Přehled zpráv

Přehled zpráv 26.2.2013 - 22.3.2013 HK ČR aktualne.cz Müllerová chce zvýšit minimální mzdu na 8500 korun ....................................................................................13 21.3.2013 aktualne.cz str. 0 Práce - Ekonomika HK ČR  ČTK Stát chce ukončit podporu nových obnovitelných zdrojů ..............................................................................13 21.3.2013 aktualne.cz str. 0 Podnikání - Ekonomika HK ČR  ČTK bankovnictvi.ihned.cz EU se dohodla na omezení odměn bankéřů. Nesmějí být vyšší než základní plat .......................................14 21.3.2013 bankovnictvi.ihned.cz str. 0 HK ČR  ČTK Brněnský Metropolitan Kde stál nejstarší kostel? ...................................................................................................................................16 11.3.2013 Brněnský Metropolitan str. 8 Historie Brna HK ČR  Síť umožní studentům získat praxi ....................................................................................................................17 11.3.2013 Brněnský Metropolitan str. 4 Školství, zdravotnictví, sociální oblast a ekologie HK ČR  Soňa Haluzová Studenti vymýšlejí, jak přispět k rozvoji Brna ..................................................................................................17 11.3.2013 Brněnský Metropolitan str. 6 Zprávy z magistrátu města Brna HK ČR  businessinfo.cz Evropské ceny za podporu podnikání 2013 ......................................................................................................18 21.3.2013 businessinfo.cz str. 0 Podnikání v EU HK ČR  Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) Komorová síť HK ČR je partnerem pro podnikání v regionech ......................................................................19 21.3.2013 businessinfo.cz str. 0 Rozvoj regionů HK ČR  Hospodářská komora ČR (HK ČR) NSK: Dvě nové profesní kvalifikace přezkoušeny ...........................................................................................20 21.3.2013 businessinfo.cz str. 0 Vzdělávání a výzkum HK ČR  Hospodářská komora ČR (HK ČR) byznys.ihned.cz EU se dohodla na omezení odměn bankéřů. Nesmějí být vyšší než základní plat .......................................21 21.3.2013 byznys.ihned.cz str. 0 byznys.ihned.cz HK ČR  ČTK

Přehled zpráv

1 © 2013 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz | [email protected]

cnews.cz Vláda chce do roku 2020 internet s rychlostí 30 Mb/s pro všechny ...............................................................22 21.3.2013 cnews.cz str. 0 HK ČR  ct24.cz Bonusy bankéřů budou mít strop, (nejen) londýnská City už se třese ..........................................................23 21.3.2013 ct24.cz str. 0 Ekonomika HK ČR  mav Minimální mzda nově 8 500? Ministryně práce Müllerová je pro ....................................................................24 21.3.2013 ct24.cz str. 0 Ekonomika HK ČR  jš Českobudějovický deník Babovřesky jsou zboží a jde na odbyt ...............................................................................................................25 22.3.2013 Českobudějovický deník str. 7 Jižní Čechy HK ČR  VÁCLAV KOBLENC ČRo Ostrava Ostravská super univerzita je v ohrožení ..........................................................................................................28 21.3.2013 ČRo Ostrava str. 4 17:00 Události regionu HK ČR  ČT 1 Nezaměstnanost ..................................................................................................................................................28 21.3.2013 ČT 1 str. 1 21:30 Máte slovo HK ČR  ČT 24 EU se dohodla na omezení výše odměn bankéřů ............................................................................................54 21.3.2013 ČT 24 str. 2 13:42 Ekonomika HK ČR  Odměny bankéřů budou od příštího roku omezené ........................................................................................54 21.3.2013 ČT 24 str. 9 22:00 Události, komentáře HK ČR  Omezení odměn bankéřů ....................................................................................................................................54 21.3.2013 ČT 24 str. 2 10:45 Ekonomika HK ČR  Premiér bude jednat s hejtmany ........................................................................................................................55 21.3.2013 ČT 24 str. 7 06:00 Zprávy HK ČR  Premiér bude jednat s hejtmany ........................................................................................................................55 21.3.2013 ČT 24 str. 7 07:00 Zprávy HK ČR Přehled zpráv


 Premiér bude jednat s hejtmany ........................................................................................................................56 21.3.2013 ČT 24 str. 7 08:00 Zprávy HK ČR  Přehled zpráv .......................................................................................................................................................57 21.3.2013 ČT 24 str. 1 16:45 Studio Burza HK ČR  denik.cz Cizí řeči? O zachování výhod ve studiu rozhodnou poslanci .........................................................................57 21.3.2013 denik.cz str. 0 Z domova HK ČR  Kvůli dotacím přijede mezi hejtmany do Jihlavy premiér ................................................................................58 21.3.2013 denik.cz str. 0 Kraj Vysočina HK ČR  Müllerová chce navrhnout zvýšení minimální mzdy na 8500 korun ...............................................................59 21.3.2013 denik.cz str. 0 Z domova HK ČR  Muž z Kroměříže obral stát na daních o tři sta tisíc korun ..............................................................................59 21.3.2013 denik.cz str. 0 Zlínský kraj HK ČR  Nečas bude s hejtmany jednat o čerpání evropských dotací .........................................................................60 21.3.2013 denik.cz str. 0 Z domova HK ČR  Temelín u Mochova stát zřejmě nebude! Projekt je pozastaven ....................................................................60 21.3.2013 denik.cz str. 0 Středočeský kraj HK ČR  E15 Co hýbe českou energetikou? ............................................................................................................................61 22.3.2013 E15 str. 2 Příloha - Energetika HK ČR  Alena Adámková Nový rozměr česko-ruské spolupráce ...............................................................................................................63 22.3.2013 E15 str. 7 Příloha - Energetika HK ČR  Plynovodů v Česku přibývá ................................................................................................................................64 22.3.2013 E15 str. 9 Příloha - Energetika HK ČR  aa Spalování, nebo recyklace? ................................................................................................................................66 22.3.2013 E15 str. 12 Příloha - Energetika HK ČR  aa

Přehled zpráv


e15.cz Jan Rovenský: Malí (i velcí) teplárníci, plačte! .................................................................................................67 21.3.2013 e15.cz str. 0 Komentáře HK ČR  Přinesla novela stavebního zákona potřebné zjednodušení? ........................................................................68 21.3.2013 e15.cz str. 0 Profit HK ČR  Teplárníci: Czech Coal vodil za nos teplárny i ministerstvo ...........................................................................69 21.3.2013 e15.cz str. 0 Průmysl a energetika HK ČR  ekonomika.iDNES.cz Brusel se dohodl, jak omezí odměny bankéřů. Nesmí převýšit mzdu ...........................................................70 21.3.2013 ekonomika.iDNES.cz str. 0 Evropská unie HK ČR  iDNES.cz, ČTK eportal.cz Do háje, ten chlap by měl dostat metál! ............................................................................................................70 21.3.2013 eportal.cz str. 0 Ostatní HK ČR  František Matějka euportal.cz Jestli něco přispělo k ekonomické nestabilitě Česka, tak to byl jeho vstup do EU. Kdo bude v ČR platit daně a z čeho bude stát žít? ...............................................................................................................................71 21.3.2013 euportal.cz str. 0 Ekonomika HK ČR  Břetislav Olšer euractiv.cz Potřebuje Česká republika další jaderné bloky v Temelíně? ..........................................................................74 21.3.2013 euractiv.cz str. 0 Euractiv.cz / Sekce / ČR v Evropské unii HK ČR  Země eurozóny by měly více koordinovat své ekonomické reformy, říká Komise ......................................75 21.3.2013 euractiv.cz str. 0 Euractiv.cz / Sekce / Ekonomika a euro HK ČR  euro.e15.cz Jan Rovenský: Malí (i velcí) teplárníci, plačte! .................................................................................................76 21.3.2013 euro.e15.cz str. 0 Komentáře HK ČR  Přinesla novela stavebního zákona potřebné zjednodušení? ........................................................................77 21.3.2013 euro.e15.cz str. 0 Profit HK ČR 

Přehled zpráv


f1news.autoroad.cz Lotus do Malajsie veze novinky, očekává, že bude ještě silnější než v Austrálii .........................................78 21.3.2013 f1news.autoroad.cz str. 0 HK ČR  f1sport.autorevue.cz McLaren bude v Malajsii testovat dvě různé řady nových dílů .......................................................................79 21.3.2013 f1sport.autorevue.cz str. 0 HK ČR  finance.cz EU se dohodla na omezení odměn bankéřů .....................................................................................................79 21.3.2013 finance.cz str. 0 HK ČR  Financninoviny.cz finance.iDNES.cz Deset zásadních rad od deseti personalistů do pracovního života ...............................................................80 21.3.2013 finance.iDNES.cz str. 0 Finance / Finanční rádce HK ČR  MF DNES, Kateřina Hovorková Frýdecko-místecký a třinecký deník Báňská je proti sloučení univerzit ......................................................................................................................82 22.3.2013 Frýdecko-místecký a třinecký deník str. 2 Z vašeho okolí HK ČR  TEREZA KRUMPHOLZOVÁ MARTINA KOZIOLOVÁ Haló noviny Evropští bankéři se trochu »uskromní« ............................................................................................................82 22.3.2013 Haló noviny str. 6 Z ekonomiky HK ČR  Havířovský deník Báňská je proti sloučení univerzit ......................................................................................................................83 22.3.2013 Havířovský deník str. 2 Z vašeho okolí HK ČR  TEREZA KRUMPHOLZOVÁ MARTINA KOZIOLOVÁ HLÁSKA Opavští podnikatelé se již podruhé utkají o Merkurova křídla ........................................................................84 11.3.2013 HLÁSKA str. 6 Aktuality HK ČR  Homér Dvacet let vyjíždí z janovské pekárny JAPEK auta plná vonících dobrot......................................................84 21.3.2013 Homér str. 8 Podnikání HK ČR  Eva MAŘÍKOVÁ

Přehled zpráv


homerlive.cz Dvacet let vyjíždí z janovské pekárny JAPEK auta plná vonících dobrot......................................................87 21.3.2013 homerlive.cz str. 0 HK ČR  Hospodářské noviny Akcie rozvíjejících se trhů nedokážou držet krok se zbytkem světa ..............................................................89 22.3.2013 Hospodářské noviny str. 25 Finance HK ČR  Koruna je nejslabší od června, ČNB ji hlouběji srážet nemusí .......................................................................90 22.3.2013 Hospodářské noviny str. 15 HN byznys HK ČR  Petr Kain Chrudimský deník Úřad práce slibuje v kraji až tisíc volných pracovních míst ............................................................................91 22.3.2013 Chrudimský deník str. 2 Pardubický kraj HK ČR  Lenka Štěpánková iHNed.cz EU se dohodla na omezení odměn bankéřů. Nesmějí být vyšší než základní plat .......................................92 21.3.2013 iHNed.cz str. 0 byznys.ihned.cz HK ČR  ČTK Zeman v Senátu navrhl změnu volebního systému. Zmenšil by volební kraje a zavedl panašování .........93 21.3.2013 iHNed.cz str. 0 zpravy.ihned.cz HK ČR  han Karvinský deník Báňská je proti sloučení .....................................................................................................................................94 22.3.2013 Karvinský deník str. 2 Z vašeho okolí HK ČR  TEREZA KRUMPHOLZOVÁ MARTINA KOZIOLOVÁ Konstrukce ORTEC – Systémy pro pružné a stavitelné upevnění kolejnic ........................................................................95 26.2.2013 Konstrukce str. 81 Příloha - Jeřáby a jeřábové dráhy HK ČR  Lidové noviny Kde hledat sociální službu na míru: průvodce nabídkou péče o seniory......................................................96 22.3.2013 Lidové noviny str. 18 Servis LN - senioři 2013 HK ČR  LUDMILA HAMPLOVÁ ZPRÁVY DNE ......................................................................................................................................................100 22.3.2013 Lidové noviny str. 14 Peníze & byznys - téma HK ČR  ČTK

Přehled zpráv


Logistika Čepro má vlastní autodopravu .........................................................................................................................101 19.3.2013 Logistika str. 7 Monitor HK ČR  (lg, čtk) IT projekty roku 2012 .........................................................................................................................................101 19.3.2013 Logistika str. 12 Projekty HK ČR  (lg) Kam kráčí evropská železniční carga? ............................................................................................................102 19.3.2013 Logistika str. 52 Spektrum HK ČR  Ing. Stanislav Dvořák ZMĚNY V POPLATCÍCH NA ŽELEZNICI...........................................................................................................107 19.3.2013 Logistika str. 6 Monitor HK ČR  (lg, čtk) lupa.cz Vláda schválila Digitální Česko 2.0, přístup k rychlému internetu má mít každý Čech .............................108 21.3.2013 lupa.cz str. 0 HK ČR  Marek Janouš Vláda schválila Digitální Česko 2.0, přístup k rychlému internetu má mít každý Čech .............................109 21.3.2013 lupa.cz str. 0 HK ČR  Marek Janouš Mladá fronta DNES Konference naučí, jak učit zábavněji ...............................................................................................................110 22.3.2013 Mladá fronta DNES str. 4 Praha HK ČR  Eva Brendlová Marně čekají na dotace. Ze svého jim pomůže kraj .......................................................................................111 22.3.2013 Mladá fronta DNES str. 2 Severní Čechy HK ČR  Jan Horák Práce v Německu má i rizika, zjišťují pokutované firmy ................................................................................112 22.3.2013 Mladá fronta DNES str. 2 Kraj Karlovarský HK ČR  Michal Houdek moderniobec.ihned.cz Zeman v Senátu navrhl změnu volebního systému. Zmenšil by volební kraje a zavedl panašování .......112 21.3.2013 moderniobec.ihned.cz str. 0 zpravy.ihned.cz HK ČR  han Moravskoslezský deník Báňská je proti sloučení univerzit ....................................................................................................................113 22.3.2013 Moravskoslezský deník str. 1 Titulní strana HK ČR  TEREZA KRUMPHOLZOVÁ MARTINA KOZIOLOVÁ

Přehled zpráv


nazeleno.cz Společnost Czech Coal nejspíš lhala o zásobách uhlí v severních Čechách .............................................114 21.3.2013 nazeleno.cz str. 0 Aktuálně HK ČR  redakce Nazeleno.cz neviditelnypes.cz GLOSA: Chytrák Sobotka .................................................................................................................................115 21.3.2013 neviditelnypes.cz str. 0 Neviditelný pes / Politika HK ČR  Neviditelný pes, Petr Hampl nova.cz Bankéři mají smůlu. Zlaté padáky jsou minulostí ..........................................................................................115 21.3.2013 nova.cz str. 0 Mediafax/Zprávy/Zahraničí HK ČR  Mediafax/Bild novinky.cz EU se dohodla na omezení odměn bankéřů ...................................................................................................116 21.3.2013 novinky.cz str. 0 Ekonomika HK ČR  Müllerová navrhne zvýšení minimální mzdy ...................................................................................................116 21.3.2013 novinky.cz str. 0 Domácí HK ČR  ODS zvýšení minimální mzdy nepodpoří ........................................................................................................117 21.3.2013 novinky.cz str. 0 Domácí HK ČR  rei První absolventi stáží ve firmách .....................................................................................................................118 21.3.2013 novinky.cz str. 0 Kariéra HK ČR  kil olomouckenovinky.cz Prostějov: Lidí na úklid města bude o 11 víc ..................................................................................................118 21.3.2013 olomouckenovinky.cz str. 0 z regionů HK ČR  parlamentnilisty.cz Jeník (ODS): ČSSD proti živnostníkům, důchodcům a vůbec proti všem ...................................................119 21.3.2013 parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům HK ČR  ODS Komorová síť HK ČR je partnerem pro podnikání v regionech ....................................................................120 21.3.2013 parlamentnilisty.cz str. 0 Tiskové zprávy HK ČR  komora.cz Nečas dnes bude s hejtmany jednat o čerpání evropských dotací ..............................................................121 21.3.2013 parlamentnilisty.cz str. 0 Monitor HK ČR  čtk, mp Přehled zpráv


Prezident republiky Miloš Zeman se zúčastnil 6. schůze Senátu PČR ........................................................121 21.3.2013 parlamentnilisty.cz str. 0 Politici občanům HK ČR  Milan Štěch Právo Unie se pokouší zkrotit odměny bankéřů........................................................................................................123 22.3.2013 Právo str. 15 Trhy & ekonomika HK ČR  (ČTK, DPA, sp) profit.cz Přinesla novela stavebního zákona potřebné zjednodušení? ......................................................................124 21.3.2013 profit.cz str. 0 HK ČR  Miroslav Kalous, VLadimír Svoboda Prostějovský deník Město dalo práci jedenácti zájemcům .............................................................................................................125 22.3.2013 Prostějovský deník str. 3 Prostějovsko HK ČR  (ham) prvnizpravy.cz EU se dohodla na omezení odměn bankéřů ...................................................................................................126 21.3.2013 prvnizpravy.cz str. 0 z evropské unie HK ČR  Nečas bude s hejtmany jednat o eurodotacích ..............................................................................................126 21.3.2013 prvnizpravy.cz str. 0 z vlády HK ČR  Prostějov: Lidí na úklid města bude o 11 víc ..................................................................................................127 21.3.2013 prvnizpravy.cz str. 0 z regionů HK ČR  V podpoře průmyslu musíme hrát za národní tým .........................................................................................127 21.3.2013 prvnizpravy.cz str. 0 z vlády HK ČR  Přehled dotačních programů a příležitostí 3.1: Podpora sociální integrace a sociálních služeb ......................................................................................128 18.3.2013 Přehled dotačních programů a příležitostí str. 24 Dotační programy pro rozvoj lidských zdrojů HK ČR  4. Strukturální fondy pro nové období 2007-2013 ..........................................................................................137 18.3.2013 Přehled dotačních programů a příležitostí str. 5 Strukturální fondy pro nové období 2007-2013 HK ČR  5. Dotační programy pro rozvoj podnikání .....................................................................................................141 18.3.2013 Přehled dotačních programů a příležitostí str. 9 Dotační programy pro rozvoj podnikání HK ČR 

Přehled zpráv


6. Dotační programy pro rozvoj lidských zdrojů ............................................................................................145 18.3.2013 Přehled dotačních programů a příležitostí str. 14 Dotační programy pro rozvoj lidských zdrojů HK ČR  6.2. Dotační programy a příležitosti – Celostátní ...........................................................................................153 18.3.2013 Přehled dotačních programů a příležitostí str. 20 Dotační programy pro rozvoj lidských zdrojů HK ČR  7. Dotační programy pro rozvoj měst, obcí a nestátních neziskových organizací .....................................158 18.3.2013 Přehled dotačních programů a příležitostí str. 31 Dotační programy pro rozvoj měst, obcí a nestátních neziskových organizací HK ČR  INOVACE - INOVAČNÍ PROJEKT (výzva IV - 2. prodloužení) ........................................................................171 18.3.2013 Přehled dotačních programů a příležitostí str. 12 Dotační programy pro rozvoj podnikání HK ČR  Integrovaný operační program .........................................................................................................................174 18.3.2013 Přehled dotačních programů a příležitostí str. 55 Dotační programy pro rozvoj měst, obcí a nestátních neziskových organizací HK ČR  PŘEDSTAVENÍ ODBORNÉ SEKCE PODPORY PODNIKÁNÍ SPOLEČNOSTI ASISTENČNÍ CENTRUM, A. S. .............................................................................................................................................................................179 18.3.2013 Přehled dotačních programů a příležitostí str. 78 Asistenční centrum HK ČR  Regionální operační program Střední Čechy .................................................................................................181 18.3.2013 Přehled dotačních programů a příležitostí str. 51 Dotační programy pro rozvoj měst, obcí a nestátních neziskových organizací HK ČR  Regionální operační program Střední Morava ................................................................................................184 18.3.2013 Přehled dotačních programů a příležitostí str. 53 Dotační programy pro rozvoj měst, obcí a nestátních neziskových organizací HK ČR  psp.cz Stenografický zápis 52. schůze, 20. března 2013 ...........................................................................................185 20.3.2013 psp.cz str. 0 HK ČR  Reliant Logistic News Alternativní paliva: výzvy a klíčová čísla (I) ....................................................................................................247 18.3.2013 Reliant Logistic News str. 24 Doprava HK ČR  Rozvoj zaměstnanců jako cesta k úspěchu ....................................................................................................251 18.3.2013 Reliant Logistic News str. 11 Odborné vzdělávání HK ČR  LN

Přehled zpráv


Stavebnictví Šetřením ještě nikdo nezbohatl – je třeba investovat ....................................................................................253 15.3.2013 Stavebnictví str. 16 Kauza HK ČR  Petr Zázvorka Strategie Case study: Albert Akademie – manažerem snadno a rychle ......................................................................254 21.3.2013 Strategie str. 60 HR HK ČR  Střechy, fasády, izolace Odborné vzdělávací semináře ..........................................................................................................................256 13.3.2013 Střechy, fasády, izolace str. 4 Info HK ČR  Technické parametry se nemluví .....................................................................................................................257 13.3.2013 Střechy, fasády, izolace str. 57 Fasády HK ČR  Ing. Iveta Jiroutová Studenta web&mag Rektor VUT Karel Rais: Chytří lidé z techniky mají obrovskou šanci ..........................................................259 14.3.2013 Studenta web&mag str. 46 Studium/Rozhovor HK ČR  Zdeněk Horák Svobodný hlas Co praví Statistický bulletin Úřadu práce o nezaměstnanosti ......................................................................260 20.3.2013 Svobodný hlas str. 2 HK ČR  Eva Maříková a Michal Tuček Systémy logistiky 5 věcí, na které nezapomeňte: Výběr poradce ................................................................................................261 4.3.2013 Systémy logistiky str. 22 5 zásad v logistice HK ČR  Elektronické dokumenty, archivace a podpis: Procesy bezpapírové komunikace se v praxi urychlily...262 4.3.2013 Systémy logistiky str. 10 Informační technologie HK ČR  Pavel Libora SŽDC zlevňuje, ale… .........................................................................................................................................263 4.3.2013 Systémy logistiky str. 6 Offline news: HK ČR  tyden.cz EU omezí odměny bankéřů. Nesmějí přesáhnout mzdu ................................................................................264 21.3.2013 tyden.cz str. 0 Byznys HK ČR  ČTK

Přehled zpráv


Müllerová chce zvýšit minimální mzdu na 8500 korun ..................................................................................265 21.3.2013 tyden.cz str. 0 Česko HK ČR  ČTK tzb-info.cz Czech Coal vodil za nos teplárny i ministerstvo ............................................................................................265 21.3.2013 tzb-info.cz str. 0 Energetika HK ČR  MPO chce zastavit podporu nových obnovitelných zdrojů...........................................................................266 21.3.2013 tzb-info.cz str. 0 Obnovitelná energie a úspory energie HK ČR  ČTK vasevec.cz Ondřej Kosina: Levice ovládla další evropský stát ........................................................................................267 21.3.2013 vasevec.cz str. 0 HK ČR  Vyškovské noviny Topolany: pivovaru chybí drobnosti ................................................................................................................268 22.3.2013 Vyškovské noviny str. 6 Zpravodajství HK ČR  MARTINA HAŠKOVÁ Zlínský deník KRÁTCE Z REGIONU .........................................................................................................................................269 22.3.2013 Zlínský deník str. 3 Zlínsko HK ČR  Stát obral na daních o tři sta tisíc korun .........................................................................................................270 22.3.2013 Zlínský deník str. 4 Černá kronika HK ČR  (lič) zpravy.rozhlas.cz Odměny bankéřů narazí na strop. Stanoví ho Evropská komise .................................................................270 21.3.2013 zpravy.rozhlas.cz str. 0 ekonomikavevrope HK ČR  Jitka Hanžlová,Milan Kopp

Přehled zpráv


HK ČR aktualne.cz

Müllerová chce zvýšit minimální mzdu na 8500 korun 21.3.2013

aktualne.cz ČTK

str. 0 Práce - Ekonomika HK ČR

Návrh na navýšení o 500 korun přednese v dubnu na jednání tripartity Praha - Ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová je připravena předložit návrh na zvýšení minimální mzdy o 500 korun. Řekla to ve čtvrtek ve Sněmovně při odpovědích na ústní interpelace poslanců. "Já teď jsem připravena tuto záležitost přednést na dalším jednání tripartity, které bude předpokládám 9. dubna, a půjdu s návrhem na navýšení zhruba na osm a půl tisíce korun," řekla Müllerová. "Musím konstatovat, že skutečně od roku 2007 nedošlo k navýšení minimální mzdy," uvedla. "My jsme tuto otázku několikrát diskutovali se svými partnery v rámci tripartity," dodala. Zástupci odborů jsou podle ní této otázce velmi nakloněni, ale zaměstnavatelé se k ní podle jejích slov příliš kladně nestaví. Proti růstu minimální mzdy je naopak koaliční ODS. "Zvýšení minimální mzdy, se kterým přichází ministryně Müllerová, by vedlo k dalšímu zvýšení nezaměstnanosti. V době, kdy nezaměstnanost roste, si nemůžeme dovolit naložit zaměstnavatelům na záda další kříž," uvedla pražská poslankyně za ODS Lenka Kohoutová. Dalším rizikem podle ní je zvýšení výdajů státu, a to kvůli provázanosti na sociální dávky. "Proto bych chtěla uklidnit jak zaměstnance, tak zaměstnavatele, že ODS takový návrh rozhodně nepodpoří," uvedla Kohoutová v tiskové zprávě. V současné době představuje minimální mzda osm tisíc hrubého měsíčně. Müllerová připomněla, že od letošního 1. ledna se zvýšila u mladistvých a zdravotně postižených také na osm tisíc korun. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Zavadil již dříve řekl, že odbory chtějí zvýšení minimální mzdy z osmi na devět tisíc korun. Návrh již odboráři v únoru předali Sněmovně. Odměňování minimální mzdou se podle dřívějších odhadů ministerstva práce a sociálních věcí týká zhruba 80 tisíc až 120 tisíc zaměstnanců v České republice. V prosinci 2011 vláda projednávala návrh na navýšení minimální mzdy z osmi tisíc korun o 400 nebo 500 korun. Kabinet tehdy návrh neschválil s poukazem na nejistý vývoj domácí ekonomiky. URL| http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/prace/clanek.phtml?id=774833

Stát chce ukončit podporu nových obnovitelných zdrojů 21.3.2013

aktualne.cz

str. 0 Podnikání - Ekonomika HK ČR

ČTK

U existujících projektů se má navíc kontrolovat návratnost investic Praha - Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) chce novým zákonem o obnovitelných zdrojích energie (OZE) zastavit podporu nových zdrojů. U těch současných pak hodlá prosadit, aby se po dosažení návratnosti investice přestala podpora vyplácet.

Plné znění zpráv


Vyplývá to z materiálů MPO, které dnes zveřejnila Komora obnovitelných zdrojů energie. Návratnost rozhodne Podle zveřejněného materiálu by se od 1. ledna 2014 zastavila podpora pro nová zařízení kromě vysokoúčinné kombinované výroby tepla a elektřiny, výroby elektřiny a tepla z důlního plynu a energetického využívání odpadu. Materiál dále požaduje, aby provozovatelé už existujících dotovaných zařízení provedli po 10 letech od jejich uvedení do provozu vyhodnocení návratnosti investice. Na podporu v dalších pěti letech by měli nárok pouze v případě, že reálné návratnosti ještě nebylo dosaženo. "Opatření odčerpá nadměrné zisky u všech OZE, které mohly v minulosti vzniknout nesprávným nastavením výkupních cen," uvádí materiál. Co vadí komoře Komora takové opatření kritizuje. "Prokazování návratnosti trestá efektivní a schopné investory, kteří připravili kvalitní projekty a mají rychlou návratnost," uvedl předseda komory Martin Bursík. Podle něj navíc hrozí, že takové opatření vyvolá vlnu žalob ze strany investorů, kteří o podporu po deseti letech přijdou, přestože zákon původně stanovil vyplácení podpory na 15 let. Komora dále nesouhlasí s plánovaným opatřením, podle kterého budou muset příjemci dotací zveřejnit svou majetkovou strukturu. Bursík tvrdí, že je návrh bezzubý, protože nepostihne původní majitele dotovaných zdrojů, kteří svá zařízení později prodali. To je podle něj případ i největších solárních parků v ČR, které koupila od firem s utajenými vlastníky společnost ČEZ. Nový zákon také podle komory poškodí provozovatele malých obnovitelných zdrojů a naopak zajistí další podporu zdrojů využívajících fosilní paliva, jaderných elektráren a velkých solárních elektráren. Levné obnovitelné zdroje, například větrné a malé vodní elektrárny, by tak byly v ohrožení. Komora dále kritizovala MPO za to, že v návrhu není prodloužení platnosti solární daně. Bursík uvedl, že by se měl stanovit povinný odvod, který by provozovatelé solárních elektráren platili po celou dobu provozu svých zařízení. Zároveň ale přiznal, že v této věci komora nemá jednotný názor, proti jsou právě zástupci solárního sektoru. Podporu obnovitelných zdrojů dlouhodobě kritizují zástupci průmyslu. Nyní platí všichni spotřebitelé v ceně elektřiny 583 korun za megawatthodinu na podporu OZE. Podle průmyslníků to ohrožuje konkurenceschopnost českých firem. Foto: Podpora solárních elektráren je v ohrožení. Je jich moc URL| http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/podnikani/clanek.phtml?id=774801 bankovnictvi.ihned.cz

EU se dohodla na omezení odměn bankéřů. Nesmějí být vyšší než základní plat 21.3.2013

bankovnictvi.ihned.cz ČTK HK ČR

str. 0

EU se dohodla na omezení odměn bankéřů Odměny evropských bankéřů nebudou smět přesáhnout jejich základní mzdu. Pouze za výjimečné situace budou smět banky svým špičkovým pracovníkům vyplatit odměnu ve výši dvojnásobku základního platu.



Představitelé členských zemí Evropské unie a zástupci Evropského parlamentu se dohodli na omezení odměn bankéřů. Nová pravidla mají začít platit v lednu 2014. Oznámilo to v noci na čtvrtek irské prezidentství EU. Evropský parlament také udělal první krok k omezení bonusů manažerů některých investičních fondů. Za běžných okolností nebudou moci odměny bankéřů přesáhnout jejich základní mzdu. Pouze za výjimečné situace budou smět banky svým špičkovým pracovníkům vyplatit odměnu ve výši dvojnásobku základního platu. Regulace platových bonusů manažerů v bankovnictví již v rámci EU funguje, a je proto podle náměstka výkonného ředitele České bankovní asociace Jana Matouška s podivem, proč komise přišla s dalším zpřísněním. "Pochopitelná je snad regulace u těch bank, které žádaly o státní pomoc. Jiná omezování akcionářů bank v svobodě rozhodnout o odměnách manažerů se jeví spíše jako politická vendeta, jež navíc znevýhodní bankovní sektor při získávání schopných manažerů," řekl. Ministři financí EU schválili limity pro bonusy bankéřů, nejvíce se dotknou Británie - čtěte ZDE Reálná mzda v Česku klesla. Bankéři si ale polepšili, odměny dostali v předstihu - čtěte ZDE Konečná dohoda ukončuje několikaměsíční spor, ve kterém se proti omezení odměn stavěla Británie. Ta se obávala, že tento krok by mohl vést k poklesu mezinárodního významu londýnského finančního centra. "Parlament odolal tlaku ze strany britské vlády a nepřipustil žádné další změny v omezení odměn," uvedl německý člen Evropského parlamentu Udo Bullmann. Omezení pro manažery investičních fondů Vysoké odměny v bankovním sektoru jsou v posledních letech trnem v očích veřejnosti. Řada evropských politiků se navíc domnívá, že vysoké odměny motivovaly bankéře k rizikovým obchodům, které dostaly některé významné evropské banky na pokraj kolapsu. Hospodářský a finanční výbor EP ve čtvrtek navíc velkou většinou podpořil návrh na zavedení limitů pro odměny manažerů některých investičních fondů. Návrh je součástí reformy fondů UCITS, které prodávají převoditelné cenné papíry po celé EU. Fondy obchodující s tímto populárním investičním produktem mají aktiva asi 6,3 bilionu eur (163 bilionů korun). Návrh zavádí limity pro bonusy manažerům těchto fondů a nevztahoval by se tedy například na hedgeové fondy. Podle návrhu by mohly odměny dosáhnout jen výše ročního platu. Navíc 50 procent bonusu by muselo být vypláceno podle dlouhodobého výsledku fondu. "Omezení na odměny ve fondech UCITS pomůže ochraně investorů a omezí rizikové spekulace. Doplní právě přijatá pravidla omezující bonusy bankéřů," řekl německý poslanec Sven Giegold, který s návrhem přišel. Mohou na tom vydělat americké banky Připustil však, že v případě fondů nejsou rizika tak velká jako u bank. Je ale přesvědčen, že návrh bude mít dostatečnou podporu i v plénu parlamentu, které bude o něm hlasovat zřejmě v dubnu. Také další poslanci se shodli, že návrh má podporu, ale výsledné omezení nebude zřejmě tak striktní jako u odměn bankéřů. Omezení odměn bankéřů bylo součástí součástí širších změn v regulaci bankovního sektoru. Ty zahrnují rovněž větší požadavky na kapitál bank, které mají zajistit odolnost bankovního sektoru vůči případné budoucí krizi. Evropské banky tvrdí, že omezení odměn sníží jejich konkurenceschopnost, protože omezení platí i pro odbočky evropských bank mimo EU. "Pokud mají být odměny omezeny, mělo by se to udělat na celosvětové úrovni," uvedl prezident Evropské bankovní federace Christian Clausen. "Je tu riziko, že zákazníci budou dělat obchody s americkými bankami, které stále vyplácejí vysoké odměny," dodal. Macháčkova výměna, debata ekonomů na HNDialog: Co soudíte o zavedení regulace bankovních bonusů? čtěte ZDE



URL| http://bankovnictvi.ihned.cz/c1-595525...eru-nesmeji-byt-vyssi-nez-zakladni-plat Brněnský Metropolitan

Kde stál nejstarší kostel? 11.3.2013

Brněnský Metropolitan HK ČR

str. 8 Historie Brna

ARCHEOLOGIE A BRNO Dnes již není příliš známo, že honosná bazilika Nanebevzetí Panny Marie zkrášlující Mendlovo náměstí měla svého skromnější, ale o to starobylejšího předchůdce. Když roku 1323 „královna vdova“ Eliška Rejčka na Starém Brně zakládala klášter cisterciaček, dostala od Jana Lucemburského k tomu určené pozemky včetně stojícího kostela Panny Marie. Tento kostelík byl zpočátku provizorně využíván jako hlavní klášterní chrám do doby, než byla dokončena nová bazilika. Jakmile se tak stalo, byl původní kostel ještě ve 14. století nově zasvěcen sv. Anně a začal sloužit pro potřeby klášterního špitálu. Kostelík ještě zažil zrušení konventu cisterciaček Josefem II. a předání areálu do rukou augustiniánů a následně koncem 18. století byl při stavebních úpravách kláštera zbořen. Stopy po kostelu Panny Marie/sv. Anny byly smazány tak dokonale, že ve 20. století badatelé lokalizovali tuto stavbu dokonce na tři místa v Brně. Problém vyřešil až historik Rudolf Hurt, který v roce 1972 objevil do té doby neznámé plány starobrněnského kláštera. Na nich byl kostel zakreslen v těsné blízkosti jihozápadního rohu dnešní baziliky. Za další čtyři roky byla v prostoru konventu zahájena generální oprava budov a při této příležitosti dostala archeoložka Zdeňka Himmelová z Muzea města Brna za úkol zjistit, co v zemi po církevní stavbě zbylo. Po skrytí pouhých 20 cm zeminy se na dvorku u baziliky objevily zachované základy hledaného kostela. Při dalším průzkumu se k překvapení archeologů vyrýsovaly další, ještě starší základy církevní stavby. V letních měsících roku 1978 převzala výzkum Dana Cejnková a ještě než se pomalu stačila s lokalitou blíže seznámit, začaly se v hlíně rýsovat základy nejstaršího kostela – rotundy! V odborných kruzích tehdy ještě rezonovaly výsledky unikátních výzkumů velkomoravské architektury v Mikulčicích a na Uherskohradišťsku, proto nález vyvolal velký ohlas. Ten přiživil i objev sekery – bradatice, typické zbraně velkomoravského bojovníka. Nakonec ale převážil názor, že zbraň byla uložena v hrobě z 9. století, který s rotundou přímo nesouvisel. Vlastní datování rotundy je značně problematické. Při výstavbě tří kostelů, naskládaných v sobě podobně jako populární ruská matrojška, byla totiž značně narušena historická souvrství. Nakonec všechny další nálezy přímo či nepřímo naznačují, že rotunda byla postavena někdy v průběhu 11. století. Tento objev spolu s dalšími výzkumy v okolí Mendlova náměstí započal diskusi, zdali středověké město Brno nemělo svého předchůdce právě na Starém Brně. A že tomu tak pravděpodobně bylo, potvrzuje i objev z loňského roku. Na ulici Vídeňské téměř naproti Nemocnici Milosrdných bratří archeologové nalezli základy další, přibližně stejně staré rotundy, která v raném středověku sloužila obyvatelům osady tentokráte na pravém břehu Svratky. A na závěr kontrolní otázka: Víte, kde se nachází nejstarší dosud existující kostel v Brně? Jde o kostel sv. Jiljí v Komárově z konce 12. století, ale o tom zase někdy příště. *** Chcete-li se dozvědět o archeologických objevech v Brně více, sledujte tuto rubriku nebo navštivte sekci Archeologie na stránkách http://www.encyklopedie. brna.cz. Tato část Internetové encyklopedie dějin Brna je finančně podporována v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a rozpočtem České republiky. Foto popis| Pohled na archeologický výzkum po odkrytí základů všech tří kostelů. Foto autor| Foto: Muzeum města Brna Foto popis| Původní plán z 18. století s bazilikou Nanebevzetí Panny Marie, ještě stojícím kostelem P. Marie/sv. Anny a vloženými, červeně označenými základy rotundy. Foto autor| Nákres: Muzeum města Brna O autorovi| Petr Vachůt Muzeum města Brna



Síť umožní studentům získat praxi 11.3.2013

Brněnský Metropolitan

str. 4 Školství, zdravotnictví, sociální oblast a ekologie Soňa Haluzová HK ČR

Brněnské univerzity a podnikatelskou sféru propojila Síť, tedy přesněji řečeno projekt Síť na podporu spolupráce technicky a podnikatelsky zaměřených univerzit s podniky v Jihomoravském kraji. Projekt Regionální hospodářské komory Brno, do kterého se v průběhu tří let aktivně zapojilo na 1400 lidí z univerzit a 171 podniků, nadále úspěšně pokračuje. K dispozici jsou webové stránky projektu s aktualizovanou vzájemnou nabídkou a poptávkou, pokračují společná setkávání, univerzity hledají další možnosti kooperace s podniky. Zástupci fakult jsou zváni na aktivity komory se zástupci firem, například v rámci dalšího projektu Kontakt – Kontrakt, který se letos uskuteční dvakrát, ve dnech 24.–25. dubna a 8.–9. října. „O projektu Síť jsem se dozvěděla ve škole,“ popisuje Pavla Kůrková, nyní studentka 3. ročníku Fakulty informačních technologií VUT v Brně. „Na dva měsíce jsem v létě nastoupila na pozici projektového asistenta v brněnské společnosti Allium, věnovala se analýze projektů, návrhům úprav systémů a testování. Největším přínosem byla zkušenost s reálnými projekty.“ Student 3. ročníku Fakulty podnikatelské VUT Roman Krotký si vybral pro změnu praxi v sídle maloobchodní sítě Brněnka. Se spolužákem pro společnost vypracovali makroekonomickou a mikroekonomickou analýzu slovenského trhu se zaměřením na chování zákazníků, tržní sílu, zvyklosti, ale i konkurenci. „Zúčastnil jsem se také pražské konference o franšízingu. Náklady na cestu mi zaplatila společnost a já jsem za to připravil zápis z konference,“ shrnuje své zkušenosti Roman Krotký. Student Fakulty chemické VUT Přemysl Menčík zase zúročil poznatky z praxe ve své diplomové práci. Pracoval v tišnovském podniku GDP Koral, který se zabývá vývojem a výrobou kompozitních materiálů čili laminátů, které byly také tématem jeho závěrečné práce. Další informace o projektu najdete na webových stránkách http://www.rhkbrno.cz.

Studenti vymýšlejí, jak přispět k rozvoji Brna 11.3.2013

Brněnský Metropolitan

str. 6 Zprávy z magistrátu města Brna HK ČR

V polovině ledna se rozběhl první ročník společného projektu tří brněnských vysokých škol, jenž přinese konkrétní návrhy, co v Brně změnit, zmodernizovat nebo lépe využít. Myšlenka projektu reaguje na dva související problémy. Na jedné straně stojí časté stížnosti vysokoškolských studentů na omezené možnosti uplatnit své znalosti v praxi a na nedostatečně praktické zaměření výuky. Na druhé straně se Brno při svém rozvoji potýká s mnoha otázkami a úkoly, na které neexistuje jednoznačná odpověď. Při hledání řešení praktických témat souvisejících s rozvojem města Brna je nutno zohledňovat vícero úhlů pohledu, což bude hlavním úkolem, se kterým by se studenti měli vypořádat a uplatnit využitelný a zároveň originální přístup. A právě na této myšlence je založena Meziuniverzitní studentská soutěž MUNISS, na níž se podílí Masarykova univerzita, Mendelova univerzita v Brně a Vysoké učení technické v Brně, dále Magistrát města Brna a Krajská hospodářská komora jižní Moravy. Jejím cílem je maximálně využít potenciálu nadaných studentů a zapojit je do řešení praktických a aktuálních problémů týkajících se rozvoje města Brna. „Spolupráce města a univerzit by mohla být přínosná nejen pro samotné studenty, kteří získají nové praktické zkušenosti, ale i pro město, jelikož studenti by mohli svými neotřelými nápady a studiemi přinést nový, doposud nenalezený pohled na řešenou problematiku,“ domnívá se náměstek primátora Oliver Pospíšil. Zamyslí se nad brownfieldy V následujících měsících budou studenti pod vedením lektorů z univerzit a odborných konzultantů z magistrátu a komory pracovat na tvorbě praktických studií využitelných pro potřeby města a podnikatelské samosprávy. Konzultanti budou usměrňovat studenty v jejich nápadech a držet studie v hranicích proveditelnosti. Projektu se letos účastní asi 300 studentů rozdělených do 30 týmů napříč fakultami zapojených škol. Dostanou k řešení deset vybraných témat, jimiž se nyní zabývá nejen Brno, ale i hospodářská komora, například otázku zvýšení počtu osob s trvalým pobytem, revitalizaci vybraného brownfieldu a oživení městského centra. Jedno zadané téma budou zpracovávat tři studentské týmy. „Krajská hospodářská komora jižní Moravy v rámci projektu zpracovává návrhy témat závěrečných prací, které vycházejí z aktuálních potřeb podnikatelské sféry,“ sdělil ředitel komory Petr Kostík. „Jedním z témat je využití průmyslového areálu pro drobná řemesla navazující na regionální tradici, další oblastí je analýza



způsobu komunikace městského úřadu s klienty a podnikateli a toho, jak činnost úřadu hodnotí veřejnost,“ dodává. Studenti budou mít možnost využít kurzů rozvoje týmových dovedností, v dubnu čeká vybrané uchazeče zahraniční cesta do partnerských měst Brna (Stuttgartu, Utrechtu a Poznaně), aby načerpali nové zkušenosti a inspirovali se tím, jak danou problematiku řeší v zahraničí. Finále soutěže je plánováno na konec června, kdy proběhne závěrečný workshop a vyhlášení výsledků s předáním cen. Meziuniverzitní studentská soutěž je součástí projektu Partnerství subjektů meziuniverzitní studentské sítě, který je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a rozpočtu České republiky. Foto popis| O autorovi| IVETA ŠTARHOVÁ Kancelář strategie K města MMB mailto:[email protected] businessinfo.cz

Evropské ceny za podporu podnikání 2013 21.3.2013

businessinfo.cz

str. 0 Podnikání v EU HK ČR

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)

Usilujete o podporu podnikatelského prostředí ve svém kraji, městě či obci? Máte zájem soutěžit se svým projektem v celoevropské soutěži a stát se inspirací pro ostatní? Evropská komise vyhlásila již sedmý ročník soutěže Evropské ceny za podporu podnikání, ve které oceňuje a odměňuje nejúspěšnější projekty veřejné správy zaměřené na podporu podnikání a podnikavosti v celé Evropě. Výzva k účasti v této soutěži je adresována vnitrostátním, regionálním a místním správním orgánům či partnerstvím veřejného a soukromého sektoru usilujícím o podporu ekonomiky svého regionu, které působí v EU, Norsku, Srbsku a Turecku. Ceny se udělují v pěti kategoriích: Cena za podporu podnikatelského ducha – oceňuje celostátní, regionální nebo místní aktivity, které podporují podnikatelské myšlení a podnikatelskou kulturu zejména u mladých lidí a žen. Cena za investice do dovedností – oceňuje regionální nebo místní iniciativy vedoucí ke zlepšení podnikatelských, odborných, technických a manažerských dovedností. Cena za rozvoj podnikatelského prostředí – oceňuje regionální nebo místní iniciativy vedoucí k zakládání a růstu soukromého podnikání, zjednodušení legislativních a zákonných procedur a implementaci principu "mysli především na malé" ve prospěch malých a středních podniků. Cena za internacionalizaci podnikání – oceňuje celostátní, regionální nebo místní iniciativy zaměřené na podporu malých a středních podniků, které umožní lépe využít příležitosti, které nabízí trh v Evropské unii i ve světě. NOVÁ kategorie – cena za podporu rozvoje zelených trhů a efektivního využívání zdrojů - Uznává postupy a iniciativy na celostátní, regionální či místní úrovni, jež malým a středně velkým podnikům pomáhají v přístupu na zelené trhy a pomáhají jim zlepšit efektivitu využívání jejich zdrojů například formou rozvoje ekologických dovedností, zajišťováním kontaktů, jakož i financováním. Cena za odpovědné podnikání přístupné všem – oceňuje regionální nebo místní aktivity, které podporují společenskou odpovědnost podniků a udržitelné obchodní praktiky v sociální oblasti nebo v oblasti životního prostředí. Tato kategorie rovněž oceňuje úsilí o podporu podnikání mezi znevýhodněnými skupinami, jako jsou nezaměstnaní, zdravotně postižené osoby a příslušníci národnostních menšin. Soutěž probíhá ve dvou fázích. Úspěšné subjekty vybrané v národním kole soutěže se mohou ucházet o ocenění na evropské úrovni. V evropském kole vybere mezinárodní porota vítěze každé kategorie a vítěze Velké ceny poroty. Slavnostní vyhlášení výsledků a udílení cen proběhne v listopadu 2013 ve Vilniusu. Ministerstvo průmyslu a obchodu, které je národním koordinátorem této soutěže v České republice vyzývá k účasti v soutěži všechny orgány veřejné správy, regiony, správní oblasti a města, jakož i partnerství veřejného a soukromého sektoru mezi státními úřady a podnikateli. O ceny se mohou ucházet projekty na podporu podnikání na národní, regionální či místní úrovni realizované minimálně v období posledních dvou let.



Přihlášky do českého národního kola soutěže je možné zasílat do 1. června 2013 na adresu uvedenou v přihlášce, kterou naleznete v připojených dokumentech ke stažení. Více informací o soutěži: Evropské ceny za podporu podnikání - 2012 - "Ocenění za přínos v podpoře regionálního podnikání" Malé a střední podniky (MSP) - Podnikání a průmysl Přihláška: Přihláška EEPA 2013_Czech (EEPA_Entry_form_2013_Czech.docx, 39 kB) URL| http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/e...ny-za-podporu-podnikani-2013-30862.html

Komorová síť HK ČR je partnerem pro podnikání v regionech 21.3.2013

businessinfo.cz

str. 0 Rozvoj regionů HK ČR

Hospodářská komora ČR (HK ČR)

Petr Kužel, prezident Hospodářské komory České republiky (HK ČR) přijal 21. března 2013 pozvání na 3. zasedání Rady Asociace krajů ČR do Jihlavy, kde byla jasně potvrzena významná pozice krajských, regionálních a okresních hospodářských komor, které hrají nenahraditelnou roli při rozvoji a podpoře podnikatelského prostředí v celé ČR. Zasedání Rady Asociace krajů ČR se dnes zúčastnil i předseda vlády Petr Nečas. „Diskutoval jsem především propojení hejtmanství s krajskými a okresními hospodářskými komorami, které jsou zastoupeny v krajských tripartitách a v některých krajích se rovněž angažují ve specializovaných strukturách podporujících podnikání v regionech. Propojení takového rozsahu svědčí o velké symbióze hospodářských komor s kraji, jejichž partnerem pro podnikání jsou právě Komory," sdělil po zasedání Petr Kužel, prezident HK ČR. Stěžejním předmětem diskuse však bylo i aktuální téma týkající se neustále rostoucí nezaměstnanosti v ČR. Na tento problém HK ČR nejen významným způsobem poukázala, ale rovněž prostřednictvím prezidenta Kužela nabídla možné řešení. „Za Hospodářskou komoru České republiky nabízím, že bychom pilotně vytipovali tři kraje nejvíce postižené nezaměstnaností a společně, tedy Komora a kraj, bychom se následně pokusili najít řešení. Jde o pomocnou ruku v rámci snižování nezaměstnanosti v jednotlivých krajích a nastavení priorit při snaze o nastartování hospodářského růstu," řekl prezident Kužel a rovněž informoval o tom, že podnikatelé, členové HK ČR, umí vytvořit predikci trhu práce včetně demografických map. Kraje jsou přitom správci prostředí. „Do jednoho měsíce připravíme návrh tohoto možného projektu. Jsem rád, že tato nabídka HK ČR byla Radou Asociace krajů ČR přijata velmi kladně," dodal Kužel. Dalším aktuálním tématem bylo vzdělávání. HK ČR je lídrem v oblasti vzdělávání, což si hejtmani, kteří jsou zřizovateli základních škol a učňovských zařízení, plně uvědomují. Bylo potvrzeno, že prioritou pro všechny zainteresované i nadále zůstává především kvalitní příprava a průprava lidských zdrojů. Jedním ze stěžejních témat byl i export. V rámci podpory zahraničního obchodu již hejtmani a hospodářské komory spolupracují, a to formou podpory podnikatelům mířícím na zahraniční trhy. „V neposlední řadě došlo i na potřebu změny novely zákona o veřejných zakázkách, která je nutností pro zlepšení hospodářského klimatu v regionech, neboť současná podoba zákona je brzdou procesu zadávání veřejných zakázek. Hejtmani vyslechli veškeré kroky, které HK ČR dosud podnikla na podporu změny zákona, a ocenili aktivitu HK ČR, jako lídra celého procesu," uvedl prezident HK ČR. V souvislosti se zákonem o veřejných zakázkách bylo nabídnuto využití ratingu HK ČR, který mj. pomáhá v zjišťování kvality jednotlivých subjektů. Na zasedání se dále řešila energetika, administrativní zátěž a velkým tématem byla oblast EU fondů a jejich efektivní využívání společně s možností spolupráce při získávání evropských financí pro rozvoj podnikání, vzdělání a krajů samotných. Prezident HK ČR bezprostředně po zasedání ocenil dlouhodobou snahu krajů aktivně se zapojit do budování lepšího podnikatelského prostředí v celé ČR, což je rovněž cílem Hospodářské komory České republiky.



URL| http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/k...em-pro-podnikani-v-regionech-30893.html

NSK: Dvě nové profesní kvalifikace přezkoušeny 21.3.2013

businessinfo.cz

str. 0 Vzdělávání a výzkum HK ČR

Hospodářská komora ČR (HK ČR)

Od března 2011 získalo díky Národní soustavě kvalifikací (NSK) novou profesní kvalifikaci skoro 70 000 osob ve 133 různých profesních kvalifikacích. V druhém březnovém týdnu roku 2013 k tomuto počtu přibylo dalších deset, kteří složili závěrečnou zkoušku, při níž prokázali, že kvalifikaci, jak ji popisuje a předepisuje NSK, plně ovládají. Poprvé se jednalo o zkoušku z profesních kvalifikací Chůva pro děti do zahájení povinné školní docházky a Chůva pro dětské koutky. Dlouholeté zkušenosti v práci s rodinami a s předškolními dětmi dovedly pracovníky Klubu K2 k myšlence požádat MPSV o vydání autorizace pro zkoušení profesních kvalifikací Chůva pro děti do zahájení povinné školní docházky a Chůva pro dětské koutky. V té době měl už Klub bohaté zkušenosti s realizací několika kurzů pro pracovníky v sociálních službách se zaměřením na péči o děti. Autorizace byla udělena, a tak v Klubu K2 složilo dne 9. března 2013 zkoušku z profesní kvalifikace Chůva prvních deset zájemců. Stali se tak prvními deseti absolventy, a to nejen na půdě Klubu K2, ale v celé České republice. Klub K2 je totiž prvním a zatím jediným držitelem této specializované akreditace. „V prvním kole jsme oslovili především frekventanty našeho předchozího kvalifikačního kurzu pro pracovníky v sociálních službách,” vysvětluje ředitelka Klubu K2 Regína Dlouhá. „Máme totiž k systému udělování kvalifikace pro chůvy jisté připomínky. Domníváme se, že v oblasti práce s dětmi, jsou nutné nejen teoretické znalosti, ale i zkušenosti z praxe a považujeme za nezbytné vidět zájemce o kvalifikaci v interakci s dětmi,” dodává. Několikadenní praxe byla součástí předchozího kvalifikačního kurzu pro pracovníky v sociálních službách, a tak Klub K2 může stoprocentně ručit nejen za znalosti prvních absolventů, ale i za jejich praktické dovednosti. Tito vyškolení pracovníci prošli úspěšně psychotesty a především absolvovali videotrénink s následným rozborem. Vstřícný přístup k dětem a zájem o jejich správnou výchovu je ale u zájemců o kvalifikaci stěžejním motivem: „Mám sama už starší děti, ale téma péče o děti mě stále zajímá,” popisuje svou motivaci jedna z absolventek. „Kvalitní práce s dětmi je vždycky důležitá a společensky přínosná. Z hlediska svého osobního růstu hodnotím jako vysoce přínosný kurz pro pracovníky v sociálních službách, který mi umožnil, vyzkoušet si teorii v praxi. Bez vztahu k dětem se tahle práce dělat nedá, vzdělání nestačí,“ upřesňuje. Složení zkoušky vyžaduje rozsáhlé znalosti, které jsou testovány v části písemné a ústní. Kromě otázek týkajících se výchovy dětí nechybí ani vývojová psychologie, problematika zdravé výživy, zdravověda nebo právní otázky potřebné pro vlastní podnikání v dané oblasti. Zkouška trvala od 9,00 do 17,30 hod a zahrnovala celkem 11 tematických okruhů. Písemná část se skládala z 15 otázek a trvala cca 2 hodiny, ústní část pak další hodinu. V praktické části uchazeči museli prokázat schopnosti ze dvou sekcí: a) poskytování první pomoci dětem v rozsahu cca 30 min. (Odbornou stránku vedl záchranář Pavel Tlustý, z Krajského školicího a výcvikového střediska Zdravotní záchranné služby Středočeského kraje v Kladně.) b) Uplatňovaní metod a forem pedagogické práce - 4 hodiny „Všech deset uchazečů o profesní zkoušku v tomto kole uspělo a ke zkoušce v dalším termínu se již ozvali i zájemci, kteří jsou i mimo naše současné aktivity a tudíž přicházejí úplně „z venku“,“ říká Mgr. Regína Dlouhá. Někteří již jako chůvy pracují a chtějí zkoušku složit a mít tak certifikátem doloženo, že pro tuto profesi mají příslušné znalosti a dovednosti podle NSK. Národní soustava kvalifikací (NSK) je státem garantovaný celorepublikový systém budovaný na reálných požadavcích na výkon činností v rámci jednotlivých povolání a pracovních pozic. Definuje požadavky na odborné způsobilosti jednotlivých kvalifikací bez ohledu na způsob jejich získání. Rozhodující vliv na obsah



kvalifikací mají přitom zaměstnavatelé. Každá kvalifikace, která je na trhu práce uplatnitelná, v něm má nebo v průběhu času bude mít své místo. NSK umožňuje nejen identifikaci, třídění a zařazování kvalifikací, ale také jejich uznávání a certifikaci. Nenahrazuje stávající kvalifikační a vzdělávací systémy, ale snaží se o jejich provázání, zastřešení a zprůhlednění. Zároveň umožňuje srovnání našich národních kvalifikací s kvalifikacemi stanovenými a popsanými v jiných evropských státech. NSK pomáhá měnit situaci na trhu práce. Zaměstnavatelům umožňuje cílit na odborníky s praxí, občanům otevírá cestu za lepším či novým pracovním uplatněním. URL| http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/n...esni-kvalifikace-prezkouseny-30868.html byznys.ihned.cz


byznys.ihned.cz str. 0 byznys.ihned.cz ČTK HK ČR

Odměny evropských bankéřů nebudou smět přesáhnout jejich základní mzdu. Pouze za výjimečné situace budou smět banky svým špičkovým pracovníkům vyplatit odměnu ve výši dvojnásobku základního platu. Představitelé členských zemí Evropské unie a zástupci Evropského parlamentu se dohodli na omezení odměn bankéřů. Nová pravidla mají začít platit v lednu 2014. Oznámilo to v noci na čtvrtek irské prezidentství EU. Evropský parlament také udělal první krok k omezení bonusů manažerů některých investičních fondů. Za běžných okolností nebudou moci odměny bankéřů přesáhnout jejich základní mzdu. Pouze za výjimečné situace budou smět banky svým špičkovým pracovníkům vyplatit odměnu ve výši dvojnásobku základního platu. Regulace platových bonusů manažerů v bankovnictví již v rámci EU funguje, a je proto podle náměstka výkonného ředitele České bankovní asociace Jana Matouška s podivem, proč komise přišla s dalším zpřísněním. "Pochopitelná je snad regulace u těch bank, které žádaly o státní pomoc. Jiná omezování akcionářů bank v svobodě rozhodnout o odměnách manažerů se jeví spíše jako politická vendeta, jež navíc znevýhodní bankovní sektor při získávání schopných manažerů," řekl. Ministři financí EU schválili limity pro bonusy bankéřů, nejvíce se dotknou Británie - čtěte ZDE Reálná mzda v Česku klesla. Bankéři si ale polepšili, odměny dostali v předstihu - čtěte ZDE Konečná dohoda ukončuje několikaměsíční spor, ve kterém se proti omezení odměn stavěla Británie. Ta se obávala, že tento krok by mohl vést k poklesu mezinárodního významu londýnského finančního centra. "Parlament odolal tlaku ze strany britské vlády a nepřipustil žádné další změny v omezení odměn," uvedl německý člen Evropského parlamentu Udo Bullmann. Omezení pro manažery investičních fondů Vysoké odměny v bankovním sektoru jsou v posledních letech trnem v očích veřejnosti. Řada evropských politiků se navíc domnívá, že vysoké odměny motivovaly bankéře k rizikovým obchodům, které dostaly některé významné evropské banky na pokraj kolapsu.



Hospodářský a finanční výbor EP ve čtvrtek navíc velkou většinou podpořil návrh na zavedení limitů pro odměny manažerů některých investičních fondů. Návrh je součástí reformy fondů UCITS, které prodávají převoditelné cenné papíry po celé EU. Fondy obchodující s tímto populárním investičním produktem mají aktiva asi 6,3 bilionu eur (163 bilionů korun). Návrh zavádí limity pro bonusy manažerům těchto fondů a nevztahoval by se tedy například na hedgeové fondy. Podle návrhu by mohly odměny dosáhnout jen výše ročního platu. Navíc 50 procent bonusu by muselo být vypláceno podle dlouhodobého výsledku fondu. "Omezení na odměny ve fondech UCITS pomůže ochraně investorů a omezí rizikové spekulace. Doplní právě přijatá pravidla omezující bonusy bankéřů," řekl německý poslanec Sven Giegold, který s návrhem přišel. Mohou na tom vydělat americké banky Připustil však, že v případě fondů nejsou rizika tak velká jako u bank. Je ale přesvědčen, že návrh bude mít dostatečnou podporu i v plénu parlamentu, které bude o něm hlasovat zřejmě v dubnu. Také další poslanci se shodli, že návrh má podporu, ale výsledné omezení nebude zřejmě tak striktní jako u odměn bankéřů. Omezení odměn bankéřů bylo součástí součástí širších změn v regulaci bankovního sektoru. Ty zahrnují rovněž větší požadavky na kapitál bank, které mají zajistit odolnost bankovního sektoru vůči případné budoucí krizi. Evropské banky tvrdí, že omezení odměn sníží jejich konkurenceschopnost, protože omezení platí i pro odbočky evropských bank mimo EU. "Pokud mají být odměny omezeny, mělo by se to udělat na celosvětové úrovni," uvedl prezident Evropské bankovní federace Christian Clausen. "Je tu riziko, že zákazníci budou dělat obchody s americkými bankami, které stále vyplácejí vysoké odměny," dodal. Macháčkova výměna, debata ekonomů na HNDialog: Co soudíte o zavedení regulace bankovních bonusů? čtěte ZDE URL| http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-e...eru-nesmeji-byt-vyssi-nez-zakladni-plat cnews.cz

Vláda chce do roku 2020 internet s rychlostí 30 Mb/s pro všechny 21.3.2013

cnews.cz HK ČR

str. 0

Dnes Lukáš Václavík Vláda včera schválila a aktualizovala plán Digitální Česko 2.0, který kopíruje doporučení Evropské unie (Digital Agenda) z roku 2010. Nová politika informační společnosti má setřít rozdíly mezi vesnicemi a městy, zefektivnit práci a pomoci konkurenceschopnosti našeho regionu ve světě. Dokument staví hlavně na vysokorychlostním internetu a definuje jej jako nezbytnou součást života na úroni elektrické sítě, dálnic nebo železničních koridorů. Reklama Opatření k rozvoji internetu do roku 2020: rozvoj vysokorychlostního internetu s rychlostí 30 Mbit/s pro všechny obyvatele a 100 Mbit/s minimálně pro polovinu domácností, zvýšení dostupnosti internetu pro všechny bez ohledu na lokalitu, sociální postavení či zdravotní postižení, vzdělávání k posílení digitální gramotnosti, garantování svobodného přístupu k internetu, internetovým stránkám nebo on-line službám, přístup občanů k informacím veřejného sektoru, podpora audiovizuálních služeb a zajištění rovnováhy svobody podnikání, šíření a přijímání informací a ochrany osobních údajů, garance pro obyvatele volně přijímat programy médií veřejné služby prostřednictvím zemského vysílání,



kybernetická bezpečnost, důraz na samoregulaci internetového prostředí založené na konsenzu zúčastněných. Důležitou součástí plánu je zachování síťové neutrality, tedy že poskytovatelé internetu musí ke všem datům přistupovat stejně a nesmějí omezovat provoz. Zároveň se ale počítá s jistou regulací, díky kterým bude možné zachovat kvalitu služeb. Což funguje už dnes, jde o známou politiku FUP v mobilních datových sítích. Ministerstva mají dále zájem na tom, aby se rozšiřovaly technologie DNSSEC (zabezpečené doména) a IPv6 (rozšířený adresní prostor). V jednom bodě se dokonce mluví o podpoře legální nabídky digitálního obsahu (filmy, hudba, e-knihy). „Jako jedno z řešení se v podmínkách České republiky nabízí vytvoření tzv. ‚Národní digitální filmové/hudební distribuční platformy’, což by byl systém certifikace komerčních serverů poskytujících službu video/hudbu na vyžádání. Podmínkou certifikace by bylo poskytování služby uživatelům v České republice.“ Ministerstvo kultury vytvoří pracovní skupinu, která se otázkou autorského práva a digitální distribuce bude zabývat. Digitální Česko 2.0 Zdroj: Vláda.cz Témata: Česko internet URL| http://www.cnews.cz/vlada-chce-do-roku...0-internet-rychlosti-30-mbs-pro-vsechny ct24.cz

Bonusy bankéřů budou mít strop, (nejen) londýnská City už se třese 21.3.2013

ct24.cz mav

str. 0 Ekonomika HK ČR

Brusel - Výše odměn bankéřů bude limitovaná, dohodli se představitelé zemí Evropské unie a zástupci Europarlamentu. Bonusy by tak neměly přesáhnout základní mzdu manažerů. Jen výjimečně budou moct finanční ústavy svým zaměstnancům vyplatit odměnu ve výši dvojnásobku základního platu. Evropský parlament současně udělal první krok k omezení bonusů manažerů některých investičních fondů. Evropské banky proti tomuto omezení protestují s tím, že sníží jejich konkurenceschopnost. Nová pravidla mají začít platit v lednu 2014. Londýnská City a její bankéři se proti rozhodnutí bránili Dohoda ukončila několikaměsíční spor, ve kterém se proti omezení odměn stavěla Británie. Ta se obávala, že tento krok by mohl vést k poklesu mezinárodního významu londýnského finančního centra. "Parlament odolal tlaku ze strany britské vlády a nepřipustil žádné další změny v omezení odměn," uvedl německý člen Evropského parlamentu Udo Bullmann. Právě vysoké odměny v bankovním sektoru jsou v posledních letech trnem v očích veřejnosti. Řada evropských politiků se navíc domnívá, že vysoké odměny motivovaly bankéře k rizikovým obchodům, které dostaly některé významné evropské banky na pokraj krachu. Limitování výše odměn je součástí širších změn v regulaci bankovního sektoru. Zároveň mají platit větší požadavky na kapitál bank. To má zajistit odolnost bankovního sektoru vůči případné budoucí krizi. A hospodářský a finanční výbor Europarlamentu také velkou většinou podpořil návrh na zavedení limitů pro odměny manažerů některých investičních fondů. Návrh zavádí limity pro bonusy manažerům těchto fondů a



nevztahoval by se tedy například na hedgeové fondy. Podle návrhu by mohly odměny dosáhnout jen výše ročního platu. Navíc 50 procent bonusu by muselo být vypláceno podle dlouhodobého výsledku fondu. Proč evropští bankéři ano, a američtí bankéři ne? Ovšem podle evropských bank sníží omezení odměn jejich konkurenceschopnost. "Pokud mají být odměny omezeny, mělo by se to udělat na celosvětové úrovni," uvedl prezident Evropské bankovní federace Christian Clausen. "Je tu riziko, že zákazníci budou dělat obchody s americkými bankami, které stále vyplácejí vysoké odměny," vysvětlil. URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekono...strop-nejen-londynska-city-uz-se-trese/

Minimální mzda nově 8 500? Ministryně práce Müllerová je pro 21.3.2013

ct24.cz jš


Praha - Výše minimální mzdy se od roku 2007 drží na stále stejné úrovni, tedy na 8 000 korunách. Při dnešních interpelacích v Poslanecké sněmovně však vystoupila ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová s návrhem na navýšení této částky o 500 korun. "Já jsem teď připravena tuto záležitost přednést na dalším jednání tripartity, které bude předpokládám 9. dubna, a půjdu s návrhem na navýšení zhruba na osm a půl tisíce korun," prohlásila ministryně. ODS je proti, bojí se zvýšené nezaměstnanosti. Odbory souhlasí, zaměstnavatelům se moc nechce "Musím konstatovat, že skutečně od roku 2007 nedošlo k navýšení minimální mzdy. My jsme tuto otázku několikrát diskutovali se svými partnery v rámci tripartity," řekla Müllerová při dnešních interpelacích. Zástupci odborů jsou podle ní této otázce velmi nakloněni, ale zaměstnavatelé se k ní podle jejích slov příliš kladně nestaví. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Zavadil již dříve řekl, že odbory chtějí zvýšení minimální mzdy z 8 000 na 9 000 korun. Návrh na zvýšení minimální mzdy odboráři již v únoru předali sněmovně. Odměňování minimální mzdou se podle dřívějších odhadů ministerstva práce a sociálních věcí týká zhruba 80 000 až 120 000 zaměstnanců v České republice. Müllerová připomněla, že od letošního 1. ledna se zvýšila u mladistvých a zdravotně postižených také na 8 000 korun. V prosinci 2011 vláda projednávala návrh na navýšení minimální mzdy z 8 000 korun o 400 nebo 500 korun. Kabinet tehdy návrh neschválil s poukazem na nejistý vývoj domácí ekonomiky. ODS je proti Proti růstu minimální mzdy je naopak koaliční ODS. "Zvýšení minimální mzdy, se kterým přichází ministryně Müllerová, by vedlo k dalšímu zvýšení nezaměstnanosti. V době, kdy nezaměstnanost roste, si nemůžeme dovolit naložit zaměstnavatelům na záda další kříž," řekla poslankyně za ODS Lenka Kohoutová. Dalším rizikem podle ní je zvýšení výdajů státu, a to kvůli provázanosti na sociální dávky. "Proto bych chtěla uklidnit jak zaměstnance, tak zaměstnavatele, že ODS takový návrh rozhodně nepodpoří," uvedla Kohoutová. URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekono...-500-ministryne-prace-mullerova-je-pro/



Českobudějovický deník

Babovřesky jsou zboží a jde na odbyt 22.3.2013

Českobudějovický deník str. 7 Jižní Čechy VÁCLAV KOBLENC HK ČR

Novou komedii Zdeňka Trošky již vidělo 605 000 lidí, tržby činí 82 milionů. Režisér začne v květnu točit druhý díl České Budějovice – Kritici ho v recenzích grilují, skupina Jananas si z něho dělá legraci v písničce Slunce, seno, Český lev. Jenže jeho novou komedii Babovřesky, kterou natáčel na jihu Čech, vidělo za měsíc již 605 000 lidí v Česku a na Slovensku, tržby zatím činí 82 milionů korun. V květnu začne Zdeněk Troška točit druhý díl, nebrání se ani třetímu. Jediné, co odmítl, byl zatím šestnáctidílný seriál. „Lidé nám děkují za hezký český film. Ani jednou jsem od nich neslyšel: pane Troška, jděte do hajzlu. Kritici by se měli zamyslet a napsat: Troškovi se podařil zázrak, zvedl lidi od televize, donutil je obléct se a jít do kina. A je úžasné, kolik chodí důchodců,“ říká Zdeněk Troška, který za svého Oscara označil i borůvkovou buchtu od divačky. Pokračování Babovřesek začne natáčet tři dny po svých 60. narozeninách. * Diváckých reakcí máte záplavu, jen na facebooku stovky. Nadchla vás nějaká? Facebook nemám, na internet nechodím, takže vím jen to, co mi někdo zavolá nebo řekne, že vyšlo v novinách. Potěšilo mě, že převážná většina ohlasů je kladných. Lidé pochopili, že jsem udělal komedii pro zasmání. Já říkám: kdo jde na Trošku, ví velice dobře, že nejde na Woodyho Allena. Je to tak? * To asi ano. Velice trefně to pojmenoval můj asistent Marek Kališ. My jsme dostali úkol, abychom vyrobili auto pro českou rodinku. A je nám vytýkáno, že to není Formule 1. My jsme neřekli, že děláme umění, my řekli, že děláme stejně úsměvnou lidovou taškařici, jako Slunce, seno nebo Kameňáky. Povedlo se? Povedlo. Je to výrobek, který oslovil svého zákazníka. Vznikl na přání lidí, pořád mě oslovovali: pane Troška, natočte něco jako Slunce seno, vždyť už není možné koukat se jen na americké střílečky a vraždy nebo estébáky. * Kritici to vidí jinak. To jsou jedovaté plivance. Nemůžu přece vedle sebe stavět Ve stínu a Babovřesky. Nemůžu sčítat hrušky a kombajny. Kritici si se mnou vyřizují účty a myslí si, že čím víc sprostých a urážlivých slov použijí, tím víc mě raní. Vůbec ne. Pro mě je můj Oscar a Český lev návštěvnost. Ne že mi ho dá pár vychytralých intelektuálů v Praze. Všichni ti Filové, Spáčilová, její company a spol. proti mně spustili negativní kampaň. Čím víc brojí, tím víc lidé chodí. Mně to připomíná jednu věc. Vy jste mladý, tak to nepamatujete: za starého režimu byl obávaný kritik Jan Klimek z Rudého práva, který měl jedno oko jak Žižka. Co pochválil, tak kino zelo prázdnotou, co pohaněl, kino praskalo ve švech. Mně připadá, že se ta doba vrací. Lidé se chtějí odreagovat, zapomenout, zasmát se něčemu českému. A kritici nemůžou napsat, že diváci jsou voliči Miloše Zemana. To je hloupé. * Vy dlouhodobě říkáte, že kritiky neřešíte. Proto mě překvapilo, že se objevil vzkaz na stránkách Babovřesk, kde kritikům posíláte zdvižený prostředníček. Čekal jsem od vás nadhled. Ale s tím já nemám, prosím vás, vůbec nic společného! Já bych to nikdy neudělal. Já nevím, jestli to byli páni producenti, ani jsem to neviděl. Já jsem nad věcí, tohle není můj styl reakce. * Kritici vám vytýkají pokleslost vtipu, kdy se hrdinové opakovaně kopou do rozkroku. Použijete tento gag i v druhém díle, nebo jste změnil názor? Heleďte: když vezmete staré grotesky, Laurel a Hardy, Chaplin, Lloyd, tak ti se furt kopali do zadku, mlátili se po palici. To je základ groteskních akcí. Diváci se tomu zasmějí. Mně samotnému to nepřipadá, že by byla taková sranda, když někdo někoho kopne kolenem do rozkroku, ale v biografu zní smích. Je vidět, že je to starý groteskní fór, který funguje. * Takže ho do dvojky dáte.



Když je funkční, tak ano. * Úspěch Babovřesk je na české poměry již nyní mimořádný. Jak jste ho slavil? Vašimi oblíbenými volskými oky a rajčaty? Vyšel jsem si do samoobsluhy, koupil jsem si bobkový list, ten jsem si rozházel po posteli a spal jsem na vavřínech (smích). To je pochopitelně fór. Já jsem to vůbec neslavil. Film se nám povedl a udělali jsme radost mnoha lidem. Zboží jde na odbyt, je poptávka po druhém díle, lidé chtějí pokračování. Vždyť se podívejte: tři Slunce sena, tři Kameňáky, dvě Princezny ze mlejna, já bych mohl furt dělat nějaká pokračování. To není normální! Chodily mi dopisy od dětiček: chceme Princeznu ze mlejna 3 – 15! * Říkáte, že divák chce líbeznost, laskavost, pohlazení. Přemýšlel jste, proč se to ve filmu, měřeno návštěvností, daří právě vám? Záleží, jak je člověk citlivý na věci, které okolo sebe vidí. Jinak vidí krajinu pan režisér Svěrák, jinak pan režisér Hřebejk. Já jsem se třeba podivil nad filmem Čtyři slunce pana režiséra Bohdana Slámy, který se odehrává v jižních Čechách a z jižních Čech tam nebylo vůbec nic. Překvapilo mě, že kamera je celý film sklopená do země, takže jste vůbec nezjistil, v jaké vesnici a krajině lidé žijí. Všiml jste si toho? * Všiml. Já myslím, že to Bohdan Sláma tak chtěl. Hm... Já jsem se před chvílí vrátil od pana starosty Petráška z Netolic – mluvili jsme o tom, že bychom tam zase točili – a on mi říkal: spousta lidí za mnou chodila, ať řeknu panu Troškovi, že mu děkují, jak nádherně umí ve filmu prodat krásnou jihočeskou krajinu... To vás potěší. Zastavují mě i diváci, že máme v pohádkách krásné záběry. A to mě opravdu těší. Já jsem taky maloval, mám k tomu blízko. * Vy točíte vesnici idylickou, Bohdan Sláma zase tu současnou. To vás nikdy nezajímalo, podívat se na ni z tohoto úhlu? Vůbec ne, protože jiné úhly točí všichni ostatní. Já jsem jediný, který ukazuje něco, co už je lehce passé. Babovřesky jsou takové pohlazení pro pamětníky, jak před 30 lety bývala vesnice idylická. A lidé, kteří na film chodí, to přečtou: takhle hezké to bylo, když jsme byli mladí nebo když jsme pracovali v JZD. * V posledních týdnech nebyl snad v trafikách časopis, na jehož titulní straně byste nebyl vy. Jak se vám to líbilo? Bohužel, radost z toho nemám. Zvláště, když jsou to bulvární záležitosti, kde si to vymyslí, dají vám slova do uvozovek, ale já jsem jim rozhovor vůbec neposkytl! To je špatně. Když si vymyslí, že jsem dostal tři miliony korun. To není pravda! Já kdybych dostal tři miliony, tak už tady dávno nejsem, ležím někde na Maledivách a šplouchám si nohy v moři. * Z těch mnohamilionových tržeb vám nejdou peníze? Ne. Prosím pěkně z peněz, které Babovřesky vydělají, nemám ani korunu. Já jsem fungoval jako komunální služba: dostal jsem zakázku, vyrobil jsem ji, dostal jsem jednorázovou mzdu a tím to hasne. Tržby jdou lidem, kteří do filmu vložili své peníze. Ale víte co? Mně je daleko milejší, když si na mě vzpomenou příští rok s novým filmem. Já nejsem zlatokop, já žiju velice skromně. V Praze mám garsonku, mám v ní spoustu knih, piano, postel, psací stůl a to je všechno. Nepotřebuju mít bazény a značkové hadry. Já si koupím na léto troje kraťasy, čtvery košile u Vietnamců a je to. Jestli je tam fajfka nebo krokodýl, to je mi úplně, ale úplně buřt. * Jihočeská hospodářská komora rozeslala mail, kde hlavnímu partnerovi filmu, který dá 2,5 milionu korun, nabízí loga, předpremiéru pro zaměstnance i product placement – reklamu výrobků ve filmu. Máte v tomto směru nějakou hranici? Samozřejmě mě na jedné straně štve, když přijde firma s tím, co by se mělo ve filmu říkat a jak máme ukázat její výrobek. To říkám, že si nás pletou s reklamou. My děláme hraný film, kde se to může nějak ukázat, ale tak, aby to netrčelo. Jsem poučen díky filmu Doktor od jezera hrochů: naporoučeli si nevím co, a pak peníze nedali.



* Je fakt, že kritici se smáli Babovřeskám, že podle filmu se na vesnici jí medovník ve velkém. Ve filmu ho jí jenom jedna rodina. Ale normální člověk, který neví, co product placement je, jde do biografu, a že herci jí párky nebo medovníky, neřeší. * Máte již datum první klapky druhého dílu, 21. květen. Nabídky, kde natáčet, se vám asi jen hrnou. Píší mi různí lidé: pane Troška, my máme hezký kostelíček, rybník... Snažíme se točit do 20 kilometrů od základny, kterou máme v Netolicích. Zrovna dnes (středa – pozn. red.) jezdíme po obhlídkách exteriérů. Byli jsme se podívat v okolí Netolic, jedeme k Holašovicím, do Kuklova. * Kam se Babovřesky posunou dějově? Využijete závěr, kdy se ve vsi objeví hokejisté? Vyprávění přímo navazuje na první díl, kdy je Horáčková hotová z toho, že se objeví nějací kluci s hokejkama. Budou to dějově další čtyři dny, oba díly Babovřesk se odehrají zhruba v jednom týdnu. Z prvního dílu se objeví téměř všichni herci a moc nových nepřibyde. * Jakou si tipnete celkovou návštěvnost Babovřesk? Mohly by mít 700 000 diváků v Česku a 120 000 na Slovensku. Když si vezmete, že za první měsíc máme dohromady se Slováky přes šest set tisíc... Mohlo by to k milionu dolézt, to už je ale opravdu zbožné přání. * Pak byste asi slavil. To si koupím další tři balíčky bobkového listu, udělám si volská oka a vypiju celou krabici rajské šťávy (smích). *** Výrobní salám Zdeňka Trošky Výrobní salám je uzenina, stvořená z drůbežího separátu, kůží, ledu, škrobu, příchutí a dusitanů. Najdete ho v salátech, pomazánkách a mražené pizze, kilo stojí 11 korun a jde o nejkonzumovanější uzeninu v Čechách. Když vám někdo řekne, že žerete hnus, máte dvě možnosti: buď ho přestat jíst, nebo kritikovi říct, že je idiot, protože vám chutná báječně. Ať si ho zkusí vyrobit sám! Zdeněk Troška vystudoval střední školu ve francouzském Dijonu, miluje operu, hraje na varhany, je zkušeným režisérem klasických divadelních spektáklů. Ani herci v jeho filmech rozhodně nejsou žádní idioti. Výrobní salám sice nevymyslel poctivý řezník, určitě ale velmi chytrý technolog a chemik, schopný z bezcenných surovin vytvořit cosi podobné jídlu. Zdeněk Troška je právě takový: ze separátu děje, emulze dialogů a peprných vět vyrobí cosi vzdáleně podobné filmu. A když vám někdo řekne, že takováhle slátanina vám jen zkazí žaludek, můžete mu říct, že vám chutná báječně. Jan Flaška Autor má rád filmy Foto popis| LIDÉ MI DĚKUJÍ, říká Zdeněk Troška o komedii Babovřesky, kterou měsíc po premiéře již vidělo v Česku a na Slovensku asi 605 000 diváků. „Dostali jsme úkol, abychom vyrobili auto pro českou rodinku, je nám vytýkáno, že to není Formule 1,“ říká jihočeský režisér. Foto autor| Foto: Vojtěch Ressler Region| Jižní Čechy Publikováno| Českobudějovický deník; Jižní Čechy; 07 Publikováno| Českokrumlovský deník; Jižní Čechy; 07 Publikováno| Jindřichohradecký deník; Jižní Čechy; 07 Publikováno| Písecký deník; Jižní Čechy; 07 Publikováno| Prachatický deník; Jižní Čechy; 07 Publikováno| Strakonický deník; Jižní Čechy; 07 Publikováno| Táborský deník; Jižní Čechy; 07 ID| 680a578d-8a9f-4b25-a0fe-959024217c15



ČRo Ostrava

Ostravská super univerzita je v ohrožení 21.3.2013

ČRo Ostrava

str. 4 17:00 Události regionu HK ČR

David PACLÍK, moderátor -------------------Ostravská super univerzita je v ohrožení. Do jedné se mají sloučit dvě největší vysoké školy v krajském městě. Zatímco vedení Ostravské univerzity říká, že propojení by oběma pomohlo, Vysoká škola báňská nesouhlasí. Většina zaměstnanců Technické univerzity chce, aby zůstala samostatná. Jiří MOČKOŘ, rektor Ostravské univerzity -------------------Teprve v tomto roce máme říct, jak by mohla ta spojená univerzita případně vypadat. A teprve tento návrh vlastně bychom měli předkládat té akademické obci k vyjádření. Stanislav JANALÍK, redaktor -------------------Vysvětluje rektor Ostravské univerzity Jiří Močkoř. Podle něj jsou v tuto chvíli jakékoliv závěry předčasné. Vysoká škola báňská ale nejspíš půjde vlastní cestou. Ivo VONDRÁK, rektor Technické univerzity -------------------Nebráníme se žádné spolupráci. Ale neexistuje jakýkoliv argument, který by vedl k tomu, že když se sloučí tyto dvě univerzity do jedné jediné, že vznikne navýšení její konkurenceschopnosti. Stanislav JANALÍK, redaktor -------------------Říká rektor Technické univerzity Ivo Vondrák. Teprve následující měsíce ukáží, jestli obě školy nakonec dokáží nalézt společnou řeč. Stanislav Janalík, Ostrava. ČT 1

Nezaměstnanost 21.3.2013

ČT 1

str. 1 21:30 Máte slovo HK ČR

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Máte slovo. Hezký večer, milí diváci. V tuto chvíli je bez práce téměř 600 tisíc lidí. Zaměstnání zoufale hledají už nejen vyučení a středoškoláci, ale i vysokoškoláci a manažeři ve velkých městech. Být nezaměstnaný může potkat každého z nás, protože nezaměstnanost ještě poroste. Co dělat? A jak hodlá tuto alarmující situaci řešit vláda? O tom diskutovat budou, Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo sedm opatření, která mají snížit nezaměstnanost a na starost je má náměstek ministryně práce a sociálních věcí. Roman CHLOPČÍK, náměstek ministryně práce a sociálních věcí /ODS/ -------------------Dobrý večer. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Původně avizovaný stínový ministr financí Jan Mládek náhle onemocněl. Vítám tedy senátora a místopředsedu České strany sociálně demokratické.



Zdeněk ŠKROMACH, senátor a místopředseda strany /ČSSD/ -------------------Hezký večer. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Vládní stranu reprezentuje předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové. Petr GAZDÍK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09 a starostové/ -------------------Hezký dobrý večer. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------A za vás veřejnost IT specialista, který je už tři a půl roku nezaměstnaný, protože od potencionálních zaměstnavatelů slyší, že je starý. Přestože je mu teprve 48 let. Milan ŠŮCHA, 3,5 roku nezaměstnaný IT specialista, 48 let -------------------Dobrý večer. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Podnikatel, který přes svůj zdravotní handicap nejen pracuje, ale je i úspěšný. Dobrý večer. Ivo TOMAN, podnikatel, má 1 zaměstnance -------------------Dobrý večer. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------A zaměstnavatel osmi zaměstnanců, místopředseda Strany soukromníků. Petr BAJER, podnikatel, 8 zaměstnanců, místopředseda Strany soukromníků -------------------Dobrý večer. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Máte slovo, ale nejdřív ti z vás, kteří už od rána telefonovali do Rádia Impuls. nejmenovaná osoba -------------------Nezaměstnanost znamená u nás to, že prostě vedlejší náklady na pracovní místo jsou tak vysoké, že drobní živnostníci a menší firmy si to nemůžou dovolit a vezmou radši Ukrajince nebo jiné lidi. Jak nás nazval parazity pan z ČSSD, tak my paraziti prostě na to nemáme, abychom uživili tyhlety lidi. nejmenovaná osoba -------------------Pokud má někdo malé děti a je z regionu, kde práce není a když, tak je třeba tak mizerně placená, třeba za devět tisíc, a musí ji dělat na směny, takže musí dojíždět autem, protože autobusy najezdí, tak jako kdysi, tak se mu ani nevyplatí třeba do té práce jezdit. Tak radši je na pracáku. Takže zvedněte minimální mzdu, snižte podporu a uvidíte. nejmenovaná osoba -------------------Kdysi jsem hledal jednoho zaměstnance. Přišel mi borec po škole bez praxe. Tak jsme se bavili co a jak, sedl si a řekl mně, dejte mi dvacet tisíc a uvidíme co a jak. No tak samozřejmě to je úplně ujetý, takže zůstal potom ještě další dva roky na pracáku.



nejmenovaná osoba -------------------Když zaměstnáte někoho, první, co udělá, buďto je nemocnej nebo je to lempl, kterýmu se nechce dělat anebo když náhodou dělá, tak zkrátka vy potom za tři měsíce už pro něj nemáte práci a co s tím budete dělat, budete mu dávat odstupný? Prostě holt ten trh musí bejt nějakým způsobem pružnější pro ty pracovní místa, aby se zkrátka daly přijímat lidi a zase daly se propouštět. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ministerstvo práce a sociálních věcí, jak jsem vám už předtím řekla, tedy připravilo takový sedmibodový plán, který by měl za sedm miliard snížit nezaměstnanost. Paní ministryně očekává, že práci dostane až několik tisíc lidí. Tak, pane náměstku, začněme, prosím, bodem, upozorňuju všechny, začínáme bodem podpora zaměstnávání matek a dlouhodobě nezaměstnaných. Jak tedy ty matky a dlouhodobě nezaměstnané dostanete tak, aby začali pracovat? Roman CHLOPČÍK, náměstek ministryně práce a sociálních věcí /ODS/ -------------------Já možná ještě, než se dostanu přímo k vaší otázce, tak bych reagoval trošku na ohlasy, které tady zazněly ve studiu z řad diváků. Z těch ohlasů vyplynulo, že samozřejmě úřady práce jsou schopny a ochotny pomoc tomu, kdo pomoc chtějí. Jak zaznělo z některých příspěvků, tak pořád máme v evidenci spoustu lidí, kteří se aktivně zapojit do pracovního procesu nechystají nebo hledají důvody, proč se do toho procesu nezapojit. To možná na úvod. Proč podporovat matky a dlouhodobě nezaměstnané? Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No ne proč, jak? Roman CHLOPČÍK, náměstek ministryně práce a sociálních věcí /ODS/ -------------------Naším receptem a důvodem je to, že jak skupina matek, které jsou nezaměstnané, tak skupina osob dlouhodobě nezaměstnaných by pro ně byla vhodnou příležitostí zahájit svoji jaksi zase novou pracovní kariéru v rámci zkrácených pracovních úvazků. Zkrácené pracovní úvazky samozřejmě podnítí a zvýší i zaměstnatelnost i zaměstnanost těchto lidí, protože na jednom pracovním místě jsme vlastně schopni zaměstnat dva zaměstnance. Zaměstnavatelům, kteří budou ochotni takto ochotné uchazeče o zaměstnání do práce přijmout, nabízíme dotaci až ve výši dvanácti tisíc korun měsíčně. Milan ŠŮCHA, 3,5 roku nezaměstnaný IT specialista, 48 let -------------------No já bych se asi k tomu vyjádřil. Já s tímhle nemůžu s vlastní zkušeností souhlasit, poněvadž reálné mzdy jsou tak nízké, zvláště v mimopražských regionech, kde berou prodavačky osm deset tisíc v nejlepším případě a představa, že by se tam střídaly dvě za poloviční plat na poloviční úvazek, je zcela nereálná. Roman CHLOPČÍK, náměstek ministryně práce a sociálních věcí /ODS/ -------------------Já si nemyslím, že by to bylo zcela nereálné a možná ten příklad té prodavačky nebyl třeba nejvhodnější. Může existovat spousta jiných zaměstnání. Existuje neziskový sektor, existujou různé sdružení. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ano, ale panu Šůchovi šlo o to, zda vůbec někdo bude chtít dojíždět do práce, víte, to jsme tam také slyšeli v tom jednom ohlase, že taky se platí za benzín a tak dále, jestli se to vyplatí, dejme tomu, třeba za pět tisíc korun? Roman CHLOPČÍK, náměstek ministryně práce a sociálních věcí /ODS/ -------------------Samozřejmě té výši odměny odpovídá odpracovaná doba. To je třeba u toho zvážit. Ivo TOMAN, podnikatel, má 1 zaměstnance -------------------Můžu k tomu něco říct? Já myslím, že to je špatně položená otázka.



Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Myslíte kterou? Myslíte, kdo položil špatnou otázku, pane Tomane? Ivo TOMAN, podnikatel, má 1 zaměstnance -------------------Celkově. Ve středověku by ti lidé zemřeli hlady. My se o ně staráme a místo aby byli vděční, že z našich daní jsou placeni, tak jsme ještě osočováni, že jsme paraziti. Tihle lidi jsou sociální přísavky. A my jsme paraziti. Mně to trošku nesedí. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Takže pan Šůcha je třeba parazit? Ivo TOMAN, podnikatel, má 1 zaměstnance -------------------No pokud někdo nechce jezdit do práce, protože musí jezdit, vždyť ve středověku by umřel hladem. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak tady chce občan zareagovat. Pavel JANÍČKO -------------------Janíčko z Českomoravské konfederace odborových svazů. Vy jste, pane Tomane, chcete říct, že 600 tisíc lidí na úřadech práce jsou paraziti? Ivo TOMAN, podnikatel, má 1 zaměstnance -------------------To jsem neřek. Zase dáváte nálepku. Pavel JANÍČKO -------------------No něco takového jste říkal. Ivo TOMAN, podnikatel, má 1 zaměstnance -------------------S tou nálepkou jste začali vy v sociální demokracii. Pavel JANÍČKO -------------------My ne v sociální demokracii, my v odborech hájíme práva zaměstnanců a vy nám tvrdíte, že 600 tisíc a stále více lidí, kteří na těch úřadech práce jsou, jsou paraziti. Teď jste to před chvilkou říkal. Ivo TOMAN, podnikatel, má 1 zaměstnance -------------------Já jsem řekl slovo sociální a přísavka a to hodně z těch 600 tisíc. Pavel JANÍČKO -------------------Sociální přísavka a parazit, to je podle mně jedno a totéž téměř. Ivo TOMAN, podnikatel, má 1 zaměstnance -------------------Ale já jsem neřekl, že jsou to všichni. Konečně se to rozjelo. Zdeněk ŠKROMACH, senátor a místopředseda strany /ČSSD/ --------------------



Já myslím, že pan Toman nic neplatí. Platí svoje daně a odvody a tak stejně to platí i ti zaměstnanci, kteří ztratí zaměstnání. Oni si přece předplácejí v sociálním pojištění i tu podporu v nezaměstnanosti i to sociální zajištění. To není zadarmo. To je v rámci pojištění, které si ty lidi poctivě platí ze svých nízkých mezd, které jim vláda zaručuje tím, že tady osm let, a pan Gazdík je u toho přinejmenším prostřednictvím svého předseda Kalouska, který u toho byl vždycky. Petr GAZDÍK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09 a starostové/ -------------------Pan Kalousek není můj předseda. Já jsem sám svým předsedou, pane Škromachu. Já jsem předsedou Starostů a nezávislých. Zdeněk ŠKROMACH, senátor a místopředseda strany /ČSSD/ -------------------Jasně. A sám je z regionu, kde jsou jedny z nejnižších výdělků. A těch osm tisíc korun, a ještě na poloviční úvazek, tak to není o tom, že budete pracovat, ale vy budete ještě na tu práci pomalu doplácet, milý pane, abyste do té práce vůbec mohl dojíždět za ty čtyři tisíce hrubého, kterého ten člověk na ten poloviční úvazek dostane. Uživte z toho rodinu. Z poctivé práce za tuhle mzdu uživte rodinu. Petr GAZDÍK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09 a starostové/ -------------------Pane Škromachu, to je hezký teátr. Na druhou stranu vy, když jste byl ministrem práce a sociálních věcí v časech, kdy evropská ekonomika rostla, kde... Zdeněk ŠKROMACH, senátor a místopředseda strany /ČSSD/ -------------------Tak minimální mzda stoupala, důchodový systém byl v přebytku a ekonomika šla nahoru. Petr GAZDÍK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09 a starostové/ -------------------Tak minimální mzda stoupala a tehdy bylo 570 tisíc nezaměstnaných. Zdeněk ŠKROMACH, senátor a místopředseda strany /ČSSD/ -------------------Ano. Museli jsme řešit samozřejmě problémy, které tady nastaly restrukturalizací po velké privatizaci. Petr GAZDÍK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09 a starostové/ -------------------Ano, já si to moc dobře jako starosta pamatuju, jak jste to řešili. Zdeněk ŠKROMACH, senátor a místopředseda strany /ČSSD/ -------------------Vy si to asi nepamatujete, ale tenkrát to bylo. Petr GAZDÍK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09 a starostové/ -------------------Tehdy byly velké problémy s veřejně prospěšnými pracemi. Zdeněk ŠKROMACH, senátor a místopředseda strany /ČSSD/ -------------------A nastartovali jsme programy zaměstnanosti, které teďko Ministerstvo práce jenom oprášilo. Kdyby je nerušilo, pan Drábek a spol, tak dneska jste ty programy mohli realizovat a o pár tisíc nezaměstnaných mohlo být skutečně méně. Petr BAJER, podnikatel, 8 zaměstnanců, místopředseda Strany soukromníků -------------------Já bych určitě rád reagoval na stav nezaměstnanosti. Určitě je procento nezaměstnaných, který pracovat nechtějí a využívají dávky a je procento nezaměstnaných, který pracovat chtějí a je potřeba jim pomoci. Jasná. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka --------------------



Ano. A pane Bajere, teď jde o to, jestli ten návrh Ministerstva práce a sociálních věcí, že vy dostanete až čtrnáct tisíc korun, je to tak? Nebo dvanáct? Roman CHLOPČÍK, náměstek ministryně práce a sociálních věcí /ODS/ -------------------Při zkráceném úvazku dvanáct. Ale my jsme to trošku zamluvili, protože... Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ne, počkejte, podnikatel. Tak můžete dostat až dvanáct tisíc korun, když zaměstnáte někoho na částečný úvazek. Zaměstnáte někoho? Petr BAJER, podnikatel, 8 zaměstnanců, místopředseda Strany soukromníků -------------------Pokud ta možnost bude, samozřejmě zaměstnám. Ale chtěl bych říct k těm matkám, jsem přesvědčený o tom, že matky by se měly starat o děti a měly by mít dostatečnou příspěvek na výchovu dětí a jejich místa nebo místa, který by obsazovaly, by měli obsazovat nezaměstnaní, kteří jsou na úřadech práce a kteří pobírají dávky. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Pane Bajere, promiňte, ale třeba matky už čtyřletých dětí, pětiletých dětí. Osmiletých. Těch se to jedná. Tak nemohou zase najít práci, protože jim zaměstnavatel řekne, vy máte dvě děti, ty budou nemocné a tyto matky jsou velmi obtížně zaměstnavatelné. Petr BAJER, podnikatel, 8 zaměstnanců, místopředseda Strany soukromníků -------------------Já jsem myslel matky, které mají mladší děti. nejmenovaná osoba -------------------Já bych reagovala na pana Chlopčíka z ministerstva. To, že Ministerstvo práce pomáhá tomu, kdo pomoc chce, rozhodně není pravda. Já jsem si to tři roky prožívala, tři roky jsem byla v evidenci Ministerstva práce. Po šestnácti měsících se mi dostalo rekvalifikace, bez které jsem nemohla najít práci, ovládání počítače, což jsem ani nevěděla v té době, že tyto dovednosti nemám. Po těch šestnácti měsících jsem byla z těch deseti, co tam byli ostatní, ta, co čekala nejkratší dobu, těch šestnáct měsíců. Ostatní čekali několik let. A musím říct, že z Ministerstva práce se od doby, kdy teda tam nastoupil pan Nečas a potom pan Drábek, to už teda tím tuplem, stává represivní instituce. Dokonce mám teda zkušenosti a výpovědi úředníků Ministerstva práce, že jsou tam primárně přijímáni lidi bez kvalifikaci a vzdělání. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Dobře. Jenom prosím, řekněte nám, pomohla vám ta rekvalifikace? nejmenovaná osoba -------------------No po šestnácti měsících, ta mi pomohla, ale teď... Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No našla jste práci tedy? nejmenovaná osoba -------------------Ne. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No tak k čemu vám pomohla ta rekvalifikace? nejmenovaná osoba



-------------------No tak mít znalosti ovládání počítače na nějaké úrovni potřebné je kdykoliv. Aspoň k těm přijímacím pohovorům. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No dobře. Vy jste tedy nedostala práci na základě této rekvalifikace? nejmenovaná osoba -------------------Ne. Roman CHLOPČÍK, náměstek ministryně práce a sociálních věcí /ODS/ -------------------Já jenom, jestli můžu reagovat. Já nevím, jestli jde o individuální případ, ale šestnáct měsíců mi opravdu připadá strašně dlouhá doba. A rozhodně dneska nikdo šestnáct měsíců čekat nebude. A protože vnímáme rekvalifikace jako jeden z nástrojů k tomu, jak si právě rozšířit znalosti, získat nové dovednosti... nejmenovaná osoba -------------------Víte, pane Chlopčíku, jakým způsobem se vůbec získává rekvalifikace? Ten uchazeč si musí nějaký kurz najít sám na internetu, potom musí zajít na tu instituci, tam dostane nějaký formulář, musí jít za úředníkem rekvalifikačním... Ivo TOMAN, podnikatel, má 1 zaměstnance -------------------Ano. A vám vadí, že se o sebe musíte postarat. No to je úžasné. nejmenovaná osoba -------------------Ale počkejte, nechte mě to laskavě dopovědět, ano? Tam je trojnásobná komise, rozhoduje o tom, jestli když už si ten kurz najde, když už přesvědčí tu rekvalifikační instituci, že mu tu rekvalifikaci poskytne, tak to musí posoudit rekvalifikační referent, komise úřadu práce a pak ještě komise inspektorátu práce. nejmenovaná osoba -------------------To jste, mlád paní, ještě nezačla podnikat. To byste viděla těch... Roman CHLOPČÍK, náměstek ministryně práce a sociálních věcí /ODS/ -------------------Já si určitě myslím, že komise Inspektorátu práce to teda rozhodně neposuzuje. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak, chcete reagovat tady na paní? Ivo TOMAN, podnikatel, má 1 zaměstnance -------------------Ano. Já osobně si myslím, že někteří lidi jsou nerekvalifikovatelní. To je všechno. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Takže paní je nerekvalifikovatelná podle vás? Ivo TOMAN, podnikatel, má 1 zaměstnance -------------------Já bych ji nezaměstnal podle toho, co říkala. To je všechno. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------A proč?



Ivo TOMAN, podnikatel, má 1 zaměstnance -------------------No protože nemá to charisma, které člověk, který chce něco udělat, potřebuje. A pozor, to zase ještě má druhou stránku. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No moment prosím vás, a co potom mají dělat tedy lidé, mně paní nepřijde, že by byla bez charisma. Ivo TOMAN, podnikatel, má 1 zaměstnance -------------------Měli by být vděční za to, co dostávají. nejmenovaná osoba -------------------Aha. Vděční. Ivo TOMAN, podnikatel, má 1 zaměstnance -------------------Je to nespravedlivé, ale je to tak. Co těch šestnáct měsíců jste dělala? Proč jste nezaložila vlastní firmu? nejmenovaná osoba -------------------Hledala jsem si práci. nejmenovaná osoba -------------------Dobrý večer. Já jsem se chtěla zeptat pana Chlopčíka, říkal, že má vymyšleno nějakých jeho ministerstvo sedm bodů na snížení teda té nezaměstnanosti. Zatím jsme slyšeli teda, jestli se nemýlím, jeden bod. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ano, jedno, protože to musíme probrat postupně. nejmenovaná osoba -------------------Ano. Stejně se chci zeptat, proč teda je v této republice tak vysoká nezaměstnanost, stále roste. A jestli to opatření nebylo potřeba dělat hned a ne po tři a půl letech vlastně vlády. Petr GAZDÍK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09 a starostové/ -------------------Já si myslím, že nemáte úplné informace. Za časů tady pana ministra Škromacha jsme byli sedmnáctí v Evropské unii v nezaměstnanosti. Dnes jsme sedmí. V roce 2004 tady byla 570 tisíc nezaměstnaných za vlády sociální demokracie, tehdy jsme ekonomicky rostli vzhledem k tomu, jak vypadala situace v celé Evropě a k naší vývozní ekonomice. Dnes v ekonomické krizi se vládě daří, že těch nezaměstnaných je pouze 590 tisíc, o 200 tisíc víc než za tehdejších časů. Zdeněk ŠKROMACH, senátor a místopředseda strany /ČSSD/ -------------------Ale vždyť to není pravda, to, co říkáte tady. Jako vy porovnáváte hušky s jabkama. Vy jste udělali za vaší vlády jenom ty kroky, které vedly k tomu, že vlastně ten, kdo ztratí zaměstnání tím, že firma nemá práci, tak jste z něho udělali málem gaunera. Člověka, který si platí ze svého odstupného tři měsíce podpory v nezaměstnanosti, člověka, který, ne ti dlouhodobě nezaměstnaní, kteří se práci vyhýbají, jak vy říkáte, ale ti poctiví lidé, kteří o práci přišli. Petr GAZDÍK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09 a starostové/ -------------------Pane škromachu, prosím, kolik jste jich viděl? Já jsem jako starosta pravidelně každý rok chodil lákat lidi na veřejně prospěšné práce.



Zdeněk ŠKROMACH, senátor a místopředseda strany /ČSSD/ -------------------Vy nežijete na Moravě. Běžte postavit na náměstí. Petr GAZDÍK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09 a starostové/ -------------------Ano. Žiju na Moravě. Zdeněk ŠKROMACH, senátor a místopředseda strany /ČSSD/ -------------------A řekněte to těm lidem, to co říkáte. Petr GAZDÍK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09 a starostové/ -------------------Ano. Říkám jim to. Neříkám falešný populismus jako vy. Zdeněk ŠKROMACH, senátor a místopředseda strany /ČSSD/ -------------------Místo toho, abyste jim nabídli šanci, jak říká pan Toman, a já si myslím, že o té šanci to je, přece stát je od toho, aby vytvářel podmínky, aby podporoval ekonomiku, aby podporoval tvorbu pracovních příležitostí. Co vy jste udělal, pane Gazdíku, konkrétně vy pro zlínský region, aby tam ta práce byla, aby tam lidi neutíkali do měst, aby vesnice se nevylidňovaly? Petr GAZDÍK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09 a starostové/ -------------------Prosadil jsem rozpočtové určení daní, které přinese obcím a městům České republiky takřka dvanáct miliard korun ročně. Už za první dva měsíce toho roku je to víc než dvě a půl miliardy korun. A obce budou mít víc peněz na to, aby lidi zaměstnávali, aby měli veřejné zakázky a aby to fungovalo. Pan Škromachu, co jste udělal vy? Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Pane místopředsedo, já bych se vrátila k tomu, co zajímá občany. Jak tedy se sníží ta nezaměstnanost? Takže slyšeli jsme, že podnikatelé mohou dostat až dvanáct tisíc, pokud zaměstnají někoho na částečný úvazek. Další bod je, a to tady nastínila paní, rekvalifikace. Ano? Vy říkáte, že jo, to je další opatření, chceš pracovat v místě, kde žiješ, rekvalifikuj se. Tak jaký bude rozdíl mezi těmi rekvalifikacemi, co byly doteď a co budou? Roman CHLOPČÍK, náměstek ministryně práce a sociálních věcí /ODS/ -------------------Já bych se tady přihlásil k tomu slovu, co tady padlo, a to je ta šance, protože určitě ty naše nástroje, které užíváme, tak opravdu nabízejí šanci a nemůže a pro nikoho, kdo je přijmout nechce, ta nejsou samospasitelné. Rekvalifikace, jak už jsem nazval, opravdu vnímáme jako jeden z nástrojů, který může výrazně pomoct každému nezaměstnanému, jak se uplatnit na trhu práce. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No ale to už je teď. V čem bude ta změna? Roman CHLOPČÍK, náměstek ministryně práce a sociálních věcí /ODS/ -------------------Ta změna bude zejména v tom, že v novele zákona o zaměstnanosti, která platí od 1.12. loňského roku, je možnost takzvané zvolené rekvalifikace. Což více umožňuje uchazečům o zaměstnání opravdu si aktivně rekvalifikaci vybrat, zvolit si ji a na základě dohody s úřadem práce ji mít uhrazenou. Samozřejmě nechceme rekvalifikovat nesmyslné profese, které nebudou mít uplatnění na trhu práce. To znamená, že i při jaksi realizaci rekvalifikaci se chceme zaměřovat na profese, které zaměstnavatelé požadují. Ty požadavky jsou úřadu práce známé z nabídky volných pracovních míst. Takže i tomuto se přizpůsobujeme. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka --------------------



Tak nechme reagovat pana Šůchu. Ten má zkušenost s rekvalifikacemi. Milan ŠŮCHA, 3,5 roku nezaměstnaný IT specialista, 48 let -------------------V souvislosti s těmi rekvalifikacemi chtěl zdůraznit, že úřad práce mi po třech letech nezaměstnanosti nabídl rekvalifikaci z IT odborníka buď na stavebního dělníka nebo na vrátného, což mi připadá jako výsměch tedy. Roman CHLOPČÍK, náměstek ministryně práce a sociálních věcí /ODS/ -------------------Já bych se možná zeptal, a ty tři roky vy jste třeba nezkusil sám se zeptat na úřadě na nějakou rekvalifikaci nebo aktivně k tomu přistoupit, jestli by, já nevím, nebyl nějaký správce sítě, když jste IT specialista, tak asi tyto věci umíte, tvorba webových stránek. Dovedu si představit možná jiné věci spojené s IT. Milan ŠŮCHA, 3,5 roku nezaměstnaný IT specialista, 48 let -------------------Aktivně jsem se o rekvalifikaci zajímal a dozvěděl jsem se, že požádat o to mohu, ale že nemám šanci, aby mi to bylo schváleno. Rekvalifikace, která by mi byla profesně k něčemu. nejmenovaná osoba -------------------Proč jste to nezkusil fyzicky požádat? nejmenovaná osoba -------------------Oni tehdy ty rekvalifikace nedávali. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Prosím, nemáte mikrofon, ano. Ivo TOMAN, podnikatel, má 1 zaměstnance -------------------Já, když jsem věděl, že tady budete, tak jsem si dneska dal na Jobs.cz, Praha informatika 33 volných míst, pak jsem si dal programátor Praha, 535 volných míst, IT Praha 1656 volných míst. Vina není v systému, milý pane. Volná místa jsou. Milan ŠŮCHA, 3,5 roku nezaměstnaný IT specialista, 48 let -------------------Zkusil jste někdy si hledat práci, pane Tomane? Ivo TOMAN, podnikatel, má 1 zaměstnance -------------------Já bych se styděl, kdybych šel. Já jsem postižený, na mně to je vidět, já bych se styděl jít na pracák. Já jsem vždycky měl tu energii něco sám vybudovat a pomáhám lidem, místo abych byl ta přísavka. Milan ŠŮCHA, 3,5 roku nezaměstnaný IT specialista, 48 let -------------------Bez přehánění jsem absolvoval asi 150 konkurzů za ty tři a půl léta. Pokud se na jedno místo hlásí původně dvacet uchazečů, poslední rok je to až padesát uchazečů a člověk je handicapován věkem, dejme tomu někdo zdravotním postižením, má doma malé dítě, tak nemá nejmenší šanci v tom konkurzu uspět. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Počkejte, nemáte mikrofon. Dejte pánovi mikrofon. nejmenovaná osoba -------------------Já se chci jenom zeptat, protože mě to hodně překvapuje, že u IT, když ten obor je teďka nejlíp placenej svým způsobem, nezáleží na věku, můžete sedět doma, můžete pracovat z domu, jak teďka vlastně v týhletý době, IT době si nemůže najít někdo zaměstnání, kdo těm počítačům rozumí.



Milan ŠŮCHA, 3,5 roku nezaměstnaný IT specialista, 48 let -------------------V poslední době jsem už nedostával vůbec odpovědi na mé nabídky zaměstnání. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ano, já myslím, že tady pan Šůcha to říká správně. Rozumíte, jedna věc je nabídka volných míst a druhá věc je, že skutečně lidé, už to začíná nad 45 let, nejsou přijímáni. Protože jsou staří. Tak jim to říkají teda zaměstnavatelé. Já už jsem taky stará. Roman CHLOPČÍK, náměstek ministryně práce a sociálních věcí /ODS/ -------------------Možná tady jsme v jednom z případů, kdy by mohly zafungovat ty opatření, které jsme tady nabídli. A v případě poskytnutí dotace zaměstnavateli, který by pana Šůchu zaměstnal, tak by byl možná schopný překlenout problémy, které pan Šůcha zmiňuje. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No tak jak by se třeba pan Šůcha k těm dotacím dostal? Roman CHLOPČÍK, náměstek ministryně práce a sociálních věcí /ODS/ -------------------Pan Šůcha se k nim nedostane, ale pan Šůcha může mít informace, když se baví se zaměstnavatelem, tak mu může sdělit, jsem dlouhodobě nezaměstnaný a úřady práce poskytují zaměstnavatelům dotaci, pokud byste mě zaměstnali. Petr GAZDÍK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09 a starostové/ -------------------To je jedna věc. Druhá věc, pane Šůcho, prosím, byl jste někdy na veřejných prospěšných pracech na obci nebo...? Milan ŠŮCHA, 3,5 roku nezaměstnaný IT specialista, 48 let -------------------Ne. Petr GAZDÍK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09 a starostové/ -------------------Proč? Milan ŠŮCHA, 3,5 roku nezaměstnaný IT specialista, 48 let -------------------Veřejně prospěšným pracem, naštěstí se mě netýkaly. Dotklo se mě opatření bývalého pana ministra Drábka, takzvaný systém DONES, což je bez přehánění udělení domácího vězení. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Já vám něco řeknu, tady pan Šůcha, jako on je opravdu reprezentantem dlouhodobě nezaměstnaných. Je tady,z pěti nezaměstnaných jsou už dva dlouhodobě nezaměstnaný. A pan Šůcha je tady chudák jak na pranýři. To je jako kdybyste mu nevěřili, že chce pracovat. Slyšeli jste, že byl na 150 konkurzech. Petr GAZDÍK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09 a starostové/ -------------------Moje zkušenost starosty je taková, že vždycky když na jaře, když jsem šel přijímat ty nezaměstnané, a u nás v obci je jich zhruba vždycky tak čtyřicet, tak z toho třetina byly skutečně ty kategorie, které jsou muži a ženy před důchodem, ženy po mateřské dovolené. Těm se velmi těžko hledá práce. A ti skutečně chtěli jít na obec, pracovat na veřejně prospěšné práce. Pak tam byla skupina lidí, kteří někde pracovali načerno, kteří zneužívali trhu práce a ti se rázem, když věděli, že by měli jít na obec na veřejně prospěšné práce, velmi rychle odhlásili. A pak je tam skupina lidí, kteří nepracovali, pracovat nechtějí a pracovat nebudou. Já doufám, že pan Šůcha do nich nepatří.



Zdeněk ŠKROMACH, senátor a místopředseda strany /ČSSD/ -------------------Pane Gazdíku, já myslím, že tady napadat člověka, který prostě je dlouhodobě bez práce... Petr GAZDÍK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09 a starostové/ -------------------Já určitě pana Šůchu nenapadám. Zdeněk ŠKROMACH, senátor a místopředseda strany /ČSSD/ -------------------A věřím tomu, a určitě i vy jste se setkal s lidma, kteří si hledají práci a víte, že pro člověka, který je vysokoškolsky vzdělaný, má zkušenosti, tak jít hrabat chodník určitě není to nejideálnější. Petr GAZDÍK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09 a starostové/ -------------------My jsme neměli na obci práci, pane Škromachu, jenom hrabat... Zdeněk ŠKROMACH, senátor a místopředseda strany /ČSSD/ -------------------Já jsem vám do toho taky neskákal, tak mi do toho taky neskačte, protože ukazuje to, jaký způsob asi máte jednání. A nakonec váš ministr to byl ten, který de facto veřejně prospěšné práce pohřbil. Nezaměňovat s veřejnou službou, kterou jste zavedli v podstatě jako otrocký způsob nabízení práce fakticky zadarmo. Ani to, co kdysi Nečas zavedl, že za to bylo alespoň nějaké zvýhodnění, i to jste zrušili. Ivo TOMAN, podnikatel, má 1 zaměstnance -------------------Za podporu, ne? Zdeněk ŠKROMACH, senátor a místopředseda strany /ČSSD/ -------------------Zrušili jste možnost si přivydělat pro nezaměstnané aspoň ty čtyři tisíce korun, aby si mohli peníze získat aspoň na to, aby si poctivě zaplatili nájem. Dneska vlastně je nutíte de facto dělat načerno, protože v těch oblastech na Moravě, ale i v jiných oblastech, kde je vysoká nezaměstnanost, ty lidi tu práci nedostanou. A veřejně prospěšné práce, vždyť se podívejte za vaší vlády, vy jste šli na polovinu, třetinu peněz na aktivní politiku zaměstnanosti. Vy radši vyplácíte podpory v nezaměstnanosti místo tomu, abyste lidem zaplatili za to, že budou pracovat. Zdeněk ŠKROMACH, senátor a místopředseda strany /ČSSD/ -------------------Pan Škromach tady říká nesmysly. On už je moc dlouho v Senátu. Zdeněk ŠKROMACH, senátor a místopředseda strany /ČSSD/ -------------------Ne. Ne. Nechte si ty hloupé řeči, pane Gazdíku. Ale podívejte se tady na čísla. Ty jsou jasné. Sedm miliard ještě před několika lety, dneska je to tři a půl miliardy. Vy jako poslanec děláte státní rozpočet, takže ho asi nečtete, když nevíte. A pan náměstek to ví velmi dobře, kolik má peněz na aktivní politiku zaměstnanosti. Těch sedm miliard jenom vrací zpátky stav na situaci, která byla předtím. A je to dobře. Já říkám, ty programy jsou dobře. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak. Nechme reagovat pana předsedu. Ano. Petr GAZDÍK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09 a starostové/ -------------------Já si myslím, že pan místopředseda Škromach říká mnohé nesmysly. On opravdu nemá zkušenosti s veřejně prospěšnými pracemi. Prosím, vy jste mě nabádal, že vám nemám skákat do řeči. Zdeněk ŠKROMACH, senátor a místopředseda strany /ČSSD/ --------------------



No tak podobně jako vy do toho, nechte si ty narážky a to napadání. Vy máte svoje zkušenosti, já jsem se také musel živit různým způsobem. Dělal jsem v různých profesích a velmi dobře vím... Vy nejste.. Petr GAZDÍK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09 a starostové/ -------------------Bohužel už dlouho ne. Zdeněk ŠKROMACH, senátor a místopředseda strany /ČSSD/ -------------------Vy nejste nějaký odborník na to jenom proto, že jste starosta malé obce. Víte, kolik takových starostů je v sociální demokracii? Dennodenně s nima tyhle problémy řešíme. Víte, co na co stěžujou? Na to, že váš ministr Drábek jim pokrátil veškeré peníze na veřejně prospěšné práce. Oni je museli zrušit. Petr GAZDÍK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09 a starostové/ -------------------To není pravda, že se veřejně prospěšné práce zrušily. Zdeněk ŠKROMACH, senátor a místopředseda strany /ČSSD/ -------------------To je realita. Žijete někde úplně jinde, pane poslanče. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak nechte prosím reagovat pana předsedu. Petr GAZDÍK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09 a starostové/ -------------------Jé, děkuju. Jste velice laskavá, paní Jílková. Vy jste si jistě povšimli, že v Evropě je nějaká ekonomická krize. V době vaší vlády se Evropa měla ekonomický růst, vypadalo to úplně trochu jinak. Zdeněk ŠKROMACH, senátor a místopředseda strany /ČSSD/ -------------------Nechte naši vládu. Mluvte o vaší. Petr GAZDÍK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09 a starostové/ -------------------Naše ekonomika je exportní, byla na to navázána a přesto za vás bylo 570 tisíc nezaměstnaných. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Prosím, pojďme do budoucnosti. Petr GAZDÍK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09 a starostové/ -------------------Pojďme do budoucnosti, přesně tak. Tato vláda vydává více peněz i přes ty problémy, které státní rozpočet má. Pan Škromach tady říká to, co sociální demokracie vždycky chce. Pojďte si půjčit na dluh a na dluh něco zaplaťte. Ekonomika se nedá podporovat čistě na dluh. Ano, můžeme dělat určité stimuly. To Ministerstvo práce a sociálních věcí zjevně dělá. Na aktivní politiku zaměstnanosti letos půjde o mnoho víc peněz, než šlo loni. Celkem na podporu zaměstnanosti letos půjde 22 miliard korun. To není úplně málo peněz v časech ekonomických, v kterých jsme. Zdeněk ŠKROMACH, senátor a místopředseda strany /ČSSD/ -------------------Jde jste na to přišel? Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak pan Bajer chtěl reagovat. Petr BAJER, podnikatel, 8 zaměstnanců, místopředseda Strany soukromníků



-------------------Já bych reagoval na pana Škromacha. Já bych vašim číslům moc nevěřil po minulým týdnu. Zdeněk ŠKROMACH, senátor a místopředseda strany /ČSSD/ -------------------Jakým číslům? Petr BAJER, podnikatel, 8 zaměstnanců, místopředseda Strany soukromníků -------------------Číslům, který jste tady říkal, protože... Zdeněk ŠKROMACH, senátor a místopředseda strany /ČSSD/ -------------------To jsou z ministerstva. Petr BAJER, podnikatel, 8 zaměstnanců, místopředseda Strany soukromníků -------------------Nevěřím. Nevěřím. Ale mám dotaz na pana Gazdíka. Proč potíráte švracsystém? Proč nelegalizujete švarcystém, když vám člověk, kterej půjde do švarcsystému, bude platit jakýkoliv daně a nebude brát dávky? Proč se tomu bráníte? Zdeněk ŠKROMACH, senátor a místopředseda strany /ČSSD/ -------------------Co to je švarcsystém? Petr BAJER, podnikatel, 8 zaměstnanců, místopředseda Strany soukromníků -------------------To je normální systém, v kterým fungujou všechny nebo je používán ve všech zemích světa, například v Americe, je naprostou jedinečnou neb jednou z hlavních nebo jedním z hlavních danění. Zdeněk ŠKROMACH, senátor a místopředseda strany /ČSSD/ -------------------Jaký rozdíl je mezi závislou a nezávislou činností? Jestliže jste podnikatel, podnikejte, vždyť v tom vám nikdo nebrání, ale na druhé straně být zaměstnán na živnostňák, to samo o sobě je přece naprostý nesmysl. Nemyslíte? Petr BAJER, podnikatel, 8 zaměstnanců, místopředseda Strany soukromníků -------------------Proč? Zdeněk ŠKROMACH, senátor a místopředseda strany /ČSSD/ -------------------A vy říkáte, že jste podnikatel? Petr BAJER, podnikatel, 8 zaměstnanců, místopředseda Strany soukromníků -------------------Přeci je moje svobodný rozhodnutí, jestli budu podnikat na živnosťák anebo budu zaměstnanej. Zdeněk ŠKROMACH, senátor a místopředseda strany /ČSSD/ -------------------Pokud podnikám, tak mám normální smluvní vztah. Mám zakázku, ale nikdo mi neurčuje pracovní dobu, nikdo mi neříká, jak tu práci mám dělat. nejmenovaná osoba -------------------Pane Škromach, tady vůbec nejde o to, jestli budete zaměstnanej na živnostňák nebo ne, tady si povídáme o naprosto běžném zdanění běžného člověka. Ty daňové zákony, které v této zemi platí, jsou pro všechny stejné. To, že jste udělali švarcsystém a udělali jste z toho jakousi, jakýhosi bubáka, je vaše práce. Je pravda, že pokud by lidi chodili a měli se o sebe postarat, což tady vidíme, že někteří se neumí o sebe postarat, aby si za sebe odvedli sociální, zdravotní, odvedli by si daně, tak by...



nejmenovaná osoba -------------------A vždyť si ho odvádějí. nejmenovaná osoba -------------------Vždyť to není pravda. nejmenovaná osoba -------------------Jak to, že ne. Vždyť... nejmenovaná osoba -------------------Vy si to platíte? Vy jste si to někdy vyplnila? nejmenovaná osoba -------------------Samozřejmě, že ano. nejmenovaná osoba -------------------Teďka jste řekla, že těžce umíte zapnout počítač po rekvalifikaci. nejmenovaná osoba -------------------No to je výborný teda. nejmenovaná osoba -------------------Panu Šůchovi bych rád poradil, že v okamžiku... Milan ŠŮCHA, 3,5 roku nezaměstnaný IT specialista, 48 let -------------------Vy myslíte, že jsem posledních 25 neplatil zdravotní a sociální pojištění? Z čeho tak soudíte? nejmenovaná osoba -------------------Cože jsem řekl? Milan ŠŮCHA, 3,5 roku nezaměstnaný IT specialista, 48 let -------------------Tvrdíte, že nejsem schopný si za sebe zaplatit sociální nebo zdravotní pojištění. nejmenovaná osoba -------------------Ne, já jsem řekl, aby si každý za sebe odváděl sociální a zdravotní. Ne, aby to nechával na zaměstnavateli. nejmenovaná osoba -------------------A vždyť si je každej zaměstnanec se mu taky... nejmenovaná osoba -------------------Ale vždyť se mu to vypočítává z něčeho úplně jinýho. V životě jste si to nespočetla. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka --------------------



Tak prosím, otázka je jasná, budete pokračovat, proč se tedy nezruší zákaz švarcsystému, protože skutečně řada zaměstnavatelů nechce lidi zaměstnat, protože za ně bude odvádět daně. Zdeněk ŠKROMACH, senátor a místopředseda strany /ČSSD/ -------------------Takový zákaz není. Já neznám takový zákon, který byl zakazoval něco takového. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No tak jsou kontroly, že právě pokud je to na pracovišti, které vykazuje, jakobyste tam byl zaměstnancem.... Zdeněk ŠKROMACH, senátor a místopředseda strany /ČSSD/ -------------------Buď jste zaměstnanec nebo podnikatel. To přece je normální. Ale nemůžete být zaměstnanec a podnikatel v jednom. To tak nejde. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ano. Ale jde o to, že se skutečně u nás děje... Zdeněk ŠKROMACH, senátor a místopředseda strany /ČSSD/ -------------------Tak se podívejte do Německa, do Rakouska. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Prosím vás, tak chcete vědět, tady pan Gazdík ten má vliv teď, na rozdíl od vás, pane Škromachu. Vy ho ještě nemáte. Zdeněk ŠKROMACH, senátor a místopředseda strany /ČSSD/ -------------------No jo, ještě chvilku. Ale bohužel ten vliv se ukazuje jenom v tom, že zadlužili tuhle zemi třikrát tolik, co bylo za sociální demokracie. Bohužel. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Pane předsedo, tak proč nezrušíte zákaz švarcsystému, ano? Petr GAZDÍK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09 a starostové/ -------------------Ano. My jako pravicová strana, jedna předně, co to švarcsystém je? Švarcsystém má různé znaky. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Podívejte se, každý to ví jako. Petr GAZDÍK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09 a starostové/ -------------------Jasně. Ale ne každý práce, u každé konkrétní práce, když se budeme bavit o to, jestli vy, paní Jílková, jste podnikatel, jestli sem chodíte každý týden a jestli je to švarcsystém nebo to není švarcsystém, tam je ta hrana velmi těsná. To je jeden problém. To znamená, zrušte švarcsystém, u některých profesí to skutečně bude zrušení švarcsystému, u jiných ne. To je ten problém. Druhá věc je, že my se nacházíme v nějakém ekonomickém cyklu. Ta vláda se snaží snižovat růst státního dluhu, který tady mandatdorními výdaji nastartovala sociální demokracie, kdy v časech šestoprocentního hospodářského růstu byla schopná... Takže v momentě, kdy já jsem jako pravicový politik, jsem v momentě, kdy stabilizujeme veřejné finance, jsem... Zdeněk ŠKROMACH, senátor a místopředseda strany /ČSSD/ -------------------Vy jako pravicový politik jste tady způsobil třikrát takové dluhy, než byly předtím.



Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Vezměme si nějaký konkrétní příklad, nějakou ilustraci. Tak třeba prodavačka. Jo? Prodavačka je zaměstnaná v obchodě jako živnostnice na švarcsystém. Denně tam dochází, má pracovní plášť, pomůcky. Petr GAZDÍK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09 a starostové/ -------------------To je přesně situace, kdy teď nejsme nic takového schopni, protože ta ekonomická situace je taková, jaká je. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No ano, ale ona je stejně zaměstnaná načerno nebo na švarcsystém. Petr GAZDÍK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09 a starostové/ -------------------Já myslím, že tady Ministerstvo práce a sociálních věcí, paní Jílková, loni pokuty za nelegální práci přesáhly 163 milionů korun. Ono to není jenom o švarcsystému, nelegální práce není švarcystém, je to zaměstnávání načerno, je to zaměstnávání cizinců načerno. A to se tady potírá. Loni byly vybrány pokuty ve výši 163 milionů korun. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak necháme pana Senjuka ještě na toto reagovat. Prosím. Rostislav SENJUK -------------------Já jsem se chtěl zeptat na něco úplně jinýho, paní Jílková. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Vás tohle nezajímá? Rostislav SENJUK -------------------No tohleto mě samozřejmě zajímá. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak pan Toman na to chtěl reagovat. Petr GAZDÍK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09 a starostové/ -------------------Asi to děláme dobře, protože pan Škromach mě tady kritizuje, že jich pumpujeme strašně málo a vy kritizujete, že strašně moc. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak pan Toman chtěl zareagovat. Prosím. Ivo TOMAN, podnikatel, má 1 zaměstnance -------------------Zase bych trošku změnil otázku. Otázka zní, proč je pro někoho výhodný švarcsystém? Víte, to je proto, že jsou velké mzdové náklady. Protože jsou velké mzdové náklady, tak si podnikatelé, kteří mají problémy je zaplatit státu, tak se snaží ušetřit. Dneska jsme v zemích OECD nebo za loňský rok, jsme na devátém místě v daních. Plus ještě sociální náklady. Oni se snaží ušetřit. nejmenovaná osoba -------------------U nás jsou náklady práce asi čtvrtinové ve srovnání s vyspělým světem. Takže prostě jsme velmi laciná země.



Ivo TOMAN, podnikatel, má 1 zaměstnance -------------------No ale to OECD je vyspělý svět, milý pane. No a teďkon, když člověk má problémy, když se mu zvednou náklady mzdové, tak má menší zisk, tak se snaží méně lidí zaměstnat. Ale pokud je potřebuje, tak bohužel tahle situace... Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Helejte, pane Tomane, já vám teď řeknu jednu věc, jak vy pořád říkáte špatná otázka. Já vám řeknu, mluvíte špatným směrem, ano? Proč se neotočíte tady na pana Gazdíka. Tady máte. Ivo TOMAN, podnikatel, má 1 zaměstnance -------------------Otočím se na něj. Počkejte, před dvaceti lety vyšla knížka, která tohle popisuje... Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No tak to se na něj otočte, hezky mu to řekněte do očí. Ivo TOMAN, podnikatel, má 1 zaměstnance -------------------No já bych to spíš levicovým politikům rád ukázal. Jmenuje se to Umění vládnout. Je to dvacet let stará kniha. Není to to umění vládnout od Okamury. Tahle má skutečně hodnotu. Zkuste si ji místo chlastání na Stodolní dát svým lidem na svých kongresech. Zdeněk ŠKROMACH, senátor a místopředseda strany /ČSSD/ -------------------Myslím, že to ukazuje, jaká je asi úroveň jako, jo. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak prosím vás pěkně, ale pane Tomane, vy jste řekl velmi důležitou věc. To je o tom, že ty náklady na zaměstnávání jsou pro zaměstnavatele vysoké. Takže to je na vás, pane předsedo. Jestli je nesnížit, víte? Petr GAZDÍK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09 a starostové/ -------------------Já s tím naprosto souhlasím. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No a proč je tedy nesnížíte? Petr GAZDÍK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09 a starostové/ -------------------Že se mají snižovat, to je ten způsob. Tady se chystá vládnout sociální demokracie, která chce dělat přesný opak. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Předpokládám, že tady nějaký čas budete a snad něco hodláte dělat. Tak na to odpovězte, co teď budete dělat. Tady slyšíte od podnikatele vysoké náklady na zaměstnávání. Petr GAZDÍK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09 a starostové/ -------------------Teď v této situaci se snažíme, abysme nežili na dluh. Teď v této situaci ekonomické, v které jsme... nejmenovaná osoba -------------------Teď se snažíte všecky zadlužit.



Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Paní, ale já vás poprosím, víte, že když nemáte mikrofon, tak vás nikdo, kromě nás tady, neslyší? Jo? Takže to nemá vůbec význam, abyste hovořila, když nemáte mikrofon. Tak prosím. nejmenovaná osoba -------------------Já teda, se nabízí taková otázka, znova se zeptám, přijde mi, že práce začíná být určité privilegium, že už to není ani právo ani povinnost, prostě privilegium jenom pro někoho, protože potom by se nemohlo stát, že třeba někdo shání tři roky práci a řekne se, že je neschopnej nebo že nechce pracovat, když říká, že už obešel 300 míst nebo kolik a nemůže tu práci sehnat. Tak co je? Lempl anebo ta práce začíná být určité privilegium pro určité vrstvy nebo jenom pro někoho. A znova bych se chtěla zeptat, proč ta nezaměstnanost je tak vysoká? Děkuju. nejmenovaná osoba -------------------No protože je málo pracovních míst, bych řekl. Eva TICHÁ -------------------Eva Tichá, dobrý večer. Já bych se chtěla zeptat pana Gazdíka. Já mám zkušenosti nebo vygooglovala jsem si a dozvěděla jsem se, spousta lidí, a nejsou to teda jenom podnikatelé, nejsou to jenom někteří podnikatelé, ale spousta politiků sedí na několika místech, na několika židlích. Mě by zajímalo přímo konkrétně, pane Gazdíku, na kolika židlích sedíte vy a jaký je váš celkový příjem. Vlastně co máte na ten měsíc. A další otázka, jestli byste dokázal z dvanácti tisíc žít a jak dlouho? Petr GAZDÍK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09 a starostové/ -------------------Nemám žádný jiný hlavní pracovní příjem, než je plat poslance a předsedy poslaneckého klubu. Můj příjem, když od toho odečtu náhrady, čistý plat poslance, bez náhrad, je nějakých 54 tisíc korun. A za dvanáct tisíc, ano, dokázal bych vyžít za dvanáct tisíc. Jako učitel jsem žil za dvanáct tisíc. Eva TICHÁ -------------------A jak dlouho byste žil za dvanáct tisíc? Petr GAZDÍK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09 a starostové/ -------------------Žil jsem jako učitel za méně než dvanáct tisíc, ale v poměru k dnešním cenám, tehdy to bylo pět tisíc, dnes je to, dejme tomu, dvanáct tisíc, jsem žil osm let. Celkem schopně a v pohodě. Roman CHLOPČÍK, náměstek ministryně práce a sociálních věcí /ODS/ -------------------Já bych možná jenom reagoval na paní, která se ptala, jestli je práce privilegium. Práce není privilegium, ale je nutné se smířit se situací, že opravdu práce obecně v celém světě ubývá. Je to normální jev, který je spojen s tím, že se výroba automatizuje. Původně u pumpy stál pumpař, který vám načerpal benzín. Dneska jsou pumpy samooobslužné, jsou bankomaty. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Pánové, ale ono bysme všechno toto mohli také brát jako výmluvy. Chápete? Třeba v Německu je nezaměstnanost 5,4%. V Rakousku 4,4%. Německo, na které jsme byli navázáni ekonomicky. Roman CHLOPČÍK, náměstek ministryně práce a sociálních věcí /ODS/ -------------------Ve Španělsku je 26,6. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka --------------------



No ano, ale tak já se nebudu porovnávat snad se Španělskem a s Řeckem, když musíme šetřit, abysme nebyli jako v Řecku. Já bych ráda dopověděla tu otázku, proč se zvýšila ta nezaměstnanost, ano? Takže pojďme, že Německo mírně roste, ale my jsme už od počátku tedy České republiky v historicky nejdelší recesi. Není to i tím, abych to teda položila konkrétně, že jste zvýšili to DPH, že jste zdražili veškeré zboží, že lidé méně nakupují a podnikatelé nemají práci? Petr GAZDÍK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09 a starostové/ -------------------Paní Jílková, prosím, jak mají nepřímé daně vliv na nezaměstnanost? To je naprosto nesmysl. My se právě bráníme zvýšit přímé daně. Petr BAJER, podnikatel, 8 zaměstnanců, místopředseda Strany soukromníků -------------------Já bych rád reagoval. Protože mám takovej dojem, že jste úplně mimo realitu. Protože setkávám se s mnoha drobnejma a středníma podnikatelema, s OSVČ, můžu vás upozornit na to, že jsou naprosto před krachem. V měsíci lednu zkrachovalo stejnej počet OSVČ jako loni za čtvrt roku. A ten trend je čím dál horší, protože všichni, kteří jsou navázaný na stavebnictví, jsou v existenční nouzi. Nebo většina drobných. Všechny drobní prodejci jsou pod terorem velkejch řetězců a nevím, jak to chcete řešit, ale myslím si, že začínají sezónní práce, měla by vám klesnout nezaměstnanost, ale naopak, stoupne vám. To vám garantuju. Petr GAZDÍK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09 a starostové/ -------------------Já první důvod, proč stoupla nezaměstnanost asi o těch deset až dvacet tisíc lidí, je rozhodnutí Ústavního soudu o veřejné službě, protože část lidí, kteří nechtěli jít na veřejnou službu, se prostě před časem z úřadu práce odhlásili a nebyli vedeni na úřadu práce. V momentě, kdy Ústavní soud rozhodl o tom, že veřejná služba není povinná, že je údajně protiústavní, já si o tom myslím něco jiného, nicméně respektuji rozhodnutí Ústavního soudu. Tehdy se ti lidé vrátili zpátky do evidence úřadů práce. Zdeněk ŠKROMACH, senátor a místopředseda strany /ČSSD/ -------------------Já myslím, že zase lžete, pane Gazdíku. Petr GAZDÍK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09 a starostové/ -------------------Nejsem zvyklý lhát, pane Škromachu. Zdeněk ŠKROMACH, senátor a místopředseda strany /ČSSD/ -------------------Vraťme se skutečně k zaměstnanosti. Co chtějí lidi? A naprostá většina lidí v téhle zemi chce mít práci, dostat za ni slušně zaplaceno, aby mohla uživit rodinu, aby měla kde bydlet, aby jim zítra nezabušil na dveře exekutor. A co pro to ta vláda dělá? Petr GAZDÍK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09 a starostové/ -------------------Pane Škromachu, vy si myslíte, že je tu od toho stát, aby každého zaměstnal? S tím souhlasíte? Vy si myslíte, že stát tady má každého zaměstnat? Zdeněk ŠKROMACH, senátor a místopředseda strany /ČSSD/ -------------------Stát je od toho, aby vytvářel podmínky. A bez prorůstových opatření, naopak jestliže vaše daňová opatření utlumují ekonomiku, tlumí spotřebu, tak samozřejmě přivádí na buben právě ty nejmenší živnostníky a podnikatele. Petr GAZDÍK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09 a starostové/ -------------------Pane Škromachu, já nemohu souhlasit, protože jestli to má být na dluh, protože vy jste tady vytvořili stomiliardový strukturální deficit... Zdeněk ŠKROMACH, senátor a místopředseda strany /ČSSD/ --------------------



Když neumíte hospodařit, jděte od toho. Když umíte jenom dluhy, jděte od toho. Petr GAZDÍK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09 a starostové/ -------------------Mohl byste mi, prosím, neskákat do řeči? Zdeněk ŠKROMACH, senátor a místopředseda strany /ČSSD/ -------------------No protože mě tady napadáte naprosto nesmyslnýma řečma. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Nechme reagovat, prosím. Petr GAZDÍK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09 a starostové/ -------------------Já nemohu reagovat na takovouto hloupou hádku. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Teď už můžete. Já vám to tady jako žena 45 let stará již, už nenajdu práci, tak jsem vám to vybojovala. Petr GAZDÍK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09 a starostové/ -------------------Jé, paní Jílková, vy jste tak hodná. Konečně. Já myslím, že vy se sama uživíte. Já myslím, že vláda v dané situaci, v dané ekonomické situaci, v které jsme, dělá, co může. Ten výsledek je o dvacet tisíc lidí nezaměstnaných horší, než to bylo za pana Škromacha. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak prosím, tady pán. Zdeněk ŠKROMACH, senátor a místopředseda strany /ČSSD/ -------------------Ještě že mě máte, pane Gazdíku. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Pan Žák, ano. pan ŽÁK -------------------Dobrý večer. Takže pane Gazdík, já jsem nezaměstnaný v předdůchodovém věku a řekněte mně, když jsem si našel práci za pět tisíc čistého, proč já ji nemůžu dělat, protože vy to máte omezené v zákoně jenom na čtyři tisíce hrubého. Za to má dneska člověk uživit rodinu, pokud nemá práci a když si ji najde, tak smí dělat jenom za čtyři tisíce hrubého. Já jsem si našel práci za pět tisíc čistého a já ji nesmím dělat, protože mně ministerstvo řeklo, no tak neberte podporu, kterou mám vyšší než deset tisíc, a dělejte za pět tisíc a můžete pracovat. Toto je opatření, který podporuje zaměstnanost osob v předdůchodovém věku? Roman CHLOPČÍK, náměstek ministryně práce a sociálních věcí /ODS/ -------------------Souvisí to s tím, co říkal pan senátor. Že vlastně existovala a existuje možnost si při evidenci na úřadu práce řekněme v rámci nekolidujícího zaměstnání, tak se to přesně v zákoně jmenuje, vydělat částku maximálně čtyři tisíce korun hrubého. Ta částka je nastavena. Měsíčně. Ta částka je dneska čtyři tisíce. A samozřejmě, kde je ten strop? Jestli to bude osm tisíc, deset tisíc? pan ŽÁK -------------------Aby stát nemusel platit takové dávky, tak by měl dovolit lidem, aby když si najdou sami práci, tak aby mohli pracovat. A ne abyste říkali, že se lidem nechce pracovat. Mně se chce pracovat, já práce mám dost, ale já



potřebuju rodinu, před důchodem neseženete práci. Já jsem byl na výběrovém řízení, kde bylo 95 lidí. Já jsem byl ten 95. Petr GAZDÍK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09 a starostové/ -------------------Můžu se zeptat, jak pak rozlišíte černou práci od přivýdělku? pan ŽÁK -------------------Ten váš systém právě žene lidi do černé práce, protože oni legálně... Já když chci legálně dělat a ten systém mně to nedovolí, tak mně řekněte, kde ty peníze mají ty lidi vzít. Petr GAZDÍK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09 a starostové/ -------------------Ale vy můžete legálně pracovat. pan ŽÁK -------------------Ale kde ty lidi mají ty peníze brát? Když nechtějí krást a když nemají dělat načerno. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak jenom odpovězte panu Gazdíkovi, pan Gazdík se ptal, proč se neodhlásíte z úřadu práce a nevezmete tedy tu práci na plný úvazek? pan ŽÁK -------------------Já mám nárok na hmotné zabezpečení. Já jsem 39 let poctivě pracoval, odváděl jsem, měl jsem nadprůměrné příjmy, takže já nehodlám vybírat popelnice v žádném případě. Já samozřejmě mám, já nejsem sociální případ, že bych musel chodit, ale dneska potřebujete platit za to, co si vyděláte. A když není práce, tak nevyděláte. A ještě jste mně nedovolili pracovat. Václav ŠEBRLE -------------------Dobrý den. Šebrle Václav. Podnikatel soukromý. Chtěl bych reagovat na pár věcí z tý debaty. Já myslím, že emoce stupaj a kvalita debaty klesá. Napadáme se tady politicky za nějaký věci historický. Já bych chvěl vyzvat zejména pana Tomana a pana Gazdíka, oni jsou asi reprezentanty té současnosti, aby spíš nám řekli, co dobrý pro to chtěj vidět a jaký řešení chtěj vidět do budoucna. Já si myslím, že obracet se dozadu, tam někde napadat někoho, kdo to předtím tady něco řešil a v za tý doby vlastně předtím, asi už dneska není řešení do budoucna. Pak bych chtěl prosím vás na pana ministra práce a sociálních věcí reagovat, náměstka, pardon. Já jsem ho povýšil rovnou. Reagovat, já vidím, že on je očividně okouzlen možností rekvalifikací. Já bych se chtěl zeptat, jak by třeba zedníka, kterej třicet let dělá tento obor, chtěl snadno překvalifikovat na něco úplně jinýho a udělat z něj něco úplně jinýho. Ten člověk, totiž tam je taky lidskej faktor, ten člověk to umí dělat. Je si vědomej toho, že v tom řemesle to někam dotáhl. Spoustu jinejch věcí neumí, není schopnej potom už tolik. V tom věku potom vyšším už má nějaký zdravotní problémy nebo něco, může se uplatnit, nejde to. Rekvalifikace v tomhletom případě je těžká. Pan Toman, to si neodpustím, to jak tady napadl paní, že nemá charisma, já bych mu chtěl říct jednu věc. Já jsem zaměstnal taky už dost lidí ve svejch firmách. Zažil jsem dost řemeslníků, který měli dobrý charisma a přesto nemůžou sehnat práci v současný době vůbec. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No a nebo mohou mít charisma a nešikovné ruce. S tím jsem se zas setkala já. Přišel úžasnej obkladač charismatickej a byl to děs. Václav ŠEBRLE -------------------Já si myslím, že v tom případě je spíš velmi nešikovný názor pana Tomana tady. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka --------------------



Dobře. Tak reagujte vy a potom pan náměstek. Prosím. Ivo TOMAN, podnikatel, má 1 zaměstnance -------------------Já si myslím, že i to, co řekl vlastně pan náměstek, že... Jedná se o to, že ta práce, jak bylo řečeno tam, že ubývá, to není pravda. Existuje jev, kterýmu se říká konstruktivní destrukce a když lidem necháte volnost, tak vznikají nové obory. To samozřejmě způsobuje, že zanikají obory. Dneska už nikdo nechce, aby se vyráběly počítačové diskety. Jenom stát nesmí do toho moc zasahovat. Musí jenom hlídat lidi, co jsou deprivanti typu Davida Ratha, aby se nezmocnili peněz, a pak musí stanovit jenom jednoduché mantinely. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Takže vláda to podle vás dobře, jo? Ivo TOMAN, podnikatel, má 1 zaměstnance -------------------No právě že ne. Mě zajímá, proč ten pán je omezený? Proč jste nezrušili ten strop? Proč si důchodce nemůže přivydělat. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ale pán není v důchodu ještě. On je před důchodem. Ivo TOMAN, podnikatel, má 1 zaměstnance -------------------A proč je tam nějaký blbý strop, který někdo hlídá, zbytečně zaměstnáváme lidi v neproduktivních úřadech. Roman CHLOPČÍK, náměstek ministryně práce a sociálních věcí /ODS/ -------------------Protože pokud budeme mít v evidenci uchazeče o zaměstnání, kteří si budou vydělávat patnáct tisíc měsíčně, ta potom už ta evidence snad postrádá smysl? Ivo TOMAN, podnikatel, má 1 zaměstnance -------------------Takže v podstatě z vaší strany je to jenom vyčůranost a nadáváte na systém. Petr GAZDÍK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09 a starostové/ -------------------To jste řekl hezky. Ivo TOMAN, podnikatel, má 1 zaměstnance -------------------Ale já jsem jediný, kdo to řekne na rovinu. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Já bych poprosila pana náměstka, pane náměstku, kdybyste mohl reagovat na tu rekvalifikaci. Roman CHLOPČÍK, náměstek ministryně práce a sociálních věcí /ODS/ -------------------Na tu otázku těch rekvalifikací. A budeme se teda držet toho příkladu toho pána, který celý život pracoval jako zedník. Neberte to tak, že je to moje jednoznačné okouzlení rekvalifikacema, ale nicméně dovedu si představit, že bysme tomu pánovi mohli, pokud nebude mít třeba řidičský průkaz, tak bysme mu mohli nabídnout rekvalifikaci, aby si udělal řidičský průkaz skupiny B a mohl by, dejme tomu, pracovat jako řidič, když už nemůže vykonávat zednickou práci. Nebo bysme mu mohli nabídnout rekvalifikační kurz skladníka, který v sobě obnáší základní obsluhu počítače, může u toho být obsluha vysokozdvižného vozíku a mohl by pracovat ve velkoskladech, kterých je dneska v rámci republiky poměrně značné množství. Petr GAZDÍK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09 a starostové/ --------------------



Víte, já bych jenom dodal, že zkušeného zedníka, já chápu, že někdo ze zdravotních důvodů nemůže třeba tu práci vykonávat, ale v takovém případě pak má částečný invalidní důchod a k tomu si může udělat rekvalifikaci. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ale pane předsedo, dneska je velmi přísné udělení toho invalidního důchodu. Petr GAZDÍK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09 a starostové/ -------------------To je dobře. To je dobře, paní Jílková. Zdeněk ŠKROMACH, senátor a místopředseda strany /ČSSD/ -------------------Ty důchody, které jim pan Drábek sebral, jo? Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ale vážení, pojďme k dalšímu opatření, ano? A to je opatření, že chceš-li pracovat, postarej se sám o sebe, staň se OSVČ. Staň se tedy živnostníkem. A vlastně to bude tak, že vy dáte byznys plán, pokud jste dlouhodobě nezaměstnaný, dáte byznys plán a úředníci na úřadu práce posoudí a pokud bude dobrý, můžete dostat až 80 tisíc korun. Tomu věříte, pane náměstku, že to bude fungovat? Roman CHLOPČÍK, náměstek ministryně práce a sociálních věcí /ODS/ -------------------Kdybysme tomu nevěřili, tak bysme to určitě nedělali. Je to opatření v rámci aktivní politiky zaměstnanosti a věříme, a ze zkušenosti víme, že do evidence úřadu práce, a zaznělo to i tady, se dostává spoustu lidí, kteří jsou dneska i vysokoškolsky vzdělaní, kteří mají dovednosti, mají schopnosti a práci mohou najít. Pro tyto lidi si myslím, že je tato možnost jedním z možných impulsů, jak si založit vlastní firmu. A my opravdu proti podnikatelům nic nemáme. Nejsou, používáme žádné výraziva s tím spojené, ba naopak je chceme podporovat, protože vidíme v tom nejenom to, že nezaměstnaný si založí firmu a začne se v uvozovkách podílet na svých starostech sám, ale potencionálně je to zaměstnavatel. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Pane náměstku, a těch osmdesát tisíc už nebude muset vracet člověk? Roman CHLOPČÍK, náměstek ministryně práce a sociálních věcí /ODS/ -------------------Pokud splní podmínky, které si uzavře v rámci dohody s úřadem práce, tak je vracet nemusí. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No, pane Šůcho, co tomu říkáte? To by mohla být pro vás příležitost. Milan ŠŮCHA, 3,5 roku nezaměstnaný IT specialista, 48 let -------------------No já se obávám, že toto opatření jenom otevírá veliký prostor pro korupci. Kdo bude rozhodovat, za jakých podmínek, kdo to bude kontrolovat, kdo dostane dotaci, kdo ji bude muset případně vrátit? Roman CHLOPČÍK, náměstek ministryně práce a sociálních věcí /ODS/ -------------------Já rozhodně se neobávám slova korupce. O dotacích, které se poskytují jak zaměstnavatelům, tak jednotlivým uchazečům v rámci všech nástrojů, nerozhodujou na úřadech práce jednotlivci. Rozhodujou vždy ve sboru. Ty sbory se jmenujou různě. Nejčastější název jsou komise aktivní politiky zaměstnanosti. A je to vlastně soubor jakýchsi jednotlivých názorů a rozhodně si nemyslím, že lze skupinu pěti lidí korumpovat. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak pan místopředseda bude reagovat na toto, ano? Máte k tomu. To se vám líbí, to je dobrý nápad?



Zdeněk ŠKROMACH, senátor a místopředseda strany /ČSSD/ -------------------Ale jo, protože to jsou programy, které už tady byly, už byly za nás zavedeny a fungovaly. Tady je výhodné tomu člověku dát těch čtyřicet padesát tisíc s tím, že dva roky nebude na úřadu práce. To je přece finančně výhodné. To není problém. Problém je ale v tom, že dneska je aktivní politika zaměstnanosti převedena na úroveň krajů a je potřeba, a já jsem o tom přesvědčen, ji vrátit zpátky na úroveň okresů, tak aby vlastně mohly ty jednotlivé úřady práce skutečně fungovat a jenom poznámečka, tyhle všechny programy jsou určitě přínosem. Určitě budou mít svůj význam, ale je to... Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No tak to je dobré. Slyším dobře? Podívejte se, pánové, pan místopředseda vás chválí za ta opatření. Zdeněk ŠKROMACH, senátor a místopředseda strany /ČSSD/ -------------------No protože většina těch programů už byla zavedena za naší vlády, tak jak říká pan Gazdík. Ale jenom na to nebyly peníze. Ale problém je jinde. Tohle je malá zaměstnanost. Třeba jenom na to podnikání se počítá asi 3200 lidí, že by mohlo dostat tuhle podporu v tom rozsahu peněz, které do toho jdou. Ale tady musí být velká politika zaměstnanosti, kde budou vznikat ne desítky, stovky, ale tisíce pracovních míst. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak poprosím o poslední dotaz. Stručně. paní SNÍTILOVÁ -------------------Já bych jenom chtěla vědět nebo bych chtěla, tady Snítilová, Libchavy. Chtěla bych vědět, jestli by nebylo účinnější, než vybírat tolik peněz a rozdávat potom ty peníze, snížit daňový zatížení a máte tady volných míst spoustu. Nových příležitostí. Nezatěžujte lidi odvodama. Petr GAZDÍK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09 a starostové/ -------------------Já s váma naprosto souhlasím a jsem pro, abysme snížili daňové zatížení. Ale v takovém okamžiku si musíme říct, protože stát nemá jiné peníze než ty, které vybere z daní, tak v takovém případě si musíme říct, co osekáme. Co osekáme ve zdravotnictví, co osekáme... paní SNÍTILOVÁ -------------------Nerozdávejte ty peníze. Nerozdávejte na ty rekvalifikace. Každej si najde tu svoji práci, protože bude dost příležitostí. Petr GAZDÍK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09 a starostové/ -------------------Promiňte, jestli znáte strukturu státního rozpočtu, tak dnes více než polovina státního rozpočtu jsou de facto důchody a sociální dávky. Dalších zhruba čtvrt miliardy je zdravotnictví. To je více než dvě třetiny státního rozpočtu. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Vážení, bohužel musíme končit. Já bych pana náměstka poprosila závěrem. Prosím klid. Ano? Závěrem, protože vy, pane náměstku máte zkušenosti, byl jste ředitelem úřadu práce, vy byste támhle mohl říct tedy televizním divákům, pokud jsou bez práce, co mají dělat, aby tu práci co nejrychleji našli? Jestli máte nějaký návod. Kromě těchto opatření, která jsme řekli. Roman CHLOPČÍK, náměstek ministryně práce a sociálních věcí /ODS/ -------------------Já bych se rozhodně bránil tomu dávat někomu názory, protože lidi jsou svéprávní a vědí, co mají v danejch situacích dělat. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka



-------------------Ale podívejte, vy jste nějaký skromný na to, že jste na tom ministerstvu, pane náměstku. Roman CHLOPČÍK, náměstek ministryně práce a sociálních věcí /ODS/ -------------------Skromnost zdobí. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ano. To máte pravdu. Tak ale pojďme opravdu, co mají lidé dělat, ano? Roman CHLOPČÍK, náměstek ministryně práce a sociálních věcí /ODS/ -------------------Rozhodně si myslím, že je potřeba se nevzdávat. Je potřeba hledat výzvy, je potřeba i v případě, kdy se člověk do nezaměstnanosti dostane, aktivizovat se, vzdělávat se, využívat možnosti, které nabízí jak úřad práce, tak ostatní instituce, tak aby prostě člověk nezůstal stát mimo trh práce, aby neztratil pracovní návyky a aby se nedostal do stavu, kdy se už mu na ten trh práce bude velice těžce vracet. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Pane předsedo, vás se chci závěrem zeptat, uvědomuje si vláda a i váš pan ministr Kalousek, ano... Petr GAZDÍK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09 a starostové/ -------------------To nevím. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Já myslela, že on je také předseda TOP 09 Starostové, víte? Já jsem si to myslela. Teda místopředseda. Petr GAZDÍK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09 a starostové/ -------------------Místopředseda jo, to je. Ale ne Starostové. Jenom TOP 09. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------A to je zajímavé, viďte. No dobře. Pojďme k věci. Uvědomuje si vláda, víte, že ta situace je opravdu vážná? Že ta nezaměstnanost ohrožuje i rodiny, zdraví těch lidí? To je opravdu vážný problém. Petr GAZDÍK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09 a starostové/ -------------------Paní Jílková, vláda si to uvědomuje a i proto přidala teď na začátku roku do rozpočtu tři miliardy korun na aktivní politiku zaměstnanosti. To není úplně málo peněz. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------A do budoucna? Petr GAZDÍK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09 a starostové/ -------------------Do budoucna tu máme... Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Chystáte ještě něco nebo to je všechno? Petr GAZDÍK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09 a starostové/ --------------------



To není všechno. Ty programy nějakým způsobem fungují, mají se vyhodnocovat, co je v nich lepší. To nejde teď říct, jak to bude do budoucna na pět let. Je každý program potřeba vyhodnotit a říct, tento bude víc potřeba a tento je potřeba utlumit. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ale aspoň si tedy uvědomujete, že je nutno řešit, ano? Petr GAZDÍK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09 a starostové/ -------------------Uvědomujeme. Je to nutno řešit a řešíme to. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak, milí diváci, příští týden máme téma, víte, že se stalo velké neštěstí ve Frenštátu, takže téma máme, bojíte se nebezpečného souseda? Hodně z vás píše, že máte divný pocit, strach ze svého souseda. To znamená, jak rozpoznat nebezpečného souseda, ohrožuje nebo znepříjemňuje vám život? Co dělat? Přijďte sem diskutovat. Bude tady Ministerstvo spravedlnosti a další odborníci. Přihlašte se na telefonu 261 13 77 66 nebo na e-mailu máteslovo@českátelevize. Milí diváci, já vám děkuji, těším se na vás, myslím na vás a vy už víte, že ve čtvrtek Máte slovo. ČT 24

EU se dohodla na omezení výše odměn bankéřů 21.3.2013

ČT 24

str. 2 13:42 Ekonomika HK ČR

Veronika KUBÍČKOVÁ, moderátorka -------------------Na omezení výše odměn bankéřů se dohodli představitelé zemí Evropské unie a zástupci Europarlamentu. Ty by neměly přesáhnout základní mzdu manažerů. Jen výjimečně budou moct finanční ústavy svým zaměstnancům vyplatit odměnu ve výši dvojnásobku základního platu. Evropské banky proti tomuto omezení protestují s tím, že sníží jejich konkurenceschopnost.

Odměny bankéřů budou od příštího roku omezené 21.3.2013

ČT 24

str. 9 22:00 Události, komentáře HK ČR

Jiří PETROVIČ, redaktor -------------------Odměny bankéřů budou od příštího roku omezené. Dohodli se na tom zástupci členských zemí Evropské unie. Nově by bonusy neměly přesáhnout základní mzdu manažerů, jenom výjimečně mohou dosáhnout dvojnásobné výše. Opatření se nelíbí evropským bankám, tvrdí totiž, že sníží jejich konkurenceschopnost.

Omezení odměn bankéřů 21.3.2013

ČT 24

str. 2 10:45 Ekonomika HK ČR

Veronika KUBÍČKOVÁ, moderátorka -------------------Představitelé členských zemí Evropské unie a zástupci europarlamentu se dohodli na omezení odměn bankéřů. Ty by neměly přesáhnout jejich základní mzdu. Jen výjimečně budou moct banky svým zaměstnancům vyplatit



odměnu ve výši dvojnásobku základního platu. Podle evropských bank toto omezení sníží jejich konkurenceschopnost.

Premiér bude jednat s hejtmany 21.3.2013

ČT 24

str. 7 06:00 Zprávy HK ČR

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Předseda vlády Petr Nečas se dnes sejde s hejtmany. Na schůzce v Jihlavě s nimi bude jednat hlavně o čerpání dotací z evropských fondů. Setkání se vedle šéfa Hospodářské komory Petra Kužela zúčastní i ředitel České pošty Petr Zatloukal, což znamená, že tématem budou nejspíš i venkovské poštovní pobočky. redaktor -------------------Dlouhé tiché soužití vlády a hejtmanů končí. A to chvíli po hlasitých stížnostech ze strany krajských šéfů. Michal HAŠEK, předseda Asociace krajů ČR, místopředseda strany /ČSSD/ -------------------Bohužel loni si Petr Nečas a jeho ministři na hejtmany prostě čas nenašli. Už několik měsíců fatálně nefunguje elementární komunikace mezi Petrem Nečasem jako premiérem, jeho kabinetem a hejtmany. redaktor -------------------Michalu Haškovi a spol se nelíbilo, že premiér nebo ministři ignorovali jejich pozvánky. Petr Nečas teď přijíždí chvíli poté, co hejtmany přivítal a podpořil nový prezident. Miloš ZEMAN -------------------Kraje v zásadě hospodaří lépe než vláda. Já jsem panu hejtmanovi řekl, že to není tak velké umění, ale relativně lepší kraje určitě jsou. redaktor -------------------Jasné téma číslo jedna je čerpání evropských dotací. A trvalé a rozsáhlé problémy, které ho v krajích provází. Po prvních potížích na severozápadě a ve středních Čechách totiž přišly další. A Ministerstvo financí pozastavilo proplácení na jihozápadě, severovýchodě a na Moravskoslezsku. A hned po dotacích téma regionálních poboček České pošty. Ta své malé filiálky dál ruší. K nelibosti starostů a obyvatel obcí, kterých se to týká. Třeba tady, v Božanově na Broumovskou, tu svou zachránili jenom tak, že její provoz zajišťuje a spolufinancuje místní obecní úřad.


ČT 24


Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Předseda vlády Petr Nečas se dnes sejde s hejtmany. Na schůzce v Jihlavě s nimi bude jednat hlavně o čerpání dotací z evropských fondů. Setkání se vedle šéfa Hospodářské komory Petra Kužela zúčastní i ředitel České pošty Petr Zatloukal, což znamená, že tématem budou nejspíš i venkovské poštovní pobočky. redaktor -------------------Dlouhé tiché soužití vlády a hejtmanů končí. A to chvíli po hlasitých stížnostech ze strany krajských šéfů.



Michal HAŠEK, předseda Asociace krajů ČR, místopředseda strany /ČSSD/ -------------------Bohužel loni si Petr Nečas a jeho ministři na hejtmany prostě čas nenašli. Už několik měsíců fatálně nefunguje elementární komunikace mezi Petrem Nečasem jako premiérem, jeho kabinetem a hejtmany. redaktor -------------------Michalu Haškovi a spol se nelíbilo, že premiér nebo ministři ignorovali jejich pozvánky. Petr Nečas teď přijíždí chvíli poté, co hejtmany přivítal a podpořil nový prezident. Miloš ZEMAN -------------------Kraje v zásadě hospodaří lépe než vláda. Já jsem panu hejtmanovi řekl, že to není tak velké umění, ale relativně lepší kraje určitě jsou. redaktor -------------------Jasné téma číslo jedna je čerpání evropských dotací. A trvalé a rozsáhlé problémy, které ho v krajích provází. Po prvních potížích na severozápadě a ve středních Čechách totiž přišly další. A Ministerstvo financí pozastavilo proplácení na jihozápadě, severovýchodě a na Moravskoslezsku. A hned po dotacích téma regionálních poboček České pošty. Ta své malé filiálky dál ruší. K nelibosti starostů a obyvatel obcí, kterých se to týká. Třeba tady, v Božanově na Broumovskou, tu svou zachránili jenom tak, že její provoz zajišťuje a spolufinancuje místní obecní úřad.


ČT 24


Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Předseda vlády Petr Nečas se dnes sejde s hejtmany. Na schůzce v Jihlavě s nimi bude jednat hlavně o čerpání dotací z evropských fondů. Setkání se vedle šéfa Hospodářské komory Petra Kužela zúčastní i ředitel České pošty Petr Zatloukal, což znamená, že tématem budou nejspíš i venkovské poštovní pobočky. redaktor -------------------Dlouhé tiché soužití vlády a hejtmanů končí. A to chvíli po hlasitých stížnostech ze strany krajských šéfů. Michal HAŠEK, předseda Asociace krajů ČR, místopředseda strany /ČSSD/ -------------------Bohužel loni si Petr Nečas a jeho ministři na hejtmany prostě čas nenašli. Už několik měsíců fatálně nefunguje elementární komunikace mezi Petrem Nečasem jako premiérem, jeho kabinetem a hejtmany. redaktor -------------------Michalu Haškovi a spol se nelíbilo, že premiér nebo ministři ignorovali jejich pozvánky. Petr Nečas teď přijíždí chvíli poté, co hejtmany přivítal a podpořil nový prezident. Miloš ZEMAN -------------------Kraje v zásadě hospodaří lépe než vláda. Já jsem panu hejtmanovi řekl, že to není tak velké umění, ale relativně lepší kraje určitě jsou. redaktor -------------------Jasné téma číslo jedna je čerpání evropských dotací. A trvalé a rozsáhlé problémy, které ho v krajích provází. Po prvních potížích na severozápadě a ve středních Čechách totiž přišly další. A Ministerstvo financí pozastavilo proplácení na jihozápadě, severovýchodě a v Moravskoslezském kraji. A hned po dotacích



regionální pobočky České pošty. Ta své malé filiálky dál ruší. K nelibosti starostů a obyvatel obcí, kterých se to týká. Třeba tady, v Božanově na Broumovskou, tu svou zachránili jenom tak, že její provoz zajišťuje a spolufinancuje místní obecní úřad.

Přehled zpráv 21.3.2013

ČT 24

str. 1 16:45 Studio Burza HK ČR

Veronika KUBÍČKOVÁ, moderátorka -------------------Odměny bankéřů budou od příštího roku omezené. Dohodli se na tom zástupci členských zemí EU a europarlamentu. Nově by bonusy neměly přesáhnout základní mzdu manažerů, jen výjimečně mohou dosáhnout dvojnásobné výše. Opatření se nelíbí evropským bankám. Tvrdí totiž, že sníží jejich konkurenceschopnost. Petr DVOŘÁK, děkan Fakulty financí a účetnictví, VŠE v Praze -------------------Já si myslím, že právě podmínky v tom bankovnictví i třeba po této oblasti budou velmi lákavé. Já nejsem zase tak skeptický v tom, že i kdyby tato regulace byla, že by to vyvolávalo nějaké zásadní dopady, co se týče konkurenceschopnosti bank, kde by tato regulace byla. Ale je jasné, že to určitý dopad v některých případech může mít. Veronika KUBÍČKOVÁ, moderátorka -------------------Ruský ropný gigant Rosněft převzal konkurenční firmu a trojku tamního trhu TNK-BP. Za společný podnik ruského konsorcia AAR a britské BP zaplatil 55 miliard dolarů, to je přes bilion Kč. Státní podnik Rosněft se touto akvizicí stal podle těžby největší veřejně obchodovanou ropnou firmou na světě. Společnost BP bude jeho hlavním akcionářem. soutěž o nejkreativnější českou reklamu Louskáček bude dnes večer vyhlašovat vítěze. Vybraní kreativci pak postoupí do evropské soutěže, která se koná v Barceloně. Loni odborná porota ve 12 kategoriích udělila 7 zlatých cen, o rok předtím 10. Eda KAUBA, předseda Art Directors Clubu -------------------Letos jich bude trochu víc, protože sice bylo přihlášeno stejně prací jako loni, ale ta kvalita je vyšší. Měli jsme předsedu poroty velice renomovaného anglického kreativce z DNID, nicméně ty vítězné práce, říkal, že jsou na evropské úrovni. Většina Čechů stále šetří a každý výdaj pečlivě zvažuje, třetina rodin se naopak podle průzkumu STEM dopřává. I když lidi omezili výdaje v předchozích letech, počet rodin, které žijí od výplaty k výplatě se od rok 2011 nezměnil. Je jich pořád skoro pětina. Velikonoční pečivo jako jsou beránky a mazance letos nezdraží, tvrdí to pekaři. Ceny si netroufají změnit kvůli tvrdému konkurenčnímu prostředí. Podle některých výrobců se díky jarním svátkům zvýší každoroční prodeje až o desítky procent. Z dlouhodobého hlediska pekařům ale svátky údajně žádný prospěch nepřináší. denik.cz

Cizí řeči? O zachování výhod ve studiu rozhodnou poslanci 21.3.2013

denik.cz str. 0 Z domova HK ČR

Praha – Jako do dubu. Nebo do pařezu. Tak občas vypadá v Česku volání po logickém, rozumném a prospěšném chování státních institucí. Česká školní inspekce, jazykové školy, Národní ekonomická rada vlády donekonečna opakují, že jedním z nezbytných předpokladů lepšího uplatnění českých absolventů ve světě je jejich jazyková vybavenost. Stát ale na to nedbá.



" Za exministra Josefa Dobeše se nedokázaly dohodnout resorty sociálních věcí ?a školství, a proto od letošního září mají přijít všichni posluchači jazykového pomaturitního studia o výhodný status studenta. Představitelé obou resortů došli k závěru, že ušetřených 100 milionů ročně stojí za likvidaci tohoto typu intenzivní výuky cizích jazyků. Těžko lze totiž předpokládat, že zhruba pět tisíc absolventů středních škol, kteří se nedostali na univerzitu nebo mají jiné plány do budoucna, by si platilo 20 až 25 tisíc korun za roční kurz a navíc ještě zdravotní pojištění. „Pokud by ho stát za mě neplatil, šel bych rovnou do zaměstnání," potvrdil Deníku Adam Novotný, který má za sebou roční pomaturitní studium angličtiny ve vzdělávacím středisku AZ Smart. Doposud těmto frekventantům stát hradí zdravotní pojištění, mají nárok na zlevněné jízdenky, alimenty, rodičovské přídavky, sirotčí důchod. Nutná podmínka „Stát rozhodl o zrušení podpory studentů v těchto kurzech jen proto, že ji nebyl schopen legislativně upravit," soudí Martin Hejhal, předseda Sdružení pro zachování pomaturitního studia jazyků. „Bez angličtiny a dalšího jazyka se v dnešním světě člověk neobejde. Každá další znalost cizí řeči zvyšuje jeho konkurenceschopnost i osobní rozhled. Dokonce si myslím, že jazyková vybavenost je mnohdy důležitější než papír z nějaké vysoké školy, kterou plno lidí studuje bez zájmu a námahy," míní Bohumil Kartous ze vzdělávací společnosti Scio. Pochopili to i poslanci napříč politickým spektrem. Ve sněmovně nyní leží návrh, který by měl situaci vyřešit ve prospěch studentů. „Znalost jazyků je důležitá, stát by ji měl podporovat všemi možnými způsoby," říká jeden z předkladatelů novely Walter Bartoš (ODS). Za pravdu mu dává průzkum mezi 237 firemními personalisty, podle nichž je skutečně největším problémem uchazečů o zaměstnání chabá znalost cizích řečí na komunikační úrovni. Výsledky jazykových pomaturitních kurzů jsou přitom velmi dobré. Absolventi SŠ, kteří se do nich zapisují, jsou z 60 procent na úrovni začátečníků či mírně pokročilých, ale končí je s certifikátem pro středně nebo více pokročilé. „Studenti se za deset měsíců docházky v průměru zlepší o 1,5–2 jazykové úrovně," uvádí Hejhal. Varovný je zároveň údaj Eurobarometru, podle něhož jsou Češi ve znalosti cizích jazyků na 19. místě z 27 členských států EU. Přidat na školách V tomto směru je chvályhodná snaha současného ministra školství Petra Fialy, který se rozhodl od září zavést nejpozději od osmé třídy ZŠ povinný druhý cizí jazyk. V Holandsku či skandinávských zemích je to běžné. Bohumil Kartous i proto Fialův krok vítá, nicméně upozorňuje, že cizí jazyky se v Česku příliš učit neumějí. „Například ve Finsku děti už od třetí třídy angličtinu vstřebávají přes sluchátka na uších, takže denně poslouchají rodilé mluvčí, melodii jazyka, fráze. V tomto směru nám hodně dluží i Česká televize. Zahraniční filmy by se neměly dabovat, ale jen titulkovat. To je totiž ideální výuka zadarmo," soudí Kartous." URL| http://www.denik.cz/z_domova/cizi-reci-poslanci-rozhodnou-20130320.html

Kvůli dotacím přijede mezi hejtmany do Jihlavy premiér 21.3.2013

denik.cz

str. 0 Kraj Vysočina HK ČR

Vysočina - Kvůli čerpání evropských dotací se čtvrtečního jednání Rady hejtmanů Asociace krajů České republiky (AKČR) zúčastní premiér Petr Nečas (ODS). " Premiéra pozval na jihlavské jednání AKČR šéf asociace a jihomoravský hejtman Michal Hašek. „V tuto chvíli beru příslib účasti premiéra na jednání rady Asociace krajů jako první vstřícný krok zhruba po roce a za sebe jako předsedu Asociace krajů říkám, že jsem rád, že předseda Nečas nakonec na schůzku s hejtmany dorazí," uvedl Hašek pro Českou televizi. Podle něj je cílem asociace optimalizovat čerpání evropských dotací na celostátní i regionální úrovni.



Kromě Nečase se v Jihlavě sejdou s hejtmany na jednání jejich rady také prezident hospodářské komory Petr Kužel a generální ředitel České pošty Petr Zatloukal." URL| http://www.denik.cz/kraj-vysocina/kvul...y-do-jihlavy-premier-20130321-ybqz.html

Müllerová chce navrhnout zvýšení minimální mzdy na 8500 korun 21.3.2013


Praha - Ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová je připravena předložit návrh na zvýšení minimální mzdy o 500 korun na 8500 korun. Řekla to dnes ve Sněmovně při odpovědích na ústní interpelace poslanců. „Já teď jsem připravena tuto záležitost přednést na dalším jednání tripartity, které bude předpokládám 9. dubna, a půjdu s návrhem na navýšení zhruba na osm a půl tisíce korun," řekla Müllerová poslancům. " „Musím konstatovat, že skutečně od roku 2007 nedošlo k navýšení minimální mzdy," uvedla ministryně. „My jsme tuto otázku několikrát diskutovali se svými partnery v rámci tripartity," řekla. Zástupci odborů jsou podle ní této otázce velmi nakloněni, ale zaměstnavatelé se k ní podle jejích slov příliš kladně nestaví. Proti růstu minimální mzdy je naopak koaliční ODS. „Zvýšení minimální mzdy, se kterým přichází ministryně Müllerová, by vedlo k dalšímu zvýšení nezaměstnanosti. V době, kdy nezaměstnanost roste, si nemůžeme dovolit naložit zaměstnavatelům na záda další kříž," sdělila dnes pražská poslankyně za ODS Lenka Kohoutová. Dalším rizikem podle ní je zvýšení výdajů státu, a to kvůli provázanosti na sociální dávky. „Proto bych chtěla uklidnit jak zaměstnance, tak zaměstnavatele, že ODS takový návrh rozhodně nepodpoří," uvedla Kohoutová v tiskové zprávě. V současné době představuje minimální mzda 8000 hrubého měsíčně. Müllerová připomněla, že od letošního 1. ledna se zvýšila u mladistvých a zdravotně postižených také na 8000 korun. Odboráři požadují 9000 korun Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Zavadil již dříve řekl, že odbory chtějí zvýšení minimální mzdy z 8000 na 9000 korun. Návrh na zvýšení minimální mzdy na 9000 korun již odboráři v únoru předali Sněmovně. Odměňování minimální mzdou se podle dřívějších odhadů ministerstva práce a sociálních věcí týká zhruba 80.000 až 120.000 zaměstnanců v České republice. V prosinci 2011 vláda projednávala návrh na navýšení minimální mzdy z 8000 korun o 400 nebo 500 korun. Kabinet tehdy návrh neschválil s poukazem na nejistý vývoj domácí ekonomiky." URL| http://www.denik.cz/z_domova/mullerova...imalni-mzdy-na-8500-korun-20130321.html

Muž z Kroměříže obral stát na daních o tři sta tisíc korun 21.3.2013

denik.cz str. 0 Zlínský kraj HK ČR

Kroměříž – Z trestného činu neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby obvinil v úterý komisař Oddělení hospodářské kriminality čtyřicetiletého muže z Kroměřížska. " „Obviněný od května do října roku 2011 jako odpovědná osoba obchodní společnosti úmyslně neodváděl za zaměstnance firmy daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, pojistné na sociální



zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění," vyjmenovala kroměřížská policejní mluvčí Simona Kyšnerová. Zaměstnancům přitom tyto zákonné platby ze mzdy srážel.Trestná činnost byla odhalena při insolvenčním řízení. Kriminalisté na případu pracovali bezmála půl roku. „Škoda, kterou tímto jednáním muž státu způsobili, přesáhla částku tři sta sedmnáct tisíc korun. Za tento trestný čin mu nyní hrozí až tři roky vězení," uzavřela mluvčí. " URL| http://www.denik.cz/zlinsky-kraj/stat-...-tri-sta-tisic-korun-20130320-dwuv.html

Nečas bude s hejtmany jednat o čerpání evropských dotací 21.3.2013


Jihlava – Čerpání financí z evropských fondů bude dnes v Jihlavě hlavním tématem jednání Rady Asociace krajů ČR s premiérem Petrem Nečasem (ODS). Hovořit by se podle zástupců asociace mohlo o převodu části peněz z velkých národních programů do regionálních operačních programů, což by umožnilo čerpat prostředky přidělené České republice. " Zasedání se zúčastní i prezident Hospodářské komory ČR Petr Kužel a generální ředitel České pošty Petr Zatloukal. Lze předpokládat, že se bude hovořit i o rušení venkovských pošt. Hejtmani opakovaně zvali premiéra v uplynulém roce a půl k setkání s vedením asociace. Vítají proto, že pozvání přijal. „Myslím si, že je to to minimum, které se dá pro obnovení základní komunikace mezi vládou a hejtmany udělat," uvedl šéf asociace krajů a jihomoravský hejtman Michal Hašek (ČSSD). Většinu hejtmanů, 11 ze 14, tvoří právě zástupci sociální demokracie." URL| http://www.denik.cz/z_domova/necas-dne...cerpani-evropskych-dotaci-20130321.html

Temelín u Mochova stát zřejmě nebude! Projekt je pozastaven 21.3.2013

denik.cz

str. 0 Středočeský kraj HK ČR

Mochov - Přes tři roky trvá tlak obcí, měst a občanských sdružení kolem Mochova proti stavbě původně plánované paroplynové elektrárny na pomezí Nymburska a Prahy - východ. Obrovské zařízení o výkonu 1000 MW, které odpovídalo polovině Temelína, mělo mít rozlohu 300x120 metrů. " V souvislosti se záměrem výstavby paroplynové elektrárny a v souvislosti se změnou stavebního zákona a schválených Zásad územního rozvoje požádali starostové devíti obcí a měst a zástupci čtyř občanských sdružení o podporu krajský úřad. Rada Středočeského kraje projednala tuto žádost a doporučila Zastupitelstvu kraje se k předloženému „Memorandu" připojit. Hlavními důvody proti stavbě elektrárny bylo umístění elektrárny na vysoce bonitním půdním fondu Středočeského kraje, dále pak nulová opora projektu a opodstatnění v základních strategických dokumentech ČR ?i v energetické koncepci ČR.



„Jsem rád, že se zastupitelstvo rozhodlo připojit k tomuto „Memorandu", jehož podporu jsme na Radě kraje odsouhlasili již v únoru. Stavět paroplynovou elektrárnu právě na tomto území by bylo téměř trestuhodné. Kvalitní půdu musíme chránit", řekl středočeský hejtman Josef Řihák. Ještě koncem roku 2011 připravovala společnost RWE potřebné dokumentace ke stavbě včetně studie EIA, která posuzuje vliv stavby na životní prostředí. Obce ?a města ale nebyly ochotny už s RWE vyjednávat. „Zřejmě je jen málo lidí, kteří by toužili bydlet přímo u kolosu, který produkuje miliony tun páry ?a oxidu uhličitého a stovky tun oxidu uhelnatého ročně," uvedl tehdy Miloslav Uhlíř z Občanského sdružení Naše Čelákovice. Odborníci totiž spočítali, že by elektrárna měla produkovat 425 tun oxidu uhličitého za hodinu, 0,4 tuny oxidu uhelnatého za hodinu a 348 tun vody. Tepelný ztrátový výkon produkovaný elektrárnou při maximálním výkonu odpovídal více než ?10 miliónům rozsvícených šedesátiwatových žárovek. Společnost RWE nyní projekt obrovské paroplynové elektrárny pozastavila. Nechává si ovšem jakási „zadní vrátka". „RWE pravidelně přezkoumává všechny své investiční projekty s ohledem na celkové dění v energetice na evropském a německém trhu. Jak už jsme ?v minulosti ohledně projektu paroplynové elektrárny ?u Mochova několikrát informovali, v současnosti bychom si rádi podrželi opci na realizaci tohoto projektu," uvedl Pavel Grochál ?z tiskového odboru společnosti RWE Česká republika." URL| http://www.denik.cz/stredocesky-kraj/t...ude-projekt-je-pozastaven-20130321.html E15

Co hýbe českou energetikou? 22.3.2013

E15

str. 2 Příloha - Energetika HK ČR

Alena Adámková

Tuzemský energetický sektor rozhodně není poklidným rybníčkem. Naopak, neustále jím cloumají různé kauzy – hledání viníka fotovoltaického boomu, spory největších hráčů, tahanice o tenčící se zásoby hnědého uhlí, problémy společnosti ČEZ v zahraničí, hrozba uzavření tuzemských rafinerií i dodávek ropy na naše území a v neposlední řadě největší veřejná zakázka v dějinách Česka – rozšíření jaderné elektrárny Temelín. Podle Pavla Šolce, náměstka ministra průmyslu a obchodu pro energetiku, jsou však klíčová témata pro letošní rok poněkud jiná: konečné schválení a realizace Aktualizované státní energetické koncepce (ta nyní prochází procesem hodnocení dopadů na životní prostředí SEA). Dále je to dění v Evropské unii. Ta se musí rozhodnout, zda se vrátí zpět k trhu s elektřinou, nebo nechá dění dospět k jakémusi souhrnu regulovaných národních mechanismů. A také bude-li se snažit prosazovat jednotnou energetickou politiku a určovat například energetický mix jednotlivých členských zemí. „Třetím tématem je pak pochopitelně dostavba Temelína,“ uvedl Šolc v rozhovoru pro magazín Pro-Energy. Krátkodobě důležitými tématy jsou podle něj například trh s elektřinou, vliv obnovitelných zdrojů na tento trh. „Zásadní pro nás bude také vývoj v Německu, hlavně to, jak se tam bude energetika vyvíjet po letošních volbách. Máme signály, že se tam model rozvoje obnovitelných zdrojů rovněž vyčerpal, a kdyby nebylo voleb, už by dnes byla na stole poměrně razantní řešení. Ta přijdou až po volbách – před volbami budou samozřejmě předmětem politického boje,“ je přesvědčen Šolc. Šolc však uznává, že klíčová témata pro média jsou trochu jiná. „Temelínský tendr jistě bude i letos v médiích dominovat, dále pak fotovoltaika a obnovitelné zdroje. Z dlouhodobého pohledu vývoje energetiky jsou již ale tyto zdroje včetně fotovoltaiky vyřešeny, nic zásadního se už nestane, protože od roku 2014 bude na základě novely zákona o podporovaných zdrojích úplně zastavena podpora u nových obnovitelných zdrojů. Mediálně to bude zřejmě ještě delší dobu žít,“ tvrdí Šolc. Fotovoltaika: hledá se viník V současnosti v médiích skutečně téma hledání viníka fotovoltaického boomu, jeho dopad na ceny elektřiny a úlevy pro velké odběratele proudu dominuje. Kvůli především rekordnímu růstu fotovoltaických instalací v letech 2009 a 2010 zaplatí jenom letos zákazníci na podpoře obnovitelných zdrojů přes 44 miliard korun. Protestují



proti tomu zejména velcí odběratelé elektřiny, kteří tvrdí, že výše cen je pro ně likvidující, a žádají pro sebe úlevy. Nejnověji viníka označila předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková. Podle auditu Energetického regulačního úřadu (ERÚ) nelze dohledat konkrétní viníky špatného nastavení výkupních cen fotovoltaické elektřiny. Zástupci nezávislého Informačního institutu ale obviňují z odpovědnosti za nastavení cen bývalé vedení ERÚ v čele s Josefem Fiřtem. Tehdejší vedení tohoto úřadu podle Vitáskové uměle nadhodnotilo výkupní cenu státu za energii z fotovoltaických elektráren nad rámec garantované patnáctileté návratnosti fotovoltaických elektráren. Vitásková v lednu na základě výsledků auditu podala podnět státnímu zastupitelství, aby prověřilo, zda nedošlo ke zneužití pravomoci úřední osoby. Na konci února podpořila Energetický regulační úřad při prověřování výkupních cen solární elektřiny i vláda. „V tomto rozsahu je to největší kauza, která se dotýká veřejných financí českých občanů,“ říká o auditu ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba. Kuba chce také zajistit, aby bylo dohledatelné, kdo solární elektrárny vlastní. Solárníci: ERÚ obelhal Ústavní soud Česká fotovoltaická průmyslová asociace (CZEPHO) a Aliance pro energetickou soběstačnost (AliES) naopak útočí na regulátora. Obě organizace podaly podnět k prošetření ERÚ pod vedením Vitáskové. Podle nich obelhal Ústavní soud i premiéra Nečase, neboť zkreslil modelové výpočty návratnosti fotovoltaických elektráren, které si ústavní soudci vyžádali při rozhodování o legalitě takzvané solární daně. Na základě pochybení prokázaných znaleckým posudkem expertů nechávají solární investoři prošetřit práci úředníků ERÚ státním zastupitelstvím. Podle Martina Sedláka lze z kontextu debaty soudit, že aktuální mediální útoky předsedkyně Vitáskové a premiéra Nečase mohou sloužit k odklonění pozornosti od investic ČEZ do solární energetiky. Během vlády Petra Nečase nakoupil ČEZ 130 megawattů fotovoltaických elektráren. Také bývalý místopředseda ERÚ Blahoslav Němeček je přesvědčen, že nařčení Vitáskové mají jiné pozadí, než jsou výkupní ceny solární elektřiny, konkrétně postupující vyšetřování úplně jiné kauzy – podezření z podvodu při spouštění dvou solárních elektráren spadajících do skupiny železárenského magnáta Zdeňka Zemka na Chomutovsku. Odpůrci obnovitelných zdrojů často označují za viníka solárního průšvihu exministra životního prostředí Martina Bursíka, který za Špidlovy vlády návrh zákona o obnovitelných zdrojích spolu s MŽP, jemuž šéfoval tehdy Libor Ambrozek, připravoval. Bursík ale tvrdí, viníkem je Fischerova vláda, která působila od června 2009 do léta 2010. Podle něj měla s dostatečným předstihem informace o boomu připojování solárních elektráren. Úřednický kabinet s tím ale podle Bursíka nic nedělal. Vyplatí se dostavba Temelína? Velké otazníky se vznášejí nad dostavbou Temelína. ČEZ nechce jít do této stavby sám i proto, že jeho zisky se částečně vinou špatných zahraničních investic (Albánie, Bulharsko, Bosna) snižují, a tak hledá spoluinvestora. Zatím se však žádný partner nerýsuje. Souboj, v němž po vyřazení francouzské Arevy bojuje o vítězství konsorcium MIR.1200 ruského Rosatomu (s plzeňskou Škodou JS) proti americko-japonskému Westinghousu, by měl být podle ČEZ vždy oddělen od hledání partnera, který by mohl získat významný, byť minoritní podíl v případném společném podniku ČEZ. A tedy i podíl na investicích a budoucích ziscích dvou temelínských bloků. Vládní zmocněnec pro dostavbu Temelína Václav Bartuška uvedl v rozhovoru pro Českou pozici, že „dnes se vám kromě obnovitelných zdrojů nevyplatí investovat do ničeho“. Důvodem jsou nízké ceny silové elektřiny a naopak extrémně nízké ceny emisních povolenek. Stále častěji se ozývá názor, že bez státní garance na cenu elektřiny z Temelína to nepůjde. Podle některých odhadů by pro dosažení rozumné návratnosti takové gigantické investice musela stát elektřina alespoň šedesát eur za MWh. Dnes se ale pohybuje jen okolo 46 eur. V současnosti v médiích téma hledání viníka fotovoltaického boomu dominuje Foto autor| Foto profimedia, foto na titulní straně archív E15 O autorovi| Alena Adámková, Přílohu připravili: Vlastimil Poliačik editor Alena Adámková redaktor Lenka Hrochová manažerka přílohy



Nový rozměr česko-ruské spolupráce 22.3.2013

E15

str. 7 Příloha - Energetika HK ČR

Projekt MIR.1200 pro Temelín Spolupráce v oblasti jaderné energetiky, to je ten nejlepší důkaz toho, jak hluboké jsou hospodářské vazby mezi českým a ruským průmyslem. Toto partnerství nebylo v posledních čtyřiceti letech nikdy přerušeno. Jeho dnešní podobu a rozsah skvěle ilustruje právě Konsorcium MIR.1200. To nabízí nejen inovativní design v rámci projektu na dostavbu jaderné elektrárny Temelín, ale také příležitost století pro český průmysl. MIR.1200 se vydává českou cestou Přístup zvolený Konsorciem MIR.1200 v nabídce pro veřejnou zakázku na dostavbu jaderné elektrárny Temelín jednoznačně upřednostňuje česká řešení. To v praxi znamená, že všechno, co lze v České republice vyrobit, bude v České republice skutečně vyrobeno! Nabídka Konsorcia MIR.1200 jasně deklaruje, že české podniky získají podíl 75% na celém projektu. Konsorcium již podepsalo memoranda o spolupráci s 39 českými společnostmi. V nedávné době byla také podepsána první série smluv o smlouvách budoucích s klíčovými českými podniky. Firmy HOCHTIEF CZ, ZAT a ÚJV Řež se staly signatáři smluv, které jsou již právně závazné. To jasně deklaruje, že přednost, kterou Konsorcium dává českým firmám, není jenom planým slibem, ale nezpochybnitelnou realitou. „Česká cesta“ garantuje, že v této zemi bude přímo vytvořeno na 10 000 nových pracovních míst a dalších 50 000 v souvisejících oborech. „Česká cesta“ garantuje, že budou uplatněny technologie, které jsou v této zemi dobře známé. Půjde o technologie nejmodernější, které evolučně navazují na osvědčená řešení, na úspěchy spojené s bezproblémovým, desítky let trvajícím provozem všech českých jaderných bloků. „Česká cesta“ negarantuje jen další spolehlivý a bezpečný zdroj elektrické energie, ale zajišťuje i udržitelný rozvoj celé země v dlouhodobém horizontu. „Czech made“ je v energetice značka konkurenceschopnosti Skupina ROSATOM, jejíž dceřiné společnosti Atomstrojexport a Gidropress jsou součástí Konsorcia vedeného ŠKODA JS, vždy považovala české společnosti za své spolehlivé partnery. Mezi lety 2007 až 2011 zakoupil ROSATOM od českých společností zboží v hodnotě přibližně 2,7 miliardy korun. V uplynulém roce se počet zakázek dramaticky zvýšil. Za jediný rok odebral ROSATOM v České republice zboží za 2,5 miliardy korun. Mezi hlavními dodavateli jsou klíčoví hráči jako ARAKO s.r.o., VÍTKOVICE a.s., stejně jako společnosti SIGMA Group a.s., MSA a.s., ARMATURY Group a.s., MOSTRO a.s., Kabelovna Kabex, ZPA Pečky a.s. Všechny tyto zakázky české společnosti získaly na základě otevřených výběrových řízení, což dokládá, že jsou skutečně konkurenceschopné. Českému průmyslu se otevírají dveře do celého světa Příprava a realizace projektu MIR.1200 vytvářejí nové příležitosti pro české společnosti. Ty se zdaleka neomezují jen na jednu zakázku a jednu zemi. České podniky již dnes dodávají materiál a zařízení pro nové jaderné elektrárny nejen v Ruské federaci, ale také do jiných zemích. Příkladem je stavba jaderné elektrárny Kudankulam v Indii. V současnosti ROSATOM realizuje projekty spojené s výstavbou 28 jaderných reaktorů na několika kontinentech. Do roku 2030 společnost plánuje nákup zboží a služeb pro nové reaktory v hodnotě 300 miliard dolarů. Zde se rýsují skvělé šance pro české společnosti. Aby tyto příležitosti mohly být plně využity, je ROSATOM připraven předat českým společnostem informace o technologiích a veškeré potřebné know-how. To umožní českým podnikům dodávat zařízení a služby nejenom v rámci zakázky pro nové reaktory v Temelíně. Se skupinou ROSATOM by české společnosti byly připraveny čelit energetickým výzvám v celém světě. Společně stavme, společně inovujme Skutečně spolehlivý partner je takový partner, se kterým je možné řešit ty nejkomplexnější úkoly. České společnosti již dnes nejenom dodávají materiál a zařízení pro klasické jaderné elektrárny, ale účastní se i realizace těch nejslibnějších projektů skupiny ROSATOM – společně vyvíjíme malé modulární reaktory a reaktory nové generace.



ŠKODA POWER je možným novým dodavatelem turbín pro víceúčelový výzkumný reaktor MBIR. EGP Invest pro tuto turbínu projektuje turbínovou halu. ŠKODA JS má předpoklady být dodavatelem reaktorové nádoby pro inovativní ruský olovo-vizmutový rychlý reaktor SVBR. V rámci projektu vývoje reaktoru SVBR bylo již podepsáno 13 memorand o spolupráci s českými společnostmi. Česko-ruská obchodní výměna – pohled makroekonoma S ohledem na celkový obrat zaujímá dnes Rusko páté místo na žebříčku prioritních obchodních partnerů ČR. Ještě před třemi lety mu přitom patřilo místo desáté. Podíl exportu do Ruské federace na českém HDP vzrostl v loňském roce ze 3,2% na 3,9%. Vzájemný obrat se tak ke konci roku zvýšil o 17,1 % na 275,8 miliard Kč. Vývoz vzrostl o 30,1 % na 120,5 miliard Kč. Jde o růst bezprecedentní! Vzhledem k ekonomické kondici eurozóny se dá předpokládat, že význam ruského trhu pro české podniky do budoucna poroste. Jistě bude představovat stále důležitější a vítanější alternativu k trhům unijním. Foto popis|

Plynovodů v Česku přibývá 22.3.2013

E15

str. 9 Příloha - Energetika aa HK ČR

V plynárenství se významná událost odehrála hned na začátku roku 2013. Došlo ke zprovoznění plynovodu Gazela s délkou 166 kilometrů, který napojuje ČR na zemní plyn z nových ruských zdrojů dopravovaný do Evropy plynovodem Nord Stream. Pravděpodobně bude hlavní trasou, kudy se do Česka bude dopravovat v budoucnu plyn. Letos by mělo dojít také k prodeji provozovatele plynovodů v ČR, společnosti Net4Gas. Gazela spojuje plynovody Opal na severu Německa a Megal na jihu a s českou přepravní soustavou je propojena na čtyřech místech. Propojení už je letos v plném provozu. Jeho zahájení si nenechal ujít ani český premiér Petr Nečas. Rourami v délce 166 kilometrů může ročně protéct až třiapůlnásobek roční spotřeby České republiky. Prostřednictvím Gazely jsme tak napojeni na plyn, který do Německa putuje po dně Baltského moře plynovodem Nord Stream. Gazela stála 10 miliard korun, investice společnosti Net4Gas by však měla být návratná za deset let. A to i proto, že plynovod z východu – přes Ukrajinu a Slovensko – je využíván stále méně, a tak roste důležitost připojení na německé plynovody. Výhodou českého tranzitu je i reverzní tok – je možné otočit směr proudění plynu a dodávat tak například plyn na Slovensko, což už se osvědčilo při plynové krizi v roce 2009, kdy Rusko nedodávalo kvůli sporům s Ukrajinou plyn do Evropy téměř dva týdny. Chystá se i propojení s Rakouskem Připravují se však i nové plány. Net4Gas ještě před svým prodejem plánuje napojení na Rakousko. „Tyto projekty vyplývají ze schváleného Desetiletého plánu rozvoje přepravní plynárenské soustavy v České republice v letech 2013 až 2022,“ uvedl mluvčí Net4Gas Milan Řepka. Dceřiná společnost firmy OMV Gas Connect Austria vede jednání s českým provozovatelem plynovodů Net4Gas o stavbě dvou přeshraničních plynovodů z Rakouska do Česka. Podle rakouského tisku obě firmy připravují studii proveditelnosti. Plán počítá s tím, že ze stávajícího uzlu plynovodu v Břeclavi na jihu Moravy bude vybudován krátký, asi 60kilometrový, spoj BACI (Biderectional Austrian Czech Interconnection) do rakouského Baumgartenu, což je jedno z nejdůležitějších obchodních míst v Evropě. Druhá větev do Rakouska by vedla z jižních Čech z oblasti poblíž Českých Budějovic do Oberkappelu na hranicích Rakouska a Německa. Konkrétní příprava by měla začít až v letech 2015 či 2016, vlastní stavba o dva roky později. „Vzhledem k tomu, že kapacita rakouského plynovodu WAC, který vede z východu na západ, je plně obsazena, mohl by plyn přivedený z jihu plynovody South Stream či Nabucco putovat oklikou přes Česko do Německa a Itálie,“ řekl tisku jednatel NET4GAS Radek Benčík. NET4GAS plánuje v příštích deseti letech investovat do nových plynovodů 10 miliard korun, tedy stejnou sumu, jako je stála Gazela. Plánované plynovody z ČR do Rakouska by mohly v budoucnu výrazně posílit roli Česka jako tranzitní země ze severu na jih. Rakouské plynovody z východu na západ totiž nemají volné kapacity. První chce být Mozart



Net4Gas ale možná nebude první, kdo postaví plynovod z Česka do Rakouska. Skupina CE Group plánuje vystavit již několik let diskutovaný plynovod Mozart, který by měl také propojit českou a rakouskou plynárenskou soustavu a měl by přijít na dvě až 2,5 miliardy korun. Trasa, která by měla měřit přibližně 100 kilometrů, však ještě není přesně stanovena. „Ke spuštění výstavby by mohlo dojít v průběhu roku 2015. Je to tedy otázka dvou, dvou a půl roku,“ uvedl na tiskové konferenci předseda představenstva společnosti Ladislav Dráb. Je však pravděpodobné, že všechny tyto projekty plynárenského propojení s Rakouskem se uskutečnit nemohou. Net4Gas konkurenční projekt kritizuje. „Projekt označovaný Mozart je privátní aktivitou jiné firmy, který z našeho pohledu nezapadá do energetické koncepce ČR a není ani součástí Desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy ČR. Dle našeho názoru neřeší kapacitní problém přepravy plynu v rámci regionu, kdy stávající plynovod vedoucí přes Rakousko mezi Baumgartenem a Oberkappelem je plně kapacitně využit,“ řekl Radek Benčík. Nejblíže realizaci z projektů Net4Gas je zatím plynovod MORAVIA, který už má povolení od ministerstva životního prostředí a stavět by se mohl začít už v roce 2016. Měl by stát kolem pěti miliard a s napojením na Rakousko nesouvisí, jeho účel je vnitrostátní. Kopíroval by trasu současného plynovodu na Moravě z jihomoravských Tvrdonic do Libhoště nedaleko Kopřivnice. Předpokládá se, že kapacita starého bude v budoucnu nedostatečná. Net4Gas totiž počítá s tím, že na plyn místo uhlí přejdou některé průmyslové podniky a v oblasti vzniknou nové paroplynové elektrárny, což by pomohlo životnímu prostředí, a počítá s tím i energetická koncepce. Kdo získá Net4Gas? O konkrétní realizaci nových investic ale už bude rozhodovat nový vlastník. Současný majitel Net4Gas, německá RWE, ziskový podnik prodává, aby získala peníze na snížení dluhu. Ten dosahuje asi 34 miliard eur (zhruba 863 miliard korun). Restrukturalizace RWE souvisí i s odklonem Německa od jaderné energetiky po havárii v japonské Fukušimě. V Česku má společnost 3800 kilometrů potrubí, v roce 2011 zaznamenala zisk pět miliard. Firma má 544 zaměstnanců. Hodnota transakce se odhaduje na 1,4 až dvě miliardy eur (až 51 miliard korun). O společnost má zájem řada významných firem. V souvislosti se změnou spoluvlastníka slovenského plynárenského podniku SPP je tak ve hře i možnost znovupropojení slovenského a českého tranzitního plynovodu, tedy jakýsi „návrat“ do federálních časů. Samozřejmě za předpokladu, že by Net4Gas získala firma Energetický a průmyslový podnik (EPH, společný podnik firem J@T, PPF a Daniela Křetínského), která už právě koupila slovenskou plynárenskou síť. Podle informací agentury Reuters ale provozovatele českých plynovodů Net4Gas zřejmě od německé energetické skupiny RWE koupí německá pojišťovna Allianz spolu s kanadskou investiční firmou Borealis. Agentuře Reuters to řekly zdroje z bankovních kruhů, podle nichž bude RWE s těmito uchazeči jednat přednostně. Vedle Allianz je ve hře i Energetický a průmyslový holding (EPH) s australskou finanční skupinou Macquarie, skupina KKCG podnikatele Karla Komárka a belgický operátor plynovodů Fluxys ve spolupráci s investiční společností Global Infrastructure Partners (GIP). Podle zdrojů z finančních kruhů skupina třinácti bank chystá syndikovaný úvěr pro kupujícího Net4Gas v hodnotě přes miliardu eur. Některé banky od zapojení do syndikátu odrazuje riziko dodávek plynu z Ruska, jiné povzbudila účast Allianz. *** NET4GAS plánuje v příštích deseti letech investovat do nových plynovodů 10 miliard korun Foto autor| Foto čtk



Spalování, nebo recyklace? 22.3.2013

E15

str. 12 Příloha - Energetika aa HK ČR

Ostrý spor se rozhořel kolem využití odpadu. Unie už nechce, aby končil na skládkách. Český stát chce proto podpořit jeho spalování. Ekologové jsou ale proti, přednost dávají recyklaci. Málo třídíme Unie v roce 2008 přijala novou rámcovou směrnici o odpadech, která určuje například pětistupňovou hierarchii zpracovávání odpadu. Zatímco skládkování je označeno jako nejhorší způsob, nejvyšší prioritu má pochopitelně obecně předcházení vzniku odpadů. Na druhém místě stojí příprava odpadů k opětovnému použití (třídění). Třetí příčku zaujímá recyklace. Podle směrnice by měly státy do roku 2020 recyklovat 50 procent odpadů z domácností. Česká republika třídí pouze zhruba polovinu komunálního odpadu ve srovnání s průměrem EU. Čtvrté místo, po recyklaci, má pak ve zmíněném žebříčku energetické zpracování odpadu, tedy spalování. S jeho využitím počítá mimo jiné aktualizovaná Státní energetická koncepce, kterou česká vláda připravila minulý rok. Nové zákony se zadrhly Aby se spalování odpadu vyplatilo, mělo by být levnější než skládkování. Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa se ale nedávno rozhodl zastavit přípravu nového zákona o odpadech, který měl skládkování cenově znevýhodnit. Nový zákon se přitom připravuje již od roku 2005. Za tento krok se na jeho adresu ozývá kritika. „Pokud chce Česká republika patřit mezi kulturní země Evropy, nemůže dále tolerovat špinavý kšeft se zahrabáváním odpadků pod zem a ničením životního prostředí,“ uvedl předseda výkonné rady Teplárenského sdružení Mirek Topolánek. Spalovat, nebo ne? Zastaralou odpadovou legislativu dlouhodobě kritizují také environmentální organizace. Krom skládek se jim ale nelíbí ani spalování odpadu, protože jde podle nich o zbytečné plýtvání cennými a recyklovatelnými surovinami. Výstavba spaloven je prý navíc drahá ve srovnání s recyklací a navíc odpadu začíná být pro spalovny nedostatek. Podle Teplárenského sdružení se ale bez spalování odpadu zcela obejít nelze. „Země s vyspělým odpadovým hospodářstvím dokážou recyklovat a kompostovat mezi 50 až 65 procenty komunálního odpadu, zbytek se využívá pro výrobu energie. Pokud chceme skoncovat se skládkováním, bez energetického využití odpadu se neobejdeme,“ tvrdí ředitel sdružení Martin Hájek. Energeticky se prý využívá pouze takový odpad, který se už nedá efektivně vytřídit nebo jinak zpracovat. Ministerstvo chce 14 spaloven Zatímco ve vyspělých zemích se energetické využití odpadu pohybuje mezi 30 až 50 procenty, u nás je to pod 20 procent. V ČR totiž nyní existují pouze tři spalovny odpadu. Podle plánů by jich však u nás mohlo vyrůst až 14, to je v každém kraji jedna. Teplárny navíc vnímají spalování odpadu jako možnost, jak částečně nahradit uhlí při výrobě tepla. Spalování odpadu je od letoška také dotováno jako obnovitelný zdroj formou zelených bonusů. Za každou vyrobenou megawatthodinu získají tak spalovny 680 korun navíc proti dřívějšku. Nejdále jsou v Plzni Plán odpadového hospodářství MŽP počítá aktuálně s výstavbou tří spaloven (Chotíkov, KomořanyMost, Krajské integrované centrum v Moravskoslezském kraji). Mají vyjít na dvanáct miliard korun, evropské fondy by mohly pokrýt asi třetinu ceny. Jejich celková kapacita má být 437 tisíc tun odpadu. Nejdále s přípravami je Chotíkov, jehož výstavbu ve druhé polovině ledna schválilo plzeňské zastupitelstvo. Stavět by se mohlo začít už letos. Stavba bude stát zhruba dvě miliardy korun a teplárna na ni může získat přibližně půlmiliardovou dotaci z EU. Podle generálního ředitele Plzeňské teplárenské Tomáše Drápely již bylo vydané stavební povolení. Foto autor| Foto čtk



e15.cz

Jan Rovenský: Malí (i velcí) teplárníci, plačte! 21.3.2013

e15.cz

str. 0 Komentáře HK ČR

Hlavním poraženým v právě skončené bitvě o prosazení Pavla Tykače na českém energetickém trhu jsou tuzemské teplárny a jejich zákazníci. Mohlo to být jinak. A možná ještě bude. Šéf ČEZu Daniel Beneš si s požehnáním premiéra Nečase a ministra Kuby zacpal nos a udělal dvojitý energetický deal desetiletí s Pavlem Tykačem a jeho skupinou Czech Coal. Tykačovci získali kontrakt na dodávky uhlí pro elektrárnu Počerady na dalších nejméně 40 let a navrch jim ČEZ prodá elektrárnu. Uzavření dohody nezabránilo ani to, že policie v současnosti stíhá kupce pro miliardový tunel z devadesátých let („Malí akcionáři, plačte!“ vzpomínáte?). To už chce silnou motivaci. Viditelným poraženým zůstal Daniel Křetínský a jeho Energetický a průmyslový holding (EPH). Hlavní obětí Tykačova vzestupu ale budou tuzemské teplárny. Pro teplárny je i v rámci územních ekologických limitů těžby k dispozici dostatek uhlí minimálně do roku 2035. V současnosti spotřebují přibližně čtvrtinu jeho tuzemské produkce, zbytek končí v elektrárnách ČEZu. Připomeňme, že elektrárny využívají jen 30 až 40 procent energie obsažené v palivu, zatímco teplárny (vyrábějící současně elektřinu a teplo) mají obvykle účinnost až dvakrát vyšší. A zatímco teplo z tepláren hřeje milióny lidí, loni Česká republika vyvezla více elektřiny, než spotřebují všechny české domácnosti dohromady. I ministerstvo průmyslu proto v nové energetické koncepci prohlašuje, že chce zvýhodňovat teplárny před prostou výrobou elektřiny. V praxi to ale vypadá spíše tak, že se Kuba s Nečasem rozhodli teplárny vyhubit. Jen samotné Počerady a Chvaletice totiž spolykají ročně 9,5 miliunu tun uhlí. To je jen o málo méně, než ke svému provozu potřebují všechny tuzemské teplárny dohromady. Původně měly být obě zmíněné elektrárny po roce 2016 uzavřeny. Teď budou místo toho pálit teplárenské uhlí z Czech Coalu. Tykač totiž patrně nekupuje za více než čtyři miliardy elektrárnu proto, aby ji za tři roky zboural. Většina dostupného uhlí tak bude končit v elektrárnách pracujících na export a teplárny (a jejich zákazníci) ostrouhají. Je to definitivní? Na první pohled ano. Ovšem alespoň pokud jde Počerady, může se Czech Coal dočkat nepříjemného překvapení. Greenpeace totiž pomohlo již před dvěma lety místnímu občanskému sdružení Kořeny podat žalobu proti novému povolení hornické činnosti ve velkolomu Vršany (který zásobuje právě Počerady). Mimo jiné jsme trvali na splnění podmínky požadované Ministerstvem životního prostředí, že většina vytěženého uhlí musí být přednostně nabízena teplárnám. Pokud správní soud naší žalobě vyhoví a v novém řízení úřady uvedenou podmínku uloží, bude mít Pavel Tykač drobný problém: kde vzít milióny tun uhlí, které slíbil dodávat do Počerad. Proč Greenpeace, které má v programu co nejrychlejší úplný konec uhlí, pomáhá uhelným teplárnám? I při nejrychlejším možném přechodu na čistou a chytrou energetiku (viz. studie Energetická [r]evoluce) a při zachování limitů těžby bude Česko využívat uhlí dalších cca 40 let. Mělo by být proto přednostně využíváno v technologiích, které jsou efektivní. A elektrárny, které 70 procent energie obsažené v palivu promrhají v chladicích věžích, takovou technologií prostě nejsou. Tykač ovládl trh s uhlím - čtěte více: Dohodnuto: ČEZ má uhlí pro Počerady, Tykač 200 miliard Další výhra Pavla Tykače: ČEZ prodá Chvaletice jeho firmě, Křetínský neuspěl Situace je neudržitelná. Teplárny šokoval obchod Tykače s ČEZ Autor je vedoucím energetické kampaně Greenpeace ČR URL| http://euro.e15.cz/hyde-park/komentare...y-mali-i-velci-teplarnici-placte-968017



Přinesla novela stavebního zákona potřebné zjednodušení? 21.3.2013

e15.cz str. 0 Profit HK ČR

Smyslem novely stavebního zákona, která platí od ledna 2013, bylo mimo jiné zpřesnit a zjednodušit jednotlivé procesy a snížit administrativní náročnost postupů plánování. Podle některých hlasů se to však nedaří naplňovat. Plní novela vytčený cíl? PRO: Miroslav Kalous, náměstek pro územní a bytovou politiku ministra pro místní rozvoj Nejlepší úprava od roku 2001 Stručně shrnu reálná fakta o novele stavebního zákona. Významně se zjednodušil a zkrátil postup pořizování územních plánů. Celkově je možné zkrátit dobu přípravy územního plánu pro výstavbu komunikací až o 3,5 roku; byl rozšířen okruh staveb, které nevyžadují územní rozhodnutí ani územní souhlas. Došlo k rozšíření okruhu staveb, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu. Nově stavby energetických vedení nevyžadují stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu, budou pouze umisťovány a následně kolaudovány. Účast veřejnosti ve stavebním řízení je zúžena pouze na případy, ve kterých mohou být stavebním povolením dotčeny veřejné zájmy chráněné podle zvláštních právních předpisů, a o těchto věcech nebylo rozhodnuto v územním řízení. Zkrátila se příprava realizace staveb a vydání územního rozhodnutí v případě využití společného postupu pro posouzení vlivů na životní prostředí v územním řízení na maximálně tři měsíce oproti stávajícím případům, kdy vydání stanoviska EIA mohlo trvat roky. Byl upraven postup uzavírání veřejnoprávní smlouvy, která může nahradit jak územní rozhodnutí, tak i stavební povolení, což přispěje k většímu využívání tohoto institutu. Přípravy novely stavebního zákona se přímo účastnili zástupci odborné veřejnosti, ČKAI, SPS, Hospodářské komory. Novela zákona byla předložena v konsenzu a všichni účastníci přípravy její přijetí svorně prosazovali v Poslanecké sněmovně. Přijatá novela stavebního zákona je nejlepší úpravou stavebního práva od roku 2001. Požadavek SPS na absolutní vyloučení veřejnosti povede k sankcím ze strany EK v důsledku porušení evropské legislativy. PROTI: VLadimír Svoboda, jednatel společnosti Interplan-CZ, která působí v oblasti projektové a inženýrské přípravy staveb Prohloubení některých problémů Novela 350/2012 Sb. je jistě dobře míněný počin ze strany legislativců. Přesto je, dle mého názoru, jako mnohá jiná legislativa nedostatečně konzistentní. Není rozpracována natolik, aby byla snadno uplatnitelná ve prospěch zjednodušení procesů. Novelizace některých ustanovení v praxi bohužel způsobují mnohé zmatky a prohlubují některé již existující potíže. Novela například nemá novelizované navazující prováděcí vyhlášky, což je opravdu zásadní komplikace, kterou bychom doporučovali co nejdříve odstranit. Další problematickou oblast spatřujeme v prodloužení lhůty pro vyjádření úřadů, a to z původních 30 dní až na 90 dní, což pochopitelně prodlužuje lhůty vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení. Jsme přesvědčeni, že tímto způsobem dojde k ještě většímu zpomalení již tak zdlouhavého schvalovacího procesu. Úřady tak získají na schvalování více času a prostoru, který však dle mého názoru není zapotřebí, a investoři či projektanti budou pod ještě větším tlakem, než jsou v současnosti. Navíc novela zákona zásadně omezila pravomoci stavebních inspektorů. V novele stavebního zákona je velice čitelný jev posledních let. V české legislativě je totiž nyní zvykem řešit dílčí lokální problém, který je obvykle na straně státní správy či organizace, všeobecnou a plošnou legislativní úpravou. Ta pak v důsledku často komplikuje fungování celého soukromého sektoru, jelikož dochází k omezením či udělení povinností občanům či soukromým společnostem. Příkladem je nově zavedený institut „nespolehlivého plátce DPH“.



Povinnost sledovat spolehlivost dodavatelů v platbě DPH a případně tuto povinnost uhrazení DPH převzít považuji za typický příklad neschopnosti státu. Nedovede totiž vymoci povinnost odvodu DPH pouze v jednotlivých případech. Všechny tyto obstrukce mají pochopitelně výrazně negativní dopad na zmírňování recese ve stavebnictví a prodražují stavebníkům investiční přípravu. URL| http://euro.e15.cz/profit/prinesla-nov...iho-zakona-potrebne-zjednoduseni-967957

Teplárníci: Czech Coal vodil za nos teplárny i ministerstvo 21.3.2013

e15.cz

str. 0 Průmysl a energetika HK ČR

Místopředseda představenstva Czech Coalu a spolumajitel Litvínovské uhelné Jan Dienstl odmítá obavy o osud českého trhu s uhlím s tím, že jeho společnost hodlá nadále plnit všechny nasmlouvané dodávky zákazníkům. Teplárníci ho však viní z toho, že Czech Coal zatajil odběratelům značné dodatečné zásoby uhlí na dole ČSA a účelově podhodnotil možnosti těžby, aby vyvolal tlak na trhu a zvýšil ceny. Teplárníci se dál brání proti energetickému obchodu století. Nově obviňují společnost Czech Coal, že původním podhodnocením zásob uhlí záměrně uvedla v omyl úřady včetně Ministerstva průmyslu a obchodu, které s oficiálními daty od Czech Coalu pracovaly ve strategických dokumentech. „Naše dřívější podezření, že Czech Coal účelově podhodnocoval možnosti těžby uhlí, aby přitlačil odběratele ke zdi a zvýšil cenu, se plně potvrdilo,“ řekl předseda Teplárenského sdružení Mirek Topolánek. V souvislosti s nákupem elektrárny Chvaletice vyvstala otázka, jak chce Litvínovská uhelná zajistit potřebné dodávky uhlí. Elektrárna Počerady „Počerady jsou pro nás prioritou, zároveň ale nemůžeme těžit tolik uhlí, abychom zásobii oba dva zdroje,“ řekl Jan Dienstl ještě v prosinci loňského roku k nákupu elektráren Počerady a Chvaletice. Oficiálně Czech Coal doposud počítal s poklesem těžby na dole ČSA na 2 miliony tun ročně. Takové množství uhlí, i kdyby bylo kompletně využito pro elektrárnu Chvaletice, by těžko mohlo odůvodnit dohodnutou kupní cenu. Navíc Czech Coal na konci loňského roku tvrdil, že má smluvně zajištěn odbyt na veškeré uhlí, které může na dole ČSA těžit. Zázračně nalezené uhlí Aktuálně Jan Dienstl v rozhovoru pro Mladou frontu potvrdil, že dodávky pro Chvaletice zajistí z dolu ČSA, a součaně uvedl: „Obrazně řečeno, celý minulý týden jsme hledali uhlí. V určitých partiích dolu je uhlí odpovídající více než 400 milionům gigajoulů, které jsme schopni vytěžit. Doposud ho nebylo možné těžit, protože to bylo ekonomicky neefektivní. Ale když teď máme vlastní elektrárnu, tak se efektivita hledá mnohem jednodušeji.“ To by ovšem znamenalo, že Czech Coal vědomě a účelově uvedl v omyl nejen teplárny, ale také úřady včetně Ministerstva průmyslu a obchodu při přípravě Státní energetické koncepce a dalších strategických dokumentů státu. Dodatečných 400 milionů gigajoulů představuje při průměrné výhřevnosti uhlí zhruba 23 miliony tun uhlí z dolu ČSA. To by znamenalo téměř dvojnásobek doposud oficiálně udávaných zásob. Pro srovnání sdružení tepláren uvádí, že spotřeba uhlí v Opatovicích je 26,5 milionu gigajoulů za rok. „Nově objevené“ zásoby na dole ČSA by tedy stačily na 15 let provozu teplárny. „Pan Dienstl je dítě štěstěny. Koupí důl a za týden v něm najde nových 23 milionů tun uhlí, a to zrovna ve chvíli, kdy kupuje elektrárnu,“ komentoval situaci Mirek Topolánek. O dění v energetice čtěte více: Tykač prodal Litvínovskou uhelnou Dienstlovi s Fohlerem



ČEZ se dohodl s Tykačem, nakoupí uhlí za skoro 200 miliard URL| http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-...l-za-nos-teplarny-i-ministerstvo-968099 ekonomika.iDNES.cz

Brusel se dohodl, jak omezí odměny bankéřů. Nesmí převýšit mzdu 21.3.2013

ekonomika.iDNES.cz iDNES.cz, ČTK

str. 0 Evropská unie HK ČR

Šéfové členských zemí Evropské unie a zástupci Evropského parlamentu se dohodli na omezení odměn bankéřů. Nová pravidla mají začít platit v lednu 2014. Za běžných okolností nebudou moci odměny bankéřů přesáhnout jejich základní mzdu. Oznámilo to v noci ze středy na čtvrtek irské prezidentství EU. Pouze za výjimečné situace budou smět banky svým špičkovým pracovníkům vyplatit odměnu ve výši dvojnásobku základního platu. Dohoda ukončuje několikaměsíční spor, ve kterém se proti omezení odměn stavěla Británie. Ta se obávala, že tento krok by mohl vést k poklesu mezinárodního významu londýnského finančního centra. "Parlament odolal tlaku ze strany britské vlády a nepřipustil žádné další změny v omezení odměn," uvedl německý člen Evropského parlamentu Udo Bullmann. Vysoké odměny v bankovním sektoru jsou v posledních letech trnem v očích veřejnosti. Řada evropských politiků se navíc domnívá, že vysoké odměny motivovaly bankéře k rizikovým obchodům, jež dostaly některé významné evropské banky na pokraj kolapsu. Omezení odměn je součástí širších změn v regulaci bankovního sektoru. Ty zahrnují rovněž větší požadavky na kapitál bank, které mají zajistit odolnost bankovního sektoru vůči případné budoucí krizi. Evropské banky upozorňují, že omezení odměn sníží jejich konkurenceschopnost. "Pokud mají být odměny omezeny, mělo by se to udělat na celosvětové úrovni," uvedl prezident Evropské bankovní federace Christian Clausen. "Je tu riziko, že zákazníci budou dělat obchody s americkými bankami, které stále vyplácejí vysoké odměny," dodal. URL| http://ekonomika.idnes.cz/odmeny-banke...euro.aspx?c=A130321_090611_eko_euro_spi eportal.cz

Do háje, ten chlap by měl dostat metál! 21.3.2013

eportal.cz

František Matějka

str. 0 Ostatní HK ČR

Zákoník práce má 369 paragrafů. Část se snaží obcházet zaměstnanci a část zaměstnavatelé. Švarcsystém nemá paragraf žádný, jen svobodu vztahu pro obě strany. Zaměstnanec si rozhoduje o jeho vlastních vydělaných penězích jen z poloviny. Švarcsystém nabízí možnost rozhodovat si o všech penězích tím, kdo si je vydělal.

Zákoník práce má 369 paragrafů. Část se snaží obcházet zaměstnanci a část zaměstnavatelé. Švarcsystém nemá paragraf žádný, jen svobodu vztahu pro obě strany. Zaměstnanec si rozhoduje o jeho vlastních vydělaných penězích jen z poloviny. Švarcsystém nabízí možnost rozhodovat si o všech penězích tím, kdo si je vydělal.



Zákoník práce je nepružný. Neumožňuje reagovat v reálném čase na stav ekonomiky, objem zakázek, ztrátu či zisk příležitostí na trhu, nebo lepší pracovní nabídku. Švarcsystém nabízí přesný opak. Jinými slovy je jedním ze základů skutečné konkurenceschopnosti na trhu jak na straně těch, kteří pracovní příležitosti nabízejí, tak v oblasti trhu práce mezi těmi, kteří pracovní příležitost přijmou. Pracovněprávní vztah na základě zákoníku práce a dalších dotčených zákonů a předpisů diktuje zaměstnavateli i zaměstnanci pravidla hry, přičemž v řadě případů z nich neumožňuje uhnout ani v okamžiku, kdy by se na tom chtěly svobodně obě strany dohodnout. Švarcsystém oproti tomu dává svobodu volby oběma stranám v tom, co si mezi sebou sjednají. Zákoník práce je přímým nepřítelem tolik žádoucí permanentní výchovy k odpovědnosti za svůj vlastní život. Stát na jeho základě ochranářsky určuje lidem, že si budou povinně střádat na svůj důchod, což navíc ve skutečnosti ani není pravda, neboť z jejich peněz dostává zabezpečení na stáří někdo úplně jiný, zatímco oni se musí slepě spolehnout na to, že tento stát na jejich zabezpečení jednou bude mít. To však už z principu existence řady za několik desítek let neznámých proměnných stát garantovat nemůže. Švarcsystém oproti tomu učí lidi hospodařit a pamatovat na zadní kolečka bez rozdílu stavu státu za dvacet či třicet let. Je toho podstatně víc, čím švarcsystém válcuje zákoník práce. Ve skutečnosti má jen jedinou nevýhodu, která je navíc nevýhodou jen pro politiky. Tou nevýhodou je neschopnost státu mít nad lidmi kontrolu. Kontrolu nad jejich peněženkami, kontrolu nad jejich svobodou a životem, ale zejména kontrolu nad průběžným a stálým zdrojem peněz na přerozdělování. To je pravý a jediný důvod boje některých politiků proti švarcsystému. Kde by pak brali na ty svoje IT zakázky, sKarty, státní údajné podpory zaměstnanosti, nebo na umělou solidaritu, která žádnou solidaritou není, na dávky a péči o nemakačenky, kteří ale mají také volební právo a umí křičet v ulicích, zatímco jiní na ně makají. Vivat švarcsystém! Je to nástroj svobody, nezávislosti na státu a osobní odpovědnosti. A proto je také nelegální. Miroslav Švarc byl za jeho aplikaci několikrát pokutován a nakonec ho tento stát obvinil ze zpronevěry dávek sociálního zabezpečení, nedovolil mu odklad splácení devíti milionového dluhu a jeho firmu, která měla miliardový obrat, poslal do konkurzu. Byl 9 měsíců ve vazbě a nakonec dostal 18 měsíců natvrdo. Po návratu z vězení žil jako poustevník u Slapské přehrady, pak pracoval jako šéf stavebních dělníků a od roku 2008 je v důchodu. To je příběh jak z padesátých let. Do háje, ten chlap by měl dostat metál! Čtěte také: Zákoník práce – pohrobek marxismu a fašistického korporativismu

Ať žije švarcsystém! Aneb proč je dobrá destrukce důchodového systému? URL| http://eportal.parlamentnilisty.cz/Art...aje-ten-chlap-by-mel-dostat-metal-.aspx euportal.cz

Jestli něco přispělo k ekonomické nestabilitě Česka, tak to byl jeho vstup do EU. Kdo bude v ČR platit daně a z čeho bude stát žít? 21.3.2013

euportal.cz Břetislav Olšer


Marně si totiž prezident Potravinářské komory ČR Miroslav Toman kladl otázku, kdo bude v Česku jednou platit daně, z čeho tento stát bude žít, a kde lidi seženou práci, když se všechna výroba přesune do zahraničí . Je možné se v současné době dopátrat celé pravdy o zemi tunelářů, špiclů a populistů, údajně bojujících s korupcí? Proč nám tedy zrovna ministr Kalousek vyhrožuje Řeckem?



Jestli něco přispělo k ekonomické nestabilitě Česka, tak to byl jeho vstup do EU. Uvědomil jsem si to ve chvíli, kdy se na mě sesypali čtenáři, když jsem obhajoval let prezidenta a vrchního velitele armády ČR Miloše Zemana na sjezd ČSSD vojenským vrtulníkem. Uvedl jsem srovnání s lety premiéra Nečase do Bruselu, kde prošustruje miliony eur nejen za letecké palivo, ale hlavně při jednáních o dotacích pro Česko. Vláda Petra Nečase podle prezidenta Miloše Zemana neumí pořádně čerpat evropské peníze a chybně tvrdí, že je vládou rozpočtové odpovědnosti. Řekl to při setkání s hejtmany na Hradě. “Krajská samospráva funguje dobře, lépe než současná vláda,” řekl Zeman. Zvláště když doplnil, že vláda vrací do Bruselu zhruba 90 až 100 miliard korun z nevyčerpaných peněz na centrální programy, zatímco kraje vrací něco mezi 5 a 6 miliardami korun. "Prezident Agrární komory ČR Ing. Jan Veleba ve svém vystoupení na Manažerském fóru z 28. února 2013 v Táboře uvedl, že agropotravinářský sektor přestavuje 16–17 procent HDP. Přitom jen od vstupu České republiky do Evropské unie v roce 2004 přišlo v této oblasti o práci 40 000 lidí, s navazujícími odvětvími se dokonce dostaneme k číslu 120 000 lidí. Tuto skutečnost dával do souvislosti s aktuální výší nezaměstnanosti, která v současné době postihuje zhruba 580 000 obyvatel, tedy zhruba 8 procent práceschopného obyvatelstva," napsala redaktorka Eugenie Línková ve Zpravodaji Agrobase, informačních novinách Agrární komory České republiky. „Především prosazujeme zajištění stoprocentní soběstačnost v základních potravinách pro spotřebu obyvatel ČR. Jsme přesvědčeni, že navýšením výroby lze zvýšit počet pracovních míst v zemědělské výrobě o 50 000 a v navazujících odvětvích o dalších až 100 000 pracovních míst. To by mělo nesporně pozitivní vliv na zaměstnanost v ČR, což by se projevilo i růstem úspor v rámci sociálních podpor,“ uvedl Jan Veleba. Ve dnech 7.– 8. února jsme sledovali jednání, které rozhodovalo o rozpočtu EU na období let 2014– 2020. Většina států jela na jednání s cílem výrazně snížit celkový rozpočet. A jak to dopadlo? Špatně. Výsledky summitu Rady EP hlav států znamenají pro české zemědělce snížení jejich konkurenceschopnosti. Opakuje se tak situace z období vstupu do EU – čeští politici opět "nekopou" za české zemědělství. Jsme nuceni konstatovat, že premiér Petr Nečas svými kroky odebral 300 milionů EUR ze zemědělského Programu rozvoje venkova ve prospěch navýšení kohezních fondů soudržnosti. Čeští zemědělci jsou ze všech 27 zemí EU jediní, kterým byla částka Programu rozvoje venkova snížena. "Obecným cílem kohezní politiky je podle článku 174 Lisabonské smlouvy snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů, snížení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů a posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti za účelem harmonického vývoje Evropské unie..." píše se na stránkách Ministerstva pro místní rozvoj CR. A skutečnost, bez frází a klišé...? "Většině států byla tato dotace, která přímo rozhoduje o konkurenceschopnosti zemědělství, zvýšena – Rakousku o 700 milionů EUR, Francii o 1 miliardu EUR, Irsku o 100 milionů EUR, Itálii o 1,5 miliardy EUR, Lucembursku o 20 milionů EUR, Maltě o 32 milionů EUR, Lotyšsku o 100 milionů EUR, Litvě o 67 milionů EUR, Estonsku o 50 milionů EUR, Švédsku o 150 milionů EUR, Portugalsku o 500 milionů EUR, Kypru o 7 milionů EUR, Španělsku o 500 milionů EUR, Belgii o 80 milionů EUR, Slovinsku o 150 milionů EUR a Finsku o 600 milionů EUR. I když byly kohezní fondy ČR navýšeny o 900 milionů EUR (z toho 300 milionů EUR bylo odňato českým zemědělcům), pak jejich celková výše pro ČR ve výši 20,5 milionů EUR je neúspěchem a znamená výrazné snížení proti současné úrovni 26,7 miliardy EUR..." argumentuje prezident Agrární komory Veleba. Ať žije EU, svrchovanost a suverenita ČR... Čtěte také: ČSSD opět prodala český venkov Zemědělství a osud Evropy Klaus: Díky Evropské unii již nemůžeme rozhodovat o českém zemědělství

Nehledě na to, že některé státy, např. Německo, Polsko, Slovensko či Maďarsko, docílily pro nové období navýšení kohezních fondů, Maďarsko například o 1,56 miliardy EUR. Pro české zemědělce a potravináře znamená premiérův krok velký problém. Budeme převádět 300 mil. EUR (cca 7,5 mld. Kč) ze



zemědělského PRV - Program rozvoje venkova, který zajišťuje konkurenceschopnost důležitého rezortu. To se událo za stavu, kdy jsme měli spolu s ostatními státy v EP schválenou možnost navýšení obálky PRV o 8 %. Sedmnáct států této možnosti k posílení svého zemědělství využilo, ČR jako jediná země jde opačným směrem. Připomeňme si; dne 12. prosince 2012 schválil Evropský parlament, po předchozích jednáních s Radou EU, rozpočet Evropské unie na rok 2013. Celkové výdaje jsou pro 27 států stanoveny na 150,898 mld. EUR v závazcích a 132,837 mld. EUR v platbách. V průběhu roku 2012 obdržela České republika z rozpočtu EU celkem 113,7 mld. Kč (tj. cca 4,52 mld. €), čímž tak získala o 73,8 mld. Kč více (tj. o 2,94 mld. €), než do evropského rozpočtu zaplatila. Takže, dochází na moji hypotézu, že EU je pouze nevydařený klon RVHP, skoro na způsob podvodné hry tzv. “letadla” nebo “pyramidy”. Odkud vezme pokladna evropské sedmadvacítky tolik, aby vyplatila víc, než kolik vybrala? Může čerpat z úroků, nechat peníze pracovat na burzách… ani EU ale nezná rozdíl mezi špinavými a čistými prachy, co jsou jako ponožky; smrdí, i se dají rychle vyprat… Jednou to dávání z ničeho ale musí přece skončit. Samozřejmě, že ty státy, které jsou z jistých důvodů na předních pozicích, si své peníze uhlídají, ale co ty ostatní…? V EU přece platí, že všichni jsou si rovni, jen někteří jsou si však rovnější… Marně si totiž prezident Potravinářské komory ČR Miroslav Toman kladl otázku, kdo bude v Česku jednou platit daně, z čeho tento stát bude žít, a kde lidi seženou práci, když se všechna výroba přesune do zahraničí . Je možné se v současné době dopátrat celé pravdy o zemi tunelářů, špiclů a populistů, údajně bojujících s korupcí? Proč nám tedy zrovna ministr Kalousek vyhrožuje Řeckem? Jakou vinu na bankrotu českého průmyslu a financí nese běžný občan? Zákazníci v supermarketech si totiž těchto tunelovacích přesunů většinou ani nevšimnou, protože na obalech zboží informace o původu chybějí či je zde uvedeno pouze Made in EU. Navíc řadě spotřebitelů je to šumafuk, kde se co vyrábí. Hlavně aby měli co do žaludku a za levný peníz, tím líp. Je to tím, že české domácnosti mají z několika půjček už přes bilion dluhů a polovina z nich, s exekutory na krku, si už půjčuje ne na nákupy. ale na splátky prvního úvěru. Z těchto důvodů komora chce, aby se informace o místě výroby produktů na obalech povinně zveřejňovaly, aby nebyli klamáni spotřebitelé. Podle časopisu Ekonom, pokud dnes budete chtít koupit nějaký český výrobek, nesmíte být překvapení, že na něm není Made in Czechoslovakia, ale Made in EU. Podobně dopadli i další naši výrobci. Mochov východně od Prahy byl výrobcem mražené české zeleniny. Nyní jsou v obchodní síti stále prodávány pod značkou Mochovská zelenina, avšak mají na obalu připsáno Made in Austria. Převzal ji nadnárodní koncern Ardo. Během letošního roku zcela ukončil v Česku výrobu i koncern Unilever. V povltavských tukových závodech v Nelahozevsi. Výsledkem je, kromě 600 nezaměstnaných i fakt, že všechny rostlinné tuky, které z Nelahozevsi do českých kuchyní putovaly (Perla, Flora, Rama, Hera) jsou nyní dováženy z jiných evropských závodů. Týdeník Ekonom se zajímal, odkud k nám míří například Hera, tradiční surovina pro vánoční cukroví. Místem výroby jsou polské Katowice. Z Polska se na český trh dovážejí i některé cukrovinky s logem pražské čokoládové hvězdy Orion, založené v roce 1896. Dnes z produkce švýcarského koncernu Nestlé dodává k nám mj. i oplatku Delissa. Stejně tak, jako slepý k houslím, přišel švýcarský koncern Hero, který na český trh uvádí dětskou výživu pod tradiční značkou Sunar. Z údajů na obalech lze ale dovodit, že aktuálním místem původu je převážně Velká Británie, u některých produktů Španělsko. Přitom ještě do roku 1999 se Sunar vyráběl v Zábřehu na Moravě. Jednou jsem tam byl na studentské brigádě… Sedlčanský Hermelín je další z českých pochoutek, přičemž některé druhy jsou z polské firmy Bongrain. V Polsku se dnes ale částečně vyrábí i některé sýry Lučina, další tradiční produkt sedlčanských mlékáren… Inu, koho chleba konzumuješ, toho píseň zpívej... Ještě, že máme povoleno porážet ke konzumaci české krokodýly... Motto: "V každé organizaci je nejmíň jedna osoba, která ví, o co jde. Tu je třeba neprodleně vyhledat a zastřeli..." URL| http://euportal.parlamentnilisty.cz/Ar...latit-dane-a-z-ceho-bude-stat-zit-.aspx



euractiv.cz

Potřebuje Česká republika další jaderné bloky v Temelíně? 21.3.2013

euractiv.cz

str. 0 Euractiv.cz / Sekce / ČR v Evropské unii HK ČR

Současná situace na evropském trhu s energiemi je nestabilní, shodují se odborníci. Vyplatí se České republice v takovém případě investice do nových jaderných reaktorů v Temelíně? Měla by jaderná energetika dostat podporu od státu? A kam má česká energetika v budoucnu směřovat? „Rozhodnout se pro rozvoj jaderné energetiky znamená závazek na sto let. Navíc s sebou toto rozhodnutí nese velké požadavky na infrastrukturu a know-how. Česko to ovšem umí a ve světě je to uznáváno. Z technického pohledu tedy není důvod od jádra ustupovat,“ uvedla předsedkyně Státní úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová během diskuze věnované výstavbě nových bloků jaderné elektrárny Temelín. Veřejná debata k této otázce má však i své ekonomické a politické aspekty, připomněla. Téma rozšiřování Temelína je v současné době jedním z nejživějších témat české energetiky. S výstavbou nových bloků počítá česká vláda i v návrhu nové Státní energetické koncepce (SEK), kterou připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). „Energetika je v současném stavu velmi těžko predikovatelná. Proto jsme se při přípravě SEK snažili zvolit cestu, která by byla poměrně konzervativní,“ uvedl během panelové diskuze ředitel surovinové a energetické bezpečnosti MPO Pavel Kavina. Připomněl, že Česko nemá téměř žádné vlastní zdroje ropy a plynu. V současné době má prý ČR také limitovaný potenciál pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE). Šetřit energií Současný energetický mix je postaven na využívání zásob hnědého a černého uhlí, jaderné energetice a postupně se zvyšujícím podíl OZE. „Při úvahách, kam s takto rozdanými kartami postupovat, se domníváme, že v českých podmínkách jsou racionálními cestami jaderná energetika nebo zemní plyn,“ uvedl Kavina. Podle MPO by si přitom ČR měla zachovat robustní a mírně přebytkovou soustavu a snižovat podíl uhlí v energetice. „Jaderná energetika je efektivní a nízkoemisní. V případě potřeby jsme pak schopni předzásobit se palivovými články, a proto je tento zdroj z hlediska energetické bezpečnosti na jiné úrovni než například zemní plyn,“ řekl během akce, kterou pořádaly zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung v ČR a Centrum pro sociálně-tržní ekonomiku a otevřenou demokracii CESTA. Návrh SEK by se však měl podle některých názorů podrobněji věnovat také potenciálu energetických úspor (EurActiv 20.8.2012). „Pokud zapojíme nástroje na snižování spotřeby energie a pokud nezastavíme rozumný rozvoj OZE, dokážeme ještě další roky vydržet bez tak centralizovaného zdroje, jako je Temelín,“ domnívá se například Edvard Sequens ze Sdružení pro záchranu prostředí – Calla. „Samozřejmě existuje velký potenciál úspor a my jsme se ho snažili do návrhu SEK promítnout. Na druhou stranu bude tento potenciál vyrovnáván například nárůstem spotřeby elektřiny v dopravě. Domníváme se, že bude také narůstat spotřeba elektřiny, pokud se týká vybavení domácností,“ poznamenal Kavina. Vyrovnávací platby V souvislosti s rozšiřování Temelína se v poslední době často hovoří o tom, že by jaderná energetika mohla v budoucnu získat státní podporu ve formě kompenzačního mechanismu vyrovnávacích plateb (EurActiv 21.8.2012). Bylo to ostatně jedno z témat, které komplikovalo vyjednávání o návrhu SEK mezi jednotlivými ministerstvy české vlády (EurActiv 6.11.2012). „Debatu o tom, zda se nové zdroje vyplatí nebo ne, by bylo možné v této situaci částečně přenechat trhu,“ řekl během debaty vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský. „Když ČEZ říká, že se mu rozšířený Temelín za tržních podmínek nevyplatí a potřebuje záruky, mám obavu, že to není úplně správně,“ dodal. Signály ohledně budoucí ceny jaderné energetiky jsou podle něj velmi protichůdné. „Když se podíváme, v jaké cenové relaci se mají pohybovat nové reaktory ve Velké Británii, firma EDF požaduje contract for difference na úrovni zhruba 120 eur za MWh. To je v tuto chvíli zhruba čtyřnásobek ceny silové elektřiny na běžné komerční burze a je to víc, než za kolik jsme schopni vyrábět energii z větrných zdrojů,“ uvedl příklad z Velké Británie. (Jako contract for difference se označuje smlouva, která přikazuje kupujícímu zaplatit prodávajícímu rozdíl mezi aktuální hodnotou aktiva a jeho hodnotou k okamžiku uzavření smlouvy Je-li tento rozdíl záporný, platí místo toho prodávající kupujícímu – pozn. red.). Skupina ČEZ poukazuje na to, že pro tak významnou investici, jakou je rozšíření Temelína, záruky do budoucna potřebuje. „Je to velký projekt s dlouhodobou návratností. Na to potřebujete dlouhodobou stabilitu,“ uvedl Zdeněk Pekárek, který v ČEZ působí jako specialista divize strategie. Nejistota na trhu



Dodal, že v současné době panuje v evropské energetice značná nejistota, pokud jde o výstavbu nových elektráren vůbec. „Když se podíváte do Evropy, žádný velký investor nemá v plánu stavět elektrárnu, která by nebyla státně podporovaná. Díky podpoře jsou rozvíjeny především OZE,“ řekl. Důvodem nejistoty je podle něj nejen ekonomická krize, ale také selhání pravidel energetického trhu, jak je EU nastavila před několika lety v rámci liberalizace energetiky. „Nekřiklavějším případem je selhání trhu s povolenkami CO2, které měly motivovat k přechodu od výroby z vysokoemisních zdrojů k nízkoemisním,“ dodal. Podle Edvarda Sequense podpora obnovitelných zdrojů nebo obchodování s emisními povolenkami deformaci přináší, trh byl prý ale deformovaný již před jejich zavedením. Chybí tak prý například cena za externality, jako je znečišťování životního prostředí. Podhodnoceno je prý také pojištění odpovědnosti provozovatele jaderných elektráren za případnou jadernou škodu. Více variant Pokud jde o samotnou energetickou koncepci, nevládní organizace dlouhodobě kritizovaly proces její přípravy. Nelíbilo se jim například, že do konzultací nebyly přizvány (EurActiv 9.8.2012). „MPO ignorovalo nevládní organizace, ale na to jsme si v České republice zvykly. Horší je, že nebyly konzultovány například ani samosprávy v dotčených regionech, který se týká stavba nových bloků nebo rozšiřování dolů,“ uvedl Jan Rovenský. Hlavním problémem SEK je pak podle něj to, že byla připravena pouze v jedné variantě, a nejsou tedy připraveny žádné alternativy (EurActiv 15.8.2012). „Proběhlo řádné mezirezortní připomínkové řízení. V něm byly osloveny i krajské úřady, od kterých přišla řada připomínek, stejně jako od dalších subjektů. Jde stále ještě o návrh, který vláda pouze vzala na vědomí a vyjádřila souhlas s jeho hlavními principy. Nyní je posuzován vliv koncepce na životní prostředí,“ nesouhlasil zástupce MPO Kavina. Součástí tohoto procesu bude mimo jiné i veřejné projednání SEK, dodal. URL| http://www.euractiv.cz//clanek/potrebu...z-reaktor-drabova-mpo-energetika-010708

Země eurozóny by měly více koordinovat své ekonomické reformy, říká Komise 21.3.2013

euractiv.cz

str. 0 Euractiv.cz / Sekce / Ekonomika a euro HK ČR

Členské země eurozóny by měly v budoucnu více koordinovat důležitá rozhodnutí v oblasti národních ekonomik. Unie by tak mohla lépe využívat pozitivních důsledků reforem nebo zabránit přelévání negativních jevů do jiných členských států. Členové eurozóny by navíc měli být k reformám finančně motivováni. Evropská komise včera (20. března) představila návrh nových nástrojů, pomocí kterých mají být lépe koordinovány hospodářské politiky zemí eurozóny. Jejich cílem má být vytvoření ekonomické unie, která by doplňovala jednotnou evropskou měnu. Protože dění v jednom členském státě EU může mít ekonomické dopady i v dalších zemích, Komise navrhuje, aby členové eurozóny vzájemně konzultovali a koordinovali významné ekonomické reformy. „Plány na nejdůležitější hospodářské reformy by měly být zhodnoceny a projednány na úrovni EU, než dojde k finálnímu rozhodnutí na národní úrovni,“ píše se v prohlášení Komise. Ta by měla mít společně s Radou EU právo navrhovat změny v těchto národních plánech. „Přelévání pozitivních i negativních důsledků reforem v evropských zemích tak může být bráno v úvahu již na začátku rozhodovacího procesu,“ domnívá se exekutiva. Měly by také vzniknout mechanismy, jež budou členské státy v reformách podporovat. Země by tak měly být motivovány k rychlejší přípravě reforem a finanční podporu by měly získat i pro jejich implementaci. Komise by s jednotlivými vládami členských států podepsala smlouvy, ve kterých by se země zavázaly k realizaci určitých reforem. Smlouva by stanovila také datum, do kterého mají být změny provedeny. Důraz by měl být kladen zejména na posilování konkurenceschopnosti, zaměstnanosti, rozvoj trhu se zbožím i službami nebo na daňové reformy, plánuje Komise. Návrhy, které Komise aktuálně představila, vycházejí z požadavků členských zemí EU, které zazněly na summitu evropských lídrů v prosinci minulého roku. Předsedové vlád a hlavy států by měly plány Komise zabývat znovu na svém příštím setkání v červnu. URL| http://www.euractiv.cz//clanek/zeme-eu...e-ekonomicke-reformy-rika-komise-010709



euro.e15.cz

Jan Rovenský: Malí (i velcí) teplárníci, plačte! 21.3.2013

euro.e15.cz str. 0 Komentáře HK ČR

Hlavním poraženým v právě skončené bitvě o prosazení Pavla Tykače na českém energetickém trhu jsou tuzemské teplárny a jejich zákazníci. Mohlo to být jinak. A možná ještě bude. Šéf ČEZu Daniel Beneš si s požehnáním premiéra Nečase a ministra Kuby zacpal nos a udělal dvojitý energetický deal desetiletí s Pavlem Tykačem a jeho skupinou Czech Coal. Tykačovci získali kontrakt na dodávky uhlí pro elektrárnu Počerady na dalších nejméně 40 let a navrch jim ČEZ prodá elektrárnu. Uzavření dohody nezabránilo ani to, že policie v současnosti stíhá kupce pro miliardový tunel z devadesátých let („Malí akcionáři, plačte!“ vzpomínáte?). To už chce silnou motivaci. Viditelným poraženým zůstal Daniel Křetínský a jeho Energetický a průmyslový holding (EPH). Hlavní obětí Tykačova vzestupu ale budou tuzemské teplárny. Pro teplárny je i v rámci územních ekologických limitů těžby k dispozici dostatek uhlí minimálně do roku 2035. V současnosti spotřebují přibližně čtvrtinu jeho tuzemské produkce, zbytek končí v elektrárnách ČEZu. Připomeňme, že elektrárny využívají jen 30 až 40 procent energie obsažené v palivu, zatímco teplárny (vyrábějící současně elektřinu a teplo) mají obvykle účinnost až dvakrát vyšší. A zatímco teplo z tepláren hřeje milióny lidí, loni Česká republika vyvezla více elektřiny, než spotřebují všechny české domácnosti dohromady. I ministerstvo průmyslu proto v nové energetické koncepci prohlašuje, že chce zvýhodňovat teplárny před prostou výrobou elektřiny. V praxi to ale vypadá spíše tak, že se Kuba s Nečasem rozhodli teplárny vyhubit. Jen samotné Počerady a Chvaletice totiž spolykají ročně 9,5 miliunu tun uhlí. To je jen o málo méně, než ke svému provozu potřebují všechny tuzemské teplárny dohromady. Původně měly být obě zmíněné elektrárny po roce 2016 uzavřeny. Teď budou místo toho pálit teplárenské uhlí z Czech Coalu. Tykač totiž patrně nekupuje za více než čtyři miliardy elektrárnu proto, aby ji za tři roky zboural. Většina dostupného uhlí tak bude končit v elektrárnách pracujících na export a teplárny (a jejich zákazníci) ostrouhají. Je to definitivní? Na první pohled ano. Ovšem alespoň pokud jde Počerady, může se Czech Coal dočkat nepříjemného překvapení. Greenpeace totiž pomohlo již před dvěma lety místnímu občanskému sdružení Kořeny podat žalobu proti novému povolení hornické činnosti ve velkolomu Vršany (který zásobuje právě Počerady). Mimo jiné jsme trvali na splnění podmínky požadované Ministerstvem životního prostředí, že většina vytěženého uhlí musí být přednostně nabízena teplárnám. Pokud správní soud naší žalobě vyhoví a v novém řízení úřady uvedenou podmínku uloží, bude mít Pavel Tykač drobný problém: kde vzít milióny tun uhlí, které slíbil dodávat do Počerad. Proč Greenpeace, které má v programu co nejrychlejší úplný konec uhlí, pomáhá uhelným teplárnám? I při nejrychlejším možném přechodu na čistou a chytrou energetiku (viz. studie Energetická [r]evoluce) a při zachování limitů těžby bude Česko využívat uhlí dalších cca 40 let. Mělo by být proto přednostně využíváno v technologiích, které jsou efektivní. A elektrárny, které 70 procent energie obsažené v palivu promrhají v chladicích věžích, takovou technologií prostě nejsou. Tykač ovládl trh s uhlím - čtěte více: Dohodnuto: ČEZ má uhlí pro Počerady, Tykač 200 miliard Další výhra Pavla Tykače: ČEZ prodá Chvaletice jeho firmě, Křetínský neuspěl Situace je neudržitelná. Teplárny šokoval obchod Tykače s ČEZ Autor je vedoucím energetické kampaně Greenpeace ČR URL| http://euro.e15.cz/hyde-park/komentare...y-mali-i-velci-teplarnici-placte-968017




euro.e15.cz str. 0 Profit HK ČR

Smyslem novely stavebního zákona, která platí od ledna 2013, bylo mimo jiné zpřesnit a zjednodušit jednotlivé procesy a snížit administrativní náročnost postupů plánování. Podle některých hlasů se to však nedaří naplňovat. Plní novela vytčený cíl? PRO: Miroslav Kalous, náměstek pro územní a bytovou politiku ministra pro místní rozvoj Nejlepší úprava od roku 2001 Stručně shrnu reálná fakta o novele stavebního zákona. Významně se zjednodušil a zkrátil postup pořizování územních plánů. Celkově je možné zkrátit dobu přípravy územního plánu pro výstavbu komunikací až o 3,5 roku; byl rozšířen okruh staveb, které nevyžadují územní rozhodnutí ani územní souhlas. Došlo k rozšíření okruhu staveb, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu. Nově stavby energetických vedení nevyžadují stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu, budou pouze umisťovány a následně kolaudovány. Účast veřejnosti ve stavebním řízení je zúžena pouze na případy, ve kterých mohou být stavebním povolením dotčeny veřejné zájmy chráněné podle zvláštních právních předpisů, a o těchto věcech nebylo rozhodnuto v územním řízení. Zkrátila se příprava realizace staveb a vydání územního rozhodnutí v případě využití společného postupu pro posouzení vlivů na životní prostředí v územním řízení na maximálně tři měsíce oproti stávajícím případům, kdy vydání stanoviska EIA mohlo trvat roky. Byl upraven postup uzavírání veřejnoprávní smlouvy, která může nahradit jak územní rozhodnutí, tak i stavební povolení, což přispěje k většímu využívání tohoto institutu. Přípravy novely stavebního zákona se přímo účastnili zástupci odborné veřejnosti, ČKAI, SPS, Hospodářské komory. Novela zákona byla předložena v konsenzu a všichni účastníci přípravy její přijetí svorně prosazovali v Poslanecké sněmovně. Přijatá novela stavebního zákona je nejlepší úpravou stavebního práva od roku 2001. Požadavek SPS na absolutní vyloučení veřejnosti povede k sankcím ze strany EK v důsledku porušení evropské legislativy. PROTI: VLadimír Svoboda, jednatel společnosti Interplan-CZ, která působí v oblasti projektové a inženýrské přípravy staveb Prohloubení některých problémů Novela 350/2012 Sb. je jistě dobře míněný počin ze strany legislativců. Přesto je, dle mého názoru, jako mnohá jiná legislativa nedostatečně konzistentní. Není rozpracována natolik, aby byla snadno uplatnitelná ve prospěch zjednodušení procesů. Novelizace některých ustanovení v praxi bohužel způsobují mnohé zmatky a prohlubují některé již existující potíže. Novela například nemá novelizované navazující prováděcí vyhlášky, což je opravdu zásadní komplikace, kterou bychom doporučovali co nejdříve odstranit. Další problematickou oblast spatřujeme v prodloužení lhůty pro vyjádření úřadů, a to z původních 30 dní až na 90 dní, což pochopitelně prodlužuje lhůty vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení. Jsme přesvědčeni, že tímto způsobem dojde k ještě většímu zpomalení již tak zdlouhavého schvalovacího procesu. Úřady tak získají na schvalování více času a prostoru, který však dle mého názoru není zapotřebí, a investoři či projektanti budou pod ještě větším tlakem, než jsou v současnosti. Navíc novela zákona zásadně omezila pravomoci stavebních inspektorů. V novele stavebního zákona je velice čitelný jev posledních let. V české legislativě je totiž nyní zvykem řešit dílčí lokální problém, který je obvykle na straně státní správy či organizace, všeobecnou a plošnou legislativní úpravou. Ta pak v důsledku často komplikuje fungování celého soukromého sektoru, jelikož dochází k omezením či udělení povinností občanům či soukromým společnostem. Příkladem je nově zavedený institut „nespolehlivého plátce DPH“.



