Přehled zpráv

Přehled zpráv 20.8.2004 - 26.8.2004 Divadelní ústav V Trutnově na bojišti se rozběhl další z Open Air festivalů ..............................................................................6 20.8.2004 ČRo 1 - Radiožurnál str. 15 18:00 Ozvěny dne Divadelní ústav

Brněnská filharmonie se utká s muzikálovými strašidly...................................................................................6 20.8.2004 iHNed.cz str. 0 Divadelní ústav

Diváci se sjíždějí do Trutnova na festival pod širým nebem.............................................................................7 20.8.2004 lidovky.cz str. 0 Domácí / Bleskem Divadelní ústav ČTK

Festival vTrutnově začal deštěm..........................................................................................................................7 20.8.2004 novinky.cz str. 0 Kultura Divadelní ústav Jaroslav Špulák, Právo

V J. Hradci 10. září začnou Slavnosti Adama Michny z Otradovic ...................................................................8 20.8.2004 Zpravodajství ČTK str. 0 dcb kul Divadelní ústav JEF

V Trutnově dnes začne tradiční Open Air Music Festival..................................................................................8 20.8.2004 Zpravodajství ČTK str. 0 dce kul Divadelní ústav JND

Diváci se sjíždějí do Trutnova na festival pod širým nebem.............................................................................9 20.8.2004 Zpravodajství ČTK str. 0 dhk kul Divadelní ústav JND

Na trutnovský Open Air Music Festival přijely tisíce lidí...................................................................................9 20.8.2004 Zpravodajství ČTK str. 0 dhk kul Divadelní ústav JND

Plzeňský festival Na ulici přilákal opět rekordní počet lidí .............................................................................10 20.8.2004 Zpravodajství ČTK str. 0 dpm kul Divadelní ústav MFI

Hrozí v naší politice AIDS poslanecké imunity?...............................................................................................11 21.8.2004 ceska-media.cz str. 0 Společnost Divadelní ústav David Ruth

Hlavní hvězdou úvodního festivalového dne byli britští Motörhead..............................................................11 21.8.2004 ceskenoviny.cz str. 0 Kultura Divadelní ústav ČTK

Zakončení festivalu Petera Dvorského..............................................................................................................12 21.8.2004 ČRo 1 - Radiožurnál str. 12 18:00 Ozvěny dne Divadelní ústav

Poličku ovládla hudba různých žánrů ...............................................................................................................12

Přehled zpráv

1 © 2004 NEWTON INFORMATION TECHNOLOGY, s.r.o. www.newtonit.cz

21.8.2004

ČT 1 str. 2 19:35 Události v kultuře

Divadelní ústav

Koncerty na jihočeských hradech a zámcích ...................................................................................................13 21.8.2004 ČT 1 str. 3 19:35 Události v kultuře Divadelní ústav

Open Air Music Festival v Trutnově...................................................................................................................13 21.8.2004 ČT 1 str. 7 23:00 Zprávy Divadelní ústav

Open Air Music Festival v Trutnově...................................................................................................................14 21.8.2004 Impuls str. 3 08:00 Zprávy Divadelní ústav

Petr Zelenka natáčí film podle vlastní divadelní hry ........................................................................................14 21.8.2004 novinky.cz str. 0 Kultura Divadelní ústav Věra Míšková, Právo

Havel z pódia pozdravil návštěvníky trutnovského festivalu..........................................................................15 21.8.2004 Zpravodajství ČTK str. 0 dce kul Divadelní ústav JND

Hlavní hvězdou úvodního festivalového dne byli britští Motörhead..............................................................16 21.8.2004 Zpravodajství ČTK str. 0 dhk kul Divadelní ústav JND

Na trutnovském festivalu dnes vystoupí The Dhol Foundation .....................................................................17 21.8.2004 Zpravodajství ČTK str. 0 dhk kul Divadelní ústav JND

Na trutnovském festivalu vystoupil Pavol Hammel i Jiří Pecha .....................................................................17 21.8.2004 Zpravodajství ČTK str. 0 dhk kul Divadelní ústav JND

Mezinárodní hudební festival Petera Dvorského..............................................................................................18 22.8.2004 ČRo 1 - Radiožurnál str. 6 07:00 Zprávy Divadelní ústav

Open Air Music v Trutnově .................................................................................................................................18 22.8.2004 ČRo 1 - Radiožurnál str. 6 13:05 Zápisník domácích zpravodajů Divadelní ústav

Hudební festival Polička 555 vrcholí..................................................................................................................18 22.8.2004 ČT 1 str. 5 12:00 Zprávy Divadelní ústav

Trutnovské publikum ocenilo muzikanty různých žánrů.................................................................................19 22.8.2004 Zpravodajství ČTK str. 0 dce kul Divadelní ústav JND

V Trutnově dnes vyvrcholí Open Air Music Festival........................................................................................19 22.8.2004 Zpravodajství ČTK str. 0 dhk kul Divadelní ústav JND

Přehled zpráv


Festival Petera Dvorského skončil působivou světelnou imaginací .............................................................20 22.8.2004 Zpravodajství ČTK str. 0 dji kul Divadelní ústav BJR

Dle Kotrby by se stydět měla Svobodná Evropa, ne KSČ ...............................................................................20 23.8.2004 blisty.cz str. 0 Divadelní ústav Radko Kubičko

Pan Kubičko by se měl taky stydět....................................................................................................................26 23.8.2004 blisty.cz str. 0 Divadelní ústav Martin Štumpf

Semafor zahájí sezonu u Nosticů.......................................................................................................................26 23.8.2004 ceskenoviny.cz str. 0 Kultura Divadelní ústav ČTK

Východočeský Woodstock skončil....................................................................................................................27 23.8.2004 ČT 1 str. 14 12:00 Zprávy Divadelní ústav

Úspěšný trutnovský festival ...............................................................................................................................28 23.8.2004 ČT 1 str. 18 18:00 Večerník z Čech Divadelní ústav

Víkend zažil hudební festivalovou smršť ..........................................................................................................29 23.8.2004 iDNES.cz str. 0 Kultura - Hudba / Zprávy Divadelní ústav

Trutnov '04 - velmi hlučné podzemí ...................................................................................................................30 23.8.2004 iHNed.cz str. 0 Divadelní ústav

Hlavní hvězdou Trutnova byl Václav Havel.......................................................................................................31 23.8.2004 lidovky.cz str. 0 Kultura / Divadelní ústav Ondřej Bezr

Kulturní tipy..........................................................................................................................................................32 23.8.2004 novinky.cz str. 0 Kultura Divadelní ústav jaš, cg, Právo

Koncert s názvem Rebelky .................................................................................................................................32 23.8.2004 Zpravodajství ČTK str. 0 dce kul Divadelní ústav TJA

Koncert ve Valdštejnské zahradě zahájil festival Mladá Praha.......................................................................32 23.8.2004 Zpravodajství ČTK str. 0 dce kul Divadelní ústav HRM

Semafor zahájí sezonu u Nosticů, dejvické sídlo je v nedohlednu ................................................................33 23.8.2004 Zpravodajství ČTK str. 0 dce kul Divadelní ústav BOR

TK k Mladé Smetanově Litomyšli.......................................................................................................................34 23.8.2004 Zpravodajství ČTK str. 0 dpu kul Divadelní ústav HNT

Přehled zpráv


ŠAMANOVO DOUPĚ: Značky sem nevedou .....................................................................................................34 24.8.2004 neviditelnypes.cz str. 0 Šamanovo doupě Divadelní ústav Jan Kovanic

Národní divadlo bude v sezoně 2004/2005 hrát 66 inscenací .........................................................................35 24.8.2004 Zpravodajství ČTK str. 0 dce kul Divadelní ústav BOR

Česká filharmonie úspěšně zahájila vystoupení v Německu..........................................................................36 24.8.2004 Zpravodajství ČTK str. 0 mes bos Divadelní ústav VK

Šestou sezonu Divadla Kalich otevře koncert Hany Hegerové ......................................................................36 25.8.2004 ceskenoviny.cz str. 0 Kultura Divadelní ústav ČTK

Lipník nad Bečvou - Město pod hradem Helfštýn ............................................................................................37 25.8.2004 Cestovani.iHNed.cz str. 0 Divadelní ústav

Nosticovým palácem bude znít hudba ..............................................................................................................39 25.8.2004 ČRo 1 - Radiožurnál str. 12 18:00 Ozvěny dne Divadelní ústav

25.8. POLITIKA: ODS není hejno blbů ...............................................................................................................40 25.8.2004 neviditelnypes.cz str. 0 Divadelní ústav Ing. Michal Simkanič

Každý má své Náměstíčko..................................................................................................................................40 25.8.2004 novinky.cz str. 0 Kultura Divadelní ústav Radmila Hrdinová, Právo

Šestou sezonu Divadla Kalich otevře koncert Hany Hegerové ......................................................................41 25.8.2004 Zpravodajství ČTK str. 0 dce kul Divadelní ústav BOR

Kryla jako velkého umělce jsem rozhodně zpochybnit nechtěl... Šmerala ano............................................41 26.8.2004 blisty.cz str. 0 Divadelní ústav Radko Kubičko, Jiří Haussmann

Oderskými vrchy k Hranické propasti ...............................................................................................................45 26.8.2004 Cestovani.iHNed.cz str. 0 Divadelní ústav

Náměstíčko...........................................................................................................................................................46 26.8.2004 ČT 1 str. 1 19:35 Události v kultuře Divadelní ústav

Rozhovor s Danielem Landou ............................................................................................................................47 26.8.2004 Frekvence 1 str. 1 18:10 Press klub Divadelní ústav

Česká televize nabídne nový seriál....................................................................................................................58 26.8.2004 iDNES.cz str. 0 Kultura - Film - TV / Zprávy Divadelní ústav Mirka Spáčilová

Přehled zpráv


Chránit si hlas chce velkou disciplínu...............................................................................................................59 26.8.2004 iDNES.cz str. 0 Kultura - Hudba / Zprávy Divadelní ústav Markéta Jůzová

Zahájení provozu nové pojízdné knihovny v Karlíně .......................................................................................60 26.8.2004 Zpravodajství ČTK str. 0 dce kul Divadelní ústav ZR

Přehled zpráv


Divadelní ústav

V Trutnově na bojišti se rozběhl další z Open Air festivalů 20.8.2004

ČRo 1 - Radiožurnál str. 15 Divadelní ústav

18:00 Ozvěny dne

Eva ZILIZIOVÁ, moderátorka -------------------V Trutnově na bojišti se dnes naplno rozběhl další z letošních letních Open Air festivalů. Hudební přehlídka, která potrvá až do neděle, nabízí přes stovku kapel různých žánrů. Hraje se na čtyřech scénách. Dramaturga festivalu Radka Langhamera jsme se zeptali, proč je letošní ročník trutnovské přehlídky věnován Karlu Krylovi. Radek LANGHAMER, dramaturg festivalu -------------------Karel Kryl měl letos dvě výročí. Jedno měl šedesát roků od narození a deset roků od úmrtí. Ale hlavně jsme chtěli připomenout tím pořádáním toho festivalu, co to bylo za velkého člověka, prostě co to bylo za takového malého velkého muže, takového bojovníka, toho indiána, kterej se nebál říct tu pravdu za jakéhokoliv režimu a za jakéhokoliv stavu.

Brněnská filharmonie se utká s muzikálovými strašidly 20.8.2004 iHNed.cz str. 0 Divadelní ústav HN.IHNED.CZ 20. 8. 2004 00:00 Brněnská filharmonie se utká s muzikálovými strašidly Brněnská filharmonie se utká s muzikálovými strašidlyPro sobotní závěr letního hudebního festivalu Špilberk zvolila Státní filharmonie Brno s Tomášem Hanusem rytmicky strhující, melodicky přístupné a již dávno oblíbené moderní dílo - "středověkou" kantátu Carmina burana od Carla Orffa. Úryvky z ní jsou na nejlepší cestě mezi skutečné hity klasické hudby. Na nádvoří brněnského hradu Špilberk přinesla přehlídka v pátém ročníku během deseti dnů pět symfonických koncertů určených jak turistům, tak pro hezké chvíle Brňanů. Po jednom obstaraly filharmonie z Bratislavy a Ostravy, ostatní vystoupení si uložil pořádající domácí orchestr. Jejich dramaturgie je už tradičně populárnější, nechystá pro publikum mimořádné nároky. Nechyběl proto vedle Dvořákovy Novosvětské a Janáčkova Tarase Bulby či vedle Šeherezády od RimskéhoKorsakova a Čajkovského Labutího jezera také výběr z muzikálových melodií. V nadcházející sezóně se ovšem ve svých orchestrálních abonmá brněnská filharmonie neveze jen na populární vlně, i když i takové programy chystá. A tak na jedné straně lze v plánech číst o šestidílném Netradičním cyklu, na němž se podílí Hradišťan, Brass 6 či Jablkoň, v němž zazní melodie krále filmové hudby Ennia Morriconeho a jehož březnový titul slibuje "Muzikálová strašidla", a o novoročním večeru, který má patřit operetě. Na druhé straně však Sváteční cyklus a současně celou sezónu otevřou 16. září zcela ve vší vážnosti Dvořákovy Biblické písně a kantáta kytice od Bohuslava Martinů. Celkově lehce převažují romantici, ale během sezóny zaznějí i novější kompozice, které potřebují značné posluchačské soustředění, například Sukův Asrael, Šostakovičova 15. symfonie, Stravinského Svěcení jara, Glassův Houslový koncert či soudobé skladby Jana Nováka, Václava Riedlbaucha a Miloslava Ištvana. A protože k Brnu patří neodmyslitelně Leoš Janáček, na prosinec je šéfdirigentem Petrem Altrichterem ohlášen koncert k ukončení jeho jubilejního roku. Vyvažování lehkosti, objevnosti, zábavnosti, poučnosti, neotřelosti a umělecké serióznosti lze u Státní filharmonie Brno vidět i v programech koncertů pro rodiče s dětmi - s orchestrem postupně přijdou na řadu dětský sbor Kantiléna (chystající i Krásovu minioperu Brundibár), brněnští fagotisté, Jonáš a Melicharová alias Suchý a Molavcová či Sněhurka; a nakonec je tématem říše počítače. Plné znění zpráv


Těleso čeká na sklonku podzimu výjimečná cesta po Asii, při níž by mělo s Leošem Svárovským zavítat s Dvořákovými a Smetanovými partiturami nejen do Japonska, tradičně nakloněného české hudbě, ale zřejmě také do Indie, Číny, Hongkongu, Jižní Koreje, Vietnamu, Singapuru a na Tchaj-wan a Filipíny. V Brně se filharmonické koncerty nadále konají v Janáčkově divadle a v komorním Besedním domě. Koncertní sál pro symfonické programy potřebuje Brno naléhavě už nejméně od první poloviny 20. století. Letošek dal konečně první konkrétní naděje. Po uzavření soutěže již je znám vítězný architektonický návrh na moderní Janáčkovo kulturní centrum. Mohlo by v Brně v sousedství Besedního domu stát v ideálním případě v roce 2008 či 2009. Předpokládané potřebné finance jsou nicméně vyčísleny částkou 1,3 miliardy korun a zbývá ještě sehnat více než osmdesát procent. Během září by měla být hotova studie proveditelnosti projektu. Pak se prý uvidí. Rakouské konsorcium firem, které se o stavbu zajímá, doufá, že by získalo na pokrytí nákladů až polovinu z evropských peněz. -----------------------------------------------Stránky projektu iHNed.cz připravuje Economia OnLine. Copyright © 1996-2004 ECONOMIA a. s. URL| http://ihned.cz//2-14789910-000000_newtondetail-16

Diváci se sjíždějí do Trutnova na festival pod širým nebem 20.8.2004

lidovky.cz str. 0 Domácí / Bleskem ČTK Divadelní ústav

| 18:24 TRUTNOV 20. srpna (ČTK) - Do areálu Na Bojišti na okraji Trutnova se sjíždějí tisíce převážně mladých lidí na letošní ročník Open Air Music Festivalu. Neodradil je ani déšť, který v posledních hodinách podmáčel dějiště tradiční mezinárodní hudební přehlídky. V podvečer ale vysvitlo slunce. Před vstupem do areálu se již předtím vytvořila více než stometrová fronta lidí. První kapely dnes sice vystoupily již brzy odpoledne, hlavní hvězdy úvodního dne festivalu ale přijdou na řadu až večer. Největším lákadlem je britská hardrocková kapela Motörhead, která se na hlavní scéně objeví až po půlnoci. Před ní divákům zahrají například táborští Sunshine nebo pražská kapela Mig 21. Letošní ročník přehlídky věnovali organizátoři písničkáři Karlu Krylovi, který zemřel před deseti lety a od jehož narození letos uplynulo 60 let. Festival potrvá do neděle. Na hlavním pódiu vystoupí pět desítek kapel a zpěváků, dalších 80 skupin a interpretů se představí na menších scénách. V dalších dnech by měli silné zážitky navodit návštěvníkům například asijští bubeníci z indicko-pákistánského souboru The Dhol Foundation nebo kapela Skalariak ze Španělska. Diváky by měl přilákat i domácí Kollerband nebo Tata Bojs. Loni na festival přišlo podle organizátorů až 16.000 lidí. Jedním z pravidelných návštěvníků je i bývalý prezident republiky Václav Havel, jehož účast pořadatelé očekávají také v letošním roce. Jiří Janda fcz URL| http://lidovky.centrum.cz/clanek.phtml?id=285999

Festival vTrutnově začal deštěm 20.8.2004

novinky.cz

Jaroslav Špulák, Právo

str. 0 Kultura Divadelní ústav

Vtrutnovském areálu Na Bojišti začal vpátek po poledni již 17. Open Air Music Festival. Přestože ho doprovázel vydatný déšť, dorazilo už vúvodu jedné znejvětších domácích hudebních akcí léta na sedm tisíc diváků. Plné znění zpráv


Festival neoficiálně odstartoval již čtvrteční večírek pro nedočkavé. Páteční program zahájily skupiny Hush, Našrot, Vypsaná fixa, Imodium a Benjaming Bend. Během víkendu se očekává návštěva Václava Havla. Organizátor festivalu Martin Věchet vezl včera odpoledne bývalému prezidentovi festivalový program, aby si mohl vybrat, které skupiny spolu sdiváky zhlédne. Letošní trutnovský festival je věnován památce Karla Kryla. Vsobotu a neděli se mj. představí jeho bratr Jan, Pepa Nos, Pavol Hammel, Tata Bojs, Vlasta Redl, Alice a Kollerband. Hlavní hvězda, britská hardrocková skupina Motörhead, strávila čtvrteční noc vPraze. Na Open Air Festivalu vystoupí vsobotu brzy ráno. URL| http://www.novinky.cz/03/84/41.html

V J. Hradci 10. září začnou Slavnosti Adama Michny z Otradovic 20.8.2004

Zpravodajství ČTK str. 0 JEF Divadelní ústav

dcb kul

JINDŘICHŮV HRADEC 20. srpna (ČTK) - Historické prostory Muzea Jindřichohradecka budou od 10. do 12. září hlavním dějištěm slavností Adama Michny z Otradovic, které se uskuteční již podesáté. Obyvatelé Jindřichova Hradce si tak připomenou letošní 404. výročí narození českého barokního skladatele a básníka. Každoročně tak vzdávají hold svému rodákovi a pozdějšímu měšťanovi, varhaníkovi a pedagogovi Jezuitské koleje, který v Jindřichově Hradci žil v letech 1600 až 1676. "Slavnosti zahájí v pátek 10. září večer Convivium (hudební zastavení), jehož hlavním aktérem bude pražská skupina Ritornello s uměleckým vedoucím Michaelem Pospíšilem. Hudbou se rozezní konfereneční sál muzea v Minoritském klášteře, jeho křížová chodba a zřejmě i kostel sv. Jana Křtitele," řekla ČTK Blanka Vaňková z Muzea Jindřichohradecka. Do sobotního programu patří přednáška a miniseminář Symbolika Loutny české Adama Michny, kurz historických tanců Michnovské minitaneční a Hudební michnovský minijarmark nástrojů, not a nahrávek. Poté v kostele sv. Jana Křtitele zaznějí Michnovy Mariánské nešpory a večer uzavře druhé Convivium. V neděli 12. září slavnosti v 10:00 vyvrcholí průvodem městem. "Hlavním cílem slavností je představit dílo Adama Michny veřejnosti. Na všechny akce, s výjimkou sobotního koncertu v kostele sv. Jana Křtitele, je proto vstup zdarma," připomněla Vaňková. Skladatel a básník Adam Václav Michna z Otradovic (asi 1600 - 1676) je autorem kancionálů Loutna česká, Česká mariánská muzika a Svatoroční muzika, z nichž byla řada písní přejímána do dalších kancionálů a například píseň Chtíc, aby spal zlidověla. Jaroslav Fišer gcm Cas| 08:53

V Trutnově dnes začne tradiční Open Air Music Festival 20.8.2004

Zpravodajství ČTK str. 0 JND Divadelní ústav

dce kul

PRAHA 20. srpna (ČTK) - V areálu Na Bojišti v Trutnově dnes začne tradiční mezinárodní Open Air Music Festival. Letošní ročník přehlídky věnovali organizátoři písničkáři Karlu Krylovi, který zemřel před deseti lety a od jehož narození letos uplynulo 60 let. Festival potrvá do neděle. Na hlavním pódiu vystoupí pět desítek kapel a zpěváků, dalších 80 skupin a interpretů se představí na menších scénách. Hlavní hvězdou prvního festivalového dne bude britská heavymetalová skupina Motörhead, dále dnes vystoupí například brněnští Gulo Čar, Karel Kryl Rock Band, Khoiba, Mig 21 nebo Vypsaná fiXa. Plné znění zpráv


V dalších dnech by měli silné zážitky navodit návštěvníkům například asijští bubeníci z indicko-pákistánského souboru The Dhol Foundation nebo kapely Skalariak ze Španělska a Chiki-liki- tua ze Slovenska. Loni na festival přišlo podle organizátorů až 16.000 lidí. Jedním z pravidelných návštěvníků je i bývalý prezident republiky Václav Havel, jehož účast pořadatelé očekávají také v letošním roce. jnd vjk Cas| 04:20

Diváci se sjíždějí do Trutnova na festival pod širým nebem 20.8.2004


dhk kul

TRUTNOV 20. srpna (ČTK) - Do areálu Na Bojišti na okraji Trutnova se sjíždějí tisíce převážně mladých lidí na letošní ročník Open Air Music Festivalu. Neodradil je ani déšť, který v posledních hodinách podmáčel dějiště tradiční mezinárodní hudební přehlídky. V podvečer ale vysvitlo slunce. Před vstupem do areálu se již předtím vytvořila více než stometrová fronta lidí. První kapely dnes sice vystoupily již brzy odpoledne, hlavní hvězdy úvodního dne festivalu ale přijdou na řadu až večer. Největším lákadlem je britská hardrocková kapela Motörhead, která se na hlavní scéně objeví až po půlnoci. Před ní divákům zahrají například táborští Sunshine nebo pražská kapela Mig 21. Letošní ročník přehlídky věnovali organizátoři písničkáři Karlu Krylovi, který zemřel před deseti lety a od jehož narození letos uplynulo 60 let. Festival potrvá do neděle. Na hlavním pódiu vystoupí pět desítek kapel a zpěváků, dalších 80 skupin a interpretů se představí na menších scénách. V dalších dnech by měli silné zážitky navodit návštěvníkům například asijští bubeníci z indicko-pákistánského souboru The Dhol Foundation nebo kapela Skalariak ze Španělska. Diváky by měl přilákat i domácí Kollerband nebo Tata Bojs. Loni na festival přišlo podle organizátorů až 16.000 lidí. Jedním z pravidelných návštěvníků je i bývalý prezident republiky Václav Havel, jehož účast pořadatelé očekávají také v letošním roce. Jiří Janda fcz Cas| 18:20

Na trutnovský Open Air Music Festival přijely tisíce lidí 20.8.2004


dhk kul

TRUTNOV 20. srpna (ČTK) - Na úvodní den Open Air Festivalu Trutnov 2004, který se tradičně odehrává v areálu Na Bojišti v městě na úpatí Krkonoš, přijely tisíce návštěvníků. Neodradil je ani déšť, který ještě na začátku přehlídky smáčel její dějiště. "Odhaduji, že dorazilo asi 12.000 lidí," řekl večer ČTK Radek Langhammer z pořádající Geronimo Agency. Návštěvníci na hlavní scéně zhlédli například vystoupení brněnského romského souboru Gulo Čar, Vypsané fiXy, Southpaw nebo Mig 21. Velký potlesk sklidila také postpunková anglicky zpívající kapela Sunshine z Tábora, která se prosadila především v zahraničí. Zpěvák Kaye chvílemi hrál na kytaru, potom zase "proplouval" jen s mikrofonem mezi diváky v prvních řadách hlediště. Plné znění zpráv


Hlavní hvězdou úvodního večera festivalu bude britská hardrocková skupina Motörhead, která však vystoupí asi hodinu po půlnoci. Letošní ročník přehlídky věnovali organizátoři písničkáři Karlu Krylovi, který zemřel před deseti lety a od jehož narození letos uplynulo 60 let. Dnes jeho hudbu připomněla skupina Karel Kryl Rock Band, na jejímž vystoupení diváci zcela zaplnili jednu z vedlejších scén. Převážně mladí lidé tam frontmanovi kapely pomáhali zazpívat refrény slavných Krylových hitů. Festival potrvá do neděle. Na hlavním pódiu vystoupí pět desítek kapel a zpěváků, dalších 80 skupin a interpretů se představí na menších scénách. V dalších dnech by měli silné zážitky navodit návštěvníkům například asijští bubeníci z indicko-pákistánského souboru The Dhol Foundation nebo kapela Skalariak ze Španělska. Diváky by měl přilákat i domácí Kollerband nebo Tata Bojs. Loni na festival přišlo podle organizátorů až 16.000 lidí. Jedním z pravidelných návštěvníků je i bývalý prezident republiky Václav Havel, jehož účast pořadatelé očekávají také v letos. Jiří Janda viv Cas| 23:40

Plzeňský festival Na ulici přilákal opět rekordní počet lidí 20.8.2004

Zpravodajství ČTK str. 0 MFI Divadelní ústav

dpm kul

PLZEŇ 20. srpna (ČTK) - Plzeňský hudební a divadelní festival Na ulici přilákal během dvou týdnů do centra města přes 120.000 lidí. Počasí návštěvníkům i účinkujícím přálo. "Je to zase o něco více lidí než loni. Přibyly totiž další scény i představení. Den co den bylo všude nabito," řekl dnes ČTK ředitel pořádajícího kulturního střediska Esprit Hanuš Klůs. Jedenáctý ročník festivalu začal 9. srpna a končí dnes. Diváci viděli a slyšeli postupně přes stovku představení na pěti venkovních scénách. Úspěch měla i novinka festivalu: projekce hudebních filmů po hlavním programu na scéně na náměstí. Organizátoři proto s filmy počítají i na příští rok. "Projekci bychom ale chtěli vylepšit, aby to bylo skutečné kino. Uvažujeme o nějaké maringotce nebo něčem podobném," řekl Klůs. K největším hvězdám festivalu patřili například Jana Koubková, Petr Muk, Petr Spálený, František Nedvěd, BSP či Pavel Lohonka Žalman, který již tradičně koncertoval v dešti. Nabitá byla i divadelní představení na scéně v Proluce, kde se předvedl Karel Roden s Janou Krausovou či Divadlo Sklep. Diváky přilákalo i vystoupení skupiny Jablkoň či Ester Kočičkové s Lubomírem Nohavicou. Důvodem, proč festival vznikl, byla snaha přilákat v létě do města turisty a domácím nabídnout kulturu ve městě i v "okurkové sezoně". První ročníky navštěvovaly desetitisíce lidí, nyní jich přichází mnohonásobně víc. Organizátoři se domnívají, že festivalu prospěla i změna modelu. Dříve totiž trval tři týdny. Každý týden byl věnován jednomu žánru: jazzu, folku či divadlu. Nyní je festival kratší a žánry jsou promíchané. "Ukázalo se, že propojení muziky a divadla byl dobrý nápad. Lidé měli větší výběr a přišlo jich víc," řekl Klůs. Spokojeni byli i diváci. "Letos se to opravdu povedlo. Každý den bylo z čeho vybírat. Člověk mohl být ve městě každý den a nikdy se nenudil," řekla ČTK Jaroslava Lišková. Rozpočet festivalu je 2,5 milionu korun. Město přispělo jedním milionem korun, zbytek dali sponzoři. Příští rok by se měl festival uskutečnit přibližně ve stejné podobě. Marie Fialová gcm Plné znění zpráv


