Přehledová studie o roli kondičního trenéra ve fotbalu

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU

Přehledová studie o roli kondičního trenéra ve fotbalu Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Vypracoval:

PhDr. Mario Buzek, CSc.

Jiří Ryba

Praha, srpen 2013

Prohlašuji, že jsem závěrečnou bakalářskou práci zpracoval samostatně a že jsem uvedl všechny použité informační zdroje a literaturu. Tato práce ani její podstatná část nebyla předložena k získání jiného nebo stejného akademického titulu.

V Praze, dne …………………………… podpis studenta

EVIDENČNÍ LIST Souhlasím se zapůjčením své bakalářské práce ke studijním účelům. Uživatel svým podpisem stvrzuje, že tuto bakalářskou práci použil ke studiu a prohlašuje, že ji uvede mezi použitými prameny. Jméno a příjmení:

Fakulta / katedra:

Datum vypůjčení:

Podpis:

______________________________________________________________________

Poděkování Chtěl bych touto cestou poděkovat PhDr. Mariovi Buzkovi, CSc. za odborné a velmi vstřícné vedení a celkovou podporu při vytváření této bakalářské práce. Dále bych chtěl poděkovat pracovníkům a trenérům Fotbalové asociace České republiky za jejich ochotu.

Abstrakt

Název: Cíle:

Přehledová studie o roli kondičního trenéra ve fotbalu Hlavním cílem této práce je sestavení návrhu studijního programu licenčního studia „FAČR kondiční trenér“. Tento vzdělávací program bude sloužit k vymezení odborné způsobilosti kondičních trenérů, působících ve fotbalu a k určení jejich role a úloh v rámci sportovní přípravy hráčů fotbalu.

Metody: V naší práci jsme syntetizovali výsledky zkoumání z několika vybraných oblastí a výzkumného souboru. Sestavili jsme a vyhodnotili dotazník „Význam kondičního trenéra v profesionálním fotbalu“, který jsme předložili hlavním trenérům mužstev 1. Gambrinus ligy. Výsledky: Výsledkem naší práce je návrh obsahu studijního programu „FAČR kondiční trenér“. Obsah tohoto studijního programu byl stanoven na základě dílčích výsledků zkoumání, které jsou podrobněji rozebrány v příslušných oddílech této práce. Klíčová slova: Fotbal, kondice, kondiční trénink, kondiční trenér.

Abstract

Title:

Summarizing study about the role of fitness coach in football

Objectives: The aim of this work is to create a proposal of a content of the educational programme „FAČR fitness coach“. This educational programme will serve to definition of specialized capability of fitness coaches who cause in football and to determine their role and tasks in the scope of sport preparation football players.

Methods:

In our thesis we synthesized the results of the research of several research files and fields. We compiled and evaluated the questionnaire “The importance of fitness coach in the professional football”, which we presented to the head coaches of the teams from 1. Gambrinus league.

Results:

The result of Our work is the proposal of the content of study programme “FAČR fitness coach”. The content of this study programme was created on the basis of partial results of the research which are elaborately analysed in the relevant sections of this work.

Keywords: Football, fitness, fitness training, fitness coach.

Seznam zkratek ANP – anaerobní práh ATP – adenosintrifosfát CP –kreatinfosfát FAČR – Fotbalová asociace České republiky LA – laktát SFmax – maximální srdeční frekvence O2 – kyslík OSN – Organizace spojených národů UEFA – Unie evropských fotbalových asociací WADA – Světová antidopingová agentura

Seznam tabulek Tabulka 1 Kondiční trenéři působící v 1. Gambrinus lize ....................................................... 18 Tabulka 2 Kondiční trenéři působící ve druhé lize .................................................................. 19 Tabulka 3 Odpovědi trenérů na otázku č. 1 ............................................................................. 55 Tabulka 4 Odpovědi trenérů na otázku č. 2 ............................................................................. 57 Tabulka 5 Odpovědi trenérů na otázku číslo 3 ......................................................................... 58 Tabulka 6 Odpovědi trenérů na otázku č. 4 ............................................................................. 61 Tabulka 7 Odpovědi trenérů na otázku č. 5 ............................................................................. 64 Tabulka 8 Odpovědi trenérů na otázku č. 6 ............................................................................. 68 Tabulka 9 Odpovědi trenérů na otázku č. 7 ............................................................................. 68 Tabulka 10 Odpovědi trenérů na otázku č. 8 .......................................................................... 69 Tabulka 11 Odpovědi trenérů na otázku č. 9 ........................................................................... 70 Tabulka 12 Odpovědi trenérů na otázku č. 10 ........................................................................ 72 Tabulka 13 Odpovědi trenérů na otázku č. 11 ........................................................................ 73 Tabulka 14 Odpovědi trenérů na otázku č. 12 ........................................................................ 74 Tabulka 15 Odpovědi trenérů na otázku č. 13 ........................................................................ 75 Tabulka 16 Odpovědi trenérů na otázku č. 14 ........................................................................ 75 Tabulka 17 Odpovědi trenérů na otázku č. 15 ........................................................................ 76 Tabulka 18 Odpovědi trenérů na otázku č. 16 ........................................................................ 77 Tabulka 19 Odpovědi trenérů na otázku č. 17 ........................................................................ 78 Tabulka 20 Odpovědi trenérů na otázku č. 18 ......................................................................... 79 Tabulka 21 Odpovědi trenérů na otázku č. 19 ......................................................................... 80 Tabulka 22 Odpovědi trenérů na otázku č. 20 ......................................................................... 81 Tabulka 23 Navrh náplně a časové dotace studijního programu "FAČR kondiční trenér" ..... 82

Seznam grafů Graf 1Důležitost kondiční složky ve sportovní přípravě pro splnění sportovních cílů v 1. Gambrinus lize ......................................................................................................................... 56 Graf 2 Důležitost kondiční složky ve sportovní přípravě pro případné působení v evropských pohárových soutěžích ............................................................................................................... 57 Graf 3 Vnímání úrovně rychlostních schopností v porovnání s ostatními účastníky 1. Gambrinus ligy. ........................................................................................................................ 58 Graf 4 Vnímání úrovně vytrvalostních schopností v porovnání s ostatními účastníky 1. Gambrinus ligy. ........................................................................................................................ 59 Graf 5 Vnímání úrovně silových schopností v porovnání s ostatními účastníky 1. Gambrinus ligy. ........................................................................................................................................... 59 Graf 6 Vnímání úrovně koordinačních schopností v porovnání s ostatními účastníky 1. Gambrinus ligy. ........................................................................................................................ 60 Graf 7 Vnímání úrovně flexibility v porovnání s ostatními účastníky 1. Gambrinus ligy. ...... 60 Graf 8 Vnímání úrovně rychlostních schopností v porovnání s hráči předních mužstev evropských ligových soutěží. ................................................................................................... 61 Graf 9 Vnímání úrovně vytrvalostních schopností v porovnání s hráči předních mužstev evropských ligových soutěží. ................................................................................................... 62 Graf 10 Vnímání úrovně silových schopností v porovnání s hráči předních mužstev evropských ligových soutěží. ................................................................................................... 62 Graf 11 Vnímání úrovně koordinačních schopností v porovnání s hráči předních mužstev evropských ligových soutěží. ................................................................................................... 63 Graf 12 Vnímání úrovně flexibility v porovnání s hráči předních mužstev evropských ligových soutěží........................................................................................................................ 63 Graf 13 Zastoupení rozvoje rychlostních schopností v tréninkovém programu, v rámci rozvoje kondiční složky herního výkonu. ............................................................................................. 64 Graf 14 Zastoupení rozvoje vytrvalostních schopností v tréninkovém programu, v rámci rozvoje kondiční složky herního výkonu. ................................................................................ 65 Graf 15 Zastoupení rozvoje silových schopností v tréninkovém programu, v rámci rozvoje kondiční složky herního výkonu. ............................................................................................. 66 Graf 16 Zastoupení rozvoje koordinačních schopností v tréninkovém programu, v rámci rozvoje kondiční složky herního výkonu. ................................................................................ 66

Graf 17 Zastoupení rozvoje flexibility v tréninkovém programu, v rámci rozvoje kondiční složky herního výkonu. ............................................................................................................ 67 Graf 18 častost využití individuálních forem rozvoje motorických schopností. ...................... 68 Graf 19 Častost využití sporttesterů nebo jiných zařízení pro kontrolu tréninkového zatížení v běžném soutěžním mikrocyklu. ................................................................................................ 69 Graf 20 Častost využití sporttesterů nebo jiných zařízení pro kontrolu tréninkového zatížení v běžném přípravném mikrocyklu. .............................................................................................. 70 Graf 21 Jaký status má kondiční trenér, se kterým spolupracujete v rámci přípravy Vašeho mužstva..................................................................................................................................... 71 Graf 22 Oblasti působení kondičních trenérů v rámci kondiční přípravy. ............................... 72 Graf 23 Oblasti působení kondičních trenérů v rámci pracovních úkolů mimo kondiční přípravu mužstva. ..................................................................................................................... 73 Graf 24 Požadavky na kondičního trenéra v oblasti plánování a realizace tréninkové náplně. 74 Graf 25 Sportovní vzdělání kondičních trenérů. ...................................................................... 75 Graf 26 Sportovní kariéra kondičních trenérů. ......................................................................... 76 Graf 27 Fotbalové vzdělání kondičních trenérů. ...................................................................... 76 Graf 28 Potřeba fotbalového vzdělání kondičních trenérů. ...................................................... 77 Graf 29 Oblasti trenérského vzdělání kondičních trenérů, které je od hlavních trenérů očekáváno. ................................................................................................................................ 78 Graf 30 Forma účasti kondičních trenérů na utkáních. ............................................................ 79 Graf 31 Úroveň kondice hráčů, přicházejících do "A" mužstva z mládežnických kategorií. .. 80 Graf 32 Častost využití videozáznamu pro vyhodnocování kondičního tréninku. .................. 81

Obsah 1.

Úvod .................................................................................................................................. 14

2.

Teoretická část .................................................................................................................. 16

2.1.

Kondiční příprava .......................................................................................................... 16

2.2.

Historie vzniku kondičního trenéra v českém fotbale ................................................... 16

2.3.

Vývoj a výskyt pozice kondičního trenéra v českém profesionálním fotbalu .............. 17

2.4.

Návrh studijního programu FAČR „kondiční trenér“ ................................................... 20

2.4.1.

Důvod vzniku studijního programu ........................................................................... 20

2.4.2.

Charakteristika a výběr frekventantů studijního programu ....................................... 20

2.4.3.

Rozsah studijního programu ...................................................................................... 22

2.4.4.

Osvědčení .................................................................................................................. 22

2.4.5.

Návrh oblastí náplně teoretické části studijního programu „FAČR kondiční trenér“ 22

2.4.5.1.

Oblast „Základy teorie sportovního tréninku“ ....................................................... 23

2.4.5.2.

Oblast „Biomedicínské základy“ ........................................................................... 25

2.4.5.3.

Oblast „Základy pedagogiky, didaktiky a psychologie sportu“ ............................. 27

2.4.5.4.

Oblast „Zatížení, zotavení a regenerace“ ............................................................... 29

2.4.5.5.

Oblast „Základy sportovní medicíny a rehabilitace“ ............................................. 32

2.4.5.6.

Oblast „práce s technickými zařízeními“ ............................................................... 33

2.4.5.7.

Oblast „Anaerobní trénink: ATP-CP systém“ ....................................................... 34

2.4.5.8.

Oblast „ Anaerobní trénink: LA systém“ ............................................................... 37

2.4.5.9.

Oblast „Aerobní trénink: O2 systém“ .................................................................... 39

2.4.5.10.

Oblast „Flexibilita“ ................................................................................................ 41

2.4.5.11.

Oblast „Koordinační schopnosti“ .......................................................................... 43

2.4.5.12.

Oblast „Sportovní příprava dětí“ ........................................................................... 46

2.4.6.

Návrh oblastí náplně hospitační části studijního programu „FAČR kondiční trenér“ 47

2.4.7.

Návrh oblastí náplně praktické části studijního programu „FAČR kondiční trenér“ 47

3.

Výzkumná část .................................................................................................................. 48

3.1.

Cíl práce ........................................................................................................................ 48

3.2.

Dílčí cíl .......................................................................................................................... 48

3.3.

Výzkumné otázky .......................................................................................................... 48

3.4.

Úkoly ............................................................................................................................. 48

4.

Metodika práce.................................................................................................................. 49

4.1.

Výzkumný soubor ......................................................................................................... 49

4.2.

Metoda dotazování ........................................................................................................ 49

4.3.

Způsob vyplnění dotazníku ........................................................................................... 49

4.4.

Matematicko – statistická metoda ................................................................................. 50

4.5.

Grafické metody ............................................................................................................ 50

4.6.

Dotazník „Význam kondičního trenéra v profesionálním fotbalu“............................... 50

4.7.

Metoda vyhodnocení dotazníku .................................................................................... 54

4.8. Identifikace oblastí náplně studijního programu licenčního studia „FAČR kondiční trenér“ ....................................................................................................................................... 54 5.

Výsledková část ................................................................................................................ 55

5.1.

Výsledky dotazníkového šetření ................................................................................... 55

5.1.1. Seřaďte dle důležitosti (od 1 – do 5) složky sportovní přípravy Vašeho mužstva pro splnění cílů Vašeho klubu v 1. Gambrinus lize (1-největší důležitost, 5-nejmenší důležitost): 55 5.1.2. Seřaďte dle důležitosti (od 1 – do 5) složky sportovní přípravy Vašeho mužstva pro případné působení v evropských pohárových soutěžích (1-největší důležitost, 5-nejmenší důležitost): ................................................................................................................................ 56 5.1.3. Na jaké úrovni, v porovnání s ostatními účastníky 1. Gambrinus ligy, vnímáte motorické schopnosti hráčů Vašeho mužstva? ......................................................................... 57 5.1.4. Na jaké úrovni, v porovnání s hráči předních mužstev evropských ligových soutěží, vnímáte motorické schopnosti hráčů Vašeho mužstva? ........................................................... 61 5.1.5. Seřaďte (od 1 do 5) motorické schopnosti dle zastoupení ve Vašem tréninkovém programu (1 -nejvíce převažující, 5 - nejméně převažující): ................................................... 64 5.1.6.

Jak často využíváte individuální formy rozvoje motorických schopností? ............... 67

5.1.7. Jak často používáte sport testery nebo jiná zařízení pro kontrolu úrovně tréninkového zatížení v běžném soutěžním týdenním mikrocyklu? .............................................................. 68 5.1.8. Jak často používáte sport testery nebo jiná zařízení pro kontrolu úrovně tréninkového zatížení v běžném přípravném týdenním mikrocyklu? ............................................................ 69 5.1.9. Jaký status má kondiční trenér, se kterým spolupracujete v rámci přípravy Vašeho mužstva? ................................................................................................................................... 70 5.1.10. V jakých oblastech kondiční přípravy Vašeho kondičního trenéra využíváte? V případě, že kondičního trenéra nemáte, uveďte, jak byste ho využili, kdybyste ho k dispozici měli. ....................................................................................................................... 71 5.1.11. Má Váš kondiční trenér ještě další úkoly ve Vašem realizačním týmu, kromě rozvoje kondičních složek herního výkonu? ............................................................................ 73 5.1.12. V oblasti sportovního tréninku od Vašeho kondičního trenéra převážně vyžadujete: ............................................................................................................................... 74 5.1.13.

V jakém sportovním odvětví má Váš kondiční trenér vzdělání? ........................... 75

5.1.14.

V jakém sportu Váš kondiční trenér působil jako hráč nebo závodník? ................ 75

5.1.15.

Má Váš kondiční trenér fotbalové vzdělání? ......................................................... 76

5.1.16. Považujete za důležité, aby kondiční trenér měl nějakou úroveň fotbalového vzdělání? 77 5.1.17.

Jaké vzdělání nebo osvědčení u kondičního trenéra ve fotbalu očekáváte? .......... 78

5.1.18.

Účastní se Váš trenér aktivně přátelských nebo mistrovských utkání? ................. 79

5.1.19. Jak obvykle hodnotíte úroveň kondičních složek herního výkonu hráčů přicházejících do „A“ mužstva z mladších věkových kategorií? ............................................. 80

5.1.20. 5.2. 6.

Používáte pro vyhodnocování kondičního tréninku videozáznam? ....................... 81

Návrh náplně a časové dotace studijního programu „FAČR kondiční trenér“ ............. 82 Diskuse .............................................................................................................................. 86

6.1.

Diskuse k dotazníkovému šetření .................................................................................. 86

6.2.

Diskuse k návrhu studijního programu ......................................................................... 89

7.

Závěr ................................................................................................................................. 90

8.

Literatura ........................................................................................................................... 91

9.

Přílohy ............................................................................................................................... 94

9.1.

Příloha 1: Průvodní dopis k dotazníku .......................................................................... 94

9.2.

Příloha č. 2: Dotazník č. 1 ............................................................................................. 95

9.3.

Příloha č. 3: Dotazník č. 2 ............................................................................................. 98

9.4.

Příloha č. 4: Dotazník č. 3 ........................................................................................... 101

9.5.


9.6.


9.7.


9.8.


9.9.


1. Úvod Působení kondičního trenéra u fotbalových družstev začíná být v současnosti samozřejmostí. Sportovní vedení klubů či národních týmů i hlavní trenéři fotbalových družstev vytvářejí poptávku po působení kondičních trenérů v jejich realizačních týmech. Fotbalová asociace ČR plánuje otevření studijního programu trenérské licence kondičního trenéra ve fotbale. Kondice se v moderním fotbale jeví jako jeden z hlavních determinantů herního výkonu. V mé bakalářské práci se budu zabývat náplní práce kondičního trenéra ve fotbale, jeho odborností, oblastmi jeho působení a mírou spolupráce s ostatními členy realizačního týmu fotbalového družstva (hlavní trenér, asistent trenéra, trenér brankařů, lékař, fyzioterapeut, masér, apod.). Velká část profesionálních fotbalových družstev využívá služeb kondičního trenéra a zastoupení kondičních trenérů stále roste. Důvodem může být i fakt, že kondiční složka herního výkonu v českém profesionálním fotbalu má velký potenciál k jejímu rozvoji. Kondiční připravenost českých hráčů je fotbalovými trenéry velmi často považována za jejich slabinu. Požadavky na práci kondičních trenérů jsou v různých družstvech a realizačních týmech velmi rozdílné. Různě je chápán i jejich rozsah působení a jejich role v rámci působení v realizačním týmu družstva nebo ve sportovním klubu. Velmi často se z odborně kvalifikovaného kondičního trenéra stane jakýsi druhořadý pomocník, „rozcvičkář“, či pouze organizátor regeneračních nebo jiných doplňkových procesů. Často je od něj vyžadována trenérská práce na rozvoji takových motorických schopností či dovedností, jejichž transfer na herní výkon není zřejmý a jejichž význam je spíše ve zvýšení pestrosti tréninkové náplně nebo jako náplň náhradní. Stává se také, že jsou po něm vyžadovaná taková rozhodnutí, postupy, či procesy, které jeho kvalifikaci převyšují a náleží spíše lékařům nebo fyzioterapeutům. Na druhé straně jsou případy, kdy profesionální kluby rekrutují kondiční trenéry z řad masérů, fyzioterapeutů, bývalých hráčů, dalších netrenérských oblastí nebo z trenérů, jejichž odbornost s fotbalem nesouvisí nebo souvisí okrajově. Kluby dávají takto získaným kondičním trenérům spoluzodpovědnost za kondiční projev jejich družstev přesto, že jejich odborná způsobilost směrem k fotbalu je spíše okrajová. Tímto způsobem není dostatečně využit potenciál profese kondičního trenéra pomoci efektivně zlepšovat individuální nebo týmový herní výkon. Ani finanční prostředky uvolněné na mzdové nároky kondičních trenérů nejsou vždy využity dostatečně efektivně, v souvislosti s využitím jejich odborných trenérských možností. Proto bychom chtěli v této práci jednoznačněji vymezit 14

působnost kondičního trenéra ve fotbalu, náplň jeho práce a význam kooperace v rámci realizačního týmu. Na základě této charakteristiky chceme navrhnout obsah studijního programu, vedoucího k udělení oficiální licence FAČR „Kondiční trenér ve fotbalu“.

15

2. Teoretická část 2.1. Kondiční příprava V rámci vymezení role kondičního trenéra ve fotbalu je třeba v první řadě připomenout co je vůbec náplní a cílem kondiční přípravy ve sportovních hrách, potažmo ve fotbalu. Kondiční přípravu lze chápat jako pedagogický proces, zaměřený na zvyšování funkčních a psychických možností sportovce, upevnění zdraví, všestranný tělesný rozvoj a vytvoření takového motorického potenciálu sportovce, který umožní při uplatnění racionální techniky a taktiky a při optimálním využití osobnostních předpokladů, dosáhnout vysokou úroveň sportovního mistrovství (Šimonek, 1995). Pojem motorický potenciál hráče vnímáme jako potřebnou úroveň rozhodujících kondičních a koordinačních schopností, které limitují hráčův herní výkon (Adamec, 2003). Dostatečná úroveň kondiční připravenosti podmiňuje rychlost lokomoce, pohotové a efektivní řešení herních situací, dynamiku koncových herních činností, maximální herní nasazení v průběhu celého utkání a dokonalé a efektivní zvládnutí herních činností (Šimonek, 1987). Kondiční příprava ve fotbalu je proces, jehož cílem je dosáhnout a udržet kondiční připravenost hráčů na takové úrovni, která jim umožní podávat ve hře co nejlepší sportovní výkon. Obsah kondiční přípravy musí odpovídat věkové kategorii a výkonnostní úrovni daného jedince. Kondiční příprava má celoroční charakter. V průběhu ročního tréninkového cyklu je důležité nejen nabytí potřebné úrovně kondice ale i její udržování.

2.2. Historie vzniku kondičního trenéra v českém fotbale Funkce kondičního trenéra ve sportovní přípravě českých nebo československých fotbalistů se objevuje již v rámci přípravy na MS 1934, které se konalo v Itálii. Trenér Karel Petrů spolupracoval na kondiční přípravě s tělocvikářem Havlem. Československé mužstvo na tomto mistrovství obsadilo druhé místo. Po druhé světové válce měl na starosti kondiční přípravu československých fotbalistů František Fadrhonc, který následně dosáhl trenérského úspěchu i na mezinárodní scéně. Působil například v letech 1970 -1974 u reprezentačního mužstva Holandska. I v následujícím období se u našich národních mužstev objevovali trenéři, kteří měli na starosti především kondiční přípravu hráčů. Ladislav Kačáni působil v realizačním týmu trenéra Marka, Jaroslav Šilhavý byl jako kondiční specialista v realizačním týmu trenéra Brucknera.

16

2.3. Vývoj a výskyt pozice kondičního trenéra v českém profesionálním fotbalu V současném vrcholovém fotbalu jsou hráči technicky a takticky připravováni na vysoké úrovni. Fotbal se na počátku nového tisíciletí stává celoroční záležitostí a hráči tak podstupují výrazné zatížení jak v přípravném období, tak v samotném soutěžním období, kdy dochází k výraznému zápasovému zatížení. Z hlediska zabezpečení sportovní přípravy již nestačí odbornost hlavního trenéra či jeho asistentů. Do popředí se tak dostává možnost zapojení kondičních trenérů do vlastní kondiční přípravy týmu (Kaplan, 2008). V moderních dějinách české nejvyšší fotbalové soutěže bylo první „vlaštovkou“ angažování bývalého českého rekordmana v běhu na 100 metrů Ivana Šlehobra do role kondičního trenéra fotbalistů Sparty Praha v letech 2000 – 2002. Jedním z průkopníků práce kondičního trenéra ve fotbalu je Aleš Kaplan, který v tomto oboru začal pracovat v roce 2003 v klubu AC Sparta Praha, kde působil do roku 2008. Dalším v pořadí byl bývalý český rekordman ve skoku o tyči Jan Netscher, jehož služby využívala SK Slavia Praha až do roku 2012. Jan Netscher od roku 2012 do současnosti působí jako kondiční trenér „A“ mužstva české fotbalové reprezentace. S postupem času nacházeli uplatnění v tomto oboru další úspěšní atleti. V sezóně 2007/2008 byl do realizačního týmu FK Mladá Boleslav zapojen účastník OH 2000 v Sydney a držitel šestého místa z MS v atletice v Edmontonu 2001 desetibojař Jiří Ryba, který následně prošel jako kondiční trenér kluby 1. FK Příbram, FK Baumit Jablonec. V současné době působí jako kondiční trenér v u všech českých mládežnických reprezentací (U21 – U16). Úspěšná běžkyně Helena Fuchsová pracovala v lednu 2008 jako kondiční trenérka u fotbalového týmu SK České Budějovice. Medailista z halového ME v běhu na 800m Lukáš Vydra se v rámci kondiční přípravy věnoval do konce roku 2007 fotbalistům Baníku Ostrava. Své uplatnění v týmech 1. Gambrinus ligy měl v sezóně 2007/2008 i bývalý reprezentant v běhu na 400 m překážek Daniel Hejret a to v týmu FC Slovan Liberec, který v současnosti pracuje jako kondiční trenér u kazašského týmu FC Astana a zároveň u „A“ mužstva Kazachstánu. Bývalý sprinterský reprezentant Pavel Rada začínal jako kondiční trenér v roce 2008 u mužstva SK Kladno. V současné době pracuje jako kondiční trenér v AC Sparta Praha. V počátcích angažování kondičních trenérů v rámci českých prvoligových fotbalových mužstev se kondiční trenéři vyskytovali zejména u prvoligových týmů, které měly zastoupení v evropských pohárových soutěžích. Kondiční trenéři se rekrutovali především z řad bývalých úspěšných atletických reprezentantů ČR (Kaplan, 2008). 17

V současnosti (sezóna 2013/2014) je v rámci realizačních týmů v nejvyšší české fotbalové soutěži zapojeno devět kondičních trenérů u osmi prvoligových mužstev. Mužstva jsou v tabulce seřazena dle aktuálního umístění v tabulce 1. Gambrinus ligy (po třetím kole soutěže). Tabulka 1 Kondiční trenéři působící v 1. Gambrinus lize

Název klubu

Jméno kondičního trenéra/sportovní specializace

FC Viktoria Plzeň

Bohumil Rodek – trenér atletiky

AC Sparta Praha

Tomáš Malý – odborný asistent na FTVS UK, katedra sportovních her Pavel Rada – atletický trenér, absolvent FTVS UK

FK Teplice

V současnosti nemají kondičního trenéra

FC Slovan Liberec

Josef Zalabák - Masér

FK Mladá Boleslav

Martin Třasák – Trenér fotbalu UEFA A

Zbrojovka Brno

Jan Cacek – trenér atletiky, odborný asistent MU, katedra atletiky

Dukla Praha

Antonín Čepek – Absolvent FTVS UK

FK Baumit Jablonec


SK Slavia Praha

Pavel Čvančara – Absolvent UP Olomouc – trenérství, trenér fotbalu UEFA C

FC Baník Ostrava


FC Vysočina Jihlava


1.FC Slovácko


SK Sigma Olomouc

Pavol Mlynár – absolvent UMB Banská Bystrica

Bohemians Praha 1905


1.SC Znojmo


1.FK Příbram


18

Ve fotbalové národní lize jsou v realizačních týmech jednotlivých mužstev uvedeni tři kondiční trenéři. Mužstva v tabulce 2 jsou řazena dle aktuálního umístění v soutěžním ročníku 2013/2014 ke dni 10.8.2013. Tabulka 2 Kondiční trenéři působící ve druhé lize

Název klubu

Jméno kondičního trenéra/sportovní specializace

FK Ústí nad Labem


Dynamo České Budějovice


Baník Sokolov


Karviná


Frýdek-Místek


Baník Most


Graffin Vlašim


Fotbal Třinec

Martin Zbončák – bývalý ligový hráč

FK Bohemians Praha

Oldřich Pařízek – Trenér UEFA A

FK Viktoria Žižkov


FK Pardubice


FC Hradec Králové


FK Varnsdorf


FC MAS Táborsko


Fastav Zlín

Michal Molek – masér

Loko Vltavín


19

2.4. Návrh studijního programu FAČR „kondiční trenér“ 2.4.1. Důvod vzniku studijního programu Trenérsko – metodický úsek FAČR v rámci jednotlivých licenčních studijních programů a povinných doškolování určených pro trenéry fotbalu, v posledních letech významně usiluje o sjednocení českých tréninkových postupů a tréninkových strategií českých fotbalových trenérů. Tyto postupy, záměry a strategie jsou založeny na moderních vědeckých poznatcích z oblasti sportu, především fotbalu i dalších vědních disciplín, které se sportovní přípravou a sportovním výkonem úzce souvisejí. FAČR má zájem na podobném sjednocení pohledů, postupů a strategií i v oblasti kondiční přípravy dětí, mládeže a dospělých, která by měla být realizována za přispění erudovaných a především cíleně vzdělávaných a vzdělaných kondičních trenérů. Fotbalová asociace České republiky, na základě svých vlastních analýz a na základě vlastního hodnocení úrovně kondiční složky herního výkonu českých hráčů trenéry jednotlivých reprezentačních mužstev dospěla k závěru, že úroveň kondiční složky herního výkonu je jedním z hlavních limitních faktorů v českém fotbalu. Na základě této teze se rozhodla, že otevře studijní program licenčního studia FAČR „ kondiční trenér“, který by měl především přispět ke zlepšení úrovně kondiční připravenosti hráčů v profesionálních soutěžích a tím přispět i ke zkvalitnění úrovně hráčů reprezentačního „A“ mužstva a mládežnických reprezentačních výběrů. Tento studijní program by měl nadále přispět k přesnějšímu vymezení oblastí sportovní přípravy a sportovního výkonu, ve kterých budou kondiční trenéři využíváni v rámci působení v realizačním týmu. Studijní program chce tedy také přispět i ke sjednocení pohledů hlavních trenérů na možnosti využití znalostí a dovedností kondičních trenérů. Absolvent kurzu by tedy měl získat nejnovější teoretické a praktické poznatky z oblasti kondiční přípravy hráče fotbalu. Měl by dále pochopit místo a význam kondičního tréninku v systému tréninkového procesu se záměrem optimalizovat herní výkon v souladu s vývojovými trendy herní výkonnosti.

