Přehled zpráv

Přehled zpráv 1.7.2015 - 3.8.2015 Západočeské muzeum v Plzni 112 Děti z plzeňských škol malují „Kdy zavolat 150“ .................................................................................................... 3 16.7.2015 112 str. 35 Západočeské muzeum v Plzni kpt. Mgr. Lenka BASÁKOVÁ

5plus2 Kašpárek šířil slávu Plzně v Africe i na světové výstavě ....................................................................................... 4 17.7.2015 5plus2 str. 2 Západočeské muzeum v Plzni LADISLAV VAINDL

Art + antiques Akademik mezi divochy ............................................................................................................................................. 5 13.7.2015 Art + antiques str. 16 Výstava Západočeské muzeum v Plzni Pavla Machalíková

Domažlický deník Muzeum loutek nabízí na léto kašpárka a hru s kuličkou ....................................................................................... 8 9.7.2015 Domažlický deník str. 4 Region Západočeské muzeum v Plzni ANDREA PÁNKOVÁ

BĚŽCI, STOJCI I LEŽCI OBSADILI MUZEUM ........................................................................................................... 9 24.7.2015 Domažlický deník str. 9 Kultura Západočeské muzeum v Plzni

Plzeň plná turistů. Nejvíce je láká pivovar, zoo i galerie ...................................................................................... 10 30.7.2015 Domažlický deník str. 4 Region Západočeské muzeum v Plzni DANIEL STRAKA

Chebský deník Ve Františkových Lázních bude vystavovat Naděžda Potůčková ....................................................................... 11 9.7.2015 Chebský deník str. 2 Region Západočeské muzeum v Plzni (kuč)

LINDA Za historií knihtisku do Plzně .................................................................................................................................. 11 1.7.2015 LINDA str. 12 Pozvánka Západočeské muzeum v Plzni

Mladá fronta DNES Přineste knihu, odneste si za to jinou... ................................................................................................................. 12 2.7.2015 Mladá fronta DNES str. 2 Kraj Plzeňský Západočeské muzeum v Plzni Barbora Němcová

Lidé zjistí, jak viděli Husa naši předci .................................................................................................................... 13 14.7.2015 Mladá fronta DNES str. 2 Kraj Plzeňský Západočeské muzeum v Plzni Barbora Němcová

Plzeňský Kašpárek se vydal až do Keni ................................................................................................................. 13 22.7.2015 Mladá fronta DNES str. 1 Kraj Plzeňský Západočeské muzeum v Plzni

NEWTON Media, a.s. © 2015 | [email protected] | www.newtonmedia.cz

1

(lad)

Plzeňský deník Muzeum loutek nabízí na léto kašpárka a hru s kuličkou ..................................................................................... 14 7.7.2015 Plzeňský deník str. 2 Plzeňsko Západočeské muzeum v Plzni ANDREA PÁNKOVÁ

V zuřivé Dívčí válce bojují básníci, politici a také lékař ........................................................................................ 15 23.7.2015 Plzeňský deník str. 2 Plzeňsko Západočeské muzeum v Plzni DAVID RŮŽIČKA

Plzeň plná turistů. Nejvíce je láká pivovar, zoo i galerie ...................................................................................... 16 27.7.2015 Plzeňský deník str. 2 Plzeňsko Západočeské muzeum v Plzni DANIEL STRAKA

Skupova Plzeň nabídne divadla ze čtyř kontinentů .............................................................................................. 17 27.7.2015 Plzeňský deník str. 62 Příloha - Kultura - kultura/divadlo Západočeské muzeum v Plzni HANA JOSEFOVÁ

PROGRAM 31. ročníku festivalu Skupova Plzeň ................................................................................................... 18 27.7.2015 Plzeňský deník str. 63 Příloha - Kultura - kultura/divadlo Západočeské muzeum v Plzni

Němečtí skláři udržují tradici už stovky let, přesvědčí o tom srpnová výstava v Galerii Jiřího Trnky ............ 20 27.7.2015 Plzeňský deník str. 64 Příloha - Kultura - kultura/výtvarné umění Západočeské muzeum v Plzni (haj)

ŽIVÁ ULICE – plzeňská setkání ............................................................................................................................... 21 27.7.2015 Plzeňský deník str. 67 Příloha - Kultura - kultura/živá ulice - program Západočeské muzeum v Plzni

Knihovna není jen o půjčení knih, říká Bechný ..................................................................................................... 23 1.8.2015 Plzeňský deník str. 4 Plzeňsko Západočeské muzeum v Plzni MARTIN ŠVEC

Pozor! Nezbývá už mnoho času vidět Sutnarovo dílo v jeho širokém záběru ................................................... 25 3.8.2015 Plzeňský deník str. 8 Kultura regionu Západočeské muzeum v Plzni HANA JOSEFOVÁ

Právo INFORMUJEME ......................................................................................................................................................... 27 7.7.2015 Právo str. 14 Západní Čechy - Plzeňský kraj, Karlovarský kraj Západočeské muzeum v Plzni


2

Západočeské muzeum v Plzni 112

Děti z plzeňských škol malují „Kdy zavolat 150“ 16.7.2015 kpt. Mgr. Lenka BASÁKOVÁ

112 str. 35 Západočeské muzeum v Plzni

Preventivně výchovná činnost Hasičského záchranného sboru ČR neodmyslitelně patří do uceleného systému ochrany zdraví, životů a majetku obyvatel a životního prostředí při požárech a dalších mimořádných událostech. Hasičský záchranný sbor Plzeňského kraje působí v rámci preventivně výchovné činnosti na všechny věkové skupiny. Významněji se ale zaměřuje na školní mládež a pedagogy. Na podporu začleňování tematiky ochrana člověka za běžných rizik a mimořádných událostí, která je součástí rámcových vzdělávacích programů škol, vznikla v našem krajském městě výtvarná soutěž s názvem „Kdy zavolat 150“. Tematiku řešící zdraví a bezpečí učitelé začleňují do různých předmětů a nic nebrání tomu, aby byla součástí právě výtvarné výchovy. Námět soutěže vede u dětí k získání znalosti a pochopení významu této důležité tísňové linky. Význam soutěže také spočívá v uvědomění si rozmanitosti situací, které hasiči řeší, a že se zdaleka nejedná jen o požáry. HZS Plzeňského kraje organizuje soutěž v úzké spolupráci s Magistrátem města Plzně a Katedrou výtvarné kultury Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni. Vzhledem k tomu, že hned první ročník se setkal s kladným ohlasem škol i veřejnosti, rozhodli jsme se v této soutěži pokračovat. * Propozice soutěže O zahájení soutěže a propozicích informujeme pedagogy prostřednictvím informačního letáku, na kterém uvádíme odkazy na webové stránky k tématu volání na tísňové linky a k výuce tematiky ochrana člověka za běžných rizik a mimořádných událostí. Do soutěže se mohou zapojit žáci prvního stupně. Školáci z 2. až 3. tříd spadají do první kategorie a do druhé kategorie se mohou přihlásit děti ze 4. až 5. ročníků. Úkolem je zobrazit, v jaké situaci můžeme využít tísňovou linku 150. Soutěžní práce mohou být ztvárněny libovolnou technikou (pastel, akvarel, tempera, aj.). Formát A4 je určen první kategorii a velikost A3 pro starší kategorii. Abychom nebyli zavaleni množstvím obrázků, je nutný předvýběr pedagoga. Škola doručí organizátorům pouze nejlepší výtvarné práce. Přesto se nám každoročně sejde více než 400 obrázků. * Spolupráce s Magistrátem města Plzně Nad výtvarnou soutěží přebírá každoročně záštitu primátor města Plzně. Při organizování soutěže pravidelně spolupracujeme s Odborem krizového řízení a Odborem školství Magistrátu města Plzně. Odbor školství informuje o soutěži ředitele škol prostřednictvím poštovních schránek a zveřejňuje informace o akci na svých webových stránkách. Odbor krizového řízení zajišťuje pro účely soutěže prostory na radnici. Veřejnost tak může navštívit výstavu se stovkou obrázků. Slavnostní vyhodnocení, které probíhá za přítomnosti rodinných příslušníků a zástupců školy v obřadní síni, zahajuje primátor města Plzně. Pro výherce jsou připraveny zajímavé ceny a pro všechny přítomné je přichystán doprovodný program. Akci ukončujeme pozváním na výstavu, která probíhá ve výstavních prostorách radnice. * Spolupráce se Západočeskou univerzitou v Plzni Dalším významným partnerem výtvarné soutěže je Katedra výtvarné kultury Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni. Katedra se podílí na zadání propozic soutěže a následně profesionálně graficky ztvární plakát s potřebnými informacemi pro školy. Odbornou pomoc nám pravidelně poskytují studenti této fakulty, kdy v rámci svých seminářů vyhodnocují zaslaná díla a rozhodnou o umístění vítězných obrázků v každé kategorii. * Slavnostní vyhodnocení


3

Slavnostní vyhodnocení je završením celé akce. Ocenění se účastní žáci, kteří se v každé kategorii umístili na prvním až pátém místě. Pozvánka platí i pro jejich doprovod a zástupce škol. Na akci nesmějí chybět spoluorganizátoři a partneři akce. Pravidelně vyhlašujeme a předáváme také cenu laické hasičské poroty v každé kategorii. Odměnou je dárková taška a exkurze na stanici HZS Plzeňského kraje pro všechny spolužáky autora vítězného obrázku. V letošním roce nás o možnost zapojení do soutěže požádala také praktická základní škola v Plzni. Účast jejich žáků jsme přivítali a dokonce jsme pro jednoho autora opravdu povedeného obrázku udělili „Zvláštní cenu poroty“. Ceny do soutěže, kromě hasičů, pravidelně věnují Magistrát města Plzně, Zoologická a botanická zahrada města Plzně, DinoPark Plzeň, Techmania Science Center, o.p.s., Muzeum strašidel, Divadlo Alfa a Muzeum loutek. Tito partneři věnují do soutěže vstupenky nebo věcné ceny. Během měsíce listopadu jsou výtvarné práce k vidění ve výstavních prostorách radnice města Plzně a následně výstavu přebírá a zpřístupňuje svým návštěvníkům plzeňská Techmania. Pokud bude ze strany škol zájem, nic nám nebrání v pořádání dalších ročníků soutěže. Foto autor| foto autorka O autorovi| kpt. Mgr. Lenka BASÁKOVÁ, HZS Plzeňského kraje

5plus2

Kašpárek šířil slávu Plzně v Africe i na světové výstavě 17.7.2015 5plus2 str. 2 Západočeské muzeum v Plzni

LADISLAV VAINDL

Loutkářskou tradici města podpořily děti z více než čtyřiceti škol po celém světě. V nadcházejících týdnech navíc na západ Čech zamíří soubory ze Španělska a Vietnamu, které předvedou unikátní loutková představení. PLZEŇ / Netradiční propagace po celém světě se před nedávnem dočkala Plzeň. Děti z poboček českých škol v zahraničí si totiž posílaly loutku plzeňského kašpárka a ten se tak dostal na nejrůznější místa zeměkoule. A v každém z nich vznikla nějaká zajímavá fotografie. Výtvory českých dětí z více než třiceti světových měst budou vystaveny v Muzeu loutek v Plzni do konce letošního srpna. „Školy se nechaly inspirovat naším fotografickým projektem Paměť loutky, z níž vzniklo několik výstav, které slavily úspěch po celé Evropě. Děti si posílaly poštou loutku kašpárka z Plzně a vždy společně s ní předaly i průvodce svým městem, který samy vytvořily,“ uvedla vedoucí plzeňského Muzea loutek Markéta Formanová. Aktivita školáků se rozšířila do mnoha zemí. Mezi ně patří v podstatě celá Evropa společně se severskými zeměmi i Velkou Británií, Spojené státy americké nebo Kanada. Kašpárek se podíval dokonce i do africké Keni. „Tam šlo o výjimku, protože do projektu se tady nezapojily české děti, ale učitelky. Ty průvodce vytvořily s africkými dětmi,“ dodává Formanová. Na poslední chvíli se k iniciativě přidalo také deset českých škol. Projekt Paměť loutky spočíval v tom, že loutky z Muzea loutek v Plzni a z Divadla Alfa se staly průvodci a postupně představily příběh města Plzně, atraktivní místa Plzeňského kraje a belgické město Mons, které je letos společně s Plzní Evropským hlavním městem kultury Projekt slavil úspěchy na výstavách jak v České republice, tak v zahraničí a v červnu byl prezentován i na světové výstavě EXPO v Miláně. Na jeho základě vznikla i kniha, ve které je možné spatřit snímky od Jana Pohribného. Ten je po celém světě uznávaným fotografem a dokázal vymyslet kompozici fotografií tak, aby loutky měly téměř lidské proporce. Díky tomu si divák na fotografiích může loutky prohlédnout v nezvyklém detailu a zároveň na autentickém místě v plenéru. Zatímco tento projekt posílal plzeňské loutky do zahraničí, v následujících týdnech poputují ty z ciziny na západ Čech. Během posledního srpnového víkendu totiž do Plzně zamíří španělský soubor Carros de Foc. Přiveze sem osm obřích loutek, s jejichž pomocí promění centrum města v obří jeviště a vytvoří příběh pouze pro plzeňské publikum. Návštěvníci festivalu Skupova Plzeň zase budou svědky představení takzvaného vietnamského vodního divadla. „Původně lidová zábava se za uplynulého půlstoletí dostala do repertoáru profesionálních divadel. Dnes je tradice vodního divadla vnímána jako typický prvek vietnamské národní kultury,“ říká ředitel festivalu Jakub Hora. Foto popis| Kašpárka si posílaly děti po celém světě. Foto autor| FOTO / ARCHIV PROJEKTU


4

Foto popis| Plzeňský kašpárek propagoval Plzeň i v belgickém Mons, kde si například zarybařil. Foto autor| FOTO / JAN POHRIBNÝ Regionální mutace| 5plus2 - Plzeň a plzeňsko

