Přehled zpráv

Přehled zpráv 1.9.2015 - 7.9.2015 Univerzita Pardubice blesk.cz Univerzitní docent varuje: imigranti ohrožují zdraví. Hygienik to odmítá ............................................................ 3 5.9.2015 blesk.cz str. 0 Uprchlická krize Univerzita Pardubice

ČRo Dvojka Jak to vidí zahraničně politický analytik Břetislav Tureček ................................................................................... 4 4.9.2015 ČRo Dvojka str. 1 08:30 Jak to vidí Univerzita Pardubice

ČRo Radiožurnál Uprchlická krize ........................................................................................................................................................ 11 4.9.2015 ČRo Radiožurnál str. 1 17:06 Dvacítka Radiožurnálu Univerzita Pardubice

ČRo Sever Naši vědci na Špicberkách ...................................................................................................................................... 27 5.9.2015 ČRo Sever str. 1 17:10 Planetárium Univerzita Pardubice

e15.cz Univerzity mají dostat z rozpočtu o 1,3 miliardy méně než loni .......................................................................... 31 4.9.2015 e15.cz str. 0 Domácí události Univerzita Pardubice

genusplus.cz LIBEREC: Dětská univerzita nabízí ještě pár volných míst .................................................................................. 32 6.9.2015 genusplus.cz str. 0 Zpravodajství Univerzita Pardubice TZ

Haló noviny Zákon o obcích s komentářem a zákon o krajích s komentářem ........................................................................ 32 7.9.2015 Haló noviny str. 4 diskuse politika Univerzita Pardubice

Kutnohorský deník V Bratčicích si připomněli Jana Pernera, narodil se před 200 lety...................................................................... 33 7.9.2015 Kutnohorský deník str. 1 Titulní strana Univerzita Pardubice IRENA BLAHNÍKOVÁ

Magazín Víkend DNES KALENDÁRIUM TÝDNE ............................................................................................................................................ 34 5.9.2015 Magazín Víkend DNES str. 5 Pelmel Univerzita Pardubice

NEWTON Media, a.s. © 2015 | [email protected] | www.newtonmedia.cz

1

Metro Váhali jste, ale teď víte, že chcete studovat? Ještě je šance ............................................................................... 35 7.9.2015 Metro str. 18 Školy Univerzita Pardubice IVETA BENÁKOVÁ

pardubickenovinky.cz Pardubický silniční veletrh navštívily tisíce lidí .................................................................................................... 36 5.9.2015 pardubickenovinky.cz str. 0 regiony Univerzita Pardubice

Pardubický silniční veletrh navštívily tisíce lidí .................................................................................................... 37 6.9.2015 pardubickenovinky.cz str. 0 regiony Univerzita Pardubice

Pardubický deník Pardubice si připomínají dvousté výročí od narození Jana Pernera .................................................................. 38 5.9.2015 Pardubický deník str. 3 Pardubicko Univerzita Pardubice (mm)

O nový veletrh v pardubickém Ideonu je zájem také v cizině .............................................................................. 38 7.9.2015 Pardubický deník str. 8 pardubicko u nád doma Univerzita Pardubice (pad)

Výstava Hranice krajky láká na práci studentů i pedagogů ................................................................................. 39 7.9.2015 Pardubický deník str. 8 pardubicko u nád doma Univerzita Pardubice (mm)

Profit Růst firem brzdí nedostatek absolventů ................................................................................................................ 39 7.9.2015 Profit str. 54 OF strojírenský veletrh Univerzita Pardubice

Reliant Logistic News Nejlepší mladý chemik je z Brna ............................................................................................................................. 42 1.9.2015 Reliant Logistic News str. 50 Vzdělávání Univerzita Pardubice SCHP ČR

Týden Anglosaské tituly v Česku ....................................................................................................................................... 43 7.9.2015 Týden str. 58 Vzdělávání Univerzita Pardubice Vladimír Barák

Poslední možnost, jak na VŠ ................................................................................................................................... 45 7.9.2015 Týden str. 53 Vzdělávání Univerzita Pardubice Vladimír Barák

tyden.cz Méně peněz pro vysoké školy, rozpočet ubere přes miliardu ............................................................................. 48 4.9.2015 tyden.cz str. 0 Česko Univerzita Pardubice ČTK


2

Univerzita Pardubice blesk.cz

Univerzitní docent varuje: imigranti ohrožují zdraví. Hygienik to odmítá 5.9.2015

blesk.cz str. 0 Uprchlická krize Univerzita Pardubice

Pro obyvatele cílových i tranzitních zemí představují imigranti vážné zdravotní riziko. Tvrdí to aspoň docent z Univerzity Pardubice Miloslav Pouzar na základě odborných studií. Například tuberkulóza se prý mezi imigranty vyskytuje 27x častěji než u místních obyvatel. Hlavní hygienik Vladimír Valenta ale obdobné tvrzení odmítl, od uprchlíků prý Čechům zdravotní neduhy aktuálně nehrozí. Z mnohých odborných prací jasně vyplývá, že imigrace představuje vážné zdravotní riziko pro domácí populaci v cílových i tranzitních zemích, napsal Miloslav Pouzar na popularizačně vědecký web Osel.cz. Blesk.cz se pardubického docenta snažil s jeho tvrzením konfrontovat a zjistit další podrobnosti. „Přestože jsem docent, necítím se být v epidemiologické problematice dostatečně vzdělán. Přednáším na Fakultě chemickotechnologické,“ upozornil Pouzar. „Jako poučený laik jsem měl nicméně potřebu se k tématu vyjádřit, protože si umím dát dohromady relevantní data a chybí mi společenská diskuse na toto téma,“ dodal. Pouzar nicméně ve svém článku odkazuje na několik různorodých studií o infekčních onemocněních v souvislosti s imigranty. A výsledky podle nich nevyznívají dobře. Italský šok z tuberkulózy Italové například letos uveřejnili výskyt vybraných typů infekčních onemocnění mezi imigranty a domácí populací. Tuberkulóza se mezi imigranty vyskytovala 27x častěji než mezi Italy. Velmi vysoký výskyt badatelé zjistili také u malárie (21,1x častěji), svrabu (8,5x), hepatitidy B (3,3x) či AIDS (2,5x). Studie se opírá o data shromažďovaná mezi lety 2006 až 2010 mezi populací o velikosti více než 1,14 milionů lidí. Pro úplnost je třeba dodat, že v rámci této práce byl za imigranta považován každý Ital, který narodil mimo Apeninský poloostrov. Až desetkrát vyšší riziko hepatitidy Vysoké riziko výskytu hepatitidy C mezi imigranty předpokládá holandská studie z roku 2013. Na imigranty připadá podle tohoto výzkumu zhruba polovina všech případů onemocnění, výskyt hepatitidy C je u nich asi 10krát častější než u lidí narozených na území Holandska. Cílené testování imigrantů na výskyt jednotlivých typu hepatitidy doporučili evropské země, do kterých směřují migrační vlny, odborníci ze Světové zdravotnické organizace. Finská studie pro změnu dokázala, že podíl tuberkulózy připadající na imigranty roste. Zatímco v roce 2009 byl tento podíl 5,8 % všech případů, v roce 2013 to již bylo 32,1 %. Tuberkulóza se mezi imigranty častěji vyskytuje u mladších lidí a u žen. Vítejte v ČR. A teď si zajděte na rentgen Zda je Česká republika připravena na případné šíření infekčních nemocí v důsledku migrace, není z veřejných vystoupení politiků ani odborníků jasné. Tento fakt koneckonců dovedl Miloslava Pouzara i k sepsání citovaného článku. „Oficiální dokumenty na toto téma jsem nebyl schopen dohledat – doufám, že to je mou neschopností, nikoli jejich neexistencí,“ prohlásil na adresu kompetentních institucí vysokoškolsky vzdělaný Pouzar. Prvním veřejným výstupem na toto téma byl nedávný návrh českých lékařů, aby migranti z rizikových zemí museli podstoupit rentgen plic a kožní testy kvůli potvrzení či vyloučení nákazy tuberkulózou.


3

„Rozhodovat by o tom měli praktičtí lékaři. Je to opatření na zábranu šíření TBC u nás, nic diskriminačního,“ řekl serveru iDnes.cz Stanislav Kos, člen České pneumologické a ftizeologické společnosti, což jsou lékaři, kteří se léčbou tuberkulózy zabývají. Hlavní hygienik uklidňuje Hlavní hygienik ČR Vladimír Valenta ujistil, že epidemiologická situace v Česku je momentálně naprosto stabilní. „V souvislosti s uprchlickou krizí v tuto chvíli občanům na území České republiky nehrozí žádné zdravotní nebezpečí spojené s exotickými infekčními nemocemi,“ uvedl hlavní hygienik ČR. Státní zdravotní ústav a ministerstvo zdravotnictví podle Víta průběžně monitorují vývoj epidemiologické situace v republice. Hygienici jsou prý také denně ve styku se Světovou zdravotnickou organizací a Evropskou komisí, aby měli aktuální informace o případných rizicích souvisejících s uprchlickou krizí.

URL| http://www.blesk.cz/clanek/341099/univ...anti-ohrozuji-zdravi-hygienik-to-odmita

ČRo Dvojka

Jak to vidí zahraničně politický analytik Břetislav Tureček 4.9.2015

ČRo Dvojka str. 1 08:30 Jak to vidí Univerzita Pardubice

Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Dobrý den a dobrý poslech u pořadu "Jak to vidí..." přeje Zita Senková. Dnešním hostem je Břetislav Tureček, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha a bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě. Dobrý den, vítejte. Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě -------------------Dobrý den. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Co vede tureckou Ankaru do války s Islámským státem? Jak dohoda velmocí s Íránem o omezení jeho jaderného programu změní vztahy s Evropou i samotný Blízký východ? Nejenom tyto otázky položím v dnešním "Jak to vidí..." Prezident Miloš Zeman je na oficiální návštěvě Číny. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek odlétá dnes na návštěvu Íránu. Obě cesty, nutno říct, nezískaly jednomyslnou podporu kabinetu. Někteří ministři poukazovali na porušování lidských práv v obou zemích - v Číně i v Íránu. Nakolik by podle vás, pane Turečku, měly být zohledněny tyto důvody nebo tato fakta vůbec při plánování zahraničních cest? Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě -------------------No, já myslím, že zohledňovány by být rozhodně měly, ale teď spíš jde o to, co si z těchto věcí odvodíme. Abych byl konkrétní, mám-li mluvit o Íránu, o Blízkém východě tedy, tak samozřejmě cesta ministra Zaorálka přichází v době, kdy Írán podepsal tu slavnou průlomovou dohodu s mezinárodním společenstvím, na jejímž základě by měl omezit svůj jaderný program a následně mají být rušeny protiíránské sankce a do této doby zapadá cesta ministra Zaorálka. Ovšem on není první, kdo tam jede. Před pár dny tam byl britský ministr zahraničí, v červenci už tam byl francouzský ministr zahraničí a tak dále. Takže, jestli ministr Zaorálek takto ignoruje utrpení mnoha Íránců, kteří trpí pod íránským režimem, tak také není první. Ovšem pak se dostáváme k takovým paradoxům, že například minulý týden desítky íránských disidentů a ochránců lidských práv naopak podpořily tu dohodu a v podstatě říkají, že má-li někdo ze Západu pomoci stavu občanských svobod a lidských práv v Íránu, tak právě musí pracovat na otevírání Íránu světu, nikoli na jeho další izolaci, která prý tu situaci zhoršuje. Takže je otázka, jestli, kdyby tam ministr Zaorálek a mnoho dalších západních činitelů nejeli, zda by Íráncům pomohli, nebo jim naopak uškodili.


4

Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Co se týče ještě té samotné dohody, pane Turečku. Ukázalo se, že diplomacie přece jenom není tak bezzubá, jak si o ní možná někdy myslíme. Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě -------------------No, ta, ta dohoda samozřejmě, pokud bude všemi stranami naplňována, tak je určitým průlomem. My víme, že je řada skeptiků, kteří jsou k ní velmi kritičtí. Ponechme teď stranou Izrael, který se snaží vždy torpédovat jakékoli sbližování Íránu s okolním světem, ale i třeba ve Spojených státech vidíme argumentaci řady kongresmanů, kteří kritizují vládu prezidenta Obamy a kteří vlastně říkají: Íránu se nedá věřit, ta dohoda není garancí, že Írán nebude mít nějaké útočné úmysly v budoucnosti a tak dále. No a proti tomu zas je argument: Dobře, my nevíme, co bude v budoucnosti, ale nemáme žádné garance, nicméně my musíme řešit dnešní situaci a v dnešní době zkrátka ta dohoda je velkým, řekněme, přínosem pro dnešek a pro následující léta. A mimochodem, když už jsem zmínil britského ministra zahraničí, tak ten při té své cestě do Teheránu na konci srpna řekl, že vlastně i to může mít jakýsi přínos pro syrskou krizi. On říká, doslova to řekl, já jsem byl překvapen, on říká: "O syrské krizi, my jsme si zatím povídali sami mezi sebou na Západě a zapomněli jsme, že v místnosti nejsou Rusové a Íránci. Bohužel si musíme uvědomit, že bez nich asi syrská krize řešit nepůjde." A on to říkal právě v kontextu toho, že dnes se sbližujeme s Íránem a tudíž to může mít i tento přínos. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Takže by Teherán, potažmo celá tato dohoda mohla přispět možná k vyřešení nebo řešení toho konfliktu v Sýrii? Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě -------------------Já jsem, já myslím, že už jsme tady o tom i v uplynulém roce určitě nejednou mluvili. Já jsem o tom sám přesvědčen a byl jsem i před britským ministrem, protože přesně, ve chvíli, kdy zaženeme Írán do kouta, tak on nemá důvod s námi spolupracovat i v mnoha jiných věcech. Ve chvíli, kdy jsme s ním u stolu, máme mu co nabídnout, to znamená, rozvoj, byznys, uvolnění těch sankcí, zrušení hospodářského embarga, tak to je přeci pobídka, proč Íránci mohou být také, řekněme, vstřícní, nabízet jakési ústupky v době, kdy je potřeba řešit krizi v Sýrii. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Kdo té dohodě ještě netleská, kromě Izraele? Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě -------------------No, no, tak samozřejmě skeptiků je celá řada, ale mluvíme-li o státech, tak určitou opatrnost vyjadřují i arabské státy, monarchie Perského zálivu, které jsou silně napojené na Američany, které mají výhrady, obávají se, že Írán bude posilovat svoji hegemonii, ale toho se obává i třeba Saúdská Arábie. Ta je asi slyšet nejhlasitěji, ale zase, víte, to jsou takové paradoxy, protože nedávno jsem četl velmi zajímavý článek, kdy třeba Saúdská Arábie varuje před rozpínavostí íránského vlivu a přitom Saúdská Arábie má dnes pětkrát vyšší zbrojní výdaje než Írán, jo a to třeba ale se neslyší moc v západních médiích. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Co je v zájmu Íránu? Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě -------------------V zájmu Íránu je bezpochyby zabezpečení režimu, přežití režimu, a to je i ta věc, proč chce nějaké jaderné kapacity. Írán se zkrátka obává, že bude-li slabý, bude svržen. Když ne arabskými státy, tak Západem. To znamená, on chce mít jakési pojistky, aby k tomuto nedošlo. Tou pojistkou dnes pro Írán je právě tato dohoda.


5

Západ, zejména Spojené státy, po desítkách let vlastně uznal legitimitu íránského režimu. Tam vůbec nejde jenom o to jádro, tam Američané poprvé něco pořádného podepsali s Íránskou islámskou republikou a to je naprosto klíčové pro Írán, takže já si myslím, že i to je věc, proč Íránci nebudou riskovat, že ta dohoda se za chvíli zbortí. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Ministr Zaorálek se setká nejenom se svým protějškem, ale také s prezidentem Rúháním. Doprovodí ho také podnikatelé. Jak zajímavý je, je Česko jako exportní značka? Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě -------------------No, já bych řekl, že Česko pro Írán není až tak zajímavé. Tam daleko většími dodavateli jsou Němci, Francouzi, Italové a tak dále, ale Írán pro české podnikatele je bezpochyby velmi zajímavý. To není z mé hlavy, já jsem se na to včera ptal pana Ilji Mazánka, který je expert na Blízký východ. Působí v hospodářské komoře. On říkal, v podstatě parafrázuji: Írán, to je dekády nenasycený trh, kde jsou desítky odvětví, kde máme co dodávat a i když konkurence je nesmírně silná, tak pořád se tam prostor pro české firmy najde, ať ve strojírenství, v dopravě, v rozvoji zemědělských technologií, vodohospodářství a tak dále a tak dále. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------A nezůstanou tedy jaksi přece jenom pozapomenuty pak ta lidská práva, kterými jsme začali? Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě -------------------To tak, to tak samozřejmě vždycky může být. O tomto vůbec není sporu. Ale zase, já, já nejsem zastánce toho, vyvážejme bezhlavě do každého režimu. To v žádném případě, ale ptejme se, pomůže životu Íránců, tím, že ta země bude izolovaná, že dál poroste nezaměstnanost, dál poroste inflace tamní měny, pomůže to životu Íránců, nebo jen pomůže tomu, že se s nimi bude obchodovat? Já prostě opravdu nevím. Vždycky si říkám, že k tomuto se často vyjadřují lidé, kteří v té zemi ani nebyli a když už mluvíme na tuto notu, tak se podívejme třeba, jedním z největších odběratelů dnes českých zbraní je Saúdská Arábie a toho si nevšímá vůbec nikdo, vztahů lidských práv v Saúdské Arábii. To je třeba také zajímavé srovnání. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Turecko začalo bojovat s takzvaným Islámským státem. Co vede, pane Turečku, Ankaru do války? Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě -------------------Myslím si, že si Turci po vlastně nejméně roce až 3 letech odmítání jakkoli se angažovat proti těm džihádistům v Sýrii, kdy dokonce Turecko je dlouho podporovalo, stejně jako ta Saúdská Arábie nebo i třeba Spojené státy do určité míry, tak si Turecko uvědomilo, že ho to může semlít. My se tady často hystericky děsíme Islámského státu a všech možných Al Kajd a tak podobně a to, to máme tisíce kilometrů daleko. Turecko má mnohasetkilometrovou hranici se Sýrií, s Irákem a je tím bezprostředně ohroženo, to je jedna věc. Druhá věc je, že Turecko zkrátka usoudilo, že pokud vstoupí do té takzvané mezinárodní koalice, pokud umožní, a to se v červenci stalo, Američanům používat základnu Incirlik na svém území k útokům proti Islámskému státu v Sýrii a v Iráku, tak tím může získat od Západu nějaké body nebo přinejmenším mlčení Západu a Turci tedy dnes z tohoto důvodu nebojují jenom proti Islámskému státu v Sýrii, ale začali zcela paralelně v naprosté časové shodě bojovat i proti vlastním Kurdům, proti různým levičáckým extremistickým organizacím. A myslím si, že kdyby takto Turci postupovali, kdyby najednou začali bombardovat kurdské základny a zavírat kurdské aktivisty před rokem, tak by byli velmi silně kritizováno na Západě, Evropskou unií a tak dále. Ve chvíli, kdy oni to takto sladili a dali jaksi do souvislosti s bojem proti Islámskému státu, tak vlastně vidíme, že Turkům vůbec nikdo nic v tuto chvíli neříká, protože jsou takříkajíc na naší straně. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Jako členská země Severoatlantické aliance.


6

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě -------------------To také. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Mimochodem Washington tomu přihlíží, nebo možná lepší slovo by bylo, přehlíží, že vlastně bojuje, bombarduje Kurdy, kteří jako v podstatě jediní bojují proti Islámskému státu. Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě -------------------Nejsou jediní, ale jsou jedni z těch mála, kteří proti němu bojují. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Tak, ano. Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě -------------------Stejně jako zase ten Írán, že jo, například. Teď se mluví o tom, že dokonce i Rusko se zapojilo skrytě do nějakých vojenských operací nad Sýrií, také to není člověk, že jo, z našeho tábora, jak velmi často v poslední době slyšíme a je to zajímavý paradox, že vlastně dneska zcela nejaktivněji proti Islámskému státu bojují naši nepřátelé, mnozí z Blízkého východu, jako organizace Hizballáh a tak dále. Ale vrátíme-li se k tomu Turecku, no, tak ono je to prostě jasné. Představme si, Američané jsou rádi, že konečně jim Turci povolili používat tu základnu Incirlik, tak přeci druhý den nezačnou tureckou vládu kritizovat za to, že jaksi tvrdě postupuje proti svému vlastnímu velmi často velmi ozbrojenému disentu a teroristickým organizacím. Takže Turecko samozřejmě má dekády, dlouhou historii často velmi brutálního porušování lidských práv, ale po celou tu dobu bylo Turecko součástí Severoatlantické aliance, často tam vládly vojenské režimy a v podstatě velmi málo kdo to kritizoval. A zejména v dnešní době zkrátka ten vojensko-strategický přínos toho spojenectví s Tureckem zcela převažuje tyto, a teď to říkám v uvozovkách, "marginálie", jako je otázka lidských práv. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Myslíte si, pane Turečku, že roste touha tureckých Kurdů po nezávislosti? Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě -------------------Určitě, Kurdy může velmi inspirovat právě to, co se děje v Sýrii, to, co se děje v Iráku, protože, vy už jste to zmínila, na severu a východě Sýrie dneska Kurdové jsou dneska nejedna z nejvíce emancipovaných sil, v jakési, nejprve to bylo v jakési tiché dohodě se syrským režimem, kdy vlastně syrská armáda se stáhla a dala tam takovou de facto, byť nepsanou autonomii Kurdům: Bojujte si tady sami proti těm různým džihádistům. Takže to muselo být inspirativní i pro turecké Kurdy. O tom není sporu a zkrátka dneska se obecně překreslují, byť ne ty oficiální, ale ty neoficiální hranice na Blízkém východě. Najednou vidíme, že ten takzvaný Islámský stát vymazal hranici mezi Sýrií a Irákem. Vzniká tam jakési sunnitské impérium nábožensky silně zabarvené, no, tak proč by Kurdové měli, alespoň ve svých snech stát stranou tohoto trendu? Oni také mají sny, oni také chtějí vymazat ty novodobé hranice vzniklé po 1. světové válce, které zcela ignorovaly, že Kurdové byli rozděleni do několika států. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Nakolik efektivní jsou ty dosavadní boje Turecka vůči, proti Islámskému státu? Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě -------------------No, tak zase nesmíme to přeceňovat. Turecko přeci jenom se nezapojuje zdaleka nejvíce. Nejvíce bojují, tedy provádějí ty vzdušné útoky Američané, Austrálie například také a Britové, Francouzi. V tomto ohledu početně,


