Přehled zpráv

Přehled zpráv 20.7.2012 - 23.7.2012 MÚ Česká Lípa Blesk krátce ......................................................................................................................................................................4 23.7.2012 Blesk str. 4 Čechy/Morava MÚ Česká Lípa Českolipský deník Končím s nadváhou díl 6. .....................................................................................................................................4 21.7.2012 Českolipský deník str. 3 Českolipsko MÚ Česká Lípa

Petráček: Při transformaci sociálních služeb jsme se na Českolipsku setkali s nepochopením obcí i obyvatel ..................................................................................................................................................................5 21.7.2012 Českolipský deník str. 2 Z regionu MÚ Česká Lípa Pavel Petráček

Právě jsme se narodili!..........................................................................................................................................6 21.7.2012 Českolipský deník str. 10 Moje rodina MÚ Česká Lípa

Prodám zámek. Zn. za 45 milionů ........................................................................................................................6 21.7.2012 Českolipský deník str. 1 Titulní strana MÚ Česká Lípa KRISTÝNA BROŽOVÁ

Radili jsme Thajcům, jak zalesnit prales, říká Preškavák..................................................................................7 21.7.2012 Českolipský deník str. 3 Českolipsko MÚ Česká Lípa MICHAEL POLÁK

Zelená svítí kratší dobu než dřív ..........................................................................................................................9 21.7.2012 Českolipský deník str. 3 Českolipsko MÚ Česká Lípa (kb)

Zkouškou neprošel ................................................................................................................................................9 21.7.2012 Českolipský deník str. 3 Českolipsko MÚ Česká Lípa (ph)

Žhář řádí dál ...........................................................................................................................................................9 21.7.2012 Českolipský deník str. 1 Titulní strana MÚ Česká Lípa (ph)

Kraj rozdělil peníze školám.................................................................................................................................10 23.7.2012 Českolipský deník str. 1 Titulní strana MÚ Česká Lípa (kb)

KULTURNÍ TIPY....................................................................................................................................................10 23.7.2012 Českolipský deník str. 8 U nás doma MÚ Česká Lípa

Přehled zpráv

1 © 2012 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz | [email protected]

Nakoupil za pět prstů. Půjde k soudu................................................................................................................11 23.7.2012 Českolipský deník str. 3 Českolipsko MÚ Česká Lípa (ph)

O statisíce možná přijdou v Blatcích a Bezdězu ..............................................................................................11 23.7.2012 Českolipský deník str. 3 Českolipsko MÚ Česká Lípa KRISTÝNA BROŽOVÁ

ČRo Sever Fronty na registrech vozidel v Ústeckém kraji nekončí...................................................................................12 20.7.2012 ČRo Sever str. 1 15:40 Informace ze severu Čech MÚ Česká Lípa

Rozšířené úřední hodiny v registru vozidel v České Lípě ...............................................................................14 20.7.2012 ČRo Sever str. 3 18:00 Události v regionu MÚ Česká Lípa

V Novém Boru se začnou stavět speciální domky pro handicapované lidi...................................................14 20.7.2012 ČRo Sever str. 3 16:00 Události v regionu MÚ Česká Lípa ČT 1 Češi šetří na sportovní výbavě...........................................................................................................................14 22.7.2012 ČT 1 str. 15 19:00 Události MÚ Česká Lípa ČT 24 Bývalé trati v Libereckém kraji ožívají ...............................................................................................................17 22.7.2012 ČT 24 str. 6 18:00 Události v regionech - víkend MÚ Česká Lípa Děčínský deník Naturhouse: Jak překonat chuť na sladké?......................................................................................................18 21.7.2012 Děčínský deník str. 3 Děčínsko MÚ Česká Lípa Liberecký deník Greenway Jizera: Smysluplný projekt ...............................................................................................................18 23.7.2012 Liberecký deník str. 8 U nás doma MÚ Česká Lípa Pavel Charousek

Magazín Víkend DNES Koukejte se přizpůsobit! .....................................................................................................................................20 21.7.2012 Magazín Víkend DNES str. 34 Kavárna MÚ Česká Lípa TOMÁŠ URBAN

Mladá fronta DNES AC Česká Lípa pořádá Vrhačskou tour .............................................................................................................25 21.7.2012 Mladá fronta DNES str. 4 Kraj Liberecký MÚ Česká Lípa Přehled zpráv


(hav)

Ústí proti „panákům“ vyzkoušelo Hovorku ......................................................................................................25 23.7.2012 Mladá fronta DNES str. 6 Severní Čechy MÚ Česká Lípa (bek)

Respekt Č***k, d***l a další.................................................................................................................................................25 23.7.2012 Respekt str. 36 Společnost - vulgarity MÚ Česká Lípa ADAM ŠŮRA

Najít jiný cíl ...........................................................................................................................................................27 23.7.2012 Respekt str. 3 Editorial MÚ Česká Lípa Erik Tabery

RESPEKT ..............................................................................................................................................................28 23.7.2012 Respekt str. 6 MÚ Česká Lípa Zpravodajství ČTK O prodlouženou otvírací dobu registru aut mají lidé zájem ............................................................................28 20.7.2012 Zpravodajství ČTK str. 0 ece dpr MÚ Česká Lípa mdk

Letité problémy nemocnic v Libereckém kraji politici nevyřešili ...................................................................29 22.7.2012 Zpravodajství ČTK str. 0 dli pol MÚ Česká Lípa knt

Přehled zpráv


MÚ Česká Lípa Blesk

23.7.2012

krátce

Blesk str. 4 Čechy/Morava MÚ Česká Lípa

„Omlouváme se plk. JUDr. Miroslavu Dvořákovi za to, že jsme o něm dne 11. 7. 2008, jako o okresním řediteli Policie ČR, uvedli, že předvedl policejní zvůli zaparkováním před pekárnou v České Lípě na místě vyhrazeném pro invalidy.“ Regionální mutace| Blesk - Čechy Českolipský deník

Končím s nadváhou díl 6.

21.7.2012

Českolipský deník str. 3 Českolipsko MÚ Česká Lípa

Kristýna B., věk 26 let, cíl -20 kg Mám za sebou 2 měsíce hubnutí. Jsem o 10 kg lehčí. A jsem právě v polovině svého cíle. Známí už na mě začali pozorovat změnu. I já jsem zaznamenala změnu. Už neběhám zoufale v obchodě a nedomáhám se největších, někdy neexistujících čísel. Už vám někdy prodavačka hned u dveří řekla „ Na tlusté nic nemáme.“? Ani vám to nepřeji, není to nic příjemného a to si myslím, že jsem poměrně vyrovnaná. Začínám si dokonce nákupy užívat. Dodržování jídelníčku pro mě již není potíž. Přípravu jídel zvládám po paměti. Zelenina je každodením spolubojovníkem. Piju hodně a ráda. Tak co mi nejde? Občas mě zrazuje vůle. Hlavou mi jde- už jsi zhubla, to už stačí. A sebeuspokojení přitakává : „ Jasně, už dost.“ Naštěstí jsem se vždy vzpamatovala. Zejména díky velkým pomocníkům, které mám- cíl, který jsem si napsala a vyvěsila po bytě a díky každotýdenní návštěvě v poradně Naturhouse. Diskuze s dietoložkou je opravdu ohromná pomoc. Její povzbuzení, reálný plán a nějaká ta bylinková ampule, to mě vždy zase postaví do latě. Součástí mého dosavadního úspěchu je také více sportu. Oblíbila jsem si kolečkové brusle a začala jsem běhat. Dietoložka mě vybavila dobrými radami, pokud se chystáte na větší sportovní výkon: 1. Dobře posnídejte. Snídaně by měla být pestrá. Rozhodně se neodbývejte během pěti minut jedním toustem. Hezky si svou snídani užijte. Neměly by chybět ovesné vločky, netučný mléčný výrobek, případně banán nebo jiné ovoce. Do misky můžete přidat i oříšky nebo trochu rozinek. Vlákninu získáte z celozrnných toastů nebo můžete použít přímo vlákninu FIBROKI). 2. Slaďte medem – med je jediné přirozené zásadité sladidlo, které máte k dispozici. Bílý cukr zbytečně aktivuje tvorbu kyselých šťáv v organismu. 3. Dostatečně se napijte. Pokud nejste ortodoxní sportovec, který si k pití připravuje speciální nápoj, vyplatí se slabý čaj, mírně slazený medem a také nepatrně osolený kvůli doplnění minerálů. Velkou a častou mýlkou je, že když zastavíte na kole na pivo, udělali jste něco pro svůj pitný režim. Každý alkohol dehydruje, proto k pivu musíte vypít vodu navíc. 4. Jdete-li na výlet, do batůžku si místo obligátní tatranky raději zabalte banán, sáček sušeného ovoce nebo müsli tyčinku. 5. Jdete-li běhat, též se vybavte nějakou zdravou jistotou- sušené ovoce vás nezatíží a ani nerozměkne. 6. Pokud na trase obědváte, vyhněte se tučným a smaženým jídlům, zbytečně vám seberou síly. Dejte si raději lehký těstovinový salát s masem. Jestliže vám to plán cesty dovolí, dopřejte organismu alespoň půl hodiny na zpracování jídla. 7. Během výkonu pravidelně pijte po malých doušcích. Pomůže vámto regenerovat síly.

Plné znění zpráv


8. Banán – skvělý spojenec. Lepší ovoce na doplnění energie nenajdete. Banány obsahují trojici přírodních cukrů – cukrotu, fruktózu a glukózu – všechny mají rychlý nástup podpory organismu. Navíc je v nich lehce stravitelná vláknina a spousta potřebných minerálů. Energie ze dvou banánů vystačí na devadesát minut ostrého aerobicu, jízdy na in-line bruslích, běhu nebo rychlé cyklistiky. Nikdy jsem nebyla sportovní typ. Z krasobruslení mě vyloučili pro topornost, s basketbalem prosazovaným rodiči jsem se míjela, ale běhání mě kupodivu uspokojuje. Jsem důkazem toho, že se sportem může začít každý, i když se pro něj přímo nenarodil. Všempřeji hodně úspěchů. Kristýna Kde nás najdete? Dietetické centrum NATURHOUSE v České Lípě, Jindřicha z Lipé 87, nebo Děčíně vOCKorál. Objednat se můžete telefonicky na čísle 483 034 250 (Česká Lípa) nebo 413 034 205 (Děčín), případně prostřednictvím e-mailu: mailto:[email protected] nebo mailto:[email protected] Základní informace o nás získáte na našich webových stránkách: http://www.naturhouse-cz.cz Foto popis| Region| Severní Čechy

Petráček: Při transformaci sociálních služeb jsme se na Českolipsku setkali s nepochopením obcí i obyvatel 21.7.2012

Českolipský deník str. 2 Z regionu MÚ Česká Lípa

Pavel Petráček

Reakce Česká Lípa – Krajský radní Pavel Petráček reaguje na článek o koupi pozemků od soukromých majitelů na Českolipsku. Zde by měly vyrůst domy pro handicapované ženy z Domova Sluneční dvůr v Jestřebí (ČD 18. července 2012). „Liberecký kraj se již v roce 2007 zapojil do projektu MPSV Podpora transformace sociálních služeb. Pro transformaci byla vybrána dvě zařízení – Domov pro osoby se zdravotním postižením Mařenice, příspěvková organizace, a Domov Sluneční dvůr, příspěvková organizace. Od té doby probíhá příprava uživatelů vybraných služeb, zaměstnanců i hledání vhodných lokalit pro přestěhování obou zařízení ze stávajících nevyhovujících prostor. Veškeré aktivity jsou konzultovány se zástupci MPSV i se zástupci Národního centra podpory transformace sociálních služeb. Vzhledem k tomu, že v rámci projektu mohou být 100% uhrazeny pouze uznatelné náklady, bylo logickou snahou Libereckého kraje, aby veškeré náklady plynoucí z transformace splňovaly podmínky uznatelných nákladů. Ohledně cen pozemků vytipovaných pro transformaci je uznatelným nákladem cena dle předpisu, tedy dle vyhlášky. Rozdíl mezi vyhláškovou cenou a kupní cenou tedy plně hradí Liberecký kraj. Proto bylo jeho zájmem se vlastníky pozemků dohodnout na ceně dle předpisu. Bohužel v některých lokalitách k této dohodě nedošlo, a navíc jsme se setkali s nevůlí místních občanů, kteří nechtěli žit v blízkém sousedství s osobami se zdravotním postižením. Z tohoto důvodu, i přes určité neuznatelné výdaje, musel Liberecký kraj přistoupit na nákup pozemků od soukromých vlastníků. Ohledně pozemku v Sosnové bych chtěl doplnit, že jde o pozemek v těsném sousedství vodárny, komunikace končí u pozemku a jsou zde vybudované přípojky na elektrickou energii. Je pravdou, že dostupnost obchodu či obecního úřadu je delší, nicméně v této lokalitě budou bydlet klientky s vysokou mírou podpory, tzn. že budou, dle potřeby přepravovány vozem. Jak jsem již uvedl výše, veškeré kroky jsou konzultovány se zástupci MPSV a Národního centra podpory transformace sociálních služeb. Každá vybraná lokalita prochází několika posouzeními a bez doporučení expertů není v dalším vyjednávání pokračováno. Mrzí mne, že jsme se právě u klientek Domova Sluneční dvůr, příspěvková organizace, setkali s nepochopením obyvatel vybraných lokalit, ale přesto věřím, že se nám podaří projekt úspěšně dokončit, a tím umožnit lidem s postižením žít životem, který je běžný pro jejich vrstevníky.“ O autorovi| Pavel Petráček, krajský radní pro sociální věci, (ČSSD) Region| Severní Čechy



21.7.2012

Právě jsme se narodili!

