Přehled zpráv

Přehled zpráv 18.3.2013 - 29.3.2013 HK ČR 112 Hlavním tématem hromadné postižení zdraví ..................................................................................................11 18.3.2013 112 str. 12 Konference - semináře HK ČR  Mgr. Zuzana CIKHARTOVÁ aktualne.cz Nečas vábí živnostníky, slíbil balíček proti byrokracii .....................................................................................13 28.3.2013 aktualne.cz str. 0 Podnikání - Ekonomika HK ČR  ČTK AUTO.cz Hyundai Equus: Pro modelový rok 2014 ještě luxusnější ...............................................................................14 28.3.2013 AUTO.cz str. 0 Novinky HK ČR  redakce Auto.cz bankovnictvi.ihned.cz Hlavní ekonom Saxo Bank Jakobsen: Česká ekonomika brzy předčí ostatní země regionu ......................15 28.3.2013 bankovnictvi.ihned.cz str. 0 HK ČR  bigbloger.lidovky.cz Institut Václava Klause hlásí, pátrá a informuje I. (Karel Trčálek) ..................................................................18 28.3.2013 bigbloger.lidovky.cz str. 0 HK ČR  blisty.cz Čestmír Císař: Zamyslete se, přátelé a soudruzi! ............................................................................................21 28.3.2013 blisty.cz str. 0 HK ČR  Čestmír Císař Boleslavský deník Konference seniorů byla velkým přínosem... ...................................................................................................23 29.3.2013 Boleslavský deník str. 2 Boleslavsko/region HK ČR  PETRA KULDOVÁ Brněnský deník Kandidáti Eura mají čas do září ..........................................................................................................................23 29.3.2013 Brněnský deník str. 22 Sport HK ČR  (čtk)

Přehled zpráv

1 © 2013 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz | [email protected]

businessinfo.cz Česká republika – Srí Lanka ...............................................................................................................................24 28.3.2013 businessinfo.cz str. 0 Kalendář akcí HK ČR  Jak na monitoring projektu a žádost o platbu v OPPI .....................................................................................25 28.3.2013 businessinfo.cz str. 0 Kalendář akcí HK ČR  Ministerstvo pro místní rozvoj připravilo novou koncepci cestovního ruchu ..............................................25 28.3.2013 businessinfo.cz str. 0 Cestovní ruch HK ČR  Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) Výběr dodavatele v OPPI ....................................................................................................................................26 28.3.2013 businessinfo.cz str. 0 Kalendář akcí HK ČR  byznys.ihned.cz Hlavní ekonom Saxo Bank Jakobsen: Česká ekonomika brzy předčí ostatní země regionu ......................27 28.3.2013 byznys.ihned.cz str. 0 byznys.ihned.cz HK ČR  Karel Tinl cad.cz Dassault otevírá zastupení v Dubaji ..................................................................................................................29 28.3.2013 cad.cz str. 0 Aktuality HK ČR  CIO Business World KALENDÁŘ ...........................................................................................................................................................30 22.3.2013 CIO Business World str. 47 Kalendář HK ČR  Ukočírujte svá velká data ....................................................................................................................................31 22.3.2013 CIO Business World str. 32 BI A BIG DATA HK ČR  Stacy Collett, Čestmír Žák Computerworld Perspektivy systémové integrace ......................................................................................................................33 22.3.2013 Computerworld str. 16 Produkty a služby / systémová integrace HK ČR  VÍT PETRJANOŠ ČRo Plus Bulharský antimonopolní úřad provedl razie v sídlech energetických společností ....................................37 28.3.2013 ČRo Plus str. 1 18:30 Názory a argumenty HK ČR 

Přehled zpráv


ČRo Sever V chráněné dílně Arkadie v Krupce na Teplicku má práci 20 postižených lidí .............................................38 28.3.2013 ČRo Sever str. 3 17:00 Události regionu - Ústecký kraj HK ČR  ČT 24 Exportní strategie: Rizika podnikání v zahraničí ..............................................................................................38 28.3.2013 ČT 24 str. 6 10:45 Ekonomika HK ČR  Protikorupční policie stíhá Alenu Vitáskovou ..................................................................................................40 28.3.2013 ČT 24 str. 3 21:10 Ekonomika HK ČR  Setkání premiéra s živnostníky ..........................................................................................................................43 28.3.2013 ČT 24 str. 3 11:00 Studio ČT24 - Zprávy HK ČR  dialog.ihned.cz Slogany ODS má, chybějí jí politici ....................................................................................................................44 28.3.2013 dialog.ihned.cz str. 0 dialog.ihned.cz HK ČR  Petr Fischer digizone.cz Šéf ČTÚ je horší než kůrovec, obul se do Pavla Dvořáka poslanec za TOP 09 ............................................45 28.3.2013 digizone.cz str. 0 HK ČR  Jan Potůček Dopravní noviny ZEPTALI JSME SE ...............................................................................................................................................46 28.3.2013 Dopravní noviny str. 4 Zvláštní příloha HK ČR  ekonomika.iDNES.cz Nepovažuju vás za parazity ani podezřelé, řekl Nečas živnostníkům ............................................................47 28.3.2013 ekonomika.iDNES.cz str. 0 Domácí ekonomika HK ČR  iDNES.cz, Josef Kopecký euroskop.cz Oldřich Vlasák: Klaus by byl dobrý kandidát na předsedu Komise ...............................................................48 28.3.2013 euroskop.cz str. 0 Komentáře, analýzy HK ČR  Petr Zenkner, Euroskop f1news.autoroad.cz Force India a Mercedes oznamují uzavření dlouhodobého partnerství .........................................................50 28.3.2013 f1news.autoroad.cz str. 0 HK ČR  Přehled zpráv


finance.cz Ranní komentář pro 28.3.2013 ............................................................................................................................51 28.3.2013 finance.cz str. 0 HK ČR  Cyrrus Vláda chce usnadnit podnikání ..........................................................................................................................51 28.3.2013 finance.cz str. 0 HK ČR  Firemnifinance.cz Zaměstnancům automobilky Hyundai vzrostou mzdy o tři procenta ............................................................52 28.3.2013 finance.cz str. 0 HK ČR  Financninoviny.cz Haló noviny Bezprecendentní krok .........................................................................................................................................52 29.3.2013 Haló noviny str. 6 Názory * Polemika HK ČR  Hospodářské noviny Hollande prohrál bitvu o daň pro bohaté ..........................................................................................................53 29.3.2013 Hospodářské noviny str. 5 Česko/Svět HK ČR  Simone Radačičová Plán pomoci velkým firmám s účty za elektřinu naráží v Bruselu ..................................................................54 29.3.2013 Hospodářské noviny str. 18 Česko HK ČR  Martin Kohout, Petr Lukáč Stamiliony z Česka nalákaly Hollywood zpět ...................................................................................................55 29.3.2013 Hospodářské noviny str. 1 Titulní strana HK ČR  Luboš Kreč, Julie Daňková Zahraniční politika bez cíle a odvahy ................................................................................................................56 29.3.2013 Hospodářské noviny str. 13 Názory HK ČR  Vít Dostál, Jakub Eberle HR Management Agenturní zaměstnávání u nás a v Evropě........................................................................................................57 28.3.2013 HR Management str. 28 Trh práce HK ČR  JAROSLAVA REZLEROVÁ Bez znalosti ekonomických souvislostí dělat HR nejde ..................................................................................59 28.3.2013 HR Management str. 44 MBA HK ČR  JAN PŘIKRYL Konkurenční výhoda na trhu práce ...................................................................................................................61 28.3.2013 HR Management str. 48 HK ČR  Alena Hanzelková Nová éra na pracovním trhu: zachrání jej cizinci? ...........................................................................................63 28.3.2013 HR Management str. 32 HK ČR  GABRIELA HRBÁČKOVÁ KEDOVÁ Přehled zpráv


NSK: Cesta také pro firmy ..................................................................................................................................65 28.3.2013 HR Management str. 54 Projekty ESF HK ČR  PROJEKT PODPORY PODNIKÁNÍ ŽEN INICIO 50 ............................................................................................67 28.3.2013 HR Management str. 53 HK ČR  -redVstup na trh práce ...............................................................................................................................................67 28.3.2013 HR Management str. 57 HK ČR  Hranický týden Pavel Rakovský je čtvrtý nejlepší v republice ..................................................................................................69 29.3.2013 Hranický týden str. 11 POBOX HK ČR  Radmila Balková iHNed.cz Hlavní ekonom Saxo Bank Jakobsen: Česká ekonomika brzy předčí ostatní země regionu ......................69 28.3.2013 iHNed.cz str. 0 byznys.ihned.cz HK ČR  Karel Tinl Jičínský deník PREMIÉR NEČAS V HRADCI: DEBATA S PODNIKATELI ................................................................................72 29.3.2013 Jičínský deník str. 2 Královéhradecký kraj HK ČR  kurzy.cz Deutsche Telekom externě posoudí případnou fźi s T-Mobile USA ...............................................................72 28.3.2013 kurzy.cz str. 0 Akcie ve světě HK ČR  Poslanci schválili opakované pracovní smlouvy na dobu určitou, nyní míří do Senátu .............................72 28.3.2013 kurzy.cz str. 0 Podnikání HK ČR  Premiér: Živnostníci nejsou paraziti ani sprostí podezřelí ..............................................................................73 28.3.2013 kurzy.cz str. 0 Podnikání HK ČR  Mladá fronta DNES Dura má vytvořit 80 nových míst .......................................................................................................................74 29.3.2013 Mladá fronta DNES str. 1 Jižní Čechy HK ČR  (ČTK) Léčba zabírá, eurozóna se uzdravuje ................................................................................................................74 29.3.2013 Mladá fronta DNES str. 15 Názory HK ČR  Jiří Štický

Přehled zpráv


Města zvažují společnou agenturu ....................................................................................................................75 29.3.2013 Mladá fronta DNES str. 4 Kraj Pardubický HK ČR  (ČTK) Pravidlo „povinní junioři“ vadí už i Kometě ......................................................................................................75 29.3.2013 Mladá fronta DNES str. 14 Sport HK ČR  (rob, rkr) Rychlá kariéra piráta silnic Davida Šeicha ........................................................................................................76 29.3.2013 Mladá fronta DNES str. 3 Brno a Jižní Morava HK ČR  Lukáš Valášek UEFA letos přijímá přihlášky na Euro 2020 ......................................................................................................77 29.3.2013 Mladá fronta DNES str. 15 Sport HK ČR  (ČTK) Moderní řízení Musíme se dohodnout na elementárních věcech .............................................................................................78 28.3.2013 Moderní řízení str. 34 Exekutivní management HK ČR  JARMILA FREJTICHOVÁ Systém nástupnictví a řízení kariéry v podniku ...............................................................................................83 28.3.2013 Moderní řízení str. 20 Exekutivní management HK ČR  ING. KAREL HLAVATÝ Velkoobjemová data jsou zlatý důl ....................................................................................................................85 28.3.2013 Moderní řízení str. 76 Data HK ČR  PETR POLÁK Veřejný sektor dokáže fungovat efektivněji ......................................................................................................87 28.3.2013 Moderní řízení str. 41 Exekutivní management HK ČR  Boris Halata Mostecký deník Čtyřka chce práci .................................................................................................................................................88 29.3.2013 Mostecký deník str. 3 Mostecko HK ČR  (vok) novinky.cz Expozice času cílem podnikatelů. Starosta Orság hostil obchodní snídani ve Šternberku ........................88 28.3.2013 novinky.cz str. 0 Vaše zprávy HK ČR  Radim Kašpar Za parazity vás nepovažuju, připomněl živnostníkům Nečas .........................................................................89 28.3.2013 novinky.cz str. 0 Ekonomika HK ČR  nig Noviny pro grafický průmysl Období štědrých dotací končí ............................................................................................................................90 21.3.2013 Noviny pro grafický průmysl str. 5 HK ČR  -gko

Přehled zpráv


olomouc.iDNES.cz Velkým firmám Olomouckého kraje loni rostly tržby nejvíc z Česka .............................................................91 28.3.2013 olomouc.iDNES.cz str. 0 Olomouc / Olomouc - zprávy HK ČR  MF DNES, Rostislav Hányš Parlamentní listy Hendikepovaným nezaměstnaným svítá naděje ..............................................................................................92 18.3.2013 Parlamentní listy str. 41 Rozhovor HK ČR  Text Bohumil Brejžek Jan Veleba: Miloš Zeman vnímá český venkov s plnou vážností ...................................................................94 18.3.2013 Parlamentní listy str. 21 O kom se mluví HK ČR  Eugenie Línková Která iniciativa nejvíce stimuluje podnikání? ...................................................................................................95 18.3.2013 Parlamentní listy str. 9 Rozhovor HK ČR  Poptávka po financování exportů mimo EU narůstá, hlásí Česká spořitelna ...............................................96 18.3.2013 Parlamentní listy str. 47 Téma HK ČR  Text Redakce Přenáším do EU konkrétní problémy lidí...........................................................................................................97 18.3.2013 Parlamentní listy str. 22 Rozhovor HK ČR  Text Bohumil Brejžek Rozpočtový summit EU: BYŤ OBTÍŽNĚ - DOHODNUTO ...............................................................................100 18.3.2013 Parlamentní listy str. 28 HK ČR  Karel Šmíd parlamentnilisty.cz Husák (TOP 09): Šéf ČTÚ je pro české zákazníky větší škůdce než kůrovec .............................................102 28.3.2013 parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům HK ČR  TOP 09 Komunisté zuří: Řetězení smluv nic nevyřeší, jen budou po lidech víc šlapat ...........................................103 28.3.2013 parlamentnilisty.cz str. 0 Poslanecká sněmovna HK ČR  Olga Böhmová Nečas s Kalouskem chystají daňové úlevy. Čtěte, na co se můžete těšit ...................................................106 28.3.2013 parlamentnilisty.cz str. 0 Monitor HK ČR  dkr Nečas: Živnostníci nejsou paraziti ani sprostí podezřelí ...............................................................................107 28.3.2013 parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům HK ČR  Vlada.cz Právo FOTO ...................................................................................................................................................................107 29.3.2013 Právo str. 10 Severovýchodní Čechy HK ČR  (lž) Přehled zpráv


Studenti chtějí více šancí na praxi ...................................................................................................................108 29.3.2013 Právo str. 10 Jihozápadní Čechy HK ČR  Pavel Orholz Ústecký kraj navázal důležité spolupráce .......................................................................................................108 29.3.2013 Právo str. 10 Severozápadní Čechy HK ČR  Aleš Pelikán Za decimované včely zaskočí laboratorní čmeláci .........................................................................................109 29.3.2013 Právo str. 1 Titulní strana HK ČR  Jan Trojan Pražský deník Jiřího Reichela ...................................................................................................................................................110 29.3.2013 Pražský deník str. 2 Z metropole HK ČR  Nezaměstnaných padesátníků stále přibývá, práce ubývá ...........................................................................110 29.3.2013 Pražský deník str. 2 Z metropole HK ČR  PETR ŠTROMPF prvnizpravy.cz Cestovní ruch může být výrazně efektivnější .................................................................................................112 28.3.2013 prvnizpravy.cz str. 0 z vlády HK ČR  Conseq bude spravovat státní rozvojový fond ...............................................................................................113 28.3.2013 prvnizpravy.cz str. 0 business HK ČR  Rektor UJEP René Wokoun podepíše memorandum ....................................................................................113 28.3.2013 prvnizpravy.cz str. 0 z regionů HK ČR  Ústecký kraj navázal tři důležité spolupráce ..................................................................................................114 28.3.2013 prvnizpravy.cz str. 0 z regionů HK ČR  psp.cz Stenografický zápis 52. schůze, 27. března 2013 ...........................................................................................115 27.3.2013 psp.cz str. 0 HK ČR  reseller-channel.cz Podnikatelé z Novosibirska mají zájem spolupracovat s ELKO EP .............................................................176 28.3.2013 reseller-channel.cz str. 0 NOVINKY HK ČR  Tisková zpráva

Přehled zpráv


sport.iDNES.cz Adepti na pořádání Eura 2020 se mohou hlásit do září. Co Češi? ...............................................................177 28.3.2013 sport.iDNES.cz str. 0 Reprezentace HK ČR  iDNES.cz, ČTK stavba.tzb-info.cz Český Siemens otevřel nové vývojové a prototypové centrum ...................................................................178 28.3.2013 stavba.tzb-info.cz str. 0 HK ČR  technikaatrh.cz Český Siemens otevřel nové vývojové a prototypové centrum ...................................................................183 28.3.2013 technikaatrh.cz str. 0 Elektrotechnika HK ČR  tyden.cz Méně výkopů znamená levnější internet, tvrdí EU .........................................................................................184 28.3.2013 tyden.cz str. 0 Česko HK ČR  - pcl tzb-info.cz Český Siemens otevřel nové vývojové a prototypové centrum ...................................................................185 28.3.2013 tzb-info.cz str. 0 Elektrotechnika HK ČR  Ing. Dagmar Kopačková, Ph.D., redakce usteckenovinky.cz Rektor UJEP René Wokoun podepíše memorandum ....................................................................................186 28.3.2013 usteckenovinky.cz str. 0 z regionů HK ČR  Ústecký kraj navázal tři důležité spolupráce ..................................................................................................187 28.3.2013 usteckenovinky.cz str. 0 z regionů HK ČR  zive.cz Computer 6/13: svět tabletů a test IP kamer ...................................................................................................188 28.3.2013 zive.cz str. 0 Computer HK ČR  Computeru redakce Znojemský deník Bertiny lázně dostanou nový bazén .................................................................................................................190 29.3.2013 Znojemský deník str. 2 Znojemsko HK ČR  PETRA JOUZOVÁ

Přehled zpráv


zpravy.rozhlas.cz Kandidatury na fotbalové ME 2020 lze podat do 11. září ...............................................................................190 28.3.2013 zpravy.rozhlas.cz str. 0 fotbal HK ČR  Michal Jurman

Přehled zpráv


HK ČR 112

Hlavním tématem hromadné postižení zdraví 18.3.2013

112

str. 12 Konference - semináře HK ČR

Mgr. Zuzana CIKHARTOVÁ

Ve dnech 7. a 8. února letošního roku se v hotelu Holiday Inn uskutečnil VIII. kongres s mezinárodní účastí Medicína katastrof Brno 2013, kterou uspořádaly Úrazová nemocnice Brno a Lékařská fakulta Ostravské univerzity v Ostravě. Mezi hlavní témata patřilo hromadné postižení zdraví, pozornost byla věnována také bezpečnosti nemocnic a spolupráci složek IZS. Doprovodným programem byla prezentace firem nabízejících zdravotnický materiál, které mimo jiné doporučovaly správné postupy, pomůcky a techniky k prevenci infekcí a k jejich likvidaci. * Hromadná otrava metanolem v České republice Hlavní hygienik ČR MUDr. Vladimír Valenta, Ph. D., prezentoval proces činnosti orgánů veřejného zdraví v kauze metanol tak, jak se odvíjel od prvního výskytu otravy v září 2012 (6. září došlo k prvnímu úmrtí) včetně spolupráce s Celní správou ČR, Policií ČR, HZS ČR a dalšími institucemi. S obavami informoval o přibližně 5000 litrech zatím nedohledaných kontaminovaných lihovin v distribuční síti. Při mimořádné předvánoční kontrolní akci, kdy si občané mohli nechat zdarma vyšetřit přinesené lihoviny, bylo přijato více než 6600 vzorků, z toho na obsah metanolu nevyhovělo kolem 200 vzorků a na 2-propanol asi 370 vzorků. Tragická bilance otrav je nyní 41 zemřelých. Na situaci v ČR rychle reagovali toxikologové z Norska, kteří mají velké zkušenosti ze zvládání obdobných situací s metanolem v Norsku a Estonsku, jak referovala prof. MUDr. Daniela Peclová, CSc., z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN) z Kliniky nemocí z povolání 1. LF UK: „Získali jsme pro postižené antidotum Fomepizol, jehož první dávky přivezl osobně (12. 9.) jako dar z Norska (více než 100 balení) Dr. Knut Erik Hovda, který ochotně den po příjezdu (13. 9.) přednášel pro české lékaře o diagnostice a léčbě pacientů s otravou metanolem na semináři zorganizovaném Toxikologickým informačním střediskem VFN v Praze. Další den (14. 9.) navštívil pacienty v nemocnicích v Ostravě a Havířově. O rychlé metodě detekce kyseliny mravenčí v krvi při akutní intoxikaci metanolem poskytl rozhovor také redakci České televize.“ Toxické účinky a orgánová poškození nevyvolává samotný metanol, ale kyselina mravenčí, na kterou metanol metabolizuje. Nejčastějšími příznaky byly zrakové poruchy, dušnost, kóma a bolest na hrudi. Těžší průběh otravy měli pacienti s vyšší kyselostí krve (nízké pH krve). Přibližně polovině těch, kteří otravu přežili, zůstaly větší nebo menší následky na zdraví a budou nadále pod lékařskou kontrolou. * Psychosociální intervence Při mimořádných událostech jsou účastny také osoby, které sice neutrpí tělesné zranění, ale jsou zasaženy emocionálně akutní stresovou reakcí, například jako svědkové tragické události nebo smrtí blízkého člověka a potřebují poskytnout aktuální informace a psychickou podporu. Chaos, hlasité projevy bolesti, devastace člověka, zejména obličeje a postižení dětí neblaze působí však také na psychiku záchranářů. Projekt „První psychická pomoc ve zdravotnictví“ představil PhDr. Lukáš Humpl z Územního střediska záchranné služby Moravskoslezského kraje. Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů v Brně připravilo vzdělávací program pro pracovníky zdravotnické záchranné služby a urgentních oborů nemocnic (ARO, JIP, urgentní příjmy nemocnic). Finanční prostředky byly získány v rámci Operačního programu „Vzdělávání pro konkurenceschopnost“. Absolventi budou schopni poskytovat odbornou intervenci tzv. sekundárně zasaženým obětem mimořádných událostí nadlimitně zátěžového charakteru. Zvládnou praktické zásady komunikačních technik v krizové situaci, poskytování prvků krizové intervence a emoční podpory. PhDr. Ivana Fialová z Lékařské fakulty Ostravské univerzity v Ostravě hovořila o projektu studentů společně s příslušníky z HZS Moravskoslezského kraje, kteří si při cvičení Zával 2012 prověřili emocionální působení zásahu vyprošťování zavalených osob v sutinách zříceného objektu na zúčastněné. Například je pro stresové situace typické subjektivní vnímání času (odhad délky doby činnosti). Zvláště obtížná byla práce s nepřímou obětí, která má silnou citovou vazbu k přímé oběti (partnerka muže v závalu). Nejdůležitější pro úspěšné zvládnutí zásahu je bezchybná komunikace mezi složkami IZS. Na linku tísňového volání v Bratislavě volal příslušník Policie SR s dotazem, jak si má počínat s bezdomovkyní, kterou nalezl ležet samotnou v lesíku a zjistil, že žena začíná rodit. PhDr. Kamila Varjassyová z Operačního střediska ZZS SR Bratislava komentovala zvukový záznam vedení porodu lékařkou po telefonu, kdy bylo nutné uklidňovat i povzbuzovat volajícího a přesnými pokyny přiměřeným slovníkem dávat snadno splnitelné instrukce a dovést tak porod ve špatných hygienických podmínkách do zdárného konce.

Plné znění zpráv


Společné cvičení složek integrovaného záchranného systému v novém Královopolském tunelu v Brně prověřilo připravenost na mimořádné situace a také umožnilo zkoumat psychiku řidiče při jízdě v uzavřeném prostoru, při změně viditelnosti při vjezdu z denního světla do umělého osvětlení, monotónním vjemu okolí, náročnosti vizuálního vyhodnocení rychlosti vůči okolí, například dodržení bezpečné vzdálenosti mezi vozidly, nemožnosti úniku apod. MUDr. Rudolf Zvolánek ze ZZS Jihomoravského kraje uvedl, jak dochází ke stresovým reakcím, když se řidiči špatně orientují v zakouřeném prostředí při vzniku požáru. Zejména stresující je pak čekání zaklíněného řidiče ve vozidle následkem dopravní nehody na pomoc. Proto je nutné nechávat volný jízdní pás pro rychlý průjezd složek IZS. „Jaké obrazy má smrt“ zněl název přednášky doc. MUDr. Jarmily Drábkové, CSc., z Fakultní nemocnice v Motole. Rozlišila konec života např. na smrt přirozenou, násilnou, očekávanou, klinickou (srdeční zástava zvratná neodkladnou resuscitací), náhlou (při embolii plicnice, při ruptuře stěny myokardu), zdánlivou (Lazarův fenomén -bezvědomí, absence reflexů, porucha srdeční činnosti, abnormálně zpomalené dýchání, podchlazení), oddálenou (z jiné příčiny než původně, např. na sepsi), biologickou (zánik všech buněk), smrt mozku (dýchání a krevní oběh obstarávají přístroje), sociální smrt (naprostá izolovanost vědomí od kontaktu s okolím, pacient v mozkovém komatu nebo jen s občasnou bdělostí). Tzv. woodoo smrt může vyvolat u senzitivních jedinců náhlý vysoce stresový emocionální moment, kdy dojde k akutnímu selhání funkce nadledvin (deprese, apatie a nehybnost). Nemožnost úniku při požárech ve vysokých budovách nutí postižené skákat z mimořádných výšek do prázdna. Někteří umírající si dlouho zachovávají vědomí a popisují pocit ztráty vlastního těla. Smrt bývá chápána jako přestup do jiné reality (světlo v tunelu) a povinností zdravotníka je, aby nebolela. Při extrémních situacích katastrof, kdy je nutné volit triage z nedostatku technického vybavení pro záchranu života, nesmí chybět empatie a lékařská etika. Přednost má záchrana záchranářů. * Rizika hromadného postižení zdraví MUDr. et Bc. Dana Hlaváčková ze Společnosti urgentní medicíny a medicíny katastrof České lékařské společnosti J. E. Purkyně ve svém příspěvku upozornila, že lze vyzvat praktické lékaře k součinnosti při řešení zdravotních následků mimořádných událostí, protože jejich odborné kompetence jsou dány vzdělávacím programem pro všeobecné praktické lékařství, kterým získávají způsobilost i v tomto oboru (péče o duševní zdraví obětí, ohledání těl obětí v terénu). Navrhuje postupné smluvní začleňování praktických lékařů do plnění úkolů medicíny katastrof podle příslušných právních norem. Mezi zvláště rizikové objekty, které vyžadují dobrou připravenost na mimořádné situace, patří různá zařízení sociálních služeb, domovy pro seniory, apod. V těchto budovách se pohybují ve větší míře lidé s určitým stupněm demence, se špatnou mobilitou, mnohdy zmatení a nejistí, kteří mohou způsobit požár nebo vážnou poruchu chodu zařízení. Může však také dojít k hromadnému postižení zdraví, například šířením infekčních chorob. Ing. Roman Krbata, Ph. D., z Centra sociálních služeb Skalka nad Váhom se podělil s nepříjemnými zkušenostmi z likvidace parazitárně infekčního kožního onemocnění svrabu (roztoč zákožka svrabová). U klientů se vyskytla vyrážka (do krve rozškrábaná pokožka), a když byl identifikován svrab, začalo se s protiepidemickými opatřeními (důsledná dezinfekce ohnisek nákazy, přísná tělesná hygiena, častější výměna prádla), kterou úzkostlivě dodržovali po dobu dvou měsíců všichni obyvatelé zařízení včetně personálu. Bylo nutné denně klienty prohlížet a izolovat ty, u nichž výskyt parazita přetrvával. * Připravenost nemocnic na evakuaci MUDr. Pavel Urbánek z Fakultní nemocnice Brno poukázal na skutečnost, jak problematické bývá a kolik času zabere např. pokojné, plánované vyklizení jednoho oddělení před malováním. Nácvik evakuace celé nemocnice je prakticky vyloučen, proto se cvičí pouze po jednotlivých odděleních. Je však důležité mít připravený evakuační plán popisující všechny činnosti pro rychlý a plynulý přesun do předem určených a adekvátním způsobem vybavených náhradních prostor. Každý musí předem znát přesně svoje úkoly. Pro transport většinou nestačí vlastní vozidla, je nutné mít nasmlouvané dopravní prostředky, a to podle počtu a stavu pacientů. „Nezvládnutá evakuace by v konečném důsledku stála zdraví a život mnoho lidí,“ zdůraznil MUDr. Urbánek. Ing. Vlasta Neklapilová z Úrazové nemocnice Brno uvedla, že podle studie analyzující 275 evakuací nemocnic v USA v letech 1971 až 1999 bylo při evakuaci zaznamenáno celkem devět úmrtí pacientů a u sedmi případů evakuací více než 10 poranění. Nejčastější příčinou evakuace byl požár, únik nebezpečných látek přímo v nemocnici, přírodní katastrofy, hrozba bombou a výpadek proudu. V roce 2007 hrozil po telefonu německy s arabským přízvukem neznámý muž bombovým útokem Vojenské nemocnici v Ulmu (7 bombových náloží) ve spolkové zemi Bavorsko. Okamžitě byl vytvořen krizový štáb, dokončeny dvě déle trvající operace a během 80 minut se podařilo evakuovat celou nemocnici s 600 pacienty a asi 800 zaměstnanci. Postupovali podle dobře připraveného evakuačního plánu, lehké případy přemístili do blízkého sportovního areálu, těžší do sousedních nemocnic. Celý den prohledávali policisté areál nemocnice se psy, žádnou nálož nenašli. Návrat do nemocnice trval déle než vyklizení. * Traumatologické plány Před zahájením kongresu byl do programu zařazen workshop na téma „Traumatologické plánování v roce 2013“, jehož cílem bylo seznámení všech zpracovatelů traumatologických plánů s novými i stávajícími právními předpisy a upozornit na jejich vzájemnou provázanost. Foto autor| foto autorka



aktualne.cz

Nečas vábí živnostníky, slíbil balíček proti byrokracii 28.3.2013

aktualne.cz

str. 0 Podnikání - Ekonomika HK ČR

ČTK

Premiér chce také ukončit přísné kontroly švarcsystému, podle něj jde o okrajový problém Praha - Vláda chce připravit deregulační balíček, který odstraní řadu administrativních a byrokratických překážek, jež dopadají zejména na malé a střední podniky a živnostníky. Po setkání se zástupci drobných podnikatelů a živnostníků to ve čtvrtek řekl premiér Petr Nečas. Premiér podnikatele seznámil také s chystaným protikrizovým opatřením, které umožní odpis investic ve výši sto procent během jednoho roku, s připravovaným dvouletým moratoriem na zvyšování daňových sazeb a spuštěním programů, jako je Zelená úsporám. Ulehčení legislativy by se mělo podle něj týkat například legislativy v oblasti životního prostředí, živnostenského zákona nebo zákona o účetnictví. "Sdělil jsem jim, že je nepovažuji ani za parazity, ani za sprosté podezřelé, ale že jsou to lidé, kteří si zaslouží celospolečenský respekt za to, že živí sami sebe a své rodiny bez toho, aby natahovali ruku po státu," podotkl. Reagoval tím na slova stínového ministra financí Jana Mládka (ČSSD), který nedávno označil živnostníky za parazity, ale později své vyjádření vzal zpět s tím, že je myslel jinak. Jste málo slyšet Nečas jako závažný problém považuje to, že na jednání takzvané tripartity je málo zastoupen hlas živnostníků a malých podnikatelů, který je blokován nejen odbory, ale i velkými zaměstnavatelskými svazy v čele se Svazem průmyslu a dopravy. "Nesu to velmi nelibě," dodal s tím, že pokud by představitelé odborů a velkých podniků trvali na tom, že do sociálního dialogu nechtějí nikoho dalšího připustit, bude premiér vést intenzivní dialog s představiteli malých podniků a živnostníků. ODS tento týden zformulovala osm priorit pro závěr volebního období do roku 2014, které mají za cíl obnovit hospodářský růst, snížit nezaměstnanost a zvýšit reálné mzdy. Dokument zvaný Agenda 2014 chce předložit ke schválení koaličním partnerům. ODS chce například prosadit snížení schodků veřejných rozpočtů pod tři procenta HDP v letech 2013 až 2014. Dále chce dva roky, kdy by se nezvyšovaly daně a odvody. Hodlá také zasáhnout proti růstu cen energií, který podle ní ekonomiku a konkurenceschopnost dusí. U zaměstnanosti hodlá podpořit větší rozšíření částečných pracovních úvazků. Boj proti švarcsystému musí skončit Nečas ve čtvrtek také prohlásil, že takzvaný švarcsystém se v Česku používá jen ojediněle, nemá tedy cenu investovat do jeho potírání. Dodal, že kontroly ve firmách se sice ještě zintenzivní, ale zaměří se spíš na bezpečnost či ochranu zdraví. "Takzvaný švarcsystém je superdémonizován. Hraje v naší ekonomice a na našem trhu práce naprosto okrajovou úlohu. Je v podstatě naprosto nezajímavý, je využívaný naprosto ojediněle a vůbec nemá význam investovat do nějakého potírání švarcsystému," uvedl premiér. Při takzvaném švarcsystému pracovník není zaměstnancem firmy, ale dělá pro ni jako samostatný podnikatel na živnostenský list. Podnik tak za něj nemusí platit sociální a zdravotní pojištění či mu nemusí poskytovat dovolenou. Podle Nečase kontroly ukázaly, "že rozsah černé práce je u nás výrazně menší, než jsme si mysleli". Při loňských více než 35 000 kontrolách se přišlo na 500 případů, řekl. V budoucnu by se mělo sledování firem ještě zintenzivnit, kontroloři by se ale měli zaměřit spíš na bezpečnost či ochranu zdraví. Neměli by "nahánět podnikatelské subjekty" a pracovníky, aby měli u sebe smlouvu, řekl Nečas.



Müllerová dodala, že v novele o zaměstnanosti se tento "dramatický přístup" již upravil. Zaměstnanci u sebe na pracovišti smlouvu nosit nemusí, kontroloři potřebné údaje dohledají případně sami "bez týrání pracovníků", řekla ministryně. Podle údajů ministerstva provedli loni kontroloři Státního úřadu inspekce práce 35 577 kontrol a udělili 818 pokut za celkem 163,37 milionu. Nelegálně zaměstnaných lidí bylo 5078. Celkem 552 osob pracovalo ve švarcsystému. Práce na černo se nejvíc objevuje podle ministerstva ve stavebnictví a při sezónních aktivitách či ve službách.

URL| http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/podnikani/clanek.phtml?id=775406

AUTO.cz

Hyundai Equus: Pro modelový rok 2014 ještě luxusnější 28.3.2013

AUTO.cz redakce Auto.cz

str. 0 Novinky HK ČR

Korejské auto jako konkurence pro Mercedes-Benz S a Audi A8? V Evropě něco nemyslitelného, v Americe to Hyundai dokázal. A jeho Equus bude teď ještě o něco lepší. Pokud jde o prémiová auta, jsou Evropané slušně řečeno šovinističtí, proniknout mezi německou trojku je pro kohokoli odjinud extrémně obtížné, dost na tom, že s tím mají trochu problém i u Jaguaru nebo Maserati, což ovšem zapříčinila spíše nevalná pověst značek v nedávné minulosti. A pokud Japonci zažívají alespoň dílčí úspěchy, automobil z Jižní Koreje se o podobné mety snad ani nemusí pokoušet, zvlášť pokud se jedná dokonce o vůz luxusní třídy. Amerika je jiná. Pokud navrhnete automobil, který dokáže nabídnout víceméně to samé, co zavedená značka, zákazníci se v nezanedbatelném množství zachovají pragmaticky a vůz koupí. A tak se stalo, že pokus Hyundaie proniknout do luxusní třídy se sedanem Equus dopadl úspěšně. Nebo možná lépe řečeno nedopadl neúspěšně a nyní se jeho konkurenceschopnost ještě o něco zlepší. Sedan, jenž má pokřivené H pouze na víku zavazadelníku, dostal novou masku chladiče, sjednocující vzhled s nejnovějšími modely značky a společnost jí dělají nové diodové mlhovky a leštěná kola s turbínovým designem paprsků. Mnohem důležitější je ale přepracování středového panelu a přístrojového štítu, společně s novými dřevěnými dekory a luxusněji vyhlížejícím odstínem koženého čalounění. Vylepšené ovládání má mimochodem i středová konzole vzadu. Přibyly moderní prvky výbavy, za všechny jmenujme třeba head-up displej a parkovací "multi-view" kamerový systém. Pohonný systém se nezměnil, osmistupňový automat a motor 5.0 V8 s 320 kW asi nepředstavuje komplikaci, vzduchové pérování má ale nové nastavení a zvětšil se rozdíl mezi módy Sport a Comfort a přibyl režim Snow. Top verze Equus Ultimate disponuje i takovými zhýralostmi na zadních sedadlech, jako je ventilování sedadel, stavitelná bederní opěrka, elektrické zavírání dveří nebo vylepšené zábavní rozhraní, které doplňuje již tradiční audiosystém Lexicon. A málem bychom zapomněli - návod k obsluze existuje jako aplikace pro iPad... Související Hyundai předvede v Moskvě pancéřovanou limuzínu Equus Modernizované Hyundai Equus dostalo méně chromu a lepší výbavu Šéf OSN dostal pancéřovaný Hyundai Equus Kia hledá jméno pro limuzínu K9

URL| http://www.auto.cz/hyundai-equus-pro-modelovy-rok-2014-jeste-luxusnejsi-73693



bankovnictvi.ihned.cz

Hlavní ekonom Saxo Bank Jakobsen: Česká ekonomika brzy předčí ostatní země regionu 28.3.2013

bankovnictvi.ihned.cz HK ČR

str. 0

"Skvělé příležitosti k výdělku na trzích jsou, měny mohou nabídnout velké zisky. Období tisknutí peněz se posunulo do fáze měnových válek, kdy je veškerá snaha směřována na co největší oslabení měny," říká exkluzivně pro IHNED.cz hlavní ekonom Saxo Bank Steen Jakobsen. Karel Tinl vedoucí HN Byznys Hlavní ekonom Saxo Bank Steen Jakobsen. foto: Saxo Bank Česká republika je na tom z ekonomického úhlu pohledu dobře. "K mému překvapení možná i poroste. A minimálně v porovnání s vašimi sousedy na tom bude Česká republika i česká koruna relativně nejlépe," říká při své návštěvě Prahy v rozhovoru pro IHNED.cz Steen Jakobsen, hlavní ekonom dánské investiční banky Saxo Bank. Neúprosná demografie: Dluhy USA jsou ve skutečnosti na trojnásobku těch německých - čtěte ZDE V delším horizontu podle něj česká koruna překoná výkony měn sousedních zemí. Ve srovnání s eurem bude během pěti let mírně posilovat. "Velmi důležitým faktorem, který ovlivní váš zisk, bude výběr měny. Nyní jsme se již přesunuli do krize politické. V této krizi jsou to právě měny, které slouží jako nástroj k odložení reálného rozhodnutí a řešení," doplňuje. Jak si podle vašeho pohledu zvnějšku stojí česká ekonomika? Anketa Investujete na finančních trzích? Ano 45% Ne 36% Zvažuji to 19% Hlasovalo 3221 čtenářů Je v dobré kondici. Jednak z hlediska politického, jednak z hlediska vlastní ekonomiky. Máte velmi silný exportní sektor, který má nejvyšší podíl na HDP ze všech evropských zemí. Je ale potřeba hledět i na rovnováhu, abyste mohli růst dál. Vláda zde zavedla velmi silná úsporná opatření, která jsou těžko politicky udržitelná. Celkově je ale Česká republika na tom dobře – k mému překvapení možná i poroste. A minimálně v porovnání s vašimi sousedy na tom bude Česká republika i česká koruna relativně nejlépe. Jaký můžeme očekávat vývoj kurzu české koruny? Moje předpověď je, že v krátkém období česká koruna zažije výkyvy. Souvisí to se slábnoucím exportem. A samozřejmě slábne i politický mandát současné vlády. V delším horizontu ale česká koruna překoná výkony měn sousedních zemí. Ve srovnání s eurem bude během pěti let mírně posilovat. Speciál: Dluhová krize



Další články, komentáře, blogy a analýzy o dluhové krizi najdete ve speciálu HNByznys - ZDE Česko je sice součástí Evropy, ale máte nezávislou ekonomiku, politiku i centrální banku. A to je silný základ pro řízení měny ve střednědobém i dlouhodobém horizontu. Takže investoři by se neměli příliš obávat o domácí měnu, ale spíš hlídat měny okolních zemí. Problémy se mohou vyskytnout právě tam. Kdo by to byl řekl: Za Husáka bylo lépe než za Masaryka - čtěte ZDE Z mého pohledu je rozumné prodat maďarský forint a polský zlotý. Je zde totiž potenciál monetárního uvolňování. Tyto ekonomiky potřebují nějaký stimul. Růst maďarské ekonomiky klesá do záporných čísel a Polsko k tomu nemá daleko. Které regiony, indexy nebo měny budou v roce 2013 pro investování nejatraktivnější? Do roku 2013 jsme vstoupili pravou nohou, evropské indexy přidávají od začátku roku zhruba 9 procent. Musíme si ale uvědomit, že se nacházíme v období masivního tisknutí peněz. Současné ohodnocení akcií tedy není v souladu s fundamentem, ale to je právě v době tisknutí peněz celkem běžný jev. Zdvojnásobíte-li množství peněz v ekonomice, zdvojnásobí se ceny. Růst cen akcií je tak celkem přirozená věc. HNByznys na facebooku /klikem na ikonu vstupte na profil/ Takže je jedno, kam zainvestuji? To zdaleka ne, velmi důležitým faktorem, který ovlivní váš zisk, bude podle mého názoru výběr měny. Nyní jsme se již přesunuli do krize politické. V této krizi jsou to právě měny, které slouží jako nástroj k odložení reálného rozhodnutí a řešení. Americké ekonomice se bude podle mě dařit, i přes nejistoty, kterým čelí, jako jsou například rozpočtové škrty. Americké HDP stále roste o 2 %. Trh s bydlením je již stabilizovaný a bankovní sektor je podle mě lépe kapitalizovaný než ten evropský. Pokračují velké investice do břidlicového plynu, které vloni odpovídaly 0,5 % HDP a v tomto trendu budou pokračovat. Ceny elektřiny se dostaly díky nízkým cenám amerického zemního plynu na desetiletá minima. encyklopedie.byznys.ihned.cz Finanční trhyIndex VIXBurzaCenné papíry Jak vidíte vývoj v Evropě? Evropa oproti Americe tyto pozitivní faktory postrádá a převládají hlavně ty negativní. Čím úspěšnější bude ECB při vyžadování úspor a škrtů, tím bude růst menší. A to negativně ovlivní poměr dluhu k HDP. Růst se v USA bude pohybovat okolo 1 až 1,5 %, zatímco v Evropě to vidím na pokles v rozmezí 0,5 až 1 %. Tento velký rozdíl ve vývoji obou ekonomik se jednak negativně podepíše na poměru evropského dluhu k HDP, ale i na akciových indexech a měnách. Co se týče eurozóny, možnost rozpadu vidím jako velmi malou. Americký dolar však bude díky rozdílu v úrokových sazbách vůči euru posilovat. Dlouhá pozice v dolaru, tedy sázka na růst jeho hodnoty, vám podle mě může vynést okolo 3–5 %. Skvělé příležitosti k výdělku na trzích jsou, a měny mohou nabídnout velké zisky. Navíc období tisknutí peněz se posunulo do fáze měnových válek, kdy je veškerá snaha směřována na co největší oslabení měny. Fed oslabuje měnu již pět let, nyní se přidala japonská a britská centrální banka a jisté indikace přicházejí i z Číny. Co by mohlo zastavit země v devalvaci svých vlastních měn? Co by mohlo tuto měnovou válku zastavit? Reformy. Strukturální reformy ekonomiky. Podívejme se na příklad Švýcarska. Jedná se o nejbohatší ekonomiku, která se již zhruba 40-50 let vyrovnává se svou silnou měnou. Ta je přinutila ke zvýšení produktivity, inovace, k hledání nových a větších exportních trhů. Silná měna je donutila ke zvýšení konkurenceschopnosti.



Země, které volí cestu devalvace, odkládají opravdové řešení a de facto dobrovolně se rozhodují proti zvýšení své konkurenceschopnosti. Toto ilustruje příklad Itálie ještě předtím, než vstoupila do eurozóny. Pokaždé, když bylo potřeba nastartovat ekonomiku, devalvovali liru. Historie však nejspíše zemím ukáže, že manipulace měny funguje na podobném principu jako načůrání si do kalhot v zimě. Ano, zahřeje to, ale potom vám bude ještě větší zima. Má smysl investovat v době měnových válek do komodit? Jejich reálná cena by měla zůstávat zhruba stejná, mohla by tedy před devalvací chránit. Byl jsem nějakou dobu skeptický vůči ceně zlata. Náklady na vytěžení se pohybují okolo 1 200 dolarů za unci. Pokud se dostaneme pod tuto hodnotu, doly již nebudou rentabilní. Zlato se tedy pomalu blíží své fundamentální hodnotě. Navíc nižší ceny energie mohou náklady na těžbu snížit a zvýšit tak výnosnost dolů. Spíše než na fyzické zlato bych se tedy zaměřil na těžební společnosti. Podobně bych si hlídal i jiné komodity, například dřevo. Svět nyní do výstavby nových obydlí příliš neinvestuje a dřevo stále tvoří velkou část domů. Dřevo tedy může nabídnout určitý potenciál zisku. Mým favoritem jsou i sojové boby. Opravdu jste pro návrat systému 3-6-3 v bankovnictví? Ten byl utlačen rostoucími trendy globalizace a sekuritizace... Ano, myslím, že tyto trendy ustupují a vracíme se k starému modelu založenému na osobní komunikaci. Tedy 3 % úročit vklady, 6 % úročit půjčky a ve 3 jít na golf, s klienty samozřejmě. Vezměme si ale dnešní Basilejská pravidla, ta jsou zaměřená na snížení páky ve finančním sektoru. Je paradoxní, že na to nikdo neupozorňuje, ale banky musí uložit vůči své investici pouhá 2 % jako jistinu. Banky jsou tedy stále na pokraji kolapsu, protože takové možnosti jim umožňují nafouknout svou rozvahu až padesátkrát. Musíme tedy vyvinout tlak na snížení tohoto poměru. Poté mohou banky poskytovat úvěry tak, aby docházelo k maximalizaci užitku společnosti jako celku. Při nulových sazbách je teoreticky kapitálu de facto neomezeně. Při vyšších sazbách kapitál již neomezený není, a člověk si musí vybírat a rozhodnout se, kam své peníze uloží. Model 3-6-3 se zde ukazuje jako nejefektivnější. Nejde jen o sentimentální věc z minulých let, je to model, který dává největší smysl. Banky zprostředkovávají úvěry mezi dlužníky a věřiteli. Dnes ale, když kupujete akcie banky, nevíte, zdali je to kasino, nebo dluhopisový fond, nebo něco mezi. Myslíte si tedy, že největší podíl na návratu tohoto modelu bude mít regulace? Regulace taky, ale dalším důvodem, proč se vrátí, bude ziskovost. Můžeme se bavit o eurodolaru, o akciích atd., ale největší příležitost na finančních trzích je zprostředkování úvěru. Vláda dotuje podkapitalizované banky skrze vydávání vládních dluhopisů. Na reálnou ekonomiku tedy zbude asi jen 10 %. V příštích pěti deseti letech vydělá ten, kdo investuje do lidí a jejich nápadů, vytvoří příležitost získat úvěr, nikoli ten, kdo bude držet vládní bondy s nulovým výnosem. Autoři: Karel Tinl URL| http://bankovnictvi.ihned.cz/c1-595968...nomika-brzy-predci-ostatni-zeme-regionu



bigbloger.lidovky.cz

Institut Václava Klause hlásí, pátrá a informuje I. (Karel Trčálek) 28.3.2013

bigbloger.lidovky.cz HK ČR

str. 0

Institut Václava Klause hlásí, pátrá a informuje I. dnes 10:55 Plivl jsem si do dlaní a začal psát román, abych nemusel závidět Bakalovi. Téma je spolehlivé, zaručené a hlavně laciné. Hloupý, kdo dává, hloupější kdo nebere, takže je to jen potvrzení toho, co už siganlizuji dlší čas, totiž je potenciál Václava Klause jako literární postavy opravdu značný Slunce, bledé a bez citu, opět nelítostně vyšlo nad Washingtonem a tak nastal ten den, kterého se všichni tak báli, o němž doufali, že nikdy nepřijde, že jeho hodina nikdy neudeří, den loučení, bolestného a rozrývající duši svými mohutnými pařáty, jež byly dle všeho ukuty z té nejušlechtilejší oceli. „Opravdu musíte odjet?“ zeptal se John Allison, šéf newyorského Institutu Cato a jeho zarudlé oči prozrazovaly, že celou noc plakal, a černé kruhy pod očima zase žalovaly, že vůbec již delší dobu nespal, jak se bez přestání modlil, aby Mistr Svobody přece jen změnil své úmysly a zůstal v Americe. Mistr Svobody však učinil odmítavý posunek: „Musím se vrátit do Evropy. Evropská krize pokračuje a řešení je v nedohlednu. Víte, přece co o mně řekl Friedman. Musíte to vědět, píšu o tom ve své nejnovější knize.“ „Ale my vás taky potřebujeme!“ vykřikl John Allison. Mistr Svobody však tomuto výkřiku nevěnoval pozornost: „A taky co o mně řekl Polák Wildstein v rozhovoru pro Lidové noviny a taky co o mě řekl Mirek Topolánek v rozhovoru pro Právo. Všichni eurohujeři a evropští hlupáci se děsí mého návratu.“ John Allison uchopil ruce Mistra Svobody a začal je horoucně líbat: „Neodjíždějte! Bez vás jsme ztracení! Dnešní Amerika, to není naše Amerika! Až ten rudý teror z Bílého domů skončí, neobejdeme se vaší osoby, bez vaší neochvějné víry ve volný trh, bez vašich silných vůdcovských rysů, které nás vymaní z okovů komunismu! Zůstaňte! Moc vás, prosím, moc! Můžete u nás v institutu přednášet třeba každý den, potřebujeme velkého učitele, někoho, komu je svoboda a demokracie nad vlastní život! Ano, Mistře, neopouštějte nás!“ Mistr Svobody však lehce vyprostil své ruce z polibků zoufalého muže: „Nemohu, i kdybych dostal řádnou profesuru na ekonomickém institutu v Chicagu. Víte, mám na Hanspaulce pracovní stůl. Převezl jsem si ho tam z Hradu. Ano, to je ten stůl, u kterého jsem napsal většinu svých bestsellerů. Přišrouboval jsem ho, aby mi ho Brusel neznárodnil. A tam za tím stolem, v té hanspaulské vile, tam je teď moje místo. Co myslíte, jak mi padne můj oblek?“ „Mistře, padne vám náramně! Mistře...!,“ vydal se z hrudi srdceryvný výkřik. „Ne, opravdu, nemohu. Pozítří mám autogramiádu svých knih v pasáži Luxor. Bude to demonstrace za svobodu a demokracii, bude to odbojová akce proti potlačování role národního státu, bude to setkání všech,



kteří vědí, že Evropa je v krizi, ale kteří se nebojí vyhrnout rukávy a číst moje knihy, a kterých je relativně mnoho, navzdory tomu, že nedosáhneme na média, která má zcela v rukou protivník. Hlavní je teď číst moje knihy, v nich je návod, v nich je řešení! Když budou lidi číst moje knihy, je svoboda a demokracie zachráněná! Slibuji vám, že jakmile přijedu domů a sednu si za ten stůl, tak si mezi psaním proslovů najdu chvilenku času a napíšu knihu o Americe. Ta kniha bude vaší biblí, když ji budete číst, zvítězíte!“ John Allison opět vrhl na ruce Mistra Svobody: „Vás nám seslal sám bůh! Zase to bude ta naše stará dobrá Amerika plná tradičních konzervativních hodnot. Představte si, že chtějí omezit to nejsvětější právo svobodného občana, právo nosit zbraň. Bojí se revoluce! Bojí se, že Američané procitnou a svrhnou tu jejich prohnilou juntu a vydobudou si zpět ztracenou svobodu. Bojí se nového bostonského pití čaje. Až budeme mít vaší novou knihu, tak...“ John Allison se zalkl dojetím tak, že nemohl mluvit. Ale to už se na scéně objevili další lidé tak či onak spojeni s Institutem Cato, oním posledním ostrůvkem svobody uprostřed kdysi svobodné, nyní však komunistickým homosexualistickým terorem Obamovy administrativy zotročené země. Všichni se dojatě loučili s Mistrem Svobody, všichni ho přemlouvali, aby zůstal, a všichni nakonec líbali jeho ruce, když se dozvěděli, že Mistr Svobody napíše knihu, kde bude návod k tomu, jak učinit Ameriku opět svobodnou. Ale Mistr Svobody byl už v duchu doma, ve své zemi, kde prožil celý život, a o níž měl po celou dobu svého pobytu zde strach, aby sudeťáci a jejich pátá kolona nevyužili jeho nepřítomnosti a neobsadili pohraničí, nebo aby havlisté, rovněž využívajíce jeho nepřítomnosti jako tenkrát při Sarajevském atentátu, kdy si v určitých kruzích vysloužil přezdívku „neprůstřelný“, neprovedli státní převrat, takže on by se musel postavit do čela exilové vlády. Proto se Mistr Svobody vymanil ze všeho toho objetí, ze všech těch slz, kterými mu zkrápěli oblek jeho věrní američtí stoupenci a nasedl do letadla, které se opravdu odlepilo od ranveje letiště a zamířilo i se svým cenným nákladem přes velkou louži, tam kde nyní zuřila krutá a bezcitná krize. Avšak Mistr Svobody miloval boj, ty nejzuřivější bitvy byly vždy jeho živlem, jak už tolikrát dokázal, ať už šlo třeba o rozdělení československé měny nebo, a to hlavně, o porážku havlovské hydry. „Vzácný člověk. Génius. Mesiáš,“ shodli Institutu Cato, když opouštěli letiště, aby opět zasedli ke svým notebookům, a u nich se opět začali zabývat otázkami svobody a svobodného trhu, sice smutní, ale přesto posílení nadějí v onu knihu, kterou jim Mistr Svobody slíbil. Kdesi hluboko pod křídly letadla vlnil se slavnostně široširý oceán, jako by on i byl poctěn, že nad ním přelétává letadlo, na jehož palubě nalézá se ´Mistr Svobody´, který usazen v první třídě, promýšlí si ve své hlavě již další významný projev, jenž otřese celým světem. V tomtéž letadle, ale ne v první třídě, rozproudil se zajímavý rozhovor mezi dvěma cestujícími, kteří sedící u okna zjistili během první hodiny letu, že jsou shodu okolností stejně orientováni, to jest, že jsou orientování euroskepticky, a že je oba přitahuje svobodný trh. Právě jedli, spolu takto hovoříce. „Evropa je v krizi, o tom žádná,“ řekl první, sedící u okénka.



„To je samozřejmé, vezměte si například jen to, že dřív existovaly dvoje neb troje noviny, seriózní, jejichž četbou si člověk mohl upevnit správný světonázor. A dnes? Dnes jsme zaplaveni tolika informacemi, až hanba mluvit! Dnes místo toho máme spoustu serverů, třeba Britské listy nebo Českou pozici nebo Lidovky, takže nemáme společně sdílený homogenní myšlenkový rámec,“ řekl druhý z cestujících, vkládaje si do úst sousto. „Dyť to říkám! Krize jak blázen! Všechno jde do hajzlu! Vezměte si třeba jen tohodle levičáka Halíka! Nebo tendlentec ekonomicko-sociálně-ekonomický model! Nebo tydlety porce! Ještě před třemi, čtyřmi roky byly jednou takový! Šetřej svině, snižují náklady, ale šetřej na nepravým místě! Za to může Brusel a ty jeho věčný regulace!“ „Úplně s vámi souhlasím. Je pochopitelné, že aerolinky se snaží hospodařit co nejefektivněji, být co nejvíce ziskové. Ale kdyby existoval skutečně volný trh, tak by bojovali o zákazníky, a tím i o zisk, tak, že by porce jídla zvětšovaly. Čím větší porce, tím větší konkurenceschopnost, jedna a jedna jsou dvě.“ „Bodejť, to je jasný jak facka. Jelikož však volnej trh neexistuje, tak ty svině, místo aby ty porce zvětšovaly, tak jak zmenšují. A zmenšují je všechny, protože neexistuje volnej trh, ale trh regulovanej. Jak říkám, všechno jde do hajzlu!“ „Z tohoto bahna nás může zachránit už jeden jediný člověk. Četl jste jeho nejnovější knihu?“ „To se ví, že čet. Nosím ji pořád u sebe.“ „Já taky. Jenže v na letišti v New Yorku mi ji zabavili. Vám ne?“ „Mně ne.“ „To je divné.“ „A v jakém jste ji měl v překladu?“ „V hebrejském.“ „Tak to voni si možná mysleli, že je to tendlenc korán, a tak vám to zabavili, abyste nešířil todleto multi kulti.“ V tu chvíli se u cestujících objevila letuška, světlovlasá a dlouhonohá, aby jim nabídla kávu. Ruce se jí však tak třásly, že jí kelímek vypadl z rukou a jeho obsah se vylil na jedno z cestujících. Ten se na letušku okamžitě rozkřikl: „Co to děláš, krávo jedno pitomá! Vždyť jsi mě polila kafem! Víš, kdo já jsem!?“ „Promiňte, ale jsem tak rozrušená. Právě jsem v první třídě viděla ´Mistra Svobody´“ omlouvala se letuška. Politý cestující vykřikl: „Cože!? Mistr Svobody je na palubě našeho letadla?!“ „Ano, podepsal mi svoji knihu. Vždy nosím u sebe nějakou jeho knihu. Kdyby nebylo jeho knih, už dávno bych si to hodila, on přece říká, on přece na to pořád upozorňuje: ´Optimismus ist Pflicht!´ I kapitán byl u něho, aby mu podepsal svoji knihu.“ nadšeně se svěřovala letuška. Cestující, který seděl u, okna zaklel: „Amíci zatracení! Co si teď nechám od Mistra Svobody, když mi to zabavili!“



Druhý cestující mu hned nabídl pomoc: „Heleďte, kamaráde, já mám u sebe ještě rok devátej, první vydání, třetí dotisk, takže poměrně vzácnej kousek, ještě nepodpsanej, strčil jsem si ho do kapsy omylem. Můžu vám ho prodat. Řekněme za tři sta je váš.“ „Korun?“ zeptal se naivně spolucestující. „Blázníte, člověče? Za tři sta, ale eur. Tak, co berete? Rok devátej za tři sta eur, v kterým můžete mít vlastnoruční podpis ´Mistra svobody´? Ale hezky z ručky do ručky!“ „Máte je mít. Za to mi to stojí. Stejně jde všechno do hajzlu. Ještě rok, dva a budou to bezcenné papíry, ale ´Rok devátý´ s vlastnoručním podpisem, to mi už nikdo nevezme, to bude mít za deset let stokrát větší cenu. Tady máte, je to přesně tři sta.“ Cestující, který měl u sebe dvě knihy ´Mistra Svobody´ přepočítal bankovky. „Jo, tři sta, rok devátej je váš,“ chtěl podat knihu spolucestujícímu, když v tom se letadlo náhle naklonilo a začalo padat k zemi, takže jen stačil vykřiknout, „panebože, už je to tady, já to věděl!“ pokračování

URL| http://trcalek.bigbloger.lidovky.cz/c/...a-Klause-hlasi-patra-a-informuje-I.html

blisty.cz

Čestmír Císař: Zamyslete se, přátelé a soudruzi! 28.3.2013

blisty.cz str. 0 HK ČR

Čestmír Císař

Při nedávné, a nevěda že poslední, návštěvě u Čestmíra, s pár přáteli, mne požádal o přečtení, případně i zásahu do jeho úvahy, kterou by rád zveřejnil. Je to jeho vlastní zamyšlení vyjadřující starost, bolest ale i naději. Jakákoliv věcná či formální úprava není zvláště dnes, po jeho smrti vhodná, ale ani nutná. Zde je text tak, jak byl napsán: píše Miroslav Polreich. Společenský vývoj v naší republice již příliš dlouho bloudí sítí nepromyšlených „reforem" z dílny pravicových vlád, až nyní vrcholí ve skutečnou vnitropolitickou krizi. Jejím potvrzením jsou zhoršující se materiální a morální poměry ve společnosti, ale i důsledky nedávných krajských a senátních voleb. Očividné oslabení podpory pravicových stran a vzestup sil zaměřených levicově není žádným překvapením pro zasvěcené pozorovatele, ani pro širokou veřejnost. Pokud byli překvapení ?ti nahoře?, pak to jen svědčí o jejich slepotě tváří v tvář nesnesitelným poměrům pro miliony občanů této země. Pravice je nyní v zajetí vzrušených nálad i rozpaků, ale nadále si v praxi počíná zbrkle a neuváženě, neschopná zbavit se vlastních propadajících neoliberálních dogmat - jako by její ?pravda? byla božím přikázáním. Ztratila schopnost sebekritiky (pokud ji vůbec kdy měla) a žene se dál do záhubné pasti. Svědčí o tom překotné a hanebně vynucené prohlasování balíku zákonů plných nových morových ran pro společnost, od církevních restitucí po zašantročení spolehlivosti důchodů pro vysloužilce. Takže otázka pro ty, kdo by uměli a chtěli napravovat nesmyslné „reformy", zní poněkud starobyle po leninsku: Co dělat??. Stejně starobylá může být i odpověď: ?Krok vpřed, dva kroky vzad!? Nikoliv, nemám na mysli vyvolávat duchy sociálních experimentů 20. století, nýbrž pouze z jejich poučení vyjít a v soudobých podmínkách si počínat jinak, lépe, účinněji a trvaleji. Je to úkol pro nástup levice, ovšem za podmínky, že překoná své roztříštění kdysi v minulosti, důsledně si projde zkušenostmi svých úspěchů i proher, přestane si vyčítat ty či ony omyly a posune se o ten nezbytný krok vpřed ve své části sociálně demokratické, o dva kroky vzad v oddílu komunistickém. Necítím se vůbec v úloze soudce minulosti ani tvůrce programu. Prožil jsem však dlouhá léta života ve víru dramatických událostí, zvratů, posunů vpřed či vzad, také jsem nezapomněl svoje historicko-sociologické vzdělání, které mi pomáhalo v obdobích aktéra vnitřní či zahraniční politiky. Proto se chci pokusit sdělit tu některé své úsudky a naznačit možnosti „co dělat".



Sociální demokracie má za sebou zhruba půldruhého století dlouhou cestu,, připravenou Velkou francouzskou revolucí 1789 přes výraznou epochu, zvěčněnou Marxem a Engelsem až po rozšíření demokratických a sociálních hnutí mezi dvěma válkami až podnes. Citelně ji zasáhly důsledky bolševické revoluce v Rusku a navazujícího mezinárodního komunistického hnutí, kdy ji kromě odpůrců napravo vznikla radikální konkurence nalevo. Po řadu desetiletí se dívala na komunisty z pozice svých demokratických ideálů s nedůvěrou, ale sama neměla dost sil, aby se stala vskutku masově vlivnou politickou alternativou vůči pravici. Ta byla na vzestupu díky vědecko-technickému a ekonomickému rozvoji s vůdčí úlohou buržoazie všech podob, od bankéřů přes průmyslníky, nemluvě o mocenských nástrojích policie či armády. Úlohu zastánce pracujících tříd, byť stále početnějších, nemohla sama sociální demokracie zvládnout, z čehož těžili komunisté jako vyhraněná antikapitalistická strana. Po porážce fašismu s osvoboditelskou úlohou SSSR začali v našich podmínkách sociální demokraté hrát úlohu slabšího partnera vůči strategickému nástupu KSČ. Není divu, že po únoru 1948 s ní jejich část splynula, ale druhá část nástupu komunistů do čela státu odporovala, aby pak mnozí nezaslouženě trpěli stejně jako jiné nekomunistické organizace či početní disidenti. Novou naději přineslo jim Pražské jaro 1968, brzy však násilně zardoušené. Rozklad následného „reálného socialismu", reprezentovaného tzv. normalizátory, a jeho pád 1989 umožnil obnovu sociální demokracie a její postupné zesílení, zatím co KSČ postupně oslabovala, mj. pod drtivým náporem kritiků její minulosti, až se posléze přeměnila v KSČM. Na vlně prudkého až nenávistného antikomunismu se podílela i sociální demokracie, byť se vyhýbala zuřivým manýrům nové zformované pravice, deroucí se k moci, často i za pomoci nových přívrženců z řad bývalých ?takékomunistů?, dychtivých získat novou kariéru. Do řad ČSSD postupně vcházeli také přívrženci obrodného hnutí 60. let, kteří posílili její intelektuální kapacitu v nastávajícím zápase o novou kvalitu demokracie pro 21. století. Je pozoruhodné, že jen zřídka kdo z aktérů Pražského jara vstoupil do KSČM, která se nedokázala rozhodně distancovat od antidemokratického počínání v minulosti. Zde je příležitost zabývat se příčinami soustavného váhání této strany se svou někdejší historií, kdy její rodná předchůdkyně hrála dlouhodobě suverénní politickou roli od svého počátku v roce 1921. Vůbec při tom nejde jen o několikeré omluvy za bezpráví a represe páchané na odpůrcích, ale i na vlastních nepohodlných členech, údajně revizionistech. Rozhodující je formovat politickou linii v podmínkách před tím neexistujících, dnes však obchvacujících celou Evropu i jiné kontinenty. Očividně žádné minulé programy dnes neplatí, cesta vede jen s pomocí tvůrčích idejí a činů. To však neznamená poučení z minulosti, kdy v určitých situacích sehrávala KSČ kladnou úlohu, jak v krizových situacích, tak v nadějných časech. Správně si počínala v 30. letech v jednotné frontě proti fašismu, za války v domácím i zahraničním odboji. Plodné bylo období lidové demokracie s Košickým programem, zvláště pak iniciativa jejich reformních sil v obrodném procesu 60. let s vyvrcholením v demokratizačním programu Pražského jara. Naopak nutno jasně odsoudit vývojové fáze poznamenané stalinismem, diktátorskými metodami, zločinnými procesy, potlačováním občanských svobod a lidských práv. Rozhodně by měla dnešní KSČM odvolat ostudný dokument tzv. Poučení z krizového vývoje, které hanobilo zmíněný obrodný proces jakoby zradu socialismu a vracelo se k poučkám o „vedoucí úloze strany" ve smyslu autoritářského systému moci. Vůbec by neškodilo, ba prospělo této straně, kdyby v tomto smyslu kritiky i nových podnětů pojala svůj soudobý program. Nemyslím si ovšem, že by se kromě kritiky měly popírat nesporné pozitivní a svým způsobem také historicky významné přínosy socialismu ve sféře sociální spravedlnosti, v podstatě zákonů a opatření, jimiž se občanům zabezpečovala práce, odměna, vzdělání, zdravotní péče, kulturní zážitky, sportování atd. I zde se ovšem vyskytovaly nerozumné až zbytečné sankce v podobě tzv. kádrování občanů s upíráním práv těm jakoby „neposlušným", navíc i jejich dětem. Je přirozené, že při dnešních antisociálních postupech vládnoucí pravice a jí chráněného primitivního zdogmatizovaného kapitalismu vzpomínají pamětníci časů, kdy neexistovala nezaměstnanost, zpoplatnění školství či zdravotní péče, odstrkování důchodců jakoby obtížného faktoru státního rozpočtu, nadměrné zdaňování denních potřeb kdysi dokonce čas od času zlevňovaných, naopak mírné danění buržoazních špiček pod záminkou ?udržení konkurenceschopnosti?, což je pouhou zástěrkou mizerného státního hospodaření, rozkrádání a korupce všeho druhu. Dospěli jsme opět k otázce, nakolik je dnes nezbytná spolupráce všech levicových stran, organizací i řadových občanů. Především nejsilnější dva političtí partneři, ČSSD a KSČM se musí rychle rozhodnout, nakolik jsou s to, ba povinni se dohodnout na zásadním společenském postupu v zápase proti nepravostem pravice, ze spravedlivou a dlouhodobě prospěšnou státní politiku a občanskou samosprávu. Slibným prvkem jsou koaliční vedení v krajích a převaha v senátu. Mám zato, že užší porozumění a spolupráce celé levice, včetně i menších seskupení, může získat podporu pokrokové většiny v národě, těžce zkoušeném v dějinách, ale i statečném v úsilí o lepší osudy. Zbývá ještě konstatovat, že choulostivým tématem pro levicové strany je zahraniční politika při členství v Evropské unii a v NATO. I zde však je možný rozumný kompromis, pokud obě strany si uvědomí složitou realitu současného a zřejmě i perspektivního vývoje ve světě, zmítaným sice krizemi a rozbroji, ale v němž žádná jednotlivá země není s to uspět v samostatné roli, bez vzájemného propojování a reálné souhry. Obě strany, ČSSD i KSČM musí vzít dané skutečnosti na vědomí a najít vzájemnou součinnost ve způsobu i formách, jak se



v nich pohybovat, aktivně působit a cíleně směřovat. Vždyť moudrá politika nespočívá v tuhých dogmatech, nýbrž v obratném, pružném a posléze úspěšném postupu. A tak se ptám: Nastal čas pro nový typ „lidové fronty", pro soudobou ?lidovou demokracii?. Pro opětné obrodné jaro u nás i v evropském měřítku?

URL| http://www.blisty.cz/art/68010.html Boleslavský deník

Konference seniorů byla velkým přínosem... 29.3.2013

Boleslavský deník

str. 2 Boleslavsko/region HK ČR

PETRA KULDOVÁ

Mladá Boleslav OE Když je něco poprvé, je s tím v první řadě hodně práce, ale také hodně těšení, jak vše dopadne. Asi takové pocity zažívali ve čtvrtek 28. března ti, kteří se zasloužili a podíleli na přípravě Odborné konference „Vzdělávání 3. věku OE příležitost pro společnost, která se konala v Mladé Boleslavi poprvé na půdě Vzdělávacího centra Na Karmeli, a o jejímž konání jsme vás před jejím konáním několikrát informovali. Konferenci zahájil ředitel pořádající agentury Služba škole Mladá Boleslav Ivo Rašín. „Děkuji především svým spolupracovníkům, bez kterých by se dnešní konference nekonala. Samozřejmě i všem, kteří se konference účastní," zdůraznil na úvod ředitel konference Rašín. Jeho poděkování také mířilo především směrem k vedení města, do řad Středočeského kraje a všem, kteří se jakýmkoli způsobem na konání konference zasloužili. Na úplný konec, ovšem velmi významný, patřilo poděkování zaměstnancům Vzdělávacího centraNaKarmeli. „Moje poděkování patří především Veronice Soukupové. Tato dáma nám pomohla zajistit prostory, ve kterých se nacházíme. Ono přehodit všechny přednášky studentů vysoké školy nebylo totiž vůbec jednoduché," zdůraznil Rašín a pozval k předání květin Evu Peškovou, kterou jedním dechem nazval duchovní matkou konference. Bohatý program konference zahájil přednášející Zdeněk Palán, president Asociace institucí vzdělávání dospělých. Následovala ale celá řada dalších odborníků, včetně zástupkyně z Lipska Cateriny Hein, která v Německu působí v Centru celoživotního vzdělávání a přijela pohovořit o jejích zkušenostech. Připravujeme pro vás ještě jedno ohlédnutí po právě konané konferenci, ve které zazní i názory na její konání, z řad přednášejících odborníků, kteří se ji zúčastnili. Skočte na web Více fotografií z konference najdete na http://www.boleslavsky.denik. cz. Foto popis| EVA PEŠKOVÁ a Veronika Soukupová. Obě se velmi zasloužily na tom, že se konference mohla konat. Foto popis| PŘEDNÁŠEJÍCÍ byli před zahájením konference v dobré náladě. Foto autor| 2x Foto: Deník/Petra Kuldová Region| Střední Čechy Brněnský deník

Kandidáti Eura mají čas do září 29.3.2013

Brněnský deník str. 22 Sport (čtk) HK ČR

Sofia – Výkonný výbor Evropské fotbalové unie UEFA na dnešním zasedání v Sofii určil termíny pro kandidatury na mistrovství Evropy 2020, které se bude konat ve 13 zemích. Do 11. září letošního roku je třeba formálně se



přihlásit ke kandidatuře a do 25. dubna 2014 se musí předložit potřebná dokumentace. Města pro EURO 2020 pak budou vybrána v září 2014. Předseda Fotbalové asociace České republiky Miroslav Pelta už několikrát prohlásil, že by měl o kandidaturu zájem. Musí však sehnat potřebné finance na stavbu nového stadionu s kapacitou přes 30 tisíc míst na Strahově. Výstavba by podle dnes schválených předpisů musela začít do roku 2016. „Pracuji s tím, že pokud by to bylo jen trochu možné, pokusím se o to. Všechno je to ale jen vize. Nejprve je třeba najít partnery,“ řekl Pelta po zasedání výkonného výboru FAČR na začátku března. Revoluční návrh prezidenta UEFA Michela Platiniho zorganizovat šampionát po celé Evropě schválil výkonný výbor loni v prosinci. Dvanáct zemí dostane „balíček“ tří zápasů základní skupiny a jednoho vyřazovacího duelu. Třináctá země bude mít právo hostit obě semifinále a finále, která se budou hrát na jednom stadionu, jenž musí mít minimální kapacitu 70 000 diváků. Výkonný výbor UEFA včera rovněž schválil rozpočet na sezonu 2013/14 zahrnující částku deset milionů eur jako příspěvek národním asociacím na zavedení čtvrtých a pátých rozhodčích za brankou. Příští zasedání výkonného výboru UEFA proběhne 22. května v Londýně v rámci kongresu UEFA, na kterém se bude volit osm nových členů výkonného výboru. Kandidují dosavadní členové Giancarlo Abete, Allan Hansen, František Laurinec, Marios Lefkaritis, Avraham Luzon a Michael van Praag, nově pak generální ředitel Manchesteru United David Gill, prezident německého svazu Wolfgang Niersbach a šéf portugalského fotbalu Fernando Gomes. Region| Jižní Morava Publikováno| Brněnský deník; Sport; 22 Publikováno| Vyškovský deník; Sport; 22 Publikováno| Břeclavský deník; Sport; 22 Publikováno| Blanenský deník; Sport; 22 Publikováno| Hodonínský deník; Sport; 22 Publikováno| Znojemský deník; Sport; 22 ID| 4d3e887b-9e3f-4514-8993-ff2a4dfd0b0d

businessinfo.cz

Česká republika – Srí Lanka 28.3.2013

businessinfo.cz str. 0 Kalendář akcí HK ČR

Svaz průmyslu a dopravy České republiky a Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR ve spolupráci s Radou pro investice Srí Lanky Vás srdečně zvou na podnikatelsé fórum Česká republika – Srí Lanka u příležitosti návštěvy ministra ekonomického rozvoje Srí Lanky pana Basila Rajapaksy. Informace o investičních a obchodních příležitostech na Srí Lance a také možnost individuálních jednání se členy srílanské obchodní delegace Rámcový program: 09:30 – 10:00 Registrace účastníků 10:00 Zahájení - Stanislav Kázecký, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR 10:05 Úvodní slovo – velvyslanec Srí Lanky J. E. A. L. A. Azeez 10:10 Vystoupení ministra průmyslu a obchodu Martina Kuby 10:20 Vystoupení ministra ekonomického rozvoje Basila Rajapaksy 10:30 Odchod části oficiální delegace 10:32 Otázky a odpovědi – pro ministra ekonomického rozvoje Basila Rajapaksu 10:45 Podnikatelské prostředí v ČR a příležitosti pro zahraniční investory – CzechInvest 11:00 České environmentální technologie – náměstek ministra pro životní prostředí Martin Frélich 11:15 Investiční prostředí Srí Lanky – Nilupul de Silva, ředitelka Board of Investment of Sri Lanka 11:30 Exportní potenciál Srí Lanky – Jeevani Sriwardena, ředitelka Sri Lanka Export Development Board 11:45 Cestovní ruch na Srí Lance – Baswara Gurnaratne, předseda Sri Lanka Tourism Promotion Bureau 12:00 – 14:00 Individuální jednání českých a srílanských firem



Informace: Pracovním jazykem bude angličtina bez tlumočení. Účast na semináři je zdarma Registrace do 26. 3. 2013 na adrese mailto:[email protected] vyplněným registračním lískem s vyznačením plánovaných jednání

URL| http://www.businessinfo.cz/cs/online-n...ci/ceska-republika-sri-lanka-13653.html

Jak na monitoring projektu a žádost o platbu v OPPI 28.3.2013


Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest si vás dovoluje pozvat na seminář s názvem Jak na monitoring projektu a žádost o platbu v OPPI. Cíl: Cílem semináře je seznámit podnikatele, kteří mají schválené projekty v rámci OPPI, s postupem vyplňování zpráv z realizace, které jsou součástí monitorování projektu, a žádosti o platbu v aplikaci eAccount Program semináře: 09:15 – 09:30 Registrace účastníků 09:30 – 10:30 Monitoring projektu 10:30 – 10:45 Přestávka 10:45 – 13:00 Žádost o platbu Informace: Účast na semináři je bezplatná. Vzhledem k omezené kapacitě prostor je účast pouze pro registrované. V případě malého počtu účastníků si vyhrazujeme právo zrušení tohoto semináře. Registraci je možné učinit nejpozději do 25. března 2013 na e-mailovou adresu mailto:[email protected] nebo na tel. 495 817 711. V přihlášce, prosím, uveďte název společnosti, jméno účastníka a kontaktní údaj.

URL| http://www.businessinfo.cz/cs/online-n...projektu-a-zadost-o-platbu-v-10080.html

Ministerstvo pro místní rozvoj připravilo novou koncepci cestovního ruchu 28.3.2013

businessinfo.cz

str. 0 Cestovní ruch HK ČR

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR)

Vláda dnes na svém jednání projednala novou Koncepci státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2014 - 2020. Koncepce přináší zvýšení konkurenceschopnosti cestovního ruchu jak na národní tak i regionální úrovni. Cílem je udržení ekonomické výkonnosti cestovního ruchu a jeho další rozvoj. Výsledkem aplikace nové strategie bude vytvoření chybějícího systém řízení cestovního ruchu včetně jeho dlouhodobého financování. Koncepce je propojená s realizací národního marketingu, který je popsaný a specifikovaný ve schválené Marketingové strategii agentury CzechTourism (strategie se schvaluje na úrovni MMR). Oba materiály byly připravovány současně a jsou tedy vzájemně provázané.



CzechTourism se nyní bude prioritně orientovat na podporu příjezdového cestovního ruchu (incoming), a to především na perspektivní trhy Ruska, Číny a Latinské Ameriky. „V současné době již probíhají změny v síti zahraničních zastoupení. Otevíráme nová zastoupení v Číně, stávající zastoupení ve světě se optimalizují a ve vybraných zemích posilujeme rozpočty", říká ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský. CzechTourism zároveň omezí aktivity v rámci podpory domácího cestovního ruchu. Toto by mělo být doménou především jednotlivých krajů a oblastí. Jde tedy o celkovou racionalizaci výdajů státu na marketingové aktivity. Mezi nejdůležitější návrhy koncepce patří srozumitelnější vymezení postavení MMR,, agentury CzechTourism a dalších subjektů jako jsou například kraje. Toto vymezení pak ukončí realizace často protichůdných opatření. Tento stav přispívá ke klesající výkonnosti cestovního ruchu, nedostatečnému využití možností České republiky a ne vždy efektivně využitým finančním zdrojům. MMR také navrhuje Zákon o podpoře rozvoje cestovního ruchu, jehož věcný záměr je v současné době projednáván v legislativní radě vlády. „Zároveň chceme zajistit financování cestovního ruchu v rámci nového období pro čerpání peněz z fondů EU 2014 - 2020", podotýká ministr Jankovský. Za pomoci připravovaného zákona chce MMR podpořit a stabilizovat regionální spolupráci mezi veřejným, privátním a neziskovým sektorem na principech destinačního managementu. Fungující organizace destinačního managementu by měly být informačním a marketingovým základem pro kvalitní prezentaci České republiky v zahraničí a podporovat marketing českých destinací v rámci domácího cestovního ruchu. Součástí návrhů je i změna ve způsobu uplatňování dotační politiky. Ta bude nově zaměřena na využívání integrovaných přístupů na regionální úrovni, využívání nových finančních nástrojů (zvýhodněné úvěry) apod. Přímá dotační politika totiž v minulosti vedla k deformaci tržního prostředí (podpora komerční infrastruktury a služeb cestovního ruchu). Tento způsob podpory byl kritizovaný i samotnými podnikateli.

URL| http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/m...ou-koncepci-cestovniho-ruchu-31321.html

Výběr dodavatele v OPPI 28.3.2013


Agentura na podporu podnikání a investic CzechInvest Vás zve na seminář s názvem Výběr dodavatele v OPPI, který proběhne dne 28. března 2013 ve Zlíně. Cíl: Cílem semináře je podrobně seznámit žadatele v Operačním programu Podnikání a inovace se správným postupem, nejčastějšími chybami spojenými s výběrem dodavatelů a se změnami spojenými s novými pravidly pro výběr dodavatele platnými od 1. 9. 2012. Program semináře: 09:15 – 09:30 Registrace účastníků 09:30 – 11:30 Pravidla pro výběr dodavatele v OPPI 11:30 – 12:00 Prostor pro dotazy, diskuse Informace: Účast na semináři je bezplatná. Vzhledem k omezené kapacitě prostor je účast pouze pro registrované (maximálně jedna osoba za firmu). V případě malého zájmu si vyhrazujeme právo seminář zrušit. Závaznou registraci je možné učinit nejpozději do 26. 3. 2013 e-mailem na adresu: mailto:[email protected]. V přihlášce prosím uveďte jméno účastníka, název společnosti, telefonní číslo a kontaktní e-mail.

URL| http://www.businessinfo.cz/cs/online-n...-akci/vyber-dodavatele-v-oppi-6585.html



byznys.ihned.cz


byznys.ihned.cz Karel Tinl

str. 0 byznys.ihned.cz HK ČR

"Skvělé příležitosti k výdělku na trzích jsou, měny mohou nabídnout velké zisky. Období tisknutí peněz se posunulo do fáze měnových válek, kdy je veškerá snaha směřována na co největší oslabení měny," říká exkluzivně pro IHNED.cz hlavní ekonom Saxo Bank Steen Jakobsen. Česká republika je na tom z ekonomického úhlu pohledu dobře. "K mému překvapení možná i poroste. A minimálně v porovnání s vašimi sousedy na tom bude Česká republika i česká koruna relativně nejlépe," říká při své návštěvě Prahy v rozhovoru pro IHNED.cz Steen Jakobsen, hlavní ekonom dánské investiční banky Saxo Bank. Neúprosná demografie: Dluhy USA jsou ve skutečnosti na trojnásobku těch německých - čtěte ZDE V delším horizontu podle něj česká koruna překoná výkony měn sousedních zemí. Ve srovnání s eurem bude během pěti let mírně posilovat. "Velmi důležitým faktorem, který ovlivní váš zisk, bude výběr měny. Nyní jsme se již přesunuli do krize politické. V této krizi jsou to právě měny, které slouží jako nástroj k odložení reálného rozhodnutí a řešení," doplňuje. Jak si podle vašeho pohledu zvnějšku stojí česká ekonomika? Je v dobré kondici. Jednak z hlediska politického, jednak z hlediska vlastní ekonomiky. Máte velmi silný exportní sektor, který má nejvyšší podíl na HDP ze všech evropských zemí. Je ale potřeba hledět i na rovnováhu, abyste mohli růst dál. Vláda zde zavedla velmi silná úsporná opatření, která jsou těžko politicky udržitelná. Celkově je ale Česká republika na tom dobře - k mému překvapení možná i poroste. A minimálně v porovnání s vašimi sousedy na tom bude Česká republika i česká koruna relativně nejlépe. Jaký můžeme očekávat vývoj kurzu české koruny? Moje předpověď je, že v krátkém období česká koruna zažije výkyvy. Souvisí to se slábnoucím exportem. A samozřejmě slábne i politický mandát současné vlády. V delším horizontu ale česká koruna překoná výkony měn sousedních zemí. Ve srovnání s eurem bude během pěti let mírně posilovat. Speciál: Dluhová krize Další články, komentáře, blogy a analýzy o dluhové krizi najdete ve speciálu HNByznys - ZDE Česko je sice součástí Evropy, ale máte nezávislou ekonomiku, politiku i centrální banku. A to je silný základ pro řízení měny ve střednědobém i dlouhodobém horizontu. Takže investoři by se neměli příliš obávat o domácí měnu, ale spíš hlídat měny okolních zemí. Problémy se mohou vyskytnout právě tam. Kdo by to byl řekl: Za Husáka bylo lépe než za Masaryka - čtěte ZDE Z mého pohledu je rozumné prodat maďarský forint a polský zlotý. Je zde totiž potenciál monetárního uvolňování. Tyto ekonomiky potřebují nějaký stimul. Růst maďarské ekonomiky klesá do záporných čísel a Polsko k tomu nemá daleko. Které regiony, indexy nebo měny budou v roce 2013 pro investování nejatraktivnější?



Do roku 2013 jsme vstoupili pravou nohou, evropské indexy přidávají od začátku roku zhruba 9 procent. Musíme si ale uvědomit, že se nacházíme v období masivního tisknutí peněz. Současné ohodnocení akcií tedy není v souladu s fundamentem, ale to je právě v době tisknutí peněz celkem běžný jev. Zdvojnásobíte-li množství peněz v ekonomice, zdvojnásobí se ceny. Růst cen akcií je tak celkem přirozená věc. HNByznys na facebooku /klikem na ikonu vstupte na profil/ Takže je jedno, kam zainvestuji? To zdaleka ne, velmi důležitým faktorem, který ovlivní váš zisk, bude podle mého názoru výběr měny. Nyní jsme se již přesunuli do krize politické. V této krizi jsou to právě měny, které slouží jako nástroj k odložení reálného rozhodnutí a řešení. Americké ekonomice se bude podle mě dařit, i přes nejistoty, kterým čelí, jako jsou například rozpočtové škrty. Americké HDP stále roste o 2 %. Trh s bydlením je již stabilizovaný a bankovní sektor je podle mě lépe kapitalizovaný než ten evropský. Pokračují velké investice do břidlicového plynu, které vloni odpovídaly 0,5 % HDP a v tomto trendu budou pokračovat. Ceny elektřiny se dostaly díky nízkým cenám amerického zemního plynu na desetiletá minima. encyklopedie.byznys.ihned.cz Finanční trhyIndex VIXBurzaCenné papíry Jak vidíte vývoj v Evropě? Evropa oproti Americe tyto pozitivní faktory postrádá a převládají hlavně ty negativní. Čím úspěšnější bude ECB při vyžadování úspor a škrtů, tím bude růst menší. A to negativně ovlivní poměr dluhu k HDP. Růst se v USA bude pohybovat okolo 1 až 1,5 %, zatímco v Evropě to vidím na pokles v rozmezí 0,5 až 1 %. Tento velký rozdíl ve vývoji obou ekonomik se jednak negativně podepíše na poměru evropského dluhu k HDP, ale i na akciových indexech a měnách. Co se týče eurozóny, možnost rozpadu vidím jako velmi malou. Americký dolar však bude díky rozdílu v úrokových sazbách vůči euru posilovat. Dlouhá pozice v dolaru, tedy sázka na růst jeho hodnoty, vám podle mě může vynést okolo 3-5 %. Skvělé příležitosti k výdělku na trzích jsou, a měny mohou nabídnout velké zisky. Navíc období tisknutí peněz se posunulo do fáze měnových válek, kdy je veškerá snaha směřována na co největší oslabení měny. Fed oslabuje měnu již pět let, nyní se přidala japonská a britská centrální banka a jisté indikace přicházejí i z Číny. Co by mohlo zastavit země v devalvaci svých vlastních měn? Co by mohlo tuto měnovou válku zastavit? Reformy. Strukturální reformy ekonomiky. Podívejme se na příklad Švýcarska. Jedná se o nejbohatší ekonomiku, která se již zhruba 40-50 let vyrovnává se svou silnou měnou. Ta je přinutila ke zvýšení produktivity, inovace, k hledání nových a větších exportních trhů. Silná měna je donutila ke zvýšení konkurenceschopnosti. Země, které volí cestu devalvace, odkládají opravdové řešení a de facto dobrovolně se rozhodují proti zvýšení své konkurenceschopnosti. Toto ilustruje příklad Itálie ještě předtím, než vstoupila do eurozóny. Pokaždé, když bylo potřeba nastartovat ekonomiku, devalvovali liru. Historie však nejspíše zemím ukáže, že manipulace měny funguje na podobném principu jako načůrání si do kalhot v zimě. Ano, zahřeje to, ale potom vám bude ještě větší zima. Má smysl investovat v době měnových válek do komodit? Jejich reálná cena by měla zůstávat zhruba stejná, mohla by tedy před devalvací chránit. Byl jsem nějakou dobu skeptický vůči ceně zlata. Náklady na vytěžení se pohybují okolo 1 200 dolarů za unci. Pokud se dostaneme pod tuto hodnotu, doly již nebudou rentabilní. Zlato se tedy pomalu blíží své



fundamentální hodnotě. Navíc nižší ceny energie mohou náklady na těžbu snížit a zvýšit tak výnosnost dolů. Spíše než na fyzické zlato bych se tedy zaměřil na těžební společnosti. Podobně bych si hlídal i jiné komodity, například dřevo. Svět nyní do výstavby nových obydlí příliš neinvestuje a dřevo stále tvoří velkou část domů. Dřevo tedy může nabídnout určitý potenciál zisku. Mým favoritem jsou i sojové boby. Opravdu jste pro návrat systému 3-6-3 v bankovnictví? Ten byl utlačen rostoucími trendy globalizace a sekuritizace... Ano, myslím, že tyto trendy ustupují a vracíme se k starému modelu založenému na osobní komunikaci. Tedy 3 % úročit vklady, 6 % úročit půjčky a ve 3 jít na golf, s klienty samozřejmě. Vezměme si ale dnešní Basilejská pravidla, ta jsou zaměřená na snížení páky ve finančním sektoru. Je paradoxní, že na to nikdo neupozorňuje, ale banky musí uložit vůči své investici pouhá 2 % jako jistinu. Banky jsou tedy stále na pokraji kolapsu, protože takové možnosti jim umožňují nafouknout svou rozvahu až padesátkrát. Musíme tedy vyvinout tlak na snížení tohoto poměru. Poté mohou banky poskytovat úvěry tak, aby docházelo k maximalizaci užitku společnosti jako celku. Při nulových sazbách je teoreticky kapitálu de facto neomezeně. Při vyšších sazbách kapitál již neomezený není, a člověk si musí vybírat a rozhodnout se, kam své peníze uloží. Model 3-6-3 se zde ukazuje jako nejefektivnější. Nejde jen o sentimentální věc z minulých let, je to model, který dává největší smysl. Banky zprostředkovávají úvěry mezi dlužníky a věřiteli. Dnes ale, když kupujete akcie banky, nevíte, zdali je to kasino, nebo dluhopisový fond, nebo něco mezi. Myslíte si tedy, že největší podíl na návratu tohoto modelu bude mít regulace? Regulace taky, ale dalším důvodem, proč se vrátí, bude ziskovost. Můžeme se bavit o eurodolaru, o akciích atd., ale největší příležitost na finančních trzích je zprostředkování úvěru. Vláda dotuje podkapitalizované banky skrze vydávání vládních dluhopisů. Na reálnou ekonomiku tedy zbude asi jen 10 %. V příštích pěti deseti letech vydělá ten, kdo investuje do lidí a jejich nápadů, vytvoří příležitost získat úvěr, nikoli ten, kdo bude držet vládní bondy s nulovým výnosem.

URL| http://byznys.ihned.cz/analyzy-a-komen...nomika-brzy-predci-ostatni-zeme-regionu

cad.cz

Dassault otevírá zastupení v Dubaji 28.3.2013

cad.cz str. 0 Aktuality HK ČR

Na trhy Středního východu se nyní bude orientovat francouzská společnost Dassault Syst?mes, zabývající se 3D designem. Nová kancelář v Dubaji má být pro Dassault hlavním uzlem v tomto regionu a umožní nabízet a expandovat na místních trzích svou platformu. Regionální operace povede Marc Kassis, který byl nedávno jmenován výkonným ředitelem pro Střední východ. Dassault v tomto regionu otiž v poslední době získává stále více zákazníků zvláště v oblasti letectví a státní obrany, a chce si tedy posílit konkurenceschopnost. Dassault také zhruba od roku 2009 spolupracuje s výzkumnými a technologickými centry v Saudské Arábii, podporuje i místní akademické instituce. Právě partnerství se vzdělávacími instituty bere Dassault jako investici do budoucna, kdy ze škol pak odcházejí skutečně dobře vyškolení odborníci na danou problematiku v oboru.

URL| http://www.cad.cz/aktuality/77-aktuali...-zastupeni-v-dubaji-saudska-arabie.html



CIO Business World

KALENDÁŘ 22.3.2013

CIO Business World HK ČR

str. 47 Kalendář

služeb v cloudu. podniku, role CIO v roce 2020 nebo doručování analytika, datová centra v roce 2020, zabezpečení optimalizace nákladů, business intelligence a datová Z velké šíře nabízených témat vybíráme například: (Adidas) nebo Carl-Magnus Hallberg (Nasdaq OMX). Doranová (Royal Mail), Marc van der Heijden například Frank Gens (vedoucí analytik IDC), Catherine také analytiků IDC. Mezi řečníky nebudou chybět předních dodavatelů v oblasti ICT a samozřejmě CIO z největších evropských podniků, expertní znalosti CIO v rámci celého regionu. Nabídne zkušenosti IDC CIO summit bude nejdůležitějším setkáním výkonnosti byznysu a jeho konkurenceschopnosti. přidanou hodnotou, aby dokázali zajistit zvýšení CIO se proto musejí soustředit na projekty s vysokou více služeb za stále čím dál méně prostředků. evropští čelí jejich manažeři nutnosti dodávat stále V situaci, kdy existuje velký tlak na rozpočty IT oddělení, Web: http://www.events.idccema.com/viennaCIO Místo konání: Vídeň, Hotel Ritz-Carlton Typ akce: odborná konference Datum: 25.-26. dubna 2013 Pořádá: IDC CeMA IDC CIO SUMMIT zabezpečení databází, praktické užití elektronického podpisu a zavádění PKI infrastruktury ve firmě či na úřadu. politiku. Mezi důležitá témata konference se řadí ochrana dokumentů a firemních dat, elektronická archivace informací, především pro vedoucí informatiky ve firmách (CIO), management firem, správce sítí a specialisty na ICT bezpečnostní Conference bude věnována praktickým otázkám ICT bezpečnosti a zabezpečené elektronické archivaci. Určena je Nosným tématem odborné konference je bezpečnost, která může být i efektivní. Information Security & eArchiving Místo konání: Vila Grébovka, Praha Web: http://www.sefira.cz Datum: 11. dubna 2013 Pořádá: Sefira Typ akce: odborná konference INFORMATION SECURITY & EARCHIVING CONFERENCE elektronických služeb, snížení administrativy a celkové modernizaci veřejné správy. outsourcingu či virtualizace, rozšiřování komunikační infrastruktury a využívání moderních technologií ke zdokonalení hovořit o zkušenostech z prvních měsíců provozu systému základních registrů, o moderních trendech včetně cloudu, budou jako obvykle přednášky a diskuze zaměřené na aktuální otázky rozvoje e-governmentu - určitě se bude i zahraničí, nezávislých odborníků nebo vysokých manažerů renomovaných firem. Hlavním bodem programu 16. ročníku Konference ISSS je tradičním místem setkání špiček domácí politické scény, ministrů, zástupců veřejné správy z ČR Místo konání: Hradec Králové, konferenční centrum Aldis Web: http://www.isss.cz Datum: 8.-9. dubna 2013 Pořádá: Triada Typ akce: odborná konference INTERNET VE STÁTNí SPRÁVĚ DUBEN 2013 kteří se zajímají o nejnovější technologie pro návrh a implementaci IT architektury. Setkání je určeno především pro IT ředitele, manažery IS, IT architekty, IT specialisty i další osoby z IT komunity, efektivně inovovat a akcelerovat existující procesy, ale také umožní získat okamžitý přístup k dříve nedosažitelným informacím. pohled na HW i SW architekturu současných i nově vytvářených aplikací. Architektura otevírá nové možnosti Odborná konference je zaměřena na reálné využití technologického konceptu in-memory computingu, který mění dosavadní Místo konání: Andel´s Hotel Prague Web: http://www.sap.cz/inmemory Datum: 26. března 2013 Pořádá: SAP Typ akce: odborná konference IN-MEMORY SUMMIT 2013 BŘEZEN 2013 Soutěž Best Project Management 2013 byla zahájena Do 29. března je možné registrovat projekty realizované v komerční sféře a ve veřejné správě do soutěže Best Project Management 2013. Lze je přihlásit napříč všemi odvětvími v České republice a na Slovensku. Cílem soutěže je nalézt a ocenit nejúspěšnější a nejvýznamnější projektový management ve veřejném, soukromém i neziskovém sektoru v obou zemích - jak na straně dodavatele, tak i odběratele či realizátora dodávky. Druhotným smyslem soutěže je vyvolat širší zájem odborné i laické veřejnosti o profesi projektového manažera a o project management obecně. Organizátory soutěže jsou



společnosti solit project a PRAM Consulting, s odbornou garancí ernst&Young a za podpory České komory PMI, Komory projektových manažerů a slovenské Spoločnosti pre projektové riadenie.

