Přehled zpráv

Přehled zpráv 1.9.2015 - 2.9.2015 Univerzita Pardubice ČRo Radiožurnál Rozhovor s ředitelem společnosti SCIO Ondřejem Štefflem ................................................................................. 2 1.9.2015 ČRo Radiožurnál str. 1 10:05 Host radiožurnálu Univerzita Pardubice

ČT 24 Univerzitní základní škola se otevírá ...................................................................................................................... 13 1.9.2015 ČT 24 str. 8 08:00 Zprávy Univerzita Pardubice

denik.cz Studovat jde přes 60 starších lidí. V knihovně startuje Univerzita třetího věku ................................................ 13 1.9.2015 denik.cz str. 0 Jihomoravský kraj Univerzita Pardubice

Liberecký deník Další světový „nanoúspěch“ Technické univerzity v Liberci .............................................................................. 14 2.9.2015 Liberecký deník str. 3 Liberecko Univerzita Pardubice GABRIELA VOLNÁ

Kritik současné konzumní společnosti vystavuje v Galerii Prostor 228 ............................................................ 15 2.9.2015 Liberecký deník str. 7 Kultura regionu Univerzita Pardubice (hal)

Mladá fronta DNES Školy nestíhají. Vytvářejí další nezaměstnané ...................................................................................................... 16 2.9.2015 Mladá fronta DNES str. 11 Rozhovor Univerzita Pardubice Martin Petříček

moravskoslezskenovinky.cz Do technologií investovala společnost SmVaK přes miliardu korun.................................................................. 18 1.9.2015 moravskoslezskenovinky.cz str. 0 regiony Univerzita Pardubice

REGION OPAVSKO Univerzita staví observatoř ...................................................................................................................................... 19 1.9.2015 REGION OPAVSKO str. 3 Publicistika Univerzita Pardubice (dat)

NEWTON Media, a.s. © 2015 | [email protected] | www.newtonmedia.cz

1

Univerzita Pardubice ČRo Radiožurnál

Rozhovor s ředitelem společnosti SCIO Ondřejem Štefflem 1.9.2015

ČRo Radiožurnál str. 1 10:05 Host radiožurnálu Univerzita Pardubice

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------6 minut po desáté hodině posloucháte Dopolední Radiožurnál. Se mnou ve studiu je ředitel společnosti SCIO, pan Ondřej Šteffl. Vítám vás ve studiu. Dobrý den. Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIO -------------------Dobrý den. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Jakou věc si pamatujete, kdyby vás o půlnoci vzbudili ze školy, myslím? Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIO -------------------Ze školy? Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Řekněte to. Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIO -------------------No, ze svý školy teda, jako myslíte znalost? Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Já jsem se tím poměrně slušně bavila. Požádala jsem na svém Facebooku a jinak své přátele, aby mi řekli, co budou vědět, jo, znáte tu větu ze školy - kdybych tě o půlnoci vzbudil, tak tohle mi řekneš? Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIO -------------------Tak takový věci teda nemám. Já všude vykládám, že většinu toho, co umíme, používáme a potřebujeme, se učíme někde jinde než ve škole, tak možná pod tímhle vlivem jsem z tý hlavy vytlačil všechno, co mě v tý škole naučili, takže o půlnoci, ani si nevzpomínám, že nám to ve škole říkali. Já jsem chodil docela do příjemnejch škol, tak si nevzpomínám. Já myslel, že když to řeknete, tak teda teď, když mě o půlnoci vzbudí, tak já jsem před chvilkou otevíral SCIO školu, otvíráme první školu jako novou a říkal jsem: "A před 25 lety přesně jsem otevíral první PORG," že jo, tak já každejch 25 let otvírám školu, tak to si teda pamatuju, ale jak jsem chodil první třídu, to si nepamatuju. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------No, tak to ať vám to dlouho vydrží to otvírání těch škol. Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIO -------------------Já jsem říkal, že doufám, že za 25 let ještě budu otevírat třetí /nesrozumitelné/. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka


2

-------------------A co by to tak mělo být? To už bude vysoká škola nějaká, nebo to už to vzdělávání? Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIO -------------------Ne, ne, já naopak jdu dolů. Před 25 lety jsem otevíral gymnázium a teď jsem otevíral dneska základku, že jo. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------No, jo i názory se mění, i vzdělávání. Věda pokročila, tak ... Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIO -------------------No, jistě, názory, no, jistě, no, určitě, určitě. Já bych to ..., jako jsem bytostně zvědavej tak, co za těch 25 let by tak mohlo být ve vzdělávání. To si samozřejmě nedovedem představit. Kdybysme to uměli, tak bysme to otevírali už dneska, že jo. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Třeba budete otevírat porodnici. Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIO -------------------No, vidíte, to mě nenapadlo. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Ondřej Šteffl, ředitel společnosti SCIO, dnes host Dopoledního Radiožurnálu. Vaše otázky na vzdělávání našich dětí přes http://www.radiozurnal.cz. / Písnička / Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Ředitel společnosti SCIO Ondřej Šteffl je dnes hostem Dopoledního Radiožurnálu. Vy jste učil na gymnáziu v Chebu. Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIO -------------------Ano. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------V roce 1990 jste založil PORG, o tom jsme mluvili, potom společnost SCIO, tedy zkušenosti se školstvím, poměrně bohaté, co jste učil v Chebu, jak dlouho jste to vydržel. Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIO -------------------V Chebu jsem byl rok, učil jsem tam matematiku a fyziku. Já jsem vzděláním matematik a fyziku jsem uměl, kdysi někdo nějaká výzkumnice vyzkoumala, že absolventi matematicko-fyzikálních tříd, gymnazisté umí vlastně fyziku líp než absolventi pedagogické fakulty, obor fyzika, takže ačkoliv teda jsem fyziku nevystudoval, tak jsem ji učil. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Jak vám to šlo? Jaký jste byl učitel? Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIO --------------------


3

Jé, to se musíte zeptat těch dětí, ale já myslím, mi to docela šlo, no. Chtěli, abych tam zůstal. Já jsem tam byl rok vlastně ze zdravotních důvodů v Praze tenkrát byl úžasně špatnej vzduch a já jsem tam, od začátku jsem věděl, že tam jdu na rok a byl jsem tam rok. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------A co jste si myslel o tehdejší škole? Nebo když to teď třeba zpětně rekapitulujete to, čeho jste byl součástí, máte na nějaký názor? Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIO -------------------To je strašně složitá otázka. Prostě byla jiná doba, věděli jsme spoustu věcí, který třeba dneska víme, z pedagogiky, psychologie jsme tenkrát nevěděli. Tak jsme dělali, co jsme mohli. Tak mě to docela bavilo. Já vždycky ještě vyprávím, že to byl jediný rok v mém životě, kdy jsem musel skutečně vstávat do práce. Já jsem celej život prožil v takovejch místech nebo potom ve vedoucích funkcích, kdy jsem chodil do práce, kdy mně se zamanulo, a to byl opravdu jedinej rok, kdy jsem prostě, když jsem od osmi učil, tak jsem tam v osm musel bejt. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Když jste před 25 lety otevíral PORG, to byl model vlastně z přesvědčení, nebo vlastně jste věděl, že přichází vlastně příležitost v podobě jakési díry na trhu a tím pádem i jakási finanční příležitost pro vás? Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIO -------------------Ne, ne, ne, finanční příležitost určitě ne. Já jsem PORG založil jako nonprofitní společnost, taky s ním dneska nemám vůbec vlastně žádný formální vztahy, takže o peníze vůbec nešlo. To si nějak teda asi vy jste byla hrozně mladá v roce 89. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Vy jste příliš laskav. Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIO -------------------Tak si to nepamatujete, ale to fakt byla jiná doba a to nadšení bylo obrovský. A ta myšlenka toho PORGu byla vcelku jednoduchá. Vlastně, když jste se ptala na ten Cheb, já jsem ještě učil na řadě různejch škol, ale vždycky jenom krátkodobě, tak ten PORG byl jako odrazem všech těch negativních věcí, ale zbytečnejch věcí, který vlastně v tom systému bylo možný dělat, který pak prostě jsme v tom PORGu jako začli vlastně aplikovat, když se ten svět otevřel, přišla ta svoboda, tak jsme to mohli dělat volněji, a tak jsme to uvolnili, ale ten model PORGu, to je vlastně klasická škola, akorát jsme ji dělali teda dobře, doufám, že se tam dodneška dělá dobře. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------PORG, jak jste to říkal, byla vlastně dobře strukturovaná škola. Teď vytváříte SCIO školu, a to je škola trošičku bez takových těch klasických pravidel, jak je všichni ze školy známe. Jak jste k tomuhle poznání došel? Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIO -------------------Tak já se tomu vzdělávání věnuju teda nejenom těch 25 let od PORGu, ale už předtím, že jo, proto jsem zakládal ten PORG. No, tak člověk čte, zajímá se, načetl jsem spoustu knih. Třeba dneska je úžasnej pokrok v kognitivních vědách, to znamená, od psychologie, neurologii až třeba po umělou inteligenci, prostě studium mozku úžasně pokročilo a je tam řada úplně nových poznatků, který vlastně skoro všechno, co se v tý škole dneska dělá, jak staví na hlavu a říkají, že to možná jako není úplně dobře. Jeden kognitivní vědec John Medina dokonce v knize, která se je docela hezká a jmenuje se to Pravidla mozku, píše, že když vezmeme ty poznatky z těch kognitivních věd a shrneme je, tak, kdybychom chtěli vytvořit prostředí, které je zvlášť nepříznivé pro rozvoj mozku, tak bychom vymysleli něco jako školní třídu. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------To je věta, kterou používáte poměrně často.