Českolipský deník str. 10 Moje rodina MÚ Česká Lípa

VÁŽENÍ RODIČE, díky vstřícnosti českolipské porodnice vám přinášíme fotky miminek z regionu. Každý týden naše reportérka fotí nově narozená miminka. Může se ale stát, že právě vás v porodnici nezastihne. Přesto vaše dítě neztrácí šanci být v novinách. Můžete nám poslat jeho fotografii (s údaji do popisku) na: mailto:[email protected] a své miminko najdete v tištěném Deníku i na http://www.ceskolipsky.denik.cz. Tam najdete i všechna miminka, která již v Deníku vyšla. Miminka fotografovala Tereza Lorencová Foto popis| Mamince Zuzaně Demečkové z Nového Boru se 16. července ve 13:21 hodin narodil syn Marco Beneš. Měřil 52cma vážil 3,74 kg. Blahopřejeme Foto popis| Rodičům Haně Dubské a Michalu Karáskovi ze Sloupu v Čechách se 13. 7. ve 21:19 hodin narodil syn Matěj Karásek. Měřil 53cma vážil 3,73 kg. Blahopřejeme Foto popis| Mamince Janě Kotyzové z Nového Oldřichova se 18. července ve 22:06 hodin narodila dcera Marie Kotyzová. Měřila 48cma vážila 3,45 kg. Blahopřejeme Foto popis| Mamince Evě Grečnárové z České Lípy se 14. července v 18:54 hodin narodila dcera Kateřina Plecháčová. Měřila 49cma vážila 3,45 kg. Blahopřejeme Foto popis| Mamince Tereze Markové z Provodína se 14. července ve 14:01 hodin narodila dcera Alena Marková. Měřila 51cma vážila 3,2 kg. Blahopřejeme Foto popis| Mamince Zuzaně Hradecké ze Zákup se 18. července v 9:14 hodin narodila dcera Kristýna Koblasová. Měřila 49cma vážila 3,53 kg. Blahopřejeme Foto popis| Mamince Soně Třeštíkové z Nového Boru se 14. července ve 20:57 hodin narodil syn Kvido Průcha. Měřil 50cma vážil 3,65 kg. Blahopřejeme Foto popis| Mamince Gabriele Příhonské z České Lípy se 16. července ve 23:59 hodin narodila dcera Sofie Pobjecká. Měřila 47cma vážila 3,15 kg. Blahopřejeme Foto popis| Mamince Lucii Erbenové z Kamenického Šenova se 19. července narodil syn Matyáš Čapek. Měřil 49 centimetrů a vážil 3,06 kg. Blahopřejeme Foto popis| Mamince Zuzaně Kořínkové z Jablonného v Podještědí se 14. července v 11:41 hodin narodil syn Daniel Kořínek. Měřil 44cma vážil 2,92 kg. Blahopřejeme Foto popis| Mamince Andreje Vorlíkové z České Lípy se 18. července ve 14:27 hodin narodila dcera Lucie Muchová. Měřila 49cma vážila 2,9 kg. Blahopřejeme Foto popis| Rodičům Veronice a Petrovi Wünschovým z Liberce se 16. července narodila dcera Adéla Wünschová. Měřila 48cma vážila 3,25 kg. Blahopřejeme Region| Severní Čechy

Prodám zámek. Zn. za 45 milionů

21.7.2012

Českolipský deník str. 1 Titulní strana MÚ Česká Lípa

KRISTÝNA BROŽOVÁ

Park okolo zámku v Doksech zůstane pro turisty i nadále otevřený. I když kraj nabídl památku k prodeji. Doksy – Splnit si sen a stát se zámeckým pánem nyní může každý. Stačí jen mít na kontě více než 45 milionů 260 tisíc korun. Právě za tuto minimální částku je totiž k mání zámek v Doksech. K prodeji ho nabídl Liberecký kraj, termín pro doručení obálek je 31. srpna. „Záměr prodeje zámku v Doksech jsme na úřední desce zveřejnili 10. července,“ upřesnila mluvčí Libereckého kraje Květa Šírová. Pro představu: Blatce, nejmenší obec na Českolipsku, by s 45 miliony vystačila hospodařit téměř 19 let. Nový majitel zámku za uvedenou sumu získá kromě samotné památky také veškeré příslušenství. K němu patří třeba komunikace v areálu, jezírko, kašna, ale i nová kotelna. „Splátka úvěru na kotelnu činí asi dva miliony ročně,“ upřesnila již dříve starostka Doks Eva Burešová. Neručí za vady



Zámek kraj prodává takzvaně „jak stojí a leží“. To podle občanského zákoníku znamená, že neručí za žádnou z vad, které budoucí majitel objeví, ani za skryté nedostatky. Do nabídky musí zájemci uvést kupní cenu a termín, do kdy ji budou schopni zaplatit. Co potenciální majitelé se zámkem zamýšlí, kraj nezajímá. Zachovají stezku V současnosti se zámek postupně vystěhovává. Veškerá činnost by v něm měla ustat na začátku září. „Provoz jídelny i domu mládeže v budově skončil. Prvního července jsme také vypnuli elektřinu. Nyní se vystěhovávají ostatní místnosti jako jsou kanceláře a šatny. Zakonzervovaná a úplně prázdná by budova zámku měla být na začátku září,“ upřesnil Milan Kubát, ředitel SOŠ a SOU 28. října v České Lípě, pod jejíž správu zámek spadá. Nový majitel památky však musí počítat s tím, že se mu po pozemku budou prohánět turisté. Zámecký park, který byl veřejnosti přístupný i dříve, zůstává i nadále otevřený. Stojí v něm totiž hned šest informačních tabulí naučné Máchovy stezky, na kterých se lidé dočtou zajímavosti o historii památky nebo o zdejší fauně a flóře. „Je potřeba zajistit udržitelnost projektu, hlavní brána proto zůstává normálně otevřená. Nedovedu si představit, že by ji někdo zamkl. A kdyby ano, jistě budou mít lidé možnost se na někoho dozvonit, aby je do parku pustil,“ podotkl Milan Kubát. Prodej zámku mohou v současné chvíli zastavit zřejmě jen představitelé Doks. Liberecký kraj totiž městu již v loni nabídl, že jim zámek bezúplatně převede. Z informací, které Deníku poskytla již dříve dokská starostka vyplývá, že je provoz zámku pro město příliš drahý. Pokračování na str. 3 Prodám zámek. Zn. za miliony Pokračování ze str. 1 „S největší pravděpodobností o zámek žádat nebudeme,“uvedla Eva Burešová. Do dnešního dne se Doksy oficiálně nevyjádřily. Prostřednictvím tiskové mluvčí však kraj Doksům vzkázal, že jejich nabídka stále platí. „I nadále může město požádat Liberecký kraj o převod nemovitosti do vlastní správy,“ ujistila Květa Šírová. Stál moc peněz Návrh na vystěhování budovy zámku v Doksech, kde dříve sídlilo zemědělské učiliště, vzešel od ředitele školy Milana Kubáta. Provoz budovy byl pro instituci příliš drahý. Všechny obory, které bylo možné přestěhovat, se od nového školního roku budou vyučovat v České Lípě. Zemědělské obory zůstanou v Doksech ve vedlejších budovách v areálu zámku. *** „Nyní se vystěhovávají ostatní místnosti jako jsou kanceláře a šatny. Zakonzervovaná a úplně prázdná by budova zámku měla být na začátku září.“ Milan Kubát, ředitel školy Region| Severní Čechy

Radili jsme Thajcům, jak zalesnit prales, říká Preškavák 21.7.2012

Českolipský deník str. 3 Českolipsko MICHAEL POLÁK MÚ Česká Lípa

ROZHOVOR Pětadvacetiletý Radek Timoftej z Prysku má za sebou čtyřměsíční pobyt v Thajsku, kde díky ministerskému grantu řešil praktické problémy tropického zemědělství a života Česká Lípa/ Prysk – Spojil cestování se zájmem o přírodu. Ještě jako „deváťák“ se stal členem Dětského parlamentu pro životní prostředí v ČR a měl možnost podívat se do světa na odborné přírodovědné expedice.



A spojení cestování se zájmem o přírodu se drží dál. Teď se pětadvacetiletý Preškavák, tedy obyvatel Prysku, Radek Timoftej, který na ústecké univerzitě dokončuje studium revitalizace krajiny, vrátil z čtyřměsíčního pobytu v Thajsku, na který vyjel díky grantu ministerstva školství i vlastní nevídané iniciativě. * Do Thajska ses dostal i díky tomu, že jsi de facto sám dal podnět ke spolupráci mezi univerzitou v Ústí a tou v Thajsku.. Jak to přesně bylo? Měl jsem možnost získat grant ministerstva školství pro výjezd studentů do zahraničí. Funguje to ale jen tak, že škola musí mít vytvořené smlouvy mezi univerzitami daných států nebo i mezistátní smlouvy, a mě lákalo vytvořit si úplně novou smlouvu. Takže jsme jako skupina čtyř studentů začali vloni v červenci tím, že jsme se rozhodli odjet do Thajska a rozeslali jsme e-maily na všechny vysoké školy v Thajsku. Dlouho se nikdo neozval, až nám odpověděla profesorka z univerzity na severu Thajska s tím, že není problém přijet. Pak dalších pět měsíců trvalo, než se doladily smlouvy, musela se vytvořit mezifakultní smlouva, mezi univerzitní smlouva a museli jsme si zažádat o studentská víza. Nicméně jsme tak vytvořili smlouvu, která teď bude platit dalších x let pro studenty, kteří přijdou po nás a mohou na sever Thajska také vyjet, takže jsme byli takoví průkopníci v cestě do Thajska. Čeští studenti v Thajsku dlouho nebyli a dokonce na té univerzitě jsme byli jedinými Evropany. * Jak studium v Thajsku probíhalo? Thajsko na rozdíl od Turecka, kde jsem byl pět měsíců během bakalářského studia, bylo hlavně o praxi. Vyjížděli jsme hluboko do pralesů, radili jsme, jak nakládat s dešťovou vodou, jak předcházet povodním, se kterými tam mají velké problémy a my s tím máme zkušenosti. Zajímavé bylo to, že oni dost často neměli potřebné informace. Stávalo se nám, že někdy jsme učitele vzdělávali my, z Evropy. * Je to vůbec možné, když rozdíl mezi přírodou tam a tady je určitě obrovský? Ten rozdíl je opravdu veliký, protože tam je tropický pás, je to něco úplně jiného. Strom, který u nás vyroste za sedm let, tak tam se do stejné výšky dostane za dva roky. Dost věcí tam funguje jinak, například povodně. Unás jsou spíše bleskové povodně. Voda prolétne vesnicí a jde to rychle pryč. V Thajsku když voda zaplaví vesnici, tak se tam pak drží třeba dva měsíce. Takže velkým problémem Thajců jsou podmáčené domy, protože jsou dva měsíce permanentně pod vodou. Takže je tam hodně rozdílů a těmi hlavně jsme se v Thajsku zabývali. Navíc jsme tam byli se studenty z jiných zemí, byli tam například studenti z Japonska nebo USA a s nimi jsme spolupracovali, takže ten studijní pobyt byl i o výměně různých informací mezi Amerikou, Asií a Evropou. * Co konkrétně jste Thajcům radili? Studovali jsme tam šest hlavních předmětů a několik vedlejších, a jeden se týkal znovuzalesňování lesů, které byly vytěžené. Oni v minulosti vytěžili hrozně moc dřeva a v roce 1996 tam došlo k rozsáhlé erozi půdy, která zasáhla několik vesnic a zemřelo tam spoustu lidí. Vedlo to k tomu, že Thajsko se tehdy rozhodlo, že už nebude těžit žádné dřevo. Těžařské společnosti se přesunuly za hranice Thajska, to znamená do Laosu, Kambodže nebo Barmy a nyní se těží tam. V Thajsku ale zůstalo mnoho ploch, kde už žádný les není a je potřeba ty plochy zalesnit. Jenže to není jako u nás, kdy se odlesní les a znovu se zalesní, protože půda je na to připravená. Když se odlesní prales, tak ta půda není připravená na dopad slunečního svitu. Takže my jsme v Thajsku společně pracovali například na tom, jakou půdu je nejvhodnějším přidávat ke konkrétním sazenicím, že to má být směs arašídových slupek, kokosových vláken a hlíny a podobně. Pokračování rozhovoru s Radkem Timoftejem vyjde v Českolipském deníku příští týden, v sobotu 28. 7. Kdo je Radek Timoftej • je mu 25 let a žije v Prysku • absolvoval Střední odbornou školu v Lužické ulici v České Lípě • nyní dokončuje magisterské studium na Fakultě životního prostředí Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a absolvoval 1. ročník bakalářského studia reklamní fotografie • od svých patnácti let byl členem Dětského parlamentu pro životní prostředí České republiky • procestoval řadu zemí a oblastí, mj.: Rusko – Sibiř, Mongolsko – poušť Gobi, Francie – Provence, Skandinávie, Madagaskar, Thajsko, Bali • cesty spojuje se studiem životního prostředí • je předsedou Sdružení na záchranu kostela sv. Petra a Pavla v Prysku Foto popis| NA SVÝCH CESTÁCH po světě se Radek věnuje studiu životního prostředí. Foto autor| Foto: archiv R. Timofteje Region| Severní Čechy



Zelená svítí kratší dobu než dřív

21.7.2012

Českolipský deník str. 3 Českolipsko (kb) MÚ Česká Lípa

Česká Lípa – Pouhé čtyři vteřiny vydrží zelený panáček na semaforu u OD Banco v centru České Lípy. Ti nejrychlejší chodci se za tu dobu dostanou zhruba doprostřed vozovky, pak už naskočí červená. Interval však ještě nedávno býval delší. Zkrátil se na žádost odboru dopravy českolipského městského úřadu, který má všechny semafory ve městě na starosti. „V době špiček vznikaly na křižovatce ulic Děčínská a Hrnčířská často zácpy. Navíc docházelo ke zpožďování městské hromadné dopravy. Proto odbor dopravy přistoupil k úpravě intervalu,“ vysvětlila mluvčí českolipského úřadu Kateřina Urbanová. Podle vypracovaného odborného posudku je interval dostatečný na to, aby všichni chodci stihli na zelenou alespoň vejít na přechod. Ai když potom lidé dojdou na druhou stranu už na červenou, nehrozí jim žádaná pokuta. Region| Severní Čechy

21.7.2012

Zkouškou neprošel

Českolipský deník str. 3 Českolipsko (ph) MÚ Česká Lípa

Česká Lípa – Ve zkušební lhůtě svého podmíněného trestu neobstál dvacetiletý mladík, který i přes podmínku kradl v českolipském Kauflandu. Z obchodu se v pondělí snažil bez placení pronést devadesát Fidorek. Pracovníci ostrahy si ale na místního zlodějíčka počíhali za pokladnami a předali jej policii. Za krádeže už jednou odsouzený mladík tak půjde znovu před soud a dá se očekávat, že tentokrát dostane trest nepodmíněný. Region| Severní Čechy

21.7.2012

Žhář řádí dál

Českolipský deník str. 1 Titulní strana (ph) MÚ Česká Lípa

Česká Lípa – Další tři požáry kontejnerů likvidovali ve čtvrtek v noci českolipští hasiči. Během července se jedná už o třetí sérii požárů plastových nádob na odpad. Po žhářích policisté intenzivně pátrají. ...3 Žhář řádí v ulicích České Lípy dál Pokračování ze strany 1 K hořícím kontejnerům vyjížděli hasiči ve čtvrtek mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní do ulic Budyšínská, Kolínská a Žitavská. Plameny zlikvidovaly dohromady pět nádob, čímž městu Česká Lípa vznikla škoda za 25 000 korun. Za celý červenec už ale kvůli řádění žháře přišla radnice o majetek za 120 000 tisíc korun. Poprvé někdo zapálil kontejnery na začátku července v ulicích Mariánská, Mikovcova a Okružní. Na začátku tohoto týdne hořely nádoby na odpadl ve třech ulicích na sídlišti Špičák, jeden požár poškodil i zaparkované auto. K útokům dochází vždy pod rouškou noci. Nebezpečnou zábavu žháře či skupiny pachatelů policisté nepodceňují a po autorovi intenzivně pátrají. V ulicích probíhají v noci častější kontroly. Policisté žádají o pomoc i veřejnost. „Pokud zpozorujete v době mezi půlnocí a časných ranních hodinách jakékoliv podivné chování jednotlivců nebo skupiny osob v okolí kontejnerů, volejte okamžitě linku 158 a my tyto podezřelé osoby prověříme. Policisté v souvislosti s těmito případy provádí intenzivní kontroly města, nicméně všudypřítomní nejsou a vaše pomoc může k dopadení pachatele rozhodně přispět,“ vyzývá obyvatele mluvčí českolipské policie Ivana Baláková. Plné znění zpráv