Povinnost sledovat spolehlivost dodavatelů v platbě DPH a případně tuto povinnost uhrazení DPH převzít považuji za typický příklad neschopnosti státu. Nedovede totiž vymoci povinnost odvodu DPH pouze v jednotlivých případech. Všechny tyto obstrukce mají pochopitelně výrazně negativní dopad na zmírňování recese ve stavebnictví a prodražují stavebníkům investiční přípravu. URL| http://euro.e15.cz/profit/prinesla-nov...iho-zakona-potrebne-zjednoduseni-967957 f1news.autoroad.cz

Lotus do Malajsie veze novinky, očekává, že bude ještě silnější než v Austrálii 21.3.2013

f1news.autoroad.cz HK ČR

str. 0

Lotus očekává, že v Malajsii bude ještě silnější než před týdnem v Austrálii, kde Kimi Räikkönen na úvod sezóny vyhrál. Pro vůz E21 chystá nové díly. Autor: PH Přečteno: 95x DNES, 07:20 - Novinky Příspěvků: 1 (poslední: DNES, 07:48) tip f1news.cz: Anketa k tématu: Vyhraje Kimi i v Sepangu? Ano (54.55 %) Ne (45.45 %) Hlasovalo 11 čtenářů Lotus potvrdil svou konzistenci při dlouhých jízdách z testů a Fin díky dvouzastávkové strategii v Melbourne porazil Fernanda Alonsa i Sebastiana Vettela. Šéf týmu Eric Boullier odhalil, že tento víkend do Sepangu přivezou novinky, a očekává, že jim vyšší teploty budou více vyhovovat. "Máme nějaké novinky, což je dobrou zprávou, a vysoké teploty by nám normálně měly pomoci odvést ještě lepší práci," říká Boullier. Očekává však, že Red Bull, který byl v prvním závodě překvapivě slabší, bude také v mnohem lepší formě: "[V Austrálii] to nebyl normální víkend. Byl to divný víkend, kde se nikomu nepodařilo auto správně nastavit, obzvlášť pro závod." "Uvidíme tedy, jestli další víkend bude normální. Jsem si jistý, že to bude o něco náročnější," dodává Boullier v očekávání vyšší konkurenceschopnosti Red Bullu v závodě. Eric Boullier (vpravo) se raduje z vítězem Velké ceny Austrálie 2013 (foto: Lotus F1 Team) URL| http://f1news.autoroad.cz/novinky/4386...ze-bude-jeste-silnejsi-nez-v-australii/



f1sport.autorevue.cz

McLaren bude v Malajsii testovat dvě různé řady nových dílů 21.3.2013

f1sport.autorevue.cz HK ČR

str. 0

Čtvrtek 21. březen 2013, 14:02, aktualizováno před 1 minutou Ve snaze co nejrychleji zlepšit výkonnost MP4-28 si McLaren vyzkouší ve volných trénincích co nejvíce nových dílů. Úspěch ale jistý není. McLaren si v Austrálii prožil jeden z nejhorších vstupů do sezóny za poslední roky a ví, že na konkurenci hodně ztrácí. O týden později už bude zkoušet různá řešení. "Máme úpravy pro vůz," oznámil sportovní ředitel týmu Sam Michael. "Máme dvě řady nových dílů, jedna je normální, kterou bychom přivezli v každém případě, a pak tu máme nějaké experimentální věci, na kterých budeme pracovat v rámci (minimalizace) degradace pneumatik. Něco z toho projde přímým srovnáním (s běžnými díly), abychom tomu lépe porozuměli." "Během víkendu v Malajsii provedeme specifické testy, v uplynulých dnech se nám podařilo odvést jistou práci. Jestli to vyřeší naše problémy s konkurenceschopností, to opravdu nedokážu říct, protože abych byl upřímný, nevím to." Michael je ale přesvědčený, že McLaren ví, na čem přesně má pracovat. Také proto zatím nejsou na pořadu dne úvahy o návratu k loňskému vozu. "Je lepší se držet plánu, vyvíjet a zlepšovat to, co máme," potvrdil Jenson Button. "To je vždy cesta vpřed. V tuto chvíli máme auto a snažíme se maximálně využít to, co máme." "McLaren je přední tým a ví, jak vyvíjet auta. Nejsme na tom tak, jak bychom chtěli, ale víme, že naše křivka zlepšování bude strmější než u ostatních, nebo v každém případě musí být." URL| http://f1sport.autorevue.cz/mclaren-bu...stovat-dve-ruzne-rady-novych-dilu-35318 finance.cz

EU se dohodla na omezení odměn bankéřů 21.3.2013

finance.cz str. 0 HK ČR

Financninoviny.cz

Představitelé členských zemí Evropské unie a zástupci Evropského parlamentu se dohodli na omezení odměn bankéřů. Nová pravidla mají začít platit v lednu 2014. Oznámilo to v noci na dnešek irské prezidenství EU. Za běžných okolností nebudou moci odměny bankéřů přesáhnout jejich základní mzdu. Pouze za výjimečné situace budou smět banky svým špičkovým pracovníkům vyplatit odměnu ve výši dvojnásobku základního platu, napsala agentura DPA. Dohoda ukončuje několikaměsíční spor, ve kterém se proti omezení odměn stavěla Británie. Ta se obávala, že tento krok by mohl vést k poklesu mezinárodního významu londýnského finančního centra. "Parlament odolal tlaku ze strany britské vlády a nepřipustil žádné další změny v omezení odměn," uvedl německý člen Evropského parlamentu Udo Bullmann.



Vysoké odměny v bankovním sektoru jsou v posledních letech trnem v očích veřejnosti. Řada evropských politiků se navíc domnívá, že vysoké odměny motivovaly bankéře k rizikovým obchodům, které dostaly některé významné evropské banky na pokraj kolapsu. Omezení odměn je součástí širších změn v regulaci bankovního sektoru. Ty zahrnují rovněž větší požadavky na kapitál bank, které mají zajistit odolnost bankovního sektoru vůči případné budoucí krizi. Evropské banky upozorňují, že omezení odměn sníží jejich konkurenceschopnost. "Pokud mají být odměny omezeny, mělo by se to udělat na celosvětové úrovni," uvedl prezident Evropské bankovní federace Christian Clausen. "Je tu riziko, že zákazníci budou dělat obchody s americkými bankami, které stále vyplácejí vysoké odměny," dodal. pmh mol URL| http://www.finance.cz/zpravy/finance/383371/ finance.iDNES.cz

Deset zásadních rad od deseti personalistů do pracovního života 21.3.2013

finance.iDNES.cz

str. 0 Finance / Finanční rádce HK ČR

MF DNES, Kateřina Hovorková

Nezaměstnaných přibývá a najít uplatnění není snadné. Sehnat práci mají potíže i absolventi škol. Čtěte rady českých personalistů, jak si po skončení školy zvýšit šanci na výdělek a nastartovat lépe svou kariéru. 1. Mám vzít práci, na kterou stačí nižší vzdělání, než jakého jsem dosáhl? Odpovídá Adriana Klímková , konzultantka Accountancy & Finance, Hays Czech Republic: Pokud vám náplň práce přijde zajímavá a oslovila vás společnost, pro kterou byste rádi pracovali, pak ano. U velké části pracovních nabídek pro začínající profesionály je vyžadováno buď vysokoškolské vzdělání, nebo středoškolské s praxí. Ta je jedním z významných faktorů, které mohou ve výběrovém řízení rozhodnout o výsledku, a to i bez ohledu na úroveň vzdělání. Doporučuji zaměřit se na praktické pracovní zkušenosti již během studií. Co se týče požadavku na úroveň vzdělání, to je vždy v rukou zaměstnavatele. Může být dán nejen menším rozsahem zodpovědnosti či organizační kulturou společnosti, ale také skutečností, že v případě kariérního postupu se zaměstnanec může dostat na pozici, která bude vyžadovat vyšší úroveň vzdělání. 2. Má cenu jít na rekvalifikaci hned po škole, když nemohu nalézt práci ve svém oboru? Odpovídá Lenka Nováčková , HR director personálněporadenské společnosti Randstad: Mladí by měli už během studia sledovat, jak vypadá situace na trhu práce v oboru, který studují. Kromě informací z médií mohou využít zkušeností svých spolužáků, kteří už školu opustili. Pokud situace není příznivá, měli by se formou volitelných předmětů nebo jazykových kurzů snažit zvyšovat svoji konkurenceschopnost. Ovšem nejlepší z hlediska budoucího uplatnění je už v průběhu studia pracovat a získávat zkušenosti a pracovní návyky. Neskončíte tak v bludném kruhu, kdy zaměstnavatelé vyžadují praxi, vy ji nemáte, ale nemůžete ji získat, dokud vás někdo nezaměstná. Rekvalifikace je až posledním řešením v případě, kdy řadu měsíců nenacházíte místo. 3. Má význam hledat práci v cizině? A třeba i mimo obor a na pozicích, které neodpovídají mému vzdělání? Odpovídá David Petrů , Managing director Hill International: Ano. Zlepšíte si jazykové znalosti, poznáte zvyky, kulturu země a jiné firemní prostředí. Je to příležitost k rozšíření osobních i pracovních kontaktů, inspirace do další kariéry a někdy i možnost zajímavého kariérního posunu v rámci globální působnosti zaměstnavatele. Zvýšíte také svou cenu na pracovním trhu po návratu. Větší šanci získat práci v zahraničí mají studenti posledních ročníků nebo absolventi, kteří ukončili studium a jsou ochotni pracovat za nízkou mzdu nebo první rok zdarma. V Evropě je kvůli hospodářským problémům v některých členských zemích přetlak uchazečů a troj- až čtyřnásobný nárůst zájemců o pracovní pozici oproti minulosti. Kandidáti se musí připravit na náročná a vícekolová výběrová řízení. Zvýšila se administrativní zátěž (vyplňování formulářů, dokládání praxe), nároky na jazykové znalosti, nutná bývá účast v assessment centru,



následují pohovory s HR manažery a vedoucími oddělení. Důležité je vše dobře promyslet a propočítat náklady na život v cizině. 4. Kterých pět věcí v životopise udělá na zaměstnavatele nejlepší dojem? Odpovídá Drahoslav Levý , marketingový specialista Grafton Recruitment: Napsat působivý a poutavý životopis je věda a je vždy třeba přistupovat ke každé nabídce, na kterou uchazeč reaguje, individuálně a adresně. Proto hlavní rada zní: zjistěte si co nejvíce informací o dané pozici i o firmě a snažte se životopis a motivační dopis napsat co nejvíce na míru. Vyhněte se příliš širokému záběru. Není třeba napsat do životopisu vše, co jste kdy dělali, ale přemýšlejte o tom, co má nějaký vztah k poptávanému pracovnímu místu. A nezapomeňte, že životopis musí být stručný, pravdivý, výstižný a pravopisně správný. A když v něm uchazeč uvede významné referenční osoby s plnými kontakty, výrazně to zvýší jeho důvěryhodnost v očích budoucího zaměstnavatele. 5. Neuškodí mi v kariéře, když se vydám na pár měsíců do ciziny jako dobrovolník? Odpovídá Romana Martincová , Senior Business Manager firmy Reed: Potenciální zaměstnavatel takovou zkušenost uvítá, neboť potvrzuje vaši odvahu, vůli, samostatnost i schopnost orientovat se v cizím, kulturně odlišném prostředí. Všechny tyto charakteristiky jsou v dnešní době velice cennými atributy trhu práce. Dobrovolnická činnost je zároveň projevem určitých morálních hodnot a priorit, což mohou ocenit zejména společnosti, které se angažují v oblasti sociální odpovědnosti. Pokud se rozhodnete vycestovat do zahraničí jako dobrovolník, neváhejte, ze strany určitých zaměstnavatelů to bude vnímáno pozitivně. Co bych ráda poradila všem studentům i absolventům, je navazování kontaktů s vytipovanými zaměstnavateli a získávání prvních dílčích pracovních zkušeností již během studia. Start vaší kariéry bude po dokončení studia či po návratu z ciziny o to snazší a úspěšnější. 6. Když se nechám zaměstnat mimo vystudovaný obor, neuškodí mi to? Odpovídá Barbora Tomšovská , společnost Touchdown Czech Republic: Proč ne. Pokud máte vystudovaný nějaký obor a chcete dělat něco jiného, je to logické. Jestliže je to spíše dočasné řešení, protože ve svém oboru nemůžete najít práci, je to možné. Pak však sledujte, co se děje ve vašem oboru, vyčkejte na zajímavou příležitost a do této pracovní oblasti se vraťte. Praxe nikdy nemůže uškodit. Zvlášť pro absolventy je těžká doba, proto je potřeba být flexibilní a přijmout práci, která vás bude alespoň trochu naplňovat, a potom zvažovat další kroky. 7. Mám pracovat třeba zadarmo, například jako stážista, jen abych měl místo? Odpovídá Jaroslava Rezlerová , generální ředitelka ManpowerGroup a zároveň prezidentka Asociace poskytovatelů personálních služeb: Jakákoli pracovní zkušenost je dobrá. I s vysokoškolským diplomem můžete vzít brigádu u pokladny v supermarketu. Vyplatí se hledat i finančně podhodnocenou práci či během studia dokonce neplacenou, ve které se můžete něco přiučit. Půl roku sice budete brát nižší plat, ale pak můžete usilovat o jinou pozici v rámci firmy. Mnoho absolventů začíná po vysoké škole na asistentských postech. Získají pestré zkušenosti, zjistí, v čem jsou dobří, a mohou se dále profilovat. Řada firem identifikuje své budoucí talenty a dělá interní výběrová řízení, v nichž mají zaměstnanci přednost před uchazeči zvenku. Jako absolvent musíte někde začít. Většina představ o kariéře se upřesní až v prvních letech práce. 8. Je dobré při hledání práce ustoupit z platových požadavků? A jak moc? Odpovídá Lenka Hauptmanová , konzultant Permanent Placement Adecco: Při hledání práce je vždy důležité srovnat si priority. Snižovat plat ano, ale v momentě, kdy firma nabízí i jiné bonusy než jen finanční ohodnocení, kdy je jasná vize na postup, kdy je možnost naučit se nové věci, rozvíjet a budovat svoji kariéru. Obecně doporučuji zejména mladým snižovat platové nároky, pokud se jim při pohovoru firma zdá otevřená, nabídne jim vizi do budoucna. Je lepší začít na nižší pozici v perspektivní firmě a posunout se časem ve znalostech a kompetencích než nastoupit za celkem motivující plat, ale bez výhledu na postup a další vzdělávání. Doporučuji snížit požadavky na mzdu v rozumné míře, maximálně o 20 až 25 procent. 9. Pokud nemohu najít uplatnění, mám začít znovu studovat? Třeba jazyky nebo další obor? Odpovídá Jan Kozina , ředitel společnosti Trenkwalder: Jednoznačně ano. Velký podíl lidí, kteří dlouhodobě nemohou najít práci, má všeobecné nebo třeba jen základní vzdělání. V dnešní době je k dispozici spousta rekvalifikačních kurzů, v nabídce jsou i takové, kde absolventům zajistí například půlroční praxi v rámci dotovaného pracovního místa. Šance na trhu práce významně zvyšuje znalost jazyků. Kromě angličtiny je velmi důležitá němčina. Německo je stěžejní obchodní



partner. Další vzdělávání zlepší vyhlídky uchazečů na nalezení pracovního místa - nejen proto, že se naučí něco nového. Během kurzů si rozšíří obzory, získají nové známé a ujistí se, že jejich situace není bezvýchodná. 10. Měl bych jako čerstvý absolvent uvažovat o podnikání, pokud nemohu najít práci? Odpovídá René Kuchár , jednatel a majitel Agentury Student Podnikání samo o sobě je daleko složitější a náročnější způsob obživy, než je zaměstnání u nějaké firmy či státní instituce. Záleží, z jakého důvodu chcete začít podnikat: zda skutečně máte nějaký dobrý podnikatelský nápad, nebo jestli pro nedostatek pracovních míst hledáte obživu, respektive zaměstnání na živnostenský list, takzvaný švarcsystém. Pro první případ mohu podnikání určitě schválit. Samozřejmě kromě dobrého záměru musíte mít vyřešené financování, vedení účetnictví, související legislativní procesy a další. Druhý případ, bohužel daleko častější, čerstvým absolventům nedoporučuji. Nabídek sice naleznete na internetu spoustu, většinou jde o obchodní činnost, vždy s přídomkem "odměna dle vykonané práce". To nemá s podnikáním mnoho společného, navíc může absolvent-podnikatel dostat pokutu při kontrole inspekce práce, která švarcsystém cíleně vyhledává. URL| http://finance.idnes.cz/zasadni-rady-p...viteze.aspx?c=A130319_111442_viteze_sov Frýdecko-místecký a třinecký deník

Báňská je proti sloučení univerzit 22.3.2013

Frýdecko-místecký a třinecký deník

str. 2 Z vašeho okolí HK ČR

TEREZA KRUMPHOLZOVÁ MARTINA KOZIOLOVÁ

Ostrava – Jedna velká obří univerzita, která nabídne unikátní spojení technických a humanitních oborů. To byl cíl dlouho plánovaného sloučení dvou ostravských vysokých škol – Ostravské univerzity a Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. Rektor VŠBTUO Ivo Vondrák ale včera uvedl, že v současné době spojení škol nepovažuje za nutné. „To však neznamená, že je po všem. Chystáme společné projekty a chceme úzce spolupracovat, ovšem v současné době ne,pod jednou značkou‘,“ konstatoval rektor Ivo Vondrák. Své rozhodnutí zdůvodnil tím, že v daném okamžiku není jasné a podložené, že spojením škol by došlo ke zvýšení jejich konkurenceschopnosti. „V dotazníkovém šetření se ukázalo, že jednasedmdesát procent zaměstnanců sloučení odmítá,“ řekl Ivo Vondrák. Zcela opačný názor má na celou věc rektor Ostravské univerzity Jiří Močkoř. Je přesvědčen o tom, že školy by se za každou cenu měly spojit. „Také studie potvrdila, že by po spojení univerzit došlo k upevnění jejich postavení. Taková možnost se už nebude opakovat, nehledě na to, že ji podpořilo i ministerstvo školství,“ tvrdil Močkoř a dodal: „Díky této podpoře bychom měli jednoznačně lepší podmínky.“ Podle slov rektora Vondráka má navíc VŠBTUO oproti OU mnohem delší historii, více studentů i vyšší příjmy z vědy a výzkumu. Připouští tedy možnost, že OU by se měla k VŠBTUO připojit, a ne se s ní sloučit. Jiří Močkoř však tuto variantu jednoznačně odmítl. Konstatoval, že konkrétní podmínky slučování měly zaznít až letos. „Naše akademická obec se zatím nevyjadřovala k tomu, zda je pro, či proti sloučení. Měl jsem za to, že teprve letos se zveřejní konkrétní podoba, jak by spojení škol mělo vypadat,“ zmínil Jiří Močkoř. Ostravská univerzita má šest fakult, na kterých studuje zhruba 10tisíc lidí. VŠB TUO má o jednu fakultu více a oproti OU, kde se učí především humanitní obory. Region| Severní Morava Haló noviny

Evropští bankéři se trochu »uskromní« 22.3.2013

Haló noviny str. 6 Z ekonomiky HK ČR Představitelé členských zemí Evropské unie a zástupci Evropského parlamentu se dohodli na omezení odměn bankéřů. Nová pravidla mají začít platit v lednu příštího roku. Oznámilo to v noci na včerejšek irské prezidentství Evropské unie. Za běžných okolností nebudou moci odměny bankéřů přesáhnout jejich základní mzdu. Pouze za výjimečné situace budou smět banky svým špičkovým pracovníkům vyplatit odměnu ve výši dvojnásobku základního platu, napsala agentura DPA.



I z toho je zřejmé, že konečná dohoda je řešením značně kompromisním a polovičatým. Zabrání jen vysloveně křiklavým případům, a bankéři budou vzhledem k jejich značně předimenzovaným platům dál ukrajovat z vygenerovaného bohatství pořádné krajíce. Dohoda přitom ukončuje několikaměsíční spor, ve kterém se proti jakémukoliv omezení odměn stavěla Velká Británie. Její neoliberální vláda především bránila zájmy londýnského finančního impéria. »Parlament odolal tlaku ze strany britské vlády a nepřipustil žádné další změny v omezení odměn,« uvedl německý člen Evropského parlamentu Udo Bullmann. Vysoké odměny v bankovním sektoru jsou zejména v posledních letech, kdy na většinu obyvatelstva dopadají tvrdé důsledky hospodářské krize, právem terčem ostré kritiky veřejnosti. Řada evropských politiků se navíc domnívá, že vysoké odměny motivovaly bankéře k rizikovým obchodům, které dostaly některé významné evropské banky na pokraj kolapsu. Evropské banky se brání, že omezení odměn sníží jejich konkurenceschopnost. »Pokud mají být odměny omezeny, mělo by se to udělat na celosvětové úrovni,« uvedl prezident Evropské bankovní federace Christian Clausen. »Je tu riziko, že zákazníci budou dělat obchody s americkými bankami, které stále vyplácejí vysoké odměny, « dodal. Jistě, může na tom být i trocha pravdy, ale někde se přece začít musí… Omezení odměn je součástí širších změn v regulaci bankovního sektoru, jež se podobně velmi těžce prosazují. Ty zahrnují rovněž větší požadavky na kapitál bank, které mají zajistit odolnost bankovního sektoru v krizových situacích. Jde o to, aby když už si banky privatizují zisky, nemuselo docházet k socializaci jejich ztrát. Tedy abychom je nemuseli neustále tahat z bryndy… Foto popis| Londýnská City, jedno z hlavních finančních center Foto autor| ILUSTRAČNÍ FOTO - mrakodrapy.com Havířovský deník


Havířovský deník



Ostrava – Jedna velká obří univerzita, která nabídne unikátní spojení technických a humanitních oborů. To byl cíl dlouho plánovaného sloučení dvou ostravských vysokých škol – Ostravské univerzity a Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. Rektor VŠBTUO Ivo Vondrák ale včera uvedl, že v současné době spojení škol nepovažuje za nutné. „To však neznamená, že je po všem. Chystáme společné projekty a chceme úzce spolupracovat, ovšem v současné době ne,pod jednou značkou‘,“ konstatoval rektor Ivo Vondrák. Své rozhodnutí zdůvodnil tím, že v daném okamžiku není jasné a podložené, že spojením škol by došlo ke zvýšení jejich konkurenceschopnosti. „Hledejme cestu ve spolupráci v oblasti vědy. To teď považuji za klíčové,“ podotkl Vodrák. Připustil také to, že škola si nedovede představit ztrátu zavedené značky. „V dotazníkovém šetření se ukázalo, že jednasedmdesát procent zaměstnanců sloučení odmítá,“ řekl Ivo Vondrák. Zcela opačný názor má na celou věc rektor Ostravské univerzity Jiří Močkoř. Je přesvědčen o tom, že školy by se za každou cenu měly spojit. „Také studie potvrdila, že by po spojení univerzit došlo k upevnění jejich postavení. Taková možnost se už nebude opakovat, nehledě na to, že ji podpořilo i ministerstvo školství,“ tvrdil Močkoř a dodal: „Díky této podpoře bychom měli jednoznačně lepší podmínky.“ Podle slov rektora Vondráka má navíc VŠBTUO oproti OU mnohem delší historii, více studentů i vyšší příjmy z vědy a výzkumu. Připouští tedy možnost, že OU by se měla k VŠBTUO připojit, a ne se s ní sloučit. Jiří Močkoř však tuto variantu jednoznačně odmítl. Konstatoval, že konkrétní podmínky slučování měly zaznít až letos. „Naše akademická obec se zatím nevyjadřovala k tomu, zda je pro, či proti sloučení. Měl jsem za to, že teprve letos se zveřejní konkrétní podoba, jak by spojení škol mělo vypadat,“ zmínil Jiří Močkoř s tím, že teprve pak chtěl znát názor svých kolegů. Ostravská univerzita má šest fakult, na kterých studuje zhruba deset tisíc lidí. VŠB TUO má o jednu fakultu více a oproti OU, kde se učí především humanitní obory, je orientována na technické a ekonomické obory. Škola má také dvakrát více studentů. Region| Severní Morava



HLÁSKA

Opavští podnikatelé se již podruhé utkají o Merkurova křídla 11.3.2013

HLÁSKA str. 6 Aktuality HK ČR

Nominovat podnikatele ve třech různých kategoriích je možné do konce března. Vyzdvihnout a veřejně ocenit osobnosti, které svou činností, způsobem podnikání a svým jednáním napomáhají rozvoji opavského regionu, to je hlavní cíl Merkurových křídel vyhlašovaných co dva roky Okresní hospodářskou komorou Opava. Stejně jako v premiérovém ročníku lze nominovat podnikatele v kategoriích podnikatel regionu, živnostník regionu a osobnost regionu. První z kategorií je určena pro majitele firem s více než 50 zaměstnanci, v kategorii živnostník regionu se pak utkají ti podnikatelé, kteří mají zaměstnanců méně. Poslední z kategorií, osobnost regionu, je pak určena výrazným jedincům, jejichž působení podporuje podnikatelské prostředí, nebo kteří mají zásluhu na jeho rozvoji. Podnikatele na ocenění může navrhnout kdokoliv do 31. března. Stačí, aby poslal přihlášku, která bude obsahovat jméno, adresu, firmu a kontaktní údaje přihlašované osoby, stručné zdůvodnění, proč je tato osoba navrhována a e-mailový nebo telefonický kontakt na navrhovatele na adresu OHK Opava, Nádražní okruh 27, 746 01 Opava nebo na e-mail: mailto:[email protected]. Slavnostní vyhlášení vítězů proběhne koncem května v sídle komory. Soutěž vznikla v roce 2011 u příležitosti 160 let od vzniku Okresní hospodářské komory. Premiérovými držiteli této ceny se stali Anna Kolichová, majitelka módní firmy Jircha Art z Malých Hoštic, Břetislav Tůma, jednatel společnosti Ferram, a Walo Hinterberger, předseda představenstva společnosti Model Obaly. Soutěž stejně jako při své premiéře probíhá pod záštitou opavského primátora Zdeňka Jiráska. Foto popis| Homér

Dvacet let vyjíždí z janovské pekárny JAPEK auta plná vonících dobrot 21.3.2013

Homér

str. 8 Podnikání HK ČR

Eva MAŘÍKOVÁ

LITVÍNOV – Vůně čerstvě upečeného chleba se litvínovským Janovem line už od roku 1959. Tehdy 10. října byl zahájen provoz nové pekárny. V roce 1992 vznikl privatizační projekt na pekárnu JAPEK, s.r.o. V březnu 1993 dva společníci Oldřich Týř a Václav Dvořák koupili pekárny v Janově, Velebudicích a Libkovicích od státu. Čerstvé pečivo rozváží auta z JAPEKU do obchodů vzdálených i více než sto kilometrů už dvacet let. Pekárna v Libkovicích zanikla při bourání obce. Zaměstnanci pekárny ale našli v Janově novou práci. Privatizační projekt počítal s rozšířením janovské pekárny a se záchranou pracovních míst pro všechny pekaře z Libkovic. Ve Velebudicích se dál peklo především sladké pečivo až do nedávna. V současné době je veškerá výroba přesunuta do Janova. Pekárna ve Velebudicích je využívána jen výjimečně při nárazových projektech. V JAPEKU v Janově pracuje dvě stě lidí. Jedná se o rodinnou firmu, jejíž majitelé si zakládají na dobrých pracovních podmínkách a na spokojenosti svých zaměstnanců. Pracují tu často celé rodiny. Není výjimkou, když zůstávají zaměstnanci od vyučení až do důchodu. Pracují tu často oba manželé, a když dorostou jejich děti, hledá se místo i pro ně. Nová jednatelka společnosti, Helena Zemánková Týřová, nejstarší dcera zakladatele JAPEKU Oldřicha Týře, se může usmívat. Ví, že její firma dokáže najít práci mnoha lidem. „Jsme rodinná firma se vším, co k tomu patří. Známe problémy svých zaměstnanců. Snažíme se pomáhat. Pracují tu celé rodiny a mají u nás jistotu pravidelného příjmu, což je v dnešní době hodně důležité. Někteří mají přímo v areálu zahrady, na které chodí po skončení směny. Jiní zase bydlí v bytech, které patří firmě. Samozřejmostí je, že mají byty k dispozici i v důchodu. Neříkám, že je vše dokonalé. Práce pekaře není tak dobře zaplacená, jak by si lidé zasloužili. Cena surovin ale roste a naopak cena výrobků je tlačena dolů. Chceme udržet lidem práci. A chceme na trh posílat kvalitní a dobré pečivo. Naši lidé jsou pro nás důležití a záleží nám na tom, aby byli v JAPEKU spokojení. Někdy nastoupí nový člověk a pracuje tu jen krátce. Zjistí, že pekařina je dřina, kterou se nechce živit. Když je ale u nás někdo spokojen a my jsme spokojeni s ním, pak mu dáme jistotu stálé práce,“ říká Helena Zemánková Týřová na adresu svých zaměstnanců. O práci v JAPEKU ví Helena Zemánková



Týřová všechno. Vyrůstala na vůni pečeného chleba. Od dětství se motala kolem pekárny. Její otec Oldřich Týř prošel v janovské pekárně hned několika dělnickými profesemi. Nejprve byl pekař seřizovač, postupně pak mísič, obsluha pece a údržbář. Díky svým schopnostem řídit se stal vedoucím pekárny. V roce 1993 pak jedním ze dvou majitelů JAPEKU. Jeho nejstarší dcera Helena v pekárně brigádničila v době studia na střední škole. Po maturitě tu nastoupila do pekárny a při práci začala studovat na vysoké škole. Pochopila, že vysokoškolské znalosti potřebuje. Vystudovala magisterský obor Průmyslové vlastnictví a stala se nejprve finanční ředitelkou společnosti a v březnu letošního roku jednatelkou a ředitelkou. O JAPEKU, který region zásobuje denně čerstvým pečivem už dvacet let, proto může mluvit s největším přehledem. * Kolik výrobků v současné době posílá JAPEK na trh? Hlavními produkty jsou samozřejmě chleby a rohlíky. Žádané je rovněž jemné pečivo, koblihy, šátečky, loupáky a další sladké pečivo. Celkem pečeme na tři sta druhů výrobků. Některé druhy ale pouze některé dny v roce. Jako ve všech výrobních firmách i v JAPEKU platí pravidlo, že dvacet procent výrobků představuje osmdesát procent celkového obratu firmy. Pečeme hlavně v noci a končíme kolem desáté hodiny dopoledne. Hlavní výroba, tedy chléb a rohlíky, pečeme do osmi hodin. Chceme, aby zákazníci měli co možná nejčerstvější pečivo. V pátek posíláme na pulty teplý chléb ještě ve čtrnáct hodin. V současné době máme čtyřicet aut, která pečivo rozváží do obchodů. Zásobujeme nejen nejbližší okolí, ale vozíme pečivo do Prahy, na Sokolovsko, Karlovarsko, Žatecko a Lounsko. * Pečete z domácích surovin? Máme napojení na místní mlýny, a pokud je to možné, používáme výhradně českou mouku. Někdy je ale nutné sáhnout i po zahraniční produkci. Například v loňském roce došly v České republice zásoby žitné mouky už v dubnu. Mlynáři museli žito nakupovat v cizině. Mouku máme uskladněnou v původních dřevěných sýpkách, na které nedám dopustit. Myslím si, že k mouce dřevo patří a zatím se bráním nahradit je nerezovými zásobníky. Do našich dřevěných sýpek se vejde zásoba mouky na čtrnáctidenní produkci pečiva. * Na který výrobek jste nejvíce pyšná? Určitě je to náš chléb Šumava. Jedná se o chléb zadělávaný žitným kvasem bez přídavku chemie. Trojstupňové zrání žitného kvasu je technologicky náročný proces, proto většina menších pekáren kvasový chléb nepeče. Složení konzumního chleba Šumavy plně odpovídá požadavkům správné výživy. Je vyráběn z tmavých mouk, které mají velké množství vlákniny. Při klasické výrobě chleba je tato mouka přírodním způsobem prokvašená a tím nejlépe stravitelná. Přírodní kvasový chléb je zpracovaný podle staré tradiční receptury, která se vrací k původním kořenům zdravé kuchyně našich předků. Kvasový chléb je zdravější a snáze stravitelný. Neobsahuje droždí, chemické přísady, ani přídatné látky (aditiva) jako jsou stabilizátory, regulátory chuti apod., ale výhradně chlebový kvas, který zaručuje zachování velkého množství minerálů a vysoký obsah vlákniny. Použití pravého žitného kvasu zabraňuje např. nadměrnému škodlivému množení kvasinek v organismu a nevytváří tak podmínky ke vzniku kožních chorob a mykóz, napomáhá např. správnému trávení či není tolik „hlenotvorný“, jak je to např. u čistě pšeničných chlebů. Kvašením při stabilní teplotě a za určitý čas získává tento chléb výbornou a nezaměnitelnou chuť a díky mléčným bakteriím i typické intenzívní chlebové aroma. Na náš chléb jsem, myslím, právem hrdá. Získal také významná ocenění. V roce 2008 a 2009 byl vyhlášen Chlebem roku na soutěži pořádané Svazem pekařů a cukrářů. Na čelních příčkách se umisťujeme pravidelně. V roce 2009 jsme získali ocenění Chléb roku a zároveň také Řemeslný chléb roku. Mezi další úspěchy patří Chléb roku v Čechách 2007. * Trendem současné doby je zdravá výživa. Jaké vaše výrobky splňují požadavky zdravé výživy? Je nutné připomenout, že velké množství pečiva, které se tváří jako celozrnné a tmavé, je pouze dobarvované a ke zdravé výživě má stejně daleko jako klasické bílé rohlíky. Obecně platí pravidlo, čím má pečivo tmavší barvu, tím horší. V těchto případech doporučuji číst pozorně složení na etiketách. Naší hvězdou mezi výrobky zdravé výživy je celožitný chléb Moskva. Jedná se o kvasový chléb pouze ze žitné mouky bez přídavku jakékoliv chemie a barviv. Splňuje všechny požadavky zdravé výživy. Dalším pečivem, které mohu s klidným svědomím doporučit jako zdravou výživu, je náš dalamánek a Fit bageta, která je rovněž bez přidání barviva. * Zmínila jste úspěchy janovského chleba. Je to jediné pečivo, které sbírá medaile, nebo máte dalšího favorita?



Chleba patří mezi to nejlepší, co nabízíme. Je to takové rodinné stříbro. Úspěch jsme ale měli v loňském roce například i s naší škvarkovou plackou. Byla zvolena Českou chuťovkou roku. Už se tu sice nedá mluvit o zdravé výživě, ale zase je opravdu hodně dobrá. Někteří zákazníci si na naší škvarkové placce už vypěstovali závislost. Nesmím zapomenout na to, že byl JAPEK finalista soutěže o „Dožínkový koláč roku“ v letech 1999-2008, jsme držitelem Čestného uznání Agrární komory ÚK a Ústeckého kraje. Za Müsli koláčky, Müsli vánočku, Janovský bochník a vystřikované trubičky máme ocenění „Kraj Přemysla Oráče - Potravinářský výrobek roku 2008“ a jsme držitelem Čestného uznání hospodářské komory „Stejná šance – zaměstnavatel 2008“. * Úspěchy ale nesbírá pouze pečivo. Vy jste se stala Podnikatelkou roku Litvínova a Meziboří. Jak toto ocenění vnímáte? Samozřejmě mě to těší. Bez práce všech lidí v pekárně by to ale nebylo možné. Proto jsem cenu věnovala JAPEKU k jeho dvacetinám. Musím připomenout i zásluhy svého otce Oldřicha Týře. Díky svým praktickým i teoretickým znalostem a zkušenostem v oblasti pekárenského oboru se stal členem představenstva Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů ČR, kde byl pětkrát zvolen předsedou představenstva, kterým je dodnes. Byl jedním z prvních zástupců v Potravinářské komoře ČR. V lednu letošního roku mu bylo uděleno Čestné členství Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů ČR. * Děkuji za rozhovor *** JAPEK, s.r.o. v datech • objekt pekárny v Janově byl uveden do provozu v roce 1959 • 1993 byl závod Most SPaC zprivatizován a prodán společnosti JAPEK, s.r.o. • 1998 byla zavedena technologie počítačového sledování výroby • 2005 byla provedena celková rekonstrukce, rozšířené výrobní prostory, expedice, moderní mrazicí a chladicí boxy za 36 mil. Kč • od 2007 je realizován projekt využití odpadního tepla za 6 mil. Kč ? JAPEK, s.r.o. v číslech • Ročně v JAPEKu upečou 2 900 000 bochníků chleba. • Z pecí JAPEKu každý rok putuje 62 000 000 rohlíků. • Ročně rozvezou přes 6 150 000 kilogramů všech druhů čerstvého pečiva. • Od svého otevření pekárna JAPEK vyrobila 1 753 000 000 bochníků chleba a 37 600 000 000 rohlíků. • JAPEK vyrábí 40 druhů chleba, 70 druhů běžného pečiva, 120 druhů jemného pečiva, 15 druhů knedlíků, 50 druhů trvanlivého pečiva a 60 druhů speciálních výrobků, jako jsou zákusky, oplatkové trubičky a další. SOUTĚŽ Zajímá vás, jak se pečou rohlíky a co se děje s chlebem, než se dostane na pulty obchodů? Chcete vidět pece janovské pekárny na vlastní oči a cítit vůni rohlíků právě vytažených z pecí na vlastní nos? Uhádněte soutěžní otázky a čtyři vylosovaní výherci se mohou po janovské pekárně projít, vše si prohlédnout a ještě teplé pečivo ochutnat. Na fotografii je díže na zadělávání těsta na 186 bochníků chleba. Připraveno je 160 kg mouky. Kolik soli musí pekař do díže nasypat? Své tipy zasílejte na adresu mailto:[email protected] a označte zprávu v předmětu SOUTĚŽ S JAPEKEM. Případně zasílejte tipy poštou na adresu Týdeník Homér, Bělehradská 360, 434 01 Most. Foto popis| 2013 Foto popis| Helena Týřová



homerlive.cz

Dvacet let vyjíždí z janovské pekárny JAPEK auta plná vonících dobrot 21.3.2013

homerlive.cz HK ČR

str. 0

21.03.2013 Vůně čerstvě upečeného chleba se litvínovským Janovem line už od roku 1959. Tehdy 10. října byl zahájen provoz nové pekárny. V roce 1992 vznikl privatizační projekt na pekárnu JAPEK, s.r.o. V březnu 1993 dva společníci Oldřich Týř a Václav Dvořák koupili pekárny v Janově, Velebudicích a Libkovicích od státu. Čerstvé pečivo rozváží auta z JAPEKU do obchodů vzdálených i více než sto kilometrů už dvacet let. Pekárna v Libkovicích zanikla při bourání obce. Zaměstnanci pekárny ale našli v Janově novou práci. Privatizační projekt počítal s rozšířením janovské pekárny a se záchranou pracovních míst pro všechny pekaře z Libkovic. Ve Velebudicích se dál peklo především sladké pečivo až do nedávna. V současné době je veškerá výroba přesunuta do Janova. Pekárna ve Velebudicích je využívána jen výjimečně při nárazových projektech. V JAPEKU v Janově pracuje dvě stě lidí. Jedná se o rodinnou firmu, jejíž majitelé si zakládají na dobrých pracovních podmínkách a na spokojenosti svých zaměstnanců. Pracují tu často celé rodiny. Není výjimkou, když zůstávají zaměstnanci od vyučení až do důchodu. Pracují tu často oba manželé, a když dorostou jejich děti, hledá se místo i pro ně. Nová jednatelka společnosti, Helena Zemánková Týřová, nejstarší dcera zakladatele JAPEKU Oldřicha Týře, se může usmívat. Ví, že její firma dokáže najít práci mnoha lidem. „Jsme rodinná firma se vším, co k tomu patří. Známe problémy svých zaměstnanců. Snažíme se pomáhat. Pracují tu celé rodiny a mají u nás jistotu pravidelného příjmu, což je v dnešní době hodně důležité. Někteří mají přímo v areálu zahrady, na které chodí po skončení směny. Jiní zase bydlí v bytech, které patří firmě. Samozřejmostí je, že mají byty k dispozici i v důchodu. Neříkám, že je vše dokonalé. Práce pekaře není tak dobře zaplacená, jak by si lidé zasloužili. Cena surovin ale roste a naopak cena výrobků je tlačena dolů. Chceme udržet lidem práci. A chceme na trh posílat kvalitní a dobré pečivo. Naši lidé jsou pro nás důležití a záleží nám na tom, aby byli v JAPEKU spokojení. Někdy nastoupí nový člověk a pracuje tu jen krátce. Zjistí, že pekařina je dřina, kterou se nechce živit. Když je ale u nás někdo spokojen a my jsme spokojeni s ním, pak mu dáme jistotu stálé práce,“ říká Helena Zemánková Týřová na adresu svých zaměstnanců. O práci v JAPEKU ví Helena Zemánková Týřová všechno. Vyrůstala na vůni pečeného chleba. Od dětství se motala kolem pekárny. Její otec Oldřich Týř prošel v janovské pekárně hned několika dělnickými profesemi. Nejprve byl pekař seřizovač, postupně pak mísič, obsluha pece a údržbář. Díky svým schopnostem řídit se stal vedoucím pekárny. V roce 1993 pak jedním ze dvou majitelů JAPEKU. Jeho nejstarší dcera Helena v pekárně brigádničila v době studia na střední škole. Po maturitě tu nastoupila do pekárny a při práci začala studovat na vysoké škole. Pochopila, že vysokoškolské znalosti potřebuje. Vystudovala magisterský obor Průmyslové vlastnictví a stala se nejprve finanční ředitelkou společnosti a v březnu letošního roku jednatelkou a ředitelkou. O JAPEKU, který region zásobuje denně čerstvým pečivem už dvacet let, proto může mluvit s největším přehledem. Kolik výrobků v současné době posílá JAPEK na trh? Hlavními produkty jsou samozřejmě chleby a rohlíky. Žádané je rovněž jemné pečivo, koblihy, šátečky, loupáky a další sladké pečivo. Celkem pečeme na tři sta druhů výrobků. Některé druhy ale pouze některé dny v roce. Jako ve všech výrobních firmách i v JAPEKU platí pravidlo, že dvacet procent výrobků představuje osmdesát procent celkového obratu firmy. Pečeme hlavně v noci a končíme kolem desáté hodiny dopoledne. Hlavní výroba, tedy chléb a rohlíky, pečeme do osmi hodin. Chceme, aby zákazníci měli co možná nejčerstvější pečivo. V pátek posíláme na pulty teplý chléb ještě ve čtrnáct hodin. V současné době máme čtyřicet aut, která pečivo rozváží do obchodů. Zásobujeme nejen nejbližší okolí, ale vozíme pečivo do Prahy, na Sokolovsko, Karlovarsko, Žatecko a Lounsko. Pečete z domácích surovin? Máme napojení na místní mlýny, a pokud je to možné, používáme výhradně českou mouku. Někdy je ale nutné sáhnout i po zahraniční produkci. Například v loňském roce došly v České republice zásoby žitné mouky už v dubnu. Mlynáři museli žito nakupovat v cizině. Mouku máme uskladněnou v původních dřevěných sýpkách, na které nedám dopustit. Myslím si, že k mouce dřevo patří a zatím se bráním nahradit je nerezovými zásobníky. Do našich dřevěných sýpek se vejde zásoba mouky na čtrnáctidenní produkci pečiva.



Na který výrobek jste nejvíce pyšná? Určitě je to náš chléb Šumava. Jedná se o chléb zadělávaný žitným kvasem bez přídavku chemie. Trojstupňové zrání žitného kvasu je technologicky náročný proces, proto většina menších pekáren kvasový chléb nepeče. Složení konzumního chleba Šumavy plně odpovídá požadavkům správné výživy. Je vyráběn z tmavých mouk, které mají velké množství vlákniny. Při klasické výrobě chleba je tato mouka přírodním způsobem prokvašená a tím nejlépe stravitelná. Přírodní kvasový chléb je zpracovaný podle staré tradiční receptury, která se vrací k původním kořenům zdravé kuchyně našich předků. Kvasový chléb je zdravější a snáze stravitelný. Neobsahuje droždí, chemické přísady, ani přídatné látky (aditiva) jako jsou stabilizátory, regulátory chuti apod., ale výhradně chlebový kvas, který zaručuje zachování velkého množství minerálů a vysoký obsah vlákniny. Použití pravého žitného kvasu zabraňuje např. nadměrnému škodlivému množení kvasinek v organismu a nevytváří tak podmínky ke vzniku kožních chorob a mykóz, napomáhá např. správnému trávení či není tolik „hlenotvorný“, jak je to např. u čistě pšeničných chlebů. Kvašením při stabilní teplotě a za určitý čas získává tento chléb výbornou a nezaměnitelnou chuť a díky mléčným bakteriím i typické intenzívní chlebové aroma. Na náš chléb jsem, myslím, právem hrdá. Získal také významná ocenění. V roce 2008 a 2009 byl vyhlášen Chlebem roku na soutěži pořádané Svazem pekařů a cukrářů. Na čelních příčkách se umisťujeme pravidelně. V roce 2009 jsme získali ocenění Chléb roku a zároveň také Řemeslný chléb roku. Mezi další úspěchy patří Chléb roku v Čechách 2007. Trendem současné doby je zdravá výživa. Jaké vaše výrobky splňují požadavky zdravé výživy? Je nutné připomenout, že velké množství pečiva, které se tváří jako celozrnné a tmavé, je pouze dobarvované a ke zdravé výživě má stejně daleko jako klasické bílé rohlíky. Obecně platí pravidlo, čím má pečivo tmavší barvu, tím horší. V těchto případech doporučuji číst pozorně složení na etiketách. Naší hvězdou mezi výrobky zdravé výživy je celožitný chléb Moskva. Jedná se o kvasový chléb pouze ze žitné mouky bez přídavku jakékoliv chemie a barviv. Splňuje všechny požadavky zdravé výživy. Dalším pečivem, které mohu s klidným svědomím doporučit jako zdravou výživu, je náš dalamánek a Fit bageta, která je rovněž bez přidání barviva. Zmínila jste úspěchy janovského chleba. Je to jediné pečivo, které sbírá medaile, nebo máte dalšího favorita? Chleba patří mezi to nejlepší, co nabízíme. Je to takové rodinné stříbro. Úspěch jsme ale měli v loňském roce například i s naší škvarkovou plackou. Byla zvolena Českou chuťovkou roku. Už se tu sice nedá mluvit o zdravé výživě, ale zase je opravdu hodně dobrá. Někteří zákazníci si na naší škvarkové placce už vypěstovali závislost. Nesmím zapomenout na to, že byl JAPEK finalista soutěže o „Dožínkový koláč roku“ v letech 1999-2008, jsme držitelem Čestného uznání Agrární komory ÚK a Ústeckého kraje. Za Müsli koláčky, Müsli vánočku, Janovský bochník a vystřikované trubičky máme ocenění „Kraj Přemysla Oráče - Potravinářský výrobek roku 2008“ a jsme držitelem Čestného uznání hospodářské komory „Stejná šance – zaměstnavatel 2008“. Úspěchy ale nesbírá pouze pečivo. Vy jste se stala Podnikatelkou roku Litvínova a Meziboří. Jak toto ocenění vnímáte? Samozřejmě mě to těší. Bez práce všech lidí v pekárně by to ale nebylo možné. Proto jsem cenu věnovala JAPEKU k jeho dvacetinám. Musím připomenout i zásluhy svého otce Oldřicha Týře. Díky svým praktickým i teoretickým znalostem a zkušenostem v oblasti pekárenského oboru se stal členem představenstva Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů ČR, kde byl pětkrát zvolen předsedou představenstva, kterým je dodnes. Byl jedním z prvních zástupců v Potravinářské komoře ČR. V lednu letošního roku mu bylo uděleno Čestné členství Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů ČR. Děkuji za rozhovor JAPEK, s.r.o. v datech objekt pekárny v Janově byl uveden do provozu v roce 1959 1993 byl závod Most SPaC zprivatizován a prodán společnosti JAPEK, s.r.o. 1998 byla zavedena technologie počítačového sledování výroby 2005 byla provedena celková rekonstrukce, rozšířené výrobní prostory, expedice, moderní mrazicí a chladicí boxy za 36 mil. Kč od 2007 je realizován projekt využití odpadního tepla za 6 mil. Kč



JAPEK, s.r.o. v číslech Ročně v JAPEKu upečou 2 900 000 bochníků chleba. Z pecí JAPEKu každý rok putuje 62 000 000 rohlíků. Ročně rozvezou přes 6 150 000 kilogramů všech druhů čerstvého pečiva. Od svého otevření pekárna JAPEK vyrobila 1 753 000 000 bochníků chleba a 37 600 000 000 rohlíků. JAPEK vyrábí 40 druhů chleba, 70 druhů běžného pečiva, 120 druhů jemného pečiva, 15 druhů knedlíků, 50 druhů trvanlivého pečiva a 60 druhů speciálních výrobků, jako jsou zákusky, oplatkové trubičky a další. SOUTĚŽ Zajímá vás, jak se pečou rohlíky a co se děje s chlebem, než se dostane na pulty obchodů? Chcete vidět pece janovské pekárny na vlastní oči a cítit vůni rohlíků právě vytažených z pecí na vlastní nos? Uhádněte soutěžní otázky a čtyři vylosovaní výherci se mohou po janovské pekárně projít, vše si prohlédnout a ještě teplé pečivo ochutnat. Na fotografii je díže na zadělávání těsta na 186 bochníků chleba. Připraveno je 160 kg mouky. Kolik soli musí pekař do díže nasypat? Své tipy zasílejte na adresu a označte zprávu v předmětu SOUTĚŽ S JAPEKEM. Případně zasílejte tipy poštou na adresu Týdeník Homér, Bělehradská 360, 434 01 Most. Komentáře URL| http://www.homerlive.cz/zpravodajstvi/...t_vyjizdi_z_janovske_pekarny_japek.html Hospodářské noviny

Akcie rozvíjejících se trhů nedokážou držet krok se zbytkem světa 22.3.2013

Hospodářské noviny HK ČR

str. 25 Finance

EXKLUZIVNĚ V HN Stefan Wagstyl Světové akciové trhy zažívají velmi dobré čtvrtletí. Rozvíjející se trhy za nimi ale nápadně zaostávají. Burzy ve vyspělých zemích za první tři měsíce letošního roku vyrostly o 6,6 procenta. Na rozvíjejících se trzích však o 3 procenta klesly. To se ale podle odhadů nemělo stát. Dlouhodobě měly rozvíjející se trhy zažívat rychlejší růst ekonomiky i cen akcií. Je nutné přiznat, že několika burzám v rozvíjejících se zemích se dařilo. Thajská vyrostla o jedenáct procent a dubajská dokonce o sedmnáct. Ty ale překonalo Japonsko s růstem zhruba 20 procent. Obrovský akciový trh v USA pak vyrostl o 9 procent. Ekonomický růst není viníkem situace. Mezinárodní měnový fond předpovídá růst HDP o 5,9 procenta v rozvíjejícím se světě a 1,9 procenta ve vyspělých ekonomikách. To je pomalejší růst než před krizí v roce 2008, ale rozdíl kolem čtyř procent v růstu vyspělých a rozvíjejících se ekonomik je podobný jako před krizí. Navzdory otřesům na trzích se růst úvěrů zpomalil zhruba podobně. Podle Jonathana Andersona z Emerging Advisors Group je růst na rozvíjejících se trzích stále zhruba o 10 až 12 procent vyšší než v rozvinutém světě. Navíc šéfové mezinárodních fondů zůstali poměrně optimističtí ohledně rizika. Například vkládali peníze i do akcií na hraničních trzích, které letos přestaly kopírovat vývoj akcií na rozvíjejících se trzích a spíše držely tempo s vyspělými zeměmi. Objevují se totiž problémy. Prvním je, že ačkoliv je ekonomický růst rozvíjejících se zemí podle standardů rozvinutých zemí dobrý, není tak vysoký, jak se očekávalo. Dalším problémem je, že i přesto, že růst zpomaluje, politici v některých zemích, jmenovitě například v Brazílii, naznačili obavy z inflace, a tedy že budou zvyšovat úrokové míry. „Stejně jako levné peníze podporují trhy v rozvinutých zemích, mohou rozvíjející se trhy už letos utrpět kvůli změnám politiky opačným směrem,“ napsal Michael Hood, stratég v JPMorgan Asset Management. Navzdory tomu, že vyspělé trhy rostou pomalu, zdejší firmy ukázaly, že dokážou vydělávat lépe než jejich konkurenti z rozvíjejících se zemí. Americkým společnostem podle JPMorgan rostly příjmy o 4,3 procenta. Firmám z rozvíjejících se trhů jen o 3,7 procenta. To je malý rozdíl, ale stejně znamená zklamání. Vzhledem k rozdílu v růstu HDP se očekávalo, že firmy z rozvíjejících se trhů budou v růstu příjmů mnohem úspěšnější.



Další výzvou hlavně pro asijské firmy orientované na export jsou takzvané měnové války. Tyto společnosti byly zasaženy poklesem jenu, který posílil japonskou konkurenceschopnost. Spekulanti na pokles akcií tvrdí, že hluboce zakořeněné problémy rozvíjejících se trhů, hlavně příliš silný vliv státu, se budou v následujících letech ještě zvětšovat a budou mít negativní následky pro akcie. John Paul Smith, stratég Deutsche Bank, například odhaduje pokles akcií na rozvíjejících se trzích na 10 až 15 procent tento rok kvůli zvětšujícím se potížím v Číně. „Pokles rozvíjejících se trhů ale může být daleko menší, než jaký většinou způsobuje hospodářský cyklus,“ řekl Michael Hood, který je k situaci na rozvíjejících se trzích mnohem optimističtější. Odhadované ceny akcií na rozvíjejících se trzích se navíc velmi liší. Široké rozpětí může tedy vést investory k daleko pečlivějšímu výběru zemí a firem. REDAKČNĚ KRÁCENO další články FT otištěné v HN čtěte na ihned.cz/financial-times Vývoj na vybraných trzích (%, 2013) Rozvíjející se trhy Bovespa (Brazílie) -7,5 Hang Seng (Čína) -4 Jakarta Comp. (Indonésie) 11,9 Rozvinuté trhy Nikkei 225 (Japonsko) 19,9 S& P 500 (USA) 8,6 FTSE Eurofirst 300 (Evropa) 5,8 Hraniční trhy Ghana Composits 38,6 Venezuela General 33,8 VNI Index (Vietnam) 17,7 ZDROJ: THOMPSON REUTERS Foto popis| FT Financial Times http://www.ft.com

Koruna je nejslabší od června, ČNB ji hlouběji srážet nemusí 22.3.2013

Hospodářské noviny str. 15 HN byznys Petr Kain HK ČR

měny Pravděpodobnost, že by Česká národní banka začala letos prodávat korunu s cílem snížit její hodnotu, podle ekonomů klesá. Česká měna je totiž k euru nejslabší od loňského června a zatím nic nenasvědčuje tomu, že by měla výrazněji posílit. „Myslím, že v ČNB jsou s vývojem kurzu koruny spokojení. Podle mě centrální banka aktuálně nemá důvod intervenovat a nebude ho mít po celý letošní rok,“ říká hlavní analytik Generali PPF Asset Management Radomír Jáč. Jak řekl včera guvernér ČNB Miroslav Singer pro list Wall Street Journal, centrální banka je nadále připravena k devizovým intervencím v případě, že se budou zvyšovat deflační rizika (tedy bude-li hrozit výraznější snížení cenové hladiny). „K tomu by koruna mohla přispět, kdyby prudce posílila pod 25 až 24,50 koruny za euro,“ říká hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek. Takový scénář ale není pravděpodobný – podle agentury Reuters analytici v průměru odhadují, že v březnu příštího roku bude kurz koruny k euru na úrovni 25,48. Česká měna by tedy měla posílit jen o zhruba 30 haléřů. Současný vývoj si pochvalují především vývozci. „Oslabování koruny je pro český průmysl nebeskou manou. Pomáhá totiž kompenzovat problémy, které mají exportéři v souvislosti s ekonomickou recesí,“ řekl HN generální ředitel společnosti Atas a místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk. Pokles kurzu české měny o jednu korunu k euru zvýší podle něj tržby jeho firmy o 12–13 milionů korun ročně. ČNB chce, aby lidé více utráceli Možnost zásahů proti silné koruně zmínil guvernér Singer poprvé v září loňského roku. Když ČNB v listopadu snížila základní úrokovou sazbu na technickou nulu (0,05 procenta), staly se intervence v podstatě jedinou cestou, jak by mohla banka podpořit ekonomiku. Prodejem korun by snížila jejich hodnotu, podpořila vývoz a zvýšila inflaci. Zároveň by se tak snažila pošťouchnout spotřebitele k většímu utrácení. Když oslabí koruna, začnou se lidé obávat růstu cen a své peníze raději utrácejí hned. „Doposud svou spotřebu lidé oddalovali, protože řada věcí, především statků dlouhodobější spotřeby, zlevňovala,“ říká hlavní analytik Poštovní spořitelny Jan Bureš. K větším nákupům se centrální bankéři snaží Čechy přimět již dlouho a stále neúspěšně – loni klesla spotřeba domácností meziročně o 3,5 procenta. Ochota a mnohdy i schopnost domácností utrácet je velmi nízká. Dokládá to i vývoj bankovních vkladů a úvěrů. Přestože úroky u depozit klesly takřka k nule, objem vkladů v bankách rostl za poslední rok dvojnásobným tempem než objem úvěrů. Lidé více šetřili, přestože jejich peníze



na běžných účtech po započtení inflace ztrácely hodnotu (loni byl reálný výnos u běžných účtů minus 1,56 procenta). Intervence jsou dvousečná zbraň Potíž s intervencemi je v tom, že mají řadu nevýhod. Podle některých ekonomů není například vůbec jisté, že by oslabení koruny přimělo obyvatelstvo k větším útratám. „ČNB nedokáže zajistit, aby zdražovaly pouze položky, které by se jí hodily, tedy statky dlouhodobější spotřeby. Porostou i ceny ostatního zboží, které pak budou ukusovat z disponibilních příjmů domácností,“ říká Bureš. Už teď přitom podle aktuálního průzkumu agentury STEM žije v Česku 17 procent lidí od výplaty k výplatě. Případné intervence by mohly mít dokonce opačný efekt, než ČNB zamýšlela – útraty domácností se mohou ještě více snížit. Jak upozorňuje Vejmělek, na slabou korunu by doplatili i výrobci, jimž by se zvýšily vstupní náklady. „Historie navíc ukazuje, že intervence jsou účinné jen v krátkodobém horizontu, kdy je centrální banka schopná svými prodeji vychýlit trh,“ říká Vejmělek. Aby měly reálný význam pro ekonomiku, musely by ale probíhat dlouhodobě. Nevýhoda intervencí je i v tom, že zatímco dovozní ceny, a tím pádem i inflace se zvýší ihned, na zvýšení konkurenceschopnosti českých exportérů má slabší koruna pozitivní vliv až po několika měsících (ceny mají totiž nasmlouvané dopředu a část z nich je proti výkyvům kurzu zajištěná). Navíc, a to je podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka zásadní komplikace, kdyby ČNB přistoupila k intervencím při současném slabém kurzu koruny, mohlo by to být vnímáno jako zapojení do takzvaných měnových válek. „Zlepšovali bychom situaci své ekonomiky na úkor ostatních zemí, což by mohlo být příčinou diplomatické roztržky se sousedními státy,“ říká Marek. *** ČnB vadí, že Češi spoří a málo utrácejí Foto popis| O autorovi| Petr kain, mailto:[email protected] Chrudimský deník

Úřad práce slibuje v kraji až tisíc volných pracovních míst 22.3.2013

Chrudimský deník Lenka Štěpánková

str. 2 Pardubický kraj HK ČR

Místa jsou vytvářena u organizací v neziskové sféře, ale i v podnikatelském sektoru Téma Pardubický kraj – Zájem zaměstnavatelů v Pardubickém kraji o uchazeče z evidence úřadu práce se v letošním roce zvyšuje. „Pardubická krajská pobočka úřadu práce jako součást aktivní politiky zaměstnanosti od počátku roku finančně podpořila vytvoření více než dvě stě nových pracovních míst,“ prohlásil ředitel pardubického úřadu práce Petr Klimpl. Pomocné práce „Místa jsou vytvářena jak u obcí a dalších organizací v neziskové sféře a týkají se většinou pomocných prací při úklidu a údržbě veřejné zeleně, lesů a komunikací, budov a dalších objektů – veřejně prospěšné práce, tak i v podnikatelském sektoru, kde jsou podporovány pracovní poměry s perspektivou trvalého pracovního poměru,“ doplnil Petr Klimpl. Jestliže společnost zaměstná uchazeče evidovaného na úřadu práce, který patří do skupiny s problémem na trhu práce, dostane po dobu šesti měsíců příspěvek jedenáct až patnáct tisíc korun měsíčně. „Je dobře, že vznikají nová místa, protože nezaměstnanost v Pardubickém kraji je opravdu velice vysoká,“ podotkla Jana Malá, která je momentálně nezaměstnaná. V současné době se konají další jednání se zaměstnavateli. „V letošním roce úřad práce předpokládá, že bude uzavřeno přibližně 450 dohod se zaměstnavateli o vytvoření asi tisícovky podpořených pracovních míst,“ informoval ředitel pardubického úřadu práce Petr Klimpl. Úřad práce využívá k podpoře zaměstnanosti finančních prostředků jak z národního rozpočtu, tak i prostředků Evropského sociálního fondu při operačním programu Lidské zdroje a zaměstnanost.



Foto popis| KRAJSKÁ POBOČKA úřadu práce letos podpořila vytvoření 200 nových pracovních míst. Foto autor| Foto: Deník/lub Region| Východní Čechy Publikováno| Chrudimský deník; Pardubický kraj; 02 Publikováno| Svitavský deník; Pardubický kraj; 02 Publikováno| Orlický deník; Pardubický kraj; 02 Publikováno| Pardubický deník; Pardubický kraj; 02 ID| 089cbff3-fe98-4f7c-af3a-6561ea4c3450 iHNed.cz


iHNed.cz ČTK

str. 0 byznys.ihned.cz HK ČR

Odměny evropských bankéřů nebudou smět přesáhnout jejich základní mzdu. Pouze za výjimečné situace budou smět banky svým špičkovým pracovníkům vyplatit odměnu ve výši dvojnásobku základního platu. Představitelé členských zemí Evropské unie a zástupci Evropského parlamentu se dohodli na omezení odměn bankéřů. Nová pravidla mají začít platit v lednu 2014. Oznámilo to v noci na čtvrtek irské prezidentství EU. Evropský parlament také udělal první krok k omezení bonusů manažerů některých investičních fondů. Za běžných okolností nebudou moci odměny bankéřů přesáhnout jejich základní mzdu. Pouze za výjimečné situace budou smět banky svým špičkovým pracovníkům vyplatit odměnu ve výši dvojnásobku základního platu. Regulace platových bonusů manažerů v bankovnictví již v rámci EU funguje, a je proto podle náměstka výkonného ředitele České bankovní asociace Jana Matouška s podivem, proč komise přišla s dalším zpřísněním. "Pochopitelná je snad regulace u těch bank, které žádaly o státní pomoc. Jiná omezování akcionářů bank v svobodě rozhodnout o odměnách manažerů se jeví spíše jako politická vendeta, jež navíc znevýhodní bankovní sektor při získávání schopných manažerů," řekl. Ministři financí EU schválili limity pro bonusy bankéřů, nejvíce se dotknou Británie - čtěte ZDE Reálná mzda v Česku klesla. Bankéři si ale polepšili, odměny dostali v předstihu - čtěte ZDE Konečná dohoda ukončuje několikaměsíční spor, ve kterém se proti omezení odměn stavěla Británie. Ta se obávala, že tento krok by mohl vést k poklesu mezinárodního významu londýnského finančního centra. "Parlament odolal tlaku ze strany britské vlády a nepřipustil žádné další změny v omezení odměn," uvedl německý člen Evropského parlamentu Udo Bullmann. Omezení pro manažery investičních fondů Vysoké odměny v bankovním sektoru jsou v posledních letech trnem v očích veřejnosti. Řada evropských politiků se navíc domnívá, že vysoké odměny motivovaly bankéře k rizikovým obchodům, které dostaly některé významné evropské banky na pokraj kolapsu. Hospodářský a finanční výbor EP ve čtvrtek navíc velkou většinou podpořil návrh na zavedení limitů pro odměny manažerů některých investičních fondů. Návrh je součástí reformy fondů UCITS, které prodávají



převoditelné cenné papíry po celé EU. Fondy obchodující s tímto populárním investičním produktem mají aktiva asi 6,3 bilionu eur (163 bilionů korun). Návrh zavádí limity pro bonusy manažerům těchto fondů a nevztahoval by se tedy například na hedgeové fondy. Podle návrhu by mohly odměny dosáhnout jen výše ročního platu. Navíc 50 procent bonusu by muselo být vypláceno podle dlouhodobého výsledku fondu. "Omezení na odměny ve fondech UCITS pomůže ochraně investorů a omezí rizikové spekulace. Doplní právě přijatá pravidla omezující bonusy bankéřů," řekl německý poslanec Sven Giegold, který s návrhem přišel. Mohou na tom vydělat americké banky Připustil však, že v případě fondů nejsou rizika tak velká jako u bank. Je ale přesvědčen, že návrh bude mít dostatečnou podporu i v plénu parlamentu, které bude o něm hlasovat zřejmě v dubnu. Také další poslanci se shodli, že návrh má podporu, ale výsledné omezení nebude zřejmě tak striktní jako u odměn bankéřů. Omezení odměn bankéřů bylo součástí součástí širších změn v regulaci bankovního sektoru. Ty zahrnují rovněž větší požadavky na kapitál bank, které mají zajistit odolnost bankovního sektoru vůči případné budoucí krizi. Evropské banky tvrdí, že omezení odměn sníží jejich konkurenceschopnost, protože omezení platí i pro odbočky evropských bank mimo EU. "Pokud mají být odměny omezeny, mělo by se to udělat na celosvětové úrovni," uvedl prezident Evropské bankovní federace Christian Clausen. "Je tu riziko, že zákazníci budou dělat obchody s americkými bankami, které stále vyplácejí vysoké odměny," dodal. Macháčkova výměna, debata ekonomů na HNDialog: Co soudíte o zavedení regulace bankovních bonusů? čtěte ZDE URL| http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-e...eru-nesmeji-byt-vyssi-nez-zakladni-plat

Zeman v Senátu navrhl změnu volebního systému. Zmenšil by volební kraje a zavedl panašování 21.3.2013

iHNed.cz han

str. 0 zpravy.ihned.cz HK ČR

Během první návštěvy v Senátu prezident Miloš Zeman navrhl několik změn volebního systému do parlamentu. Snížil by pětiprocentní volební klauzuli na tři procenta, zmenšil by volební kraje. Podle Zemana je v současnosti důvěra v politiku minimální a změny by zvýšily participaci na věcech veřejných. Prezident Miloš Zeman ve čtvrtečním projevu před senátorkami a senátory navrhl změny volebního systému. Zeman by snížil volební klauzuli v parlamentních volbách ze současných pěti na tři procenta. Chtěl by také zvýšit počet volebních krajů, kraje by byly menší, ale bylo by jich víc než současných 14. Kandidáti na poslance se pak podle něho budou muset více snažit zaujmout voliče, budou mít šanci celý svůj region objet a voliči je lépe poznají. Podle Zemana by to navíc zvýšilo participaci na věcech veřejných, důvěra občanů v politiku je podle něj dnes minimální. Kromě toho Zeman zdůraznil princip takzvaného panašování. "Ona možnost výběru napříč kandidátkami dává nejen větší prostor voličům, ale vytváří velmi nepříjemný tlak na všechny politické strany, aby do čela svých kandidátek dávaly skutečné osobnosti, a ne, použiju eufemismus, lidi bez výrazných osobnostních rysů," prohlásil Zeman v Senátu. V současnosti se podobně volí v komunálních volbách. Ve středu se prezident Miloš Zeman poprvé vydal na vládu, týden předtím se setkal s hejtmany krajů. Čtvrtek nový prezident věnoval návštěvě horní komory parlamentu. Zeman v úvodu projevu zopakoval, že při dubnové návštěvě šéfa evropské exekutivy José Manuela Barrosa v Praze plánuje podepsat takzvaný euroval, a další integraci Česka v EU zdůraznil jako národní zájem.



Prezident Zeman krotí svého kancléře Mynáře: Úřad nebude sloužit politické propagaci - čtěte ZDE Zeman: Do zahraničí budu brát podnikatele, ale ne ty, kteří jsou blízko bankrotu - čtěte ZDE Pozitivní a negativní deviace MZ - čtěte ZDE Zeman také potvrdil svůj záměr vetovat co nejméně zákonů. "Veto je alibismus, výraz jakéhosi zoufalství. Je to důkaz toho, že se prezident republiky předtím nesnažil s oběma komorami o svých argumentech diskutovat," prohlásil během projevu Zeman. Podle předsedy Senátu Milana Štěcha bylo setkání prezidenta se senátory "přátelské". Prezidenta Zemana uvítaly fanfáry ze Smetanovy opery Libuše, po projevu zazněla národní hymna. "Pro nás senátory to bylo velmi sympatické. Máme společné cíle - prosperita ČR, její konkurenceschopnost," dodal Štěch na brífinku po Zemanově projevu. URL| http://zpravy.ihned.cz/politika/c1-595...an-senat-zmeny-volebni-system-parlament Karvinský deník

Báňská je proti sloučení 22.3.2013

Karvinský deník



Ostrava – Jedna velká obří univerzita, která nabídne unikátní spojení technických a humanitních oborů. To byl cíl dlouho plánovaného sloučení dvou ostravských vysokých škol – Ostravské univerzity a Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. Rektor VŠBTUO Ivo Vondrák ale včera uvedl, že v současné době spojení škol nepovažuje za nutné. „To však neznamená, že je po všem. Chystáme společné projekty a chceme úzce spolupracovat, ovšem v současné době ne,pod jednou značkou‘,“ konstatoval rektor Ivo Vondrák. Své rozhodnutí zdůvodnil tím, že v daném okamžiku není jasné a podložené, že spojením škol by došlo ke zvýšení jejich konkurenceschopnosti. „V dotazníkovém šetření se ukázalo, že jednasedmdesát procent zaměstnanců sloučení odmítá,“ řekl Ivo Vondrák. Zcela opačný názor má na celou věc rektor Ostravské univerzity Jiří Močkoř. Je přesvědčen o tom, že školy by se za každou cenu měly spojit. „Také studie potvrdila, že by po spojení univerzit došlo k upevnění jejich postavení. Taková možnost se už nebude opakovat, nehledě na to, že ji podpořilo i ministerstvo školství,“ tvrdil Močkoř a dodal: „Díky této podpoře bychom měli jednoznačně lepší podmínky.“ Podle slov rektora Vondráka má navíc VŠBTUO oproti OU mnohem delší historii, více studentů i vyšší příjmy z vědy a výzkumu. Připouští tedy možnost, že OU by se měla k VŠBTUO připojit, a ne se s ní sloučit. Jiří Močkoř však tuto variantu jednoznačně odmítl. Konstatoval, že konkrétní podmínky slučování měly zaznít až letos. „Naše akademická obec se zatím nevyjadřovala k tomu, zda je pro, či proti sloučení. Měl jsem za to, že teprve letos se zveřejní konkrétní podoba, jak by spojení škol mělo vypadat,“ zmínil Jiří Močkoř. Region| Severní Morava



Konstrukce

ORTEC – Systémy pro pružné a stavitelné upevnění kolejnic 26.2.2013

Konstrukce

str. 81 Příloha - Jeřáby a jeřábové dráhy HK ČR

Vaší jeřábovou dráhu uvedeme do správného směru naším systémem pružného a stavitelného uložení kolejnic Firma ORTEC ČR, s. r. o. patří po 13 letech působení na českém trhu k předním firmám, které se komplexně zabývají řešením upevňování kolejnic. V oboru dodávek pro tramvajové tratě a tratě podzemních drah řeší naše systémy především problematiku útlumu nadlimitního hluku a negativních účinků vibrací. V oboru dodávek pro jeřábové dráhy a kolejové dráhy pro jiná technologická zařízení se zaměřujeme především na optimalizaci volby pojezdového profilu s ohledem na jeho zatěžování, prodloužení životnosti zařízení a na možnosti následné rektifikace pojezdové kolejnice. Opravy a rekonstrukce jeřábové dráhy spojené s výměnou pojezdové kolejnice významně zvyšují provozní náklady, proto je odborné provedení uložení kolejnice na jeřábové dráze pro její bezproblémový provoz rozhodující. Správný výběr typu pojezdové kolejnice, správného způsobu jejího upevnění a způsob následné údržby mají na životnost kolejnice a bezporuchový provoz celé konstrukce jeřábové dráhy významný vliv. Při navrhování uložení pojezdové kolejnice se nabízí možnost tuhého nebo pružného upevnění kolejnice ke spodní konstrukci (beton, ocel): • Tuhé upevnění je takové upevnění kolejnice, které je napevno spojeno se spodní konstrukcí, neumožňuje kolejnici téměř vůbec dilatovat a neumožňuje následnou rektifikaci kolejnice (např. přivaření pojezdového profilu přímo ke konstrukci, aplikace šroubových spojů skrze patu kolejnice, použití napevno šroubovaných svěrek apod.). Následkem je neúměrné zatěžování spodní konstrukce jeřábové dráhy. Případná oprava spodní konstrukce či výměna kolejnice při jejím opotřebení je v mnoha případech znemožněna nebo je její výměna komplikovaná a nákladná. • Pružné a stavitelné upevnění – stavitelné svěrky spolu s pružnou podložkou mezi patou kolejnice a spodním nosníkem (konstrukcí) umožňují kolejnici udržet v požadovaném směru v normou požadovaných tolerancích a zároveň zabraňují jejímu pohybu ve vertikálním směru. Kolejnice uložená na pružné podložce rovnoměrně zatěžuje spodní konstrukci. Pružná podložka pod patou kolejnice umožňuje zapracování válcovenských tolerancí na patě kolejnice do podložky a tím odstraňuje bodové zatížení spodní konstrukce. Nezanedbatelný je význam pružné podložky pro redukci provozem vznikajících vibrací a hluku šířeného okolní konstrukcí. Při aplikaci těchto systémů lze provádět jednoduchou následnou rektifikaci polohy kolejnice popř. její výměnu. • Plně pružná upevnění – jsou systémy obdobné pružným systémům, které však vkládají mezi patu kolejnice a upínací svěrku pružný prvek. Nevýhodou těchto systémů je právě tento pružný prvek, který je buď ke svěrce přilepen, nebo navulkanizován. Namáháním od dilatování kolejnice, anebo zaváděním provozních sil od jeřábu do kolejnice se může tento prvek od svěrky oddělit a učinit tak systém upevnění zcela nefunkčním. Systémy ORTEC MX (k přišroubování) event. MXA (k přivaření) jsou určeny pro pružné a stavitelné upevnění kolejnic jeřábových drah, anebo kolejnic pro kolejové dráhy různých technologických zařízení (regálové zakladače, vozíky, výtahy apod.). Umožňují jak kontinuální tak i diskontinuální způsob uložení jakékoliv kolejnice a tvoří trvalý systém uložení kolejnice pro provozní zařízení všeho druhu. Kontinuální uložení kolejnice je vhodné při výstavbě nových jeřábových drah nebo u drah s jeřáby s vysokými kolovými tlaky. Diskontinuální uložení je naopak určeno zejména pro méně zatěžované jeřábové dráhy popř. pro jeřábové dráhy, u kterých je prokázáno prohnutí nosníků mezi sloupy. Systémy ORTEC MX a MXA jsou vhodné pro aplikace na ocelových i betonových nosnících (pasech). Systémy ORTEC se vyznačují zvláštním tvarem, který byl vyvinut a odzkoušen jako výsledek optickonapěťových zkoušek a splňují tak veškeré požadavky kladené na moderní upevnění kolejnice. Při aplikaci systémů ORTEC MX, MXA jsou pojezdové kolejnice stranově naprosto volně vedeny. Změnami, které nastávají ve změnách délky kolejnice při kolísání provozních teplot nebo z důvodů zavádění provozně dynamických účinků, nejsou tyto systémy upevnění namáhány. Pevné body, které jsou na kolejnici (jeřábové dráze) umístěny pak zabraňují nekontrolovatelnému posunování kolejnice. Veškeré díly systému jsou vyráběny v ČR z kvalitní oceli S355JO. Kováním v zápustce pak je materiál dále zušlechťován. Pro upevnění jednotlivých prvků je použit standardní vysokopevnostní spojovací materiál. Plynulá stranová rektifikace kolejnice je při samotné montáži i při následné údržbě velmi jednoduchá – dle použitého systému v rozsahu od 10 do 16 mm. Pružná podložka pod patou kolejnice je nedílnou součástí systému upevnění. Z mnoha materiálů, které se vyskytují na trhu, jsme pro výrobu pružných podložek vybrali materiál Lupolen V2520J, který nejlépe



vyhovuje našim požadavkům. Tento materiál je již dlouhá léta s těmi nejlepšími zkušenostmi využíván např. v železniční nebo tramvajové dopravě. Pojezdová kolejnice jeřábové dráhy je téměř vždy řešena jako bezstyková tzn. styky jednotlivých kolejnic jsou svařeny. Výhody systému ORTEC MX, MXA lze shrnout následovně: • naprosto volné vedení kolejnice mezi hranou paty kolejnice a upínací svěrkou – volný podélný pohyb kolejnice, • kvalita v zápustce kovaného materiálu, • spojovací materiál je namáhán pouze na střih, • uzavřený systém bez skulin, ve kterých by se mohla zadržovat voda nebo agresivní látky, • prodlužuje životnost pojezdové kolejnice, redukuje zatížení spodní konstrukce jeřábové dráhy. Použití těchto systémů při výstavbě či rekonstrukcích jeřábových drah nabízí vynikající provozní vlastnosti a zcela odpovídá požadavkům platných technických norem. Technické vlastnosti výrobku ve vztahu k základním požadavkům uvedeným v příloze č. 1 NV č. 163/2002 Sb. ve znění NV č. 312/2005 Sb. jsou osvědčeny autorizovanou osobou ve stavebně technickém osvědčení. Za dobu své existence firma ORTEC ČR, s.r.o. realizovala výstavbu a opravy jeřábových drah u mnoha význačných podnikatelských subjektů v ČR. Lze jmenovat početné realizace ve firmě ŠKODA-Auto a.s., TOS Varnsdorf a.s., Metrans Praha a.s., Lovochemie a.s., Povodí Vltavy s.?p., Skanska CZ, Aero Vodochody, Žďas a.s., Metalurgie Rumburk, Zetor Brno apod. Mnoho realizací bylo provedeno i v zahraničí především v Německu, Slovensku a Polsku. Kromě toho naše firma spolupracuje se všemi významnými tuzemskými výrobci jeřábové techniky, zejména EGW Cranes, Mostové jeřáby a.s., NOPO Engineering s.?r.?o., Demag Cranes & Components s.?r.?o., Ferro OK apod. Ve spolupráci s projekčními kancelářemi jsme realizovali i několik ojedinělých projektů např. pojezdovou dráhu výtahu sportovních lodí na VD Orlík, jeřábové dráhy na korunách hrází VD Orlík a VD Slapy, pojezdové kolejnice ve stabilních myčkách vozidel ČD „Pendolino“ v Praze a v Brně, kompletní řešení restrukturalizace kolejových tratí v projektu Poldi Hutě v Kladně, dodávky pro opravy JD v JE Temelín, rekonstrukce drah regálových zakladačů a jeřábových drah ve Škodě Auto a mnoho dalších. *** ORTEC s. r. o. – Systems for Flexible and Adjustable Fastening of Rails After 13 years of existence on the Czech market, ORTEC ČR, s. r. o. is among the leading companies providing for complex solutions for rail fastening. Our systems solve mainly muffling of surplus noise and negative effects of vibration in the field of supplies for tramcar and subway lines. In the field of supplies for crane lines and rail lines designed for other technological equipment, we also focus on optimization of choice of a traverse profile with respect to its loading, prolongation of life of a device and a possibility of subsequent rectification of a traverse rail track. Foto popis| Oprava JD ve ŠKODA AUTO a. s. Foto popis| Výstavba JD pro METRANS a. s. v Nýřanech Foto popis| Ukázka výkresové dokumentace Foto popis| Oprava JD v ŽĎAS a. s. Žďár nad Sázavou O autorovi| Oprava JD v ŽĎAS a. s. Žďár nad Sázavou, ORTEC ČR, s. r. o., mailto:[email protected], mailto:[email protected], http://www.ortec.cz Lidové noviny

Kde hledat sociální službu na míru: průvodce nabídkou péče o seniory 22.3.2013

Lidové noviny

str. 18 Servis LN - senioři 2013 HK ČR

LUDMILA HAMPLOVÁ

Nejdřív jde jen o to, najít vhodnou náplň volného času a zajistit dovážku oběda, později se přidá drobná výpomoc s běžnými denními úkony a až jako poslední by mělo přijít na řadu hledání domova pro seniory. Ne všechny druhy péče jsou ale všude dostupné. Jaká je nabídka péče o seniory u nás a kde ji hledat? Nabídka sociálních a zdravotních služeb je v Česku na první pohled velmi široká. Při bližším prozkoumání ale zjistíte, že najít ideální řešení právě pro vašeho seniora může být velmi obtížné – mnohdy je služba, kterou hledáte, ve vašem okolí jen špatně dostupná.



Příkladem je pečovatelská služba, která na mnoha místech republiky, zejména v malých obcích, chybí zcela anebo se omezuje jen na rozvážení obědů a neposkytuje pomoc s osobní hygienou, možnost sociálního kontaktu s okolím a další nabídku, která je ve větších městech běžná. Proto je vždy velmi důležité zjistit si podrobnosti o rozsahu dané služby ještě předtím, než se rozhodnete ji využívat. Navíc ne vždy je vámi vybraná služba okamžitě dosažitelná, takže budete muset hledat náhradní řešení. Například u domovů pro seniory je běžná čekací lhůta několik měsíců, ale může být i výrazně delší. A počítejte s dvojnásobkem u seniora trpícího Alzheimerovou nemocí. Kde se dozvíte základní informace o nabídce péče Při hledání konkrétních zdravotních a sociálních služeb vám pomohou na sociálním odboru městského úřadu nebo městské části, v případě malých obcí na obecním úřadě. Přehled všech poskytovatelů sociálních služeb působících na území kraje mají také sociální, v případě léčeben dlouhodobě nemocných a hospiců zdravotní odbory krajských úřadů. Poradit by vám měli i na úřadech práce, pod které spadá řešení žádosti o příspěvek na péči. Ten je určen osobám, které se neobejdou bez pomoci druhých, tedy i mnoha seniorům, a slouží k pokrytí nákladů spojených se sociálními službami, jež příjemce čerpá. Dobrým zdrojem informací je ovšem také praktický lékař, který se stará o vašeho seniora. Měl by mít přehled mimo jiné o agenturách domácí péče, pečovatelských a ošetřovatelských službách. Informace by měla poskytnout také nemocnice nebo léčebna dlouhodobě nemocných, ve které je váš senior případně hospitalizován. V nich se zpravidla můžete setkat se sociálními pracovnicemi schopnými řešit tyto situace. Pokud budete uvažovat nejen o „státních“ nebo neziskovkami zřizovaných zařízeních, ale i o soukromých službách, zjistíte, že automaticky neplatí, že by nutně měly vyšší ceny. Stejně tak se nedá paušalizovat ani ohledně kvality jejich služeb. Chybu neuděláte, když se obrátíte na některý z domovů pro seniory v dostupném okolí, přestože zatím neuvažujete o tom, že byste se svého blízkého chystali svěřit do jejich péče. Jednak v domovech mívají dobrý přehled o místních sociálních službách, jednak je často také sami poskytují. Dalším zdrojem informací o nabídce pečovatelské a dalších služeb ve vašem regionu je registr poskytovatelů sociálních služeb, který spadá pod ministerstvo práce a sociálních věcí. Povinně v něm musí být uvedeni všichni poskytovatelé, tedy nejen domovy pro seniory, ale i různé odlehčovací, pečovatelské a ošetřovatelské služby. Najdete jej na http://iregistr.mpsv.cz. V registru ovšem chybí mnohé soukromé domovy pro seniory, na které se pravidla daná zákonem nevztahují, protože působí pod jiným statusem, například jako ubytovny. Nenajdete v němani domy s pečovatelskou službou provozované městy a stejně tak ani provozovatele volnočasových aktivit pro seniory, protože obvykle nejde o sociální službu, pokud je přímo nezajišťují třeba domovy pro seniory nebo stacionáře. Pokud hledáte léčebnu dlouhodobě nemocných, případně nemocnici následné péče, jejich seznam je součástí registru zdravotnických zařízení ministerstva zdravotnictví, najdete jej na https://snzr.uzis.cz/ viewzz/rzz.htm. Dobrým zdrojem informací je také Charita Česká republika, která poskytuje různé druhy péče o seniory ve většině regionů Česka amá z neziskových organizací nejrozsáhlejší síť zařízení. Přehled jejích služeb najdete na http://www.charita. cz/cinnost-v-cr/sluzby/. Stejně tak se na seniory zaměřuje Diakonie Českobratrské církve evangelické, která nabízí terénní, ambulantní i pobytové služby. Více o jejich službách na http://www.diakonie. cz/nase-sluzby/seniori/. Na několika místech Česka působí také Naděje, více na http://www.nadeje. cz/index.php?q=node/130. Volnočasové aktivity pro seniory Různé vzdělávací, pohybové i kreativní kurzy, programy, setkání nebo přednášky pro seniory nabízí zejména celá řada neziskových organizací. Někdy jsou také součástí nabídky služeb domovů nebo center pro seniory zřizovaných obcemi. Své programy mají i kluby důchodců, případně farnosti. Jejich cílem je aktivizovat seniory, udržovat je v dobrém psychickém a fyzickém stavu a také dát jim možnost setkat se s vrstevníky a smysluplně trávit svůj čas. Pokračování na straně 19 Dokončení ze strany 18 Tyto volnočasové aktivity jsou určené pro poměrně soběstačné seniory, kteří jsou schopni se sami nebo s pomocí svých blízkých dopravit na místo konání. Ceny za kurzy se pohybují v řádech stokorun. Kde je hledat Nejlepší je zeptat se přátel vašeho seniora a zajímat se, jaké kurzy a programy navštěvují. S hledáním by vám měli pomoci na sociálním odboru města nebo městské části, případně v místním domově pro seniory, kde buď různé kurzy sami pořádají, nebo vědí, kdo je v okolí zajišťuje. Ambulantní pečovatelská a ošetřovatelská péče



Jednoznačně nejčastěji využívané služby seniorům umožňují zůstat ve svém vlastním domově, a přitom lépe zvládat každodenní situace, které se pro ně stávají obtížnější. Pečovatelská péče spadá pod sociální služby a mohou ji zajišťovat pouze lidé, kteří prošli kvalifikačním kurzem. Pomáhají svým klientům s osobní hygienou, pohybem po domácnosti, zajištěním stravování i s drobnými nákupy. Pečovatelé ale neprovádí zdravotnické úkony, jako je ošetřování proleženin nebo rehabilitace. To spadá do péče ošetřovatelské služby, kterou poskytují kvalifikované zdravotní sestry, musí ji ale indikovat ošetřující lékař. Sestry pak zajišťují také aplikaci inzulinu, podávání léků, ošetřování ran nebo nácvik chůze s chodítkem či berlemi. Výhodou jejich kvalifikace je možnost poskytování intimní pomoci – cévkování, klyzmatu nebo odběru vzorků pro vyšetření. V místech s hustší sítí pečovatelských služeb potkáte jak specializované poskytovatele, tak i „univerzály“. Může se pak stát, že za seniorem dochází jeden profesionální pečovatel, který se postará o všechno. Na úhradu pečovatelských služeb je určen příspěvek na péči, zatímco ošetřovatelskou péči hradí zdravotní pojišťovny. Ceny služeb závisí na rozsahu domluvených úkonů a mohou být nejvýše 120 Kč na hodinu. V případě, že využijete služeb soukromé agentury, ale mohou být vyšší. Kde je hledat Informace o nabídce těchto služeb v krajích najdete na webových stránkách krajských úřadů (viz rámeček s odkazy). Denní centra a stacionáře Tyto služby jsou určeny seniorům, kteří chtějí zůstat ve svém domácím prostředí, ale zároveň už nejsou zcela soběstační a vyžadují dlouhodobější dohled. Také je mohou využívat senioři, kteří se cítí izolování a rádi by měli svůj program, i když už nejsou schopni navštěvovat různé volnočasové aktivity. Denní stacionáře tak využívají rodiny, které chtějí o svého blízkého pečovat doma, ale současně nejsou schopny zajistit 24hodinovou péči. Podle svých možností ráno přiváží seniora do stacionáře, případně si centrum zajišťuje odvoz klientů samo. Stacionáře je možné využívat denně i pouze několik dní v týdnu. O seniory se zde starají sociální pracovníci. Program se liší podle toho, pro koho je stacionář určen. Existují například stacionáře a centra zaměřené na péči o osoby trpící Alzheimerovou chorobou nebo stařeckou demencí. Obvyklou součástí programu jsou různá rehabilitační a kondiční cvičení, trénování paměti, hraní společenských her, rukodělné práce nebo četba. Součástí stacionáře je také několik lůžek, kde si mohou senioři odpočinout. Ceny služeb se pohybují podle rozsahu péče, ne vždy je také zahrnuto stravování. Ceny za hodinu pobytu začínají okolo 100 Kč, případně se hradí paušál za celý pobyt. Na úhradu služeb stacionářů a denních center je určen příspěvek na péči. Kde je hledat Informace o nabídce těchto služeb v krajích najdete na webových stránkách krajských úřadů (viz rámeček s odkazy). Odlehčovací služby Jde o péči určenou dlouhodobě nemocným, lidem závislým na péči ostatních a také jejich blízkým. Může být poskytována jako pobytová, kdy je klient krátkodobě umístěn například v domově pro seniory, hospicu nebo jiném zařízení, které pečuje o klienta 24 hodin denně. Další možností je terénní odlehčovací služba, kdy pečovatelka přichází za klientem domů a tam se o něj stará. Odlehčovací služby umožňují rodině a dalším pečujícím seniora „odlehčit“ v jejich namáhavé práci, nabrat síly, odpočinout si nebo vyřešit krátkodobé situace jako úpravu domova, dovolenou mimo domov nebo nemoc pečujícího. Stejně tak je mohou využít rodiny, které řeší náhlé zhoršení zdravotního stavu svého blízkého a potřebují čas na hledání dlouhodobější péče. Pobytové odlehčovací služby nabízejí některé domovy seniorů, domovy se zvláštním režimem a také hospice. Terénní odlehčovací služby bývají součástí nabídky agentur domácí péče, terénních služeb pečovatelské péče a domácích hospiců. Poskytují je zdravotní sestry, pečovatelky a ošetřovatelky, v případě domácích hospiců také lékaři. Kde je hledat Informace o nabídce těchto služeb v krajích najdete na webových stránkách krajských úřadů (viz rámeček s odkazy). Seznam hospiců najdete na stránkách Asociace poskytovatelů hospicové paliativní péče http://www.asociacehospicu.cz. Léčebny dlouhodobě nemocných Často fungují ve spojení s nemocnicemi, ty také mohou mít vlastní oddělení následné péče nebo oddělení dlouhodobě nemocných. Právě z nemocnic se sem pacienti dostávají nejčastěji. Jde o zdravotnická zařízení, ve kterých pracují lékaři, zdravotní sestry, ošetřovatelky i další personál a také sociální pracovníci.



Poskytují lůžkovou, ošetřovatelskou a rehabilitační péči pro chronicky nemocné pacienty, u kterých je nutný dlouhodobější pobyt a jsou špatně léčitelní. Například jde o pacienty po zlomenině krčku stehenní kosti nebo cévní mozkové příhodě. Tato péče je plně hrazená ze zdravotního pojištění, pacienti hradí pouze regulační poplatek ve výši 100 Kč na den. Starobní důchod jim zůstává v plné výši, pokud ale pobírají příspěvek na péči a hospitalizace trvá déle než měsíc, výplata tohoto příspěvku se pozastavuje. Délka pobytu se obvykle pohybuje od několika týdnů po několik měsíců. Horní hranice pobytu není stanovena. Jakmile je zdravotní stav nemocného stabilizován, je propuštěn do domácí péče, případně předán do péče domova pro seniory nebo jiného sociálního zařízení. Kde je hledat Nahlédněte do Registru zdravotnických zařízení na webu ministerstva zdravotnictví https://snzr.uzis. cz/viewzz/rzz.htm. Pobytové služby pro seniory V případě, že se rodina nechce nebo nemůže o svého seniora starat sama, přichází na řadu pobytové služby. I ty se od sebe navzájem liší rozsahem péče, zaměřením a také cenou. Zřizují je města, městské části, kraje i neziskové organizace. Domovy provozují také soukromé společnosti a fyzické osoby, jejich působení se ale jen obtížně kontroluje. Pokud takový domov není zařazen do Registru poskytovatelů sociálních služeb, není povinen dodržovat zákonem stanovené standardy služeb. To samozřejmě neznamená, že by většina z nich nenabízela kvalitní péči, také v nich působí pečovatelky a zdravotní sestry. Někdy tyto domovy používají status ubytovny, případně ubytování pro seniory. Nejsoběstačnějším seniorům jsou určeny domy s pečovatelskou službou, které mohou být označovány také jako domy s byty zvláštního určení. V nich žijí senioři ve svých bytech a podle dohody za nimi dochází pracovníci pečovatelské služby. Klasické domovy pro seniory poskytují komplexní péči o seniory, kteří ztrácejí svou soběstačnost. Zajišťují také nepřetržitou pečovatelskou a ošetřovatelskou službu, již poskytují profesionální pracovníci spolu s kvalifikovanými zdravotními sestrami. Pro seniory, kteří trpí demencí, Alzheimerovou chorobou nebo mají psychiatrické onemocnění ve stabilizovaném stadiu, jsou pak určeny domovy se zvláštním režimem, které poskytují kvalifikovanou péči zaměřenou na specifické potřeby takto nemocných. Na rozdíl od domovů pro seniory, ve kterých se mohou klienti zcela volně pohybovat, zde za předem a jasně definovaných okolností mohou pohyb klientů omezit tak, aby byla zajištěna jejich bezpečnost. Na úhradu péče je určený příspěvek na péči, případně si klienti hradí služby ze svého starobního důchodu. Ceny ve „státních“ a neziskových domovech se odvíjí od sociální situace klienta, maximální cena za měsíční pobyt v domově pro seniory a domově se zvláštním režimem je 10 800 Kč. U soukromých zařízení nejsou ceny regulovány a mohou být vyšší. Kde je hledat Informace o nabídce těchto služeb v krajích najdete na webových stránkách krajských úřadů (viz rámeček s odkazy). Hospice a domácí hospice V ČR působí celkem 15 „kamenných“ hospiců, kde jsou pacienti trvale ubytovániamohou být doprovázeni i členy rodiny, a čtyři domácí neboli mobilní hospice, jejichž personál přijíždí kdykoliv během dne i noci za umírajícím do jeho domova a spolupracuje s jeho blízkými. Pro přijetí do hospice nehraje roli místo trvalého bydliště klienta. Hospice jsou určeny pro pacienty na konci života, u kterých byly vyčerpány všechny možnosti léčby. Jde o zdravotnická zařízení, ve kterých pracují lékaři, zdravotní sestry, ošetřovatelky a dobrovolníci, kteří poskytují paliativní péči a umožňují důstojné umírání. Hospice svým klientům zaručují, že nebudou trpět nesnesitelnými bolestmi, vždy bude respektována jejich důstojnost a v posledních chvílích nezůstanou sami. Hospice nabízejí nejen zdravotnickou péči, ale také psychologickou a duchovní útěchu. Náboženské vyznání ovšem při přijetí do hospice nehraje roli. Ceny služeb se odvíjejí od sociální situace pacienta a jeho rodiny, z ekonomických důvodů ale hospice své klienty neodmítají. Na úhradu je možné použít příspěvek na péči. Obdobné služby nabízejí také různé agentury domácí péče, jejich ceny ale mohu být vyšší a také stojí mimo odborné asociace hospicové péče. Kde je hledat Informace o nabídce hospiců najdete na webu Asociace poskytovatelů hospicové paliativní péče, http://www.asociacehospicu.cz, Ecce homo – Sdružení pro podporu domácí péče a hospicového hnutí, http://www.hospice.cz a České společnosti paliativní medicíny ČLS JEP http://www.paliativnimedicina.cz. Informace o sociálních službách v krajích nabízejí weby krajských úřadů



Praha: Odbor zdravotnictví, sociální péče a prevence Magistrátu hlavního města Prahy, http://socialni.praha.eu/jnp/ Středočeský kraj: Odbor sociálních věcí KÚ SČK, http://www.krstredocesky.cz/portal/od...-poskytovatelu-socialnich-sluzeb-ve-SK/ Jihočeský kraj: Odbor sociálních věcí a zdravotnictví KÚ JČK, http://www.kraj-jihocesky.cz/index.php?par=34&par=CS Plzeňský kraj: Odbor sociálních věcí KÚ PlK, http://www.plzensky-kraj.cz/cs/kategorie/socialni-sluzby?sekce=obcan Karlovarský kraj: Odbor sociálních věcí KÚ KVK, http://www.kr-karlovarsky.cz/kraj_cz/c...ti/socialni/seznam/poskytovatele_SS.htm Ústecký kraj: Odbor sociálních věcí a zdravotnictví KÚ ÚK, http://www.kr-ustecky.cz/zdravotnictvi.asp Liberecký kraj: Odbor sociálních věcí KÚ LK, http://odbor-socialni.kraj-lbc.cz/page2149 Královehradecký kraj: Odbor sociálních věcí KÚ KHK, http://socialnisluzby.kr-kralovehradecky.cz Pardubický kraj: Odbor sociálních věcí KÚ PaK, http://www.pardubickykraj.cz/registr-poskytovatelu-socialni-sluzby Vysočina: Odbor sociálních věcí KÚ KV, http://www.kr-vysocina.cz/sluzby-socialni-pece/ds-300057/p1=1962 Moravskoslezský kraj: Odbor sociálních věcí KÚ MSK, http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/soc_prispevkove_organizace.html Olomoucký kraj: Odbor sociálních věcí KÚ OK, http://spext.kr-olomoucky.cz/organizace/default.aspx Zlínský kraj: Odbor sociálních věcí a zdravotnictví KÚ ZK, http://www.kr-zlinsky.cz/katalog-socia...h-sluzeb-ve-zlinskem-kraji-cl1221.html Jihomoravský kraj: Odbor sociálních věcí KÚ JMK, http://www.krjihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=201580&TypeID=7 Foto popis| Volnočasové aktivity pro seniory organizují zejména neziskové organizace Foto autor| FOTO SHUTTERSTOCK O autorovi| LUDMILA HAMPLOVÁ, Autorka je stálá spolupracovnice Lidových novin

ZPRÁVY DNE 22.3.2013

Lidové noviny ČTK

str. 14 Peníze & byznys - téma HK ČR

ŽELEZNICE Leo Express jezdí poloprázdný PRAHA Vlaky Leo Expressu jezdí tři měsíce po zahájení provozu obsazené ze 45 procent. Dopravce zatím ještě nemá vytvořenou zákaznickou bázi jako například konkurenční RegioJet, řekl majitel společnosti Leoš Novotný. RegioJet na stejné trase jezdí rok a půl a dlouhodobě uvádí stabilní obsazenost v téměř dvojnásobných hodnotách. České dráhy informace o obsazenosti vlaků nezveřejňují. „Bylo by naivní, kdybychom si řekli, že za měsíc budeme mít vlaky obsazené na 90 procent,“ uvedl Novotný s tím, že Leo Express sice nemá obsazenost jako jeho zavedenější konkurence, počet pasažérů se ale neustále zvyšuje. Roste prý i počet unikátních cestujících, kteří černým vlakem jedou poprvé. Na vině je podle Novotného stále nízké povědomí o tom, že na tuzemském trhu tato alternativa ke státním Českým drahám a soukromému RegioJetu je. Žádnou rozsáhlou marketingovou kampaň přesto dopravce neplánuje. Do budoucna se chce spolehnout výhradně na online marketing a prezentaci v nádražních budovách. VÝROBA AUTOMOBILŮ Ve Škodě se možná bude méně pracovat MLADÁ BOLESLAV V automobilce Škoda Auto se v případě ohrožení zaměstnanosti sníží pracovní doba z 37,5 na 35 hodin týdně bez poklesu mezd. Vyplývá to z informací nejnovějšího týdeníku Škodovácký odborář. Automobilka totiž očekává v prvním pololetí meziroční pokles prodeje proti loňským 408 000 aut. Důvodem je zavádění výroby nových modelů, zejména třetí generace octavie, i propad evropského automobilového trhu. Stávající kolektivní smlouva vyprší na konci března. Snížení pracovní doby odbory navrhly v rámci vyjednávání o podmínkách takzvaného flexikonta. Vedení automobilky je podle odborů ochotno v případě nutnosti ke snížení pracovní doby přistoupit. MINIMÁLNÍ MZDA Ministryně navrhne zvýšení na 8500 Kč PRAHA Ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová je připravena předložit návrh na zvýšení minimální mzdy o 500 korun na 8500 korun. Řekla to včera při interpelacích ve sněmovně. „Já teď jsem připravena tuto záležitost přednést na dalším jednání tripartity, které bude předpokládám 9. dubna, a půjdu s návrhem na



navýšení zhruba na osm a půl tisíce korun,“ řekla Müllerová poslancům. „Musím konstatovat, že skutečně od roku 2007 nedošlo k navýšení minimální mzdy,“ uvedla ministryně. YOUTUBE Videa měsíčně vidí už víc než miliarda lidí SAN FRANCISCO Počet lidí, kteří každý měsíc navštíví internetovou stránku pro sdílení videí YouTube, přesáhl jednu miliardu. Prudký nárůst podpořilo užívání chytrých telefonů, oznámila včera společnost YouTube, kterou vlastní Google. „YouTube navštěvuje skoro každý druhý člověk na internetu,“ uvedla společnost. „Kdyby byl YouTube stát, byli bychom třetí největší na světě po Číně a Indii,“ sdělilo také vedení společnosti. Zdroj: Foto popis| Logistika

Čepro má vlastní autodopravu 19.3.2013

Logistika str. 7 Monitor (lg, čtk) HK ČR

Státní irma Čepro rozšiřuje nabídku svých služeb v logistice pohonných hmot. Od března se na českých silnicích objeví osm nových cisteren společnosti, se kterými obslouží především síť svých čerpacích stanic, sklady a případně další zákazníky. Vlastní autodoprava pomůže irmě lépe plánovat zásobování provozů, lexibilně uspokojit kapacitní nároky a reagovat na případné změny v poptávce. „S našimi cisternami dokážeme lépe využívat různých synergií v logistice, stoprocentně se zaručit za kvalitu dodávaných paliv, uspořit náklady a zvýšit konkurenceschopnost,“ uvádí Jan Duspěva, generální ředitel společnosti Čepro. Firma nakoupila osm moderních cisternových návěsů značky Willig s objemem přes 41 tis. litrů za 40 mil. korun. Vozy se rozmístí na regionální střediska tak, aby mohly operovat po celé České republice. Čepro provozuje v ČR produktovody o celkovém objemu 47 tis. m3. K dispozici má 650 skladovacích nádrží, jejichž kapacita je 1,76 mil. m3. Společnost rovněž provozuje po celé zemi síť 191 čerpacích stanic EuroOil.

IT projekty roku 2012 19.3.2013

Logistika str. 12 Projekty (lg) HK ČR

Česká asociace IT manažerů CACIO vyhlásila vítězné projekty již 10. ročníku prestižní soutěže IT projekt roku. Záštitu nad soutěží převzal premiér Petr Nečas společně s ministrem průmyslu a obchodu Martinem Kubou. Mezi vítězné projekty s právem užívat titul „Vítěz IT projektu roku 2012“ byly odbornou porotou vybrány Systém základních registrů, který přihlásilo ministerstvo vnitra, Implementace 2D kódu pro odbavení cestujících na železnici od Českých drah a Implementace samoobslužných filtrů biometrických pasů „Easy Go“, který přihlásila Služba cizinecké policie. Právo užívat titul „Finalista IT projektu roku 2012“ získaly tyto projekty Prostředí pro simulaci rozsáhlých sítí odběrných míst v energetice (ČEZ), Rozvoj mapových služeb (ČEZ Distribuce), Manažerský informační systém pro efektivní řízení zdravotnictví ve Středočeském kraji (Oblastní nemocnice Kladno, nemocnice Středočeského kraje), TaxiAgent (GIP Production), SunBank (Tatra banka). Odborná porota pod vedením prof. Ing. Zdeňka Molnára, CSc. vybrala výše uvedených osm finalistů z celkem 16 přihlášených projektů. Do soutěže jsou nominovány projekty informačních a komunikačních technologií uvedené do praxe, které jsou pozoruhodné zejména uživatelským efektem, technologickým řešením nebo vynikajícím způsobem řízení projektu. Pravidla umožňují libovolné organizaci prezentovat realizovaný projekt z oblasti informatiky. CACIO se prostřednictvím této soutěže snaží úspěšné projekty vyhledávat a propagovat.



„Soutěž IT projekt roku slaví jubilejní desátý ročník a je tedy vhodná doba pro stručné ohlédnutí. Podařilo se ocenit 230 zajímavých a úspěšných projektů, které ukázaly, že informatika může aktivně a efektivně pomáhat rozvíjet irmy, úřady i společenské organizace. Tyto projekty byly zajímavou inspirací a příkladem, a proto nezávislá porota neměla lehkou úlohu vybrat ty nejlepší. Popřejme tedy soutěži dalších deset úspěšných ročníků, při nichž najde hodně kladných příkladů, potvrzujících, že informatika není jenom nákladová položka, ale že může významnou měrou přispět ke konkurenceschopnosti irem,“ poznamenal předseda CACIO Miroslav Hübner. CACIO je Česká asociace manažerů informačních technologií, která sdružuje vrcholové vedoucí oblastí informačních technologií. Byla založena v červnu 1998, má za cíl zejména vytvořit profesní platformu manažerů IT, zvyšovat přínosy IT, jak pro jednotlivé společnosti, tak pro českou ekonomiku jako celek, a všemožně podporovat lepší využívání informačních a komunikačních technologií. *

Kam kráčí evropská železniční carga? 19.3.2013

Logistika

str. 52 Spektrum HK ČR

Ing. Stanislav Dvořák

v posledních měsících začínají v řadě zemí vyplouvat na povrch narůstající problémy státních nákladních železničních dopravců, tedy irem vzniklých v uplynulých letech vyčleněním činností souvisejících s nákladní dopravou a přepravou z tzv. národních železničních dopravců. tyto irmy vznikly prakticky po celé Evropě, ovšem v každé zemi podle trochu jiného scénáře a v trochu jiné formě. Někde došlo ke vzniku dceřiné irmy v rámci celého státního železničního holdingu, zahrnujícího i osobní dopravu a zejména i správu železniční infrastruktury (případ německého DB Schenker, rakouského Rail Cargo Austria, francouzského SNCF Fret či dalších podniků ve Slovinsku nebo Chorvatsku), jako akciová společnost, vlastněná přímo státem (slovenské ZSSK Cargo, polské PKP Cargo a další) nebo vlastněná mateřskou skupinou, provozující osobní dopravu, ale mimo správu infrastruktury (české ČD Cargo). Formy vlastnictví a propojení s dalšími činnostmi a státem jsou v každé zemi odlišné a specifické, a proto je výše uvedené dělení a příklady nutno brát spíše orientačně, nicméně určitou představu poskytují. Zrod, Základní souvislosti a příklady pokusů o privatiZaci Všechny tyto podniky vznikly v období před současnými globálními hospodářskými problémy a v tehdejších souvislostech se zdálo, že jde o ideální příležitost k vytvoření prosperujících irem, generujících zisk z profitabilní železniční nákladní přepravy a taktéž k odstranění tzv. křížového inancování osobní železniční dopravy, údajně ze zisků nákladní přepravy dotované. Dalším krokem pak v případě většiny těchto irem měla být jejich privatizace, buď prodejem většinového podílu novému vlastníkovi, nebo uvedením části balíků akcií na burzu. V prvních letech jejich existence se zdálo, že tyto představy budou naplněny a státním majitelům se tak otevře nový a celkem nečekaný zdroj inančních prostředků, získaných z dividend, odvedených daní a posléze prodeje těchto „nově vzniklých“ podniků. Úplně prvním případem privatizace železničního podniku v Evropě byl v roce 2001 prodej 66 % akcií estonských Estonian Railways Ltd. americké skupině Railroad Development Corporation, resp. jí ovládané irmě Baltic Rail Services. Tento experiment ovšem nebyl v rámci EU, kam Estonsko vstoupilo v 2004, politicky dlouhodobě udržitelný, protože na estonské železnici neproběhla před privatizací liberalizace. Nově vzniklá irma tak měla na zdejší železniční síti stále monopol a nebyly tedy naplněny představy EU o fungování evropských železnic. Proto byl privatizovaný podíl v roce 2007 estonskou vládou vykoupen zpět a estonské železnice dnes mají opět charakter unitární a státem vlastněné železnice. Prvním případem privatizace politicky „správného“ typu byl prodej maďarského MÁV Cargo v roce 2008 rakouskému RCA. Výraz „privatizace“ ovšem není v souvislostech tohoto prodeje úplně přesný, jelikož šlo o prodej irmy z jedněch státních rukou do rukou státu sousedního, což je krok z mnoha pohledů přinejmenším diskutabilní. Tento prodej každopádně proběhl doslova „za minutu dvanáct“, protože v té době se již začaly objevovat první náznaky počínající globální hospodářské krize. Tento tehdy nečekaný – ovšem ze zpětného pohledu nijak překvapivý – zlom vývoje globální ekonomiky zasáhl nákladní dopravu (nejen železniční) zvlášť tvrdě a v plné síle ukázal slabost velkých evropských státních nákladních železničních dopravců. Jejich slabiny se dají shrnout do několika bodů, které jsou společné víceméně všem dopravcům: – přezaměstnanost, komplikovaná organizační struktura a provozní neefektivita, – z toho plynoucí silný vliv odborů, – ve středo a východoevropských státech zastaralý vozový park, který je de facto dědictvím epochy před rokem 1990, – chybějící těsnější majetkové a zájmové propojení s průmyslem a energetikou, – neadekvátní očekávání různých zájmových a politických skupin, předpokládající vysokou výnosnost těchto podniků (a vysokou hodnotu v případě jejich prodeje).