Ukočírujte svá velká data 22.3.2013

CIO Business World

str. 32 BI A BIG DATA HK ČR

Stacy Collett, Čestmír Žák

Firmy a úřady jsou zaplaveny daty. Požadavky na skladovací kapacity stále rostou. Přinášíme několik doporučení, jak se se záplavou velkých dat vyrovnat. Dříve se toto téma dotýkalo pouze vědců, internetových gigantů a obrovských sociálních médií, jako jsou třeba Amazon, Twitter, Facebook nebo Shutterfly. Nyní však stále více podniků - napříč různými odvětvími ekonomiky - doufá, že získá větší konkurenceschopnost, když zabrousí do vod velkých dat, ze kterých vytěží cenné informace. Některé firmy se pouštějí do analýzy, aby byly schopné rychleji reagovat na požadavky zákazníků, případně lépe sledovat zpětnou reakci klientů nebo prostě dostat na trh nové produkty rychleji. „Týká se to jakéhokoliv podniku v dnešní éře internetu - pokud to neuděláte vy, udělá to vaše konkurence,“ varuje Ashish Nadkarni, analytik úložišť ve společnosti IDC. Organizace všech velikostí jsou zaplavovány daty, a to jak z interních, tak z externích zdrojů. Většina těchto informací přitéká do firem a úřadů v reálném čase - a velké množství z nich zastará v řádu minut, hodin či dní. Výsledný růst potřeby ukládacích kapacit je zvláště palčivý pro velké podniky. V nich totiž počet strukturovaných a nestrukturovaných dat vyžadujících úložiště vzrostl podle analýzy Aberdeen Group jen mezi lety 2010 a 2011 v průměru o 44 procent. Ve společnostech všech velikostí se požadavky na velikost úložiště dat zdvojnásobují každého půldruhého roku. Navíc je nutné používat různé nástroje pro optimalizaci při ukládání videí, tabulek, formátovaných databází a zcela nestrukturovaných dat. „Výzvu představuje snaha o zpomalení trendu lineárně rostoucích nákladů na ukládání dat,“ říká Dick Csaplar, analytik pro oblast virtualizace a úložišť společnosti Aberdeen Group. Mezi technologie, které mohou hlavnímu proudu uživatelů velkých dat pomoci vyhnout se tomuto osudu, patří virtualizace úložišť, jejich vrstvení a deduplikace. Pro náročné obory, jako jsou věda, sociální média nebo vývoj, představují nejlepší možnost objektově orientovaná a relační databázová úložiště. Jaký typ ukládacích nástrojů funguje nejlépe? Firmám, jež se teprve začínají potýkat s ukládáním a analýzou velkých dat, doporučují analytici virtualizaci úložišť pro zastřešení všech uložených dat, deduplikaci pro kompresi dat a vrstvení úložišť pro zajištění toho, aby byla nejcennější data ukládána v nejsnáze dostupných systémech. Virtualizace úložišť poskytuje abstraktní vrstvu softwaru, která před uživatelem skrývá fyzická zařízení a umožňuje, aby byla všechna spravována jako jediné úložiště. Zatímco virtualizace serverů je v dnešním IT světě zavedenou a plně etablovanou součástí oboru, virtualizace úložišť má ještě co dohánět. V průzkumu Aberdeen Group z jara loňského roku, který zahrnoval 106 velkých společností, uvedlo pouze 20 procent respondentů, že disponují jedinou unifikovanou aplikací pro správu úložišť. V průměru šlo o tři aplikace pro správu připadající na 3,2 ukládacího zařízení. Spousta výrobců úložišť však odmítá, aby byla jejich zařízení spravována produktem jiného výrobce. „Virtualizace úložišť Hadoop už není jedinou alternativou Koncept pojmu „big data“ se rozšířil. Kdysi se tento obrat týkal výhradně složitých dat, která musela být ihned dostupná pro často se opakující dotazy ze strany uživatelů vyžadujících výkon, jako jsou vědci a sociální média. Nyní již zahrnuje petabajty strukturovaných i nestrukturovaných dat, která musí většina podniků ukládat. Mezi nejčastěji používané alternativy pro správu velkých dat patří open source systémy Hadoop a Cassandra. Počet komerčních výrobců, kteří neustále zlepšují své ukládací systémy, tak aby zvládaly několik petabajtů dat, a nabízejí rychlé a jednoduché způsoby jejich analýzy, však neustále roste. „Big data bývala nástrojem, který mohly využívat pouze největší podniky. Nyní je již těžké najít někoho, kdo pro získání přehledu pramenícího z datových analýz nepoužívá vůbec nic,“ říká Ed Walsh, viceprezident pro marketingovou strategii ve společnosti IBM. Musíte mít efektivní úložiště, jinak se vám budou neustále zvyšovat náklady,“ říká. „Je nutné také mít pro tyto aplikace, které jsou velmi dynamické, připraven slušný výkon. A samozřejmě byste měli být schopni zálohovat.“ Co se firmy IBM týče, buduje již několik let portfolio vysoce výkonných ukládacích a analytických produktů a technologií včetně Hadoopu. V červnu však oznámila formalizaci své nabídky ukládacích a



analytických produktů, souhrnně nazvaných IBM Smarter Storage. Společnost také ohlásila dostupnost části portfolia, které zahrnuje software získaný nedávnou akvizicí firmy Platform Computing. mnohem komplexnější a zabírá také více času, takže se zatím neuchytila tolik jako virtualizace serverů,“ říká Csaplar. Namísto toho spousta administrátorů úložišť zvažuje implementace cloudového typu pro úložiště třetí nebo čtvrté úrovně, aby mohli snáze přesunovat mezi různými infrastrukturami a snižovat náklady na skladování dat. „Některé společnosti to tak udělaly a dočkaly se dobrých výsledků, ale není to žádné terno,“ dodává Csaplar. Také očekává, že se v brzké budoucnosti dočkáme využití cloudových úložišť a výpočetních zdrojů. Spolu s tím, jak se bude zlepšovat síťová konektivita, se budou snižovat náklady a také zdokonalovat schopnosti šifrovat a dešifrovat data za pochodu. „S cloudem dostanete každý měsíc účet hrazený z operačního rozpočtu, ne z odděleného kapitálového rozpočtu,“ říká. Vrstvení úložišť Jakmile se firma rozhodne, jaká data chce analyzovat, mohou administrátoři úložišť umístit nejnovější a nejdůležitější data na nejrychlejší a nejspolehlivější ukládací médium. Jak data stárnou, mohou být přesunuta na pomalejší a levnější úložiště. Systémy, které tento proces vrstvení automatizují, si získávají své příznivce, stále však nejsou příliš rozšířené. Při vývoji úrovní úložišť musejí vzít administrátoři v úvahu ukládací technologii, rychlost zařízení a formu řazení RAID nutnou k ochraně dat. Standardní odpovědí na výpadky je replikace, většinou ve formě RAID polí. „V masivním rozsahu však může RAID nadělat více škody než užitku,“ říká Neil Day, viceprezident a technický ředitel Shutterfly, on-line foto služby, která umožňuje uživatelům ukládat neomezené množství obrázků v originálním rozlišení. Velikost jejich úložiště již přesáhla 30 petabajtů dat. Jen pro ilustraci: jeden petabajt odpovídá 1 024 terabajtům digitálních informací. V tradičním RAID schématu ukládání dat jsou kopie každého kousku dat zrcadleny a uloženy na různých discích, což zajišťuje integritu a dostupnost. Znamená to ale, že se každý takto uložený a zkopírovaný kousek dat může nafouknout do objemu, který vyžaduje úložiště pětkrát větší, než je jeho původní velikost. Jak se disky používané v RAID sestavách zvětšují - 3terabajtové disky jsou velmi atraktivní z perspektivy hustoty a spotřeby energie -narůstá i čas, který je nutný pro nahrazení poškozeného disku a obnovení plné rovnováhy. Provozovatelé Shutterfly nakonec přijali technologii, kde může být kousek dat rozložen do ještě menších kousků, z nichž každý je sám o sobě nepoužitelný, a rozptýlen na různé diskové jednotky a servery. Data mohou být kdykoliv opět složena s pouhým zlomkem kousíčků, a to dokonce i když bylo více drobných částí ztraceno, například kvůli poškození diskových jednotek. Jinými slovy - nemusíte už tvořit různé kopie dat; jediná instance může zaručit jejich integritu a dostupnost. Protože jde o řešení založené na softwaru, může být technologie používána s běžně dostupným hardwarem, což ještě dále snižuje cenu. Jedním z prvních výrobců podobného softwaru je Cleversafe. Tato společnost k výše popisovanému systému navíc přidala informace o lokaci, v níž se daný fragment dat nachází. Tento postup pak slouží pro tvorbu něčeho, co sama firma nazývá rozptylovací kódování (dispersal coding). Díky němu lze jednotlivé kousíčky - neboli plátky, jak jim samotná organizace říká - pro docílení vyšší bezpečnosti ukládat v geograficky oddělených místech, jako jsou datová centra umístěná v nejrůznějších částech světa. Stačí méně administrátorů Stejně jako Shutterfly se podniky s potřebou masivního úložiště nesmějí omezovat na bloková úložiště. „Pokud hovoříme o obřích souborech dat v řádu petabajtů, musíte zvážit buďto objektová úložiště, či distribuovaný souborový syje stém,“ říká Nadkarni. „Přemýšlejte o úložištích škálujících směrem ven, jako jsou Isilon od EMC či Fluid File System od Dellu. Uvažujte také o open source řešeních. Jsou pro ukládání dat mnohem levnější a z pohledu výkonu mohou nabídnout mnohem lepší poměr cena/výkon. A nakonec jsou i škálovatelná.“ Když jsou technologie virtualizace úložišť, deduplikace, vrstvení úložiště a fragmentace kódu správně implementovány, měly by snížit nároky firem a úřadů na administrátory, protože tyto nástroje umožňují spravovat data v podstatě skrze jednu „tabulku“. V případě Shutterfly umožnila automatizovaná infrastruktura úložišť zpomalení růstu počtu zaměstnanců IT. Potřeba denní údržby se výrazně snížila, a i díky tomu mohou administrátoři trávit mnohem více času jinými činnostmi. Nejhodnotnější je čas Dalším trendem, který podle Nadkarniho nastupuje, je přesun výpočetní vrstvy směrem k datům. „Podívejte se na řešení od Cleversafe a dalších poskytovatelů úložišť, kteří vkládají výpočetní schopnosti do vrstvy úložiště,“ vysvětluje Nadkarni. „Už není uskutečnitelný přesun dat tam, kde je umístěna výpočetní vrstva. Pokud máte jen



pár minut na analýzu dat, je prakticky nemožné přesunovat je do výpočetní vrstvy. Tak proč to neobrátit a výpočetní vrstvu umístit k datům,“ ptá se Nadkarni. Dodává, že big data jsou způsobem, jakým mohou lidé a firmy zvýšit svou konkurenceschopnost. „K tomu, aby ze svých informací dostali co nejvíce, budou muset změnit procesy a způsob, jakým fungují jako společnost - budou muset být velmi rychlí, aby mohli z těchto dat získávat hodnotu,“ uzavírá. *** Na minutu, nebo na týden? Požadovaný druh úložiště závisí na druhu a množství dat, která analyzujete. Různá data mají hodnotu, jež se výrazně mění v průběhu času. Například odhad ceny na burze je relevantní pouze minutu předtím, než se cena změní. Výsledek ve fotbale vyhledávají lidé každý den 24 hodin, ale jen do dalšího zápasu. Tato data se musejí v době, kdy je po nich největší poptávka, nacházet na primárním úložišti, později mohou být přesunuta na levnější. Pohled na trendy posledních několika let navozuje myšlenku, že data ukládaná na delší časová období zpravidla nemusejí být umístěna na jednoduše dostupných primárních discích. Exponenciální nárůst: Celosvětový objem dat se zdvojnásobuje každých 18 měsíců. Jak data stárnou, mohou být přesunuta na pomalejší a levnější úložiště. Deduplikace a komprese Administrátoři mohou snížit nárok na kapacitu úložiště deduplikací, jež eliminuje nadbytečná data, a to pomocí nástrojů datové komprese. Ty identifikují krátké opakované řetězce v jednotlivých souborech a uloží pouze jejich jedinou kopii. Jak moc mohou být sníženy nároky na úložiště? V průzkumu Aberdeenu sdělilo 13 procent dotazovaných, že zmenšili objem dat o 50 procent, ale podle Csaplara je pro většinu podniků pravděpodobnější hodnota úspor v kapacitách mezi 30 a 50 procenty. Foto autor| © DURON12345 - FOTOLIA.COM

Computerworld

Perspektivy systémové integrace 22.3.2013

Computerworld

str. 16 Produkty a služby / systémová integrace HK ČR

VÍT PETRJANOŠ

V rozhovoru s docentem Janem Pourem z katedry informačních technologií (KIT) pražské Vysoké školy ekonomické (VŠE) a novým šéfem této katedry, docentem Otou Novotným, jsme se pokusili vymezit současný záběr služeb systémové integrace na českém trhu a dotkli jsme se i situace ve veřejné správě. V připojené tabulce pak mapujeme významné systémové integrátory působící na českém trhu. * Jakým směrem se dnes celý obor systémové integrace posouvá? Novotný: V současnosti pojem systémové integrace stále zůstává aktuální, ale jeho obsah se významně posouvá a přetváří. V devadesátých letech byla systémová integrace chápána jako velké téma. V principu však z dnešního pohledu nešlo o nic většího než o nasazování ERP systémů nebo jiných velkých systémů a o jejich integraci s podnikovými procesy. Cílem systémové integrace bylo v té době nahradit individuální neprovázané softwarové aplikace, integrovat ERP systém s podnikovými procesy a zajistit požadovanou funkčnost. Postupem času se však ukázalo, že to nestačí, že přicházejí nové výzvy, jako jsou e -business, CRM atd., a je potřeba vše dále provazovat dohromady a systematicky řídit. Dále je také nutné sledovat (protože IT nestojí málo peněz), co podniku jeho informatika konkrétně přinese, jaký z něj bude mít reálný prospěch. Celé to přitom vede k tomu, že se role systémové integrace rozšiřuje i do oblasti vizí a zajištění konkurenceschopnosti. Postupně se tak celá systémová integrace posunula i k integraci sloučení řízení organizací a jejich informatiky. Systémová integrace ve svém původním významu ale stále zůstává. Pořád je třeba integrovat informační systém s horizontálními nebo vertikálními podnikovými procesy. Vznikla celá řada nových nástrojů, postupů a metodik technologické integrace, které umožňují propojení jednotlivých komponent podnikového IT pomocí integračních nástrojů, middlewaru atd. Důraz se však začal klást i na další aspekty. Je to především potřeba řídit podnikovou informatiku jako takovou, integrovat ji s obchodními a dalšími podnikovými aktivitami a kromě toho ještě na vyšší úrovni integrovat podnik s okolím – což jsou aspekty spojené s e -businessem, sociálními sítěmi atd. Poslední věc, kterou stále zdůrazňujeme, je integrace vizí, což chápeme jako zapojení podnikové informatiky do řízení firmy jako celku. Jde o rozhraní informatiky a byznysu, jehož cílem je, aby informatika podporovala záměry, vize a směrování celé organizace. Kromě podpory byznys procesů má podniková informatika za cíl napomáhat ke



stanovení směrů, kterým se bude organizace ubírat, umožňovat řízení výkonnosti firmy apod. Takže celá systémová integrace v posledních letech maličko nabobtnala. * Jde jen o „nabobtnání“, nebo o nějakou zásadnější proměnu? Novotný: Je to změna celého paradigmatu. Produktově orientovaný dodavatel ustupuje těm, kteří nabízejí především služby. Produkty se začínají balit do služeb a prodávaJÍ se jako jejich součást. A systémová integrace se dnes především musí zaměřit na to, jak všechny nabízené služby sestavit dohromady, propojit je a integrovat na všech úrovních. Kromě toho se využívají i další specializované služby, které na základě analýz možných směrů rozvoje navrhují, kam se bude celý podnik posouvat dál. Dnes už tedy nestačí integrovat aplikace s procesy nebo databáze mezi sebou. Integrace je potřebná až do úrovně podnikových cílů a strategických záměrů – všechny komponenty a služby, z nichž se dnes skládá podniková informatika, by tak měly tyto strategické záměry a cíle efektivně podporovat. * Základem systémové integrace je tedy dnes orientace na služby místo na technologie? Pour: Systémová integrace je deštníkem zastřešujícím segment IT. Samotné služby jsou široký pojem – dnes už je vše převedeno na služby, jak ukazují např. standardy ITIL, COBIT. Otázka je, proč tomu tak je? Dříve jsme se službami moc nekoketovali, dnes ano. Podle mého soudu je to dané také tím, že řízení a kooperace mnoha subjektů, které se na podnikovém informačním systému podílejí, jsou tak složité, že se musel najít společný jmenovatel a na něj vše převést a definovat jeho obsah, cenu, bonusy sankce a další, a to vše promítnout do SLA. To je dnes motem řízení těchto systémů. Služby si každý podnik kategorizuje podle svých vlastních potřeb. Ale jde o to, že služby, především aplikační, by měly být charakterizovány podle toho, zda pro danou firmu mají nebo nemají strategický charakter. Musí být jasné, do jaké míry je úspěch společnosti závislý na dané službě, jejím fungování a kvalitě. Z průzkumu, který jsme udělali na konci předloňského roku, vyplynulo, že mnoho respondentů stále klade důraz na provozní služby – aby fungovalo ERP, kancelářské systémy atd. Jenže právě ERP jsou většinou postavené na typizovaných procesech, které obtížně přinášejí konkurenční výhody. Nyní se ale snažíme nadefinovat služby, jež mají pro úspěch firmy na trhu strategický charakter, a tedy tyto výhody i přinášejí. Jde například o business intelligenci nebo e -business, zejména ve formě elektronického zásobování (e -procurement, B2B). To jsou podle nás služby, které firmám přinášejí konkurenční výhodu. Pro BI je přitom charakteristické to, že jde o prostor pro uplatnění podnikové chytrosti, zkušeností, invence. Zatím současné průzkumy ukazují, že tyto služby a aplikace nejsou v podnicích stále ještě nejvyšší prioritou. * Klíčovými slovy se tedy stávají přínosy, efekty. Pour: Před asi čtyřmi roky byl u nás předmět ekonomiky IT spíše okrajovou nebo doplňkovou oblastí. Dnes máme na VŠE kurz, vydali jsme na toto téma knihu. Kurz je pořád plný, protože i naši studenti si uvědomují, že když půjdou do firmy a budou chtít zavést novou aplikaci nebo technologii, musí umět říct, co to společnosti vůbec přinese. Musí jasně definovat, co firma za vložené prostředky dostane, jak se jí tyto náklady vrátí. Novotný: Podle mých zkušeností roste počet dodavatelů, kteří si otázku potenciálních i reálných efektů IT velmi vážně uvědomují a začínají se v tomto směru profilovat. Na druhou stranu je pořád mnoho organizací, které se primárně orientují na produkty. Na seminářích a konferencích pořádaných pro IT firmy nebo pro koncové zákazníky se podle mého odhadu zhruba třetina dodavatelů začíná orientovat na skutečné přínosy pro zákazníka. Ale zbylé dvě třetiny trvale referují převážně o dodávkách hardwaru a aplikací. Pour: Mnoho zákaznických firem stále hodnotí přínosy IT podle tvrdých metrik – kolik se ušetří pracovních míst apod. Čím dál víc organizací se začíná zajímat i o mimoekonomické efekty, které se nedají zcela přesně kvantifikovat, ale mají pro firmu strategický význam. Příkladem je výrok představitele společnosti, která implementovala datový sklad a BI. Na otázku získaných efektů odpověděl: „Ani jsme to nepočítali – podstatné pro nás bylo vědomí, že když BI nezavedeme a konkurence ano, tak my na tom trhu ani nemusíme být.“ Novotný: Navíc ne všechny firmy jsou na tom stejně z finančního hlediska a systémová integrace obecně tomu musí nějakým způsobem odpovídat – z hlediska celkové koncepce a toho, jak jednotlivé IT komponenty poskládat dohromady a integrovat. Proto neexistuje jeden postup a jedno řešení, které by se daly použít. V systémové integraci hodně záleží na tom, jaký má daná organizace management, jaké má cíle a jak je dokáže vyjádřit. Podle toho pak musí firemní IT reagovat nebo samo přinášet podněty. Vždy je to závislé na síle ředitele informatiky, IT oddělení, pozici managementu a jejich schopnosti vzájemně spolupracovat. * Z tohoto pohledu je zřejmé, že systémová integrace se nikdy komoditou stát nemůže.



Novotný: Na nejvyšších úrovních určitě ne. Uměl bych si to ale principiálně představit na technologické úrovni a částečně na míře integrace podnikových procesů s ERP systémem. * Existují ještě nějaké další rozdíly na trhu služeb systémové integrace oproti minulosti? Novotný: Velký rozdíl proti tomu, co obnášela systémová integrace v devadesátých letech minulého století, spočívá i v tom, že tenkrát se týkala hlavně komerčních podniků. Ale dnes se velké integrační úlohy řeší ve veřejné správě, kde je tak obrovský prostor pro aplikaci těchto konceptů. Zástupci ČSSI se účastní jednání Rady pro informační společnost, kde tyto koncepty vznikají. IT se již integruje nejen na úrovni podniků, ale i v rovině státu jako celku. Úlohy jsou samozřejmě řádově složitější a je zajímavé sledovat, jak se přenášejí koncepty z podniků do veřejné správy. Pour: V květnu letošního roku uspořádá ČSSI jeden ze speciálních seminářů právě na řízení služeb veřejné správy. * Jakou úlohu podle vás dnes hraje Česká společnost pro systémovou integraci (ČSSI)? Novotný: KIT VŠE je členem ČSSI, proto se na tuto otázku podíváme z tohoto pohledu. Místo jedné výroční konference zahrnující všechna témata systémové integrace se ČSSI v posledních letech rozhodla pořádat specializované semináře zaměřené vždy na určitou konkrétní užší oblast. To je z našeho hlediska velmi rozumná cesta, která vychází vstříc požadavkům členů společnosti. * Jak se do systémové integrace promítá nástup nových fenoménů, jako jsou cloud computing nebo BYOD? Pour: Z hlediska systémové integrace jde samozřejmě především o zapojení těchto trendů do celého podnikového informačního systému. Z tohoto důvodu je důležitá otázka podnikové architektury, do níž bude možné všechny tyto prvky zakomponovat. Na jednom ze seminářů ČSSI na téma podnikových architektur se jasně ukázalo, že koncept podnikové architektury je téměř nezbytný, ovšem velmi mnoho firem jej zatím není schopno nebo ochotno z různých důvodů realizovat – nemají čas, znalosti nebo potřeby. Není jednoduché takový koncept do organizací prosadit. Novotný: Například cloud je otázka, kterou řešíte v technologické integraci a zjišťujete výhody, rizika, omezení, náklady a efekty. Musíte se ale také ujistit, jestli vám zapadá do toho, jak se firma chce profilovat, jakou konkurenční výhodu tím získá. Všechny zmiňované otázky je tak potřeba nahlížet na všech úrovních řízení. I to je příkladem úloh systémové integrace současnosti. * Tabulka Někteří poskytovatelé služeb systémové integrace na českém trhu ZÁKLADNÍ ÚDAJE POSKYTOVATELE SLUŽEB SI Poskytovatel Kontakt Abra Software www. abra. eu Adastra www. adastragrp. com Altec www. altec.cz Amenit www. amenit. cz Anect www. anect. com Atos IT Solutions and Services www. cz.atos. net AutoCont CZ www. autocont. cz CCA Group www. cca. cz Comparex CZ www. comparex. cz ComStar www. comstar. cz Core Net Solutions www. crm- sugarcrm. cz Essence International www. essencebs. cz GEM System www. gemsystem. cz Gemma Systems www. gemma. cz Hewlett-Packard www. hp.cz ICZ marketing@ i.cz Infinity www. infinity.cz Iteuro www. iteuro. cz K2 atmitec www. k2.cz Kapsch BusinessCom www. kapsch. cz Karat Software www. karatsoftware. cz



Komix www. komix. cz Minerva Česká republika www. minerva- is.eu Ness Czech www. ness. com NextiraOne Czech cz_info@ nextiraone. eu T-Soft www. tsoft.cz TD-IS www. td-is.cz/cs Trask solutions www. trask. cz U&Sluno www. u-sluno. cz Unicorn Systems www. unicornsystems. eu N/A – neuvádí O – okrajově Počet IT specialistů Velikost v ČR Působnost zákaznické firmy 64 česká firma všechny 250 pobočka nadnárodní firmy střední a velké 48 česká firma střední a velké 12 česká firma všechny 50 česká firma střední a velké 350 pobočka nadnárodní firmy velké 350 česká firma všechny 60 česká firma střední a velké 65 pobočka nadnárodní firmy střední a velké 20 česká firma střední a velké 30 česká firma / ČR, SR všechny 30 česká firma / po celém světě všechny 50 česká firma všechny 40 česká firma všechny 250 pobočka nadnárodní firmy velké 180 česká firma se zahr. vlastníkem velké 150 česká firma střední a velké 12 česká firma střední a velké 150 česká firma všechny 56 pobočka nadnárodní firmy střední a velké 55 česká firma všechny 110 česká firma střední a velké 65 česká firma / ČR, SR střední a velké 451 pobočka nadnárodní firmy střední a velké 75 pobočka nadnárodní firmy střední a velké 42 česká firma střední 22 česká firma / celosvětově všechny 300 česká firma / ČR, SK, CEE velké 70 česká firma / ČR, východní Evropa všechny 708 česká firma / celá Evropa velké Obrázek Foto popis| Jednotlivé úrovně systémové integrace Foto autor| Zdroj: KIT VŠE Praha



ČRo Plus

Bulharský antimonopolní úřad provedl razie v sídlech energetických společností 28.3.2013

ČRo Plus

str. 1 18:30 Názory a argumenty HK ČR

Alexander TOLČINSKÝ, moderátor -------------------Proč bulharský antimonopolní úřad provedl razie v sídle českých energetických společností ČEZ a EnergoPro a rakouské EVN. Důvodem je podezření ze vzájemné spolupráce s cílem zabránit spotřebitelům měnit distributory elektřiny. To je téma příspěvku Martina Ježka. Martin JEŽEK, redaktor -------------------V kancelářích elektrodistribučních společností v Bulharsku se koná další razie. Kromě ČEZ jde i o EnergoPro a rakouskou společnost EVN. Důvodem prověrky je podezření, že firmy vzájemně konzultovaly svůj postup, aby znesnadňovaly spotřebitelům změnu dodavatele elektrické energie, aby si nemohl vybrat. Kdo totiž bydlí například v Sofii, musí odebírat elektřinu od ČEZ a nemůže na tom nic změnit. Cenu elektřiny pro koncového odběratele určuje v Bulharsku přitom jen a pouze stát a tři distribuční společnosti mají ve svých rajonech monopol. Pokud bydlíte v Plovdivu, dostáváte účty od EVN, pokud ve Varně je to EnergoPro, která nedávno síť koupila od německého koncernu E.ON. Ten se rozhodl nedávno z Bulharska odejít. K plné liberalizaci trhu s elektřinou Bulharsko zavazuje Evropská unie. Je to jeden z řady nesplněných domácích úkolů, který v Sofii stále leží na stole. Kdo může za nedokončenou liberalizaci trhu, která pro spotřebitele znamená volný výběr dodavatele, těžko stanovit. Každý monopol bude vždy usilovat o to, aby mohl být co nejdéle monopolem. Na výsledek vyšetřování sice musíme počkat, ale nikdo nemůže od třech monopolistů chtít, aby se z vlastní iniciativy zbavovali podílu na trhu. Bulharská legislativa sice rámcově liberalizaci trhu umožňuje, ale celá řada předpisů ještě chybí. Proto ČEZ sebejistě může tvrdit, že se žádné chyby nedopustil. Ovšem v momentě, kdy příliš vysoké účty za elektřinu vedly k demonstracím, a ty pak pod transparenty na další závažná témata vedly k pádu vlády a k předčasným volbám, je liberalizace velmi nebezpečnou kartou, i když Bulhaři na elektřinu nemají, zdejší tarify jsou v celoevropském srovnání nízké. Dokud cenu elektřiny určuje stát, může cenu uměle držet dole. Jakmile cenu bulharské elektřiny budou určovat mimo jiné mezinárodní burzy a zkrátka trh, cena dolů rozhodně nepůjde, spíše naopak. Okamžitou liberalizací se tak zadělává na další sociální problém, jenomže když cenu elektřiny určuje stát, je zřejmá adresa, před kterou mohou demonstranti přijít do Sofie, náměstí Nezavisimost, před parlament, bulvár Kněz Dondukov, sídlo energetického regulátora, ovšem když cenu zvýší trh a ne stát, bude se adresa na demonstrace hledat hůře. Vláda přesto už teď uklidňuje, dráž už nebude. Ale věřte tomu? Jisté je jedno. Elektrodistributoři jsou zahraniční nadnárodní společnosti, některé zčásti vlastněné jinými státy, pokud demonstranti na ulicích žádají boj proti monopolům, mají ho mít. Snadno se tak zodpovědnost za nízkou životní úroveň za stagnaci, za drahotu na oko přesune z politiků na ty nenáviděné monopoly. Svízel ale spočívá v tom, že sem tam nějaká razie v ČEZ ekonomickou vzpruhu nepřinese. Už vůbec letité problémy nejchudší země Evropské unie nevyřeší jedny předčasné volby, které se chystají na květen. Země potřebuje nazpátek lidi, kteří odešli, potřebuje investice a potřebuje konkurenceschopnost. To je v současné potácející se Evropě skoro nesplnitelný úkol.



ČRo Sever

V chráněné dílně Arkadie v Krupce na Teplicku má práci 20 postižených lidí 28.3.2013

ČRo Sever

str. 3 17:00 Události regionu - Ústecký kraj HK ČR

František JANAČÍK, moderátor -------------------V chráněné dílně Arkadie v Krupce na Teplicku má práci 20 postižených lidí. Vyrábějí keramiku nebo pracují v prádelně. Podle zakladatelky dílny Lenky Machaloušové další zaměstnance nepřijímají. Víc by se jich do bývalé školky na Maršovském sídlišti nevešlo. Lenka MACHALOUŠOVÁ, zakladatelka dílny -------------------Snažíme se tu práci ušít tomu člověku na míru, ale samozřejmě ve chvíli, kdy přijmeme nového člověka, tak máme zodpovědnost za to, že musí odejít každý měsíc se mzdou domů, a dnes ta dílna není úplně dílna, která si sama na sebe vydělá. Musíme využívat dotace ze státní politiky zaměstnanosti a neustále se snižují. Takže ta naše pozice je stále těžší a těžší. ČT 24

Exportní strategie: Rizika podnikání v zahraničí 28.3.2013

ČT 24

str. 6 10:45 Ekonomika HK ČR

Veronika KUBÍČKOVÁ, moderátorka -------------------Zboží z českých továren a linek míří stále častěji za hranice. Zároveň se tam těší i větší oblibě. V zahraničí se snaží prorazit i řada menších a středních firem, výjimkou nejsou ani ty rodinné. Převážně se zaměřují na strojírenství, textilní průmysl, dřevařství nebo papírenství. Prorazit jim pomáhá i projekt Žijeme v zahraničí.cz. Ten si dal za cíl bořit exportní bariéry. A jak se mu daří naplňovat toto heslo a jak si vedou české firmy v zahraniční konkurenci, to vše teď už s ředitelkou projektu Janou Bábíkovou. Hezké odpoledne. Vítejte u nás ve studiu. Jana BÁBÍKOVÁ, ředitelka projektu Žijeme v zahraničí.cz -------------------Dobrý den. Veronika KUBÍČKOVÁ, moderátorka -------------------Čím se konkrétně zabýváte? Jak vypadá ta vaše pomoc pro české exportéry konkrétně? Jana BÁBÍKOVÁ, ředitelka projektu Žijeme v zahraničí.cz -------------------Náš projekt zprostředkovává kontakt mezi českými exportéry a českými kontakty v zahraničí. To mohou být lidé, kteří se hlásí k českým kořenům, čeští občané, kteří žijou dlouhodobě v zahraničí, anebo to mohou být také studenti, kteří dříve studovali v České republice a později se vrátili do své domovské země. Z údajů ministerstva zahraničních věcí víme, že těchhletěch lidí je zhruba 2 miliony, respektive že k českým kořenům se hlásí 2 miliony lidí, takže potenciál tohohle toho projektu je obrovský. Veronika KUBÍČKOVÁ, moderátorka --------------------



Připadáte si tak trochu jako konkurence zavedených firem, jako je CzechTrade, EGAP, Česká exportní banka, nebo spíše jako nějaká alternativa třeba pro menší firmy? Jana BÁBÍKOVÁ, ředitelka projektu Žijeme v zahraničí.cz -------------------My jsme určitě alternativou pro menší a střední firmy, ale zájem o naše služby mají i větší a zkušenější exportéři. Veronika KUBÍČKOVÁ, moderátorka -------------------Mě zaujalo, že nabízíte různé nabídky služeb. Pokud se teď rozhodnu, že budu chtít ve vaší databázi třeba vyhledávat nějaké nové kontakty, jakým způsobem to můžu udělat? Co třeba ten nějaký, řekněme, základní balíček nabízí? Co můžu dostat a kolik to bude stát? Jana BÁBÍKOVÁ, ředitelka projektu Žijeme v zahraničí.cz -------------------V rámci základního balíčku jako exportér získáte přístup ke třem zvoleným zemím a tzv. bonusovým zemím. Tenhle balíček je vhodný pro exportéry, kteří chtějí exportovat na některé konkrétní destinace, například si stanovili, že chtějí rozšířit své exportní portfólio o Jižní Ameriku a v rámci tohohle toho balíčku získají přímo kontakt, přímo kontakty a osobnostní profily těch daných zahraničních kontaktů. Pak máme druhý balíček, který je alternativou. Jedná se o tzv. poptávkovou inzerci. Ta je vhodná pro začínající exportéry, kteří nemají vyhraněné exportní teritoria a v rámci tzv. poptávkové inzerce si definují kontakty, které by chtěli najít, například obchodní zástupce na bázi provizního prodeje a velmi rychle můžou se nakontaktovat a začít exportovat. Veronika KUBÍČKOVÁ, moderátorka -------------------Kolik za to zaplatím, za ten základní balíček nebo právě za ty prioritní země, které si zvolím? Jana BÁBÍKOVÁ, ředitelka projektu Žijeme v zahraničí.cz -------------------V obou případech zaplatíte 7000 korun za rok. My jsme tu cenu nastavili tak, aby to bylo opravdu dostupné pro každého exportéra, aby právě i ty menší a střední firmy mohly naše služby využít. Veronika KUBÍČKOVÁ, moderátorka -------------------O jaké lokality je teď ze strany českých firem vůbec největší zájem? Jana BÁBÍKOVÁ, ředitelka projektu Žijeme v zahraničí.cz -------------------Velký zájem je o sousední země, převážně Německo, potom o Rusko a země bývalého Sovětského svazu, ale také například Spojené státy a právě země Jižní Ameriky. Veronika KUBÍČKOVÁ, moderátorka -------------------Jak je to s těmi problémovými zeměmi jako Španělsko, Portugalsko, teď nově Kypr? Registrujete třeba menší zájem o tyto destinace nebo naopak extrémně velký zájem ze strany tamních exportérů nebo tamních firem? Jana BÁBÍKOVÁ, ředitelka projektu Žijeme v zahraničí.cz -------------------Registrujeme opravdu extrémně velký zájem ze strany českých kontaktů žijících v těchhletěch destinacích, například ve Španělsku. Tam opravdu je vidět, že nezaměstnanost je velká a lidé hledají jakýkoliv způsob prostě přivýdělku, takže tam třeba například ve Španělsku máme opravdu více než sto zaregistrovaných kontaktů. Veronika KUBÍČKOVÁ, moderátorka -------------------Ještě v krátkosti pojďme shrnout, jak prověřujete ty firmy. Přece jen internet je tak trošku neosobní prostředí, tudíž se tam můžou skrývat i různé nekalé praktiky nebo nekalí, řekněme ti, co nabízejí. Jana BÁBÍKOVÁ, ředitelka projektu Žijeme v zahraničí.cz --------------------



My v tuto chvíli máme zaregistrováno 1300 zahraničních kontaktů, takže to je už poměrně jakoby velké číslo, opravdu o tu spolupráci je velký zájem, a proto jsme teďka v tzv. jako druhé fázi, kdy se snažíme co nejvíce zkvalitnit naši databázi. My jsme zavedli zhruba před 14 dny možnost vkládat reference, takže ty zahraniční kontakty, kteří mají zájem o spolupráci s českými exportéry, zadají společnosti, se kterými dříve spolupracovaly, a ten daný exportér si může ověřit, zda vlastně ty společnosti s nima byly spokojeny, a poté ve spolupráci s ministerstvem zahraničních věcí a ekonomickými úseky jednotlivých velvyslanectví také ověřujeme, zda vlastně ty ekonomičtí radové nebo ti pracovníci ekonomických úseků přišli s těmahletěma lidma do kontaktu a zda jakoby třeba dejme tomu mohou je doporučit. Veronika KUBÍČKOVÁ, moderátorka -------------------Díky moc za váš komentář, za vaše názory. Hezký den. Jana BÁBÍKOVÁ, ředitelka projektu Žijeme v zahraničí.cz -------------------Děkuju. Veronika KUBÍČKOVÁ, moderátorka -------------------A pro tuto chvíli je to z Burzovního paláce vše. Další minuty teď už dále servíruje Daniel Takáč z Kavčích Hor.

Protikorupční policie stíhá Alenu Vitáskovou 28.3.2013

ČT 24

str. 3 21:10 Ekonomika HK ČR

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka -------------------Policie viní šéfku Energetického regulačního úřadu Alenu Vitáskovou z napomáhání trestnému činu. Podle ní je zapletena do kauzy nezákonných licencí pro solární elektrárny. Téma Ekonomiky v dalších minutách a se mnou ve studiu Jiří Chvojka, mluvčí Energetického regulačního úřadu, dobrý večer vám přeji. A do Brna zdravím Martina Sedláka z Aliance pro energetickou soběstačnost, i vám dobrý večer. Pane Chvojko, začnu u vás, začněme tedy informacemi, které se vyrojily kolem předsedkyně Energetického regulačního úřadu Aleny Vitáskové. Ona sama má být zapletena do kauzy nezákonných licencí pro solární elektrárny. Alena Vitásková se nicméně brání, že je to účelový kompilát, tak kdo ho podle ní připravil. Jiří CHVOJKA, mluvčí, Energetický regulační úřad -------------------Přesně tak, paní předsedkyně podává stížnost proti postupu policejních orgánů, protože celé to řízení považuje za zmatečné, za absurdní, a zmatečný kompilát nejrůznějších věcí. Určitě nebudeme spekulovat o tom, kdo za tím stojí. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka -------------------V čem je tedy nepravdivý tento kompilát? Jiří CHVOJKA, mluvčí, Energetický regulační úřad -------------------Tam je zásadní problém, že v celé té věci okolo těch dvou fotovoltaických elektráren, kterých se týká to obvinění, celé to řízení ještě nebylo ukončeno. To znamená, nikdo nemůže predikovat, jak celé to správní řízení dopadne. Zatím se stále na Energetickém regulačním úřadu sbírají nejrůznější podklady. Je to velmi komplikovaná kauza a stále ještě nebyla ukončena. To znamená, jako kdybyste obvinila soudce z podjatosti ještě předtím, než rozhodl. Je to prostě všechno ještě ve stádiu řízení, které nebylo ukončeno, a proto nevidíme důvod, proč by policie měla sdělovat obvinění zaměstnancům Energetického regulačního úřadu. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka -------------------Je tu ale ještě jedna pochybnost, Česká fotovoltaická průmyslová asociace a Aliance pro energetickou soběstačnost podaly zase správní žalobu a trestní oznámení na Energetický regulační úřad. Podle solárníků



úřad pod vedením Aleny Vitáskové podal zkreslené materiály Ústavnímu soudu, který loni rozhodoval o 26% solární dani. Jiří CHVOJKA, mluvčí, Energetický regulační úřad -------------------Já jsem za prvé rád, že je pan Sedlák ve studiu v Brně, protože my jsme si uložili jako úřad bobříka mlčení do té doby, než es rozhodnou všechny ty žaloby, které na nás obě ty solární asociace podaly. Já mám v ruce rozsudek jménem republiky, že ta první žaloba, ta správní, která se týkala našeho podání k Ústavnímu soudu, byla Krajským soudem v Brně zamítnuta. To znamená, my si myslíme, že je správný náš postoj, my si stojíme za těmi čísly, které jsme dali Ústavnímu soudu. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka -------------------Takže nebyly v žádném případě zkreslené. Jiří CHVOJKA, mluvčí, Energetický regulační úřad -------------------Odpověděli jsme na otázky, které Ústavní soud chtěl a v žádném případě nebyly zkresleny. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka -------------------Pane Sedláku, na základě čeho jste dospěli k tomu, že Energetický regulační úřad tedy pod vedením Aleny Vitáskové pochybil a dal špatné informace? Martin SEDLÁK, Aliance pro energetickou soběstačnost -------------------My máme k dispozici ty dané dokumenty, které šly ústavnímu soudu. Jeden z nich je dokument, který Energetický regulační úřad poskytl panu premiérovi v rámci jeho vyjádření pro ústavní soudce a druhý dokument zaslal Energetický regulační úřad ústavním soudcům přímo. Když se podíváte na ty dané chyby, které označuje právě tento dokument, tak z nich jasně vyplývá, že Energetický regulační úřad chyboval minimálně v osmi parametrech. Námi vypracovaný posudek ukazuje, jakým způsobem ten Energetický regulační úřad pochybil a z toho vyplývá, že de facto ústavní soudce Energetický regulační úřad obelhal. Jedna perlička k tomu, my jsme také Energetický regulační úřad požádali podle zákona o svobodném přístupu k informacím o podkladové materiály toho dokumentu, který Energetický regulační úřad zaslal panu premiérovi a přišla nám odpověď, že ty podklady v rámci Energetického regulačního úřadu neexistují, že dokonce v současném době na Energetickém regulačním úřadě neexistuje ani ten daný dokument, který poskytl ERÚ panu premiérovi, to znamená, že Energetický regulační úřad ztrácí velmi důležité dokumenty a je otázku, na kolik může dojít k prošetření daných kauz. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka -------------------Jak se tedy ale díváte na rozhodnutí soudu? Martin SEDLÁK, Aliance pro energetickou soběstačnost -------------------Soud v první instanci zamítl správní žalobu. My se budeme odvolávat k Nejvyššímu správnímu soudu a nadále běží trestní oznámení podané na paní předsedkyni Vitáskovou a další odpovědné pracovníky, kteří připravovali dané materiály pro ústavní soudce. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka -------------------Nemůže to být ale celé jen hon na Alenu Vitáskovou, která se najednou pustila do boje proti solárníkům, když to přeženu? Martin SEDLÁK, Aliance pro energetickou soběstačnost -------------------Já si nemyslím, že to je hon proti solárníkům nebo že seto dá takovýmto způsobem interpretovat. Pokud se podíváme na prošetřování policie, ne té kauzy, ke které jsme dali podnět my, tak policie prošetřuje velmi nezávislým způsobem právě pochybení, která nastala po příchodu paní předsedkyně na Energetický regulační úřad a jsou to pochybení pracovníků, které si paní předsedkyně s sebou přivedla. Ti pracovníci neměli vůbec



žádné zkušenosti ve správních řízeních a jejich jedinou výhodou byla loajalita právě k paní Vitáskové, ale těch pochybení, které jsou pod fungováním paní předsedkyně Vitáskové, je daleko více. Je to například naprosté zanedbání práce kolem distribučních poplatků. Distribuční poplatky jsou asi tak pětkrát nebo šestkrát větší položka na ceně elektrické energie pro rodiny. Paní předsedkyně Vitásková toto téma naprosto zanedbává během svého fungování na Energetickém regulačním úřadě a úplně nesmyslným způsobem se zaměřuje pouze na podporu solární energetiky. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka -------------------Pane Chvojko, to si zaslouží určitě reakci, protože těch výhrad ze strany pana Sedláka zde bylo několik. Ztrácejí se dokumenty na Energetickém regulačním úřadu, naprosto se zanedbává práce kolem distribučních poplatků a tak podobně. Jiří CHVOJKA, mluvčí, Energetický regulační úřad -------------------Ta první výtka, my skutečně nevíme, co udělal bývalý místopředseda Energetického regulačního úřadu a jaký materiál poslal na úřad vlády, protože ten materiál prostě na Energetickém regulačním úřadu není. Pan bývalý místopředseda odešel z regulačního úřadu, čelí také nějakému trestnímu oznámení za to, jakým způsobem pomáhal připojovat solární elektrárny na konci roku 2010, tedy v době, kdy byl ten velmi negativní boom solárních elektráren. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka -------------------Ale nemohlo se to stát tedy o několik let později, že se najednou nějaký materiál ztratil? Jiří CHVOJKA, mluvčí, Energetický regulační úřad -------------------Nikoliv, máme velmi dobrou spisovou službu. Žádné materiály od té doby se neztratily. Pan Sedlák samozřejmě zastupuje ty solárníky, kteří velmi dobře profitují na celém tom byznysu, udělali z něho za minulého vedení zlatý důl a já předpokládám, že za ně bojovat musí. V tuto chvíli například připravují velkou reklamní kampań, vybírají mezi sebou peníze a budou na nás určitě útočit. Já tomu rozumím. Je to jejich denní práce, denní chleba, náš denní chleba je chránit spotřebitele a chránit všechny účastníky trhu. A tímto způsobem rozhodně postupujeme. A pan Sedlák se rozhodně mýlí, když říká, že paní Vitásková nebo vůbec Energetický regulační úřad jakkoliv zanedbává právě ty distribuční poplatky. Je to jeden z hlavních úkolů pro to nejbližší období, aby paní předsedkyně napravila to, co se dělo za minulého vedení. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka -------------------Pane Sedláku, jak se tedy teď daří solárníkům? Je to tak, že si navykli na ten minulý boom a na profit z provozování solárních elektráren a teď se jim nelibí, že jdou třeba si ziskem dolů? Martin SEDLÁK, Aliance pro energetickou soběstačnost -------------------Já si dovolím reagovat na to, co říkal pan tiskový mluvčí. On ho opustil, protože dokument, který odešel panu premiérovi, připravoval Energetický regulační úřad již pod vedením paní Vitáskové, protože se také logicky týkal solární daně, která vznikala již za působení paní předsedkyně Vitáskové na Energetickém regulačním úřadě. Konkrétně Ústavní soud o legalitě solární daně rozhodoval v roce 2012, to znamená, že pan tiskový mluvčí Energetického regulačního úřadu by si měl rozhodně prostudovat dané materiály, než bude dávat jakékoliv pozice do médií. Stejně tak, pokud by paní předsedkyně Vitásková měla opravdu na starosti zájem spotřebitelů a to nižší cenu elektrické energie, tak by řešila především právě ty distribuční poplatky, které jsou na ceně elektrické energie, jak jsem říkal, pětkrát až šestkrát vyšší právě pro domácnosti. Ale v té vaši otázce, jak se žije solárníkům pod vlivem solární daně. Po třech letech aplikace solární daně je řada projektů v ekonomických potížích, konkrétně když si uděláte ekonomickou bilanci těchto projektů, tak vám vyjde, že typický projekt kolem 1 MegaWattu je ve ztrátě 1,5 milionu korun. Když dané parametry počítáte právě podle vyhláškových cen, tak jak je říká i Energetický regulační úřad i daná legislativa,kterou se řídí podpora obnovitelných zdrojů. ale ona to totiž nebyla pouze solární daň, která zatížila fotovoltaické projekty z roku 2009 nebo 2010, je to také zrušení daňových prázdnin, změna odpisování a další věci, které dopadly na ekonomiku fotovoltaických elektráren jako je povinnost investovat do dispečerského řízení, což významně prodlužuje návratnost fotovoltaických elektráren a konkrétně projekty právě po zatížení tříletou solární daní se dostávají na 20-letou návratnost, tedy dochází k



rozporu se současným zákonem o podporovaných zdrojích, ale také nálezem Ústavního soudu, když rozhodoval, když ústavní soudci rozhodovali o takzvaném solárním odvodu. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka -------------------Co pane Chvojko Energetický regulační úřad chystá do budoucna právě v tomto ohledu a prosím o stručnou odpověď. Jiří CHVOJKA, mluvčí, Energetický regulační úřad -------------------Já mám v ruce rozsudek, že my jsme v rámci Ústavního soudu postupovali správně. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka -------------------První instance, už jsme to tady rozebírali. Jiří CHVOJKA, mluvčí, Energetický regulační úřad -------------------Rozhodně my se cítíme jaksi v právu. Myslíme si, že jme odevzdali čísla, která jsou správná a stojíme si za nimi. To je jedna věc, druhá věc, my do budoucna povedeme všechny kroky, které povedou k tomu, aby ceny energie nezatěžovaly konkurenceschopnost České republiky, protože v tuto chvíli nejenom pro domácnosti, ale i pro firmy, je ta situace téměř neudržitelná a paní předsedkyně i po dnešním jednání u pana prezidenta má plnou podporu vlády, prezidenta a hospodářského výboru parlamentu takže se budeme snažit ty kroky vyřešit. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka -------------------Pánové, určitě to není poslední rozhovor, který spolu vedeme. Každopádně pro dnešek vám děkuji za účast v Ekonomice ČT 24. Jiří Chvojka, mluvčí Energetického regulačního úřadu přímo u nás ve studiu a Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost v Brně. Děkuji vám, na shledanou.

Setkání premiéra s živnostníky 28.3.2013

ČT 24

str. 3 11:00 Studio ČT24 - Zprávy HK ČR

Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------Podpora živnostníků a drobných podnikatelů, to je jeden z cílů, které si vytyčila ODS. Premiér Petr Nečas se sešel se zástupci organizací, které je sdružují. Živnostníci s ním chtějí diskutovat třeba o návrhu ČSSD, který by jim snížil výdajové paušály pro výpočet daně. Pavel ŽATEČKA, sekretář, Cech malířů a lakýrníků -------------------Ono to chce prvně si o tom promluvit, říct si dopady a najít řešení, který je schůdný, protože ve všem je kousek pravdy, ale nelze to vzít šmahem a hodit všechny do jednoho pytle. Ty živnostníci se musí rozlišovat, ten, kdo dělá sám, ten, dává práci a taky ten, kdo vlastně má třeba podnikání a ten, kdo dělá při práci jako druhý vedlejší pracovní poměr.



dialog.ihned.cz

Slogany ODS má, chybějí jí politici 28.3.2013

dialog.ihned.cz Petr Fischer

str. 0 dialog.ihned.cz HK ČR

V čem skutečně spočívá celý problém, odhaluje jedna z kapitol Agendy 2014 nazvaná "Důvěryhodnost". Agenda 2014, má-li ODS pomoci k lepšímu volebnímu výsledku, by logicky měla začít tím, kde a jak se najdou lidé, kterým by se dalo věřit. Agenda 2014, kterou občanští demokraté představili v pondělí, je pokusem, jak rok a půl před volbami postupně vylepšit pošramocenou pověst strany a vrátit se se ctí do politického boje. Je to útok programový, což by se mohlo zdát jako nejlepší cesta, protože na programy se často zapomíná, přestože by měly být středobodem politického usilování. Ve volebních preferencích stále slabší ODS chce voličům nabídnout pozitivní, tvořivou tvář, jak naznačuje neustále zdůrazňovaná předložka "pro" v představovacím materiálu agendy; a díky vládní pozici ještě před volbami ukázat, že sliby umí alespoň v omezené míře plnit. Mohou tedy ODS pomoci sliby funkčnější státní správy, omezení byrokracie, snížení cen energie, priority bakalářského stupně na VŠ a sebevědomého a kritického postoje vůči EU? A nebyly podobné sliby, založené na ideologickém východisku, obsaženy už ve vládních materiálech, včetně programového prohlášení? Recyklace, opakování či upřesnění programu na poslední rok a půl vládnutí by pomohla snad jedině v případě, že by ODS ve vládě neplnila program. Opak je ale pravdou. ODS víceméně naplňuje program, s nímž šla do voleb (snad s výjimkou zvyšování nepřímých daní, k němuž ale byla částečně donucena rozpočtovými mantinely). Přesto důvěra v ODS klesá. Problém tedy bude asi jinde než v programu a špatných vizích či návrzích pro živnostníky a další potenciální, přirozené voliče ODS. V čem skutečně spočívá celý problém, odhaluje jedna z kapitol Agendy 2014 nazvaná "Důvěryhodnost", v níž se mimo jiné píše, že musí dojít k "vytěsňování velrybářských praktik v ODS" a že "ODS musejí reprezentovat lidé, kteří mají důvěru veřejnosti i voličů". Analýza je tu velmi přesná: ODS ztratila důvěru, protože voliči nevěří lidem, kteří její politiku reprezentují. Konkrétní politická agenda s tím nemá příliš co dělat (ale neříkal Petr Nečas totéž už v době, kdy se stal šéfem ODS?). Některé lidi je třeba z ODS legálně vypráskat, říká jeden z největších sponzorů strany - čtěte ZDE Agenda 2014, má-li ODS pomoci k lepšímu volebnímu výsledku, by tedy logicky měla začít tím, kde a jak se najdou lidé, kterým by se dalo věřit. Těm by pak voliči zcela jistě uvěřili i to, že jsou schopni naplnit program, který - upřímně řečeno - je v Agendě 2014 stále stejný, jakkoliv z něj vystupuje několik populisticky míněných slibů, jako je růst reálné mzdy nebo pokles cen energií. HNDialog na Facebooku Názorový server HNDialog najdete také na Facebooku ZDE Krize ODS, podobně jako krize celé české politiky, není primárně krizí obsahovou, programovou, nýbrž krizí personální. Voliči jsou unaveni aférami a korupčními skandály a spojují je podvědomě i s lidmi, kteří sice žádnou aféru nemají, ale museli v tomto prostředí dlouhodobě koexistovat. Sem patří předseda ODS Petr Nečas, ale i zdánlivě nové tváře, jakou je třeba ministr Martin Kuba, Frankenstein ušitý ze staré, klientelistické ODS, kýžené naděje na oživení pravicového diskurzu a vstřícného vystupování. ODS brojí proti ČSSD i propadu důvěry. Podporou živnostníků a kouření v restauracích - čtěte ZDE Agenda 2014 shrnuje, nabízí a rozpracovává možné volební slogany, ale neříká nic o tom, kdo by takové slogany mohl prodávat, kdo by je ve volbách měl nést. Do voleb přitom není tak daleko, aby si ODS mohla dovolit tyto důvěryhodné typy teprve hledat či vytvářet, musí je už v sobě mít. Bohužel ani pohled na kongresová jednání, ani na každodenní politický provoz ve sněmovně či Senátu tyto tváře nenabízí. Je ovšem možné, že se jenom špatně díváme.



Nová volební agenda ODS by proto měla především zapracovat na vyjevování nových, důvěryhodných politiků, kteří pak, jak se píše v Agendě 2014, budou denně "ofenzivně přicházet s vlastními jasnými a srozumitelnými návrhy řešení aktuálních problémů společnosti". Nápadů a ideologických a politických plánů se dá nasekat hromada, skutečných politiků se ale jaksi nedostává.

URL| http://dialog.ihned.cz/komentare/c1-59594350-slogany-ods-ma-chybi-ji-politici

digizone.cz

Šéf ČTÚ je horší než kůrovec, obul se do Pavla Dvořáka poslanec za TOP 09 28.3.2013

digizone.cz str. 0 HK ČR

Jan Potůček

Poslanec Jan Husák se snaží zviditelnit opakovanou kritikou předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu. Nelíbí se mu zrušená aukce kmitočtů pro LTE. Za horšího škůdce než kůrovce, který ničí lesy na Šumavě, označil předsedu Rady Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) Pavla Dvořáka poslanec a místopředseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Husák. Nelíbí se mu, že Dvořák zrušil aukci kmitočtů pro vysokorychlostní broadband, protože operátoři jejich cenu vyšroubovali až na 20 miliard korun. Vyvolávací cenu přitom ČTÚ stanovil na sedm miliard a jako reálný cenový strop očekával 15 miliard Kč. K TÉMATU: ČTÚ zrušil aukci vysokorychlostních sítí LTE, ministr Kuba žádá odchod jeho šéfa Husák srovnává český případ s obdobnou aukcí kmitočtů v sousedním Rakousku. “Telekomunikační úřad v Rakousku stanovil vyvolávací cenu za připravovanou aukci kmitočtů na 13 miliard korun. Šéf ČTÚ Pavel Dvořák řekl, že konečná cena naší, srovnatelné aukce, by měla být maximálně 15 miliard. A to místo 20 miliard, které nabízeli sami operátoři. Co je v Česku dle šéfa ČTÚ nejvyšší možná cena, je v Rakousku ta nejnižší, vyvolávací. Lepší důkaz toho, jak šéf ČTÚ Českou republiku poškodil, nenajdete,” konstatuje Husák. ČTĚTE TAKÉ: Nova, Prima i ČT se obávají rušení digitální televize vysíláním LTE Rakouská aukce, která odstartuje letos v září, se týká kmitočtů v pásmech 800, 900 a 1800 MHz. ČTÚ pořádal aukci na kmitočty v pásmech 800, 1800 a 2600 MHz. „České frekvence 2600 MHz mají menší cenu než rakouské v pásmu 900 MHz, v ostatních parametrech jsou ale obě aukce více méně srovnatelné. Přesto předseda ČTÚ bez jakýchkoliv analýz došel ke zcela rozdílné ceně než naši sousedé, samozřejmě k ceně nevýhodné pro Českou republiku,“ říká poslanec. Nelíbí se mu také, že ČTÚ nevyhradil z dražených kmitočtů část pásma 800 MHz pro úplně nového mobilního operátora, který by přinesl větší konkurenci. Zrušení aukce kmitočtů je podle Husáka jasnou snahou zakonzervovat trh mobilních operátorů v Česku tak, aby na něj nemohl vstoupit žádný nový hráč. „Šéf ČTÚ způsobil, že operátoři budou poskytovat drahý vysokorychlostní internet pouze ve velkých městech a konkurenceschopnost venkova se bude i nadále zhoršovat. Je zjevné, že kůrovec i pan Dvořák způsobují škody českému hospodářství v miliardách korun. Na kůrovce lze použít insekticidy, ale nevím, jak z úřadu vyhnat laxního úředníka, když obchází poslance, aby mu naopak byl v ČTÚ prodloužen mandát,“ dodal Husák. Na zrušenou aukci kmitočtů pro vysokorychlostní internet negativně reagovala i vláda. Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba (ODS) bezprostředně po oznámení šéfa ČTÚ uvedl, že už nebude kabinetu navrhoval prodloužení funkčního období současného šéfa úřadu Pavla Dvořáka a najde nového předsedu, jehož hlavním úkolem bude vypsat novou aukci.

URL| http://www.digizone.cz/clanky/sef-ctu-...se-do-pavla-dvoraka-poslanec-za-top-09/



Dopravní noviny

ZEPTALI JSME SE 28.3.2013

Dopravní noviny str. 4 Zvláštní příloha HK ČR

Ing. Jana Ekla, výkonného ředitele Svazu spedice a logistiky ČR „Co je cílem semináře, na kterém se na začátku dubna v Praze představí polské přístavy Gdańsk, Gdynia a Szczecin-Świnoujście?“ „Polské přístavy budou společně hovořit o možnostech spolupráce s českými firmami. Akci s podporou Svazu spedice a logistiky, Polské komory námořního hospodářství a velvyslanectví České republiky ve Varšavě organizuje polské zastoupení agentury Ministerstva průmyslu a obchodu ČR CzechTrade. České zboží putuje do světa přes polské přístavy samozřejmě již dnes. Ovšem polské přístavy hledají ještě další možnosti k rozvíjení obchodních styků s evropským vnitrozemím a Česká republika je pro ně velmi zajímavá. Musím v této souvislosti podotknout, že rostoucí atraktivita České republiky pro námořní obchod se netýká pouze polských přístavů. SSL se stále častěji setkává se zájmem řady velkých evropských přístavů o navázání spolupráce. Seminář kompletně představí podmínky, které polské přístavy českým firmám nabízejí. Polská strana si v České republice vytipovala sto firem, kterým poslala pozvánku. Na pražském semináři se tak sejde opravdu reprezentativní zastoupení významných českých exportérů, dopravců i speditérů.“ Bližší informace o semináři na e-mailové adrese: mailto:[email protected] Szczecin, přístav s českou tradicí Přístav v polském Štětíně byl od vzniku Československa v roce 1918 pro české námořníky symbolem mořských dálav. Do roku 1956 byl spolu s Hamburkem jedním ze dvou oficiálních československých přístavů. A na štětínských školách se do konce osmdesátých let připravovali námořníci československé námořní flotily, která zanikla v roce 1998. Přístavy Szczecin a Świnoujście Dva hlavní přístavy ve městech Štětín a Svinoústí mají zásadní význam pro polské národní hospodářství. Důležitou výhodu obou přístavů představuje napojení na sítě vnitrozemských vodních cest, které je spojují s Berlínem, a rovněž na evropský systém vodních cest. Oba přístavy nabízejí komplexní služby při překladu hromadného a kusového zboží, automobilů a také služeb pro cestující. Přístav Gdańsk Přístav Gdaňsk se nachází v centrální části jižního pobřeží Baltského moře, v jednom z nejrychleji se rozvíjejících evropských regionů, a je důležitým mezinárodním uzlem. V přístavu se nachází kontejnerový terminál, terminál pro osobní trajekty a lodě typu Ro-Ro, základna pro překládku osobních vozidel, citrusového ovoce, základna pro překládku síry a ostatního hromadného nákladu, pro překládku fosforitů, volně loženého a hromadného zboží, jako jsou hutní výrobky, těžký a nadrozměrný náklad, obilí, umělá hnojiva, ruda a uhlí. V přístavu se nacházejí také speciální základny pro překlad energetických surovin: tekutých paliv, uhlí a zkapalněného plynu. Terminál Gdańsk DCT Gdaňsk je nejnovější a nejmodernější polský kontejnerový terminál, oficiálně byl otevřen 1. října 2007. V současné době je to nejrychleji se rozvíjející terminál v Polsku. Po získání více než 25procentního podílu na polském obratu námořních kontejnerů se již v roce 2008 stal druhým největším překládkovým terminálem v Polsku. V současné době je DCT Gdaňsk lídrem ve službách poskytovaných polským importérům a exportérům a také překladištěm pro ruský Petrohrad a další přístavy v regionu Baltského moře. Přístav Gdynia Přístav Gdyně je moderní univerzální přístav, který se specializuje na kusový náklad převážený v kontejnerech, v rámci systému Ro-Ro a ve spojení s multimodální síti spojů s vnitrozemím. Gdyně má pravidelné lodní spoje na krátké vzdálenosti a trajektovou dopravu (trajektový terminál). Přístav v Gdyni je důležitým ohniskem VI. koridoru transevropské dopravní sítě TEN-T. Zdroj: SSL ČR Foto popis|



ekonomika.iDNES.cz

Nepovažuju vás za parazity ani podezřelé, řekl Nečas živnostníkům 28.3.2013

ekonomika.iDNES.cz

str. 0 Domácí ekonomika HK ČR

iDNES.cz, Josef Kopecký

Úlevu živnostníkům slíbil premiér Petr Nečas. "Nepovažuji je za parazity ani za sprosté podezřelé, zasluhují si celospolečenský respekt a úctu," řekl po zhruba hodinové schůzce se zástupci živnostníků v narážce na výroky stínového ministra financí ČSSD Jana Mládka. Vláda podle Nečase připraví deregulační balíček. Nečas zdůraznil, že živnostníci si zasluhují úctu za to, že živí sami sebe a své rodiny bez toho, aby natahovali ruce ke státu, a vytvářejí místa pro další lidi. Deregulační balíček vlády podle premiéra a předsedy ODS odstraní celou řadu byrokratických zátěží, které dopadají obzvláště na malé a střední podniky a na živnostníky. Informoval je o moratoriu na zvyšování daní v průběhu příštích dvou let i o tom, že vláda navrhne zrychlené odpisy při pořízení nového majetku do firmy během jediného roku. "My děkujeme panu premiérovi, že jsme si mohli říci, jaké představy má vláda a jaké představy mají živnostníci," řekl místopředseda Cechu podlahářů Michal Němeček. Stínový ministr financí Mládek na sjezdu ČSSD v Ostravě mluvil o tom, že živnostníci "parazitují" na zaměstnancích tím, že mají nižší odvody než oni. Za jeho slova se pak omlouval předseda strany Bohuslav Sobotka a i sám Mládek připustil, že nevolil vhodná slova. Stínovým ministrem zatím zůstal ( více o vystoupení Mládka na sjezdu ČSSD najdete zde ). "Já zkrátka nevěřím, že ta slova myslí upřímně," glosoval Nečas omluvu sociálních demokratů. ODS Mládkovu chybu využila a za živnostníky jako významnou skupinu voličů se postavila. Premiér Nečas hned reagoval, že vystoupení stínového ministra financí nepovažuje jen za náhodné přeřeknutí, ale že Mládek řekl, co si skutečně sociální demokraté o živnostnících myslí. A ve čtvrtek to v podstatě zopakoval. "Dnes dáváte účetní uzávěrku, daňové přiznání, které musí ten podnikatel naskenovat a pak je zaslat rejstříku. Není žádný důvod, aby tohle si nedělal stát sám. To znamená nezatěžovat tím podnikatelský subjekt," uvedl Nečas příklad toho, co bude v deregulačním balíčku. Bez bližšího upřesnění zmínil úpravu v oblasti environmentální legislativy, která bude podle něj pro OSVČ užitečná. Opoziční sociální demokraté by zase rádi výrazně snížili výdajové paušály pro výpočet daně a dovolili by je používat jen malým podnikatelům s obratem do milionu korun. Chtějí tak pomoci státnímu rozpočtu. Podle údajů z roku 2011 se na sociálním pojistném z práce zaměstnanců vybralo 343 miliard korun, zatímco živnostníci odvedli jen 23 miliard korun. Problém jsou ale výrazně nižší odvody nejen pro státní pokladnu, ale i pro samotné živnostníky. Zadělávají si tak na budoucí nízký důchod od státu. Premiér chce slyšet silnější hlas živnostníků při jednání s odbory Rozdíl v odvodech se rozhodla částečně snížit už Nečasova vláda. Schválila a v parlamentu prosadila balíček, podle nějž bude využití výdajových paušálů méně výhodné. Ti, kdo je uplatní, se budou zároveň muset vzdát daňové slevy na dítě a nevydělávající manželku či manžela. To OSVČ pocítí poprvé až v daních za rok 2013, které budou podávat za rok. To označil premiér ve čtvrtek za pracně vybojovaný koaliční kompromis. Nečas ve čtvrtek po jednání se živnostníky řekl, že s nelibostí nese, že je při jednáních tripartity s odbory a zástupci velkých zaměstnavatelů málo slyšet hlas živnostníků a OSVČ zaměstnávajících malý počet zaměstnanců. Přitom reprezentují 650 tisíc živnostníků a dalších 800 tisíc OSVČ, kteří mají do dvaceti zaměstnanců. "Pokud by dále představitelé velkých podniků a odborů trvali na tom, že nechtějí nikoho dalšího do tohoto sociálního dialogu pustit, tak použijeme něco, co bych nazval politickým by-passem. Vedle jednání tripartity budu chtít mít intenzivní paralelní dialog s představiteli malých podniků a živnostníků," řekl Nečas. K "aféře Mládek" se už vyjádřil i bývalý prezident Václav Klaus v komentáři, který rozeslal jeho Institut Václava Klause. "Člověk může či nemusí mít pochopení pro pokusy těžce zkoušené ODS nějakým způsobem zaujmout



voliče, kteří se od ní - jak ukazují průzkumy veřejného mínění - stále více odvracejí. Není divu, že využila mimořádnou nahrávku, kterou ji svým, dá se říci zcela nenáhodným, a proto nikoli za chybu považovatelným výrokem nabídl na sjezdu ČSSD Jan Mládek," napsal Klausův institut.

URL| http://ekonomika.idnes.cz/premier-neca...nomika.aspx?c=A130328_072438_domaci_kop

euroskop.cz

Oldřich Vlasák: Klaus by byl dobrý kandidát na předsedu Komise 28.3.2013

euroskop.cz

str. 0 Komentáře, analýzy HK ČR

Petr Zenkner, Euroskop

S evropským poslancem a místopředsedou Evropského parlamentu Oldřichem Vlasákem ze skupiny Aliance evropských konzervativců a reformistů hovořil EUROSKOP o evropských fondech, jeho názoru na bankovní unii nebo výjimku z protokolu Listiny základních práv. Mluvili jsme také o možném zájmu Václava Klause kandidovat na post europoslance. Evropským poslancem jste už od roku 2004. Vnímáte, že se postavení Evropského parlamentu jako instituce za tu dobu změnilo? Evropský parlament Lisabonskou smlouvou významně posílil. Tím, že se spolurozhodování stalo standardní procedurou při přijímání legislativy, získal Parlament rovnocenné postavení jako členské státy v Radě ministrů Evropské unie. Narostly tak kompetence, narostl objem práce, narostly možnosti ovlivňovat jednotlivé evropské zákony. Viditelné je to například při probíhajících trialozích k evropským fondům, kde se s členskými státy za účasti Evropské komise doslova dohadujeme o každém paragrafu. Klaus by se jako europoslanec nudil Příští evropské volby budou v Česku probíhat téměř současně s parlamentními. Ovlivní to jejich průběh? Souběh voleb je výjimečnou událostí a to i kvůli odlišné délce mandátů evropských a národních poslanců. Za běžných podmínek, opominu-li možnost předčasných voleb, je souběh vlastně možný jednou za dvacet let. Je přitom jasné, že pokud by byly volby současně, budou v debatách více rezonovat domácí témata, jako jsou daně, důchody, zdravotnictví apod. Pokud by proběhly odděleně, ale krátce po sobě, lze současně očekávat určité vyvažování hlasů, tj. odliv hlasů od vítězů pro rodící se opoziční hráče. Co si myslíte o spekulacích, které se objevily v médiích kolem údajného zájmu Václava Klause kandidovat na post europoslance? Prezident Václav Klaus má konzistentní a silné názory na evropská témata. Určitě by měl co sdělit a zcela jistě by v diskusích na evropské půdě byl rovnocenným partnerem. Myslím si ale, že by ho život řadového europoslance a s tím spojené neustálé cestování mezi Prahou, Bruselem a Štrasburkem i dlouhá technická jednání často končící až o půlnoci moc nebavil. Dokážu si ho představit jako kandidáta celoevropské politické strany do evropských voleb v roce 2014 na předsedu Evropské komise, například naší Aliance evropských konzervativců a reformistů, která patří mezi pět největších eurostran. To by mohla být jeho parketa a hřiště, kde by se utkal s takovými velikány evropské politiky, jako jsou Jean-Claude Juncker, Donald Tusk, Martin Schultz a dalšími. Evropský poslanec Oldřich Vlasák (zdroj: vlasak.net) EP rozpočet zatím nezamítnul Evropský parlament v březnu schválil deklarativní rezoluci, kde požaduje, aby s ním členské státy zahájily vyjednávání o změně současného návrhu víceletého finančního rámce. Čeho chtějí europoslanci dosáhnout? Většina europoslanců požaduje především větší flexibilitu v otázce přeskupování částek mezi jednotlivými kapitolami a roky. V rezoluci se současně uvádí, že poslanci nechtějí nic měnit na výšce rekordně šetrného



rozpočtu. Dohoda, které bylo přitom v Evropské radě dosaženo, omezuje maximální možné výdaje EU s 28 členskými státy na 959,99 miliardeurv prostředcích na závazky, což odpovídá 1 % hrubého národního důchodu EU a je tak výrazně méně než původně navrhovala Evropská komise. Evropský parlament tak de iure současný návrh rozpočtu neodmítnul, opravdové hlasování parlamentu o víceletém rozpočtu je plánováno na červen. Parlament ale touto rezolucí „vystrčil růžky“ a ukázal, že je neopominutelným hráčem, se kterým je třeba jednat. Co si myslíte o názoru, že nejlepším řešením krize eurozóny je vznik bankovní unie? Náš stranický kongres bankovní unii odmítl. Nechceme, aby Češi svými úsporami ručili za vklady na Kypru, Itálii či Španělsku. Nejsme v eurozóně, problém se nás tak moc nedotýká. Tuzemský bankovní sektor je v dobré kondici, není tak třeba na bankovní regulaci nic měnit. Naopak jakékoliv oslabení domácího bankovního dozoru je pro nás nevýhodné. Bankovní unie navíc neřeší skutečné příčiny dluhové a úvěrové krize jako jsou nedostatečná konkurenceschopnost, přeregulované trhy, nákladný sociální systém a pomalé provádění reforem. Evropské fondy rozdělují veřejnost na vyhraněné zastánce a odpůrce. Na jakou stranu byste se postavil vy? Otázka evropských fondů poměrně pravidelně zaplňuje naše média. Na jednu stranu zde máme ukázky kvalitních projektů, nových staveb, rekonstrukcí, které by bez eurofondů byly jen těžko možné, na stranu druhou se dozvídáme o případech korupce, úředních pochybeních a souvisejícím „vracení peněz“ do Bruselu. Žádná legislativa, ani ta, o které v současnosti diskutujeme a která by měla platit v příštím roce, však tyto nešvary zcela neodstraní, ani není schopna vybrat ty nejefektivnější projekty. V Bruselu tak pouze rozhodujeme o pravidlech hry, jak proběhne vlastní utkání je na hráčích a trenérech u nás doma. Já osobně se v Bruselu zasazuji, aby tato pravidla byla co nejjednodušší a aby platily rovné podmínky pro všechny. Snížení programů zjednoduší systém Souhlasíte se snížením počtu operačních programů? Nepovede zrušení regionálních operačních programů k oslabení investic do jednotlivých krajů? Dlouhodobě patřím mezi zastánce výrazného snížení počtu operačních programů a tím i zjednodušení celého systému rozdělování dotací. Pokud budou mít kraje jednoznačně definované kompetence a odpovědnosti v rodícím se integrovaném regionálním programu, paradoxně to může soudržnost a efektivnost investic v krajích naopak posílit, než když se dnes vše probíhá na úrovni uměle vytvořených regionů soudržnosti tzv. NUTSů. To stejné platí pro města a obce. Klíčové totiž nejsou operační programy, ale společná pravidla napříč evropskými fondy a jejich provázanost, která by měla umožnit realizovat integrované investice a projekty. Přejděme ke Společné zemědělské politice, která stále tvoří významnou část rozpočtu EU. Nedává Unie na zemědělství zbytečně moc prostředků? Z globálního hlediska je společná zemědělská politika jedním z největších nešvarů evropské integrace. Skutečnost, že v Evropě již půlstoletí někomu zakazujeme, aby pěstoval plodiny či choval zvířata, že část vyprodukovaného zboží likvidujeme, že uměle regulujeme a dotujeme část ekonomického odvětví, je skutečně neuvěřitelná. O Společné zemědělské politice však jakoby platilo, že zde byla, je a bude. Je tak zapotřebí v ní zajistit, aby čeští producenti měli stejné podmínky jako všichni ostatní a aby podmínky pro zemědělskou produkci byly odpovídající. Současně je potřeba stále více z tohoto měšce peněz podporovat také rozvoj venkova, který zvýší kvalitu života v malých obcích a městech. Je potřeba postupně ubírat na přímé podpoře zemědělcům, ale ve všech státech Evropské unie, včetně těch starých. Řada Čechů zaznamenala existenci EU v podobě sporů o označení výrobků jako je máslo, syrečky nebo špekáčky. Má podle vás ochrana regionálních produktů smysl nebo je to jen velké divadlo? S nadsázkou lze říci, že obal prodává zboží a vše je o marketingu. Pokud získáme ochranné zeměpisné označení na náš produkt, je to jistě dobrá věc. Upozorňuje se tak na unikátnost daného produktu a souvislost mezi výrobkem a prostředím, v němž výrobek vznikl a které ovlivnilo jeho jakost a charakter specifickými vlivy např. složením půdy, klimatem, přírodními surovinami, výrobní tradicí apod. Řada spotřebitelů se přitom již dnes rozhoduje na základě ochranných označení. Ochranu regionální a místních produktů je vhodné doplňovat jejich podporou například cestou společných regionálních značek nebo vymezených prodejních míst.



Proč Evropský parlament stále zdržuje schválení české výjimky z protokolu o Listině základních práv? Celá záležitost okolo této tzv. výjimky je pro mě bouří ve sklenici vody. Přistoupení České republiky k protokolu bylo pod vedením prezidenta Václava Klause vyjednáno na summitu hlav států v roce 2009. Českým občanům zajišťuje dostatečnou ochranu Listina základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku a není tak třeba „dvojích práv“. Snaha otevírat debatu na toto téma byla pouhým cvičením sociální demokracie, která se touto cestou snažila doma i v Bruselu zviditelnit.

URL| https://www.euroskop.cz/46/22191/clane...-byl-dobry-kandidat-na-predsedu-komise/

f1news.autoroad.cz

Force India a Mercedes oznamují uzavření dlouhodobého partnerství 28.3.2013

f1news.autoroad.cz HK ČR

str. 0

Sahara Force India a Mercedes-Benz oznamují uzavření nové dlouhodobé dohody týkající se dodávky pohonných jednotek od přelomového roku 2014 dále. Autor: PH Přečteno: 285x DNES, 11:02 - Novinky Příspěvků: 1 (poslední: DNES, 11:21) tip f1news.cz: Mercedes bude dodávat Force Indii kompletní pohonnou jednotku (tedy spalovací motor včetně systému pro rekuperaci energie), převodovku a veškeré související pomocné systémy dle nových pravidel pro sezónu 2014. Mercedes dodává motory indické stáji od roku 2009, tedy již pátou sezónu. Toto historické spojení a rostoucí konkurenceschopnost Force Indie vedly k rozšíření existujícího partnerství také na převodovku a hydraulické systémy, které stáj dosud odebírala od McLarenu. Šéf Force Indie Vijay Mallya k tomu říká: "Naše dohoda s Mercedesem pro nadcházející léta je tou nejdůležitější v historii Sahary Force Indie. Vzhledem k tomu, že příští rok budou představena nová pravidla pro pohonná ústrojí, si nedokážu vybavit lepšího partnera pro spolupráci v nové a vzrušující éře Formule 1. Tato dohoda nám poskytuje dlouhodobou stabilitu, kterou potřebujeme. Umožní nám pokračování v naší cestě na čelo startovního roštu F1." Připravovaný 1,6l V6 turbomotor Mercedesu pro sezónu 2014 (foto: Mercedes AMG F1 Team) Výkonný ředitel Mercedesu Toto Wolff dodává: "Jedná se o významný milník oznámit naši první dlouhodobou smlouvu na dodávku pohonných jednotek v rámci pravidel pro rok 2014. Force India je naším prvním opravdovým zákazníkem v F1 od roku 2009 a my jsme potěšeni tím, že s ním můžeme vstoupit do rozšířeného dlouhodobého vztahu od roku 2014 dále. Tato dlouhodobá smlouva nabízí výbornou hodnotu, co se týče vyvážení mezi cenou a výkonností. Doufáme, že Mercedes-Benz a Sahara Force India budou spolupracovat po celé období životního cyklu nové generace pohonných jednotek."

URL| http://f1news.autoroad.cz/novinky/4397...muji-uzavreni-dlouhodobeho-partnerstvi/



finance.cz

Ranní komentář pro 28.3.2013 28.3.2013

finance.cz str. 0 HK ČR

Cyrrus

HLAVNÍ UDÁLOSTI: Dnes v poledne tamního času se opět otevřou banky na Kypru. Stane se tak po delší době, kdy byly z důvodů hledání řešení současné situace uzavřeny. Banky budou otevřeny jen šest hodin a budou zavedeny limity pro výběr vkladů ve výši 300 EUR. Zavedeny byly také kontroly kapitálových toků, které hlídají, aby peníze z bank nebyly vyváděny mimo zemi. Dalším opatřením je také nemožnost výberu peněz z termínových vkladů. Tato nouzová opatření budou podle centrální banky v platnosti čtyři dny, podle ministerstva financí sedm dní. Situace je však vratká a opatření na její zvládnutí budou vyhodnocovány na denní bázi. ASIE Čína Čína zaznamenala silný pokles na titulech z finančního sektoru. Čínský regulátor představil přísnější pravidla pro finanční produkty a zvažuje se i deregulace úrokových sazeb. EVROPA Itálie Dnes by se měl sejít vítěz italských voleb Bersani s prezidentem. Buď navrhne plán na vytvoření koalice, nebo oznámí neúspěch. V případě neúspěchu by dalším krokem bylo pověření Berlusconiho či Grilla k sestavení vlády, či budou zahájeny přípravy k předčasným volbám. KORPORÁTNÍ UDÁLOSTI Deutsche Telekom Akcionáři společnosti si najali externí firmu na vyhodnocení případné fúze s T-Mobile USA. Poradenská firma ISS, která se fúzí zabývala, akcionářům poradila, aby hlasovali proti fúzi. Proti je také akcionář s největším podílem (10 %) na společnosti. Druhý největší akcionář se vyjádřil pro fúzi. Argumentem odpůrců je nárust dluhu po fúzi s T-Mobile USA, obhájci zase vidí růst konkurenceschopnosti. Dnes by měl vyjít posudek další poradenské firmy. O spojení, či nespojení budou akcionáři MetraPCS hlasovat na valné hromadě 12.4. Komentář ke stažení ZDE (96,25 KB)

URL| http://www.finance.cz/zpravy/finance/384113/

Vláda chce usnadnit podnikání 28.3.2013


Firemnifinance.cz

Vláda se chce zasadit o odstranění administrativních a byrokratických překážek a pomoci malým a středním podnikům a živnostníkům. Premiér podnikatele seznámil také s chystaným protikrizovým opatřením, které urychleně umožní odpis investic ve výši sto procent během jednoho roku, s připravovaným dvouletým moratoriem na zvyšování daňových sazeb a zavedením programů, jako je Zelená úsporám.



ODS tento týden zformulovala osm priorit pro závěr volebního období do roku 2014, které mají za cíl obnovit hospodářský růst, snížit nezaměstnanost a zvýšit reálné mzdy. Dokument zvaný Agenda 2014 chce předložit ke schválení koaličním partnerům. ODS chce například prosadit snížení schodků veřejných rozpočtů pod tři procenta HDP v letech 2013 až 2014. Dále chce dva roky, kdy by se nezvyšovaly daně a odvody. Hodlá také zasáhnout proti růstu cen energií, který podle ní ekonomiku a konkurenceschopnost dusí. U zaměstnanosti hodlá podpořit větší rozšíření částečných pracovních úvazků. Zpráva byla převzata z ČTK.

URL| http://www.finance.cz/zpravy/finance/384188/

Zaměstnancům automobilky Hyundai vzrostou mzdy o tři procenta 28.3.2013


Financninoviny.cz

Nošovice (Frýdecko-Místecko) 28. března (ČTK) - Zaměstnancům automobilky Hyundai v Nošovicích na Frýdecko-Místecku vzrostou od dubna mzdy v průměru o tři procenta. Dodatek ke kolektivní smlouvě dnes podepsali odboráři se zástupci vedení firmy. ČTK o tom informoval mluvčí automobilky Petr Vaněk. Po dvou měsících vyjednávání se zástupci společnosti a dvou odborových organizací shodli také na navýšení bonusu za splnění výrobního plánu z 50 na 75 procent základního platu a zvýšení příspěvku zaměstnavatele na penzijní a životní pojištění o sto korun. Měsíční příspěvek tak může na každý typ pojištění zvlášť činit až 700 korun. "Prioritou zůstává zachování zaměstnanosti a udržení dosažené konkurenceschopnosti na automobilovém trhu," uvedl personální ředitel automobilky Jaromír Radkovský. Dodal, že zaměstnanci se teď mohou soustředit na další zlepšování kvality výrobků a posílení týmové práce, což je podle něj cesta, jak překonat výkyvy na trhu a stát se nejlepším automobilovým závodem v Evropě. Předseda odborové organizace Kovo Radek Kuchař uvedl, že dosažený nárůst mezd vnímá vcelku pozitivně a změny kolektivní smlouvy jsou v zásadě úspěchem. "Známe situaci na automobilovém trhu, u jiných výrobců vozidel i v ostatních závodech Moravskoslezského kraje. Díky tomu jsme museli po složitých jednáních slevit z našich původních požadavků," uvedl Kuchař. Petr Tomek za druhou odborovou organizaci uvedl, že jednání se zaměstnavatelem bylo vstřícné, otevřené a maximálně korektní. "Nakonec bylo důležité, že každá strana slevila ze svých požadavků, aby konečný výsledek byl přijatelný pro všechny," uvedl. Hyundai chce letos v Nošovicích vyrobit 300.000 vozů, což je kapacita závodu při plném chodu v třísměnném provozu. Loni slezská automobilka vyprodukovala 303.035 aut, čímž plán, který byl stejný jako letos, překročila zhruba o jedno procento. V podniku pracuje zhruba 3500 lidí.

URL| http://www.finance.cz/zpravy/finance/384167/ Haló noviny

Bezprecendentní krok 29.3.2013

Haló noviny

str. 6 Názory * Polemika HK ČR

Informace o tom, že na »osobní« příkaz Petra Nečase bylo tři sta miliard korun eurodotací přesunuto z fondu rozvoje venkova do fondu soudržnosti, ukazuje na neschopnost vnímat potřeby České republiky a potravinovou



bezpečnost zvlášť. Pokud nejde přímo o snahu poškodit české zemědělce. Učinil tak dokonce, aniž by se poradil s členy své vlády, i když zřejmě s jedním z nich ano. S ministrem financí Miroslavem Kalouskem, čímž vlastně právě na něho převedl rozhodující slovo, pokud jde o naše zemědělství. Nedivím se viceprezidentovi Agrární komory Janu Velebovi, že tento krok hodnotil nejen jako negativní zásah, ale přímo krok, který ohrožuje naši konkurenceschopnost. Ostatní země se při jednání o rozdělení eurodotací naopak snažily vybojovat co nejvíce peněz právě pro venkov, protože budou-li na položce venkova, také je venkov dostane. Budou-li ve fondu soudržnosti, lze je použít na různé jiné účely. A o to týmu Nečas-Kalousek v cizím žoldu zřejmě jde. A tak systematický útok na naše zemědělce pokračuje. Začal vlastně útokem na prosperující družstva a státní statky. Družstva byla »díky« náměstkům z ODS postupně likvidována a učiněna nekonkurenceschopnými vůči zahraničním producentům potravin. Statky se privatizovaly, přičemž mnohé z nich se dostaly do rukou zahraničních majitelů často prostřednictvím »bílých koní«, nastrčených osob, protože to do roku 2011 jinak nešlo. Tak dokonce byl porušován zákon o půdě. Po vstupu do Evropské unie si naše vláda nevyjednala vhodné podmínky ve směru zemědělství. Na rozdíl od vlád jiných, které také usilovaly o vstup do Společenství. Nečasovo rozhodnutí bez konzultace s vládou a bez vyslechnutí názoru poslanců ukazuje, jak málo dbá na zájmy svých vlastních občanů. Nemohu za to, ale zdá se mi, že jde o další ze způsobů, jak potrestat vlastní občany a venkov, jenž dal v krajských volbách přednost levicovým kandidátkám a v těch prezidentských odmítl kandidáty pravice, a dokonce nezvolil za prezidenta mediálně populárního Karla. Proto také musím ještě jednou zopakovat, že rozhodnutí premiéra Nečase, přijaté zřejmě pod tlakem Miroslava Kalouska, je bezprecedentní a ukazuje na totální neschopnost předsedy vlády hájit zájmy občanů naší vlasti. Ato v době, kdy jeho ODS marně hledá cestu, jak se vnutit do přízně občanům, aby v příštích volbách alespoň poněkud uspěla. Foto popis| O autorovi| Vojtěch FILIP, předseda ÚV KSČM Hospodářské noviny

Hollande prohrál bitvu o daň pro bohaté 29.3.2013

Hospodářské noviny Simone Radačičová

str. 5 Česko/Svět HK ČR

Zahraničí/Francie Sundat nohu z plynu většího zdanění bohatých bude muset francouzský prezident Francois Hollande. Státní rada, která funguje i jako poradní orgán vlády, mu totiž doporučila výrazně změnit původní návrh na zdanění zisků nad milion eur. Místo široce diskutovaných 75 procent by veškeré příjmy boháčů měly podléhat zdanění na maximální úrovni 66,66 procenta. Svým nálezem tak rada „definitivně pohřbila“ 75procentní daň, napsal francouzský tisk. Pokud vláda nepřijme tato doporučení, tak opět hrozí, že návrh neprojde přes francouzskou obdobu českého Ústavního soudu – Ústavní radu. Ta na konci loňského roku označila původní Hollandův návrh za protiústavní. Když méně je více Státní rada nyní nakreslila nový obraz zdanění bohatých, jenž by měl vyhovět předchozím námitkám Ústavní rady: nově se daň nebude vztahovat na jednotlivce, ale na domácnosti. Nesmí však překročit hranici 66,66 procenta, jinak by se opět dostala do konfliktu s ústavou. „Výrazně to snižuje náš prostor pro manévrování,“ komentoval nález rady ministr financí Pierre Moscovici. Vláda se nyní musí rozhodnout, zda za hranici pro domácnosti bude považovat veškeré příjmy nad jeden, nebo dva miliony eur. Pravděpodobnější se nyní podle francouzského tisku jeví možnost, že se kabinet přikloní k jednomu milionu, který spíše zachovává symbolický rozměr tohoto kroku. Zatímco předchozí návrh se týkal zhruba dvou tisíc nejbohatších lidí, nově by se vyšší daně dotkly 15 až 30 tisíc dvojic ve Francii, vypočítává Le Figaro. I tato nová daň by měla platit omezenou dobu. Její detaily vláda představí nejpozději v návrhu rozpočtu na rok 2014, který zveřejní až letos v září. Hlouběji do peněženek by mohli bohatí Francouzi sáhnout již v příštím roce. Neúspěch 75procentní daně představuje další ránu pro prezidenta Hollanda, který se snaží vdechnout pokulhávající francouzské ekonomice nový impulz. Ukazatele jdou ale nyní spíše proti němu, hospodářství stagnuje a bez práce je 3,17 milionu lidí, tedy nejvíce za posledních 15 let. Plány a realita Prezident nedávno stopnul i další ze svých slibů: odstoupil totiž od svého závazku snížit letos rozpočtový schodek pod tři procenta HDP. Místo toho bude schodek 3,7procentní.