Foto popis| Region| Severní Čechy

Kraj rozdělil peníze školám

23.7.2012

Českolipský deník str. 1 Titulní strana (kb) MÚ Česká Lípa

Českolipsko – Přes tři miliony korun schválili krajští zastupitelé uvolnit na projekty několika středních i základních škol na Českolipsku. Mezi instituce, které mají přislíbenou krajskou dotaci, patří třeba SOU a SOŠ 28. října v České Lípě. Ta chce zlepšit vybavení dílen pro studenty. Zmodernizovat laboratoře zase plánují na českolipské průmyslovce. Přestavovat podkroví budou na základní škole v Kunraticích u Cvikova. Všechny popsané dotace jsou ale ještě podmíněné získáním financí z Regionálního operačního programu NUTSII Severovýchod. Region| Severní Čechy

23.7.2012

KULTURNÍ TIPY

Českolipský deník str. 8 U nás doma MÚ Česká Lípa

Letní Shakespearovské slavnosti začínají Klasické drama Romeo a Julie bude prvním představením Letních Shakespearovských slavností, které bude o prázdninách hostit nádvoří Vodního hradu Lipý v České Lípě. Hra o lásce a smrti mladých milenců z Verony v podání souboru pražského Divadla Oldstars je na programu v pátek 27. července ve 21 hodin. Předprodej vstupenek za 70 Kč je v Centru textilního tisku, na místě bude lístek stát 100 korun. Hned následující den bude pražský soubor hrát na českolipském hradě znovu, tentokrát představení Shakespeare: William. Vsrpnu se diváci mohou těšit na Zkrocení zlé ženy a Sen noci svatojánské. Lesní divadlo ve Sloupu – ČERVENEC Vstupenky jsou k dostání pouze na místě před představením, nelze je rezervovat, ani zakoupit v předprodeji! Vstup je pro děti 40 korun a pro dospělé 80 Kč . PROGRAM na nejbližší dny: 24. července – DRACULA 20.30 Dramatizace slavného románu Brama Stopera v podání Novoborské divadelní společnosti Nopoď. 26. července – AŽ OPADÁ LISTÍ Z DUBU 19.00 Pohádka od Jana Wericha. Hraje Nopoď. 31. července MAUGLÍ 19.00 Pohádku o chlapci, který je odloučen od společnosti, přiveze divadelní soubor Mladá scéna Ústí nad Labem. Region| Severní Čechy



Nakoupil za pět prstů. Půjde k soudu 23.7.2012

Českolipský deník str. 3 Českolipsko (ph) MÚ Česká Lípa

ČESKÁ LÍPA Na malý nákup do českolipského Kauflandu si ve čtvrtek zašel třicetiletý místní muž. Od ostatních zákazníků se lišil tím, že za zboží nehodlal platit a rovnou si ho skládal do baťohu. Vybral si tu šťávu, krájené salámy, sýry a také tabák, vše v hodnotě 439 korun. Domů však nákup nedonesl. Hned za pokladnou ho totiž zadrželi pracovníci ostrahy, kteří na něj zavolali policisty. „Vzhledemktomu, že už byl za krádeže před dvěma lety pravomocně odsouzen, kvalifikovali jsme případ jako přečin krádeže a nikoliv jako přestupek,“ říká mluvčí českolipské policie Ivana Baláková. Muže tak čeká opět soud. Region| Severní Čechy

O statisíce možná přijdou v Blatcích a Bezdězu 23.7.2012

Českolipský deník str. 3 Českolipsko MÚ Česká Lípa

KRISTÝNA BROŽOVÁ

Finanční situaci v obou malých obcích by měla ještě zhoršit novela rozpočtového určení daní. Pokud ji ovšem schválí senát. Blatce, Bezděz – Plné děr budou i nadále silnice v Blatcích,malé obci nedaleko Doks, na jejímž území stojí mimo jiné hrad Houska. Na jejich opravu totiž nebudou mít představitelé zdejšího obecního úřadu peníze. Zoufalý nedostatek finančních prostředků, se kterým se obec potýká již léta, podstatně zhorší již téměř schválená novela rozpočtového určení daní. Pokud ji ještě odklepne senát a podepíše prezident, přiteče do Blatců od příštího roku o zhruba půl milionu korun méně na daňových příjmech. O asi sto tisíc pak bude chudší sousední Bezděz. Ani jedna ze starostek obou obcí není z připravovaných změn nadšená. „V tak malých obcích, jako jsou ty naše, jde o obrovské částky. Budeme muset omezit výdaje, nejvíce se změny zřejmě dotknou investic. A to jsme si ani předtím nemohli dovolit moc rozhazovat,“ shodly se Věra Ambrožová z Bezdězu a Jindřiška Gabrielová Peprná z Blatců. Odnesou to silnice Blatce jsou nejmenší obcí na Českolipsku. Trvalé bydliště zde má jen asi stovka obyvatel. Obec se však rozkládá na území celkem 1695 hektarů. Nejezdí sem autobus, chybí tu pošta, škola, obchod. Lidé, kteří v Blatcích žijí, jsou zcela odkázaní na automobil. Během turistické sezóny obcí projedou tisíce výletníků, kteří míří na hrad Houska nebo nedaleký hrad Kokořín. Rozpočet Blatců na rok se pohybuje podle serveru http://www.rozpocetobce.cz okolo 2,4 milionů korun. Asi 1,4 milionu z toho jsou daňové příjmy. Podle novely rozpočtového určení daní by se tato částka měla od příštího roku snížit na pouhých zhruba 850 tisíc korun. Nejvíce se změna dotkne zřejmě místních komunikací. „Spravujeme velké území, silnic máme hodně. Navíc jsou všechny v majetku obce, takže opravy jsou jen v naší režii. Snažíme se o zalepení těch nejhorších děr, bez peněz toho ale moc nezmůžeme. Pokoušeli jsme se žádat o peníze Liberecký kraj, ale třikrát jsme neuspěli,“ popsala Jindřiška Gabrielová Peprná. Podle blatecké starostky tak obec funguje hlavně díky hrstce lidí, kteří jsou ochotní pracovat zadarmo nebo za symbolické ceny. Spousta věcí se totiž v Blatcích dělá svépomocí. Takto se podařilo třeba vybudovat novou telefonní ústřednu nebo nové ubytovací prostory. „Nevím, co máme ještě omezit, abychom mohli vůbec fungovat. Jako starostka jsem neuvolněná, na úřadě pracuje jen jeden člověk. A to ještě na zkrácený úvazek,“ podotkla Jindřiška Gabrielová Peprná. Lampy nezasvítí



Růžové vyhlídky nečekají ani lidi z Bezdězu. Tam žije okolo 300 obyvatel, obec se rozkládá na území 2374 hektarů. Roční rozpočet Bezdězu je zhruba 4,2 milionu korun, z toho necelé tři miliony tvoří daňové příjmy. Kvůli novele rozpočtového určení daní do obce od nového roku přiteče o asi sto tisíc korun méně. „Žádná konkrétní opatření jsme zatím neplánovali, čekali jsme, jak se situace s novelou vyvine. Pokud projde, nejvíce se to dotkne asi veřejného osvětlení, které v obci budujeme,“ doplnila Věra Ambrožová. Drtivá většina samospráv po celé republice by měla na novele vydělat. Starostové obcí na Českolipsku, které Deník oslovil již dříve, by chtěli peníze použít zejména na opravu silnic a chodníků. Naopak méně peněz by měly dostat obce, které mají velké katastrální území. Na Českolipsku k nim patří právě Blatce a Bezděz, ale také město Ralsko. To by mělo ročně přijít asi o 1,5 milionu korun. *** NOVÉ ROZPOČTOVÉ URČENÍ DANÍ • díky novele rozpočtového určení daní by se mělo dosáhnout spravedlivějšího rozdělení daňových příjmů mezi obce v České republice • nově by se tak mezi obce mělo přerozdělit o 12,5 miliardy korun více, než je tomu nyní • na jednoho obyvatele by obce nově měly dostat minimálně 9 000 korun místo současných 6 800 korun • zhruba jedna miliarda korun ubude ve prospěch jiných obcí z rozpočtu čtyř největších měst v ČR – Prahy, Brna, Ostravy a Plzně • méně peněz než nyní by však měly dostat obce s velkým katastrálním územím. Na Českolipsku se jedná o Blatce, Bezděz a město Ralsko. • novelu už schválila vláda i poslanecká sněmovna. Odklepnout ji musí ještě senát a podepsat prezident Region| Severní Čechy ČRo Sever

Fronty na registrech vozidel v Ústeckém kraji nekončí 20.7.2012

ČRo Sever

str. 1 15:40 Informace ze severu Čech MÚ Česká Lípa

moderátor -------------------V pondělí to budou už tři týdny, kdy ministerstvo dopravy spustilo na registru vozidel nový systém. Měl přinést zrychlen služeb tím, že propojí registr vozidel s registrem osob a dalšími, které už v úřady mají. To se ale zatím nepovedlo. V Ústí nad Labem dokonce od včerejška oficiálně prodloužili pracovní dobu a to i v České Lípě na Liberecku. Jak je to jinde, situaci na severu Čech zjišťovala redaktorka Dagmar Cestrová. Dagmar CESTROVÁ, redaktorka -------------------Fronty na registrech vozidel v Ústeckém kraji nekončí. klient -------------------Už tady jsem skoro dvě hodiny a ještě mě čeká tak hodina čekání minimálně. Dagmar CESTROVÁ, redaktorka -------------------Popsal včera situaci klient teplického registru vozidel. A stejné to bylo i v Ústí nad Labem. klient -------------------Tak jsem tady od osmi hodin od rána. Musím si vzít volno. Dagmar CESTROVÁ, redaktorka -------------------V novém systému prostě chybí data a úředníci je musí doplňovat.



Tomáš NOVÁK, registru vozidel v Bílině -------------------Tím, že ty údaje tam musíme znovu pracně zadávat, tak narůstá doba potřebná pro to zaregistrování nebo po provedení té změny čtyřnásobně, bych řekl. Dagmar CESTROVÁ, redaktorka -------------------Vysvětlil, proč je systém tak pomalý Tomáš Novák z registru vozidel v Bílině. Úředníci teď dohánějí nejen pomalejší zakládání dat, ale i několikadenní výpadek na začátku spuštění registru. Dalibor DAŘÍLEK, , vedoucí odboru dopravy ústeckého magistrátu -------------------Tím, že berou ty žádosti v průběhu dne a pak je po pracovní době ještě dodělávají, tam se snažíme dohnat to manko. Dagmar CESTROVÁ, redaktorka -------------------Vysvětlil Dalibor Dařílek, vedoucí odboru dopravy ústeckého magistrátu. Jak jsem si dnes potvrdila, tak úředníci natahují pracovní dobu na všech dalších registrech v Ústeckém kraji. V Mostě, v Chomutově, Litoměřicích, Lounech, Litvínově. Kdo přišel i mimo úřední hodiny, měl šanci svou záležitost na registru vyřídit i tak. V Děčíně tento týden natáhli všechny úřední dny na registru vozidel až do 18 hodin. Situace se ale postupně přece jen uklidňuje, a tak se v Děčíně od pondělí registr vozidel opět vrací ke své obvyklé úřední době. Jediným místem, kde zůstane prodloužená úřední doba, je tak Ústí nad Labem a to ve čtvrtek od 12 do 15 hodin. V sousedním Libereckém kraji pak zůstane prodloužená doba na registru vozidel v České Lípě. Ode dneška až do odvolání každý pátek. Kateřina URBANOVÁ, Městský úřad Česká Lípa -------------------V nové databázi se nezobrazuje například vyhlášení pátrání po vozidlech a současný systém ani zatím není propojen s registrem osob. Dagmar CESTROVÁ, redaktorka -------------------Popisuje, čím se v České Lípě potýkají, Kateřina Urbanová z městského úřadu. A kdy sami úředníci předpokládají, že bude nový systém zcela funkční? Miroslav Jedlička, vedoucí odboru dopravy v Bílině asi majitele aut nepotěší. Miroslav JEDLIČKA, vedoucí oboru dopravy v Bílině -------------------Systém nebyl připraven tak dokonale, jak jsme předpokládali. Je v něm řada chyb. Stále ještě se ty chyby opakují. Dagmar CESTROVÁ, redaktorka -------------------Konstatuje a to znamená, že hned tak zlepšení nepřijde. Podle Jedličky by mohly registry fungovat jako za starého systému zhruba na konci roku. moderátor -------------------Takže pokud potřebujete přeregistrovat nebo odhlásit vozidlo, musíte se obrnit skutečně velkou trpělivostí. Odkládat to s tím, že snad za pár dní bude lépe, zřejmě nemá.



Rozšířené úřední hodiny v registru vozidel v České Lípě 20.7.2012

ČRo Sever

str. 3 18:00 Události v regionu MÚ Česká Lípa

Zlata JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Po dlouhých frontách a tlačenicích u přepážek v registru vozidel v České Lípě se městský úřad rozhodl rozšířit úřední hodiny. V registru bude ode dneška až do září otevřeno i každý pátek. Jak říká Kateřina Urbanová z českolipského městského úřadu, rozšíření hodin zafungovalo velmi dobře a u přepážek je od té doby klid. Kateřina URBANOVÁ, městský úřad -------------------Přetrvávají drobné technické nedostatky, a to například, že v nové databázi se nezobrazuje například vyhlášení pátrání po vozidle a současný systém ani zatím není propojen s registrem osob, což jsou také drobné komplikace. Teď během tohoto týdne se už ten skluz tak trošku narovnal, takže v budoucnu určitě budeme schopni nebo respektive pracovníci registru vozidel budou schopni odbavovat žádosti v dostatečném časovém úseku.