Jiným společným jmenovatelem evropské železniční nákladní dopravy je, že po dvaceti letech vývoje na přepravním trhu (a to nejen ve státech někdejšího východního bloku) zůstalo na kolejích již jen to zboží, které z různých důvodů – většinou technologických nebo obchodních – nelze jinými druhy dopravy efektivně a optimálně přepravit. Tento stav sice na jednu stranu není pro železnici příliš příznivý, na druhou stranu ovšem znamená, že by již dále nemělo docházet k dramatickým poklesům přepravených objemů a celé odvětví by se mělo dostat do fáze určité stabilizace. Prodej maďarského Carga nicméně znamenal z krátkodobého hlediska úspěch, a to minimálně pro prodávajícího – maďarský stát. Ten za prodej utržil 80 miliard forintů, přičemž odhadovaný výnos byl maximálně 60 miliard. Ovšem další vývoj již tak příznivý nebyl a nově vzniklé Rail Cargo Hungaria (ekvivalent názvu mateřského Rail Cargo Austria) se od začátku potýká s problémy a nepříznivými hospodářskými výsledky. Tento prodej neměl být v té době zdaleka jediný, a na podobné kroky se chystalo bulharské BDŽ Cargo, rumunské CFR Marfă, slovenské ZSSK Cargo, české ČD Cargo a v různé více či méně skryté formě i další podniky. Již delší dobu se spekuluje o prodeji alespoň části polského PKP Cargo (v nejnovější podobě se uvažuje o umístění části akcií – mezi 15 až 49 % – v roce 2013 na varšavskou burzu) a mediálním evergreenem je vstup celé skupiny DB na německou burzu. V případě českého ČD Cargo a slovenského ZSSK Cargo se kromě toho stále hovoří o jejich spojení, ovšem není jasné, co by tento projekt měl vlastně přinést a jak by měl být proveden. Jiným pozoruhodným záměrem je uvažovaný prodej celých řeckých železnic OSE (nejen nákladní dopravy) do rukou zahraničních investorů, nejspíše ruských nebo čínských. V tomto případě se smysl výrazu „privatizace“ již vytrácí zcela. Ale i v Rusku samotném je zvažován prodej alespoň části Ruských železnic (RŽD) do privátních rukou, který by měl proběhnout do konce roku 2013. Zatímco vládní místa a zejména premiér Medveděv prosazují privatizaci čtvrtinového podílu, prezident RŽD Vladimir Jakunin je ostře proti a je ochoten přistoupit na prodej maximálně 5 % akcií, tedy objemu víceméně symbolického. Na druhou stranu ale řada dříve dceřiných společností RŽD již privatizována byla, a to buď zcela, nebo alespoň zčásti, a novými majiteli se vesměs staly ruské podnikatelské skupiny vedené tzv. oligarchy. Zatím nejnovějším evropským privatizačním plánem je prodej 75 % státního podílu v chorvatském HŽ Cargo. Tento projekt je v mnohém typický a stojí za podrobnější pohled. Již v roce 2005 došlo k rozdělení chorvatských unitárních železnic HŽ na pět divizí: HŽ Holding, HŽ Cargo (nákladní doprava), HŽ Putnički Prijevoz (osobní doprava), HŽ Vuča Vlakova (poskytovatel trakce) a HŽ Infrastruktura (železniční dopravní cesta). Tím ovšem „liberalizace“ chorvatské železnice skončila a až doposud se zde neobjevil jediný konkurenční dopravce, působící ať už v osobní, nebo v nákladní dopravě. Přes tyto takřka ideální podmínky – neexistence přímé železniční konkurence, napojení na jaderský přístav Rijeka nebo nedostatečná silniční infrastruktura s teprve nedávno dobudovávanou základní sítí dálnic a rychlostních silnic – je dle oficiálně publikovaných údajů výsledkem sedmiletého hospodaření této irmy dluh 1,1 mld. eur, který se již začíná blížit hodnotě jejího majetku ve výši 1,3 mld. eur. Společnost zaměstnávající 3500 lidí se tak těsně přiblížila hranici bankrotu. Tyto výsledky zvláště „vyniknou“, přidáme-li k nim realizované výkony za rok 2011 – přepraveno bylo 11,8 mil. tun zboží při dopravním výkonu 2,44 mld. tkm. Pro srovnání – za rok 2011 přepravilo ČD Cargo zhruba 73 mil. tun zboží. Proto se chorvatská vláda rozhodla tuto situaci řešit, a to pro ni nejjednodušším způsobem – prodejem. K prodeji je nabídnut 75% podíl irmy, ovšem pouze s 50 % hlasovacích práv. Momentálně jsou známi dva zájemci, italský státní dopravce Trenitalia a česká spediční a dopravní skupina AWT. Ačkoli ještě není nic rozhodnuto, je velmi pravděpodobné, že tento pokus skončí stejně jako jiné pokusy v tomto regionu, v Bulharsku a Rumunsku. Zde se nakonec neobjevil jediný vážný zájemce a oba privatizační záměry byly nakonec v tichosti zastaveny. Tyto ukázky více či méně neúspěšných prodejů jen potvrzují tápání majitelů – tedy evropských států – s jejich dalším směřováním. SouviSloSti a poměry v jednotlivých zemích Čím dál více se totiž ukazuje, že vznik těchto irem pouhým vydělením ze státních unitárních železnic nebyl nejšťastnějším krokem. Nově vzniklé irmy převzaly všechny uvedené neduhy státních monopolních železničních podniků, navíc ještě ve většině případů umocněné velmi liberálním a konkurenčním prostředím na trhu evropské nákladní dopravy, a to nejen železniční, ale i silniční. Státy se totiž octly v poněkud schizofrenní situaci – na jednu stranu jsou z politických důvodů nuceny neustále uvolňovat trh nákladní dopravy, což vytváří velký tlak na snižování cen za přepravu, a na druhou stranu by měly být motivovány k co nejvyšším výnosům svých vlastních železničních podniků. V naprosté většině případů se toto dilema ale evropským státům nedaří optimálně řešit. Jimi vlastnění dopravci jsou často různými způsoby chráněni před konkurencí, což je příklad Rakouska, kde kromě RCA působí jen několik málo dalších dopravců. Ti jsou navíc vesměs různě majetkově propojeni buď se státem, nebo s významnými průmyslovými podniky, které jsou zároveň zákazníky státních drah. Velice podobná situace panuje ve Francii, kde navíc nákladní divize státních drah SNCF Fret a jí ovládaná skupina dopravců a spedičních irem využívá více či méně liberálního prostředí v jiných evropských zemích a majetkově proniká na jejich přepravní trhy, využívajíce (či spíše zneužívajíce) ekonomické a politické podpory francouzského státu. Naproti tomu dominantní evropský hráč na tomto poli, německý DB Schenker, tak jednoduchou pozici nemá a



na domácím trhu čelí dlouhodobé a velmi ostré konkurenci řady dopravců (jedním z předních je irma ITL, ze 75 % ovládaná právě francouzským SNCF Fret…). Ostatní státní carga však víceméně balancují na hraně existence, protože nedokážou v nově vzniklé situaci obstát. To se kromě středo a východoevropských dopravců týká například belgického SNCB Logistics, lucemburského CFL Cargo nebo švédského Green Cargo. U posledně jmenovaného došlo během roku 2012 k výrazným ztrátám objemů, a to většinou ve prospěch nově vzniklých irem, zpravidla napojených na skandinávský dřevařský a papírenský průmysl. V současné době zaměstnanci GC pracují na 80 % pracovní doby při zachování 90 % mzdy. Toto opatření zatím platí do května 2013 a mělo by pomoci odvrátit nejhorší – tedy propouštění a zřejmě i insolvenci společnosti. Některé irmy, jako například PKP Cargo nebo CFL Cargo, se snaží své ztráty na domácích trzích řešit expanzí do zahraničí. CFL Cargo vozbou ucelených vlaků především v Německu a PKP Cargo ve všech okolních zemích středoevropského regionu, v Německu, Maďarsku, Rakousku, ale především v České republice. ČD Cargo zatím podniklo jen několik nesmělých pokusů proniknout do zahraničí, z nichž zatím poslední jsou přepravy svitků plechu ze slovinského přístavu Koper pro nošovickou automobilku Hyundai, vlastní trakcí (modernizovaná lokomotiva řady 363.5) vedené ze slovinskomaďarské pohraniční stanice Hodoš až do ostravské aglomerace. Každopádně je ale toto pronikání na okolní sítě velmi nákladné, přepravy takto získané jsou z dlouhodobějšího pohledu velmi nejisté a ztráty na domácích trzích jsou takto jen obtížně nahraditelné. Role spRávců železniční infRastRuktuRy Jiným důsledkem této schizofrenie státních majitelů je přístup správců infrastruktury k údržbě a modernizacím tratí, kdy se k potřebám nákladní dopravy přihlíží jen minimálně. A to jednak z pohledu krátkodobého, kdy výluková činnost mnohdy v některých regionech zcela paralyzuje železniční dopravu, jednak z pohledu dlouhodobého, kdy je modernizovaná a nově budovaná infrastruktura přizpůsobována pouze osobní dopravě (a to mnohdy chimérických parametrů – maximální rychlosti, intenzity provozu a podobně – kterých velmi pravděpodobně ani nebude nikdy dosaženo). Typickým příkladem je česká SŽDC, která především vynakládá enormní veřejné (české i evropské) prostředky do výstavby tzv. tranzitních koridorů s mnohdy velmi sporným přínosem – za všechny můžeme jmenovat například modernizovanou trať Plzeň – Cheb nebo Benešov u Prahy – Tábor – České Budějovice. Naopak parametry železniční sítě, nutné pro výkonnou a konkurenceschopnou nákladní dopravu, jako jsou především vyšší traťové třídy (optimálně D4), vytváření dostatečné kapacity tratí v úsecích se silnou osobní dopravou, například v okolí Prahy a dalších aglomerací, SŽDC opomíjí a není ochotna a hlavně schopna je vůbec řešit. Místo toho neustále produkuje nerealistické představy o budování a provozování tzv. veřejných logistických center a podobné infrastruktuře pro nákladní dopravu, aniž by ovšem specifikovala, jak mají tato centra vlastně fungovat, kdo bude financovat jejich výstavbu a provoz a především jak budou získáni jejich klienti a uživatelé. Další státní poDniky v oboRu náklaDní železniční DopRavy Další – a velmi příznačnou – ukázkou absolutně nekoncepčního přístupu majitele, tedy státu, ke svému majetku je vznik „paralelního“ státního železničního carga v České republice, a to irmy SD-Kolejová doprava (SD-KD). Tento dopravce je 100% vlastněn těžařskou irmou Severočeské doly, které jsou zase 100% vlastněny elektrárenskou irmou ČEZ. Ta je z téměř 70 % ovládána českým státem. Firma SD-KD vznikla v roce 2001 jako vnitrozávodový a vlečkový dopravce své mateřské důlní společnosti, nicméně z historických důvodů již v té době disponovala dostatečným parkem motorových, ale zejména elektrických lokomotiv, schopných provozu na veřejné železniční síti SŽDC. Těchto kapacit a možností začala v posledních letech využívat a postupně přebírá od ČD Cargo některé přepravy hromadných substrátů, souvisejících s výrobou elektrické energie v České republice. Jde jak o severočeské hnědé uhlí, mimo jiné do elektrárny Mělník, tak i odsiřovací vápenec z lokalit v Českém krasu (Beroun, Mořina) do některých severočeských elektráren své mateřské společnosti. Pro přepravy z druhého jmenovaného ložiska dokonce pořídila tři moderní dieselelektrické lokomotivy řady 753.6, a nedá se tak již ani hovořit o využívání starších vozidlových kapacit. Dochází tak k situaci, kdy jeden státní dopravce přebírá lukrativní přepravy těžkých ucelených vlaků jinému státnímu dopravci, který se dlouhodobě ocitá ve stále větších ekonomických problémech a kterému ztráty tohoto typu přeprav tyto závažné těžkosti způsobují. Podobná situace panuje i v Rakousku (jak již bylo zmíněno výše), kde je několik nejvýznamnějších konkurentů RCA též ve státním držení. V první řadě je to dopravce WLB Cargo, vzniklý v roce 2007 z aktivit v nákladní dopravě společnosti Wiener Lokalbahnen, která je plně ovládána městem Vídeň, a dále LTE Group, ve které drží 100% podíl rakouský státní regionální dopravce Graz Kölacher Bahn (GKB). Zde ovšem není vzájemný konkurenční boj tak extrémní jako v ČR a nemá na dominantní RCA tak fatální dopady. Ještě lze zmínit zejména v oblasti Brennerského průsmyku působícího dopravce Lokomo tion, který je z části přímo a z části přes další podíly vlastněn německým DB Schenker, takže ani v tomto případě nejde o privátní irmu v pravém slova smyslu. KonKurenční boj v prostředí náKladní železnice Konkurenční boj mezi dopravci, který se dnes odehrává prakticky jen na poli přeprav ucelených vlaků, je až na nepatrné výjimky veden pouze jako boj cenový. Je



nepopíratelným faktem, že menší dopravci, realizující své výkony jen na některých ramenech, zpravidla hlavních tratích, jsou na konkrétních relacích schopni nabízet nižší ceny než státní dopravci, kteří se snaží stále fungovat jako dopravci celosíťoví. To jim objektivně přináší vyšší náklady, zejména fixní, na přepravenou jednotku zboží. Tyto náklady lze samozřejmě vhodnou optimalizací a zefektivňováním provozu snižovat, ale nikdy ne na úroveň srovnatelnou s dopravci působícími jen na malém teritoriu. Taková situace vyhovuje velkým zákazníkům železnice, kterým daří velmi úspěšně snižovat náklady na železniční přepravy svého zboží. Zpravidla jde o přepravy hromadných substrátů a komodit, které nevyžadují žádné zvláštní zacházení během přepravy, ani nejsou citlivé na termíny a časy dodání, a tak je pro ně cena za přepravu jediným skutečně rozhodujícím parametrem. Tento postup zákazníků železnice při výběru svých dodavatelů je v poslední době „zdokonalován“ využitím nástroje, známého zatím spíše z neželezničního prostředí – elektronických aukcí. Ty již ze své podstaty umožňují ostrý souboj mezi soupeřícími uchazeči o zakázku, a to on-line. Tento charakter soutěže pak téměř vždy vede k tomu, že nejnižší cenovou nabídku podá irma upřednostňující krátkodobý profit před strategickou spoluprací se zákazníkem. Tím dochází k nevratné erozi cen za přepravu, která má pro železnici devastující důsledky. jednotlivé vozové zásilKy Dalším problémem železniční nákladní dopravy jsou dnes v médiích hojně přetřásané jednotlivé vozové zásilky (JVZ) a jejich údajná neprofitabilita, která je prezentována jako něco daného a neměnného. Vozové zásilky (zásilky velikosti jednoho či maximálně několika železničních vozů) vznikly již v raných dobách železnice a dnes jsou provozovány právě jen národními dopravci. A vzhledem k tomu, že tyto podniky pracují velmi nehospodárně a neproduktivně, je i tato činnost zatížena jejich neefektivitou a vysokými fixními náklady a stává se tak na přepravním trhu nekonkurenceschopnou a za stávající cenové úrovně prodělečnou. Přitom ale stále jde o významný obchodní segment železnice, který se například v případě ČD Cargo podílí na jeho tržbách zhruba 45 % a navíc funguje jako jakási prodejní podpora s vyšší přidanou hodnotou ostatním činnostem tohoto dopravce, především vozbě ucelených vlaků. Do jisté míry se zde opět projevuje selhání státní i evropské dopravní politiky, protože není vytvořeno prostředí, které by motivovalo k podnikání v tomto společensky prospěšném segmentu i ostatní irmy. Situaci „zachraňují“ pouze „národní“ dopravci, kteří působí na tomto poli pouze z historických důvodů a do určité míry suplují dopravní politiku států. Jedinou současnou aktivitou českého ministerstva dopravy a SŽDC je snížení poplatku za železniční dopravní cestu pro tento segment přeprav, platné od 1. března 2013. Toto zvýšení slevy za použití dopravní cesty ze stávajících 15 na 55 % je sice chvályhodné, nicméně podstatu problému – tedy neefektivní fungování státního dopravce – neřeší. Navíc v médiích aktuálně prezentovaná částka, kterou by takto mohlo ČD Cargo ročně uspořit, asi 450 mil. Kč, se rovná pouhým několika procentům jeho obratu a tedy ani z tohoto pohledu nejde o zásadní pomoc. Každopádně ale musí být systém jednotlivých vozových zásilek zachován, neboť jedině tak si železnice může podržet své síťové schopnosti, a tím i místo na přepravním trhu. V současné době stojí JVZ mimo zájem nově vznikajících soukromých dopravců, ale tato situace se začíná pomalu měnit a i na tomto poli se začínají objevovat první pokusy některých irem o vytvoření vlastních systémů JVZ. Že při zvládnuté technologii a racionálním provozování může jít o zajímavý segment podnikání, ukazují příklady ze Spojených států, kde funguje a velmi dobře prosperuje řada společností zaměřujících se pouze na tzv. „short lines“ nebo „feedering“ služby, mnohé z nich i s obchodními přesahy do jiných zemí a na jiné kontinenty (včetně prvních pokusů v Evropě). Mezi nejvýznamnější patří například Genesee & Wyoming nebo výše zmíněná Railroad Development Corporation. A i v Evropě se začínají objevovat první vlaštovky zvládnutého podnikání v tomto přepravním segmentu, například polský DB Schenker Rail Polska S. A. Xrail Důležitost segmentu JVZ si ostatně uvědomují i evropští politici a zástupci velkých dopravců a pro jejich podporu a udržení vytvořily irmy SNCB Logistics, CFL Cargo, DB Schenker, Rail Cargo Austria (včetně Rail Cargo Hungaria), SBB Cargo, Green Cargo a ČD Cargo v roce 2010 alianci Xrail. Ta si dala za cíl zlepšit spolupráci zúčastněných dopravců na poli JVZ, a tím zvýšit kvalitu jejich provozu a jejich konkurenceschopnost. Bohužel z ušlechtilého záměru se stal typický evropský byrokratický paskvil, který jen polyká inanční prostředky ze zdrojů svých členů. Jeho jediným výstupem je vývoj společného místenkového (rezervačního) systému pro přepravované vozy ve všech vlacích zúčastněných partnerů s velmi sporným přínosem a naopak velmi komplikovaným a nákladným technickým řešením a řadou nevyjasněných otázek, týkajících se jak vývoje tohoto nástroje, tak jeho provozování. Základní filozoie tohoto rezervačního systému je přitom převzata z letecké osobní dopravy, která sice určité povrchní podobné znaky s nákladní železniční dopravou vykazuje, ale ve skutečnosti jde o principiálně a technicky naprosto rozdílné systémy s úplně odlišnými parametry a požadavky na kvalitu a spolehlivost. Přitom ale idea vzniku aliance byla bezesporu správná a takto sdružení dopravci (a případně i speditéři a velké průmyslové podniky) mohli dostat do rukou velmi silný nástroj k ovlivňování (nejen) dopravní politiky evropských států a případně i jimi ovládaných správců železniční infrastruktury. Dále mohli například vytvořit společný efektivní jízdní řád, doplněný jednoduchým sledovacím nástrojem na bázi informačních systémů



jednotlivých dopravců (u ČD Cargo např. CEVIS a ISOŘ), včetně využití mezinárodních systémů, jako je například fungující a osvědčený ISR. Možná východiska Situace evropské státní (nebo chceme-li „národní“) železniční nákladní dopravy tedy není jednoduchá. Lze totiž obecně říci, že existující státní Carga jsou určitým reliktem minulosti a úplně jiných politických a ekonomických souvislostí (což ale zdaleka neplatí jen o státech bývalého sovětského bloku) a stává se čím dál více zřejmější, že v současném světě nebudou ve stávající podobě schopna dlouhodobě obstát. Není účelem tohoto textu zatracovat nákladní železniční dopravu, ale naopak spíše pojmenovat její skutečné problémy a skrze jejich pojmenování se pokusit o jejich řešení a vyřešení. Určitou cestou, ukazující jak z této nepříznivé situace ven, může být spolupráce železničních a silniční dopravců. Právě autodopravci jsou dnes přímo a velmi úzce navázáni na výrobu a zejména distribuci spotřebního zboží. Proto by se měla železnice snažit stát se partnerem – a ne konkurentem – těchto logistických řetězců a procesů, vnést do nich své technologické výhody (především schopnost efektivně pravidelně přepravovat větší objemy zboží na delší vzdálenosti) a silniční dopravě přenechat místo v rozvozech zboží ke konečným odběratelům. V létě roku 2012 došlo v České republice ke spuštění hned dvou podobných projektů, a to přeprav balených minerálních vod z výrobních, resp. skladovacích míst v severozápadních Čechách do míst distribuce v Olomouckém kraji. Prvním z nich jsou přepravy vod Mattoni přímo ze závodu v Kyselce u Karlových Varů do skladu u Prostějova a druhým přepravy vod Korunní ze skladu v Obrnicích u Mostu do skladu v Olomouci. V prvním případě jde o spolupráci mezi ČD Cargo a Autodopravou Hanzalík, která do projektu vložila mimo jiné vlastní železniční vozy a též zajišťuje i část výkonu na železnici, konkrétně dopravu vlaku z Kyselky po nově obnovené vlečce do Vojkovic nad Ohří a dále do Chomutova, a pak z Prostějova po vlečce do pronajatého skladu. V druhém případě probíhá spolupráce mezi ČD Cargo a autodopravou M+L Logistik; zde se autodopravce v železniční části přepravy nijak neangažuje a veškeré činnosti včetně poskytnutí železničních vozů zajišťuje ČD Cargo. Jinou formou spolupráce železniční a silniční dopravou jsou dnes již poměrně známé intermodální přepravy silničních návěsů a výměnných nástaveb, a to řadou technologií, které jsou čtenářům Logistiky dobře známy. Nejnutnější podmínkou je ale zásadní změna fungování národních dopravců, zejména razantní zvýšení jejich vnitřní efektivity. V první řadě jde o zlepšení využití zdrojů – hnacích vozidel, nákladních vozů, ale především personálu, zpravidla nákladně a speciálně vyškoleného a kvalifikovaného. To je ovšem velmi politicky citlivé a vždy bude narážet na odpor odborů, které jsou na železnici již historicky velmi silné. V případě, že situace nebude dostatečně rychle a razantně řešena, hrozí těmto dopravcům vleklá defenziva a postupné vyklízení pozic na trhu s velmi nejasným koncem. U českého ČD Cargo lze nalézt výraznou paralelu s jiným státním dopravcem – leteckou společností ČSA, která se již řadu let potýká s obdobnými problémy. Nevhodně zvolená obchodní politika v kombinaci s provozní neefektivitou a neflexibilitou v personální oblasti vždy vede k trvalé defenzivní spirále, ze které prakticky není úniku a která zpravidla končí až insolvencí a restrukturalizací irmy, a to se všemi negativními důsledky – v případě železniční dopravy bohužel zpravidla nevratnými. Pro další osud nákladní železniční dopravy je ovšem nejpodstatnější zachování a rozvoj (či v opačném případě úpadek) průmyslové výroby v Evropě. Pokud nebude existovat průmysl, a to zejména těžký, nebude existovat ani nákladní železniční doprava. Bohužel není úplně zřejmé, zda si tuto jednoduchou souvislost politici v dostatečné míře uvědomují; mnohdy se zdá, že spíše ne. Evropskému průmyslu tak házejí mnoho klacků pod nohy, přičemž za jednu z největších větví lze považovat evropskou „zelenou“ politiku, která průmyslovou výrobu zatěžuje neúměrnými náklady. Sem patří i podpora tzv. obnovitelným zdrojům energie, tedy větrným a solárním elektrárnám či pěstování biopřísad do kapalných paliv, emisní povolenky a jejich netransparentní obchodování a podobně. Tyto nástroje, ač původně vzniklé z bohulibých záměrů, dnes způsobují nekonkurenceschopnost evropského průmyslu na světových trzích, a to mimo jiné proto, že ostatní části světa (zejména Čína a další východoasijské státy) svůj průmysl takto nezatěžují a naopak svůj rychlý hospodářský růst staví na téměř otevřeném rabování přírodních i lidských zdrojů. Navíc je paradoxní, že tato tzv. zelená politika nijak přímo neprospívá „zelenému“ druhu dopravy, tedy železnici, a naopak jí ve skutečnosti ubírá přepravní a obchodní příležitosti. * Foto popis| Společnost ITL, ze 75 % ovládaná francouzským SNCF Fret, na německém trhu úspěšně konkuruje tamnímu dominantnímu přepravci DB Schenker Foto popis| ČD Cargo v Evropě zdaleka není jediným státním železničním nákladním dopravcem potýkajícím se s problémy Foto popis| Menší dopravci, kteří realizují své výkony jen na některých tratích, konkurují celosíťovým dopravcům nižšími náklady Foto autor| FoTo: AUTOR O autorovi| Ing. Stanislav Dvořák, nezávislý železniční konzultant



ZMĚNY V POPLATCÍCH NA ŽELEZNICI 19.3.2013

Logistika str. 6 Monitor (lg, čtk) HK ČR

ministerstvo dopravy a Správa železniční dopravní cesty (SžDc) udělaly první krok ke snížení bariér v nákladní železniční dopravě a zajištění konkurenceschopného systému vozových zásilek na železnici. od 1. března se rozšířil systém jednotlivých vozových zásilek a zároveň SžDc zvýšila slevu pro jejich přepravu z 15 na 55 %. Cílem je otevřít tento segment nákladní dopravy konkurenci, zlevnit všem dopravcům jeho provozování, zabránit rozsáhlému přesunu zboží z kolejí na silnice a nejspíše i zachránit národního dopravce ČD Cargo. Stát od tohoto podpůrného kroku očekává zvýšení motivace pro používání ekologičtějšího druhu dopravy a také uvolnění přetížené a poničené krajské silniční infrastruktury od kamionů. „Společně se SŽDC tímto rozhodnutím motivujeme soukromé dopravce, aby se i oni zapojili do boje o udržení převáženého zboží na železnici,“ řekl ministr dopravy Zbyněk Stanjura. Ročně se dnes v rámci jednotlivých vozových zásilek po železnici dopravuje zhruba 30 mil. tun zboží a materiálů. Naprostou většinu jich přepraví národní dopravce ČD Cargo, pro kterého je tento druh přeprav dlouhodobě ztrátový. Přestože ministerstvo dopravy popírá, že se změnou cen za železniční infrastrukturu snaží podpořit národního dopravce, železniční odboráři tento krok vnímají právě jako záchranu ČD Cargo, které se v současnosti potýká s ekonomickými potížemi. RoZšíření SyStému Změny dále nastaly v samotném systému přepravy jednotlivých vozových zásilek po železnici. Od 1. března 2013 do něj patří nejen manipulační a vlečkové vlaky, ale také skupinové nákladní vlaky s manipulací i mimo vlakotvorné stanice, vnitrostátní relační vlaky mezi vybranými vlakotvornými stanicemi a s výjimkou tranzitujících vlaků také mezinárodní relační vlaky, které se rozestavují nebo sestavují z jednotlivých vozových zásilek. Rozšířená přeprava jednotlivých vozových zásilek po železnici přispěje k její větší konkurenceschopnosti vůči kamionové dopravě, uvádí zpráva MD. Podpora nákladní železniční dopravy bude pokračovat dalšími kroky, které by měly snížit platby dopravců i za další typy nákladní železniční dopravy. Tato strategie je v souladu s dopravní politikou ČR i Evropské unie, která počítá s optimálním využitím zdrojů a podporou těch druhů dopravy, jež méně zatěžují životní prostředí a minimalizují náklady na změnu druhu dopravy. Snížení cen za železniční dopravní cestu půjde na vrub SŽDC, která koleje v Česku spravuje. „Žádné prostředky pro pokrytí této ztráty SŽDC ze státního rozpočtu nedostane,“ uvedl Stanjura. „Zavedení vyšší slevy bude podle odhadů znamenat zvýšení nákladů o 200 až 300 mil. korun,“ uvedl mluvčí správy železnic Jakub Ptačinský. Společnost je podle něho tento výpadek schopna pokrýt z vlastních zdrojů. Zavedení vyšších slev kritizoval stínový ministr za ČSSD a hejtman Plzeňského Kraje Milan Chovanec. Podle něho jde o polovičaté řešení, které nákladnímu dopravci nepomůže a které navíc zhorší inancování SŽDC. Ke kritice se připojil i soukromý dopravce Advanced World Transport (AWT). Podle něho je snaha zachránit železniční přepravu kusových zásilek po železnici sice chvályhodná, současné řešení je ale prý nesystémový krok, který ohýbá tržní prostředí. Ministerstvo by podle AWT mělo přímo podporovat ty irmy, které se rozhodnou kusové zásilky po kolejích vozit. Podle předsedy Odborového sdružení železničářů (OSŽ) Jaroslava Pejši je však pravděpodobné, že se jednotlivé zásilky po slevě stanou zajímavé i pro některé další přepravce, než jen pro ČD Cargo. Už v průběhu několika málo měsíců by se podle něho mělo ukázat, jakou část z vozových zásilek, které se podaří udržet na železnici, bude provozovat ČD Cargo a jakou další dopravci. Podle SŽDC už někteří z nich naznačili, že by se do segmentu jednotlivých vozových zásilek rádi zapojili. * Foto popis| Ministr dopravy Zbyněk Stanjura Foto autor| foto: MD



lupa.cz

Vláda schválila Digitální Česko 2.0, přístup k rychlému internetu má mít každý Čech 21.3.2013

lupa.cz str. 0 HK ČR

Marek Janouš

Strategie se dotýká řady oblastí, včetně využití rádiového spektra, televizního vysílání nebo sítí příští generace, síťové neutrality nebo svobodného přístupu k internetu. Vláda na včerejší schůzi schválila mimo jiné koncepci Digitální Česko 2.0, aneb „Cestu k digitální ekonomice“ (PDF). Obsáhlý dokument vyjmenovává oblasti, shrnuje stav dosavadní, stanovuje cíle do roku 2020 a ukládá sedmnáct „opatření“. Ta mají na této úrovni zpravidla podobu zadání úkolu, například Radě vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost nebo ministerstvům nebo Českému telekomunikačnímu úřadu, a to často k vypracování dalšího materiálu — podrobnějšího nebo určitějšího; jindy k držení určitého stanoviska, například upřednostňování samoregulace před regulací státní. Silně zní například opatření 12: „Česká republika bude garantovat, že nebude blokovat komukoliv přístup k internetu, případně přístup ke konkrétním internetovým stránkám nebo on?line službám.“ Hlavní stanovené cíle a) posílení digitální ekonomiky odlišným regulačním přístupem s důrazem na samoregulační mechanismy vzhledem ke specifičnosti internetového prostředí, které fakticky nezná hranice a na něž nelze pohlížet stejnou optikou jako na tradiční ekonomiku, b) podpora rozvoje vysokorychlostních přístupových sítí k internetu umožňující přenosové rychlosti v souladu s cíli Digitální agendy 30 Mbit/s do roku 2020 pro všechny obyvatele a 100 Mbit/s minimálně pro polovinu domácnosti, c) efektivní využití rádiového spektra ve prospěch koncových uživatelů, d) zvyšování dostupnosti ICT pro všechny bez ohledu na lokalitu, sociální postavení nebo zdravotní postižení a podpora celoživotního vzdělávání za účelem posílení digitální gramotnosti, e) svoboda přístupu k internetu, f) přístup občanů prostřednictvím internetu k informacím vytvářeným veřejným sektorem, g) podpora legální nabídky audiovizuálních služeb a zajištění rovnováhy mezi svobodou podnikání a svobodou šíření a přijímaní informací a ochranou osobních údajů, K tomu opatření 11: „Ministerstvo kultury ustaví a povede Pracovní skupinu pro aplikaci autorského práva v digitálním prostředí.“ h) garance pro obyvatele volně přijímat programy médií veřejné služby prostřednictvím zemského vysílání. Dokument nemá ambici upravovat podmínky výzkumu a vývoje v oblasti ICT, ale poukazuje na to, že v roce 2010 do něj šla částka odpovídající pouhým 6 % výdajů na výzkum a vývoj průmyslu automobilového. Přijatá opatření hodlá vláda co rok vyhodnocovat a popřípadě aktualizovat. Sledováním, koordinací a vyhodnocováním implementace Digitálního Česka v. 2.0 bude ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu pověřena Rada vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost. URL| http://www.lupa.cz/clanky/digitalni-cesko-schvaleno/



Vláda schválila Digitální Česko 2.0, přístup k rychlému internetu má mít každý Čech 21.3.2013

lupa.cz str. 0 HK ČR

Marek Janouš

Strategie se dotýká řady oblastí, včetně využití rádiového spektra, televizního vysílání nebo sítí příští generace, síťové neutrality nebo svobodného přístupu k internetu. Vláda na včerejší schůzi schválila mimo jiné koncepci Digitální Česko 2.0, aneb „Cestu k digitální ekonomice“ (PDF). Obsáhlý dokument vyjmenovává oblasti, shrnuje stav dosavadní, stanovuje cíle do roku 2020 a ukládá sedmnáct „opatření“. Ta mají na této úrovni zpravidla podobu zadání úkolu, například Radě vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost nebo ministerstvům nebo Českému telekomunikačnímu úřadu, a to často k vypracování dalšího materiálu — podrobnějšího nebo určitějšího; jindy k držení určitého stanoviska, například upřednostňování samoregulace před regulací státní. Silně zní například opatření 12: „Česká republika bude garantovat, že nebude blokovat komukoliv přístup k internetu, případně přístup ke konkrétním internetovým stránkám nebo on?line službám.“ Hlavní stanovené cíle a) posílení digitální ekonomiky odlišným regulačním přístupem s důrazem na samoregulační mechanismy vzhledem ke specifičnosti internetového prostředí, které fakticky nezná hranice a na něž nelze pohlížet stejnou optikou jako na tradiční ekonomiku, b) podpora rozvoje vysokorychlostních přístupových sítí k internetu umožňující přenosové rychlosti v souladu s cíli Digitální agendy 30 Mbit/s do roku 2020 pro všechny obyvatele a 100 Mbit/s minimálně pro polovinu domácnosti, c) efektivní využití rádiového spektra ve prospěch koncových uživatelů, d) zvyšování dostupnosti ICT pro všechny bez ohledu na lokalitu, sociální postavení nebo zdravotní postižení a podpora celoživotního vzdělávání za účelem posílení digitální gramotnosti, e) svoboda přístupu k internetu, f) přístup občanů prostřednictvím internetu k informacím vytvářeným veřejným sektorem, g) podpora legální nabídky audiovizuálních služeb a zajištění rovnováhy mezi svobodou podnikání a svobodou šíření a přijímaní informací a ochranou osobních údajů, K tomu opatření 11: „Ministerstvo kultury ustaví a povede Pracovní skupinu pro aplikaci autorského práva v digitálním prostředí.“ h) garance pro obyvatele volně přijímat programy médií veřejné služby prostřednictvím zemského vysílání. Dokument nemá ambici upravovat podmínky výzkumu a vývoje v oblasti ICT, ale poukazuje na to, že v roce 2010 do něj šla částka odpovídající pouhým 6 % výdajů na výzkum a vývoj průmyslu automobilového. Přijatá opatření hodlá vláda co rok vyhodnocovat a popřípadě aktualizovat. Sledováním, koordinací a vyhodnocováním implementace Digitálního Česka v. 2.0 bude ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu pověřena Rada vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost. URL| http://www.lupa.cz/clanky/digitalni-cesko-schvaleno/



Mladá fronta DNES

Konference naučí, jak učit zábavněji 22.3.2013

Mladá fronta DNES str. 4 Praha Eva Brendlová HK ČR

Do Prahy se příští středu sjedou experti na heutagogiku. Exoticky znějící slovo není nic jiného než způsob, jak se lépe a snad i zábavně učit. Mnozí učitelé a lektoři její prvky zřejmě už používají, aniž by o tom věděli. Principy si ke školení zaměstnanců pomalu osvojují i firmy. PRAHA Při hodině zeměpisu učitel žákům nediktuje poznámky o Indii a ti je pouze tupě nepřepisují, ale nechá je, aby si sami našli informace o této zemi a při další hodině před ostatními vyprávěli, co je nejvíc zaujalo. Takový způsob vyučování si už osvojili mnozí kantoři. Možná jenom netuší, že vlastně používají heutagogiku. Způsob výuky, který vznikl v Austrálii. Děti se tam učí přes internet a bývají i desítky kilometrů vzdálené od svých učitelů. Ti proto kladli důraz na to, aby si žáci část informací obstarávali sami. Organizace Akorango chce tuto metodu více rozšířit mezi české učitele a lektory. Uspořádala proto konferenci, kam přijede zakladatel metody Stewart Hase. Kromě něho dorazí Lisa-Marie Blaschke, která je mimo jiné odbornicí na učení prostřednictvím internetu, a dále Luis Suarez. Ten je odborníkem přes sociální sítě, které v heutagogice často používají právě firmy. Zaměstnanci se například mohou pomocí sociálních sítí dále vzdělávat a nové poznatky mezi sebou sdílet. Metoda původně určená dětem zaujala podniky Metodu jako první z českých škol začala oficiálně používat Vysoká škola ekonomická. V praxi vypadá asi takto: „Sejde se skupina, která má určené téma, například moderní trendy v podnikání. Učitel studentům řekne, jaké jsou inovativní firmy, nové trendy, a studenti pak dostanou za úkol zjistit, jak Google přistoupil k poslední marketingové kampani. Nikdo jim neříká, bylo to tak a tak, ale oni na to přicházejí sami,“ doplnila Vendula Andrlová z organizace Akorango. Takto získané vědomosti si prý studenti lépe zapamatují. „Srovnáváme skupiny studentů, kteří ve výuce sdílejí a diskutují na uzavřené sociální síti, s těmi, kdo se vzdělávají v tradičním modelu učitel -student. Výsledky jednoznačně straní svobodě,“ uvedl vedoucí takzvaného kompetenčního centra Tomáš Feige. Principy heutagogiky, tedy společné učení a sdílení informací na sociálních sítích, si postupně osvojují i některé společnosti. Například trend social business, tedy využívání vnitropodnikových sociálních sítí a s tím spojené změny chování lidí i firem, přináší měřitelné zlepšení konkurenceschopnosti. „U našich klientů a obchodních partnerů vidíme zajímavou synergii v rámci změn firemní kultury a využití moderních technologií. Svoboda a ochota sdílet s ostatními zefektivňuje nejen projektové řízení, ale pomáhá také v talent managementu nebo při onboardingu, tedy v procesu adaptace nového pracovníka při nástupu do firmy či do projektu,“ tvrdí Jan Valdman ze společnosti DNS, který se propagaci myšlenek social businessu v posledních letech intenzivně věnuje. FAKTA Konference Welcome Heutagogy * koná se 27. března od 9 hodin v budově Techsquare na adrese Křížová 2598/4 v Praze 5 * vstupenky je možné sehnat za necelé 3 a 4 tisíce korun * od 9 hodin budou přednášet zakladatel heutagogiky Stewart Hase a dále odborníci Lisa-Marie Blaschke a Luis Suarez * ve 13.30 začne projekt rozvojové safari, kdy budou mít účastníci možnost vyzkoušet si principy heutagogiky v praxi Co je heutagogika? Jde o metodu učení, kterou na konci 20. století vyvinuli Australani Stewart Hase a Chris Kenyon. V rámci této metody lektor pobízí studenty, aby sami získávali informace. Nabízí jim kanály, kde je možné informace získat, a rozebírá s nimi poznatky, které si studenti opatřili. Student při této výuce sám zná svou motivaci, proč se učí, a do jisté míry i sám ovlivňuje, kolik se toho naučí tím, jaké informace si opatří. Metodu začínají používat některé firmy, které s její pomocí dále vzdělávají své zaměstnance. Ti nové informace mezi sebou vzájemně sdílejí například na vnitropodnikových sociálních sítích. Zdroj: http://www.akorango.cz



Foto popis| Výuka jinak V rámci heutagogiky lektor pobízí studenty, aby sami získávali informace. Nabízí jim jen cesty, kde je získat. Foto autor| Foto: http://www.slideslive.com Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha

Marně čekají na dotace. Ze svého jim pomůže kraj 22.3.2013

Mladá fronta DNES str. 2 Severní Čechy Jan Horák HK ČR

Ústecký kraj uvolní z rozpočtu 53 milionů korun pro žadatele o dotaci ze vzdělávacího programu, který má na starosti ministerstvo školství. Ten je však kvůli podivnému nakládaní s evropskými penězi zastaven. ÚSTÍ NAD LABEM Finanční pomoc ve výši 53 milionů korun čekatelům na peníze z dotací schválil Ústecký kraj, peníze uvolní ze svého rozpočtu. Tentokrát kraj nehasí potíže kvůli skandály zmítanému operačnímu programu Severozápad, ale kvůli programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Ten je rovněž pro podezření z netransparentního nakládání s evropskými miliony od loňského června pro Ústecký kraj zastavený. „K tomuto kroku jsme přikročili na základě vlastních zjištění, na základě šetření policie a i díky informacím z médií,“ vysvětlil tehdy Hynek Jordán z ministerstva školství, pod které program spadá. Kraji pak došly peníze z programu loni v prosinci, jenže úspěšní žadatelé o dotace z programu musí v projektech pokračovat a bez peněz se neobejdou. Kraj tak musel sáhnout do vlastní kasy, z které rozdělil 53 milionů mezi 57 nejpotřebnějších projektů. „Nespadl mi ze srdce kámen, ale Mont Blanc. Náš projekt se plánuje v jednotlivých aktivitách a ty nepočkají. Pomoc přišla v pravý čas,“ kvitoval pomoc ředitel ústecké Střední školy stavební a technické Vítězslav Štefl, jehož škola z programu hradí projekt na podporu řemesel. Vedle Šteflovy školy inkasuje peníze z pomoci kraje dalších 56 projektů, mezi nimiž jsou mimo jiné akce ústeckého domu dětí a mládeže, Podkrušnohorského gymnázia Most či základní školy v Chomutově Na Příkopech. Aktuální finanční pomoc by neměla kraj bolet. Peníze našel ve své centrální rezervě, kde je zhruba 250 milionů. „Rezerva byla vytvářena především z úspor jednotlivých odborů,“ uvedla mluvčí kraje Magdalena Hanáčková. Poskytnuté peníze by se navíc měly kraji vrátit ve chvíli, kdy se program opět rozběhne. V současné době však nikdo neumí říct, kdy peníze z programu ministerstvo pro Ústecký kraj opět uvolní. Resort obnovu plateb podmínil tím, že kraj odstraní nedostatky v dotacích. Firmy spjaté s ODS a ČSSD „Jedná se zejména o propojenost úzkého okruhu příjemců a dodavatelů a z toho plynoucí podezření na nehospodárnou realizaci grantových projektů,“ uvedl mluvčí ministerstva Jordán, na co by se měl kraj při nápravě zaměřit. Resort tím poukázal na to, že peníze kraj často rozděloval firmám, které jsou spjaté s členy ČSSD či ODS. Jak si kraj s nápravou stojí, odmítlo ministerstvo říct s tím, že probíhají kontroly projektů. Mluvčí kraje Hanáčková se pak omezila na obecné sdělení, že resort poskytuje kraji „metodickou a konzultační podporu a v podstatě všechna opatření byla naplněna.“ Jenže program dál stojí. „Obnovení proplácení závisí na přístupu Ústeckého kraje, a proto nelze určit termín případného obnovení plateb,“ uvedl mluvčí ministerstva Jordán. Aktuálně čekají úspěšní žadatelé na dalších 117 milionů korun, a pokud se program v rozumné době neobnoví, kraj bude muset pravděpodobně znovu sáhnout do svých rezerv. FAKTA Zastavený program Pro Ústecký kraj vyčlenilo ministerstvo školství z evropských dotací na program Vzdělávání pro konkurenceschopnost 1,262 miliardy korun, krajské zastupitelstvo už z něj schválilo poskytnutí dotací ve výši 1,197 miliardy. Úspěšným žadatelům bylo zatím proplaceno 902 milionů. Ministerstvo program stoplo i kvůli tomu, že peníze opakovaně končily u firem spjatých s politiky. Mezi příjemci dotací byla třeba firma Seductus, s níž je spojen poslanec ČSSD Josef Tancoš. Miliony získala i firma SC Bronco, k níž má blízko člen vedení krajské ODS Jiří Gaudl.



Za program nesl na kraji odpovědnost někdejší vicehejtman Pavel Kouda, jehož dnes policie stíhá kvůli machinacím v jiném dotačním programu. Policie se pak zabývá rozdělováním dotací i z programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severní Čechy

Práce v Německu má i rizika, zjišťují pokutované firmy 22.3.2013

Mladá fronta DNES Michal Houdek

str. 2 Kraj Karlovarský HK ČR

České firmy, které vyšlou své pracovníky do Německa a opomenou požadavky německých úřadů, riskují značné pokuty. Výrazné sankce musí bez milosti ale zaplatit i čeští zaměstnanci. CHEB Německá právnička Marcella Pawelka se včera o své zkušenosti podělila se zástupci tří desítek firem na semináři, který uspořádala Okresní hospodářská komora v Chebu. Třeba o tom, jak postupovat, když německá firma dluží českému partnerovi. Marcella Pawelka, která vystudovala práva v Čechách a poté i v Německu, hájí zájmy českých firem v Německu už dvě desítky let. V Chebu vysvětlovala, co všechno musí české firmy u sousedů splnit a jaké hrozí sankce, pokud něco zanedbají. „Pokud česká firma vyšle své pracovníky do Německa na více než 183 dní, musí se ohlásit na německém daňovém úřadě a cizinecké policii,“ vysvětlila Pawelka. Celníci v Německu si na sebe musí vydělat, a tak podle ní bedlivě sledují především stavby, ale i továrny. „Jakmile někde parkuje auto s českou značkou, nenechá na sebe kontrola celníků dlouho čekat,“ sdělila právnička. Němečtí celníci pak stavební firmu nebo továrnu obklíčí, uzavřou a důsledně zkontrolují všechny zaměstnance. Když nemají pracovníci všechny doklady v pořádku, mohou zaplatit pokutu od 500 do 2500 eur. „Daleko větší sankce čeká jejich zaměstnavatele. Setkala jsem se s případem, kdy firma, pro niž pracovalo 25 lidí, musela zaplatit 190 tisíc eur,“ naznačila Pawelka. „Seminář byl přínosný především v tom, že jsem se dozvěděl, jak ošetřit smluvní vztahy s německými partnery,“ zhodnotil ředitel chebské firmy ředitel HF-Czechforge Jiří Strádal. *** FAKTA Jaké pokuty hrozí Čechům v Německu Češi, které česká firma vyšle na práci do Německa a nemají v pořádku doklady, mohou při kontrole celníků zaplatit na místě od 500 do 2,5 tisíc eur. Firmám hrozí sankce v řádech statisíců eur. Regionální mutace| Mladá fronta DNES - karlovarský kraj moderniobec.ihned.cz

Zeman v Senátu navrhl změnu volebního systému. Zmenšil by volební kraje a zavedl panašování 21.3.2013

moderniobec.ihned.cz str. 0 zpravy.ihned.cz han HK ČR

Během první návštěvy v Senátu prezident Miloš Zeman navrhl několik změn volebního systému do parlamentu. Snížil by pětiprocentní volební klauzuli na tři procenta, zmenšil by volební kraje. Podle Zemana je v současnosti důvěra v politiku minimální a změny by zvýšily participaci na věcech veřejných. Prezident Miloš Zeman ve čtvrtečním projevu před senátorkami a senátory navrhl změny volebního systému. Zeman by snížil volební klauzuli v parlamentních volbách ze současných pěti na tři procenta. Chtěl by také zvýšit počet volebních krajů, kraje by byly menší, ale bylo by jich víc než současných 14. Kandidáti na poslance se pak podle něho budou muset více snažit zaujmout voliče, budou mít šanci celý svůj region objet a voliči je lépe poznají. Podle Zemana by to navíc zvýšilo participaci na věcech veřejných, důvěra občanů v politiku je podle něj dnes minimální.



Kromě toho Zeman zdůraznil princip takzvaného panašování. "Ona možnost výběru napříč kandidátkami dává nejen větší prostor voličům, ale vytváří velmi nepříjemný tlak na všechny politické strany, aby do čela svých kandidátek dávaly skutečné osobnosti, a ne, použiju eufemismus, lidi bez výrazných osobnostních rysů," prohlásil Zeman v Senátu. V současnosti se podobně volí v komunálních volbách. Ve středu se prezident Miloš Zeman poprvé vydal na vládu, týden předtím se setkal s hejtmany krajů. Čtvrtek nový prezident věnoval návštěvě horní komory parlamentu. Zeman v úvodu projevu zopakoval, že při dubnové návštěvě šéfa evropské exekutivy José Manuela Barrosa v Praze plánuje podepsat takzvaný euroval, a další integraci Česka v EU zdůraznil jako národní zájem. Prezident Zeman krotí svého kancléře Mynáře: Úřad nebude sloužit politické propagaci - čtěte ZDE Zeman: Do zahraničí budu brát podnikatele, ale ne ty, kteří jsou blízko bankrotu - čtěte ZDE Pozitivní a negativní deviace MZ - čtěte ZDE Zeman také potvrdil svůj záměr vetovat co nejméně zákonů. "Veto je alibismus, výraz jakéhosi zoufalství. Je to důkaz toho, že se prezident republiky předtím nesnažil s oběma komorami o svých argumentech diskutovat," prohlásil během projevu Zeman. Podle předsedy Senátu Milana Štěcha bylo setkání prezidenta se senátory "přátelské". Prezidenta Zemana uvítaly fanfáry ze Smetanovy opery Libuše, po projevu zazněla národní hymna. "Pro nás senátory to bylo velmi sympatické. Máme společné cíle - prosperita ČR, její konkurenceschopnost," dodal Štěch na brífinku po Zemanově projevu. URL| http://zpravy.ihned.cz/politika/c1-595...an-senat-zmeny-volebni-system-parlament Moravskoslezský deník


Moravskoslezský deník

str. 1 Titulní strana HK ČR


„Spojení škol v této chvíli nepovažuji za nutné,“ oznámil včera rektor VŠBTUO Ivo Vondrák. Jeho názor ale nesdílí rektor Ostravské univerzity. „Jsem přesvědčen, že školy by se měly spojit,“ konstatoval. Ostrava – Jedna velká obří univerzita, která nabídne unikátní spojení technických a humanitních oborů. To byl cíl dlouho plánovaného sloučení dvou ostravských vysokých škol – Ostravské univerzity a Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. Rektor VŠBTUO Ivo Vondrák ale včera uvedl, že v současné době spojení škol nepovažuje za nutné. „To však neznamená, že je po všem. Chystáme společné projekty a chceme úzce spolupracovat, ovšem v současné době ne,pod jednou značkou‘,“ konstatoval rektor Ivo Vondrák. Své rozhodnutí zdůvodnil tím, že v daném okamžiku není jasné a podložené, že spojením škol by došlo ke zvýšení jejich konkurenceschopnosti. „Hledejme cestu ve spolupráci v oblasti vědy. To teď považuji za klíčové,“ podotkl Vodrák. Připustil také to, že škola si nedovede představit ztrátu zavedené značky. „V dotazníkovém šetření se ukázalo, že jednasedmdesát procent zaměstnanců sloučení odmítá,“ řekl Ivo Vondrák. Zcela opačný názor má na celou věc rektor Ostravské univerzity Jiří Močkoř. Je přesvědčen o tom, že školy by se za každou cenu měly spojit. „Také studie potvrdila, že by po spojení univerzit došlo k upevnění jejich postavení. Taková možnost se už nebude opakovat, nehledě na to, že ji podpořilo i ministerstvo školství,“ tvrdil Močkoř a dodal: „Díky této podpoře bychom měli jednoznačně lepší podmínky.“ Připojit, ne sloučit



Podle slov rektora Vondráka má navíc VŠBTUO oproti OU mnohem delší historii, více studentů i vyšší příjmy z vědy a výzkumu. Připouští tedy možnost, že OU by se měla k VŠBTUO připojit, a ne se s ní sloučit. Jiří Močkoř však tuto variantu jednoznačně odmítl. Konstatoval, že konkrétní podmínky slučování měly zaznít až letos. „Naše akademická obec se zatím nevyjadřovala k tomu, zda je pro, či proti sloučení. Měl jsem za to, že teprve letos se zveřejní konkrétní podoba, jak by spojení škol mělo vypadat,“ zmínil Jiří Močkoř s tím, že teprve pak chtěl znát názor svých kolegů. Ostravská univerzita má šest fakult, na kterých studuje zhruba deset tisíc lidí. VŠB TUO má o jednu fakultu více a oproti OU, kde se učí především humanitní obory, je orientována na technické a ekonomické obory. Škola má také dvakrát více studentů. Region| Severní Morava nazeleno.cz

Společnost Czech Coal nejspíš lhala o zásobách uhlí v severních Čechách 21.3.2013

nazeleno.cz redakce Nazeleno.cz

str. 0 Aktuálně HK ČR

Podle Teplárenského sdružení České republiky zatajila společnost Czech Coal svým odběratelům a státním úřadům velké dodatečné zásoby uhlí na dole ČSA a účelově podhodnotila možnosti těžby, aby vyvolala tlak na trhu a zvýšila ceny uhlí. V souvislosti s nákupem elektrárny Chvaletice, kterou dceřiná společnost Czech Coal - firma Litvínovská uhelná koupila od společnosti ČEZ, byl vznesena otázka, jak chce nový majitel pro elektrárnu zajistit potřebné dodávky uhlí. „Počerady jsou pro nás prioritou, zároveň ale nemůžeme těžit tolik uhlí, abychom zásobili oba dva zdroje,“ řekl majitel Litvínovské uhelné Jan Dienstl ještě v prosinci loňského roku k nákupu elektráren Počerady a Chvaletice. Oficiálně Czech Coal doposud počítal s poklesem těžby na dole ČSA na 2 miliony tun ročně. Takové množství uhlí, i kdyby bylo kompletně využito pro elektrárnu Chvaletice, by těžko mohlo odůvodnit dohodnutou kupní cenu. Navíc Czech Coal na konci loňského roku tvrdil, že má smluvně zajištěn odbyt na veškeré uhlí, které může na dole ČSA těžit. Jan Dienstl v rozhovoru pro Mladou frontu potvrdil, že dodávky pro Chvaletice zajistí z dolu ČSA, a současně uvedl: „Obrazně řečeno, celý minulý týden jsme hledali uhlí. V určitých partiích dolu je uhlí odpovídající více než 400 milionům gigajoulů, které jsme schopni vytěžit. Doposud ho nebylo možné těžit, protože to bylo ekonomicky neefektivní. Ale když teď máme vlastní elektrárnu, tak se efektivita hledá mnohem jednodušeji.“ To by ovšem znamenalo, že Czech Coal vědomě a účelově uvedl v omyl nejen teplárny, které v severočeském regionu využívají uhlí, ale také úřady včetně Ministerstva průmyslu a obchodu při přípravě Státní energetické koncepce a dalších strategických dokumentů státu. Dodatečných 400 milionů gigajoulů představuje při průměrné výhřevnosti uhlí zhruba 23 miliony tun uhlí z dolu ČSA. To by znamenalo téměř dvojnásobek doposud oficiálně udávaných zásob. Pro srovnání uvádíme, že spotřeba uhlí v Opatovicích je 26,5 milionu gigajoulů za rok. „Nově objevené“ zásoby na dole ČSA by tedy stačily na 15 let provozu teplárny. „Pan Dienstl je dítě štěstěny. Koupí důl a za týden v něm najde nových 23 milionů tun uhlí, a to zrovna ve chvíli, kdy kupuje elektrárnu,“ komentoval překvapivý objev Mirek Topolánek z Teplárenského sdružení. URL| http://www.nazeleno.cz/spolecnost-czec...asobach-uhli-v-severnich-cechach-1.aspx



neviditelnypes.cz

GLOSA: Chytrák Sobotka 21.3.2013

neviditelnypes.cz

str. 0 Neviditelný pes / Politika HK ČR

Neviditelný pes, Petr Hampl

Bohuslav Sobotka možná není pořádný chlap, ale rozhodně není hloupý. A to poslední, co by mohl potřebovat, je zlepšení ekonomické situace v posledním předvolebním roce. Kdyby se objevily známky oživení, přibývala pracovní místa a pánové Nečas s Kalouskem mohli dokládat úspěch svých postupů, třeba by to mohlo volby zkomplikovat. Sociální demokraté si chtějí pojistit, že se hospodářská situace nezlepší před volbami Bohuslav Sobotka možná není pořádný chlap , ale rozhodně není hloupý. A to poslední, co by mohl potřebovat, je zlepšení ekonomické situace v posledním předvolebním roce. Kdyby se objevily známky oživení, přibývala pracovní místa a pánové Nečas s Kalouskem mohli dokládat úspěch svých postupů, třeba by to mohlo volby zkomplikovat. Jak nejlépe možné zabránit riziku oživení? Tím, že příští vláda slíbí dramatické zhoršení podmínek. Vyšší daně, vyšší odvody, více kontrol a likvidaci buržoazních parazitů, kteří poškozují národ tím, že opravují auta, natírají okapy nebo třeba spravují boty. Člověk by musel být úplný šílenec, aby v takové situaci zakládal životnost nebo dokonce firmu nebo třeba i jen rozšiřoval výrobu. Příští premiér si tak pojistí, že v nejbližším roce se situace nezlepší. Po volbách bude schopen nabídnout stabilní většinu, žádnou ze svých hrozeb neuskuteční a naopak slíbí snížení daní a podporu podnikání. Ekonomika rozkvete, lidé budou mít práci a vláda se bude těšit lidové podpoře. Je to strategie možná cynická, ale rozhodně racionální. Ale vedle toho existuje ještě jedna chmurná alternativa. Co kdyby to sociální demokraté náhodou mysleli vážně? Převzato z Hampl.blog.ihned.cz se souhlasem autora URL| http://neviditelnypes.lidovky.cz/glosa...ika.asp?c=A130319_233752_p_politika_wag nova.cz

Bankéři mají smůlu. Zlaté padáky jsou minulostí 21.3.2013

nova.cz

str. 0 Mediafax/Zprávy/Zahraničí HK ČR

Mediafax/Bild

Odměny bankéřů a jejich zlaté padáky budou od ledna příštího roku minulostí. Představitelé zemí evropské sedmadvacítky a zástupci Evropského parlamentu se totiž dohodli na jejich omezení. V době, kdy si mnoho lidí utahuje opasky, ale šéfové a manažeři bank, kteří svými riskantními transakcemi mnohdy dostali finanční ústavy na kolena, si nechávají vyplácet vysoké odměny a astronomické odchodné, jsou trnem v oku veřejnosti už delší dobu. Z nového nařízení vyplývá, že odměny bankéřů nebudou smět přesáhnout jejich základní mzdu. Jen ve výjimečných situacích budou moci banky svým špičkovým pracovníkům vyplatit odměnu ve výši dvojnásobku základního platu. Omezení odměn je součástí širších změn v regulaci bankovního sektoru. Ty zahrnují rovněž větší požadavky na kapitál bank, které mají zajistit odolnost bankovního sektoru vůči případné budoucí krizi.



Proti omezení vystupovala především Velká Británie, která se obává odchodu velkých bank do jiných finančních center. Ovšem i v Británii Británii je veřejné mínění silně proti vysokým odměnám bankéřů. Některé další banky tvrdí, že omezení odměn sníží jejich konkurenceschopnost. Obávají se, že zákazníci budou uskutečňovat obchody s americkými bankami, kterých se opatření nedotkne a vyplácejí stále vysoké odměny. Foto priloha: http://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/440x248/Mar2013/1474504.jpg?d41d URL| http://mediafax.nova.cz/ext/zahranici/...-smulu-zlate-padaky-jsou-minulosti.html novinky.cz


novinky.cz str. 0 Ekonomika HK ČR

Představitelé členských zemí Evropské unie a zástupci Evropského parlamentu se dohodli na omezení odměn bankéřů. Nová pravidla mají začít platit v lednu 2014. Oznámilo to v noci na čtvrtek irské prezidenství EU. Za běžných okolností nebudou moci odměny bankéřů přesáhnout jejich základní mzdu. Pouze za výjimečné situace budou smět banky svým špičkovým pracovníkům vyplatit odměnu ve výši dvojnásobku základního platu, napsala agentura DPA. Dohoda ukončuje několikaměsíční spor, ve kterém se proti omezení odměn stavěla Británie. Ta se obávala, že tento krok by mohl vést k poklesu mezinárodního významu londýnského finančního centra. "Parlament odolal tlaku ze strany britské vlády a nepřipustil žádné další změny v omezení odměn," uvedl německý člen Evropského parlamentu Udo Bullmann. Vysoké odměny v bankovním sektoru jsou v posledních letech trnem v očích veřejnosti. Řada evropských politiků se navíc domnívá, že vysoké odměny motivovaly bankéře k rizikovým obchodům, které dostaly některé významné evropské banky na pokraj kolapsu. Omezení odměn je součástí širších změn v regulaci bankovního sektoru. Ty zahrnují rovněž větší požadavky na kapitál bank, které mají zajistit odolnost bankovního sektoru vůči případné budoucí krizi. Evropské banky upozorňují, že omezení odměn sníží jejich konkurenceschopnost. "Pokud mají být odměny omezeny, mělo by se to udělat na celosvětové úrovni," uvedl prezident Evropské bankovní federace Christian Clausen. "Je tu riziko, že zákazníci budou dělat obchody s americkými bankami, které stále vyplácejí vysoké odměny," dodal. URL| http://www.novinky.cz/ekonomika/296666...e-dohodla-na-omezeni-odmen-bankeru.html

Müllerová navrhne zvýšení minimální mzdy 21.3.2013

novinky.cz str. 0 Domácí HK ČR

Minimální mzda by se po šesti letech mohla zvýšit. Ministryně práce s a sociálních věcí Ludmila Müllerová (TOP 09) je připravena navrhnout její nárůst o 500 korun na 8500 Kč. Ministryně to ve čtvrtek uvedla při pravidelných sněmovních interpelacích. "Já teď jsem připravena tuto záležitost přednést na dalším jednání tripartity, které bude, předpokládám 9. dubna, a půjdu s návrhem na navýšení zhruba na osm a půl tisíce korun," řekla Müllerová poslancům.



"Musím konstatovat, že skutečně od roku 2007 nedošlo k navýšení minimální mzdy," uvedla ministryně. "My jsme tuto otázku několikrát diskutovali se svými partnery v rámci tripartity," řekla. Zástupci odborů jsou podle ní této otázce velmi nakloněni, ale zaměstnavatelé se k ní podle jejích slov příliš kladně nestaví. V současné době představuje minimální mzda 8000 hrubého měsíčně. Müllerová připomněla, že od letošního 1. ledna se zvýšila u mladistvých a zdravotně postižených také na 8000 korun.Odbory chtějí nárůst na 9000 korun Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Zavadil již dříve řekl, že odbory chtějí zvýšení minimální mzdy z 8000 na 9000 korun. Návrh na zvýšení minimální mzdy na 9000 korun již odboráři v únoru předali Sněmovně. Odměňování minimální mzdou se podle dřívějších odhadů ministerstva práce a sociálních věcí týká zhruba 80 000 až 120 000 zaměstnanců v České republice. V prosinci 2011 vláda projednávala návrh na navýšení minimální mzdy z 8000 korun o 400 nebo 500 korun. Kabinet tehdy návrh neschválil s poukazem na nejistý vývoj domácí ekonomiky. URL| http://www.novinky.cz/domaci/296776-mu...ova-navrhne-zvyseni-minimalni-mzdy.html

ODS zvýšení minimální mzdy nepodpoří 21.3.2013

novinky.cz str. 0 Domácí rei HK ČR

Zvýšení minimální mzdy, jak se ho chystá navrhnout ministryně sociálních věcí Ludmila Müllerová (TOP 09), se nelíbí koaličnímu partnerovi její strany, Občanské demokratické straně (ODS). Návrh Müllerové ve čtvrtek odmítla poslankyně za ODS Lenka Kohoutová. „Zvýšení minimální mzdy, se kterým přichází ministryně Müllerová, by vedlo k dalšímu zvýšení nezaměstnanosti. V době, kdy nezaměstnanost roste, si nemůžeme dovolit naložit zaměstnavatelům na záda další kříž,“ uvedla Kohoutová. Zvýšení mezd by tak podle ní v důsledku dopadlo na lidi, kteří si nejhůře hledají práci. Navíc by tím ještě víc zatížilo státní rozpočet. „Proto bych chtěla uklidnit jak zaměstnance, tak zaměstnavatele, že ODS takový návrh rozhodně nepodpoří,“ prohlásila poslankyně. "Je to výrok paní poslankyně Kohoutové, ale stanoviskem ODS je, že zvýšení minimální mzdy nepodporuje," potvrdil Novinkám mluvčí strany Jiří Sochor. Ministryně Müllerová ve čtvrtek uvedla, že na další jednání tripartity půjde s návrhem na navýšení minimální mzdy na zhruba 8 500 Kč měsíčně. V současné době představuje minimální mzda 8 000 hrubého měsíčně. Odbory se už daly slyšet, že chtějí zvýšení na 9 000 Kč. [celá zpráva] URL| http://www.novinky.cz/domaci/296784-ods-zvyseni-minimalni-mzdy-nepodpori.html



První absolventi stáží ve firmách 21.3.2013

novinky.cz str. 0 Kariéra kil HK ČR

Projekt Stáže ve firmách po třech měsících intenzivního vzdělávání účastníků eviduje první ukončené stáže. Certifikátem „Europass – doklad o stáži“, který slouží jako doklad o získaných odborných dovednostech, se může pochlubit již 33 stážistů. Ti teď kromě formálního vzdělání disponují také praktickými zkušenostmi z daného oboru a jsou seznámeni s firemním prostředím. Takové znalosti a zkušenosti jsou přitom v dnešní době pro zaměstnavatele stěžejní.Absolventi stáže získají zkušenosti „Z hlediska firem se jedná o důležitý faktor, který často znamená značné výdaje. Absolventi stáže jsou v tomto ohledu ve výhodě. Mají už jisté zkušenosti a nemusí se měsíce zaučovat,“ uvádí Radek Rinn, hlavní manažer projektu Stáže ve firmách – vzdělávání praxí. Upozorňuje také na fakt, že projekt nabízí stovky stáží po celé republice napříč různými obory, což umožňuje zapojení absolventům bez praxe, nezaměstnaným, lidem na rodičovské dovolené a zájemcům o další vzdělávání.Výhodnost pro obě strany Stáže jsou pro uchazeče i poskytovatele koncipovány tak, aby znamenaly přínos pro obě strany. Stážisté se učí, získávají praktické zkušenosti a navazují důležitý kontakt s realitou v oboru, kterému se věnovali během studia. Naproti tomu firma má v roli poskytovatele stáže možnost stážistu si „vychovat“. Jejím hlavním úkolem je poskytnout mu praktické dovednosti, ale vítaným vedlejším přínosem projektu je situace, kdy se po skončení stáže v rámci projektu stážista s firmou dohodne na uzavření pracovního poměru.Zájem je značný Aktuální statistiky hovoří o velkém zájmu o vzdělávání formou stáží ve firmách, a to ze strany stážistů i poskytovatelů stáží. Dosud bylo zahájeno celkem 747 stáží u 338 poskytovatelů, z toho 33 stáží bylo již řádně ukončeno. „Samozřejmě nás takový ohlas těší. Chceme docílit ukotvení stáží v české legislativě jako uznávané formy vzdělávání,“ doplňuje Radek Rinn. Projekt Stáže ve firmách – vzdělávání praxí je realizován Fondem dalšího vzdělávání, příspěvkovou organizací MPSV, v rámci Operačního programu vzdělávání pro konkurenceschopnost (OPVK). Projekt běží od června 2012 do října 2014. Více informací naleznete na http://www.stazevefirmach.cz, kde je možné se do projektu registrovat. URL| http://www.novinky.cz/kariera/296658-prvni-absolventi-stazi-ve-firmach.html olomouckenovinky.cz

Prostějov: Lidí na úklid města bude o 11 víc 21.3.2013

olomouckenovinky.cz HK ČR

str. 0 z regionů

Radní města Prostějova na své poslední schůzi schválili navýšení počtu zaměstnanců na pozicích dělník čištění města. Uvedl to web prostějovského magistrátu s tím, že prostřednictvím veřejně prospěšných prací bude zaměstnáno 20 lidí. Navýšení o jedenáct pozic vychází z personálních a materiálně technických možností města. Z jednání s úřadem práce vyplývá, že místa budou v rámci aktivní politiky zaměstnanosti ze strany státu v plné míře dotována.



Zaměstnávání dlouhodobě nezaměstnaných spoluobčanů prostřednictvím veřejně prospěšných prací je ve spolupráci s Úřadem práce, nyní Kontaktním pracovištěm v Prostějově, pravidelně organizováno od 1. listopadu 2005. "Výše příspěvku činí maximálně 15.000 korun, doba poskytování je nejdéle 12 měsíců na jednoho konkrétního zaměstnance," vysvětlil Jiří Pospíšil, první náměstek primátora. Úřad práce přispívá ve výši skutečně vynaložených prostředků na mzdy těchto zaměstnanců, včetně pojistného na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění. "Vzhledem k potřebám Magistrátu města Prostějova využijeme tyto pracovníky zejména k úklidu a údržbě veřejných budov a prostranství," dodal Jiří Pospíšil. (vma, foto: arch.) Více zpráv z regionu najdete na Olomouckenovinky.cz URL| http://www.olomouckenovinky.cz/zpravy/...ejov-lidi-na-uklid-mesta-bude-o-11-vic/ parlamentnilisty.cz

Jeník (ODS): ČSSD proti živnostníkům, důchodcům a vůbec proti všem 21.3.2013

parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům ODS HK ČR

Nedávno jsem zde psal o nutnosti větší podpory malých a středních podnikatelů. Neboť jsou to právě oni, kteří mohou přispět ke zkrocení rostoucí nezaměstnanosti. A zároveň představují kvalitní a stabilní základ našeho národního hospodářství. Na mém postoji a ocenění práce živnostníků a drobných podnikatelů se nic nezměnilo, i když víkendový sjezd ČSSD se nás snažil přesvědčit o opaku. Víkendový sjezd ČSSD nám totiž odhalil pravou tvář ekonomického programu této strany. Myslím, že jsem nebyl jediný, kdo se nestačil divit. V momentě, kdy vystoupil stínový ministr financí ČSSD Jan Mládek a přirovnal živnostníky k parazitům, již nemusel říkat více. Všem nám tímto svým vystoupením dal zřetelně najevo, kam by vláda ČSSD s komunisty v zádech směřovala. K ochraně a podpoře živnostníků, malých a středních podniků jistě určitě ne. Předseda ČSSD stejně tak jako samotný Mládek se za tato slova následně omluvili. Ale teď lze již jen velmi obtížně uvěřit, že by se ČSSD po volbách zachovala jinak a živnostníkům by nepřitížila. V tento okamžik se mi velmi připomněly doby dávno minulé, kdy agitátoři chodili po českých městech a vesnicích a říkali, však my znárodníme jenom velkostatkáře a velkopodnikatele, ostatní necháme být. Jak to nakonec dopadlo, víme moc dobře všichni. Podobně dnes ČSSD říká, že si posvítí “pouze” na živnostníky a obyvatele s vysokými příjmy. V klidu by však neměl být nikdo z nás.

Velmi tak oceňuji rychlou reakci předsedy ODS Petra Nečase a ministra průmyslu a obchodu Martina Kuby, kteří vystoupení pana Mládka bezprostředně odsoudili. ODS bude vždy stranou, která bude stát na straně živnostníků a drobných podnikatelů. Zvláštně pak nyní v době recese, poklesu objemu zakázek a rostoucí nezaměstnanosti.

ČSSD a pan Mládek se však nezastavila pouze u tvrzení o parazitujících živnostnících. Pan Mládek si sotva po víkendovém sjezdu ČSSD stačil odpočinout a počátkem týdne už ve svém rozhovoru odsoudil důchodce po odchodu do důchodu pouze k pěti letům života. To už jsem se opravdu důchodové politice ČSSD nestačil divit. Měl jsem za to, že naším společným cílem je usilovat o zkvalitnění života lidí důchodového věku.



Lidé, kteří nyní odcházejí do důchodu jsou v řadě případů i nadále velmi aktivní. Spíše než odsoudit je k několika letům života je třeba daňovými úlevami jejich aktivity podpořit.

Rétorika stínového ministra financí ČSSD je jak z jiného světa. Ze světa, ve kterém jsme byli uvězněni po desetiletí a na který by řada z nás raději zapomněla. Závěrem si dovolím tvrdit, že z úst žádného představitele ODS obdobná slova nikdy nezazněla a nezazní. {relatedarticles title="Psali jsme:" tag="živnostníci" count="5" /} {profiles title="Profily na ParlamentniListy.cz:" ids="164" /} URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1338&clanek=266561

Komorová síť HK ČR je partnerem pro podnikání v regionech 21.3.2013

parlamentnilisty.cz str. 0 Tiskové zprávy komora.cz HK ČR

Petr Kužel, prezident Hospodářské komory České republiky (HK ČR) přijal pozvání na 3. zasedání Rady Asociace krajů ČR, kde byla jasně potvrzena významná pozice krajských, regionálních a okresních hospodářských komor, které hrají nenahraditelnou roli při rozvoji a podpoře podnikatelského prostředí v celé ČR. Zasedání Rady Asociace krajů ČR se dnes zúčastnil i předseda vlády Petr Nečas. “Diskutoval jsem především propojení hejtmanství s krajskými a okresními hospodářskými komorami, které jsou zastoupeny v krajských tripartitách a v některých krajích se rovněž angažují ve specializovaných strukturách podporujících podnikání v regionech. Propojení takového rozsahu svědčí o velké symbióze hospodářských komor s kraji, jejichž partnerem pro podnikání jsou právě Komory,“ sdělil po zasedání Petr Kužel, prezident HK ČR. Stěžejním předmětem diskuse však bylo i aktuální téma týkající se neustále rostoucí nezaměstnanosti v ČR. Na tento problém HK ČR nejen významným způsobem poukázala, ale rovněž prostřednictvím prezidenta Kužela nabídla možné řešení. “Za Hospodářskou komoru České republiky nabízím, že bychom pilotně vytipovali tři kraje nejvíce postižené nezaměstnaností a společně, tedy Komora a kraj, bychom se následně pokusili najít řešení. Jde o pomocnou ruku v rámci snižování nezaměstnanosti v jednotlivých krajích a nastavení priorit při snaze o nastartování hospodářského růstu,“ řekl prezident Kužel a rovněž informoval o tom, že podnikatelé, členové HK ČR, umí vytvořit predikci trhu práce včetně demografických map. Kraje jsou přitom správci prostředí. “Do jednoho měsíce připravíme návrh tohoto možného projektu. Jsem rád, že tato nabídka HK ČR byla Radou Asociace krajů ČR přijata velmi kladně,“ dodal Kužel. Dalším aktuálním tématem bylo vzdělávání. HK ČR je lídrem v oblasti vzdělávání, což si hejtmani, kteří jsou zřizovateli základních škol a učňovských zařízení, plně uvědomují. Bylo potvrzeno, že prioritou pro všechny zainteresované i nadále zůstává především kvalitní příprava a průprava lidských zdrojů. Jedním ze stěžejních témat byl i export. V rámci podpory zahraničního obchodu již hejtmani a hospodářské komory spolupracují, a to formou podpory podnikatelům mířícím na zahraniční trhy. “V neposlední řadě došlo i na potřebu změny novely zákona o veřejných zakázkách, která je nutností pro zlepšení hospodářského klimatu v regionech, neboť současná podoba zákona je brzdou procesu zadávání veřejných zakázek. Hejtmani vyslechli veškeré kroky, které HK ČR dosud podnikla na podporu změny zákona, a ocenili aktivitu HK ČR, jako lídra celého procesu,“ uvedl prezident HK ČR. V souvislosti se zákonem o veřejných zakázkách bylo nabídnuto využití ratingu HK ČR, který mj. pomáhá v zjišťování kvality jednotlivých subjektů. Na zasedání se dále řešila energetika, administrativní zátěž a velkým tématem byla oblast EU fondů a jejich efektivní využívání společně s možností spolupráce při získávání evropských financí pro rozvoj podnikání, vzdělání a krajů samotných. Prezident HK ČR bezprostředně po zasedání ocenil dlouhodobou snahu krajů aktivně se zapojit do budování lepšího podnikatelského prostředí v celé ČR, což je rovněž cílem Hospodářské komory České republiky.



{relatedarticles title="Psali jsme:" tag="Hospodářská komora" count="5" /} URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1423&clanek=266556

Nečas dnes bude s hejtmany jednat o čerpání evropských dotací 21.3.2013

parlamentnilisty.cz str. 0 Monitor čtk, mp HK ČR

Čerpání financí z evropských fondů bude dnes v Jihlavě hlavním tématem jednání Rady Asociace krajů ČR s premiérem Petrem Nečasem (ODS). Hovořit by se podle zástupců asociace mohlo o převodu části peněz z velkých národních programů do regionálních operačních programů, což by umožnilo čerpat prostředky přidělené České republice. Zasedání se zúčastní i prezident Hospodářské komory ČR Petr Kužel a generální ředitel České pošty Petr Zatloukal. Lze předpokládat, že se bude hovořit i o rušení venkovských pošt. Hejtmani opakovaně zvali premiéra v uplynulém roce a půl k setkání s vedením asociace. Vítají proto, že pozvání přijal. "Myslím si, že je to to minimum, které se dá pro obnovení základní komunikace mezi vládou a hejtmany udělat," uvedl šéf asociace krajů a jihomoravský hejtman Michal Hašek (ČSSD). Většinu hejtmanů, 11 ze 14, tvoří právě zástupci sociální demokracie. {relatedarticles title="Psali jsme:" tag="Nečas" count="5" /} Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE. URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1401&clanek=266482

Prezident republiky Miloš Zeman se zúčastnil 6. schůze Senátu PČR 21.3.2013

parlamentnilisty.cz Milan Štěch

str. 0 Politici občanům HK ČR

Prezident republiky Miloš Zeman se ve čtvrtek 21. března zúčastnil 6. schůze Senátu Parlamentu ČR. Prezidenta republiky přivítal ve Valdštejnském paláci předseda Senátu PČR Milan Štěch. Následovalo setkání prezidenta republiky a předsedy Senátu s místopředsedy horní parlamentní komory a podpis prezidenta republiky do pamětní knihy Senátu. Poté již za zvuků Prezidentské fanfáry z opery Libuše vstoupil prezident Miloš Zeman do Jednacího sálu Senátu, kde zasedá plénum, a přednesl svůj projev. Následně vystoupil prezident spolu s předsedou Senátu na tiskové konferenci, zúčastnil se přátelského setkání se senátorkami a senátory a poté oběda pořádaného předsedou Senátorského klubu SPOZ+KSČM+Severočech Vladimírem Drymlem. „Jsme velmi rádi, že pan prezident zavítal do Senátu a přijal moje pozvání. Vystoupení pana prezidenta dokladuje to, že prezident republiky má zájem, aby se česká politická scéna zklidnila a abychom se soustředili na věci, které jsou ve prospěch naší země a našich občanů,“ řekl v úvodu tiskové konference



předseda Senátu Milan Štěch. Předseda Senátu dále ocenil, že prezident republiky ve svém přátelském projevu naznačil svůj postoj vůči ústavním institucím a předložil několik konkrétních návrhů na zdokonalení českého volebního systému. „My všichni jsme získali mandát přímo od občanů, senátoři jsou vítězi ve svých volebních obvodech a prezident získal mandát v celé zemi, a také proto se cítíme vůči občanům bez rozdílu jejich ideové či politické orientace zavázáni a povinni plnit naše programové sliby,“ konstatoval M. Štěch. „Jestliže máme společný cíl naprosto zřejmý, pak je to prosperita České republiky, její konkurenceschopnost, životní úroveň občanů a její nárůst. Myslím, že k tomu máme všechny předpoklady a v čele republiky máme člověka, který si uvědomuje, že naše země má velký potenciál a má bohatství v lidech. Senát je připraven s panem prezidentem Zemanem spolupracovat,“ zdůraznil předseda Senátu. „Důvěra občanů v politiku je dnes minimální a tím nemyslím jenom důvěru ve vládu, tím myslím důvěru občanů v politiku obecně,“ předeslal na tiskové konferenci prezident Miloš Zeman a poukázal na nízkou účast občanů ve volbách. „Já jsem v Senátu přednesl konkrétní návrh, který nebyl okamžitý, protože o něm přemýšlím již řadu let, jak tuto důvěru zvýšit tím, že umožníme občanům, aby mohli volit skutečně výrazné osobnosti tak, jak je tomu v senátních volbách, i na úrovni voleb do Poslanecké sněmovny. A současně jsem jako realista upozornil, že očekávám daleko větší námitky vůči tomuto systému na úrovni Poslanecké sněmovny, než v Senátu,“ konstatoval prezident. Prezident Miloš Zeman také avizoval, že plánuje častou účast na schůzích obou parlamentních komor. „Na více než dobré cestě je doplnění Ústavního soudu, a protože jsem se zavázal, že do dvou měsíců po své inauguraci předložím Senátu konkrétní návrhy, tak se nyní zdá, že tento termín patrně o něco zkrátím, protože tyto návrhy zřejmě Senátu předložím již v druhé polovině příštího týdne,“ sdělil M. Zeman a dodal, že ani Senát by nemusel naplnit všech 60 dnů, které k projednání nominací má podle zákona k dispozici. Stenozáznam celého projevu prezidenta republiky na 6. schůzi Senátu naleznete na tomto odkazu: http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssena...i?action=steno&O=9&IS=5023&D=21.03.2013 Videozáznam projevu prezidenta republiky a videozáznam tiskové konference předsedy Senátu PČR a prezidenta republiky naleznete na tomto odkazu: http://www.senat.cz/informace/galerie/...ogalerie/index.php?ke_dni=21.3.2013&O=9 URL| http://www.parlamentnilisty.cz/profily/clanek.aspx?id=15706



Právo

Unie se pokouší zkrotit odměny bankéřů 22.3.2013

Právo

str. 15 Trhy & ekonomika HK ČR

(ČTK, DPA, sp)

Jen ve výjimečných případech budou moci bonusy dosáhnout dvojnásobku základního platu Představitelé členských zemí Evropské unie a zástupci Evropského parlamentu se dohodli na omezení odměn bankéřů. Nová pravidla mají začít platit v lednu 2014. Oznámilo to v noci na včerejšek irské prezidentství EU. Za běžných okolností nebudou moci odměny bankéřů přesáhnout jejich základní mzdu. Pouze za výjimečné situace budou smět banky svým špičkovým pracovníkům vyplatit odměnu ve výši dvojnásobku základního platu. Bankám se další regulace nelíbí Aktuální dohoda končí několikaměsíční spor, ve kterém se proti omezení odměn stavěla především Velká Británie. Ta se obávala, že tento krok by mohl vést k poklesu mezinárodního významu londýnské City. „Parlament odolal tlaku ze strany britské vlády a nepřipustil žádné další změny v omezení odměn,“ uvedl německý člen europarlamentu Udo Bullmann. Vysoké odměny v bankovním sektoru jsou v posledních letech trnem v očích veřejnosti. Řada evropských politiků se navíc domnívá, že právě vysoké odměny motivovaly bankéře k rizikovým obchodům, které dostaly některé významné evropské banky na pokraj kolapsu. Základní regulace platových bonusů manažerů v bankovnictví již přitom v rámci EU funguje. Podle náměstka výkonného ředitele České bankovní asociace Jana Matouška je proto s podivem, že Brusel a Štrasburk přišly s jejím dalším zpřísněním. „Pochopitelná je snad regulace u těch bank, které žádaly o státní pomoc. Jiná omezování akcionářů bank svobodně rozhodnout o odměnách manažerů se jeví spíše jako politická vendeta, jež navíc znevýhodní bankovní sektor při získávání schopných manažerů,“ sdělil Matoušek. Omezení také pro manažery fondů Evropský parlament také včera udělal první krok k omezení bonusů manažerů některých investičních fondů. Jeho hospodářský a finanční výbor totiž včera velkou většinou hlasů podpořil návrh na zavedení limitů pro odměny manažerů některých investičních fondů. Návrh je součástí reformy fondů UCITS, které prodávají převoditelné cenné papíry po celé EU. Fondy obchodující s tímto populárním investičním produktem mají aktiva asi 6,3 biliónu eur (163 biliónů korun). Návrh zavádí limity pro bonusy manažerům těchto fondů a nevztahoval by se například na hedgeové fondy. Podle návrhu by mohly odměny dosáhnout jen do výše ročního platu. Kromě toho přinejmenším 50 procent bonusu by muselo být vypláceno podle dlouhodobého výsledku fondu. „Omezení na odměny ve fondech UCITS pomůže ochraně investorů a omezí rizikové spekulace. Doplní právě přijatá pravidla omezující bonusy bankéřů,“ řekl německý poslanec Sven Giegold, který s návrhem přišel. Připustil však, že v případě fondů nejsou rizika tak velká jako u bank. Je ale přesvědčen, že návrh bude mít dostatečnou podporu i v plénu parlamentu, které o něm bude hlasovat zřejmě v dubnu. Výsledné omezení ale nebude zřejmě tak striktní jako u odměn bankéřů. Omezení odměn je součástí širších změn v regulaci sektoru. Ty zahrnují rovněž větší požadavky na kapitál bank, které mají zajistit odolnost sektoru vůči případné budoucí krizi. Evropské banky tvrdí, že omezení odměn sníží jejich konkurenceschopnost, protože platí i pro pobočky mimo EU. „Pokud mají být odměny omezeny, mělo by se to udělat na celosvětové úrovni,“ řekl prezident Evropské bankovní federace Christian Clausen. „Je tu riziko, že zákazníci budou dělat obchody s americkými bankami, které stále vyplácejí vysoké odměny,“ dodal. *** Pokud mají být odměny omezeny, mělo by se to udělat na celosvětové úrovni Christian Clausen, prezident Evropské bankovní federace



Foto popis| Nejen o odměnách pro bankéře debatovali britský premiér David Cameron s evropským prezidentem Hermanem van Rompuyem. Foto autor| Foto ČTK/AP profit.cz


profit.cz

str. 0 HK ČR

Miroslav Kalous, VLadimír Svoboda

Smyslem novely stavebního zákona, která platí od ledna 2013, bylo mimo jiné zpřesnit a zjednodušit jednotlivé procesy a snížit administrativní náročnost postupů plánování. Podle některých hlasů se to však nedaří naplňovat. Plní novela vytčený cíl? Stavba železničního koridoru 21.3.2013 12:13 PRO: Miroslav Kalous, náměstek pro územní a bytovou politiku ministra pro místní rozvoj Nejlepší úprava od roku 2001 Stručně shrnu reálná fakta o novele stavebního zákona. Významně se zjednodušil a zkrátil postup pořizování územních plánů. Celkově je možné zkrátit dobu přípravy územního plánu pro výstavbu komunikací až o 3,5 roku; byl rozšířen okruh staveb, které nevyžadují územní rozhodnutí ani územní souhlas. Došlo k rozšíření okruhu staveb, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu. Nově stavby energetických vedení nevyžadují stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu, budou pouze umisťovány a následně kolaudovány. Účast veřejnosti ve stavebním řízení je zúžena pouze na případy, ve kterých mohou být stavebním povolením dotčeny veřejné zájmy chráněné podle zvláštních právních předpisů, a o těchto věcech nebylo rozhodnuto v územním řízení. Zkrátila se příprava realizace staveb a vydání územního rozhodnutí v případě využití společného postupu pro posouzení vlivů na životní prostředí v územním řízení na maximálně tři měsíce oproti stávajícím případům, kdy vydání stanoviska EIA mohlo trvat roky. Byl upraven postup uzavírání veřejnoprávní smlouvy, která může nahradit jak územní rozhodnutí, tak i stavební povolení, což přispěje k většímu využívání tohoto institutu. Přípravy novely stavebního zákona se přímo účastnili zástupci odborné veřejnosti, ČKAI, SPS, Hospodářské komory. Novela zákona byla předložena v konsenzu a všichni účastníci přípravy její přijetí svorně prosazovali v Poslanecké sněmovně. Přijatá novela stavebního zákona je nejlepší úpravou stavebního práva od roku 2001. Požadavek SPS na absolutní vyloučení veřejnosti povede k sankcím ze strany EK v důsledku porušení evropské legislativy. PROTI: VLadimír Svoboda, jednatel společnosti Interplan-CZ, která působí v oblasti projektové a inženýrské přípravy staveb Prohloubení některých problémů Novela 350/2012 Sb. je jistě dobře míněný počin ze strany legislativců. Přesto je, dle mého názoru, jako mnohá jiná legislativa nedostatečně konzistentní. Není rozpracována natolik, aby byla snadno uplatnitelná ve prospěch zjednodušení procesů. Novelizace některých ustanovení v praxi bohužel způsobují mnohé zmatky a prohlubují některé již existující potíže. Novela například nemá novelizované navazující prováděcí vyhlášky, což je opravdu zásadní komplikace, kterou bychom doporučovali co nejdříve odstranit. Další problematickou oblast spatřujeme v prodloužení lhůty pro vyjádření úřadů, a to z původních 30 dní až na 90 dní, což pochopitelně prodlužuje lhůty vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení. Jsme přesvědčeni, že tímto způsobem dojde k ještě většímu zpomalení již tak zdlouhavého schvalovacího procesu. Úřady tak získají na schvalování více času a prostoru, který však dle mého názoru není zapotřebí, a investoři či projektanti budou pod ještě větším tlakem, než jsou v současnosti. Navíc novela zákona zásadně omezila pravomoci stavebních inspektorů.



V novele stavebního zákona je velice čitelný jev posledních let. V české legislativě je totiž nyní zvykem řešit dílčí lokální problém, který je obvykle na straně státní správy či organizace, všeobecnou a plošnou legislativní úpravou. Ta pak v důsledku často komplikuje fungování celého soukromého sektoru, jelikož dochází k omezením či udělení povinností občanům či soukromým společnostem. Příkladem je nově zavedený institut „nespolehlivého plátce DPH“. Povinnost sledovat spolehlivost dodavatelů v platbě DPH a případně tuto povinnost uhrazení DPH převzít považuji za typický příklad neschopnosti státu. Nedovede totiž vymoci povinnost odvodu DPH pouze v jednotlivých případech. Všechny tyto obstrukce mají pochopitelně výrazně negativní dopad na zmírňování recese ve stavebnictví a prodražují stavebníkům investiční přípravu. Více na: http://euro.e15.cz/profit/prineslanov...mo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink URL| http://euro.e15.cz/profit/prinesla-nov...iho-zakona-potrebne-zjednoduseni-967957 Prostějovský deník

Město dalo práci jedenácti zájemcům 22.3.2013

Prostějovský deník str. 3 Prostějovsko (ham) HK ČR

Prostějov – Dalších jedenáct dělníků přijme magistrát na úklid a čištění města. Rozhodli o tom radní na své poslední schůzi. Město tak bude prostřednictvím veřejně prospěšných prací zaměstnávat dvacet lidí. „V době vysoké nezaměstnanosti je jenom dobře, že město spolu s úřadem práce nabízí nezaměstnaným lidem alespoň tuto formu práce. Pokud někdo nemůže dlouhodobě najít zaměstnání, je podle mě rád za každou nabídku práce. A alespoň bude ve městě větší pořádek,“ míní Hana Mokřadová z Prostějova. Radnice už má jasno, jak dělníky zaměstná. „Vzhledem k potřebám města využijeme tyto pracovníky zejména k úklidu a údržbě veřejných budov a prostranství,“ uvedl první náměstek primátora Jiří Pospíšil. Dodal, že město vybíralo ze sto dvaceti zájemců. „Měli jsme však docela problém místa zaplnit,“ řekl náměstek primátora. V rámci aktivní politiky zaměstnanosti budou místa dělníků čištění města dotována úřadem práce. „Na mzdy těchto zaměstnanců přispívá úřad práce do výše skutečně vynaložených prostředků, a to včetně pojistného na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění. Na jednoho zaměstnance se jedná o maximálně patnáct tisíc korun po dobu nejdéle jednoho roku,“ vysvětlil Jiří Pospíšil. „Tito lidé si vydělají více než minimální mzdu,“ doplnila náměstkyně primátora Alena Rašková. Navýšení o jedenáct pozic vychází z personálních a materiálnětechnických možností města. „Není v zájmu města ani občanů, abychom přijali počet osob, kterým nebudeme schopni zajistit odpovídající zázemí a které nebudou moct vykonávat řádně svou práci,“ řekl Jiří Pospíšil. Zaměstnávání dlouhodobě nezaměstnaných prostřednictvím veřejně prospěšných prací organizuje město ve spolupráci s úřadem práce od listopadu 2005. *** „V době vysoké nezaměstnanosti je jenom dobře, že město spolu s úřadem práce nabízí nezaměstnaným lidem alespoň tuto formu práce.“ Hana Mokřadová, Prostějov Region| Střední Morava



prvnizpravy.cz


prvnizpravy.cz str. 0 z evropské unie HK ČR

Představitelé členských zemí Evropské unie a zástupci Evropského parlamentu se dohodli na omezení odměn bankéřů. Nová pravidla mají začít platit v lednu 2014. Oznámilo to v noci na dnešek irské prezidenství EU. Za běžných okolností nebudou moci odměny bankéřů přesáhnout jejich základní mzdu. Pouze za výjimečné situace budou smět banky svým špičkovým pracovníkům vyplatit odměnu ve výši dvojnásobku základního platu, napsala agentura DPA. Dohoda ukončuje několikaměsíční spor, ve kterém se proti omezení odměn stavěla Británie. Ta se obávala, že tento krok by mohl vést k poklesu mezinárodního významu londýnského finančního centra. "Parlament odolal tlaku ze strany britské vlády a nepřipustil žádné další změny v omezení odměn," uvedl německý člen Evropského parlamentu Udo Bullmann. Vysoké odměny v bankovním sektoru jsou v posledních letech trnem v očích veřejnosti. Řada evropských politiků se navíc domnívá, že vysoké odměny motivovaly bankéře k rizikovým obchodům, které dostaly některé významné evropské banky na pokraj kolapsu. Omezení odměn je součástí širších změn v regulaci bankovního sektoru. Ty zahrnují rovněž větší požadavky na kapitál bank, které mají zajistit odolnost bankovního sektoru vůči případné budoucí krizi. Evropské banky upozorňují, že omezení odměn sníží jejich konkurenceschopnost. "Pokud mají být odměny omezeny, mělo by se to udělat na celosvětové úrovni," uvedl prezident Evropské bankovní federace Christian Clausen. "Je tu riziko, že zákazníci budou dělat obchody s americkými bankami, které stále vyplácejí vysoké odměny," dodal. (čtk, foto: arch.)

URL| http://www.prvnizpravy.cz/zpravy/z-evr...eu-se-dohodla-na-omezeni-odmen-bankeru/

Nečas bude s hejtmany jednat o eurodotacích 21.3.2013

prvnizpravy.cz str. 0 z vlády HK ČR

Čerpání financí z evropských fondů bude dnes v Jihlavě hlavním tématem jednání Rady Asociace krajů ČR s premiérem Petrem Nečasem (ODS). Hovořit by se podle zástupců asociace mohlo o převodu části peněz z velkých národních programů do regionálních operačních programů, což by umožnilo čerpat prostředky přidělené České republice. Zasedání se zúčastní i prezident Hospodářské komory ČR Petr Kužel a generální ředitel České pošty Petr Zatloukal. Lze předpokládat, že se bude hovořit i o rušení venkovských pošt. Hejtmani opakovaně zvali premiéra v uplynulém roce a půl k setkání s vedením asociace. Vítají proto, že pozvání přijal. "Myslím si, že je to to minimum, které se dá pro obnovení základní komunikace mezi vládou a



hejtmany udělat," uvedl šéf asociace krajů a jihomoravský hejtman Michal Hašek (ČSSD). Většinu hejtmanů, 11 ze 14, tvoří právě zástupci sociální demokracie. (čtk, foto: arch.)

URL| http://www.prvnizpravy.cz/zpravy/z-vla...-bude-s-hejtmany-jednat-o-eurodotacich/

Prostějov: Lidí na úklid města bude o 11 víc 21.3.2013

prvnizpravy.cz str. 0 z regionů HK ČR

Radní města Prostějova na své poslední schůzi schválili navýšení počtu zaměstnanců na pozicích dělník čištění města. Uvedl to web prostějovského magistrátu s tím, že prostřednictvím veřejně prospěšných prací bude zaměstnáno 20 lidí. Navýšení o jedenáct pozic vychází z personálních a materiálně technických možností města. Z jednání s úřadem práce vyplývá, že místa budou v rámci aktivní politiky zaměstnanosti ze strany státu v plné míře dotována. Zaměstnávání dlouhodobě nezaměstnaných spoluobčanů prostřednictvím veřejně prospěšných prací je ve spolupráci s Úřadem práce, nyní Kontaktním pracovištěm v Prostějově, pravidelně organizováno od 1. listopadu 2005. "Výše příspěvku činí maximálně 15.000 korun, doba poskytování je nejdéle 12 měsíců na jednoho konkrétního zaměstnance," vysvětlil Jiří Pospíšil, první náměstek primátora. Úřad práce přispívá ve výši skutečně vynaložených prostředků na mzdy těchto zaměstnanců, včetně pojistného na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění. "Vzhledem k potřebám Magistrátu města Prostějova využijeme tyto pracovníky zejména k úklidu a údržbě veřejných budov a prostranství," dodal Jiří Pospíšil. (vma, foto: arch.) Více zpráv z regionu najdete na Olomouckenovinky.cz URL| http://www.prvnizpravy.cz/zpravy/z-reg...ejov-lidi-na-uklid-mesta-bude-o-11-vic/

V podpoře průmyslu musíme hrát za národní tým 21.3.2013

prvnizpravy.cz str. 0 z vlády HK ČR

Miloš Zeman zamířil poprvé jako prezident na jednání vlády a zhodnotil ho jako přátelské, a to i přes napjatý vztah s vládou. Zemanova slova potvrdil také ministr průmyslu a obchodu a první místopředseda ODS Martin Kuba v pořadu "Události, komentáře" na ČT24.



„Bylo to opravdu velmi přátelské. Jsem přesvědčen, že v podpoře exportu musíme hrát za národní tým, ať už jsme z pravice, nebo z levice,“ pronesl Kuba. Během zítřejšího dne podle svých slov plánuje připravit na úřadě příslušnou agendu a podklady a s prezidentem se znovu osobně sejít. Zeman už několikrát deklaroval, že jednou z jeho priorit je právě podpora českého průmyslu. A Kuba tento postoj vítá. „Je důležité, aby se prezident s námi podílel na zahraničních misích. Jsou to země mimo Evropu a jeho přítomnost je důležitá pro otevírání nových příležitostí,“ dodal Martin Kuba. Obavu, že by Zeman zasahoval do vládních záležitostí až příliš, prý rozhodně nemá. „Už po volbách jsem deklaroval, že by se politici měli umět neshodnout, ale zase na druhou stranu také najít národní zájem, což průmysl a obchod určitě je,“ míní Kuba. Dodal, že je na spolupráci s prezidentem připraven. „Jsem rád, že prezident Zeman tuto svou pozici, jíž může pomoci ekonomice, vnímá jako důležitou,“ poznamenal ministr obchodu a průmyslu Martin Kuba. (fran, foto: ods.cz) URL| http://www.prvnizpravy.cz/zpravy/z-vla...re-prumyslu-musime-hrat-za-narodni-tym/ Přehled dotačních programů a příležitostí

3.1: Podpora sociální integrace a sociálních služeb 18.3.2013

Přehled dotačních programů a příležitostí str. 24 Dotační programy pro rozvoj lidských zdrojů HK ČR

Název globálního grantu - Sociální ekonomika Vyhlašovatel: MPSV ČR Číslo výzvy: » 30 Podporované aktivity (typy projektů): » I. nové podnikatelské aktivity, jejichž cílem je zaměstnání osob ze znevýhodněných cílových skupin za předpokladu, že v rámci projektu bude zaměstnáno alespoň 30 % osob (zaměstnanců) z těchto cílových skupin. » II. nové podnikatelské aktivity osob samostatně výdělečně činných (bez zaměstnanců), které jsou zároveň sociálně znevýhodněnou skupinou. » III. nové podnikatelské aktivity směřující k zajištění/ podpoře veřejných služeb v rámci regionu, u kterých je minimálně 75 % uživatelů veřejné služby tvořeno cílovou skupinou znevýhodněných osob. Cílové skupiny: » Podporovanými cílovými skupinami jsou osoby sociálně vyloučené nebo ohrožené sociálním vyloučením. Oprávnění žadatelé: » Oprávněnými žadateli jsou fyzické osoby (OSVČ) a tyto formy podnikatelských právnických osob: společnost s ručením omezeným, akciová společnost, veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, družstvo a podnikatelské právnické osoby podnikající na základě oprávnění podle zvláštních právních předpisů. » Žadateli mohou být také nestátní neziskové organizace, a to: obecně prospěšná společnost a evidované (církevní) právnické osoby. Žadatel musí vyvíjet nové podnikatelské aktivity na volném trhu na základě nového živnostenského oprávnění/jiného oprávnění k podnikání definovaného příslušným předpisem. Příjem žádostí:



» 2. 3. 2009 - 30. 11. 2012 Bližší informace: http://www.esfcr.cz/vyzva-pro-predkladani-grantovychprojektu op-lzz-socialni 3.1: Podpora sociální integrace a sociálních služeb Vyhlašovatel: MPSV ČR Číslo výzvy: » 5 Podporované aktivity (typy projektů): » Podpora vzdělávání zadavatelů, poskytovatelů, uživatelů v oblasti sociálních služeb a sociálního začleňování (v rámci této činnosti budou především podporovány individuální projekty zaměřené na profesní vzdělávání pracovníků poskytovatelů a zadavatelů sociálních služeb. Vzdělávání pracovníků musí být realizováno v rámci vzdělávacích programů. » Vzdělávací programy musí být akreditované nebo žadatel reaguje na absenci vzdělávacího programu jeho vytvořením a podáním žádosti o akreditaci). » Podpora sociálních služeb a dalších nástrojů ve prospěch sociálního začleňování cílových skupin (v rámci této činnosti budou především podporovány individuální projekty zaměřené na zajištění dostupnosti poskytování a rozvoj vybraných sociálních služeb v souladu s plánem rozvoje sociálních služeb kraje. Jedná se především o tyto druhy sociálních služeb podle zákona č.108/2006, o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů – azylové domy, domy na půl cesty, nízkoprahová denní centra, nízkoprahová denní centra pro děti a mládež s důrazem na osoby ve věku 15-26 let, intervenční centra, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, terénní programy, sociální rehabilitace, sociálně terapeutické dílny, podpora samostatného bydlení. » V rámci jednotlivých služeb bude podporována zejména sociální práce s uživateli služby, dále budou podporovány i doprovodné programy pro uživatele služeb, které jim umožní získávat dovednosti a znalosti pro návrat a setrvání na trhu práce. Součástí projektu bude popis způsobu hodnocení efektivity služby). » Podpora procesů poskytování sociálních služeb, včetně podpory partnerství na místní a regionální úrovni (v rámci této činnosti budou především podporovány individuální projekty zaměřené na podporu zavádění procesů plánování dostupnosti sociálních služeb a plánu rozvoje sociálních služeb, podporu transformace pobytových zařízení pro cílové skupiny, zavádění procesu kvality a kontroly poskytování sociálních služeb). Cílové skupiny: Cílové skupiny osob: » Osoby se zdravotním postižením. » Děti, mládež a mladí dospělí. » Etnické menšiny a osoby z jiného sociokulturního prostředí. » Imigranti a azylanti. » Osoby bez přístřeší. » Osoby opouštějící zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy a osoby opouštějící výkon trestu odnětí svobody. » Oběti trestné činnosti, oběti domácího násilí, oběti obchodu s lidmi, osoby komerčně zneužívané. » Osoby pečující o osobu blízkou. Cílové skupiny organizací: » zadavatelé sociálních služeb » poskytovatelé sociálních služeb a další subjekty poskytující služby napomáhající » sociální integraci cílovým skupinám Oprávnění žadatelé: » Kraje (mimo hl.m. Prahy). Příjem žádostí: » 5. 3. 2008 - 31. 12. 2013



Bližší informace: http://www.esfcr.cz/vyzva-k-predkladani-individualnichprojektuv-ramci 3.1: Podpora sociální integrace a sociálních služeb Název globálního grantu - Podpora vzdělávání a procesů v sociálních službách Vyhlašovatel: MPSV Číslo výzvy: » 87 Podporované aktivity (typy projektů): » Podpora procesu ve fázi přípravy na transformaci pobytové služby sociální péče a podpora procesu ve fázi realizace transformace pobytové služby sociální péče. Konkrétní aktivity: » Vytvoření metodik spojených s transformačním procesem zařízení. » Tvorba analýzy zařízení, analýz regionu a analýzy možností samotných uživatelů. » Služby (šetření, studie, atp.). » Zhodnocení současného stavu organizace a poskytované sociální služby z pohledu procesu transformace, procesní audit, plán rozvoje organizace apod. » Nastavení vnitřních pravidel a pracovních postupů, vytvoření komplexních plánů transformace zařízení. » Koordinace procesu přípravné fáze transformace včetně: » činnosti multidisciplinárních transformačních týmů, » o činnosti pracovních skupin (včetně zástupců souvztažných skupin). Koordinace procesu přechodové fáze (přemisťování uživatelů do nových služeb). » Individuální podpora procesu transformace zařízení. » Odborné vzdělávání týmu v oblasti transformace pouze prostřednictvím akreditovaných kurzů dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách ve znění pozdějších předpisů (akreditace od Ministerstva práce a sociálních věcí). » Neakreditované formy vzdělávání – semináře, workshopy a konzultace k procesu transformace (zde mohou být účastníky i další pracovníci transformovaného zařízení – pedagogičtí, zdravotničtí pracovníci, odborná veřejnost, opatrovníci, rodinní příslušníci, obce, zaměstnavatelé apod.). » Informování veřejnosti a zapojování veřejnosti – doprovodná aktivita s cílem informovat dotčenou veřejnost (širší veřejnost, zapojení orgánů státní správy a samosprávy v místě odkud a kam budou uživatelé přestěhováni, uživatele i pracovníky dané služby) o vlastním procesu transformace v zařízení, jeho přínosu pro uživatele a komunitu v daném místě. Cílem informování je odstranění předsudků veřejnosti vůči cílové skupině, její přijetí do komunity v místě nového bydliště a informování uživatelů služby a pracovníků o výhodách a rizicích změny způsobu poskytování služby. Cílové skupiny: » Pracovníci poskytovatelů sociálních služeb s registrací podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, domov se zvláštním režimem a domov pro osoby se zdravotním postižením. » Uživatelé pobytových služeb sociální péče výše uvedených (osoby se zdravotním postižením, osoby s duševním onemocněním). Oprávnění žadatelé: » Poskytovatelé sociálních služeb s registrací podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, domov se zvláštním režimem a domov pro osoby se zdravotním postižením. Příjem žádostí:



» Od 7. 3. 2012 do vyčerpání celkové částky určené pro tuto výzvu. Bližší informace: http://www.esfcr.cz/vyzva-pro-predkladanigrantovychprojektu-v-ramci-oblasti-10 3.1: Podpora sociální integrace a sociálních služeb Název globálního grantu - Podpora vzdělávání a procesů v sociálních službách Název výzvy: Výzva pro předkládání GP 3.1: Vzdělávání v sociálních službách Vyhlašovatel: MPSV Číslo výzvy: »» A7 Podporované aktivity (typy projektů): »» Další (odborné) vzdělávání sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách - akreditované vzdělávací kurzy (akreditace MPSV) pro další vzdělávání sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách a odborné stáže v registrovaných sociálních službách v rámci dalšího vzdělávání sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách »» Kvalifikační vzdělávání pracovníků v sociálních službách akreditované kvalifikační kurzy (akreditace MPSV) pro pracovníky v sociálních službách. »» Odborné vzdělávání vedoucích pracovníků - akreditované kurzy (akreditace MPSV) pro vedoucí pracovníky v sociálních službách. »» Vzdělávání fyzických osob, které poskytují pomoc příjemci příspěvku na péči - akreditované kurzy (akreditace MPSV) pro účely odborné podpory fyzických osob, které poskytují pomoc příjemci příspěvku na péči. Cílové skupiny: »» Pracovníci poskytovatelů sociálních služeb zapsaných v registru poskytovatelů sociálních služeb (sociální pracovníci, pracovníci v sociálních službách, vedoucí pracovníci). »» Fyzické osoby, které poskytují pomoc příjemci příspěvku na péči – fyzické osoby pečující o osobu, která je příjemcem příspěvku na péči a která je z různých příčin ohrožena sociálním vyloučením. Přičemž tyto pečující osoby se samy díky této péči dostávají do situací, kdy jsou znevýhodněny v přístupu ke službám či na trh práce. V případě této cílové skupiny zvolte v aplikaci Benefit7 cílovou skupinu „Osoby pečující o osobu blízkou“. Oprávnění žadatelé: »» Kraje a organizace zřizované kraji působící v sociální oblasti. »» Obce a organizace zřizované obcemi působící v sociální oblasti. »» Svazky obcí. »» Nestátní neziskové organizace působící v sociální oblasti - občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, církevní právnické osoby. »» Poskytovatelé sociálních služeb registrovaní podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. »» Vzdělávací instituce akreditované podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Příjem žádostí: »» Od 8. 2. 2013 do 30. 4. 2013. Bližší informace: http://www.esfcr.cz/vyzva-a7 3.1: Podpora sociální integrace a sociálních služeb Název globálního grantu - Podpora vzdělávání a procesů v sociálních službách Název výzvy: Výzva pro předkládání IP 3.1 - Pro kraje, mimo hlavního města Prahy Vyhlašovatel:



MPSV Číslo výzvy: »» A9 Podporované aktivity (typy projektů): »» I. Podpora procesů poskytování sociálních služeb a sociální práce, včetně podpory partnerství na místní a regionální úrovni. Konkrétní aktivity: »» Nastavení optimálního, udržitelného systému sociálních služeb a sociální práce. »» Inovace zaměřené na vznik a nastavení udržitelných nástrojů pro zvyšování kvality sociálních služeb, měření a hodnocení efektivnosti sociálních služeb, kontroly poskytování sociálních služeb. »» Podpora transformace pobytových zařízení sociálních služeb. »» Podpora multidisciplinární spolupráce v oblasti plánování dostupnosti sociálních služeb na úrovni obcí a krajů. »» Podpora profesionální sociální práce s osobami a rodinami ohroženými soc. vyloučením. »» II. Podpora vzdělávání zadavatelů a poskytovatelů v oblasti sociálních služeb a sociálního začleňování. »» V rámci této činnosti budou především podporovány individuální projekty zaměřené na profesní vzdělávání pracovníků poskytovatelů a zadavatelů sociálních služeb, vzdělávání v oblasti managementu a řízení a vzdělávaní v dalších oblastech, které umožní poskytování služeb zaměřených na sociální integraci a návrat uživatele na trh práce. Vzdělávání pracovníků musí být realizováno v rámci vzdělávacích programů. Vzdělávání musí být akreditované. Programy je možné v průběhu realizace projektu také vytvořit a podat žádost o akreditaci. »» III. Podpora inovativních nástrojů pro začlenění cílových skupin na trh práce na regionální úrovni. Konkrétní aktivity se zaměří na : »» Podporu a informovanost o nástrojích sociální ekonomiky v oblasti sociální integrace. »» Vzdělávání zaměstnavatelů, poskytovatelů služeb nebo cílových skupin při vstupu do podnikatelského prostředí. Cílové skupiny: »» Cílové skupiny osob sociálně vyloučených nebo ohrožených sociálním vyloučením. Jedná se především o: »» Cílové skupiny osob - osoby se zdravotním postižením, osoby s chronickým duševním onemocněním, děti, mládež a mladí dospělí (ve věku 15-26 let), etnické menšiny a osoby z jiného sociokulturního prostředí, imigranti a azylanti, osoby bez přístřeší, osoby opouštějící zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy a osoby opouštějící výkon trestu odnětí svobody, oběti trestné činnosti, oběti domácího násilí, oběti obchodu s lidmi, osoby komerčně zneužívané, osoby pečující o osobu blízkou. »» Cílové skupiny organizací - zadavatelé sociálních služeb, poskytovatelé sociálních služeb a další subjekty poskytující služby napomáhající sociální integraci cílovým skupinám, zaměstnavatelé. Oprávnění žadatelé: »» Kraje, mimo hlavního města Prahy. Příjem žádostí: »» Od 22. 2. 2013 do 29. 11. 2013 3.2: Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit Vyhlašovatel: MPSV Číslo výzvy: »» 55



Podporované aktivity (typy projektů dle podporovaných oblastí): A - Podpora poskytování vybraných sociálních služeb v souladu se zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, se zaměřením na návrat osob zpět do společnosti, na trh práce nebo udržení se na trhu práce či k přístupu ke službám umožňujícím návrat na trh práce. Budou podporovány tyto typy sociálních služeb: »» Odborné sociální poradenství. »» Nízkoprahová denní centra pro děti a mládež (pouze osoby ve věku 15-26 let). »» Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi. »» Terénní programy. »» Sociální rehabilitace (pouze terénní, ambulantní forma poskytování sociální služby). »» Krizová pomoc. »» Kontaktní centra. »» Domy na půl cesty. »» Azylové domy. »» Raná péče (pouze terénní forma poskytování sociální služby). »» Podpora samostatného bydlení. »» V rámci této výzvy je možné podporovat i fakultativní činnosti (doprovodné programy zaměřené na příslušníky sociálně vyloučených romských komunit/lokalit ) při poskytování vyjmenovaných druhů sociálních služeb za předpokladu splnění níže uvedených podmínek, přičemž v žádosti o finanční podporu musí žadatel rozlišit, co je základní činnost a co činnost fakultativní. Doplňkově v rámci aktivity A budou podporovány tyto činnosti (doplňková činnost) zaměřené na poskytovatele a zadavatele sociálních služeb (tj. obec): »» Profesní (odborné) vzdělávání sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách – akreditované vzdělávací programy podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. »» Vzdělávání vedoucích pracovníků poskytovatelů sociálních služeb –akreditované vzdělávací programy podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. »» Profesní (odborné) vzdělávání pracovníků obecních úřadů v oblasti procesu plánování, kvality sociálních služeb a v oblasti metod sociální práce v rámci kurzů akreditovaných podle zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nebo podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. »» Zavádění procesu rozvoje kvality poskytování sociálních služeb. V rámci této činnosti budou podporovány procesy zaměřené na plnění zákonných standardů kvality sociálních služeb. B - Podpora dalších činností a aktivit umožňující prevenci sociálního vyloučení nebo přímou pomoc příslušníkům sociálně vyloučených romských komunit/lokalit s důrazem především na: »» Důraz bude kladen především na: »» Programy prevence sociálně patologických jevů včetně prevence kriminality a včetně podpory osvěty v této oblasti. »» Programy získávání základních sociálních a profesních dovedností. »» Programy motivace, pracovní a sociální rehabilitace (v rámci výzvy nebude podpořen projekt zaměřený pouze na pracovní rehabilitaci). »» Programy pro osoby závislé na drogách. »» Programy pro předcházení ekonomické nestability rodin a jednotlivců a finanční gramotnosti a prevence pro osoby ohrožené předlužeností (včetně poradenství). »» Programy pro osoby opouštějících zařízení výkonu trestu. »» Programy pro osoby opouštějících školská zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy. »» Programy pomoci při realizaci investičních akcí financovaných z ERDF v rámci Integrovaného operačního programu. Cílové skupiny: »» Příslušníci níže uvedených vybraných sociálně vyloučených romských lokalit/komunit: Č. Lokalita (Město/ Území dopadu obec/mikroregion) 1 Brno Jihomoravský kraj 2 Břeclav Jihomoravský kraj 3 Sokolov Karlovarský kraj 4 Cheb Karlovarský kraj 5 Broumov Královéhradecký kraj 6 Karviná Moravskoslezský kraj 7 Orlová Moravskoslezský kraj



8 Ostrava Moravskoslezský kraj 9 Přerov Olomoucký kraj 10 Jesenicko Olomoucký kraj Lokalita Jesenicko zahrnuje: Mikroregion Zlatohorsko, Mikroregion Jesenicko, Mikroregion Žulovsko, Mikroregion Javornicko, Mikulovice, Velké Kunětice, Zlaté Hory, Česká Ves, Jeseník, Kobylá nad Vidnávkou, Velká Kraš, Vápenná, Skorošice, Vidnava, Žulová, Bernartice, Bílá Voda, Javorník, Uhelná, Vlčice, Písečná, Supíkovice, Běla pod Pradědem, Stará Červená Voda, Černá Voda, Ostružná, Lipová Lázně. 11 Klatovy Plzeňský kraj 12 Kutná Hora Středočeský kraj 13 Kolín Středočeský kraj 14 Kladno Středočeský kraj 15 Chomutov Ústecký kraj 16 Most Ústecký kraj 17 Ústí nad Labem Ústecký kraj 18 Roudnice nad Labem Ústecký kraj 19 Šluknovsko Ústecký kraj Lokalita Šluknovsko zahrnuje: Česká Kamenice, Krásná Lípa, Varnsdorf, Chřibská, Rybniště, Jiřetín pod Jedlovou, Rumburk 20 Jihlava Kraj Vysočina 21 Holešov Zlínský kraj Oprávnění žadatelé: »» Obce dle seznamu v bodě 2.2 této výzvy (zákon č. 128/ 2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů), v návaznosti na oblast intervence 3.1 b) IOP. Příjem žádostí: »» 15. 12. 2009 - 31. 12. 2012 Bližší informace: http://www.esfcr.cz/podpora-socialni-integraceprislusniku-romskych-lokalit 3.2: Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit Název globálního grantu - Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit Název výzvy: Výzva pro předkládání grantových projektů v rámci oblasti podpory 3.2 – Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit Vyhlašovatel: MPSV Číslo výzvy: »» A8 Podporované aktivity (typy projektů): »» Podpora poskytování vybraných registrovaných sociálních služeb v souladu se zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách - podporovány budou výhradně sociální služby a další aktivity explicitně vymezené



projektem IOP, aktivita b.) – tedy služby zajištěné v rámci investiční podpory IOP 3.1 b), které mají umožnit návrat příslušníků nejvíce ohrožených sociálně vyloučených romských lokalit zpět na trh práce a do společnosti. Cílové skupiny: »» Příslušníci sociálně vyloučených romských komunit/ lokalit – pouze osoby od 15 let věku výše. »» Pracovníci poskytovatelů sociálních služeb působící v oblasti sociální integrace příslušníků romských lokalit (jedná se o následující okruhy pracovníků, kteří vykonávají odbornou činnost v sociálních službách – sociální pracovníci, pracovníci v sociálních službách a o vedoucí pracovníky dle §117a odst. 1 zákona o sociálních službách). Oprávnění žadatelé: »» Občanská sdružení vyvíjející činnost podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů. »» Obecně prospěšné společnosti zřízené podle zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, ve znění pozdějších předpisů. »» Církevní právnické osoby zřízené podle zákona č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech a jimi zřizované organizace, pokud poskytují zdravotní, kulturní, vzdělávací a sociální služby nebo sociálně právní ochranu dětí. Příjem žádostí: Od 20. 2. 2013 do 31. 10. 2013 5.1: Mezinárodní spolupráce Název výzvy – výzva pro předkládání individuálních projektů v rámci 5.1: Mezinárodní spolupráce Vyhlašovatel: MPSV Číslo výzvy: »» 81 Podporované aktivity (typy projektů): »» Společný vývoj nebo přenos inovací a jejich zavedení v ČR - v rámci mezinárodní spolupráce vyvinout nebo do ČR přenést inovativní nástroje k řešení problémů cílových skupin OP LZZ na trhu práce, tyto nástroje otestovat, zhodnotit jejich uplatnitelnost v prostředí ČR, zavést je do praxe na místní, regionální nebo celostátní úrovni sdílení zkušeností a znalostí mezi projekty s obdobnou tematikou. »» Tematické sítě - založení a/nebo rozvoj tematické sítě na základě sdílení zkušeností a dovedností se zahraničními partnery; výměna zkušeností a přenos dobré praxe mezi tuzemskou a zahraniční tematickou sítí; šíření získaného know-how a výstupů projektu. Cílové skupiny: »» Zaměstnavatelé a zaměstnanci podniků, které mají perspektivu dalšího rozvoje. »» Zaměstnanci podniků působících v oborech a odvětvích, které procházejí strukturálními změnami a jejichž zaměstnanci jsou ohroženi nezaměstnaností. »» Uchazeči o zaměstnání a zájemci o zaměstnání. »» Osoby se zdravotním postižením – osoby, jejichž zdravotní postižení představuje určité znevýhodnění ve vztahu k ostatním členům společnosti. »» Osoby s chronickým duševním onemocněním. »» Děti, mládež a mladí dospělí (s důrazem na osoby ve věku 15-26 let). »» Etnické menšiny a osoby z jiného sociokulturního prostředí – národnostní menšiny, které setrvale a dlouhodobě žijí na území ČR. »» Imigranti a azylanti – skupina přistěhovalců v ČR, která zahrnuje nelegální imigranty, žadatele o azyl, uznané azylanty, cizince s uděleným vízem k pobytu nad 90 dnů, dlouhodobým nebo trvalým pobytem v ČR. »» Osoby bez přístřeší – osoby, které nemají ubytovací možnosti, popř. obývají nouzová obydlí.



»» Osoby ohrožené závislostmi nebo osoby závislé na návykových látkách, které absolvovaly ústavní léčbu ve zdravotnickém zařízení, absolvovaly ambulantní léčbu nebo se jí podrobují, nebo osoby, které abstinují. »» Osoby opouštějící zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy a osoby opouštějící zařízení pro výkon trestu odnětí svobody. »» Oběti trestné činnosti, oběti domácího násilí, oběti obchodu s lidmi, osoby komerčně zneužívané. »» Osoby ohrožené předlužeností. »» Osoby pečující o osobu blízkou – fyzické osoby pečující o osobu, která je příjemcem příspěvku na péči, a která je z různých příčin ohrožena sociálním vyloučením. »» Příslušníci sociálně vyloučených romských komunit. »» Osoby starší 50 let. »» Dlouhodobě nezaměstnané ženy (jedná se o ženy nezaměstnané déle než 6 měsíců) – ženy se dlouhodobě nezaměstnanými stávají z důvodu kumulace handicapů z pohledu trhu práce. »» Ženy ohrožené nezaměstnaností – k propouštění žen dochází přednostně před muži, významně jsou ženy z tohoto důvody ohroženy především v podnicích procházejících restrukturalizací. »» Ženy vracející se po rodičovské dovolené nebo péči o závislého člena rodiny na trh práce - ženy, které ztratily kontakt s trhem práce po ukončení mateřské nebo rodičovské dovolené, ženy pečující o jiného člena rodiny – jedná se o skupinu, která se potýká s diskriminací ze strany zaměstnavatelů vzhledem k péči o závislého člena rodiny, obtížně nacházející pracovní uplatnění po uplynutí doby péče o člena rodiny či ukončení mateřské či rodičovské dovolené z důvodu delšího přerušení zaměstnání a obavy zaměstnavatelů z časté absence v zaměstnání. »» Ženy s malými dětmi (tj. dětmi do 15ti let věku). »» Ženy se základním vzděláním nebo s nízkou úrovní kvalifikace – s důrazem na ženy se základním nebo žádným vzděláním. »» Ženy v předdůchodovém věku – jedná se o skupinu žen, které sice již nejsou vázány péčí o děti, ale nejsou zaměstnavateli považovány za dostatečně perspektivní vzhledem k věku a možným zdravotním potížím. »» Ženy začínající podnikání a vykonávající samostatnou výdělečnou činnost. »» Muži v obdobné situaci jako ženy s malými dětmi (včetně mužů vracejících se po rodičovské dovolené nebo péči o závislého člena rodiny na trh práce). »» Rodiče s dětmi. »» Rodiče samoživitelé/samoživitelky. »» Potencionální/budoucí rodiče – lidé, jenž kriticky analyzují konkrétní podmínky slaďování při rozhodování o založení rodiny, počtu a době narození dětí. »» Osoby pečující o závislé členy rodiny. »» Zaměstnavatelé. »» Úřad práce České republiky. »» Územní samosprávné celky a úřady územních samosprávných celků, jejich orgány a jimi zřízené nebo založené organizace a jejich zaměstnanci; »» Nestátní neziskové organizace. »» Výzkumné a vzdělávací instituce. »» Místní partnerství. »» Odborové organizace a sociální partneři (Svaz průmyslu a dopravy ČR, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, Českomoravská konfederace odborových svazů, Asociace samostatných odborů, Okresní hospodářské komory). »» Orgány ústřední státní správy uvedené v zákoně 2/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo OÚSS, o kterých jejich roli ústředního orgánu státní správy stanoví zvláštní zákon. »» Organizační složky státu řízené/zřízené orgány ústřední státní správy uvedenými v zákoně 2/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů. »» Řídící orgán OP LZZ. »» Zprostředkující subjekty OP LZZ. Oprávnění žadatelé: »» Orgány ústřední státní správy uvedené v zákoně 2/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo OÚSS, o kterých jejich roli ústředního orgánu státní správy stanoví zvláštní zákon. »» Organizační složky státu řízené/zřízené orgány ústřední státní správy uvedenými v zákoně 2/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů. »» Řídící orgán OP LZZ a Zprostředkující subjekty OP LZZ. »» Úřad práce České republiky. Příjem žádostí: »» Od 15. 9. 2011 do 30. 6. 2013.



Bližší informace: http://www.esfcr.cz/file/8162/ Dotační programy Státního fondu životního prostředí -Národní programy Podpora z Fondu bude poskytována v rámci jednotlivých vyhlášených programů . V každém z programů bude proveden samostatný výběr a hodnocení akcí. Jednotlivé programy jsou vymezeny technickými a ekologickými podmínkami, rozdílně jsou vymezeny projednotlivé programy i možnosti poskytnutí podpory z Fondu. Podpora likvidace autovraků - nabídka pro provozovatele autovrakovišť a obce Program je určen pro právnické a fyzické osoby oprávněné k podnikání v oboru nakládání s nebezpečnými odpady, územní samosprávné celky, státní příspěvkové organizace a příspěvkové organizace územních samosprávných celků. Podporované aktivity (typy projektů): »» Program podporuje sběr, svoz a doprava vozidel na odstavné plochy, sběrná místa a do zpracovatelských zařízení k tomu určených s přednostním materiálovým nebo opětovným využitím a zabezpečením odstranění nevyužitelných zbytků. Ukončení výzvy: »» Žádost pro čerpání příspěvku se podává čtvrtletně v písemné formě na stanoveném formuláři žádosti, která musí být doručena podatelně Fondu písemně a elektronicky na adresu: mailto:[email protected] Bližší informace: http://www.sfzp.cz/cs/narodni-programy...zadosti-podporu-narodnich-programu.html O autorovi| Pro kancelář poslance Evropského parlamentu Richarda Falbra zpracovala společnost Asistenční centrum, a. s., Most

4. Strukturální fondy pro nové období 2007-2013 18.3.2013

Přehled dotačních programů a příležitostí str. 5 Strukturální fondy pro nové období 20072013 HK ČR

4.1. Úvod problematiky SF EU 4.1.1. Co jsou fondy Evropské unie? Fondy EU jsou nástrojem pro realizaci politiky hospodářské a sociální soudržnosti Evropské unie, která má za cíl snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje regionů a členských států EU a míry zaostávání nejvíce znevýhodněných regionů. Česká republika se řadí mezi chudší státy Evropské unie a v období 2007-2013 může ke zlepšení životní úrovně svých obyvatel čerpat z fondů EU přibližně 26,7 miliard €, což je zhruba 752,7 miliard Kč. Pro srovnání: výše rozpočtu ČR pro rok 2007 je 1 040,8 miliard Kč. Podpora z fondů EU, kterou může Česká republika v období 2007-2013 čerpat, tak odpovídá 74 % státního rozpočtu ČR roku 2007. 4.1.2. Kdo může žádat o peníze? Projekty mohou předkládat obce, kraje, ministerstva, podnikatelé, vlastníci dopravní infrastruktury, neziskové organizace, školy, výzkumná centra a další. 4.1.3. Jak se rozdělují prostředky? Prostředky jsou rozděleny do čtyř fondů:



» Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) » Evropského sociálního fondu » Fondu soudržnosti (FS) » Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova Projekty spolufinancované z fondů EU jsou realizovány prostřednictvím tematických a regionálních operačních programů. 4.2. Rozdělení operačních programů pro období 2007-2013 Na základě definovaných cílů a priorit Národního rozvojového plánu České republiky pro období 2007-2013 a Národního strategického referenčního rámce připravila Česká republika pro využívání fondů Evropské unie letech 2007-2013 celkem 26 operačních programů pro koncipované 3 Cíle Politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU. Pro Cíl „Konvergence“ Tematické operační programy » OP Podnikání a inovace » OP Životní prostředí » OP Doprava » OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost » OP Výzkum a vývoj pro inovace » OP Lidské zdroje a zaměstnanost » Integrovaný operační program » OP Technická pomoc Regionální operační programy » ROP NUTS II Jihovýchod » ROP NUTS II Jihozápad » ROP NUTS II Moravskoslezsko » ROP NUTS II Severovýchod » ROP NUTS II Severozápad » ROP NUTS II Střední Čechy » ROP NUTS II Střední Morava Pro Cíle „Národního strategického plánu rozvoje venkova“ » Program rozvoje venkova Pro Cíl „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ » OP Praha Konkurenceschopnost » OP Praha Adaptabilita Pro Cíl „Evropská územní spolupráce“ » INTERACT II » Síťový operační program ESPON 2013 (všechny členské státy, Norko, Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Island, kandidátská státy EU) » OP Meziregionální spolupráce (všechny členské státy) » OP Nadnárodní spolupráce » OP Přeshraniční spolupráce ČR - Bavorsko » OP Přeshraniční spolupráce ČR - Polsko » OP Přeshraniční spolupráce ČR - Rakousko » OP Přeshraniční spolupráce ČR - Sasko » OP Přeshraniční spolupráce ČR - Slovensko 4.3. Tematické operační programy – základní charakteristika



Tematické (sektorové) operační programy navazují na rozvojovou strategii a cíle politiky soudržnosti definované v Národním rozvojovém plánu ČR pro období 2007-13. SOP převádí jednotlivé priority NRP do konkrétních oblastí podpor, které jsou přesně věcně vymezeny a navzájem odděleny. Společně však tvoří OP jeden logický celek oblastí podpory z fondů EU. Sektorové operační programy se budou realizovat ve všech regionech soudržnosti ČR (tzv. regionech NUTS II.) s výjimkou hl. m. Prahy. 4.3.1. Zaměření podpor Sektorových operačních programů (dle priorit NRP) » Konkurenceschopný podnikatelský sektor » Podpora výzkumu, vývoje a inovací » Rozvoj udržitelného cestovního ruchu » Vzdělávání » Zvyšování zaměstnanosti a zaměstnatelnosti » Posilování sociální soudržnosti » Rozvoj informační společnosti » Chytrá veřejná správa » Ochrana a zlepšení kvality životního prostředí » Zlepšení dostupnosti dopravy » Vyvážený rozvoj regionů » Rozvoj městských oblastí » Rozvoj venkovských oblastí Pro programové období 2007-13 se připravuje 7 sektorových OP - dle jednotlivých věcných priorit rozvoje regionů ČR. Prostřednictvím těchto 7 SOP, 7 ROP a OP Technická pomoc je v ČR realizován cíl Konvergence politiky soudržnosti EU. Řídícím orgánem odpovědným za řádnou realizaci sektorového operačního programu je vždy věcně příslušný ministerský resort. Operační program Řídicí orgán Životní prostředí Ministerstvo životního prostředí Doprava Ministerstvo dopravy Podnikání a inovace Ministerstvo průmyslu a obchodu Věda a výzkum Ministerstvo školství pro inovace Vzdělávání Ministerstvo školství Lidské zdroje a Ministerstvo práce a zaměstnanost sociálních věcí Integrovaný OP Ministerstvo pro místní rozvoj Technická pomoc Ministerstvo pro místní rozvoj 4.4. Regionální operační programy Regionální operační programy navazují na systém sektorových programů a své podpory směřují k řešení problémů vázaných na konkrétní region ČR. Podporují tak využití potenciálu daného území a přispívají k jeho vyváženému rozvoji. 4.4.1. Globální cíl regionálních operačních programů Globálním cílem ROP je urychlení rozvoje regionů ČR, zvýšení jejich konkurenceschopnosti a atraktivity pro investice a posílení kvality života obyvatel, při respektování vyváženého a udržitelného rozvoje regionů vycházející z využití jejich potenciálu. 4.4.2. Zaměření podpor Regionálních operačních programů (Specifické cíle ROP) » Modernizace technické infrastruktury zvyšující přitažlivost regionu pro investice při zohledňování ochrany životního prostředí. » Zvýšení prosperity regionu vytvářením prostředí pro rozvoj malých a středních podniků včetně prostředí pro inovace a vytváření nových pracovních příležitostí. » Zvýšení podílu cestovního ruchu na hospodářské prosperitě regionu a na vytváření pracovních příležitostí.



» Modernizace a zlepšení podmínek pro obyvatele ve městech a na venkově, související s rozvojem hmotného prostředí, lidských zdrojů, kultury a volnočasových aktivit, přispívajících ke zvýšení atraktivity těchto území pro hospodářský rozvoj. Pro programové období 2007-13 se připravuje 7 regionálních OP - pro každý region soudržnosti ČR. Prostřednictvím těchto 7 ROP, 7 SOP a OP Technická pomoc je v ČR realizován cíl Konvergence politiky soudržnosti EU. Řídicím orgánem odpovědným za řádnou realizaci regionálního operačního programu je Regionální rada příslušného regionu soudržnosti. 4.5. Operační programy – Praha Hlavní město Praha má jako jediný region soudržnosti ČR (tzv. region NUTS II) nárok realizovat programy pomoci v rámci cíle Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost. Operační programy pro Prahu jsou zaměřeny na podporu konkurenceschopnosti regionu a to zejména prostřednictvím zkvalitnění městského prostředí, zlepšení dostupnosti dopravních a telekomunikačních služeb a inovačního potenciálu města. Cílem OP je současně zvyšování zaměstnanosti, rozvoj trhu práce a podpora kvalifikované konkurenceschopné pracovní síly a v neposlední řadě integrace vyloučených skupin obyvatelstva.

a

4.5.1. Zaměření podpor Operačních programů pro Prahu (Specifické cíle OP) OP Praha - Konkurenceschopnost » Zlepšení dostupnosti dopravních a telekomunikačních služeb a zkvalitnění životního prostředí. » Zvýšení konkurenceschopnosti Prahy rozvojem a efektivním využitím svého inovačního potenciálu. OP Praha - Adaptabilita a zaměstnanost » Zvýšení adaptability pracovníků a zaměstnavatelů. » Zlepšení přístupu k zaměstnání a prevence nezaměstnanosti. » Posílení integrace osob ohrožených sociální exluzí, rozvoj institucí a kvality služeb zaměřených na sociální integraci a odstraňování bariér znesnadňující účast na trhu práce, včetně diskriminace podle pohlaví. » Podpora celoživotního učení. » Posilování institucionální kapacity a efektivnosti veřejné správy a veřejných služeb. » Podpora mezinárodní spolupráce. Pro programové období 2007-13 jsou připraveny 2 OP pro hl. m. Prahu - dle jednotlivých zdrojových fondů EU (ERDF a ESF). Prostřednictvím těchto 2 operačních programů je v ČR realizován cíl politiky soudržnosti EU Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost. Řídicím orgánem odpovědným za řádnou realizaci OP pro Prahu je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, zprostředkujícím subjektem je Magistrát hl. m. Prahy. 4.6. Evropská územní spolupráce 4.6.1. Od iniciativy ES Interreg k Cíli 3 » ESPON 2013 » INTERACT II » OP Meziregionální spolupráce » OP Nadnárodní spolupráce » OP Přeshraniční spolupráce ČR - Bavorsko » OP Přeshraniční spolupráce ČR - Polsko » OP Přeshraniční spolupráce ČR - Rakousko » OP Přeshraniční spolupráce ČR - Sasko » OP Přeshraniční spolupráce ČR - Slovensko V programovém období 2007-2013 se Iniciativa ES Interreg stává samostatným Cílem strukturálních fondů. Jedná se o Cíl 3, nazvaný Evropská územní spolupráce (European Territorial Cooperation). V rámci Cíle 3 budou realizovány programy pro přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráci, tedy pokračování Iniciativ ES Interreg IIIA, Interreg IIIB a Interreg IIIC. Dále budou také pokračovat síťové programy



ESPON a INTERACT. Největší část finanční alokace pro Cíl 3 připadne přeshraniční spolupráci. Všechny programy budou financovány z Evropského fondu regionálního rozvoje (ERDF). 4.6.2. Přeshraniční spolupráce V rámci cíle Evropská územní spolupráce bude v programovém období 2007-2013 realizováno 5 bilaterálních operačních programů Přeshraniční spolupráce: » ČR - Sasko » ČR - Bavorsko » ČR - Rakousko » ČR - Slovensko » ČR - Polsko Cílem programů přeshraniční spolupráce je podpora hospodářské a sociální integrace příhraničních území prostřednictvím odstraňování přetrvávajících bariér a posilování jejich rozvojového potenciálu. Budou posilovány vzájemné hospodářské, společenské a kulturní vztahy, společná péče o přírodní bohatství, rozvoj cestovního ruchu a budování flexibilního trhu práce. Specifickými cíli programů přeshraniční spolupráce jsou: 1. Rozvoj místního podnikatelského prostředí a rozvoj cestovního ruchu v příhraničí. 2. Posilování dostupnosti dopravy a informačních a komunikačních sítí. 3. Ochrana životního prostředí, podpora obnovitelných zdrojů energie, předcházení vzniku ekologických a technologických rizik. 4. Rozvoje měst a venkova. 5. Rozvoj spolupráce, podpora vzdělání, výzkumu a vývoje, kultury, podpora integrace trhu práce a sociálního zařazení a podpora malých místních iniciativ, socioekonomických aktivit s cílem podpořit projekty typu „people to people”. Řídicím orgánem operačních programů přeshraniční spolupráce je Ministerstvo pro místní rozvoj. V rámci programů přeshraniční spolupráce budou podporovány bilaterálně, vždy s příslušnou partnerskou zemí, dohodnuté priority zajišťující společná řešení ve stanovených oblastech (konkrétní vymezení bude součástí každého operačního programu). Bližší informace: http://www.strukturalni-fondy.cz O autorovi| Pro kancelář poslance Evropského parlamentu Richarda Falbra zpracovala společnost Asistenční centrum, a. s., Most

5. Dotační programy pro rozvoj podnikání 18.3.2013

Přehled dotačních programů a příležitostí str. 9 Dotační programy pro rozvoj podnikání HK ČR

5.1. Dotační programy a příležitosti 5.1.1. Aktuální / březen 2013 Aktualizováno! Investiční pobídky Na základě zákona č. 72/2000Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), který nabude účinnosti dne 12. 7. 2012.