4

Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIO -------------------Ano. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Kdybychom pokročili třeba od Mediny nějakým jiným směrem, které knihy skutečně pro vás hodně znamenaly v tom směru uvažování o budoucí SCIO škole? Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIO -------------------Tak třeba je pěkná kniha Pohon od Daniela Pinka, která mluví o motivaci a o tom, že člověk je úžasně učenlivej a ve všech věcech, který nejsou rutinní, tak vlastně ten, ta metoda cukru a biče, která se ve školách běžně používá, dokonce škodí. On tam ukazuje a teda cituje řadu jako skutečně fundovaných výzkumů, který ukazujou, že dokonce odměna, když vás za učení začne někdo odměňovat, tak vám vlastně z toho učení udělá práci, protože pracujete pro odměnu, a to učení samotný vás přestane bavit, ale přitom to učení je zábavný samo o sobě, jo. Když dáte makakovi, a to je, prosím, opička, když jí dáte hlavolam, tak ona ho začne řešit bez ohledu na odměnu. A to si třeba behavioristi vůbec nemysleli, protože ti jako si myslel, že člověk dělá, jenom když má tu odměnu. A ukazuje se, že prostě učení je věc, která je jako příjemná a svým způsobem zábavná sama o sobě a že děti, vlastně škoda je k tomu učení nutit ať už pozitivními nebo negativními způsoby, protože děti se učí rády samy o sobě. Kdyby se rády neučily, tak se nenaučí mluvit, nenaučí se chodit, nenaučí se nic, jako. Dítě, když se narodí, tak kouká kolem sebe a snaží se pochytit a naučit se ze světa všechno, co je kolem. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Jak to udělat, aby děti učení bavilo? Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIO -------------------No, to já teď zrovna říkám, nemusíte dělat nic jako, jenom jim dáte tu příležitost a děti se učí. My jsme dneska otevřeli tu školu, děti tam přišly, dostaly nějaký písmenka a sestavte slova. No, děti s radostí začnou prostě, když jim dáte úkol, který odpovídá jejich možnostem, jako zapadá to, je to pro ně smysluplný. Zas bych mohl teda vykládat asi, my nejsme úplně naukovej program, tak bych mohl vykládat, jaký jsou ty předpoklady, motivace. Jedním z nich je mimochodem autonomie, že musíte těm dětem dát nějakou míru samostatnosti, aby se v tom procesu učení mohli sami si vybírat, rozhodovat se, eventuálně si vybrat, co se budou učit, jak se to budou učit, jak budou postupovat, no, ale prostě ve SCIO škole dneska jsme otevřeli a děti prostě tam vidí, všechny děti jsou zaujatý tou vlastní prací, ničím je k tomu nenutíte, žádnou odměnu nedostanou, jedničku nedostanou, trest nedostanou, když to nebudou dělat a všechny děti to dělaj. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Já byla taky nadšená první den ve škole. Ondřej Šteffl, ředitel společnosti SCIO dnes hostem Dopoledního Radiožurnálu. Za malou chvíli se do téhle nové školy vrátíme. / Písnička / Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Dnešní Host Dopoledního Radiožurnálu dnes ráno otevíral novou školu, ředitel společnosti SCIO Ondřej Šteffl. Je se mnou ve studiu. My jsme se bavili o tom, že děti byly ten první den nadšené. Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIO -------------------Já jsem neříkal, že byly nadšený, ony byly zaujatý. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka --------------------


5

Vy říkáte, že ten starý systém je špatný? Teď už třeba podle těch posledních průzkumů, i my jsme je včera zveřejňovali, si to jedna třetina rodičů myslí také, že by to něco chtělo. Jaké cíle vzdělávání tedy má vaše nová škola, která by asi měla být lepší, ne? Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIO -------------------Zas je to otázka mnoho času, ale řeknu takový dva, který jsou snadno uchopitelný. Mimochodem ty termíny jsou od pana Hejného, Hejného metoda matematiky, ale ne od toho pana profesora, ale od jeho tatínka. A ten vymyslel dva úžasný termíny, a tomu se říká tomu studijní autonomie a studijní autokoncepce. Studijní autonomie je, že já se umím sám vlastně cokoliv naučit. Já si myslím, že jsem ve svém pokročilém věku už úplně studijně autonomní. Když bych se nebo mně někdo nakázal, že se musím naučit molekulární biologii, tak bych se to naučil. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Jak se to naučí dítě, které vlastně do té školy teprve vstupuje? Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIO -------------------No, počkejte, vy se mě ptáte na ty cíle, a ten cíl je naučit to dítě, aby mělo tu studijní autonomii. A ta studijní autonomie nutně neznamená, že umím najít na internetu zdroje nebo jít do knihovny, to třeba znamená, že si umím najít někoho, kdo mi s tím poradí, když si nebudu vědět rady. A prostě studijní autonomie je, že když mám se něco naučit, tak se to naučím. To si myslím, že může vlastně každý dítě, který k nám začne chodit do školy a bude tam těch 9 let, tak já jsem přesvědčenej, že na konci ty děti budou studijně plně autonomní, i když lidi tomu nevěří, že v 15 letech je to možný, tak já si myslím, že to teda jsem přesvědčenej, že v 15 letech každý dítě může bejt studijně autonomní. Mnohem složitější je ta studijní autokoncepce, protože umět se něco naučit je jedna věc, ale vybrat si, co se mám naučit, je druhá mnohem složitější věc, protože je vázaná na hodnoty, předpoklady o budoucnosti a mnoho dalších věcí. Čili studijní autokoncepce je, že já se umím rozhodnout, co se chci naučit. A to je druhej cíl teda v naší škole, že ty děti by měly získat teda v maximální míře studijní autokoncepci, tam už si nejsem jistej, že každej v 15 letech získá studijní autokoncepci. Mně, když řeknete, že se mám naučit molekulární biologii, tak já bych se to sice naučit uměl, ale protože jsem i studijně autokoncepční, tak řeknu - heleďte, molekulární biologie už v mém krátkém životě, který mně zbývá, už mi k ničemu nebude, to já se učit nebudu a budu radši věnovat kognitivním vědám, protože to se může někde hodit a mám už v tom nějakej pokrok, čili umím se i rozhodnout, co se budu učit. A to jsou dvě věci, který by děti minimálně teda, tam je spousta dalších jako rozvoj osobnosti, morálka, svoboda, otevřenost, odvaha, spousta dalších věcí, který se ve škole, v tý naší škole ty děti umí, by měly naučit, ale ta studijní autonomie a studijní koncepce mně připadá, že jsou takový důležitý věci, který ty děti určitě budou potřebovat. Mimochodem heslo naší školy je "Změna je trvalý stav", a to jednak proto, že my jsme připravený cokoliv v tý škole změnit, ale i proto, že ty děti budu vyrůstat do světa, kde změna je trvalý stav. Svět, ve kterém žijeme, prostě změna je trvalý stav. Teď tady je vlna migrantů, nevíme, co bude za tři roky a čeká nás fůra změn. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Já s vámi v tomhle v tom, že změna je trvalý stav, naprosto souhlasím. Jenom bych chtěla, aby vlastně moje dítě mělo něco, co vy jste vůbec v tom, o čem jste teď mluvil, nepoužil, a to je disciplína. Možná se to skrývá pod pojmem autonomie a autokoncepce, ale když vlastně to dítě vypustíte a necháte ho, aby si dělalo svým způsobem, co chce, tak, jak zaručím, že prostě bude mít alespoň to základní penzum znalostí o fungování světa nebo ve vašem pojetí už je mít nemusí? Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIO -------------------Tak to už říkáte několik různých věcí. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Tak pojďme na disciplínu. Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIO -------------------Disciplína, heleďte, děti mají v sobě úžasnou disciplínu. Když díte posadíte třeba k nějaký počítačový hře nebo mu dáte nějakou zajímavou stavebnici, běžně se říká, že tříletý nebo pětiletý dítě neudrží pozornost víc než čtvrt


