Přehled zpráv

Přehled zpráv 4.8.2015 - 31.8.2015 Západočeské muzeum v Plzni 5plus2 Na zámku se setkávali zednáři .................................................................................................................................. 4 14.8.2015 5plus2 str. 2 Plzeňsko, Rokycansko a Tachovsko Západočeské muzeum v Plzni LADISLAV VAINDL

Českobudějovický deník Obří loutky v Plzni ...................................................................................................................................................... 5 19.8.2015 Českobudějovický deník str. 11 Zpravodajství Západočeské muzeum v Plzni (kul)

Domažlický deník Knihovna není jen o půjčení knih, říká Bechný ....................................................................................................... 5 4.8.2015 Domažlický deník str. 4 Region Západočeské muzeum v Plzni MARTIN ŠVEC

Havlíčkobrodský deník Obří loutky se představí v Plzni ................................................................................................................................ 8 19.8.2015 Havlíčkobrodský deník str. 14 Zpravodajství Západočeské muzeum v Plzni (kul)

Hradecký deník Obří loutky se představí v Plzni ................................................................................................................................ 8 19.8.2015 Hradecký deník str. 15 Zpravodajství Západočeské muzeum v Plzni (kul)

Mladá fronta DNES NEJ slavnější malíři a ilustrátoři ............................................................................................................................... 9 14.8.2015 Mladá fronta DNES str. 3 Kraj Plzeňský Západočeské muzeum v Plzni Ladislav Vaindl

Uznávaný malíř Alfons Mucha. Tentokrát jako zednář ......................................................................................... 11 20.8.2015 Mladá fronta DNES str. 2 Kraj Plzeňský Západočeské muzeum v Plzni Ladislav Vaindl

NEJ starší nálezy v Plzeňském kraji ....................................................................................................................... 12 21.8.2015 Mladá fronta DNES str. 3 Kraj Plzeňský Západočeské muzeum v Plzni Ladislav Vaindl

O pohnutém osudu zvonů v kraji ............................................................................................................................ 12 26.8.2015 Mladá fronta DNES str. 17 Kraj Plzeňský Západočeské muzeum v Plzni Barbora Němcová

Výjimečná Skupova Plzeň........................................................................................................................................ 13 31.8.2015 Mladá fronta DNES str. 60 Příloha - Léto nekončí Západočeské muzeum v Plzni Barbora Němcová

Moravskoslezský deník Obří loutky se představí v Plzni .............................................................................................................................. 15 19.8.2015 Moravskoslezský deník str. 11 Zpravodajství Západočeské muzeum v Plzni

NEWTON Media, a.s. © 2015 | [email protected] | www.newtonmedia.cz

1

(kul)

Olomoucký deník Obří loutky se představí v Plzni .............................................................................................................................. 15 19.8.2015 Olomoucký deník str. 13 Zpravodajství Západočeské muzeum v Plzni (kul)

Plzeňský deník Jedna za jednu. Knihobudka se líbí ........................................................................................................................ 16 8.8.2015 Plzeňský deník str. 1 Titulní strana Západočeské muzeum v Plzni PAVEL KORELUS

Horké tipy z Živé ulice .............................................................................................................................................. 17 14.8.2015 Plzeňský deník str. 8 Kultura regionu Západočeské muzeum v Plzni (haj)

Obří loutky se představí v Plzni .............................................................................................................................. 18 19.8.2015 Plzeňský deník str. 14 Zpravodajství Západočeské muzeum v Plzni (kul)

Co dělám v létě.......................................................................................................................................................... 18 21.8.2015 Plzeňský deník str. 3 Prázdniny Západočeské muzeum v Plzni (ap)

Dvě nová kulturní staveniště ................................................................................................................................... 19 22.8.2015 Plzeňský deník str. 3 Prázdniny Západočeské muzeum v Plzni

Obří loutky už jsou v Plzni. Kdy a kam jít, abyste je viděli?................................................................................. 20 26.8.2015 Plzeňský deník str. 1 Titulní strana Západočeské muzeum v Plzni PAVEL KORELUS

OŽIVLÉ TRNKOVO DÍLO UKAZUJE VÝVOJ LOUTEK ........................................................................................... 21 27.8.2015 Plzeňský deník str. 2 Plzeňsko Západočeské muzeum v Plzni

Ulicí K Merfánům se chodí za vůní modřínů i historií ........................................................................................... 21 27.8.2015 Plzeňský deník str. 4 Plzeňsko Západočeské muzeum v Plzni DAVID RŮŽIČKA

Začíná Skupova Plzeň. Pobaví zdarma .................................................................................................................. 22 28.8.2015 Plzeňský deník str. 6 Tipy na víkend Západočeské muzeum v Plzni (haj, pk)

Obří loutky vyrazily do ulic ...................................................................................................................................... 23 29.8.2015 Plzeňský deník str. 1 Titulní strana Západočeské muzeum v Plzni PAVEL KORELUS

Poslední víkend prázdnin je tu ................................................................................................................................ 24 29.8.2015 Plzeňský deník str. 3 Prázdniny Západočeské muzeum v Plzni (pk)

JAPAN FEST 2015 pokračuje .................................................................................................................................. 25 31.8.2015 Plzeňský deník str. 63 Příloha - Kultura Západočeské muzeum v Plzni VÝSTAVA

Právo Příběh města od pravěku do r. 1788 ....................................................................................................................... 25 6.8.2015 Právo str. 12 Jihozápadní Čechy Západočeské muzeum v Plzni


2

(ČTK)

Z HISTORIE ZÁPADOČESKÉ METROPOLE. .......................................................................................................... 26 11.8.2015 Právo str. 8 Jihozápadní Čechy Západočeské muzeum v Plzni (ib)

Pražský deník Obří loutky se představí v Plzni .............................................................................................................................. 26 19.8.2015 Pražský deník str. 14 Zpravodajství Západočeské muzeum v Plzni (kul)

Rokycanský deník V Horákově muzeu léčí strop................................................................................................................................... 27 19.8.2015 Rokycanský deník str. 2 Rokycansko Západočeské muzeum v Plzni BOŽENA ŠOPEJSTALOVÁ

Tachovský deník Odešel Milan Vendi Hůrka, významná osobnost tachovského výtvarného života ............................................ 28 17.8.2015 Tachovský deník str. 2 Tachovsko Západočeské muzeum v Plzni JIŘÍ KOHOUT

Výstava představí poutní místa ............................................................................................................................... 28 19.8.2015 Tachovský deník str. 2 Tachovsko Západočeské muzeum v Plzni (jk)

Poutní místa Tachovska ........................................................................................................................................... 29 21.8.2015 Tachovský deník str. 7 Servis Západočeské muzeum v Plzni (dv)

Týdeník Domažlicko Kalendárium osobností ............................................................................................................................................ 29 5.8.2015 Týdeník Domažlicko str. 11 Týdeník Domažlicko Západočeské muzeum v Plzni

Ústecký deník Obří loutky se představí v Plzni .............................................................................................................................. 30 19.8.2015 Ústecký deník str. 14 Zpravodajství Západočeské muzeum v Plzni (kul)

Xantypa Gottfried Lindauer .................................................................................................................................................... 31 26.8.2015 Xantypa str. 101 Výstava Západočeské muzeum v Plzni Jindřich Rosendorf


3

Západočeské muzeum v Plzni 5plus2

Na zámku se setkávali zednáři 14.8.2015

5plus2

str. 2 Plzeňsko, Rokycansko a Tachovsko Západočeské muzeum v Plzni

LADISLAV VAINDL

Unikátní výstava ve Zbirohu ukazuje malíře Alfonse Muchu jako nejvyšší osobnost vlivného spolku ZBIROH / Alfons Mucha je známý jako malíř, který byl třeba autorem slavné Slovanské epopeje a řady secesních plakátů. Už méně se ví, že byl také hlavním představitelem tajemstvím opředeného řádu Svobodných zednářů v českých zemích. A právě s touto stránkou jeho osobnosti se mohou zájemci seznámit na unikátní výstavě, která se koná na zámku ve Zbirohu. Právě tady malíř strávil devatenáct let života. „Chtěli jsme Alfonse Muchu ukázat nejen jako malíře, stvořitele různých plakátů a návrháře nábytku a šperků, ale také jako člověka, které měl velký vliv na zednářské hnutí u nás i na dějiny naší země,“ vysvětluje majitel zbirožského zámku Jaroslav Pácha. Exponáty, které jsou na zámku vystaveny, zapůjčili soukromí sběratele i Západočeské muzeum v Plzni. Díky tomu, že část věcí pořadatelům poskytl i vnuk Alfonse Muchy John, je možné spatřit i ty nejprivátnější předměty. „Máme tu Muchův obřadní oděv, brýle, šerpu, klobouček i zednářské insignie. Jsou to věci, které nebyly nikdy předtím vystaveny na veřejnosti,“ prozrazuje Pácha. Zbirožský zámek byl v historii mnohokrát středem celoevropského dění. A platí to i o době, kdy zde pobýval Alfons Mucha. Ten byl totiž mezi lety 1922 až 1938 takzvaným Grand Commanderem, tedy nejvyšším představitelem českých zednářů. Jeho vliv byl značný. Na zámek ve Zbirohu za ním jezdili další významní zednáři a zde probíhala jejich jednání. „Setkávali se v sále, kde je umístěna i expozice. Návštěvníci tak kromě toho, že uvidí významné předměty, mohou zavítat do prostor, kde se vše důležité odehrávalo,“ říká Jaroslav Pácha. Alfons Mucha byl držitelem 33. skotského ritu, což je nejvyšší stupeň zasvěcení, kterého mohou zednáři dosáhnout. Přátelil se s americkými i francouzskými zednáři. Když pobýval v Americe, seznámil se s jedním z nejvlivnějších zednářů té doby Charlesem Cranem. Ten se stal jeho mecenášem. „I díky němu vznikla slavná Slovanská epopej. Crane ji pak věnoval městu Praha,“ říká Pácha. Amerického podnikatele Mucha představil pozdějšímu prvnímu prezidentovi Československa Tomáši Garrigue Masarykovi. „A protože všechno souvisí se vším, syn Charlese Cranea, Richard se stal prvním americkým velvyslancem v Československu. A Masarykův syn Jan si později vzal za ženu Charlesovu dceru Frances,“ přibližuje souvislosti majitel zámku. Do života Tomáše Garigua Masaryka zasáhl Alfons Mucha výrazně ještě předtím, než se politik stál prezidentem. „Když Masaryk emigroval, Mucha zařídil jeho pobyt ve Francii v sídle zednářů,“ dodává Jaroslav Pácha. Muchovi se stal nakonec osudným Německý vpád do Československa. „Když sem nacisté vtrhli v roce 1939, první, o co se zajímali, byl Alfons Mucha. Právě kvůli svému postavení mezi zednáři. Malíř pak zemřel po výslechu,“ popisuje tragický konec slavného umělce Jaroslav Pácha. Na výstavě mohou zájemci spatřit obraz i fotografii Alfonse Muchy v zednářském obřadním rouchu. „Bohužel, ze zednářských klenotů, které mu patřily, se do současnosti dochoval pouze jediný,“ konstatuje Pácha. Mucha stál u zrodu několika zednářských loží, včetně té s názvem Jan Ámos Komenský, která patřila k těm nejvýznamnějším. Část zednářů jej velmi uznávala. Jiní ho naopak nenáviděli. „Ono všechno má dvě strany. Nic není úplně jednoznačné. Odpůrci mu například vyčítali, že vzhledem ke svým mecenášům si mohl dovolit udělat velmi lukrativní nabídku, co se výzdoby Obecního domu týče. Bylo to podle nich znevýhodnění ostatních umělců. Na druhou stranu Mucha měl dobré úmysly, chtěl národu věnovat nějaký dar,“ vypráví. Alfons Mucha byl také u vzniku plzeňské zednářské lože Josefa Dobrovského, která funguje i v současnosti. „Součástí expozice je i pasovací meč této lože z Muchovy doby. Některé předměty zapůjčili i současní představitelé lože,“ doplňuje. Výstava bude k vidění do konce září. Foto popis| Majitel zbirožského zámku Jaroslav Pácha ukazuje zednářské roucho, které nosil malíř Alfons Mucha. Foto popis| Ná zámku se nachází portrét Alfonse Muchy jako zednáře. Foto autor| FOTO / 2x LADISLAV VAINDL Regionální mutace| 5plus2 - Plzeň a plzeňsko


4

Českobudějovický deník

Obří loutky v Plzni 19.8.2015

Českobudějovický deník str. 11 Zpravodajství (kul) Západočeské muzeum v Plzni

Plzeň – Západočeská metropole bude o posledním prázdninovém víkendu patřit obřím loutkám. Město, které dalo světu Jiřího Trnku nebo autora Hurvínka Josefa Skupu, se promění v jeviště pro jedinečné představení pro osm obřích loutek a stovky herců. Napodívanou pro celou rodinu zve Evropské hlavní město kultury 2015 a festival Skupova Plzeň. Přímo v centru města potkáte chodící a mluvící marionety, koně, draka nebo létajícího ptáka. Vůbec poprvé do České republiky přijede skupina Carros de Foc ze Španělska, aby od 28. do 30. srpna společně s desítkami tanečníků, muzikantů a akrobatů pod taktovkou společnosti ArtProm předvedla jedinečné představení La Nina. To vzniká přímo na míru Plzni a bude vyprávět příběh holčičky, jejích hraček a splněných snů. Můžete prožít cestu holčičky Elišky, která se vrací domů. Cestou potkává rytíře Emila Škodu, zbabělého draka, orlici Přemyslu, otravného velblouda Kamila nebo Chrtku, která od dob vzniku plzeňského znaku trochu ztloustla. Španělské loutky budou mluvit česky a poprvé v historii souboru se předvede všech osm najednou. Hlas jim propůjčí vynikající čeští dabéři Martin Stránský, Jiří Lábus nebo Antonín Procházka. Součástí představení budou kromě loutek další skvělí účinkující: V. O. S. A. Theatre, Long Vehicle Circus, Tam Tam Batucada, Ridina Ahmed and band, Amanitas Fire Theatre, Žongléros a další. Na scénáři se podílejí Adam Renč, Luba Blaškovičová, Jakub Vedral a Carros de Foc. Loutky budou vystaveny v ulicích každý den odpoledne (pátek od 18 hodin, o víkendu od 16 hodin), ve 20.30 hodin pak ožijí a promění historické centrum Plzně v divadelní jeviště. Kromě unikátní show obřích loutek uvede letošní mimořádný ročník festivalu Skupova Plzeň také nizozemské zvířecí loutky divadla La Pavana, loutkářský stan Theatre Risorius z Francie, domácí mistry z Divadla V Boudě a řadu dalších loutkářských souborů. V sadovém okruhu vyrostou také dílny, kde si budou moci malí i velcí vyrobit loutky. Program bude i na náměstí, v Proluce či Muzeu loutek, kde se zhruba každou hodinu odehrají různá loutková představení. Vše je zdarma. Region| Jižní Čechy Publikováno| Českobudějovický deník; Zpravodajství; 11 Publikováno| Českokrumlovský deník; Zpravodajství; 11 Publikováno| Jindřichohradecký deník; Zpravodajství; 11 Publikováno| Písecký deník; Zpravodajství; 11 Publikováno| Prachatický deník; Zpravodajství; 11 Publikováno| Strakonický deník; Zpravodajství; 11 Publikováno| Táborský deník; Zpravodajství; 11 ID| 8a85e9ee-4aa1-4555-bf07-be336063f5b1

Domažlický deník

Knihovna není jen o půjčení knih, říká Bechný 4.8.2015

Domažlický deník str. 4 Region Západočeské muzeum v Plzni

MARTIN ŠVEC

Plzeň – Do křesla ředitele Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje usedl v roce 2012. Danielu Bechnému se podařilo po své předchůdkyni knihovnu stabilizovat a dokonce stoupl počet registrovaných čtenářů. Knihovna chce otevřít oddělení románských jazyků a upevnit svoji značku pomocí projektu Staň se tváří vědárny! * Pane řediteli, jakou knížku jste naposledy přečetl? Životopis Steva Jobse od Waltera Isaacsona. Dočetl jsem ji teď na dovolené.