Art + antiques

Akademik mezi divochy 13.7.2015

Art + antiques str. 16 Výstava Západočeské muzeum v Plzni

Pavla Machalíková

Gottfried Lindauer v Plzni Když se v těchto dnech vydáme do plzeňských Masných krámů, ocitneme se náhle uprostřed podivuhodného světa novozélandských Maorů. Jejich tváře na nás pohlížejí z klasicky pojatých portrétů i z velkých žánrových obrazů komponovaných na motivy výjevů ze života tradiční maorské společnosti. Jejich autorem je plzeňský rodák Gottfried Lindauer (1839-1926), který se na Novém Zélandu usadil roku 1874. Zvláštní pocit z okouzlení cizím světem je o to silnější, když si uvědomíme, kdy byly tyto obrazy namalovány. Vznikaly od poslední čtvrtiny 19. století do druhého desetiletí 20. století (přesněji do roku 1917), tedy zhruba v době, kdy evropské malířství procházelo zásadními formálními a estetickými změnami a experimenty směřujícími k ustanovení klasické moderny. A důležité inspirace tohoto procesu pramenily mimo jiné z konfrontací s „jiným“, především mimoevropským uměním. Obrazy Gottfrieda Lindauera shromážděné na výstavě Západočeské galerie v Plzni však nic z tohoto procesu neodrážejí, nebo jen velmi málo. Většina z nich je nedatovaná; ty vročené však jasně ukazují na jakési stylové bezčasí, které jejich autora provázelo. Všechny jsou provedeny stejnou hladkou, klasickou akademickou technikou na poměrně hrubém plátně, jehož struktura je jedinou stopou porušující perfektně vyhlazený povrch malby a „fotorealistický“ přístup malíře. V převážné většině zachycují temně potetované muže, maorské náčelníky a významné osobnosti nebo maorské ženy s drobným tetováním na bradě. Všichni jsou namalováni jako polopostavy, někteří drží různé atributy svého postavení. V pozadí obrazů převažuje tmavě hnědá s měkkou září vystupující za hlavou portrétovaného, několik postav je zasazeno do mlhavě naznačené krajiny, která postavám dodává až monumentální charakter. Nabízí se proto zcela jednoznačná a přímočará otázka, odkud se Lindauerovy obrazy vzaly a v jakém kontextu a z jakých důvodů vznikaly? A současně: jak zapadají do proměn evropské malby, s níž souvisejí? Výpravný katalog, který k výstavě vychází, se samozřejmě s těmito otázkami snaží vypořádat a celou škálu problémů souvisejících s interpretací Lindauerova díla otevírá velmi široce. Jeho hlavnímu editorovi Romanu Musilovi se ve spolupráci s Alešem Filipem podařilo dohledat řadu dokladů k životním osudům malíře a k jeho umělecké průpravě před odchodem na Nový Zéland. Leonard Bell z Aucklandské univerzity oproti tomu podává zasvěcený komentář k Lindauerově novozélandské tvorbě založený na průzkumu sociokulturního kontextu a vztahů mezi bílými kolonizátory a Maory na přelomu 19. a 20. století. Tento základní rámec dokresluje zásadním způsobem text kurátorky Ngahirako Masonové opřený o nové objevy týkající se Lindauerovy fotorealistické malby, studie Lady Hubatové-Vackové, vystavěná na velmi široce založeném studiu evropské recepce exotismů na konci 19. století, Tomáše Wintera, který se zabývá v širším kontextu exotickými inspiracemi českých moderních umělců, a Milana Kreuzziegera, zasazující problematiku „jiného“ v evropském umění do souvislostí dnešních postkoloniálních a globálních teorií umění a kultury. Před odjezdem Výstava i kniha sledují přibližnou chronologickou linku malířova života a tvorby. Pro Lindauerovo umělecké směřování byl směrodatný odchod do Vídně roku 1855, kde se vyškolil u Josefa Führicha a Leopolda Kupelwiesera, představitelů pozdní nazarénské nábožensko-historické malby. Tento směr určil jeho první profesionální zaměření a Lindauer začal působit v dílně dalšího z oficiálních vídeňských náboženských malířů druhé poloviny 19. století, Carla Hemerleina. Dílna pracovala na zakázkách pro církevní objekty v různých částech monarchie a Lindauer se v ní v 60. letech 19. století podílel na tradičně koncipovaných oltářních obrazech i na nábožensko-historických cyklech podobného typu (například cyklus obrazů ze života sv. Cyrila a Metoděje pro Valašské Klobouky, 1864). Zcela v duchu odkazu stárnoucího Josefa Führicha tyto obrazy charakterizuje kresebná výstavba figur i kompozice, užití lokálních barev, důraz na gestiku a emotivně laděný obsah.


5

Patrně roku 1870 se Lindauer usadil zpátky v rodné Plzni, otevřel vlastní portrétní ateliér a jeho kariéra v té době začala naznačovat rank průměrného lokálního portrétisty, zatímco pražská umělecká scéna vstřebávala další fázi vývoje moderní malby (realismus 60. let; kritiky Purkyněho, Nerudy, Hostinského, Tyrše; krizi uměleckých institucí kolem roku 1870; nástup generace Národního divadla). Lindauerova pozice řemeslníka portrétisty ho nijak nenutila účastnit se uměleckého života v Praze (s nímž neměl v této době patrně žádný intenzivnější kontakt). Roku 1873 však navštívil Světovou výstavu ve Vídni a ta je považována v Lindauerově biografii za základní impuls, který čtyřiatřicetiletému malíři určil jeho další směřování: na několika místech v knize je líčena Lindauerova plavba na Nový Zéland (včetně spekulací o jejích bezprostředních důvodech), šťastné umělcovo zapadnutí do rodících se umělecko-mecenášských ambicí bílých kolonizátorů, a především předpoklady a okolnosti přijetí jeho práce místní domorodou komunitou. V různých kontextech Mnohovrstevnatá interakce mezi 1) tradicionalistickou tvorbou evropského malíře, 2) ambicemi „pakehů“ (koloniálních Evropanů) oscilujícími mezi kolonizátorskými zájmy a etnografickou zvídavostí, 3) tradicemi a perspektivami maorských společenství, která se na konci 19. století již nejen přizpůsobovala, ale současně se i emancipovala 4) a mezi možnostmi využívání obrazu a charakteru zobrazujících médií v různých kulturních prostředích je v konečném důsledku prostorem, kde se vynořují základní otázky týkající se interpretace Lindauerovy tvorby. Všechna tato témata prostupují výstavou i publikací, ale úvahy nad Lindauerovým dílem tím nejsou ani zdaleka uzavřené: je naopak fascinující, kolik dalších témat se začne objevovat na pozadí již publikovaného. První naznačený okruh zájmů týkající se vztahu Lindauerovy tvorby k evropské malbě 19. století znamená zamyslet se nad rolí tohoto malíře ve vývoji dobové malby a uměleckého školení. Bylo by totiž zavádějící a také zjednodušující považovat ho za určitého „exotického“ solitéra, který se vymyká tvorbě svých starších i mladších současníků a jehož maorská „galerie“ bývá srovnávána - pokud vůbec -s galerií indiánských náčelníků vytvořenou na objednávku americké vlády o prakticky tři čtvrtě století dříve Charlesem Birdem Kingem. Interpretace zobrazení a recepce exotismů a „jinakosti“ v evropském umění je v poslední době otázkou, jíž se zabývala řada historiků i teoretiků umění. Bývá nahlížena z řady úhlů pohledu a z hlediska statusu evropského umění zahrnuje nejen mimoevropské, ale i domácí exotismy: jako je lidové umění či populární kultura. Jakkoli je možné řadu takových teorií aplikovat i na Lindauerovo dílo, stále zůstává podstatné pokusit se zodpovědět otázku původu a smyslu jeho malby; jinými slovy: proč v době, kdy jiní (Gauguin, Matisse, Picasso, ale i Filla, Kubišta, Beneš či Čapek a další) experimentovali s barevnými a formálními možnostmi exotismů v malbě, zůstal vůči těmto tendencím zcela imunní a jak tato jeho „nečasovost“ zapadá do proměn evropského objevování a recepce mimoevropských kultur? A jak - a zda vůbec - zapadá Lindauer svým určitým anachronismem do vývoje evropského malířství? Tradice a exotika Před několika lety Yves Le Fur při promýšlení expozice „exotického“ umění v Musée du Quai Branly uchopil problematiku dialogu mezi evropskou kulturou a cizími kulturami jako otázku kontextu, v němž dokážeme tyto kultury vnímat: tento kontext - včetně toho, co oznaIHAKA čil za „umělecké břemeno“ a co souvisí s vyškolením v určité epoše a prostředí - se mu zdál jako důležitý klíč k pochopení nejen motivací pozorovatelů cizích kultur, ale i tvůrců jejich následných obrazů. V souvislosti s Lindauerovým školením jsou zcela samozřejmě v publikaci (a částečně i ve výstavě) zachycena jména umělců, u nichž se Lindauer bezprostředně učil, i to, co maloval před svým odchodem na Nový Zéland. Když se ale podíváme na vizuálně zcela odlišný svět pozdního nazarenismu a oproti němu na veristické portréty exotických typů a na exotický žánr, je třeba se ptát po pojítku. Podobně jako se Lindauer vymykal již zmíněným modernistickým tendencím raného 20. století, byl neutrální i Lindauerův vztah k jeho současníkům z počátků jeho malířské kariéry (což samozřejmě vypovídá i o jeho ambicích a limitech): ve Vídni ani později v Plzni se nijak nepodílel na aktuálním uměleckém dění, moderní oficiální vídeňská malba ani pražské umělecké prostředí počátku 70. let jej zjevně nijak neoslovovaly. Lindauer mnohem víc než mezi formální experimenty svých současníků zapadá retrospektivně do určité širší tradice, a to jak v oblasti portrétu, tak žánru, které představovaly již od biedermeieru slibně se rozvíjející a inovativní obory vídeňské malby. I v kontextu Lindauerova uměleckého zaměření byla možná iniciační jeho návštěva velké Světové výstavy ve Vídni roku 1873, která nabízela obrovskou škálu inspirací a svým způsobem i prostředí, která mohou existovat souběžně. Určitý dobový relativismus lze vztáhnout k vyvrcholení evropského pohledu na mimoevropské kultury, který se rozvíjel po roce 1800 v souvislosti se zájmem Evropanů o národy ztělesňující romantické představy o prapůvodní přirozenosti člověka. Jednotlivé poznatky se skládaly vedle sebe jako do „velkého herbáře světa“ (Le Fur) s upřímným zaujetím, ale prozatím bez touhy po jejich radikálním využití pro vlastní estetické záměry.


6

Lindauer mohl na výstavě vidět vedle sebe novou oficiální malbu Makartovu i Pilotyho, ale současně i portréty Friedricha von Amerlinga (slavného již od 40. let a vystavujícího ještě na portrétní výstavě roku 1880). Demonstroval se tu industriální pokrok, ale i fascinace kulturními rozmanitostmi národů, spjatá s nostalgicky vnímanou přírodou a přirozeností. Vedle lidových výšivek, indiánského týpí či sibiřských řemesel tu tak bylo možné uvidět i maorské tetování, tkaniny či dřevořezby. V britské kolonii Na Nový Zéland, který byl od roku 1840 britskou kolonií, spravovanou koloniální vládou a po dlouhou dobu zmítanou válkami mezi Maory a kolonizátory, na jejichž stranu se různě přikláněly i někteří domorodí náčelníci, Lindauer připlul v srpnu 1874. Poměrně nepřehledné dobové situace si ve svých studiích o Lindauerovi všímá přední znalec jeho díla na Novém Zélandu Leonard Bell. Současně upozorňuje i na ambivalentnost malířova postavení mezi jednotlivými vrstvami novozélandské společnosti: stal se portrétistou kolonistů i Maorů, a to těch, kteří koloniální vládě vytrvale vzdorovali, i těch, kteří se jí podřídili či ji podporovali. Přestože z hlediska nadvlády nad zemí zvítězili bílí kolonisté, postavení Maorů - jak vyplývá z historického kontextu - se v době Lindauerova pobytu na Novém Zélandu proměňovalo až k určitému kulturnímu vzestupu v 90. letech, kdy se představa o vymírání jejich kulturních tradic stala údajně spíše nostalgickým klišé. Dobovou situaci charakterizovaly nejen pro- nebo antikoloniální postoje Maorů, ale i jejich mnohem subtilnější projevy (koncem 19. století již například nosili tradiční oděvy, v nichž je Lindauer maloval, jen při slavnostních příležitostech a často jen přes oděv evropského střihu). Současně ani koloniální novozélandská společnost nenahlížela na Maory jako na zcela cizí živel a Leonard Bell naopak upozorňuje na fakt, že otevřený zájem o domorodou maorskou kulturu mohl být manipulován jako prostředek stvrzení vlastního specifického statusu kolonizátorů. Příliv Evropanů na Nový Zéland na konci 19. století zintenzivnil také etnografický zájem o tuto zemi. Sám Lindauer byl ve styku s řadou českých zájemců a sběratelů: se sběratelem a přírodovědcem Václavem Fričem, Josefou a Vojtou Náprstkovými i cestovatelem Josefem Kořenským, který navíc o jeho činnosti nadšeně informoval v Čechách. Otázka Lindauerova úspěchu mezi Maory je nakonec tím, co je na celém jeho příběhu nejvíce fascinující. Bohužel příliš nevíme o jeho prvních kontaktech z doby, kdy cestoval po Novém Zélandu a namaloval i první portréty domorodců (mezi ně patří například portrét potulného maorského obchodníka, a nabízí se tedy domněnka, zda to mohly být zpočátku spíše níže postavené osoby). V 80. letech byl však již „proslulým malířem“ a měl dva významné mecenáše - Henryho Partridge a Waltera Bullera -, kteří u něj nejen sami objednali převážnou většinu obrazů, ale také mu zprostředkovávali kontakty s maorskými kmeny. Partridgeova původně soukromá sbírka byla roku 1901 zpřístupněna v Aucklandu a Lindauerovo dílo získávalo pozitivní ohlas v euroamerickém uměleckém světě (Londýn 1886 a 1900, Louisiana 1904). Avšak oblíbené a vyhledávané byly jeho obrazy především mezi samotnými Maory, kteří u něj obrazy také objednávali. Mezi Maory V této dvojí kulturní závislosti spočívá Lindauerova přitažlivost dodnes. Plzeňská publikace naznačuje řadu často protichůdných charakteristik a interpretací. Z hlediska sounáležitosti Lindauera s koloniální společností jsou často považovány za doklady koloniálního pohledu na „níže“ postavené společenství, za fiktivně etnografické záznamy, reprezentativní stylizace i popisně přesné dokumenty, ale vždy v rovině vizuálního artefaktu. Z hlediska jejich přijetí maorskou společností se však vynořují jiné funkce a významy portrétů i jejich veristického provedení. Řada písemných záznamů z Lindauerovy doby upozorňuje na odlišné zacházení s těmito obrazy ze strany Maorů: Pro ně byly jejich fotorealistické rysy tak uhrančivé, že se staly jakousi přirozenou součástí jejich rituálů: „Jdete na pohřeb do domu pohlavárova, a co spatříte nad vystavenou mrtvolou? Spatříte olejomalbu a věrnou podobu náčelníkovu. … A kdo byl tvůrcem uměleckého toho díla? Zadíváte-li se do rohu velikého obrazu, poznáte podpis umělcův: Bohuslav Lindauer,“ píše ve svém cestopise K protinožcům, vydaném roku 1903 v Praze, Josef Kořenský. Portréty v koloniální době fungovaly jako zpřítomnění zemřelého při pohřebních obřadech, jindy s nimi Maoři komunikovali, jako by to byly skutečné osoby (často je chtěli uctít tradičním maorským pozdravem, jímž bylo tření nosů, nebo před nimi dokázali usednout a dlouze s nimi v duchu rozmlouvat apod.). Tradiční maorské „obrazy“ v širším slova smyslu - tetování, dřevořezby - vypovídaly o základních hodnotách maorské společnosti a vazbách jedince na ni (řezaná průčelí maorských domů i domy celé představovaly tělo některého z předků; tetování mužů vznikající prakticky po celý jejich život zaznamenávalo zprávu o jejich činech, příbuzenských vazbách a charakteru). Je tedy otázka, jak různě mohly být v tomto kontextu Lindauerovy portréty vnímány i zda a nakolik samotný koncept evropského obrazu (jako „okna do skutečnosti“) provokoval svou cizostí ke specifickému čtení a specifickému rituálnímu používání. A můžeme najít i důkazy o tom, že Maoři sami zasahovali do provedení maleb - což ve svém důsledku obrací naruby řadu teorií o apropriaci maorské kultury bílým koloniálním malířem, které Lindauerův styl interpretují jako svévolné přizpůsobování obrazu „divocha“ či „exotické krásky“ evropskému vkusu prostřednictvím necitlivé, dekorativní stylizace.