Cas| 12:31

Hrozí v naší politice AIDS poslanecké imunity? 21.8.2004

ceska-media.cz str. 0 Společnost David Ruth Divadelní ústav

Na pozadí kauzy Kořistka se možná otevírá další zajímavá problematika. A to nejen právní, ale i morální, politická a potažmo i společenská. Oč by tu tedy za jistých podmínek mohlo jít? Například o formu a obsah poslanecké imunity. A případně také možná i o diskusi o její samotné podstatě a perspektivě. Nelze totiž vyloučit, že nová kauza “Kořistka” rozpoutá aktuální veřejnou diskusi o právním institutu poslanecké a senátorské imunity, která více méně už delší dobu mezi lidem obecným beztak probíhá. Jistě k tomu přispěla i nedávná kauza senátora Železného. A to hned dvojmo. Jednak v případě, kdy se jednalo o jeho imunitu senátorskou a dále v případě, kdy se jedná a ještě bude jednat o jeho imunitu euro-poslaneckou. Ale zpět k čerstvé kauze “Kořistka”. Zopakujme si pro tento imunitní úhel pohledu podstatné a dosud známé informace: Poslanci za US-DEU Kořistkovi měl podle jeho tvrzení kdosi z kruhů ODS nabídnout úplatek ve výši deset miliónů korun za to, že v úterý nebude hlasovat pro vyslovení důvěry Grossově vládě. K uvedenému činu mělo podle pátečního Kořistkova vyjádření dojít asi před třemi týdny. Kořistka však až teprve nyní o této věci informoval média, a to s tím, aby o celé záležitosti mlčela. Tolik rekapitulace dosud známých údajů dle Kořistky. A teď podle písně Suchého - Šlitra “že trocha poezie nikoho nezabije” to aplikujme i na trochu té právní teorie a aplikované logiky. Podle Vrchlického Noci na Karlštejně praví otec vlasti král český a císař římský Karel IV. blahé paměti cosi v tom smyslu, že v první řadě císař musí ctít a dodržovat své vlastní zákony. I z této tradice se tedy už celé generace kmánů mohou domnívat, že zákony tu platí stejně i pro pány. Čili lze předpokládat, že také náš moderní prostý lid může žít v naději, že i náš moderní zákonodárce zná, ctí a dodržuje své vlastní zákony. Takže i od poslance Kořistky by občan a volič za určitých okolností mohl očekávat, že by mohl znát i ustanovení § 163 trestního zákona o účinné lítosti u podplácení a úplatkářství a logicky vážit jeho aplikační analogii v daném prostoru a čase, když už tedy v daném prostoru cosi po určitém čase činí, když už to byl ve stejném prostoru před určitým časem tedy neučinil. Ve zmíněném paragrafu totiž stojí cosi o oznámení bez odkladu, a to státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu. Jenže jak známo, tak panem poslancem Kořistkou to bylo až po třech týdnech a navíc jaksi s výhradou diskrétnosti sděleno tisku a nikoli bez odkladu příslušnému státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu. Navíc ? jak se zatím zdá ? to asi bude i v tomto případě dost složité s dokazováním. Takže nelze vyloučit, že by tu mohlo z druhé strany následovat i trestní oznámení třeba pro pomluvu. A tady už nastupuje ta správná znalost toho správného paragrafu, a to paragrafu o poslanecké imunitě. S tím přeci lze dopředu (a pohříchu i jaksi paušálně) počítat. Takže některé paragrafy by naším zákonodárcům docela šly. Ale asi jak které a jak kterým? Inu, občan a volič už si to všechno sám nějak přebere. A možná si také řekne, že kdyby už tenkrát v tom divadelním zlatém středověku Koruny České existovala tak dokonalá a moderní poslanecká imunita, měl by to Vrchlický s některými dialogy pro otce vlasti mnohem jednodušší. Ale co tenkrát věděli třeba o takových věcech, jako je třeba AIDS. A vůbec. David Ruth URL| http://www.ceskamedia.cz/society.html?id=5734

Hlavní hvězdou úvodního festivalového dne byli britští Motörhead 21.8.2004

ceskenoviny.cz str. 0 ČTK Divadelní ústav

Kultura

TRUTNOV - Hlučné britské hardrockové trio Motörhead se krátce po půlnoci stalo hlavní hvězdou úvodního dne 17. ročníku Open Air Music Festivalu v Trutnově. Zaplněnému areálu Na Bojišti, kam podle pořadatelů přišlo asi 12.000 lidí, kapela zahrála řadu hitů z celé své bezmála třicetileté hudební kariéry. Skupině jako obvykle udával tón zuřivý zpěvák a baskytarista Lemmy Kilmister, pozadu nezůstali ani jeho spoluhráči; kytarista Phil Campbell a bubeník Mikkey Dee. Společně s řadou z tisícovek trutnovských diváků si zazpívali i refrén písničky No Future z repertoáru dávných punkových Sex Pistols. Letošní ročník přehlídky věnovali organizátoři písničkáři Karlu Krylovi, který zemřel před deseti lety a od jehož narození letos uplynulo 60 let. V sobotu jeho písničky připomněla skupina Karel Kryl Rock Band, na jejímž Plné znění zpráv


vystoupení diváci zcela zaplnili jednu z vedlejších scén. Převážně mladí lidé tam frontmanovi kapely pomáhali zazpívat refrény slavných Krylových hitů. Dnes na slavného písničkáře zavzpomíná zase jeho bratr Jan Kryl. Na rozdíl od předchozího slunečného loňského ročníku se letos festivalu nevyhnuly deště; poznávacím znamením návštěvníků Trutnova jsou proto přinejmenším podrážky bot zašpiněné od zdejšího narudlého mazlavého bahna. Festival potrvá do neděle. Na hlavním pódiu vystoupí pět desítek kapel a zpěváků, dalších 80 skupin a interpretů se představí na menších scénách. V dalších dnech by měli silné zážitky navodit návštěvníkům například asijští bubeníci z indicko-pákistánského souboru The Dhol Foundation nebo kapela Skalariak ze Španělska. Diváky by měl přilákat i domácí Kollerband nebo Tata Bojs. Loni na festival přišlo podle organizátorů až 16.000 lidí. Jedním z pravidelných návštěvníků je i bývalý prezident republiky Václav Havel, jehož účast pořadatelé očekávají také právě dnes. URL| http://www.ceskenoviny.cz/kultura/index_view.php?id=84807

Zakončení festivalu Petera Dvorského 21.8.2004


18:00 Ozvěny dne

Eva ZILIZIOVÁ, moderátorka -------------------Vystoupením sopranistky Evy Urbanové vyvrcholí v zámecké zahradě v Jaroměřicích nad Rokytnou šestý ročník mezinárodního festivalu Petera Dvorského. Podle mluvčí přehlídky Kateřiny Jůzové půjde o vystoupení s podtitulem Můj český národ neskoná. Kateřina JŮZOVÁ, mluvčí přehlídky -------------------Paní Urbanová v koncertu, který se skládá z děl Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka a také Pietra Mascagniho, Giacoma Pucciniho, v závěru přednese třetí dějství opery Libuše Libušino proroctví, bohové mocní, které bude doprovázeno světelnou imaginací, na které se podílela německá společnost Casa Magica a Flash Barrandov Speciální efekty Praha.

Poličku ovládla hudba různých žánrů 21.8.2004

ČT 1

str. 2 19:35 Události v kultuře Divadelní ústav

Pavla KINDERNAYOVÁ, redaktorka -------------------Multižánrový festival Polička 555 odstartoval včera večer v Tylově domě. Jedná se o přehlídku všech hudebních žánrů, kde nechybí rock, blues, jazz, funky ani klasika. Historie festivalu, který byl pojmenován podle nadmořské výšky náměstí, se přitom začala psát už před třinácti lety. Roman LÍNEK, hejtman Pardubického kraje -------------------Ne každý ví, že to je nadmořská výška, ale že je festival Polička 555, to ví každý. Pavla KINDERNAYOVÁ, redaktorka -------------------Do města se teď proto sjíždějí lidé ze všech koutů republiky. První festivalový den patřil kapele Blue Effect a souboru Musici boemi. Karel ETTL, hlavní organizátor festivalu Polička 555 -------------------Plné znění zpráv


Na programu je deset koncertů plus samozřejmě doprovodné akce jako je kočovné divadlo a kočovaná šermířská společnost Skandália. Pavla KINDERNAYOVÁ, redaktorka -------------------Festival vyvrcholí zítra v kostele svatého Jakuba koncertem věnovaným stému výročí úmrtí Antonína Dvořáka.

Koncerty na jihočeských hradech a zámcích 21.8.2004

ČT 1


Kristina VRKOČOVÁ, redaktorka -------------------V Rytířském sále zámku v Jindřichově Hradci skončil letní cyklus komorních koncertů po jihočeských zámcích. Začal 18. června na Strakonickém hradě a od té doby rozeznělo komorní provedení skladeb Handela, Vaňhala nebo Kalivody sedm dalších významných jihočeských památek. Návštěvníkům i interpretům cyklus nabídl dvojí zážitek. Potěšení z hudby i z historického prostředí, kde zazněla. Robert PACOUREK, klarinetista -------------------Je to jiné, ano, ty klasické koncertní síně jsou přece jenom akusticky stavěné na ty koncerty. Tyto sály na koncerty vysloveně stavěné nebyly, proto v každém sále se musí hrát trochu jinak. Kristina VRKOČOVÁ, redaktorka -------------------Zásluhou klavíristy Daniela Wiesnera a klarinetisty Roberta Pacourka se na zámky vrátila hudba baroka, klasicismu a romantismu. V podání hostující sopranistky Kláry Novotné zazněly Kantáta Bedřicha Smetany nebo dvě árie Wolfganga Amadea Mozarta. Ve stejném podání by se hudba měla vrátit na jihočeské zámky i příští léto.

Open Air Music Festival v Trutnově 21.8.2004

ČT 1 str. 7 23:00 Zprávy Divadelní ústav

Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------V Trutnově se koná tradiční Open Air Music Festival letos věnovaný písničkáři Karlu Krylovi, který zemřel před deseti lety a od jehož narození letos uplynulo šedesát let. Pravidelným návštěvníkem tohoto festivalu je bývalý prezident republiky Václav Havel. I letos návštěvníky pozdravil přímo z pódia. redaktor -------------------Open Air Music Festival na čtyřech scénách nabízí vystoupení sto třiceti kapel různých žánrů od rockové hudby až po alternativní meditativní muziku. Martin VĚCHET, zástupce pořadatele festivalu -------------------Trutnov je vlastně takovým poutním místem, kde se už jezdí spíš kvůli momentu setkání než kvůli těm kapelám. Petr HOŠEK, zpěvák kapely Plexis -------------------Je to pro mě takový hodně duševní jako záležitost a srdíčková, to je prostě jasný. Takže já vždycky Trutnov. Plné znění zpráv


redaktor -------------------Hlavní hvězdou úvodní páteční noci byla britská hardrocková skupina Motörhead. Sedmnáctý ročník trutnovského hudebního festivalu potrvá do pondělního rána.

Open Air Music Festival v Trutnově 21.8.2004

Impuls str. 3 08:00 Zprávy Divadelní ústav

Josef SANITRÁK, moderátor -------------------V Trutnově pokračuje druhým dnem program mezinárodního Open Air Music Festivalu. Hlavními lákadly pro diváky areálu Na Bojišti bude indicko-pákistánský soubor bubeníků The Dhol Foundation nebo španělská skupina Skalariak. Domácí scénu dnes zastoupí Tata Bojs, Plexis, Hudba Praha, Nahoru po schodišti dolů band nebo Ready Kirken. Festival potrvá do neděle. Na hlavním pódiu vystoupí pět desítek kapel a zpěváků, dalších osmdesát skupin a interpretů se představí na menších scénách. Letošní ročník přehlídky je věnován Karlu Krylovi, který zemřel před deseti lety a od jehož narození letos uplynulo šedesát let. Na hlavním pódiu dnes vystoupí také zpěvákův bratr Jan Kryl.

Petr Zelenka natáčí film podle vlastní divadelní hry 21.8.2004

novinky.cz

Věra Míšková, Právo


Adresa, na kterou jsem onoho červencového dne měla přijet, neudávala ulici, jen místo: dejvická čistička odpadních vod. Pro natáčení filmu, který se jmenuje Příběhy obyčejného šílenství mi to znělo docela dobře. Představovala jsem si cokoliv jiného než sochařský ateliér. Právě vněm jsem se záhy ocitla. Figury vrůzných stadiích rozpracovanosti, malebný nepořádek, na stojanu kus čerstvé hlíny, tvarem připomínající nejspíš hlavu psa. Herečka Petra Lustigová pozoruje mladou dívku, která přihazuje ještě kousek hmoty a zručně hlavu tvaruje. Režisér Petr Zelenka se domlouvá skameramanem Mirem Gáborem: dvojice, známá naposledy zRoku ďábla, je znovu vakci. Připravují se světla knatočení dalšího záběru, "Jsme vateliéru sochařky, která se vpříběhu jmenuje Sylvie a zamiluje se do ní skoro šedesátiletý otec hlavního hrdiny. Vdivadle ji hrála Lenka Krobotová," připomíná režisér vlastní stejnojmenné představení vDejvickém divadle, které se rozhodl převést na filmové plátno. Přiznávám se, že jsem si myslela, že jedu opravdu dovnitř čističky a Zelenka se směje: "Tohle je dílna správce, kde se normálně pracuje. Mají tady ponky, nářadí a tu samotnou čističku - už jako skanzen - opravují. Teď jsme je na pár dní vystrnadili." Zdivadla na plátno trochu jinak Hra Příběhy obyčejného šílenství patří kúspěšným kusům jednoho znejpopulárnějších pražských divadel, ale přece jen zasahuje publikum nesrovnatelně menší než je to filmové. Většina diváků bude tedy znát především Zelenkovy filmy. "Čím jim budou Příběhy podobné? ZKnoflíkářů mají zálibu vnáhodách nebo vnějaké jako magické realitě, ze Samotářů zase snahu popsat širší spektrum lidí a také je otom, jak nefungují vztahy. Tentokrát ale už vrůzných generacích. Jsou tam třicátníci, čtyřicátníci, ale také skoro šedesátníci - a nefunguje to také. Například matka se regulérně zblázní. Jsou to zkrátka ukázky vztahů, které obklopují hlavního hrdinu a ani jeden znich není takový, aby mohl být klíčem pro jeho vztah," představuje režisér svůj nový film. "Takže žádná radost?" ptám se a autor odpovídá "Však se taky hlavní postava nechá odeslat jako balík do Jugoslávie." Proč zrovna tam? "Omylem." Na otázku, jak moc změnil scénář filmu oproti divadelní hře, se Zelenka maličko zamyslí a pak odhaduje: "Zůstalo asi šedesát procent, takže jsem vlastně měnil dost. Vypadla druhá hlavní postava, kterou jsem nahradil směsicí jiných. Je to celé realističtější, divadlo snese větší nadsázku než film, vlastně mi to teď připadá vážnější. Třeba scéna hlavního hrdiny a jeho matky, která zůstala skoro stejná, je ve filmu naturalističtější. Castro přijede. Co Japonci? Zelenka vyškrtnul některé pohádkové motivy, ale spoustu polomagických motivů zachoval: oživlou deku, jízdu na vysokozdvižných vozících, které ve filmu dojedou dál než by měly. Moje Plné znění zpráv


zděšení nad představou, že slovo "vážnější", které před chvílí vyslovil, znamená, že tentokrát netočí komedii, však uklidňuje: "Nikdy jsem legraci do filmů neplánoval, a vždycky tam byla, tak snad tam bude zase." A Japonci? "Zatím onich nevím, neměli by tam být, pokud mi je Kateřina Oujezdská, můj "pomocňák", do filmu nepodstrčí. Ale výtahová hudba bude," připomíná Rok ďábla. "Pokud jde ohudbu celkově, rád bych použil nějaké pochody, přes postavu Fidela Castra, jehož příjezd do Prahy a vítání budeme teprve natáčet, se dostaneme do španělské hudby. Mám také představu nějakých coververzí Karla Kryla, ale nemám ještě všechno vyřešené. Vím jen jistě, že tam nebude skládaná hudba, ale písňová." Ani se neptám, kde se ve filmu ze současné Prahy vezme Fidel Castro: uZelenky je jednak možné všechno, jednak se ráda nechám překvapit. Trojan, Bartoška, Divíšková... Nejen scénář, také herecké party se proti divadlu částečně mění. Zůstává Ivan Trojan vhlavní roli Petra, Nina Divíšková jako jeho matka, Jiří Bartoška a poprvé před kamerou také divadelní režisér Miroslav Krobot, který za svůj herecký debut vroli Petrova otce získal cenu Alfréda Radoka jako Objev roku. "Přišel jsem na něj docela logicky: je umělecký šéf Dejvického divadla, kde nemají žádné starší herce, všichni jsou do pětatřiceti. Potřeboval jsem postavu otce obsadit a jeho jsem viděl předehrávat hercům při režírování jiných představení. Líbilo se mi to a musím říct, že je skvělý ipřed kamerou. Jako Frigo na mašině: pořád stejný, jen ho stavíme do různých situací. Nechali jsme ho například skákat padákem, telefonovat ze vzduchu - a on letí na padáku, telefonuje a je to pořád on." Nově Zelenka obsadil například Karla Heřmánka, Zuzanu Bydžovskou a Petru Lustigovou, která nahradila Lenku Krobotovou. "Lenka je přece jen onějakých deset let mladší, což vdivadle nevadilo, ale ve filmu by to už působilo vedle Mirka Krobota nepatřičně," vysvětluje režisér. Uvidíme itři slovenské herečky, Zuzanu Šulajovou, Janu Hubinskou a Martu Sládečkovou. Divadlo si Krobot ohlídá Scéna je připravena, může se zkoušet. Kamera Mira Gábora "jako" snímá Petru Lustigovou stelefonním sluchátkem vjedné a kusem sochařské hlíny vdruhé ruce, Miroslav Krobot herečce "nahazuje" repliky ktelefonnímu rozhovoru: Dobrý den, tady je Hanek, my už jsme spolu mluvili Vy jste ztý pojišťovny? Ne, já jsem ten, jak jste si myslela, že volá někdo jiný. Martin. Ten váš Martin jste myslela, že volá a volal jsem já. Vy jste si spletl číslo? No, ano. Tak nějak. A teď voláte proč? Po několika zkouškách je před "ostrou" ještě krátká technická pauza, vníž se mi daří vyrušit Miroslava Krobota otázkou, jak ho filmování baví. "Hrozně se mi líbí, že se omě starají, nejsem na to zvyklý. Vždycky se starám spíš já oinscenaci, takže je to pro mě příjemné překvapení." Sama nabídka na roli ve filmu ho překvapila přesto, že vdivadle už ji odehrál mnohokrát. "Přesto pořád ještě nejsem herec. Je to ale příjemné, mám tu postavu rád. Je to docela slabý člověk, který se jednou vživotě odhodlal kněčemu hrdinskému. Takový současný typ člověka na pomezí letargie a šílenství," přibližuje postavu otce, a když se ptám na scénu skoku padákem, směje se, že to nebylo tak strašné: "Je to docela důležitá scéna, takže by mi připadalo hloupé, kdyby se nějak kamuflovala." Film je pro něj zajímavá zkušenost, ale divadlo zůstává na prvním místě. "Když se vdivadle zkoušejí scény, tak je možné leccos měnit, za těch šest týdnů někam dojít, ale tady se musí ten záběr za den udělat. Je to trošku jiná technologie," vysvětluje Miroslav Krobot. Na otázku, jestli by ho bavila ifilmová režie, se usměje: "Zatím máme tajný plán, který klidně prozradím. Dejvický soubor se dostává trochu do situace, kdy bude potřebovat nové impulsy, novou motivaci. Je to skupina deseti, dvanácti lidí, která dospěla na určitou úroveň a musí někam dál. Možná, že natočit malý film by mohlo být to pravé. Dostali jsme teď díky Praze 6 čtyřletý grant, a kdyby se nám podařilo někdy ke konci toho období si nastřádat na film a natočit ho, bylo by to fajn." Zatím má Miroslav Krobot podepsanou smlouvu na hereckou roli vdalším, tentokrát mezinárodním koprodukčním filmovém projektu. "Je to postava, která moc nemluví, to mi vyhovuje," říká a dodává, že by se mělo točit tři měsíce na Korsice, což není špatná představa. Ale aby mu filmování nezačalo přerůstat přes divadlo, to si prý rozhodně dobře ohlídá. URL| http://www.novinky.cz/03/84/01.html

Havel z pódia pozdravil návštěvníky trutnovského festivalu 21.8.2004

Zpravodajství ČTK

str. 0

dce kul

Plné znění zpráv


JND

Divadelní ústav

(ČTK k této zprávě vydá foto) TRUTNOV 21. srpna (ČTK) - Téměř dvě a půl hodiny dnes trvala návštěva bývalého prezidenta Václava Havla na Open Air Music Festivalu v Trutnově. Havel patří k pravidelným návštěvníkům přehlídky, letos však podle pořadatelů vůbec poprvé vystoupil přímo na pódium, aby pozdravil diváky. Letošní 17. ročník přehlídky je věnován osobnosti písničkáře Karla Kryla, který byl podle Havla "neodmyslitelnou součástí" odporu proti komunistickému režimu. "Zápas o slušnost nikdy neskončí, protože slušnost je vždycky v nevýhodě. Přeji si, aby i nadále tento zápas provázela svobodná hudba na setkáních svobodomyslné mládeže," řekl Havel divákům. Během svého proslovu lehce pokašlával. Poté se vydal na procházku festivalovým areálem. Zdravil se přitom s návštěvníky a věnoval jim desítky autogramů, s mnoha mladými lidmi se také nechal vyfotografovat. Na malé vedlejší scéně si vyslechl několik písní undergroundové písničkářky Dáši Vokaté. "Nebojte se, nebudu zpívat, jsem tu jako vnímavý posluchač," uklidnil diváky. Poslechl si také část setu kapel Ready Kirken a punkových Plexis. Zatímco v loňském roce Havla na návštěvu festivalu doprovázela jeho manželka Dagmar, letos přijel sám. Od pořadatelů dostal několik darů, mezi nimi i DVD s filmem režiséra Olivera Morgensterna, které mapuje historii předchozích ročníků přehlídky. Festival potrvá do neděle. Na hlavním pódiu vystoupí pět desítek kapel a zpěváků, dalších 80 skupin a interpretů se představí na menších scénách. Hlavní hvězdou úvodního večera byla britská kapela Motörhead, dnes vystoupí například Tata Bojs nebo Hudba Praha. Jiří Janda mal Cas| 19:45

Hlavní hvězdou úvodního festivalového dne byli britští Motörhead 21.8.2004


dhk kul

TRUTNOV 21. srpna (ČTK) - Hlučné britské hardrockové trio Motörhead se v prvních hodinách dnešního dne krátce po půlnoci stalo hlavní hvězdou úvodního dne 17. ročníku Open Air Music Festivalu v Trutnově. Zaplněnému areálu Na Bojišti, kam podle pořadatelů přišlo asi 12.000 lidí, kapela zahrála řadu hitů z celé své bezmála třicetileté hudební kariéry. Skupině jako obvykle udával tón zuřivý zpěvák a baskytarista Lemmy Kilmister, pozadu nezůstali ani jeho spoluhráči; kytarista Phil Campbell a bubeník Mikkey Dee. Společně s řadou z tisícovek trutnovských diváků si zazpívali i refrén písničky No Future z repertoáru dávných punkových Sex Pistols. Letošní ročník přehlídky věnovali organizátoři písničkáři Karlu Krylovi, který zemřel před deseti lety a od jehož narození letos uplynulo 60 let. V sobotu jeho písničky připomněla skupina Karel Kryl Rock Band, na jejímž vystoupení diváci zcela zaplnili jednu z vedlejších scén. Převážně mladí lidé tam frontmanovi kapely pomáhali zazpívat refrény slavných Krylových hitů. Dnes na slavného písničkáře zavzpomíná zase jeho bratr Jan Kryl. Na rozdíl od předchozího slunečného loňského ročníku se letos festivalu nevyhnuly deště; poznávacím znamením návštěvníků Trutnova jsou proto přinejmenším podrážky bot zašpiněné od zdejšího narudlého mazlavého bahna. Festival potrvá do neděle. Na hlavním pódiu vystoupí pět desítek kapel a zpěváků, dalších 80 skupin a interpretů se představí na menších scénách.



V dalších dnech by měli silné zážitky navodit návštěvníkům například asijští bubeníci z indicko-pákistánského souboru The Dhol Foundation nebo kapela Skalariak ze Španělska. Diváky by měl přilákat i domácí Kollerband nebo Tata Bojs. Loni na festival přišlo podle organizátorů až 16.000 lidí. Jedním z pravidelných návštěvníků je i bývalý prezident republiky Václav Havel, jehož účast pořadatelé očekávají také právě dnes. Jiří Janda mal Cas| 12:35

Na trutnovském festivalu dnes vystoupí The Dhol Foundation 21.8.2004


dhk kul

TRUTNOV 21. srpna (ČTK) - V areálu Na Bojišti v Trutnově dnes pokračuje druhým dnem program tradičního mezinárodního Open Air Music Festivalu. Hlavními lákadly pro diváky bude indicko- pákistánský soubor bubeníků The Dhol Foundation nebo španělská skupina Skalariak. Domácí scénu dnes zastoupí Tata Bojs, Plexis, Hudba Praha, Nahoru po schodišti dolů band nebo Ready Kirken. Festival potrvá do neděle. Na hlavním pódiu vystoupí pět desítek kapel a zpěváků, dalších 80 skupin a interpretů se představí na menších scénách. Letošní ročník přehlídky věnovali organizátoři písničkáři Karlu Krylovi, který zemřel před deseti lety a od jehož narození letos uplynulo 60 let. Na hlavním pódiu dnes vystoupí také zpěvákův bratr Jan Kryl. jnd mal Cas| 04:21

Na trutnovském festivalu vystoupil Pavol Hammel i Jiří Pecha 21.8.2004


dhk kul

TRUTNOV 21. srpna (ČTK) - Druhým dnem dnes v areálu Na Bojišti v Trutnově pokračoval Open Air Music Festival. Jedním z jeho dnešních účastníků byl slovenský zpěvák Pavol Hammel se skupinou Prúdy. Organizátoři na převážně rockovou přehlídku, která se letos koná již po sedmnácté, zvou vždy také umělce z odlišných žánrů. Letošním hostem "odjinud" byl brněnský herec Jiří Pecha. Před trutnovské publikum Pecha předstoupil odpoledne v ženském kostýmu, kterým se proslavil v roli Babičky ve stejnojmenné divadelní inscenaci slavné knihy Boženy Němcové. Diváci jej přijali vlídně. "Na takovéhle velké akci jsem poprvé a docela mě i překvapuje, že tu vládne docela takový klid," řekl Pecha ČTK. "Lidi se baví a je to na nich vidět, možná je to i dobou, že jsou takoví spokojenější," zhodnotil. Brněnský divadelník vystoupil v rámci bloku skupiny Veselá bída, která ve svých písničkách spojuje moravský folklor s bigbítem. Diváky neodradil ani déšť, který se při vystoupení kapely spustil; jejich řady sice prořídly, ale kotel pod pódiem vydržel křepčit. "I v dešti jste úžasní," pochválil tanečníky zpěvák František Segrado. Déšť však přešel a na hlavní scéně se vystřídala řada dalších kapel, například Nahoru po schodišti dolů band, Dáša Vokatá s Ivanem Martinem Jirousem, Znouzectnost, Hudba Praha nebo Ready Kirken a Plexis. Některé písně těchto dvou kapel si z publika vyslechl také bývalý prezident Václav Havel, který festival navštěvuje pravidelně. Předtím však převážně mladé diváky pozdravil z pódia a promluvil o tom, že je třeba vést "zápas o slušnost". "Přeji si, aby i nadále tento zápas provázela svobodná hudba na setkáních svobodomyslné mládeže," řekl Havel. Plné znění zpráv


Letošní ročník přehlídky organizátoři věnovali písničkáři Karlu Krylovi. Dnes Krylovy písně návštěvníkům připomněl jeho bratr Jan Kryl, zazněly však i během vystoupení některých dalších kapel. Festival potrvá do neděle. Na hlavním pódiu vystoupí pět desítek kapel a zpěváků, dalších 80 skupin a interpretů se představí na menších scénách. Hlavní hvězdou úvodního večera byla britská kapela Motörhead, v neděli zahraje například Kollerband nebo Vlasta Redl s kapelou Každý den jinak. Jiří Janda mal Cas| 22:39

Mezinárodní hudební festival Petera Dvorského 22.8.2004


07:00 Zprávy

Jana LEJPOVÁ, moderátorka -------------------Osmý ročník Mezinárodního hudebního festivalu Petera Dvorského skončil včera v noci galakoncertem sopranistky Evy Urbanové v zámecké zahradě v Jaroměřicích nad Rokytnou. Závěrečné Libušino proroctví z opery Bedřicha Smetany doprovodila působivá světelná imaginace promítaná na zahradní průčelí zámku a ohňostrojové efekty.

Open Air Music v Trutnově 22.8.2004

ČRo 1 - Radiožurnál

str. 6 13:05 Zápisník domácích zpravodajů Divadelní ústav

Příznivci rockové hudby jsou v tuto chvíli určitě v Trutnově. Od pátku tam probíhá největší rockový festival Open Air Music. Letos ho organizátoři věnují Karlu Krylovi. Vystupující - Helena ŠULCOVÁ, moderátorka - Miroslav PONOMAREV, redaktor - Jan KRYL, bratr Karla Kryla - Dáša VOKATÁ, zpěvačka - Václav HAVEL, účastník festivalu - Pepík BARTOŠEK, farář Českobratrské církve evangelické (pouze anotováno)

Hudební festival Polička 555 vrcholí 22.8.2004


Iveta TOUŠLOVÁ, moderátorka -------------------Hudební festival Polička 555 vrcholí. Jedná se o přehlídku snad všech žánrů, takže nechybí rock, blues, jazz, funky ani klasika. redaktorka Plné znění zpráv


-------------------Historie festivalu, který byl pojmenován podle nadmořské výšky náměstí, se přitom začala psát už před třinácti lety. Roman LÍNEK, hejtman Pardubického kraje -------------------Ne každý ví, že to je nadmořská výška, ale že je festival Polička 555, to ví každý. redaktorka -------------------Do města se tak sjeli lidé ze všech koutů republiky. V třídenním programu se mohli těšit na kapelu Blue Effect, soubor Musici Boemi, vystoupení Roberta Křesťana nebo Karla Kahovce. Festival vyvrcholí dnes v kostele svatého Jakuba koncertem věnovaným stému výročí úmrtí Antonína Dvořáka.

