Čtení pro lidi Z ČESTIC, DOUBRAVICE, DOBRŠE, DRÁŽOVA, DŘEŠÍNA, DŘEŠÍNKA, HOŘEJŠIC, CHVALŠOVIC, KOBYLKY, KONOPICE, KRUŠLOVA, NAHOŘAN, NĚMČIC, NUZÍNA, PRKOŠÍNA, POČÁTEK, RADEŠOVA, STŘÍDKY A VACOVIC
Dvouměsíčník Kulturního spolku v Česticích
červenec - srpen 2015
Cena 15,- Kč
Když v komerční televizi nic pěkného není tak si zajdi do Jednoty a kup nové ČTENÍ. O přetelevizovanosti Jiří Kolář Nedávno jsem opět potkal Vendelína Opěnku, známého šťouru a kritika postmoderní společnosti. Slovo dalo slovo a brzy jsme se dostali k problému mravního působení jisté soukromé televize na duševní zdraví národa. Pan Opěnka se brzy uchýlil k osvědčenému monologu, při čemž na předmětu své přednášky nenechal ani chlup čistý. Nu, nelze se divit. Opěnka je starý pán, zkostnatělý moralista, staromilec a zpátečník. Díky stenografickému záznamu se mi podařilo zachytit názory starého škarohlída a moralisty na dotyčnou komerční televizi v původním znění. „Koukejte,“ řekl Opěnka a začal poněkud záhadně, „staletí se vědci pokoušeli sestrojit perpetum mobile, až dneska se jim to podařilo. Co jiného je soukromá komerční televize než jistý druh perpetua mobile, stroj s programem non stop, který pracuje bez zastávky a odpočinku, o čemž se lze přesvědčit v kteroukoli denní či noční hodinu, minutu, vteřinu.“ To přirovnání se mi zdálo zajímavé. „A co je na tom špatného?“ zeptal jsem se. „Představte si pohyb kyvadla, pohyb, který nikdy nekončí,“ pokračoval Opěnka. „Dráha kyvadla je stále stejná. Sem – tam, sem – tam a obráceně a tak stále dokola. Představte si, že byste se na takovýto pohyb měl dívat stále. Čím déle byste se na takovou věc koukal, tím by to byla větší nuda a otrava. Nakonec byste se z toho zbláznil.“ „Dejme tomu. Ale jak můžete přirovnávat pohyb kyvadla k non stop programu, kde se pořád něco děje?“ namítl jsem. „Jen zdánlivě,“ odtušil můj oponent. „Televize s non stop programem sice předstírá pestrost, ale nakonec působí stejně stereotypně a prázdně. Vybuchující auta, padající auta, výbuchy vůbec, honičky, pak slabomyslná reklama, talk show, krásná těla, krasavci a krasavice, sex, střelba, hekatomby mrtvol, znovu slabomyslná reklama, putny krve, sex a tak stále donekonečna. Obrazy se střídají v rychlém sledu, divák si často nestačí uvědomit ani změnu programu. Všechno mu nakonec splyne v jednu strakatou a burácející směsku. Nenechat diváka ani na vteřinu oddychnout, zauvažovat, zapřemýšlet. Výsledek: prázdnota na duchu i na těle. A příčina? Obrovská nadprodukce pořadů převážně pokleslé kvality, v nichž se divák ztratí jako v džungli.“ „Nemůžete ale popřít, že i v soukromokomerční televizi se občas objeví hodnotný film,“ namítl jsem poznovu. „Ano, ale těch je poskrovnu. Většinou jde o věci ze starého šuplíku, které jdou nad rámec běžného vysílacího schématu. Je zvláštní, že když chce televize přinést něco kvalitnějšího, sáhnme pro něco starého. Wericha, Horníčka, Suchého, Šlitra. Byly doby, kdy televize vysílala jen pár hodin denně, takže se bylo nač těšit. Nemám na mysli komunistickou lžipropagandu, která u většiny šla jedním uchem tam a druhým ven. Ale takových Sedm statečných nebo Vinnetou za dob totality byl prostě zážiteček, soustíčko. Vybočovalo to z režimní šedi. Dnes je tomu přesně naopak.“ „A co byste navrhoval?“ zeptal jsem se. „Možná, že je zde jedno řešení. Ať ona zmíněná televize vysílá jen jeden den v týdnu. Pak by snad mohla vzbudit zájem i soudného diváka,“ řekl pan Opěnka a důstojně odkráčel. Přemýšlel jsem o jeho argumentech a zdálo se mi, že na slovech toho starého škarohlída a moralisty může být i něco pravdy.
Přejeme všem příjmené prožití dovolených, v létě hodně sluníčka, krásného počasí, koupání a odpočinku. Těm, kdo to potřebují i nabární nových sil do další práce. Redakční rada
Co je v Čtení, jinde není: O přetelevizovanosti, Občasníček, Slovo starosty, Harcujeme z Harcova, Ohlédnutí za fotbalovou sezónou, Výlet Krtečků, Něco o pylu, Slovo ředitelky ZŠ a MŠ, Školní rok s pěveckými sbory, Němčická kola žijí dál, 200 let od bitvy u Waterloo, Těšíme se na výlet, Bublinová šou, Pozvánka do Nahořan, Slavnostní rozloučení s předškoláky, Školní výlet předškoláků, Šperky, Rybářský kroužek, Bamboška, Hra, Výlet do Krumlova, Dějiny rodů Listování v občasníčku: 1.5. Státní svátek 8.5. Námětové hasičské cvičení 9.5. Tradiční lampionový průvod obcí – pořádal ČSŽ Čestice. Státní svátek 7.5. – 10.5. Výstava mysliveckých trofejí v sále restaurace Čestice 13.5. Český svaz žen Čestice a Základní a Mateřská škola Čestice se zapojily do prodeje kytiček v rámci „Dne proti rakovině“. 15.5. Schůze členů MS Háj Čestice 16.5. 50. výročí ZŠ Čestice 30.5. 130.výročí SDH Čestice 1.6. 6.6. 11.6. 13.6. 16.6. 22.6.
Mezinárodní den dětí Dětský den na zámku Čestice, pořádal SDH ve spolupráci s ČSŽ Čestice Cirkusová show Cirkusu Paldus pro veřejnost v zámku v Česticích. Den otevřených zahrad probíhal na školní zahradě v Česticích. Rozloučení s předškoláky na zámku v Česticích. Vystoupení žáků SHŠ pana Hartla v MŠ Čestice. Konalo se zasedání zastupitelstva městyse. 25.6. Dětský divadelní kroužek KS Čestice sehrál pohádku pro žáky ZŠ Čestice a děti z MŠ Čestice v sále restaurace Čestice – „Jak se peklo zadlužilo a co toho vlastně bylo“ 26.6. Konec školního roku a vysvědčení 29.-30.6. Ředitelské volno v ZŠ Čestice Občasníček před sto lety: 1.5. V Paříži vyšlo první číslo francouzsky psané revue historika a slavisty Ernesta Davise La Nation Tchéque, v němž se propagovalo vytvoření samostatného českého státu. 3.5. Itálie vystoupila z Trojspolku. 7.5. Německá ponorka U 20 torpédovala britský parník Lusitania, jenž byl na cestě z New Yorku do Liverpoolu. 21.5. Vůdce mladočeské strany Karel Kramář byl zatčen a obviněn z velezrady. Spolu s ním byl zatčen i další český politik Alois Rašín. 23.5. Itálie vyhlásila válku Rakousku – Uhersku. 31.5. Došlo k prvnímu leteckmu útoku vzducholodě Zeppelin na Londýn. 6.6. Císař Vilém II. Zakázal ponorkovou válku proti osobním lodím. 10.6. Turačtí vojáci povraždili v údolí Kemach asi 25.000 Arménců. 17.6. Francouzské ministerstvo války zavedlo do výzbroje armád kovové přilby. I přes předběžnou kontrolu se ve Čtení objevují překlepy. Doufáme, že nám to laskaví čtenáři prominou.