V Novém Boru se začnou stavět speciální domky pro handicapované lidi 20.7.2012

ČRo Sever

str. 3 16:00 Události v regionu MÚ Česká Lípa

Zlata JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------V Novém Boru na Českolipsku se začnou stavět speciální domky pro handicapované lidi. Na posledním jednání to schválilo zastupitelstvo města. Nový Bor prodá dva pozemky Libereckému kraji. Ten pak začne s výstavbou bydlení pro handicapované. Pokračuje redaktorka Šárka Škapiková. Šárka ŠKAPIKOVÁ, redaktorka -------------------Liberecký kraj chce postupně přeměňovat sociální služby tak, aby bylo co nejméně lidí v ústavech a naopak, aby co nejvíce lidí žilo v tradičních domácnostech. Kraj chce v nejbližší době přemístit z ústavní péče klientky s mentálním postižením z domovů v Jestřeví a v Mařenicích na Českolipsku. Oslovil proto několik obcí dotazem, zda by bylo možné u nich v obci postavit speciální domky pro postižené. V Novém Boru zastupitelé tento záměr odsouhlasili a kraji prodají dvě parcely u stadionu a u divadla. ČT 1

Češi šetří na sportovní výbavě 22.7.2012

ČT 1 str. 15 19:00 Události MÚ Česká Lípa

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor -------------------Sportovního zboží se prodává míň, než dřív. Lidé dávají přednost spíš levnějším aktivitám a na vybavení mnohdy šetří. Třeba už tolik nespěchají s výměnou starého kola za nové. Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka -------------------Typický zákazník si navíc dlouho vybírá a nevadí mu počkat, až bude požadované zboží ve slevě. Dvacetimiliardový trh se speciální výzbrojí a výstrojí tak klesá. V posledních letech o 4 %.



redaktorka Jana HORKÁ, redaktorka Veronika MARKOVÁ, redaktorka -------------------Horské kolo. V devadesátých letech novinka, kterou museli mít snad všichni. Extrémní boom ale v posledních letech upadá. Češi raději kola mění za levnější tenisky a doslova dohání západní Evropu, která běhání propadla už dávno. Jan ZACHARIÁŠ, rekreační sportovec -------------------Dřív to začalo tak, že začnu sportovat, abych začal sportovat, tak si koupim to nejdražší kolo nebo nejdražší brusle a pak teprv to začnu jakoby zkoušet. Postupně jsem došel k tomu, že nejjednodušší si je jít zaběhat. redaktorka Jana HORKÁ, redaktorka Veronika MARKOVÁ, redaktorka -------------------A ze sportovních potřeb jsou to právě kola, u kterých se prodeje propadly nejvíc. Zatímco v roce 2008 jich Češi koupili zhruba 400 tisíc, loni už to bylo o třetinu míň. Martin HULEJA, Asociace výrobců a dovozců jízdních kol a velomateriálu -------------------Člověk si nekupuje kolo na 2, 3 roky. Běžný uživatel počítá s tím, že kolo mu vydrží třeba 7, 8 i více let. redaktorka Jana HORKÁ, redaktorka Veronika MARKOVÁ, redaktorka -------------------Češi se navíc podle odborníků mnohem víc zajímají o to, co kupují. Obejdou obchody a porovnají ceny. Vít PODEŠVA, ředitel, Intersport -------------------Veškeré nepopulární opatření zasáhly i zákazníky samotné a samozřejmě to má dopad na jejich výdaje ve sportovní branži. redaktorka Jana HORKÁ, redaktorka Veronika MARKOVÁ, redaktorka -------------------Propad trhu naopak dělá radost těm, kteří za sportovní vybavení utrácet chtějí. Martina KUDLÁČKOVÁ, ředitelka nákupu, Sportisimo -------------------Ceny těch komodit klesají, přičemž neklesá kvalita. To znamená zákazník v dnešní době si může koupit stejnou věc, kterou si kupoval před dvěma, třemi lety až o 30 % levněji. redaktorka Jana HORKÁ, redaktorka Veronika MARKOVÁ, redaktorka -------------------Ceny jsou často nejpříznivější na internetu. I tady ale zákazníci šetří. Marek LIŠKA, generální ředitel, MALL.CZ -------------------Zákazník spíše sáhne po zboží z kategorie střední nebo něco nižší, takové ty jakoby dražší objednávky nejsou úplně typické. redaktorka Jana HORKÁ, redaktorka Veronika MARKOVÁ, redaktorka



-------------------Do peněženek už Češi kvůli sportům nesahají tak hluboko. Udržet se na trhu je pro prodejce čím dál složitější. Konkurenční tlak už z Česka vytlačil i dřívějšího lídra trhu Gigasport. Jana Horká a Veronika Marková, Česká televize. Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka -------------------Kolik tedy tuzemská domácnost utratí ročně za sportovní vybavení a oblečení? V průměru to dělá 5 tisíc korun. Pro srovnání je to o pětistovku víc, než na Slovensku. Například v Rakousku jsou ale lidi výrazně štědřejší. Tam vydávají kolem 15 tisíc za rok. Česko patří mezi země, kde je o outdoorové aktivity velký zájem. V počtu cyklistů, turistů nebo vyznavačů kolečkových bruslí se republika řadí na druhé místo na světě. Hned za Norsko. No a ještě reklamní úhel pohledu. Sportovní značky vydaly loni za propagaci celkem 72 milionů korun. Výrobci jak oblečení, tak vybavení, jsou ale poměrně konzervativní a spoléhají hlavně na tištěnou formu. Do ní investovali v roce 2011 vůbec nejvíc. 54 milionů. Přestože jak už zaznělo, do nákupu kol se lidem v posledním roce dvakrát nechtělo, do cyklistiky jako takové se investuje. I letos přibudou desítky kilometrů nových stezek. Za peníze obcí, krajů, evropských fondů i soukromníků. Právě teď se dokončuje třeba trasa Varhany z České Lípy do Kamenického Šenova. Tereza KRUČINSKÁ, redaktorka -------------------Vlaky i koleje jsou pryč už desítky let. Zůstaly jen zarostlé náspy. Pro pohyb na kolech ideální. Miroslav TĚŠINA, sdružení Cyklisté Liberecka -------------------Je to pro širokou klientelu, to znamená maminky s dětma, s kočárkama a starší lidi, prostě do 80, 90 let. Tereza KRUČINSKÁ, redaktorka -------------------Plány místních obcí na využití starých tratí ale nekončí v Kamenickém Šenově. Jméno svaté Zdislavy by mohla nést další cyklostezka z Nového Boru až do Rynoltic. Jaromír DVOŘÁK, starosta Nového Boru /SLK/ -------------------Je to ideální řešení toho stavu a využití toho bývalého násepu. Tereza KRUČINSKÁ, redaktorka -------------------Změna polozapomenutých a zarostlých tratí na cesty pro cyklisty by mohla přitáhnout nové hosty i do místních hospod a penzionů. Eva GUTTMANNOVÁ, starostka Rynoltic /nez./ -------------------Si myslím, že by to bylo určitě výhodné už pro ty, kteří zde poskytují tyto služby. Tereza KRUČINSKÁ, redaktorka -------------------Cyklostezky ale zažívají rozmach po celé zemi. Jen v posledních několika letech se počet pro kola určených kilometrů víc než zdvojnásobil. Jsou jich teď zhruba 2 tisíce. I letos by mělo přibýt dalších až 100 kilometrů. Michal /nesrozumitelné/ a Tereza Kručinská, Česká televize. Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka -------------------A o cyklostezky se zajímá i Ministerstvo dopravy. Na příští 3 roky chystá jasnou strategii, jak efektivně rozšiřovat jejich síť tak, aby peníze nekončily tam, kde jezdci na kolech už dostatečné zázemí mají.



ČT 24

Bývalé trati v Libereckém kraji ožívají

22.7.2012

ČT 24

str. 6 18:00 Události v regionech - víkend MÚ Česká Lípa

Barbora TELFEROVÁ, moderátorka -------------------Bývalé trati v Libereckém kraji ožívají. Místo vlaků se po nich ale prohánějí cyklisté. Blíží se dokončení cyklostezky Varhany z České Lípy do Kamenického Šenova a plánuje se i několik dalších tras. Michal JEMELKA, redaktor -------------------Vlaky tu nejezdí už několik desetiletí a za tu dobu zmizely i koleje. Zůstaly jenom zarostlé náspy, které jsou ale pro cyklisty naprosto ideální. Miroslav TĚŠINA, sdružení Cyklisté Liberecka -------------------Je to pro širokou klientelu, to znamená maminky s dětma, s kočárkama a starší lidi prostě do 80, 90 let. Michal JEMELKA, redaktor -------------------Cyklostezku Varhany začal stejnojmenný svazek obcí stavět už před pěti lety. Práce na posledním úseku z Valfartic začaly v pondělí. Kateřina URBANOVÁ, Svazek obcí Cyklostezka Varhany -------------------Na třetí úsek Cyklostezky Varhany padne 22,9 milionů korun. Odhadované náklady byly 45 milionů. Michal JEMELKA, redaktor -------------------Až bude poslední úsek trasy hotový, dostanou se po ní cyklisté z České Lípy až sem, na Panskou skálu nedaleko Kamenického Šenova. Když jim zbydou síly, mohli by brzy pokračovat ještě dál. Nabízí se totiž další ideální úsek, a to na polozapomenuté a zarostlé trati mezi Svorem a Jablonným v Podještědí. Plánovaná cyklostezka Svaté Zdislavy by pak mohla vést z Nového Boru až do Rynoltic. Jaromír DVOŘÁK, starosta Nového Boru /SLK/ -------------------Je to ideální řešení toho stavu a využití toho bývalého násepu. Michal JEMELKA, redaktor -------------------Pomoc by to byla i pro majitele restaurací nebo penzionů. Eva GUTTMANNOVÁ, starostka Rynoltic /nez./ -------------------Myslím, že by to bylo určitě výhodné už pro ty, kteří zde poskytují tyto služby. Michal JEMELKA, redaktor -------------------Jeden primát ale Libereckému kraji žádný nesebere. Miroslav TĚŠINA, sdružení Cyklisté Liberecka -------------------První v republice, co se udělala vlastně krátká železniční trať v České Lípě do Vlčího dolu a ta už slouží déle jak deset let.



Michal JEMELKA, redaktor -------------------Následovat by mohla třeba úzkokolejka z Frýdlantu nebo vlečka v bývalém vojenském prostoru Ralsko. Michal Jemelka, Česká televize, Liberecký kraj. Děčínský deník

Naturhouse: Jak překonat chuť na sladké? 21.7.2012

Děčínský deník str. 3 Děčínsko MÚ Česká Lípa

JAK HUBNOUT BEZ HLADU s NaturHouse ka dou sobotu v Deníku! Va e dotazy posílejte na mailto:[email protected] Otázka: Zatím se mi daří držet váhu, se kterou jsem spokojená, ale poslední dobou bojují s chutí na sladké, hlavně po obědě nebo odpoledne vůbec. Co s tím? Erika V., 49 let Odpověď: Správně nastavený jídelníček by měl fungovat tak, že podobné záchvaty nedovolí. Jedná se tedy o to, konzumovat správný poměr bílkovin, tuků a ve vašem případě hlavně sacharidů v rámci normální stravy. Není žádným dietním hřích si dopřát čas od času hořkou čokoládu. V tom případě ale doporučuji vybrat kvalitní čokoládu s minimálně 70% obsahem kakaa. Naším cílem je pomáhat klientům ke splnění jejich cílů správnou výchovou ve výživě, takže věřím, že při osobní návštěvě v naší dietetické poradně NATURHOUSE dokážeme poradit i Vám. Budete mít možnost absolvovat bezplatnou konzultaci, jejíž součástí je mj. bioimpedanční analýza těla (její pomocí zjišťujeme na základě odporu jednotlivých procento obsahu tělesného tuku, celkové vody a svalové hmoty v těle), promluvíme si s Vámi o Vašich stravovacích návycích a následně sestavíme vyvážený individuální stravovací plán tak, abyste se vyhnula zmiňovaným návalům chuti na sladké. V sortimentu NATUHOUSE je k dispozici řada přípravků, které vám ve vašem úsilí pomohou korigovat chutě na sladké. Jedním z vůbec nejoblíbenějších produktů a v této věci nejúčinnějším je vláknina FIBROKI. Tato vláknina s chutí jablka je navíc obohacená o cenné minerály jako je hořčík, vápník a železo a také o syrovátku, která pomáhá detoxikovat organismus. Můžete ji mlsat samostatně. Skvěle však chutná zamíchaná do kysaného jogurtu, kefír nebo podmáslí. Vláknina pomáhá zahánět nezvladatelné chutě na sladké, navozuje pocit sytosti a navíc podporuje peristaltiku střev. Balení obvykle vydrží na 14 dní, pokud ji užíváte 2x denně po 2 polévkových lžících nejlépe po obědě a večeři. Dále z našeho širokého sortimentu lze jmenovat například sušenky FIBROKI, pudinky a proteinové tyčinky SLIMBEL. Všechny tyto produkty mají nutričně vyvážené složení, obsahují vlákninu a jsou obohaceny o vitamíny a minerály. Kde nás najdete? Dietetické centrum NATURHOUSE v Děčíně v OC Korál nebo v České Lípě, Jindřicha z Lipé 87. Objednat se můžetetelefonickynačísle 413 034 205 (Děčín) nebo 483 034 250 (Česká Lípa), případně prostřednictvím e-mailu: mailto:[email protected] nebo mailto:[email protected] . Základní informace o nás získáte na našich webových stránkách: http://www.naturhousecz. cz. Region| Severní Čechy Liberecký deník