2.4.2. Charakteristika a výběr frekventantů studijního programu Vzhledem k současným trendům sportovní přípravy ve fotbalu je nezbytné, aby frekventanti kurzu vykazovali jistou míru vhledu do principů této hry a do principů tréninkového procesu hráčů fotbalu. Z tohoto pohledu se jeví jako výhodné, aby účastníci 20

studijního programu byli již absolventy studia fotbalové licence. Jako návrh uvádíme požadavek, aby účastníci tohoto studijního programu byli zároveň absolventy studia UEFA licence A nebo vyšší. S ohledem na fakt, že pracovní pozice kondičního trenéra v profesionálním fotbalu je značně početně omezena počtem profesionálních klubů a na druhé straně vyžaduje vysokou míru znalostí z několika oborů, naším návrhem je požadavek na výběr frekventantů přijímacími zkouškami, které by měly svým rozsahem odpovídat složitosti tohoto pracovního zaměření. Jako ideální adept na studium licence „FAČR kondiční trenér“ se nám jeví absolvent FTVS UK nebo jiné sportovně zaměřené vysoké školy a zároveň držitel výše zmíněné licence trenéra fotbalu. Souhrn vstupních požadavků: 

Písemná přihláška zájemce ke studiu „FAČR kondiční trenér“



lékařské potvrzení o zdravotní způsobilosti k účasti na studijním programu (zdravotní prohlídka sportovním lékařem)



doklad o průběžné trenérské praxi, dosaženém trenérském vzdělání (UEFA A licence)



potvrzení o dosaženém vzdělání (minimálně středoškolské s maturitou)



splnění podmínek praktických přijímacích zkoušek (nutnost určitého stupně pohybové a herní způsobilosti vzhledem k praktickým lekcím a k demonstracím pohybových úkolů v rámci tréninkového procesu)



splnění podmínek přijímacích zkoušek teoretických znalostí uchazečů



trestná bezúhonnost

Studium, se specifickým zaměřením na kondiční přípravu, je určeno pro licencované trenéry fotbalu, kteří pracují nebo chtějí pracovat na klubové úrovni se zaměřením na mládež i dospělé hráče. V učebním programu jsou zastoupeny teoretické předměty i jejich praktické aplikace, zpřesňující profil kondičního trenéra ve fotbale pro různé věkové a výkonnostní úrovně.

21

2.4.3. Rozsah studijního programu Studium je externího charakteru a je rozloženo do sto osmdesáti hodin. Naším návrhem je rozdělit tuto časovou dotaci do šesti vyučovacích bloků, které se budou skládat ze tří vyučovacích dnů. Každý vyučovací den bude obsahovat deset vyučovacích hodin. Toto členění výuky je navrženo především s ohledem na potřeby účastníků kurzu působit pracovně v rámci daných tréninkových cyklů ve svých klubech.

2.4.4. Osvědčení Absolvent studijního programu získá oficiální licenci Fotbalové asociace České republiky „FAČR kondiční trenér“, na jejímž základě může pracovat v oblasti kondičně, rekondičně nebo regeneračně zaměřeného tréninkového procesu. A to jako plnohodnotný a fotbalovou asociací ČR uznávaný člen realizačního týmu fotbalového družstva, na klubové nebo reprezentační úrovni. Dále tato licence umožní působit jako osobní kondiční trenér hráčů fotbalu. Licence zároveň slouží jako podklad pro vydání Živnostenských listů na vázané živnosti „Poskytování sportovních a tělovýchovných služeb v oblasti fotbalu".

2.4.5. Návrh oblastí náplně teoretické části studijního programu „FAČR kondiční trenér“ Náš návrh oblastí náplně vychází ze zkušeností získaných při realizaci kurzu „Kondiční trenér ve fotbalu“, který proběhl ve školním roce 2012/2013 na půdě FTVS UK. Tento kurz sloužil jako pilotní šetření pro získání potřebných poznatků pro sestavení podmínek a náplně kurzu, který bude uznán FAČR jako oficiální licenční studium. Garantem tohoto kurzu byl vedoucí této bakalářské práce PhDr. Mario Buzek, CSc. Kurz jsme sestavili také na základě konzultací se zástupci trenérsko metodického oddělení FAČR a jejich požadavků a připomínek, které byly založeny na přístupech v oblasti vzdělávání fotbalových trenérů. Přístupy FAČR ke vzdělávacím programům svojí strukturou, náplní, časovou dotací vycházejí z doporučení a norem UEFA. „Přístup k tréninku nespočívá pouze v tom, kolik km má závodník v tréninku uběhnout, jak rychle má běžet či kolik tun má navzpírat. Vlastní tréninkový proces dnes využívá také poznatků řady vědních oborů (například fyziologie, psychologie, biomechaniky), které spolu s kumulovanou praktickou zkušeností sportovních specializací přispívají ke konstituování 22

teoretických základů sportovního tréninku. Proto trenér, který chce být úspěšný, nemůže spoléhat jen na svou dobrou praktickou znalost daného sportovního odvětví, ale měl by být vzdělán ve většině výše uvedených a mnoha dalších vědních oborů, protože jeho práce je především integrativní“ (Perič 2010).

2.4.5.1. Oblast „Základy teorie sportovního tréninku“ V této oblasti získají posluchači znalosti, které by měly zajistit širší pochopení souvislostí sportovního tréninku. Tyto znalosti by měly vést mimo jiného i ke sjednocení užívání názvosloví a jeho kategorizaci. a) Pohybové schopnosti a pohybové dovednosti – význam a členění: Pohybové schopnosti nepochybně patří k významným komponentám většiny sportovních výkonů, ve svém celku mají také podstatný význam jako kondiční základ sportovní výkonnosti vůbec (Perič, 2010). Pojem dovednost je ve sportu spojen nejen se způsobem provedení pohybových úkolů, ale často i s výběrem pohybového řešení. V těchto případech získává pohybová dovednost další rozměr rozšířený o aspekt taktiky: taktické dovednosti představují další komplex znalostí, zkušeností a pohybových vzorců, které sportovec využívá pro řešení soutěžních situací (Perič, 2010). Posluchači se v této oblasti seznámí s pojmy pohybových schopností a dovedností, s jejich členěním a významem jejich rozvoje. Tato oblast se bude volně překrývat s náplní oblasti anaerobního a aerobního tréninku. b) Herní výkon, struktura herního výkonu ve fotbalu Herní výkon charakterizujeme jako aktuální projev specializovaných předpokladů hráčů v herních činnostech zaměřených na řešení herních úkolů v ději utkání. Výkon je souborem komponent. To znamená, že jde o integrovaný projev mnoha tělesných a psychických hráče (Buzek a kol., 2007). Vývojové změny pohybového výkonu hráčů v utkání jsou mimo jiné výsledkem zvyšování jejich tělesné výkonnosti v důsledku lepších sociálně ekonomických podmínek, zkvalitnění výživy, uplatňování systematického a vědeckého přístupu k tréninku, péče o talentovanou mládež (Psotta, 2003). Posluchači se v této oblasti seznámí s pojmem herního výkonu, významem jeho znalosti, jakožto nezbytného předpokladu pro efektivní plánování a realizaci tréninkového procesu. c) Řízení sportovního tréninku, racionální plánování tréninkových cyklů s ohledem na fyziologické a biochemické zákonitosti 23

Řízením sportovního tréninku se chápou vědomé, racionální a zdůvodněné pokyny a zásahy do tréninku. Vztahují se k sociálně psychologické stránce procesu, to je k vedení lidí, ovlivňování jejich jednání, jejich hodnocení, což jsou aspekty pedagogické a didaktické. V technologickém smyslu jde o konkrétní stanovení zatížení, jeho druhu a velikosti, jeho racionální rozložení v čase a dynamiku jeho parametrů podle dosahovaných změn ve stavu trénovanosti, které lze postihnout vhodnou kontrolou (Dovalil, 2012). Posluchači se zde seznámí s teorií řízení a plánování sportovního tréninku v rovině obecné i v rovině specifické –„fotbalové“ na základech moderních vědeckých poznatků ze současného fotbalu. Posluchači budou dále seznámeni s praktickými postupy plánování a řízení sportovního tréninku, užívanými v současném českém i světovém profesionálním fotbalu. d) Trénovanost, sportovní forma, přepjetí, přetrénování Růst sportovní výkonosti souvisí s řadou biologických, psychologických a sociálních změn. Od tréninku se očekává pozitivní kumulativní efekt, tj. že bude dosaženo potřebné úrovně trénovanosti a z ní vyrůstající sportovní formy. Avšak efekt tréninku a soutěžení – kumulativní, ale i bezprostřední – se může projevit i ve stavech přepjetí a přetrénování, které znamenají stav negativní. Vede k nim zpravidla krátkodobý nebo déle trvající nesoulad mezi požadavky tréninku či soutěžení a možnostmi sportovce (Dovalil, 2012). V tomto výukovém bloku se posluchači seznámí s výše zmíněnými pojmy, jejich významem a jejich dělením. Znalost těchto pojmů, jejich porozumění, vnímání jejich významnosti a využití těchto znalostí v praxi je jistě důležitým předpokladem pro účelné plánování, realizaci a vyhodnocování tréninkového procesu. e) Výzkum v oblasti kondiční přípravy hráče fotbalu Faktory sportovního výkonu a jeho struktura jsou poznatelné prostřednictvím analýzy sportovní činnosti. Mohou být zřetelněji identifikovány u sportovců vrcholové sportovní výkonnosti. Studiem sportovních výkonů této úrovně lze získat představu o souboru požadavků na výkon v podobě schopností, dovedností, vědomostí, stavů, apod., které jsou vnějším výrazem adaptačních změn (Dovalil, 2012). Posluchači se v tomto výukovém bloku seznámí s metodami výzkumu v oblasti kondiční přípravy hráčů fotbalu, jejich výsledky a možnostmi jejich aplikace do trenérské praxe.

24

2.4.5.2. Oblast „Biomedicínské základy“ a) Anatomie a kineziologie, pohybový systém (opěrná a nosná část), svalová soustava, řízení pohybu na svalové úrovni Anatomie člověka je věda o tvaru a stavbě lidského organismu. Anatomická nomenklatura je prostředek komunikace mezi lékaři a zdravotnickými pracovníky a stále častěji i mezi zdravotníky a pracovníky řady kontaktních oborů (Dylevský, 1995). A právě pracovní činnost kondičního trenéra je jedním ze zmíněných kontaktních oborů, kde znalost anatomie a jejího názvosloví je nezbytnou podmínkou pro správné chápání mechanismu pohybu lidského těla i pro potřebu komunikace se sportovním lékařem nebo fyzioterapeutem, například v rámci plánování a realizace rekondičních poúrazových programů. Z pohybu živého organismu řízeného teleologicky vnitřními procesy lze usuzovat i na průběh těch procesů, kterými je pohybový záměr vytvářen a který nelze analyzovat čistě mechanicky. Analýza pohybu živého organismu jak z hlediska mechanického, tak i ideokinetického je náplní kineziologie (Véle, 1997). Fotbal z pohledu tvorby a realizace pohybu je velmi složitý a komplexní sport. Znalost kineziologie se z tohoto pohledu jeví jako důležitý aspekt správného plánování a realizace tréninkového procesu. b) Základy biochemie V tomto výukovém bloku se posluchači dozvědí základy principů látkové a energetické přeměny v lidském organismu. Důraz je kladen na objasnění základních principů metabolismu, je vysvětlena jeho úloha, obecné rysy a problematika bioenergetiky. Dále by měly být objasněny základní metabolické děje – dýchací řetězec a oxidační fosforylace, citrátový cyklus a jeho modifikace., metabolismus sacharidů, lipidů, isoprenoidů a dusíkatých látek. V rámci těchto podkapitol je popsána struktura a vlastnosti přírodních sacharidů, jednotlivých tříd lipidů a isoprenoidů. Pozornost je též okrajově věnována otázkám sekundárního metabolismu a integraci metabolismu a jeho regulačních systémech, včetně mechanismu účinku hormonů a chemie nervové činnosti (Vodrážka, 2007). Kondiční trenér je často využíván jako konzultant v otázkách výživy. Ať už v rámci požadavků sestavování redukčních programů nebo v rámci plánování vhodného stravování hráčů fotbalového mužstva. Tato poradenská činnost je v mnoha okolnostech dané problematiky založena na znalosti základů biochemie. V rámci plánování tréninkového procesu z pohledu časového řazení i z pohledu intenzity zatížení je pro kondičního trenéra výhodné nebo nutné, znát základy biochemických procesů v lidském organismu. c) Základy fyziologie 25

Fyziologie je vědní obor, který se zabývá podstatou procesů a činností v organismu. Zkoumá funkční projevy na úrovni buněk, tkání, orgánů, orgánových soustav a organismu jako celku. Jedním z významných fyziologických oborů je fyziologie tělesné zátěže, která zkoumá funkční projevy organismu při pohybové zátěži (Buzek a kol., 2007). Znalosti základů fyziologie jsou obecně považovány za významnou oblast vědění v návaznosti na potřebu odbornosti kvalitních a erudovaných sportovních trenérů. Tyto znalosti úzce navazují na znalosti základů biochemie a jejich praktická aplikace má racionální dopad například na určování optimální intenzity a intervalu zatížení, intervalu odpočinku, typu zatížení, apod. Nemohou tedy chybět v portfoliu znalostí dobře vzdělaných a odborně připravených trenérů. d) Pohybová a fyziologická charakteristika herního výkonu v utkání, výkonnostní a fyziologický profil hráče, faktory pohybových a fyziologických nároků na výkon v utkání, fyziologické zákonitosti rozvoje výkonnosti u hráče fotbalu Herní výkon hráče v utkání tvoří širší rejstřík pohybových činností. Dominantní pohybovou činností je však běh různých rychlostí a chůze, činnost s míčem je prováděna pouze po souhrnnou dobu 1 – 3 min (Bangsbo, 1994). Fotbalový výkon hráče v utkání charakterizuje intermitence pohybového zatížení. Výkon hráče totiž představuje střídání velmi krátkých, obvykle 2 – 10 s trvajících intervalů stoje, chůze, běhu různých rychlostí a způsobů, činností s míčem a další lokomoční činnosti jako jsou například kroky v soubojích, obraty, apod. (Psotta, 2006). Tento výukový blok přinese posluchačům aktuální informace o hodnotách, charakterizujících herní výkon hráčů v utkání. Tyto hodnoty měly být východiskem pro plánování a realizaci tréninkového procesu. Určení vhodného fyziologického profilu hráčů je obtížnější než v individuálních sportech, protože úspěšnost týmu závisí také na koncepci a konkrétní organizaci týmového výkonu, a na vlastní činnostní soudržnosti týmu. Přesto informace o fyziologickém profilu hráčů jsou podstatné pro pochopení specifických nároků fotbalu (Psotta, 2006). e) biomedicínské přístupy ke kondiční přípravě dívek a žen I přes fakt, že fotbal žen je v současných českých podmínkách především amatérskou záležitostí, jeho obliba mezi dívkami a ženami neustále roste. Blížíme se tak pomalu trendu, který je patrný například v severní Americe, Německu nebo severských zemích, kde se ženský fotbal stal profesionálním sportovním odvětvím s adekvátním personálním, materiálním i fanouškovským zázemím. Lze tedy předpokládat, že i u nás se ženský fotbal bude postupně profesionalizovat. S profesionalizací ženského fotbalu vyvstane i potřeba vyšší profesionalizace realizačních týmů jednotlivých ženských fotbalových 26

družstev, ve kterých nalezne své opodstatněné místo i kondiční trenér. Kondiční trenér by tedy měl znát i odlišnosti objevující se v tréninkovém procesu žen a dívek. Sportovní výkonnost žen se v posledních desetiletích významným způsobem zvyšuje a neustále se přibližuje výkonnosti mužů. Rozdíl ve výkonnosti se oproti mužům za posledních čtyřicet let snížil zhruba o 6% (Harries a kol., 1991). Zatímco s tréninkem mužů jsou dlouhodobé zkušenosti a poznatků existuje dostatek, o tréninku žen je podložených informací podstatně méně. Často bývá sportovní trénink žen pouhou kopií tréninku mužů. Nerespektování zvláštností obou pohlaví může být přitom příčinou řady problémů. Odlišnosti tréninku žen a mužů jsou dány genetickými rozdíly anatomické, fyziologické a psychologické povahy, z nich pak plynou pro sport důležité předpoklady motorické (Dovalil a kol., 2012).

2.4.5.3. Oblast „Základy pedagogiky, didaktiky a psychologie sportu“ a) Základy a principy motorického učení Sportovní dovednosti patří k limitujícím faktorům struktury sportovního výkonu. Pokud sportovec neumí tréninkový úkol řešit správně, rychle a úsporně, nedokáže zpravidla účinně využít svých ostatních předpokladů a v jeho výkonnosti se to odrazí. Osvojování, zdokonalování a stabilizace dovedností je v tréninku zcela zásadní, ačkoliv to představuje jeden z nejsložitějších problémů sportovního tréninku. V tomto smyslu musí být trénink chápán jako zvláštní proces učení, svým zaměřením proces motorického učení (Dovalil a kol., 2012). Z podstaty komplexnosti pohybového projevu v rámci fotbalu je zřejmé, že trenér potřebuje znát aspekty motorického učení tak, aby mohl tyto vědomosti efektivně uplatnit při nácviku a rozvoji pohybových dovedností, které úzce souvisí s kondiční složkou i dalšími složkami sportovního výkonu. b) Psychologická příprava v oblasti sportu Opakovaná zkušenost potvrzuje, že sportovní výkon je limitován jak funkčními možnostmi člověka, tak jeho psychikou. Například při hodnocení výsledků téhož sportovce nebo družstva bývá často obtížné vysvětlit značné kolísání výsledků, a to třeba ve dvou po sobě krátce následujících startech. Při analýze příčin se při relativní stabilitě kondiční, technické a taktické připravenosti logicky dospívá k lidské psychice. Psychické činitele proto patří neoddělitelně mezi komponenty struktury sportovních výkonů, jejich rozpoznávání a především ovlivňování tvoří v podobě psychologické přípravy přímou součást sportovního 27

tréninku. Psychologická příprava znamená cílevědomé využití psychologických poznatků k prohloubení efektivity tréninkového procesu (Dovalil a kol., 2012). Jedním z hlavních důvodů proč má kondiční trenér znát a vhodně používat principy psychologické přípravy může být fakt, že rozvoj kondiční složky bývá často, oproti dalším složkám sportovního výkonu ve fotbalu, u hráčů nejméně oblíbenou a podpora jejího rozvoje formou psychologické přípravy může do značné míry prospět její úspěšné realizaci. V rámci výuky této oblasti si posluchači osvojí typologii temperamentu, psychologickou typologii sportů. Dále principy regulace motivační struktury, principy regulace meziosobních vztahů a principy regulace aktuálních psychických stavů. V neposlední řadě pak principy modelového tréninku. c) psychologická příprava sportujících dětí a mládeže V tomto výukovém bloku se posluchači dozvědí specifické aspekty psychologické přípravy sportujících dětí a mládeže, jejíž priority jsou do značné míry odlišné od psychologické přípravy dospělých. V oblasti psychologické přípravy sportujících dětí a mládeže by trenér měl svým chováním a jednáním rozvíjet a upevňovat zájem a lásku ke sportu, vhodně, promyšleně a pravidelně své svěřence motivovat, rozvíjet morální a volní vlastnosti svěřenců a učit je soutěžit. Dále by měl vést své svěřence k respektu k soupeřům i k sobě samým a k lidem z „nesportovního“ života. V neposlední řadě by se měl snažit o „intelektualizování“ sportovního tréninku a o výchovu k vhodnému dennímu režimu a správné životosprávě. Trenér by měl dále ve svěřencích upevňovat víru ve vlastní schopnosti a vytvářet podmínky pro budování optimální úrovně sebevědomí. d) Psychologické přístupy v rámci individuálního rekondičního a kondičního programu Běžnou součástí pracovní náplně kondičního trenéra v profesionálním fotbalu je sestavování a realizace individuálních rekondičních programů. Absolvování těchto programů, které většinou probíhají v individuální formě, bývá pro hráče často psychicky velmi náročné. Zde se v plné míře uplatní znalosti z oblasti psychologické přípravy ve sportu. Posluchači si zde osvojí aplikaci znalostí z oblasti psychologické přípravy na individualizovaný tréninkový proces, který se často týká hráčů ve špatné psychické kondici. Ta často bývá důsledkem dlouhodobějšího zranění a následného vyřazení ze základní sestavy nebo z kádru mužstva. Bez uplatnění principu individualizace, který spočívá ve schopnosti analyzovat vlastní i cizí osobnostní vlastnosti a stavy a na tuto analýzu navázat účinné syntetické působení na

28

sportovce, bude výsledek trenérské práce méně efektivní a málo psychologicky účinný (Dovalil a kol., 2012). e) Didaktické styly Úspěšnost řídící činnosti trenéra v tréninkové jednotce do značné míry závisí na tom, jak je trenér schopen rozhodovat, motivovat a ovlivňovat hráče i sebe samého a kontrolovat, zda efekty tréninkové jednotky tomu odpovídají. Rozhodování, ovlivňování a kontrola se tréninkovou jednotkou neustále prolínají. Vnější stránkou těchto činností je chování trenéra. Spektrum didaktických stylů představuje univerzální koncept, který vytvořili M. Mosston a S. Ashworth pro potřeby školního vyučování. Koncept lze bez problémů využít i ve sportovním tréninku (Dovalil a kol., 2012). Posluchači se v rámci tohoto výukového bloku seznámí s členěním didaktických stylů, jejich výhodami, nevýhodami a praktickým užitím. Jedná o styl příkazový, praktický, reciproční, se sebehodnocením, s nabídkou. Dále pak styl s řízeným a samostatným objevováním. f) Didaktické formy Didaktické formy představují modely uspořádání řízení didaktického procesu v rámci tréninkové jednotky. Posluchači si zde osvojí význam a dělení didaktických forem na formy organizační, sociálně – interakční a metodicko – organizační. Dále se seznámí s dílčím dělením jednotlivých didaktických forem, s možnostmi jejich praktického využití, s výhodami a nevýhodami jejich aplikace do tréninkového procesu fotbalového družstva. g) Didaktické metody Znalost významu a užití didaktických metod patří, stejně jako v případě didaktických stylů a forem, k základním požadavkům na adekvátní vzdělání sportovního trenéra. Posluchači se v tomto výukovém bloku seznámí s významem a členěním metod věcné a časové strukturace herních činností, metod koncentrace a distribuce herních činností, metod manipulace se zatížením v bioenergetickém smyslu. Tyto znalosti pomohou mimo jiného kondičnímu trenérovi získat větší vhled do specifického fotbalového tréninkového procesu a tím lépe skloubit tréninkové nároky na rozvoj všech složek sportovního výkonu. Dalším významným důvodem potřeby znalosti didaktických metod je například potřeba využívání malých forem her, jako významného prostředku rozvoje kondiční složky sportovního výkonu.