Oprava chodníků, kulturní běsnění – - o všem se můžete dozvědět ve ČTENÍ. Vážení spoluobčané, rád bych Vás seznámil s několika informacemi o dění v našich obcích. V současné době probíhají dokončovací práce na zateplení budovy mateřské školy a zdravotního střediska. V průběhu prázdnin a září budeme opravovat část chodníků v zástavbě rodinných domků, před školou v přírodě a hlavní přístupový chodník k budově základní školy. V měsíci srpnu bude zahájena rekonstrukce návsi v Krušlově. Byli jsme osloveni Jihočeským centrem pro zdravotně postižené a seniory se sídlem Stavbařů 213, Strakonice, abychom podali informace o jejich činnosti. Tato nezisková organizace provádí bezplatná odborně sociální poradenství, za drobnou úplatu poskytuje zapůjčení kompenzačních a rehabilitačních pomůcek. Bližší informace lze získat na tel. čísle 383 321 931 nebo na e-mail:
[email protected]. V měsíci červnu městys zakoupil nový osobní automobil DACIA DUSTER za cenu 351 tis Kč. Tento nový vůz nahradí 16 let starý osobní automobil ŠKODA FELICIA LXI. Na základě usnesení zastupitelstva městyse Čestice ze dne 22.6.2015 je tento automobil nabídnut k prodeji veřejnou vyhláškou. Městys Čestice, Čestice 1, 387 19
IČO 251089
tel. 383396203
Čestice 26.6.2015 Veřejná vyhláška Městys Čestice v souladu s ustanovením § 39, odst. 1) zák. č. 128/2000 Sb. o obcích (obecní zřízení) a po projednání v zastupitelstvu obce dne 22.6.2015 tímto zveřejňuje: záměr prodeje nepotřebného majetku městyse Čestice: Osobní automobil ŠKODA FELICIA LXI, rok výroby 1999, výrobní číslo TMBEFF613X0141286, zelená tmavá metalíza. Automobil je možno prohlédnout po dohodě v pracovní dny na Úřadu městyse Čestice. Zájemci o koupi osobního automobilu posílejte své nabídky do 15.7.2015 v uzavřené obálce s nápisem „Prodej osobního automobilu“ „NEOTVÍRAT“ za Městys Čestice: Milan Žejdl starosta Vyvěšeno dne: Sejmuto dne:
26.6.2015
Dále bych Vás rád pozval v neděli 5.7. 2015 do Nahořan, kde se uskuteční setkání rodáků a přátel Nahořan. O týden později v sobotu 11.7.2015 bude na hřišti v Česticích probíhat další ročník nohejbalového turnaje „PAŘMEN CUP“ a po té ve večerních hodinách bude na nádvoří zámku koncert skupiny ARGEMA. Lístky je možno zakoupit v předprodeji v kadeřnictví paní Peleškové. Ve středu 8. července Hudební divadlo Hnedle vedle předvede od 19 hodin v sále Lidového domu v Česticích, zábavný pořad nejznámějších hitů 60. až 80. let. Zazní Pramínek vlasů, Tereza, Motýl, Život je jen náhoda, Tam za vodou v rákosí… Na závěr mě dovolte abych Vám všem popřál hezké dovolené a dětem krásně prožité letní prázdniny. Za městys Čestice Milan Žejdl, starosta
Harcujem se bez prodlení pro nové čestické ČTENÍ Harcujeme z Harcova na Kolo při život dobrovolně a moc rádi – Nová kola Specialized od Nadace České spořitelny pro klienty Domov Harcov Jsem asi jeden z mála, kdo s klienty závody Kolo pro život jezdí od prvního závodu, prvního ročníku na vimperském Vodníku. Dříve jsem akce navštěvoval s klienty léčícími se z drogové závislosti, v posledních dvou letech s klienty mentálně postiženými Liberec – Harcov, kde pracuji jako asistent. Tradice učit klienty využívat aktivně volný čas na kole mi připadá dodnes úžasná, trvá již šestnáct let a jsem rád, že jsem si ji prosadil. „Moji klienti, kteří přijali volbu léčit se ve volných chvílích jízdou na biku, nikdy nelitovali. Neměli dobrá kola, spíš staré kostitřasy, ale statečně jezdili bez valné možnosti zlepšit své umístění a akce KPŽ si užívali. Tento fakt nás terapeuty z Harcova dlouhodobě trápil, ale nebylo v našich silách a finančních možnostech pořídit modernější stroje. Proto jsme letos v červnu s velikou pokorou přijali sponzorský dar od Nadace České spořitelny v podobě nových kol Specialized, na kterých jsme jeli premiérový závod právě „doma“ v Liberci. Vlastně úplně poprvé jsme jeli tréninkově docela dlouhý, téměř stokilometrový výlet po cyklostezkách českým, německým a polským pohraničím. To bylo týden před Libercem a pak už sobotní liberecký závod ve Vesci. Všichni, kdo absolvovali na Ještěd Tour trasu C na 31 km ví, že zrovna tady kratší trasa byla náročná s nebývalým převýšením přes 1000 m, ale harcovští klienti i kola obstáli a ve zdraví a bez škrábanců dorazili do cíle s neskutečnými dojmy z jízdy na nových, lehčích a rychlejších strojích. Obrovský dík patří Nadaci České spořitelny, která nám kola nezištně poskytla. Pro klienty, kteří si kolo oblíbili, je to největší dárek. Vím, o čem mluvím. Pro mě osobně je také kolo ten nejlepší možný způsob jak při mé nevyléčitelné nemoci – RS – mohu vůbec sportovat. Po zjištění diagnózy jsem byl nucen vyměnit starty na lyžařských a atletických maratónech za kolo, ale jsem tomu rád. „Díky“ chci říct dnes už mému kamarádovi Romanu Čermákovi, který mně i mým klientům celá léta zajišťuje bezplatně startovné na všech závodech KPŽ. Také to je pro nás nesmírně důležité, asi tušíte, že klienti podobných institucí zrovna penězi neoplývají. Co říci na závěr? Kolo se pro nás stalo velmi důležitým prostředkem k využití volného času a „nadstavbou“ jsou právě starty na závodech Kolo při život. Je to nejlepší možnost ověřit si své psychické i fyzické síly mezi dalšími „zdravými“ závodníky. Speciální poděkování patří paní Dáše z Nadace České spořitelny, a paní Veronice z marketingu České spořitelny, které nám ke kolům pomohly. S novými koly budeme rádi na startech závodů Kolo pro život a stejně jako generální partner tohoto projektu budeme seriálu věrní. Miroslav Zachariáš Osudy němčických exklientů Už jsem byl přesvědčen, že na uvedené téma již nebudu psát. Čas běží, Němčice – myslím komunita SANANIM již také není na původním místě, ale v Heřmani na Písecku. Osudy němčických exklientů – používám název z titulu článků – již také pomalu zavál čas, ale nemohu si pomoci. Kdykoli někoho potkám, tak se znovu odvíjí příběh z němčické léčebny (někdy i při opakovaném pobytu). A tak opět: červnová neděle, přesunuji se s kolem vlakem z Liberce přes Prahu. Park před hlavním vlakovým nádražím. Hlásí se ke mně povědomá postava. Ing. J.M., doslova a do písmene česká drogová legenda. Titul Ing. získal kdysi dávno na Vysoké škole chemicko-technologické. Studoval zejména proto, aby získal ve vysokoškolských skriptech a knihách návody jak vyrábět drogu. Jeho život byl následně spojen dlouhá léta s užíváním návykových látek, jeho děti skončily v Anglii a rovněž doplatily na užívání drog. Dlouhá léta žije v trafostanici pod jedním pražským mostem přes Vltavu. Drogy poté vyměnil za Subutex (substituční náhrada drogy), nyní ale již řadu měsíců neužívá ani zmíněný Subutex a je „čistý“. Po tak dlouhé době se cítí dobře, ale stejně dobře ví, že vyhráno nemá a nebude mít do konce života. Je to ale obrovská změna v jeho životě. Pobírá přes devět tisíc korun důchod, vyžít prý se dá. Je skromný, takže se uvidí. V každém případě je to až neuvěřitelný životní příběh, který má momentálně dobrý průběh. Miroslav Zachariáš