7

řekněme, v absolutních číslech turecký, turecké zásahy nejsou tak důležité, ale upřímně řečeno, já si myslím, že Turecko může dost dobře čekat na nějakou záminku, na nějaký další útok. Já jsem byl v Istanbulu v době, kdy na jihu země, na jihu Turecka došlo ke krvavému teroristickému útoku, mimochodem proti kurdské demonstraci, kde zahynulo 20 až 30 lidí, nepamatuju si přesně. A to byl ten spouštěč, právě proto se Turecko zcela jednoznačně přidalo do té vojenské aliance. Myslím si, že kdyby k podobnému masakru došlo dnes v Ankaře nebo v Istanbulu, tak turecké vojenské nasazení by se zmnohonásobilo a myslím si, že to může být ve hře, že i na něco takového dojde. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Má turecký vstup do války proti Islámskému státu tedy také vnitropolitické a řekla bych i ekonomické cíle, když si uvědomíme, že země poskytla azyl 2 milionů syrských uprchlíků, finančně je to obrovská zátěž, ty odhady jsou od počátku konfliktu kolem 5 nebo i víc milionů dolarů. Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě -------------------Miliard dolarů ..., a navíc Turci upozorňují, že v naprosté většině ty peníze dávají ze své státní kasy, že jenom zlomek přichází třeba od OSN nebo od dalších, řekněme, nadnárodních organizací, což je zajímavá věc zase, když vidíme ty proporce, se někde bavíme o ..., přijmeme pár set nebo pár desítek uprchlíků. Tam jich mají 2 miliony prostě a nevšiml jsem si, že by naříkali. No, to je jedna věc. Druhá věc je, ty vnitropolitické dopady. Samozřejmě, a tím se vlastně vracím už k jedné z vašich předchozích otázek, že ve chvíli, kdy Turecko jednak ukázalo jakousi rozhodnost vůči džihádistům v Sýrii, zároveň vůči domácím rebelům nebo teroristům, to je otázka pohledu, ať už kurdským nebo levičáckým, tak, a to vše se stalo v době, kdy máme vlastně v Turecku jakousi patovou situaci, protože se od jarních voleb nepodařilo ustavit smysluplnou koalici a dneska vidíme, že Turecko směřuje k předčasným volbám, které by měly být v listopadu, no, tak jsme u otázky, která zejména na blízkém východě je velmi častá. To znamená, vůdci, kteří chtějí ve volbách uspět, tak musejí ukázat tvrdou sílu. A to teď může být samozřejmě jedna z kalkulací prezidenta Erdogana, premiéra, dočasného premiéra Davutoglu, kteří zkrátka v těch volbách neuspěli tak, jak si představovali v červnu a nyní zkrátka chtějí posílit ty své pozice právě takovýmto postupem na několika mezinárodně i vnitropolitických, řekněme, bezpečnostních frontách a že to zúročí i v těch nadcházejících předčasných volbách. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Možná je v tom kontextu, že, jak se alespoň píše, turecká ekonomika trochu slábne a to břímě těch táborů, kolik jich je? 25 uprchlických ... a ty náklady, o kterých jsme se už zmínili, také nemůže jít donekonečna. Čím dříve konflikt skončí, tím dříve se také uprchlíci budou moci vrátit domů. Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě -------------------Bezpochyby ano, zároveň nesmíme zapomínat, že přítomnost uprchlíků i generuje obrovské, to je zase paralelní ekonomika nebo nová odvětví ekonomiky, která pomáhají tomu hospodářství, ale samozřejmě, je to zátěž, o tom není sporu. Mimochodem ale vy jste zmínila počty táborů. Když jsem byl v Istanbulu, tak jsem byl překvapen, na mnoha místech jsem slyšel arabštinu častěji než turečtinu a to není, Istanbul není uprchlický tábor, ale prostě chci tím říct, že ti lidé nejsou zdaleka jenom v táborech, že ti, kteří mají možnosti, tak jsou i rozptýleni mezi místní populací. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Jak ..., jestli lze odhadnout výsledek těch předčasných voleb v Turecku? Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě -------------------Těžko říci, ale my jsme viděli, že někdejší premiér, dnes už prezident Erdogan a vlastně ta jeho Strana spravedlnosti a pokroku islamistická, tak umí zúročit přístup do státních médií. Myslím si, že ty její zisky by mohly být lepší, než, než byly v těch posledních volbách patových. Zita SENKOVÁ, moderátorka


8

-------------------Jak se, pane Turečku, syrská válka a celá ta situace promítá do situace v sousedním Libanonu? Ten pečuje o více než 1 milion srbských uprchlíků. Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě -------------------Samozřejmě milion Syřanů v Libanonu, to je zase úplně, my to musíme vnímat v proporcích, protože Turecko je obrovská země a ty 2 miliony jsou tam přeci jenom daleko méně, než milion v poměrně malém a málo lidnatém Libanonu. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------V malém Libanonu. Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě -------------------Takže dneska čtvrtina pomalu libanonské populace jsou právě Syřané, takže ten, ta zátěž je enormní a navíc nesmíme zapomínat, že v Libanonu daleko více než v Turecku nebo třeba v Jordánsku ta syrská krize se promítá i do tamní bezpečnostní situace a my už jsme to, my už to vidíme řadu, řadu měsíců, už 2, 3 roky, kdy vlastně syrská válka generuje nějaký mikrokonflikt i na libanonské půdě, kdy zjednodušeně řečeno, nejenže syrští povstalci a protisyrské síly prostě využívají Libanon ke svým, mají tam své základny a tak dále a syrská armáda tam na ně často útočí. Dneska vlastně máme syrské povstalce na libanonském území a tam na ně útočí libanonské hnutí Hizballáh, které pomáhá Asadovu režimu v Sýrii proti rebelům. Takže takhle je to propletené, plus to samozřejmě destabilizuje i libanonskou společnost, protože ta byla vždycky silně rozpolcena a dneska vidíme, že část Libanonců, politických stran je na straně Asadova režimu, zatímco druhá část je na straně rebelů protisyrských a najednou vidíme, že i tyto části Libanonců bojují často proti sobě. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Libanon prý prožívá největší protivládní protesty od konce občanské války v roce 1990. Tím spouštěčem byla vlastně neschopnost úřadů odvážet odpadky. Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě -------------------Ano, to je taková kuriozita. To začalo také v červenci, jestli se nepletu, kdy vlastně jednak byla uzavřena největší skládka odpadů v zemi a jednak vypršela, vypršela smlouva s firmou Sukleen, která v Libanonu má na starost svoz odpadů. Ne všude, ale zejména v Bejrútu. To znamená, v těch 40stupňových vedrech miliony Libanonců dnes žijí v neuvěřitelném smradu a to je inspirovalo k tomu, že dnes to protivládní hnutí má název "Smrdíte" a je to bráno nejen tak, že je to odkaz na tyto děsivé hygienické poměry, ale je to odkaz i na neschopnost politiků, často velmi zkorumpovaných, tyto banální věci řešit, a to vše se děje ve stínu toho ..., syrské války, té uprchlické krize, jak jsme si říkali a také ve stínu toho, že i Libanon je nesmírně politicky rozpolcený a paralyzovaný a vlastně už skoro rok a půl například Libanonci nejsou schopni ..., už asi třicetkrát poslanci nezvolili nového prezidenta země. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Zatímco u nás, přijde mi, když tak mě, prosím, opravte, jsem nezaregistrovala nějak toto téma v našich médiích, tak třeba Francouzi si toho hodně všímají a komentují to slovy, že na dně toho nevysypaného kontejneru je třeba zárodek revoluce další? Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě -------------------Je to možné. Oni mimochodem i ti sami Libanonci v ulicích tak parafrázují ta hesla toho takzvaného "arabského jara" - "Lid chce pád režimu!" Takto už se skanduje v ulicích Bejrútu a opravdu vlastně nechci zacházet do detailů, na to nemáme čas, ale Libanon je specifický tím, že je tam dlouhodobě konzervovaná nějaká politická struktura, která zohledňuje to, že jsou tam křesťané, šíité a sunnité a vlastně vedlo to k tomu, že byla snaha takto vlastně zabránit rozpadu země a občanským konfliktům. Nicméně dneska tato zabetonovaná struktura vlastně už


9

nezohledňuje skutečné ambice lidí a paradoxně může tu zemi teprv toto destabilizovat. A dneska ti lidé v ulicích volají nejen po tom, aby už konečně někdo uklidil ty odpadky smrdící, zapáchající, ale aby byl zvolen prezident, aby byly vypsány nové parlamentní volby a byl, byl odstraněn tento, řekněme, nábožensko-politický nebo sektářský systém, který vlastně v té zemi funguje už nějakých 80 let. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Jak křehký nebo čím dál křehčí je Blízký i Střední východ, pane Turečku? Nakolik je destabilizovaný? Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě -------------------No, o tom, že je destabilizovaný, není sporu a to, že vidíme, že najednou taková věc jako krize kolem odpadků může vykolejit takovouhle malou zemičku, to ukazuje, že prostě my nevíme, co bude zítra, jaký nový aspekt najednou se objeví, jaká nová síla na scéně. O tom vůbec nemůžeme pochybovat. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Když jsme hovořili o Íránu, o té dohodě a vlastně dopadech, respektive přínosech pozitivních, jak vy odhadujete vůbec a je to možné další vývoj právě i v souvislosti s tou uprchlickou vlnou? Také se říká, že vlastně by mohlo být dalších půl milionu Syřanů do konce roku ještě víc na útěku? Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě -------------------Já nechci v žádném případě hájit české politiky. Zdá se mi, že k té uprchlické krizi přistupují někdy rozumně, někdy alibisticky, někdy populisticky, ale ono je to velmi těžko řešitelné. Ale líbí se mi, to, co říkají, že zkrátka ta krize, tu uprchlickou vlnu, řekněme, má-li ji něco nějak zásadně zastavit, nebo ji zbrzdit, tak je to stabilizace takových zemí, jako je Libye, Irák nebo Sýrie. Teď je otázka, jestli ti politici také podle toho budou prakticky postupovat, jestli to není jenom to, že pošleme tam zase pár milionů a to je to naše řešení, jestli to nechce něco zásadnějšího. Jestli Evropská unie by neměla zásadněji se do toho vložit, ale vracíme se k tomu zpátky. I taková věc jako vtažení Ruska a Íránu a také Saúdské Arábie, která má také velmi extrémní pozice, byť na druhé straně barikády v té syrské válce, jestli toto vyřeší syrskou válku, tak to může být, jestli ji to zastaví, tak to může být skutečně začátek toho řešení. Já si nemyslím, že miliony Syřanů sní o tom, že budou žít na Západě. Proč nesnili před 5 lety? Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Často je to ale takto prezentováno. Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě -------------------Ale ano, tak samozřejmě, ale v té dnešní situaci ti lidé jsou velmi vázáni na své prostředí. Oni nechávají za sebou své rodiny, hroby svých rodičů a tak dále. To přeci není, o co, po čem by člověk generelně snil. Ano, jsou tam lidé, kteří chtějí odejít na Západ, o tom já vůbec nepochybuji, ale znovu říkám, proč neodcházeli po milionech před 5 lety? Protože ta jejich země zkrátka byla stabilní a myslím si, že kdyby se dnes, alespoň zčásti stabilizovala, tak hodně lidí by si ten odchod na Západ rozmyslelo. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Břetislav Tureček, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha. Děkuji za váš čas a za vaše názory. Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě -------------------Díky za pozvání. Zita SENKOVÁ, moderátorka --------------------


10

Na shledanou. "Jak to vidí..." se přihlásí v neděli. Hostem sestry Angeliky bude spisovatelka Alena Ježková. Dobrý den všem a další poslech Českého rozhlasu Dvojky přeje Zita Senková.

ČRo Radiožurnál

Uprchlická krize 4.9.2015

ČRo Radiožurnál str. 1 17:06 Dvacítka Radiožurnálu Univerzita Pardubice

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Jak jste slyšeli ve zprávách, země "Visegrádské čtyřky" se chtějí aktivně podílet na řešení migrační krize. Jsou připraveny poskytnout experty a vybavení pro ochranu vnějších hranic Schengenu, zesílit boj proti pašerákům, nebo podporovat boj proti Islámskému státu. Na tom se dohodli premiéři těchto zemí na svém jednání v Praze. Mezitím Evropská komise navrhuje rozdělit podle kvót dalších 120 tisíc uprchlíků a v Maďarsku se daly do pohybu stovky migrantů, kteří z nádraží z Budapešti jdou pěšky do Rakouska a možná dál do Německa. Začíná speciál Radiožurnálu. Dobrý poslech. A naši hosté, těmi jsou Alexandr Vondra z CEVRO Institutu vysoké školy, vítejte. Dobrý den. Alexandr VONDRA, CEVRO Institut vysoké školy -------------------Hezký dobrý den. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Musím říct také bývalý ministr zahraničí a obrany a také bývalý místopředseda vlády pro evropské záležitosti. Naším dalším hostem je Vladislav Günter, ředitel Centra pro integraci cizinců. Vítejte v Radiožurnálu, dobrý den. Vladislav GÜNTER, ředitel Centra pro integraci cizinců -------------------Dobrý den. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------A komentátor Českého rozhlasu Milan Slezák. Vítejte, Milane. Dobrý den. Milan SLEZÁK, komentátor Českého rozhlasu -------------------Dobrý den. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Tak pojďme začít tím, co zaznělo po jednání Visegrádské čtyřky, premiérů Visegrádské čtyřky. Už jsem to říkala v tom úvodu. Země Visegrádu se chtějí aktivně podílet na řešení migrační krize, poskytnout experty a vybavení na ochranu vnějších hranic Schengenu. Jak se vám zamlouvá tento závěr té schůzky? Alexandr Vondra. Alexandr VONDRA, CEVRO Institut vysoké školy -------------------Mě to nepřekvapuje. Vidím tak kontinuitu toho, co visegrádské země říkají už delší dobu, že Evropská unie prostě zanedbala ochranu vnějších hranic a koneckonců i to zacházení vůči Maďarsku je podle mého soudu velmi nefér, protože oni se samozřejmě snaží nějakým způsobem plnit své závazky, které mají v rámci všech těch evropských ujednání, včetně Dublinu a přičemž zdaleka nedostávají od Evropy takovou pomoc, jako dostávalo třeba Řecko, Itálie nebo, nebo Malta a vidíme vlastně, že to Maďarsko je na ráně, je konfrontováno skutečně s monumentálním pohybem obyvatelstva z oblasti Blízkého východu, přičemž vůbec jenom stálo by za to se ptát, kam se poděly ty peníze do toho Řecka, že jo, kde Evropská unie letos vyčlenila nějakých, jestli 150 milionů euro, přičemž Řekové vlastně použili, jediné opatření, které oni udělali, že se účastní té námořní operace a zároveň pak poskytli lodě, které dopravili ty uprchlíky na pevninu a pak už měli volný průchod.


11

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Kdy se vrátím jenom k tomu jednání V4, není překvapivé, že neslyšíme v těch alespoň prvotních zprávách nic o kvótách? Protože to je důležité. Na to směřovala také kritika ze Západu. Alexandr VONDRA, CEVRO Institut vysoké školy -------------------To je dobrá poznámka. Samozřejmě, já jsem stále ... se ještě angažuji, i když jenom na lokální úrovni teď v ODS a měl bych asi jako z opozičních sfér vládu kritizovat, ale tady já si myslím, že ten její odpor ke kvótám byl naprosto správný a shodou okolností jsem dnes publikoval takový článeček na internetové revue Pravý břeh a otisklo to, myslím, i Svobodné forum, kde říkám, že bychom měli vládu povzbuzovat v této odvaze, čelit nesmyslným povinným kvótám a zároveň kladu otázku, jak dlouho ji tato odvaha vydrží. Uvidíme. Já bych samozřejmě očekával, že visegrádské země, které spojoval ten odpor vůči povinným kvótám, že toto budou držet. Proč o tom na té tiskovce dneska nemluvili, mi není známo. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Zatím nevíme. Možná ještě k tomu dojde. My budeme každopádně mluvit kolem půl šesté s Tomášem Prouzou, státním tajemníkem pro evropské záležitosti, který byl přítomen tomu jednání, takže se k tomu ještě vrátíme. Milan Slezák, komentátor Českého rozhlasu a otázka na něj. Udrží skutečně země Visegrádské čtyřky svůj přístup ke kvótám, nebo budou muset podlehnout? Milan SLEZÁK, komentátor Českého rozhlasu -------------------To je velká otázka. Ale já si myslím, že kvóty se nakonec prosadí. Pokud jde o to dnešní jednání, tak zajímavé mi připadá, že na rozdíl od spekulací, které se objevily v britském tisku, že Česká republika a Maďarsko možná už jsou nakloněny na ty kvóty přistoupit, tak nic takového se zatím neukazuje. Je pochopitelné, proč to je. Za prvé je to u nás kvůli velkému odporu vůči uprchlíkům, to je pozorovatelné mezi voličskou základnou. Dokládají to průzkumy, mnohdy je to motivováno i racionálním strachem, ale někdy také zprávami, které chodí z těch konfliktních zón světa, ale také ze západní Evropy ... Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Jenom poznámka: podle průzkumu CVVM 70 % českých občanů je proti přijetí uprchlíků ze Sýrie a z Afriky. Milan SLEZÁK, komentátor Českého rozhlasu -------------------Ano, více než dvě třetiny, ale pokud jde o Sýrii, tam samozřejmě je trošku specifická situace, protože tam zuří válka a mělo by obecně platit, že člověk, který utíká před reálným nebezpečím, tak by měl nalézt pomoc někde. Jenom tak mimoděk připomenu, že Albert Einstein nebo Jan Ámos Komenský byli také uprchlíci a ti někde novou vlast našli a byli té nové vlasti prospěšní. Ale ty kvóty se nakonec stejně asi budou muset v nějaké formě prosadit, nebo budou muset být ty země, které odmítají, být přece jenom trošku vstřícnější. Když se podíváme na Slovensko, víme, že Česká republika projevila ochotu vzít 1 600 těch uprchlíků, ty kvóty byly o něco vyšší prozatímní, ale ne zas o tolik, ale například Slovensko řeklo, že vezme 200 a ... a jenom křesťanů, což je opravdu málo a teď musíme si všimnout těch zemí, které mají opravdu velké problémy s tou uprchlickou vlnou, jako Německa, kde se letos čeká 800 tisíc žádostí o azyl. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------My se k Německu dostaneme, do jaké míry si Německo může samo za to, že právě většina uprchlíků chce jít k nim. To ještě otevřeme toto téma, protože podrobně se budeme věnovat Německu v další části toho dnešního speciálu. Milan SLEZÁK, komentátor Českého rozhlasu -------------------I, i to, to jsem chtěl, to jsem chtěl samozřejmě, to jsem chtěl samozřejmě taky ... Helena ŠULCOVÁ, moderátorka --------------------


12

Mě by ještě zajímal názor na kvóty od Vladislava Güntera, ředitele Centra pro integraci cizinců. Jsou kvóty správné? Vladislav GÜNTER, ředitel Centra pro integraci cizinců -------------------No, kvóty jsou samozřejmě svým způsobem problematický prvek, protože zejména, pokud jde o ty samotné uprchlíky, protože zatím, tak jak byly představovány, úplně nedávaly jasnou odpověď, na, na nějakou jako dobrovolnost toho rozhodnutí těch lidí, že kterých se to tak jako ..., se to prostě týká, že jo, ale na druhou stranu ve chvíli, kdy na druhou stranu ve chvíli, kdy, kdy se ukazuje, že ty stávající mechanismy, zejména ten "dublinský" a podobně, prostě nefungují úplně jako tak, že by se ti uprchlíci nějakým způsobem distribuovali, když to řeknu takhle ošklivě v rámci Evropy, pokud co nejrovnoměrněji, tak je jasné, že Evropská unie hledá nějaké řešení, nebo že prostě ty země, kterých se to týká, koukají přes hranice na země, které nejsou na ráně, jako třeba Česká republika a očekávají nějakou pomocnou podporu. Čili já bych rozuměl ... Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Co by mohlo vlastně vyvolat zavedení povinných kvót mezi samotnými uprchlíky? Mohly by být velké protesty, pokud třeba by někdo povinně musel jít na Slovensko, byť chce do Německa? Vladislav GÜNTER, ředitel Centra pro integraci cizinců -------------------Jo, to si samozřejmě dovedu představit, že pokud by prostě to bylo tak, že, že by to bylo opravdu natvrdo, tak, že prostě tady se vyselektuje skupina, která půjde tam a tam, ale já si myslím, že hlavní problém s těmi kvótami v tuhle chvíli je, že na jedné straně je nějaká snaha ty kvóty zavést a na druhé straně je naprostý odpor a není tam žádný pole mezi tím, kde by se řešila opravdu jako ta otázka eventuelně třeba motivování těch lidí, aby taky vůbec věděli, že jsou tu jiné země, které jsou třeba připravené, jo, prostě tady vidíme jenom buď čím dál tím jakoby ostřejší návrhy a ... Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Buď kvóty anebo ne ... Vladislav GÜNTER, ředitel Centra pro integraci cizinců -------------------Anebo vůbec nic. Ale já nevidím nic mezi tím. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Alexandr Vondra se pohyboval v diplomacii dlouhou dobu, mohl by nám říct, co by mohlo být tím "mezitím". Alexandr VONDRA, CEVRO Institut vysoké školy -------------------Co by mohlo být mezi tím? No, mezi tím by mělo být to individuální posuzování každého jednotlivého aplikanta o azyl. Kdo prostě skutečně nezbytně nutně z důvodu záchrany života nebo ochrany před nějakým útlakem tu mezinárodní ochranu, což je azyl, potřebuje, a kdo ji nepotřebuje. A já teda úplně jednoznačně odmítám tu tezi, že všichni třeba Syřané by měli mít nárok na azyl. Prostě, pokud bychom ... Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Tak to je věc ale, o které mluví i třeba Angela Merkelová. Alexandr VONDRA, CEVRO Institut vysoké školy -------------------Já si myslím, že toto je kardinální chyba, pro mě nepochopitelné prohlášení, které ona učinila minulý týden, které velmi zdramatizovalo to situaci, protože má zatím jenom jediný efekt, povzbuzuje další k takovému pohybu. Uvědomme si jednu věc, těch Syřanů je asi 20 milionů, z toho 4 miliony jsou v zahraničí dneska, zejména v Turecku, Jordánsku a v Libanonu, dalších 7 milionů je jaksi mimo svůj domov v Sýrii, Sýrie není jediná země v té oblasti, která by byla zmítaná ozbrojeným konfliktem. Ve stejné situaci je Jemen, ve stejné situaci je Irák, ve stejné situaci je Libye. Ve velmi podobné situaci je i část Libanonu a představa, že všichni tito lidé, a v pohybu je zhruba 30 milionů lidí, jo, 30 milionů lidí, takže všichni, všichni si z toho vyvodí nárok, že těchto 30 milionů má nárok na to,