7

To, že Lindauer používal stylizování především v kresbě tetovaných čar, je zřejmé, méně zřejmý však může být důvod takových úprav. Minimálně v případě zachycení linií „moko“, tedy tetování, které mělo pro Maory zásadní význam, byl Lindauer citlivější, než by se zdálo. „Maori,moko‘ nejsou jen čáry a čmáry, jak neznalec snad sobě myslí, každá ta čára … má své určité místo a jméno. Maorové jsou náramně hákliví na pravidelné to,moko‘, oni mně hned vystaví chybu, když je maluju, tedy jsem věnoval zvláštní studii na to,moko‘. Ano, teď nedělám už žádné chyby, a oni se vždy divějí, jak ten Pakeha (to znamená Evropčan) umí to moko pořádně malovat,“ napsal Lindauer v nedatovaném dopise Vojtěchu Náprstkovi. Chvála jinakosti V Plzni vystavené Lindauerovy obrazy nabízejí výjimečný zážitek a spolu s vydanou monografií otevírají inspirativní pohled na otázky přesahující interpretaci tvorby jednoho malíře. Bez ohledu na stylově anachronické provedení - či právě proto - se v úvahách nad jeho dílem objevují podstatné otázky o vztazích mezi kulturami, o možnostech prolínání kulturních konceptů i o odlišných funkcích médií a vizuální kultury. Nově doplňované poznatky k Lindauerovu působení naznačují, že v tomto případě obrazy „jiných“ patrně již v době svého vzniku přesahovaly jednoduchou představu o jednostranném vlivu či nadřazenosti evropské kultury. Leonard Bell jej neváhal v tomto smyslu označit přímo za „kosmopolitní postavu v době zuřících nacionalismů“. **** GOTTFRIED LINDAUER: PLZEŇSKÝ MALÍŘ NOVOZÉLANDSKÝCH MAORŮ místo: Masné krámy pořadatel: Západočeská galerie v Plzni autoři: Aleš Filip, Roman Musil kniha: Arbor vitae termín: 6. 5.-20. 9. 2015 http://www.zpc-galerie.cz Foto popis| TOHUNGA VE STAVU TAPU / kolem 1902 / olej na plátně / 255,5 x 208 cm Auckland Art Gallery Toi o Tassmaki, dar Henryho E. Partridge Foto popis| MARKÉTA LEXOVÁ / 1866 olej na plátně / 68 x 52 cm / Západočeské muzeum v Plzni Foto popis| AUTOPORTRÉT / 1862 olej na plátně / 55 x 45 cm / Západočeské muzeum v Plzni Foto popis| WHANGA / olej na plátně / 68,5 x 57,2 cm / Auckland Art Gallery Toi o Tamaki, dar Henryho E. Partridge Foto popis| TAMAT I WAKA NENE / 1890 / olej na plátně / 88 x 70 cm Auckland Art Gallery Toi o Tamaki, dar Henryho E. Partridge Foto popis| TAWHIAO MATUTAER A POTATAU TE WHEROWHERO / 1882 / olej na plátně 88 x 70 cm / Auckland Art Gallery Toio Tamaki, dar Henryho E. Partridge Foto popis| HURIA MATENGA NGARONGOA (JULIA MARTIN) / 1874 / olej na plátně 67,5 x 56 cm / Auckland Art Gallery Toio Tamaki, dar Henryho E. Partridge Foto popis| RAIHA RERETU / 1877 / olej na plátně / 68,5 x 56 cm Auckland Art Gallery Toi o Tamaki, dar Henryho E. Partridge Foto popis| TOHUNGA-TA-MOKO PŘI PRÁCI / olej na plátně / 188,6 x 233,7 cm / Auckland Art Gallery Toi o Tamaki, dar Henryho E. Partridge O autorovi| text: Pavla Machalíková Autorka byla kurátorkou loňské výstavy Josefa Führicha.

Domažlický deník

Muzeum loutek nabízí na léto kašpárka a hru s kuličkou 9.7.2015

Domažlický deník str. 4 Region Západočeské muzeum v Plzni

ANDREA PÁNKOVÁ

Plzeň – Muzeum loutek na náměstí Republiky rozdává radost hlavně nejmenším. O dalších plánech muzea jsme mluvili s jeho vedoucí Markétou Formanovou (na portrétovémsnímku). * Chystáte na prázdniny nějakou speciální výstavu?


8

Mámedvě akce. První se jmenuje Putování plzeňského kašpárka, což je pokračování obřího projektu Paměť loutky, který probíhal od roku 2011. Naše loutky se staly průvodci a představily lidem město Plzeň, Plzeňský kraj a belgické město Mons, které je letos také Evropským hlavním městem kultury. Vminulém roce se do tohoto projektu připojila síť českých škol v zahraničí. Ty si mezi sebou posílaly loutku kašpárka z Plzně a pomocí tohoto průvodce představily své město. * Jak to fungovalo? Dva kašpárci putovali běhemroku po 32 školách po celém světě. Děti chodily s kašpárkem po městě a fotily ho tak, aby byl na snímcích zobrazen jako průvodce. Někdy ho fotily také třeba s nějakýmtypickým jídlem a podobně. Poté fotky popisovaly a udělaly vlastně takového průvodce městem. Vsoučasné době jsou už kašpárci zpět v Plzni. Odúterý jsou k vidění v muzeu společně s fotkami, které pořídily české děti v zahraničí. Výstava potrvá do konce prázdnin. * A co druhá akce? Ta začala také v úterý a jmenuje se Kinetický dvorek 2015. Nadvorku, který je součástí muzea, vznikla hra pro celou rodinu. Nadvorku vznikla oáza, kde si mohou rodiče v klidu posedět a nechat děti plnit úkoly s kuličkou, kterou dostanou na recepci při návštěvě muzea. Akce potrvá minimálně do konce roku, pokud se nezničí. Poslední prázdninový víkend se připojíme k festivalu Skupova Plzeň a nabídneme představení i malou výstavu. * Máte už nějaké plány na další školní rok? Ano, připravujeme výstavu Jaroslav Suchý – loutkář vynálezce, která začne 21. září. Málokdo ví o tom, že tatínek Jiřího a Ondřeje Suchých byl nadšený loutkář a vynálezce. Myjsme oněmnašli spoustu podkladů, dokonce i nějaké loutky, a tak ve spolupráci s jeho syny uspořádáme výstavu o jeho celoživotním díle. Foto popis| NOVÁ EXPOZICE. Kinetický dvorek 2015, jednu ze dvou nových expozic, připravil Vladimír Sosna (na snímku). Foto autor| Foto: Deník/Milan Říský Region| Západní Čechy Publikováno| Domažlický deník; Region; 04 Publikováno| Klatovský deník; Region; 04 Publikováno| Rokycanský deník; Region; 04 Publikováno| Tachovský deník; Region; 04 ID| a6188c31-11b9-498f-8efa-f6cfa82b26f1

BĚŽCI, STOJCI I LEŽCI OBSADILI MUZEUM 24.7.2015

Domažlický deník str. 9 Kultura Západočeské muzeum v Plzni

Šárka Radová tvoří především z porcelánu. V jejím ateliéru však nevznikají hrníčky či talíře, ale sochy. Ukázky z její současné tvorby jsou k vidění v gotickém přízemí Národopisného muzea v Plzni na nám. Republiky 13. Výstava s názvem Běžci, stojci a ležci přináší jednak ukázku soch vymodelováných z technického porcelánu a pálených při teplotě dosahující téměř 1400 °C nebo figur vytvo řených z kameniny. Výstava děl Šárky Radové, absolventky pražské Vysoké školy Uměleckoprůmyslové, je otevřena denně mimo pondělí od 10 – 18 hod. a potrvá do poloviny října. Foto autor| Foto: Deník/Milan Říský Region| Západní Čechy


9

Plzeň plná turistů. Nejvíce je láká pivovar, zoo i galerie 30.7.2015

Domažlický deník str. 4 Region Západočeské muzeum v Plzni

DANIEL STRAKA

Návštěvnost plzeňského turistického informačního centra vzrostla čtyřikrát Plzeň – Sezona vrcholí a díky EHMK 2015 je ve městě návštěvníků víc než kdy dřív. To potvrzuje Zuzana Koubíková, ředitelka neziskové organizace Plzeň – TURISMUS: „Evidujeme značný nárůst. Odvozujeme ho od návštěvnosti informačního centra a ta je oproti minulým letům zhruba čtyřnásobná.“ Pokračuje tak trend odstartovaný v minulém roce, kdy se oproti roku 2013 ve městě ubytovalo o 9,5 procenta lidí více. Hlavně Němci A které turisty můžou obyvatelé potkat nejčastěji? S převahou vítězí Němci, těch je asi 50 % a nárůst u nich mezi roky 2013 a 2014 byl přes 23 %. Primárně je zajímá standardní městská turistika a akce spojené s projektem Evropské hlavní město kultury 2015. „Nabízíme turistům i komerční produkty. Jsou to hlavně komentované prohlídky města. Tam byl za první tři měsíce letošní sezony nárůst 500%,“ říká Koubíková. Větší zájem je i o tzv. pivní turistiku, na návštěvnické trasy Plzeňského Prazdroje se vydalo o desítky procent návštěvníků více. Jak je to s návštěvností muzeí a galerií v centru města? Úspěšně odstartoval produkt Adolf Loos Plzeň. I přes omezenou kapacitu komentovaných prohlídek si interiéry bytů od světoznámého architekta prohlédly téměř 4000 lidí. Patton Memorial Pilsen nacházející se v budově kulturního domu Peklo navštívilo za první pololetí roku 2015 o 37 % návštěvníků více ve srovnání se stejným obdobím loňského roku. Další turistickou stálicí je Západočeská galerie. Zaměstnanci ale zdůrazňují, že návštěvnost se odvíjí od výstavy. Instituce momentálně sla- ví úspěch s portréty Maorů od Gottfrieda Lindauera. Návštěvnost přesáhla 9 000, to je rekord. Na žádnou jinou výstavu nikdy tolik turistů nepřišlo. Vliv projektu EHMK 2015 pocítili i v Západočeském muzeu. „Nárůst turistů ze zahraničí je letos opravdu znát, skoro 60 % návštěvníků muzea není z Čech, loni to bylo 10 %,“ říká Jakub Šmíd z oddělení propagace a potvrzuje, že návštěvnost závisí na tematice výstavy. Delší pobyt Na větší návštěvnosti vydělávají především hoteliéři a restauratéři. Vysoká obsazenost ubytovacích kapacit je znát především o víkendech, kdy jsou hotely plné. Konkrétní čísla za druhé čtvrtletí budou pro celou Plzeň zveřejněna až během srpna, ale podle neoficiálních informací je nárůst v desítkách procent. Z návštěvnických průzkumů vyplývá, že doba pobytu se prodlužuje, polovina návštěvníků ve městě stráví více než jeden den. Vyšší počet strávníků potvrzují i restaurace. Číšník Martin z restaurace U Mansfelda odhaduje: „Myslím, že je to nárůst o 20 – 30%. Určitě je to znát. Chodí především Němci a Holanďané.“ Za čím jste přijeli do Plzně? Jitka Šindelářová, Kladno Přijeli jsme, protože tady máme příbuzné. Máme děti, takže využíváme cíle, jako je zoo nebo Důmloutek. Miroslav Michálek Jindřichův Hradec Plzeň je jedna z lokací, kam jezdíme každoročně na výlet. Ze všeho nejvíce násláká náměstí, pivovar,zoo a také DinoPark. Libor Jurášek Ústí nad Labem Jsme na čundru, jedeme do kempu pod stan. Chtěli bychom se podívat na kostel, podzemí, ještě uvidíme podle ceny. Každý rok je to dražší. Lukas Metzger Německo Přijeli jsme navštívit kamaráda. Nejvíce se nám líbí náměstí a historické domyv okolí. Waltrand Schmeister Německo Chtěli jsme vidět Evropské hlavní město kultury, určitěsesem ještě vrátíme. Jsmetu s průvodcem, zatím jsme byli na náměstí a půjdeme také na prohlídku pivovaru. (ds) Nejžádanější cíle


10

• Plzeňské pivovary, Pivovarské muzeum a podzemí přes 600 000 návštěvníků • Zoo a botanická zahrada Plzeň 427 185 návštěvníků • Techmania Science Center 200 335 návštěvníků (počty jsou za rok 2014) Foto popis| Region| Západní Čechy Publikováno| Domažlický deník; Region; 04 Publikováno| Klatovský deník; Region; 04 Publikováno| Rokycanský deník; Region; 04 Publikováno| Tachovský deník; Region; 04 ID| 7e97dc14-d841-4950-a77d-8f7b7fc671f2

Chebský deník

Ve Františkových Lázních bude vystavovat Naděžda Potůčková 9.7.2015 (kuč)

Chebský deník str. 2 Region Západočeské muzeum v Plzni

Františkovy Lázně – Na letní výstavu plzeňské výtvarnice Naděždy Potůčkové zve své příznivce a ostatní hosty františkolázeňské muzeum. Autorka je členkou Unie výtvarných umělců plzeňské oblasti, Rady UVU, Sdružení výtvarných umělců – keramikůČRPraha, Komise pro sbírkotvornou činnost Západočeského muzea v Plzni. Studovala na Střední průmyslové škole keramické v Bechyni, Fakultě pedagogické Západočeské univerzity, kde od roku 1984 pedagogicky působila jako odborná asistentka na Katedře výtvarné kultury ZČU. Její díla jsou zastoupena v galeriích, muzejních i soukromých sbírkách v mnoha zemích na světě. Vernisáž výstavy, pod názvem Krajiny snů Naděždy Potůčkové, slavnostně zahájí už 17. července v 16 hodin ve výstavní síni muzea. Přítomnou autorku představí Jana Hasmana Matoušková. S hudebním dárkem vystoupí kytarista Jiří Morkes ze Základní umělecké školy ve Františkových Lázních. Výstava potrvá do 15. září 2015. Region| Západní Čechy Publikováno| Chebský deník; Region; 02 Publikováno| Karlovarský deník; Region; 02 Publikováno| Sokolovský deník; Region; 02 ID| 8bd53a6e-7f73-4530-91e8-a688dddff4fc

LINDA

Za historií knihtisku do Plzně 1.7.2015 LINDA str. 12 Pozvánka Západočeské muzeum v Plzni Kniha byla, je a doufejme, nadále bude součásti našeho kulturního dědictví, protože přináší poznání a potěšení. Naštěstí i v době elektronických čteček většina z nás stále dává přednost klasickým tištěným knihám, jejichž vůni se nic nevyrovná. „První kniha na území českých zemí byla vytištěna v roce 1476 právě v Plzni a byla to Arnoštova statuta," říká Ing. Ota Rubner, majitel nakladatelské a vydavatelské agentury NAVA, autor myšlenky otevřít v Plzni MUZEUM KNIHTISKU A KNIHY. Projekt financovaný Z části z evropských peněz od Regionálního operačního programu Jihozápad se realizoval v uvolněných prostorách dnešní tiskárny NAVA TISK Výstavba trvala necelý rok a prováděla ji stavební firma Swietelsky. Slavnostní přestřižení pásky se uskutečnilo 27. května za přítomnosti nejvyšších představitelů Plzeňského kraje, města Plzně a dalších hostů. Muzeum knihtisku a knihy je jedním z životních cílů Ing. Oty Rubnera, který si symbolicky splnil právě v roce, kdy se Plzeň stala Evropským hlavním městem kultury. Muzeum je situováno v nově postavené budově, která je v prvním patře propojena s historickou budovou stávající tiskárny. Jeho základem jsou sazečská pracoviště, historické tiskařské a knihařské stroje. Možná to nevíte, ale do konce 15. století vzniklo v Plzni několik tiskařských dílen, další pak ve Vimperku, v Kutné Hoře a v Praze.


