE - zvýšení ofici{lního měnového kurzu (parity) země

Teorie komparativních a absolutních výhod Zásada komparativní výhody: -tvrdí, že každ{ země se specializuje na výrobu a vývoz těch statků, které může vyr{bět s relativně nižšími n{klady (kde je relativně efektivnější než jiné země), naopak každ{ země bude dov{žet ty statky, které vyr{bí s relativně vyššími n{klady (kde je relativně méně efektivní než jiné země) - ekonomické důvody pro mezin{rodní obchod existují i tehdy, m{-li jedna země absolutní výhodu při výrobě obou statků (všech), jestliže se obě země specializují na výrobu toho statku, který je pro ni relativně levnější - jako první se teorií komparativní výhody zabýval anglický ekonom David Ricardo

Teorie absolutní výhody: - schopnost jedné země vyr{bět komoditu efektivněji (tj. s větším výstupem na jednotku vstupu) než druh{ země - existence absolutní výhody však neznamen{, že první země může tuto komoditu úspěšně vyv{žet do druhé země (ta může mít komparativní výhodu) - strukturu mezin{rodního obchodu tedy určuje komparativní výhoda a ne absolutní výhoda jedné země vůči zemi druhé

38

www.thunova.cz PEKS – BP – Otázka č.1 Přínosy z mezinárodního obchodu: 1) pozitivní: a) pracovníci mohou získat za stejné mnoţství práce větší mnoţství spotřebních statků b) zvyšuje se národní důchod c) obchod vytváří tlak na národní ceny statků, které jsou předmětem mezinárodního obchodu, aby se sbliţovaly se světovými cenami d) vytvoření konkurenčního prostředí - antimonopolní důsledky e) urychlení hospodářského rozvoje země (díky úsporám ekonomických zdrojů, specializaci, transferu technologií apod.)

2) negativní: a) krátkodobě můţe docházet k nárůstu nezaměstnanosti b) sociální důsledky

VIZ. MO – kapitola 13 MAKRO Pozn. Nedílnou součástí Zakladatelského Projektu (ZP) je zakladatelský rozpočet (ZR). Součásti ZR: 1) Počáteční rozvaha 2) Plán výnosů, nákladů a zisků/ztrát – tzn. Výsledovka k 31.12. 3) CFL – 2 metody, přímá, nepřímá a jak? 4) Umořovací plán – při pouţití CK 5) Odpisový plán K tomu, aby ZP včetně ZR byl úspěšný, měl by obsahovat následující části: 1) Vymezení základních cílů podnikání 2) Specifikace trhu, na který podnik vstupuje 3) Zvláštní výhody, které daný produkt/sluţba přinese, čím se bude lišit od konkurence 4) Způsob zaloţení podniku vč. uvedení míry angaţovanosti zakladatele podniku (obor a předmět podnikání, velikost, právní forma) 5) Dlouhodobější výhled vč. definování fin. cílů 6) Rozpočet zdrojů a potřeb vč. prokázání schopnosti případné cizí zdroje splácet (rozvaha, výsledovka, CFL, Rozdělení zisku a investičních programů) 7) Daňové zatíţení (DPH, spotřební daň, daň z příjmu atd) 8) Pojištění podniku – majetkové, osob 9) Ţivotní prostředí – vliv projektu na okolí podniku, odpady a jejich likvidace 10) Reference o osobě zakladatele Charakteristiky podnikatelských projektů, které bezprostředně souvisí s mírou rizika jsou: a) Doba ţivotnosti podnikatelského projektu – projekt s kratší dobou ţivotnosti má výrazně niţší míru rizika b) Zapojení CK do podnikání c) Pruţnost projektu – univerzálnost výrobních technologií, strojů a zařízení – čím vyšší specializace stroje neseme vyšší míru rizika 39

www.thunova.cz PEKS – BP – Otázka č.1 d) Diverzifikace podnikatelského projektu – koncentrace na 1 druh výrobku, nebo sluţbu znamená vyšší míru zranitelnosti tudíţ vyšší míru rizika e) Citlivost projektu na změnu vnějších parametrů – pokles poptávky, růst úrokových sazeb, změna devizového kurzu – čím vyšší míra citlivosti, tím vyšší je míra rizika f) Postupná realizace ZP – etapová příprava a realizace projektu sniţuje míru rizika

40