5

* Jaký žánr máte nejraději? Životopisy slavných? Neupřednostňuji životopisy. Četba Jobse byla víceméně náhoda, z hecu. Přednost dávám beletrii. * Kolik čtenářů má Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje? Podle výroční zprávy z loňského roku máme 13 794 registrovaných čtenářů * To je pro vás uspokojující číslo? Myslím, že ano. Kupodivu je to vzestupné číslo. Řady našich čtenářů jsme rozšířili o tisíc až dva tisíce oproti předešlým letům, což je dobré. * Proč kupodivu? Kupodivu proto, že obecným trendem je naopak úbytek čtenářů. Nikoliv kvůli tomu, že by se méně četlo, ale čte se jinak. Někomu stačí přečíst si informaci na tabletu nebo doma u počítače a tím pádem nemá důvod jít do knihovny. Trend vypadá spíše tak, že v knihovnách u nás, ale i celosvětově registrovaných čtenářů spíše ubývá. * Proč u Studijní a vědecké knihovny je tomu naopak? Více jsme se otevřeli čtenářům. Knihovna investuje poměrně velké peníze do nákupu knih. To znamená, že u nás opravdu seženete novinky. V roce 2014 jsme měli téměř 17 tisíc přírůstků. Když si uvědomíte, že v České republice vychází ročně průměrně 18 tisíc nových knih, tak se přibližujeme k tomu, že víceméně to, co vyjde, tak získáme do našeho fondu. A tím, že máme konzervační fond, tak se knížek nezbavujeme. Toto vám vlastně může generovat zájem čtenáře, byť třeba se u nové publikace nedostane ihned na řadu. * Do čela knihovny jste nastoupil na začátku roku 2012. Tehdy byly napjaté vztahy vaší předchůdkyně se zaměstnanci. Jak je to teď? To se musíte zeptat zaměstnanců. Nemám ale indicie, že by dnes byly vztahy napjaté. . Nemyslím si, že by byly vztahy předtím zcela na bodu nula. K něčemu tehdy došlo, ale je zde již čára, ke které nemá cenu se vracet. * Při nástupu do funkce jste řekl: „Zaměříme se také na nové technologie, například tzv. eknihy. Podařilo se to? Podařilo i nepodařilo. Nejen legislativa neumožňuje, abychom nakoupili od nakladatelů knížku a jen tak ji dále a všem nabízeli. Nicméně v předchozím roce jsme nakoupili odborné eknihy z nakladatelství Karolinum v databázi, a to se ukázalo jako přínosné pro naše čtenáře. Z moderních technologií bych chtěl upozornit na tzv. vzdálený přístup, kdy se registrovaný čtenář může v klidu ze svého domova prostřednictvím našeho webu dostat k elektronickým informačním zdrojům, kde jsou odborné články v plném znění. * Jaký je rozdíl mezi vedením knihovny a národopisného oddělení Západočeského muzea? Rozdíl je to velký. Už jen to, že v muzeu bylo pode mnou sedm lidí a tady je 94 zaměstnanců. Vést kolektiv sedmi lidí a řešit fungování velké instituce nelze srovnat s agendou, kterou právě tak velká organizace, jakou je knihovna, generuje. A asi největším rozdílem je dopad rozhodování a odpovědnosti. * Chystá knihovna do budoucna nějaké novinky? Zvažujeme otevření oddělení románských jazyků. Sídlilo by na náměstí Republiky, kde máme oddělení zahraničních knihoven a výstavní prostor. Rozhodujeme se, jestli se nevěnovat i španělštině, francouzštině nebo italštině. * Říkáte zvažujeme? Jak hodně je to reálné? To záleží na financích, ale i na tom, jakým způsobem domluvíme podporu u partnerů, například u institutu Cervantes atd. Vyjednávání jsou na dobré cestě. * Na čem momentálně pracujete?


6

Měníme webové stránky. Budou uživatelsky přívětivější. Zavádíme službu rozečti. se, která umožní uživatelům číst text až 2x rychleji. Napadá mě, že by si mohli čtenáři pak půjčit i dvakrát více knih (smích). * Existuje něco, v čem nemůžete vyhovět čtenářům? Tak například v bezbřehém přístupu k e-knihám. Některé knihovny, zejména městské, zavedly půjčování eknih již nyní a jejich čtenáři si mohou beletrii stáhnout do své čtečky, pokud je kompatibilní. My jsme touto cestou nešli, protože charakter naší knihovny je trochu odlišný, jak jsem zmínil výše. Pokud by tedy čtenář chtěl například okamžitý přístup k beletrii a myslel si, že dostane knihu hned, tak to bychom skutečně nebyli schopni splnit. Jinak abych pravdu řekl, nemyslím si, že by existoval nějaký dotaz, který bychom nesplnili. Čtenáři totiž většinou vědí, jaké služby nabízíme. A když něco nevědí, mohou se zeptat prostřednictvím služby Ptejte se knihovny. * Zvýšíte počet počítačů pro veřejnost? Odpoledne bývají obsazené. Nezvýšíme. Za prvé není kam, a za druhé pozoruji tendenci, že si lidé čím dál více nosí vlastní zařízení a připojují se do naší sítě prostřednictvím wifi. V současnosti máme počítačů pro veřejnost dost. * Ve vědárně jsou často výstavy. Zvyšují návštěvnost knihovny, případně počet čtenářů? Určitě by nebylo pravdou, kdybych řekl, že když uspořádáme výstavu, tak získáme více čtenářů. Tato souvztažnost tady není. Spíš si myslím, že to je další funkce, kterou můžeme naplnit. Knihovna jako taková není jen o půjčování knih, ale je i místem, kde by se lidé mohli setkávat, vyměňovat si poznatky a informace a dát si třeba kávu v kavárně, kterou tady nově máme. Možná si někdo řekne, že na té výstavě něco je, a když by chtěl vědět víc, tak se zaregistruje. Pravdou je, že v knihovně je dnes více lidí a nemusí to být nutně jen čtenáři. * Do prosince loňského roku byl termín přihlášek do projektu Staň se tváří vědárny! Jaký je jeho výstup? Vybrali jsme několik tváří knihovny a jejich fotografie poslouží například jako ilustrační foto pro naše akce. Použijeme je na webových stránkách a vznikne série propagačních materiálů. Projekt je součástí našeho PR a bude lákat na naše služby. S tímto projektem máme nyní určité úmysly, takže „tvář vědárny“ stále pokračuje a nechci nyní říct, co bude dalším výstupem. „Tvářemi“ jsou lidé, kteří do knihovny pravidelně chodí, mají ji rádi a chtějí se prezentovat jako tvář knihovny. * Proč jste ten projekt spustili? Pozice Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje ve městě je silná, ale chybí jí jasné odlišení značky. Například, aby si nás lidé nepletli s Knihovnou města Plzně. Jsme odlišní, protože se zaměřujeme na věkovou kategorii 15 let a více. Projekt Staň se tváří vědárny! má přispět k jasnému vymezení na trhu. Daniel Bechný • narodil se v roce 1976, • vystudoval Kulturní a sociální antropologii ZČU v Plzni, • vedl národopisné oddělení Západočeského muzea v Plzni • od roku 2012 ředitel Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje. „Pozice knihovny ve městě je silná, ale chybí jí jasné odlišení značky. Například, aby si nás lidé nepletli s Knihovnou města Plzně. Jsme odlišní věkovou kategorií.“ „Knihovna investuje poměrně velké peníze do nákupu knih. To znamená, že u nás opravdu seženete novinky.“ Foto popis| JSME JINÍ. Ředitel Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje Daniel Bechný připouští, že lidem vědárna splývá s Knihovnou města Plzně. Odlišit obě institucemá pomoci projekt Staň se tváří vědárny! Bechného těší nárůst registrovaných čtenářů. Foto autor| Foto: Deník/Milan Říský Region| Západní Čechy


7

Havlíčkobrodský deník

Obří loutky se představí v Plzni 19.8.2015

Havlíčkobrodský deník str. 14 Zpravodajství (kul) Západočeské muzeum v Plzni

Plzeň – Západočeská metropole bude o posledním prázdninovém víkendu patřit obřím loutkám. Město, které dalo světu Jiřího Trnku nebo autora Hurvínka Josefa Skupu, se promění v jeviště pro jedinečné představení pro osm obřích loutek a stovky herců. Na podívanou pro celou rodinu zve Evropské hlavní město kultury 2015 a festival Skupova Plzeň. Přímo v centru města potkáte chodící a mluvící marionety, koně, draka nebo létajícího ptáka. Vůbec poprvé do České republiky přijede skupina Carros de Foc ze Španělska, aby od 28. do 30. srpna společně s desítkami tanečníků, muzikantů a akrobatů pod taktovkou společnosti Art- Prom předvedla jedinečné představení La Nina. To vzniká přímo na míru Plzni a bude vyprávět příběh holčičky, jejích hraček a splněných snů. Můžete prožít cestu holčičky Elišky, která se vrací domů. Cestou potkává rytíře Emila Škodu, zbabělého draka, orlici Přemyslu, otravného velblouda Kamila nebo Chrtku, která od dob vzniku plzeňského znaku trochu ztloustla. S českými dabéry Španělské loutky budou mluvit česky a poprvé v historii souboru se předvede všech osm najednou. Hlas jim propůjčí vynikající čeští dabéři Martin Stránský, Jiří Lábus nebo Antonín Procházka. Součástí představení budou kromě loutek další skvělí účinkující: V. O. S. A. Theatre, Long Vehicle Circus, Tam Tam Batucada, Ridina Ahmed and band, Amanitas Fire Theatre, Žongléros a další. Na scénáři se podílejí Adam Renč, Luba Blaškovičová, Jakub Vedral a Carros de Foc. Loutky budou vystaveny v ulicích každý den odpoledne (pátek od 18.00, o víkendu od 16.00), ve 20.30 večer pak ožijí a promění historické centrum Plzně v divadelní jeviště. Kromě unikátní show obřích loutek uvede letošní mimořádný ročník festivalu Skupova Plzeň také nizozemské zvířecí loutky divadla La Pavana, loutkářský stan Theatre Risorius z Francie, domácí mistry z Divadla V Boudě a řadu dalších loutkářských souborů. V sadovém okruhu vyrostou také dílny, kde si budou moci malí i velcí vyrobit loutky. Program bude i na náměstí, v Proluce či Muzeu loutek, kde se zhruba každou hodinu odehrají různá loutková představení. Vše je zdarma. Region| Vysočina Publikováno| Havlíčkobrodský deník; Zpravodajství; 14 Publikováno| Jihlavský deník; Zpravodajství; 14 Publikováno| Třebíčský deník; Zpravodajství; 14 Publikováno| Žďárský deník; Zpravodajství; 14 Publikováno| Pelhřimovský deník; Zpravodajství; 14 ID| 47138574-6c34-4fa8-b619-8c3ab97bb238

Hradecký deník


Hradecký deník str. 15 Zpravodajství Západočeské muzeum v Plzni

(kul)

Plzeň – Západočeská metropole bude o posledním prázdninovém víkendu patřit obřím loutkám. Město, které dalo světu Jiřího Trnku nebo autora Hurvínka Josefa Skupu, se promění v jeviště pro jedinečné představení pro osm obřích loutek a stovky herců. Na podívanou pro celou rodinu zve Evropské hlavní město kultury 2015 a festival Skupova Plzeň. Přímo v centru města potkáte chodící a mluvící marionety, koně, draka nebo létajícího ptáka. Vůbec poprvé do České republiky přijede skupina Carros de Foc ze Španělska, aby od 28. do 30. srpna společně s desítkami tanečníků, muzikantů a akrobatů pod taktovkou společnosti Art- Prom předvedla jedinečné představení La Nina. To


8

vzniká přímo na míru Plzni a bude vyprávět příběh holčičky, jejích hraček a splněných snů. Můžete prožít cestu holčičky Elišky, která se vrací domů. Cestou potkává rytíře Emila Škodu, zbabělého draka, orlici Přemyslu, otravného velblouda Kamila nebo Chrtku, která od dob vzniku plzeňského znaku trochu ztloustla. S českými dabéry Španělské loutky budou mluvit česky a poprvé v historii souboru se předvede všech osm najednou. Hlas jim propůjčí vynikající čeští dabéři Martin Stránský, Jiří Lábus nebo Antonín Procházka. Součástí představení budou kromě loutek další skvělí účinkující: V. O. S. A. Theatre, Long Vehicle Circus, Tam Tam Batucada, Ridina Ahmed and band, Amanitas Fire Theatre, Žongléros a další. Na scénáři se podílejíAdamRenč, Luba Blaškovičová, Jakub Vedral a Carros de Foc. Loutky budou vystaveny v ulicích každý den odpoledne (pátek od 18.00, o víkendu od 16.00), ve 20.30 večer pak ožijí a promění historické centrum Plzně v divadelní jeviště. Kromě unikátní show obřích loutek uvede letošní mimořádný ročník festivalu Skupova Plzeň také nizozemské zvířecí loutky divadla La Pavana, loutkářský stan Theatre Risorius z Francie, domácí mistry z Divadla V Boudě a řadu dalších loutkářských souborů. V sadovém okruhu vyrostou také dílny, kde si budou moci malí i velcí vyrobit loutky. Program bude i na náměstí, v Proluce či Muzeu loutek, kde se zhruba každou hodinu odehrají různá loutková představení. Vše je zdarma. Region| Východní Čechy Publikováno| Hradecký deník; Zpravodajství; 15 Publikováno| Krkonošský deník; Zpravodajství; 15 Publikováno| Chrudimský deník; Zpravodajství; 15 Publikováno| Jičínský deník; Zpravodajství; 15 Publikováno| Náchodský deník; Zpravodajství; 15 Publikováno| Svitavský deník; Zpravodajství; 15 Publikováno| Orlický deník; Zpravodajství; 15 Publikováno| Rychnovský deník; Zpravodajství; 15 Publikováno| Pardubický deník; Zpravodajství; 15 ID| 158c7289-5696-4e3d-aa8b-c981f7e5ec38

Mladá fronta DNES

NEJ slavnější malíři a ilustrátoři 14.8.2015

Mladá fronta DNES str. 3 Kraj Plzeňský Západočeské muzeum v Plzni

Ladislav Vaindl

V dalším vydání seriálu, který mapuje NEJ plzeňského regionu, se tentokrát zaměříme na umělce, jenž se v kraji narodili nebo s ním byli nějakým způsobem spojení. PLZEŇSKÝ KRAJ Plzeňský region dal republice velké množství vynikajících malířů a ilustrátorů. Zároveň výrazně zapůsobil i na přespolní umělce, kteří mu zasvětili část své tvorby. Dnes vás seznámíme s těmi nejvýznamnějšími, kteří měli nějakou výraznou vazbu na region. NEJ Domy zdobené Alšem Téměř na každém kroku je možné v plzeňských ulicích potkat domy vyzdobené vzácnými sgrafity slavného českého malíře Mikoláše Alše. Město má totiž po Praze v České republice největší počet objektů, které jsou vyzdobeny jeho výtvory. „Možná že v některých ohledech předčí Plzeň i Prahu. Především co se týče uzavřenosti témat,“ říká Jan Mergl ze Západočeského muzea v Plzni. Mikoláš Aleš v Plzni pobýval na přelomu 19. a 20. století. Přátelil se tu například se stavitelem Rudolfem Štechem nebo malířem Jindřichem Duchoslavem Krajíčkem. Aleš byl jednou z nejvýznamnějších osobností takzvané Generace Národního divadla. NEJ Epopej z Rokycanska


