Přehled zpráv

Přehled zpráv 5.3.2012 - 6.3.2012 MÚ Česká Lípa Českolipský deník

S vysokou, ale neznabozi a rozvedení.................................................................................................................2 6.3.2012 Českolipský deník str. 3 Českolipsko MÚ Česká Lípa KRISTÝNA BROŽOVÁ

U kahanů zkoušeli své vědomosti .......................................................................................................................3 6.3.2012 Českolipský deník str. 1 Titulní strana MÚ Česká Lípa (kb)

Mladá fronta DNES Na Českolipsku je okolo padesáti hradů.............................................................................................................3 6.3.2012 Mladá fronta DNES str. 4 Kraj Liberecký MÚ Česká Lípa Jaroslav Panáček

Tvář České Lípy změní moderní a prosklený obchodní dům............................................................................3 6.3.2012 Mladá fronta DNES str. 4 Kraj Liberecký MÚ Česká Lípa Jan Šebelka

Ústecký deník Zahradnická výstava proběhne opět v Löbau ....................................................................................................4 6.3.2012 Ústecký deník str. 10 Zajímavosti MÚ Česká Lípa MILAN TUREK

Zdravotnické noviny - ZDN Anketa ZN: Jsou nemocnice připravené na úhrady systémem DRG? (2) .......................................................6 5.3.2012 Zdravotnické noviny - ZDN str. 12 Pro lůžková zařízení MÚ Česká Lípa

Přehled zpráv

1 © 2012 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz | [email protected]

MÚ Česká Lípa Českolipský deník

S vysokou, ale neznabozi a rozvedení 6.3.2012

Českolipský deník

KRISTÝNA BROŽOVÁ

str. 3 Českolipsko MÚ Česká Lípa

Podle výsledků loňského sčítání lidu jsme na Českolipsku vzdělanější. Ubylo ale věřících. Českolipsko – Bůh zřejmě neexistuje, modlit se však lidé nepřestali. Výsledky sčítání lidí, domů a bytů z roku 2011 totiž ukázaly, že na Českolipsku rapidně ubylo těch, kteří se hlásí k římskokatolické církvi. Oproti tomu za deset let výrazně narostl počet lidí, kteří sami sebe sice považují za věřící, nehlásí se však k žádné církvi či náboženské společnosti. Zároveň také stoupl počet lidí, kteří mají vysokou nebo vyšší odbornou školu nebo obyvatel, kteří koupili byt do osobního vlastnictví. Zřejmě chtějí mít své jisté. Jen k minimálním posunům za deset let došlo co se počtu obyvatel v Českolipském okrese týče. Například počet lidí v České Lípě a jejích přidružených obcích stoupl jen o necelý tisíc. Miminek je méně Narodilo se tam také méně lidí, manko v počtu miminek však dohánějí lidé mezi 15-64 lety, kterých za deset let v České Lípě o tisícovku přibylo. Okresní město stejně jako Nový Bor se však nevyhnuly trendu stárnutí populace, který sužuje v současnosti celý svět. Počet lidí nad 65 let totiž poskočil na číslo 13 324 oproti 10 497 z roku 2001. Smůlu budou pravděpodobně mít dosud svobodné ženy. Nejen, že jich na Českolipsku je o zhruba dva tisíce víc než mužů, neustále ale také přibývá těch, kterým se na prstu netřpytí snubní prsten. Bude víc práce Kouzelnou větu: Vezmeš si mě? a následné „ano“ si totiž v České Lípě vyslechlo o skoro dva tisíce žen méně oproti sčítání lidu v roce 2001. Svobodných naopak o několik stovek přibylo. Do ženění se navíc neženou ani muži. Se snubním prstenem jich totiž chodí o tisícovku méně, o stejný počet navíc stouplo číslo mužů svobodných. Stejně jako v celé republice však stoupl počet rozvedených. Oproti roku 2001 o více než tisícovku. Místo myšlenek na rodinu a děti se mladí na Českolipsku zřejmě věnují studiu a hromadění majetku. Škoda jen, že stoupající počet vysokoškoláků a vlastníků bytů neodpovídá míře nezaměstnanosti na Českolipsku. Ta je totiž bohužel stále nejvyšší v kraji, v prosinci loňského roku se dokonce přehoupla přes hranici jedenácti procent. Práce je stále málo, na více než šest tisíc nezaměstnaných bylo na začátku roku k dispozici volných míst jen čtyři sta. Navíc, ač jsou lidé v okrese vzdělaní, jen málokdo si troufne začít vydělávat takzvaně sám na sebe. Drtivá většina lidí, kteří pracují, jsou totiž klasicky zaměstnaní v nějaké firmě. Lidé bez práce však mohou optimisticky vyhlížet blížící se jaro a léto. Přes teplé měsíce totiž přibývá sezónních prací, budou si tak moci vydělat nějakou tu kačku do rodinného rozpočtu navíc. Podle statistik je také vidět, že jsou lidé na Českolipsku patrioty. Mají okres rádi. Z celkového počtu obyvatel v České Lípě a obcích, které pod ní patří, se skoro třetina narodila právě v okresním městě. Ani cizinců tu nežije mnoho. Jejich počet se jen lehce přehoupl přes dva tisíce, celou polovinu z nich navíc tvoří Slováci, které mnozí stále nepovažují za cizí. *** ČESKOLIPSKO V ČÍSLECH Obyvatel celkem: 103 429 Muži: 50 892 Ženy: 52 537 Počet měst a obcí: 57 Největší města: Česká Lípa – 37 510 obyvatel, Nový