Všichni jsme si celkem jisti, že čestičtí fotbalisti už příště bez přerušení zaplní zas stránky ČTENÍ. Ohlédnutí za fotbalovou sezónou 2014/2015 Čestický tým před začátkem sezóny odehrál několik přípravných utkání se střídavými výsledky. Absolvoval také třídenní soustředění v Soběšicích, kterého se zúčastnilo 12 hráčů. Po podzimní části jsme měli 15 bodů. První jarní domácí utkání s Katovicemi a Bavorovem jsme sice prohráli, ale další vítězství s družstvem Kladrub a Střelských Hoštic nás zařadilo na 10. místo. Pak se nám přestalo dařit a ve zbývajících devíti utkáních jsme získali pouze 4 body. Naštěstí ani kluby pod námi v tabulce body nezískávaly a tak jsme nakonec skončili na 11. místě s 25 body. Proti loňské sezóně jsme se posunuli o dvě místa vzhůru, ale se stejným počtem bodů. Do soutěže vstoupil také náš mladý žákovský tým. Až na několik málo výjimek jsme se soupeři, kteří byli všichni v průměru o rok a víc starší, nikterak moc nezaostávali. Žáci skončili na předposledním 8. místě. V příštím ročníku to bude určitě lepší. Třetí naše družstvo v okresním přeboru - družstvo 35+ - mělo celou soutěž problémy s docházkou a tak se prvního vítězství dočkalo až v samotném závěru v Katovicích. Kromě těchto třech družstvech hrajících soutěž, začalo s malou kopanou také družstvo předškoláků z MŠ a družstvo z 1. a 2. třídy ZŠ. Jednou za týden se snaží získat na tréninku fotbalové zkušenosti. Pravidelně chodí 5-7 chlapců v obou skupinách. Václav Rada Návštěva u včeliček p. M. Vilánkové Jedno čtvrteční dopoledne jsme se vypravili s dětmi na zahradu k paní Marii Vilánkové v Česticích. Pozvala nás podívat se na včeličky. Pro děti to byl neopakovatelný zážitek. Nejen, že se dozvěděly spoustu zajímavostí ze života včel, ochutnaly med, vyzkoušely si oblečení, které nosí včelař, když jde mezi včely, viděly včelí vosk, rámečky, ale úplně zblízka u úlů přes sklo pozorovaly pohyb včel. Jako zpestření paní Vilánková dětem ukázala paroží z jelena, živé žabičky v bazénu a také dětem zahrála na kravský roh. Moc, moc děkujeme. Za třídu „Krtečků“ Jana Kubešová, Jaroslava Smolová Výlet „Krtečků“ do včelína pana Macha v Krušlově V měsíci červnu jsme se s dětmi vypravili linkovým autobusem do nedalekého Krušlova. Tady jsme si společně prohlédli včelín pana Macha, který je i po jeho smrti velice pěkně restaurován. Průvodce pan Dan Havlík dětem velice pěkně vyprávěl o tom, jak včelín vznikl a k čemu slouží. Ukázal jim starý medomet, spoustu krásných, z lipového dřeva vyřezaných obrázků, oltář, ale také malby na zdech včelína. Všechno tak, jak to namaloval a vyřezal včelař pan Mach, vše opravené a velice krásné. Nechyběla malá svačina a hurá do ohrady na jeleny. Ti se dětem také předvedli v plné kráse. A pak zpět do Čestic opět linkovým autobusem. A jaký by to byl výlet bez opékání buřtů? Společně s rodiči jsme je pekli po návratu na zámku v Česticích. A byl to pro všechny nezapomenutelný zážitek, jak zakončit den. Moc děkujeme rodičům za pomoc a spolupráci během celého školního roku, dětem přejeme krásné prázdniny a rodičům příjemnou dovolenou. Za třídu „Krtečků“ Jana Kubešová, Jaroslava Smolová
O pylu a opylení dává Petr zprávu ČTENÍ. Něco o pylu… po dvou měsících jsme zde s dalším tématem včelích produktů. Přes med, vosk, propolis, mateří kašičku jsme se dostali až k jedu a při rekapitulaci toho, o čem jsem zde ještě nepsal, jsem s hrůzou zjistil, že jsme se vůbec neotřeli o pyl. Pojďme to tedy v tomto čísle napravit. Krom medu se jedná o další velmi cenný včelí produkt. Pyl neboli pylová zrna jsou samčí pohlavní buňky vyšších kvetoucích rostlin vznikající v prašnících, jež po dozrání prasknou a uvolní pylová zrna do okolí. K tomu, aby se pylová zrna dostala na bliznu květu stejného botanického druhu, je pyl rozšiřován větrem, vodou nebo živočichy, z nichž nejvýznamnějším živočichem je právě včela. Pro každou rostlinu je typické, že se její pylová zrna liší od pylu jiných rostlinných druhů a to velikostí, tvarem, barvou a povrchovou strukturou. Protože jsem dostal stranický úkol článek dnes o něco více natáhnout, budu vás v následujícím odstavci nudit složením pylu. Je to ale vhodné čtení pro pochopení komplexnosti jeho nadmíru skvělých výživových, ale i léčivých účinků. Pyl obsahuje prakticky vše, co je potřebné pro život – bílkoviny, volné aminokyseliny (kyselina nikotinová, foliová, pantotenová a prolin), nukleové kyseliny (ribonukleovou a deoxyribonukleovou), organické a esenciální mastné kyseliny (linolovou, linolenovou a archidovou), minerální látky (sodík, draslík, fosfor, vápník, hořčík, železo, chlór, síra, měď, kobalt, křemík a stopy selenu), vitamíny (vitamín A, B – B1, B2 a B6, C), cukry, tuky, enzymy – pylové (pepsin, trypsin, erepsin, amyláza, invertáza, rediktáza, pektináza, kozymáza, kataláza a fosfatáza), vonné a chuťové složky, fytoncidní (působící antibioticky), éterické oleje a vodu. Dále obsahuje tyto další minerální látky – nikl, titan, vadan, chrom, zirkon, berylium, bor, zinek, olovo, stříbro, arzen, cín, helium, stroncium, barium, uran, hliník, mangan a molybden. Krom toho, že převážnou část sušiny tvoří cukry a to hlavně polysacharidy – škrob, callóza; glukózu, fruktózu a sacharózu, jsou v medu obsaženy i steroly. V porovnání s předraženými doporučovanými komplexy vitamínů se jedná o vcelku dobrou surovinu, že? Výživná hodnota jednotlivých druhů pylu je rozličná. Rozhodujícím kritériem je obsah stravitelných bílkovin. Podle prof. dr. Svobody patří mezi nejlepší pyl lískový se 46 % stravitelných bílkovin a mezi nejhorší borovicový, který má pouze 9 % stravitelných bílkovin. Čerstvě sebraný rouskový pyl obsahuje 30 % vlhkosti. Je také jedinou a nezbytnou surovinou pro tvorbu dalšího včelího produktu – mateří kašičky. Pro včelu má pyl jiný význam než pro samotné rostliny, a tím je výživa. Ačkoliv největší a nejdůležitější význam včely v přírodě spočívá v opylování rostlin, pyl je pro samotné včely zdrojem potravy bohaté na bílkoviny, minerály a vitamíny. Uvádí se, že jedno včelstvo je schopné zkonzumovat za rok 20 – 40 kg pylu Včely pyl získávají tak, že opouští úl s menší zásobou zředěného medu v medném váčku. U prvního květu se vznáší nad květem a její tělo se popráší pylem. Obsahem medného váčku pyl navlhčuje a pylovým hřebenem posunuje vzniklou pastovitou hmotu na vnější stranu holeně posledního páru nohou (tzv. pylové košíčky) a pomocí nich to přinese do úlu. Tímto způsobem vznikají pylové rousky. Každá létavka musí navštívit přibližně 100 květů, aby si naplnila pylové košíčky. Zajímavé je, ale to už jsem psal v minulosti, že včela navštěvuje pouze jeden druh rostliny. Je jasné, že pampeliškový pyl lípu neopylí a tedy díky tomu, že je včela jak říkáme „florokonstantní“, zvládne opylit ohromné množství rostlin. Po příletu do úlu uloží létavky rousky pomocí chitinových trnů na 2. páru nohou do buňky a úlové včely pyl v buňce udusají hlavičkami. Ve chvíli, kdy včely naplní buňku ze 2/3, zalijí ji medem a v buňce proběhnou anaerobní konzervační procesy za vzniku organických kyselin, které s oxidem uhličitým zajistí dlouhou trvanlivost pylu až na jeden rok. Výše zmíněnými procesy se z květového pylu v podobě rousky stává pyl plástový, který tvoří základní výživu včelího plodu, je tmavší barvy, pastovité konzistence, příjemné vůně a nakyslé chuti. S tímto produktem se také můžete setkat pod názvem „perga“. Jedná se vlastně o fermentovaný pyl.