13

na úspěšné azylové řízení a na pochod do Evropy, tak to já si myslím, že prostě je sebevražedný krok, pokud na tohle to Evropa přistoupí a přeci je velký rozdíl na emigraci ze země. Samozřejmě, to je lidské právo, protože stát není majitelem jednotlivce. Ale zdaleka to neznamená, že z toho můžeme extrapulovat nějaké právo nárokové na, na imigraci. To je vždycky otázka nějakého dialogu mezi tím jednotlivcem, který o ten azyl žádá a mezi tou zemí a společenskou dohodou v té zemi, jestli tento azyl udělá ..., udělí a z těchto důvodů si myslím, že ty povinné kvóty je třeba naprosto odmítnout, protože tím pádem my se tohoto práva vzdáváme. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Já musí nechat zareagovat Milana Slezáka, našeho komentátora, na ten výrok, že Evropa páchá sebevraždu. Milane, páchá, nepáchá? Mohla by páchat? Milan SLEZÁK, komentátor Českého rozhlasu -------------------Sebevraždu rozhodně nepáchá, ale samozřejmě ta uprchlická vlna, o které mluvil Saša Vondra, je tak velká, že může Evropu změnit a to jednou pro vždy a Evropa na takovou uprchlickou vlnu není připravena. Já jsem chtěl jenom říci, když jsme se bavili o tom Německu, ke kterému se samozřejmě ještě vrátíme, že je pozoruhodné na těch běžencích, kteří opravdu všichni nejsou uprchlíky v tom smyslu, v jakém tomu asi v tom širším slova smyslu rozumět, to znamená, že jsou to političtí uprchlíci, že už mají cíl v té Evropě. Oni před tím konfliktem neprchají do nějaké bezpečné země, ve které by mohli zůstat a kde by byli chráněni na životě, ale oni už dopředu vědí, že chtějí do Německa, že chtějí do Švédska nebo do Rakouska nebo také do Británie, to znamená do zemí, o nichž je známo, že mají poměrně příznivé to azylové řízení a příznivé dávky při tom, při tom vyřizování. Ještě krátce ... Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------My se, Milane, k tomuto opravdu ještě dostaneme, protože to je, ... Já teď musím dát slovo našemu zpravodaji, který je v Maďarsku. Milan SLEZÁK, komentátor Českého rozhlasu -------------------Ano. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Petr Vavrouška je s námi ve spojení. Petře, slyšíme se v Maďarsku, dobrý den. Petr VAVROUŠKA, zpravodaj v Maďarsku -------------------Dobré odpoledne. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Jenom připomínám, že právě Maďarsko se potýká s velkým přílivem uprchlíků. V zemi ale většinou zůstat nechtějí a chtějí dál, nejčastěji právě do Německa. Stovky uprchlíků se dnes vydaly pěšky z nádraží v Budapešti a směřují teď, pokud se nepletu, do Rakouska. Jak jsou daleko teď od Budapešti? Jak vypadá ten průvod, Petře? Petr VAVROUŠKA, zpravodaj v Maďarsku -------------------No, já jsem s nimi vyrazil, bylo zhruba půl druhé, kdy jsem stál tady na vlakovém nádraží Budapešť Keleti a najednou se na znamení jednoho muže, který se zmocnil ampliony, tak se vydaly spontánně, nejdříve to byly desítky, a poté stovky migrantů pryč, tou hlavní třídou z nádraží na výpadovku, na dálnici směrem Vídeň a postupně se k tomu čím dál většímu davu lidí přidávali další a další migranti, takže nakonec to byla opravdu dlouhá, skoro až kilometr řeka lidí. Určitě jsou to tisíce a já jsem s nimi pochodoval zhruba 10 kilometrů až na předměstí Budapešti, kde tedy zabočili na dálnici a teď dál směřují k Vídni, což mají zhruba nějakých 230 kilometrů. Policie je doprovází i po té dálnici, takže oni jdou úplně po okraji. Ten jeden pruh je vyčleněný pro policii a ve třetím pruhu jakýmsi způsobem projíždějí auta. Takže je to i dost jako komplikovaná situace. Ale policie těm lidem nijak nebrání, vlastně jim jenom asistuje v tom pěším pochodu. A já jsem se teď zpátky vrátil na nádraží tedy Keleti, protože jsem chtěl vědět, jestli ta vlna těch lidí nějak napomohla počtu těch, kteří tady 3, 4 dny stanovali, doslova živořili. A musím říci, že vůbec nijak. Tady těch lidí před nádražím jsou i nadále stovky tisíc, takže nijak jich neubylo, myslím si, že ani ....


14

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Co čekají vlastně ti lidé? Co čekají od Maďarska? Co by podle nich mělo Maďarsko udělat? Proč se nejdou vlastně řádně zaregistrovat, pokud je to jejich první země Evropské unie? Petr VAVROUŠKA, zpravodaj v Maďarsku -------------------Já jsem slyšel jenom vlastně kousek toho, co říkal Milan Slezák. Ten problém je v tom, že oni už mají svůj cíl a nejčastěji od těch lidí, já jsem s nimi strávil třeba i cestu přes celý Balkán, tak opravdu zaznívá, že chtějí do Německa. Ano, je to samozřejmě i motivované tím jednodušším azylovým řízením, ale tou druhou hlavní motivací je to, že tam mají nějaké kořeny, nějaké vazby, už tam někdo z jejich rodiny nebo známých je a jak víme, muslimské rodiny fungují trošku jinak než ty naše. Pro ně i bratranec ze 17. kolene je nejbližší rodina, takže oni tvrdí, že tam jim bude relativně bezpečně, mají šanci získat třeba někdy výhledově práci, ale hlavně v těch prvních dnech, týdnech tam bude někdo, kdo se o ně postará, kdo jim pomůže, kdo jim pomůže překonat ty první jako dny. Takže pro ně Řecko není zajímavé, protože samo o sobě má svoje problémy ... Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Ale ta povinnost, kterou by měli, protože uprchl..., protože mají se zaregistrovat v první zemi Evropské unie, do které vstoupí, popřípadě samozřejmě by bylo potřeba, kdyby, když už se dostali do Maďarska, aby se buď zaregistrovali v Maďarsku anebo vrátili právě třeba do Řecka. Jestli jsi třeba s někým mluvil o tom, proč nejdou tady tou procedurou, která, kterou mají jít vlastně podle pravidel? Petr VAVROUŠKA, zpravodaj v Maďarsku -------------------Ano, to, to s tím souvisí. Protože první zemí Evropské unie, do které se oni dostávají, když překročí z Turecka moře za velké peníze, které zaplatili pašerákům, tak je Řecko a řecké úřady nejsou tak pečlivé a mají svoje problémy, takže ty lidi nechávají přejít přes své území. Poté Makedonie, Balkán, to nejsou země, které patří do Evropské unie a první zemí, která je v Schengenu a je členským státem EU, je tedy Maďarsko a ti lidé se vědomě vyhýbají registraci, protože s tou registrací a Maďarskem je spojené /výpadek spojení/ ... a oni argumentují, alespoň ty, se kterými jsem mluvil, a je jich opravdu hodně, že by jim to znemožnilo příští azyl třeba konkrétně i v tom Německu, protože jakmile by byli zaregistrovaní v Maďarsku a někdo by je za týden, za dva, za měsíc chytil například v Německu a zjistil v té databázi, že už byli registrováni do Maďarska, tak by ho dle práva vrátil zpět. A to oni nechtějí. Samozřejmě, že teď se spekuluje o tom, jestli tuto proceduru například pro syrské uprchlíky Německo zruší a nebude vracet do té země první registrace, ale myslím si, že zatím ta informace je vágní a nikdo vlastně nic jako definitivně nepotvrdil. Takže to je ten důvod, proč se nechtějí registrovat, že by jim to komplikovalo později azylové řízení v té cílové zemi, do které míří. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Tak to byl Petr Vavrouška, náš zpravodaj, toho času v Maďarsku. Petře, děkuju, na shledanou. Petr VAVROUŠKA, zpravodaj v Maďarsku -------------------Na slyšenou. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Jedna aktuální informace, která ještě přišla z tiskové konference po zasedání V4, tedy Visegrádské skupiny, zástupců zem Visegrádské skupiny zástupci zemí Visegrádské skupiny důrazně odmítli chystaný návrh Evropské komise na přerozdělení dalších 120 tisíc uprchlíků. Klíč k řešení krize vidí jinde. Zpátky k Maďarsku. Mě by zajímalo, jak se díváte na dnes zpřísněné zákony, který schválil ..., které schválil maďarský parlament. Změny dávají policii větší pravomoce, zavádějí také i vězení za nezákonné překročení hranice. Nebude zase Maďarsko terčem kritiky ze Západu? Alexandr Vondra. Alexandr VONDRA, CEVRO Institut vysoké školy --------------------


15

No, tak asi bude, že jo. Já myslím, že Viktor Orbán je hodně konzervativní politik a na ten dneska převážně levicový nebo levostředový mainstream v Evropské unii on působí tak trochu jako červený hadr na býka a teď, když má samozřejmě s tímhle tím ... Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Tak teď je otázka, jestli třeba Angela Merkelová je středový mainstream. Alexandr VONDRA, CEVRO Institut vysoké školy -------------------... ty monumentální problémy, no, tak si ho rádi vychutnají. Takhle už to na našem kontinentě chodí. To není poprvé ani naposled. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Je správné, jak se chovají Maďaři? Stavějí plot, teď chtějí zpřísňovat zákony. Je to fér vůči těm lidem? Alexandr VONDRA, CEVRO Institut vysoké školy -------------------Já nejsem odborník na to, abych uměl posuzovat každý zákrok policie, ale myslím si, že kupříkladu maďarská policie postupuje úplně stejně jako třeba francouzská policie, když se pokoušela pacifikovat uprchlíky u toho tunelu přes, pod Lamanchským průlivem a rozhodně si nevzpomínám, že by Francie byla terčem jakékoli kritiky ze strany nejvyšších představitelů jiných zemí Evropské unie. Byla samozřejmě terčem kritiky různých humanitárních nevládek, to je prostě v pořádku, to k svobodě a demokracii patří, zatímco Maďarsko terčem kritiky je a já si myslím, že to je do jisté míry zástupný problém, že Maďarsko v rámci toho, k čemu se zavázalo, dělá co může. Samozřejmě, že ten problém je prostě tak monumentální, že to prostě není zvladatelné. To takhle je, ale myslím si, vyčítat Maďarsku ... by se mělo pomoci a ne mu, ne mu, ne mu něco vyčítat. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Vladislav Günter, ředitel Centra pro integraci cizinců, se dívá na stavění plotů a zpřísňování zákonů, kdy vlastně by mohli jít i třeba migranti do vězení za to, že překročí nelegálně hranici, dívá jak? Vladislav GÜNTER, ředitel Centra pro integraci cizinců -------------------No, samozřejmě z našeho pohledu je to prostě cesta, která de facto bude kriminalizovat jednání lidí, kteří jsou prostě v nějaký zoufalý situaci, jo. Nepřijde nám to z hlediska i budoucího, prostě nějakýho případnýho začleňování těch lidí, protože my je třeba nebudeme třeba nebudeme mít kam vrátit nakonec. Mnohdy, třeba i u nás se tohle děje, ti lidi jsou zavíraní do těch zařízení, aby potom soudy stejně pak řekly, že byli zavření protiprávně, že prostě nakonec ti lidi třeba odejdou někam jinam, jsou stejně puštění a podobně. Bude, bude vlastně kolem, kolem těchhle těch aktů bude nakonec jako víc prostě ještě, ještě jako starostí a nejrůznějších prostě dohadů a výdajů a nemyslím jenom finančních, ale i prostě opravdu jako společenských výdajů prostě. Na řešení takovýchhle kauz prostě bude tak, tak, tak podle mýho názoru zběsilý a tak dlouhodobě neudržitelný, že to může vízt jenom jako k dalšímu prohlubování toho problému, nikoli k nějakýmu rozumnýmu řešení. Já bych k tomu Maďarsku ještě řekl, že prostě to, dneska jsem četl rozhovor s nějakým maďarským expertem, který prostě dokládá na tom, on říká to samé ..., v Maďarsku se málo pomáhá, jo, ze strany Evropské unie, to je na jednu stranu pravda, na druhou stranu, teď ta krize slouží panu Orbánovi prostě taky k různým vnitropolitickým tanečkům a k různýmu dalšímu utahování šroubů v rámci té společnosti, což je dlouhodobý trend v Maďarsku a tohle to je další věc, která vlastně jenom těm, těm tendencím napomáhá a myslím si, že prostě na tom vztahu k těm migrantům, ať je ta krize jakkoli velká, tak se prostě výmluvně vlastně dokládá vůbec i vztah toho státu k nějakým lidským právům, svobodám a podobně. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Milan Slezák, zabrání tato všechna opatření dalšímu přílivu migrantů do Maďarska? Milan SLEZÁK, komentátor Českého rozhlasu -------------------Rozhodně ne a to je, myslím, memento i pro nás, když tady se, nebo alespoň někteří lidé věří tomu, že by armáda na hranicích mohla ten nápor zvládnout. Někdo spočítal, že na jeden čtvereční kilometr našich hranic by potom připadal jeden voják, tak to je rozhodně ta hranice propustná a dokonce, i když se ta země uzavře žiletkovým


16

drátem, jako Maďarsko, tak právě tady bylo názorně demonstrováno, že ta pevnost, která se buduje tímto způsobem, je propustná, protože v Maďarsku stačí jenom dát na ten žiletkový plot větve, stlačit ho k zemi a přejde se. Je jasné, že to chce jiná řešení. Velmi krátká poznámka k těm kvótám. Mně to leží v hlavě, protože přece ta kvóta neznamená, že když ta země bude muset vzít k sobě 1 500, 2 tisíce uprchlíků, tak to přece neznamená, že ti lidé automaticky v té zemi zůstanou, protože automaticky dostanou azyl! Vždyť ti lidé budou muset podstoupit azylové řízení a ono se může docela dobře ukázat, že z těch lidí 2 tisíc třeba, když to bude trošku víc nebo 3 tisíce lidí ... Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Teď se mluví o tom, že k nám by šlo 5 tisíc lidí, pokud by se přerozdělovalo těch 120 tisíc uprchlíků. Milan SLEZÁK, komentátor Českého rozhlasu -------------------No, ale když vezmete, když vezmete úspěšnost žadatelů o azyl v západní Evropě, tak zdaleka není tak vysoká, jak se to může zdát těm lidem, kteří mají z uprchlíků tak velkou hrůzu. Tady je něco jiného, že ten odmítnutý žadatel o azyl velmi často zůstane v té zemi, do které se chtěl dostat, a to se týká až 60 % odmítnutých žadatelů o azyl a to je samozřejmě, jak by řekl básník "jiná opera". Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Německá kancléřka, samozřejmě, jak už jsme o tom mluvili, tento týden ve Spolkové, sněmu uvedla, že Německo musí být připraveno přijmout ještě více lidí. Právě do Německa míří nejvíce uprchlíků, země se vyrovnává s největší vlnou běženců od sjednocení státu před 25 lety. Letos počítá až s 800 tisíci žadateli o azyl. Je to odhad, který úřady během roku několikrát opravovaly a do konce roku se prý může ještě zvýšit. Jak se Německo vyrovnává s uprchlickou krizí, shrnuje náš tamní zpravodaj Pavel Polák. Angela MERKELOVÁ, německá kancléřka -------------------Ctíme důstojnost každého člověka a je přitom jedno, odkud pochází, proč k nám přišel a jak velkou šanci má na to, aby po ukončení azylového řízení u nás mohl zůstat. Pavel NOVÁK, redaktor -------------------Jasná slova kancléřky Angely Merkelové, pro kterou je uprchlická krize v Evropě nyní nejdůležitějším tématem. Německo prý stojí před celonárodní výzvou, kterou musí zvládnout, jiná možnost neexistuje. V současnosti je imigrační úřad zavalený žádostmi o azyl, čtvrt milionu jich čeká na zpracování. Vláda slibuje personální posily a zároveň žádá, aby se azylová řízení zkrátila. Největší zátěž uprchlické krize nesou obce a města, do kterých imigrační systém přiděluje zaregistrované uprchlíky. Musejí se o ně postarat, zajistit ubytování, sociální a zdravotní služby. Ale obce nemají dost ubytoven, a proto se složitě hledají rychlá a provizorní řešení - stany a kontejnery, alespoň do doby, než přijde zima. Vážný nedostatek ubytoven má podle ministra vnitra Thomase de Maiziera pomoct vyřešit bleskurychlá změna zákonů. Thomas DE MAIZIERE, německý ministr vnitra -------------------Stavební povolení, stavební předpisy a ostatní další předpisy nás v tuto chvíli zdržují a to si nemůžeme dovolit, pokud to chceme do zimy stihnout. Pavel NOVÁK, redaktor -------------------Dalším problémem, se kterým se Německo v souvislosti s uprchlickou krizí potýká, je šíření xenofobních nálad. Angela MERKELOVÁ, německá kancléřka -------------------Neexistuje žádná tolerance vůči těm, kteří zpochybňují lidskou důstojnost. Pavel NOVÁK, redaktor -------------------Kancléřka Merkelová to prohlásila po násilných demonstracích neonacistů proti azylovému domu v saském Heidenau. Od začátku roku eviduje kriminální policie celkem 340 útoků na uprchlické ubytovny. Výrazný odpor je


17

vidět zejména v zemích bývalého východního Německa. Zvlášť po sílících excesech neonacistů v posledních měsících se německá občanská společnost mobilizuje. Ukazuje, že princip solidarity je jí vlastní. Dobrovolníci a občanské iniciativy pomáhají uprchlíkům - darují oblečení, hračky, jídlo, pití, organizují jazykové kurzy. S přijímáním migrantů má Německo i jeho společnost mnohaleté zkušenosti. Solidaritu ale očekává německá vláda také od ostatních členských zemí Unie, protože uprchlická krize je podle Berlína evropským problémem, který se musí řešit společně. Z Berlína Pavel Polák, Radiožurnál. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------A s námi ve studiu stále Alexandr Vondra, bývalý ministr zahraničí a obrany, Milan Slezák, komentátor Českého rozhlasu a také Vladislav Günter, ředitel Centra pro integraci cizinců. A právě s váma bych ráda navázala. Co láká uprchlíky tak moc na Německu? Proč chtějí vyloženě hlavně tam? Vladislav GÜNTER, ředitel Centra pro integraci cizinců -------------------Tak já bych tady navázal na pana Slezáka, který to správně řekl. Ti lidé tam mají nějaké vazby, jsou tam, nebo váš reportér říkal, pardon, že, že prostě ti lidé tam mají často nějaké už v předchozích generacích prostě nějaké příbuzenské vazby a myslím, že to je základ i to je prostě nějaká informace. Ti lidé prostě vědí o Německu, jo, zatímco o nás, i díky tomu, že různí lidé v těch komunitách tam mají příbuzné, někdo tam pracoval a podobně, daleko větší povědomí prostě o, o Německu než o těch dalších zemích a na druhou stranu je určitě zjevný, že tady probíhá jakýsi informační tok i o tom, jak probíhá azylová procedura v těch jednotlivých zemích. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Láká je sociální systém Německa? Vladislav GÜNTER, ředitel Centra pro integraci cizinců -------------------Já si, já ..., můj osobní názor je, že když člověk utíká prostě před nějakým jako nebezpečím a tohle, tak si primárně vybírá podle toho, kde se bude cítit v danou chvíli, kdy bude mít prostě největší perspektivu a že, a že jako pokud tam ... Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Počkejte, pokud někdo utíká před nebezpečím, tak třeba bezpečně s může cítit i v takovém Slovensku, ale ostatně už v Turecku je bezpečněji než v Sýrii. Vladislav GÜNTER, ředitel Centra pro integraci cizinců -------------------Je to bezpečný, ale nemá tam žádnou perspektivu. Ti lidé, ti lidé tam třeba byli dlouho, třeba teďko jako v nějakých táborech, že jo a prostě usoudili, že půjdou dál, že prostě tady, že prostě pokud chtějí normálně žít, nežít prostě jenom někde, někde opravdu v táboře, tak si samozřejmě ..., mezi těmi lidmi probíhá samozřejmě i strašná spousta fám. Někdy je to prostě tak, že si někdo řekne: "Tam je ráj na zemi" a skupina lidí se sebere a jde tam, protože tomu prostě uvěří, jo. Milan SLEZÁK, komentátor Českého rozhlasu -------------------Pardon, šíří se například fámy, že ... Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Milan Slezák. Milan SLEZÁK, komentátor Českého rozhlasu -------------------... ve Švédsku se dají brát peníze, aniž se pracuje. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Je pravdivá, není pravdivá?