Greenway Jizera: Smysluplný projekt 23.7.2012

Liberecký deník str. 8 U nás doma MÚ Česká Lípa

Pavel Charousek

Liberecký kraj – Letos je tomu pět let, co se uskutečnila cyklojízda podél celého toku Jizery od pramene po ústí řeky do Labe v Lázních Toušeň. Proti proudu řeky se tehdy vydala skupina cyklistů pod záštitou Středočeského kraje, po proudu cyklisté pod záštitou Libereckého kraje. Obě skupiny se setkaly ve Svijanech, kde tehdejší hejtmané Bendl a Skokan a další zástupci obcí a partnerů podepsali společné memorandum na téma podpory výstavby cyklostezky. „Někomu by se mohlo zdát, že za pět let jsme o mnoho nepokročili, není to pravda,“ uvedl ředitel Sdružení Český ráj Jiří Lukeš. Právě toto sdružení je garantem celé cyklostezky a v současnosti i



investorem výstavby jednoho z úseků. „V současné době se staví mezi Líšným a Malou Skálou, začali jsme stavět v úseku Dolánky – Rakousy, nové stezky vznikají v Semilech a ve Svijanech, na dalších místech probíhá projektová příprava. Například v okolí Semil nebo ve Středních Čechách, jinde se ještě dohledává nejvhodnější trasa. I dnes se ale podél Jizery dá na kole projet po stávajících cyklotrasách,“ přiblížil Lukeš. Aprávě skutečnost, že i současný stav, kdy nejsou v celém úseku vybudovány nové stezky, umožňuje se podél toku od pramene k ústí do Labe ve středočeských Lázních Toušeň vydat, byla námětem nedávné ověřovací cyklojízdy. Jelo se ve třech etapách, první od Kořenova do Malé Skály, další den z Malé Skály do Mladé Boleslavi a třetí z Mladé Boleslavi k soutoku Jizery s Labem. Cílem bylo ověřit průjezdnost a zmapovat největší bariéry na trase. „S námi jel na speciálním kole (tzv. handbike) zástupce občanského sdružení Sportem proti bariérám z Nové Paky Jan Strcula. Když je člověk upoutaný na invalidním vozíku, vidí svět kolem nás jinak, proto si ceníme, že s námi vydržel jet celou trasu, pouze v některých úsecích, kdy se jede po úzkých nezpevněných polních či lesních cestách, musel jet autem, většinu trasy ale na speciálním kole absolvoval,“ řekl Lukeš. Přes 150 kilometrů Malá rekapitulace projektu Greenway Jizera: Jedná se o 154 kilometrů dlouhou cyklostezku od pramene po soutok řeky s Labem, kde se napojí na polabskou cyklostezku a cyklostezky v okolí Prahy. Nejintenzivněji se v současnosti pracuje mezi Turnovem (Dolánkami), Malou Skálou a Líšným. Na 9,5 kilometru dlouhém úseku vznikne zhruba 2,6 kilometru nových stezek, finančně nejnáročnější je vybudování tří nových lávek přes řeku. Díky výběrovému řízení byla v roce 2011 cena stavby snížena na 33,4 mil. Kč (z původních 40,8 mil. Kč), přičemž dotace EU pokrývá 92,5 % nákladů. Dodavatelem stavby je firma SDS EXMOST s.r.o. Tato část cyklostezky má být dokončena na jaře 2013 před turistickou sezonou. „Cílem je umožnit propojení Turnova s Malou Skálou bez většího převýšení, část stezky bude asfaltová, na části bude položen minerální beton. To se možná ne všem budoucím uživatelům bude líbit, o struktuře povrchů ale bylo rozhodnuto ve spolupráci s CHKO Český ráj. Budoucí stezka je budována pro pěší a cyklisty. Zároveň je třeba si uvědomit, že tato stezka nemá pouze rekreační účel, bude i využívána obyvateli regionu k cestám do práce či do škol,“ zmínil. Už letos na jaře měla být zprovozněna část mezi Líšným a Malou Skálou. Nakonec k tomu dojde až na konci léta. Důvodem jsou vynucené vícepráce spočívající v sanaci nestabilního podloží. „Veřejnosti jsou známé i některé další problémy. Administrativním pochybením byla absence výjimky pro vstup do řeky, protože mohlo dojít k ohrožení vzácných živočichů. Za toto pochybení nám ve správním řízení byla Českou inspekcí životního prostředí vyměřena pokuta (5 tisíc korun). Jednalo se však pouze o formální nedostatek, souhlas od správce řeky jsme měli. Inspekce zohlednila okolnosti tohoto pochybení, že nedošlo k prokazatelnému poškození či úhynu vzácných druhů. Další problémy jsou v okolí osady Loužek v podobě nesouhlasu části místních obyvatel s výstavbou stezky. Podaný podnět k přezkumnému řízení vydaného stavebního povolení neshledal Krajský úřad Libereckého kraje oprávněným,“ doplnil Jiří Lukeš. Stezky pro všechny Že je úsek již hotové komunikace mezi Dolánkami od Dlaskova statku právě po Loužek hojně využívaný cyklisty i lidmi na kolečkových bruslích, připomíná předsedkyně Sdružení Český ráj Hana Maierová. „Této situace, která často způsobuje konflikty mezi jednotlivými skupinami uživatelů, jsme si vědomi a chystáme v této souvislosti osvětovou kampaň. Na trase umístíme i informační cedule, kde budeme upozorňovat, že komunikace je tu pro všechny uživatele dopravy, tedy i pro motoristy. Na druhou stranu to byli právě obyvatelé z Loužku, kteří dlouhá léta usilovali o novou silnici. Ta přišla rozpočet města na 2,5 milionu korun,“ připomněla předsedkyně Sdružení Český ráj a současně turnovská starostka Hana Maierová. „Věřím, že se nám všechny problémy podaří úspěšně dořešit a my budeme moci tuto část stezky slavnostně otevřít příští rok na konci jara. Jsem přesvědčen o tom, že projekt Greenway Jizera je smysluplný, někdy samozřejmě nelze vyhovět všem, ale v každém případě přinese žádoucí oživení turistického ruchu, a stezka bude dobře sloužit i místním lidem,“ uzavřel. Jak zaznělo v závěru letošní ověřovací cyklojízdy v Lázních Toušeň, zájem na realizaci cyklostezky má i Středočeský kraj. Jeho zástupce, cyklokoordinátor Středočeského kraje Pavel Klimeš připomněl, že tato páteřní trasa je zapracována do generelu cyklotras Středočeského kraje. Středočeský kraj je také zadavatelem zpracování projektové dokumentace v úsecích Zeleneč – Benátky nad Jizerou a Dalovice – Hrdlořezy. K vlastnímu záměru cyklojízdy, ověřit a zdokumentovat kolizní místa s ohledem na jejich bezbariérovost, se vyjádřil i Jiří Lukeš. Podle něho výstup z mapování bariér bude prospěšný nejen vozíčkářům a osobám s omezenou pohyblivostí, ale i dalším skupinám, kterým usnadní plánování a odhalí případná obtížně průjezdná místa. A to byl jeden z hlavních cílů cyklojízdy. Foto popis|



O autorovi| Pavel Charousek, Agentura TvA Region| Severní Čechy Magazín Víkend DNES

Koukejte se přizpůsobit!

21.7.2012

Magazín Víkend DNES str. 34 Kavárna TOMÁŠ URBAN MÚ Česká Lípa

Média společenské většiny přecházejí v České republice do útoku a vrhla se na zobecňování toho, jací jsou Romové. Detailnější analýza ovšem ukazuje, že tento NEBEZPEČNÝ TREND je důsledkem především frustrace oné „slušné“ většiny. VČesku propuká etnický konflikt, Romové útočí na slušnou majoritu a v poslední době se zaměřují na děti. K tomu si v mercedesech jezdí pro sociální dávky, které pak nahází do automatů, načež dělají bordel, kradou, nepracují a pijí. Jediné, co umí, je tancovat a hrát na housle. Ten stereotyp, který se v čím dál ostřejších kontrastech rýsuje napříč českými médii, nevypovídá o Romech, nýbrž o postupující proměně české mediální krajiny, o ekonomické stagnaci a o zhoršující se náladě ve společnosti. Způsob, jakým se od loňského „mačetového útoku“ v Novém Boru změnilo referování o „romských tématech“, bere dech. Nejsledovanější média začala přebírat neověřené zprávy s dramatickými titulky a zveřejňovat etnicitu romských pachatelů u případů, kde původ nehraje roli, a začala vykreslovat krádeže mobilů a rvačky před školou jako „rasově motivované“ a na serverech nadbíhat diskutérům s nicky „pepek“, „rasista“ a „anonym“. Autor následující analýzy nechce zamlčovat pravdu a vnucovat médiím politickou korektnost, nicméně hrozí se titulků jako „Skupina Romů brutálně zbila Slováka“ (Novinky. cz), „Romové brutálně zbili chlapce“ (Blesk), „Romové pobodali a okradli muže v České Lípě“ (Tiscali.cz) či „Romové v Liberci napadli mladou dívku“ (TV Nova). Všechny se totiž zakládají na lžích vymyšlených údajnými oběťmi. K největšímu zkreslení však dochází při referování o reálné kriminalitě, kdy se u romských pachatelů národnost uvádí skoro vždy, zatímco česká národnost skoro nikdy. Když pak Blesk v titulku cituje slovenského politika Slotu: „Jediné řešení je samostatný romský stát,“ a zveřejní komentář o zneužívání dávek zarámovaný vtipem o poslední dávce ze samopalu pro nepřizpůsobivé šejdíře, dává tím návod extremistům a většině naznačuje způsob řešení „romské otázky“. Zní to nepříjemně povědomě. Chudnou ti bílí Vzdor mediální eskalaci „romských témat“ od loňských prázdnin se situace chudých Romů skoro nemění. „Ten problém je vlastně stále stejný, nezaměstnanost, podíl na šedé ekonomice, problémy s bydlením, zadlužení… Od Gabalovy zprávy, která v roce 2005 odhadla 60 až 80 tisíc Romů žijících v sociálně vyloučených lokalitách, se to nějak nezměnilo,“ vysvětluje Jan Černý, ředitel Programů sociální integrace společnosti Člověk v tísni. Co se podle něj změnilo, jsou spíše vnější podmínky, kdy se hodně „bílých“ rodin blíží příjmově k těm romským. „Lidé se v řadě chudších regionů dostali do skutečných problémů. Třeba v Novém Boru propustili přes tisíc sklářů z Crystalexu, kteří pak kvůli díře v zákoně ani nedostávali odstupné. Když potom vidí, že ‚Demeterovi‘ dostávají dávky a ještě si přivydělávají po fuškách, a oni, kteří dvacet let pracovali, nedostávají nic, cítí se naštvaní,“ říká Černý. Není náhoda, že loňské demonstrace propukly v Novém Boru a na Děčínsku, které se svými čtrnácti procenty řadí k okresům s nejvyšší nezaměstnaností v Česku. Ekonomická situace regionu pomáhá pochopit i důvody, proč se k „demonstraci proti kriminalitě“ přidávalo tolik místních. Ale už hůř vysvětluje, proč tolik z nich zůstávalo, když se ve shromážděních začalo vykřikovat „cikáni do plynu“ a „černý svině, upálíme vás“, a pak si zazpívali českou hymnu. Na začátku ovšem stáli romští pachatelé mačetového útoku v Novém Boru, romská férovka v Rumburku, velké stěhování Romů na Šluknovsko a celý krimiseriál romských kauz, které začali novináři vymetat z černých kronik. Jak se vaří konflikt Divoký útok mačetami na osazenstvo baru v Novém Boru se na začátku loňského srpna umístil na špici sledovaných kriminálních kauz. Nepřekonala ho ani vražda spisovatelky Simony Monyové, k níž došlo čtyři dny před útokem. Spojení brutálního činu s romskou linkou působilo na média jako magnet. Když se po událostech novoborské Česko-romské občanské sdružení a jeho předseda Štefan Gorol snažili na setkání s novináři



bagatelizovat závažnost činu s poukazem na předchozí spor v baru, prezentovala to Česká televize jako názor Romů a celou situaci vyhodnotila jako „velmi napjatý spor většiny s menšinou“. V líčení, či spíše koprodukci etnického sporu ČT pokračovala při krmení nenasytného molocha kontinuálního vysílání i v následujících týdnech. Když se 6. září konala v Rumburku konference starostů a sociální pracovník Kumar Vishwanathan tam vyrazil se dvěma dětmi, které měly strach jít po rumburských demonstracích do školy, měla Česká televize na místě hned tři natáčecí štáby (liberecký, ústecký a ČT24) a vyhledávala na kameru místní, kteří by řekli, že se bojí. Skutečný rozjezd šluknovským událostem ovšem poskytla zpráva o přepadení „šesti bezbranných mladíků přesilovkou osmnácti Romů“ (podle České televize jich bylo dokonce dvacet). Nyní je v případu obviněno sedm lidí a podle zjištění Aktuálně.cz se obě skupiny z dřívějška znaly a před rvačkou se několikrát potkaly a vzájemně se provokovaly. V reportáži České televize ovšem druhá strana nedostala jakýkoli prostor. Na rozdíl od výpovědi napadeného, policejní mluvčí, která jen potvrdila, že se vyšetřuje, a starosty Sykáčka, který varoval před vyhrocením konfliktu. O pět dní později Sykáček svolal v Rumburku demonstraci, na níž řečníci křičeli do davu, že „je třeba, abyste si vzali vidle a lopaty“. Načež stovky demonstrantů skutečně vyrazily proti ubytovnám s Romy, kde je zarazili až policejní těžkooděnci. Další útok Romů! „Na Šluknovsku doutná rasová válka, policie posílá posily!“ informoval 24. srpna 2011 Blesk. Děčínský deník v článku „Přepadení ve dne na ulici? Nic výjimečného!“ (26. srpna) doplnil, v čem konflikt s „nepřizpůsobivými“ spočívá: krádež kola a ledvinky invalidnímu důchodci nebo „jedete autem do práce a skupina dětí po vás začne střílet gumové kuličky“. „Další útok Romů! Ve Varnsdorfu zbili a okradli dívku!“ hlásil v hlavních večerních zprávách televize Nova 30. srpna redaktor Ivan Berka a v následující reportáži se zaměřil na problematiku romské kriminality. „Šlo o zavádějící informaci,“ napsal jen o den později ředitel krajského ústeckého ředitelství policie Jiří Vorálek. „Z výpovědi dívky víme, že napadená nebyla schopna uvést cokoli bližšího k popisu pachatelů, tedy ani etnický původ. Zveřejněná informace jen prohlubuje napětí mezi skupinami obyvatel ve výběžku a sdělovací prostředky si ji očividně vědomě upravily,“ formuloval Vorálek ve veřejném listu, kde na pravou míru uváděl množící se případy vymyšlených útoků a zkreslování informací. Krádeže mobilů, rvačky v hernách (8. a 9. září na iDNES.cz) či zprávy o dětském gangu vedeném desetiletým klukem (1. září v Blesku), které by se většinou nedostaly ani do regionálních černých kronik, přesto dál plnily celostátní deníky a hlavní televizní zpravodajství. „Máme tu útoky mačetami, přepadání, okrádání, vyřizování účtů v početných ganzích, a to i v dětských, kriminalita tu za poslední měsíc vystřelila na dvojnásobek,“ referovala Nova v pořadu Střepiny ze 4. září. Stejně jako další média však při uvádění policejních statistik operovala pouze s nejatraktivnější interpretací. Dlouhodobější trend vypovídal o maximálně čtrnáctiprocentním nárůstu trestné činnosti během pěti let, s větším nárůstem mezi lety 2009 a 2011. Velké stěhování Stejně zkreslené byly informace o stěhování Romů z celé republiky, kteří údajně za zvýšenou kriminalitou na Šluknovsku stáli. Podle analýzy Agentury pro sociální začleňování z letošního ledna však „více lidí v hmotné nouzi z měst Šluknovska ročně odejde (174 osob), než přijde (153 osob)“. Z této migrace probíhá 61,6 procenta vnitroregionálně. U příchozí migrace vnitroregionálnost naprosto převažuje (69 procent), v odchodech je situace vyrovnaná. Znamená to, že lidé přicházejí do měst více než ve dvou třetinách případů ze sousedního města a města si svojí migrační, bytovou a sociální politikou přidělávají starosti „navzájem“. Zprávy o stěhujících se nepřizpůsobivých spoluobčanech, kteří spontánně napadají svoje sousedy, přesto silně rezonovaly v médiích. „Cheb má strach z vlny přistěhovalců ze severu Čech“ (Mladá fronta DNES, 24. srpna), „Ve Svinech se obávají příchodu stovek Romů“ (Českobudějovický deník, 25. srpna), „Lidé mají strach z nepřizpůsobivých – Blanenští mají obavy, že se do hotelu Dukla nastěhují sociálně slabí a nepřizpůsobiví lidé“ (Blanenský deník, 5. září). Podobných zpráv vyšly a stále vycházejí desítky. Ke zprávám o regionu měnícím se v Bronx a pohybu těžkooděnců chránících slušné občany pak Děčínský deník začal publikovat na titulní straně názory „nespokojeného občana Varnsdorfu“ Petra Heinricha, který na stránkách listu uvažoval o „nechutném cikánském fenoménu“, majoritní společnosti, která je „bezdůvodně napadána cikánským etnikem“, a varoval, že ze strany cikánů dojde k akcím pomsty (Děčínský deník, 23. srpna a 5. září). Korunu všemu nasadil komunistický senátor Doubrava, který se v rozhovoru pro Parlamentnilisty.cz řečnicky ptal, jestli „chceme, aby nám cikáni zapalovali města podobně jako v Anglii“, a doporučoval, aby „armáda byla v každém případě připravena, protože to, co se začíná dít, už přesahuje veškeré meze únosnosti“ (26. srpna).