Chcete-li se léčit pylem nebojte se, žádný strach. A jak ho tedy užívat? Jako ČTENÍ – po kapkách. Včelaři ho výstižně pojmenovali včelí chléb, nebo včelí koláčky, protože během roku je základní potravinou včelích larviček. Co je ale velmi důležité, je tento typ pylové výživy pro člověka o hodně vhodnější, než pojídat pouze pylové rousky. Proč? Pylová zrna mají velmi tlustý obal a i trávicí trakt člověka má velké problémy tento obal rozložit tak, abychom si na všechny výše zmiňované vitamíny, minerály a další látky „sáhli“ – tedy abychom je mohli vstřebat do těla. Přesně to za nás ale dělají včely, které takto upraví rouskový pyl na pyl plástový. Nejenže pyl zakonzervují (popsáno výše), ale díky fermentaci se naruší obal pylových zrn a ta jsou pak pro člověka lépe stravitelná. Pokud je mi známo, v okolí je schopný dodat plástový pyl přítel Havlíček z Čestic. Pokud by se Vám plástový pyl nepodařilo sehnat, je potom vhodné rouskový pyl smíchat se zředěným medem a tuto směs spolknout. Většina pylových zrn by pak měla být stravitelná. A nyní k vlastním léčivým účinkům pylu. Pro terapeutické účinky můžeme pylové rousky i plástový pyl užívat v čerstvém nebo sušeném stavu. Můžeme ho smíchat s medem, marmeládou, tvarohem, rozpustit v mléku nebo ovocných šťávách. Pyl působí při zánětech horních cest dýchacích, nachlazení, má antimikrobiální účinky, užívá se při arterioskleróze, zvyšuje tvorbu hemoglobinu, působí na chudokrevnost, ovlivňuje mírnou formu vysokého krevního tlaku, působí při hyperplazii prostaty, zánětech močových cest, podporuje plodnost, ovlivňuje potenci, léčí ekzémy a vyrážky, zlepšuje zrak, působí pozitivně při onemocnění nervů, endokrinních chorobách, při rekonvalescenci po mozkové příhodě, při chorobách žaludku, dvanáctníku, jaterních potížích a chorobách, upravuje činnost střev, ovlivňuje chronické zácpy a chronické průjmy. Pyl můžeme užívat i při únavě a vyčerpanosti, nechutenství, depresi, ovlivňuje psychiku, doplňuje energii, obnovuje tkáně, zmírňuje bolesti hlavy. Pyl velmi příznivě působí na regeneraci vlasů. Důležitá je přítomnost cystinu, kterého je ve vlasech asi 1 %. Je ověřeno, že cystin podporuje ovlasení a zastavuje vypadávání vlasů. Výtažky z pylu se mohou také přidávat do kosmetických masek na pleť. Zajímavostí je, že pyl jako doplněk výživy zvířat vykazuje přírůstek váhy u selat, telat a drůbežích brojlerů. Přidává se do diet při laboratorním chovu hmyzu. Pyl lze využít také při léčbě senné rýmy, kdy zmírňuje její projevy. Tato léčba spočívá v desenzibilizaci, kdy je jako prevence užíván květový med obsahující pylová zrna vyvolávající alergii. Již v zimním období by se měla užívat 1 lžička květového medu denně a později můžeme dávku zvýšit až na 1 lžíci denně. Poměr medu a pylu by měl být 9:1 a med by měl pocházet z pacientova okolí, protože obsahuje ty alergeny způsobující sennou rýmu. Pyl není vhodné užívat, pokud trpíme alergií na pyl. Také se nedoporučuje konzumace při onemocnění ledvin, kde je snaha snížit množství bílkovin, dále v těhotenství nebo při zhoubných i nezhoubných nádorových onemocněních. Pokud se tedy opravdu začnete o včelí pyl zajímat a nevěděli byste, jak ho případně dávkovat, zde jsou popsány rady jak na to. Denní dávka pylu je 20 g sušených rousek pro dospělou osobu – tedy 1 polévková lžíce. Pokud byste chtěli začít s pylovou výživou již pro děti, držte se tohoto doporučení. Dětem do 3 let nepodáváme, pro děti 3 – 5 let je to 10 g, 6 – 12 let je dávka 15 g a pro adolescenty a dospělé je 20 g. Doba užívání je 1 měsíc a optimální je cykly opakovat několikrát do roka, hlavně na začátku každého ročního období. Dohromady už dávají včelí produkty docela dobrou lékárničku, že? Jen je škoda, že díky nestálosti jednotlivých produktů nemohou být tyto zařazeny na seznamy schválených léčiv a hrazeny např. pojišťovnami. Inu zdravotnická lobby také něco stojí a je třeba ji z něčeho financovat. Prodej komerčních léčiv je k tomuto účelu uzpůsoben dokonale. Petr Vlažný
Brácha ČTENÍ – Časopejsek – jeden výtisk jenom a dost? Jestli bude pokračovat, pan Křešnička by měl radost. Vážení čtenáři Čtení pro lidi, poslední dvouměsíčník Kulturního spolku v Česticích byl z velké části věnován 50. výročí otevření Základní školy v Česticích. Velké díky patří paní Ing. Janě Vlažné, Kulturnímu spolku v Česticích, panu Ing. Zdeňkovi Pilnému a firmě ALVA Strakonice, spol. s r.o., bez nichž bychom nemohli shlédnout barevné provedení tohoto dvouměsíčníku a mimořádné vydání Časopejska. V sobotu 16. 5. 2015 jsme se probudili do slunečného rána. Vzhledem k předchozímu deštivému počasí jsem měla opravdu velkou radost, neboť mohl celý kulturní program probíhat ve venkovních prostorech. Slavnostního zahájení oslav se ujal starosta Městyse Čestice Milan Žejdl, přivítal všechny přítomné a připomenul historii čestického školství. Při této příležitosti poděkoval panu Josefu Čekalovi, bývalému řediteli školy, za jeho velký podíl, že vůbec tato škola byla postavena. Slavnostního programu se zúčastnili i pozvaní starostové a starostky spádových obcí, vzácní hosté (Ing. Josef Kalbáč – bývalý senátor a poradce prezidenta republiky, Ing. Václav Valhoda – krajský zastupitel a starosta města Volyně, Ing. Petr Vastl – starosta Němčic, Jiřina Vávrová – starostka Drážova, Václav Lukáš – starosta Nihošovic), zastupitelé Městyse Čestice, bývalí a současní pracovníci školy, rodiče a žáci naší školy. Pan Lukáš poděkoval za spolupráci při obecních akcích, kde vystoupení našich kulturních kroužků nesmí chybět a předal květiny vedoucím kroužků – paní učitelce Ireně Hartlové a Mileně Maňhalové. Oslavit 50. výročí s námi přijeli učitelé a žáci Základní umělecké školy Volyně pod vedením ředitelky paní Kateřiny Srnkové, v country taneční skupině Osm a půl opice jsme mohli poznat naše bývalé žačky – Veroniku Novákovou (dnes již Kaskounovou) a Barboru Novákovou a zazpívat jsme si ještě mohli s Mladou dudáckou muzikou ze Strakonic pod vedením Patrika Řediny. Po celý den byla v respiriu školy připravena výstava o historii školy s dobovými fotografiemi, výstava výtvarných a keramických prací žáků školy. Velký zájem příchozí projevili o kroniky školy, do kterých se rádi začetli a prohlíželi si krasopisné zápisy. Přírodní zahradu mohli návštěvníci projít a ochutnat připravené občerstvení podávané žáky naší školy. Odpolední program pokračoval ve 14 hodin na sále Lidového domu v Česticích Akademií školy. Zaplněný sál viděl naše malé i velké country tanečníky, poslechl si písně sborových kroužků – Sforzato a Fortissimo, malý orchestr 6. ročníku, básně našich nejlepších recitátorek. Velký aplaus měl orchestr SHŠ Radešov pod vedením Jana Hartla ml. i divadelní představení Dětského divadelního souboru Kulturního spolku v Česticích pod vedením Martina Levého a Jana Zábranského, který předvedl pohádku Jaroslava Koloděje „Jak se peklo zadlužilo a co z toho všechno bylo“. Slavnostní odpoledne pokračovalo setkáním bývalých a současných pracovníků školy, kteří zavzpomínali na společné chvíle strávené ve škole. Velké poděkování patřilo všem pracovníkům školy, kteří se podíleli na přípravě a průběhu slavnostního dne. Začátkem června se naše škola zapojila do celorepublikové akce Víkendu otevřených zahrad. V sobotu 13. 6. 2015 se brány naší Přírodní zahrady otevřely všem příchozím. Komentovanou prohlídkou školní zahrady přítomné provázela paní učitelka Marie Linhartová. O kulturní program se postarala paní učitelka Milena Maňhalová se svými Černoušky a jinými country tanci, dále vystupovaly děti ze sborových kroužků pod vedením paní učitelky Ireny Hartlové a na závěr zahrál orchestr SHŠ Radešov. V nabídce návštěvníci s dětmi mohli využít sportovní aktivity, ochutnat drobné občerstvení a bylinkové nápoje, naučit se pletení z pedigu, popřípadě odejít se sazenicemi květin či čerstvých bylin. Poslední školní den byl pro naše žáky v pátek 26. 6. 2015. Slavnostním nástupem a předáním vysvědčení žákům devátého ročníku, shlédnutím videa a tradičním špalírem pro deváťáky jsme ukončili školní rok 2014/2015. Hurá prázdniny!!!!
Oba naše školní sbory pěly u čestické školy při výročí otevření. Psáno je o tom i v ČTENÍ. Už nyní mám pro žáky a rodiče dobrou zprávu. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy naší škole schválilo žádost výzvy č. 56 OP VK na projekty pro mimopražské školy. Na podzim plánujeme zahraniční výjezdy pro naše žáky s výukou jazyka v anglicky i německy mluvících zemích, zdokonalovat se budou i učitelé na zahraničních výjezdech s výukou cizího jazyka a podpořena byla i čtenářská gramotnost s nákupem 300 ks knih pro mimočítankové četby. Závěrem bych se rozloučila větou, kterou si naši deváťáci zapsali do své ročenky: Spolužáci se rozcházejí, ale kamarádi zůstávají na celý život!!!! Přeji všem čtenářům pěkné léto.