Silnější zásah do peněženek bohatých Francouzů se stal jedním z hlavních předvolebních slibů, které Hollanda na jaře loňského roku vynesly do Elysejského paláce. Opatření mělo mít ryze symbolický charakter, do státní kasy by přineslo něco kolem 200 milionů eur. Jenže „milionářská daň“ vyvolala v zemi silnou polemiku. Kritici varovali, že povede k odchodu talentovaných a podnikavých Francouzů do zahraničí. Proti se postavilo několik význačných veřejných osobností. Mezi ně se řadí například šéf největšího výrobce luxusního zboží na světě LVMH Bernard Arnault. Ještě ostřeji vystoupil filmový Obelix či hrabě Monte Cristo, herec Gérard Depardieu. Ten dal zemi galského kohouta vale a za dohledu světových médií převzal od ruského prezidenta Vladimira Putina ruský pas. *** Hollandovy reformy Co se Hollandovi podařilo Pakt pro konkurenceschopnost. Zahrnuje daňové úlevy pro firmy v objemu 20 miliard eur. Počítá se i se zvýšením počtu učňů ze 420 tisíc na půl milionu. Vznikne banka na pomoc firmám v tísni. Zvýšení minimální mzdy V loňském červenci vzrostla minimální mzda o 2 procenta na 1425,67 eur měsíčně. Věk odchodu do důchodu Snížení věku do důchodu pro vybrané části obyvatelstva z 62 zpět na 60 let. Na čem Hollande pracuje Důchodová reforma Vznikla komise, která načrtne plán klíčové důchodové reformy. Sňatky homosexuálů Zákon umožňující sňatky prošel Národním shromážděním, nyní leží v Senátu. Reforma pracovního trhu Firmy v potížích mohou snížit mzdy a omezit pracovní dobu. Školství Vytvoření 60 tisíc pracovních míst pro učitele. Foto popis| CHCEME PRÁCI Více než tři miliony Francouzů jsou bez práce a jejich počet stále roste. Francouzskému prezidentovi Françoisi Hollandovi se trend nedaří zvrátit i přes miliardové dotace na vytvoření nových míst. Takhle lidé nedávno protestovali proti uzavření továrny výrobce pneumatik Goodyear Dunlop. Foto autor| FOTO: REUTERS O autorovi| Simone Radačičová, mailto:[email protected]

Plán pomoci velkým firmám s účty za elektřinu naráží v Bruselu 29.3.2013

Hospodářské noviny Martin Kohout, Petr Lukáč

str. 18 Česko HK ČR

Energetika Plán ministra průmyslu a obchodu Martina Kuby na finanční úlevu energeticky náročným odvětvím se zadrhává. Jeho návrh počítá s tím, že podniky, které ročně odebírají alespoň 20 gigawatthodin elektřiny, by mohly čerpat úlevu na poplatcích za obnovitelné zdroje. Zaznívají ale pochybnosti, zda tento záměr projde přes Evropskou komisi, která v současnosti prošetřuje podobný německý model. Čeští úředníci tak budou nejspíš nuceni celý plán přepracovat. Firmy z energeticky náročných oborů si stále hlasitěji stěžují, že rostoucí poplatky za elektřinu podrývají jejich konkurenceschopnost. Ministerský plán, který se těší vzácné podpoře napříč politickým spektrem, počítá s pomocí ve výši dvou miliard korun. V součtu se stávající plošnou pomocí by se státní dotace vyšplhala na 13,7 miliardy korun. Firmy vidí zelenou daň rudě Evropská komise již Čechům naznačila, že hledisko spotřeby může být vyhodnoceno jako příliš selektivní. „Je pravda, že kvůli signálům z Bruselu jsme museli naše plány přehodnotit,“ říká náměstek ministra průmyslu Pavel Šolc. Nově připravované opatření by tedy mělo mít plošnější dosah. V praxi by to znamenalo, že i kdyby došlo k navýšení celkové dotace, byla by rozmělněna mezi více příjemců. Dražší elektřina pro koncové zákazníky nesouvisí s vývojem cen na energetické burze. Poptávka sice během krize mírně poklesla, ale cenu ženou vzhůru rostoucí poplatky na podporou alternativních zdrojů. Podpora zelené energie vyšla jen loni v Česku na více než 44 miliard korun. Průměrná cena za megawatthodinu tak poskočila ze 166 korun v roce 2010 na letošních 583 korun. „Loni jsme na poplatcích na obnovitelné zdroje zaplatili necelých 140 milionů korun, letos by to mohlo vyrůst až na 200 milionů,“ kvantifikuje náklady za strojírenskou skupinu Vítkovice její šéf Jan Světlík. Z únorových statistik svazu Hutnictví železa vyplývá, že průmyslníci odvádějí v průměru 29 procent zisku před zdaněním na poplatcích za obnovitelné zdroje. U chemických nebo sklářských podniků dosahuje tento podíl dokonce 56, respektive 62 procent. „Tyto náklady komplikují rozhodování o investicích, a tím také nepřímo ovlivňují nábor nových pracovníků,“ říká za valašskou chemičku Deza její výrobní ředitel Pavel Pustějovský. Německý precedens Fiskální úlevy velkým podnikům, u nichž elektřina tvoří podstatnou část vstupních nákladů, nabízí od roku 2011 i Německo. Tam se v souvislosti s plánovaným totálním odklonem od



jádra vyšplhaly poplatky za elektřinu na druhou nejvyšší úroveň v Evropské unii. Firmy jsou osvobozeny od platby za koncesi, do které se náklady na zelenou energii promítají. Toto opatření vyšlo jen za loňský rok tamní vládu na 300 milionů eur. Německé soudy ale nedávno toto opatření vyhodnotily jako diskriminační a spolková vláda je pod silným tlakem na zrušení podpory. Evropská komise navíc na začátku března spustila separátní vyšetřování, zda tyto úlevy nepředstavují formu státní podpory, která deformuje tržní prostředí. Částka, kterou ušetří vybrané podniky, totiž padá na bedra zbylých odběratelů. Spekuluje se, že komise by mohla dospět k rozhodnutí během následujících dvou týdnů. Zdůvodnění jejího verdiktu může naznačit, co je Brusel ochoten akceptovat, a tedy i způsob, jakým bude následně postupovat české ministerstvo. „Nyní čekáme, jak dopadne šetření v Německu. Podle toho budeme pokračovat dál,“ potvrzuje Šolc. *** 44,6 MLD. KČ Očekávané letošní náklady na podporu alternativních zdrojů energie v Česku. 2 MLD. KČ Tolik chce ministerstvo průmyslu a obchodu vyčlenit na úlevy na poplatcích za zelenou energii pro největší odběratele elektřiny. Ty by měly doplnit stávající plošnou podporu pro firmy a domácnosti v hodnotě 11,7 miliardy korun. O autorovi| Martin Kohout, Petr Lukáč, mailto:[email protected]

Stamiliony z Česka nalákaly Hollywood zpět 29.3.2013

Hospodářské noviny Luboš Kreč, Julie Daňková

str. 1 Titulní strana HK ČR

NATÁČET PŘIJEDE RIDLEY SCOTT, DCERA DAVIDA LYNCHE NEBO ŠTÁB Z BOLLYWOODU Letos a příští rok se Česko vrátí na mapu nejvyhledávanějších míst pro natáčení hollywoodských trháků. Svědčí o tom zájem o investiční pobídky pro filmaře i zkušenosti tuzemských firem, které se zahraničními producenty spolupracují. Státní fond kinematografie zveřejnil přehled projektů, které si chtějí ukrojit aspoň část z půl miliardy korun, které letos na podporu filmového průmyslu půjdou. A mezi zájemci je třeba režisér Ridley Scott, který bude v Česku natáčet thriller Child 44. Nebo dcera kultovního režiséra Davida Lynche Jennifer, která chystá mysteriózní drama A Fall From Grace. Dále první část nové ságy Fallen, jež má navázat na úspěchy teenagerské série Stmívání. Či snímek The Press, zachycující masakr ve Srebrenici, jehož autoři tady plánují proinvestovat 140 milionů korun. Už dříve přitom úředníci fondu přiklepli dotace třeba třetí řadě úspěšného seriálu Borgiové, jejíž české natáčení vyjde na čtvrt miliardy, nebo fantasy Poslední rytíři s hvězdami Clivem Owenem a Morganem Freemanem. To, že od ledna uzákoněné a přehlednější podmínky pro filmařské úlevy začaly lákat více štábů, potvrzují i jejich čeští spolupracovníci. „Zájem je nyní velmi silný. Čechy vždy platily za zemi s vysokou profesionální úrovní a velmi dobrou infrastrukturou, nicméně bez pobídek jsme cenově ztratili konkurenceschopnost,“ řekl HN Pavel Müller ze společnosti Sirena Film, která se podílela mimo jiné na letošním držiteli Oscara za nejlepší cizojazyčný film Královská aféra, který se v Česku točil předloni. Jeho slova potvrzuje i Pavel Nový, jednatel firmy Czech Anglo Production, která pomáhá s přípravou Posledních rytířů: „Nový systém pobídek se projevuje pozitivně. Zvedá to ambice filmařů natáčet více filmů v České republice.“ A Pavel Hynek z International Production Company dodává: „Vyšší zájem registrujeme, tyto zprávy se šíří velmi rychle.“ Česko bylo přitom baštou hlavně hollywoodských štábů celá 90. léta, v nové dekádě ale cizí producenti zamířili hlavně do Maďarska, které pro ně zavedlo velkorysé daňové úlevy. Do Česka se filmaři začali vracet po roce 2010, od letoška má pak systém tuzemských pobídek díky novému zákonu jasnější pravidla – kdo projde sítem, dostane zpět pětinu všech nákladů, které v Česku proinvestuje. Třeba u seriálu Borgiové to je 47 milionů. Začíná se přitom dařit nalákat nejen filmaře z Ameriky či Evropy, ale už i z Indie, asijské obdoby Los Angeles. Letos tu chtějí utratit 30 milionů za snímek Bang Bang. „Budou v tom hrát hvězdy Bollywoodu,“ vysvětlil HN producent Radomír Dočekal z Milk and Honey Films. Díky pobídkám, ovšem nikoli zdejším, nýbrž maďarským a britským, pak plánuje svou expanzi česká firma s patrně nejvýraznější stopou v amerických velkofilmech – trikové studio UPP, které vyrobilo například



polovinu efektů do nejnovější Smrtonosné pasti 5 s Brucem Willisem. Majitel společnosti Vít Komrzý v obsáhlém rozhovoru HN prozradil, že letos otevře pobočku v Londýně. V Budapešti ji má UPP od roku 2008. strana 19 *** Kolik peněz ještě ve fondu zbývá 163 MILIONŮ KORUN je pro letošek ve Státním fondu kinematografie ještě volných; 337 milionů už je rozdělených či slíbených konkrétním filmům. O autorovi| Luboš Kreč, Julie Daňková, mailto:[email protected]

Zahraniční politika bez cíle a odvahy 29.3.2013

Hospodářské noviny Vít Dostál, Jakub Eberle

str. 13 Názory HK ČR

Nástup Miloše Zemana na Hrad se logicky nejvíce probírá z hlediska jeho vlivu na českou domácí politiku. Velkým otazníkem ale také je, jak se to promítne do české zahraniční politiky. Prozatím o sobě nový prezident dává vědět hlavně divokými nominacemi velvyslanců (Remek, Klausová), kterými se podle všeho odvděčuje za pomoc v prezidentské kampani. Znamená to ale, že Miloš Zeman se vydává ve stopách svého předchůdce, který se skrze napínání ústavy a neformální vliv v rozklížené ODS stal velmi silným hráčem? Nemusí to tak nutně být, Miloš Zeman ale v každém případě přichází v době, kdy české zahraniční politice dlouhodobě chybí jasné vedení, strategická vize, ale i upřímný zájem politických elit. Půtky a bezradnost (až na komunisty) Poslední měsíce přinesly pomyslné vyvrcholení těchto neblahých tendencí, zahraniční politika se stala rukojmím nejen vnitropolitických, ale dokonce i vnitrostranických půtek. Jak jinak si vysvětlit ohňostroje kolem nepodepisování fiskální smlouvy vládou, která se zaštiťuje rozpočtovou odpovědností? Podobně vyznívá i nedávná snaha o oživení tohoto pohřbeného tématu ze strany TOP 09 za účelem testování síly ODS po jejím debaklu v prezidentských volbách. Dalším příkladem „únosu“ zahraniční politiky byl loňský Nečasův projev na brněnském strojírenském veletrhu. Hlasité odmítání podpory skupině Pussy Riot a tibetskému dalajlamovi jakožto „módních politických projevů“ na hlavu postavilo přes dvacet let obhajované lidskoprávní postuláty zahraniční politiky. O to více ironicky znělo z úst představitele strany, která do popředí staví lidskou svobodu – té se v Číně ani v Rusku opravdu dvakrát nedaří. Podobně je s podivem, že vláda ohánějící se mantrou zvyšování konkurenceschopnosti není schopná domluvit se na realizaci jednotné proexportní strategie. Celkovou bezradnost podtrhuje personální vyprázdněnost politických stran. Zahraničněpolitičtí matadoři z vrcholné politiky odcházejí a ODS i ČSSD musí do vedení příslušných výborů v Senátu i sněmovně nejednou jmenovat úplného nováčka. Nové strany pak nenabízejí v podstatě žádná relevantní jména, s výjimkou ministra Schwarzenberga. Smutnou realitou, kterou ostatně přiznává i ministerstvo zahraničí, je proto skutečnost, že nejsystematičtěji a nejpoctivěji se zahraniční politikou zabývají komunisté. V kontrastu s depresivním obrazem politické scény funguje úřednická a diplomatická rovina zahraniční politiky bez větších obtíží. Příkladem je dobře zvládnuté české předsednictví ve visegrádské skupině. Podobně se daří vyřizovat každodenní agendy se sousedy, které rozhodně nejsou prosty problémových bodů, o čemž ví každý český konzument supermarketových potravin nebo řidič při překročení bavorské hranice. Nejistý faktor Zeman Vrátíme-li se k Miloši Zemanovi, tak zopakujme, že (kromě už zmíněných nominací „svých“ velvyslanců) nám toho prezident o své zahraniční politice zatím příliš neřekl. Pomineme-li obecné fráze o eurofederalismu, národních zájmech, boji proti terorismu a podpoře ekonomické diplomacie. Zeman je především pragmatikem až na půdu, jak dokázal např. usměrněním vztahu ČSSD k NATO v druhé polovině devadesátých let, kdy se zasadil o revizi sociálnědemokratického požadavku na referendum o vstupu ČR do Aliance. Přizvání zkušeného diplomata Hynka Kmoníčka do Zemanova týmu je příslibem, že politika Hradu by mohla být rozumná a konstruktivní. Přes silácké výroky o bruselských byrokratech zakazujících žárovky by to mělo platit především ve vztahu k Evropské unii. Zeman by měl být silný také v tradiční prezidentské agendě – v sousedských vztazích a středoevropské spolupráci. Bylo by však naivní předpokládat, že se prezidentova svérázná osobnost neprojeví i v mezinárodní aréně. Zeman svými pověstnými bonmoty nešetří ani navenek, jak dokázal třeba přirovnáním Jásira Arafáta k Adolfu Hitlerovi. To je u hlavy státu samozřejmě problém a právě Blízký východ je tématem, kde by prezident mohl Černínskému paláci přidělat nejednu vrásku. Popírání nároků Palestinců na vlastní stát nebo výroky o islámské „anticivilizaci“ jistě doposud velmi dobrému jménu ČR v arabském světě příliš nepomohou. Můžeme si samozřejmě stokrát opakovat, že ten který výrok je překroucený, vytržený z kontextu a že realita je někde jinde, ale některé věci by prostě z úst hlavy státu zaznívat neměly. Nechme se překvapit, jaký dopad bude mít na Zemanovu prostořekost váha prezidentské funkce.



Euroskeptici na obzoru? Pozorně bychom měli sledovat také formování otevřeně euroskeptické pozice, pro kterou jsou vytvořeny velmi dobré výchozí podmínky. Důvěra občanů v unii stále klesá, a to jak kvůli měnové krizi na pokračování, tak neschopnosti českých elit vysvětlovat výhody členství, které jsou ve veřejné diskusi často redukovány na čerpání různých dotací. Odpor k „bruselskému diktátu“ je tradičně silný v klausovském křídle ODS. Vládní angažmá a koaliční politika však oficiální linii strany držely v pragmatičtější poloze. Souběh voleb do Poslanecké sněmovny a Evropského parlamentu na jaře 2013 však programově rozkolísané ODS přináší potenciálně sjednocující téma, které by ji navíc mohlo opět přiblížit svému otci zakladateli. Klaus, zbavený posledních omezení souvisejících s prezidentskou funkcí, již ve svých veřejných vystoupeních dal několikrát najevo, že za hlavní téma svého dalšího působení považuje právě Evropskou unii. Euroskepticismus by tak mohl fungovat jako tmel té „opravdové“ české pravice, a to zvláště v době, kdy i sociální demokraté nebo TOP 09 mírní svou tradičně proevropskou rétoriku. Hlasitě proevropskou kampaň si dnes u některé z parlamentních stran můžeme představit jen stěží. Chybí otevřená poctivá debata Máme se tedy euroskeptiků obávat? Přestože jsme přesvědčeni, že ČR může své národní zájmy i mezinárodní postavení nejlépe hájit jako pevná součást hlavního evropského proudu, zformování otevřeně euroskeptické alternativy na české politické scéně by nemuselo mít nutně negativní dopady. Nejdůležitější otázka zahraniční politiky ČR, tedy budoucnost unie a české role v ní, by se totiž konečně mohla stát předmětem vážně míněné diskuse. Ta by pak zcela jistě byla lepším stavem, než současné mlčení či spiklenecké pomrkávání, že „víme, jak to myslíme“. Otevřená a poctivá diskuse o klíčových zájmech a základních prioritách je totiž to, co současné české zahraniční politice chybí nejvíce a co brání skutečně pozitivní změně. O autorovi| Vít Dostál, Jakub Eberle, mailto:[email protected] Autoři působí v Asociaci pro mezinárodní otázky, editovali knihu Agenda pro českou zahraniční politiku 2013.

HR Management

Agenturní zaměstnávání u nás a v Evropě 28.3.2013

HR Management

str. 28 Trh práce HK ČR

JAROSLAVA REZLEROVÁ

Agenturní zaměstnávání má v České republice poměrně krátkou historii – přestože první agentury byly založeny krátce po revoluci, rozmach v tomto odvětví nastal až po roce 2000 a první legislativa upravující jeho fungování byla přijata až v souvislosti se vstupem do Evropské unie. Pro řadu firem je už dnes součástí řízení flexibilit. V zahraničí je agenturní zaměstnávání ale ještě něčím navíc – nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti, který navíc umožňuje státu mít flexibilní formy zaměstnávání pod kontrolou a zamezit nelegálním formám práce. V ČR bohužel převládají populistické postoje politiků, kteří se snaží agenturní zaměstnávání co nejvíce potlačit v zájmu takzvaného zachování plné zaměstnanosti. Přitom celosvětové statistiky ukazují, že agenturní zaměstnávání je jednou z nejdůležitějších forem začleňování lidí do pracovního procesu. V průměru se každý druhý až třetí úvazek po čase proměňuje na stálý. KDE AGENTURNÍ ZAMĚSTNÁVÁNÍ FUNGUJE NEJČASTĚJI Když se řekne zaměstnávání agenturních pracovníků, řada lidí si vybaví zahraniční dělníky v českých montovnách. Skutečnost je ale jiná. Díky Asociaci poskytovatelů personálních služeb, sdružující největší poskytovatele služeb agenturního zaměstnávání, která sbírá statistiky agentur, víme, že největším segmentem je průmysl. To je zcela jasné a tak je to všude v Evropě. Velmi rychle ale roste podíl agenturních zaměstnanců v call centrech, administrativě a ve službách. Pak je to také v některých specializovaných oborech, jako je IT, kde jsou požadavky na flexibilní zajištění specialistů a programátorů pro jednotlivé projekty. Podíl těchto THP pozic na agenturním zaměstnávání je nyní téměř 40 %. Kupodivu méně je u nás agenturní zaměstnávání zastoupeno v jeho celosvětově tradičních sektorech, a to je stavebnictví, restaurace a cestovní ruch. To jsou ve světě velmi silné segmenty pro agenturní zaměstnávání, ale v ČR si velké firmy zajišťují flexibilitu lidských zdrojů pomocí sítě malých subdodavatelů a odpovědnost za legální přístup k zaměstnancům nechávají na nich. PRACOVNÍCI ZE 3. ZEMÍ V těchto sektorech je asi 300 tisíc pracovníků, z nich velká část zahraničních, kteří jsou zaměstnáni jinak než přes agentury a nemají adekvátní ochranu a pracovní podmínky, ani odměňování. Z tohoto důvodu nerozumíme snaze některých legislativců, kteří prosadili omezení agenturního zaměstnávání cizinců z tzv. 3.



zemí. Nelegální zaměstnávání lidí z těchto zemí se totiž netýká agentur práce, ale nelegálních zprostředkovatelů, kteří ani nemají licenci od MPSV a tyto pracovníky de facto vykořisťují. Agentury sice zaměstnávají několik tisíc lidí z těchto zemí, ale jedná se především o vysoce specializované profi -ly odborníků, kteří pracují na projektech pro přední technologické nebo strojírenské irmy. Jsou to lidé s velmi nedostatkovou kvaliikací, kterých není na našem trhu potřebné množství. Celosvětový trend naopak spočívá v podpoře strategické migrace, která pomáhá zlepšit konkurenceschopnost podniků. ZákaZ přidělování osob se Zdravotním postižením Další těžko pochopitelné omezení se týká zákazu agenturního zaměstnávání osob se zdravotním postižením. V praxi se údajně vyskytly případy, kdy bezpečnostní agentury zneužívaly status těchto lidí. Toto opatření se ale vztáhlo na pracovní agentury. Výsledkem jsou tisíce lidí se zdravotním omezením, kteří již nemohou najít brigádu nebo přivýdělek, protože je agentury nemohou zaměstnat. Přitom částečné úvazky, kterých samotné irmy nabízejí velmi omezené množství, jsou pro tyto lidi ideální. Zkušenosti z mnoha evropských zemí vč. Francie, Nizozemí, Belgie a Velké Británie dokládají, že pro osoby se zdravotním postižením je agenturní zaměstnávání jednou z možností uplatnění na trhu práce. Zákaz přidělování osob se zdravotním postižením je také v rozporu s Listinou základním práv a svobod České republiky. V tomto nařízení se skrývá další paradox. Agentury práce sice nesmí přidělovat do irem lidi s OZP, ale podle zákona musí platit státu odvody za to, že neplní povinný podíl zaměstnaných OZP dle § 81 zákona o zaměstnanosti. To dosahuje u velkých agentur částky 20 milionů korun. spolupráce agentur s úřady práce – sdílené Zprostředkování Zaměstnání Směrnice EU o agenturním zaměstnávání (č. 2008/104/EC) výslovně uvádí v bodě 11, že agenturní zaměstnávání přispívá k vytváření pracovních míst a k účasti na trhu práce a začlenění do něj. Proč tedy Česká republika zavádí nadbytečně a neodůvodněné regulace? V evropském měřítku spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem služeb zaměstnanosti funguje na dobré úrovni řadu let. MPSV by rádo předalo část zodpovědnosti při vyhledávání nových míst pro nezaměstnané z úřadu práce na soukromé personální agentury. Proto přišlo se záměrem zřídit po vzoru západní Evropy institut tzv. sdíleného zprostředkování zaměstnání, které mělo být spuštěno již od 1. ledna 2012. Podmínky spolupráce ale byly nastaveny tak, že do dnešního dne (konec února 2013 – pozn. red.) neproběhlo ani jedno výběrové řízení, ani jeden projekt. Asociace se podílela na přípravě tohoto nařízení, ale argumenty a příklady ze zahraničí nebyly ministerstvem práce využity. Podmínky spolupráce byly nastaveny nereálně a celý institut se vůbec neuvedl v život. *** eu úprava agenturního Zaměstnávání V poslední době probíhá diskuse o způsobu, jakým byla implementována Evropská směrnice týkající se agenturního zaměstnávání, kterou měla ČR přijmout do konce roku 2011. Tato směrnice více vymezuje agenturní zaměstnávání. Jejím obsahem jsou zejména rovné podmínky pro agenturní a stálé zaměstnance, větší zodpovědnost na straně uživatele (irmy využívající agenturní zaměstnance) atd. Zdá se, že nás ještě čeká dlouhá cesta, než se dostaneme na úroveň vyspělých zemí, kde je agenturní zaměstnávání běžnou součástí pracovního trhu a kde díky jeho regulaci v zákoně nedochází k žádnému zneužívání. Nicméně vidíme pozitivní trend v nárůstu počtu irem, které využívají tuto lexibilní formu zaměstnání a obracejí se na osvědčené, transparentně fungující agentury. Pro český trh je to dobře, protože pozitivní vliv agenturní práce na pohyb na trhu práce je prokázaný desítkami let zkušeností z vyspělých zemí. ? Celosvětový trend spočívá v podpoře strategické migrace, která pomáhá zlepšit konkurenceschopnost podniků. Foto autor| FOTO: SHUTTERSTOCK O autorovi| JAROSLAVA REZLEROVÁ, PREZIDENTKA APPS A GENERÁLNÍ ŘEDITELKA MANPOWER GROUP



Bez znalosti ekonomických souvislostí dělat HR nejde 28.3.2013

HR Management str. 44 MBA JAN PŘIKRYL HK ČR

Studium MBA se většinou chápe jako nástavba nad vysokoškolským vzděláním. Není to vždy pravda. Navíc – proč by měl personalista vyhledávat ekonomické vzdělání? Dnes se to pomalu stává nutností. Dokládají to příběhy HR manažerky společnosti Zentiva Hany Reader a HR koordinátorky společnosti 3M Andrey Čejkové. Vystudovala jste školu, která na konci studia uděluje titul MBA. Proč jste se rozhodla pro tento druh vzdělání? Jak naznačuje název titulu, jde tam především o ekonomické znalosti. Reader: Studiem MBA na UNYP – University of New York in Prague – jsem si vlastně doplňovala vzdělání, abych mohla pokračovat v pracovní kariéře. Primárním důvodem bylo, že jsem cítila, že mi chybí hlubší znalosti a orientace v businessu. Abych mohla studovat, potřebovala jsem si zažádat o výjimku k přijetí, protože běžné je alespoň ukončené bakalářské studium. Musela jsem projít vstupními testy, doložit pětiletou praxi na manažerské pozici, dále mít alespoň dvě excelentní reference… Čejková: Při magisterském studiu v Brně jsem získala státní stipendium na Tchaj-wanu na tamější prestižní škole a možnost pokračovat tak v řádném denním magisterském studiu zakončeném titulem MBA. Nešla jsem tedy primárně za ekonomickým směrem vzdělání, ale samozřejmě jsem chápala, že ekonomické vzdělání mi rozšíří obzory i možnosti následného uplatnění v životě. Navíc, spojení s cizími jazyky – angličtinou a čínštinou – mi připadalo ideální. Která metoda nebo okruh vědomostí, s kterými jste se na škole setkaly, se vám jeví pro další profesní rozvoj a pro praxi nejzajímavější? Čejková: Po absolvování základního modulu ekonomických předmětů jsme se každý věnovali námi vybrané specializaci. Měli jsme např. předmět Business Strategie, HR, účetnictví, a to se zaměřením pro manažery. Oproti studiu na klasické vysoké škole v Česku, kde se ze skript a literatury připravujete na jednotlivé zkoušky, na Business School získáváte vědomosti podstatně více skrze použité případové stude, potažmo projekty. To je zásadní rozdíl. Je to více o praxi. Navíc, podstatnou součástí studia MBA je práce v týmu. I to je nesmírně důležité. Zkoušky probíhaly formou testů a zpracováváním projektů. Nejde tedy o vymezené zkouškové období, prověřování znalostí je kontinuální. Během semestru si člověk neodpočine ani na týden. Reader: Souhlasím, že nejde o akademickou formu studia spojenou s učením se teorie a skládáním zkoušek. I když teorii musíte také zvládnout, studium imituje pracovní prostředí. Například dostanete za úkol, založit si vlastní irmu a sehnat si k tomu všechny podklady. Pro pracovní život a kariéru je to k nezaplacení. Vy totiž nejen musíte projekt vypracovat, ale také ho obhájit. To samé se od vás pak očekává v praxi. Navíc některé projekty je nutné vypracovat pod velkým časovým stresem. Studovala jsem dálkově při zaměstnání a o to to bylo náročnější, ale je to obrázek reálného života. Kdybych šla studovat MBA hned po vysoké škole bez praxe, odhaduji, že přidaná hodnota pro mne byla možná jen třetinová. Jak jste už obě řekly, řešily jste během studia případové studie a projekty. Který vás nejvíce zaujal a proč? Reader: Velice zajímavé bylo cvičení, kde jsme byli rozděleni do malých skupin a úkolem bylo vymyslet odvětví, ve kterém chceme podnikat, založit irmu a připravit její vstup na trh. Znamenalo to rozbor potenciálu trhu, konkurence, s jakým produktem na trh chceme vstoupit, vymyslet marketingový plán, vypočítat si návratnost investic… Bylo to mnohem složitější, než se na první pohled zdálo. Když se do toho člověk položil, najednou zjistil, že zapomněl ještě na to či ono. Dobře jsem si uvědomila, jak je to složité a odpovědné, a pochopila i řadu otázek z běžného provozu irmy. Podnikat bez jasné představy o tom, kam chci dojít, co pro to musím udělat, se nedá. Naučíte se rozumět rozvahám, výsledovkám, cash low reportům, chápat věci strategičtěji, což je i klíčová kompetence současného HR manažera. Čejková: Zaujala mě jedna případová studie, a to na EM Lyon ve Francii. Hodně spadala do francouzské kultury. Týkala se konkurenceschopnosti francouzských vín. Dnes jsou dost ohrožena víny z jiných zemí – Kalifornie, Chile, Austrálie, Jižní Afriky… Jak se s tím vyrovnat, jaké cesty hledat. To bylo nesmírně zajímavé. Cítila jsem tam na jedné straně francouzský patriotismus, ale na druhé straně potřebu s tím něco dělat. Zajímavé je, že nejeden z projektů se zabýval společností 3M a její inovativní kulturou. Nebyla jsem sama, kdo věděl, že musí zakotvit ve 3M, Google nebo Apple. Na škole jste se setkaly s řadou zajímavých osobností, jak na straně přednášejících, tak i mezi kolegy – studenty. Udržujete s nimi dále profesionální kontakt?



Čejková: Na obou školách byla řada zajímavých profesorů i kolegů. Z kolegů se hodně lidí pohybuje mimo můj obor a zároveň žije v různých částech světa. Kontakty ale udržujeme – spíše na osobní než profesionální bázi. Když přijede třeba můj bývalý profesor nebo kamarád z Tchaj-wanu, ráda se o něj postarám. Mezi studenty a profesory byli zajímaví a obohacující lidé například z nejvyššího managementu zajímavých společností, z různých oborů – diplomacie, akademická sféra, ale třeba i námořnictví. Z profesorů mne velmi ovlivnila například paní Véronique Bouchard. Na EM Lyon vedla kurz Business Strategy. Měla zkušenosti z celého světa, s prací pro velké nadnárodní společnosti. Ale nebyla rozhodně jediná z inspirujících profesorů, se kterými jsem se setkala. Reader: My jsme byli velmi dobrá parta a pravidelně jsme se scházeli i mimo školu. Dnes to už není tak intenzivní, ale víme o sobě a vzhledem ke vzdálenosti si spíše občas napíšeme. Jeden kolega pracuje například v Hewlet Packard, jiný v Google, DHL a v dalších nadnárodních irmách. Udržovat tyto kontakty je dobré a určitě v řadě případů i přínosné pro další rozvoj. Pomáhá mi to při práci například i v tom, když hledám nějakého odborníka a mám v různých irmách dobré kontakty, lépe se pak shánějí třeba reference a jsou relevantnější. S většinou jsem také v kontaktu přes sociální síť LinkedIn. Studovaly jste v mezinárodním prostředí. Pomáhá vám to nějak v současné práci nebo je to jinak přínosné pro další profesní i lidský život? Reader: V Zentivě se pohybuji v mezinárodním prostředí, aktuálně u nás pracuje 50 cizinců, 20 různých národností. Proto jsem si i cíleně vybrala MBA s mezinárodním záběrem. Kolegové a profesoři byli z celého světa. To mě velice obohatilo a naučilo být mnohem otevřenější k různým kulturám i způsobům uvažování. Jste ochotni akceptovat, že existují a ne je hodnotit jen jako špatné nebo dobré. Prostě jsou odlišné. Chce to však naslouchat a být empatický. Pak se dozvíte, jak žijí lidé jinde, začnete je chápat, naučíte se s nimi jednat. Do své práce tyto zkušenosti promítám a snažím se navrhovat a implementovat projekty podporující asimilaci kolegů ze zahraničí do naší kultury – například cross cultural training, adaptační program v České republice a podpůrné programy pro rodiny kolegů ze zahraničí. Čejková: Ve 3M Česko je samozřejmě znát i regionální přesah; a kancelář s námi sdílí i zahraniční kolegové zodpovídající za oblast EMEA (Evropa, Střední Východ a Afrika), potažmo CEE (Střední a Východní Evropa). Zkušenosti ze školy se zde nedají zaplatit. Dokážu tak ocenit jednání s lidmi z různých zemí. Pracujeme na regionálních projektech, kde je mezinárodní zkušenost rovněž výhodou. Navíc jsem se v Asii naučila větší pokoře, disciplinovanosti, získala nadhled a otevřenost k jiným kulturám. Například čínská kultura je významně jiná – od kolektivismu po ctění hierarchických systémů, a to i v soukromém životě. Moji přímí spolužáci byli nejen z Asie, ale např. z Guatemaly, z Burkina Faso, USA, Kanady, Indie či Filipín. Už jenom ta pestrost náboženství, která kolem sebe vnímáte. Všude žijí lidé, mají podobné starosti, ale řeší je často jiným způsobem. A tak se můžete někdy podivovat, ale naučíte se to respektovat. Dnes se hodně hovoří o tom, že HR manažeři musí více rozumět byznysu a naučit se i mluvit jazykem byznysu, aby mohli lépe spolupracovat s vedením irmy. Co vám v tomto směru studium MBA přineslo? Reader: Role HR se markantně mění. Business očekává namísto administrativních pracovníků strategické partnery, kteří by se měli stát součástí top managementu. To ale skutečně znamená, že musí rozumět financím, ekonomice, protože o tom je celé podnikání. U nás ve irmě jsme například kromě jiného zakomponovali do vstupního školení informace o hospodaření a financích včetně přehledu naší konkurence jako naprostý základ pro každého kvalifikovaného zaměstnance. Čejková: Názor, že se dnes HR bez znalosti ekonomiky neobejde, plně sdílím. Obzvlášť tady ve společnosti 3M Česko HR nefunguje pouze jako mzdové nebo administrativní oddělení, ale je to skutečně HR strategický partner jednotlivým obchodním skupinám i funkčním útvarům. Moje kolegyně si už získaly skutečnou důvěru vedení irmy nebo jsou jeho součástí. Já jsem zodpovědná za nábor, a myslím, že se mi škola i přímá zkušenost z businessu vyplácejí. Když hledáme nového zaměstnance, dokážu určit, co by měl splňovat a znát fungování společnosti je výhodou. Podobné je to i v ostatních funkcích HR oddělení. Hodně se v poslední době diskutuje o přínosu MBA. Je konkurenční výhodou? Má pro personalisty význam? Čejková: Pro mne osobně rozhodně význam mělo. Původním zaměřením filoložka jsem si rozšířila obzor. Pokud jde o konkurenční výhodu uchazečů, na vzdělání se při náboru dívám jako na jeden z posledních údajů. I když určitý stupeň vzdělání pro určité pozice předem předpokládám. A když v životopisu dojdu ke vzdělání – bývá to často právě na poslední stránce – pak mě zajímá, jaká konkrétní škola to je a zda je kvalitní, přitom je v podstatě jedno, zda je to konkrétně MBA nebo škola jiná. Výhodou absolventa studia MBA je téměř vždy networking – tedy kontakty a schopnost je smysluplně rozvíjet. V Česku je MBA většinou postgraduálním kurzem, kde se setkáváte s lidmi s praxí a životní zkušeností. Sdílet je s nimi je důležité. Mimo učení se jeden od druhého a vzájemné inspirace může studium MBA dodat nadhled nad byznysem, který děláte v běžných dnech. Reader: Při postgraduálním MBA na rozdíl od běžné vysoké školy děláte závěrečnou diplomovou práci, u které musíte garantovat, že po návratu ji budete aplikovat v praxi. Tedy nejen ji obhájit na škole, ale i



představit a implementovat ve irmě. Moje závěrečná práce byla o mezinárodní mobilitě pracovních sil. Naším největším úkolem nyní je, jak získat kvalitní pracovníky ze zahraničí, a to na českou pracovní smlouvu s lokálními podmínkami. To je velmi obtížné, neboť rozdíly hlavně v daňové a sociální oblasti mezi jednotlivými zeměmi jsou veliké. Je to diskuse o tom, co budete do koho investovat a zároveň, jak zajistit interní spravedlnost. Závěry z mé diplomové práce byly následně použity k vytvoření příručky Vítejte v Zentivě, kterou používáme dnes v naší společnosti pro nábor cizinců. Kdybyste měla poradit kolegovi z HR výběr studijního programu nebo školy, podle jakých kritérií se rozhodovat při jejím výběru? Reader: Kvalitních škol, které poskytují MBA studium, není v České republice zase tak velké množství. Například UNYP má zastřešení nejen České, ale také Švýcarské asociace MBA škol. Pro mne to bylo také jedno z kritérií výběru. A jakou radu? Určitě bych doporučovala získat reference od někoho, kdo tam už studoval. Renomované školy mají v podstatě jeden standard výuky, podobné předměty a metody. Tam podle mne není podstatný rozdíl. Co se však určitě liší, je kvalita profesorů. Proto je dobré podívat se na jejich profily, zda mají jen lokální zkušenosti nebo širší, kde ještě působí a případně v jakých funkcích. Pro mne osobně byla také velmi důležitá flexibilita školy vůči mému náročnému pracovnímu životu. Čejková: V Česku si netroufám hodnotit. Také bych sháněla reference od absolventů. Zajímalo by mne, jaké je tam mezi kantory procento akademiků a jaké zkušených manažerů z praxe, co za sebou ti lidé mají. Jde jednoduše o to, co vám ti lidé mohou předat. Osobně si myslím, že manažeři, kteří už mají něco za sebou, vám toho často mohou dát více než akademici. Alespoň v business typu vzdělávání. Doporučila byste MBA školu i pracovníkům HR? Reader: Určitě ano. A hlavně těm, kteří nemají vzdělání z oblasti financí a ekonomiky. To je dnes nutnost. Nakonec v naší společnosti ho studují i lékaři, chemici a farmaceuti, kteří pracují na manažerských pozicích, jako doplněk svého profesního rozvoje. Čejková: V tom se naprosto shodujeme. ? *** Podnikat bez jasné představy o tom, kam chci dojít, co pro to musím udělat, se nedá. Naučíte se rozumět rozvahám, výsledovkám, cash low reportům, chápat věci strategičtěji, což je i klíčová kompetence současného HR manažera. ANDREA ČEJKOVÁ získala bakaláře v oborou anglistika na Masarykově univerzitě v Brně a později pokračovala v denním studiu na MBA na National Sun Yat-sen University v Kaohsiungu na Tchaj-wanu a na EM Lyon. Po studiu nastoupila do společnosti 3M Česko, kde nejprve pracovala v prodeji a marketingu, ale asi před půl rokem přešla do HR útvaru, kde má jako koordinátorka na starosti především nábor nových pracovníků. HANA READER vystudovala střední školu hotelovou a cestovního ruchu. Začala však pracovat jako specialista v HR. Nejprve ve společnosti Electro World, v rámci které se přesunula na centrálu do Anglie a při roční stáži studovala personalistiku na CIPD – Chartered Institute of Personnel and Development v Londýně. Po návratu pracovala v HR v poradenské irmě Accenture Consulting a poté přešla do Zentivy, kde nyní zastává funkci HR manažera – business partnera na centrále společnosti. Vystudovala MBA na University of New York in Prague. Foto autor| FOTO: ARCHIV O autorovi| JAN PŘIKRYL, SPOLUPRACOVNÍK REDAKCE

Konkurenční výhoda na trhu práce 28.3.2013

HR Management str. 48 HK ČR

Alena Hanzelková

Studium MBA je u nás již zavedeným manažerským vzděláním. Stále ale vyvolává řadu otázek. Jaká jsou na současném MBA trhu hlavní témata, o kterých se mluví? Které MBA programy lze považovat za vysokoškolskou kvalifi kaci? Jak se vyznat v nepřeberné změti nabídek a vybrat kvalitní MBA?



K těmto otázkám v poslední době přibyly i pochybnosti, zda MBA ve skutečnosti není jen luxusní, bohatě zaplacenou nálepkou v životopise. Proberme si to tedy podrobněji. JE MBA VYSOKOŠKOLSKÉ VZDĚLÁNÍ? O MBA u nás – přes jeho zavedenost – stále existuje mnoho mýtů a nepochopení. Například, zda je možné tento typ studia považovat za vysokoškolské vzdělání. Je MBA magisterským studiem, či nikoliv? Z pohledu českého práva je MBA chápáno jednoznačně jako profesní vzdělání a je zařazeno do celoživotního vzdělávání, nikoli mezi vysokoškolské kvalifikace. Jinak tomu však je za našimi hranicemi, například ve Velké Británii, kde představuje titul MBA standardní vysokoškolský titul. Méně známé je už to, že ani tam to neplatí ve všech případech. V Británii je MBA (nebo jakýkoli jiný titul) považován za vysokoškolský, jen pokud je udělen univerzitou. Tedy – MBA poskytované neuniverzitní vzdělávací institucí se ve Spojeném království nepovažuje za vysokoškolské vzdělání. A je úplně jedno, že takové MBA je akreditováno některou z mnoha mezinárodních asociací poskytujících akreditace ve vzdělávání. Jedním z hlavních důvodů této praxe je skutečnost, že kvalita britského vysokého školství je důsledně řízena a auditována. Pokud tedy MBA poskytuje univerzita, je garantována minimální úroveň kvality, kterou Británie definovala pro svůj magisterský stupeň vzdělání. V případě vzdělávacích institucí, které univerzitami nejsou, a nespadají proto do systému řízení a auditů kvality britského vysokého školství, tato garance chybí. Pokud tedy zájemce o studium MBA motivuje i to, že studiem získá (byť z pohledu cizího práva) vysokoškolskou kvalifi kaci, měl by vybírat z takových programů MBA, kde titul a diplom uděluje univerzita, která má ze zákona dané země právo tituly MBA jako vysokoškolskou kvalifi kaci udělit. Britské univerzity jsou nejtypičtějším příkladem. V české praxi jsou takovými programy MBA ty, které jsou validované britskými vysokými školami. Nad kvalitou těchto programů vykonávají britské univerzity systematický dohled a udělují jejich absolventům vlastní, britské magisterské tituly a diplomy. KVALITNÍ AKREDITACE, KVALITNÍ PROGRAM Spolu s tím, jak se stalo MBA standardní kvalifikací, vzrostl také u nás v posledních letech exponenciálně počet poskytovatelů MBA. V nabídce jsou MBA jak velmi rozdílných kvalit, tak zaměření. Druhým problémem současného trhu MBA tedy je, jak se v nabídkách vyznat. Kromě referencí absolventů programu, o kterém zájemce uvažuje, je důležitým vodítkem pro rozhodování i kvalita akreditace. Obecně lze říct, že u akreditací AMBA, EQUIS, AACSB a některých dalších celosvětově uznávaných není o kvalitě pochyb. Důvěryhodnými akreditacemi jsou i akreditace (respektive validace) programů MBA britskými univerzitami, zde je ale třeba již mírně prověřovat. Británií například silně otřásla nedávná kauza jedné z jejích nejstarších kamenných univerzit, Univerzity of Wales. U té britská QAA (Quality Assurance Agency – nezávislá agentura, která na britských ostrovech řídí a audituje kvalitu ve vysokém školství) objevila tak závažné problémy v řízení kvality, že vedly až k faktickému zániku univerzity. I u programů MBA validovaných britskými univerzitami je proto dobré si ověřit jejich kvalitu a stabilitu, například na některém často médii sestavovaném žebříčku škol. Zde je ale třeba dávat pozor při interpretaci pořadí. Důležitý je jak pohled na metodiku, jakou je pořadí určováno, tak i na odstupy jednotlivých univerzit – někdy i školy, které dělí až desítky míst, mohou ve skutečnosti mít jen drobný rozdíl v celkovém skóre. Ideální variantou je pak podívat se na stránky QAA, kde je možné najít zápisy z auditů řízení kvality jednotlivých škol. Je potřeba dávat pozor na akreditace dalších zahraničních nezávislých (často soukromých amerických) institucí. I když ani to není jako vodítko všespásnou zárukou, opatrnost je vhodná u méně známých akreditačních institucí, které nejsou dostatečně transparentní. To například znamená, že nedávají na svých webech ke stažení podrobná akreditační kritéria a detailní popis akreditačního procesu (u těch kvalitních se jedná o dokumenty dlouhé desítky stránek) nebo kompletní seznamy akreditovaných institucí. Všeobecná a specializoVaná Mba Co se výběru MBA dle zaměření týče, mohou zájemci vybírat ze dvou základních typů MBA programů. Prvním typem jsou specializované programy zaměřené na specifickou oblast řízení, například MBA se zaměřením na řízení lidských zdrojů, marketing, projektový management nebo bankovnictví. Druhý typ zahrnuje obecně pojaté MBA programy, ve kterých studenti získávají všeobecné manažerské znalosti a dovednosti, například know-how strategického řízení. Podstatu strategického řízení popisuje Iva Šubrtová, lektorka programu MBA na BIBS – vysoké škole: „Strategické řízení je v nejhlubší podstatě systematické řízení budoucnosti irmy. O irmě, která má strategii a realizuje ji, se dá s trochou zjednodušení říci, že ví, čeho chce jednou dosáhnout, hledá, jak se tam dostat, a skutečně to, co chce udělat, i v praxi dělá. Na rozdíl od irem, které strategii zanedbávají, má realistický plán, vytváří si pro něj dostatečné zdroje (nejen finanční, ale třeba i znalosti nebo síť profesionálních vazeb) a monitoruje, jak se k cíli přibližuje. I když to zní jednoduše, velké množství irem jasné strategie nemá a oslabuje tím svoji konkurenceschopnost.“



Strategické řízení přitom není jen pro velké podniky, ale uplatní ho i podnikatelé a majitelé malých a středních irem. Jedná se o ucelený, podrobný a praktický návod, jak postupovat, pokud se manažer rozhodne irmu v praxi řídit strategicky. „Studenti se nejprve naučí, jak efektivně stanovit celofiremní strategie, v dalších částech studia pak zpracovávají strategie pro všechny hlavní funkční oblasti irmy, jako je například marketing, inance, nákup, výroba, obchod nebo lidské zdroje, ve vzájemných vazbách,“ popisuje strukturu studia strategického řízení Šubrtová. posun na noVou úroVeň Poslední stále často otevřenou otázkou je, jaká je skutečná efektivita a praktická využitelnost programů MBA a přetrvávající předsudky vůči MBA vzdělání. Například účelnost znalostí získaných v programu MBA zaměřeného na strategické řízení při manažerské praxi dobře vystihují názory absolventů studia MBA. „Studium mi pomohlo nejen poznat a akceptovat, ale také úspěšně využít strategický přístup k řízení společnosti. Jeho základem je aplikace modelu strategického řízení, který pracuje se závěry vhodných analýz. Model umožňuje operativně vytvářet alternativní scénáře možného vývoje a výrazně zvyšuje schopnost společnosti rychle reagovat na případné změny, včetně návrhu a včasné implementace optimálních opatření. To představuje v současném, silně turbulentním prostředí mimořádnou výhodu. Významné bylo také navázání osobních kontaktů s některými přednášejícími a dalšími studenty,“ říká Jiří Vitáček, generální ředitel pojišťovny Vitalitas. Přidanou hodnotu programu MBA zmiňuje také Richard Havlík. „Studium MBA pro mě bylo výbornou příležitostí systematizovat si dosavadní dovednosti a znalosti z managementu, zamyslet se nad nimi s využitím přednášek, a posunout se tak na novou úroveň. Obzvláště provázanost výuky s řešením praktických otázek řízení ze všech základních oblastí managementu ve ‚své‘ irmě byla mimořádně přínosná.“ V souvislosti s MBA je často zmiňována vysoká cena, která se za dvouapůlleté nebo tříleté studium pohybuje v řádech statisíců korun. Zde je ale třeba pochopit, že kvalitní manažerské studium nemůže být levné. A není to pouze otázka platů kvalitních a zkušených lektorů, studijních materiálů nebo komplexního informačního systému. Do ceny studia se rovněž promítají poplatky za akreditace „mateřským“ školám z Velké Británie, které pro české školy jejich MBA programy validují. Tyto poplatky dosahují výše stovek tisíc až milionů korun ročně. Školy s důvěryhodnými akreditacemi také platí poměrně vysoké poplatky za každého studenta, v řádech desítek tisíc korun za každý školní rok. Vysoké náklady také důvěryhodně akreditovaným školám vznikají při zajištění procesů řízení kvality. Výhody pro absolVenty? ano Představuje tedy titul MBA pro jeho držitele konkurenční výhodu na trhu práce? Podle absolventů ano. „MBA jsem začal studovat jako zaměstnanec velké korporace. Během studia jsem se rozhodl postavit se na vlastní nohy a založil jsem vlastní irmu, která se věnuje rozvoji pracovníků v oblasti obchodu, managementu a marketingu ve zdravotnictví a farmaceutickém byznysu. Mohu říct, že i studium MBA a hlavně možnost potkat během něj mnoho zajímavých a inspirativních lidí mi pomohlo sebrat odvahu a pustit se do podnikání. Odchod ze zaměstnání mě přinutil si celé studium nakonec zaplatit sám, ale vůbec toho nelituji, byla to dobrá investice,“ vzpomíná na rozjezd vlastní irmy Juraj Scherer, majitel slovenské irmy Orca medical. ? *** V Británii je MBA (nebo jakýkoli jiný titul) považován za vysokoškolský, jen pokud je udělen univerzitou. Tedy – MBA poskytované neuniverzitní vzdělávací institucí se ve Spojeném království nepovažuje za vysokoškolské vzdělání. O autorovi| Alena Hanzelková, Autorka je ředitelka pro akademický rozvoj a kvalitu BIBS – vysoké školy

Nová éra na pracovním trhu: zachrání jej cizinci? 28.3.2013

HR Management

GABRIELA HRBÁČKOVÁ KEDOVÁ

str. 32 HK ČR

Trh práce a vzdělávání jsou spojité nádoby, které ovlivňují nové technologie. Zaměstnavatelům chybí lidé s potřebnou kvalifikací. Tento trend se nevyhnul ani České republice. Řešení se hledají různými cestami, jednou z nich může být i zaměstnávání cizinců. Jaké jsou okolnosti, překážky i výhody při náboru těchto zaměstnanců? A kam se vůbec pracovní trh posouvá?



Z globálního hlediska se ukazuje, že až 34 % zaměstnavatelů nemůže najít vhodné zaměstnance na konkrétní pozice, a to paradoxně v době, kdy vlivem doznívající ekonomické krize a hospodářské recese stále roste míra nezaměstnanosti. Současně s počtem nezaměstnaných ale posiluje i nedostatek lidí s potřebným profi lem. Někdy je tento nedostatek způsoben i neochotou migrace, neboli vhodní zaměstnanci se sice našli, ale nejsou „ve správný čas na správném místě“. Výhledově není situace uspokojivá. V roce 2020, pokud tato situace bude přetrvávat ,zmíněný paradox ještě posílí a světová ekonomika bude čelit mnoha výzvám. Pro příklad uveďme, že bude chybět 45 milionů pracovníků se středoškolským vzděláním, což bude činit celých 15 % poptávky, 90 až 95 milionů nízko kvalifi kovaných dělníků nebude moci najít práci, na trhu práce bude chybět 40 milionů pracovníků s terciálním vzděláním, tj. 13 % poptávky. JAK JE TOMU U NÁS Co se týče České republiky a delšího výhledu, předpokládá se, opět při zachování současného vývoje, že v roce 2030 bude v ČR chybět více než 420 000 kvalifi kovaných pracovníků. Navíc bude čím dál aktuálnější problém stárnutí populace, a tedy i zaměstnanců. V roce 2030 v ČR dosáhne předpokládaný podíl dospělých ve věku nad 65 let a více až 39 %. V Severní Americe a Západní Evropě bude v roce 2020 pracujících ve věku nad 50 let 80 %. Předpokládá se, že ve Francii v roce 2020 bude 62 % lidí mezi 55 a 64 lety bez práce. V USA, Japonsku a Německu méně než 10 % studentů absolvuje školu s technickým zaměřením. Další komplikací může být rozložení pracovních sil z globálního hlediska. Čtvrtinu populace s nejvyšším IQ v Číně tvoří více lidí, než je celková populace Severní Ameriky. KDE HLEDAT PŘÍČINY Příčinou této situace je celková změna ve společnosti a nástup nové éry, kterou nazýváme talentismus. Svět se nachází na prahu nové doby, v níž se motorem ekonomického růstu stane přístup k lidem se správnými schopnostmi a dovednostmi („talentům“). Prvořadým úkolem pro všechny subjekty na trhu práce (nejen pro zaměstnavatele, ale i státy a samotné jednotlivce) bude umět se tomuto trendu přizpůsobit. V minulosti vedla lidská vynalézavost, úsilí a inovace k využívání nových materiálů, ke vzniku nových technologií, a tím ke změně uspořádání světa. Materiály, které tato období poznamenaly, daly vzniknout i jednotlivým názvům lidského vývoje – doba kamenná, doba bronzová a doba železná. Jednotlivá období historie se začaly označovat podle jednotlivých oblastí vývoje – průmyslový věk, kosmický věk a informační věk. Nyní se, v důsledku demografického vývoje, technologického pokroku a globalizace dostávají do popředí samotné lidské schopnosti a dovednosti. TALENTISMUS Přístup k talentům se začíná jevit důležitějším než přístup ke kapitálu nebo k technologiím. Přístup k odpovídajícím „talentům“ začal být důležitým kapitálem a stává se klíčovým prvkem pro konkurenceschopnost firem i jednotlivých zemí. Rozvoj lidského potenciálu bude hlavním předpokladem pro ekonomický růst. Příchod „talentismu“ představuje zásadní změny na trhu práce. Společnosti a jednotlivci budou úspěšní podle toho, jak se budou schopni vyrovnat s touto změnou. Kvalifikovaní zaměstnanci budou diktovat podmínky zaměstnavatelům, jak, kde a kdy budou pracovat. Talentované lidi budou přitahovat odvětví, která jim nabídnou nejlepší možnosti rozvoje kariéry, sociální odpovědnosti a budou podporovat komunity, ve kterých působí. Společnosti budou muset být aktivnější v hledání, získání a rozvoji svých zaměstnanců, přehodnotit pracovní postupy a strukturu pracovních sil a zajistit pracovní podmínky, které podněcují kreativitu, inovace, lidskou zvídavost. Jednou z cest, jak s touto situací pracovat, je rozšíření náboru zaměstnanců a zaměření se na cizince. Postupně se ukazuje, že legální migrace je pro český trh přínosem. V současné době v ČR pracuje nebo podniká více než 300 tisíc cizinců. Zaměstnance lze hledat v širokém portfoliu zemí, např. IT specialisty ve Velké Británii, Francii, Itálii, ale i Polsku, Rumunsku, Bulharsku, Tunisu. Zkušenosti personální agentury Manpower, která pro zaměstnavatele v ČR vyhledala 1 800 specialistů ze 78 zemí, potvrzují následující specifika náboru zaměstnanců-cizinců: telefonické nábory s kandidáty, administrativní náročnost, pomoc při rekolaci/asimilaci, náklady na cestování, zajištění ubytování, kulturní specifika. zaměstnávání legální a nelegální Dalším problémem na pracovním trhu v rámci zaměstnávání cizinců je samozřejmě to nelegální. Nekvalifikované dělníky do ČR dováží agentury, kterým mohou personální agentury zajišťující práci cizincům legálně jen těžko konkurovat – pohybují se většinou na hraně zákona, neodvádí za lidi sociální a zdravotní pojištění nebo od nich vybírají poplatky. Potom mohou být levní pro klienty – uživatele agenturní práce. I přes tyto komplikace se ale irmám vyplatí hledat specialisty v jiných zemích, než je ČR. Samozřejmě více problémů vzniká při hledání specialistů v zemích mimo Evropskou unii. Legislativní bariéry, které stále narůstají, komplikují, a někdy i znemožňují českým irmám hledat chybějící specialisty v zemích 3. světa.



Regulace se týká hlavně zaměstnanců, kteří nepocházejí ze zemí Evropské unie, navíc jsou zde velká omezení pro nekvalifikované profese. Přivést do Čech inženýry z východní Evropy je ale také problém. Vyřízení víz a pracovních povolení může trvat i půl roku, a je tedy těžké tyto lidi motivovat, aby vydrželi, dokud se vše nepodaří zajistit. V ČR vznikla celá řada technologických center, servisních center a center sdílených služeb, která všechna hledají podobné profily specialistů. Na českém trhu není dostatek těchto odborníků, kteří mají navíc dobré jazykové znalosti. Administrativní bariéry pro pracovní migraci stojí ČR mnoho peněz v podobě „ušlého“ HDP. Podpora strategické migrace by měla být naopak prioritou. Potřeby irem se mění mnohem rychleji než kvalifikační struktura obyvatel, což je velké riziko pro konkurenceschopnost národních ekonomik. Bohužel u nás zvítězil populismus a regulace jsou poměrně silné. Je těžké se srovnávat s EU, kde si veřejné mínění také vyžádalo silnou „ochranu“ pracovního trhu. ? *** Předpokládá se, že v roce 2030 bude v ČR chybět více než 420 000 kvalifikovaných pracovníků. Největší zájem je o tyto zaměstNaNecké profily: IT specialisté – administrátoři, programátoři, síťoví inženýři v kombinaci s anglickým a druhým světovým jazykem Strojní inženýři Specializovaní pracovníci v průmyslu – svářeči, obráběči, slévači, zámečníci, lakýrníci Operátoři call center (se znalostí 2 a více světových jazyků)

NSK: Cesta také pro firmy 28.3.2013

HR Management str. 54 Projekty ESF HK ČR

Už neplatí skutečnost, že v mladém věku člověk získá kvalifi kaci v rámci svého školního studia, a tak má zajištěnou kvalifi kaci a hlavně práci v daném oboru na celý život. Může to vypadat trochu suchopárně, ale uveďme si na počátek pár statistických čísel. Míra nezaměstnanosti se dostala na nejvyšší hodnotu od rozdělení federace v roce 1993. Podle původní metodiky, která poměřovala míru nezaměstnanosti pouze k ekonomicky aktivním lidem, totiž přesáhla deset procent. Podle nynější nové metodiky, která stanovuje podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu, se zvýšila na osm procent a proti loňskému prosinci byla o 0,6 procentního bodu vyšší. Bez práce bylo v lednu 585 809 lidí, meziměsíčně o 40 498 více. Na druhou stranu bylo k dispozici 33 794 volných pracovních míst. PARADOXY TRHU PRÁCE Přestože na trhu je tedy dost volných pracovníků, firmy si stále stěžují, že jim chybí kvalifi kovaní odborníci. Přetrvávající nedostatek je zejména v technických a řemeslných profesích. A přidejme pár statistických čísel z jiné oblasti: díky Národní soustavě kvalifikací (NSK) získalo potvrzení o zvládnutí dané kvalifikace, tzv. osvědčení o zkoušce z profesní kvalifikace, již na 70 000 pracovníků. JEŠTĚ NĚKOLIK ČÍSEL A pro další srovnání ještě pár čísel z loňského roku – v prvních třech čtvrtletích loňského roku 2012 přibylo 36 000 držitelů osvědčení. Systém NSK tedy dodal na český pracovní trh více kvalifikovaných pracovníků, než kolik jich vyšlo ze středních odborných škol. I to potvrzuje, že Národní soustava kvalifikací je ve světle trhu práce plnohodnotnou alternativou počátečnímu vzdělávání. Navíc je tato soustava v rámci projektu NSK2 (projekt MŠMT, financovaný z ESF a ze státního rozpočtu) dále průběžně rozvíjena a aktualizována, a to samotnými zaměstnavateli, tedy těmi, kteří určují poptávku na trhu práce a kteří tedy prostřednictvím katalogu NSK transparentně poskytují informaci všem dalším účastníkům: pracovníkům hledajícím uplatnění na trhu práce, úřadům práce i vzdělávacím institucím – a především celé české ekonomice, která v rámci své konkurenceschopnosti potřebuje mít globálně konkurenceschopnou pracovní sílu. Hledání cesty Nejprve pár řádek pro ty, kteří zatím o Národní soustavě povolání a Národní soustavě kvaliikací nevědí buď nic, nebo málo. Regionální zástupci projektu NSK2 navštívili v loňském roce přes 1000 irem a zjistili, že je stále mnoho zaměstnavatelů, kteří se se systémem ještě nesetkali. Profesní kvaliikace uveřejněné v katalogu NSK (http://www.narodnikvalifikace.cz) využívá dosud pouhých devět procent irem. Většina tento systém nezná, a dosud tedy neměla šanci ho využívat. Jiný průzkum ale ukazuje, že irmy si cestu k NSK hledají.



Podzimní anketa na webu Asociace institucí vzdělávání dospělých ukázala, že 47 % respondentů považuje NSK za přínos pro oblast dalšího profesního vzdělávání, 20 % považuje NSK za přínos pro zaměstnanost a 20 % respondentů již NSK v praxi běžně využívá. Jen 9 % považuje NSK za zbytečné komplikování situace. Profesní úsPěšnost Národní soustava kvaliikací vznikla v souladu s národní Strategií celoživotního vzdělávání a legislativně její vznik umožnilo přijetí zákona č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání. Už neplatí skutečnost, že v mladém věku člověk získá kvaliikaci v rámci svého školního studia, a tak má zajištěnou kvaliikaci a hlavně práci v daném oboru na celý život. To již neodpovídá dnešní době, kdy rozvoj lidského poznání a vědeckotechnický pokrok přinášejí nové technologie, vznikají nové profese, zatímco jiné stále rychleji zanikají. O profesní úspěšnosti budou totiž stále více rozhodovat aktivity v dalším vzdělávání, v některých povoláních dokonce lze předpovídat, že další vzdělávání bude mít vyšší váhu než počáteční. Národní soustava kvaliikací na tuto novou situaci reaguje a nabízí nové možnosti získání nové nebo doplnění stávající kvaliikace. Významné také je, že Národní soustava kvaliikací v návaznosti na popis povolání v Národní soustavě povolání (http://www.nsp.cz) posiluje spolupráci všech zainteresovaných, tj. zaměstnavatelů, profesních společenstev, škol, mimoškolních poskytovatelů vzdělávání a veřejné správy. Obě soustavy nemají sloužit jen zaměstnancům a zaměstnavatelům, ale všem, kteří aktivně vstupují na trh práce nebo se na tento vstup připravují. Využívají je tedy pobočky a kontaktní místa Úřadu práce ČR, které mohou nezaměstnaným nabízet aktuální a žádané rekvalifikace zakončené zkouškou z profesní kvaliikace. V budoucnu – jak se počet profesních kvaliikací bude rozšiřovat a zaměstnavatelé budou systém více využívat – budou moci pobočky Úřadu práce lépe, rychleji a přesněji reagovat na poptávku zaměstnavatelů po určitých profesích: osvědčení o zkoušce jim jasně a hned řekne, že kandidát na určitou pracovní pozici plně splňuje požadavky, které zaměstnavatel požaduje. Zajímavé informace v NSP a NSK najdou žáci a studenti základních a středních škol, kteří se rozhodují o volbě svého povolání, inspirovat se zde mohou rovněž i pracovníci, kteří potřebují změnit či doplnit svoji kvaliikaci, aby našli nové pracovní uplatnění. Druhá etapa V roce 2010 byl odstartován projekt NSK2, tedy druhá etapa budování Národní soustavy kvaliikací. V ní postupně dochází k rozšíření kvaliikací na kvaliikace vyšších úrovní – k řemeslům přibývají i oblasti jako například finančnictví, technické profese apod. V současnosti je v rámci katalogu NSK zveřejněno přes 400 profesních kvaliikací z různorodých profesních oblastí a zhruba 70 000 osob již absolvovalo zkoušku z jedné z nich a je držitelem nové profesní kvaliikace. Takto se na trh práce dostalo již 250 kvalifikovaných elektromechaniků nebo téměř 100 zámečníků. To je výrazné procento ve vztahu k absolventům škol. Ještě větší procentuální vliv očekáváme například u profesní kvaliikace strojní kovář a ruční kovář. Do tohoto učebního oboru nastoupilo totiž v roce 2011 pouze 8 žáků. I kdyby všichni školu dokončili a nešli dále studovat, poptávku zaměstnavatelů nemohou uspokojit – koncem roku 2012 poptávalo tuto kvaliikaci jen prostřednictvím Úřadu práce devět irem. Aby však Národní soustava kvalifikací byla úspěšná nejen jako projekt, ale aby se stala živým užitečným mechanismem, je potřebné, aby ji všichni výše zmiňovaní aktéři začali používat. V první řadě firmy a jejich personální manažeři. Řada z nich je zapojena do tvorby celého systému v rámci sektorových rad, zájemci se však mohou zapojit se svými připomínkami a náměty i prostřednictvím webových stránek http://www.sektoroverady. cz, na kterých najdou aktuální data o připravovaných profesních kvalifikacích a mohou tak dát relevantní podněty pro vznik dalších kvalifikací, které jim dosud v katalogu výrazně chybí a brání tak v jeho plnohodnotném využití. přínosy pro personalisty A jaké využití NSK irmám nabízí? Ve skutečnosti velmi pestré. Začíná u náboru. Do budoucna nemusí personalista při náboru psát jen „vyžadujeme vyučení v oboru“. Může přidat i „odpovídající profesní kvaliikaci“, případně přímo uvést kterou. Jak už bylo řečeno, počet držitelů těchto certifikátů roste poměrně rychle. Navíc tím vysílá jasný signál například úřadům práce a jejich systému rekvalifikací – tyto lidi potřebujeme. Další využití je v adaptačním procesu a vzdělávání zaměstnanců. Každá profesní kvaliikace je velmi přesně vymezena. Na webu http://www.narodnikvalifikace.cz jsou podrobně popsány odborné znalosti a dovednosti – to je přece velmi dobrá pomůcka pro nastavení požadovaných výsledků interního vzdělávání včetně samostudia nebo cílů adaptačního procesu ve irmě. A protože zatím neexistují pro všechny typy pracovních pozic profesní kvaliikace, mohou HR specialisté čerpat podklady i z Národní soustavy povolání. Na webu http://www.nsp.cz jsou k dispozici další stovky typových popisů pracovních pozic se znalostmi, dovednostmi i čím dál důležitějšími měkkými kompetencemi. I tyto popisy vytvářeli odborníci ze sektorových rad.



Svou významnou roli může systém NSK sehrávat i v oblasti motivačních systémů a v oblasti řízení kariérního rozvoje zaměstnanců. Mnoho zaměstnavatelů má velmi dobrou zkušenost s navázáním kariérového rozvoje zaměstnanců na získání určitého certifikátu. Jinými slovy – vyšší pracovní zařazení a tím pádem i vyšší mzdové zařazení může zaměstnanec získat, až pokud svou kvaliikaci prokáže u nezávislé zkoušky. Ovšem dosud byla tato možnost omezena na celostátně platné certiikáty (zpravidla definované specifickou právní normou, například zkouška vazače břemen) a na oborové standardy a mezinárodně platné certiikáty (například certiikáty společnosti Microsoft nebo certiikáty CIMA pro marketing). Nyní budou k dispozici další stovky takto využitelných certifikátů s celostátní platností. Tato obecná využitelnost je atraktivní i pro zaměstnance. Získává tím další „zářez“ do svého životopisu. Není bez zajímavosti, že v zemích, kde jsou podobné systémy funkční již delší dobu, jsou kvalifikační zkoušky hrazené zaměstnavatelem i předmětem kolektivního vyjednávání. Získání certifikátu, díky kterému může zaměstnanec v budoucnu najít kvalifikovanou práci i u jiných irem (v případě NSK i v zahraničí), může být cennější než třeba vyšší odstupné. ? *** Aby se Národní soustava kvaliikací stala živým užitečným mechanismem, je potřebné, aby ji všichni aktéři začali aktivně používat. Národní soustava kvaliikací účelně doplňuje náš tradiční systém „školního“ vzdělávání. V oblasti vzdělávání dospělých nastavuje jasné požadavky na výsledky a výstupy a dává dosud nepřehlednému světu „kurzů“ jasný řád. Oba provázané systémy vytvářejí efektivní a pružný systém celoživotního vzdělávání. A bez pracovníků, kteří budou ochotni se neustále učit nové věci, získávat novou kvaliikaci a nové dovednosti – a budou mít také příležitost se těmto dovednostem naučit – se česká ekonomika neobejde, pokud chce udržet svoji pracovní sílu konkurenceschopnou v globálním měřítku a pokud chce být sama více konkurenceschopná než dosud.

PROJEKT PODPORY PODNIKÁNÍ ŽEN INICIO 50 28.3.2013

HR Management -red- HK ČR

str. 53

„Mladé seniorky“ mají díky svým zkušenostem stále co nabídnout. Využít jejich potenciál a ukázat jim jednu z cest, jak se opět stát ekonomicky samostatnými, pomůže nový projekt INICIO 50, jehož realizaci inančně podpořila farmaceutická společnost GlaxoSmithKline (GSK). Projekt zároveň dvaceti vybraným kandidátkám poskytne potřebná školení a pomoc při založení jejich vlastní irmy. Projekt startuje jako součást expertního pracovního portálu pracenad50.cz, na kterém budou moci lidé starší 50 let najít kromě nabídek zaměstnání i návody a tipy na vlastní podnikání. Foto autor| shutterstock

Vstup na trh práce 28.3.2013

HR Management HK ČR

str. 57

Dva projekty Fondu dalšího vzdělávání – „Stáže ve irmách – vzdělávání praxí“ a „Stáže pro mladé zájemce o zaměstnání“ – mají stejné poslání, a to vzdělávat praxí. U Stáží ve irmách je hlavní ambicí pevně zakotvit tento způsob vzdělávání i v české legislativě, projekt Stáže pro mladé nabízí studentům lepší startovní pozici na trhu práce. Stáže Ve Firmách jako Dobrá příležitoSt pro uchazeče o práci „Díky projektu Stáže ve irmách – vzdělávání praxí rozvíjíme novou metodu dalšího vzdělávání, a tím přispíváme ke snížení nezaměstnanosti. Lidé, kteří marně shánějí práci kvůli nedostatku profesní praxe, mají nyní jedinečnou příležitost získat nové zkušenosti z iremního prostředí. Nejčastěji jde o absolventy škol, dlouhodobě nezaměstnané či osoby na rodičovské dovolené. Fond dalšího vzdělávání jim umožňuje vybrat si z celé řady pozic v různých oborech,“ říká



Radek Rinn, hlavní manažer projektu Stáže ve irmách. Zároveň připomíná jeden z cílů projektu, a to ukotvení systému stáží v české legislativě. Projektem Stáže ve irmách pomáhá Fond dalšího vzdělávání (FDV) najít praxi v řadě profesí. Stáže nejsou honorovány, ale účastníci jako benefit získávají stravenky v hodnotě 20 Kč za každou absolvovanou hodinu. Tato odměna nemá dopad na případnou výplatu sociálních dávek. Stážistům je propláceno i cestovné, za určitých podmínek také náklady na ubytování. Stážisté navíc své vzdělání formou stáže získávají zdarma – při splnění podmínek projektu jsou za ně náklady na stáž uhrazeny z rozpočtu projektu. Velký zájem o stáže trvá: uchazeči se chtějí vzdělávat, irmy hledají posily i inspiraci Projekt Stáže ve irmách běží od loňského roku a těší se značnému úspěchu. V současnosti je realizováno přes 400 stáží, většina z nich na Moravě. Jde o největší projekt svého druhu v České republice. Projekt má podpořit 5 000 osob, a proto je stále mnoho možností, jak se do projektu zapojit. Nejčastěji lidé projevují zájem o stáže v oblasti ekonomiky, administrativy, personalistiky, managementu a marketingu. Dále je možné absolvovat stáž také například v oborech, jako jsou informační technologie, strojírenství či stavebnictví. Průběžně jsou v rámci projektu připravovány další šablony stáží (tj. rámec, podle kterého stáž na dané pozici probíhá) pro nové obory. Z opačného úhlu pohledu se naskýtá jedinečná příležitost také pro irmy a jejich HR. Z pozice poskytovatelů stáží si mohou vychovat budoucí zaměstnance podle svých vlastních potřeb, nastavit (nebo upravit) interní politiku vzdělávání a ke všemu mají uhrazeny fixní náklady spojené s poskytnutím stáže. Firmy si mohou utvářet budoucího zaměstnance podle svých potřeb a lidé na trhu práce mohou sbírat cenné zkušenosti a kontakty. A nejde jen o absolventy škol. Dalo by se tedy bez nadsázky říci, že projekt propojuje na jednom místě nabídku s poptávkou na trhu práce a přispívá k řešení nedostatečné praxe v oboru. jeDnoDuchá ceSta, jak Se na Stáž přihláSit Přihlásit se do projektu Stáže ve irmách mohou zájemci (uchazeči i poskytovatelé stáží) jednoduše, a to prostřednictvím webových stránek http://www.stazeveirmach.cz. Zde je k dispozici katalog stáží, který je tvořen šablonami pro jednotlivé pozice a nabízí pestrou paletu možného uplatnění. Na základě konkrétní šablony zveřejní irma nabídku stáže, ke které se následně mohou hlásit uchazeči o stáž. Registrace do systému je bezplatná a nezávazná. Na závěr získají stážisté certifikát o absolvování stáže, a tím i cennou položku do životopisu. V případě, že se na stáži osvědčí, mají také možnost plynulého přechodu ze stáže do klasického zaměstnaneckého poměru. Stáž mohou absolvovat i osoby zdravotně znevýhodněné a zdravotně postižené. Uchazeči o stáž však nesmí mít status studenta či OSVČ a musí mít trvalé bydliště mimo Prahu, což je dáno podmínkami Operačního programu vzdělávání pro konkurenceschopnost, v jehož rámci je projekt realizován. Poskytovatelem stáží může být irma registrovaná v České republice, která je schopná stážistovi garantovat mentora. Další kritéria pro zapojení stážistů i poskytovatelů stáží do projektu jsou dané vždy konkrétní šablonou stáže a pravidly projektu. jiné řešení: praxe už při StuDiu Fond dalšího vzdělávání přichází také s nabídkou stáží pro středoškoláky a studenty VOŠ a VŠ. Studenti posledních ročníků mohou v rámci projektu Stáže pro mladé získat potřebnou praxi a naučit se mnoho nového. Takové usnadnění vstupu na trh práce po absolvování školy poskytne mnoha účastníkům stáže podstatný náskok před jejich spolužáky. Tři čtvrtiny zaměstnavatelů totiž při náboru absolventů škol jednoznačně preferují uchazeče s prokazatelnou praxí. Projektem se FDV snaží snížit počet absolventů bez praktických dovedností. Stáže v rámci tohoto projektu budou probíhat od května 2013. Již nyní ale o něj potenciální stážisté i poskytovatelé stáží projevují zájem. Informace o projektu mohou uchazeči i poskytovatelé najít na stránce http://www.stazepromlade.cz. „Oba projekty Fondu dalšího vzdělávání jsou součástí reakce na celoevropský problém nezaměstnanosti mezi mladými lidmi, který se bohužel týká i České republiky. Především absolventi se přitom často točí v bludném kruhu kvůli nedostatku praxe. Doufejme, že toto se již brzy také díky našim projektům změní,“ dodává Radek Rinn z Fondu dalšího vzdělávání.



Hranický týden

Pavel Rakovský je čtvrtý nejlepší v republice 29.3.2013

Hranický týden Radmila Balková

str. 11 POBOX HK ČR

palec nahoru Ve dnech 18. a 19. března proběhla v Opavě mezinárodní soutěž zručnosti „Zlatý pilník“. Vyhlašovatelem soutěže byla Okresní hospodářská komora Opava, Ferram Opava a pořadatelské role se zhostila Střední škola technická v Opavě. Letošního 11. ročníku soutěže zručnosti se zúčastnilo celkem dvacet středních škol ze sedmi krajů: moravskoslezský, olomoucký, jihomoravský, pardubický, zlínský, katowický a žilinský. Soutěž byla zaměřena na praktické dovednosti rukodělných oborů, kterých se mohou zúčastnit žáci denního studia, učebních a studijních oborů: zámečník, nástrojář, mechanik strojů a zařízení a dalších příbuzných oborů se zaměřením na rukodělné zpracování kovů. Do soutěže se mohl přihlásit pouze jeden soutěžící 2. ročníku nebo 3. ročníku výše uvedených oborů. Naši školu, SPŠ Hranice, reprezentoval žák Pavel Rakovský, za doprovodu učitele odborného výcviku pana Zlámaly. Soutěž se skládala ze dvou praktických částí (celkem 6 hodin) a z teoretické části (30 minut). Hoši se poprali s pracovními operacemi, jako je měření a orýsování, ruční řezání, pilovánírovinných ploch, pilování tvarových ploch, vrtání a vystružování, nýtování, řezání závitů a samozřejmě konečná montáž výrobku – univerzální klíč, který si mohli ponechat. Pavel si vedl skvěle a umístil se na krásném čtvrtém místě. Blahopřejeme k skvělému umístění a děkujeme za vzornou reprezentaci školy. Foto popis| O autorovi| Zaslala Radmila Balková, SPŠ Hranice

iHNed.cz


iHNed.cz

str. 0 byznys.ihned.cz HK ČR

Karel Tinl

"Skvělé příležitosti k výdělku na trzích jsou, měny mohou nabídnout velké zisky. Období tisknutí peněz se posunulo do fáze měnových válek, kdy je veškerá snaha směřována na co největší oslabení měny," říká exkluzivně pro IHNED.cz hlavní ekonom Saxo Bank Steen Jakobsen. Česká republika je na tom z ekonomického úhlu pohledu dobře. "K mému překvapení možná i poroste. A minimálně v porovnání s vašimi sousedy na tom bude Česká republika i česká koruna relativně nejlépe," říká při své návštěvě Prahy v rozhovoru pro IHNED.cz Steen Jakobsen, hlavní ekonom dánské investiční banky Saxo Bank. Neúprosná demografie: Dluhy USA jsou ve skutečnosti na trojnásobku těch německých - čtěte ZDE V delším horizontu podle něj česká koruna překoná výkony měn sousedních zemí. Ve srovnání s eurem bude během pěti let mírně posilovat. "Velmi důležitým faktorem, který ovlivní váš zisk, bude výběr měny. Nyní jsme se již přesunuli do krize politické. V této krizi jsou to právě měny, které slouží jako nástroj k odložení reálného rozhodnutí a řešení," doplňuje. Jak si podle vašeho pohledu zvnějšku stojí česká ekonomika?



Je v dobré kondici. Jednak z hlediska politického, jednak z hlediska vlastní ekonomiky. Máte velmi silný exportní sektor, který má nejvyšší podíl na HDP ze všech evropských zemí. Je ale potřeba hledět i na rovnováhu, abyste mohli růst dál. Vláda zde zavedla velmi silná úsporná opatření, která jsou těžko politicky udržitelná. Celkově je ale Česká republika na tom dobře - k mému překvapení možná i poroste. A minimálně v porovnání s vašimi sousedy na tom bude Česká republika i česká koruna relativně nejlépe. Jaký můžeme očekávat vývoj kurzu české koruny? Moje předpověď je, že v krátkém období česká koruna zažije výkyvy. Souvisí to se slábnoucím exportem. A samozřejmě slábne i politický mandát současné vlády. V delším horizontu ale česká koruna překoná výkony měn sousedních zemí. Ve srovnání s eurem bude během pěti let mírně posilovat. Speciál: Dluhová krize Další články, komentáře, blogy a analýzy o dluhové krizi najdete ve speciálu HNByznys - ZDE Česko je sice součástí Evropy, ale máte nezávislou ekonomiku, politiku i centrální banku. A to je silný základ pro řízení měny ve střednědobém i dlouhodobém horizontu. Takže investoři by se neměli příliš obávat o domácí měnu, ale spíš hlídat měny okolních zemí. Problémy se mohou vyskytnout právě tam. Kdo by to byl řekl: Za Husáka bylo lépe než za Masaryka - čtěte ZDE Z mého pohledu je rozumné prodat maďarský forint a polský zlotý. Je zde totiž potenciál monetárního uvolňování. Tyto ekonomiky potřebují nějaký stimul. Růst maďarské ekonomiky klesá do záporných čísel a Polsko k tomu nemá daleko. Které regiony, indexy nebo měny budou v roce 2013 pro investování nejatraktivnější? Do roku 2013 jsme vstoupili pravou nohou, evropské indexy přidávají od začátku roku zhruba 9 procent. Musíme si ale uvědomit, že se nacházíme v období masivního tisknutí peněz. Současné ohodnocení akcií tedy není v souladu s fundamentem, ale to je právě v době tisknutí peněz celkem běžný jev. Zdvojnásobíte-li množství peněz v ekonomice, zdvojnásobí se ceny. Růst cen akcií je tak celkem přirozená věc. HNByznys na facebooku /klikem na ikonu vstupte na profil/ Takže je jedno, kam zainvestuji? To zdaleka ne, velmi důležitým faktorem, který ovlivní váš zisk, bude podle mého názoru výběr měny. Nyní jsme se již přesunuli do krize politické. V této krizi jsou to právě měny, které slouží jako nástroj k odložení reálného rozhodnutí a řešení. Americké ekonomice se bude podle mě dařit, i přes nejistoty, kterým čelí, jako jsou například rozpočtové škrty. Americké HDP stále roste o 2 %. Trh s bydlením je již stabilizovaný a bankovní sektor je podle mě lépe kapitalizovaný než ten evropský. Pokračují velké investice do břidlicového plynu, které vloni odpovídaly 0,5 % HDP a v tomto trendu budou pokračovat. Ceny elektřiny se dostaly díky nízkým cenám amerického zemního plynu na desetiletá minima. encyklopedie.byznys.ihned.cz Finanční trhyIndex VIXBurzaCenné papíry Jak vidíte vývoj v Evropě? Evropa oproti Americe tyto pozitivní faktory postrádá a převládají hlavně ty negativní. Čím úspěšnější bude ECB při vyžadování úspor a škrtů, tím bude růst menší. A to negativně ovlivní poměr dluhu k HDP. Růst se v USA bude pohybovat okolo 1 až 1,5 %, zatímco v Evropě to vidím na pokles v rozmezí 0,5 až 1 %.



Tento velký rozdíl ve vývoji obou ekonomik se jednak negativně podepíše na poměru evropského dluhu k HDP, ale i na akciových indexech a měnách. Co se týče eurozóny, možnost rozpadu vidím jako velmi malou. Americký dolar však bude díky rozdílu v úrokových sazbách vůči euru posilovat. Dlouhá pozice v dolaru, tedy sázka na růst jeho hodnoty, vám podle mě může vynést okolo 3-5 %. Skvělé příležitosti k výdělku na trzích jsou, a měny mohou nabídnout velké zisky. Navíc období tisknutí peněz se posunulo do fáze měnových válek, kdy je veškerá snaha směřována na co největší oslabení měny. Fed oslabuje měnu již pět let, nyní se přidala japonská a britská centrální banka a jisté indikace přicházejí i z Číny. Co by mohlo zastavit země v devalvaci svých vlastních měn? Co by mohlo tuto měnovou válku zastavit? Reformy. Strukturální reformy ekonomiky. Podívejme se na příklad Švýcarska. Jedná se o nejbohatší ekonomiku, která se již zhruba 40-50 let vyrovnává se svou silnou měnou. Ta je přinutila ke zvýšení produktivity, inovace, k hledání nových a větších exportních trhů. Silná měna je donutila ke zvýšení konkurenceschopnosti. Země, které volí cestu devalvace, odkládají opravdové řešení a de facto dobrovolně se rozhodují proti zvýšení své konkurenceschopnosti. Toto ilustruje příklad Itálie ještě předtím, než vstoupila do eurozóny. Pokaždé, když bylo potřeba nastartovat ekonomiku, devalvovali liru. Historie však nejspíše zemím ukáže, že manipulace měny funguje na podobném principu jako načůrání si do kalhot v zimě. Ano, zahřeje to, ale potom vám bude ještě větší zima. Má smysl investovat v době měnových válek do komodit? Jejich reálná cena by měla zůstávat zhruba stejná, mohla by tedy před devalvací chránit. Byl jsem nějakou dobu skeptický vůči ceně zlata. Náklady na vytěžení se pohybují okolo 1 200 dolarů za unci. Pokud se dostaneme pod tuto hodnotu, doly již nebudou rentabilní. Zlato se tedy pomalu blíží své fundamentální hodnotě. Navíc nižší ceny energie mohou náklady na těžbu snížit a zvýšit tak výnosnost dolů. Spíše než na fyzické zlato bych se tedy zaměřil na těžební společnosti. Podobně bych si hlídal i jiné komodity, například dřevo. Svět nyní do výstavby nových obydlí příliš neinvestuje a dřevo stále tvoří velkou část domů. Dřevo tedy může nabídnout určitý potenciál zisku. Mým favoritem jsou i sojové boby. Opravdu jste pro návrat systému 3-6-3 v bankovnictví? Ten byl utlačen rostoucími trendy globalizace a sekuritizace... Ano, myslím, že tyto trendy ustupují a vracíme se k starému modelu založenému na osobní komunikaci. Tedy 3 % úročit vklady, 6 % úročit půjčky a ve 3 jít na golf, s klienty samozřejmě. Vezměme si ale dnešní Basilejská pravidla, ta jsou zaměřená na snížení páky ve finančním sektoru. Je paradoxní, že na to nikdo neupozorňuje, ale banky musí uložit vůči své investici pouhá 2 % jako jistinu. Banky jsou tedy stále na pokraji kolapsu, protože takové možnosti jim umožňují nafouknout svou rozvahu až padesátkrát. Musíme tedy vyvinout tlak na snížení tohoto poměru. Poté mohou banky poskytovat úvěry tak, aby docházelo k maximalizaci užitku společnosti jako celku. Při nulových sazbách je teoreticky kapitálu de facto neomezeně. Při vyšších sazbách kapitál již neomezený není, a člověk si musí vybírat a rozhodnout se, kam své peníze uloží. Model 3-6-3 se zde ukazuje jako nejefektivnější. Nejde jen o sentimentální věc z minulých let, je to model, který dává největší smysl. Banky zprostředkovávají úvěry mezi dlužníky a věřiteli. Dnes ale, když kupujete akcie banky, nevíte, zdali je to kasino, nebo dluhopisový fond, nebo něco mezi. Myslíte si tedy, že největší podíl na návratu tohoto modelu bude mít regulace? Regulace taky, ale dalším důvodem, proč se vrátí, bude ziskovost. Můžeme se bavit o eurodolaru, o akciích atd., ale největší příležitost na finančních trzích je zprostředkování úvěru. Vláda dotuje podkapitalizované banky skrze vydávání vládních dluhopisů. Na reálnou ekonomiku tedy zbude asi jen 10 %.



V příštích pěti deseti letech vydělá ten, kdo investuje do lidí a jejich nápadů, vytvoří příležitost získat úvěr, nikoli ten, kdo bude držet vládní bondy s nulovým výnosem.

URL| http://byznys.ihned.cz/analyzy-a-komen...nomika-brzy-predci-ostatni-zeme-regionu Jičínský deník

PREMIÉR NEČAS V HRADCI: DEBATA S PODNIKATELI 29.3.2013

Jičínský deník

str. 2 Královéhradecký kraj HK ČR

Foto popis| BĚHEM své včerejší mise do východních Čech se premiér Petr Nečas potkal s hradeckými podnikateli a samozřejmě se členy ODS. Hovořilo se o otázkách podpory podnikání v kraji, o klíčových potřebách královéhradeckého regionu a dalších otázkách ekonomického rozvoje. Podrobnější informace o návštěvě premiéra přineseme v zítřejším vydání. Foto autor| Foto: Deník/ Ondřej Littera Region| Východní Čechy

kurzy.cz

Deutsche Telekom externě posoudí případnou fźi s T-Mobile USA 28.3.2013

kurzy.cz

str. 0 Akcie ve světě HK ČR

Akcionáři společnosti Deutsche Telekom si najali externí firmu na vyhodnocení případné fúze s T-Mobile USA. Poradenská firma ISS, která se fúzí zabývala, akcionářům poradila, aby hlasovali proti fúzi. Akcionáři společnosti Deutsche Telekom si najali externí firmu na vyhodnocení případné fúze s T-Mobile USA. Poradenská firma ISS, která se fúzí zabývala, akcionářům poradila, aby hlasovali proti fúzi. Proti je také akcionář s největším podílem (10 %) na společnosti. Druhý největší akcionář se vyjádřil pro fúzi. Argumentem odpůrců je nárust dluhu po fúzi s T-Mobile USA, obhájci zase vidí růst konkurenceschopnosti. Dnes by měl vyjít posudek další poradenské firmy. O spojení, či nespojení budou akcionáři MetraPCS hlasovat na valné hromadě 12.4.

URL| http://zpravy.kurzy.cz/349185-deutsche...e-posoudi-pripadnou-fzi-s-t-mobile-usa/

Poslanci schválili opakované pracovní smlouvy na dobu určitou, nyní míří do Senátu 28.3.2013

kurzy.cz str. 0 Podnikání HK ČR

Zároveň prošel pozměňovací návrh poslance Miroslava Bernáška (ODS), podle kterého se bude moci snížit doba mezi jednotlivými směnami z 12 na 11 hodin. Pro novelu jako celek hlasovalo... Zároveň prošel pozměňovací návrh poslance Miroslava Bernáška (ODS), podle kterého se bude moci snížit doba mezi jednotlivými směnami z 12 na 11 hodin. Pro novelu jako celek hlasovalo nakonec 124 poslanců, proti byli hlavně komunisté. "Návrh nepřispěje stabilizaci pracovních míst, spíš vytvoří obrovskou oblast, která způsobí ekonomický tlak na zaměstnance. Ti



budou ochotni přijímat práci hůře placenou a za stále pro ně více zatěžujících a vysilujících ekonomických podmínek," varoval poslanec Stanislav Grospič (KSČM). Neprošly návrhy poslanců Věcí veřejných. Například poslanec Otto Chaloupka si přál, aby zaměstnanci mohli dostávat výpověď bez udání důvodu. Senátní (tedy původní) návrh zákona již dříve podpořily jak zaměstnavatelské, tak odborové svazy. S Bernáškovým pozměňovacím návrhem nesouhlasí pouze OS KOVO. Podle tvrzení horní parlamentní komory by měla novela zákoníku práce zpružnit trh a zlepšit konkurenceschopnost firem. Dosud totiž platí, že pracovní smlouva na dobu určitou nesmí přesáhnout tři roky a u stejného zaměstnavatele se nesmí opakovat třikrát po sobě. "Pro zaměstnance přináší zásadní tři výhody," myslí si předkladatel senátor Miloš Vystrčil (ODS). Zaměstnanci by podle jeho slov, v případě, že pracují v pracovním poměru na dobu určitou, pobírali vyšší mzdu než zaměstnanci v pozici agenturního pracovníka. "Druhou výhodou je to, že by zaměstnanec byl i příjemcem všech benefitů, které zaměstnavatel poskytuje," uvedl Vystrčil. Dalším plusem je podle něj to, že přesně ví, kdy mu zaměstnanecký poměr skončí a může být i domluven na tom, kdy mu zase začne. "A může být domluveno i to, kdy mu zase začne, protože tyto poměry bude možné sjednávat jen v případech, kdy si to vyžadují provozní podmínky nebo má práce zvláštní charakter," uzavřel senátor. Novelu by mohly využít především zemědělské podniky a stavební firmy. Zákon podle něj zvýší administrativu, ale pouze u firem, kde se na zvýšení dohodnou odbory se zaměstnavateli, stát by tak neměl společnostem žádné nové povinnosti vnucovat.

URL| http://zpravy.kurzy.cz/349137-poslanci...vy-na-dobu-urcitou-nyni-miri-do-senatu/

Premiér: Živnostníci nejsou paraziti ani sprostí podezřelí 28.3.2013

kurzy.cz str. 0 Podnikání HK ČR

Odstranění byrokratických zátěží, daňové moratorium nebo prorůstová opatření byly tématy setkání premiéra se zástupci živnostníků a drobných podnikatelů. „Považoval jsem za svou povinnost osobně sdělit představitelům českých živnostníků, že je nepovažuji. Odstranění byrokratických zátěží, daňové moratorium nebo prorůstová opatření byly tématy setkání premiéra se zástupci živnostníků a drobných podnikatelů. „Považoval jsem za svou povinnost osobně sdělit představitelům českých živnostníků, že je nepovažuji ani za parazity, ani za sprostě podezřelé. Jsou to lidé, kteří si zaslouží celospolečenský respekt a úctu za to, že živí sami sebe a své rodiny bez toho, aby natahovali ruce ke státu a že dokonce vytváří pracovní příležitosti,“ prohlásil předseda vlády Petr Nečas po jednání se zástupci organizací sdružující živnostníky a malé podnikatele. Vláda chce podle premiéra připravit deregulační balíček, který odstraní celou řadu administrativních a byrokratických zátěží. „Jako jedno z protikrizových opatření stimulující tvorbu investic chceme umožnit odpisy na investice ve výši sto procent během jednoho roku,“ přiblížil plány předseda vlády. Stejně tak vláda plánuje zajistit daňové moratorium, tedy že se nebude hýbat se sazbami daně. Na trhu práce je v České republice v současnosti něco přes čtyři a půl milionů lidí, z toho je 650 tisíc živnostníků a v malých firmách do dvaceti zaměstnanců je zaměstnaných dalších více než 800 tisíc lidí. „Jsme si vědomi celé řady kroků, které jim ten život mohly zkomplikovat, jsme připraveni s představiteli živnostníků pracovat na snížení administrativní a regulativní zátěže,“ doplnil premiér.



Jednání s premiérem se zúčastnili předseda cechu instalatérů a místopředseda SPTZ Pavel Havlín, předseda cechu kamnářů Pavel Rynda, tajemník cechu lakýrníků a malířů Pavel Žatečka, místopředseda cechu podlahářů Michal Němeček, předsedkyně asociace úklidu a úklidové techniky Irena Pálková Bartoňová, předseda cechu obkladačů a člen představenstva HKČR Roman Sommer a další zástupci podnikatelské sféry. Zdroj: úřad vlády ČR

URL| http://zpravy.kurzy.cz/349217-premier-...-nejsou-paraziti-ani-sprosti-podezreli/ Mladá fronta DNES

Dura má vytvořit 80 nových míst 29.3.2013

Mladá fronta DNES str. 1 Jižní Čechy (ČTK) HK ČR

JIŽNÍ ČECHY Hodnota investic, které loni v Jihočeském kraji zprostředkovala vládní agentura CzechInvest, meziročně klesla o víc než polovinu na 800,6 milionu korun. Investoři na jihu Čech vytvoří 213 pracovních míst, což je meziroční pokles na zhruba třetinu. Největší loni oznámenou investicí v regionu byl projekt Dura Automotive CZ za 540,3 milionu korun. Výrobce karosářských dílů pro osobní automobily by měl v Blatné vytvořit 80 nových pracovních míst. Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Čechy

Léčba zabírá, eurozóna se uzdravuje 29.3.2013

Mladá fronta DNES str. 15 Názory Jiří Štický HK ČR

Na první poslech to zní jako hledání zelených výhonků na spáleništi, ale řada důležitých ekonomických dat naznačuje, že evropský pacient se léčí, místy dokonce uzdravuje. Nejproblematičtější země eurozóny začínají být zajímavější pro výrobu, vývoz a investory. Španělsko a Portugalsko se v relativních nákladech na pracovní sílu dostaly poprvé od roku 2005 pod Německo, uvedli tento týden analytici Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Index poměřuje růst mezd a platů s produktivitou práce. Fakticky tedy popisuje, jak podražuje či zlevňuje cena odvedené práce, a to i v relativním srovnání s jinými státy. Španělé či Portugalci měli na výplatnici v absolutních částkách vždy méně než Němci, ale až nyní - v poměru s odvedenou prací - postupně klesají pod relativní cenu německých ručiček a hlav. V roce 2005 startoval index OECD pro všechny na hodnotě 100. Šampionem ve výprodeji práce je Irsko, které stejně jako ostatní nemocné země eurozóny prochází škrtáním příjmů ve veřejné i soukromé sféře. Po osmi letech je zpět na hodnotě 99,4. Docela pád z výšky. Na konci boomu v roce 2008 pracující Irové překračovali hodnotu 120. Bezpohlavní čísla na vlastní kůži: český pracovník se po období rychlého růstu příjmů a produktivity od konce roku 2008 nikam nepohnul a kmitá okolo 110. Růst příjmů jen za větší práci, žádná stíhačka vyšší životní úrovně. Z pohledu budoucnosti nemocných zemí jsou to změny zásadní a ukazují, že často kritizovaný německý recept pro dlouhodobou prosperitu pomaličku funguje. Nemocné země eurozóny, které si nemohou vypomoci rychlým oslabením vlastní měny, což by jim vedle řady obrovských nákladů (například v podobě likvidace úspor a životní úrovně penzistů) přineslo i rychlé znovuzískání konkurenceschopnosti, místo toho procházejí bolestnou vnitřní devalvací - poklesem ceny práce, nemovitostí, nájmů. Zmíněné Německo v letech 2000 až 2009 srazilo relativní cenu své práce ve srovnání s průměrem Evropy o pětinu, vyplývá z údajů Eurostatu. Nyní tam roste cena práce již deset čtvrtletí v řadě. Kdo si vzpomene, že ještě před finanční krizí patřilo Německo k nejnemocnějším ekonomikám a nezaměstnanost lámala poválečné rekordy? Řecko, které v uplynulých letech dováželo z Německa i olivový olej, jeví známky oživení. Za loňský rok vykazuje dvouciferný nárůst exportu, a to i mimo země Unie.