Plné znění zpráv


Bor – 12 117 obyvatel, Mimoň – 6 698 obyvatel Nejmenší obce: Blatce – 96 obyvatel, Luka – 97 obyvatel, Vrchovany – 114 obyvatel Míra nezaměstnanosti: 11,22%v prosinci 2011 Počet zaměstnaných: 44 573 Region| Severní Čechy

U kahanů zkoušeli své vědomosti

6.3.2012

Českolipský deník str. 1 Titulní strana (kb) MÚ Česká Lípa

Česká Lípa – Okresní kolo chemické olympiády proběhlo v pondělí dopoledne na gymnáziu v České Lípě. Vědomostní klání žáků osmých a devátých tříd základních škol proběhlo od půl deváté. A školáci se tentokrát nehrbili u lavic nad prostým vyplňováním testu. Oděni do bílých laboratorních plášťů totiž zamířili přímo do odborné učebny chemie, kterou na gymnáziu mají. A tam, pod odborným dohledem místních profesorů, se chopili ochranných masek, chemikálií, zapálili kahany a plnili praktické úkoly. Foto popis| MÍSTO TESTŮ se žáci chopili zadání úkolů, oblékli bílé pláště a v laboratoři soutěžili v chemické olympiádě. Foto autor| Foto: Deník/Vít Černý Region| Severní Čechy Mladá fronta DNES

Na Českolipsku je okolo padesáti hradů 6.3.2012

Mladá fronta DNES str. 4 Kraj Liberecký Jaroslav Panáček MÚ Česká Lípa

Lidé od nás Naše rodina žila v České Lípě již před válkou. Oba rodiče zde učili, ale v roce 1938 se odstěhovali do vnitrozemí. Vrátili se hned po válce. V posledních pětatřiceti letech se věnuji historii a vydal jsem buď sám, nebo se spolupracovníky víc než sto nejrůznějších prací, které se týkají Českolipska. Což jasně hovoří o mém vztahu k tomuto kraji. Vždyť jen hradů je tady okolo 50, tolik jich v žádném okolním okrese nenajdete. Navíc je zdejší krajina jednou z nejkrásnějších, kterou jsem kdy poznal. Foto popis| O autorovi| Jaroslav Panáček historik, pracovník Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě Regionální mutace| Mladá fronta DNES - liberecký kraj