9

Devatenáct let strávil na zámku ve Zbirohu další velikán českého výtvarného umění, Alfons Mucha. Autor například řady secesních plakátů vytvořil na Rokycansku jedno ze svých nejvýznamnějších děl, monumentální Slovanskou epopej. Cyklus obřích pláten vznikal od roku 1910 do roku 1928. NEJ Brožík, rodák z Třemošné Velkolepé obrazy plné historických námětů byly doménou také Václava Brožíka, který byl rodákem z Třemošné. Jeho obrazy je možné najít v Národním divadle, Národním muzeu i na Staroměstské radnici. Zde jsou k vidění i malířova nejvýznamnější díla Odsouzení Mistra Jana Husa na koncilu kostnickém 6. července 1415 a Zvolení Jiříka Poděbradského za krále českého 2. března 1458. Některé obrazy má ve svých sbírkách i Západočeské muzeum v Plzni. NEJ Akty i portréty osobností Karikatury známých osobností své doby, portréty hudebních skladatelů, ale i akty mladých dívek. To byla velká část tvorby plzeňského rodáka Huga Boettingera. Známé jsou také jeho litografie. Mezi ty nejslavnější patří soubor Amor a Psyche, který vyšel v roce 1923. NEJ Němejc, tvůrce opony Opona divadla je vždy pro malíře prestižní záležitostí. Autorem té plzeňské je Augustin Němejc, pocházející z Nepomuku. Ten je známý také obrazy a kresbami, v nichž vyobrazoval regionální kroje. NEJ Modrý vadil komunistům Komunistický režim potlačil dílo významného plzeňského malíře Vladimíra V. Modrého tak, že dlouhou dobu znal jeho díla málokdo. Patřil k významným osobnostem českého malířství 20. století. Inspiroval se například knihami české i evropské literatury. Mezi jeho oblíbenou postavu patřil Don Quijote, který se objevuje na řadě jeho obrazů. NEJ Knížák, Král mániček Možná nejkontroverznějším malířem spojeným s Plzeňskem je Milan Knížák, bývalý ředitel Národní galerie v Praze. Přestože sám se v šedesátých letech držel spíše mimo český underground, jeho osobnosti jej uznávaly. Byl nazýván Králem mániček. V roce 1968 odletěl do New Yorku, kde realizoval některé své projekty. NEJ Renomovaný Trnka Především svými loutkami je známý plzeňský výtvarník Jiří Trnka. Je považován za jednoho ze zakladatelů českého animovaného filmu. Mezi jeho nejznámější snímky patří Staré pověsti české, Dobrý voják Švejk a Sen noci svatojánské. *** Fakta Další malíři z regionu Josef Váchal Významný malíř, grafik, ilustrátor, sochař, řezbář a také spisovatel a básník, který se narodil v Milavčích. Bohumil „Bimba“ Konečný Malíř a ilustrátor, který byl známý třeba svými ilustracemi ke knihám Jaroslava Foglara. Kamil Prudil Český umělec, kterému se říkalo Malíř Šumavy. Foto popis| Zvučná jména z Plzeňského kraje Nahoře zleva opona plzeňského divadla od Augustina Němejce; jeden z plzeňských domů zdobený Alšovými sgrafity. Dole zleva obraz malíře Vladimíra V. Modrého (na snímku malířův syn); plzeňský rodák Milan Knížák pózující u svého díla. Na posledním snímku slavný výtvarník a tvůrce loutek Jiří Trnka. Foto autor| 5 x Foto: Archiv MAFRA O autorovi| Ladislav Vaindl, redaktor MF DNES


10

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj

Uznávaný malíř Alfons Mucha. Tentokrát jako zednář 20.8.2015


Ladislav Vaindl

ZBIROH Alfons Mucha je známý jako malíř, který byl především autorem slavné Slovanské epopeje a řady secesních plakátů. Už méně se ví, že byl také hlavním představitelem tajemstvím opředeného řádu Svobodných zednářů v českých zemích. A právě s touto stránkou jeho osobnosti může zájemce seznámit až do konce září unikátní výstava na zámku ve Zbirohu. Právě tady malíř strávil devatenáct let života. „Chtěli jsme Alfonse Muchu ukázat nejen jako malíře, stvořitele různých plakátů a návrháře nábytku a šperků, ale také jako člověka, který měl velký vliv na zednářské hnutí u nás i na dějiny naší země,“ vysvětluje majitel zbirožského zámku Jaroslav Pácha. Exponáty, které jsou na zámku vystaveny, zapůjčili soukromí sběratelé i Západočeské muzeum v Plzni. Díky tomu, že část věcí pořadatelům poskytl i John, vnuk Alfonse Muchy, je možné spatřit i ty nejprivátnější předměty. „Máme tu Muchův obřadní oděv, brýle, šerpu, klobouček i zednářské insignie. Jsou to věci, které nebyly nikdy předtím vystaveny na veřejnosti,“ prozrazuje Pácha. Zbirožský zámek byl v historii mnohokrát středem celoevropského dění. A platí to i o době, kdy zde pobýval Alfons Mucha. Ten byl totiž mezi lety 1922 až 1938 takzvaným Grand Commanderem, tedy nejvyšším představitelem českých zednářů. Jeho vliv byl značný. Na zámek ve Zbirohu za ním jezdili další významní zednáři. „Setkávali se v sále, kde je umístěna i expozice. Návštěvníci tak kromě toho, že uvidí významné exponáty, mohou zavítat do prostor, kde se vše důležité odehrávalo,“ říká Jaroslav Pácha. Nejvyšší stupeň zasvěcení Alfons Mucha byl držitelem 33. skotského ritu, což je nejvyšší stupeň zasvěcení, kterého mohou zednáři dosáhnout. Přátelil se s americkými i francouzskými zednáři. Když pobýval v Americe, seznámil se s jedním z nejvlivnějších zednářů té doby -Charlesem Cranem. Ten se stal jeho mecenášem. „I díky němu vznikla slavná Slovanská epopej. Crane ji pak věnoval městu Praha,“ říká Pácha. Amerického podnikatele Mucha představil pozdějšímu prvnímu prezidentovi Československa Tomáši Garrigueu Masarykovi. „A protože všechno souvisí se vším, syn Charlese Cranea Richard, se stal prvním americkým velvyslancem v Československu. A Masarykův syn Jan si později vzal za ženu Charlesovu dceru Frances,“ přibližuje souvislosti majitel zámku. Do života Tomáše Garriguea Masaryka zasáhl Alfons Mucha výrazně ještě předtím, než se politik stal prezidentem. „Když Masaryk emigroval, Mucha zařídil jeho pobyt ve Francii v sídle zednářů,“ dodává Jaroslav Pácha. Tragická smrt po výslechu Německý vpád do Československa se stal nakonec Muchovi osudným. „Když sem nacisté vtrhli v roce 1939, první, o co se zajímali, byl Alfons Mucha. Právě kvůli svému postavení mezi zednáři. Alfons Mucha pak zemřel po výslechu,“ popisuje tragický konec slavného umělce Jaroslav Pácha. Na výstavě mohou zájemci spatřit obraz i fotografii Alfonse Muchy v zednářském obřadním rouchu. „Bohužel, ze zednářských klenotů, které mu patřily, se do současnosti dochoval pouze jediný,“ konstatuje Pácha. Mucha stál u zrodu několika zednářských lóží, včetně té s názvem Jan Ámos Komenský, která patřila k těm nejvýznamnějším. Část zednářů jej velmi uznávala. Jiní ho naopak nenáviděli. „Odpůrci mu například vyčítali, že vzhledem ke svým mecenášům si mohl dovolit udělat velmi lukrativní nabídku, co se výzdoby Obecního domu týče. Bylo to podle nich znevýhodnění ostatních umělců. Na druhou stranu Mucha měl dobré úmysly, chtěl národu věnovat nějaký dar,“ vypráví. Alfons Mucha byl také u vzniku plzeňské zednářské lóže Josefa Dobrovského, která funguje i v současnosti. Foto popis| V zednářském Na výstavě lze vidět mimo jiné obraz Alfonse Muchy v obřadním rouchu zednářů. Foto autor| Foto: Ladislav Vaindl, MAFRA O autorovi| redaktor MF DNES Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj


11

NEJ starší nálezy v Plzeňském kraji 21.8.2015


Ladislav Vaindl

V dalším díle seriálu, který mapuje NEJ Plzeňského kraje, se zaměříme na vzácné artefakty, které badatelé v regionu objevili. Seznámíme vás s nálezy archeologickými i paleontologickými. PLZEŇSKÝ KRAJ Stovky milionů let staré zkameněliny rostlin a živočichů, pravěké mohyly i poklad v podobě mincí. To jsou některé z nálezů, kterými se může pochlubit Plzeňský kraj. Seznámíme vás nejen s těmi nejstaršími, ale i s těmi, které jsou nějakým způsobem zajímavé či netradiční. Zkamenělou vážku, která žila před třemi stovkami milonů let, nalezli paleontologové před devíti lety poblíž Radnic na Rokycansku. Lokalita, kde byla objevena, je z hlediska nálezů z období prvohor světovým unikátem. Díky tomu by mělo v Rokycanech vzniknout vědecké centrum, které se bude oboru věnovat. Nejstaršími archeologickými nálezy v regionu jsou otlučené kameny z Újezdu nade Mží, Stříbra nebo Plzně. „Jde o odštípnuté křemencové valouny, jejichž ostré hrany sloužily například k řezání. Jsou nejstaršími doklady přítomnosti člověka,“ říká archeolog Západočeského muzea v Plzni Milan Metlička. Kameny jsou 150 tisíc let staré. Velmi významné jsou také mohyly objevené u Milavčí na Domažlicku. O tom svědčí i fakt, že jedna z kultur mladší doby bronzové na území naší republiky nese název Milavečská. Nalezeno zde bylo kolem padesáti mohyl zřejmě z období mezi 12. až 9. stoletím před n. l. Lidé zde byli pohřbeni i s náramky, jehlicemi nebo meči. Sbírky Západočeského muzea v Plzni se mohou pochlubit řadou skvostů. Patří mezi ně i hliněná plastika ženy, takzvané Venuše, nalezená v sídlištním objektu u Vochova. Pochází z kultury s vypíchanou keramikou. Doba vzniku byla mezi 4 900 až 4 500 před n. l. V Čechách ojedinělým nálezem je bronzový štít z doby mezi 950 až 750 před n. l. Archeologové jej objevili v roce 1896 v Plzni na Jíkalce. Takzvaný poklad z Kašperských Hor nepatří rozhodně mezi nejstarší nálezy. Před šesti lety, kdy byl nalezen, na sebe ale upoutal velkou pozornost. Šlo o 3750 stříbrných mincí pocházejících ze 17. století. Foto popis| U Kyšic Velký průzkum prováděli archeologové u Kyšic. V Česku ojedinělým nálezem je bronzový štít. U Vochova se našla socha Venuše. S nejstarší historií kraje se mžete seznámit v Západočeském muzeu v Plzni. Foto popis| Unikátní naleziště nedaleko Radnic Josef Pšenička ze Západočeského muzea v Plzni představuje jeden z nálezů z lokality nedaleko Radnic. Foto autor| Foto na straně: archiv MAFRA O autorovi| Ladislav Vaindl, redaktor MF DNES Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj

O pohnutém osudu zvonů v kraji 26.8.2015


Barbora Němcová

Muzeum církevního umění hostí výstavu mapující dějiny plzeňského zvonařství PLZEŇ Stovky zvonů v západních Čechách potkal na počátku dvacátého století smutný osud. Byly zrekvírovány a ze zvonic nadobro zmizely. Plzeň však byla v rámci celého Rakouska-Uherska v jednom ohledu unikátní. Zdejším muzejníkům nebyl osud zvonů lhostejný a na přelomu let 1916 a 1917 pořídili jejich rozsáhlou dokumentaci. „Kromě jejich popisu a pořízení fotografií stihli udělat také několik odlitků,“ upozorňuje Luděk Krčmář, kurátor nové výstavy Obrazy z dějin plzeňského zvonařství. Ta je až do začátku listopadu k vidění v Muzeu církevního umění plzeňské diecéze. Shromaždiště zvonů - pocházejících z celé oblasti západních Čech -bylo na plzeňském vlakovém nádraží, odkud putovaly dále do RakouskaUherska. Tam se z nich vyrábělo především střelivo. V muzeu jsou k vidění dva originální, menší zvony, které rekvizici unikly pravděpodobně díky tomu, že v době první světové války už nesloužily svému účelu. Pocházejí z let 1747 a 1734. „U jednoho z nich se


12

domníváme, na základě výsledků našeho výzkumu, že mohl pocházet z původní latinské školy, která stávala u kostela svatého Bartoloměje,“ říká Krčmář s tím, že autoři jsou neznámí. A kromě nich se tu prezentuje veřejnosti právě osm sádrových odlitků zabavených zvonů, které díky speciálnímu nátěru vypadají jako kovové. „Záměrně jsme na výstavu vybírali zvony, které byly dělané plzeňskými zvonaři, například rodem Pernerů,“ konstatuje Luděk Krčmář. Připomíná, že pouze jeden z nich zvonil v Plzni, a to v kostele svaté Anny. Jinak to bylo na dalších místech regionu. Ten největší pocházel z Kožlan, vyroben byl roku 1769. Podle Krčmáře jsou však největší cenností, alespoň z pohledu muzejníka, úlomky vystavené v jedné z vitrín. „Ty jsou velmi těžké. Zajímavé jsou tím, že se jedná pravděpodobně o jediné zachované úlomky původních zvonů zrekvírovaných během druhé světové války, včetně jednoho úlomku slavného zvonu Bartoloměje, lidově zvaného Bárty. Víc se nám z něj nezachovalo,“ podotýká Luděk Krčmář. Textová část výstavy pak představuje dějiny zvonařství v Plzni od středověku až po nedávnou současnost. Návštěvníci se mohou seznámit s významnými plzeňskými zvonaři i osudy známých plzeňských zvonů. Kromě části souboru odlitků a fotografií zvonů zrekvírovaných za 1. světové války tu jsou k vidění i další zajímavé předměty týkající se zvonařství ze sbírek Západočeského muzea v Plzni. „V jedné vitríně máme originál formy na zvony, které byly dělány v současné době,“ vyzdvihuje Krčmář a odkazuje tím k návratu zvonů do věže plzeňské katedrály. Díky veřejné sbírce se kompletní sada zvonů vrátila na věž na konci loňského roku, poprvé všechny zvonily v lednu. Výstava potrvá do 1. listopadu, v rámci doprovodného programu je připravena i přednáška nazvaná „Rekvizice zvonů za 1. světové války v Plzni“. Uskuteční se 1. října od 17 hodin. Díky veřejné sbírce se kompletní sada zvonů vrátila na věž bartolomějské katedrály na konci loňského roku. Foto popis| Výstava Návštěvník si prohlíží výstavu s názvem Obrazy z dějin plzeňského zvonařství v Diecézním muzeu v Plzni. Foto autor| Foto: Martin Polívka, MAFRA O autorovi| Barbora Němcová, redaktorka MF DNES Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj

Výjimečná Skupova Plzeň... 31.8.2015

Mladá fronta DNES str. 60 Příloha - Léto nekončí Barbora Němcová Západočeské muzeum v Plzni

... ale i bohatší Festival Divadlo Září v Plzni bude nabité kulturou. O víkendu byl zahájen mimořádný ročník festivalu Skupova Plzeň, 9. září odstartuje Festival Divadlo. PLZEŇ O víkendu prošly Plzní obří loutky španělské skupiny Carros de Foc a zahájily letošní mimořádný ročník festivalu Skupova Plzeň. Už zítra začne hlavní část programu. Očekávanou událostí je středeční premiéra českobelgické inscenace UBUdneS. Představení, které na čtyřech paralelních scénách spojuje české a belgické umělce z dvou Evropských hlavních měst kultury (EHMK) Plzně a Monsu 2015, vypráví původní příběh krále Ubu i tři nové hry ze současnosti, jejichž (anti)hrdiny jsou politička, makléř a matka se synem „otesánkem“. Klasická hra Alfréda Jarryho Král Ubu opěvuje bezskrupulózní obohacování, neustálé vydírání, lži a manipulace, beztrestnost, klientelismus a korupci. Tvůrci Axel de Booseré a Maggy Jacot se pokusili najít paralelu mezi ní a současností. „Jakási touha po moci, penězích a ta 'nenažranost' je lidem vlastní neustále,“ je přesvědčen umělecký šéf Plzně 2015 Petr Forman, který na inscenaci umělecky spolupracoval. Není proto podle něj jisté, zda klasická představa krále Ubu zvítězí například nad cynismem některých moderních politiků nebo současných finančníků. „Kdo stojí víc na hraně -král Ubu, nebo jeho současné podoby, inspirované Berlusconim nebo makléřem, který prodává pochybné produkty?“ ptá se Forman. Hrát se bude souběžně ve čtyřech prostorech Hlavní příběh o králi Ubu potrvá zhruba půl hodiny, tři moderní obrazy inspirované texty belgického spisovatele Jeana-Marie Piemmeho zhruba deset minut. Hrát se bude souběžně ve čtyřech prostorech najednou, oddělené budou jen šály. „Naším jazykem není jen text. Pracujeme také s představivostí. Využíváme kulis, pracujeme s