Ale věřte řeckým statistikám. U zmíněných relativních nákladů práce podle OECD chybějí údaje od Řeků už od 1. čtvrtletí 2011, což posiluje domněnky, že v případě Řecka jde o dlouhodobé selhávání státu. Řecko, které v uplynulých letech dováželo z Německa i olivový olej, jeví známky oživení. » Foto popis| O autorovi| Jiří Štický, vedoucí ekonomické redakce MF DNES Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání

Města zvažují společnou agenturu 29.3.2013

Mladá fronta DNES str. 4 Kraj Pardubický (ČTK) HK ČR

PARDUBICE Pardubice zvažují, že společně s Hradcem Králové by mohly založit Východočeskou energetickou agenturu. Jejím prostřednictvím by města chtěla spolupracovat na energetických projektech. Zatím má městská rada k dispozici jen okruhy činnosti organizace, řekl novinářům primátorčin náměstek Michal Koláček (Sdružení pro Pardubice). „Pokud to radní schválí, požádáme s Hradcem o evropskou dotaci na množinu činností, které by agentura dělala,“ uvedl Koláček. Mezi aktivity organizace by mohla patřit například propagace, příprava a hodnocení projektů na úspory energií, opatření pro energetické úspory v obou městech, vytvoření společné energetické koncepce Hradce a Pardubic, společné nákupy elektřiny a zemního plynu, projekty využívající obnovitelné zdroje nebo budování dobíjecích center pro elektromobily. Agentura by také organizovala vzdělávací akce pro veřejnost, úředníky, architekty a projektanty a pracovala by pro další města na východě Čech. Vedení Pardubic předpokládá, že v příštím plánovacím období bude možné z dotací Evropské unie získat na úspory energií značné peníze a město musí mít připravené projekty a koncepci. „Snažíme se spolu s Hradcem vytvořit aglomeraci Hradubicko. Máme potvrzeno, že bychom měli velkou možnost ucházet se o čerpání evropských peněz z takzvané urbánní dimenze I určené pro velké aglomerace,“ řekla primátorka Štěpánka Franková. Společná energetická koncepce by podle ní šanci na zisk evropských dotací zvýšila. Regionální mutace| Mladá fronta DNES - pardubický kraj

Pravidlo „povinní junioři“ vadí už i Kometě 29.3.2013

Mladá fronta DNES str. 14 Sport (rob, rkr) HK ČR

PRAHA Pravidlo, které nakazuje extraligovým a prvoligovým hokejovým klubům „povinně“ nasazovat juniory, dál vyvolává vášně. A to navzdory tomu, že svaz nařízení, podle kterého se měli v příští sezoně objevit v sestavě každého týmu tři hráči pod 20 let, minulý týden pozměnil, takže teď platí ve znění, jež najdete ve vedlejším boxu. „Žádné zlepšení v tom nevidíme, spíš naopak. A jen přemýšlíme, jestli u nás ve Zlíně děláme mládež dobře,“ řekl ironicky jednatel zlínského klubu Patrik Kamas. Právě ve Zlíně jako první ostře protestovali proti svazovému nařízení, které MF DNES v minulých týdnech detailně popisovala. Svaz se pravidlem snaží zvýšit konkurenceschopnost mladých hráčů, aby se junioři oťukali v seniorském hokeji, což by mělo pomoct i reprezentaci do 20 let. Jenže šéfové i trenéři klubů se ozývají, že tohle pravidlo zůstane jen na papíře. Že týmy raději odehrají zápas na tři řady nebo mladé pustí na led jen na pár střídání, což jim stejně nic nedá. A navíc prý seberou místo hráčům, kterým je těsně nad 20 let a rovněž si ještě postupně potřebují zvyknout na extraligové tempo. „Jestli má někdo představu, že ročníky 1994 budou do tří let hrát první lajnu, tak je to utopie. Otázka je, co s nimi budeme příští rok dělat, když se neprosadí a my budeme muset zařadit zase ročník 1995. A to se může stát,“ říká Libor Zábranský, majitel Komety Brno. „Tohle pravidlo je nesmysl. Jestli tohle má pomoct českému hokeji, tak já nevidím jak. Proč mi někdo říká, kdo za klubové peníze bude hrát, když mi na činnost nijak nepřispívá? Jasně jsme hlasovali proti tomuto návrhu. A za Kometu říkám: Je to scestné, nesouhlasím s tím, ale nemám možnost nic dělat. A nepovažuji to za kvalifikované rozhodnutí.“



S pravidlem má problém i Josef Turek, kouč Třince, který přitom dlouhá léta vedl juniorské týmy a má v této kategorii dva ligové tituly. „Hráči se do ligy musí dostat přirozenou cestou,“ říká. FAKTA Extraliga a junioři Od příští sezony mohou kluby v extralize a první lize nominovat jen dva brankáře a 15 hráčů bez věkového omezení. Na zbývajících pět míst mohou využít nejvýš tři hráče od 20 do 22 let a na další dvě hráče do 19 let (juniory) - v příští sezoně půjde o ročník 1994 a mladší. Od sezony 2014-15 bude počet hráčů bez věkového omezení snížen na 14. „Rozhodnutí předcházela několikaměsíční práce, na které se podíleli zástupci svazu i klubů. Správnost rozhodnutí pochopitelně prověří teprve čas,“ uvedl prezident svazu Tomáš Král.

Rychlá kariéra piráta silnic Davida Šeicha 29.3.2013

Mladá fronta DNES Lukáš Valášek

str. 3 Brno a Jižní Morava HK ČR

Brněnský rodák David Šeich je poslancem, členem výkonné rady ODS, zastupitelem Rajhradu a také předsedou oblastního sdružení občanských demokratů z Brna-venkov. Poslední zmíněná funkce se může zdát nevýznamná, ale právě ona mu přihrává místo na kandidátce do sněmovních voleb. Kvůli kauze jízdy po dálnici nepovolenou rychlostí přes 200 km/h teď o ni může přijít. Poslanec David Šeich přišel o řidičský průkaz. Čtenáři s dobrou pamětí museli mít při čtení této věty v úterní MF DNES neodbytný pocit, že čtou už pár let staré noviny. Ale ne, opravdu se v redakci omylem neopakujeme. Vlivnému politikovi skutečně vzali řidičák už podruhé. Jen příčina se liší. Zatímco před šesti lety Šeicha potkali brněnští strážníci, když řídil s 2,4 promile alkoholu v krvi v protisměru v jednosměrce, tentokrát si to po dálnici D1 hnal rychlostí více než 200 kilometrů za hodinu. „Zhruba před týdnem mi byl odebrán řidičský průkaz. Ve správním řízení je se mnou zacházeno jako s každým, kdo porušil dopravní předpisy a za svou chybu musí pykat. Mezi Prahou a Brnem mohu bez problémů cestovat vlakem,“ zněla formulace esemesky, kterou Šeich rozesílal novinářům. Žádosti o rozhovor odmítal. Jde prý o jeho soukromou záležitost. Přesto to byl od minule pokrok. Roku 2006 se od začátku snažil svůj první prohřešek kamuflovat. Šokující promile po jedné skleničce „Řidič nebyl schopen ani dobře mluvit. Nechoval se pokorně a prokazoval se průkazem poslance. Strážníci případ předali státní policii,“ popsala tehdy mluvčí brněnské městské policie Denisa Kapitančiková celou událost, při které načapali strážníci Šeicha jedoucího opilého v autě. Vykrucování začalo už na místě. Šeich byl podle svých slov z naměřené hladiny alkoholu šokován, protože měl prý jen jednu skleničku s přáteli. Přístroj strážníků byl podle něj špatný. Přivolané policii ale opakovanou dechovou zkoušku i krevní test odmítl. Nakonec se stejně trestu podvolil - nesměl pak řídit 14 měsíců a zaplatil pokutu 45 tisíc korun. Po uplynutí půlky trestu požádal o jeho prominutí a řidičák získal zpět. Jeho straníkům extempore, které ho mezi voliči „proslavilo“ více než jakýkoliv jeho předchozí zákonodárný počin, nevadilo. Vzápětí ho zvolili předsedou sdružení ODS Brno-venkov. A nebylo to poprvé. V čele místní organizace zasedl tehdy 22letý student práv a politologie poprvé už v roce 1999 jako vůbec nejmladší v Česku. Už tehdy věděl, že s komunální úrovní se nespokojí. „Velkou politiku je možné dělat na úrovni poslance,“ říkal. A do vyšší politiky to vzal hopem - v pětadvaceti se rovnou přesunul do parlamentu. Dnes už v poslanecké lavici tráví třetí funkční období. Brněnský rodák v Praze sršel návrhy zákonů. A poněkud paradoxně se nevyhýbal ani dopravní oblasti. Chtěl například, aby řidiči povinně vozili v autě alkoholtester či navrhoval zvýšit rychlostí limit na dálnici na 160 kilometrů za hodinu. Ke svým problémům s dodržováním předpisů na silnici pak přidal i politický škraloup. Jeho jméno se pojí s brněnskou firmou Eurovision, jež radí a zajišťuje žádosti o dotace z EU. Tržby se po odchodu jejího někdejšího zakladatele náhle zšestinásobily. Například díky zakázkám pro pražský magistrát. „Nejsem informován o soutěžích, které společnost Eurovision získává. Spekulace o známosti s někým a souvislosti s vítězstvím společnosti, kterou již nevlastním, považuji za podivuhodné. Je k tomu snad důvod?“ divil se v roce 2011 poslanec. Podpora špiček strany



Špičky ODS, jako například první místopředseda strany Martin Kuba či předseda poslaneckého klubu Marek Benda, se přes všechno i po poslední kauze za Šeicha staví. „Nevidím to jako tak zásadní prohřešek. Za rychlou jízdu byl potrestán. A je důležité, že nevyužil žádných poslaneckých výhod,“ dodal šéf jihomoravské ODS Jiří Kadrnka. Stopka ale může pro Šeicha přijít překvapivě spíše zespodu. Pro část komunálních politiků ODS je totiž kontroverzní poslanec prototypem představitele strany, proti jakým se chtějí vymezit. „Můžete v obci udělat spoustu dobrého, ale čím větší je, tím více lidé volí spíše podle stranické příslušnosti. Momentální jednání vrcholných představitelů ODS náš poškozuje,“ říká místostarosta a bývalý starosta Kuřimi Oldřich Štarha (ODS). Jak ale včera zjistila MF DNES, právě on bude Šeichovým protikandidátem ve volbě nového předsedy oblastního sdružení Brno-venkov. Že by mu k rozhodnutí pomohla kauza Šeichova řidičáku, která vyplula na povrch těsně před volebním oblastním sněmem, ale popírá. „17 let v ODS se věnuji podpoře exportu, hájím zájmy malých a středních podniků nebo se snažím o zjednodušení daňového systému. Udělal jsem dvě chyby, které přehlušily vše ostatní, co jsem v politice dokázal. Jsou pro mě obrovským poučením a jistě z nich vyvodím nějaké osobní důsledky,“ řekl včera Šeich při telefonátu, který nakonec přeci jenom s MF DNES vedl. Politik, který své posty opouštět nehodlá, bude pozici předsedy Brna-venkov hájit už 7. dubna. Pokud neuspěje, je pravděpodobné, že se v dalším volebním období do poslanecké lavice znovu nedostane. *** FAKTA Kdo je David Šeich * Narodil se v Brně v roce 1976. * Členem ODS se stal v roce 1996. Od roku 1999 je předsedou regionálního sdružení ODS Brno-venkov. Do Poslanecké sněmovny se dostal v roce 2002. * Založil firmu Eurovision, která radí s evropskými dotacemi. * V roce 2007 rezignoval kvůli podezření ze střetu zájmů ze sněmovního výboru pro evropské záležitosti. Následně podle svého tvrzení odprodal svůj podíl i ve firmě Eurovision. * Nyní je místopředsedou zahraničního výboru Sněmovny a předsedou Unie malých a středních podniků ČR. Foto popis| V popředí zájmu David Šeich určitě patří k těm úspěšnějším politikům. Nejvíce zájmu ovšem sklízel v případu dvou svých řidičských eskapád. Foto autor| Foto: Archiv MAFRA O autorovi| Lukáš Valášek, krajský reportér MF DNES Autor se v brněnské redakci věnuje tématům politickým, ale i dopravě či zdravotnictví. Tentokrát se zaměřil na poslance ODS Davida Šeicha, který šéfuje i sdružení strany Brno-venkov. Šeich není jen neopatrným řidičem, ale hlavně vlivným politikem. Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava

UEFA letos přijímá přihlášky na Euro 2020 29.3.2013

Mladá fronta DNES str. 15 Sport (ČTK) HK ČR

FOTBAL UEFA určila termíny pro kandidatury na fotbalové mistrovství Evropy 2020, které se bude konat ve 13 zemích. Do 11. září je třeba se přihlásit ke kandidatuře a do 25. dubna 2014 se musí předložit dokumentace. Města pro EURO 2020 budou vybrána v září 2014. Předseda FAČR Miroslav Pelta už několikrát prohlásil, že by měl o kandidaturu zájem. Musí však sehnat potřebné finance na stavbu nového stadionu s kapacitou přes 30 tisíc míst na Strahově.



Moderní řízení

Musíme se dohodnout na elementárních věcech 28.3.2013

Moderní řízení

str. 34 Exekutivní management HK ČR

JARMILA FREJTICHOVÁ

Profesor Vladimír Mařík stojí již od roku 1999 v čele katedry kybernetiky ČVUT FEL, fakulty, která jako první mezi technickými vysokými školami znovu zavedla přijímací zkoušky - aby si mohla vybírat ty nejlepší. Následující rozhovor je o tom, co udělat, aby naše vysoké školství prorazilo začarovaný kruh akademičnosti a průměrnosti. * Na úvod bych vás požádala, abyste čtenářům představil své pracoviště. Katedra kybernetiky je jednou z kateder elektrotechnické fakulty ČVUT. Její specifikou je silná orientace na aplikovaný výzkum a transfer výzkumných výsledků do praxe při sledování základního cíle - být excelentní a tím i konkurenceschopní ve světovém měřítku. Proto u nás transfer technologií probíhá jednak prostřednictvím evropských projektů, především však v rámci dlouhodobých společných projektů s velkými světovými irmami jako jsou Toyota, Rockwell Automation, Honeywell, Airbus Industries, Samsung a další. Podílíme se i na obranném výzkumu, kde rovněž máme dlouhodobé kontrakty. Naším cílem je tedy vysoce kvalitní výzkum, ovšem neméně důležitý je pro nás transfer jeho výsledků do praxe. Nechceme mít výsledky jen v šuplíku, případně v konferenčních sbornících. * Jak se vám podařilo kontakty s těmito irmami navázat? Spousta škol s tím má poměrně velké problémy. Poté co dosáhneme určitých výsledků a prezentujeme je na konferencích, obvykle nás osloví zahraniční partner. Domnívám se, že veškerý úspěch spočívá v tom, že v jednání s ním jsme velice flexibilní a vstřícní. Naši lidé se naučili vnímat, co partner potřebuje, a přizpůsobit tomu svůj výzkum. Myslím, že tento proaktivní přístup vede k dlouhodobému partnerství s irmami, které nás vnímají jako někoho, kdo rozumí jejich potřebám, mluví jejich jazykem a dodává výsledky, které mají vysokou úroveň. Vždy se snažíme budovat právě taková partnerství, která jsou na dlouhou dobu, která se neomezují na jeden projekt. Už při řešení prvního projektu se snažíme naznačit, jaké jsou trendy do budoucna, na čem bychom mohli spolupracovat příště. * V případě dlouhodobé spolupráce je to logický postup. Jak zjišťujete potřeby irmy ve fázi, když s ní teprve začínáte spolupracovat? Snažíme se co nejrychleji dostat k lidem z výzkumné části irmy. K těm nejvýše postaveným, to je opravdu klíčové. Jim předvedeme naše výsledky, mluvíme s nimi a sledujeme jejich reakce. Na základě toho zjistíme jejich potřeby a nabídneme jim různé možnosti, jak bychom jim mohli být co nejprospěšnější. Když management společnosti vidí, že máme vizi, že víme, kam spolupráci směřovat, velmi často reaguje pozitivně. * Jakou máte zkušenost ze spolupráce s českými irmami? Zájem je v celé řadě irem. Na co ovšem v českém prostředí narážíme, je nedostatek financí, které mají irmy k dispozici. Takže naše diskuse je obvykle na docela zajímavé odborné úrovni, ovšem když se zeptáme, kde jsou finanční zdroje, zazní odpověď, že bude třeba požádat o projekt TAČRu či MPO. To ovšem znamená čekat půl roku, rok na rozhodnutí agentury a mezitím je technologie někde úplně jinde. Firmy tu nejsou zvyklé přijít s tím: mám prostředky a chtěl bych vyřešit tento technologický problém. Mají představu, že my jako veřejná škola jim své výsledky dáme zadarmo, maximálně za spoluúčast na projektu. Ale to není cesta, kterou můžeme jít dopředu. * Jak tady vypadá situace s venture kapitálem? Máme velmi bohaté zkušenosti se start - up i spin - of irmami. Za poslední dva roky jsme v našem akcelerátoru eClub, vedeným ing. Janem Šedivým jako zkušeným odborníkem, který k nám nedávno přišel po mnoholeté praxi u IBM a Google, vyiinkubovali 41 týmů či malých irem. Celý problém je ovšem v jejich inancování - chybí andělský kapitál, nemluvě už o venture kapitálu. Chybí zkušenost, jak s tímto kapitálem zacházet, ale chybí tu i trh pro tyto irmy. V ČR je malá naděje, že irmu nakonec někdo koupí. Tyto irmy mají



smysl jedině tehdy, když je připravujeme pro export. Otevřeně řečeno, bojím se programů dotujících pre - seed kapitál a seed kapitál tak, jak je připravuje MŠMT a MPO. Může totiž dojít k významné deformaci celého start upového trhu. Podle mého názoru to může vést k státně - administrativnímu, restriktivnímu přístupu k inovacím, v tom relativně dobrém případě. V tom horším a nebezpečnějším případě může dojít ke vzniku řady pseudoirem, které nebudou určeny k tomu, aby rozvíjely technologie, ale aby braly dotace. Domnívám se, že Česko by spíše mělo hledat cestu, jak se napojit na procesy, které probíhají venku, a ne za každou cenu jít vlastní cestou. Měli bychom si nechat poradit od venture kapitalistů, napojit se například na hnutí iCorps v USA pod National Science Foundation, a stejně tak poté nově vzniklé irmy přímo napojovat na americký a světový trh. Nikdy tu nebudeme mít dostatečný trh pro inancování start - upů a spin - ofů. Měla by proto existovat metodologie, která umožní vyvážet myšlenky českých lidí ven. A dostat za ně zaplaceno.. Obávám se ovšem, že tady teď zainvestujeme značné prostředky a nebude z toho nic. * Jaká opatření pro podporu spolupráce vysokých škol a podnikatelské sféry byste navrhoval? Funguje tady agentura CzechInvest, která se snaží, ovšem ta snaha by měla být posílena i finančně. Je velmi důležité napojit nás na inkubátory a akcelerátory ve světě, naučit se, jak se jak se to dělá. Osobně bych podporoval umístění našich start - upových irem v zahraničních akcelerátorech, zval specialisty ze zahraničí, kteří budou učit začínající irmy, jak dělat byznys plán tak, aby oslovil investory v americkém či obecně světovém prostředí. Protože to know - how tady prostě není. Nejdůležitější je zkrátka vytvořit prostředí, ekosystém, který umožní našim nápadům dostat se na světové trhy start - upových irem. To by měl primárně náš stát podporovat. * O těchto věcech se mluví už dlouho, ale - možná je to můj subjektivní dojem - stále se jenom mluví. Jak vy vnímáte tu situaci? Domnívám se, že některé zásadní materiály máme připraveny. Minulý rok se podařilo definovat hlavní priority výzkumu, máme Národní politiku výzkumu, která se v současné době výrazně modiikuje pro naše potřeby, máme Program konkurenceschopnosti České republiky, ale to všechno jsou dokumenty. Nedovedeme tyto dokumenty rychle a efektivně přetáhnout do praktické implementace. Nemohu samozřejmě smýt vinu ani ze sebe, jsem členem vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) a naším úkolem je právě transfer těchto principů do praxe. Nicméně připadá mi, že u nás, ať už diskuse probíhá v akademickém prostředí, v průmyslu nebo v Radě, stále se bavíme nikoliv o implementaci těchto dokumentů, ale o tom, jaký bude rozpočet. Je to v podstatě neustálé dohadování, jestli bude rozpočet pořád stejný, tedy jestli všichni dostanou zhruba stejně, jako loni, nebo jestli zkoncentrujeme prostředky určitým směrem, který je perspektivní. Mám pocit, že bude nutný přístup „silné ruky“, kdy někdo řekne: „Materiály máme skvělé, tak je pojďme realizovat.“ A to nepůjde tak, že všichni budou dostávat stejně, jako dosud. Nemáme tolik prostředků, takže je musíme zkoncentrovat tam, kde jsme si stanovili priority. Je třeba zřídit centra většího než národního významu, jedině z toho se odvine případný úspěch většího rozměru. My zatím všechno pokrýváme plošně, takže všichni mají trochu, ale nikdo nic významnějšího, aby mohlo dojít ke skutečnému vědeckému průlomu. Ale to přece není strategie! * Kdo by tedy měl být za implementaci odpovědný? Za implementaci programu konkurenceschopnosti odpovídá samozřejmě vláda, stejně tak za priority výzkumu. Poradním orgánem s poměrně značnými pravomocemi je podle zákona RVVI. Ovšem věci můžete řídit jen pomocí peněz. A pokud budeme jako dosud rozpočty pořád jen jemně extrapolovat, tak se nikam nehneme. * Jaká je role Akademie věd ČR? Akademie věd je nedílnou a významnou součástí našeho vědeckovýzkumného potenciálu. Některé její ústavy jsou skutečně národním pokladem, jiné jsou však výrazně slabší, často neúspěšně dublující aktivity vysokých škol. V diskusích o rozpočtu se představitelé AV ČR chovají jakoby opravdovou vědu v ČR dělala jen AV ČR a tváří se, že jsou všemi ostatními utiskováni.. Všemi prostředky se dožadují trvale rostoucího nebo aspoň stabilního rozpočtu. Jsou tak překážkou zavedení spravedlivějších, výzkumnou realitu odrážejících pravidel pro rozdělování prostředků v rámci státního rozpočtu. A situace se asi nezmění do té doby, než AV ČR projde nezbytnou vnitřní transformací. K té však nedojde, dokud se nezmění systém „garantovaného stabilního“ inancování AV ČR. Na druhé straně považuji za korektní zmínit, že k transformaci AV ČR by pomohlo i zavedení vlastních doktorských studií v AV ČR, tedy mnohem silnější vtažení mladé generace do života této ojedinělé instituce. O tom by se mělo také diskutovat. Je tady také určitý problém Praha - zbytek republiky… Ten problém je dost závažný. Přes 55 % výzkumu je koncentrováno v Praze, ovšem strukturální fondy EU



dosud šly jen do mimopražských institucí. Vzniká tedy logicky určité napětí. Praha má přebytek lidských zdrojů a nemá dostatek investic. Mimo Prahu je situace opačná. Mobilita při tom u nás není na takové úrovni, že Pražák pojede ochotně bádat na jižní Moravu. Lidé se u nás nepřesunují, alespoň ne tak rychle. Sekundární efekt je pak ten, že pražský výzkum začíná stárnout, kostnatět. Je to další deformace, kterou jsme připustili. Teď budeme navíc muset prostředky na výzkum, které jsou k dispozici, dávat zase především mimo Prahu, aby tam budovaná výzkumná centra vůbec mohla přežít. Na druhé straně jakákoli sebemenší zmínka, že by tato nerovnováha v neprospěch Prahy mohla být aspoň trochu zmírněna, vyvolává silný nesouhlas v mimopražských regionech. Ale více než polovina výzkumných kapacit je tady v Praze! A přes 55 % výzkumu musí hrát obrovskou roli pro budoucí prosperitu této země. * Jste technologická škola, kde se dělají přijímací zkoušky a na jedno místo jsou tři zájemci. Jak se vám podařilo takového stavu dosáhnout? Ještě před pěti lety bylo obvyklé, že na české technické vysoké školy nebyly přijímací zkoušky. My jsme se je rozhodli zavést jako první v našem studijním programu. Přičemž přijímací zkoušky máme poměrně náročné. Domnívali jsme se totiž, a ukázalo se, že správně, že to přitáhne ty nejlepší lidi. Ty, kteří chtějí soutěžit, kteří chtějí být na špici. Měli jsme najednou obrovský přebytek zájmu a mohli jsme si vybírat. Postupně se přidávaly další studijní programy a dnes máme přijímací zkoušky na celé elektrofakultě. * Neuvažujete o tom, že v situaci, kdy všechny firmy volají po technických odbornících, zvýšíte počet studentů? Myslím, že doba, kdy jsme se honili za počtem studentů, protože jsme byli, a dosud jsme, placeni za hlavu studenta, je pryč. ČVUT je technická univerzita, která by měla vychovávat skutečně ty nejlepší, elitu. Každý stát si musí uvědomit, že veškerou jeho technologickou vyspělost určuje tři až pět procent těch nejlepších inženýrů a dalších odborníků. Všichni ostatní jsou technologové, kteří odvedou dobře svou práci, ale někdo je musí odborně vést, směrovat. A to jsou právě ti nejlepší, kteří mají tu nejkvalitnější inženýrskou a vědeckou výchovu. Na katedře se snažíme stavět se do role instituce, která vychovává právě technickou elitu. Nezáleží tolik na tom, kolik jich bude, ale na tom, kolik budeme moci vložit úsilí a energie do výchovy těchto skutečných budoucích lídrů. Je to samozřejmě v kontradikci s placením za studenta, ale my si raději vyděláváme na průmyslových projektech, než že bychom se honili za kvantitou. Právě díky kvalitě výzkumu a výchově těch nejlepších studentů, které do těchto projektů zapojujeme, si tuto strategii můžeme dovolit. * Placení vysokých škol podle počtu studentů tedy asi není nejlepší řešení? Dříve či později se bude muset platit i podle kvality, takže musí dojít k tomu, že budeme rozlišovat univerzity výzkumné a školy profesně orientované, které vychovávají spíše inženýry pro průmyslovou praxi. Dokud k tomu nedojde, budeme všichni tlačeni k průměru. * Co si vlastně myslíte o spolupráci vysokých škol s irmami? Do jaké míry tím vysoké školy ztrácejí svou nezávislost? To, že firma škole něčím přispěje, ještě neznamená, že přizpůsobujeme vysokoškolské vzdělání potřebám těchto irem. U nás na fakultě se snažíme od irem získat přístrojové vybavení, přičemž velmi důležité je, aby tato automatizační či přístrojová technika nebyla jen od jednoho výrobce. Firmy si přeci musejí uvědomovat svou společenskou odpovědnost za výchovu budoucí inteligence. Nám by strašně pomohlo, kdyby irmy například zainvestovaly do vytvoření prostředí - tedy budov, laboratoří atd. To tady v ČR, bohužel, není. Objem prostředků, které tečou do vysokých škol přímo od irem, je mizivý. V Česku působí velké irmy, s obrovskými zisky, které jsou závislé na našich absolventech, ale jejich příspěvky k rozvoji universit jsou směšné. Nokia ve Finsku nebo třeba Pemex v Mexiku, které nadřazeně pokládáme za třetí svět, vkládají obrovské částky do škol tím, že jim postaví budovu nebo dávají roční příspěvky na platy špičkových vyučujících. U nás nic takového neexistuje. Naši velcí kapitáni velkého průmyslu se nad takovými myšlenkami jen usmívají. * Jak je tomu na špičkových amerických školách? Třeba na MIT je polovina profesorů placena velkými irmami, které za to nic nechtějí. Firmy platí jen za to, že budou v kontaktu se špičkovým výzkumem a budou vědět, co se v oboru děje. Přístup českých irem, zejména těch, které jsou pro naši ekonomiku rozhodující, je třeba změnit. Věnují - li dnes prostředky do technického školství, za deset, patnáct let se jim to bohatě vrátí. Na druhé straně, abych byl objektivní, musím říci, že v určitém smyslu chápu, že podniky nechtějí dávat prostředky do takového prostředí, které je tady na školách nastaveno. To prostředí je uzavřené, nevnímá, co se děje venku.



Podívejte se, jak se dneska školy brání tomu, aby ve správní radě měli větší slovo lidé z průmyslu. Škola nemůže říci: „Dej sem peníze, a už nám do toho nemluv!“. Na takový přístup sponzory nenaláká. * Jak si vysvětlujete, že třeba ve Finsku to jde? To se vracíme v kruhu k začátku našeho rozhovoru. U nás se nepodařilo v národě a ve společnosti vytvořit povědomí o tom, že nás jednou budou živit výstupy z výzkumných aktivit, včetně výstupů v podobě vzdělaných lidí. My to sice rádi deklarujeme, ale nemyslíme to opravdově. Ve Finsku se před deseti lety podařilo premiérovi Mati Vanhanenovi přesvědčit lidi, že nejde o vize na papíře, ale o to, aby si země tyto vize vzala opravdu za své. Aby každý pomohl vytvořit ve společnosti takovou atmosféru, která vzdělání staví na první místo. Třeba i za cenu vlastního odříkání. U nás se takovou atmosféru prostě zatím vytvořit nepodařilo. * Je to problém osobností nebo marketingu? Myslím, že osobností, které by byly schopny postavit se do čela a někam společnost vést. Takovou osobnost tu nemáme. To je problém obecně této společnosti. Ostatně nedostatek osobností máme na všech úrovních, i ve škole. Proč tomu tak je, nevím. Možná je to dané náturou národa, který když vidí osobnost, tak se proti ní ježí. Jako bychom osobnosti nechtěli. Klíčové je, aby se osobnosti dostaly do vedení země, protože když jsou nahoře osobnosti, nedovolí další osobnosti dusit. * Jaké jsou tedy, podle vás, základní věci, které by měly vysoké školy řešit? Prioritně: musejí se otevřít. Tak, jak jsou dnes vysoké školy podle zákona řízeny, nemají k tomu velkou šanci. Největší skutečnou moc má senát, který je tvořen výlučně pracovníky dotyčné školy. A tak se škola přirozeně brání jakémukoli cizímu elementu, a to i takovému, který je venku běžný. Například nám se podařilo přitáhnout na katedru kybernetiky špičkové odborníky: bývalého šéfa výzkumných laboratoří IBM a Googlu, vedoucího oddělení výzkumu v Rockwell Automtion a šéfa výzkumného oddělení Computer Associates. Škola ovšem na to není připravena. Ač jsou to pánové zralí, s mnoha patenty, s vavříny ze světa, tady začínají od nuly jako odborní asistenti. Všude jinde by dostali pozici profesora, dostali by tým a škola by si je hýčkala. My je ovšem nutíme projít v jejich věku a s jejich zkušenostmi celým systémem od píky. To ovšem není vada fakulty, to je problém celého systému, vycházejícího z vysokoškolského zákona. Snad se to v tom novém znění zákona změní. Jsme uzavření i vůči profesorům ze zahraničí. Sice třeba formálně vypíšeme, že na nějakou pozici může přijít i zájemce ze zahraničí, ale když opravdu přijde, je posledním outsiderem. K tomu připočtěme skutečnost, že administrativní aparát školy nehovoří obvykle jinak než česky. Kdo tady pak může dlouhodoběji vydržet? Odborníci světové třídy určitě ne. A třetí věcí je nedostatečný tlak na špičkovost. Ten je daný tím vším, co bylo řečeno výše: průměr, šeď, nakonec všichni dostanou tak nějak stejně a když někdo náhodou vybočí, musíme ho „srovnat“. * Říkal jste, že prostředky by měly být deponovány tam, kde je kvalita. Kdo tu kvalitu určí? Ano, otázka měření kvality je zásadní: Mohu - li něco změřit, mohu to i řídit. Problém je, že my jsme nastoupili na cestu měření množství a posléze kvality publikací, což je vždycky v každé zemi první fáze měření výkonu. Ale náš poměrně vyspělý výzkum vyžaduje měřit trochu komplexnější mírou. Excelence, domnívám se, se dá posoudit podle příspěvků na konferencích a počtu článků jenom částečně. Musí být hodnoceno i umístění ve světových žebříčcích, zisk evropských grantů a jejich objem, průmyslové granty od špičkových irem. Do hodnocení patří počet patentů a to, jak byly tyto patenty uplatněny v praxi. Jsou tam ovšem i jiné dimenze excelence - například jak velký je výzkumný tým, kolik vychoval doktorandů a výzkumníků a jak kvalitních. Protože tým, který sestává ze dvou lidí, může být sice špičkový, ale pracoviště jako celek je třeba naprosto podřadné. Musíme se snažit o integraci výzkumných týmů, o budování silných specializovaných pracovišť, která mají dostatečnou infrastrukturu, dostatečný počet kvalifikovaných odborníků přesahující „critical mass“, otevřenost vůči mobilitě. To všechno jsou aspekty, které by se měly měřit, ovšem zatím tak nečiníme. A onen zmiňovaný „kafemlejnek“, který je postavený jenom na publikacích, celou sféru hodně deformuje. Pracovníci v základním výzkumu tento přístup silně kritizují, ale když dojde na lámání chleba, jsou první, kdo ho brání. Jakmile jsou totiž do hodnocení zavedeny další dimenze, základní výzkum ztrácí. V současnosti na vědecké frontě probíhá ostrá diskuse mezi zastánci připravovaného projektu Metodika IPN, což je projekt MŠMT, který v původní podobě měl hlavně zpreciznit bibliometrii a zavést peer - review, a podporovateli snahy RVVI přivést ještě druhý a třetí pilíř měření kvality výzkumu a efektivity aplikovaného výzkumu. Věřím, že nakonec dojde k rozumné dohodě a posunu směrem k praxi obvyklé ve světě. Nedávno nás navštívila paní Dr. Julia Lane, která v USA připravuje pro úřad Bílého domu a National Science Foundation vizi, jak se má dlouhodobě měřit kvalita



výzkumu. A ta se opravdu smála, když jsme řekli, že u nás máme zavedena téměř výlučně bibliometrická kritéria. „No tak první fázi rozvojové země máte za sebou,“ zněl její komentář. * Jaký přístup by byl tedy podle vás nejlepší? Změřit počet článků a podle toho financovat instituci, to není cesta. Úplně nejlepší je podle mě komplexní peer review. Od nezávislých expertů ze zahraničí, kteří by jednou za pět let instituci prověřili, jakou má infrastrukturu,jakých excelentních výsledků dosáhla, zda se tam mluví anglicky, zda vychovává doktorandy a jaké, zda má publikace a výsledky uplatněné v praxi. Pokud tato kritéria splní, má nárok na největší objem prostředků. Instituce pak musejí být rozděleny do čtyř kategorií: světová špička, evropská špička, národní špička a podprůměr. První tři dostanou adekvátně přidáno, ty poslední se nechají ještě chvíli žít, aby mohly prokázat, zda mají či nemají šanci. * V jedné své přednášce jste zdůrazňoval význam privatizace transferu technologií. Proč je to tak důležité? Transfer technologií souvisí s tím, o čem už jsme mluvili. Mám nějakou znalost a na jejím základě postavím malou irmu. Tedy onu znalost přetransformuji do něčeho, co se dá prodat. Jak si představujete státem placeného úředníka, který toto organizuje? To je přece úhelný kámen byznysu. Nejriskantnější část byznysových aktivit. Tam přece nemohu nasadit úředníka, který to bude celé řídit. Tady se musím odvázat a říct, že podpořím byznysmany, kteří si na to udělají irmu nebo vytvoří sdružení a tento nejriskantnější byznys povedou, jsouce vhodně zainteresováni na výsledku. Jestliže se snažíme na tento úkol zaplatit státního úředníka, skončí to tím, že vznikne jednotka, která je živena z evropských strukturálních fondů, provádí školení a zprostředkovává obchod s jinými irmami za provizi. Nikdo navíc netuší, z čeho bude žít, až strukturální fondy či jiná forma dotace skončí. Byznysu v tom není ani špetka. * Existuje nějaký obor, který by připravoval technické odborníky na transfer technologií? Ne, nebo o něm alespoň nevím. My se je tu snažíme vychovávat za běhu, „on the ly“, snažíme se na katedře držet samostatné pracovníky, kteří se věnují výhradně transferu, ale je to těžké. Svět skutečného transferu technologií, příprava start - upů a všechny aktivity související jsou v ČR na úplném počátku, trh neexistuje a teprve postupně se buduje.. * Co byste dodal na závěr? Přes všechny negativní pohledy, které na český výzkum a transfer technologií máme, jsme za dvacet let udělali obrovský skok dopředu ve vybavení pracovišť, v kvalifikaci lidí, v počtu publikací, ve výsledcích. Postupně se to projevuje ve světových tabulkách i ve zvyšujícím se zájmu globálních irem o naše výsledky. Co nám chybí, je dohoda a směřování k jednomu cíli. A není jiná cesta než překonat všechny rozdíly mezi techniky, přírodovědci a ekonomy, mezi základním a aplikovaným výzkumem. Najít konsenzus i napříč politickým spektrem. Jenom to nás může posunout dopředu. Jestliže budeme mít dobré myšlenky, dobré vize, ale na papíře, protože se nedokážeme dohodnout o elementárních věcech, tak skončíme brzy… *** Nejdůležitější je vytvořit ekosystém, který umožní našim nápadům dostat se na světové trhy start-upových irem. To by měl primárně náš stát podporovat. Prof. Ing. VladImír mařík, drSc., Působí na ČVUT FEL od roku 1979, v roce 1990 jmenován profesorem. Od roku 1999 působí jako vedoucí katedry kybernetiky ČVUT FEL, Centrum excelence EU, která dlouhodobě rozvíjí vědeckou spolupráci s předními světovými irmami jako je např. Toyota, Rockwell Automation, Volskwagen, Airbus Industires, Samsung, a dalšími. Hlavními oblastmi jeho zájmu je umělá inteligence, robotika, znalostní a expertní systémy, multiagentní systémy a jejich aplikace. Prof. Mařík stál v roce 1992 u zrodu Výzkumného střediska Rockwell Automation Praha a působil až do roku 2009 jako jeho ředitel. Od roku 2010 řídí spin - of irmu CertiCon, a.s. V roce 2010 byl jmenován do funkce předsedy Výzkumné rady Technologické agentury ČR, od roku 2011 je pak členem RVVI. V roce 2009 se stal pozvaným řečníkem na prestižním světovém fóru „Science and Technology for Society“ v Kyotu, v roce 2011 přednášel na Stanfordské universitě. Prof. Vladimír Mařík obdržel mj. Československou státní cenu (1989), dále pak Rockwell Chairman’s Team Award (1997). V roce 2003 byl vyznamenán rakouským Čestným křížem za vědu a umění, v roce 2010 obdržel cenu Invence Česká hlava. Detaily viz htp://cyber.felk.cvut.cz/people/page.php?id=44&detailed=y Objem prostředků, které tečou do vysokých škol přímo od irem, je mizivý. V Česku působí velké irmy, s obrovskými zisky, které jsou závislé na našich absolventech, ale jejich příspěvky k rozvoji universit jsou směšné.



Foto popis|

Systém nástupnictví a řízení kariéry v podniku 28.3.2013

Moderní řízení


ING. KAREL HLAVATÝ

Systém nástupnictví a řízení kariéry v podniku jakoby ztrácel na významu. V krizovém období jsou podniky nuceny spíše propouštět. Právě v tomto období je však důležité mít přehled o těch personálních rezervách, které je nutné pro perspektivní rozvoj udržet. Je proto užitečné si v podniku zkontrolovat, co je třeba v oblasti nástupnictví a řízení kariéry udělat právě nyní. Problematika nástupnictví a řízení kariéry má však i druhou, subjektivní stránku: každý odborník v podniku, i manažer, uvažuje o své další kariéře a je pro něj důležité vědět, zda a kdy se s ním počítá, že nastoupí do vyšší nebo nové funkce. V ideálním, i když těžko realizovatelném případě by měly být oba tyto pohledy v souladu. Celý systém personálních rezerv samozřejmě úzce navazuje na jiné celopodnikové plány personální činnosti, jako je plán získávání a výběru zaměstnanců, plán vzdělávání pracovníků, plán rozmisťování pracovníků, plán odměňování, plán penzionování a propouštění a plán hodnocení pracovníků, a rovněž na plánování personálního rozvoje pracovníků (plánování pracovní kariéry). Pokud jsou tyto související činnosti samostatně plánovány, není nutné je řešit v systému personálních rezerv jako samostatný problém. Takové uspořádání je pak pro podnik výhodnější, protože personální rezervy vyrůstají z běžného personálního provozu podniku, a není nutné je příliš vyčleňovat a zdůrazňovat. SYSTÉM NÁSTUPNICTVÍ Systém nástupnictví je jedním z podstatných elementů řízení kariéry. Ve skutečnosti se ovšem v českých podnicích a organizacích používá málo. Ještě horší je to pak ve státní a veřejné správě, kde se neustále oddaluje platnost již schváleného služebního zákona, ve kterém se systém nástupnictví a řízení kariéry předpokládá jako nástroj udržení odbornosti výkonu státní a veřejné správy. Do odborného kariérního postupu pak zasahují nežádoucí politické vlivy. Přirozenou personální rezervou (nástupcem) za každého vedoucího pracovníka jsou především zástupci vedoucího. Základní organizační příručky zdůrazňují, že nepřítomnost nebo nemoc vedoucího nesmí narušit normální chod podniku. Běžné záležitosti má vyřizovat zástupce. Ten však musí mít jednak potřebné znalosti a schopnosti, jednak příslušné organizační zmocnění. Čím lépe je zástupce seznámen s úkoly vedoucího, tím lépe bude fungovat v případě zastupování. Proto se prosazuje pravidlo, že dobrý vedoucí je ten, který má i dobrého zástupce. Být zástupcem je úkol navíc. Zástupce může vedoucímu ulehčit od některých prací, a současně se tak zapracovávat do plnění nových úkolů. Ustanovováním zástupců se efektivně vychovávají personální rezervy pro vlastní nebo i jiná oddělení irmy. Vedoucí, který nevychovává rezervy na svou funkci, v podstatě podniku škodí. Informace o dalších personálních rezervách lze získat z běžného podnikového systému hodnocení výkonu zaměstnanců. To by se mělo standardně provádět vždy alespoň po dvou letech. Dnes jsou k dispozici sotwarové nástroje, které umožňují zaznamenávat i podstatné změny v kvalifikaci zaměstnance (další vzdělání, nové pracovní zkušenosti aj.). Schémata výměn jsou pak názornými vyobrazeními toho, kdo má koho nahradit v případě uvolnění pracovního místa. Takových schémat může být v podniku velké množství. W. B. Werther a K. Davis (Lidský faktor a personální management. Victoria Publishing, Praha 1992) uvádějí jako příklad dvojí měřítko hodnocení: A - schopný povýšení B - potřebuje další zkušenosti C - nehodí se pro danou funkci 1 - vynikající pracovní výkon 2 - dobrý pracovní výkon 3 - slabý pracovní výkon 4 - nevyhovující pracovní výkon. U každé obsazené funkce se pak mohou uvádět dva zástupci, z nichž v optimálním případě by první mohl nastoupit ihned, druhý by pak mohl nahradit vedoucího ve funkci do dvou let (tj. hodnocení A/1 a B/1). V reálných podnicích existují však často i hodnocení C/3, která vlastně vyžadují provést rychlá personální řešení. V USA se v těchto schématech v poslední době již neuvádí věk zaměstnanců (považuje se to za věkovou diskriminaci). Z jejich analýzy pak pro podnik vyplývají především největší mezery v personálních rezervách. Celý tento systém se běžně před zaměstnanci utajuje, jednak z důvodu ochrany soukromí zaměstnanců, jednak se tak předchází nespokojenosti zaměstnanců při odkládaném povyšování ve funkci. Utajování personálních mezer v podniku ale čelí například i obávané situaci, že by mohl být podniku nabídnut neschopný příbuzný největšího zákazníka. Speciálním případem nástupnictví je podnikání v rodinných irmách. Vlastník irmy, který ji budoval s určitou perspektivou, by většinou jistě dal přednost mladému pokračovateli ze své rodiny. Jen asi pětinu



českých rodinných irem však převezme další generace. Mladí lidé mají možnosti získat vyšší vzdělání, často ve zcela jiných oborech. Většina rodinných irem tedy problémy nástupnictví musí řešit obdobně jako jiné podniky. Systém personálních rezerv nemůže být konstruován jen v dlouhodobém horizontu. V podniku často vznikají důležité krátkodobé personální problémy, které je třeba rychle řešit. Ve velkém podniku s jedinečnou vnitřní strukturou je proto vhodné provádět také interní personální benchmarking, který nenásilnou formou odhaluje vznikající nedostatky i dobré příklady, hodné využití v jiných podnikových útvarech. ŘÍZENÍ KARIÉRY V PODNIKU Na vyřešení nástupnictví v klíčových pozicích podniku pak navazuje širší problematika řízení kariéry v podniku. Z hlediska podniku jde o zabezpečení současných a budoucích potřeb personálních rezerv na základě informací o možnostech růstu jednotlivých zaměstnanců. Z toho pak vyplývají konkrétní úkoly pro další personální činnosti. V podniku je třeba rozlišovat dva základní typy kariéry: manažerskou a odbornou. Hlavním znakem manažerské kariéry je její větvení, vertikální pohyb je značně omezen, převažuje pohyb horizontální, který umožňuje získávat (a uplatňovat) zkušenosti z různých podnikových útvarů. Protože počet manažerských míst je v podniku omezen, většina personálních rezerv působí v oblasti odborné kariéry, k níž se popřípadě vracejí i stagnující manažeři. Zatímco běžné personální činnosti lze převést na outsourcing, u řízení kariéry to není tak jednoduché. Zvláště kariérní postup klíčových zaměstnanců by měl zůstat v kompetenci vrcholového vedení. Dobře zpracované modely podnikové kariéry slouží také k posílení motivace zaměstnanců. Objektivní průběh kariéry je zafixován v podkladech personálního oddělení (osobní životopisy, pracovní hodnocení, doklady o absolvovaných školách a kursech, o předchozích zaměstnáních apod.). Vedle toho však každý zaměstnanec vnímá svůj subjektivní průběh kariéry, jako získávání zkušeností, osobní růst, dosahování svých ambicí. Kariéra probíhá většinou stupňovitě, s postupným zvyšováním odpovědnosti a náročnosti práce. Současně s tím roste společenské postavení zaměstnance, příjmy a jiné materiální výhody spojené s vykonávanou funkcí. Důležitou přípravnou součástí řízení kariéry je systém hodnocení. Hodnocení pracovníka provádí vždy jeho přímý nadřízený. Hodnocení se provádí nejčastěji formou hodnotícího rozhovoru na základě předcházející přípravy hodnotitele. Po skončení hodnotícího cyklu hodnotitel projedná stručné závěry z hodnocení podřízených pracovníků se svým nadřízeným. V současnosti lze zaznamenat některé nové trendy v systému hodnocení. Předně se hledají možnosti, jak zvýšit objektivitu hodnocení pomocí dalších zdrojů informací o pracovním výkonu zaměstnance, např. pomocí spoluúčasti dalších zaměstnanců při hodnocení. Dále jde o odstranění nárazovosti hodnocení a nastolení principu trvalého průběžného hodnocení. K řízení kariéry v podniku má blízko talent management. Získávání a udržení talentů v podniku představuje rozhodující činitel konkurenceschopnosti podniku. Výzkumy však ukazují, že českých podniků pracujících s talenty je mnohem menší procento než ve vyspělých zemích.. NÁSTUPNICTVÍ A ŘÍZENÍ KARIÉRY V ČESKÝCH PODNICÍCH Pro organizaci nástupnictví a řízení kariéry je nejprve nutné si ujasnit, o jaký podnik se konkrétně jedná. Odlišná řešení budou především podle velikosti irmy. Velké organizace musejí mít v podstatě zcela originální a členitý systém personálních rezerv; přebírat hotová řešení odjinud je zde prakticky vyloučené. Naopak v malých podnicích musí vlastník nebo manažer řešit tuto problematiku sám a proto se jí nutně může věnovat jen občas a ve zjednodušené podobě. Další důležité rozdíly budou v podnicích podle typu jejich organizace. V hierarchicky řízených organizacích (např. armáda) musí existovat propracovaný kariérní řád, jinak nemohou dlouhodobě efektivně fungovat. (Všimněme si, že v českých státních institucích je v rámci služebního zákona i kariérní řád stále znovu suspendován, a jaké to má důsledky pro kvalitu jejich činnosti.) V převážně tvůrčích organizacích (např. vysoká škola) jsou nástupnictví a řízení kariéry sice podmínkou dlouhodobé stability a růstu kvality organizace, avšak musejí být doprovázeny občasným doplněním kvalifikovaných jedinců odjinud, jinak by docházelo ke zkostnatění organizace a ke ztrátě jejího tvůrčího potenciálu. V podnicích, které se pohybují mezi výše uvedenými krajními situacemi, je vždy nutné volit řešení, odpovídající vlastním konkrétním potřebám (dlouhodobým, strategickým, ale i krátkodobým, krizovým). Konkrétní formulace systému nástupnictví a řízení kariéry velmi závisí na organizačním zajištění souvisejících personálních činností. Za nejdůležitější související činnosti je možné považovat pravidla zastupování, systém hodnocení zaměstnanců, personální controlling, systém podnikového vzdělávání. Pokud tyto související činnosti nejsou již výslovně zafixovány v jiných podnikových organizačních dokumentech, je nutno je vyřešit alespoň částečně v rámci systému nástupnictví a řízení kariéry. Úplné zavedení tohoto systému je ovšem dosti složité a administrativně náročné. Pro začátek by proto mohlo stačit zpracovat několik hlavních kariérových postupů a pak navázat rozšiřováním jejich počtu. Je to mj.



také podmínka pro stanovení konkrétních náročných úkolů pro personální rezervy (nástupce), jejichž splnění bude následně kontrolováno. V českých podnicích v řízení personálních rezerv značné nedostatky. Jedním ze základních nešvarů je výměna vedoucího pracovníka za „člověka odjinud“. Ten si pak s sebou přivede několik známých a dosadí je do podřízených vedoucích funkcí, na které již byly připraveny podnikové personální rezervy. Tito lidé pak nejspíš z podniku odejdou a odnesou si všechny získané znalosti. Jako důvod se běžně uvádí, že podnik musí provést zásadní kvalitativní změny, na které „lidé zevnitř“ nejsou připraveni a nechtějí je realizovat. Pokud je tomu tak skutečně, pak to nemluví proti metodám nástupnictví a řízení kariéry, nýbrž svědčí to o jejich špatném a jen formálním uplatnění. *** Dobrý vedoucí je ten, který má i dobrého zástupce. Ustanovováním zástupců se efektivně vychovávají personální rezervy pro vlastní nebo i jiná oddělení irmy. Vedoucí, který nevychovává rezervy na svou funkci, v podstatě perspektivně podniku škodí. Sedm let příprav Jako extrémně náročný příklad nástupnictví můžeme uvést případ popsaný Jackem Welchem (Rovnou k věci. Pragma, Praha 2005). Proces hledání svého nástupce v čele General Electric Welch zahájil sedm let před odchodem z funkce. Intenzívně pak o svém nástupci přemýšlel rok a držel to stále v tajnosti. V závěrečné fázi měl tři kandidáty, kteří by mohli řídit GE alespoň po dobu 10 let. Za každého z nich musel mít také rovnocenného nástupce. Když nakonec dospěl k jednoznačnému řešení, pomohl zajistit zbývajícím dvěma kandidátům, kteří „neprošli“, odpovídající šéfovské místo v jiném velkém podniku. O správnosti svého výběru musel Welch samozřejmě také přesvědčit správní radu. Foto popis| O autorovi| ING. KAREL HLAVATÝ, ORGANIZAČNÍ PORADCE, JWCG PRAHA

Velkoobjemová data jsou zlatý důl 28.3.2013

Moderní řízení str. 76 Data PETR POLÁK HK ČR

S rozvojem technologií došlo k mimořádnému růstu schopnosti sběru různých dat a informací, jejich uchovávání i dosažitelnosti. Počáteční nadšení z množství dat přerůstá v údiv nad tím, co vše může jejich efektivní využití přinést. Tento přínos však není samozřejmostí. Hlavní část cesty ke skutečnému přínosu velkoobjemových dat (neboli big data) je v jejich strukturování, údržbě, analýze a způsobu propojení s ostatními procesy včetně provozních, obchodních a strategických. Sledujeme vznik nového odvětví srovnatelného se zrušením manufaktur a zavedením automatizované výroby. PRÁCE S DATY SE RYCHLE VYVÍJÍ Termín síťová úložiště byl ještě nedávno vyhrazen pro IT crowd, neboli ajťáky. Dnes si je běžně pořizujeme domů a do kanceláří. Kompletní obsah nedávno koupeného hard disku dnes uložíme na pár paměťových karet do fotoaparátu. Koho by včera napadlo, že si společnosti budou vybírat na míru šitá řešení postavená na virtuálních strojích v cloudových centrech? Na těchto příkladech je názorně vidět, jak obrovský pokrok nastal v oblasti práce s daty. Není divu, že nově vzniklé možnosti sběru, uchovávání, třídění, analýzy i přenosu dat zaujaly řídící pracovníky a počítačové odborníky. A někteří zjistili, že jsou schopni účinně a v krátké době zajistit a centralizovat velká množství dat užitečných pro svou činnost z různých zdrojů. Pro označení těchto dat a práci s nimi se vžil pojem big data neboli velká data. Vypadá to jednoduše. Sběr dat je však jen začátek. To, že Wal-Mart dokáže zaevidovat více než milion zákaznických transakcí každou hodinu, samo o sobě nic neznamená. Vlastně znamená. Náklady. Pak ovšem přijde druhá fáze. Analýza, zpracování a využití dat. Tady už to začíná být zajímavé. A náročné. Ale také obchodně a ekonomicky přínosné. BIG DATA, KAM SE PODÍVÁŠ Odvětví, která využívají postupy pro zpracování big data, je čím dál tím víc. Nejen podnikatelské prostředí, ale i neziskový sektor a státní správa čím dál víc využívá možností, jež se zde nabízejí.



Asi nejviditelnějším příkladem využití je oblast retailu - znáte-li nákupní chování zákazníka, můžete mu nabídnout lepší služby, předvídat jeho poptávku a zvýšit tak efektivitu vašeho obchodního vztahu. S obrovským množstvím údajů však pracuje také věda či státní správa. Lékařské akademické centrum Erasmus uplatněním optimalizačních big data technik snížilo trvání jedenáctiminutového testu DNA na méně než vteřinu. Německý spolkový úřad práce výrazně zlepšil služby a snížil své náklady. Dokáže nyní přesněji analyzovat výsledky umisťovacích a rekvalifikačních programů a potřeby jejich úprav. V Bostonu běží na základě big data projekt zvaný Street Bump, kdy jsou prostřednictvím dat z GPS, telefonů a akcelerometrů od občanů sbírány údaje o nerovnostech v silnicích, které jsou následně klasifikovány jako díry (a opraveny!) nebo jako překážky. personalizace V oblasti podnikatelského sektoru se otevírají nové dimenze. Stará známá tržní segmentace, která se vyvinula do mikrosegmentace zažívá díky možnostem big data přerod do tzv. granulární mikrosegmentace. Tento výraz je však nahrazován výrazem personalizace, který lépe vystihuje míru osobního zacílení. Ve spojení s údaji o pohybu zákazníků míjejících obchody či restaurace je efektivita obchodních sdělení řádově vyšší. Služba ShopAlerts spočívající v sms oslovení s obchodní nabídkou podle polohy uvádí, že 65 % příjemců na základě takové sms nakoupilo. K výhodám big data pochopitelně nezůstala lhostejná ani výroba. Za všechny uveďme například Rolls - Royce: do motorů umisťuje senzory, které v reálném čase posílají data do centra. Na jejich základě výrobce předchází vzniku závad a není - li to možné, snaží se je s maximální spolehlivostí předvídat. Služba BMW ConnectedDrive nabízí dopravní informace v reálném čase a pokud se vůz dostane do nesnází, okamžitě jsou příslušná data přenášena do nejbližších servisních center. Ve finančních službách používají techniky big data jak menší instituce tak největší světoví hráči. Americká skupina Harrah, která provozuje hotely a kasína, zase sestavuje podrobné holistické profily svých zákazníků a používá je pro personalizaci marketingových aktivit takovým způsobem, který směřuje k zvýšení loajality zákazníků. V nouzi poznáš přítele Z uvedeného rámcového výčtu je zřejmé, že úspěch implementace big data je přímo závislý na kvalitě projektu, znalostech a zkušenostech, a to jak vlastních pracovníků, tak především dodavatelů řešení. Není v silách jedné společnosti zajistit potřebné analýzy, návrhy, dodávky, testování, školení, atd. Vysoká strukturovanost a variabilita je zřejmá. I proto v rámci odvětví big data vznikají mezi klíčovými dodavateli aliance, aby byl využit plný potenciál jednotlivých účastníků a klienti obdrželi maximálně spolehlivé a efektivní řešení. Společnost CGI (dříve Logica) takto spolupracuje s irmami IBM, Microsoft, Cloudera, Salesforce. com i dalšími. V nesmírně rychle se rozvíjejícím odvětví je zapotřebí reagovat na různorodost trhů i zájmů klientů. Zároveň je nutné udržet inovativní přístup k vlastním produktům a zajistit neustálé vzdělávání. I proto jsme na konci minulého roku spolu s IBM zahájili dvouměsíční intenzivní tréninkový kemp pro naše konzultanty, v jehož rámci budou diskutovány a analyzovány best practices a jejich další vylepšování. základní kameny Je překvapivé, jak málo společností, které disponují velkými objemy dat, staví svá rozhodnutí na jejich analýze. Nedávný průzkum 800 marketérů z irem ze žebříčku Fortune 1000 přinesl překvapivou informaci, že na analýze klientských dat závisí pouze 11 % rozhodnutí týkajících se klientů. S takto nízkým číslem patrně souvisí i skutečnosti, že pouze menší část marketingových pracovníků má potřebné znalosti a zkušenosti, aby se analýzou dat a jejich interpretací mohla úspěšně zabývat. Aby mohl koncept big data úspěšně fungovat, musí být splněny určité základní podmínky. Tou první je schopnost nakládat s enormně rozsáhlými daty. Nemám na mysli terabyty, ale i desítky a stovky petabytů. Klientská transakční databáze maloobchodního řetězce Wal - Mart, rostoucí zmíněnou rychlostí 1 milion transakcí za hodinu, má objem 2,5 petabytů. To je 2 500 terabytových disků. Ano, to je extrém. Avšak na něm je vidět, že s běžnými postupy a algoritmy si nevystačíme. Druhou klíčovou podmínkou je rychlý přístup. Ten je komplikován nejen tím, že data jsou rozsáhlá, ale i tím, že mohou být na různých místech a v různých formátech. Třetí podmínkou je schopnost vypořádat se s multidimensionalitou dat. Tím je myšlena jejich nejednoznačnost při interpretaci. Přitom správné pochopení a výklad dat jsou pro jejich využití klíčové. V této fázi nastupuje souhra speciálních nástrojů, jako jsou Enterprise Content Management, Data Management a Business Inteligence. Pro tuto fázi je velmi důležitá spolupráce jednotlivých účastníků projektu, od sběru dat, přes dodavatele technologií až po projektanty výstupů a jejich využití. poznáVání možností je stále ještě na začátku Jak jsme si ukázali na příkladech využití, odvětví big data našlo domov v mnoha různých oblastech. Tomu také odpovídá charakter jeho přínosu. Je zřejmé, že u



podnikatelských subjektů se v souvislosti s odvětvím big data setkáváme se vznikem nového aktiva, neboli majetkové hodnoty, které může dosáhnout výše stamilionů i miliard korun. V rámci našeho přístupu tzv. Big Data Governance by Value jsou data účetně evidována, pravidelně oceňována a pokud jejich hodnota zanikne, jsou odepsána. V každém případě jsme svědky rychlého nástupu nesmírně zajímavého a přelomového odvětví. S každým dalším projektem vidíme, že hranice využitelnosti velkých dat se posouvají o něco dál. O tom, kde se tento trend zastaví, se nedovažuji spekulovat. Možnosti plynoucí ze sběru, uchování, zpracování a využití velkých dat, a to často v reálném čase, jsou nepřeberné. Osobně se domnívám, že jsme svědky přelomového jevu, který je srovnatelný se zavedením automatizace do výroby. *** Je překvapivé, jak málo společností, které disponují velkými objemy dat, staví svá rozhodnutí na jejich analýze. Přínosy big data PřístuPu Vytvoříte transparentnost - pouhé zpřístupnění velkoobjemových dat příslušným zájemců v příslušném čase a vhodným způsobem vytvoří obrovskou přidanou hodnotu, příležitosti snížit náklady, zvýšit kvalitu a konkurenceschopnost; Umožníte experimentování s cílem zjištění potřeb, identifikujete rozdílnosti, zvýšíte výkonnost - sbíráním a uchováváním více dat v digitální podobě a jejich zpracováním získáte detailní informace o výkonnosti; Segmentujete zákazníky za účelem diferenciace přístupu získáte velmi detailní segmentaci potřeb, které můžete přiřadit na míru šité výrobky a služby. Tam, kde je tento přístup znám, jde do dříve netušených hloubek. Revoluční je například v oblasti veřejných služeb. Nahradíte nebo podpoříte lidské rozhodování automatizovanými algoritmy - sofistikované analytické postupy mohou výrazně zlepšit rozhodovací proces, minimalizovat rizika a získat vhledy do souvislostí, které by jinak zůstaly skryty. Není nutné lidský faktor nahradit, ale podpořit jej analyzováním komplexních rozsáhlých datových souborů za pomoci big data technik a technologií. Foto popis| O autorovi| PETR POLÁK, MANAGING DIRECTOR, DIVIZE ENERGY, TRANSPORT, INDUSTRY-CGI

Veřejný sektor dokáže fungovat efektivněji 28.3.2013

Moderní řízení


Boris Halata

Efektivně fungující státní správa tvoří klíčovou část úspěchu a konkurenceschopnosti každé země. Správný chod veřejného sektoru totiž následně ovlivňuje páteřní systémy, jmenovitě například vyplácení sociálních dávek nebo rozvoj infrastruktury. Možnému zlepšování však v České republice brání řada překážek. Přitom například zavedení institutu národního koordinátora reformy veřejné správy, který by spolupracoval mj. s odbornými externími konzultanty, by sektoru se zvyšováním vlastní funkčnosti bezesporu pomohlo. Nejčastějším argumentem, proč dochází k oddalování optimalizačních projektů ve státní správě, bývá nedostatek finančních prostředků. Když si však investice do kvalitně připraveného a cíleného projektu porovnáme s dosaženými výsledky, zjistíme, že se mohou mnohonásobně vrátit. (NE)DOSTATEK FINANCÍ Finance zákonitě stojí i za nedostatkem kvalifikovaných pracovníků, kteří by optimalizační projekty řídili a účelně řešili. Mzdová hladina se totiž ve veřejném sektoru stále pohybuje níže než v soukromém. Udržet si nejen zkušené experty, ale i mladé vysokoškoláky tak není vůbec jednoduché, protože absolventi po pár letech praxe přecházejí právě do soukromé sféry. Ruku v ruce s personálními potížemi jde také snaha vedoucích pracovníků ušetřit a zvládnout co možná největší množství úkolů najednou. Příliš ambiciózní a náročné projekty jde těžko řídit. Ve výsledku obvykle přinášejí jen obecná doporučení, která nesměřují ke konkrétním cílům. Naznačené bariéry přitom není tak těžké překonat - množství finančních prostředků na optimalizační projekty lze čerpat ze strukturálních fondů EU a „mozky“ můžeme dokázat udržet vhodnou motivací. (DE)MOTIVACE ZAMĚSTNANCŮ A JEJICH PŘEDSUDKY Motivace zaměstnanců ve veřejném sektoru se mnohdy pohybuje na nízké úrovni. Větší či nestandardní optimalizační projekty, které veřejná správa realizuje s



pomocí interních zdrojů, vyžadují spolupráci mnoha pracovníků napříč jednotlivými útvary. Zaměstnanci k nim však často přistupují jako k úkolům, které jsou nad rámec jejich běžné agendy. Demotivovaní pracovníci také mohou významně snižovat výsledky projektů, v případě dlouhodobých optimalizačních procesů navíc hrozí odvolání odpovědného vedoucího pracovníka z funkce. Po příchodu nového manažera, který dá prostor jiným aktivitám, se může zadání projektu změnit, nebo dokonce zastavit. Státní správa tak bloudí v začarovaném kruhu. Neméně závažným problémem jsou hluboko zakořeněné předsudky. Zaměstnanci i vedoucí pracovníci ve veřejném sektoru se navrhovaným změnám často brání. Tvrdí, že moderní metody řízení je možné aplikovat jen v soukromé sféře. Pravda ale je, že každý optimalizační projekt lze přizpůsobit požadavkům klienta, veřejný sektor nevyjímaje. Překážkou bývá i pocit, že současná pravidla fungují a jsou tudíž v pořádku, aniž by byly zohledněny efektivita a reálný užitek. Tento pocit pramení z tzv. tunelového vidění, kterým trpí zaměstnanci pracující na jedné pozici příliš dlouho. Přestože jsou odborníky na danou problematiku, chybí jim patřičný odstup a řadu očividných neefektivit vůbec nevnímají. BEZ KOORDINACE TO NEPŮJDE Jak vidno, realizaci úspěšného optimalizačního projektu ve státním sektoru brání řada překážek. Vznik institutu národního koordinátora reformy veřejné správy, který by optimalizační projekty řešil s pomocí externích konzultantů, by mohl zahájit novou kapitolu. Není přitom nutné vytvářet nový úřad a rozšiřovat neefektivitu v okamžiku, kdy voláme po jejím snížení. Specializovaná organizační jednotka např. v rámci Úřadu vlády České republiky by jistě dokázala nastartovat a systematicky řídit reformu veřejného sektoru jako celku. Úkolem národního koordinátora by pak bylo nastavit priority reformy, vypracovat harmonogram jednotlivých kroků a hlavně koordinovat aktivity mezi jednotlivými subjekty, aby nedocházelo ke zbytečným duplicitám. O autorovi| BORIS HALATA, MANAGER, MANAGE MENT CONSULTING, KPMG ČESKÁ REPUBLIKA Mostecký deník

Čtyřka chce práci 29.3.2013

Mostecký deník str. 3 Mostecko (vok) HK ČR

Kraj – Ústecký kraj, regionální hospodářská a sociální rada, hospodářská komora a ústecká univerzita chtějí společně snížit nezaměstnanost. Podepsaly dohodu o spolupráci. Chtějí uvést do praxe takzvaný Pakt zaměstnanosti. Tato iniciativa má podporovat technické vzdělávání, řemeslné obory a nová pracovní místa. Podobný druh partnerství je v EU běžný. Instituce a experti v Ústeckém kraji slibují, že budou více komunikovat a nové projekty zaměří i na udržení stávajících pracovních míst, podporu podnikání či změny kvalifikace. Region| Severní Čechy

novinky.cz

Expozice času cílem podnikatelů. Starosta Orság hostil obchodní snídani ve Šternberku 28.3.2013

novinky.cz Radim Kašpar

str. 0 Vaše zprávy HK ČR

Den otevřených dveří olomouckého podnikatelského klubu Business for Breakfast se uskutečnil ve středu 26. března ve Šternberku. Třicítka živnostníků, manažerů a jednatelů firem se sešla na pozvání starosty města, aby rozvíjela své podnikání a sdílela své kontakty. Setkání podnikatelů v rámci obchodní snídaně bylo zpestřením pro místní živnostníky a manažery. Reprezentativní prostory Expozice času zaplnila třicítka hostů, kteří měli jediný cíl: seznámit se a navázat možnou spolupráci. Akce se uskutečnila pod záštitou starosty města Šternberku Stanislava Orsága a předsedy představenstva hospodářské komory Olomouc Tomáše Sýkory. Celou akci připravila společnost RPSC ideas



s.r.o. z Olomouce, která poskytuje poradenské a produkční služby v oblasti PR a marketingu a komplexní servis v oblasti dotací. Členové podnikatelského klubu v Olomouci se setkávají pravidelně každých 14 dní, aby rozvíjeli své podnikání. Jak uvádí oblastní ředitel Kamil Komenda: "Obchodní vztahy jsou především o důvěře a osobních vazbách. Náš podnikatelský klub umožňuje vzájemné poznání a na základě sdílení kvalitních referencí podporuje spolupráci jednotlivých členů." Pozitivní názory na netradiční setkání podnikatelů vyjádřil i starosta. "V minulosti se u nás ve městě uskutečnilo několik setkání zástupců samosprávy s podnikateli. Většinou se jednalo o setkání, kde úředníci představovali nejrůznější plány, dotační příležitosti, investiční příležitosti. Reálný efekt pro podnikatele byl těžko odhadnutelný," uvedl Stanislav Orság, který stál u nápadu zrealizovat setkání, která fungují všude po republice, také ve Šternberku. "BforB má na rozdíl od jednosměrného toku informací smysl. Podnikatelé se aktivně zapojují do diskuze a především se poznají, což je základem pro možnou spolupráci. V dnešní době je více než kdy jindy potřeba podporovat rozvoj podnikatelského prostředí, s čímž souvisí také míra zaměstnanosti a rozvoj regionu. Podnikatelské snídaně jsou jednou z možných a poměrně zajímavých příležitostí, jak tomu pomoci." V ČR existuje koncept BforB již tři roky a v současnosti má více než 25 klubů v různých městech republiky (např. ve Zlíně, Praze, Hradci Králové, Brně, Ostravě, Pardubicích, Liberci či Plzni). BforB je rozšířen nejen v České republice, ale i v dalších evropských zemích či v Austrálii a na dalších kontinentech. Více informací o všech výhodách pravidelných podnikatelských snídaní najdete na webu BforB.

URL| http://www.novinky.cz/vase-zpravy/olom...il-obchodni-snidani-ve-sternberku-.html

Za parazity vás nepovažuju, připomněl živnostníkům Nečas 28.3.2013

novinky.cz str. 0 Ekonomika nig HK ČR

Premiér Petr Nečas (ODS) během čtvrtečního setkání s živnostníky uvedl, že je nepovažuje za parazity, ale naopak za lidi, kteří si zaslouží respekt. Vláda podle předsedy vlády hodlá připravit deregulační balíček, který by měl vyřešit řadu administrativních a byrokratických překážek, jež dusí především malé a střední podniky a živnostníky. „Sdělil jsem jim, že je nepovažuji ani za parazity, ani za sprosté podezřelé, ale že jsou to lidé, kteří si zaslouží celospolečenský respekt za to, že živí sami sebe a své rodiny bez toho, aby natahovali ruku po státu,“ nechal se slyšet premiér v reakci na slova stínového ministra financí Jana Mládka. Premiér uvedl, že si velmi váží této skupiny, která má na trhu práce nezastupitelné místo. Připomněl, že z více než 4,5 miliónu lidí na tomto trhu je 650 tisíc živnostníků a v malých firmách do 20 zaměstnanců je zaměstnáno více než 800 tisíc lidí. Jak dodal, vláda jim nechce komplikovat život. Jedním z protikrizových opatření, která mají stimulovat tvorbu investic a fixního kapitálu, bude umožnění rychlých odpisů na investice ve výši 100 procent během jednoho roku. Nečas také informoval zástupce organizací sdružujících živnostníky a drobné podnikatele o plánu na zavedení moratoria na daňové sazby na dva roky. Opět se spouští také program Zelená úsporám. Ulehčení v mnoha oblastech Deregulační balíček bude podle premiéra obsahovat ulehčení v oblasti environmentální, další ulehčení v oblasti živnostenského zákona či v zákonech o účetnictví. Konkrétně premiér uvedl osvobození podnikatelů a živnostníků od povinnosti poskytovat údaje mnoha státním úřadům. Podle něho není důvod, aby podklady pro evidenci a výkaznictví rozesílali tito lidé sami, ale údaje by se mohly shromažďovat v jednom úřadě, který by je poskytoval dalším státním institucím. Premiér očekává, že s náměty, jak zlepšit podnikatelské prostředí, přijdou sami živnostníci a podnikatelé. Slabý hlas živnostníků v tripartitě



Během jednání také padlo téma tripartity. Podle Nečase je v tripartitě velmi slabě zastoupen hlas živnostníků a malých podnikatelů. „Jejich hlas je blokován nejen představiteli odborů, ale i velkých zaměstnavatelských svazů v čele se svazem průmyslu a dopravy. Já to nesu velmi nelibě,“ prohlásil premiér. „Pokud by nadále představitelé velkých podniků a odborů trvali na tom, že nechtějí nikoho do tohoto sociálního dialogu připustit, pak použijeme něco, co bych nazval politickým bypassem, tzn. vedle jednání tripartity, budu chtít mít velmi intenzivní dialog s představiteli malých podniků a živnostníků,“ dodal Nečas.

URL| http://www.novinky.cz/ekonomika/297470...azuju-pripomnel-zivnostnikum-necas.html Noviny pro grafický průmysl

Období štědrých dotací končí 21.3.2013

Noviny pro grafický průmysl -gko HK ČR

str. 5

Praxe: Otevřená zůstává pouze výzva v programu Inovace. Od roku 2007 byla řada českých tiskáren a dalších malých a středních podniků z oboru polygrafi e podpořena dotacemi z Evropské unie. Nejčastěji se jednalo o dotace z Operačního programu Podnikání a inovace (OPPI). V rámci OPPI jsou i pro polygrafy nejznámějšími programy Rozvoj a Inovace. Jelikož současné programové období pro příspěvky ze strukturálních fondů EU v roce 2013 končí, možností zažádat si o podporu už příliš není. „Z Operačního programu Podnikání a inovace, který agentura CzechInvest spravuje, je nyní pro příjem žádostí o podporu otevřen pouze jediný program, Inovace – inovační projekt. Velmi pravděpodobně bude v tomto programovém období také posledním,“ uvedla Petra Menclová z agentury CzechInvest. Program Inovace Inovační projekt předložený v rámci programu Inovace pomáhá podnikům, které na základě vlastní výzkumné a vývojové činnosti či prostřednictvím transferu technologie uvádějí inovované produkty do výroby a na trh, nebo zavádějí inovovaný výrobní proces. Program se týká i odvětví polygrafi e. Program Inovace je přístupný v obdobích tzv. výzev. V současné době končí druhé prodloužení čtvrté výzvy. II. prodloužení výzvy IV k předkládání projektů v programu Inovace – Inovační projekt, které je určeno malým, středním i velkým podnikům, bylo vyhlášeno 20. února 2013. Žádosti o dotaci podávají žadatelé ve dvou krocích (ve formě registrační a plné žádosti) přes internetovou aplikaci eAccount. Příjem registračních žádostí probíhá od 8. 3. 2013 do 22. 3. 2013. Po celou tuto dobu je garantován příjem registračních žádostí bez ohledu na výši alokovaných prostředků. Plné žádosti se budou přijímat od 8. 4. 2013 do 22. 5. 2013. Systém sběru žádostí je kontinuální a žádosti jsou vyhodnocovány průběžně. Plánovaná alokace na tuto výzvu je 2,4 mld. Kč. Rozhodnutí o poskytnutí dotace budou vydávána až po schválení realokace finančních prostředků Evropskou komisí. 75% alokovaných finančních prostředku je rezervováno ve prospěch malých a středních podniků. Pokud bude zájem ze strany malých a středních podniků nižší než 75 %, bude zbývající část uvolněna pro velké podniky. Z porovnání s předchozí výzvou vyplývají některé změny. Snižuje se procentuální výše podpory u malých podniků. Redukuje se maximální výše podpory u projektů realizovaných v regionech se soustředěnou podporou státu na 75 mil. Kč. Nejzazší termín ukončení projektu je 31. 5. 2015. Žadatelem o dotaci nemůže být a. s. s listinnými akciemi na majitele. Základní charakteristiky programu zůstávají beze změny. Příjemcem podpory může být podnikatelský subjekt zapsaný v obchodním rejstříku působící především ve zpracovatelském průmyslu. Jak již bylo uvedeno, polygrafi e je mezi podporovanými odvětvími. Podnik musí mít alespoň dvě uzavřená po sobě jdoucí daňová období. Projekt musí být realizován v České republice, mimo hlavní město Prahu. Inovace produktu a procesu Podporovanými aktivitami jsou inovace produktu (zvýšení technických a užitných hodnot výrobků, technologií a služeb) a inovace procesu (zvýšení efektivnosti procesů výroby a poskytování služeb). Jako příklad si uveďme pořízení tiskové technologie, která umožňuje na rozdíl od stávající výbavy v tiskárně i UV tisk a lakování, což představuje inovaci výrobního procesu, a zároveň rozšiřuje nabídku tiskárny o UV zušlechtěné tiskoviny, což



odpovídá defi nici inovace produktu. V rámci jednoho projektu lze získat dotaci ve výši 1–50 mil. Kč, nebo dokonce až 75 mil. Kč pro projekty realizované v regionech se soustředěnou podporou státu. Procentuální výše podpory z celkových nákladů realizace projektu se pohybuje od 30 až do 50 % v závislosti na velikosti podniku. Mezi způsobilými výdaji, tzn. jaké výdaje je možné podpořit, je dlouhodobý hmotný majetek (např. stroje a zařízení, hardware a sítě, v případě malých a středních podniků i novostavby a s jistými omezeními i technické zhodnocení staveb). Dotace může být poskytnuta i na dlouhodobý nehmotný majetek, do nějž patří software a data i práva k užívání duševního vlastnictví. Pouze malé a střední podniky mohou dostat dotaci i na provozní náklady, jako např. na služby poradců a expertů, zvláštní školení, mzdy a pojistné i na náklady na publicitu projektu. Projekty musejí využívat výsledky výzkumu a vývoje, nebudou podporovány projekty prosté obměny výrobního zařízení bez prokázané návaznosti na vývojovou fázi. Z programu nelze podporovat výzkum a vývoj, v okamžiku podání žádosti již musí být vývoj ukončen a tato skutečnost doložena. Celkově lze konstatovat, že získání dotace z programu Inovace je daleko obtížnější, než je tomu v případě programu Rozvoj. V roce 2014 dojde ke změnám V současném plánovacím období, které probíhá od roku 2007, jsou informace o dotačních programech v podnikatelské sféře již dostatečně známy. K jejich oživení nicméně nemůže být na škodu pročíst si je na czechinvest.org. V dílčích parametrech procesu předkládání a schvalování žádostí totiž dochází občas ke změnám. Z praktických poznatků nashromážděných v probíhajícím plánovacím období také vyplývá, že agenda dotací se vyvinula ve svébytnou disciplínu, v níž je poměrně obtížné se úspěšně orientovat. Na tom je založena činnost celé řady poradenských organizací, které si osvojily příslušné know-how a dosahují s ním vysokou efektivnost při zpracování potřebných podkladů. A co je zejména důležité – jsou úspěšné při získávání dotací pro své klienty. V roce 2014 začíná běžet další sedmileté plánovací období Evropské unie. Přestože hlavní zásady již byly schváleny Evropskou komisí a lídry členských států, rozpočet na další rok bude ještě předmětem dalšího vyjednávání. S jistotou lze předpokládat, že celá agenda dotací dozná od roku 2014 značných změn. Foto popis|

olomouc.iDNES.cz

Velkým firmám Olomouckého kraje loni rostly tržby nejvíc z Česka 28.3.2013

olomouc.iDNES.cz

str. 0 Olomouc / Olomouc - zprávy HK ČR

MF DNES, Rostislav Hányš

Průmyslové podniky v Olomouckém kraji si mohou loňský rok pochvalovat. Alespoň co se týká tržeb a růstu produktivity práce. Tržby ve velkých firmách regionu dokonce rostly nejrychleji ve srovnání s průmyslem v ostatních krajích. Na druhou stranu se snížil počet zaměstnanců. Čísla zveřejnil Český statistický úřad Olomouc, který hodnotil vývoj ve 156 průmyslových podnicích zaměstnávajících přes sto zaměstnanců. Jak se ale také ukázalo, nárůst tržeb nevede vždy k větší zaměstnanosti. Řada podniků totiž naopak počty zaměstnanců mírně snižovala. Nezaměstnanost v regionu se tak loni zvýšila o 2,7 procenta. "To není nic překvapivého. Firmy se soustředí na vyšší výkon a růst produktivity. Vyrábějí tak mnohdy víc s nižším nebo stejným počtem zaměstnanců," vysvětlil šéf krajské hospodářské komory Bořivoj Minář. Tržby poprvé po třech letech překročily hranici 100 miliard "Tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy po třech letech překročily hranici 100 miliard korun," nastínila Michaela Smutná z olomoucké pobočky Českého statistického úřadu do PC pro iPad "Podle předběžných údajů by měla v roce 2012 dosáhnout hodnota tržeb v průmyslových podnicích v regionu téměř 104 miliard korun, což je o 6,1 procenta více než v předchozím roce. Podniky z Olomouckého kraje by tak v mezikrajském srovnání zaznamenaly největší růst tržeb," dodala. Celkově je přitom za celé Česko nárůst tržeb v průmyslových firmách pouze dvouapůlprocentní.



Vysoký nárůst tržeb hlásí například firma Hopax Červenka vyrábějící kovové konstrukce. "S vývojem musíme být spokojeni, protože i v období hospodářské stagnace jsme navýšili meziročně tržby o patnáct procent," sdělil majitel společnosti Jozef Pavlík. Prechezu táhla titanová běloba, Pars zase Regionovy Jedna z nejvýkonnějších firem regionu, přerovská chemička Precheza, pak dosáhla loni tržeb ve výši 3,083 miliardy korun. "Tržby nám meziročně vzrostly o devět procent," uvedl generální ředitel Prechezy Ivo Hanáček. Důvodem nárůstu tržeb podle něj byly vysoké ceny hlavního vyráběného produktu - titanové běloby. Rostla taky šumperská společnost Pars, která se zabývá modernizací a opravami kolejových vozidel. "Loni jsme měli dobrý rok. Tržby nám vzrostly o osm procent," uvedla mluvčí firmy Michaela Linhartová. Firma loni dokončovala modernizaci posledních 37 vozů, které jezdí na regionálních tratích pod názvem Regionova. Právě projekt Regionovy představoval pro firmu v posledních letech nejzajímavější zakázku. Bořivoj Minář považuje nadprůměrný nárůst tržeb v průmyslových podnicích Olomouckého kraje za velmi dobrý. "Je to další důkaz, že průmysl v regionu je na velmi dobré úrovni," sdělil Minář.

URL| http://olomouc.idnes.cz/velkym-firmam-...px?c=A130328_1910368_olomouc-zpravy_stk Parlamentní listy

Hendikepovaným nezaměstnaným svítá naděje 18.3.2013

Parlamentní listy Text Bohumil Brejžek

str. 41 Rozhovor HK ČR

* Paní ředitelko, společnost COFET již mnoho let velmi úspěšně řeší nezaměstnanost včetně dlouhodobé, a to i v tradičně problematických lokalitách na severu Čech a severu Moravy. Můžete nám popsat, jaké to byly aktivity a jaké metody jste používali? Společnost realizovala od 12. 11. 2007 do 31. 8. 2008 pro Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR jeden z prvních velkých pilotních projektů Evropského sociálního fondu (ESF) na řešení dlouhodobé nezaměstnanosti, Pomoc dlouhodobě nezaměstnaným na Ostravsku a Mostecku. Projekt realizovaný pod chráněnou značkou Dost dobrá šance ověřil na cílové skupině 5000 dlouhodobě nezaměstnaných, z nichž mnozí byli 10 a více let v evidenci úřadů práce, prospěšnost pilotního řešení pro klienty a ekonomickou efektivnost pro stát. Individuální motivace s psychology, odhalení důvodů ztráty zaměstnání či neúspěchu při jeho hledání, či zda vůbec má zájem o práci, to byl navržený základ přístupu ke každému klientovi. U mnoha klientů byla zjištěna předluženost, která jim bránila v nástupu do legálního trvalého pracovního poměru. Pro jednoho každého klienta, který mohl a chtěl být zaměstnán, byla individuálně hledána práce včetně nezbytné rekvalifikace či proškolení. Mnohdy musel být klient doslova za ruku první den přiveden či přivezen do zaměstnání, ale pak již s ním nebyly problémy. Tito klienti si vážili práce a byli velmi vděční za další poskytnutou šanci v době, kdy nad nimi nejen společnost, ale mnohdy i oni sami nad sebou již tzv. zlomili hůl. Následná jmenovitá kontrola klientů provedená úřady práce k datu 31. 12. 2008, tj. po čtyřech měsících od ukončení projektu, potvrdila vyřazení 1368 klientů z evidence, a tedy i správnost individuálních metod pilotního projektu MPSV ČR. Dalších 1221 evidovaných na úřadech práce se po povinném seznámení s projektem, které prováděl COFET ve spolupráci s příslušným úřadem práce, se raději sami „dobrovolně“ odhlásili z evidence úřadu práce. Celkový ekonomický přínos projektu Dost dobrá šance pro státní rozpočet tak nakonec dosáhl výše 499 milionů Kč (výpočet z průměrných nákladů státního rozpočtu 193 tis. Kč na jednoho nezaměstnaného v cenové úrovni roku 2008) a výrazně přesáhl fakturované náklady na realizaci projektu v celkové výši 146 milionů Kč. * Jaké další projekty pro nezaměstnané jste realizovali? Další odborně zajímavou činností spojenou se zaměstnáváním byl např. projekt ESF Lepší život pro zdravotně postižené v Libereckém kraji v období let 2009-2010. V letech 2010-2012 společnost realizovala



standardní projekty ESF Start, Příprava+ a Změna včas na vzdělávání a zaměstnávání různých cílových skupin nezaměstnaných v Moravskoslezském kraji. V rámci těchto projektů bylo zaměstnáno více než 2000 klientů evidovaných na úřadech práce. Mohlo jich být ještě více, ale úřad práce nakonec preferoval úsporu prostředků z ESF nad dalším zaměstnáváním nad rámec sledovaných indikátorů projektů, které byly splněny již ke konci roku 2011. * V současné době realizujete projekt ESF Šance pro samostatnost v Moravskoslezském kraji. Co řeší tento projekt? Je to velmi pozitivní nadčasový projekt pro 400 uchazečů o zaměstnání se zdravotním handicapem, který je má zařadit zpět na trh práce nebo alespoň zvýšit jejich zaměstnatelnost. Pomocí ergodiagnostiky s navazujícím pracovněpsychologickým poradenstvím, rekvalifikačními kurzy, strukturovanou praxí, pracovní terapií a motivačním poradenstvím se snažíme zlepšit orientaci účastníků na trhu práce. Současně prohlubujeme jejich kvalifikaci včetně možnosti vyzkoušet si pracovní pozici přímo u zaměstnavatele a věnujeme se zlepšení komunikačních a sebeprezentačních dovedností. * V čem se Šance pro samostatnost liší od dalších projektů ESF? Projekty ESF se většinou liší cílovou skupinou, na kterou jsou zaměřeny, a z toho vycházejí předepsané aktivity projektu. Šance pro samostatnost se zaměřením na uchazeče o zaměstnání se zdravotním postižením nebo omezením a osoby zdravotně znevýhodněné obsahuje jako jednu ze základních aktivit tzv. ergodiagnostické vyšetření, které se provádí ve Fakultní nemocnici Ostrava. Jde o soubor časově a finančně náročných specializovaných lékařských vyšetření pro posouzení zbytkového pracovního potenciálu. Výstupem vyšetření je tzv. pozitivní pracovní rekomandace. Klient i úřad práce ze závěrečné zprávy získají kvalifikovanou informaci o tom, jaká práce je pro něj vhodná. Lidé, kterým např. úraz znemožní pokračovat v původní profesi, si pomocí tohoto vyšetření ověří své silné stránky, což jim může pomoci vrátit se i při jejich omezeních k téměř normálnímu životu. Přes občasné počáteční obavy jsou účastníci po sdělení výsledků vyšetření - zprávu klientům předávají lékař a psycholog - spokojeni, protože výstupy jsou pozitivní ve smyslu toho, „co všechno mohu dělat“. V průběhu léčení se většinou dozvídají pouze to, co nesmějí dělat, což jim nenabízí budoucnost, a to ani tu pracovní, v pozitivním duchu. * Jak se mohou nezaměstnaní do projektu přihlásit a jak probíhá jejich výběr? Prezentujeme cíle a průběh projektu všem klientům, které zprostředkovatelky úřadu práce navrhnou podle evidence a svých zkušeností k účasti v projektu. Úřady práce mají navíc evidenci klasifikace zdravotního znevýhodnění i další informace. Evidovaní uchazeči jsou si vědomi, že musí plnit aktivity, které jim úřad práce v průběhu evidence ukládá. Je proto pro ně výhodnější vstoupit do projektu, nutit však klienty ke vstupu se dlouhodobě neosvědčilo ani v jiných projektech, a proto je vstup do projektu Šance pro samostatnost dobrovolný. Nejvyšší metou pro všechny naše osobní poradce je nalézt klientovi projektu trvalé zaměstnání, odpovídající jeho fyzickým a psychickým možnostem a schopnostem. Nemusí jít vždy o profesi, ve které pracoval před zhoršením svého zdravotního stavu. K tomu klientovi pomohou např. rekvalifikační kurzy, někdy stačí i jen ochota se učit novým věcem a opravdová snaha nalézt vhodnou pracovní pozici. * Má projekt i slabé stránky? Každý projekt má silné a slabé stránky, v tomto je to například příliš úzký a částečně nepoužitelný výběr typů rekvalifikačních kurzů s ohledem na fyzické handicapy klientů. Možnosti rekvalifikačních kurzů by bylo potřeba rozšířit podle skutečných potřeb a možností nejen klientů, ale i trhu práce. Rovněž velmi pro klienty i praxi potřebná pracovní terapie má nevhodně nastavené parametry, příliš dlouhou dobu trvání (12 měsíců) a je určena pouze pro 100 klientů projektu. Jedná se o typický příklad nastavení, které nevyhovuje praxi. Praxe je pro klienty velmi potřebná a vhodná, ale pro všech 400 klientů a na podstatně kratší dobu v rámci projektu. Nastavení projektu bez ochoty nebo možnosti přizpůsobení potřebám klientů a jejich potenciálních zaměstnavatelů je tak mnohde proti zájmům uchazečů o zaměstnání a cílům projektu. Firmy sice práci „zdarma“ do určité míry vítají, ale nemají možnost se tak dlouho věnovat nekvalifikované pracovní síle, natož s handicapem. Rovněž administrativní prodlevy, které nevhodně zkrátily plánovanou dobu realizace projektu z 24 měsíců na 19 měsíců, připravily klienty projektu o mnoho příležitostí. * Jakou část klientů se vám podaří zapojit do pracovního procesu? A je toto zapojení trvalé?



Snažíme se při hledání práce postupovat tak, aby pracovní pozice byla stabilní, protože obzvlášť lidé s handicapem snášejí změny hůře. Každá další ztráta zaměstnání je pro ně citelnou újmou a stresem. Záleží nejen na zaměstnavateli, ale i na zaměstnanci, jak se sžije s pracovními povinnostmi a novým kolektivem. Letitá zkušenost ukazuje, že zaměstnavatelé rádi věnují čas a úsilí na zacvičení nového pracovníka, pokud jde o člověka vstřícného, loajálního a ochotného se učit. O setrvání v novém zaměstnání tak rozhoduje nejen aktuální ekonomická situace společnosti a konkrétních firem, ale i ochota a schopnost lidí si pracovní místo udržet. Musí ovšem chtít sami, projekt jim jen nabízí možnost pracovat. * Myslíte si, že je možné tímto způsobem vyřešit palčivou otázku nezaměstnanosti? Je to určitě kvalitní součást řešení v rámci aktivní politiky zaměstnanosti (APZ), i přes všechny nedostatky projektu. Určité sociální skupiny, např. absolventi, matky po mateřské dovolené, osoby starší 50 let, propuštění z výkonu trestu, osoby s fyzickým handicapem, mají vždy ztíženou možnost získat a udržet si trvalou práci. Proto je potřebné těmto skupinám pomáhat, např. i projekty z prostředků ESF apod. Otázkou však je, co bude dál, zvláště v dobách trvající hospodářské recese. Budeme se ale umět o nezaměstnané z ohrožených cílových skupin postarat i po skončení programových období v letech 2014-2020? Řešení nezaměstnanosti, která stojí tento stát mnoho desítek miliard Kč každý rok, je komplexní problematika, která není pouze věcí MPSV ČR, ale i dalších resortů a celé společnosti. Obecně platí, že nejen pro výše uvedené handicapované skupiny, ale i pro dlouhodobě nezaměstnané, je nezbytný skutečně individuální přístup. Tento přístup se prokázal jako velmi ekonomický a efektivní již v pilotním projektu Dost dobrá šance. Dalším problémem je malá nebo dost formální podpora, v Evropě daleko více využívaných nástrojů, formou sdílených pracovních míst, kratší pracovních úvazků, práce z domova apod. Všechny vlády sice v poslední době podporu těmto nástrojům vyjadřují, ale jejich praktické využití je velmi malé nejen v porovnání s dalšími zeměmi Evropy, ale i vzhledem k možnostem i poptávce o tyto formy pracovních úvazků mezi nezaměstnanými na straně jedné a zaměstnavateli na straně druhé. I kratší úvazek a méně peněz pomáhají udržet pracovní návyky, lidé zůstávají v kontaktu s pracovním kolektivem a jeho pravidly, docházka do zaměstnání dává životu řád a smysl. Osvěta o všech možnostech, jak získat a udržet alespoň nějakou práci, která nemusí být vždy na plný pracovní úvazek, je nezbytná. I proto zahajujeme osvětu již na základních a středních školách - evropská soutěž SAPERE - vědět, jak žít a vzdělávací soutěž Finanční gramotnost, jsou základními prvky této osvěty u dětí. Aktivní politika zaměstnanosti se podle našeho názoru stane základem projektů ESF. Variabilita forem zaměstnávání spolu s nižší mírou zdanění práce a zejména se snížením byrokracie kolem zaměstnávání, by pomohla zaměstnavatelům pružněji přijímat, ale i propouštět zaměstnance. Rovněž vzdělávání finanční gramotnosti všech věkových skupin v rámci APZ se osvědčuje jako základní prevence předlužení a z toho plynoucí nezaměstnatelnosti předlužených osob, a jejich následného sociálního vyloučení. * Děkuji vám za rozhovor. Děkuji i já a zvu Vás i čtenáře na finále soutěže Finanční gramotnost 23. a 24. dubna 2013 v České národní bance v Praze. Samozřejmě jsou všichni, kteří se o tuto problematiku zajímají, zváni také na závěrečnou hodnotící konferenci projektu Šance pro samostatnost v březnu 2014 v Ostravě. Foto autor| FOTO archiv Dominiky Prchlíkové

Jan Veleba: Miloš Zeman vnímá český venkov s plnou vážností 18.3.2013

Parlamentní listy Eugenie Línková

str. 21 O kom se mluví HK ČR

Uplynulé pondělí bylo pro prezidenta AKČR a nezávislého senátora Jana Velebu pestré na témata. Mimo senátních dopoledních jednání totiž navštívil v odpoledních hodinách ministra pro místní rozvoj Kamila Jankovského. S ním se věnoval zejména styčným bodům při uplatňování Programu rozvoje venkova. Jan Veleba se zajímal i o bytovou politiku a informační systémy, které právě toto ministerstvo koordinuje. Ministru Jankovskému svěřil i poznatky z návštěv svého volebního obvodu v Pardubickém kraji a cíleně kladl otázky, aby mohl při jednáních se starosty zasvěceně reagovat. Program rozvoje venkova přišel o velké peníze Velmi zajímavé jednání proběhlo i v přechodném sídle nově zvoleného prezidenta ČR Miloše Zemana, který do inaugurace má svou kancelář v Loretánské ulici č. 13 v Praze, nedaleko od Pražského hradu, kam se záhy přemístí. I tam se nehovořilo o všeobecných věcech, ale Jan Veleba prezidenta Zemana žádal o politikou pomoc při podpoře českých potravin a všeho, co s jejich produkcí souvisí. Vysvětlil zklamání zemědělců z výsledků jednání summitu EU v Bruselu, na němž se začátkem února



jednalo o rozpočtu do roku 2020 a Česká republika „díky“ vyjednávacím schopnostem premiéra Petra Nečase přišla o velké peníze. Snížení přílivu peněz z EU do Programu rozvoje venkova je na úrovni 2,2 mld. euro na 7 let, což je 314 mil. euro evropských peněz na rok. „To je snížení oproti současnému období o 20 procent,“ dokládal prezidentu Zemanovi na číslech Jan Veleba. „Čeští zemědělci jsou ze všech 27 zemí EU jediní, kterým byla obálka Programu rozvoje venkova snížena,“ posteskl si Veleba a předložil jmenovité podpory jednotlivých zemí EU Většině států byla totiž tato obálka, která přímo rozhoduje o konkurenceschopnosti zemědělství, zvýšena: Miloš Zeman přislíbil , že si na tento obor najde vždy čas a zamýšlí pravidelné schůzky se zástupci agrárního sektoru a to jak z oblasti zemědělství, potravinářství, tak i obchodu. Domnívá se totiž, že je třeba zejména podpořit českou obchodní síť s prodejem tuzemských potravin. Nový prezident chce české zemědělce, potravináře a obchodníky podpořit „Šel jsem za prezidentem Zemanem proto, že čeští politici nekopou dostatečně za české zemědělství. Čeští zemědělci jsou jediní ze všech zemí Evropské unie, kteří přišli v evropském rozpočtu na roky 2014 až 2020 o část peněz na program rozvoje venkova, konkrétně o 300 milionů eur, tedy přibližně o 7,5 miliardy korun,“ prohlásil po schůzce, o níž řekl, že splnila jeho očekávání, Jan Veleba. Miloš Zeman ve své době jako premiér dokázal nejen zemědělcům naslouchat, ale když jej ekonomicky přesvědčili o své pravdě, neváhal za ně i zabojovat a když je na jakékoliv straně premiér země, mělo by to být i vidět. Totéž platí v případě prezidenta. Rakousko + 700 mil. eur Francie + 1.000 mil. eur Irsko + 100 mil. eur Itálie + 1.500 mil. eur Lucembursko + 20 mil. eur Malta + 32 mil. eur Lotyšsko + 100 mil. eur Litva + 67 mil. eur Estonsko + 50 mil. eur Švédsko + 150 mil. eur Portugalsko + 500 mil. eur Kypr + 7 mil. eur Španělsko + 500 mil. eur Belgie + 80 mil. eur Slovinsko + 150 mil. eur Finsko + 600 mil. eur.