Tvář České Lípy změní moderní a prosklený obchodní dům 6.3.2012

Mladá fronta DNES str. 4 Kraj Liberecký Jan Šebelka MÚ Česká Lípa

Úplně přestavět chce majitel nevyhovující obchodní dům Andy v České Lípě. Stavba má být citlivě zasazená do historického jádra. ČESKÁ LÍPA Zcela novou tvář by měla mít do několika let dolní část České Lípy, kde nyní vedle sebe stojí dvě obchodní centra Banco a Andy, dříve Prior. Z Andy se má brzy stát moderní vzdušná a prosklená stavba citlivě zasazená do historického jádra města. Nová stavba by měla citlivě navazovat na českolipskou pěší zónu. Plné znění zpráv


O tom, jak bude nové Andy vypadat, rozhodnou mimo jiné obyvatelé České Lípy. V současnosti jsou vypracované dvě studie, které v nejbližších dnech vystaví přímo v obchodním domě. „Osobně by se mi líbilo, kdyby se v nové budově zrcadlila silueta secesní kavárny Union. Lidé však mohou mít jiný názor, a proto uvítáme, když se jich k našemu záměru vyjádří co nejvíc,“ uvedl jednatel firmy OD Andy Vladimir Vladimirov, který chce bývalý Prior kompletně zrekonstruovat. Podle něj není původní Prior hezká stavba, nevyhovující jsou i vnitřní prostory. Dnes je na čtyřech patrech sedmadvacet firem, včetně návrhářských kanceláří firmy Johnson Controls, která vymýšlí nové potahy do automobilů. Ideou majitele je vytvořit z obchodního domu Andy místo, kde by našly rodiny vše, co potřebují. Sortiment v prodejnách potravin by měla rozšířit nabídka regionálních výrobků a biopotravin. Pro děti se chystá v novém objektu dětský koutek a úplnou novinkou jsou prostory, které mají sloužit pro výstavy, komorní koncerty, literární večery nebo módní přehlídky. „Stávající užitná plocha obchodního domu činí přibližně 16 tisíc metrů čtverečních, po rekonstrukci se zvětší o dalších šest tisíc metrů. Dnes zde pracuje kolem tří stovek lidí, v budoucnosti se jejich počet zvýší až na 450,“ vysvětluje Vladimirov. Přestavba objektu, který firma OD Andy získala v dražbě v roce 1995, by měla začít podle jednatele firmy na podzim v roce 2013. Přestože původní objekt bude rozebrán téměř až na kostru, bude při přestavbě zavřen jen na nezbytně nutnou dobu. Podobně jako se mohou obyvatelé České Lípy vyjádřit k nové podobě Andy, stejnou možnost mají také u sousedního obchodního domu Banco. Lidé mohou v Informačním centru vyplnit anketní lístek se šesti otázkami, v nichž se českolipská radnice ptá na názor vytvořit či nevytvořit v centru města další nákupní galerii. Její součástí by měl být další supermarket, provozovny občerstvení, obchody s módou, drogerií, sportovními potřebami. Konec ankety na Banco je posledního dubna letošního roku. Foto popis| Nový Andy Obchodní dům Andy v České Lípě chce majitel Vladimir Vladimirov kompletně přestavit. Má to být moderní stavba citlivě zasazená do historického jádra. Vizualizace: Ateliér Rubicon Foto popis| Plány a současnost Snímek vlevo ukazuje, jak by mohl českolipský obchodní dům Andy vypadat po přestavbě, o jeho podobě budou rozhodovat také obyvatelé Lípy. Vpravo je současná podoba obchodního domu. Foto autor| Vizualizace: Ateliér Rubicon a foto: archiv Regionální mutace| Mladá fronta DNES - liberecký kraj Ústecký deník