Trutnovské publikum ocenilo muzikanty různých žánrů 22.8.2004


dce kul

TRUTNOV 22. srpna (ČTK) - Pověst multižánrové hudební přehlídky se vstřícným publikem potvrdil také letošní 17. ročník Open Air Music Festival v Trutnově, který dnes končí. Návštěvníci, kterých se letos sešlo asi 12.000, ocenili rockové i punkové kapely, ale i písničkáře Karla Plíhala nebo roztančeného "éterického" zpěváka Dana Nekonečného se skupinou Šum svistu. Podle Karla Plíhala, který dnes dopoledne vystoupil na trutnovské přehlídce se staršími songy ze svého repertoáru i s novinkami z chystané desky na texty Josefa Kainara vůbec poprvé, je festival "univerzální". "Obecenstvo je velice tolerantní a diváci jsou 'všežraví', nedělí ty žánry, jako to bylo dřív," řekl Plíhal ČTK. Na hlavní scéně dnes sklidil potlesk také punkový soubor Navažských Indiánů Blackfire. Etnická hudba festivalovým areálem Na Bojišti zase zněla krátce po půlnoci, kdy v prvních hodinách dnešního dne na hlavní scéně vystoupilo "bicí komando" indických a pákistánských bubeníků z The Dhol Foundation. Jejich setu předcházelo vystoupení Tata Bojs a sporadicky koncertující Hudby Praha. "Pal vodsuď, hajzle!" zazpívaly si s chutí tisícovky návštěvníků společně s kapelou refrén známé písně, kterou zpěvák Michal Ambrož tentokrát věnoval "všem komunistům na celém světě". Pozdě večer se na menší scéně nazvané Hudební sklepy Václava Koubka, kde známý harmonikář a písničkář uspořádal "ochutnávku" svého celoročního klubového projektu, uskutečnil křest knihy textů Garáže. Kapela si jako kmotra knihy vybrala básníka Ivana Martina Jirouse, který již patří k festivalovému "inventáři". Letošní ročník přehlídky pořadatelé věnovali písničkáři Karlu Krylovi. Také letos do festivalového městečka mezi návštěvníky na kratší návštěvu zavítal bývalý prezident republiky Václav Havel. Převážně mladé publikum pozdravil z pódia a promluvil o tom, že je třeba vést "zápas o slušnost". "Přeji si, aby i nadále tento zápas provázela svobodná hudba na setkáních svobodomyslné mládeže," řekl Havel. "Festival Trutnov proběhl na tradičním místě v tradičně dobrém duchu a příjemné náladě, bez problémů," zhodnotil dnes letošní ročník přehlídky pro ČTK organizátor Radek Langhammer. Žádné problémy nezaznamenali ani policisté. "Ve městě byl klid, různé strkanice v areálu festivalu si řešili pořadatelé," řekl ČTK operační důstojník trutnovské policie. Policisté podle něj dění na festivalu monitorují, před festivalovým areálem řídí dopravu. Jiří Janda Zdeněk Rychtera mal Cas| 17:01

V Trutnově dnes vyvrcholí Open Air Music Festival Plné znění zpráv


22.8.2004


dhk kul

TRUTNOV 22. srpna (ČTK) - Dnes v trutnovském areálu Na Bojišti vyvrcholí třídenní Open Air Music Festival. Tisíce jeho návštěvníků se mohou těšit na vystoupení kapel Traband, Kollerband nebo Ivana Hlase a Vlasty Redla. Za celý festival se na hlavní scéně vystřídá pět desítek kapel, dalších 80 hostí vedlejší pódia. Hlavní hvězdou přehlídky byla v pátek britská heavymetalová skupina Motörhead, dále vystoupil indickopákistánský soubor The Dhol Foundation nebo španělští Skalariak. Letošní 17. ročník přehlídky věnovali organizátoři písničkáři Karlu Krylovi, který zemřel před deseti lety a od jehož narození letos uplynulo 60 let. Krylovu hudbu v sobotu připomněl jeho bratr Jan Kryl. jnd mal Cas| 04:21

Festival Petera Dvorského skončil působivou světelnou imaginací 22.8.2004

Zpravodajství ČTK str. 0 BJR Divadelní ústav

dji kul

JAROMĚŘICE NAD ROKYTNOU (Třebíčsko) 22. srpna (ČTK) - Osmý ročník Mezinárodního hudebního festivalu Petera Dvorského skončil v sobotu v noci galakoncertem sopranistky Evy Urbanové v zámecké zahradě v Jaroměřicích nad Rokytnou. Závěrečné Libušino proroctví z opery Bedřicha Smetany doprovodila působivá světelná imaginace promítaná na zahradní průčelí zámku a ohňostrojné efekty. Na programu byly árie a intermezza z oper Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka, Pietra Mascagniho a Giacoma Pucciniho. Urbanovou doprovodil Kühnův smíšený sbor vedený sbormistrem Janem Rozehnalem. Moravskou filharmonii Olomouc řídil dirigent František Drs. Zaplněné hlediště odměnilo vynikající výkon Urbanové i ostatních umělců dlouhotrvajícím potleskem. Festival provázel letos zvýšený zájem diváků. Koncerty navštívilo přes šest tisíc lidí, což je podle ředitele festivalu Lubomíra Stehlíka nejméně o tisíc víc než loni. Letos poprvé se dva ze sedmi festivalových koncertů uskutečnily mimo Jaroměřice. Odehrály se na zámku v Telči na Jihlavsku a Vilémově na Havlíčkobrodsku. "V příštím roce by se jeden z koncertů měl uskutečnit také v areálu dalešického pivovaru, kde se natáčely Menzelovy Postřižiny," řekl ČTK Stehlík. Náročný projekt světelné imaginace vznikl podle Stehlíka pouze pro jaroměřický festival. Organizátoři jím pokračovali v tradici vizuálních zážitků doprovázejících hudbu. Loni mohli návštěvníci v závěru festivalu obdivovat velkolepý ohňostroj zkomponovaný na skladbu Georga Friedricha Händela Hudba ke královským ohňostrojům. Jaroslav Buček mal Cas| 00:42

Dle Kotrby by se stydět měla Svobodná Evropa, ne KSČ 23.8.2004

blisty.cz str. 0 Divadelní ústav

Radko Kubičko

POLEMIKA: Když Karel Kryl přijel poprvé do Československa a vyprodával sály, strašně ho to změnilo. Začal mít hvězdné manýry. Když se začal měnit, několikrát jsme ho upozornili, že se mění a že se začíná chovat jako hvězda, a Plné znění zpráv


tedy jako idiot. Přišlo nám třeba divné, když se po svých návratech z Československa potřeboval pochlubit, kolik sbalil mladých holek. Zatímco v roce 1986, v době vrcholící československé normalizace, vstupovali do Komunistické strany Československa upřímně levicově přesvědčení lidé, toužící společně s Ježíšem Kristem, evangelistou Matoušem a Jeanem Jacquesem Rousseauem po sociální spravedlnosti, do prokletého kapitalistického Mnichova, plného agentů brutální CIA, putovaly desítky zrádců a prodejných existencí, toužících po laciném groši, chlastu a děvkách. Tato stručná charakteristika, samozřejmě v jisté nadsázce, patří článku Štěpána Kotrby "Radikálně levicový nemusí být nutně komunistický" Nadsázka ovšem není zase tak velká. Štěpán Kotrba ve své třídní nenávisti, pochycené při svém povrchním studiu Marxe, Lenina a občas nějakého toho dalšího novodobého klasika, pohrdá bývalou mnichovskou štvavou vysílačkou, kterou financovala proradná CIA a která zpravodajskými metodami bojovala proti hodné, nově reformní levicové KSČ, v jaké byl v nějakém svém tajemném snu v roce 1986 Kotrba údajně členem. Ve skutečnosti tomu bylo jinak a Kotrba to jistě dobře ví, proto ta chronická nenávist přesvědčeného komunisty, který má nyní tu smůlu, že ho i jeho bývalí soudruzi odmítají brát vážně. Kotrba nechápe proč a pláče, že ho cenzurují i jeho Haló noviny, ze kterých touží mít moderní levicový list v duchu nejlepších tradic svého oblíbeného soudruha Šmerala. Poskytnu mu vysvětlení. Funkcionáři KSČM a jejich spřátelení novináři nepotřebují totiž zneuznaného samouka, který se po probdělých nocích nad "novým čtením Marxe" postupně propracoval k přesvědčení, že konečně pochopil pravdu celého světa a dává jí průchod ve svých grafomanských dílech na poněkud méně ideologicky tvrdé filiálce Haló novin, Britských listech, kterou se pod jeho laskavým redigováním stávají. Jeho bývalí soudruzi ovšem nepotřebují namistrované rady samozvaného levicového Mesiáše, ale potřebují přizpůsobivou loutku, která bude vysvětlovat politiku komunistické strany. Ostatně, stejně jako gottwaldovští komunisté ve své době nepotřebovali ani svého povedeného soudruha Šmerala, který byl na ně příliš rakouský a sociálně demokratický. Kotrba se velmi diví, že tomu tak je, ale mohl to vědět dřív a ušetřit si svá zklamání, jak bylo už napsáno v této polemice dříve. Ve svém údajně levicovém přesvědčení Kotrba sám sebe usvědčuje, kde bije jeho srdce, a citáty z bolševického řezníka Dzeržinského jsou toho jen velmi ilustrujícím dokreslujícím důkazem. Jeho "chladnou hlavu a planoucí srdce" (pro co ale?), vlastní jistě i Kotrba, a proto ostatně může na čtenáře Britských listů vypustit i takovou nehoráznost, jako že rok 1986, kdy vstoupil do KSČ, byl nějakým rokem nadějí v demokratický socialismus, či jak on to nazývá, "socialismus s lidskou tváři". Jako každý komunista, bývalý i současný, i Kotrba zřejmě spoléhá na špatnou paměť většiny občanů této země, i když je z vlastní zkušenosti třeba uznat, že s přibývajícím věkem opravdu paměťové buňky odumírají. V roce 1986 v křesle generálního tajemníka KSČ trůnil starý mocnář Gustáv Husák, který je na rozdíl od přesvědčení jeho obhájců symbolem nikoliv obratného komunisty, zachraňujícího ze snů o "demokratickém socialismu" co nejvíce, ale naopak cynického kariéristy, neštítícího se ničeho. Větší bolševicko-brežněvovskou strnulost, než byla v KSČ v roce 1986, si lze stěží představit. V Rusku sice už v roce 1986 seděl rok na nejvyšším místě stranické pyramidy neobratný reformátor nereformovatelného Gorbačov a probíhal jakýsi nejasný proces "strategie urychlení", avšak na svých místech seděly stále staré struktury brežněvovské éry, které se velmi bránily jakékoli změně, například Gromyko nebo Ligačev. Gorbačovovo začínající jakési "nové myšlení" a "perestrojka" jevily všechny znaky zoufalého pokusu zachránit z krachujícího systému alespoň zbytek moci pro některé vybrané, ne tak zkompromitované komunisty. Přelomová stranická konference KSSS, na které začaly alespoň částečně reálné, byť dále opatrné reformy, kde vystoupil i radikál Boris Jelcin, se konala až o dva roky později. Zase jsme u naivity, doufat v roce 1986 v obrodu zkostnatělého komrežimu mohl jen úplný naiva nebo ten, který se nyní snaží ospravedlnit svůj tehdejší cynismus. Nový vládce Kremlu Gorbačov v Československu skutečně byl a s jeho návštěvou se spojovaly velké naděje. Kotrba ale opět spoléhá na krátkou paměť a velmi cynicky čtenářům Britských listů lže. Gorbačov totiž v Československu nebyl v roce 1986, ale až v dubnu roku následujícího, tedy v roce 1987. Na jeho konci se do čela KSČ teprve dostává Milouš Jakeš. Kotrba nejenže lže v údaji o čase Gorbačovovy návštěvy, ale dokonce tvrdí, že do Československa "přijel Gorbačov, aby řekl nejen Dubčekovi či Havlovi, ale i Husákovi, že ruské tanky už nikdy nepřijedou a navíc brzy odjedou. Gorbačov tehdy přijel, aby řekl těm, kteří i uprostřed husákovského 'reálného' socialismu chtěli, aby svět se stal lepším a spravedlivějším, že to záleží už jen na nich. Na jejich práci a jejich snažení." To je opravdu velmi troufalá lež, nad kterou už skutečně zůstává rozum stát. Nic takového Gorbačov tehdy nikomu v Československu neřekl a nejméně Dubčekovi a Havlovi. Žádné stahování okupačních sovětských vojsk neoznámil. Žádnou podporu reformním silám, ani v KSČ, ani mimo ni, nevyslovil. Šlo ostatně o velké zklamání z jeho návštěvy u těch, kteří snad něco takového od Gorbačova čekali. Kotrba si modeluje své vlastní konstrukce a nedivil bych se, kdyby časem sám sebe přesvědčil, že tato smyšlená slova řekl Gorbačov přímo jemu. Lež je ostatně pracovní metoda komunistů. Kotrba zkrátka neomaleně lže, že v roce 1986 začal "nezadržitelný demokratizační proces", něco takového se možná nyní děje maximálně v Kotrbově bujné fantazii, rozhodně ne v roce 1986 v KSČ. Nezbývá než opakovat, Plné znění zpráv


že Kotrba hledá ospravedlnění svého komunistického angažmá už i tím, že vkládá do úst Gorbačovovi výroky, které nikdy nepronesl, a překládá jeho návštěvu v Československu o rok dříve. Pokud se k Rusku a vývoji v něm v té době upínaly nějaké naděje, pak jen v to, že snad případně se rozpadající impérium propustí své satelity a nechá je svému osudu. Gorbačov ale nic takového až do roku 1989 ani nenaznačil. Podpořit ale tento proces jistě bylo podle Kotrby možné i tím, že vstoupil do husákovské KSČ, která i mezi spřátelenými kompartajemi měla pověst naprostého dinosaura. Bylo by zajímavé zjistit, kdo byly v KSČ další Kotrbovy poctivě levicové vzory. Cyničtí protřelí partajníci typu odcházejícího Štrougala nebo nastupujícího Jakeše či Adamce, jejich k moci se deroucí následovníci typu Štěpána nebo pragmatičtí komsomolci typu Mohority? To byly zřejmě Kotrbovy levicové vzory, zatímco v Mnichově ve Svobodné Evropě vysílali "primitivové" a opilci. Rok 1986 v Československu nebyl žádným rokem nadějí, naopak byl dalším rokem naprosté skepse, že čistkami po roce 1968 dokonale zakonzervovaná KSČ ještě někdy naváže na své alespoň o něco světlejší dny. Vstupovat do ní kdykoliv mezi lety 1970 a 1989 bylo cynismem nebo kariérismem, jen obhajovanými naivitou. Kotrba se sice proti naivitě ohrazuje, avšak měl by být za toto nařčení rád, je ještě nejlepší variantou, kterou je možné jeho vstup do KSČ vysvětlit. Ale zpátky ke Svobodné Evropě. Právě na ni se Kotrba velmi odhaluje, protože osvědčuje rafinovaný trik komunistické propagandy - snahu o posouvání dějinných významů a relativizaci hodnot. Zaměňování příčiny za následek. Je to asi tak - Spojené státy a Sovětský svaz byly dvě velmoci, bojující o vliv na svět. Používaly k tomu různých metod, v informační válce Sověti třeba časopis Nová doba nebo Otázky socialismu, Američané zase Svobodnou Evropu. Jedni za osmnáct, druzí za dvacet bez dvou. Brežněvovští Sověti nebo carterovští Američané, tatáž pakáž. Jen "poctiví" lidé typu Kotrby tomu odolali a za špinavý groš by nešli ani k jedněm, ani k druhým, místo toho vstoupili do nadějně demokratizující se KSČ, obdivovali Karla Kryla a těšili se, až se vrátí z toho špinavého mnichovského exilu domů. Jde o velmi cynické rozmělňování pravdy a právě v otázce Svobodné Evropy nejvíce probleskuje, jak je Kotrba ovlivněn dřívější propagandou Rudého práva a propagandistickými svědectvími "hrdinného kapitána Minaříka". Nebylo to snad náhodou tak, že komunisté vyhnali názorové odpůrce z vlasti a ti pak museli své názory šířit vlastně ilegálně z vysílačky za hranicemi? Není to tak, že komunisté potlačili demokracii a demokraty pronásledovali? To nebyla gangsterská válka mezi dvěma stejně prohnanými skupinami mafiánů. To byl boj totality proti demokratům, kteří ho do roku 1989 prohrávali. Je to ale asi jejich chyba. Podle Kotrby měli raději vstoupit do obrozované KSČ a měli by klid. Mohli by si říkat, co by chtěli, a přitom by netrpěli. Jako on. Je to obrovský cynismus. Je možné chápat, že Kotrba, jako přesvědčený komunista, opravdu za své nahlas projevené názory v roce 1986 netrpěl. Takový Václav Havel to měl ale o trochu těžší. A mnichovští utečenci by to měli zrovna tak. Zároveň svou nenávistí vůči mnichovské vysílačce Kotrba prozrazuje, ostatně jako gottwaldovské, novotnovské, dubčekovské, husákovské i jakešovské vedení KSČ, jak ve skutečnosti byla Svobodná Evropa pro komunisty nebezpečná. V čem ovšem spočívala její nebezpečnost? Podle obrazu, který šířila komunistická propaganda a ve které pokračuje jistě z neznalosti a levicové naivity Kotrba, šlo přece o partu zkrachovalých, opilých existencí, kteří za občasný vstup do mnichovského nevěstince psali a vysílali propagandistické bláboly, které nikoho nezajímaly? Nejméně upřímně levicově smýšlející poctivce, vstupující v roce 1986 s velkými ideály do KSČ? Přes všechny chyby, které měla Svobodná Evropa, je třeba jasně říci: Svobodná Evropa byla alternativním sdělovacím prostředkem, která suplovala komunisty zglajchšaltovaná sdělovadla. Přinášela informace, které byly v komunistickém režimu potlačovány. Nabízela jiný pohled na svět než pohled Rudého práva. Na rozdíl od něj pěstovala skutečnou žurnalistiku. Podstatnou částí jejího vysílání nebyla žádná propaganda, ale normální informace, kterých se komunisté báli, protože byly pravdivé. Většina zpráv, komentářů, analýz a rozhovorů, produkovaných Svobodnou Evropou od roku 1951 do roku 1989, tedy v době nesvobody, by se normálně uplatnila v normálním domácím svobodném sdělovacím prostředku, pokud by takový existoval. V tomto smyslu byla Svobodná Evropa pro vládnoucí komunisty i Kotrbu propagandistickým orgánem. Protože komunisté neumějí uvažovat jinak - neuznáváme jinou žurnalistiku než tu, která je naší propagandou. Když někdo dělá něco jiného, je to propaganda proti nám. Někdejší ředitel československého a českého vysílání Svobodné Evropy Pavel Pecháček odpovídal na obvinění z propagandy slovy: "Nejlepší propagandou proti komunistům bylo říkat pravdu." Je nabíledni, že právě takové "propagandy" se vládnoucí komunisté, jejichž moc je postavena na lži, vždy nejvíce bojí. Proto jim tolik Svobodná Evropa ležela v žaludku a snažili se jí co nejvíce zdiskreditovat. Kotrba v tom není originální, jen to papouškuje a v duchu svých vzorů se zřejmě domnívá, že když se řekne polopravda dvakrát, stane se automaticky celou pravdou. Stydět by se měla Svobodná Evropa, ne KSČ, jakoby bylo v podtextu jeho textů. Je to však přesně obráceně, i kdyby Kotrba na obranu svých bývalých soudruhů popsal celý internet a zveřejnil další stránky údajných překvapivých výroků Michaila Gorbačova. Lež má ale krátké nohy a komunisté i Kotrba to ví, proto nenávidí každého, kdo je na to upozorní. Svobodná Evropa jistě nebyla ideální žurnalistickou stanicí. Už jen tím, že díky péči komunistických rozvědek pracovala pod velkým tlakem. Pod hrozbou atentátů, připravovaných nejmocnějšími totalitními tajnými službami. Plné znění zpráv


Pracovala mimo území států, do kterých vysílala. Financována byla ze státního rozpočtu Spojených států amerických, tedy byla v podstatě státní stanicí, bez možnosti ochrany před aktuální politickou reprezentací. Její národní redakce byly často emigrantskými ghetty, kde se projevovala "ponorková nemoc". Všechny tyto její minusy ovšem zavinil hlavní fakt - svobodná, demokratická žurnalistika byla komunisty vyhnána ze země. Jen díky Svobodné Evropě mohla pokračovat, byť ve stísněných a velmi omezených poměrech. Tím, že šířila pravdu o komunismu a také "levicových" ideálech komunistů z roku 1986, stala se hlavním objektem jejich rozzlobené nenávisti, která neskončila dodnes. Navzdory jejich propagandě má ale československé a české oddělení Rádia Svobodná Evropa místo v historii české a československé svobodné žurnalistiky, v historii svobodného rozhlasového vysílání. Na rozdíl od orgánu KSČ Rudé právo. Pro Svobodnou Evropu nepracovali "primitivové", jak soudí Kotrba, ale nejlepší lidé z českého a slovenského demokratického exilu. Nebyli jistě dokonalí, ale jen díky nim si zachovala česká a slovenská svobodná žurnalistika kontinuitu, navzdory levicovým snílkům i cynikům, ať už let z 1948, 1968 nebo 1986. Je možné slovo od slova vyvracet všechen ten nános hloupostí, škodolibostí a nesmyslů, které byly na Svobodnou Evropu nakydány. Zároveň znovu zdůrazněme, že ne vše bylo ve Svobodné Evropě ideální. Ke spoustě pomluv sama dala záminky a řada kritik na její adresu byla oprávněná. Byla prostě nedokonalou demokratickou institucí, navíc vystavenou přímému tlaku mocného totalitního protivníka. Ovšem to, že komunisté každou takovou záminku zneužili ke své propagandě a ke zpochybnění celého jejího demokratického étosu, je o něčem jiném. V tom byli komunisté mistři, každý žebrák na mnichovském bulváru byl pro ně důkazem, že socialismus vítězí na celé čáře. Nejsem pro to chyby Svobodné Evropy zastírat jen proto, že sehrála jednoznačně pozitivní roli v českých dějinách a zachránila čest české žurnalistiky. Zejména její postkomunistické období bylo érou hledání nového postavení na českém mediálním trhu a ne vše bylo učiněno správně. Šéfredaktor Britských listů Jan Čulík mnohokrát oprávněně kritizoval některé aspekty redakční praxe do roku 1995, zejména nesmyslné cenzurní zásahy do nekonvenčních textů. Tehdy s ním byla zřejmě právě z tohoto důvodu ukončena spolupráce. Je ovšem otázka, zda-li v tomto případě šlo opravdu o nějakého temného ducha Svobodné Evropy a dlouhé prsty CIA, nebo spíše o myšlenkovou sterilnost, nevzdělanost některých pracovníků Svobodné Evropy a jejich napojení na spřátelené polistopadové politiky, což jsou ovšem jevy v českém mediálním prostoru přítomné obecně a nebyly zdaleka jen specialitou "postkomunistické" Svobodné Evropy. Takže k těm nesmyslům - stále dokola se opakuje, že Svobodná Evropa byla financována z peněz tajných služeb. Na tato tvrzení by jejich autoři měli předložit důkazy. Ve skutečnosti Svobodná Evropa byla placena nejprve ze soukromých zdrojů, za kterými se mohly skrývat i různé "protikomunistické fondy", nikoli však zpravodajské, a poté po celou dobu své existence z rozpočtu Kongresu Spojených států amerických. Redaktoři a novináři Svobodné Evropy nebyli nikdy zaměstnanci, ani agenty CIA nebo jiné zpravodajské služby. Nebyli nikdy povinni šířit oficiální propagandu vlády Spojených států. To, že se tak někdy dělo, bylo spíše vinou příliš horlivých národních šéfů, snažících se zavděčit svým šéfům americkým. Barvitě o tom vypovídá korespondence Ferdinanda Peroutky v době, kdy psal své Listy. Otázka ostatně zní, co je vlastně oficiální politika Spojených států. Ta se totiž může změnit každé čtyři roky s příchodem nové administrativy. Vedení Svobodné Evropy proto dobře vědělo, že musí vycházet s aktuální vládou i aktuální opozicí. Proto jakákoliv, zejména zahraničně politická linie, byla vždy problematická. Určitě je ale pravda, že zpravodajství o zahraniční politice Spojených států, mohlo být ovlivněno aktuální situací. V ostatních oblastech měli ovšem redaktoři volnou ruku. Už taky proto, že i kdyby chtěli američtí šéfové něco národním redakcím nařizovat, často se střídali, a nemohli tudíž proniknout do všech zákoutí národních politik jednotlivých servisů. Důkazem, že tato svoboda skutečně existovala, bylo například v československém oddělení to, že byl umožněn vstup do vysílání i exilovým zastáncům slovenské samostatnosti, byť oficiální linií Spojených států i Svobodné Evropy bylo zachování poválečného statu quo ve Střední Evropě, včetně nedělení stávajících států. Po roce 1968 pak vedle sebe ve Svobodné Evropě pracovali nekomunisté, vyhnaní v roce 1948, s reformními komunisty z roku 1968. Přestože ti první udělali hodně proto, aby ti druzí nemohli být přijati. Zmínky o "chlastu a děvkách" v Mnichově v Kotrbově textu jsou urážkou stovek emigrantů, kteří před Kotrbovými soudruhy musely uprchnout a pracovaly pro Svobodnou Evropu. Neexistuje žádná statistika, kolik redaktorů Svobodné Evropy navštěvovalo místní nevěstince, avšak z vlastní zkušenosti pobytu v Mnichově mohu dosvědčit, že pokud se u některých pracovníků projevoval sklon k alkoholu, pak nebyl o nic větší než v každé jiné redakci nebo na každém jiném pracovišti v České republice. Pokud má Kotrba jiné informace, například z análů StB a jejich kapitána Minaříka, může je zveřejnit. Jistě budou velmi důvěryhodné. V každém případě by měl své temné náznaky vysvětlit, například, jestli jsou ze stejného zdroje, jako jeho citáty z Gorbačova. Já tvrdím, že pracovníci českého a československého oddělení Svobodné Evropy nebyli o nic více ani o nic méně normálními lidmi, jako všude jinde, i se slabostmi, lidskými vlastnostmi a vzájemnými konflikty. Zvláště když se pod jednou střechou díky Kotrbovým soudruhům zde sešli uprchlíci různých, často nesmiřitelných Plné znění zpráv


směrů. Sešli se tu křesťané, židé i sociální demokraté, pravičáci i levičáci, konzervativci, liberálové i socialisté, zastánci slovenské samostatnosti, jednotného státu i federace. A samozřejmě i bývalí komunisté. Jediné, co tu skutečně nebylo, byl zástupce vládnoucích komunistů a oficiální komunistický propagandista, dokonce ani řadový člen KSČ z roku 1986, jak by si zřejmě k doplnění plurality Kotrba představoval. To by ovšem v té době těžko bylo možné, i když v případě kapitána Minaříka snad mohlo jít o takový případ. Tvrdím také, že Svobodná Evropa byla normálním, civilním pracovištěm, kde mimo emigrantů z různých komunistických zemí a amerického vedení, pracovala také řada místních zaměstnanců z Mnichova. Až do roku 1981, kdy došlo k brutálnímu atentátu na československé oddělení, nebyla budova Rádií Svobodná Evropa/Svoboda ani od Anglické zahrady v samém centru Mnichova oddělena vysokou zdí, která snad později mohla budit dojem přísně střeženého polovojenského objektu. Ale jen na první pohled, při vchodu probíhala pouze standardní bezpečnostní opatření a život v budově se nijak nelišil od normálního, multinárodního podniku. Vytváření zdání něčeho tajemného v budově v mnichovské Anglické zahradě bylo pouze součástí komunistické propagandy. Ke Krylovi. Opět přecházím do osobní zkušenosti. Poznal jsem Karla Kryla v době své stáže v mnichovské Svobodné Evropě v roce 1990. Mohu dosvědčit, že jeho hlavním problémem v té době nebylo znechucení z poměrů v kapitalistickém Mnichově, kterých si docela hojně užíval, ale pocit, že ho jeho okolí málo uznává jako geniálního písničkáře a básníka. Zatímco v Československu byl legendou, v Německu byl pouhým řadovým občanem, jakýmsi Krylem odkudsi. Když Kryl přijel poprvé do Československa a vyprodával sály, strašně ho to změnilo. Začal mít hvězdné manýry. Několikrát se sice vyjádřil, že lituje svého vystoupení s Karlem Gottem v revolučních dnech 1989 na Václavském náměstí, avšak nečinilo mu potíže zúčastňovat se soutěží hvězd pop-music s dalšími normalizačními zpěváky. Byli jsme v Mnichově v roce 1990 tři stážisté. Také pro nás byl Kryl legendou a není divu, že si nás Kryl oblíbil, protože jsme ho na rozdíl od jeho okolí tehdy docela nekriticky obdivovali. Také on nám mazal kolem úst med a označoval nás za budoucnost české žurnalistiky, protože máme zdravé názory, zejména na něho. Když se začal měnit, měli jsme proto pocit, že mu můžeme říkat pravdu a že nás bude slyšet. Několikrát jsme ho upozornili, že se mění a že se začíná chovat jako hvězda, a tedy jako idiot. Přišlo nám třeba divné, když se po svých návratech z Československa potřeboval pochlubit, kolik sbalil mladých holek. Tehdy nám řekl: "Kluci, když budete mít pocit, že mluvím jako idiot, kopněte mě pod stolem." Několikrát jsem to sám zkusil, ale postupně to přestalo mít jakýkoliv účinek. Kryl se zhlížel v sobě a na nic jiného neslyšel. Ke svému teatrálnímu odchodu ze Svobodné Evropy zneužil vše, čeho do té doby užíval. Také nás, stážistů, a naší bezmezné důvěry k jeho slovu. Když jsem ho pak potkal na Portě v Plzni, obklopeného nekritickými obdivovateli, díval se jinam. Dělal, že mně nezná, říkal jsem pak. Ale on mně asi opravdu neznal, jeho citlivé umělecké nitro bylo poraženo a pokřiveno nečekanou slávou. Pochybuji, že by ho v tomto období Kotrba znal. Jeho pozdější politické angažmá, o kterém Kotrba nejspíš mluví, na straně sociální demokracie bylo bohužel ze stejného soudku. Na jedné straně neuznanost, na druhé straně snaha provokovat opozičností. Kdyby se Kryl dožil vstupu ČSSD hlavním vchodem do Strakovy akademie, stěží by aktivistou ČSSD zůstal, o tom mohu Kotrbu ujistit. Myslím, že natolik jsem ho poznal, podstatně lépe než Kotrba. Ale jak by to bylo ve skutečnosti, to se už nedozvíme. Proto může i poctivý levicový snílek z roku 1986 Kotrba si Kryla brát na pomoc ve své obhajobě komunistického režimu. Tím si ale přece jen může být jist, že na toto by mu Kryl nikdy nekývl. Možná byl sociální demokrat, ale komunista jistě ne. Ani z roku 1986, ani z žádného jiného roku. Kotrba má smůlu, ale Kryl by s ním jistě do KSČ v roce 1986 nevstoupil. Ale zase - možná má StB jiné informace. Obhajoba levicového radikalismu citáty z bible je dalším Kotrbovým parádním číslem. Očekávám, že nebude tak dlouho trvat, kdy v Britských listech vyjde tajný dokument, odhalený některým z dopisovatelů Britských listů, nejlépe bývalým agentem StB, spolupracujícím s touto Čekou KSČ z levicového idealismu, dosvědčující, že apoštol Pavel na svých cestách po Středomoří tajně vstoupil do Komunistické strany Sovětského svazu. Ale vážně. Vytržené citáty jsou klasickou kličkou komunistické argumentace, když se to hodí, jsou dobří Ježíš, Matouš, Masaryk, Beneš a někdy i Havel, dřívější úhlavní nepřátelé. Nijak to nepřekvapuje. Ostatně, tradiční přehršel citátů v Kotrbových textech, vytržených tu a nebo onde, seřazených systémem páté přes deváté, svědčí o jeho vlastní myšlenkové chaotičnosti, ale i vyprázdněnosti. Když sám nemá argument, skryje se za autoritu a pomůže si citátem. Předpokládám nicméně, že mnohé tyto autority, poctěné Kotrbovou přízní, se musejí obracet v hrobě, v jaké to společnosti a v jakých souvislostech se to ocitly. K levicovému snění páně Kotrby je možné dodat jedinou věc - praktická realizace myšlenek v pojetí radikální a tedy komunistické levice zpravidla vede k úplnému opaku toho, o čem Kotrba údajně sní. Prvotní kapitalisté skutečně občas dali střílet do dělníků a věšeli odboráře a je dobře, že nic takového už dnes není možné. Avšak není to nic proti tomu, kolik zastřelili dělníků a pověsili odborářů komunistické režimy, od Lenina, přes Stalina, až po kubánské, polské a čínské komunisty. Komunistická ideologie, mimo jiné i v Kotrbově "lehkém podání", vždy musí vést k pronásledování odpůrců, protože není schopna plurality. Plné znění zpráv