18

Milan SLEZÁK, komentátor Českého rozhlasu -------------------No, samozřejmě, že není. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Ale nějaká podpora samozřejmě u těch uprchlíků, kteří jsou v Německu, je finanční? Vladislav GÜNTER, ředitel Centra pro integraci cizinců -------------------Já bych chtěl říct, že třeba ale určitě ti lidi vědí, že ty, že prostě je azylová procedura a prostě v Německu trvá několik měsíců průměrně, zatímco v České republice spíš průměrně několik let, jo a to samo o sobě, to, že prostě vás, že někde v nějaké zemi požádáte o azyl, abyste tedy jako nabyl nějakého bezpečí, ale vlastně ta země vám učiní vlastně z toho života několikaletý provizorium a nejistotu, to vám, to vás asi nepřesvědčí o tom, že zrovna v téhle zemi budete žádat o azyl, že jo. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Bude časem Německo muset začít přemýšlet, jakým způsobem změní svoji azylovou politiku? Protože už teď se o tom začíná v Německu mluvit, protože polovina z těch lidí, kteří tam žádají o azyl, jsou z bývalé Jugoslávie, z Albánie, z Kosova. Do jaké míry je toto udržitelné? Alexandr Vondra. Alexandr VONDRA, CEVRO Institut vysoké školy -------------------Tak Němci udělali teď dvojí rozhodnutí, že jo. Německá vláda, jednak ona se rozhodla, že vlastně přestane udělovat azyly lidem, kteří do Německa přicházejí třeba z Kosova, z Makedonie, prostě země, které usilují o členství v Evropské unii, jsou, nebo budou považovány v Německu za bezpečné a tudíž oni hromadně ..., nikdo prostě ... ta, ten jakoby žádost o azyl bude automaticky zamítnuta, nebude vůbec posuzována. To je, myslím, docela asi logický krok. Ale z druhé strany je tu ten krok ve vztahu k Syřanům a já dodávám, že logicky by pak měl následovat i ve vztahu k dalším z Jemenu a všude, kde jsou válečné konflikty, kde naopak prostě zde přijmeme všechny, z druhé strany si myslím, že ... já na jednu stranu mám veškerý obdiv k tomu německému milosrdenství, k tomu, k té občanské aktivitě, která se tam zdvihla, a v tomto si myslím, že by bylo skvělé, až ta vlna se povalí tady z Maďarska přes Českou republiku do Německa, ... Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Abychom také byli solidární, abychom chodili pomáhat? Alexandr VONDRA, CEVRO Institut vysoké školy -------------------Abychom také ..., to jsou lidské bytosti, které skutečně odcházejí z, ze zemí, kde se žije velmi těžce a ... Milan SLEZÁK, komentátor Českého rozhlasu -------------------A mají po té cestě leccos za sebou. Alexandr VONDRA, CEVRO Institut vysoké školy -------------------Takže to bude určitě i zkouška třeba pro ten český občanský sektor. Nicméně znovu opakuji, jsou tady nepochybně pravdivé dvě věci. Za a), že Německo se nějakým způsobem podle mě tragicky rozhodlo opravdu otevřít tu náruč úplně všem a myslím si, že to nezvládne, abych odpověděl na tu otázku, z dlouhodobého hlediska a myslím si za druhé, že skutečně to není pravda, že dneska v Německu by byla krátká azylová procedura. Právě součástí těch opatření má být, že ji chtějí zkrátit, ale zatím to platí tak, že v průběhu toho řízení oni dostávají, mají nárok na ošacení, na jídlo a na kapesné, které je zhruba ve výši tady minimální mzdy u nás a tím se znovu dostávám k těm kvótám, kdy jsou ještě nejenom ty principiální důvody, proč bychom to měli odmítat, ale jsou tam i důvody praktické, které spočívají jednak v tom množství. Pokud Německo, zazněly dvě čísla, prosím pěkně, 800 tisíc Německo přijme letos ... Helena ŠULCOVÁ, moderátorka


19

-------------------Ne, bude žádostí, žádostí o azyl se čeká 800 tisíc. Nedá se předpokládat, že všechny ... Alexandr VONDRA, CEVRO Institut vysoké školy -------------------No, tak jistě, ale dáme to všem, dáme to všem Syřanům, to jsme takhle jako řekli, protože to je nebezpečná země, takhle to Německo oznámilo, čili z tohodle hlediska, pokud 80milionové Německo se chystá letos na 800 tisíc, tak spravedlivé rozdělení znamená pro Českou republiku, prosím pěkně, 10milionovou zemi, 100 tisíc. A druhé číslo, které zaznělo v rámci té německé kampaně, v rámci té německé kampaně ... Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------To nemusí, to nejde ruku v ruce, protože jsme se bavili o tom, jestli do České republiky ti lidé chtějí, nebo nechtějí a sem nechtějí. Milan SLEZÁK, komentátor Českého rozhlasu -------------------A je to tak, že, že v Německu je to podle bohatství těch zemí. Alexandr VONDRA, CEVRO Institut vysoké školy -------------------Süddeutsche Zeitung, Süddeutsche Zeitung, Süddeutsche Zeitung uvedl, že Německo chce přijmout a potřebuje 6,5 milionu cizinců na svůj pracovní trh. Čistě zase opět touto trojčlenkou, kdybychom to stáhli na celou Evropskou unii, jako 500milionovu entitu, tak my bychom měli přijmout 600 tisíc, prosím pěkně, jo, čili ... Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Ale bavili jsme se o tom, že ti lidé nechtějí do České republiky, že to není cíl ... právě Německo nebo třeba Švédsko je tím cílem, takže jestli to nejsou trochu čísla, kterými se straší. Alexandr VONDRA, CEVRO Institut vysoké školy -------------------No, to je druhá věc, že samozřejmě, když my je jakoby přijmeme a oni v rámci toho schengenského prostoru odjedou jinam, nebo nás začne Brusel jako nutit, abychom dávali jim stejnou podporu ve výši vyšší, než je česká minimální mzda, to jsem teda zvědavý, jak zejména ta stávající vláda by to obhájila. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Padlo tady slovo "Brusel". Pojďme se podívat za naším zpravodajem do Bruselu Ondřejem Houskou. Ten je toho času v Lucembursku, ale normálně pobývá v Bruselu. Ondřeji, každopádně zdravím. Dobrý den. Ondřej HOUSKA, zpravodaj v Bruselu -------------------Dobrý den. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Jaký je vlastně aktuální recept Evropské unie na to, jakým způsobem se s tou krizí imigrační vypořádat? Třeba dnes probíhá neformální schůzka ministrů zahraničí. Tam se patrně nedá předpokládat, že by vyšlo nějaké konkrétní řešení. Ale má vůbec Brusel, jak se říká velmi často tady, nějaké řešení? Ondřej HOUSKA, zpravodaj v Bruselu -------------------To je dobře, že to takhle říkáte, Heleno, protože je neblahým českým zvykem všechno svádět na Brusel. Ne, že on by byl bez viny, ale tohle je otázka jednotlivých členských států a jak zatím poslouchám vaši debatu, tak to z toho i plyne. Bavíte se o tom, jak to dělá Německo, jak to dělají jiné země. Prostě tohle není harmonizovaná věc, azylové řízení, ochrana hranic. To je prostě v kompetenci každého členského státu zvlášť, takže Brusel žádné řešení nemůže vynutit. Když pan Vondra říkal, že by nás Brusel mohl nutit, abychom dávali stejnou podporu žadatelům o azyl, jako dává Německo, tak je to nesmysl. Samozřejmě nemůže nás k tomu Brusel nijak nutit. Brusel, pokud si pod tím představíme Evropskou komisi, přišel s nějakými návrhy, jak tu krizi řešit. Jeden, a zdůrazňuji, pouze jeden


20

z nich jsou i ty kvóty. Můžeme a nemusíme s nimi souhlasit samozřejmě, ale je dobré připomenout, že i ty kvóty začnou, nebo nezačnou platit až poté, co je buď odsouhlasí, nebo neodsouhlasí členské státy Evropské unie, tedy i Česko. Rozhodně nás anonymní Brusel nebude k ničemu nutit. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Ondřeji, otázka je, do jaké míry je v tuto chvíli Evropská unie akceschopná? Můžeme vzpomenout, že na jaře se mluvilo o tom, jak se budou potápět prázdné lodě pašeráků. Do dnešního dne žádná potopena nebyla. Co to svědčí o tom, v jakém stavu je Evropská unie? Je vůbec něčeho schopna, nebo pouze jen zavádět kvóty? Ondřej HOUSKA, zpravodaj v Bruselu -------------------Otázka by podle mě měla znít, čeho jsou schopné členské státy Evropské unie, na čem jsou schopné se dohodnout jednotlivé členské státy. Pokud bysme se bavili o tom plánovaném potápění lodí, tak ta dohoda nezněla tak, že druhý den poté, co byla na jaře dosažena, se začnou ty lodě potápět. Dohoda zněla tak, že z hlediska mezinárodního práva je nejdřív nutné k tomu získat souhlas Rady bezpečnosti OSN, aby to bylo legální vzhledem k nejasné politické situaci, která panuje v Libyi, aby tedy armády členských zemí Evropské unie, jak víme, není žádná armáda evropská, které by velel nějaký anonymní Brusel, tak aby ty armády mohly operovat i v libyjských výsostných vodách. Souhlas Rady bezpečnosti OSN, jak víme, není, protože hrozí ruské veto, takže Británie, ani Francie, jako stálí členové Rady bezpečnosti OSN z členských zemí Evropské unie, takovou rezoluci zatím nepředložily. V zákulisí v New Yorku se vyjednává s Ruskem o tom, aby tuhle rezoluci nevetovalo. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Tak to byl Ondřej Houska, náš zpravodaj, toho času v Lucembursku. Navážu s naším komentátorem Milanem Slezákem. Čím to, že vlastně dosud žádná loď nebyla potopena? Ondřej Houska nám to vysvětloval, chybí jaksi povolení Rady bezpečnosti OSN, ale nějaký recept musí existovat přece, jak ochránit vnější hranici Evropské unie, což se také nedaří. Dá se mluvit o tom, že Evropská unie není akceschopná? Milan SLEZÁK, komentátor Českého rozhlasu -------------------No, samozřejmě, protože tady není žádná síla, která by to vynucovala, není ani politická vůle. Prozatím jsou státy, které se necítí zas až tak ohroženy tou uprchlickou vlnou a pokud se týče toho potápění lodí, ještě bych k tomu, co velmi správně říkal Ondřej Houska, přidal, že Libye, a teď odhlížím od toho, že Libye má dvě vlády, ale jedna z těch vlád prohlásila, že pokud někdo u jejích břehů potopí loď, že to bude pokládat za nepřátelský akt a musíme také počítat s tím, že kdyby se ta loď potápěla a byla blízko u těch břehů, takže někdo může ty, kteří ji budou potápět, pokud by samozřejmě tu loď nepotopili na dálku, ostřelovat z toho břehu a že se vystaví ti evropští vojáci nějakému nebezpečí. A je tam další možnost, že ta loď nebude prázdná. To by se přece napřed muselo vstoupit na palubu, ověřit, zda tam náhodou nebudou ti uprchlíci, zkrátka ... Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Touto optikou, bylo by to možná příliš riskantní, aby neumírali zbytečně ještě další lidé navíc? Milan SLEZÁK, komentátor Českého rozhlasu -------------------Přesně, přesně tak. Je s tím spojeno mnoho otazníků a ta akce by nebyla tak jednoduchá, jak se to možná jeví na první pohled, ale ten recept ... Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Tak ono nic není jednoduché. Tak co je další recept? Další recept je pomoci přímo v těch zemích, kde se něco děje. Asi těžko je možné něco změnit teď v Sýrii. Milan SLEZÁK, komentátor Českého rozhlasu -------------------Ale pozor, tam se pomáhalo mnohdy velmi dlouho a ta pomoc neproudila do těch správných kapes. Někdo, kdybychom mluvili o ideálním řešení, které není na dosah, to chci zdůraznit, tak by se ta pomoc, která do těch zemí směřuje, měla lépe ohlídat, aby ji dostali skutečně ti, kteří ji potřebují. Za druhé by se určitě mělo investovat do tamního trhu, poskytnout těm lidem nějaké pracovní příležitosti, ale přitom samozřejmě ten, kdo ty peníze dá, by na


21

tom také měl vydělat. To je opět mnohdy riskantní, protože tam nevládne přílišná právní jistota. Měly by se určitě někde vybudovat nějaké tábory větší uprchlické, s větší kapacitou, kde by ale vládly humanitární podmínky, protože ty stávající to nejsou schopné zvládnout a ty tábory by měly být někde na okraji Evropské unie a lidé, kteří vstoupí na území Evropské unie, by v těch táborech měli čekat na vyřízení toho azylu a především bych chtěl zdůraznit, že by se přeci jenom měla změnit ta azylová politika v těch zemích a ty dávky, které jsou s ní spojeny, které jsou pro uprchlíky dnes nejpřitažlivější, aby se potom dalo snáze oddělit typ toho ekonomického migranta, který má samozřejmě právo na to hledat lepší život, šťastnější život, ale není v ohrožení života a patří přeci jenom při tom kvantu těch lidí, kteří se chtějí ucházet o život v Evropě, k tomu typu, který Evropa v té velké míře už schopna není zvládnout, přičemž je jedna věc pozoruhodná, že všichni ti lidé směřují do Evropy. To je samozřejmě pro ty, kteří se cítí Evropany a jsou na to hrdí, velké, velká pochvala toho našeho způsobu života, že je tak přitažlivý, ale někdo, kdo třeba ... Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Tak proč je bohaté arabské státy neberou, uprchlíky? Milan SLEZÁK, komentátor Českého rozhlasu -------------------To je ..., ano, to je právě, tam jsem mířil, ale proč ti lidé například nemíří do Ruska? Je tady spousta lidí u nás, která si Rusko idealizuje. Proč tedy ta vlna nesměřuje tam? Tam je spousta prostoru. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Poslední otázka na Alexandra Vondru. Jakou akci byste vy čekal v tuto chvíli od Evropské unie? Alexandr VONDRA, CEVRO Institut vysoké školy -------------------No, minimálně, že bude aspoň dodržovat, nebo plnit to, k čemu se zavázala. Kupříkladu já jsem nevěřil svým vlastním uším, když jsem tady poslouchal vašeho reportéra z Bruselu. Tak podívejte, jestli se nepletu, tak počet těch imigrantů jenom tou jihomediteránní cestou , to znamená z Libye přes Lampedusu nebo Maltu do Itálie, to číslo dosahuje, jestli nějakých 100, minimálně 100 tisíc letos a ti lidé se museli, tam je moře, čili to nejde suchozemskou cestou, čili ti se museli na nějakou loď nalodit pašeráckou, ta vyjela z libyjských vod, pak vstoupila do vod mezinárodních a pak vkročila do teritoriálních vod italských a potápět se mají samozřejmě lodě prázdné, čili těch lodí muselo být nesčíslně, pokud mluvíme o čísle nějakých 100 tisíc, 100 tisíc lidí ... Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Ale tam je přece ten problém, že to nemůžeme, že nemůžeme vlastně, nebo nemůže Evropská unie potopit, pokud nemá povolení Rady bezpečnosti OSN. Alexandr VONDRA, CEVRO Institut vysoké školy -------------------Můžeme je normálně bez milosti potopit a ještě to ..., to není, to v libyjských teritoriálních vodách, ale v italských teritoriálních vodách si můžou vodpálit, co chtěj, když je to pašerácká loď, která se účastní nezákonný mafiózní, mafiózní činnosti. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Ale nepřineslo by to další oběti? Protože, jak jsme si vysvětlovali, že by vlastně prvně musel někdo vstoupit na tu loď a prohlédnout, jestli tam nejsou náhodou uprchlíci třeba ještě. To není přece tak jednoduché. Alexandr VONDRA, CEVRO Institut vysoké školy -------------------Já jsem teď uváděl příklad, u nás, u nás na venkově, u nás na venkově je přísně chráněná národní přírodní rezervace, kam prostě pronikají vandalové na motorkách a rušej tam prostě divoký ptactvo a teď zcela správně konečně po mnoha letech zasáhly prostě, zasáhly Vojenské lesy a statky a ve spolupráci s policií jim ty motorky zabavily. Je to příklad prostě trošku jako karikatura, ale přeci nic nebrání tomu, když do italských teritoriálních vod vstoupí ilegálně člun nebo loď, která ještě nelegálně převáží nelegální migranty, po vylodění těchto lidí ji prázdnou okamžitě potopit, natočit to na kameru.


22

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Tak někdo by ji musel prohlédnout, jestli skutečně prázdná je. Alexandr VONDRA, CEVRO Institut vysoké školy -------------------No, tak od toho, od toho je, od toho je přeci ta agentura Frontex, která se tím má zabývat. K tomuhle prostě, já si myslím, že souhlas Rady bezpečnosti není potřeba. Milan SLEZÁK, komentátor Českého rozhlasu -------------------Pardon, k tomu nemá mandát, k tomu nemá mandát! Alexandr VONDRA, CEVRO Institut vysoké školy -------------------Ale, no, jasně, ale to je hra na schovávanou. Milan SLEZÁK, komentátor Českého rozhlasu -------------------Má hlídat, monitorovat a zachraňovat. Alexandr VONDRA, CEVRO Institut vysoké školy -------------------Tohle to dopředu všichni, když o tom na jaře hlasovali, přeci věděli, že nebude jednoduché získat souhlas Ruské federace, a tak proč něco takového oznamovali? Takhle pak vypadá, vypadají všichni Evropané jako kašpaři, protože říkají, že něco udělají, neudělají, neudělají. Je to podle mě politika, která prostě se nakonec obrátí v Evropě proti, proti jejím původcům. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Alexandr Vondra byl hostem speciálu Radiožurnálu, bývalý ministr zahraničí a obrany. Děkuju za to, na shledanou. Alexandr VONDRA, CEVRO Institut vysoké školy -------------------Na shledanou. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Já budu pokračovat za chvíli s našimi hosty Vladislavem Güntrem, ředitelem Centra pro integraci cizinců a Milanem Slezákem, komentátorem Českého rozhlasu. Ale pojďme se podívat na jeden příběh. Dva měsíce trvala cesta dvou uprchlíků ze Sýrie přes Česko až do Německa. Emigranti bez pasu a víz utratili několik tisíc korun, vystřídali nesčíslně autobusů, vlaků a taxíků a poslední noc na českém území strávili v záchytném táboře v Bělé pod Bezdězem. V jejich skupině byl i 18měsíční kojenec. Policie odvezla uprchlíky na nádraží v Bělé pod Bezdězem a tam je zanechala osudu. Jejich další putování sledoval Lubomír Smatana. Lubomír SMATANA, redaktor -------------------... Ne to neplatí na Německo. Sultán má obyčejný dokument od cizinecké policie, kde je napsáno, že může ještě 15 dní pobývat v České republice. To samé má jeho rodina. Dívá se tady na to ze dveří nádraží i paní Miloslava, jinak zdravotní sestra, která tady v tom domě bydlí a uprchlíky tady vídává celkem často. paní Miloslava -------------------Docela špatně to na mě působí, protože oni je tu vyklopěj a pak už si jich vlastně nevšímají, jestli odjedou, nebo ne. Jestli ty pokyny jakoby pochopili, jo, nebo o to se už nikdo jakoby dál nestará. Lubomír SMATANA, redaktor -------------------Půl sedmé, pomalu se skupinka uprchlíků blíží k Děčínu. 18měsíční Mahmed Ali v krásné žlutočervené kombinéze vypadá jako skřítek a už usnul. Ostatní stále bdí. Na hlavním nádraží v Děčíně začíná pršet. Nikdo z nich


23

nevypadá, že by měl nějakou přikrývku. Pouze ženy mají šátky přes hlavy a matka navléká 18měsíčnímu přes hlavu kapucu s ušima. Vy jste nějaká z toho dojatá tady na tom nádraží. osoba -------------------Úplně je mi jich líto těch dětí. osoba -------------------Tady ti by mně ani tolik nevadili, protože jsou mezi nima děti, ale když sem přijedou jenom čistě mladí chlapi, tak z toho má člověk obavy, aby třeba sem jenom čistě nepřiváželi do budoucna nějaký skrytý vojsko, kde by dělali teroristický útoky a tím pádem asi ohrožovali kompletně všechny nás. Lubomír SMATANA, redaktor -------------------Vy jste stavební dělník, zedník, prostě pracujete rukama. osoba -------------------Tak, ano, jo. Lubomír SMATANA, redaktor -------------------A takový chlap se bojí? osoba -------------------O své děti. Ne třeba tady ti, ale ti ostatní, co sem jdou. Lubomír SMATANA, redaktor -------------------Abduláh telefonuje svému příbuznému, aby věděl, jestli má jet do Berlína, do Drážďan nebo do Mnichova a teď se rozhodl, že pojedou přímým expresem přímo do Drážďan, než aby jeli osobákem, který je sice levnější, ale museli přestupovat, takže pojedou rovnou. Za celé dvě hodiny na nádraží v Děčíně se neukázala policie. Teď tedy uprchlíci nastupují a za nějakých 15 minut se po dvouměsíčním putování dostanou na německou půdu. Vlak tam zastaví hned za hranicí v městečku Bad Schandau a tam je zřejmě zadrží policie, začne je registrovat, ale to už budou v zemi, kam si přáli z té válčící Sýrie dojet. Z Děčína Lubomír Smatana, Radiožurnál. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Tak v tom příspěvku Lubomíra Smatany jsme slyšeli pána, který měl obavu o bezpečnost, o budoucnost svých dětí. To je poměrně častý argument, který zaznívá v té debatě v České republice. Vladislav Günter je ředitelem Centra pro integraci cizinců, mluví s cizinci velmi často. Nepředstavují nebezpečí? Jak to vysvětlit lidem? Vladislav GÜNTER, ředitel Centra pro integraci cizinců -------------------No, primárně je tady celou dobu, co, co probíhá ta naše debata a probíhá i ta krize vnější, zatím vnější, u nás jako opravdu je těch uprchlíků velmi málo a když, když nějací, tak se snaží co nejrychleji projet a my jim v tom pouze bráníme a tak je potřeba vysvětlit, že tady se jedná primárně o humanitární problém a v nějaké další fázi o sociální problém. A tohle musí vysvětlovat prostě té veřejnosti nejenom nevládní organizace, ale nějací různí experti, ale, ale vláda, že jo. Ale tím, že u nás to téma je ventilováno především skrze bezpečností aspekty, náš největší příspěvek k řešení uprchlické krize je vždycky v tom, že navrhneme experty na hranice, že povýšíme rozpočet armády, policie a podobně, ale vůbec nenavrhujeme nic, co, co by se týkalo těch lidí, kteří na tý cestě jsou a kteří už prostě ty hranice překročili, už, už prostě je ..., musíme řešit prostě nějaký problém těch ... Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------A co, col byste očekávali, že by se navrhlo? Vladislav GÜNTER, ředitel Centra pro integraci cizinců


24

-------------------No, no, minimálně, že by se třeba právě obrušovaly hrany toho, tý obavy, že se nám sem valí prostě armáda jakýchsi nebezpečných individuí, že se jedná prostě o ... krizi, no. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Ještě poprosím Milana Slezáka, z čeho ty obavy plynou? Obavy z bezpečnosti? Milan SLEZÁK, komentátor Českého rozhlasu -------------------No, za prvé jsou to samozřejmě obavy iracionální a myslím si, že této uprchlické vlny se lidé bát nemusejí, ale za druhé jsou to obavy, které jsou možná opřeny i o zkušenosti ze západní Evropy, protože v některých zemích, které byly příliš vstřícné minulosti a braly hodně lidí z jiných kulturních, náboženských a civilizačních oblastí, najednou a třeba až v druhé nebo třetí generaci zjišťují, že mají problém, protože někteří z těch vnuků nebo synů té první generace, která byla vděčná za nové příležitosti, se zkrátka v té nové vlasti necítí dobře a jsou schopni i proti ní bojovat, anebo vytvářejí čtvrti, to je známý francouzský případ, ale také belgický, do kterých se dokonce bojí jít i policisté. Pak je to velký problém, ale myslím si, co je důležité, má se pomoci tomu, komu se má pomoci a má se hlídat míra, v níž je ten stát ochoten a schopen pomoci, aby toho potom nelitoval. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Komentátor Českého rozhlasu Milan Slezák a také Vladislav Günter, ředitel Centra pro integraci cizinců byli rovněž hosty speciálu Radiožurnálu. Pánové, děkuju. Hezký víkend, na shledanou. Milan SLEZÁK, komentátor Českého rozhlasu -------------------Na shledanou. Vladislav GÜNTER, ředitel Centra pro integraci cizinců -------------------Na shledanou. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Zkusil si cestu uprchlíků do Evropy, prožil ji na vlastní kůži. Fotograf Stanislav Krupař je se mnou ve studiu. Dobrý den. Stanislav KRUPAŘ, fotograf -------------------Dobrý den. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Vy jste společně ještě s německým kolegou se zkusil dostat do skupiny, nebo se skupinou syrských uprchlíků do Evropy z Egypta. Ještě v egyptských vodách vás ale zadržela pobřežní stráž, takže vy jste tu cestu nakonec neabsolvovali, ale řekněte mi, jak vlastně těžké je třeba navázat kontakt s pašeráky? Stanislav KRUPAŘ, fotograf -------------------No, to, pro cizince to je obtížné, pro Syřany nebo Araby, kteří se na Blízkém východě nacházejí, to je každodenní chleba. To je běžný, hm. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Dobře, ale jak těžké to bylo, když vy jste to měl možnost jakoby pozorovat? Tak vy jste třeba měli asi problém, protože vy jste, vy jste hráli uprchlíky taky? Stanislav KRUPAŘ, fotograf --------------------