6

hodiny. No, to není pravda. Když mu dáte stavebnici nebo nějakej hlavolam, tak ono vydrží několik hodin se tím zabývat a má úžasnou disciplínu. A já si myslím, že tuhle disciplínu je třeba rozvíjet a ne v dětech pěstovat disciplínu, že bude disciplinovaně dělat něco, co ho nebaví a nezajímá. To naopak vede teda k něčemu, co já nemám rád, některý lidi říkají - děti je třeba připravit na to, že budou dělat v životě, co je nebaví. Já jim na to říkám heleďte, já své děti připravuju na to, aby si v životě našly to, co, a dělaly to, co je baví. A na to, co je nebaví, je rozhodně nebudu připravovat, protože to já nechci, aby dělaly. A s tou disciplínou teda se mně zdá, že to je trochu podobné. A co se týká základní penzum znalostí toho, co budete v životě potřebovat. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Bavíme se o fungování světa vlastně. Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIO -------------------No, vždyť ten svět nás obklopuje a všechny důležité znalosti o fungování světa, který dneska potřebujete, se nějak dozvíte. Dneska například každej potřebuje ovládat mobilní telefon. Všimněte si, že to se ve škole neučí a všichni to umí, protože to potřebujou. Ta škola, to jako dřív bejvalo, že to z jinejch zdrojů nebylo možný získat, ale ten svět se úžasně změnil a je jenom málo věcí, jsou takoví, který prostě se musí ty děti dozvědět ve škole a je jich strašně málo. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------To by mě zajímalo, co se v té škole bude učit. K tomu se ještě dostaneme. Posloucháte Dopolední Radiožurnál, Ondřej Šteffl je ve studiu a vaše otázky použijeme v druhé části našeho rozhovoru. / Písnička / / Zprávy / Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Dana Pejšková se ptá dnešního hosta, ředitele společnosti SCIO Ondřeje Šteffla, jestli si myslí, že dítě, které se bude učit a posléze bude umět dělat jen to, co ho baví, se v dnešní době uživí. Ptáte se třeba i na to, jak minimalizovat škody, když dítě chodí do klasické školy? Ondřej Šteffl bude odpovídat v následující půlhodině našeho rozhovoru a otázky dáváte na web Radiožurnálu http://www.radiozurnal.cz. / Písnička / Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Phila Colinse vám hrajeme v Dopoledním Radiožurnálu. Ředitel společnosti SCIO Ondřej Šteffl se mnou sedí ve studiu. Mě by zajímalo, co se vlastně děti od první do šesté třídy teď dneska, zítra, pozítří v té nové SCIO škole učí nebo jak to funguje? Vy nemáte klasické zvonění, žádné hodiny, je to nějak limitováno ten čas, jak můžu být ve škole? Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIO -------------------Samozřejmě, že nějak limitováno to je, děti tam mohou být od půl osmé, tak je taková ranní družina, vlastní, já bych tomu ani nechtěl říkat výuka, ale ta práce nebo že se dělá něco spíš organizovaně, začíná v 9. Pak jdou děti na oběd a myslím si, že u těch, ti mladší pak po obědě už jdou domů a ti starší, my tam máme děti od první do šestý třídy, a ti starší jsou, myslím, do dvou zas mají školu a zas ve škole, tam je školní klub a můžou tam bejt do pěti myslím. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Vy to nemáte strukturováno na jednotlivé předměty jsem pochopila, je to tak? Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIO -------------------Nemáme.


7

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Nemáme češtinu, matematiku a tak dále. Ale kdybysme teď vlastně přeskočili na tu základní školu, na tu klasickou a mluvili o předmětech, které v té škole chybí nebo které by se měly vyučovat víc, i když vím, že tímhle směrem teď vlastně vaše uvažování nevede, ale víte o tom, tak, co by to mělo být? Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIO -------------------No, ta správně říkáte, že my tak vlastně v těch předmětech úplně nepřemýšlíme, i když samozřejmě je nějaký závazný dokumenty, kterejma my se musíme řídit, rámcově vzdělávací program a tak, a mně se zdá, já jsem o tom mluvil na začátku, to, co používáme a potřebujeme, se z velké části nedozvídáme ve škole, a naopak se to dozvídáme někde jinde a některý věci, který bysme většina z nás hodně potřebovala, se vlastně dozvídáme dost blbě a nedovídáme se je pořádně nikde. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Které to jsou, Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIO -------------------Tak například je bezvadná otázka, jak vychovávat své děti. Teď jsme se tady o tom v mezipauze bavili. Ale o tom většině lidí to začne řešit až v okamžiku, kdy se jim ty děti narodí, a pak ty informace pochytávají někde porůznu a některým se to daří líp, některým se to nedaří vůbec, někomu se to daří hůř. Mně samozřejmě nejde o to, lidi to často chápou tak, že ve škole by se ..., to jsou jako individuální věci, který závisí na hodnotách každýho člověka a každý má představu o tom, k čemu děti vychovávat. V tom se samozřejmě různíme a škola nemá indoktrinovat ty děti, budoucí rodiče v tom, k čemu vychovávat děti, ale mohla by je poučit o tom, jak vychovávat a o tom existuje spousta poznatků a vůbec to, že se o tom začne mluvit, tak by vytvářelo v lidech nějaké pojmovej aparát, že o tom umí přemejšlet. Všichni máme pojmovej aparát z chemie, víme, co to jsou prvky, že existujou nějaký chemický reakce, sice jsme to skoro všechno zapomněli, ale protože do nás na základce šest hodin dohromady a pak ještě na střední škole cpali chemii, tak o chemii umíme přemejšlet, i když jsme všechno zapomněli, ale o výchově dětí neumíme přemejšlet, protože nám to nikdo neřekl. A teď mi, prosím vás, řekněte, jako kdo v životě potřebuje něco z chemie a kdo v životě potřebuje vychovávat děti. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------No, já bych teda docela ráda, aby třeba ten lékař, který mi připravuje ty léky, ten papír na tu chemii měl, anebo ten ortoped, který mě potom bude operovat, tak, aby ho měl. Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIO -------------------Jasně, ale to se všechno, to se klidně může dozvědět až na vysoký škole. To je taková, jako tradičně učíme chemii, tak všichni mají představu, že by se stala nějaká katastrofa, kdyby se ta chemie neučila a lidi přišli na vysokou školu bez chemie. Právo a ekonomii na základní škole neučíme vůbec a na střední škole trošku a lidi přijdou na právnickou fakultu a začnou pěkně od začátku. Proč by to nešlo s chemií? Jako lékař ... Samozřejmě, že lékař potřebuje vědět něco z chemie, no, tak ať se to učí na lékařský fakultě, ale každej potřebujeme vychovávat ty děti, a to prostě by mělo patřit k tomu základnímu. Takovejch příkladů je víc. Všichni se potřebujem chovat ke starým lidem. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Ještě mi dejte nějaké příklady. Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIO -------------------Potřebujem se chovat ke starým lidem, potřebujem vyjednávat, potřebujem týmovou spolupráci. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka --------------------