Chce totiž naordinovat celé společnosti své pojetí sociální spravedlnosti, za kterou se skrývá touha po absolutní moci. Snad by komunistická praxe byla životná za předpokladu, kdyby si komunisté ji uskutečňovali jen sami mezi sebou a jen vzájemně se věšeli a posílali do koncentráků. Oni však do toho vždy chtějí zainteresovat celou společnost, zejména proto, že sami mezi sebou by si těžko mohli krást a znárodňovat majetek, ten, kdo ho má, zpravidla komunistou není. K výbavě každé komunistické argumentace zajisté patří dvě zásady: "Každá chyba protivníka je automaticky naše přednost" a " Kdo není s námi, je proti nám". Kotrba obě ovládá dokonale a hojně jich užívá. Kdo si nemyslí to, co já, je asociální živel a nejraději by střílel do dělníků. Mohu Kotrbu ujistit, že nejsem majetný buržoust, naopak jsem obyčejný zaměstnanec, žádný velký majetek nevlastním, dost obtížně splácím i leasing na obyčejné auto, nikoho nezaměstnávám a nikdy jsem ani nebyl synem prominenta režimu. Kotrba ví, že jsem odborář, člen odborové rady Českého rozhlasu. Sociální cítění mi není cizí, téměř na každé odborové radě řešíme, jak to udělat, aby všichni zaměstnanci veřejnoprávního média měli takové platy, které by jim umožnily důstojný život. Myslím si ovšem a vždy to říkám, že potřebným se nedá pomoci radikálními nereálnými požadavky a vyhrožováním, zastrašováním svých odpůrců a slibováním brzké odplaty, neúctou k vlastnictví a pohrdáním lépe placenými manažery, neustálým zvyšováním přerozdělování, populistickou platovou nivelizací, zaséváním vzájemné závisti a nenávisti nebo dokonce krádežemi majetku v pojetí komunistického znárodňování. Přesně toto si ale Kotrbou velebená radikální levice myslí. Pokud chce Kotrba vědět, kdo je pro mě klasickým sociálním demokratem, kterému šlo opravdu o blaho všech, pak Baťa. V jeho podniku se dobře vědělo, že zaměstnanci, aby dobře pracovali, se také dobře musejí mít. Ale že mít se budou dobře jen tehdy, když bude něco vyprodukováno a kdy bude co rozdělovat. K tomu vede jen tvrdá práce a ne křiklounství pod rudými prapory na ulici. Komunisté a ani Kotrba, jak vysvětlím níže, nemohli ovšem nikdy přijít Baťovi na jméno. Komunistický naučný slovníku z roku 1985 uvádí: "Baťa vytvořil důmyslný systém vykořisťování dělníků - batismus". Nebylo by asi možné pochopit, proč vlastně komunisté takto Baťu nenáviděli. Vyčítali mu snad, že zlepšoval postavení dělníků? Že se jeho dělníci měli lépe, než se do značné míry mají i dnes? Zajisté. Když se totiž dělníci mají dobře, nemají důvod obracet se ke komunistům a jejich moc klesá. Baťa činil přesně to, co komunisté žádali, dělníci se měli lépe, bylo jim umožněno zvyšovat si kvalifikaci a budovat si zázemí. Výsledkem bylo, že v Baťově Zlíně neměli komunisté šanci, za první republiky mezi světovými válkami byl zde jejich vliv na rozdíl od zbytku republiky zcela marginální a tedy zanedbatelný. Baťa i politicky ovládal Zlín a komunisté neměli šanci do ničeho mluvit. Není divu, že už tehdy dost zuřili. Usvědčovalo je to ale jen z toho, že jim nejde o blaho dělníků a zaměstnanců, ale pouze o svou moc. Svými útoky na Baťu se usvědčuje i Kotrba. Uvádím schválně Baťu bez křestního jména, protože chci demonstrovat další, byť drobnou Kotrbovu argumentační zhůvěřilost. V jednom článku totiž v souladu s komunistickou propagandou naznačil, že prý Baťa kolaboroval s nacisty. "Kolaborace podnikatelské a živnostenské sféry včetně dnes tolik opěvovaného Bati byla fackou všem, kterým na bojišti, či v koncentrácích zahynuli rodiče, děti či příbuzní a přátelé," píše svým toporným, ale o to jedovatějším perem Kotrba. Jenže - Baťové byli a jsou přinejmenším tři. Nejslavnější zakladatel podnikatelského rodu Tomáš Baťa vtiskl podniku tvář a podnikatelskou filosofii a na jeho rozvoji tvrdě počátkem minulého století přes třicet let pracoval. Právě on je brán za vzor českého, sociálně citlivého podnikatele. Právě on je dle Kotrbových slov nyní opěvovaný. Zemřel ovšem tragicky v roce 1932, rok před nástupem nacistů v Německu, takže s nimi mohl těžko kolaborovat. Jeho syn, dosud žijící Tomáš Baťa, byl v době nacismu malým dítětem. Kotrba má tedy opět v duchu komunistické propagandy na mysli nevlastního bratra Tomáše Bati Jana Antonína, který podnik v roce 1932 převzal a šest let na to strávil rozhodující část trvání protektorátu Čechy a Morava mimo něj. V čem tedy spočívala podle komunistické propagandy a podle Kotrby jeho kolaborace? Na čem staví Kotrba, vysvětlí jistě brzy sám. Komunistická propaganda ovšem stavěla své útoky na Jana Antonína Baťu na dvou faktech. Samozřejmě, jako majitel obřích podniků, snažil se přes své manažery je i v době okupace a války udržet. To znamenalo vycházet jak s německými okupanty, tak s dosazenou protektorátní správou. Sám Baťa tak ovšem činil přes své lidi ze zahraničního exilu a to jen dokládá, že jeho podnikatelská spolupráce s okupanty měla své meze a že pro nacisty rozhodně nemohl být spolehlivou osobou. A za druhé - Baťa druhý byl velký vizionář a jeho často megalomanské plány na osidlování neobydlených částí planety byly některými vyloženy jako údajný návod pro nacistické Německo, jak vystěhovat Čechy někam do Patagonie. Toto obvinění, za které si samozřejmě Baťa mohl svými neobratnými vyjádřeními sám, zveličili zejména ti, kteří se chtěli zmocnit po válce Baťových závodů, jejichž byl Jan Antonín ze závěti otevřené v roce 1932 dědicem. Byla to samozřejmě poválečná československá reprezentace, v níž začali mít rozhodující vliv komunisté, hodlající Baťovy závody už v roce 1945 urychleně znárodnit, ale také Tomáš Baťa mladší, který začal zpochybňovat otcovu závěť z roku 1932 a dožadoval se svého synovského podílu. Taková jsou fakta. I kdybychom ovšem uznali, že Jan Antonín Baťa se za okupace choval problematicky, bylo by třeba jasně říci, že šlo o Jana Antonína Baťu, jenž v době postupné okupace Československa nacistickým Německem v letech Plné znění zpráv


1938-39 vlastnil a řídil Baťovy závody teprve šestý rok a do značné míry čerpal z odkazu svého nevlastního bratra Tomáše, se kterým závod založil a se kterým byl ne vždy v přátelském vztahu. Pro Kotrbu je to ale jednoduché, když se kácí les, kdo by dbal o nějaké detaily - Baťa jako značka českého kapitalismu byl prostě kolaborant. Tato demagogická klička vypovídá o Kotrbově myšlenkových pochodech více, než by jistě připustil. A ještě jeden Kotrbův omyl, docela půvabný, uvádím ho na závěr jen jako zajímavost. "Nikoho nenapadne brát ševci verpánek a chalupníkovi půdu," píše ve svém článku Kotrba na důkaz, že svět se změnil. Ale napadne. Zvláště v tomto kontextu. Kotrba jako kavárenský komunista zajisté neví, co víme my, kluci z vesnice. Chalupník vždy bylo označení pro toho, kdo ve vesnici sice měl domek, ale nevlastnil k němu žádnou půdu. Můžeme to tedy brát jako klasický radikálně levicový trik - Kotrba by chtěl ponechat půdu těm, kteří stejně žádnou nemají. Pěkné. Řekl bych, že toto milé přeřeknutí také o mnohém svědčí. A tak je to prosím s Kotrbou pořád

Pan Kubičko by se měl taky stydět 23.8.2004

blisty.cz str. 0 Divadelní ústav

Martin Štumpf

Reakce na článek "Dle Kotrby by se stydět měla Svobodná Evropa, ne KSČ" Nijak se nehodlám vměšovat do polemiky pánů Kotrby a Kubička, ale musím protestovat, že je do ní nechutným způsobem zatahován i Karel Kryl, zejména ze strany pana Kubička. Znal jsem Karla Kryla velmi důvěrně 24 let, po převratu u mě dlouho bydlel, byli jsme v úzkém styku až do konce jeho života. Karel trpěl moha nectnostmi, asi jako většina z nás, ale rozhodně byl imunní vůči "hvězdným manýrům". Létavicová sláva ho pochopitelně těšila, byl dojat, že na něj lidé nezapomněli, ale když pominula, bral to jen jako další důkaz své předvídavosti, jíž se dost bezostyšně pyšnil. Říkával bez lítosti: "Počkejte, volové, za měsíc bude po slávě". Zpíval pak pro zbytky věrných v malých sálech se stejnou vehemencí jako na stadionech. Kubičkovo tvrzení, že "jeho citlivé umělecké nitro bylo poraženo a pohřbeno nečekanou slávou", je skutečně děsivá nehoráznost. Škoda, že už to Karlovi nemohu reprodukovat v nějaké čtvrté cenovce, kam jsme spolu hvězdně chodívali. Určitě by odpověděl: "...přičemž oba ruští letci uhořeli." Další úděsně hovadný postřeh, že "Kryl se zhlížel v sobě a na nic jiného neslyšel", naštěstí už nemusím komentovat, učinili tak za mě povolanější, např. Milan Horčička ve sborníku "Karel Kryl - jaro desáté" (Opus bonum 2004). Důvody jeho odchodu ze Svobodné Evropy jsou dostatečné známé, netřeba se k tomu vracet. Také k faktu, že polistopadovým vývojem byl tak hořce zklamán, že zakoketoval i s někdejší sociální demokracií, v té počáteční nejasné éře, kdy Miloš Zeman byl ještě dejme tomu vtipný a šarmantní chlapík, zpočátku odlišný od formujícího se stáda k moci se deroucích nabobů, tvorů bez svědomí, tvorů bez páteře. Nemusíme mít valnou fantazii, jak by asi vyváděl, kdyby se dožil dnešních truchlivých konců té partaje, k níž měl sympatie v její exilové a disidentské podobě (vážil si např.Koháka, Battěka a obdobných osobností). Pokud si vzpomínám, choval sympatie i ke Kubičkovi, Pečinkovi a Klvaňovi, byť se jejich některým dobovým výkonům usmíval či posmíval. Ale aby obklopen fanynkami schválně Kubička přehlédl, tomu nemohu uvěřit, choval se slušně ke každému, kdo nebyl vyložený gauner. Samozřejmě ho, ješitného prcka, těšil obdiv fanynek, což snad, prokristapána, každej chlap pochopí. Ale o podrobnostech se tou obvyklou českou hospodskou a nyní často i poslanecky přisprostlou formou nikdy nevykecával. K další pokleslé argumentaci pana Kubička se nemám sílu vyjadřovat. Karel měl své nectnosti, slabá místa, smutky a zuřivosti, ale byl i plný pokory, o níž nemá Kubičko ani potuchy. Rozhodně si nezaslouží, aby ho ten člověk neomaleně, nestoudně a navíc bezdůvodně pošpinil

Semafor zahájí sezonu u Nosticů 23.8.2004


Kultura

PRAHA - Komplikace s výběrovým řízením na dodavatele rekonstrukce nové divadelní scény v Dejvické ulici v Praze způsobily, že Divadlo Semafor v ní 45. výročí svého založení v říjnu neoslaví. Než se dočká nového sídla, bude hrát s přídomkem "prozatímní" v Nosticově paláci na Maltézském náměstí, kde mu prostory v bývalé konírně propůjčilo ministerstvo kultury. Plné znění zpráv


"Podle původního harmonogramu už měly v Dejvicích práce finišovat. Zatím se tam ale ani nekoplo - stále čekáme, jak dopadne odvolání neúspěšného účastníka této obchodní veřejné soutěže," řekl radní Prahy 6 Jan Holický. Už třetí odvolání leží u předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Principál Semaforu Jiří Suchý však hlavu neklopí. Předloňské záplavy sice zničily vybavení scény včetně sálu v podzemí karlínského divadla, ale chuť do práce prý ne. "Svou 46. sezonu zahájíme 22. září u Nosticů premiérou hry Patero důvodů pro voo doo," řekl. Obsazení hudební komedie, pojednávající o tom, jak lze aplikovat známou metodu haitských domorodců v českých poměrech, bude obvyklé - vedle něj a Jitky Molavcové se představí Václav Kopta, Jiří Štědroň, Olina Patková a Jolana Smyčková. Režisérem bude Jiří Datel Novotný. Do repertoáru se vrátí i starší tituly, především ty, které bude možno inscenovat na miniaturním jevišti. "Prozatím uvažujeme o programech Sex + Sex = 12, I ty zpíváš si ty hity a Jako v kapli. Nejspíše dojde i na Osmdesát svíček na ztraceným dortu, představení, které vzniklo na jaře k nedožitým osmdesátinám Jiřího Šlitra," dodal Suchý. V Nosticově paláci bude Semafor hrát vždy čtrnáct dnů v měsíci a putování po jiných pražských divadlech mu odpadne. Podle Holického zatím Praha 6 nemůže uzavřít s vítěznou firmou výběrového řízení smlouvu. "Je to konkurenční boj firem, na který doplácíme my i Semafor," uvedl. Přestavba bývalé tančírny Globus, jíž se přezdívalo Malá Lucerna, má Prahu 6 stát 45 milionů korun, s nimiž její rozpočet počítá. Suchý by byl nájemcem těchto prostor. Podle studie architekta Miroslava Meleny vznikne divadlo s kapacitou 192 míst včetně balkonu. Podzemí obytného domu z roku 1929 je od 50. let prázdné. Sloužilo jako sklady i pro potřeby StB. Zatím poslední semaforskou premiéru, inscenaci s názvem Sex + Sex = 12, hostilo v květnu Divadlo U hasičů. Bylo jí listování v jednom z nerealizovaných scénářů z 80. let, občas rozehrané do scénické podoby a doplněné písničkami. K jubileu připravuje Jiří Suchý koncert operních árií, které by podle něho v podání členů této scény zazněly jejich hlasy, po lidsku a bez operních manýr. URL| http://www.ceskenoviny.cz/kultura/index_view.php?id=85183

Východočeský Woodstock skončil 23.8.2004


Roman PISTORIUS, moderátor -------------------Jedním z nejstarších a největších hudebních festivalů v zemi žil až do rána východočeský Trutnov. Open Air Music Festival nabídl na čtyřech scénách vystoupení sto třiceti kapel. Východočeský Woodstock má své kořeny v roce 1987. Tehdy ho předčasně ukončila komunistická Státní bezpečnost. redaktor -------------------Na trutnovský festival už lidé tradičně přijíždějí s tím, že zde vyslechnou žánry, které by jinde vedle sebe hledali jenom stěží. Od rockové hudby, přes punk až po alternativní meditativní muziku. Martin VĚCHET, zástupce pořadatele festivalu -------------------Trutnov je vlastně takovým poutním místem, kde se už jezdí spíš kvůli momentu setkání, než kvůli těm kapelám. Petr HOŠEK, zpěvák kapely Plexis -------------------Je to pro mě takový hodně dušení záležitost a srdíčková, to je prostě jasný. Takže já vždycky Trutnov. redaktor -------------------Hlavní hvězdou úvodní páteční noci byla britská hard-rocková skupina Motörhead. Sedmnáctý ročník trutnovského festivalu jeho pořadatelé věnovali Karlu Krylovi. Martin VĚCHET, zástupce pořadatele festivalu -------------------Byl jeden z největších českých básníků, malý, velký muž, který nikdy neryl držkou v zemi. Plné znění zpráv


redaktor -------------------Přestože se letos do Trutnova přijelo pobavit asi dvanáct tisíc lidí, vážnější problémy policisté ani pořadatelé neřešili.

Úspěšný trutnovský festival 23.8.2004

ČT 1

str. 18 18:00 Večerník z Čech Divadelní ústav

Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Po celý víkend až do dnešního rána hostil Trutnov tradiční Open Air Music Festival. Vystoupilo na něm celkem sto třicet hudebních skupin. Festival, kterému se také přezdívá Východočeský Woodstock svou tradici založil v roce 1987, kdy ho předčasně ukončila komunistická Státní bezpečnost. redaktor -------------------Na trutnovský festival už lidé tradičně přijíždějí s tím, že zde vyslechnou žánry, které by jinde vedle sebe hledali jenom ztěží. Od rockové hudby, přes punk až po alternativní meditativní muziku. Martin VĚCHET, zástupce pořadatele festivalu -------------------Trutnov je vlastně takovým poutním místem, kde se už jezdí spíš kvůli momentu setkání než kvůli těm kapelám. Petr HOŠEK, zpěvák kapely Plexis -------------------Je to pro mě takový hodně duševní jako záležitost a srdíčková, to je prostě jasný, takže já dycky Trutnov. redaktor -------------------Hlavní hvězdou úvodní páteční noci byla britská hardrocková skupina Motorhead. Mezi návštěvníky festivalu byla i řada lidí, kteří pamatují násilné ukončení prvního ročníku v roce 1987 ve Volanově u Trutnova. Monika COHLOVÁ, návštěvnice koncertu v roce 1987 -------------------My jsme se tam pohybovali jenom chvíli, jo, to tam bylo takový jako pódium postavený, připravený pro ty kapely a vlastně se to neuskutečnilo vůbec, protože to rozehnali policajti, skončili jsme všichni na výsleších. redaktor -------------------Sedmnáctý ročník trutnovského festivalu jeho pořadatelé věnovali Karlu Krylovi. Martin VĚCHET, zástupce pořadatele festivalu -------------------Karel Kryl byl jeden z největších českých básníků, výjimečná osobnost a malý velký muž, který nikdy neryl držkou v zemi. redaktor -------------------Přestože se letos do Trutnova přijelo pobavit asi dvanáct tisíc lidí, vážnější problémy policisté ani pořadatelé neřešili. Bohumil KLEPETKO, moderátor --------------------



Ještě se podívejte na detailní předpověď počasí, jak bude v kterém kraji, a pak už Večerník skončí. Hezký večer a na shledanou.

Víkend zažil hudební festivalovou smršť 23.8.2004

iDNES.cz

str. 0 Kultura - Hudba / Zprávy Divadelní ústav

V Trutnově si připomněli Kryla, v Pardubicích se tančilo Open Air Festival v Trutnově potvrdil, že zůstává ojedinělou megaakcí v zemi. Přehlídku, která má od 90. let mezi letními festivaly punc výjimečnosti i tím, že mezi jeho téměř pravidelné návštěvníky patří Václav Havel, letos navštívilo asi patnáct tisíc lidí. Festival byl věnován Karlu Krylovi.Na písničkářskou legendu se vzpomínalo nejen na hlavním pódiu, kde vystoupili Krylův bratr Jan či Pepa Nos, ale v Krušovickém stanu, kde se písničkáři jako Jiří Dědeček, Jan Burian, Slávek Janoušek či Vlasta Třešňák střídali s rockery Lubošem Pospíšilem a Bohoušem Zatloukalem, Echt! či s Psími vojáky. Páteční večer vyvrcholil očekávanou britskou legendou Motörhead. Sobotní noc patřila vystoupení indickopákistánských bubeníků The Dohl Foundation a baskické formaci Skalariak. Předtím si posluchači mohli vyslechnout Hudbu Praha a Tatabojs. Trutnovský kotel nechtěl pustit z pódia Šum svistu s Danem Nekonečným, který na scéně odpálil ohňostroj. Vystoupila i slovenská legenda Pavol Hammel. Včera pak na návštěvníky festivalu čekali Karel Plíhal, Vlasta Redl a Každý den jinak, Ivan Hlas, Alice s Danem Bártou či Kollerband. O půlnoci vystoupili mexičtí Panteón Rococó. Dýdžejové hráli společně Hudebními cenami ověnčení dýdžejové z celého světa si v sobotu okolo půlnoci zahráli na pardubickém festivalu Summer of Love společně. Během dvouhodinového programu na počest zraněného zakladatele berlínské Love Parade Westbama, který měl původně v Pardubicích také vystoupit, se na pódiu sešli například držitel Grammy Afrika Islam, DJ Rush, Corvin Dalek, Charles Siegling nebo Michael Burian. "Dj Rush nebo Umek jsou moji oblíbení dýdžejové, a konečně jsme si zahráli spolu. Zazněla spousta stylů. Byla to pro mě výzva i splněný sen," řekl Afrika Islam. Na zaplněném závodišti, kam přišlo okolo osmi tisíc lidí, dozněly poslední rytmy techna, house nebo jungle v neděli v poledne. Rock i folk pod Okoří Také pátý ročník hudebního festivalu pod zříceninou hradu Okoř přilákal v sobotu tisíce návštěvníků. Program nabídl řadu známých rockových i folkových jmen, mimo jiné Pražský výběr, Chinaski, Annu K., Karla Plíhala nebo skupinu bratrů Ebenů. Marek Eben posluchačům speciálně poděkoval, neboť během vystoupení skupiny zapršelo. Odměnou jim byla i dvojitá duha, která se vyklenula nad obzorem. Na programu festivalu byl i koncert populárního Čechomoru, který má letos v plánu pouze tři vystoupení na některém z tuzemských letních přehlídek. Areál pod Okoří se návštěvníkům otevřel po třinácté hodině, první kapela nabídla své písně zhruba o hodinu později. Coververze klasických rockových hitů zahrála kapela L. L. Jetel, kterou tvoří muzikanti kolem zpěváka Ondřeje Hejmy, například kytarista Radim Hladík či bubeník Erno Šedivý. A bouřlivého ohlasu se při prvních dobře známých hitech dočkal i Pražský výběr. Podle hlavní organizátorky Hany Petřinové přišlo letos na pět tisíc lidí. Vzpomínka na Tučného V Hošticích na Strakonicku si na pět tisíc lidí během folkového festivalu Stodola připomnělo Michala Tučného. Festival se v místě zpěvákova posledního odpočinku koná již od roku 1995, kdy známý zpěvák zemřel. Vesnička známá z trilogie Slunce, seno... se proměnila v obrovskou atrakci plnou stánků, piva a trampů, kteří obsadili veškeré ubytovací kapacity ve Strakonicích a okolí. Na programu se objevily například skupiny COP, Schovanky, Ivan Hlas a Růžový brejle, Pavlína Jíšová & CS Band, BUTY, Tučňáci, Ondřej Hejma a další. Taneční Hradhouse Pět pódií a pětačtyřicet dýdžejů či skupin nabídl největší letní taneční festival Moravy. V Boskovicích se uskutečnil sedmý ročník přehlídky Hradhouse. Dvě výškově oddělená hlavní pódia umožnila, že se na kopečku s hradní zříceninou nijak netříštil zvuk. Podle organizátora Pavla Tesaře přijely do Boskovic tři tisíce návštěvníků. Vedle populárního techna a house music hrály i tři živé kapely v čele s Monkey Business. "Čekali jsme až pět tisíc lidí, v pátek dopoledne však pršelo, tak to mnohé odradilo," poznamenal Tesař. Hradhouse se do roku 2000 konal na středověkém hradě Buchlov u Uherského Hradiště, z kapacitních důvodů organizátoři akci přenesli do Boskovic, kde ho může navštívit právě pět tisíc lidí.