Školní rok 2014/ 2015 s pěveckými sbory ZŠ Čestice Pěvecké sbory Sforzato (Sf) a Fortissimo (Ff) se ve školním roce 2014/2015 rozrostly o mnoho nových členů především z 1. a 2. třídy. V pěveckém sboru Fortissimo zpívá 14 žákyň ze 4. až 9. třídy a mladší sbor Sforzato navštěvuje 30 dětí. Během školního roku jsme několikrát účinkovali zejména na akcích školy, jako je „Čestický brambor“, vánoční besídka a také letošní 50. výročí otevření školy v Česticích. Na podzim jsme si společně zanotovali na „Podzimním zpívání“ ve Volyni s několika dalšími dětskými sbory z nedalekého okolí. V prosinci jsme přinášeli vánoční atmosféru na seniorská posezení v Česticích, Nihošovicích a Dřešínku. První adventní neděli jsme spoluúčinkovali se Soukromou hudební školou z Radešova v kostele Sv. Antonína v Nihošovicích a nechyběli jsme ani na „Adventním odpoledni“ na zámku v Česticích. 16. 5. 2015 jsme vystoupili na výročí čestické školy, zazněly písně a jedna operka – Budulínek z dílny našich nejoblíbenějších autorů J. Uhlíře a Z. Svěráka a samozřejmě i jiné oblíbené písně, kánony a zajímavé duety. Velkou ctí nám bylo spoluúčinkování na 25. výročí „Stonožky“, kam naše sbory pozvala ZŠ Dukelská ve Strakonicích. Koncert se konal 21. 5. 2015 v letním kině ve Strakonicích za účasti pěveckých sborů ze základních škol ze Strakonic i okolí a gymnázia ze Strakonic. Celý den trochu poprchávalo a byla zima, ale až na úplný závěr, po zaznění Stonožkové hymny se spustil opravdový liják - magický závěr, jakoby počasí čekalo, až všichni dokončíme svá pěvecká vystoupení. Starší děvčata se šla pak odměnit do pizzerie a mladší sbor navštívil nejprve výtvarnou výstavu ZUŠ ve Strakonicích a pak jsme se příjemně ohřáli v cukrárně. Sladká tečka nakonec nám zvedla náladu i chuť na další koncertování. Dětem děkuji hlavně za účast a také za malé finanční příspěvky, zakoupením keramického výrobku, neboť hnutí „Na vlastních nohou“ je uznáváno jako zcela dobrovolná humanitární a mírová organizace, v níž děti pomáhají jiným dětem. Bylo založeno roku 1990 Češkou žijící v Norsku paní Bělou Jensen, která se koncertu za doprovodu předních patronů tohoto hnutí také zúčastnila. V hnutí pracují dnes tisíce dětí a stovky učitelů v českých školách. I na Slovensku, v Norsku, Polsku, a v Kanadě zapustilo své kořeny. Děti malují vánoční přání, získávají finanční prostředky organizováním Stonožkových týdnů, pořádají sbírky na pomoc nemocným a postiženým dětem v Česku i v jiných zemích světa. Stonožkové hnutí má své patrony mezi významnými světovými i českými osobnostmi. V jeho činnosti mu velmi pomáhají Generální štáb AČR, Ministerstvo obrany a velitelé a vojáci mírových sborů AČR. Pátek 22. 5 patřil naší oblíbené ,,Bambiriádě“ v Českých Budějovicích, konané letos pod názvem „Bamboška“, kde jsem společně zazpívali a zatančili s country kroužky. Celý den jsme si báječně zasoutěžili, svezli na lodích a raftech, zahráli zajímavé hry a přivezli spoustu zajímavých cen. V sobotu 13. června jsme si zazpívali na velmi krásné akci „Dnu otevřevných zahrad“ ve škole. Sluníčko už velmi pěkně hřálo a přímo zvalo k prohlídce naší překrásné školní zahrady. Vystoupení pěveckých sborů zakončíme až o prázdninách. 5. 7. 2015 na setkání rodáků v Nihošovicích. Tentokrát nás vystoupí jen hrstka, která zrovna neodjela na dovolenou či tábor, ale určitě budeme zpívat s radostí a odhodláním o nejlepší výkon, tak, jak to děláme celý rok, protože nás zpívání baví. Všem dětem velmi děkuji za radostné zpívání a pěkné účinkování na mnoha akcích. S přáním krásného léta, plného slunce a pohody se loučí Mgr. Irena Hartlová.
U Waterloo Napoleon – utrpěl tam porážku. V ČTENÍ o tom najdete jen půlstránkovou odrážku. Němčická kola žijí dál Zátěžové akce s němčickými klienty v průběhu jejich léčby na blízké Šumavě, ale i v Krušných horách a Jeseníkách, pro skupinku „zdatných“ i start a účast na závodech Kolo pro život již od prvního závodu prvního ročníku ve Vimperku na Vodníku. Již je šestnáctý ročník KPŽ a pokračuji dál. Se současnými klienty libereckého Domova Harcov, ale i s jedním němčickým exklientem J.V. a na start se chystá po letech i druhý exklient Němčic M.S. Pokračování článku chci ale směřovat trochu jinam, souvisí to s názvem článku a sice do současných Němčic, rovněž ke kolu, ale i k vrcholným reprezentačním výkonům. K tomu mě přimělo sledování závodu juniorů na květnovém Světovém poháru horských kol v Novém Městě na Moravě. Na startu vnuk bývalého němčického starosty Jana Vastla, Honza junior. Český reprezentant v horských kolech, přezdívaný též „Minikulhavý“, jaká to pocta – přirovnání k olympijskému vítězi na OH v Londýně Janu Kulhavému. „Mladý Vastl“, student vimperského gymnázia, má ve svém věku již značné úspěchy, např. v Norsku, ale i na jiných závodech světových horských kol. Svěťák v Novém Městě mu úplně nevyšel, chtěl vyhrát, jak jinak. Ale nevadí. Někdy se k technickým problémům, formě a štěstí přidá i smůla. Právě ta se dostavila. Vždyť je mu teprve devatenáct a jeho kategorie je do dvaceti tří let. Času na úspěch je ještě dost a dost. I prohry někdy posilují, to je známá věc. Nové Město na Moravě a Vysočina připomíná tak trochu svým rázem krajiny němčický kraj pod Šumavou – Podlesí. I spojení s Českou spořitelnou – podporuje můj „Zachy Bike Team“ i mladého Vastla, i když u něj je na obzoru licence v zahraniční cyklostáji – určitě možnost dalšího výkonnostního posunu. Na závěr jen: Kola z Němčic stále žijí – na vrcholné reprezentační úrovni díky Vastlům, i na úrovni výkonnostní a rekreační. Dle mého názoru je to skvělé! Miroslav Zachariáš 200 let od bitvy u Waterloo Bitva u Waterloo se odehrála v odpoledních a podvečerních hodinách neděle 18. června 1815 asi 20 km jižně od belgické metropole Bruselu. Francouzská armáda císaře Napoleona I. zde utrpěla drtivou porážku od části vojsk VII. koalice evropských panovníků, reprezentované sbory anglo-batavské armády polního maršála vévody z Wellingtonu a pruským vojskem pod velením polního maršála Blüchera. Pro francouzského panovníka se bitva stala jedním z jeho posledních vystoupení v roli vojevůdce, stratéga a hlavy státu, pro Evropu znamenala ukončení napoleonských válek. Přestože se spojencům podařilo dosáhnout generálního vítězství, průběh tažení hrál spíš v jejich neprospěch. 16. května utrpěli porážky v bitvách u Ligny a Quartre-Bras a byli nuceni se odděleně stahovat k belgické metropoli. Britský maršál však druhého dne ústup zastavil a zaujal výhodné postavení na svahu v krajině kolem Waterloo, kde přes noc vyčkal na útok nepřítele. Po promarněném dopoledni pak Napoleon podnikl opakované útoky na střed jeho pozic, avšak francouzští vojáci byli za oboustranně vysokých ztrát pravidelně obraceni na ústup. Kolem 16:00 hodin se k Britům začaly připojovat první pruské jednotky, které s přibývajícím množstvím, po necelých čtyřech hodinách tlaku na protivníkovo pravé křídlo, obrátily francouzské vojsko na útěk. I když Napoleon ve svých memoárech přičítal vinu za debakl neschopnosti svých maršálů, byla spíš souhrou desítek selhání jak císaře samotného, tak jeho podřízených, ale stejnou měrou i okolností a schopnostmi jeho protivníků. Vzhledem ke své definitivnosti pro Napoleona a jeho sto dní trvající císařství se městečko Waterloo, v jehož blízkosti se bitva odehrála, stalo celosvětovým synonymem pro velkou porážku nebo konečný akt zásadního významu s negativními důsledky či jakékoliv fatální selhání. (převzato z Wikipedie)
Čerti, víly, hastrmani postrašili jednu paní a o dalším překvapení přečtete si dneska v ČTENÍ. Těšíme se na výlet Měsíc květen a červen jsou nejen posledními měsíci školního roku, ale také měsíci plných školních výletů. Také naše třída „Krtečků“ se na takové výlety vypravila. A nebylo jich málo. Ten první a největší začal koncem měsíce května nejprve návštěvou Muzea exotiky v Protivíně. Tady si děti prohlédly exotický svět hmyzu, svět pod mořskou hladinou a svět hor, savan, pouští a pobřeží řek a jezer. Viděly také něco málo z historie železnictví v Protivíně. Moc se nám to líbilo. A co by to bylo za pořádný výlet bez pohádky? A protože i my je máme s dětmi rádi, pokračovali jsme společně autobusem k nedalekému Tálinskému rybníku, kde si dali uprostřed malebné vesničky Selibov nedaleko Protivína dostaveníčko čerti, hastrmani, víly, skřítci a další pohádková havěť. Když jsme je chtěli ale spatřit na vlastní oči, museli jsme sebrat odvahu a vstoupit do tajemné Pohádkové kovárny. Tady nás přivítala pohádková víla a skřítek, kteří nás společně provázeli celou kovárnou. A nebylo toho málo. Nejdříve si děti v kreativní dílně namalovaly podle své fantazie dárek v podobě sádrového odlitku – kytičky, zajíčka, domečku apod. Poté jsme si společně prohlédli nové obyvatele kovárny – dva malé oslíky. Ten největší zážitek ale děti teprve čekal. Protože pohádková kovárna je plná nezbedných čertíků, kteří si pro každého návštěvníka připraví nejedno překvapení, jinak to nebylo ani u nás. Nejdříve děti s pomocí pohádkové víly plnily na pěti stanovištích pohádkové čertovské stezky jednoduchý úkol. Na konci pak na děti čekal čertovský poklad v podobě malých plyšových medvídků, pohledů a bonbonů. A teď hurá na čertovskou svatbu. Oblékli jsme se jako princezny a rytíři. Cesta byla plná nástrah v podobě ježibaby a tajemného lesa. Ale zvládli jsme to a svatba mohla začít. Děti se fotily s čerty, mohly si vyzkoušet, jak se sedí na pekelném královském trůnu a od skřítka se dozvěděly, co všechno čerti v pekle provádějí. A hurá zpátky. Venku na nás čekala naučná stezka čápa Ferdinanda, na které děti plnily úkoly a sbíraly pohádková razítka. Čas rychle utíkal a nám nezbylo, než se pomalu vrátit zpět do naší školky. Už ale víme, že se do kovárny určitě vrátíme, protože nejenom pro děti, ale i pro nás dospělé, to bylo moc pěkně strávené dopoledne plné nezapomenutelných zážitků. Za třídu „Krtečků“ Jana Kubešová, Jaroslava Smolová
Těším se na konec prázdnin – ČTENÍ je tou příčinou. Zjistil jsem z něj, že na zámku bude bublinová šou.