Plody nenávisti Spolu se zkreslováním informací a přiživováním nenávistných stereotypů se začaly ve zvýšené míře objevovat i smyšlené případy, jejichž pachateli údajně byli Romové. „Smyšlených případů se odehrálo v období kolem demonstrací zhruba kolem deseti. Jsou mezi nimi vymyšlené loupeže a krádeže na osobě. Motivy byly různé. Například utopení peněz v automatech, ztráta dokladů nebo například snaha se takto pomstít lidem, se kterými měl oznamovatel nějaké nevyřízené účty,“ vypočítává policejní mluvčí Vojtěch Haňka. Část z nich přebírala média. V letošním roce média zveřejnila případ pobodání muže v České Lípě (25. ledna Právo, Deník, MF DNES) či případ přepadené dívky v Liberci, kterou prý Romové pořezali žiletkami (Právo 21. dubna a televize Nova 24. dubna). V obou z nich si údajné oběti zranění způsobily samy. „U většiny těch případů je problém, že jediným zdrojem je údajná oběť, jejíž výpověď pak potvrdí policejní mluvčí. Většinou se prostě nedodržuje, že je zpráva ověřována nejméně ze dvou na sobě nezávislých zdrojů,“ vysvětluje František Kostlán ze serveru Romea.cz. „Týden po zveřejnění jsou ale média ochotná odvysílat vše úplně obráceně a svoji odpovědnost odmítají přiznat, úplně tu chybí nějaká reflexe či připuštění vlastní chyby. Nejhorší jsou v tomto ohledu TV Nova, TV Prima a server Parlamentnilisty.cz. A některé regionální Deníky,“ popisuje běžnou praxi Kostlán. Asi nejznámější z vymyšlených byla lež Petra Zhivachivského, která rozpoutala v médiích i v břeclavských ulicích hotové protiromské orgie. Média v tomto případě vycházela jednak z tvrzení policejní mluvčí Kamily Haraštové, která v rozporu se zákonem naznačila etnicitu pachatele („můžeme potvrdit, že by se mělo jednat o tři pachatele snědší pleti“), jednak z výpovědi oběti, respektive Petrovy matky. Jistota, se kterou zprávu o romských pachatelích přijala média v období, kdy se pracovalo s několika vyšetřovacími verzemi, je přesto zarážející. Nebo spíš příznačná. ?? Pokračování na straně 36 ?? Pokračování ze strany 35 „Neměl cigaretu, přišel o ledvinu!“ referoval lakonicky 17. dubna o případu Blesk. Druhý den už se rozvášnil článkem s titulkem „Město terorizují smečky cikánů!“, ve kterém citoval Petrovu rozhořčenou matku a starostu Břeclavi Oldřicha Ryšavého, který byl přesvědčen, že „je jedno, jestli to byli Romové, něco takového mohly udělat jen bestie, a ne lidé“. Dodejme ale, že Petrova matka se později veřejně omluvila a projevila lítost. Pravda o Romech Do podoby přízračných nelidí nevybíravě útočících na děti začaly bulvární deníky a televize Nova vykreslovat Romy při referování o dalších kriminálních případech. „Potvrzeno, muže zkopali Romové,“ napsal Blesk 18. května o případu v Měcholupech na Žatecku. „Mladík neměl cigaretu: Romové ho podřízli!“ uvedl deník Aha titulkem případ z 24. dubna z Kladna. O tři dny později Blesk píše: „Romové útočí na děti: Chlapce zmlátili kvůli míči, dívku kvůli mobilu.“ 30. dubna pokračuje titulkem: „Po útocích Romů na děti mají lidé strach.“ A 2. května 2012: „Muže s kočárkem zbil opilý Rom: Má těžký otřes mozku.“ „Ano, odstartovala to ta Břeclav, samozřejmě, ale tím, že jsme našli další případy, jsme chtěli ukázat, že to není jediný případ romské kriminality,“ vysvětluje přístup Blesku zástupce šéfredaktora Ondřej Hodálik. Odmítá výtky z kampaňovitosti i jakoukoli snahu někoho poškodit. „Rozhodně se etnicita nemá zveřejňovat vždy, my tu v Blesku máme pravidlo, že ji zveřejňujeme, jen pokud to v daném kontextu má nějaký význam. Máme i kodex, ve kterém je řečeno, že Blesk neupozorňuje na etnický původ a barvu kůže právě v momentu, když to nemá v daném momentu význam. Pokud to byl útok s rasovým podtextem, tak to pišme. Takhle to v Blesku vždycky fungovalo,“ vysvětluje Hodálik. K množství článků, které v poslední době publikoval Blesk na téma romské kriminality, nabízí „bleskový“ zástupce šéfredaktora i další vysvětlení. „Důvod, proč to bylo u těch článků uvedeno, je ten, že se česká média tváří, že problém romské kriminality neexistuje. Mají někdy přehnaný pocit, že nenapíšou, že to byli Romové, protože by z toho byl problém. Hodně to bylo před obdobím Šluknova, teď se ale ukázalo, že to problém je, a média postupně začala psát, že to romský problém je.“ Hodálik tu odhaluje přístup, který Blesk uplatňuje od loňského Šluknova. „Vládní představitelé něco jako romskou kriminalitu neřeší, nevedou se o ní ani žádné statistiky a lze jen odhadovat, jak moc se Romové na kriminalitě v Čechách podílí. Problém se jménem romská kriminalita tu však je a je i jedním z hlavních důvodů, proč roste napětí mezi Čechy a Romy nejen na severu Čech,“ napsal Blesk 29. srpna 2011 v komentáři s názvem „Problém, který se přehlíží!“. „My jsme o tom opravdu dost diskutovali a řekli jsme si, že o romské kriminalitě se musí psát prostě a jednoduše pravda,“ vysvětlil přístup Blesku jeho šéfredaktor Pavel Šafr v pořadu 168 hodin na ČT24 a mnoha redaktorům a šéfredaktorům tím určitě promluvil z duše. Pokud tu pomineme fakt, že vážně se zabývat pojetím pravdy u deníku založeného na šmírování „celebrit“ a publikování vražd a erotických fotografií je poněkud ošemetné, a přiznáme Blesku jistý díl odvahy při nemilosrdném tepání společenských nepravostí a jeho boji proti všudypřítomnému pokrytectví, můžeme jakékoli hledání pravdy opustit po publikování komentáře s názvem „Dávka pro šejdíře“, ve které rozvedl onen vtip o poslední dávce ze samopalu pro tlupu vyžírků, kteří stojí za zvyšováním našich daní.



Anonymní násilníci Úměrně se zvyšující se frekvencí článků o řádících Romech posilují v českých médiích i romské stereotypy. Výše zmíněný komentář v Blesku doprovázel článek „Romská rodina: Od státu bere 92 tisíc měsíčně“, v němž starosta Dubí Petr Pípal popisoval zneužití dávek romskou rodinou, která brala od státu příspěvky na „nemohoucí příbuzné ze Slovenska“. Kauzu Blesk pojal jako starostovu snahu upozornit na benevolentní sociální systém, která mu vynesla jen nepříjemnosti a zákaz o případu dál mluvit na veřejnosti. O tom, že výplaty dávek vyplácel úřad, za jehož chod nesl starosta Pípal osobní zodpovědnost, v článku nezaznělo slovo. Další stereotypizující článek o Romech zneužívajících dávky, za jehož úroveň by se nemuseli stydět ani méně schopní spammeři Dělnické mládeže, vyšel 7. dubna i na titulní stránce Práva. V rozsahu třetiny textu v něm autor řešil „fígl, který podle Ústečanů pracujících ve státní správě“ používají „početné rodiny na Ústecku“, které při narození potomka „označí jako otce nejstaršího člena rodiny, třeba dědečka, a kalkulují s tím, že relativně brzy umře, a na dítě tak budou nárokovat dávky...“ Vyčítat textu absenci aspoň základní finanční analýzy, znalost sociální problematiky či obchodu s chudobou snad ani nemá cenu. Pro dokreslení: výdaje na dávky pomoci v hmotné nouzi, kterou pobírá drtivá většina dotčených (je tvořená příspěvkem na živobytí, doplatkem na bydlení a mimořádnou okamžitou pomocí), činily podle MPSV v roce 2011 cca pět miliard, tedy zhruba třetinu rozpočtu vydanou například za nákup pandurů. Jistěže, dávky se zneužívají, ale kolik takových případů je, aby se na základě zdrojů jako „obyvatelé Ústí nad Labem“ mohlo na titulní straně deníku psát o zneužívání horentních sum a paušalizovat Romy jako lichváře provozující prostituci? Snaha o boj s podobnými stereotypy připomíná souboj se saní, které za odseknutou hlavu přibudou tři další. Šluknovská a břeclavská mediální smršť zafungovala jako referenční rámec pro články začínající titulky jako „Další útok Romů v...“. Spojení útoků pod společným jmenovatelem etnicity umožnilo vytvořit seriál a hlavní roli v něm obsadit negativním hrdinou, který s maskou Roma loupí a přepadá slušné pocestné po všech koutech republiky. Důsledkem je rostoucí výskyt anonymních postav, které nabalují veškerou negativní energii. Při popisu romských pachatelů se tak často setkáme s užitím zobecňujícího plurálu. Redaktorka Deníku.cz Drahomíra Považanová 10. března 2011 psala o „znásilnění mladé ženy romskou menšinou“. Dalším zobecněním jsou doporučení, aby si Romové ohlídali svoje zločince nebo si mezi sebou udělali pořádek. Jde o stejnou absurditu, jako když se bílým doporučí, aby konečně zatočili se svými kmotry, nebo když je někdo činí zodpovědné za někoho, kdo po porodu zabil dítě. Novinkou na poli obecného označování Romů je užití pojmu nepřizpůsobivý. Přizpůsobte se! Jeho užívání nejvíc vystoupalo s citacemi Ivany Řápkové a Jiřího Čunka, kteří se s pomocí romských témat vyšplhali do vyšších pater politiky. „Společenský organismus zde patrně vyslovil to, co vyslovit již dávno zamýšlel. A zdá se, že je se svým novým výtvorem navýsost spokojen,“ vysvětluje Jiří Jüptner, mediální analytik společnosti Newton Media. Obliba pojmu nepřizpůsobivý prudce narostla v letošním roce. Situaci v tomto ohledu korunovala akce v Karviné nazvaná „Nulová tolerance nepřizpůsobivým“. Ve stejném tónu, v jakém ji Karvinští oznámili, pak informovala o karvinském „zátahu na nepřizpůsobivé“ 19. ledna Česká televize. Na nereflektované užívání pojmu nepřizpůsobiví upozornil loni v září dopis Radě pro rozhlasové a televizní vysílání, podepsaný šéfkou Českého helsinského výboru Annou Šabatovou a novinářem Petrem Uhlem. „Česká televize a další média se tím, že nekriticky převzala pojem ‚nepřizpůsobiví‘, zásadním způsobem podílejí na stigmatizaci Romů a posilování předsudků vůči nim,“ stálo v jejich stížnosti. Odpověď vedoucího právního oddělení České televize Michala Heldenburga byla ohromující. Jako protiargument například uvedl, že „v ČT pracují cikáni, a ve zpravodajství jeden z nich dokonce moderuje“. Oprávněnost užívání pojmu pak založil na tezi, že „lidská společnost funguje tak, že se menšina přizpůsobuje většině. A nepřizpůsobivý je pak každý, kdo tohle nechápe, bez ohledu na etnický původ nebo barvu pleti“. Heldenburg tak i za ostatní pregnantně shrnul podstatu pojmu i aroganci, s níž se užívá. Podstatným prvkem přizpůsobivosti a nepřizpůsobivosti je vedle vymezení druhých i předpoklad jakéhosi zdravého jádra. Odtud to zesílené dělení na slušnou společnost a ostatní. „Shoda na tomto binárním ‚kódu‘ žádoucího a nežádoucího nám umožňuje zmenšit komplexitu okolního světa, ulehčuje komunikaci a stvrzuje naši kolektivní identitu,“ vysvětluje mediální analytik Jiří Jüptner. „Oba póly, například my versus oni, se sice verbálně vylučují, avšak funkcionálně se doplňují. V pojmu ‚nepřizpůsobivý‘ byla tato snaha najít si referenta úspěšná – spíše než romskou populaci označuje ten pojem námi upřednostňovaný způsob života, kterému se někdo má přizpůsobit.“ Více profesionality