13

publikem,“ přibližuje Maggy Jacot. „Divák bude neustále překvapovaný různými podněty, herci ho vtahují do dialogu a předkládají mu různé obrazy k zamyšlení,“ doplňuje Axel de Booseré. Do představení jsou zapojeny kromě herců i moderní loutky, mluvit se bude třemi jazyky - jednoduchou angličtinou a poté překlady mezi češtinou a francouzštinou. Inscenaci mohou zájemci zhlédnout v kulturním centru Papírna, od středy do neděle vždy od 20 hodin. Skupova Plzeň však nabídne mnohem více. Festival bude hostit mimo jiné unikátní vietnamské vodní loutkové divadlo z Hanoje, při němž se na hladině pomocí speciálních tyčí a madel rozehraje jedinečná hra loutek. Vidět budou také draci, kouřové a ohnivé efekty, a to vše v půvabné tradiční scéně a průzračné vodě, připomínající hladiny horských jezer. Kromě toho se diváci mohou těšit na skvělou inscenaci House by the Lake izraelské hvězdy Yael Rasooly, nebo nejnovější inscenaci francouzského souboru La Pendue Tria Fata. Pokračování na straně 11 Pokračování ze strany 10 Naprostou špičku nabídne při Skupově Plzni také vizuální performance -soubor W. H. S s představením Departure, australského performera Nevilla Trantera a jeho nejnovější premiéru The King na motivy života Elvise Presleyeho nebo jevištní experiment Katastrofa španělského souboru Company Serrano. Během festivalu se v Plzni představí celkem na tři desítky souborů, připraveny jsou i workshopy, koncerty či promítání filmových grotesek. Skupova Plzeň potrvá do 6. září. Už tři dny poté se mohou těšit Plzeňané na další mimořádnou kulturní událost. Začíná 23. ročník Festival Divadlo, který potrvá do 17. září. I ten bude díky zapojení do programu EHMK výrazně bohatší. Přiváží mimořádné inscenace i velká jména světového divadla. Poprvé v České republice budou moct například diváci zhlédnout dílo jednoho z nejrespektovanějších režisérů dneška Krzysztofa Warlikowského s jeho opusem (A)pollonia. V programu je zastoupen také maďarský mistr krutých obrazů dneška Kornél Mundruczó se svým Netopýrem, který vznikl na půdě polského divadla TR, z berlínské Schaubühne se přiváží vytříbená interpretace klasiky Henrika Ibsena Nepřítel lidu v režii Thomase Ostermeiera, z Islandu zase inscenace Brim. Domácí program mapuje současné tendence českého i moravského divadla a představuje tvorbu našich nejvýraznějších režisérů - Jana Mikuláška, Anny Petrželkové, Martina Františáka dua SKUTR a řady dalších. Vstupenky jsou k dostání on-line na portálu Plzenskavstupenka.cz, v pobočkách této sítě a v předprodeji Divadla J. K. Tyla. Fakta Co se také chystá v září rámci programu EHMK * 10. - 12. 9. Mons 2015 se otevírá Plzni (DEPO2015): Belgické město Mons je společně s Plzní Evropským hlavním městem kultury 2015. Plzeňanům se představí prostřednictvím současných technologií i živě během workshopů. * 11. 9. - 11. 10. Výstava Karen LaMonte: Floating World (Západočeské muzeum v Plzni), součást festivalu Japan Fest: Výstava unikátní kolekce litých keramických, bronzových a skleněných plastik kimon přední newyorské sochařky a výtvarnice Karen LaMonte. * 11. 9. - 11. 10. Výstava Shiko Kanazawa a její svět (Západočeské muzeum v Plzni), součást festivalu Japan Fest: První evropská výstava kaligrafií fenomenální japonské umělkyně v kontextu jejího působivého životního příběhu. * 18. 9. 20.00 hodin Vodní hudba: Petr Wajsar Georg Friedrich Händel (Papírna): Parafráze na Vodní hudbu G. F. Händela. Unikátní umělecké dílo, které vzniklo propojením více uměleckých směrů - hudby, mluveného slova, světelné produkce, výtvarného umění, videoartu a scénografie. * 24. 9. 12.00 hodin Trilogie Mobilní Akademie Berlín: Proč mluvit se zvířaty/Část II: Foto-Shooting (DEPO2015): Představme si novou archu Noemovu, tentokrát s mimořádnými lidsko-zvířecími páry. V rámci veřejného focení se představí prase svislobřiché vietnamské, včely medonosné, krokodýl čelnatý, výr velký a další živočichové společně se svými lidskými druhy. Foto popis| UBUdneS Divadelní projekt, který na čtyřech scénách spojuje české a belgické umělce. Foto autor| Foto: Martin Polívka, MAFRA O autorovi| Barbora Němcová, redaktorka MF DNES Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj


14

Moravskoslezský deník


Moravskoslezský deník str. 11 Zpravodajství (kul) Západočeské muzeum v Plzni

Plzeň – Západočeská metropole bude o posledním prázdninovém víkendu patřit obřím loutkám. Město, které dalo světu Jiřího Trnku nebo autora Hurvínka Josefa Skupu, se promění v jeviště pro jedinečné představení pro osm obřích loutek a stovky herců. Na podívanou pro celou rodinu zve Evropské hlavní město kultury 2015 a festival Skupova Plzeň. Přímo v centru města potkáte chodící a mluvící marionety, koně, draka nebo létajícího ptáka. Vůbec poprvé do České republiky přijede skupina Carros de Foc ze Španělska, aby od 28. do 30. srpna společně s desítkami tanečníků, muzikantů a akrobatů pod taktovkou společnosti Art- Prom předvedla jedinečné představení La Nina. To vzniká přímo na míru Plzni a bude vyprávět příběh holčičky, jejích hraček a splněných snů. Můžete prožít cestu holčičky Elišky, která se vrací domů. Cestou potkává rytíře Emila Škodu, zbabělého draka, orlici Přemyslu, otravného velblouda Kamila nebo Chrtku, která od dob vzniku plzeňského znaku trochu ztloustla. S českými dabéry Španělské loutky budou mluvit česky a poprvé v historii souboru se předvede všech osm najednou. Hlas jim propůjčí vynikající čeští dabéři Martin Stránský, Jiří Lábus nebo Antonín Procházka. Součástí představení budou kromě loutek další skvělí účinkující: V. O. S. A. Theatre, Long Vehicle Circus, Tam Tam Batucada, Ridina Ahmed and band, Amanitas Fire Theatre, Žongléros a další. Na scénáři se podílejí Adam Renč, Luba Blaškovičová, Jakub Vedral a Carros de Foc. Loutky budou vystaveny v ulicích každý den odpoledne (pátek od 18, o víkendu od 16 hodin), ve 20.30 hodin večer pak ožijí a promění historické centrum Plzně v divadelní jeviště. Kromě unikátní show obřích loutek uvede letošní mimořádný ročník festivalu Skupova Plzeň také nizozemské zvířecí loutky divadla La Pavana, loutkářský stan Theatre Risorius z Francie, domácí mistry z Divadla V Boudě a řadu dalších loutkářských souborů. V sadovém okruhu vyrostou také dílny, kde si budou moci malí i velcí vyrobit loutky. Program bude i na náměstí, v Proluce či Muzeu loutek, kde se zhruba každou hodinu odehrají různá loutková představení. Vše je zdarma. Region| Severní Morava Publikováno| Moravskoslezský deník; Zpravodajství; 11 Publikováno| Opavský a hlučínský deník; Zpravodajství; 11 Publikováno| Frýdecko-místecký a třinecký deník; Zpravodajství; 11 Publikováno| Havířovský deník; Zpravodajství; 11 Publikováno| Karvinský deník; Zpravodajství; 11 Publikováno| Novojičínský deník; Zpravodajství; 11 Publikováno| Bruntálský a krnovský deník; Zpravodajství; 11 ID| 3c24e57a-5576-4006-a6a6-9131980fa3b8

Olomoucký deník


Olomoucký deník str. 13 Zpravodajství Západočeské muzeum v Plzni

(kul)

Plzeň – Západočeská metropole bude o posledním prázdninovém víkendu patřit obřím loutkám. Město, které dalo světu Jiřího Trnku nebo autora Hurvínka Josefa Skupu, se promění v jeviště pro jedinečné představení pro osm obřích loutek a stovky herců. Na podívanou pro celou rodinu zve Evropské hlavní město kultury 2015 a festival Skupova Plzeň. Přímo v centru města potkáte chodící a mluvící marionety, koně, draka nebo létajícího ptáka. Vůbec poprvé do České republiky přijede skupina Carros de Foc ze Španělska, aby od 28. do 30. srpna společně s desítkami


15

tanečníků, muzikantů a akrobatů pod taktovkou společnosti Art- Prom předvedla jedinečné představení La Nina. To vzniká přímo na míru Plzni a bude vyprávět příběh holčičky, jejích hraček a splněných snů. Můžete prožít cestu holčičky Elišky, která se vrací domů. Cestou potkává rytíře Emila Škodu, zbabělého draka, orlici Přemyslu, otravného velblouda Kamila nebo Chrtku, která od dob vzniku plzeňského znaku trochu ztloustla. S českými dabéry Španělské loutky budou mluvit česky a poprvé v historii souboru se předvede všech osm najednou. Hlas jim propůjčí vynikající čeští dabéři Martin Stránský, Jiří Lábus nebo Antonín Procházka. Součástí představení budou kromě loutek další skvělí účinkující: V. O. S. A. Theatre, Long Vehicle Circus, Tam Tam Batucada, Ridina Ahmed and band, Amanitas Fire Theatre, Žongléros a další. Na scénáři se podílejíAdamRenč, Luba Blaškovičová, Jakub Vedral a Carros de Foc. Loutky budou vystaveny v ulicích každý den odpoledne (pátek od 18.00, o víkendu od 16.00), ve 20.30 večer pak ožijí a promění historické centrum Plzně v divadelní jeviště. Kromě unikátní show obřích loutek uvede letošní mimořádný ročník festivalu Skupova Plzeň také nizozemské zvířecí loutky divadla La Pavana, loutkářský stan Theatre Risorius z Francie, domácí mistry z Divadla V Boudě a řadu dalších loutkářských souborů. V sadovém okruhu vyrostou také dílny, kde si budou moci malí i velcí vyrobit loutky. Program bude i na náměstí, v Proluce či Muzeu loutek, kde se zhruba každou hodinu odehrají různá loutková představení. Vše je zdarma. Region| Střední Morava Publikováno| Olomoucký deník; Zpravodajství; 13 Publikováno| Prostějovský deník; Zpravodajství; 13 Publikováno| Šumperský a jesenický deník; Zpravodajství; 13 Publikováno| Přerovský a hranický deník; Zpravodajství; 13 Publikováno| Zlínský deník; Zpravodajství; 13 Publikováno| Valašský deník; Zpravodajství; 13 Publikováno| Slovácký deník; Zpravodajství; 13 Publikováno| Kroměřížský deník; Zpravodajství; 13 ID| cad63df9-886a-4d13-a1ca-c44774b45330

Plzeňský deník

Jedna za jednu. Knihobudka se líbí 8.8.2015

Plzeňský deník str. 1 Titulní strana Západočeské muzeum v Plzni

PAVEL KORELUS

Plzeň – Vypůjčit si knihu a po přečtení ji vrátit, případně si ji nechat doma, ale místo ní přinést novou. Taková jsou pravidla Knihobudky, která už od června stojí v průjezdu Národopisného muzeu Plzeňska na náměstí Republiky v Plzně. Vlastně nejen stojí, ona také funguje, což dělá kromě muzea radost i budoucím knihovníkům ze Střední odborné školy prof. Švejcara, kteří se na jejím vzniku podíleli. Knihobudka je veřejná. Její tvůrci vsadili na slušnost lidí a vyplatilo se. Koloběh knih se zatím nezastavil a nevypadá to, že by ho něco zabrzdilo. S knihou či pro ni může do muzea přijít kdokoliv. Nemusí si ani chtít nic půjčit. Stará šatní skříň natřená veselými barvami slouží vlastně i jako odkladištěnepotřebnýchsvazků, které pak mohou přijít vhod někomu jinému. Vedoucí muzea Michal Chmelenský připouští, že v úplných začátcích byl on i někteří jeho kolegové ke Knihobudce trochu skeptický. „Říkali jsme si, že tam za chvilku nic nezbude, ale kupodivu to funguje. Je pravda, že zpočátku v ní bylo více novějších a asi i zajímavějších knih, zatímco teď se to trochu vyčistilo a přibyly spíše starší tituly, nicméně jde to,“ říká. Čtenáři si vybírají z regálů označených slovy Detektivky, Poezie, Sci-fi/ Fantasy, Deutsch / English, Romány, Odborné a Různé. Službu si prý hodně oblíbili starší lidé. „Nosí knihy z pozůstalosti nebo jiné, které jim doma leží delší dobu. Jedna starší paní takhle několikrát přišla s plným batohem. Ale chodí také mladí lidé, třeba jedna slečna pravidelně knihy přináší a jiné si odnáší. Jiný člověk zase občas přijde, naplní si tašku a za dva tři dny se vrátí a přinese všechno zpátky. Proč to dělá, nevím,“ usmívá se Michal Chmelenský.