Střední proud i etno Vizovickému Trnkobraní letos přálo počasí. Jediný, kdo doplatil na déšť, byla hlavní hvězda sobotního večera, Novozélanďané The Feelers. Přestože jejich vystoupení sledovalo méně diváků než předtím slovenské No Name nebo Těžkého Pokondra, byli protinožci spokojeni. Vzhledem k tomu, že v Česku hráli poprvé, měli slušný úspěch," podotýká ředitel festivalu Zdeněk Jurásek. Každý ze tří festivalových dnů se do Vizovic sjelo na 10 tisíc lidí. Kromě hlavní scény zaměřené na střední proud, kde divákům zazpívala třeba Lucie Bílá nebo skupina Chinaski, tu bylo i pódium věnované etnické hudbě, kde návštěvníky dostala do varu především moldavská kapela Zdob Shi Zdub, a několik menších tanečních scén. URL| http://zpravy.idnes.cz/hudba.asp?r=hudba&c=A040823_113839_hudba_gra

Trutnov '04 - velmi hlučné podzemí 23.8.2004 iHNed.cz str. 0 Divadelní ústav HN.IHNED.CZ 23. 8. 2004 00:00 Trutnov '04 - velmi hlučné podzemí Trutnov '04 - velmi hlučné podzemí/OD NAŠEHO SPOLUPRACOVNÍKA/ Trutnovský festival, jehož letošní ročník včera večer skončil, se může ve srovnání s ostatními tuzemskými velikány v ranku pyšnit nejzapuštěnějšími kořeny. Díky tomu se z podobných rockových akcí vyděluje jak programem, tak i skladbou publika. Otcové festivalu vzešli z řad disidentů a českého undergroundu, místní pípy proto neoblehla jen mládež, ale též požehnané množství klonů Ivana Magora Jirouse, pravidelného návštěvníka akce. Také k poslechu hrají na Trutnově nejen festivalové jistoty, ale i kapely z hudebního podzemí a jiné unikáty. Letošní ročník byl věnovaný Karlu Krylovi. Obvyklé pravidlo, že večer mají prim velká jména a odpoledne "výplňové kapely", padlo už v pátek v 15 hodin, kdy se areálem Na bojišti rozezněla pověstně energická Vypsaná fiXa. Naopak v nej-atraktivnějším čase před půlnocí na hlavní scéně kralovali svérázní Esgmeq, o nichž se sice v poslední době mluví, ale pořád je to poměrně neznámé těleso. Mig 21 na velké scéně jako vždy potěšili a rozhýbali několikatisícový dav. Kdo je ale letos neviděl poprvé, mohl se cítit trochu podvedený. Nejen playlist, ale i hlášky zpěváka Jiřího Macháčka se na všech festivalech opakují beze změny. Pamětníci každodenních verbálních smrští na rádiu Limonádový Joe museli mít pocit, že Dr.Vinnetou podlehl chapadlům stereotypu. Tvrďáci před penzíNejvětší lákadlo festivalu, Motörhead, přišlo na řadu s půlnocí. Na šedesátiletou legendu Lemmyho se přišel podívat pořádný dav, během vystoupení ale značně prořídl. Díky naprosté absenci basů (způsobené jak Lemmyho stylem tak neschopností zvukaře) koncert postrádal razanci a motorkářské rokenroly nevyzněly tak, jak měly. Trojice tvrdých hochů se smečkou posluhovačů a nejdražšími aparáty za zády působila v konfrontaci s nepřesvědčivým zvukem až příliš nabubřele a diváky to prostě přestalo bavit. Baskytarista a zpěvák Lemmy navíc usvědčil sám sebe, když ztropil povyk po zásahu kelímkem plným piva. Jakoby zapomněl, že nedávno pro časopis Spark rozumoval: "Mladým kapelám chybí odvaha vystavit se napospas davu, který po tobě může začít házet flašky a další předměty." Následující The Boom Beatles revival s početným symfonickým orchestrem za zády mohl být ideální odpolední atrakcí; ve tři hodiny ráno se mu nedostalo náležitého ocenění. Sobotní program zpestřila návštěva jednoho z otců zakladatelů Václava Havla, který na hlavní scéně přednesl kratičký projev k výročí 21. srpna 1968 (všichni návštěvníci symbolicky povstali), poklábosil s přítomnými máničkami, rozdal pár podpisů a poslechl si písničkářku Dášu Vokatou. "Je to pro mě určitá tradice, festival organizují moji kamarádi z dávných dob. Nedaleko mám chalupu, tak vždycky rád přijíždím," řekl Havel Hospodářským novinám. Barvitou show, nehynoucí optimismus a atmosféru jižních ostrovů přivezli do Trutnova Šum svistu s Danem Nekonečným v popředí, kterému se (po Václavu Havlovi) dostalo vůbec největších ovací. Zvukové zločinyPořadatelé festivalu obvykle překvapí i vystoupením osobnosti z dvorany slávy domácí hudby. Letos se podařilo "ulovit" Pavola Hammela a jeho Průdy. Ač publikum nevykazovalo patřičné zaujetí (že by už Slovensko skutečně bylo cizinou?), předvedly Průdy výjimečné vystoupení.



Sobotní večer vygradoval promyšleným setem Tatabojs, kteří měli jako jedni z mála ideální zvuk, neboli vlastního člověka za mixážním pultem. Místní zvukaři několik vystoupení zvukově vůbec nezvládli, což je vždycky škoda a na Trutnově obzvlášť. Neděle nepřinesla setrvačný dojezd, nýbrž nadílku srovnatelnou s předchozími dny. Navíc se konečně umoudřilo i počasí. Ráno potěšili početnou punkovou kolonii příbramští E!E. Z jiného soudku nabídl vnímavějším posluchačům decentní, vtipný a instrumentálně jedinečný písničkář Karel Plíhal. Škatulka písničkářů má na Trutnově své stálé místo. Bohužel až v neděli večer, kdy už první návštěvníci začínají festival opouštět, přišel na řadu comeback Alice s Danem Bártou u mikrofonu uskutečněný jen pro tuto příležitost. -----------------------------------------------Stránky projektu iHNed.cz připravuje Economia OnLine. Copyright © 1996-2004 ECONOMIA a. s. URL| http://ihned.cz//2-14799380-000000_newtondetail-78

Hlavní hvězdou Trutnova byl Václav Havel 23.8.2004

lidovky.cz str. 0 Kultura / Divadelní ústav

Ondřej Bezr

TRUTNOV 23. srpna 2004 | 12:32 Jedna z nejostřeji sledovaných akcí hudebního léta, Open Air Music Festival v Trutnově, jehož tradice sahá až do roku 1987, má za sebou další vydařený ročník. Největším hudebním lákadlem bylo jméno legendy britského tvrdého rocku, skupiny Motörhead, hlavní hvězdou nakonec ale asi byl exprezident Václav Havel, který se festivalu, vzdáleného jen pár kilometrů od jeho chalupy na Hrádečku, každoročně účastní jako divák. Václav Koubek i Hare KršnaRockové dění v Trutnově tentokrát začalo už ve čtvrtek hudebním "předkrmem" několika místních souborů. Teprve v pátek odpoledne se program rozjel naplno na všech čtyřech scénách. Hlavní pódium obsadily největší hvězdy a ta malá byla určena méně známým rockovým kapelám.V "Krušovickém stanu" obstarával dramaturgii písničkář Václav Koubek, který program povětšinou sestavil ze svých folkových kolegů, zatímco alternativně-meditativní scénu měli plně ve správě příslušníci hnutí Hare Kršna, kterým jsou pořadatelé trutnovského festivalu tradičně nakloněni.I když se Trutnov nemůže a jistě ani nechce vyhnout tomu, aby na něm vystupovaly kapely patřící téměř k inventáři snad všech letošních festivalů (například Vypsaná fixa, Gulo Čar, Mig 21, Nahoru po schodišti dolů band, Ready Kirken, Tata bojs), přesto má jeho dramaturgie svá specifika. Trutnov si totiž zakládá na své undergroundové minulosti, neodmyslitelně k němu patří postava Ivana M. Jirouse, na jevišti, v zákulisí i v hledišti vskutku nepřehlédnutelná, stejně jako například písničky Dáši Vokaté, jež letos odehrála dokonce dva bloky. Dalším pro festival typickým prvkem je každoročně pozvání některého ze zřídka vídaných rockových klasiků. Tentokrát jím byl právem nadšeně přijatý slovenský zpěvák Pavol Hammel se staro-nově obsazenou skupinou Prúdy. Na pódiu amfiteátru Na Bojišti nesmí chybět ani zástupce odlišného hudebního světa. V minulosti to byl třeba Ivan Mládek, který díky svému úspěchu na zdejším festivalu v roce 1995 nastartoval velký comeback. Tuto roli letos cele splnil Daniel Nekonečný se svým Šumem svistu - i on od tradičně tolerantního trutnovského publika sklidil mocný aplaus.Nezklamali pochopitelně ani Motörhead. Jejich páteční popůlnoční vystoupení bylo čítankovým příkladem, že ať je hudba jakkoli "stará", v důvěryhodném a energeticky nabitém podání si zachovává působivost bez ohledu na čas. Když Motörhead zabrousili (kromě klasických hitů) i do punkového zpěvníku Sex Pistols, nebyl problém uvěřit, že frontmanovi Lemmymu Kilmisterovi v jeho téměř šedesátiletém těle stále bije rebelské srdce.Letošní ročník trutnovského festivalu byl věnován Karlu Krylovi. Hlavní den přehlídky ostatně připadl na historické datum 21. srpna. Zřejmě i proto se tentokrát každoroční návštěvník Václav Havel rozhodl výjimečně vystoupit na pódium a pronést k mnohatisícihlavému publiku pár slov. Během následující procházky areálem jej pak následovala vlna potlesku, podávání rukou a žádostí o podpisy.Bylo znát, že u části mladé a střední generace, pro kterou je rocková hudba vyjádřením životního postoje, požívá stále Václav Havel velké úcty. Jistě ne pouze ze zdvořilosti ostatně zpěvák populárních Ready Kirken, jejichž několik písniček si Havel poslechl, prohlásil, že jej stále považuje za svého jediného prezidenta. I když už Trutnov nemá na festivalové soupisce tak výsadní postavení, jako míval v polovině 90. let, stále stojí za to na něj vyrazit. Nejen proto, že nabízí spoustu hudebních zážitků, které jiné srovnatelné akce z různých důvodů poskytovat nemohou, ale i pro svou specifickou atmosféru tolerance a radosti ze života. Plné znění zpráv


URL| http://lidovky.centrum.cz/clanek.phtml?id=286655

Kulturní tipy 23.8.2004

novinky.cz str. 0 Kultura Divadelní ústav

jaš, cg, Právo

Letní kulturní nabídka je sice oproti dalším ročním obdobím trochu chudší, iteď se však na trhu tu a tam objeví zajímavý projekt. Příkladem je životopisná kniha divadelní a filmové herečky Zdenky Procházkové spodtitulem Na jevišti mezi Prahou a Vídní. Hudebním tipem je tentokrát nové album Denisy Markové nazvané Svůdná. Zdenka Procházková: Na jevišti mezi Prahou a Vídní Divadelní a filmová herečka Zdenka Procházková by mohla vyprávět osobě. Jak hrála v50. a 60. letech Lízu Doolitlovou vPygmalionu, nebo Julii po boku Svatopluka Beneše či Oldřicha Nového, manželku Bedřicha Smetany vživotopisném filmu, jak uváděla na výstavě Expo 58 vBruselu Laternu Magiku. To vše vjejí životopisné knize, kníž ji přemluvila Věnceslava Dezortová, čtenář najde. Také píše omanželství srakouským občanem, což bylo před řadou let chápáno jako forma emigrace. Zdenka Procházková má dar vykreslit portréty svých kolegů, citlivě vzpomíná například na vztah sKarlem Högrem. Vydává Brána, 184 stran Denisa Marková: Svůdná Nové album Denisy Markové nabízí současný pohled na zcela neškodný rozhlasový střední proud shlasem nadějné zpěvačky, který sice není tak docela výjimečný, nicméně vzásadě postačující. Materiál, který jí byl oslovenými autory na album poskytnut, splňuje požadavky doby. Bohužel občas solidní hlas vsolidní hudbě zazpívá velmi triviální text. Slova skladby Na háku ("Mít všechno na háku, oto tu běží, vlízt si do bodláků, a plivat zvěží") se jistě generační výpovědí nestanou. Vydává Millenium Records, 46:49 URL| http://www.novinky.cz/03/85/46.html

Koncert s názvem Rebelky 23.8.2004

Zpravodajství ČTK str. 0 TJA Divadelní ústav

dce kul

PRAHA, 9. září 2004 19:30, Městská knihovna, Mariánské nám. 1, Praha 1 Koncert Rebelky z cyklu Rebelující dámy české hudby, na kterém vystoupí Pavla Milcová, Peter Binder, Kateřina Šarközi a Alexej Charvát. Zdroj: Tereza Dvořáková z agentury Taktika Muzika, e-mail: [email protected] ČTK Cas| 11:56

Koncert ve Valdštejnské zahradě zahájil festival Mladá Praha 23.8.2004

Zpravodajství ČTK str. 0 HRM Divadelní ústav

dce kul

PRAHA 23. srpna (ČTK) - Koncert v sala terreně Valdštejnské zahrady dnes odpoledne zahájil třináctý ročník česko-japonského festivalu Mladá Praha. Diváci vyslechli skladby Wolfganga Amadea Mozarta a serenády Richarda Strausse a Antonína Dvořáka v podání Komorního sdružení Mladá Praha. Slunný den přilákal do



zahrady desítky diváků, především pak turistů, kteří posezení na lavičkách s poslechem hudby vítali jako zpestření toulek Prahou. Zahajovací den festivalu pokračoval večerním vystoupením v prostorách České národní banky. S Komorním orchestrem pražských symfoniků vystoupila americká houslová virtuoska Chloé Trevorová a zazpívali Fumiko Ando a Mark Murphy. Na programu byl opět Mozart, Dvořák, Georg Friedrich Händel, Felix MendelssohnBartholdy a Antonín Tucapsky. Česko-japonský festival je příležitostí pro instrumentalisty, pěvce a dirigenty začínající uměleckou kariéru. Hudebníci z Evropy, Asie a Ameriky vystoupí na patnácti koncertech, které se konají v Praze i mimo metropoli. Vedle sólistů zahrají komorní soubory a orchestr opery pražského Národního divadla a zazpívá Kühnův dětský sbor a dívčí sbor Vysoké hudební školy Kunitači z Tokia. Převážnou část nákladů mezinárodní přehlídky, která potrvá do 31. srpna, hradí japonští sponzoři. Vedle osmi pražských koncertů se uskuteční vystoupení ve Slatiňanech na Chrudimsku, v Jindřichově Hradci, Františkových Lázních, Poličce, v Srbské Kamenici v severních Čechách a v nedalekém saském městečku Bad Schandau. Přehlídku pořádá občanské sdružení Mladá Praha. V roce 1990 byli jeho iniciátory představitelé Mezinárodní hudební společnosti v Mnichově. V roce 1992 se uskutečnil první festival za účasti umělců osmi národností od Peru až po Japonsko. V témže roce byl rovněž založen v Tokiu japonský výbor festivalu Mladá Praha, který vybírá ty nejzajímavější mezi mladými hudebníky z Asie. Celkem již v 90 koncertech konaných v rámci festivalu vystoupilo přes 320 mladých umělců z většiny zemí Evropy, USA, Peru, Indie, Mexika, Číny, Koreje a Japonska. hrm kš Cas| 18:04

Semafor zahájí sezonu u Nosticů, dejvické sídlo je v nedohlednu 23.8.2004

Zpravodajství ČTK str. 0 BOR Divadelní ústav

dce kul

PRAHA 23. srpna (ČTK) - Komplikace s výběrovým řízením na dodavatele rekonstrukce nové divadelní scény v Dejvické ulici v Praze způsobily, že Divadlo Semafor v ní 45. výročí svého založení v říjnu neoslaví. Než se dočká nového sídla, bude hrát s přídomkem "prozatímní" v Nosticově paláci na Maltézském náměstí, kde mu prostory v bývalé konírně propůjčilo ministerstvo kultury. "Podle původního harmonogramu už měly v Dejvicích práce finišovat. Zatím se tam ale ani nekoplo - stále čekáme, jak dopadne odvolání neúspěšného účastníka této obchodní veřejné soutěže," řekl dnes ČTK radní Prahy 6 Jan Holický. Už třetí odvolání leží u předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Principál Semaforu Jiří Suchý však hlavu neklopí. Předloňské záplavy sice zničily vybavení scény včetně sálu v podzemí karlínského divadla, ale chuť do práce prý ne. "Svou 46. sezonu zahájíme 22. září u Nosticů premiérou hry Patero důvodů pro voo doo," řekl ČTK. Obsazení hudební komedie, pojednávající o tom, jak lze aplikovat známou metodu haitských domorodců v českých poměrech, bude obvyklé - vedle něj a Jitky Molavcové se představí Václav Kopta, Jiří Štědroň, Olina Patková a Jolana Smyčková. Režisérem bude Jiří Datel Novotný. Do repertoáru se vrátí i starší tituly, především ty, které bude možno inscenovat na miniaturním jevišti. "Prozatím uvažujeme o programech Sex + Sex = 12, I ty zpíváš si ty hity a Jako v kapli. Nejspíše dojde i na Osmdesát svíček na ztraceným dortu, představení, které vzniklo na jaře k nedožitým osmdesátinám Jiřího Šlitra," dodal Suchý. V Nosticově paláci bude Semafor hrát vždy čtrnáct dnů v měsíci a putování po jiných pražských divadlech mu odpadne. Podle Holického zatím Praha 6 nemůže uzavřít s vítěznou firmou výběrového řízení smlouvu. "Je to konkurenční boj firem, na který doplácíme my i Semafor," uvedl. Přestavba bývalé tančírny Globus, jíž se Plné znění zpráv


přezdívalo Malá Lucerna, má Prahu 6 stát 45 milionů korun, s nimiž její rozpočet počítá. Suchý by byl nájemcem těchto prostor. Podle studie architekta Miroslava Meleny vznikne divadlo s kapacitou 192 míst včetně balkonu. Podzemí obytného domu z roku 1929 je od 50. let prázdné. Sloužilo jako sklady i pro potřeby StB. Zatím poslední semaforskou premiéru, inscenaci s názvem Sex + Sex = 12, hostilo v květnu Divadlo U hasičů. Bylo jí listování v jednom z nerealizovaných scénářů z 80. let, občas rozehrané do scénické podoby a doplněné písničkami. K jubileu připravuje Jiří Suchý koncert operních árií, které by podle něho v podání členů této scény zazněly jejich hlasy, po lidsku a bez operních manýr. Jiří Borovička kar Cas| 14:15

TK k Mladé Smetanově Litomyšli 23.8.2004

Zpravodajství ČTK str. 0 HNT Divadelní ústav

dpu kul

LITOMYŠL (Svitavsko), 15. září 2004 09:00, zasedací místnost radnice, Bří. Šťastných TK před zahájením 31. ročníku festivalu Mladá Smetanova Litomyšl Zdroj: mluvčí radnice Michaela Severová, tel.: 461 653 311 ČTK Cas| 10:22

ŠAMANOVO DOUPĚ: Značky sem nevedou 24.8.2004

neviditelnypes.cz str. 0 Šamanovo doupě Jan Kovanic Divadelní ústav

Od mala mě zajímaly neznámé cesty, skrytá místa, tajuplné kameny a neopakovatelné příběhy. Nejdříve jsem si je nalézal sám, ale později jsem přibral ku pomoci mapy, průvodce, internetové stránky. Když na svých cestách po naší vlasti něco zajímavého uvidím, snažím se na to upozornit i čtenáře Neviditelného Psa. Je to ale děsná práce. Nestačí jen najít nějakou zajímavost, je potřeba k článku přičlenit i další údaje, hledat v materiálech a ověřovat. Několik takových článků jsem vyrobil, ale teď se už nemusím tolik snažit. Totiž: Kdysi vycházívaly na stránkách Večerní Prahy články s popisem cest a mapkami, kudy se vydati i v dálnějším okolí Prahy. Svým způsobem na ně navazují i články Ivany Mudrové v současném Večerníku Praha (dříve i v měsíčníku Lidé a Země a v přílohách Českého slova). No a teď autorce konečně vyšla v nakladatelství Lidové noviny knížka se stodvaceti náměty na výlety po všedně nevšedních místech v Čechách, nazvaná "Kam značky nevedou". Jejím prostřednictvím můžete navštívit přírodní zvláštnosti, historické objekty a zajímavé obce: Katusice, Samšina, Siřejovice, Neprobylice, Želízy, Nelechov, Svojkov, Líčkov, Vraclav, Tatobity... Znáte? Určitě ne všechna tato místa, i když do některých z nich značky přece jenom vedou. Já tedy znám Tatobity. Jezdívali jsme tudy s rodinkou pravidelně na svoji jarní dovolenou na Horní Mísečky. A děti se vždy smály: "Tady bijí táty". A měly - nevědomky - pravdu. Podle uvedené knížky zde totiž někdy v desátém století pobili noví křesťané staré pohany - "taty" - skrývající se dosud v okolních lesích. Až tudy příště pojedeme, musíme se zastavit u některých z naivních plastik Josefa Zemana, který jimi ozdobil hlavně okolí Tatobit. I když všechny nenajdu, ten kříž naproti autobusové zastávce si musím určitě prohlédnout. Stejně, jako si ho kdysi prohlédl Jan Neruda, kterého inspiroval k jeho Baladě horské: "Podnes mají v horské vísce obraz Trpitele, nemá rány ve svém boku, nemá trnu v čele, bílá lilje v ranní záři po celičkém těle..." Tohle je další důležitá rovina knížky Ivany Mudrové: Dovíte se o vztahu našich velikánů k uvedeným místům. Snad nejčastěji je asi zmiňován praotec české turistiky Karel Hynek Mácha. K Jabkenicím patří Bedřich Plné znění zpráv


Smetana, ke Zlonicím Antonín Dvořák, k Poličce Bohuslav Martinů a ke Kersku Bohumil Hrabal. Kdo ale ví, že v Siřemi u Podbořan nacházel inspiraci Franz Kafka ke svému románu "Zámek"? Kafka tu u své nejmilejší sestry Ottly strávil od podzimu 1917 osm měsíců, "snad nejkrásnější dobu" svého života. (Doplním ze své vlastivědné cesty do Terezína, kde Ottla působila jako milovaná opatrovnice dětí: Spolu s nimi jela do Osvětimi a spolu s nimi tam byla zplynována.) V knížce se nepopisují jen osudy velikánů, ale i mnoha místních zajímavých lidí, kteří zde pobývali třeba ještě nedávno. Zatím jsou zachycena skrytá místa od západu přes sever po východ Čech - a okolí Prahy: Kokořínsko, Český ráj, Pojizeří, Poohří, Povltaví, Posázaví, Podještědí, Čechy západní i východní, Vysočina... Chybí Čechy jižní - a Morava. Ale doufejme, že se o jejich skrytých místech dovíme něco v dalších knížkách Ivany Mudrové. Tahle se mi moc líbí a určitě se s její pomocí někam podívám. Třeba do míst, která často míjím a nevím, že tam, za těmi soutěskami ve skále, jdete-li neznačenou cestičkou mezi třetí a čtvrtou chalupou a pak po levém břehu potoka, najdu skrytou stélu, smírčí kříž či zarostlý židovský hřbitůvek... Knížka zaujme i desítkami barevných fotografií Karla Sejka, které jí tvoří výmluvný doprovod. Nejsou přiloženy mapy - musí vás vést slovní popis. (Doporučuji si vzít s sebou vlastní mapu - nejvíce se mi osvědčily padesátky z edice Klubu českých turistů.) Článkům Ivany Mudrové se dostalo i obvyklého ocenění tím, že jsou citovány v jiných publikacích. Bohužel bez uvedení zdroje... Autorka sama uvádí své prameny na třech stránkách. Na knížce je patrno, že Ivana Mudrová má naši zemi ráda. Proto je její vlastivědné dílko i vlastenecké. (Teď ale nevím, jestli si tu knížku vůbec koupíte:) Nakonec - sama cituje na závěr ze sto let starého Körbrova průvodce: "Kráčejíce tudíž po stopách našich praotců, poznavše sídla královen i předních pánů českých, ty nezmarné pomníky dějství české minulosti, plné krásy i tragiky těch, kdo pro vlast v cizině se sladkým jménem jejím na rtech umírali, nabýváme důvěry... Proto procestovati tuto divukrásnou přírodu, pobýti ve středu našich bratří, jest nejen ušlechtilým požitkem duševním, ale i částečným plněním povinnosti vlastenecké. A každý budiž ujištěn, že od bodrého lidu českého dostane se mu všude přijetí co nejsrdečnějšího!" Psáno v Praze dne 22. srpna 2004 Odkazy na web uvedené v publikaci: Stránky obce Obříství Stránky obce Poběžovice Stránky Nadace Bohuslava Martinů Stránky Lužických hor foto (c) Karel Sejk: jeskyně s mlýnem v Tuboži

Národní divadlo bude v sezoně 2004/2005 hrát 66 inscenací 24.8.2004


dce kul

PRAHA 24. srpna (ČTK) - Premiéry dvanácti operních novinek, osmi inscenací činoherních a šesti baletních uvede v nadcházející sezoně Národní divadlo v Praze (ND). Tři umělecké soubory budou mít v repertoáru celkem šestašedesát inscenací. Nejvýznamnějším projektem má být kompletní operní tetralogie Richarda Wagnera Prsten Nibelungův, přičemž závěrečná část Soumrak bohů bude na jevišti české první scény 14. května 2005 uvedena vůbec poprvé. "V sezoně 2004/2005 zdivadelníme budovu zlaté kapličky od půdy až po garáže," slibuje v nabídce čtyř desítek abonentních řad ředitel ND Daniel Dvořák. Především realizační náročnost wagnerovského projektu ovlivní příští jaro divadelní provoz, což dramaturgii přinutilo připravit několik "off" programů. Činoherní soubor obohatí nabídku historické budovy o českou klasiku - Tylovo drama Krvavé křtiny aneb Drahomíra a její synové. V únoru 2005 je představí v Římě jako oplátku za listopadové hostování divadla Teatro di Roma v Praze. V říjnu uvede premiéru hořké frašky anonymního autora s názvem Pronásledování a umučení dr. Šaldy dramaturgií Národního divadla. Pozoruhodným činem má být v závěru sezony hra nejvýznamnější německy píšící současné dramatičky Elfriede Jelinek nazvaná Co se stalo, když Nora opustila manžela aneb Opory společnosti. Začíná tam, kde Ibsenova hrdinka končí. Prsten Nibelungův představí ND v koprodukci s operou z Düsseldorfu. Hudebně dílo nastuduje dirigent John Fiore, režisérem bude Kurt Horres. Dvojí výročí Bedřicha Smetany připomene v listopadu nové nastudování Plné znění zpráv


Prodané nevěsty v režii Jiřího Nekvasila. Světovou premiéru bude v březnu mít opera současného italského skladatele Lorenza Ferrera nazvaná Montezuma, která vznikla na pražskou objednávku. Koprodukcí s operním domem v Tampere bude inscenace Poslední pokušení. Bonbonkem sezony má být premiéra jazzové opery Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra Dobře placená procházka. Balet nabídne například Čajkovského Louskáčka a Šípkovou Růženku, komponované představení Baletománie aneb Pohled za oponu, večer složený ze tří choreografií nazvaný Rodinné album a původní český balet Pražské mysterium. Daniel Wiesner, Petr Zuska a Elia Cmiral ho vytvořili na motivy Meyrinkova románu Golem. Jiří Borovička kš Cas| 08:45

Česká filharmonie úspěšně zahájila vystoupení v Německu 24.8.2004

Zpravodajství ČTK str. 0 VK Divadelní ústav

mes bos

LÜBECK (Německo) 24. srpna (ČTK) - Česká filharmonie zahájila v pondělí velmi úspěšně sérii koncertů v severním Německu. V rámci hudebního festivalu spolkové země Šlesvicko-Holštýnsko vystoupila v Lübecku, dnes má na programu koncert v Kielu a ve středu v Hamburku. Agentura DPA se o lübeckém koncertu vyjadřuje v superlativech. Téměř dvě tisícovky posluchačů v Hudební a kongresové hale v Lübecku byly nadšeny koncertem, který je součástí turné věnovaného stému výročí úmrtí skladatele Antonína Dvořáka, konstatuje DPA. Po obou částech vystoupení - jak po Dvořákově koncertu pro cello se sólistou Mischou Maiskym, tak po Dvořákově šesté symfonii - si posluchači vynutili přídavky. Dvořákova symfonie v provedení českých filharmoniků je považována za vzor pro všechny ostatní hudebníky a dirigent Zdeněk Mácal, který modeloval všechny melodické oblouky a výrazy, dbal na každou jednotlivost a tuto pověst potvrdil. Česká filharmonie se vyznačuje mimořádně temperamentní hrou, která však není na úkor preciznosti. Jednotlivé hlasy dechových nástrojů se přesně slévají ve velký celek a obdivuhodná je i proslulá měkkost smyčců, napsala DPA. vk hej Cas| 12:13

Šestou sezonu Divadla Kalich otevře koncert Hany Hegerové 25.8.2004


Kultura

PRAHA - Koncert Hany Hegerové otevře 15. září šestou sezonu pražského Divadla Kalich. O šest dní později na něj naváže obnovená premiéra kratochvilné truchlohry Jiřího Ornesta Tragédie mstitele. Hned poté se rozjedou poslední desítky repríz muzikálu Janka Ledeckého Galileo, který se bude od 20. října střídat s obnoveným muzikálem Krysař Daniela Landy. Ten svůj nový projekt, folk-rockový muzikál Rytíř, smrt a ďábel, představí v březnu. Podle ředitele a producenta této scény Michala Kocourka by právě nadcházející sezona měla být zatím nejpestřejší. Muzikálové produkce totiž doplní více činoherních představení. "V české premiéře uvedeme 11. října velký hit z Říma, komedii pro odvážné diváky a ještě odvážnější herce nazvanou Bez předsudků. V režii Romana Štolpy se v ní představí Jana Paulová a Pavel Zedníček, kteří na našem jevišti excelují v Churchillově komedii Natěrač. I s tou počítáme - první z repríz bude 18. října a o měsíc později oslaví už deset let od premiéry," uvedl Kocourek. V listopadu se podle něj mohou diváci těšit na herecký koncert Evy Holubové a Zuzany Bydžovské ve hře Baronka a služka. Režisérem hry uznávaného filmového a divadelního autora Michaela Mackenzieho bude Šimon Caban. Plné znění zpráv


Do repertoáru se vrátí také prověřené komedie. Půjde o hru populárního broadwayského autora Murraye Schisgala Jako jedna rodina, v níž v režii Milana Lasici hrají Pavel Zedníček, Svatopluk Skopal, Jana Paulová a Miroslav Vladyka, a kultovní komedii Jana Krause Nahniličko s podtitulem Poněkud dojatý. V režii Jiřího Ornesta v ní vedle autora hrají Eva Holubová, Ivana Chýlková, Bohumil Klepl, Josef Hrubý a Eva Aichmajerová. URL| http://www.ceskenoviny.cz/kultura/index_view.php?id=85505

Lipník nad Bečvou - Město pod hradem Helfštýn 25.8.2004

Cestovani.iHNed.cz Divadelní ústav

str. 0

Cestovani.iHNed.cz 24. 8. 2004 17:54 Lipník nad Bečvou - Město pod hradem Helfštýn Kdo ještě nedávno cestoval z Olomouce do Ostravy a nechtěl jet přes táhlé kopce Oderských vrchů, nemohl Lipník nad Bečvou minout. Dnes se kolem něj jen mihne po dálnici, která právě nedaleko tohoto města končí.