Vyhlašovatel: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Stručný cíl a zaměření programu: Cílem programu je podpora investorů (tuzemských i zahraničních) zavádějících výrobu nebo rozšiřující produkci ve zpracovatelském průmyslu, ale také technologických center a center strategických služeb na území ČR. Podporované oblasti (co lze z podpory hradit): Průmysl » zavedení nebo rozšíření výroby v oborech zpracovatelského průmyslu. Technologická centra » vybudování nebo rozšíření VaV center. Centra strategických služeb » zahájení nebo rozšíření činnosti: » center sdílených služeb, » center pro tvorbu software, » high-tech opravárenských center. Základní podmínky: Průmysl » Podniky realizující investiční záměr v oblasti zpracovatelského průmyslu dle klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE). » Minimální výše investice do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku musí činit min. od 50 mil. Kč do 100 mil. Kč dle regionu místa realizace projektu. » Minimálně 25 mil. Kč z minimální investice 50 mil. Kč a minimálně 50 mil. Kč z minimální investice 100 mil. Kč musí směřovat do pořízení nového strojního vybavení. » Minimálně polovina z minimální výše investice musí být financována vlastním kapitálem investora. Rozdělení Min. výše Min. výše Min. počet Zpracovatelský regionů investice investice nově vytvořených do majetku do nového průmysl strojního pracovních zařízení míst Investiční Regiony I 50 mil. Kč 25 mil. Kč 0 akce Regiony II 100 mil. Kč 50 mil. Kč 0 Strategická investiční akce Regiony I a II 500 mil. Kč 250 mil. Kč 500 Za strategickou investiční akci v oblasti průmyslu se považuje akce, kdy hodnota minimální výše investice do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku dosáhne hodnoty 500 mil. Kč, z toho minimálně 250 mil. Kč do nového strojního zařízení a současně je vytvořeno minimálně 500 nových pracovních míst. Technologická centra » Podniky se zaměřením na aplikovaný výzkum, vývoj a inovace technicky vyspělých výrobků, technologií a výrobních procesů za účelem použití ve výrobě a zvýšení přidané hodnoty. » Výše investice do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku musí činit minimálně 10 mil. Kč. » Minimálně 5 mil. Kč z min. výše investice musí směřovat do pořízení nového strojního vybavení. » Minimálně polovina z minimální výše investice musí být financována vlastním kapitálem investora. » Vytvoření minimálně 40 nových pracovních míst. Min. výše Min. výše Min. počet



Technologická investice investice do nově vytvořených centra do majetku nového strojního pracovních zařízení míst Investiční akce 10 mil. Kč 5 mil. Kč 40 Strategická investiční akce 200 mil. Kč 100 mil. Kč 120 Za strategickou investiční akci v oblasti technologických center se považuje investice, kdy minimální výše investice do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku činí 200 mil. Kč, z toho minimálně 100 mil. Kč tvoří hodnota nového strojního zařízení a současně je vytvořeno minimálně 120 nových pracovních míst. Centra strategických služeb » Centra sdílených služeb se zaměřením na převzetí řízení, provozu a administrace vnitřních činností jako jsou účetnictví, finance, administrace v oblasti lidských zdrojů, marketing nebo řízení informačních systémů, dále pak pro high-tech opravárenská centra a centra pro tvorbu software. » Vytvoření minimálně 40 nových pracovních míst u center pro tvorbu software a minimálně 100 nových pracovních míst u ostatních center strategických služeb. Min. počet nově vytvořených Centra strategických pracovních míst služeb Centra apro Ostatní centra tvorbu software Investiční akce 40 100 Další podmínky: » Splnění základních podmínek do 3 let od data udělení podmínek (tj. od vydání rozhodnutí o příslibu investičních pobídek). » Příjemce nezahájí práce na projektu (tj. nepořídí žádný majetek včetně objednávek strojů a nezahájí stavební práce) před vydáním potvrzení o registraci záměru CzechInvestem. » Příjemce zachová podpořený majetek a pracovní místa po celou dobu čerpání veřejné podpory, nejméně však po dobu 5 let. Podpora (typ, max., min): » Sleva na dani z příjmů právnických osob. » Převod území za zvýhodněnou cenu. » Hmotná podpora na vytvořené pracovní místo. » Hmotná podpora na školení a rekvalifikace zaměstnanců. » Hmotná podpora na pořízení majetku (v případě strategické investiční akce). Sleva na dani z příjmů právnických osob: » Slevu na dani z příjmů právnických osob je možné uplatnit po dobu 10 let, resp. po dobu deseti po sobě následujících zdaňovacích období, kdy prvním zdaňovacím obdobím, za které lze slevu na dani uplatnit, je zdaňovací období, ve kterém jsou splněny zákonné podmínky. Nejpozději však ve zdaňovacím období, ve kterém uplynuly 3 roky od vydání rozhodnutí o příslibu investičních pobídek. » Sleva na dani je poskytována maximálně do výše stropu veřejné podpory po odečtení hmotné podpory na vytváření nových pracovních míst, případně rozdílu tržní a kupní ceny pozemku a hmotné podpory na pořízení majetku. Převod území za zvýhodněnou cenu: » Je možné realizovat zvýhodněný převod pozemku nebo pozemku vybaveného infrastrukturou vlastněného státem, nebo jeho organizačními složkami či obcemi, a to v závislosti na souhlasu vlastníků pozemku s takovýmto zvýhodněným převodem. Za investiční pobídku se v tomto případě považuje rozdíl mezi kupní cenou a tržní cenou pozemku.



Hmotná podpora na vytvořené pracovní místo Hmotná podpora na školení a rekvalifikace zaměstnanců: » Hmotné podpory na vytvořené pracovní místo a na školení a rekvalifikace zaměstnanců jsou dostupné pouze v okresech s mírou nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší než průměrná míra nezaměstnanosti v ČR, tzv. regiony A (viz Regionální mapa). Hmotná podpora na jedno vytvořené pracovní místo činí 50 000 Kč. » Hmotná podpora na školení a rekvalifikace je poskytována ve výši 25 % z celkových výdajů na školení a rekvalifikace.). Hmotná podpora Hmotná podpora Typ regionu pracovní na vytvořené místo rekvalifikaci na školení a Regiony A 25% / 35% / 45% (na mapě 50 000 Kč velký / střední / červeně) malý podnik Ostatní regiony N/A N/A Regionální mapa – hmotná podpora na vytvořené nové pracovní místo a na školení a rekvalifikace zaměstnanců Hmotná podpora na pořízení majetku (v případě strategické investiční akce) » Tato forma podpory je poskytována pouze v případě strategické investiční akce ve výrobě nebo v technologickém centru. Hmotná podpora na pořízení majetku může být poskytnuta až do výše 5 % z uznatelných nákladů (max. 1,5 mld. Kč u výrobního projektu a max. 0,5 mld. Kč u projektu technologického centra). Pokud v rámci investiční akce dojde k zavedení či rozšíření výroby a současně k zavedení či rozšíření technologického centra, může hmotná podpora činit až 7 % z uznatelných nákladů. Veřejná podpora Celková hodnota všech výše uvedených podpor (kromě hmotné podpory na školení a rekvalifikace) jsou investorovi poskytnuty maximálně do výše stropu veřejné podpory (viz Regionální mapa intenzity veřejné podpory). Regionální mapa intenzity veřejné podpory pro období (1. 1. 2007 – 31. 12. 2013) Maximální výše podpory je 40 % (30 % v regionu Jihozápad) z celkových uznatelných nákladů. V případě zpracovatelského průmyslu se u investice v Regionech II a zároveň u low-tech sektorů snižuje podpora na 75 % maximální míry veřejné podpory v jednotlivých regionech. Území hlavního města Prahy je z možnosti získat investiční pobídku vyloučeno. Přípustná míra veřejné podpory se v případě středních podniků zvyšuje o 10 % a v případě malých podniků o 20 %. Uznatelné náklady » Jako uznatelné náklady, ze kterých se stanovuje maximální výše veřejné podpory, slouží buď dlouhodobý majetek, kdy hodnota strojů tvoří minimálně polovinu hodnoty pořízeného majetku nebo 2-leté hrubé mzdy na nově vytvořených pracovních místech. Investor si vybere jednu možnost; v případě investice ve zpracovatelském průmyslu je uznatelným nákladem pouze dlouhodobý majetek. Dlouhodobý majetek » Uznatelné náklady tvoří hodnota dlouhodobého hmotného majetku ve formě strojního zařízení a dále hodnota nebo část hodnoty dlouhodobého hmotného majetku ve formě pozemků nebo staveb nebo dlouhodobého nehmotného majetku koupeného za tržní cenu od jiných než spojených osob, a to až do výše hodnoty strojního zařízení zahrnutého do způsobilých nákladů. Hrubé mzdy



» Uznatelné náklady tvoří hodnota mzdových nákladů vynaložených na nová pracovní místa v průběhu 24 měsíců bezprostředně následujících po měsíci, ve kterém bylo místo obsazeno. Do nových pracovních míst lze zahrnout pouze nová pracovní místa na dobu neurčitou vytvořená a obsazená zaměstnancem se stanovenou týdenní pracovní dobou v období ode dne vydání potvrzení o registraci záměru na CzechInvest do uplynutí tří let od vydání rozhodnutí o příslibu investičních pobídek. Datum předpokládané výzvy /uzávěrky: » Průběžné odevzdávání žádostí. » Výše uvedené podmínky programu se týkají záměrů získat investiční pobídky předložených agentuře CzechInvest po datu 12. 7. 2012. Bližší informace: http://www.mpo.cz, http://www.czechinvest.org Foto popis| Platnost do 31. 12. 2013 Foto popis| Platnost: od 1. 1. 2013 do 30. 6. 2013 Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR O autorovi| Pro kancelář poslance Evropského parlamentu Richarda Falbra zpracovala společnost Asistenční centrum, a. s., Most

6. Dotační programy pro rozvoj lidských zdrojů 18.3.2013


6.1. Stručný přehled programů pro nové období 2007-2013 Typické projekty zaměřené na vzdělávání: » Rozvoj podnikatelských znalostí, schopností a dovedností studentů počátečního vzdělávání. » Zvyšování úrovně a dopadů výzkumu a vývoje, podpora vytváření kvalitních týmů výzkumu a vývoje včetně zlepšení podmínek pro V&V. » Stáže studentů, doktorandů, pedagogů a vědeckých pracovníků v podnicích. » Spolupráce podniků se vzdělávacími organizacemi - příprava a realizace dalšího profesního vzdělávání zaměstnanců. » Spolupráce a partnerství mezi podniky - sdílení příkladů dobré praxe v oblasti RLZ (konference, partnerství, výměna zkušeností). » Podpora moderních forem řízení a rozvoje lidských zdrojů - např. Investors in People - snižování fluktuace, zvýšení produktivity. » Podpora tvorby a rozvoje školních vzdělávacích programů (ZŠ, SŠ). » Infrastruktura životního prostředí vzdělávacích subjektů. » Vzdělávání vzdělavatelů, vzdělávání pracovníků firem. » Výstavba a rekonstrukce budov vzdělávacích zařízení. » Vybavení učeben a odborné pomůcky. » Počítače a počítačové sítě, internet. » Budování partnerství a sítí. » Vzdělávací moduly. » Nové technologie. » Vzdělávání. 6.1.1. Operační program Podnikání a inovace (OPPI) Pro oblast rozvoje lidských zdrojů je zajímavý jeho program Školící střediska jehož cílem je zlepšit podmínky pro rozvoj lidských zdrojů prostřednictvím investic do infrastruktury potřebné pro realizaci, organizaci a řízení vzdělávání. Forma podpory:



» Dotace v režimu blokové výjimky. Výše podpory: » 0,2 - 150 mil. Kč (maximálně však podle % limitů daných mapou intenzity veřejné podpory) Podporované činnosti: » Výstavba, pořízení, rekonstrukce, modernizace, vybavení nebo zařízení školicích center a školicích místností. » V rámci programu Školící střediska nebude podporována samotná realizace vzdělávacích aktivit tzv. neinvestičních. 6.1.2. Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) Forma podpory: » Bude upřesněna spolu s konkrétní výzvou k předkládání projektů. Výše podpory: » Bude upřesněna spolu s konkrétní výzvou k předkládání projektů. Přehled a podporované aktivity vybraných priorit: Priorita 1: Adaptabilita Podporované aktivity: » Další profesní vzdělávání podporované zaměstnavateli. » Podpora systémů rozvoje lidských zdrojů v podnicích vedoucí k motivaci a aktivizaci zaměstnanců. » Tvorba nových (inovativních) vzdělávacích programů pro zaměstnance i pro jednotlivé skupiny včetně přípravy podnikových lektorů a instruktorů. » Aplikování moderních forem vzdělávání pracovníků dle specifických potřeb zaměstnavatelů včetně přípravy na konkrétní náplň práce na konkrétní pracovní pozici. » Poskytování podpůrných služeb k usnadnění přístupu a dokončení aktivit dalšího profesního vzdělávání a poradenství k vyhledávání zaměstnání. » Podpora udržitelnosti pracovních míst prostřednictvím podnikových adaptačních programů a podpora přípravy pracovníků na vytvářená nová pracovní místa. » Uplatňování pružných forem organizace práce. » Posilování sociálního dialogu. » Podpora udržení zdravé pracovní síly. Priorita 2: Aktivní politiky trhu práce Oblast podpory: 1) Posílení aktivních politik zaměstnanosti Podporované aktivity: » Zprostředkování zaměstnání. » Poradenské činnosti a programy. » Bilanční a pracovní diagnostika. » Rekvalifikace. » Podpora vytváření nových a vyčleněných pracovních míst formou příspěvku na úhradu mzdových nákladů. » Podpora veřejně prospěšných prací a krátkodobých pracovních příležitostí, zajištění odborné praxe. » Podpora nových forem zaměstnání jako způsobu vytváření podmínek pro uplatnění žen a mladých lidí na trhu práce (zkrácený úvazek, rotace na pracovním místě nebo sdílení pracovního místa aj.). » Podpora začínajícím OSVČ. Oblast podpory: 2) Modernizace institucí a zavedení systému kvality služeb zaměstnanosti a jejich rozvoj » Rozšíření specifického školícího poradenského programu pro účinnou spolupráci se zaměstnavatelskými subjekty na trhu práce. » Rozvoj a aplikace vzdělávacích programů zaměřených na zvýšení profesní vybavenosti pro práci s ohroženými skupinami. » Rozvoj a aplikace školících programů pro pracovníky spolupracujících organizací. » Rozvoj speciálních doškolovacích programů pro pracovníky sítě bilančně diagnostických pracovišť pro potřeby služeb zaměstnanosti.



» Rozvoj a aplikace školících programů pro pracovníky služeb zaměstnanosti v oblasti preventivních opatření a informačních služeb klientům, včetně publicity služeb poskytovaných úřady práce. » Rozvoj a aplikace vzdělávacího systému služeb zaměstnanosti a školících a výcvikových kapacit vzdělávacích středisek služeb zaměstnanosti. Priorita 3: Sociální integrace a rovné příležitosti Oblast podpory: 1) Podpora sociální integrace Podporované aktivity: » Vzdělávání příslušníků cílových skupin a dalších subjektů působících v oblasti sociálního začleňování, včetně vytváření a rozvoje vzdělávacích programů. » Poskytování sociálních služeb a podpora dalších nástrojů, které vedou k sociálnímu začleňování cílových skupin osob a k prevenci jejich sociálního vyloučení. » Transformace pobytových zařízení pro cílové skupiny osob, zavádění procesu zvyšování kvality, kontroly a zajištění dostupnosti sociálních služeb, včetně rozvoje partnerství na místní a regionální úrovni. » Systémová opatření ve prospěch cílových skupin umožňující aplikaci zákona o sociálních službách a dalších právních norem, umožňující rozvoj systému sociálních služeb, včetně hodnocení efektivity. Oblast podpory: 2) Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit (Obsah aktivit na této úrovni v podstatě kopíruje obsah aktivit Oblast podpory 2.1 s tím rozdílem, že je specificky zaměřena na osoby žijících v tzv. romských lokalitách): » Účast ve vzdělávacích programech, kurzech, odborném vzdělávání. » Poradenské činnosti, poradenské programy vedoucí k aktivizaci a motivaci při vyhledávání zaměstnání. » Doprovodná opatření odstraňující bariéry k účasti na poradenských a vzdělávacích programech. » Podpora vzniku pracovních míst. » Realizace individuálních programů zaměstnanosti. » Tvorba programů a jejich aplikace s využitím nových netradičních metod a služeb vedoucí k uplatnění na trhu práce. » Podpora sebezaměstnávání. » Aplikace pružným forem práce pro pracovní uplatnění. Oblast podpory: 3) Integrace sociálně vyloučených Podporované aktivity: » Účast ve vzdělávacích programech, kurzech, odborném vzdělávání. » Poradenské činnosti, poradenské programy vedoucí k aktivizaci a motivaci při vyhledávání zaměstnání. » Doprovodná opatření odstraňující bariéry k účasti na poradenských a vzdělávacích programech. » Podpora vzniku pracovních míst. » Realizace individuálních programů zaměstnanosti. » Tvorba programů a jejich aplikace s využitím nových netradičních metod a služeb vedoucí k uplatnění na trhu práce. » Podpora sebezaměstnávání. » Aplikace pružných forem práce pro pracovní uplatnění. Oblast podpory: 4) Rovné příležitosti žen a mužů na trhu práce a sladění pracovního a rodinného života Podporované aktivity: » Podpora činností odstraňujících bariéry rovného přístupu ke vzdělání a zaměstnání. » Zpřístupnění nabídky dalšího vzdělávání, rekvalifikace a zvyšování kvalifikace pro ženy, rozvoj distančních forem vzdělávání. » Zavádění flexibilních forem organizace práce a jejich ověřování v praxi, sledování jejich dopadu na zaměstnanost osob znevýhodněných na trhu práce v důsledku péče o rodinu nebo závislého člena rodiny. » Poradenství pro zaměstnavatele v oblasti netradičních zaměstnání pro ženy - nediskriminačního přístupu, k principům rovného zacházení. » Analýza modelů pro srovnatelné odměňování žen a mužů, především žen vyššího věku. » Rozvoj rekvalifikace a programů pro získávání pracovních dovedností v netradičních oborech pro ženy. » Tvorba a vývoj programů pro odstranění projevů diskriminace na trhu práce na základě pohlaví. » Analýzy a monitorování trhu práce z hlediska rovných příležitostí. Priorita 4a a 4b: Veřejná správa a veřejné služby Oblast podpory: 1) Posilování institucionální kapacity a efektivnosti veřejné správy Podporované činnosti:



» Zefektivnění řízení lidských zdrojů ve veřejné správě, včetně vzdělávání a odborné přípravy zaměstnanců úřadů veřejné správy, politiků včetně zastupitelů územních samosprávných celků, metodiků a školitelů pro veřejnou správu. » Rozvoj vzdělávacích programů včetně distančních forem vzdělávání (vč. eLearningu). » Aplikace moderních metod zvyšování výkonnosti, kvality a transparentnosti veřejné správy a veřejných služeb včetně zavádění sledování výkonnosti a kvality úřadů veřejné správy a analytické činnosti k identifikaci prostorů pro zlepšení a k návrhům řešení. » Provádění analýz veřejné správy k navrhování realizace postupů a činností vedoucích ke zvyšování efektivity, kvality a transparentnosti veřejné správy a racionalizace rozdělení kompetencí v rámci orgánů veřejné správy s důrazem na efektivnost. » Realizace procesních auditů směřujících k identifikaci rozvojových příležitostí a slabých míst v rámci resortu justice. » Podpora komunikace a koordinace subjektů v rámci resortu justice. » Podpora výzkumných aktivit v oblasti veřejné správy včetně podpory aplikace nástrojů zvyšování kvality a efektivity veřejné správy. » Vybudování kapacit a nástrojů pro tvorbu, monitorování a evaluaci politik24. » Podpora koordinace mezi jednotlivými resorty, směrem k územním samosprávným celkům a dialogu mezi příslušnými veřejnými a soukromými subjekty. » Zkvalitnění systému metodické pomoci v rámci celé veřejné správy, zejména však ve vazbě na územní veřejnou správu a její specifické potřeby. » Vytvoření a aplikace nástrojů na podporu účasti občanů na rozhodování a veřejném životě. » Rozvoj hodnocení dopadu regulace a zavádění dalších nástrojů zvyšování kvality regulace (alternativní formy řešení, zjednodušování právních předpisů, konzultace). » Posilování etických standardů ve veřejné správě atd. 6.1.3. OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Forma podpory: » S ohledem na právní formu příjemců je podpora poskytována formou nevratné finanční pomoci (dotace) nebo formou přímého přidělení prostředků. Výše podpory: » Míra spolufinancování dosahuje 100 % způsobilých výdajů projektu. » Míra spolufinancování OP VK z ESF dosáhne 85 % z celkových veřejných výdajů a zbývajících 15 % prostředků bude hrazeno z národních veřejných zdrojů. Příspěvek z ESF bude tedy kalkulován ve vztahu k celkovým veřejným výdajům. Prioritní osa 1: Počáteční vzdělávání 1.1 Zvyšování kvality ve vzdělávání 1.2 Rovné příležitosti žáků, včetně žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 1.3 Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách 1.5 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách Podporované činnosti osy 1: » Spolupráce institucí počátečního vzdělávání a partnerů na rozvoji obcí (zapojení škol do komunitního rozvoje, otevření školy). » Rozvoj klíčových kompetencí na školách (jazyky, ICT). » Tvorba zavádění systému řízení kvality a metod evaluace a autoevaluace. » Zlepšování organizačních metod výuky a vyučovacích metod podporujících rovný přístup. » Budování „záchytné sítě“ pro osoby ohrožené předčasným odchodem ze škol či osoby, které již systém opustily. » Prevence rasismu a xenofobie prostřednictvím podpory multikulturní výchovy. » Podpora individuálního přístupu k talentovaným žákům při jejich integraci v rámci třídy.



» Vytváření vzdělávacích programů a jejich realizace v oblasti odborných, pedagogických, manažerských dovedností. » Vzdělávání pedagogů v oblasti kurikulární reformy, jazykových dovedností, využívání ICT ve výuce. Prioritní osa 2: Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj 2.1 Vyšší odborné vzdělání 2.2 Vysokoškolské vzdělání 2.3 Lidské zdroje ve výzkumu a vývoji 2.4 Partnerství a sítě Podporované aktivity: » Návrh a implementace optimálního systému financování terciárního vzdělávání. » Realizace systému hodnocení kvality dalšího vzdělávání. » Inovace studijních programů. » Zapojení odborníků z praxe i ze zahraničí. » Praxe a stáže studentů u zaměstnavatelů. » Systémy hodnocení kvality a monitoringu potřeb trhu práce. » Inovace studijních programů. » Modernizace kombinované a distanční formy studia. » Rozšíření výuky cizích jazyků, výchova k podnikatelství. » Praxe a stáže studentů u zaměstnavatelů. » Spolupráce VŠ se ZŠ a SŠ. » Další vzdělávání pracovníků výzkumu a vývoje. » Vytváření kvalitních týmů. » Podpora zapojení do mezinárodních projektů a podpora mobility pracovníků. » Spolupráce institucí terciárního, soukromého a veřejného sektoru na tvorbě a realizaci studijních programů. » Spolupráce se zahraničními vzdělávacími institucemi. » Stáže studentů, pedagogických a vědeckých pracovníků v soukromém i veřejném sektoru. Prioritní osa 3: Další vzdělávání 3.1 Individuální další vzdělávání 3.2 Podpora nabídky dalšího vzdělávání Podporované aktivity: » Podpora vzdělávání občanů v oblasti obecných i odborných kompetencí. » Vytváření vzdělávacích modulů zaměřených na podporu obecných kompetencí (jazykové dovednosti, IT, podpora podnikatelských dovedností). » Nadregionální a regionální podpůrné programy stimulace poptávky po individuálním vzdělávání ze strany jednotlivců a poskytování informačních a poradenských služeb. » Podpora provázanosti dalšího vzdělávání s počátečním vzděláváním při vytváření vzdělávacích modulů. » Podpora vzdělávací nabídky v oblasti dalšího vzdělávání – rozvoj vzdělávacích programů pro vzdělávání dospělých ve školách a dalších vzdělávacích institucích. » Vzdělávání pedagogů, lektorů, řídících a organizačních pracovníků škol a dalších vzdělávacích a poradenských středisek působících v oblasti specializačního vzdělávání a vzdělávání pro udržitelný rozvoj. » Rozvoj sítí a partnerství subjektů v oblasti dalšího vzdělávání a poradenství. » Poradenství a metodická pomoc při zavádění moderních a inovativních vzdělávacích technologií a metod (pro organizace působící v oblasti specializačního a dalšího vzdělávání a vzdělávání pro udržitelný rozvoj). Prioritní osa 4a: Systémový rámec celoživotního učení (Cíl Konvergence) Prioritní osa 4b: Systémový rámec celoživotního učení (Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost) 4.1 Systémový rámec počátečního vzdělávání 4.2 Systémový rámec terciárního vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů ve VaV 4.3 Systémový rámec dalšího vzdělávání Příjemci:



» ústřední orgány státní správy Prioritní osa 5a: Technická pomoc (Cíl Konvergence) Prioritní osa 5b: Technická pomoc (Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost) 5.1 Řízení, kontrola, monitorování a hodnocení programu 5.2 Informovanost a publicita programu 5.3 Zvýšení absorpční kapacity subjektů implementujících program Příjemci: » řídící orgán » zprostředkující subjekty Nová informace: Řídící orgán OPVK vydal novou: 1) Příručku pro žadatele OP VK finanční podpory z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost: » Datum platnosti: 25. 7. 2012 » Datum účinnosti: 22. 8. 2012 2) Příručku pro příjemce finanční podpory z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost: » Datum platnosti: 29. 6. 2012 » Datum účinnosti: 29. 6. 2012 Oba dokumenty jsou ke stažení: http://www.msmt.cz/ strukturalnifondy/dokumenty-pro-zadatele-a-prijemce Operační program Praha-Adaptabilita Globálním cílem OPPA je zvýšení konkurenceschopnosti Prahy posílením adaptability a výkonnosti lidských zdrojů a zlepšením přístupu k zaměstnání pro všechny. OPPA se proto zaměřuje na vzdělávání a boj proti sociálnímu vyloučení. OPPA je platný pouze pro území hlavního města Prahy. Kvůli rozdělení regionů EU pro účely strukturální politiky podle výše HDP, jež region vyprodukuje, Praha nemůže využívat prostředky určené z fondů EU zbytku ČR a naopak jiné kraje než hlavní město Praha nemohou mít prospěch z prostředků, které EU vyčlenila pro hlavní město. OPPA má celkem 4 samostatné věcné oblasti, v rámci kterých mohou projekty získat podporu. Tyto oblasti jsou v návaznosti na předpisy EU nazývány „prioritní osy“. Platí, že projekt může být podpořen pouze v rámci jedné prioritní osy. Prioritní osa 1: Podpora rozvoje znalostní ekonomiky Specifický cíl: » Zvýšení profesní mobility a adaptability pracovníků a zaměstnavatelů směřující ke zvýšení kvality a produktivity práce. Podporované aktivity: » Rozvoj a realizace dalšího vzdělávání. » Rozvoj lidských zdrojů ve výzkumu a vývoji. » Podpora a poradenství rozvíjející podnikatelské prostředí. Prioritní osa 2: Podpora vstupu na trh práce Specifický cíl: » Zlepšení dostupnosti zaměstnání pro znevýhodněné osoby a zvýšení jejich účasti na trhu práce. Podporované aktivity: » Začleňování znevýhodněných osob. » Rozvoj organizací podporujících začleňování znevýhodněných osob. » Podpora souladu pracovního a soukromého života. » Rozvoj kapacit malých organizací. Prioritní osa 3: Modernizace počátečního vzdělávání Specifický cíl: » Zvýšení kvality vzdělávání a odborné přípravy lidí, které odpovídají požadavkům trhu práce.



Podporované aktivity: » Zkvalitňování vzdělávání na SŠ a VOŠ. » Další vzdělávání pedagogických a akademických pracovníků. » Rozvoj a zkvalitnění studijních programů na vysokých školách. » Podpora žáků a studentů se specifickými vzdělávacími potřebami. Prioritní osa 4: Technická pomoc 2.3: Operační program Praha adaptabilita Prioritní osa 2: Podpora vstupu na trh práce Obsahové zaměření výzvy: Skupina aktivit A: Začleňování znevýhodněných osob na trh práce » Cílem aktivit podporovaných v této oblasti je zlepšit postavení znevýhodněných osob na trhu práce, tj. umožnit těmto osobám návrat na trh práce a udržení si získaného pracovního místa. Podporované aktivity: » Podpora znevýhodněných osob na trhu práce při hledání a udržení práce, trénink pracovních dovedností vedoucí k pracovnímu uplatnění tj. např. job kluby, podporované zaměstnávání (tréninková pracovní místa v kavárně, dílně, obchodu). » Vzdělávání znevýhodněných osob v kombinaci s dalšími podpůrnými aktivitami (s cílem integrovat a následně udržet tyto osoby na pracovním trhu). » Rozvoj aktivit podporujících prodlužování pracovního života, tj. např. doplnění dovedností osob v předdůchodovém věku, které přispějí k nalezení nového pracovního uplatnění. Podporované cílové skupiny Znevýhodněné osoby: » Osoby se zdravotním postižením, včetně duševně nemocných. » Osoby závislé a ohrožené závislostmi. » Nezaměstnané osoby starší 50 let. » Příslušníci etnických menšin, včetně osob z odlišného sociokulturního prostředí, imigrantů a azylantů. » Oběti trestné činnosti, oběti domácího násilí, osoby komerčně zneužívané, oběti obchodu s lidmi a osoby poskytující sexuální služby za úplatu. » Osoby po (ve) výkonu trestu. » Osoby do 26 let věku opouštějící ústavní zařízení nebo vyrůstající bez rodin. Oprávnění žadatelé » Nestátní neziskové organizace. » Veřejné instituce. » Podnikatelské subjekty pouze pokud patří mezi mikropodniky, malé a střední podniky. Rozpočet skupiny aktivit » Na skupinu aktivit A je vyčleněno celkem 150,00 mil. Kč. Na křížové financování je z této částky vyčleněno maximálně 13,5 mil. Kč. » Do skupiny aktivit A může 1 subjekt podat pouze 1 projekt. Skupina aktivit B: Podpora souladu pracovního a soukromého života. » Cílem aktivit podporovaných v této oblasti je umožnit osobám dlouhodobě pečujícím o závislého člena rodiny návrat na pracovní trh a napomoci k odstranění diskriminace na trhu práce na základě pohlaví. Podporované aktivity



» Vzdělávání a podpůrné aktivity pro rodiče na/po rodičovské/mateřské dovolené a pro osoby dlouhodobě pečující o závislého člena rodiny s cílem usnadnit nalezení vhodného pracovního uplatnění (s důrazem na aktivity zaměřené na osoby bez předchozí pracovní zkušenosti vracející se z rodičovské dovolené a na aktivity zaměřené na rodiče samoživitele). » Rozvoj služeb péče o děti do 10 let věku s cílem sladit pracovní a soukromý život jejich rodičů (např. vznik firemní školky, rozvoj služeb mateřských center, rozvoj služeb péče o děti do 3 let věku apod.). » Zavádění flexibilních forem organizace práce s cílem podpořit vznik pracovního prostředí vstřícného k rodinám. Podporované cílové skupiny Znevýhodněné osoby: » Rodiče na rodičovské/mateřské dovolené nebo vracející se po rodičovské/mateřské dovolené zpět do práce (do 2 let od ukončení rodičovské/mateřské dovolené) a osoby vracející se po péči o závislého člena rodiny na trh práce, rodiče samoživitelé s dětmi (do 15 let věku dítěte). » Zaměstnanci/kyně s dětmi (do 15 let věku dítěte) – pouze pro aktivity rozvoj služeb péče o děti do 10 let věku a zavádění flexibilních forem organizace práce. Oprávnění žadatelé » Nestátní neziskové organizace. » Veřejné instituce. » Podnikatelské subjekty pouze pokud patří mezi mikropodniky, malé a střední podniky. Rozpočet skupiny aktivit » Na skupinu aktivit B je vyčleněno celkem 100,00 mil. Kč. Na křížové financování je z této částky vyčleněno maximálně 9 mil. Kč. » Do skupiny aktivit B může 1 subjekt podat pouze 1 projekt. Obecné informace pro obě skupiny aktivit: » Délka realizace projektu: max. 24 měsíců Ukončení realizace: » Nejpozději do 31. 12.2014 Místo realizace projektů: » Území hlavního města Prahy (v odůvodněných případech je fyzická realizace části projektu možná i mimo území hl. m. Prahy). Partnerství: » Je možné, maximální počet partnerů je 10 (oprávněnými partnery jsou: nestátní neziskové organizace, veřejné instituce, podnikatelské subjekty spadající mezi mikropodniky, malé a střední podniky). Termín pro předkládání projektových žádostí: » 1. 8. 2012 do 14:00 hodin Komunitární programy Komunitární programy jsou finančním nástrojem Evropského společenství, které jsou financovány přímo z evropského rozpočtu. Jejich cílem je podpořit mezinárodní spolupráci subjektů z jednotlivých členských zemí v oblastech, které přímo souvisejí s evropskými politikami. Stejně jako v případě operačních programů financovaných ze strukturálních fondů jde o programy víceleté. Na rozdíl od operačních programů je spravování komunitárních programů a příprava konkrétních výzev zpravidla v pravomoci Evropské komise. Existují však výjimky. Komunitární programy se od operačních programů z pohledu žadatelů liší v několika ohledech –



zatímco v případě operačních programů jsou žadatelé zpravidla z jedné členské země, projekty podané v rámci komunitárních programů zahrnují subjekty z více členských zemí. Projekty úspěšných žadatelů musí navíc v případě komunitárních programů obstát v mezinárodní konkurenci, zatímco v případě operačních programů mezi sebou soutěží pouze subjekty z dané členské země. V rámci komunitárních programů je možné získat i dotace pro podporu rozvoje lidských zdrojů. Více informací o komunitárních programech např: http://www.euractiv.cz/komunitarni-programy Foto popis| O autorovi| Pro kancelář poslance Evropského parlamentu Richarda Falbra zpracovala společnost Asistenční centrum, a. s., Most

6.2. Dotační programy a příležitosti – Celostátní 18.3.2013


6.2.1 Aktuální - březen 2013 Aktualizováno! Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Oblast podpory Vyhlašovatel Ukončení výzvy IP - 4.1 MŠMT průběžná GP - 3.2 Středočeský kraj 15.1.2013 - 5.3.2013 Aktualizováno ke dni 8. 2. 2013 Poznámka: IP – individuální projekt – žádosti se podávají na MŠMT. GP – grantový projekt – žádosti se podávají na příslušném KÚ Zaměření projektů: »» 1.1- Zvyšování kvality ve vzdělávání »» 1.2- Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami »» 1.3- Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení »» 3.2 - Nabídka dalšího vzdělávání. »» 4.1 - Systémový rámec celoživotního učení OPVK Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost je program, v rámci kterého je možné čerpat finanční prostředky z Evropského sociálního fondu (ESF) na rozvoj vzdělanosti společnosti za účelem posílení konkurenceschopnosti ČR prostřednictvím modernizace systémů počátečního, terciárního a dalšího vzdělávání, a jejich propojení do systému celoživotního učení. 4.1: Systémový rámec celoživotního učení Podporované činnosti: Oblast podpory podpoří následující typy činností: »» Optimalizace systému financování vzdělávání.



»» Vývoj systému inspekčního hodnocení vzdělávací soustavy v České republice. »» Dobudování a realizace systému hodnocení kvality poskytovaného vzdělávání. »» Analýza stavu vzdělávání na národní popř. krajské úrovni a v mezinárodním kontextu. »» Vytváření a zavádění vlastního hodnocení všech druhů škol a školských zařízení. »» Informování široké veřejnosti o úloze a cílích reformy ve vzdělávání. »» Vytvoření souboru kritérií a nástrojů k zjišťování míry dosažení klíčových kompetencí u žáků v počátečním vzdělávání (včetně zájmového a neformálního vzdělávání). »» Rozvoj klíčových kompetencí dětí a mládeže v neformálním a zájmovém vzdělávání. »» Vybudování a realizace podpůrných systémů na regionální i národní úrovni, a to především formou aktivizačních programů, poradenství, informačních systémů týkajících se již existujících možností neformálního vzdělávání. »» Posílení systému informací o vzdělávacích možnostech. »» Identifikace faktorů ovlivňujících uplatnění absolventů středních a vysokých škol na trhu práce a formulace doporučení pro vzdělávací politiku k eliminaci nepříznivých faktorů. »» Rozvoj kariérového poradenství ve školách na systémové úrovni, včetně vyhledávání žáků a studentů ohrožených nesprávnou volbou nebo předčasným odchodem ze systému vzdělávání a osvětové a informační činnosti směřující k žákům a rodičům zaměřené na racionalizaci volby další vzdělávací cesty. »» Vytváření a ověřování ŠVP na pilotních školách, včetně zpracování výsledků a jejich komplexní využití; metodická, osvětová a informační podpora kurikulární reformy. »» Vývoj, realizace a podpora centrálně řízených evaluačních procesů při ukončování vzdělávání na středních školách. »» Zavádění a pilotní ověřování programu a organizačních forem práce, které pozitivně ovlivní školní prostředí. »» Vytvoření systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků škol a školských zařízení, rozvoj kompetencí pedagogů a pracovníků pracujících s dětmi a mládeţí. »» Další vzdělávání a podpora pedagogických pracovníků škol a školských zařízení s důrazem na realizaci kurikulární reformy, včetně osvojení si dalších moderních pedagogických metod souvisejících se systematickým zvyšováním kvality a efektivity vzdělávání. »» Budování a pilotní ověření systému včasné péče pro děti ze sociokulturně znevýhodněného prostředí. »» Vytvoření a pilotní ověření výchovně-vzdělávacích programů v zařízeních ústavní a ochranné výchovy ve školství. »» Vytvoření a doplnění základních diagnostických a intervenčních nástrojů pro síť školních poradenských zařízení v ČR. »» Rozvoj systému poradenských služeb ve školách, nové přístupy v systému poradenských služeb pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. »» Vytvoření systému asistenčních služeb podle forem a druhů poskytované podpory ve školství ČR. »» Inovace systému řízení institucí terciárního vzdělávání a institucí výzkumu a vývoje. »» Návrh a ověření systému podpory projektového řízení v institucích terciárního vzdělávání a výzkumných a vývojových institucích. »» Návrh a ověření systému podpory podnikání a podnikatelského přístupu a inovačních řešení v institucích terciárního vzdělávání a ve výzkumu a vývoji. »» Návrh a ověření systému hodnocení kvality terciárního vzdělávání a výzkumu a vývoje. »» Návrh a ověření systému účinné podpory technických a přírodovědných oborů včetně odborné a výzkumné činnosti mládeže. »» Návrh a ověření systému kontroly, uplatnění auditů a řízení rizik v prostředí akademických práv a svobod ve vazbě na sladění pravomocí a odpovědností. »» Sdílení dobré praxe ve vytváření vnitřní legislativy v institucích terciárního vzdělávání. »» Vytváření komplexního systému dalšího vzdělávání v ČR. »» Vytváření podpůrných systémů pro další vzdělávání na národní úrovni (např. poradenství, informační a monitorovací systémy). »» Vytváření mechanismů, které povedou k propojení systémů počátečního, terciárního a dalšího vzdělávání. »» Rozvoj a využití národní soustavy kvalifikací. »» Rozvoj a vytváření systému uznávání výsledků předchozího vzdělávání. »» Ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání na celostátní a krajské úrovni ve školském systému. Kdo může žádat: »» Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT): »» Odbor administrace ESF. »» Odbor projektů reforem. »» Česká školní inspekce (ČŠI).



Limity podpory: »» Minimální výše finanční podpory na 1 projekt: 10 000 000Kč »» Maximální výše finanční podpory na 1 projekt: 2 000 000 000Kč Bližší informace: http://www.msmt.cz 3.2: Podpora nabídky dalšího vzdělávání ve Středočeském kraji Podporované činnosti »» Podpora provázanosti dalšího vzdělávání s počátečním vzděláváním vytvářením vzdělávacích modulů »» Podpora vzdělávací nabídky v oblasti dalšího vzdělávání – rozvoj vzdělávacích programů pro vzdělávání dospělých ve školách a dalších vzdělávacích institucích »» Vzdělávání pedagogů, lektorů, řídících a organizačních pracovníků škol a dalších vzdělávacích a poradenských středisek působících v oblasti specializačního vzdělávání a vzdělávání pro udržitelný rozvoj »» Rozvoj sítí a partnerství subjektů působících v oblasti dalšího vzdělávání a poradenství »» Poradenství a metodická pomoc při zavádění moderních a inovativních vzdělávacích technologií a metod (pro organizace působící v oblasti specializačního a dalšího vzdělávání a vzdělávání pro udržitelný rozvoj) Kdo může žádat: »» Vzdělávací instituce »» Vysoké školy »» Nestátní neziskové organizace »» Hospodářská komora »» Města, obce a svazky obcí Limity podpory: »» Minimální výše finanční podpory na 1 projekt: 1 000 000 Kč »» Maximální výše finanční podpory na 1 projekt: 6 000 000Kč Bližší informace: http://fondyeu.kr-stredocesky.cz/ Přeshraniční spolupráce Aktualizováno! Stručný cíl a zaměření programu: V rámci cíle Evropská územní spolupráce bude v programovém období 2007-2013 realizováno 5 bilaterálních operačních programů Přeshraniční spolupráce, zkráceně: » ČR - Sasko » ČR - Bavorsko » ČR - Rakousko » ČR - Slovensko » ČR - Polsko. Cílem programů přeshraniční spolupráce je podpora hospodářské a sociální integrace příhraničních území prostřednictvím odstraňování přetrvávajících bariér a posilování jejich rozvojového potenciálu. Budou posilovány vzájemné hospodářské, společenské a kulturní vztahy, společná péče o přírodní bohatství, rozvoj cestovního ruchu a budování flexibilního trhu práce. Specifickými cíli programů přeshraniční spolupráce jsou: » Rozvoj místního podnikatelského prostředí a rozvoj cestovního ruchu v příhraničí. » Posilování dostupnosti dopravy a informačních a komunikačních sítí. » Ochrana životního prostředí, podpora obnovitelných zdrojů energie, předcházení vzniku ekologických a technologických rizik.



» Rozvoje měst a venkova. » Rozvoj spolupráce, podpora vzdělání, výzkumu a vývoje, kultury, podpora integrace trhu práce a sociálního zařazení a podpora malých místních iniciativ, socioekonomických aktivit s cílem podpořit projekty typu “ people to people”. Řídicím orgánem operačních programů přeshraniční spolupráce je Ministerstvo pro místní rozvoj. V rámci programů přeshraniční spolupráce jsou podporovány bilaterálně, vždy s příslušnou partnerskou zemí, dohodnuté priority zajišťující společná řešení ve stanovených oblastech. Každý z programů má svá specifika a cíle, které pomocí finančních dotací řeší. Projektové žádosti jsou podávány průběžně, přičemž jednotlivými milníky jsou plánované termíny zasedání monitorovacích výborů. Hlavní podmínkou přijatelnosti projektu je existence přeshraničního partnerství, které funguje v dotační oblasti programu. Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Aktualizováno! 1.1: Zvýšení adaptability zaměstnanců a konkurenceschopnosti podniků Název projektu - „Vzdělávejte se pro růst!“1 Realizátor projektu: » MPSV ČR Projekt je určen zaměstnavatelům v odvětvích s předpokladem růstu a s významným podílem na tvorbě HDP, jejichž výčet obsahuje podkapitola 1.2. Lze předpokládat, že tyto podniky budou nabírat nové pracovníky, které budou potřebovat vyškolit či rekvalifikovat, popř. bude pro zaměstnavatele nezbytné, aby školili stávající zaměstnance. Podporované aktivity: » Projekt umožní vybraným podnikům získat finanční příspěvky na vzdělávání či rekvalifikaci svých zaměstnanců. Současně budou zaměstnavateli hrazeny mzdové náklady vzdělávaných zaměstnanců, a to po dobu jejich vzdělávání (po tuto dobu totiž nemůže zaměstnavatel využít zaměstnance na jinou práci). Toto vzdělávání může být obecné a v odůvodněných případech i specifické (definované nařízením Evropské komise č. 800/2008). Cílové skupiny: » Zaměstnavatelé působící ve vybraných odvětví a jejich zaměstnanci. Oprávněnými žadateli jsou zaměstnavatelé působících ve vybraných odvětví hospodářství definovaných CZNACE: Sekce C Zpracovatelský průmysl » 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení. » 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení. » 27 Výroba elektrických zařízení. » 28 Výroba strojů a zařízení j. n. » 29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů. » 30 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení. » 33 Opravy a instalace strojů a zařízení. Sekce E Zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi » 38 Shromažďování, sběr a odstraňování odpadů, úprava odpadů k dalšímu využití. Sekce F Stavebnictví » 41 Výstavba budov. » 42 Inženýrské stavitelství. » 43 Specializované stavební činnosti. Sekce G Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba



» 47 Maloobchod, kromě motorových vozidel. Sekce I Ubytování, stravování a pohostinství » 55 Ubytování. » 56 Stravování a pohostinství. Sekce Q Zdravotní a sociální péče » 88 Ambulantní nebo terénní sociální služby. Žádosti o finanční příspěvek lze předkládat od 31. 5. 2011 do 31. 7. 2013 (v případě vyčerpání částky alokované na podporu vzdělávacích aktivit bude příjem žádostí pozastaven). Bližší informace o projektu: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/esf/projekty/ projekt_vzdelavejte_se_pro_rust~ Pozn. – projekty typu „Vzdělávejte se pro růst!“ jsou realizovány i z úrovně jednotlivých Krajských poboček ÚP ČR. Informace o těchto projektech lze najít na jednotlivých webových portálech těchto Krajských poboček ÚP ČR – viz http://portal.mpsv.cz/upcr/kp. 2.1: Posílení aktivních politik zaměstnanosti Název výzvy – Výzva pro předkládání regionálních individuálních projektů v rámci oblasti podpory 2.1 – Posílení aktivních politik zaměstnanosti Vyhlašovatel: MPSV ČR Číslo výzvy: » 70 Podporované aktivity (typy projektů): » Zprostředkování zaměstnání – podpora činností souvisejících s vyhledáváním zaměstnání pro osobu, která se o práci uchází; dále s vyhledáváním zaměstnanců pro zaměstnavatele. » Poradenské činnosti a poradenské programy – rozvoj a podpora poradenských činností a poradenských programů. » Bilanční a pracovní diagnostika – podpora souladu mezi schopnostmi, vzdělávacím a pracovním potenciálem individua a reálností uplatnění se na trhu práce. » Rekvalifikace – rozvoj a podpora při získávání nové kvalifikace a zvyšování, rozšiřování nebo prohlubování dosavadní kvalifikace, včetně jejího udržování nebo obnovování. Za rekvalifikaci se považuje i získání kvalifikace pro pracovní uplatnění fyzické osoby, která dosud žádnou kvalifikaci nezískala. » Podpora uplatnění na trhu práce prostřednictvím vytváření nových pracovních míst nebo míst vyhrazených pro určitou skupinu osob náležejících k ohroženým skupinám na trhu práce formou příspěvku na úhradu mzdových nákladů. » Podpora veřejně prospěšných prací a krátkodobých pracovních příležitostí. » Zajištění odborné praxe. » Podpora pružných forem zaměstnání jako způsobu vytváření podmínek pro uplatnění žen a mladých lidí na trhu práce. » Motivační aktivity – pro zvýšení orientace v požadavcích trhu práce, včetně obnovení pracovních návyků. » Programy prevence dlouhodobé nezaměstnanosti typu První příležitost (do 25-ti let věku) a Nový start (od 25ti let věku). » Pracovní rehabilitace – podpora souvislé činnosti zaměřené na získání a udržení vhodného zaměstnání osoby se zdravotním postižením. » Doprovodné aktivity – příspěvky přímé podpory (např. doprava a stravování účastníků, zdravotní průkazy apod.) a další doprovodné sociální aktivity umožňující začlenění na trh práce v souladu s Metodikou OP LZZ. Cílové skupiny: » Uchazeči o zaměstnání - jedná se o osoby vedené v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání. » Zájemci o zaměstnání - jedná se o osoby vedené v evidenci úřadu práce jako zájemce o zaměstnání.



Oprávnění žadatelé: » Pověřené úřady práce. Příjem žádostí: » 15. 12. 2010 - 31. 12. 2013 Bližší informace: http://www.esfcr.cz/vyzva-pro-predkladani-regionalnichindividualnichprojektu-v O autorovi| Pro kancelář poslance Evropského parlamentu Richarda Falbra zpracovala společnost Asistenční centrum, a. s., Most

7. Dotační programy pro rozvoj měst, obcí a nestátních neziskových organizací 18.3.2013

Přehled dotačních programů a příležitostí str. 31 Dotační programy pro rozvoj měst, obcí a nestátních neziskových organizací HK ČR

7.1. Stručný přehled programů pro nové období 2007-2013 7.1.1. Strukturální fondy EU » Vyhlášení prvních výzev bylo zahájeno v 3. čtvrtletí roku 2007. » V uvedených dotačních titulech jsou oprávněnými příjemci dotace „obce“ nebo „NNO“. Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Priorita 2: Aktivní politiky trhu práce Opatření 2.1: Posílení aktivních politik zaměstnanosti Indikativní výčet vhodných aktivit: » Rekvalifikace. » Vytváření nových a vyhrazených pracovních míst. » Podpora veřejně prospěšných prací a krátkodobých pracovních příležitostí, zajištění odborné praxe. » Podpora nových forem zaměstnání jako způsobu vytváření podmínek pro uplatnění žen a mladých lidí na trhu práce (zkrácený úvazek, rotace na pracovním místě, sdílení pracovního místa). » Doprovodná opatření k získání a udržení zaměstnanosti. Priorita 3: Sociální integrace a rovné příležitosti Opatření 3.1: Podpora sociální integrace Indikativní výčet vhodných aktivit: » Poskytování sociálních služeb a podpora dalších nástrojů, které vedou k sociálnímu začleňování osob sociálně vyloučených nebo ohrožených sociálním vyloučením a k prevenci jejich sociálního vyloučení. » Poskytování sociálních služeb. » Činnosti a aktivity vedoucí k prevenci sociálního vyloučení. » Programy podpory prevence sociálně patologických jevů. » Programy pro osoby opouštějící ústavní zařízení, zařízení výkonu trestu, pro osoby závislé na drogách, apod. » Podpora inovativních nástrojů pro přímé uplatnění na trhu práce a podpora rozšiřování nástrojů sociální ekonomiky v oblasti sociální integrace. » Vzdělávání, management a řízení. Opatření 3.2: Integrace sociálně vyloučených skupin na trh práce Indikativní výčet vhodných aktivit:



» Komplexní programy typu „Cesta k zaměstnanosti“ pro osoby dlouhodobě vyčleněné z trhu práce. » Účast ve vzdělávacích programech, kurzech, odborném vzdělávání. » Poradenské činnosti, poradenské programy vedoucí k aktivizaci a motivaci při vyhledávání zaměstnání. » Doprovodná opatření odstraňující bariéry k účasti na poradenských a vzdělávacích programech. » Podpora vzniku pracovních míst. » Realizace individuálních programů zaměstnanosti. » Tvorba programů a jejich aplikace s využitím nových netradičních metod a služeb vedoucí k uplatnění na trhu práce. » Podpora k sebezaměstnávání. » Aplikace pružných forem práce pro pracovní uplatnění. Opatření 3.3: Rovné příležitosti žen a mužů na trhu práce a sladění pracovního a rodinného života Indikativní výčet vhodných aktivit: » Zpřístupnění nabídky dalšího vzdělávání, rekvalifikace a zvyšování kvalifikace pro ženy, rozvoj distančních forem vzdělávání. » Poradenství pro zaměstnavatele v oblasti netradičních zaměstnání pro ženy – nediskriminačního přístupu, k principům rovného zacházení. » Rozvoj rekvalifikace a programů pro získávání pracovních dovedností v netradičních oborech pro ženy. » Doprovodná opatření vedoucí k podpoře rovných příležitostí žen a mužů na trhu práce (příspěvek na dopravu od zaměstnavatele, apod.). » Rozvoj partnerství na místní a regionální úrovni za účelem sladění pracovního a rodinného života. Priorita 4: Veřejná správa a veřejné služby Opatření 2.1: Posílení aktivních politik zaměstnanosti Indikativní výčet vhodných aktivit: » Zefektivnění řízení lidských zdrojů ve veřejné správě, včetně vzdělávání zaměstnanců úřadů veřejné správy, politiků včetně zastupitelů územních samosprávných celků, metodiků a školitelů pro veřejnou správu. » Rozvoj distančních forem vzdělávání (vč. eLearningu). » Aplikace moderních metod zvyšování výkonnosti, kvality a transparentnosti veřejné správy a veřejných služeb včetně zavádění sledování výkonnosti úřadů veřejné správy a analytické činnosti k identifikaci prostorů pro zlepšení a k návrhům řešení. » Provádění analýz veřejné správy k navrhování realizace postupů a činností vedoucích ke zvyšování efektivity, kvality a transparentnosti a racionalizace rozdělení kompetencí v rámci orgánů veřejné správy s důrazem na efektivnost. » Zkvalitnění systému metodické pomoci v rámci celé veřejné správy, zejména však ve vazbě na územní veřejnou správu a její specifické potřeby. » Vybudování kapacit a nástrojů pro tvorbu, monitorování a evaluaci politik. » Vytvoření a aplikace nástrojů na podporu účasti občanů na rozhodování a místním veřejném životě. » Posilování etických standardů ve veřejné správě. » Spolupráce s partnery z ČR a z členských zemí EU. » Rozšiřování moderních ICT a aplikací eGovernmentu ve veřejné správě. » Důsledné využívání systému zpětné vazby s uživateli veřejných služeb a služeb veřejné správy, např. analýzy, průzkumy, trendy, jejich dostupnost a kvalita. » Vytvoření a zprovoznění informačního systému o veřejných službách, službách veřejné správy a dalších aspektech veřejné správy, který bude provozován jako nadstavba na stávajících informačních systémech veřejné správy. Bližší informace: http://www.esfcr.cz Operační program Životní prostředí Aktualizováno! Prioritní osa 1: Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní Oblast podpory 1.1: Snížení znečištění vod Indikativní výčet vhodných aktivit:



» Výstavba, rekonstrukce a intenzifikace centrálních ČOV v aglomeracích nad 2 000 EO včetně odstraňování dusíku a celkového fosforu a vhodného řešení kalového hospodářství v souladu s platnými předpisy ČR i EU. » Výstavba, rekonstrukce a intenzifikace centrálních ČOV nebo zajištění odpovídajícího přiměřeného čištění v aglomeracích pod 2000 EO, které se nacházejí v územích vyžadujících zvláštní ochranu tj. národní parky a chráněné krajinné oblasti včetně jejich ochranných pásem, lokality soustavy Natura 2000, ochranná pásma vodních zdrojů, ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod, chráněné oblasti přirozené akumulace vod – CHOPAV a povodí vodního díla Nové Mlýny v souladu s platnými předpisy ČR i EU. » Výstavba, rekonstrukce a dostavba stokových systémů sloužících veřejné potřebě v aglomeracích nad 2000 EO. » Výstavba, rekonstrukce a dostavba stokových systémů sloužících veřejné potřebě v aglomeracích pod 2000 EO v územích vyžadujících zvláštní ochranu, tj. národní parky a chráněné krajinné oblasti včetně jejich ochranných pásem, lokality soustavy Natura 2000, ochranná pásma vodních zdrojů, ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod, chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) a v povodí vodního díla Nové Mlýny. » Technická opatření u stávajících průmyslových zdrojů odpadních vod z výroby vedoucí k přijatelnému snížení obsahu nebo úplné eliminaci vypouštění zvlášť nebezpečných látek do vod povrchových (popř. do veřejné kanalizace) představující výstavbu zařízení určených k čištění nebo zneškodňování průmyslových odpadních vod s obsahem dané zvlášť nebezpečné látky. » Technická opatření vedoucí k trvalému snížení vnosunutrientů způsobujících eutrofizaci povrchových vod, zejména v povodích nádrží využívaných k vodárenským účelům a ke koupání: - odstraňování nutrientů (především fosforu) na komunálních ČOV (např. terciární stupeň čištění, chemické srážení fosforu) - vodní díla k zachycení sedimentů (sedimentační nádrže, příkopy) » Biologická a další technická opatření k dlouhodobému snížení eutrofizace povrchových vod realizovaná zejména v nádržích využívaných k vodárenským účelům a ke koupání. » Investiční podpora tvorby, vedení a aktualizace databází a digitálních mapových podkladů v oblasti pro komplexní vyhodnocení stavu a řešení ohroženosti jednotlivých ucelených územních celků (povodí) z pohledu rizikovosti vnosu látek způsobujících eutrofizaci vod. Podpora tvorby webového portálu zpřístupňujícího vhodné návrhy opatření pro veřejnost i žadatele o podporu. » Budování a podpora systémů komplexního sledování a zjišťování stavu povrchových a podzemních vod včetně vybavení provozovatelů monitorovacích systémů. » Budování a podpora systémů hodnocení stavu povrchových a podzemních vod včetně vybavení pracovišť. » Investiční podpora tvorby, vedení a aktualizace databází a digitálních mapových podkladů v oblasti vod, zejména pro komplexní vyhodnocení monitoringu vod a dopadů opatření ke snižování znečištění vod. Oblast podpory 1.2: Zlepšení jakosti pitné vody Indikativní výčet vhodných aktivit: » Výstavba, rekonstrukce a intenzifikace úpraven vody a zdrojů pitné vody zásobujících více než 2000 obyvatel. » Výstavba, rekonstrukce a dostavba přivaděčů a rozvodných sítí pitné vody v obcích nad 2000 obyvatel. » Výstavba, rekonstrukce a intenzifikace úpraven a zdrojů pitné vody a výstavba, rekonstrukce a dostavba přivaděčů a rozvodných sítí pitné vody v aglomeracích pod 2000 obyvatel, které jsou zároveň umístěny v územích vyžadujících zvláštní ochranu. Tato aktivita bude podporována pouze jako součást komplexního řešení zásobení vodou a odvádění a čistění odpadních vod v těchto aglomeracích se související aktivitou v podoblasti Snížení znečištění z komunálních zdrojů. Oblast podpory 1.3: Omezování rizika povodní Indikativní výčet vhodných aktivit: » Budování, rekonstrukce a modernizace systému předpovědní povodňové služby a hlásné povodňové služby, včetně budování a modernizace měřících stanic. » Budování a modernizace varovných a výstražných systémů ochrany před povodněmi na státní, regionální a místní úrovni, včetně systémů obrazového sledování rizikových a jiných hydrologicky významných míst na vodních tocích a na vodních dílech. » Investiční podpora zpracování podkladových analýz, digitálních mapových podkladů pro realizaci vybraných přírodě blízkých protipovodňových opatření na tocích, v nivě i v ploše povodí (vazba na realizaci cílů 1.3.2. a 6.4) s vazbou na protipovodňovou ochranu a plány oblasti povodí, mapových podkladů o povodňovém nebezpečí a povodňovém riziku s konkretizovanými výstupy na státní a regionální úrovni a jejich zpřístupnění v Digitálním povodňovém plánu ČR a v Mapách záplavových území ČR 1:10 000. Podpora tvorby webového portálu zpřístupňujícího návrhy opatření pro veřejnost i žadatelé o podpory. » Vypracování podkladů pro následnou realizaci vybraných protipovodňových opatření včetně přírodě blízkých protipovodňových opatření. » Úprava koryt a niv s vlivem na protipovodňovou ochranu prováděná přírodě blízkým způsobem, realizace opatření podporující přirozený tlumivý rozliv povodní v nivách formou tzv. biotechnických opatření, v současně



zastavěných územích obcí. V případě, kdy to charakter akce vyžaduje z hlediska komplexnosti a účelnosti realizované akce, je možný přesah do nezastavěného území. » Výstavba poldrů nebo soustavy poldrů o celkovém objemu nad 50 000 m3 s revitalizací toků a niv v zátopě. Prioritní osa 2: Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí Oblast podpory 2.1: Zlepšování kvality ovzduší Indikativní výčet vhodných aktivit: » Pořízení nízkoemisního spalovacího zdroje, jmenovitém tepelném výkonu do 5 MW, který splňuje hodnoty nejlepší emisní třídy a případné současné zlepšení energetických vlastností obálky budov. Nebudou podporována zařízení spalující fosilní paliva, kromě zemního plynu. » Výstavba nového centrálního zdroje tepla včetně nově budovaných rozvodů tepla a rozšiřování stávajících rozvodů za účelem připojení nových zákazníků náhradou spalovacích zdrojů ve stávajících objektech, rekonstrukce stávajících rozvodů (např. z důvodu přechodu z parního na teplovodní systém) a případná rekonstrukce centrálního zdroje tepla do 5 MW jmenovitého tepelného výkonu. » Rozšíření stávající středotlaké sítě při současném zajištění přechodu na spalování plynných paliv u jednotlivých zdrojů. » Výsadba a regenerace izolační zeleně oddělující obytnou zástavbu od průmyslových staveb či komerčních areálů nebo frekventovaných dopravních koridorů a vymezené pro tento účel v územně plánovací dokumentaci. » Výstavba a obnova systémů sledování kvality ovzduší v celorepublikovém měřítku (zejména monitorovací sítě, laboratorní vybavení, zabezpečení sběru vzorků a přenosu dat) včetně vybavení provozovatelů monitorovacích systémů. » Investiční podpora výstavby a aktualizace databází a digitálních mapových podkladů v oblasti ochrany kvality ovzduší, určených zejména pro komplexní hodnocení kvality ovzduší na území ČR a posouzení dopadů opatření ke zlepšení kvality ovzduší. Oblast podpory 2.2: Omezování emisí Indikativní výčet vhodných aktivit: » Oblast podpory omezování emisí zahrnuje podoblasti zaměřené na omezování emisí NOX, VOC, NH3 a prachu ze zdrojů znečišťování ovzduší, přičemž mezi přijatelné projekty patří: a) Rekonstrukce spalovacích zdrojů s instalovaným výkonem větším než 5 MW za účelem snížení emisí NOX a prachových částic. b) Rekonstrukce nespalovacích zdrojů za účelem snížení emisí NOX nebo prachových částic nebo instalace dodatečných zařízení pro záchyt emisí NOX nebo prachových částic u stacionárních nespalovacích zdrojů. c) Záměna technologií a technická opatření na zdrojích vedoucích k odstranění či snížení emisí VOC do ovzduší (např.: přechod na vodou ředitelné barvy, laky a lepidla, instalace katalytických či termooxidačních jednotek, instalace biofiltrů, instalace fotooxidačních jednotek). d) Technická opatření na zdrojích vedoucích k odstranění či snížení emisí NH3 do ovzduší (v sektoru zemědělství se jedná zejména o snížení NH3 ze stájí, chovu prasat a jímek na kejdu). e) Rekonstrukce a úpravy zvláště velkých spalovacích stacionárních zdrojů za účelem snížení emisí zejména NOx, SO2 a prachových částic a současně vytvoření nových kapacit na spoluspalování odpadu (např. náhrada původního kotle novým, rekonstrukce spalovací komory, úpravy dopravních cest apod.). f) Rekonstrukce a úpravy velkých nespalovacích stacionárních zdrojů za účelem snížení emisí NOx nebo prachových částic nebo instalace dodatečných zařízení pro záchyt emisí NOx nebo prachových částic u velkých stacionárních nespalovacích zdrojů a současně vytvoření nových kapacit (včetně zvýšení stávajících kapacit) na spoluspalování odpadu. Prioritní osa 3: Udržitelné využívání zdrojů energie Oblast podpory 3.1: Výstavba nových zařízení a rekonstrukce stávajících zařízení s cílem zvýšení využívání OZE pro výrobu tepla, elektřiny a kombinované výroby tepla a elektřiny Indikativní výčet vhodných aktivit: » Výstavbu a rekonstrukce centrálních a blokových kotelen, resp. zdrojů tepla využívajících OZE, včetně rozvodů, přípojek a předávacích stanic, eventuelně v kombinaci s výstavbou centrální výrobny paliv včetně technologie. » Výstavba a rekonstrukce lokálních zdrojů tepla využívajících OZE pro vytápění, chlazení a ohřev teplé vody. » Instalace fotovoltaických systémů pro výrobu elektřiny. » Výstavby a rekonstrukce malých vodních elektráren. » Výstavba elektráren spalujících biomasu (pevnou, plynnou nebo kapalnou). » Výstavba větrných elektráren. » Výstavba geotermálních elektráren. » Instalace kogeneračních zařízení spalujících bioplyn, skládkový a kalový plyn, včetně technologie pro získávání a výrobu bioplynu, tj. např. bioplynové stanice.



» Instalace kogeneračních zařízení využívajících pevnou biomasu (např. klasický parní cyklus, ORC, zplyňování biomasy + plynový motor apod.). » Kombinovaná výroba elektřiny a tepla z geotermální energie. Oblast podpory 3.2: Realizace úspor energie a využití odpadního tepla u nepodnikatelské sféry Indikativní výčet vhodných aktivit: » Snižování spotřeby energie zlepšením tepelně technických vlastností obvodových konstrukcí budov (zateplení obvodových plášťů a střešních konstrukcí, výměna či rekonstrukce otvorových výplní). » Aplikace technologií na využití odpadního tepla (např. rekuperace, výměníky na využití odpadního tepla apod.). Prioritní osa 4: Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží Oblast podpory 4.1: Zkvalitnění nakládání s odpady Indikativní výčet vhodných aktivit: » Budování integrovaných systémů nakládání s odpady. » Budování systémů odděleného sběru odpadů, skladování a manipulace s odpady. » Zařízení na úpravu nebo využívání odpadů, zejména na třídění, úpravu a recyklaci odpadů. » Rekultivace starých skládek a odstranění nepovolených skládek. Oblast podpory 4.2: Odstraňování starých ekologických zátěží Indikativní výčet vhodných aktivit: » Inventarizace kontaminovaných a potenciálně kontaminovaných míst, kategorizace priorit pro výběr nejzávažněji kontaminovaných míst k sanaci. » Realizace průzkumných prací, analýz rizik. » Sanace vážně kontaminovaných lokalit (pouze v případech, kdy žadatel o podporu není původcem kontaminace nebo původce již neexistuje, nebo v případě, že tato povinost je vázána na organizační složku státu nebo právnickou osobu státem pro tyto účely zřízenou). Prioritní osa 5: Omezování průmyslového znečištění a snižování environmentálních rizik Oblast podpory 5.1: Omezování průmyslového znečišťování Indikativní výčet vhodných aktivit: » Vytvoření BAT center pro jednotlivé kategorie průmyslových činností v návaznosti na zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o integrované prevenci). » Rekonstrukce nebo nákup technologií pro monitoring průmyslového znečištění jednotlivých složek životního prostředí (například: vody, ovzduší, půdy) (souvislost s BAT a IPPC). » Rekonstrukce nebo nákup technologií pro omezení průmyslového znečištění (souvislost s BAT a IPPC). » Vytvoření informačních systémů prevence závažných havárií. » Výstavba nových zařízení a rekonstrukce stávajících zařízení s cílem snížení míry rizika a omezování následků závažných havárií (souvislost se zákonem č. 59/2006 Sb.). » Vytvoření výukových a expertních center REACH. » Vytvoření celostátního informačního systému sběru a hodnocení znečištění životního prostředí. » Rekonstrukci, dostavbu nebo přístavbu stávajících objektů center, v případě, že je po dobu 20 let od podání žádosti každoročně předložen na MŽP a SFŽP a jimi schválen celoroční plán činnosti včetně zhodnocení činnosti a příjmů za uplynulý rok. » Nákup, rekonstrukci, dostavbu, přístavbu a výstavbu objektů za účelem vzniku nových center, v případě, že je po dobu 20 let od podání žádosti každoročně předložen na MŽP a SFŽP a jimi schválen celoroční plán činnosti včetně zhodnocení činnosti a příjmů za uplynulý rok. » Technické vybavení center investičního charakteru, v případě, že je po dobu 5 let od podání žádosti každoročně předložen na MŽP a SFŽP a jimi schválen celoroční plán činnosti včetně zhodnocení činnosti a příjmů za uplynulý rok. Prioritní osa 6: Zlepšování stavu přírody a krajiny Oblast podpory 6.2: Podpora biodiverzity indikativní výčet vhodných aktivit: » Opatření k uchování a zvyšování početnosti druhů, realizovaná především prostřednictvím záchrany druhů a ekosystémů a vytváření vhodných podmínek pro jejich další existenci. » Zajišťování péče o chráněná území včetně evropsky významných lokalit a ptačích oblastí a vyhodnocování výsledků péče s využitím zásad ekosystémového přístupu při ochraně biodiverzity in situ.



» Opatření k minimalizaci a předcházení škodám způsobeným silně a kriticky ohroženými zvláště chráněnými druhy živočichů na komunikacích, vodohospodářských objektech, zemědělských a lesních kulturách, chovech ryb a včel. » Investiční opatření směřující ke zvyšování adaptivních schopností ekosystémů a druhů na rostoucí fragmentaci krajiny, další antropogenní vlivy a na zátěžové faktory životního prostředí včetně opatření v souvislosti s péčí o handicapované živočichy. » Předcházení zavlékání, regulace a likvidace populací invazních druhů rostlin a živočichů. » Realizace trvalých opatření na ochranu jeskyní a krasových jevů. » Investiční opatření pro obnovu a výstavbu návštěvnické infrastruktury ve zvláště chráněných územích, ptačích oblastech, evropsky významných lokalitách, přírodních parcích a geoparcích (včetně návštěvnických středisek). Oblast podpory 6.3: Obnova krajinných struktur Indikativní výčet vhodných aktivit: » Realizace opatření navržených v rámci schválených komplexních pozemkových úprav zaměřených na výsadby zeleně v krajině a ochranu půdy. » Příprava a realizace prvků územních systémů ekologické stability. » Zakládání a obnova krajinných prvků (výsadba a obnova remízů, alejí, soliterních stromů, větrolamů atd.), břehových porostů a historických krajinných struktur (vč. polních cest a ošetření stromů ve významných alejích), péče o památné stromy. » Opatření k zachování a celkovému zlepšení přírodních poměrů v lesích ve zvláště chráněných územích, územích soustavy Natura 2000, vymezených regionálních a nadregionálních biocentrech územních systémů ekologické stability, a to dosažením druhové a prostorové skladby porostů, odpovídající místním přírodním podmínkám. » Realizace lesopěstebních opatření biologického charakteru pro vytvoření základních podmínek a nastartování procesu regenerace současného stavu lesů v prioritních oblastech pásem ohrožení emisemi (podle stávající legislativy pásma ohrožení A až C) ve zvláště chráněných územích a územích soustavy Natura 2000. Oblast podpory 6.4: Optimalizace vodního režimu krajiny Indikativní výčet vhodných aktivit: » Realizace opatření příznivých z hlediska krajinné a ekosystémové diverzity vedoucí ke zvyšování retenční schopnosti krajiny, ochraně a obnově přirozených odtokových poměrů a k omezování vzniku rizikových situací, zejména povodní. » Opatření ke zlepšení morfologie vodních složek krajiny podle Rámcové směrnice o vodách obsažená: » v Plánu oblasti Horního a středního Labe, » v Plánu oblasti povodí Ohře a Dolního Labe, » v Plánu oblasti povodí Horní Vltavy, Plánu oblasti povodí Berounky, Plánu oblasti povodí Dolní Vltavy, » v Plánu oblasti povodí Odry, » v Plánu oblasti povodí Moravy a Plánu oblasti povodí Dyje, » Zpracování studií podélných revitalizací toků a niv. » Opatření k ochraně proti vodní a větrné erozi a k omezování negativních důsledků povrchového odtoku vody (založení nebo obnova mezí, zasakovacích pásů a průlehů). Oblast podpory 6.5: Podpora regenerace urbanizované krajiny Indikativní výčet vhodných aktivit: » Projekty pro zakládání a revitalizaci významné sídelní zeleně s preferencí druhové skladby posilující diverzitu sídelních biotopů a vztah obyvatel sídel (zejména dětí a mládeže) k přírodě: podpora je zaměřena na zakládání a obnovu parků a další trvalé nelesní zeleně na plochách vymezených v územně plánovací dokumentaci, stromořadí a významných skupin stromů uvnitř sídel, hřbitovů, městských a obecních lesoparků a školních zahrad, včetně urbanizované krajiny. » Zakládání a regenerace zeleně v rámci tvorby zeleného prstence kolem sídla, vymezené v územně plánovací dokumentaci. » Výsadba vegetace s přírodě blízkým charakterem na místě dříve odstraněných malých a ekonomicky těžko využitelných brownfields, jiných staveb a zařízení, zátěže či následků geologického průzkumu. » Odstranění nebo zajištění nevyužívaných staveb a dalších objektů ve zvláště chráněných územích a územích zařazených do soustavy Natura 2000. Oblast podpory 6.6: Prevence sesuvů a skalních řícení, monitorování geofaktorů a následků hornické činnosti a hodnocení neobnovitelných přírodních zdrojů včetně zdrojů podzemních vod Indikativní výčet vhodných aktivit:



» Stabilizace nebo sanace sesuvů a skalních masivů, které bezprostředně nebo v krátkém časovém horizontu svými negativními projevy a následky ohrožují především životy, zdraví a majetek občanů a infrastrukturu sídel a dále monitoring zaměřený na kontrolu účinnosti nápravných opatření. » Přehodnocení celkové kapacity zásob podzemních vod využívaných i nevyužívaných, vyhledání a realizace nových zdrojů pro zásobování obyvatelstva. » Provádění geologických a hydrogeologických prací včetně projektů za účelem přehodnocení zásob podzemních vod využitelných k zásobování obyvatel pitnou vodou. » Vyhledávání, průzkum a posouzení možností řízené dotace podzemních vod povrchovými vodami (umělé infiltrace) z vodních toků nebo nádrží. » Realizace technických prací sloužících k zajištění dalších neobnovitelných přírodních zdrojů. » Zjištění možných negativních důsledků pozůstatků po hornické činnosti, navržení a realizace technického řešení, které zabrání dalšímu ohrožování životního prostředí. » Provedení inženýrsko geologických a hydrogeologických prací v sídlech postižených v minulosti hornickou či obdobnou činností a provedení následných sanačních prací. Prioritní osa 7: Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu Oblast podpory 7.1: Rozvoj infrastruktury pro realizaci environmentálních vzdělávacích programů, poskytování environmentálního poradenství a environmentálních informací Indikativní výčet vhodných aktivit: » Rekonstrukce stávajících objektů center a poraden. » Nákup, rekonstrukce a výstavba objektů za účelem vzniku nových center a poraden. » Technické vybavení investičního charakteru objektů center a poraden. » Tvorba materiálů a pomůcek investičního charakteru. Aktuální výzva k prioritní ose 7: » Výzva č. 43 - od 3. 12. 2012 do 28. 2. 2013 Bližší informace: http://www.opzp.cz Operační program Doprava Priorita 1: Modernizace železniční sítě TEN - T » Modernizace železniční dopravní infrastruktury zahrnuté do sítě TEN-T, která má rozhodující význam pro ekonomiku ČR. Priorita 2: Výstavba a modernizace dálniční a silniční sítě TEN – T » Výstavba a modernizace dálniční a silniční dopravní infrastruktury zahrnuté do sítě TEN-T, která má rozhodující význam pro ekonomiku ČR. Priorita 3: Modernizace železniční sítě mimo TEN – T » Modernizace železniční sítě bude obsahovat oblast podpory zaměřenou na modernizaci a rozvoj železničních tratí, ležících mimo síť TEN-T. Priorita 4: Modernizace silnic I. třídy mimo TEN – T » Výstavba a modernizace rychlostních silnic mimo sítě TEN – T a ostatních silnic I.třídy. Priorita 5: Modernizace a rozvoj pražského metra a systémů řízení silniční dopravy v hl. m. Praha » Podporu výstavby metra a na zmírnění negativních důsledků velkých objemů silniční dopravy pomocí zavádění telematických systémů v oblasti dopravy. Priorita 6: Podpora multimodální nákladní přepravy a rozvoj vnitrozemské vodní dopravy



» Zmírnění negativních vlivů dopravy na životní prostředí a veřejné zdraví a to jednak formou podpory multimodálního přístupu v nákladní dopravě, jehož podmínkou jsou především překladiště kombinované dopravy a základní infrastruktura sítě VLC a jednak formou podpory rozvoje a modernizace vnitrozemských vodních cest. Bližší informace: http://www.strukturalni-fondy.cz Operační program Doprava Priorita 1: Modernizace železniční sítě TEN - T »» Modernizace železniční dopravní infrastruktury zahrnuté do sítě TEN-T, která má rozhodující význam pro ekonomiku ČR. Priorita 2: Výstavba a modernizace dálniční a silniční sítě TEN – T »» Výstavba a modernizace dálniční a silniční dopravní infrastruktury zahrnuté do sítě TEN-T, která má rozhodující význam pro ekonomiku ČR. Priorita 3: Modernizace železniční sítě mimo TEN – T »» Modernizace železniční sítě bude obsahovat oblast podpory zaměřenou na modernizaci a rozvoj železničních tratí, ležících mimo síť TEN-T. Priorita 4: Modernizace silnic I. třídy mimo TEN – T »» Výstavba a modernizace rychlostních silnic mimo sítě TEN – T a ostatních silnic I.třídy. Priorita 5: Modernizace a rozvoj pražského metra a systémů řízení silniční dopravy v hl. m. Praha »» Podporu výstavby metra a na zmírnění negativních důsledků velkých objemů silniční dopravy pomocí zavádění telematických systémů v oblasti dopravy. Priorita 6: Podpora multimodální nákladní přepravy a rozvoj vnitrozemské vodní dopravy »» Zmírnění negativních vlivů dopravy na životní prostředí a veřejné zdraví a to jednak formou podpory multimodálního přístupu v nákladní dopravě, jehož podmínkou jsou především překladiště kombinované dopravy a základní infrastruktura sítě VLC a jednak formou podpory rozvoje a modernizace vnitrozemských vodních cest. Bližší informace: http://www.strukturalni-fondy.cz Integrovaný operační program Aktualizováno! Prioritní osa 1: Modernizace veřejné správy Oblast intervence 1.1: Rozvoj informační společnosti ve veřejné správě Indikativní výčet vhodných aktivit: »» Výstavba datových sítí pro potřeby služeb veřejné správy. »» Standardizace informačních a komunikačních technologií, technického a programového vybavení ve veřejné správě a poskytovaných informačních službách. »» Zvýšení úrovně zabezpečení komunikačních sítí a elektronických služeb. »» Zavádění, rozvoj a propagace služeb informační společnosti (např. eTax, eHealth, justice, eCulture, transport, eLearning, eInclusion, databáze „best practies“ apod.) vč. elektronické veřejné správy – eGovernment, určených pro co nejširší spektrum technologií a koncových zařízení (včetně digitálního vysílání a mobilní technologie). »» Vytváření a integrace registrů veřejné správy. »» Zapojování orgánů veřejné správy k systému sdílení dat.



»» Podpora využívání best practices. »» Zavedení informačního managementu a podpora znalostních systémů ve veřejné správě. »» Digitalizace vybraných datových zdrojů. »» Stabilizace, rozvoj a používání geoinformací a služeb v oblasti GIS na centrální úrovni. Oblast intervence 1.2: Zavádění ICT v územní veřejné správě Indikativní výčet vhodných aktivit: »» Výstavba regionálních datových sítí pro potřeby služeb veřejné správy a přípojných bodů ve vybraných regionech. »» Zavádění, rozvoj a propagace regionálních a místních služeb informační společnosti vč. elektronické veřejné správy - eGovernment a programového a technického vybavení, které by nebyly v rozporu s centrálně definovanými standardy a projekty, včetně potřebné úpravy navazujících back-office systémů zvýšení úrovně zabezpečení elektronických sítí a služeb. »» Zapojování orgánů veřejné správy a veřejných služeb k systému sdílení dat. »» Zřizování kontaktních míst veřejné správy. »» Digitalizace vybraných datových zdrojů a jejich zpřístupňování ve smyslu veřejných služeb. »» Vybudování a propojení informačních systémů v oblasti kultury, nezbytných pro účely prezentace, zpřístupnění a dosažitelnosti veřejných kulturních služeb, dokumentace a ochrany na místní a regionální úrovni. »» Zavedení informačního managementu a podpora znalostních systémů v územní veřejné správě. »» Stabilizace, rozvoj a používání geoinformací a služeb v oblasti GIS na místní a regionální úrovni. Prioritní osa 2: Zavádění ICT v územní veřejné správě Oblast intervence 2.1: Zavádění ICT v územní veřejné správě Indikativní výčet vhodných aktivit: Kraje, obce a jimi zakládané a zřizované organizace, svazky obcí: »» Výstavba regionálních datových sítí pro potřeby služeb veřejné správy a přípojných bodů ve vybraných regionech. »» Zavádění, rozvoj a propagace regionálních a místních služeb informační společnosti vč. elektronické veřejné správy - eGovernment a programového a technického vybavení, které by nebyly v rozporu s centrálně definovanými standardy a projekty, včetně potřebné úpravy navazujících back-office systémů zvýšení úrovně zabezpečení elektronických sítí a služeb. »» Zapojování orgánů veřejné správy a veřejných služeb k systému sdílení dat. »» Zřizování kontaktních míst veřejné správy. »» Digitalizace vybraných datových zdrojů a jejich zpřístupňování ve smyslu veřejných služeb. »» Vybudování a propojení informačních systémů v oblasti kultury, nezbytných pro účely prezentace, zpřístupnění a dosažitelnosti veřejných kulturních služeb, dokumentace a ochrany na místní a regionální úrovni. »» Zavedení informačního managementu a podpora znalostních systémů v územní veřejné správě. »» Stabilizace, rozvoj a používání geoinformací a služeb v oblasti GIS na místní a regionální úrovni. Prioritní osa 3: Zvýšení kvality a dostupnosti veřejných služeb Oblast intervence 3.1: Služby v oblasti sociální integrace Indikativní výčet vhodných aktivit: Kraje, obce a jimi zřizované organizace: »» Investiční podpora procesu a zavádění jednotného přístupu v transformaci pobytových zařízení sociálních služeb v jiné typy sociálních služeb. Obce, svazky obcí a jimi zřizované organizace, NNO: »» Investiční podpora při zajištění dostupnosti takových služeb, které umožní návrat příslušníků nejvíce ohrožených sociálně vyloučených romských lokalit zpět na trh práce a do společnosti. Obce a jimi zřizované organizace, NNO, podnikatelé: »» Investiční podpora poskytovatelům sociálních služeb, zaměstnavatelům a dalším subjektům při prosazování a realizaci nástrojů sociální ekonomiky. Oblast intervence 3.2: Služby v oblasti veřejného zdraví Indikativní výčet vhodných aktivit: Organizace zřizované a zakládané kraji a obcemi, fyzické a právnické osoby, poskytující veřejnou službu v oblasti zdravotní péče: »» Řízená modernizace a obnova přístrojového vybavení (zdravotnických prostředků) národních sítí zdravotnických zařízení včetně technického zázemí. NNO, fyzické a právnické osoby, poskytující veřejnou službu v oblasti zdravotní péče: »» Systémová opatření v oblasti prevence zdravotních rizik obyvatelstva a prevence sociálního vyloučení osob znevýhodněných jejich zdravotním stavem nebo věkem. Oblast intervence 3.3: Služby v oblasti zaměstnanosti Indikativní výčet vhodných aktivit: Kraje a jimi zřizované organizace: »» Vybudování a podpora poradensko-vzdělávacích středisek pro klienty služeb zaměstnanosti.



Oblast intervence 3.4: Služby v oblasti bezpečnosti, prevence, řešení rizik Indikativní výčet vhodných aktivit: Kraje – bude-li řešení součástí jednotného celostátního systému směřujícího k dosažení jednotné národní úrovně IZS: »» Integrace operačních středisek IZS na území krajů. Organizace zřizované a zakládané kraji a obcemi: »» Pořízení technologie pro zajištění efektivní akceschopnosti IZS. Prioritní osa 4: Národní podpora územního rozvoje Oblast intervence 4.1: Národní podpora rozvoje cestovního ruchu Indikativní výčet vhodných aktivit: NNO s celorepublikovou působností v CR s minimálně tříletou historií, zájmová sdružení právnických osob s celorepublikovou působností v CR: »» Prezentace a propagace kulturního a přírodního bohatství, kulturního průmyslu a služeb s využitím pro cestovní ruch na národní úrovni. Prioritní osa 5: Národní podpora územního rozvoje Oblast intervence 5.1: Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví Indikativní výčet vhodných aktivit: NNO: »» Vytváření a zefektivnění národních metodických center pro vybrané oblasti kulturního dědictví. NNO, obce a jimi zřizované organizace, svazky obcí, zájmová sdružení právnických osob: »» Realizace vzorových projektů obnovy a využití nejvýznamnějších součástí nemovitého památkového fondu ČR. NNO, zájmová sdružené právnických osob: »» Budování infrastruktury pro moderní kulturní služby s vyšší přidanou hodnotou. Oblast intervence 5.2: Zlepšení prostředí problémových panelových sídlišť Indikativní výčet vhodných aktivit: Obce nad 20 tis. obyvatel, které mají zpracovaný IPRM: »» Revitalizace veřejných prostranství v rámci problémových sídlišť. Vlastníci bytových domů: »» Regenerace bytových domů v těchto problémových lokalitách (energeticky efektivní sanace bytových domů, odstranění statických poruch nosných konstrukcí a opravy konstrukčních nebo funkčních vad konstrukce domu, opravy, rekonstrukce technického vybavení domů, zajištění moderního sociálního bydlení při renovacích stávajících nebytových budov). »» Formou několika pilotních projektů ověření možnosti návaznosti regenerace domů v problémových sídlištích obydlených zčásti sociálně vyloučenými romskými domácnostmi na aktivity v oblasti sociálního začleňování, lidských zdrojů a zaměstnanosti. Oblast intervence 5.3: Modernizace a rozvoj systémů tvorby územních politik Indikativní výčet vhodných aktivit: Obce s rozšířenou působností, kraje: »» Podpora zavedení systému územně-analytických podkladů na úrovni ORP a krajů. Obce nad 500 obyvatel: »» Podpora tvorby a aktualizace územních plánů obcí s ohledem na udržitelný rozvoj území. Bližší informace: http://www.strukturalni-fondy.cz Regionální operační programy Regionální operační programy navazují na systém sektorových programů a své podpory směřují k řešení problémů vázaných na konkrétní region ČR. Podporují tak využítí potenciálu daného území a přispívají k jeho vyváženému rozvoji. Globální cíl regionálních operačních programů:



Globálním cílem ROP je urychlení rozvoje regionů ČR, zvýšení jejich konkurenceschopnosti a atraktivity pro investice a posílení kvality života obyvatel, při respektování vyváženého a udržitelného rozvoje regionů vycházející z využití jejich potenciálu. Zaměření podpor Regionálních operačních programů (Specifické cíle ROP): » Modernizace technické infrastruktury zvyšující přitažlivost regionu pro investice při zohledňování ochrany životního prostředí. » Zvýšení prosperity regionu vytvářením prostředí pro rozvoj malých a středních podniků včetně prostředí pro inovace a vytváření nových pracovních příležitostí. » Zvýšení podílu cestovního ruchu na hospodářské prosperitě regionu a na vytváření pracovních příležitostí. » Modernizace a zlepšení podmínek pro obyvatele ve městech a na venkově, související s rozvojem hmotného prostředí, lidských zdrojů, kultury a volnočasových aktivit, přispívajících ke zvýšení atraktivity těchto území pro hospodářský rozvoj. Pro programové období 2007-13 se připravuje 7 regionálních OP - pro každý region soudržnosti ČR. Prostřednictvím těchto 7 ROP, 7 SOP a OP Technická pomoc je v ČR realizován cíl Konvergence politiky soudržnosti EU. Řídicím orgánem odpovědným za řádnou realizaci regionálního operačního programu je Regionální rada příslušného regionu soudržnosti. Bližší informace: http://www.strukturalni-fondy.cz Evropská územní spolupráce V programovém období 2007-2013 se Iniciativa ES Interreg stává samostatným Cílem strukturálních fondů. Jedná se o Cíl 3, nazvaný Evropská územní spolupráce (European Territorial Cooperation). V rámci Cíle 3 budou realizovány programy pro přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráci, tedy pokračování Iniciativ ES Interreg IIIA, Interreg IIIB a Interreg IIIC. Dále budou také pokračovat síťové programy ESPON a INTERACT. Největší část finanční alokace pro Cíl 3 připadne přeshraniční spolupráci. Všechny programy budou financovány z Evropského fondu regionálního rozvoje (ERDF). Přeshraniční spolupráce V rámci cíle Evropská územní spolupráce bude v programovém období 2007-2013 realizováno 5 bilaterálních operačních programů Přeshraniční spolupráce: »» ČR - Sasko »» ČR - Bavorsko »» ČR - Rakousko »» ČR Slovensko »» ČR - Polsko Cílem programů přeshraniční spolupráce je podpora hospodářské a sociální integrace příhraničních území prostřednictvím odstraňování přetrvávajících bariér a posilování jejich rozvojového potenciálu. Budou posilovány vzájemné hospodářské, společenské a kulturní vztahy, společná péče o přírodní bohatství, rozvoj cestovního ruchu a budování flexibilního trhu práce. Specifickými cíli programů přeshraniční spolupráce jsou: 1. Rozvoj místního podnikatelského prostředí a rozvoj cestovního ruchu v příhraničí. 2. Posilování dostupnosti dopravy a informačních a komunikačních sítí. 3. Ochrana životního prostředí, podpora obnovitelných zdrojů energie, předcházení vzniku ekologických a technologických rizik. 4. Rozvoje měst a venkova. 5. Rozvoj spolupráce, podpora vzdělání, výzkumu a vývoje, kultury, podpora integrace trhu práce a sociálního zařazení a podpora malých místních iniciativ, socioekonomických aktivit s cílem podpořit projekty typu “ people to people”. Řídicím orgánem operačních programů přeshraniční spolupráce je Ministerstvo pro místní rozvoj. V rámci programů přeshraniční spolupráce budou podporovány bilaterálně, vždy s příslušnou partnerskou zemí, dohodnuté priority zajišťující společná řešení ve stanovených oblastech (konkrétní vymezení bude součástí každého operačního programu). Bližší informace: http://www.strukturalni-fondy.cz Program rozvoje venkova České republiky na období 2007 - 2013 Aktualizováno!



Stručný popis zaměření programu: PRV je zaměřen na pozitivní změnu tváře venkova České republiky a hlavně jeho hospodářské struktury. Investice, které dotacemi podporuje, vedou k výraznému zlepšení životní úrovně, životních podmínek jeho obyvatel a v neposlední řadě ke zkvalitnění vlastního životního prostředí ve venkovských obcích. Svým zaměřením je PRV velmi rozmanitý a obsáhlý. Podpora samozřejmě primárně směřuje do oblasti zemědělství, zlepšení vzhledu obcí a zkvalitnění života místních obyvatel a návštěvníků. Ale současný český venkov potřebuje daleko víc. Proto si PRV klade za stěžejní cíl daleko více rozvinout ostatní druhy podnikání ve venkovských obcích. Zajímavé dotace tak míří drobným a malým podnikatelům, živnostníkům i firmám, zabývajícím se nejrůznějšími obory. Dotacemi však nejsou opomenuti ani podnikatelé v oblasti cestovního ruchu, provozovatelé penzionů a hotelů, dále pak zpracovatelé zemědělské produkce a subjekty hospodařící v lesích. Program rozvoje venkova je tak výrazným prostředkem k udržitelnému rozvoji českého venkova, jdoucím ruku v ruce s péčí o naší krajinu. Cílové skupiny: » Zemědělští podnikatelé - fyzické i právnické osoby. » Podnikatelé na venkově obecně (v obcích do 2000 obyvatel), z mnoha oborů - fyzické i právnické osoby. » Provozovatelé penzionů, hotelů, kempů – oblast cestovního ruchu. » Zpracovatelé zemědělské produkce (tzv. potravináři) - fyzické i právnické osoby. » Podnikatelé v lesích a zpracovatelé dřeva a ostatní biomasy. » Obce, sdružení obcí (většinou obce do 500 obyvatel, u některých opatření do 2000 obyvatel). » Neziskové organizace. » Církve. Cíle oblasti podpory: » Rozvoj podnikání zejména na venkově. » Rozvoj cestovního ruchu – posílení infrastruktury ubytování, stravování a rekreačních služeb. » Zajištění konkurenceschopnosti českých výrobců potravin a krmiv. » Zlepšení infrastruktury zejména venkovských obcí. » Zlepšení vzhledu venkovských obcí, i formou oprav a výstavby zejména veřejnosti sloužících budov a objektů. » Zextensivnění zemědělského hospodaření – zemědělští podnikatelé. Typ podpory » Přímá nenávratná dotace. Forma a výše podpory » 40 tis. EUR – mladí začínající zemědělci. » až 50 % - zpracovatelé zemědělské produkce (potravináři), podnikatelé hospodařící v lesích (nákup lesnické techniky, technologie na zpracování dřeva). » až 60 % - zemědělští podnikatelé, ostatní podnikatelé na venkově, podnikatelé v cestovním ruchu, investice do občanského vybavení a služeb v obcích. » až 90 % - obce, sdružení obcí, neziskové organizace - neziskové projekty. » až 100% - podnikatelé hospodařící v lesích (jen na lesnickou infrastrukturu). Pro zemědělce » Modernizace zemědělských podniků » Investice do rostlinné a živočišné výroby. » Rekonstrukce a výstavba zemědělských staveb – jímky, hnojiště atd. Příjem dotačních žádostí je dle předběžného harmonogramu příjmu dotačních žádostí avizován na 6. – 12.3. 2013. » Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům – potraviny, krmiva » Stavební práce – rekonstrukce, výstavba provozů a manipulačních ploch. » Nákup technologií na zpracování produkce – finální úprava, balení, kontrola, skladování apod. » Vybavení laboratořemi.



» Vývoj nových postupů, technologií a výrobků. Příjem dotačních žádostí je dle předběžného harmonogramu příjmu dotačních žádostí avizován na 6. – 12.3. 2013 a v případě dostatečného zůstatku finančních prostředků také na 5. – 11.6.2013. » Podpora mladým začínajícím zemědělcům » Investice do rostlinné a živočišné výroby. » Nákup zemědělských strojů. » Nákup zemědělské půdy. » Stavební práce – rekonstrukce, výstavba zemědělských staveb. » Nákup souvisejících technologií. » Nákup technologií na zpracování produkce. Tento dotační titul by dle předběžně zveřejněného harmonogramu příjmu dotačních žádostí PRV na rok 2013 již nebude vyhlášen. » Rozvoj nezemědělských podnikatelských aktivit » Rozvoj řemesel, služeb, vlastních obchodů a dalších rozličných oborů na venkově. » Stavební práce – rekonstrukce, výstavba provozu, administrativních budov, ploch apod. » Nákup technologií, strojů, výrobních zařízení a náčiní. » Nákup vybavení, nábytku, počítačů. » Výstavba a modernizace kotelen a výtopen na biomasu. » Výstavba a modernizace zařízení na výrobu tvarovaných biopaliv (peletovací linky). Příjem dotačních žádostí je dle předběžného harmonogramu příjmu dotačních žádostí avizován na 6. – 12.3. 2013. » Zpracování lesní biomasy – dřeva » Stavební práce – výstavba, rekonstrukce, modernizace provozu. » Nákup a modernizace technologií a strojů. Tento dotační titul by dle předběžně zveřejněného harmonogramu příjmu dotačních žádostí PRV na rok 2013 již nebude vyhlášen. Pro nezemědělské podnikatele na venkově (v obcích do 2000 obyvatel) » Zakládání a rozvoj mikropodniků (fyzických i právnických osob) » Rozvoj řemesel, služeb, vlastních obchodů a dalších rozličných oborů na venkově (např. truhlářství, zámečnictví, opravna strojů, servis, maloobchod). » Stavební práce – rekonstrukce, výstavba provozu, administrativních budov, ploch apod. » Nákup technologií, strojů, výrobních zařízení a náčiní. » Nákup vybavení, nábytku, počítačů. » Výstavba a modernizace bioplynové stanice. » Výstavba a modernizace kotelen a výtopen na biomasu. » Výstavba a modernizace zařízení na výrobu tvarovaných biopaliv (peletovací linky). Tento dotační titul by dle předběžně zveřejněného harmonogramu příjmu dotačních žádostí PRV na rok 2013 již nebude vyhlášen. Pro provozovatele penzionů, hotelů, kempů - oblast cestovního ruchu (v obcích do 2000 obyvatel) » Rozvoj cestovního ruchu na venkově. » Stavební práce – výstavba, rekonstrukce, modernizace objektů k ubytování a stravování. » Výstavba, rekonstrukce ploch a objektů pro sportovní vyžití (např. hřiště, koupaliště, jízdárna) a půjčoven sportovních potřeb. » Výstavba, rekonstrukce ploch, odstavných stání, příjezdových cest. » Nákup nábytku, elektroniky, kuchyňských přístrojů, výpočetní techniky apod. » Nákup sportovních potřeb. » Výsadba zeleně. » Tvorba pěších a lyžařských tras, vinařských stezek a hippostezek. Tento dotační titul by dle předběžně zveřejněného harmonogramu příjmu dotačních žádostí PRV na rok 2013 již nebude vyhlášen. Pro podnikatele hospodařící v lesích » Nákup lesnické techniky – mobilních strojů » Nákup strojů a techniky pro obnovu, výchovu a těžbu lesních porostů (kácení stromů, manipulaci s dřívím apod.), prvotní zpracování dříví a potěžebních zbytků, údržbě lesních cest a toků apod. » Zpracování lesní biomasy – dřeva » Stavební práce – výstavba, modernizace provozu. » Nákup a modernizace technologií a strojů. » Lesnická infrastruktura » Stavební práce – výstavba, rekonstrukce, modernizace lesních cest, vodních děl (upravujících vodní režim) a ostatních infrastrukturních objektů (např. manipulační sklady, rozvody energie, vody a kanalizace). Tento dotační titul by dle předběžně zveřejněného harmonogramu příjmu dotačních žádostí PRV na rok 2013 již nebude vyhlášen. Pro obce » Vybudování muzea a výstavní expozice » Stavební práce - obnova, nová výstavba.



» Zpracování libreta výstavní a/nebo muzejní expozice. » Nákup zařízení, vybavení, hardware, software. » Oprava kulturních památek » Stavební obnova, revitalizace a zhodnocení památkových budov, ploch, kulturních objektů a prvků. » Zajištění stavebně historických průzkumů, včetně archeologických. » Zajištěná potřebných podkladů a dokumentů. » Studie a programy obnovy, využití a regenerace kulturního dědictví venkova. » Kanalizace, ČOV (čističky odpadních vod), vodovody » Stavební práce – budování (pouze, rekonstrukce nikoliv). » Doprovodná síť technické infrastruktury. » Nákup strojů a technologie pro ČOV. Tento dotační titul by dle předběžně zveřejněného harmonogramu příjmu dotačních žádostí PRV na rok 2013 již nebude vyhlášen. » Infrastruktura a vzhled obcí » Stavební práce – rekonstrukce a výstavba. » Místní komunikace, včetně vodopropustných, chodníky. » Veřejná prostranství – náměstí, parky apod. » Technická infrastruktura – elektřina, plyn, osvětlení, rozhlas atd. » Veřejná zeleň – nákup a výsadba. » Nákup techniky pro údržbu zeleně – traktůrek, sekačka, křovinořez apod. Tento dotační titul by dle předběžně zveřejněného harmonogramu příjmu dotačních žádostí PRV na rok 2013 již nebude vyhlášen. » Občanské vybavení a služby v obci – veřejné stavby » Stavební práce – rekonstrukce, modernizace, nová výstavba. » Budovy, plochy, rozvody, sítě, sociální zařízení apod. » Nákup vybavení, zařízení (nábytku), výpočetní techniky. » V oblastech: - školství – venkovské školy, jídelny - péče o děti (předškolní a mimoškolní péče) včetně doprovodných stravovacích zařízení a dětských hřišť - kultura – např. centra společenského života, kulturní a spolkové domy, víceúčelové objekty - např. dům kultury a služeb, klubovny, knihovny - sportovní a volnočasové aktivity a tělovýchova – např. hřiště, tělocvičny, kuželny, víceúčelová sportovněspolečenská centra, včetně zázemí (např. šatny, umývárny, WC, občerstvení, lavičky, stoly) - veřejná správa obecní úřady Tento dotační titul by dle předběžně zveřejněného harmonogramu příjmu dotačních žádostí PRV na rok 2013 již nebude vyhlášen. Bližší informace: http://www.szif.cz, http://www.mze.cz O autorovi| Pro kancelář poslance Evropského parlamentu Richarda Falbra zpracovala společnost Asistenční centrum, a. s., Most

INOVACE - INOVAČNÍ PROJEKT (výzva IV - 2. prodloužení) 18.3.2013

Přehled dotačních programů a příležitostí str. 12 Dotační programy pro rozvoj podnikání HK ČR

Aktualizováno! Vyhlašovatel: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Stručný cíl programu a podporované aktivity: » Cílem programu je podpora zavádění inovací produktů a inovací výrobních / technologických procesů. » Inovace musí být výsledkem vlastního výzkumu a vývoje, příp. se musí jednat o transfer technologie (pořízení patentů, licencí, know-how) od třetí strany. » Výzkum a vývoj musí být ukončený a žadatel musí v okamžiku podání Plné žádosti o dotaci disponovat prototypem či vzorkem inovovaného produktu. » Inovovaný produkt a inovovaný proces musí vykazovat zlepšené užitné vlastnosti a technické a funkční parametry.



Podporovanými aktivitami nejsou: » Projekty z oblasti výzkumu a vývoje. » Projekty pouhé modernizace technologie, prostá obměna výrobku či racionalizace výroby. Vhodný žadatel: » Subjekt zřízený podle obchodního zákoníku (společnost) se sídlem v ČR (realizace projektu být mimo hl. m. Prahy). » Malý a střední podnik, velký podnik. 75 % alokace je rezervována ve prospěch MSP, pokud bude zájem MSP nižší než 75 %, bude zbývající část uvolněna pro velké podniky! » Podnikatelský subjekt musí být registrován jako plátce daně z příjmu dle příslušného zákona po dobu nejméně 2 uzavřených daňových období předcházejících datu podání žádosti o poskytnutí dotace. » Podpora musí směřovat do níže uvedených CZ-NACE C 10, 11, 13 - 33; E 38.32; J 58, 59.20, 60, M 71.2, S 95.1 (mimo CZ-NACE C 19.10, 20.60 a 30.11). Forma a výše podpory: » Podpora je poskytována formou nevratné dotace. » Percentuální míra dotace na způsobilé investiční výdaje se řídí regionální mapou platnou pro období 20072013 (50% pro malé podniky, 50% pro střední podniky, 40% pro velké podniky; v Plzeňském a Jihočeském kraji je míra podpory 50% pro malé podniky, 40% pro střední podniky, 30% pro velké podniky). » Dotace je poskytována ve výši 1 – 50 mil. Kč. V regionech se soustředěnou podporou státu je dotace poskytována ve výši 1 – 75 mil. Kč. Způsobilé výdaje: » Dlouhodobý hmotný majetek a jeho technické zhodnocení (stroje a zařízení, HW, sítě, stavební úpravy do výše 20% ostatních investičních nákladů projektu – v případě velkých podniků nejsou způsobilým výdajem novostavby). » Dlouhodobý nehmotný majetek (SW, licence, know-how). » Provozní výdaje (osobní náklady, poradenské služby ve VaV). » Výdaje na povinnou publicitu projektu. Termín výzvy / uzávěrky: » Příjem registračních žádostí: 8. 3. 2013 - 22. 3. 2013 » Příjem plných žádostí: 8. 4. 2013 - 22. 5. 2013 » Doba realizace projektu do: 31. 5. 2015 » Alokace na výzvu: 2,4 mld. Kč Školící střediska, Operační program podnikání a inovace Vyhlašovatel: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Stručný cíl a zaměření programu: Cílem programu je prostřednictvím zajištění kvalitního zázemí pro vzdělávání zvýšit konkurenceschopnost podnikatelských subjektů ve vymezených sektorech a rovněž i zaměstnatelnost jednotlivců v souladu s potřebami vyplývajícími ze zavádění nových technologií a inovací, výrobních procesů a postupů, rozšiřování kapacit a odborného růstu zaměstnanců ve vztahu k efektivitě a kvalitě výroby či služeb. Rozvojem infrastruktury pro RLZ bude v rámci potřeb sektorů zajištěno další udržování, prohlubování a zvyšování odborných znalostí zaměstnanců i zaměstnavatelů, dále pak jejich manažerských, technických, jazykových a dalších dovedností.



Vhodný žadatel: » Podnikatelské subjekty bez rozdílu velikosti (omezení z hlediska CZ-NACE: zpracovatelský průmysl, energetika, stavebnictví, aktivity spojené s informačními a komunikačními technologiemi, technologické zkoušky a analýzy, manipulace s nákladem a skladování, architektonické a inženýrské činnosti apod.). » Sdružení podnikatelů, podnikatelská seskupení. » Obecně prospěšné společnosti nebo občanská sdružení. » Sdružení právnických osob nebo podnikatelská, oborová, odvětvová nebo profesní komory. » Vzdělávací instituce (mimo systém formálního vzdělávání). Forma a výše podpory: » Forma: nevratná dotace. » Výše podpory: min. 0,5 mil. Kč, max. 100 mil. Kč. » Míra podpory je dána regionální mapou platnou pro období 2007-2013 (podporovány všechny regiony kromě Prahy). Na co lze získat podporu (podporované aktivity): » Výstavba, pořízení, rekonstrukce, modernizace, vybavení a zařízení infrastruktury určené pro vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů podnikatelských subjektů ve vybraných sektorech. Jaké výdaje je možné podpořit (způsobilé výdaje): » Nákup či úprava nemovitostí. » Výstavba či rekonstrukce objektů. » Technická a dopravní infrastruktura. » Projektová dokumentace. » Školicí pomůcky, stroje a zařízení pro zajištění vzdělávání. » Školicí programy, software. Specifika a omezení: » Výdaje jsou způsobilé nejdříve v den přijatelnosti projektu (stanovuje CzechInvest). » Ve školicím středisku budou vzděláváni především zaměstnanci podnikatelských subjektů podnikající ve vybraných sektorech. » Projekt musí být realizován na území České republiky mimo území hl.m. Prahy (sídlo zde být může). Termín výzvy/uzávěrky: » Datum vyhlášení výzvy: 1. 5. 2011 » Příjem registračních žádostí: 1. 6. 2011 - 15. 3. 2012 » Poskytovatel dotace, z důvodu vysokého počtu Registračních žádostí ve II. Výzvě – prodloužení programu Školicí střediska, pozastavuje příjem těchto žádostí k datu 15. 9. 2011. Opětovné spuštění příjmu Registračních žádostí bude záviset na alokaci této výzvy ve vztahu k vyhodnoceným projektům. » Příjem plných žádostí: 1. 7. 2011 - 15. 6. 2012 MARKETING - II. výzva - 2. prodloužení, Operační program podnikání a inovace Vyhlašovatel: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Stručný cíl a zaměření programu: Cílem programu je posílení mezinárodní konkurenceschopnosti malých a středních podniků se sídlem v ČR prostřednictvím individuálních účastí na zahraničních veletrzích a výstavách. Podporované činnosti (co lze z podpory hradit): » Externí výdaje na tvorbu marketingových propagačních materiálů pro účely účasti na konkrétním veletrhu či výstavě, propagujících příjemce podpory a jeho produkty (letáky, brožury, inzeráty v tisku, katalogy, CD/DVD prezentace, vč. překladu do cizích jazyků) – v režimu de minimis. » Externí výdaje za pronájem, zřízení a provoz stánku na výstavách a veletrzích v zahraničí (grafický návrh stánku, výkresová dokumentace stánku, pronájem výstavní plochy, připojení k inž. sítím, připojení k internetu,



pronájem stánku, nezbytné vybavení nábytkem, promítací plátno, PC, kuchyňské vybavení, montáž a demontáž stánku, instalace exponátů, povinné poplatky spojené s účastí dané organizátorem). » Externí výdaje za dopravu výstavních exponátů tam a zpět, vč. balného a manipulace – v režimu de minimis. Příjemce podpory a projekt: » Malý a střední podnik, který má uzavřena 2 po sobě jdoucí zdaňovací období. » Žadatel musí mít sídlo v ČR. Specifické podmínky (pokud jsou): » Doba realizace projektu do 31. 12. 2013. » Žádost o platbu lze podávat nejpozději do 30. 6. 2014 » V rámci II. výzvy lze předložit 1 projekt. Podpora (typ, max., min): » Formou dotace, min. 0,3 mil. Kč. » Podpora první účasti MSP na veletrzích či výstavách je poskytována ve výši 50 % způsobilých výdajů. » Podpora druhé účasti MSP a každé další je poskytována ve výši 50 % způsobilých výdajů v režimu de minimis. » Tvorba propagačních materiálů – 50 % ZV v režimu de minimis, max. do výše 200 tisíc Kč při účasti na jednom konkrétním veletrhu či výstavě. » Podpora na dopravu výstavních exponátů vč. balného a manipulace – 50 % ZV v režimu de minimis, max. do výše 300 tis. Kč při účasti na jednom konkrétním veletrhu či výstavě. » V rámci individuálního projektu nelze samostatně poskytnout podporu marketingových propagačních materiálů. Poskytnutí této podpory je vždy podmíněno účastí na veletrhu či výstavě. Bližší informace: http://www.mpo.cz; http://www.czechinvest.org

Integrovaný operační program 18.3.2013


Aktualizováno! Priortitní osa 1a: Modernizace veřejné zprávy Oblast intervence 1.1: Rozvoj informační společnosti ve veřejné správě Výzva je zaměřena na individuální strategické projekty. Podporované aktivity: » Elektronizace služeb veřejné správy, a to zejména formou elektronizace procesních postupů u jednotlivých agend v oblasti justice, daňové a celní správy, kultury, vzdělávání, zdravotnictví, dopravy, zaměstnanosti, sociální péče, hospodářství a archivnictví: » Vytváření, rozvoj a údržba modernizace tvorby práva „e-Legislativa“ » Vytváření, rozvoj a údržba přístupu k informacím o platném právu „e-Sbírka“ Termín výzvy: » 15. 1. 2013 15:13 - 15. 4. 2013 0:00 Oprávnění žadatelé: » Ministerstvo vnitra ČR



Bližší informace: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Jak-na-projekt/Vyzvyaakce-(1)/Vyhlaseni-15-vyzvy-v-oblasti-intervence-1-1IOP Prioritní osa 3: Zvýšení kvality a dostupnosti veřejných služeb Oblast podpory 3.1: Služby v oblasti sociální integrace Podporovaná aktivita 3.1a) investiční podpora procesu a zavádění jednotného přístupu v transformaci pobytových zařízení sociálních služeb v jiné typy sociálních služeb Podporované činnosti (co lze z podpory hradit): » Domácnosti uživatelů. » Zázemí pro ambulantní služby a denní programy. » Zázemí pro terénní služby. » Zázemí pro management. » Humanizaci - investice do změny v původních velkokapacitních zařízeních, a to za podmínek, které jsou stanoveny Kritérii transformace, humanizace a deinstitucionalizace vybraných služeb. Kdo může žádat: » Kraje (zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů). » Obce (zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů). Podpora (typ, max., min): » Min. výše podpory na jeden projekt: není stanovena » Max. výše podpory na jeden projekt: 90 000 000 Kč » Výše dotace až: 100% způsobilých výdajů projektu » Ukončení výzvy: 30. 6. 2013 Bližší informace: http://www.mpsv.cz/cs/11024 Prioritní osa 3: Zvýšení kvality a dostupnosti veřejných služeb Oblast podpory 3.1: Služby v oblasti sociální integrace Podporovaná aktivita 3.1b) investiční podpora při zajištění dostupnosti takových služeb, které umožní návrat příslušníků nejvíce ohrožených sociálně vyloučených romských lokalit zpět na trh práce a do společnosti Podporované činnosti (co lze z podpory hradit): 1) V rámci aktivity b) bude podpora zaměřena na investice do následujících druhů a forem sociálních služeb registrovaných dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů: » Odborné sociální poradenství – ambulantní, terénní forma poskytování sociální služby. » Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež – ambulantní popřípadě terénní forma poskytování sociální služby. » Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi – terénní popřípadě ambulantní forma poskytování sociální služby. » Terénní programy – terénní forma poskytování sociální služby. » Sociální rehabilitace – terénní, ambulantní forma poskytování sociální služby. » Krizová pomoc – terénní, ambulantní, pobytová forma poskytování sociální služby. » Kontaktní centra – ambulantní popřípadě terénní forma poskytování sociální služby. » Domy na půl cesty – pobytová forma poskytování sociální služby. » Azylové domy – pobytová forma poskytování sociální služby. 2) Dále lze podporovat investice do fakultativních činností neekonomické povahy realizovaných v návaznosti na poskytovanou sociální službu uvedenou v bodě 1 nebo v návaznosti na sociální službu již poskytovanou v rámci příslušné sociálně vyloučené romské lokality. Těmito fakultativními činnostmi jsou volnočasové aktivity, vzdělávací aktivity, sportovní aktivity a odborné poradenství. » Bližší specifikace podporovaných druhů činnosti je uvedena v Příručce pro žadatele a příjemce. Za účelem zajištění dostupnosti potřebných služeb lze investičně podpořit: » a. Vznik nových dosud neexistujících sociálních služeb a fakultativních činností. » b. Rozšíření stávajících kapacit sociálních služeb a fakultativních činností. » c. Obnova a rozvoj materiálně technické základny inovujících se sociálních služeb a fakultativních činností.



» Prioritním hlediskem bude efektivita a hospodárnost zvoleného postupu při naplňování jasně definovaných potřeb konkrétní sociálně vyloučené lokality. Kdo může žádat: » Obce (zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů). » Nestátní neziskové organizace, a to: » Obecně prospěšné společnosti (podle zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, ve znění pozdějších předpisů). » Občanská sdružení (podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů). » Evidované (církevní) právnické osoby (podle zákona č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech, ve znění pozdějších předpisů). Územní zaměření podpory / místo realizace projektů: » Území regionů soudržnosti (regiony NUTS 2), které spadají do cíle Konvergence, mimo region hl. m. Prahy. Výzvou jsou podporovány sociálně vyloučené romské lokality. Zařazení mezi podporované lokality je možné na základě Vyjádření kraje k potřebnosti projektu vypracovaného Krajským romským koordinátorem. Mezi podporované lokality jsou zejména zahrnuta místa působnosti Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách. » Žadatelé a poskytovatelé služeb mohou mít sídlo i na území regionu hl. m. Prahy. Podporované druhy činností musí být poskytovány a provozovány na území ČR s výjimkou hl. m. Prahy, stejně tak musí veškerá finanční podpora projektu směřovat do tohoto území. Podpora (typ, max., min): » Min. výše podpory na jeden projekt: 500 000,-Kč » Max. výše podpory na jeden projekt: 25 000 000 Kč » Výše dotace až: 100% způsobilých výdajů projektu Ukončení výzvy: » 30. 6. 2013 Bližší informace: http://www.mpsv.cz/cs/5496 Podporovaná aktivita 3.1c) investiční podpora poskytovatelům sociálních služeb, zaměstnavatelům a dalším subjektům při prosazování a realizaci nástrojů sociální ekonomiky Podpora směřuje k: » Zahájení ekonomických aktivit, které budou dlouhodobým zdrojem vlastních příjmů sociálního podniku a to s využitím místních materiálních i lidských zdrojů. » Vytvoření pracovních míst pro osoby ze znevýhodněných sociálních skupin. » I. Nové podnikatelské aktivity/rozšíření kapacity podniku naplňující současně principy sociálního podnikání. » II. Nové podnikatelské aktivity osob samostatně výdělečně činných (bez zaměstnanců), které jsou zároveň osobami uvedenými v cílových skupinách a současně naplňují principy sociálního podnikání (jejich podnikání má sociální, environmentální a ekonomický přínos). Novou podnikatelskou aktivitou se rozumí: 1. Podnikatelská aktivita nově vzniklého subjektu. 2. Nově zřízená živnost již existujícího subjektu. 3. Rozšíření o nový obor činnosti v rámci stávajícího oprávnění k podnikání nebo 4. Rozšíření (personální i produkční) kapacity podniku v rámci stávajícího oprávnění k podnikání. Vymezení oprávněných žadatelů: » Oprávněnými žadateli jsou fyzické osoby (OSVČ) a tyto formy podnikatelských právnických osob: společnost s ručením omezeným, akciová společnost, komanditní společnost, družstvo, veřejná obchodní společnost a podnikatelské právnické osoby podnikající na základě oprávnění podle zvláštních právních předpisů. Žadateli



mohou být také nestátní neziskové organizace, a to obecně prospěšná společnost a evidovaná (církevní) právnická osoba. » Žadatel musí vyvíjet nové podnikatelské aktivity typu a), b), a c) na volném trhu na základě nového živnostenského oprávnění/jiného oprávnění k podnikání definovaného příslušným předpisem, u nové podnikatelské aktivity typu d) je podmínkou již existující platné živnostenské oprávnění/jiné oprávnění k podnikání definovaného příslušným předpisem. » Žadatel musí mít sídlo v ČR, realizace projektu a podnikatelských aktivit v době udržitelnosti musí probíhat mimo region hlavního města Prahy. Provozovna podniku musí mít sídlo v ČR. Financování: » Dotaci lze získat do výše 80% způsobilých výdajů projektu, přičemž tyto prostředky budou hrazeny z 85% ze strukturálních fondů (ERDF – Evropský fond pro regionální rozvoj) a z 15% ze státního rozpočtu ČR. » Příjemce bude zajišťovat minimálně 20% (vlastní zdroje mohou být navýšeny o způsobilé výdaje, které překročí horní hranici výše podpory de minimis, nebo o vyčíslené nezpůsobilé výdaje projektu) způsobilých výdajů projektu z vlastních (jiných) zdrojů. » Maximální výše podpory je vymezená limitem de minimis. Omezení výše podpory: » Minimální výše podpory na jeden projekt: 300 000 Kč. » Maximální výše podpory na jeden projekt: 4 901 800 Kč, resp. 200 000 € na jednoho příjemce. (pro přepočet byl použit kurz 24,509 Kč/EUR ECB). Termín výzvy: » 29. 7. 2011 - 30. 6. 2013 Bližší informace: http://www.mpsv.cz/cs/11137 Oblast podpory 3.3: Služby v oblasti zaměstnanosti Zaměření výzvy: Zavádění a podpora nových nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti v souladu s Národním programem reforem ČR a posílení aplikace současných nástrojů politiky zaměstnanosti, rozvoj institucí služeb zaměstnanosti, podpora rozvoje a zvýšení úrovně služeb zaměstnanosti pro klienty služeb zaměstnanosti vedoucích ke zvýšení zaměstnatelnosti a uplatnitelnosti na trhu práce Oprávnění žadatelé: » Kraje a jimi zřizované organizace. Podpora (typ, max., min.): » Alokace výzvy 91 000 000 Kč. » Minimální přípustná výše celkových způsobilých výdajů na jeden projekt: 5 000 000 Kč. » Maximální přípustná výše celkových způsobilých výdajů na jeden projekt: 30 000 000 Kč. Termín výzvy: » 2. 12. 2012 10:19 - 30. 6. 2013 14:00 Bližší informace: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Jaknaprojekt/Vyzvy-a-akce-(1)/Vyhlaseni-9vyzvy-v-oblasti-intervence-3-3IOP,-ak Oblast podpory 3.4: Služby v oblasti bezpečnosti, prevence a řešení rizik Zaměření výzvy: Podporovány budou aktivity, jejichž cílem je zkvalitnit vybavení IZS technologiemi, aby byla zaručena akceschopnost složek IZS, efektivita jejich působení a vysoká mobilita. Oprávněnými žadateli jsou příspěvkové organizace zřizované Ministerstvem vnitra ČR – Hasičský záchranný sbor ČR a Policie ČR.



