y, Ahoj kluci a hoi lk e. Ale co ta nejznámější, supersměšná strašidla už znám
všechna podivná, záhadná třeba, že čeští vodníci patří na íte V ? la id aš str á sk če í čn di naše tra ská víla? A jakou er sev t nezapomněli jsme trochu na bý že mů ě ad hr za é ick tuleň v zoolog m světě k nejpohlednějším? A že ek těm nejznámějším strašidlů ub zo na e m vá dí po se es dn Takže známku máte z drakologie? Váš Pepino ví úplně každý. a řekneme si o nich něco, co ne Poznáte je snadno. Vypadají sice jako lidé, ale jsou chlupatí, umounění a vždycky kulhají. Je to tím, že mají místo jedné nohy kopyto. Nápadní jsou také tím, že jim na hlavě nechybí aspoň maličké růžky. Ti, co chodí s Mikulášem, mají ovšem rohy obrovské. Jejich úkolem je strašit neposlušné děti a jsou na svoji práci patřičně hrdí.
V Rakousku chodí s Mikulášem speciální čerti – strašliví krampusové. Jsou víc než dva metry vysocí, mají hustý kozlí kožich, obrovské rohy a místo obou nohou velikánská kopyta. Na opasku mají kravské zvonce a v rukou svírají metly nebo biče, kterými přetáhnou každého, kdo se jim znelíbí. V Nizozemsku chodí děti strašit chlupatý Belsnickel s dlouhým červeným jazykem. Na rozdíl od ostatních čertů se obléká jako lidé, nosí kabát a klobouk a chodí až po Mikuláši. Japonský čert Namahage se objevuje na Nový rok. Má rudý obličej, obrovskou rozšklebenou pusu a dlouhé rozcuchané vlasy. Oblečený je v kožichu, nosí buben a meč a trestá lidi za lenost. Naštěstí miluje červené fazolky, takže je možné ho uplatit miskou téhle lahůdky. Na Islandu zase žije strašlivá obří čertice Grýla. O Vánocích slídí kolem měst a stavení a hledá neposlušné děti. Když někoho unese, musí se spojit celé město, aby ji přemohlo.
pekelníci a jiná
umounená cháska
Naše rusalky pronikly dokonce do opery. Víte ale, že kouzelné dívky se najdou po celém světě? Severské víly se mění v tuleně, ale když se zamilují do člověka, odloží zvířecí kůži a stanou se lidskými dívkami. Víly z daleké Amazonie se pro změnu mění v barevné papoušky a jsou ženami říčních draků. To orientální víly z Thajska, Koreje nebo Číny jsou rovnou dcerami vodních králů a draků. Když se zamilují do smrtelníka, vezmou ho s sebou do podmořského království, kde nikdo nikdy nezestárne a neumře. Indické víly apsary jsou zas krásné tanečnice, které žijí v oblacích. Umí létat a jejich nejdůležitějším úkolem je tancem a zpěvem bavit krále bohů. Víly ale mohou být i zlé nebo nosit smůlu. Třeba taková irská bánší kvílí a svým jekotem ohlašuje, že někdo umře. Slovanské víly zas prý ve vesnicích kradly miminka z kolébek a místo nich nechávaly jen oživlé špalíčky dřeva.
Víla
Vodník
O vodnících a vodních bubácích se také vypráví všude, kde teče voda. Český vodník vypadá jako celkem sympatický zelený chasník s mokrým šosem, který láká děvčata na pentličky a dušičky utopených lidí si zavírá do hrnečků. Ruský vodjanoj je tlustý holohlavý zelený chlapík s husíma nohama. Baltský ančutka je ve své pravé podobě jen chlupatým létajícím raráškem, který nemá prsty ani paty. V Africe se zas místo vodníků vypráví o modrých lvech. Ti žijí v řekách a jako služebníky si tam drží chlapce a dívky, kteří přijdou příliš blízko k vodě. Jen opravdový hrdina je dokáže přemoci a zakleté lidi vysvobodit. Ve Skotsku má vodník podobu koně. Jmenuje se Kelpie, srst má mokrou a celou zelenou a místo hřívy mu z krku splývají provazce vodních květin. Kdo by se na tomhle překrásném koni chtěl projet, toho s sebou stáhne do hlubin. Japonský vodník zas vypadá spíš jako kříženec žáby, želvy a člověka. Je zelený, má krunýř a na hlavě prohlubeň, ve které nosí vodu. Je velmi nebezpečný a má nadlidskou sílu, ale přemoci ho je snadné. Stačí se mu uklonit. Pak se musí uklonit i on vám, voda z jamky mu vyteče a on je najednou úplně slaboučký. A když nepomůže tohle, můžete ho uplatit okurkou. Tu totiž miluje ze všeho na světě nejvíc.