11

Tiskárna v Hankově ulici byla založena roku 1911 a Ota Rubner ji koupil v roce 1993. „I když jsem vybavení během následujících let zcela zmodernizoval, staré sazečské a knihtiskové stroje jsem tu ponechal, protože už tehdy jsem pomýšlel na jejich další využití jako ukázku minulé sazečské a tiskařské profese. Jsou tady opravdu cenné kousky - například více než sto let staré sazečské .hnízdo' či sázecí stroj Intertype z roku 1928. Máme i provozuschopný knihtiskový rychlolis Viktoria 820 ze sedmdesátých let," prozradil Ota Rubner prvním návštěvníkům s tím, že k vidění jsou také knihtiskařské stroje příklopové a šicí stroje na zpracování vazeb. Mohou si zkrátka prohlédnout kompletní vybavení pro zhotovení knihtiskové formy - od ruční sazby, přes sazbu řádkovou až po monotyp. Většina exponátů je plně funkční a průvodce je může na požádání uvést do chodu. Slavnostního otevření muzea se 27. května zúčastnila řada významných hostů v čele s hejtmanem Plzeňského kraje Václavem Šlajsem a primátorem Plzně Martinem Zrzaveckým. Pozvání Oty Rubnera dále přijali ředitel Západočeského muzea PhDr. František Frýda, předseda dozorčí rady Svazu polygrafických podnikatelů Dr. Ing. Josef Opletal, děkan Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity doc. ak. mal. Josef Mistera a ředitel stavební firmy Swietelsky Ing. Petr Šolc. Slavnostní otevření muzea moderoval, s vtipem sobě vlastním, Alexandr Hemala. Hejtman Plzeňského kraje v úvodním proslovu ocenil otevření muzea knihtisku jako důstojný příspěvek do projektu Plzeň Evropské hlavní město kultury. „Objev knihtisku patří k nejvýznamnějším objevům v dějinách lidstva a jsem rád, že si ho Plzeňané i návštěvníci města mohou takto připomenout. Vynálezce knihtisku Gutenberg by měl radost," řekl těsně před tím, než přestřihl společně s Otou Rubnerem a primátorem Martinem Zrzaveckým pásku. Potom už první návštěvníci překročili práh nového muzea, aby mohli obdivovat cenné exponáty. Zasvěcený komentář podal sám Ota Rubner, který je typografem tělem i duší. Upozornil, že v expozicích jsou mimo jiné k vidění makety tří nejstarších prvotisků, včetně již zmíněné knihy Arnoštova statuta, a další ukázky historických tiskovin. Hosté se mohou seznámit s historií knihtiskařství v Plzni, respektive s prvními významnými tiskaři ve městě - tiskařem Arnoštových statut (jméno je bohužel neznámé), Mikulášem Bakalářem, Janem Mantuánem Fenclem a Hansem Pekkem. „Do budoucna bych rád pro muzeum získal také tiskařský stroj Heidelberg Cylinder a chci nechat vyrobit repliku prvního dřevěného Gutenbergova lisu, který se bohužel nedochoval," prozradil a upozornil, že z ochozu prvního patra mohou návštěvníci pozorovat také moderní tiskárenský provoz. V den slavnostního otevření se shodou okolností dokončoval tisk červnového čísla časopisu Linda samozřejmě ne knihtiskem, ale na nejmodernějším ofsetovém stroji od firmy Heidelberg. Kromě toho se v tiskárně NAVA TISK tisknou další časopisy, noviny, letáky, propagační materiály a především knihy nakladatelství NAVA. Vybudování nakladatelského domu byl totiž také sen Oty Rubnera a ten si už v roce 2002 splnil. „Poděkování patří především mojí ženě Janě, která mě po celou dobu ve všem podporovala," neopomněl dodat. Jana Rubnerová, původní profesí kadeřnice a majitelka několika prestižních kadeřnických salonů Linda v Plzni, má svou zásluhu také na vydávání časopisu Linda, který pod hlavičkou agentury NAVA vychází už 25 let. *** Navštivte Muzeum knihtisku a knihy v Plzni! Otevřeno je od pondělí do soboty, ve všední dny od 9 hodin do 16 hodin, kdy vychází poslední prohlídka, v sobotu od 10 do 14 hodin. Odborný výklad trvá přibližně hodinu. Vstupné pro dospělé činí 90 korun. K dispozici je i audiovizuální centrum, které slouží k rozšíření informačních a vzdělávacích možnosti muzea. Objednávky: telefonicky na 377 225 999 a 725 525 904, nebo e-mailem mailto:[email protected] Adresa: Muzeum knihtisku a knihy, Plovární 20, 301 00 Plzeň http://www.muzeum-knihtisku-a-knihy-v-plzni.cz Foto popis| Sázecí stroj Intertyp vyrobený v USA v roce 1928 Foto autor| Foto: NAVA O autorovi| Připravila red

Mladá fronta DNES

Přineste knihu, odneste si za to jinou... 2.7.2015

Mladá fronta DNES str. 2 Kraj Plzeňský Západočeské muzeum v Plzni

Barbora Němcová

PLZEŇ Lidé, kteří mají doma nepotřebné knihy, je mohou nově dát k dispozici dalším čtenářům. Sami si za to mohou odnést knihu podle svého výběru. V průjezdu Národopisného muzea Plzeňska stojí Knihobudka. V


12

současné chvíli jsou v ní na dvě stovky publikací. Kdokoliv sem může nepotřebný svazek přinést a jiný si odnést, jen je třeba dodržet pravidlo kus za kus. „Já i mí kolegové knihy máme rádi. Když chodíme po Plzni a vidíme nějaké odložené knihy, je nám to líto,“ říká Michal Chmelenský, vedoucí národopisného oddělení Západočeského muzea v Plzni. Knihobudka si podle něj kromě toho klade za cíl oživit průjezd Chotěšovského domu, v němž se muzeum nachází. Myšlenku pojal Chmelenský zhruba před rokem. „My jsme dostaly starou, bíle natřenou skříň. Tak jsme ji ale rozhodně nechat nechtěly,“ přibližuje Sára Lepší, která spolu se třemi dalšími studentkami plzeňské SPŠ strojnické a SOŠ profesora Švejcara po deset dní vytvářela podobu knihobudky. Jejich výtvor je krásně barevný, plný různých vzorů. Knihy jsou rozděleny na poličkách podle žánrů. „Chtěly bychom, aby lidé více četli. Přišlo nám to jako dobrý nápad,“ shrnuje za čtveřici dívek Lepší. O něčem podobném uvažovala i jejich škola, nepodařilo se však najít vhodné místo. Prostor průjezdu na náměstí proto velmi přivítali. „Každé knize patří čtenář. My chceme, aby se knížky dostaly mezi lidi,“ vysvětluje Andrea Mařáková, učitelka odborných předmětů této školy. Foto popis| Knihobudka Máte doma nepotřebnou knihu? Tady ji můžete dát k dispozici ostatním a za to si odnesete jinou. Foto autor| Foto: Martin Polívka, MAFRA Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj

Lidé zjistí, jak viděli Husa naši předci 14.7.2015


Barbora Němcová

PLZEŇ Seznámit se s historickým pozadím, životem a dílem jedné z nejvýznamnějších postav české historie mohou návštěvníci diecézního muzea v Plzni až do 9. srpna díky putovní výstavě „Jan Hus roku 1415 a 600 roků poté.“ „Nechtěli jsme vytvářet výstavu, která by se shrnujícím způsobem této osobnosti věnovala. Chtěli jsme zachytit vztah našich předků k této osobnosti,“ vysvětluje kurátor výstavy Jiří Orna, podle něhož jsou zajímavé například exponáty z roku 1915, které reagovaly na pětisté výročí Husovy smrti. Výstavu tvoří 14 textově obrazových dvojjazyčných závěsných panelů. Panelovou část doplňují předměty ze sbírek Západočeského muzea v Plzni, z nichž část lze označit jako reálie doby, ve které mistr Jan Hus žil a tvořil. Další ukazují, jakou podobu měly připomínky této význačné osobnosti v období od 16. století do nedávné minulosti. „Mezi reáliemi, které lze také označit jako doklady každodenního života obyvatel žijících v Království českém na přelomu 14. a 15. století, bude také jeden druh kuchyňské keramiky, který má možná poněkud překvapivý vztah k dílu mistra Jana,“ dodává Orna. Foto popis| Výstava k jubileu Výstava k 600. výročí smrti Jana Husa v církevním muzeu v Plzni. Na snímku jsou exponáty s motivem Jana Husa - umělecká urna z roku 1925 a dýmky z poloviny 19. století. Foto autor| Foto: Petr Eret Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj

Plzeňský Kašpárek se vydal až do Keni 22.7.2015


(lad)

PLZEŇ Až do daleké Keni se podívala loutka plzeňského Kašpárka. Dostala se tam díky projektu, na němž se podílelo třicet zahraničních poboček českých škol. „Nechaly se inspirovat naším fotografickým projektem Paměť loutky, z níž vzniklo několik výstav, které slavily úspěch po celé Evropě. Děti si posílaly poštou loutku kašpárka z Plzně a vždy společně s ní předaly i průvodce svým městem, který samy vytvořily,“ uvedla vedoucí plzeňského Muzea loutek Markéta Formanová. Netradiční propagace se díky tomu Plzeň dočkala téměř ve všech zemích Evropy, ale také ve Spojených státech amerických nebo Kanadě. Na poslední chvíli se k iniciativě připojilo i deset českých škol.


13

Vytvoření průvodce i fotografování Kašpárka na nejrůznějších místech světa bylo iniciativou dětí. Kromě jediného případu. Tím byla africká Keňa. „Tam šlo o výjimku, protože do projektu se tady nezapojily české děti, ale učitelky. Ty průvodce vytvořily s africkými dětmi,“ dodává Formanová. Až dokonce srpna si mohou zájemci v Muzeu loutek prohlédnout výstavu, která ukazuje fotografie, které děti pořídily a také další exponáty, které se projektu týkají. Projekt Paměť loutky měl několik částí. Příběh města Plzně vyprávěly historické loutky na patnácti místech krajské metropole, kde se v dějinách odehrály důležité události. Ve druhé části, věnované Plzeňskému kraji pak v rolích průvodců vystoupily moderní loutky z Divadla Alfa. Na fotografii u hradu Rabí tak jsou například husiti, u Čertova jezera zase stylově čerti. Do belgického Monsu, který je letos společně s Plzní Evropským hlavním městem kultury, pak odjel jen samotný kašpárek z Muzea loutek a představil celé město. Projekt slavil úspěchy na výstavách jak v České republice, tak v zahraničí. V červnu byl prezentován i na světové výstavě EXPO v Miláně. Na jeho základě vznikla i kniha, ve které je možné spatřit snímky od Jana Pohribného. Ten je po celém světě uznávaným fotografem a dokázal vymyslet kompozici fotografií tak, aby loutky měly téměř lidské proporce. Díky tomu si divák na fotografiích může loutky prohlédnout v nezvyklém detailu a zároveň na autentickém místě v plenéru. Foto popis| Plzeňské loutky na cestách Až do daleké Keni se dostal v rámci projektu Paměť loutky Kašpárek z plzeňského muzea. Foto autor| Foto: Jan Pohribný Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj

Plzeňský deník

Muzeum loutek nabízí na léto kašpárka a hru s kuličkou 7.7.2015

Plzeňský deník str. 2 Plzeňsko Západočeské muzeum v Plzni

ANDREA PÁNKOVÁ

Plzeň – Muzeum loutek na náměstí Republiky rozdává radost hlavně nejmenším. O dalších plánech muzea jsme mluvili s jeho vedoucí Markétou Formanovou (na portrétovémsnímku). * Chystáte na prázdniny nějakou speciální výstavu? Mámepřipravené dvě akce. První se jmenuje Putování plzeňského kašpárka, což je pokračování obřího projektu Paměť loutky, který probíhal od roku 2011. Naše loutky se staly průvodci a představily lidem město Plzeň, Plzeňský kraj a belgické město Mons, které je letos také Evropským hlavním městem kultury. Vminulém roce se do tohoto projektu připojila síť českých škol v zahraničí. Ty si mezi sebou posílaly loutku kašpárka z Plzně a pomocí tohoto průvodce představily své město. * Jak to fungovalo? Dva kašpárci putovali běhemjednoho roku po 32 školách po celém světě. Bylo docela složité naplánovat, kdy a kamsemáloutka posílat dál. Děti chodily s kašpárkem po městě a fotily ho tak, aby byl na snímcích zobrazen jako průvodce. Někdy ho fotily také třeba s nějakým typickým jídlem a podobně. Poté fotky popisovaly a udělaly vlastně takového průvodce městem. Vsoučasné době jsou už kašpárci zpět v Plzni. Odúterý (ode dneška – pozn. aut.) budou k vidění v muzeu společně s fotkami, které pořídily české děti v zahraničí. Výstava potrvá až do konce prázdnin. * A co druhá akce? Ta začne také od úterý (dnes) a jmenuje se Kinetický dvorek 2015. Nadvorku, který je součástí muzea, vznikne hra pro celou rodinu. Cílem je, aby na dvorku vznikla oáza, kde si mohou rodiče v klidu posedět a nechat děti plnit úkoly s kuličkou, kterou dostanou na recepci při návštěvě muzea. Akce potrvá minimálně do konce roku, pokud se nezničí. Poslední prázdninový víkend se připojíme k festivalu Skupova Plzeň a nabídneme návštěvníkům představení i malou výstavu.