8

A nemá tohle dělat rodina trošičku? Jako nepřesouváme vlastně ty naše ... Jo, mně to připomíná myšlení těch moderních rodičů, tady máte to dítě a hlavně to udělejte vy, protože já to neumím udělat. Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIO -------------------Ale pozor jako, dobře, můžem se dohodnout, že to má dělat rodina a jak to chcete zařídit, aby to ta rodina dělala? Ona to má dělat, ale ona to očividně nedělá. Ta doba, kdy děti vyrůstaly to, například to, jak vychovávat děti, to se děti učily jako od rodičů, prarodičů, protože byly velký rodiny, bydlelo se na vesnici, každej měl 6 dětí, chodil na návštěvu k němu jinýmu, viděl, jak vychovává někdo jinej a jakýmsi přirozeným způsobem se to lidi učili. Ale svět se změnil a bohužel to nefunguje, takže jako ... Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Já si nemyslím, že takhle absolutní tvrzení, mně to přijde trošku razantní. Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIO -------------------Jasně, já to samozřejmě generalizuju. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Teď jste to hodně nadsadil. Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIO -------------------Tak to jako kdybych říkal, samozřejmě někdy je to tak, máme tady málo času, tak já hodně zobecňuju a zjednodušuju, určitě. Jako jsou rodiny, kde to funguje úžasně a kde nic takovýho není potřeba, ale problém jsou ty rodiny, kde to nefunguje, že jo. / Písnička / Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Ondřej Šteffl, ředitel společnosti SCIO, je dnes hostem Dopoledního Radiožurnálu. Mluvili jsme o tom, že jste otevíral novou školu. Ve vaší škole máte vlastně první až šestou třídu. Proč je to omezeno takhle jenom tou šestou? Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIO -------------------No, my budeme pokračovat, to bude plná základka. To jenom, jako že brát tam děti na rok, se nám nezdálo rozumný, takže ty děti v šestý třídě tam budou aspoň 4 roky. To se bude posouvat. Za 4 roky tam budeme mít, ty šesťáci dorostou do devátý a každej rok přibereme prvňáky nový. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Čistě teoreticky, kdybyste otevřel pár tříd a přijímal třeba ty žáky do nižšího gymnázia, použil byste jako přijímací kritérium testy SCIO? Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIO -------------------No, to záleží, jakej cíl by měla tahle ta škola. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------No, tak vy víte, jakej cíl má vaše škola? Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIO -------------------No, naše škola takovýhle cíle nemá a pokud je převis poptávky, tak my ty děti vybíráme nikoliv podle výkonnostních kritérií. Zatím ten převis nebyl velký, tak vlastně jsme to řadě rodičů rozmluvili, protože někteří


9

rodiče mají úplně jiné představy než my, a to by pak nedělalo dobrotu. A pokud by ten převis byl hodně veliký, tak my jsme dokonce uvažovali o tom, že ty děti budeme vybírat náhodně. My nechceme vybírat děti, který jsou v něčem lepší, chytřejší, schopnější vyřešit SCIO testy, takže SCIO testy ne. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Já jsem SCIO testy použila, když moje dcera vlastně dělala přijímací zkoušky do nižšího gymnázia. Taky jsem se ptala vlastně pedagogů na to, jak se změnila se SCIO testy kvalita těch přijímaných studentů třeba, nebo jestli se nějakým způsobem změnila a bylo mi řečeno, že to hodně přidalo spíš na uniformitě těch studentů. Je to to, co jste chtěl, když jste vlastně společnost SCIO zakládal? Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIO -------------------Tak zas složitá otázka. Nejsem si úplně jist, jestli ti pedagogové mají úplně pravdu, že to přirovnal uniformitě a nevím, jaký přijímačky dělali předtím jako. To rozhodně cílem ... SCIO testy vybírají, pokud tedy mluvíme zejména o testu obecných studijních předpokladů, tak ten vybírá děti, který jsou lépe připraveny ke studiu. Na vysokých školách, kde to mám lépe zmapovaný, tak tam si potom ti pedagogové jako vlastně říkají - ano, ty děti jsou jakoby zjednodušeně řečeno chytřejší, ale často bývají línější. Já jim na to říkám - no, od toho, abyste je motivovaly, od toho jste tady vy, to já neumím zařídit. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Já se ptám vlastně, protože se bavíme o školách, o tom, jak by měl nebo mohl jednou vypadat ten vzdělávací systém, a tak mě zajímá třeba, podle čeho by ti absolventi té vaší SCIO školy nebo podle jakých kritérií by měli být potom přijímáni na další školy, na které půjdou? Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIO -------------------No, já si obecně myslím, že vzdělávací systém, zejména teda základní, a dokonce ani střední školy nemá bejt selektivní a má jít každej, kam ho srdce táhne anebo, co chce studovat. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------A není to, není to trošku prokletí té moderní doby, když vlastně máme vysoké školy plné lidí nebo ne plné lidí, to přeháním, ale lidí, kteří na to třeba tak úplně nemají, ale jenom proto, že je lepší mít papír, tak tam jdou. Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIO -------------------Ale pozor, co to znamená, že na to nemají? Prostě ano, vysoké školy prostě tam přijímají spoustu lidí a vlastně je do jisté míry podle mého názoru chyba, že nejsou schopni přizpůsobit se možnostem těch lidí. Vysoká škola, jak říká pan profesor Zlatuška, každého kultivuje, když na ní chodí. A my přece jako národ bychom chtěli mít kultivované lidi. A jestli na vysokou školu přijde někdo, kdo má nižší studijní předpoklady, tak ta vysoká škola by měla fungovat tak, aby se tomuto člověku dostalo maximálního možného vzdělání, kterého je schopen. Jestli na konci dostane papír takovej nebo onakej, to mimochodem začíná bejt čím dál tím víc jedno, i těm lidem i firmám, ale je to důležitý období života, kdy se člověk má vzdělávat a já, mě papíry nezajímají. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Ani u doktorů? Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIO -------------------Prosím, ani u doktorů. Já jsem teď byl v Barmě a tam mi nějakej člověk, kterej měl vedle ještě půjčovnu motorek, skvěle opravil zuby. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Ondřej Šteffl, odvážný muž, dnes hostem Dopoledního Radiožurnálu. Vaše otázky přidáme do posledního vstupu. / Písnička /


10

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Ondřeje Šteffla, ředitele společnosti SCIO se ptáte, tak pojďme na dotazy. "Dobrý den, jak minimalizovat škody, když dítě chodí do klasické školy?" To je nepodepsaný dotaz. Škoda. Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIO -------------------No, tak minimalizovat škody, ten dotaz samo o sobě je zvláštní tou formulací. Předpokládá, že ta škola na dětech páchá škody, což paní Nováčková, paní redaktorka Nováčková psycholožka říká, že na každým dítěti škola páchá škody, na některém větší, na některém menší a někdy jsou ty školy kompenzovány těmi výhodami. No, kompenzovat můžete mimoškolním, prostě mimo školu, můžete těm dětem otevírat obzory, ukázat jim, co je na internetu. Tady jsme mluvili o Druhé noze. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Mimochodem to je hezký projekt společnosti SCIO Druhá noha, to je pravda. Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIO -------------------Ano, http://www.druhanoha.cz. Můžete se tam podívat. Prostě jsou možnosti jako mimo školu a záleží, v čem to chce kompenzovat, když chcete dítě rozvíjet v tom nebo v onom, vždycky už dneska na internetu je úžasný množství vzdělávacích zdrojů, a ty pomáhají. Bezvadná věc, tady jsme o tom s paní redaktorkou mluvili ve volném, v čase mezi vstupy. Vezměte svý děti do ciziny a jeďte s nima na nějaký divočiny, bezvadný, kompenzujete skoro všechny škody. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Tak Dana Pejšková píše: "Dobrý den, pane Šteffle, myslíte si, že dítě, které se bude učit a posléze bude umět jen to, co ho doopravdy baví, se tím v dnešní době i uživí?" Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIO -------------------No, já si myslím, že jo. A ono to, co dítě doopravdy baví, je strašně širokej pojem. Samozřejmě, že to není tak, že dítě můžete nechat úplně jako na pospas světu, protože ono se chytá v tom prostředí nejrůznějších věcí a ta škola, nebo vy v rodině máte možnost to prostředí nějakým způsobem regulovat. Když budete mít doma plnou knihovnu vědeckých knih, zaručuju vám, že vaše dítě nakonec začne ta věda nějakým způsobem bavit a že si tam něco najde. Když budete mít plnou knihovnu, já nevím co, červený knihovny, no, tak vaše dítě bude číst červenou knihovnu, že jo. Tak prostě jako jaký prostředí mu vytvoříte, a to samozřejmě platí v tý škole. Když máte jako plnou školu hloupostí, no, tak děti začnou bavit hlouposti a když tam máte něco rozumnýho, tak děti začnou bavit rozumný věci. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Ivana z Ústí nad Labem píše: "Myslíte si, že není dobré naučit se vidět i v těch věcech, co nechci dělat, něco pozitivního, vybrat si to dobré?" Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIO -------------------No, to zcela určitě. Když jsem říkal dělat v životě, co mě baví, to nutně nemusí bejt tak, že já si to vyberu. Jedna, se ptali uklízečky v NASA, co tady dělá. A ona odpověděla - posílám rakety do vesmíru. Tak to je hezkej příklad toho, že i uklízečka si ve své práci může najít, co ji baví. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Zuzana: "Znáte systém Montessori pedagogiky a co si o něm myslíte?" Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIO --------------------