Oprávnění žadatelé: » Útvary Hasičského záchranného sboru ČR specifikované v § 2 odst. 1 písm. a) a b) a c) zákona č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů. » Útvary Policie ČR specifikované v § 6 písm. a) a b) zákona č. 273/2008 Sb., o Policii ČR, ve znění pozdějších předpisů. Podpora (typ, min., max.) » Individuální projekty. » Celková částka dotace z ERDF pro tuto výzvu: 465 984 102 Kč » Celková částka dotace ze SR pro tuto výzvu: 82 232 489 Kč Bližší informace: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Jak-naprojekt/Vyzvy-a-akce-(1)/VYHLASENI-18VYZVY-V-OBLASTIINTERVENCE-3-4-IOP Prioritní osa 5: Národní podpora územního rozvoje Oblast podpory 5.2: Zlepšení prostředí v problémových sídlištích Výzva k podávání žádostí o Schválení Integrovaných plánů rozvoje měst a Rozšíření Integrovaných plánů rozvoje měst. Podporované aktivity: » Výzva je vyhlášena pouze na IPRM k aplikaci finančního nástroje JESSICA. Schválený IPRM je podmínkou pro čerpání zvýhodněných úvěrů z finančního nástroje JESSICA v rámci Integrovaného operačního programu. Charakteristika zóny pro realizaci IPRM: 1. v případě žádosti o rozšíření: » schválený IPRM Ministerstvem pro místní rozvoj ČR v roce 2009, » rozšířená zóna musí splnit minimálně jedno z kritérií dle článku 47 Nařízení (ES) č. 1828/2006; 2. v případě žádostí o schválení nových IPRM: » geograficky vymezená souvislá zóna na území města, » v zóně se nachází minimálně 500 bytů, » jedná se o deprivované obytné území, které vykazuje minimálně jedno z kritérií dle článku 47 Nařízení (ES) č. 1828/2006. Termíny výzvy: » Datum vyhlášení výzvy: 16.7. 2012 » Datum a čas ukončení příjmu žádostí: 17. 12. 2012 prodloužena do 31. 3. 2013 do 16:00 hodin. Oprávnění žadatelé: » Města s 20 000 a více obyvateli mimo hlavní město Praha Oblast intervence 5.3: Modernizace a rozvoj systémů tvorby územních politik Zaměření výzvy: » 5.3 b) Podpora tvorby a aktualizace územních plánů obcí s ohledem na udržitelný rozvoj území Oprávnění žadatelé: » Obce nad 500 obyvatel (včetně), dle ČSÚ k 1. 1. 2007. Podpora (typ, max., min): » Maximální výše celkových uznatelných nákladů: 3 mil. Kč. Ukončení výzvy: » Kontinuální výzva (o ukončení výzvy budou žadatelé informováni 20 pracovních dní předem)



Bližší informace: http://www.mmr.cz, http://www.strukturalni-fondy.cz O autorovi| Pro kancelář poslance Evropského parlamentu Richarda Falbra zpracovala společnost Asistenční centrum, a. s., Most

PŘEDSTAVENÍ ODBORNÉ SEKCE PODPORY PODNIKÁNÍ SPOLEČNOSTI ASISTENČNÍ CENTRUM, A. S. 18.3.2013

Přehled dotačních programů a příležitostí HK ČR

str. 78 Asistenční centrum

Sekce PODPORY PODNIKANI společnosti Asistenční centrum, a.s. nabízí komplexní služby v oblasti dotačního poradenství pro PODNIKATELE. Náš tým je tvořen odborníky z oblasti ekonomie, managementu, marketingu, daní, účetnictví, financí, personalistiky a právní oblasti. Specializujeme se zejména na výzkum vývoj, inovace, investice, zaměstnanost, cestovní ruch, lidské zdroje a dopravu. Nabízíme odbornou spolupráci na partnerském principu, která spočívá v poradenství již při definování rozvojového projektu podnikatele, přes výběr vhodného dotačního programu, odborné zpracování komplexní žádosti včetně projektového záměru a nezbytných příloh až po odborné poradenství v období realizace, monitoring a vyúčtování Vašeho podpořeného podnikatelského záměru. Často jsme členy realizačního týmu projektu klienta a motivováni na jeho úspěšné realizaci. Náš kvalifikovaný odborný tým má bohaté zkušenosti s dotačními programy a se stovkami úspěšně zrealizovaných projektů po celé republice v řádech několika mld. Kč. Neustále pro Vás sledujeme aktuální dění v oblasti dotací a jsme připraveni Vám kdykoliv poskytnout odbornou pomoc. Naši projektový manažeři jsou členy Národního registru poradců (NRP) agentury Czechinvest. Díky tomuto členství máme neustále aktuální informace. Současně jsme ze strany agentury Czechinvest pravidelně monitorováni a hodnoceni z hlediska kvality poskytovaného poradenství a služeb pro podnikatele. Podmínkou pro udržení si členství v NRP je vysoká odborná úroveň poskytovaného poradenství. NABÍDKA SLUŽEB PRO PODNIKATELE Naše motto: „DOTACE a PORADENSTVÍ pro PODNIKATELE – příležitost pro ROZVOJ“ Období 2007-2013 lze nazvat pro PODNIKATELE v ČR obdobím „příležitostí pro ROZVOJ“. Je to dáno zejména celkovým objemem finančních prostředků, které mohou podnikatelé reálně čerpat ze Strukturálních fondů EU a ze státních programů na podporu rozvoje podnikání. Výše podpory (nevratné dotace) na uvedené aktivity se pohybuje v rozmezí 40 až 60 % z uznatelných výdajů a to v závislosti na velikosti podniku a konkrétních podmínkách jednotlivých programů. Naše nabídka pro PODNIKATELE: Dotační programy a jejich podmínky se každoročně mění a je složité se v nich orientovat. Často lze navíc žádat o podporu na realizaci projektu v několika programech současně a je obtížné určit, který program je daný záměr nejvhodnější a kde jsou největší šance. V průběhu přípravy žádostí o dotaci i v průběhu vlastní realizace projektů s využitím veřejné podpory je nutné řídit se striktně podmínkami daného programu. Nabízíme: I. BEZPLATNÝ ASISTENČNÍ SERVIS » Analýzu Vašeho podnikatelského záměru, zjištění dotačních možností a detailních podmínek, odborné doporučení či nedoporučení k podání žádosti o dotaci, monitoring programů pro Vaše projekty. II. PŘÍPRAVA PROJEKTŮ A ZPRACOVÁNÍ ŽÁDOSTÍ O DOTACE



» Odborné zpracování kompletní žádosti včetně nezbytných příloh (podnikatelský záměr, studie proveditelnosti, Cost-Benefit Analýza, finanční výkazy, soulady projektu s rozvojovými strategiemi a další dle podmínek programu). III. PORADENSKÝ SERVIS V PRŮBĚHU REALIZACE PROJEKTU A ČERPÁNÍ DOTACE » Oděná pomoc při komunikaci s poskytovateli dotace, zpracování výběrových řízení, odborné ekonomické, finanční, účetní a daňové poradenství, tvorba průběžných a závěrečných zpráv, žádostí o proplacení dotace. IV. FINANČNÍ A EKONOMICKÉ PORADENSTVÍ, PROJEKT MANAGEMENT » Zpracování podnikatelských a investičních záměrů včetně jejich odborného ekonomického vyhodnocení a doporučení vhodného způsobu financování, finanční a ekonomické analýzy včetně analýzy návratnosti investice a rizik, analýzy trhu, řízení projektů, školení, vzdělávání atd. Připravujeme žádosti do všech vyhlašovaných dotačních programů v ČR na provizním principu spolupráce. Pomáháme získat podporu a realizovat projekty s jejím využitím malým, středním i velkým podnikatelským subjektům. Hlavní přínosy spolupráce v oblasti získávání dotací pro klienty: 1) Zvýšení šancí na získání dotace - díky našim zkušenostem a kvalitě podkladů. 2) Úspora času a nákladů - díky kvalitě a profesionalitě našich pracovníků. 3) Snadnější dosahování Vašich podnikatelský cílů – díky principu vzájemného partnerství, společným cílům a filosofii. Pokud máte jakýkoliv záměr či projekt, kontaktujte nás. Rádi Vám bezplatně poskytneme veškeré informace o dotačních možnostech na rozvoj Vaší firmy. PODPOROVANÉ AKTIVITY A TYPOVÉ PROJEKTY Typickými příklady projektů podnikatelů, na které lze získat podporu ze Strukturálních fondů EU či státních programů, jsou projekty zejména v následujících oborech: Zpracovatelský průmysl a specifické služby: 1) Nákup, výstavba, rozvoj a rekonstrukce výrobních areálů 2) Pořízení moderních výrobních strojů a zařízení do stávajících či nových areálů a provozoven 3) Investice do úspor energií u stávajících objektů (zateplování objektů, výměna rozvodů a energetických zařízení) 4) Pořízení zařízení na výrobu energií z obnovitelných zdrojů (vodní, větrné, solární elektrárny, zařízení na spalování biomasy...) 5) Realizace projektů výzkumu a vývoje nových výrobků, materiálů a služeb 6) Budování zázemí pro vzdělávání zaměstnanců – školící střediska 7) Budování zázemí pro výzkum a vývoj – laboratoře, technologická centra 8) Vzdělávání a odborný rozvoj zaměstnanců – specifické a obecné vzdělávání 9) Expanze na zahraniční trhy – podpora marketingu v zahraničí Cestovní ruch: 1) Výstavba a modernizace zázemí pro volnočasové aktivity a cestovní ruch – relaxační centra, sportovní areály, lázeňství 2) Rozvoj ubytovacích kapacit – hotely, penziony, ubytovny… 3) Obnova kulturních památek 4) Propagace aktivit a služeb v oblasti cestovního ruchu Doprava a logistika: 1) Modernizace a rozvoj dopravních sítí 2) Podpora multimodální přepravy, vznik logistických center 3) Rozvoj dopravní infrastruktury v regionech 4) Rozvoj dopravní obslužnosti, zlepšování dostupnosti a atraktivity veřejné dopravy BLIŽŠÍ INFORMACE: http://www.asistencnicentrum.cz Foto popis| O autorovi| Pro kancelář poslance Evropského parlamentu Richarda Falbra zpracovala společnost Asistenční centrum, a. s., Most



Regionální operační program Střední Čechy 18.3.2013


Prioritní osa 1: Doprava Oblast podpory 1.1: Regionální dopravní infrastruktura - silnice II. a III. třídy Podporované činnosti (co lze z podpory hradit): »» Rekonstrukce, modernizace a v omezené míře výstavba souvislých úseků silnic II. a III. třídy (zajištění dostupnosti center a napojení hlavních silničních tahů na síť TEN-T, zajištění tangenciálního spojení středočeských měst, zkvalitnění silnic souběžných s nadregionální komunikační sítí, obchvaty). »» Odstraňování místních bodových závad (např. úrovňová křížení, mosty), úprava nebezpečných míst (např. nepřehledné a technicky nevyhovující železniční přejezdy) a dopravně závadných křižovatek (např. přetížené křižovatky v okolí Prahy) na silnicích II. a III. třídy. »» Úprava frekventovaných silnic II. a III. třídy v blízkosti sídel s vazbou na snižování nepříznivých dopadů dopravy na obyvatelstvo (např. protihlukové stěny, protiprašná opatření, apod.). »» Realizace opatření snižujících dopady provozu na silnicích II. a III. třídy na ekosystémy (např. mimoúrovňová křížení biokoridorů s komunikacemi). »» Zavádění moderních technologií a značení na silnicích II. a III. třídy. Kdo může žádat: »» Středočeský kraj. »» Organizace zřizované nebo zakládané Středočeským krajem. Podpora (typ, max., min): »» Min. výše celkových způsobilých výdajů: 10 mil. Kč »» Max. výše celkových způsobilých výdajů: není stanoveno »» Výše dotace: max. 85% Termín výzvy: »» 30. 1. 2012 – 1. 4. 2013 do 12.00 hodin nebo do vyčerpání alokace Bližší informace: http://www.ropstrednicechy.cz Prioritní osa 2: Cestovní ruch Oblast podpory 2.2: Veřejná infrastruktura a služby cestovního ruchu Podporované činnosti (co lze z podpory hradit): »» Budování turistických stezek (např. pěší turistické stezky a turistické okruhy, naučné stezky, hippostezky, inline stezky), vč. stavebních úprav, značení, osázení informačními tabulemi a mapami, pořízení mobiliáře, vybudování či rekonstrukce vyhlídek, rozhleden, zřízení půjčoven in-line bruslí (vč. vybavení). »» Rozvoj a obnova infrastruktury pro vodáckou turistiku a rekreační plavbu, vč. budování přístavišť pro vodáckou turistiku a rekreační plavbu, budování tábořišť (vč. sportovního zázemí, sociálních zařízení, infobodů/ recepcí a menších stravovacích zařízení, a podobně), budování navigačních systémů, pořízení vybavení pro vodáckou turistiku a rekreační plavbu (např. vč. nákupů lodí), výstavba čerpacích stanic pro rekreační lodě. »» Zřízení, rozšíření a modernizace jednotného informačního systému v turistické destinaci, vč. výstavby, rekonstrukce a vybavení informačních center, pořízení navigačních, orientačních a elektronických/internetových systémů, certifikace IC. »» Výstavba a vybavení ubytovacích zařízení ve vazbě na rozvoj specifických forem CR (např. vodáckou turistiku, cykloturistiku nebo ekoturistiku), vč. zázemí pro poskytování stravovacích a doprovodných služeb ve vazbě na aktivní trávení volného času. Podporována bude taktéž transformace stávajících nevyužívaných či k jiné funkci sloužícím objektům na ubytovací zařízení. Podporovány budou pouze projekty, které se zaváží k



následné certifikaci daného ubytovacího zařízení. Certifikace musí být provedena nejpozději do 1 roku od ukončení realizace projektu. »» Rekonstrukce, modernizace a vybavení stávajících ubytovacích zařízení ve vazbě na rozvoj specifických forem CR (např. vodáckou turistiku, cykloturistiku, ekoturistiku nebo lázeňský cestovní ruch), vč. zázemí pro poskytování stravovacích a doprovodných služeb ve vazbě na aktivní trávení volného času. Podporované budou pouze projekty, jejichž realizací dojde ke zvýšení standardu poskytovaných služeb či k rozšíření ubytovacích a stravovacích kapacit. Podporovány budou pouze projekty, které se zaváží k následné certifikaci daného ubytovacího zařízení (pokud daný typ ubytovacího zařízení certifikaci dosud nemá) . Certifikace musí být provedena nejpozději do 1 roku od ukončení realizace projektu. Podporovány budou také investice do další doprovodné infrastruktury ve vazbě na výše zmíněné typy ubytovacích zařízení (např. pořízení čtyřkolek, kol, lodí, minigolf, wellness zařízení). »» Rekonstrukce a revitalizace kulturních památek alespoň regionálního významu se záměrem využití pro cestovní ruch včetně návazné infrastruktury (např. muzea, informační centra, ubytování). »» Výstavba, rekonstrukce a obnova objektů pro potřeby poznávacího CR (např. skanzeny, muzea, návštěvnická centra, galerie a obdobná zařízení), vč. pořízení zařízení a vybavení objektů pro potřeby poznávacího CR (např. pořízení vitrín, osvětlení, bezpečnostní zařízení, tvorba expozice vyjma pořízení exponátů). »» Výstavba a rekonstrukce parkovacích ploch navazujících na atraktivitu či infrastrukturu CR řešenou v projektu. »» Budování cyklostezek a cyklistických tras s využitím pro cestovní ruch (tzn. nikoli pro každodenní dopravu místních obyvatel), včetně stavebních úprav, značení, osázení informačními tabulemi a mapami, pořízení mobiliáře, zřízení půjčoven kol a zajištění cykloservisu (vč. vybavení). Pouze doplňkově budou podporovány následující aktivity: »» Výstavba a rekonstrukce přístupových komunikací a cest navazujících na atraktivitu či infrastrukturu CR řešenou v projektu. »» Terénní úpravy (vč. osázení zelení, houpačkami, pískovišti). »» Propagace turistických stezek (např. mapy). »» Investice směřující k energetickým úsporám. »» Propagace cyklostezek, cyklistických tras (např. mapy) a certifikace Cyklisté vítáni. »» Doprovodná infrastruktura v přímé vazbě na cyklostezky, cyklistické trasy a turistické stezky zvyšující atraktivitu stezek (např. dopravní hřiště, cyklotrial, skatepark pro in-line, apod.). Kdo může žádat: »» Středočeský kraj a organizace jím zřízené a založené. Podpora (typ, max., min): »» Min. výše celkových způsobilých výdajů: 2 mil. Kč. »» Max. výše celkových způsobilých výdajů: není stanoveno. Výše dotace: »» 40 - 85%. Termín výzvy: »» 20. 1. 2011– 31. 12. 2012 do 12:00 hodin Bližší informace: http://www.ropstrednicechy.cz Prioritní osa 2: Cestovní ruch Oblast podpory: 2.3 Propagace a řízení turistických destinací Podporované činnosti (co lze z podpory hradit): »» 1. typ: projekty zaměřené na iniciaci a vytváření řídících a koordinačních struktur v turistické destinaci.



»» 2. typ: projekty zaměřené na propagaci turistických destinací. »» 3. typ: projekty zaměřené na zajištění a propagaci kulturních a sportovních akcí s významným dopadem na cestovní ruch. »» Jednotlivé typy aktivit nelze kombinovat v rámci jednoho projektu. Kdo může žádat: »» Středočeský kraj. »» Organizace zřizované nebo zakládané Středočeským krajem. Podpora (typ, max., min): »» Min. výše celkových způsobilých výdajů: 0,5 mil. Kč »» Max. výše celkových způsobilých výdajů: není stanoveno »» Výše dotace: max. 80% Termín výzvy: »» 15. 9. 2010 - 31. 3. 2013 do 12,00 hodin. »» Výzva může být ukončena dříve, pokud dojde k vyčerpání alokace. Bližší informace: http://www.ropstrednicechy.cz Prioritní osa 3: Integrovaný rozvoj území Oblast podpory 3.1: Rozvoj regionálních center Podporované činnosti (co lze z podpory hradit): »» Budou podporovány projekty zaměřené pouze na jednu z následujících oblastí: oblast fyzické revitalizace, oblast sociální integrace, oblast vzdělávání, oblast volnočasových aktivit, oblast zdravotnictví, oblast dopravy či oblast řízení IPRM. Kdo může žádat: »» Statutární města Kladno a Mladá Boleslav. »» Organizace zřizované nebo zakládané statutárními městy. »» Středočeský kraj a organizace jím zřízené a založené. »» Nestátní neziskové organizace. »» Hospodářská komora ČR a její složky. »» Podnikatelé. »» Dopravci. Podpora (typ, max., min): »» Min. výše celkových způsobilých výdajů: 2 mil. Kč (netýká se projektů na řízení IPRM) »» Max. výše celkových způsobilých výdajů: není stanoveno »» Výše dotace: 37 – 85,56 % Termín výzvy: »» 3. 5. 2011 – 1. 4. 2013 do 12.00 hodin. Bližší informace: http://www.ropstrednicechy.cz Prioritní osa 3: Integrovaný rozvoj území Oblast podpory 3.3: Rozvoj venkova – oblast sociální integrace (Domovy pro seniory) Podporované činnosti (co lze z podpory hradit): Služby sociální péče – Domovy pro seniory: »» Budování infrastruktury (nákup, výstavba). »» Modernizace, obnova a rekonstrukce stávajících objektů. »» Transformace nevyužívaných prostor nebo zařízení sloužících k jiné funkci na využití, které odpovídá lépe poptávce. »» Úpravy infrastruktury s ohledem na integrace marginalizovaných skupin společnosti (např. osoby s handicapem).



Pouze doplňkově budou podporovány následující aktivity: »» Pořízení zařízení a vybavení s ohledem na zvýšení a zajištění kvality poskytovaných služeb a technologický rozvoj. »» Pořízení výpočetní techniky. »» Terénní úpravy. »» Výstavba a rekonstrukce parkovacích ploch. »» Investice směřující k energetickým úsporám. Kdo může žádat: »» Organizace zřizované nebo zakládané Středočeským krajem. Podpora (typ, max., min): »» Min. výše celkových způsobilých výdajů: 2 mil. Kč »» Max. výše celkových způsobilých výdajů: není stanoveno Výše dotace: »» 40 – 85 % Termín výzvy: »» 17. 9. 2012 – 4. 1. 2013 do 12:00 hodin »» Výzva může být ukončena dříve, pokud dojde k vyčerpání alokace. Bližší informace: http://www.ropstrednicechy.cz O autorovi| Pro kancelář poslance Evropského parlamentu Richarda Falbra zpracovala společnost Asistenční centrum, a. s., Most

Regionální operační program Střední Morava 18.3.2013


V současnosti nejsou v tomto programu vyhlášeny výzvy. Operační program Praha Konkurenceschopnost Prioritní osa 1: Dopravní dostupnost a rozvoj ICT Oblast podpory 1.1: Podpora ekologicky příznivé povrchové veřejné dopravy Podporované aktivity: » Rozvoj sítě tramvajových tratí. » Zatraktivnění stávajících tramvajových tratí. » Zlepšování přestupních vazeb v systému veřejné dopravy. » Rozvoj systému park & ride, resp. doplnění o systémy bike & ride a kiss & ride. » Realizace informačních systémů pro cestující v kombinaci s jinou podporovanou aktivitou. » Bezbariérová přístupnost veřejné dopravy. » Projekty zvyšující bezpečnost provozu veřejné dopravy. » Výstavba cyklostezek jako alternativní formy zajištění propojení lokalit zaměstnání a bydlení. Kdo může žádat: » Hlavní město Praha. » Provozovatel městské hromadné dopravy (Dopravní podnik hl. m. Prahy, a.s., apod.). » Vlastníci železniční infrastruktury, stanic a zastávek (Správa železniční dopravní cesty, státní organizace apod.).



Podpora (typ, max., min): » Min. výše celkových způsobilých výdajů: 5 mil. Kč » Výše dotace: až 100 % » Ukončení výzvy: 10. 1. 2014 ve 14.00 hodin nebo do vyčerpání alokace Bližší informace: http://www.prahafondy.eu O autorovi| Pro kancelář poslance Evropského parlamentu Richarda Falbra zpracovala společnost Asistenční centrum, a. s., Most psp.cz

Stenografický zápis 52. schůze, 20. března 2013 20.3.2013

psp.cz HK ČR

str. 0

Předchozí část (Jednání zahájeno v 9.00 hodin.) Místopředseda PSP Jiří Pospíšil Poslanec Vít Bárta Poslanec Vojtěch Filip Poslanec Marek Benda Poslanec Vít Bárta 63. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 905/ - prvé čtení Ministryně práce a sociálních věcí ČR Ludmila Müllerová Poslanec Miroslav Opálka 19. Senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 876/ - druhé čtení Senátor Miloš Vystrčil Poslanec Antonín Seďa Poslanec Otto Chaloupka Poslanec Miroslav Bernášek Poslanec Michal Babák Poslanec Otto Chaloupka Poslanec Miroslav Bernášek Poslanec Michal Babák Senátor Miloš Vystrčil Poslanec Michal Babák Senátor Miloš Vystrčil 6. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy), ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 767/ - druhé čtení Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kuba Poslanec František Sivera Poslanec Břetislav Petr Poslanec Miroslav Svoboda Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kuba



28. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 228/2005 Sb., o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů, a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a o změně některých dalších zákonů /sněmovní tisk 942/ - prvé čtení Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kuba Poslanec David Šeich 29. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem a o změně některých zákonů /sněmovní tisk 943/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2 Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kuba Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Poslanec Milan Urban 72. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 941/ - prvé čtení Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kuba Poslanec Jan Čechlovský Poslanec Václav Votava 20. Návrh Zastupitelstva Ústeckého kraje na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 495/ - druhé čtení Poslanec Josef Šenfeld Poslanec Pavel Svoboda Poslanec Igor Svoják Poslanec Josef Novotný st. Poslanec Pavel Svoboda Poslanec Josef Šenfeld Poslanec Josef Novotný st. 18. Senátní návrh zákona o Českém národním povstání a o změně zákona č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 718/ - druhé čtení Senátor Miroslav Nenutil Poslanec Miroslav Petráň Poslanec Jiří Paroubek Poslankyně Kateřina Konečná Poslanec Miroslav Grebeníček Poslanec Walter Bartoš Poslankyně Kateřina Konečná Poslanec Miroslav Petráň 24. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 933/ - prvé čtení Ministr dopravy ČR Zbyněk Stanjura Poslanec Ladislav Skopal 25. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 944/ - prvé čtení Ministr dopravy ČR Zbyněk Stanjura



Poslanec Jiří Papež Poslanec Petr Zgarba 30. Návrh poslanců Romana Sklenáka, Miroslavy Strnadlové, Antonína Sedi a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 911/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2 Poslanec Roman Sklenák Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek Poslanec Miroslav Jeník Poslanec Marek Benda Poslanec Miroslav Opálka Poslanec Miroslav Jeník Poslanec Antonín Seďa Poslanec Jaromír Drábek Poslanec Miroslav Opálka Poslanec Roman Sklenák Poslankyně Jana Kaslová 31. Návrh poslanců Lubomíra Zaorálka, Bohuslava Sobotky, Jeronýma Tejce, Jaroslava Krákory a dalších na vydání ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů /sněmovní tisk 630/ - prvé čtení Místopředseda PSP Jan Hamáček Poslanec Jiří Paroubek Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek Poslanec Marek Benda Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek Poslanec Vojtěch Filip Místopředseda PSP Jan Hamáček (Jednání bylo přerušeno ve 13.01 hodin.) (Jednání pokračovalo v 14:32 hodin.) Místopředseda PSP Jiří Oliva 15. Vládní návrh zákona o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů (zákon o státním občanství České republiky) /sněmovní tisk 827/ - druhé čtení Ministr vnitra ČR Jan Kubice Poslanec Jeroným Tejc Poslanec Vít Bárta Poslanec David Kádner Poslankyně Zuzka Bebarová-Rujbrová Poslanec David Kádner Poslanec Jeroným Tejc Poslanec Michal Babák 16. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 854/ - druhé čtení Ministr vnitra ČR Jan Kubice Poslankyně Lenka Andrýsová Poslankyně Kateřina Konečná 9. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o



živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony /sněmovní tisk 856/ - druhé čtení Ministr vnitra ČR Jan Kubice Poslanec Jan Pajer Poslanec Jiří Papež Poslanec David Kádner Poslanec Vít Bárta Poslanec David Kádner 7. Vládní návrh zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších souvisejících zákonů /sněmovní tisk 768/ - druhé čtení Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Poslanec Radim Vysloužil 69. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony /sněmovní tisk 934/ - prvé čtení Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Poslanec František Laudát Poslanec Roman Sklenák 70. Vládní návrh zákona o státním dluhopisovém programu na úhradu části schodku státního rozpočtu České republiky za rok 2011 převyšujícího rozpočtovaný schodek a o státním dluhopisovém programu na úhradu dalších závazků státu splatných v roce 2013 /sněmovní tisk 937/ - prvé čtení Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Poslanec Pavel Suchánek 71. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 504/2012 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2013 /sněmovní tisk 938/ - prvé čtení Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Poslanec Pavel Suchánek Poslanec Milan Urban Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Poslanec Milan Urban Ministr financí ČR Miroslav Kalousek 26. Vládní návrh zákona o povinném značení lihu /sněmovní tisk 939/ - prvé čtení Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Poslanec Radim Vysloužil Poslanec Petr Braný Poslanec Milan Urban Poslanec Pavol Lukša Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Poslanec Michal Babák 27. Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o povinném značení lihu /sněmovní tisk 940/ - prvé čtení Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Poslanec Radim Vysloužil Poslanec Miroslav Opálka Místopředseda PSP Jiří Oliva (Jednání skončilo v 16.24 hodin.)



(Jednání zahájeno v 9.00 hodin.) Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Vážené dámy a pánové, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji druhý jednací den 52. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás zde vítám. Prosím, abyste se všichni přihlásili svými identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty. Sděluji nejprve omluvené poslance. Na dnešní jednání se omlouvají tito poslanci: Bauer Jan - zahraniční cesta, z dopoledního jednání, paní poslankyně Černochová Jana ze zdravotních důvodů, pan poslanec Drobil Pavel z rodinných důvodů, paní poslankyně Fischerová Jana z důvodu zahraniční cesty, paní poslankyně Hubáčková Gabriela z osobních důvodů, pan poslanec Kováčik Pavel z dopoledního jednání z osobních důvodů, pan poslanec Kubata Jan z důvodu zahraniční cesty, pan poslanec Lobkowicz Jaroslav z důvodu zahraniční cesty, paní poslankyně Orgoníková Hana ze zdravotních důvodů, paní poslankyně Parkanová Vlasta bez udání důvodu, pan poslanec Pekárek Roman z osobních důvodů, pan poslanec Roztočil Aleš do desáté hodiny z pracovních důvodů, pan poslanec Skokan Petr z odpoledního jednání z pracovních důvodů, pan poslanec Vacek Martin ze zdravotních důvodů a pan poslanec Vidím Jan z důvodu zahraniční cesty. Dále doplňuji, že mi byla doručena omluva pana poslance Jiřího Štětiny, který se omlouvá v době od 9.30 až do 11.30 hodin dnešního jednacího dne, a to ze služebních důvodů. Dále zde mám omluvenky členů vlády. Z dnešního jednání se omlouvá ministr zemědělství Petr Bendl, a to z dopoledního jednání z pracovních důvodů, ministr životního prostředí Tomáš Chalupa do 12. hodiny z pracovních důvodů, ministr obrany Vlastimil Picek - pracovní důvody. Pan poslanec Miroslav Váňa má náhradní kartu číslo 3. Dámy a pánové, tím jsme se vypořádali s omluvami i s náhradními kartami. Předtím než dám slovo panu poslanci Bártovi, kterého registruji, ještě vás seznámím s programem na dnešní jednání, s pevně zařazenými body. Poprosím vás o trochu klidu v sále, tak abychom opravdu mohli začít efektivně jednat. Na dnešní dopolední jednání máme pevně zařazené tyto body, a to v následujícím pořadí: bod 63, bod 19, bod 6, bod 28, bod 29 a bod 72. Pokud program nezměníme, pak bychom pokračovali zbývajícími body z bloku druhých čtení, a to bodem 20 a bodem 18, a dále pak by pokračovaly body z bloku prvních čtení. Ještě připomenu, že pro odpolední jednání máme také pevně zařazené body, a to bod 15, 16, 9, 7, 69, 70, 71, 26 a 27. Sdělím, že pan poslanec Krupka má náhradní kartu číslo 11. S přednostním právem se přihlásil pan poslanec Bárta. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Vít Bárta: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, dovolte mi z pozice předsedy politické strany Věci veřejné využít svého přednostního práva a při tomto středečním ránu si dovolit zařadit návrh na zařazení dvou nových bodů pro dnešní jednání Poslanecké sněmovny. Včera jsem počkal, nebo rozhodl se nevystupovat a nenavrhovat tyto body, protože téma sKaret a téma situace na Ministerstvu sociálních věcí a práce stejně jako další navrhované body ze strany Věcí veřejných jsem považoval v danou chvíli za důležitější, nicméně druhý den Poslanecké sněmovny mi již nedá, abych si nedovolil předložit téma, které je dle mého názoru podobně zásadní jako problematika na Ministerstvu sociálních věcí a práce. (V sále je hlučno.) Tím prvním bodem, který mi dovolte navrhnout k zařazení, je Informace předsedy vlády k machinacím se státními obilnými rezervami. Tento bod vychází na základě několika zásadních informací, které se objevily i v řadě médií, zároveň vychází i z podkladů pana poslance Josef Novotného, který se této problematice nejenom, řekněme, k zemědělskému výboru, ale i vůbec k lumpárnám v oblasti zemědělství ve Věcech veřejných dlouhodobě zabývá.



Ty otázky v konkrétní rovině jsou v zásadě principiálně dvě. Jedna vychází z informací o prodeji, respektive uvolňování obilných rezerv v letech 2010, kdy na podzim roku 2010 bylo státem rozhodnuto snížení množství skladovaného obilí, a došlo tak následně k vyskladňování obilných sil. O tom, kdo bude muset vyskladnit svoje sila, rozhodoval takzvaný koordinátor skladování, který byl ze společnosti Zemědělské zásobování a nákupy Pomoraví, která je přímo ovládaná společností Agrofert Holding. Řeknu to ještě jinak. V roce 2009, 2008 docházelo ke zbavování se státu z hlediska skladovacích prostor pod státními hmotnými rezervami a Zemědělské zásobování a nákupy, ZZN Pomoraví, byly jedny z posledních státních skladovacích prostor na obilí v rukou státu. Ty byly postupně privatizovány a shodou okolností skončily v rukou pana Babiše, stejně tak jako shodou okolností hmotné rezervy dále nechaly své hmotné rezervy skladovány mimo jiné právě v těchto skladovacích zprivatizovaných prostorách. A aby toho nebylo málo, tak koordinátorem, nebo chcete-li manažerem organizaci skladování těchto zásob na Moravě, zůstal přímo tento podnik, respektive zaměstnanci pana Babiše. (Řečník se odmlčel pro hluk v sále.) Já rozumím tomu, že sněmovna je plná jiných témat. Mrzí mě, že vás toto téma příliš nebaví, takže si dovolím přejít ke konkrétním číslům, která by vás možná mohla zaujmout. *** (9.10 hodin) Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Já vás poprosím o klid v sále. Jedná se o zařazení nových bodů. Dejte prosím prostor panu předsedovi Bártovi, ať může zdůvodnit tyto nově navrhované body. Prosím o klid v sále! Pane předsedo, prosím, pokračujte. Poslanec Vít Bárta: Děkuji, pane místopředsedo. Tím, že se snížily státní hmotné rezervy, bylo na trh vyexpedováno obrovské množství obilí, které bylo prodáváno pod cenou. A o toto levné obilí byl samozřejmě velký zájem. Nanejvýš podezřelé je, že malým obchodníkům nebylo vůbec umožněno koupit toto obilí. Naopak, všechna zrníčka onoho obilí si podle dostupných zdrojů koupil pan Babiš. Toto obilí pak buď pan Babiš přímo spotřeboval, anebo bylo prodáno do zahraničí. V konkrétních číslech: běžná cena na trhu v té době se pohybovala kolem 4800 Kč za tunu a cena, za kterou bylo toto obilí ze státních hmotných rezerv prodáváno, byla poloviční, a to 2400 Kč za tunu. Tímto způsobem získal Agrofert oproti konkurenci obrovskou výhodu ve zdroji levného obilí, se kterým v tomto směru mohl manipulovat při držení takřka 50 % všech skladovacích prostor českého obilí zásadním způsobem ceny obilí na českém trhu. A samozřejmě následně s ohledem na jeho významné postavení v celém vertikálním oligopolu, nebo chcete-li v celém výrobním řetězci, nejde z tohoto hlediska jenom o toto skladování, ale následně mletí, to znamená jeho postavení v mlýnech a následně jeho postavení v pekárnách. (Trvalý silný hluk v sále.) Je třeba v tomto směru říci, že státní fond hmotných rezerv, a proto v tomto směru se obracím na pana premiéra, je institucí řízenou velmi řekněme svébytným způsobem, kdy jenom podle zákona - připomínám, že šéfa státního fondu hmotných rezerv na návrh ministra průmyslu se souhlasem ministra financí schvaluje následně vláda, stejně tak případně odvolává šéfa státních hmotných rezerv. Vzhledem k tomu, že se státní hmotné rezervy v tomto duchu výrazně jaksi zpovídají ze své činnosti Bezpečnostní radě státu Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Přátelé, hluk v sále narůstá. Nezmenšil se ani není stabilní. Narůstá. Já vás opravdu prosím, nechte pana předsedu Bártu odůvodnit návrh nového bodu, ať o tom můžeme seriózně hlasovat. Jak na pravici, tak na levici, prosím, uklidněte se. Já nedám slovo panu předsedovi, dokud zde nebude klid. Já vás prosím, uklidněte se! (Chvíli čeká.) Ještě trošku! (Čeká.) Pane předsedo, prosím, pokračujte. Poslanec Vít Bárta: Děkuji vám, pane místopředsedo.



Já si dovolím pokračovat trošku z jiného období, nikoliv z roku 2010. Připomenu zásadní informace časopisu Euro z prosince loňského roku. Je velmi evidentní, že minimálně došlo ke snaze opakovat stejnou situaci, ke které došlo v roce 2010. V tomto směru byl podle informací časopisu Euro předložen vládě návrh, aby došlo k uvolnění 100 tis. tun obilí, a vzhledem k tomu, že strategické zásoby by byly sníženy pod povolený limit, museli o této transakci rozhodnout na vládě. Nicméně cena v tomto směru se opětně výrazně lišila od ceny na trhu. Materiál kalkuloval s cenou krmné pšenice ve výši 4500 Kč za tunu, na volném trhu se ovšem obilí prodávalo za 6000 Kč za tunu a více. Jinými slovy řečeno, existují zde opakovaně jednoznačné zásadní informace o tom, že dochází k nevýhodnému levnému prodeji, k spekulativnímu prodeji obilí ze státních hmotných rezerv, se kterými tady spekuluje někdo, kdo drží 50 % všech skladovacích prostor obilí v České republice, a v tomto směru Agrofert dokonce je aktivním účastníkem onoho rozhodovacího a manažerského procesu při skladování a uvolňování obilných rezerv. Proto s ohledem na tyto vážné informace mi dovolte znovu žádat zařazení bodu Informace předsedy vlády k machinacím se státními obilnými rezervami, s žádostí o předložení zprávy o tom, jak je možné, že tady existuje tak zásadní podezření z manipulací v řádu až 200 mil. Kč. To je bod první. Druhý bod, který mi dovolte navrhnout k zařazení na dnešní jednání Poslanecké sněmovny, je též směřován na účet pana premiéra Nečase. A v tomto duchu nutno říci, že si dovoluji požádat o zařazení bodu Informace předsedy vlády o přípravě novely zákona o významné tržní síle. Proč se v tomto duchu obracím na pana premiéra a nikoliv na ministra průmyslu, kam logicky z hlediska dikce patří volná obchodní soutěž i kompetence k tomuto zákonu? Obracím se na pana premiéra, protože podle nového legislativního plánu vlády má býti právě on, pan premiér, předkladatelem tohoto zákona, a to na podzim tohoto roku. Já považuji za velmi pozitivní, že pan premiér si tuto zásadní normu stáhl pod sebe, protože je zapotřebí připomenout, že ještě v dobách, kdy Věci veřejné byly v koalici, tak mezi Úřadem pro hospodářskou soutěž, mezi Ministerstvem průmyslu, mezi Ministerstvem zemědělství existovala pracovní skupina, která se zabývala zrušením tohoto zákona. A dokonce tato pracovní skupina předložila legislativní návrh, který však následně vládou nebyl přijat. Jinými slovy řečeno, odvažuji si tvrdit, že lobbistické kruhy a síly, které chrání tento zákon o významné tržní síle, tak jako v mnoha jiných případech blokují omezení tohoto zákona a rozkládají ve státní byrokracii vlády této koalice na úrovni ministerstev a zapojeného Úřadu pro hospodářskou soutěž jaksi pozitivní posun při změně této normy. Dovolte mi v tomto směru žádat od pana premiéra jasné vyjádření právě pro omezení onoho zákulisního poskakování a blokování při úpravě této pro české hospodářství velmi destruktivní normy, aby nám pan premiér sdělil předtím, než na podzim tohoto roku předloží finální podobu tohoto zákona, jaké jsou výchozí teze při přípravě tohoto dokumentu, za který do podzimu tohoto roku pan premiér převzal odpovědnost. Představení takovýchto výchozích tezí a parametrů by silně omezilo možné lobbistické snahy napříč zainteresovanými ministerstvy působit destruktivně proti prosazení a předložení jasné úpravy této normy, kterou Věci veřejné opakovaně žádaly a která v tomto směru, musím říci znovu, pozitivně je v legislativním plánu vlády. *** (9.20 hodin) (pokračuje Bárta) Dovolte mi vysvětlit, proč tento bod a tuto konkrétní normu Věci veřejné považují za tak zásadní. Je zapotřebí říci, že zákon o významné tržní síle silně deformuje český trh s potravinami. Tento zákon zcela jednoznačně ovlivňuje a stojí za vyššími cenami potravin, než jaké dnes můžeme vidět kupříkladu v Německu. Stále mě fascinuje, že bez ohledu na zcela zjevnou pravdu, že potraviny v Německu nebo v Polsku jsou o 20 % levnější než v České republice, přesto tato do očí bijící pravda může býti společensky zpochybňována na základě velmi manipulativních a zjednodušených zpráv Eurostatu, který vykazuje české potraviny jako páté nejlevnější v Evropě. Dovolte mi vzhledem k tomu, že kolem této normy a kolem celkového stavu existuje spoustu chimér, uvést tady na pravou míru konkrétní čísla a data, která, doufám, budou pro vás podkladem pro schválení zařazení tohoto bodu na dnešní jednání Poslanecké sněmovny. Nejprve mi dovolte říci vlastní podstatu toho, co je zapotřebí v onom zákoně napravit. Zákon o významné tržní síle definuje velmi vágním způsobem, který je nicméně velmi jednoduše zneužitelný, ochranu výrobců potravin oproti obchodním řetězcům. Až sem principiálně je to správný počin a koneckonců je



v tomto směru zapotřebí říci, že omezení síly hypermarketů jest tématem, kterým se dokonce zabývá i Evropská unie, a přemýšlí nad tím, jak omezit sílu hypermarketů v rámci celé Evropské unie. Problém českého zákona je nicméně v tom, že místo toho, aby v souladu se záměrem významné tržní síly se zabýval ochranou malých a středních podnikatelů, tak v zásadě chrání a naopak posiluje české oligopoly, české kartelové dohody, české silné výrobce, kteří už dnes dusí naopak ty malé a střední české potravinářské výrobce, a naopak paradoxně ty české oligopoly, ty české, silné, dominantní výrobce posiluje na úkor těch malých a středních. Proto ta základní vize, ten základní návrh, ta základní prosba je, aby tento zákon se dotýkal pouze ochrany malých a středních výrobců, a nikoliv českých oligopolů. Podíváme-li se na koncentraci českého trhu, nebo chcete-li na konkurenci, která na českém trhu je, je zapotřebí jednoznačně říct, že český trh s potravinami obsahuje velké množství oligopolních výrobců, kteří drží dramatické postavení na trhu, což je obrovský rozdíl například proti německému trhu, kde naopak ony potraviny jsou o 20 % levnější. Řeknu několik konkrétních příkladů. Největší český pivovar Plzeňský Prazdroj drží 43 % českého trhu. S druhým českým pivovarem, Staropramenem, drží 60 % trhu a v případě tří největších českých pivovarů se dokonce onen oligopol, nebo chcete-li kartelová dohoda, dotýká 75 % českého trhu. Díky tomu je možné, že ceny Plzeňského Prazdroje, odečteme-li rozdíl ve spotřebních daních a odečteme-li rozdíl ve výši DPH, přesto je Plzeňský Prazdroj v Německu prodáván o 12 % levněji než v Čechách. Nebudeme-li uvádět ony rozdíly ve výši nižšího DPH a nižší spotřební daně na pivu, než jak je objektivně v Německu dnes, tak ten rozdíl se pohybuje dokonce ve výši 20 %. A pokud bychom dokonce k tomu připočítali poněkud výhodnější cenu za přepravku, resp. zálohu za přepravku, dostaneme se k tomu, že basa plzeňského piva, které jsem tady panu premiérovi a panu ministrovi financí v prosinci se snažil dát jako dárek, tak je dokonce o 40 % levnější než v České republice. To oligopolní chování, ta kartelová dohoda, to zneužívání dominantního postavení na trhu se projevuje mimo jiné tím, že pivovar Prazdroj oznamuje zvýšení ceny jednostranně tiskovou zprávou. O měsíc později po takové to tiskové zprávě následuje tisková zpráva Staropramenu a následně se tak vyvíjí i chování ostatních pivovarů. Naposled taková situace nastala loni na podzim mezi zářím a říjnem. A pro vaši představu, v tomto období za několik málo měsíců, od září do listopadu, došlo ke zvýšení ceny piva na českém trhu během tří měsíců o 5 % jednostranným jednoduchým diktátem. Podobnou situaci můžeme nalézt v několika dalších oblastech. Jedním z příkladů silného oligopolu je společnost Nestlé na českém trhu, kde společnost Nestlé kupříkladu vyrábí dětskou výživu. Beba, dětská výživa, pro vaši představu v Německu je o 40 % levnější než v České republice. Pravdou je, že v Německu máme o něco jiný typ balení, než který se prodává v České republice, ale po očištění velikostních rozdílů ten rozdíl je pořád v řádu 30 %. Můžeme takhle pokračovat. Samozřejmě jedním z oněch oligopolů, oněch dominantních postavení na trhu, který je zapotřebí změnit a který má přímou návaznost na mnou navrhovaný první bod, který jsem zde nyní navrhoval k předložení, a to jsou spekulace s obilím na hmotných rezervách, tak je právě oligopol Agrofert, který v tomto směru můžeme vyjádřit, že se dotýká opravdu celého výrobního řetězce. Začíná to tím, že chemičky pana Babiše nám vyrobí hnojiva a osivo pro české zemědělce, následně těmto zemědělcům nabídne i půjčky pod podmínkou, že ony zelené půjčky budou znamenat, že obilí bude vykupováno do jeho společností. Následně jeho společnosti, o kterých byla řeč už v mém prvním návrhu, a to je společnost Navos, nám ovládají 50 % skladovacích prostor s obilím v České republice. Toto obilí od českých zemědělců zpátky vykupuje. Lichý argument, že ceny v tomto směru jsou dány vývojem na evropském trhu, zcela jednoznačně pohoří, protože průměrný, a obzvláště ten malý a střední český zemědělec velmi obtížně bude své obilí vyvážet někam do ciziny, ale naopak bude muset hledat už čistě z nákladových a logistických důvodů prodej obilí ve své blízkosti. A podotýkám, jestliže kupříkladu na Moravě, na jižní Moravě, kde je v tomto směru postavení pana Babiše a Navosu obzvláště silné, v zásadě umožňuje jednostranný diktát i právě při onom výkupu obilí.*** (9.30 hodin) (pokračuje Bárta) Nicméně i když ho vykoupí, tak potom můžeme pokračovat s tím, že ono obilí, kupř. ony hmotné rezervy, byly vykupovány právě jenom ve prospěch pana Babiše za nízké ceny a naopak pan Babiš nám tady ovládal prodej obilí do zahraničí, a tak samozřejmě dál měl možnost pracovat s tím obilím i ve svůj vlastní prospěch, především společnosti PENAM, která ovládá nemalý podíl na trhu. Je to dvojka českého trhu, jak co se týče mlýnů, tak co se týče pekáren. A když k tomu připočítáme to, že v roce 2011 pan Babiš zcela jednoznačně podle informací Motýlka.com (?) a některých dalších médií připravoval fúzi, která následně i proběhla, s druhou,



resp. největší českou pekárenskou společností United Bakeries, tak v tu chvíli dosahoval i zcela jednoznačně oligopolního postavení, které je definováno 35 až 40 procenty trhy, která ovládal. Já jenom pro zajímavost řeknu, že v tom období začátku roku, resp. první polovičky roku 2011, což, podotýkám, následovalo po oněch spekulacích se státním obilím na podzim roku 2010, o kterém jsem mluvil v tom prvním bodu, tak na jaře roku 2011 mezi březnem a květnem došlo k jednorázovému růstu cen pečiva na českém trhu o 22 %. Pro vaši představu podotýkám, že se jedná o potravinářskou pšenici podle údajů Českého statistického úřadu (ukazuje graf) a následně, což je růst velmi zanedbatelný, to je ta červená linka, a naopak ta modrá linka, onen prudký růst o 22 %, je cena rohlíků přepočtená podle údajů Českého statistického úřadu. Jestliže jsem říkal, že v tom samém období nebo v podobné době vyrostla cena dokonce o 40 %, tak mluvím o nákupních cenách, nikoliv o prodejních cenách, uvedených podle studie renomované agentury Incoma, podle jejichž údajů mezi zářím roku 2010 a červnem roku 2012 dokonce ona cena v nákupu vzrostla o 50 až 60 % u pečiva. Nicméně ať si budeme s čísly žonglovat jakkoli, ať budeme hovořit o nákupních cenách, nebo o cenách prodejních, je zcela evidentní, že i podle zcela nejobjektivnějších informací Českého statistického úřadu podle prodejních cen jednorázově došlo k výkmitu během několika málo měsíců v roce 2011 ceny pečiva o 22 %. Dovolte mi se v tomto směru vrátit k zákonu o významné tržní síle a dát vám i tuto souvislost do konkrétního příběhu, dotýkajícího se Úřadu pro hospodářskou soutěž, dotýkajícího se manipulace. K podobnému zvýšení ceny došlo ještě jednou v historii, a to nedávné historii. Jedná se o případ, kdy společnost PENAM a United Bakeries je už řadu let, od roku 2003, pronásledovaná Úřadem pro hospodářskou soutěž za jednorázové zdražení pečiva v podobné výši, k jakému došlo na jaře roku 2011. Tehdy Úřad pro hospodářskou soutěž zareagoval a od té doby dochází k dlouhodobému soudnímu líčení, vracení a prodlužování tohoto sporu, kdy v roce 2003 zcela prokazatelně došlo už jednou k takovéto kartelové dohodě mezi PENAM a United Bakeries. Ve stejné době, kdy se jednoznačně už připravovala panem Babišem fúze United Bakeries a PENAM, došlo v roce 2011 k podobnému skokovému zdražení. Přidáme-li k tomu informace České televize o schůzkách šéfa Úřadu pro hospodářskou soutěž s majitelem Agrofertu, přidáme-li k tomu zajímavou skutečnost, že českému ÚOHS fúze PENAM a United Bakeries nevadila, ale naproti tomu vadila slovenskému antimonopolnímu úřadu, který naštěstí tuto fúzi zatrhl, je tady zcela evidentní, že dochází k něčemu podobnému, co můžeme vidět na pozadí přípravy úpravy zákona o významné tržní síle. ÚOHS, MPO, hmotné rezervy, vliv státu - to vše se nám tady vrací v různých souvislostech. A díky tomu v České republice máme dražší potraviny a na druhé straně tedy jednoznačně někdo je zvýhodňován na úkor malých a středních podnikatelů. Dalo by se o tomto tématu mluvit ještě bezesporu velmi dlouho. Nicméně dovolte mi více Sněmovnu nezdržovat a pouze poprosit o schválení těchto dvou bodů na dnešní jednání Sněmovny s tím, že prosím o zařazení těchto dvou bodů jako dvou pevně zařazených bodů na začátku této schůze. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Pane předsedo, já vás poprosím. Ještě si upřesním názvy. Je to Informace předsedy vlády k machinacím se státními obilnými, nebo hmotnými rezervami? Poslanec Vít Bárta: Obilnými rezervami. Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně. Obilnými rezervami. A ten druhý nově zařazený bod má být Informace předsedy vlády k přípravě novely zákona o významné tržní síle. Je to tak? (Poslanec Bárta souhlasí a děkuje.) Jedná se o případně dva nové zařazené body. Mám zde faktickou poznámku pana poslance Filipa, poté pan předseda Benda. Pane předsedo, prosím máte slovo. Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedající. Člověk by se rozbrečel, jakou dojemnou péči pan kolega tady jeví o české spotřebitele. Akorát mi chybělo, který potravinový nebo obchodní řetězec ho za to zaplatil. (Potlesk některých poslanců v sále.) Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Pan předseda Benda, prosím. Poslanec Marek Benda: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, vzhledem k tomu, že pan předseda Bárta myslím celé téma vyčerpal svým úvodním vystoupením, tak si dovoluji jménem poslaneckého klubu ODS a TOP 09 a Starostové vetovat zařazení těchto dvou bodů.



Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji. Tím jsme se podle jednacího řádu vypořádali se zařazením dvou nových bodů. Faktickou poznámku má ještě pan předseda Bárta. Poslanec Vít Bárta: Za prvé mi dovolte fakticky ocenit vstřícnost předsedy klubu ODS. A za druhé mi dovolte zdůraznit, že omezení zákona o významné tržní síle na malé a střední podnikatele neznamená v tomto směru žádnou výhodu pro řetězce. Naopak. Zdůrazňuji, že podpora malých a středních podnikatelů v tomto směru u zákona má zůstat. Jenom konstatuji, že by se neměla dotýkat oněch velkých oligopolů, které v tomto směru tyjí na úkor těch malých a středních. A naopak musím zdůraznit, že v tomto duchu i řetězce by jednoznačně měly vytvořit větší prostor pro podporu oněch malých a středních podnikatelů, což v návaznosti na onen zákon o významné tržní síle je samozřejmě též předmětem oné debaty, která v tomto směru naopak v tomto zákoně není dostatečně rozvinuta. Naopak v porovnání s Německem, s Rakouskem, s Polskem prostor na ploše hypermarketů pro podporu, pro prezentaci českých výrobků, prostor v letácích pro podporu malých a středních podnikatelů jsou přesně věci, které by v tomto směru měly býti závazkem na straně hypermarketů. Děkuji za pozornost. *** (9.40 hodin) Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně. Nevidím nikoho, že by se hlásil k pořadu schůze, považuji tento bod tedy za vyřešený. Nyní vám přečtu ještě omluvu. Pan poslanec Grospič se omlouvá pro dnešní den jednání, a to od 11. hodiny z pracovních důvodů. A dále ještě budu konstatovat, že paní poslankyně Bohdalová má náhradní kartu číslo 20. Tím bychom měli mít veškeré procedurální záležitosti vyřešené a když dovolíte, půjdeme k prvnímu bodu dle schváleného pořadu schůze. Je to, jak již jsem avizoval, pevně zařazený bod číslo 63. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 905/ - prvé čtení Z pověření vlády předložený návrh uvede ministryně práce a sociálních věcí paní Ludmila Müllerová. Paní ministryně, prosím, ujměte se slova. Ministryně práce a sociálních věcí ČR Ludmila Müllerová: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové, návrh zákona, kterým se mění dva zákony, a sice zákon o důchodovém pojištění č. 155/1995 Sb. a také zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů č. 582/1991 Sb. schválila vláda v reakci na poslední vývoj soudních jednání. Touto problematikou zabývaly nejen české soudy, Nejvyšší správní soud a Ústavní soud, ale také soudní dvůr Evropské unie. A považuji za nutné říci, že tyto soudy nemají shodný právní náhled a názor. Rozpad československé federace na Českou republiku a Slovenskou republiku k 1. 1. 1993 přinesl mimo jiné i rozdělení dob pojištění pro důchody tehdy ještě ve společném státě. Kritéria byla tehdy stanovena ve vzájemné smlouvě mezi Českou republikou a Slovenskou republikou a jedním ze základních a zásadních kritérií je sídlo zaměstnavatele k datu 31. 12. 1992. Právě vlivem rozdílného ekonomického a také legislativního vývoje mezi Českou republikou a Slovenskou republikou dochází v některých případech k tomu, že vyměřené důchody ve Slovenské republice jsou nižší než by byl vyměřený důchod za českou a také federální dobu. Proto vláda schválila zákon o tzv. dorovnávacím přídavku některým poživatelům českého a slovenského starobního důchodu. Pro žadatele jsou stanoveny podmínky pro splnění nároku na dorovnání, a to zejména, že budou muset mít alespoň 25 let pojištění v Československé federativní republice a poté alespoň jeden rok důchodového pojištění před rokem 1996 v České republice, to znamená v době, kdy byl účinný ještě federální zákon o sociálním zabezpečení.



Dorovnávací příspěvek by se tedy podle tohoto návrhu zákona vyplácel pouze tehdy, pokud náleží výplata českého starobního důchodu i slovenského starobního důchodu. Dávka se neváže v žádném případě na české státní občanství. A ještě několik ekonomických informací: podle dostupných údajů o migraci osob mezi Českou republikou a Slovenskou republikou v daných letech je možné odhadnout, že toto dorovnání by bylo v prvním roce zavedení, tedy počítáme s tím, že by to bylo ještě v roce 2013, tak by bylo vypláceno přibližně 9000 osob. Počet příjemců dorovnání by vyvrcholil v roce 2014 při počtu zhruba 10 000 příjemců a poté by docházelo k postupnému poklesu počtu příjemců. Ještě v roce 2047 by dobíhala poslední výplata, která by se týkala zhruba tisíců případů. Průměrnou výši dorovnání je možno odhadnout na základě toho navrženého způsobu a byla by zhruba 1100 korun měsíčně. Úhrnné náklady na tuto dávku, na tento přídavek v rámci státního rozpočtu lze tedy odhadovat zhruba na 3,8 mld. korun v časovém rozmezí, jak jsem tady hovořila, to znamená tedy až do roku 2047. A v prvním roce, tzn. v roce 2013, by dosáhl objem výplat dávek zhruba 120 mil. korun. Přiznávání a výplata dorovnání bude spojena také s dodatečnými administrativními náklady na straně nositele pojištění. Předpokládané zvýšené mzdové nároky u České správy sociálního zabezpečení na zpracování této agendy budou činit jednorázově asi šest milionů a každoročně pak asi jeden milion korun. Současně se předpokládají i jednorázové investiční náklady ve výši cca šest milionů korun. Vážené paní poslankyně, páni poslanci, dovolte mi na závěr vyjádřit přesvědčení, že tato navrhovaná úprava pomůže k dořešení opravdu dlouholetých problémů tzv. česko-slovenských důchodů, a proto vás prosím o postoupení návrhu zákona do dalšího čtení. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně paní ministryni. Nyní by se měl slova ujmout zpravodaj pro prvé čtení, kterým byl určen pan poslanec Martin Vacek. Ten je však omluven z důvodu své nemoci. Sněmovna tedy musí určit hlasováním náhradního zpravodaje. Mám avizováno, že by jím měl být pan poslanec Miroslav Opálka z příslušného výboru. Ano, potvrzuje mi toto. Nicméně o změně zpravodaje musíme dát hlasovat. Já vás tedy poprosím, abyste věnovali pozornost následnému hlasování, které se bude týkat toho, že zpravodajem pro prvé čtení u tohoto zákona bude pan poslanec Miroslav Opálka. Zahajuji hlasování číslo 46. Kdo je prosím pro návrh? Kdo je proti návrhu? Hlasování číslo 46. Přihlášeno 161 poslanců, pro 132 poslanců, proti 1 poslanec. Konstatuji, že návrh byl přijat. Poprosím pana poslance Opálku, aby se ujal role zpravodaje. Prosím, pane poslanče, máte slovo. *** (9.50 hodin) Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, kolegové, děkuji vám za důvěru a dovolte mi, abych navázal na paní ministryni. Možná se v něčem budeme opakovat, ale to už tak bývá. Mohl bych jednoduše říci, že vše už sdělila paní ministryně, přesto si myslím, že úloha zpravodaje je dána jednacím řádem a mně nezbývá nic jiného než tento vládní návrh shrnout. V souvislosti s rozdělením Československé federativní republiky bylo nutné rozdělit mezi nástupnické státy též odpovědnost za nároky vyplývající z účasti na důchodovém systému zaniklé federace. Rozdělení závazků bylo provedeno ve dvoustranné smlouvě mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o sociálním zabezpečení ze dne 29. října 1992. Vlivem rozdílného ekonomického a legislativního vývoje obou států však byl a je finanční statut některých osob, kterým byly federální doby na základě výše uvedeného kritéria hodnoceny, horší ve Slovenské republice, než kdyby tyto doby byly zhodnoceny v důchodech českých. Z tohoto důvodu se dotčené osoby dlouhodobě domáhaly, a to i za aktivní podpory poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, přiznání českého důchodu za tyto doby. Proto se Poslanecká sněmovna i Senát tímto problémem již v minulosti mnohokrát zabývaly. Ministerstvo práce a sociálních věcí a Česká správa sociálního zabezpečení vyhovovaly takovým požadavkům jen ve výjimečných případech v rámci ustanovení a odstraňování tvrdosti. Řada osob se proto se svými požadavky obrátila na obecné soudy, u nichž však z důvodu absence právní úpravy nebyla úspěšná. Následovaly proto ústavní stížnosti, které již v řadě případů úspěšné byly. Orgány sociálního zabezpečení, tedy dorovnávací doktrínu konstruovaly Ústavním soudem České republiky, jak ji tedy stanovil Ústavní soud. Omezovaly se však při tom pouze na případy, kdy



český a slovenský důchod byl přiznán před vstupem České republiky do Evropské unie. Tento postup byl doporučen v rámci konzultací této záležitosti s Evropskou komisí. Samotné dorovnávání, ale zejména pak aplikace omezující podmínky českého občanství a bydliště na území České republiky se jevily jako neslučitelné s evropským právem, neboť právo Evropské unie obecně takováto diskriminační omezení nepřipouští a ukládá povinnost rovného nakládání s občany ostatních členských států. Proto soudní dvůr v této záležitosti poukázal na to, že lze napravit diskriminační stav i přijetím opatření k obnovení rovného zacházení, které spočívalo v omezení výhod osob, které byly dříve zvýhodněny. Tím sám tento soudní dvůr připustil jako řešení ze strany České republiky, že obnovení rovného zacházení může být dosaženo obecným zrušením poskytování vyrovnávacího příspěvku. Tímto způsobem bylo pak také následně postupováno, konkrétně tak, že byla schválena novela zákona č. 155/1995 Sb., která přiznávání dorovnávání vylučovala. Šlo tedy zejména o ochranu výdajů ze státního rozpočtu. Po řadě peripetií nyní vláda při vědomí různosti postojů Ústavního soudu České republiky a Soudního dvora Evropské unie navrhuje zrušit stávající ustanovení § 106a zákona o důchodovém pojištění a v zákoně o důchodovém pojištění nově upravit definici dorovnání, tedy podmínky nároku stanovení výše českého důchodu, do jehož výše se dorovnání poskytuje. Kromě toho se do přechodných ustanovení navrhuje zakotvit, že již přiznaná a vyplácená dorovnání na základě opatření přijatých před účinností navrhované úpravy zůstávají zachována, nicméně to nebrání jejich příjemcům, aby požádali o posouzení nároku na dorovnání podle navrhované právní úpravy a přiznání dorovnání podle nové právní úpravy, bude-li to nové dorovnání vyšší. Smyslem navržené úpravy není tedy plošně dorovnat důchody všem pojištěncům, kteří získali jakoukoliv dobu důchodového zabezpečení před rozdělením Československé federativní republiky, neboť Česká republika by tím nevyváženě a jednostranně přebírala v nepoměrně větší výši důchodové, to je finanční závazky bývalé federace, a takový postup by neúměrně zatížil státní rozpočet, respektive jeho důchodový účet. Navrhuje se proto dorovnání poskytovat jen v opodstatněných případech a zároveň stanovit podmínky nároku na dorovnání, které se co nejvíce přiblíží požadavkům, které k poskytování dorovnání stanovil Ústavní soud České republiky, aniž by se však použilo problematické kritérium českého občanství, na což upozorňoval Evropský soudní dvůr. Dá se očekávat, že občané, kteří na dorovnání nedosáhnou, se budou opět obracet na poslance se svými návrhy o rozšíření okruhu dotčených osob či o zpětné dorovnání, neboť podmínky dorovnání se stanovují dost přísně, jak již zmínila paní ministryně. Průměrnou výši dorovnání odhaduje, a zde se opakujeme, ministerstvo zhruba na 1 100 korun měsíčně. Úhrnné náklady navrhovaného řešení tak v rámci státního rozpočtu lze odhadnout na 3,8 mld. korun, a to musíme říci jako zvýšení deficitu důchodového účtu. V prvním roce by objem výplat měl dosáhnout zhruba 120 mil. a výdajového vrcholu by bylo dosaženo kolem roku 2020, kdyby objem výplat lehce přesáhl 130 mil. plus již zmíněné výdaje na administraci. Toť stručně vše k předloženému vládnímu návrhu. Vážené kolegyně a kolegové, doporučuji vám propustit tento návrh do dalších čtení. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které zatím nemám žádnou přihlášku. Nevidím, že by se někdo hlásil z místa, tedy obecnou rozpravu končím a přistoupíme k přikázání sněmovního tisku výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro sociální politiku. Ptám se, zda má někdo nějaký jiný návrh. Opět nevidím, že by se někdo chtěl přihlásit do rozpravy. Přistoupíme tedy k hlasování s tím, že rozhodujeme o tom, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku. Zahajuji hlasování pořadové číslo 47. Ptám se, kdo je pro návrh. Kdo je proti návrhu? V hlasování pořadové číslo 47 přihlášeno 167 poslanců, pro návrh 127 poslanců, proti žádný poslanec. Konstatuji, že návrh byl přijat a my jsme přikázali tento sněmovní tisk k projednání výboru pro sociální politiku. Dámy a pánové, tím končím projednávání tohoto bodu. Před tím, než přistoupíme k dalšímu bodu, budu konstatovat, že byla upřesněna omluva pana ministra Tomáše Chalupy, který se omlouvá z našeho jednání dnes od 12. hodiny, a to z důvodu účasti na jednání 6. schůze Senátu Parlamentu České republiky. Nyní přicházíme k dalšímu zařazenému bodu, a to je bod 19.



Senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 876/ - druhé čtení Vítám zde zástupce navrhovatele pana senátora Miloše Vystrčila a poprosím ho, aby za navrhovatele uvedený návrh uvedl. Pane senátore, prosím, máte slovo. *** (10.00 hodin) Senátor Miloš Vystrčil: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, stojím v krátké době před vámi podruhé, s tím, že na úvod chci poděkovat za to, že jste schválili nebo přistoupili na to, aby tento návrh byl projednáván ve zkráceném čtení, protože počet zejména zástupců zaměstnanců, kteří se ptají, zda ten návrh zákona bude schválen nebo ne, s postupujícím časem narůstá. Abych to nezdržoval, návrh zákona navrhuje, aby bylo možné - pokud s tím souhlasí zaměstnanci většinově zastoupení odbory - řetězit pracovní smlouvy v případech, kdy si to vynutily provozní podmínky práce anebo zvláštní charakter práce. Sociální výbor Poslanecké sněmovny tento návrh projednal. Já mu děkuju za možnost vystoupit tam a za kladné stanovisko k tomuto návrhu. To znamená - já nyní v této chvíli jenom opakuji, že hlavní výhrou tohoto návrhu je, že zvyšuje konkurenceschopnost našich zaměstnavatelů a zároveň i zlepšuje podmínky pro naše zaměstnance jak z hlediska jejich jistoty sjednávání pracovního poměru, tak čerpání benefitů, samozřejmě ve srovnání s agenturními zaměstnanci. Tolik ode mě na úvod. Předem děkuji za postupný a další vstřícný přístup a jsem připraven případně odpovídat na vaše dotazy. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně zástupci navrhovatele. Tento návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro sociální politiku. Usnesení výboru vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 876/2. Prosím nyní, aby se slova ujal zpravodaj výboru - pan poslanec Antonín Seďa. Pane poslanče, prosím, máte slovo. Poslanec Antonín Seďa: Děkuji. Pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením č. 141 výboru pro sociální politiku z 28. schůze ze dne 7. března 2013 k senátnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 876. Po úvodním slově senátora Miloše Vystrčila, zpravodajské zprávě poslance Antonína Sedi a po rozpravě výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby vyslovila souhlas se senátním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 876. A výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky zmocňuje zpravodaje výboru, aby se stanoviskem výboru seznámil schůzi Poslanecké sněmovny a ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl příslušné legislativně technické úpravy. Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám v tuto chvíli dva přihlášené. Nejprve pan poslanec Otto Chaloupka. Pane poslanče, prosím, máte slovo. Poslanec Otto Chaloupka: Děkuji. Pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych chtěl jenom pár slov k pozměňovacímu návrhu č. 5963, ke sněmovnímu tisku 876, který dává možnost zaměstnavateli dát výpověď zaměstnanci bez udání důvodu. Předložený návrh má především poskytnout pomoc malým a středním podnikatelům, tedy těm, kteří v reálu tvoří 60 % tuzemského pracovního trhu a ve výsledku jsou největším zaměstnavatelem v zemi. Zároveň patří mezi nejpřehlíženější skupinu v naší zemi. Jsou bohužel systematicky opomíjeni současnou vládou a budou omezováni i vládou budoucí, jak o víkendu zaznělo z úst předáků ČSSD. V současnosti nabírání pracovních sil často brání strnulost pracovního práva a tím tedy i pracovního trhu. Chceme tento neblahý trend obrátit a umožnit zaměstnavateli dát zaměstnanci výpověď bez udání výpovědního důvodu, avšak za cenu povinné kompenzace vůči zaměstnanci ve výši navrhovaného 1,25násobku odstupného, tedy o 25 % vyššího odstupného. Považujeme toto řešení za lepší možnost než současnou praxi nátlaku ze strany zaměstnavatele, změny pracovní role a podmínek s jediným cílem - znepříjemnit situaci zaměstnance a přesvědčit ho o odchodu, nemluvě o praktikování mobbingu. V praxi totiž často dochází k situacím, kdy se zaměstnavatel mobbingem



snaží zbavit daného zaměstnance, protože nesplňuje vymezené výpovědní důvody pro skončení pracovního poměru. Cílem tohoto návrhu je umožnit kultivované ukončení pracovních poměrů mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem a omezit rozbujelý mobbing. Připomínám, že jako kompenzace je zaměstnancům navrhováno o 25 % vyšší odstupné, než které by jinak musel zaměstnavatel vyplatit, pokud by využil výpovědních důvodů v § 52 písm. a) až c). Chceme předejít smutné a nepřípustné praxi, kdy bohužel dochází k situacím, že zaměstnanec je nakonec mobbingem donucen podepsat dohodu o skončení pracovního poměru a následně je při nahlášení do evidence na úřad práce penalizován snížením vyplácené dávky v nezaměstnanosti o 20 %. Děkuji vám za podporu této změny. Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji. Dále je přihlášen pan poslanec Bernášek. Pane poslanče, prosím, máte slovo. Poslanec Miroslav Bernášek: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, podal jsem pozměňovací návrh, který je uveden pod sněmovním dokumentem 5964, a chtěl bych vám dát o něm nějaké informace. Vzhledem k tomu, že povinnost přesně dodržovat v současné době platná obecná pravidla o minimálních dobách nepřetržitého odpočinku mezi směnami je v podmínkách nepřetržitých provozů mnohdy obtížně udržitelná, a to znamená s ohledem především na specifiku příslušných provozů, zvláštní podmínky provozu v některých oborech již dnes odůvodňují výjimky z obecných pravidel pracovní doby. Například je to v § 90 a v § 92 odst. 4 zákoníku práce pro oblast zemědělství, § 93 a) zákoníku práce pro oblast zdravotnictví nebo nařízení vlády č. 589/2006, kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě, ve znění pozdějších předpisů a nařízení vlády 182/2007 Sb., o odchylné úpravě pracovní doby a doby odpočinku členů jednotky hasičského záchranného sboru podniku, ve znění pozdějších předpisů. Můj pozměňovací návrh v podstatě znamená zkrácení doby odpočinku mezi dvěma dvanáctihodinovými směnami z 12 hodin na 11 hodin. Navrhovaná právní úprava navíc není v rozporu se směrnicí Evropského parlamentu 200388, ani v některých aspektech úpravy pracovní doby, a je podpořena společným podpůrným stanoviskem Českomoravské konfederace odborových svazů, Odborovým svazem Echo, Svazem průmyslu a dopravy České republiky, Asociací samostatných odborů České republiky a Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů České republiky. Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji panu poslancovi Bernáškovi. Dále je přihlášen pan poslanec Babák. Pane poslanče, prosím, máte slovo. Poslanec Michal Babák: Děkuji za slovo. Pane předsedající, vážení kolegové, vážené kolegyně, já se chci taktéž přihlásit tedy v tom dalším - v podrobné rozpravě - k mému pozměňovacímu návrhu a teď velmi krátce vysvětlit, čeho se pozměňovací návrh týká. Jde o návrh, který napomůže ke zpružnění možnosti plánovat lidské zdroje u zaměstnavatelů. Tím jim umožní lépe čelit ekonomické nepřízni stabilizovat svou situaci se zaměstnanci. Dalším cílem naší iniciativy je zabránění řetězení pracovních poměrů u řadových zaměstnanců. Od návrhu si slibujeme zproštění (?) situace na tuzemském trhu práce a zvýšení pracovních příležitostí, zvláště v rizikových lokalitách republiky. Předem děkuji za pozornost a za podporu. Díky. *** (10.10 hodin) Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji. Ptám se, jestli se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Nikoho nevidím, obecnou rozpravu tedy končím a zahajuji podrobnou rozpravu, do které mám přihlášeného na prvém místě pana poslance Chaloupku. Pane poslanče, prosím. Poslanec Otto Chaloupka: Děkuji. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já se tímto přihlašuji k pozměňovacímu návrhu číslo 5963. Děkuji. Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně. Dále pan poslanec Bernášek.



Poslanec Miroslav Bernášek: Děkuji. Vážené kolegyně, vážení kolegové, přihlašuji se k pozměňovacímu návrhu číslo 5964. Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně. Dále pan poslanec Babák. Prosím. Poslanec Michal Babák: Děkuji, pane předsedající. Já se přihlašuji tímto k pozměňovacímu návrhu číslo 5966. Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně. Nikoho dalšího do podrobné rozpravy nevidím, že by se hlásil, tím pádem podrobnou rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova. Pan navrhovatel, prosím. Senátor Miloš Vystrčil: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, jen velmi stručně k předneseným pozměňovacím návrhům. Tento pozměňovací návrh původní, který já předkládám, byl diskutován se všemi sociálními partnery, jak tedy se zaměstnanci, tak zaměstnavateli, zhruba rok. Zhruba půl roku s tím zároveň je diskutován návrh, který tu přednesl pan poslanec Bernášek a má číslo 5964. Výsledkem těch diskusí nakonec bylo to, že také všichni sociální partneři, jak zástupci zaměstnanců, tak zástupci zaměstnavatelů, s ním souhlasí. Tudíž pro mě je z důvodu tohoto dlouhodobého projednávání a zajištění dostatečného seznámení příslušných dotčených subjektů s návrhem tento pozměňovací návrh přijatelný. Toto bohužel nemohu říci o těch dalších dvou návrzích, které tady přednesli páni poslanci Otto Chaloupka a Babák, a já, pokud si to mohu dovolit, tak bych byl velmi rád, abychom nějakým neuváženým schválením dalšího pozměňovacího návrhu kromě toho, který jsem jmenoval, to znamená kromě návrhu pana poslance Bernáška, způsobili, že padne pod stůl i ten můj původní, nebo náš původní návrh na změnu v zákoníku práce. Pokud by se tak stalo, tak by to znamenalo jedinou věc, a to tu, že bychom způsobili problémy minimálně desetitisícům zaměstnanců, kteří dneska velmi netrpělivě na vejití v platnost toho návrhu zákona, který já předkládám, čekají. Pokud mám správné informace, tak návrh pana poslance Bernáška je přijatelný a průchodný i v Senátu, není tomu tak ale u těch ostatních dvou pozměňovacích návrhů. Je samozřejmě na vás, jestli ty informace, které jsem vám předal, vezmete v úvahu, ale byl bych velmi rád, pokud bychom se jako komory Parlamentu České republiky chovali tak, že ty návrhy, které nebyly dostatečně projednány, a zvláště pokud se týkají tak citlivé věci, jako je zákoník práce, nebudou na poslední chvíli vtělovány do jiných návrhů zákona. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně. Faktická poznámka pan poslanec Babák. Poslanec Michal Babák: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, já budu krátce reagovat na pana zástupce navrhovatele. Je s podivem, že když oba dva tyto pozměňovací návrhy jsou v systému od včerejška, že Senát stačil tyto návrhy pročíst, nastudovat, a pan navrhovatel tady za Senát mluví, že Senát se k nim staví negativně. Já si myslím, že naopak pan navrhovatel bohužel ani neví, o čem tyto dva návrhy jsou, takže poprosím, aby se na ně nejdříve podíval, a potom dělal nějaké předčasné závěry. A další věc. Na půdě parlamentu většinou, nebo je zvykem, že se o pozměňovacích návrzích hlasuje per partes, to znamená, že ať si každý zhodnotí, jakým způsobem bude hlasovat, a nebude to samozřejmě mít vliv na celkové hlasování, ať se to přijme, nebo nepřijme. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Také děkuji. Faktickou poznámku dále má zástupce navrhovatele. Prosím, pane senátore. Senátor Miloš Vystrčil: Děkuji za slovo, pane předsedající, nebudu dlouho zdržovat.



Omlouvám se panu poslanci Babákovi, měl jsem se vyjádřit přesněji k návrhu, který podává pan poslanec Babák a pan poslanec Chaloupka. Nemohu s dostatečně velkou pravděpodobností zaručit, že s nimi bude Senát souhlasit. Takto se opravuji, opravuji to i pro stenozáznam, a děkuji za to upozornění. Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně. Ptám se ještě pana zpravodaje, zda chce vystoupit - nikoli. To byla závěrečná slova. Nemáme zde žádné návrhy k hlasování v tuto chvíli pro druhé čtení, mám tedy za to, že můžeme druhé čtení tohoto návrhu zákona ukončit. Ukončení tedy projednávání tohoto bodu ve druhém čtení. Dámy a pánové, dříve než přejdeme k dalšímu bodu, tak si vám dovoluji říci, že mi byla doručena další omluvenka z dnešního jednání. Jedná se o paní poslankyni Kristýnu Kočí, která se omlouvá z dopolední části dnešního jednání, a to z osobních důvodů. Dámy a pánové přejdeme k dalšímu bodu. Je to 6. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy), ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 767/ - druhé čtení Předložený návrh z pověření vlády uvede ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba. Poprosím pana ministra, aby uvedl svůj návrh zákona v rámci druhého čtení. Děkuji pěkně. Pane ministře, prosím. Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kuba Pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovoluji si vám předložit návrh zákona, kterým se mění zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů. Dovolte mi krátce jenom zrekapitulovat důvod předložení. Je to potřeba novelizovat ten daný zákon, která vyplývá ze závazku České republiky transponovat směrnici Rady Evropy 2009/119 ze dne 14. září 2009, kterou se členským státům ukládá povinnost udržovat minimální zásoby ropných produktů a ropy na úrovni 90 dnů. Návrh dále řeší národní právní úpravu ochranných pásem, skladovacích zařízení, ropovodů, produktovodů a obsahuje podrobné definování požadavků, které musí splňovat ochraňovatelé státních rezerv. Vše bylo podrobně uvedeno v prvním čtení. Hospodářský výbor po projednání doporučuje Poslanecké sněmovně návrh zákona, kterým se mění zákon o nouzových zásobách ropy, schválit ve znění předloženého vládního návrhu a schválených legislativně technických úprav bez pozměńovacích návrhů. Já s tímto usnesením hospodářského výboru souhlasím a prosím tedy o schválení i ve druhém čtení. Děkuji. *** (10.20 hodin) Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně. Tento návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání hospodářskému výboru. Usnesení výboru vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 767/1. Já poprosím nyní zpravodaje výboru pana poslance Františka Siveru, aby se ujal slova. Pane poslanče, prosím. Poslanec František Sivera: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, já potvrdím slova pana ministra. Hospodářský výbor, který se konal 6. března roku 2013, na své 39. schůzi projednal tento tisk 767 a doporučuje jej Poslanecké sněmovně schválit ve znění předloženého vládního návrhu včetně schválených legislativních úprav. Děkuji. Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně. Otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Břetislav Petr. Pane poslanče, prosím, máte slovo. Poslanec Břetislav Petr: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, pokud se týká vlastního zákona, kdy EU stanovuje nová pravidla, podle kterých mají být stanoveny minimální zásoby ropy, tak k této záležitosti nemám žádné připomínky. Ale tento zákon neřeší jeden závažný problém, na který se mně nedostalo odpovědi, pane ministře, od vašich pracovníků, kteří byli na hospodářském výboru, a zdá se mi, že tento zákon je připraven podle hesla: když se kácí les, padají třísky.



Oč se mně jedná? V tomto zákonu se hovoří o tzv. ochranných pásmech, která, a já to kvituji velice kladně, se dneska snižují ze 300 metrů od ropovodu na každou stranu pouze na 150 metrů. Ale neuvědomili jsme si jednu záležitost, že ochranná pásma byla stanovena podle vládního nařízení 29/1959 Sb., kdy každý bez ohledu a zadarmo musel na svém pozemku strpět ochranné pásmo. V novele zákona se hovoří, že zásady ochranných pásem jsou stejné, jako byly určeny prvotně, to znamená, že majitelé nemají při změně tohoto zákona zaručeno žádné odškodnění za to, že jim jsou zabírány pozemky, na kterých prakticky nemohou podnikat. Takže já bych si přál, pane ministře, abyste nám dal vyjádření k této záležitosti, neboť ochranná pásma nejsou malá. Když uvážíme, že na délku jednoho kilometru má ochranné pásmo šířku 0,6 kilometrů čtverečního, pak při řádu několika tisíc kilometrů ropovodu se jedná o záležitosti v řádu tisíců kilometrů čtverečních, za které majitelé podle tohoto zákona nedostanou žádnou náhradu. To je první záležitost. Druhou záležitostí, která je také nevyjasněná, je, že v budoucnosti mohou ropovody stavět i soukromé firmy. Může zde docházet ke střetu zájmů, poněvadž soukromý vlastník nemůže v rámci tohoto zákona požadovat, aby mu bylo vytvořeno anebo dán souhlas s ochranným pásmem. Je to úplně stejné, jako jsme to schvalovali u horního zákona. Pokud to bude stát, tak je to v pořádku, ale pokud to bude soukromý vlastník, tak on třebas ten plynovod nepostaví jenom pro odpor několika málo lidí. Čili se zákonem a s jeho hlavními preambulemi je nezbytné souhlasit, ale já bych si přál, aby bylo vyjádřeno a vyjasněno, jak upravíme majetkové poměry lidí, kteří podle vládní vyhlášky z roku 1959 nedostávali žádné odčinění za újmu na svém majetku, zdali budeme uplatňovat tuto vyhlášku, což je, bych řekl, naprosto nemyslitelné, poněvadž od roku 1993 v souladu s Listinou základních práv a svobod je třeba, pokud něco děláme ve státním zájmu, ty lidi, kteří jsou poškozeni, odškodnit. Děkuji za pozornost a mám dojem a byl bych nesmírně rád, kdybyste se na tomto fóru k tomuto problému byl schopen, pane ministře, vyjádřit. Děkuji vám. Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně. Dále je v obecné rozpravě přihlášen pan poslanec Miroslav Svoboda. Pane poslanče, prosím, máte slovo. Poslanec Miroslav Svoboda: Vážené kolegyně, kolegové, pane ministře, resp. vážená vládo, dovolte, abych i já přispěl do obecné rozpravy, ale přiznám se, že budu stručný, neboť kolega Petr mě předběhl, který se věnoval ve svém příspěvku té samé problematice, na kterou chci upozornit já, a to je, že s touto novelou zákona ze zákona vypadla problematika věcných břemen, která samozřejmě, jak kolega Petr uváděl, v roce 1959 byla v rámci tohoto zákona zafixována, a je samozřejmě je velmi nutné takové věcné břemeno vůči zařízením, která slouží k manipulaci s ropnými produkty. Akorát můj pohled na věc je takový - a samozřejmě, i jak vidíte, že jsem přihlášen do podrobné rozpravy, můj pozměňovací návrh je takový, který naopak vrací věcná břemena do hry a chce je zachovat v rámci kontinuity tohoto zákona i v novele, která samozřejmě má být schválena. Takže jenom jsem chtěl uvést to, že mi jde o to, aby bylo zafixováno věcné břemeno, které samozřejmě v zákoně původním bylo, a jsem toho názoru, že i v tom budoucím má být zachováno. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji. Pokračujeme v obecné rozpravě, do které nevidím žádného přihlášeného poslance, ani poslankyni, tím pádem obecnou rozpravu končím. Zahajuji podrobnou rozpravu, do které mám přihlášeného pana poslance Svobodu. Pane poslanče, prosím, máte slovo. Poslanec Miroslav Svoboda: Děkuji za slovo, pane místopředsedo, ještě jednou. V tuto chvíli se jenom formálně přihlašuji k pozměňovacímu návrhu, který jsem před pár vteřinami okomentoval, který je veden pod evidenčním číslem 5971. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Ano, děkuji. Ptám se, kdo se dál hlásí do podrobné rozpravy. Nikoho takového nevidím, tedy podrobnou rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova - pan ministr, pan zpravodaj, zda chtějí využít práva závěrečného slova. Pan ministr. Prosím. Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kuba Velmi krátce. Pro nás znamená zúžení ochranného pásma z 300 na 150 metrů samozřejmě věc, která umožní mnohem lepší využití území a řadě obcí a řadě soukromníků už dovolí větší využití takovýchto pozemků. Co se týče nových, řekněme připravovaných staveb, tak samozřejmě spadají pod stavební zákon a všechny parametry přípravy jsou tím určeny. Já si příliš nemyslím, že výstavba ropovodů v budoucnosti bude soukromou sférou u nás realizována. Jsou to liniové stavby energetické, na které máme svou legislativu, a myslím, že celý proces jsme schopni velmi dobře ošetřit.



Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně. To bylo závěrečné slovo předkladatele. Zpravodaj nechce vystoupit. Nemáme zde žádný návrh k hlasování v této fázi projednávání návrhu zákona, končím tedy druhé čtení tohoto návrhu. *** (10.30 hodin) (pokračuje Pospíšil) Přicházíme k dalšímu bodu, tím je bod číslo 28. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 228/2005 Sb., o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů, a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a o změně některých dalších zákonů /sněmovní tisk 942/ - prvé čtení Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba. Pane ministře, prosím, ujměte se slova. Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kuba Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, hlavním cílem předloženého návrhu zákona je provést adaptaci nařízení Evropského parlamentu ze dne 14. března, kterým se provádí článek 10 Protokolu Organizace Spojených národů proti nedovolené výrobě střelných zbraní a jejich součástí, dílů a střeliva a obchodování s nimi, který doplňuje Úmluvu OSN proti národnímu organizovanému zločinu, a tím zajistit řádnou a efektivní aplikovatelnost zmíněného nařízení na území České republiky. Uvedené normy přispívají ke snazšímu sledování střelných zbraní a účinnému potírání nedovoleného obchodování s nimi a ke zlepšení výměny informací mezi členskými státy. Vývoj střelných zbraní, jejich součástí, dílů a střeliva k obchodním účelům do zemí mimo EU je možný na základě povolení, jež vydává Ministerstvo průmyslu a obchodu. I do budoucna navržená právní úprava zachovává tento povolovací princip. Na základě požadavku adaptovaného nařízení se doplňuje institut závazného stanoviska, jež účinně povede k zajištění požadavku na ochranu zahraničně politických a bezpečnostních zájmů. Dále návrh zavádí instituty, jež jsou pro podnikatele prospěšné, například institut přerušení čerpání povolení v případě ohrožení bezpečnostních či mezinárodních závazků Ministerstvo průmyslu a obchodu čerpání povolení jen přeruší. Po odeznění problémové situace bude toto přerušení zrušeno. Dle stávající právní úpravy by MPO muselo povolení odejmout a žadatel by po odeznění toho problému musel opět nově žádat, což si vyžaduje finanční náklad 500 korun na jedno povolení jako správní poplatek. Předložený návrh nepředpokládá finanční dopad na veřejné rozpočty ani podnikatele. Výše správního poplatku je zachována na úrovni 500 korun za podání žádosti, nedochází v tomto k žádnému navýšení. Na závěr bych chtěl požádat, vážené poslankyně a vážení poslanci, o propuštění tohoto návrhu zákona k projednání ve výboru a o podporu dalšího legislativního procesu ve vztahu ke druhému čtení. Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně panu ministrovi. A nyní poprosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec David Šeich. Pane poslanče, prosím, máte slovo. Poslanec David Šeich: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, myslím, že úvod pana ministra je dostačující, protože to není norma skutečně kontroverzní, je to norma technická a technicistní. Následně v podrobné rozpravě bych navrhl některá konkrétní opatření. Děkuji. Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně. Otevírám obecnou rozpravu, do které nevidím žádného přihlášeného. Obecnou rozpravu tedy končím.



Budeme se nyní zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání hospodářskému výboru. Ptám se, zda má někdo jiný návrh. Nevidím, že by někdo chtěl navrhnout jiné přikázání jinému výboru, proto přistoupíme k hlasování. Budeme hlasovat o tom, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru. Zahajuji hlasování číslo 48. Kdo je pro návrh? Kdo je proti návrhu? Hlasování číslo 48. Přihlášeno 170 poslanců, pro návrh 121 poslanců, proti žádný poslanec. Návrh byl přijat. Konstatuji, že jsme přikázali k projednání tento návrh zákona hospodářskému výboru. Konstatuji, že tím jsme splnili veškeré náležitosti prvého čtení a uzavírám tento bod. Před tím než přistoupíme k dalšímu bodu, seznámím vás s další omluvenkou. Z dnešního jednání v době od 11. do 13. hodiny se omlouvá paní poslankyně Klasnová, a to z toho důvodu, že předkládá svůj návrh zákona číslo 710 Senátu Parlamentu České republiky. Nyní přistoupíme k dalšímu bodu. Tím je bod číslo 29. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem a o změně některých zákonů /sněmovní tisk 943/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2 Upozorňuji, že zde bylo navrženo veto 53 poslanců. Poprosím zástupce navrhovatele, zástupce vlády ministra průmyslu a obchodu Martina Kubu, aby se ujal slova. Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kuba Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych několika slovy uvedl materiál, kterým vám předkládáme návrh zákona o nakládání s těžebním odpadem a změně některých zákonů. Je předkládán Ministerstvem průmyslu a obchodu a Českým báňským úřadem. Výše uvedeným zákonem dojde k plné transpozici požadavků směrnice 2006/21 ES o nakládání s odpady a těžebního průmyslu a o změně směrnice 2004/35 do českého právního řádu. Novela zákona vyplývá z podnětu, který nám Evropská komise zaslala a je zpracován na podkladě výzvy porušení smlouvy číslo 2012/2093 z 31. května 2012, v níž Evropská komise po provedení přezkumu tohoto zákona konstatovala, že některá ustanovení nebyla správně aplikována a že tím pádem jsme nesplnili povinnost, která nám vyplývá z ustanovení evropského usnesení. Předloženým návrhem se proto všechny výtky uvedené v tom formálním upozornění napravují a návrh zákona taktéž reaguje na požadavky, které se objevily při jeho aplikaci v praxi. Právní úprava novely zákona nepředpokládá zvýšené dopady na státní rozpočet, ani si nevyžádá navyšování počtu státních zaměstnanců a podnikatelskému sektoru také nevznikají žádné přímé nebo nepřímé náklady. Navrhovanou právní novelu je nutné přijmout co nejdříve, aby se Česká republika vyhnula sankcím ze strany Evropské unie za nedostatečné provedení směrnice. Zákon byl projednán 6. března na vládě, schválen vládou usnesením číslo 155 a vláda navrhuje parlamentu vyslovit souhlas s navrhovanou právní úpravou již v prvním čtení. Děkuji. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu ministrovi. Prosím nyní o slovo zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Milana Urbana. Poslanec Milan Urban: Děkuji, paní předsedkyně, za slovo.



Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych těžko mohl něco dodat k tomu věcnému popisu této normy. Na projednávání podle § 90 bylo předloženo veto, ale myslím si, že je možné v nějaké velmi krátké době prověřit, zda to, co píše Evropská komise k tomu, abychom naplnili všechny evropské směrnice, a to, co je předloženo v tom zákoně, skutečně harmonizuje, takže na to stačí nějakých 48 hodin. Myslím, že můžeme i v podrobné rozpravě tento návrh poté předložit. Jedná se tedy o ryze - řekněme - technickou normu, tak bych byl rád, kdyby eventuálně bylo možné schválit ji v Parlamentu České republiky ještě v nějakém tempu, tedy na této schůzi. Děkuji pěkně. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu zpravodaji. Otvírám obecnou rozpravu. Pane zpravodaji, s tím zkrácením lhůty, protože jsme v prvém čtení, je pouze obecná rozprava, tak teď v obecné rozpravě je ta vhodná příležitost. Prosím. Poslanec Milan Urban: Ano. Já tedy navrhuji oficiálně zkrácení lhůty pro projednávání ve výborech na 48 hodin. Pokud by to byl nějaký rozpor s jednacím řádem, tak to samozřejmě upravím, ale myslím si, že to navrhuji správně. *** (10.40 hodin) Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Je to tak v pořádku. Já jsem otevřela obecnou rozpravu. Vy jste byl první, kdo v ní vystoupil. Ptám se, zda se někdo další hlásí do obecné rozpravy v prvém čtení. Není tomu tak. Obecnou rozpravu končím. Budeme se zabývat návrhy na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat tento návrh k projednání výboru hospodářskému. Já se nejprve zeptám, jestli má někdo jiný návrh na přikázání. Nemá nikdo. Zahajuji hlasování pořadové číslo 49. Ptám se, kdo je pro, aby tato norma byla přikázána výboru hospodářskému. Proti tomuto návrhu? Hlasování pořadové číslo 49, přítomno 172, pro 111, proti nikdo. Návrh byl přijat. Nyní je zde návrh na zkrácení lhůty pro projednání ve výborech o 58 dnů, tedy vlastně je to na těch 48 hodin. Zahajuji hlasování pořadové číslo 50. Ptám se, kdo je pro tento návrh na zkrácení lhůty. Proti návrhu? Hlasování pořadové číslo 50, přítomno 172, pro 98, proti 7. Návrh byl přijat. Konstatuji tedy, že návrh zákona byl přikázán k projednání výboru hospodářskému a jeho lhůta byla zkrácena na 48 hodin. Tím jsme uzavřeli projednávání bodu 29, sněmovního tisku 943. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji. Zahajuji projednávání bodu číslo 72. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 941/ - prvé čtení Tento návrh opět uvede ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba. Prosím, pane ministře. Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kuba Vážená paní předsedající, děkuji. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovoluji si vám předložit návrh zákona, kterým se mění zákon č. 455 o živnostenském podnikání. Předkládaný návrh novely živnostenského zákona je jedním z návrhů, který reaguje a jeho zpracování vyplynulo z plánu nulové tolerance k černému trhu s lihovinami, kterým vláda reagovala na takzvanou metanolovou aféru.



Návrh spočívá v zavedení koncese pro prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin. Cílem navrhované úpravy je získat přehled o prodejcích lihu a lihovin a zefektivnit tak kontrolu nad prodejem této rizikové komodity. Navrhuje se rozšířit předmět podnikání stávající koncesované živnosti pro výrobu a úpravu kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin o regulaci jejich prodeje. Po novele budou muset nově žádat o koncesi všichni podnikatelé, kteří se zabývají distribucí a prodejem lihu nebo lihovin jak podnikatelům, tak i spotřebitelům. Kromě obchodníků se úprava bude vztahovat i na podnikatele, kteří lihoviny prodávají v restauracích. Stanoví se přechodné šestiměsíční období, v rámci kterého stávající podnikatelé musí požádat o koncesi, aby mohli v prodeji lihu a lihovin plynule pokračovat. Realizace navrhovaného zákona nebude vyžadovat žádné finanční náklady ze státního rozpočtu ani z veřejných rozpočtů. Měla by přispět k zabránění daňovým únikům a pozitivně ovlivnit příjmovou stránku státního rozpočtu. Zavedení koncesí pro prodej lihovin by potom mělo usnadnit činnost kontrolních orgánů a přispět k transparentnosti trhu s uvedenou komoditou. Umožní obchodním partnerům i spotřebitelům nahlédnutí do veřejného přístupného živnostenského rejstříku a získat tak přehled, od koho lihoviny nakupují. Pozitivním efektem by mělo být i zvýšení ochrany spotřebitelů před nekvalitním a zdraví škodlivým alkoholem. Jsme si vědomi, že je to jeden z kroků, není to samozřejmě samospásné, ale je to jeden z kroků, který nám může nastavit proces při prodeji alkoholu tak, aby byl lépe kontrolovatelný a transparentní. Zvláště model kontroly těch míst a přehledu, kde jsou prodávány, se ukázal v metanolové kauze, že by byl velmi prospěšný, a tato koncese by k tomu měla vést. Není také žádným řekněme omezením, ta koncese je stavěna tak, aby nebyla omezována možnost vstupu do podnikání. Myslím si, že je velmi rozumným kompromisem, tak, abychom získali větší přehled o subjektech, podnikajících v této oblasti a jejich místech působení, ale aby nebyl jakoukoliv překážkou pro začátek takového podnikání nebo pokračování v něm, pokud v něm dnes někdo podniká. Děkuji. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji. Prosím o slovo zpravodaje. Pro prvé čtení byl určen pan poslanec Jan Čechlovský. Poslanec Jan Čechlovský: Děkuji za slovo, vážená paní předsedkyně. Vládo, ctěná Sněmovno, já bych chtěl jenom na úvod učinit jednu malou poznámku, a to upozornit na to, že jsem byl v loňském roce zpravodajem dvou zákonů, a to dokonce vyváženě, jednoho z oblasti sociální a jednoho z oblasti hospodářské, a oba nám svým vetem vrátil pan prezident. V tomto ohledu tedy nevím, zda dalším pověřením mne ke zpravodajování činíte dobře. Apeluji na vás v duchu Murphyho zákona: nesázejte na smolaře jenom proto, že se jeho smůla musí jednou prolomit. Ale k samotnému zákonu. Úvodní slovo řekl pan ministr Kuba. Já se budu snažit být krátký, aby moje úvodní slovo nebylo delší nežli je samotný návrh zákona. Možná se v něčem budu opakovat po panu ministrovi. Vládní návrh novely mění přílohu živnostenského zákona, upravující koncesované živnosti, a rozšiřuje předmět podnikání koncesované živnosti, regulující výrobu, úpravu a prodej lihu a lihovin. Současně řeší v přechodných ustanoveních přechod stávajících živnostenských oprávnění do režimu koncesované živnosti konkrétně dobou šesti měsíců. Pan ministr už řekl, že předkládaná novela zákona je jednou z norem a další tady určitě budeme projednávat, které vznikly na základě úkolů, vyplývajících z usnesení vlády č. 735 z října loňského roku k realizaci plánu nulové tolerance k černému trhu s lihovinami. Cílem navrhované právní úpravy je podřadit prodej kvasného a konzumního lihu a lihovin režimu koncesované živnosti, a tím přispět jednak ke zprůhlednění trhu s lihem a lihovinami, k omezení prodeje nezdaněného a nekvalitního lihu, efektivnější kontrole zmiňovaného trhu kontrolními orgány, zvýšení ochrany spotřebitelů, zabránění daňovým únikům a v neposlední řadě zlepšení podnikatelského prostředí, potažmo podpoře poctivých podnikatelů v této oblasti.



Jako zpravodaj zákona doporučuji ctěné Sněmovně nejen to, aby ho propustila do dalšího čtení, ale aby ho podpořila v příslušném výboru a následně i tady ve čtení závěrečném. Děkuji za pozornost. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Pan poslanec Votava. Prosím. Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedkyně, kolegyně, kolegové, domnívám se, že je to správný krok především po těch problémech, které tady byly s pančovaným alkoholem. Víme dobře, jak to dopadlo. Těch čtyřicet obětí je určitě varujících. Je třeba určitě zprůhlednit jednotlivé prodejce, konečné prodejce spotřebiteli, tak, aby bylo známo, kdo kde jak prodává, a proto i ten požadavek na koncesi je, myslím, naprosto namístě. Vítám také to, že v novele zákona je vlastně vybrána varianta číslo tři, která nebude mít administrativní a především finanční dopad na podnikatele, na živnostníky. To znamená, že koncese bude udělována bezplatně. Také hledisko šesti měsíců, do kdy si musí požádat o koncesi, je naprosto namístě a je správné. Co je k diskusi, je zřejmě stánkový prodej. Hovořilo se o tom, že bude zakázán prodej lihovin, alkoholu, ve stáncích. To v této novele živnostenského zákona nenacházím. Říkám, že je to opravdu otázka k diskusi, protože smyslem té novely je mít přehled o prodejcích, mít přehled o tom, kde prodávají alkohol, a samozřejmě potom mít možnost také účinně tyto provozovny, ale i stánky, kontrolovat, což je, myslím, velice důležité. *** (10.50 hodin) (pokračuje Votava) Podle současného zákona, pokud se nemýlím, tak není třeba ani nahlašovat umístění stánku nebo mobilního prodejního zařízení, pokud tam není déle než tři měsíce. Myslím si, že opravdu bychom se měli v dalším projednávání zabývat tím, jak zprůhlednit prodávání alkoholu ve stáncích především proto, aby byla účinná kontrola. Takže si myslím, že zákon, tak jak je postaven, možná s otázkou stánkového prodeje, to si myslím, že by se mělo ještě podrobit důkladné diskusi, je určitě přijatelný a budeme ho podporovat. Děkuji. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Nyní se zeptám na další přihlášku do rozpravy. Děkuji panu poslanci Votavovi. Nikdo další se nehlásí, obecnou rozpravu tedy končím. Budeme se věnovat návrhům na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhuje přikázat tento návrh k projednání výboru hospodářskému. Ptám se, zda má někdo jiný návrh na přikázání. Není tomu tak. Zahajuji hlasování číslo 51. Ptám se, kdo souhlasí s tím, aby tento návrh zákona byl přikázán výboru hospodářskému. Proti tomuto návrhu? V hlasování číslo 51 přítomno 173, pro 115, proti nikdo. Návrh byl přijat. Konstatuji, že návrh zákona byl přikázán výboru hospodářskému. Končím projednávání bodu číslo 72 sněmovního tisku 941 v prvém čtení. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji. Zahajuji projednávání bodu číslo 20. Je to 20. Návrh Zastupitelstva Ústeckého kraje na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 495/ - druhé čt Tento bod byl přerušen, jeho projednávání v úterý 19. 3. po úvodním slově pana poslance Josefa Šenfelda, kterého nyní žádám, aby se ujal slova. Prosím.



Poslanec Josef Šenfeld: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedkyně, vážená vládo, vážení kolegové, s vaším dovolením bych pokračoval tam, kde jsem včera po 19. hodině skončil. Zásadním problémem zákona o loteriích, ustanovení § 50 odst. 3, které Ministerstvo financí České republiky umožňuje legálně popřít smysl a obejít dikci zákona o loteriích, nadále zůstává součástí právního řádu České republiky. Ministerstvo financí České republiky povoluje loterie a jiné podobné hry, které nejsou v zákoně v části první až čtvrté upraveny, to je ty, které předběhly právní rámec zákona za předpokladu, že v povolení budou všechny podmínky provozování takové loterie a jiné podobné hry podrobně stanoveny. Toto ustanovení umožňuje, aby rozhodnutí ministerstva nahradilo zákonné podmínky, které musí být ve všech ostatních případech dodrženy. Toto ustanovení zakládá nerovnost mezi žadateli o vydání povolení a subjektem, který stojí mimo režim předmětné úpravy a zásadně oslabuje postavení obcí v rámci jejich regulace i povolování. Zrušení dosavadního § 50 odst. 3 zákona o loteriích je rovněž nutno považovat za zásadní protikorupční opatření. V souvislosti s tímto navrhujeme novou definici pojmu loterií a jiných podobných her, aby nebyl prostor pro povolování v nynější právní úpravě konkrétně popsaných loterií a her. Taktéž přesně definujeme pojem "kasino" za účelem odlišení pravých a nepravých kasin. Návrh Ústeckého kraje může být v důsledku nově přijatých zákonů provedených zákonem číslo 420/2001 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim zákonem číslo 458/2011 Sb., o změně zákonů souvisejících se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů, a zákona číslo 300/2011 Sb., který provedl obsahově stěžejní zásahy do zákona o loteriích formou příslušných pozměňovacích návrhů, zestručněn o části, které byly již věcně vyřešeny. V podrobné rozpravě navrhnu pozměňovací návrhy. Důvodem je, že návrh zákona byl předložen do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 20. září 2011, přičemž v prvním čtení v Poslanecké sněmovně tento návrh jako projednávaný sněmovní tisk 495 prošel až 25. září 2012. V období mezi předložením návrhu zákona a ukončením jeho prvního čtení zatím Parlament České republiky schválil a přijal několik novelizací zákona o loteriích. Jedná se zejména o zákon číslo 300/2011 Sb., kterým se mění zákon číslo 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Zákon číslo 420/2011 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, zákon číslo 457/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o finanční správě České republiky s účinností od 1. ledna 2013, a zákon číslo 458/2011 Sb., o změně zákonů souvisejících se zřízením jednoho inkasního místa, a dalších změnách daňových a pojistných zákonů účinnost v případě zákona o loteriích a souvisejících zákonů převážně od 1. ledna 2012. Děkuji za pozornost. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu poslanci a zároveň členu zastupitelstva Ústeckého kraje Josefu Šenfeldovi za toto úvodní slovo a oznamuji, že návrh jsme v prvním čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru a výboru pro zdravotnictví. Usnesení rozpočtového výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 495/2, výbor pro zdravotnictví předložil záznam z jednání, který byl doručen jako sněmovní tisk 495/3. Prosím nyní o slovo zpravodaje výboru rozpočtového pana poslance Pavla Svobodu. Poslanec Pavel Svoboda: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Já s dovolením přečtu usnesení rozpočtového výboru ze dne 10. října 2012, kdy rozpočtový výbor doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby návrh zastupitelstva Ústeckého kraje na vydání zákona, kterým se mění zákon číslo 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, zákon číslo 634/2004 Sb., o správních poplatcích ve znění pozdějších předpisů, a zákon číslo 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, tisk 495 zamítla. Současně rozpočtový výbor zmocňuje zpravodaje, aby s tímto seznámil Poslaneckou sněmovnu, což jsem tímto učinil. Na základě toho v podrobné rozpravě samozřejmě navrhnu zamítnutí tohoto návrhu zákona. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Ano. Děkuji vám, pane zpravodaji. Nyní dostane slovo zpravodaj výboru pro zdravotnictví. Místo pana kolegy Borise Šťastného se v této roli ve druhém čtení ujme slova pan poslanec Igor Svoják. Prosím. Poslanec Igor Svoják: Hezké dopoledne vážená paní předsedkyně, vážená vládo, kolegyně, kolegové, zdravotní výbor projednal tuto záležitost na 21. schůzi 27. listopadu 2012 a nepřijal k tomu žádné usnesení.



Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu poslanci Svojákovi a otevírám obecnou rozpravu. Je do ní přihlášen pan poslanec Josef Novotný starší. Prosím. *** (11.00 hodin) Poslanec Josef Novotný st.: Dobrý den, vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já bych v obecné rozpravě chtěl přiblížit situaci, která nastala během dvou let, které jsou spojeny s tím, kdy zákon vznikal, a s tím, co se na loterijní scéně mezitím stalo. Veřejný ochránce práv sdělil vládě již počátkem roku 2012, že zjistil dlouhodobou nezákonnou rozhodovací praxi Ministerstva financí při povolování provozu sázkových her podle kolegou Šenfeldem zmíněného § 50 odst. 3, kdy dochází k naprosto podivným výkladům úředníků, jak tento paragraf využít. Jde především o to, že tzv. interaktivní videoterminály - budu používat zkratku IVT - ministerstvo povoluje v rozporu s loterijním zákonem, s herními limity, které jsou o tisíce procent vyšší než ty, které jsou v zákoně exaktně uvedeny v § 17 pro výherní hrací přístroje - zase zjednoduším na VHP. Přitom i podle nálezu Ústavního soudu existuje mezi VHP a IVT účelová shoda a vizuální podobnost podle § 2 odst. 2 správního řádu, a proto je správní orgán, kterým je v této věci Ministerstvo financí, povinno dbát, aby při rozhodování o podobných záležitostech nedocházelo k neodůvodněným rozdílům. Přesto ministerstvo povoluje na IVT limity sázky výhry, kumulované výhry a hodinové prohry o tisíce procent vyšší, než stanoví paragraf tohoto zákona na výherní hrací přístroje. Vláda nejprve ombudsmanovu požadavku vyhověla a uložila ministrovi financí svým usnesením č. 156/2012, aby ministerstvo zahájilo správní řízení o snížení limitů na IVT, aby tyto limity snížilo na takové výše, které stanoví § 17 loterijního zákona pro VHP, diferencovaně podle toho, zda je jejich provoz povolen do kasín nebo herny nebo mimo tato herní prostředí tak, jak je to definováno exaktně v zákonu 202/90. Poté ministr financí neočekávaně, asi po měsíci, navrhl vládě změnu té části usnesení vlády, ve které vláda uložila ministrovi financí zahájit řízení o snížení limitu sázkových her pro IVT na tu výši, kterou stanoví tento zákon pro VHP. Ministr financí se v tomto návrhu ani nepokusil oponovat názoru veřejného ochránce práv, který vycházel z nálezu Ústavního soudu o nezákonnosti dotčené nebo napadené práce Ministerstva financí. Vláda ovšem, to bylo po puči č. 2 ve Věcech veřejných, změnila stanovisko a tomuto návrhu ministra financí vyhověla usnesením 347/2012, v němž vyjádřila svůj nesouhlas s nápravou nezákonné praxe Ministerstva financí, jak na to upozorňovaly naše nejvyšší ústavní instituce. Vláda se při změně svého rozhodnutí, které nastalo jeden měsíc po tom prvním rozhodnutí, ani nepokusila zdůvodnit, proč takto postupuje. Ministr financí dokonce fakticky souhlasil s ombudsmanovým hodnocením, neboť napsal premiérovi v květnu 2012, že praxe ministerstva bude změněna tak, jak žádá ombudsman, avšak že se to stane až po účinnosti zákona o provozování sázkových her. To je nový zákon, kterým chce vláda nahradit dosavadní loterijní zákon. Avšak účinnost tohoto zákona měla nastat 1. 1. 2013. A jak víte, nenastala. Ministr financí to očekával. A zatím se zdá, že možná nastane až za rok, až od 1. 1. 2014. A kdo ví, jestli. Takže také proto je neúnosné dále ponechat shora uvedenou nezákonnost Ministerstva financí v té podobě, v jaké je, další rok. A proto se snažíme navrhnout pozměňovací návrh, který tuto situaci řeší a vtahuje aktivně Sněmovnu do nezákonnosti Ministerstva financí, aby Sněmovna zasáhla. Proč to má dělat Sněmovna? Proč to nedělá vláda? Řeknu proto, že 23 let od vzniku loterijního zákona veškeré úpravy citlivé oblasti loterií dělá pouze Poslanecká sněmovna s lobbovanými návrhy, které si hazard přeje. Za 23 let je to už 21krát takto provedeno, kdy byl novelizován loterijní zákon. A v současné době jste o této praxi informováni, aktivně jste do toho vtaženi, máte tady normu, která je nosičem možných změn. A opírá se to nikoliv o má stanoviska nebo Klubu Věcí veřejných, ale o nálezy Ústavního soudu a stanoviska ombudsmana. Takže Sněmovna, pokud svévolně, vědomě, bude postupovat tak, jak si to přeje ministr financí, tak jak neustále slibuje vláda, že až někdy se stav změní, tak je spolupachatelem trestného činu zneužívání loterijního zákona na výjimku, kterou si tam v roce tuším 1998 prolobboval § 50 odst. 3 hazard. Vláda se teď tím novým zákonem, který má všechno vyřešit - to je argument, který by tady jistě řekl ministr financí, že už to mají nachystáno - snaží v podstatě pokrýt povolovací podvody svých úředníků tím, že chce řádově zvýšit všechny limity provozování her na tu vyšší úroveň, tzn. měkký hazard, výherní hrací přístroje, chce posunout směrem výš. To je záležitost, která mně připadá úplně neuvěřitelná. A tím by dosáhla



samozřejmě rovnosti všech provozovatelů a neměl by si kdo stěžovat. Aby k tomu došlo, potřebovala by přesvědčit vás, zákonodárce, kteří jste zodpovědní za situaci v hazardu. Znovu připomínám - vždycky jste to byli vy, kteří hazard někam posouvali. Vláda by vás musela přesvědčit, že je společensky, sociálně atd. potřebné, aby se limity hazardu zvýšily. K tomu byste ale potřebovali - předpokládám, že nejste natolik poslušní loterijnímu průmyslu - nějakou sociostudii, která by tuto společenskou potřebu nějakým způsobem definovala. Nedávný pokus vytvořit sociostudii o šesti stránkách, kterou zaplatil hazard, že vlastně problematika hazardu v České republice není vůbec žádný problém - tu už ministerstvo stáhne, už o ní ani nemluví. Čili v České republice jako v jediné zemi na světě neexistuje. V zemi, která má hazard. Jsou země, které hazard nemají, nepotřebují ani sociostudii - třeba islámské země. Ale v ostatních zemích je hazard vždycky těmi dopady, sociostudií a různých zjištění, limitován ve svém rozvoji. U nás tomu tak není a vláda dosud takovouto sociostudii nemá. Čili pokud chce předložit novou loterijní normu bez této studie, tak bych považoval za úplně neuvěřitelnou chybu Poslanecké sněmovny, kdyby na to opět vládě skočila. Považuji tedy za nanejvýš společensky žádoucí využít návrhu Ústeckého kraje, který zde velice pěkně představil kolega Šenfeld. My jsme ho zde dva roky zametali pod koberec. Abychom tohoto nosiče využili a v krátké době provedli změny, které představím v podrobné rozpravě, jak tohoto nosiče využít a rychle napravit to, co po nás chtějí uvedené ústavní instituce. Děkuji za pozornost. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová To byl pan poslanec Josef Novotný st., děkuji vám. Zeptám se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy ve druhém čtení k tomuto návrhu zákona. Nehlásí se nikdo. Obecnou rozpravu končím. A zahajuji rozpravu podrobnou. Tam mi avizoval své vystoupení zpravodaj výboru rozpočtového pan poslanec Pavel Svoboda. Prosím také pan kolega Šenfeld. Poslanec Pavel Svoboda: Děkuji. Dámy a pánové, přesto, že rozpočtový výbor doporučil Poslanecké sněmovně zamítnutí tohoto návrhu zákona, já se taktéž v tomto duchu připojuji a sám za sebe navrhuji zamítnutí tohoto návrhu. Děkuji. *** (11.10 hodin) Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji. Nyní ještě v podrobné rozpravě pan poslanec Šenfeld, prosím. Poslanec Josef Šenfeld: Děkuji za slovo, dámy a pánové. Já jsem avizoval ve své úvodní řeči, že se v podrobné rozpravě přihlásím k pozměňovacímu návrhu, tak se formálně přihlašuji k pozměňovacím návrhům, které jsou evidovány v elektronickém systému pod čísly 5969 a 5970. Jenom chci říct, že právě ty pozměňovací návrhy, jak jsem říkal, reagují na situaci, že zákon byl projednáván dlouhou dobu, došlo k podstatným změnám a věřím, že návrh byl zpracován ve prospěch občanů Ústeckého kraje, ale nejenom Ústeckého kraje. A prosím vás o podporu mých pozměňovacích návrhů. Děkuji za pozornost. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji vám a ptám se, zda se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy. Pan poslanec Josef Novotný starší, prosím. Poslanec Josef Novotný st.: Takže ještě jednou děkuji za slovo. Jak jsem avizoval, přihlašuji se k pozměňovacímu návrhu, který je v systému pod číslem 5974, a krátce ho přiblížím. Protože v podstatě vám podáváme pomocnou ruku. Diskutabilní části zákona, nebo já to přiblížím v bodech, jak to tam je uvedeno, 1 až 5. V první části reagujeme na legislativní vývoj v mezidobí. V čísle dvě rušíme body 1 až 22 tisku 495, což nás velice mrzí, protože jak říkal kolega, je to velice kvalitně zpracováno ku prospěchu občanů, ale zmizí tím důvody k tomu, aby se tento zákon nepřijal. Takže nemáte důvody, pro které garanční výbor zamítl tento zákon. Jsou tam nové definice, které mohou být diskutabilní, jsou tam definováni noví příjemci peněz z loterií, definována bezúhonnost provozovatelů, jsou tam zavedeny nějaké nové souhlasy orgánů, třeba BISka, může o tom být diskuse. Strašně mě mrzí, že tímto vyřazujeme definováni kasin, které jsem sám v minulosti prosazoval, kolem propagace a další věci. Takže navrhujeme tady zrušit body 1 až 22.



Takže potud by to byla v podstatě dohoda, která zde vidím, že je. Co je nové, tak tímto, že jsme tuto normu v podstatě zrušili, tak navrhujeme nové body. Navrhujeme v podstatě implementaci nálezů Ústavního soudu a kdo tomu odolá, tzn. bude proti tomuto návrhu, tak vědomě jde proti nálezu Ústavního soudu, vědomě se přihlašuje k porušování zákona, který byl definován ústavními institucemi. A sice je tam za prvé, chceme zavést IVT, IVHP, i když je nazýváme bedny, takže budou umístěny pouze v hernách a kasinech, kde jsou hráči vedeni k odpovědnému hraní. Je tam bod, který vede k zodpovědnému hraní hráčů a sice snížením limitů na požadované parametry. Zavádíme tam mírné zvýšení odvodů za bednu s tím, že dosavadní zdanění a jeho struktura obcím a státu zůstává nezměněna a to zvýšení se bude dělit napůl a polovina tohoto zvýšení by šla na Ministerstvo zdravotnictví na podporu prevence a preventivních programů, které u nás zatím nefungují v oblasti hazardního hraní a samozřejmě následnou léčbu. A polovina by šla na Ministerstvo školství na podporu sportu, který, jak znám tady, že tady je většina, která v podstatě podporuje poslanecký návrh, který zde už vznikl, že by se porcoval medvěd cíleným rozdělování části výtěžku z loterií pro sport. Navrhujeme to zde přes Ministerstvo školství, které grantovou politiku do sportu má nastavenu. Samozřejmě všechny limity v dalších hrách chceme přizpůsobit v bodě 3 nálezu Ústavního soudu. Bod 4 je přečíslování a bod 5 je posun účinnosti tak, jak navazuje na dobu, která uplynula mezi tím. Takže toto je zhruba přiblížení návrhu Věcí veřejných, za který se stavím, s tím, že v podstatě využíváme tuto normu, kterou chcete zamítnout, jako nosič provedení nutných změn, které vycházejí z nálezu Ústavního soudu. A doufám, že Parlament se nezachová tak, že bude kašlat jako vláda sedící za mnou na nálezy těchto ústavních institucí. Děkuji za pozornost. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji vám, pane poslanče. Ještě se ptám, zda někdo další se hlásí do podrobné rozpravy. Nehlásí se nikdo, podrobnou rozpravu končím a končím také druhé čtení tohoto návrhu zákona. Končím projednávání bodu 20 sněmovního tisku 495. Děkuji panu navrhovateli i pánům zpravodajům. Zahajuji projednávání bodu číslo 18. Senátní návrh zákona o Českém národním povstání a o změně zákona č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů sněmovní tisk 718/ - druhé čtení Tímto sněmovním tiskem jsme se již zabývali, a to na 51. schůzi Poslanecké sněmovny, kdy jsme ji přerušili a odročili usnesením číslo 1455 do příští řádné schůze. Nyní tedy u stolku zpravodajů již je za navrhovatele pan senátor Miroslav Nenutil. Vítám vás, pane senátore. Je zde také pan poslanec Miroslav Petráň, který je zpravodajem pro prvé čtení. Připomenu, že návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Usnesení byla doručena jako sněmovní tisky 718/2 a 718/3. Dále výbor předložil záznam z jednání, který vám byl doručen jako sněmovní tisk 718/4. Nyní je tedy možno ještě vystoupit jak pan navrhovatel nebo pan zpravodaj v tuto chvíli. Pan navrhovatel pan senátor Nenutil, prosím. Senátor Miroslav Nenutil: Vážená paní předsedkyně, paní poslankyně, páni poslanci, pěkné dopoledne. Na téma Českého národního povstání nebo Květnového povstání českého lidu - je jedno, jak si tuto významnou akci každý z nás vyloží - tady bylo řečeno už mnoho. Nechci se zabývat faktickými daty, počty a všemi těmi událostmi. Z celého toho dlouhého projednávání jsem tady nabyl dojmu, že pro některé z vás je nepřekonatelné právě sousloví České národní povstání. Když si vezmete každé slovo jedno o sobě, neumím odpovědět na otázku, jak se říká, v čem je problém. Pokud se podíváme na posouzení jednotlivých ústavů, pak mi dovolte ocitovat: Termín Květnové povstání českého lidu se začal používat až v 70. letech minulého století. Byl zaváděn mnohem důsledněji a brzy došlo k jeho zakotvení i v různých slovníkových příručkách, učebnicích a dalších vzdělávacích materiálech, které vydával především tehdejší Český svaz protifašistických bojovníků. V roce 1989 byl již tento název natolik běžný, že se udržel nejenom v kalendáři, ale přešel rovněž do příslušné legislativy týkající se státních svátků a dalších významných dnů. Mimo tuto oblast, zejména v historiografii a publicistice, se současně začaly používat další významové ekvivalenty jako například Květnové povstání, České povstání nebo České národní povstání. Tato variabilita byla umožněna mimo jiné skutečností, že pojmy lid a národ tvoří synonymickou dvojici. Vedle jazykových hledisek se však v ní někdy rovněž odrážely ideologizující přístupy autorů. Jednalo se například o souběžné vnímání pojmu Slovenské národní povstání, kdy odlišně zvolená terminologie dlouhodobě vytvářela dojem, že se jedná o události dvou rozdílných historických významů.



Na základě tohoto bych řekl, že sousloví České národní povstání není výplodem mysli současných představitelů Českého svazu bojovníků za svobodu nebo několika senátorů, ale používalo se a my jsme vyšli jenom vstříc těm, pro něž je tato oblast nejcitlivější. Tedy těm sestrám a bratrům v Českém svazu bojovníků za svobodu. Dovolte mi ještě jednu citaci, tentokrát od plukovníka Stehlíka, pracovníka Vojenského historického ústavu a v současné době Ústavu pro studium totalitních režimů. *** (11.20 hodin) (pokračuje Nenutil) "Změnou názvu Květnového povstání českého lidu na České národní povstání ve spojení s významným dnem 5. května bude významně oceněn celonárodní charakter českého ozbrojeného vystoupení proti nacistickému režimu na konci 2. světové války a může se tak napomoci i lepšímu docenění jednoho z nejvýznamnějších domácích odbojových aktů naší moderní historie." Tolik konec citátu. Dámy a pánové, já bych byl moc nerad, kdybychom na základě spojení tří slov "České národní povstání" znemožnili ocenění několika desítek lidí, jež dosud žijí a jsou pamětníky celé této významné akce pro naši historii. (V sále je hluk.) Návrh zákona má vlastně dvě základní části. První mluví o změně jména svátku na České národní povstání, druhá umožňuje předat dosud žijícím účastníkům tohoto povstání pamětní odznak. Jako předkladatel bych byl rád, kdybyste se skutečně vyjádřili k oběma částem. Prakticky podle informací z Ministerstva obrany je odznak již na světě, a sousloví České národní povstání je tam už uvedeno. Nechci vás dál zdržovat dalšími fakty a snažně prosím, abyste se překonali přes nějaký konzervatismus, nostalgické vzpomínky a abyste zapomenuli na to, že to vzešlo v Senátu. Duchovním otcem celého návrhu je skutečně pan Vodička, předseda Českého svazu bojovníků za svobodu. Já bych nerad, abychom ještě dosud žijící účastníky zklamali. Děkuji vám za pochopení i pozornost. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu senátorovi. Pan zpravodaj Miroslav Petráň má také možnost nyní vystoupit. Poslanec Miroslav Petráň: Děkuji za slovo. Dobrý den, paní předsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, jenom bych doplnil pana navrhovatele. Je tady zákon, který má dvě základní části. Jedna je ta, kde se mění název z Květnového povstání českého lidu na České národní povstání a druhá je ta, kde se přiznává těm, kterým to nebylo přiznáno, morální ocenění. Těch lidí žije jenom pár. Mně je hrozně líto, že zákon č. 357/2005 nezohlednil delší dobu k tomu, aby lidé, kterým je mezi 80 a 90, se k tomu mohli přihlásit, takže někteří nejen, že nedostali peníze, ale nebyli ani oceněni. Mám asi dvanáct reakcí z celé republiky. Většinou lidé chtějí jenom morální ocenění. Protože 23. ledna na 27. zasedání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu tento výbor nedospěl k usnesení, tak jsme se dohodli na tom, že zpracujeme pozměňovací návrh, ke kterému se přihlásím v podrobné rozpravě a měl by zabránit tomu, kdyby tento zákon neprošel ve třetím čtení, aby se nevylilo s vaničkou i dítě a aby alespoň to morální ocenění ti lidé dostali. To je všechno, děkuji. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu zpravodaji. Nyní ještě otevřu obecnou rozpravu, do které mám tři přihlášky. Potom bude následovat rozprava podrobná. Nejprve dostane slovo pan poslanec Jiří Paroubek. Prosím. V rámci obecné rozpravy. Poslanec Jiří Paroubek: Dámy a pánové, především bych chtěl uvítat projednávání tohoto návrhu zákona. To jsem řekl nakonec už v prvním čtení. Myslím, že se to dostává při projednávání tady v Poslanecké sněmovně už do určité polohy. Za ta léta, co jsem procházel školstvím jako žák a student a později, jak jsem si všímal různých změn, ke kterým docházelo v pohledu na toto povstání, tak názvy byly různé: Květnové povstání 1945, to je vlastně poslední oficiální. Za minulého režimu se určitou dobu používal výraz Povstání českého lidu a pokud tento návrh pracuje s názvem České národní povstání, tak se domnívám, že je to věc, která je asi pro většinu z



nás přijatelná a rozhodně i ti z nás, kteří si třeba z nějakých důvodů nemyslí, že je toto nejpřesnější vyjádření toho, co se tehdy stalo, tak to chce určitou velkorysost. Myslím si, že je známo, že kromě Prahy, a neslyšel jsem to tady tak výrazně, protože pan senátor hovořil tak tiše, jak je zvyklý na poměry v Senátu, myslím na hlukové poměry v Senátu, že část jeho vystoupení nebyla tak přesně slyšet, možná, že to říkal, ale bylo by dobré zdůraznit, že povstání probíhalo vlastně kromě Prahy v desítkách dalších měst. Takže z toho hlediska vycházím, že autoři použili tedy širší název České národní povstání, jakýsi ekvivalent názvu Slovenské národní povstání, i když to pochopitelně bylo v jiném a větším rozsahu. Je jen škoda, že v tuhle chvíli žije jenom asi 150 našich spoluobčanů, jejichž průměrný věk je někde mezi 85 až 90 lety, kteří mohou být oceněni pamětním odznakem účastníka Českého národního povstání. Tento zákon je také úzce spojen se změnou zákona o válečných veteránech, který je rovněž projednáván Poslaneckou sněmovnou. Domnívám se, že tím se dostane také účastníkům povstání i dalšího ocenění. Z mého hlediska je jenom škoda, že se na takovéto ocenění muselo čekat 67 let, ocenění pro lidi, kteří bojovali za svobodu naší vlasti, ale lépe pozdě nežli nikdy, a proto by bylo dobré už s touto věcí neotálet. Děkuji předkladateli. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Dále je přihlášena paní poslankyně Kateřina Konečná. Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji. Vážená paní předsedkyně, vážení kolegové a kolegyně, já jsem si dovolila navrhnout jeden pozměňovací návrh k tomuto návrhu, který se přímo netýká tohoto problému, ale přesto si myslím, že vzhledem k tomu, že zákon o státních svátcích otevíráme, tak by bylo dobré pozměňovací návrh načíst a případně bych vás chtěla požádat o jeho podporu. Vzhledem k tomu, že tu máme dva zákony o státních svátcích, tak jen předem upozorňuji, že tento svůj pozměňovací návrh navrhuji do obou zákonů, protože si nejsem jista, jak minimálně tento návrh zákona dopadne, ale jsem přesvědčena o tom, že bychom se měli vyrovnat s tím, co nám zatím ve státních svátcích chybí, respektive nerozšiřuji dny, ale nově navrhuji, aby byl státní svátek 17. listopad - Den boje za svobodu a demokracii doplněn čárkou a bylo tam dopsáno Mezinárodní den studentstva. Já si dovolím vám to zdůvodnit, protože si myslím, že je to poměrně vážná věc, na kterou ve své historii zapomínáme. Domnívám se, že není třeba podrobně se zabývat událostmi podzimu roku 1939, stačí připomenout, že pražská manifestace ke vzniku Československé republiky 28. října byla krvavě potlačena. Zraněni byli dělník Václav Sedláček a student medicíny Jan Opletal, který na následky zranění zemřel a jeho pohřeb 15. listopadu se stal spontánní masovou demonstrací proti německé okupaci. V důsledku toho proběhlo v noci z 16. na 17. listopadu zatýkání vysokoškolských studentů v Praze a Brně, kteří byli převezeni do koncentračního tábora Sachsenhausen. Devět studentských funkcionářů bylo popraveno a byly uzavřeny české vysoké školy. Tyto události měly ve světě značný ohlas a již v listopadu 1940 byl za pomoci britského svazu Union Students of England v Londýně obnoven Ústřední svaz československého studentstva, jehož členy se stali známí studenští pracovníci, kterým se podařilo uniknout z okupovaného Československa. *** (11.30 hodin) (pokračuje Konečná) Tento ústřední orgán svolal v roce 41 do Londýna manifestační schůzi, která přijala prohlášení spojeneckých studentů k 17. listopadu, z něhož cituji: "My, studenti Velké Británie, všech jejích dominií a Indie, Severní a Jižní Ameriky, Sovětského svazu, Belgie, Československa, Francie, Řecka, Číny, Holandska, Norska, Polska, Jugoslávie a všech svobodných krajin, abychom uctili památku popravených a umučených studentů, kteří jako první zvedli svůj hlas na znamení odporu proti nacistickým utlačovatelům roku 39, prohlašujeme 17. listopad Mezinárodním dnem studentstva. Prohlašujeme, že 17. listopad není pro nás jenom dnem, kdy studenti celého svobodného světa vzdávají poctu mrtvým československým kolegům a všem těm, kteří stále trpí ve vězeních a koncentračních táborech, avšak také dnem, kdy si připomínáme a budeme stále připomínat ideály, pro které tito studenti trpěli a stále trpí." Konec citátu. V roce 42 na zasedání Mezinárodního studentského shromáždění International Students Assembly ve Washingtonu v USA byl 17. listopad potvrzen a znovu vyhlášen Mezinárodním studentským dnem, a to za účasti delegátů - studentů padesáti národů. Tento mohutný washingtonský sjezd byl jednou z nejvýznamnějších studentských akcí za II. světové války. Byli přítomni zástupci studentů z celého světa, a to nejen z Ameriky a Evropy, ale i z Asie a z Afriky. Do sjezdového programu bylo zařazeno poselství prezidenta USA Roosevelta k 17. listopadu vysílané pak k Mezinárodnímu studentskému dni rozhlasem z Bílého domu do celého světa.