14

* Máte už nějaké plány na další školní rok? Ano, připravujeme výstavu Jaroslav Suchý – loutkář vynálezce, která začne 21. září. Málokdo ví o tom, že tatínek Jiřího a Ondřeje Suchých byl velice nadšený celoživotní loutkář a vynálezce. Myjsme oněmnašli spoustu podkladů, dokonce i nějaké jeho loutky, a tak ve spolupráci s jeho syny uspořádáme výstavu o jeho celoživotním díle. Foto popis| NOVÁ EXPOZICE. Kinetický dvorek 2015, jednu ze dvou nových expozic, připravil Vladimír Sosna (na snímku). Foto autor| Foto: Deník/Milan Říský Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Plzeňsko; 02 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Plzeňsko; 02 ID| daf0970f-b66d-4900-a86b-2f8d3c3e06e6

V zuřivé Dívčí válce bojují básníci, politici a také lékař 23.7.2015


DAVID RŮŽIČKA

45. díl Tajemství plzeňských míst Plzeň – Dívčí válka v Plzni od vzplanutí po smírné poddání se mužům neustále hoří jako ozdoba podesty velkého schodiště hlavní budovy dnešního Západočeského muzea v Plzni. Mužští návštěvníci budou zřejmě pošilhávat po lepém těle nahé Šárky, připoutané jako lstivá návnada ke stromu. Jde o důležitou postavu z počátku jedné ze staročeských pověstí, zpracovaných kronikářem Kosmou i spisovatelem Aloisem Jiráskem. Ženské návštěvnice se poťouchle usmějí při pohledu na bojovnici urputně škrtící zděšeného muže. V pokračování reliéfu nad levým ramenem schodiště se karta obrátí. Plastický „comics“ v sobě ale skrývá tajemství, která nejsou patrná na první pohled. Druhý díl reliéfu s vítězstvím mužů zobrazuje autorovy příbuzné i některé veřejné činitele z přelomu 19. a 20. století. Signatura na spodní hraně reliéfu z francouzského pískovce Savonier prozrazuje, že autorem je ne moc známý poličský rodák Vojtěch Eduard Šaff. Datace díla – 1900 – je zavádějící. Sádrový odlitek první části dívčí války s rozměry 128 x 800 x 50 cm byl odlit již roku 1899, aby mohl být o rok později vystaven na Světové výstavě v Paříži. Pokračování stejných rozměrů Šaff vytvářel mezi roky 1900 a 1901. Tehdejší Západočeské umělecko–průmyslové muzeum reliéf nechalo umístit na místě, které vybral sám architekt budovy i první ředitel muzea Josef Škorpil teprve na přelomu února a března roku 1902. S ohledem na tehdejší Šaffovu hmotnou nouzi za uzavření zakázky intervenoval i sochařův přítel, plzeňský veřejný činitel, novinář a politik František Schwarz. Nalezneme jej zobrazeného ve vítězné bitvě mužů jako polonahého válečníka srážejícího levicí jednu ze lstivých vzbouřenkyň, zatímco pravice třímá obnažený meč. Zády ke Schwarzovi stojí významný vídeňský profesor, žamberský rodák, Eduard Albert, chirurg, překladatel a básník. Znal se s T. G. Masarykem i dalšími českými intelektuály. Kromě členů rodiny hraběte Taafe či knížete Windischgrätze, jejichž představitelé se zapsali i do historie Čech, profesor Albert léčil i Šaffovy přátele: politiky Karla Kramáře a Gustava Eima. Oba jej během práce na reliéfu podporovali. Rodák ze Šťáhlav u Plzně, novinář Gustav Eim zřejmě inicioval vznik Dívčí války již na přelomu let 1896-1897. Zatímco kopí profesora Alberta proniká bokem jedné z klesajících válečnic, po mužově boku, v čapce a s napřaženým mečem šermuje Karel Kramář, po první světové válce první předseda vlády samostatného Československa, pozdější oponent prezidenta Masaryka. Protipól Kramářovi tvoří Vlasta, vyzývající ženy k útoku. Šaff jí vtiskl rysy Naděždy Nikolajevny Abrikosové, s níž se Karel Kramář oženil roku 1900 na Krymu. Reliéfní scénu zahajuje manželka básníka Josefa Svatopluka Machara, ukazující uťatou mužskou hlavu manželce novináře Jana Herbena, vydavatele Času, kampsali třeba iMachars Masarykem. Píše se, že uťatá hlava patří Macharovi, v narážce na jeho „feministickou“ sbírku Zde by měly kvést růže. Někteří kunsthistorici to považují za pravděpodobné, stejně jako ztotožnění vousatého kmeta trůnícího u bojovníka přijímajícího podrobující se ženu, paní Šaffovou, s básníkem Vrchlickým. Básník Machar zamyšleně sleduje boj opřený pravým loktem o strom. Za stromem s mečem v pravici míří levým ukazovákem k umírající bojovnici Šaffův otec.


15

Šaff často trpěl hmotnou nouzí a pro spory s vůdčí osobností sochařské scény Josefem Václavem Myslbekem se příliš neprosadil. Sádrový odlitek plzeňské Dívčí války dnes vystavuje muzeum v sochařově rodné Poličce. Jak se co jmenuje Cyklus Tajemství plzeňských jmen přibližuje důvody a okolnosti pojmenování známých lokalit. Příští díl prozradí, kde v Plzni bývala ulice Rudého barona. Foto popis| MUŽI PORÁŽEJÍ VZBOUŘENÉ ŽENY. Eduard Vojtěch Šaff považoval Dívčí válku za svoje vrcholné dílo. Foto autor| Foto: archiv D. Růžičky Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Plzeňsko; 02 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Plzeňsko; 02 ID| e17001a5-831a-4f37-bf5d-3830736bef86

Plzeň plná turistů. Nejvíce je láká pivovar, zoo i galerie 27.7.2015


DANIEL STRAKA

Návštěvnost plzeňského turistického informačního centra vzrostla čtyřikrát Plzeň – Sezona vrcholí a díky EHMK 2015 je ve městě návštěvníků víc než kdy dřív. To potvrzuje Zuzana Koubíková, ředitelka neziskové organizace Plzeň – TURISMUS: „Evidujeme značný nárůst. Odvozujeme ho od návštěvnosti informačního centra a ta je oproti minulým letům zhruba čtyřnásobná.“ Pokračuje tak trend odstartovaný v minulém roce, kdy se oproti roku 2013 ve městě ubytovalo o 9,5 procenta lidí více. Hlavně Němci A které turisty můžou obyvatelé potkat nejčastěji? S převahou vítězí Němci, těch je asi 50 % a nárůst u nich mezi roky 2013 a 2014 byl přes 23 %. Primárně je zajímá standardní městská turistika a akce spojené s projektem Evropské hlavní město kultury 2015. „Nabízíme turistům i komerční produkty. Jsou to hlavně komentované prohlídky města. Tam byl za první tři měsíce letošní sezony nárůst 500%,“ říká Koubíková. Větší zájem je i o tzv. pivní turistiku, na návštěvnické trasy Plzeňského Prazdroje se vydalo o desítky procent návštěvníků více. Jak je to s návštěvností muzeí a galerií v centru města? Úspěšně odstartoval produkt Adolf Loos Plzeň. I přes omezenou kapacitu komentovaných prohlídek si interiéry bytů od světoznámého architekta prohlédly téměř 4000 lidí. Patton Memorial Pilsen nacházející se v budově kulturního domu Peklo navštívilo za první pololetí roku 2015 o 37 % návštěvníků více ve srovnání se stejným obdobím loňského roku. Další turistickou stálicí je Západočeská galerie. Zaměstnanci ale zdůrazňují, že návštěvnost se odvíjí od výstavy. Instituce momentálně sla- ví úspěch s portréty Maorů od Gottfrieda Lindauera. Návštěvnost přesáhla 9 000, to je rekord. Na žádnou jinou výstavu nikdy tolik turistů nepřišlo. Vliv projektu EHMK 2015 pocítili i v Západočeském muzeu. „Nárůst turistů ze zahraničí je letos opravdu znát, skoro 60 % návštěvníků muzea není z Čech, loni to bylo 10 %,“ říká Jakub Šmíd z oddělení propagace a potvrzuje, že návštěvnost závisí na tematice výstavy. Delší pobyt Na větší návštěvnosti vydělávají především hoteliéři a restauratéři. Vysoká obsazenost ubytovacích kapacit je znát především o víkendech, kdy jsou hotely plné. Konkrétní čísla za druhé čtvrtletí budou pro celou Plzeň zveřejněna až během srpna, ale podle neoficiálních informací je nárůst v desítkách procent. Z návštěvnických průzkumů vyplývá, že doba pobytu se prodlužuje, polovina návštěvníků ve městě stráví více než jeden den. Vyšší počet strávníků potvrzují i restaurace. Číšník Martin z restaurace U Mansfelda odhaduje: „Myslím, že je to nárůst o 20 – 30%. Určitě je to znát. Chodí především Němci a Holanďané.“ *** Nejžádanější cíle


16

• Plzeňské pivovary, Pivovarské muzeum a podzemí přes 600 000 návštěvníků • Zoo a botanická zahrada Plzeň 427 185 návštěvníků • Techmania Science Center 200 335 návštěvníků (počty jsou za rok 2014) Foto popis| Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Plzeňsko; 02 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Plzeňsko; 02 ID| e50370c5-07f9-40df-8ef2-070a7958efce

Skupova Plzeň nabídne divadla ze čtyř kontinentů 27.7.2015

Plzeňský deník HANA JOSEFOVÁ

str. 62 Příloha - Kultura - kultura/divadlo Západočeské muzeum v Plzni

Skupova Plzeň je v České republice nejstarším profesionálním divadelním festivalem. Její první ročník se uskutečnil už v roce 1967. Jedenáct let se konal každoročně, od roku 1978 se změnil na bienále. VPlzni je tato soutěžní přehlídka loutkového a alternativního divadla na programu vždy v sudé roky v červnu. Loni se uskutečnil jubilejní 30. ročník. Letos, v lichém roce, Divadlo Alfa, jenž je organizátorem festivalu, ohlásilo, že 28. srpna začíná mimořádný 31. ročník. „Letošní ročník Skupovy Plzně je připraven u příležitosti projektu Plzeň 2015 – Evropské hlavní město kultury a má svým způsobem výjimečný program, zaměřený za pozoruhodné počiny z oblasti loutkového a alternativního divadla z celého světa. Program představí kolem osmdesáti představení ze čtyř kontinentů – Evropy, Asie, Jižní Ameriky a Austrálie,“ uvádí Jakub Hora, ředitel festivalu Skupova Plzeň a Divadla Alfa. * Bude mít letošní speciální ročník oproti těm běžným nějaká další specifika? Program festivalu není letos soutěžní a navíc do názvu přibylo přídavné jméno ´mezinárodní´. Vybrali jsme výjimečná představení, která domácí diváci nemají možnost vidět. Program letošní Skupovy Plzně se odehraje v několika rovinách. Zahajovací víkend se soustředí na pouliční loutkové divadlo. Mezi vrcholy zde patří rozhodně španělský soubor Carros de Foc, který představí v Plzni obří průvodové loutky (více uvnitř listu v příloze, kterou připravila společnost Plzeň 2015). Kromě obřích loutek se mohou návštěvníci těšit na půvabné francouzské představení o lišákovi Volpinovi, které bude uvedeno ve stanu na náměstí Republiky. Nizozemské Teatro Pavana přiveze do ulic Plzně unikátní zvířecí velké loutky, takže v Sadovém okruhu se budou prohánět pštrosi a žirafy. Z domácích divadel se mohou lidé těšit na Naivní divadlo, Buchty a loutky nebo Divadlo v Boudě. * Také jste ohlásili, že přivezete unikátní vietnamské vodní loutkové divadlo... Ano, povedlo se nám domluvit a zajistit, že od 1. září budou mít diváci v České republice možnost po mnoha letech opět sledovat jedinečnou hru loutek na vodní hladině. Národní loutkové divadlo Hanoi bude v areálu DEPO2015, kde vyroste umělá laguna, vystupovat od 1. do 5. září. Vietnamské vodní loutkové divadlo je kulturní poklad Dálného východu. Vychází z hluboké tradice vietnamských lidových loutkářů. Loutky hrají na vodní hladině, v úžasné dekoraci, objevují se zde například draci a jiní mýtičtí hrdinové. * Letošní Skupova Plzeň se však nebude odehrávat pouze v ulicích nebo v DEPO2015, ale i v kamenných sálech. Ano, v těch se odehraje druhá – zářijová – část festivalu. Špičkové divadelní soubory zahrají v Divadle Alfa, Novém divadle, Velkém divadle nebo v Kulturním domě Peklo a i ve zmiňovaném areálu DEPO2015. * A která z těchto představení byste divákům doporučil? Velkým zážitkem jistě bude Odcházení, což je představení na pomezí nového cirkusu, nonverbálního i loutkového divadla a videoartu. Vytvořil jej finský soubor W. H. S. a odehraje se ve Velkém divadle 3. září. V Divadle Alfa uvedeme 3. a 4. září půvabnou japonskou pohádku Čelista Gauče. Určitě chci připomenout vynikající britská představení Stůl (5. a 6. září v Novém divadle) a Moře Organilla (ve stejné dny v Divadle Alfa). Neměl bych zapomenout na novinku kultovního loutkáře Nevilla Trantera Král o životě Elvise Presleyeho (4. září DEPO2015) nebo půvabné argentinské zpracování Statečného cínového vojáčka (3. a 4. září Divadlo Alfa). Lidé si určitě užijí i Divadlo Spejbla a Hurvínka nebo Divadlo bratří Formanů s představením Aladin. Zajímavé jistě bude také setkání s