11

To je fajn systém. Je to promyšlený, z mýho hlediska už je to přece jenom, Madame Montessori byla geniální žena, protože vymyslela spoustu jako skvělejch myšlenek a věcí, který vlastně do tý školy vložila, ale přece jenom už je to jako trošku dlouho a myslím, že to zastaralo. Klade to příliš velký důraz na individualitu a málo to rozvíjí ty věci, který jsou teda v komunikaci s těma ostatníma. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Další otázka: "Máte, prosím, nějakou představu, jak je možné změnit uvažování společnosti o vzdělání? Například pohled rodičů na důležitost v uvozovkách známek?" Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIO -------------------No, to se děje. Během posledních 5 let se to úžasně posunulo a takovej pořad jako tenhle, to samozřejmě posouvá. Nic jinýho není možný, než nějaká osvěta, která probíhá všemi možnými kanály. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Otázka, která se opakuje několikrát, ptám se teď ústy Mojmíra Blažejovského: "Nechtěl byste být ministrem školství?" Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIO -------------------Nechtěl. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------To jsem čekala. A teď ještě řekněte proč? Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIO -------------------Mně se zdá, že ministr školství má jako spoustu prostředků, jak může něco pokazit, což se teda ministrovi Chládkovi a zejména ministrovi Dobešovi teda dařilo mírou teda až nečekanou, ale má strašně málo prostředků jako něco zlepšovat. Mně skoro připadá, že já mám těch prostředků tak, jak jsem a tady mluvím do rozhlasu, víc než ministr školství. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Mě jenom zajímá, proč vlastně, chcete si to dělat v rámci malé školy, nechcete vlastně vytvářet tu koncepci, která by trvala dlouho a byla složitá? Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIO -------------------No, ne, tak pozor, my jsme založili první SCIO školu a v dalších letech chceme zakládat další, takže my tu, ty myšlenky, které vkládáme do SCIO školy a poznatky a zkušenosti, které budem postupně získat, chceme rozšiřovat, ale nikoliv tak, že bychom to ..., to ani nejde, protože společnost na to není připravená. Prostě SCIO škola není pro každýho. Určitě tady máte spoustu negativních reakcí na to, co já tady povídám, takže to není tak, že by všichni tohle to chtěli. A mimochodem to je taky úplně nesprávný, jo. Já teď říkám, Voltaire říkal nesouhlasím s vámi, ale budu na smrt bojovat za to, abyste mohlo to, co říkáte ... Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Říci svůj názor. Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIO -------------------Říct si svůj názor. Tak já říkám, nelíbí se mi vaše škola, ale budu na smrt bojovat za to, abyste tam mohl posílat svoje děti, ale ne mé. Ta představa, že ty školy mají být vlastně stejný, že existuje nějakej jeden model, kterej bude prosazovat ministr školství, podle mě jako zmizela, tak, jako prostě se zmizelo to, že je jeden správnej názor. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka


12

-------------------Ondřej Šteffl, ředitel společnosti SCIO byl dnes hostem Dopoledního Radiožurnálu. Tak díky za ten váš názor i pohled na pedagogiku. Ať se vám daří. Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIO -------------------Já vám děkuji, že jsem to tady mohl vykládat. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Hezký den. Ondřej ŠTEFFL, ředitel společnosti SCIO -------------------Hezkej den.

ČT 24

Univerzitní základní škola se otevírá 1.9.2015

ČT 24 str. 8 08:00 Zprávy Univerzita Pardubice

Roman FOJTA, moderátor -------------------První univerzitní základní škola v zemi. V Praze ji otevírá České vysoké učení technické. Ve výuce se bude klást důraz právě na technické a přírodovědné předměty. Na místě je i Lada Kolovratová. Lado, dobré ráno. Kolik přijala škola žáků? Lada KOLOVRATOVÁ, redaktorka ČT, Praha -------------------Dobré ráno. Tak do lavic první univerzitní základní školy v Česku usedne 15 prvňáčků. Děti se už v tuto chvíli shromáždily ve vestibulu nové budovy ČVUT, kde je vítá rektor a vedení školy. Pro děti je tady dokonce připraveno dětské šampaňské. ČVUT není pro děti tak úplně neznámým prostředím. Mnozí z nich totiž absolvovali univerzitní mateřskou školku Lvíčata u ČVUT. České vysoké učení technické otevírá tuto univerzitní základní školu proto, aby podpořilo u dětí zájem o technické obory a zároveň aby si vychovalo vlastní generaci studentů. Žáci se budou po celou dobu pohybovat ve vysokoškolském prostředí, budou se stýkat se studenty vysokoškoláky a budou s nimi také spolupracovat na nejrůznějších projektech a experimentech. Budou mít také přístup do laboratoří a na špičková pracoviště ČVUT. Zatím tedy našly děti útočiště v nové budově ČVUT a už v tuto chvíli se připravují prostory pro další ročníky této základní školy a také následné gymnázium či lyceum, které bude rovněž zaměřené na technické a přírodovědné vzdělávání.

denik.cz

Studovat jde přes 60 starších lidí. V knihovně startuje Univerzita třetího věku 1.9.2015

denik.cz str. 0 Jihomoravský kraj Univerzita Pardubice

Vyškov – Doteď mohli ve Vyškově studovat pouze virtuálně, kdy lektor vedl seminář přes video, nyní se starší lidé bažící po vzdělání ve městě dočkají klasických přednášek. Po ukončení desátého ročníku Virtuální Univerzity třetího věku, která nicméně poběží dál, vyškovská Knihovna Karla Dvořáčka v září otevírá Univerzitu třetího věku. " Podmínkou absolvování je pravidelná účast, jinak je ale rozdílů několik. Zatímco ve virtuální pobočce čekají přihlášené po každém sezení elektronické testy, které doplní na konci semestru jeden závěrečný, studenty nově