Foto autor| Foto Archiv Foto popis| Na dobrou spolupráci se zemědělci si připil nově zvolený prezident ČR Miloš Zeman s prezidentem AKČR a senátorem Janem Velebou

Která iniciativa nejvíce stimuluje podnikání? 18.3.2013

Parlamentní listy str. 9 Rozhovor HK ČR

» Podnikání je nejvýznamnější hnací silou hospodářského růstu a tvorby pracovních příležitostí. Která iniciativa v Evropě je však nejtvořivější a nejúspěšnější, pokud jde o podporu zakládání podniků a vytváření pracovních míst? S cílem najít odpověď na tuto otázku Evropská komise zahájila letošní Malé a střední podniky mohou vytvořit až 85 procent všech nových pracovních míst. 37 procent Evropanů by si chtělo v případě možnosti založit vlastní podnik. Mladé lidi podnikání přitahuje ještě více - 45 procent lidí ve věku 15 až 24 let považuje volbu tohoto povolání za reálnou. Využití zmíněného potenciálu by umožnilo, aby k současným 20,8 milionu malých a středních podniků v EU přibyly miliony dalších. Evropské ceny za podporu podnikání mají pomoci využít tento potenciál tím, že oceňují úspěšné iniciativy v této oblasti. Místopředseda Evropské komise a komisař odpovědný za průmysl a podnikání Antonio Tajani při té příležitosti prohlásil, že „…všichni se můžeme z těchto úspěchů poučit, jak lze vytvořit nové pracovní příležitosti a podpořit oživení evropského hospodářství. Poválečný hospodářský zázrak v Evropě byl založen na podnikavosti a smělých rozhodnutích podnikavých lidí. Jestliže chceme v EU podpořit růst, je zapotřebí se



kromě podpory rozvoje existujících podniků rovněž zaměřit na ty nové. Ceny za podporu podnikání pomohou zajistit, aby mohl být obrovský podnikatelský potenciál Evropy plně využit.“ Soutěžní kategorie Od roku 2006 se za vynikající výsledky v podpoře podnikání a malých podniků na vnitrostátní, regionální a místní úrovni udělují Evropské podnikatelské ceny za podporu podnikání. Soutěže se od zahájení zúčastnilo více než 2000 projektů, které podpořily vytvoření celkem více než 10 000 podniků. Cílem soutěže je identifikovat a oceňovat úspěšné činnosti a iniciativy zaměřené na podporu podniků a podnikání, propagovat a sdílet příklady osvědčených politik a postupů v oblasti podnikání, zlepšit povědomí o úloze, kterou podnikatelé v evropské společnosti sehrávají, a podpořit a inspirovat potenciální podnikatele. ročník soutěže o Evropské ceny za podporu podnikání (EEPA). Jde o ocenění pro nejlepší veřejné iniciativy a partnerství veřejného a soukromého sektoru, jež podporují rozvoj podniků a podnikání. Letos přibyla další kategorie, která oceňuje úspěšné projekty přispívající k ekologické ekonomice. Ocenění v nové kategorii na podporu trvale udržitelného růstu bude uděleno projektům podporujícím efektivní využívání zdrojů a přístup malých a středně velkých podniků na „zelené“ trhy. Soutěží se v těchto šesti kategoriích: podpora rozvoje ekologických trhů a účinného využívání zdrojů, podpora podnikatelského ducha, investice do rozvoje dovedností, zlepšování podnikatelského prostředí, podpora internacionalizace podniků, odpovědné a otevřené podnikání. Jak se zúčastnit? Soutěž má dvě kola. Účastníci musí nejprve soutěžit na národní úrovni a teprve pak mohou postoupit do celoevropského kola. V národní soutěži každá země do června 2013 vybere dva kandidáty. Užší výběr nominovaných kandidátů provede evropská porota. Všichni účastníci vnitrostátního a evropského kola pak budou pozváni na slavnostní předání cen, při němž budou vítězové odměněni za své úsilí a dostanou příležitost se prezentovat v celoevropském prostředí. Ceny budou předány v rámci setkání malých a středních podniků v litevském Vilniusu ve dnech 25. - 27. listopadu 2013.

Poptávka po financování exportů mimo EU narůstá, hlásí Česká spořitelna 18.3.2013

Parlamentní listy str. 47 Téma Text Redakce HK ČR

» Jsme příliš závislí na Evropské unii. V zájmu posílení vlastní konkurenceschopnosti se musíme porozhlédnout dále za její hranice. S tímto apelem na české firmy vystoupilo před rokem Ministerstvo průmyslu a obchodu. Vybídlo domácí exportéry, aby hledali pro své zboží odbytiště i na trzích, na kterých české firmy v minulosti úspěšně působily, anebo na kterých tuzemští exportéři za konkurencí z jiných zemí zaostávají. Apel, se kterým se na ně před rokem vláda obrátila, tuzemští exportéři vyslyšeli a jejich zájem o financování exportů mimo EU narůstá, potvrzuje Česká spořitelna. Výstavba úseku dálnice v Ázerbájdžánu. Vybudování výrobní linky v Egyptě, která bude dodávat surovinu na výrobu dětských plen. Akvizice továrny na výrobu gumárenských výrobků ve Slovinsku. To jsou příklady projektů, kterými se během posledního roku pokusily tuzemské firmy rozšířit svůj záběr v zahraničí. U České spořitelny a dalších tuzemských bank a pojišťoven navyšují poptávku po financování projektů na vzdálených trzích. „Větší snahu prosadit se i na vzdálenější zahraniční trhy zaznamenáváme jak mezi velkými firmami, tak i u malých a středních firem,“ potvrzuje Monika Houštecká, ředitelka obchodního a exportního financování České spořitelny. Uplatnění na vzdálených trzích podle ní mohou najít zejména tuzemští exportéři, jejichž nabídka směřuje do oblasti energetiky či budování infrastruktury. „Počátkem března se chystáme spustit financování největšího exportního projektu české firmy za poslední dobu, která se bude podílet na budování dálnice v Ázerbájdžánu. Jedná se o projekt v celkové hodnotě přes 400 milionů eur, pro který Česká spořitelna zajistila financování ve spolupráci s dalšími bankami. Cena exportních úvěrů je v současnosti poměrně nízká díky nízkým sazbám na mezibankovních trzích. Celková cena financování je potom odvislá od rizikovosti projektu i dané země či regionu. Česká spořitelna a další banky přitom exportérům nenabízejí jen samotné financování, ale také informace o daném trhu, poradenské a právní služby, či pomoc při sjednávání pojištění u exportní pojišťovny EGAP. „Exportéři přitom za tyto služby zaplatí až v okamžiku, kdy se jim podaří obchod skutečně uzavřít,“ zdůrazňuje Houštecká. Po obchodní misi do jihovýchodní Asie v polovině ledna přichystalo Ministerstvo průmyslu a obchodu další cestu domácích podnikatelů na konec ledna, tentokrát do Spojených států. V březnu má následovat obchodní mise do Ázerbájdžánu.



Foto autor| FOTO Archiv

Přenáším do EU konkrétní problémy lidí 18.3.2013

Parlamentní listy Text Bohumil Brejžek

str. 22 Rozhovor HK ČR

» Dalším z našich europoslanců, s jehož činností v Bruselu bychom vás chtěli seznámit, je europoslankyni MUDr. Olga Sehnalová. Do Evropského parlamentu byla zvolena za ČSSD, v EP je členkou parlamentní Skupiny progresivní aliance socialistů a demokratů sdružující levicově orientované politiky. * Paní poslankyně, před třemi lety jste byla zvolena za ČSSD do Evropského parlamentu. Jak hodnotíte své dosavadní působení v této instituci? Jaké iniciativní zprávy Evropského parlamentu jste za dobu svého působení vypracovala, co jste v nich zdůraznila a jak byly přijaty? Na Vaši otázku musím odpovědět trochu zeširoka. Evropský parlament je jedno z největších demokratických shromáždění na světě a už jen proto má jasné mantinely pro své fungování v rámci celé složité evropské rozhodovací procedury. Na jedné straně iniciativě poslanců rozhodně nikdo nebrání, na straně druhé je celkem složité dotáhnout je do nějakého hmatatelného výsledku, třeba v podobě legislativního návrhu. I to má svá striktní pravidla a postupy. Ve své práci se od samého počátku snažím o to, přenášet na půdu Evropského parlamentu konkrétní problémy lidí, občanů ČR, které podle mého názoru mohou být řešeny na evropské úrovni. Nemyslím tím zájmy různých lobby, i když komunikace s rozličnými, zdaleka nejen českými, zájmovými skupinami je samozřejmou součástí naší práce také. Tedy pokud se ptáte na skutečně vlastní iniciativy, tak uvedu několik z nich. Hned na začátku svého mandátu v roce 2009, kdy v ČR zkrachovaly aerolinky Sky Europe, jsem iniciovala to, že se toto téma vůbec dostalo do Evropského parlamentu - nejprve prostřednictvím podpory kolegů v politické frakci a poté i jménem výboru pro dopravu. Tehdy nám šlo především o zavedení účinných pravidel pro odškodnění cestujících při krachu nebo bankrotu aerolinek. Postup byl poněkud krkolomný, i když po několika letech uznávám, že má svou logiku, a jak už jsem uvedla, i jasná pravidla, která se v Evropském parlamentu prostě ctí a musí respektovat. To znamená, že po naší písemné interpelaci na Komisi následovala ústní interpelace na plénu a následně tzv. zpráva z vlastní iniciativy o právech cestujících výboru pro dopravu a cestovní ruch, kde jsem byla stínovou zpravodajkou své politické skupiny. Tato zpráva byla včetně pasáže o odškodnění cestujících velkou většinou v Evropském parlamentu přijata. Nyní má Komise představit revizi legislativy k právům cestujících, kde musí pozici přijatou v této zprávě z vlastní iniciativy zohlednit. Na tomto případu je i velice dobře vidět, jak funguje celý proces v evropských institucích - od problému až k legislativě. Z oblasti ochrany spotřebitele v loňském roce vyvolala velké reakce další má aktivita v Evropském parlamentu, zaměřená na dvojí kvalitu výrobků. Reagovala jsem tak na průzkum spotřebitelské organizace provedený na Slovensku, který testoval stejně značené výrobky v různých zemích střední a východní Evropy s velmi pobuřujícím výsledkem. Proto jsme s mým týmem nechali otestovat potraviny z několika členských zemí EU. Jejich obaly byly sice totožné, jejich chuť a kvalita však nikoli, což měli možnost ochutnat a posoudit i kolegové z Evropského parlamentu na následném veřejném slyšení, které jsem na toto téma uspořádala za účasti zástupců Evropské komise. Podařilo se nám tak poukázat na vleklý problém dvojí kvality výrobků, kterému se budu věnovat i v rámci svého současného stínového zpravodajství ke zprávě o obalových tricích, které matou spotřebitele. Je mi jasné, že legislativní úprava v tomto ohledu není na pořadu dne, nicméně jsem rozhodně přesvědčena, že je nutné tyto případy skutečně seriózně posoudit a soustavně sledovat i na úrovni EU. Nevidím důvod, proč by na naše středo- a východoevropské trhy mělo být dováženo zboží jiné kvality, aniž je o tom spotřebitel řádně informován a má možnost volby. Jinak jde podle mého názoru o jeho klamání. Z oblasti výboru pro kulturu jsem se angažovala v tématu dostupnosti tzv. veřejných konzultací Evropské komise. Považuji za naprosto nepřijatelné, jakým způsobem Komise komunikuje s veřejností během přípravy svých návrhů. Podle mého názoru jde spíše o předstíraný než o skutečný zájem. Což je možná i jeden z důvodů nedůvěry, která vůči EU u nás panuje. Velkou většinou byla v plénu Evropského parlamentu přijata mnou navržená rezoluce o přístupnosti veřejných konzultací ve všech oficiálních jazycích EU. Nicméně i když Komise na základě této resoluce deklarovala, že konzultace ve všech oficiálních jazycích EU zpřístupní a jejich formu sjednotí, nadále se tak bohužel neděje. V ČR navíc o této možnosti lidé příliš nevědí.



Snažím se přispět alespoň tím, že veškeré tyto konzultace zveřejňuji na svém webu a neustále apeluji na evropské instituce, aby se tuto možnost snažily více přiblížit všem občanům EU. Na svou stranu jsme nedávno, společně s polskou kolegyní, která se mnou v této věci spolupracuje, získaly i evropského ombudsmana, takže doufám, že se snad již brzy situace v tomto směru konečně zlepší. Mezi další dokumenty Evropského parlamentu, u jejichž zrodu jsem dosud stála jako autorka, patří například i zpráva, která bezprostředně souvisí s mým dlouhodobým tématem, a to bezpečnost silničního provozu. Více než 30 tisíc úmrtí na evropských silnicích ročně vypovídá samo o sobě o rozsahu problému, proto se opatřením k posílení bezpečnosti věnuje výrazná pozornost. V této souvislosti jsem byla pověřena vypracováním zprávy o celoevropském systému automatického tísňového volání eCall. Tento bezpečnostní systém se v autě aktivuje při vážné dopravní nehodě na území EU. Záchranářům pak pošle polohu havarovaného auta přes GPS včetně počtu připoutaných pasažérů. Odhaduje se, že pokud by byl eCall na území EU skutečně zaveden, zachránilo by se až 2500 lidských životů ročně. Všechny potřebné technologie jsou již běžně dostupné, náklady na instalaci minimální. Podle návrhu by měl být tento systém pro nová auta zaveden od roku 2015, nicméně stále je před námi ještě dlouhá cesta vyjednávání. Moje zpráva, která předcházela nedávno navrženým legislativním dokumentům, byla rovněž přijata velkou většinou členů Evropského parlamentu. V oblasti související s bezpečnosti dopravy jsem nyní rovněž zpravodajkou části legislativního balíčku o technické způsobilosti vozidel, konkrétně o silničních technických kontrolách nákladních vozidel, nicméně tady nás složitá jednání teprve čekají. Myslím, že asi nemá smysl dělat úplný výčet, ale pro hrubou představu: jen za uplynulý rok jsem se přímo podílela, ať už jako autorka, nebo jako stínová zpravodajka, na deseti zprávách či návrzích usnesení Evropského parlamentu. K dalším dvaceti zprávám jsem podala pozměňovací návrhy, kterých bylo asi sto třicet. Týkaly se mimo jiné například i u nás ostře sledovaného tématu, jakým byla revize nařízení o tzv. Transevropských dopravních sítích, kde se mi podařilo vyjednat podporu dopravního výboru pro několik konkrétních dopravních projektů v ČR. * Pracujete ve výboru pro dopravu a cestovní ruch EP, v němž nedávno proběhla debata o právech cestujících v letecké dopravě, zejména o nových opatřeních některých aerolinek ohledně příručních zavazadel. S jakým výsledkem? Šlo o ústní interpelaci dopravního výboru na Evropskou komisi, která proběhla během lednového plenárního zasedání ve Štrasburku. Jako členka výboru pro dopravu a cestovní ruch Evropského parlamentu se zabývám problematikou ochrany cestujících velmi často. Při této diskusi jsem hovořila o restriktivních opatřeních některých aerolinek, která v loňském roce řada z nich zavedla. Jde zejména o nová pravidla ohledně velikostí příručních zavazadel nebo o politiku maximálně jednoho příručního zavazadla. Problémem je, že se o těchto opatřeních cestující často dozvědí až při nástupu do letadla, případně si musí za zavazadlo draze připlatit. Aerolinky sice argumentují tím, že nová pravidla usnadní nástup do letadla a celkově zpříjemní cestování, hádky u přepážek však hovoří spíše o opaku. Podle mne jde však o další způsob, jak zavádět další a další placené nadstandardy. V debatě jsem proto upozornila na to, že Komise právě připravuje revizi nařízení o právech cestujících v letecké dopravě, a žádala jsem, aby se v této souvislosti zaměřila i na cenovou transparentnost leteckých dopravců. Evropský parlament pak na plenárním zasedání schválil rezoluci k této otázce, což je velmi podstatný signál pro komisi, že toto téma má jednoznačnou podporu Parlamentu a měla by jej řešit. Vzhledem k tomu, že návrh komise bude projednávat výbor pro dopravu a cestovní ruch, budu se tímto tématem nadále zabývat a prosazovat, aby se to do revize opravdu dostalo. Nové nařízení by měla Evropská komise představit ještě v první polovině roku 2013. * Souhlasíte s názorem, že se Evropská unie nachází v krizi, z níž zatím nenašla východisko? Krize je široký pojem, ale každá krize je současně i příležitostí ke změně. To neplatí jen pro Evropskou unii, ale i pro celý systém, ve kterém se pohybujeme, globálními finančními trhy počínaje, ekologickými a sociálními hrozbami dneška konče. Na řešení skutečně globálních problémů těžko budou stačit jednotlivé státy. Jsme však v období velkých nejistot a tápání, ale také doby, která se zrychluje. Velká poválečná vize, se kterou se budovala mírová sjednocená Evropa jako univerzální odpověď na otázky dneška současné generaci již nestačí. I když jsem přesvědčena, že na tuto vizi bychom zapomínat neměli. Jsme svědky vzestupu nacionalismu, který se šíří napříč Evropou, a tak bychom neměli v zápalu technokratického uvažování zapomínat ani na hodnoty, na kterých se sjednocená Evropa začala budovat a proč. Základní otázka, která v současné Evropě visí ve vzduchu a na kterou je nutné si skutečně poctivě odpovědět, zní, zda cestou do budoucnosti je návrat k národním státům anebo větší míra integrace EU. Tyto debaty o skutečně fundamentálních otázkách dalšího směřování EU se v posledních letech velmi zintenzivnily a já bych si velmi přála, aby do nich Česká republika mnohem aktivněji a s poněkud širší perspektivou vstupovala také. To je úkol



pro domácí politickou reprezentaci, akademickou sféru, občanskou společnost, podnikatelské kruhy, odbory a samozřejmě i média, otevřít seriózní debatu co nejširší veřejnosti. A zdůrazňuji slovo seriózní. Ale samozřejmě že nejen v České republice bude nutné tuto otázku zodpovědět. Dohadování o evropském rozpočtu na příštích sedm let je v mnoha směrech pro současnou situaci příznačné. Přístup k EU jako zdroji všeho zla či vnějšímu nepříteli, který je vždy po ruce, když chybí domácí argument, je bohužel dosud příliš lákavý. * A jak vidíte roli České republiky? Co nám naše členství přineslo, co jsme se naučili? Hraje Česká republika v EU důstojnou roli? Svou pozici a respekt si každý stát Evropské unie buduje dlouhodobě a neměla by to být rozhodně otázka, která bude záviset na momentální politické situaci a aktuální vládě. Nezáleží ani tak na velikosti státu, i když je samozřejmě jasné, že vliv velkých států bude vždy dominantní, jako na tom, jak je ten který stát aktivní, do jaké míry je připraven spolupracovat s ostatními na kompromisech, jak se mu daří získávat pro svá stanoviska spojence. Důležitá je i čitelnost a předvídatelnost národních stanovisek. Silná slova a hrozby vetem v tomto ohledu mohou přinést možná krátkodobý úspěch, ale pokud je to váš standardní postoj pro jednání, dlouhodobě získáte pověst kverulanta, od kterého nelze vlastně nic konstruktivního očekávat. A tak k vám budou přistupovat i ostatní. Všechno ale velmi záleží i na tom, do jaké míry máte jasnou představu o svých prioritách a s kým je chcete prosazovat. Myslím, že v tomto ohledu bychom se od některých menších států mohli lecčemu přiučit. Pokud Česká republika dlouhodobě na svou aktivní roli v evropské politice rezignuje, považovala bych to za tragický omyl a chybu. Nejde o to, se vším bezvýhradně souhlasit, to koneckonců nedělá nikdo, ale aktivně a včas se účastnit debat s cílem nalézat společně přijatelná řešení. Zkrátka být součástí dění, ne v jeho vleku. Představovat se jako oběť Bruselu, se kterým vlastně nemáme nic společného, jakási permanentní skepse je z domácího pohledu velmi pohodlná póza, která se dobře prodává. A jsme znovu u problému seriózní debaty. * Dnes se často hovoří o tom, že je ohroženo čerpání evropských peněz a že Česká republika může o tyto peníze přijít. Je situace skutečně tak vážná? Domníváte se, že Česká republika dostatečně nevyužívá peněz poskytovaných z nejrůznějších evropských fondů? To je otázka spíše na odpovědná ministerstva a příslušné ministry. A je nutné se ptát. Evropské dotace představují zejména v době hospodářské krize velkou část investic veřejného sektoru, dávají práci lidem, mohou pomoci ekonomickému růstu, proto by bylo jejich nevyužití skutečně trestuhodné. Na jedné straně rozpočtové škrty v řádu miliard, na straně druhé desítky miliard, nad jejichž čerpáním visí otazník. Skutečností je, že Česká republika vyjednala za vlády vedené sociální demokracií pro současné programovací období prostředky, které byly o celou třetinu vyšší ve srovnání se současným návrhem víceletého finančního rámce, který se prezentuje jako výsledek úspěšného vyjednávání. Byli jsme zemí s nejvyšší vyjednanou sumou na jednoho obyvatele. Tato situace se již opakovat nebude. A to ne ani tak z důvodu rychlého zbohatnutí našich regionů v porovnání s ostatními kohezními státy, čemuž alespoň mně dostupné údaje neodpovídají, ale je to prostě výsledek vyjednávaní vlády, který za úspěch považovat nemohu. Ale především je nutné se ptát na to, k čemu evropské peníze mají sloužit, jak se díky nim posunula během posledních sedmi let Česká republika, jak se zlepšila naše konkurenceschopnost, kvalita života našich občanů. Myslím, že příkladů dobrých a užitečných, ale bohužel i těch, nad kterými kroutíme hlavou, najdeme každý ve svém okolí dost. Snad se v tomto smyslu poučíme alespoň do budoucna. * V roce 2011 nemělo v EU zaměstnání, ani se nevzdělávalo nebo neprocházelo rekvalifikací, 7,5 milionu lidí ve věku od 15 do 24 let, přičemž jejich podpora stojí unijní ekonomiku 150 miliard eur ročně. Co v tomto směru hodlá EP podnikat? Růst nezaměstnanosti v Evropě je skutečně mimořádně závažný problém. Cesta z něj je obnovení hospodářského růstu včetně lepšího využití možností vnitřního trhu. To je nyní jedna z priorit Evropského parlamentu. Urychlují se legislativní práce, které by měly přispět k odstraňování různých bariér. Ve výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele jsme nyní přijali velmi důležitou zprávu o vzájemném uznávání profesních kvalifikací, jejímž cílem je umožnit lepší mobilitu pracovníků v EU. Na druhé straně si ale musíme uvědomit, že i v ČR mají některé profese problémy s nedostatkem kvalifikovaných lidí a naše země není schopná si odborníky udržet. To je samozřejmě problém a do budoucna velké riziko. Co se týče konkrétně nezaměstnanosti mladých, pro naši frakci je tato oblast jednou z nejdůležitějších priorit. I proto jsme výrazně podporovali vytvoření systému tzv. Záruky pro mladé, který by měl vycházet z osvědčených příkladů některých zemí jako Rakouska nebo Finska a přispět ke zlepšení situace. Smyslem je, aby všichni mladí, kteří jsou bez práce a nepokračují ve vzdělávání déle než čtyři měsíce, měli přístup k zaměstnání, vzdělávání nebo rekvalifikaci, nejsou-li schopni nalézt uplatnění. Ztracenou generaci mladých lidí v



důsledku krize si Evropa nemůže dovolit. Sociální dopady by byly skutečně nedozírné. Záruky pro mladé byly podpořeny i v novém návrhu víceletého finančního rámce, což naše frakce přivítala, i když výše prostředků vzhledem k rozsahu tohoto problému podle našeho názoru není dostatečná. * Žijete nyní převážně v Bruselu. Jak se vám v něm líbí a jak tam trávíte svůj volný čas? Brusel je pro mne místem, kde hlavně pracuji, než kde bych trávila volný čas, který tady opravdu nemám. Volné neděle, a pokud to jde, tak i soboty, trávím s rodinou doma na Moravě. Olga Sehnalová Vystudovala Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity a absolvovala dvouletou stáž v USA na University of Utah, Institute for Biomedical Engineering. Po dokončení studia působila 14 let jako lékařka na anestetickoresuscitačním oddělení kroměřížské nemocnice. V roce 1998 vstoupila do komunální politiky jako místostarostka města Kroměříže. V roce 2009 byla zvolena do Evropského parlamentu za ČSSD. Působí ve výboru pro dopravu a cestovní ruch, ve výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele a ve výboru pro kulturu a vzdělávání. Foto popis| Považuji za naprosto nepřijatelné, jakým způsobem Komise komunikuje s veřejností během přípravy svých návrhů Foto popis| Neustále apeluji na evropské instituce, aby se snažily více přiblížit všem občanům EU Foto autor| FOTO archiv Olgy Sehnalové

Rozpočtový summit EU: BYŤ OBTÍŽNĚ - DOHODNUTO 18.3.2013

Parlamentní listy HK ČR

str. 28

Karel Šmíd

» Jednání o druhé „sedmiletce“ EU, jak by se dal stručně rozpočet EU na léta 2014-2020 charakterizovat, nebyla o nic jednodušší než o té první, která letos končí. Také tenkrát byl plán, jak „dohnat a předehnat“ nejvyspělejší ekonomiky světa, definitivně schválen dost pozdě - v půli roku 2006, přestože v té době nebylo ještě po krizi nebo recesi ani vidu, ani slechu. V jakém stavu a na jakém místě se hospodářství sedmadvacítky nachází nyní, netřeba rozvádět, cíle však zůstávají. Má se ovšem šetřit. A nedá se ani prohlásit, že teď je vše upečeno už 8. února. Nepodaří-li se totiž přesvědčit Evropský parlament o správnosti škrtů, rozpočet v něm v létě projde velmi obtížně. Obvyklý jednací maraton O finanční perspektivě pro období let 2014-2020 se začalo seriózně debatovat od června roku 2011. Tehdy Evropská komise zveřejnila soubor návrhů, které se týkaly jak výdajové, tak příjmové stránky rozpočtu. Šlo o dokumenty, jež v podstatě polarizovaly členské státy na ty, které podporovaly úspornou variantu, a na ty, které prosazovaly zachování relativně štědrého financování společných politik z rozpočtu EU. Jako silný argument zastánců úsporných variant sloužily škrty a úspory na národní úrovni. Předseda Evropské komise José Barroso neustále zdůrazňoval, že dohody je třeba dosáhnout nejpozději do konce roku 2012, tedy na mimořádném zasedání Evropské rady na sklonku loňského listopadu. Že to nedopadlo, netřeba připomínat. Předseda Evropské rady Van Rompuy měl předložit nový návrh společné pozice, jenž měl být ve srovnání s původním návrhem EK značně úspornější, ale zároveň měl proti původnímu návrhu zvýšit výdaje v oblasti koheze a v oblasti společné zemědělské politiky. Kompenzační škrty se měly udělat v jiných oblastech. Den před začátkem bruselského summitu 6. února se sešel český premiér Petr Nečas s poslanci z evropského výboru, kteří mu schvalují mandát. Rozpory mezi zeměmi, jež by chtěly investovat do ekonomického růstu, proti nezaměstnanosti a na podporu zemědělství, mezi něž patří hlavně jižní křídlo EU a Francie, a mezi Velkou Británií a dalšími „severskými“ členy, k nimž se požadavkem na škrty dalších 20 až 30 miliard eur v bilionovém rozpočtu řadí i Česko, přetrvávaly nadále. Zároveň však česká vláda bojuje s Polskem a chudšími členskými státy za další kohezní proces. Proto Petr Nečas kritizoval, že upravené návrhy dosud nejsou známy. „Současný návrh rozpočtu EU je pro Česko nepřijatelný,“ řekl a dodal, že věříme v dosažení dohody a že budeme prosazovat uznatelnost DPH do nákladů z projektů evropských fondů. „Při debatách o evropském rozpočtu se neřeší evropské ideály, jde o brutální střet národních egoismů,“ prohlásil. Jak při té příležitosti podotkl státní tajemník pro EU Vojtěch Belling, „ve finiši už nelze škrtat ani v kohezních fondech nebo v zemědělské politice, pak se škrtá ve vědě, výzkumu a vnějších vztazích“.



Tajnosti a hrozba vetem Sdělovací prostředky volily k dlouhotrvajícím rokováním před summitem nejrůznější příměry od pokeru po „turecký bazar“, o němž na listopadovém jednání hovořil osobně předseda Evropské rady Hermann Van Rompuy. A se vzrůstající nervozitou, co vlastně tento muž před zahájením odtajní, se začaly objevovat hrozby vetem. Italský premiér Mario Monti v Bruselu řekl, že „orgie škrtů, které některé státy požadují, jsou nekonzistentní“. A dodal: „Proto si nejsem jistý, že by bylo nezodpovědné od některé země nesouhlasit s návrhem rozpočtu, jenž by byl neadekvátní.“ Také rakouský spolkový kancléř Werner Fayman pohrozil, že Vídeň nebude souhlasit s tím, aby se Rakousko stalo jedinou zemí, která přijde o rabat z plateb do společné kasy. I předseda české vlády Petr Nečas hovořil po příletu do Bruselu o neférovosti návrhu vůči Česku a zdůraznil, že nevyjde-li se Praze vstříc, bude rozpočet vetovat, i kdyby ho schválilo všech ostatních 26 států. Hlavně jde o prostředky vydávané v EU na rozvoj chudších oblastí. Připomeňme, že na léta 2007-2013 bylo ve fondech EU pro ČR vyčleněno skoro 27 miliard eur, v novém rozpočtu by mělo jít o částku asi 20 miliard eur. Dlouhá rokovací noc Jednání mělo začít 7. února v 15.00 hodin, ale i v 17.00 je začátek odročen a předseda Evropské rady Van Rompuy drží stále poslední verzi rozpočtu v tajnosti… Začíná se ve 20.30 h. Tak, jako se pozdě začalo, nevypadalo to ani, že se k dohodě dospěje. Bilaterální i skupinová jednání trvala celou noc. Petr Nečas se s Van Rompuyem sešel například až v pátek v 6.30 h ráno. A rokování pokračovala i dopoledne. To už byla domluvena celková suma závazků sedmiletého rozpočtu ve výši 960 miliard eur, což je o tři procenta méně než v současné sedmiletce. Výdaje, které jsou plánované vždy nižší než závazky, dosáhnou 908,4 miliardy eur. Společné prostředky tak mají být prvně v historii menší než v končícím sedmiletém období. Konečná dohoda byla předsedou ER Van Rompuyem oznámena v pátek v 16.20 h. Přijaté změny uspokojily českého, ale i belgického a rakouského, premiéra. Naopak Nizozemsko se cítilo poškozeno. Podle prezidenta Evropského fóra mladých Petera Matjašiče bude EU i nadále vydávat „více na krávy než na mladé lidi“. Ironicky tak připomněl současný stav, kdy podle Eurostatu investuje unie do jedné krávy 12,7 eura, kdežto do jednoho mladého pouze 1,26 eura. Přestože je v celé EU bez práce 23,4 procenta mladých - a v některých zemích až 50 procent - vydává nyní EU na podporu zaměstnanosti mládeže a na vzdělání jen 0,8 procenta společných financí. ČR je spokojena „Veto mělo smysl,“ uvedl po rokování premiér Nečas. Česko bude moci v příštím rozpočtovém období získat přes 517 miliard korun. Je to v přepočtu na obyvatele čtvrtá nejvyšší suma. Bez hrozby zablokování dohody by ČR dostala o 22,7 miliardy korun méně. Vedle kohezní politiky, která se týká všech regionů kromě Prahy, získá ČR další peníze ze společné zemědělské politiky: na přímé platby českým zemědělcům by mělo jít 136 miliard korun, na podporu venkova navíc 48 miliard korun. Podle Petra Nečase je významné i to, že u velkých infrastrukturních projektů bude fungovat možnost tzv. uznatelnosti DPH, což v praxi znamená úlevu pro český rozpočet - příjem 2,8 miliardy eur. Byť se tedy množství peněz z eurofondů pro Česko proti končícímu sedmiletí citelně zmenší (ČR měla k dispozici necelých 680 miliard korun), pokles se kvůli celkovým úsporám i díky bohatnutí Česka v rámci EU očekával. „S nižším přídělem peněz můžeme být vlastně překvapivě spokojeni,“ okomentovala dohody analytička Next Finance Markéta Šichtařová. Evropské fondy totiž podle ní nepomáhají ČR k vyššímu hospodářskému růstu, ale paradoxně růst ještě více zpomalují, protože vedou k vyšším nárokům na veřejné peníze. Čerpání peněz z kohezních fondů vede v ČR k růstu zadluženosti země, neboť k čerpaným penězům musí stát přidávat i své vlastní peníze. Premiér Petr Nečas zdůraznil v souvislosti s přijetím evropského rozpočtu ještě jeden výrazný aspekt: připomněl, že Česko v současném finančním rámci mělo s čerpáním fondů problémy, zejména s efektivitou používání těchto peněz i jejich transparentním čerpáním. Dále vyjádřil přesvědčení, že se ČR z těchto chyb v příštím období poučí tak, že například výrazně zjednoduší strukturu jednotlivých programů či sníží počet jednotlivých operačních programů. Co Evropský parlament? I když ke schválení rozpočtu stačí v Evropském parlamentu prostá většina, ani ta není zdaleka jistá. Šéfové čtyř klíčových politických skupin této sněmovny totiž označili dohodnutý rozpočet za „nepřijatelný“. Co se asi ve Štrasburku v červenci odehraje? Společné odmítavé stanovisko vydali šéf Evropské lidové strany Joseph Daul, předseda socialistů Hannes Swoboda, za liberály Guy Verhofstadt a Daniel Cohn-Bendit za frakci zelených. Přijatý rozpočet podle nich „neposílí konkurenceschopnost evropské ekonomiky, naopak ji jen oslabí. To není v zájmu evropských občanů.“ Vyjádřili také politování nad tím, že s nimi předseda Evropské rady Herman Van Rompuy v posledních měsících o rozpočtovém návrhu nedebatoval. „Teď teprve začnou jednání s Evropským parlamentem,“ věří šéfové výše uvedených frakcí. I předseda rozpočtového výboru Evropského parlamentu Alain Lamassoure vydal vlastní prohlášení. Naznačil, že svým kolegům doporučí uzavřenou dohodu znovu zpochybnit, protože bere Evropské unii pro příštích sedm let „jakýkoli manévrovací prostor“.



A tak je ve hvězdách, jak na europoslance zapůsobí ujištění německé kancléřky Angely Merkelové, že evropští lídři počítají s tím, že za dva roky rozpočet zrevidují tak, aby umožňoval „větší pružnost“. V 1. století našeho letopočtu píše Seneca Luciliovi (List 123): Nikdo nemůže mít vše, co by chtěl. Ale tolik má ve své moci: může nechtít, co nemá, a vesele užívat toho, co se mu nahodí… Co nadrobila námaha, odklidí odpočinek. A pak mi přijde nejskrovnější večeře více k chuti nežli nástupní hostina. Foto popis| Budova Evropského parlamentu v Bruselu Foto popis| Jako silný argument zastánců úsporných variant sloužily škrty a úspory na národní úrovni Foto popis| Společné prostředky tak mají být prvně v historii menší než v končícím sedmiletém období Foto popis| Poslanci Evropského parlamentu při zasedání Foto popis| Školící středisko Evropského parlamentu Foto popis| Technické zázemí Evropského parlamentu

parlamentnilisty.cz

Husák (TOP 09): Šéf ČTÚ je pro české zákazníky větší škůdce než kůrovec 28.3.2013

parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům TOP 09 HK ČR

Telekomunikační úřad v Rakousku stanovil vyvolávací cenu za připravovanou aukci kmitočtů na 13 miliard korun. Šéf Českého telekomunikačního úřadu Pavel Dvořák řekl, že konečná cena naší, srovnatelné aukce by měla být maximálně 15 miliard. A to místo 20 milard, které nabízeli sami operátoři. “Co je v česku dle šéfa čtů nejvyšší možná cena, je v rakousku ta nejnižší, vyvolávací. Lepší důkaz toho, jak šéf čtú českou republiku poškodil, nenajdete,“ říká poslanec Jan Husák Dvě srovnatelné země, dvě více méně srovnatelné aukce, ale dvě zcela rozdílné ceny. Dík rozhodnutí předsedy Českého telekomunikačního úřadu se v této bilanci Česká republika dostává do jasné nevýhody. Rakouský regulátor vyhlásil na září 2013 aukci kmitočtů na frekvence 800, 900 a 1800 MHz s minimální vyvolávací cenou 526 milionů eur (zhruba 13,2 miliardy korun). V Česku se měly dražit kmitočty 800, 1800 a 2600 MHz. Předseda ČTÚ Dvořák ale realizaci aukce nezvládl, neodůvodněně ji zastavil, a navíc oznámil, že cena by měla být maximálně 15 miliard. “České frekvence 2600 MHz mají menší cenu než rakouské v pásmu 900 MHz, v ostatních parametrech jsou ale obě aukce více méně srovnatelné. Přesto předseda ČTÚ bez jakýchkoliv analýz došel ke zcela rozdílné ceně než naši sousedé, samozřejmě k ceně nevýhodné pro Českou republiku,“vysvětlil Husák Stejně jako v Rakousku nebylo cílem vydražit kmitočty za co nejvíc peněz, ale posílit konkurenci o nového operátora a rozšířit nejmodernější vysokorychlostní internet nejen do měst, ale zejména do venkovských oblastí. Rozdílný je však přístup rakouského úřadu. Pokud se v Rakousku nový operátor přihlásí, bude mít privilegované postavení proti stávajícím operátorům - bude mít vyhrazeny dva bloky z celkových dvaceti osmi a k tomu dostane opci na koupi vysílačů a dalšího spektra v pásmu 2600 MHz. “Je logické, že zcela nový operátor nemůže předběhnout ty zavedené, proto se mu musí poskytnout lepší podmínky. Na jaře 2012 jsem žádal ČTÚ, aby i v české aukci bylo vyhrazeno pásmo pro nového českého operátora v nejlukrativnějším pásmu 800 MHz. ČTÚ to odmítl. To, co nebylo možné v Česku, je však naprosto standardní v Rakousku,“uvedl předseda podvýboru pro ICT Jan Husák. Podle Husáka je zřejmé, že celá česká aukce a její násilné ukončení bylo šéfem ČTÚ vedeno tak, aby se na náš telekomunikační trh ani žádný nový hráč nedostal a stávajícím operátorům bylo zachováno jejich privilegované postavení s vysokými maržemi a s negativním dopadem na české zákazníky. “Šéf ČTÚ způsobil, že operátoři budou poskytovat drahý vysokorychlostní internet pouze ve velkých městech a konkurenceschopnost venkova se bude i nadále zhoršovat,“sdělil Husák. “Je zjevné, že kůrovec i pan Dvořák způsobují škody českému hospodářství v miliardách korun. Na kůrovce lze použít insekticidy, ale nevím, jak z úřadu vyhnat laxního úředníka, když obchází poslance, aby mu naopak byl v ČTÚ prodloužen mandát,“ dodal Husák.



Jan Husák poslanec TOP 09, místopředseda klubu TOP 09 specialista TOP 09 pro oblast telekomunikací {relatedarticles title="Psali jsme:" tag="ČTÚ" count="5" /} {profiles title="Profily na ParlamentniListy.cz:" ids="1483" /}

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1338&clanek=267259

Komunisté zuří: Řetězení smluv nic nevyřeší, jen budou po lidech víc šlapat 28.3.2013

parlamentnilisty.cz

str. 0 Poslanecká sněmovna HK ČR

Olga Böhmová

Mezi pravicí a levicí byl zažehnut nový spor. Jde o řetězení pracovních smluv na dobu určitou. Zatímco podle ODS jde o velký přínos v boji proti nezaměstnanosti, komunisté tvrdí, že lidé kvůli těmto smlouvám nebudou mít už vůbec žádnou jistotu práce. Sociální demokraté pak stojí mimo - vlažné ano smlouvám říkají prý proto, že se na nich domluvily odbory se zaměstnavatelskými organizacemi. Pracovní poměr na dobu určitou nejspíše bude možné opět uzavírat opakovaně. Sněmovna totiž ve středu ve třetím čtení schválila senátní novelu, která takovou možnost vrací do zákoníku práce. Novela má prý hlavně zpružnit trh práce a pomoci zlepšit konkurenceschopnost firem. Umožní například zaměstnávat sezónní pracovníky bez časového omezení. Zvláště ale komunističtí poslanci návrat řetězení smluv na dobu určitou vidí neradi. Podle zástupců ODS by to naopak mohlo pomoci najít práci více lidem. “My jsme pro to nehlasovali. Tam je velký problém v tom, že se na tom dopředu domluvili sociální partneři - to znamená zaměstnavatelé a odbory a souhlasilo s tím i Ministerstvo práce a sociálních věcí. Tedy šlo o tripartitní dohodu,“ vysvětlil ParlamentnímListům.cz komunistický poslanec Miroslav Opálka. Opálka: Tohle nechceme. Chtěli jsme jen třikrát a dost Tato věc se ale podle něj dá zneužívat proti zaměstnancům. “My jsme kdysi bojovali za to, aby to "řetězení" bylo třikrát a dost a pak se již zaměstnanec musí stát kmenovým zaměstnancem. Tady se ale vyskytly profese zejména sezónních pracovníků, kde to v podstatě možné není - držet pracovníka přes zimu takže tyto profese to prolomily,“ informoval dále Opálka. “Problém je ale v tom, že ministerstvo, respektive vláda, odmítá jakékoliv výjimky. Čili chce, aby jakékoliv opatření bylo uplatňováno plošně. My bychom ale byli pro výjimku pro určité profese, když vidíme, že to tam nejde. Ovšem na druhou stranu také máme obavu, že jedna výjimka by změnila právo natolik, že by to bylo zneužíváno i v jiných profesích a proto jsme pro ten zákon jako celek nehlasovali,“ uvedl dále Opálka. "To celé vyjednávání mezi odbory, zaměstnavateli, ministerstvem a poslaneckými kluby bylo sice vyjednáváno profesionálně, ovšem problém je ten, že samozřejmě odborových svazů je mnoho a některým to vyhovuje, a některým, co u toho dojednávání nebyli, těm to samozřejmě vyhovovat asi nebude,“ dodal komunista. Odboráři ale podle všeho skutečně s normou souhlasí. Zdůrazňují přitom, že si při vyjednávání se zaměstnavateli ale dali podmínku - při neomezeném opakování pracovního poměru na dobu určitou by totiž hlavně neměla chybět dohoda zaměstnavatele s odborovou organizací.



Podle upozornění místopředsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Václava Pícla je totiž v novele odsouhlasená ochrana před zneužitím smluv zaměstnavateli. “Zaměstnavatel musí potom prokázat, že opravdu existují důvody, na jejichž základě nelze zaměstnanci v tu chvíli práci dát," vysvětlil Pícl. Zabloudil: Říkáme tomu jednoznačné ANO. Pomůže to “Kdybychom o tom jednali před třemi lety, tak bych řekl, že ten zákon je špatný a že s ním zásadně nesouhlasíme. Samozřejmě ale jsme v roce 2013, tak je situace taková, že je nezaměstnanost katastrofická. Proto my říkáme této normě nyní ano," reagoval pro ParlamentníListy.cz šéf Odborového svazu dopravy Jiří Zabloudil. Podle něj je nyní každá aktivita, která pomůže nezaměstnanost snížit, vítaná. “Nemohu ale šmahem říci, že je řetězení smluv vynikající a budeme v každé chvíli pro ně horovat. Nebudeme. Ale v tuto chvíli ano, je to jen momentálně jedna z cest, jak nezaměstnanost snížit,“ uvedl dále Zabloudil. “Asi by ale nebylo dobré, kdyby měl zaměstnanec řetězenou smlouvu pět a více let, ale v současné době jde jen o kompromis. Na druhou stranu zaměstnanci musejí také nějakým způsobem žít, musí si brát hypotéky. Takže tady také potřebují od zaměstnavatele nějakou stabilitu. Nemohou žít ze dne na den takto po celý život. Po nějaké době by tak bylo dobré, aby měli nějakou definitivu a zaměstnání na dobu neurčitou,“ dodal Zabloudil. Grospič: Ten návrh se mine účinkem Poslanec z KSČM Stanislav Grospič ovšem míní, že otázka uvolnění, čili řetězení pracovních poměrů na dobu určitou, je velkým problémem. Podle něj by totiž bylo mnohem lepší vrátit se k dřívější úpravě, kterou znal zákoník práce bezprostředně po svém přijetí v roce 2006. “Já myslím, že tato cesta senátního návrhu se vysoce mine svým účinkem. Nepřispěje ke stabilizaci pracovních míst a ani nevyřeší problém s úbytkem pracovních míst a ani nepřispěje k ochraně zaměstnanců dlouhodobě, tedy nijak neposílí jejich pracovně právní jistoty. Spíš vytvoří obrovskou oblast, která posílí ekonomický tlak na zaměstnance, a ti ve snaze udržet si za každou cenu své pracovní místo budou ochotni přijímat stále více práci méně placenou, hůře placenou a to dokonce za stále pro ně velice zatěžujících a vysilujících ekonomických podmínek. A to jen proto, že budou chtít mít určitou perspektivu a jistotu,“ poznamenal pro ParlamentníListy.cz Grospič. Ve středu před hlasováním o novele pak zdůraznil i ten fakt, že téměř 25 procent zaměstnanců přiznává, že pracuje nad rámec své pracovní doby a je ochotno přijmout jakoukoli práci a na jakoukoli formu úvazku jen proto, aby bylo schopno se uživit a zabezpečit své příjmy. “Pro KSČM jsou v podstatě výrazně nepřijatelné i ty pozměňovací návrhy, které byly načteny v průběhu druhého čtení v Poslanecké sněmovně, a to zejména pozměňovací návrh, který hovoří o tom, že by se mohlo umožnit podání výpovědi bez udání důvodů ze strany zaměstnavatele vůči zaměstnancům,“ zdůraznil nakonec Grospič. Vyřešila by to konta pracovní doby Také podle komunistického europoslance Jaromíra Kohlíčka je smlouva na dobu určitou jednoznačně neplnohodnotná smlouva, navíc když je několikrát opakována. “Protože lidé pak nemají plnohodnotný pracovní poměr, o to jde. Ti odboráři s tím souhlasili podle mého jen proto, že je lepší vzít alespoň něco, nežli vůbec nic. Ale to je principiálně špatně. Je to podobné, jako když ředitel školy na prázdniny učitele propustí. Daleko lepším řešením jsou konta pracovní doby, kdy se v sezóně pracuje a mimo sezónu se vybírá volno,“ uvedl Kohlíček pro ParlamentníListy.cz. “Konto pracovní doby je typické pro práci v lesích a typické pro práci zemědělců. Kdysi před lety ale fungovala zemědělská družstva, kdy měla pro tyto lidi plnohodnotný pracovní poměr, ale ti v sezóně dělali sezónní práci a mimo sezónu pak něco jiného. Toto je řešení levice - lidem dát nějakou jistotu,“ zdůraznil europoslanec.



Sice prý nemůže s jistotou říci, jak to ohledně těchto smluv funguje jinde v Evropě, ale jedna věc je prý jistá: Ve všech zemích Evropy totiž funguje snaha dát lidem jistotu zaměstnání pokud to nejvíc jde. "Odboráři se tam snaží lidem zprostředkovat plnohodnotný pracovní poměr a pokud to není možné a jsou tam sezónní výkyvy, tak se to vykrývá právě konty pracovní doby,“ dodal Kohlíček s tím, že tato věc třeba funguje dobře ve Španělsku. Připomeňme, že konta pracovní doby zahrnuje zákoník práce z roku 2006. V té době byla konta pracovní doby přijata jako zcela nový institut, který má na úseku pracovní doby umožnit zaměstnavatelům provozujícím podnikatelskou činnost relativně pružně reagovat na měnící se potřebu práce v závislosti na počtu jejich zakázek a celkového odbytu jejich produkce. “Zaměstnavateli umožní, aby zaměstnanci v pracovním poměru vyplácel stálou mzdu, ale zároveň mu přiděloval práci v objemu, který bude odpovídat jeho aktuální potřebě v konkrétním období. Zaměstnavatelé tak napříště nebudou nuceni dodržovat neměnné rozvržení pracovní doby bez ohledu na to, zda se jedná o období, kdy je práce nedostatek nebo naopak přespříliš. Konto pracovní doby tak zároveň tvoří výjimku z principu, podle kterého má zaměstnanec v pracovním poměru právo na přidělování práce v rozsahu týdenní pracovní doby,“ uvádí zákoník práce, zák. č. 262/2006 Sb. ČSSD respektuje dohodu mezi sociálními partnery Sociálním demokratům pak podle všeho řetězení pracovních smluv nevadí. “Pokud ten zákon byl schválen v senátní podobě, pak je to opatření, které není všeobecné, ale bude mít určitý efekt,“ potvrdil místopředseda Senátu a bývalý ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach z ČSSD. “Nesmí se ale tato věc vnímat jako obecné rozvolnění kolem pracovních smluv, jak je to všeobecně prezentováno. Jen a pouze respektujeme dohodu mezi sociálními partnery. Až čas ukáže, jestli to bude mít pro pracovní trh nějaký přínos. Ale pokud se odbory budou chovat jako odbory, tak by tam problém být neměl,“ doplnil pro ParlamentníListy.cz Škromach. Antonín Seďa z ČSSD ale oponoval, že novela neřeší jeden potenciální problém. Kdyby se totiž uzavírání smluv na dobu určitou mnohokrát opakovalo, zaměstnanci by podle něj mohli mít problém získat půjčku nebo hypotéku. “To je ale menší zlo, než rostoucí nezaměstnanost,“ reagoval na to odborář Zabloudil. “Levice obecně bývá vždy pro přísná pravidla a ochranu zaměstnanců, ale já se domnívám, že žijeme v době, kdy dokonce i sociální demokraté podpořili toto rozvolnění. Odboráři to podle mého podpořili proto, neboť jednoznačně budou zachována pracovní místa a zaměstnanost jako taková. Já to považuji za velmi dobrý počin,“ zhodnotila pak sněmovní ANO v souvislosti se zákonem poslankyně z ODS Lenka Kohoutová. Nebudou mít strach zaměstnávat “Mohu ale potvrdit, že norma skutečně vznikla na základě vyjednávání mezi odbory a zaměstnavateli v době, kdy trpíme velkým problémem, který se jmenuje nezaměstnanost. Pravice pak k tomu dlouhodobě říká, že jakési rozvolnění pravidel týkajících se zákoníku práce jenom umožní pro zaměstnavatele lépe a možná s menším strachem zaměstnávat. To je pro nás v současné chvíli strašně důležité. K možnosti většího řetězení smluv přitom dochází delší dobu - my jsme jenom vyslyšeli to, co zaměstnavatelé delší dobu říkají. Proto se teď zaměstnavatel nebude bát zaměstnávat člověka, když by se mu stalo, že má nějaký kontrakt na půl roku, či na rok. Teď bude vědět, že mu pak nenastanou problémy,“ dodala pro ParlamentníListy.cz Kohoutová. Podle Jana Wiesnera, předsedy Konfederace zaměstnaneckých a podnikatelských svazů České republiky, existuje pak dokonce množství prací, na které je možné pracovní smlouvy na dobu určitou využít. “Jsou to především sezonní práce, ať už je to ve stavebnictví nebo v zemědělství, ale jsou to i některé práce u malých a středních podniků, protože zakázek není tolik. Jsou to zakázky jen na určitou dobu a žádný zaměstnavatel na ně nemůže držet pracovníky v trvalém pracovním poměru,“ uvedl Wiesner. Proto on výhrady některých komunistických politiků, že by úprava mohla být zaměstnavateli zneužívána ve vyvíjení tlaku na zaměstnance, zcela odmítá.



{relatedarticles title="Psali jsme:" articles="267103,263428,262992,262662,254961,233696,226614,221779,221473,220851,219082,207733,2077 26" /} Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.


Nečas s Kalouskem chystají daňové úlevy. Čtěte, na co se můžete těšit 28.3.2013

parlamentnilisty.cz dkr HK ČR

str. 0 Monitor

Navrhovaná opatření mají mít prorůstový charakter. Vláda projedná soubor změn, které mají zjednodušit administrativu v podnikání. Nečasův kabinet ze změn, které měly začít platit až od roku 2015 rozhodl vybrat ty „příjemné“ a zajistit jejich účinnost již od příštího roku. Píší o tom Hospodářské noviny. Opatření mají zajistit mimo jiné podporu exportu, vědy a výzkumu. Hlavních změn, které které mají pomoct byznysu je podle Hospodářských novin osm. Zrychlené daňové odpisy patří k těm stěžejním. Nečasův kabinet se vrací k opatření, které platilo již v roce 2009. Konkrétně to znamená, že například automobil bude možné odepsat z daní za dva roky oproti nynějším 5 letům. Ve hře je prý dokonce varianta, že by to bylo možné během jednoho roku. Podle deníku se opatření dotknou i vědy a výzkumu. Nově by firmy, které nakoupí “výsledky výzkumu a vývoje“ od výzkumných organizací, mohly o tyto náklady snížit daňový základ. Změny uvítají i studenti a učni. Zatímco jejich výdělky z praxí jsou nyní daněny, od příštího roku by byly zcela osvobozeny. Zrovna tak se ulehčí, píší Hospodářské noviny, těm, kteří dosahují příležitostných příjmů. Nyní je limit pro osvobození od daně 20 tisíc. Nově se zvedá o 50 procent, tedy na 30 tisíc. Konec dvojího zdanění zisku Podnikání má dále ulehčit třeba zjednodušené odepisování pohledávek, po němž soukromý sektor volá již dlouho. Upřesňují Hospodářské noviny. Exportérům má toto opatření dodat odvahu rozšíření možnosti zahrnout nesplacené pohledávky do nákladů. Změny se týkají také darů. Dosud si mohly fyzické osoby odečíst od základu daně dary na veřejně prospěšné účely do výše 10 procent daňového základu. Právnické osoby pak 5 procent, respektive 10, pokud byl dar pro VŠ nebo výzkum. Nově fyzické osoby budou moci odepisovat 15 procent a firmy jednotně 10 procent. Od ledna bychom se mohli dočkat osvobození dividend a podílů na zisku od daně z příjmu fyzických osob. Hospodářské noviny upozorňují, že zdanění dividend, čili dvojí zdanění je kritizováno dlouhodobě. To by tedy mělo zmizet. Dosavadní praxe byla taková, že firma nejprve zdanila svůj zisk 19 procenty a její akcionáři následně z téhož zisku státu odvedli dalších 15 procent při výplatě dividendy. Nyní je prodej akcií od dně osvobozen pokud jsou drženy ve vlastnictví alespoň půl roku. Nově by to mělo být 3 roky. Toto opatření spolu se zrušením zdanění dividend má být motivační třeba pro zajištění na stáří, a to nákupem dividenových titulů. {relatedarticles title="Psali jsme:" articles="266504,266492,266294,266251,266182" /}




Nečas: Živnostníci nejsou paraziti ani sprostí podezřelí 28.3.2013

parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům Vlada.cz HK ČR

Odstranění byrokratických zátěží, daňové moratorium nebo prorůstová opatření byly tématy setkání premiéra se zástupci živnostníků a drobných podnikatelů. “Považoval jsem za svou povinnost osobně sdělit představitelům českých živnostníků, že je nepovažuji ani za parazity, ani za sprostě podezřelé. Jsou to lidé, kteří si zaslouží celospolečenský respekt a úctu za to, že živí sami sebe a své rodiny bez toho, aby natahovali ruce ke státu a že dokonce vytváří pracovní příležitosti,“ prohlásil předseda vlády Petr Nečas po jednání se zástupci organizací sdružující živnostníky a malé podnikatele. Vláda chce podle premiéra připravit deregulační balíček, který odstraní celou řadu administrativních a byrokratických zátěží. “Jako jedno z protikrizových opatření stimulující tvorbu investic chceme umožnit odpisy na investice ve výši sto procent během jednoho roku,“ přiblížil plány předseda vlády. Stejně tak vláda plánuje zajistit daňové moratorium, tedy že se nebude hýbat se sazbami daně. Na trhu práce je v České republice v současnosti něco přes čtyři a půl milionů lidí, z toho je 650 tisíc živnostníků a v malých firmách do dvaceti zaměstnanců je zaměstnaných dalších více než 800 tisíc lidí. “Jsme si vědomi celé řady kroků, které jim ten život mohly zkomplikovat, jsme připraveni s představiteli živnostníků pracovat na snížení administrativní a regulativní zátěže,“ doplnil premiér. Jednání s premiérem se zúčastnili předseda cechu instalatérů a místopředseda SPTZ Pavel Havlín, předseda cechu kamnářů Pavel Rynda, tajemník cechu lakýrníků a malířů Pavel Žatečka, místopředseda cechu podlahářů Michal Němeček, předsedkyně asociace úklidu a úklidové techniky Irena Pálková Bartoňová, předseda cechu obkladačů a člen představenstva HKČR Roman Sommer a další zástupci podnikatelské sféry. {relatedarticles title="Psali jsme:" tag="OSVČ" count="5" /} {profiles title="Profily na ParlamentniListy.cz:" ids="211" /}

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1338&clanek=267326 Právo

FOTO 29.3.2013

Právo

str. 10 Severovýchodní Čechy (lž) HK ČR

Foto popis| NEČAS V HRADCI. V rámci třetí vlny výjezdů premiéra Petra Nečase (na snímku s místopředsedou Evropského parlamentu a bývalým hradeckým primátorem Oldřichem Vlasákem) do regionů došlo ve čtvrtek i na Královéhradecký kraj. Kromě setkání s členskou základnou ODS věnoval premiér, jenž takto v uplynulém tři čtvrtě roku objel už takřka celou republiku, pozornost také diskusi se členy místní hospodářské komory. „Tématem byl zejména rozvoj dopravní infrastruktury v kraji. Snažil jsem se vysvětlit snahy vlády o snížení administrativně regulativní zátěži firem, tedy například našeho návrhu zrychlených odpisů,“ jmenoval některá z témat probíraných při rozhovorech s podnikateli hradeckého kraje. Foto autor| Foto PRÁVO – Ludmila Žlábková Regionální mutace| Právo - severovýchodní Čechy



Studenti chtějí více šancí na praxi 29.3.2013

Právo

str. 10 Jihozápadní Čechy HK ČR

Pavel Orholz

Větší šanci na praxi během studia a následně na získání zaměstnání chce část jihočeských studentů, kteří se v tomto týdnu setkali s hejtmanem Jihočeského kraje Jiřím Zimolou a poslankyní Vlastou Bohdalovou (oba ČSSD). Přišli s nápadem vytvořit jednoduchý web pro studenty, na kterém by se soustředila nabídka práce rozdělená podle oborů. O tomto návrhu jednal hejtman i na středeční tripartitě. „Určitě bychom do vyhledávání takovýchto praxí a stáží pro studenty chtěli zapojit Jihočeskou hospodářskou komoru, ale také studijní poradce jednotlivých škol. Pro firmy by bylo výhodné, kdyby k nim škola vyslala schopného studenta, který už v oboru něco umí. Firma si ho může vychovat a třeba po škole také zaměstnat. A na druhou stranu studentovi to pomůže při získávání praxe. Bez praxe dneska nemáme po škole šanci sehnat práci,“ konstatovala zástupkyně studentů Jana Soukupová. Podpora absolventů při hledání prvního zaměstnání je podle hejtmana Jiřího Zimoly jednou z priorit současné krajské koalice. „Určitě bychom měli kromě hospodářské komory zapojit také úřady práce, ale třeba i menší podniky a živnostníky, kteří by na takovém webu mohli uveřejňovat svou poptávku po studentech či čerstvých absolventech,“ podotkl hejtman, který návrh projednal hned na středeční tripartitě i s ředitelem českobudějovického úřadu práce Ivanem Loukotou. Ten Právu sdělil, že dnes už projekty na získání praxe studentů jsou. Nevyloučil ale, že by z nich mohly vycházet menší na krajské úrovni. „Přes fond dalšího vzdělávání již dnes existuje projekt Stáže pro mladé, do kterého se už nyní mohou žáci posledního ročníku středních škol a studenti posledních dvou semestrů vyšších odborných škol a vysokých škol přihlásit,“ ozřejmil. Dále poznamenal, že právě absolventi vysokých škol dnes tvoří určitou, avšak v poměru menší část žadatelů na úřadech práce. „Vysokoškoláci jsou na tom stále v poměru s ostatními s ohledem na zaměstnanost nejlépe. Mezi nezaměstnanými tvoří 15,6 procenta. Přesto si myslím, že na základě zkušeností z celostátního projektu bychom se mohli bavit o jakési krajské mutaci,“ dodal Loukota. Studentka Jana Soukupová ozřejmila, že pokrok v tomto bodu bude i předmětem dalšího jednání mezi studenty a hejtmanem. „Doufám především, že se dobereme nějakých konkrétních výsledků,“ dodala Soukupová. *** Na základě zkušeností z celostátního projektu bychom se mohli bavit o jakési krajské mutaci Ivan Loukota, ředitel ÚP v Českých Budějovicích Regionální mutace| Právo - jihozápadní Čechy

Ústecký kraj navázal důležité spolupráce 29.3.2013

Právo

str. 10 Severozápadní Čechy HK ČR

Aleš Pelikán

Hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček (KSČM) ve čtvrtek podepsal tři důležité dokumenty, které ustavují spolupráci v oblasti sociálního začleňování, hospodářského rozvoje a zaměstnanosti. Jde o Memorandum mezi Agenturou pro sociální začleňování Úřadu vlády ČR a Ústeckým krajem, Smlouvu o vzájemné spolupráci mezi Ústeckým krajem a Hospodářskou a sociální radou Ústeckého kraje a Memorandum o partnerství a spolupráci při přípravě a implementaci Paktu zaměstnanosti Ústeckého kraje. Ústecký kraj si slibuje od podpisů smluv, že se podaří mimo jiné krotit vysokou míru nezaměstnanosti, která je v Ústeckém kraji nejvyšší mezi všemi regiony. Memorandum s Agenturou pro sociální začleňování podepsal s hejtmanem ředitel agentury Martin Šimáček. „Je to poprvé, kdy Agentura podepsala smlouvu o spolupráci na úrovni kraje. Mohla vzniknout jen díky dlouhodobé dobré spolupráci,“ řekl po podpisu Šimáček. Agentura v Ústeckém kraji působí nyní v deseti



městech, což je nejvíce ze všech krajů Česka. Má na to ale vliv i vysoký počet sociálně vyloučených lokalit v kraji. Práci Agentury na území kraje ocenil při podpisu smlouvy hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM). „Memorandum bylo podepsáno po určitých zkušenostech a nějakém vývoji. Agentura odvedla například ve Šluknovském výběžku dobrou práci,“ řekl hejtman. Smlouva o spolupráci s Hospodářskou a sociální radou Ústeckého kraje vznikla v souvislosti s novým vedením kraje. Po loňských podzimních volbách region vedou komunisté společně s ČSSD. Hlavní cíle podle předsedy rady Richarda Falbra budou zaměřeny především na problémové okruhy, jako jsou například průmysl a podnikání, zaměstnanost a sociální věci, doprava, školství, zdravotnictví, problémy jednotlivých okresů, společenská odpovědnost firem, energetika i kompenzace regionu. „Paradoxem je, že ústecký region je nejpostiženější, a přitom přispívá na HDP nejvíce,“ uvedl Falbr, který je i europoslancem. Podle něj se už v Evropském parlamentu připravuje materiál, který se problematiky ohrožených regionů týká. Pakt zaměstnanosti Ústeckého kraje je rodící se iniciativa, která má vést k podpoře technického vzdělávání a takových oborů, jež najdou uplatnění na trhu práce, zároveň k možnému vzniku nových pracovních míst. Kromě Ústeckého kraje stojí u zrodu Krajská hospodářská komora Ústeckého kraje, Hospodářská a sociální rada Ústeckého kraje a Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. „Kraj je stižen dlouhodobě největší nezaměstnaností a světlo tunelu zatím není vidět. Rozhoduje snaha něco dělat,“ dodal ke vzniku smlouvy hejtman Bubeníček. *** Ústecký region přispívá na HDP nejvíce Richard Falbr Regionální mutace| Právo - severozápadní Čechy

Za decimované včely zaskočí laboratorní čmeláci 29.3.2013

Právo

str. 1 Titulní strana HK ČR

Jan Trojan

Čmelák je hitem zahrádkářů i zemědělců, nahrazuje při opylování včely, které v Česku decimuje varroáza a mor včelího plodu. Teď navíc i prodloužená zima. Ve Výzkumném ústavu pícninářském v Troubsku na Brněnsku jako jediní v republice chovají české čmeláky. Už druhým rokem je také prodávají, první objednávky hnízd na letošní rok – nezávisle na zimním počasí – vyřizovali v minulém týdnu. Proč právě české čmeláky? „Protože naši zemědělci už zhruba dvacet let nakupují čmeláky jiných druhů od zahraničních firem. V cizině se chovají v uzavřených bezparazitních chovech, a pokud se zkříží s našimi divokými čmeláky, mohou jim škodit,“ vysvětluje entomoložka Alena Bučánková, pro kterou jsou čmeláci pracovní náplní, předmětem doktorského studia a úžasným koníčkem. „Jakékoliv umělé zavlékání nepůvodních živočichů není z hlediska zachování biodiverzity žádoucí a může přispět k poklesu konkurenceschopnosti domácích druhů čmeláků, případně i k vymizení jejich genotypu dlouhodobě přizpůsobeného našim podmínkám,“ píší na webových stránkách výzkumného ústavu. V Troubsku už tucet let laboratorně chovají čmeláka zemního. Dodejme, že zemědělci neměli do loňského roku možnost nakoupit české čmeláky. Obecně je čmelák chráněn zákonem. Na třicet druhů „Udržujeme kontakt s přírodou. Na jaře odchytneme několik čmeláků venku a zařadíme pro oživení krve do laboratorního chovu. Naši čmeláci se tak neliší od volně žijících, mají jen posunutý režim. Zatímco v zimě by venku spali, u nás někteří hnízdí a rozvíjejí se; naopak spí v létě. Můžeme je tedy v zimě používat k vědeckým výzkumům,“ informovala Bučánková. Zkoumají také chovy různých druhů, jen u nás jich žije na 30. Cílem výzkumníků je například v laboratoři „domestikovat“ čmeláka s tak dlouhým sosáčkem, aby mohl opylovat některé rostliny s delší okvětní trubkou. Využití čmeláků je nesmírně široké, hojně se využívají třeba ve sklenících, zatímco včela potřebuje volný prostor. Bučánková připomíná, že všechna prodávaná rajčata dozrála přičiněním čmeláků. Zahrádkáři i zemědělci vědí, že čmelák sbírá spíše na jednom místě, zatímco včela najde vzdálený lán řepky, informuje ostatní družky a všechny odletí tam, i když včelař by chtěl, aby opylovaly květy v místě úlu. (Pokračování na str. 5)



(Pokračování ze str. 1) Čmelák objevenou řepku v úlu neohlásí, drží se v okolí, takže ho zahrádkář cíleně umístí na zahradě. „Čmeláčí dělnice navštíví i 2000 květů za den, když vysbírá, letí i půl druhého kilometru za dalšími květy,“ doplňuje mladá výzkumnice. Spolupracuje s kolegou Vladimírem Ptáčkem, jenž s výzkumem včel a čmeláků začal v Troubsku již v 80. letech. Oba vzkazují zahrádkářům, aby nespěchali. Koupit a na zahradě umístit hnízdo s královnou a s prvními dělnicemi mohou až měsíc po výkvětu jívy. „Toto počáteční stadium hnízda již postačí na opylení malé zahrádky,“ říká Bučánková. *** Naši čmeláci se tolik neliší od volně žijících, mají jen posunutý režim Alena Bučánková, entomoložka Pražský deník

Jiřího Reichela 29.3.2013

Pražský deník str. 2 Z metropole HK ČR

Tři otázky pro... * 1. Existují programy, jak padesátníkům pomoci? Ano, to již děláme prostřednictvím nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. * 2. Budou zaměstnavatelé znovu ohlašovat volná místa? Ne, neuvažuje se o povinnosti ohlašovat volná místa. Kolegové intenzivně komunikují se zaměstnavateli, aby získali informace o tom, kolik je volných pracovních míst, případně o nových místech. * 3. Který z evropských programů je pro starší nejvhodnější? Klienti se mohou zapojit do některého z projektů Evropského sociálního fondu zaměřeného na tuto skupinu uchazečů o zaměstnání. Doporučuji konkrétní intenzívní konzultace na příslušných pobočkách Úřadu práce ČR. Foto popis| Tiskového mluvčího ÚPMPSV Region| Střední Čechy

Nezaměstnaných padesátníků stále přibývá, práce ubývá 29.3.2013

Pražský deník PETR ŠTROMPF

str. 2 Z metropole HK ČR

Nezaměstnanost v Praze je 4,4 %, zvýší ji čerství absolventi středních a vysokých škol Praha „Práce už je i v Praze stále méně a lepší to nebude. Osoby starší padesáti let tak budou mít šance na uplatnění ještě menší,“ hodnotí současnou situaci oslovení úředníci na Úřadech práce. Odpovídají tomu i údaje Ministerstva práce a sociálních věcí – v metropoli bylo k poslednímu dni minulého roku bez práce 9 481 lidí starších padesáti let, což je téměř o dva tisíce více než v roce 2011. Vyřčené slovo „menší“ jen milosrdně skrývá mnohem krutější skutečnost – ta je, že padesátníci a výše jsou na trhu práce v podstatě bez šance. Patří totiž mezi nejohroženější věkovou skupinu spolu s osobami do pětadvacetilet. Úřady práce totiž už nemají ani možnost pomoci nezaměstnaným s novým uplatněním, protože povinnost zaměstnavatelů hlásit volná místa ze zákona pominula.



„Jsou to lidé v předdůchodovém věku, šance na jejich návrat do práce mohou být nižší. Proto mnohdy setrvávají v evidenci úřadů práce až do důchodu,“ potvrzuje Petr Sulek z ministerstva práce a sociálních věcí.“ Desítky nových nezaměstnaných Překážkou při hledání zaměstnání pro lidi nad 50 let je nejčastěji skepse zaměstnavatelů, která vychází z předpokladu nižší efektivity práce obtížnějších změn pracovních návyků u starších pracovníků,“ komentovala vedoucí oddělení aktivní politiky zaměstnanosti na ministerstvu práce Jana Majerová. Zmíněná skepse se taky okamžitě projevuje i v číslech – na pražských Úřadech práce se týdně nově zaregistruje v průměru 90 lidí, se kterými zaměstnavatel už nechtěl z různých důvodů v budoucnu počítat. Nikdo o mně už vůbec nestojí Příkladem skepse zaměstnavatelů je mezi jinými třeba Úřad práce v Praze 2. V loňském roce evidoval 682 osob starších padesáti let, z nichž bylo 400 mužů a 282 žen. Od letošního ledna se na zmíněném úřadu zaregistrovalo nových 141 padesátníků. „Za třicet let aktivního pracovního života jsem zaměstnavatele měnil pouze třikrát. Pracoval jsem jako referent v jistém bankovním domě. Po nástupu nového ambiciózního šéfa jsem musel, údajně pro nadbytečnost, opustit. Dostal jsem tři platy a starej se. Staral jsem se, a zjistil, že o mně už nikdo nestojí,“ svěřil se Deníku třiapadesátiletý Milan. Vevidenci nezaměstnaných je už bezmála pátý měsíc a výhled žádný. Právě bankovní sektor, podle Úřadů práce, v současné době „produkuje“ nejvíce lidí bez práce. Takzvaná optimalizace počtu tak jen více naplňuje čekárny úřadoven lidmi, kteří se dostávají do složitější životní situace. Ta bude pro padesátníky a výše ještě složitější, až vyčerpají několikaměsíční odstupné od zaměstnavatele a pak své finanční rezervy. Neméně vyčerpávající bude i pocit, že v drtivé většině budou – v případě štěstí – vykonávat třeba práci, kterou by předtím nedělali ani ve snu. Dnešní padesátníci jsou ze silných poválečných ročníků a jsou to právě oni, jimž se věk odchodu do penze postupně prodlužuje. Pokud stát nezajistí účinný systém podpory zaměstnanosti starších lidí, je možné, že počet ekonomicky závislých lidí nad 50 let může do roku 2050 vzrůst až na dvojnásobek současného stavu. V důsledku demografického vývoje se nejpočetnější skupinou v české populaci brzy stanou lidé ve věku od 50 do 64 let, jejichž zaměstnanost se nyní pohybuje jen kolem 47 procent. A to je i v evropském měřítku zaměstnanosti hodně málo. Nezbude než změnit dávné zvyklosti „Jsou profese vázané na fyzickou práci, kde výkonnost s věkem může klesat, ale jsou profese, kde člověk dosahuje výkonnosti právě až po padesátce. Obecně u nás bohužel dochází spíše k technokratickému řízení, které lidské zkušenosti příliš nedoceňuje,“ řekl Jiří Buriánek z katedry sociologie Univerzity Karlovy. Personální agentury přitom mají v databázi mnoho nadějných kandidátů ve věku 50+ , kteří dříve pracovali například v nižším managementu. „Nyní je jim přes padesát a nemohou sehnat práci nebo nechtějí přijmout o několik příček nižší pozici, protože neodpovídájejich kvalifikaciani pracovním zkušenostem, což lze lidsky pochopit. Zaměstnavatelé budou muset tak či onak postupně stejně měnit své zvyklosti. Vždyť za třicet let bude podle odhadů potřebovat práci zhruba milion šedesátníků,“ uzavírá Petr Husák, ředitel strategie poradenské společnosti DataLife. *** Věková skupina 50 – 54 let: 3 533 osob 55 – 59 let: 4 554 osob 55 – 59 let: 1 343 osob 65 let: 51 osob Celkem: 9 481 osob Zdroj: MPSV Foto popis| ZAŘADIT DO FRONTY A ZAEVIDOVAT SE. Padesátníkům a starším lidem, kteří ztratili práci, pokud se nevrhnou na podnikání, nic než Úřad práce nezbývá. Foto autor| Foto: Deník Martin Divíšek Region| Střední Čechy



prvnizpravy.cz

Cestovní ruch může být výrazně efektivnější 28.3.2013

prvnizpravy.cz str. 0 z vlády HK ČR

Vláda dnes na svém jednání projednala novou Koncepci státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2014 – 2020. Koncepce přináší zvýšení konkurenceschopnosti cestovního ruchu jak na národní tak i regionální úrovni. Cílem je udržení ekonomické výkonnosti cestovního ruchu a jeho další rozvoj. Výsledkem aplikace nové strategie bude vytvoření chybějícího systém řízení cestovního ruchu včetně jeho dlouhodobého financování. Prvnizpravy.cz informovala Romana Voříšková z odboru komunikace Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Koncepce je propojená s realizací národního marketingu, který je popsaný a specifikovaný ve schválené Marketingové strategii agentury CzechTourism (strategie se schvaluje na úrovni MMR). Oba materiály byly připravovány současně a jsou tedy vzájemně provázané. CzechTourism se nyní bude prioritně orientovat na podporu příjezdového cestovního ruchu (incoming), a to především na perspektivní trhy Ruska, Číny a Latinské Ameriky. „V současné době již probíhají změny v síti zahraničních zastoupení. Otevíráme nová zastoupení v Číně, stávající zastoupení ve světě se optimalizují a ve vybraných zemích posilujeme rozpočty“, říká ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský. CzechTourism zároveň omezí aktivity v rámci podpory domácího cestovního ruchu. Toto by mělo být doménou především jednotlivých krajů a oblastí. Jde tedy o celkovou racionalizaci výdajů státu na marketingové aktivity. Mezi nejdůležitější návrhy koncepce patří srozumitelnější vymezení postavení MMR,, agentury CzechTourism a dalších subjektů jako jsou například kraje. Toto vymezení pak ukončí realizace často protichůdných opatření. Tento stav přispívá ke klesající výkonnosti cestovního ruchu, nedostatečnému využití možností České republiky a ne vždy efektivně využitým finančním zdrojům. MMR také navrhuje Zákon o podpoře rozvoje cestovního ruchu, jehož věcný záměr je v současné době projednáván v legislativní radě vlády. „Zároveň chceme zajistit financování cestovního ruchu v rámci nového období pro čerpání peněz z fondů EU 2014 – 2020“, podotýká ministr Jankovský. Za pomoci připravovaného zákona chce MMR podpořit a stabilizovat regionální spolupráci mezi veřejným, privátním a neziskovým sektorem na principech destinačního managementu. Fungující organizace destinačního managementu by měly být informačním a marketingovým základem pro kvalitní prezentaci České republiky v zahraničí a podporovat marketing českých destinací v rámci domácího cestovního ruchu. Součástí návrhů je i změna ve způsobu uplatňování dotační politiky. Ta bude nově zaměřena na využívání integrovaných přístupů na regionální úrovni, využívání nových finančních nástrojů (zvýhodněné úvěry) apod. Přímá dotační politika totiž v minulosti vedla k deformaci tržního prostředí (podpora komerční infrastruktury a služeb cestovního ruchu). Tento způsob podpory byl kritizovaný i samotnými podnikateli. (rp,mmr,foto:arch.)

URL| http://www.prvnizpravy.cz/zpravy/z-vla...vni-ruch-muze-byt-vyrazne-efektivnejsi/



Conseq bude spravovat státní rozvojový fond 28.3.2013

prvnizpravy.cz str. 0 business HK ČR

Roli správce bude pro Český rozvojový, uzavřený investiční fond, a. s., vykonávat QI investiční společnost, a. s., ze skupiny Conseq. Společnost Conseq byla vybrána ze čtyř uchazečů ve veřejné soutěži vyhlášené Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR. Conseq tak bude obhospodařovat prostředky fondu určené na podporu vzniku a rozvoje malých a středních inovativních firem. Český rozvojový, uzavřený investiční fond (ČRUIF), a. s., je připravován jako součást Operačního programu Podnikání a inovace spolufinancovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Jeho hlavním cílem je podpora investic formou rizikového kapitálu, zacílená na vznik nových firem, rozvoj začínajících i další expanzi firem inovačně a technologicky orientovaných, realizujících výsledky výzkumu a vývoje, a jejichž rozvoj může přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky. „Jsme samozřejmě rádi, že zvítězila právě nabídka Consequ. Považujeme vítězství za úspěch a potvrzení našich dlouholetých zkušeností na poli investování, kde jsme si dlouhodobě získali důvěru více než stovky tisíc investorů. Pevně věříme, že svými zkušenostmi přispějeme k rozvoji české ekonomiky a jejímu růstu, což je hlavní cíl fondu“, komentuje vítězství v soutěži Lukáš Vácha, obchodní ředitel Conseq Investment Management. (rp,cn,foto:cn)

URL| http://www.prvnizpravy.cz/zpravy/busin...q-bude-spravovat-statni-rozvojovy-fond/

Rektor UJEP René Wokoun podepíše memorandum 28.3.2013

prvnizpravy.cz str. 0 z regionů HK ČR

Rektor UJEP Wokoun podepíše Memorandum o partnerství a spolupráci při přípravě a implementaci Paktu zaměstnanosti Ústeckého kraje. Podpis se uskuteční ve čtvrtek 28. března. Usteckenovinky.cz o tom informovala Jana Šiková, mluvčí Univerzity Jana Evangelisty Purkyně (UJEP) v Ústí nad Labem. Univerzita je jedním ze tří účastníků memoranda spolu s Ústeckým krajem a Hospodářskou a sociální radou Ústeckého kraje. Všichni shodně jím vyjadřují společnou vůli podílet se na přípravě a implementaci Paktu zaměstnanosti Ústeckého kraje. Ten se stane pro Ústecký kraj strategickým rozvojovým programovým dokumentem podpory zaměstnanosti a vzdělanosti pro roky 2014–2020. Pakt zaměstnanosti Ústeckého kraje se zaměřuje do tří základních strategických směrů: 1. ekonomického rozvoje 2. zaměstnanosti, 3. sociální inkluze Půjde o široké partnerství institucí a expertů s cílem vytvořit a implementovat do praxe soubor opatření/projektů na podporu: - zaměstnanosti a vzdělanosti obyvatel Ústeckého kraje, - inovačního potenciálu regionu se specifikací podpory vzniku a udržení nových i stávajících pracovních míst, - vytváření zázemí pro lidské zdroje,



- technického, profesního a řemeslného vzdělávání, - podnikání, podnikavosti a kreativity a změny kvalifikace a souvisejícího vzdělávání. Cílem Paktu zaměstnanosti Ústeckého kraje je v rámci platformy partnerských a spolupracujících subjektů a expertů vytvořit komplexní program na podporu zaměstnanosti Ústeckého kraje a zvýšit absorpční kapacitu regionu pro zajištění jeho úspěšné realizace v období 2014–2020 v podobě alokovaných finančních prostředků. Tím bude vytvořeno příznivé prostředí pro iniciaci a stimulaci tvorby potřebných projektů přinášejících integrované řešení pro trh práce v Ústeckém kraji. (iza, foto: Ústecký kraj) Více zpráv z regionu na Usteckenovinky.cz

URL| http://www.prvnizpravy.cz/zpravy/z-reg...r-ujep-rene-wokoun-podepise-memorandum/

Ústecký kraj navázal tři důležité spolupráce 28.3.2013

prvnizpravy.cz str. 0 z regionů HK ČR

Hejtman Bubeníček podepsal tři dokumenty, které ustavují spolupráci v sociálním začleňování, hospodářském rozvoji a zaměstnanosti. Jedná se o Memorandum mezi Odborem pro sociální začleňování Úřadu vlády ČR a Ústeckým krajem, Smlouvu o vzájemné spolupráci mezi Ústeckým krajem a Hospodářskou a sociální radou Ústeckého kraje a Memorandum o partnerství a spolupráci při přípravě a implementaci Paktu zaměstnanosti Ústeckého kraje. Usteckenovinky.cz o tom informovala mluvčí Ústeckého kraje Magdalena Hanáčková. Memorandum s Agenturou pro sociální začleňování podepsal spolu s hejtmanem ředitel agentury Martin Šimáček. „Jedná se o první smlouvu Agentury s krajem. Mohla vzniknout jen díky dlouhodobé dobré spolupráci,“ řekl po podpisu Šimáček. Smlouva o spolupráci s Hospodářskou a sociální radou (HSRÚK) vznikla nově v souvislosti s novým vedením kraje. Hlavní cíle podle předsedy HSRÚK Richarda Falbra budou zaměřeny především na problémové okruhy, např. průmysl a podnikání, zaměstnanost a sociální věci, dopravu, školství, zdravotnictví, problémy jednotlivých okresů, společenskou odpovědnost firem, energetiku, kompenzace regionu. Pakt zaměstnanosti Ústeckého kraje je rodící se iniciativa, která má vést k podpoře technického vzdělávání a takových oborů, jež najdou uplatnění na trhu práce, zároveň k možnému vzniku nových pracovních míst. Kromě Ústeckého kraje stojí u zrodu Krajská hospodářská komora Ústeckého kraje, Hospodářská a sociální rada Ústeckého kraje a Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Memorandum o partnerství podepsali předseda KHK František Jochman, předseda HSR Richard Falbr a rektor univerzity René Wokoun. (iza, foto: Ústecký kraj) Více zpráv z regionu na Usteckenovinky.cz

URL| http://www.prvnizpravy.cz/zpravy/z-reg...y-kraj-navazal-tri-dulezite-spoluprace/



psp.cz

Stenografický zápis 52. schůze, 27. března 2013 27.3.2013

psp.cz HK ČR

str. 0

Předchozí část (Jednání zahájeno v 9.00 hodin.) Místopředseda PSP Jiří Pospíšil Poslanec Jeroným Tejc Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek Poslanec Vít Bárta Ministr dopravy ČR Zbyněk Stanjura Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek Poslanec Jeroným Tejc Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Poslanec Vít Bárta Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek Ministr spravedlnosti ČR Pavel Blažek Místopředseda PSP Jan Hamáček Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Poslanec Vít Bárta Poslanec Jeroným Tejc Poslanec Marek Benda Poslanec Jiří Štětina Poslanec Václav Horáček Poslanec Josef Novotný st. Poslanec Miroslav Petráň Poslanec Radek John Poslanec František Laudát Poslanec Otto Chaloupka Poslanec František Laudát Poslanec Igor Svoják Poslankyně Kateřina Klasnová Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Místopředsedkyně vlády ČR Karolína Peake Poslanec Boris Šťastný 90. Senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 876/ - třetí čtení Poslanec Stanislav Grospič Poslanec Antonín Seďa Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Poslanec Michal Babák Poslanec Jaromír Drábek Poslanec Otto Chaloupka Ministryně práce a sociálních věcí ČR Ludmila Müllerová Senátor Miloš Vystrčil Poslanec Antonín Seďa 108. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem a o změně některých zákonů /sněmovní tisk 943/ - druhé čtení Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kuba



Poslanec Cyril Zapletal 77. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy), ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 767/ - třetí čtení Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kuba Poslanec Jeroným Tejc Poslanec Václav Klučka Poslanec Stanislav Huml Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kuba Poslanec Václav Klučka Poslanec Stanislav Huml Poslanec Pavel Kováčik Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek Poslanec Jeroným Tejc Poslanec Stanislav Huml Poslanec Pavel Kováčik Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek Poslanec František Sivera 78. Vládní návrh zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších souvisejících zákonů /sněmovní tisk 768/ - třetí čtení Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Poslanec Radim Vysloužil 79. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 771/ - třetí čtení Poslanec Jan Farský 80. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony /sněmovní tisk 856/ - třetí čtení Poslanec Jan Pajer Poslanec Marek Benda 82. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 662/ - třetí čtení Poslanec Jan Chvojka Poslanec Jan Florián Poslanec Jan Chvojka 83. Návrh poslanců Rudolfa Chlada, Jeronýma Tejce a Jana Pajera na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 409/2010 Sb. a zákona č. 188/2011 Sb. /sněmovní tisk 709/ třetí čtení Ministr dopravy ČR Zbyněk Stanjura Poslanec Radim Vysloužil Poslanec Jeroným Tejc Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Poslanec Radim Vysloužil



Poslanec Stanislav Huml Ministr dopravy ČR Zbyněk Stanjura Poslanec Jan Husák Poslanec Boris Šťastný Poslanec Radim Vysloužil Poslanec Jan Husák Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek Poslanec Václav Mencl Poslanec Jan Husák Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek Poslanec Václav Mencl Ministr dopravy ČR Zbyněk Stanjura Poslanec Václav Klučka Poslanec Boris Šťastný Poslanec Václav Mencl Poslanec Jeroným Tejc Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Ministr dopravy ČR Zbyněk Stanjura Poslanec Jeroným Tejc Poslanec Vojtěch Filip Poslanec Jan Husák Poslanec Václav Mencl Poslanec Jeroným Tejc Poslanec Jan Husák Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek (Jednání přerušeno ve 13.17 hodin.) (Jednání pokračovalo ve 14.34 hodin.) Místopředseda PSP Jiří Oliva Poslanec Jan Husák 85. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 826/ - třetí čtení Poslankyně Ivana Weberová 86. Vládní návrh zákona o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů (zákon o státním občanství České republiky) /sněmovní tisk 827/ - třetí čtení Poslanec David Kádner Poslanec Jeroným Tejc Poslanec Michal Babák Poslanec Jeroným Tejc Poslanec Daniel Korte Poslankyně Zuzka Bebarová-Rujbrová Poslanec Jeroným Tejc Poslankyně Zuzka Bebarová-Rujbrová Poslanec Jeroným Tejc 87. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 854/ - třetí čtení Místopředseda PSP Jiří Oliva 89. Senátní návrh zákona o Českém národním povstání a o změně zákona č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 718/ - třetí čtení



Poslanec Miroslav Petráň Poslanec Miroslav Grebeníček Senátor Miroslav Nenutil Poslankyně Jaroslava Wenigerová Poslankyně Anna Putnová Poslanec Miroslav Petráň 91. Návrh Zastupitelstva Ústeckého kraje na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 495/ - třetí čtení Poslanec Petr Gazdík Místopředseda PSP Jiří Oliva (Jednání skončilo v 15.40 hodin.) (Jednání zahájeno v 9.00 hodin.) Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji další jednací den 52. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás zde vítám. Prosím, abyste se všichni přihlásili identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty. V tuto chvíli registruji: pan poslanec Krupka - náhradní karta číslo 1, paní poslankyně Levá - náhradní karta číslo 8. Sděluji, že v tuto chvíli mám před sebou předložené tyto omluvy z dnešního jednacího dne: Z poslanců se omlouvá pan Adam Vojtěch z pracovních důvodů, pan Cempírek Václav do 16. hodiny z pracovních důvodů, pan poslanec Drobil Pavel z rodinných důvodů, pan poslanec Fiala Radim ze zdravotních důvodů, pan poslanec Hašek Michal z pracovních důvodů, paní poslankyně Hubáčková Gabriela z osobních důvodů, pan poslanec Jirout Radim z pracovních důvodů, paní poslankyně Konečná Kateřina ze zdravotních důvodů, pan poslanec Kubata Jan z důvodu zahraniční cesty, pan poslanec Lobkowicz Jaroslav z důvodu zahraniční cesty. Paní poslankyně Matušovská Květa se omlouvá z dopoledního jednání z osobních důvodů, pan poslanec Michalík Alfréd ze zdravotních důvodů, paní poslankyně Orgoníková Hana ze zdravotních důvodů, paní poslankyně Parkanová Vlasta z důvodu zahraniční cesty, pan poslanec Pekárek Roman z osobních důvodů, pan poslanec Polčák Stanislav z důvodu zahraniční cesty. Pan poslanec Skokan Petr se omlouvá z odpoledního jednání z důvodů pracovních. Paní poslankyně Suchá Jana se omlouvá ze zdravotních důvodů, pan poslanec Urban Milan ze zdravotních důvodů, pan poslanec Úlehla Tomáš z osobních důvodů, pan poslanec Vacek Martin ze zdravotních důvodů, pan poslanec Váňa Miroslav z důvodu zahraniční cesty, pan poslanec Vidím Jan z důvodu zahraniční cesty. (V sále panuje intenzivní hluk.) Z členů vlády zde mám omluvenku od pana ministra zemědělství Petra Bendla z pracovních důvodů, a to na dobu mezi 10 a 12. hodinou. A dále se omlouvá ministr obrany Vlastimil Picek z pracovních důvodů. To jsou tedy v tuto chvíli všechny omluvenky. Když dovolíte, přejdeme k dnešnímu pořadu jednání. Já vás poprosím trochu o klid v sále. Vzhledem k tomu, že zde třetina poslanců skoro je omluvena, myslím, že ten hluk by nemusel být tak silný. Na dnešní jednání máme pevně zařazené body 90, 10 a 108. Dále budeme pokračovat body z bloku třetích čtení, u kterých již uplynula zákonná lhůta. Jedná se o body 77, 78, 79, 80, 82, 83, 85, 86, 87, 89 a 91. Poté bychom případně projednávali body z bloku zákonů v prvním čtení. Nyní přejdeme k pořadu jednání. Mám zde přihlášky některých poslanců, kteří chtějí navrhnout změnu schváleného pořadu. Nejprve jsem zaznamenal přihlášeného předsedu klubu sociální demokracie pana poslance Tejce. Pane předsedo, prosím, máte slovo.