V tomto Rooseveltově poselství se mimo jiné uvádělo: "Mezinárodní společenství studentů vybralo tento den, aby uctilo památku studentů a profesorů umučených a zavražděných před třemi lety v Československu. Toho dne byl dokonán první z organizovaných zločinů, které s vypočítavou surovostí měly vyhladit všechny dnešní i budoucí vůdce velké demokratické republiky. Chladnokrevní utlačovatelé však zapomněli, že ulice Prahy a síně hrdé Karlovy univerzity zněly po staletí hlasy mužů ochotných raději zemřít než věřit a učit něčemu, co se nesrovnávalo s jejich svědomím. Víme dobře, že země, které pokryly umučené studenty a učitele, neudusila vůli ke svobodě a že rachot kulometů neumlčel hlasy vyjadřující právo národa na to, aby si sám vybral, jak chce žít a přemýšlet." Konec citátu. Tato slova prezidenta Roosevelta mají stálou platnost. Vážení kolegové, mezinárodní den studentstva je jediný den mezinárodního významu českého původu, jehož iniciátorem byl v roce 41 Ústřední svaz československého studentstva spolu s naší exilovou vládou a prezidentem Dr. Edvardem Benešem. A neměl by tedy, podle mého názoru, ani dnes chybět v našem kalendáři jako odkaz mladých lidí, kteří byli ochotni upřednostňovat ideály nad své bezprostřední profesní a kariérní zájmy. Děkuju vám za pozornost a i za podporu mého návrhu, který jsem se vám snažila nyní zdůvodnit. A věřte mi, že ho iniciovali i někteří z dosud žijících studentů zatčených 17. listopadu 1939. Děkuji vám tedy i jejich jménem a pevně věřím, že - ať už v této novele zákona, případně v novele zákona v tisku 873 - tento můj návrh podpoříte, protože tím možná učiníme to, co bychom měli učinit, abychom nezapomínali na svou historii a abychom si všichni uvědomili, jaký důležitý význam pro Českou republiku, ale i mezinárodní společenství 17. listopad jako den má. Děkuji. (Potlesk poslanců KSČM a ČSSD.) Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Nyní je přihlášen Miroslav Grebeníček. Prosím. Poslanec Miroslav Grebeníček: Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, koncem ledna loňského roku se v Senátu Parlamentu České republiky konala konference, jejímž cílem bylo vytvořit něco jako odrazový můstek pro následné zákonodárné kroky. Přesněji řečeno - pro přijetí zákona o českém národním povstání. Senát pak skutečně navrhl zrušit dosud užívaný termín "květnové povstání českého lidu" a nahradit jej termínem "české národní povstání", které vymezuje jako "povstání českého lidu proti nacistické moci, ke kterému došlo v době mezi 30. dubnem a 12. květnem 1945". Jeden z předkladatelů tohoto zákona, přítomný senátor Miroslav Nenutil, nám ovšem poněkud kostrbatě sdělil mám na mysli 5. únor letošního roku - zde ve sněmovně, že nám chce říct něco nového. Jeho slova si nyní dovolím odcitovat: "Tím českým národním povstáním, proč netrvat na tom květnovém povstání českého lidu, může být i argument, který je snad pochopitelný - že odpor proti fašismu, nacismu přece nevznikl 1. května roku 1945 v Přerově, ale bylo to vlastně už odmítnutím předání vojenské posádky ve Frýdku-Místku v roce 1938, byl to partyzánský boj v Brdech, byl to partyzánský boj v Beskydech, byl to i výsadek, jehož výsledkem pak byla heydrichiáda. Časově omezovat skutečně jen na květen" - prohlásil v závěru svého vystoupení senátor Nenutil "by bylo vlastně svým způsobem znevažování toho předcházejícího úsilí Čechů proti nacistické zvůli." Co k tomu dodat? Možná jen to, že pak vůbec, ale vůbec nechápu, proč v senátním návrhu posuzovaného zákona nacházíme tvrzení, že k povstání českého lidu proti nacistické moci došlo v době mezi 30. dubnem a 12. květnem 1945. Ne, nejsem přítelem zjednodušujících soudů. Proto chci upozornit i na celkovou pojmovou zmatenost. Ano, počátky odbojového hnutí lze vysledovat bezprostředně po Mnichovu 1938, ale jeho skutečné formování nastalo až po 15. březnu 1939, kdy si vytklo za cíl dvojjediný úkol: odstranění okupačního režimu a obnovení československé státnosti. Právě Československý válečný kříž 1939 představoval téměř po celou dobu národně osvobozeneckého boje proti fašismu naše nejvyšší vojenské vyznamenání. Zřídila jej vláda svým nařízením ze dne 20. prosince 1940. Byl udělován našim i spojeneckým vojákům za mimořádné bojové činy, za zásluhy o přípravu a provedení bojových operací, jejichž důsledkem bylo podlomení moci fašistů na našem území a posléze jeho osvobození. Obdrželi jej také významní lidé, kteří se svou činností zasloužili o obnovu československé státnosti, neboť i jim se podařilo s nasazením vlastního života uchránit před nacisty významné celospolečenské hodnoty. Partyzánský boj na venkově a aktivitu odbojových skupin ve městech nelze však ještě považovat za povstání.



Partyzánská forma boje směřovala k vojenskému oslabení nepřítele. Kdežto povstání má vyšší cíl - dobytí a převzetí moci. S tím souvisí i Odznak československého partyzána, který zřídila vláda naší republiky svým usnesením z 9. srpna roku 1946. Propůjčoval jej ministr národní obrany příslušníkům partyzánských jednotek působících na území našeho státu nebo příslušníkům spojeneckých armád, kteří se zasloužili o jejich přípravu, zásobování nebo dokonce řízení. Partyzánům, kteří padli v boji proti okupantům, byl odznak udělován posmrtně. 19. prosince 1946 byl pak přijat zákon č. 255 - o příslušnících Československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození. Z uvedeného zákona vyplývá, že účastníkem národního boje za osvobození je ten, kdo v letech 1939 až 1945 a) byl československým partyzánem; b) zúčastnil se alespoň tři měsíce soustavnou činností zahraničního nebo domácího hnutí směřujícího přímo k osvobození Republiky československé nebo Slovenského národního povstání, třeba po dobu kratší, takovým způsobem, že tato činnost přivodila nebo byla prokazatelně způsobilá přivodit jemu nebo jeho rodině újmu na životě, osobní svobodě nebo zdraví; *** (11.40 hodin) (pokračuje Grebeníček) c) zúčastnil se povstání v květnu 1945, přičemž za bojů padl nebo byl těžce raněn nebo utrpěl těžkou poruchu zdraví. Dámy a pánové, dovolím si připomenout i zákon č. 357 ze dne 19. srpna 2005, který je orientován na ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich. Řeč je zde o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám a taky tedy o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945. Z § 7 uvedeného zákona pak vyplývá, že potvrzení účasti povstání v květnu 1945 ministerstvo vydá občanu České republiky, který v době mezi 30. dubnem a 12. květnem 1945 alespoň po dobu tří dnů na straně povstalců proti nacistické moci a) se zúčastnil bojů se zbraní, b) se podílel na zpravodajské a spojovací činnosti, c) konal zdravotní či zásobovací službu v terénu v souvislosti s bojovými akcemi, nebo d) byl členem Revoluční české národní rady a nebo povstaleckého velitelství. Dámy a pánové, nic jsme nezanedbali. Nic jsme nezanedbali. Pouze jistá skupina těch, kteří bojovali proti nacistům, se nepřihlásila ve stanoveném termínu. To, co jsem zde řekl, mě vede v jistých souvislostech k tomu, že chci zdůraznit, že senátní návrh zákona o Českém národním povstání zjevně postrádá odborné stanovisko uznávaných historických pracovišť, kterým je např. Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky, tedy takové stanovisko, o které následně požádala uvedený ústav předsedkyně sněmovního výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu doc. Putnová. "Místo stručného zdůvodnění nutnosti podobného zákona" - cituji nyní z uvedeného odborného stanoviska - "se navrhovatelé uchylují k vlastnímu výkladu historických událostí. Přitom používají jak již dávno překonaná fakta, např. údaje o jednotkách, které byly nasazeny k potlačení pražského povstání, tak i tvrzení, která byla po roce 1989 vyvrácena historickým výzkumem, resp. nově zpřístupněnými prameny, např. okolnosti přeměny České národní rady na Zemský národní výbor v Praze a jejich dalšího působení." Jistě, návrh zákona si klade za cíl vyzdvihnout historický význam povstání v květnu 1945 a morálně ocenit jeho dosud žijící účastníky - tedy ty, co se zapomněli přihlásit, zdůrazňuji. A samozřejmě, pokud to zde říkám, tak si dovolím tvrdit, že uvedený cíl zákona, tedy znovu připomenout význam povstání a ocenit jeho dosud žijící účastníky, je nepochybně správný, s tím opravdu problém nemám, ale navrhovaný zákon zasahuje do ustáleného historického výkladu, a to tvrzením, že k povstání českého lidu proti nacistické moci došlo v době mezi 30. dubnem a 12. květnem 1945. Jistě, 30. dubna 1945 byla osvobozena Ostrava, vedle Sovětské armády zde operovala i československá samostatná tanková brigáda a také bitevní pluk 1. československé smíšené



letecké divize. Téhož dne odpoledne spáchal pak v podzemí Říšského kancléřství sebevraždu Adolf Hitler. Právě pod vlivem těchto událostí vypuklo Květnové povstání českého lidu, což mělo jasný dopad na další vývoj situace v celém protektorátu. Ano, v odborné literatuře se běžně uvádí, že první povstání vypuklo 1. května 1945 v Přerově, a pokud předkladatelé mluví o 30. dubnu a vůbec to nezdůvodní, tak promiňte, nemohu je brát vážně. V roce 1989 byl název Květnové povstání českého lidu v odborné literatuře natolik běžný, že se udržel, jak připomíná právě ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd Oldřich Tůma, nejenom v kalendáři, ale přešel rovněž do příslušné legislativy. I to je důvod, proč považuji přejmenování již existujícího svátku za neopodstatněné. Dámy a pánové, historie by neměla být otrokyní prapodivné aktuálnosti a do dávných událostí bychom neměli vznášet současná ideologická schémata. Uvádí se to i v manifestu francouzských historiků proti zákonům o minulosti. "Ve svobodném státě" - cituji z uvedeného dokumentu, který spatřil světlo světa v roce 2005 "nepřísluší ani parlamentu, ani soudním orgánům, aby stanovily historickou pravdu." Co k tomu dodat? Možná jen to, že parlament skutečně není vědecký ústav a pravda se nedá odhlasovat, ta se dá poznat pouze vědeckými metodami. A to je hlavní důvod, proč navrhuji sněmovní tisk 718 na zamítnutí. Dámy a pánové, děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců KSČM.) Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Já se nyní zeptám, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy v rámci druhého čtení. Pan kolega Walter Bartoš. Prosím. Poslanec Walter Bartoš: Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, já nechci být dlouhý jako můj předřečník, jenom krátce bych chtěl říct jednu podstatnou věc. Debata o dějinách dvacátého století je velmi složitá, komplikovaná a probíhá. A pokud my zde v Poslanecké sněmovně předem určíme, jak se má vyvíjet, jaké názvosloví má být v této debatě používáno, je to velmi nešťastné. Jinými slovy, kodifikovat historický exkurz dopředu považuji za nevhodné a nedobré. Já bych doplnil pana kolegu Grebeníčka jednou věcí a na minutu bych obrátil vaši pozornost k polské historiografii. Polská historiografie je velmi zajímavá. Prvního srpna 1944, pokud to chcete úplně přesně, v 17. hodin odpoledne, začalo tehdy, a to podtrhuji, takzvané Varšavské povstání. Varšavské povstání bylo organizováno tehdy polskou Zemskou armádou, v polštině se jí říká Armia krajowa, bylo velmi organizováno, připraveno a bylo součástí celonárodního povstání, které mělo název Burza, v polštině Bouře. Proč to uvádím. Uvádím to z toho důvodu, že to povstání vykazovalo daleko větší provázanost jednotlivých celků než jednotlivá povstání v Přerově, v Nymburce, v Poděbradech, v Chlumci nad Cidlinou a podobně. *** (11.50 hodin) (pokračuje Bartoš) Polská historiografie velice opatrně váží slova - velice opatrně váží slova a nikde v polské historiografii nenarazíte na pojem polské národní povstání. Proto používají také Poláci povstání varšavské. A to chci říct, že to povstání skutečně bylo velmi provázáno, že dokonce když 3. října to povstání bylo potlačeno, tak zemská armáda Armia Krajowa, zajatci z této armády měli statut válečných zajatců a bylo s nimi zacházeno podle Ženevské konvence. Čili toto povstání, stejně jako Slovenské národní povstání mělo jiný rámec, bylo jinak organizováno a bylo na jiné úrovni. Já musím říct, že nechci tak ostře vstupovat proti tomuto zákonu, ale tento zákon určitě ve třetím čtení nebudu podporovat. Děkuji. (Potlesk některých poslanců.) Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji a ptám se na případnou další přihlášku do obecné rozpravy. Není žádná. Končím obecnou rozpravu. Zahajuji rozpravu podrobnou. Slovo má paní poslankyně Kateřina Konečná. Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji, paní předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, ještě jednou. Dovolte mi, abych se přihlásila ke svému pozměňovacímu návrhu, který je označen číslem 4789 a je vložen do našeho informačního systému. Jedná se o to, že přidáme ke státnímu svátku 17. listopad - Den boje za svobodu a



demokracii čárku a dále to bude pokračovat Mezinárodní den studentstva, tento název. Pevně věřím, že jsem ho odůvodnila dostatečně a moc děkuji za vaši podporu. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji. Prosím o další přihlášku do podrobné rozpravy. Pan kolega Petráň - podrobná rozprava. Poslanec Miroslav Petráň: Děkuji. Já se jenom přihlásím k našemu pozměňovacímu návrhu, který je veden jako sněmovní dokument 5962, a dovolte mi jenom, abych přečetl poslední záležitosti - bod 7 a 8, které se týkají legislativní úpravy o účinnosti. Část druhá nově zní: Účinnost - § 4. Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. A bod číslo 8: Část třetí se zrušuje. Děkuji. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji. Ještě někdo se hlásí do podrobné rozpravy? Nehlásí se nikdo, podrobnou rozpravu končím a končím také druhé čtení tohoto senátního návrhu zákona. Končím projednávání bodu 18, sněmovního tisku 719 ve druhém čtení. Děkuji panu senátorovi Nenutilovi, děkuji též panu zpravodaji panu poslanci Petráňovi. Zahajuji projednávání bodu číslon 24. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 933/ - prvé čtení Z pověření vlády tento návrh uvede pan ministr dopravy Zbyněk Stanjura. Prosím. Ministr dopravy ČR Zbyněk Stanjura Hezké dopoledne, vážená paní předsedkyně, kolegyně a kolegové. Dovolte, abych vás seznámil se základními cíli předkládaného návrhu novely. Jsou to zpřesnění a doplnění některých definic základních pojmů, úprava systému plánování rozvoje vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu - místo pořizování nových plánů aktualizace stávajících; zavedení jednotného systému elektronické komunikace za účelem snížení administrativní zátěže, úprava procesů spojených se stávající evidencí nákladů a cen služby dodávky pitné vody a odvádění odpadních vod pro účely stanovení věcně usměrňované ceny za vodné a stočné, posílení ochrany odběratelů, včetně transparentního vyúčtování vodného a stočného a jeho kontrola veřejností, změna týkající se opravy a údržby vodovodních nebo kanalizačních přípojek, zrušení pravomoci Ministerstva zemědělství rozhodovat o vzájemných právech a povinnostech vlastníků vodovodů nebo kanalizací, úprava uložení povinností veřejné služby provozovateli vodovodu nebo kanalizace, upřesnění působení orgánů státní správy. Děkuji za pozornost. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu ministrovi. Prosím nyní zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Ladislava Skopala. Poslanec Ladislav Skopal: Děkuji, paní předsedající - paní předsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, pan ministr, i když dopravy, ne zemědělství, to řekl zcela brilantně. Uvedl, o co se jedná v tomto zákoně.Pokud chcete upřesňující údaje, jsou v důvodové zprávě tisku 933 a já jenom doporučuji, aby tento tisk byl přikázán zemědělskému výboru s tím, že výbor se jím dostatečně bude zabývat na svém výborovém zasedání. Děkuji. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Ptám se, zda se do ní někdo hlásí. Nehlásí se nikdo, obecnou rozpravu končím a budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat tento návrh k projednání výboru zemědělskému. Má někdo jiný návrh na přikázání? Není tomu tak. Zahajuji hlasování číslo 52. Ptám se, kdo souhlasí s tím, aby návrh zákona byl přikázán výboru zemědělskému? Proti tomuto návrhu?



V hlasování číslo 52 přítomno 175, pro 110, proti nikdo. Návrh byl přijat a já konstatuji, že návrh zákona byl přikázán k projednání zemědělskému výboru. Tím končím projednávání bodu 24, projednávání sněmovního tisku 933 v prvém čtení. Děkuji panu ministrovi, děkuji též panu zpravodaji. Zahajuji projednávání bodu číslo 25. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 944/ - prvé čtení I v tomto případě místo omluveného ministra zemědělství Petra Bendla uvede tento návrh pan ministr dopravy Zbyněk Stanjura. Prosím, pane ministře. Ministr dopravy ČR Zbyněk Stanjura Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Přes název toho zákona, jedná se o v zásadě jednoduchou věc, která samozřejmě vždy naráží na problematické uvedení do života, a to se jedná o sloučení dvou institucí. V našem případě jde o Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský a Státní rostlinolékařskou správu. Výsledkem sloučení bude jedna instituce, která bude vykonávat agendy obou dosavadních institucí. Cílem navrženého opatření je zlepšit úroveň řízení ze strany zakladatele či zřizovatele, snížit byrokratickou zátěž, odstranit duplicity činností apod. Transformací dojde k úsporám, a to ve dvou rovinách: 1.klasické provozní výdaje jednotlivých organizací, to znamená náklady na IT služby, personální, účetní, majetkové náklady, a současně dojde k odstranění duplicit a k tomu, aby se zbytečné agendy zrušily. Postupným opatřením a postupným sloučením dojde v roce 2015 k úspoře proti úrovni roku 2010 zhruba o jednu třetinu nákladů, což v absolutním vyjádření představuje částku zhruba čtvrt miliardy korun ročně. Děkuji. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji vám, pane ministře. Zpravodajem pro prvé čtení je pan poslanec Jiří Papež. Prosím pana zpravodaje o slovo. Poslanec Jiří Papež: Děkuji za slovo, vážená paní předsedkyně. Kolegyně a kolegové, protože pan ministr ve svém úvodním slově popsal stručně, ale jasně smysl a obsah předkládaného vládního návrhu zákona, který je obsažen ve sněmovním tisku 944, mé úvodní slovo může být tím pádem stručné. Já bych pouze možná připomněl, že spojením těchto dvou kontrolních úřadů do jedné instituce se vrátíme do stavu, který tady v ČR již před nějakou dobou byl, a jsem přesvědčen o tom, že tento návrh je návrhem správným a smysluplným a má také mou podporu. Dovolte mi tedy, abych jenom připomněl a požádal o to, aby návrh zákona byl přikázán zemědělskému výboru. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Prosím o vaše přihlášky. Pan poslanec Zgarba. Prosím. *** (12.00 hodin) Poslanec Petr Zgarba: Paní předsedkyně, děkuji za slovo. Kolegyně a kolegové, zpravodaj mě jemně popíchl k reakci a k vyslovení názoru. Jak správně řekl, tak před časem vládní koalice - nechci říkat v podobném složení - se podílela na rozdělení těchto dvou organizací. V té době jsme zastávali stanovisko, že to není rozumné. Chápu dneska, že je čas šetřit a hledat úspory v podstatě napříč kapitolami, nejenom na Ministerstvu zemědělství, takže slučování těchto dvou organizací má smysl. Proti tomu nelze nic namítat. Ale chtěl bych tady připomenout, pokud dojde ke sloučení tak, že se zachovají odborné činnosti obou organizací - stejně jak Rostlinolékařské správy, tak Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu - nejenom pro občany, ochranu potravin a jiné náležitosti, ale taktéž jako služba pro zemědělce a odbornou část, kde využívají zemědělští podnikatelé výstupy z těchto organizací ke své činnosti, tak nemám proti tomu nic.



A předpokládám, že projde-li tento zákon, slučování bude probíhat tak, aby nedošlo opravdu k omezování a krácení činnosti v odborných složkách, tak aby se poškodila činnost kterékoliv z této organizace. Bude-li se sloučením šetřit na ekonomických a úřednických činnostech, nic proti tomu. Toť vše k předkládané normě. Děkuji za pozornost. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji. Hlásí se ještě někdo do obecné rozpravy? Nehlásí se nikdo, obecnou rozpravu končím. Budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat tento návrh k projednání výboru zemědělskému. Zeptám se ještě pana zpravodaje: Zemědělský výbor jste také vy navrhoval? (Ano.) Takže v tom je shoda. Ptám se, jestli má ještě někdo jiný návrh na přikázání. Nemá. Zahajuji hlasování číslo 53. Ptám se, kdo souhlasí s tím, aby tento návrh byl přikázán zemědělskému výboru. Proti tomuto návrhu? Hlasování číslo 53. Přítomno 176, pro 116, proti nikdo. Návrh byl přijat. Návrh jsme tedy přikázali výboru zemědělskému. Tím končím prvé čtení tohoto zákona. Končím projednávání bodu 25, sněmovního tisku 944 v prvém čtení. Děkuji panu ministrovi, děkuji též panu zpravodaji. Zahajuji projednávání bodu číslo 30. Návrh poslanců Romana Sklenáka, Miroslavy Strnadlové, Antonína Sedi a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 911/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2 Upozorňuji tedy, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. Stanovisko vlády bylo doručeno jako sněmovní tisk 911/1. Nyní prosím, aby tento návrh uvedl pan poslanec Roman Sklenák, který je jedním z navrhovatelů. Prosím. Poslanec Roman Sklenák: Vážená paní předsedkyně, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, dovolte mi tedy, abych stručně tuto novelu zákona o zaměstnanosti představil a odůvodnil. Poněkud zjednodušeně lze tento návrh popsat tak, že navrhuje mezi náhradní dobu zaměstnání doplnit i dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti po skončení výdělečné činnosti, pokud tato pracovní neschopnost vznikla v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě. Jde o to, že zákon o zaměstnanosti se od 1. ledna roku 2012 změnil tak, že rozhodným obdobím pro posuzování nároků na podporu v nezaměstnanosti jsou poslední dva roky, přičemž do té doby délka rozhodného období činila tři roky. Nárok na podporu v nezaměstnanosti má jen ten uchazeč o zaměstnání, který v tom rozhodném období odpracoval minimálně dvanáct měsíců. Takže zaměstnanci, kterému vznikla dočasná pracovní neschopnost krátce před skončením pracovního poměru, případně v té ochranné době, a trvala více než jeden rok, tak tito zaměstnanci nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti. Dochází tak tedy k tomu, že lidé, kteří po desítky let platili pojištění právě pro případ ztráty zaměstnání, se najednou jako uchazeči o zaměstnání ocitnou bez prostředků, bez přiměřeného hmotného zabezpečení, a to v již tak složité životní situaci po dlouhodobé nemoci. Chci zdůraznit, že tento návrh podáváme na základě konkrétních případů lidí, kteří se na nás obrátili se svými příběhy. Můžu vám zde popsat konkrétní případ muže - 55 let, celý život pracoval, bohužel v tom posledním období měl pracovní smlouvu na dobu určitou a ke konci roku 2010 se u něj objevily závažné zdravotní potíže.



Musel postoupit operaci, dlouhodobou rekonvalescenci a v tomto období mu skončil ten pracovní poměr na dobu určitou. A on když potom získal zpět status práceschopného, tak šel na úřad práce požádat o podporu v nezaměstnanosti a zjistil, že na ni nemá nárok. My se domníváme, že zákon o zaměstnanosti by neměl ponechat tyto uchazeče o zaměstnání zcela bez prostředků, tedy bez podpory v nezaměstnanosti už proto, že by se podle našeho názoru jednalo o popření práva zaručeného článkem 26 Listiny základních práv a svobod, tedy práva na přiměřené hmotné zabezpečení osob, které bez své viny nemohou získávat prostředky pro své životní potřeby prací. A Listina základních práv a svobod jednoznačně zaručuje vyšší standard zabezpečení těchto osob, než je standard hmotné nouze. Tedy neobstojí ten argument, že odkázání těchto osob na sociální dávky tohle jejich právo zajišťuje. Závěrem si vás tedy, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolím požádat, abyste propustili tento návrh do druhého čtení, protože jak mi bylo avizováno, budou vznesena veta poslaneckých klubů. Děkuji. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji za úvodní slovo navrhovatele. Prosím, aby se ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Miroslav Jeník slova. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Miroslav Jeník: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, předložený návrh zákona usiluje o rozšíření toho, co je považováno za náhradní dobu zaměstnání, o osoby, kterým vznikla dočasná pracovní neschopnost v době výdělečné činnosti či v ochranné lhůtě po jejím skončení. Předložený návrh zákona se zaměřuje pouze na vybranou skupinu uchazečů o zaměstnání, konkrétně pak na ty zaměstnance, kterým během pracovního poměru či v ochranné lhůtě sedmi dnů po jeho skončení vznikla dočasná pracovní neschopnosti. Zaměstnanci, který se v této pracovní neschopnosti ocitne, byť jediný den po uplynutí ochranné lhůty, již náhradní doba zaměstnání započítána nebude. Přijetí tohoto návrhu zákona by tak vedlo k nerovnému přístupu při posuzování nároku na podporu v nezaměstnanosti. Uchazeč o zaměstnání, který nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti, nezůstane zcela bez prostředků, jak uvádí důvodová zpráva předkládaného návrhu zákona. Státem jsou poskytovány dávky pomoci v hmotné nouzi nebo dávky státní sociální podpory. V neposlední řadě by přijetí tohoto návrhu zákona znamenalo rozšíření počtu osob, kterým vznikne nárok na podporu v nezaměstnanosti, a tudíž je to dopad na státní rozpočet. Jednalo by se tak také o navyšování prostředků a výdajů na pasivní politiku zaměstnanosti v době, kdy je třeba se daleko více zaměřit na podporu aktivní politiky zaměstnanosti. Předkládaný návrh zákona ani odhadem nezmiňuje počet osob, kterých by se navrhovaná právní úprava týkala, a neuvádí ani odhad potřebných finančních prostředků. Chápu, že je to složitá materie, že je možná vedena určitými zkušenostmi, jak tady bylo v úvodním slově poukázáno, nicméně stanovisko vlády k tomuto poslaneckému návrhu je negativní. Já i z těch důvodů, které jsem uvedl předtím, i v souladu se stanoviskem vlády potom v podrobné rozpravě navrhnu zamítnutí tohoto zákona v prvním čtení. Děkuji. *** (12.10 hodin) Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: K tomu ještě tedy říkáte, že vystoupíte v obecné rozpravě, jak jsem pochopil. Ano. Já bych obecnou rozpravu otevřel. Hlásí se pan poslanec Benda. Prosím, máte slovo. Tuším, co řeknete. Prosím. Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, já bych jménem poslaneckých klubů ODS a TOP 09 a Starostové chtěl vznést veto na projednávání tohoto návrhu zákona v režimu § 90. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, zaznělo veto vůči tomu, aby prvé čtení proběhlo podle § 90 odst. 2. Nyní se zeptám, kdo se dále hlásí do obecné rozpravy. Je tady přihlášený pan poslanec Opálka, takže poprosím pana poslance, aby se ujal slova.



Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, kolegové, dovolte mi krátké vystoupení. Předložený návrh se snaží zmírnit dopad zákona 367/2011 Sb., který zpřísnil podmínky pro nárok na podporu v nezaměstnanosti a na podporu při rekvalifikaci. Před 1. lednem 2012 bylo potřebné k nároku na podporu v nezaměstnanosti získat v rozhodném období tří let před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání důchodové pojištění celkem v rozsahu nejméně dvanácti měsíců. Toto rozhodné období, žel, bylo k 1. lednu 2012 zkráceno na dva roky, což přineslo nejenom problém, o kterém hovořil pan předkladatel. Zkrácení rozhodného období mimo jiné nepříznivě dopadlo na zaměstnance, kterým vznikla dlouhodobá avšak dočasná pracovní neschopnost s nárokem na dávky nemocenského pojištění těsně před skončením pracovního poměru či v ochranné lhůtě sedmi dnů. Stává se pak, že vzhledem k tomu, že tato doba se již nezapočítává do doby důchodového pojištění a může trvat i více než rok, nevznikne po jejím skončení nárok na podporu v nezaměstnanosti a občan je odkázán jen na dávky ze sociálních nepojistných systémů či na podporu blízkých, protože sociální dávky v rámci hmotné nouze jsou testovací dávky, týkají se celé domácnosti a občan na ně nemusí dosáhnout. Předkladatelé navrhují krýt dobu pobírání nemocenských dávek tak, že období nemocenské bude považováno za náhradní dobu zaměstnání. Vláda však, jak zdůraznil pan zpravodaj, s tímto řešením vyslovila nesouhlas, jednak z důvodu nerovných podmínek pro různé skupiny občanů, jednak z důvodu zvýšení výdajů ze státního rozpočtu na dávky podpory v nezaměstnanosti. Je skutečností, že "odchod na nemocenskou" je občany v prvních měsících nezaměstnanosti nezřídka využíván. Často tak dochází k řešení individuálních sociálních problémů na úkor veřejných prostředků z nemocenského pojištění. Jde však vždy o suverénní rozhodnutí ošetřujícího lékaře a těžko s těmito událostmi polemizovat z pozice laika. Osobně bych navrhoval vrátit se k původnímu rozsahu tří let rozhodného období a k tomu ještě - třeba jen pro určitou skupinu - zkrátit potřebné doby pojištění z dvanácti na šest měsíců. Proč to říkám? Umožnilo by to totiž i absolventům škol, kteří v prázdninových měsících pracovali tři roky po dobu dvou měsíců, a přitom po absolvování školy nenašli pracovní místo, aby získali i oni, právě ti aktivní a pilní, nárok na podporu v nezaměstnanosti, neboť neměli šanci odpracovat za tři roky více měsíců jak šest a ze své mzdy odváděli mimo jiné i příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Doufám, že neprojde návrh na zamítnutí a veto na § 90 jednacího řádu, tedy zrychlené čtení, mi umožní tento můj návrh předložit k posouzení výboru pro sociální politiku, pokud mu bude tisk Poslaneckou sněmovnou přikázán. Děkuji za pozornost. (Potlesk zleva.) Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Zpravodaj může vystoupit ihned. Prosím, máte slovo. Poslanec Miroslav Jeník: Já bych chtěl jenom zopakovat, že chápu, že to individuálně mohou být složité případy, nicméně z důvodů, které jsem zde uvedl, a z důvodů systému navrhuji zamítnutí v prvém čtení. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teď bych požádal pana poslance Antonína Seďu, dalšího přihlášeného do rozpravy, aby se ujal slova. Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, jak bylo řečeno, ustanovení § 41 odst. 1 zákona o zaměstnanosti bylo s účinností od 1. ledna 2012 novelou, provedenou zákonem č. 367/2011 Sb., změněno tak, že rozhodným obdobím pro posuzování nároků na podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci jsou poslední dva roky před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání, přičemž do této doby délka rozhodného období činila tři roky. Navrhovaná změna, kterou máte před sebou, odstraňuje negativní důsledky platné právní úpravy, která fakticky popírá snahu státu, aby uchazeči o zaměstnání mimo jiné i nastavenými podmínkami pro podporu v nezaměstnanosti našli v co možná nejkratší době znovu uplatnění na trhu práce. Stav, kdy uchazeč o zaměstnání a jeho rodina zůstanou zcela bez prostředků, vede k zadlužování domácností a ohrožení sociálním vyloučením. Brání tak rychlé reintegraci na trh práce a podporuje svojí konstrukcí dlouhodobou nezaměstnanost.



Zároveň navrhovaná změna naplňuje jak požadavek na adekvátní sociální zabezpečení osob v pojistném systému, které se po přechodnou dobu ocitly /a opakuji, nikoliv vlastní vinou/ ve finanční tísni, tak také požadavek na minimální rozpočtové náklady. Vážené poslankyně, vážení poslanci, vláda vyslovila nesouhlas s návrhem zákona s tím, že navrhovaná změna by vedla k nerovnému přístupu při posuzování nároků na podporu v nezaměstnanosti. Zároveň vláda upřednostňuje dávky v hmotné nouzi či dávky státní sociální podpory před podporou v nezaměstnanosti, a to bez ohledu na skutečnost, že dotyčný celý život platil pojistné a nyní se dostal /a znovu opakuji, nikoliv vlastní vinou/ do finanční tísně. Vláda upozorňuje na to, že změna zákona o zaměstnanosti by znamenala rozšíření okruhu osob, kterým by mohl vzniknout nárok na podporu v nezaměstnanosti, a tudíž i dopad na státní rozpočet. Já osobně s vládou nemohu souhlasit, protože pokud někdo je podle zákona poškozen a jsou mu upírána práva daná základní Listinou práv a svobod, pak je povinností každé demokratické vlády a zejména demokratického parlamentu tuto chybu napravit. A právě tohle svým návrhem změny zákona poslanci za sociální demokracii navrhují. Takže já také doporučuji postoupit návrh zákona do druhého čtení. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Drábek se hlásí o slovo. Prosím. Poslanec Jaromír Drábek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dobré poledne, vážené kolegyně, vážení kolegové. Diskuse k návrhu zákona, jak je vidět, se rozvíjí spíše kolem pojetí podpory v nezaměstnanosti, dávek státní sociální podpory a dávek v hmotné nouzi, než ke konkrétnímu návrhu. Já jsem nucen k tomu říci pár slov, protože jsem byl předkladatelem těch úprav časového vymezení podpory v nezaměstnanosti, resp. časového testu. Je potřeba především říci, že podpora v nezaměstnanosti má sloužit k dočasnému překrytí té části časového období, kdy ten, kdo ztratil zaměstnání, buď nalezne nové zaměstnání, nebo musí přizpůsobit své výdaje sníženým příjmům, než se po období poskytování podpory v nezaměstnanosti dostane do standardní sociální sítě, to znamená do období, kdy čerpá prostředky ze systému státní sociální podpory nebo ze systému hmotné nouze. *** (12.20 hodin) (pokračuje Drábek) A pokud do roku 2011 tady byly nastaveny podmínky takové, že testovací období bylo tři roky a stačilo 12 měsíců na získání podpory v nezaměstnanosti, tak to neodpovídá tomu, čemu je určena podpora v nezaměstnanosti, protože pokud ta odpracovaná doba z toho časového testu je třetinová, pak není čemu se přizpůsobovat a ta podpora v nezaměstnanosti nenaplňuje svůj smysl. Proto ji na základě zkušeností ze zahraničí, kde je obvyklý ten test v té poloze, že je třeba odpracovat alespoň 50 % toho rozhodného období, byla tomu přizpůsobena a současná podmínka je taková, že v posledních dvou letech je potřeba odpracovat alespoň 12 měsíců. To, o čem tady mluvil kolega Opálka, ten návrh na úpravu časového testu tak, že dokonce by to znamenalo nejenom návrat k předchozímu způsobu výpočtu, ale dokonce tady navrhuje, aby z toho testovacího období stačilo odpracovat pouze šestinu testovacího období, tak je úplným popřením smyslu podpory v nezaměstnanosti tak, jak je v tom systému sociální ochrany zaveden. To je absolutně mimo rámec toho, k čemu podpora v nezaměstnanosti má sloužit. Na to jsem měl jenom potřebu upozornit. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Já bych teď požádal pana poslance Opálku, který se hlásí do rozpravy v této chvíli. Poslanec Miroslav Opálka: Vážený pane místopředsedo, já bych chtěl vaším prostřednictvím oslovit pana kolegu Drábka. Já jsem zde hovořil o tom, že si dovedu představit, že pro určitou skupinu, a teď jsem mluvil o studentech, kteří třeba mají problém doma a pracují každé prázdniny dva měsíce, nejsou schopni za dva roky samozřejmě odpracovat 12 měsíců, pak se stanou nezaměstnanými, už nestudují. My tady vymýšlíme, jestli jim ještě rok přidáme možnost studia někde v kurzech jazykových a podobně, aby byli zajištěni aspoň zdravotním pojištěním a podobně, aby i tito lidé mohli, a teď hovořím o této konkrétní skupině, dosáhnout na tu podporu,



protože oni neměli šanci těch 12 měsíců odpracovat. A jestli to tak bude nebo ne, já jsem říkal, že předložím na výboru tento svůj návrh a on posoudí a pak to Sněmovna dostane nebo nedostane. Chtěl bych relativizovat toto tvrzení, které pan kolega Drábek tady učinil. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Snad jsme vyčerpali všechny přihlášené řečníky. V obecné rozpravě pan poslanec zopakoval návrh na zamítnutí. To jsem zaregistroval. Jsem tady upozorněn, jestli jste to učinil, ale vy jste to učinil, jak si pamatuji. Pokud se už nikdo nehlásí do rozpravy? Pan poslanec Sklenák ještě v rámci rozpravy. Poslanec Roman Sklenák: Počet vystupujících i to, o čem hovořili, jednoznačně podle mě ukázal, že toto je téma, o kterém by bylo dobré se bavit, a proto jsem chtěl ještě jednou vás všechny požádat, abyste nepodpořili návrh zpravodaje na zamítnutí a abyste umožnili to, aby bylo možné o tomto návrhu a o celé této problematice diskutovat především ve výboru a samozřejmě v dalších čteních. Děkují. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teď můžeme obecnou rozpravu ukončit. Já se ještě zeptám, jestli navrhovatel nebo zpravodaj nevystoupí s nějakým závěrečným slovem. Ale není tomu tak. V tom případě gonguji. Prosím, aby se dostavili všichni do sálu, kteří chtějí hlasovat. Ještě je tu návrh vás odhlásit, takže vás zároveň odhlašuji. Žádám vás všechny, kdo chcete hlasovat, abyste se znovu přihlásili. Připomenu, že v obecné rozpravě zazněl návrh pana poslance Jeníka na zamítnutí tohoto předloženého návrhu, a to je to, s čím bychom se teď měli vypořádat. Já věřím, že jsou všichni na svých místech a můžeme tedy nejdřív hlasovat návrh pana poslance Jeníka na zamítnutí. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Hlasování má pořadové číslo 54, přihlášeno je 153, pro hlasovalo 75, proti 74. Pan poslanec jde zkontrolovat hlasování. Pan poslanec Gazdík jako vítr běží Sněmovnou. Poslankyně Jana Kaslová: Pane předsedající, já se omlouvám, na sjetině mám křížek. Chtěla jsem hlasovat ano. Zpochybňuji hlasování. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Slyšeli jsme zpochybnění hlasování od paní poslankyně Kaslové. Takže budeme hlasovat o námitce. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, přijmout námitku paní poslankyně Kaslové, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Hlasování má pořadové číslo 55, přihlášeno je 155, pro hlasovalo 125, proti 15. Námitka byla přijata. Je tady znovu návrh vás odhlásit, takže vás zase odhlašuji. Žádám, abychom se znovu přihlásili. Připomínám, že budeme znovu hlasovat o návrhu pana poslance Jeníka na zamítnutí předloženého návrhu. Hlasujeme návrh na zamítnutí. Zahajuji hlasování. Kdo je pro zamítnutí, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Hlasování má pořadové číslo 56, přihlášeno je 157, pro hlasovalo 79, proti 78. Výsledek je to, že zamítnutí bylo přijato Sněmovnou. Sice těsně, ale přijato. Myslím, že v tomto případě mohu ukončit projednávání bodu číslo 30. Zahájím projednávání bodu číslo 31, který byl přerušen. Připomenu, že se jedná o 31. Návrh poslanců Lubomíra Zaorálka, Bohuslava Sobotky, Jeronýma Tejce, Jaroslava Krákory a dalších na vydání ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů /sněmovní tisk 630/ - prvé čtení My jsme tuto věc přerušili v pátek 15. 2. To bylo ještě na 51. schůzi Sněmovny. Pokud se nemýlím, tak to bylo učiněno ještě uprostřed rozpravy, ve které pan poslanec Benda nějak avizoval, že podá návrh na zamítnutí, ale



mám dojem, že to ještě v obecné rozpravě neučinil. Sice o tom mluvil, ale ještě to neudělal. Já si myslím, že jsme to přerušili uprostřed obecné rozpravy, která probíhala. Já bych se měl zároveň ujmout role zpravodaje, což jsem zvědavý, jak to udělám. Paní poslankyně, mně dává najevo, že mě chce v té lavici. Já bych poprosil, jestli by paní předsedkyně nebo pan místopředseda mě na chvilku vystřídali, abych mohl sejít dolů. *** (12.30 hodin) Místopředseda PSP Jan Hamáček: Prosím pana místopředsedu Zaorálka, aby se ujal slova. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, jako navrhovatel. Já nebudu opakovat své vystoupení z minulé rozpravy, ale když to bylo přerušeno, tak jenom připomenu to, co jsem tady jenom velmi jednoduše zdůvodňoval. Já jsem tady zdůvodňoval návrh změny Ústavy, jehož podstatou je, aby se změnil režim udělování milosti takovým způsobem, že bude vyžadován spolupodpis předsedy vlády na všech formách udělování milosti, tzn. ať je to agraciace, rehabilitace nebo abolice. To byla podstata změny, kterou jsem tady navrhoval. Nebudu tady opakovat své zdůvodňující vystoupení, odkazuji na něho. A budu rád, když se k tématu ještě vrátíme. Takže to je to, k čemu se vracíme po přerušené rozpravě. A já už si tady sednu teď. (Ke stolku zpravodajů.) Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Jsme tedy v obecné rozpravě. Já zde mám jednu přihlášku, to je pan poslanec Paroubek, kterému udělím slovo. Prosím. Poslanec Jiří Paroubek: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já jsem vždycky u takovýchto bodů, které jsou přerušeny, v takovém divném lidském rozpoložení, protože si vždycky, když se dívám na své vystoupení, myslím, že už jsem to vystoupení říkal. Tak já se budu snažit to říkat trošku jinými slovy. Především si myslím, že návrh na změnu Ústavy tak, jak přišel, je užitečný. Já se ještě k té myšlence vrátím na konci. Jeho smyslem je odejmout prezidentu republiky pravomoc samostatně odpouštět a zmírňovat tresty uložené soudem a toto právo společně s právem nařizovat, aby se trestní stíhání nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo, zařadit mezi rozhodnutí, k jejichž platnosti je třeba kontrasignace premiéra. To hodnotím jako dobrý počin a myslím, že je to vyjasnění, které, kdybychom tady měli před onou amnestií prezidenta, tak bychom dnes nebyli v trapných situacích. Musím se zastavit u samotné kontrasignace. Po amnestii exprezidenta Václava Klause z 1. ledna 2013 vyšlo najevo, že jde o naprostou formalitu, tak jak je to v Ústavě zakotveno. Předseda vlády Petr Nečas připojil svůj podpis pod amnestii, aniž vůbec zřejmě věděl, jaké z tohoto spolupodpisu plynou důsledky. Z Ústavy vyplývá, že prezident republiky je ze své funkce neodpovědný, tam, kde jeho rozhodnutí kontrasignuje premiér, za toto rozhodnutí odpovídá vláda. Vláda měla amnestii dokonce projednat ve sboru na svém zasedání, což neudělala. Kdyby tak učinila, mohla by pověřit ministra spravedlnosti, aby zjistil, kolika odsouzených osob se amnestie bude týkat. Že to bude padesát tisíc, to jsme na začátku amnestie ani neslyšeli, kolik osob vykonávajících trest odnětí svobody bude z věznic propuštěno, jaký dopad obecně bude amnestie mít. Vláda by mohla také nedoporučit svému předsedovi, aby svůj podpis pod amnestii připojil, když v takovém případě by rozhodnutí prezidenta republiky nebylo vůbec platné. Vláda tak měla právní prostředky na to, aby mohla zabránit alespoň nejkontroverznějšímu článku dvě amnestie. Mohli jsme si všichni ušetřit to, co nastalo, blamáž s ústavní žalobou Senátu, což je nešťastný krok podle mého názoru a de facto nedůstojný odchod poslední hlavy státu z úřadu. To vše bylo, opakuji, v silách vlády. Vláda však neučinila nic. Na mou nedávnou interpelaci sám ministr spravedlnosti odpověděl, že se jeho úřad na amnestii vůbec nepodílel. Tím jsem chtěl jen naznačit, že do budoucna nebude myslitelné, aby vláda přistupovala k rozhodnutí prezidenta takto liknavě nebo, chcete-li, hodně velkoryse. Jen dobře, pokud v tak vážných věcech, jako jsou zásahy do trestního řízení skončeného či probíhajícího, byla jednoznačně určena odpovědnost. Neznamená to, že pokud se současný prezident zavázal veřejně svého práva nevyužít, že by novela Ústavy byla zbytečná. Prezidenti přicházejí a odcházejí a také jejich názory se v čase mění, ale Ústava by každého z nich měla přežít. Aspoň ta její nejpodstatnější část. Sebelepší novela Ústavy ani sebelepší záměr zákonodárce nevyřeší nic, nepochopí-li vláda svou úlohu v těchto věcech. Při této příležitosti mi dovolte, abych opakovaně řekl, že nepovažuji nadále za možné, aby základní zákon státu byl po sedmi novelizacích podrobován dalším dílčím a někdy i účelovým, politicky účelovým novelizacím - což není tento případ, jak jsem řekl v úvodu preventivně, tak tento případ vítám - když jen této schůzi jich je navrženo pět. Novely Ústavy by neměly podléhat lidové tvořivosti zákonodárců. Zásahy do Ústavy by se mělo



šetřit. Myslím, že by bylo dobré, aby grémium Sněmovny, aby politické strany, zejména od koaličních bych to očekával, zřídily komisi pro novelu Ústavy, která by provedla její revizi a připravila její komplexní novelu. Vím, že do konce volebního období, de facto jedna a čtvrt roku, že prakticky tyto věci musely být zpracovány někdy do konce září, aby byly pak seriózním způsobem projednány, pokud mají mít šanci na to, aby byly přijaty. Nicméně přes tuto výtku, kterou tady vznáším a která by měla být zejména uplatněna v tom příštím volebním období od jeho samého počátku, tzn. vytvoření komise pro novely Ústavy, budu hlasovat pro tento návrh, protože jej považuji za rozumný a užitečný. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. To byl pan poslanec Paroubek. Hlásí se pan předkladatel pan místopředseda Zaorálek. Prosím máte slovo. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Já tedy děkuji za podporu pro ten návrh, kterou vyjádřil pan poslanec Paroubek. Jenom mi dovolte, abych to trochu upřesnil, aby bylo zřejmé, o co se v návrhu jedná a co tam není. Já jenom připomínám, že návrh, který předkládám, se netýká amnestie. Ten důvod je samozřejmě jednoduchý. Pro amnestii už dnes kontrasignace premiéra platí. Takže amnestie se to netýká. A já teď tady nechci rozvíjet debatu, že se samozřejmě domnívám, že kontrasignace premiérem v případě amnestie, stejně jako v jiných, není formálním aktem a pro mě je to skutečně přebírání plné odpovědnosti. Ale to je jiná debata, to by bylo zvláštní téma, které by možná také stálo za to. Nicméně návrh, který je tady předložen, se týká pouze milostí. Já to tedy řeknu česky, protože latina není dnes už tak živý jazyk. Jedná se to těch tří typů milostí - abolice, agraciace a rehabilitace. A já jenom, abych to ještě jednou řekl jednodušším způsobem. Abolice je tedy zastavení trestního stíhání, agraciace je odpuštění trestu, rehabilitace je úplné vymazání trestu. Návrh, který já předkládám - my jsme v roce 2012 v souvislosti s přímou volbou prezidenta provedli úpravu, na základě které jsme abolici, tedy zastavení trestního stíhání, podřídili podpisu premiéra. A tento návrh navrhuje pouze jedinou věc - srovnat všechny typy milostí, tzn. zastavení trestního stíhání, odpuštění trestu, zahlazení trestu. Všechny tyto typy milostí podřídit kontrasignaci premiérem. Takže aby bylo jasno, tohle se netýká amnestie. V době, kdy jsem to navrhoval, bylo ještě dlouho před tím problémem s amnestií, který vznikl. Tohle se týká pouze prezidentských milostí. Já jsem tady ve svém minulém vystoupení říkal důvody, jak vznikly pochyby, kolik těch pochyb a podezření je. A tohle je způsob, jak by vláda podpisem premiéra převzala odpovědnost za celou tuto prezidentskou agendu. Takže jenom se vracím k tomu skutečnému smyslu návrhu a k tomu, čeho se opravdu týká. Jde o to, aby všechny typy milostí do budoucna byly kontrasignovány premiérem a byly pod kontrolou a jasnou odpovědností vlády. To je smysl návrhu. A já bych jenom chtěl požádat, abychom ho pustili do debaty v této sněmovně, protože myslím, že to je návrh, který zvlášť v tom, jak se v poslední době milosti staly předmětem rozsáhlé veřejné debaty, je aktuální a je ku prospěchu věci. Takže tohle je to, co je předmětem návrhu. Amnestie se netýká. Místopředseda PSP Jan Hamáček: Já děkuji panu předkladateli. Další přihlášený do rozpravy je pan poslanec Marek Benda. Prosím máte slovo. Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážený pane navrhovateli, dámy a pánové, já jsem měl pocit, že v minulé rozpravě jsem vystoupil, zdůvodnil, proč má být návrh zákona zamítnut, ale podle záznamu, které jsou v záznamech místopředsedů této Sněmovny, jsem zřejmě návrh na zamítnutí nepodal. Takže ho s dovolením v tuto chvíli podávám. A snad jenom stručné odůvodnění nebo nějaký komentář. *** (12.40 hodin) (pokračuje Benda) Já pokládám za strašně nešťastné to, co se tady dnes odehrává, že na každou společenskou situaci, která se někomu nelíbí a která se stane tématem novinových článků, se reaguje změnou zákona. A za dvojnásob nešťastné pokládám, když se na takové situace reaguje změnou Ústavy. Mně to připadá opravdu nenormální, ať se na mě pan navrhovatel nezlobí, ale kvůli tomu, že se objevilo deset novinových článků, co je dobře nebo špatně, tak reagovat změnou Ústavy, kterou jsme přesně v této části před rokem v této Sněmovně diskutovali a došli k názoru, že abolice mají být vyňaty a mají být převedeny z výlučné pravomoci prezidenta do



kontrasignované pravomoci. Já jsem nikdy příznivcem tohoto nebyl, ale respektoval jsem tenhle konsensus, který vznikl v této Sněmovně. Tak abychom rok na to přicházeli jenom proto, že se objeví pár článků v novinách nebo časopisech s tím, že musí být všechny ostatní milosti převedeny také pod zodpovědnost premiéra, resp. vlády. Mně prostě připadá, že tímto způsobem s Ústavou opravdu nemáme zacházet. Ústava není trhací kalendář, to je něco, co má být stabilní, má logiku, že je stabilní a nemění se každý týden podle toho, jak se zrovna kdo vyspí a co mu přijde jako to důležité a zajímavé, co se má v tu chvíli řešit. Kromě toho, že k tomu mám tento obecný postoj, že se nemá v tomto směru na Ústavu sahat, tak upozorňuji, že ten návrh nemá žádné racionální jádro. Milosti prezidenta republiky nepatří do právního systému země. To je ústavní výsada vycházející z nějakých starých zásad, pravomocí, které měl panovník, které fakticky mění a ruší to, co se předtím na té právní úrovni odehrálo. Nejsou zpochybněním soudů, které předtím proběhly. Nejsou přezkumem soudních rozhodnutí, která předtím proběhla. Ta všechna proběhla, platí, jsou hotová. Tohle je zvláštní forma, která říká: Ano, panovník, a protože už panovníky nemáme, tak prezident republiky má někdy možnost zvláštního milosrdenství. Přesně tohoto milosrdenství, které umožňuje, aby někomu ze závažných zdravotních, sociálních, možná i jiných důvodů byl jeho trest odpuštěn resp. mu byl vymazán. Proč z toho chceme dělat právní otázku, která, a to přece žádný jiný význam to nemá, nebo politickou otázku? Co má za význam, když to bude podepisovat premiér? Jediný význam, že tady zase na základě novinových článků nějaké skupiny polohysterických poslanců nebo poslankyň budou interpelovat premiéra a vykřikovat: Jak to, že jste to podepsal, pane premiére? Vy za to musíte vzít zodpovědnost! To je opravdu smyslem, to je jediným smyslem tohoto návrhu. To je jediným smyslem tohoto návrhu, vytvořit o každé milosti, která bude do budoucna provedena, politickou debatu v Parlamentu, jestli měla nebo neměla být učiněna. A to já říkám, že prostě milost v tomto směru není právní institut. Není, je institut zvláštního milosrdenství, který má být svěřen té jedné osobě nebo ho zrušme. To je také legitimní říct, nic takového být nemá. Ale udělat z toho politický problém, o kterém se budeme hádat na půdě této Sněmovny a za který budeme interpelovat vládu a vést tady dalekosáhlé debaty o tom, jestli ten člověk, kterému byla milost udělena, měl rakovinu nebo neměl rakovinu, jestli umře za dva roky nebo za čtyři roky mně prostě připadá neetické, nenormální. Vůbec bych to neotvíral. Proto doporučuji, aby tento návrh zákona byl zamítnut. Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, to byl pan poslanec Benda. Slovo má nyní opět pan navrhovatel místopředseda Zaorálek, prosím. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji za každý příspěvek, ale dovolte, abych tady řekl Sněmovně nyní něco, co pokládám za naprosto zásadní a v čem absolutně nesouhlasím s vyjádřením pana poslance Marka Bendy. Já budu přesně citovat, co tady pan poslanec Marek Benda řekl. On řekl větu: Milosti nepatří do právního systému této země. Opakuji to ještě jednou, přátelé, abyste si to vychutnali: Milosti prezidenta nepatří do právního systému této země! Pan poslanec Benda nám tvrdí, že je to jakési reziduum panovnických výsad, které v naší demokratické Ústavě zůstalo. Já bych se rád zeptal tvůrců Ústavy, kteří ji psali, jestli někdo z nich to myslel tak, že v Ústavě demokratického státu bude pasáž, chápete, která nepatří do právního systému země a ve které my si vzpomeneme na právo, které mívali kdysi králové a ti ho uprostřed demokratického státu budou prostě si moci klidně uplatňovat! Chápete? To je naprosto absurdní? Tvrzení pana poslance Bendy je naprosto absurdní! Není možné, aby v demokratickém státě, kde jsou občané, kteří jsou si všichni rovni před zákonem, byl někdo jako panovník středověkého typu, který může, u něhož se všechno právo vypustí, který může udělat cokoliv. Který, když si umane, tak řekne: Odpouštím! A na druhý den řekne: Co jsem odpustil, ruším! Ty propuštěné zase popravím! Chápete? To je naprostý nesmysl! Otázka je, buď jsme demokratický stát a zákony musí dodržovat všichni a není nikdo mimo zákon a pan poslanec Benda tady tvrdí něco, s čím já budu vždycky nesouhlasit. Dovolte, abych vás odkázal na votum separatum předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského, které napsal v souvislosti s ústavní stížností na amnestii. To votum, a je to předseda Ústavního soudu, říká, že žádná osoba v této zemi není nadřazena přezkumu a její rozhodnutí musí být vždy přezkoumáno! Proto předseda Ústavního soudu se přimlouval v tom votu separatu za to, aby ústavní stížnost na prezidenta byla prozkoumána. Protože nikdo není nad zákony! Nikdo nemůže být nad Ústavou! Když máme prostě i prezidenta, toho nejvýše postaveného, i on musí respektovat Listinu základních práv a svobod! Jeho činy nemohou být zvůlí! Není možné, abychom řekli, že v této zemi jsme si všichni rovni, ale kromě toho tady máme jednoho člověka, který může udělat cokoli, protože jeho činy se vymykají právnímu systému této země.



Já prostě jakkoliv jsem nestudoval žádná práva ani v Praze ani v Plzni, nikde, tak prostě tvrdím, že tohle je pro mě nepřijatelné. Jako pro právního amatéra. Buď jsme demokratický stát a v této zemi platí zákony pro všechny, anebo jsme tedy monarchie anebo si teda vyberme, co vlastně jsme! Já prostě s touto větou pana poslance Bendy, že milosti nepatří do právního systému země, zásadně nesouhlasím. A je to podle mě nesmysl. (Potlesk z řad ČSSD.) A já teda bohužel nesouhlasím ani s tím dalším. Když tady pan poslanec Benda řekl, že já reaguji jenom na nějakých deset novinových článků nebo že my reagujeme na nějakých deset novinových článků. Naopak, vývoj přece ukázal, že problém je daleko hlubší a zásadnější. V době, kdy jsme na tomhle pracovali, tak jsme ani nevěděli, že přijde amnestie. To je přece dneska daleko víc než nějakých 10 novinových článků. Ta má s tím problém v tom, že se právě ukázala otázka, že ani prezident republiky nemůže být nad zákony. Amnestie ukázala stejný problém jako byl problém u abolice. A mimochodem, vy jste řekl, že v úpravě v roce 2012 při přímé volbě prezidenta jsme provedli tu změnu... Místopředseda PSP Jan Hamáček: Prosil bych, pane kolego, abyste svá slova k panu poslanci Bendovi adresoval mým prostřednictvím. Děkuji. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Aha, ano. Obracím se tedy na pana poslance Hamáčka, aby skrz něho tedy... My jsme se v roce 2012 dohodli a provedli úpravu, že abolice neboli zastavení trestního stíhání bude kontrasignována premiérem. *** (12.50 hodin) (pokračuje Zaorálek) Problémy, které vznikaly kolem milosti prezidenta republiky, nebyly shodou okolností kolem abolicí, ale týkaly se agraciace, to znamená odpuštění trestu. To znamená, že skutečně to, co bylo problémem, zůstalo mimo úpravu, kterou jsme v roce 2012 provedli. Mohu snad prozradit, že sociální demokracie, její postoj při jednáních kolem úpravy na přímou volbu byl takový, že jsme chtěli i další dostat do podpisu prezidenta. To není něco, s čím bychom přišli až nyní. Je to prostě trend, který jsme prosazovali i dříve. Je to náš kontinuální postoj. My jsme chtěli, aby všechny milosti byly pod kontrasignací premiéra. Takže to není zdaleka jenom nějaká reakce na články, je to něco, o čem jsme dlouhodobě přesvědčeni, že má být pod kontrolou vlády, a je to prostě právě snaha nevyjímat nikoho z toho, že je pod kontrolou. Jak jsem citoval pana předsedu Ústavního soudu, rozhodnutí každé musí být v demokratickém státě přezkoumatelné. Není možné, aby někdo zůstával mimo kontrolu, mimo právo, mimo zákon! To je důvod, proč chceme, aby všechny milosti byly tedy premiérem kontrasignované a byla za ně takto vládou převzata odpovědnost. Takže to není zdaleka něco, co vzniklo jen tak jako reakce na pár novinových článků. Já jsem tady o tom mluvil už minule a nechci to tady jenom opakovat, ale upozorňuji na to, že problém s milostmi byl takový, že opakovaně ve společnosti vznikala celá řada podezření a pochyb nad tím, jak se milosti udělují. Do mé vlastní kanceláře, která je až v Ostravě, přicházeli lidé, kteří mi říkali, že si taky myslí, že by si chtěli zaplatit 2 mil. za to, aby dostali syna z vězení. Když se mi to stalo podruhé, potřetí, tak jsem říkal, že to není normální. A dokonce mi někteří vyčítali, že jim nejsem ochoten pomoci. Říkali: "Holt pro vás nejsme dost dobří, že nám nepomůžete." Jestliže vznikne takováto situace v zemi, někdo prostě rozšíří takovéto informace, tak to přece není legrace. A měl by být zájem někoho, aby to šetřil. Policie to šetřila, tyto kauzy, nechci se k nim vracet a znovu je vyjmenovávat. Odložila je a podle mě je naprosto nepochopitelné, proč, jestli neprokázala trestné činy, že by skutečně někdo usiloval o korupci v téhle oblasti, proč tedy potom nezačala stíhat autora pomluvy. To je přece vážná věc, jestli se v zemi začne rozšiřovat pověst, že se kupují milosti. Já si nemyslím, že by to byla marginálie, ale je to prostě zásadní problém, který vznikl podle mě z pocitu neférovosti a nespravedlnosti, který se týkal právě prezidentských milostí. Tady je snaha něco takového řešit a najít způsob, jak to dostat pod spolehlivou kontrolu. Já ale naprosto nepřijímám výklad Ústavy, že máme Ústavu, která je sice dílem Ústavou demokratického státu, která mluví o občanech, a dílem je to Ústava odněkud ze středověku. Já nevěřím tomu, že tvůrci Ústavy takto uvažovali a že ji takto koncipovali a že tam prostě najdeme prvky, které patří ještě někam do hluboké monarchie. To si myslím, že je výklad, který si nezaslouží, že to není regulérní, není to odpovídající výklad Ústavy. Já jsem přesvědčen, že máme Ústavu demokratického státu a Ústavu, která platí pro všechny občany stejně. (Potlesk zleva.)



Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu místopředsedovi Zaorálkovi. Nyní je do rozpravy přihlášen pan poslanec Filip, po něm pan místopředseda Pospíšil. Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji. Pane předsedající, paní a pánové, nejsem ani polohysterický, ani to nevnímám prostřednictvím nějakých novinových článků, ale vnímám postavení prezidenta republiky jako součást výkonné moci a minimálně si myslím, že návrh je možné vzít jako námět pro jednání dočasné komise pro Ústavu, kterou by si jistě Poslanecká sněmovna zasloužila zřídit. Politický problém je přece trochu někde jinde. Je to o těch lidech, kteří dostanou tu nebo onu pravomoc a potom ji zneužijí nebo nezneužijí. To je celá realita. Pamatuji si na vážné jednání petičního výboru Poslanecké sněmovny v době, kdy milosti uděloval Václav Havel. Trapas, který jsme tam na petičním výboru tenkrát zažili s vystoupením paní Chalupové, bych nerad připomínal, a to byl tenkrát první podnět, kdy se vůbec mluvilo o tom, že je potřeba znovu posoudit ústavní zakotvení práva milosti, nebo chcete-li komplexního práva prezidenta republiky, které považuji za součást právního systému České republiky, protože žádný soudce se nemůže odchýlit od textu zákona. Jestliže jsme v principu dělby moci, tak někdo zákony tvoří, někdo s nimi nakládá a vydává individuální právní akty a nemůže překročit rámec zákona a jenom právo milosti může vzít v úvahu něco, co soudce dokonce nesmí v úvahu ani vzít. Takže prosím vás nedělejme z toho jakési středověké právo nad občany a bavme se o tom, jaká je to součást právního systému právního státu. Tak se na to dívejme. A pak se tedy bavme o tom, jestli někdo má schopnost funkci vykonávat a nebo jestli žel vůbec neunese pravomoc, kterou dostal do ruky a má být někým kontrolován nebo má být nikoliv na jednotlivci nebo na dvou lidech nebo na někom jiném. Jistě bude pro debatu nad ústavním zákonem velice důležité, jak dopadne trestní oznámení na premiéra České republiky, které je v jedné části ze Senátu a v druhé části z občanské veřejnosti od těch, kteří se zabývají protikorupčními aktivitami v České republice. Teď neříkám, jestli to je na jednom člověku, na panu Janečkovi, nebo na někom jiném, protože nevím, kolik takových trestních oznámení, o kterých ani novináři neví, na orgánech činných v trestním řízení leží. Ale principiálně po amnestii šlo v Poslanecké sněmovně při nepovedené debatě o to, nakolik si vůbec může dovolit premiér této země říci, že to je automatismus, nakolik si může ministr financí této vlády říci, že vlastně odpovídá jenom za nějakou technickou věc a že vlastně vůbec neodpovídá za obsah. To už je vyjádření, které je za hranou ústavního slibu ministra české vlády. A v tomto ohledu já považuji za velmi důležité, abychom si uvědomili, o čem tady budeme debatovat. A souhlasím s tím, co tady Marek Benda řekl. Není možné pokaždé měnit Ústavu, když se něco stane. Je potřeba pořád zvažovat, jestli úroveň těch, kteří vykonávají určité ústavní funkce, je tak nízká, že musíme kvůli tomu změnit ústavní systém, protože do funkcí se dostávají lidé, kteří na to nemají. Já si to nemyslím, já si myslím, že nemáme přizpůsobovat Ústavu lidem, kteří sedí v jednotlivých funkcích. Ale myslím si, že bychom měli pevně jaksi držet to, že jestliže existuje nějaký ústavní slib, kdy na svou čest něco přísaháme, tak by se toho lidé měli také držet, a to své slovo nevypouštět jenom tak, že před nimi stojí televizní kamery nebo že novinář dá návodnou otázku. To je velmi vážný problém. Jestliže si řekneme, že to je součást právního systému, jestliže si řekneme, že je potřeba, aby to tady zůstalo, a já jsem přesvědčen, že je potřeba, aby zůstalo právo milosti, nepovažuji to za nic středověkého, považuji rovnost občanů před zákonem za principiální záležitost a právo milosti za něco, co může zmírnit tvrdost zákona a zákon musí být tvrdý a jednoznačný a v tomto ohledu žádný soudce nemá právo vstupovat do práv zákonodárce, stejně jako nemá právo vstupovat do práv a oprávnění správních orgánů, pokud nepřezkoumává právě správní rozhodnutí. A na to tady máme speciální zákon. *** (13.00 hodin) (pokračuje Filip) A to je podle mého soudu to, kdy bychom neměli zamítat návrh toho zákona, té novely, ale měli bychom o tom diskutovat a vytvořit si vůbec - promiňte mi to slovo - principiální postupy, které vedou k tomu, že v téhle části si uděláme jasno, kam tu ústavu chceme dát. Jestli jsme přesvědčeni, že bude trvale klesat úroveň politiky v České republiky na úroveň nějakých vulgarismů - a potom tedy musíme mít více kontrolních mechanismů. A já po tom vůbec nevolám, protože si myslím, že se nedá stát ukontrolovat, ale stát se dá jenom řídit a kontrolní mechanismus musí být subsidiární a nikoliv primární. A v tomto ohledu tedy já doporučuji, abychom zákon propustili do druhého čtení, abychom vážně uvažovali o tom, že nám chybí jakási komise pro ústavu, dočasná, která by se nezabývala běžným provozem, který má



ústavně právní výbor, a která by - v koordinaci se Senátem - se pokoušela dát po dvaceti letech platnosti ústavy nějaký mantinel pro to, abychom se bavili o případných změnách, které nebudou náhodným hlasováním případné ústavní většiny v obou komorách Sněmovny, ale budou skutečně postupem, který svědčí ústavodárcům, nikoliv pouze zákonodárcům. A teď jde o tu zásadní otázku - jestli takového stavu, že bychom chtěli být ústavodárci - vůbec chceme dosáhnout. Děkuji vám. Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu poslanci Filipovi. On volal po pokračování diskuse. To se zcela jistě stane, protože tento bod nedokončíme a já ho přeruším v obecné rozpravě. Vyhlásím pauzu na oběd a upozorňuji, že pět minut po vyhlášení pauzy, tedy ve 13.05, se sejde organizační výbor. Vyhlašuji tedy pauzu do 14 hodin 30 minut. (Jednání bylo přerušeno ve 13.01 hodin.) *** (Jednání pokračovalo v 14:32 hodin.) Místopředseda PSP Jiří Oliva: Vážené kolegyně, vážení kolegové, měli bychom ve 14:30 zahájit odpolední jednání, bohužel tady nemáme žádného člena vlády, takže vás prosím... (Do jednací síně vstoupil ministr Zbyněk Stanjura a vzápětí po něm ministr Jan Kubice.) - omlouvám se pane ministře, právě jste se zjevil. Tak už můžeme zahájit odpolední jednání, na kterém vás vítám. Prosím, aby ti, kteří nejsou přihlášeni, se přihlásili svými hlasovacími kartami. Na pořadu máme pevně zařazené body. Zahájíme projednáním bodu s pořadovým číslem 15, kterým je 15. Vládní návrh zákona o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů (zákon o státním občanství České republiky) /sněmovní tisk 827/ - druhé čtení Prosím, pana ministra vnitra Jana Kubice, aby předložený návrh z pověření vlády uvedl. Prosím, pane ministře. Ministr vnitra ČR Jan Kubice Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych stručně uvedl vládní návrh zákona o státním občanství České republiky. Tento návrh představuje komplexní právní úpravu, jež by měla nahradit dosavadní právní předpisy na úseku státního občanství, to je zákon o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky z roku 1993 a zákon o státním občanství některých bývalých československých státních občanů z roku 1999. Navrhovaný zákon samozřejmě přejímá řadu institutů ze současné právní úpravy, současně však v některých ustanoveních představuje i významné změny oproti dosavadnímu právnímu stavu. Jde zejména o následující: Návrh usnadňuje nabývání státního občanství České republiky bývalým československým nebo českým státním občanům a dále občanům jiných členských států Evropské unie, Švýcarska, nebo států, které jsou vázány dohodou o Evropském hospodářském prostoru. Návrh definitivně uzavírá problematiku nabývání státního občanství slovenskými státními občany v souvislosti se zánikem společného státu. Návrh umožňuje vznik dvojího státního občanství. Návrh umožňuje obnovit řízení o udělení státního občanství, pokud žadatel zatajil informace, kvůli kterým by mu jinak české státní občanství nemohlo být uděleno. Návrh vylučuje soudní přezkum u těch rozhodnutí, kterými byla zamítnuta žádost o udělení českého státního občanství na základě stanoviska policie nebo zpravodajské služby.



Návrh konečně umožňuje zkoumat, zda souhlasné prohlášení rodičů o určení otcovství občana České republiky nemá pouze účelový charakter, jehož smyslem je legalizace pobytu matky na území České republiky. Na závěr bych rád dopředu avizoval souhlas s usneseními ústavně právního výboru a výboru pro bezpečnost, které byly k návrhu zákona přijaty. Uplatněné pozměňovací návrhy považuji celkově za pozitivní. Změnu předloženého návrhu a její přijetí podporuji. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane ministře. V prvém čtení jsme tento návrh přikázali k projednání výboru pro bezpečnost a ústavně právnímu výboru. Usnesení vám byla doručena jako sněmovní tisky 827/1 až 4. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj obou výborů pan poslanec Jeroným Tejc. Prosím, pane kolego, máte slovo. Poslanec Jeroným Tejc: Dobrý den. Doufám, že jsem nezpůsobil komplikace, nicméně zasedá současně mandátový a imunitní výbor, a jak to bývá, být na dvou místech současně, byť jsou v jedné budově, není možné. Nicméně ta zpravodajská zpráva bude velmi jednoduchá. Nebudu popisovat o co jde v jednotlivých pozměňovacích návrzích, ať už výboru pro bezpečnost nebo ústavně právního výboru, protože to je k dispozici písemně. Dovolím si vyjádřit se k tomu obsahu až ve třetím čtení, kdy pro zjednodušení hlasování bude dobré vědět, o čem konkrétně každý návrh je a zda bude potřeba hlasovat o jednotlivých bodech samostatně, či bude možné hlasovat o celých návrzích. Podotýkám, že oba dva návrhy ústavně právního a bezpečnostního výboru nejsou v kolizi s těmito návrhy a současně oba dva tyto návrhy značně pozměňují původní zákon. Jsem přesvědčen, že pokud budou přijaty, bude dosaženo dostatečně velkého kompromisu tak, aby tento návrh zákona prošel Sněmovnou velmi hladce. Dovolím si jen načíst v podrobné rozpravě pozměňovací návrh, který je čistě legislativně technického charakteru. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane kolego. Otvírám obecnou rozpravu. Jako první, s přednostním právem, pan kolega Bárta. Prosím. Poslanec Vít Bárta: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, dovolte mi v obecné rozpravě u tohoto návrhu zákona nabídnout ještě jeden pohled, který tady prozatím příliš nezazněl, i když u jiné normy a v jiné situaci jsem se snažil toto téma připomenout. Je to situace toho, že ekonomické zájmy České republiky a občanství by neměly být izolovaná témata, je zapotřebí si připomenout, že řada států nejen Evropské unie, ale i celého světa, dnes vnímá státní občanství, dnes vnímá přítomnost úspěšných lidí na svém území jako důležité aktivum ve prospěch státu. V tomto kontextu mi dovolte odinzerovat, že potom následně v podrobné rozpravě předkládám pozměňovací návrh, který může vyvolávat z různých úhlů, např. etických, jaksi polemiku o své užitečnosti.*** (14.40 hodin) (pokračuje Bárta) Nicméně dovolte mi v tomto směru akcentovat ekonomický přínos, který pro tuto problematiku a pro český stát může přinést. Konkrétně si dovoluji navrhnout, aby člověk, který by chtěl získat státní občanství, pokud zde žije alespoň čtyři roky a pokud splní další dva ekonomické parametry, jimiž by bylo odvádět každý rok na daních alespoň dva miliony korun českých a po celou dobu zaměstnávat alespoň deset občanů České republiky, tak aby tyto ekonomické parametry významné pro české hospodářství byly zohledněny při udělování státního občanství. Při současné ekonomické situaci, při současné recesi české ekonomiky, při současném vývoji i ekonomicky evropských zemí, kdy můžeme vidět i na první pohled úsměvné historky o tom, jak se francouzští herci stěhují



do Ruska, je zapotřebí vnímat, že zodpovědný přístup s ekonomickým rozměrem uvažující o státním občanství je z konkurenčního hlediska České republiky parametr, který bychom neměli opomenout a který bychom měli brát vážně. Děkuji vám prozatím za pozornost. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Prvním řádně přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslanec Kádner. Prosím, pane kolego, máte slovo. Poslanec David Kádner: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, chtěl bych se přihlásit k pozměňovacímu návrhu 5986, což učiním samozřejmě i v podrobné rozpravě, a dovolte mi připojit k tomu pozměňovacímu návrhu i stručné odůvodnění. Předložený návrh má především umožnit soudní přezkum i těch rozhodnutí a zamítnutí žádostí o udělení státního občanství, která se budou zakládat na utajovaných informacích Policie České republiky nebo zpravodajských služeb. Jde nám o maximální férovost kontroly a garanci spravedlivého přístupu. Návrh, který zde hájím, současně i reaguje na zvláštní povahu soudního přezkumu rozhodnutí zakládajícího se na utajovaných informacích a navrhuje obdobnou úpravu, jaká je obsažena v § 133 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. Připomínám, že soudy ve správním soudnictví již řadu let přezkoumávají rozhodnutí Národního bezpečnostního úřadu o bezpečnostních prověrkách, u kterých - jak se jistě shodneme - hrají utajované informace zásadní roli. Na základě této dlouhodobé a ověřené praxe není žádných pochyb, že by si správní soudy nemohly stejně počínat i v případě rozhodnutí o neudělení státního občanství České republiky z bezpečnostních důvodů. Justice je na rozhodování věcí, v nichž hrají roli utajované informace, vybavená i celou řadou zákonných ustanovení například v § 58 odst. 5 zákona o ochraně utajovaných informací. Připomínám, že všichni soudci mají automaticky přístup k utajované informaci všech stupňů utajení - paragrafy 24 odst. 2, 40a, 44 odst. 3, 116 odst. 2 a 124 občanského soudního řádu, včetně § 45 odst. 3 a následně soudního řádu právního. Při našem dalším rozhodování neopomíjejme, že vyloučení soudního přezkumu je minimálně na hraně ústavnosti, jak vyplývá z nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 4. 2005 - pro zájemce publikován pod číslem 220/2005 Sb., kterým bylo zrušeno ustanovení § 77k odst. 6 zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností, dle kterého byl vyloučen soudní přezkum v bezpečnostních věcech. I to je jeden z argumentů pro souhlas s navrženým pozměňovacím návrhem. Závěrem mi dovolte říci, že tvrzení úředního Ministerstva vnitra České republiky, že údajně není jasné, co by soud vlastně přezkoumával, je zavádějící. Jsou-li utajované informace v takové formě, že je lze předložit ministru vnitra při jeho rozhodování a rozkladu, jak tvrdí úředníci, lze je jistě předložit i soudu k posouzení a učinění rozhodnutí. Věřím, že vaši podporu pro tento pozměňovací návrh získám a děkuji vám za pozornost. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Hlásí se ještě někdo další do rozpravy? Protože nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím. A protože žádné návrhy nezazněly, tak můžeme přistoupit k rozpravě podrobné, kterou tímto zahajuji. Prvním přihlášeným do podrobné rozpravy je paní kolegyně Zuzka Bebarová - Rujbrová. Prosím, paní kolegyně, máte slovo. Poslankyně Zuzka Bebarová-Rujbrová: Děkuji, pane místopředsedo. Dobrý den, kolegyně a kolegové. Návrh zákona o státním občanství přináší celou řadu změn, z nichž většinu vnímám pozitivně. Stejně tak je to u návrhů, které na doplnění přináší výbor pro bezpečnost i výbor ústavně právní. Přesto se nemohu zbavit dojmu, že některá ustanovení zejména v oblasti lidskoprávní a zejména ve vztazích k našim bývalým občanům žijícím v zahraničí nejsou zcela optimální. To mě také vedlo k předložení pozměňovacího návrhu, který máte písemně k dispozici v systému, ale přesto si některé jeho části dovolím odůvodnit.



První změnou, kterou navrhuji, je tolik diskutovaná úprava ohledně občanství, respektive možnosti získání státního občanství pro dítě narozené mimo manželství, jehož matka není státní občankou České republiky ani občankou Evropské unie. Zde bych uvítala zachování stávající úpravy a ráda hned vysvětlím proč. Navrhuje se vypustit z návrhu zákona povinnost některých dětí, které se narodí mimo manželství a jejichž otcem je občan České republiky a matkou cizinka, předkládat před nabytím státního občanství genetický test DNA. Podmínka genetických testů pro nabytí českého státního občanství, je-li dítě otcovství učiněno souhlasným prohlášením rodičů, je v rozporu s článkem šest odstavec jedna písmeno b) Evropské úmluvy o státním občanství. Podle této úmluvy mají smluvní státy zajistit, aby ze zákona nabývaly státní občanství děti, jejichž jeden z rodičů má v době jejich narození státní občanství tohoto smluvního státu, s výjimkami, které může jeho vnitrostátní právo stanovit, pokud jde o děti narozené v zahraničí. Zároveň podle tohoto článku úmluvy mohou smluvní státy u dětí, k nimž otcovství vznikne uznáním, stanovit, že dítě nenabude jeho státního občanství na základě řízení stanoveného jeho vnitrostátním právem. Důvodová zpráva úmluvy k tomuto článku již nevysvětluje, co všechno může toto řízení zahrnovat. Nicméně odborná literatura považuje stanovení podmínky genetických testů za problematické právě z hlediska této úmluvy, neboť genetické testy jsou vnímány nikoli jako procedurální věc, nýbrž jako stanovení další hmotně právní podmínky pro nabytí státního občanství. Podmínka genetických testů je také v rozporu s článkem osm a čtrnáct Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, jak vyplývá z jednoho z rozhodnutí štrasburského soudu. Šlo o stížnost 53 124/09, rozsudek Evropského soudu pro lidská práva z roku 2011. V této věci docházelo k řešení v případu nemanželského dítěte narozeného britské matce a maltskému otci, kde matka se dožadovala pro dítě maltského státního občanství, ale vzhledem k tomu, že dítě bylo narozeno mimo manželství a maltézským občanem byl otec, občanství bylo podle maltézských zákonů zamítnuto, přestože k určení otcovství došlo rozhodnutím soudu. *** (14.50 hodin) (pokračuje Bebarová-Rujbrová) Kdyby dítě bylo naopak narozeno v manželství, nebo maltézským občanem byla matka, dítě by nárok na maltézské občanství získalo. Evropský soud pro lidská práva shledal porušení článku 14, tedy zákazu diskriminace, ve spojení s článkem 8, právo na rodinný a soukromý život. Podle Evropského soudu pro lidská práva je diskriminací činění rozdílu mezi dětmi, narozenými v manželství a mimo manželství. Mohla bych uvést i další příklady podobných rozhodnutí i z jiných zemí. Druhý návrh, který jsem předložila a který stanoví časové omezení pro dobu, za kterou mají žadatelé o státní občanství dokládat jako součást jejich žádosti své majetkové poměry, doporučuji stanovit omezením v ustanovení § 14 tuto dobu na předcházející tři roky. Nemyslím si, že by bylo žádoucí podrobovat žadatele o státní občanství celkovému časově neomezenému majetkovému přiznání, bez možnosti prominutí, kdy prokazování příjmů z dávné minulosti a ze zahraničí může být často zcela nemožné. Proto tedy navrhuji omezení této doby, za kterou má cizinec prokazovat zdroje své obživy, právě na dobu tří let. Třetí změna, kterou vám navrhuji, se týká § 16 odst. 1, kde za slova "sportovního" navrhuji vložit slova "slouží k plnění mezinárodních závazků České republiky nebo účelům humanitárním". Jde o ustanovení, které stanoví možnost zjednodušeného udělení státního občanství, kde doporučuji doplnit důvody, za kterých se tak může stát, právě na plnění mezinárodních závazků a humanitární účely. Ve čtvrté části svého návrhu navrhuji na rozdíl od vládou navrženého znění § 31 odst. 3, dle kterého měli mít na občanství České republiky nárok všichni potomci českých emigrantů bez ohledu na věk, zachovat toto právo pouze pro nezletilé děti bývalých občanů České republiky, popřípadě Československa. Má-li zákon skutečně řešit situaci těch, kteří po roce 1993 ztratili české občanství v důsledku získání občanství cizího, často zejména v důsledku sňatku s cizincem, bylo by vhodné umožnit získání občanství České republiky i jejich nezletilým dětem, které se narodily až poté, kdy rodič, tedy bývalý český občan, již občanství České republiky ztratil, a tak ani tyto děti již české občanství nenabyly.



Identické ustanovení ostatně obsahuje i § 32 odst. 3, 5, 6 a 7 vládního návrhu zákona. Toto ustanovení je reakcí na usnesení ústavně právního výboru, které v bodě 2 navrhuje vypustit ustanovení § 31 odst. 3, 5, 6 a 7 vládního návrhu. Poslední změna, kterou v bodě 5 navrhuji, se dotýká občanů Slovenské republiky. Zde navrhuji prodloužit platnost ustanovení řešících dopady rozpadu československé federace, a to o deset let. Návrh na prodloužení tohoto ustanovení o pouhý rok pokládám za nedostatečný, protože v této lhůtě jej nemusí stihnout využít všichni cizinci, kteří splňují podmínky podle § 18A současného zákona. I nadále dochází k výskytu nových případů například mezi seniory, kteří nikdy neměli doklad o českém občanství, a skutečnost, že jsou občany Slovenska, zjišťují teprve při podání žádosti o důchod, a také proto, že etničtí Češi, žijící na Slovensku, kam oni či jejich předkové emigrovali, ne vždy zcela dobrovolně, například úředníci, vojáci, policisté, ale i kvalifikované pracovní síly, v současné době nemohou § 18B a 18C využívat, neboť slovenský zákon jim nyní neumožňuje dvojí státní občanství. Údajně se však chystá změna slovenského zákona. I vzhledem ke slibům našich nejvyšších představitelů z doby dělení bývalého Československa, že rozpad našeho společného státu se nikoho nedotkne, se domnívám, že bychom měli být k našim bývalým spoluobčanům velkorysejší. Děkuji vám. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, paní kolegyně. Dalším přihlášeným je pan kolega Kádner. Připraví se pan kolega Benda. Prosím. Poslanec David Kádner: Děkuji. Jak jsem avizoval, chci se přihlásit k pozměňovacím návrhům. Mají evidenční čísla 5986 a 5985. Děkuji. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Kolega Benda ruší svoji přihlášku. Prosím, pan kolega Tejc. Poslanec Jeroným Tejc: Vážený pane předsedající, já bych si dovolil přihlásit se ke sněmovnímu dokumentu 5990, tedy avizovaný legislativně technický pozměňovací návrh, který je již v elektronické podobě předán. Děkuji. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Prosím, pan kolega Babák. Poslanec Michal Babák: Děkuji, pane předsedající. Rád bych se přihlásil k pozměňovacímu návrhu 5993, který je již v elektronické podobě v systému. Děkuji. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Ještě někdo se chce přihlásit do podrobné rozpravy se svým návrhem? Protože nikoho nevidím, podrobnou rozpravu končím. Pane ministře, pane zpravodaji, přejete si závěrečná slova? Ne. Vzhledem k tomu, že žádný návrh nepadl, můžeme skončit druhé čtení tohoto návrhu. Budeme pokračovat projednáním bodu s číslem 16. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 854/ - druhé čtení Poprosím opět pana ministra Kubiceho, aby z pověření vlády předložený návrh uvedl. Prosím. Ministr vnitra ČR Jan Kubice Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych stručně uvedl vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o cestovních dokladech.



Jak bylo řečeno v prvním čtení, jde o malou novelu, jejímž smyslem je upravit možnost vycestování občanů České republiky pouze na základě předložení občanského průkazu, a to do těch států, které nejsou členy Evropské unie a takový postup umožňují. V tomto případě tedy nebude vyžadován po občanech České republiky cestovní pas. Navrhovaná úprava se týká i dětí, kterým lze od 1. ledna 2012 také vydat občanský průkaz, a to za správní poplatek ve výši 50 Kč. Ministerstvo vnitra proto předpokládá i v souvislosti s předkládanou novelou nárůst žádostí o vydání těchto takzvaných dětských občanských průkazů. Pro zajištění probíhajících trestních řízení novela možnost vycestování na občanský průkaz spojuje s kontrolou ze strany Policie České republiky, zda nebyl občanovi uložen zákaz vycestování. V rámci hraniční kontroly bude samozřejmě ověřováno i to, zda občanský průkaz je platný, resp. není padělán. Novela také předpokládá, že vycestování na občanský průkaz bude možné jen do těch států, u nichž nehrozí nebezpečí, že důsledně nedodrží mezinárodní závazky, týkající se vydávání osob jak pro účely trestního řízení, tak pro výkon trestu. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane ministře. Návrh byl v prvém čtení přikázán k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Usnesení nám bylo doručeno jako sněmovní tisk 854/1. Proto prosím zpravodajku výboru, paní kolegyni Lenku Andrýsovou, aby se ujala slova. Poslankyně Lenka Andrýsová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Jak už bylo řečeno, my jsme tento tisk měli ve výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Projednali jsme ho 22. ledna. Nebyly předloženy žádné pozměňovací návrhy. Nicméně i tak jsme diskutovali problematiku cestování dětí do zemí, kterých se tato změna týká. Pan ministr už částečně tuto problematiku uvedl. Děti budou potřebovat dětský občanský průkaz nebo cestovní pas. Dále jsme se dotazovali na věci typu, kdy bude ve Sbírce zákonů zveřejněn seznam zemí, kterých se usnadnění cestování pro naše občany týká. Odpověď je neprodleně. *** (15.00 hodin) (pokračuje Andrýsová) Také jsme řešili další případy, které se výjimečně mohou stát, a to když se náhodou občan z České republiky, ktkerý bude cestovat na občanský průkaz, ocitne nějakými okolnostmi v zemi, kde tento občanský průkaz není akceptován jako cestovní doklad. V takových to velmi výjimečných případech se samozřejmě bude postupovat jako v případě například ztráty cestovního pasu a bude to zařizovat zastupitelský úřad, který v té zemi je. To je ode mě vše a budu ráda za další případné pozměňovací návrhy, které se tady mohou v průběhu druhého čtení objevit. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, paní kolegyně. Otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy je přihlášena paní kolegyně Kateřina Konečná. Omlouvám se, to je podrobná rozprava. Takže do obecné rozpravy neeviduji žádnou přihlášku. Hlásí se někdo z místa? Protože nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím. Můžeme zahájit rozpravu podrobnou s avizovaným vystoupením paní kolegyně Konečné. Prosím. Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, kolegové, dovolte mi vás potěšit, protože já sice ten pozměňovací návrh mám ve své evidenci, nicméně jsem dnes po konzultaci dopolední s Ministerstvem vnitra jsme zjistili, že vzhledem k tomu, že účinnost tohoto zákona je příliš rychlá na to, abychom byli schopni zařídit účinnost mého pozměňovacího návrhu, který se týká poměrně zajímavé věci, a to toho, abyste si o cestovní průkaz a cestovní doklady mohli žádat i mimo místo svého trvalého bydliště, což je dnes standardní u občanských průkazů, ale u cestovních dokladů a cestovních pasů si opravdu například občané dlouhodobě žijící v Karlových Varech musí do Ostravy jezdit vyřizovat doklady. Já si myslím, že je to poměrně zbytečné, takže my na té úpravě budeme dále pracovat po dohodě se zaměstnanci ministerstva, za což bych



chtěla poděkovat a já svůj pozměňovací návrh stahuji. Nicméně pevně věřím, že se toto záhy vrátí v nějaké novele, malé novele tohoto zákona tak, abychom tento problém uměli upravit a pomoci tak občanům v tom, aby nemuseli cestovat, když si chtějí vyřídit své doklady, nejenom občanské průkazy, ale také cestovní pasy. Děkuji. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, paní kolegyně. Hlásí se ještě někdo do podrobné rozpravy? Protože nikoho nevidím, podrobnou rozpravu končím a vzhledem k tomu, že nezazněl žádný návrh, tak končím i druhé čtení tohoto návrhu. Zahajuji projednávání bodu s pořadovým číslem 9, kterým je 9. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony /sněmovní tisk 856/ - druhé čtení Poprosím opět pana ministra Jana Kubiceho, aby z pověření vlády návrh uvedl. Ministr vnitra ČR Jan Kubice Děkuji, pane předsedající. Dovolte mi, abych na základě pověření vlády uvedl v rámci druhého čtení vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o zbraních a některé další zákony. Přínosy návrhu zákona jsou podrobně popsány v důvodové zprávě. Návrh zákona je také rozsáhle odůvodněn v rámci prvního čtení. Dovolím si proto připomenout pouze to nejdůležitější. Cílem návrhu zákona je zejména zavést centrální registr zbraní a umožnit tak podnikatelům efektivně vést evidenci zbraní a střeliva elektronicky. Zvýšit bezpečnost při přepravě zbraní a střeliva, prodloužit platnost zbrojního průkazu z pěti na deset let a v neposlední řadě odstranit výkladové problémy způsobené formulací některých zákonných ustanovení. Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána. Je rovněž slučitelná s právem Evropské unie, pouze zpřesňuje některá implementační ustanovení. Návrh zákona nebude mít negativní dopad na státní ani veřejné rozpočty. Návrh zákona byl projednán zemědělským výborem a výborem pro bezpečnost. Oba výbory doporučily schválit návrh zákona ve znění pozměňovacích návrhů, se kterými souhlasím. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane ministře. V prvém čtení jsme návrh přikázali k projednání výboru pro bezpečnost a zemědělskému výboru. Usnesení výboru bylo doručené jako sněmovní tisky 856/1 až 3. Prosím, aby se slova ujal nejdříve zpravodaj výboru pro bezpečnost pan kolega Pajer. Prosím, pane kolego, máte slovo. Poslanec Jan Pajer: Dobrý den. Děkuji, pane místopředsedo. Na mě tu zbylo, abych vás seznámil s průběhem projednávání tohoto zákona ve výboru pro bezpečnost. Výbor pro bezpečnost se tímto sněmovním tiskem zabýval na své 14. schůzi a po přerušení i na své 16. schůzi, kde k tomuto přijal usnesení s pořadovým číslem 55, ve kterém Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR doporučuje schválit návrh tohoto zákona ve znění schválených pozměňovacích návrhů. Tyto návrhy vám tu asi nebudu detailně představovat, jelikož vám byly rozeslány, jak říkal pan místopředseda, jako sněmovní tisk 856/3. V dalších bodech tohoto usnesení pak výbor pověřil svého předsedu, aby toto usnesení předložil předsedkyni Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zmocnil zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu a taktéž zmocnil zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny případně provedl nutné legislativně technické úpravy nemající vliv na věcný obsah návrhu tohoto zákona. Děkuji. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane kolego. Nyní prosím zpravodaje zemědělského výboru pana kolegu Jiřího Papeže, aby se ujal slova. Prosím. Poslanec Jiří Papež: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Kolegyně a kolegové, zemědělský výbor se předloženým sněmovním tiskem zabýval na své 39. schůzi dne 23. ledna. Přijal k návrhu zákona usnesení, ve kterém samozřejmě doporučuje Poslanecké sněmovně schválit vládní návrh zákona, a to včetně pozměňovacího návrhu, který jste obdrželi ve sněmovním tisku 856/1. Tímto pozměňovacím návrhem pouze ustanovení zákona o střelných zbraních a střelivu promítáme také do zákona o myslivosti. Děkuji.



Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane kolego. Kolegyně a kolegové, dříve než otevřu obecnou rozpravu, tak bych si vás dovolil upozornit, že v Poslanecké sněmovně je na oficiální návštěvě delegace zástupců Účetního dvora a Parlamentu republiky Moldávie, kterou můžeme přivítat na galerii. Tuto delegaci vede prezident Účetního dvora pan Serafim Urechean. (Poslanci povstávají a potleskem vítají delegaci.) Děkuji. Dovolím si vás požádat, abychom ztišili hladinu hluku, abychom rozuměli řečníkům, kteří se hlásí do obecné rozpravy, kterou tímto otevírám. Jako zatím jediný je přihlášen pan poslanec Kádner. Prosím, pane kolego, máte slovo. Poslanec David Kádner: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já bych tady chtěl představit pozměňovací návrh s číslem sněmovního dokumentu 5992. V České republice dochází v posledních několika letech na poli bezpečnosti k několika negativním trendům. V prvé řadě roste kriminalita, stále častěji dochází k vloupání pachatele na soukromý pozemek za jakýmkoliv účelem. *** (15.10 hodin) (pokračuje Kádner) Nejčastěji však ve snaze odcizit majetek. Pachatelé těchto trestných činů si dovolují stále více a pro svou kořist neváhají zaútočit v domě oběti. Za poslední dva roky také došlo k výraznému seškrtání výdajů na policii, zejména pak v kapitole provoz. Rušily se některé služebny a kvůli omezení přídělů pohonných hmot došlo i ke snížení preventivních obhlídek. Policie tak do některých míst, která dříve běžně kontrolovala, dojíždí jen na zavolání. Seškrtání výdajů na provoz a snížení počtu policistů má za následek prodloužení dojezdových vzdáleností těchto hlídek. Tím vzniká čím dál větší potřeba lidí chránit svá obydlí a nespoléhat se jen na policii. V minulosti nás média už několikrát informovala o tom, kterak jedinec své obydlí bránil před vetřelcem kupříkladu kuší a celý incident skončil nakonec smrtí nebo vážným zraněním s trvalými následky. Předkládám proto pozměňovací návrh k tomuto zákonu, který má rozšířit možnost použití nesmrtících zbraní. Existuje mnoho zbraní, které mají charakter výslovně obranný a jsou výslovně sestrojeny jako nesmrtící neletální zbraně. My tady jsme politiky, ne odborníky na všechno a všude, a proto nechci, abychom zde, tady a teď rozhodovali o tom, které zbraně jsou vhodné pro výše jmenované účely a které ne. Chci, aby prošel tento zcela obecně formulovaný pozměňovací návrh a chci, aby ministerstvo zadalo jeho konkretizaci odborníkům, kteří jako jediní v republice mají vůbec kvalifikaci rozhodnout. Mám na mysli Český úřad pro zkušební zbraně a střeliva. Usilujeme tedy o rozšíření kategorie zbraní D. Usilujeme o to, aby plnoletým lidem bez zbrojního průkazu byly přístupné zbraně, které zachrání, ale nezabijí. Prosím, nenuťme v tuto neklidnou dobu občany, aby se bránili útočníkům s pomocí kuchyňských nožů a basebalových pálek. Dejme jim tu možnost bránit se, aniž by zabili. Dejme jim možnost bránit se ve chvíli, kdy policie není na blízku. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane kolego. Pan poslanec Bárta. Prosím, máte slovo. Poslanec Vít Bárta: Dámy a pánové, vážený pane místopředsedo, dovolte mi v návaznosti na to, co tady řekl pan poslanec David Kádner, jenom připomenout několik elementárních principů. Pod vlivem policejního puče a odvolání pana policejního prezidenta Lessyho a v souvislosti s tím byl opakovaně panem ministrem Kalouskem a vládou České republiky seškrtáván velmi účelově rozpočet Policie České republiky tak, že současná ekonomická situace Policie České republiky vede k dramatickým úsporám, které se logicky projevují na rozsahu jejich činnosti a kvality. Samozřejmě jako všechna tato koncepční, a teď to zdůrazňuji, že to myslím velmi ironicky, a promyšlená škrtací opatření, která nejlépe vystihuje výrok, který vymyslel koneckonců sám pan premiér, a to je naopak tupý škrt, tak onen tupý škrt samozřejmě vede i k tomu, že se prodlužují doby dojezdů policie do řady konkrétních míst. Můžeme říci bez nadsázky, že onen seškrtaný policejní rozpočet, ony delší doby dojezdů policie do řady vsí mají obrovské společenské dopady, které na první pohled nevidíme. Můžeme je nicméně jednoznačně spojit například s růstem xenofobie, s růstem napětí nejenom ve Šluknovském výběžku, který logicky vede k tomu, že poctiví občané, iniciativní občané jsou naštvaní na stát, který je není schopen chránit. Naopak, bohužel když se podíváme na statistiky Šalamouna, který často prezentuje John Bok, můžeme vidět desítky případů v rámci České republiky, kdy jsou lidé za exces v rámci nutné obrany odsuzováni do vězení za ublížení na zdraví, ba dokonce za vraždu. V tomto kontextu dnes platí to, že pokud vám lump vleze do domácnosti, řada lidí se prostě bojí doma bránit, protože se bojí následků, kriminalizace a trestní odpovědnosti za nepřiměřenou sebeobranu. Z



jedné strany to vede k tomu, že nám rostou nelegální zařízení různých pastí a dalších pseudozbraňových systémů, které občané používají na to, aby chránili svoji domácnost, čímž paradoxně naopak riziko své trestnosti zvyšují. Z druhé strany to vede k tomu, že si lidé pořizují ostré střelné zbraně, na základě kterých často v rámci amatérismu a krizové situace vznikají stejné tragické situace jako v případě prvém. David Kádner dnes předložil návrh, který dává naději ženám v domácnosti, který dává naději důchodcům, který dává naději lidem, kteří nejsou cvičeni v sebeobraně, kteří nejsou profesionály v oblasti bezpečnosti, aby se doma mohli lépe bránit. Podstata návrhu je velmi pokorná. Není to o tom, že tady poslanci mají ambici definovat konkrétní zbraňové systémy, ale pouze konstatují kompetenci dnes existujícího a velmi kvalitního ústavu, který v rámci státní správy existuje a má svoji dlouholetou tradici. A ta prosba je jediná. Dát prostor tomu, aby tento ústav mohl legalizovat, zpřístupnit a ulehčit přístup k určitým typům zbraní, s nimiž by se tito neprofesionálové mohli lépe bránit. Prosím, podpořte tento návrh. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda PSP Jiří Oliva: To byl kolega Bárta. Hlásí se ještě někdo do obecné rozpravy? Protože nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím. Zahajuji rozpravu podrobnou. Do podrobné rozpravy je zatím jako jediný přihlášen pan kolega Kádner. Poslanec David Kádner: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, jak už jsem avizoval, tak se přihlašuji oficiálně k pozměňovacímu návrhu s číslem dokumentu 5992. Děkuji. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Ještě nějaká další přihláška do podrobné rozpravy? Nikoho nevidím, takže podrobnou rozpravu končím, a tím končím i druhé čtení tohoto návrhu. Zahajuji projednávání bodu 7. Vládní návrh zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších souvisejících zákonů /sněmovní tisk 768/ - druhé čtení Prosím pana ministra financí Miroslava Kalouska, aby předložený návrh z pověření vlády uvedl. Prosím, pane ministře. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Děkuji za slovo, pane předsedající. Děkuji rozpočtovému výboru za projednání. Jsem připraven v diskusi k odpovědi na vaše otázky. Prosím o vstřícný přístup k vládnímu návrhu. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Prosím, aby se ujal slova zpravodaj výboru pan kolega Radim Vysloužil, protože tento návrh jsme přikázali k projednání rozpočtovému výboru, jehož usnesení vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 768/1. Prosím, pane kolego, máte slovo. Poslanec Radim Vysloužil: Vážený pane předsedající, členové vlády, kolegyně, kolegové, rozpočtový výbor projednal návrh zákona na své 44. schůzi a vydal usnesení, kterým doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby vládní návrh zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní schválila ve znění pozměňovacích návrhů, které jsou technického charakteru. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy neregistruji žádnou přihlášku. Hlásí se někdo z místa? Pokud tomu tak není, obecnou rozpravu končím. Zahajuji rozpravu podrobnou. Hlásí se někdo do podrobné rozpravy? Nikoho nevidím, proto končím i podrobnou rozpravu, a tím končím i druhé čtení tohoto návrhu. *** (15.20 hodin) (pokračuje Oliva) Budeme pokračovat projednáním bodu s pořadovým číslem 69. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony /sněmovní tisk 934/ - prvé čtení Prosím opět pana ministra financí Miroslava Kalouska o uvedení předloženého návrhu.



Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Děkuji za slovo a děkuji za pozornost. Dámy a pánové, předkládám novelu zákona o majetku státu, který má dva cíle. Za prvé - zvýšit transparentnost a průhlednost nakládání s majetkem státu a jeho případným převodem či zcizením na straně jedné, na straně druhé - snížení administrativních nákladů a administrativních složitostí při tomto převodu. Na jedné straně tedy k posílení informovaného rozhodování organizačních složek státu bude sloužit centrální registr administrativních budov, který již nyní funguje v pilotním provozu, a posléze v rámci a mezích tohoto zákona bude zřízen i centrální registr majetku státu jako součást integrovaného systému státní pokladny, což je zajisté namístě. Potřebuje to svůj právní podklad. A tím právním podkladem je tato novela. Tou druhou významnou částí je zrušení pravomoci Ministerstva financí - jsem rád, že již po několikáté navrhuji zrušení některých téměř feudálních pravomocí Ministerstva financí - a tou jest takzvaná majetková doložka. V případě, že některé jiné ministerstvo převádí majetek, ústřední orgán státní správy, byť není Ministerstvem financí, bude mít stejné kompetence, bude mít stejnou odpovědnost, i trestní odpovědnost vůči zákonu o majetku státu. A bude-li postupovat přesně podle tohoto zákona, nebude povinen dožadovat se takzvané majetkové doložky Ministerstva financí, což někdy v exponovaných, v kvantitativně exponovaných časových úsecích bývá úzkým hrdlem převodu majetku, tedy efektivního nakládání s ním. Vedle toho zákon nabízí možnost všem organizačním složkám státu využít kompetencí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových - že bezúplatně převede právo hospodaření do práva tohoto úřadu a ten s tím majetkem potom naloží podle příslušných zákonů. Není to mandatorní povinnost. Je to prostě nabídka, kterou organizační složky státu budou mít. Podle svého vlastního uvážení se rozhodnou, zda převedou majetek do jiného vlastnictví než do vlastnictví České republiky samy, anebo ho převedou na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. A ten už to s náležitou odbornou péčí provede sám. To jsou asi hlavní změny v této novele. Já prosím o propuštění do druhého čtení. Předpokládám poměrně živou diskusi, protože to je problematika, která se týká každodenního života obcí i regionů i občanských sdružení. V této diskusi jsme vám k dispozici. A pevně věřím, že nalezneme konečné pravidlo, které bude ku prospěchu všem Čechům, Češkám, obcím, krajům i republice. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane ministře. Zpravodajem pro prvé čtení je pan poslanec František Laudát. Prosím ho, aby se ujal slova. Poslanec František Laudát: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, k tomuto tisku zatím stručně, protože už tady bylo to podstatné řečeno. Analýzy, rozbory, čísla i fakta máte uvedeny velice jednoduchým a přehledným způsobem v důvodové zprávě. Očekávám skutečně, že zajímavá bude diskuse případně při druhém čtení. Nezbývá mně, než doporučit propustit tento tisk do druhého čtení. Děkuji. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane kolego. Otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy zatím nemám žádnou přihlášku. Hlásí se někdo z místa? Protože nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím. A můžeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru. Má někdo jiný návrh. Prosím, pan kolega Sklenák. Poslanec Roman Sklenák: Já si dovoluji navrhnout přikázání i kontrolnímu výboru. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Ještě má někdo nějaký návrh? Žádný návrh již neregistruji, proto můžeme přistoupit k hlasování. Nejdříve budeme hlasovat o tom, zda souhlasíme, aby předložený návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Hlasování pořadové číslo 57, přihlášeno 165, pro 126, proti nikdo. Konstatuji, že tento návrh byl přijat. Další hlasování je o souhlasu s přikázáním výboru kontrolnímu.



Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Hlasování pořadové číslo 58, přihlášeno 165, pro 74, proti 33. Tento návrh přijat nebyl. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru. A tímto konstatováním končím prvé čtení tohoto návrhu. Budeme pokračovat projednáním bodu s pořadovým číslem 70. Vládní návrh zákona o státním dluhopisovém programu na úhradu části schodku státního rozpočtu České republiky za rok 2011 převyšujícího rozpočtovaný schodek a o státním dluhopisovém programu na úhradu dalších závazků státu splatných v roce 2013 /sněmovní tisk 937/ - prvé čtení Prosím o uvedení předloženého návrhu pana ministra Kalouska. Prosím. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Děkuji za slovo. Dámy a pánové, v roce 2013 vyprší splatnost jistin dříve vydaných dluhopisových programů ve výši 149,1 mld. korun. Jsou to jednak dluhopisové programy, jednak závazky státu vůči Evropské investiční bance. Tyto jistiny je potřeba splatit a není jiná cesta než takzvaná restrukturalizace dluhu, tedy prodej emisí státních dluhopisů - a z jejich prodeje uhradit jistiny dříve přijatých závazků. Tato restrukturalizace ve výši 149 mld. nezvýší nijak státní dluh. Je to pouze restrukturalizace státního dluhu. Dále v roce 2011 v důsledku zpožděných plateb z Evropské komise byl překročen plánovaný schodek o 7,8 mld. korun. A i těchto 7,8 mld. korun musí být pokryto emisí státních dluhopisů. O tuto částku státní dluh zvýšen bude. Celková výše emise tedy za rok 2011, která bude v roce 2013 splacena, je 156,9 mld. korun, což je speciální program, v rámci kterého Ministerstvo financí bude emitovat dluhopisy v té délce splatnosti, která v tu chvíli bude nejefektivnější. Já prosím o zplnomocnění Ministerstva financí schválením tohoto zákona. Děkuji. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane ministře. Zpravodajem pro prvé čtení je pan poslanec Pavel Suchánek. Prosím ho, aby se ujal slova. *** (15.30 hodin) Poslanec Pavel Suchánek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Pan ministr dostatečně zdůvodnil, proč předložila vláda tisk č. 937 Sněmovně k projednání. Já jako zpravodaj doporučuji propustit jej do druhého čtení. Děkuji. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy neeviduji žádnou přihlášku. Hlásí se někdo z místa? Protože tomu tak není, obecnou rozpravu končím. A budeme se zabývat návrhem na přikázání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru. Má někdo jiný návrh? Žádný jiný návrh neregistruji. Můžeme přistoupit k hlasování. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru, stiskne tlačítko, zvedne ruku. Kdo je proti? Hlasování pořadové číslo 59, přihlášeno 163, pro 115, proti nikdo. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru. Tím končím prvé čtení návrhu. Pokračujeme bodem s pořadovým číslem 71. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 504/2012 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2013 /sněmovní tisk 938/ - prvé čtení



Poprosím pana ministra financí Miroslava Kalouska o uvedení návrhu. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Děkuji za slovo. Dámy a pánové, samotný název Novela zákona o státním rozpočtu zní celkem dramaticky. Ale přesto prosím nenavrhuji žádnou dramatickou změnu. Nenavrhuji ani změnu plánovaných příjmů ani změnu plánovaných výdajů státního rozpočtu na rok 2013. Pouze navrhuji změnu vnitřní struktury, která je i v textové části zákona. To znamená, byť je de facto řešitelná prostým rozpočtovým opatřením vlády, vzhledem k tomu, že se objevuje přímo v paragrafu, není možné ji při respektování práva řešit jinak než změnou zákona a vaším souhlasem. Týká se to textu zákona, kde je přímo v paragrafu vypsána pojistná kapacita EGAP, tedy pojišťovny, která pojišťuje úvěrová rizika. Při rozpočtování částky 270 mld. korun jsme vycházeli z předpokládané poptávky českých exportérů, která se bohudík začátkem roku výrazně zvýšila také díky snaze o diverzifikaci našeho exportu nejenom do zemí Evropské unie, ale i do třetích zemí. Jsme před pevně doufám uzavřením úspěšného kontraktu do Iráku, do kurdistánské autonomie, na poměrně velkou dodávku investičního celku bloku paroplynové elektrárny. Aby bylo možné uspokojit v rozumné míře při veškeré obezřetnosti pojišťovací potřeby českých exportérů, je potřeba zvýšit pojistnou kapacitu EGAP minimálně o deset miliard, tedy z 270 na 280 mld. korun, a respektovat návrh na vnitřní přesun v rámci státního rozpočtu z realizace státních záruk vůči této pojistné kapacitě o půl miliardy. Znovu opakuji, základní parametry rozpočtu se nijak nemění. Rozpočet se tím stává pouze více prorůstový a více proexportní. Já pevně věřím, že tento návrh bude vstřícně projednán a schválen. Děkuji. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane ministře. Prosím zpravodaje pro prvé čtení pana kolegu Suchánka, aby se ujal slova. Prosím. Poslanec Pavel Suchánek: Děkuji za slovo. Já budu postupovat stejně jako u předchozího bodu. Po dostatečném zdůvodnění panem ministrem tisku 937 doporučuji jeho propuštění do druhého čtení. Děkuji. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu. Do rozpravy se hlásí pan kolega Urban. Prosím, pane kolego, máte slovo. Poslanec Milan Urban: Děkuji, pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, jistě bohulibý záměr, který se dá podpořit. Ale stojí za to říci si, proč je ten limit EGAP, tedy té pojišťovací společnosti vyčerpán. On je tak trochu vyčerpán proto, protože tato společnost sloužila určitému elitnímu klubu. A v rámci toho elitního klubu se spousta projektů nepovedla. Tedy teď je tady požadavek na to, aby mohly být profinancovány nějaké další exportní projekty na navýšení limitu EGAP. To je správně. Ale bylo by dobré trochu zanalyzovat tu historii, která není jen pozitivní. A myslím si, že některé projekty, které by se tady daly jmenovat, ale není na to čas, byly velmi neúspěšné a tedy ubíraly z limitu Exportní garanční společnosti. Je to věc, která tady, zdá se, jakoby nemá odezvu z hlediska nějakých velkých diskusí. Nicméně myslím si, že to rozhodnutí vlády nakonec pochválit lze. Ale je to tak trochu jako - jedna ruka netleská. Myslím si, že těch opatření pro růst je potřeba udělat trochu víc. Děkuji. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Pan ministr Kalousek prosím. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Děkuji. Já nechci nic jiného, než souhlasit s panem poslancem Urbanem. Skutečně sdílím jeho pocit, že priority EGAP v minulosti, zrovna tak jako priority České exportní banky, možná, nelze to úplně prokázat, ale ten pocit je velmi silný, sloužily určitému elitnímu klubu. A položím-li si otázku, jak tento elitní klub vznikl, tak mám jednu jedinou odpověď - tento elitní klub porodila opoziční smlouva ČSSD a ODS. A já jsem také učinil vše pro to v nedávné době, abych učinil razantní personální změny jak v České exportní bance, tak v EGAP. Ty proběhly. Personální obsazení šéfa EGAP dává záruky, že už žádné partajní vlivy, tím méně vlivy nemravné opoziční smlouvy ODS a ČSSD, se na tom mohou podílet. A proto vás prosím o schválení tohoto návrhu. Protože teď už bude skutečně ve prospěch české exportní politice, nikoliv těchto dvou partají. (Potlesk zprava.) Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane ministře. Faktická poznámka pan kolega Urban. Prosím.



Poslanec Milan Urban: Já jsem čekal, že pan ministr Kalousek bude trochu kreativní ve svých reakcích na některé výroky. A on poslední dobou na vše, co tady zazní, říká - za všechno může opoziční smlouva. Tady za to samozřejmě určitě ne, protože těch personálních výměn, které proběhly v těchto institucích, tedy České exportní bance a v EGAP od dob tzv. opoziční smlouvy, těch tam bylo mnoho a všechny elitní kluby bohužel překonala ta personální rozhodnutí, která tam byla. Já bych si přál, aby toto navýšení ve společnosti EGAP, nebylo zase ve prospěch stejného popř. jiného spřízněného elitního klubu. To je celé. (Potlesk poslanců sociální demokracie.) Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Pan ministr Kalousek ještě bude reagovat. Prosím, pane ministře. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Já jenom velmi stručně. Pane poslanče Urbane, to teď bylo trochu nespravedlivé. Já jsem nikdy neřekl, že za všechno může opoziční smlouva. Určitě nemůže např. za mnichovskou kapitulaci, určitě nemůže za Mnichov 1948, to v žádném případě. Ale od roku 1998 téměř za všechny čuňárny na současné hospodářské sféře, do kterých zasahuje stát, skutečně můžou kořeny opoziční smlouvy ODS a ČSSD. Dodnes. A já vám můžu slíbit jediné - že jako ministr financí např. personálními změnami dělám všechno pro to, aby to skončilo. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Hlásí se ještě někdo do obecné rozpravy? Protože nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím. *** (15.40 hodin) (pokračuje Oliva) Ptám se formálně na závěrečná slova. Pane ministře, pane zpravodaji? Ne. Proto se můžeme zabývat návrhem na přikázání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru. Má někdo jiný návrh? Nemá, takže o tomto návrhu můžeme hlasovat. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Hlasování pořadové číslo 60. Přihlášeno 163, pro 116, proti 1. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru. Tím končím prvé čtení tohoto návrhu. Zahajuji projednávání bodu s pořadovým číslem 26. Vládní návrh zákona o povinném značení lihu /sněmovní tisk 939/ - prvé čtení Prosím opět pana ministra financí Miroslava Kalouska o uvedení předloženého návrhu. Prosím, pane ministře. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Děkuji za slovo. Dámy a pánové, dovoluji si předložit vládní návrh zákona, který má trochu pohnutější přípravnou fázi, protože já ho předložil do legislativního procesu těsně před tím, než jsme byli konfrontováni s metanolovou aférou. Nepochybně metanolová aféra, důsledky z ní plynoucí, analýza, které jsme podrobili činnost represivních orgánů v oblasti trhu s lihem, měla výrazné dopady na projednávání a změnu textu tohoto zákona. A předpokládám, že bude mít dopady i na diskusi, která nás čeká ve druhém čtení. Dokonce jsem chvíli přemýšlel, zda nestáhnout tento návrh a ještě ho dopracovat o dva náměty, které pokládám za mimořádně důležité, nicméně nechtěl jsem ten proces zdržovat. A tak jenom vás požádám o pochopení, že jako ministr financí podpořím, padnou-li, kdyby nepadly, předložím je sám, minimálně dva pozměňovací návrhy k tomu textu, který byl stále živý a velmi živý až do okamžiku, než jsme ho předložili do vlády a vláda do Poslanecké sněmovny. Dovolte mi jenom několik nejdůležitějších bodů změn, které tato novela představuje. Snižujeme objem povoleného spotřebitelského balení ze šesti litrů na jeden litr. Jenom si dovolím připomenout, že pokud někdo kritizuje, že v roce 2007 poslední novela dovolila šest litrů, tak ta poslední novela dovolila šest litrů, protože předtím bylo 25 litrů. A tehdejší Ministerstvo financí již tehdy žádalo z 25 litrů na jeden litr a skončilo to politickým kompromisem šesti litrů, tak já jsem velmi rád, že teď můžeme udělat druhý krok a že už ani ty šestilitrovky nebudou povolené. Že nejvyšší spotřebitelské balení bude jeden litr s výjimkou oněch dárkových



třílitrových balení, která tak často vídám ve vašich kancelářích, kdy na té houpačce je ta skotská a ta dále bude povolena ve třílitrovém balení. Dále návrh upravuje novou úpravu správních deliktů předcházejících zejména machinacím s kontrolními páskami. Novela obsahuje i nové vymezení neznačeného lihu. Novela obsahuje i pravidlo, podle něhož se smí v prostoru, ve kterém se rozlévají lihoviny, nacházet pouze jedno spotřebitelské balení lihu jednoho druhu s porušenou kontrolní páskou. Anebo jako alternativa tři balení vybavená tzv. jednocestným uzávěrem. Dále tam je obsaženo pravidlo, podle něhož se nesmí v prostoru, ve kterém se rozlévají lihoviny, nacházet líh, který je produktem pěstitelského pálení, který tedy spadá pod jiný režim spotřební daně. Novela obsahuje i zpřísnění podmínek registrace osob povinných značit líh. Zavádí obdobný systém registrace též pro distributory lihu včetně povinnosti nakupovat a prodávat líh pouze mezi těmito registrovanými osobami a konečným prodejcem. Zavádí se povinnost osoby povinné značit líh resp. distributorovi složit kauci, a to ve výši 5 mil. korun, tedy úměrně potenciálním sankcím za správní delikty podle návrhu zákona. Tady učiním odmlku a dopředu hlásím vstřícnost i za tu cenu, že bych to měl předložit já sám jako předkladatel. Snahou samozřejmě tohoto omezení je zpřísnit. Snahou je zajistit takovou kauci, ze které by mohly být uspokojeny sankce vůči neplnění. Ale je pravda, a já jsem akceptoval dlouhé rozhovory s terénem, tedy s podnikateli v této oblasti, že nominálně plošně stejná kauce ve výši pěti milionů je ve svém důsledku v podstatě směšně nízká vůči velkým výrobcům a totálně likvidační vůči malým výrobcům. A již teď deklaruji vstřícnost vůči pozměňovacímu návrhu, který tuto nominálně plošně stejnou kauci zrelativizuje ve vztahu k obratu té dané firmy. Jinými slovy, pevně doufám, že v konečném znění návrhu už to nebude plošná kauce 5 mil. pro každého, ale kauce, která se svojí výší bude odvíjet od velikosti firmy, jejího obratu. To znamená, pro některé výrobce a distributory bude menší, pro jiné výrobce a distributory bude pravděpodobně vyšší. Dále ukládáme zveřejňování klíčových údajů z registru osob, posílení kontrolních a sankčních kompetencí České obchodní inspekce, zavedení nové generace kontrolních pásek, zveřejňování klíčových údajů z registru kontrolních pásek, odstranění systematických a terminologických nepřesností i podřízení výkonu působnosti podle návrhu zákona procesnímu režimu daňového řádu. To jsou asi tak hlavní změny. Já už jsem avizoval vstřícnost nebo dokonce prosbu o podporu jednomu pozměňujícímu návrhu. Chci tady avizovat vstřícnost popřípadě prosbu o podporu druhému pozměňujícímu návrhu. Během legislativního procesu jsme se dohodli s drtivou většinou poctivého terénu, že by bylo velmi vhodné, kdyby již tento zákon obsahoval legislativní prostor pro možnost zavedení elektronických kolků. Čímž neříkám, že tuto povinnost chceme zavést letos, příští rok. Nicméně, že legislativní prostředí je pro to vhodné vytvořit co nejdříve, na tom se shoduje většina z nás a to bude ten druhý pozměňující návrh, který avizuji nad touto předlohou, nad kterým je Ministerstvo financí připraveno aktivně spolupracovat. Vzhledem k tomu, že to je jeden z klíčových zákonů, který vyplynul jako reflexe z metanolové aféry, prosím o propuštění do druhého čtení a prosím o odbornou a věcnou diskusi nad ním. Děkuji. (V sále je trvalý hluk.) Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane ministře. Dříve než dám slovo zpravodaji pro prvé čtení panu poslanci Radimu Vysloužilovi, tak bych vás rád, vážené kolegyně a kolegové, požádal, abyste omezili svoji družnou zábavu, na základě které není rozumět slovu řečníka. Pokud vás projednávání důležité předlohy nezajímá, opusťte jednací síň a řešte ty problémy venku, protože jinak se stavíme do kategorie neposlušných a nevychovaných školních dětí. Prosím, pane kolego, máte slovo. Poslanec Radim Vysloužil: Děkuji. Ještě jednou dobrý den. Pan ministr i přes hluk v sále poskytl vyčerpávající informace k tomuto návrhu zákona, který je velice důležitý. A já jenom mohu doporučit propustit tenhle tisk do druhého čtení. *** (15.50 hodin) Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy je přihlášen pan kolega Braný, potom pan kolega Urban. Prosím, pane kolego. Poslanec Petr Braný: Děkuji za slovo, pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové. Materie, kterou tady teď projednáváme, to je tisk 939, jsme se vlastně už z části dotkli - této problematiky - v tisku 941 dnes



dopoledne, a to je živnostenské opatření, tedy zákona vázaných živností, které se budou též projednávat ve Sněmovně, ve výborech a v následných čteních. Já se zaměřím na tisk 939 a budu se snažit být mnohem stručnější než jsem si připravil, protože pan ministr se do toho pustil vcelku s vervou a navíc ještě i ukázal vstřícnost k některým možným diskutabilním místům. Přesto bych uvedl, že to, co pan ministr zde řekl, že už to bylo připravováno před tou tragickou událostí, která nastala v září minulého roku, to byly ty otravy metanolem. Do poloviny tohoto měsíce je vlastně 42 osob mrtvých a desítky osob utrpěly trvalé poškození zdraví. Je to věc velmi závažná, ale už se uvažovalo o značení lihu i před touto tragickou událostí. Pořád si ještě myslím, že je o čem hovořit a co měnit. Jsem si vědom toho, a pan ministr to řekl, že je to i politické rozhodnutí, byť někomu těžce pochopitelné, třeba 6 litrů a litr, z hlediska balení rozlévaných alkoholů a pod. Nejdřív musím trochu vládě připomenout, že byla plná nadšení a Stachanovského hnutí, když tvrdila, že nejpozději k 1. březnu a k 1. dubnu tohoto roku budou se všechna ta opatření už naplňovat a moci realizovat. Vidíte, už jsme vlastně po prvním březnu a jsme v prvním čtení. Takže tady je určitý skluz. K problémům, které jsou. Já nebudu rozvádět, co všechno chce tento zákon řešit, ale problémy, které jsou. První vychází, myslím si, obecně z toho nedostatku kontroly, který se tu projevil v uplatňování stávajícího zákona o povinném značení lihu. Tam došlo k selhání, může si to každý zdůvodňovat svým způsobem, ale je to neomluvitelné. Druhá věc, v Česku funguje Unie výrobců a dovozců lihovin, která sdružuje od Bechera, po Božkov, Stock, Bohemia Sekt, Rudolf Jelínek a další, ty tvoří 80 % plátců spotřební daně a ti vidí jako základní opatření, které neřešíme - podle jejich názoru by pomohlo zavedení dokonalé denaturace lihu pro nepotravinářské účely. Nebudu to rozvádět. Měli bychom se k tomuto vrátit, a to se vší vážností, snažit se to řešit ve smyslu, jak navrhuje tato Unie. Dalším vhodným opatřením, které by mělo být zavedeno, je podle těchto největších výrobců překvalifikování držení nepřihlášených destilačních aparatur a nakládání s nelegálním alkoholem zpět na trestný čin. Nechci to dále rozvádět, bude na to prostor ve výborech. Ze strany některých malých výrobců se potom navrhuje stanovení minimálních úředních cen. Např. v Rusku takto zavedená minimální cena až o jednu pětinu snížila objemy na trhu nelegálně vyráběné např. vodky. Minimální cenu pro tvrdý alkohol mají i na Slovensku a hned je úplně jasné, je-li cokoli pod touto minimální spotřební cenou za daný tvrdý alkoholový nápoj, že je to minimálně na zkoumání a je tam určitý problém, který hovoří o šedé ekonomice. Otázka kontrolních pásek - tam je to řešeno jako správní delikt a zatím se to vcelku i vyplácí. Ty ztráty, něco se v tom snažíme řešit, ale možná by byl řešením větší postih než to zaplatit, ztratím tu spotřební daň, dokonce jestli nejít cestou, jako jsou cigarety, že se platí spotřební daň při nákupu těchto pásek. Ale to je otázka další diskuze. Ten jeden litr, ano vítám, to snížení z šesti litrů rozlévaného. Z hlediska těch pěti milionů - ano, je to třeba diferencovat. Co zavést podle těch objemů, co mají kteří výrobci a distributoři lihových nápojů - tam pan ministr řekl, že je tomu nakloněn. Co je trochu pro mne hůře pochopitelné, můžeme tomu říkat různě, někteří tomu říkají, že děláme velkého bratra, že v podstatě všude tam, kde ta racionalita nám vychází deset, označují lihoviny těmito páskami z hlediska další evidence, takových míst je zhruba víc jak pět set, by měly být instalovány kamery a tyto by měly být stále v on-line přenosu na celní správy. Nevím vůbec, jestli celníci mají dostatek těch, kteří budou 24 hodin sledovat, co se děje na obrazovce, jestli se to značí správně, a zejména očekávají, že ti navrhovatelé nebo předkladatelé - to je vláda, že někdo tam bude pančovat a popřípadě upravovat tyto pásky pod kamerou, tak to si myslím, že se stane velmi zřídka, spíše je to opatření, které svědčí o nějakém lobbingu a tlaku na tento kamerový systém.