17

některými mistry oboru, třeba s Peterem Saundersem (6. září Divadlo Alfa), který vytvořil loutky do kultovních filmů Tima Burtona. * Většina představení, která jste vyjmenoval, připravili zahraniční tvůrci. Jak jim porozumí český divák? Všechna představení budou tlumočená či dabovaná, tedy i dětem srozumitelná. * Představí se na festivalu i domácí Divadlo Alfa? Divadlo Alfa sehraje v rámci zahajovacího víkendu inscenaci Don Šajn a v sobotu 5. září v Proluce novou inscenaci Cha Cha Cha (recenze na str. 6). * Připravili jste i nějaký doprovodný program? Lidé si mohou užít třeba večerní programy v Proluce, které kombinují venkovní ´loutkárny´ a letní kino a připravujeme také dvě výstavy. V Muzeu loutek představíme Vývoj loutky a v exteriérech města Plzně pak bude k vidění pozoruhodná kolekce velkoformátových fotografií Christophea Loiseaua s názvem Loutkáři. * Kolik stojí vstupenky na představení, jež se konají v rámci Skupovy Plzně? Vstupenky jsou v prodeji na stránkách http://www.skupovaplzen. cz a v běžných předprodejích za sympatickou cenu 99 Kč. Všechna venkovní představení a vlastně celý zahajovací víkend je však pro návštěvníky zdarma,ale například ve stanu na náměstí budeme dávat rezervace, aby se lidé pohodlně vešli. Většinou se hraje několik představení denně, dostane se tedy na všechny. Foto popis| JAKUB HORA vede od ledna letošního roku Divadlo Alfa a letos poprvé také šéfuje festivalu Skupova Plzeň. Foto autor| Foto: Deník/V. Leška Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Příloha - Kultura - kultura/divadlo; 62 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Příloha - Kultura - kultura/divadlo; 62 Publikováno| Domažlický deník; Příloha - Kultura - kultura/divadlo; 62 Publikováno| Chebský deník; Příloha - Kultura - kultura/divadlo; 62 Publikováno| Karlovarský deník; Příloha - Kultura - kultura/divadlo; 62 Publikováno| Klatovský deník; Příloha - Kultura - kultura/divadlo; 62 Publikováno| Rokycanský deník; Příloha - Kultura - kultura/divadlo; 62 Publikováno| Sokolovský deník; Příloha - Kultura - kultura/divadlo; 62 Publikováno| Tachovský deník; Příloha - Kultura - kultura/divadlo; 62 ID| 660210b8-96ba-4d43-ba82-05d082439c18

PROGRAM 31. ročníku festivalu Skupova Plzeň 27.7.2015

Plzeňský deník str. 63 Příloha - Kultura - kultura/divadlo Západočeské muzeum v Plzni

PÁTEK 28. srpna 18:00 Náměstí Republiky: Lišák Volpino (francouzský soubor Théâtre du Risorius uvede fantastická dobrodružství malého lišáka a dalších zvířátek) 18:00 Náměstí Republiky: Obří loutky v ulicích (španělská divadelní skupina Carros De Foc rozpohybuje obří loutky, které doprovodí artisté a žongléři) 20:30 Náměstí Republiky: La Nina (dojemný a půvabný příběh La NINA bude zasazen do reálií města Plzně a spolu s členy Carros De Foc budou účinkovat i další soubory pouličního divadla, např. V. O. S. A. Theatre, Long Vehicle Circus, Žongléros a další) SOBOTA 29. srpna 10:30 Muzeum loutek: Tři přadleny (Naivní divadlo Liberec uvede pohádku o matce a její líné dceři) 11:00 Náměstí Republiky: Lišák Volpino 11:00 Proluka: Posvícení v Hudlicích (soubor Buchty a loutky bude vyprávět o tom, jak kníže Oldřich zabloudil v křivoklátských lesích) 12:00 Křižíkovy sady: Dílna tradičního loutkářství Vladimíra Sosny 12:15 Šafaříkovy sady: Pštrosi a žirafy (skupina LaPavana z Nizozemí připravila unikátní výtvarnou show) 12:30 Křižíkovy sady: Dílna tradičního loutkářství M. Trejtnara a V. Sosny 12:30 Křižíkovy sady: Miniatury Macao a Cosmage (francouzský soubor La Soup Cie převypráví příběh o zamilované dvojici na ostrově, k němuž se blíží civilizace) 13:00 Proluka: Posvícení v Hudlicích 13:30 Muzeum loutek: Tři přadleny


18

14:00 Náměstí Republiky: Lišák Volpino 14:15 Šafaříkovy sady: Pštrosi a žirafy 16:00 Křižíkovy sady: Miniatury Macao a Cosmage 16:00 Náměstí Republiky: Obří loutky v ulicích 16:30 Náměstí Republiky: Lišák Volpino 16:30 Proluka: Ožeň se můj synu (dvanáct studentů mezinárodního loutkového workshopu spolu s dřevěnými marionetami vypráví o princi, který s černokněžníkem bojuje o svou lásku) 17:00 Šafaříkovy sady: Pštrosi a žirafy 17:00 Muzeum loutek: Tři přadleny 18:00 Proluka: Kašpárkovo varieté (plzeňské Divadlo v boudě slibuje zábavu pro celou rodinu s klasickými loutkovými charaktery) 20:30 Náměstí Republiky: La Nina NEDĚLE 30. srpna 11:00 Náměstí Republiky: Lišák Volpino 11:30 Proluka: Kašpárkovo varieté 12:00 Šafaříkovy sady: Pštrosi a žirafy 12:30 Křižíkovy sady. Miniatury Macao a Cosmage 14:00 Proluka: Don Šajn (plzeňské Divadlo Alfa uvede osobitou variantu na španělskou lidovou pověst) 14:00 Muzeum loutek: Z tajného deníku Smolíčka Pé (Studio DAMÚZA připravilo netradiční zpracování klasické pohádku o Smolíčkovi Pacholíčkovi) 14:30 Šafaříkovy sady: Pštrosi a žirafy 15:00 Náměstí Republiky: Lišák Volpino 16:00 Křižíkovy sady: Miniatury Macao a Cosmage 16:00 Náměstí Republiky: Obří loutky v ulicích 16:00 Muzeum loutek: Z tajného deníku Smolíčka Pé 16:30 Náměstí Republiky: Lišák Volpino 17:00 Šafaříkovy sady: Pštrosi a žirafy 17:30 Proluka: Don Šajn 20:30 Náměstí Republiky: La Nina ÚTERÝ 1. září 19:00 Depo2015: Vietnamské vodní loutkové divadlo (jedinečná a neopakovatelná hra loutek na vodní hladině pomocí speciálních tyčí a madel, draci, kouřové a ohnivé efekty, to vše v půvabné tradiční scéně a průzračné vodě, připomínající hladiny horských jezer) STŘEDA 2. září 19:00 Depo2015: Vietnamské vodní loutkové divadlo 20:00 Papírna: UbudneS (světová premiéra představení, které je inspirováno úvahami o vrtkavosti současné politické a ekonomické moci) ČTVRTEK 3. září 09:00 Divadlo ALFA – garáž: Výroba loutky smrtky (workshop loutkáře Miroslava Trejtnara) 16:45 Divadlo ALFA – klub: Statečný cínový vojáček (Omar Alvarez Titeres z Argentiny se inspiroval klasickým pohádkovým příběhem, který bude uvádět společně s herci Divadla Alfa) 18:00 Divadlo ALFA – sál: Čelista Gauche (o tajemné moci zvířat, lidské vůli a hudbě hrají japonští loutkáři) 19:00 Depo 2015: Vietnamské vodní loutkové divadlo 20:00 Papírna: UbudneS 20:30 Velké divadlo: Odcházení (příběh mladé ženy a muže přenese diváky do snové krajiny. Finský soubor W. H. S. přiváží vrcholnou inscenaci severské alternativní divadelní scény) PÁTEK 4. září 09:00 Divadlo ALFA – klub: Statečný cínový vojáček 10:00 Divadlo ALFA – garáž: Výroba loutky smrtky 11:00 Divadlo ALFA – sál: Čelista Gauche 11:00 Divadlo ALFA – zkušebna: Pohyblivý obraz (workshop s členem W. H. S.) 16:30 Divadlo ALFA – klub: Nashledanou pane Muffine (dánský Teater Refleksion uvádí příběh o vztahu dětí a zvířat) 18:00 Depo2015: Král (čerstvá novinka australského mistra hry s loutkou a legendy světového loutkářství Nevilla Trantera přináší osobitý pohled na poslední roky života krále rock´n´rollu Elvise Presleyeho) 19:00 Depo 2015: Vietnamské vodní loutkové divadlo 19:30 Proluka: Alibaba a 40 loupežníků (Naivní divadlo Liberec zpracovalo klasickou arabskou pohádku tak, aby si v ní zahrálo velmi mnoho maňásků) 20:00 Peklo: Dům u jezera (vrcholné představení hvězdy izraelského i světového loutkového divadla Yaela Rasoolyho uvádí na pomezí kabaretu a loutkového divadla příběh tří sester) 20:00 Papírna: UbudneS 20:30 Proluka: Filmové překvapení pod širým nebem SOBOTA 5. září 09:00 Divadlo Alfa – zkušebna: Síla loutky (workshop s Nevillem Tranterem) 09:00 Divadlo Alfa – garáž: Výroba loutky smrtky 11:00 Divadlo Alfa – klub: Nashledanou pane Muffine 14:00 Divadlo Alfa – sál: Mission (nezávislý umělecký experiment Handa Gote nabídne příběh motivy knihy William S. Burroughse Ghost of Chance/Duch změny) 15:30 Peklo: Dům u jezera 16:30 Depo2015: Vietnamské vodní loutkové divadlo 17:30 Depo2015: Tria Fata (francouzský soubor Compagnie la Pendue přivádí na jeviště čtyři protagonisty: půvabnou tanečnici, mladého hudebníka, dámu na sklonku života a smrti) 18:30 Depo 2015: Vietnamské vodní loutkové divadlo 19:00 Divadlo ALFA – klub: Moře Organilla (Stephen Mottramz Velké Británie vypráví o tajemných vodách a dvou bytostech, které je obývají) 19:30 Proluka: Cha Cha Cha aneb Charlie Chaplin a jiná cháska (recenze na str. 6) 20:00 Papírna: UbudneS 20:30 Proluka: Filmové překvapení pod širým nebem 20:30 Malá scéna Nového divadla: Stůl (britský Blind Summit Theatre rozehraje na stole drama hašteřivé loutky s lepenkovou hlavou, která právě prochází existenciální krizí) NEDĚLE 6. září 10:00 Divadlo ALFA – zkušebna: Charakter a technologie filmové loutky (workshop Petera Saunderse – spolupracovníka Tima Burtona) 11:30 Divadlo ALFA – klub: Moře Organilla 13:00 Depo2015: Katastrofa (Herecká společnost pana Serrana ze Španělska se zamýšlí nad světem médií) 13:00 Malá scéna Nového divadla: Stůl 14:00 Peklo: Jak s Máničkou šili všichni čerti (Divadlo Spejbla a Hurvínka, které založil slavný plzeňský rodák Josef Skupa, po němž byl festival pojmenován, přiváží představení, v němž hlavní roli hraje Mánička v podání ředitelky divadla Heleny Štáchové) 15:30 Divadlo ALFA – sál: Aladin (Divadlo bratří Formanů letos už podruhé přiváží do Plzně svou mezinárodní výtvarnou inscenaci) 16:00 Depo2015: Katastrofa 17:00 Peklo: Jak s Máničkou šili všichni čerti 19:00 Divadlo ALFA – sál: Aladin 20:00 Papírna: UbudneS PONDĚLÍ 7. září 09:00 Divadlo ALFA – sál: Aladin 11:00 Divadlo ALFA – sál: Aladin Foto popis| Inscenace Král Foto popis| Vietnamské vodní divadlo


19

Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Příloha - Kultura - kultura/divadlo; 63 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Příloha - Kultura - kultura/divadlo; 63 Publikováno| Domažlický deník; Příloha - Kultura - kultura/divadlo; 63 Publikováno| Chebský deník; Příloha - Kultura - kultura/divadlo; 63 Publikováno| Karlovarský deník; Příloha - Kultura - kultura/divadlo; 63 Publikováno| Klatovský deník; Příloha - Kultura - kultura/divadlo; 63 Publikováno| Rokycanský deník; Příloha - Kultura - kultura/divadlo; 63 Publikováno| Sokolovský deník; Příloha - Kultura - kultura/divadlo; 63 Publikováno| Tachovský deník; Příloha - Kultura - kultura/divadlo; 63 ID| 3a90654d-af73-41d2-ae7e-8dc0e585cd82

Němečtí skláři udržují tradici už stovky let, přesvědčí o tom srpnová výstava v Galerii Jiřího Trnky 27.7.2015

Plzeňský deník (haj)

str. 64 Příloha - Kultura - kultura/výtvarné umění Západočeské muzeum v Plzni

Sklo – polibek z písku a potaše je poetický název výstavy,která v plzeňské Galerii Jiřího Trnky začíná vernisáží ve středu 5. srpna v 17 hodin. „Název výstavy, který mnoho slibuje; ukazuje především na to, že práce se sklem je vždy úzce spojena s ohněm, láskou a velkou uměleckou vášní,“ podotýká Sven Bauer, kurátor Sklářského muzea v německém městě Frauenau (Glasmuseum Frauenau), který se podílel na přípravě plzeňské výstavy. Ta představí čtrnáct sklářských umělců z Bavorska – mužů i žen, kteří udržují tuto řemeslnou a uměleckou tradici, jež k Bavorskému lesu patří už od středověku. „Dřevo a křemen, ty pravé suroviny pro výrobu skla, se v oblastech Bavorského lesa nacházejí přeci už od nepaměti, a proto zde první sklářské hutě vznikaly už ve středověku,“ uvádí Sven Bauer a připomíná, že sklářská tradice je v Bavorsku dodnes živá a velmi udržovaná: „Sklářské továrny, hutě a manufaktury tam stále vyrábějí to pravé sklo a mnozí skláři, znalí oboru, jej zkrášlují různým dekorem.“ Umělecká vášeň V celém Bavorsku však sklo používají jako prostředek ke svému vyjádření i umělci. „S plamennou oddaností pro tento fascinující materiál využívají všechny dnes dostupné technické možnosti, ale někdy nové výrobní procesy ustupují a staré tradice jsou opět objevovány a využívány. Sklo se kombinuje se dřevem, kamenem, kovem, zlatem,“ upozorňuje kurátor Sven Bauer na postupy, jež byly využity při tvorbě uměleckých i užitných objektů, jež budou v srpnu v Galerii Jiřího Trnky k vidění. Výstavu Sklo – polibek z písku a potaše organizuje spolek Glasheimat Bayern. „S tímto německým spolkem jsme navázali spolupráci,“ říká Věra Knetlová, tajemnice Unie výtvarných umělců plzeňské oblasti – právě tato organizace spravuje Galerii Jiřího Trnky. “Naši umělci v březnu a dubnu díky tomuto partnerství vystavovali v nádherných prostorách Glasmusea ve Frauenau a s ředitelkou muzea Karin Rühlovou, která výstavu spolu s Janem Merglem ze Západočeského muzea v Plzni zahájí, jsme se domluvily na plzeňské výstavě bavorských sklářů. Prezentací rozmanitého bavorského skla chceme v Plzni, které je v tomto roce Evropským hlavním městem kultury, probudit a rozšířit ještě více zájem o sklářské umění,“ uvádí dále Věra Knetlová a upozorňuje, že vystavené exponáty ukážou všechny sklářské techniky; vždyť každý vystavený objekt představuje jinou ruční práci. Návštěvníci uvidí rytiny, broušení, gravírování, malování i kombinování materiálů. Vystaveny budou vázy, mísy, objekty, závěsy ale i šperky – např. náhrdelník ze skleněných bezinek. Mezi vystavujícími je např. i Erwin Eisch, zástupce tři sta let staré sklářské tradice z hutě EISCH z Frauenau. Foto popis| WILHELM VERNIM je jedním z tvůrců, kteří budou od 5. srpna vystavovat v Galerii Jiřího Trnky v Plzni. Na snímku přinášíme ukázku jeho práce. Foto autor| Foto: archiv Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Příloha - Kultura - kultura/výtvarné umění; 64 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Příloha - Kultura - kultura/výtvarné umění; 64 Publikováno| Domažlický deník; Příloha - Kultura - kultura/výtvarné umění; 64 Publikováno| Chebský deník; Příloha - Kultura - kultura/výtvarné umění; 64 Publikováno| Karlovarský deník; Příloha - Kultura - kultura/výtvarné umění; 64