16

Knihobudka je dostupná vždy od úterý do neděle mezi 10. a 18. hodinou. Vcentru Plzně je vůbec první veřejná. Kdo chce,můžesevlétě začísthned v muzejním atriu. Foto popis| TO JE ONA. Knihobudku najdou čtenáři v průjezdu Národopisného muzea Plzeňska na náměstí Republiky. Foto autor| Foto: Deník/Pavel Korelus Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Titulní strana; 01 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Titulní strana; 01 Publikováno| Rokycanský deník; Titulní strana; 01 Publikováno| Tachovský deník; Titulní strana; 01 - 6 ID| 5eed0b4d-d0f1-435b-9ec5-937c4f31c62b

Horké tipy z Živé ulice 14.8.2015

Plzeňský deník str. 8 Kultura regionu Západočeské muzeum v Plzni

(haj)

Plzeňský mutižánrový festival se dnes rozroste o další koncertní pódia Plzeň – Už dnes se začne v rámci festivalu Živá ulice hrát v Plzni na náměstí Republiky, zítra přibude pódium U Branky a přehlídka, jež slíbila, že letos nabídne Plzeňanům stovku interpretů, se rozběhne v celé své šíři. Dnešním prvním vystupujícím bude na náměstí Republiky Glastr Duo, loňský vítěz hudební soutěže Mladá krev. Dvojici muzikantů vystřídá František Segrado, pak na pódium vstoupí první letošní zahraniční host Živé ulice; z Tel Avivu přijede jazzový multiinstrumentalista Adam Ben Ezra, který do České republiky zavítá poprvé. Dnešní blok na náměstí Republiky zakončí vystoupení kapely The Tap Tap. „Pódium U Branky bude o víkendu patřit převážně mladým plzeňským kapelám, které také mají plnohodnotné místo v programu Živé ulice,“ dodává za organizátory Živé ulice Matěj Halaš. Zítra U Branky bude plzeňskou hudební scénu zastupovat např. electrorocková kapela wHAT'S yOUR fAVORITE nUMBER?, vítěz letošní hudební soutěže Múza nebo bubenické seskupení Muerta Mente. Vneděli to bude rocková kapela Pillow Fight. Foto popis| PROMĚNA PLAKÁTOVACÍCH PLOCH. Některé plzeňské plakátovací plochy se v těchto dnech proměnily ve výstavní síně. V rámci projektu Živá galerie, jenž je součástí festivalu Živá ulice, na nich své výtvory vystavují studenti plzeňských umělecký škol. Například plochu v Tylově ulici oblepili svými díly posluchači Fakulty umění a designu Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni. Studentská umělecká díla zdobí až do 23. srpna celé centrum Plzně, chodcům postačí, když se budou pozorně dívat. Ati, kdo by se chtěli o vzniku děl i jejich tvůrcích dozvědět více, mohou jít v pondělí 17. srpna v 18 hod. na vernisáž Živé galerie na Piazzetu, tak se v rámci festivalu jmenuje volný prostor na Anglickém nábřeží naproti Západočeskému muzeu. Po vernisáži následuje komentovaná prohlídka děl vystavených v ulicích. Foto autor| Foto: Deník/M. Říský Foto popis| FRANTIŠEK SEGRADO sice s různými seskupeními hraje už více než čtyřicet let, ale hudebním objevem se stal až loni, kdy tento svérázný valašský umělec vydal své debutové album, k němužmutexty napsal Michal Horáček. Segradovy interpretační schopnosti mohou obdivovat posluchači dnes od 18 hod. na náměstí Republiky. Foto popis| FANFARA TRANSILVANIA z Rumunska nabídne zítra od 21 hod. na náměstí Republiky balkánský mix gypsy music a brassu. Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Kultura regionu; 08 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Kultura regionu; 08 Publikováno| Domažlický deník; Kultura regionu; 08 Publikováno| Klatovský deník; Kultura regionu; 08 Publikováno| Rokycanský deník; Kultura regionu; 08 Publikováno| Tachovský deník; Kultura regionu; 08 ID| 59f7deaf-617a-492c-be05-2e6af19686d2


17


Plzeňský deník str. 14 Zpravodajství Západočeské muzeum v Plzni

(kul)

Plzeň – Západočeská metropole bude o posledním prázdninovém víkendu patřit obřím loutkám. Město, které dalo světu Jiřího Trnku nebo autora Hurvínka Josefa Skupu, se promění v jeviště pro jedinečné představení pro osm obřích loutek a stovky herců. Na podívanou pro celou rodinu zve Evropské hlavní město kultury 2015 a festival Skupova Plzeň. Přímo v centru města potkáte chodící a mluvící marionety, koně, draka nebo létajícího ptáka. Vůbec poprvé do České republiky přijede skupina Carros de Foc ze Španělska, aby od 28. do 30. srpna společně s desítkami tanečníků, muzikantů a akrobatů pod taktovkou společnosti Art- Prom předvedla jedinečné představení La Nina. To vzniká přímo na míru Plzni a bude vyprávět příběh holčičky, jejích hraček a splněných snů. Můžete prožít cestu holčičky Elišky, která se vrací domů. Cestou potkává rytíře Emila Škodu, zbabělého draka, orlici Přemyslu, otravného velblouda Kamila nebo Chrtku, která od dob vzniku plzeňského znaku trochu ztloustla. S českými dabéry Španělské loutky budou mluvit česky a poprvé v historii souboru se předvede všech osm najednou. Hlas jim propůjčí vynikající čeští dabéři Martin Stránský, Jiří Lábus nebo Antonín Procházka. Součástí představení budou kromě loutek další skvělí účinkující: V. O. S. A. Theatre, Long Vehicle Circus, Tam Tam Batucada, Ridina Ahmed and band, Amanitas Fire Theatre, Žongléros a další. Na scénáři se podílejí Adam Renč, Luba Blaškovičová, Jakub Vedral a Carros de Foc. Loutky budou vystaveny v ulicích každý den odpoledne (pátek od 18.00, o víkendu od 16.00), ve 20.30 večer pak ožijí a promění historické centrum Plzně v divadelní jeviště. Kromě unikátní show obřích loutek uvede letošní mimořádný ročník festivalu Skupova Plzeň také nizozemské zvířecí loutky divadla La Pavana, loutkářský stan Theatre Risorius z Francie, domácí mistry z Divadla V Boudě a řadu dalších loutkářských souborů. V sadovém okruhu vyrostou také dílny, kde si budou moci malí i velcí vyrobit loutky. Program bude i na náměstí, v Proluce či Muzeu loutek, kde se zhruba každou hodinu odehrají různá loutková představení. Vše je zdarma. Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Zpravodajství; 14 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Zpravodajství; 14 Publikováno| Domažlický deník; Zpravodajství; 14 Publikováno| Chebský deník; Zpravodajství; 14 Publikováno| Karlovarský deník; Zpravodajství; 14 Publikováno| Klatovský deník; Zpravodajství; 14 Publikováno| Rokycanský deník; Zpravodajství; 14 Publikováno| Sokolovský deník; Zpravodajství; 14 Publikováno| Tachovský deník; Zpravodajství; 14 ID| 07ddb52e-caa5-48c8-84d9-8b709d0157ab

Co dělám v létě 21.8.2015

Plzeňský deník str. 3 Prázdniny (ap) Západočeské muzeum v Plzni

František Frýda, ředitel Západočeského muzea v Plzni: „Většinu léta jsem zatím strávil pracovně. Připravovali jsme různé výstavy. Například včera byla zahájena výstava Obrazy z dějin plzeňského zvonařství, která představí dějiny tohoto oboru v Plzni od středověku až po nedávnou současnost. Také opravujeme jednotlivé budovy a podobně, stále je co dělat. Co se týče dovolené, tak jsem strávil týden v Alpách, kde jsme především chodili po horách. Další dovolená mne čeká příští týden. Chystáme se totiž s rodinou do Chorvatska k moři, to bude taková více odpočinková dovolená, na kterou už se moc těším.“


18

Foto popis| Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Prázdniny; 03 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Prázdniny; 03 ID| a6b10cff-3df4-440b-984f-386dc9672feb

Dvě nová kulturní staveniště 22.8.2015

Plzeňský deník str. 3 Prázdniny Západočeské muzeum v Plzni

Městská kronikářka 2015 ČTVRTEK 30. ČERVENCE 2015 Plzeň neodpočívá VPlzni to pořád žije. Ve městě, které je po celém světě známé jako metropole piva, to samozřejměnenížádnánovinka. Ale taky plzeňská kulturní scéna jedenaplné obrátky. Tohosi od zahájení roku evropského města kultury nelze nevšimnout. Obzvlášť radostné je ale to, že toto západočeské město neusíná na vavřínech, které si od počátku roku za svůj bohatý, zajímavý program věnovaný umění, divadlu, hudbě a literatuře oprávněně zaslouží, nýbrž že – přestože už se rok překulil do druhé poloviny a je v běhu – na scénu přicházejí nadále nové projekty. Například interiéry Adolfa Loose. Ve svých textech jsem o nich vyprávěla už dvakrát: jednou poněkud odmítavě o osobnosti a soukromém životě Adolfa Loose, podruhé nadšeně a s úctou o díle tohoto rakouskočeského architekta a designéra, ale také se zármutkem o osudech židů, pro které interiéry navrhoval. A k Adolfu Loosovi se tentokrát vracím ještě jednou. Západočeské muzeum v současné době nechává restaurovat jeden byt, který zaujímá dvě podlaží vily na Klatovské třídě č. 110. Tento zvenku (zatím ještě) nenápadný dům – jako všechny stavby, v nichž se nacházejí interiéry navržené Loosem – si nechal postavit ve dvacátých letech minulého století šéf závodu Škoda, potom jej ale roku 1932 odkoupil Oskar a Jana Semlerovi (židovská podnikatelská rodina, které se podařilo včas uniknout holokaustu). A Adolfu Loosovi zadali navrhnout vybavení bytu, což ale nakonec realizoval převážně jeho spolupracovník Heinrich Kulka (Loos umřel roku 1933). Tato budoucí plzeňská pamětihodnost (v plánu je také zřídit dokumentační centrum věnované plzeňské architektuře 19. až 21. století) je dnes ještě staveništěm. Ale právě toto provizorium a nehotovost, místy oprýskaný lak na původním nábytku svědčící o každodenním používání, zatím nezapojené topení natřené Loosovou oblíbenou červenou a žlutou, ještě neotřené úchytky a skříně a příborníky, podlahy a obložení stěn, které je ještě třeba opravit, to všechno zprostředkovává silnější emoce, než když jsou pak naleštěné a krásně restaurované. Všechny prostory by pak měly být zpřístupněny v říjnu. Vzhledem k tomu, jakou efektivitu Plzeň tento rok prozatím předvedla, tak tomu předsevzetí věřím. Potom „Moving Station“, někdejší jižní nádraží „Plzeň Jižní předměstí“ aneb kulturní továrna. Od svého vzniku v letech 1903/1904 byl zastávkou na trasách Vídeň-Cheb a Praha-Furth im Wald, na nichž za Rakouska-Uherska jezdila spousta vlaků. O toto nádraží, dnes zpustlé stejně jako jeho pandán zřízený koncem po skončení první světové války, před několika lety projevila kulturní iniciativa Johancentrum. A tak tato budova opět oživla a využívá se k experimentálním, alternativním divadelním a tanečním představením. A nyní se renovuje, s vynaložením spousty peněz a moderní techniky. Petr Beránek, technický vedoucí nového projektu, mi v bistru Inkognito, kam tak ráda chodím a kde jsem ho oslovila z úplně jiného důvodu, do ruky vtiskl reklamní brožurku „SPLNĚNÝ SEN – Moving Station se proměňuje“. Celý projekt mě nadchl a před několika dny jsem i sem mohla na staveniště: provizorní cesta po prknech, vratké schody, všude igelitové plachty, ve vzduchu je cítit prach, cement a barvy. Hodně je toho už hotového, centrální, dvoupatrová dvorana oslní už nyní moderní ocelovobetonovou strukturou. Byl tu pořádný ruch, neboť oficiální otevření této nové, fascinující divadelní a taneční scény, kde se budou konat i konference a výstavy, je ohlášeno na 12. září. „Grand opening“ – jak mi dnes mailoval Petr Beránek. Ale i to Plzeň zvládne. Wolftraud de Concini


19

• narodila se roku 1940 v Čechách do německé rodiny • po válce však byla její rodina odsunuta pryč • od 60. let žije v Itálii • do Plzně přijela díky spolupráci organizace Kulturforum – Německé kulturní fórum střední a východní Evropy a programu uměleckých rezidencí OPEN A. i. R. zaštítěného Plzní 2015, jenž na západ Čech zve umělce z celého světa – o post plzeňské blogující kronikářky se kromě Wolftraud de Concini ucházelo přes 50 spisovatelů • její blog, ze kterého po celé prázdniny vybíráme, najdete na adrese http://mestskakronikarka-plzen.blogspot.cz/ Foto popis| Jan Brčák nás provádí bytem, který navrhl Adolf Loos. Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Prázdniny; 03 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Prázdniny; 03 ID| 58a75a54-5d2e-4671-b3e4-c412be572a9d

Obří loutky už jsou v Plzni. Kdy a kam jít, abyste je viděli? 26.8.2015


PAVEL KORELUS

V pátek, v sobotu a v neděli projdou městem obří marionety. Sehrají popletený sen osmimetrové holčičky Elišky Plzeň – Až v pátek o půl deváté večer na náměstí Republiky usne dívenka Eliška v červenobílých šatech, začne podívaná, jakou Plzeň nezažila. Eliška je totiž osmimetrová loutka, již spolu se sedmi dalšími přivezl španělský soubor Carros de Foc. Loutkoherci s dívkou, koněm, velbloudem, vlčicí, vypravěčem, rytířem, orlicí a drakem sehrají v pátek, v sobotu a v neděli představení La Nina. Eliška ho celé prospí, ale to nevadí, odehraje se právě v jejím snu. „Spolu s Eliškou se vydáme na cestu městem a budou se k nám připojovat další loutky, další postavy jejího příběhu, až dojdeme do Depa, kde budou v akci k vidění všechny najednou,“ popisuje Jakub Vedral ze společnosti Art- Prom s tím, že půjde o takzvané průvodové představení. „Často se nedělají, ale je to zajímavá forma divadla. Velkou roli hraje také improvizace,“ dodává Vedral. Kdo chce Eliščin sen pochopit, měl by absolvovat celou trasu z náměstí do Depa. Loutky sice odvypráví příběh plzeňského znaku, ale ne v podobě suchých faktů. Naopak představení bude vtipné, loutky promluví hlasy Jiřího Lábuse, Antonína Procházky, Martina Stránského a dalších. „Je to částečně pohádka, částečně komedie. Eliška prochází plzeňskou historií a řada věcí se jí plete,“ přibližuje scenárista Adam Renč. Průvod obřích loutek je stejně jako 31. ročník festivalu Skupova Plzeň, jejž zahájí, jednou z NEJ událostí programu Plzně, Evropského hlavního města kultury 2015. „Po vlastním zahájení, festivalu 9 týdnů baroka a sezoně nového cirkusu jde o největší projekt, který Plzeň 2015 sama produkuje,“ uvedl ředitel Plzně 2015 Jiří Suchánek. více snímku najdete na webu plzensky. denik.cz/loutky *** Osm obřích hvězd h holčička Eliška – ústřední postava, 8 metrů vysoká a 304 kg vážící marioneta, jejíž červenobílé šaty ušily české švadleny z 18 metrů látky h vypravěč – strážce zahrady, Eliščin nejlepší kamarád, 9 metrů vysoký a vážící 400 kg, jeho španělské jméno je Angel h velbloud Kamil – věrný souputník a vtipný glosátor, uveze dva lidi, váží 2200 kg, je 2,2 metru vysoký, pohybuje hlavou a má v sobě motor h kůň – zlomyslné zvíře, které často nesouhlasí se svým rytířem, doprovází ho baletky, na hřbetě veze akrobatku, váží 1200 kg a na rozdíl od velblouda nemá motor, takže běhá, zvedá hlavu a staví se na zadní jen díky lidem h rytíř Emil – sice zmatený a nešikovný, ale zároveň také vzdělaný a rozhodný kavalír, který Elišku doprovází, je nejstarší loutkou ze všech, jeho španělské jméno zní Federíco a doprovázejí ho chůdaři h orlice Přemysla – loutka s rozpětím křídel 9,5 metr váží 750 kg, nad náměstím bude létat díky jeřábu a unese akrobata na šále i na svém hřbetě, děvčátko Elišku dobře zná, je moudrá h vlčice Chrtka – chrtice, která od doby, kdy se dostala do plzeňského znaku, poněkud ztloustla, uveze na hřbetě až osm lidí, je vysoká 3,1 metru a Španělé jí říkají Lobo h drak – zbabělec, který se bojí i toho, že je drakem, je se svými 21 metry nejdelší loutkou, která dokáže hlavu vztyčit až do výšky 6,5 metru a již doprovází šermíři s meči, kteří také plivou oheň Z programu


20

pátek 28. 8. 8:00 – 17:00 drak, kůň, velbloud Kamil, rytíř Emil a vlčice Chrtka jsou k vidění na nádvoří pivovaru 17:00 – 18:00 loutky se rozmisťují v centru města (vlčice od Dřevěné ul., velbloud na náměstí Republiky, kůň před Západočeské muzeum, drak U Branky, Eliška a vypravěč v DEPO2015) 20:30 příběh La Nina začíná, loutky vyjdou z náměstí do DEPO2015, kde představení skončí cca ve 22:30 sobota 29. a neděle 30. 8. 16:00 obří loutky čekají v ulicích 20:30 příběh La Nina začíná, loutky vyjdou z náměstí do DEPO2015, kde představení skončí cca ve 22:30 http://www.plzen2015.cz Foto popis| VLČICE jménem Lobo hraje v Plzni chrtici, která poněkud přibrala. Foto popis| LIDÉ JSOU TAK MALÍ. Bílý kůň se ve Španělsku jmenuje Giant Royal Horse, na fotografii dále stojí hlavní postava Eliška, hned vedle ní vypravěč, u něj rytíř Emil a vzadu je 21 metrů dlouhé dračí tělo. Foto autor| Snímky: Deník/Pavel Korelus Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Titulní strana; 01 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Titulní strana; 01 ID| b2e86ac0-fae9-4bff-831d-868bb61a67a8