2.4.5.4. Oblast „Zatížení, zotavení a regenerace“ a) Zatížení a jeho metodotvorní činitelé

29

Obecným požadavkem, podmiňujícím zvýšení výkonnosti ve sportu, je dosažení řady adaptačních – biologických a psychosociálních změn. V souhrnu se jedná o změny trénovanosti, tj. úrovně dovedností, schopností, vědomostí, stavů, somatických předpokladů atd. Jejich nová úroveň je výrazem přizpůsobení se požadavkům vnějšího prostředí – v tomto případě pohybové činnosti. Ve sportovní praxi spočívá základní možnost ve vědomě řízeném zatěžování, tj. v systematickém opakování zatížení. To má rozhodující roli jako adaptační podnět, při jeho vhodné aplikaci se dá očekávat kumulativní tréninkový efekt (Dovalil, 2012). Dosahování efektu má jisté obecné rysy a vztahy mezi zatížením, adaptací a růstem výkonnosti byly definovány jako zákonité (Schnabel, Harre, Borde, 1994). Porozumění manipulaci se zatížením je pro kondičního trenéra nezbytností. V tomto výukovém bloku se posluchači seznámí s významem tohoto pojmu, jeho metodotvornými činiteli a způsobu jejich aplikace do tréninkového procesu. b) Únava a zotavné procesy Ve snaze o zvyšování sportovní výkonnosti se trenéři logicky soustřeďují především na problematiku zatěžování. Avšak nelze pouštět ze zřetele, že zatěžováním je míněno opakování zátěžových podnětů, a tím máme co do činění s cyklem zatížení – zotavení. Navíc vliv cvičení se neomezuje pouze na dobu samotného cvičení, ale pokračuje i po jeho ukončení. Dokonce se dá říci, že hlavní přestavby organismu, podmiňující zvýšení trénovanosti, probíhají nikoliv během pohybové činnosti, ale po jejím skončení. Odborně vedený trénink musí být proto založen také na znalostech zotavení, zejména vyšší výkonnostní úrovně, neboť dokonalejší a rychlejší průběh zotavných procesů umožňuje další trénink (Dovalil a kol., 2012). V tomto výukovém bloku se posluchači seznámí s významem, dělením a principy vzniku únavy. Neméně podstatné je nabytí informací a znalostí z oblasti odeznívání únavy a možnostmi ovlivňování jejího odeznívání. c) Regenerační prostředky (pedagogické, psychologické, farmakologické, biologické) Pojem regenerace ve sportu zahrnuje veškeré činnosti, které mají za cíl rychlé a dokonalejší zotavení. Zvláště u sportovců vyšší výkonnosti, jejichž tréninkové a soutěžní zatížení dosahuje vysokých hodnot, nelze spoléhat na přirozené zotavné pochody. Pozornost věnovaná regeneraci se nepochybně odráží v možnostech tréninku a následné výkonnosti (některé ankety vypovídají, že úspěšní sportovci se regeneraci věnují mnohem více a systematičtěji) a nepřímo se to projevuje i ve zdravotním stavu (dnech neschopnosti či nemoci) (Dovalil a kol., 2012).

30

Zde se posluchači dozvědí dělení regeneračních prostředků, jejich význam, náplň, praktické uplatnění a vhodnost jejich použití. Vzhledem k tomu, že na kondiční trenéry jsou obvykle kladeny vysoké nároky na realizaci regeneračních procesů v rámci sportovní přípravy fotbalového mužstva, je nezbytné, aby adepti na tuto trenérskou činnost pochopili a rozuměli regeneračním prostředkům a jejich aplikaci do tréninkového procesu velmi dobře. d) sportovní výživa a pitný režim Odpovídající výživa a pitný režim jsou v současnosti stále významně opomíjeným základním předpokladem kvalitně provedeného sportovního výkonu, rychlé regenerace i sportovní formy (Buzek a kol., 2007). Naprostá většina hráčů se v důsledku špatné výchovy celé naší společnosti nevhodně stravuje. V klubu většinou řeší pouze jídlo před utkáním, ale v celém dalším průběhu týdne již ne. Zde si ale musíme uvědomit, že odpovídající strava je základem nejen hráčova zdraví, ale zejména jeho kvalitní sportovní formy po celé soutěžní období. Bohužel i dnes mnoho trenérů nenapadne, že za pokles herní kvality hráče může právě jeho špatná stravovací disciplína (Buzek a kol., 2007). Pokud sportovec nevěnuje pitnému režimu dostatečnou pozornost, nedostatek tekutin způsobí zvýšení koncentrace metabolitů, dřívější únavu, prodloužení doby regenerace, pokles fyzické výkonnosti. Pokud je nedostatek tekutin chronický, klesá tvorba erytropoetinu, zhoršuje se psychická koncentrace, objevují se bolesti hlavy a zácpa. Závažnějšími následky mohou být ledvinové neb žlučové kameny (Vilikus, 2013). V rámci kondiční přípravy mužstva má složení jídelníčku hráčů a kvalita jejich pitného režimu významný vliv na kvalitu realizace tréninkového procesu i na efektivitu adaptačních změn organismu, jako odezvy na tréninkové zatížení. Vzhledem k faktu, že nutriční terapeut, dietolog, výživový poradce nebývá v současnosti členem ani externím spolupracovníkem českých profesionálních fotbalových klubů je třeba, aby tuto oblast zaštítil svými znalostmi člen stávajících realizačních týmů. V současnosti se trenéři i hráči velmi často obracejí na své kondiční trenéry, aby jim navrhli stravovací program nebo alespoň poradili v otázkách skladby jídelníčku. Vzhledem k současným moderním názorům, že skladba stravy má významný vliv na rychlost a kvalitu regeneračních procesů, na sportovní formu, aktuální sportovní výkon i na zdraví sportovce, je jistě důležité, aby tuto oblast dokázal kondiční trenér svými znalostmi obsáhnout také. V tomto studijním bloku se posluchači seznámí s problematikou sportovní výživy. Naučí se navrhovat složení jídelníčku a pitný režim s ohledem na daný tréninkový cyklus, tréninkovou jednotku (s ohledem na její tréninkovou náplň) či utkání. 31

e) Problematika dopingu, antidopingové aktivity trenéra Všichni organizovaní sportovci, hráče fotbalu nevyjímaje, svým členstvím ve sportovním svazu přijímají závazek dodržovat určitá pravidla. Mezi ně patří i předpisy o boji porti dopingu, vydávané Mezinárodní antidopingovou agenturou WADA na základě Antidopingové charty v dohodě s OSN, Světovou zdravotnickou organizací a Radou Evropy, kterými se řídí většina světových sportovních organizací. Je všeobecně známo jednak to, že vrcholový sport vyžaduje v současnosti na člověku více, než na co svou tělesnou konstitucí a speciálním tréninkem stačí, na druhé straně však také to, že užívání dopingu odporuje etice, porušuje sportovně-technická pravidla a ohrožuje zdraví. Většina sportovců nemá ani tušení, jaké následky mohou dopingové látky vyvolat na zdraví jich samotných i jejich potomků (Vilikus, 2013). Kondiční trenér by měl znát základní dělení dopingu, nejběžněji užívané dopingové látky nebo preparáty, možná rizika jejich užívání a důsledky jejich užívání, ať už v rovině zdravotní nebo v rovině trestních postihů. Tyto vědomosti by měl mít především proto, aby dokázal erudovaně preventivně působit na své svěřence.

2.4.5.5. Oblast „Základy sportovní medicíny a rehabilitace“ a) Úvod do traumatologie a ortopedie (nejčastější zranění a jejich příčiny) Kondiční trenér je v rámci jeho působnosti velmi často využíván pro návrh a realizaci rekondičních programů, určených hráčům po zranění. Ke zvolení optimálního tréninkového zatížení a tréninkové náplně je výhodné znát principy zranění, léčebných procesů a rizika, která jsou spojená se zatížením původně poškozené tkáně nebo orgánu. Dalším významným benefitem znalosti této problematiky je možnost efektivnějšího preventivního působení a tím i zabránění vzniku mnoha úrazů. Tento výukový blok bude zaměřen na lékařský výklad příčin a mechanismu vzniku nejčastějších zranění pohybového ústrojí ve fotbalu, popis možných následků a rizik spojených s návratem k tréninkovému procesu. Výukový blok by měl zastřešit lékař – ortoped nebo traumatolog, s praktickou zkušeností s vyšetřováním, diagnostikou a léčbou úrazů z oblasti profesionálního fotbalu. b) Rehabilitační postupy, metody a koncepty (délka trvání léčby) Komunikace a spolupráce mezi klubovým lékařem, fyzioterapeutem a kondičním trenérem je v prostředí profesionálního fotbalu velmi běžnou záležitostí. Rehabilitační a rekondiční postupy spolu velmi úzce souvisejí a navazují na sebe. Odbornější vhled do

32

problematiky rehabilitace významně pomůže kondičnímu trenérovi k návrhu následného rekondičního programu. Výuka by měla být zastřešena fyzioterapeutem s praktickou zkušeností s rehabilitačními postupy z oblasti profesionálního fotbalu. c) Svalové dysbalance (vznik a kompenzace) Klidové svalové najetí antagonistických svalových skupin je za „normálních“ okolností udržováno tak, aby bylo účelné pro klidové držení příslušných částí těla i těla jako celku. V tomto případě je klidový svalový tonus vyvážený a zajišťuje funkční svalovou balanci, jež umožňuje dokonalou souhru odpovídajících svalových skupin i u nejsložitějších pohybů. U hráčů fotbalu se však můžeme setkat s poruchou této rovnováhy, která je například důsledkem neadekvátních pohybových stimulů a která pak vyúsťuje ve svalovou dysbalanci (Buzek a kol., 2007). V trenérské praxi kondičního trenéra je znalost mechanismu vzniku, postupů předcházení, případně odstraňování, zejména tzv. dolního a horního zkříženého syndromu každodenní náplní a pracovní povinností. d) Prevence zranění a nemocí v kondiční přípravě Příčinou úrazu nebo nemoci je jev, který zranění nebo nemoci předcházel a je úrazem nebo nemocí nutně následován. V tomto výukovém bloku se posluchači seznámí s detailnějším významem a dělením příčin vzniku zranění (technické příčiny, faktor druhé osoby, metodické příčiny, subjektivní příčiny a klimatické příčiny) a především s praktickými možnostmi jejich prevence. Dále se zde výuka bude zabývat prevencí nemocí, spojených se zvýšeným tělesným zatížením, klimatickými podmínkami, organizací tréninkového procesu apod.

2.4.5.6. Oblast „práce s technickými zařízeními“ a) Práce se sport testery (Polar, Polar team) Využívání sport testerů, které monitorují srdeční frekvenci hráčů, patří v dnešní době k základním diagnostickým metodám, které významně přispívají k efektivní realizaci tréninkového procesu. Obsluhu sport testerů, jejich nestavování a vyhodnocování, přenos údajů ze sport testerů do počítače a z počítače do sport testeru, by měl kondiční trenér dobře ovládat. V současnosti se začínají stále více využívat monitorovací systémy, které dokáží sledovat a vyhodnocovat srdeční frekvenci hráčů najednou a v reálném čase. Nejvíce rozšířeným systémem v prostředí českého fotbalu je systém Polar Team, který využívá i

33

FAČR. V tomto výukovém bloku se posluchači seznámí s prací s individuálními sport testery ale i s výše zmíněným systémem Polar Team. b) práce s videotechnikou (použití kamery, stříhání videa) Pořízení dobrého videozáznamu pohybových úkolů, jeho zpracování, analýza a následná prezentace svěřencům je významnou a prospěšnou dovedností. V dnešní digitalizované době není materiálně ani finančně složité, zajistit si potřebné vybavení pro tuto činnost a moci tak významně přispět ke zlepšení tréninkového procesu. Tyto dovednosti trenérovi významně pomůžou k nalezení, prezentaci a korekci chyb, které se v pohybovém projevu svěřenců objevují. V tomto výukovém bloku se posluchači seznámí s možnostmi používání videotechniky a její obsluhou, dále si osvojí základy práce se softwarem, umožňujícím úpravu a střih video souborů a naučí se vytvářet vhodné video prezentace (např. Corel Video Studio).

2.4.5.7. Oblast „Anaerobní trénink: ATP-CP systém“ a) Význam ATP-CP systému ve fotbalu, fyziologický základ Anaerobní trénink se zaměřuje na udržení nebo rozvoj funkční způsobilosti hráčů pro krátkodobou vysoce intenzivní pohybovou činnost. Tato funkční způsobilost se označuje jako anaerobní výkonnost. Jejím metabolickým základem je schopnost organismu produkovat energii pro svalovou činnost neoxidativními procesy. Jedním z těchto procesů je štěpení makroergních fosfátů – adenosintrifosfátu (ATP) a kreatinfosfátu (CP) – ATP-CP systém (Psotta,2006). Štěpení pohotovostních látek ATP a CP ve svalové tkáni je hlavním zdrojem energie v prvních pěti sekundách činnosti, pokud se provádí vysokou až maximální intenzitou (Psotta, 2006). Zvýšené nároky na tělesnou výkonnost hráčů, které lze zaznamenat s vývojem pojetí hry, se právě více týkají pohybové rychlosti spíše než ostatních komponent jako je aerobní vytrvalost nebo anaerobní kapacita (Psotta, 2006). Posluchači se v tomto výukovém bloku detailněji seznámí s fyziologickým základem a významem APT-CP systému ve fotbalu, který je z pohledu produkce energie v rámci rychlostních pohybových projevů jedním ze základních biochemických procesů v organismu (Psotta, 2006). Tento výukový blok by měl posluchačům přinést dostatečné teoretické zázemí o významu a fyziologickém základu ATP-CP systému. Tyto informace pak budou dále sloužit pro

34

odbornější a efektivnější plánování a realizaci rychlostně nebo silově zaměřeného tréninkového programu. b) Rozvoj rychlostních schopností Protože běžecký sprint hráče fotbalu je velmi krátký, (průměrná vzdálenost 9m, respektive trvání do dvou sekund) a většina sprintů je kratší než 30m, potom by se měl trénink běžecké rychlosti dominantně zaměřovat na komponenty, které jsou rozhodující pro výkon v akcelerační fázi sprintu, tj. na rychlost reakce na zrakový podnět, běžeckou startovní rychlost (do 5m) a akceleraci (do cca 30m). Pro hráče fotbalu je méně podstatná schopnost udržet maximální rychlost spadající do úseku cca 35 – 80 m sprintu. Pro rozvoj nebo udržení vysoké úrovně maximální rychlosti běžecké herní lokomoce fotbalistů uplatňujeme analytický trénink (reakční, startovní, akcelerační rychlost a sprintová rychlostní vytrvalost) a komplexní trénink, jehož cílem je současné podněcování více komponent rychlosti sprintového běhu. Zdokonalování maximální rychlosti běžecké lokomoce hráčů také podporuje trénink techniky běžeckého sprintu a trénink explozivní síly (Psotta, 2006). V tomto výukovém bloku se posluchači detailněji seznámí se principy, metodami a prostředky rozvoje všech složek rychlostních schopností, potřebných pro optimální herní výkon, v návaznosti na aktuální poznatky z oblasti struktury herního výkonu ve fotbalu. c) Rozvoj silových schopností Mnoho sportovců nedokáže optimálně rekrutovat motorické jednotky nebo optimálně zvýšit frekvenci vybíjení motorických jednotek navzdory snaze vyvinout maximální sílu. Je známo, že motorické jednotky s vysokým prahem dráždivosti (rychlé) mají větší maximální frekvenci vybíjení. Vědci zjistili, že u netrénovaných osob při maximálních volních kontrakcích vykazuje mnoho vysokoprahových motorických jednotek nižší frekvenci vybíjení než nízkoprahové motorické jednotky. To je zapříčiněno tím, že vysokoprahové motorické jednotky nejsou plně aktivovány ani v momentě, kdy se netrénovaný snaží vyvinout maximální kontrakci (Dovalil a kol., 2012). Vysoké nároky na produkci svalové síly v průběhu utkání se soustřeďují do krátkých opakujících se intervalů vysoce intenzivní činnosti – jako je akcelerace při sprintu, změny směru běhu, souboje, kopy do míče, vhazování, výskoky, manipulace s míčem. Tyto činnosti vyžadují rychlé vyvinutí dostatečné síly (Psotta, 2006). Cílem funkčního tréninku svalové síly je podněcovat způsobilost hráčů k rychlému a koordinovanému vyvíjení svalové síly ve specifických fotbalových činnostech – v běžecké lokomoci, soubojích, výskocích, při střelbě, vhazování. Přínos funkčního tréninku tedy

35

spočívá v podněcování svalové síly, která se spojuje s realizací specifických činností (Psotta, 2006). V tomto výukovém bloku se posluchači seznámí s významem a metodami rozvoje všech složek silových schopností. Dále si osvojí význam jednotlivých složek silových schopností v rámci sportovního výkonu a tréninku hráčů fotbalu. d) Diagnostika a kontrola anaerobního tréninku (ATP-CP) Informace o aktuálním stavu trénovanosti hráče nám poskytuje zátěžová diagnostika, obecněji pohybově výkonová diagnostika. Tato diagnostika je součástí tréninkového procesu. Objektivní diagnostika trénovanosti hráčů se vesměs zakládá na modelovém zatížení, které musí jedinec být schopen zvládnout. Proto je základním předpokladem úspěšné diagnostiky ujasnění účelu diagnostiky a vhodný výběr diagnostických metod. Hodnocení rychlostních a silových předpokladů se provádí anaerobními testy. Princip spočívá v realizaci maximálního pohybového výkonu (Psotta a kol., 2006). Maximální rychlost běhu je možné hodnotit pomocí letmé rychlosti běhu na vzdálenost 20 – 30m. Rychlost běhu je určující pro hráčskou funkci Nejlepších výsledků zpravidla dosahují útočníci nebo středoví hráči (Psotta a kol., 2006). Testy běžeckých sprintů na 5 – 35m slouží k hodnocení způsobilosti nervosvalového systému pro maximální rychlost v akcelerační fázi sprintu. Měření času, respektive průměrné rychlosti v prvních pěti metrech, slouží k hodnocení startovní rychlosti. Stejné veličiny dosažené ve sprintech do 35 m ukazují na akcelerační rychlost. Časy běhu do 50 m vyžadují vysokou přesnost měření, proto se používá fotoelektronické měření fotobuňkami. Fotobuňky umožňují navíc měření časů na jednotlivých úsecích sprintu. Získávají se tak detailnější informace o průběhu běžeckého výkonu v jednotlivých fázích sprintu. Lze tak popřípadě odhalit silnější a slabší stránky ve sprintovém výkonu hráčů (Psotta, 2006). Test člunkový běh 4 x 10 m se používá pro hodnocení způsobilosti hráče pro běžecký sprint se změnami směru. Test zahrnuje komplex různých motorických kvalit – běžeckou dovednost v akceleraci, v brždění a změně směru, která rovněž v sobě integruje rychlostně silové předpoklady nervosvalového systému dolních končetin (Psotta, 2006). Pro hodnocení úrovně explosivní síly dolních končetin se využívá laboratorního testu, který se provádí na dynamografické desce, za standardních laboratorních podmínek. V rámci terénního testování silových schopností hráčů je v současnosti u českých reprezentačních fotbalových výběrů také používán skok daleký z místa, shyby nadhmatem na doskočné hrazdě, vznosy na žebřinách.

36

V rámci tohoto výukového bloku se posluchači seznámí s teoretickými přístupy a praktickou realizací diagnostických metod, hodnotících úroveň rychlostních a silových schopností v oblasti ATP-CP systému. e) Plánování a realizace anaerobního tréninku ATP-CP v praxi Maximální rychlost běžecké lokomoce je jednou z klíčových komponent pohybové výkonnosti hráčů fotbalu a její udržení popřípadě rozvoj je dlouhodobou záležitostí. Proto se její trénink zařazuje pravidelně v průběhu přípravného a soutěžního období. Pro udržení popřípadě rozvoj vysoké úrovně pohybové rychlosti je rozhodující, zda trénink obsahuje dostatečné množství podnětů pro nervové řízení rychlých pohybů. Cvičení rychlostního typu by neměla zcela vymizet ani v přechodném období (Psotta, 2006). Pro trénink pohybové rychlosti u hráčů fotbalu platí zásada aplikovat jej pravidelně a spíše častěji s menšími objemy než s nižší frekvencí a většími objemy. Při rozhodování o zařazení tréninku pohybové rychlosti do týdenního mikrocyklu v soutěžním období je nutné brát v úvahu následující faktory. Potřebnou dobu zotavení hráčů po předchozím utkání, požadavek zařazovat trénink pohybové rychlosti v rámci týdenního mikrocyklu spíše před náročným aerobním nebo anaerobním tréninkem a zařazení rychlostního tréninku do mikrocyklu před následujícím utkáním s ohledem na potřebnou dobu pro regeneraci a superkompenzaci po rychlostním typu tréninku (Psotta, 2006). Důležitým faktorem plánování tréninku svalové síly je časové uspořádání přípravného, hlavního a přechodného období, a individuální potřeby hráčů fotbalu. Vedle vyrovnávací a preventivní funkce, směřuje trénink svalové síly ke zvyšování nebo udržování svalového výkonu ve fotbalových činnostech. Explozivní síla je nejdůležitější funkční dimenzí nervosvalového systému hráče fotbalu a zároveň nejobtížněji trénovatelnou kvalitou ve srovnání s ostatními druhy svalové síly. Proto funkční trénink svalové síly, který sleduje rozvoj rychlé až výbušné síly v pohybových strukturách, které jsou podobné nebo totožné s činnostmi v utkání, by měl být nepřetržitou součástí tréninku v průběhu přípravného a soutěžního období (Psotta, 2006). V tomto výukovém bloku se posluchači seznámí se zásadami a praktickými postupy v oblasti plánování a realizace anaerobního ATP-CP tréninku. Tyto postupy budou vycházet z moderních poznatků a jejich aplikace do tréninkového procesu hráčů fotbalu.

2.4.5.8. Oblast „ Anaerobní trénink: LA systém“ a) Význam LA systému ve fotbalu, fyziologický základ

37

Klíčovou komponentou herního výkonu hráče je schopnost nejen opakovaně vykonávat krátkodobou činnost vysoké až maximální intenzity v krátkých intervalech za sebou, ale i udržet vysokou intenzitu po delší dobu. S vyšší soutěžní úrovní dochází k vyšší frekvenci výskytu těchto vysoce intenzivních krátkodobých činností při udržení konstantní překonané vzdálenosti. Metabolicky tuto činnost podmiňuje anaerobní výkon (intenzita štěpení ATP-CP) a anaerobní glykolytický neboli laktátový systém s tvorbou laktátu (v pásmu 4-12 mmol.l). Tato anaerobní kapacita je významným faktorem výkonnosti a představuje funkční způsobilost pro vysoce intenzivní pohybové výkony v trvání od pěti sekund do cca 40 – 60 s. Hranicí individuálně dobře tolerovaného zvýšení laktátu (laktacidémie) je úroveň individuálního anaerobního prahu (ANP). Vyšší ANP zvyšuje nejen odolnost proti důsledkům acidózy, ale pozitivně ovlivňuje i koordinační práh, koordinační přesnost a takticky správné řešení herních situací, při vyšším intenzivním zatížení (Buzek, 2007). V tomto výukovém bloku se posluchači seznámí s obecným významem LA systému ve fotbalu a jeho fyziologickým základem. b) Rozvoj rychlostně-vytrvalostních schopností a jeho význam Cílem rychlostně vytrvalostního tréninku je rozvíjet nebo udržet funkční způsobilost hráčů pro krátkodobý vysoce intenzivní pohybový výkon v trvání 10-45 s. Tuto způsobilost, označovanou jako rychlostní vytrvalost, v dominantní míře metabolicky podmiňuje kapacita anaerobního glykolytického (laktátového) systému, tzv. anaerobní kapacita. Proto se rychlostní vytrvalost označuje také jako anaerobní vytrvalost (Psotta, 2006). V tomto vyučovacím bloku se posluchači seznámí s metodami rozvoje rychlostně – vytrvalostních schopností a jeho významem. Budou popsány výhody a nevýhody specifických i nespecifických metod rozvoje daných schopností. Posluchači budou dále seznámeni s potřebou co největší integrace specifických tréninkových prostředků do rozvoje rychlostně vytrvalostních schopností, které jsou z pohledu potřeb fotbalu významným determinantem výkonu. c) Principy intermitentního a intervalového tréninku Koncentrace laktátu v krvi (5-15 mmol/l) u profesionálních hráčů fotbalu v průběhu utkání prokazují, že herní výkon je podložen opakovaným podněcováním anaerobní glykolýzy v energetickém metabolismu svalů, a to v krátkodobých intervalech vysoce intenzivní činnosti. Pro koncipování účelného rychlostně vytrvalostního tréninku je nutné vycházet ze střídavého charakteru zatížení hráče v utkání. Obecná koncepce rychlostní vytrvalosti, která ji vymezuje jako funkční způsobilost pro souvislou činnost maximální intenzity v trvání 10 - 45 s, není proto pro trénink zcela vyhovující. Pro pohybový výkon 38

hráče v utkání je více specifická funkční schopnost opakovaně vykonávat krátkodobé 1 – 10 s intervaly činnosti maximální intenzity, to je kapacita pro intermitentní krátkodobý výkon. Kapacita pro střídavý krátkodobý výkon se jen zčásti překrývá s anaerobní kapacitou, která leží v základu rychlostní vytrvalosti. Faktory anaerobní kapacity se uplatňují ve střídavém krátkodobém výkonu vysoké intenzity poněkud odlišně (Psotta, 2006). Tento výukový blok bude zaměřen na seznámení posluchačů s principy intermitentního a intervalového zatížení, jejich výhodami a nevýhodami a metodami jejich rozvoje. Důraz bude opět kladen na potřebu zařazování specifických tréninkových prostředků v podobě herních cvičení a průpravných her. d) Diagnostika a kontrola anaerobního tréninku (LA) Rychlostní vytrvalost hodnotíme podle maximální aerobní rychlosti běhu na běhátku, při kterém hráč ukončil zatížení pro subjektivní vyčerpání (Psotta a kol., 2006). Posluchači se zde dále seznámí s možnostmi a metodami terénního testování, vhodnými pro využití v prostředí fotbalu a s jejich vyhodnocováním. e) Plánování a realizace anaerobního tréninku (LA) v praxi Intermitentní vysoce intenzivní trénink by měl tvořit, pro své specifické účinky na kapacitu pro střídavý výkon, i pro své další pozitivní podpůrné účinky, významnou část tréninku hráčů fotbalu (Psotta, 2006). V tomto výukovém bloku se posluchači seznámí s možnostmi plánování a realizace anaerobního (LA) tréninku v rámci všech tréninkových cyklů.