Řidiči to často poznají i díky tomu, že zhruba dvě stě metrů před koncem dálnice stávají policisté a kontrolují, jestli mají všechna auta dálniční známky. Co se dopravy týče, vyskytuje se v okolí Lipníku nad Bečvou několik zajímavých kuriozit. Auta ženoucí se po dálnici projíždějí krátkým tunelem, který na první pohled vypadá značně nesmyslně. Kopec nad ním totiž téměř nepokračuje a mnoho řidičů si zřejmě řekne, jestli nebylo prostě lepší udělat do těchto strání jenom hlubší zářez. Tunel byl potřeba, je to totiž přechod pro volně žijící a migrující zvířata.

Snímek: Josef Albrecht

Další raritou je unikátní viadukt na jedné z nejhlavnějších železničních tratí. Vysoký most s mnoha oblouky je krásně vidět ze silnice a někdy bývá dokonce i osvětlen. Při stavbě nového železničního koridoru se dočkal generální opravy a dnes vypadá jako nový.?xml:namespace prefix = o ns = "urn:schemas-microsoftcom:office:office" /> To se nedá říci o další kuriozitě, která je sice dobře ukrytá, ale zato nemá ve světě obdoby. Na trati mezi nedalekými Hranicemi a Suchdolem nad Odrou mají tunel. To na první pohled nevypadá nijak zajímavě, ale v tomhle tunelu nejsou žádné koleje ani k němu žádná železnice nevede. Přesto ho tam mají. Postavili ho před mnoha léty, když po nové, takzvané Severní Ferdinandově, dráze projížděl císař Ferdinand. On prostě miloval tunely a zřejmě by mu přišlo líto, že na tak důležité trati žádný není.

Dlouhá a slavná historie Plné znění zpráv


Historie Lipníku nad Bečvou je velmi dlouhá. Místní historikové dokonce tvrdí, že vznik města není možné jednoznačně doložit, protože neexistují písemné doklady. Jisté ale je, že v oblasti žili lidé odedávna. V okolí archeologové našli několik míst, která dokládají, že území obývali lidé už v době kamenné. Jedna z nejlépe prozkoumaných lokalit období pozdní doby kamenné se nachází u nedalekého Hlinska. To bývalo hradiště, které bylo výrobním a obchodním centrem. V okolí města byly objeveny i nálezy z keltského období. První zmínka o Lipníku pochází z roku 1238, kdy se v historických análech objevuje doklad o místě pojmenovaném Valter de Lipnik, který byl tehdy podřízen zeměpanskému hradu v Přerově. Samotné město Lipník vzniklo zřejmě jako královské, a to za vlády Přemysla Otaka-ra II.. Historikové míní, že jednoznačným důkazem o tomto aktu je skutečnost, že ve znaku města je lev. Historii města potom na dlouhá léta ovlivňují bojůvky i války v kraji, stejně jako na hradě Hefštýně, který vyrostl nad Moravskou bránou ve čtrnáctém století. Město bylo do začátku třicetileté války bohaté a prosperující. Jeho majitelé koupili několik dvorů v okolí a v roce 1593 například postavili most přes řeku Bečvu. Třicetiletá válka znamenala pro město katastrofu. Třetina domů byla zničena, město navíc postihla velká morová rána. Významná byla čtyřicátá léta 19. století, kdy do města dorazili stavitelé Ferdinandovy dráhy. Stavba se ve městě zastavila a na celých pět let byla konečnou stanicí nové železnice.

Pěkné město Dodnes je Lipník městem, které stojí za to navštívit. Jeho zachovalé centrum je totiž památkově chráněné a rozhodně je na co se tady dívat. Historické jádro ukrývá zákoutí s renesanční radnicí, barokními kašnami a renesančními domy s podloubími, hned vedle náměstí tvoří dominantu města farní kostel sv. Jakuba s unikátní zvonicí. Kromě toho se zde nachází zámek, bývalý piaristický klášter s kostelem sv. Františka Serafinského a synagoga. Ve městě v minulosti žila početná židovská komunita, která se podílela na prosperujícím obchodním ruchu. Dokladem toho mohou být také dva unikátní židovské hřbitovy.

Slavní rodáci Ale Moravská brána není jen krajem bohatým na památky a mimořádně úrodnou zem. Mimochodem pěstuje se tady chmel. Narodilo se tady i několik slavných mužů, kteří se zapsali do historie. Někteří svými výkony, někteří svým mecenášstvím a někteří tím, že dokázali přilákat do těchto míst jiné slavné. V Lipníku nad Bečvou se narodil například první český přemožitel kanálu La Manche František Venclovský. Tento rekordman nejen že dokázal doplavat z Francie k anglickým břehům, ale jako první na světě pokořil například jezero Bajkal. Do tehdejší školy v Piaristické koleji v Lipníku nad Bečvou chodíval například v první polovině devatenáctého století objevitel zákonů genetiky Johann Gregor Mendel. Jiným slavným rodákem byl zase významný obchodník druhé poloviny devatenáctého století Jan Neff, který podporoval řadu českých a moravských spolků a dával velkorysé dary na stavbu škol. Také díky jeho daru vznikla například v Brně první česká obchodní akademie. Jan Neff také zval do Lipníku slavné umělce. V roce 1877 tady například pobýval Antonín Dvořák a jeho lipnické prázdniny připomíná pamětní deska v místní Základní umělecké škole.

Ctyrboká zvonice u kostela sv. Jakuba je z roku 1609 a je vystavená na zpusob vlašských kampanil. Snímek: Josef Albrecht

Podzemní tajemství



Na hrad Helfštýn prý kdysi vedla tajná chodba. Podle pověstí právě ona rozhodla o tom, že Švédové ve třicetileté válce opustili město, aniž by hrad dobyli. Jeden z měšťanů prý po dlouhém mučení prozradil, kde chodba začíná, a zavedl vojáky do tajných, dosud neznámých sálů. Byli v nich pochováni předkové a také mnoho zlata a drahého kamení. Až poslední dveře vedly do chodby k hradu. Měšťan prosil, aby ho vojáci pustili, ale ti jen odsekli, že ho na hradě zabijí. Prý za odměnu. Ale měšťan je zavedl až k místu, kde visel ohromný zvon, rozhoupal jej a zvon začal hlasitě znít. Chodba se zřítila a celým městečkem prý zvony zněly tři dny a země se chvěla až do chvíle, kdy odtud odešel poslední švédský voják. Ale zvony jsou pro tenhle kraj typické dodnes. Dva lipnické zvony Jakub a Michal patří mezi nejstarší exempláře na Moravě a právě letos slaví narozeniny. Michal má rovných čtyři sta let a Jakub je ještě o sto čtyřicet let starší. V nedalekém Brodku u Přerova také pracuje slavná zvonařská dynastie Dytrychů. O tajemstvích výroby unikátních zvonů mají v lipnické městské knihovně výstavu, která potrvá do konce srpna.

Start výletů Lipník nad Bečvou je ideálním místem pro začátky nejrůznějších výletů. Cílů se nabízí hned několik. Je možné se vydat k nedalekému evropskému rozvodí, kam se dá dojet kolem řeky Bečvy přes lázně v Teplicích na Bečvou, pod nimiž se ukrývají krásné jeskyně. Za Hranicemi vystoupat na dlouhý, táhlý kopec. Pro lidi s romantickou duší je to zajímavé místo. Ani ne tak tím, jak vypadá (dá se tady skousnout třeba párek nebo klobása), protože leží na kopci u hlavní silnice, ale spíš těmi představami. Není to samo sebou, že na jednu stranu by člověk kolem řeky Bečvy a potom Moravy a Dunaje doklopýtal až do Černého moře a že na druhou stranu by podle Odry doklouzal do Baltu. Samozřejmě je možné vyšplhat na hrad Helfštýn, což je po úzké asfaltce docela slušný výkon. Místní milovníci horských kol to dobře vědí a pravidelně tady pořádají náročné cyklistické závody. Ale zajímavý výlet se nabízí na druhou stranu směrem k Oderským vrchům, které tvoří severní stranu valu, jež ohraničuje Moravskou bránu. Dá se tady vyjet až na téměř ploché temeno planin tohoto jesenického podhůří. Další sportovní lahůdkou může být jízda na lodi po řece Bečvě. Není to nic náročného, v těchto měsících spíš takový pohodový výlet, kdy bude nutné v některých místech vystoupit a na mělčině kanoi trochu popostrčit. Pro milovníky adrenalinových sportů se tady také nabízí několik možností. Přímo ve stráni pod Helfštýnem je několik vysokých skalních ploten, které fungují jako slušně zajištěné cvičné skály. Druhou, trochu divočejší zábavou může být létání. Nedaleko od Lipníku totiž funguje letiště pro větroně a pro milovníky ultra lehkého létání. V zimě si tady přijdou na své i běžkaři. Už z Týna nad Bečvou, který leží na úpatí kopce, na němž se vypíná středověký hrad, vedou stopy. Ty potom míří dál až do malebných Hostýnských vrchů. JOSEF ALBRECHT -----------------------------------------------Stránky projektu iHNed.cz připravuje Economia OnLine. Copyright © 1996-2004 ECONOMIA a. s. URL| http://ihned.cz//2-14813960-b00000_newtondetail-34

Nosticovým palácem bude znít hudba 25.8.2004


18:00 Ozvěny dne

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka -------------------Nádvoří Nosticova paláce v Praze dnes bude znít hudbou Glenna Millera a Counta Basieho. Sté výročí narození obou těchto velikánů amerického jazzu připomene slavnostní koncert, na kterém vystoupí Bohemia Big Band právě s repertoárem orchestru Millera a Basieho. Hosty večera budou americký hudebník Lee Andrew Davidson



a ředitel divadla Semafor Jiří Suchý. Ten nám řekl, že jazzová a swingová hudba sehrála určující roli při vzniku legendárního Semaforu. Jiří SUCHÝ, ředitel divadla Semafor -------------------Už Jiří Šlitr, který začínal v Rychnově v takový tý /nesrozumitelné/ skupině jako pianista, tak ten tím byl nasáklý, že ano, takže začalo to Dixilandem a pak nás ovlivnil pochopitelně ten swing, poněvadž my jsme swingová generace až po ten počátek toho rock and rollu, pak už jsme začali ztrácet vztah k těm dalším hudbám. Ten swing v nás jako zapustil ty nejhlubší kořeny vůbec.

25.8. POLITIKA: ODS není hejno blbů 25.8.2004

neviditelnypes.cz str. 0 Divadelní ústav

Ing. Michal Simkanič

Jak se začíná ukazovat, pan zbrusu nový poslanec Kořistka usoudil, že ODS je pořád zbytečně moc populární a při pohledu na vlastní preference, které se konečně zastavily ve svém poklesu, protože záporné být nemohou, usoudil, že bude dobře trochu rozvířit vody. Naše nejsilnější opoziční strana by však musela být hejnem naprostých blbů, kdyby se pokoušela zaplatit zrovna tento hlas. Je to pár týdnů, kdy předchůdce tohoto poslance, který nemohl unést míru zpronevěření se vlastním slibům, v podstatě veřejně vyhlašoval, že přechází k občanským demokratům a krátce poté šokoval velmi dobře informovanou část novinářské obce a poté i celou veřejnost svým superčestným prohlášením a školením o politické etice, aby otevřel dveře do sněmovny člověku bez jakýchkoli skrupulí. Obávám se, že těžko někdo kdy zdokumentuje ekonomickou hodnotu tohoto kroku, kterým dožívající Unie svobody zachránila svůj poslanecký klub, jehož existence je spojena s nemalými finančními přínosy a který navíc umožnil pokračovat v šíleném a neuvěřitelně nezodpovědném vládním dobrodružství. Není vůbec vyloučeno, že takovouto nějakou zkratkovitou analogií přišel pan poslanec k sumě, která má údajně vyjadřovat jeho osobní cenu. Možná, že se nakonec bude hájit tím, že si to celé tak nějak myslel. Trochu neočekávaně se však narodila příležitost, na které si zase jednou můžeme ověřit, jestli už konečně začínáme žít v právním státě. Toto nehorázné obvinění totiž těžko může být jakkoli potvrzeno. Pokud však potvrzeno nebude, je zcela nezbytné, aby nastoupila spravedlnost s plnou silou. Nejde zdaleka jen o trest pro pana poslance, který si myslí, že lež a podvod jsou legitimními politickými prostředky - to si zcela zjevně myslí i drtivá většina jeho kolegů napříč celým spektrem vládní koalice a chová se podle toho. Spravedlnost má v této konkrétní kause jedinou možnost, a tou je jasná a celoplošná satisfakce pro ODS, která může být touto lží citelně poškozena. Jakékoli snížení společenské či politické prestiže se velmi těžko napravuje a ani omluva, která se zpravidla provádí formou - a stejně mám pravdu - není dostatečným odškodněním. V jedné ze svých nejlepších písní zpíval Karel Kryl o vrahovi, který káže na rohu ulice o morálce. Jak dlouho si ještě budeme muset pouštět tyto vesměs velmi smutné songy, abychom měli šanci pochopit, cože se to u nás vlastně pořád děje? Ing. Michal Simkanič www.ceskapravice.cz

Každý má své Náměstíčko 25.8.2004

novinky.cz

Radmila Hrdinová, Právo


Nový desetidílný seriál České televize Náměstíčko, který se bude vysílat od 6. 9. vpondělí od 20.00 na ČT 1, představili ve středu tvůrci novinářům vpražském kině MAT. Podle scenáristy Jana Míky, autora úspěšného seriálu Život na zámku, půjde osérii povídek, které jemnou drobnokresbou zachycují postavy a postavičky malého města. Jejich příběhy jsou propojeny prostředím náměstí a svéráznou komentátorskou dvojicí trafikantky Plecité a bývalého kontrolora Lopušného vpodání herců pražského Národního divadla Luby Skořepové a Josefa Vinkláře. "Povídka, která je základem scenáristické profese, vyžaduje nápad. Jadýrka mých povídek jsou pravdivá, okoukaná ze života, okolní dužina je vymyšlená," říká oseriálu scenárista Jan Míka. Plné znění zpráv


Příběhy snázvy Veselé Velikonoce, Nepovedený syn, Banální diagnóza, Máti, Stěhování, Poklad aj. vystihují každodenní životní strasti a radosti. Jak tvrdí tvůrci, každý znás má vsobě své náměstíčko. Vrežii Jaroslava Hanuše uvidí diváci Martina Stropnického, Jana Šťastného, Veroniku Freimannovou, Ljubu Krbovou, Janu Hlaváčovou, Jiřího Langmajera, Zdeňka Žáka, Vladimíra Javorského a další herce. Píseň rámující jednotlivé díly napsal Petr Hapka a Michal Horáček a nazpívala ji Hana Hegerová. URL| http://www.novinky.cz/03/86/95.html

Šestou sezonu Divadla Kalich otevře koncert Hany Hegerové 25.8.2004


dce kul

PRAHA 25. srpna (ČTK) - Koncert Hany Hegerové otevře 15. září září šestou sezonu pražského Divadla Kalich. O šest dní později se na něj naváže obnovená premiéra kratochvilné truchlohry Jiřího Ornesta Tragédie mstitele. Hned poté se rozjedou poslední desítky repríz muzikálu Janka Ledeckého Galileo, který se bude od 20. října střídat s obnoveným muzikálem Krysař Daniela Landy. Ten svůj nový projekt, folk-rockový muzikál Rytíř, smrt a ďábel, představí už v březnu. Podle ředitele a producenta této scény Michala Kocourka by právě nadcházející sezona měla být zatím nejpestřejší. Muzikálové produkce totiž doplní více činoherních představení. "V české premiéře uvedeme 11. října velký hit z Říma, komedii pro odvážné diváky a ještě odvážnější herce nazvanou Bez předsudků. V režii Romana Štolpy se v ní představí Jana Paulová a Pavel Zedníček, kteří na našem jevišti excelují v Churchillově komedii Natěrač. I s tou počítáme - první z repríz bude 18. října a o měsíc později oslaví už deset let od premiéry," uvedl Kocourek. V listopadu se podle něj mohou diváci těšit na herecký koncert Evy Holubové a Zuzany Bydžovské ve hře Baronka a služka. Režisérem hry uznávaného filmového a divadelního autora Michaela Mackenzieho bude Šimon Caban. Do repertoáru se vrátí také prověřené komedie. Půjde o hru populárního broadwayského autora Murraye Schisgala Jako jedna rodina, v níž v režii Milana Lasici hrají Pavel Zedníček, Svatopluk Skopal, Jana Paulová a Miroslav Vladyka, a kultovní komedii Jana Krause Nahniličko s podtitulem Poněkud dojatý. V režii Jiřího Ornesta v ní vedle autora hrají Eva Holubová, Ivana Chýlková, Bohumil Klepl, Josef Hrubý a Eva Aichmajerová. Jiří Borovička kar Cas| 09:25

Kryla jako velkého umělce jsem rozhodně zpochybnit nechtěl... Šmerala ano... 26.8.2004

blisty.cz

Radko Kubičko, Jiří Haussmann

str. 0 Divadelní ústav

Pokračující polemika nejen s článkem "Povrchní čtení, povrchní psaní a povrchní myšlení - špína propagandisty" Karel Kryl pro mě zůstává navždy velkým umělcem, básníkem života a geniálním písničkářem a jeho vrtochy prostě chápu. Já je poznal, ale nic z nich strategicky nevyvozuji, jen to, že to byl člověk z masa a kostí a jako takový občas činil nejen geniality, ale i pěkné blbosti. Pár okrajových poznámek o mé krátké vlastní zkušenosti s Karlem Krylem v polemice na úplně jiné téma se Štěpánem Kotrbou vyvolalo ostrou protireakci jeho obhájců. "Boj o Kryla" je už léta podstatnou náplní jejich života a já uznávám jejich snahu o zachování Karlovy památky. Do polemiky o Krylovi jsem se nikdy nechtěl zapojovat. Napsal jsem jen pár subjektivních osobních poznámek, za kterými si stojím, protože jsem vše zažil. Ale dvě upřesnění. Plné znění zpráv


S Krylem jsem se opravdu znal jen povrchně, roční známost nemůže nahradit hlubší poznání člověka v celém životním vývoji. A za druhé: Přes mé osobní zkušenosti jsem si ho nikdy nepřestal vážit jako velkého umělce, s géniem i vrtochy. Já vedu polemiku se Štěpánem Kotrbou, který ve své nenávisti ke Svobodné Evropě z pozic obhajoby bývalého režimu neváhal si na svou podporu vzít symbol odporu proti komunismu Karla Kryla. Toť vše. Karel Kryl pro mě zůstává navždy velkým umělcem, básníkem života a geniálním písničkářem a jeho vrtochy prostě chápu. Já je poznal, ale nic z nich strategicky nevyvozuji, jen to, že to byl člověk z masa a kostí a jako takový občas činil nejen geniality, ale i pěkné blbosti. Vše zaleží také na úhlu pohledu. Já ho poznal v době, kdy jeho světská sláva kulminovala a kdy si asi ji ještě dostatečně neužil. Proto mě možná zarazilo jeho vytahování, které podle mě neměl zapotřebí. Připouštím, že jsem neměl čas ho poznat hlouběji a třeba z lepších lidských, nejen uměleckých stránek. Nemám důvod nevěřit slovu jeho obhájců, že takové rozhodně byly. Nechme proto už Kryla stranou, o něj rozhodně nejde. Jde o jiné. Kotrba jako obhájce komunistických časů neváhá užívat lži, jak jsem ve své polemice poukázal. Ten, kdo jeho lži a obecně lži komunistické propagandy odhaluje, je pro něj nepřítel. Ať už jsem to já nebo Svobodná Evropa. Je to ostatně zajímavé. Britské listy se už nějaký rok snaží odhalovat odvrácené stránky české společnosti. Řada z nich, například neustálý sklon k policejnímu státu, jsou recidivou komunistické minulosti. A na straně druhé dávají neúměrný prostor demagogické obhajobě téže minulosti, která navíc užívá veškeré prostředky známé z oné minulosti, dokonce včetně účelových výmyslů, nadávek na adresu názorových odpůrců, zpochybňování jejich morální integrity a zkreslování historické skutečnosti. Tak je to jednoduché. Můj text je prý plný nadávek a předpojatosti. Ale, ale, pane Kotrbo. Nadávky a předpojatosti se v něm vyskytují jen v citátech z Vašich textů, se kterými polemizuji. V podtextu Kotrba naznačuje, že vlastně se mnou nemá cenu diskutovat. Dobrá, diskusi můžeme přerušit, až opadnou emoce. Stejně bychom se asi opakovali. Jestliže Kotrba chce dále označovat bílou barvu za černou, asi se tomu neubráníme. Dejme raději slovo humoru, přičemž bych rád vyšel vstříc Kotrbově zálibě v historických textech, jíž nahrazuje vlastní myšlenkovou strnulost. Už v roce 1921 napsal Jiří Hausmann humoristickou povídku o tehdejší radikální levici a jejích plánech na ovládnutí světa. Vyskytuje se v ní i Kotrbův oblíbený soudruh Šmeral. Dopustil jsem se těžkého hříchu, že jsem nevěděl, že pan současný předseda KSČM Grebeníček se o Šmeralovi na tiskové konferenci zmínil. Chápu, že znát všechny projevy pana Grebeníčka patří k myšlenkové výbavě pana Kotrby, proto s ním ostatně polemizuji. Myslím, že spisovatel bolševismus ve své povídce lehkým humoristickým perem odhalil podstatně lépe než naše polemika s Kotrbou. A to mohl jen předvídat, ale učinil tak velmi přesně, kam to celé může dojít. I když Šmeral byl v realitě nakonec nahrazen jinými, ještě ostřejšími karlínskými hochy v čele s Klementem Gottwaldem. Proto ostatně Šmerala, který byl naštěstí včas pro svůj dnešní obraz svými soudruhy odstaven jako málo stalinistický, nyní vzývají obhájci lepších historických chvil KSČ. Jako každé degenerované hnutí, hledá i komunismus své méně ušpiněné historické reprezentanty. Dopadne to zpravidla stejně tristně, jako v případě těch ušpiněných Výlet Jiří Haussmann Badatelé cestují na severní točnu, do centrální Afriky, na vysočinu pamirskou, podle potřeb své vědy. Turisté navštěvují Alpy, Tatry, Kavkaz atd. Keťasové jezdí na Riviéru, do Ostende, Nizzy (podle záliby), chudí lidé odebírají se alespoň na onen lepší svět. Jindřich IV. podnikl výlet do Canossy, pan Brouček do 15. století. Já do budoucnosti. A to do oné bohdá blízké budoucnosti, kdy Čechy promění se v pravý zemský ráj, až totiž prezidentské křeslo mocně zaskřípe pod sladkou tíží vznešené Osoby samého Nejvyššího Předsedy vlády rad v Sovětské republice československé, vrchního nadtováryše judra Bohumíra Šmerala; do oné blahé doby, kdy dvanácte lidových komisařů bude moudře a slavně panovati osvobozenému proletariátu; do doby, kdy nebude u nás jediného nespokojence, neboť vyskytl-li by se takový, obstará jeho odstranění vhodnými prostředky Mlčochova rudá armáda a Olbrachtova črezvyčajka. Ale k věci: Zavítav do bývalé Prahy, odebral jsem se nejprve za účelem registrace své osoby do úřadu, zvaného PRASE (Pracovní rada a statistická evidence), kdež jsem byl již po malých 34 hodinkách čekání předveden službu konajícímu továryši úředníkovi. "V čem se vyznáš?" otázal se mne tento úsečně. "To jest, v čem jsi specialista?" dodal na vysvětlenou vida, že nechápu. Zmocnily se mne rozpaky. Jsem totiž specialistou hlavně ve znalosti zapadlých pražských vináren, ale vzhledem k jejich zestátnění nebyl bych se mohl v tomto oboru náležitě uplatniti. A jiné mé znalosti? Hm; býval jsem nadějným centrhalvem, dokud jsem si při výkonu tohoto zaměstnání nezlomil pravou nohu na dva nestejné díly. "Umím velmi vkusně točiti cigarety," prohodil jsem, ozářen náhle šťastným nápadem. Úředník se zamračil: "V tomto oboru se dělníci až na další vůbec nepřijímají. Jednak nám právě došly zásoby tabáku, jednak tov. dr. Plné znění zpráv


Albert, lidový komisař pro zdravotnictví, zakázal pro škodlivost... ostatně (úředník stal se pojednou nadmíru zdvořilým a vlídným), ostatně, velectěný továryši, vlastně slovutný pane, jestli račte míti náhodou při ruce nějaké menší množství vámi kroucených cigaret na ukázku... byl bych ochoten... za sto športek... obstarati jakýkoli... úřad"...! Nikdy již nebudu moci žalovati pro urážku na cti toho, kdo mne nazve oslem, neboť jsem si cigaretové pouzdro zapomněl doma, tj. v minulosti, resp. v přítomnosti. Po sdělení tohoto trapného faktu úředník hryzl se do pysků, pokrčil lehce rameny, vzal na se tvářnost co nejoficielnější a děl chladně: "To je tedy vše, co umíš?" "Také jsem, prosím, svého času studoval práva, mám dvě rigoróza a..." Továryš opět zvlídněl: "Rigoróza? Kouřím sice raději britanica, ale zač byste je, velectěný příteli, mimochodem řečeno, prodal?... Mám jedno kilo uhlí..." Rád bych ti, milý továryši, dal třeba zadarmo to horko, které jsem při nich prožil a které by vydalo více než tuna tvého uhlí... Ale ne nebudu se zdržovati popisem následovavší trapné scény. Stačí, připomenu-li, že úředník po vysvětlení nedorozumění děl hlasem Dia Mrakotřasa: "Napliváme na tvoje buržoazní práva! Právní řád je pouhá nadstavba, Überbau. Podle našeho práva budeš viset, protože jsi menševik, rozumíš?" Zděšen vyhodil jsem poslední trumf. "Také bych snad dovedl býti cidičem stok... a mimo to píši někdy také básně..." "Cidičem stok? Aá, to bys bral, protirevolucionáři, co? On by chtěl cídit stoky! Neráčíš poroučet, abych tě udělal rovnou lidovým komisařem, nebo dokonce snad horníkem? Ne, přítelíčku, to nejde jen tak; dobře, že jsi se přiznal: budeš básnit, velectěný, básnit jako řemen! Tady máš svůj pašport, důkladně si ho pročti: jmenuješ se občan čís. 28 594, série H, kategorie IV. To znamená, že jsi zařazen do čtvrté, nejhorší mzdové třídy. Tak. A teď se seber, půjdeš s tím do Centroblbu, to jest do Centrální budovy lyrických básníků v bývalých koňských stájích na Hradčanech marš!" "Já prosím nejsem lyrik... pokusil jsem se namítnouti." "Lyrik, epik, pepík, dramatik, gramatik všechno jeden dobytek. Alou!" V Centroblbu jsem byl přidělen do stáje č. 3, oddělení D, na kavalec č. 7. Uprostřed maštale byl dlouhý stůl, na něm kalamáře a pera. V každém dříve pro jednoho koně určeném oddělení byly umístěny slamníky pro tři lyrické básníky. Cedulka Bukefalos, která zbyla nad ložem po mém koňském předchůdci, zaměněna nápisem Lyrik č. 28 594, série H, kateg. IV. Naším cimrkomandantem byl továryš č. 854, sér. D, kateg. I, živící se dříve pastýřstvím dobytka hovězího i vepřového, který získal nesmrtelné slávy a nynějšího významného úřadu básní, uveřejněnou kdysi v Sršatci: Buržoové jsou volové, pravičáci, to jsou zrádci a pak taky vopičáci. Stivíne Pepku, rozbiju ti lebku! Soukupe, ty klacku, dostaneš facku! Nyní byl, jak jsem zvěděl, pověřen redakcí komunistického zpěvníku, velkolepého, bohatě ilustrovaného díla, které má obsahovati veškeré lidové písně 20. století, od "Ó Emane" a "Furt se de" přes "Roztomilou Barušku" a "Šup sem" až po "Nám je to volný" a "Pardály". Přijal mé hlášení blahovolně, a poněvadž právě odbila devátá hodina večerní, dal všem třiceti šesti obyvatelům naší místnosti ve sm. § 25, odst. c, IV. kap. domácího reglementu rozkaz ke spaní. Jeden lyrik, o němž zjištěno, že v deset hodin ještě nespal, odevzdán následujícího dne črezvyčajce a pro podezření z protirevolučního smýšlení popraven. Já pak, unaven dlouhou cestou z naší přítomnosti, usnul jsem okamžitě jako pařez a nezabránily mi v tom ani spojené místní organizace škvorů, štěnic, vší a švábů, které během noci za účelem zlepšení svých vyživovacích poměrů jaksi zesocializovaly moji tělesnou schránku. Přesně o páté hodině ranní byl jsem probuzen mocným zvoláním "Vzhůru auf!" službu konajícího poety. V tu dobu jsem se za svého bývalého života nezřídka teprve ukládal v lože své mládenecké, maje teplou přikrývku na sobě a osm až dvanáct čtvrtek v sobě. Jen s největším sebepřemáháním jsem se tudíž na další povel "Oblékat!" vnořil do svého nového úboru: režné, jistě ještě letos prané košile, kalhot, na jich veškerých knoflících bylo vkusně vyryto poprsí Leninovo, a kabátu, na jehož levé výložce upevněn byl obraz továryše Šmerala, třímajícího v jedné ruce srp a ve druhé kladivo, a na pravé moje číslo a signatura. Sotva jsem jakžtakž skončil toaletu, seřadili nás všechny (podle velikosti) a na rozkaz "Mašírovat Direktion Abort lyrikové marš!" odvedli na místo, určené k úkonům kdysi co nejsoukromějším, nyní však zveřejněným nařízením lidového komisariátu pro nacionalizaci prvovýroby. Přesně po třech minutách oznámilo táhlé zatroubení, že se musíme bez ohledu na vykonanou práci opět seřaditi. Očišťovací akce, dříve v podobných případech obvyklé, jsme se jako uvědomělí komunisté vzdali, aby ušetřený takto papír mohl býti věnován na agitační brožury. K slzám mne dojal tento idealismus, který ve prospěch svaté věci dovede se vzdáti i těch nejelementárnějších potřeb. Posnídavše vydatný koflík čerstvé vody, dali jsme se o šesté hodině do práce. Velící továryš udělil mi příslušné informace: Práce trvá přesně osm hodin (od šesti do dvou) a pozůstává dnes v tom, že každý musí v uvedené době napsati oslavnou báseň na tov. Šmerala o padesáti jednoduše, resp. stu obkročně rýmovaných, průměrně osmislabičných verších. Po druhé hodině přijde sám lidový komisař Proletkultu, tov. Sonnenschein, aby prohlédl naše výtvory. Zároveň jsem obdržel jako pracovní pomůcku kousek dřeva s připomenutím, že smí býti okousáno jen do jedné třetiny, neboť musí vystačiti na tři dny. Zasedl jsem ke stolu, vnořil péro do kalamáře a přemýšlel, kterak hymnus započíti. Zavládlo úporné ticho, přerušované jen občasným zaskřípěním dřeva, okusovaného soudruhy básníky, a jednotvárným vrzáním jejich per... Vzpomínal jsem na svůj minulý hříšný, pravičácký život... Plné znění zpráv