Zahradnická výstava proběhne opět v Löbau 6.3.2012

Ústecký deník str. 10 Zajímavosti MÚ Česká Lípa

MILAN TUREK

Sasko –V letošním roce se jedno z měst Euroregionu Nisa představí v Německu jako místo dnes již oblíbených zahradnických výstav v Sasku. Od roku 1996 se svým zaměřením pro ekologii a architekturu krajiny, rozmanitostí a současně plošným ztvárněním staly zahradnické výstavy oblíbenými nejen pro saské obyvatele. Výstavy navštěvují obyvatelé sousedních států Polska a obzvláště s oblibou milovníci zahrádek z České republiky. Již podruhé se koná zahradnická výstava v Euroregionu Nisa, nedaleko našich hranic. Z městských čtvrtí oázy přírody Každá z dosavadních saských výstav se prezentovala na některém z území, kde dříve býval industriální objekt a za který dnes výstava nabízí přetvoření příměstské krajiny na místa klidu, odpočinku, rekreace a sportu. Taková území vytvářejí v okolí města nádherné přírodní scenerie, vznikají nové objekty a je současně řešena i logistika dostupnosti do nově otevřené dříve devastované příměstské oblasti. V samotné Spolkové republice jsou tyto výstavy pořádány již po čtyřicet let, od roku 1989 pak začaly vznikat i v zemích bývalé NDR. Sasko otevřelo první výstavu zahradnictví v roce 1996 nedaleko Lichtensteinu, poblíž Chemnitz. Místo dolu vznikl rozsáhlý vodní ráj Obyvatelé Euroregionu Nisa budou mít příležitost navštívit již druhou výstavu v Trojzemí. První výstava v prostoru Westparku, západní části města Žitavy, dnes jeho části Weinau, přivítala návštěvníky unikátního území na úpatí Žitavských hor v roce 1999. Místo povrchového dolu, nazývaného „Glück auf!“ („Zdař Bůh!“) vzniklo



rozsáhlé území se šedesátihektarovou vodní plochou zaplaveného dolu, muzeum v přírodě, autokemping, pláže, restaurace a další zařízení. Svou rozlehlostí a unikátností specifických pro jednotlivé regiony se nedaly zahanbit ani další zahradnické výstavy v Grossenheimu, Oschatzu a v roce 2009 v Reichenbachu. V letošním roce otevírá brány zahradnické výstavy již druhé město Euroregionu Nisa v Trojzemí, město Löbau. Původně slovanské město Lubij Pohraniční města a vesnice v Horní Lužici na západ od Lužické Nisy až po labské pískovce jsou vlastí Lužických Srbů. Najdete zde školy, kde se vyučuje jazykem podobným češtině – lužickou srbštinou a na školách s předmětem cestovního ruchu i češtině. Löbau, v minulosti konventní město, bylo součástí historického svazu Šestiměstí, založeného v roce 1346 proti výpadům husitských vojsk. Současně nabízelo ochranu obchodníkům, kteří převáželi své zboží obchodní cestou via regia. V historii Löbau nemělo nikdy příliš významnou úlohu a snad jen poloha na železniční trati Drážďany – Görlitz dodala na významu v polovině devatenáctého století a současně ovlivnila výrazně jeho průmyslový a společenský rozvoj. Město je zmiňováno míšeňským biskupem Brunem, poradcem českého krále Přemysla Otakara I. v roce 1221. Původ jména v lužické srbštině Lubij nebývá blíže objasňován, svědčí však o původním slovanském osídlení. Společenské postavení města v Lužici, součásti českého království, bylo