2.4.5.9. Oblast „Aerobní trénink: O2 systém“ a) Význam O2 systému ve fotbalu, fyziologický základ Aerobní vytrvalost jedince je metabolicky určena schopností organismu produkovat energii oxidativními procesy štěpení cukrů a tuků. Podmiňuje pohybový výkon, který trvá od cca 90 s až po několik hodin. Při 30 s vysoce intenzivní činnosti se aerobní metabolismus podílí 15 – 46% na celkové produkci energie (Hill a Smith, 1992, Granier a kol., 1995). Vyšší podíl aerobního metabolismu v 30 s intenzivním cvičení byl pozorován u vytrvalostních typů hráčů ve srovnání s rychlostními typy (65%, Granier a kol., 1995) a u dětí (60-70%, Van Praagh, 1998). S dobou trvání se tento podíl zvyšuje. Při zatížení maximální intenzity po dobu 2,10 a 30 minut je tento podíl cca 70 %, 90%, respektive 95% (Beachle a Earle,2000). Aerobní výkonnost určuje míra adaptace centrálních a periferních faktorů na zátěžovou činnost. Pomineme-li centrální nervový systém, potom jsou centrálními faktory aerobní výkonnosti především dýchací, srdečně cévní a krevní systém. Množství oxidativně 39

produkované energie potom určuje vlastní oxidativní kapacita svalu. Při déletrvající činnosti je dalším faktorem pohybového výkonu dostatek svalového glykogenu (Psotta, 2006). V tomto výukovém bloku budou posluchači blíže seznámeni s fyziologickým základem O2 systému a jeho významem ve fotbalu. b) Rozvoj vytrvalostních schopností, význam a obecné principy Cílem aerobního tréninku je udržení nebo rozvoj fyziologické a pohybové způsobilosti pro déletrvající pohybovou činnost, tj. aerobní výkonnosti (Psotta, 2006). V závislosti na intenzitě zatížení lze odlišit tři druhy aerobního tréninku. Jedná se o aerobní regenerační trénink, aerobní trénink nižší intenzity a aerobní trénink vyšší intenzity. Každý uvedený druh aerobního tréninku lze realizovat neherními činnostmi nebo herními činnostmi. Znamená to, že podle intenzity a typu činností lze rozeznat celkem šest druhů aerobního tréninku. Předpokládá se, že se částečně odlišují svými metabolickými, nervosvalovými a psychomotorickými účinky (Psotta, 2006). V tomto výukovém bloku se posluchači zaměří na získání vědomostí, z oblasti významu a obecných principů rozvoje vytrvalostních schopností. Dále budou seznámeni s principy realizace výše zmíněných šesti druhů anaerobního tréninku. c) Tréninkové prostředky pro rozvoj specifické herní vytrvalosti Pro rozvoj specifické herní vytrvalosti je vhodné používat především aerobní trénink vyšší intenzity. Cílem tohoto druhu tréninku je zvyšovat nebo udržet schopnost hráče vykonávat pohybovou činnost vysoké intenzity po delší dobu. Dále pak zvyšovat nebo udržet zotavovací schopnost po vysoce intenzivním cvičení. Tento trénink tedy podněcuje vyšší až maximální obrat aerobního metabolismu. Očekávaným kumulativním efektem je zvýšení schopnosti pracovat ve vysokých intenzitách (Psotta, 2006). Fyziologická výhoda herních činností spočívá ve specifičnosti náborů svalových vláken a v proměnlivosti intenzity zatížení, která je patrná zvláště v průpravných hrách. V průběhu pracovních intervalů by však intenzita neměla poklesnout pod hranici 80% SFmax nebo pod hranici ANP snížené o 10% (Psotta, 2006). Mezi hlavní prostředky rozvoje specifické herní vytrvalosti tedy řadíme adekvátní formy průpravných her popřípadě herních cvičení. Jejich návrhem a realizací se bude zabývat tento výukový blok. d) Diagnostika a kontrola aerobního tréninku O2 Podmínkou posouzení aerobních předpokladů je, aby minimální doba konstantního nebo intervalového zatížení (lze využít opakovaných sérií) byla alespoň 6minut. Aerobní testování lze realizovat formou konstantní intenzity zatížení a stupňované intenzity zatížení. Jako 40

zatěžovací prostředek v laboratorních podmínkách se nejčastěji využívá šlapací ergometr nebo běhátko. V průběhu testového zatížení se sledují vybrané kardiorespirační a ventilační parametry. Při hodnocení se rovněž charakterizuje dosažený výkon, při kterém bylo zatížení ukončeno (Psotta a kol., 2006). Hodnotami, které se v rámci diagnostiky aerobních předpokladů sledují, jsou spotřeba kyslíku, minutová plicní ventilace, srdeční frekvence. Jako terénní test, který je jednoduše proveditelný, se například využívá běh na 2 km. Tímto testem zjišťujeme běžecký aerobně vytrvalostní výkon. Umožňuje však také platný odhad maximální spotřeby kyslíku jako ukazatele maximálního aerobního výkonu (Psotta a kol., 2006). V tomto vyučovacím bloku se posluchači dozvědí informace z oblasti diagnostiky a kontroly aerobního tréninku. Naučí se aplikovat zjištěné parametry do tréninkového procesu a vyhodnocovat úroveň aerobních předpokladů jednotlivých hráčů na základě výsledků jejich aerobních testů. e) Plánování a realizace aerobního tréninku O2 v praxi Udržení, popřípadě rozvoj úrovně aerobní výkonnosti u hráčů fotbalu všech věkových kategorií závisí především na tom, zda fotbalový trénink obsahuje z dlouhodobého pohledu dostatečné množství intenzivních zátěžových podnětů (Psotta, 2006). Plánování rozvoje aerobní kapacity a vytrvalostního výkonu hráčů v přípravném období by mělo, zvláště v profesionálním fotbalu, vycházet z jejich objektivních měření pomocí terénních nebo laboratorních testů. Některé studie u profesionálních týmů na konci přípravného období nacházejí zlepšení úrovně aerobní výkonnosti a kapacity pro intermitentní dlouhodobý výkon, a to obvykle o 3 – 5 %, výjimečně i o 10% (Bangsbo, 1994a, in Reilly a kol., 1997). Při rozhodování o časovém zařazení aerobních cvičení v rámci týdenního mikrocyklu v soutěžním období je třeba brát v úvahu časový odstup aerobního tréninku před nadcházejícím utkáním a dále pak zařazení aerobního tréninku ve vztahu k dalším různě zaměřeným tréninkovým jednotkám v daném mikrocyklu (Psotta, 2006). V tomto výukovém bloku se posluchači seznámí s aspekty plánování a realizace aerobního O2 tréninku, z krátkodobého i dlouhodobého pohledu. Dále se seznámí s prakticky užívanými postupy v prostředí českého i světového profesionálního fotbalu.

2.4.5.10. Oblast „Flexibilita“ a) Význam flexibility ve fotbalu, fyziologický základ 41

Pod pojmem flexibilita chápeme ve sportu předpoklady pro rozsah pohybů v jednotlivých kloubech – schopnost vykonávat pohyby ve velkém kloubním rozsahu. Hlavní významy rozvoje flexibility spočívají ve dvou oblastech. První z nich je dostatečný rozsah kloubní pohyblivosti, který umožňuje lepší provedení pohybů při vlastním tréninku a soutěžích. Druhou oblastí je oblast prevence. Přiměřená pohyblivost snižuje riziko svalového zranění při nečekaných, nadhraničních či nekoordinovaných pohybech (Perič, 2010). Na základě našeho obšírnějšího zkoumání v rámci českých mládežnických reprezentačních výběrů jsme došli k závěru, že úroveň flexibility je v prostředí českého fotbalu obecně nedostatečná. Z tohoto důvodu je nutné oblast flexibility více akcentovat. A to v rámci vzdělávacích programů fotbalových trenérů ale hlavně v rámci plánování a realizace tréninkového procesu. V tomto výukovém bloku se posluchači seznámí s významem flexibility ve fotbalu a jejím fyziologickým základem. b) Metody rozvoje flexibility Metody rozvoje pohyblivosti můžeme dělit podle dvou kritérií. Prvním z nich je aktivita pohybu (aktivní nebo pasivní pohyb z pohledu cvičence) a dále dle dynamiky provedení (statické nebo dynamické provedení daného cvičení). V rámci rozvoje flexibility jsou jako prostředky využívány strečink ale i speciální metody pro cílený rozvoj flexibility, kterou je například metoda PNF (metoda kontrakce – relaxace – protažení). Aspekty jednotlivých metod, jejich výhody a nevýhody, budou posluchačům sděleny v tomto výukovém bloku. c) Aplikace rozvoje flexibility pro potřeby fotbalu Protahování patří do každé tréninkové jednotky, zařazujeme ho zpravidla v úvodní a závěrečné části. V úvodní části se doporučuje protahovací cvičení provádět po mírném zahřátí, často se však tato cvičení užívají zcela na zahájení jakékoliv pohybové činnosti (Perič, 2010). V tomto výukovém bloku se posluchači seznámí s možnostmi využití prostředků na rozvoj flexibility v rámci přípravy organismu na nadcházející pohybovou činnost (rozcvičení). Dále budou obeznámení s praktickými postupy, směřujícími k cílenému rozvoji flexibility hráčů fotbalu. Budou zde prezentovány konkrétní cviky, jejich zaměření a zařazení do tréninkového procesu a jejichž výběr koresponduje s aktuálními poznatky (nedostatky) z oblasti flexibility u hráčů fotbalu. d) Diagnostika a kontrola úrovně flexibility

42

Tak jako u jiných motorických schopností, i v oblasti flexibility je třeba objektivizovat výsledky tréninkového procesu, popřípadě diagnostikovat vstupní parametry hráčů. Kontrola úrovně flexibility je v prostředí fotbalu obecně podceňovaným aspektem. Přitom objektivní výsledky zkoumání úrovně flexibility u reprezentačních družstev naznačují, že úroveň flexibility je nedostatečná. Z výše uvedených důvodů je třeba dát větší důraz na samotný rozvoj flexibility a následně i na kontrolu její úrovně. Tato kontrola je běžně realizována kontrolními cviky, vycházejícími například z Unifit testu 6-60 (Měkota, Kovař) nebo z cviků z oblasti základní gymnastiky. V tomto výukovém bloku budou posluchači seznámeni s možnostmi a potřebou diagnostiky a kontroly úrovně flexibility. e) Plánování a realizace rozvoje flexibility v praxi V dnešním pojetí tréninkového procesu v oblasti fotbalu se velmi často setkáváme s projevy podceňování potřeby rozvoje pohyblivosti hráčů, a to ze strany samotných hráčů ale často i ze strany trenérů. Úroveň flexibility je třeba rozvíjet nebo udržovat po celou dobu sportovní kariéry. Z pohledu zvyšování úrovně flexibility je nezbytné, aby do plánování a realizace tréninkového procesu vstoupila individualizace. Posluchači se v tomto výukovém bloku seznámí s efektivními přístupy k plánování a k realizaci rozvoje flexibility, i k využití tréninkových prostředků z oblasti flexibility v přípravě organismu na následnou sportovní činnost (rozcvičení) a do regeneračních postupů.

2.4.5.11. Oblast „Koordinační schopnosti“ a) Význam koordinace ve fotbalu, fyziologický základ Koordinační schopnosti (předpoklady) jsou nejčastěji definovány jako zobecněné a relativně upevněné kvality procesu řízení a regulace pohybu, které jsou základem různorodého pohybového jednání s vysokými koordinačními požadavky. Jsou to výkonnostní předpoklady pro uskutečnění dominantních koordinačních požadavků (Perič, 2010). Dle Periče (2010) koordinaci charakterizují nároky na rychlost a přesnost pohybu, na přizpůsobení se vnějším podmínkám, na vytvoření nového pohybu. U koordinace není ,,energetické zásobování“ důležité tak, jako u rychlostních či vytrvalostních schopností, zásadní nároky jsou kladeny na řízení pohybové činnosti. Proto se koordinace spojuje s činností centrální nervové soustavy, která řídí a organizuje množství oblastí důležitých pro konkrétní pohyb. Mezi hlavní patří: 1. činnost analyzátorů (zrakový, sluchový, ale i analyzátory ve svalech, kloubech a šlachách) 43

2. činnost jednotlivých funkčních systémů (oběhového, dýchacího apod.), které zabezpečují přísun energetických zdrojů do svalů a buněk zapojených v určitém cviku 3. nervosvalovou koordinaci - mozek prostřednictvím nervů dává informace kdy, jak rychle, s jakou silou a na jak dlouho se mají jednotlivé svaly kontrahovat 4. psychologické procesy - vůle, pozornost a motivace, které jsou pro daný cvik významné Koordinaci dělíme na obecnou a speciální. Obecná koordinace znamená účelně provádět mnoho motorických dovedností, bez ohledu na sportovní specializaci. Se všeobecným rozvojem se musí začít hned, jakmile se dítě začne věnovat sportu. Je velice pravděpodobné, že sportovec s lepší obecnou koordinací si rychleji osvojí speciální požadavky dané sportovní specializace. V době, kdy nastane čas pro speciální trénink, by již obecná koordinace měla být na vysoké úrovni, protože představuje základ pro rozvoj speciální koordinace. Z toho vyplývá, že jsou koordinační schopnosti důležitým předpokladem pro nácvik sportovní techniky. Speciální koordinace znamená provádět různé pohyby ve vybraném sportu rychle, ale také bez chyb, lehce a precizně. Speciální koordinace je získávána pravidelným procvičováním pohybových dovedností a technických prvků v průběhu celé sportovní kariéry. V tomto výukovém bloku se posluchači seznámí s definicí a dělením koordinačních schopností, jejich fyziologickým základem a jejich dělením. b) Metody rozvoje koordinace Z pohledu kondičního tréninku ve fotbalu by měla být práce kondičního trenéra zaměřena především na rozvoj obecných koordinačních schopností, jakožto předpokladu pro efektivní osvojování specifických – fotbalových dovedností. Mezi hlavní formy rozvoje koordinace patří: 

všechny druhy akrobatických cvičení (kotouly, odrazy, přeskoky)



cvičení na nářadí – kruhy, hrazda, kůň, koza



cvičením s náčiním (švihadla, tyče, lana)



překážkové dráhy (překonávání překážek, podlézání, přelézání)



různé změny a udržování polohy těla



cviky v prostoru (skoky na trampolíně, do vody)



nácvik různých sportovních dovedností



cviky na ovládání a manipulaci s předměty (míče, tyče)



využití náčiní pro manipulaci 44



různé rovnovážné a balanční cviky (chůze, běhy, skoky s obraty, se změnami směru, na lavičkách, kladině či laně)



rytmická cvičení



cvičení ve dvojicích a trojicích



zrcadlová cvičení



asymetrické pohyby



cvičení ve ztížených podmínkách v různém prostředí, se zavřenýma očima



modifikované drobné sportovní hry

Vysoká úroveň koordinačních schopností vytváří dobré předpoklady k rozvoji sportovní techniky. V tréninkové praxi někdy obtížně rozeznáváme rozdíly mezi všeobecnou a speciální koordinací a vlastní technikou dané sportovní dovednosti. Všeobecná koordinace se nesnaží o dokonalé zvládnutí dané pohybové činnosti, její podstatou je spíše vytvoření širokého pohybového fondu, který se stává východiskem pro speciální koordinaci dané sportovní disciplíny. Ta následně vytváří funkční základ pro dokonalé zvládnutí techniky rozličných dovedností, které se uplatňují při soutěžích v dané sportovní disciplíně (Perič, 2010). V tomto výukovém bloku se posluchači seznámí s možnostmi využití výše zmíněných prostředků a metod, určených pro rozvoj obecné koordinace. c) Plánování a realizace rozvoje koordinace v praxi Rozvoj koordinace bychom měli zařazovat na začátek hlavní části tréninkové jednotky. Cvičení by měla probíhat především v aerobním režimu. Protože jsou však náročná na pozornost a soustředění, není dobré je nacvičovat příliš dlouho, lepší je je střídat, popřípadě opakovat. Doporučuje se méně opakování v jednotlivých sériích, volíme spíše větší počet sérií s dostatečnou dobou pro zotavení mezi nimi. Náročný trénink z předchozího nebo téhož dne může negativně ovlivnit následný rozvoj koordinace. Výjimku tvoří cvičení, která jsou postavena na zásadě předchozího pohybového zatížení (diskomfortu). Pro snazší pochopení pohybů a rychlejší a bezpečnější nácvik nových pohybových činností je velmi důležitá dopomoc, popřípadě u náročnějších cviků záchrana. Cvičení na koordinaci je také vhodné spojovat s rozvojem rychlosti (Perič, 2010). V tomto výukovém bloku se posluchači seznámí se zásadami plánování a realizace rozvoje koordinace, především v systému sportovního tréninku fotbalu.

45

2.4.5.12. Oblast „Sportovní příprava dětí“ a) Podstata sportovní přípravy dětí Poznatky o vývojových zákonitostech dětí se logicky stávají součástí a východiskem sportovní přípravy dětí, relativně samostatné a zvláštní oblasti sportovního tréninku. I terminologicky se někdy používá označení „příprava“, neboť hlavním rysem tréninku je jeho přípravný charakter, ve kterém se budují „základní kameny“ stavby zvané sportovní výkon. Protože děti nejsou „malí dospělí“, do dospělosti se vyvíjejí, měl by si trenér klást nejen otázky, co a jak trénovat, ale vyznat se v tom, co je přiměřené danému věku, jaké činnosti mohou dítě rozvinout či naopak poškodit. Nelze přehlížet ani otázky, kdy s tréninkem začít a jak mají vypadat první kroky mladých sportovců (Perič, 2010). V tomto výukovém bloku budou blíže rozebrány výše zmíněné skutečnosti a okolnosti sportovní přípravy dětí. b) Rozdílné přístupy ve strategii tréninku dětí (raná specializace, dlouhodobá koncepce) V rámci rané specializace je na mladé sportovce vytvářen požadavek dosáhnutí vysokého výkonu co nejdříve. Sportovní trénink si klade za cíl dosáhnutí co nejrychlejšího úspěchu. Obsahem tréninku bývá jen úzké zaměření na danou sportovní specializaci, což vede k jednostrannosti. Velikost zatížení bývá až na samotné hranici únosnosti. Psychologickými rysy takto koncipovaného tréninku bývá napětí, vážnost, vyhraněná racionalizace a neustálý tlak na výkon. V tréninku, který svým pojetí odpovídá vývoji dítěte, převažuje záměr dosažení výkonnosti přiměřené věku. Nejvyšší výkon je chápán jako perspektivní cíl a dětství je přípravnou etapou k dosažení tohoto cíle. V tréninku je zastoupena v adekvátním poměru všestrannost. Velikost zatížení bere zřetel na stupeň individuálního vývoje. Na sportovce jsou kladeny pozvolně stupňované nároky. Z pohledu psychologických rysů tréninku je trénink veden způsoby, které odpovídají mentalitě věkového stupně. Je také omezován tlak na výkon. V tréninku se objevují aspekty jako radost, hravost, uvolněnost, dostatek pozitivních prožitků i přiměřené ocenění. V tomto výukovém bloku budou posluchači seznámeni s rozdíly, výhodami a nevýhodami výše zmíněných koncepcí tréninku dětí. Posluchačům budou předloženy argumenty, upřednostňující strategii dlouhodobé koncepce.

46

2.4.6. Návrh oblastí náplně hospitační části studijního programu „FAČR kondiční trenér“ Obsah náplně hospitační části navazuje na teoretický základ. Hlavním záměrem je seznámení posluchačů s tréninkovými metodami a postupy rozvoje kondiční složky v rámci vybraných pohybových aktivit. Tyto vybrané pohybové aktivity přispívají k efektivnějšímu a komplexnějšímu rozvoji pohybových dovedností a schopností v rámci herního výkonu ve fotbalu. Výběr hospitací byl koncipován i s ohledem na věkové období. Posluchači se seznámí s tréninkovými metodami v gymnastickém a atletickém klubu, kde se seznámí s motorickofunkční přípravou dětí a dorostu. V klubu úpolových sportů budou posluchači sledovat tréninkovou jednotku dorostenecké kategorie. Dále pak navštíví tréninkové jednotky, zaměřené na rozvoj kondiční složky herního výkonu fotbalového mužstva dorostenců a juniorů i fotbalového družstva žen.

2.4.7. Návrh oblastí náplně praktické části studijního programu „FAČR kondiční trenér“ Obsah náplně praktické části studijního programu koresponduje s teoretickým základem řešených oblastí. Posluchači studijního programu se seznámí s praktickou realizací specificky zaměřených témat, pod vedením erudovaných specialistů. V dalším bloku výuky budou sami posluchači realizovat zadání praktických úkolů. Plnění zadaných úkolů bude částečně vycházet i z poznatků, získaných v rámci hospitační části.

47

3. Výzkumná část 3.1. Cíl práce Navrhnout obsah a rozsah vzdělávacího programu „FAČR kondiční trenér“.

3.2. Dílčí cíl Identifikovat klíčové oblasti působnosti kondičního trenéra v profesionálním fotbalu prostřednictvím dotazníkového šetření u fotbalových trenérů působících v profesionálním fotbalu.

3.3. Výzkumné otázky 

Jak má být koncipován a sestaven studijní program licenčního studia „FAČR kondiční trenér“.



V kterých oblastech kondiční složky sportovního tréninku má kondiční trenér prokázat vysokou úroveň odborné způsobilosti?

3.4. Úkoly 1. Rešerže dostupné domácí a zahraniční literatury. 2. Sestavení, administrace a vyhodnocení dotazníků „Kondiční trenér v profesionálním fotbalu“. 3. Sestavení návrhu studijního programu „FAČR kondiční trenér“

48

4. Metodika práce 4.1. Výzkumný soubor Výzkumným souborem jsou hlavní trenéři mužstev1.Gambrinus ligy. Tito trenéři jsou dobrým reprezentativním souborem pro náš výzkum ať už z pohledu jejich dlouholeté trenérské praxe v profesionálním fotbalu ale i z pohledu jejich dosaženého nejvyššího trenérského vzdělání „Trenér fotbalu UEFA Pro“. V zimě roku 2013 bylo sportovně technickým oddělením FAČR svoláno setkání všech hlavních trenérů 1. Gambrinus ligy, na kterém jim byl představen záměr uspořádat licenční studium trenérské licence „FAČR kondiční trenér“. Na tomto setkání byli trenéři rovněž požádáni o vyplnění námi sestaveného dotazníku „Význam kondičního trenéra v profesionálním fotbalu“.

4.2. Metoda dotazování Síla kvantitativních dat spočívá v tom, že jsou zcela přirozené a popisují každodenní život. Hlavní metodou sběru dat v empirickém výzkumu tvoří naslouchání vyprávění, kladení otázek lidem a získávání jejich odpovědí. Sběr kvantitativních dat pomocí dotazování obecně zahrnuje všechny typy dotazníků, rozhovorů atd. Tyto metody se mohou používat samostatně, anebo v různých kombinacích. Dotazník obsahuje několik otázek s možností výběru odpovědí a několik otázek s volnou odpovědí (Hendl, 2005).

4.3. Způsob vyplnění dotazníku V zimě roku 2013 bylo sportovně technickým oddělením FAČR svoláno setkání všech hlavních trenérů 1. Gambrinus ligy, na kterém jim byl představen záměr uspořádat licenční studium trenérské licence „FAČR kondiční trenér“. Na tomto setkání byli trenéři rovněž požádáni o vyplnění námi sestaveného dotazníku „Význam kondičního trenéra v profesionálním fotbalu“. Dotazník byl trenérům následně zaslán elektronickou poštou společně s průvodním dopisem, vysvětlujícím význam dotazníku. Význam otázek, které se v dotazníku vyskytovaly, byl vysvětlen v rámci výše zmíněného setkání.

49

4.4. Matematicko – statistická metoda Základní informace můžeme porovnat například pomocí čárkovací metody. Procházíme jednotlivá data a pomocí čárkování je zapisujeme do tabulky. Také se používá rozdělení četností získaných hodnot znaků. Četnost může být dvojího druhu, a to absolutní a relativní. Absolutní četnost udává, kolik hodnot daného znaku se vyskytuje v určitém souboru dat. Jde o skutečný počet jednotek. Relativní četnost dává informace o tom, jak velká část z celkového počtu hodnot připadá na danou hodnotu. Vyjadřujeme ji v procentech (Chráska, 2007).

4.5. Grafické metody Grafické metody ve statistické analýze dat jsou velmi rozšířené a často používané, protože jsou přehledné a snadno interpretovatelné. Grafické zobrazení je důležité pro předběžnou analýzu dat, může pomoci k výběru lepšího modelu, k přesnějšímu výpočtu i k většímu porozumění vztahů mezi daty. Grafy jsou používány na základě už rozebraných souborů a mohou být tedy považovány za grafickou interpretaci tabulky rozdělení četností (Hendl, 2005).

4.6. Dotazník „Význam kondičního trenéra v profesionálním fotbalu“ 1. Seřaďte dle důležitosti (od 1 – do 5) složky sportovní přípravy Vašeho mužstva pro splnění cílů Vašeho klubu v 1. Gambrinus lize(1-největší důležitost, 5-nejmenší důležitost): Taktická složka (např. plnění taktických úkolů) Zvolte položku. Technická složka (např. ovládání míče) Zvolte položku. Kondiční složka (např. rychlost, síla, vytrvalost, pohyblivost, koordinace) Zvolte položku. Psychická složka (např. motivace, vůle, anticipace) Zvolte položku. Somatická složka (např. výška, hmotnost) Zvolte položku. 2. Seřaďte dle důležitosti (od 1 do 5) složky sportovní přípravy Vašeho mužstva pro případné působení v evropských pohárových soutěžích (1-největší důležitost, 5nejmenší důležitost): Taktická složka (např. plnění taktických úkolů) Zvolte položku. Technická složka (např. ovládání míče) Zvolte položku. Kondiční složka (např. rychlost, síla, vytrvalost, pohyblivost, koordinace) Zvolte položku. Psychická složka (např. motivace, vůle, anticipace) Zvolte položku. Somatická složka (např. výška, hmotnost) Zvolte položku. 3. Na jaké úrovni, v porovnání s ostatními účastníky 1.GL, vnímáte motorické 50

schopnosti hráčů Vašeho mužstva? Rychlostní schopnosti Vytrvalostní schopnosti Silové schopnosti Koordinační schopnosti Pohyblivost (flexibilita)

Zvolte položku. Zvolte položku. Zvolte položku. Zvolte položku. Zvolte položku.

4. Na jaké úrovni, v porovnání s hráči předních mužstev evropských ligových soutěží, vnímáte motorické schopnosti hráčů Vašeho mužstva? Rychlostní schopnosti Zvolte položku. Vytrvalostní schopnosti Zvolte položku. Silové schopnosti Zvolte položku. Koordinační schopnosti Zvolte položku. Pohyblivost (flexibilita) Zvolte položku.