Skřítky si můžeme rozdělit na zlé a hodné. Třeba angličtí brownies pomáhají hospodáři v domě i chlévě a nic za to nechtějí. Hodný je i skřítek hospodáříček – ten se často mění v bílého hada, aby ho nikdo nepoznal. Kdo ho ale z domu vyžene, ten přijde o věrného pomocníka. Skřítci jsou ale i zlí a potměšilí. Takový rarášek neboli šotek, známý v Anglii i jako gremlin, provádí různé neplechy. Schovává věci, nastražuje hrábě tak, abyste na ně šlápli, nebo vás po nocích straší. Nemyslí to ale zle. Stejně zlobivý je i plivník, který vypadá jako malé zmoklé černé kuře a lidé si ho často přinesou domů sami. Zlomyslní umí být i korejští skřítci dokkaebi. Na první pohled se zdají být maličkými, ošklivými chlapíčky, kteří u sebe pořád nosí velkou palici. Zlé lidi vytrestají, ale i hodným občas provedou nějakou nepěknost. Nejsou ale moc chytří, a proto je možné je snadno přechytračit a lstí od nich získat poklady, peníze nebo třeba i kouzelný nápoj věčného zdraví. Severští skřítkové jsou malí, vousatí a žijí v lesích. Vousaté jsou i jejich ženy, takže když uvidíte po lese běhat mužíčka s huňatou bradou a nakrouceným knírem, může to být i paní skřítková. Dobrým lidem pomůžou najít poklady, ukážou cestu z lesa nebo je naučí kouzlům. Běda ale, pokud by jim někdo chtěl ublížit. Ten už by se z lesa nikdy nevrátil.
Drak
Skřítci
Draky znají všude na světě. Zde je nutné připomenout, že draci našich končin bývají většinou zlí. Živí se zásadně pohádkovými postavami a od králů žádají krásné princezny. Asi proto jich moc nezbylo – vždycky se našel nějaký princ nebo Honza, který si s nimi poradil, nebo možná umřeli hlady. Třeba čínští draci jsou hodní. Starají se o vítr, déšť a pod palcem mají i úrodu rýže. Létají vzduchem a skrývají se v oblacích. Jsou trochu roztržití, když je ale třeba, dobrým lidem vždy pomohou. Mají jen jednu slabinu a tou je víno. Často se opijí a pak provedou nějakou hloupost, kterou musí jejich vládce – mocný dračí král – napravovat. V Africe prý draci žijí v řekách. Třeba v Nigeru hroziví draci Godi a Goru hlídají bohyni sladkých vod, která se stará o to, aby přišel blahodárný déšť. Kdyby chtěl říční paní někdo ublížit, draci ho hned rozsápou a sežerou. I díky nim tak každý rok přichází vytoužená vláha. V Albánii se zas šeptá o dračí obludě jménem Bolla. Ta může jednou za sedm let, přesně na svatého Jiří, vylézt z nory. Když se jí v tenhle jediný den povede někoho sežrat, změní se ve strašlivého ohnivého draka Kulšedru, který má devět jazyků a chrlí lávu. V Albánii už ale Kulšedru neviděli celá staletí, takže se zlý Bolla asi vždycky vrátí do nory s nepořízenou a musí dalších sedm let spát. Baskitský drak Erensuge je zvláštní tím, že nemá křídla, a přesto prý umí létat. Žere zatoulané ovce a v jeskyních si schovává zlato a drahokamy. Velké poklady má nasyslené, tedy vlastně nadračené i španělský drak Culebre. Ten je dá jen tomu, kdo ho najde a přemůže v boji. A víte, který drak je na světě největší? Seveřané věří, že náš svět s nebesy spojuje obrovský strom života. Je to strom opravdu obrovitý, větší než celá Země, a jeho kořeny sahají až do podsvětí. A tam právě žije obří drak Nidhögg. A co dělá? Prý buďto spí, nebo okusuje kořeny stromu. Že by byly tak lahodné?