BUBLINOVÁ „ŠOU“ A DĚTSKÁ DISKOTÉKA Sobota 29.8.2015 nádvoří zámku ČESTICE od 14.00 hodin Jedná se o 2 hodinový program pro děti a rodiče. Součástí programu je dětská diskotéka. Během této doby probíhá produkce písní s dětskou tématikou. Děti tancují a cvičí za aktivní účasti DJ. Zároveň budou probíhat různé soutěže, za které děti dostanou drobné odměny. Navíc na závěr akce budou nejlepší tanečníci odměněni taktéž drobnými dárky.
Malování na obličej -
Zdravotně nezávadnými barvami, děti mohou malovat na obličej rodičů. Nejlepší kresby budou opět odměněny drobnými dárky.
Mini BUBLINOVÁ „ŠOU“ K dispozici bude výrobník bublin, který neustále chrlí desítky bublin.Toto bude doplněno ukázkou „výroby“ až 4metrových obrovských bublin. Poté budou mít možnost toto vyzkoušet i děti za pomoci DJ. Navíc pro děti bude k dispozici na zapůjčení několik pomůcek k výrobě vlastních bublin. Reference zde : http./www.zivahuba.cz/dj-vesela-huba nebo na facebooku DJ Veselá Huba.
Na tuto akci Vás srdečně zvou členky ČSŽ Čestice Setkání rodáků a přátel Nahořan v neděli 5. července 2015
Předškoláci dostali šerpu, knížku, ČTENÍ, protože už od září život se jim změní. Slavnostní rozloučení s předškoláky z MŠ Čestice 2014/2015 Školní rok utekl jako voda a už je tady loučení s předškoláky. Také letos slavnostní. V úterý 16. 6. 2015 v 16.15 hod. byl sraz rodičů a dětí v parku místního zámku. Po přivítání všech přítomných mohl začít slavnostní program. Nejprve dostaly slovo děti. Letos sehrály operku od J. Uhlíře a Z. Svěráka „Červená Karkulka“. V převlecích, za doprovodu zhudebněné pohádky ztvárnily postavy z této známé pohádky. Vlk sice Karkulku „pozřel“, ale myslivec jí vysvobodil, požádal Karkulku o ruku a vše nakonec dobře dopadlo. Pohybově ztvárněná pohádka za doprovodu zpěvu dětí se obecenstvu moc líbila. Paní učitelky ze základní školy si dokonce vyžádaly její opakování pro děti z prvního stupně. Reprízu Červené Karkulky děti sehrají ve středu na zahradě mateřské školy. Poté pan starosta Milan Žejdl popřál dětem do další životní etapy, vstupu do ZŠ, hodně štěstí, ať se jim daří a dělají rodičům jen samou radost. A nyní již mohlo začít slavnostní stužkování dětí. Budoucí prvňáčci dostali šerpu s nápisem „Školáček 2015“ a od paní učitelky Marcely Ouředníkové, která bude děti učit v 1. třídě, dárek v podobě knihy. Tak ať se jim daří!!! Ještě nezbytné focení budoucích prvňáků a jejich učitelek. Slavnostní program byl sice u konce, ale ještě se nekončilo. Odpolední setkání rodičů a dětí se proměnilo v „zahradní párty“ na zahradě mateřské školy. Podávala se káva, sladké i slané dobroty, které napekli rodiče, opékaly se buřty a povídalo se o všem možném. A čas běžel. Každý čekal na překvapení dne, které jsme, jak doufáme, utajily. Pozdě odpoledne přišli dva neznámí pánové, kteří si nejprve také dali kávu a po chvíli zmizeli, aby se opět objevili s bubny. Velkými, středními i docela malými bubínky. Vše rozestavěli v zahradním altánu. Děti se posadily k bubnům. Nejprve si bubnovaly jen tak, jak chtěly. Ale pak se bubeníci proměnili v dirigenty. A teď to teprve byla správná bubenická kapela. Zvuky bubnů se rozléhaly po celé vsi. Také rodiče si zabubnovali a věřte, že si to zkusil skoro každý! Teprve pozdě odpoledne zvuky bubnů utichly. Ale to nebylo všechno! Když se začalo šeřit, čekalo na děti ještě jedeno překvapení. Lampiony štěstí. Se zapalováním samozřejmě pomáhali rodiče. Každý si mohl něco přát, ale je to tajné, jinak se nic nesplní! Za pokřiku a jásotu vítr odnášel lampionky do neznáma. Kam asi doletí? A jestlipak se mi vyplní mé přání? Všechny oči sledovaly let lampionů až do úplného zmizení. Jen pozvolna se rodiče a děti začali rozcházet. A poslední se s námi rozloučili v době, když už jsou většinou děti doma ve svých postýlkách. Ale pro jednou, zvláště při takové příležitosti, se snad nic nestane! Věřím, že si všichni sváteční i zábavné odpoledne užili a že si snad někdy vzpomenou na léta strávená v naší mateřské škole. Tak snad někdy, třeba při jiné příležitosti, na viděnou. Za mateřskou školu přeji dětem šťastný vstup do základní školy a 1. září ať vykročí tou správnou nohou.
Rákosníček povídal všem o kolizi s Velkým vozem. My jsme mu zas vyprávěli, že ČTENÍ jsme s sebou měli. Děkuji panu starostovi za slavnostní zakončení školního roku a finanční jištění dárku v podobě knihy, paní ředitelce ZŠ za finanční zajištění šerp pro děti. Dále děkuji rodičům za zapůjčení některých kostýmů, darování látek na stromy, vlka a holoubky, za sladké i slané dobroty na zahradní párty, za pomoc při přípravě kávy, roznášení tácků s občerstvením a všeho, co bylo potřeba. Velmi nás potěšil dort v podobě Kroniky Ježků, tak se totiž letos třída předškoláků jmenovala a poděkování za práci učitelek od rodiny Boudových, ke kterému se přidaly též ostatní rodiče. Děkujeme a vážíme si toho. Také my děkujeme rodičům za přízeň během celého školního roku a drobné sponzorské dary. Přeji dětem krásné letní prázdniny plné nových zážitků, dobrodružství, výletů a rodičům pěknou dovolenou. Užijte si léto! Za MŠ Čestice Bc. Švehlová M. Školní výlet předškoláků z MŠ Čestice 2015 Letošní školní rok jsme se rozhodli pro celodenní školní výlet. Protože děti mají rády pohyb a jsou zvídavé, vydali jsme se tímto směrem. Naším cílem bylo Hřiště bez Bot a Planetárium v Českých Budějovicích. V průběhu dopoledne, s pauzou na svačinu, si děti užívaly průlezky, skluzavky, lezecké stěny, šplhání na tyči, stavby z velkých kostek a hry s barevnými míčky. Během celého pobytu v tomto komplexu bylo pití zdarma. Poté nás autobus převezl k Planetáriu, kde jsme si v přilehlém parku udělali odpočinkovou hodinku. Po dojedení svačin a všeho dobrého jsme šli přes můstek ke Hvězdárně. Prostřednictvím pohádky „Jak Rákosníček předjížděl Velký vůz a co z toho bylo“ byly děti seznámeny s nejznámějšími hvězdami na obloze. Poté se začalo stmívat a už jsme viděli opravdické hvězdy. Představování hvězd na obloze bylo přizpůsobeno věku dětí a některé toho o nich již mnoho věděly. Po „rozednění“ oblohy byl program u konce. Rozloučili jsme se s Rákosníčkem a obohaceni o nové vědění jsme razili k autobusu. Za zpěvu písničky „Sláva, nazdar výletu, nezmokli jsme, už jsme tu“ jsme se vrátili v odpoledních hodinách k mateřské škole, kde už na děti čekali jejich rodiče. Věříme, že si děti výlet užily! Za MŠ Čestice Bc. Švehlová M.