5. Seřaďte (od 1 do 5) motorické schopnosti dle zastoupení ve Vašem tréninkovém programu (1 -nejvíce převažující, 5 - nejméně převažující): Rychlostní schopnosti Zvolte položku. Vytrvalostní schopnosti Zvolte položku. Silové schopnosti Zvolte položku. Koordinační schopnosti Zvolte položku. Pohyblivost (flexibilita) Zvolte položku. 6. Jak často využíváte individuální formy rozvoje motorických schopností?

Zvolte položku.

7. Jak často používáte pro posouzení úrovně motorických schopností a jejich rozvoje motorické testy? Rychlostní schopnosti Zvolte položku. Vytrvalostní schopnosti Zvolte položku. Silové schopnosti Zvolte položku. Koordinační schopnosti Zvolte položku. Pohyblivost (flexibilita) Zvolte položku. 8. Jak často používáte sport testery nebo jiná zařízení pro kontrolu úrovně tréninkového zatížení v běžném soutěžním týdenním mikrocyklu?

Zvolte položku.

9. Jak často používáte sport testery nebo jiná zařízení pro kontrolu úrovně tréninkového zatížení v běžném přípravném týdenním mikrocyklu?

Zvolte položku.

10. Kdo v realizačním týmu Vašeho mužstva sport testery nebo jiná kontrolní zařízení vyhodnocuje?

Zvolte položku.

11. Jaký status má kondiční trenér, se kterým 51

Zvolte položku.

spolupracujete v rámci přípravy Vašeho mužstva? 12. V jakých oblastech kondiční přípravy Vašeho kondičního trenéra využíváte? V případě, že kondičního trenéra nemáte, uveďte, jak byste ho využili, kdybyste ho k dispozici měli. Plánování a realizace tréninkového procesu v přípravném období Zvolte položku. Plánování a realizace kondičně zaměřených TJ v soutěžním období Zvolte položku. Péče o hráče v rekonvalescenci Zvolte položku. Plánování a realizace individuálního tréninkového procesu hráčů, kteří Zvolte nejsou herně dostatečně zatíženi položku. Plánování a realizace regeneračních tréninkových jednotek Zvolte položku. Plánování a realizace předzápasových tréninkových jednotek Zvolte položku. Plánování a realizace rozcvičení před utkáním Zvolte položku. Plánování a realizace rozcvičení před běžnými tréninkovými jednotkami Zvolte položku. 13. Má Váš kondiční trenér ještě další úkoly ve Vašem realizačním týmu, kromě rozvoje kondičních složek herního výkonu? Spolupráce na rozvoji technických dovedností Zvolte položku. Spolupráce na rozvoji taktických dovedností Zvolte položku. Spolurozhodování o nominaci hráčů k utkání Zvolte položku. Tvorba video rozborů Zvolte položku. Pozorování soupeřů Zvolte položku. Plánování stravovacího a pitného režimu Zvolte položku. Plánování použití doplňků stravy Zvolte položku. Jiné Klepněte sem a zadejte text. 14. Od Vašeho kondičního trenéra převážně vyžadujete (v případě, že kondičního trenéra nemáte, odpovězte jako kdybyste ho měli):

Zvolte položku.

15. V jakém sportovním odvětví má Váš kondiční trenér vzdělání?

Klepněte sem a zadejte text.

52

16. V jakém sportu Váš kondiční trenér působil jako hráč nebo závodník?


17. Na jaké úrovni Váš kondiční trenér sportoval jako hráč nebo závodník?

Zvolte položku.

18. Má Váš kondiční trenér fotbalové vzdělání?

Zvolte položku.

19. Považujete za důležité aby kondiční trenér měl nějakou úroveň fotbalového vzdělání?

Zvolte položku.

20. Jaké vzdělání nebo osvědčení u kondičního trenéra ve fotbalu očekáváte? Trenér fotbalu Zvolte položku. Trenér atletiky Zvolte položku. Trenér gymnastiky Zvolte položku. Trenér kulturistiky Zvolte položku. Trenér vzpírání Zvolte položku. Trenér z oblasti fitness Zvolte položku. Trenér jiného sportovního odvětví Klepněte sem a zadejte text. 21. Účastní se Váš trenér aktivně přátelských nebo mistrovských utkání?

Zvolte položku.

22. Jakou organizační formu nejčastěji využíváte při rozvoji motorických schopností? Rychlostní schopnosti Zvolte položku. Silové schopnosti Zvolte položku. Vytrvalostní schopnosti Zvolte položku. Koordinační schopnosti Zvolte položku. Pohyblivost Zvolte položku. 23. Jak obvykle hodnotíte úroveň kondičních složek herního výkonu hráčů přicházejících do „A“ mužstva z mladších věkových kategorií?

Zvolte položku.

24. Používáte pro vyhodnocování kondičního tréninku videozáznam?

Zvolte položku.

53

25. Objevují se u hráčů Vašeho týmu zranění, která nejsou zjevně zapříčiněna jiným hráčem nebo terénem? (Např. natažený sval, natržený sval, poranění kolenních vazů, poranění menisků, apod.)

Zvolte položku.

4.7. Metoda vyhodnocení dotazníku Dotazník jsme vyhodnocovali pomocí určení četností zadaných odpovědí. Odpovědi byly dotazovanými trenéry vybrány z předem nabídnutých možností. Takto zjištěné četnosti jsme následně přenesli do grafů, které jsme uvedli ve výsledkové části této práce.

4.8. Identifikace oblastí náplně studijního programu licenčního studia „FAČR kondiční trenér“ Návrh oblastí a jejich náplní vychází z naší snahy o syntézu poznatků z několika sfér poznání. V návrhu jsme vycházeli ze zkušeností, požadavků a norem, týkajících se vzdělávacích programů zaštítěných FAČR, potažmo UEFA. Dále jsme v návrhu zohlednili poznatky ze studia literárních zdrojů, výsledky dotazníkového šetření, poznatky z vlastní mnohaleté praxe z oblasti kondiční přípravy profesionálních fotbalových mužstev a v neposlední řadě jsme zohlednili názory a ohledy kondičních trenérů, kteří v prostředí profesionálního fotbalu již působí.

54

5. Výsledková část 5.1. Výsledky dotazníkového šetření V této části naší práce předkládáme výsledky zpracování jednotlivých otázek dotazníků. Dále jsou zde uvedeny možné odpovědi. Každou otázku z dotazníku jsme vyhodnotili samostatně. Získaná data jsme zpracovali za pomoci počítačového programu Microsoft Word a Microsoft Excel.

5.1.1. Seřaďte dle důležitosti (od 1 – do 5) složky sportovní přípravy Vašeho mužstva pro splnění cílů Vašeho klubu v 1. Gambrinus lize (1-největší důležitost, 5-nejmenší důležitost): a b c d e

Taktická složka (např. plnění taktických úkolů) Technická složka (např. ovládání míče) Kondiční složka (např. rychlost, síla, vytrvalost, pohyblivost, koordinace) Psychická složka (např. motivace, vůle, anticipace) Somatická složka (např. výška, hmotnost)

Hodnoty možných odpovědí:  1 – nejvíce důležité  2 – velmi důležité  3 – středně důležité  4 – méně důležité  5 – nejméně důležité Tabulka 3 Odpovědi trenérů na otázku č. 1

a b c d e

Trenér 1

Trenér 2

Trenér 3

Trenér 4

Trenér 5

Trenér 6

Trenér 7

Trenér 8

1 3 2 4 5

1 1 1 1 5

3 3 1 2 5

1 1 1 1 5

3 2 1 4 5

1 2 3 4 5

2 1 3 4 5

4 1 1 1 5

55

Graf 1Důležitost kondiční složky ve sportovní přípravě pro splnění sportovních cílů v 1. Gambrinus lize

Graf č.1: Důležitost kondiční složky ve sportovní přípravě pro splnění sportovních cílů v 1. Gambrinus lize 3 - středně důležité 2 - velmi 25,0% důležité 12,5%

1 - nejvíce důležité 1 - nejvíce důležité 62,5%

2 - velmi důležité 3 - středně důležité 4 - méně důležité 5 - nejméně důležité

Graf č. 1 znázorňuje důležitost kondiční složky sportovní přípravy, v porovnání s ostatními složkami, pro splnění vytýčených cílů v 1. Gambrinus lize tak, jak jí vnímají trenéři. Nejvíce trenérů (62,5%) vnímá kondiční složku v daném ohledu za nejdůležitější, 25% trenérů považuje kondiční složku za středně důležitou a 12,5% trenérů považuje kondiční složku za velmi důležitou. Nikdo z dotazovaných trenérů nepovažuje kondiční složku v daném ohledu za méně nebo nejméně důležitou.

5.1.2. Seřaďte dle důležitosti (od 1 – do 5) složky sportovní přípravy Vašeho mužstva pro případné působení v evropských pohárových soutěžích (1-největší důležitost, 5-nejmenší důležitost): a b c d e

Taktická složka (např. plnění taktických úkolů) Technická složka (např. ovládání míče) Kondiční složka (např. rychlost, síla, vytrvalost, pohyblivost, koordinace) Psychická složka (např. motivace, vůle, anticipace) Somatická složka (např. výška, hmotnost)

Hodnoty možných odpovědí:  1 – nejvíce důležité  2 – velmi důležité  3 – středně důležité  4 – méně důležité 56



5 – nejméně důležité

Tabulka 4 Odpovědi trenérů na otázku č. 2

a b c d e

Trenér 1

Trenér 2

Trenér 3

Trenér 4

Trenér 5

Trenér 6

Trenér 7

Trenér 8

2 3 1 4 5

1 1 1 1 5

3 3 1 2 5

1 1 1 1 5

3 2 1 4 5

1 2 3 4 5

2 1 3 4 5

4 1 1 1 5

Graf 2 Důležitost kondiční složky ve sportovní přípravě pro případné působení v evropských pohárových soutěžích

Graf č.2: Důležitost kondiční složky ve sportovní přípravě pro případné působení v evropských pohárových soutěžích 3 - středně důležité 25%

1 - nejvíce důležité 2 - velmi důležité 1 - nejvíce důležité 75%

3 - středně důležité 4 - méně důležité 5 - nejméně důležité

Graf č. 2 znázorňuje důležitost kondiční složky sportovní přípravy, v porovnání s ostatními složkami, pro případné působení v evropských pohárových soutěžích tak, jak jí vnímají trenéři. Nejvíce trenérů (75%) vnímá kondiční složku v daném ohledu za nejdůležitější, 25% trenérů považuje kondiční složku za středně důležitou. Nikdo z dotazovaných trenérů nepovažuje kondiční složku v daném ohledu za méně nebo nejméně důležitou.

5.1.3. Na jaké úrovni, v porovnání s ostatními účastníky 1. Gambrinus ligy, vnímáte motorické schopnosti hráčů Vašeho mužstva? a b c d e

Rychlostní schopnosti Vytrvalostní schopnosti Silové schopnosti Koordinační schopnosti Pohyblivost (flexibilita) 57

Hodnoty možných odpovědí:     

Vynikající Velmi dobré Průměrné Slabé Žalostné

Tabulka 5 Odpovědi trenérů na otázku číslo 3

Trenér 1

a b c d e

Trenér 2

Trenér 3

Průměrné Průměrné Velmi dobré Velmi Velmi Velmi dobré dobré dobré Průměrné Průměrné Velmi dobré Velmi Průměrné Velmi dobré dobré Průměrné Průměrné Velmi dobré

Trenér 4

Trenér 5

Trenér 6

Velmi dobré Velmi dobré Velmi dobré Velmi dobré Velmi dobré

Průměrné Slabé

Trenér 7

Velmi dobré Velmi Průměrné Velmi dobré dobré Velmi Průměrné Velmi dobré dobré Průměrné Slabé Velmi dobré Průměrné Slabé Velmi dobré

Trenér 8

Velmi dobré Velmi dobré Průměrné Velmi dobré Velmi dobré

Graf 3 Vnímání úrovně rychlostních schopností v porovnání s ostatními účastníky 1. Gambrinus ligy.

Graf č. 3: Vnímání úrovně rychlostních schopností v porovnání s ostatními účastníky 1. Gambrinus ligy. Slabá 12,5% Průměrná 37,5%

Vynikající Velmi dobrá 50,0%

Velmi dobrá Průměrná Slabá Žalostná

Graf č. 3 znázorňuje vnímání úrovně rychlostních schopností trenéry, v porovnání s ostatními účastníky 1. Gambrinus ligy. Nejvíce trenérů (50%) vnímá úroveň rychlostních schopností jejich mužstva za velmi dobrou, 37,5% trenérů vnímá tuto úroveň za průměrnou a 12,5% trenérů považuje úroveň rychlostních schopností za slabou. 58

Graf 4 Vnímání úrovně vytrvalostních schopností v porovnání s ostatními účastníky 1. Gambrinus ligy.

Graf č. 4: Vnímání úrovně vytrvalostních schopností v porovnání s ostatními účastníky 1. Gambrinus ligy. Vynikající

Průměrná 12,5%

Velmi dobrá Průměrná

Velmi dobrá 87,5%

Slabá Žalostná

Graf č. 4 znázorňuje vnímání úrovně vytrvalostních schopností trenéry, v porovnání s ostatními účastníky 1. Gambrinus ligy. Nejvíce trenérů (87,5%) vnímá úroveň vytrvalostních schopností jejich mužstva za velmi dobrou, 12,5% trenérů vnímá tuto úroveň za průměrnou. Graf 5 Vnímání úrovně silových schopností v porovnání s ostatními účastníky 1. Gambrinus ligy.

Graf č. 5: Vnímání úrovně silových schopností v porovnání s ostatními účastníky 1. Gambrinus ligy.

Průměrná 50%

Velmi dobrá 50%

Vynikající Velmi dobrá Průměrná Slabá Žalostná

Graf č. 5 znázorňuje vnímání úrovně silových schopností trenéry, v porovnání s ostatními účastníky 1. Gambrinus ligy. Polovina trenérů (50%) vnímá úroveň silových schopností jejich mužstva za velmi dobrou, druhá polovina trenérů (50%) vnímá tuto úroveň za průměrnou.

59

Graf 6 Vnímání úrovně koordinačních schopností v porovnání s ostatními účastníky 1. Gambrinus ligy.

Graf č. 6: Vnímání úrovně koordinačních schopností v porovnání s ostatními účastníky 1. Gambrinus ligy.

Průměrná 25,0%

Slabá 12,5%



Graf č. 6 znázorňuje vnímání úrovně koordinačních schopností trenéry, v porovnání s ostatními účastníky 1. Gambrinus ligy. Nejvíce trenérů (62,5%) vnímá úroveň koordinačních schopností jejich mužstva za velmi dobrou, 25% trenérů vnímá tuto úroveň za průměrnou a 12,5% trenérů považuje úroveň koordinačních schopností za slabou.

Graf 7 Vnímání úrovně flexibility v porovnání s ostatními účastníky 1. Gambrinus ligy.

Graf č. 7: Vnímání úrovně flexibility v porovnání s ostatními účastníky 1. Gambrinus ligy. Slabá 12,5% Průměrná 37,5%



Graf č. 7 znázorňuje vnímání úrovně flexibility trenéry, v porovnání s ostatními účastníky 1. Gambrinus ligy. Nejvíce trenérů (50%) vnímá úroveň flexibility jejich mužstva za velmi dobrou, 37,5% trenérů vnímá tuto úroveň za průměrnou a 12,5% trenérů považuje úroveň flexibility za slabou.

60

5.1.4. Na jaké úrovni, v porovnání s hráči předních mužstev evropských ligových soutěží, vnímáte motorické schopnosti hráčů Vašeho mužstva? a b c d e

Rychlostní schopnosti Vytrvalostní schopnosti Silové schopnosti Koordinační schopnosti Pohyblivost (flexibilita)

Hodnoty možných odpovědí:  Vynikající  Velmi dobré  Průměrné  Slabé  Žalostné Tabulka 6 Odpovědi trenérů na otázku č. 4

a b c d e

Trenér 1

Trenér 2

Slabé

Slabé

Trenér 3

Velmi dobré Průměrné Průměrné Velmi dobré Slabé Slabé Velmi dobré Průměrné Slabé Velmi dobré Průměrné Průměrné Velmi dobré

Trenér 4

Trenér 5

Trenér 6

Trenér 7

Trenér 8

Velmi dobré Velmi dobré Velmi dobré Velmi dobré Velmi dobré

Slabé

Slabé

Průměrné Průměrné

Průměrné Průměrné Průměrné Velmi dobré Průměrné Slabé Slabé Slabé Slabé

Slabé

Slabé

Průměrné

Slabé

Slabé


Graf 8 Vnímání úrovně rychlostních schopností v porovnání s hráči předních mužstev evropských ligových soutěží.

Graf č. 8: Vnímání úrovně rychlostních schopností v porovnání s hráči předních mužstev evropských ligových soutěží.

Slabá 50%

Velmi dobrá 25%

Vynikající

Průměrná 25%

Průměrná

Velmi dobrá

Slabá Žalostná

61

Graf č. 8 znázorňuje vnímání úrovně rychlostních schopností trenéry, v porovnání s hráči předních mužstev evropských ligových soutěží. Nejvíce trenérů (50%) vnímá úroveň rychlostních schopností jejich mužstva za slabou, 25% trenérů vnímá tuto úroveň za průměrnou a 25% trenérů považuje úroveň rychlostních schopností za velmi dobrou. Graf 9 Vnímání úrovně vytrvalostních schopností v porovnání s hráči předních mužstev evropských ligových soutěží.

Graf č. 9: Vnímání úrovně vytrvalostních schopností v porovnání s hráči předních mužstev evropských ligových soutěží.

Průměrná 37,5%



Graf č. 9 znázorňuje vnímání úrovně vytrvalostních schopností trenéry, v porovnání s hráči předních mužstev evropských ligových soutěží. Nejvíce trenérů (62,5%) vnímá úroveň vytrvalostních schopností jejich mužstva za velmi dobrou, 37,5% trenérů vnímá tuto úroveň za průměrnou. Graf 10 Vnímání úrovně silových schopností v porovnání s hráči předních mužstev evropských ligových soutěží.

Graf č. 10: Vnímání úrovně silových schopností v porovnání s hráči předních mužstev evropských ligových soutěží.

Slabá 62,5%

Velmi dobrá 25,0% Průměrná 12,5%

Vynikající Velmi dobrá Průměrná Slabá Žalostná

Graf č. 10 znázorňuje vnímání úrovně silových schopností trenéry, v porovnání s hráči předních mužstev evropských ligových soutěží. Nejvíce trenérů (62,5%) vnímá úroveň silových schopností jejich mužstva jako slabou, 12,5% trenérů vnímá tuto úroveň za průměrnou a 25% trenérů vnímá tuto úroveň za velmi dobrou. 62

Graf 11 Vnímání úrovně koordinačních schopností v porovnání s hráči předních mužstev evropských ligových soutěží.

Graf č. 11: Vnímání úrovně koordinačních schopností v porovnání s hráči předních mužstev evropských ligových soutěží.

Velmi dobrá 25%

Slabá 50%

Vynikající Velmi dobrá

Průměrná 25%

Průměrná Slabá Žalostná

Graf č. 11 znázorňuje vnímání úrovně koordinačních schopností trenéry, v porovnání s hráči předních mužstev evropských ligových soutěží. Nejvíce trenérů (50%) vnímá úroveň koordinačních schopností jejich mužstva jako slabou, 25% trenérů vnímá tuto úroveň za průměrnou a 25% trenérů považuje úroveň koordinačních schopností jako velmi dobrou.

Graf 12 Vnímání úrovně flexibility v porovnání s hráči předních mužstev evropských ligových soutěží.

Graf č. 12: Vnímání úrovně flexibility v porovnání s hráči předních mužstev evropských ligových soutěží. Slabá 25%

Velmi dobrá 25%

Vynikající Velmi dobrá Průměrná

Průměrná 50%

Slabá Žalostná

Graf č. 12 znázorňuje vnímání úrovně flexibility trenéry, v porovnání s hráči předních mužstev evropských ligových soutěží. Nejvíce trenérů (50%) vnímá úroveň flexibility jejich mužstva jako průměrnou, 25% trenérů vnímá tuto úroveň jako velmi dobrou a 25% trenérů považuje úroveň flexibility za slabou. 63

5.1.5. Seřaďte (od 1 do 5) motorické schopnosti dle zastoupení ve Vašem tréninkovém programu (1 -nejvíce převažující, 5 nejméně převažující): a b c d e

Rychlostní schopnosti Vytrvalostní schopnosti Silové schopnosti Koordinační schopnosti Pohyblivost (flexibilita)

Hodnoty možných odpovědí:     

1 – nejvíce zastoupené 2 – velmi zastoupené 3 – středně zastoupené 4 – méně zastoupené 5 – nejméně zastoupené


a b c d e

Trenér 1

Trenér 2

Trenér 3

Trenér 4

Trenér 5

Trenér 6

Trenér 7

Trenér 8

1 2 3 5 4

1 2 2 2 2

2 4 4 3 1

1 1 1 4 5

1 3 4 2 5

2 5 4 1 3

1 3 2 5 4

1 2 2 2 5

Graf 13 Zastoupení rozvoje rychlostních schopností v tréninkovém programu, v rámci rozvoje kondiční složky herního výkonu.

Graf č.13: Zastoupení rozvoje rychlostních schopností v tréninkovém programu, v rámci rozvoje kondiční složky herního výkonu

Velmi zastoupené 25%

.

Nejvíce zastoupené Nejvíce zastoupené 75%

Velmi zastoupené Středně zastoupené Méně zastoupené Nejméně zastoupené

64

Graf č. 13 znázorňuje zastoupení rozvoje rychlostních schopností v tréninkovém programu mužstev, vedených námi oslovenými trenéry, v rámci rozvoje kondiční složky herního výkonu. 75% trenérů uvedlo, že rozvoj rychlostních schopností je v jejich tréninkovém programu zastoupen nejvíce. 25% trenérů uvedlo, že rozvoj rychlostních schopností je v jejich tréninkovém programu zastoupen velmi. Graf 14 Zastoupení rozvoje vytrvalostních schopností v tréninkovém programu, v rámci rozvoje kondiční složky herního výkonu.

Graf č.14: Zastoupení rozvoje vytrvalostních schopností v tréninkovém Nejméně zastoupené 12,5%

programu, v rámci rozvoje kondiční složky herního výkonu

Méně zastoupené 12,5%

Nejvíce zastoupené 12,5%

Středně zastoupené 25,0%

.

Nejvíce zastoupené

Velmi zastoupené 37,5%


Graf č. 14 znázorňuje zastoupení rozvoje vytrvalostních schopností v tréninkovém programu mužstev, vedených námi oslovenými trenéry, v rámci rozvoje kondiční složky herního výkonu. 12,5% trenérů uvedlo, že rozvoj vytrvalostních schopností je v jejich tréninkovém programu zastoupen nejvíce. 37,5% trenérů uvedlo, že rozvoj vytrvalostních schopností je v jejich tréninkovém programu velmi zastoupen, 25% trenérů uvedlo, že rozvoj vytrvalostních schopností je středně zastoupen, 13% trenérů uvedlo, že rozvoj vytrvalostních schopností je zastoupen méně a 12,5% trenérů sdělilo, že rozvoj vytrvalostních schopností je v jejich programu zastoupen nejméně.

65

Graf 15 Zastoupení rozvoje silových schopností v tréninkovém programu, v rámci rozvoje kondiční složky herního výkonu.

Graf č.15: Zastoupení rozvoje silových schopností v tréninkovém programu, v rámci rozvoje kondiční složky herního výkonu


Nejvíce zastoupené 12,5%


.




Graf č. 15 znázorňuje zastoupení rozvoje silových schopností v tréninkovém programu mužstev, vedených námi oslovenými trenéry, v rámci rozvoje kondiční složky herního výkonu. 12,5% trenérů uvedlo, že rozvoj silových schopností je v jejich tréninkovém programu zastoupen nejvíce. 37,5% trenérů uvedlo, že rozvoj silových schopností je v jejich tréninkovém programu velmi zastoupen, 12,5% trenérů uvedlo, že rozvoj silových schopností je středně zastoupen a 37,5% trenérů uvedlo, že rozvoj vytrvalostních schopností je zastoupen méně. Graf 16 Zastoupení rozvoje koordinačních schopností v tréninkovém programu, v rámci rozvoje kondiční složky herního výkonu.

Graf č.16: Zastoupení rozvoje koordinačních schopností v tréninkovém programu, v rámci rozvoje kondiční složky herního

.

výkonu


Nejvíce Nejméně zastoupené zastoupené 12,5% 25,0%





Graf č. 16 znázorňuje zastoupení rozvoje koordinačních schopností v tréninkovém programu mužstev, vedených námi oslovenými trenéry, v rámci rozvoje kondiční složky 66

herního výkonu. 12,5% trenérů uvedlo, že rozvoj koordinačních schopností je v jejich tréninkovém programu zastoupen nejvíce. 37,5% trenérů uvedlo, že rozvoj koordinačních schopností je v jejich tréninkovém programu velmi zastoupen, 12,5% trenérů uvedlo, že rozvoj koordinačních schopností je středně zastoupen, a 12,5% trenérů uvedlo, že rozvoj koordinačních schopností je zastoupen méně a 25% trenérů uvedlo, že rozvoj koordinačních schopností je v jejich tréninkovém procesu zastoupen nejméně. Graf 17 Zastoupení rozvoje flexibility v tréninkovém programu, v rámci rozvoje kondiční složky herního výkonu.

Graf č.17: Zastoupení rozvoje flexibility v tréninkovém programu, v rámci rozvoje kondiční složky herního výkonu

Nejméně zastoupené 37,5%

Nejvíce zastoupené Velmi 12,5% zastoupené 12,5% Středně zastoupené 12,5%


.

Nejvíce zastoupené Velmi zastoupené Středně zastoupené Méně zastoupené Nejméně zastoupené

Graf č. 17 znázorňuje zastoupení rozvoje flexibility v tréninkovém programu mužstev, vedených námi oslovenými trenéry, v rámci rozvoje kondiční složky herního výkonu. 12% trenérů uvedlo, že rozvoj flexibility je v jejich tréninkovém programu zastoupen nejvíce. 12% trenérů uvedlo, že rozvoj flexibility je v jejich tréninkovém programu velmi zastoupen, 13% trenérů uvedlo, že rozvoj flexibility je středně zastoupen, 25% trenérů uvedlo, že flexibility je zastoupen méně a 38% trenérů uvedlo, že rozvoj flexibility je v jejich tréninkovém procesu zastoupen nejméně.