25

Já jsem už o tom mluvil do médií docela často, tak my jsme se vydávali za někoho jinýho, nežli jsme ..., my jsme se nevydávali za fotografa, za novináře, ale za, za běžence z Kavkazu. Měli jsme prostě tu identitu nějakými doklady i potvrzenou. Vydávali jsme se za učitele angličtiny z Homsu, kteří jsou na útěku s jejich průvodcem syrským. To byl náš kolega, kamarád, který nás na tý cestě provázel a kterej vlastně naši identitu potvrdil před těmi pašeráky a který do značný míry celý ty organizační věci vzal na svý bedra. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Je něco možné ty lidi zastavit, aby nepodnikali takhle náročnou a nebezpečnou cestu přes moře do Evropy? Nebo, když jste s nimi mluvil, tak jste měl pocit, že je nezastaví vůbec nic, i kdyby se zde přijala jakákoli opatření? Stanislav KRUPAŘ, fotograf -------------------No, ti lidi jsou v zoufalý situaci. Oni utíkají buďto z Turecka nebo z Egypta, kde, kde pro Syřany prostě ubývá životní prostor, kde ta situace je velmi zlá a mnohdy mají někoho v Evropě a vědí i díky tomu, jak se svět proměnil, jak máme prostě, jak máme informační technologie rozvinutý, sociální sítě. Tady se prostě brojí proti tomu, že prostě ti kluci mají mobily, ale ten mobil je prostě základní pracovní nástroj člověka už v celým světě, tak mě to nepobuřuje, že prostě ti kluci, kteří utíkají do Evropy, mají mobil, protože bez něho se prostě dneska člověk neobejde a teď ... Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Do jaké míry je v tom ale naivita určitá těch lidí, kteří míří do Evropy? Do jaké míry ..., samozřejmě jedna věc je obava o život, druhá věc jsou potom lidé, kteří potom utíkají z ekonomických důvodů. Do jaké míry je třeba naivní, nebo jsou jejich představy o tom, jak vypadá život v Evropské unii, naivní? Stanislav KRUPAŘ, fotograf -------------------To já sám nevím, protože já jsem strávil nějakej čas na Blízkým východě se syrskými uprchlíky a mně jakákoli vidina života v Evropě připadá docela primově jako naivní. Já rád jako v tý naivitě budu žít, než abysem zůstával někde v rozbombardovaným Aleppu, kde prostě od začátku války máme ztráty nějakejch 200 tisíc obyvatel a čtvrtina nebo kolik obyvatelstva Sýrie je na útěku, tak mně to .., vy mluvíte o nějaký naivitě, představ o Evropě, ale ona je opravdu zemí zaslíbenou, jo. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Ne, já jsem to myslela tak, do jaké míry třeba oni mají představu, že je tady čeká ..., samozřejmě lepší život pro lidi z válečné oblasti jednoznačně, ale pak máme emigranty, kteří odcházejí třeba z ekonomických důvodů. Do jaké, do jaké, do jaké míry vlastně tam může být ta představa potom odlišná ... Stanislav KRUPAŘ, fotograf -------------------Já nevím, já jsem byl se Syřany, já jsem byl se Syřany. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------... od toho, co oni si představovali? Podnikl byste znovu takovou cestu, nebo chystáte se na něco takového ještě jednou? Stanislav KRUPAŘ, fotograf -------------------No, já bych ji byl schopen podniknout, ale to riziko, které prostě novinářům v Evropě ..., v Egyptě hrozí, je prostě ohromný. Tam, to je ten nedávnej případ lidí z Al-Džazíry, včetně britských občanů, kteří byli odsouzení, jestli se nepletu, na tři roky vězení, přičemž proti nim nejsou žádný opravdický důkazy a nám reálně při tom zadržení hrozilo, že prostě na několik let skončíme v egyptským kriminále a kdybysem se to, kdybysem to snad chtěl zopakovat, tak bysem z toho nevyvázl tak dobře, jak jsme z toho vyvázli. Takže to by bylo dost sebevražedný a ani nevím o nikom, že by se to po nás pokusil zopakovat. Byl tým prostě špíglů, kteří měli tenhle plán a vlastně nikdo to po nás nezkoušel. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka


26

-------------------Jak se daří uprchlíkovi Amarovi, kterého jste fotil a on se potom setkal i se svojí rodinou v Německu? Máte nějaké zprávy? Poprosím stručně. Stanislav KRUPAŘ, fotograf -------------------Výborně se mu daří. My jsme teď jako blízcí přátelé a nedávno jsme si volali. On, on se prostě v březnu, koncem března setkal se svojí rodinou, získal politický azyl v Německu. Teď má problém se zády, takže prostě bude muset jít bohužel na nějakou operaci s plotýnkama, ale jeho žena se docela vžila do toho prostředí. Z toho jsme měli obavy a holky, nejstarší je 18 a nejmladší je 6, tak ty jsou z Německa úplně nadšený a chystají se studovat na univerzitě. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Fotograf Stanislav Krupař. Díky za to, že jste byl ve speciálu Radiožurnálu. Na shledanou. Na Radiožurnálu za chvilku další zprávy. Bude 18 hodin.

ČRo Sever

Naši vědci na Špicberkách 5.9.2015

ČRo Sever str. 1 17:10 Planetárium Univerzita Pardubice

Veronika KINDLOVÁ, moderátorka -------------------O tom, že naši vědci provozují polární výzkumnou stanici v Antarktidě, se obecně ví. Stojí na ostrově Jamese Rosse a je v majetku brněnské Masarykovy univerzity. Frederik VELINSKÝ, moderátor -------------------Vědci z České republiky však jezdí i na sever. Jejich cílovou destinací je souostroví Špicberky za severním polárním kruhem, které patří Norsku. Také tam, konkrétně v zátoce Petunia Bukta mají čeští vědci svou základnu. Veronika KINDLOVÁ, moderátorka -------------------Pojďme si povídat o tom, co všechno tam zkoumají a také o drsné kráse severské přírody. Příjemný poslech vám i nadále přejí Veronika Kindlová. Frederik VELINSKÝ, moderátor -------------------A Frederik Velinský. Veronika KINDLOVÁ, moderátorka -------------------Mezi vědce, kteří pravidelně jezdí na Špicberky, patří také Alexandra Bernardová z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. V tamní laboratoři archeobotaniky a paleoekologie se zabývá mimo jiné botanikou, archeobotanikou a ekologií, a to jak v našich, tak v polárních oblastech. Frederik VELINSKÝ, moderátor -------------------Na Špicberkách byla už sedmkrát a já jsem se jí ptal, odkdy tam naši vědci působí. Alexandra BERNARDOVÁ, archeobotanička, paleoekoložka, Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích -------------------Těch dat by se dalo použít několik, ale asi důležitý je rok 2007, kdy Jihočeská univerzita ve spolupráci s Botanickým ústavem v Třeboni a s Masarykovou univerzitou získaly peníze na první projekt na vybudování takové provizorní základny a na rozjetí toho výzkumu. A dalším přelomovým rokem byl rok 2010, kdy jsme získali přímo


27

grant na výstavbu české polární stanice v Arktidě a stanice vlastně byla dokončená a otevřená v minulém roce, v roce 2014. Frederik VELINSKÝ, moderátor -------------------Co vůbec vědce ze střední Evropy táhne do těch polárních oblastí? Alexandra BERNARDOVÁ, archeobotanička, paleoekoložka, Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích -------------------Je to rozhodně atraktivní oblast, jsou tam nová témata, která se otvírají. Stejně jako naopak to může doplňovat otázky, které my řešíme tady ve střední Evropě a k tomu máme vlastně jako analogii ze severu. Já se zabývám vývojem vegetace, tak ta severská příroda vlastně je aqua-analogie toho, jak to u nás třeba vypadalo těsně po konci doby ledové. Frederik VELINSKÝ, moderátor -------------------Když vezmeme ty ostatní specializace, kdo tak nejčastěji tam jezdí? Alexandra BERNARDOVÁ, archeobotanička, paleoekoložka, Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích -------------------To je hrozně těžká otázka. Jezdí tam úplně všichni, každý si tam něco najde. Ale samozřejmě Špicberky jsou velká studnice především pro geology, klimatology, glaciology. Je tam spousta ledovců, je tam spousta jakoby nových obnažených hornin, které se dají zkoumat. Hydrologové si tam hodně najdou své, protože ty toky tam jsou divoké a i ta dynamika je tam veliká. Ty živé obory, zase je to jiný typ vegetace, který je nám trošku jakoby neznámý. Jsou tam jiné pochody, jiné procesy. Ty, co se zabývají živočichy, tak zkoumají, jak reagují na ty chladné podmínky. Takže každý si najde svoje. Asi těžko říct, jako co se tam dělá víc a co míň. Frederik VELINSKÝ, moderátor -------------------A co přesně na Špicberkách zkoumá Alexandra Bernardová? Alexandra BERNARDOVÁ, archeobotanička, paleoekoložka, Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích -------------------Konkrétně se zabýváme vývojem vegetace a historií jezer, kdy zkoumáme staré sedimenty. A vlastně nás zajímá, jak se tam ty sedimenty ukládaly, jaké tam panovaly ekologické podmínky. To znamená, jaké tam byly rostliny, jaká tam byla skladba živočichů a jak ty podmínky odpovídají těm klimatickým podmínkám, které jsou zase rekonstruovány třeba z ledovcových vrtů. Frederik VELINSKÝ, moderátor -------------------Jak vůbec vypadá to zázemí, kde obvykle pobýváte? Asi spoustu času trávíte v terénu, ale taky se musí pracovat v laboratoři. Alexandra BERNARDOVÁ, archeobotanička, paleoekoložka, Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích -------------------Tak od té doby, co jsme oficiálně otevřeli naší stanici, tak to zázemí je mnohem, mnohem lepší. Česká arktická stanice se skládá ze dvou součástí. Prvním je vědecká stanice v hlavním městě Longyearbyen, kde je plné zázemí, jsou tam plně vybavené laboratoře a ubytovací kapacity. Ta se nachází v civilizaci, řečeno jakoby laicky. A pak máme ještě terénní stanici, která už se nachází v centrální části ostrova Špicberky. Momentálně je to ještě stará ruská chata, kterou si půjčujeme, ale staví se jakoby naše vlastní stanice taková přechodná. Tam jsou ty laboratorní podmínky lehce omezené a takové ty podmínky pro to žití jsou opravdu, jako když jedete na chatičku. Takže máme venku suchý záchod, nemáme tam koupelnu, vodu bereme z potoka. To jako stačí pro tu vědeckou práci, rozhodně. Frederik VELINSKÝ, moderátor --------------------


28

Vy máte i čluny, něco jsem četl o expediční lodi. Alexandra BERNARDOVÁ, archeobotanička, paleoekoložka, Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích -------------------Tak naším hlavním dopravním prostředním jsou buďto naše nohy, popřípadě gumové čluny pro pohyb po moři, ale v současné době se dokončuje expediční loď, která vlastně bude potom brázdit vody oceánu a dá nám ty možnosti dostat se na nové lokality, které vlastně na těch gumových člunech jsou nedostupné. Navíc na tý lodi se dá nocovat, dá se tam převézt mnohem větší množství materiálu, dají se tam převézt stany, takže by se jako dalo odjet na jakoby expedici nebo na několikadenní, říkáme tomu terénní kemp a tam vlastně jako odebírat vzorky, popřípadě dělat nějaká měření. Frederik VELINSKÝ, moderátor -------------------Předpokládám, že na Špicberky se jezdí obvykle v létě. Jak dlouhý bývá takový pobyt? Alexandra BERNARDOVÁ, archeobotanička, paleoekoložka, Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích -------------------Záleží, jak kdo má jaký cíle, jaké má plány i to, čím se zabývá. Takže někomu stačí 14 dní, někomu stačí měsíc, někdo zase potřebuje jako dlouhou sezonu, protože dělá několikero opakovaných měření, ale ta průměrná doba pobytu je ten měsíc. Taková ta kombinace toho, kdy tam přiletíte, máte několik ošklivých dní, seberete nějaké vzorky, zjistíte, že se vám něco nepovedlo, tak máte čas to opravit a pak zase jedete domů. Ten měsíc je taková ideální doba. Frederik VELINSKÝ, moderátor -------------------Kolik lidí tam tak bývá v sezoně? Alexandra BERNARDOVÁ, archeobotanička, paleoekoložka, Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích -------------------Nám se průměrně otočí kolem 50 účastníků, jak vědců, tak studentů. Ale v jednu chvíli tam pobývá kolem 20 lidí. Veronika KINDLOVÁ, moderátorka -------------------Špicberky si asi většina lidí představí jako ledovou skalnatou pustinu, kterou fičí vítr a po níž se toulají lední medvědi. Frederik VELINSKÝ, moderátor -------------------Možná to tak vypadá v zimě, ale jaké jsou Špicberky v létě, kdy tam jezdí naši vědci? Na to jsem se ptal archeobotaničky a paleoekoložky Alexandry Bernardové pochopitelně také. Alexandra BERNARDOVÁ, archeobotanička, paleoekoložka, Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích -------------------Představa té ledové pustiny je opravdu častá. I mí rodiče si mysleli, když jsem řekla poprvé, že pojedu na Špicberky, že pojedu někam zmrznout, ale v létě je to vlastně odledněné, na pobřeží je tundra, která je zelená, je barevná, jsou tam rostliny, které kvetou. Vypadá to vlastně jako taková alpínská zahrádka, občas se po nich proběhne ten medvěd, to samozřejmě. Ale rozhodně to není pustina, je to opravdu živý ekosystém. Frederik VELINSKÝ, moderátor -------------------Kolik tam toho vůbec roste a jaké rostliny se tam dají vidět? Alexandra BERNARDOVÁ, archeobotanička, paleoekoložka, Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích --------------------


29

Čísla se různí, ale uvádí se třeba 160 druhů vyšších rostlin, což není úplně málo. My třeba v našem okolí chaty jich máme kolem stovky, což na to, že to je polární poušť nebo si každý myslí, že to je pustina, tak je docela hodně. Samozřejmě jak jsme ve vysoké Arktidě, nejsou tam žádné stromy, ale nalezneme tam několik druhů vrb. Je tam vrba polární, která je hodně častá, ale je fakt maličkatá, má jenom několik centimetrů na výšku. A pak se tam vyskytují různé druhy jako třeba lomikameny, známá kytka je dryádka osmiplátečná, popřípadě třeba silenky. Frederik VELINSKÝ, moderátor -------------------A teď co ti lední medvědi? Pokud vím, tak na Špicberkách se příliš nedoporučuje, zvlášť mimo civilizaci chodit beze zbraně. Jak se chovat, abyste byli v bezpečí a prochází třeba každý badatel nějakým střeleckým tréninkem? Alexandra BERNARDOVÁ, archeobotanička, paleoekoložka, Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích -------------------Tak opravdu se nedoporučuje vycházet beze zbraně a taky bez nich nevycházíme. A vlastně každý účastník naší expedice, který k nám jede na stanici, tak musí projít oficiálním školením, který pořádá místní univerzita. Popřípadě si ho v posledních letech, když máme potřebnou kvalifikaci, děláme i sami. Bez pušky ani ránu. Stejně tak si s sebou nosí signální pistoli, popřípadě petardy, aby se ten medvěd jakoby vyplašil, protože na medvěda se střílí až opravdu, když už jako zaútočí. Ale základní pravidlo je být obezřetný, pozorný a dívat se kolem sebe a vlastně být pořád ve střehu. Frederik VELINSKÝ, moderátor -------------------Jak se přitom soustředíte na tu vědeckou práci, když nevíte nikdy, jestli na vás nevykoukne medvěd odněkud? Alexandra BERNARDOVÁ, archeobotanička, paleoekoložka, Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích -------------------No, samozřejmě jako těžko, člověk se snadno nechá unést, hlavně se nechá snadno uchlácholit, když toho medvěda 14 dní nevidí, už jakoby ztrácí tu pozornost. Ale většinou to děláme tak, že ten, kdo má tu pušku, tak je jakoby na hlídce a má jakoby tu zodpovědnost za všechny ostatní a nepracuje a dívá se především kolem sebe. Frederik VELINSKÝ, moderátor -------------------A měli jste nějaké problémy s medvědy? Alexandra BERNARDOVÁ, archeobotanička, paleoekoložka, Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích -------------------Měli jsme už několik incidentů, obzvláště vloni, ale naštěstí nikdy jsme neměli potřebu po něm střílet, že bychom ho chtěli zabít. Nikdy jako na nás nezaútočil, spíš nám vykradl zásoby, popřípadě se jako vyskytoval blízko chaty a nechtěl odejít. Nikdy to nebyl konflikt, že by byl ten medvěd pro nás nebezpečný. Oni ty medvědi jsou většinou spíš zvědaví. Tihle naštěstí byli ty správní a byli nažraní očividně. Frederik VELINSKÝ, moderátor -------------------Ono se říká, že s těmi medvědy jsou větší problémy právě proto, že bývají často hladoví. Taje led a oni se musí živit na pobřeží. Alexandra BERNARDOVÁ, archeobotanička, paleoekoložka, Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích -------------------Je to tak. My se vyskytujeme v centrální části Špicberků a ve chvíli, kdy tam nějaký medvěd zůstane, když byl třeba na kraji ostrova a ten led mu uplaval, tak vlastně jako se tak různě potlouká a hledá, co by kde sežral. A když se do té centrální části dostane, tak většinou bejvá hodně zoufalý a hodně hladový. Ale zase v té naší zátoce poslední 2 roky ležela mršina velryby, na který si ty medvědi docela slušně uživili. Takže to bylo štěstí pro nás, že oni byli nažraný a byli spokojený. Před tou velrybou jsme se vždycky báli jakýhokoliv medvěda, protože opravdu jsme si říkali, že když bude hodně, hodně, hodně zoufalý a spíš prostě půjde po čemkoliv, co se bude hýbat, ale naštěstí se tak nestalo.


30

e15.cz

Univerzity mají dostat z rozpočtu o 1,3 miliardy méně než loni 4.9.2015

e15.cz str. 0 Domácí události Univerzita Pardubice

Vysokým školám hrozí meziroční snížení rozpočtu o 1,3 miliardy korun. Počítá s ním aktuální návrh státního rozpočtu na rok 2016, který začne ve středu projednávat vláda. Ministryně školství Kateřina Valachová (za ČSSD) bude žádat pro vysoké další peníze právě při jednání kabinetu. Se snížením objemu financí pro vysoké školy počítal už loni schválený rozpočtový rámec na rok 2016. Zástupci akademické obce kvůli tomu v březnu jednali s tehdejším ministrem školství Marcelem Chládkem (ČSSD) i premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD). Oba jim přislíbili, že rozpočet pro ysoké školy zůstane stejný navzdory klesajícímu počtu studentů. To by mělo vést ke zvýšení kvality vysokého školství. Tento postoj podle všeho při jednáních s ministrem financí Andrejem Babišem (ANO) zastávala i současná ministryně Valachová. „Pokud já mám informace od paní ministryně z jejích jednání s panem ministrem financí, tak by rozpočet pro vysoké školy měl být ve stejné výši, jako je v letošním roce,“ řekl rektor Univerzity Karlovy a předseda České konference rektorů Tomáš Zima. Do návrhu ministerstva financí se to však nepromítlo. Při porovnání takzvané srovnatelné základny rozpočtu, s níž pracuje ministerstvo školství, by rozpočet vysokých škol měl klesnout z 21,5 na 20,2 miliardy korun. Zhorší se kvalita výuky, varuje Zima „Nicméně ministerstvo školství předložilo ministerstvu financí požadavek na zmírnění navrženého poklesu. Tento požadavek tedy bude při projednávání rozpočtu na úrovni vlády dále diskutován,“ uvedlo ministerstvo školství. Jednou z možných variant je už dříve zmiňované využití případných nespotřebovaných výdajů z tohoto roku. Také o tom se bude jednat na zasedání vlády. Zima je přesvědčený, že případný výrazný propad rozpočtu by znamenal zhoršení kvality vysokoškolského vzdělávání v ČR. „To je samozřejmě nepříjemná věc pro společnost, protože Česká republika může stavět především na vzdělanostní společnosti. Nemáme zde žádnou ropu a podobně. Pokud by došlo k nějakému dramatickému propadu, tak by to bylo ohrožení zdravého chodu vysokého školství,“ uvedl. Připomněl, že v přepočtu na jednoho studenta vysoké školy stále dostávají méně peněz než v roce 2006. Na výzkum a vývoj půjde víc Na rozdíl od vysokých škol by si ostatní oblasti financované ministerstvem školství měly polepšit. Při odhlédnutí od prostředků z evropských dotací a jednorázových vlivů by se měly o zhruba 800 milionů korun zvýšit výdaje na výzkum, vývoj a inovace. Miliardy navíc by měly jít do regionálního školství, tedy školy od mateřských po vyšší odborné. Půl miliardy navíc by měl dostat sport. Po letních jednáních s ministrem financí Babišem ministryně Valachová dosáhla meziročního navýšení výdajů na školství o 4,35 miliardy korun. Bez evropských dotací a finančních mechanismů by měl mít resort na výdaje k dispozici 133,15 miliardy korun, dalších osm miliard by mělo jít z EU. Čtěte také: Vysoké školy nejspíš přijdou o peníze na modernizaci. Neproudí k nim dotace Zkrachovala soukromá vysoká škola Literární akademie, dluží miliony Pavel Mertlík: Nechci žít tam, kde se nepodporují vysoké školy


31

URL| http://zpravy.e15.cz/domaci/udalosti/u...tu-o-1-3-miliardy-mene-nez-loni-1224518

genusplus.cz

LIBEREC: Dětská univerzita nabízí ještě pár volných míst 6.9.2015

genusplus.cz str. 0 Zpravodajství TZ Univerzita Pardubice

Již pošesté otevírá Technická univerzita v Liberci oblíbenou Dětskou univerzitu. V několika kurzech jsou ještě poslední volná místa. Letos Dětskou univerzitu podpořil Liberecký kraj. V letošním roce univerzita nabízí celkem 25 kurzů pro žáky druhých až devátých tříd základních škol a také pro středoškoláky. Zájem je tradičně velký a některé kurzy jsou už plně obsazené. A to i přesto, že rodiče na provoz kurzů musí poprvé finančně přispět. „Nejdříve se naplnila kapacita většiny kurzů zaměřených na robotiku a to i přesto, že jsme jejich kapacitu oproti loňsku zdvojnásobili. Obsazené jsou také kurzy počítačové grafiky, a moderní 3D technologie. Ještě je ale možné vybrat si ze zajímavé nabídky,“ říká vedoucí projektu Miloš Hernych. Poslední volná místa jsou v kurzech zaměřených na aplikovanou fyziku nebo aplikovanou matematiku, mikrobiologii ale také kurzy zaměřené na chemii a nanomateriály. Více informací o volných http://detskauniverzita.tul.cz/

místech

najdetena

webových

stránkách

Dětské

univerzity

na

Dětskou univerzitu pořádala liberecká univerzita pět let v rámci projektů podporovaných Evropskou unií. Celkem Dětskou univerzitu v těchto pěti ročnících úspěšně ukončilo na dva tisíce absolventů. Díky evropským dotacím byly kurzy zcela zadarmo včetně pomůcek, materiálu i občerstvení. Šestý ročník se nepodařilo zajistit z žádného grantu. Pomocnou ruku podal Liberecký kraj, když pro ni uvolnil půl milionů korun. Příspěvek Libereckého kraje pomůže univerzitě překlenout čas, ve kterém nebyly vypsána žádné takto zaměřené projekty, do začátku nového grantového období, kdy bude možné opět přihlásit nové projekty. „Dětská univerzita je výborný projekt, oblíbený mezi rodiči a dětmi, který si rozhodně zaslouží podporu. Navíc podněcuje zájem dětí o technické obory a přírodovědné obory, ve kterých v praxi chybí dostatek kvalitních odborníků. I proto se kraj rozhodl Dětskou univerzitu finančně podpořit,“ řekl hejtman Libereckého kraje Martin Půta. Podle rektora Technické univerzity v Liberci je investice do výchovy dětí a mládeže nezbytná a prozíravá. „Je důležité, aby děti již v útlém věku zjistily, že se nemusí matematiky, fyziky či chemie a techniky bát. A pokud naopak poznají, že to jsou obory zajímavé a že je baví poznávat něco nového, touha po poznání jim zůstane. Pak je šance, že začne technicky vzdělaných odborníků zase přibývat,“ tvrdí profesor Kůs.