A prosím opravdu o klid v sále!, ať mohu zaznamenávat procesní návrhy jednotlivých předkladatelů. Poslanec Jeroným Tejc: Vážený pane místopředsedo, já vám ten návrh předám samozřejmě i v písemné podobě. (Předsedající: Děkuji pěkně.) Jedná se o zařazení nového volebního bodu, tak abychom mohli využít voleb, které byly včera odsouhlaseny na středu 3. dubna příští týden. Požádal bych o to, abychom zařadili tedy nový bod, a to volba předsedy Stálé komise Poslanecké sněmovny pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství, právě na příští týden ve středu, neboť se jedná o volbu tajnou, a tedy bylo by dobré využít tajných voleb právě příští týden. Děkuji. Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně, pane předsedo. Nyní se přihlásil s přednostním právem místopředseda Sněmovny pan poslanec Lubomír Zaorálek. Pane místopředsedo, prosím, máte slovo. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dobré ráno, dámy a pánové. Vážení kolegové, dovolte mi, abych přitáhl vaši pozornost. Chtěl bych navrhnout zařazení nového bodu na pořad dnešní schůze jako prvního bodu dnešní sněmovny a chtěl bych v tomto bodu reagovat na to, co se odehrálo ve Sněmovně v průběhu včerejšího dne. Včera jsem na televizní obrazovce k svému překvapení viděl vzorně nastoupenou stranu TOP 09, která se jako jeden šik srotila v tiskovém oddělení a tam se postavila za své obviněné kolegy na pražské radnici, členy rady pražské radnice. Stejně tak se za své kolegy postavila strana ODS. Na těchto pozoruhodných konferencích jsem zaregistroval, že jste se někteří i tady, co jste ve Sněmovně, postavili poměrně jednoznačně za své kolegy. Mluvili jste dokonce o kriminalizaci jejich práce. Vystoupili jste jednoznačně proti práci policie a asi chápete, že mi tohle připadá jako docela mimořádná situace, jestliže představitelé vládních stran - viděl jsem mezi těmi shromážděnými na tiskové konferenci ministry, například pana Kalouska a další, kteří tam stáli a přikyvovali, a vy jste se takovýmto způsobem postavili proti zákroku policie na pražské radnici. Já jsem, přátelé, včera viděl pana premiéra, který řekl, že mu obviněný řekl, že je všechno v pořádku, a zřejmě tedy policie si něco takového, pokud si pan premiér něco takového myslí, nemůže dovolit. Jenom bych si rád vyjasnil tady ve Sněmovně, co to znamená, tohle sdělení pana premiéra, že obviněný mu řekl, že je všechno v pořádku. (Stále hovoří velmi důrazně.) Nezlobte se, ale já mám takový pocit, pokud je obviněn sociální demokrat, nám se to také opakovaně stalo, ale nenapadlo mě, že bych tady ve Sněmovně vystoupil a řekl: David Rath říká, že je všechno v pořádku, tak vám to říkám, je to v pořádku a dál se ho neptejte. Jak je to možné, že v této zemi po zákroku policie vystoupí dvě nejsilnější vládní strany, vystoupí premiér a takovýmto způsobem prostě policii seřvou?! Je to normální? Rozumíte, já nejsem znalec celého případu, ale dovolte mi, abych jenom upozornil, že podle všeho rada města v čele s primátorem prodloužila smlouvu, nebo uzavřela novou smlouvu v kauze Opencard s firmou Haguess takovým znamenitým způsobem, že ty činnosti dala společnosti eMoney Group, která má anonymního vlastníka a sídlo v Nizozemí. To je opravdu unikátní čin bez výběrového řízení, a to v situaci, kdy ÚOHS varoval radu, že porušuje zákon. A nebudu mluvit o politicích, kteří je na to upozorňovali, jenom řeknu, že to udělal ÚOhS. A teďka když policie zasáhne - tohle se stalo v dubnu loňského roku - a potvrdí vlastně to, co tady znělo dokonce z tak povolaných úst, jako je ÚOHS, že tady něco samozřejmě asi není v pořádku, když se pokračuje v této mimořádně sporné stíhané kauze způsobem, že se uzavřela nová smlouva za okolností, které jsou podezřelé, a dokonce s anonymní společností se sídlem v Nizozemí, tak pan premiér vystoupí a řekne, že obviněný mu řekl, že je všechno v pořádku. *** (9.10 hodin) (pokračuje Zaorálek) Nezlobte se, mě vystoupení paní Vorlíčkové včera v televizi připadalo jako další vystoupení paní ministryně kultury Hanákové v České televizi. To bylo prostě naprosto nevěrohodné! Ale vám je všechno jasné. Vy jste včera nastoupili, abyste řekli, že tohle si policie nebude dovolovat. Já bych vás chtěl upozornit, že celá kauza mi velice připomíná případ vaší kolegyně Vlasty Parkanové. Tam je to velice podobné. Také se ukazuje, že se nevypracoval znalecký posudek, takže paní ministryně nemá vlastně, o co opřít to, že podepsala určitou sumu peněz. Také tam došlo k navýšení peněz a také dotyčný politik působí jako někým nastrčený bílý kůň. A co je zvlášť pozoruhodné, je to, že také v této kauze, jako tehdy to byl pan Kalousek, tak znovu tady vystupují politici dokonce na vrcholných místech a tvrdí, že v této věci je to kriminalizace práce politiků a trestní stíhání a obvinění je prostě něco nehorázného, co si policie neměla dovolit. To je úplně stejný model, s jediným rozdílem, že mezitím v té době jste odvolali policejního prezidenta právě



proto, že kolem toho byla velká váda a veliký křik, a teď tam máte policejního prezidenta, na kterém jste se vlastně dohodli, že si ho tam jmenujete, a ono se to opakuje úplně stejně! Takže ono je to asi úplně jedno, který policejní prezident tam je. Jakmile se stane něco, co většině z vás nevoní, tak vystoupíte a zpochybňujete práci policie. Tak dali jste si tam toho policejního prezidenta, nebo ne? Je policie pod nějakou kontrolou, nebo ne? Co k tomu říká ministr vnitra? Dělá si tady pořád policie co chce, stíhá si koho chce, je to politická šikana? Vy jste se tvářili, že tady dochází k šikaně politiků v čele pražské radnice. Je to tak s tou naší policií? O co opíráte to, že policie neměla právo, neměla nárok takovýmto způsobem zasáhnout? Nezlobte se, ale každý občan si musí klást tyto otázky. Co tady tohle vystupování politiků za své kolegy má znamenat? Jakým způsobem je tady ovlivňována policie? Není naopak vaše vystupování to ovlivňování policie? Není naopak to, co vy děláte, že teď bych položil otázku těm policistům a státním zástupcům, necítí se ovlivňováni tím, co se včera ve Sněmovně odehrálo? Já bych chtěl zdůraznit, že v poslední době, když si najdete, že byl obviněn jakýkoliv sociální demokrat, tak pokud mi paměť sahá, tak i když nás to někdy zdrtilo, tak jsme řekli ano, respektujeme, padni komu padni, ať policie vyšetřuje. Nepamatuju si, že bychom řekli - a to jsme opozice!, mohli bychom říkat: bůhví co tam s námi zamýšlejí jako naši političtí protivníci. Ale v této zemi to děláte vy. Vy, kteří dnes máte ministra vnitra, dokonce jste měli palec na tom, že došlo k výměně policejního prezidenta, a přesto jsem včera viděl takovéto tiskové konference. Mně to připadá nesmírně zarážející a závažné, že takto vstupujete do kauzy, která má běžet. Proto bych chtěl dnes zařadit bod programu, který bych nazval Informace ministra vnitra o nezávislosti postupu policie v kauze Opencard. Tento bod bych chtěl navrhnout - a požádat o vystoupení ministra vnitra - jako první bod dnešního jednání Sněmovny. (Potlesk z levé strany sálu.) Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji. Eviduji několik přihlášek s přednostním právem. Nejprve pan předseda Bárta a pak pan ministr dopravy Stanjura. Takto jsem zaznamenal přednostní práva. Pane předsedo, prosím, máte slovo. Poslanec Vít Bárta: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já velmi děkuji svému předřečníkovi, že navázal na to, co jsem včera tady v Poslanecké sněmovně v souvislosti s návrhem změny Ústavy a posílení kompetencí prezidenta navrhoval. (V sále je silný hluk.) Jsme u policejního puče, jsme u zneužití Generální inspekce bezpečnostních sborů lidmi, kteří tvořili předchozí policejní vedení před nezávislým policejním prezidentem Petrem Lessym, a jsme u toho, že vedle kriminalizace Petra Lessyho zcela účelově pro pomluvu Generální inspekcí bezpečnostních sborů, tak jsme tady s tím dovolte mi připomenout z pléna Poslanecké sněmovny z interpelací slovíčka pana premiéra o tom, že jeho vládě nebudou vládnout policejní plukovníci a podplukovníci. Ke cti pana premiéra - pan premiér je velmi autentický, pan premiér nelže, on nám to tady na plénu říká zcela otevřeně a natvrdo, jeho vládě nebudou vládnout policejní plukovníci a podplukovníci. Dokonce to řekl v odpovědi na interpelace opozice, na výtky právě v souvislosti s Opencard. A ten samý premiér, který říká, že jeho vládě nebudou vládnout policejní plukovníci a podplukovníci, také během dvou let dokázal říci větičky - před dvěma lety pan premiér tvrdil, že kdyby někdo v jeho straně byl obviněn, tak ještě dříve, než si obvinění převezme, přestal by být členem ODS. To jsou doslovné větičky před dvěma lety. Ten samý předseda ODS, ten samý premiér, o dva roky později říká větičky o tom, že věří panu primátorovi, věří členovi ODS a považuje jeho předané obvinění za věc, která je nesmyslná, a že pro to nejsou argumenty. Kde je presumpce viny? Kde je padni komu padni? Kde jsou jasná pravidla toho, že když něco slibujeme, tak se tak budeme důsledně chovat bez ohledu na to, jestli je to do vlastních řad, či k někomu jinému? A pokud k tomu přidáme ještě tu základní tezi, že je zapotřebí se promlčet touto Poslaneckou sněmovnou, když jenom připomenu minulé interpelace, na kterých pan premiér nejenom že nebyl a nejenom že neodpovídal, ale dokonce tady vlastně neodpovídal ani jeden ministr, tak já se domnívám, že dnes by bylo zapotřebí opravdu donutit konečně vládu k tomu, aby odpověděla na zásadní otázky, které z tohoto hlediska padají. Dovolte mi v tomto duchu říci, že nedodržování zákona, nerespektování zákona ze strany vlády není v tomto směru nic výjimečného. Já jenom připomenu jednu věc za všechny, a to je, že vláda nerespektuje nález Ústavního soudu o tom, že hrací přístroj interaktivní videoterminál je to samé co výherní hrací přístroj. Ministr Kalousek má dokonce posvěcení celé vlády, že nemusí snížit výhry a prohry na interaktivních videoterminálech, na kterých se dá za hodinu prohrát až 250 tisíc korun. Vláda nemusí respektovat nález Ústavního soudu. Vláda nemusí v tomto směru respektovat to, že když ji dokonce ombudsman upozorní na nález Ústavního soudu, tak



přesto vláda ještě poplácá pana ministra financí po zádech a řekne: Děláš to dobře. Dál setrvej ve svých bludech, které jdou proti zákonu. A pokud jsme kupříkladu s Josefem Novotným a Petrou Kvitovou v Brně podali trestní oznámení na vládu, jak můžeme věřit, že dnes ta vláda bude spravedlivě prošetřována policií v situaci, kdy víme, že po policejním puči je v rukou lidí, kteří nota bene jsou velmi blízko lidí pohybujících se v současné době ve vedení pražského magistrátu? To nejsou nezávislé tváře. To jsou propojené nádoby. Ke cti pana premiéra - on to neschovává, on se k tomu hlásí. Předání obvinění panu primátorovi není podle pana premiéra odůvodněné. Tím končí celá debata. Dámy a pánové, já prosím, aby debata nekončila. Dovolte mi jménem Věcí veřejných navrhnout též jeden bod. Domnívám se, jestli pan místopředseda Zaorálek žádá informaci ministra vnitra - omlouvám se, neberte to jako puntičkaření, ministr vnitra se k tomu určitě má co vyjádřit, ale dle mého názoru by se k tomu v prvé řadě měl vyjádřit pan premiér. *** (9.20 hodin) (pokračuje Bárta) Protože pan premiér je ten, který říkal, že jeho vládě nebudou vládnout plukovníci a podplukovníci. Pan premiér a předseda ODS je ten, který říkal, že v jeho ODS, pokud někdo dostane obvinění, tak už nebude členem ODS, to řekl pan premiér, opakovaně to řekl. Stejně jako včera jednoznačně řekl, že obviněný pan primátor je člověk, za kterým pan premiér stojí. O tom, že by pan primátor měl opustit alespoň do doby vyšetřování ODS, o tom nepadlo ani jediné slovíčko, a naopak jsme se dozvěděli, že celá ODS stojí za panem primátorem, protože vše je - obvinění je neodůvodněné. Tečka. Proto mi dovolte žádat, pane místopředsedo, zařazení nového bodu, a to je to samé, co navrhoval pan místopředseda Zaorálek, ovšem pouze s tím, že o tuto informaci žádám, o vysvětlení, pana premiéra. Děkuji vám za pozornost. (Slabý potlesk.) Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně, pane předsedo. Já to tedy zopakuji. Byla by to zpráva předsedy vlády k nezávislosti policie v kauze Opencard. Tak jsem to doplnil. Pan ministr dopravy. Prosím. Ministr dopravy ČR Zbyněk Stanjura Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, nedá mi, abych nereagoval na vystoupení místopředsedy Poslanecké sněmovny Lubomíra Zaorálka, který tady vystoupil tak razantně, systémově, pochválil se, jak oni to dobře řeší, a mně nezbývá, než mu trošku osvěžit paměť. A nechtěl jsem, protože si myslím, že ta mnohá obvinění, zejména směrem ke komunálním politikům, jsou přinejmenším zvláštní. Tak dobře, tak z našeho regionu, ať nechodíme tak daleko. Vy přece víte, prostřednictvím pana místopředsedy, že primátor Frýdku-Místku je členem sociální demokracie. A musíte vědět, že je obviněn. On a 12 nebo 14 úředníků jeho radnice. A nejsem to já, který tady káže a sociálním demokratům říká, jak to, že jste se ho nezbavili, protože i já tam mám jisté pochybnosti, protože mám informace, alespoň z tisku, o tom, co se děje. Když budete tady říkat, jak my to řešíme, tak to fakt řešte všude, anebo nevystupujte. Mohl bych připomenout další statutární město, Přerov, v čele s vaším primátorem a senátorem. Nedělal bych to. I tam mám pochybnosti, zda ten postup je, či není oprávněný, a primátor Přerova využívá všechny opravné prostředky a brání se a má na to plné právo. Zase to neřešíte. Tak tady nechoďte a nekřičte, jak my jsme dobří a vy modří do děláte špatně. A když pak říkáme, že nemůžeme kritizovat policii - vy jste říkal, včera se něco stalo v Poslanecké sněmovně. Toto jsou prostory Poslanecké sněmovny. Tady nikdo tiskovou konferenci neměl. Já jsem ji dokonce ani neviděl, ti, kterou jste tady popisoval. To, že se stalo něco, tak říkejte, že někde byla tisková konference. V Poslanecké sněmovně se to nestalo. Všechno, co se stane ve vaší kanceláři, tak je to taky v Poslanecké sněmovně? Toto je ze strany Poslanecké sněmovny. A nesmíte si protiřečit. Protože dobře, vyjdu z toho, že říkáte: policii nesmíme kritizovat, protože to je nepřípustné. Dobrá, ale jedním dechem v druhé větě říkáte, ta samá policie přece obvinila bývalého policejního prezidenta. To nebyla jiná policie. Je tu jenom jedna policie. Tak buď se smí kritizovat, nebo nesmí. Vyberte si



sám. Já si myslím, že v demokratické společnosti se dá kritizovat každý a každá instituce. Nic na tom nevidím. Ale než začnete pálit do jiných řad svým vlastním zásadovým přístupem sociální demokracie, tak si nejdřív udělejte pořádek u sebe, anebo nám to tady neříkejte. (Potlesk vpravo.) Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně. Konstatuji, že není možné míti faktické, není rozprava. Takže přednostní pouze vystoupení. Hlásil se pan předseda Tejc? Pan místopředseda Zaorálek a pak pan předseda Bárta. Ale prosím, nelze faktické nyní. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Já samozřejmě bych rád přijal kritiku pana ministra Stanjury, pokud bych cítil, že jsem někde nebyl dostatečně fér vůči oběma stranám. Ale já bych tady chtěl zdůraznit, že přece sociální demokracie nikde, pokud došlo v kterémkoli městě k tomu, že by se ocitl v problému nebo byl obviněný komunální politik, tak si nepamatuji, že bychom vystoupili na tiskové konferenci a řekli, že policie učinila něco nehorázného a že my tvrdíme, že dochází ke kriminalizaci apod. My jsme takto nikdy nerozebírali to, co se stalo ve Frýdku či podobně. Mohu mít pochyby, nechávám si je pro sebe. Panu ministrovi bych rád řekl, že pokud se nepletu, tak ta tisková konference, o které jsem mluvil, TOP 09, byla skutečně tady v prostorách atria ve Sněmovně. Já bych rád obrátil pozornost k tomu, o čem jsem opravdu mluvil. Teď nemá cenu se bavit o problémech komunální politiky. Mně jde o jedinou věc, že včera tady v prostorách Sněmovny - nevím, kde vystoupil premiér - prostě vystoupili politici, přední politici vládních stran, a napadli to, co se stalo na pražské radnici. A to je to, co jsem já tady řekl, že chci, abychom se o tom bavili, protože mám velké pochyby, že v zemi, kde vládní strany napadají činnost policie, orgánů justice, že prostě se nemůžeme strachovat o nezávislost postupu těchto orgánů. Zvlášť když jste vládními stranami a vystoupí, tak jak jsem tady řekl, pan premiér a řekne, že mu obviněný řekl, že je všechno v pořádku, tak pak se ptám, k čemu tady ta policie je. Chápete, to je to, že se z vrcholných představitelů exekutivy dělá někdo, kdo se staví jakoby nad policii a nad zákony. To je podle mě nepřijatelné. Já jsem navrhl zařadit tento bod proto, abychom si ujasnili v debatě s ministrem vnitra a nejlépe také s premiérem, abychom si ujasnili, jak se oni dívají na to, jestli orgány činné v trestním řízení, jestli státní zastupitelství, v jaké podle nich se ocitá situaci, pokud musí čelit výrokům premiéra a vrcholných představitelů exekutivy. Pokud jsou napadáni z toho, že kriminalizují činnosti politiků apod. To je to, o čem jsem tady chtěl mluvit. Je to stejná kauza, jako byla v případě naší kolegyně Vlasty Parkanové. To byla vlastně stejná debata a byla to stejná obava. My jsem se prostě obávali o to, pokud dochází k tak masivním frontálním útokům, jako bylo v případě paní Vlasty Parkanové z úst ministra Miroslava Kalouska, jestli v takovémto prostředí může policie vůbec řádně vyšetřovat. A to je to, co nás zajímá i v této věci. Nám jde vlastně jenom o to, aby kauza Opencard, která je přece ostudnou kauzou, ona se vleče od roku 2006. Já vůbec nejsem ten, kdo chce posuzovat, jak by měla přesně postupovat policie. Připadá mi samozřejmě zarážející, že se nešetří už to, co se odehrálo od roku 2006. Na druhé straně jestliže se stalo v dubnu v minulém roce to, o čem nyní vidíme a čteme ve veřejných prostředcích, jestliže slyšíme stanovisko, že policie dospěla k závěru, že ta zakázka z dubna 2006, ta nová smlouva byla předražená, že byla dokonce uzavřena bez dodržení zákona o veřejných zakázkách, protože tam došlo k tomu, že to bylo bez výběrového řízení, jestliže slyšíme všechna tato fakta, tak přece nemůžeme dopředu vystoupit jako premiér a říci, že se prostě nic nestalo. Tady je přece prostor pro to, aby policie celé ty věci vyšetřila, a my nemáme právo v zemi, kde je oddělení moci, vystupovat z pozice síly, výkonné moci a upozorňovat policii, že se tady překročily jakési hranice. To je to, co je podle mě nepřijatelné, a parlament by měl v takovémto případě, kdy dochází k porušení principů dodržování dělby moci, tak parlament podle mě by se v této věci měl tím zabývat a měl by to kontrolovat a hlídat. To je naše povinnost před veřejností. Proto navrhuji zařazení tohoto bodu. Takže já jsem tady neřekl, pane kolego přes předsedajícího, že jsme dobří, jak vy jste řekl. Já jsem vůbec netvrdil, že jsme dobří. Já jsem vůbec neřekl, že nemáme komunální politiky, kteří také selžou. Mně šlo jenom o to, aby někdo nezneužíval své postavení jako představitele výkonné moci, dokonce premiéra, který je nejsilnější politickou figurou v této zemi, aby ji nezneužíval k tomu, že prostě útočí na policii a útočí na státní zástupce. To je to, o čem chci, aby parlament mluvil. (Potlesk vlevo.) Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji. Pak mám několik přednostních. Pan předseda Tejc. Pan ministr financí potom.



Poslanec Jeroným Tejc: Děkuji za slovo. Já si dovedu představit, jaká by byla situace, kdyby se něco takového stalo sociální demokracii a celá rada jednoho kraje byla obviněna. Já myslím, že na rozdíl od ODS a TOP 09, od jejich očekávané reakce, kdyby se něco takového stalo, si myslím, že ty naše výroky tady jsou velmi uměřené a mírné. Možná až moc. Protože kdyby se něco takového stalo a hejtman sociální demokracie včetně jeho všech kolegů v radě byl obviněn, tak by tady druhý den, možná ještě ten den odpoledne, stála suita patnácti dvaceti významných členů TOP 09, té čisté TOP 09, všichni by měli své motýlky a říkali by, jak oni by rezignovali a jejich politici by skončili na hodinu, pokud by se něco takového stalo. Takže v tomto případě neměříme my jiným metrem. Jiným metrem měří ti, kteří o tom tak často hovoří, zejména z té čisté nové TOP 09. *** (9.30 hodin) (pokračuje Tejc) Já myslím, že jde skutečně o nepochopení mezi panem místopředsedou Zaorálkem a panem ministrem Stanjurou. Vždyť přece skutečně nejde o to, hájit, anebo říkat, že někdo je vinný, či nevinný, ale jde o to, jaký signál se vysílá orgánům činným v trestním řízení. A o tom přesně Lubomír Zaorálek hovořil. A pokud předseda vlády řekne, no tak to jsou nějaké pindy, to, co tam v podstatě ta policie napsala, to nás nezajímá, protože ten obviněný mi řekl, že se to nezakládá na pravdě, a já mu věřím, tak jaký je to signál tomu vyšetřovateli? On jde proti názoru předsedy vlády. On si musí uvědomit, že předseda vlády nedávno posvětil výměnu policejního prezidenta. A takto by mohl samozřejmě posvětit policejní prezident výměnu jeho. A o to tady jde. O to, že se vyvíjí tlak, neustále se vyvíjí tlak na orgány činné v trestním řízení. Od sociální demokratů jste tady nikdy neslyšeli, že by to, co policie říká, nebylo podstatné a důležité, že ti lidé jsou nevinní, a potom, kdy by se sociální demokracie ujala vlády, by provedla změny, protože ta policie je zpolitizovaná. To jste tady neslyšeli a nikdy to tady neuslyšíte. Ať už sociální demokracie bude opoziční, nebo vládní stranou. V této věci je skutečně nutné, aby se k tomu vyjádřil ministr vnitra. Já jsem pana ministra vnitra neviděl tady na jednání Sněmovny ani v kauze Vlasty Parkanové ani teď sdělit tu jednu zásadní věc, že se ohrazuje proti vyjádření svých kolegů z vlády, že snad policie jedná tak, že kriminalizuje jednání, které kriminální není. Že se jedná o účelové jednání policie. Já jsem tady neviděl ministra vnitra Jana Kubiceho, aby se zastal policie. A to podle mého názoru skutečně na tomto místě udělat musí. Protože pokud to neučiní, tak samozřejmě nikdo nevyvrátí to, že je to jistým způsobem tlak právě na policisty, na státní zástupce v této věci, aby do budoucna, ať už takové kauzy a kroky nečinili, anebo tuto skutečně zastavili. Takže v tomto případě já bych rád vyzval byť nepřítomného ministra vnitra, který dnes má být na jednání Sněmovny a má přijít do práce, aby se k této věci vyjádřil. Ať už tak, či onak. Já si pamatuju na srdceryvné prohlášení pana Jana Kubiceho, tehdy ještě jako plukovníka ÚOOZ a šéfa tohoto útvaru, kdy říkal: Politici nám tady chtějí zasahovat do vyšetřování. No a kde je ten poctivý policejní plukovník dnes, když jako ministr vnitra by měl hájit nezávislost policie? Mlčí a není tady. Já ho vyzývám, aby se dostavil do Poslanecké sněmovny, aby svůj názor na tuto věc řekl! Děkuji. (Potlesk poslanců levice.) Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Dál je přihlášený pan ministr financí Kalousek. Pane ministře, prosím, máte slovo. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Děkuji za slovo. Tak pan poslanec Tejc řekl před chvílí zajímavou věc, že od sociálních demokratů jsme nikdy neslyšeli, že by snad zpochybňovali nezávislost a nestrannost policie. Já nevím, jestli je to úmyslná lež, nebo skutečně krátká paměť. Ale já myslím, že řada z nás si tady pamatuje, co jste konkrétně vy, pane předsedo Tejci, váš předseda a řada vašich kolegů říkali na adresu policie po zatčení pana doktora Ratha. Jak jste explicitně obviňovali z účelové kriminalizace pouze jedné části politického spektra a říkali jste: Jak to, že nejsou vyšetřováni a zatčeni ti a ti a ti? Já myslím, že to dokážeme najít v otevřených zdrojích, to, co jste říkali tenkrát na adresu policie, a všichni si to pamatujeme. Ale to není to, co jsem chtěl říct. To je jenom reakce na mého předřečníka. Já jsem chtěl učinit pouze poznámku, že Poslanecká sněmovna jako veřejná budova určená politickým klubům a politickým stranám se zcela běžně používá k tiskovým konferencím politických stran. Doufám, že o tom nikdo nebude polemizovat. A na této tiskové konferenci nikdo nenapadl policii. My jsme pouze jednoznačně garantovali, jako vedení TOP 09 jsme garantovali veřejnosti bezúhonnost našich zástupců v Radě hlavního města Prahy. Stejně tak jsme přesvědčeni o bezúhonnosti pana primátora Svobody a jeho kolegů v této věci a nepochybujeme o tom, že vyšetřování prokáže, že jsou nevinní. Pokud budeme zcela zbytečně o tom diskutovat ještě ve zvlášť zařazeném bodu Poslanecké sněmovny, tak to ještě zopakujeme. Ano, nepochybujeme, říkáme to jako vedení strany, jako autorita, jejíž členové jsou členy Rady hlavního města Prahy. Nepochybujeme o jejich bezúhonnosti v této věci, nepochybujeme ani o bezúhonnosti pana primátora Svobody i jeho kolegů a



jsme hluboce přesvědčeni, že jsou nevinní a že to vyšetřování prokáže tak, jako vy si asi hluboce přejete, opak. Ale to je zase otázka vašeho vkusu. Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Mám zde několik přihlášených s přednostním právem. Pan předseda Bárta, pan místopředseda Zaorálek, pan ministr Blažek a pan místopředseda Hamáček. Takto jsem to zaznamenal, tak to prosím respektujte. Pane předsedo, prosím. Opakuji, jsme stále u pořadu schůze. Poslanec Vít Bárta: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, dovolte mi nejprve tady upozornit na několik jednoznačných nepravd, které tady zazněly. Tak za obzvláště pikantní považuju nepravdu, kterou tady řekl ministr dopravy. Já chápu, že je ministrem dopravy a nikoli ministrem vnitra. Ale když řekl, že policie obvinila pana Lessyho. Naopak, to je hrubá lež. Policie... Šéfem pana Lessyho neobvinila policie, ale celý ten proces řídila Generální inspekce bezpečnostních sborů podřízená panu premiérovi. Jinými slovy řečeno, tento argument pana ministra dopravy je hrubá nevědomost, anebo záměrná lež. V každém případě je to věc, za kterou by se pan ministr měl tady minimálně policii omluvit. Za druhé tady zaznělo, a to je taky velmi roztomilá záležitost - co je ta nezávislost policie, co je ta otázka koalice TOP 09 a ODS. Tady zaznívá celá řada kauz od úrovně komunální po úroveň parlamentní, ale nezazněla tady ta nejpodstatnější. Tato Sněmovna zažila loni debatu o důvěře vládě s šesti rebely ODS, na základě které následně několik rebelů zvláštním způsobem změnilo svůj názor a získali významné pozice ve vedení státních podniků a akciových společností. Dnes jsme v situaci, kdy policie zcela oficiálně, podle vyjádření médií, vyšetřuje pana premiéra. Vyšetřuje pana premiéra, vyšetřuje trestní oznámení člena Transparency International na téma odpovědnosti premiéra na podezření z politické korupce v kauze politické koaliční dohody o tom, jakým způsobem tato koalice funguje. Podotýkám, že takovýto krok není první za historii této koalice. A v této souvislosti se dozvídáme, že neplatí pro politiky, obzvláště koaliční, exekutivní presumpce viny, ale platí v tomto směru chování, které se nebojím nazvat jinak než naprosto arogantní, kdy je možné během několika málo měsíců se tvářit, že zapomeneme na to, co tady v historii bylo, a budeme se tvářit, že už je to jinak. A já dneska obzvláště zažívám zvláštní déja vu, kde se opravdu bavím, kdy nás tady poučuje o kriminalizaci a nezávislosti policie člověk, který sedí v křesle, které já jsem před dvěma lety opustil právě proto, že v koalici tehdy platila jasná dohoda o presumpci viny, nikoliv neviny. A připomínám v tomto směru znova slova pana premiéra. Tehdy pan premiér řekl: Kdyby se jednalo o poslance nebo člena ODS, nebyl by už v době sdělení obvinění členem ODS. Nic takového... Pan premiér mi napovídá: Obvinění z korupce. Tak já rovnou dodávám, že v té větičce nic není a že panu premiérovi velmi rád předám a nechám z tisku vytáhnout celé ty větičky, protože pan premiér to řekl několikrát. O korupci v té věci nebylo jedno jediné slovo.*** (9.40 hodin) (pokračuje Bárta) A mimochodem rovnou připomínám ještě druhou věc. Obvinění z nakládání se státním majetkem, obvinění z toho, že Rada hlavního města Prahy neoprávněně nakládala s majetkem státu, není korupce? Je to méně závažný trestný čin než klasické korupční jednání? Dámy a pánové, dovolte mi v tomto směru říci pouze jediné. Prosím, abychom hlasovali o tom, aby nám pan premiér všechny ony návaznosti o tom, jak tady budou vládnout, resp. nevládnout v této vládě policejní plukovníci a podplukovníci, laskavě v souvislostech osvětlil. Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Faktická teď nemůže v debatě být. Není rozprava. Já se omlouvám, pane ministře. Dám vás do pořadí. Pan místopředseda Zaorálek. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dámy a pánové, kolegové, já bych rád požádal Sněmovnu, aby brala s velkou opatrností výroky pana ministra Kalouska. Já jsem udělal s výroky pana ministra takovou poměrně trochu groteskní zkušenost, že on tady také před časem pro mě neuvěřitelným způsobem citoval můj výrok o Stanislavu Grossovi z roku 2005, mě to překvapilo, ohromila mě ta paměť a samozřejmě že jsem nebyl schopen na to v té chvíli reagovat, jak to bylo. Dal jsem si potom dodatečně tu práci, že jsem si to vyhledal v záznamech a zjistil jsem ke svému překvapení, že jsem nikdy nic takového samozřejmě neřekl. Což jsem si dodatečně uvědomil, že jsem opravdu takto to říci nikdy nemohl. Já to tady říkám proto, abych objasnil způsob práce pana ministra Kalouska, který opakuje, jak vidíme, úspěšně stále a stále, teď nyní ho použil tentokrát na mého kolegu Jeronýma Tejce a pana poslance Sobotku, o kterých tady stejně jako o mně prohlásil, že tady řekli něco, co se



podobalo útoku na policii a justici v souvislosti s kauzou Davida Ratha. Já bych poučen tím, jak se choval pan ministr v mém případě, bych ho požádal, aby příště podobné výroky tady skutečně doložil, protože já jsem přesvědčen, že v té podobě, jak on to řekl, to nebylo ani jedním z těch pánů řečeno. Toto je čerstvější než rok 2005, kterým jste mě ohromil tím minulým vystoupením. V tomto případě si prostě myslím, že je to evidentní, že takového z úst sociálního demokrata na této úrovni nemohlo být nic řečeno. To je jedna věc. Ta druhá, že je zase pěkné slyšet, když tady říká pan ministr, že oni nemají pochyby. Vy tedy, jak jsem pochopil, nemáte žádné pochyby o tom, co se událo na radnici v posledním roce. Já jenom připomenu, že ve vyjádření policie v tom obvinění se jedná o to, že rada města je obviněna z porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže a z porušení povinnosti při správě cizího majetku. Já teď vůbec netvrdím, jak kdo může být v něčem takovém zahrnut. Dokonce mohu připustit, že to mohl být i nedbalostní trestný čin. Co si ale myslím, že je právě těžké vyloučit dopředu s takovou jistotou a s takovou znalostí, že prostě rovnou řeknu: Ta policie je prostě mimo. To vylučujeme. Profesionalita, kompetence, bezúhonnost našich lidí je taková, že my říkáme ne! Tady je policie prostě mimo! Vy jako člen vlády, vy jako představitelé vlády říkáte: Ta policie musí být mimo. Možná proto, že si myslíte, že je zaujatá, že má jiné motivy, že tady máme zase nějakou válku policajtů jako v případě Vlasty Parkanové. Ale to by potom bylo zase jenom svědectví toho, že tady něco děláte velice špatně. Pokud je to tak, že máte jistotu, že v tomto případě jde o úplně něco jiného než o řádné stíhání policie, která má důvody a která je také sdělila v desetistránkovém obvinění, které mi určitý smysl dává. Já si myslím, že i pro mě je tam zcela zjevné, v čem je asi ten velký problém. Když to někdo udělá bez výběrového řízení, dostane to anonymní společnost se sídlem v Nizozemí. Chápete to? I na tu dálku cítím, že tohle je podezřelé. Navíc v něčem tak pochybném, jako je kauza Opencard a firma Haguess. Tohle prostě zavání, ne-li dokonce smrdí! Ale vy přesto řeknete: My jsme si jisti. Já vůbec teď netvrdím, že tohle šetření odhalí celý problém kauzy Haguess. Já také sleduji to, že ta druhá parta v čele s panem bývalým primátorem Bémem nyní pookřála, a že tudíž vy oprávněně máte pocit, že tady někdo na vás útočí. Možná jsou to věci u vás vnitrostranické, že si tady někdo vyřizuje účty. Mě také mrzí, že ta kauza není šetřena od začátku, a také si myslím, že ten, kdo vytvořil ty koleje, byl zřejmě někdo jiný, to je vlastně jisté, než tato rada. Tomu všemu rozumím. Ale domnívám se i z toho, co vím, že v té radě někdo udělal, ať už z jakéhokoliv důvodu, ať jako bílý kůň, z nedbalosti, nebo vědomě, to já nevím, podle mě se dopustil hrubých chyb. A na to byly dokonce už tehdy, v tom minulém roce, upozorňováni. Opakuji, nejenom opozičními politiky, a to tedy jsem schopen doložit, že jim říkali, že poruší zákon, ale dokonce i Útvarem pro ochranu hospodářské soutěže. Takže tady je přece celá řada indicií. Jakkoliv neříkám, že to řeší problém Opencard, ten je hlubší a měli by se šetřit asi i další lidé, tak tvrdím, že tady je přece celá řada pochybností. A ta vaše jistota, ta je prostě podivná. Ale budiž. Vy můžete říct, že věříte svým lidem, ale to, co si myslím, že nemůžete říct, že nemůžete vystoupit jako těleso vedení politické strany a napadnout policii z kriminalizace a zaútočit na ty orgány úplně stejně, jako to udělal ministr Kalousek v případě Vlasty Parkanové. A stejně tak jsme to kritizovali. Prostě to je to, co si nemůžete dovolit jako představitelé státu na takových to funkcích! Jako vy prostě tím, už samotnou skutečností, že takto vystupujete, shazujete práci policie, že prostě premiér dopředu řekne, že ví, že na tom nic není, že to je v pořádku. To jsou podle mě nedovolené kroky v právním státě. Vy nerespektujete principy oddělení moci! Vy nerespektujete vlastní policii! Vy prostě před lidmi dáváte najevo naprostou nedůvěru v justici v této zemi! To si nemůžete dovolit vůči veřejnosti! Veřejnost nemá takovou možnost se ohradit a říci, ta policie je koupená, zkorumpovaná a podobně. Ta se nemůže takto bránit. Vy ručíte za to, že policie v této zemi postupuje podle pravidel, a nemůžete ji shazovat ve chvíli, kdy se to týká vás! Kdy se to týká vašich lidí. Já si myslím, že tímto chováním vy vlastně demoralizujete tu společnost. Vy vlastně devastujete toto společenské vědomí. Já jsem tento bod chtěl zařadit proto, abychom si tohle ujasnili. Že některé věci se prostě nedělají a nemůže si je dovolit ani premiér ani ministr! Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Dál se přihlásil pan ministr Blažek. Ministr spravedlnosti ČR Pavel Blažek: Dámy a pánové, já se o slovo hlásím nerad, ale musím. Dovolte mi, ctěná Sněmovno, abych tu debatu označil za mimořádně nešťastnou. Ten důvod je několikerý. Za prvé politický. Abychom se tady předháněli, a tímto bych rád vyzval představitele jak své strany, tak ČSSD i TOP 09, abychom si tady navzájem neříkali příklady různých jednotlivců, kteří jsou možná z něčeho stíháni, a ten důvod je jednoduchý. Jsou to jednotlivci a existují stovky, tisíce starostů a radních, kteří se nedopustili vůbec ničeho, a ten divák televize nebo ještě český novinář zvlášť z toho vlastně udělá to, že my tady tu komunální sféru popisujeme jako nějakou bandu gaunerů a navzájem si tady říkáme různá jména různých lidí. Je to velmi chybné politicky. Já to odmítám. Nikdy jsem to nedělal a dělat to nebudu, abych TOP 09, ČSSD a komukoliv jinému neustále vhazoval nějaká konkrétní jména, protože samozřejmě tímto nahrávám silám, které s



demokracií nemají nic společného a budou říkat jednoduchou věc: Vidíte je, je to jeden pytel darebáků a sami to na sebe ještě říkají. Já vás fakt prosím, abychom v této debatě nepokračovali. Pokud jde o policii. Podívejte se. Vzpomeňte si na známou postavu inspektora Javerta z Bídníků. To je člověk, který je přesvědčený o tom, že ví, kde je nějaký zločin, kde se páchá nějaký zločin, a potřebuje nějaký prostor. Když si dnes otevřete - myslím, že je to v Mladé frontě - rozhovor s představiteli policie, tak se dozvíte, že dnes se musí zaměřit na obecní samosprávu. Nakonec nic proti tomu. Klidně. Čili toho Valjeana dnes vidí oni v obcích. Je to věc, která může být trošičku diskutabilní, jestli je správné, aby se policie zaměřovala vždy na určitou výseč obyvatelstva a rozhodování, ale budiž. Ale ten problém, a to chci říci Sněmovně, přece spočívá v tom, že to prostředí pro starosty a radní a hlavně v malých obcích jsme vytvořili my, prostředí, které je dnes pro ně velmi těžké snesitelné, protože vyznat se v právních předpisech, které dnes fungují a byly schváleny i touto Sněmovnou, je opravdu pro obyčejného starostu těžké. *** (9.50 hodin) (pokračuje Blažek) A k čemu to vede? Povede to nakonec k tomu, že nejlepší v nějaké komunální radě, ať je to kdekoliv, je nedělat vůbec nic, protože jakékoliv rozhodnutí, které se nějakým způsobem zdá někomu správné a účelné, může být možná při neznalosti toho či onoho zákona, toho či onoho nařízení vlády a vyhlášky shledáno jako nesprávné, dokonce protiprávní. A tady je ten problém, který řešíme dneska, možná dokonce trestněprávní, a tady už je to často diskutabilní. Souhlasím s debatou, že se o této věci vede. Ale prosím tuto Sněmovnu, aby pod moderními hesly, každá doba má svá moderní hesla, my dnes máme slovo "transparentnost", podle mě nikdo pořádně neví, co to slovo znamená, ale pod tímto heslem a ze strachu před českými médii a různými skupinami, kterým jde o dekonstrukci všeho, co tady bylo dvacet let, se ustupuje tak, že demokracii učiníme dysfunkční a nefunkční. A k tomu je potom jeden jediný krůček, aby přišel někdo a řekl: tak, tady bude všecko fungovat, ale hlasovat už se v takovémto systému nebude. Děkuji vám za pozornost. (Silný potlesk zprava.) Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Mám přednostní práva: Hamáček, Kalousek, Bárta. Pane místopředsedo, prosím. Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, pan ministr Blažek tady volal po ukončení debaty, ale my prostě musíme reagovat na to, co se zde odehrálo, zejména tedy z úst pana ministra Kalouska. Já jeho vystoupení pokládám za velmi nešťastné a do jisté míry i neférové. Vyčítat sociální demokracii, že ve velmi složité kauze Davida Ratha brutálním způsobem útočila na policii nebo že snad zpochybňovala fungování policie, je argument, který je dle mého názoru velmi podpásový. Víte, pane ministře, pro nás to bylo velmi složité. My jsme velmi pečlivě a možná i s jistým zpožděním vystupovali v médiích a vážili jsme každé slovo. Dokonce jsme byli kritizováni i našimi politickými odpůrci, že jsme slabí a nebyli jsme schopni se Davida Ratha zastat. A nyní zde vystupujete vy a říkáte, že jsme útočili na policii s nějakou obrovskou razancí. Už Perry Mason říkal, že můžete buď koláč sníst, anebo ho mít na talířku, ale nemůžete mít oboje. Jenom se rozhodněte, zda jsme ti zbabělci, kteří se nejsou schopni zastat našeho poslance, nebo zda jsme ti, kteří brutálně útočí na policii. Oboje možné není. Já to vaše vystoupení pokládám za nešťastné ještě z dalšího důvodu. Protože jste to byl, kdo tady v několika případech s velkou razancí útočil a kritizoval orgány činné v trestním řízení a i své politické oponenty. Čas, jak plyne, možná každého z nás dožene, možná i váš výrok o tom, že v krajích se krade ani poledne se nedrží, si dnes policie vyloží v trošku jiném světle v jiném kraji. Všichni uvidíme. Ale já mám prostě pocit, že na toto vaše vystoupení bylo potřeba reagovat a že jste možná vystupovat nemusel. Jak říkal Jacques Chirac, propásl jste příležitost mlčet. (Potlesk poslanců ČSSD.) Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Pan ministr financí. Prosím. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Já bych rád upřesnil, že jsem sociální demokracii nic nevyčítal, já jsem pouze reagoval na výrok pana předsedy Tejce, že nikdy z úst sociálních demokratů něco takového nezaznělo.



Panu místopředsedovi Zaorálkovi rád vyhovím. V otevřených zdrojích ty výroky vyhledám, protože skutečně zněly, s potěšením je zveřejním i na svých internetových stránkách. (Výkřiky zleva.) To mohu samozřejmě udělat a tím, doufám, vyhovím žádosti pana místopředsedy Zaorálka. Pana kolegu Blažka jsem chtěl poprosit, aby do této diskuse nevnášel literární postavy. Vzpomenout pana inspektora Javerta vidím jako velmi riskantní. Někdo jiný by si mohl vzpomenout na jiné významné francouzské dílo, třeba filmy Prohnilí nebo Prohnilí proti prohnilým, nebo na český seriál Expozitura a byla by to pak velmi riskantní diskuse a pan místopředseda Zaorálek by se třeba zase vztekal. Jako člen vlády bych se chtěl ohradit proti výroku, který tady zazněl, že můj premiér je vyšetřován policií. Předseda vlády není vyšetřován policií! Na předsedu vlády bylo podáno trestní oznámení. To může podat kdokoliv na kohokoliv, v tomto případě to byl dokonce předseda Senátu, ten taky může podat trestní oznámení. A z otevřených zdrojů jsme informováni o tom, že policie koná předběžné úkony v trestním řízení, což v takovém případě koná, když někdo podá na někoho trestní oznámení. Vyšetřován člověk začne být až po sdělení obvinění podle trestního řádu, což právníci vědí. Nevím, jak jsou na tom právníci, co absolvovali Policejní akademii. Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji. Dále mám s přednostním právem přihlášeného pana předsedu Bártu a pak pana předsedu Tejce. Poslanec Vít Bárta: Dámy a pánové, dovolte mi nejprve upozornit na výroky pana ministra spravedlnosti a v zásadě konstatovat, že se s nimi shoduji. Pan ministr spravedlnosti podle mě velmi profesionálně upozornil na to, že politická debata a kriminalizace jednotlivých politiků, ať už oprávněná, či neoprávněná, je v tomto směru jednoznačně věc, která by měla býti striktně oddělena. Problém je, že ono neoddělení debaty je ve vyspělé politické kultuře spojeno právě s institutem presumpce viny pro politika. Rád bych připomenul, že když vznikala koalice, které bohužel Věci veřejné daly v roce 2010 možnost vzniknout, tak tehdy se všechny tři koaliční strany zaklínaly slovíčkem "padni komu padni" a zaklínaly se tím, že bude důsledně uplatňován princip presumpce viny. Ironií osudu právě ona nejvíce protikorupční strana Věci veřejné byla v zásadě jednou z prvních, která byla přímo konfrontována s pravidlem presumpce viny. A kvůli této věci neodešel jenom ministr dopravy, ale pro jistotu odešel dokonce ministr vnitra. Dnes tady po dvou letech stojíme plus minus týden od oné rezignace, respektive od oněch rezignací, a nyní v této souvislosti už prostě presumpce viny neplatí. Nyní ten samý premiér, ten samý ministr financí prostě začínají mít dvojí metr. Neplatí padni komu padni, platí naopak to, že se tady dokonce rozbíhá diskuse na téma toho, že budeme možná dělat presumpci viny jenom na úrovni korupčních trestných činů, ale co se týče správy státního majetku, tak to už není tak závažný trestný čin a tam už presumpci viny nemusíme uplatňovat. To tady zaznělo před chvilinkou při našem projevu. Jinými slovy řečeno, aspoň v rámci jednoho volebního období, alespoň pod vedením jednoho premiéra bychom měli mít kontinuitu a nezapomínat na to, jaká pravidla hry se tady nastavila a co byla vize této koalice. Co se týče pojmu vyšetřování, má pan ministr financí pravdu. Je zapotřebí jednoznačně říci, že policie nepožádala o vydání pana premiéra a že činí předběžné kroky. To je pravda. Nicméně nemá pravdu v tom, že to je standardní postup v případě každého trestního oznámení. To není pravda. Je velký rozdíl v tom, když policie informuje o tom, že v konkrétním případě se tím případem začala zabývat a začala provádět konkrétní úkony, a tím, kdy se jenom obvykle dozvíme o odložení trestního oznámení do 30 dnů. Jsme v jiném režimu, a já se opovažuji tvrdit, že v otázce presumpce viny, podotýkám, že když jsem před dvěma lety rezignoval, tak mi zdaleka žádné trestní oznámení nebylo sděleno, bylo na mě pouze podáno, a dokonce to bylo v situaci, kdy policie ani neoznámila to, co jsme se dozvěděli právě o panu premiérovi, že policie ty konkrétní předběžné úkony začala činit. *** (10.00 hodin) (pokračuje Bárta) Takže tady máme jasný konkrétní příklad dvojího metru. A máme tady jasný příklad toho, že ono zatahování činnosti orgánů v trestním řízení do politiky nepřichází ze strany opozice, ale bohužel, bohužel, přichází ze strany koalice. Přichází aktivním naběhnutím před kamery a hlášením se k tomu, že obvinění vedení pražského magistrátu je nesmyslné. A v tomto směru, bohužel, v tu chvíli nelze souhlasit s ministrem spravedlnosti, který jinak - a s tím, znovu opakuji, je zapotřebí souhlasit, že by se nemělo dávat dohromady to, co se děje na straně



orgánů činných v trestním řízení, ale to, co se děje na straně politiky. Nicméně o to víc prosím pana ministra spravedlnosti, pana premiéra, aby si vzpomněli na rok 2011 a na jejich slova o presumpci viny. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: S přednostním právem mám ještě přihlášeného pana předsedu Tejce. Opakuji - jsme stále v bodu schvalování pořadu schůze. Poslanec Jeroným Tejc: Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, já jsem rád, že právě do dveří vstoupil ministr vnitra. My jsme si to takto načasovali, neboť jsem chtěl právě podle § 55 požádat, aby se Sněmovna usnesla na tom, že ministr vnitra bude a bude muset být osobně přítomen na jednání Sněmovny. A s ohledem na to, že očekávám, že pan ministr vnitra celou dobu sledoval naši rozpravu alespoň tedy zvukově tak aby se vyjádřil k této věci, protože mi připadne nepatřičné, aby ministr vlády České republiky zodpovědný za policii toleroval výroky předsedy vlády a dalších členů na adresu obvinění, které bylo vzneseno ve vztahu k radním na pražském magistrátu. To za prvé. A za druhé. K tomu, co tady sdělil již pan ministr Kalousek. Já bych mu doporučil, aby nemusel hledat ty mé výroky, které bude dokládat, aby se mimo jiné podíval na záznam pořadu, případně na přepis pořadu Otázky Václava Moravce, protože tam jsem na rozdíl od něj, od současného jeho chování, ocenil práci policie a řekl pouze jedinou větu, že doufám, že policie je stejně nestranná a nezávislá, jako je při vyšetřování kauzy Davida Ratha, a bude i v jiných případech, které se týkají jiných politických stran, a bude mít odvahu sahat si pro kauzy napříč politickým spektrem, ne účelově. V tomto jsem přesvědčen, že jsem rozhodně nepřekročil žádné vyjádření, o kterém jsem dnes hovořil. A jsem stále přesvědčen o tom, že sociální demokracie se chová jinak, než se chová ODS a TOP 09, kdy my jsme nikdy nezpochybňovali vyšetřování policií, nikdy jsme policii nekritizovali za to, že si dovolila, v uvozovkách, někoho obvinit. A v této věci tedy je mezi námi značný rozdíl. Děkuju. (Potlesk poslanců ČSSD.) Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji. Chci pouze upozornit pana předsedu Tejce, že žádná rozprava neprobíhá, jsme pořád v bodu schvalování pořadu schůze. Pokud jsou přednostní práva vyčerpána, tak budeme pokračovat dále. Předtím ovšem... Ještě pan předseda Benda s přednostním právem. Prosím. Poslanec Marek Benda: Já jenom - protože předpokládám, že všichni, kteří chtěli mluvit k tomuto skvělému bodu a zdržovat nás, už promluvili - sděluji, že jménem klubů TOP 09 a Starostové a ODS vetuji zařazení tohoto bodu. Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně. Pane předsedo, ještě to prosím upřesněte, protože jsou to dva body. Za prvé bod, který navrhl pan místopředseda Zaorálek, ten se týká zprávy ministra vnitra, a pak bod předsedy Bárty, ten se týká zprávy pana premiéra. Poslanec Marek Benda: Oba body vetuji. Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně. Aby bylo zcela zřejmé, o co se jedná. Přecházíme k dalšímu návrhu. Předtím ovšem na stenozáznam uvedu, že paní poslankyně Bohdalová má náhradní kartu číslo 14. A mezitím mně došly další omluvenky. Z dnešního jednání se od 11. hodiny omlouvá pan poslanec František Novosad. Dále se omlouvá pan poslanec Vít Němeček z důvodu nemoci z dnešního jednání. A dále se omlouvá paní poslankyně Kristýna Kočí z osobních důvodů z dnešního jednání. Dámy a pánové, půjdeme k dalším přihlášeným k návrhu na změnu schváleného pořadu. Dalším přihlášeným je pan poslanec Jiří Štětina. Pane poslanče, prosím, máte slovo. Poslanec Jiří Štětina: (Na řečnický pult pokládá ceduli s nápisem HAZARD V ČR: Vede ročně ke stovkám sebevražd.) Dobrý den, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Já se budu snažit v tomto svém projevu trochu uklidnit atmosféru, která je trošku rozjitřená. Vážené paní poslankyně, vážení poslanci, dámy a pánové, navrhuji zařazení nového bodu jednání Poslanecké sněmovny.



Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Promiňte, pane poslanče. Je zde přání, abyste hovořil více nahlas. Není asi na levici příliš slyšet. Více do mikrofonu. Poslanec Jiří Štětina: Navrhuji zařazení nového bodu jednání Poslanecké sněmovny, a to Informace předsedy vlády a ministra financí ke Zprávě veřejného ochránce práv k dlouhodobému nerespektování loterijního zákona. Chtěl bych ho zařadit jako první bod dnešní schůze. Dne 20. července 2012 byla veřejným ochráncem práv zpracována Zpráva o dlouhodobém nerespektování loterijního zákona a obecně závazných vyhlášek přijatých za účelem regulace hazardu ze strany Ministerstva financí. Tato zpráva byla následně poslána předsedkyni Poslanecké sněmovny paní Němcové a předsedovi Senátu panu Štěchovi. V této ombudsmanově zprávě se zcela jednoznačně uvádí, že Ministerstvo financí nezjednalo nápravu svých nezákonných postupů při povolování videoloterijních terminálů, takzvaných VLT. Svou hodnoticí zprávu pan ombudsman nejdříve adresoval i vládě České republiky. Ta ji sice projednala, ale neuložila ministru financí, aby v této věci zjednal skutečnou nápravu. Tímto protizákonným jednáním resortu financí je to, že povoluje videoloterijní terminály v rozporu se zákonem. Zcela zjevně totiž nerespektuje současný loterijní zákon. Loterijní zákon totiž ukládá, že limity sázek pro hrací přístroje můžou být maximálně 2 koruny v hospodě, 5 korun v herně a 50 korun v kasinu. Místo toho ministerstvo povoluje sázku 1 000 korun na jednu hru. Místo toho, aby byla ctěna povolená maximální hodinová prohra ve výši 1 000, 2 000 a 10 000 korun, jsou česká a moravská města přesycena automaty s možností hodinové prohry až 252 000, tedy desetinásobku průměrného platu občana. Dostala se nám do rukou závažná zpráva veřejného ochránce práv, která jednoznačně potvrzuje, že v této zemi je opakovaně porušován zákon ze strany Ministerstva financí. Nejhorší však na celé věci jsou její zdravotní a sociální dopady. Hrát na výherním přístroji za 2 koruny jednu sázku není společensky příliš nebezpečné. Když ale na tomto samém automatu povolíte sázku 1 000 korun, stává se z toho doslova stroj na vytváření závislosti a sociální patologie. Lidé na takových přístrojích prohrávají výplaty, rodinné úspory, často i finance firem. Bohužel i s kriminální činností. Kvůli takovým strojům se rozpadají vztahy a rodiny. Často končí tragicky. Pro vaši představu, ročně dochází k několika stovkám sebevražd a obklopuje nás na 400 000 patologických hráčů. Kvůli takovým strojům na prohru se ze slušných lidí stávají lidé nemocní, zloději a životní ztroskotanci. Dovolím si jmenovat ta nejzákladnější čísla. Za prvé - hazard ohrožuje až 1,5 mil. občanů - nejen samotné hráče, ale i jejich rodiče, partnery, děti, spolupracovníky atd. Za druhé - hazard má souvislost až se 60procentní majetkovou trestnou činností. Za třetí - hazard a potírání jeho negativního dopadu nás každý rok stojí nejméně 30 mld. korun. *** (10.10 hodin) (pokračuje Štětina) Za čtvrté - hazard vytvořil až 400 000 patologických hráčů. Za páté - hazard vede ročně ke stovkám sebevražd, podle statistik se to číslo pohybuje mezi 400 až 600 sebevraždami ročně. Za šesté - v České republice je nejrozšířenější na světě; na jeden automat v České republice vychází 150 lidí, v cizině na jeden automat až desetitisíce lidí. Za sedmé - za hazard utratí občané v České republice víc než za alkohol a za tabákové výrobky. Právě kvůli těmto alarmujícím číslům se na výbor pro zdravotnictví obrátila občanská sdružení Brnění, Občané proti hazardu a Transparency International a požádala jej, aby projednal dopady hazardu a pokusil se s touto fatální situací něco udělat.



Na základě projednání sněmovního výboru pro zdravotnictví bylo členy výboru přijato doporučení, aby Poslanecká sněmovna projednala tuto zprávu ombudsmana. Projednání této zprávy o porušování zákona ze strany Ministerstva financí je naprosto zásadní pro jakékoli přijímání další regulace při regulaci hazardu. A je tím aktuálnější, že právě na této schůzi se regulací hazardu máme zabývat při projednávání sněmovního tisku č. 495, Návrhu Zastupitelstva Ústeckého kraje na vydání zákona o loteriích. Dámy a pánové, ještě jednou připomínám svůj návrh. Chtěl bych zařadit nový bod k jednání, kde bychom se měli zabývat porušováním zákona ze strany Ministerstva financí. Porušováním zákona, na které opakovaně upozorňuje veřejný ochránce práv. Jde o porušování zákona, které má nezpochybnitelný zdravotní a sociální dopad. A to je to nejhorší, neboť tyto důsledky jsou tak zásadní a masové, že projednávání tohoto bodu doporučuje plénu Poslanecké sněmovny výbor pro zdravotnictví. Dámy a pánové, ať už jste byli zvoleni za jakoukoli stranu, ať jste v koalici, či opozici, každý z vás by měl hájit především zákony České republiky a zájmy naší společnosti. Každý by měl mít minimální zájem na tom, že pokud je zde porušování zákona, měl by chtít tento problém alespoň projednat. Ještě jednou zdůrazňuji, na toto porušování zákona upozorňuje veřejný ochránce práv a elementárním zájmem každého poslance, který hájí zájmy občanů naší republiky, by mělo být tento problém alespoň nezamést pod stůl. Já vám děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců Věcí veřejných.) Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji panu poslanci Štětinovi, mám jeho návrh zaznamenaný. Dál se přihlásil k návrhu na změnu schváleného pořadu pan poslanec Josef Novotný st. (Hlásí se poslanec Horáček.) Nemohu dát faktickou, jenom přednostní práva. Není rozprava. Omlouvám se. (Poslanec Horáček hovoří mimo mikrofon.) Promiňte, omlouvám se. S přednostním právem tedy za klub. Poslanec Václav Horáček: Děkuji, pane místopředsedo. Jménem klubu TOP 09 a Starostů a ODS dávám veto na zařazení tohoto bodu. Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji. A nyní, jak už jsem řekl, se přihlásil pan poslanec Josef Novotný st. Poslanec Josef Novotný st.: (Na řečnický pult pokládá ceduli s nápisem HAZARD V ČR: Každý rok nás ochudí o 30 mld. Kč!) Pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, rád bych tímto navrhl předřazení bodu č. 91, Návrhu Zastupitelstva Ústeckého kraje na vydání zákona, kterým se mění zákon o loteriích a jiných podobných hrách, sněmovní tisk 495. Zároveň bych chtěl, aby tento bod byl projednán jako druhý po zprávě ombudsmana. Ale protože byla vetovaná, tak místo ní jako první bod dnešního jednání. Je to proto, že tento bod je zařazen na konec jednání podle pořadu schůze, někdy na večerní hodiny. A protože už máme hodinu skluz, tak k němu ani nemusí dojít, anebo někdy pozdě v noci. Já teď zdůvodním, proč tuto zásadní věc chci projednat přednostně. Po usnesení zdravotního výboru z minulého týdne se podle mého názoru pohnuly ledy. Lékaři, kterých je v Poslanecké sněmovně značné množství, si uvědomili, že existují zdravotní problémy spojené s hazardem a že je potřeba je řešit a že je neobhájitelné prohloubit hazard tak, jak se to chystá vláda předložit v novém zákonu o sázkových hrách, jaksi ve veřejném zájmu. A tito lékaři si uvědomují, že ve veřejném zájmu není prohloubit hazard tím, že dosavadní podvodné jednání úředníků Ministerstva financí, kteří obešli limity v zákoně vyjmenované, že tyto podvodné praktiky budou schovány tím, že se zvednou limity i těch her, které jsou v zákoně omezeny. Mluvím k vám poslancům, kteří jsou za hazard přímo osobně zodpovědní. Dvacet tři let zákon 202/90 byl vždycky novelizován jenom vámi, poslanci. Vždycky to bylo poslaneckou iniciativou a žádná z minulých vlád se nepokusila, nebo neúspěšně se pokusila cokoli s hazardem dělat. Vždycky jste to byli jenom vy, kteří hazard upravovali. Situace je tak tristní v současné době, že horší než kasinový hazard je provozován prakticky kdekoliv - v cukrárnách, na benzinových stanicích. A z toho důvodu, ze snadné přístupnosti k tomu nejhoršímu, nejtvrdšímu hazardu, je vlastně nemoc patologické hráčství, které hazard plodí, neléčitelná. Já se s hráči stýkám, navštěvuji jejich terapie, navštěvuji léčebny, chodím na různé přednášky i s patologickými hráči po školách. A i ti, co chodí



a léta už nehrají, nejsou vyléčeni. Já neznám vyléčeného patologického hráče v České republice. Neznám ho proto, že poté, kdy do této závislosti někdo spadne a onemocní, tak se v prostředí v České republice, v tom nechráněném prostředí, kde na každém rohu na vás blikají falešné reklamy na hazard, nemůžete pohybovat, nemůžete přejít z práce domů, protože cestou někam zabočíte. Musíte mít kolem sebe kolektiv lidí, kteří vás hlídají jako malé dítě, kteří vás zaměstnají, hlídají, a jste v podstatě v domácím vězení. Takže tato situace se musí nějakým způsobem řešit. A teď už tady nestojím já jako nějaký bojovník, který neustále něco opakuje, a tady je neustále proti tomu zeď mlčení nebo zeď hluku, jak to teď slyším v sále. Jsou tady nálezy Ústavního soudu, Nejvyššího soudu vzhledem k vyhláškám obcí, které se s hazardem snaží něco dělat. A je tady stanovisko ombudsmana, které vláda i vedení Poslanecké sněmovny přehlíží. A jak jsme slyšeli před chvilkou, tuto zprávu vetem poslaneckých klubů ODS a TOP 09 Poslanecká sněmovna se chystá neprojednat opět. To neřešení situace, která tady je a sužuje naši společnost - a na ceduli je např. částka, kterou nás to ročně stojí, je naprosto devastující. A vás, vážení kolegové, staví do role spolupachatelů trestných činů, kterých se dopouštějí ti zkorumpovaní úředníci Ministerstva financí, kteří léta obcházeli povolovací proces a povolovali hry, na které neměli zmocnění. Protože to zmocnění povolovat jiné, v zákoně nevyjmenované hry nelze takovýmhle způsobem překroutit, otočit. A jak nám píší právníci z Ministerstva financí, kteří v tom jedou, kteří jsou spolupachatelé tohohle činu, na všechny interpelace, které dáváme, nám odpovídají větou - slovíčko přiměřeně se může vykládat jako vůbec. Takže podle těchto úředníků použít ustanovení loterijního zákona přiměřeně v povolování jiných v zákoně nevyjmenovaných her znamená vůbec. A u nás to nikomu nevadí, ani orgánům v trestním řízení. Takže to je ten důvod, proč je potřeba to řešit tady ve Sněmovně. Protože je to právě tato Sněmovna, v tomto obsazení, která přijala v roce 2011 novelu 300/2011, tzv. novelu Farský, a příslušné další ještě dvě drobné novelky, které povolují, lépe řečeno částečně maskují ten povolovací proces, věší odvody z hazardu na obce, na obecní rozpočty a na státní rozpočet, čili v podstatě hazard stabilizují významným způsobem, zamezují podávání - přijímání obecních vyhlášek, protože obce tím, jak mají výraznější příjem z hazardu, tak už přestávají mít choutky hazard vytěsnit a dochází k tomu, že hazard je u nás na vzestupu. *** (10.20 hodin) (pokračuje Novotný st.) Hazard je v době ekonomické krize sanován. Není u něj provedeno zvýšené zdanění, jak se to provádí u všech jiných odvětví, jak se to provádí u obyvatelstva. A zavinili jste to vy. Vy, kteří jste pro to hlasovali. Čili teď máte povinnost s tím něco dělat. Vládní koalice se evidentně rozpadá, blíží se volby a já si neumím představit, že teď ministru Kalouskovi projde zvýšení herních limitů. To si myslím, že je naprosto už passé a že vlastně úředníci Ministerstva financí nebudou moct zakrýt své podvody novou normou, která zvýší veškeré limity. Neumím si představit také, že ministrovi Kalouskovi se podaří přesvědčit vás, zejména lékaře, kteří jste to už dali jasně najevo v usnesení zdravotního výboru, že je v nějakém veřejném zájmu zvýšení herních limitů. To si taky nemyslím. To, že stav hazardu a jeho obrázek není dokladován vám zákonodárcům nějakou studií, je pravda, a 23 let se tady ministerstvo vymlouvá na to, že nemělo čas na něco takového. Tu sociostudii, kterou teď zadalo ministerstvo po tom neúspěšném pokusu, kdy jim hazard podvrhl nějakých šest stránek v duchu, že hazard neškodí, tak ta studie má být hotová po volbách, prosím vás. Po příštích parlamentních volbách někdy v létě. Kdyby totiž tahle studie, která, doufám, že bude objektivní, přišla před volbami, tak to bude další Kubiceho zpráva. Bude to zpráva, která zásadním způsobem ovlivní volby. Zpráva, ze které vyplyne, jak to je s hazardem, s jeho úlevami ve vztahu ke společnosti, a o to by jistě nikdo nestál. Proto je to tak načasováno, aby to prasklo až po volbách. Co to znamená? Že bez té sociostudie nemůže vláda předkládat novou normu, která prohloubí hazard. A pokud to neuděláte vy, buď v novele Ústeckého kraje, nebo v novele, kterou chcete porcovat medvěda a přidat sportu, čili loterijní zákon je tady otevřen, leží ve Sněmovně, tak to neudělá nikdo. Takže je to opět na vás a odpovědnost je na vás, aby se s tím v téhle chvíli něco dělalo. V okamžiku, kdy to neuděláte, tak samozřejmě téma zdanění hazardu, povolovací proces a všechny ty podvody, o kterých jsem mluvil, bude silné předvolební téma ke škodě vás, kteří tady sedíte, řeknu nalevo i napravo. Nebo spíš v obráceném pořadí. Můžete se opřít o to, že teď už jsou tady nálezy právníků Ústavního soudu, právníků ombudsmana a Nejvyššího soudu, takže už máte podklady k tomu, abyste mohli lehce vyvrátit to, co si nám zde zkorumpovaní právníci z Ministerstva financí vykládají, že přiměřeně rovná se vůbec.



Teď už jenom krátce k tomu, co vlastně chce ombudsman. On nechce zvyšování zdanění a řešení některých dopadů. On chce pouze dodržování zákona. Čili to právě v té normě navrhujeme pozměňovacím návrhem. A dodržování zákona samozřejmě povede k tomu, že se částečně hazard potlačí a zvýší se nebo zlepší se dopady, které jsou na společnost. Naše společnost je už řadu let v krizi. Vedle sociálních dopadů má hazard také velmi negativní a obrovské dopady na ekonomiku. Já vás s tím nechci zdržovat, ale ve studii, kterou máte k dohledání jak na stránkách Ministerstva financí, tak na stránkách třeba http://www.stophazardu, je sociostudie, kterou jsem zpracoval v Senátu, když jsem předkládal zdanění hazardu. Já vám teď prozradím něco, co jsem vám ještě neřekl. Ta sociostudie, jak je uvedeno vzadu v odkazech, vychází z tajné studie, kterou si náš stát už udělat nechal. Ono to Ministerstvo financí už se jednou k takovému kroku odhodlalo, nicméně došlo k tragickému zjištění, kdy nezávislá konzultantská firma řekla: Jsou to podvody, daňové úlevy, obrovské dopady na společnost. Tak tuto zprávu utajila, zpráva byla v režimu důvěrné a díky vedení Senátu se nám ji tenkrát podařilo získat a je základem této studie. Čili můžete tomu, co vám tady předkládám, věřit. To o těch dopadech, čili zdůvodnění toho čísla, které je napsáno tady na té ceduli (na řečnickém pultu) je na straně 53, takže se na to můžete hned kouknout. Tam se hovoří o tom, že například dopady na tvorbu HDP jsou nejméně ve výši 10 mld. korun. Protože ti hráči, zejména ti patologičtí, jsou nervózní, vynechávají pracovní směny, dluží, kam přijdou, kradou a další záležitosti. Čili jejich pracovní výkon a jejich vliv na tvorbu HDP je velmi negativní. Takže to je jeden z dopadů. Nemluvím o těch sociálních, sebevraždách, o tom mluvil tady kolega. Takže prosím vás, v době krize je to naprosto vážná věc a dopady jsou skutečně nejméně 30 mld. Korun, dohledáte si to tam. Já jsem chtěl říct, že paralelně tady probíhá jedna kauza, kterou teď srovnám s tím, co se děje kolem hazardu. Jasné selhání poslanců a Poslanecké sněmovny v zákonu o podporovaných zdrojích energie, kdy Poslanecká sněmovna zavčas nezareagovala a jsou z toho velké škody a premiér to řeší tzv. razantně, že těm baronům ukáže, že je vyvlastní, že je místo dvacet let bude podporovat deset let, a všechno to další, co je s tím spojeno, s tím strašením, že tady někdo způsobuje velké škody. Na druhé straně vedle toho je tady tolik let hazard, kterému se ulevuje, kterému se mete cestička. Aby si ty obce, zlé obce, které z terminálů neměly ani korunu, nedovolovaly vydávat masově nějaké vyhlášky o znepřístupnění hazardu, tak jim pověsíme odvody z hazardu přímo na rozpočet. Abyste věděli, k této částce 30 mld. se váže 130 mld. obratu hazardu a téměř 100 mld. jsou výhry. Třicet miliard jsou společenské škody, to jsou z jiných rozpočtů - policie, zlodějiny atd. A k těmto číslům je potřeba říct, že těch téměř 100 mld. výher se u nás nedaní! To je obrovská podpora hazardu! Tam vzniká to bažení, tam vzniká ta touha, protože jackpot některých her ve stamilionových výších, jackpoty při různých akcích, které dělají reklamě terminály, jsou prostě v milionech, v desítkách milionů korun. A tyto peníze když někdo vyhraje, nedaní. Takže náš stát, který zdaňuje důchodce, důchody, vyšší důchody v letošním roce, náš stát, který zvyšuje DPH, který už neví, kde šetřit na sociálních dávkách - což chápu, proč to tak je, a nekritizuji to, ale kritizuji, že vedle toho je tady 100 miliard nezdaněných peněz a nikdo z vlády, ministr Kalousek odešel opět, aby zde vystoupil a řekl: Ano, zdaním, já jsem výborný ministr financí, já zdaním úplně všechno. Zdaním i hazard. Nezdaní hazard! Sto miliard zde prostě proběhne, skončí v kapsách hráčů, působí velmi motivačně, velmi adrenalinově a naše vláda, která se snaží šetřit, s tímto nedělá vůbec nic. Už skončím. Jen jsem chtěl vysvětlení, proč to tak je. Ale toho se určitě nedočkám. Takže jsem, když to sleduji, do čeho se řítíte - prosím vás, uvědomte si, nebo se spíš probuďte, a pokud nezdaníte hazard nebo nevyhovíte ombudsmanovi nebo neuděláte nějaké zásahy ještě v tomto volebním období, tak alespoň udělejte nějaké opatření, aby se na příštích kandidátních listinách nemuselo vedle jména kandidujícího psát poslanec. Psát jeho profese. Protože když tam napíšete poslanec, tak to už teď je dost velký průšvih. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců VV.) *** (10.30 hodin) Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji. Eviduji tedy návrh pana Josefa Novotného - přeřadit již schválený bod číslo 91.



Dál se přihlásil k návrhu na změnu schváleného pořadu schůze pan poslanec Miroslav Petráň. Pane poslanče, prosím, máte slovo. Předtím ještě řeknu, než se dostavíte, že zde mám další omluvu. Omlouvá se z jednání v době od 12.15 do 14.30 pan poslanec Laudát, a to z pracovních důvodů. A nyní už prosím, pane poslanče Petráni, máte slovo. Poslanec Miroslav Petráň: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, vážená vládo, dobrý den. Rád bych tímto navrhl zařazení nového bodu pořadu schůze, a to Informace ministryně práce a sociálních věcí o sociálně společenských dopadech hazardu.Chtěl bych ho zařadit jako první bod dnešního pořadu schůze po pevně zařazených bodech. Má slova dnes nebudou mířit jen na ministryni práce a sociálních věcí, ale na celou současnou vládu. Nicméně je to právě tento resort, s jehož gescí pandemie hazardu a gamblerství v ČR přímo souvisí. Přesto resort práce a sociálních věcí zůstává netečný. Jedním dechem také připomínám, že tuto pandemii způsobil i pan ministr financí Miroslav Kalousek a jeho ministerstvo svou intenzivní podporou hazardu a hazardní lobby v této zemi viz zpráva ombudsmana. I kvůli této podpoře jsme se stali zemí s největším počtem hracích automatů na světě. Řada zahraničních studií potvrzuje, že na jeden automat v České republice vychází 150 lidí, naproti tomu jinde v cizině jsou to desetitisíce lidí. Jinak řečeno, hazard v ČR a patologické hráčství přímo ovlivňuje a ohrožuje až jedenapůl milionu občanů. Mnohé studie z terénu potvrzují, že jeden gambler ovlivňuje, resp. zatěžuje život dalším patnácti spoluobčanům. A tomu tato Sněmovna nebyla a není schopna zabránit, tuto sociální dekadenci tím vlastně přímo podporuje. Jsem tu s vámi už dva roky a čekal jsem, kdy se to změní. I kdybych se nestyděl za některé další těžko pochopitelné výstupy Sněmovny, za tuto skutečnost se hluboce stydím a vůbec nedokážu pochopit, že nemáte stejné pocity. Dámy a pánové, český hazard a gambling je příčinou až 60 % tuzemské majetkové trestné činnosti. Sečteno, podtrženo - každý rok nás zdejší hazard a hrací automaty ochudí o 30 miliard korun. Opakování je matka moudrosti. Přepočtěte si tento dopad na počty policistů v ulicích, resp. jejich dnešní absenci, početní stavy zdravotníků namísto dnešního omezování regionálních nemocnic, efektivní sociální systém namísto dnešní nefunkční sKarty a její stigmatizace, výši důchodů, peníze do školství, vědy - a mohl bych dál pokračovat velmi konkrétním výčtem. Namísto toho chráníme pandemii, která z naší země udělala kasino světa, jedno velké Las Vegas, které však má za následek až 400 tisíc patologických hráčů. Ročně vede také k několika stovkám sebevražd. Nemluvě o tom, vážená paní ministryně Müllerová prostřednictvím pana předsedajícího, že je opakovaně seriózními studiemi napříč světem dokázáno, že hazard nejvíce rdousí domácnosti s nízkým příjmem a sociálně ohrožené. Přesto vás však neslyším protestovat, konkrétně se bránit tomuto automatovému šílenství. A pro váženého kolegu Hegera jen fakt: hazard nás stojí víc než alkohol a kouření dohromady. Vážení členové vlády, co mi na tento argument řeknete? Jak obhájíte svůj nezájem a nečinnost? Je snad v této zemi větší váha lobby hráčského než lobby tabákového průmyslu? Pak vám, celé vládě, přidám ještě několik faktů. Britské výzkumy potvrzují, že 77 % příjmů automatů pochází od patologických hráčů, kteří peníze shromažďují z krádeží, zneužívání sociálního systému, drog, kriminální a násilné činnosti. Vír sociální patologie se bohužel roztáčí za souhlasného mlčení vlády a nevynechává žádnou sociální skupinu. Znám sám mnoho dojemných příběhů sportovců, soudců, řemeslníků, lékařů i architektů a jejich rodin. Chci vás ale upozornit, že řešení existuje. Budiž nám inspirací třeba Norsko, které nejprve omezilo výši sázek, hrací místa jasně označilo varováním a informací o přímých dopadech hazardního hraní. Následně omezili i počet automatů, reklamu na ně a jejich výskyt a poté je zcela zrušili. A nejenže dramaticky pokleslo patologické hráčství, kriminalita, ale celková touha sázet a trávit volný čas hraním. O tomto řešení mluvím především v souvislosti s ohrožením mladých lidí, kteří jsou až čtyřikrát zranitelnější vůči svodům hazardních her, nemluvě o ženách na mateřské a v domácnosti, které jsou atakovány internetovým hraním. Problém se však dotýká i občanů v sociálně ohrožených a nezaměstnaností zatížených lokalitách, což opakovaně dokazuje česká praxe, kriminální delikty a rodinné tragédie. Znovu připomínám, nezapomínejme, že každý gambler přímo ohrožuje dalších patnáct slušných, hazardu odolávajících občanů a je drobnou mozaikou každoroční třicetimiliardové ztráty pro naše veřejné peníze.



Právě Norsko a další země, které zvolily nesmlouvavý postoj vůči hazardu a gamblerství, učinily zákazem herních automatů méně atraktivní i další typy her a hráčskému chování zásadně ubraly na dynamice. Díky tomu omezily sociální deprivaci, sebevraždy, kriminalitu, výskyt drog, ale i výskyt politické korupce a nátlaku. Dámy a pánové, desítky zahraničních studií a bohatá zahraniční praxe jsou toho důkazem. Pokud i tak pochybujete, poměřte svou zkušenost s neony, svodem lákajícím ke gamblingu ve vašem městě, obraťte se na místní policii, kolik již prošetřovala v souvislosti s patologickým hráčstvím vykrádaček, násilí, vážné kriminality, výskytu drog, smutných, často i tragických rodinných doher, vražd a sebevražd. Náhle si uvědomíte konkrétní dopad statistik, mlčení a benevolence resortu financí a jeho ministra pana Kalouska, ale i premiéra, ministra zdravotnictví, ministryně práce a sociálních věcí a vlastně celé vlády. Dalším nesystémovým opatřením je směšování sázek na sport či dostihy a různých často dobročinných loterií s kasíny, automaty a videoterminály do jedné kategorie a posléze shodné rozdělování jejich výnosů. Pokud se kdekoli mimo Česko sází na konkrétní akce, výtěžek ze sázek jde z větší části zpět pořadatelům těchto akcí. Taková pravidla namísto různých nesystémových opatření by velmi pomohla průhlednému, standardnímu a úspěšnějšímu financování sportu. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců VV.) Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: To byl pan poslanec Petráň se zařazením nového bodu. Procedurálně se k tomu nikdo nehlásí, tak půjdeme k další přihlášce k návrhu na změnu schváleného pořadu a je to pan poslanec Radek John. Pane poslanče, prosím, máte slovo. Poslanec Radek John: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, i já považuji za velmi důležité, abychom hazard v této chvíli ve Sněmovně projednávali, a tak přestože se tady zametalo pod koberec a vetovala řada bodů, zkouším to i já. Chtěl bych navrhnout zařazení nového bodu, a sice bodu Informace ministra zdravotnictví ke zdravotně sociálním dopadům hazardu, a to jako první bod dnešního pořadu schůze. Problém se samozřejmě netýká jen ministra zdravotnictví Hegera, který sice vede nesmiřitelný boj proti kouření, ale větší metlu české společnosti, tedy hazard, ponechává zcela bez zájmu. Problém se týká samozřejmě také ministryně Müllerové, s jejíž gescí pandemie hazardu, kterou v ČR zažíváme, a pandemie gamblerství přímo souvisí. A resort práce a sociálních věcí také zůstává netečný. Celou pandemii gamblerství spoluzpůsobil Miroslav Kalousek svou dlouholetou podporou hazardního lobby v zemi. Jinak se jeho konání v této oblasti nazvat nedá. I kvůli Miroslavu Kalouskovi jsme se stali zemí s největším počtem hracích automatů na světě. Na jeden automat v ČR připadá 150 lidí. V zahraničí je to tak, že na jeden automat připadá až 10 tisíc lidí. To znamená, v ČR jeden automat na 150 obyvatel, jinde jeden automat na 10 tisíc lidí. *** (10.40 hodin) (pokračuje John) Hazard v České republice a patologické hráčství přímo ohrožuje v této zemi jedenapůl milionu občanů. Jedná se tedy o gamblery, rodiče, partnery, děti a spolupracovníky patologických hráčů. Jedenapůl milionu obyvatel v této zemi je ohroženo hazardem a vláda věc neřeší. Studie z terénu potvrzují, že jeden gambler zatěžuje své okolí, ztěžuje život průměrně patnácti spoluobčanům. Máme tu 400 tisíc gamblerů, takže 400 tisíc krát 15 obyvatel České republiky je otravováno tím, jak tady dostoupila vrcholu pandemie hazardu. Český hazard a gambling přitom generuje 60 % tuzemské majetkové trestné činnosti. 60 % trestných činů v této zemi je způsobeno hazardem. Neboli lidé, kteří potřebují na gamblování peníze, se dopouštějí trestných činů, aby ty peníze získali. Až 60 % trestných činů je způsobeno gamblerstvím. Takže kdo byl vykraden, komu bylo ukradeno autorádio a tak dále a tak dále, kdo byl vykraden v bytě, v chatě, velmi pravděpodobně to souvisí s gamblerstvím. Každý rok nás hazard a hrací automaty ochuzují o 30 miliard korun. V situaci, kdy vláda škrtá a hledá každou korunu, tady zcela opomíjí 30 miliard korun, o které přicházíme. Kolik by za to bylo policistů v ulicích? Kolik by za to bylo zdravotníků namísto dnešního omezování regionálních nemocnic? Jak efektivní za to by byl sociální systém místo dnešní nefunkční sKarty? Jak by bylo možné nesnižovat výši důchodů a dávat peníze do školství a do vědy, kdybychom měli těchto 30 miliard korun ročně, o které přicházíme v hazardu! A vláda zcela rezignovala na to situaci řešit. Namísto toho svou netečností chrání pandemii gamblerství, která z naší země udělala Las Vegas Evropy. Máme 400 tisíc patologických hráčů a tato pandemie ročně způsobuje několik stovek sebevražd, takže stojí nás to i lidské životy.



A pro paní ministryni Müllerovou: Je opakovaně zahraničními studiemi dokázáno, že hazard nejvíce rdousí domácnosti s nízkým příjmem a sociálně ohrožené obyvatele. Přesto vůbec neslyším žádné protesty z Ministerstva práce a sociálních věcí proti tomu, že se s hazardem nic nedělá. Stejně tak vládní kolega paní Müllerové pan ministr Heger s naprostým poklidem toleruje fakt, že hazard nás stojí - opakuji - víc než alkohol a kouření dohromady. Způsobuje větší škody než alkohol a kouření. Pana ministra Hegera tento problém zatím vůbec nezajímá. A mě by zajímalo, jak obhájí svůj nezájem o tuto oblast činnosti. Shodou okolností všichni, které jmenuji, jsou z TOP 09, jako by TOP 09 držela ochranný deštník nad hazardem. Britské výzkumy potvrzují, a to je důležité číslo, že 77 % příjmů automatů pochází od patologických hráčů, kteří peníze shromažďují krádežemi, zneužíváním sociálního systému, prodejem drog, kriminální a násilnou činností. Ten vír sociální patologie se tak roztáčí za souhlasného mlčení vlády Petra Nečase a Miroslava Kalouska. A řešení samozřejmě existuje, kdyby před ním vláda nezavírala oči. Vezměte příklad Norska. Norsko nejprve omezilo výši sázek. Tady vláda chce zvýšit výši sázek. Norsko omezilo výši sázek, dále omezilo hrací místa, dále jasně označilo varováním a informací o přímých dopadech hazardu ta místa, kde se hraje. Následně omezili počet automatů, následně omezili reklamu na ně a poté automaty zcela zrušili. Tím dramaticky pokleslo v Norsku patologické hráčství, kriminalita a celkově i atmosféra v zemi, touha sázet a trávit volný čas po hernách. Takže Norové to dokázali. My jsme zcela rezignovali a trend v České republice je právě opačný ve srovnání s Norskem. Proto nás to stojí 30 miliard korun. O nutnosti podobného řešení jako v Norsku je třeba uvažovat především v souvislosti s ohrožením mladých lidí, kteří jsou podle statistik čtyřikrát zranitelnější svody hazardních her. Další skupinou, která je v dramatickém ohrožení, jsou ženy na mateřské a v domácnosti, které jsou atakovány gamblery nebo organizátory hazardu prostřednictvím internetu. Problém se dále dotýká a ohroženou skupinou jsou občané sociálně ohrožení, občané nezaměstnaní a občané v zatížených lokalitách. Tedy přivírání očí nad hazardem bude generovat obrovské problémy, neřešitelné problémy této země, pokud se nezasáhne včas. Každý gambler - znovu připomínám - přímo ohrožuje patnáct slušných, hazardu neoddaných, hazardu odolávajících občanů. A každý gambler je spoluviníkem každoroční třicetimiliardové ztráty z našich veřejných peněz, z kapes každého z nás. A právě Norsko a další země, které zvolily nesmlouvavý postoj vůči hazardu a gamblerství, učinily zákazem herních automatů méně atraktivní i další typy her a hráčskému chování zásadně ubraly na dynamice. Díky tomu se v těchto zemích omezila sociální deprivace, sebevraždy, kriminalita, výskyt drog, ale i výskyt politické korupce a úplatků za podporu hazardu, protože bez těchto úplatků žádná normální vláda by hazard nepodporovala. (V sále panuje rušná atmosféra.) Vážené dámy, vážení pánové, poměřte svou zkušenost s neony a svody lákajícími ke gamblingu ve vašem městě, ve vašem kraji. Obraťte se na místní policii a zeptejte se jich, kolik prošetřovala v souvislosti s patologickým hráčstvím vykrádaček, násilí, vážené kriminality, výskytu drog, smutných a často i tragických rodinných doher, vražd a sebevražd. Tam v těch místech teprve uvidíte na každém konkrétním místě, jak hluboce gambling ničí tuto společnost. Jen tak si vy všichni, celá Sněmovna, uvědomíte konkrétní dopad mlčení o problému a benevolence resortu financí a pana Kalouska, ale i premiéra, ministra zdravotnictví, ministryně práce a sociálních věcí vůči tomuto problému, který je třeba řešit, jinak nám definitivně přeroste přes hlavu. Proto žádám o zařazení nového bodu Informace ministra zdravotnictví ke zdravotně sociálním dopadům hazardu a prosím o zařazení tohoto bodu jako prvního bodu dnešního jednání. Děkuji. Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji. Dále se hlásí o slovo pan předseda Laudát. Prosím, pane předsedo. Poslanec František Laudát: Dobrý den, dámy a pánové. Pane místopředsedo, jménem klubu TOP 09 a Občanské demokratické strany vznáším veto na zařazení tohoto bodu na projednávání dnešní schůze Sněmovny.



Jenom ještě na okraj nad rámec tohoto veta chci říct, že tím mám zároveň osobně na mysli dobro pana předkladatele, který sám osobně by se měl zamyslet a ujasnit si i ve svém životě kategorie, co je pravda, co je lež, co je spravedlnost, co je klam. Děkuji. Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji. Na návrh pana poslance Johna tedy bylo vzneseno veto. Přecházíme k dalšímu návrhu, který předkládá pan poslanec Otto Chaloupka. Pane poslanče, prosím, máte slovo. Prosím o klid v sále. Poslanec Otto Chaloupka: Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové, chtěl bych tímto navrhnout zařazení nového bodu pořadu schůze, a to Informace ministra financí k nezákonnému povolování videoloterijních terminálů. Moji kolegové tu již řekli mnohé. Mluvili jsme zde již o zdravotních dopadech hazardu, o tom, že hazard má negativní zdravotně-sociální důsledky. Je však nutné si také uvědomit, kde je zdroj všeho tohoto zla. Ne zákony v České republice, ty nejsou tak špatné, že nezohledňují taková zásadní negativa. Problém je v tom, že v České republice není respektován zákon, který má tomu všemu zabránit. To, že je v České republice porušován zákon, jsem si samozřejmě nevymyslel já sám. Vycházím ze zprávy veřejného ochránce práv, který jednoznačně potvrdil, že Ministerstvo financí nerespektuje zákon při povolování interaktivních videoloterijních terminálů. *** (10.50 hodin) (pokračuje Chaloupka) Tento stav trvá v České republice již mnoho let, a to i přesto, že o nezákonném povolování hazardu jednoznačně mluví nálezy Ústavního soudu, Nejvyššího správního soudu i veřejného ochránce práv. Přesto Ministerstvo financí dál vesele a beztrestně povoluje automaty, které jsou doslova nastavené na to, aby z obyčejných slušných pracujících lidí tvořily gamblery a závislé hráče. Vážení kolegové, místo aby se podle zákona v České republice povolovaly výherní automaty, na kterých můžete jednu hru hrát za dvě koruny v hospodě, za pět korun v herně či za padesát korun v kasínu, povolují se automaty, na kterých můžete na jednom jediném protočení prohrát až tisíc korun. Podle zahraničních studií jsou to doslova přístroje na vytváření závislosti. Jsou to přístroje sestavené na to, aby se u nás rozpadaly rodiny, aby u nás rostla kriminalita. Za hodinu můžete prohrát na takovém přístroji 252 tisíc kalouskokrvavých peněz. Dámy a pánové, dovolte Poslanecké sněmovně projednat toto porušování zákona, na které upozorňují nejvyšší orgány v dodržování práva v České republice. Podpořte můj návrh na zařazení informace ministra financí o nezákonném povolování videoloterních terminálů. Chtěl bych zařadit tento bod jako první bod po pevně zařazených bodech této schůze. Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně. Hlásí se pan předseda Laudát. Poslanec František Laudát: Děkuji, pane místopředsedo. Jsem místopředseda. Jménem klubu TOP 09 a ODS vetuji návrh pana poslance Chaloupky na zařazení bodu do dnešního projednávání. Vzhledem k tomu, že tady nebylo jisté, zda byl vetován návrh pana poslance Petráně, tak z důvodu jistoty i na jím přednesený bod vznáším za tyto kluby na zařazení do projednávání veto. Děkuji. Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně. Oba procesní návrhy dvou klubů zaznamenávám. Dále je přihlášen do debaty pan poslanec Igor Svoják. Pane poslanče, prosím, máte slovo. Poslanec Igor Svoják: Dobré dopoledne. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, já si dovoluji navrhnout vyřadit z dnešního programu schůze sněmovní tisk číslo 603. Děkuji. Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Ještě kdybyste nám sdělil bod, pane poslanče. Sněmovní tisk mám. Poslanec Igor Svoják: Bod číslo 10, jsou to periodika měst a obcí. Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Ano, bod číslo 10, sněmovní tisk 603. Mám zaznamenáno.



Paní poslankyně Klasnová se hlásí s přednostním právem. Poslankyně Kateřina Klasnová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, tak já jsem s napětím očekávala, co se stane s tímto tiskem, který tady leží už rok, protože už dvakrát byl vyřazen, rok tady leží. Já bych ráda seznámila kolegy s tím, co tady bylo opět navrženo k vyřazení. Je to taková jednoduchá věc, kterou se podařilo prosadit do protikorupční strategie, když ještě byly Věci veřejné v koalici. Týká se to toho, že by mohli v radničních periodikách publikovat všichni, to znamená i zastupitelé, kteří jsou v opozičních stranách. Já nejsem pouze poslankyně, delší dobu působím v komunální politice. Věřím tomu, že je nás tady takových víc. Myslím si, že je tu možná i víc takových, kteří nesedí na radnici, ale působí právě v opozici. Ona tato radniční periodika, ať už je vydávají městské části nebo kraje, jsou periodika, která vycházejí z veřejných peněz, za veřejné peníze. To znamená, že nevidím důvod, proč by měla být pouze hlásnou troubou radnice, proč by měla sloužit k oslavám starostů, kteří často nepáchají ani nic moc oslavného na oné městské části, a proč by tam tedy nemohl být nějaký přiměřený prostor pro jiné zastupitele. Nemyslím si, že to je něco, co by tak strašně bolelo. Je to úplná drobnost, dovolím si říci prkotina, v rámci protikorupčních opatření, která jsou poměrně rozsáhlá a z nichž se patrně už do konce volebního období nic nepodaří prosadit. Já bych velmi plédovala za to, aby tento návrh byl naopak projednán, a proto dávám návrh, kdyby toto neprošlo, protože se o tom bude hlasovat jako o prvním návrhu, aby naopak byl tento bod projednáván jako první po již pevně zařazených. Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně. Nyní se hlásil pan ministr financí Kalousek. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Já si dovolím doplnit paní poslankyni Klasnovou z Věcí veřejných, neboť nepochybně zapomněla dodat, že ať už je to jakkoliv, může za to Kalousek. Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji za tu poznámku. Já si jen zaznamenávám - paní poslankyně Klasnová první bod dnešního jednání, jedná se o bod číslo 10, sněmovní tisk 603. Říkám to správně? Ano. Paní vicepremiérka Peake se hlásí. Prosím. Místopředsedkyně vlády ČR Karolína Peake: Dámy a pánové, pouze krátké vyjádření k tomu, co tady právě proběhlo. Ani já se neztotožňuji s návrhem na odložení tohoto tisku. Ten tisk byl projednáván velmi podrobně na vládě, v poradním sboru místopředsedkyně vlády pro koordinaci boje s korupcí, ve vládním výboru pro koordinaci boje s korupcí. Myslím, že byl dostatečný prostor pro to, přijít s případnými pozměňovacími návrhy. Já si dovedu představit přitvrzení tohoto zákona. Ten původní návrh byl tvrdší. Ale byla bych nerada, aby stejně jako například u rozšíření pravomocí NKÚ pod vějičkou přitvrzování něco nebylo schváleno. Už jsem si zvykla na to, že je lepší vrabec v hrsti nežli holub na střeše. Takže opravdu nevidím důvod, proč to odkládat. Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně. Ptám se, zda se ještě někdo hlásí k pořadu schůze, zda je zde ještě nějaký procesní návrh. Pokud tomu tak není, tak se pokusíme vypořádat s návrhy, které zde byly podány a které nebyly zavetovány. Podle mého názoru bychom měli hlasovat nejprve o návrhu pana předsedy Tejce na zařazení nového volebního bodu, jehož název za chvilinku zopakuji. Pak bychom měli hlasovat o návrhu pana poslance Josefa Novotného staršího, který chce přeřadit bod číslo 91. Následně pak bychom měli hlasovat o bodu Igora Svojáka vyřadit z této schůze bod číslo 10, sněmovní tisk 603. V alternaci, pokud tento bod neprojde, je zde návrh paní poslankyně Klasnové tento bod zařadit jako první bod dnešního jednání. Říkám to, prosím, správně? Nikdo se nehlásí, beru to tedy tak, že jsem zopakoval body, o kterých budeme hlasovat.



První bod, o kterém bychom měli hlasovat, je bod pana předsedy poslaneckého klubu Tejce, který navrhuje zařazení nového volebního bodu - Návrh na volbu předsedy stálé komise Poslanecké sněmovny pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství, přičemž tento bod by se měl zařadit na středu 3. dubna do bloku voleb. Je, prosím, zřejmé, o čem budeme hlasovat? Mám zde návrh na odhlášení, tedy vás všechny odhlašuji. Prosím, abyste se znovu přihlásili. Kolegyně a kolegové, budeme tedy hlasovat o tomto bodu pana předsedy Tejce, o zařazení nového volebního bodu. Zahajuji hlasování pořadové číslo 116. Kdo je prosím pro návrh? Kdo je proti návrhu? Hlasování pořadové číslo 116, přihlášeno 159 poslanců, pro návrh 75, proti 55. Konstatuji, že návrh nebyl přijat. *** (11.00 hodin) (pokračuje Pospíšil) Mám zde faktickou přihlášku pana poslance Pajera. Nikoli, děkuji. Probíhá kontrola hlasování? Neprobíhá. Konstatuji tedy, že tento bod nebyl přijat, a my budeme hlasovat o dalším bodu. Tentokrát se jedná o návrhu pana poslance Josefa Novotného staršího, který chce přeřadit schválený bod číslo 91, jedná se o zákon o loteriích, sněmovní tisk 495, jako první bod ve středu 27. 3., to znamená jako první bod dnešního jednání. Říkám to správně? Je tedy zřejmé, o čem budeme hlasovat. Zahajuji hlasování číslo 117. Kdo je pro návrh? Kdo je proti návrhu? Hlasování číslo 117, přihlášeno 160 poslanců, pro návrh 69, proti 84, konstatuji, že návrh nebyl přijat. Mám zde faktickou přihlášku pana poslance Alexandra Černého? Nikoliv. Dobře. Přicházíme k dalšímu hlasování a to je návrh pana poslance Igora Svojáka, který navrhuje vyřadit z této schůze bod číslo 10, sněmovní tisk 603. Je tedy zřejmé, o čem budeme hlasovat. Zahajuji hlasování číslo 118. Kdo je pro návrh? Kdo je proti návrhu? Hlasování číslo 118, přihlášeno 157 poslanců, pro návrh 71, proti 61, návrh nebyl přijat. Probíhá kontrola hlasování. Pan poslanec Boris Šťastný. Prosím. Poslanec Boris Šťastný: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, omlouvám se, zpochybňuji hlasování, hlasoval jsem ano, ale výkaz hlasování ukázal ne. Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji. Budeme tedy bezprostředně hlasovat o této námitce. Dámy a pánové, prosím o klid v sále. Zahajuji o této námitce. Je to hlasování 119. Kdo je pro? Kdo je proti? Hlasování číslo 119, přihlášeno 159 poslanců, pro návrh 149 poslanců, proti 5, návrh byl přijat. Budeme tedy opětovně hlasovat o návrhu Igora Svojáka, který navrhuje vyřadit z této schůze bod číslo 10, sněmovní tisk 603. Je to prosím jasné? Zahajuji hlasování číslo 120. Kdo je pro návrh? Kdo je proti návrhu? Hlasování číslo 120, přihlášeno 154 poslanců, pro návrh 78, proti 58, návrh byl přijat. Nevidím, že by probíhala kontrola hlasování. Budu tedy konstatovat, že přijetím návrhu Igora Svojáka se stává nehlasovatelný návrh paní poslankyně Klasnové.