20

Publikováno| Klatovský deník; Příloha - Kultura - kultura/výtvarné umění; 64 Publikováno| Rokycanský deník; Příloha - Kultura - kultura/výtvarné umění; 64 Publikováno| Sokolovský deník; Příloha - Kultura - kultura/výtvarné umění; 64 Publikováno| Tachovský deník; Příloha - Kultura - kultura/výtvarné umění; 64 ID| 3fb94f81-4168-487f-8adc-9d78e7aed7da

ŽIVÁ ULICE – plzeňská setkání 27.7.2015

Plzeňský deník

str. 67 Příloha - Kultura - kultura/živá ulice - program Západočeské muzeum v Plzni

10. 8. – 19.00 Inspiral Garden (Šafaříkovy sady) – The Osels – rock'n'roll-indie. 21.00 – Proluka (Křižíkovy sady) – Promítání filmu Metropolis. 11. 8. – 16.00 – Proluka – Kolonie: Velký uši. Příběh dvou dívek. 20.00 – Inspiral Garden – Lola běží – alternative-pop. 21.00 – Proluka – Film: Frigo na mašině + kapela Ghost of you. 12. 8. – 16.00 Proluka – Umění mění: O Smolíčkovi. Pohádka 18.00 Inspiral Garden (Šafaříkovy sady) – Pesopír – amateure obscenne folk. 19.30 Inspiral Garden – Zolle (IT) – Ultra Heavy Rock. 21.00 Proluka – Film: O patro výš + kapela Květy. 13. 8. – 16.00 Proluka – Umění mění: O Nirdhanatovi – indická pohádka. 19.30 Inspiral Garden – Made by the fire schlager – progresivní instrumentální rock. Zpěv tedy nečekejte. 21.00 Proluka – Film: Moderní doba + kapela DVA. 14. 8. – 14.00 – 20.00 Republika stage – Půjčovna koloběžek Yedoo (denně) 16.00 Proluka – Vojta Vrtek: Velká cirkusová pohádka. 16.30 – 17.30 Republika stage – Glajstr Duo – acoustic-pop. 17.00 Proluka – Žonglérská dílna s Vojtou Vrtkem. 17:00 Muzeum Ballroom (U Západočeského muzea) – Živá ulice v pohybu: jóga s Vlaďkou Johánkovou (ve dnech 14., 15. a 16. 8) 18.00 – 19.00 Republika stage – František Segrado. Hudebním objev r. 2014. 19.30 – 20.30 Republika stage – Adam Ben Ezra (ISR). 20.00 Inspiral Garden – Smrtislav – alternative-rock. 21.00 – 22.00 Republika stage – The Tap Tap. 15. 8. – 16.00 – 16.45 Anděl café stage (U Branky) – Flaškinet. 16.30 – 17.30 Republika stage – Megaphone – crossover-funk. 17.30 – 18.15 Anděl café stage – Frajara Putika – ska-reggae-balkan. 18.00 Republika stage – Zlatan Karic & Parttito's, z Bosny a Hercegoviny. 18.45 – 19.30 Anděl café stage – Muerta Mente – world music-experimental. 19.00 Inspiral Garden – Kulturjam uvádí: Ben Dover – pop-funk. 19. 30 – 20.30 Republika stage – Čankišou – world music-ethno. 20.00 Inspiral Garden – Kulturjam uvádí: Badaboom. Tandem uvádí německou kapelu, která to na podiu dokáže pořádně rozjet jako uragán. 20.00 Anděl café stage – wHAT'S yOUR fAVORITE nUMBER? 21.00 – 22.00 Republika stage – Fanfara Transilvania (RO) – Folk,World Music, Balkan&Gipsy Balkánsko-Gypsy-Brass kapela z Rumunska. 21.00 Inspiral Garden – Kulturjam uvádí: Pilsenskills. 16. 8. – 16.00 – 16.45 Anděl café stage – Chuť – crossover 16.00 Proluka – Divadlo 100 opic: O medvíkovi Medouškovi 16.30 – 17.30 Republika stage – Snap Call – rock'n'roll-blues. 17.30 – 18.15 Anděl café stage – Lakuna – alternative 18.00 Proluka – Divadlo 100 opic: Zajíček a velká mrkvová zahrada. 18.00 – 19.00 Republika stage – United Heads – dance music. 18.45 – 19.30 Anděl café stage – Pillow Fight – rock-rock'n'roll. 19.00 Inspiral Garden – Halftones – připravte se na jedinečný styl kapely. 19.30 Republika stage – The Chancers – 2tone – skinhead reggae – rock'n'roll. 20.00 Inspiral Garden – Naked (SBR) – World Music, Jazz, Funk, Traditional. 20.00 – 21.00 Anděl café stage – Bára Zemanová a band. 21.00 – 22.00 Republika stage – Mydy Rabycad – Electroswing. 17. 8. – 16.00 Proluka – Damúza: Z tajného deníku Smolíčka Pé. Pohádka. 16.30 – 17.30 Republika stage – Teepee (Mladá krev) – indie. 17.30 – 18.15 Anděl café stage – Skinny Joe Line – acoustic-acoustic. 18.00 – 19.00 Republika stage – Zuby nehty – alternative. 18.45 – 19.30 Anděl café stage – OTK – progressive-hard rock.


21

19.00 Jazz stage (Měšťanská beseda) – Five Rivers Blues Band – blues,funk. 19.30 – 20.30 Republika stage – Please the Trees a Elpida – alternativní rock. 20.00 Inspiral Garden – No Chance of Recovery – melodic-hardcore. 20.00 – 21.00 Anděl café stage (U Branky) – Kieslowski. 21.00 – 22.00 Republika stage – Miro Žbirka. 18. 8. – 16.00 Proluka – LoDivadlo: O kóče a psékovi. 16.30 – 17.30 Republika stage – AM (Mladá krev) – punk-rock. 17.30 – 18.15 Anděl café stage (U Branky) – Peter Pan Complex – alternative rock. 18.00 – 19.00 Republika stage – COP – bluegrass, folk. 18.45 – 19.30 Anděl café stage (U Branky) – Johannes Benz – alternativ-folkrock. 19.00 Jazz stage (Měšťanská beseda) – St. Johnny Blues – jump-blues. 19.30 – 20.30 Republika stage – Houpací koně – indie rock. 20.00 Inspiral Garden – Strangers in the city – Lo-Fi-folk 20.00 – 21.00 Anděl café stage (U Branky) – Tvrdý/Havelka. 21.00 – 22.00 Republika stage – Wabi a Ďáblovo stádo – folk. 19. 8. – 16.00 Proluka – Divadlo dobré kávy: Tajná pohádka. 16. 30 – 17.30 Republika stage – ArtTime (Mladá krev) – funk-rock. 17.30 – 18.15 Anděl café stage (U Branky) – Mixle v piksle. 18.00 – 19.00 Republika stage – Ivan Hlas trio. 18.45 – 19.30 Anděl café stage (U Branky) – Kapitán Demo. 19.00 Jazz stage – The High Corporation – Hip Hop & Soul. 19.30 – 20.30 Republika stage – Prague Conspiracy – premium cherry rock. 20.00 Inspiral Garden – Lister – electronica-power. 20.00 Zach´s Pub – Sebevrány – alternative. 20. 00 – 21.00 Anděl café stage – Sunflower Caravan – pop rock´n´roll 21.00 – 22.00 Republika stage – Dubioza Kolektiv (BiH). Dalším výrazným hudebním uskupením je bosenská Dubioza kolektiv. Rytmy reggae, Dub a rock 20. 8. – 14.00 – 22.00 Republika stage – Plzeň Fashion Days. Dva dny alternativní módy a nezávislého designu v centru Plzně (20. a 21. 8.). 16.00 Proluka – Toymaschine: Pověsti české. Loutkový příběh. 17.00 Proluka – Dřevěná dílna s Toymaschine. 17.30 – 18.15 Anděl café stage – Šindelář & Kořínek – acoustic & roll. 18.00 – 19.00 Republika stage – Queens of everything – punk-rock'n'roll. 18.45 – 19.30 Anděl café stage – Dirty Blondes -punk-rock'n'roll. 19.00 Inspiral Garden – Moodshake – funk-fusion. 19.30 – 20.30 Republika stage – Znouzecnost – bigbít – punk. 20.00 Inspiral Garden – AfaRastafa – hip-hop,reggae, dancehall, ragga. 20.00 Zach´s Pub – Mediterian – hraje hudbu středomořských národů. 20.00 – 21.00 Anděl café stage – Adrian T. Bell – alternative-rock. 21.00 – 22.00 Republika stage – Fast Food Orchestra – ska-reggae. 21. 8. – 16.00 Proluka– Toymaschine: Kocour v botách. 17.00 Proluka – Ruličková dílna s Toymaschine. 17.30 – 18.15 Anděl café stage – Katarzia – folk-rap. 18.00 – 19.00 Republika stage – Michal Pavlíček & Monika Načeva. 18.45 – 19.30 Anděl café stage – The Firearms – alternative-rock. 19.30 – 20.30 Republika stage – Už jsme doma – experimental-punk. 20.00 Zach´s Pub – Electric Lady – funk-power. 20.00 Inspiral Garden – Dalekko – Lo-Fi-pop. 20.00 – 21.00 Anděl café stage – Wild Tides – surf punk. 21.00 Republika stage – Pub Animals – Speedy Dub. 22. 8. – 16.00 Proluka – Anička a letadýlko: Malá večerní Snítka. 17.30 – 18.15 Anděl café stage – Yoko Phono – post rock. 18.00 Proluka – Anička a letadýlko: Vivi tady nebydlí. 18.00 – 19.00 Republika stage – Pestalozzi – pop/rock. 18.45 – 19.30 Anděl café stage – Marching Band (SWE). 19.30 – 20.30 Republika stage – Moonlight Breakfest (RO) – Soul, Electro, Beat, Nu-Jazz and Swing. 20.00 Inspiral Garden – Inventa Storca – progressive-post rock. 20.00 – 21.00 Anděl café stage – DVA – indie-pop 20.00 Zach´s Pub – Garyho Hausbót – soul-rock'n'roll 21.00 – 22.00 Republika stage – Lenka Dusilová – alternative rock 23. 8. – 16.00 Proluka – Koňmo: Vyprávění starého vlka aneb pravda o babičce 17.30 – 18.15 Anděl café stage – Ocho Ríos – rock ska. 16.00 Proluka – Koňmo: Jak šlo vejce na vandr.


22

18.45 – 19.30 Anděl café stage – Jablkoň – world music-alternative 19.00 Inspiral Garden – Sundays on Clarendon Road – indie folk, pop 20.00 Inspiral Garden – Burlesque. 20.00 – 21.00 Anděl café stage – Bug'n'Dub – progressive-reggae. 23. 8. – Republika stage Bigbít – Plzeň sobě 12.30 – 13.30TOUCHOFGOSPEL 13.30 – 14.30 ULTRAMARIN 14.30 – 15.30 EXTRABAN Drevival 15.30 – 16.30 SEMTEX 16.30 – 17.30 ODYSSEA 17.30 – 18.30MORDORSGANG 18.30 – 19.30BURMAJONES 19.30 – 20.30 ILL FISH 20.30 – 22.00 KATAPULT Foto popis| Lenka Dusilová Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Příloha - Kultura - kultura/živá ulice - program; 67 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Příloha - Kultura - kultura/živá ulice - program; 67 Publikováno| Domažlický deník; Příloha - Kultura - kultura/živá ulice - program; 67 Publikováno| Chebský deník; Příloha - Kultura - kultura/živá ulice - program; 67 Publikováno| Karlovarský deník; Příloha - Kultura - kultura/živá ulice - program; 67 Publikováno| Klatovský deník; Příloha - Kultura - kultura/živá ulice - program; 67 Publikováno| Rokycanský deník; Příloha - Kultura - kultura/živá ulice - program; 67 Publikováno| Sokolovský deník; Příloha - Kultura - kultura/živá ulice - program; 67 Publikováno| Tachovský deník; Příloha - Kultura - kultura/živá ulice - program; 67 ID| 1fc80d38-265e-4dc0-8882-0a0954ef6b9f

Knihovna není jen o půjčení knih, říká Bechný 1.8.2015


MARTIN ŠVEC

SOBOTNÍ ROZHOVOR Plzeň – Do křesla ředitele Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje usedl v roce 2012. Danielu Bechnému se podařilo po své předchůdkyni knihovnu stabilizovat a dokonce stoupl počet registrovaných čtenářů. Knihovna chce otevřít oddělení románských jazyků a upevnit svoji značku pomocí projektu Staň se tváří vědárny! * Pane řediteli, jakou knížku jste naposledy přečetl? Životopis Steva Jobse od Waltera Isaacsona. Dočetl jsem ji teď na dovolené. * Jaký žánr máte nejraději? Životopisy slavných? Neupřednostňuji životopisy. Četba Jobse byla víceméně náhoda, z hecu. Přednost dávám beletrii. * Kolik čtenářů má Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje? Podle výroční zprávy z loňského roku máme 13 794 registrovaných čtenářů * To je pro vás uspokojující číslo? Myslím, že ano. Kupodivu je to vzestupné číslo. Řady našich čtenářů jsme rozšířili o tisíc až dva tisíce oproti předešlým letům, což je dobré. * Proč kupodivu? Kupodivu proto, že obecným trendem je naopak úbytek čtenářů. Nikoliv kvůli tomu, že by se méně četlo, ale čte se jinak. Někomu stačí přečíst si informaci na tabletu nebo doma u počítače a tím pádem nemá důvod jít do knihovny. Trend vypadá spíše tak, že v knihovnách u nás, ale i celosvětově registrovaných čtenářů spíše ubývá. * Proč u Studijní a vědecké knihovny je tomu naopak? Více jsme se otevřeli čtenářům. Knihovna investuje poměrně velké peníze do nákupu knih. To znamená, že u nás opravdu seženete novinky. V roce 2014 jsme měli téměř 17 tisíc přírůstků. Když si uvědomíte, že v České