OŽIVLÉ TRNKOVO DÍLO UKAZUJE VÝVOJ LOUTEK 27.8.2015

Plzeňský deník str. 2 Plzeňsko Západočeské muzeum v Plzni

OD TRNKY PRO SKUPU. 31. ročník Skupovy Plzně začne průvodem obřích loutek až zítra, nicméně na menší, avšak stejně zajímavé se můžete podívat už teď. V Muzeu loutek na náměstí Republiky totiž včera otevřeli výstavu Vývoj loutky. Spojuje dvě nejznámější jména plzeňské loutkařské scény – Josefa Skupu a Jiřího Trnku. Výstava totiž vychází ze stejnojmenné fresky, již mladý Trnka navrhl pro Skupův byt. Dílo se na loutky dívá v kontextu světové historie a kurátoři muzea se je letos rozhodli zhmotnit. Každá z loutek, jež Trnka namaloval, tedymá na aktuální výstavě svůj trojrozměrný originál. Adoplňují je další pocházející nejen z celé Evropy. Nechybí ani tradiční české postavičky Kašpárka, Škrholy a samozřejmě ani nejslavnější dřevění Plzeňané Spejbl a Hurvínek. Trnkovo dílo podle kurátora Pavla Vašíčka „dokládá, že loutky provázejí člověka od nepaměti a jsou nepřehlédnutelnou součástí téměř všech etnických a národních kultur.“ Na fresce jsou loutky ze starého Egypta, indiánské i eskymácké, stínoherní i klasické. Výstava je k vidění do 14. září a celkem nabízí přes čtyřicet loutek ze čtyř kontinentů. více fotografií na webu plzensky. denik. cz/vyvoj Foto popis| Foto autor| Foto: Deník/Z. Vaiz Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Plzeňsko; 02 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Plzeňsko; 02 ID| 96958af8-e72c-4ecb-ab2b-03fe91b05dbc

Ulicí K Merfánům se chodí za vůní modřínů i historií 27.8.2015

Plzeňský deník str. 4 Plzeňsko Západočeské muzeum v Plzni

DAVID RŮŽIČKA

49. díl Tajemství plzeňských jmen Plzeň – K Merfánům se může každý vydat na samém konci Plzně ve čtvrti jménem Nová Hospoda. Co to ale takový „merfán“ je? Údajně jde o zkomoleninu německého „Der Lärche“, což znamená modřín, respektive „Der Lärchenbaum“, tedy modřínový strom. Les, ve kterém najdeme i modříny, roste podél západní strany části této téměř poslední plzeňské ulice v sousedství domažlické výpadovky i dnes. Právě od této ulice lze dojít lesními cestamikmístům,kde se nachází více než stovka pohřebních mohyl ze střední doby bronzové, tedy přibližně z 15. století před naším letopočtem. Nejdůležitějším objevem byl pro archeology obsah hrobu z mohyly číslo 98. Pohřbená žena, jejíž tělo nebylo po smrti spáleno, měla u sebe náhrdelník ze dvou řad bronzových kotoučů, dvě spínací jehlice s plochými hlavami, náramky, prsteny s růžicemi v


21

podobě spirálek a další ozdoby. Nechyběla ani keramika jako misky nebo dokonce nádoba v podobě amforky. Významný nález byl uložen v Západočeském muzeu v Plzni. V lese za ulicí K Merfánům bychom našli také pozůstatky starých černouhelných dolů, což vysvětluje i rozvoj lokality v 19. století, poté, co hrabě Thurn-Taxis, vlastnící od roku 1822 někdejší panství ne zas tak vzdáleného bývalého kláštera v Chotěšově, uzavřel doly na plzeňské Valše. Tehdy se do malé osady z počátku 18. století, jejíž hostinec stál u zrodu názvu Nové Hospody, začali stěhovat horníci. Původní zemědělský charakter vsi ovšem dodnes připomínají venkovské usedlosti, lemující výpadovku na Domažlice. Jsou pozůstatkem rozdělení zemědělské půdy v rámci tzv. Raabových reforem za časů Marie Terezie. Donedávna les u „Merfánů“ skrýval ještě další tajemství. Ke konci války se podél domažlické silnice v lesních zásecích ukrývaly německé stíhačky, když na téměř sousední plzeňské vojenské letiště systematicky útočily letouny vítězně postupující americké armády. Milovníci vojenské historie zde až do relativně nedávného rozšíření silnice objevovali řadu pozůstatků tohoto nouzového provozu. Úchyty hasících přístrojů na kmenech stromů, základy objektů německých vojenských zařízení, z nichž patří k těm zajímavým třeba pozůstatky základů věže goniometrického zaměřovače Y-Bodenstelle FuSAn 733, který umožňoval lokalizovat polohu letadel. Ačkoliv Nová Hospoda byla připojena k Plzni až v roce 1960, autobusové spojení s krajskou metropolí sem bylo zavedeno již roku 1949. Trolejbus, jímž lze na Novou Hospodu přijet nejpohodlněji, pak o šest let později. Ulicí K Merfánům lze vyrazit na zajímavý výlet za vůní modřínů a dávné i nedávné historie. Jak se co jmenuje Cyklus Tajemství plzeňských jmen přibližuje důvody a okolnosti pojmenování známých lokalit. Příští díl prozradí, jak se jmenují bolevecké rybníky a proč se někdejší Volevsi říká Bolevec. Foto popis| HISTORIÍ PROTKANÁ ULICE K Merfánům je na Nové Hospodě. Foto autor| Foto: Deník/Zdeněk Vaiz Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Plzeňsko; 04 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Plzeňsko; 04 ID| 02102aad-8bdc-43b0-a6c9-0abde35688b0

Začíná Skupova Plzeň. Pobaví zdarma 28.8.2015

Plzeňský deník str. 6 Tipy na víkend Západočeské muzeum v Plzni

(haj, pk)

Jednatřicátý ročník mezinárodního festivalu odstartuje průvod obřích španělských loutek Plzeň – Přes třicet loutkových představení a navíc zdarma nabídne o víkendu mimořádný jednatřicátý ročník festivalu Skupova Plzeň. Začíná dnes v 18 hodin představením Lišák Volpino ve stanu na náměstí Republiky. Hlavním bodem dnešního programu však bude průvod obřích loutek španělského souboru Carros de Foc. Vyjde ve 20:30 z náměstí Republiky a cestou do bývalého depa se k němu budou připojovat obří několikametrové loutky zvířat. V depu pak všechny spolu s hlavní osmimetrovou loutkou Eliškou sehrají doslova velké představení, které se bude opakovat ještě zítra a v neděli. „Celý víkendový festivalový program jsme soustředili v centru města a v sadovém okruhu,“ říká k nadcházejícím dnům ředitel Skupovy Plzně Jakub Hora. „Po oba víkendové dny bude už od dopoledne každou hodinu začínat nějaké zajímavé představení. Pozvali jsme přední česká loutková divadla i zahraniční soubory, které se specializují na pouliční divadlo,“ dodává a připomíná, že venkovní festivalový program, který začíná dnes a potrvá do neděle, je přístupný zdarma. Jen doporučuje, aby si zájemci, kteří chtějí navštívit představení Lišák Volpino na náměstí, předem u stanu vyzvedli rezervační lístky na termín, který jim bude vyhovovat. Velkou atrakcí prý také budou Pštrosi a žirafy, do plzeňských ulic s nimi vyrazí nizozemská výtvarná skupiny LaPavana. Z českých scén se na festivalu objeví třeba Naivní divadlo Liberec nebo soubor Buchty a loutky a dojde také na na loutkářské dílny, které v Křižíkových sadech povedou Vladimír Sosna a Miroslav Trejtnar. Skupova Plzeň pokračuje 1. a 2. září mimořádným zážitkem – DEPO2015 bude hostit Vietnamské vodní loutkové divadlo. Festival skončí 7. září. *** Víkendový program festivalu


22

PÁTEK 28. srpna 18:00 Náměstí Republiky: Lišák Volpino (soubor Théâtre du Risorius uvede fantastická dobrodružství malého lišáka a dalších zvířátek) 18:00 Náměstí Republiky: Obří loutky v ulicích (španělská skupina Carros De Foc rozpohybuje obří loutky, doprovodí je artisté a žongléři) 20:30 Náměstí Republiky: La Nina (dojemný a půvabný příběh zasazený do reálií města Plzně) SOBOTA 29. srpna 10:30 Muzeum loutek: Tři přadleny (Naivní divadlo Liberec uvede pohádku o matce a její líné dceři) 11:00 Náměstí Republiky: Lišák Volpino 11:00 Proluka: Posvícení v Hudlicích (soubor Buchty a loutky bude vyprávět o tom, jak kníže Oldřich zabloudil v křivoklátských lesích) 12:00 Křižíkovy sady: Dílna tradičního loutkářství Vladimíra Sosny 12:15 Šafaříkovy sady: Pštrosi a žirafy (skupina LaPavana z Nizozemí) 12:30 Křižíkovy sady: Dílna tradičního loutkářství 12:30 Křižíkovy sady: Miniatury Macao a Cosmage (soubor La Soup Cie, příběh zamilované dvojice na ostrově, k němuž se blíží civilizace) 13:00 Proluka: Posvícení v Hudlicích 13:30 Muzeum loutek: Tři přadleny 14:00 Náměstí Republiky: Lišák Volpino 14:15 Šafaříkovy sady: Pštrosi a žirafy 16:00 Křižíkovy sady: Miniatury Macao a Cosmage 16:00 Náměstí Republiky: Obří loutky v ulicích 16:30 Náměstí Republiky: Lišák Volpino 16:30 Proluka: Ožeň se, můj synu (studenti mezinárodního loutkového workshopu s dřevěnými marionetami) 17:00 Šafaříkovy sady: Pštrosi a žirafy 17:00 Muzeum loutek: Tři přadleny 18:00 Proluka: Kašpárkovo varieté (plzeňské Divadlo v boudě) 20:30 Náměstí Republiky: La Nina NEDĚLE 30. srpna 11:00 Náměstí Republiky: Lišák Volpino 11:30 Proluka: Kašpárkovo varieté 12:00 Šafaříkovy sady: Pštrosi a žirafy 12:30 Křižíkovy sady: Miniatury Macao a Cosmage 14:00 Proluka: Don Šajn (plzeňské Divadlo Alfa uvede osobitou variantu na španělskou lidovou pověst) 14:00 Muzeum loutek: Z tajného deníku Smolíčka Pé (Studio DAMÚZA, netradiční zpracování klasické pohádku o Smolíčkovi) 14:30 Šafaříkovy sady: Pštrosi a žirafy 15:00 Náměstí Republiky: Lišák Volpino 16:00 Křižíkovy sady: Miniatury Macao a Cosmage 16:00 Náměstí Republiky: Obří loutky v ulicích 16:00 Muzeum loutek: Z tajného deníku Smolíčka Pé 16:30 Náměstí Republiky: Lišák Volpino 17:00 Šafaříkovy sady: Pštrosi a žirafy 17:30 Proluka: Don Šajn 20:30 Náměstí Republiky: La Nina celý program na http://www.divadloalfa.cz/skupova-plzen Foto popis| POZOR, PŠTROSI. Z představení Pštrosi a Žirafy skupiny LaPavana. Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Tipy na víkend; 06 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Tipy na víkend; 06 Publikováno| Domažlický deník; Tipy na víkend; 06 Publikováno| Chebský deník; Tipy na víkend; 06 Publikováno| Karlovarský deník; Tipy na víkend; 06 Publikováno| Klatovský deník; Tipy na víkend; 06 Publikováno| Rokycanský deník; Tipy na víkend; 06 Publikováno| Sokolovský deník; Tipy na víkend; 06 Publikováno| Tachovský deník; Tipy na víkend; 06 ID| 0e7805b1-f9d0-4433-935f-a1d643a75bc4

Obří loutky vyrazily do ulic 29.8.2015


PAVEL KORELUS

Několikametrové marionety souboru Carros de Foc nadchly Plzeň. Očekávané představení sehrají ještě dnes a zítra Plzeň – Díky obřím loutkám a desítkám akrobatů, žonglérů a kejklířů včera Plzeň strávila první večer ve snu. Španělský soubor Carros de Foc sehrál očekávané představení Příběh La Nina. Zahájil tím 31. ročník mezinárodního festivalu Skupova Plzeň a ze seznamu těch nejambicióznějších projektů Plzně, Evropského hlavního města kultury 2015 odškrtl další položku. Několik metrů vysoké i dlouhé marionety budily zaslouženou pozornost už od rána, kdy mohli Plzeňané pět z nich – vlčici Chrtku, velblouda Kamila, koně, rytíře Emila a draka obdivovat na nádvoří pivovaru. Odpoledne se pak loutky přemístily do centra, kde – opět pod bedlivým dohledem malých i velkých Plzeňanů – čekaly na večer. Jejich chvíle přišla o půl deváté, kdy začal na náměstí Příběh La Nina. Loutky mluvící hlasem Jiřího Lábuse, Martina Stránského a dalších cestou do DEPO2015 sehrály představení, jež se odehrává v hlavě dívky Elišky, která právě usnula a sní o plzeňské historii. Kdo včerejší premiérové představení propásl, může se nechat do Eliščina snu pozvat ještě dnes a zítra. Kam a kdy jít za Carros de Foc


23

dnes a zítra 10:00 – 18:00 DEPO2015 Večerníčková zóna s Českou televizí 10:30 – 18:00 náměstí Republiky, Křižíkovy a Šafaříkovy sady, Proluka, Skupova Plzeň – program na http://www.skupovaplzen.cz 16:00 obří loutky Carros de Foc na vás čekají v ulicích (vlčice Chrtka bude v Dřevěné ulici, velbloud Kamil na náměstí Republiky a orlice Přemysla 30 metrů nad ním, koně uvidíte před Západočeským muzeem, rytíře Emila u Divadla J. K. Tyla a draka U Branky) 20:30 náměstí Republiky, průvodové představení Příběh La Nina začíná cca 22:30 DEPO2015 konec představení Příběh La Nina Foto popis| SMĚR CENTRUM. Z nádvoří pivovaru se obří loutky po 17. hodině vydaly do centra, kde zaujaly svá místa a čekaly na večerní představení Příběh La Nina. Foto autor| Foto: Deník/Zdeněk Vaiz Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Titulní strana; 01 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Titulní strana; 01 ID| 60819b26-bfbb-4a4d-a5bb-dcf26226a458

Poslední víkend prázdnin je tu 29.8.2015 (pk)