Dámy a pánové, mám za to, že jsme vyčerpali veškeré přihlášky k dnešnímu programu schůze. Končím tento úvod a přejdeme k prvnímu zařazenému bodu, kterým je 90. Senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 876/ - třetí čtení Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele pan senátor Miloš Vystrčil, kterého tímto vítám, a zpravodaj výboru pro sociální politiku pan poslanec Antonín Seďa. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 876/3. Otevírám rozpravu, do které se v této chvíli přihlásil pan poslanec Stanislav Grospič a pak pan zpravodaj Seďa. Je to možné udělat takto? Grospič, Seďa. Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Kolegyně a kolegové, máme teď před sebou ve třetím čtení senátní návrh novely zákoníku práce a musím říci s určitou vnitřní satisfakcí, že skutečně došlo k tomu, čeho jsem se obával, když jsem tady hovořil v prvním čtení a říkal jsem, že někdy i dobrý úmysl může se vymknout kontrole a může mít dalekosáhlé následky. Otázka uvolnění, řetězení pracovních poměrů na dobu určitou je samozřejmě velkým problémem. Možná že by bylo mnohem lepší vrátit se k dřívější úpravě, kterou znal zákoník práce bezprostředně po svém přijetí v roce 2006, ale myslím si, že cesta, která tady byla nastíněna v senátním návrhu, se vysoce mine svým účinkem a nepřispěje ani k stabilizaci pracovních míst ani nezabrání úbytku pracovních míst a ani nepřispěje k ochraně zaměstnanců dlouhodobě, spíš vytvoří obrovskou oblast, která posílí ekonomický tlak na zaměstnance, a ti ve snaze udržet si za každou cenu své pracovní místo budou ochotni přijímat stále více práci méně placenou, hůře placenou za stále pro ně velice zatěžujících a vysilujících podmínek, ekonomických podmínek, a jen proto, že budou chtít mít určitou perspektivu a jistotu, že po určité době, teď už ne tří let nebo třikrát tří let, ale třeba i po době kratší či výrazně delší, se prostě zaměstnavatel rozhodne s nimi znovu uzavřít nový pracovní poměr a rovněž na dobu určitou, protože budou vystaveni ekonomickému tlaku zabezpečení svých rodin a třeba i placení hypoték. Možná že by stálo za pozornost to, co přinesly počátkem tohoto týdne některé deníky, jakou informaci, tak i zde zmínit, že téměř 25 % zaměstnanců přiznává, že pracuje nad rámec své pracovní doby a je ochotno přijmout jakoukoli práci a na jakoukoli formu úvazku jen proto, aby bylo schopno se uživit a zabezpečit své příjmy, a že dalších téměř 50 % zaměstnanců přiznává anonymně, že v podstatě v takovémto režimu pracují a zaměstnavatelé je k tomu nějakou formou nutí. Já bych chtěl v této souvislosti říci, že pro KSČM jsou v podstatě výrazně nepřijatelné i pozměňovací návrhy, které byly načteny v průběhu druhého čtení v Poslanecké sněmovně, a to zejména pozměňovací návrh, který hovoří o tom, že by se mohlo umožnit podání výpovědi bez udání důvodů ze strany zaměstnavatele vůči zaměstnancům. Rozumím tomu, že by šlo o takové rozvolnění pracovněprávních vztahů, které by v žádném případě nevyřešilo problémy pracovního trhu s úbytkem pracovních míst, to znamená jejich nahrazení, že by nebylo dobré, aby se do našeho právního řádu dostala jakákoli možnost, která by snižovala ochranu zaměstnanců ve vázaném vztahu vůči zaměstnavatelům při složitosti jejich postavení a nerovném postavení, které je vyvažováno zvýšenou měrou jejich ochrany. *** (11.10 hodin) (pokračuje Grospič) My jsme jako Komunistická strana Čech a Moravy ochotni, a byli ochotni, diskutovat o jednom pozměňovacím návrhu, který se v podstatě týkal krácení základní přestávky mezi dvěma směnami z 12 na 11 hodin. Diskutovali jsme o tom v souvislosti s tím, že takováto úprava byla na základě výjimek dřívější úpravy v našem právním řádu do roku 2000, a že v určitých segmentech zdravotnictví nebo zemědělství je na základě výjimek nebo dopravy takováto výrazná změna pracovně právní úpravy obsažena, a že by bylo dobré tedy vyjít vstříc i požadavkům zaměstnanců a jejich organizací je zastupujících v segmentu energetiky, aby rovněž tato možnost byla takto upravena. Nemyslím si, že je dobré jít cestou, jakou zvolilo Ministerstvo práce a sociálních věcí, které řeklo, že rozumí této potřebě, ale nechce jít cestou specifických výjimek pro jednotlivé obory činnosti, ale chce plošně tuto možnost promítnout do celého zákoníku práce vůči ostatním, potencionálně všem zaměstnancům, i samozřejmě zaměstnavatelům, kteří ji budou moci využívat. Myslím si, že dojde k velkému opět rozvolnění jednoho poměrně dlouhodobého a stabilního opatření, o kterém tady nebyla diskuse. Myslím si, že se ukazuje



na základě i diskuse ze strany odborových svazů, že zcela neplatí, že byl dosažen určitý konsenzus mezi odborovými svazy v této otázce, a jsou některé odborové svazy, které mají s tímto problém a uvědomují si, že to může mít dalekosáhlé negativní dopady, samozřejmě do toho segmentu pracovního práva a ochrany vůči zaměstnancům. Já bych z tohoto pohledu tady chtěl říci, že mým stanoviskem, i stanoviskem Komunistické strany Čech a Moravy v tento moment je nepodpora předloženého návrhu senátní novely zákoníku práce. Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně, dál se přihlásil pan zpravodaj Seďa, připraví se pan poslanec Babák. Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové. Já jenom stručně. Ve druhém čtení byly předneseny tři pozměňující návrhy k návrhu zákona. A dovolte mi, než navrhnu proceduru hlasování, abych vás stručně seznámil s těmito návrhy. Pozměňující návrh uvedený pod písmenem A poslance Oto Chaloupky navrhuje umožnit zaměstnavateli dát zaměstnanci výpověď bez udání důvodu s výjimkou, pokud zaměstnanec ztratil zdravotní způsobilost nebo tato ztráta hrozí. Pozměňující návrh uvedený pod písmenem B poslance Miroslava Bernáška řeší problematiku, kdy nelze dodržet v podmínkách nepřetržitých provozů povinný dvanáctihodinový odpočinek mezi směnami. Z tohoto důvodu a po dohodě zaměstnavatelů s odbory se navrhuje snížit povinná doba odpočinku z 12 na 11 hodin. A konečně pozměňující návrh uvedený pod písmenem C poslance Michala Babáka zavádí do zákoníku práce pojem klíčoví zaměstnanci, neomezené řetězení pracovních poměrů na dobu určitou v rámci určeného období, vrací do zákona výjimku náhrady dočasně nepřítomných zaměstnanců a zužuje plánování lidských zdrojů pouze na vedoucí nebo klíčové zaměstnance. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu poslanci Seďovi, panu zpravodaji, a prosím nyní pana poslance Babáka. Poslanec Michal Babák: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dámy a pánové. Rád bych velice stručně představil můj pozměňovací návrh, který se týká novely zákona zákoníku práce. Představil bych ho v základních čtyřech bodech. Zaprvé. Jak již tady pan zpravodaj řekl, rádi bychom, klademe si za cíl definovat nový pojem v zákoníku práce, takzvaný klíčový zaměstnanec, kdy by se jednalo o pracovníka nebo pracovníky, kteří svojí činností nevykonávají sice řídící funkci, nicméně jsou pro společnost či pro zaměstnavatele klíčoví, a to jsou například vědci, poradci, odborníci na specializované oblasti, lékaři a podobně. Dále vysvětlím, proč bychom tento pojem chtěli zavést v dalších bodech. Druhý bod je o tom, že bychom na jedné straně rádi zavedli opakované neomezené řetězení v rámci určeného období a snížení doby, po které již se k předchozímu pracovnímu poměru nepřihlíží, na šest měsíců, které tím pádem umožňuje využívání opakovaných sezónních zaměstnanců. Tato věc, si myslíme, jednoznačně povede k snížení nezaměstnanosti, proto bychom poprosili o podporu. Myslím si, že je to velmi pozitivní věc, co se týče zaměstnavatelů. Na druhé straně bychom chtěli zastropovat pracovní poměr na dobu určitou, a to v délce tří let od vzniku pracovního poměru, mezi týmiž smluvními stranami. To znamená, že bychom chtěli na druhé straně chránit zaměstnance, aby toho nebylo zneužíváno. Potom, jak jistě víte, v té rozsáhlé novele zákoníku práce, která byla schválena nebo nabyla účinnosti dnem prvního ledna 2012, tak zde byla vypuštěna takzvaná výjimka na záskoky, což teď praxe potvrdila, že to bylo poměrně dost nešťastné. Takže bychom velmi rádi tuto výjimku vrátili. To znamená, vrátit výjimku dočasně nepřítomných zaměstnanců, jako jsou dlouhodobé nemoci či záskoky za rodičovské dovolené. Jak jsem říkal, tato výjimka byla vrácena, zaměstnavatelům to dělá v tuto chvíli velké problémy, že tím pádem raději to místo neobsadí v praxi, nežli by tam někoho dali například na tu dobu určitou. To znamená, zase si myslím, velmi pozitivní věc, která rozhodně povede ke snížení nezaměstnanosti. Posledním bodem, čtvrtým, kterým se zabývá náš pozměňovací návrh, a cílí též k vylepšení zákoníku práce, je, že umožňuje zaměstnavatelům v případě vážných provozních důvodů naplánovat jiný režim, ale to právě pouze pro vedoucí pracovníky anebo ty klíčové pracovníky. To znamená, rozhodně nechceme, aby toto ustanovení



sloužilo pro řadové zaměstnance, což by bylo lehce zneužitelné. A zase jednoznačně tato věc by dle našeho názoru vedla ke snížení nezaměstnanosti, což je obrovský problém. Chci říct, že tento pozměňovací návrh jsme si rozhodně "nevycucali z prstu", řešili jsme to s našimi předními odborníky na toto téma. A myslím si, že by to stálo opravdu za podporu vzhledem k tomu, že, jak již jsem říkal, minimálně to sníží nezaměstnanost a pozitivně nastartuje práci s trhem nejen na straně zaměstnavatelů, ale především i na straně zaměstnanců. Děkuji za pozornost. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji také, to byla poslední přihláška do rozpravy ve třetím čtení. Nicméně se zeptám, zda se ještě někdo hlásí? Pan kolega Drábek, a poté ještě pan senátor Vystrčil se závěrečným slovem. Teď ale ještě v rámci rozpravy ve třetím čtení má slovo pan poslanec Jaromír Drábek. Poslanec Jaromír Drábek: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Dobré dopoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové. Dovolte mi jenom, abych krátce komentoval jak ten návrh před hlasováním ve třetím čtení, tak některé pozměňovací návrhy. Zaprvé, dovolte mi, abych se krátce vrátil vůbec k tomu principu, proč omezovat řetězení pracovních poměrů. Jednoduchý pohled, jednak věcný, je to ochrana zaměstnance, která do pracovního kodexu prostě patří. A za druhé, dokonce jsme takovou úpravou i vázáni z hlediska unijní legislativy.*** (11.20 hodin) (pokračuje Drábek) Můžeme i vnitrostátně volit různé typy omezení řetězení pracovních poměrů, ale nemůžeme s ohledem na závazky České republiky v Evropské unii úplně zrušit omezení řetězení pracovních poměrů. To si myslím, že je potřeba, aby tady jasně padlo. Při koncipování změn v zákoníku práce, které jsou účinné od 1. ledna 2012, jsme z důvodů jasných argumentů se rozhodli a vy jste to jako Sněmovna odsouhlasili, přejít od časového omezení, které bylo v minulosti, k omezení počtu opakování kombinovaného s maximální dobou tři roky pro jeden pracovní poměr na dobu určitou. Ta změna byla navrhována z toho důvodu, že ten čistě časový test neumožňoval dostatečnou ochranu zaměstnanců, protože bohužel jsme se setkávali v řadě případů s výtkami, že zákonná úprava neumožňuje omezit krátkodobé řetězení pracovních poměrů, kdy někdo měl například dvanáctkrát za sebou pracovní poměr na dva měsíce. To považuji za nevhodné. Proto také musím reagovat na ten návrh vzešlý od mého kolegy z komunistické strany, že by bylo dobré, se vrátit k tomu čistě časovému testu. Nebylo by to dobré, protože bychom se vrátili k tomu vytýkanému opakování krátkodobých pracovních poměrů bez jakékoliv regulace. Co se týká senátního návrhu, tak ten navrhuje vrátit se k praxi, kdy mají být v zákoníku práce výjimky k obecnému pravidlu. Je to návrh, který vychází ze společné dohody sociálních partnerů, tedy zaměstnavatelských organizací a odborových organizací a já musím říci velmi výrazně, že přesto, že my ten návrh není vlastní, tak pro něj budu hlasovat, protože vždy je pro mě důležitější upřednostnit dohodu sociálních partnerů před vlastním názorem. Nicméně musím v souvislosti s tím říci, že návrh vede ke složitění právní úpravy a ke zvýšení administrativy na straně zaměstnavatelů. Až tady zase budeme mluvit velmi silnými slovy o tom, jak jdeme směrem ke snižování administrativy a ztransparentňování podnikatelského prostředí a zjednodušování legislativy, tak je potřeba přiznat, že tento návrh jednoznačně směřuje ke zvýšení administrativy zaměstnavatelů, protože budou muset vykazovat všechny okolnosti pro to, aby mohli využít výjimku v zákoníku práce, a jednoznačně je to návrh, který zesložiťuje a znejasňuje pracovní kodex, protože zavádí další výjimky do jednoduchého pravidla. Přesto, tak jak jsem řekl, vzhledem k tomu, že na tom panuje shoda sociálních partnerů, tak tento návrh i přes tyto výhrady podpořím. K pozměňovacím návrhům, které tady přednesl kolega Babák, co se týká vymezení klíčových zaměstnanců, to je téma, o kterém se diskutuje roky. Je to návrh, který opět vede ke zvýšení administrativy a ke znejasnění právního řádu, tedy pracovního kodexu. Proto nedoporučuji tento návrh podpořit. Co se týká zastropování celkové doby možností uzavření pracovních poměrů na tři roky, myslím si, že to je krok zpět. Že právě proto potom je potřeba navrhnout to další opatření, výjimku ze zastropování pro dlouhodobé nemoci, pro náhrady za mateřskou dovolenou, protože teď pro to ten prostor je. Pokud je dnes možné uzavřít pracovní poměr na třikrát tři roky, tak samozřejmě v rámci toho je možné také přijmout někoho na zástup za dlouhodobou nemoc nebo na zástup za mateřskou dovolenou. Není v tom problém. Pokud by naopak došlo ke zkrácení té doby, to znamená k zastropování celkové možnosti opakovaných pracovních poměrů na tři roky, tak



potom ano, by tu bylo potřeba další zesložitění a další výjimku. Tedy nemohu doporučit přijetí těchto pozměňovacích návrhů. Co se týká návrhu na zavedení výpovědního důvodu resp. možnosti výpovědi ze strany zaměstnavatele bez udání důvodu, tak je to také téma, o kterém se diskutuje roky. Jistě se ještě bude diskutovat roky. Nicméně si myslím, že jsme ve střední Evropě a že výpověď ze strany zaměstnavatele bez udání důvodu do středoevropského pracovního kodexu prostě nepatří. Děkuji za pozornost. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Pan poslanec Chaloupka. Prosím. Dámy a pánové, já nikomu nechci brát slovo, ale chci vás upozornit, že dle jednacího řádu ve třetím čtení se vede rozprava, v níž lze navrhnout pouze gramatické nebo technické úpravy již předložených návrhů, takže bych vás chtěla moc poprosit, abyste rozpravu, která se týká věcných otázek, respektovali s tím, že ta má být vedena v prvním a ve druhém čtení, ve třetím čtení, kdy už jsme ve finálním rozhodování, má být opraveno to, co nepozorností nebo nějakým úmyslem se dostalo do textu, tak, aby byly čisté. Prosím. Pan poslanec Chaloupka. Poslanec Otto Chaloupka: Děkuji, paní předsedkyně. Dámy a pánové, opravdu velmi krátce. Já bych chtěl upozornit na to, co si tady asi mnoho kolegů neuvědomuje, že už neplatí to, co nás učili v 70. a v 60. letech ve škole, že zaměstnavatel je vykořisťovatel, tyran a podobně. My máme desítky zákonů, nařízení, vyhlášek, které chrání zaměstnance, ale je potřeba si uvědomit, že zaměstnavatel potřebuje také nějakou ochranu, také nějaké prostor, protože bez něho ti zaměstnanci nebudou zaměstnanci, nebudou mít práci. Malí a střední podnikatelé v této zemi vytvářejí nebo zabezpečují 60 % pracovních míst a my jim musíme dát možnost, aby tato místa udrželi. Je potřeba si uvědomit, a to se týká mého pozměňovacího návrhu, že zaměstnavatel se nikdy nezbavuje zaměstnance jenom tak bez důvodu, zaměstnance, který produkuje, který je užitečný pro firmu a tím pádem i pro ostatní spolupracovníky a jejich rodiny. Chtěl bych upozornit na to, že možnost dát výpověď zaměstnanci bez udání důvodu v některých případech může být dobrá i pro toho zaměstnance, který pro svoje CV, pro svou budoucnost nepotřebuje některé důvody k výpovědi uvádět. Já jenom chci upozornit na to, že malý a střední podnikatel v této zemi už má dost zátěže na sobě i tak a toto by bylo jenom malé ulehčení jeho těžkého života, kterým on zabezpečuje práci ostatním a jejich rodinám. Děkuji. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji. Paní ministryně práce a sociálních věcí Müllerová má slovo. Prosím. Ministryně práce a sociálních věcí ČR Ludmila Müllerová: Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, kolegové a kolegyně, já bych vás velmi stručně seznámila se stanoviskem Ministerstva práce a sociálních věcí, zejména k pozměňovacím návrhům, které zazněly v rámci druhého čtení. Musím říci, že si cením toho, jakým způsobem pan senátor Vystrčil přistupoval k přípravě této novely zákona a že ta cesta k přijetí této předlohy nebyla jednoduchá. Byla delší než rok a opravdu to diskutoval se všemi sociálními partnery a vážím si toho, že tento výsledek byl nakonec dosažen a došlo k předložení. Jednoznačně chci říci, že Ministerstvo práce a sociálních věcí nepodporuje návrhy pana poslance Chaloupky a pana poslance Babáka a rozhodně si myslím, nechci se vracet k jednotlivým důvodů, ale myslím si, že by dokonce mohly ohrozit přijetí této novely, kterou pan senátor Vystrčil předkládá. Pozměňovací návrh pana poslance Bernáška Ministerstvo práce a sociálních věcí akceptuje. V tuto chvíli vám děkuji za pozornost. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji paní ministryni. Nevidím žádnou přihlášku do rozpravy, proto rozpravu ve třetím čtení končím. Jsme u závěrečných slov. *** (11.30 hodin) (pokračuje Němcová) Za navrhovatele pan senátor Miloš Vystrčil. Prosím. Senátor Miloš Vystrčil: Vážená paní předsedkyně, ctěné kolegyně a kolegové, děkuji za možnost tady vlastně už potřetí v krátké době vystoupit a vzhledem k tomu, co tady zaznělo a vzhledem k tomu, jak velká pozornost je ze



strany nejen zaměstnavatelů, ale zejména zaměstnanců k tomu, zda návrh bude schválen nebo nebude, věnována, si dovolím pár slov. Jak tady už řekla paní ministryně, návrh zákona, jak přišel ze Senátu, byl velmi široce diskutován a nezrodil se původně ani v mé hlavě, ani v Senátu. Zrodil se na základě požadavků, které se v tomto případě sešly jak ze strany zaměstnanců, tak zaměstnavatelů, kteří je velmi pečlivě a dlouho konzultovali, trvalo to pro vaši informaci zhruba šest měsíců, a pak vznikl kompromisní návrh, který dneska máte před sebou a ke kterému jsou navrženy tři pozměňovací návrhy, ke kterým za chvilku promluvím. Návrh, když to velmi zjednoduším, říká, že pokud bude přijat, tak se zvýší konkurenceschopnost našich podnikatelů, našich zaměstnavatelů a zároveň synergicky s tím dojde i k tomu, že se zvýší kultura našich zaměstnanců. Já o tom ještě promluvím podrobněji, ale skutečně dneska tomu je tak, že pokud zaměstnavatel chce získat pracovníka na dobu určitou, tak si pořizuje agenturního pracovníka, to znamená pracovníka, který nedisponuje téměř žádnými právy a žádnými možnostmi, a z tohoto hlediska mi připadá docela úsměvné, když tady například pan poslanec Grospič prostřednictvím paní předsedající říká, že tento návrh zákona zvyšuje tlak na zaměstnance. Tlak na zaměstnance je naopak snížen, protože tomu, kdo má být zaměstnán na dobu určitou, se umožňuje doby určité zúčastnit také jiným způsobem než pouze jako agenturní zaměstnanec. Čili je to jinak, než tady bylo řečeno jedním z předřečníků. Ještě před tím, než promluvím k pozměňovacím návrhům, si dovolím pár poznámek k vystoupení pana poslance Drábka. Důležitou věcí, která tady nebyla zdůrazněna, je, že pokud má dojít podle návrhu tohoto zákona k řetězení pracovních smluv na dobu určitou, tak se tak může stát jedině tehdy, když se zaměstnanci a zaměstnavatel dohodnou. Toto platí v případě, když existuje odborová organizace, pokud tomu tak není, tak může zaměstnavatel vydat vnitřní předpis, který však musí obsahovat čtyři náležitosti. První je, že musí být vymezeny důvody, proč tak činí. A důvody může být pouze vážné provozní podmínky a nebo zvláštní charakter práce. Druhou věc, kterou musí zaměstnavatel udělat, je, že stanoví pravidla, jak se zaměstnanci, kteří budou zaměstnáni na dobu určitou, bude zacházeno. Pravidla musí být jasně v předpisu nebo dohodě s odboráři popsána a není možné se chovat mimo rámec pravidel. Proč, řeknu za chvíli. Třetí podmínka, kterou musí zaměstnavatel splnit, je, že musí jasně vymezit okruh zaměstnanců, kterých se bude dohoda nebo vnitřní předpis týkat. Čtvrtou věcí je, že musí být jasně určena doba, na kterou se dohoda uzavírá. To znamená, že je jasné, že zaměstnavatel je vázán jednoznačnou dohodou nebo podmínkami ustanovenými v předpisu a pokud je nebude plnit, může být ze strany zaměstnanců postižen například tím způsobem, že dohodu bude kontrolovat například inspektorát práce a potom vyřkne stanovisko. Tady se vrátím k tomu, co říkal pan poslanec Drábek, který říká, že dojde ke zvýšení administrativy. Ano, možná dojde, ale to zásadní, co tady platí, je na rozhodnutí zaměstnavatele a zaměstnanců, jestli si chtějí nebo nechtějí zvýšit administrativu. Nikdo jim to nenařizuje. Pokud nechtějí zvyšovat administrativu, můžou postupovat standardně podle zákona a žádná administrativa jim nenaroste. To je naprosto zásadní rozdíl, který tady nebyl panem Drábkem zmíněn. Oni mají možnost si na základě svého vlastního rozhodnutí rozhodnout, zda administrativa naroste nebo nikoliv. Není to tak, že by je k této věci někdo nutil. Takže tolik ke druhé zásadní připomínce. A nyní k pozměňovacím návrhům. První pozměňovací návrh se týká pana poslance Otto Chaloupky. Tady, pokud to mám říct velmi mírně, je návrh neevropský, dle mého názoru je i nepromyšlený, směřuje proti sociálnímu smíru a odměna, kterou by v uvozovkách získal ten bez důvodu vypovězený zaměstnanec, je řekl bych velmi nízká. Je to o 25 % více než, když je to s udáním důvodu a podle standardních podmínek. To znamená zákon jako takový v této podobě mi připadá jako nepřijatelný, jako zákon, který by ničemu nepomohl a nikomu nepomohl. Pozměňovací návrh č. 2 je pozměňovací návrh pana Miroslava Bernáška. Přestože nebyl od začátku projednáván, tak se nakonec podařilo návrh zkrácení minimální doby odpočinku mezi směnami projednat i se sociálními partnery, a kromě, abych tady byl korektní, Odborového svazu Kovo, všechny ostatní odborové svazy, i zaměstnavatelské svazy s tímto návrhem souhlasí. Moje pozice k tomuto návrhu je tím pádem mírně pozitivní. Věřím, že do budoucna bude možné, aby se věci i v těchto případech podařilo více dokonzultovat až do konce. V této věci bych byl velmi rád, pokud budou jednotlivé poslanecké kluby zastávat své stanovisko k tomuto pozměňovacímu návrhu, aby tak činily i z hlediska své schopnosti přenést toto stanovisko do Senátu. Je to velmi důležité, protože všichni zaměstnanci a zaměstnavatelé, kterých se zákon týká, čekají na to, v jakém okamžiku a kdy bude schválen, a každý měsíc odkladu je problém, který řešit nemusíme, ale této země se týká. Takže prosím, aby při hlasování bylo o návrhu pana poslance Bernáška uvažováno o tom, do jaké míry je



možné akceptaci návrhu přenést i na půdu Senátu. Rovnou říkám, že tímto oslovuji zejména poslance ze sociální demokracie. Třetí pozměňovací návrh, ke kterému musím promluvit, je návrh poslance Michala Babáka. Tady rovnou musím říci, že mi připadá za prvé nelogický a za druhé musím říct, že na mě působí i mírně lobbisticky. Proč mi připadá nelogický? Nelogický mi připadá proto, že omezuje možnost řetězení na vedoucí a klíčové zaměstnance. Ptám se některého zaměstnavatele, jestli měl někdy zájem a případně, jak to bylo často, že by chtěl na dobu určitou opakovaně zaměstnávat klíčového zaměstnance. Můj názor je, že k tomu dochází naprosto minimálně, respektive k tomu vůbec nedochází, protože přijít o klíčového zaměstnance znamená, že ho zaměstná okamžitě někdo jiný, protože to jsou ti nejdůležitější zaměstnanci, kteří drží firmu. A jenom blázen by je zaměstnával opakovaně na dobu určitou. To je ta nelogičnost. Mírný lobbismus vidím v tom, že pokud se podíváte na odůvodnění bodu 4, tak úplně na konci najdete větu, kterou tam napsal pan poslanec Babák, která říká, že posledním negativním aspektem, který má návaznost na možnost neustálého řetězení pracovních poměrů u řadových zaměstnanců, je v případě masivního rozšíření i faktické likvidace pracovních agentur, které je řešeno v § 39 odst. 5 dle platného znění. Upozorňuji na dvě věci. První, že pokud by mělo dojít k masivnímu rozšíření toho, co tady navrhujeme, tak by s tím museli zaměstnanci souhlasit, což považuji za vyloučené. *** (11.40 hodin) (pokračuje Vystrčil) A druhá věc, na kterou upozorňuji opakovaně, je, že je daleko lepší být opakovaně zaměstnán na dobu určitou než být zaměstnán jako agenturní pracovník, protože v tom případě nemáte žádná práva, resp. vaše práva jsou oproti zaměstnanci na dobu určitou velmi omezena. Na závěr svého delšího projevu - za to se omlouvám - si dovolím ještě říci, že původní senátní návrh zákona jednomyslně podpořil také sociální výbor Poslanecké sněmovny, který se jím velmi podrobně zabýval. A já za to chci poděkovat. A zároveň si vás dovolím požádat, abyste návrh zákona ve třetím čtení schválili a tím umožnili realizaci něčeho, na co čekají desetitisíce zaměstnanců a stovky zaměstnavatelů. Děkuji za pozornost. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu senátorovi Vystrčilovi. Pana zpravodaje požádám nyní, aby nám nastínil další postup, tedy proceduru hlasování. Prosím. Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, paní předsedkyně. Takže nyní k vlastní proceduře hlasování. Návrh na zamítnutí návrhu zákona podán nebyl. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 876/3. Navrhuji hlasovat nejprve o pozměňovacím návrhu A jako o celku, poté o návrhu B a konečně o pozměňovacím návrhu C, opět jako o celku. Závěrečné hlasování bude hlasováním o návrhu zákona s případně přijatými pozměňujícími návrhy. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji. Má někdo nějakou námitku proti takto navržené proceduře? Nemá. A já zahajuji hlasování číslo 121. Kdo souhlasí s tímto navrženým postupem pro příští hlasování? Kdo je proti proceduře? Hlasování číslo 121, přítomno 159, pro 142, proti nikdo. Proceduru jsme si schválili. A já tedy nyní požádám o první návrh. Zároveň požádám pana zpravodaje i pana senátora, aby se k němu vyjádřili svým stanoviskem. Poslanec Antonín Seďa: Budeme nejprve hlasovat o pozměňujícím návrhu pod písmenem A. Nesouhlas. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Pan senátor? (Nesouhlas.) Takže dvakrát nesouhlas. (Pan senátor znovu opakuje "nesouhlas" po zapnutí mikrofonu.) Já zahajuji hlasování číslo 122. Kdo je pro přijetí tohoto pozměňovacího návrhu? Proti?



Hlasování číslo 122, přítomno 160, pro 8, proti 142. Návrh přijat nebyl. Můžeme pokračovat. Poslanec Antonín Seďa: Nyní budeme hlasovat o pozměňujícím návrhu pod písmenem B. Neutrální stanovisko. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Stanovisko pana senátora? (Neutrální až mírně pozitivní.) Tak. Sněmovna si s tím jistě poradí. Zahajuji hlasování číslo 123. Ptám se, kdo je pro přijetí tohoto návrhu. Proti? Hlasování číslo 123, přítomno 160, pro 100, proti 23. Návrh byl přijat. Můžeme pokračovat. Poslanec Antonín Seďa: Takže teď budeme hlasovat o pozměňujícím návrhu pod písmenem C. Nesouhlas. (Navrhovatel: Nesouhlas.) Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Zahajuji hlasování číslo 124. Ptám se, kdo je pro přijetí tohoto pozměňovacího návrhu? Proti? Hlasování číslo 124, přítomno 160, pro 9, proti 143. Návrh přijat nebyl. Bylo hlasováno o všech pozměňovacích návrzích. Poslanec Antonín Seďa: Ano, bylo. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Přistoupíme tedy k hlasování o celém návrhu zákona. Návrh usnesení zní takto: Poslanecká sněmovna vysvětluje souhlas se senátním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 876, ve znění schválených pozměňovacích návrhů. Zahajuji hlasování číslo 125. Kdo je pro přijetí tohoto zákona? Proti? Hlasování číslo 125, přítomno 160, pro 124, proti 23. Návrh byl přijat. Konstatuji tedy, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. Děkuji panu senátorovi, děkuji též panu zpravodaji. Končím projednávání bodu 90, sněmovního tisku 876, ve třetím čtení. Zahajuji projednávání bodu 108. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem a o změně některých zákonů /sněmovní tisk 943/ - druhé čtení Tento návrh z pověření vlády uvede ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba. Prosím, pane ministře. Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kuba Vážená paní předsedkyně, vážené dámy, vážení pánové, předkládám vám v druhém čtení návrh zákona o těžebních odpadech, o změně některých zákonů, č. 157/2009 Sb. Zákon byl projednán v hospodářském výboru. A mohu jen říct, že my souhlasíme se všemi návrhy, které jako pozměňovací návrhy na hospodářském výboru padly. Myslím, že další komentář k tomuto zákonu je zbytečný, protože jsem vám celý obsah vysvětloval a předkládal v prvním čtení. Děkuji.



Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji, pane ministře. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání hospodářskému výboru. Usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 943/1. A já poprosím nyní místo omluveného pana poslance Milana Urbana o slovo pana kolegu Cyrila Zapletala. Prosím. Poslanec Cyril Zapletal: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Hospodářský výbor na svém řádném zasedání přijal usnesení č. 247, kde říká, že po vyslechnutí úvodního slova předsedy Českého báňského úřadu pana Iva Pěgřímka a zpravodajské zprávě Milana Urbana I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu projednat a schválit sněmovní tisk č. 943 ve znění schválených legislativně technických úprav. A ty jsou: Vkládá se nový bod 2, který zní "Poznámky pod čarou č. 2 a 3 se zrušují." Následující body se přečíslují. A za druhé - v článku III se slova "bodu 18" nahrazují slovy "článek I, bodu 19". II. zmocňuje zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s navrhovatelem a legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl v návrhu zákona legislativně technické úpravy, které nemají dopad na věcný obsah navrhovaného zákona. A pak to obligátní - pověřuje mne, abych seznámil Sněmovnu, a pověřuje mne nebo předsedu výboru, aby předložil toto usnesení předsedkyni Poslanecké sněmovny Parlamentu. Děkuji za pozornost. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu ve druhém čtení. Nemám do ní žádné přihlášky. Ptám se proto, zda se někdo hlásí. Nehlásí se nikdo. Obecnou rozpravu tedy končím a mohu zahájit rozpravu podrobnou. Prosím o přihlášky do podrobné rozpravy. Nehlásí se nikdo. Končím též podrobnou rozpravu a tím pádem končím také druhé čtení tohoto vládního návrhu zákona. Končím projednávání bodu 108, sněmovního tisku 943, ve druhém čtení. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji. Budeme se věnovat nyní bodu 77, vracíme se tedy do bloku třetích čtení. Bodem je 77. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy), ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 767/ - třetí čtení U stolku zpravodajů je již ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba. Zpravodajem hospodářského výboru je pan poslanec František Sivera. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 767/2. A já otevírám rozpravu ve třetím čtení a ptám se, kdo se hlásí do rozpravy ve třetím čtení. Pan ministr Kuba. Prosím. *** (11.50 hodin) Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kuba Vážená paní předsedkyně, vážení poslanci a poslankyně, rád bych poděkoval Poslanecké sněmovně, zejména hospodářskému výboru, za projednání této předlohy. Podané pozměňovací návrhy jak hospodářského výboru, tak pana poslance Svobody, vedou ke zkvalitnění projednávané předlohy. A proto chci říci, že je podporuji. Pouze ještě minule tady vystoupil pan poslanec Petr a vyzval mě k odpovědi na nějaké otázky. Já si dovolím to velmi krátce vysvětlit. V podstatě ta problematika se týkala ochranných pásem. My navrhujeme nově, aby ochranná pásma nových produktovodů, ropovodů a skladovacích zařízení byla stanovena na 150 metrů od půdorysu. To umožní zrušit víc než padesát let starou právní úpravu, která byla ve formě nařízení vlády č. 29/1959 o oprávnění k cizím nemovitostem při stavbách a provozu podzemních potrubí a stanovovala pásma na vzdálenost 300 metrů. V praxi by to znamenalo, že v případě nově budovaných staveb bude to ochranné pásmo oproti doposud platnému sníženo na polovinu. Umožní to zejména technický pokrok v konstrukci a následné údržbě takových potrubí. Ale pohled na ochranná pásma ropovodů a produktovodů, která byla v padesátých letech brána částečně jako vojenskostrategický objekt a široké pásmo tomu odpovídalo, samozřejmě i to pásmo ochranné. U stávajících ropovodů a produktovodů, které dnes jsou, by i nadále platilo toto pásmo, které bylo stanoveno v době jejich vzniku.



Jediný pozměňovací návrh, který tady byl podán, byl samozřejmě panem poslancem Svobodou. Já musím říct, že jej podporuji. Diskusní příspěvek pana poslance Petra byl více méně o tom, jakým způsobem odškodnit vlastníky pozemků stávajících ochranných pásem, která se tou úpravou nezmění. Ale bohužel ono to fakticky není možné, neboť ta náhrada byla řešena v době výstavby těch zařízení a byla tehdy řešena podle tehdejších platných předpisů. Obdobná situace byla i v plynárenství či elektroenergetice. Čili tam my říkáme, že situace byla řešena podle stávajících a tato změna pásma u nových staveb na to nemá vliv. Takže takto odpověď a vysvětlení. Děkuji. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji. Prosím o další přihlášku do rozpravy ve třetím čtení. Není žádná, rozpravu tedy končím. (Hlásí se poslanec Tejc a poslanec Klučka.) Pardon, omlouvám se, já jsem vás přehlédla, pánové. Pan poslanec Jeroným Tejc, poté pan poslanec Klučka. Poslanec Jeroným Tejc: Já se omlouvám, jestli jsem se nehlásil dostatečně zřetelně. Nicméně pan ministr mě inspiroval právě svým vysvětlením k další otázce. Nemám jasno a budu rád, když mi to pan ministr osvětlí. Jak je to s tím snížením ochranného pásma, s tím zkrácením? Protože, jednoduše řečeno, pokud dojde např. k výbuchu nového zařízení, bude ochranné pásmo jenom 150 metrů. Pokud vybuchne zařízení budované v 50. letech, bude ochranné pásmo 300 metrů. A já si jenom nejsem jist, jestli za dobu od těch 50. let se např. snížila intenzita výbuchů nebo bude ten plamen šlehat méně či bude mít menší teplotu. To si myslím, že je docela podstatná otázka. Jestli jsou ochranná pásma budována mj. proto, aby v případě nějaké havárie nedošlo k ohrožení života a zdraví lidí, pak si myslím, že není jediný důvod pro to, abychom snižovali ochranné pásmo, zmenšovali ho. Pokud je ten důvod jiný, např. pouze tak, jak o tom hovořil pan ministr, třeba vojenský, tak pak bych to chápal. Ale v tomto případě, pokud tedy chceme chránit životy a zdraví lidí, tak si skutečně myslím, že je úplně jedno, jestli se jedná o zařízení budované v 50. letech nebo teď. A nemyslím si, že bychom měli podléhat tlaku kohokoli, třeba developerů, kteří samozřejmě budou mít větší prostor na budování infrastruktury a nebo budování zařízení v okolí právě těchto staveb. Takže v tomto smyslu jsem chtěl ujištění pana ministra, že nejde o životy a zdraví, že se nejedná o to, že bychom snížili pásmo v takových případech, kde může dojít k výbuchu tohoto zařízení. Jsem laik, nicméně dívám se na to právě tímto pohledem. A rád bych poté, kdy kolega Klučka zřejmě naváže možná z odborného hlediska na ten můj laický dotaz, aby pan ministr na to dokázal zareagovat. Děkuji. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Prosím pana poslance Václava Klučku. Poslanec Václav Klučka: Děkuji vám, paní předsedkyně. Já začnu jedním pozměňujícím procedurálním návrhem. Procedurálním návrhem, kdy budu navrhovat, abychom vrátili zákon k opakování druhého čtení. Vysvětlím proč. Podle mého názoru není zákon právní úpravou, která je vhodná pro vymezení technických podrobností. Návrh tedy sanuje jednotné ochranné pásmo pro skladovací zařízení, produktovody a ropovody na 150 metrů. Vzhledem k tomu, že stávající technické předpisy a české technické normy upravují danou problematiku zcela odlišným způsobem v závislosti na třídě nebezpečnosti přepravovaných nebo skladovaných hořlavých kapalin, jmenovité světlosti produktovodů a na pracovním přetlaku produktovodů, nepovažuji za vhodné v zájmu zachování jednotné aplikace upravovat tuto problematiku zákonem. Dalším problémem zůstává, že u skladovacích nádrží hořlavých kapalin se podle současné platné úpravy stanovují bezpečnostní pásma, nikoliv ochranná pásma. A u ropovodů se stanoví navíc zabezpečovací pásma. Toto je prosím terminologie, která se používá v jiné legislativě související s krizovým plánováním v České republice. Uvedenou problematiku podle mého názoru dostatečným způsobem řeší ČSN 650201 plus Z1 hořlavé kapaliny, prostory pro výrobu, skladování a manipulaci, dále pak ČSN 650204 plus Z3, dálkovody hořlavých kapalin, a ČSN EN 14161, naftový a plynárenský průmysl - potrubní přepravní systém. Já nevím, ale je jistě na zvážení, jak se dospělo k tomuto návrhu, tedy právní úpravě z hlediska vymezení 150 metrů, a to z hlediska toho, že v dané situaci vždycky v České republice v souladu s Evropskou unií, v souladu s evropskou směrnicí, posuzujeme objekty kritické infrastruktury naprosto samostatně. Při tom samostatném posuzování může dojít k situaci, že nám ochranné pásmo nebo bezpečnostní pásmo nebo zabezpečovací pásmo, chcete-li, vyjde v jiné rovině a v jiných metrech, než bude limit daný zákonem. To je přece problém, s kterým se můžeme do budoucna velmi rychle setkat.



Já proto prosím, abyste vyhověli mé žádosti vrátit návrh zákona k opakování druhého čtení. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Pane poslanče, je to procedurální návrh. Já se vás musím zeptat, jestli chcete hlasovat o něm okamžitě nebo po skončení rozpravy ve třetím čtení. Po skončení rozpravy - rozumím tomu takhle. Dostává slovo pan poslanec Stanislav Huml. Prosím. Poslanec Stanislav Huml: Dobrý den, vážení přátelé, kolegyně, kolegové, já jsem byl svědkem jednoho výbuchu u Neratovic před zhruba patnácti lety. Plamen, který šlehal do výšky zhruba sto metrů, hořel dvě hodiny, protože se to u vysokotlakého plynovodu řeší tím, že se uzavře na obou stranách. A hasičským autům se ve vzdálenosti 150 metrů loupal lak z auta dolů, takový to byl žár. A ty dvě hodiny to prostě hoří. V rámci toho jsem se pokusil minulý týden najít, jaké byly případy i ve světě. Nechci být černá kronika jako ve vesničce střediskové, ale fakt je ten, že jsou případy, kdy ropovod, když dojde k poruše, tryská do třistametrové vzdálenosti. V posledních pěti letech shořelo, tuším, že to bylo v Turecku, šedesát rodinných domků, které v tom okolí byly postaveny. Já si myslím, že bezpečnostní pásmo v té staré kritizované normě, třicet let staré, bylo vymezeno velmi, velmi rozumně. Ona tam byla povolena stavba, ne že ne. Ale měli se k tomu právo vyjádřit hasiči. Ten člověk věděl, že tam staví v blízkosti plynovodu. Když sundáte třistametrovou hranici, tak se to ten člověk pan ani nedoví od těch developerů. Takže finále je, myslím, kdyby se opsala, když už se do zákona něco chtělo dávat, norma z roku 1957 nebo 1959, která ty metry stanoví i podle různých kategorií - 300 metrů, 150, 50 metrů, tak to bylo rozumnější než napsat dneska 150 a dost. *** (12.00 hodin) (pokračuje Huml) A já s panem ministrem musím polemizovat v tom, že jsem nenašel v tom návrhu, že by se to mělo týkat pouze nových staveb. Nenašel. Nemůžeme rozlišovat stará a nová. Prostě změníte parametr a znamená to, že podle produktovodu 150 metrů. Já si myslím, že tady jde o bezpečnost, tady jde o informovanost lidí, kteří mají právo vědět o tom, že za zadkem mají vysokotlaký ropovod, plynovod. A myslím si, že by bylo podstatné získat stanovisko Hasičského záchranného sboru. Nějakým způsobem relevantní, odborné a teprv potom bychom se měli rozhodnout. Takže já podporuji návrh vrátit do druhého čtení a vyžádat stanovisko HZS. Děkuji. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Teď ještě do rozpravy se hlásí pan ministr Kuba, prosím. Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kuba Vážení kolegové, musím říct, že se vůbec nebavíme o stávajících stavbách. Tam zůstává ochranné pásmo 300 metrů. Bavíme se o normě z roku 1959. Naše stanovisko na zúžení pásma vychází z nových technologií, které dnes stavby provází, a snad se shodneme na tom, že už se trošku liší od roku 1959. To, co říká pan poslanec Huml, že tam nenašel nic, že se to týká nových - tady je přeci napsáno v tom paragrafu, že to bude ve 150 metrech a to ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí a potom dnem uvedení těchto zařízení do provozu. Tam není nikde napsáno, že se u současných staveb zužuje na 150. Tam je napsáno, že bude 150 a bude od uvedení takového řekněme produktovodu do provozu. To není žádný ze stávajících. Čili tam není napsáno slovo nové, ale je to tady napsáno ve vazbě na probíhající územní rozhodnutí a potom rozhodnutí o tom, že tato stavba bude uvedena do provozu. Pokud ta stavba již v provozu je, tak se toho toto ochranné pásmo netýká a vztahuje se na to celých 300 metrů. Není to tak, že bychom toto měnili. Na druhou stranu snažili jsme se podle stávajících technologií to pásmo co nejvíce zúžit, což je podle mého logické a standardní požadavek všech obcí a nejen soukromých developerů využívat svoje pozemky a zbytečně je nezatěžovat ochrannými pásmy. Čili znovu opakuji: Náš návrh se týká pouze nově vystavěných produktovodů, a to z toho důvodu, že naše informace, které my z odborné veřejnosti takto máme, vychází tak, že ty technologie to dnes umožňují, a v žádném případě nezužujeme stávající koridory. Ty zůstávají tak jak byly. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji. Teď faktická poznámka pan kolega Klučka, poté ještě pan kolega Huml. Prosím, faktická poznámka. Poslanec Václav Klučka: Děkuji vám. Nerad s ministrem Kubou nesouhlasím, ale my si nerozumíme. Ať jsou to nové stavby - ale my ty nové stavby posuzujeme samostatně jako prvky kritické infrastruktury. Analyzujeme rizika, analyzujeme nebezpečí a ke konkrétnímu prvku stanovíme ochranné bezpečnostní pásmo, které nám vyjde podle speciálních vzorců, které používáme v krizovém plánování. Já se ptám, co nastane v situaci, když



ochranné pásmo vyjde 240 metrů a zákon mi říká jednotně pro úplně všechno, že je to 150 metrů a nemůžu ho porušit. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová To byla faktická poznámka. Nyní ještě pan poslanec Stanislav Huml má slovo s řádnou přihláškou. Poslanec Stanislav Huml: Pane ministře, prostřednictvím předsedající, já jsem to tam takhle četl také. Ale z legislativní čistoty byste musel mít uvedeno, že se to netýká starých staveb. Protože vzniká dnem uvedení do provozu, ale ve své podstatě to může být i k tomu datu před deseti lety. Byť je to zpětné. Samozřejmě, že může. Legislativně čistá by tam musela být věta: Netýká se všech staveb uvedených nebo zrekonstruovaných nebo notabene může nastat i situace, že se něco uvede do provozu znova po nějaké generální opravě. A tam ty metry snížíte ze 300 na 150. A další poznámka: Nové technologie jsou hezké, sice možná sníží o trošku možnost výbuchu, ale nezamezíte tomu, že se tu a tam prostě nějaké technologické zařízení pokazí. A tlak je důležitý. Pokud budete mít v plynovodu nebo v ropovodu tlak XY, který je schopen stříkat do vzdálenosti 300 metrů, tak to prostě 300metrové pásmo ohrozí. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji. Pan poslanec Pavel Kováčik má slovo. Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Paní a pánové, dívám se na tabuli, tam je napsáno třetí čtení. Paní předsedkyně tady velmi správně před nějakou chvílí upozorňovala, jaký typ rozpravy je možné podle našeho jednacího řádu ve třetím čtení vést. A já se musím zeptat těch, kdo tady teď diskutují a zpochybňují to či ono - já nejsem odborník na plynovody, ropovody, produktovody, ochranná pásma a tak podobně. Ale moje otázka zní: On tento návrh nebyl předmětem jednání příslušného výboru? Kde přece tato rozprava mohla a měla proběhnout? On tento návrh nebyl předmětem jednání Poslanecké sněmovny v prvním a ve druhém čtení, kde tato rozprava mohla proběhnout a kde si odborníci mohli tyto technické detaily vyjasnit? Najednou přicházíme do třetího čtení a s překvapením se dozvídáme různé pochybnosti. Takže i když kolegové z hospodářského výboru členové klubu KSČM doporučují, aby klub KSČM podpořil tento návrh zákona, já osobně mám velkou pochybnost, že vše bylo uděláno jak mělo být uděláno a budu hlasovat pro vrácení do druhého čtení. Mně nic jiného v této chvíli nezbývá. Děkuji. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ještě pana poslance Tejce prosím. Poslanec Jeroným Tejc: Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, já bych chtěl oponovat svému předřečníkovi panu předsedovi poslaneckého klubu KSČM. To, že je napsáno v jednacím řádu, že je možné podávat pouze návrhy například na opakování druhého čtení, ještě neznamená, že se nemůžeme vyjádřit k pozměňovacím návrhům a k debatě, která proběhla. Právě proto ad absurdum bychom se tedy nemohli vyjádřit například k tomu, kdy někdo vystoupí ve druhém čtení, přihlásí se k pozměňovacímu návrhu, který těsně předtím načetl. Já bych neměl možnost se k němu vyjádřit ani ve třetím čtení, resp. já s přednostním právem ano, ale ostatní kolegové ne. Jsem pro to, aby se debata už nevedla dál. Nemá smysl, abychom se zacyklili na jednom tématu, takže v tomto smyslu mu věcně dávám za pravdu a myslím si, že skutečně můžeme hlasovat o těch návrzích, které byly. Jenom bych nechtěl, aby tady vznikal dojem, že snad porušujeme jednací řád, když se vyjadřujeme k jednotlivým bodům ustanovení, k jednotlivým bodům návrhu. Děkuji. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Huml se hlásil s faktickou, zřejmě by měl mít asi přednost jako faktickou. Prosím, pane poslanče, máte první slovo. Poslanec Stanislav Huml: Chtěl bych se panu Kováčikovi omluvit a i vám všem ostatním. Já jsem si toho opravdu nevšiml, takže možná to je i tím. Víte, jedno číslo 150 v celém textu a neuvědomíte si, že to je snížení ze 300 na 150 a v tom je ten problém. Děkuji. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím pana poslance Kováčika nyní, také se hlásí. Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Jenom krátká reakce na předpředřečníka. Já samozřejmě nezpochybňuji žádné právo poslance či poslankyně diskutovat. Jsem poslední z těch, kdo by takováto práva omezovali. Ale mně jde o podstatu té diskuse, která se tady vede. A tady se vede věcná diskuse, která měla



proběhnout právě na tom výboru! Nebo ve druhém nebo v prvním čtení. A tady se objevují věci, které přece měly být vyjasněny. To byl cíl mého vystoupení a v žádném případě pokud snad někdo měl dojem, že chci omezovat to, k čemu má mluvit, tak to ne. To se fakt ale omlouvám. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Mám dojem, že jsme vyčerpali rozpravu. (Po kratičké odmlce.) Sám sebe jsem vypnul, to je zajímavé. Takže jsme vyčerpali rozpravu ve třetím čtení a můžeme ji snad ukončit. Zagongoval bych tady. Mám informaci, že v rozpravě byl - mám ale samozřejmě ještě prostor pro vystoupení ministra, pokud by měl ještě zájem vystoupit, už ne. (Zpravodaj Sivera také ne.) Takže v tom případě bychom měli hlasovat, pokud mě neopraví zpravodaj, že bychom měli hlasovat o návrhu na opakování druhého čtení, který podal pan poslanec Václav Klučka v rozpravě. Takže to je to, s tím se musíme zřejmě vypořádat nejdřív. Zagongoval jsem, aby se všichni dostavili. *** (12.10 hodin) Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Budeme tedy nejdřív hlasovat návrh poslance Václava Klučky na opakování druhého čtení. Zahajuji hlasování. Kdo je pro vrátit, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Hlasování má pořadové číslo 126, přihlášeno je 160, pro hlasovalo 71 a proti 78, takže to neprošlo. A teď bych požádal zpravodaje, aby nám řekl, jak budeme postupovat při hlasování ve třetím čtení. Poslanec František Sivera: Děkuji, pane předsedající, za slovo. V rámci projednávání ve druhém čtení byly k tomuto tisku předloženy dva pozměňovací návrhy. První pozměňovací návrh máte v tisku pod bodem A a jsou to spíš technické změny hospodářského výboru. A druhý je návrh pana poslance Miroslava Svobody. To znamená, měli bychom hlasovat nejdřív o bodu A, potom o bodu B a potom o celku. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Má někdo jiný názor na ten postup? Pokud nemá, tak budeme postupovat tak, jak jste řekl, a já po vás tedy budu chtít, abyste nejdřív nechal hlasovat o jednotlivostech a řekl k tomu názor vy, a kdyby se k tomu vyjádřil vždycky ministr průmyslu. Prosím, máte slovo. Poslanec František Sivera: Nejdříve budeme hlasovat o pozměňovacích návrzích pod bodem A. Jsou to návrhy hospodářského výboru. Moje stanovisko je kladné. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pane ministře? (Kladné.) Ano, děkuji. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Hlasování má pořadové číslo 127, přihlášeno je 159 poslanců, pro hlasovalo 102, proti 6. To bylo přijato. Prosím, můžeme dál. Poslanec František Sivera: Druhý bod je pod bodem B a je to návrh poslance Miroslava Svobody. Stanovisko kladné. (Ministr: Kladné.) Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Hlasování má pořadové číslo 128, přihlášeno je 159, pro hlasovalo 105, proti 16. To bylo přijato. A můžeme dál. Poslanec František Sivera: A v této chvíli můžeme hlasovat o návrhu jako celku. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím vás, budeme nyní hlasovat o celém návrhu zákona. Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy), ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 767, ve znění schválených pozměňovacích návrhů."



Zahajuji hlasování. Kdo je pro přijmout tento text usnesení, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Hlasování má číslo 129, přihlášeno je 159, pro hlasovalo 81, proti 44, takže konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. A máme tady bod číslo 78. Vládní návrh zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších souvisejících zákonů /sněmovní tisk 768/ - třetí čtení Požádal bych ministra financí Miroslava Kalouska, aby zaujal místo u stolku zpravodajů společně se zpravodajem Radimem Vysloužilem. Pozměňovací návrhy máme uvedeny v tisku 768/2 a otevírám rozpravu, do které se hlásí ministr Kalousek. Prosím, máte slovo. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Děkuji za slovo. Dámy a pánové, já děkuji rozpočtovému výboru za projednání a souhlasím s jeho pozměňovacími návrhy, které máte uvedeny v tisku. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Další přihlášku nevidím do rozpravy, takže bychom mohli rozpravu ukončit a požádat zpravodaje, aby nám sdělil, jaký tady bude postup. Poslanec Radim Vysloužil: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, já bych nejdříve hlasoval o pozměňovacím návrhu, který prošel právě rozpočtovým výborem, a následně bych hlasovat o návrhu jako o celku. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Nikdo to nezpochybňuje, zdá se, to znamená, není žádný jiný návrh. Já se na to ptám - ale není, takže můžeme postupovat, jak jste řekl. Takže budeme hlasovat nejdřív - já ještě zagonguji - jednotlivě a pak celek. Prosím, můžete začít ty jednotlivosti. Poslanec Radim Vysloužil: Nejdříve bych hlasoval o pozměňovacím návrhu rozpočtového výboru, který byl odsouhlasen na 44. schůzi konané 27. února. Mé stanovisko je kladné. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pane ministře? (Min. Kalousek: Jak jsem avizoval, kladné.) Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Hlasování má pořadové číslo 130, přihlášeno je 160, pro hlasovalo 110, proti 5, takže výsledek je, že to bylo přijato. Co dále? Poslanec Radim Vysloužil: A teď bychom hlasovali o návrhu zákona jako o celku. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dobře, takže to vám přečtu. Hlasování o celém návrhu zákona a já vám přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších souvisejících zákonů, podle sněmovního tisku 768, ve znění schválených pozměňovacích návrhů. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Hlasování má pořadové číslo 131, přihlášeno je 160, pro hlasovalo 119, proti 3, takže konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. Máme tu tisk 79. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 771/ - třetí čtení



Tady by měl zaujmout místo u stolku zpravodajů ministr spravedlnosti Pavel Blažek. (Neformální konzultace.) A už je to jinak! Ministra spravedlnosti zastoupí ministr vnitra Kubice a poslankyni Janu Suchou pan poslanec Jan Farský. To je nová sestava do třetího čtení. Pozměňovací návrh je uveden v tisku 771/2. Takže otevírám obecnou rozpravu a vypadá to, že se do ní hlásí pan ministr Kubice. (Stál u řečnického pultu, ale nepřeje si vystoupit.) Není to tak? Není to tak. Nevadí. Třeba se přihlásí někdo jiný. Ale ani to se nestane, takže já myslím, že rozpravu, pokud není nikdo do rozpravy ve třetím čtení, můžeme ukončit. A zeptám se zpravodaje, jak se vypořádáme s event. pozměňovacími návrhy, jestli tam nějaké jsou. Můžete nám to sdělit? Poslanec Jan Farský: Děkuji, vážený pane předsedající. Nebyl podán žádný návrh na zamítnutí tohoto zákona, ve druhém čtení nebyl přednesen žádný pozměňovací návrh. Jediný pozměňovací návrh, který byl doručen včas, je z usnesení ústavně právního výboru, který upravuje účinnost tohoto zákona. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: A hlasovat to budeme jak? Poslanec Jan Farský: Hlasovat budeme o tomto pozměňovacím návrhu a vzápětí o celku. *** (12.20 hodin) Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: To asi nikdo nezpochybní, tady tenhle postup, takže zřejmě můžeme začít tak, jak jste řekl. Ještě zagonguji, kdyby náhodou někdo odběhl, aby se vrátil. Budeme tedy hlasovat, jak jste řekl - nejdřív ta účinnost. Tak to, prosím, přečtěte a já to nechám hlasovat. Poslanec Jan Farský: Je to pozměňovací návrh, který byl předložen pod číslem 771/1 a jde o úpravu účinnosti zákona. Stanovisko zpravodaje kladné. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pane ministře? (Kladné.) Říká kladné pan ministr. Zahajuji hlasování. To je ta změna účinnosti nejdříve. Kdo je pro, stiskne tlačítko, zvedne ruku. Kdo je proti? Hlasování má pořadové číslo 132. Přihlášeno je 159, pro hlasovalo 117, proti 4. Změna účinnosti byla přijata. A teď tedy nechám hlasovat o celém návrhu zákona. Je to tak? (Ano.) Je to tak. Přečtu vám návrh usnesení: Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 771, ve znění schváleného pozměňovacího návrhu. Zahajuji hlasování. Kdo je pro přijmout tento text usnesení, stiskne tlačítko, zvedne ruku. Kdo je proti? Hlasování má pořadové číslo 133. Přihlášeno je 160, pro hlasovalo 110 poslanců, proti 5. Takže konstatuji, že jsme s návrhem zákona vyslovili souhlas ve třetím čtení. Odkládám bod číslo 79. Posouváme se k bodu číslo 80. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony



/sněmovní tisk 856/ - třetí čtení Máme před sebou třetí čtení tisku 856, střelné zbraně a střelivo. Tady je více změn zákonů. Opět je tady příslušně ministr vnitra Jan Kubice a zpravodaj výboru pro bezpečnost Jan Pajer. Pozměňovací návrhy máme v tisku 856/4. Otevírám rozpravu. Kdo se hlásí do rozpravy k tisku 856? Pokud se nikdo nehlásí, rozpravu končím a požádám pana zpravodaje, kdyby nám řekl, co budeme hlasovat, pokud je tam něco pozměňovacího. Poslanec Jan Pajer: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Procedura bude z mého pohledu poměrně jednoduchá. Předložené máme tři pozměňující návrhy, které ovšem nejsou ve vzájemném konfliktu. Jako první bychom hlasovali pozměňující návrh zemědělského výboru, jako druhý pozměňující návrh výboru pro bezpečnost a jako třetí pozměňující návrh předložený ve druhém čtení panem poslancem Kádnerem. A závěrečné hlasování poté o zákonu jako o celku. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Protestuje někdo proti tomuto návrhu zpravodaje, co se týče procedury? Nikdo nic nenamítá. Takže to učiníme, jak jste to navrhl. Já vás prosím, abyste přednášel jednotlivé návrhy postupně, až se dopracujeme celku. Prosím, máte slovo. Poslanec Jan Pajer: Děkuji. Jako první budeme hlasovat o pozměňujícím návrhu obsaženém v usnesení zemědělského výboru č. 135 ze dne 23. ledna 2013, tisk 856/1. Stanovisko zpravodaje kladné. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pane ministře? (Ministr: Kladné.) Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko, zvedne ruku. Kdo je proti? Hlasování má pořadové číslo 134. Přihlášeno je 159, pro hlasovalo 145, proti žádný. Takže výsledek je, že to bylo přijato. Prosím dále. Poslanec Jan Pajer: Jako druhý v řadě bude pozměňující návrh obsažený v usnesení výboru pro bezpečnost č. 55 ze dne 6. března 2013, který vám byl předložen jako tisk 856/3. Stanovisko zpravodaje kladné. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pane ministře? (Ministr: Kladné.) Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko, zvedne ruku. Kdo je proti? Hlasování má pořadové číslo 135. Přihlášeno je 158 poslanců, pro hlasovalo 150, proti žádný. Prosím. Poslanec Jan Pajer: Jako poslední budou pozměňující návrhy pana poslance Kádnera. Stanovisko zpravodaje výrazně záporné. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pane ministře? (Ministr: Záporné.) Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko, zvedne ruku. Kdo je proti? Hlasování má pořadové číslo 136. Přihlášeno je 158, pro hlasovalo 11, proti 134. Takže to bylo zamítnuto.



Tím jsme vyčerpali všechny pozměňovací návrhy a můžeme hlasovat o celém návrhu zákona. Přečtu návrh usnesení: Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu, a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů, a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, podle sněmovního tisku 856, ve znění schválených pozměňovacích návrhů. Zahajuji hlasování. Kdo je pro přijmout tento text usnesení, stiskne tlačítko, zvedne ruku. (Zpravodaj: Stanovisko zpravodaje kladné.) Ano, předpokládal jsem. Kdo je proti? Hlasování 137. Přihlášeno je 158 poslanců, pro hlasovalo 146, proti žádný. Tento zákon byl přijat. Prosím, pan poslanec Benda se hlásí o slovo. Poslanec Marek Benda: Já bych s dovolením měl procedurální návrh. Protože jsme trochu protáhli zbytečně to dopoledne, tak bych požádal Sněmovnu, aby souhlasila s tím, abychom dnes o třetích čteních hlasovali po 14. hodině, abychom body, které máme před sebou, mohli dnes dodělat. (Žádost opakuje bez mikrofonu přímo předsedajícímu.) Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, ano, já to celkem chápu, to procedurální. Já se jen těžko smiřuji s tím, že třeba mé vystoupení dopoledne bylo zbytečné, pane poslanče. To je to, nad čím uvažuji. Pokud jste to myslel - tady teď nemám prostor to zpochybňovat, ale chápete můj výraz tedy. (Smích v sále.) Poslanec Marek Benda: (Se smíchem v hlase.) Nemyslel jsem, prosím, nikoho konkrétního, jenom že to bylo trošku příliš dlouhé. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pak tedy jsem ochoten nechat o tom hlasovat. Dobře. A budeme tedy hlasovat o tom, aby třetí čtení dnes mohlo probíhat i po 14. hodině odpoledne. Zahajuji hlasování. Kdo je tedy pro, aby třetí čtení mohlo být i odpoledne, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Hlasování má pořadové číslo 138. Přihlášeno 157, pro hlasovalo 142, proti 1, takže to bylo přijato. Můžeme pokračovat bodem 82. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 662/ - třetí čtení Jsme ve třetím čtení. Pan ministr Kubice zastoupí ministra Pavla Blažka. Jinak se zúčastní také zpravodaj ústavně právního výboru Jan Chvojka u stolku zpravodajů. Pozměňovací návrhy máme v tisku 662/2. Otevírám rozpravu. Je to novela zákona o insolvenčních správcích. Kdo k téhle chtěl vystoupit, tak nyní může v rozpravě ve třetím čtení. Pokud už nikdo nechce vystoupit, tak rozpravu ukončím. Požádám zpravodaje, aby nám řekl, jak to je s pozměňovacími návrhy. Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane předsedající.



Na úvod bych chtěl konstatovat, že nebyl dán žádný návrh na zamítnutí zákona. Máme zde v podstatě tři pozměňovací návrhy. Pozměňovací návrh A, pozměňovací návrh ústavně právního výboru. Pak je můj pozměňovací návrh B, který doplňuje pozměňovací návrh ústavně právního výboru. Takže tyto dva pozměňovací návrhy by se měly a daly hlasovat dohromady. *** (12.30 hodin) (pokračuje Chvojka) Poté bychom hlasovali o pozměňovacím návrhu pod písmenem C. Na úvod bych ještě chtěl říci, že mi byla sdělena určitá legislativně technická výtka a já zde musím přednést legislativně technickou úpravu pro třetí čtení. V mém pozměňovacím návrhu pod písmenem B došlo k písařské chybě a správné označení poznámek pod čarou, jak bylo správně načteno ve druhém čtení, má být poznámka číslo 9A a poznámka číslo 9B. Děkuji. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Je někdo proti tomuto návrhu postupu? Není nikdo, takže vás požádám, pane poslanče, abyste nás postupně provedl hlasováním. Já ještě zagonguji. Prosím. Poslanec Jan Chvojka: Doporučuji hlasovat dohromady o pozměňovacím návrhu ústavně právního výboru a o pozměňovacím návrhu mém, to znamená A a B a hlasovat ve znění výše uvedené legislativně technické úpravy. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Vaše stanovisko je přirozeně kladné. A stanovisko ministra? (Kladné.) Zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Hlasování má pořadové číslo 139, přihlášeno je 155, pro hlasovalo 117, proti 2, takže to bylo přijato. Můžeme postoupit dál. Poslanec Jan Chvojka: Poté tady máme pozměňovací návrh kolegy Polčáka. (Stanovisko zpravodaje je neutrální, stanovisko ministra je kladné.) Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Hlasování má pořadové číslo 140, přihlášeno je 155 poslanců, pro hlasovalo 76, proti 14. To by bylo zamítnuto. Bude ještě probíhat kontrola. (Předsedající čeká na výsledek kontroly hlasování.) Pan poslanec Florián. Prosím. Poslanec Jan Florián: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, hlasoval jsem ano, na sjetině mám ne, tudíž zpochybňuji hlasování. Děkuji. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: To je námitka proti hlasování. Je tady návrh vás odhlásit, takže vás odhlašuji a prosím, abyste se znovu přihlásili. Nejdříve hlasujeme o námitce pana poslance Floriána. Zahajuji hlasování. Kdo je pro přijetí této námitky, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Hlasování má pořadové číslo 141, přihlášeno je 137 poslanců, pro hlasovalo 126, proti nikdo, takže námitka byla přijata. My budeme opakovat hlasování. Ještě řekněte, pane poslanče, o čem.



Poslanec Jan Chvojka: Hlasujeme ještě jednou o pozměňovacím návrhu kolegy Polčáka pod písmenem C. (Stanovisko zpravodaje je neutrální, stanovisko ministra je kladné.) Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Hlasování má pořadové číslo 142, přihlášeno je 142 poslanců, pro hlasovalo 77, proti 16, takže to bylo přijato. Můžeme pokračovat. Poslanec Jan Chvojka: Děkuji. Můžeme hlasovat o zákonu jako o celku, přičemž mé stanovisko, pokud to někoho zajímá, je neutrální až pozitivní. Děkuji. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan ministr svůj názor nemění, je kladné, ano. Návrh usnesení zní: Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 662, ve znění schválených pozměňovacích návrhů. Zahajuji hlasování. Kdo je pro přijetí tohoto textu usnesení, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Hlasování má pořadové číslo 143, přihlášeno je 143, pro hlasovalo 108, proti 4. Výsledek je, že návrh zákona byl schválen. Končím projednávání bodu číslo 82. Pak je tu bod 83. Návrh poslanců Rudolfa Chlada, Jeronýma Tejce a Jana Pajera na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 409/2010 Sb. a zákona č. 188/2011 Sb. /sněmovní tisk 709/ - třetí čtení Tady by to byl jednak poslanec Rudolf Chlad jako navrhovatel a místo omluveného poslance Františka Laudáta by měl být zpravodajem poslanec Jan Husák. To je změna. Pozměňovací návrhy máme v tisku 709/6. Otevírám rozpravu. Kdo se hlásí do rozpravy? Pan ministr Stanjura se hlásí do rozpravy. Prosím, máte slovo. Ministr dopravy ČR Zbyněk Stanjura Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, zákon se jmenuje návrh změny zákona o pojišťovnictví, ale měl by se jmenovat zákon o zavedení daně z obratu, protože navrhovatelé a podporovatelé chtějí, aby se odváděla 3 % z předepsaného - ani ne z vybraného - takže to je jen potenciální obrat, to není ani skutečný obrat. Nic jiného to není. Všechny ty komise a zástupci jednotlivých ministerstev, včetně Ministerstva dopravy - předkladatelé se mylně domnívali, že když tam dají do jedné odrážky BESIP, získají podporu ministra dopravy. Není tomu tak. Pokud chceme pomoci Hasičskému záchrannému sboru, máme na to standardní exekutivní nástroje. Prosím, domluvme se na tom, že najdeme peníze ve státním rozpočtu, pokud je to taková priorita, a nezavádějme novou daň z obratu, sektorovou a produktovou. Všichni ti, kteří říkají, že chtějí zjednodušovat daňový systém, musí hlasovat proti. Jinak svá slova nemyslí vážně. Všichni ti, kteří říkají, že nechtějí zvyšovat daňovou zátěž, musí hlasovat proti, jinak svá slova nemyslí vážně. A ti, kteří budou hlasovat pro - a vím, že je tady připravena většina hlasů pro - to budou ti, za kterými já budu posílat své voliče, až jim přijde příští rok zákonné pojištění a bude tam vyšší částka. A budou to ti, kteří dnes zvednou ruku pro tento návrh zákona. Je to tady asi po páté, po šesté, po sedmé, jak mi říkají pamětníci, kteří tady sedí déle než já. Vždycky to Poslanecká sněmovna odmítla.



Pokud chceme pomoci HZS, hledejme standardní nástroje, hledejme nástroje ve státním rozpočtu. Dneska to jsou pojišťovny, kdo další to bude zítra, kterému my nařídíme daň z obratu, aby pak zasedli státní úředníci a moudře rozdělovali tato 3 %. Máme tam devítičlennou komisi, přesně stanoveno, kdo koho jmenuje, ten dva, ten dva, ten jednoho, ten jednoho. Takhle se to prostě nedá dělat. Vyzývám zejména své kolegy napravo ode mne, aby tento návrh zákona nepodpořili a aby když tak nazývali věci pravými jmény. Chcete zavést daň z obratu, dokonce z předepsaného pojistného a ne z vybraného pojistného. Děkuji. (Potlesk.) Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tady vidím přihlášené do rozpravy. Pan poslanec Vysloužil. *** (12.40 hodin) Poslanec Radim Vysloužil: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já souhlasím s mým předřečníkem a dovolte mi, abych se vyjádřil ke svému pozměňovacímu návrhu k tomuto tisku. Současně souhlasím s navrhovateli, že je potřeba zajistit dostatek financí pro Hasičský záchranný sbor. Tato oblast je několik let již podfinancovaná a potřebuje peníze. Z toho pohledu s tímto návrhem souhlasím, avšak realizace tohoto návrhu není optimální, možná bych řekl až nešťastná. V rámci obecné diskuse v prvním a druhém čtení toho zde zaznělo mnoho. Několikrát bylo řečeno, že právě ta 3 % zaplatí pojišťovny. Pravdou je, že se jedná o pouze skryté zdanění obyvatel,jak tady uvedl už můj předřečník. Všech těch, kteří vlastní automobil, protože pojišťovny plně promítnou toto navýšení do konečné ceny pojištění. A co mě k tomu vede? V současné době máme na trhu 13 pojišťoven, tzn. vysoce konkurenční trh, což uvádí vývoj v segmentu povinného ručení za posledních pět let, kdy cena povinného ručení se snížila o 26 %. 26 % za posledních pět let. Na vysoké tržní prostředí ukazuje i fakt, že za poslední dva roky pojišťovny jako celek realizují ztrátu v tomto segmentu pojištění ve výši 1 %. A tuto ztrátu potom dotují z jiných produktů pojišťoven. Byla tu i několikrát zmíněna pojišťovna Slavia, které byl přisouzen zisk čtvrt miliardy korun. Ve skutečnosti tato pojišťovna dle účetní závěrky, která je veřejně dostupná, měla za rok 2011 zisk 5,4 miliony korun, jen aby byla jasná a pravdivá čísla. Byl jsem překvapen právě, že zrovna pravicový politik nepravdivě dehonestuje podnikatele. A nakonec i celá debata, která tady zazněla v prvém i ve druhém čtení v Poslanecké sněmovně, se nesla v duchu trestání úspěšných. Tady bych představil tedy můj pozměňovací návrh. Přijetím mého pozměňovacího návrhu dojde k maximálnímu zprůhlednění plateb pro motoristy, sníží se náklady na výběr příspěvku do fondu zábrany škod. Návrh technicky upravuje stávající komplexní pozměňovací návrh formou ročního příspěvku v podobě pevné částky za vozidlo. Nemění záměr získání zdrojů pro fond zábrany škody ani jeho účel či formu rozdělení zdrojů. Pouze zlevňuje, ztransparentňuje a stabilizuje navrhovaný systém. Návrh upravuje odvod do fondu zábrany škod formou ročního příspěvku, pojistitel je povinen jednou ročně odvést do fondu zábran škod příspěvky za všechna vozidla, které bude mít v rozhodném datu ve svém pojistném kmeni. Přijetím navrhované úpravy metodou pevné částky za vozidlo místo odvodu pojišťoven ve výši 3 % přijatého pojistného dojde k jasnému oddělení pojistného a prostředků do fondu zábrany škod. Transparentní a pevná částka, která se bude odvádět jednou ročně na vozidlo, snižuje též náklady samotného výběru, které by v opačném případě byly zakalkulovány do konečné ceny pojistných smluv. Požádám vás o podporu mého návrhu, protože ten jasně určuje a ztransparentňuje tuto částku, toto skryté zdanění, které je tímto návrhem řešeno. Děkuji. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ještě jsem viděl pana poslance Tejce, jak se hlásí do rozpravy. Prosím.



Poslanec Jeroným Tejc: Děkuji za slovo. Použiji slova Miroslava Kalouska, která tady pronesl před několika dny, nikoli ve vztahu k němu. Já si jen dovolím citaci, pokud mi to dovolí také pan ministr, ve vztahu k panu poslanci Vysloužilovi. Ono to tak vypadá, a já neříkám, že to tak je. Návrh, který tady pan poslanec Vysloužil předkládá, je návrhem spíše psaným některou pojišťovnou či jejich asociací. Ten návrh, který tady pan poslanec předkládá, totiž není ve prospěch ani daňových poplatníků, ani České republiky. Ten návrh je čistě ve prospěch pojišťoven. Právě proto, že zatímco my říkáme, že pojišťovny z té částky, kterou vyberou, ročně přes 20 miliard korun a 10 miliard vyplatí, tak mají odvádět 3 % ve prospěch hasičů, BESIP a dalších. A na rozdíl od nás pan poslanec Vysloužil navrhuje, abychom věděli, o čem budeme hlasovat, že ty pojišťovny nezaplatí ze svého nic, ale budou jakýmsi správcem, ta 3 % vyberou od všech, kteří se pojišťují, tedy 100% zvýší cenu povinného ručení a převedou je těm, o kterých hovoříme my, že by ji měli získat. Mně to připadá nespravedlivé a dokonce si myslím, že nesystémové, a v tom případě bych souhlasil s tím, co říkal pan ministr Stanjura, že se jedná o daň z obratu, protože to by tak v podstatě působilo a pojišťovny by ze svého nedaly nic, jen by se staly inkasním místem, které by získávalo prostředky ve prospěch státu, resp. hasičů. Považuji tento návrh za nepřijatelný a jsem přesvědčen, že existuje dostatečný prostor pro to, aby existoval tento zákon, existovala možnost získat 3 % z onoho vybraného pojištění, aniž by došlo ke zvýšení tzv. povinného ručení. Jednoduše proto, že pojišťovny stále dokola opakují, že ten rozdíl 10 - 12 miliard, které každý rok získávají nad rámec té výplaty, kterou nakonec uskuteční, jsou z převážné většiny do budoucna zajišťované prostředky na budoucí rizika. Tomu výpočtu skutečně rozumí jen málokdo, jsou různé odhady, někdo říká, že to je 6 miliard, někdo říká, že to jsou dvě miliardy. Já jsem přesvědčen, že ten trh to unese, stejně jako to unesl na Slovensku. Na Slovensku bylo zvýšeno povinné ručení ne o 3, ale o 8 %, a ten trh v zásadě byl schopen absorbovat tento nárůst, tzn., nedošlo k žádnému podstatnému navýšení, a už vůbec ne o 8 %, takže zbytečně se nestrašme. Pojišťovny, tak jak jsme zaznamenali v minulých dnech, chtějí zdražit bez ohledu na toto, a pokud se tak stane, já osobně jsem stoupencem toho, abychom skutečně tento neefektivní systém, dojde-li ke zdražení, do budoucna proměnili a debatovali např. o tom, že by pojištění mohla poskytovat jedna státní instituce či státní podnik a mohlo by dojít ke snížení tohoto povinného ručení, této ceny. Jinak bych chtěl poděkovat, nedělám to často, panu ministru financí Kalouskovi, že byť s tím návrhem nesouhlasil od počátku, tak ministerstvo financí se snažilo hledat kompromis mezi návrhy a diskusí pojišťoven, Poslaneckou sněmovnou napříč politickým spektrem, a v tomto bych chtěl poděkovat za moderaci těch jednání, ale i odborné zázemí, které bylo poskytnuto, protože rozumím tomu, že s něčím nemusíme souhlasit, ale i tak se snažíme o to, aby návrh zákona prošel v podobě, která bude, řekněme, maximálně kompromisní. Děkuji. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan ministr Kalousek se hlásil o slovo jako další do rozpravy. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Děkuji za slovo. Cením si poděkování. Nic jiného mi nezbývalo, jako pragmatik jsem volil cestu největšího zla. Já se skutečně nemohu smířit s tímto návrhem zákona, ale je-li zřejmé, že je pro něj ve sněmovně většina, tak jsem se velmi snažili na ministerstvu financí, aby byl ten text co nejpřijatelnější. Já bych chtěl jenom stručně zareagovat na to, co tady zaznělo v rozpravě. Pan kolega Stanjura řekl, že se jedná o daň z obratu. Nemůže se jednat o daň z obratu. Daň z obratu, pokud by existovala, existovala naposledy v roce 1992, je procento, kterým je zatížen obrat společnosti. Tady je zatěžován jeden jediný produkt, nikoli obrat společnosti. Chtěl bych trochu si dovolit poopravit pana poslance Vysloužila. Není pravda, že to zaplatí všichni ti, kteří mají auto. Oni to zaplatí všichni, kdo jsou pojištěni, i ti, kdo to auto nemají. Neboť samozřejmě pojišťovny si tuto zátěž nezapočtou pouze do tohoto produktu, ale rozloží ji logicky v rámci své obchodní politiky do všech produktů, které na trhu nabízejí, což je také ten důvod, proč na Slovensku dramaticky nezdražilo povinné pojištění, když tam došlo k 8% nárůstu, neboť to pojišťovny rozložily do všech produktů a zvýšilo se pojištění úplně všem. Někdo třeba nemá auto, má pojištěn dům proti požáru, tak díky tomu začal platit vyšší pojištění, aniž si třeba uvědomil, že je to proto, že přispívá na Hasičský záchranný sbor. ***



(12.50 hodin) (pokračuje Kalousek) Toto je důvod, proč já jsem celkem ve čtyřech hlasováních, kdy tento návrh, on skutečně není nový, ale objevuje se tu pravidelně, periodicky, tuším, že jsme o něm hlasovali už čtyřikrát, a já jsem z těchto důvodů čtyřikrát hlasoval proti němu. A pan poslanec Chlad, Hasičský záchranný sbor a všichni, kdo to myslí samozřejmě dobře, tak mě zcela určitě odpustí, že budu konzistentní, a budu hlasovat proti i popáté ve vší úctě k předkladatelům. Nepochybuji o jejich dobrých úmyslech, ale je známý ten citát, že cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pořadí, teď pořadí faktických bylo: poslanec Vysloužil, Huml a Stanjura, ministr Stanjura. Takhle to šlo po sobě, jak jste se hlásili v reakcích... Poslanec Radim Vysloužil: Já jsem jenom chtěl reagovat na mé předřečníky, ale udělal to pan ministr financí za mě. Přesně tak, prostě ať to uděláme tak jak tak, tak vždycky dojde k tomu, že to zaplatí konečný spotřebitel. Zaplatí to ten klient, ať se jedná o klienta, který má pojištěné auto, a nebo jestli se to přelije do jiných pojistek. Vždycky to zaplatí lidé, a z toho vyplývá, že tohle je pouze další skryté zdanění. Děkuji. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Huml. Poslanec Stanislav Huml: Dobrý den ještě jednou dnes. Já musím poznamenat jednu důležitou věc, jednak se chci odvolat na první čtení, kde jsem poměrně obsáhle rozebral činnost kanceláře pojistitelů a vůbec toho fondu, který tam mají založený, a jak hospodaří. Ale teď ve třetím čtení bych rád připomněl jednu důležitou věc, obecně známou. Pokud se jeden milion věnuje do prevence, tak se o 10 milionů můžou snížit následky. Těžko se to vyčísluje, ale na Radě vlády pro bezpečnost silničního provozu s tímto argumentem přišla dokonce samotná kancelář pojistitelů. Čili ta informace není jenom z mé hlavy. A usnesení Rady vlády, které bylo přijato a načteno víc jak před rokem, zní, ti, kteří mají profit z toho, že se sníží nehodovost, že se sníží následky nehod, tak by se měli podílet na prevenci nehodovosti. Zakládáme Fond zábrany škod, který tady fungoval 20 ne-li 30 let, a ten Fond zábrany škod má mířit k tomu, aby se snížily následky nehod. Na ryzí prevenci nehodovosti je tam takhle málo. To je pravda, což jde do rozpočtu pana ministra Stanjury. Ale i Hasičský záchranný sbor, a to tady zase kolega Váňa přednášel minule také v prvním čtení, pokud přijede včas, pokud přijede rychle, pokud se začne opravdu rychle financovat IKOL, což je systém, který umožní elektronicky hlásit, auto si to na sebe řekne samo, že došlo k nehodě, a že jste někde zaklíněný vedle dálnice. Na dálnici D 5 takhle teď umřeli dva řidiči z nákladního auta letos v zimě, protože zůstali mimo silnici. Nikdo je neviděl, nikdo to nehlásil. Kdyby si to auto na sebe řeklo samo, přijela by pomoc včas a ti lidé nemuseli zemřít. Takhle budeme vyčíslovat těch případů spoustu. My na ty programy dnes nemáme peníze, a tady se vytváří systém, že na ně peníze budou. Halt to bude mimo rozhodování ministra financí, to je pravda, proto chápu, že nebude hlasovat pro. Ale budou tady pevně fixně dané, a ti, kteří budou přispívat, to jsou pojišťovny, budou mít o to menší výdaje, přátelé. Oni by měli přispívat dobrovolně, nepřispívají, tak to musíme udělat ze zákona. A ta diskuse o tom, jestli to je nebo není daň, ta je úplně irelevantní. Kolegy Vysloužilův návrh je evidentně psaný z pera pojišťoven. Já bych i věděl, kdo to napsal. Děkuji. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ještě pan ministr Stanjura zareaguje... Ministr dopravy ČR Zbyněk Stanjura Tak, já jsem řádně přihlášen, takže nemám dvě minuty. Typická poznámka levicového poslance: Daně jsou irelevantní. To, že zavádíme novou daň. Malá poznámka k mému kolegovi, panu ministru financí. Já jsem říkal, že to má charakter daně z obratu, a to sektorové a produktové. Sektor pojišťovnictví a produkt jeden. Takže to jsme ve shodě, že je to produktový. Ale trvám na tom, že to je daň z obratu, dokonce předepsaného, a ne získaného. To zaprvé. Zadruhé k té většině. No stačí, když klub TOP 09 a starostové pro to nebude hlasovat, a ta většina pro ten zákon tu není. Takže si řekněme, jak to je. Říct, já budu proti, ale existuje většina, ale většina existuje díky většinovému postoji tady kolegů z vládních koalice, a proto jsem mluvil k nim, aby to nepodpořili. Já chci říct, my jsme se tím zabývali na klubu, nepodceňujeme tu problematiku HZS, ale my jsme přišli s jiným řešením. A to neschvalovat tento zákon, nezaplevelovat legislativu dalšími předpisy, a najít společně ve státním



rozpočtu letos 500 milionů korun, kterými bychom posílili rozpočet HZS. To si myslím, že je čitelné řešení, nepodceňuje ten problém, a můžeme to vyřešit. Ne takhle. Takže ta většina ještě neexistuje. Budeme hlasovat za minutu, za dvě, za tři. A když to mí kolegové z TOP 09 a starostů nepodpoří, tento návrh zákona, tak ta většina prostě nevznikne. To, že tu bude pro to hlasovat levice, jsme slyšeli: vznikne další daň, to je irelevantní, hlavně, aby někdo ty daně platil. My se pak moudře sejdeme, devět vyvolených, a budeme ty peníze rozdělovat. Takže, já jsem neplédoval za žádný pozměňovací návrh, já pléduju pro to, abychom pro ten zákon nehlasovali v jakémkoliv znění. Ani s přijatými pozměňujícími, ani s nepřijatými pozměňujícími návrhy. A pořád ještě můžeme zabránit přijetí tohoto zákona. Najít ve vládní koalici, že my říkáme, že existuje ten problém, že si myslíme, že ten rozpočet dá posílit, ale jinou cestou. Z jiných kapes se rozdává velmi dobře, z vlastní je to o něco složitější. Děkuji. (Potlesk poslanců ODS.) Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: To bylo zřejmě poslední vystoupení v rozpravě, kterou tím pádem je možné ukončit. Ukončuji tedy rozpravu, jenom tady ještě přečtu omluvu pana poslance Josefa Dobeše, který se omlouvá z celého týdne Sněmovny, a poslanec David Šaich se omlouvá z dnešního jednání Sněmovny. A zpravodaj pan poslanec Husák by nám mohl sdělit, jakým způsobem to odhlasujeme. Poslanec Jan Husák: Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové. Dovolte, abych přednesl proceduru, podle které budeme hlasovat. Postup hlasování by byl následující. Jako první hlasování bude pozměňovací návrh poslance Klučky pod písmenem E. Jsou to legislativně technické, je to návrh, který dopadá na všechny pozměňovací návrhy přijaté ve výborech. Jako druhé hlasování by bylo hlasování o pozměňovacím návrhu pod písmenem C, je to hospodářský výbor. Tímto schválením tohoto pozměňovacího návrhu hospodářského výboru se stávají nehlasovatelné komplexní nebo tedy pozměňovací návrhy výborů A, B a pozměňovací návrh pana poslance Chlada pod písmenem D. Potom bychom hlasovali o písmenu F pana poslance Vysloužila jako celku, a jenom podotknu, co se stane v případě hlasování. Pokud nebude schválen komplexní pozměňovací návrh hospodářského výboru, je nehlasovatelný pozměňovací návrh F pana poslance Vysloužila, je směřován právě k usnesení hospodářského výboru. V takovém případě navrhuji, abychom hlasovali o pozměňovacím návrhu pana poslance Chlada, to je písmeno D, který je shodný s pozměňovacím návrhem pod písmenem B. V případě schválení se stávají nehlasovatelné pozměňovací návrhy A a B. Pokud neschválíme pozměňovací návrh pod písmenem D pana poslance Chlada, navrhuji hlasovat o pozměňovacím návrhu pod písmenem A. V případě neschválení všech těchto pozměňovacích návrhů budeme hlasovat o původním návrhu. To je procedura, kterou navrhuji. Doufám, že byla srozumitelná. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, takže já se ptám, jestli někdo... Pan poslanec Boris Šťastný se hlásí k proceduře. Poslanec Boris Šťastný: Pane předsedající, kolegyně, kolegové. Já, ač jsem velmi pečlivě naslouchal, a manuál na mém stole ukazuje pavouka velkého hlasovacího, já to prostě nechápu. Já tomu nerozumím, já nevím, jestli by nebylo možné, občas se to ve Sněmovně dělo, nemáme tady sice výbor pro prevenci, přerozdělení, regulaci a ochranu, ale jestli by se nedal ten návrh vrátit do druhého čtení, aby si předkladatelé ujednotili ty pozměňující návrhy ve výboru, a udělali třeba nějaký komplexní. Čili já bych dal návrh na vrácení do druhého čtení. Děkuji.*** (13.00 hodin) Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: To už asi teď nejde, protože rozprava je ukončena. Návrh na to není možné podat. Ale já to mám písemně, takže se v tom orientuji. Jde o to, jestli někdo přijde s jiným návrhem. Jinak si myslím, že jakkoliv to bylo složité, tak je to celkem přesto srozumitelné. Jestli nikdo nenavrhuje nic odlišného a jiného, tak bychom nechali hlasovat o návrhu. Ještě pan poslanec Vysloužil. Poslanec Radim Vysloužil: Chtěl jsem se jenom zpravodaje zeptat, zda můj návrh je hlasovatelný, protože pokud se odsouhlasí návrh komplexního pozměňováku kolegy Chlada, tak můj je nehlasovatelný. Poslanec Jan Husák: Ono to tak v té proceduře bylo. Pokud bude přijat hospodářský výbor, to je céčko, tak jsou nehlasovatelné A, B, D a tudíž je hlasovatelný váš návrh. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Já tam nevidím, že by byl nehlasovatelný z toho, co tady mám. Spokojil se pan poslanec Vysloužil?Pan poslanec Mencl.



Poslanec Václav Mencl: Já jsem se chtěl zeptat pana zpravodaje, jestli mezi komplexním návrhem hospodářského výboru a návrhem pana poslance Chlada je nějaký rozdíl, proč by tedy návrh kolegy Vysloužila nebyl hlasovatelný. Jaký je tam rozdíl. Já jsem žádný nezaznamenal. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: On bude hlasovatelný. Poslanec Václav Mencl: Tady bylo řečeno, že nebude hlasovatelný, takže já zdvořile ptám, proč. Poslanec Jan Husák: Je tam malý rozdíl v účinnosti. Ten rozdíl tam je. Proto to musíme hlasovat tak, jak je to navrženo v proceduře. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ještě pan poslanec Mencl. Poslanec Václav Mencl: To se velmi omlouvám, ale návrh kolegy Vysloužila se procedury nijak nedotýká. Podle mého názoru není správné, že nebude hlasovatelný, pokud bude přijat návrh kolegy Chlada, protože tam žádný rozdíl, který by se dotýkal pozměňovacího návrhu, prostě neexistuje. Takže já to pokládám za v zásadě nesprávný postup a dávám proti němu námitku. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Stanjura ještě k tomu. Ministr dopravy ČR Zbyněk Stanjura K té proceduře. My tady máme komplexní pozměňovací návrhy, které podle návrhu pana zpravodaje při jejich přijetí vyloučí jiné návrhy a označí je za nehlasovatelné. To jste si ale měli zařídit v druhém čtení a prohlásit některý z nich za základ, ke kterému se podávají pozměňovací návrhy. Takhle je to hrozně jednoduché, přijít s komplexním pozměňovacím návrhem a ostatní, které zazněly, prohlásit za nehlasovatelné, protože ty jsou podány k původnímu návrhu zákona ne k tomu komplexnímu. Takže si myslím, že tady došlo k nějakému pochybení. Protože předpokládám, že jako člen vlády otevírám rozpravu, když se přihlásím, tak z těchto důvodů bych podpořil a přednesl návrh pana kolegy Šťastného, vrátil do druhého čtení, tam rozhodl, který z nich je základ k podávání případných pozměňovacích návrhů. Jinak je v tom zmatek. Řešili jsme tady včera zmatek, kdy odešel neschválený pozměňovací zákon někam do Senátu. Takhle si myslím, že bychom postupovat neměli. Takže navrhuji vrátit do druhého čtení, tam to ujednotit, prohlasovat, co je základ pro podávání pozměňovacích návrhů, tak ať ostatní poslanci mohou případně ten výborný, třikrát stejný nebo takřka stejný pozměňovací návrh doplňovat o svůj pohled na věc. Děkuji. (Slabý potlesk.) Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan ministr otevřel rozpravu. Do ní se hlásí jako první pan poslanec Václav Klučka. Poslanec Václav Klučka: Děkuji, pane místopředsedo. Když to tedy budete zkoumat, tak si přečtěte stenozáznam, kde jsem vystupoval v druhém čtení s tím, že navrhuji jako základ hospodářský výbor. Hlasováno to nebylo, ale to není můj problém. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Boris Šťastný. Poslanec Boris Šťastný: Velice děkuji, pane předsedající. Teď bych si dovolil využít té benevolence pana ministra dopravy, který otevřel rozpravu a formálně ještě jednou navrhnout vrácení tohoto zákona do druhého čtení, aby si navrhovatelé mohli ujednotit pozměňovací návrhy a skutečně poslankyně a poslanci věděli, o čem mají hlasovat. Děkuji. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Jsme tedy opět v rozpravě. Pan poslanec Mencl se hlásí v rámci rozpravy. Poslanec Václav Mencl: Já bych pouze uvedl na pravou míru, že tady nemáme tři komplexní pozměňovací návrhy. My tady máme čtyři komplexní pozměňovací návrhy. A tak jak tady ta procedura byla přečtena, je naprosto jasné, že snahou je zamezit prostě, aby se nehlasovaly jiné komplexní pozměňovací návrhy. Nechat až na třetí čtení ten, ke kterému komplexnímu pozměňovacímu návrhu se to bude vztahovat a neumožnit poslancům jejich právo, to je podat pozměňovací návrhy k příslušnému návrhu. Já to pokládám za popření práva poslance podávat pozměňovací návrhy. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Jeroným Tejc.