Oh, jak pěkně se v tuto dobu spávalo... Myšlenky mé stávaly se čím dál tím méně geniálními, hlava blížila se čím dál tím více stolní desce, dech byl stále pomalejší a pravidelnější... představy prostoru a času stále nejasnější... ááh... ááh... chrr... chrr... Vzbudilo mne mocné rýpnutí sousedovo: "Člověče, kolik toho už máš?" !!!?! Co?? Hrůzo!! Za pět minut dvě a já neměl ještě ani řádky!!! Šíleným chvatem promnul jsem si oči a nejvyšším napětím nadlidské energie počal ze sebe rychlostí osmdesáti písmen za vteřinu chrliti tyto ostýchám se říci "verše": Tvůrče komunistického státu, vůdče proletariátu, byli jsme dřív země chudá, dnes je naše barva rudá, kapitalistického Jsi potřel draka... (Draka... draka... království za rým!... Baka, caka, daka, faka, haka, jaká, ka fuj!... Aha, už to mám:) kapitalistického Jsi potřel draka, pán se teď stal ze žebráka, uvedl Jsi k nám řád nový, prvý Jsi po Leninovi: Co Ti může býti rovno? Vše je proti Tobě skrovno, mimo Tebe vše je stejno, v hlavě myšlenek máš hejno, po Leninovi Jsi prvý, to přec každý, to se vr, ví... Z tohoto verše se mi udělalo silně nevolně. Ustal jsem na chvíli. Ale minuty běžely nemilosrdně: byly již za tři minuty dvě a já jsem měl teprve... dvě, čtyři, pět... běda, teprve čtrnáct řádek!! Opět jsem se tedy vzchopil: Poslední už bitva vzplála, život dejme za Šmerala, ať si kdo chce co chce čvachtá, my umřeme za Olbrachta, každý z nás rád hladoví, ztratíme jen okovy... Za dvě minuty dvě...!!! Každý továryš je na Šmerala hrd: Co má z toho? Někdy smrt ve statečné bitvě, v boji (Honem rým!! Bojí, dojí, v loji, hnoji...) ve statečné bitvě, v boji s protirevolučními voji. Z toho si nic nedělá, jen když má svého Šmerala. Jinak dobrý žaludek se mi důsledkem této strofy zdvihl do značné výše. Síly ochabovaly. Počínal jsem blouznit... Ale rány boží, za jednu minutu dvě... a zbývá ještě dvě, čtyři, šest... dvaadvacet řádek!! Následující verše jsem již nechrlil, nýbrž soptil: Šmeralův meč jistý, rozbil lebku kapitalisty, (Při tomto rýmu praskl mi bubínek) ...kapitalisty, povstal z toho strašný rachot, že sám Šmeral pospíchal... (Rachot rachot lidový komisariát za asonanci!... Rachot... ala:) povstal z toho strašný rachot, že Sám Šmeral pospíchal, by zla chod podle sil zastavil. Plné znění zpráv


Za třicet vteřin dvě!! Ale již jen šestnáct veršů; sebral jsem poslední síly: Proto řveme z plných hrdel: Šmerale, buď velmistr dél (praskl mi druhý bubínek) továryšům, kteří tebe ubezpečují svou oddaností, třeba dělníci jsou prostí (deset vteřin deset veršů a jsem zachráněn!) Šmeral veleben buď cele v pokoře tklivé od mužů i dívek! K dnešnímu dni voláme Ti: Sypte na Šmerala věnce, největšího oslavence, chtěl jsem dopsat poslední, padesátý verš. Ale běda!! Tragédie nevýslovná: právě v tomto okamžiku, kdy jsem již nepochyboval o své spáse, odbila druhá hodina, a než jsem mohl dokončiti poslední, osudné slovo, vytrhl mi dílovedoucí pero z ruky, neboť jest pod trestem smrti zakázáno pracovati přes čas. Vrchní továryš č. 854, sér. D, kat. I sebral výrobky všech nás šestatřiceti lyriků, seřadil je a chtěl odvésti do kontrolní kanceláře ještě před příchodem nadtováryše Sonnenscheina, když tu padl jeho zrak na poslední dva řádky mého hymnu. Velikost zornic dobrého továryše se nejméně trojnásobila, ústa se otevřela, a... a... Nebudu popisovati scénu, jež následovala. Zkrátka, za necelých deset minut byl jsem odveden črezvyčajkou před šestnáctičlenný revoluční tribunál a během dalších pěti odsouzen pro urážku Veličenstva a blasfemii k smrti oběšením, kterýžto trest mi cestou milosti změněn v zastřelení. Předseda soudu se mne ještě otázal, nemám-li nějakého posledního přání. Vzpomněl jsem na Sofokla, který přednesem své básně zapůsobil na soudce tak, že ho jednomyslně osvobodili... Což abych...?? Myšlenka šílená, ale tonoucí chytá se stébla... "Prosím," odpověděl jsem po krátkém váhání, "prosím, abych směl před tímto tribunálem přednésti poslední svůj básnický výtvor..." Předseda, připravený zřejmě na žádost o pět kilogramů uzenic a dvanáct lahví Malaga, byl skromností této prosby příjemně překvapen a vlídně svolil. V důstojném postoji a zvučným hlasem jal jsem se tedy pateticky recitovati: Tvůrče komunistického státu... Při prvých pěti verších soudcové zívali. Po dalších pěti vyvalovali oči. Z rýmu "prvý to se vr ví" udělalo se dvanácti nevolno, čtyři omdleli. Verš "nedělá Šmerala" způsobil, že všichni padli na kolena prosíce, abych ustal. U rýmu "rachot" zla chod" mi připomínali, že mají doma nemocné ženy a po osmi až dvanácti nezaopatřených dítkách. Zůstal jsem však neoblomný a pokračoval. Při strofě "tebe ubezpečují" vypustilo šest soudců ducha, při následujícím verši všichni ostatní mimo předsedu, který do poslední kapky krve chtěl plniti svou povinnost. Ale rým "kk" sklál i jeho v chladný hrob. Z přítomných zbyl jsem samojediný na živu. Vítězně jsem se rozhlédl po mrtvolách, lehce zakýval hlavou a majestátným krokem vrátil se opět do Přítomnosti

Oderskými vrchy k Hranické propasti 26.8.2004

Cestovani.iHNed.cz Divadelní ústav

str. 0

Cestovani.iHNed.cz 24. 8. 2004 20:40 Oderskými vrchy k Hranické propasti Oderské vrchy zdvihající se nad řekou Bečvou vydají na pěkný denní výlet. Hlavní značené cesty, které z větší části do návrhu pěší trasy zahrneme, se mimořádně hodí pro cykloturistiku. Jenže tento hřebínek je pro hodnotnou denní cyklotrasu krátký. Musíme si tedy vybrat, zda doporučenou trasu absolvujeme jako náročnou denní pěší túru nebo jako nenáročný polodenní cyklovýlet, při němž se však - oproti popsané trase - v první polovině držíme z Lipníka až do Teplic červené turistické značky. Pěší trasu lze zkrátit na 34 km, když se z Helfštýna vrátíme do Lipníka stejnou cestou, nebo na 20,5 km, když putování ukončíme v Hranicích. Celý hřebínek je pustý, takže možnost občerstvení je jen na počátku, uprostřed a na konci.?xml:namespace prefix = o ns = "urn:schemas-microsoft-com:office:office" /> Plné znění zpráv


Po červené značce projdeme Lipníkem, překročíme Bečvu a stále po rovině přes přírodní rezervaci Škrabalka zahrnující zbytek lužního lesa kolem mrtvého ramene řeky Bečvy dojdeme po rovině do Týna nad Bečvou. Na návsi malebně položené obce pod zdaleka viditelným Helfštýnem najdeme pamětní desku připomínající pobyt Bedřicha Smetany u své sestry, na hřbitově bychom našli pomníček jeho dcery Gabriely, která zde ve dvou letech zemřela. Upozornění na strmý úsek po úzké silničce odtud na hrad Helfštýn může být užitečné zejména pro cyklisty. Příjemná lesní cesta pak stoupá k lovecké chatě Hubert a dál na plochý vrchol Maleník. Od něj klesáme k rozcestí Nad jezírky, kde je pro pěšáky příhodnější zvolit zeleně značenou cestu při potoku Krkavec Mariánským údolím k řece v Teplicích nad Bečvou. Nabízí se nám prohlídka Zbrašovské aragonitové jeskyně na levém břehu Bečvy, unikátního jeskynního systému s gejzírovými stalagmity, jehličkovými krystalky aragonitu. Překvapí nás také neobvykle vysoká jeskynní stálá teplota 15 °C a někdy i zvýšená koncentrace oxidu uhličitého. Vrátíme se na červenou, která nás vzápětí dovede k Hranické propasti na pravém břehu Bečvy. Nejhlubší propast v ČR nemá dodnes změřenu konečnou hloubku. Suchá část propasti končí v hloubce 69 m u hladiny jezera, výzkumná sonda zatím pronikla nejhlouběji 204,6 m pod hladinu jezírka. S červenou značkou dojdeme při trati do Hranic a na náměstí, kde červená končí, zvolíme modrou vlevo. Přejdeme Bečvu, dlouho stoupáme zástavbou k lesu, kde pak členitě traverzujeme prudkou stěnu nad řekou k rozcestí Nad Rybáři (stejnojmenná vesnice dole u vody) a dál k altánu Na lipové skalce. Méně dramatickou krajinou se po lesní cestě zvané Gabrielka dostaneme až pod Helfštýn, a pokud nezvolíme k návratu červenou z ranního výstupu, pokračujeme po modré pozvolným sjezdem lesními cestami do obce s názvem Pod Hůrou a pak rovinou otevřenou krajinou do Lipníku. Jan Stráský Autor je místopředsedou Klubu českých turistů, bývalý ministr a premiér

Mapa: Moravská brána a Oderské vrchy, 1:50 000, edice KČT č. 60

Trasa: 1. Lipník nad Bečvou – Č : 2. Týn nad Bečvou (2) – 3. hrad Helfštýn (3,5) –4. lovecká chata Hubert (7,5) – 5. vrch Maleník (479 m) (10) – 6. rozcestí Nad jezírky (12) – po Z: 7. Teplice nad Bečvou (17,5) – po Č: 8. Hranická propast (18) – 9. Hranice (20,5) – po M: 10. rozc. Nad Rybáři (25) – 11. altán Na lipové skalce (26,5) – 12. pod Helfštýnem (31) – 13. Pod Hůrou (35) – 14. Lipník (39). -----------------------------------------------Stránky projektu iHNed.cz připravuje Economia OnLine. Copyright © 1996-2004 ECONOMIA a. s. URL| http://ihned.cz//2-14821370-b00000_newtondetail-ae

Náměstíčko 26.8.2004

ČT 1


Jiří SVOBODA, redaktor -------------------Česká televize připravila nový desetidílný seriál s názvem Náměstíčko. Jeho tvůrci jsou scénárista Jan Míka a režisér Jaroslav Hanuš, kteří už mají za sebou úspěšné seriály Šípková Růženka a Život na zámku. Nový seriál tentokrát není románovým příběhem, ale sérií povídek s komediálními i dramatickými zápletkami, které vykreslují současný život na malém městě. Mozaiku jednotlivých osudů spojuje svérázná dvojice trafikantky a bývalého kontrolora, role napsané pro Lubu Skořepovou a Josefa Vinkláře. Herečka Luba Skořepová si práci na seriálu pochvaluje. "Režisér Hanuš mi věřil," říká, "a dal mi velkou volnost." Luba SKOŘEPOVÁ --------------------



To je taková jako na první pohled drbna, která to všecko zná nejlíp úplně, trafikantka, a bez ní se nic jako nehne. Jiří SVOBODA, redaktor -------------------V jednotlivých příbězích si například zahráli Jana Hlaváčová, Nela Boudová, Veronika Freimanová a Martin Stropnický. Hudbu napsal Petr Hapka a Hana Hegerová nazpívala titulní píseň. V pondělí 6. září uvidíte první díl Náměstíčka.

Rozhovor s Danielem Landou 26.8.2004

Frekvence 1 str. 1 18:10 Press klub Divadelní ústav

Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------Daniel Landa, zpěvák a automobilový závodník a dnes také host Press klubu Frekvence 1. Dobrý večer ještě jednou. Daniel LANDA, zpěvák, automobilový závodník -------------------Dobrý podvečer. Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------Koukáte na olympiádu, díval jste se Šebrleho zlato? Daniel LANDA, zpěvák, automobilový závodník -------------------Ne, jenom to registruju v médiích a mám z toho samozřejmě radost, ale jak už jsem řek před chviličkou, já prostě si všech sportovců nesmírně vážím, protože sport je jedno z odvětví, kdy fakt ta vložená investice potom, jak fyzická, tak psychická, se pak vodrazí na tom výkonu a mám rád sportovce obecně. Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------Tak vy o tom musíte vědět svoje, protože jste sám sportovec taky. Ještě pořád thai box je vaše disciplína? Daniel LANDA, zpěvák, automobilový závodník -------------------Ne, já jsem si při tréninku teďka thai boxu nedopatřením, spíš svojí nešikovností, ale zlomil obratel, takže jsem musel vysadit, vysadit na tři měsíce a teď se budu věnovat chvíli klasickýmu boxu, protože to zdraví se musí nejdřív utišit, záda a tak dál, takže... Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------A obratel a box, to jde dohromady? Daniel LANDA, zpěvák, automobilový závodník -------------------Ale tak rozhodně to není tak hrozný, jako když musíte kopat. Já teďka trénuju velice nepravidelně a navíc fakt se šetřím, je to nepravidelný, nemůžu říct, že jsem sportovec teď. Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------Pojďme zpátky k té olympiádě. Tak zatím aspoň jednou zazněla česká hymna, někdo oběhl čestné kolo s českou vlajkou, je podle vás pro sebevědomí národa důležité, když má takovéhle sportovce?



Daniel LANDA, zpěvák, automobilový závodník -------------------Tak já si myslím, že základem toho je, abychom těmhle lidem, který reprezentujou naší zem, aby i nějakej, aby i, já nevím, Tchajwanec věděl, kdo jsme, co jsem, odkaď jsme, třeba se vůbec nad tím zamyslel, že existujem. Takže ty lidi nám, obrovským způsobem nás propagujou, naší zem, a já si myslím, že by na nás mělo bejt... Ten jejich sport má pro mě dvojí odkaz - jednak jeden je ten, že naše země je malá a tím pádem je vidět, že naši jsou ctižádostiví, dobrý a šikovný v určitý oblasti a my by jsme jim měli vytvořit podmínky, aby se do naší země vraceli rádi. Takže jestli se nějakej hokejista nebo nějakej borec olympionik, prostě aby se tady cejtil dobře, aby se necejtil v zemi, kde se mu závidí každá koruna, zá... Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------Myslíte, že ty podmínky nemaj teďka? Daniel LANDA, zpěvák, automobilový závodník -------------------To ať si každej odpoví sám. Já nechci, nechci, nechci to posuzovat, já jenom říkám, co si, co já si myslím, že by mohli mít lepší. Já si myslím, že obecně by ta společnost mohla být na tom líp, ale to souvisí s celkovým stavem společnosti, to se nedá takhle, takhle říct. No, a druhá věc je samozřejmě ta, že, že kdyby všichni pracovali, kdyby všichni dřeli, mentálně, fyzicky, na svý profesi... Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------Jako ty sportovci. Daniel LANDA, zpěvák, automobilový závodník -------------------... jako ty sportovci, tak samozřejmě ta zem by byla, ta by vypadala úplně jinak, protože každej výrok by byl ocejchován chutí se do něj pustit a každá služba vlastně by byla prováděna s chutí a s, s, s tendencí vyniknout, což... /souzvuk hlasů/. Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------... bude každý v kvádru, bude národ ze žuly? Daniel LANDA, zpěvák, automobilový závodník -------------------Tak. Ano. Přesně tak. Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------Tak. Nepřipadá vám ale trochu srandovní ve spojitosti s tou olympiádou, že titulky, když někdo vyhraje medaili, v novinách jsou "Česko má zlatou medaili" a chlapi v hospodě si přispí... připíjejí panákami, panáky na "Tak máme tu zlatou medaili" a... Daniel LANDA, zpěvák, automobilový závodník -------------------Já si myslím, že právě tohle je špatně pochopená ta vzájemnost, čili to je to, o čom jsem se, o čem jsme se v podstatě bavili, že, eh, jestliže teda má někdo zlatou, tak já bych se svým výkonem, by nebylo špatný, v tom běžnym životě s tim člověkem chtěl poměřit, chtěl bych se mu odměnit nějakym způsobem a pak samozřejmě mám nárok říkat "jsme", ale ve chvíli, kdy... obávám se, že ve chvíli kdy nenasazuju pro takzvanej národ, neboli pro vlast, neboli pro něco, co není hmatatelné nebo materiální, tak ve chvíli, kdy pro to sám něco nenasazuju, tak, tak je to samozřejmě trošku srandovní a zástupný, ale zase, to je jenom můj názor a nehodlám ho nikomu vnucovat. Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------Já jenom připomenu, že Danielu Landovi, dnešnímu hostu Press klubu Frekvence 1 můžete položit otázku i vy, stačí, když vyťukáte esemesku na telefonní číslo 9001110 ve tvaru f1 mezera a ten váš dotaz, anebo můžete Plné znění zpráv


taky na konci Press klubu zavolat telefonní číslo 257400999 a Danovi Landovi přímo do studia zavolat. Jací jsou Češi podle vás vlastenci? Daniel LANDA, zpěvák, automobilový závodník -------------------Eh. To by jsme za A tady museli sedět hodinu... Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------To nemůžem. Daniel LANDA, zpěvák, automobilový závodník -------------------... možná dvě až pět, na druhou stranu já si myslím, že co se týče vlasti, že, že trošíčku jak padaj odevšad pojmy, to znamená, vemte si mojí osobu, spoustu lidí mě nazývá fašistou, rasistou, eh, dokonce dnes už stačí pro pejorativní nějakej nádech vám stačí právě slovo vlastenec. To znamená, eh, slovo ztratilo hodnotu. Mimo jiné je to kvůli, taky kvůli Internetu, taky kvůli prostě tý informac... eh, informatice, která se vyvíjí taky kvůli našim duším a kvalitě našeho života, ale jestliže se nazvu vlastencem, samozřejmě, tak to může být nazíráno tak, eh, tak, jak to slovo vlastně... může to obsahovat to, co to slovo neobsahuje, takže já řeknu: "Jsem vlastenec." ... /souzvuk hlasů/. Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------A co to, co to znamená pro vás? Daniel LANDA, zpěvák, automobilový závodník -------------------Pardon. Právě, ne, nestřihejte mi myšlenku, nebo se vás zeptám, na co jste se mě ptal. Tím pádem, tím pádem, jestliže říkám: "Jsem vlastenec," například. Záleží na tom strašně, co, co tím myslím. Jestliže myslím to, že budu mít radost, když vyhrají naši fotbalisté, jaksi budu chodit po Čechách a budu říkat: "Hezké Národní divadlo, to je moje, to je naši, to jsme borci, hezkej Karlův most, to jsme borci, to jsme bouráci," tak samozřejmě ten pojem je trošičku irelevantní v tom vtom, v tom svým celkovým významu, ale jestliže si řeknu: "Dobře. Co je vlast? Vlast je mi vlastní. Co bychom, co to vlastně pro mě ta vlast je?" Pak zjistíte, že najednou tady běhá deset milionů jednotek, které jsou označeny svým egem. Vlast je něco, která, vlastně něco, co je nad těmachhle těma jednotkama. To je něco, co by ty lidi mělo spojovat, nadmateriálně. To znamená vlast, jsme ve vlasti, to je mi vlastní. Je zde slabí... /souzvuk hlasů/. Pardon. Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------... a spojuje v Česku tahle idea někoho? Daniel LANDA, zpěvák, automobilový závodník -------------------Hned vám to řeknu. Ne. nemyslím si, že ta druhá, myslím si, že ten, to vlastenectví má právě ten negativní přístup, tu, tu negativní příchuť právě proto, že správný vlastenectví by mělo být "co já dělám pro svou zem", nebo respektive "co dělám pro druhé". Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------A co dělají Češi pro druhé podle vás? Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------To je otázka pro každýho jednotlivce, pro něj, ten se musí zeptat sám sebe. redaktor -------------------Press klub Frekvence. Nečekané otázky, exkluzivní odpovědi. Press klub. Petr ŠIMŮNEK, moderátor Plné znění zpráv


-------------------Daniel Landa, ten je dnes v Press klubu Frekvence 1. Vy jste natočil písničku 1938 o tom, jak se nám zlomila páteř, když jsme se nemohli bránit proti německé okupaci. Daniel LANDA, zpěvák, automobilový závodník -------------------Hm. Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------Letos jste nazpíval písničku, nebo písničky, Karla Kryla... Daniel LANDA, zpěvák, automobilový závodník -------------------Ky. Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------...teď si... písničky Karla Kryla. Daniel LANDA, zpěvák, automobilový závodník -------------------Ky, ky, ky. Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------Nepočítáte paky s tím, že byste nazpíval i nějakou písničku rok 1968, což je rok vašeho narození a taky doba působení Karla Kryla? Daniel LANDA, zpěvák, automobilový závodník -------------------Tak je možný, že se k tomu ještě jako správný úchyl uchýlím, ale prostě myslím, teď to není, teď to není aktuální, protože zrovna dělávám Neofolk, tu desku, a doufám, že dva roky budu mít klid od, od, od desek a od písniček, ale... co jste se to ptal? Vidíte, vy se na mě koukáte tak upřeně... Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------1968. Daniel LANDA, zpěvák, automobilový závodník -------------------... že jsem... /souzvuk hlasů/. Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------1968, jestli byste natočil písničku. Daniel LANDA, zpěvák, automobilový závodník -------------------Jo, 1968, uvidíme, jestli natočim, každopádně když budu chtít pojmenovat písničku 1938, tak samozřejmě není pro pablby, který to chápou jako, jako, jako skutečně nějakou výspu šovinismu, tak jak jsem se dočetl v novinách, tak jenom bych chtěl říct, že každá písnička, aspoň já se jí snažim tak psát, je, je nějakým, má, má nějakej obsah, má nějakou emoci. Teď já tu emoci nejsem schopen říct jedním slovem. Já jenom jí chci, chci kolem ní postavit takovej chrám ze slov a takže zrovna písnička 1938, tam máte nějakou emoci a je to celý básnička. Ta básnička je tím chrámem a to, co ve skutečnosti ta písnička, to se nedá říct slovama, to ve vás má vzbudit nějakou takovoudle emoci, to znamená, neslovíčkařil bych v tomhletom. Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------Plné znění zpráv


Eh, kdybysme se ještě zastavili u toho, u toho roku 68, myslíte si, že to byl taky rok, kdy se nám zlomily páteře nebo zase ohly? Daniel LANDA, zpěvák, automobilový závodník -------------------Já se k tomu nechci vyjadřovat. Podívejte, ehm, protože nejsem k tomu kompetentní, nežil jsem v tý době, na druhou stranu, eh, na druhou stranu je opravdu smutný, eh, smutný vlastně z historickýho hlediska pozorovat, jak ten, jak ten lid zdejší nebo zdejší kraj... krajinu obývající, tak jak před tím se zastavil. Proběhlo pár zápalných láhví... Já nevím. Já nevím, jestli by bylo správný pomřít pod tanky, eh, nevim, to ukáže budoucnost, každopádně rok 68 nám asi vzal a naše pasivita nám asi vzalo daleko víc, než si vůbec dokážeme představit, protože to je další událost, který v historickým sledu se snesly na, na naší malou zemičku a myslím si, že to byla opravdu rána do vazu, ze který se ještě dlouho, dlouho budeme vzpamatovávat. Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------Tak koneckonců vzpamatováváme dodneška. Jak se vám líbí, když o tom mluvíme, že komunisti získávají čím dál tím víc hlasů? Daniel LANDA, zpěvák, automobilový závodník -------------------Já si myslím, že to je vzájemná, vzájemnej problém lid a stát, to znamená, je jakýsi lid, eh, který užívá terminus technicus "oni", tím má namysli politiky, a je, jsou jakýsi politici nebo stát, lidi, kteří zastupuju stát, a ty říkají "oni", nějací, o svém lidu. Myslím si, že ani lid ani politik necítí k sobě nějakou velikou náklonnost. Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------A pak z toho, pak na tom vydělávají komunisti, nebo jak to myslíte? Daniel LANDA, zpěvák, automobilový závodník -------------------Moment. Hned to dořeknu. Pak tady máme aspekt bohatí a chudí. Hodně se to týká toho národa. Myslím si, že bohatí zdejší nevycházejí vstříc svým chudším, myslím si, že skutečně střední třída je velmi problematicky nebo velmi systematicky likvidovaná, eh... Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------A jak by bohatí měli vycházet chudším vstříc v Česku? Daniel LANDA, zpěvák, automobilový závodník -------------------Ať se zeptá každý sám sebe. Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------Já se ptám vás teďka. Daniel LANDA, zpěvák, automobilový závodník -------------------Já si myslím, že je možný část například zisků, eh, svých firem, ptát se sám se, proč mám říkat já, co máte vy udělat se svejma prachama? Prostě... Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------Ne, tak co s nima uděláte vy třeba, abysme to měli konkrétně? Daniel LANDA, zpěvák, automobilový závodník -------------------To tady budem hodinu nebo dvě. Petr ŠIMŮNEK, moderátor Plné znění zpráv


-------------------Ne, ne, ne, já, abych vám rozuměl. To znamená, že myslíte si, že bohatší maj dávat, dávat víc na charitu nebo... Daniel LANDA, zpěvák, automobilový závodník -------------------Já jsem... ne, já si myslím, že se maji zamyslet nad tim, jakym způsobem se můžou podělit o svý materiální štěstí s, s těma druhejma. Prostě... Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------A jak to děláte vy teda? Daniel LANDA, zpěvák, automobilový závodník -------------------Neptejte se mě, já... /souzvuk hlasů/. Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------Já se vás ptám... /souzvuk hlasů/. Daniel LANDA, zpěvák, automobilový závodník -------------------Například mám nadaci, například mám nadaci Malina, další věc, ale ta úzce souvisí se řádem /nesrozumitelné/. Další otázka bude, co to je řád /nesrozumitelné. Já vám říkám, budem tady dvě hodiny. Nemá to... Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------Já jsem jenom se chtěl dostat k tomu, jak vy pomáháte tedy těm chudším. Daniel LANDA, zpěvák, automobilový závodník -------------------Já si myslím, že se to brzo dozvíte. Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------Tak to jsem teda zvědavej. Eh, co říkáte tomu, když ve vládě má sedět někdo, kdo velel rotám, které rozháněli demonstranty v ro... v roku, v roce 194... eh, 89? Daniel LANDA, zpěvák, automobilový závodník -------------------Tak sám jsem dostal, sám jsem dostal na, na, na, na držku několikrát v podstatě v týhletý době, na druhou stranu já vůbec to neřeším, asi, asi jak jsem to tak sledoval, já na to nemám názor. Já bych... Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------Nevadí vám to? Daniel LANDA, zpěvák, automobilový závodník -------------------Nemám na to názor. Já řešim opravdu jiný věci, eh, já si myslím, že by nebylo špatný odpouštět, ale skutečně toho člověka neznám, co dělal potom, nevim, jak se k tomu staví. Je mi to jedno. Kdybych tu kauzu sledoval, chtěl bych mluvit asi s tím člověkem, abych si na to opravdu udělal názor, tak bych potřeboval se dostat na, na jádro tý kauzy, a ve chvíli, kdy bych se dostal na jádro tý kauzy, tak pak bych se mohl rozhodovat, jestli tomu člověku odpustím, anebo jestli řeknu: "Ne, ten je skutečně nebezpečnej v tý funkci." Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------9001110, to je číslo esemesky, na kterou můžete poslat svůj dotaz Danovi Landovi a já se vás zeptám ještě předtím, než půjdeme k dalším tématům, sledujete vůbec politiku, zajímá vás to? bere vás to? Plné znění zpráv