Plzeňský deník str. 3 Prázdniny Západočeské muzeum v Plzni

V Plzni a na Plzeňsku se mohou školáci s dvouměsíčním volnem rozloučit na mnoho způsobů Plzeňsko – Ať se to školákům líbí nebo ne, velké prázdniny mají téměř za sebou. Zbývají jim ještě tři dny volna, které ale mohou strávit různě. U vody, v kině, v divadle, v pohybu nebo v zoo. Stačí si vybrat. Tipy na nejzajímavější akce z Plzně a severního i jižního Plzeňska jim a jejich rodičům přinášíme. A kdo by se s prázdninami rozloučit nestihl, může v úterý přivítat nový školní rok. Například v Plzni v Borském parku se bude od 13:00 do 17:15 konat akce První zvonění s pěveckým sborem Andílci, Jaroslavem Samsonem Lenkem, Pavlem Caltou a dalšími. Plzeňský deník přeje všem školákům úspěšný rok 2015/2016. Mimoplzeňské tipy m dnes Starý Plzenec – Piráti – od 14:00 do 19:15 na koupališti ve Starém Plzenci, děti do 6 a do 10 let v pirátském obleku mají vstup zdarma Šťáhlavice – Benefiční cyklistický závod F. Raboně – 10:00 – 16:30 po okolí Centra Hájek a zámku Kozel – děti a hendikepovaní start zdarma Blovice – Stezka požárníka Sama – stezka zručnosti i odvahy – start od 13:00 do 14:00 u lávky v Cecimě, cíl u hasičské zbrojnice Rochlov – Po stopách rochlovského skřítka & Rochlovské řemeslnění, od 13:30 na rochlovském dětském hřišti Kralovice – letní kino – 20:30 – V hlavě – animovaný film hrad Krakovec – 21:00 – promítání filmu Ať žijí duchové Úněšov – Dětský den aneb konec prázdnin – 16:00 na hřišti u zbrojnice Muzeum jižního Plzeňska v Blovicích – výstava Kdo si hraje nezlobí II., Báječná autíčka – modely vozů vyráběných v Československu m zítra Dobřany – Káčko – 15:00 – Velká šestka – animovaný film Dnešice – střelnice Na Kozlici – od 13:00 – Rozloučení s prázdninami m v pondělí Horní Bříza – Ahoj, prázdniny! – od 17:00 – zábavný podvečer pro děti i dospělé – sokolovna, hrají Primáti A kam v Plzni? m Skupova Plzeň – 31. ročník mezinárodního festivalu: dnes a zítra od 20:30 do 22:30 průvod obřích loutek z náměstí Republiky do DEPO2015 + celodenní program v Muzeu loutek, na náměstí Republiky, v Křižíkových i Šafaříkových sadech a také v Proluce, více na www. divadloalfa.cz/skupova-plzen. m Zoo Plzeň – dnes od 10:00 do 17:00 Loučení s prázdninami, zábavně soutěžní program m Křimice, areál U Mže – dnes od 14:00 Slámování – výroba předmětů ze slámy, folklorní vystoupení, ukázky řemesel m Křimice, kino v zámeckém parku – dnes od 21:00 Hobit: Bitva pěti armád Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Prázdniny; 03 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Prázdniny; 03 ID| 14997ef1-06b1-48b8-aded-975f00ddc641


24

JAPAN FEST 2015 pokračuje 31.8.2015

Plzeňský deník str. 63 Příloha - Kultura Západočeské muzeum v Plzni

VÝSTAVA

Vrámci celoročního Japan Festu 2015 představí v Západočeském muzeu své unikátní kaligrafie fenomenální japonská umělkyně Shoko Kanazawa. Její práce jsou nejen nádherné a výjimečné, ale i poutavější o její silný životní příběh. Shoko Kanazawa je od narození postižena Downovým syndromem. Na rozdíl od „zdravých“ umělců se pro ni svět kaligrafie stal výhradním životním prostorem, ve kterém dosáhla nenapodobitelné svobody. Kaligrafii se věnuje již od svých pěti let a pod vedením její matky se u Shoko Kanazawy rozvinul mimořádný talent, který společně s výjimečnou schopností koncentrace a silnou vůlí stál u zrodu fenoménu, který zaskočil etablované japonské výtvarné kruhy a okouzlil kruhy duchovní. Shoko se stala bez nadsázky nejvystavovanějším žijícím kaligrafickým tvůrcem v Japonsku, jsou jí věnovány tři samostatné galerie a bezpočet publikací i televizních dokumentů. V dialogu a vzácné symbióze s velkoformátovými kaligrafiemi Shoko Kanazawy bude v prvním patře Západočeského muzea vystavena také unikátní kolekce litých keramických a skleněných plastik kimon přední newyorské sochařky a výtvarnice Karen LaMonte. Skrze oblečení zkoumá umělkyně podstatu lidské identity a klade fundamentální otázky po smyslu „tělesnosti“ a jejímu vztahu k bytí. V rámci Japan Festu 2015 můžetetakéaždo26.9. nahlédnoutdo životního stylu Japonska prostřednictvím emocionálních černobílých fotografií předního českého humanistického fotografa Daniela Šperla. Výstavu v Galerii Jiřího Trnky autor sestavil výběrem z několika tisíců snímků, které vznikly během jeho studijních cest a pobytů v Japonsku mezi lety 1997 a 2015. JAPAN FEST 2015 • Kaligrafie Shoko Kanazawy a kimona Karen LaMonte Západočeské muzeum v Plzni 11. 9. – 11. 10. • Fotografie Daniela Šperla Galerie J. Trnky 2.9. – 26.9. Foto popis| Plastika kimona od newyorské výtvarnice Karen LaMonte. Foto autor| Foto: Martin Polak Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Příloha - Kultura; 63 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Příloha - Kultura; 63 Publikováno| Rokycanský deník; Příloha - Kultura; 63 ID| 0f2c072a-760e-4c08-8b85-e283b99cc8ae

Právo

Příběh města od pravěku do r. 1788 6.8.2015

Právo str. 12 Jihozápadní Čechy Západočeské muzeum v Plzni

(ČTK)

Až do 4. září se budou moci návštěvníci seznamovat s nejdůležitějšími momenty z historie západočeské metropole na výstavě nazvané Plzeň – prvních pět století. Expozice je zdarma přístupná v mázhausu plzeňské radnice. Provází obdobím před založením původní Plzně v roce 1295 až po rok 1788 v období josefínských a tereziánských reforem. „Výsledky archeologických výzkumů, snímky archiválií, vedut i staveb vypovídají o životě v Plzeňské kotlině před založením původní Plzně neboli dnes Starého Plzence, osvětlují založení Nové Plzně, ukazují významné dokumenty, znak a pečeť města, připomínají husitskou i protihusitskou minulost, slavné období v době pobytu Rudolfa II. a následné útrapy a hospodářský rozvrat za třicetileté války,“ uvedla Štěpánka Pflegerová z Archivu města Plzně, který výstavu se Západočeským muzeem připravil. Výstava, která se věnuje také architektuře a umění, vypráví příběh města do roku 1788. Tehdy byl v Plzni zřízen regulovaný magistrát tvořený purkmistrem, pěti radními a dalšími kvalifikovanými úředníky.


25

Návštěvníci uvidí i zkameněliny rostlin a živočichů, štípané kamenné nástroje a broušené kamenné sekery z neolitu, bronzové předměty nalezené v Plzni-Radčicích z období 13. až 10. století před naším letopočtem, kachel s motivem plzeňského znaku z let 1434 až 1466 či ukázky zbraní převážně ze 17. století. Regionální mutace| Právo - jihozápadní Čechy

Z HISTORIE ZÁPADOČESKÉ METROPOLE. 11.8.2015 (ib)

Právo str. 8 Jihozápadní Čechy Západočeské muzeum v Plzni

Mázhauz plzeňské radnice nabízí krátký výlet do minulosti zdejší kotliny, a to od dob nejstaršího osídlení až po rok 1788, kdy byl v Plzni zřízen takzvaný regulovaný magistrát tvořený purkmistrem a pěticí radních. Textové a obrazové panely doplňují exponáty Západočeského muzea, nechybí třeba zbroj z dob třicetileté války. Expozice bude k vidění do 4. září. Foto autor| Foto PRÁVO - Ivan Blažek Regionální mutace| Právo - jihozápadní Čechy

Pražský deník


Pražský deník str. 14 Zpravodajství Západočeské muzeum v Plzni

(kul)

Plzeň – Západočeská metropole bude o posledním prázdninovém víkendu patřit obřím loutkám. Město, které dalo světu Jiřího Trnku nebo autora Hurvínka Josefa Skupu, se promění v jeviště pro jedinečné představení pro osm obřích loutek a stovky herců. Na podívanou pro celou rodinu zve Evropské hlavní město kultury 2015 a festival Skupova Plzeň. Přímo v centru města potkáte chodící a mluvící marionety, koně, draka nebo létajícího ptáka. Vůbec poprvé do České republiky přijede skupina Carros de Foc ze Španělska, aby od 28. do 30. srpna společně s desítkami tanečníků, muzikantů a akrobatů pod taktovkou společnosti Art- Prom předvedla jedinečné představení La Nina. To vzniká přímo na míru Plzni a bude vyprávět příběh holčičky, jejích hraček a splněných snů. Můžete prožít cestu holčičky Elišky, která se vrací domů. Cestou potkává rytíře Emila Škodu, zbabělého draka, orlici Přemyslu, otravného velblouda Kamila nebo Chrtku, která od dob vzniku plzeňského znaku trochu ztloustla. S českými dabéry Španělské loutky budou mluvit česky a poprvé v historii souboru se předvede všech osm najednou. Hlas jim propůjčí vynikající čeští dabéři Martin Stránský, Jiří Lábus nebo Antonín Procházka. Součástí představení budou kromě loutek další skvělí účinkující: V. O. S. A. Theatre, Long Vehicle Circus, Tam Tam Batucada, Ridina Ahmed and band, Amanitas Fire Theatre, Žongléros a další. Na scénáři se podílejí Adam Renč, Luba Blaškovičová, Jakub Vedral a Carros de Foc. Loutky budou vystaveny v ulicích každý den odpoledne (pátek od 18.00, o víkendu od 16.00), ve 20.30 večer pak ožijí a promění historické centrum Plzně v divadelní jeviště. Kromě unikátní show obřích loutek uvede letošní mimořádný ročník festivalu Skupova Plzeň také nizozemské zvířecí loutky divadla La Pavana, loutkářský stan Theatre Risorius z Francie, domácí mistry z Divadla V Boudě a řadu dalších loutkářských souborů. V sadovém okruhu vyrostou také dílny, kde si budou moci malí i velcí vyrobit loutky. Program bude i na náměstí, v Proluce či Muzeu loutek, kde se zhruba každou hodinu odehrají různá loutková představení. Vše je zdarma. Region| Střední Čechy Publikováno| Pražský deník; Zpravodajství; 14 Publikováno| Boleslavský deník; Zpravodajství; 14


26

Publikováno| Benešovský deník; Zpravodajství; 14 Publikováno| Kladenský deník; Zpravodajství; 14 Publikováno| Berounský deník; Zpravodajství; 14 Publikováno| Kolínský deník; Zpravodajství; 14 Publikováno| Kutnohorský deník; Zpravodajství; 14 Publikováno| Mělnický deník; Zpravodajství; 14 Publikováno| Nymburský deník; Zpravodajství; 14 Publikováno| Příbramský deník; Zpravodajství; 14 Publikováno| Rakovnický deník; Zpravodajství; 14 ID| 71cef2d2-822a-4049-87ae-660ddf1884eb

Rokycanský deník

V Horákově muzeu léčí strop 19.8.2015

Rokycanský deník str. 2 Rokycansko Západočeské muzeum v Plzni

BOŽENA ŠOPEJSTALOVÁ

Tím se zároveň zkracuje doba uzavření pod ním se nacházejícího oddělení Rokycany – Půda Muzea dr. Bohuslava Horáka se kvůli havárii stropu změnila v pracovní zónu. Stavbaři se činí a díky tomu už také oddělení městského bydlení, které událost vyřadila z provozu, začali ´odstříhávat´ pověstný metr. Uzavření oddělení, jak jsme před časem informovali, si po odborném posouzení statika vyžádal stav stropu ve druhém patře budovy. V těchto dnech se oprava dala do pohybu. „Zahájili jsme práce na odstranění havárie v historické expozici,“ potvrdil František Frýda, ředitel Západočeského muzea v Plzni, pod nějž rokycanská instituce spadá.„V jarních měsících zde došlo ke statické poruše stropního podhledu,“ připomněl, „která měla za následek zlomení trámu a odtržení podhledu od nosné konstrukce.“ Nejpravděpodobnější příčinou této havárie podle něj bylo nevhodné zatížení konstrukce vrstvou betonové mazanice na podlaze půdního prostoru při předchozích úpravách. „Část expozice jsme proto na základě posouzení odborníka uzavřeli. Vedla nás k tomu jak bezpečnost návštěvníků, tak ochrana vystavených exponátům,“ doplnil Frýda. Poté, co byly zpracované statické posudky a nezbytné výpočty, půle srpna odstartovala zahájení oprav. „Práce probíhají v uzavřené části tak, aby provoz ostatních expozic a vůbec celé muzejní budovy byl omezený co nejméně,“ zdůraznil Frýda. K největším operacím sice dochází v půdním prostoru, ale podbití trámů je třeba dělat i zdola. „Vzhledem k památnosti stavby se na prkna nabíjí rákos a nahazuje omítka tak, jak se postupovalo dříve,“ upozornil Frýda. Unikání prachu do okolního prostoru brání závěsy. Podle dalších informací je už po odstranění betonu konstrukce odlehčená a prasklý trám by se měl vyztužit a zpevnit táhly. V souvislosti s havárií prošel pečlivou prohlídkou i zbytek konstrukce. Při včerejším kontrolním dnu bohužel zaznělo, že také druhý trám je naprasklý, takže i ten bude třeba fixovat. Nakonec strop druhého patra v půdním prostoru uzavře jen lehký izolační zásyp. Podle předpokladů by práce měly být dokončené nejpozději 30. září. „Poté se pustíme do přestavby instalace historické expozice. Přece jen už má nějaký rok za sebou, tak chceme návštěvníkům předložit i něco trochu jiného. Předpokládáme, že muzeum jako celek bude plně k dispozici od příští sezóny,“ informoval Frýda. Region| Západní Čechy


27

Tachovský deník

Odešel Milan Vendi Hůrka, významná osobnost tachovského výtvarného života 17.8.2015

Tachovský deník str. 2 Tachovsko Západočeské muzeum v Plzni

JIŘÍ KOHOUT

Tachov, Bechyně – Naposledy se přátelé, blízcí a celá výtvarná veřejnost rozloučila v pátek odpoledne s Milanem Vendi Hůrkou. Významný výtvarník, malíř, ilustrátor, keramik, člen Unie výtvarných umělců, který dlouhá léta působil v Tachově, zemřel 5. srpna v Bechyni. Narodil se 13. ledna 1942 v Maršovicích. Vystudoval Střední průmyslovou školu keramickou v Bechyni,kam se po úmrtí své ženy, akademické sochařky Aleny Burešové, vrátil. Vendi Hůrka byl výraznou postavou tachovského uměleckého světa. V Tachově žil a působil jako malíř, keramik, sochař i výtvarný pracovník. Ve své volné tvorbě se věnoval zejména ilustraci. Významnou celoživotní uměleckou cestou byla tedy vědecká kresba, pro četná nakladatelství vytvořil pozoruhodné práce, které ho zařadily mezi přední české výtvarné tvůrce. „Umělec však byl také obdařen smyslem pro humor a nevšední lidskou laskavostí. Proto také mohla mimo jiné vzniknout série perokreseb s tématem ptáků. Samozřejmě těch imaginativních, s roztodivnými jmény a ornitologickými znaky. Téměř souběžně s těmito fantaskními kresbami tvořil porcelánové kachle, na nichž s humorem a velkou invencí zobrazoval podivuhodné příslušníky světa pohádek a vyprávěnek,“ píše v nekrologu Unie výtvarných umělců. Hůrka měl i literární nadání a cit pro krásu rodného jazyka. Také série keramických plastik a reliéfů, představujících nejrůznější strojky, stroječky, udělátka a další technické vymyšlenosti dosvědčovala autorovu radost z tvůrčí práce a ze života vůbec. Milan Vendi Hůrka se také zajímal a podporoval rozvoj kulturního života v Tachově, významný byl jeho podíl na založení Městské galerie v roce 1995. „Měl rád lidi a zejména své přátele, s nimž a tradičními trampskými písničkami trávil chvíle pohody a volna. Jeho vnitřní noblesa přinášela také pochopení pro lidské slabůstky, pro vtip, úsměv. Tak na něho budou vzpomínat kamarádi i celá výtvarná obec,“ uvádí Unie výtvarných umělců. Hůrkovy práce jsou zastoupeny ve sbírkách Městské galerie v Tachově, Městského muzea v Mariánských Lázních, v Západočeské galerii, v Západočeském muzeu, v Artotéce města Plzně i v četných soukromých sbírkách. Foto popis| Společně s manželkou Alenou Burešovou byl Hůrka autorem památníku americké armádě v Tachově. Foto autor| Foto: Deník/Jiří Kohout Foto popis| Milan Vendi Hůrka. Foto autor| Foto: Archiv Region| Západní Čechy