URL| http://www.genusplus.cz/zpravodajstvi/...niverzita-nabizi-jeste-par-volnych-mist

Haló noviny

Zákon o obcích s komentářem a zákon o krajích s komentářem 7.9.2015

Haló noviny str. 4 diskuse politika Univerzita Pardubice

Důležití pomocníci nejen pro činnost zastupitelů obcí, měst a krajů, pro členy výborů a komisí na obecní a krajské úrovni Vydavatelství Wolters Kluwer uvedlo v dubnu 2015 na trh dvě velmi potřebné a zajímavé knihy určené pro odbornou i laickou veřejnost. Jde o Zákon o obcích č. 128/2000 Sb. s komentářem, a Zákon o krajích č. 129/2000 Sb. s komentářem. Oba významné zákony se dočkaly vydání jejich úplného znění s komentářem téměř po patnácti letech. O to více jsou očekávány širokou čtenářskou obcí. Zákon o obcích s komentářem vytvořil autorský


32

kolektiv Martin Kopecký, Petr Průcha, Petr Havlan a Jan Janeček. Autoři vytvořili publikaci, která si klade za cíl napomoci při praktické aplikaci jednotlivých ustanovení obecního zřízení těmi, kteří se zákonem nejčastěji pracují, ať už jde o primátory, starosty, členy zastupitelstev nebo úředníky obecních a městských úřadů a magistrátů. Kniha bude užitečná i pro širší veřejnost, která má zájem ovlivnit chod zastupitelstev a dalších orgánů a rovněž se chce seznámit i s tím, jak mají tyto orgány vůči občanům podle zákona postupovat. U jednotlivých paragrafů je uveden přehled souvisejících ustanovení obecního zřízení, jakož i přehled vybraných souvisejících právních předpisů. Text knihy je doplněn vybranou judikaturou, kdy autoři poukazují na stěžejní rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR a Ústavního soudu ČR aniž by chtěly čtenáře zahltit. Vazba knihy je brožovaná s počtem stran 344 a v prodeji je za 695 Kč. Autoři knihy jsou vysokoškolskými pedagogy na PF Univerzity Karlovy v Praze, PF Masarykovy univerzity v Brně, Univerzity Hradec Králové, Petr Průcha je předsedou senátu Nejvyššího správního soudu ČR a Jan Janeček je právníkem Krajského úřadu Královéhradeckého kraje. I pro znalce historie Zákon o krajích s komentářem vytvořil Rudolf Cogan, který byl poradcem ministerstva pro místní rozvoj a přednášel na VŠE a Univerzitě Pardubice. Je dlouholetým členem Zastupitelstva města Nová Paka, v současné době je členem Zastupitelstva Královéhradeckého kraje a vykonává advokátní praxi. Publikace má napomoci při praktické aplikaci jednotlivých ustanovení krajského zřízení těmi, pro které je zákon každodenní pracovní pomůckou. Především jde o hejtmany, náměstky hejtmanů, členy krajských zastupitelstev a úředníky krajských úřadů. Kniha bude jistě potřebná i pro širší veřejnost, která má zájem ovlivnit chod krajských zastupitelstev a dalších orgánů. Občané mají možnost seznámit se i s tím, jak mají tyto orgány kraje podle zákona vůči nim postupovat. Rovněž je u jednotlivých paragrafů uveden přehled souvisejících ustanovení krajského zřízení, jakož i přehled vybraných souvisejících právních předpisů. Text knihy je doplněn vybranou judikaturou, která poukazuje na stěžejní rozhodnutí. Vazba knihy je brožovaná s počtem stran 392. V prodeji je za 795 Kč. Pro milovníky a znalce historie podotýkám, že na úvod publikace autor seznamuje čtenáře s dějinami krajů od doby Přemyslovců přes vládu Lucemburků, s obdobím stavovské monarchie, obdobím od Bílé hory do roku 1848, dále s obdobím od roku 1848 do převratu v roce 1918, s obdobím od vzniku republiky do 25. února 1948, s obdobím od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989, s vývojem v letech 1990 až 1993 a s aktuálním stavem v současném období. Učit se, učit se… Předpokládám, že s těmito publikacemi (Zákon o obcích s komentářem a Zákon o krajích s komentářem) by se mohli seznámit nejen zastupitelé a členové výborů a komisí za KSČM na úrovni obcí a krajů, ale též vedoucí funkcionáři okresních a krajských výborů KSČM a příslušní funkcionáři ÚV KSČM a jednotlivých oddělení. Doufám, že se svými názory na odbornou znalost komunální a regionální politiky se vlamuji do otevřených dveří a že zastupitelé a příslušní funkcionáři mají oba zákony v malíčku a používají je při každodenní praxi. Věřím, že se svými názory nedopadnu jako Jan Hus, Jan Amos Komenský, Karel Havlíček Borovský a další obrozenci a národní buditelé. V. I. Lenin uvedl: »Učit se, učit se, učit se!« Já uvádím, samozřejmě s nadsázkou: Čti, studuj a vzdělávej se až do roztrhání svého těla a skonání světa. Foto popis| O autorovi| Josef AUGUSTIN, zastupitel a radní města Prostějova za KSČM, profesí právník

Kutnohorský deník

V Bratčicích si připomněli Jana Pernera, narodil se před 200 lety 7.9.2015

Kutnohorský deník str. 1 Titulní strana Univerzita Pardubice

IRENA BLAHNÍKOVÁ

Bratčice – Svého významného rodáka, vlastence a traťového konstruktéra Jana Pernera, si o víkendu velkými oslavami připomněli v Bratčicích. Dvousté výročí narození a zároveň i sto sedmdesáté výročí úmrtí projektanta železniční trati z Olomouce do Prahy si před mlýnem, ve kterém kdysi žila rodina Pernerových, připomněli jak místní občané, tak lidé z železničního oboru. Mezi těmi byl i Alois Kašpar, ředitel Krajského centra osobní dopravy


33

ČD pro Prahu a Středočeský kraj. Ten vyzdvihl důležitost zdejšího rodného domu Jana Pernera. „Ve Středočeském kraji máme dvě perly. První je zkušební železniční okruh v Cerhenicích a druhé železniční muzeum v Lužné. K tomu bych přiřadil i rodný dům Jana Pernera,“ řekl. Součástí oslav bylo odhalení pamětní desky s portrétem Jana Pernera u vstupu do mlýna. O to se postaral děkan Dopravní fakulty Univerzity Pardubice Ivo Drahotský. Byl to právě nadační fond Jana Pernera při pardubické dopravní fakultě, který desku Bratčicím věnoval. „Za sebe a za celou fakultu mohu slíbit, že se budeme snažit jít ve šlépějích Jana Pernera a dostát jeho odkazu. Že budeme poskytovat nejen tituly, ale především vzdělání v tomto oboru,“ poznamenal děkan. Přípravy oslav trvaly přibližně rok a obec v čele se starostou Pavlem Havránkem do nich vložila spoustu energie. Vše se ale vyplatilo. Kromě samotného slavnostního odhalení pamětního portrétu Jana Pernera bylo jejich součástí i vystoupení Chotěbořské dechovky a mažoretek, koncert pěveckého duo nebo beseda s odborníkem o životě a odkazu Jana Pernera. ...2 *** Součástí oslav bylo odhalení pamětní desky u vstupu do mlýna. O to se postaral děkan Dopravní fakulty Univerzity Pardubice Ivo Drahotský. Foto popis| OSLAVY PŘIPOMÍNAJÍCÍ JANA PERNERA byly velikou událostí, které se zúčastnilo mnoho významných osobností i obyvatel Bratčic. Oslavy byly součástí celonárodního projektu Rok Jana Pernera, který kromě Bratčic zasáhl i Olomouc, Prahu nebo Pardubice. Foto autor| Foto: Dení/Irena Blahníková Region| Střední Čechy

Magazín Víkend DNES

KALENDÁRIUM TÝDNE 5.9.2015

Magazín Víkend DNES str. 5 Pelmel Univerzita Pardubice

Tuneloví rekordmani 5. září 1980: Ve švýcarských Alpách byl pod průsmykem Svatého Gottharda otevřen silniční tunel, pro dalších 20 let nejdelší na světě. Časem spadl na třetí místo, ale příští rok tu otevřou nový železniční tunel o délce 57 km, díky němuž se Švýcarsko opět vyšvihne do čela. Úmrtí Dařbujána 6. září 2000: Odešel Jiří Sovák, dlouholetý člen Národního divadla, hvězda filmového humoru a herec milovaný několika generacemi diváků. Na výsluní ho vynesla už v roce 1959 filmová pohádková komedie Dařbuján a Pandrhola. Legenda rockového blues 7. září 1995: V pouhých 45 letech zemřel zpěvák a kytarista Petr Kalandra, jedna z nejvýraznějších postav českého folk rocku a blues rocku. Byl spojený se skupinami Marsyas, Blues Session a ASPM. První město v USA 8. září 1565: Na Floridě byl založen St. Augustine, vůbec první, navíc stále existující město v dnešních Spojených státech amerických. O tuto premiéru se zasloužili Španělé, ale o město se dlouho svářeli s Francouzi. Kardinál ze Tří mušketýrů 9. září 1585: Narodil se Armand-Jean du Plessis de Richelieu, kardinál, první ministr francouzského krále Ludvíka XIII. a významný politik 17. století. Nesmrtelnost mu zajistil Alexander Dumas st. Třemi mušketýry.


34

Otec českých železnic 10. září 1845: Tragicky zahynul inženýr Jan Perner, projektant spojený se stavbami prvních parostrojních železnic u nás. Jeho jméno dnes nese například Dopravní fakulta Univerzity Pardubice či jeden z vlaků křižujících republiku. Divný osud slavné trofeje 11. září 1895: Z výlohy obchodu v Birminghamu zmizel Anglický pohár, nejstarší fotbalová trofej na světě. Nikdy se nenašel. Až v roce 1958 se 73letý Harry Burge přihlásil s tím, že ho ukradl a roztavil na výrobu falešných mincí.

Metro

Váhali jste, ale teď víte, že chcete studovat? Ještě je šance 7.9.2015

Metro str. 18 Školy Univerzita Pardubice

IVETA BENÁKOVÁ

Státní školy nabízí dodatečné přihlášky už jen na technické obory. Větší výběr je na těch soukromých. Žáci a studenti středních škol už sice dávno sedí v lavicích, ale vysokoškoláci mají do začátku semestru ještě chvíli čas. Mrzí vás, že jste se na školu nepřihlásili včas? Pochybovali jste, jestli chcete studovat? Pokud teď víte, že ano, vězte, že i na začátku září se můžete ke studiu přihlásit. Státní školy, které mají výhodu, že se za ně nemusí platit, už nenabízí příliš široký výběr. Dodatečné přijímací řízení vypsaly technické fakulty. Pro zájemce o jiné obory jsou řešením soukromé školy. Kam můžete ještě s klidem poslat přihlášku Na rozmýšlení u některých škol už opravdu není moc času. Všechny podrobnosti mají školy na svých webech. * ČVUT: Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská. Přihlášky na bakalářské obory matematické inženýrství, matematická informatika, informatická fyzika, jaderné inženýrství nebo diagnostika materiálů do 8. září. Do 11. září se můžou hlásit zájemci o navazující magisterské studium. Fakulta strojní Přijímá do tří bakalářských oborů strojírenství, teoretický základ strojního inženýrství nebo výroba a ekonomika ve strojírenství do 16. září. * Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava: Fakulta strojní přijímá do 18. září ve 3. kole přijímacího řízení uchazeče, kteří splňují podmínky pro přijetí bez přijímacích zkoušet. Ty jsou specifikovány na webu školy. * Univerzita Tomáše Bati: Fakulta technologická přijímá do bakalářských a magisterských oborů jako chemie a technologie materiálů, chemie a technologie potravin a procesní inženýrství až do 9. října. * Univerzita Jana Amose Komenského Praha: škola nabízí širší spektrum bakalářských i magisterských oborů. Přihlášky zde přijímají do 15. září. Ceny od 25 000 korun za semestr. * Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra: pro velký zájem škola navýšila kapacitu v bakalářských oborech sportovní a kondiční specialista, sportovní a volnočasový pedagog, výživové poradenství a sportovní diagnostika a na magisterském oboru wellness specialista. Přihlášky posílejte do 15. září. Školné za akademický rok 49 500 korun (dá se platit nadvakrát). * CEVRO Institut: na všechny bakalářské i magisterské obory se můžou zájemci hlásit do 16. září do pobočky v Praze, kde je školné za semestr od 25 500 korun, a do 21. září do pobočky v Českém Krumlově, kde jsou ceny od 21 000 korun. * Metropolitní univerzita Praha: až do 23. září se můžete hlásit do široké škály oborů této školy, některé je možné absolvovat i v angličtině. Ceny za semestr začínají od 25 000 korun. * Bankovní institut vysoká škola: až do 30. září se můžete přihlašovat na všechny obory. Můžete studovat i v angličtině či ruštině. Ceny za semestr jsou do 24 000 korun. * Newton College: na bakalářské i magisterské obory se můžete hlásit do 30. září. Některé můžete studovat i v angličtině. Školné od 49 000 korun za rok. * Vysoká škola Karlovy Vary: i tato škola přijímá na své obory přihlášky do 15. září. Školné zde stojí od 23 500 korun za semestr. * Moravská vysoká škola Olomouc: na přihlášky ve 2. kole přijímacího řízení čekají do 15. září i na této škole. Školné je zde stanoveno na 30 000 korun za celý akademický rok. Je splatné najednou. Regionální mutace| Metro - Praha


35

pardubickenovinky.cz

Pardubický silniční veletrh navštívily tisíce lidí 5.9.2015

pardubickenovinky.cz str. 0 regiony Univerzita Pardubice

Čtrnáctý ročník mezinárodního Silničního veletrhu přilákal do Pardubic na dva tisíce lidí. Tahákem byly expozice několika desítek stavebních firem a dalších subjektů a institucí pohybujících se v silničním hospodářství a dopravě. „Jsem velice rád, že Silniční veletrh každoročně nabízí celou řadu zajímavých vystavovatelů, představuje moderní technologie a slouží také jako inspirace pro čerpání nových nápadů v oblasti silničního hospodářství,“ vzkázal hejtman Pardubického kraje Martin Netolický. O veletrh je velký zájem, připraveno je několik desítek expozic včetně různých zajímavostí a praktických ukázek. Při zahájení všichni přítomní hosté doufali, že veletrh bude opět pro obor dopravy přínosný. „Děkuji všem, že jste si našli čas a navštívili svátek všech silničářů a dopraváků. Předpokládám, že dojde k naplnění našich očekávání a že se obohatíme o nové poznatky,“ řekl při zahájení ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec. Spolu s ním se tohoto slavnostního aktu zúčastnili i 1. náměstek hejtmana Pardubického kraje Roman Línek, šéf Odborového svazu pracovníků v dopravě a silničním hospodářství Jan Rejský a také předseda představenstva Krajské hospodářské komory Pardubického kraje Jiří Doležal, který všem popřál mnoho zdaru. „Protože když se bude dařit vám, bude se dařit všem podnikatelům, kteří ke své práci potřebují dobré silnice,“ řekl Doležal. [BANNER] V expozicích návštěvníci veletrhu měli možnost vidět ukázky techniky a různých technologií, připraveno bylo i několik praktických ukázek – třeba diamantové jádrové vrtání prezentované firmou HILTI ČR. Svou expozici měly i jednotlivé složky Integrovaného záchranného systému, policie prezentovala mobilní váhu pro vážení kamionů. Návštěvníci měli možnost vidět veletrh seshora, do výšky až padesáti metrů je vyzvedla plošina jeřábu. Anebo se mohli projet experimentálním vozidlem pardubické univerzity. Město Příbram ušetří na energiích více než 3 miliony korun Veletrh podpořili i ministr dopravy Dan Ťok nebo ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) Zbyněk Hořelica. Oba ve svých zdravicích v katalogu veletrhu připomněli důležitost dostatku financí v oboru. „Z pohledu státu mohu konstatovat, že investorské organizace v resortu dopravy dostaly jasný pokyn připravovat všechny stavby zařazené do návrhu rozpočtu SFDI na rok 2016,“ uvedl Ťok. Zbyněk Hořelica pak upozornil na změnu legislativy: „Díky nové úpravě zákona o SFDI, která je nyní v legislativním procesu, bude rozšířen okruh činností, jenž bude možné nově financovat z úrovně fondu.“ Do Pardubického kraje putuje v letošním roce více než jedna miliarda korun do silnic II. a III. třídy, a to z rozpočtu SFDI, Pardubického kraje i evropských zdrojů. „Bohužel, přes snahu o maximální péči nejsou silnice II. a III. třídy v našem kraji a obdobně v celé České republice v úplně dobré kondici. Problémem je dlouhodobé zanedbání tohoto majetku ještě z dob, kdy s nimi hospodařil stát. Přesto se snažíme jejich chátrání čelit a letošní investice do silniční sítě budou opět rekordní,“ doplnil k tématu náměstek hejtmana zodpovědný za dopravu Jaromír Dušek. (jv,pardubickenovinky.cz,foto:europr.cz)

URL| http://www.pardubickenovinky.cz/zpravy...ilnicni-veletrh-navstivily-tisice-lidi/


36

Pardubický silniční veletrh navštívily tisíce lidí 6.9.2015

pardubickenovinky.cz str. 0 regiony Univerzita Pardubice

Čtrnáctý ročník mezinárodního Silničního veletrhu přilákal do Pardubic na dva tisíce lidí. Tahákem byly expozice několika desítek stavebních firem a dalších subjektů a institucí pohybujících se v silničním hospodářství a dopravě. „Jsem velice rád, že Silniční veletrh každoročně nabízí celou řadu zajímavých vystavovatelů, představuje moderní technologie a slouží také jako inspirace pro čerpání nových nápadů v oblasti silničního hospodářství,“ vzkázal hejtman Pardubického kraje Martin Netolický. O veletrh je velký zájem, připraveno je několik desítek expozic včetně různých zajímavostí a praktických ukázek. Při zahájení všichni přítomní hosté doufali, že veletrh bude opět pro obor dopravy přínosný. „Děkuji všem, že jste si našli čas a navštívili svátek všech silničářů a dopraváků. Předpokládám, že dojde k naplnění našich očekávání a že se obohatíme o nové poznatky,“ řekl při zahájení ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec. Spolu s ním se tohoto slavnostního aktu zúčastnili i 1. náměstek hejtmana Pardubického kraje Roman Línek, šéf Odborového svazu pracovníků v dopravě a silničním hospodářství Jan Rejský a také předseda představenstva Krajské hospodářské komory Pardubického kraje Jiří Doležal, který všem popřál mnoho zdaru. „Protože když se bude dařit vám, bude se dařit všem podnikatelům, kteří ke své práci potřebují dobré silnice,“ řekl Doležal. [BANNER] V expozicích návštěvníci veletrhu měli možnost vidět ukázky techniky a různých technologií, připraveno bylo i několik praktických ukázek – třeba diamantové jádrové vrtání prezentované firmou HILTI ČR. Svou expozici měly i jednotlivé složky Integrovaného záchranného systému, policie prezentovala mobilní váhu pro vážení kamionů. Návštěvníci měli možnost vidět veletrh seshora, do výšky až padesáti metrů je vyzvedla plošina jeřábu. Anebo se mohli projet experimentálním vozidlem pardubické univerzity. Město Příbram ušetří na energiích více než 3 miliony korun Veletrh podpořili i ministr dopravy Dan Ťok nebo ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) Zbyněk Hořelica. Oba ve svých zdravicích v katalogu veletrhu připomněli důležitost dostatku financí v oboru. „Z pohledu státu mohu konstatovat, že investorské organizace v resortu dopravy dostaly jasný pokyn připravovat všechny stavby zařazené do návrhu rozpočtu SFDI na rok 2016,“ uvedl Ťok. Zbyněk Hořelica pak upozornil na změnu legislativy: „Díky nové úpravě zákona o SFDI, která je nyní v legislativním procesu, bude rozšířen okruh činností, jenž bude možné nově financovat z úrovně fondu.“ Do Pardubického kraje putuje v letošním roce více než jedna miliarda korun do silnic II. a III. třídy, a to z rozpočtu SFDI, Pardubického kraje i evropských zdrojů. „Bohužel, přes snahu o maximální péči nejsou silnice II. a III. třídy v našem kraji a obdobně v celé České republice v úplně dobré kondici. Problémem je dlouhodobé zanedbání tohoto majetku ještě z dob, kdy s nimi hospodařil stát. Přesto se snažíme jejich chátrání čelit a letošní investice do silniční sítě budou opět rekordní,“ doplnil k tématu náměstek hejtmana zodpovědný za dopravu Jaromír Dušek. (jv,pardubickenovinky.cz,foto:europr.cz)

URL| http://www.pardubickenovinky.cz/zpravy...ilnicni-veletrh-navstivily-tisice-lidi/


37

Pardubický deník

Pardubice si připomínají dvousté výročí od narození Jana Pernera 5.9.2015

Pardubický deník str. 3 Pardubicko (mm) Univerzita Pardubice

Víte o tom? Pardubice – V pondělí 7. září to bude přesně 200 let od narození projektanta a stavitele železničních tratí Jana Pernera. Na dopravní fakultě Univerzity Pardubice při této příležitosti slavnostně odhalili bustu Jana Pernera, po kterém nese fakulta své jméno. Součástí blížícího se výročí se v Pardubicích uskutečnila také dvoudenní mezinárodní vědecká odborná konference zaměřená na udržitelnou dopravu věnovaná památce Jana Pernera. Tím ale vzpomínková akce nekončí. Uctění završí v pondělí 7. září v místě posledního odpočinku projektanta a stavitele železnic. Rodinná hrobka se nachází ve staré části Městských hřbitovů v Pardubicích a bude po rekonstrukci slavnostně znovu otevřena. „Stavba je architektonickým dílem Ladislava Machoně, architekta, který byl s rodinou Pernerových spřízněn a který zanechal výraznou architektonickou stopu nejen v Pardubicích, ale také v Praze a dalších městech,“ říká předseda Společnosti Jana Pernera Jiří Kotyk. Hrobka je kvalitní, ale čas ji poškodil V lednu roku 2015 získala hrobku od potomků Ladislava Machoně do své správy Společnost Jana Pernera, a to za symbolickou jednu korunu. Podle odborníků je hrobka postavena velmi kvalitně, zub času ji přesto poškodil. Místo posledního odpočinku Jana Pernera je navíc zařazeno také do naučné stezky Hroby zakladatelů dopravy v českých zemích. Stezka dále mapuje místa posledního odpočinku aviatika Jana Kašpara, leteckého konstruktéra Eugena Čiháka či barona Artura Krause. Plánek naučné stezky je umístěn u vchodu do staré části Městských hřbitovů, kde se lze seznámit také s životopisy osobností. Program slavnostního otevření hrobky Pondělí 7. září 2015 9:45 – 9:55 hodin: příchod hostů 10:00 hodin: hromadný přesun k hrobce Ing. Jana Pernera 10:05 hodin: státní hymna, zahájení slavnostního aktu, zdravice, odhalení zrekonstruované hrobky, položení květin 11:00 hodin: ukončení oficiálního programu, možnost procházky po naučné stezce Hroby zakladatelů dopravy v českých zemích Foto popis| Region| Východní Čechy