5.1.6. Jak často využíváte individuální formy rozvoje motorických schopností? Hodnoty možných odpovědí:  Stále  Velmi často  Občas  Zřídka  Vůbec 67


Trenér 1

Trenér 2

Trenér 3

Trenér 4

Trenér 5

Trenér 6

Trenér 7

Trenér 8

Stále

Velmi často

Velmi často

Velmi často

Velmi často

Velmi často

Vůbec

Stále

Graf 18 častost využití individuálních forem rozvoje motorických schopností.

Graf č.18: častost využití individuálních forem rozvoje motorických schopností. Vůbec 12,5% Stále 25,0%

Stále Velmi často Občas

Velmi často 62,5%

Zřídka Vůbec

V grafu č. 18 je znázorněno, že největší počet trenérů (62,5 %) využívá individuální formy rozvoje motorických schopností velmi často, 25% trenérů uvedlo, že individuální formy využívají stále a 12,5% trenérů uvedlo, že tyto formy nevyužívají vůbec.

5.1.7. Jak často používáte sport testery nebo jiná zařízení pro kontrolu úrovně tréninkového zatížení v běžném soutěžním týdenním mikrocyklu? Hodnoty možných odpovědí:    

Denně Minimálně jednou týdně Méně jak jednou týdně Vůbec


Trenér 1

Trenér 2

Trenér 3

Trenér 4

Trenér 5

Trenér 6

Minimálně Minimálně Minimálně Minimálně Minimálně Vůbec jednou jednou jednou jednou jednou týdně týdně týdně týdně týdně

68

Trenér 7

Trenér 8

Vůbec Méně jak jednou týdně

Graf 19 Častost využití sporttesterů nebo jiných zařízení pro kontrolu tréninkového zatížení v běžném soutěžním mikrocyklu.

Graf č.19: Častost využití sporttesterů nebo jiných zařízení pro kontrolu tréninkového zatížení v běžném soutěžním mikrocyklu.

Méně jak jednou týdně 12,5%

Vůbec 12,5% Denně Minimálně jednou týdně

Minimálně jednou týdně 75,0%

Méně jak jednou týdně Vůbec

V grafu č. 19 je vyjádřena častost využití kontrolních zařízení pro kontrolu tréninkového zatížení v běžném soutěžním mikrocyklu. 75% trenérů uvedlo, že využívá sport testery nebo jiná zařízení v běžném soutěžním mikrocyklu minimálně jednou týdně, 12,5% trenérů uvedlo, že sport testery používá méně jak jednou týdně a stejné procento trenérů nepoužívá sport testery ve zmíněném mikrocyklu vůbec.

5.1.8. Jak často používáte sport testery nebo jiná zařízení pro kontrolu úrovně tréninkového zatížení v běžném přípravném týdenním mikrocyklu? Hodnoty možných odpovědí:  Denně  Minimálně jednou týdně  Méně jak jednou týdně  Vůbec Tabulka 10 Odpovědi trenérů na otázku č. 8

Trenér 1

Trenér 2

Trenér 3

Trenér 4

Trenér 5

Trenér 6

Trenér 7

Minimálně Denně jednou týdně

Denně

Denně

Denně

Vůbec

Vůbec Méně jak jednou týdně

69

Trenér 8

Graf 20 Častost využití sporttesterů nebo jiných zařízení pro kontrolu tréninkového zatížení v běžném přípravném mikrocyklu.

Graf č.20: Častost využití sporttesterů nebo jiných zařízení pro kontrolu tréninkového zatížení v běžném přípravném mikrocyklu. Vůbec 25,0%

Denně

Denně 50,0%

Méně jak jednou týdně 12,5% Minimálně jednou týdně 12,5%

Minimálně jednou týdně Méně jak jednou týdně Vůbec

V grafu č. 20 je vyjádřena častost využití kontrolních zařízení pro kontrolu tréninkového zatížení v běžném přípravném mikrocyklu. 50% trenérů uvedlo, že využívá sport testery nebo jiná zařízení denně, m12,5% trenéru uvedlo, že kontrolní zařízení využívá minimálně jednou týdně, 12,5% trenérů uvedlo, že sport testery používá méně jak jednou týdně a 25% trenérů nepoužívá sport testery ve zmíněném mikrocyklu vůbec.

5.1.9. Jaký status má kondiční trenér, se kterým spolupracujete v rámci přípravy Vašeho mužstva? Hodnoty možných odpovědí: a) b) c) d)

Plnohodnotný člen realizačního týmu Externí spolupracovník Chci spolupracovat s kondičním trenérem, ale nemám žádného k dispozici. Nechci spolupracovat s kondičním trenérem.


Trenér 1

Trenér 2

Trenér 3

Trenér 4

Trenér 5

Trenér 6

Trenér 7

Trenér 8

a

a

a

a

a

a

d

a

70

Graf 21 Jaký status má kondiční trenér, se kterým spolupracujete v rámci přípravy Vašeho mužstva

Graf č.21: Jaký status má kondiční trenér, se kterým spolupracujete v rámci přípravy Vašeho mužstva. Nechci spolupracovat s KT 12,5%

Plnohodnotný člen RT Externí spolupracovník

Plnohodnotný člen RT 87,5%

Chci spolupracovat s KT, ale nemám ho k dispozici Nechci spolupracovat s KT

V grafu číslo dvacet jedna je vyjádřen status kondičních trenérů, kteří spolupracují s námi oslovenými hlavními trenéry. Kondiční trenéři mají v 87,5% případů status plnohodnotného člena realizačního týmu. Ve 12,5% případů (jeden hlavní trenér) trenéři sdělili svůj nezájem o spolupráci s kondičním trenérem na přípravě vedeného mužstva.

5.1.10.

V jakých oblastech kondiční přípravy Vašeho kondičního

trenéra využíváte? V případě, že kondičního trenéra nemáte, uveďte, jak byste ho využili, kdybyste ho k dispozici měli. Oblasti využití kondičního trenéra: Plánování a realizace tréninkového procesu v přípravném období Plánování a realizace kondičně zaměřených TJ v soutěžním období Péče o hráče v rekonvalescenci Plánování a realizace individuálního tréninkového procesu hráčů, kteří nejsou herně dostatečně zatíženi Plánování a realizace regeneračních tréninkových jednotek Plánování a realizace předzápasových tréninkových jednotek Plánování a realizace rozcvičení před utkáním Plánování a realizace rozcvičení před běžnými tréninkovými jednotkami

a b c d e f g h

Hodnoty možných odpovědí: 

ANO



NE 71


a b c d e f g h

Trenér 1

Trenér 2

Trenér 3

Trenér 4

Trenér 5

Trenér 6

Trenér 7

Trenér 8

ANO ANO ANO ANO ANO ANO NE ANO

ANO ANO ANO ANO ANO ANO NE ANO

ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO



ANO ANO ANO ANO ANO NE NE ANO

ANO ANO ANO ANO NE NE NE ANO


Graf 22 Oblasti působení kondičních trenérů v rámci kondiční přípravy.

9 8 7 6 5

NE

4

ANO

3 2 1 0 oblast a

oblast b

oblast c

oblast d

oblast e

oblast f

oblast g

oblast h

Graf č. 22 vyjadřuje četnost působení kondičních trenérů ve výše zmíněných oblastech. V oblasti plánování a realizace regeneračních tréninkových jednotek není kondiční trenér využíván v jednom případě (12,5%). V oblasti plánování a realizace předzápasových tréninkových jednotek nejsou kondiční trenéři využíváni ve dvou případech (25%). V oblasti plánování a realizace rozcvičení před utkáním nejsou kondiční trenéři využíváni ve čtyřech případech (50%). V ostatních oblastech jsou kondiční trenéři využíváni v plné míře.

72

Má Váš kondiční trenér ještě další úkoly ve Vašem

5.1.11.

realizačním týmu, kromě rozvoje kondičních složek herního výkonu? Oblasti pracovních úkolů kondičního trenéra: a b c d e f g

Spolupráce na rozvoji technických dovedností Spolupráce na rozvoji taktických dovedností Spolurozhodování o nominaci hráčů k utkání Tvorba video rozborů Pozorování soupeřů Plánování stravovacího a pitného režimu Plánování použití doplňků stravy


ANO



NE


a b c d e f g

Trenér 1

Trenér 2

Trenér 3

Trenér 4

Trenér 5

Trenér 6

Trenér 7

Trenér 8

ANO NE NE NE NE ANO ANO

NE NE NE NE NE NE NE

ANO ANO ANO ANO NE ANO ANO

NE NE NE NE NE NE NE

ANO NE ANO NE NE ANO ANO

NE NE NE ANO ANO NE ANO

ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO

ANO NE ANO ANO NE ANO ANO

Graf 23 Oblasti působení kondičních trenérů v rámci pracovních úkolů mimo kondiční přípravu mužstva.

7 6 5 4

NE

3

ANO

2 1 0 oblast a oblast b oblast c oblast d oblast e oblast f oblast g

73

Graf číslo dvacet tři ukazuje využití kondičních trenérů pro pracovní úkoly, které s kondiční přípravou mužstva přímo nesouvisí. V oblasti spolupráce na rozvoji technických dovedností je využito 62,5% kondičních trenérů. V oblasti spolupráce na rozvoji taktických dovedností je využito 25% kondičních trenérů, spolurozhodování o nominaci hráčů k utkání má ve své pracovní náplni 50% kondičních trenérů. 50% kondičních trenérů je pracovně využíváno pro tvorbu video rozborů. 25% kondičních trenérů je využíváno pro pozorování soupeřů. Plánování stravovacího a pitného režimu má na starosti 62,5% kondičních trenérů. 75% kondičních trenérů je využíváno pro plánovaní použití doplňků stravy.

V oblasti sportovního tréninku od Vašeho kondičního

5.1.12.

trenéra převážně vyžadujete: Hodnoty možných odpovědí: a) Plánování i realizaci dané tréninkové náplně. b) Jen realizaci dané tréninkové náplně, plánování provede jiný trenér. c) Jen plánování dané tréninkové náplně, realizaci provede jiný trenér. Tabulka 14 Odpovědi trenérů na otázku č. 12

Trenér 1

Trenér 2

Trenér 3

Trenér 4

Trenér 5

Trenér 6

Trenér 7

Trenér 8

a

a

a

a

a

a

c

a

Graf 24 Požadavky na kondičního trenéra v oblasti plánování a realizace tréninkové náplně.

Graf č. 24: Požadavky na kondičního trenéra v oblasti plánování a realizace tréninkové náplně. Jen plánování 12,5% Plánování i realizace Plánování i realizace 87,5%

Jen realizace Jen plánování

V grafu č. 24 je vyjádřen požadavek na kondiční trenéry v oblasti plánování a realizace tréninkového procesu. 87,5% kondičních trenérů plánuje i realizuje tréninkovou náplň, 12,5% trenérů tréninkovou náplň pouze plánuje. 74

V jakém sportovním odvětví má Váš kondiční trenér

5.1.13.

vzdělání? Tabulka 15 Odpovědi trenérů na otázku č. 13

Trenér 1

Trenér 2

FTVS UK

Masarykova UEFA univerzita A

Trenér 3

Trenér 4

Trenér 5

Trenér 6

Palestra neudáno UEFA Praha A

Trenér 7

Trenér 8

Trenér neudáno Atletiky

Graf 25 Sportovní vzdělání kondičních trenérů.

Graf č. 25: Sportovní vzdělání kondičních trenérů. FTVS UK 12,5% Masarykova Univerzita 12,5%

neudáno 25,0% Trenér atletiky 12,5%

FTVS UK Masarykova Univerzita UEFA A

UEFA A 25,0%

Palestra 12,5%

Palestra Trenér atletiky

V grafu č. 25 je zobrazeno zastoupení vzdělání kondičních trenérů. 25% trenérů uvedlo, že mají vzdělání UEFA A. Shodně po 12,5% je zastoupeno vzdělání FTVS UK, Masarykovy univerzity, Palestry a trenéra atletiky. 25% trenérů vzdělání v dotazníku neudalo.

5.1.14.

V jakém sportu Váš kondiční trenér působil jako hráč

nebo závodník? Tabulka 16 Odpovědi trenérů na otázku č. 14

Trenér 1

Trenér 2

Trenér 3

Fotbal, lední hokej

Atletika Fotbal

Trenér 4

Trenér 5

Trenér 6

Trenér 7

Trenér 8

Atletika, neudáno Atletika, Atletika neudáno gymnastika fotbal

75

Graf 26 Sportovní kariéra kondičních trenérů.

Graf č. 26: Sportovní kariéra kondičních trenérů.

Lední hokej 9,1% Gymnastika 9,1%

Neudáno 18,2%

Fotbal 27,3%

Fotbal Atletika Gymnastika

Atletika 36,4%

Lední hokej Neudáno

V grafu č. 26 je znázorněno zastoupení sportovních odvětví, kterým se kondiční trenéři věnují nebo věnovali, v rámci svoji sportovní kariéry. Nejvíce trenérů (36,4%) se aktivně věnovalo atletice, 27,3% trenérů se aktivně věnovalo fotbalu. 18,2% trenérů neuvedlo, žádný sport. Gymnastika a lední hokej má v tomto ohledu stejné zastoupení (9,1%).

5.1.15.

Má Váš kondiční trenér fotbalové vzdělání?


Trenér 1

Trenér 2

Trenér 3

Trenér 4

Trenér 5

Trenér 6

Trenér 7

Trenér 8

Nemá

Nemá

UEFA A

Nemá

Nemá

UEFA A

UEFA A

Nemá

Graf 27 Fotbalové vzdělání kondičních trenérů.

Graf č. 27: Fotbalové vzdělání kondičních trenérů. UEFA A 37,5%

Nemá Nemá 62,5%

UEFA PRO UEFA A UEFA B UEFA C

76

V grafu č. 27 je znázorněno zastoupení vzdělání z oblasti fotbalu, které kondiční trenéři získali. Nejvíce trenérů (62,5%)nemá žádné fotbalové vzdělání, 37,5% trenérů jsou držiteli trenérské licence UEFA A.

5.1.16.

Považujete za důležité, aby kondiční trenér měl nějakou

úroveň fotbalového vzdělání? Hodnoty možných odpovědí: 

UEFA Pro



UEFA A



UEFA B



UEFA C



Fotbalové vzdělání není potřebné


Trenér 1

Trenér 2

Trenér 3

Není Není UEFA potřebné potřebné A

Trenér 4

Trenér 5

Trenér 6

Trenér 7

Trenér 8

UEFA B

UEFA A

UEFA A

UEFA A

UEFA A

Graf 28 Potřeba fotbalového vzdělání kondičních trenérů.

Graf č. 28: Potřeba fotbalového vzdělání kondičních trenérů. UEFA B 12,5%

Není potřebné 25,0%

UEFA A 62,5%

Není potřebné UEFA PRO UEFA A UEFA B UEFA C

V grafu č. 28 je znázorněn pohled hlavních trenérů na potřebu fotbalového vzdělání kondičních trenérů, se kterými spolupracují. Nejvíce je zastoupen názor (62,5%), že kondiční trenéři by měli dosáhnout fotbalového vzdělání UEFA A. Názor na potřebu vzdělání UEFA B je zastoupen 12,5%. A konečně 25% hlavních trenérů zastává názor, že fotbalové vzdělání není u kondičních trenérů potřebné.

77

5.1.17.

Jaké vzdělání nebo osvědčení u kondičního trenéra ve

fotbalu očekáváte? Možnosti trenérského vzdělání kondičních trenérů: a b c d e f

Trenér fotbalu Trenér atletiky Trenér gymnastiky Trenér kulturistiky Trenér vzpírání Trenér z oblasti fitness


ANO



NE


a b c d e f

Trenér 1

Trenér 2

Trenér 3

Trenér 4

Trenér 5

Trenér 6

Trenér 7

Trenér 8

NE ANO ANO NE NE ANO

ANO NE NE NE NE ANO

ANO NE NE NE NE ANO

ANO NE NE NE NE NE

ANO ANO NE NE NE ANO

ANO ANO ANO NE NE ANO



Graf 29 Oblasti trenérského vzdělání kondičních trenérů, které je od hlavních trenérů očekáváno.

9 8 7 6 5 NE

4

ANO 3 2 1 0 Trenér fotbaluTrenér atletiky

Trenér gymnastiky

Trenér kulturistiky

78

Trenér vzpírání

Trenér fitness

Graf číslo dvacet devět vyjadřuje požadavek hlavních trenérů na oblast trenérského vzdělání kondičních trenérů, se kterými spolupracují. Největší zastoupení měl požadavek na vzdělání v oblasti fotbalu a v oblasti fitness. Shodně byl tento požadavek shledán u 87,5% trenérů. Trenérské atletické vzdělání kondičních trenérů očekává 62,5% hlavních trenérů. Polovina (50%) hlavních trenérů očekává vzdělání z oblasti gymnastiky. Trenérské vzdělání z oblasti kulturistiky nebo vzpírání nepožadoval ani jeden hlavní trenér.

Účastní se Váš trenér aktivně přátelských nebo

5.1.18.

mistrovských utkání? Hodnoty možných odpovědí: 

ANO, plní pracovní úkoly



ANO, účastní se jako divák



NE, obvykle pracuje s nenominovanými hráči



NE, obvykle má volno


Trenér 1

Trenér 2

Trenér 3

Trenér 4

Trenér 5

Trenér 6

Trenér 7

Trenér 8

a

b

a

a

d

a

a

a

Graf 30 Forma účasti kondičních trenérů na utkáních.

Graf č. 30: Forma účasti kondičních trenérů na utkáních. Ne, obvykle Ano, účastní se jako divák 12,5%

má volno 12,5%

Ano, plní pracovní úkoly

Ano, plní pracovní úkoly 75,0%

Ano, účastní se jako divák Ne, obvykle má volno

Graf č. 30 vyjadřuje zastoupení formy účasti kondičních trenérů na utkáních jejich mužstva. 75% kondičních trenérů plní v rámci utkání pracovní úkoly, 12,5% kondičních

79

trenérů se účastí pouze jako diváci. Stejný podíl (12,5%) kondičních trenérů má při utkání svého mužstva pracovní volno.

5.1.19.

Jak obvykle hodnotíte úroveň kondičních složek herního

výkonu hráčů přicházejících do „A“ mužstva z mladších věkových kategorií? Hodnoty možných odpovědí: 

Vynikající



Velmi dobrá



Dobrá



Přijatelná



Slabá



Žalostná


Trenér 1

Trenér 2

Trenér 3

Trenér 4

Trenér 5

Trenér 6

Trenér 7

Trenér 8

slabá

slabá

Velmi dobrá

dobrá

dobrá

dobrá

dobrá

dobrá

Graf 31 Úroveň kondice hráčů, přicházejících do "A" mužstva z mládežnických kategorií.

Graf č. 31:Úroveň kondice hráčů, přicházejících do "A" mužstva z mládežnických kategorií. Slabá 25,0%

Velmi dobrá 12,5% Dobrá 62,5%

Velmi dobrá Dobrá Slabá

Graf č. 31 vyjadřuje vnímání úrovně kondiční složky herního výkonu hlavními trenéry, hráčů přicházejících do „A“ mužstva z mladších věkových kategorií. Většina hlavních trenérů (62,5%) vnímá úroveň kondice těchto hráčů jako dobrou, čtvrtina hlavních trenérů (25%) vnímá tuto úroveň jako slabou a nejmenší část trenérů (12,5%) vnímá tuto úroveň jako velmi dobrou. 80

5.1.20.

Používáte pro vyhodnocování kondičního tréninku

videozáznam? Hodnoty možných odpovědí: 

Stále



Často



Občas



Málokdy



Nikdy


Trenér 1

Trenér 2

Trenér 3

Trenér 4

Trenér 5

Trenér 6

Nikdy

Nikdy

Často

Občas

Nikdy

Málokdy Nikdy

Trenér 7

Trenér 8

Málokdy

Graf 32 Častost využití videozáznamu pro vyhodnocování kondičního tréninku.

Graf č. 32: Častost využití videozáznamu pro vyhodnocování kondičního tréninku. Často 12,5% Nikdy 50,0%

Občas 12,5%

Často Občas

Málokdy 25,0%

Málokdy Nikdy

Graf č. 32 vyjadřuje častost využití videozáznamu pro vyhodnocování kondičního tréninku. Polovina trenérů nepoužívá k těmto účelům videozáznam nikdy, čtvrtina trenérů využívá videozáznam málokdy. Stejná část trenérů (12,5%) využívá videozáznam k výše zmíněným účelům občas nebo často.

81

5.2. Návrh náplně a časové dotace studijního programu „FAČR kondiční trenér“ Tabulka 23 Návrh náplně a časové dotace studijního programu "FAČR kondiční trenér"

NÁZEV OBLASTI – ČLENĚNÍ OBLASTI

POČET HODIN

HODIN CELKEM

I. TEORETICKÁ ČÁST 1. ZÁKLADY TEORIE SPORTOVNÍHO TRÉNINKU a) pohybové schopnosti a pohybové dovednosti – význam a členění b) herní výkon, struktura HV ve fotbalu c) řízení sportovního tréninku, racionální plánování tréninkových cyklů s ohledem na fyziologické a biochemické zákonitosti d) Trénovanost, sportovní forma, přepjetí, přetrénování e) výzkum v oblasti kondiční přípravy hráče fotbalu f) písemný test z dané oblasti 2. BIOMEDICÍNSKÉ ZÁKLADY a) anatomie a kineziologie, pohybový systém (opěrná a nosná část), svalová soustava, řízení pohybu na svalové úrovni b) základy biochemie c) základy fyziologie (fyziologie člověka, fyziologie zátěže) d) pohybová a fyziologická charakteristika herního výkonu v utkání, výkonnostní a fyziologický profil hráče, faktory pohybových a fyziologických nároků na výkon v utkání, fyziologické zákonitosti rozvoje výkonnosti u hráče fotbalu e) biomedicínské přístupy ke kondiční přípravě dívek a žen f) písemný test z dané oblasti 3. ZÁKLADY PEDAGOGIKY, DIDAKTIKY A PSYCHOLOGIE SPORTU a) základy a principy motorického učení b) psychologická příprava v oblasti sportu c) psychologická příprava sportujících dětí a mládeže d) psychologické přístupy v rámci individuálního rekondičního a kondičního programu e) didaktické styly f) didaktické formy g) didaktické metody h) písemný test z dané oblasti 4. ZATÍŽENÍ, ZOTAVENÍ A REGENERACE a) zatížení a jeho metodotvorní činitelé b) únava a zotavné procesy c) regenerační prostředky (pedagogické, psychologické, farmakologické, biologické) d) sportovní výživa a pitný režim 82

10 2 2 2 2 1 1 14 3 3 4 2

1 1 10 1 2 2 1 1 1 1 1 10 2 2 2 2

e) problematika dopingu, antidopingové aktivity trenéra f) písemný test z dané oblasti

1 1

5. ZÁKLADY SPORTOVNÍ MEDICÍNY A REHABILITACE a) úvod do traumatologie a ortopedie (nejčastější zranění a jejich příčiny) b) rehabilitační postupy, metody a koncepty (délka trvání léčby) c) svalové dysbalance (vznik a kompenzace) d) prevence zranění a nemocí v kondiční přípravě e) písemný test z dané oblasti

2 2 2 1 1

6. PRÁCE S TECHNICKÝMI ZAŘÍZENÍMI a) práce se sporttestery (Polar, Polar team) b) práce s videotechnikou (použití kamery, stříhání videa)

1 1

7. ANAEROBNÍ TRÉNINK: ATP - CP SYSTÉM a) význam ATP-CP systému ve fotbalu, fyziologický základ b) rozvoj rychlostních schopností c) rozvoj silových schopností d) diagnostika a kontrola anaerobního tréninku (ATP-CP) e) plánování a realizace anaerobního tréninku ATP-CP v praxi f) písemný test z dané oblasti

1 2 2 1 1 1

8

2

8

8. ANAEROBNÍ TRÉNINK: LA SYSTÉM a) význam LA systému ve fotbalu, fyziologický základ b) rozvoj rychlostně-vytrvalostních schopností, význam a obecné principy c) principy intermitentního a intervalového tréninku d) diagnostika a kontrola anaerobního tréninku (LA) e) plánování a realizace anaerobního tréninku ATP-CP v praxi f) písemný test z dané oblasti

1 1 1 1 1 1

9. AEROBNÍ TRÉNINK: O2 SYSTÉM a) význam O2 systému ve fotbalu, fyziologický základ b) rozvoj vytrvalostních schopností, význam a obecné principy c) tréninkové prostředky pro rozvoj specifické herní vytrvalosti d) diagnostika a kontrola aerobního tréninku O2 e) plánování a realizace aerobního tréninku O2 v praxi f) písemný test z dané oblasti

1 1 1 1 1 1

10. FLEXIBILITA a) význam flexibility ve fotbalu, fyziologický základ b) metody rozvoje flexibility c) aplikace rozvoje flexibility pro potřeby fotbalu d) diagnostika a kontrola úrovně flexibility e) plánování a realizace rozvoje flexibility v praxi f) písemný test z dané oblasti 11. KOORDINAČNÍ SCHOPNOSTI

6

6

6 1 1 1 1 1 1 5

83

a) význam koordinace ve fotbalu, fyziologický základ b) metody rozvoje koordinace c) plánování a realizace rozvoje koordinace v praxi d) písemný test z dané oblasti 12. SPORTOVNÍ PŘÍPRAVA DĚTÍ a) podstata sportovní přípravy dětí a mládeže b) rozdílné přístupy ve strategii tréninku dětí (raná specializace, dlouhodobá koncepce) VYUČOVACÍ HODINY TEORETICKÉ ČÁSTI CELKEM:

1 2 1 1 4 2 2 90hodin

II. HOSPITAČNÍ ČÁST 1. hospitace v gymnastickém klubu – trénink dětí (4-10let) 2. hospitace v gymnastickém klubu – trénink dorostu (14-18 let) 3. hospitace v klubu úpolových sportů – trénink dětí (4-10let) 4. hospitace v klubu úpolových sportů – trénink dorostu (14-18let) 5. hospitace v atletickém klubu - trénink rychlosti, trénink rychlostní vytrvalosti, frekvenční cvičení, cvičení na rozvoj techniky běhu (dorostenecké, juniorské, seniorské kategorie) 6. hospitace v atletickém klubu - atletické posilování s činkami, odrazová cvičení (dorostenecké, juniorské, seniorské kategorie) 7. hospitace v mužstvu 1. Gambrinus ligy – tréninková jednotka zaměřená na rozvoj kondice 8. hospitace v mužstvu juniorské fotbalové ligy – tréninková jednotka zaměřená na rozvoj kondice 9. hospitace v mužstvu dorostenecké fotbalové ligy – tréninková jednotka zaměřená na rozvoj kondice 10. hospitace v družstvu žen 1. fotbalové ligy – tréninková jednotka zaměřená na rozvoj kondice VYUČOVACÍ HODINY HOSPITAČNÍ ČÁSTI CELKEM:

2 2 2 2 2

2 2 2 2 2 20hodin

III. PRAKTICKÁ ČÁST 1. ROZVOJ RYCHLOSTNÍCH SCHOPNOSTÍ a) rychlost reakce b) rychlost akcelerace c) rychlost lokomoce d) rychlost frekvence e) rychlost se změnou směru f) rychlost jednotlivého pohybu

2 2 2 2 2 2

2. ROZVOJ SILOVÝCH SCHOPNOSTÍ a) Maximální síla – využití činek b) Výbušná síla – odrazová cvičení, plyometrie c) „Core“ trénink d) Základy posilování na posilovacích strojích

2 2 2 2

12

84

8

4. PODPŮRNÉ PROSTŘEDKY PRO SPECIFICKOU KONDIČNÍ PŘIPRAVENOST

5

HRÁČŮ FOTBALU

a) senzomotorika a balanční trénink b) powerplate trénink c) sling fitness trénink d) flowin trénink

2 1 1 1

5. ANAEROBNÍ TRÉNINK LA SYSTÉM, ROZVOJ RYCHLOSTNÍ

6

VYTRVALOSTI

a) malé formy her jako prostředek rozvoje rychlostní vytrvalosti b) nespecifický běžecký trénink rychlostní vytrvalosti

4 2

6. AEROBNÍ TRÉNINK O2 SYSTÉM, ROZVOJ VYTRVALOSTI a) rozvoj vytrvalosti nespecifickými metodami b) rozvoj vytrvalosti specifickými metodami

2 2

4

4

7. ROZVOJ A STIMULACE FLEXIBILITY a) aktivní a pasivní dynamická cvičení b) aktivní a pasivní statická cvičení (strečink) c) metoda PNF (metoda kontrakce – relaxace – protažení)

1 2 1

8. ROZVOJ KOORDINACE a) rozvoj všeobecné koordinace

4

4

9. PŘÍPRAVA HRÁČE NA HERNĚ POHYBOVOU ČINNOST a) principy, druhy a typy rozcvičení obecného a specifického charakteru před tréninkem b) principy rozcvičení před utkáním 10. VYUŽITÍ GYMNASTIKY PRO KONDIČNÍ PŘÍPRAVU HRÁČŮ FOTBALU a) aplikace prvků základní gymnastiky b) gymnastické posilování s pomůckami (plné míče, švihadla, expandery, apod.) c) podporová, zpevňovací, rotační, rovnovážná příprava d) základy akrobacie 11. VYUŽITÍ ÚPOLŮ PRO KONDIČNÍ PŘÍPRAVU HRÁČŮ FOTBALU a) úpolové prvky jako součást herního výkonu b) úpolové hry jako součást všestranné i specifické přípravy 12. VYUŽITÍ ATLETIKY PRO KONDIČNÍ PŘÍPRAVU HRÁČŮ FOTBALU a) rozvoj běžecké rychlosti b) rozvoj techniky běhu – speciální běžecká cvičení c) rozvoj odrazové síly (odrazy přes překážky, násobené odrazy, plyometrie, apod.) d) odhody jako prostředek rozvoje výbušnosti (medicinbaly, vrhačské koule) e) využití atletického nářadí (překážky, dopadové plochy) VYUČOVACÍ HODINY PRAKTICKÉ ČÁSTI CELKEM: 85

4 2 2 9 3 2 2 2 4 2 2 10 2 2 2 2 2 70hodin

6. Diskuse 6.1. Diskuse k dotazníkovému šetření Na základě našeho dotazníkového šetření jsme získali ucelenější pohled erudovaných odborníků – českých profesionálních fotbalových trenérů, na problematiku práce kondičního trenéra v profesionálním fotbalu, částečně i na problematiku koncepce kondičního tréninku v podmínkách české nejvyšší fotbalové soutěže. Dotazník jsme předložili všem trenérům, kteří v době administrace dotazníku působili v pozici hlavního trenéra u mužstva hrajícího 1. Gambrinus ligu. Jednalo se tedy o šestnáct hlavních trenérů. I přes požadavek sportovně technického ředitele FAČR, který všechny trenéry v rámci svých kompetencí požádal o zodpovědné vyplnění dotazníku, z šestnácti rozeslaných dotazníků jsme obdržely zpět pouze osm vyplněných. Z odpovědí na otázku č. 1 jsme získali informaci, že kondiční složka je pro úspěšné působení v nejvyšší české fotbalové soutěži vnímána jako nejvíce důležitá. I v této souvislosti se jeví vytvoření studijního programu „FAČR kondiční trenér“ jako opodstatněný záměr. Z odpovědí na otázku č. 2 vyplynulo, že kondiční složka je pro úspěšné působení v evropských pohárových soutěžích vnímána českými trenéry ještě jako důležitější, než pro úspěšné působení v české nejvyšší soutěži. Na základě tohoto faktu by se tedy dalo usuzovat, že úroveň kondiční připravenosti hráčů předních evropských klubů je českými trenéry vnímána jako vyšší, než u hráčů českých klubů. Odpovědi na otázku č. 3 vyjádřili názor, že úroveň rozvoje motorických schopností je u hráčů české nejvyšší soutěže vnímána dostatečně. Největší nedostatky jsou trenéry shledány u úrovně rozvoje rychlosti, koordinace a flexibility. Ovšem nedostatky v těchto oblastech jsou vnímány pouze minoritně. Odpovědi na otázku č. 4, která měla přinést pohled českých trenérů na úroveň rozvoje motorických schopností českých hráčů v porovnání s hráči předních evropských mužstev, ukázaly, že toto srovnání vyznívá pro české hráče nelichotivě. Především úroveň rychlostních schopností, silových schopností a koordinačních schopností je vnímána ve velké míře jako slabá. Otázkou č. 5 jsme zkoumali míru zastoupení rozvoje jednotlivých motorických schopností v tréninkovém procesu. Zjistili jsme, že nejvíce je v tréninkovém procesu zastoupen rozvoj rychlosti. K zamyšlení nad realizací rozvoje rychlosti nutí mimo jiného i 86

pohled trenérů, který vyjadřuje názor, že úroveň rychlostních schopností v porovnání s evropskou konkurencí je slabý. Dalším pro nás významným zjištěním je fakt, že rozvoj flexibility je v tréninkovém procesu zastoupen málo, v nejvíce případech dokonce nejméně. Toto zjištění osvětluje velmi špatné výsledky testování úrovně rozvoje flexibility hráčů českých reprezentačních výběrů, kterému se věnujeme v rámci naší pracovní náplně. V otázce č. 6 jsme hledali odpovědi na častost využití individuálních forem rozvoje motorických schopností. V moderním pojetí fotbalu je využívání individuálních forem běžnou praxí a nezbytností. I přes zjištění, že využívání individuálních forem je v současnosti daleko běžnější než v minulosti chceme konstatovat, že i tak je v prostředí českého profesionálního fotbalu dostatečný prostor na ještě vyšší míru individualizace tréninkového procesu, jakožto jednoho ze způsobů jeho zefektivnění. Otázkou č. 7 jsme zkoumali častost využití sport testerů v tréninkovém procesu hráčů, v soutěžním období. I v této oblasti jsme na základě odpovědí trenérů shledali relativně velké rezervy na zefektivnění tréninkového procesu a jeho objektivnější vyhodnocování. Odpovědi na otázku č. 8 ukázaly, že využívání sport testerů v přípravném období je daleko běžnější než v období soutěžním. I přes tento fakt si myslíme, že je přínosné využívat tato zařízení ještě častěji, než se v současnosti děje. V otázce č. 9 jsme zkoumali status kondičních trenérů působících u profesionálních mužstev. V drtivé většině mají kondiční trenéři status plnohodnotného člena realizačního týmu mužstva. Také toto zjištění významně přispívá k naší snaze o vytvoření studijního programu trenérské licence „FAČR kondiční trenér“. Na základě vyhodnocení odpovědí na otázku č. 10 jsme zjistili, že kondiční trenéři jsou využíváni ve velmi široké oblasti sportovní přípravy. Toto zjištění nám pomohlo k lepší identifikaci oblastí vzdělávání, které jsou součástí našeho návrhu studijního programu „FAČR kondiční trenér“. Otázkou č. 11 jsme zkoumali zapojení a využívání kondičních trenérů v jiných oblastech kondiční přípravy, než je rozvoj kondiční složky. Zjistili jsme, že kondiční trenéři jsou využíváni i k účelům, které nesouvisejí pouze s kondičním tréninkem. Tento fakt nás utvrzuje v názoru, že kondiční trenér v profesionálním fotbalu potřebuje relativně velkou míru vhledu do fotbalové problematiky, který by mohl zajistit náš požadavek na držení trenérské fotbalové licence UEFA A. Otázka č. 12 nám přinesla zjištění, zde je kondiční trenér v profesionálním klubu pouze vykonavatelem tréninkových plánů, který vytvořil někdo jiný nebo zda má sám kompetenci k tomu, aby plánoval tréninkovou náplň. Ve skoro devadesáti procentech případů 87

kondiční trenéři nejen realizují tréninkové plány ale i si je sami připravují. Tento fakt přispívá k našemu požadavku na hlubší znalost tréninkových souvislostí, které jsme se snažili vnést do námi navrženého studijního programu. Otázkou č. 13 jsme zkoumali, jaké dokončené vzdělání mají současní kondiční trenéři působící u profesionálních klubů. Výsledky nám ukázaly, že jejich vzdělání je nesourodé a utvrdily nás v názoru, že je přínosné jejich vzdělání více sjednotit. Získáním odpovědí na otázku č. 14 jsme chtěli zjistit, v jakých sportovních odvětvích kondiční trenéři v rámci své sportovní kariéry působili. Tato znalost nám pomohla vytvořit si lepší odhad míry jejich vhledu do prostředí fotbalu a jeho realizace. Výsledek šetření nám ukázal, že kondičních trenérů s vlastní zkušeností s fotbalem je necelá třetina. I proto jsme do návrhu studijního programu ve větší míře zařadili hospitace u fotbalových družstev různých věkových kategorií. Otázkou č. 15 jsme zjistili, že víc jak dvě třetiny kondičních trenérů v profesionálním fotbalu nemá žádné trenérské fotbalové vzdělání. Asi třetina kondičních trenérů jsou držiteli trenérské fotbalové licence UEFA A. Toto zjištění také přispělo k našemu názoru, že pro zodpovědné a samostatné působení v rámci kondiční přípravy profesionálního fotbalového družstva, je třeba zajistit větší míru vhledu kondičních trenérů do problematiky fotbalu a jeho tréninku. V otázce č. 16 jsme zkoumali pohled hlavních trenérů na potřebu jisté úrovně fotbalového vzdělání u kondičních trenérů. Hlavní trenéři v odpovědích vyjádřili většinový názor (62,5%), že pro práci kondičního trenéra v profesionálním fotbalu je důležité, aby kondiční trenér byl držitelem alespoň trenérské licence UEFA A. Tento pohled se plně shodoval s naším názorem na potřebnost úrovně fotbalového vzdělání kondičního trenéra. V otázce č. 17 jsme zkoumali obecnější pohled hlavních trenérů na oblast trenérského vzdělání kondičních trenérů. I v této otázce se prokázalo, že fotbalové trenérské vzdělání je hlavními trenéry vnímáno jako potřebné. Dále hlavní trenéři uvedli, že považují za potřebné nebo prospěšné, aby kondiční trenéři, se kterými spolupracují, byli vzděláni v oblasti atletiky, gymnastiky a fitness. Naopak vůbec neprojevili zájem o trenérské zaměření na oblast kulturistiky a vzpírání. V rámci dotazníkového šetření měli dotazovaní trenéři u této otázky možnost uvést trenérkou oblast, kterou považují za důležitou nebo prospěšnou pro práci kondičního trenéra, mimo trenérské oblasti, které byly uvedeny v rámci nabídky odpovědí. Ovšem nikdo z trenérů tak neučinil. Z odpovědí na otázku č. 18 jsme zjistili, že velká většina (75%) kondičních trenérů se aktivně účastní utkání jejich mužstev v rámci plnění jejich pracovních úkolů. I z tohoto faktu 88

vyplývá potřeba oficiálně standardizovat účast kondičních trenérů v mistrovských utkáních, která u dalších členů realizačního týmu, omezena příslušnými trenérskými licencemi a jinými oprávněními. V otázce č. 19 jsme zkoumali pohled hlavních trenérů na úroveň kondiční složky herního výkonu hráčů, přicházejících do „A“ mužstva mladších kategorií. Trenéři ve většině (62,5%) uvedli, že tito hráči přicházejí v dobré kondici. Na druhé straně čtvrtina trenérů uvedla, že úroveň kondice zmíněných hráčů je slabá. V rámci našeho intenzivnějšího dlouhodobějšího působení u českých mládežnických fotbalových reprezentačních výběrů se velmi často setkáváme s názorem trenérů, že čeští hráči jsou po kondiční stránce málo konkurenceschopní. Tato okolnost je významným argumentem pro vnesení propracovanější koncepce rozvoje kondiční složky i do tréninkového procesu českých mládežnických kategorií. V otázce č. 20 jsme zjišťovali častost využití videozáznamu pro vyhodnocování kondičního tréninku. Prokázalo se, že videozáznam je využíván v kondiční přípravě spíš málo nebo vůbec. Přitom video záznam může přispět k zefektivnění rozvoje kondiční složky sportovního výkonu stejně dobře, jako při rozvoji složky technické nebo taktické, v rámci kterých je videozáznam a video rozbor využíván ve fotbalu běžně a ve velké míře. I proto je do našeho návrhu studijního programu zařazen výukový blok, ve kterém by se posluchači měli dostatečně naučit pracovat s videotechnikou.

6.2. Diskuse k návrhu studijního programu Náš návrh studijního programu licenčního studia „FAČR kondiční trenér“ respektuje vývojové trendy v oblasti fotbalu. Program naplňuje požadavky vzdělávacího oddělení Fotbalové asociace České republiky, se kterým jsme náplň programu při její tvorbě úzce a intenzivně konzultovali. Dalším důležitým vodítkem pro stanovení obsahu studijního programu pro nás byly výsledky dotazníků, které jsme rovněž zpracovávali v rámci této bakalářské práce. Rozsah studijního programu vychází z požadavků UEFA na realizaci podobných vzdělávacích programů. Po schválení této bakalářské práce bude tento program předložen vzdělávacímu oddělení FAČR, které má v plánu toto studium otevřít v nejbližší možné době.

89

7. Závěr Tato bakalářská práce je zaměřena na vymezení role kondičního trenéra v profesionálním fotbalu. Pro zpracování tohoto tématu jsem se rozhodl především proto, že sám již skoro deset let působím jako kondiční trenér u českých ligových mužstev a v poslední době u českých mládežnických reprezentačních výběrů. Hlavním cílem této práce bylo navrhnout studijní program „FAČR kondiční trenér“, který byl splněn. Návrh byl především koncipován na poznatcích z dotazníkového šetření, dále na poznatcích z mnoha neformálních rozhovorů s kompetentními trenéry a dalšími odborníky z oblasti profesionálního fotbalu a v neposlední řadě na základě vlastních mnohaletých zkušeností z dané problematiky. Náš návrh respektuje požadavky a připomínky Fotbalové asociace České republiky a vychází z koncepce studijních programů, které jsou pod patronací UEFA. Ale i přes naši maximální snahu o co nejpropracovanější návrh programu, je jistě možné návrh programu v návaznosti na aktuální potřeby, poznatky a trendy změnit. Touto prací jsme se snažili co nejlépe vymezit roli kondičního trenéra v profesionálním fotbalu, jehož pracovní pozice je v rámci působení v realizačních týmech profesionálních fotbalových družstev a reprezentačních fotbalových družstev stále běžnější a čím dál tím více žádaná.

90

8. Literatura ADAMEC, S. Kondičná príprava v športových hrách. Bratislava: STU, 2003.

BAECHLE, T.R., EARLE, R.W. (Eds.). Essentials of strenght training and conditioning. 2nd ed. Champaign: Human Kinetics, 2000.

BANGSBO, J. (1994b). Fitness Training in Football – A Scientific Approach. Bgasvaerd, Denmark: Ho + Storm.

BANGSBO, J., GRAHAM, T.E., KIENS, B., SALTIN, B. (1992). Elevated muscle glycogen and anaerobic energy production during exhaustive exercise in man. Journal of Physiology 451, 205-227. BUNC, V. Role pohybových aktivit v životě dětí a mládeže. Závěrečná zpráva o řešení výzkumného záměru MSM 115100001. Praha: FTVS UK, 2005. BUNC, V. Zvláštnosti kondiční přípravy ţen. In Novotná, V., Čechovská, I, Bunc, V. Fit programy pro ženy. Praha: Grada Publishing, 2006a. BUZEK, M. a kol. Trenér fotbalu „A“ UEFA licence. 1. vydání. Praha: Olympia, 2007, ISBN 978-807376-032-8. BUZEK, M., PROCHÁZKA, L. Česká fotbalová škola. Praha: Olympia, 1999.

DOVALIL, J., a kol. Lexikon sportovního tréninku, Praha, 2008. 105 s. DOVALIL, J. a kol. Výkon a trénink ve sportu. Praha: Olympia, 2012, ISBN 978-80-7376326-8. DYLEVSKÝ, I. Základy anatomie a fyziologie člověka. Olomouc: 1995.

91

GRANIER, P. a kol. Aerobic and anaerobic contribution to wingate test performance i sprtin and middle-distance runners. Physiol, 1995. HAVLÍČKOVÁ, L. Fyziologie tělesné zátěže. 1. vydání. Karolinum: Praha, 2003, ISBN 807184-875-1. HENDL, J. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. 1.vyd. Praha: Portál, 2005. 407s. HENDL, J. Přehled statistických metod: Analýza a metaanalýza dat. 3. vydání. Praha: Portál, 2009.

HILL, D.W., SMITH, J.C. Calculation of aerobic contribution during high excercise. Sport, 1992. HOŠEK, V. Psychosociální funkce pohybových aktivit jako součást kvality života. In Hošek, V., TILINGER, P. Psychosociální funkce pohybových aktivit jako součást kvality života dospělých. Praha: Univerzita Karlova, 1999. CHRÁSKA, M. Metody pedagogického výzkumu. Praha: Grada, 2007. KAPLAN, A. Možnosti zapojení atletických trenérů do kondiční přípravy u fotbalových týmů. In BROĎÁNI, J., MIŠKOLCI, M. Atletika 2008. Sborník příspěvků z konference. Nitra: 28. 11. 2008. 1. vyd. Nitra: KTVS PF UKF, 2008, s. 156 – 161. ISBN 978-80-8094373-8. PERIČ, T., DOVALIL, J. Sportovní trénink. Praha: Grada, 2010. PSOTTA, R. a kol. Fotbal. Kondiční trénink. 1. vyd. Praha: Grada, 2006. 219 s.

REILLY, T. (1997). Energetics of high-intensity exercise (soccer) with particular reference to fatigue. Journal of Sports Science 15, 257-263.

92

REILLY, T. (1996). Motion analysis and physiological demands. In: Science and Soccer (edited by Reilly, T). London: E & FN Spon, pp. 65-82.

REILLY, T., THOMAS, V. (1976). A motion analysis of work-rate in different positional roles of professional football match-play. Journal of Human Movement Studies 2, 87-97.

REILLY, T., WILLIAMS, A. M., NEVILL, A., FRANKS, A. (2000). A multidisciplinary approach to talent identification in soccer. Journal of Sports Sciences, 18, 695-702. ŠIMONEK, J. Kondičná príprava v kolektívnych športových hrách. Bratislava: Šport, 1987 ŠIMONEK, J. a kol. Základy kondičnej prípravy v športe. Bratislava: UK 1995.

VAN PRAAGH, E. (Ed.). Pediatric anaerobic performance. Champaign: Human Performance, 1998. VÉLE, F.: Kineziologie pro klinickou praxi. Praha: Grada, 1997. VILIKUS, Z. a kol. Výživa sportovců a sportovní výkon. Praha: Karolinum, 2013. VODRÁŽKA, Z. Biochemie. Praha: Academia, 2007. VOTÍK, J. Trenér fotbalu „B“ UEFA licence. Praha: Olympia, 2005. 264 s. ISBN 80-7033921-7.

93

9. Přílohy

9.1. Příloha 1: Průvodní dopis k dotazníku

Průvodní dopis k dotazníku: Význam kondičního trenéra v profesionálním fotbalu

Vážení trenéři, Zasíláme Vám dotazník – Význam kondičního trenéra v profesionálním fotbalu. Žádáme Vás tímto o jeho zodpovědné vyplnění. Cílem dotazníku není zkoušet a kontrolovat Vaše znalosti z oblasti kondiční přípravy ale získat Váš erudovaný názor na danou problematiku, který významně přispěje ke stanovení požadavků na pozici a vzdělání kondičních trenérů v profesionálním fotbalu. Vzhledem k tomu, že se chceme v blízké budoucnosti vzdělávání kondičních trenérů intenzivněji věnovat, věříme, že i na základě Vašich názorů, vyjádřených prostřednictvím tohoto dotazníku, bude naše práce v této oblasti efektivnější a v konečném důsledku přinese užitek především Vám a Vašim klubům.

94

9.2. Příloha č. 2: Dotazník č. 1

Dotazník Název: Význam kondičního trenéra v profesionálním fotbalu

Jméno a příjmení: Název klubu: Datum zpracování:

Trenér 1 Klepněte sem a zadejte datum.

1. Seřaďte dle důležitosti (od 1 – do 5) složky sportovní přípravy Vašeho mužstva pro splnění cílů Vašeho klubu v 1. Gambrinus lize(1-největší důležitost, 5-nejmenší důležitost): Taktická složka (např. plnění taktických úkolů) 1 Technická složka (např. ovládání míče) 3 Kondiční složka (např. rychlost, síla, vytrvalost, pohyblivost, koordinace) 2 Psychická složka (např. motivace, vůle, anticipace) 4 Somatická složka (např. výška, hmotnost) 5 2. Seřaďte dle důležitosti (od 1 do 5) složky sportovní přípravy Vašeho mužstva pro případné působení v evropských pohárových soutěžích (1-největší důležitost, 5nejmenší důležitost): Taktická složka (např. plnění taktických úkolů) 2 Technická složka (např. ovládání míče) 3 Kondiční složka (např. rychlost, síla, vytrvalost, pohyblivost, koordinace) 1 Psychická složka (např. motivace, vůle, anticipace) 4 Somatická složka (např. výška, hmotnost) 5

95

3. Na jaké úrovni, v porovnání s ostatními účastníky 1.GL, vnímáte motorické schopnosti hráčů Vašeho mužstva? Rychlostní schopnosti Průměrné Vytrvalostní schopnosti Velmi dobré Silové schopnosti Průměrné Koordinační schopnosti Velmi dobré Pohyblivost (flexibilita) Průměrné 4. Na jaké úrovni, v porovnání s hráči předních mužstev evropských ligových soutěží, vnímáte motorické schopnosti hráčů Vašeho mužstva? Rychlostní schopnosti Slabé Vytrvalostní schopnosti Průměrné Silové schopnosti Slabé Koordinační schopnosti Průměrné Pohyblivost (flexibilita) Průměrné

5. Seřaďte (od 1 do 5) motorické schopnosti dle zastoupení ve Vašem tréninkovém programu (1 -nejvíce převažující, 5 - nejméně převažující): Rychlostní schopnosti 1 Vytrvalostní schopnosti 2 Silové schopnosti 3 Koordinační schopnosti 5 Pohyblivost (flexibilita) 4 6. Jak často využíváte individuální formy rozvoje motorických schopností?

Stále

7. Jak často používáte sport testery nebo jiná zařízení pro kontrolu úrovně tréninkového zatížení v běžném soutěžním týdenním mikrocyklu?

minimálně jednou týdně



9. Jaký status má kondiční trenér, se kterým spolupracujete v rámci přípravy Vašeho mužstva?

Plnohodnotný člen realizačního týmu

10. V jakých oblastech kondiční přípravy Vašeho kondičního trenéra využíváte? V případě, že kondičního trenéra nemáte, uveďte, jak byste ho využili, kdybyste ho k dispozici měli. Plánování a realizace tréninkového procesu v přípravném období ANO Plánování a realizace kondičně zaměřených TJ v soutěžním období ANO Péče o hráče v rekonvalescenci ANO Plánování a realizace individuálního tréninkového procesu hráčů, kteří ANO nejsou herně dostatečně zatíženi 96

Plánování a realizace regeneračních tréninkových jednotek Plánování a realizace předzápasových tréninkových jednotek Plánování a realizace rozcvičení před utkáním Plánování a realizace rozcvičení před běžnými tréninkovými jednotkami

ANO ANO NE ANO

11. Má Váš kondiční trenér ještě další úkoly ve Vašem realizačním týmu, kromě rozvoje kondičních složek herního výkonu? Spolupráce na rozvoji technických dovedností ano Spolupráce na rozvoji taktických dovedností ne Spolurozhodování o nominaci hráčů k utkání ne Tvorba video rozborů ne Pozorování soupeřů ne Plánování stravovacího a pitného režimu ano Plánování použití doplňků stravy ano 12. Od Vašeho kondičního trenéra převážně vyžadujete (v případě, že kondičního trenéra nemáte, odpovězte jako kdybyste ho měli):

Plánování i realizaci dané tréninkové náplně.


FTVS


Lední hokej, fotbal


ne



17. Jaké vzdělání nebo osvědčení u kondičního trenéra ve fotbalu očekáváte? Trenér fotbalu ne Trenér atletiky ano Trenér gymnastiky ano Trenér kulturistiky ne Trenér vzpírání ne Trenér z oblasti fitness ano Trenér jiného sportovního odvětví 18. Účastní se Váš trenér aktivně přátelských nebo mistrovských utkání?


19. Jak obvykle hodnotíte úroveň kondičních složek herního výkonu hráčů přicházejících do „A“ mužstva z mladších věkových kategorií?