Výstava představí poutní místa 19.8.2015 (jk)

Tachovský deník str. 2 Tachovsko Západočeské muzeum v Plzni

Tachov – Poutní místa a místa zvláštní zbožnosti Tachovska. Tak se jmenuje výstava, která pomocí textů a bohaté obrazové dokumentace představí nejen nejvýznamnější poutní místa Tachovska,ale i ta místa zvláštní zbožnosti, kterým nebyla dosud věnována žádná pozornost. Prezentováno bude 82 lokalit. Výsledek několikaletého výzkumu fenoménu poutních míst našeho regionu se tak vůbec poprvé představuje široké veřejnosti. Autorem výstavy je Luděk Krčmář, vedoucí oddělení novějších dějin Západočeského muzea v Plzni, který výstavu zahájí. Vernisáž se koná v úterý 25. srpna v Muzeu Českého lesa v Tachově od 17 hodin. Region| Západní Čechy


28

Poutní místa Tachovska 21.8.2015 (dv)

Tachovský deník str. 7 Servis Západočeské muzeum v Plzni

Tachov– (25.8.) V Muzeu Českého Lesa je na´úterý 25. srpna vernisáž výstavy Poutní místa Tachovska. Výstavu zahájí autor Luděk krčmář ze Západočeského muzea v Plzni. Začátek v 17 hodin. Region| Západní Čechy

Týdeník Domažlicko

Kalendárium osobností 5.8.2015

Týdeník Domažlicko str. 11 Týdeník Domažlicko Západočeské muzeum v Plzni

HALÍK, Miroslav PhDr. – literární historik * 30. 06. 1901 – Domažlice + 05. 08. 1975 – Praha Působení: Domažlice, Praha, Malé Svatoňovice (okr. Trutnov). Literární historik a knihovník. Odborník na studium Karla Čapka, podílel se na regionální muzejní činnosti. 40. výr. úmrtí MÁNES, Quido – malíř * 17. 07. 1828 – Praha + 05. 08. 1880 – Praha Působení: Újezd Sv. Kříže, Štítary, Chodsko, Praha. Autor maleb vojenských bitev, pražských zákoutí nebo figurálních studií z Chodska. 135. výr. úmrtí HRUŠKA, Antonín – učitel * 06. 08. 1810 – Kdyně + 05. 07. 1880 – Domažlice První učitel Trojtřídní obecné školy vesnické v Domažlicích. 205. výr. nar. BUBENÍČEK, Jindřich – malíř * 13. 07. 1856 – Kšely (okr. Kolín) + 09. 08. 1935 – Svratka (Žďár n. S.) Působení: Domažlice, Babylon. Malířakvarelista, roku 1934 se usídlil v Domažlicích. Maloval často motivy na Babyloně. 80. výr. úmrtí ŠAMBERGEROVÁ, Kateřina – oběť nacismu * 27. 07. 1891 – Borovy (okr. Plzeň-jih) + 09. 08. 1945 – Praha Žena dělníka z Domažlic, zemřela na následky několikaletého věznění nacisty. 70. výr. úmrtí WEBER, Josef – ředitel gymnázia * 09. 08. 1840 – Domažlice + 22. 04. 1917 – Domažlice Učitel matematiky a fyziky, první ředitel domažlického gymnázia (1871- 1880). 175. výr. narození ŠEFFNER, Antonín – učitel * 02. 04. 1887 – Spálené Poříčí + 10. 08. 1930 – Domažlice Působil v Domažlicích jako malíř a učitel, kromě krajin maloval i portréty. 85. výr. úmrtí HALÍK, Gustav MUDr. – lékař


29

* 11. 08. 1865 – Domažlice + 06. 01. 1940 – Poděbrady Primář domažlické nemocnice a praktický lékař. Člen řady místních kulturních spolků a korporací, zasloužil se o vznik pěveckého spolku Čerchovan. 150. výr. narození LEDVINOVÁ, Lenka – atletka * 11. 08. 1985 – Domažlice Působení: Praha. Česká atletka, také se věnuje vzpírání. Držitelka národního rekordu v hodu kladivem. 30. výr. narození ULČOVÁ, Marie PhDr. – etnografka * 11. 08. 1925 – Plzeň + 18. 03. 1998 – Plzeň Působení: Plzeň, Chodsko. Vedoucí národopisného oddělení Západočeského muzea v Plzni. 90. výr. narození Region| Zapadní Čechy

Ústecký deník


Ústecký deník str. 14 Zpravodajství Západočeské muzeum v Plzni

(kul)

Plzeň – Západočeská metropole bude o posledním prázdninovém víkendu patřit obřím loutkám. Město, které dalo světu Jiřího Trnku nebo autora Hurvínka Josefa Skupu, se promění v jeviště pro jedinečné představení pro osm obřích loutek a stovky herců. Na podívanou pro celou rodinu zve Evropské hlavní město kultury 2015 a festival Skupova Plzeň. Přímo v centru města potkáte chodící a mluvící marionety, koně, draka nebo létajícího ptáka. Vůbec poprvé do České republiky přijede skupina Carros de Foc ze Španělska, aby od 28. do 30. srpna společně s desítkami tanečníků, muzikantů a akrobatů pod taktovkou společnosti Art- Prom předvedla jedinečné představení La Nina. To vzniká přímo na míru Plzni a bude vyprávět příběh holčičky, jejích hraček a splněných snů. Můžete prožít cestu holčičky Elišky, která se vrací domů. Cestou potkává rytíře Emila Škodu, zbabělého draka, orlici Přemyslu, otravného velblouda Kamila nebo Chrtku, která od dob vzniku plzeňského znaku trochu ztloustla. S českými dabéry Španělské loutky budou mluvit česky a poprvé v historii souboru se předvede všech osm najednou. Hlas jim propůjčí vynikající čeští dabéři Martin Stránský, Jiří Lábus nebo Antonín Procházka. Součástí představení budou kromě loutek další skvělí účinkující: V. O. S. A. Theatre, Long Vehicle Circus, Tam Tam Batucada, Ridina Ahmed and band, Amanitas Fire Theatre, Žongléros a další. Na scénáři se podílejíAdamRenč, Luba Blaškovičová, Jakub Vedral a Carros de Foc. Loutky budou vystaveny v ulicích každý den odpoledne (pátek od 18.00, o víkendu od 16.00), ve 20.30 večer pak ožijí a promění historické centrum Plzně v divadelní jeviště. Kromě unikátní show obřích loutek uvede letošní mimořádný ročník festivalu Skupova Plzeň také nizozemské zvířecí loutky divadla La Pavana, loutkářský stan Theatre Risorius z Francie, domácí mistry z Divadla V Boudě a řadu dalších loutkářských souborů. V sadovém okruhu vyrostou také dílny, kde si budou moci malí i velcí vyrobit loutky. Program bude i na náměstí, v Proluce či Muzeu loutek, kde se zhruba každou hodinu odehrají různá loutková představení. Vše je zdarma. Region| Severní Čechy Publikováno| Ústecký deník; Zpravodajství; 14 Publikováno| Děčínský deník; Zpravodajství; 14 Publikováno| Chomutovský deník; Zpravodajství; 14 Publikováno| Litoměřický deník; Zpravodajství; 14 Publikováno| Žatecký a lounský deník; Zpravodajství; 14 Publikováno| Mostecký deník; Zpravodajství; 14 Publikováno| Teplický deník; Zpravodajství; 14


30

Publikováno| Liberecký deník; Zpravodajství; 14 Publikováno| Jablonecký deník; Zpravodajství; 14 Publikováno| Českolipský deník; Zpravodajství; 14 ID| e1a2c435-30b9-4740-a20b-ac6ef4f61456

Xantypa

Gottfried Lindauer 26.8.2015

Xantypa str. 101 Výstava Západočeské muzeum v Plzni

Jindřich Rosendorf

Malíř mezi Novým Zélandem a Plzní Nejvýznamnější projekt v historii Západočeské galerie v Plzni, realizovaný ve spolupráci s nejvzdálenější možnou institucí z protilehlé strany zeměkoule. Zlatý hřeb projektu Plzeň -Evropské hlavní město kultury 2015. Nositelkou těchto NEJ je podle jejích organizátorů první retrospektivní výstava zdejšího rodáka Gottfrieda Lindauera (18391926). Má název PLZEŇSKÝ MALÍŘ NOVOZÉLANDSKÝCH MAORŮ (ja přístupná je v galerii Masné krámy. Představuje na padesát portrétů ze sbírek novozélandské Auckland Art Gallery Toi o Tämaki, které do této doby ještě nikdy neopustily Nový Zéland. Souhlas k průlomovému rozhodnutí musel dát kromě vedení aucklandské galerie také její poradní sbor Haerewa, tvořený maorskými umělci, vědci, badateli a současně zástupci původních kmenů, jenž se vyjadřuje závazně ke správě maorského umění, a také samotní potomci portrétovaných osobností. „Jsme hrdí, že se to podařilo," říká ředitel Západočeské galerie a spoluautor výstavy Roman Musil. „Tyto obrazy jsou v naší zemi vnímány jako národní poklad, součást kulturního dědictví, proto jde o událost i historicky zcela mimořádnou,'' vysvětluje první zapůjčení obrazů mimo Nový Zéland tamní velvyslanec Rodney Harris. „Gottfried Lindauer je jméno, které v naší zemi znají I všichni, včetně těch, kdo se o umění příliš nezajímají, a je trvale ve velké úctě. Je zde považován za jednoho z nejuznávanějších umělců tzv. koloniálního období," dodává. V českém prostředí je malíř znám naopak velice málo, což chce plzeňská výstava napravit. Ředitel Roman Musil oslovil kolegy z daleké Oceánie před zhruba pěti lety nejprve s myšlenkou jednat o získání alespoň menší ukázky Lindauerových prací vytvořených na Novém Zélandu. Kurátorka maorského umění aucklandské galerie Ngahiraka Masonova mu překvapivě vyšla vstříc s nabídkou představit umělce v daleko širším měřítku. A tak nynější expozice přibližuje čtyřiačtyřicet portrétů a dvě velké žánrové malby z galerie v Aucklandu a několik portrétů z muzea ve Wellingtona Menší část výstavy je věnována Lindauerově rané tvorbě a tvoří ji portréty plzeňských měšťanů, jeho autoportrét či cyrilometodějský cyklus z Valašských Klobouků, vytvořené ještě před odjezdem z vlasti. Doplňují ji předměty etnografického charakteru a dokumenty související s umělcovou osobností, například originály korespondence či faksimile Lindauerových kreseb, dopisů či fotografií. Kardinálův prastrýc Gottfried (původně Bohumír) Lindauer, mimochodem prastrýc českého kardinála Josefa Berana, jehož komunistický režim nejprve internoval a pak vyhnal do exilu v Římě, kde je pohřben mezi papeži v kryptě pod vatikánskou bazilikou sv. Petra, měl být původně podle přání rodičů zahradníkem nebo hodinářem. Sám se ale rozhodl jinak - v šestnácti letech odešel pěšky z Plzně do Vídně, kde pak studoval na Akademii výtvarných umění v ateliéru Josefa Fůhricha a Leopolda Kuppelwiesera, významných představitelů malířství s náboženskou tematikou. Kolem roku 1870 se usadil v rodné Plzni, založil si tu portrétní ateliér a budoval klientelu z řad zdejších měšťanů. O tri roky později navštívil Světovou výstavu ve Vídni, kde byl v sekci britských kolonií zastoupen rovněž Nový Zéland. Lindauer se tu poprvé setkal s původní kulturou domorodých Maorů, a ta mu učarovala. V roce 1874 odplul z Hamburku lodí Reichstag na Nový Zéland, aby tu u protinožců žil, maloval i fotografoval. Exotické tichomorské souostroví se na víc než půl století stalo jeho novým domovem. Brzo se zde seznámil s mecenášem Henrym Partridgem, spřátelili se a společně přišli s myšlenkou vytvořit prostřednictvím Lindauerových maleb panteon slavných maorských osobností - kmenových náčelníků, kteří se od 40. do 60. let 19. století účastnili britskomaorských válek a stali se významným symbolem této doznívající éry. Lindauer současně zachycuje pro budoucí generace i domorodé obyvatelstvo a jeho zvyky. Tvoří něco, co nikdo před ním. Maorské vůdce zobrazuje s etnografickou přesností v hieratických postojích, ve slavnostních oděvech, se zbraněmi a amulety a s typickým tetováním, které určovalo jejich osobní i kmenovou identitu. Proto byly jeho malby od počátku vnímány nejen jako umělecká díla, ale i jako nositelé důležité dokumentární hodnoty. „Šlo o staromistrovskou vrstvenou techniku malby, při níž využíval také fotografie," popisuje Lindauerův způsob tvorby Roman Musil. „Měl zvláštní přístroj, jímž promítal fotografie na svá plátna, tam je fixoval kresbou a pak vytvářel samostatnou malbu. Taje přitom velmi


31

iluzivní a přesvědčivá. Metodou jistého fotorealismu se mu přitom podařilo dostat do portrétů mnoho z aury zobrazovaných osobností, což samotné Maory doslova uchvátilo. A nejen tehdy. Lindauerovy obrazy dodnes vnímají jako médium pro navázání komunikace se svými dávnými předky." Do královské rodiny i Náprstkova muzea Umělcova díla zaznamenala ovšem ještě za jeho života úspěchy i jinde ve světě. V roce 1886 byl v rámci své evropské cesty zastoupen na velkolepé Koloniální a indické výstavě v Londýně, kde jeho obraz maorské dívky tančící tanec poi získal obdiv prince z Walesu, pozdějšího krále Eduarda VII. Malba se dodnes nachází v majetku britské královské rodiny. V roce 1904 Lindauer například prezentoval několik svých děl ve Spojených státech na Světové výstavě v St. Louis, kde za obraz „maorské madony" Heeni Hirini s dítětem získal zlatou medaili a Velkou cenu Paláce národů. Některé ze svých prací či etnografických kuriozit zasílal také počátkem minulého století jako dary do Náprstkova muzea v Praze či známému pražskému obchodníkovi s přírodninami Václavu Fricovi. „Tak ucelená kolekce Lindauerovych děl jako nyní v Plzni nikde mimo Nový Zéland ještě k vidění nebyla," ujišťuje Roman Musil. Odpovídá tomu i finanční náročnost projektu. Značná část z těchto nákladů pokryla specifické podmínky dopravy, když pro všechny exponáty byly vyrobeny speciální schránky se stabilizovanými klimatickými hodnotami. „Takto cestovaly z Nového Zélandu přes Amsterodam a Berlín až k nám, přičemž před samotným odletem proběhl rituální maorský obřad za zpěvu modliteb, při nichž se tamní komunita s obrazy rozloučila a poslala je na cestu. Podobný obřad novozélandšti hosté uskutečnili poté, když byly exponáty nainstalovány v naší galerii," dodává Roman Musil. „Jsem dojatá," svěřila se před zahájením plzeňské výstavy Lindauerova prapravnučka, dvaašedesátiletá Anne Masonova. „Věřím, že si ve svém rodišti začne postupně získávat podobný ohlas a vážnost, jakou už víc než století požívá na Novém Zélandu." Výstava potrvá do 20. září. • *** Před samotným odletem proběhl rituální maorský obřad za zpěvu modliteb, při nichž se tamní komunita s obrazy rozloučila a poslala je na cestu. Foto autor| foto Auckland Art Gallery Toi o Tämaki, Gottfried Lindauer Replica Studio, woodviile, Nový Zéland, Západočeské muzeum v Plzni a Římskokatolická farnost Valašské Klobouky Foto popis| Autoportrét, 1862 Foto popis| TAWHIAO MATUTAERA POTATAU TE WHEROWHERO, 1882 Foto popis| WAHANUI REIHANA TE HUATARE, 1895 Foto popis| MARKÉTA LEXOVA, 1866 Foto popis| GOTTFRIED LINDAUER, 1910-1920


32

Přehled zpráv

Recommend Documents