23

republice vychází ročně průměrně 18 tisíc nových knih, tak se přibližujeme k tomu, že víceméně to, co vyjde, tak získáme do našeho fondu. A tím, že máme konzervační fond, tak se knížek nezbavujeme. Toto vám vlastně může generovat zájem čtenáře, byť třeba se u nové publikace nedostane ihned na řadu. * Do čela knihovny jste nastoupil na začátku roku 2012. Tehdy byly napjaté vztahy vaší předchůdkyně se zaměstnanci. Jak je to teď? To se musíte zeptat zaměstnanců. Nemám ale indicie, že by dnes byly vztahy napjaté. . Nemyslím si, že by byly vztahy předtím zcela na bodu nula. K něčemu tehdy došlo, ale je zde již čára, ke které nemá cenu se vracet. * Při nástupu do funkce jste řekl: „Zaměříme se také na nové technologie, například tzv. eknihy. Podařilo se to? Podařilo i nepodařilo. Nejen legislativa neumožňuje, abychom nakoupili od nakladatelů knížku a jen tak ji dále a všem nabízeli. Nicméně v předchozím roce jsme nakoupili odborné eknihy z nakladatelství Karolinum v databázi, a to se ukázalo jako přínosné pro naše čtenáře. Z moderních technologií bych chtěl upozornit na tzv. vzdálený přístup, kdy se registrovaný čtenář může v klidu ze svého domova prostřednictvím našeho webu dostat k elektronickým informačním zdrojům, kde jsou odborné články v plném znění. * Jaký je rozdíl mezi vedením knihovny a národopisného oddělení Západočeského muzea? Rozdíl je to velký. Už jen to, že v muzeu bylo pode mnou sedm lidí a tady je 94 zaměstnanců. Vést kolektiv sedmi lidí a řešit fungování velké instituce nelze srovnat s agendou, kterou právě tak velká organizace, jakou je knihovna, generuje. A asi největším rozdílem je dopad rozhodování a odpovědnosti. * Chystá knihovna do budoucna nějaké novinky? Zvažujeme otevření oddělení románských jazyků. Sídlilo by na náměstí Republiky, kde máme oddělení zahraničních knihoven a výstavní prostor. Rozhodujeme se, jestli se nevěnovat i španělštině, francouzštině nebo italštině. * Říkáte zvažujeme? Jak hodně je to reálné? To záleží na financích, ale i na tom, jakým způsobem domluvíme podporu u partnerů, například u institutu Cervantes atd. Vyjednávání jsou na dobré cestě. * Na čem momentálně pracujete? Měníme webové stránky. Budou uživatelsky přívětivější. Zavádíme službu rozečti. se, která umožní uživatelům číst text až 2x rychleji. Napadá mě, že by si mohli čtenáři pak půjčit i dvakrát více knih (smích). * Existuje něco, v čem nemůžete vyhovět čtenářům? Tak například v bezbřehém přístupu k e-knihám. Některé knihovny, zejména městské, zavedly půjčování eknih již nyní a jejich čtenáři si mohou beletrii stáhnout do své čtečky, pokud je kompatibilní. My jsme touto cestou nešli, protože charakter naší knihovny je trochu odlišný, jak jsem zmínil výše. Pokud by tedy čtenář chtěl například okamžitý přístup k beletrii a myslel si, že dostane knihu hned, tak to bychom skutečně nebyli schopni splnit. Jinak abych pravdu řekl, nemyslím si, že by existoval nějaký dotaz, který bychom nesplnili. Čtenáři totiž většinou vědí, jaké služby nabízíme. A když něco nevědí, mohou se zeptat prostřednictvím služby Ptejte se knihovny. * Zvýšíte počet počítačů pro veřejnost? Odpoledne bývají obsazené. Nezvýšíme. Za prvé není kam, a za druhé pozoruji tendenci, že si lidé čím dál více nosí vlastní zařízení a připojují se do naší sítě prostřednictvím wifi. V současnosti máme počítačů pro veřejnost dost. * Ve vědárně jsou často výstavy. Zvyšují návštěvnost knihovny, případně počet čtenářů? Určitě by nebylo pravdou, kdybych řekl, že když uspořádáme výstavu, tak získáme více čtenářů. Tato souvztažnost tady není. Spíš si myslím, že to je další funkce, kterou můžeme naplnit. Knihovna jako taková není jen o půjčování knih, ale je i místem, kde by se lidé mohli setkávat, vyměňovat si poznatky a informace a dát si


24

třeba kávu v kavárně, kterou tady nově máme. Možná si někdo řekne, že na té výstavě něco je, a když by chtěl vědět víc, tak se zaregistruje. Pravdou je, že v knihovně je dnes více lidí a nemusí to být nutně jen čtenáři. * Do prosince loňského roku byl termín přihlášek do projektu Staň se tváří vědárny! Jaký je jeho výstup? Vybrali jsme několik tváří knihovny a jejich fotografie poslouží například jako ilustrační foto pro naše akce. Použijeme je na webových stránkách a vznikne série propagačních materiálů. Projekt je součástí našeho PR a bude lákat na naše služby. S tímto projektem máme nyní určité úmysly, takže „tvář vědárny“ stále pokračuje a nechci nyní říct, co bude dalším výstupem. „Tvářemi“ jsou lidé, kteří do knihovny pravidelně chodí, mají ji rádi a chtějí se prezentovat jako tvář knihovny. * Proč jste ten projekt spustili? Pozice Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje ve městě je silná, ale chybí jí jasné odlišení značky. Například, aby si nás lidé nepletli s Knihovnou města Plzně. Jsme odlišní, protože se zaměřujeme na věkovou kategorii 15 let a více. Projekt Staň se tváří vědárny! má přispět k jasnému vymezení na trhu. *** „Knihovna investuje poměrně velké peníze do nákupu knih. To znamená, že u nás opravdu seženete novinky.“ „Pozice knihovny ve městě je silná, ale chybí jí jasné odlišení značky. Například, aby si nás lidé nepletli s Knihovnou města Plzně. Jsme odlišní věkovou kategorií.“ Daniel Bechný • narodil se v roce 1976, • vystudoval Kulturní a sociální antropologii ZČU v Plzni, • vedl národopisné oddělení Západočeského muzea v Plzni • od roku 2012 ředitel Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje. Foto popis| JSME JINÍ. Ředitel Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje Daniel Bechný připouští, že lidem vědárna splývá s Knihovnou města Plzně. Odlišit obě institucemá pomoci projekt Staň se tváří vědárny! Bechného těší nárůst registrovaných čtenářů. Foto autor| Foto: Deník/Milan Říský Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Plzeňsko; 04 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Plzeňsko; 04 ID| 13b87394-c672-4eb9-a6b9-d9cd04924da5

Pozor! Nezbývá už mnoho času vidět Sutnarovo dílo v jeho širokém záběru 3.8.2015

Plzeňský deník str. 8 Kultura regionu Západočeské muzeum v Plzni

HANA JOSEFOVÁ

Plzeň – Zatímco výstava přibližující dílo plzeňského rodáka Gottfrieda Lindauera přitáhla do Masných krámů už více než deset tisíc návštěvníků, dílo jiného plzeňského rodáka Ladislava Sutnara (1897 – 1976) se zatím takovému zájmu diváků netěší. Tři výstavy, jež přibližují tvorbu tohoto všestranného průmyslového návrháře, grafického designéra, pedagoga i malíře, ohlásily dohromady jen zhruba tři a půl tisíce návštěvníků, a to trvají už od jara. Prezentace Sutnarovy tvorby stejně jako výstava děl Gottrieda Lindauera a také dvě již skončené výstavy věnované dalšímu plzeňskému rodákovi Jiřímu Trnkovi patří k vlajkovým projektům Plzně 2015 – Evropského hlavního města kultury. Je škoda, že výstavy v Západočeském muzeu (ZČM), Galerii Ladislava Sutnara a v Galerii města Plzně (GmP), které přibližují užitou, knižní i malířskou tvorbu Ladislava Sutnara, zatím našly tak málo diváků. Je však možnost to ještě napravit. Ovšem mnoho času vidět Sutnarovo dílo v jeho širokém záběru nezbývá, neboť výstava v GmP na náměstí Republiky končí už ve středu 5. srpna. Sutnarovy Venuše


25

„Kdybych měl vybrat z celého Sutnarova díla to, které mě nejvíce fascinuje, byly by to právě jeho obrazy Venuší. Je to špičkové a přitom přístupné umění, obrazy plné života a energie, které v podobné šíři už možná nikdy znovu v Plzni ani jinde k vidění nebudou. Hodnota těch obrazů stoupá doslova každým dnem, díky tomu, že se o Sutnarovi dozvídá víc a víc znalců umění a veřejnost o něj začíná jevit stále větší zájem, roste i poptávka a ceny jeho děl. Plzeňané by si rozhodně neměli nechat ujít příležitost vidět tak unikátní výstavu svého rodáka, který se k nim po desítkách let zapomnění díky titulu Plzeň 2015 a práci Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara vrací,“ přibližuje výstavu umístěnou v GmP programový ředitel společnosti Plzeň 2015 Jiří Sulženko. Výstava zachycuje poslední etapu Sutnarovy tvorby a zároveň vypovídá o době, v níž vznikla. Přelom šedesátých a sedmdesátých let minulého století patřil sexuální revoluci, hormonální antikoncepci, feminismu, barevným magazínům, rocku i popartu. A tuto atmosféru odrážejí i Sutnarovy velkoformátové Venuše, jež umělec začal malovat na prahu své sedmdesátky. Kurátor výstavy, profesor Tomáš Vlček, který si se Sutnarem v 70. letech minulého století psal, podotýká, že obrazy Venuší patří k těm nejzáhadnějším a nejvíce diskutovaným Sutnarovým uměleckým projevům. Začal je malovat na konci 60. let minulého století, v době, kdy nedostával zakázky na grafický design. Nazýval je Joy Art, tedy umění radosti, a byly reakcí nejen na umělecké tendence té doby, především pop art. Sutnar svými Venušemi reagoval na celkovou atmosféru společnosti – na vzestup erotických motivů v médiích. Jako předloha mu sloužily fotografie nahých žen z Playboye a další z časopisů pro muže. Podrobil je však přísným kritériím tvaru založeného na geometrii. Kurátor Tomáš Vlček velkoplošné Sutnarovy obrazy namalované zářivými akrylovými barvami doprovodil v GmP dobovými černobílé snímky z amerických časopisů, které Sutnarovi sloužily jako předloha a jež byly objeveny v jeho pozůstalosti. Není bez zajímavosti, že Venuše jsou vystaveny v prostorách domu, v němž se Sutnar v roce 1897 narodil. Sutnarovy Venuše si zatím prohlédlo více než tisíc návštěvníků. Knižní tvorba Na seznámení s grafickou tvorbou Ladislava Sutnara mají zájemci o několik týdnů více. V Galerii Ladislava Sutnara v Riegrově ulici je umístěna až do 29. srpna. Výstava sestavené ze sbírky Tomáše Sanetrníka ukazuje, že typografické úpravě knih, časopisů či různých příležitostných tiskovin Sutnar věnoval podstatnou část svého uměleckého života a nalezl v ní nejviditelnější prostředek k vyjádření svého názoru na roli, smysl a přínos umění vizuální informace. Nejstarší exponát je z roku 1919. Výstava, kterou si doposud prohlédla tisícovka návštěvníků, je veřejnosti přístupná zdarma. Užitá tvorba Sutnarův přínos k rozvoji funkcionalistické bytové kultury a cílevědomému prosazování moderního životního stylu ukazuje výstava Ladislav Sutnar – užitá tvorba, kterou si zatím v hlavní budově ZČM v Kopeckého sadech prohlédlo na patnáct set lidí. Tohle číslo se ještě může navýšit, vždyť výstava potrvá až do 8. listopadu. V muzeu je vystaven početný soubor exponátů Sutnarových proslulých porcelánových a skleněných stolních souprav, jídelních příborů či kovových doplňků navržených pro Krásnou jizbu. Zpestřením je kolekce Sutnarových hraček, zvířátek i dopravních prostředků a vzácně je k vidění také stavebnice Postav si město – Build theTown. Kurátorem této výstavy, stejně jako prezentace Sutnarovy knižní tvorby, je Jan Mergl ze ZČM. Ladislav Sutnar • Patří k zásadním výtvarným umělcům z oblasti komerční grafiky či vizuální komunikace • Narodil se 9. 11. 1897 v Plzni, zemřel 13. 12. 1976 v New Yorku • Absolvoval Uměleckoprůmyslovou školy v Praze • Do roku 1939 se v tehdejším Československu podílel na realizaci výstav, navrhoval nábytek, nádobí, působí jako typograf či scénograf a také vyučoval • Roku 1939 emigroval před fašizmem, usídlil se v New Yorku a zapojil se do protifašistického odboje svých krajanů • V USA si založil vlastní studio, získal mnoho prestižních zakázek, pracoval na mnoha reklamních kampaních Foto popis| SUTNAROVA VENUŠE, jeden z šestadvaceti velkoformátových obrazů, jenž je vystaven v Galerii města Plzně. Výstava Sutnarovy Venuše potrvá už jen do středy 5. srpna, kdy bude zakončena křtem katalogu. Foto popis| JOSEF MIŠTERA, děkan Fakulty umění a designu L. Sutnara, (vlevo) a Jan Mergl ukazují mísu na polévku, jež je součástí jídelní soupravy, kterou Sutnar navrhl ve 30. letech 20. století. Výstava Sutnarovy užité tvorby trvá v ZČM do 8. listopadu. Foto popis| Výstava Ladislav Sutnar – knižní tvorba v galerii, která nese jméno tohoto plzeňského rodáka, trvá do 29. srpna a je přístupná zdarma. Foto autor| Foto: 3 x Deník/M. Říský


26

Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Kultura regionu; 08 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Kultura regionu; 08 Publikováno| Domažlický deník; Kultura regionu; 08 Publikováno| Chebský deník; Kultura regionu; 08 Publikováno| Karlovarský deník; Kultura regionu; 08 Publikováno| Klatovský deník; Kultura regionu; 08 Publikováno| Rokycanský deník; Kultura regionu; 08 Publikováno| Sokolovský deník; Kultura regionu; 08 Publikováno| Tachovský deník; Kultura regionu; 08 ID| 6af39a75-dca4-48fe-b1fd-b27748f47e78

Právo

INFORMUJEME 7.7.2015

Právo

str. 14 Západní Čechy - Plzeňský kraj, Karlovarský kraj Západočeské muzeum v Plzni

Plzeň VÝSTAVA Národopisné muzeum Plzeňska: Běžci, stojci a ležci. Výstava keramických plastik sochařky Šárky Radové (od 3. 7. do 4. 10.). AKCE TJ Lomotiva: Mini Plzeň aneb děti mají své město (do 17. 7.). Železná Ruda – Alžbětín AKCE Nádraží: Rysí slavnosti – S parou na Šumavu (so od 10). České Budějovice KINA Kotva: Dior a já (17.30), Život je život (20). Jindřichův Hradec KONCERTY Kaple sv. Máří Magdalény: 19. mezinárodní klarinetový festival (19). Český Krumlov DIVADLA Otáčivé hlediště: Tři mušketýři (21.30). Prachatice VÝSTAVY Galerie Dolní brána: Výstava mladých umělců (vernisáž 18). Regionální mutace| Právo - jihozápadní Čechy


27

Přehled zpráv

Recommend Documents