O nový veletrh v pardubickém Ideonu je zájem také v cizině 7.9.2015

Pardubický deník str. 8 pardubicko u nád doma (pad) Univerzita Pardubice

První ročník akce zaměřené na elektrotechniku a IT se uskuteční od 24. do 29. září Víte o tom? Pardubice – Ve Výstavním a společenském centru Ideon se bude konat první ročník mezinárodního veletrhu s názvem Eletrotechnica&IT. Mnoho zajímavých hostů ze zahraničí


38

Účast na veletrhu, který se uskuteční od 24. do 29. září, potvrdilo mnoho významných hostů od nás i ze zahraničí. „Uspořádáním veletrhu jsme se rozhodli navázat na tradici, která sahá až do první republiky. Tehdy bylo Československo, díky pardubické továrně Telegrafia, světovou velmocí v oboru elektrotechniky. Ale i v současné době je v pardubickém regionu hned několik firem, které zde koncentrují svou výrobu a jejichž jméno má v oblasti elektrotechniky světový zvuk,“ konstatoval Petr Vašíček, jednatel společnosti Pardubická výstavní a veletržní. Veletrh bude koncipován jako kombinace přednášek, seminářů a odborných diskuzí z oblasti elektrotechniky a informačních technologií, které doprovodí výstava, kde firmy z Čech i ze zahraničí představí nejžhavější novinky z oboru. Své produkty zde budou vystavovat přední společnosti z oboru, ale také studenti z Univerzity Pardubice nebo Střední průmyslové školy elektrotechnické. Nový veletrh zaujal také velvyslanectví O nový veletrh je mezi odborníky velký zájem, a to nejen u nás, ale i ve světě. Svoji účast na něm už potvrdily například delegace z Evropské kosmické agentury, ruského, čínského, alžírského nebo indonéského velvyslanectví. „Akce je organizovaná pod záštitou Hospodářské komory České republiky a europoslance Tomáše Zdechovského,“ dodal Petr Vašíček. Foto popis| Region| Východní Čechy

Výstava Hranice krajky láká na práci studentů i pedagogů 7.9.2015

Pardubický deník str. 8 pardubicko u nád doma (mm) Univerzita Pardubice

Pardubice/Hradec Králové – V Galerii Univerzity Pardubice je v současné době k vidění již 89. výstava. Hranice krajky jsou tvorbou pedagogů a studentů Katedry výtvarné kultury a textilní tvorby Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové. Vstup na výstavu je tradičně zdarma „Prostory Galerie Univerzity Pardubice nyní patří nejenom dílům vytvořeným technikou tradiční paličkované krajky, ale například i technikou krajky tavené. Vystaveny jsou nejenom klasické, dvojrozměrné krajky, ale i krajkové objekty, krajkové miniatury a krajkou dotvořené oděvy,“ informoval o nové výstavě Vlastimil Havlík, externí pracovník Univerzity Hradec Králové a ředitel Muzea Boženy Němcové v České Skalici. Výstava Galerie Univerzity Pardubice je umístěna ve vestibulu Univerzitní knihovny a potrvá do 10. listopadu. Je otevřena tradičně od pondělí do pátku od 8 do 18 hodin, v sobotu pak od 8 do 12 hodin. Vstup je zdarma. Foto popis| Region| Východní Čechy

Profit

Růst firem brzdí nedostatek absolventů 7.9.2015

Profit

str. 54 OF strojírenský veletrh Univerzita Pardubice

Větší zájem o řemesla a technické vzdělání by mělo přinést nahrazení maturity mistrovskou zkouškou. Absolventi některých technických oborů jsou podle statistik na trhu práce na roztrhání, je mezi nimi nejméně nezaměstnaných. Odborníci se nicméně stavějí proti jednostrannému zaměření školství na technické obory.


39

I přes obavy z prohlubování krize na Ukrajině a následných protiruských sankcí očekávají strojírenské firmy v letošním roce růst. Zvyšování objemu výroby a přijímání nových pracovníků však v mnoha podnicích provázejí potíže. Na trhu dlouhodobě chybějí absolventi technických oborů. Situace se navíc v příštích letech může ještě zhoršovat, jak budou do důchodu odcházet zaměstnanci starších ročníků, ve kterých bylo technicky vzdělaných odborníků více než v současné generaci. „Největším problémem strojírenských firem je již delší dobu nedostatek kvalifikované pracovní síly. Situace na trhu práce se nelepší, ba naopak,“ upozorňuje Petr Novák, ředitel závodu Koyo Bearings Česká republika. „Pokud společnosti hledají větší počet kvalifikovaných zaměstnanců, mají velký problém. Většina firem musí dlouhodobě a nákladně rekvalifikovat, aby byly schopné pokrýt potřebnou poptávku,“ dodává Petr Novák. Podle jeho slov je například v Olomouckém kraji, kde jeho firma působí, situace velice vážná. „Není zde univerzita technického směru a počet tříd na středních odborných školách a středních odborných učilištích není dostatečný pro potřeby strojírenských firem v kraji,“ konstatuje. Podobné zkušenosti mají i další firmy. „Očekávám, že sektor strojírenství bude mít v následujících letech problémy. Ne z důvodu poklesu zakázek, ale kvůli nedostatku kvalifikovaných pracovníků pro zajištění výroby,“ odhaduje František Hrda, předseda představenstva společnosti Minerva Boskovice. Větší zájem o techniku mají přinést soutěže Problémy se získáváním nových pracovníků řeší i největší firmy, které patří k nejvyhledávanějším zaměstnavatelům. Například skupině ČEZ může do roku 2020 jen v severních Čechách odejít do starobního důchodu asi 390 zaměstnanců. Stejně jako další firmy chce proto podněcovat zájem o fyziku a s ní spojené technické obory. Od loňského října proto společnost organizuje druhý ročník fyzikální soutěže nazvané Vím proč. V jejím rámci žáci natáčejí svoje fyzikální experimenty na tablety. Ti nejlepší pak získají tablety, ale také prostředky pro svoji školu na moderní vybavení učebny pro přírodovědné a technické předměty. „Potřebujeme kvalitní absolventy technických oborů. Snažíme se proto žákům co nejdříve ukázat, že se fyziky není třeba obávat. Naopak, v budoucnu jim může pomoci dobře se uplatnit. Atraktivní forma objevování fyzikálních zákonů se díky experimentům v soutěži osvědčila,“ říká Pavel Puff, manažer útvaru Strategický nábor Skupiny ČEZ. Nedostatek technických absolventů potvrzuje i společnost LMC, provozovatel portálů Jobs.cz a Práce.cz. „Souboj o talentované uchazeče se kvůli oživení ekonomiky nadále zostřuje především v profesích s technickým a přírodovědným zaměřením, v nichž firmám již delší dobu schází dostatek kvalifikovaných zájemců,“ říká Tomáš Ervín Dombrovský, analytik Jobsu.cz. Silné ročníky odejdou do důchodu Podle jeho slov tyto profese tvořily přes 41 procent ze všech 110 tisíc stálých pozic obsazovaných prostřednictvím Jobsu.cz. „Například zájem firem o elektrotechniky a elektroinženýry loni v Česku vzrostl o plných 25 procent oproti roku 2013 a v případě techniků ve strojírenství byl počet obsazovaných míst o 26 procent vyšší,“ dodává Ervín Dombrovský. Podle předpovědi odejde během pěti až deseti let na odpočinek mnoho lidí ze „silných ročníků“, a to převážně z technických a přírodovědných oborů. „Stesky nad nedostatkem technicky vzdělaných odborníků slyším snad v každém průmyslovém podniku, který navštívím. Proto jsme rok 2015 vyhlásili Rokem průmyslu a technického vzdělávání,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Jedním ze spoluvyhlašovatelů Roku průmyslu a technického vzdělávání je Svaz průmyslu a dopravy ČR. „Obracím se zejména na rodiče – nebojte se poslat své děti na technické obory,“ vyzývá prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák. „Máme rok na to, abychom dokázali, že technické vzdělávání je výjimečné. Ve Škodě Auto realizujeme desítky aktivit. Například se pokusíme motivovat děti k zájmu o techniku v designové soutěži Mladý designér, vzdělávat učitele v rámci projektu dalšího vzdělávání Věda má budoucnost a podporovat střední školy v rámci grantových programů,“ konstatuje Bohdan Wojnar, člen představenstva Škody Auto pro oblast lidských zdrojů. Hlavním záměrem letošního Roku průmyslu a technického vzdělávání je vedle zvýšení zájmu veřejnosti o průmysl a o technické obory a prosazení koncepčních a systémových změn v oblasti vzdělávání také zvýšení zájmu škol i firem o spolupráci a přiblížení dobrých příkladů z praxe. Zkouška místo maturity


40

Kroky, které mají zatraktivnit zájem o technické vzdělání, včetně učňovských oborů, chystá také ministerstvo školství. Jednou z novinek má být zavedení mistrovské zkoušky, která v budoucnu nahradí u některých oborů maturitu. Kromě zvýšení zájmu o řemeslné obory má ovlivnit i oblast ochrany spotřebitele, protože mistrovská zkouška bude zároveň zárukou kvality jejího držitele. „Mistrovská zkouška umožní absolventům učebních oborů odborného vzdělávání získat vyšší profesní kvalifikaci a tím flexibilně reagovat na změny na trhu práce aniž by se museli vracet do škol,“ vysvětloval bývalý ministr školství Marcel Chládek. V prosinci příštího roku by mohlo proběhnout pilotní ověřování projektu na prvním vzorku zájemců a plošnou realizaci mistrovské zkoušky lze očekávat v roce 2019. O zavedení mistrovské zkoušky usilovali jak zaměstnavatelé, tak odborné svazy, jako je Hospodářská komora ČR nebo Svaz průmyslu a dopravy ČR. Jejich zástupci se proto stali členy metodického týmu pro přípravu mistrovské zkoušky. Ministerstvo školství podpořilo letos technické vzdělávání také finančně. Téměř 300 milionů korun jde na podporu odborného vzdělávání, 42 milionů pak na podporu polytechnické výchovy do mateřských a základních škol a 200 milionů korun na podporu takzvaných máločetných oborů, mezi které patří obory jako kameník, keramik a podobně. Ministerstvo chce také vyhodnotit další vývoj trhu práce a lépe sladit reformu regionálního školství s potřebami zaměstnavatelů. Podle zprávy Národního ústavu pro vzdělávání za rok 2014 vykazují například nejnižší míru nezaměstnanosti vyučení v oborech elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika a strojírenství a strojírenská výroba,“ vyjmenovává mluvčí resortu Klára Bílá. Podle ní představuje míra nezaměstnanosti čerstvých absolventů s výučním listem u elektrotechnických oborů 11 procent a strojírenských 13,1 procent. V maturitních oborech dosahují nejnižší míry nezaměstnanosti vedle oborů lyceí (7,7 %) také obory strojírenství, strojírenská výroba (9,7 %), zdravotnictví (10,2 %), elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika (10,2 %) a pedagogika, učitelství a sociální péče (10,3 %). U gymnázií je míra nezaměstnanosti absolventů 4,4 procenta. Absolventi k nepotřebě Ovšem jenom statistiky o nezaměstnanosti nedávají o technickém školství ucelený obrázek. Řada oborů totiž produkuje absolventy, kteří po nástupu do praxe nepřesvědčí zaměstnavatele o svých kvalitách. „Školství neprodukuje dostatek kvalitních absolventů. Kluci po vyučení přijdou a neumějí nic. Loni jsme jich tu vyzkoušeli několik desítek a se všemi jsme se museli rozloučit,“ říká Jan Bilý, zakladatel a majitel firmy ArtStyle z Nových Dvorů. Odborníci na vzdělávání se stavějí proti jednostrannému zaměření českého školství na technické obory. Zakladatel společnosti Scio Ondřej Šteffl například upozorňuje, že tlak na zvyšování zájmu o technické školství je dán historickými kapacitami takto zaměřených škol. „Svět se po stránce průmyslu i ekonomiky za posledních dvacet let velmi proměnil a nic pravděpodobně neochrání technicky zaměřené vysoké školství tak, aby se mu dopady těchto změn vyhnuly,“ cituje Ondřeje Šteffla server Prumysl.cz. Průmyslové podniky by se podle něj měly zaměřit na to, aby si pracovníky pro požadované kvalifikace vzdělávaly samy. Podle něj je zájem absolventů středních škol o technické vzdělávání z velké části motivovaný tím, že tyto obory často přijímají uchazeče bez přijímacího řízení. I tak za posledních několik let klesl zájem o technicky zaměřené vysoké školy o tři procenta. Nedostatek technicky vzdělaných pracovníků přitom Ondřej Šteffl nepovažuje za větší problém než například nedostatek lékařů nebo dalších specializovaných profesí, jako jsou učitelé či zubaři, přičemž řešit tento problém podle něj v žádném případě nepřísluší státu. BusinessInfo.cz Foto popis| Vzácné exempláře. Mladí lidé, kteří se skutečně zajímají o technické obory, jsou dnes velmi žádaným a nedostatkovým zbožím. Foto autor| Foto: Jiří koťátko


41

Reliant Logistic News

Nejlepší mladý chemik je z Brna 1.9.2015

Reliant Logistic News str. 50 Vzdělávání SCHP ČR Univerzita Pardubice

Blýská se v chemickém průmyslu na lepší časy? Třetí ročník celostátního finále soutěže „Hledáme nejlepšího Mladého chemika ČR“ zná svého vítěze: stal se jím Vít Procházka z Brna. Vrcholné klání mladých chemiků hostila 11. června 2015 Fakulta chemickotechnologická Univerzity Pardubice. Žákovského mistrovství se zúčastnilo 38 finalistů z více jak 10 000 žáků devátých tříd, kteří se do třetího ročníku soutěže zapojili. Soutěž sestávala ze dvou částí. Teoretické znalosti prověřil písemný test, praktické dovednosti laboratorní práce. Nejlépe si v obou částech vedl Vít Procházka ze ZŠ Křídlovická Brno, který se stal pomyslným králem mladých chemiků pro rok 2015. „Testy byly poměrně náročné, takže po prvním kole jsem si moc nevěřil. Všechno ale zachránila laboratorní úloha, kterou jsem bez problémů vyřešil,“ svěřil se vítěz. „Účastním se všech vědomostních soutěží, ale nejvíc mě baví chemie. Po gymnáziu bych rád zamířil na univerzitu a studoval některý z technických oborů. Možná právě chemii, ještě nejsem rozhodnutý,“ doplnil nejlepší mladý chemik, který si z rukou ředitele Svazu chemického průmyslu ČR Ladislava Nováka odnesl pohár, šerpu, LED TV Panasonic, příslib přiznání stipendia ve výši 24 000 Kč v prvním akademickém roce studia na FChT Univerzity Pardubice. Oceněno bylo všech 38 finalistů, role předávajících se ujali významní hosté z řad partnerů soutěže. Ti, kteří se umístili na prvním až pátém místě, obdrželi Cenu děkana FChT Univerzity Pardubice za vynikající výsledky v oblasti vědy - příslib přiznání stipendia v prvním akademickém roce studia na Fakultě chemicko-technologické Univerzity Pardubice v celkové hodnotě 24 000 Kč. Uznání se dočkali i pedagogové, jejichž svěřenci obsadili první tři pozice. Dagmar Muzikářová ze ZŠ Křídlovická Brno, Irena Bártová ze ZŠ Gutha-Jarkovského v Kostelci nad Orlicí a Marcela Macigová ze ZŠ Střítež nad Ludinou. Jedním z vrcholů slavnostního vyhlášení bylo udělení zvláštní ceny. Medaili Fakulty chemickotechnologické Univerzity Pardubice za dlouholetou spolupráci v oblasti výchovy mladých chemiků převzal z rukou děkana Petra Kalendy ředitel Svazu chemického průmyslu České republiky Ladislav Novák. „Tohoto ocenění si velmi vážím a děkuji za ně. Je to ocenění nejen pro mne, ale i pro všechny mé kolegy a přátele, kteří se v oblasti výchovy mladých chemiků již po léta angažují. I jim patří mé velké díky,“ uvedl Ladislav Novák. Sektorová dohoda pro chemii - Dorost pro chemický průmysl. Dlouhodobý základ pro spolupráci mezi školami, chemickými podniky a dalšími společnostmi by do budoucnosti měla vytvořit Sektorová dohoda pro chemii, která byla v Pardubicích poprvé představena veřejnosti v plném rozsahu. Sektorovou dohodu podepsalo 24 strategických partnerů a 45 výkonných partnerů. Všichni si velmi váží podpisů hejtmanů z krajů, ve kterých vznikly regionální dohody pro obor chemie - Pardubický kraj a Ústecký kraj i Zlínský kraj, ve kterém byla podepsána dohoda pro obor gumárenství a plastikářství. Již tato skutečnost upozorňuje na fakt, že spolupráce dosahuje nejkonkrétnějších výsledků právě v těchto krajích, které mohou být ostatním příkladem. Jací jsou další strategičtí partneři? Ministerstvo školství, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo práce a sociálních věcí. Dohodu připravili reprezentanti Svazu chemického průmyslu ČR, Odborová organizace ECHO a Svaz průmyslu a dopravy ČR. Ze vzdělávacích institucí jsou strategickými partnery Asociace středních průmyslových škol ČR, Asociace ředitelů základních škol ČR, VŠCHT Praha, Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice a Univerzita Tomáše Bati Zlín. Významnost celé dohody potvrzuje účast rozhodujících výrobních podniků - Agrofert a.s., Fatra, a.s., Continental Barum, s.r.o., Lach-Ner, s.r.o., Spolek pro chemickou a hutní výrobu a.s., TEVA CZECH INDUSTRIES s.r.o. a UNIPETROL a.s. Dokladem skutečnosti, že chemiky potřebují i jiné obory jsou podpisy představitelů Akademie věd ČR, Národního technického muzea a Technologické agentury České republiky.


42

Věříme, že velmi pestrý seznam partnerů ještě není konečný a že dobré výsledky spolupráce a zájem o studium chemie přivede mezi partnery další zájemce, kteří budou chtít přiložit ruce k dílu. Více informací získáte na adrese mailto:[email protected], nebo u všech partnerů Sektorové dohody pro chemii - Dorost pro chemický průmysl. § Stručný přehled výkonných partnerů: Synthesia a.s., Střední průmyslová škola chemická Pardubice, Lach-Ner, s.r.o., Masarykova střední škola chemická Praha, Hexion a.s., Střední průmyslová škola Brno, Lučební závody Draslovka a.s. Kolín, Medistyl, spol. s r.o., Mitas, a.s., Svaz výkupců a zpracovatelů druhotných surovin z.s., Střední škola služeb a řemesel Stochov, Český faktoring a.s., Spolek pro chemickou a hutní výrobu a.s., DEZA a.s., CS CABOT spol. s r.o., Integrovaná střední škola - Centrum odborné přípravy a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Valašské Meziříčí, Fatra a.s., Ing. Petr Švec - PENTA s.r.o., Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská Železný Brod, Střední škola logistiky a chemie Olomouc, Střední průmyslová škola Hranice, Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Kralupy nad Vltavou, Střední průmyslová škola chemická akademika Heyrovského a Gymnázium Ostrava, Střední škola informatiky a služeb Dvůr Králové nad Labem, Střední průmyslová škola keramická a sklářská Karlovy Vary, Explosia a.s., Fakulta technologická Univerzity Tomáše Bati Zlín, BorsodChem MCHZ s.r.o., Střední odborná škola technická a zahradnická Lovosice, Lovochemie a.s., Synthos Kralupy a.s., Brenntag CR s.r.o., Czech marketing s.r.o., PRECHEZA a.s., Continental Barum s.r.o., Střední průmyslová škola Otrokovice, Radka spol. s r.o. Pardubice, DEKRA CZ a.s., Ekoline s.r.o., Cray Valley Czech s.r.o., Synthon, s.r.o., Gymnázium a SOŠ dr. Václava Šmejkala Ústí nad Labem, GUMOTEX akciová společnost a Střední odborná škola logistická a střední odborné učiliště Dalovice. Foto popis|

Týden

Anglosaské tituly v Česku 7.9.2015

Týden

Vladimír Barák

str. 58 Vzdělávání Univerzita Pardubice

Jsme už tak nějak zvyklí, že v ambulanci lékaře vidíme na jmenovce titul MUDr. Podobně nás nepřekvapí, když architekt je Ing. arch. či pedagog Mgr. Co ale znamenají tajuplné zkratky MBA či LL. M. uváděné za jménem? Lidí s tituly BBA, MBA či LL. M. je stále více. Ještě před deseti lety je vlastnily jen stovky lidí, dnes už tisíce a uděluje je přes padesát tuzemských institucí. Jde o angloamerické obdoby českého vysokoškolského studia sestávajícího z několika kursů (viz BBA, MBA a LL. M. studijní programy). a BBA je obdobou českého bakalářského studia ekonomie. U studia MBA se student zaměřuje na vrcholové studium problematiky řízení podniku, u LL. M. na právní vědy. Co škola, to jiné uspořádání studijního programu. Lišit se mohou v délce, ceně i nabídce studovaných předmětů. Vesměs se vyučuje v angličtině, ani to už ale není pravidlem. Ve zkratce tedy můžeme říci, že jen v málo oblastech celé škály vzdělávání najdete tolik odlišností jako v tomto případě. Ačkoli se v nabídce jednotlivých vzdělávacích institucí americké tituly tváří jako rovnocenné s českými a někteří lidé si je velmi rádi píší po bok těch známých typu bakaláře (Bc.), magistra (Mgr.) či inženýra (Ing.), z hlediska zákona jde o kontroverzní záležitost. České zákony totiž tento typ vzdělání nijak neregulují ani nechrání, a to včetně titulu samého a podmínek k jeho udělení. Není titul jako titul Získat ho proto můžeme různě - školy mohou uskutečňovat studijní program MBA ve spolupráci se zahraniční vysokou školou. Může vám ho ale udělit i zahraniční instituce. Třetí možností je, že Češi titul získají coby účastníci programů celoživotního vzdělávání v mezinárodně uznávaném kursu. „Tyto mezinárodní kursy jsou ale profesními vzdělávacími programy, které neposkytují vysokoškolské vzdělání,“ uvádí Klára Bílá, mluvčí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Jenže právě to je v České republice nejčastější způsob získání MBA. Před tím, abychom MBA brali jako plnohodnotné vysokoškolské vzdělání, varuje i Akreditační komise ČR, která ze zákona pečuje o kvalitu vysokých škol u nás. „Z pohledu zákona můžeme zjednodušeně říci, že angloamerické tituly může u nás každý udělit každému. I my dva navzájem,“ glosuje Jan Dvořák z Akreditační komise. Samo veřejné používání tak prý může připomínat spíše pozérství než doklad o dosažené úrovni vzdělání. „Více než kdy jindy tu řešíme otázku, zda studenti skutečně prahnou po znalostech, nebo jen dalším titulu do