Být rybářem se mi líbí. ČTENÍ chytím místo ryby. Šperky Josef Křešnička Tichounká stará paní sedí před chalupou na lavičce, je drobounká, bílá, samá vráska a ve svých osmdesáti osmi vypadá vskutku na 88. Její pohled už je zadívaná jinam. Ona hledíc nehledí na topoly, jak jdou kolem cesty k zamženému lesu. Sláva listí už z nich opadala. Leží v trávě a ta na tom není také dvakrát dobře. Připláclá mokrem prožloutává každoročním smutečkem. Trochu je mlhavo, ale stará paní na to kašle. Klidně sedí dál. „- jako by vyhlížela toho svýho,“ řekla jedna švarná šedesátka a hned šeptem prozradila jméno. Paměťmi ho uchovala: chromý dědek v starodávné čapce s kožešinou, mrtvý dobrých pětadvacet let… „Měla s nim poměr, dávno vdaná ženská, to jí muselo bejt, počkejme, takovejch už třiačtyřicet. Já sem byla holka. Chodil za ní domů, šiklo se jim, že byl listonošem. Tak semilovali, ale na podlaze, na postele bylo z cesty vidět. Jenže já sem stála u samého vokna. Dal jí náušnice, začala je nosit až když ovdověla, malý pomněnečky, maškara. Doteďka je nosí, všímněte si v létě, až bude zas nekda bez šátku.“ Potom šedesátka odprejskla. Topolovou cestou vracela se do vsi pestrá tlupa dětí. Jedno přistoupilo k nevěrnici a se smíchem jí kolem krku zavěsilo náhrdelník z jeřabinek. Neslyšel jsem, co si povídají, ale ona se pak odšourala domů. Člověk by si málem pomyslel, že šla rovnou do sednice před zrcadlo, sundat šátek, jenom tak se mrknout, jestli se to hodí, jestli se tak moc netluče, jeřabinky s poměnkami…. Naši žáci úspěšně ukončili zkouškami rybářský kroužek a získali rybářský lístek. Od počátku dubna probíhal v naší základní škole ve spolupráci s Českým rybářským svazem ve Volyni rybářský kroužek, kde naši žáci získávali pod vedením p. učitele Romana Heimlicha vědomosti o různých způsobech a technikách chytání, znalosti jednotlivých druhů ryb vyskytujících se v našich rybnících a řekách, živočichů a vodních rostlin. Kroužku se zúčastnili ze třetí třídy Matěj Čajan, ze čtvrté třídy Matěj Novák, Martin Franta a Ladislav Vrzal, z páté třídy Monika Švecová a David Vastl, z šesté třídy Martin Krtek a Lukas Krejčí a z osmé třídy Martin Mls. Kroužek byl zakončen 13. června závěrečným přezkoušením před zkušební komisí ČRS ve Volyni a všichni naši žáci uspěli a získali osvědčení pro získání rybářského lístku a povolenky pro lov ryb. Současně se stali členy rybářského svazu. Petrův zdar. Roman Heimlich
S kulturou to v Česticích v létě špatné není. Kino, koncert divadlo a taky nové ČTENÍ. BAMBOŠKA 22.5.2015 Letos jsme se opět vypravili do ČB na Bambošku (dříve Bambiriáda). Ráno nám počasí úplně nepřálo, ale během dne se vyjasnilo a oteplilo. Protože bylo počasí nestálé bylo tam méně dětí a my jsme obešli všechna stanoviště bez dlouhého čekání. Na pódiu se předvedly country tanečky a náš sbor. Mladší tanečky nám předvedly tanec „Mrazíka“ a „Deset malých černoušků“, starší tanečky „Tanec s lasem“. Sbory máme také mladší Sforzato a starší Fortissimo. Předvedly nám pásmo pěkných písniček. Mně osobně nejvíce zaujaly písničky „Káča našla ptáče“ a „Stromy“. Některá děvčata nám brzy odjela, protože pospíchala do Plzně na muzikál Kočky. Odpoledne jsme se rozdělili na dvě skupiny. Jedna zůstala na Bambošce a druhá šla na plavečák. Celkově byl pátek 22.5. velmi zdařilý den. Nikomu se nic nestalo a všichni sme si to užili. Hra
Zdeněk Janík Říkává se, že hra je přípravou na život. Jen si všimněte kotěte, jak si hraje s nebohou myškou, a už mu to zůstává po celý kočičí život. Není tomu tak ale u každého a vždycky. Co já se jen nahrál jako kluk na vojáky i na vraha, detektiva a soudce, a vyrostl ze mne nakonec docela mírumilovný člověk, žádný zločin jsem nevypátral a nedokážu zabít ani kapra. Hra je v životě všudypřítomná stejně jako láska. Můžeme hrát s kartami, kameny, kostkami nebo figurkami, o peníze, o ženy, o svou čest i o život a na všechno, co se dá, od piana přes pilu po skleničky, i někomu na nervy. Znáte hru na kosa? Vyhraje v ní ten, kdo na druhého vyzraje. A na čtvrtého? Hraje se jako na třetího, ale jeden pauzíruje. Něco jako hrát si na pana Tydlitáta. Pro někoho se může stát hra i životním povoláním. Na prknech, která znamenají svět, v koncertních síních nebo na stadionech, které přinášejí slávu. Někdo končí se hrou svůj život. V Monte Carlu mají pro takové hráče dokonce i zvláštní hřbitov sebevrahů. Ale dost už hraní se slovy. Není divu, že hra a hrát si zabírají v každém pořádném slovníku několik řádek významů i příkladů. Hra však zůstává přes všechna svá úskalí a občasnou námahu stále synonymem radosti, spontánnosti a lehkosti. Nadarmo neříká Komenský svému úsilí o nejpřirozenější nabývání vědomostí a návyků škola hrou. O hře a hrách by se dalo napsat knih pro pořádnou knihovnu až ke stropu. Ale jak říkávala naše babička: když je hra v nejlepším, přestaň. A to platí i pro tohle malé hraní si s hraním a hrou. Kulturní pořady v Česticích a okolí 3.7. 5.7. 8.7.
Kino Léto – „Ať žijí duchové“ na zámeckém nádvoří od cca 21 hodin Setkání rodáků a přátel Nahořan od 13 hodin, večer hraje POHODA „Ta naše písnička česká“ – zábavný pořad plný hitů divadla Semafor nejznámějších písniček 60. – 80 let v sále Lidového domu – Hudební divadlo Hnedle vedle 11.7. „Pařmen Cup“ na hřišti a večerní zábava – hraje ARGEMA na zámeckém nádvoří v Česticích 15.7. „Fraška o Dušanově duši“ – divadelní představení „Divadla Spektákl“ na zámeckém nádvoří od 18,30 S dalšími kulturními akcemi budete seznámeni průběžně formou plakátů
Na výlet jsme s sebou vzali ČTENÍ, spacáky a stany. Blahopřejeme všem, kteří se v měsících červenci a srpnu dožívají významného životního jubilea a přejeme do dalších let hodně zdraví, štěstí a osobní pohody. paní Anna Hadová z Chvalšovic paní Věra Petrášová z Nuzína pan Karel Novák z Hořejšic pan Zdeněk Pavlík z Čestic paní Anna Láchová ze Dřešína pan Mojmír Hindický z Chvalšovic paní Miroslava Krejčová z Čestic pan Václav Sluka z Čestic
75 let 90 let 86 let 84 let 50 let 50 let 60 let 50 let
pan František Hanzlík z Čestic 75 let paní Růžena Ledererová z Dřešína 85 let pan František Taryně z Nahořan 82 let pan Jan Fessl z Čestic 55 let p. Drahomíra Broulimová ze Dřešínka 86 let pan Jaromír Pavlíček z Radešova 70 let pan Pavel Cinko z Čestic 50 let paní Božena Pilná z Čestic 81 let
Výlet IV. třídy po Vltavě do Rožmberku a do Krumlova V pátek 5. 6. 2015 v 6, 45 ráno se sešla skupina dětí a rodičů na vlakovém nádraží. Hned od rána svítilo sluníčko a tak nechybělo nic ke zdárnému výjezdu směr Vyšší Brod. Cesta probíhala hladce, každý ve vlaku si našel činnost, která mu cestu ještě více zpříjemnila, jídlo, pití, karty, zpěv. Ani jsme se nenadáli a stáli jsme u půjčovny raftů, pádel, helem, barelů a vest. Vyzbrojeni vším tím potřebným jsme se jali pokořit Vltavu. Nalodění proběhlo s lehkostí nám vlastní. A byli jsme na vodě. Slunečno, vody dostatek, vítr v zádech a tak nebylo divu, že nám cesta ubíhala příjemně. Po chvíli však bylo nutno doplnit energii, začali jsme hledat hospodu, abychom se mohli najíst. Našli jsme ji! Hurá! Ale né, došlo jim jídlo. Hledali jsme tedy o kousek dál, hurá tady je jídla dost. Bylo takové horko, že se na silnici roztekl asfalt, byli jsme rádi, že jsme na vodě. Vypluli jsme a pluli až do kempu U Fíka. Tam jsme vybalili stany, postavili je a rozdělali oheň. Opekli jsme si vuřty a klobásy. S holkama jsme si udělaly párty a ostatní si povídali a zpívali u ohně, kde na kytaru hrál Magdalénky tatínek, a někteří únavou u ohně usnuli. Postupně jsme se uložili ke spánku. Ráno jsme se sbalili, nalodili a pluli zase blíž ke Krumlovu. Dopluly jsme zase do hospody. A z hospody do kempu Vltavan. Postavili stany a šli na svačinu. Pak jsme pluli do Českého Krumlova, vrátit vše, co jsme si půjčili. A šli pěšky přes Krumlov do kempu. Cestou jsme si koupili zmrzlinu, podívali se na medvědy a samozřejmě chlapi chtěli pivo a my děti jsme měly žízeň a tak jsme navštívili opět hospůdku. V půl deváté večer jsme šli do kempu. Opekli též klobásy, vuřty a s holkama měly další párty. Tentokrát jsme všichni usnuli brzy. Ráno nás čekala cesta domů. Po snídani jsme se sbalili. Někdo šel na nádraží do Krumlova pěšky a my ostatní jsme jeli městskou. V Krumlově byla výluka, tak jsme jeli kus cesty autobusem a kus vlakem do Českých Budějovic. Cestou nám Michal hrál na kytaru. Pak jsme přestoupili na vlak do Strakonic. Tam si nás vyzvedli rodiče a jeli domů. Celý výlet s námi jeli i Matějíčkovo Nováků rodiče a vozili nám stany, připravovali večeře, pití a snídaně. Moc děkujeme. Zapsala Aneta Valentová IV. třída PS: Chtěla bych poděkovat všem co se jen trochu podíleli na této akci pro děti. Hlavně všem rodičům, kteří dětem umožnili tento, ne tak běžný zážitek. Marcela Ouředníková