13

zavedené univerzity čeká psaní eseje. Kromě toho se projedou i do Olomouce, kde budou na závěr slavnostně promovat na Univerzitě Palackého, s níž knihovna na projektu spolupracuje. „Tam totiž studium ukončí jako ostatní denní studenti, což pro ně určitě bude pěkný zážitek. Imatrikulace však proběhne u nás, zástupci univerzity přijedou kvůli studentům do Vyškova. Titul si však neodnesou, dostanou pouze potvrzení o absolvování školy," upřesnila pracovnice knihovny Zdeňka Adlerová. Oproti virtuální univerzitě, kam je možné podávat přihlášky ještě v následujících zhruba čtrnácti dnech, se do této už zaevidovat nejde. I tak ale organizace hlásí velký zájem. „Ten je nad očekávání, máme třiašedesát přihlášených," sdělila Adlerová. Témata pro všechny Přihlášení musí absolvovat víc než osmdesát procent přednášek. „Pokud chybí častěji, vyřizují si to se školou sami, například potvrzením od lékaře. Kromě toho ale na klasické univerzitě musí za každý semestr odevzdat esej, ve kterém shrnou, co se jim na přednáškách líbilo, jak hodnotí lektory a podobně. Navíc ještě vytvoří další práci, ve které se už budou věnovat některému z přednášených témat," vyjmenovala povinnosti nových studentů Adlerová. Knihovna se snaží vybírat taková, aby zaujala muže i ženy. Pánská část je ovšem dlouhodobě v menšině. „Dřív jsme měli témata jako astronomie nebo Evropská unie. Čekali jsme, že posluchači budou půl na půl, přišly ale samé ženy. Proto už teď také ve virtuální univerzitě potřetí otevíráme téma dějiny oděvní kultury, ke kterému přidáme i barokní architekturu v Čechách. Zájemci můžou samozřejmě navštěvovat přednášky k oběma univerzitám zároveň," uvedla Adlerová. Myšlenka se líbí třeba vyškovskému důchodci Miroslavu Leškovi, studovat se nicméně ještě neodhodlal. „Zatím mám spoustu práce na zahrádce nebo hlídám vnuky. Nápad je to ale určitě dobrý, člověk aspoň tolik nezpohodlní. V budoucnu se tedy možná pro studium rozhodnu," přemýšlel Vyškovan."

URL| http://www.denik.cz/jihomoravsky-kraj/...verzita-tretiho-veku-20150901-2qji.html

Liberecký deník

Další světový „nanoúspěch“ Technické univerzity v Liberci 2.9.2015

Liberecký deník str. 3 Liberecko Univerzita Pardubice

GABRIELA VOLNÁ

Liberec – Náplast, tričko, filtr či lidská chrupavka – to vše se dá vyrobit z jemného vlákna, které se jako pavučinka vznáší nad nenápadným přístrojem, jehož základem je lahvička s kapalinou. Celé to působí jako tajemný alchymistický projekt, ve skutečnosti se jedná o technologii s prozaickým názvem – zvlákňování polymerů, jejímž výsledkem jsou nanovlákna. Tato technologie vytváří vlákno z tekutého polymeru za pomocí střídavého elektrického napětí. Výzkum probíhá v laboratoři profesora Davida Lukáše na Technické univerzitě Liberec, která se vývojem nanovláken zabývá už řadu let a patří k světově uznávaným pracovištím. „Nový způsob polymerního zvlákňování představila univerzita světovým vědeckým špičkám i investorům v rámci třídenní mezinárodní konference,“ uvedla tisková mluvčí Jaroslava Kočárková. Na konferenci se proto dostavily světové špičky v oboru. Zájem o spolupráci má i univerzita ze Severní Karolíny. Nezůstat v laboratoři Mezinárodní setkání by mělo doširoka otevřít dveře k průmyslovým aplikacím, aby vědecké výzkumy nezůstaly skryty pouze v laboratořích, ale staly se součástí běžného života a jeho potřeb. Již dnes nacházejí nanovlákna široké uplatnění, a to nejen v rámci textilních oborů. Jedním z výrobků, které prostřednictvím nanotechnologií vznikají, jsou filtry. „Liší se od běžných filtrů především tím, že i při zvýšení jejich účinnosti, kdy zachytí větší množství virů či bakterií, si stále udržují prodyšnost,“ vysvětlil Stanislav Petrík z výzkumného týmu technické univerzity. Další využití nachází nanovlákna v samotném textilním průmyslu, kde se z nich vyrábí membrány do oděvů. Jednoho dne nám nanotechnologie také může zachránit zdraví či dokonce život, a to díky biomedicínským aplikacím. „V této oblasti probíhá velmi intenzivní výzkum. Jedná se o tkáňové inženýrství, kde nanovlákenné materiály slouží jako nosiče buněk pro vypěstování chrupavek, kostí či dalších částí orgánů,“ objasnil Petrík.


14

Nanomateriály už našly uplatnění v dalších desítkách oborů: v elektronice, stavebnictví, strojírenství, v automobilovém, optickém, kosmickém či chemickém průmyslu. Co je nanovlákno? Nanovlákenné materiály jsou textilní výrobky s průměrem vláken menším než 1 mikrometr = 1000 nanometrů. Jako surovina se dá (dosud) použít asi padesát syntetických a přírodních polymerů. Nanovlákna bývají označována za materiály třetího tisíciletí, které mají přinést revoluci v medicíně, elektronice, automobilovém průmyslu. (zdroj wikipedie) Foto popis| ALCHYMIE? Nikoliv, jde o zvlákňování polymerů. Foto autor| Foto: TUL Region| Severní Čechy

Kritik současné konzumní společnosti vystavuje v Galerii Prostor 228 2.9.2015

Liberecký deník str. 7 Kultura regionu (hal) Univerzita Pardubice

Liberecká galerie zve na novou výstavu Liberec – Obrazy malíře Tomáše Lahody zaujaly i publikum v zahraničí, především v Dánsku. Jeho plátna ve výrazných barvách přejímají témata z popkultury. Tento kritik současné konzumní společnosti vystavuje v Liberci poprvé. Malíř, kurátor a pedagog, narozen 1954 v Praze. V letech 1973 až 1979 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze. Tomáš Lahoda působil jako vedoucí ateliéru malby na Jutské akademii v Dánsku (1993- 1998), v letech 2007 až 2012 jako vedoucí ateliéru malba I na FaVU v Brně, od roku 2013 působí na FR Univerzity Pardubice. Lahoda patří k nemnoha českým umělcům, kteří získali své publikum i v zahraničí. Jeho malířská tvorba je konceptuální: vytváří vždy sérii obrazů na určité téma, které je kritické k současné konzumní společnosti. Série obrazů Ad Paintings je inspirována světem reklam na parfémy, luxusním zbožím, které je spojeno s osobní spotřebou a ideálem krásy. „Síla instalování a aranžování těchto produktů vytváří novou manipulující roli ve vztahu ke svému obsahu a k našim tužbám a očekávání,“ řekla kurátorka Michaela Jermanová. Podbízí k uspokojení slastí, potřebě pocitu bezpečí, sociálního statutu a postavení. Druhá řada této série přetavuje slibné a podmanivé reklamní slogany do téměř nečitelných kompozic ve stylu neo-geometrických abstrakcí. Tomáš Lahoda přejímá vizuální výstřednost reklamního materiálu a dále ji stupňuje kombinací hyperrealistického airbrushe a štětcové malby. Zrak diváka je atakován škálou vibrujících, fluoreskujících přímých barev. Foto popis| Region| Severní Čechy Publikováno| Liberecký deník; Kultura regionu; 07 Publikováno| Jablonecký deník; Kultura regionu; 07 Publikováno| Českolipský deník; Kultura regionu; 07 ID| 3d11e88a-fc56-466c-b410-87c1b4afd158