Hrubnutí přístupu při referování médií o Romech se dá podložit i statisticky. Podle mediální analýzy společnosti Newton Media se během posledních pěti let víc než zdvojnásobilo užití pojmů „cikán“ a „cigán“. Na jeho frekvenci se zhusta podílí internet v čele s bulvárním serverem Parlamentnilisty.cz, který cíleně zveřejňuje výroky politiků, kteří toto označení použijí. Viz například titulek převzatý z rozhovoru s poslancem Věcí veřejných Otto Chaloupkou: „Poslanec: Když mě přepadne Cigán s dýkou, mám právo mu ustřelit hlavu“ (16. ledna 2012). Romové žijící v sociálním vyloučení vinou chudoby, nezaměstnanosti, nízkého vzdělání a vysokého zadlužení, vinou problémů s bydlením, podílu na šedé ekonomice, zvýšené drobné kriminalitě a narušování sousedských vztahů představují nyní v Česku nejsnazší cíl pro ventilaci frustrace většinové společnosti. Média fungují jako katalyzátor, který pomáhá zdvihat stavidla oné frustrace. V médiích prezentovaná slova si uzpůsobují realitu k vlastnímu obrazu. Pokud určitá skupina lidí začne být označována za nepřizpůsobivou, předcházejí tím média politickému řešení reality, kterou stvořila, a navrhují i způsob řešení: Pojďme si je přizpůsobit. Pokud se takové mediální činění nereflektuje, fungují novináři jako slepí vůdci slepých a vytvářejí předpolí politikům, kteří romskou kartu využijí pro získání vlastní moci. „Diskurz, ve kterém dominují štvavá slova a bipolární příběhy, je dlouhodobě s existencí civilního života ve společnosti neslučitelný. Připomeňme Jugoslávii, kde se již od osmdesátých let vinou nejen politiků, ale i intelektuálů (spisovatelů, historiků) a nacionalizovaných církví usazovala ve slovech a příbězích rostoucí nevraživost, která se pak z hlediska aktérů přirozeně a v jistém smyslu logicky ‚materializovala‘ v občanskou válku,“ varuje mediální analytik Jan Jüptner. „Zdá se, že se zde nachází nějaký obecný nedostatek citlivosti,“ komentuje vývoj mediální scény v České republice novinář a zpravodaj BBC v Česku Rob Cameron. „I když i v britských médiích najdeme tituly jako Daily Mail, které mají jasnou protiimigrantskou agendu, chápou, že mají povinnost popisovat společnost spravedlivě a férově, a obecně se tam víc přemýšlí dopředu, co se otiskne.“ „Já si myslím, že to hlavní pravidlo, které mají média ctít, je být vždycky na straně slabších a dneska jsou na straně těch slabších Romové, i když nešťastnou shodou okolností zároveň dělají bordel,“ uvažuje novinář Miloš Čermák. Při pohledu na českou mediální scénu zní jeho slova jako volání po světě Rychlých šípů. Možná by na začátek stačilo, kdyby novináři dodržovali kodexy vlastních redakcí a řemeslná pravidla, nesnažili se nadbíhat předsudkům, dávali při reportování více prostoru Romům a šéfredaktoři psaní o Romech nenechávali na elévech či jako v případě Parlamentních listů na politicích Dělnické strany sociální spravedlnosti či někdejší Národní strany, nýbrž ho svěřovali kvalitním redaktorům, kteří sociální problematiku prostudují od sklepa až po půdu a budou o své práci přemýšlet. *** Spojení útoků pod společným jmenovatelem etnicity umožnilo vytvořit seriál a hlavní roli v něm obsadit negativním hrdinou, který s maskou Roma loupí a přepadá slušné pocestné. Graf Jak rostlo použití slov Rom a cikán v médiích Foto popis| Houstne Ukažme si na nepřítele. Protiromská demonstrace ve Varnsdorfu. Foto autor| Foto: David Neff, MF DNES Foto popis| Chomutov Juniors Reportér Magazínu MF DNES Tomáš Poláček hraje při reportážním pobytu s mladými obyvateli ghetta. Foto autor| Foto: Jan Zátorský, MF DNES O autorovi| TOMÁŠ URBAN, Autor je publicista



Mladá fronta DNES

AC Česká Lípa pořádá Vrhačskou tour

21.7.2012

Mladá fronta DNES str. 4 Kraj Liberecký (hav) MÚ Česká Lípa

ATLETIKA Atletický klub Česká Lípa zítra na městském stadionu U Ploučnice pořádá Vrhačskou tour. Muži i ženy soutěží v disciplínách koule, disk, oštěp a kladivo. Začíná se v 10 hodin hodem kladivem mužů a vrhem koulí žen. Regionální mutace| Mladá fronta DNES - liberecký kraj

Ústí proti „panákům“ vyzkoušelo Hovorku 23.7.2012

Mladá fronta DNES str. 6 Severní Čechy (bek) MÚ Česká Lípa

SEVERNÍ ČECHY Další novic na testech v Ústí: dvacetiletý záložník Marek Hovorka, která má po jednom prvoligovém startu za Jablonec a České Budějovice. „Vesměs všechny zkoušené fotbalisty si necháme do středy, po přípravě s Roudnicí pak rozhodneme, kdo zůstane a kdo ne. Čekáme ještě na dva české útočníky,“ řekl trenér druholigového krále Svatopluk Habanec po turnaji v Německu. Ústí dál testuje Štrbáka, Filipa, Szmeka a Džadžoviče, dotáhnout chce příchod Folwarcznyho a Hrošovského. Uspaní kanonádou proti čajíčkům z Rodewische promeškali hráči Ústí start s Auerbachem, v němž šlo o 1. místo. Padlo 1:2, hrál se jen poločas. „Začátek jsme prochrápali, za šest minut dostali dvě branky. Pak už to byl fotbal, který by nám do budoucna mohl něco ukázat.“ Demolice 9:0 s outsiderem Rodewischem překvapivě Habance netěšila. „Nemělo to s profifotbalem nic společného. Soupeři tam stáli jako zapíchaní panáci na hřišti. Hrůza, o ničem,“ vadilo kouči Ústí. Hattrick dal Szmek, nastoupil novic Hovorka. Díky nádherné střele Schuta z dálky Most remizoval 1:1 s Českou Lípou. Zkouší obránce Petra Novotného z Liberce, kterého testoval i Varnsdorf. „Mám pocit, že bychom ho mohli získat,“ řekl mostecký asistent Stanislav Hofmann. Brankář Jakubov odešel na testy do polské 1. ligy. „Uvidíme, jestli se vrátí zpátky k nám.“ Varnsdorf šokoval výhrou 2:1 v Jablonci, po rychlém gólu Lafaty otočili Rudnytskyy a Martan. Po testech v týmu nezůstali Just z Jablonce ani Ježdík. Druholigisté už o víkendu hrají domácí pohár. Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severní Čechy Respekt

23.7.2012

Č***k, d***l a další

Respekt

str. 36 Společnost - vulgarity MÚ Česká Lípa

ADAM ŠŮRA

Nepublikovatelné výrazy z veřejného života nezmizí, ale Češi by je měli tolerovat méně, než je zatím obvyklé Vlastně šlo o celkem profesionální výkon. Dnes už bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy tu kritickou větu procedil nenápadně mezi zuby a rysy jeho tváře ztvrdly jenom na okamžik. Hned potom plynule navázal na úsměvy, tisknutí rukou a nekonečné opakování díků. Jenomže všude kolem byly kamery a mikrofony, takže mimoděk pronesená věta: „Tak jdi do háje, vole!“ směrem k muži v publiku, který odmítl nabízený stisk ruky, byla nemilosrdně zaznamenaná. Za pár hodin ji opakovaly všechny národní televizní kanály. A za dalších pár hodin musel impulzivní prezident s pokornými omluvami čelit rozhořčení celé své země. Plné znění zpráv


Verbální agrese prostě zdaleka není výsadou českých politiků, jak by se zvlášť letos v létě mohlo zdát. I veřejně známým mužům a ženám kultivovaným desetiletími demokratické politiky to tu a tam na veřejnosti ujede. Veškeré snahy rodičovských nebo církevních organizací ostrá slova z veřejného prostoru vykázat vždy vyšly naprázdno. Psychologové a lingvisté zároveň občas připomínají fakt, že slova nejsou jen prázdné zvuky, ale spoluvytvářejí skutečnost, ve které žijeme. A žít v prostředí formovaném slovy plnými hrubosti a agrese jednoduše za moc nestojí. Tohle ti pomůže Sarkozy dostal od Francouzů jasnou zprávu, že takové jednání je u hlavy státu zcela neomluvitelné. Když se přitom člověk dívá na televizní záběry, které zachytily jeho neblahou větu, může dojít k závěru, že francouzský prezident by si špetku pochopení zasloužil. Při návštěvě jednoho francouzského zemědělského veletrhu ho sevřely davy příznivců a novinářů. Lidé se na něj tlačili, aby mu mohli podat ruku, fotografové zase proto, aby ulovili nejlepší záběr. Prezident se snažil vyhovět všem, tiskl ruce, zdravil, děkoval. Když automaticky natáhl pravici k jednomu z mužů v davu a ten reagoval slovy: „Nesahej na mě, nechci se s tebou špinit,“ Sarkozymu povolily nervy. Udělal ale jen to, co prostě občas děláme všichni. Uvolňování napětí, ať už má příčinu v duševní nepohodě nebo fyzické bolesti, je přece přesně ten důvod, proč nadáváme. Potvrzují to třeba experimenty provedené před třemi lety na anglické Keele University, kdy vědci na pětašedesáti studentech testovali, jaký vliv má nadávání na zvládání bolesti. Studenti museli ponořit ruce do velmi studené vody a vydržet tak dlouho, jak jen to jde. Když přitom měli povoleno nadávat, zvládli to výrazně déle, než když měli hrubá slova zapovězená. O důvodech tohoto efektu se zatím ve vědecké komunitě jenom spekuluje, každopádně další výzkumy odhalily, že zvlášť o užívání hrubých slov platí rčení „všeho moc škodí“. Pokud je člověk navyklý nadávat často, a to i v běžných každodenních situacích, úlevný efekt se ztrácí. Ti, kdo byli do průzkumu zařazeni coby „chroničtí hrubci“, totiž nezvládli držet ruce ve studené vodě o nic déle než běžní účastníci experimentu, kteří měli nadávání zapovězené. Podívejme se na to ale ještě jinak: nadávky ukazují, že s člověkem cloumá nějaké nezvladatelné napětí. Což je přesně to, na co dnes u demokratických politiků není nikdo moc zvědavý. Se všemi důsledky to prožil třeba špičkový politik německé vládní CDU Ronald Pofalla. Minulý rok se v debatě o krizi eurozóny pohádal s koaličním kolegou a soukromou debatu ukončil slovy: „Už se dál nemůžu dívat na tvůj ksicht.“ Kolega si to nenechal pro sebe a zveřejnění nadávky vyvolalo pohoršení nejen u opozice, ale i u lidí z Pofallovy strany. Neschopnost ovládat se zpochybňovala politikovu schopnost podílet se na řízení země ve vypjatých časech krize. Pofallova stranická kolegyně označila jeho výrok za „mobbing“, tedy rafinované a zákeřné znepříjemňování života kolegům z práce. Samotný výrok stačil na to, aby opozice požadovala Pofallův konec v politice, a aféra odezněla teprve tehdy, když politik veřejně prohlásil, že se za své výroky na sebe zlobí a velmi jich lituje. To že řekl? Přepis staršího telefonního rozhovoru mezi ministrem financí Miroslavem Kalouskem a tehdejším koaličním poslancem Petrem Skokanem, který minulý týden citovala všechna média, je co do hrubosti a agresivity úplně někde jinde. Ve světle urážek a výhrůžek je zde patrná cílená ministrova snaha poslance zdeptat a zastrašit. Přesto Skokanův záznam, zveřejněný v plné sněmovně, nevyvolal žádné zvláštní pohoršení a všechny české noviny i servery ho doslovně přetiskly (s citacemi hrubých výrazů si obvykle neláme hlavu ani Respekt). Což je zajímavé třeba ve srovnání s americkými seriózními médii, která při informování o verbálních přešlapech veřejně známých lidí volí maximální zdrženlivost. Když bývalý americký viceprezident usadil jednoho ze senátorů nadávkou, v níž použil mezinárodně známé slovo „fuck“, žádné ze seriózních médií viceprezidenta naplno necitovalo. Většina médií ostré slovo popsala, ta odvážnější uvedla, že politik použil slovo na f. Ani relativně úzkoprsá Amerika se ale nedovede nástupu hrubých slov ve veřejném prostoru bránit. Jak spočítali lingvisté, zatímco v padesátých letech připadalo na jeden hollywoodský film v průměru 1,5 sprostého slova, v sedmdesátých to bylo 24 slov a v osmdesátých již 81. Podle psycholingvisty Tima Jaye to má za následek, že vulgární výrazy jsou obecněji přijímané. Jak z jeho výzkumů vyplývá, ostrá slova začínají třeba používat stále mladší děti – už tříleté, tedy v podstatě od chvíle, co začnou mluvit. Rodiče se dnes zřejmě méně hlídají (vulgarity obsahují přibližně půl procenta denní mluvy Američanů) a při veřejném klení bývají kromě hvězd hip hopu přistihováni i američtí prezidenti či sportovní celebrity. Tom Jay ale zároveň brzdí představy, že veřejný prostor hrubne stále více. K nárůstu frekvence vulgarit mezi lidmi došlo podle jeho výzkumů zhruba před dvaceti lety, od té doby se drží přibližně na stejné úrovni. Příčiny přesně neznáme, ale jedním z důvodů může být právě zdomácnění vulgárního výraziva v popkultuře. Podobné je to například v nám jazykově vcelku blízkém Polsku. Jen čtvrtina Poláků hlásí, že vulgarismy nikdy nevezme do úst. Okolo šedesáti procent z dotázaných se přiznává k „použití“ pod vlivem emocí a zhruba deset procent užívá vulgarismy cíleně, jako jakýsi zvýrazňovač svého sdělení. V Česku podobně obsáhlé průzkumy nemáme, ale něco se dá vyvodit alespoň z obsáhlé elektronické databáze mluvených i psaných textů (tzv. Český národní korpus), díky které mohou lingvisté podrobně



analyzovat proměny našeho jazyka. Frekvence sprostých slov v nich za posledních dvacet let ani nenarostla, ani nepoklesla, ale drží se na stále stejné úrovni. Z náznaků se dá nicméně usoudit, že tolerance k nim mírně klesá a přibližujeme se v tomto směru západním standardům. Je to přibližně pět let zpátky, co Rada pro rozhlasové a televizní vysílání začala pokutami přísně stíhat používání vulgárních výrazů ve vysílání tuzemských televizí. Mohl za to nástup reality show, jako byly Big Brother nebo Vyvolení, které obrazovky zaplavily do té doby nevídanou mírou peprných lidových výrazů. Redakce zpravodajského serveru Aktuálně. cz zavedla moderování diskusí pod svými blogy – příspěvky s vulgaritami editoři nemilosrdně mažou. A minulý rok padla v parlamentu i první pokuta za nadávání, kterou musel zaplatit opoziční poslanec ČSSD Jiří Krátký, když proti návrhu vládní koalice protáhnout zasedání parlamentu do noci vyrukoval slovy, že v noci pracují jen „kurvy a zloději“. Za trest musel zaplatit pět tisíc korun pokuty, přičemž zastání nenašel ani u svých stranických kolegů, kteří mu vytýkali, že svou neschopností hlídat se kazí už tak špatný obraz českých politiků. Že je tohle všechno ale jenom začátek dlouhé cesty, ukazuje pozice současného ministra financí Miroslava Kalouska. Ačkoli uráží své oponenty hlava nehlava, k odstoupení ho nikdo nevyzývá. Premiér Nečas zveřejněný slovník přešel slovy, že se jeho ministr financí „nechal unést“. A když šlechtic a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg v rámci sporů o nezávislost policie vzkázal policejnímu prezidentovi, „aby držel hubu“, politická elita i média to přešly bez povšimnutí. *** K nárůstu frekvence vulgarit mezi lidmi došlo podle výzkumů zhruba před dvaceti lety, od té doby se drží na stejné úrovni. Foto popis| Nechcete si ponořit ruce do studené vody? Foto autor| foto Matěj Stránský