Když rody Prácheňska chtěl bys znát za ČTENÍ musíš prachy dát. Lev z Rožmitálu Lvové z Rožmitálu byli panským rodem, jehož příjmení vzešlo od hradu a městečka pod Třemšínem. Rodový erb byl rozdělen na kříž. V 1. a ve 4. modrém poli byly zlaté lvice, ve 2. a 3. zlatém poli černá hlava divočáka. Stejná hlava byla v klenotu. Dalimil ve veršované kronice vysvětluje původ znamení kančí hlavy, kterou nosil ve svém znaku starý panský rod Buziců. „V českém vojsku sloužil v ony dny, jinoch smělý, jemuž říkali též Tuří roh. Že za uši kdysi kance chyt, zdobil jeho kančí rypák jeho štít…“ Jetříšek, přesněji Dětříšek je pokládán za předka rodu Buziců. Padl v roce 1110 v bitvě u Trotivy, v době, v níž nejsou v Čechách erbovní figury doloženy. Jiná rodová linie Buziců počíná Jaroslavem (1193), od kterého vzešli Lvové z Rožmitálu, páni z Třemšína, páni z Březnice. Rod z Rožmitálu v letech 1196-1211 patřil k zemským pánům a později držel březnické, rožmitálské a čížovské panství. Synové Jaroslava byli Heřman a Jaroslav, kteří nebyli tak významní, jako třetí bratr Budislav z Březnice (1224-1240), který byl radou krále Václava I. Budislav měl syna Oldřicha, který se roku 1257 s jinými devět dní bránil v Mühldorfu. V polovině 14. století žili bratří Sezema a Oldřich. Sezema daroval roku 1347 polovinu Rožmitálu Pražskému arcibiskupství. Za to přijal pro sebe s manželkou Škonkou Pocedělice. Po Oldřichovi následoval syn Zdeněk (1367-1388), který byl dědicem pánů ze Strakonic. Zemřel i s manželkou před rokem 1398. Po něm dostal Blatnou druhý syn Jan. V letech 1400-1415 se připomíná Vilém z Rožmitálu, vyšehradský kanovník, v letech 1408-1414 farář v Bubovicích. Jan z Rožmitálu zemřel roku 1430 a byl pohřben v domažlickém klášteře. Zdeněk z Rožmitálu se připomíná od roku 1398. Roku 1405 se stal popravcem Prácheňského kraje a roku 1419 vlastnil arcibiskupskou polovinu Rožmitálu a nějaký čas držel Zbiroh a Hořovice. Z manželství nebylo potomků a majetek se dostal Lvovi a Protivovi, synům Jana z Rožmitálu. Jeho sestra Johanka se provdala za Jiřího z Kunštátu a Poděbrad a roku 1458 se stala královnou. Lev z Rožmitálu držel s bratrem Protivou Blatnou, Rožmitál, Střelu, úřad v Domažlicích, Písek, Rokycany a od roku 1476 také Hlubokou. Roku 1464 se stal nejvyšším sudím a roku 1467 nejvyšším hofmistrem a byl hejtmanem prácheňského kraje. Nejslavnější doba Lva z Rožmitálu je z let 1465-1467, kdy se vydal se 40ti osobami panského stavu a 52 koňmi na cestu západní a jižní Evropou. Jeho první manželkou byla Markéta z Valdštejna a druhou manželkou byla Eliška Bezdružická z Kolovrat. Protiva z Rožmitálu s manželkou Kateřinou z Pecky měl jedinou dceru Markétu, zemřelou roku 1496. Lev z Rožmitálu zemřel roku 1485 a byl pohřben v Blatné. Syn Zdeněk Lev, narozený roku 1470 se zúčastnil cesty s poselstvím ke králi do Uher, v letech 1498-1504 byl purkrabím na Karlštejně, roku 1504 nejvyšším sudím a roku 1507 nejvyšším purkrabím. Jeho nepřátelé na něj roku 1519 učinili první útok, kdy na obecním sněmu jej obvinili ze zadržování zemských peněz. Roku 1523 byl z purkrabství odvolán. Zdeněk Lev z Rožmitálu měl vliv na povýšení arciknížete Ferdinanda na českého krále. Tím získal velkých zásluh, ale Ferdinand nepodlehl jeho vlivu. Tím se stalo, že Zdeněk Lev byl roku 1528 znovu odvolán z purkrabského úřadu. Od té doby se zabýval správou svých statků: Blatná, Rožmitál, Velhartice, Klenová, Mšeno, Drahonice, Zdechovice, Rýzmburk a Poděbrady. 14.7.1535 zemřel a jeho majetek spadnul na dluhy ve výši 65.000 kop gr. Z manželství s Kateřinou Švihovskou z Ryzmberka (+1540) se narodila dcera Anna (+1563), provdána za Adama z Hradce. Syn Adam se snažil majetek zachránit, ale marně. Majetek nechal věřitelům a bez peněz odešel z Čech.
V každém ČTENÍ kus historie nikoho z vás snad nezabije. Částečně nějaké peníze vyženil s Annou Haugwitzovou z Biskupic (+ 1563). On zemřel roku 1564 a zanechal syna Zdeňka. Ten roku 1560 vyženil Hrubovice s Esterou z Doubravice. Stal se zemským hejtmanem a zemřel roku 1580. Mladší jeho synové Jan a Zdeněk byli roku 1625 popraveni za účast v selském povstání. Nejstarší syn Maxmilian s manželkou Majdalenou z Vlčí Hory získal Rokytnici a Těšetice. Byl císařským radou a nejvyšším sudím Moravského markrabství. Jeho syn Zdeněk František byl věrným císaři Ferdinandu II. Ten jej ustanovil tajným radou a komorníkem. Byl také hofrychtářem olomouckého biskupství. Jeho synové Kašpar, Melichar a Baltazar zemřeli roku 1667 a Zdeněk Lev roku 1680. Zdeněk Václav měl syny Františka Baltazara Maxmiliana (+1704) a Bernarda Antonína. Karel Maxmilian byl hejtmanem olomouckého kraje a mimo dvou dcer měl syna Maxmiliana Ignáce Karla (*1691) od něhož pocházeli svobodní páni Löw v. Rosenthal. Bernard Antonín koupil část Porob na Krnovsku a k tomu František Karel I. roku 1723 i druhou část. Statek byl roku 1727 prodán manželce Rosalii Elišce z Bouissanu. Bratr Bernard Antonín zemřel roku 1765 jako poslední mužského pohlaví. Lvové z Rožmitálu na Blatné Po úmrtí Břeňka ze Strakonic na počátku 15. století se v držení Blatné dostali páni z Rožmitálu. Z tohoto rodu prvním držitelem Blatné byl Zdeněk, který byl od roku 1392 také držitelem Strakonic. V roce 1372 byl patronem kocelovického kostela. V letech 1367 - 1388 spolupatronem kostelů v Rožmitálu, Třebsku a v Jiníně. Roku 1391 byl patronem blatenského kostela. Nejstarší jeho syn Jan zdědil Blatnou. Dále se připomíná i Vilém z Rožmitálu, který byl vyšehradským kanovníkem, potom farářem v Bubovicích u Březnice v letech 1407-1415. Jan z Rožmitálu byl na Blatné roku 1412. Zemřel 21.4.1430 a pohřben v Domažlicích. Po něm zůstali synové Jaroslav Lev, Protiva a dcera Johanka, pozdější manželka Jiřího z Poděbrad. Nejslavnější doba Jaroslava Lva spadá do let 14651467, kdy byl již švagrem krále Jiřího z Poděbrad. Václav Šašek z Bířkova vstoupil do služeb Lva z Rožmitálu a stal se jeho dvořanem. Roku 1465 jej povolal Lev z Rožmitálu pro účast jeho cesty po Evropě. Lev z Rožmitálu tuto cestu tajil a původní listiny, zlato a stříbro Náhrobek Zdeňka Lva odevzdal do úschovy Václavu Šaškovi. Na podzim roku 1465 se z Rožmitálu +1535, pohřben výprava shromáždila v Plzni. Byl tam Burian ze Švamberka, v chrámu sv. Víta Pětipeský, Bořita z Martinic se služebnictvem a Jan z Kolovrat. Na Pražském hradu
Čtení pro lidi – dvouměsíčník Kulturního spolku pro Čestice a okolí Příspěvky můžete posílat na adresu:
[email protected] Rediguje Jana Vlažná, Čestice 169 Neprošlo jazykovou úpravou Uzávěrka vždy 20. den sudého měsíce červenec - srpen 2015 Cena 15,- Kč Tisk: Volyňská kultura, náměstí Svobody 41, Volyně Registrační známka: EČ EMKČR 12994 IČO: 47255846