15

Mladá fronta DNES

Školy nestíhají. Vytvářejí další nezaměstnané 2.9.2015

Mladá fronta DNES str. 11 Rozhovor Univerzita Pardubice

Martin Petříček

Země se podle ekonoma Milana Zeleného neumějí vypořádat s krizemi, protože se uzavírají změnám. Evropa, a vlastně celý svět, je na rozcestí. Podle profesora Milana Zeleného, jednoho z nejcitovanějších českých ekonomů, prochází neustálou krizí, protože současný ekonomický model se už vyčerpal a nikdo netuší, jak se připravit na to, co přijde. Svůj díl viny na tom mají i univerzity. „Nemůžeme se spoléhat, že se to nějak vyřeší samo,“ říká. Sám teď rozjíždí nadaci, jejímž cílem bude podpora podnikatelství. * Poslední čísla ukazují, že evropská ekonomika konečně roste. Čím to, že se spolu s tím nesnižuje i nezaměstnanost? Evropa se krize nezbavila. Ani Spojené státy, ani Japonsko. Statistiky sice ukazují nepatrný růst, ale z mnohem nižšího základu. Vyspělé ekonomiky opět směřují do recese. Podniky vyrábějí na sklad, protože politici jim slibují, že za rok bude lépe. To, že Evropa nevybředla z krize, ilustruje právě dlouhodobě vysoká nezaměstnanost. A týká se to hlavně mladých lidí, pro které není uplatnění na pracovním trhu. * Česká ekonomika v posledních dvou čtvrtletích rostla čtyřprocentním tempem. Ani to nestačí? Podle samotného Česka se vývoj nedá posuzovat. Jsme závislá ekonomika, na Německu, na Evropě. A Německo je teď zemí, která rychle ztrácí hospodářský vliv a jejíž podíl na světové ekonomice dramaticky poklesl. V Alence v říši divů je věta: „Musíte běžet z plných sil, abyste zůstali na místě.“ Německo však zdaleka neběží z plných sil, naopak pohybuje se velmi pomalu. My jsme na něm zavěšení, a proto se na současný růst musíme dívat jako na krátkodobý výkyv. Na čísla nelze jen zírat, je třeba je umět interpretovat. * Největším současným problémem Evropy je tedy vysoká nezaměstnanost? Unie ztrácí celou jednu generaci, která s tím však nemůže nic dělat. Migranti, kteří přicházejí z Afriky a arabského světa, dají impulz k mnohem většímu pohybu. Zvnějšku jich přicházejí statisíce, ale pořád je to nic proti tomu, až se pohne mladá generace z jihu Evropy. Největší problém bude vnitřní migrace v Unii. * Měl by stát ty lidi zaměstnat, aby nepodlehli beznaději? To v žádném případě. Když se podíváte na velké ekonomiky, vidíte, že všechno závisí na státu. Stát pumpuje peníze do ekonomiky, stát sanuje banky, stát dává podpory, dělá všechno, jako kdyby ekonomika a stát byly jedno. To už tady jednou bylo. Každý se ptá, co udělá stát, jak nám pomůže. Ekonomika ale není státní záležitost, je to věc vztahů mezi lidmi, hodnot, které lidi vytvářejí, a hodnot, které jiní lidé chtějí kupovat. * Lít peníze do ekonomiky, abychom zabránili pádu do recese, je špatně? Ničí se tím celá ekonomika: ceny přestaly mít vypovídací hodnotu. Navíc jsou tržní vztahy narušeny nulovými úrokovými sazbami. Úroková míra je cena peněz. A když jsou peníze bezcenné, nemůžete vědět, kam investovat. Nevíte, co je výhodné a co je nevýhodné. Finanční instituce jen takové peníze vezmou a uklidí je na burzu. Nikdo se nechce zabývat budováním podniku, jako třeba Baťa nebo Škodové. Proč by to dělal, když má ty peníze vlastně zadarmo. A když se teď přiblíží recese, budou státy pumpovat do ekonomiky zase o to víc peněz. Teď už to dělá i Čína, která se dlouho moudře držela stranou. * Vypadá to, jako by současná situace neměla řešení... Lidé spoléhají na to, že se vše nějak vyřeší, vždyť i dříve se to „nějak“ vyřešilo. A instituce používají řešení minulosti. Ale minulost není dnešek. Ekonomika se nepohybuje cyklicky, ale jde stále dopředu. Nic se nevrací. Šli jsme ze zemědělství do průmyslu, z průmyslu do služeb, ze služeb do státu. Všechny tyto sektory se už z hlediska zaměstnanosti vyčerpaly a žádný pátý sektor v ekonomice neexistuje. Dál už není kam jít. A zpátky k zemědělství


16

se přece vracet nebudeme. Z toho plyne i řešení situace budoucnosti mladých. Už je nemůžeme vzdělávat tak, jak jsme je vzdělávali před sto lety. Musíme je vzdělávat k tomu, aby je firma mohla využít okamžitě, musí vznikat podnikové univerzity. * Co když ale ten podnik nebude odborníky, které si vychová, za dva či za pět let potřebovat? To, co se naučíte ve státní škole, je nepotřebné už v momentu, kdy jdete na trh. To, co se naučíte v podniku, je třeba potřebné po dva roky. Ale podniková univerzita musí mít jiný pohled na vzdělávání: musí nepřetržitě monitorovat, co se děje ve světě. Dnes už nelze vzdělávat jako před sto lety, že budete do lidí biflovat informace. Dostihla nás dimenze rychlosti, kterou nikdo ve vyspělých zemích dosud nepovažoval za důležitou. Informace mají dnes trvání měsíc. Je třeba vytvořit vzdělávací systém, který bude závratnou rychlost absorbovat. Aby studenti dokázali rychle reagovat na to, co se děje v ekonomice. Český vzdělávací systém je stále stejný, jako byl za RakouskaUherska. * Co je tedy třeba změnit na současných univerzitách? Především by do toho neměl mluvit stát. Akreditační komise dohlížejí na to, aby nikdo nevybočil z řady, nastavují systém, který po celém světě vyučuje stejné věci. Musí to jít k soukromým podnikům. A nesoustřeďujme se jen na univerzity, musíme začít od raného dětství. Na univerzitě už do těch lidí nemůžete nic vtisknout, protože už jsou „hotoví“, už mají zkažené návyky. Proto se snaží některé podniky zakládat svoje vlastní školky, školy, univerzity a akademie. * Přichází konec tradičních univerzit, jak je známe? Jsem v těžké pozici, ale musím to říci. Ano, je konec. Tradiční univerzity vzkvétaly v době, kdy pohyb byl pomalý. Narodili jste se, něco jste se naučili, a než jste umřeli, tak jste vše v klidu používali. Univerzity, jak je známe, nejsou schopny vypořádat se s dimenzí rychlosti, jak o ní mluvím. Tudíž jsou nefunkční, napomáhají generování nezaměstnanosti, protože absolventi jsou nepoužitelní. Systém je navíc politicky zabetonovaný: jediné, co se prosadí přes ministerstvo školství, je zvýšení platů učitelů. Jenže to také nepomůže. Pokud dáte na špatný systém hodně peněz, máte špatný systém, který hodně stojí. Peníze samy o sobě nezmění systém k něčemu lepšímu. Čím více peněz budu do školství pumpovat, tím bude horší. Protože vlastně jen ujišťují: tady máte peníze, děláte to dobře. * A jak tedy učit? Nejdůležitější je dnes učit, jak informace filtrovat, jak rozpoznat nesmysly, jak rozpoznat originál od plagiátu. Ale jinak nechat děti, ať si na internetu najdou, co potřebují. Když je budu biflovat to, co je na internetu, tak je zničím. Už nejsme ve světě informací, jsme ve světě znalostí. Je to stejné jako s kuchařkami. Když přečtete tisíc kuchařek, nestanete se dobrým kuchařem. Musíte se učit tím, že kuchtíte. Informace jsou důležité, ale jsou pomíjivé. Znalost je umění vařit. Bohužel je celé naše vzdělávání stále založeno na informacích. Chcete se naučit, jak řídit podnik? Tady je kniha. Chcete se naučit, jak dělat inovace? Tady je kuchařka. Je třeba lidi učit, jak vařit; nemáme zde univerzitu, která by to dělala, máme univerzity, které lidi učí číst o tom, jak by se vařit mělo. Chabé. * Jaká bude pak role učitele? Také učitel je minulost, a to říkám jako profesor z amerických univerzit. Jediné, co může učitel pro děti udělat, je to, že jim dá zadání a řekne, tady je neřešený problém. Zdůrazňuji neřešený, protože případová studie – učit se na problémech, které jsou vyřešené – je nesmysl. To nikdo nepotřebuje. Takže říci: Udělejte si tým a vyřešte to. Použijte veškeré informace a předložte mi řešení. Vedené sebevzdělávání. Jan A. Baťa měl tuhle vizi už před sedmdesáti lety. Jeho podnikatelská univerzita byla založena na principu: Jestliže se chcete naučit podnikat, tak musíte podnikat, nemůžete o podnikání jen něco číst. Přijdete na takovou univerzitu, přidělí vás do týmu, založíte firmu a tu firmu do konce studia vycepujete tak, aby byla životaschopná. Stanete se absolventem de facto, ne de iure. * Existují už univerzity, které to pochopily? Pár jich je. To, co popisuju, není jen český problém. Týká se to vzdělávání na celém světě. Nikde nezachytili význam dimenze rychlosti. U nás se učí přesně to, co v USA, Japonsku, v Číně. Všichni se učí totéž. A když někde na světě vyvstane nějaký problém, nikdo neví, co s tím, protože se všichni naučili jen jeden dva