Daniel LANDA, zpěvák, automobilový závodník -------------------Eh, ano, nebere, nebere mě to, zajímá mě to určitým způsobem, zajímaj mě aspekty, že v české zemi vytryskne určitý materiál, cizinec to nachytá do, do jakéhosi, do jakéhosi obalu, český člověk si to koupí. Eh, zkonzumuje to a byť to například prýští v Čechách, byť to, nebo se to rodí v Čechách, eh... Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------Vy mluvíte o minerálce? Daniel LANDA, zpěvák, automobilový závodník -------------------Ať se každej, ať se každej podívá kolem sebe... /souzvuk hlasů/. Já nemám, já nem... mně to je jedno prostě, ať se na to každej podivá. Něco česká země nám poskytuje, jakési bohatství, cizinci to tady zachytávají, to je v pořádku, to je demokracie, prodávají nám to a potom peníze jdou do zahraničí, neboť tyto firmy jsou v zahraničních rukou. Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------Když se vrátím k politice, nenapadlo vás někdy se do ní zapojit, jako to třeba teďka chce udělat Petr Janda a chce jít do Senátu? Daniel LANDA, zpěvák, automobilový závodník -------------------Eh, já mu to přeju Petrovi, to je takovej, on se dokáže pěkně rozzuřit, tak si myslím, že se máme na co těšit, že to může bejt zajímavý, eh. Já zas na druhou stranu ptám se sám sebe, co bych dělal v politice se svejma názorama určitejma? Vždyť by mě EU potom tady zav... Představte si, že bych se dal do politiky, vyhrál bych volby a v tu chvíli nám EU začne zavírat všechny kohoutky. Protože bych se samozřejmě snažil apelovat na, protože první, co by bylo, bych zvolal české silné, řekl bych: "Muži, kdo se cítíte jako Blaničtí? Fajn, vy, kdož máte sílu, pojďte společně ruku v ruce státu, pomůžeme týhletý zemi. Jejím slabším. Oni vás za to začnou mít trochu radši. Začnou mít radši politiky a..." /souzvuk hlasů/. Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------... Bruselu myslíte? Daniel LANDA, zpěvák, automobilový závodník -------------------Samozřejmě, protože, protože z naší země se potom stane respublika, neboli republika, neboli věc veřejná a v tu chvíli se lidé začnou zajímat o to, co s tou naší zemí bude, jakým způsobem bychom jí mohli vylepšit, no, a samozřejmě vylepit, vylepšit jí můžeme, zvýšíme-li například střední, střední třídu, když jí posílíme, no, to ale už se bavíme potom o Carrefourech a o nadnárodním kapitálu, kterému se to rozhodně líbit nebude a navíc to bude posilovat vlastenectví, které se také nerado slyší a nosí. redaktor -------------------Press klub Frekvence 1. Hosté z první ligy, které můžete oslovit i vy. Press klub. Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------Daniel Landa, dnešní host Press klubu Frekvence 1, zpěvák, automobilový závodník. Čím dnes vlastně Dan Landa je? Čím se živí? Co vás živí? Daniel LANDA, zpěvák, automobilový závodník -------------------Ale já už ani nevim. Já už ani nevim. Prostě, eh, připadám si jako... chtěl bych bejt kouzelník. Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------No a... Dobře, ale co vás živí? Plné znění zpráv


Daniel LANDA, zpěvák, automobilový závodník -------------------No, si kouzelnictví. Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------Dobře. Daniel LANDA, zpěvák, automobilový závodník -------------------Které se projevuje, které se projevuje tu deskou, tu automobilovými závody, tu nadací, tu manželstvím, tu dalšími věcmi. Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------Máme tady dneska, dneska horu esemesek, skoro všechny se ptají na to, kdy bude nová deska Neofolk? Daniel LANDA, zpěvák, automobilový závodník -------------------Neofolk vyjde na konci nebo v půlce září někdy, eh, jako já tu desku mám za velice podařenou, jsem zvědavej, co tomu řeknou, řeknou lidi, desky, ty texty jsou poměrně komplikovanější. Eh... Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------K tomu míří další otázka, jak, jaký je tam na ní příběh? Daniel LANDA, zpěvák, automobilový závodník -------------------No, to vám teďka... Helejte se, já se s tím matlám, já vám řeknu pár písniček, ono to bude veselé, Protest song, Blaničtí, Bílá hora, Táta, Išel Janek... Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------Takže necháme se všichni překvapit v září. Vaše desky se prodávají pořád dobře, sám jste řekl, že vás i docela dobře živí. Je to tak? Daniel LANDA, zpěvák, automobilový závodník -------------------Ano. Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------Vy jste... Daniel LANDA, zpěvák, automobilový závodník -------------------Jsem rád, jsem rád, nezlobim se rozhodně na ty, kdo si ty moje desky pálí, protože zřejmě je k tomu dohnala nějaká tíseň a, eh, jsem rád, když asi tu desku někdo koupí, protože tím pádem mně pomáhá ke svobodnýmu životu a tim mi umožňuje právě říkat třeba do rádia to, co říkám, abych si to neposral třeba, pardon, abych si to nepokazil, promiňte, sakriš, abych to nepokazil třeba v nějaký televizi, na Nově nebo někam... /souzvuk hlasů/. Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------Na to... Daniel LANDA, zpěvák, automobilový závodník -------------------... pustili do zábavního pořadu. Děkuji. Plné znění zpráv


Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------Teď jsem se vás na to chtěl zeptat. Vy jste jeden z mála z té špičky v popmusic, který se těm estrádám vyhýbá. To platí pořád, nebo... Daniel LANDA, zpěvák, automobilový závodník -------------------Protože... Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------... až vydáte novou desku, tak tam přece jenom půjdete, aby vás bylo vidět? Daniel LANDA, zpěvák, automobilový závodník -------------------Ne. víte mně lidi udělují svobodu, to znamená tím, že si ty desky kupují a tím, že chodí na moje projekty, tak mi udělují svobodu. To znamená... Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------Takže tam nemusíte chodit. Daniel LANDA, zpěvák, automobilový závodník -------------------Já tam chodit nemusim, já se tim živit nemusim a protože se považuju skutečně spíš za kazatele nebo řekněme za zpívajícího básníka, tak ono by to ani k těm mejm dílům vůbec nešlo, to je další věc, tím pádem bych to asi přestal dělat a živil bych se, já nevim, jezdil bych s pistolí autem a někomu bych dělal bodyguarda-řidiče, protože umim řídit rychle autem a ještě bych se pocvičil ve střelbě a třeba by mně někdo dal nějaký peníze, to rozhodně by to pro mojí dušičku bylo lepší než, než stát se estrádním... Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------Televize Nova. Daniel LANDA, zpěvák, automobilový závodník -------------------... umělcem, protože by mě to zab... zavraždilo mou duši. Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------Já připomenu, že telefonní číslo do Press klubu je 257400999 a už za chvilku ho můžete vytočit, abyste se zeptali na cokoliv Daniela Landy. Co připravujete na podzim? Slyšel jsem o novém projektu po Krysaři. Co to bude? Daniel LANDA, zpěvák, automobilový závodník -------------------Původně se to jmenovalo Sedmá pečeť, došlo ke změně, eh, pak se to jmenovalo Rytíř, Smrt a ďábel a s definitivní platností ohlašuji, že neofolkový muzikál se bude jmenovat Tajemství. Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------A je to muzikál. Daniel LANDA, zpěvák, automobilový závodník -------------------Je to neofolkový muzikál, nemá to s muzikálem jako takovym... za muzikálem se skrývá slovo, za muzikálem se... každej si udělá určitou věc, určitej náhled. Slovo muzikál - fuj. Já říkám: "Ne fuj," Limonádový Joe je pro mě taky muzikál. Bertolt Brecht, to je pro mě taky muzikál, to znamená, je spoustu děl, který jsou dobrý a nemusí to smrdět vyloženě povrchností, takže Krysař už jasně naznačil, že moje muzikály přece jenom jsou o něčem jinym a tohleto se ještě z toho Krysaře odrazí a půjde to dál. Plné znění zpráv


Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------Tak a teď máte třicet sekund na to, abyste řekl našim posluchačům úplně co chcete. Daniel LANDA, zpěvák, automobilový závodník -------------------No, asi bych dokončil tu věc vo tom, vo tom tajemství, že v podstatě budu psát takovou neofolkovou hudbu, kdy, kdy, řekněme, to poměrně bude připomínat hodně naše kořeny, to znamená, bude tam, bude tam taková keltsko-slovanská temnota. Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------Tak, to nebylo ani celých třicet sekund Daniela Landy, takže už teď máme čas pro vás, naše posluchače. redaktor -------------------Press klub je váš klub. Ptejte se na čísle 257400999. Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------257400999, to je číslo do Press klubu, to je číslo, na kterém se teď dovoláte Danielu Landovi. Máme první dotaz. Dobrý večer. posluchač -------------------A, Dane, prosim vás, chtěl byste mít za souseda třeba cikána? Teda v podstatě Roma, jak se má správně říkat? Daniel LANDA, zpěvák, automobilový závodník -------------------Tak záleží, co to bude... posluchač -------------------... /souzvuk hlasů/. Díky. Daniel LANDA, zpěvák, automobilový závodník -------------------Opravdu je to legrační otázka, protože už je, já nevím, se zpožděním nějakejch sedmi, osmi let, ale záleží, co to bude za člověka. Jestli ten člověk bude hodnej člověka slušnej člověk, tak určitě, a jestliže v našem programu jednoho dne budeme někomu pomáhat, tak budem pomáhat těm, který jsou talentovaný, třeba který nějakym způsobem budou chtít spolupracovat a jestli mezi nima bude, já nevim, fialovej nebo bledě zelenej nebo, nebo cikán nebo kdokoliv jinej, tak mu strašně rádi pomůžeme, protože nejde to takhle, takhle to nejde říct. Nechci, aby vedle mě bydlelo prase. Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------Dobrý večer ve Frekvenci 1, dobrý večer v Press klubu, ptejte se Dana Landy. posluchač -------------------Eh, dobrý, dobrý večer, Petr Svoboda. Já bych se chtěl zeptat pana Landy, eh, takzvaně z první ruky, protože jsem vlastně, když vydal desku Konec, tak jsem se dočetl někde v bulváru, že prohlásil, že to je jeho poslední deska a končí vlastně s muzikou, a tak jsem se chtěl zeptat, jestli je to pravda a pokud ano, tak co ho vedlo k tomu, aby natočil ty další desky? Mimochodem díky za ně, jsou úžasný. Daniel LANDA, zpěvák, automobilový závodník -------------------Já děkuju. Tak skutečně když jsem dělal desku Konec, tak mim přišla tak blbá, protože já jsem jezdil v tý době mistrovství Evropy v tahačích, nemoh jsem vlastně, dělal jsem profesionálního závodníka, byl jsem pořád pryč, Plné znění zpráv


nemoh jsem se na nic soustředit a vlastně jsem jí dodělal a říkám: "Tak, to takovej, prostě se mi nepovedla, tak bych si přál," i když ty písničky měli hezkej základ, tak jsem si řek: "Tak a to prostě už skončim, protože já už nemám co lidem říct, já už nemám, co bych jim dal." No, a tím, jak jsem začal jezdit rallye a začal jsem, začal jsem pořádně závodit v tom smyslu teda, že tam se jede vo život, tam prostě když se nabouráte, tak se buď prostě rozstřelíte vo strom, vo barák, tak to mi dalo takový inspirace, že jsem najednou chtěl mluvit právě o tajemství, o tom,, co je po životě a začly mně, zase mi skočila zpátky míza, takže já si kolikrát myslim, že se na to vybodnu, a pak se na to nevybodnu, ale jednou přijde čas prostě, kdy takovýhle rozhodnutí asi udělám, ale dokuď ty lidi to budou chtít, tak to budu dělat dál. Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------Dobrý večer ve Frekvenci 1. Dobrý večer. posluchačka -------------------Ahoj, Dane. Tady je Katka z Písku. Slyšela jsem... Daniel LANDA, zpěvák, automobilový závodník -------------------Ano. posluchačka -------------------... o novém muzikálu, co to bude a kdy to bude? Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------Tak to už jsme slyšeli. Daniel LANDA, zpěvák, automobilový závodník -------------------Tak bude to neofolkový muzikál, bude to připomínat folk a bude to takovej folk nářez, to znamená neofolkovej muzikál Tajemství v Divadle Kalich a premiéra by měla bejt na začátku března, eh... Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------Na začátku března. Daniel LANDA, zpěvák, automobilový závodník -------------------A bude to velmi... no, začátku března a bude to velmi mystický. Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------Eh, já tady mám ještě jednu esemesku. Jak mluvíte se svoj... se svojí ženou a se svými dětmi? Česky nebo německy? Daniel LANDA, zpěvák, automobilový závodník -------------------Eh, já myslel takhle, že se svojí ženou, to by ten mikrofon neunes, ale, eh, protože je jasný, že... Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------Jde o jazyk. Daniel LANDA, zpěvák, automobilový závodník -------------------No, vy jste ale... teda promiňte. Petr ŠIMŮNEK, moderátor Plné znění zpráv


-------------------A řeč, abysme to upřesnili. Daniel LANDA, zpěvák, automobilový závodník -------------------Jo takhle. Už jsem se lekl, že ještě mám vyprávět něco dalšího. S dětma mluvim, s dětma mluvim částečně česky a pár, když slyším, že Mirjam, Mirjam s nima mluví Německy, tak, tak, tak sem tam přidám, s ženou mluvím česko-německy a někdy velmi i hrubě, ale my se tím bavíme, záměrně překládáme líbezná slova, libě, které by měli být libé, tak to překládá... já to překládám do slov sprostých, ale žena, žena tomu rozumí a vlastně se tim bavíme, takže když nás někdo slyší, tak si řekne, co jsme to za hulváty, ale to je naše taková zábava. Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------A jak s ní řešíte ten zahraniční kapitál, proti kterému jste tady taky vystoupil? Daniel LANDA, zpěvák, automobilový závodník -------------------Tak, eh, vidíte, člověk něco řekne, a už je to zjednodušeno a použito proti němu. Eh. My, ten náš kapitál je, je ryze český, my utrácíme v Čechách, my platíme daně v Čechách, my zaměstnáváme české lidi, to znamená, všechno, co máme, tady zase zůstává. To je, to je to, já nemám nic proti nadnárodnímu kapitálu, ale, jako v jeho demokratický podstatě, ale samozřejmě se mně nelíbí, když, když jeho, jeho, jeho určitá dimenze působí bídu nebo působí skutečně starost spousta, spousta lidem včetně toho, že ten stát tedy se bude dál a dál zadlužovat a prostě není kdo, aby to zaplatil zpátky. Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------To byl Press klub, díky, že jste k nám dneska přišel. Daniel LANDA, zpěvák, automobilový závodník -------------------No, já, jo děkuju taky asi zřejmě. Nebo prosim. Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------Tak a pro vás už je na Frekvenci 1 připraven Tomáš Kraus a Rande na Frekvenci 1 a ještě předtím úplně nejčerstvější a aktuální zprávy.

Česká televize nabídne nový seriál 26.8.2004

iDNES.cz

str. 0

Mirka Spáčilová

Kultura - Film - TV / Zprávy Divadelní ústav

Po seriálu Náměstíčko přijde Náves Růžový perník s cukrovým nápisem Náměstíčko vítal tvůrce i první diváky seriálu, který bude ČT 1 uvádět od 6. září po deset pondělků. Jako by Kavčí hory naznačovaly, že Náměstíčko a perník spojuje věrnost tradici české kuchyně. Včetně autora či herců."Sám žiju v Táboře, pár kroků od podobného náměstí," přiznal scenárista Jan Míka, který má za sebou divácky úspěšné seriály Život na zámku a Šípková Růženka. Spolu s Náměstíčkem už daly dohromady dvaasedmdesát dílů - a všechny je režíroval Jaroslav Hanuš. Jisté změny si však oba dovolili. Míka tentokrát nestaví děj provázaně "na pokračování", nýbrž jako mozaiku epizod, kde do popředí vystoupí vždy jiná z postav procházejících celým Náměstíčkem. A Hanuš zase poprvé vůbec nevyužil studia, točil výhradně v reálných prostorách. "Náměstí přesně podle vlastních představ jsme objevili v Žatci. Je malebné, přitom opravené jen zčásti, takže je pořád v kvasu," vysvětluje režisér svou volbu. "Ale hlavně tam bydlí moje maminka, která se o mě během natáčení starala," dodal s úsměvem Hanuš. Žatečtí nezaměstnaní podle režiséra zase ocenili, že mohli díky natáčení pronajímat své byty nebo si přivydělat v komparsu. Televizní štáb se tu poprvé objevil před Vánocemi roku 2002, kdy prý v Žatci založil novodobou tradici vánoční výzdoby, loni tu trávil čas od jara do léta. Plné znění zpráv


Podtitul Náměstíčka sice zní Připomene vám vlastní příběh, nicméně Míka tvrdí, že skutečné předobrazy jeho hrdinů neexistují: "Nanejvýš jadérko povídek je pravdivé, ale dužina vymyšlená." Glosátory maloměstského dění jsou postavy osamělého důchodce v podání Josefa Vinkláře a trafikantky ztvárněné Lubou Skořepovou. "Je to přesně moje parketa," pochvaluje si herečka, "už se ani nepamatuji, kdy jsem měla naposledy v roli tak vtipný slovní ping-pong - kromě Wilda v Národním."Skořepová je také jediná, pro kterou psal Míka postavu přímo "na tělo", Martin Stropnický tu zase dostal svou první roli před kamerou po návratu z diplomatických služeb ve Vatikánu. "Asi mě obsadili ze zlomyslné škodolibosti," žertuje herec. "Mám tam scénu, kdy mi farář říká - volá vás Vatikán, a navíc představuji šikovného řemeslníka, což tedy nejsem." Natáčení si Stropnický pochvaloval, po čase potkal kolegy a v kapele utvořené štábem si zahrál na bicí. Nicméně jeho hrdina asi bude mít problémy, protože se dostane do rukou lékařky v podání Veroniky Freimannové. Ta zase prozradila, že ve "své" epizodě potká pozdní lásku. "Konečně mám štěstí na role odpovídající věku, už po mně nechtějí, abych si v podkolenkách hrála na sedmnáctku," smála se herečka. Diváci, kterým zvědavost na Míkova překvapivá rozuzlení nedá spát, se už během vysílání seriálu, vpůli října, dočkají stejnojmenné knihy. ČT také jedná o možnosti, že by po závěrečném dílu vyšlo Náměstíčko na videokazetách a DVD, na chystaném albu dvojice Hapka - Horáček se objeví píseň Kdo by se díval nazpátek?, kterou pro seriál nazpívala Hana Hegerová. Pokud se Náměstíčko publiku zalíbí, najde pokračování? Ivan Hubač z ČT potvrdil, že v úvaze je cyklus Náves, a Míka přiznal: "Když už to víte - ano, desetidílná Náves je napsaná." Použil podobný model jako v Náměstíčku, jen místo "okresního živlu" zkusil vesnický, ikdyž prý zjistil, že vesnici už vlastně nezná -natolik se začala podobat městu. "Takže postavy mohou kolovat z náměstí na náves a zpět," naznačil. URL| http://zpravy.idnes.cz/filmvideo.asp?r=filmvideo&c=A040825_194215_filmvideo_gra

Chránit si hlas chce velkou disciplínu 26.8.2004

iDNES.cz

str. 0

Markéta Jůzová

Kultura - Hudba / Zprávy Divadelní ústav

Eva Urbanová vystoupí na Slavnostech Emy Destinnové Jedním z hostů letošních Slavností Emy Destinnové, které tradičně probíhají v Českých Budějovicích, bude i sopranistka Eva Urbanová. Na koncertě, který se uskuteční 26. září, poprvé zazpívá Nové slovenské písně od Bohuslava Martinů.Nedávno ji mohlo vidět i publikum v Jaroměřicích nad Rokytnou, kde vystupovala po boku Petra Dvorského na mezinárodním hudebním festivalu, který založil právě tento slovenský tenorista. Jak jste se připravovala na svůj galakoncert s Petrem Dvorským? Dá se říci, že se na všechny koncerty připravuji stejně, vždy chci být připravená, protože nemám ráda, když se na zkouškách objeví chyby a musí se pak déle zkoušet. Samozřejmě na tento koncert jsem se připravovala velice poctivě, protože Peter Dvorský je vynikající pěvec, takže to zavazuje, aby člověk podal velký výkon. Na festivalu jste zpívala i proroctví ze Smetanovy opery Libuše, které bylo navíc obohaceno multimediální projekcí. Co říkáte na takové propojování klasické hudby s jinými médii?Pro mne to znamená, že mi někdo svítí do očí, protože jsem na druhé straně (smích). Produkce byla velice krásná, a když je projekt vkusně udělán a koresponduje s hudbou, námětem libreta, tak si myslím, že vizualizace může být velice zajímavý nápad. Na sklonku uplynulé sezony jste pro Metropolitní operu v New Yorku nastudovala roli Cizí kněžny v inscenaci Dvořákovy Rusalky a v srpnu jste ve Vídni vystupovala jako Milada v nekonvenčně pojatém Smetanově Daliborovi. Jaká byla spolupráce s tak odlišnými týmy?Obě inscenace byly v češtině, protože teď se rozjel trend, že se vše zpívá převážně v jazyce originálu. Samozřejmě spolupráce to byla jiná, protože v New Yorku šlo o velice krásnou klasickou inscenaci a ve Vídni to byl zase velice moderní Dalibor. Spolupráce s celým týmem v obou městech byla nesmírně příjemná, byli to fajn lidé, se kterými se mi pracovalo velmi dobře. V případě inscenace v Metropolitní opeře šlo o koprodukci s Vídeňskou státní operou, autorem scény a režisérem je Otto Schenk a diriguje Andrew Davis. Ve Vídni operu režíroval Torsten Fischer a dirigoval mladý dirigent Kirill Petrenko. Je to skvělý muzikant, který vystupuje hlavně vDeutsche Oper Berlin, hudbu Bedřicha Smetany nebo také Richarda Wagnera diriguje s prožitkem. Také Radio-Symphonieorchester Wien hrál s obrovským nasazením, i když jsou to Rakušané a nemusí mít takový vztah ke Smetanovi třeba jako my.



Jak probíhaly přípravy na Dalibora?Inscenaci již dříve uváděli v Saarbrückenu. Je typem představení, které je postaveno na kostýmech a scéně. Režisér může být jiný. Udělá se univerzální scéna a divadla si produkce pronajímají. V čem se liší práce newyorské Metropolitní opery a opery pražského Národního divadla?Myslím si, že práce v Metropolitní se nedá porovnat s žádnou jinou operou. Když tam přijde sólista poprvé, tak žasne nad tím, jak vše funguje, jak se o vás starají dvacet čtyři hodin denně. Tam je úplně jiný styl, přesně znáte termíny zkoušek, máte harmonogram, přesně víte, kdy máte kde být. Jsou režiséři, kteří dokážou zkoušet čtyři hodiny vkuse a vůbec je nezajímá, že sólisté se potřebují napít nebo třeba na chvíli odejít. Když máte problém, tak zavoláte člověku, který se o vás stará. V Itálii například nevíte, od kdy do kdy zkoušíte, protože se časy stále mění. V pražském Národním divadle je to jiný svět. My máme rádi improvizaci, takže zkouška se může posunout. To samé platí o Teatro alla Scala v Miláně, Italové pořád něco mění. My jsme zase Slované, my si to taky rádi změníme. Hodláte svůj repertoár rozšířit ještě o další skladatele?Pokouším se více zpívat Richarda Wagnera. Na příští rok bych si ráda připravila roli Alžběty z Tannhäusera. Dosud jsem také nezpívala hlavní roli v opeře Adriana Lecouvreurová, kterou složil italský skladatel Francesco Cilea. Učiním tak v pražském Národním divadle premiéra bude 23. září. V písňovém oboru jsem velice málo zpívala Bohuslava Martinů, takže teď jsem si nastudovala Nové slovenské písně. A jakou hudbu byste chtěla nahrávat?Plánuji, že natočím písně. Myslím, že by to mohla být trojkombinace, třeba Antonín Dvořák, Leoš Janáček a Bohuslav Martinů. Kteří zpěváci vás v životě inspirovali?Od prvního okamžiku, kdy jsem se rozhodla, že budu zpívat operu, mou jedinou inspirací vždy byla a myslím si, že až do smrti zůstane Ema Destinnová. Obrovsky si jí vážím. Pak jsem samozřejmě byla ovlivněna famózní pěvkyní, jakou byla Montserrat Caballé. Uchvátila mě svými neuvěřitelnými piany, krásnými frázemi a tím, jak obdivuhodně zpívala úlohu Normy v Belliniho opeře. Váš program je docela náročný. Zpíváte na operních scénách po celém světě, často měníte svá působiště. Máte nějaký postup, jak udržet hlas v optimální kondici?Pro dobrý hlas je důležité pořádně se vyspat, neponocovat, nechodit příliš na večírky. Prostě mít disciplínu. U mne je to zkomplikované tím, že já moc nesnáším klimatizaci, takže si musím dávat pozor. Když jsem dlouho v místnosti s klimatizací, tak se mi rozpoutá alergická rýma, která jde až do zánětu, a dostanu chřipku. Bojuji s tím neustále. Mám na to výborné medikamenty. Jsou to byliny a perfektně mi pomáhají. Kde a s kým byste ještě ráda vystoupila?To je velice těžké, protože já jsem si vždy přála vystoupit s Freddiem Mercurym, i když to byl popový zpěvák. A Luciano Pavarotti skoro přestává zpívat a Plácido Domingo zase spíš více diriguje. Takže takové stálice, ke kterým jsem vzhlížela jako mladá dívka, už nezpívají, a skoro se všemi ostatními jsem si vlastně už zazpívala. Mám velice ráda mladé pěvce a mladé pěvkyně a ráda jim pomáhám. Vezmu si je na svůj koncert, aby se zviditelnili, takže spíš lidem ukazuji nové pěvecké tváře. Můžete přiblížit, jaký je váš nejbližší pěvecký program?Krátce po premiéře v Praze mám na začátku října koncert v Madridu. Koncert se koná v Teatro de la Zarzuella, kde se běžně hraje zarzuela, což je španělská opereta s lidovými písněmi a regionálními tanci, nebo pouze komorní pěvecké recitály s klavírem. My budeme mít na programu české písně Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů. Na pódiu tam vystupovaly takové veličiny jako Thomas Hampson či Maria Callasová, takže si velice vážím toho, že tam mohu zpívat hlavně české písně. Vybrala jsem si Dvořákovy Biblické písně, které vyžadují zručného klavíristu. Písně obsahují určitá slova, při jejichž zvolnění musí být klavírista nesmírně pohotový. Proto si vezmu interpreta z Čech. Cizinec by to sice pochopil, ale musela bych s ním velice dlouho zkoušet a musela bych mu vysvětlovat, proč tady je to tak atady jinak. Kdo bude oním klavíristou, neprozradím. No a pár dní po příjezdu z Madridu odlétám do Metropolitní opery v New Yorku, kde zpívám Santuzzu v Mascagniho Sedláku kavalírovi, který bude inscenován společně s Komedianty od Ruggiera Leoncavalla. Bude to klasická produkce Franka Zeffirelliho, včetně jeho návrhů scény a kostýmů. Hudebního nastudování se ujal Dennis Russell Davies a režijně inscenaci připraví David Kneuss. V opeře vystoupím po boku italského tenoristy Fabia Armiliatiho, snímž jsem velmi často zpívala. URL| http://zpravy.idnes.cz/hudba.asp?r=hudba&c=A040825_200037_hudba_gra

Zahájení provozu nové pojízdné knihovny v Karlíně 26.8.2004

Zpravodajství ČTK str. 0 ZR Divadelní ústav

dce kul

PRAHA, 31. srpna 2004 Plné znění zpráv


13:00, stanoviště knihovny, Karlínské nám. 10, Praha 8 Zahájení provozu nové pojízdné knihovny Městské knihovny v Praze 8 v Karlíně za účasti starosty městské části Praha 8 Josefa Noska. Pojízdná knihovna, nahrazující stálou a při předloňské povodni zničenou pobočku městské knihovny v Šaldově ulici, bude poskytovat své služby na dvou stanovištích. V pondělí bude v Molákově ulici, v úterý, ve středu a ve čtvrtek na Karlínském náměstí 10, na obou místech vždy od 13:00 do 18:00. Zdroj: mluvčí Městské knihovny v Praze Jitka Fišerová, tel.: 222 113 306, 737 266 702, e-mail:[email protected] ČTK Cas| 14:50



Přehled zpráv

Recommend Documents