Slabá


ne

97


Dotazník Název: Význam kondičního trenéra v profesionálním fotbalu Jméno a příjmení: Název klubu: Datum zpracování:

Trenér 2

1. Seřaďte dle důležitosti (od 1 – do 5) složky sportovní přípravy Vašeho mužstva pro splnění cílů Vašeho klubu v 1. Gambrinus lize(1-největší důležitost, 5-nejmenší důležitost): Taktická složka (např. plnění taktických úkolů) 1 Technická složka (např. ovládání míče) 1 Kondiční složka (např. rychlost, síla, vytrvalost, pohyblivost, koordinace) 1 Psychická složka (např. motivace, vůle, anticipace) 1 Somatická složka (např. výška, hmotnost) 5 2. Seřaďte dle důležitosti (od 1 do 5) složky sportovní přípravy Vašeho mužstva pro případné působení v evropských pohárových soutěžích (1-největší důležitost, 5nejmenší důležitost): Taktická složka (např. plnění taktických úkolů) 1 Technická složka (např. ovládání míče) 1 Kondiční složka (např. rychlost, síla, vytrvalost, pohyblivost, koordinace) 1 Psychická složka (např. motivace, vůle, anticipace) 1 Somatická složka (např. výška, hmotnost) 5 3. Na jaké úrovni, v porovnání s ostatními účastníky 1.GL, vnímáte motorické schopnosti hráčů Vašeho mužstva? Rychlostní schopnosti Průměrné Vytrvalostní schopnosti Velmi dobré Silové schopnosti Průměrné Koordinační schopnosti Průměrné Pohyblivost (flexibilita) Průměrné

98

4. Na jaké úrovni, v porovnání s hráči předních mužstev evropských ligových soutěží, vnímáte motorické schopnosti hráčů Vašeho mužstva? Rychlostní schopnosti Slabé Vytrvalostní schopnosti Průměrné Silové schopnosti Slabé Koordinační schopnosti Slabé Pohyblivost (flexibilita) Průměrné


Velmi často




denně



10. V jakých oblastech kondiční přípravy Vašeho kondičního trenéra využíváte? V případě, že kondičního trenéra nemáte, uveďte, jak byste ho využili, kdybyste ho k dispozici měli. Plánování a realizace tréninkového procesu v přípravném období ANO Plánování a realizace kondičně zaměřených TJ v soutěžním období ANO Péče o hráče v rekonvalescenci ANO Plánování a realizace individuálního tréninkového procesu hráčů, kteří ANO nejsou herně dostatečně zatíženi Plánování a realizace regeneračních tréninkových jednotek ANO Plánování a realizace předzápasových tréninkových jednotek ANO Plánování a realizace rozcvičení před utkáním NE Plánování a realizace rozcvičení před běžnými tréninkovými jednotkami ANO 11. Má Váš kondiční trenér ještě další úkoly ve Vašem realizačním týmu, kromě rozvoje kondičních složek herního výkonu? Spolupráce na rozvoji technických dovedností NE Spolupráce na rozvoji taktických dovedností NE 99

Spolurozhodování o nominaci hráčů k utkání Tvorba video rozborů Pozorování soupeřů Plánování stravovacího a pitného režimu Plánování použití doplňků stravy

NE NE NE NE NE

12. Od Vašeho kondičního trenéra převážně vyžadujete (v případě, že kondičního trenéra nemáte, odpovězte jako kdybyste ho měli):



VYS0KOSKOLSKY PROFESOR


ATLETIKA


Nemá



17. Jaké vzdělání nebo osvědčení u kondičního trenéra ve fotbalu očekáváte? Trenér fotbalu Zvolte položku. Trenér atletiky Zvolte položku. Trenér gymnastiky Zvolte položku. Trenér kulturistiky Zvolte položku. Trenér vzpírání Zvolte položku. Trenér z oblasti fitness Zvolte položku. Trenér jiného sportovního odvětví Klepněte sem a zadejte text. 18. Účastní se Váš trenér aktivně přátelských nebo mistrovských utkání?

ANO, účastní se jako divák


Slabá


Nikdy

100




Trenér 3

1. Seřaďte dle důležitosti (od 1 – do 5) složky sportovní přípravy Vašeho mužstva pro splnění cílů Vašeho klubu v 1. Gambrinus lize(1-největší důležitost, 5-nejmenší důležitost): Taktická složka (např. plnění taktických úkolů) 3 Technická složka (např. ovládání míče) 3 Kondiční složka (např. rychlost, síla, vytrvalost, pohyblivost, koordinace) 1 Psychická složka (např. motivace, vůle, anticipace) 2 Somatická složka (např. výška, hmotnost) 5 2. Seřaďte dle důležitosti (od 1 do 5) složky sportovní přípravy Vašeho mužstva pro případné působení v evropských pohárových soutěžích (1-největší důležitost, 5nejmenší důležitost): Taktická složka (např. plnění taktických úkolů) 3 Technická složka (např. ovládání míče) 3 Kondiční složka (např. rychlost, síla, vytrvalost, pohyblivost, koordinace) 1 Psychická složka (např. motivace, vůle, anticipace) 2 Somatická složka (např. výška, hmotnost) 5 3. Na jaké úrovni, v porovnání s ostatními účastníky 1.GL, vnímáte motorické schopnosti hráčů Vašeho mužstva? Rychlostní schopnosti Velmi dobré 101

Vytrvalostní schopnosti Silové schopnosti Koordinační schopnosti Pohyblivost (flexibilita)

Velmi dobré Velmi dobré Velmi dobré Velmi dobré

4. Na jaké úrovni, v porovnání s hráči předních mužstev evropských ligových soutěží, vnímáte motorické schopnosti hráčů Vašeho mužstva? Rychlostní schopnosti Velmi dobré Vytrvalostní schopnosti Velmi dobré Silové schopnosti Velmi dobré Koordinační schopnosti Velmi dobré Pohyblivost (flexibilita) Velmi dobré


Velmi často




denně



10. V jakých oblastech kondiční přípravy Vašeho kondičního trenéra využíváte? V případě, že kondičního trenéra nemáte, uveďte, jak byste ho využili, kdybyste ho k dispozici měli. Plánování a realizace tréninkového procesu v přípravném období ANO Plánování a realizace kondičně zaměřených TJ v soutěžním období ANO Péče o hráče v rekonvalescenci ANO Plánování a realizace individuálního tréninkového procesu hráčů, kteří ANO nejsou herně dostatečně zatíženi 102

Plánování a realizace regeneračních tréninkových jednotek Plánování a realizace předzápasových tréninkových jednotek Plánování a realizace rozcvičení před utkáním Plánování a realizace rozcvičení před běžnými tréninkovými jednotkami

ANO ANO ANO ANO

11. Má Váš kondiční trenér ještě další úkoly ve Vašem realizačním týmu, kromě rozvoje kondičních složek herního výkonu? Spolupráce na rozvoji technických dovedností ANO Spolupráce na rozvoji taktických dovedností ANO Spolurozhodování o nominaci hráčů k utkání ANO Tvorba video rozborů ANO Pozorování soupeřů NE Plánování stravovacího a pitného režimu ANO Plánování použití doplňků stravy ANO 12. Od Vašeho kondičního trenéra převážně vyžadujete (v případě, že kondičního trenéra nemáte, odpovězte jako kdybyste ho měli):



UEFA A


Ve fotbalu


UEFA A

16. Považujete za důležité, aby kondiční trenér měl nějakou úroveň fotbalového vzdělání?

UEFA A

17. Jaké vzdělání nebo osvědčení u kondičního trenéra ve fotbalu očekáváte? Trenér fotbalu ANO Trenér atletiky NE Trenér gymnastiky NE Trenér kulturistiky NE Trenér vzpírání NE Trenér z oblasti fitness ANO Trenér jiného sportovního odvětví Klepněte sem a zadejte text. 18. Účastní se Váš trenér aktivně přátelských nebo mistrovských utkání?



Velmi dobrá


Často

103




Trenér 4

1. Seřaďte dle důležitosti (od 1 – do 5) složky sportovní přípravy Vašeho mužstva pro splnění cílů Vašeho klubu v 1. Gambrinus lize(1-největší důležitost, 5-nejmenší důležitost): Taktická složka (např. plnění taktických úkolů) 1 Technická složka (např. ovládání míče) 1 Kondiční složka (např. rychlost, síla, vytrvalost, pohyblivost, koordinace) 1 Psychická složka (např. motivace, vůle, anticipace) 1 Somatická složka (např. výška, hmotnost) 5 2. Seřaďte dle důležitosti (od 1 do 5) složky sportovní přípravy Vašeho mužstva pro případné působení v evropských pohárových soutěžích (1-největší důležitost, 5nejmenší důležitost): Taktická složka (např. plnění taktických úkolů) 1 Technická složka (např. ovládání míče) 1 Kondiční složka (např. rychlost, síla, vytrvalost, pohyblivost, koordinace) 1 Psychická složka (např. motivace, vůle, anticipace) 1 Somatická složka (např. výška, hmotnost) 5 3. Na jaké úrovni, v porovnání s ostatními účastníky 1.GL, vnímáte motorické schopnosti hráčů Vašeho mužstva? Rychlostní schopnosti Velmi dobré Vytrvalostní schopnosti Velmi dobré Silové schopnosti Velmi dobré Koordinační schopnosti Velmi dobré Pohyblivost (flexibilita) Velmi dobré 104

4. Na jaké úrovni, v porovnání s hráči předních mužstev evropských ligových soutěží, vnímáte motorické schopnosti hráčů Vašeho mužstva? Rychlostní schopnosti Velmi dobré Vytrvalostní schopnosti Velmi dobré Silové schopnosti Velmi dobré Koordinační schopnosti Velmi dobré Pohyblivost (flexibilita) Velmi dobré


Velmi často




denně



10. V jakých oblastech kondiční přípravy Vašeho kondičního trenéra využíváte? V případě, že kondičního trenéra nemáte, uveďte, jak byste ho využili, kdybyste ho k dispozici měli. Plánování a realizace tréninkového procesu v přípravném období ANO Plánování a realizace kondičně zaměřených TJ v soutěžním období ANO Péče o hráče v rekonvalescenci ANO Plánování a realizace individuálního tréninkového procesu hráčů, kteří ANO nejsou herně dostatečně zatíženi Plánování a realizace regeneračních tréninkových jednotek ANO Plánování a realizace předzápasových tréninkových jednotek ANO Plánování a realizace rozcvičení před utkáním ANO Plánování a realizace rozcvičení před běžnými tréninkovými jednotkami ANO 11. Má Váš kondiční trenér ještě další úkoly ve Vašem realizačním týmu, kromě rozvoje kondičních složek herního výkonu? Spolupráce na rozvoji technických dovedností NE 105

Spolupráce na rozvoji taktických dovedností Spolurozhodování o nominaci hráčů k utkání Tvorba video rozborů Pozorování soupeřů Plánování stravovacího a pitného režimu Plánování použití doplňků stravy

NE NE NE NE NE NE




Kondiční specialista -Palestra, Kondiční trenér- Fotbal, osobní a kondiční trenér- fitness, Trenér Atl.3.tř, cvičitel gym.2.tř, cvičitel ZTV


Atletika, gymnastika


Nemá


UEFA B

17. Jaké vzdělání nebo osvědčení u kondičního trenéra ve fotbalu očekáváte? Trenér fotbalu ANO Trenér atletiky Zvolte položku. Trenér gymnastiky Zvolte položku. Trenér kulturistiky Zvolte položku. Trenér vzpírání Zvolte položku. Trenér z oblasti fitness Zvolte položku. Trenér jiného sportovního odvětví Klepněte sem a zadejte text. 18. Účastní se Váš trenér aktivně přátelských nebo mistrovských utkání?



Dobrá


Občas

106




Trenér 5

1. Seřaďte dle důležitosti (od 1 – do 5) složky sportovní přípravy Vašeho mužstva pro splnění cílů Vašeho klubu v 1. Gambrinus lize(1-největší důležitost, 5-nejmenší důležitost): Taktická složka (např. plnění taktických úkolů) 3 Technická složka (např. ovládání míče) 2 Kondiční složka (např. rychlost, síla, vytrvalost, pohyblivost, koordinace) 1 Psychická složka (např. motivace, vůle, anticipace) 4 Somatická složka (např. výška, hmotnost) 5 2. Seřaďte dle důležitosti (od 1 do 5) složky sportovní přípravy Vašeho mužstva pro případné působení v evropských pohárových soutěžích (1-největší důležitost, 5nejmenší důležitost): Taktická složka (např. plnění taktických úkolů) 3 Technická složka (např. ovládání míče) 2 Kondiční složka (např. rychlost, síla, vytrvalost, pohyblivost, koordinace) 1 Psychická složka (např. motivace, vůle, anticipace) 4 Somatická složka (např. výška, hmotnost) 5 3. Na jaké úrovni, v porovnání s ostatními účastníky 1.GL, vnímáte motorické schopnosti hráčů Vašeho mužstva? Rychlostní schopnosti Průměrné Vytrvalostní schopnosti Velmi dobré Silové schopnosti Velmi dobré 107

Koordinační schopnosti Pohyblivost (flexibilita)


4. Na jaké úrovni, v porovnání s hráči předních mužstev evropských ligových soutěží, vnímáte motorické schopnosti hráčů Vašeho mužstva? Rychlostní schopnosti Slabé Vytrvalostní schopnosti Průměrné Silové schopnosti Průměrné Koordinační schopnosti Slabé Pohyblivost (flexibilita) Slabé 5. Seřaďte (od 1 do 5) motorické schopnosti dle zastoupení ve Vašem tréninkovém programu (1 -nejvíce převažující, 5 - nejméně převažující): Rychlostní schopnosti 1 Vytrvalostní schopnosti 3 Silové schopnosti 4 Koordinační schopnosti 2 Pohyblivost (flexibilita) 5 6. Jak často využíváte individuální formy rozvoje motorických schopností?

Velmi často


Minimálně jednou týdně


Denně



10. V jakých oblastech kondiční přípravy Vašeho kondičního trenéra využíváte? V případě, že kondičního trenéra nemáte, uveďte, jak byste ho využili, kdybyste ho k dispozici měli. Plánování a realizace tréninkového procesu v přípravném období Ano Plánování a realizace kondičně zaměřených TJ v soutěžním období Ano Péče o hráče v rekonvalescenci Ano Plánování a realizace individuálního tréninkového procesu hráčů, kteří Ano nejsou herně dostatečně zatíženi Plánování a realizace regeneračních tréninkových jednotek Ano Plánování a realizace předzápasových tréninkových jednotek Ano Plánování a realizace rozcvičení před utkáním Ano Plánování a realizace rozcvičení před běžnými tréninkovými jednotkami Ano

108

11. Má Váš kondiční trenér ještě další úkoly ve Vašem realizačním týmu, kromě rozvoje kondičních složek herního výkonu? Spolupráce na rozvoji technických dovedností Ano Spolupráce na rozvoji taktických dovedností Ne Spolurozhodování o nominaci hráčů k utkání Ano Tvorba video rozborů Ne Pozorování soupeřů Ne Plánování stravovacího a pitného režimu Ano Plánování použití doplňků stravy Ano 12. Od Vašeho kondičního trenéra převážně vyžadujete (v případě, že kondičního trenéra nemáte, odpovězte jako kdybyste ho měli):

Plánování i realizaci dané





tréninkové náplně.


Nemá


UEFA A

17. Jaké vzdělání nebo osvědčení u kondičního trenéra ve fotbalu očekáváte? Trenér fotbalu Trenér atletiky Trenér gymnastiky Trenér kulturistiky Trenér vzpírání Trenér z oblasti fitness Trenér jiného sportovního odvětví

ano ano

ano

18. Účastní se Váš trenér aktivně přátelských nebo mistrovských utkání?

NE, obvykle má volno


dobrá


109

ne




Trenér 6

1. Seřaďte dle důležitosti (od 1 – do 5) složky sportovní přípravy Vašeho mužstva pro splnění cílů Vašeho klubu v 1. Gambrinus lize(1-největší důležitost, 5-nejmenší důležitost): Taktická složka (např. plnění taktických úkolů) 1 Technická složka (např. ovládání míče) 2 Kondiční složka (např. rychlost, síla, vytrvalost, pohyblivost, koordinace) 3 Psychická složka (např. motivace, vůle, anticipace) 4 Somatická složka (např. výška, hmotnost) 5 2. Seřaďte dle důležitosti (od 1 do 5) složky sportovní přípravy Vašeho mužstva pro případné působení v evropských pohárových soutěžích (1-největší důležitost, 5nejmenší důležitost): Taktická složka (např. plnění taktických úkolů) 1 Technická složka (např. ovládání míče) 2 Kondiční složka (např. rychlost, síla, vytrvalost, pohyblivost, koordinace) 3 Psychická složka (např. motivace, vůle, anticipace) 4 Somatická složka (např. výška, hmotnost) 5 3. Na jaké úrovni, v porovnání s ostatními účastníky 1.GL, vnímáte motorické schopnosti hráčů Vašeho mužstva? Rychlostní schopnosti Slabé Vytrvalostní schopnosti Průměrné Silové schopnosti Průměrné 110

Koordinační schopnosti Pohyblivost (flexibilita)

Slabé Slabé

4. Na jaké úrovni, v porovnání s hráči předních mužstev evropských ligových soutěží, vnímáte motorické schopnosti hráčů Vašeho mužstva? Rychlostní schopnosti Slabé Vytrvalostní schopnosti Průměrné Silové schopnosti Slabé Koordinační schopnosti Slabé Pohyblivost (flexibilita) Slabé


Velmi často


vůbec


vůbec



10. V jakých oblastech kondiční přípravy Vašeho kondičního trenéra využíváte? V případě, že kondičního trenéra nemáte, uveďte, jak byste ho využili, kdybyste ho k dispozici měli. Plánování a realizace tréninkového procesu v přípravném období ANO Plánování a realizace kondičně zaměřených TJ v soutěžním období ANO Péče o hráče v rekonvalescenci ANO Plánování a realizace individuálního tréninkového procesu hráčů, kteří ANO nejsou herně dostatečně zatíženi Plánování a realizace regeneračních tréninkových jednotek ANO Plánování a realizace předzápasových tréninkových jednotek NE Plánování a realizace rozcvičení před utkáním NE Plánování a realizace rozcvičení před běžnými tréninkovými jednotkami ANO 11. Má Váš kondiční trenér ještě další úkoly ve Vašem realizačním týmu, kromě 111

rozvoje kondičních složek herního výkonu? Spolupráce na rozvoji technických dovedností Spolupráce na rozvoji taktických dovedností Spolurozhodování o nominaci hráčů k utkání Tvorba video rozborů Pozorování soupeřů Plánování stravovacího a pitného režimu Plánování použití doplňků stravy

NE NE NE ANO ANO NE ANO




Fotbal,atletika – licence A


Atletika, fotbal


UEFA A


UEFA A

17. Jaké vzdělání nebo osvědčení u kondičního trenéra ve fotbalu očekáváte? Trenér fotbalu ANO Trenér atletiky ANO Trenér gymnastiky ANO Trenér kulturistiky NE Trenér vzpírání NE Trenér z oblasti fitness ANO Trenér jiného sportovního odvětví Klepněte sem a zadejte text. 18. Účastní se Váš trenér aktivně přátelských nebo mistrovských utkání?



Dobrá


Málokdy

112




Trenér 7

1. Seřaďte dle důležitosti (od 1 – do 5) složky sportovní přípravy Vašeho mužstva pro splnění cílů Vašeho klubu v 1. Gambrinus lize(1-největší důležitost, 5-nejmenší důležitost): Taktická složka (např. plnění taktických úkolů) 2 Technická složka (např. ovládání míče) 1 Kondiční složka (např. rychlost, síla, vytrvalost, pohyblivost, koordinace) 3 Psychická složka (např. motivace, vůle, anticipace) 4 Somatická složka (např. výška, hmotnost) 5 2. Seřaďte dle důležitosti (od 1 do 5) složky sportovní přípravy Vašeho mužstva pro případné působení v evropských pohárových soutěžích (1-největší důležitost, 5nejmenší důležitost): Taktická složka (např. plnění taktických úkolů) 2 Technická složka (např. ovládání míče) 1 Kondiční složka (např. rychlost, síla, vytrvalost, pohyblivost, koordinace) 3 Psychická složka (např. motivace, vůle, anticipace) 4 Somatická složka (např. výška, hmotnost) 5 3. Na jaké úrovni, v porovnání s ostatními účastníky 1.GL, vnímáte motorické schopnosti hráčů Vašeho mužstva? Rychlostní schopnosti Velmi dobré Vytrvalostní schopnosti Velmi dobré Silové schopnosti Velmi dobré Koordinační schopnosti Velmi dobré Pohyblivost (flexibilita) Velmi dobré 113

7. Jak často používáte pro posouzení úrovně motorických schopností a jejich rozvoje motorické testy? Rychlostní schopnosti Ročně Vytrvalostní schopnosti Vůbec Silové schopnosti Ročně Koordinační schopnosti Ročně Pohyblivost (flexibilita) Půlročně 4. Na jaké úrovni, v porovnání s hráči předních mužstev evropských ligových soutěží, vnímáte motorické schopnosti hráčů Vašeho mužstva? Rychlostní schopnosti Průměrné Vytrvalostní schopnosti Průměrné Silové schopnosti Slabé Koordinační schopnosti Slabé Pohyblivost (flexibilita) Průměrné


Vůbec


vůbec


vůbec


Nechci spolupracovat s kondičním trenérem.

10. V jakých oblastech kondiční přípravy Vašeho kondičního trenéra využíváte? V případě, že kondičního trenéra nemáte, uveďte, jak byste ho využili, kdybyste ho k dispozici měli. Plánování a realizace tréninkového procesu v přípravném období ANO Plánování a realizace kondičně zaměřených TJ v soutěžním období ANO Péče o hráče v rekonvalescenci ANO Plánování a realizace individuálního tréninkového procesu hráčů, kteří ANO nejsou herně dostatečně zatíženi Plánování a realizace regeneračních tréninkových jednotek NE Plánování a realizace předzápasových tréninkových jednotek NE 114

Plánování a realizace rozcvičení před utkáním Plánování a realizace rozcvičení před běžnými tréninkovými jednotkami

NE ANO

11. Má Váš kondiční trenér ještě další úkoly ve Vašem realizačním týmu, kromě rozvoje kondičních složek herního výkonu? Spolupráce na rozvoji technických dovedností ANO Spolupráce na rozvoji taktických dovedností ANO Spolurozhodování o nominaci hráčů k utkání ANO Tvorba video rozborů ANO Pozorování soupeřů ANO Plánování stravovacího a pitného režimu ANO Plánování použití doplňků stravy ANO 12. Od Vašeho kondičního trenéra převážně vyžadujete (v případě, že kondičního trenéra nemáte, odpovězte jako kdybyste ho měli):

Jen plánování dané tréninkové náplně, realizaci provede jiný trenér.


Atletika


Atletika


UEFA A


UEFA A

17. Jaké vzdělání nebo osvědčení u kondičního trenéra ve fotbalu očekáváte? Trenér fotbalu ANO Trenér atletiky ANO Trenér gymnastiky ANO Trenér kulturistiky Zvolte položku. Trenér vzpírání Zvolte položku. Trenér z oblasti fitness ANO Trenér jiného sportovního odvětví Klepněte sem a zadejte text. 18. Účastní se Váš trenér aktivně přátelských nebo mistrovských utkání?



Dobrá


Nikdy

115




Trenér 8

1. Seřaďte dle důležitosti (od 1 – do 5) složky sportovní přípravy Vašeho mužstva pro splnění cílů Vašeho klubu v 1. Gambrinus lize(1-největší důležitost, 5-nejmenší důležitost): Taktická složka (např. plnění taktických úkolů) 4 Technická složka (např. ovládání míče) 1 Kondiční složka (např. rychlost, síla, vytrvalost, pohyblivost, koordinace) 1 Psychická složka (např. motivace, vůle, anticipace) 1 Somatická složka (např. výška, hmotnost) 5 2. Seřaďte dle důležitosti (od 1 do 5) složky sportovní přípravy Vašeho mužstva pro případné působení v evropských pohárových soutěžích (1-největší důležitost, 5nejmenší důležitost): Taktická složka (např. plnění taktických úkolů) 4 Technická složka (např. ovládání míče) 1 Kondiční složka (např. rychlost, síla, vytrvalost, pohyblivost, koordinace) 1 Psychická složka (např. motivace, vůle, anticipace) 1 Somatická složka (např. výška, hmotnost) 5 3. Na jaké úrovni, v porovnání s ostatními účastníky 1.GL, vnímáte motorické schopnosti hráčů Vašeho mužstva? Rychlostní schopnosti Velmi dobré Vytrvalostní schopnosti Velmi dobré 116

Silové schopnosti Koordinační schopnosti Pohyblivost (flexibilita)

Průměrné Velmi dobré Velmi dobré

4. Na jaké úrovni, v porovnání s hráči předních mužstev evropských ligových soutěží, vnímáte motorické schopnosti hráčů Vašeho mužstva? Rychlostní schopnosti Průměrné Vytrvalostní schopnosti Velmi dobré Silové schopnosti Slabé Koordinační schopnosti Průměrné Pohyblivost (flexibilita) Průměrné


Stále


méně jak jednou týdně


méně jak jednou týdně



10. V jakých oblastech kondiční přípravy Vašeho kondičního trenéra využíváte? V případě, že kondičního trenéra nemáte, uveďte, jak byste ho využili, kdybyste ho k dispozici měli. Plánování a realizace tréninkového procesu v přípravném období ANO Plánování a realizace kondičně zaměřených TJ v soutěžním období ANO Péče o hráče v rekonvalescenci ANO Plánování a realizace individuálního tréninkového procesu hráčů, kteří ANO nejsou herně dostatečně zatíženi Plánování a realizace regeneračních tréninkových jednotek ANO Plánování a realizace předzápasových tréninkových jednotek ANO Plánování a realizace rozcvičení před utkáním ANO 117

Plánování a realizace rozcvičení před běžnými tréninkovými jednotkami

ANO

11. Má Váš kondiční trenér ještě další úkoly ve Vašem realizačním týmu, kromě rozvoje kondičních složek herního výkonu? Spolupráce na rozvoji technických dovedností ANO Spolupráce na rozvoji taktických dovedností NE Spolurozhodování o nominaci hráčů k utkání ANO Tvorba video rozborů ANO Pozorování soupeřů NE Plánování stravovacího a pitného režimu ANO Plánování použití doplňků stravy ANO 12. Od Vašeho kondičního trenéra převážně vyžadujete (v případě, že kondičního trenéra nemáte, odpovězte jako kdybyste ho měli):







Nemá

16. Považujete za důležité, aby kondiční trenér měl nějakou úroveň fotbalového vzdělání?

UEFA A

17. Jaké vzdělání nebo osvědčení u kondičního trenéra ve fotbalu očekáváte? Trenér fotbalu ANO Trenér atletiky ANO Trenér gymnastiky ANO Trenér kulturistiky NE Trenér vzpírání NE Trenér z oblasti fitness ANO Trenér jiného sportovního odvětví Klepněte sem a zadejte text. 18. Účastní se Váš trenér aktivně přátelských nebo mistrovských utkání?



Dobrá


Málokdy

118

Přehledová studie o roli kondičního trenéra ve fotbalu

Recommend Documents