Ještě bych mohl uvést další věci, ale budu to řešit v debatě na rozpočtovém výboru, kam to bude jistě přikázáno. Jenom zákon navazující, který tady máme, z hlediska dalšího programu, tak už k tomu nebudu vystupovat, jenom řeknu, ono to souvisí s tímto, proč máme v tomto zákoně, kde řešíme v podstatě značení lihovin, máme změnu zákona s nakládáním se surovými diamanty a podmínkami jejich dovozu a vývozu, tranzitu a změnu tohoto zákona. Jak to souvisí s povinným značením lihu se někteří ptají. Chtěl-li bych být sarkastický, tak to souvisí. Ti, kteří to dokázali šibalsky obejít, tak mají teď na ty diamanty, ono úzce souvisí a tak to tam patří, ale jinak si myslím, že vláda zase dělá přílepky a zbytečně to dává i do tohoto zákona, který má řešit něco jiného. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Dalším přihlášeným je pan kolega Urban, prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Milan Urban: Děkuji, pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, já zde nechci rozvádět, proč bylo zmařeno 42 lidských životů, než se vláda rozhoupala předložit nějaké řešení. Chtěl bych naopak oplatit tu konstruktivnost, kterou tady nabídl pan ministr financí a chtěl bych říci, že jsme připraveni debatovat o všech těch konkrétních věcech tak, aby se podobná situace, kterou jsme zde v nedávné době zažili, v České republice nikdy neopakovala. (Potlesk v levé části sálu.) Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Hlásí se ještě někdo do obecné rozpravy? Protože nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím. Pane ministře, pane zpravodaji, přejete si závěrečná slova? (Nepřejí.) Proto se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru. Má někdo jiný návrh? Žádný jiný návrh nevidím. Omlouvám se, pan kolega Lukša. Poslanec Pavol Lukša: Pane místopředsedo, členové vlády, dámy a pánové, dovoluji si požádat o přikázání zemědělskému výboru. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Zemědělskému výboru. Prosím, pan ministr Kalousek. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek V takovém případě doporučuji přikázat i výboru pro obranu i výboru pro bezpečnost, protože v ozbrojených silách se prokazatelně pije nejvíc. *** (16.00 hodin) Místopředseda PSP Jiří Oliva: Má ještě někdo nějaký další podnětný návrh k projednání některého z výborů? Pan poslanec Babák. Poslanec Michal Babák: Děkuji, pane předsedající. Požádal bych přikázat organizačnímu výboru v návaznosti na ministra Kalouska. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Má ještě někdo nějaký návrh? Protože tomu tak není, můžeme o návrzích hlasovat. Jako první budeme hlasovat o návrhu k projednání rozpočtovému výboru. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, stiskne tlačítko, zvedne ruku. Kdo je proti? Hlasování pořadové číslo 61. Přihlášeno 160, pro 134, proti nikdo. Návrh byl přijat. Další hlasování bude o přikázání výboru zemědělskému. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, stiskne tlačítko a zvedne ruku.



Hlasování pořadové číslo 62. Přihlášeno 159, pro 105, proti 13. Tento návrh byl přijat, takže jsme přikázali k projednání zemědělskému výboru. Nyní budeme hlasovat o přikázání výboru pro obranu a bezpečnost. (Projevy nesouhlasu z pléna: To jsou dva výbory.) Jenom se ujistím, že se jedná o oba dva výbory. (Ministr Kalousek: Ano.) Takže první hlasování bude o přikázání výboru pro obranu. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem? Kdo je proti? Hlasování pořadové číslo 63. Přihlášeno 158, pro 19, proti 80. Tento návrh nebyl přijat. Další hlasování bude o přikázání bezpečnostnímu výboru. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, stiskne tlačítko, zvedne ruku. Kdo je proti? Hlasování pořadové číslo 64. Přihlášeno 157, pro 29, proti 81. Tento návrh nebyl přijat. A nakonec vám musím oznámit, že návrh na přikázání organizačnímu výboru je návrhem nehlasovatelným. Není v souladu s jednacím řádem a funkcí organizačního výboru. Takže konstatuji, že tento návrh jsme přikázali k projednání rozpočtovému výboru a zemědělskému výboru. Tím končím prvé čtení tohoto návrhu. Přistoupíme k poslednímu bodu odpoledního jednání a tím je 27. Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o povinném značení lihu /sněmovní tisk 940/ - prvé čtení Poprosím o klid v sále a pana ministra o uvedení návrhu. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Děkuji za slovo. Především bych se rád touto cestou omluvil ozbrojeným silám, neboť z reprezentačního vzorku hlasování je zřejmé, že v zemědělství se pije přece jenom mnohem víc. Dále mi dovolte, abych si dovolil vás požádat o schválení souvisejících návrhů zákona, neboť tato novela logicky ingeruje do celé řady jiných právních norem, které musí být uvedeny v soulad a v souvislosti s předcházejícím bodem je v ten soulad uvést musíme. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane ministře. Poprosím zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Radima Vysloužila, aby se ujal slova. Poslanec Radim Vysloužil: Já za sebe pouze doporučuji propustit tenhle návrh do druhého čtení. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy nemám žádnou přihlášku. Jenom se ujistím - (Přichází poslanec Opálka.) Do obecné rozpravy? Prosím. Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Přiznám se, že jsem čekal spojenou rozpravu k těm dvěma návrhům vládních zákonů, ale ani přesně nevím, v kterém místě by se to prolínalo.



Dovolte mi tedy alespoň z mého pohledu, jelikož jsem se už v roce 2004 angažoval v diskusi v této oblasti říci pár slov. No, bude toho víc než pár, ale věřím, že to vydržíte. (V sále je hluk a neklid.) Zákon o povinném značení lihu byl schválen v roce 2004 s platností od 1. 7. 2005. Jeho schválení v parlamentu předcházely poměrně dlouhé debaty o tom, že jeho přijetí je zbytečné, vede k dalšímu zvýšení nákladů výrobců lihovin a tedy ohrožuje nejen jejich prosperitu, ale i pracovní místa a tak dále a tak dále. Proto jeho projednávání trvalo téměř rok. Samozřejmě že se zde angažovaly různé lobbistické zájmy. Už zdlouhavý průběh procesu projednávání a schvalování signalizoval, že jde o zákon, který se dotkne řady podnikatelských skupin, kterým nedokonalá evidence maximálně vyhovovala a vyhovuje dodnes. Nakonec se však ukázalo, že to hlavní nebylo v samotném zákonu, z něhož se podařilo tyto části vyjmout a převést je do prováděcí vyhlášky, která konkretizuje praktický proces označování nádob s lihem v malospotřebitelském balením. Právě zde se totiž určují pravidla, jak se budou používat tyto kolky, jak se budou distribuovat, jak se z nich bude platit daň atd. Prostě až prováděcí vyhláška nakonec určila podobu praktického procesu výběru této spotřební daně a přirozeně i to, jak velký prostor tato vyhláška vymezí pro případné daňové úniky. Kdyby totiž tato ustanovení byla přímo v zákoně, tak by možná vyvolala příliš mnoho pozornosti, a patrně nebylo v zájmu těch, jejichž činnost má zákon usměrňovat. Jak ukazuje dosavadní praxe, je prostor pro daňové úniky v případě daně z lihu příliš velký. Samotná realizace výběru této daně a především její kontrola pomocí kolkování je velmi málo efektivní, a jak se dále ukáže v mém proslovu, v podstatě bezzubá. Ve velmi krátké době se totiž podařilo najít tolik skulin v této vyhlášce, že z hlediska efektivnosti výběru daně je patrně úplně jedno, zda je kolkování lihu v této době prováděno či nikoliv. Vývoj tak dospěl do situace, která je v naprostém rozporu s cílem, s nímž byl zákon přijímán, to znamená odstranit, respektive podstatně omezit daňové úniky na trhu s lihem. Jednoduchý příklad daňového úniku. V tomto případě lze ukázat, že k daňovým únikům nedochází jen někde na tržištích či v přítmích průjezdů či opuštěných továrních halách, jak to někdy líčí média. Lze to ukázat například na některých nabídkách renomovaných obchodních řetězců a jejich pět let uplatňované akční ceně na lihoviny dokonce v letácích v době prohibice ve dnech 14. až 27. 9. minulého roku v době zákazu prodeje lihovin nad 20 % ethanolu, i když si uvědomuji, že některé tyto zakázky na tisk letáků byly zadány předem. Ale o to nejde. Tak například v říjnu 2012 bylo možno zakoupit v obchodním řetězci Globus rum Tuzemák od výrobce ze Slovenska, láhev v půllitrovém balení s obsahem alkoholu 37,5 % opatřená novým kolkem, za cenu včetně DPH 79.90 Kč. *** (16.10 hodin) (pokračuje Opálka) Pro pochopení, že je zde zcela reálné nebezpečí daňového úniku, je možno uvést podrobnou cenovou kalkulaci ceny tohoto rumu, vycházející z expertních odhadů obvyklé výše výrobních nákladů. Tento odhad totiž může signalizovat nesrovnalosti, a tedy i možný daňový únik. Dovolím si malou kalkulaci tohoto ilustračního příkladu. Státem stanovená daň za toto množství lihu 37,5 % na půl litru činí 53,43 Kč. Náklady na běžnou půllitrovou lahev 3,50 Kč, náklady na surovinu k výrobě Tuzemáku půl litru 8 Kč, náklady na etiketu přibližně 1 Kč, uzávěr 0,55 Kč, kolek 0,40 Kč, poplatek za likvidaci lahve 0,70 Kč. Uvedené náklady činí celkem 67,58 Kč. K těmto nákladům je nutno přičíst DPH, v té době 13,51 Kč. Souhrnná cena včetně DPH činí 81,09 Kč. Jak jsem uvedl, prodejní cena 79,90 Kč. K tomu je potřeba dodat, že uvedená kalkulace vůbec nezahrnuje náklady na prodej zboží, tedy náklady obchodního řetězce a jeho zisk, náklady na dopravu, stejně jako náklady výrobce ve formě odpisů, náklady na personál atd., atd., a v neposlední řadě také zisk výrobce. Prodejce i výrobce mohou svoji kalkulaci ceny hájit tvrzením, že se jim podařilo dosáhnout nižších cen těchto vstupních surovin. Ovšem tyto suroviny, jak je patrné z kalkulace, představují jen 14,15 Kč. Z výsledné ceny je to 17 %. Jak velkého rozdílu v ceně je pak možné dosáhnout vyjednáním lepších podmínek s dodavateli? V celkovém objemu těchto nákladů to rozhodně není více než 1 či 2 Kč. K tomu je potřeba ještě dodat jeden základní údaj. Pokud budeme hovořit o ceně rumu resp. lihoviny s obsahem lihu 37,5 %, pak její minimální cena, která bude zahrnovat jen daň z lihu, cenu lihového kolku, musí být 65,50 Kč



bez DPH, s DPH tedy 79,25 Kč po mimořádných úsporách ve výrobě. Pokud někdo nabízí cenu takové lihoviny v ceně blízké této úrovni, pak zcela jistě jde o lihovinu, kde není v podstatě zaplacena spotřební daň z lihu. Tam se zřejmě řeší onen únik do státní pokladny, tam se řešily i ty problémy, které se vyjevily vně. Je zajímavé, že v období metanolové aféry se nikde nevyužívala argumentace, která by uváděla, že minimální cena rumu či vodky musí být někde na této úrovni, o které jsem hovořil. Pokud tomu tak není, tak zcela nepochybně jde o lihovinu pochybného původu. Jak ukazuje tento příklad, pak na distribuci nezdaněného lihu, resp. lihoviny, kde je důvodné podezření z daňového úniku, resp. nezaplacené daně z lihu, se mohou podílet i relativně solidní obchodní řetězce /a zde se nechci nikoho dotknout/ a nikoliv tedy jen distributoři na nějakých tržištích či maloprodejci. Další daňové úniky můžeme charakterizovat takto. V tomto případě jde o daňové úniky, které využívají mezery v příslušné prováděcí vyhlášce. K tomu je potřeba uvést, že v současnosti jsou lihové kolky označovány desetimístným kódem, složeným z číslic a písmen. Prvních osm symbolů označuje kód výrobce a datum objednání těchto kolků v příslušném celním úřadě. Nejde proto o datum výroby. Teprve poslední dva symboly, písmena, označují bližší charakteristiku lihu, z něhož má být odvedena daň. Předposlední písmeno označuje velikost nádoby, písmeno A znamená objem lahve od 0,11 do 0,425 litrů, a dále se postupuje až k písmenu E, které znamená objem od 1,25 do 6 litrů. Poslední písmeno v kódu pak označuje obsah lihu. Písmeno A znamená obsah lihu v rozmezí 15 až 29 % a dále až k písmenu D, kde je pak obsah lihu vyšší než 37 %. Z uvedeného tedy vyplývá, že je možné, aby úplně stejný kolek byl vylepen na velké množství lahví, resp. nádob, s různým obsahem a různé velikosti. Kolek tedy není jedinečným a pro každou lahev, resp. nádobu, evidenčním zdrojem, ale jen velmi volně označuje množství lihu v daném obalu. Proto z něho nelze v současnosti vyčíst, jaká je skutečná daňová povinnost z dané lahve. Úplně stejný kolek lze použít na lahev s obsahem 0,11 litrů nebo s obsahem 0,425 litru, ačkoliv při stejném stupni obsahu lihu činí daňová povinnost čtyřnásobek. Při běžné kontrole nelze proto vůbec zjistit, zda zde byla odvedena daň či bude odvedena daň ve správné výši. Kolky lze objednat prostřednictvím celního úřadu, který spravuje spotřební daň z lihu a jejich platnost je devět měsíců od data jejich vydání. Kolek se nakupuje v celním úřadu, jak už jsem řekl, za 0,4 Kč. Ten, kdo používá takové kolky, není povinen vést průběžně evidenci o jejich používání například měsíčně nebo týdně. Po uplynutí lhůty devíti měsíců lze kolky vrátit celnímu úřadu. Uvedený systém označování kolky totiž umožňuje velmi snadno dosahovat jen sotva postižitelné daňové úniky. Takový důmyslný daňový únik pak může vypadat - a uvedu zase ilustrační příklad - výrobce si objedná 10 tis. kolků s koncovým označením AD, to je pro použití na lahve s objemem 0,11 až 0,425 litru, a obsahu lihu 37,5 % a více. Následně oznámí celnímu úřadu, že použil 50 tis. kolků v následující struktuře: 48 tis. na lahve o obsahu 0,2 litru pro rum o obsahu 37,5 % lihu a dále pro 2 tis. kusů lahví o objemu 0,42 litru stejného rumu. Jeho daňová povinnost z těchto údajů ve spotřební dani pak je /přeskočím jednotlivé částky/ celkem 1 115 520 Kč. Výrobce však může ve skutečnosti postupovat jinak. Vyrobí Tuzemák v jiné struktuře. To je 2 tis. lahví o objemu 0,2 litru a 48 tis. lahví o objemu 0,42 litru a spotřebuje oněch 50 tis. stejných kolků, jak ohlásil celnímu úřadu. Avšak v tomto případě by byla jeho daňová povinnost 2 196 980 Kč. Rozdíl mezi tím, co bylo nahlášeno celnímu úřadu jako vyrobený alkohol, podléhající spotřební dani, a tím, co bylo skutečně vyrobeno, představuje 1 081 460 Kč. *** (16.20 hodin) (pokračuje Opálka) Tato částka pak tvoří daňový únik, mluvíme o onom ilustračním příkladu, který je potřeba legalizovat. On nabídne lahve o 25 % levněji bez dokladu, a že se tak děje, to prokázaly orgány činné v trestním řízení, i to, kolik se našlo tisíc litrů lihu, a vše se děje v šedé či černé ekonomice. Mimo neplacení spotřební daně z lihu šetří obrovskou část na neodvedeném DPH a následně nemusí platit daň z příjmu, a to celý řetězec podporuje. To je obrovský ekonomický stimul při neustálém růstu spotřební daně z lihu a daně z přidané hodnoty z výrobku. Spekulující výrobce po devíti měsících od převzetí kolku vrátí na celní úřad nespotřebované kolky. V našem případe jde o 50 tisíc kusů, které odevzdá celnímu úřadu. Smysl takové operace je v tom, že pokud se někde v budoucnu pak objeví alkohol opatřený těmito kolky, lze uvést, že jde o kolky, které možná pocházejí z některé z krádeží, protože výrobce přece odevzdal nepoužité kolky celnímu úřadu. Je to v podstatě alibi, že vše proběhlo



tak, jak bylo celnímu úřadu deklarováno. Je tedy jasné, že lahve, které takový výrobce uvede do oběhu, mají kolky, které odpovídají jejich určení, označují lihovou skupinu správně a vlastně vše je v pořádku. Na první pohled nelze příslušnými kontrolními orgány vůbec nic zjistit. Výrobce pak postupuje tak, že tento vyrobený alkohol dodá spřízněné firmě nebo do černých řetězců. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Pane kolego, já si vás dovolím přerušit a otázat se vás, na jak dlouho ještě ten projev máte. Poslanec Miroslav Opálka: Jsem v polovině. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Tím dosáhneme toho, že vzhledem k tomu, že od 16 hodin je vláda, že ten návrh budeme muset přerušit a nedokončíme ho. Poslanec Miroslav Opálka: Já to zkusím říci už jenom krátce. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Prosím vás, zkuste to! Poslanec Miroslav Opálka: Ač mě to mrzí, nechám si to do druhého čtení, protože předpokládám, že zamítnutí asi žádné nebude. Písemně toho mám daleko více, to už je koncentrovaný výraz. Prosím vás, stejně lze postupovat, kdybychom kontrolovali výrobu obalů, kolik se vlastně jakých lahví spotřebovalo, jakých obalů. Zde by samozřejmě kontrolní orgány taky mohly činit atd. atd. Mě ze všeho zaráží jedině to, že pořád vymýšlíme nějakou českou cestu, přitom na Slovensku ty věci vyřešili podle mne daleko důsledněji možná proto, že dneska toto průmyslové odvětví potravinářského směru nedotuje možná některé činnosti, které v České republice dotovány být mohou. Já se omlouvám za svoji délku a děkuji vám za vaši trpělivost. Místopředseda PSP Jiří Oliva: I já vám děkuji, pane kolego, za vaše pochopení. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Protože nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím. Pane ministře, pane zpravodaji, budete si přát závěrečná slova? Ne. Takže můžeme se zabývat návrhem na přikázání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru. Má někdo jiný návrh? Protože jiný návrh nevidím, o návrhu přikázání rozpočtovému výboru nechám hlasovat. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Hlasování pořadové číslo 65, přihlášeno 146, pro 97, proti nikdo. Návrh byl přijat. Kolegyně a kolegové, to byl poslední bod dnešního odpoledního jednání. Dovolte mi, abych jenom oznámil, že jednání naší schůze bude pokračovat zítra v 9 hodin ráno písemnými interpelacemi a s touto informací končím dnešní jednací den. (Jednání skončilo v 16.24 hodin.)*** URL| http://www.psp.cz/eknih/2010ps/stenprot/052schuz/52-2.html Reliant Logistic News

Alternativní paliva: výzvy a klíčová čísla (I) 18.3.2013

Reliant Logistic News HK ČR

str. 24 Doprava

Přinášíme druhou část článku o tom, jak se Evropská unie vypořádává s nutností diverzifikovat energetické zdroje v situaci, kde je evropská doprav z 94 % závislá na ropě a ceny ropy nezadržitelně stoupá vzhůru. * Co se navrhuje na podporu rozvoje infrastruktury pro elektrická vozidla? Nabíjecí místa Současná situace: Vedoucími státy jsou Německo, Francie, Nizozemí, Španělsko, Rakousko, Spojené království (viz tabulka). Síť se soustřeďuje na klíčová města; dosud není kritická masa pro rozvoj na trhu. Německo předpokládá na podporu elektrovozů do r. 2015 4 mld. eur . Spojené království v letech 2009 až 2014 300 milionů eur, Francie navíc k zavedení systému dotací pro spotřebitele do 7 000 eur vydá do r.



2014 na veřejnou infrastrukturu pro nabíjení v 25 největších městských oblastech přes 450 milionů eur . Španělsko má pro 250 000 BEV a PHEV do roku 2014 a 2,5 milionu EV do 2020 zatím 1 356 nabíjecích míst. Návrh: požaduje se minimální počet nabíjecích míst pro každý členský stát. Spočívá na plánovaném počtu elektrovozů v každém členském statě (viz tabulka). Odhad celkových nákladů na navržený počet dobíjecích bodů v EU bude přibližně 8 mld. eur . Dosah: Cílem je získat kritickou masu nabíjecích míst, aby se stala pro investory a společnosti zajímavá výroba aut za rozumné ceny pro rostoucí trh, s důvěrou spotřebitelů v nákup aut. Minimální počet nabíjecích míst v členském státě by měl být součinem tří proměnných: podílu aut ve státě/EU, podílu obyvatel ve velkých městech a dvojnásobku počtu elektrovozů. Technické specifikace Současná situace: v Evropě existují dva různé typy nabíjecích míst. Pak by ale nebylo možno použít vůz na cestě z Francie do Německa. Návrh: Společné normy pro nabíjecí místa do prosince 2015. Účel: zajistit volný průjezd elektrovozů v EU. V následující tabulce je uveden orientační výpočet nabíjecích míst pro elektrovozy, na které by měla přispět EU, protože trh zčejmě neprojeví o počáteční fázi rozvoje zájem. * Co se navrhuje na podporu rozvoje infrastruktury pro vodík? Čerpací stanice Současná situace: V EU je celkem cca 120 čerpacích a nabíjecích stanic pro cca 500 vozidel na vodík a palivové články. Německo jich má 42, Itálie 21, Dánsko 14. Některé z nich nejsou veřejně dostupné. V červnu 2012 Německo oznámilo rozšíření v metropolitních regionech a jejich spojovacích koridorech. Dánsko oznámí program pokrytí do roku 2015 počátkem roku 2013. Návrh: Doplnit stanice v síti k zajištění mobility vodíkových vozidel ve státech, kde jsou již vozidla na vodík a palivové články zavedeny. Navržená pravidla předpokládají počet veřejných tankovacích míst s maximální vzdáleností mezi nimi 300 km do 31. 12. 2020. Celkový odhad nákladů v EU je cca 123 milionů eur . Účel: Doplnit síť k zajištění mobility vozidel v oblastech s určitou vodíkovou infrastrukturou Technické specifikace Současná situace: návrh základních mezinárodních norem existuje. Jsou však zapotřebí další normy pro určité komponenty (palivové hadice, podmínky povolování čerpacích stanic, rozvozu vodíku, přečerpání a stojany, informační protokoly o tankování k umožnění optimálního dočerpání). Návrh: Společné normy pro čerpací stanice vozů na vodík vyvinout a uplatnit do r. 2015. Účel: zajistit jízdu vozidel HFC (hydrogen and fuel cell) definované vodíkové síti EU. * Co je navrženo na podporu rozvoje infrastruktury pro vozy na zemní plyn? Čerpací stanice Pro vodní dopravu (LNG) Současná situace: IMO přijala rozhodnutí v rámci směrnice k palivu s obsahem síry (povolený obsah 0,1 % síry od ledna 2015, prosazení zón ECAS (emission control area for ships) v několika mořích, vše je motivací k přijetí paliv LNG. Infrastruktura pro tankování paliv LNG je na počátku, jen Norsko a Švédsko vyvinuly nízkokapacitní terminály pro ukládání LNG. Oblast Baltu se pro rozvoj infrastruktury LNG zdá být nadějná pro regulace emisí a podněty pro snížení emisí SOX a NOX v severní Evropě. Návrh: Komise navrhuje, aby byly čerpací stanice ve všech námořních a říčních přístavech základní sítě TEN-T do r. 2020/2025. V základní síti TEN-T je 139 námořních a říčních přístavů - cca 10 % všech přístavů. Celkový odhad nákladů LNG pro vodní dopravu bude cca 2,1 mld. eur . Účel: plavidla na LNG budou moci jezdit mezi hlavními přístavy. Technické specifikace Současná situace: IMO vypracovala mezinárodní kodex stavby a vybavení lodí LNG (IGC Code). Zahájila také práci na novém mezinárodním kodexu pro lodi na plyn (IGF Code). K tomu a na doplnění ISO a IMO pracují na mezinárodních normách také Society of International Gas Tanker and Terminal Operators (SIGGTO) a Oil Companies International Marine Forum (OCIMF), včetně uchovávání LNG a příslušných přístavních operací. Návrh: normy na čerpací místa LNG pro říční plavidla do 2014. * Silniční doprava (LNG) Současná situace: je 38 LNG čerpacích stanic v EU: 22 ve Spojeném království, 16 ve Španělsku, Švédsku, Estonsku, Nizozemí, Polsku, Belgii. Všechny státy + Německo a Itálie uvažují o podpoře LNG pro nákladní vozidla. Švédsko a Spojené království podpoří kapalný biometan. V blízké budoucnosti se plánuje dalších 12 LNG/L-CNG stanic v rámci projektu „LNG Blue Corridors“, spojeného s rozšiřováním parku o cca 100 těžkých nákladních vozidel LNG. V 7 různých čerpacích stanicích LNG se testují ve Španělsku 4 různé technologie v projektu „Garnet“, financovaném z rozpočtu TEN-T. Návrh: Komise navrhuje do r. 2020 čerpací stanice podél jádrové sítě TEN-T každých 400 km. Vzdálenost poskytne potřebnou pružnost řidičům, protože dojezd je 800 - 900 km. Odhad celkových nákladů na čerpací stanice pro nákladní auta je cca 58 milionů eur . Účel: Základní síť TEN-T pokryje všechny hlavní dopravní koridory Evropy. Odhaduje se potřeba cca 181 čerpacích stanic LNG; půjde o významný trh těžkých nákladních vozů, nahrazujících diesely.



* CNG Současná situace: na palivo jezdí 1 milion vozidel - 0,5 % vozidel EU-27. Průmysl předpokládá 5% podíl vozového parku do r. 20201. Vyšší roční tempa růstu se čekají v Bulharsku, Německu, Itálii, Nizozemí a Švédsku. Návrh: do 31. 12. 2020 bude dostatečný počet veřejně dostupných parkovacích míst v EU se vzdáleností 150 km. Odhad celkových nákladů je v EU cca 160 milionů eur . Účel: hustota čerpacích stanic umožní vozidlům CNG jízdy po celé EU. Německo a Itálie jen doplní síť 839 a 811 veřejně dostupných čerpacích míst CNG. Technické specifikace pro LNG a CNG Současná situace: LNG se používá hlavně v Itálii, Španělsku, Švédsku a Spojeném království. Návrh: společné normy pro tankování LNG a CNG po auta, nákladní vozidla a plavidla do prosince 2015. Účel: výrobci zařízení budou mít úspory z rozsahu. * Jaká opatření se navrhují pro ostatní alternativní paliva? Nepředpokládá se žádná akce EU pro biopaliva, LPG a syntetická paliva: lehké směsi nepotřebují doplňkovou infrastrukturu, nevyžadují ji ani nová paliva. Jádrová infrastruktura LPG je vytvořena. Obor má dobrovolnou společnou normu (EN 14678) se základními technickými a bezpečnostními požadavky na čerpací stanice LPG. Kapalný plyn a biomasa (syntetická paliva) nepotřebují specifickou infrastrukturu, akce EU není nezbytná. * Co má být v národních strategiích? Členské státy by měly uplatnit národní rámce, obsahující nejméně následující prvky: * hodnocení současné situace a budoucího vývoje možností volby alternativních paliv; * spojitost palivové sítě alternativních paliv s hodnocením možných variant pokrytí přes hranice; * cíle do r. 2020 k rozšiřování alternativních paliv v různých druzích dopravy s příslušnou infrastrukturou; * informace k regulačnímu rámci s opatřeními na podporu výstavby alternativní palivové infrastruktury (kódy parkovacích povolení, ekologická výkonnost v certifikaci podnikání, koncese na čerpací stanice). Státy by měly také stanovit možná podpůrná opatření, jako: * přímé podněty pro prodej vozů na alternativní paliva a plavidla nebo infrastrukturu; * možné danové podněty na podporu vozů a plavidel na alternativní paliva a infrastrukturu; * využití veřejných nabídkových řízení na podporu alternativních paliv, včetně spojených řízení; * poptávkovou stranu řídících opatření, např. omezení přístupu, parkovací politika, vyhrazené jízdní pruhy; * rozšiřování a podporu výroby; * výzkum a vývoj, demonstrace. * Proč jsou mandatorní cíle zadané ve strategii jen na určitá paliva? Co ostatní paliva? Možnosti volby hlavních alternativ je stále hlavní potíží k překonání cesty k širšímu převzetí trhem. Společným problémem je nedostatek infrastruktury pro dodávky energie spotřebiteli (tankování, nabíjení). Legislativní návrhy posuzují ale jen ta paliva, která trpí zvlášť slabým uvedením na trh EU, nebo ve většině členských států, a pro které jsou nezbytné investice významně nejisté. Těmito palivy jsou: elektřina, CNG, LNG pro silniční a vodní dopravu a vodík. Žádná akce EU k rozšiřování infrastruktury není zapotřebí pro následující paliva: * kapalná biopaliva se současnou technologií provozu a infrastrukturou, nebo jen menší modifikací různých mísících poměrů podle typů paliv; * zkapalněný plyn (Gas-to-liquid GTL) nepotřebuje specifickou infrastrukturu, protože je plně nahraditelný konvenčními palivy; * pro LPG je vyhovující síť čerpacích stanic a existuje dobrovolná norma (EN 14678). * Proč jsou zapotřebí mandatorní cíle pro infrastrukturu? Nevyvine je trh sám? Nepřijdou nové společnosti investovat do nových příležitostí? Počáteční náklady na infrastrukturu alternativních paliv jsou obecně vyšší, než u paliv závislých na ropných produktech, nejsou úspory z rozsahu pro malý počet provozovaných vozidel („problém slepice a vejce“). V bludném kruhu investoři neinvestují do infrastruktury pro nedostatečný počet vozidel a plavidel na alternativní paliva, zpracovatelský průmysl nenabídne vozidla a plavidla na alternativní paliva za konkurenční cenu pro slabou poptávku - spotřebitelé si nekoupí vozidla a plavidla, protože chybí alternativní palivová infrastruktura. Proto je nutno stanovit politický rámec k vytvoření podmínek pro dodavatele a distributory paliva, investovat do sektoru s důvěrou. Investoři - první hybatelé a v menším rozsahu následující investoři jsou konfrontováni s vysokými vstupními náklady a nejistou dobou návratnosti s ohledem na nízké rozšíření vozidel a plavidel, a proto počáteční nedostatek poptávky po těchto palivech. Politické nástroje, které by byly vhodné k ochraně prvních investorů, jsou poskytnutí výlučných práv, udělení koncesí, přímá finanční podpora, veřejné záruky, samoregulace prostřednictvím strategických aliancí a využití veřejných nabídkových řízení. Volba vhodných politických nástrojů by měla být případ od případu na každém členském státu. * Jak vysoké budou náklady na novou infrastrukturu? Kdo bude chtít zaplatit, když jsou veřejné finance hodně vzácné? Jaký je vliv na EU?



Celkové náklady v EU jsou přibližně 10,5 mld. eur do roku 2020. Podíly členských států budou podle počtu km a počtu říčních/námořních přístavů zahrnutých do jádrové (core) sítě TEN-T, a v případě CNG pro celou síť TEN-T, u elektrovozů i podle počtu elektrických vozidel a počtu nabíjecích míst v každém členském státu. Veřejné výdaje se nepožadují na výstavbu alternativní palivové infrastruktury, když státy využijí opatření k nákladové efektivnosti mobilizace soukromých investic. S alternativními palivy přicházejícími postupně na trh dosáhnou úspory za ropu a ropné produkty cca 2.3 mld. eur v r. 2030, další 1 mld. eur ročně z utlumení cenových výkyvů zvýšením bezpečnosti dodávek energie. Výstavba alternativní palivové infrastruktury přispěje k hospodářskému růstu a podpoře vytváření pracovních míst v sektoru s narůstající závažností pro Evropu i celý svět. To zvýší konkurenceschopnost průmyslu EU v alternativních palivových technologiích pro všechny druhy dopravy - zejména automobily a lodě. Výstavba evropské infrastruktury alternativních paliv umožní volný pohyb věcí a osob vozidly jezdícími po celé EU. To usnadní rozvoj společného trhu alternativních paliv EU, což umožní úspory z rozsahu. *** Stát nabíjecí místa 2011 výhled 202014 elektrovozy 2020 Rakousko 489 12 000 250 000 Belgie 188 21 000 Bulharsko 1 7 000 Kypr - 2 000 Česká republika 23 13 000 Německo 1 937 150 000 1 000 000 Dánsko 280 5 000 200 000 Estonsko 2 1 000 Řecko 3 13 000 Finsko 1 7 000 Francie 1 600 97 000 2 000 000 Maďarsko 7 7 000 Irsko 640 2 000 350 000 Itálie 1 350 125 000 130 000 (do r. 2015) Litva - 4 000 Lucembursko 7 1 000 40 000 Lotyšsko 1 2 000 Malta - 1 000 Nizozemí 1 700 32 000 200 000 Polsko 27 46 000 Portugalsko 1 350 12 000 200 000 Rumunsko 1 10 000 Španělsko 1 356 82 000 2 500 000 Slovensko 3 4 000 Slovinsko 80 3 000 14 000 Švédsko - 14 000 600 000 Spojené království 703 122 000 1 550 000 Clean energy for transport. Alternative fuels: challenges and key numbers On January 24th, 2013 the European Commission published updated data concerning the key numbers of the energy and emmission performance in the emerging European transport area with the description of the possibilities of alternative energies. It describes the necessary way to find the optimal energy mix of alternative fuels to substantially reduce dependence on fossil fuels with regard to the energy supply infrastructure within the stages of established European Transport Area. Foto popis| O autorovi| S využitím materiálů EU připravil Antonín Peltrám 1 Shipping’s airborne emissions are regulated in ANNEX VI, in MARPOL 73/78 (International Convention for the Prevention of Pollution from Ships). In October 2008, the IMO adopted the more restrictive limit values for sulphur in marine fuels (i.e. 0.1% sulphur content limit by weight on Jan. 2015). In addition, according to the Marine Fuel Sulphur Directive (1999/32/EC, Art.4 with Amendment as per Directive 2005/33/EC) the sulphur content in marine gasoil within the territorial waters of a Member States Member States of the EU (Baltic Sea, North Sea, English Channel) may not exceed 0.1% by



weight, applicable to all vessels regardless of flags http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do? uriZOJ:L:2005:191:0059:0069:EN:PDF 2 Source: Natural Gas Vehicle Association Europe.

Rozvoj zaměstnanců jako cesta k úspěchu 18.3.2013

Reliant Logistic News str. 11 Odborné vzdělávání LN HK ČR

Dalším z pilířů služeb nabízených pod hlavičkou Reliant Logistic Consultants je Vzdělávací centrum. Zde nabízíme možnost získávání aktuálních odborných znalostí a obecných dovedností jak pro jednotlivce, tak pro zaměstnance jednotlivých firem a společností. Vzdělávací centrum se opírá ve své 20leté historii zejména o odbornou připravenost svých lektorů a o jejich úzkou vazbu na praxi, a dále o profesionální přístup organizačního týmu, který umí připravit jednotlivé kurzy na míru pro různé typy a skupiny posluchačů. Společnost RELIANT nabízí služby Vzdělávacího centra od samého začátku své historie. V počátcích svého působení na trhu připravovala a realizovala své kurzy zejména pro Sdružení automobilových dopravců ČESMAD Bohemia. Jeho členové, kterými byli zejména malí dopravci s velkými zkušenostmi z dopravního provozu, zde po revoluci získávali první informace o úskalích podnikatelské činnosti, obchodování, komunikace se zákazníky a dalších v té době ještě ne zcela obvyklých oborů. S rozvojem odvětví dopravy a logistiky a postupným příchodem nových manažerů na vedoucí ekonomické pozice v těchto dopravních firmách se postupně měnily jejich potřeby v oblastech vzdělávání. Firmy potřebovaly stále více získávat mimo obecných dovedností, které si tito úspěšní manažeři přinášeli ze škol a ze svých dřívějších působišť, zejména odborné znalosti z oboru, který je jedním z nejrychleji se rozvíjejících odvětví národního hospodářství. Proto i naše nabídka v oblasti vzdělávání doznala na konci devadesátých let jasně patrných změn. Došlo k vyrovnání nabídky odborných kurzů s kurzy měkkých dovedností a postupně se začalo přelévat těžiště vzdělávání od nabídky účasti v jednotlivých krátkodobých otevřených kurzech k firemním na míru šitým kurzům s náplní přesně podle potřeby vedení jednotlivých firem. Vstupem České republiky do Evropské unie se rapidně změnila situace na trhu v oblasti vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů. Většina firem se od této doby soustředila zejména na získávání prostředků na vzdělávání z unijních zdrojů tak, aby jejich investice do rozvoje lidských zdrojů byly co možná minimalizovány při zachování povinných školení vyplývajících ze zákonných ustanovení a minimálního rozvoje potřebného k zachování konkurenceschopnosti jejich zaměstnanců. Proto v současné době nabízí Vzdělávací centrum v úzké vazbě na aktivity našeho Poradenského servisu vzdělávací služby pro firemní zákazníky od A do Z. Jsme schopni vám navrhnout komplexní vzdělávací program pro celou šíři organizační struktury vaší společnosti a tento program následně realizovat. Každému z našich seminářů věnujeme náležitou pozornost při jeho přípravě, samotné realizaci i vyhodnocení. Důraz je kladen na komunikaci s vedením zadavatelské společnosti, zjištění aktuálních potřeb účastníků kurzu, pečlivou přípravu materiálů i samotného lektora, zapojení posluchačů do diskuzí a výuky jako takové, dále na podporu týmové spolupráce mezi jednotlivými účastníky a zpětnou vazbu pro vedení zadavatelské společnosti po skončení semináře. Naši lektoři jsou odborníci s dlouholetou praxí a zkušenostmi v oborech logistiky, spedice, dopravy, obchodu, legislativy a psychologie. Díky své odborné publikační činnosti, účasti na mezinárodních konferencích a aktivní spolupráci s dalšími experty z ČR i zahraničí vám v průběhu výuky předávají aktuální informace a poznatky ze své oblasti působení, rozvíjí četné a zajímavé diskuze na aktuální témata a využívají různých forem aktivních metod vzdělávání. Vzdělávací proces je tak cíleně zaměřen na orientaci posluchačů v příslušném oboru a na řešení novodobých a konkrétních problémů. V současné době ze vzdělávacích aktivit realizujeme a organizujeme tematicky širokou škálu otevřených kurzů, dlouhodobé rekvalifikační kurzy, kurzy tzv. „šité na míru“ a teambuildingové semináře. Otevřené kurzy Jednodenní až třídenní semináře dostupné široké veřejnosti jsou realizovány na základě aktuálních změn tržního prostředí, a tudíž i na základě potřeb poptávajících. Nabízejí vám nepřeberné množství témat z oblasti dopravy, spedice, logistiky, obchodu, ekonomiky, jazykových dovedností, legislativy a tzv. „měkkých dovedností“. Jsou určeny všem pracovním pozicím, a to od nejvyššího managementu až po nižší pracovní pozice společností po celé České republice. Vybrat si „svůj seminář“ a přihlásit se na něj můžete prostřednictvím online přihlášek na našich webových stránkách (http://www.reliant.eu). Rekvalifikační kurzy s akreditací MŠMT



Naše rekvalifikační kurzy „Manažer dopravy“, „Manažer logistiky“ a „Manažer obchodu“ reagují na současný nedostatek kvalifikovaných odborníků v oblasti logistiky, dopravy a obchodu (prodeje). Na tento druh vzdělávání vydalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy pro společnost RELIANT pověření a akreditaci ve smyslu § 108 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 524/2004 Sb., o akreditaci zařízení k provádění rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání. Kurz trvá celkem 16 dní, přičemž výuka je rozdělena do čtyř čtyřdenních učebních celků a zakončena zkouškou skládající se z písemné a ústní části. Přihlásit se k tomuto druhu kurzu může každá osoba, která má před zahájením výuky dosažené středoškolské vzdělání s maturitou. Úspěšní z vás získají o dosažené kvalifikaci (rekvalifikaci) certifikát uznávaný nejen v ČR, ale i v celé EU. Tento certifikát vám vydáme dvojjazyčně, a to v českém a anglickém jazyce. Cílem rekvalifikačních kurzů je především poskytnutí potřebných aktuálních znalostí z několika navzájem provázaných oblastí, posílení vašich manažerských a obchodních dovedností, aplikování získaných znalostí do manažerské praxe a v neposlední řadě zvýšení vaší kvalifikace. Rekvalifikační kurzy je možné zahrnout do projektů jednotlivých příslušných úřadů práce a získat pro jejich financování tzv. příspěvek pro rekvalifikaci. Kurzy „šité na míru“ Tento typ kurzů je koncipován jako projekt celopodnikového vzdělávání pro konkrétní zadavatelskou společnost. Pro dosažení maximálního efektu z takto realizovaných seminářů je nezbytné navázat kontakt s vrcholovým vedením klienta ještě před zahájením výukového cyklu. To umožní s předstihem formulovat místa, kterým je třeba věnovat zvýšenou pozornost. Současně je možné cíleně a konkrétně formulovat zadání případových studií a případných inscenací tak, aby vás nejen zaujaly, ale aby poskytly i určité návody pro řešení konkrétních a aktuálních problémů. Tento přístup umožní současně významnou zpětnou vazbu pro vedení firmy s tím, že lze tlumočit názor pracovníků na konkrétní problematiku a podávat doporučení pro oblasti dalšího vzdělávání účastníků. Vzniká tak ojedinělý koncept široké škály seminářů o různé délce trvání a s různými tematickými celky, které jsou dle předem zjištěných potřeb zaměřené jak na top management a vedoucí pracovníky, tak na nižší pracovní úrovně v běžném provozu společnosti. Teambuildingové semináře V dnešní hektické a na různých komunikačních prostředcích závislé době pozorujeme u velkých i menších firem naprostou absenci osobní komunikace a vzájemné znalosti kolegů z jedné společnosti. Pro ty z vás, kteří s námi sdílí tento názor, jsou určeny teambuildingové semináře, jejichž účelem je spolupráce a navázání kontaktů mezi zaměstnanci jednotlivých divizí, středisek a oddělení ve firmě. Aby seminář splnil svůj účel, jsou do výuky vhodně zařazeny nejen skupinové práce, hrané scénky a kolektivní rébusy, ale také outdoorové aktivity podporující týmovou spolupráci, respektování názorů druhých a utváření pevnější firemní kultury a image vaší společnosti. Celý seminář má ve většině případů podobu prodlouženého víkendu, během kterého máte možnost sdílet se svými kolegy společné zážitky a lépe se začleňovat do pracovního kolektivu. Komplexní portfolio skupiny RELIANT GROUP doplňuje i vydávání odborného logistického měsíčníku Logistic News (http://www.logisticnews.cz), pořádání pravidelných workshopů R. E. K. - Reliant Expertního Klubu, poskytování odborných logistických konzultací a pořádání mezinárodní logistické konference SpeedCHAIN (http://www.speedchain.cz), které se získáváním informací a vzděláváním úzce souvisí. Právě díky těmto dalším službám pro vás máme k dispozici lektory, konzultanty a logistické odborníky, kteří jsou neustále v „centru aktuálního dění“ logisticko-dopravního oboru a těší se, až vám tyto své nově nabité zkušenosti předají na realizovaných vzdělávacích seminářích. Víme totiž, že účelem vzdělávání není zaplnit mysl, ale otevřít ji. Dovolte nám tedy, abychom vám v tom pomohli, jelikož jak praví jedno moudré přísloví: „Čím více poznatků si osvojíme, tím více si uvědomíme, co ještě neznáme“. § Foto popis|



Stavebnictví

Šetřením ještě nikdo nezbohatl – je třeba investovat 15.3.2013

Stavebnictví Petr Zázvorka

str. 16 Kauza HK ČR

Řešení šetřit za každou cenu je pro Ministerstvo dopravy ČR typické. Na základě „úsporných” opatření má být zrušeno také Ředitelství vodních cest ČR, v dalším „úsporném“ kroku má dojít ke sloučení Drážního úřadu se Státní plavební správou a Úřadem pro civilní letectví. V následujícím rozhovoru popisuje Ing. Jan Skalický, pověřený řízením ŘVC ČR, důsledky zrušení jediného týmu zkušených specialistů zabývajících se rozvojem infrastruktury vodních cest pro české stavebnictví. * Jaká je v současné době hlavní náplň činnosti ŘVC ČR? Hlavní náplní je příprava a realizace projektů rozvoje infrastruktury vodních cest. Staráme se o rozvoj 338 km Labsko-vltavské vodní cesty v TEN-T, 146 km Horní Vltavy a 72 km Baťova kanálu. Tento rozsah stanovuje i zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě. Kromě toho je nutné zmínit přípravu strategických dokumentů a plánů rozvoje vodních cest v ČR, zejména dokumentu Plavba 2020, který je základním dokumentem pro vizi rozvoje vodních cest, potažmo plavby v ČR do roku 2020. Neméně důležité je ale i provozování servisní lodě a přístaviště v Praze nebo účast našich odborníků v mezinárodních projektech zaměřených na plavbu a rozvoj vodních cest. * Kolik odborníků zajišťuje úzce specializovanou činnost rozvoje infrastruktury vodních cest a jaká je struktura ŘVC ČR? Máme čtrnáct zaměstnanců, z nichž většina se přímo podílí na přípravě a realizaci staveb. * Které infrastrukturní stavby jsou ohroženy případným zrušením této instituce? Jednoduše by se dalo říci, že všechny, což by ale nebylo vůči čtenářům fér. Vezmu to tedy od nejvýraznějších plánů, o kterých v současnosti mluví i prezident Miloš Zeman. Vodní koridor Dunaj – Odra – Labe není možné bez takového týmu specialistů, jaký má v současnosti k dispozici ŘVC ČR, ani připravovat, natož realizovat. Je ohrožena i příprava a realizace projektů na stávající síti vodních cest. V ČR je postavena infrastruktura vodních cest v hodnotě cca 160 mld. Kč. Na klíčové projekty Plavební stupeň Děčín, splavnění Labe do Pardubic a Vltavy do Českých Budějovic, tedy k plnému využití pozitivních efektů této infrastruktury, chybí pouze desetina této částky. Na rozdíl od jiných druhů dopravy přitom výrazný viditelný efekt může být velmi rychlý. Většinu staveb lze realizovat v období do roku 2020. Pokud dojde ke zrušení ŘVC ČR, ztratíme specifické know-how stabilizovaného týmu odborníků, který v současnosti plánování, přípravu a realizaci staveb zajišťuje. Stavby pro turistickou vodní dopravu se pravděpodobně zastaví zcela. Je tak reálně mimo jiné ohrožena dostavba přístavu v Hluboké nad Vltavou i realizace poslední stavby projektu Dokončení vltavské vodní cesty České Budějovice – Týn nad Vltavou v Hněvkovicích, ale například také přístav v Petrově, prodloužení Baťova kanálu do Kroměříže a Hodonína, druhá plavební komora v Praze na Smíchově a další. Ve snaze realizovat Plavební stupeň Děčín a Přelouč se snad bude pokračovat, protože jsou i součástí mnoha usnesení vlády ČR, ale je otázkou, jak bude zajištěna kontinuita a o kolik se proces převodem aktivit prodlouží. * Lze přibližně vyčíslit ztráty, které vzniknou utlumením investic do dalšího rozvoje vodních cest a případně i ztrátou dotací z fondů EU? Vyčíslit ztráty je velmi obtížné. Nikdo totiž zatím neřekl, jaký bude výsledek celého procesu rušení ŘVC ČR a převodu jeho agendy. Pokud bych to vzal z pohledu infrastrukturních projektů, půjdou ztráty minimálně do desítek milionů korun. Část projektů se určitě nebude realizovat vůbec. U zbytku dojde k několikaletému zpoždění, než se zase podaří nastartovat přerušený proces přípravy a realizace staveb a než se dá dohromady tým odborníků schopných takové stavby řídit. Velký otazník visí také nad financováním staveb z fondů EU. Jen v tomto programovém období bychom měli vyčerpat prostřednictvím Operačního programu Doprava přes 1 mld. Kč na 1. a 3. úsek projektu Dokončení vltavské vodní cesty v úseku České Budějovice – Týn nad Vltavou. Dokončen byl již 1. úsek, ale 3. se zatím realizoval jen částečně. Vše je připraveno, ale zatím nemáme povolení



od Ministerstva dopravy ČR vysoutěžit poslední stavbu. Pokud nebude dokončena včas, reálně hrozí, že EU prohlásí investici za zmařenou jako celek a odmítne poskytnutí jakékoliv dotace na celý projekt. Nejsem makroekonom, takže nemohu odhadovat ztrátu, kterou utrpí národní hospodářství, ale kdysi jsem četl, že stát, jenž nemá spolehlivé spojení s mořem po vodní cestě, přichází o cca 1–2 % HDP. A takovým státem Česká republika již v tuto chvíli je! Pokud dojde k zastavení přípravy a realizace infrastrukturních projektů, reálně hrozí, že jako jediná země v Evropě nebudeme mít nákladní vodní dopravu vůbec. To bude mít za následek nejen přímé ztráty v ekonomice státu, ale také těžko vyčíslitelné škody v oblasti zaměstnanosti a životního prostředí. Jakou úsporu předpokládá Ministerstvo dopravy ČR zrušením Ředitelství vodních cest ČR? Vláda ČR schválila 16. ledna 2013 Návrh úsporných opatření v oblasti zjednodušení agend a zrušení duplicit ve státní správě pro rok 2014 – 1. etapa. V tomto materiálu se mluví o okamžité úspoře ve výši 5 mil. a střednědobě o 2 mil. Kč. Úspora má být dosažena zrušením Ředitelství vodních cest a převedením platných závazků a agendy na ministerstvo dopravy, změnou systému financování investic na vodních cestách, aplikací programového financování a nezbytnou redukcí počtu financovaných projektů. Z pohledu státních financí to považuji za marginální úsporu, pokud vůbec nějaká nastane. *** Vodní stavby čeká útlum Ekonomickou krizí těžce zkoušené stavebnictví očekává další pokles produkce. Přes proklamace vlády ČR o podpoře růstu ekonomiky a českého exportu a krocích k posílení konkurenceschopnosti přichází Ministerstvo dopravy ČR s kontroverzním rozhodnutím zrušit Ředitelství vodních cest ČR. Toto rozhodnutí nutně povede k zastavení investic do výstavby infrastruktury vodních cest. Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR zastupuje odvětví, které je třetím největším zaměstnavatelem v ČR. Ve stavebnictví bylo v roce 2008 zaměstnáno přes 410 000 lidí, z toho 109 719 v podnicích nad 50 zaměstnanců. Zároveň je však také odvětvím, které je jako jediné v ČR čtvrtým rokem v recesi. To má za následek propad stavební výroby s výraznou vlnou propouštění. Ekonomická krize a politika současné vlády, jež není příliš ochotná se o investicích bavit a jejíž proinvestiční opatření jsou naprosto bezzubá, znamenají propad stavebnictví, který je způsoben z velké části poklesem poptávky veřejného sektoru. Ing. Václav Matyáš, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR, k tomu říká: „Rozhodnutí Ministerstva dopravy ČR zrušit Ředitelství vodních cest ČR je pro nás dalším důkazem totální absence dlouhodobé strategie koordinovaného rozvoje všech druhů dopravy. Místo toho, aby se vláda snažila řešit ekonomickou recesi způsobem osvědčeným v historii, tedy investicemi do dopravní infrastruktury, ruší jedinou instituci, která týmem specialistů zajišťuje úzce specializovanou činnost rozvoje infrastruktury vodních cest. Toto své rozhodnutí odůvodňuje ministerstvo dopravy mizivou úsporou 5 mil. Kč. Nemluví už o tom, že tím fakticky znemožní realizaci infrastrukturních staveb, utlumí investice do dalšího rozvoje vodních cest a ukončí čerpání dotací z fondů EU. Ve skutečnosti tak pravděpodobně k žádné úspoře nedojde a úřednické rozhodnutí způsobí nenapravitelné škody.“ Autorka: Mgr. Alena Čechová, tisková mluvčí Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR Foto popis| Ing. Jan Skalický, pověřený řízením Ředitelství vodních cest ČR Foto popis| Vizualizace již budovaného přístavu Hluboká nad Vltavou, jehož dokončení je zrušením ŘVC také vážně ohroženo Foto autor| foto archiv ŘVC ČR O autorovi| text kolektiv autorů; Autor: Petr Zázvorka, časopis Stavebnictví Strategie

Case study: Albert Akademie – manažerem snadno a rychle 21.3.2013

Strategie str. 60 HR HK ČR

Firemní vzdělávání je v současnosti nezbytným prvkem v oblasti lidských zdrojů, který jednoznačně určuje konkurenceschopnost podniku, ale také fluktuaci zaměstnanců a jejich schopnost rychle reagovat na změny. V oblasti služeb i řízení provozu je již samozřejmostí neustálé zdokonalování a modernizace zařízení i interních systémů, kterým se musí přizpůsobovat i přístup k zaměstnancům a způsob jejich průběžného vzdělávání.



Specifikem jsou v tomto ohledu vzdělávací programy retailových řetězců, které si kladou za cíl posunovat kandidáty na danou pozici v rámci prodejen tak, aby byli naprosto kompetentní vzhledem ke svým svěřeným úkolům a povinnostem, a následně se tak mohli efektivně podílet na celkových výsledcích společnosti. Proč zrovna Akademie Společnost Ahold, která provozuje v České republice téměř 300 hypermarketů a supermarketů Albert a počet jejich zaměstnanců dosahuje téměř 13 tisíc, pořádá v rámci vzdělávacích programů také Albert Akademii. Ta je zaměřena na budoucí manažery prodejen. Jedná se o čtyřměsíční tréninkový program pro externí, ale i interní kandidáty na uvedenou pracovní pozici, během kterého jsou kandidáti proškolováni v různých manažerských oblastech a získané znalosti následně aplikují v praxi. Program je zaměřen na důkladné porozumění provozu prodejen Albert, které pozice manažera prodejny vyžaduje. Jedná se o výjimečný program, který vznikl v České republice a u jehož zrodu a uvedení do praxe stály Markéta Silná a Tereza Rampasová z HR oddělení společnosti Ahold Czech Republic. Cílem a současně důvodem vzniku Akademie byla potřeba kvalitního zaškolení budoucích manažerů a manažerek, kteří obsazují klíčové pozice v prodejnách Albert. Programy, které Albert Akademii předcházely, nenaplňovaly jejich představu o komplexním a efektivním školení, zejména kvůli menšímu kontaktu s aspiranty, nejasné struktuře programu a absenci monitoringu rozvoje jednotlivých účastníků školení. Výsledkem byla minimální zpětná vazba školitelů i kandidátů, rozdílná úroveň kandidátů na konci školení, která následně některým znemožňovala samostatné vedení prodejny. Specifičnost Albert Akademie Z těchto důvodů tedy vznikla Albert Akademie. Program, který probíhá formou „on the job“ tréninků doplněných o tematické workshopy u oblastí vyžadujících diskuse s experty z různých oddělení, dále je školení doplněno elektronickým vzděláváním a pravidelným mentoringem ze strany nadřízených. Celý program je rozdělen do tří fází, kdy každá z nich má svůj cíl a specificky zaměřený průběh. První fáze trvající devět týdnů je zaměřena na práci s administrativou, práci se systémy a zaškolení v jednotlivých úsecích prodejny. V jejím rámci probíhají pravidelné kontrolní návštěvy v prodejně vykonávané nadřízenými a interními trenéry. Po skončení této fáze kandidát absolvuje výstupní pohovor a v případě, že je pohovor úspěšný, vstupuje do druhé fáze programu. Ta je již kratší, trvá čtyři týdny, během kterých je školení zaměřeno na manažerské dovednosti, zodpovědnosti manažera prodejny, reporting a operační nástroje. V této fázi si také budoucí manažer vyzkouší nejdříve stínování svého školitele a pak i samotné vedení prodejny po dobu čtrnácti dnů. Průběžné kontroly a návštěvy mentorů v prodejně jsou samozřejmou součástí programu. Kandidát má možnost konzultovat své dotazy a dostává zpětnou vazbu ke svému výkonu. Poslední, třetí část programu představuje zpracování projektu. Jedná se o konkrétní problém v konkrétní prodejně, jehož řešení kandidát následně prezentuje před komisí složené z viceprezidenta operačního oddělení, regionálního ředitele a HR business partnera. Celá tato závěrečná fáze trvá čtyři týdny a kandidátovi se na jejím konci dostávají doporučení a informace o dalších krocích. Následuje výstupní pohovor a ukončení programu. Měření úspěšnosti programu Všechny fáze jsou průběžně monitorovány, aspirant dostává pravidelnou zpětnou vazbu od svých kolegů a nadřízených a zároveň má kontinuální podporu ze strany HR business partnera. Díky pravidelným návštěvám ve školicích prodejnách a kontaktu mentora s aspirantem je velmi dobře monitorován celý průběh a vývoj programu u každého kandidáta. Jeho pokroky vyhodnocují nadřízení společně s HR business partnerem při oficiálních pohovorech a prezentacích, které vždy zakončují jednotlivé fáze programu. Díky tomuto pravidelnému kontaktu s aspiranty je zajištěna stabilní úroveň všech školených a v případě, že sám aspirant nebo jeho nadřízený cítí, že je potřeba se více zaměřit na nějakou oblast, ihned dojde k nápravě či nastavení doplňujícího plánu. Aspirant má v průběhu programu možnost mimo jiné poznat i dění v centrále společnosti a v distribučním centru, kde se setkává s kolegy z ostatních formátů a oddělení. Výsledky programu překvapily Za první rok úspěšného fungování programu bylo proškoleno přes 80 kandidátů, z nichž více než třetina nyní vykonává pozice manažerů prodejen Albert po celé ČR. Absolvování programu má na jejich pozici výrazný vliv díky tomu, že již vědí, co mohou na prodejně očekávat, zažívají mnohem méně překvapení a již předem znají nejčastější problémy a návod na to, jak je řešit nebo se jim nejlépe předem vyhnout. Albert Akademie nabízí



kromě tréninkových programů pro manažery prodejen také školení pro zástupce manažerů prodejen v rozsahu tří měsíců či dvouměsíční tréninkový program pro vedoucí týmu. Programy jsou uzpůsobeny tak, aby na sebe navazovaly a odpovídaly odpovědnosti, kterou daná pozice vyžaduje. Jelikož má účastník programu přímý vliv na výsledky svěřené prodejny a může tak přispívat k jejímu úspěchu, je pro společnost klíčový přištup k předávání informací tak, aby výsledné znalosti a dovednosti kandidáta naplňovaly vše, co bude na své budoucí pozici potřebovat, ať už se jedná o pozici manažera, jeho zástupce, či vedoucí týmu. Díky propracovanému systému školení, kontroly, vyhodnocování a v neposlední řadě zpětné vazbě kandidátovi byl program Albert Akademie po prvním roce fungování oceněn na lednovém evropském meetingu společnosti Ahold cenou Beppie. Současně se tak s největší pravděpodobností stane předlohou pro programy přímo v centrále společnosti, v Holandsku. *** celý program je rozdělen do tří částí se svým cílem a průběhem. projekt převezmou jako předlohu i v centrále albertu v holandsku. Foto popis| Markéta Silná a Tereza Rampasová ze společnosti Ahold Czech Republic získaly cenu Beppie za program Albert Academy. O autorovi| text: Karel Troška Střechy, fasády, izolace

Odborné vzdělávací semináře 13.3.2013

Střechy, fasády, izolace HK ČR

str. 4 Info

7. 3. 2013 - České Budějovice (Clarion Congress Hotel) Voda pod kontrolou, kanalizační a odvodňovací systémy 8. 3. 2013 - Plzeň (Hotel Gondola) Novela stavebního zákona 12. 3. 2013 - Karlovy Vary (Krajská knihovna) Energeticky úsporná opatření a výstavba v pasivním standardu 13. 3. 2013 - Pardubice (Hotel Zlatá štika) Stavební materiály, technologie a systémy pro pasivní domy 13. 3. 2013 - Brno (VUT Brno) 5. ročník specializované výstavy stavebních materiálů 14. 3. 2013 - Brno (VUT Brno) 5. ročník specializované výstavy stavebních materiálů 14. 3. 2013 - Liberec (Grandhotel Zlatý lev) Průkaz energetické náročnosti budovy a novela zákona o hospodaření energií 19. 3. 2013 - Praha (Hospodářská komora) Průkaz energetické náročnosti budovy a energetický štítek budovy 20. 3. 2013 - Liberec (Grandhotel Zlatý lev) Program Panel, státní podpora rekonstrukcí a modernizací bytových domů 21. 3. 2013 - Plzeň (Hotel Gondola) Voda pod kontrolou, kanalizační a odvodňovací systémy 26. 3. 2013 - Ústí nad Labem (Best western hotel Vladimir) Fasádní prvky a systémy, výplňové konstrukce stavebních otvorů 26. 3. 2013 - Jihlava (hotel Gustav Mahler) Problematika šikmých střech na horách 27. 3. 2013 - Brno (BVV, pavilon A3) Průkaz energetické náročnosti budovy a energetický štítek budovy http://www.psmcz.cz



Technické parametry se nemluví 13.3.2013

Střechy, fasády, izolace str. 57 Fasády Ing. Iveta Jiroutová HK ČR

Okna stejně jako jiné stavební prvky musejí mít jisté technické parametry (vlastnosti), které jsou určující pro použití v konkrétní stavbě. Základními vlastnostmi oken jsou průvzdušnost, vodotěsnost a odolnost proti zatížení větrem. Tyto parametry se stanovují zkouškou a výsledkem jsou příslušné třídy daných parametrů. Průvzdušnost se klasifikuje ve třídách 1 až 4, vodotěsnost ve třídách 1 až 9 (i více) a odolnost proti zatížení větrem ve třídách 1 až 5 podle tlaku a A až C podle průhybu. Vyšší třída znamená vždy vyšší (lepší) hodnotu parametru. Součinitel prostupu tepla se stanovuje zkouškou nebo výpočtem a vyjadřuje se hodnotou v W/m2. K. Vzduchová neprůzvučnost je vyjádřením akustického útlumu v dB a stanovuje se zkouškou. Pro Rw < 39 dB nebo Rw + Ctr < 39 dB lze využít tabulkových hodnot podle EN 14351-1, příloha B. Radiační vlastnosti udávají světelnou prostupnost TL v % (pro výpočet osvětlení místnosti) a propustnost slunečního záření g v % (pro stanovení tepelných zisků při výpočtu energetické náročnosti budov). Podle současně platné legislativy jsou hodnoty technických vlastností oken součástí CE značky každého typu okna a součástí ES prohlášení o shodě, které vystavuje výrobce. Deklarované vlastnosti oken se stanovují na základě výsledků tzv. počáteční zkoušky typu. Je však třeba zmínit, že zkouška se provádí na 1 ks vzorku okna a výsledek s určitými omezeními pokrývá celou rozměrovou řadu. Teorie a praxe U laické, ale i odborné veřejnosti panuje mylná představa, že CE značka je zárukou vyšší kvality výrobku. Není tomu tak. CE značka vypovídá pouze o tom, že určené vlastnosti výrobku byly vyzkoušeny podle určeného předpisu. V případě oken to znamená, že byla provedena zkouška typu na 1 kusu výrobku! Dodržení stejných kvalitativních parametrů, tj. stejných hodnot průvzdušnosti, vodotěsnosti apod. u celé výrobní produkce je na pouhé odpovědnosti výrobce (tato disproporce patrně vedla ke vzniku nového nařízení Evropského parlamentu kdy nejpozději od července 2013 bude vedle CE značky místo „Prohlášení o shodě“ vystavovat „Prohlášení o vlastnostech“). Nelze opomenout skutečnost, že výrobci oken mohou využívat výsledků typových zkoušek dodavatele profilového systému. V takovém případě pak deklarují technické parametry, které byly stanoveny zkouškou na cizím výrobku. Role projektanta Jak již bylo zmíněno, výrobci oken jsou povinni opatřit své výrobky CE značkou s uvedením jejich technických vlastností, stanovených tzv. počáteční zkouškou typu notifikovanou zkušebnou. Filosofie technických předpisů, které navazují na evropskou legislativu, je taková, že úkolem projektanta je pak navrhnout pro konkrétní stavbu výrobek s vhodnými technickými parametry včetně způsobu montáže tak, aby byly splněny technické požadavky na stavby. Důležitá role projektanta je obvykle plněna u novostaveb a podstatnějších rekonstrukcí, avšak ani tam ne zcela spolehlivě. Při pouhých výměnách starých otvorových výplní stavební projekt často úplně chybí. Většina stavebních úřadů nevyžaduje pro výměnu oken ani ohlášení ve smyslu stavebního zákona a investor pak považuje náklady na zpracování projektové dokumentace za zbytečné. Přitom podstatná část produkce oken směřuje právě k takovým výměnám starých otvorových výplní. Realita Průvzdušnost, vodotěsnost, odolnost proti zatížení větrem - vysoké třídy průvzdušnosti, vodotěsnosti a odolnosti proti větru jsou požadovány u vysokých budov nebo u budov umístěných v oblastech s vyšší rychlostí větru nebo nízkou kategorií terénu. Výběr vhodného typu výplně je v takových nikoli běžných případech naštěstí většinou řešen projektem. Stále častěji však investorům nestačí pouze výrobcem deklarované hodnoty a požadují ověřovací zkoušky na oknech náhodně odebraných ze stavby. Bohužel v naprosté většině případů výsledky takových zkoušek neodpovídají údajům, které výrobce deklaruje např. na CE značce nebo ES prohlášení o shodě. Častou příčinou nevyhovující vodotěsnosti jsou chybějící dekompresní otvory v horní části rámu, které slouží k vyrovnání tlaků mezi exteriérem a funkční spárou. Větší riziko nevyhovujících výsledků kontrolních zkoušek oken odebraných ze stavby je v případech, kdy výrobce k deklaraci vlastností svých výrobků využívá výsledky zkoušek dodavatele profilového systému.



Neexistence projektové dokumentace je značně riziková při výměnách otvorových výplní ve staré zástavbě v místnostech s plynovými spotřebiči. Je již obecně známo, že nová okna znamenají ve většině případů nedostatek vzduchu potřebného pro větrání a pro bezpečný provoz. Podle typu spotřebiče je třeba ověřit průtok spalovacího a větracího vzduchu při daném objemu místnosti. Při absenci projektanta jen velmi málo montážních či dodavatelských firem této skutečnosti věnuje pozornost. Součinitel prostupu tepla Vypovídací hodnotu součinitele prostupu tepla bohužel značně degradoval oken - o čem dotační program Zelená úsporám. Jednou z podmínek získání dotace bylo použití oken s hodnotou součinitele prostupu tepla celého okna Uw 1,2 W/m2. K, což bohužel ve svém důsledku vedlo výrobce oken z důvodu zachování konkurenceschopnosti k tomu, aby doklad o splnění tohoto požadavku získali jakýmkoli způsobem. Jednotná metoda totiž nebyla dána, což svádělo k využití různých dovolených kombinací výpočtů a zkoušek rámů a zasklení při současném zaokrouhlování na jedno desetinné místo (což je v souladu se zkušební či výpočtovou normou). To v případě hodnot kolem 1,2 hraje samozřejmě značnou roli. Např. součinitel prostupu tepla tehdy běžných plastových oken, tj. z pěti komorového plastového profilu s izolačním dvojsklem, který před vyhlášením programu činil zhruba 1,3 W/m2. K i více, rázem bez jakýchkoli konstrukčních změn vykazoval hodnotu menší než 1,2 W/m2. K. Akustické vlastnosti Z hlediska uživatelského komfortu uvnitř místnosti je důležitý nejen index vzduchové neprůzvučnosti samotného okna, ale i způsob provedení připojovací spáry. Pro okna se zvýšenými požadavky na akustický útlum je ideální osazení do zalomeného ostění. Rovné ostění musí být těsněno speciálním způsobem. Nevhodná montáž, tedy nedostatečné těsnění připojovací spáry, může podstatně snížit celkový výsledek zvukového útlumu. Propustnost světla a slunečního záření (radiační vlastnosti) Problém propustnosti světla je stále častější zejména u výměn oken starších rodinných domů. S cílem maximálního snížení energetické náročnosti, tj. úspory na vytápění jsou původní zdvojená i dvojitá okna s obyčejným čirým zasklením poměrně již běžně nahrazována okny s izolačním trojsklem. Nová okna mají jednak větší pohledovou šířku rámu, tj. menší plochu zasklení a současně podstatně nižší součinitel prostupu světla izolačním trojsklem. Výměna dvoukřídlého okna šířky 210 cm a výšky 150 cm s obyčejným zasklením za okno stejné velikosti avšak s dnes běžným izolačním trojsklem (s pokoveným zasklením s nízkou emisivitou) tak může znamenat i více než 30% úbytek světla v místnosti! Závěr Technické parametry oken deklaruje výrobce na příslušné CE značce a v ES prohlášení o shodě. Od července 2013 bude v souladu s Evropským nařízením (CPR) ES prohlášení o shodě nahrazeno „Prohlášením o vlastnostech“. Deklarované hodnoty technických parametrů vycházejí z výsledků zkoušky typu na jednom zkušebním vzorku. U oken odebraných náhodně ze stavby výsledky zkoušek bohužel často neodpovídají hodnotám deklarovaným na CE značce. Větší riziko je tam, kde výrobce deklarované hodnoty pouze převzal z typových zkoušek dodavatele profilového systému. Ve smyslu stavebního zákona je úkolem projektanta navrhnout pro konkrétní stavbu vhodný typ okna, tj. okno s vhodnými technickými parametry tak, aby byly splněny technické požadavky na stavby. Při stavebních úpravách spočívajících pouze ve výměně otvorových výplní často fáze projektu chybí. Rizikem je nevyhovující osvětlení, nedostatečný přívod spalovacího a větracího vzduchu v případě plynových spotřebičů, nevhodně řešená připojovací spára, často negativní dopad estetický. O autorovi| Ing. Iveta Jiroutová, Technický a zkušební ústav stavební Praha, s. p.



Studenta web&mag

Rektor VUT Karel Rais: Chytří lidé z techniky mají obrovskou šanci 14.3.2013

Studenta web&mag Zdeněk Horák

str. 46 Studium/Rozhovor HK ČR

Studentům technických a přírodovědných oborů se nyní otevírá celý svět, říká rektor jedné z nejúspěšnějších univerzit u nás, brněnského VUT. O důležitosti spolupráce se soukromým sektorem, školské reformě nebo o novém propagačním klipu školy jsme si povídali s profesorem Karlem Raisem. * Jaká je cesta do rektorského křesla? Vždycky jste se chtěl stát rektorem? Nechtěl, mě to ani v duchu nenapadlo. V roce ’89 jsem si myslel, že už mám kariéru ukončenou, měl jsem jiné starosti, ale pak to přišlo nějak s dobou. Nejprve jsem dělal vedoucího ústavu, pak jsem se stal děkanem Podnikatelské fakulty, potom prorektorem pro strategii. No a v tu dobu už mě sem tam někdo vyzval, abych kandidoval na rektora. * Učíte ještě, nebo už se věnujete pouze rektorským povinnostem? Teď jsem učil čtyři hodiny a ještě po rozhovoru mě čekají další dvě. Je to chyba, podle mě by rektor měl být manažer, měl by se zabývat sháněním peněz, řízením školy. Spousta lidí se na to ale dívá jinak, vidí v tom akademickou funkci, razítko na talár a myslí si, že rektor má učit. Učím rád, baví mě to, ale myslím si, že by v tom měl být kompromis. Učit přiměřeně, aby rektor neztratil kontakt se studenty. * Jak se díváte na školské reformy a na problém školného? Jste pro, nebo proti? Mně se líbil přístup dnešní vládní garnitury, která v programovém prohlášení říkala, že prvně musí být zákon na podporu finanční pomoci študákům, pak se bavme o školném. Řada lidí je v situaci, kdy potřebují sociální podporu. Stát nemá tolik prostředků, aby živil tak obrovský okruh studentů, protože se řeklo, že každý, kdo obrazně řečeno udrží tužku, bude vysokoškolák. Není jiné řešení, než aby školství bylo dotováno z privátních zdrojů, ale co je důležité a co rektoři pořád říkají: ať při tom nedochází ke snížení státního příspěvku na studenta. V žádném případě bych ale nechtěl, aby ta zátěž byla kompletně převedena na studenty, to by nebylo fér. To je největší hrozba do budoucna. * Co by školné změnilo konkrétně na VUT? Nic moc. Strojař by měl mít školné jiné než třeba výtvarný umělec, to je rozumné. Když někdo bude chtít studovat dějiny umění nebo jiné atraktivní obory, ať platí, to je v pořádku. A jestliže chce jít studovat to, co stát potřebuje, tak ať to platí stát. * Studoval jste ve Velké Británii. Jak byste srovnal vysoké školství v České republice a v zahraničí, je v něm velký rozdíl? Před patnácti lety bych řekl, že je, dneska si myslím, že není. Studenti jsou tady stejně aktivní, jako byli v Anglii, učitel je tady taky lépe placený než průměr. Když se podíváte na vybavení třeba VUT nebo podobné univerzity, tak je nejen srovnatelné, ale leckdy výrazně lepší než na technice v zahraničí. A jestliže je student šikovný, může si na škole vydělat peníze, o kterých se mu v podnikové praxi ani nesní, pokud není zrovna majitelem firmy. Chytří lidé v technickém a přírodovědném vysokoškolském prostředí nyní mají obrovskou šanci. Musí do toho investovat šest devět let, aby se rozjeli, udělali doktorát, pak mají otevřený svět. To dřív vůbec nebylo. * Podporujete na VUT nějaké studentské organizace? Ano, spolupracujeme s různými organizacemi. Pro mě jsou dobré ty, za kterými jsou vidět výsledky. Požádají mě o podporu a já jim vyhovím, protože vím, že to dopadne dobře. Třeba na elektrofakultě dobře funguje spolek Studenti pro studenty, pak tu máme mezinárodní studentský klub, který pomáhá studentům ze zahraničí, a spolupracujeme dlouhá léta i s ACSA. Neodmítáme nikoho, když je to přínosné pro školu. * Hodně se mluví o propojení vysokých škol a praxe. Považujete to za důležité?



Velmi. Má to několik rovin. Jednak na úrovni firma–škola. Například nám stavaři dopředu přednesou svoje problémy, pak přijdou učitelé a vědci, konzultují spolu a uzavírají dohody. Zmínil bych také Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost s Hospodářskou komorou. V rámci toho programu s námi 170 podniků uzavřelo smlouvy – pustí naše studenty do svých podniků a naši lidé tam budou řešit jejich problémy. Celý projekt moc nestál a efekt byl fantastický. Na úrovni manažerů spolupracujeme se Svazem průmyslu, s ministrem Kubou jsme dali dohromady podporu technických a přírodovědeckých oborů. Myslím si, že by firmy, které studenty finančně podporují a mají pro ně různé stipendijní programy, měly mít nějaké daňové zvýhodnění. * Jak se vám líbí nový klip „Miluji tě, mé VUT“? Koneckonců jste v něm hrál... Já jsem tam hrál, aniž jsem tušil, jaký to bude mít efekt. Ale moc se mi to líbilo a příjemně mě to překvapilo. V klipu je spousta jinotajů, které jsem neznal a museli mi je vysvětlit. Je to zkrátka dobře cílené na mladé lidi a podle toho, co píšou různé marketingové portály, je to jeden z nejlepších propagačních klipů VŠ. Za relativně málo peněz jsme se dostali do médií, v neděli dokonce dvakrát do televizních zpráv. * Čeho byste chtěl jako rektor ještě dosáhnout? Máte nějakou metu? Dobrá otázka. Zaprvé chci slušně dokončit rozjeté projekty Evropské unie. V získávání finančních prostředků z EU jsme patřili mezi nejúspěšnější – loni jsme proinvestovali tři a půl miliardy korun, z toho asi jenom dva miliony činily neuznatelné náklady, to byl fantastický výsledek. Je potřeba to ještě letos dotáhnout. Druhá věc je dobudovat oddělení kvality a strategie a chtěl bych sem dostat ještě víc zahraničních studentů. Máme docela zajímavé kontakty s ruskou univerzitou v Iževsku, kde učíme studenty česky a asi 70–100 z nich si pak u nás dělá doktoráty. Hlavně chci všechno dotáhnout bez průšvihů a s čistým štítem do konce. *** PROF. ING. Karel Rais, CSC., MBA, DR. H. C. Rektorem Vysokého učení technického v Brně je od roku 2006. Předtím pracoval jako prorektor VUT pro strategický rozvoj a děkan Fakulty podnikatelské. Mezi lety 1992 a 1995 studoval na Nottingham Trent University ve Velké Británii a na zahraničních univerzitách pravidelně přednáší. Jak probíhal rozhovor: Pokud byste očekávali striktního upjatého pedagoga v perfektně padnoucím obleku a s distingovaným vystupováním, u profesora Raise byste byli poněkud překvapeni. Přátelský tón rozhovoru občas okořeněný vtipem či ironickou poznámkou povýšil naše povídání na velmi příjemný zážitek. Zároveň máte pocit, že profesor Rais je skutečně člověk na svém místě, který velmi dobře ví, co dělá, a umí si to obhájit. Foto autor| Foto: David Christian Lichtag Svobodný hlas

Co praví Statistický bulletin Úřadu práce o nezaměstnanosti 20.3.2013

Svobodný hlas

Eva Maříková a Michal Tuček

str. 2 HK ČR

OKRES LOUNY - K 28. únoru bylo v okrese Louny evidováno 7 027 uchazečů o zaměstnání, což je o 155 osob více než ke konci předchozího měsíce a o 656 více než v únoru 2012. Počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání stoupl na 6 678. Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu ve věku 15 - 64 let k 28. únoru činil 11,17 % a ve srovnání s předchozím měsícem se zvýšil o 0,28 %. Meziročně došlo k jeho nárůstu o 1,32 %. Do evidence ÚP se v únoru přihlásilo 532 a vyřazeno bylo 377 uchazečů, z nichž 179 ověřeně nastoupilo do zaměstnání. Z celkového počtu bylo 3 651 mužů a 3 376 žen. K 28. únoru bylo v okrese Louny evidováno 347 absolventů, 104 mladistvých a 828 osob se zdravotním postižením. Celkem bylo k poslednímu únoru v rámci aktivní politiky zaměstnanosti podpořeno 1 154 osob, z toho 838 prostřednictvím chráněných pracovních míst a 213 uchazečů bylo umístěno na veřejně prospěšné práce financované z veřejného rozpočtu i ESF. V rekvalifikačních kurzech organizovaných ÚP bylo ke konci měsíce aktivně účastno 39 uchazečů o zaměstnání, z toho 12 v rámci zvolené rekvalifikace.



ÚP evidoval koncem února evidoval v okrese Louny celkem 236 volných pracovních míst. Na jedno volné pracovní místo připadalo ke konci měsíce 30 uchazečů o zaměstnání. Mezi nejžádanější profese patří technici, kadeřníci, strážní, zámečníci, kuchaři, řidiči, obsluha CNC strojů. O autorovi| Eva Maříková a Michal Tuček, Úřad práce Louny Systémy logistiky

5 věcí, na které nezapomeňte: Výběr poradce 4.3.2013

Systémy logistiky str. 22 5 zásad v logistice HK ČR

Od nezávislého logistického poradce se očekává nabídka pohledu zvenku, že pomůže okrýt klapky z očí. Pět zásad, které by měl mít logistik při využívání externího poradce na paměti, tvoří: k identifi kaci problému začít auditem, spoluzodpovědnost, house consulting, komplexnost a orientace na to, na co logistici nemají čas. Zpracováno ve spolupráci s Janem Šlajerem ze společnosti DYNAMIC FUTURE. >Vše souvisí se vším V logistice je zásadní a smysluplné poradenství komplexní. Například nepřesnost dodávek nemívá jednu ústřední příčinu. Spíše jde o širší množinu úloh, které je třeba řešit komplexně. A právě v přetrvávajícím nekomplexním pohledu na logistiku vidí poradenské firmy největší rezervy. Musíte se na procesy ve společnosti dívat v souvislostech a navrhované změny či řešení prověřovat nejen v procesech, jichž se poradenství týká, ale i na které navazuje a které ovlivňuje. > Spoluzodpovědnost za změny Externí poradenské firmy v logistice by měly být spoluodpovědné za celý proces navrhovaných změn, nejen za zpracování samostatné studie, ale i za implementaci navržených změn. V rámci stanovení odměny za projekt je vhodné rozložit riziko na obě strany, jak na zadavatele (část odměny paušální), tak i na zpracovatele (část odměny vázána na reálně prokázané přínosy po implementaci navržených změn). > Pomůže logistický audit Chcete zlepšit logistiku, a nevíte přesně, kde začít? Pro analýzu, diagnostiku a identifi kaci úrovně fungování logistiky ve společnosti je tu logistický audit. Výsledkem diagnostiky je pojmenování, strukturování a seřazení zjištěných nedostatků a samozřejmě návrh řešení, sestavení priorit a akčních plánů pro dosažení zlepšení a zvýšení konkurenceschopnosti. Správný logistický audit provede nejen diagnostiku a návrh řešení, ale i benchmarking. > Jak ušetřit čas Vzdělaných a erudovaných logistiků ve firmách přibývá, poradenství se proto musí orientovat na to, na co tito zaměstnaní logistici nemají prostor a čas. Přestože se dnes uvádí, že manažer by měl minimálně 60 % svého času věnovat rozvoji a zlepšování procesů a 40 % operativě, opak je pravdou. Z toho důvodu je poradenství, které snižuje zátěž operativy pro logistické manažery, nejefektivnější. > Vtáhněte poradce do procesů Zkuste takzvaný house consulting neboli dlouhodobější spolupráci klienta s konzultantem. Poradce by měl být více vtažen do interních procesních týmů a stát se tak trvalým spolupracovníkem nebo alespoň být teamleadrem či členem týmu, který daný proces řeší či implementuje. Pokud vám poradci budou nabízet řešení bez důkladného poznání procesu, vyměňte je. Konzultant má tým moderovat, vést a být jeho aktivní součástí, přinášet inovativní a leckdy neotřelé nápady, které společně zmodifi kují a upraví k úspěšné implementaci. Foto popis|



Elektronické dokumenty, archivace a podpis: Procesy bezpapírové komunikace se v praxi urychlily 4.3.2013

Systémy logistiky

str. 10 Informační technologie HK ČR

Pavel Libora

Mnoho firem řeší otázku, jak je to s elektronickou archivací důležitých dokumentů, které mají významný právní dopad nebo je mohou vyžadovat úřady, jaký formát je správný, co všechno má dokument obsahovat a jaký typ elektronického podpisu má být připojen. V polovině roku 2012 nabyla účinnosti novela dvou norem klíčových pro práci s elektronickými originály dokumentů – zákona o elektronickém podpisu (227/2004 Sb.) a zákona o spisové službě a archivnictví (499/2004 Sb.). Touto novelou se česká legislativa jednoznačně přihlásila k normám vydaným Evropským institutem pro telekomunikační standardy (ETSI). Zkratky jako PAdES, CAdES a XAdES, jak se tyto normy označují, zatím nejsou moc známé. „Je otázka času, kdy se stanou stejně samozřejmou součástí firemního života jako dnes zkratka PDF. Jedná se základní formáty pro archivaci,“ konstatuje Martin Vondrouš ze společnosti Software602, který se na tuto oblast specializuje. Ověření a platnost dokumentu Pro úřady vyplývá z novely povinnost vytvářet a archivovat dokumenty podle zmíněných norem ETSI. Podnikům novela zase přináší jistotu, že budou-li takto archivovat své dokumenty, budou je úřady akceptovat. A nejen české úřady. Práce s elektronickými dokumenty narazila na dva problémy. Prvním z nich je ověřování, protože český zákon o elektronickém podpisu hovoří o povinnosti provést všechny úkony potřebné k ověření pravosti dokumentu. A jestliže má příjemce akceptovat elektronické podpisy z mnoha zemí, musí být schopen ověřit jejich platnost. Pokud je elektronický podpis z každé země založen na jiných technických parametrech, například používá jiný šifrovací algoritmus, může to být dost pracné. I proto je v Evropě zatím jen velmi málo ověřovacích služeb pokrývajících celou EU. Velká část firem tyto starosti neřeší a pro správu certifi kátů včetně komunikujících protistran raději využívá služeb lokálních konsolidátorů e-fakturace nebo EDI providerů. Druhý problém spočívá v dlouhodobé platnosti dokumentu, kdy například zaměstnanecké listy mají být uchovávány po dobu 50 let. „Co když se do roku 2040 posune vývoj tak, že pomocí běžně dostupných prostředků bude možné vyrobit falešný elektronický dokument z roku 2012?“ objasňuje problém Martin Vondrouš a doplňuje: „Držitel dokumentu musí mít jistotu, že když o něj bude řádně pečovat, bude dokument nezpochybnitelný.“ Právě tato nezpochybnitelnost je totiž další výraznou výhodou elektronických dokumentů. Zatímco u 50 let staré listiny se mohou znalci přít, kdože to tehdy vykroužil inkoustový popis, pravost podpisu na elektronickém dokumentu může uznána nade všechnu pochybnost. Evropský institut pro telekomunikační standardy (ETSI – European Telecommunications Standards Institute) reagoval na tyto problémy vytvořením norem, které podrobně popisují, jak připojovat elektronický podpis a časové razítko Vítkovice Steel k dokumentům. Spolehlivá auditní stopa Elektronické faktury opatřené uznávaným elektronickým podpisem jsou schopny ulehčit zajištění důležitých vlastností neporušenosti obsahu a věrohodnosti původu faktury. Pokud totiž – podle nového znění zákona o DPH – nepoužijí elektronický podpis nebo EDI (Electronic Data Interchange), budou muset zajistit další kontrolní mechanismy vytvářející spolehlivou auditní stopu. To znamená například pomocí vzájemného odkazování a párování dokladů prokázat průběh uskutečnění příslušného daňového plnění s dostatečnou mírou jistoty třeba ze tří nezávislých stran (objednávky od zákazníka, dodacích listů od dodavatele, výpisů z účtu od banky apod.). „Spoléhat systémově ve středně velké firmě na vzájemné odkazování dokladů jako hlavní nástroj k zajištění požadovaných náležitostí daňového dokladu může být v konečném důsledku rizikem. Zajištěná autenticita a integrita elektronického dokladu proto má svůj význam z hlediska případných právních sporů a obstojí lépe před daňovou kontrolou,“ upozorňuje Petr Ondrášek ze společnosti CCV Informační systémy, který je zároveň zástupce ICT Unie v Národním mnohostranném fóru ČR pro elektronickou fakturaci při hospodářské komoře, a dodává: „Objevily se zavádějící informace, které interpretují novelu zákona o DPH tak, že při elektronické fakturaci nebude již dále třeba elektronický podpis a časové razítko. Tento omyl je třeba vyvrátit! Proto se Národní fórum usneslo, že bude důrazně varovat před nežádoucími účinky v účetní praxi plátců daně, pokud by při vystavení a doručení faktur ve formě elektronických dokumentů nepoužívali uznávaný elektronický podpis nebo EDI.“ V obdobném duchu jde také shoda ve sdružení ECR, které sdružuje významné výrobce a obchodní organizace na trhu rychloobrátkového zboží. Na lednovém zasedání pracovní skupiny ECR k elektronické výměně dat se klíčové subjekty působící na trhu shodly na zachování elektronického podpisu u stávajících Plné znění zpráv


partnerů s tím, že bude na individuálním rozhodnutí, zda bude tento mechanismus vyžadován i u partnerů nově zapojovaných do EDI komunikace. Vzhledem k tomu, že elektronický podpis představuje momentálně nejjednodušší možnost zajištění jednotného kontrolního mechanismu, který je vyžadován zákonem při oběhu elektronických dokladů, není důvod od něj ustupovat a nadále bude doporučovaným nástrojem pro zachování kvality obchodních transakcí mezi dodavateli a odběrateli, jak vyplývá z vyjádření vedoucí této pracovní skupiny Barbory Cikánkové z MAKRO Cash & Carry ČR. Autenticita a integrita dokladu Elektronický podpis je speciální počítačový kód, který má dvě základní funkce: prokázat, že se obsah zprávy od okamžiku podpisu nezměnil (integrita obsahu), a svázat identitu podepisujícího klíče s obsahem zprávy (autenticita původce dokumentu). Elektronický podpis může být přímo součástí struktury dokumentu samotného, pokud to jeho formát umožňuje. Tedy např. k souboru data.txt bude existovat podpis data.txt.p7s. Elektronický podpis sám umožňuje propojit podepisovaná data pouze s klíčem, a pro identifi kaci osoby, která konkrétní podpis vytvořila, slouží certifi káty a certifi kační autority. „Z pohledu dodavatel EDI řešení upřednostňujeme cestu klasické elektronické komunikace pomocí sofistikovaného nástroje, který umožňuje bezpečnou výměnu zpráv,“ reaguje Pavel König, ředitel divize EDI společnosti AIMTEC, a doplňuje: „Od letošního roku rozšiřujeme dodávku o podporu procesní auditní stopy, tzn. doložení dokumentů přes celý logistický proces. Snažíme se vyhnout se byrokracii a hledat cesty, jak podporovat veškerou výměnu zpráv bez ověřování pomocí elektronického podpisu.“ *** »Příjemce musí být schopen ověřit platnost podpisu« »Tři skupiny norem pro elektronický podpis« • PAdES (PDF Advanced Electronic Signatures) hovoří o připojování elektronického podpisu k PDF dokumentům. • CAdES (Cryptographic Message Syntax Advanced Electronic Signatures) definuje požadavky na elektronické podepisování dokumentů v libovolném formátu. • XAdES (XML Advanced Electronic Signatures) hovoří o elektronickém podepisování XML dat. Foto autor| FOTO: archiv Foto popis| Práce s elektronickými dokumenty narazila na dva problémy. Prvním z nich je ověřování, firmy musí provést všechny úkony potřebné k ověření pravosti dokumentu. Druhý problém spočívá v dlouhodobé platnosti dokumentu. Foto autor| FOTO: archiv

SŽDC zlevňuje, ale… 4.3.2013

Systémy logistiky str. 6 Offline news: HK ČR

(http://www.szdc.cz) Ministerstvo dopravy a SŽDC oznámily, že od 1. března zvýší slevu pro přepravu jednotlivých vozových zásilek, tj. kontejnerů na vagonech, z 15 na 55 %. Pro mnohá média je to pouze manévr, jak v tomto sektoru dopravy zachránit ztrátové ČD Cargo, pro soukromé dopravce je to však dobrá zpráva. Snížení cen by totiž mohlo vést k vytvoření otevřeného trhu na železnici, ulevit silničním komunikacím a snížit dopady nákladní dopravy na životní prostředí. „Společně se SŽDC tímto rozhodnutím motivujeme soukromé dopravce, aby se i oni zapojili do boje o udržení zboží převáženého na železnici,“ řekl na tiskové konferenci ministr dopravy Zbyněk Stanjura, který si od tohoto podpůrného kroku slibuje zvýšení motivace pro používání ekologičtějšího druhu dopravy a také uvolnění přetížené a poničené krajské silniční infrastruktury. Co se může jevit jako krok správným směrem však někteří experti kritizují. Podle nich se tak zástupci dopravní tripartity (tedy železničních odborů, ministerstva dopravy a Svazu průmyslu a dopravy) snaží pouze zachránit ČD Cargo, které na železnicích v segmentu kusových zásilek dlouhodobě zaznamenává hluboké ztráty. Šéf společnosti Petr Žaluda uvedl, že pokud stát poplatky na kolejích nesníží, bude ČD Cargo muset tento segment zcela zrušit.



Další změny nastaly v samotném systému přepravy jednotlivých vozových zásilek po železnici. Od 1. března 2013 do něj patří nejen manipulační a vlečkové vlaky, ale také skupinové nákladní vlaky s manipulací i mimo vlakotvorné stanice, vnitrostátní relační vlaky mezi vybranými vlakotvornými stanicemi a s výjimkou tranzitujících vlaků také mezinárodní relační vlaky, které se rozestavují nebo sestavují z jednotlivých vozových zásilek. Ministerstvo dopravy chce svým krokem otevřít tento segment nákladní dopravy konkurenci, zlevnit všem dopravcům jeho provozování a zabránit rozsáhlému přesunu zboží z kolejí na silnice. Tento trend dokládají i statistiky ministerstva dopravy, podle kterých ČD Cargo v minulém roce převezlo po silnicích 400 milionů tun zboží a po železnicích pouze 70 milionů. *** Petr Jonák ředitel vnějších vztahů Advanced World Transport Stát přišel s řešením, jak zachovat dopravu kusových zásilek po železnici. Pomoci má 55% sleva z poplatku za železniční cestu a rozšíření defi nice kusové zásilky. Na úvod musíme ocenit, že současný ministr dopravy má vůli řešit řadu problémů, které již léta trápí českou nákladní železnici. Není to jen celková výše poplatků, ale například i špatně využívaná kapacita dráhy – nákladní doprava dnes provoz kolejí financuje ze dvou třetin, ale může využívat jen zbytky kapacity. Rozumíme i ekologickým a sociálním důvodům, proč chce stát podporovat „kusovky“. Podpora přes nižší poplatek za koleje je však nešťastný a nesystémový krok, který ohýbá konkurenční prostředí. Jakkoliv je deklarována podpora vybraného produktu, je očividné, že jej využívá především jedna firma – ČD Cargo. České nákladní železnici by nejvíce prospělo snížení základní výše poplatku, který je nejvyšší ve střední a východní Evropě a kvůli kterému se ČR vyhýbají tranzitní vlaky. Kvůli slevám na kusové zásilky však na to SŽDC mohou chybět peníze. Foto popis| tyden.cz

EU omezí odměny bankéřů. Nesmějí přesáhnout mzdu 21.3.2013

tyden.cz str. 0 Byznys ČTK HK ČR

Představitelé členských zemí Evropské unie a zástupci Evropského parlamentu se dohodli na omezení odměn bankéřů. Nová pravidla mají začít platit v lednu 2014. Oznámilo to irské prezidenství EU. Představitelé členských zemí Evropské unie a zástupci Evropského parlamentu se dohodli na omezení odměn bankéřů. Nová pravidla mají začít platit v lednu 2014. Oznámilo to irské prezidenství EU. Za běžných okolností nebudou moci odměny bankéřů přesáhnout jejich základní mzdu. Pouze za výjimečné situace budou smět banky svým špičkovým pracovníkům vyplatit odměnu ve výši dvojnásobku základního platu, napsala agentura DPA. Dohoda ukončuje několikaměsíční spor, ve kterém se proti omezení odměn stavěla Británie. Ta se obávala, že tento krok by mohl vést k poklesu mezinárodního významu londýnského finančního centra. "Parlament odolal tlaku ze strany britské vlády a nepřipustil žádné další změny v omezení odměn," uvedl německý člen Evropského parlamentu Udo Bullmann. Vysoké odměny v bankovním sektoru jsou v posledních letech trnem v očích veřejnosti. Řada evropských politiků se navíc domnívá, že vysoké odměny motivovaly bankéře k rizikovým obchodům, které dostaly některé významné evropské banky na pokraj kolapsu. Omezení odměn je součástí širších změn v regulaci bankovního sektoru. Ty zahrnují rovněž větší požadavky na kapitál bank, které mají zajistit odolnost bankovního sektoru vůči případné budoucí krizi. Evropské banky upozorňují, že omezení odměn sníží jejich konkurenceschopnost. "Pokud mají být odměny omezeny, mělo by se to udělat na celosvětové úrovni," uvedl prezident Evropské bankovní federace Christian Clausen. "Je tu riziko, že zákazníci budou dělat obchody s americkými bankami, které stále vyplácejí vysoké odměny," dodal.



URL| http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/eu-...eru-nesmeji-presahnout-mzdu_264769.html

Müllerová chce zvýšit minimální mzdu na 8500 korun 21.3.2013

tyden.cz str. 0 Česko ČTK HK ČR

Ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová je připravena předložit návrh na zvýšení minimální mzdy o 500 korun na 8500 korun. Řekla to ve Sněmovně při odpovědích na ústní interpelace poslanců. "Já teď jsem připravena tuto záležitost přednést na dalším jednání tripartity, které bude předpokládám 9. dubna, a půjdu s návrhem na navýšení zhruba na osm a půl tisíce korun," řekla Müllerová poslancům. Ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová je připravena předložit návrh na zvýšení minimální mzdy o 500 korun na 8500 korun. Řekla to ve Sněmovně při odpovědích na ústní interpelace poslanců. "Já teď jsem připravena tuto záležitost přednést na dalším jednání tripartity, které bude předpokládám 9. dubna, a půjdu s návrhem na navýšení zhruba na osm a půl tisíce korun," řekla Müllerová poslancům. "Musím konstatovat, že skutečně od roku 2007 nedošlo k navýšení minimální mzdy," uvedla ministryně. "My jsme tuto otázku několikrát diskutovali se svými partnery v rámci tripartity," řekla. Zástupci odborů jsou podle ní této otázce velmi nakloněni, ale zaměstnavatelé se k ní podle jejích slov příliš kladně nestaví. V současné době představuje minimální mzda 8000 hrubého měsíčně. Müllerová připomněla, že od letošního 1. ledna se zvýšila u mladistvých a zdravotně postižených také na 8000 korun. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Zavadil již dříve řekl, že odbory chtějí zvýšení minimální mzdy z 8000 na 9000 korun. Návrh na zvýšení minimální mzdy na 9000 korun již odboráři v únoru předali Sněmovně. Odměňování minimální mzdou se podle dřívějších odhadů ministerstva práce a sociálních věcí týká zhruba 80 tisíc až 120 tisíc zaměstnanců v České republice. V prosinci 2011 vláda projednávala návrh na navýšení minimální mzdy z 8000 korun o 400 nebo 500 korun. Kabinet tehdy návrh neschválil s poukazem na nejistý vývoj domácí ekonomiky. URL| http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/ces...inimalni-mzdu-na-8500-korun_264882.html tzb-info.cz

Czech Coal vodil za nos teplárny i ministerstvo 21.3.2013

tzb-info.cz str. 0 Energetika HK ČR

To by ovšem znamenalo, že Czech Coal vědomě a účelově uvedl v omyl nejen teplárny, ale také úřady včetně Ministerstva průmyslu a obchodu při přípravě Státní energetické koncepce a dalších strategických dokumentů státu. Praha 21. 3. 2013 „Naše dřívější podezření, že Czech Coal účelově podhodnocoval možnosti těžby uhlí, aby přitlačil odběratele ke zdi a zvýšil cenu, se plně potvrdilo," řekl předseda Teplárenského sdružení Mirek Topolánek. V souvislosti s nákupem elektrárny Chvaletice vyvstala zajímavá otázka, jak chce Litvínovská uhelná zajistit potřebné dodávky uhlí. „Počerady jsou pro nás prioritou, zároveň ale nemůžeme těžit tolik uhlí, abychom zásobii oba dva zdroje," řekl Jan Dienstl ještě v prosinci loňského roku k nákupu elektráren Počerady a Chvaletice. Oficiálně Czech Coal doposud počítal s poklesem těžby na dole ČSA na 2 miliony tun ročně. Takové množství uhlí, i kdyby bylo kompletně využito pro elektrárnu Chvaletice, by těžko mohlo odůvodnit dohodnutou kupní



cenu. Navíc Czech Coal na konci loňského roku tvrdil, že má smluvně zajištěn odbyt na veškeré uhlí, které může na dole ČSA těžit. Jan Dienstl dnes v rozhovoru pro Mladou frontu potvrdil, že dodávky pro Chvaletice zajistí z dolu ČSA, a součaně uvedl: „Obrazně řečeno, celý minulý týden jsme hledali uhlí. V určitých partiích dolu je uhlí odpovídající více než 400 milionům gigajoulů, které jsme schopni vytěžit. Doposud ho nebylo možné těžit, protože to bylo ekonomicky neefektivní. Ale když teď máme vlastní elektrárnu, tak se efektivita hledá mnohem jednodušeji." To by ovšem znamenalo, že Czech Coal vědomě a účelově uvedl v omyl nejen teplárny, ale také úřady včetně Ministerstva průmyslu a obchodu při přípravě Státní energetické koncepce a dalších strategických dokumentů státu. Dodatečných 400 milionů gigajoulů představuje při průměrné výhřevnosti uhlí zhruba 23 miliony tun uhlí z dolu ČSA. To by znamenalo téměř dvojnásobek doposud oficiálně udávaných zásob. Pro srovnání uvádíme, že spotřeba uhlí v Opatovicích je 26,5 milionu gigajoulů za rok. „Nově objevené" zásoby na dole ČSA by tedy stačily na 15 let provozu teplárny. „Pan Dienstl je dítě štěstěny. Koupí důl a za týden v něm najde nových 23 milionů tun uhlí, a to zrovna ve chvíli, kdy kupuje elektrárnu," komentoval překvapivý objev Mirek Topolánek. URL| http://energetika.tzb-info.cz/112084-c...al-vodil-za-nos-teplarny-i-ministerstvo

MPO chce zastavit podporu nových obnovitelných zdrojů 21.3.2013

tzb-info.cz

str. 0 Obnovitelná energie a úspory energie ČTK HK ČR

MPO chce novým zákonem o obnovitelných zdrojích energie (OZE) zastavit podporu nových zdrojů. U těch současných chce prosadit, aby se po dosažení návratnosti investice přestala podpora vyplácet. Vyplývá to z materiálů MPO, které dnes zveřejnila Komora obnovitelných zdrojů energie. Komora návrhy kritizuje, podle ní nový zákon poškodí provozovatele malých obnovitelných zdrojů a naopak zajistí další podporu zdrojů využívajících fosilní paliva, jaderných elektráren a velkých solárních elektráren. Podle zveřejněného materiálu by se od 1. ledna 2014 zastavila podpora pro nová zařízení kromě vysokoúčinné kombinované výroby tepla a elektřiny, výroby elektřiny a tepla z důlního plynu a energetického využívání odpadu. Podle komory však takový přístup bude znamenat, že se přestanou rozvíjet levné obnovitelné zdroje, například větrné a malé vodní elektrárny. Materiál dále požaduje, aby provozovatelé existujících dotovaných zařízení po 10 letech od jejich uvedení do provozu provedli vyhodnocení návratnosti investice. Na podporu v dalších pěti letech by měli nárok pouze v případě, že reálné návratnosti ještě nebylo dosaženo. "Opatření odčerpá nadměrné zisky u všech OZE, které mohly v minulosti vzniknout nesprávným nastavením výkupních cen," uvádí materiál. Komora to kritizuje. "Prokazování návratnosti trestá efektivní a schopné investory, kteří připravili kvalitní projekty a mají rychlou návratnost," uvedl předseda komory Martin Bursík. Podle něj navíc hrozí, že opatření vyvolá vlnu žalob ze strany investorů, kteří o podporu po deseti letech přijdou, přestože zákon původně stanovil vyplácení podpory na 15 let. Naproti tomu Česká fotovoltaická průmyslová asociace (CZEPHO) vnímá návrh ministerstva jako snahu narovnat návratnost investic do obnovitelných zdrojů a stabilizovat podmínky v sektoru OZE na příštích nejméně deset let. K návrhu sice má výhrady, za zásadní ale považuje prohlášení MPO, že bude dodržena garance, že se podnikatelům vrátí vložené prostředky za 15 let s přiměřeným ziskem. Komora dále kritizuje navržené opatření, podle kterého budou muset příjemci dotací zveřejnit svou majetkovou strukturu. Podle Bursíka je návrh bezzubý, protože nepostihne původní majitele dotovaných zdrojů, kteří svá zařízení později prodali. To je podle něj případ i největších solárních parků v ČR, které koupila od firem s utajenými vlastníky společnost ČEZ.



Také podle CZEPHO je nutné odhalit současné, ale i původní vlastníky solárních elektráren. "Vyzýváme proto zákonodárce, aby zavedli povinnosti pro všechny příjemce veřejné podpory rozkrýt vlastnickou strukturu a pokud tak neučiní ve stanovené lhůtě, aby jim podpora byla odebrána," uvedla ředitelka CZEPHO Zuzana Musilová. Komora kritizovala MPO i za to, že v návrhu není prodloužení platnosti solární daně. Bursík uvedl, že by se měl stanovit povinný odvod, který by provozovatelé solárních elektráren platili po celou dobu provozu svých zařízení. Bursík ale přiznal, že v této věci komora nemá jednotný názor, proti jsou podle něj zástupci solárního sektoru. Podporu obnovitelných zdrojů dlouhodobě kritizují zástupci průmyslu. Nyní platí všichni spotřebitelé v ceně elektřiny 583 korun za megawatthodinu na podporu OZE. Podle průmyslníků to ohrožuje konkurenceschopnost českých firem. URL| http://oze.tzb-info.cz/112083-mpo-chce...vit-podporu-novych-obnovitelnych-zdroju vasevec.cz

Ondřej Kosina: Levice ovládla další evropský stát 21.3.2013

vasevec.cz HK ČR

str. 0

Vítězství labouristů naznačovaly průzkumy veřejného mínění – týden před volbami preference Strany práce dosáhly 40,2 %, Nacionalistickou stranu hodlalo podpořit 28,2 % a 29,2 % voličů bylo nerozhodnutých. Labouristy vedl do voleb 39letý lídr Joseph Muscat a pod jeho vedením strana získala 54,8 % hlasů a 39 mandátů v 69členné Sněmovně reprezentantů. Strana práce si tak oproti volbám v roce 2008 polepšila o 6 % a 5 křesel na úkor Nacionalistické strany. Ta oslovila 43,3 % voličů, což odpovídá 30 mandátům. Krátce po vyhlášení výsledků Muscat prohlásil, že nečekal tak zásadní vítězství a vyzval ke zklidnění emocí. Bývalý premiér Gonzi v reakci na volební porážku uvedl, že Nacionalistická strana potřebuje zahájit reformní proces a současně zůstat ukotvena v hodnotách, které zastává. K prohře pravice přispěly nejen korupční aféry ministrů, ale i únava z patnáctileté vlády konzervativců. Designovaný premiér Joseph Muscat definoval priority sociálně demokratické vlády, mezi které patří aktivní politika zaměstnanosti a tvorba nových pracovních míst, ačkoliv nezaměstnanost je na Maltě nejnižší v EU (4,3 %), nastartování hospodářského růstu, posílení boje s korupcí, efektivnější ochranu životního prostředí a zlevnění energií pro domácnosti. Na Maltě funguje čistý bipartismus a obě historické politické strany, které se střídají u moci, prošly určitými proměnami v čase. Maltská strana práce (MLP) od svého založení v roce 1920 hájí zájmy nižších vrstev a střední třídy. Nejvlivnějším maltským politikem v druhé polovině 20. století byl labourista Dom Mintoff, premiér v letech 1955 – 1958 a 1971 – 1984, jenž zahájil budování sociálního státu, zvýšil státní zásahy do ekonomiky a spolupracoval s odbory. V zahraniční politice se zaměřil na důslednou odluku od Velké Británie, posilování vztahů se Sovětským svazem, Čínou a arabskými zeměmi, přičemž podporoval palestinskou autonomii a spolupracoval s libyjským vůdcem Muammarem Kaddáfím. I po odchodu z premiérské funkce si Mintoff udržoval kontrolu nad stranou, která dále vládla v letech 1984 – 1987 a 1996 – 1998. Od té doby působila v opozici. Maltská strana práce se – na rozdíl od většiny evropských sociálně demokratických stran – v minulosti profilovala euroskepticky. V referendu v roce 2003 se postavila proti vstupu země do Evropské unie a prosazovala pouze určitou formu partnerství s EU. Nicméně Joseph Muscat, který se do čela MLP dostal v roce 2008 a v letech 2004 – 2008 byl europoslancem, změnil kurz a labouristé se zařadili do hlavního proudu Strany evropských socialistů. Nacionalistická strana (PN) vznikla již v roce 1880 pod názvem Antireformní strana a postupně se přihlásila ke křesťansko-demokratickým hodnotám a spolupráci s katolickou církví. Vystupovala proti užší integraci s Velkou Británií a v 60. letech 20. století byla hlavní formací prosazující úplnou nezávislost Malty. Strana hájila a dosud hájí zájmy vyšších vrstev, podnikatelů a katolické církve, jejíž vliv ve veřejném životě (např. ve školství) podporuje. V zahraničně politické oblasti se orientovala na Západ a spolupráci s NATO a EU. V roce 1990 podala pravicová vláda přihlášku do Evropských společenství a o třináct let později spojila referendum o členství v EU s volbami, což jí zajistilo vítězství. Nyní po patnácti letech vlády odchází do opozice.



Po vítězství levostředových koalic v Rumunsku a Itálii je Malta dalším evropským státem, kde ve volbách uspěla sociálně demokratická formace. Doufejme, že trend posunu evropského elektorátu doleva bude pokračovat i nadále a nemine ani Českou republiku v roce 2014. URL| http://www.vasevec.cz/vip-blogy/ondrej-kosina-levice-ovladla-dalsi-evropsky-stat Vyškovské noviny

Topolany: pivovaru chybí drobnosti 22.3.2013

Vyškovské noviny MARTINA HAŠKOVÁ

str. 6 Zpravodajství HK ČR

Topolany, Slavkov u Brna – Milovníci piva z Vyškovska můžou už měsíc testovat nové výrobky slavkovského minipivovaru. A v budoucnu je čeká i ochutnávka dalšího lokálního piva. Všechna potřebná povolení ke stavbě dalšího minipivovaru na Vyškovsku, konkrétně v Topolanech, si už totiž místní podnikatel Jan Michalík vyběhal. Teď shání peníze na dokončení stavby. To už pak bude podle jeho slov otázkou několika týdnů. „Technologiinavařenípivauž mám kompletní. Zbývá vydláždit dvůr, čekám třeba také na dodávku dvou bezpečnostních dveří. Jsou to už jen takové drobné dodělávky, na které potřebuji necelých tři sta tisíc korun. Až se mi je podaří získat, budou snad práce postupovat rychle,“ uvedl Michalík. Kdy topolanský minipivovar vyprodukuje své první pivo, zatím nedokázal říct. „Nechci už nic slibovat. Původní plán byl do konce loňského roku, to se nepodařilo kvůli administrativním potížím. Také bude záležet na kolaudaci. Bez ní nemůžu spustit provoz,“ řekl Michalík. Původně plánoval využít evropské dotace, výzvy v této oblasti ovšem skončily. „Letos byly vypsané pouze pro zemědělce. Výzvy na podporu podnikání, kde můžou žádat o peníze i fyzické osoby a kam zároveň také spadají dotacena minipivovary, už byly ukončené,“ potvrdila manažerka místní akční skupiny Společná cesta Ludmila Kolářová. Protože půjde o malý pivovar, produkce nebude tak velká jako například u toho slavkovského, který spustil provoz před měsícem. Současná topolanská varna dokáže podle Michalíkových dřívějších slov uvařit až dvě stě třicet litrů piva na jednu várku. „Do budoucna ovšem počítám s rozšířením, také bych rád pořídil linku na stáčení piva do plastových lahví,“ řekl před časem Michalík. V současné době topolanský podnikatel provozuje hospodu ve Vyškově. Kromě jiného tam točí i právě nedávno vzniklé Slavkovské pivo. Uplynulý měsíc si vedení pivovaru chválí. Holubice i Vyškov „Na šesti místech máme naše pivonastálých kohoutcích,na deseti pak na rotujících pípách. Dva odběratelé nám předběžně slíbili stálý odběr. Distribuujeme například do Holubic, Němčan, Vážan nad Litavou, Vyškova, ale třeba také Brna nebo Viničných Šumic,“ vyjmenoval manažer společnosti Destila, která ve Slavkově minipivovar provozuje, Zdeněk Vlček. Vedení podniku je zatím s produkcí spokojené.„Opivo je zájem, lidem podle mých informací chutná. Na to, že jsme teprvenazačátku,mámei dost odběratelů. Za chvíli budeme muset bojovat s tím, že nebudeme schopní uspokojit poptávku,“ neskrýval potěšení jednatel Destily Jiří Hořava. Kapacita pivovaru je čtyři tisíce hektolitrů vyrobeného piva ročně. Letos firma začala s menší produkcí, která by měla postupně narůstat. Minipivovar vyrábí Slavkovskou desítku, Slavkovskou dvanáctku a Slavkovské bílé, což je pšeničná dvanáctka. „V nejbližší době k těmto pivům přibude i tmavá třináctka nazvaná Kancléř,“ dodal jednatel. Milovníci piva hodnotí slavkovskou novinku vesměs pozitivně. Shodují se sice na tom, že je poměrně hořká, na konečném dobrém dojmu to ale podle nich neubírá. „Nedávno jsem jich vypil pět. Byly to dvanáctky, tak jsem myslel, že mi ráno nebude nejlíp. Ale byl jsem příjemně překvapený, bylo mi dobře, ani mě nebolela hlava,“ svěřil se například Martin Hanáček.



Zlínský deník

KRÁTCE Z REGIONU 22.3.2013

Zlínský deník str. 3 Zlínsko HK ČR

Nad Bojkovicemi se nadcházející víkend rozzáří keltský oheň Bojkovice – Tuto sobotu se v Bojkovcích na kopci Skalka koná třetí ročník Keltského telegrafu. Jde o akci pořádanou na několika kopcích v našem regionu. Ohně na kopcích se ale v jeden den rozsvítí v celé České republice. „Oheň zapálíme šest minut po půl osmé, poté, co uvidíme světlo z Velké Javořiny. Tam bude oheň zapálen jako první. Aby bylo světlo pořádně vidět, vypustíme i světlici,“ říká organizátorka Eva Rudolfová z Klubu skeptiků Bojkovice. Smyslem zapalování ohňů bylo v dávné minulosti předávání informací. Keltové si takto sdělovali například hrozbu nebezpečí. „Chceme lidem připomenout keltskou minulost naší země. Pro příchozí máme připravený pestrý program. Děti budou hledat keltský poklad a dospělí se budou hřát u ohně a pochutnávat si na špekáčcích,“ pousmála se Rudolfová. Podle ní je zapalování keltských ohňů nevšedním zážitkem. Světlo se noční oblohou nese desítky kilometrů. „Loni na bojkovický kopec přišlo přes 70 návštěvníků, letos jich bude jistě více,“ doufá Rudolfová. Na organizaci první akce pod širým nebem se podíleli pracovníci domu dětí a mládeže a také místní skauti. (zoe) V Kaňovicích o víkendu připravují oslavu Velikonoc Kaňovice – Tuto sobotu od deváté hodiny ranní se v obci Kaňovice koná už osmý ročník akce s názvem Velikonoce na rolnické usedlosti, která obyvatelům obce připomene tradiční charakter Velikonoc. Návštěvníci slavností jara se mohou těšit na ukázku pletení tatarů, pletení košíků a zdobení vajíček. Součástí programu bude také prodej dárkových předmětů a svíček z včelího vosku s velikonoční tematikou. „Tradice jsou pro náš region důležité, chceme je připomínat hlavně mladým lidem. Loni na akci přišli i lidé z okolních obcí,“ informoval starosta Kaňovic Jiří Mikel. Objekt rolnické usedlosti číslo 19 byl v roce 2011 oceněn jako výjimečná hliněná architektonická stavba v Evropě. (zoe) Plánujete v Městském divadle Zlín nějaké rekonstrukce pro zlepšení bezbariérové přístupnosti? Dnes odpovídá Monika Valeriánová z oddělení koordinace projektů magistrátu: Radnice připravuje projekt, v jehož rámci má dojít k realizaci bezbariérových úprav, a to jak zvenku, tak v interiéru budovy. Celý projekt pod názvem „Městské divadlo Zlín – bezbariérové úpravy“ je podmíněn získáním dotace. „Zatím je zpracována studie pod názvem Bezbariérové úpravy v MDZ“ a v současnosti pracujeme na získání dotace. Pokud vše vyjde, rekonstrukce by se uskutečnila ve druhé polovině letošního roku a v roce 2014. Žáci zvou na Světový den vody Zlín – Gymnázium ZlínLesní čtvrť zve na happening, který se dnes uskuteční za každého počasí na náměstí Míru ve Zlíně od 9 do 14 hodin. Vybrané ročníky zlínského gymnázia se v tomto školním roce seznamují s touto nepostradatelnou látkou pro zachování všech životních procesů v projektu „Voda – koloběh života a poznání“ v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Žáci gymnázia se svými vyučujícími budou během dne prezentovat výsledky své dosavadní práce na projektu. Na tematických stanovištích ukážou vodu především z pohledu přírodovědných disciplín – jednoduché pokusy zaměřené na chemické a fyzikální vlastnosti vody, měření pomocí speciálních sond, význam vody v procesu fotosyntézy, jak snížit spotřebu vody v domácnosti a spoustu dalších zajímavých informací. (poh) Region| Střední Morava



Stát obral na daních o tři sta tisíc korun 22.3.2013

Zlínský deník str. 4 Černá kronika (lič) HK ČR

Kroměříž – Z trestného činu neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby obvinil v úterý komisař oddělení hospodářské kriminality čtyřicetiletého muže z Kroměřížska. „Obviněný od května do října roku 2011 coby odpovědná osoba obchodní společnosti úmyslně neodváděl za zaměstnance firmy daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění,“ vyjmenovala kroměřížská policejní mluvčí Simona Kyšnerová. Zaměstnancům přitom tyto zákonné platby ze mzdy srážel. Trestná činnost byla odhalena při insolvenčním řízení, kriminalisté na případu pracovali bezmála půl roku. „Škoda, kterou muž státu způsobil, přesáhla částku tři sta sedmnáct tisíc korun. Za tento trestný čin mu nyní hrozí až tři roky vězení,“ uzavřela mluvčí. Region| Střední Morava Publikováno| Zlínský deník; Černá kronika; 04 Publikováno| Valašský deník; Černá kronika; 04 Publikováno| Slovácký deník; Černá kronika; 04 Publikováno| Kroměřížský deník; Černá kronika; 04 ID| 58ba058f-ed5e-43d7-9179-fab03705a28d zpravy.rozhlas.cz

Odměny bankéřů narazí na strop. Stanoví ho Evropská komise 21.3.2013

zpravy.rozhlas.cz

str. 0 ekonomikavevrope HK ČR

Jitka Hanžlová,Milan Kopp

Evropská unie omezí odměny pro bankéře. Dohodli se na tom v noci na dnešek zástupci členských zemí a Evropského parlamentu. Odměny šéfů bank jsou od finanční krize v roce 2008 trnem v očích veřejnosti. Zejména po zprávách o tom, že zatímco vlády sanovaly banky v ohrožení z peněz daňových poplatníků, vrcholným manažerům finančních ústavů se nevedlo vůbec špatně. O možné regulaci se mluvilo už několik měsíců.Proti byla především Velká Británie. Londýnské City je největším finančním centrem Evropy a britská vláda se bála, že banky budou odcházet jinam. Zvlášť když se regulace má týkat i mimoevropských poboček bank z Evropské unie.V podstatě 90 procent lidí, kterých by se regulace měla týkat, prý pracuje v Londýně. Dotknout by se to mohlo v městě nad Temží podle odhadů asi pěti tisíc manažerů.Evropská bankovní federace argumentovala tím, že omezení odměn sníží konkurenceschopnost bank. Proto se uvažuje o dohodách s regulačními orgány v Americe a v Asii, aby podobnou regulaci také přijaly. Nižší odměny šéfů by teoreticky mohly snížit konkurenceschopnost bank odchodem nejlepších odborníků za prací jinam. Na druhé straně nižší odměny mohou zvýšit částku na dividendy, kterou banky rozdělují akcionářům.Hlavně se řada politiků domnívá, že vysoké odměny motivovaly bankéře k rizikovým obchodům, které dostaly některé významné evropské banky až na pokraj kolapsu. Omezení odměn bankéřůRegulace odměn je součástí legislativního návrhu o kapitálové přiměřenosti bank. Ten zavádí požadavky mezinárodní dohody bankovních reforem - takzvaný Basel III, který má zajistit odolnost bankovního sektoru vůči případné budoucí krizi.Pokud jde o bonusy a odměny, stanoví, že za běžných okolností nebudou moci odměny bankéřů přesáhnout jejich základní mzdu. Pouze za výjimečné situace budou smět banky svým špičkovým pracovníkům vyplatit odměnu ve výši dvojnásobku základního platu.Netýká se to většiny řadových zaměstnanců bank, protože jejich odměny obvykle nepřesahují 30 procent jejich platu.Tím se budou muset řídit i banky v České republice. Regulace by měla platit od začátku roku 2014.Unie se chystá omezit vysoké odměny manažerů i jejich zlaté padákyEvropa se zatím na omezení velkých bonusů pro bankéře nedohodlaManažeři švýcarských firem mohou přijít o bonusy. Lidé o tom rozhodli v referendu Evropská unie omezí bonusy pro bankéře URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/1190303



Přehled zpráv

Recommend Documents