23.7.2012

Najít jiný cíl

Respekt str. 3 Editorial MÚ Česká Lípa

Erik Tabery

Minulý týden jsme trávili tím, že jsme nejdříve Generální inspekci bezpečnostních sborů a poté i vrchnímu státnímu zastupitelství na výsleších vysvětlovali, proč jim neprozradíme zdroj, který nás upozornil na telefonát Miroslava Kalouska vyšetřovateli podezřelého nákupu letadel CASA Jiřímu Mazánkovi. Tento telefonát, jak známo, vyšetřovatel označil za nátlak a udělal o tom záznam do spisu. Informace byla důležitá také proto, že právě v té době se politici - především ministr Kalousek a v menší míře i premiér Nečas - předháněli v nezakrytých veřejných výhrůžkách vyšetřovatelům případu: obviňovali je ze „zvůle“, „manipulace“, a dokonce z „pučistických snah“. Podnětem inspekci a státnímu zastupitelství chce teď Miroslav Kalousek získat jméno našeho zdroje. To pochopitelně nevydáme, protože není důvod. To, že ministr vyšetřovateli volal, se potvrdilo a pokračující veřejné ataky ze strany Miroslava Kalouska nenechávají nikoho na pochybách, že na vyšetřovatele opravdu tlačil. Skutečnost, že samotný Miroslav Kalousek svůj postup za nátlak nepovažuje, není - při vší úctě k jeho právu na vlastní názor - v této věci rozhodující a nic na ní nemění. V součtu je to tedy tak, že sdělení jména našeho zdroje by nebylo ku prospěchu, ale ke škodě veřejnému zájmu. Na celé akci je však zajímavá jiná věc: schopnosti Miroslava Kalouska odvádět pozornost. Inspekce i státní zástupci hledají náš zdroj. Politici a experti analyzují, co si může a co nemůže dovolit říci policejní prezident. Kvůli minimální politické inteligenci poslance Věcí veřejných Petra Skokana mnozí řeší, jak je etické (a pozor - i chlapské) nahrávat cizí hovor. V tom mnohohlasém těkání pak jako by ustoupil do pozadí fakt, že ministr vlády ve snaze zabránit vyšetřování podezřelého případu své stranické kolegyně neváhá veřejně vyhrožovat policistům. Do „mašiny“ Miroslava Kalouska se přitom dostal i náš kolega Ondřej Kundra, který ve svých textech na případ s výhrůžkami upozornil. Od té doby proběhlo jen málo ministrových vystoupení, kde by na našeho redaktora nezaútočil. Děje se tak veřejně prohlašovanými nepravdami (například že jsme se na něj v této věci nikdy neobrátili s žádostí o jeho stanovisko) i snahou stáhnout věc do osobní roviny. Je to vyzkoušený trik, který obvykle funguje. Lidé se časem unaví a řeknou si: „Tak si, hoši, ty vaše spory nějak mezi sebou vyřešte.“ Není ale co řešit. Informace z našich textů se potvrdily a proti současnému ministrovi financí nemáme „osobního“ vůbec nic. Jen zkoumáme, zda se při svém náročném výkonu vládní funkce nedopouští ilegálního zneužití moci. Za prací kolegy stojíme a budeme stát. A panu ministrovi Kalouskovi doporučujeme přijmout s



chladnou hlavou fakt, že být nad zákonem je v této zemi čím dál těžší i pro opravdu vysoce postavené mocenské činitele. Vážené čtenářky, vážení čtenáři, inspirativní čtení vám přeje *** Týdeník Respekt byl založen v listopadu 1989 skupinou samizdatových novinářů. Profiluje se jako liberální, kritické médium, které věří ve svobodu lidského ducha a nutnost pochybovat při jejím každodenním naplňování. Foto popis|

RESPEKT

23.7.2012 Respekt str. 6 MÚ Česká Lípa Oprava hrobů po Němcích V Kravařích na Českolipsku opravili hroby německých obyvatel. Po odsunu sudetských Němců se o hroby 67 let nikdo nestaral a desky chátraly. Kravařští zastupitelé ale loni vyčlenili v rozpočtu 200 tisíc korun a právě dokončili rekonstrukci všech náhrobků. Němci tvořili před válkou většinu obyvatel Kravař. Foto popis| Zpravodajství ČTK

O prodlouženou otvírací dobu registru aut mají lidé zájem 20.7.2012

Zpravodajství ČTK str. 0 ece dpr mdk MÚ Česká Lípa

Praha 20. července (ČTK) - Stovky lidí dnes využily prodloužené otvírací doby na pobočkách registru vozidel v některých městech. Pátek je většinou zavírací den. Na některé pobočky se klienti museli dopředu objednat, problémy systému stále přetrvávají, zjistila ČTK na jednotlivých pracovištích registru. Pardubický registr vozidel rozšířil kvůli pomalému fungování nového systému úřední hodiny o 12,5 hodiny týdně. Dnes má otevřeno od od 8:00 do 13:30. Podle mluvčího tamní radnice Ondřeje Tušla využilo služby registru během prvních dvou hodin přes 20 lidí. V České Lípě zavítalo na úřad za stejnou dobu deset lidí. V Karlovarském kraji se dnes mimořádně otevřely přepážky na registrech vozidel například v Karlových Varech a Chebu. Problémy s registrem v podstatě přetrvávají. V krajském městě čekalo ráno na vyřízení žádostí asi deset lidí. "Otevřeny jsou čtyři přepážky. Na jednu žádost připadá asi půlhodina času, takže by klienti mohli být odbaveni do dvou hodin," odhadl mluvčí magistrátu Jan Kopál. Mimořádně otevřeno má dnes také registr vozidel v Děčíně. Od úterý tamní úředníci pracují od 7:00 do 18:00 každý den. "Město chce umožnit občanům, aby si své záležitosti vyřídilo co nejrychleji," vysvětlila mluvčí města Markéta Lakomá s tím, že fronty už se netvoří a lidí dnes přišlo přibližně stejně jako ostatní dny v týdnu. Od pondělí bude děčínský registr vozidel fungovat podle běžné otevírací doby. Ve Vsetíně vyřizují úředníci záležitosti klientů i mimo úřední dny. "Nabízíme jim, že se mohou objednávat. I na dnešek, kdy není úřední den, mám po hodině objednané lidi," řekla ČTK úřednice s tím, že na pondělí je už objednaná stovka lidí. Lidé jsou podle ní už naštvaní. Veškeré úkony však trvají velmi dlouho. "Dříve jsem vyřešila auto za 20 minut, nyní to trvá minimálně 40 minut, někdy i přes hodinu," dodala úřednice.



Úspěšní dnes budou i žadatelé na registru evidence vozidel v Olomouci, přestože ani tam není úřední den. "Pokud však někdo přijde, snažíme se ho odbavit. Od rána tu byli asi čtyři klienti," uvedl před 11:00 Miroslav Perháč z odboru agendy řidičů a motorových vozidel olomouckého magistrátu. Registr vozidel v Jihlavě funguje, ale pořád není bez chyb. "Občas vozidlo nemá všechny údaje v systému. Ale to se doplní, jenom se prodlouží ten výkon," přiblížil vedoucí odboru dopravy Ján Tinka. Registr v Karviné fungoval i dnes dopoledne s problémy. Odbavení jednoho klienta stále trvá až dvojnásobek běžného času. Registr vozidel v Jičíně stále funguje v nouzovém režimu a za den se mu podaří odbavit 20 až 25 klientů, což je v porovnání se stavem před 1. červencem asi čtvrtina. "Ve virtuální frontě na vyřízení nyní čeká asi 600 klientů," uvedl tajemník radnice Peter Bareš. Fungování nového centrálního registru provázejí potíže a výpadky od minulého pondělí, kdy byl spuštěn. Na většině pracovišť se od té doby tvoří dlouhé fronty. O odškodnění za nefunkční registr zatím oficiálně požádali ministerstvo dopravy tři lidé. Pokud se v nejbližší době nezlepší funkčnost registru, bude Svaz měst a obcí chtít po ministerstvu dopravy, aby přešlo na starý systém. mdk kz mol Cas| 11:52

Letité problémy nemocnic v Libereckém kraji politici nevyřešili 22.7.2012

Zpravodajství ČTK str. 0 dli pol knt MÚ Česká Lípa

Liberec 22. července (ČTK) - Dva letité problémy krajských nemocnic se nepodařilo vyřešit v Libereckém kraji od minulých krajských voleb v roce 2008. Českou Lípu nadále trápí havarijní stav budov, Liberci chybí heliport. Vládnoucí ČSSD nenaplnila ani slib, že nemocnice přemění z akciových společností zpět na neziskové organizace. Liberecký kraj nemá ani slibovaný hospic a vedení kraje po protestech okleštilo navrhovanou redukci středních škol. Budovy českolipské nemocnice jsou za hranicí životnosti, okna netěsní, z fasády opadávají kusy omítky. "Blížíme se okamžiku, kdy může kvůli technickému stavu budov hrozit omezování zdravotní péče nebo úplné uzavření nemocnice," řekl nedávno ČTK ředitel nemocnice Petr Chmátal. Nemocnice sice už před dvěma lety získala na zateplení budov evropskou dotaci přes 42 milionů korun, přesto se navenek dlouho nic nedělo. Teprve na konci letošního června krajští radní rozhodli, že zateplení tří budov za 120 milionů korun se bude spolufinancovat úvěrem. Zatím ale není jisté, zda ho nemocnice bez záruky kraje získá. "Je nesmysl, že kraj se zaručí předem, když nevíme, jaké budou podmínky bank," uvedl nedávno krajský radní Zdeněk Bursa (ČSSD). Pokud nemocnice úvěr získá, oprava budov by měla začít na konci letošního roku. Hospodaření českolipské nemocnice s rozpočtem kolem 620 milionů korun bylo v minulých letech většinou ztrátové nebo končilo takzvanou kladnou nulou. Loni bylo v rekordní ztrátě 43,244 milionu korun. Liberecká nemocnice s obratem 2,5 miliardy korun si po ekonomické stránce vede výrazně lépe, každoročně její hospodaření končí s mnohamilionovým přebytkem. Do problémů se dostala jen loni, kdy úspěšného generálního ředitele Luďka Nečesaného vystřídal Zdeněk Konrád. Ten ale ve funkci vydržel jen půl roku, po nástupu Jiřího Veselky se situace opět zlepšila a loni nakonec skončilo hospodaření nemocnice skoro desetimilionovým přebytkem. Letitým problémem liberecké nemocnice je stále absence heliportu, který je nutný pro udržení statutu traumacentra, výjimku má Liberec do konce letošního roku. Nemocnice ale pravděpodobně o statut nepřijde, heliport by se měl začít stavět ke konci letošního roku a hotový by měl být na jaře 2013. Před minulými krajskými volbami ČSSD deklarovala, že nemocnice z akciových společností přemění zpět na příspěvkové organizace. Nestalo se tak, naopak stouply odměny z 10.000 na 30.000 Kč pro členy dozorčí rady. Peníze dostávali v Liberci i uvolnění členové krajské rady zvolení za ČSSD Zdeněk Bursa, Martin Sepp a Pavel Petráček. Podle policistů je to ale v rozporu se zákonem. Z porušování povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti proto obvinili libereckou primátorku Martinu Rosenbergovou (ČSSD), Bursu a generálního ředitele nemocnice Jiřího Veselku, kteří jim na valné hromadě schválili vyplácení odměn.



Většina stran v krajském zastupitelstvu měla před minulými volbami v programu vybudování hospice, jako jediný v zemi ho ale Liberecký kraj stále nemá. V nemocnicích v Liberci, České Lípě, Semilech a v Turnově byly alespoň zřízeny speciální rodinné pokoje s hospicovými lůžky, ve kterých mohou umírající trávit poslední dny života společně s členem své rodiny. Nastal ale i významný posun v plánech na výstavbu kamenného hospice. Kraj získal od Liberce zdarma budovu bývalého dětského domova. Jeho přestavba na hospic za zhruba 80 milionů by měla začít ještě letos ke konci roku. Hejtmanství musí v posledních letech navyšovat částku, která směřuje do sociální oblasti. Liberecký kraj dlouhodobě kritizuje stát za to, že poskytovatelům těchto služeb dává mnohem méně peněz než v minulosti. Kraj pak musí na jejich provoz doplácet. Zatímco v roce 2009 to bylo necelých 48 milionů, letos to bude už zhruba 140 milionů korun. Ve školství se Libereckému kraji nepodařilo zcela prosadit redukci středních škol, jejichž kapacita je o čtvrtinu vyšší než počet studentů. Kraj chtěl původně sloučit šest škol, v zastupitelstvu ale prosadil spojení jen dvou. Kraj také navrhoval ukončit osmileté studium na čtyřech ze svých 13 gymnázií. Po protestech se ale podařilo schválit jen uzavření dvou tříd osmiletého gymnázia v České Lípě a Jablonci nad Nisou a jedné třídy šestiletého studia v Liberci. Počet lůžek akutní a ošetřovatelské péče v nemocničních zařízeních Libereckého kraje 2008 2012 2008 2012 nemocnice akutní lůžka akutní lůžka ošetřovatelská lůžka ošetřovatelská lůžka Liberec (Liberecký kraj a MM Liberec) 831 831 142 142 Jablonec n. N. 304 310 67 67 Česká Lípa (Liberecký kraj) 403 379 122 122 Turnov 144 118 36 61 Semily 141 86 0 55 Jilemnice 204 204 0 0 Frýdlant 109 96 25 30 Ústav chirurgie ruky Vysoké n. J. 52 52 0 0 Tanvald 61 21 34 42 Lomnice n.P. 0 0 59 59 celkem 2249 2097 485 578 počet lůžek na 1000 obyvatel 5,1 4,8 1,1 1,3 zdroj: nemocnice Hospodářské výsledky nemocnic ve vlastnictví kraje (údaje v milionech) + 32,5 + 9,7 Česká Lípa +0,273 - 43,244

2008

2011

Liberec

údaje k 31.12.2008 a 31.12.2011 zdroj: krajský úřad, nemocnice Sociální ústavy, srovnání let 2008 a 2012 2008 2012 domovy pro seniory 15 lůžek v domovech pro seniory 959 1016 podíl lidí nad 65 let na počtu obyvatel kraje počet stoletých 13 16 * domovy pro postižené a se zvláštním režimem 23 21 domovech pro postižené a se zvláštním režimem 797 702 hospice 0 hospicech 0 0

16 počet 14,8 15,3 * počet lůžek v 0 lůžka v

údaje k 31. 12. 2008 a 30. 6. 2012 * údaj k 31. 12. 2011 zdroj. krajský úřad Srovnání počtu škol a žáků v letech 2008 a 2012 šk. rok 2007/2008 2011/2012 214 / 12 869 228 / 14 851 počet ZŠ/ žáků 208 / 37 531 204 / 35 270 počet 54 / 20 641 52 / 17 976 počet VOŠ/ studentů 8 / 731 8 / 492

počet MŠ/ dětí SŠ/ studentů

Zdroj: krajský úřad Marek Kuntoš snm Cas| 10:08



Přehled zpráv

Recommend Documents