43

sbírky,“ dodává Dvořák. Žádná zákonná změna se ale nechystá. „O regulaci profesních kursů MBA a jiných ministerstvo neuvažuje,“ uvedla mluvčí resortu Bílá. Vzdělávacích institucí, které tituly typu MBA nabízejí, v posledních letech prudce přibylo. Za vším vězí peníze. Za kurs v řádu roku až dvou si školy účtují minimálně sto tisíc, výjimečný není ani poplatek tři sta tisíc. I to značí, jací lidé se nakonec mohou daným vzděláním pochlubit - většinou ti úspěšní a mohovití. Na ty každý rok cílí desítky institucí, které na plakátech nabízejí své služby. O to složitější pak mají uchazeči výběr, pokud nechtějí jen titul, ale skutečně se i něco naučit. Zahraniční garance Aby lidé byli při výběru studia obezřetní, doporučuje i Česká asociace MBA škol (CAMBAS). „Titul MBA otvírá dveře k úspěšné kariéře především tehdy, pokud studium má žádoucí a mezinárodně srovnatelnou kvalitu,“ zdůrazňuje profesor Milan Malý, předseda asociace. „Kvalitu poznáte i podle toho, že se po vás přece jen vyžaduje splnění alespoň nějakých vstupních požadavků. Například u MBA programu by měla být samozřejmostí alespoň tříletá manažerská praxe,“ doplňuje Dagmar Makovská z Asociace institucí manažerského vzdělávání. Pozornost prý máme věnovat zejména tomu, zda český poskytovatel MBA vzdělání spolupracuje s nějakou zahraniční vysokou školou, a samozřejmě také tomu, o jakou jde. „Například všechny zakládající školy CAMBAS mají dnes své programy studia MBA akreditovány zahraničními partnery z Velké Británie: Manchester Metropolitan University, Sheffield Hallam University a Nottingham Trent University,“ vyjmenovává Malý. V rámci asociace CAMBAS je nyní vedeno deset škol, které podle jejího šéfa musejí procházet náročným akreditačním řízením. Neznamená to ovšem, že školy, jež nejsou v asociaci, musejí být nutně nekvalitní. Možná si polepšíte Myslet si o titulu MBA, že je k ničemu, by bylo nespravedlivé. „Právě to je aspekt, který má nejvíce společného s tradičními tituly - nezáleží tolik, kam si ho napíšete a jakého stupně je, ale odkud ho máte a jakou cestou jste k němu došli,“ míní Dagmar Makovská. Pokud člověk nakonec absolvuje skutečně kvalitní program, neprohloupí. Sice si svůj titul nezapíše do občanského průkazu a přijde o desítky tisíc korun, které za studium zaplatil, ale naopak se mu může zvýšit šance na přijetí do práce u nadnárodních společností. Řada amerických firem s českou pobočkou totiž české vysokoškolské tituly nezná, naopak BBA, MBA a LL. M. vítá s otevřenou náručí. A také české společnosti ho často zohledňují. „Přes to všechno bych - být zájemcem - nehýřila přehnaným očekáváním. Rozhodně to není tak, že okamžitě po obdržení certifikátu o úspěšném zakončení zahraničního programu dostanete vyšší plat nebo vás automaticky přijmou do každého zaměstnání. Než se dostaví výsledek, chvíli to potrvá,“ upozorňuje Makovská. Zatím poslední výzkum společnosti Insight z roku 2011 potvrdil, že většina absolventů zahraničních programů si nakonec skutečně polepšila. Většina z dvou set dotázaných držitelů titulu MBA přiznala, že absolvování kursu je posunulo výše na profesním žebříčku. Celkem 42 procent z nich odpovědělo, že si polepšilo o jeden stupeň, pět procent postoupilo dokonce o dva posty nahoru. Přibližně polovina dotázaných zůstala na dosavadní pozici. *** BBA, MBA a LL. M. studijní programy * BBA (Bachelor of Business Administration) je samostatný nižší stupeň profesního vzdělávání. Program BBA je určen především absolventům středních škol s minimální nebo žádnou manažerskou praxí a je tvořen tak, aby účastníkům umožnil doplnit si teoretické vzdělání a znalosti zejména v oblasti managementu, marketingu, personalistiky, práva a dalších. * MBA (Master of Business Administration) je manažerský vzdělávací program, určený pro všechny manažery, kteří mají zájem o prohloubení již dosažených znalostí a získání profesního vzdělání napříč všemi obory. * LL. M. (Master of Laws) je určen pro vrcholové manažery tuzemských i zahraničních společností, ředitele firem, pracovníky veřejné správy a samozřejmě také pro právníky a advokáty, kteří se zabývají obchodním a podnikovým právem. * MSc. (Master of Science) se týká různých oblastí od IT přes přírodní vědy až po vědy společenské. Na rozdíl od programu MBA je studium laděno spíše teoreticky a obsahuje více vědeckovýzkumných prvků. * MPA (Master of Public Administration) je studium určené vedoucím úředníkům a manažerům, kteří zastávají funkce ve vedoucích funkcích institucí veřejné správy a neziskového sektoru nebo na ně aspirují. Zdroj: http://www.vseomba.cz.


44

Foto popis| DOBRÉ VYHLÍDKY. Absolventi anglosaských studijních programů si sice svůj titul do občanského průkazu nenapíší, vadit jim to ale tolik nemusí. Zahraniční program jim i přesto může pomoci na trhu práce. Foto autor| Foto: Profimedia

Poslední možnost, jak na VŠ 7.9.2015

Týden

Vladimír Barák

str. 53 Vzdělávání Univerzita Pardubice

Září je zpravidla posledním měsícem, ve kterém se můžete hlásit na vysokou školu. Veřejné a státní univerzity již přijímací řízení ukončily. Kvalitní studium ale stále nabízí řada institucí soukromých. Ještě nikdy nebyla situace pro mladé lidi toužící po vysokoškolském vzdělání tak příznivá. Kvůli demografické situaci, kdy potenciálních uchazečů stále ubývá, letos naprostá většina soukromých škol bere prakticky až do začátku akademického roku - tedy do posledního zářijového týdne. Pokud mladý člověk nemá hluboko do kapsy nebo mu studium zaplatí třeba rodiče, má z čeho vybírat. Soukromé školy se totiž již neorientují zejména na humanitní vědy, jak tomu bylo ještě před několika lety, ale nabízejí i řadu velmi žádaných oborů, například lékařství či práva. Štěstí v neštěstí Devatenáctiletá Jiřina Chrobáková z Olomouce podala přihlášku na dvě veřejné vysoké školy - v Praze a v Olomouci. Na přijímací řízení se pilně učila, přesto jí to nebylo nic platné. Školy totiž přijímací zkoušky naplánovaly na stejný den, a aby toho nebylo málo, Jiřina v den zkoušky onemocněla. S horečkou atakující čtyřicet stupňů byla účast na přijímačkách vyloučena. „Náhradní termín přijímacího řízení jsem ale bohužel nedostala. Čtrnáct dní jsem se léčila z virózy a pak se rozbrečela, protože jsem zůstala jen s maturitou z gymnázia, se kterou mě nikdo nikde nezaměstná, protože mám sice znalosti, ale praxi žádnou,“ svěřila se Jiřina. Následně ale zjistila, že jedna z menších soukromých škol právě její vysněný obor vyučuje. Problémem nakonec nebylo ani školné půjčila si na ně od rodičů a slíbila, že si částku časem vydělá na brigádách. Koncem září nastupuje do prvního ročníku. Mladých ubývá, školy tápou Tento konkrétní příběh dokazuje, že není nutné propadat beznaději. V Česku působí 44 soukromých vysokých škol a řada z nich ještě stále studenty přijímá (viz Soukromé vysoké školy, kam se ještě můžete hlásit). Může za to především velký počet vzdělávacích institucí ruku v ruce s tím, jak klesá počet mladých lidí. Podle demografů je letos nejnižší počet možných uchazečů, kteří by teoreticky mohli na vysokou školu nastoupit. A ani v dalších letech to nebude o moc lepší. „Nějaký nárůst se dá očekávat, ale situaci to dramaticky nezmění,“ říká Bohumil Kartous, expert na školství ze sdružení EDUin zabývajícího se vzděláváním. Krize pak dopadá hlavně na soukromé školy, které jsou financovány především z kapes svých studentů, a nikoli ze státního rozpočtu. Veřejné a státní školy totiž na změnu demografické situace příliš nereagují. Buď svou kapacitu navyšují, nebo ji alespoň nechávají stále stejnou. Uchazeč raději zvolí bezplatnou možnost studia a soukromé školy pak bojují o každou živou duši. „Počet studentů klesá, ovšem dramatičtěji klesá počet studentů na soukromých vysokých školách. Velké soukromé školy zažívají velké propady,“ říká k současné situaci profesor Josef Šíma, rektor pražského CEVRO Institutu. Přesto právě jeho škola je příkladem toho, že i soukromá instituce dokáže s demografickými vlivy bojovat. Podle Šímy CEVRO o studenty nouzi nemá, počet zájemců naopak každoročně roste. Kvalita si najde cestu Čím to je? Soukromé školy, dříve vysmívané pro svou údajně nízkou kvalitu, se totiž konečně po letech začínají dělit na elitní a ty, které fungují čistě jako podnikatelské projekty bez ohledu na poskytované vzdělání a jeho kvalitu. Své místo na trhu školství si tak například našla Pražská vysoká škola psychosociálních studií, která nabízí velmi žádaný obor psychologie. Instituce nedávno úspěšně prošla důkladnou státní kontrolou a jako jedna z mála soukromých vysokých škol TÝDEN překvapila, když na dotaz na možné volné kapacity odpověděla negativně. „Máme dostatečný počet uchazečů, proto o dalších kolech přijímacích řízení neuvažujeme,“ sdělila tajemnice instituce Milena Balá. To, že soukromá škola odmítá platící uchazeče, kteří ji živí, byla ještě donedávna věc zcela nevídaná.


45

Stejně tak nevídané byly ještě před několika lety jakékoli požadavky na uchazeče. Na soukromou vysokou školu byl přijat v podstatě kdokoli. I v tomto ohledu se ale věci změnily. Regulérní přijímací zkoušky s testováním znalostí tak například využívá Metropolitní univerzita Praha. Pohovorem musejí projít uchazeči v již zmiňovaném CEVRO Institutu. „Účelem je prověření znalostí uchazeče i zjištění jeho zájmu a rámcového rozhledu v oboru,“ uvádí marketingová ředitelka školy Lenka Pavlíková. Uchazeči tu prý navíc musí projít testem všeobecných studijních předpokladů, což je mezi soukromými institucemi ojedinělé. „Jde nám o dlouhodobé budování dobrého jména v podobě kvalitních absolventů. Řada z nich pak zastává významné pozice ve veřejném i privátním sektoru, což je toho důkazem.“ Škola se na svých internetových stránkách chlubí absolventy zvučných jmen, jako je vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), jenž vystudoval program MPA (více o anglosaských titulech na str. 58), či televizní moderátor Rey Koranteng. Pomohou experimenty? Kromě uvádění známých absolventů nebo prestižních vyučujících se některé školy snaží uchazeče nalákat i na zcela nové studijní obory, jaké u konkurence nenajdeme. Na Vysoké škole finanční a správní (VŠFS) od letoška začínají vyučovat kriminalistiku, na kterou si až dosud držela monopol Policejní akademie. „Při přípravě oboru kriminalistickoprávní specializace jsme se inspirovali ve světě, kde je o podobně zaměřené vzdělávací programy velký zájem. A protože je obor unikátní, očekáváme velmi dobrou uplatnitelnost na trhu práce,“ říká k tomu předseda správní rady školy Emil Šenkýř. Soukromý sektor už ale pronikl například i do zdravotnictví. V Praze lékařským fakultám Univerzity Karlovy zdatně sekunduje Vysoká škola zdravotnická (VŠZ), jež vyučuje například velmi žádaný obor zdravotnický záchranář. Že nad soukromou školou nelze mávnout rukou jen kvůli formě vlastnictví, dokazuje i fakt, že právě VŠZ získala první místo v soutěži Fakulta roku 2015 v kategorii zdravotnictví. Stereotypy přetrvávají Přes všechny uvedené příklady ale česká veřejnost na soukromé školství stále pohlíží s despektem a v porovnání se školami veřejnými a státními je považuje za méně prestižní. „Školy soukromé mají často nižší úroveň, jak co se týče vstupních nároků na studenta, tak na průběh studia,“ shrnuje nejrozšířenější výtky vůči těmto institucím docentka Dana Knotová, expertka na školství z Masarykovy univerzity v Brně. Podle ní je největší problém, že soukromá zařízení nemají stabilní týmy odborníků, kteří by v instituci působili a rozvíjeli ji. „Často je obhospodařuje skupinka úředníků, kteří si experty a přednášející najímají na jednorázové učitelské úkony. To ale nestačí. Takovým lidem je totiž rozvoj školy ukradený,“ míní Knotová. Představitelé soukromých škol se ale brání. S problémy se prý potýkají všechny vzdělávací instituce bez ohledu na to, kdo je vlastní. „Sám mám zkušenosti z řady veřejných škol a díky přímému srovnání vím, že například naši studenti v žádném případě za studenty příslušných fakult škol veřejných nezaostávají. Naopak. Souhlasím ale s paní docentkou, že to tak může někde být. Student ale vybírá konkrétní školu s konkrétními pedagogy, konkrétním přístupem k výuce, konkrétními zahraničními partnery, konkrétní kvalitou studijního oddělení,“ argumentuje profesor Šíma, šéf CEVRO Institutu (viz TÝDEN č. 36/15). Pozor na výběr A něco na tom bude. Všichni máme v paměti čachry s tituly, jichž se dopouštěla škola veřejná - Fakulta právnická Západočeské univerzity v Plzni. Aféra instituci v očích veřejnosti těžce poškodila a i po pěti letech je škola vnímána jako symbol nekvality. Skandál v Plzni dokonce změnil trh práce v Česku. „Zaměstnavatelé se od té doby čím dál častěji zajímají nejen o to, zda má uchazeč o práci vysokoškolský titul, ale i odkud ho má,“ říká Zuzana Lincová z kariérního portálu Profesia.cz. Negativní pověst Plzně se ale pomalu daří přebít soukromé Univerzitě Jana Amose Komenského Praha (UJAK). Studuje na ní přes pět tisíc posluchačů a právě nyní bojuje o přežití. Akreditační komise ČR, jež ze zákona pečuje o kvalitu vysokého školství v Česku, totiž navrhla Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy ČR, aby UJAK odebralo státní souhlas působit u nás jako vysoká škola. To by znamenalo praktický zánik instituce. V nálezu komise se o univerzitě hovoří jako o „hangárové škole“, kde jejímu vedení nejde o kvalitu vysokoškolského vzdělání, ale pouze o „okamžitý profit“. K tomu si prý dopomáhá extrémně vysokým množstvím platících studentů, které však personálně nezvládá. Právě kvůli velkému počtu studentů dostala přezdívky „tiskárna vysokoškolských diplomů“ či „škola celebrit“. V minulosti ji totiž absolvovaly například modelky Iva Kubelková a Iveta Lutovská, moderátorky Ivana Gottová a Kateřina Kristelová či olympijská vítězka Kateřina Neumannová a manželka expremiéra Petra Nečase Jana Nagyová (nyní Nečasová). Nedejte na úsměvy


46

Jak tedy nenaletět a najít mezi soukromými školami tu, za niž se jednou nebudete stydět? „Nedívejte se jen na to, kolik na vás na webech škol vyskočí fotek s usměvavými studenty. Ty jsou staženy odněkud z internetu a nemají ve většině případů se školou nic společného,“ říká profesorka Vladimíra Dvořáková, šéfka Akreditační komise. Důležité je podle ní nejen to, co na stránkách najdete, ale i to, co tam není. „Pokud chybějí informace, kdo tam učí, jaká jsou témata závěrečných prací a kdo je vede a další podstatné věci, tak to všechno může signalizovat, že mohou mít ve škole vážné problémy,“ uvádí profesorka. Nezaškodí prý ani drobná „lustrace“ učitelů. Pokud na škole působí věhlasný odborník, kterého ale najdeme i na webech dalších pěti škol, svědčí to o slabém personálním zabezpečení. Pomoci ve výběru prý mohou žebříčky kvality škol, ti důkladnější se mohou podívat i na internetové stránky komise, kde jsou zveřejňovány všechny inspekční i kontrolní zprávy. Tabulka Soukromé vysoké školy, kam se ještě můžete hlásit název školy město web Akademie STING Praha http://www.sting.cz AKCENT College Praha http://www.akcentcollege.cz ARC - Vysoká škola politických Kutná Hora http://www.vspsv.cz a společenských věd Art & design institut Praha http://www.artdesigninstitut.cz Bankovní institut Praha http://www.bivs.cz B.I.B.S. Brno http://www.bibs.cz CEVRO institut Praha / Český Krumlov http://www.cevroinstitut.cz Metropolitní univerzita Praha http://www.mup.cz Moravská vysoká škola Olomouc http://www.mvso.cz NEWTON College Praha / Brno http://www.newtoncollege.cz Soukromá vysoká škola Praha http://www.svses.cz ekonomických studií Univerzita Jana Amose Praha http://www.ujak.cz Komenského University of New York in Prague Praha http://www.unyp.cz název školy město web Vysoká škola evropských České Budějovice http://www.vsers.cz a regionálních studií Vysoká škola finanční a správní Praha http://www.vsfs.cz Vysoká škola hotelová v Praze 8 Praha http://www.vsh.cz Vysoká škola logistiky Přerov http://www.vslg.cz Vysoká škola manažerské informatiky, Praha http://www.vsmiep.cz ekonomiky a práva Vysoká škola mezinárodních Praha http://www.vip-vs.cz a veřejných vztahů Vysoká škola obchodní Brno http://www.hotskolabrno.cz a hotelová Vysoká škola podnikání Ostrava http://www.vsp.cz Vysoká škola sociálně-správní Havířov http://www.vsss.cz Vysoká škola tělesné výchovy Praha http://www.palestra.cz a sportu PALESTRA Vysoká škola zdravotnická Praha http://www.vszdrav.cz Západomoravská vysoká škola Třebíč http://www.zmvs.cz Seznam škol včetně studijních oborů naleznete na webu TÝDEN.CZ. Foto popis| JSOU CENNÍ. Mladých lidí podle demografů ubývá. Vysoké školy proto mají problémy s naplněním, a tak posluchače nabírají až do úplného začátku semestru. Foto popis| V PROBLÉMECH. Luboši Chaloupkovi, rektorovi a vlastníkovi Univerzity Jana Amose Komenského, teče do bot. Komisaři kvůli závažným nedostatkům ve výuce navrhli jeho instituci uzavřít.


47

Foto autor| Foto: 1 Profimedia, 2 ČTK / Stanislav Peška

tyden.cz

Méně peněz pro vysoké školy, rozpočet ubere přes miliardu 4.9.2015 ČTK

tyden.cz str. 0 Česko Univerzita Pardubice

Vysokým školám hrozí meziroční snížení rozpočtu o 1,3 miliardy korun. Počítá s ním aktuální návrh státního rozpočtu na rok 2016, který začne ve středu projednávat vláda. Vysokým školám hrozí meziroční snížení rozpočtu o 1,3 miliardy korun. Počítá s ním aktuální návrh státního rozpočtu na rok 2016, který začne ve středu projednávat vláda. Ministryně školství Kateřina Valachová (za ČSSD) bude žádat pro vysoké další peníze právě při jednání kabinetu, sdělilo tiskové oddělení ministerstva. Se snížením objemu financí pro vysoké školy počítal už loni schválený rozpočtový rámec na rok 2016. Zástupci akademické obce kvůli tomu v březnu jednali s tehdejším ministrem školství Marcelem Chládkem (ČSSD) i premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD). Oba jim přislíbili, že rozpočet pro vysoké školy zůstane stejný navzdory klesajícímu počtu studentů. To by mělo vést ke zvýšení kvality vysokého školství. Tento postoj podle všeho při jednáních s ministrem financí Andrejem Babišem (ANO) zastávala i současná ministryně Valachová. "Pokud já mám informace od paní ministryně z jejích jednání s panem ministrem financí, tak by rozpočet pro vysoké školy měl být ve stejné výši, jako je v letošním roce," řekl v pátek rektor Univerzity Karlovy a předseda České konference rektorů Tomáš Zima. Do návrhu ministerstva financí se to však nepromítlo. Při porovnání takzvané srovnatelné základny rozpočtu, s níž pracuje ministerstvo školství, by rozpočet vysokých škol měl klesnout z 21,5 na 20,2 miliardy korun. "Nicméně ministerstvo školství předložilo ministerstvu financí požadavek na zmírnění navrženého poklesu. Tento požadavek tedy bude při projednávání rozpočtu na úrovni vlády dále diskutován," uvedlo ministerstvo školství. Jednou z možných variant je už dříve zmiňované využití případných nespotřebovaných výdajů z tohoto roku. Také o tom se bude jednat na zasedání vlády. Zima je přesvědčený, že případný výrazný propad rozpočtu by znamenal zhoršení kvality vysokoškolského vzdělávání v ČR. "To je samozřejmě nepříjemná věc pro společnost, protože Česká republika může stavět především na vzdělanostní společnosti. Nemáme zde žádnou ropu a podobně. Pokud by došlo k nějakému dramatickému propadu, tak by to bylo ohrožení zdravého chodu vysokého školství," řekl. Připomněl, že v přepočtu na jednoho studenta vysoké školy stále dostávají méně peněz než v roce 2006. Na rozdíl od vysokých škol by si ostatní oblasti financované ministerstvem školství měly polepšit. Při odhlédnutí od prostředků z evropských dotací a jednorázových vlivů by se měly o zhruba 800 milionů korun zvýšit výdaje na výzkum, vývoj a inovace. Miliardy navíc by měly jít do regionálního školství, tedy školy od mateřských po vyšší odborné. Půl miliardy navíc by měl dostat sport. Po letních jednáních s ministrem financí Babišem ministryně Valachová dosáhla meziročního navýšení výdajů na školství o 4,35 miliardy korun. Bez evropských dotací a finančních mechanismů by měl mít resort na výdaje k dispozici 133,15 miliardy korun, dalších osm miliard by mělo jít z EU.

URL| http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/ces...ozpocet-ubere-pres-miliardu_354623.html


48

Přehled zpráv

Recommend Documents