17

recepty. Ani v přírodě nemá monokultura nikde šanci na přežití. Proto mluvím o tom, že potřebujeme podnikatelské vzdělávání. * Je to i důvod, proč krize postihuje právě ty nejvyspělejší země? Tím, že jsou ty země nyní vyspělé, tak mají kolektivní pocit, že něco dělaly dobře. Jenže když se změní podmínky, je potřeba se přizpůsobit, a to se těm zemím nedaří. Je to prokletí úspěchu. A říkám to i podnikatelům: Když se firmám daří, nikdy si to nevztáhněte na sebe, vy nejste příčinou toho úspěchu. Nikdy si neříkejte, je to díky mně. Když si to řeknete, zablokujete si šanci něco změnit. Nestačí jen opakovat to, co vás k úspěchu přivedlo. A právě proto se vyspělé země neumějí vypořádat s krizemi, uzavírají se budoucím změnám. * Jsme tedy na konci dějin? To ne, jsme na začátku. Jen jsme se poprvé v historii lidstva dostali do bodu, kdy nemůžeme zaručit zaměstnání v některém z tradičních sektorů. Dříve se největší krize vyřešily vznikem nového sektoru. Jako třeba ve 30. letech, kdy průmysl nepotřeboval tolik lidí, vyřešila se deprese tím, že vznikl sektor služeb. Teď už nemáme kam jít. Ale příroda nás učí, že když dojde na svůj limit, objeví se něco zcela nového. Třeba jako když se larva zakuklí a vznikne motýl. Je to stejný organismus, ale vypadá zcela jinak. My jsme právě v té fázi, kdy se zakuklujeme. Už nebudeme přidávat další sektory, ale začneme přecházet od globální k lokální společnosti. * A jak bude vypadat? Taková společnost už nevnímá ekonomiku podle speciálních sektorů, ale vnímá ji jako integrovaný lokální systém – všechno je propojené, zemědělství, průmysl a služby dohromady. Není to, že bychom se vraceli zpět: máme všechny technologie, ale můžeme je využít lokálně. Jako třeba tištění na třírozměrných tiskárnách. Jen si stáhneme recepty nebo programy a můžeme je produkovat lokálně. To bude ten „motýl“. *** Českoamerický ekonom Milan Zelený (73) působí jako emeritní profesor na newyorské Fordham University. Zaměřuje se na produktivitu práce, teorii řízení a podnikovou ekonomiku. Je autorem řady knih a téměř pěti stovek odborných publikací. Působí také na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, přednášel též na dalších univerzitách v různých zemích, včetně Číny. Byl také konzultantem řady podniků a vlád. Nyní rozjíždí Nadaci ZET, která má rozvíjet národní podnikatelství. Foto autor| Foto: Petr Topič - MAFA O autorovi| Martin Petříček, redaktor MF DNES

moravskoslezskenovinky.cz

Do technologií investovala společnost SmVaK přes miliardu korun 1.9.2015

moravskoslezskenovinky.cz str. 0 regiony Univerzita Pardubice

Odborníci Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava a Technické univerzity Košice ocenili společnost Severomoravské vodovody a kanalizace (SmVaK) Ostrava za přístup k odvádění a čistění odpadních vod. Děkani oborově příbuzných fakult ohodnotili vodohospodářskou firmu jak za aplikaci výsledků vědy a výzkumu, tak za investice, které s tím souvisí. SmVaK je v tuzemsku jedinou zcela privátní firmou, která investovala do naplnění podmínek Evropské unie pro čištění vod z kanalizací v ČR, aniž by čerpala jakékoli dotace. Investice dosáhly od roku 2000 do letoška hodnoty 1,3 miliardy korun a ČOV dosahují výrazně lepších parametrů, než ukládají příslušné předpisy. Nebýt těchto investic, musely by investovat prostředky do stavby vlastních čistíren odpadních vod obce a města. [BANNER]


18

V současné době čistí ČOV s vyhovující účinností téměř 100 procent odpadních vod (ještě v 90. letech to bylo do deseti procent). „Rekonstruované ČOV splňují požadavky na kvalitu i v ukazatelích, jakými jsou celkový fosfor a celkový dusík, dosahujeme i velmi přísného limitu 10 miligramů celkového dusíku na litr čištěné vody,“ říká generální ředitel SmVaK Anatol Pšenička. Zajímavostí největších a nejmodernějších ČOV, které patří společnosti SmVaK, je, že kromě důsledné likvidace škodlivin umí také vyrábět elektřinu. Například plně automatizovaná, moderní mechanicko-biologická čistírna odpadních vod Opava s biologickým i chemickým odstraňováním fosforu vyrábí elektrickou energii z přebytků bioplynu vznikajícího v procesu čistění. Totéž zvládá také ČOV ve Frýdku - Místku. Obě zařízení přitom čistí odpadní vody nejen pro občany (v součtu mohou sloužit pro více než 300 tisíc lidí), ale také z velkých průmyslových a potravinářských provozů, jakými jsou Hyundai Motor Manufacturing Czech, frýdecko-místecké provozy Arcelor Mittal, masokombinát Bivoj nebo Pivovar Radegast. SmVaK zachraňuje vysychající místní zdroje vody Společnost SmVaK chystá zavádění novinek nejen v oboru kanalizací a ČOV. Jeden z největších vodohospodářů v ČR právě zahájil rekonstrukci úpravny vody ve Vítkově - Podhradí na Opavsku, jejíž součástí bude i nová technologie ozonizace vody. Ozón zvyšuje zdravotní parametry vody a navíc zlepšuje její chuť. Ozónovaná voda má vyšší obsah rozpuštěného kyslíku, což je jedna z vlastností typických pro přírodní zdroje. Stejně jako v případě všech investic, i tato akce bude plně financována z vlastních prostředků společnosti SmVaK. „SmVaK a jeho činnost sledujeme, protože náš Institut environmentálního inženýrství absolvuje ročně asi 20 mladých vodohospodářů. Proto s firmou odborně spolupracuejeme,“ připomněl profesor Vojtěch Dirner, ostravský děkan Hornicko geologické fakulty. Podle profesora Michala Cehlára, děkana obdobné slovenské fakulty, je SmVaK důležitým partnerem i pro košickou techniku. „Na Slovensku chceme mít do pěti let dva tisíce nových vodohospodářů, takže tuto spolupráci potřebujeme,“ uvedl. (jv,moravskoslezskenovinky.cz,foto:smvak)

URL| http://www.moravskoslezskenovinky.cz/z...a-spolecnost-smvak-pres-miliardu-korun/

REGION OPAVSKO

Univerzita staví observatoř 1.9.2015

REGION OPAVSKO str. 3 Publicistika (dat) Univerzita Pardubice

OPAVA Něčím podobným se mnoho vysokých škol pyšnit nemůže. Slezská univerzita bude mít svou vlastní hvězdářskou observatoř. Její zbudování vyjde zhruba na 2 miliony a škola ji zaplatí ze svého rozpočtu. „Studium astrofyziky se nyní na Slezské univerzitě posune od teorie blíže k praxi,“ prohlásil děkan Filozofickopřírodovědecké fakulty Zdeněk Stuchlík. Ale místo bude sloužit při různých příležitostech i pro studenty středních škol a také širokou veřejnost. Observatoř bude mít průměr 3,2 metru a umožní pozorování blízkých i vzdálených hvězd, planet a jiných kosmických objektů. Bude vybavena nejmodernějších plně robotizovanou technologií. Technika mimo jiné dovoluje i digitální přenos dat, což v praxi znamená, že sledování vesmíru skrze univerzitní observatoř půjde i z domu přes internet, z učeben i kolejí. Už nyní probíhají na půdě budovy školy na Bezručově náměstí finální stavební práce a během září bude na střechu usazena obligátní kopule. Foto popis| Vizualizace nové observatoře na střeše univerzitní budovy na Bezručově náměstí. Foto autor| Foto: archiv Slezské univerzity


19

Přehled zpráv

Recommend Documents