posíleno vstupem do svazku Šestiměstí za vlády Karla IV., v roce 1346, což mělo vést k posílení měšťanského stavu proti šlechtě. Významnou roli sehrálo Šestiměstí v době husitské, kdy si města Bautzen, Löbau, Görlitz, Kamenz, Lubaň a Žitava navzájem vypomáhala při vedení války. Spolek hrál důležitou ekonomickou i politickou roli v dějinách Horní Lužice, definitivně zanikl v roce 1815. Exotická a určitě výjimečná rozhledna I přes své menší postavení v království mělo pro české panovníky strategický význam, ale i pozdější saští vládci se mohou pochlubit řadou památek, které zde zanechali. Jednou z nejzajímavějších staveb je věž na nedalekém vršku. Na okraji města na 448 metrů vysokém kopci Löbauer Berg (Lubijska hora) se pyšně uprostřed hustého lesního porostu tyčí stavba, svým charakterem zcela výjimečná až exotická. Její díly byly odlity z litiny a spojeny olovem. Filigránská ornamentální skladba nosné části, schodů i vyhlídek je pozoruhodným dílem a každá částečka si zaslouží pozornost. Kdo vystoupá všech sto dvacet schodů až do výšky 28 metrů nad úrovní terénu, je posléze odměněn nádherným pohledem na okolní pahorkatinu Horní Lužice. Unikátní dílo bylo postaveno v roce 1854 na objednávku místního pekaře a je ojedinělým dílem v Evropě. Vedle exkluzivní věže se město chlubí i radnicí, pozdně barokní stavbou s orlojem a charakteristickou věží, připomínající předchůdkyni – gotickou radnici. V místním muzeu jsou exponáty řemeslníků a historické dokumenty na konvent Šestiměstí. Zajímavou stavbou je také kostel svatého Jana, kde se konají pravidelné koncerty a výstavy. Sklad cukrovaru zaplní květiny V devatenáctém století se město vyvíjelo v průmyslové centrum mezi lužickosrbskými vesnicemi, ale jeho postavení zdaleka nedosahovalo takového významu jako kupříkladu Žitava nebo Görlitz. Ani dvacáté století pro Löbau nepřineslo žádné významnější změny. V současné době se vývoj města začleňuje do projektů cestovního ruchu a samotná výstava má změnit prezentaci města a okolí, aby bylo pro návštěvníky přitažlivější a nebylo prázdným místem v regionu. Důvodem je rovněž využití průmyslové plochy, která dříve sloužila jako prostor pro logistiku a výrobu cukru. Od šedesátých let tady rozvíjel výrobu cukru velký cukrovarnický kombinát „Zuckerwerke VEB – Ernst Thälmann“. V roce 2000 soukromá společnost zastavila výrobu cukru a přeložila ji do Polska. Z celého cukrovaru využili autoři výstavy pouze sklad, zbylou budovu, kde bude gastronomie a část výstavy květin. Účelné využití bývalé továrny Podobně jako cukrovary vznikaly v Löbau i textilní továrny. Počátek devatenáctého století byl ve znamení výroby a barvení přízí, později zavádění dílen s mechanickými stavy. Po revoluci byla velká bavlnářská továrna zprivatizována a výroba v roce 1994 ukončena. Pozemek firmy se stane součástí zahradnické výstavy. Stejně tak tomu bude i v celém jihovýchodním cípu města, který se přemění v součást zahradnické výstavy a po ní pak příměstskou rekreační zónu. Z nákladového nádraží jsou již vybudovány prostory pro parkování automobilů a autobusů.