Dopis
hlavní čarodějky všem žákům Školy kouzel:
y právě děje a ča ro dějk ro ča o pr ný eč ten skut evřena na še „mudlů “ končí, kd y byla opět ot , ce ro Kd yž školní rok ím šn to le školy k tomu bylo i v lky kouzelnické te di ře né as hl za číná. S tejn ě ta vě na pokyn i však nebyli pě šn é so vy se přihlášky. Pozván é liv ot Škola kouzel. S dn je ly či ru vedením ho kra je, ab y do itelé. Po d jejich uč í m ná oz ět rozlétly do celé sv ušen í a iko vn ější se pa k studenti, ale i zk ch yn ě a ti nejš ku jen talentovan í ké ic jn dě ro ča příjezdu do na hlédnout do elnické říše. Po uz ko lé ce se žáci sn ažili y jk a ča ro dě jí, ve kterých se jlepší ča ro děje dějn ických kole ro za řadili mezi ne ča h ýc liv ot dn založeny rozdělen y do je utěžích. Ty byly so ch ný ěž školy byly děti ůb dy v pr zdatnosti ávat jednotlivé bo nebo na fyzické la uz pa k sn ažily získ ko o éh ck y alostech specifi icemi a postup na rozličných zn sezn ámily s trad n é je ne k ta uz se y se ko elnick leje. Děti staraly o to, ab po a kondici dané ko se ké ta e al í, uzel a za říkáván jejich zániku. jednotlivých ko a tím nedo šlo k l dá y řil ší vím ostřednict arodějka tradice jejich pr
í č Zuzimóra, hla vn
čer zapomenu Co když jeden ve vého hormonu? na injekci růsto Monika, 9 let d zapomeneš na
ku Ahoj Moniko. Po ového hormonu, jednu dávku růst ou čer v dávce, kter pokračuj další ve vky nechání jedné dá lékař stanovil. Vy st příliš velký vliv nebude mít na rů ečné. Pravidelné a není to nebezp esou ušování ale přin injekce bez přer . nejlepší výsledek
t? a na cokoli zepta Chcete se Pepin adresu az e-mailem na Pošlete svůj dot rial.cz. pepino@medito
kvíz
Jak dobře znáte světová strašidla? Teď si pořádně prověříme vaše znalosti. A když si nebudete jistí, nápovědu najdete v předchozím povídání.
1 Jaké nohy má ruský vodník?
A. Husí B. Kachní C. Labutí
2 Jak vypadal plivník?
A. Jako čertík bez pat a prstů B. Jako zmoklé kuře C. Jako krásný jelen s jedním parůžkem
3 Jak se jmenují indické létající
víly-tanečnice? A. Tančelky B. Apsary C. Rusalky
4 Jak se jmenuje obrovský drak,
komiks
ve kterého věří seveřané? A. Nidhögg B. Dráček Fráček C. Šmak
(Správné odpovědi: 1A, 2B, 3B, 4A).
A V O N I P E P poradna
Pepinovy noviny – časopis pro děti léčené růstovým hormonem. Vydává MeDitorial, s. r. o., Lékařský dům, Sokolská 31/490, 120 26 Praha 2 • www.meditorial.cz. Vychází díky podpoře společnosti Pfizer. GEN.2013.01.001
Příloha
dárek
Návod Vystřihněte a slepte si dračí hlavu a ocas z této stránky. Vezměte dlouhý pruh papíru a složte ho jako harmoniku. Pruh harmoniky je dračí tělo. Proto ho vlepte mezi hlavu a ocas. Na vyznačená místa ocasu a hlavy přilepte špejli a dračí loutka je hotová. Teď už jen zbývá zjistit, jak pěkně se váš drak umí prohýbat, hrbit a létat vzduchem.
Složte si TRADIČNÍ ČÍNSKOU dračí loutku Tuto papírovou loutku znají děti v celé Číně. Pohybuje se jako drak, umí se hrbit, létat i vrhat zlé stíny. Spolehlivě zažene každou špatnou náladu i bubáky pod postelí. A kdo ví, třeba přivolá skutečného kouzelného čínského draka!