Poslanec Jeroným Tejc: Já jsem velice rád, že se ODS teď stará o práva poslanců na podávání pozměňovacích návrhů a právo vystoupit v diskusi. Jsem rád, že to teď zaznívá a jsem rád, že to určitě není naposled. (Potlesk. z řad poslanců soc. demokracie.) Ale, kolegyně a kolegové, ty návrhy byly projednávány ve výborech. Ty návrhy byly velmi pečlivě projednávány jak ve výboru hospodářském, tak rozpočtovém, tak bezpečnostním. To znamená, každý poslanec k nim mohl uplatnit pozměňovací návrhy. Já jsem přesvědčen, že tohle celé, co se tady odehrává, není snaha podat pozměňovací návrh. Ten návrh stejně na 90 % neuspěje, ale o tom rozhodne Sněmovna. Tady jde o to, zamezit Poslanecké sněmovně dnes hlasovat, pomoci hasičům, dobrovolným profesionálům, tak jak se to čtyřikrát už podařilo, tak aby se to povedlo zastavit už popáté. To je jediné, o co tady jde. Já vás prosím, abychom se vypořádali s touto debatou hlasováním. Abychom skutečně hlasovali o těch návrzích, tak jak tady jsou, a nemyslím si, že komukoliv je upíráno právo na podání pozměňovacího návrhu. Koneckonců všichni věděli, ty návrhy tady byly podány celou dobu a vědělo se, že se jedná o návrhy komplexní. Takže, prosím, nehrajme si tady na něco, co je úplně jinak. Děkuji. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan ministr Kalousek se hlásí o slovo. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Mně přijde za současného stavu ten návrh vrátit to do druhého čtení poměrně logický a pravděpodobně ho podpořím. Nicméně chtěl bych předkladatele upozornit na skutečnost, že ne každá změna může být k lepšímu. Já si dobře vzpomínám na diskusi v Topolánkově vládě, když jsem prosazoval zrušení maxima daňových výjimek. Ta diskuse dopadla mimořádně úspěšně, přibyly pouze dvě. Taky se nám může stát, že až se tedy sejdeme podruhé ke třetímu čtení, budeme mít těch komplexních pozměňovacích návrhů šest. To je riziko, které nemůžeme pominout. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan ministr Stanjura. Ministr dopravy ČR Zbyněk Stanjura Já bych chtěl říci panu předsedovi poslaneckého klubu ČSSD prostřednictvím pana místopředsedy, aby argumentoval přesně. Já jsem tady přednesl jiný návrh, jak pomoci HZS a jednotkám a sboru dobrovolných hasičů. Není to tak, že ten, kdo říká, že nebude hlasovat pro tento návrh, není pro tuto pomoc. A mluvil jsem o půl miliardě, které jsem připraven jako člen vlády podporovat změnou v rozpočtu, protože daňový poplatník už si to zaplatil. To není něco, co by si daňový poplatník už nezaplatil ve svých daních. My jenom říkáme,z toho, co jsme od těch daňových poplatníků vybrali, ano, uznáváme, je to priorita, posilme rozpočet HZS. A vaše řešení je, kromě toho, co jsme vybrali, od vás vybereme ještě více a pak to moudře přerozdělíme. To je jediný rozdíl. Není spor o tom, jestli máme posílit rozpočet HZS a Sboru dobrovolných hasičů. To bych chtěl podotknout. Do této roviny to nepřevádějte. My máme jiný, lepší návrh řešení. Není to o tom, jestli pomoci, ale jak. A náš návrh vychází z toho, že už naši daňoví poplatníci zaplatili dost a že je to pokryto, tak tam ty peníze najdeme. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teď chtěl reagovat Jeroným Tejc. Není problém. A pak ještě mám ještě přihlášku Vojtěcha Filipa. Asi faktickou. Poslanec Jeroným Tejc: Já na to skutečně musím reagovat. Já nechci, aby to platili daňoví poplatníci, aby to platili občané. Já chci, aby to zaplatily částečně pojišťovny, které díky tomu, jaké opatření udělají Hasičský záchranný sbor a BESIP (?) budou snižovat své už tak nízké náklady oproti příjmům, které od občanů mají. To za prvé. Kdyby to bylo tak jednoduché a dalo se najít půl miliardy korun, já bych byl rád, já bych to také podporoval. Nicméně ten problém je v tom, že ty prostředky ve státním rozpočtu nejsou. Jestli pan ministr dopravy tady vystoupí a řekne, vezměte půl miliardy Ministerstvu dopravy, které řídím, převeďte je na hasiče, určitě mu budu věřit. Pokud říká, budu to podporovat, vím, že se nic nestane. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Vojtěch Filip se hlásí. *** (13.10 hodin) Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji, pane místopředsedo. Já jen tolik k panu ministrovi dopravy. Ano, milostivě dáme půl miliardy, příští rok nedáme nic a situace bude ve stejné podobě, jako je letos. Toto je systémové opatření, které říká, jaký zdroj se pro to trvale vytváří. Kdybychom to udělali už tenkrát, když se poprvé navrhoval zákon o horské službě, už jsme tady deset let takový systém dávno měli.



Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teď by to bylo tak, že máme rozpravu vyčerpanou a že všichni vystoupili. Můžeme ji ukončit. Máme tady návrh na vrácení návrhu, který byl podán panem poslancem Borisem Šťastným, do druhého čtení. Jenom zagonguji a musíme se nejdřív vypořádat s návrhem pana poslance Borise Šťastného, který, opakuji, navrhl... Je tu návrh vás odhlásit, takže vás nejdříve odhlašuji. Teď se prosím všichni přihlaste. Gong už zazněl. Budeme hlasovat o návrhu pana poslance Borise Šťastného, který navrhl tento návrh zákona vrátit do druhého čtení. Zahajuji hlasování. Kdo je pro vrácení do druhého čtení, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Hlasování má pořadové číslo 144. Přihlášeno je 146, pro hlasovalo 50, proti 88, takže vrácení nebylo schváleno. Hlásí se zpravodaj. Poslanec Jan Husák: Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, dovolte, abych požádal o přerušení projednání tohoto bodu na poradu s legislativou, abychom si vyjasnili nosič pozměňovacího návrhu pana Vysloužila. Dávám tento návrh. (Neklid v sále.) Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Nechám tedy o tomto návrhu na přerušení, který zazněl z úst zpravodaje poslance Husáka, hlasovat. Hlasujeme o návrhu na přerušení. (Hlasy ze sálu.) Do kdy? Je to pravda, pokud přerušeno, musí být řečeno do kdy. To je dobrá připomínka. Požádal bych pana poslance. (Neklid v sále.) Poslanec Jan Husák: Prosím do středy příštího týdne, ať můžeme pokračovat v dalším programu. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Je tu tedy návrh přerušit projednávání do středy příštího týdne, který budeme hlasovat. Zahajuji hlasování. Kdo je pro přerušit do středy příštího týdne, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Hlasování má pořadové číslo 145. Přihlášeno je 148, pro hlasovalo 73, proti hlasovalo 71, takže výsledek by byl, že návrh na přerušení byl zamítnut. Prosím pana zpravodaje. My jsme tady slyšeli určitou proceduru, která byla přednesena, kterou si všichni pamatují. Nechal bych hlasovat o proceduře, jak tady byla sdělena, celou Sněmovnu. K proceduře. Poslanec Václav Mencl: K proceduře. Tady bylo řečeno, že jestli bude přijat komplexní pozměňovací návrh pana poslance Chlada, který je pod D, že už pak není hlasovatelný pozměňovací návrh F pana poslance Vysloužila, s čímž zásadně nesouhlasím. Námitka, jak jsme se zde přesvědčili, se týká pouze účinnosti a návrh pana kolegy Vysloužila s účinností nemá nic společného. Navrhuji, aby, pokud bude přijat komplexní pozměňovací návrh pod D, byl poté hlasovatelný F. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Tejc se ještě hlásí k proceduře. Poslanec Jeroným Tejc: Chtěl bych debatu ulehčit tím, že garantuji, že nikdo z našich poslanců nebude hlasovat pro pozměňovací návrh pana poslance Chlada. Myslím, že dokonce ani pan poslanec, protože naší dohodou bylo, že budeme hlasovat pro komplexní pozměňovací návrh hospodářského výboru. Od počátku je to poměrně jasné. Tím pádem, pokud tento návrh bude přijat a bude možné hlasovat o pozměňovacím návrhu pana poslance Vysloužila, ať už s ním nesouhlasím, bych nicméně rád, abychom skutečně nevedli debatu o hypotetické variantě. Varianta reálná je, že buď bude nebo nebude schválen návrh hospodářského výboru a následně tedy ulehčíme roli i zpravodaji, složitou roli, kterou dostal, že budeme hlasovat o pozměňovacích návrzích, které jsou k hospodářskému výboru, tak, aby skutečně nebylo možné pochybovat o právu poslance podat pozměňovací návrh. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Husák. Poslanec Jan Husák: Já se budu snažit, i když jsem převzal toto zpravodajování pět minut před tím, než bod přišel na pořad, tak jsem se v tom zorientoval takovým způsobem, že v žádném případě není vyloučeno hlasování o pozměňovacím návrhu pana Vysloužila. Nejdříve bude tedy hlasován hospodářský výbor. Ten



nevylučuje hlasování o pozměňovacím návrhu pana Vysloužila. Jestli se spokojíme s touto interpretací, tak potom můžeme přistoupit k proceduře, pokud si ji schválíme v tomto pořadí. Jinak vše bylo řečeno. Jak byly podány tyto pozměňovací návrhy ve vztahu k pozměňovacímu návrhu hospodářského výboru je zřejmé a nevylučuje to hlasování o pozměňovacím návrhu pana Vysloužila. Je to tak? Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dobrá. Můžeme nechat hlasovat nejdřív návrh pana poslance Mencla, ať mě pan poslanec Mencl poslouchá. Můžeme odhlasovat, že návrh Vysloužila se tedy vztahuje k D, nejenom k C. Takto nechám hlasovat, jak jste to požadoval. To, co požadoval poslanec Mencl, budeme hlasovat nejdřív, a pak můžeme hlasovat celek procedury, jak ji navrhl pan poslanec Husák. Nejdřív to, co zaznělo od poslance Mencla, a pak nechám hlasovat to, co jste navrhl vy, a pak to můžeme hlasovat postupně. Je s tím souhlas? Budeme postupovat tak, jak jsem navrhl. Poslanec Jan Husák: Jenom vyjasnit proceduru, protože bude hlasováno tedy C a potom bude samostatně hlasováno i D a F podle této procedury. (Neklid v sále.) Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Takže to přečtěte ještě jednou a zakomponujete do toho poslance Mencla. (Nesouhlasné hlasy v sále.) Poslanec Jan Husák: Ještě jednou proceduru. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dobrá. Zdá se, že situace není příliš přehledná. V tom případě, protože už čas pokročil, přeruším jednání Sněmovny a budeme pokračovat potom. (Potlesk napříč sálem.) Přerušuji jednání Sněmovny a budeme pokračovat po polední přestávce. Třetí čtení byla odhlasována, že pokračují i potom, takže se bude pokračovat ve 14.30 hodin, ale bohužel musím říci, že teď je za pět minut organizační výbor. Za pět minut organizační výbor a Sněmovna pokračuje ve 14.30. (Jednání přerušeno ve 13.17 hodin.) *** (Jednání pokračovalo ve 14.34 hodin.) Místopředseda PSP Jiří Oliva: Páni ministři, kolegyně a kolegové, budeme pokračovat v odpoledním jednání 52. schůze. Prosím vás, abyste zaujali svá místa, eventuálně se přihlásili hlasovacími kartami, pokud nejste přihlášeni. Budeme pokračovat v projednání bodu s pořadovým číslem 83, jehož přerušení jsme odhlasovali před polední přestávkou, respektive byl přerušen kvůli přestávce na oběd. Takže jsme ve stadiu uzavřené rozpravy a prosil bych, aby po pevně věřím, že vysvětlení situace pan zpravodaj přednesl návrh hlasovací procedury. Prosím. Poslanec Jan Husák: Děkuji, pane místopředsedo. Znovu k hlasovací proceduře, celou ji znovu přečtu. Postup hlasování bude takto: První hlasování "Éčko" poslanec Klučka, legislativně technické. Návrh, který dopadá na všechny předložené komplexní pozměňovací návrhy. Druhé hlasování - hospodářský výbor, to je písmeno C. Schválením tohoto komplexního pozměňovacího návrhu hospodářského výboru se stávají nehlasovatelné komplexní pozměňovací návrhy A, B a návrh pana poslance Chlada pod písmenem D. Následně potom by se hlasoval pozměňovací návrh pod písmenem F pana poslance Vysloužila. Pro případ musím přečíst celou tu proceduru, u když to je složité - pokud nebude schválen komplexní pozměňovací návrh hospodářského výboru pod písmenem C, budeme hlasovat o D samostatně, následně o F samostatně. Pokud bude odhlasován poslanecký návrh v takovémto případě pana poslance Chlada pod písmenem D, ten je shodný s písmenem B, to je výbor pro bezpečnost, a stává se nehlasovatelný tedy pozměňovací návrh A i B, to je rozpočtový výbor - "Béčko".



Pokud neschválíme "Déčko", musíme hlasovat o pozměňovacím návrhu A. V případě neschválení se bude hlasovat o původním návrhu zákona, pokud by neprošel žádný pozměňovací návrh. A potom samozřejmě hlasování o zákonu jako celku. Požádal bych, pane předsedající, o schválení této procedury. Měla by být takto vyjasněná. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Protože se jedná o proceduru opravdu složitou, tak o této proceduře nechám hlasovat. Přivolám ještě kolegy z předsálí a současně vyhovím žádosti o odhlášení. Prosím vás, abyste se znovu přihlásili hlasovacími kartami. Počet přihlášených pořád ještě roste, tak vás prosím o chvíli strpení. Budeme hlasovat o návrhu procedury, tak jak ji přednesl pan zpravodaj Husák. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem? Kdo je proti? Hlasování pořadové číslo 146. Přihlášeno 130, pro 121, proti 1. Tento návrh procedury byl přijat. Proto prosím, pane zpravodaji, abyste přednášel jednotlivé návrhy a my budeme o nich hlasovat. Poslanec Jan Husák: První návrh na hlasování je hlasování o pozměňovacím návrhu pod písmenem E pana poslance Klučky - legislativně technické. Doporučuji. (Poslanec Chlad: Doporučuji.) Místopředseda PSP Jiří Oliva: Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem? Kdo je proti? Hlasování pořadové číslo 147. Přihlášeno 137, pro 114, proti 9. Konstatuji, že tento návrh byl přijat. Prosím další návrh. Poslanec Jan Husák: Další návrh - hospodářský výbor pod písmenem C. Je to komplexní pozměňovací návrh hospodářského výboru. Doporučuji. (Poslanec Chlad: Doporučuji.) Místopředseda PSP Jiří Oliva: Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem? Kdo je proti? Hlasování pořadové číslo 148. Přihlášeno 137, pro 117, proti 10. Konstatuji, že návrh byl přijat. Prosím další. Poslanec Jan Husák: Tím se stávají nehlasovatelné pozměňovací návrhy A, B a D a zbývá nám hlasovat o pozměňovacím návrhu pana poslance Vysloužila pod písmenem F jako celku. Nedoporučuji. (Poslanec Chlad: Nedoporučuji.) Místopředseda PSP Jiří Oliva: Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem? Kdo je proti? Hlasování pořadové číslo 149. Přihlášeno 137, pro 14, proti 107. Konstatuji, že návrh nebyl přijat. *** (14.40 hodin) Poslanec Jan Husák: Tímto jsme se vypořádali se všemi pozměňovacími návrhy a můžeme hlasovat o celkovém usnesení a zákonu jako celku. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Ubezpečím se ještě pohledem na legislativu, že to tak skutečně je. Ano, dobře. Takže můžeme hlasovat o celém návrhu zákona.



Přednesu návrh usnesení: Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem poslanců Rudolfa Chlada, Jeronýma Tejce a Jana Pajera na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 409/2010 Sb. a zákona č. 188/2011 Sb., podle sněmovního tisku 709, ve znění schválených pozměňovacích návrhů. Ještě tady je návrh na odhlášení. Prosím, abyste se znovu přihlásili svými kartami. Můžeme přistoupit k hlasování o usnesení, které jsem před malou chvílí přečetl. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto usnesením, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Hlasování pořadové číslo 150, přihlášeno 132, pro 88, proti 34. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. (Potlesk z levé strany sálu.) Tím můžeme skončit projednávání tohoto bodu. Přistoupíme k dalšímu bodu 85. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 826/ - třetí čtení Poprosím vás o klid v sále. Vážení kolegové, uklidněte se. Prosím, aby u stolku zpravodajů zaujal místo zpravodaj ústavně právního výboru, pan kolega Rádl. Omlouvám se, je tady změna. Místo zpravodaje pana kolegy Rádla se této funkce ujme paní poslankyně Weberová a místo ministra spravedlnosti za navrhovatele vystoupí ministr vnitra Kubice. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 826/2. Otevírám rozpravu. Registruji tady dvě faktické poznámky. Pan kolega Koskuba - nevidím ho, takže to bude zřejmě omyl. A kolega Bernášek? Ne. Nevidím do rozpravy nikoho přihlášeného. Hlásí se někdo z místa? Není tomu tak. Rozpravu končím. Paní zpravodajko, pane ministře, přejete si závěrečná slova? Ne. Prosím, takže paní kolegyně Weberová. Poslankyně Ivana Weberová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, návrh na zamítnutí zákona ve druhém čtení nebyl podán. Je zde pouze jeden pozměňovací návrh, a to je návrh ústavně právního výboru. Ten obsahuje pouze jednu legislativně technickou změnu a druhou změnu, která se týká účinnosti, protože původně byla navrhována účinnost od 1. ledna 2013, což už zjevně nestihneme. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Poprosím vás, paní zpravodajko, abyste zopakovala stručně tuto jednoduchou proceduru. Poslankyně Ivana Weberová: Nejprve bychom tedy hlasovali o pozměňovacím návrhu ústavně právního výboru a poté o návrhu zákona jako celku. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Já se domnívám, paní zpravodajko, že je třeba hlasovat nejprve o legislativně technické úpravě. Poslankyně Ivana Weberová: Ona je obsažena právě v usnesení ústavně právního výboru. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Tak to je v pořádku. Dobře. Poslankyně Ivana Weberová: Takže já k tomu pozměňovacímu návrhu ústavně právního výboru mám stanovisko kladné. (Navrhovatel má stanovisko také kladné.) Místopředseda PSP Jiří Oliva: Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem? Kdo je proti? Hlasování pořadové číslo 151, přihlášeno je 140, pro 114, proti nikdo. Konstatuji, že tento návrh byl přijat. Prosím o další návrh.



Poslankyně Ivana Weberová: Tím jsme se vypořádali s pozměňovacími návrhy. Nyní můžeme hlasovat o návrhu zákona jako celku. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Ujistím se pohledem na legislativu, že je vše v pořádku. Ano. Přistoupíme k hlasování o celém návrhu zákona. Přednesu návrh usnesení: Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 826, ve znění schválených pozměňovacích návrhů. K tomuto usnesení zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem usnesení? Kdo je proti? Hlasování pořadové číslo 152, přihlášeno 142, pro 120, proti 1. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. Tím končím projednávání tohoto bodu. *** (14.50 hodin) (pokračuje Oliva) Přistoupíme k projednávání bodu s pořadovým číslem 86. Vládní návrh zákona o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů (zákon o státním občanství České republiky) /sněmovní tisk 827/ - třetí čtení Pan ministr Kubice je již u stolku zpravodajů. Prosím ještě pana poslance Tejce, který je zpravodajem výboru pro bezpečnost, aby zaujal svoje místo. Dovolte, abych konstatoval, že pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 827/5, a otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy je přihlášen pan kolega David Kádner. Pan kolega Koskuba faktická poznámka? Ne. Dobře. Prosím, pane kolego, máte slovo. Poslanec David Kádner: Pane předsedající, dámy a pánové, já bych chtěl načíst pouze legislativně technické úpravy k pozměňovacím návrhům, uvedeným pod body číslo 5982 a pod bodem číslo 5983. Pozměňovacímu návrhu, uvedenému pod číslem 5982 bod 2. v § 7 odst. 2 se slova "o udělení státního občanství" nahrazují slovy "o udělení státního občanství". Číslo poznámky pod čarou 1 se nahrazuje číslem 2. Bod 8 v § 16 odst. 2 se slovo "odstavce" doplňuje číslo 1. V § 16 odst. 5 v prvé větě za slovo "podle" doplňuji slova "odstavce 1". V § 16 odst. 5 ve třetí větě se za slovo "žadatel" doplňuje slovo "právní". Bod 11 v § 25 se slovo "plynutí" nahrazuje slovem "uplynutí". Bod 13 v § 32 odst. 2 se odkaz na poznámku pod čarou číslo 13 nahrazuje odkazem na poznámku pod čarou číslo X. Číslo poznámky pod čarou 13 se nahrazuje číslem X. K pozměňovacímu návrhu, uvedenému pod číslem 5983 v § 26 se odkaz na poznámku pod čarou číslo 12 nahrazuje odkazem, poznámkou pod čarou číslo XX. Poznámka pod čarou číslo XX zní: "XX) Zákon číslo 150/2002 Sb., Soudní řád správní ve znění pozdějších předpisů. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Poprosím pana zpravodaje Tejce. Poslanec Jeroným Tejc: Děkuji za slovo. Já bych si také dovolil načíst jednu legislativně technickou po dohodě s ministerstvem vnitra. Jedná se o přílohu číslo 2 v dotazníku k zjištění státního občanství ČR a k vydání osvědčení o státním občanství se v textu "správní poplatek ve výši 100,- Kč uhrazen při podání žádosti" slova "ve výši 100,- Kč" zrušují. Jednoduše řečeno proto, že tato úprava je za prvé nadbytečná, neboť jedině zákon o



správních poplatcích může založit poplatek, nikoli tedy tato příloha, a navíc číslovka 100 je v rozporu se skutečnou částkou. V tomto smyslu se jedná o to, že budou zrušena v příloze číslo 2 dotazníku slova "ve výši 100,- Kč". Děkuji. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Dále je do rozpravy přihlášen pan poslanec Babák. Poslanec Michal Babák: Děkuji, pane místopředsedo, dámy a pánové, chtěl bych zde velmi krátce obhájit pozměňovací návrh Věcí veřejných. Chceme, aby státní občanství mohl získat i člověk, který znamená významný ekonomický přínos pro Českou republiku. Již současná právní úprava umožňuje výjimky v udělování státních občanství z důvodu důležitých státních zájmů. I vládní návrh předpokládá možnost udělení státního občanství, pokud je daná osoba mimořádným přínosem pro Českou republiku. Konkrétně jsou to vyjmenovány mimořádné přínosy z hlediska vědeckého, vzdělávacího, kulturního, sportovního či jiného státního zájmu. Náš pozměňovací návrh, který jsme předložili, zavádí možnost udělení státního občanství osobě, která je významným přínosem pro Českou republiku, a to z hlediska ekonomického. Parametry udělení občanství by měly být takové, že české státní občanství by mohl získat člověk, který po dobu 4 let odvede na daních každý rok alespoň dva miliony Kč, a zároveň bude po celou dobu zaměstnávat alespoň minimálně 10 občanů ČR. Je samozřejmé, že i takový občan by musel splňovat všechny ostatní obecné podmínky, které jsou nutné k získání státního občanství. Tato právní změna by mohla znamenat významnou pomoc v dnešní době, kdy se české, ale i evropské ekonomice vůbec nedaří. Návrh by motivoval zahraniční aktivní lidi, aby přesměrovávali svoji ekonomickou aktivitu do České republiky. Dnes s v České republice bojuje o každé nové pracovní místo. Vláda kvůli každé další koruně do státní pokladny ždímá občany České republiky. Touto cestou by k nám přicházeli lidé ze zahraničí, kteří by zde zcela dobrovolně odváděli daně a zaměstnávali české občany. Poprosil bych o podporu a děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Protože nikoho nevidím, rozpravu končím. Ptám se pana zpravodaje, pana navrhovatele, jestli si přejí závěrečná slova. Pane ministře? Ne. Takže poprosím, pane zpravodaji, zda byste mohl seznámit sněmovnu s návrhem procedury. Poslanec Jeroným Tejc: Doufám, že sněmovnu nevystraším, když řeknu, že tato procedura je ještě složitější, než procedura u zákona o pojišťovnictví, kterou jsme si teď prošli. Poprosím ty, kteří chtějí případně namítat změny této procedury, aby dávali pozor. Pro ostatní v zásadě teď několik nezáživných minut. Za prvé, hlasovali bychom nejdříve o pozměňovacím návrhu pod písmenem B, tedy výboru pro bezpečnost. Navrhoval bych hlasovat jako o celku. Pokud nebudou námitky, pokud budou, samozřejmě je možné rozdělit. Stejně tak bychom hlasovali o ústavně-právním výboru, tedy písmenu A, s tím že u A7 jde o doplnění § 19 písmeno G ve znění návrhu výboru pro bezpečnost. Taktéž bych si dovolil nechat hlasovat o návrhu jako celku, s tím že doplňujeme, a to zdůrazňuji, A7, tedy doplnění B1. Tím bychom se vypořádali s návrhy, které byly schváleny ve výborech. Následně bychom hlasovali bod C, tedy pozměňovací návrh poslankyně Zuzky Bebarové-Rujbrové, s tím že bod C1 by byl nehlasovatelný v případě schválení A1 nebo A2, bod C2 a C3 bychom hlasovali samostatně. Bod C4 by byl nehlasovatelný v případě schválení bodu A10, 11 a 12 a bod C5 by byl nehlasovatelný v případě schválení bodu A19. Poté bychom hlasovali o schválení legislativně technické opravy k pozměňovacímu návrhu pana poslance Kádnera, který byl přednesen, a následně bychom se mohli vypořádat s bodem D, tedy pozměňovacími návrhy pana poslance Kádnera. Opět D1 by bylo nehlasovatelné v případě schválení C1, D2 nehlasovatelné v případě schválení A1 a A1, body D3 - D6 bych nechal hlasovat samostatně a bod D7 by byl nehlasovatelný v případě schválení C2. Bod D8 by byl naopak hlasovatelný jen v případě, že neprojde C3. Bod D9 a 10 bychom hlasovali samostatně, D11 by byl nehlasovatelný v případě schválení B2. Bod D12 nehlasovatelný v případě schválení A8 a A9 a bod D13 nehlasovatelný v případě A19, resp. v druhé variantě C5. *** (15.00 hodin)



(pokračuje Tejc) Pokud bychom se byli schopni vypořádat i s bodem D takto komplikovaně, přijde druhá část bodu D, to je D II, opět návrh pana poslance Kádnera, týkající se soudního přezkumu rozhodnutí z důvodu ohrožení bezpečnosti státu, který by byl samozřejmě hlasovatelný za všech okolností, a taktéž bychom hlasovali samostatně o bodu E pana poslance Babáka. N Na závěr bychom hlasovali o bodu F, tedy legislativně technické opravě, kterou jsem načetl již ve druhém čtení, a také o druhém hlasování, respektive obou současně, nebude-li proti tomu námitka, i té legislativně technické opravě, kterou jsem načetl při dnešním jednání. Pak bychom hlasovali o návrhu zákona jako celku. Děkuji. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Má připomínku kolega Korte. Poslanec Daniel Korte: Děkuji, pane předsedající. Já bych si dovolil navrhnout rozdělit bod A, to znamená pozměňovací návrhy ústavního výboru na dva bloky, a sice 1 - 18 jedna skupina, a 19 a 20, jako skupina druhá. Děkuji. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Máme jasno, pane zpravodaji? Prosím, paní kolegyně Bebarová-Rujbrová. Poslankyně Zuzka Bebarová-Rujbrová: Děkuji, také prosím o částečnou změnu pořadí procedury hlasování, pokud jde o blok A, tedy návrhy ústavně právního výboru. S ohledem na kolizi s některými, pouze s některými z mých návrhů pod bodem C, navrhuji předřadit hlasování o bloku A hlasování o C 1 a C 5. Zjednodušíme tím proceduru, že pokud by návrhy nebyly přijaty, je A hlasovatelné jako celek, v opačném případě by se hlasoval pouze zbytek. Děkuji. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Máme jasno, co paní kolegyně navrhovala? Poslanec Jeroným Tejc: Snad ano, nicméně já bych si dovolil za sebe, jako zpravodaje, trvat na té proceduře tak, jak jsem ji navrhl, protože je opravdu složitá. Nerad bych se dostal do kolize s jinými ustanoveními, byť chápu samozřejmě snahu paní poslankyně Rujbrové o to, aby se její návrhy se případně nestaly nehlasovatelnými, nicméně pokud by to bylo možno, tak bych doporučoval, abychom se vypořádali hlasováním s tímto návrhem s tím, že já samozřejmě akceptuji hlasování samostatně o bodu A 19 a 20, jak to navrhl pan poslanec Korte s tím, že nejdříve bychom asi hlasovali o variantě paní poslankyně Rujbrové, jako pozměňovacím návrhu k té proceduře s tím, že za mě je stanovisko negativní. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Dobře, takže pokud jsem to pochopil správně, tak první hlasování bude hlasování o změně procedury, návrh, který vznesla paní kolegyně Bebarová-Rujbrová. Prosím ještě připomínku. Poslankyně Zuzka Bebarová-Rujbrová: Já se to pokusím usnadnit, i když to bude možná delší, a to tedy v případě za situace, kdy pan zpravodaj nesouhlasí s předřazením hlasování o mých pozměňovacích návrzích, navrhuji oddělené hlasování v rámci bloku A o bodu A 1, 2. Podotýkám, ty by mohly být následně dohromady, a A 19. Děkuji. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Tak to můžeme asi vyhovět. Dobře. Tak, přesto o proceduře nechám hlasovat. Kdo souhlasí s návrhem procedury tak, jak ji přednesl pan zpravodaj s úpravou, kterou teď navrhla paní kolegyně Bebarová-Rujbrová a kolega Korte. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s procedurou tímto způsobem? Kdo je proti? Hlasování pořadové číslo 153. Přihlášeno 144, pro 126, proti nikdo. Proceduru jsme schválili. Takže pane zpravodaji, prosím o přednášení jednotlivých návrhů. Poslanec Jeroným Tejc: V tomto případě bychom hlasovali tedy nejdříve o písmenu B, tedy výbor pro bezpečnost, body B 1 až B 6. A hlasovali bychom jako o celku, pokud nejsou námitky. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Nevidím žádné námitky, zahajuji hlasování... Poslanec Jeroným Tejc: Stanovisko kladné.



Místopředseda PSP Jiří Oliva: Pane ministře, (Ano, souhlas.) Toto hlasování prohlašuji za zmatečné, protože jsem ho již zahájil, takže budeme hlasovat o tomto návrhu. Stanoviska jste slyšeli. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem? Kdo je proti? Hlasování pořadové číslo 155. Přihlášeno 144, pro 133, proti nikdo. Návrh byl přijat. Prosím další návrh. Poslanec Jeroným Tejc: Následně bychom hlasovali o bodech A 1 a A 2. Stanovisko kladné. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s těmito návrhy? (Ministr: Kladné.) Kdo je proti? Hlasování pořadové číslo 156. Přihlášeno 144, pro 111, proti nikdo. Návrh byl přijat. Paní kolegyně Bebarová-Rujbrová, faktická poznámka je omyl. Děkuji. Prosím další návrh. Poslanec Jeroným Tejc: Nyní budeme hlasovat současně o bodech A 3, A 4, A 5, A 6, A 7 jako doplnění B 1, A 8, A 9, A 10, A 11, A 12, A 13, A 14, A 15, A 16, A 17 a A 18. Stanovisko kladné. (Ministr: Kladné.) Místopředseda PSP Jiří Oliva: Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s těmito návrhy? Kdo je proti? Hlasování pořadové číslo 157. Přihlášeno 144, pro 133, proti nikdo. Tyto návrhy byly přijaty. Poslanec Jeroným Tejc: Nyní budeme hlasovat o bodech A 19, A 20. Stanovisko kladné. (Ministr: Kladné.) Místopředseda PSP Jiří Oliva: Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s těmito návrhy? Kdo je proti? Hlasování pořadové číslo 158. Přihlášeno 143, pro 80, proti 25. Tento návrh byl přijat. Poslanec Jeroným Tejc: Nyní bychom pokračovali v hlasování o bodech z části C s tím, že jako hlasovatelné jsou body C 2 a C 3. Dovoluji si nechat hlasovat nejdříve o bodu C 2. Stanovisko kladné. (Ministr: Kladné.) Místopředseda PSP Jiří Oliva: Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem? Kdo je proti? Hlasování pořadové číslo 159. Přihlášeno 144, pro 125, proti 9. Návrh byl přijat. Poslanec Jeroným Tejc: Nyní bychom hlasovali o písmenu C 3 paní poslankyně Rujbrové. Stanovisko kladné. (Ministr: Záporné.) Místopředseda PSP Jiří Oliva: Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem? Kdo je proti? Hlasování pořadové číslo 160. Přihlášeno 144, pro 77, proti 47. Návrh byl přijat. Poslanec Jeroným Tejc: Nyní bychom hlasovali o legislativně technické opravě k pozměňovacímu návrhu pana poslance Kádnera. Stanovisko kladné. (Ministr: Kladné.) Místopředseda PSP Jiří Oliva: Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s těmito úpravami? Kdo je proti?



Hlasování pořadové číslo 161. Přihlášeno 144, pro 129, proti nikdo. Tyto návrhy byly přijaty.*** (15.10 hodin) Poslanec Jeroným Tejc: Děkuji. Hlasovali bychom o bodě D1. Stanovisko negativní. (Ministr má rovněž negativní stanovisko.) Místopředseda PSP Jiří Oliva: Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem? Kdo je proti? Hlasování má pořadové číslo 162, přihlášeno 145, pro 11, proti 98. Návrh nebyl přijat. Poslanec Jeroným Tejc: Bod D2 je nehlasovatelný. Hlasovali bychom o bodech D3, D4, D5 a D6. Zeptám se, jestli chceme hlasovat dohromady o těchto všech bodech, nebo zda je tady požadavek, abychom hlasovali odděleně. Pokud můžeme hlasovat současně, tak stanovisko ke všem bodům negativní. (Ministr rovněž negativní stanovisko.) Místopředseda PSP Jiří Oliva: Neregistruji žádnou námitku proti společnému hlasování. Přistoupíme k hlasování o těchto návrzích jako o celku. Kdo souhlasí s těmito návrhy? Kdo je proti? Hlasování pořadové číslo 163, přihlášeno 145, pro 10, proti 123. Návrh nebyl přijat. Poslanec Jeroným Tejc: Bod D7. S ohledem na to, že jsme již přijali hlasování pod bodem C2, aspoň jak doufám, mé poznámky neklamou, tak tento bod je nehlasovatelný. K bodu D8, ten je hlasovatelný, pokud nebyl přijat bod C3, a ten, pokud mne poznámky neklamou, přijat nebyl. V tom případě bychom hlasovali o bodu D8, D9 a D10. Dávám ke zvážení, zda bychom mohli hlasovat o všech bodech současně. Stanovisko negativní ke všem bodům. (Ministr rovněž negativní stanovisko.) Místopředseda PSP Jiří Oliva: Je námitka k tomu, abychom hlasovali o všech bodech současně? Nevidím žádnou námitku. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s těmito návrhy? Kdo je proti? Hlasování pořadové číslo 164, přihlášeno 144, pro 9, proti 123. Konstatuji, že tyto návrhy nebyly přijaty. Poslanec Jeroným Tejc: Body D11 až D13 jsou nehlasovatelné. Budeme hlasovat o DII, poslanec Kádner, soudní přezkum rozhodnutí v případě státního občanství. Stanovisko výrazně negativní. (Ministr rovněž negativní stanovisko.) Místopředseda PSP Jiří Oliva: Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem? Kdo je proti? Hlasování pořadové číslo 165, přihlášeno 144, pro 10, proti 124. Tento návrh nebyl přijat. Poslanec Jeroným Tejc: Nyní budeme hlasovat o písm. E, pan poslanec Babák, udělení státního občanství z důvodu významného ekonomického přínosu. Stanovisko negativní. (Ministr rovněž negativní stanovisko.) Místopředseda PSP Jiří Oliva: Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem? Kdo je proti? Hlasování pořadové číslo 166, přihlášeno 144, pro 9, proti 123. Konstatuji, že tento návrh nebyl přijat. Poslanec Jeroným Tejc: Nyní bychom hlasovali o bodu F, legislativně technické opravě navržené mnou ve druhém čtení a zároveň o legislativně technické opravě, kterou jsem načetl v tomto třetím čtení. Navrhuji hlasovat současně. Stanovisko kladné. (Ministr rovněž kladné stanovisko.) Místopředseda PSP Jiří Oliva: Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem? Kdo je proti? Hlasování pořadové číslo 167, přihlášeno 144, pro 133, proti 1. Tento návrh byl přijat.



Poslanec Jeroným Tejc: Nyní bychom, vážený pane místopředsedo, hlasovali o návrhu zákona jako celku. Stanovisko zpravodaje kladné. (Ministr rovněž kladné stanovisko.) Místopředseda PSP Jiří Oliva: Ještě se ujistím, že u legislativy je vše v pořádku. Ano. Takže můžeme hlasovat o celém návrhu zákona. Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů, zákon o státním občanství České republiky, podle sněmovního tisku 827, ve znění schválených pozměňovacích návrhů." Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto usnesením? Kdo je proti? Hlasování pořadové číslo 168, přihlášeno 144, pro 132, proti nikdo. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. Tím končíme projednávání tohoto bodu. Dovolte mi, abych vás před dalším bodem ještě seznámil s omluvou. Pan dr. Pospíšil se omlouvá z dnešního odpoledního bloku jednání 52. schůze ze zdravotních důvodů. Budeme pokračovat projednáním bodu s pořadovým číslem 87, kterým je 87. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 854/ - třetí čtení Pana ministra Kubiceho máme u stolku zpravodajů. Prosím paní zpravodajku výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, paní kolegyni Andrýsovou, aby zaujala svoje místo. Konstatuji, že ani návrh na zamítnutí ani žádné pozměňovací návrhy nebyly předneseny k tomuto bodu. Otevírám rozpravu. Nikdo se nehlásí do rozpravy, rozpravu končím. Pane ministře, paní zpravodajko, přejete si závěrečná slova? Nepřejete. Vzhledem k tomu, že žádné návrhy předneseny nebyly, tak můžeme hned hlasovat o návrhu zákona jako celku. Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon číslo 329/1999 Sb., o cestovních dokladech, a o změně zákona číslo 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon o cestovních dokladech, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 854." Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem usnesení? Kdo je proti? Hlasování pořadové číslo 169, přihlášeno 141, pro 113, proti nikdo. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. Končíme projednávání tohoto bodu. Budeme pokračovat v projednání bodu s pořadovým číslem 89, kterým je 89. Senátní návrh zákona o Českém národním povstání a o změně zákona č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 718/ - třetí čtení *** (15.20 hodin) (pokračuje Oliva) Poprosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal pan senátor Miroslav Nenutil, kterého tady vítám, a zpravodaj výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu pan poslanec Petráň. Obdrželi jste sněmovní tisk 718/5, který obsahuje návrh na zamítnutí a pozměňovací návrhy. Otevírám rozpravu. Jako první se do rozpravy hlásí pan zpravodaj Petráň. Prosím.



Poslanec Miroslav Petráň: Děkuji za slovo. Bylo tady řečeno, že byl podán návrh na zamítnutí. Já se jenom zeptám pana poslance Grebeníčka, protože říkal, že ho stáhne. Jsou dva pozměňovací návrhy, pod písmenem A paní poslankyně Konečné a pod písmenem B můj pozměňovací návrh, takže budeme hlasovat velmi jednoduše - A, B a pak o celém zákonu. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Pane zpravodaji, potom to zopakujete v návrhu procedury. Zatím jsme v rozpravě. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Grebeníček. (V sále je obrovský hluk a neklid.) Prosím vás o klid, kolegové. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Miroslav Grebeníček: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, v souvislosti s projednáváním senátního návrhu zákona o českém národním povstání jsem prohlásil, že tento návrh zasahuje do ustáleného historického výkladu. A šel jsem ještě dál, neboť jsem prohlásil, že v roce 1989 byl název Květnové povstání českého lidu v odborné literatuře natolik běžný, že se udržel nejenom v kalendáři, ale přešel rovněž do příslušné legislativy. A to byl hlavní důvod, proč jsem označil přejmenování již existujícího svátku za neopodstatněné. Můj přístup byl pak plně akceptován zpravodajem výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Miroslavem Petráněm, o čemž svědčí i zde před chvílí zmiňované příslušné pozměňovací návrhy. Tím pominul hlavní či jediný důvod, proč jsem navrhoval sněmovní tisk 718 na zamítnutí. Ve svém nedávném projevu jsem rovněž uvedl, že posuzovaný návrh zákona si klade za cíl vyzdvihnout i historický význam povstání v květnu 1945 a morálně ocenit jeho dosud žijící účastníky. Tento cíl navrhovaného zákona je nepochybně naprosto správný. S tím jsem žádný problém neměl a nemám, ba právě naopak. Za daných okolností nepovažuji tedy svůj návrh na zamítnutí daného zákona za aktuální. Takzvané zde zmiňované zpětvzetí uvedeného návrhu se však neobejde bez vašeho souhlasu. Chci věřit, že v této věci získám vaši podporu. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan senátor Nenutil. (V sále je stále velký hluk a neklid.) Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Miroslav Nenutil: Děkuji vám za slovo, pane místopředsedo. Paní poslankyně, páni poslanci, veteráni jako přímí účastníci bojů z barikád, ale i venkovských obcí nás oslovili, abychom v čase, kdy oni jako svědkové paměti odcházejí, udrželi odkaz druhého odboje za svobodu Československa. Jsem rád, že jejich zástupci sledují projednávání tohoto návrhu zákona. V lednu loňského roku proběhla v Senátu mezinárodní konference za účasti předních odborníků a především řady veteránů českého národního povstání. Hlavním poselstvím bylo sdělení o národě poníženém Mnichovem, dušeném okupací, národem, který čekal na možnost, jak se vytrhnout ze smrtícího jha Hitlerovy třetí říše. Národní povstání připravovaly všechny garnitury vojenské odbojové skupiny Obrana národa. Počítalo se, že ve válce s Francií bude Německo oslabeno. Když se tak nestalo, pomohla právě hustá síť domácího odboje Kubišovi s Gabčíkem zlikvidovat Heydricha. Ani po stanném právu touha po povstání neutichla. Jak doložil na už zmiňované konferenci doktor Martin Braun, odborník z Richmond University v Londýně na britsko-československé vztahy během druhé světové války, odborník, kterého těžko lze podezřívat z ideologizování, britské paravýsadky od poloviny války připravovaly shozy zbraní. Sovětští poradci vedli partyzánské skupiny. Když se čas nachýlil, povstal český národ a v posledních dnech druhé světové války se rval o svou svobodu. (V sále je veliký hluk a velmi špatná slyšitelnost!) Dovolím si ocitovat člověka, který zcela určitě s českým národním povstáním nemohl souhlasit, nicméně ho ocenil. Je to z výslechu K. H. Franka. Cituji: "Zcela překvapena byla všechna německá vedoucí místa existencí ilegálně řízených vyzbrojených a bojově hodnotných oddílů československé armády." Dámy a pánové, tato ilegálně řízení vyzbrojená centra vznikala mezi 1. a 5. květnem 1945? Dámy a pánové, všichni jste obdrželi na konferenci České národní povstání 1945 pozvánku. Tam byla možnost představit své názory, říci odbojářům do tváře, že jejich vystoupení bylo jen marným gestem, že na barikádách jejich přátelé umírali zbytečně. Ve Velkém Meziříčí vystřílený národní výbor, že byl zbytečná oběť? Nyní, když tito hrdinové žádají úpravu tří slov v kalendáři, je to to nejmenší, co pro ně republika může udělat. Nechtějí peníze, jen odznak na památku. Sami mají řády od prezidenta Beneše. Chtějí, aby, až odejdou z tohoto světa, nesl stát, který si krví vybojovali, na paměť slavný okamžik, kdy se k venkovu přidala Praha. Chtějí jako významný den české národní povstání. Zaznívá zde, že tento název není ustálený. Co k tomu říci? Opět bychom mohli konstatovat, že na konferenci jej všichni bezvýhradně sdíleli. Jako průkaznější argument předkládám, že poslední dílo, kterým svůj život korunoval velký český historik druhého odboje Václav Kural, nese název České národní povstání v květnu 1945. Ano, teď mně mnozí můžete říct: ty nám tady říkáš České



národní povstání v květnu 1945 a argumentuješ tím, že bylo již před 1. květnem. Chci být objektivní. Dovolím si ocitovat právě z díla Václava Kurala: "K rychlému postupu všech spojenců do srdce říše se přidalo očekávání 1. máje jakožto státního svátku. 30. dubna vznikl v Přerově revoluční okresní národní výbor jako orgán zastřešující povstání a koordinující postup různých odbojových a partyzánských skupin. V jeho čele stál Bohuslav Šída, velitel vojenské odbojové skupiny Viktor. Do houstnoucí atmosféry přišel ještě rozkaz od 1. československé partyzánské brigády k zostření pohotovosti." Konec citátu. "Ten revoluční okresní národní výbor nevznikl určitě 30. dubna na základě nějaké dohody, právě na potřebě nutnosti koordinace už fungujících existujících a odboj vyvíjecích skupin." Pokračuji dál Kuralovou citací: "V ranních hodinách následujícího dne 1. května 1945, podotýkám následujícího dne, hlasatel městského rozhlasu oznámil, že Německo kapitulovalo. Provolal slávu Československé republice a vyzval občany města, aby se shromáždili na náměstí před radnicí, dnes Náměstí T. G. Masaryka. Není jasné, jak mylná zpráva o německé kapitulaci vznikla. Nicméně pravděpodobně byla výsledkem německého oznámení, že vůdce padl za vlast v boji proti bolševickým hordám při obraně říšského kancléřství. Nemálo obyvatel se jistě domnívalo, že to automaticky znamená konec války." Konec citátu. Jak jsem říkal, Václav Kural společně s brněnským historikem Zdeňkem Štěpánkem představili genezi národního povstání od prvních příprav do posledních vítězných dní. Národní hnutí, jež povstala v okamžiku postupu front v celé Evropě, srovnávat a hodnotit je a bude vždy historické. Další výtkou je ideové vyznění důvodové zprávy. Uznávám, že důvodová zpráva nebyla úplně nejsilnější část celého návrhu zákona, ale budiž, stalo se, je to na mých bedrech. *** (15.30 hodin) (pokračuje Nenutil) Pan poslanec Grebeníček je roztrpčen z toho, že zmiňujeme sovětské poradce, kteří marginizovali (?) vliv domácího odboje. Osobně tu zprávu považuji za uměřenou. Ani Vlasovce nelze glorifikovat, ale ani zapomenout. A neměli bychom zapomenout ani na armádního generála Sergeje Vojcechovského, velitele obrany samých Čech - mobilizace roku 1938, který je 12. května 1945 odvlečen ze svého pražského bytu komandem NKVD a po šesti letech umučen v gulagu. Na výtku pana poslance Bartoše, který srovnával naše povstání s Varšavským povstáním. Tady mi nezbývá nic jiného než říct: Kéž bychom si my všichni vážili našeho povstání tak, jako si Poláci váží svého Varšavského povstání! Paní poslankyně, páni poslanci, myslím, že umenšování významu Českého národního povstání bylo dost. Dopřejme těm, kteří bojovali a umírali pro tuto zemi, aby na sklonku života cítili zadostiučinění, aby cítili, že si jich republika váží a že na ně nezapomene. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Faktickou poznámku má paní kolegyně Wenigerová. Prosím, paní kolegyně. Poslankyně Jaroslava Wenigerová: Hezké odpoledne! Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dneska jsme byli minimálně jednou poučeni - a zcela správně - co je náplní třetího čtení, takže jsem očekávala od pana předkladatele stejný přístup i ze strany Senátu, jak postupovat ve třetím čtení. A což se samozřejmě nestalo. Ale já bych jenom chtěla říci, že pozměňovací návrh pana Petráně je v podstatě pozměňovací návrh školského výboru, protože my jsme se několikrát zabývali tímto zákonem a většinově jsme se dohodli, že skutečně květnové povstání českého lidu je zavedený název a že nebudeme pro jeho změnu. Ale protože pan kolega Petráň to neměl připraveno na dotyčném školském výboru, domluvili jsme se, že podá tento pozměňovací návrh, abychom potom mohli hlasovat pro tento zákon jako celek. To jenom tolik pro upřesnění. Děkuji. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Ještě někdo se hlásí do rozpravy? Nikoho nevidím, takže rozpravu končím. Omlouvám se, nekončím. Paní kolegyně Putnová. Prosím. Poslankyně Anna Putnová: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, cítím povinnost, abych se k tomuto tématu také vyjádřila, přestože to paní poslankyně Wenigerová řekla velmi přesně. Myslím si, že by nebylo vhodné, abychom vzájemně si zcizovali pozměňující návrhy, zvláště proto, že jsme tomuto bodu věnovali na



školském výboru velkou pozornost. Čili pozměňující návrh, který předkládá pan poslanec Petráň, je na základě konsensu školského výboru. Děkuji. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Takže ještě se někdo hlásí? Teď už opravdu nikoho nevidím, takže definitivně rozpravu končím. Přejete si, pane navrhovateli a pane zpravodaji, závěrečná slova? Ne. Děkuji. V rozpravě pan poslanec Grebeníček bral zpět návrh na zamítnutí, nicméně o tomto návrhu zpětvzetí musíme nechat hlasovat. První hlasování bude o tom, zda souhlasíme, aby pan poslanec Grebeníček vzal zpět svůj návrh na zamítnutí. Kdo souhlasí s tímto zpětvzetím? Zahajuji hlasování. Kdo je proti? Hlasování pořadové číslo 170, přihlášeno 143, pro 113, proti nikdo. Tento návrh byl přijat. Schválili jsme zpětvzetí návrhu na zamítnutí. A můžeme přikročit k hlasování o pozměňujících návrzích. Prosím pana zpravodaje, aby nás provedl hlasovací procedurou. Poslanec Miroslav Petráň: Je velmi jednoduchá. Pod písmenem A je pozměňovací návrh paní poslankyně Konečné, který je pod číslem 718/5 jako sněmovní tisk a pod číslem dokumentu 4789. Pod písmenem B je pozměňovací návrh můj, který tady byl zmíněn. Také 718/5 sněmovní tisk a číslo dokumentu 5962. Ten má osm bodů, ale ty spolu navzájem věcně souvisí, takže lze hlasovat o bodu A a o bodu B. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Je námitka proti této proceduře? Není tak složitá, abychom o ní museli hlasovat. Takže pokud není námitka - žádnou nevidím - tak vás prosím, pane zpravodaji, o přednášení jednotlivých návrhů. Poslanec Miroslav Petráň: K návrhu A - stanovisko neutrální. (Navrhovatel: Neutrální.) Místopředseda PSP Jiří Oliva: Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem? Kdo je proti? Hlasování pořadové číslo 171, přihlášeno 145, pro 54, proti 70. Návrh nebyl přijat. Prosím, další návrh. Poslanec Miroslav Petráň: K pozměňovacímu návrhu B je stanovisko kladné. (Navrhovatel: Tady musím záporné.) Místopředseda PSP Jiří Oliva: Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem? Kdo je proti? Hlasování pořadové číslo 172, přihlášeno 144, pro 89, proti 33. Návrh byl přijat. Poslanec Miroslav Petráň: A potom už je to jen o přijetí návrhu zákona ve smyslu přijatých pozměňovacích návrhů. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Takže o zákonu jako o celku. Poslanec Miroslav Petráň: O zákonu jako o celku. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Tak můžeme přikročit k hlasování o návrhu jako celku. Jenom se ujistím pohledem na legislativu, že je všechno v pořádku. Ano. Přednesu návrh usnesení: Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas se senátním návrhem zákona o Českém národním povstání a o změně zákona č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 718, ve znění schválených pozměňovacích návrhů. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem usnesení? Kdo je proti?



Hlasování pořadové číslo 174, přihlášeno 142, pro 117, proti 6. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. Poděkuji panu senátorovi a panu zpravodaji a tím končím projednání tohoto bodu. A budeme pokračovat projednáním bodu 91. Návrh Zastupitelstva Ústeckého kraje na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 495/ - třetí čtení Kolegyně a kolegové, hluk v sále samozřejmě dosahuje takové intenzity, že není slyšet vlastního slova. Tak bych vás poprosil, abychom jej výrazně ztišili. Prosím, pan kolega Gazdík. Poslanec Petr Gazdík: Vážený pane předsedající, milé kolegyně, milí kolegové, dovoluji si požádat o přestávku na jednání klubu do 16 hodin. Děkuji. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Kolegyně a kolegové, protože vyhovuji tomuto požadavku, musím zároveň zkonstatovat, že tím končí i dnešní jednací den. Schůze bude pokračovat příští týden ve středu v 10 hodin dopoledne. Přeji hezké odpoledne. (Jednání skončilo v 15.40 hodin.) *** URL| http://www.psp.cz/eknih/2010ps/stenprot/052schuz/52-6.html

reseller-channel.cz

Podnikatelé z Novosibirska mají zájem spolupracovat s ELKO EP 28.3.2013

reseller-channel.cz str. 0 NOVINKY Tisková zpráva HK ČR

Lídr českého trhu v oblasti relé a inteligentních elektroinstalací, společnost ELKO EP zahájila jednání o spolupráci s delegací z Novosibirska, vedenou ruským generálním konzulem. V pátek 22. 3. 2013 hostila společnost ELKO EP dvanáctičlennou delegaci z Novosibirské oblasti. Vedoucí představitelé několika průmyslových společností a organizací na podporu podnikání, v čele s Andrejem Jevgenjevičem Šaraškinem, generálním konzulem Ruska, se zúčastnili veletrhu AMPER v Brně. Jejich živý zájem o ekonomický potenciál Zlínského kraje, vyvrcholil návštěvou společnosti ELKO EP. Zkušenosti s ruským trhem a šestileté úspěšné působení pobočky ELKO EP v Moskvě, se ukázalo jako zásadní deviza pro navázání další obchodní spolupráce. Ruské podnikatele zajímal jak vývoj a jeho propojení s výrobou, tak zpětná vazba od obchodníků a optimalizace služeb pro konkrétní lokální trhy. A ruský lokální trh není zrovna malý. Obrat ELKO EP Russia totiž tvoří 20 % z celkového obratu poboček ELKO EP. Úvodní jednání o konkrétních možnostech spolupráce byla zahájena, ve hře je distribuce výrobků, spolupráce v oblasti vývoje, ale i vytvoření společného podniku.

URL| http://www.reseller-channel.cz/produkt...maji-zajem-spolupracovat-s-elko-ep.html



sport.iDNES.cz

Adepti na pořádání Eura 2020 se mohou hlásit do září. Co Češi? 28.3.2013

sport.iDNES.cz iDNES.cz, ČTK

str. 0 Reprezentace HK ČR

Pokud se chce česká fotbalová asociace ucházet o pořadatelství mistrovství Evropy 2020, musí se do 11. září letošního roku formálně přihlásit ke kandidatuře a do 25. dubna 2014 předložit potřebnou dokumentaci. Takové termíny určil výkonný výbor Evropské fotbalové unie UEFA na zasedání v Sofii. Euro 2020 se bude konat ve třinácti zemích a hostitelská města budou vybrána v září 2014. Předseda FAČR Miroslav Pelta už několikrát prohlásil, že by měl o kandidaturu zájem. Musí však sehnat potřebné finance na stavbu nového stadionu s kapacitou přes 30 tisíc míst na Strahově. Výstavba by podle nyní schválených předpisů musela začít do roku 2016. "Pracuji s tím, že pokud by to bylo jen trochu možné, pokusím se o to. Všechno je to ale jen vize. Nejprve je třeba najít partnery," řekl Pelta po zasedání výkonného výboru FAČR na začátku března. Revoluční návrh prezidenta UEFA Michela Platiniho zorganizovat šampionát po celé Evropě schválil výkonný výbor loni v prosinci. Dvanáct zemí dostane "balíček" tří zápasů základní skupiny a jednoho vyřazovacího duelu. Třináctá země bude mít právo hostit obě semifinále a finále, která se budou hrát na jednom stadionu, jenž musí mít minimální kapacitu 70 000 diváků. Výkonný výbor UEFA rovněž schválil rozpočet na sezonu 2013/14 zahrnující částku deset milionů eur jako příspěvek národním asociacím na zavedení čtvrtých a pátých rozhodčích za brankou. Podle Platiniho by totiž bylo mnohem dražší, kdyby se zaváděly technologie pro hlídání brankové čáry. "Pokud bychom chtěli zavádět technologie pro Ligu mistrů a Evropskou ligu, museli bychom to instalovat na všech 280 stadionů," podotkl Platini, podle něhož by instalace stála zhruba 54 milionů eur (asi 1,4 miliardy korun). "A to je docela hodně peněz na to, aby se předešlo chybě, která se stane jednou za čtyřicet let. To raději dám peníze do mládežnického fotbalu," prohlásil Platini, který je dlouhodobým odpůrcem technologií ve fotbale. Příští zasedání výkonného výboru UEFA proběhne 22. května v Londýně v rámci kongresu UEFA, na kterém se bude volit osm nových členů výkonného výboru. Kandidují dosavadní členové Giancarlo Abete, Allan Hansen, František Laurinec, Marios Lefkaritis, Avraham Luzon a Michael van Praag, nově pak generální ředitel Manchesteru United David Gill, prezident německého svazu Wolfgang Niersbach a šéf portugalského fotbalu Fernando Gomes.

URL| http://fotbal.idnes.cz/o-kandidaturu-n...ez.aspx?c=A130328_182954_fot_reprez_par



stavba.tzb-info.cz

Český Siemens otevřel nové vývojové a prototypové centrum 28.3.2013

stavba.tzb-info.cz HK ČR

str. 0

TZB-info / Elektrotechnika Český Siemens otevřel nové vývojové a prototypové centrum Datum: 28.3.2013 / Autor: Ing. Dagmar Kopačková, Ph.D., redakce prezentace z tiskové konference

/ Zdroj: tiskové materiály Siemens a

Aktuálními projekty v novém centru jsou např.: vývoj sběrnice PROFINET a systémů automatizace řízení a pohonů, systémy inteligentního měření spotřeby energie a sběru dat, parkovací systémy s inteligentní tarifikací a centrálním řízením a sitraffic Office a Sitraffic SmartGuard – městská centra řízení dopravy a provozu. Slavnostní otevření vývojového a prototypového centra (zleva Eduard Palíšek, Klaus Helmrich, Vladimír Kulla) Nové centrum je umístěno v Praze a Brně. Přes šedesát pražských inženýrů se společně s padesáti brněnskými kolegy podílí na mezinárodních vývojových projektech globálního koncernu v oblasti automatizace výroby, řízení veřejné dopravy, inteligentních parkovacích systémů nebo měření dodávek a spotřeby energie. Na části úkolů centrum spolupracuje také s Českým vysokým učením technickým v Praze, Vysokým učením technických v Brně a Masarykovou univerzitou v Brně. Siemens má v České republice již deset vývojových a konstrukčních center. Vedle nového vývojového a prototypového centra v Praze a Brně, mezi ně patří mezinárodní centrum vývoje kolejových vozidel v Praze a Ostravě a dále centra na vývoj a konstrukci elektromotorů, generátorů, parních turbín, osvětlovací techniky, přípojnicových systémů, spínací a jisticí techniky v jednotlivých výrobních závodech. Slavnostní přípitek při otevření vývojového a prototypového centra (zleva Eduard Palíšek, Klaus Helmrich, Vladimír Kulla) Siemens v současnosti spolupracuje s více než třicítkou středních a vysokých technických a přírodovědných škol na vědeckých a vzdělávacích projektech, výuce studijních oborů, studentských praxích a na vybavenosti škol. Atraktivitu a prestiž technického vzdělání již patnáct let podporuje organizováním Ceny Siemens, soutěže pro nadané studenty, vědce a akademické pedagogy. Koncern Siemens představuje světovou špičku v oblasti výzkumu a vývoje, do kterého v roce 2012 investoval 4,2 miliard €. Siemens je evropskou jedničkou v počtu patentů, z 57 300 patentů registrovaných v roce 2011 jich 22 200 bylo v oblasti „zelených“ technologií. Celosvětově v oblasti výzkumu a vývoje zaměstnává přes 29 tisíc pracovníků. Tisková konference k otevření vývojového a prototypového centra Tisková konference k otevření vývojového a prototypového centra (zleva Klaus Helmrich, Eduard Palíšek, Vladimír Kulla) „Výzkumné a vývojové aktivity jsou hnací silou všech inovací, které zaručují budoucnost naší společnosti. Protože se inovační cykly neustále zkracují, musíme spojit své síly, abychom udrželi náskok před konkurencí. Jsem proto velmi potěšen, že síť našich center posilujeme otevřením nového vývojového a prototypového centra zde v Praze,“ zdůraznil Klaus Helmrich, člen představenstva koncernu Siemens AG, zodpovědný za výzkumné a vývojové aktivity, který nové pražské centrum otevřel. Na tiskové konferenci dále zdůraznil, že Siemens vidí priority ve 4 oblastech: Energie, průmysl, zdravotnictví a infrastruktura měst. Přičemž Siemens je průkopníkem v řešení inteligentní infrastruktury, energetické účinnosti, produktivitě výroby a cenově dostupného a personifikovaného zdravotnictví.



„Otevíráme unikátní vývojové centrum. Celkově v této oblasti zaměstnáváme více než 500 lidí. Vedle výrobních, obchodních a servisních činností jsou to právě vývojové aktivity, které nejen zvyšují naší konkurenceschopnost v rámci koncernu Siemens, ale přispívají ke zvyšování mezinárodní konkurenceschopnosti celé České republiky. Činnosti s vyšší přidanou hodnotou jsou totiž budoucností české ekonomiky. Je tedy naprosto nezbytné, aby se stát i firmy na rozvoj těchto aktivit a současně i technického, respektive přírodovědného školství zaměřili,“ říká Eduard Palíšek, generální ředitel skupiny Siemens v České republice. Ve svém příspěvku na tiskové konferenci mimo jiné také zdůraznil, že je málo společností s tak dlouhou a úspěšnou historií. Řekl: „Siemens Česká republika je součástí silného koncernu, ale zároveň se cítíme českou firmou.“ E.Palíšek vysvětloval, že aktivity Siemensu Česká republika respektují fakt, že základní výzkum a inovace na sobě závisí. Základní výzkum je transformace peněz do poznání, inovace jsou transformace poznání do peněz. Základní výzkum je nutnou, nikoli však postačující podmínkou pro inovace. Podnikatelská strategie dává směr vývojové strategii, inovace je vytvoření něčeho nového, co je úspěšně uvedeno na trh. Inovace = Objev + Tržní úspěch = Ekonomická hodnota Siemens Česká republika se svými aktivitami dlouhodobě podílí na vytváření podmínek dlouhodobé konkurenceschopnosti. Vladimír Kulla, ředitel vývojového a prototypového centra uvedl, že centrum bylo založeno v říjnu 2012, otvíráme jej v březnu 2013 v Praze a v Brně se 115 zaměstnanci. V plánu je rozvoj, který přinese dalších 40 pracovních míst do konce roku 2013. Právě otevírané centrum je součástí sítě 8 center vývoje koncernu Siemens ve světě a je určeno k vývoji, testování technologií a produktů Siemens v oblasti hardware i software a dále funguje jako Akreditovaná certifikační laboratoř a kompetenční centrum pro PROFINET, PROFIdrive, PROFIenergy, PROFIsafe, DRIVECLiQ, IO-Link. Zatímco kapacitu vývoje a testování zcela využije Siemens pro své potřeby, certifikační laboratoř bude pracovat i na externích zakázkách. Aktuální projekty Integrovaná výhybka s řízením motorů a bezdrátovou komunikací Vývoj sběrnice PROFINET a systémů automatizace řízení a pohonů Systémy inteligentního měření spotřeby energie a sběru dat Parkovací systémy s inteligentní tarifikací a centrálním řízením Sitraffic Office a Sitraffic SmartGuard – městská centra řízení dopravy a provozu Vývojové a prototypové centrum spolupracuje, tak jako celý Siemens ČR, s univerzitami a vysokými školami. Podílíme se na tvorbě studijních programů, spolupracujeme v rámci diplomových a doktorských prací a samozřejmě nově otevírané centrum možnosti ještě rozšiřuje. -------------------------------------------------------------------------------Hodnotit: Datum: 28.3.2013 Autor: Ing. Dagmar Kopačková, Ph.D., redakce všechny články autora -------------------------------------------------------------------------------Sdílet: Tisk Poslat e-mailem Hledat v článcích -------------------------------------------------------------------------------Mohlo by vás také zajímat Crystal jako důkaz 9.3.2013 Siemens a RD Rýmařov: nové standardy v energetické účinnosti budov 19.2.2013 I přes stagnaci české a evropské ekonomiky jsme dokázali růst 22.12.2012



Siemens pomůže Pardubické krajské nemocnici ušetřit téměř 120 miliónů Kč 15.12.2012 Vyhlášení výsledků 15. ročníku Ceny Siemens, soutěže na podporu českého školství a vědy 9.12.2012 Modulární ústředna požární signalizace od společnosti Siemens pro mimořádně velké systémy 16.11.2012 „Indikátor spotřeby“ v nových web serverech řady OZW772.. a OZW672.. 9.11.2012 Siemens uvádí na trh softwarový nástroj pro řízení přístupu do firemních budov 17.1.2013 Aplikace Siemens pro chytré telefony – ovládání regulátorů v soustavách HVAC 7.11.2012 Sinorix Silent Extinguishing Technology Siemens – tiché hasicí zařízení pro datová centra 1.11.2012 Kam dál Elektrotechnika Elektrotechnika: Měřicí a regulační technika Elektrotechnika: Slaboproud - zabezpečovací technika, datové rozvody (mikroelektronika) Elektrotechnika: Výroba elektrické energie Elektrotechnika: Elektromotory, pohony a stroje Elektrotechnika: Inteligentní budovy Evropská unie Projekty 2013 Energetická náročnost budov Podlahové vytápění Aktuálně AMPER 2013 19. - 22. 3. 2013 výstaviště Brno Související rubriky Elektroenergetika Měření a regulace Fotovoltaika Energetika Regenerace bytových domů Reklama Partneři oboru E-mailový zpravodaj Váš e-mail jsem člověk jsem robot více o zpravodaji Nejnovější články Společnost Rotex představila inovované produkty, snižují náklady na teplou vodu Zeman bude vetovat novelu zákona o odpadech zbytečně Český Siemens otevřel nové vývojové a prototypové centrum Vyřazené solární panely se nově musí recyklovat Vysavače do extrémních podmínek



TZB-info TZB Stavba Vytápění Normy a právní předpisy Provoz a údržba Potrubí a armatury Teorie Schématická základna Zdroje tepla Otopné plochy Podlahové vytápění Měření a regulace Izolace Teplovzdušné vytápění Elektrické vytápění Vytápění průmysl. objektů Kondenzace Tepelná čerpadla Ochrana ovzduší Komíny a kouřovody Úspory Větrání klimatizace Normy a právní předpisy Teorie a výpočty Vnitřní prostředí Rekuperace tepla Vzduchotechnická zařízení Potrubí a jeho součásti Klimatizace a chlazení Průmyslová vzduchotechnika Větrání rodinných domů Větrání bytových domů Větrání kuchyní Provoz a údržba Regulace Úspory energie Voda kanalizace Normy a právní předpisy Provoz a údržba Teorie Materiály Izolace a hluk Vlastnosti a zdroje vody Potrubní trasy vodovod Příprava teplé vody Armatury pro vodovod Vodovodní přípojky Požární vodovod Zařizovací předměty Kanalizace splašková Přečerpávání splašků Dešťová voda Likvidace odpadních vod Kanalizační přípojky Výškové budovy Bazény Handicap Úspory Obnovitelná energie Normy a právní předpisy Teorie Provoz a údržba Solární kolektory Fotovoltaika Geotermální energie Větrná energie Vodní energie Biomasa Peletky Kogenerace Akumulace tepla Klimatické změny Elektrotechnika Elektrotechnika pro školy Normy a právní předpisy Teorie Elektromateriály Domovní elektroinstalace Bezpečnost a revize Měřicí a regulační technika Slaboproud Výroba elektrické energie Osvětlení Nářadí, vybavení Elektromotory a pohony Moderní technologie Inteligentní budovy Energetika Normy a právní předpisy Energetická politika Elektroenergetika Zemní plyn Teplárenství Facility management Normy a právní předpisy FM služby BOZP Údržba budov Provoz technologií Požární ochrana



>> Dotace Zelená úsporám Panel Veletrhy Stavební veletrhy Brno 2012 Ekologické veletrhy Brno 2011 Aquatherm Praha 2012 AMPER 2012 Bazény, sauny & spa 2012 FOR ACH 2012 Energetická náročnost budov Ceny paliv a energií Výtahy Rozhovory, komentáře Kodaň 2009 Informace po záplavách Katalog firem Kalendář Diskuse Výpočty Práce Zákony Normy Publikace Časopisy Slovník Videa E-shopy Kalkulátor RSS / Mapa stránek / Kontakty / Inzerce / TZB-info O serveru TZB-info - English Section Kontakty Reklama Pokyny pro autory Loga a ikony TZB-info TZB-info doporučuje Co znamená TZB? Tiskové zprávy TZB-info v jiných médiích RSS zdroje -----------------------------------------------------------------------Zadejte Firmu do katalogu Krátkou zprávu Akci do kalendáře Inzerát-pracovní místo -----------------------------------------------------------------------TZB-info jako: Startovací stránka Přidat k oblíbeným Ikona pro Vás / Hledat: Byly výkupní ceny elektřiny ... Porovnání vlivu vodního součinitele a různých ... Klasifikační třídy zkoušených vlastností ... Možnosti dosažení zdravého vnitřního ...



Energetika – vybrané pojmy (I) Metody pro zjišťování spolehlivosti ... Šíření plamene po vrstvě prachu tvořené dřevní ... Návrhová odolnost kotevního systému ... Otopné období kalendářního roku 2012 ... Použití UV záření pro dezinfekci pitné vody -------------------------------------------------------------------------------Partneři Podmínky užívání portálu TZB-info. Reklama na portálu TZB-info. Připomínky, náměty a dotazy - redakce portálu . © Copyright Topinfo s.r.o. 2001-2013, všechna práva vyhrazena. ISSN 1801-4399

URL| http://elektro.tzb-info.cz/9710-cesky-...rel-nove-vyvojove-a-prototypove-centrum

technikaatrh.cz


technikaatrh.cz str. 0 Elektrotechnika HK ČR

Siemens, který je s 10,5 tisíci zaměstnanci a osmi výrobními závody jedním z největších zaměstnavatelů a exportérů v České republice, otevřel zbrusu nové vývojové a prototypové centrum. V Praze a Brně v něm pracuje 115 inženýrů, kteří se podílejí na vývoji a testování produktů a aplikací určených pro průmysl, energetiku a veřejnou infrastrukturu. České centrum dále rozšíří své kompetence a do konce roku 2013 otevře 40 nových pracovních míst. Celkově Siemens v Česku provozuje již deset vývojových a konstrukčních center, ve kterých zaměstnává více než 500 lidí. "Výzkumné a vývojové aktivity jsou hnací silou všech inovací, které zaručují budoucnost naší společnosti. Protože se inovační cykly neustále zkracují, musíme spojit své síly, abychom udrželi náskok před konkurencí. Jsem proto velmi potěšen, že síť našich center posilujeme otevřením nového vývojového a prototypového centra zde v Praze," zdůraznil Klaus Helmrich, člen představenstva koncernu Siemens AG, zodpovědný za výzkumné a vývojové aktivity, který nové pražské centrum otevřel. „Otevíráme unikátní vývojové centrum. Celkově v této oblasti zaměstnáváme více než 500 lidí. Vedle výrobních, obchodních a servisních činností jsou to právě vývojové aktivity, které nejen zvyšují naší konkurenceschopnost v rámci koncernu Siemens, ale přispívají ke zvyšování mezinárodní konkurenceschopnosti celé České republiky. Činnosti s vyšší přidanou hodnotou jsou totiž budoucností české ekonomiky. Je tedy naprosto nezbytné, aby se stát i firmy na rozvoj těchto aktivit a současně i technického, respektive přírodovědného školství zaměřili," říká Eduard Palíšek, generální ředitel skupiny Siemens v České republice. Nové centrum je umístěno v Praze a Brně. Přes šedesát pražských inženýrů se společně s padesáti brněnskými kolegy podílí na mezinárodních vývojových projektech globálního koncernu v oblasti automatizace výroby, řízení veřejné dopravy, inteligentních parkovacích systémů nebo měření dodávek a spotřeby energie. Na části úkolů centrum spolupracuje také s Českým vysokým učením technickým v Praze, Vysokým učením technických v Brně a Masarykovou univerzitou v Brně.



Siemens má v České republice již deset vývojových a konstrukčních center. Vedle nového vývojového a prototypového centra v Praze a Brně, mezi ně patří mezinárodní centrum vývoje kolejových vozidel v Praze a Ostravě a dále centra na vývoj a konstrukci elektromotorů, generátorů, parních turbín, osvětlovací techniky, přípojnicových systémů, spínací a jisticí techniky v jednotlivých výrobních závodech. Siemens v současnosti spolupracuje s více než třicítkou středních a vysokých technických a přírodovědných škol na vědeckých a vzdělávacích projektech, výuce studijních oborů, studentských praxích a na vybavenosti škol. Atraktivitu a prestiž technického vzdělání již patnáct let podporuje organizováním Ceny Siemens, soutěže pro nadané studenty, vědce a akademické pedagogy. Koncern Siemens představuje světovou špičku v oblasti výzkumu a vývoje, do kterého v roce 2012 investoval 4,2 miliard €. Siemens je evropskou jedničkou v počtu patentů, z 57 300 patentů registrovaných v roce 2011 jich 22 200 bylo v oblasti „zelených" technologií. Celosvětově v oblasti výzkumu a vývoje zaměstnává přes 29 tisíc pracovníků. http://www.facebook.com/SiemensCZ

URL| http://www.technikaatrh.cz/elektrotech...rel-nove-vyvojove-a-prototypove-centrum

tyden.cz

Méně výkopů znamená levnější internet, tvrdí EU 28.3.2013

tyden.cz str. 0 Česko - pcl - HK ČR

Evropská komise představila svůj plán, jak lidé získají levnější vysokorychlostní internet. Docílit toho chce změnou podmínek pro výkopy pro pokládání kabelů. Nová pravidla mají snížit náklady na zavádění internetu až o 30 procent. Společnosti, které internetové sítě budují, by prý totiž díky nim mohly ušetřit až 60 miliard eur, tedy 1,5 bilionu korun. Evropská komise představila svůj plán, jak lidé získají levnější vysokorychlostní internet. Docílit toho chce změnou podmínek pro výkopy pro pokládání kabelů. Nová pravidla mají snížit náklady na zavádění internetu až o 30 procent. Společnosti, které internetové sítě budují, by prý totiž díky nim mohly ušetřit až 60 miliard eur, tedy 1,5 bilionu korun. Zavádění vysokorychlostního internetu podle Evropské komise v současnosti zpomalují různorodé předpisy a administrativní postupy na úrovni členských států a regionů. "Dnešní pravidla na většině míst oslabují konkurenceschopnost Evropy," konstatovala v souvislosti s tím místopředsedkyně komise Neelie Kroesová. Mimo jiné by nová pravidla měla zajistit, aby se s vysokorychlostním nebo širokopásmovým připojením počítalo už při stavbě nebo rekonstrukci budov. Budovatelé sítí by také měli získat větší a levnější přístup k již existujícím kabelovodům, potrubím, vstupním šachtám, sloupům nebo anténám. Povolení pro výstavbu nových sítí a jejich částí, především stožárům a anténám, by pak měli získat maximálně do půl roku. To přitom není příliš časté, a to ani v Česku. "Procesy spojené s územním a stavebním řízením jsou v mnoha případech neúměrně dlouhé a výrazně přesahují dobu šesti měsíců navrženou Evropskou komisí," konstatoval mluvčí Telefónicy Czech Republic Hany Farghali. Situaci při výstavbě vysokorychlostních síí podle něj v České republice komplikuje i přístup vlastníků pozemků a nemovitostí, při sjednávání poplatků za umístění kabelového vedení nebo základen. "Považujme za přirozené, že vlastník pozemku či nemovitosti požaduje úhradu za umístění kabelového vedení nebo základnové stanice. Avšak výše těchto plateb není nijak omezena a neexistuje ani jednotný postup pro jejich výpočet. Této skutečnosti někteří vlastníci zneužívají a snaží se požadovat neustále vyšší úhrady," dodal Farghali. Bohužel se podle něj tento trend týká i vlastníků z řad veřejné správy a samosprávy.



Zda a jak rychle se nový plán Evropské komise odrazí na cenách vysokorychlostního internetu v Česku se však zatím nedá určit. "Nejdříve musí být nové předpisy implementovány příslušnými ministerstvy do národních zákonů," konstatoval předseda rady Českého telekomunikačního úřadu Pavel Dvořák.

URL| http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/ces...-levnejsi-internet-tvrdi-eu_265525.html

tzb-info.cz


tzb-info.cz

str. 0 Elektrotechnika HK ČR

Ing. Dagmar Kopačková, Ph.D., redakce

Aktuálními projekty v novém centru jsou např.: vývoj sběrnice PROFINET a systémů automatizace řízení a pohonů, systémy inteligentního měření spotřeby energie a sběru dat, parkovací systémy s inteligentní tarifikací a centrálním řízením a sitraffic Office a Sitraffic SmartGuard - městská centra řízení dopravy a provozu. Slavnostní otevření vývojového a prototypového centra (zleva Eduard Palíšek, Klaus Helmrich, Vladimír Kulla) Nové centrum je umístěno v Praze a Brně. Přes šedesát pražských inženýrů se společně s padesáti brněnskými kolegy podílí na mezinárodních vývojových projektech globálního koncernu v oblasti automatizace výroby, řízení veřejné dopravy, inteligentních parkovacích systémů nebo měření dodávek a spotřeby energie. Na části úkolů centrum spolupracuje také s Českým vysokým učením technickým v Praze, Vysokým učením technických v Brně a Masarykovou univerzitou v Brně. Siemens má v České republice již deset vývojových a konstrukčních center. Vedle nového vývojového a prototypového centra v Praze a Brně, mezi ně patří mezinárodní centrum vývoje kolejových vozidel v Praze a Ostravě a dále centra na vývoj a konstrukci elektromotorů, generátorů, parních turbín, osvětlovací techniky, přípojnicových systémů, spínací a jisticí techniky v jednotlivých výrobních závodech. Slavnostní přípitek při otevření vývojového a prototypového centra (zleva Eduard Palíšek, Klaus Helmrich, Vladimír Kulla) Siemens v současnosti spolupracuje s více než třicítkou středních a vysokých technických a přírodovědných škol na vědeckých a vzdělávacích projektech, výuce studijních oborů, studentských praxích a na vybavenosti škol. Atraktivitu a prestiž technického vzdělání již patnáct let podporuje organizováním Ceny Siemens, soutěže pro nadané studenty, vědce a akademické pedagogy. Koncern Siemens představuje světovou špičku v oblasti výzkumu a vývoje, do kterého v roce 2012 investoval 4,2 miliard . Siemens je evropskou jedničkou v počtu patentů, z 57 300 patentů registrovaných v roce 2011 jich 22 200 bylo v oblasti „zelených" technologií. Celosvětově v oblasti výzkumu a vývoje zaměstnává přes 29 tisíc pracovníků. Tisková konference k otevření vývojového a prototypového centra Tisková konference k otevření vývojového a prototypového centra (zleva Klaus Helmrich, Eduard Palíšek, Vladimír Kulla) „Výzkumné a vývojové aktivity jsou hnací silou všech inovací, které zaručují budoucnost naší společnosti. Protože se inovační cykly neustále zkracují, musíme spojit své síly, abychom udrželi náskok před konkurencí. Jsem proto velmi potěšen, že síť našich center posilujeme otevřením nového vývojového a prototypového centra zde v Praze," zdůraznil Klaus Helmrich, člen představenstva koncernu Siemens AG, zodpovědný za výzkumné a vývojové aktivity, který nové pražské centrum otevřel. Na tiskové konferenci dále zdůraznil, že Siemens vidí priority ve 4 oblastech: Energie, průmysl, zdravotnictví a infrastruktura měst. Přičemž Siemens je průkopníkem v řešení inteligentní infrastruktury, energetické účinnosti, produktivitě výroby a cenově dostupného a personifikovaného zdravotnictví.



„Otevíráme unikátní vývojové centrum. Celkově v této oblasti zaměstnáváme více než 500 lidí. Vedle výrobních, obchodních a servisních činností jsou to právě vývojové aktivity, které nejen zvyšují naší konkurenceschopnost v rámci koncernu Siemens, ale přispívají ke zvyšování mezinárodní konkurenceschopnosti celé České republiky. Činnosti s vyšší přidanou hodnotou jsou totiž budoucností české ekonomiky. Je tedy naprosto nezbytné, aby se stát i firmy na rozvoj těchto aktivit a současně i technického, respektive přírodovědného školství zaměřili," říká Eduard Palíšek, generální ředitel skupiny Siemens v České republice. Ve svém příspěvku na tiskové konferenci mimo jiné také zdůraznil, že je málo společností s tak dlouhou a úspěšnou historií. Řekl: „Siemens Česká republika je součástí silného koncernu, ale zároveň se cítíme českou firmou." E.Palíšek vysvětloval, že aktivity Siemensu Česká republika respektují fakt, že základní výzkum a inovace na sobě závisí. Základní výzkum je transformace peněz do poznání, inovace jsou transformace poznání do peněz. Základní výzkum je nutnou, nikoli však postačující podmínkou pro inovace. Podnikatelská strategie dává směr vývojové strategii, inovace je vytvoření něčeho nového, co je úspěšně uvedeno na trh. Inovace = Objev + Tržní úspěch = Ekonomická hodnota Siemens Česká republika se svými aktivitami dlouhodobě podílí na vytváření podmínek dlouhodobé konkurenceschopnosti. Vladimír Kulla, ředitel vývojového a prototypového centra uvedl, že centrum bylo založeno v říjnu 2012, otvíráme jej v březnu 2013 v Praze a v Brně se 115 zaměstnanci. V plánu je rozvoj, který přinese dalších 40 pracovních míst do konce roku 2013. Právě otevírané centrum je součástí sítě 8 center vývoje koncernu Siemens ve světě a je určeno k vývoji, testování technologií a produktů Siemens v oblasti hardware i software a dále funguje jako Akreditovaná certifikační laboratoř a kompetenční centrum pro PROFINET, PROFIdrive, PROFIenergy, PROFIsafe, DRIVECLiQ, IO-Link. Zatímco kapacitu vývoje a testování zcela využije Siemens pro své potřeby, certifikační laboratoř bude pracovat i na externích zakázkách. Aktuální projekty Integrovaná výhybka s řízením motorů a bezdrátovou komunikací Vývoj sběrnice PROFINET a systémů automatizace řízení a pohonů Systémy inteligentního měření spotřeby energie a sběru dat Parkovací systémy s inteligentní tarifikací a centrálním řízením Sitraffic Office a Sitraffic SmartGuard - městská centra řízení dopravy a provozu Vývojové a prototypové centrum spolupracuje, tak jako celý Siemens ČR, s univerzitami a vysokými školami. Podílíme se na tvorbě studijních programů, spolupracujeme v rámci diplomových a doktorských prací a samozřejmě nově otevírané centrum možnosti ještě rozšiřuje.

URL| http://elektro.tzb-info.cz/9710-cesky-...rel-nove-vyvojove-a-prototypove-centrum

usteckenovinky.cz

Rektor UJEP René Wokoun podepíše memorandum 28.3.2013

usteckenovinky.cz HK ČR

str. 0 z regionů

Rektor UJEP Wokoun podepíše Memorandum o partnerství a spolupráci při přípravě a implementaci Paktu zaměstnanosti Ústeckého kraje. Podpis se uskuteční ve čtvrtek 28. března. Usteckenovinky.cz o tom informovala Jana Šiková, mluvčí Univerzity Jana Evangelisty Purkyně (UJEP) v Ústí nad Labem.



Univerzita je jedním ze tří účastníků memoranda spolu s Ústeckým krajem a Hospodářskou a sociální radou Ústeckého kraje. Všichni shodně jím vyjadřují společnou vůli podílet se na přípravě a implementaci Paktu zaměstnanosti Ústeckého kraje. Ten se stane pro Ústecký kraj strategickým rozvojovým programovým dokumentem podpory zaměstnanosti a vzdělanosti pro roky 2014–2020. Pakt zaměstnanosti Ústeckého kraje se zaměřuje do tří základních strategických směrů: 1. ekonomického rozvoje 2. zaměstnanosti, 3. sociální inkluze Půjde o široké partnerství institucí a expertů s cílem vytvořit a implementovat do praxe soubor opatření/projektů na podporu: - zaměstnanosti a vzdělanosti obyvatel Ústeckého kraje, - inovačního potenciálu regionu se specifikací podpory vzniku a udržení nových i stávajících pracovních míst, - vytváření zázemí pro lidské zdroje, - technického, profesního a řemeslného vzdělávání, - podnikání, podnikavosti a kreativity a změny kvalifikace a souvisejícího vzdělávání. Cílem Paktu zaměstnanosti Ústeckého kraje je v rámci platformy partnerských a spolupracujících subjektů a expertů vytvořit komplexní program na podporu zaměstnanosti Ústeckého kraje a zvýšit absorpční kapacitu regionu pro zajištění jeho úspěšné realizace v období 2014–2020 v podobě alokovaných finančních prostředků. Tím bude vytvořeno příznivé prostředí pro iniciaci a stimulaci tvorby potřebných projektů přinášejících integrované řešení pro trh práce v Ústeckém kraji. (iza, foto: Ústecký kraj) Více zpráv z regionu na Usteckenovinky.cz

URL| http://www.usteckenovinky.cz/zpravy/z-...r-ujep-rene-wokoun-podepise-memorandum/

Ústecký kraj navázal tři důležité spolupráce 28.3.2013

usteckenovinky.cz HK ČR

str. 0 z regionů

Hejtman Bubeníček podepsal tři dokumenty, které ustavují spolupráci v sociálním začleňování, hospodářském rozvoji a zaměstnanosti. Jedná se o Memorandum mezi Odborem pro sociální začleňování Úřadu vlády ČR a Ústeckým krajem, Smlouvu o vzájemné spolupráci mezi Ústeckým krajem a Hospodářskou a sociální radou Ústeckého kraje a Memorandum o partnerství a spolupráci při přípravě a implementaci Paktu zaměstnanosti Ústeckého kraje. Usteckenovinky.cz o tom informovala mluvčí Ústeckého kraje Magdalena Hanáčková. Memorandum s Agenturou pro sociální začleňování podepsal spolu s hejtmanem ředitel agentury Martin Šimáček. „Jedná se o první smlouvu Agentury s krajem. Mohla vzniknout jen díky dlouhodobé dobré spolupráci,“ řekl po podpisu Šimáček. Smlouva o spolupráci s Hospodářskou a sociální radou (HSRÚK) vznikla nově v souvislosti s novým vedením kraje. Hlavní cíle podle předsedy HSRÚK Richarda Falbra budou zaměřeny především na problémové okruhy, např. průmysl a podnikání, zaměstnanost a sociální věci, dopravu, školství, zdravotnictví, problémy jednotlivých okresů, společenskou odpovědnost firem, energetiku, kompenzace regionu. Pakt zaměstnanosti Ústeckého kraje je rodící se iniciativa, která má vést k podpoře technického vzdělávání a takových oborů, jež najdou uplatnění na trhu práce, zároveň k možnému vzniku nových pracovních míst. Kromě



Ústeckého kraje stojí u zrodu Krajská hospodářská komora Ústeckého kraje, Hospodářská a sociální rada Ústeckého kraje a Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Memorandum o partnerství podepsali předseda KHK František Jochman, předseda HSR Richard Falbr a rektor univerzity René Wokoun. (iza, foto: Ústecký kraj) Více zpráv z regionu na Usteckenovinky.cz

URL| http://www.usteckenovinky.cz/zpravy/z-...y-kraj-navazal-tri-dulezite-spoluprace/

zive.cz

Computer 6/13: svět tabletů a test IP kamer 28.3.2013

zive.cz

str. 0 Computer HK ČR

Computeru redakce

Poradíme vám při rozhodování o koupi tabletu, s výběrem IP kamer i základní desky pro váš nový počítač. Prolistujte si Computer 6/13 Stahujte Computer do iPadu anebo Androidu Computer je dostupný také v interaktivní verzi pro iPad a Android. Instalujte aplikaci z App Store a Google play Hlavní téma: Tablety Uvažujete nad koupí tabletu? Nechejte si raději nejprve poradit, zda právě vám tablet zpříjemní práci i zábavu. Zhodnotili jsme přednosti i nedostatky operačních systémů Android, iOS i Windows 8, doporučili to nejužitečnější příslušenství a nejzajímavější aplikace. Velký test: 11 indoor i outdoor IP kamer Kamery jsou v případě IP řešení vcelku jednoduchý a účinný prvek pasivní ochrany majetku. Dnes vás samy upozorní, že někdo vkročil do hlídaného prostoru, navíc můžete sledovat jejich obraz odkudkoli z mobilního telefonu. Otestovali jsme tyto kamery: D-Link DCS-2310L/E XtendLan ICA-306M1 D-Link DCS-2132L/E Planet ICA-HM312 Planet ICA-HM101 AirLive CU-720PIR TP-Link TL-SC3430 Airlive OD-2025HD Edimax IC-3110W Edimax IR-113E Airlive BU-3025 Recenze Test: Zálohovací software 15,6" ultrabook Lenovo IdeaPad U510 14" dotykový notebook Acer Aspire V5-431P Tablety Asus MemoPad 27" IPS monitor Philips Gioco 278G4DHSD 2.1 reproduktory Genius SW-HF2.1 1700 NAS Iomega StorCenter px2-300d Základní deska Gigabyte GA-C847N PC skříň Zalman ZM-T1



Herní myš Mad Catz Cyborg M.M.O. 7 Sluchátka Marshall Major Black HD webkamera Creative Live! Cam Sync HD 32GB USB flashdisk Transcend JetFlash 520G Chladič procesoru Sapphire Vapor-X Multimediální přehrávač Dune HD TV-102 TOP5: Nejlepší IT reklamní spoty Connect! Otevřená data a peníze (Byznys modely otevřených dat) Otevřená data probouzejí ekonomiku (Oživení české konkurenceschopnosti) Pozitivní zpráva o zveřejňování dat (Transparentní veřejná správa) Místnost za sklem (Eye tracking v Seznamu) Mobilní malware na vzestupu (Kybernetická bezpečnost mobilů) Firma v sociální síti (Jak na efektivní monitoring sítí) Víte, jak na tom jste? (Penetrační testy) Tvoříme aplikace pro chytré televize (Startup: brněnská firma Mautilus) Firmy pod útokem (Ale raději o tom mlčí) Ticho i úspora (Server Thomas Krenn) Novinky (Aktuality v IT byznysu) Computer 6/13 vychází 28. března 2013 Tipy&Triky Cenový přehled: Základní desky Obsah DVD Hudební manažer Ashampoo Music Studio 2012 Ovládněte rozšíření Twitteru Word: Nahrazení speciálních znaků Excel: Uzamknutí sešitu Jak na RSS s Reederem pro OS X Computer radí čtenářům Draganův efekt v Adobe Photoshopu CS6 Kde hledat weby se seriály Živě Facebook a vyhledávání Graph Search Licence a ceny Office 2013 Konec Google Readeru Novinky ze světa IT a internetu Anonymous chtějí útočit na banky Kvíz: Vyznáte se v mobilních sítích? Technologie: Mobilní sítě LTE Herní doupě Hry pro webové prohlížeče Tomb Rider StarCraft II: Heart of the Swarm

URL| http://www.zive.cz/default.aspx?article=168198



Znojemský deník

Bertiny lázně dostanou nový bazén 29.3.2013

Znojemský deník PETRA JOUZOVÁ

str. 2 Znojemsko HK ČR

Třeboň – Zlepšení konkurenceschopnosti třeboňských Bertiných lázní, to je hlavní cíl projektu, na který se lázním podařilo získat dvacetimilionovou dotaci z Regionálního operačního programu (ROP) Jihozápad. Posloužit by měla jako část prostředků k vybudování bazénu s veškerým příslušenstvím. Díky této dotaci z ROP v rámci výzvy určené na rozvoj infrastruktury cestovního ruchu vznikne podle mluvčí třeboňské radnice Jitky Bednářové kromě nového bazénu také kompletní zázemí pro další provozy, jako je vodoléčba, perličkové lázně, masérny, laser či podvodní masáže. „Hosté Bertiných lázní velmi často zmiňují, že jim v rámci léčby schází právě dostatečně velký bazén,“ upozornila. V době, kdy se lázně musí zaměřit především na klientelu samoplátců, je zlepšování poskytovaných služeb nutností. „Samoplátci se do lázní vrací a nechávají své peníze tam, kde jsou dobré služby a dostatečný komfort. Investice zatraktivní nejen nabídku lázní, ale i okolních ubytovatelů,“ tvrdí Jitka Bednářová. Celkové náklady byly předběžně vyčísleny na sedmdesát milionů korun. Bertiny lázně si na toto financování budou muset vzít úvěr, a to na patnáct let. Proto také zastupitelstvo muselo schválit model financování celého projektu, jehož základem bude Smlouva o partnerství s městem Třeboň. Úvěr bude splácet město. „Hradit ho bude z legitimního příjmu, tedy z nájemného, které lázně městu platí,“ dodala. Za úspěchem třeboňského projektu stojí podle vyjádření tiskové mluvčí města Jitky Bednářové mimo jiné úspěšné naplnění základních kritérií, jakými jsou atraktivita projektu ve vztahu k návštěvnosti místa, dále zvýšení konkurenceschopnosti v zimní sezóně a prodloužení jarní a podzimní sezóny. „Velkou roli též hrála připravenost celého projektu,“ dodala mluvčí. Kromě zlepšení kvality péče v Bertiných lázních získá město navíc určitou pojistku proti prodeji či pronájmu lázní. Jednou z nich je nutnost zastavení majetku na patnáct let. Foto popis| Region| Jižní Morava

zpravy.rozhlas.cz

Kandidatury na fotbalové ME 2020 lze podat do 11. září 28.3.2013

zpravy.rozhlas.cz str. 0 fotbal Michal Jurman HK ČR

Výkonný výbor Evropské fotbalové unie UEFA na zasedání v Sofii určil termíny pro kandidatury na mistrovství Evropy 2020, které se bude konat ve 13 zemích. Do 11. září letošního roku je třeba formálně se přihlásit ke kandidatuře a do 25. dubna 2014 se musí předložit potřebná dokumentace. Města pro šampionát pak budou vybrána v září 2014. Předseda FAČR Miroslav Pelta už několikrát prohlásil, že by měl o kandidaturu zájem. Musí ale sehnat potřebné finance na stavbu nového stadionu s kapacitou přes 30 tisíc míst na Strahově. Výstavba by podle schválených předpisů musela začít do roku 2016."Pracuji s tím, že pokud by to bylo jen trochu možné, pokusím se o to. Všechno je to ale jen vize. Nejprve je třeba najít partnery," řekl Pelta po zasedání výkonného výboru FAČR na začátku března.Revoluční návrh prezidenta UEFA Michela Platiniho zorganizovat šampionát po celé Evropě schválil výkonný výbor loni v prosinci. Dvanáct zemí dostane "balíček" tří zápasů základní skupiny a jednoho vyřazovacího duelu. Třináctá země bude mít právo hostit obě semifinále a finále, která se budou hrát na jednom stadionu, jenž musí mít minimální kapacitu 70.000 diváků.V květnu se budou volit noví členové VV UEFA, Pelta nekandidujePříští zasedání výkonného výboru UEFA proběhne 22. května v Londýně v rámci kongresu UEFA, na kterém se bude volit osm nových členů výkonného výboru.Kandidují dosavadní členové Giancarlo Abete, Allan Hansen, František Laurinec, Marios Lefkaritis, Avraham Luzon a Michael van Praag, nově pak generální ředitel Manchesteru United David Gill, prezident německého svazu Wolfgang Niersbach a šéf portugalského fotbalu Fernando Gomes. Miroslav Pelta odmítl kandidovat už na začátku března.Miroslav Pelta popírá, že by



FAČR měla spory s UEFAPředseda FAČR Pelta nebude kandidovat do exekutivy UEFAMS 2022 ve fotbale může být v zimě, připustil Katar Předseda FAČR Pelta požádal UEFA o pomoc s řešením korupční kauzy

URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/1193383



Přehled zpráv

Recommend Documents