*** Užitečné informace * Dvacetihektarová plocha na jihovýchodě města otevře své brány výstavy 28. dubna. Až do 14. října 2012 budou moci návštěvníci obdivovat krásu nejrůznějších rostlin a nádheru mnoha druhů květin denně od 9.00 do 18.00 hodin. * Pro každý den připravili pořadatelé několik kulturních představení, kdy vystoupí hudebníci a umělci především z regionu. * Vstupné pro dospělé činí 13 eur, pro děti do šesti let je vstup zdarma a mládež do sedmnácti let platí 3 eura. Školáci platí 2 eura a dva učitelé jako doprovod mají vstup zdarma. Rodinné vstupné je 26 eur, přičemž děti neplatí. * Ve dnech 12. až 13. května bude současně na území zahradnické výstavy probíhat výstava Konventa 2012, tedy setkání podnikatelů především z Euroregionu Nisa. Již v 11. ročníku se předběžně zúčastní na sto vystavovatelů nejen ze tří zemí, ale v poslední době přibývají ojediněle i hosté z Itálie, Maďarska, Slovenska. Konventa poprvé vystavuje v novém pavilonu a pro návštěvníky je vstupné 5 eur. * Z Liberce se do Löbau dostanete pohodlně přes Žitavu po překonání 55 kilometrů přibližně za hodinu. Z České Lípy je to 52 km. Tato stránka může být i vaše Vážení čtenáři, na této stránce pro vás připravujeme nabídku nových témat: zajímavé osobnosti, tipy na výlety po severních Čechách, cesty po České republice i exotických zahraničních destinacích, historie, záhady a tajemno, zdraví. Budeme moc rádi, když tuto stranu budete tvořit s námi. Podělte se s ostatními čtenáři o své zážitky z cest, posílejte své tipy na výlety či zajímavé osobnosti z vašeho okolí. A nezapomeňte na fota, minimálně o velikosti 1 MB. Vaše příspěvky rádi zveřejníme! Těšíme se na e-mailové adrese: mailto:[email protected] Foto popis| JEDNOU z nejzajímavějších staveb v Löbau je zcela výjimečná věž na vršku nesoucím název Löbauer Berg. Foto autor| Foto: archiv autora a města Löbau Region| Severní Čechy Publikováno| Ústecký deník; Zajímavosti; 10 Publikováno| Děčínský deník; Zajímavosti; 10 Publikováno| Chomutovský deník; Zajímavosti; 10 Publikováno| Litoměřický deník; Zajímavosti; 10 Publikováno| Žatecký a lounský deník; Zajímavosti; 10 Publikováno| Mostecký deník; Zajímavosti; 10 Publikováno| Teplický deník; Zajímavosti; 10 Publikováno| Liberecký deník; Zajímavosti; 10 Publikováno| Jablonecký deník; Zajímavosti; 10 Publikováno| Českolipský deník; Zajímavosti; 10 ID| 82c2b08b-a97f-40a0-9de5-04849411bd6c Zdravotnické noviny - ZDN

Anketa ZN: Jsou nemocnice připravené na úhrady systémem DRG? (2) 5.3.2012

Zdravotnické noviny - ZDN str. 12 Pro lůžková zařízení MÚ Česká Lípa

Ministerstvo zdravotnictví úhradovou vyhláškou výrazně zvětšilo objem péče, která bude v letošním roce hrazena podle systému DRG. Abychom zmapovali stav příprav na tuto významnou změnu v českých nemocnicích, položili jsme jejich představitelům tři otázky: 1. Úhradová vyhláška pro rok 2012 počítá s hrazením 75 % péče poskytované v lůžkových zařízeních podle systému DRG. Jak je na to vaše nemocnice připravena především v oblasti kódování – má vyškolen dostatečný počet kodérů? 2. Jaký je váš názor na základní sazbu – měla by být jednotná, nebo diferencovaná? V čem spočívají argumenty pro váš názor? 3. Pokládáte počet DRG skupin za dostatečný, nebo by členění mělo být detailnější?



MUDr. Petr Chmátal, Ph. D., MBA, generální ředitel a předseda představenstva Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa, a. s. 1. Podle mého názoru je posun v platbách směrem za pacientem a náročností jeho diagnóz logický a správný. V naší nemocnici jsme se v předstihu pokusili vytvořit systém správného vykazování i kontroly. Vykázání jednotlivých diagnóz zůstává nadále na lékaři uzavírajícím hospitalizaci pacienta. Kontrolu správného vedení zdravotnické dokumentace, včetně vazby na zápis diagnóz v dokumentaci, provádí vedoucí oddělení kvality péče s vedoucím oddělení zdravotních pojišťoven při klinických auditech. Lékařem uzavřený chorobopis projde rukama kodéra, kterým je školený střední zdravotnický pracovník. Ve třetím stupni jsou shromážděné dávky kontrolovány SW vybavením na oddělení zdravotních pojišťoven, v případě rozporů je konkrétní případ vrácen ke kontrole a zdůvodnění zpět na příslušný primariát. Probíhá seznamování zdravotnického personálu cestou metodických pokynů, projednáním na poradách a shromážděních, máme zajištěn termín školení s externím lektorem. Systém vykazování se stal i součástí vstupního školení zaměstnance. 2. Základní sazba by měla být jednotná. Do budoucnosti to umožní lépe rozložit péči podle odborné náročnosti i podle ekonomických parametrů. Zjednodušeně řešeno, menší nemocnice jsou schopny poskytnout odpovídající péči s dobrým cost benetem. Specializovaná zařízení s vysokými fixními náklady na budovy i přístroje by neměla být zaplňována jednoduchou péčí. Argument rozdělení základní sazby podle kvality a bezpečnosti poskytované péče nepokládám za relevantní. V této oblasti by měl být nastaven jiný parametr zvýhodnění úspěšných nemocnic, ať již monetární, nebo jiný smluvní. Zde také dlouhodobě postrádám vliv a zapojení odborných společností. Pro sjednocení sazeb hovoří i další fakt. Srovnáme-li současný stav a informace uniklé z databází, u některých zdravotnických zařízení není zřejmé, jakým způsobem byla základní sazba stanovena. Z mého zevního pohledu některá čísla vzbuzují podezření z nekalých praktik či personálního propojení zdravotních pojišťoven a soukromých subjektů. 3. Z obecného hlediska nemyslím, že zdokonalení systému je v počtu DRG skupin. Jsou jistě povolanější k zodpovězení této otázky, ale vykazování péče je a pravděpodobně i v budoucnosti bude pracovní zátěží-přítěží zdravotníků, zaměstnanců nemocnic. Byť je „grupování“ diagnóz otázkou počítačových programů, vždy bude mít zpětný dopad do administrativy. My všichni potřebujeme, aby zdravotníci pracovali především na pacientovi a na svém medicínském vzdělávání, ne na administrativě, ne na spekulacích, jak optimalizovat vykazování, ne biováním mezinárodní klasifikace nemocí. Jiným problémem je vyvážení skupin a zejména dosažení stavu financování, kdy zdravotnická zařízení budou ekonomicky soběstačná a příjmy od plátců péče budou pokrývat nejen provoz, ale i investiční reprodukci. To současný stav neumožňuje. Ing. Jaroslav Pokorný, ekonomicko-obchodní náměstek Oblastní nemocnice Kladno, a. s. 1. V oblasti kódování v systémech DRG je naše nemocnice, ostatně jako všechny nemocnice založené Středočeským krajem, připravena po všech stránkách a disponuje dostatečnými personálními i softwarovými prostředky k zvládnutí nároků kladených na způsob kódování v systému plateb za DRG. 2. Stanovení jednotné základní sazby pro všechny subjekty poskytující zdravotní péči v České republice je v současné době velmi diskutovaná otázka. Nicméně právě díky systému DRG lze diferencovat mezi specializovanou péčí většiny nemocnic a superspecializovanou péčí ve fakultních nemocnicích a ve specializovaných centrech. Základní sazba by měla být jednotná pro všechny subjekty a náročnost jednotlivých druhů péče by měl odlišovat právě systém DRG. Dle našeho názoru jsou v současné době již k dispozici dostatečně velké statistické soubory dat, a proto by mělo dojít ke sjednocení základní sazby na stejnou úroveň a náročnost péče ve specializovaných pracovištích a v odborných centrech by mělo být finančně zvýhodněno stanovením vyšších relativních vah (case mix) pro tyto zdravotnické výkony. 3. Nepochybuji, že počet DRG skupin se bude nadále rozšiřovat a specializovat, a tím i přibližovat konkrétním lékařským úkonům. Čím více bude DRG skupin a čím podrobněji budou členěné, tím bude systém „spravedlivější“, protože u velkých nemocnic s desítkami tisíc případů ročně se případné výkyvy ve spektru poskytovaných zdravotnických výkonů statisticky zprůměrují. U malých nemocnic může několik jak lékařsky, tak nákladově náročných případů způsobit problémy s financováním, pokud i nadále zůstanou v platnosti omezující podmínky úhradových vyhlášek ve smyslu maximálně 105 % čehosi apod. V případě, že nebudou používána omezující ustanovení a zdravotnická zařízení dostanou proplácenu veškerou vykonanou péči v hospitalizační části výkonů, je pro současný stav počtu DRG skupin dostatečný. MUDr. Svatopluk Němeček, MBA, ředitel Fakultní nemocnice Ostrava 1. Naše nemocnice je na pokračování principu a rozšíření vykazování péče podle systému DRG připravována již řadu let. Asi tři roky věnujeme vysoké úsilí zkvalitnění a optimalizování systému DRG. Zavedli jsme pracovní



pozice tzv. lékařů-kodérů, kteří jsou na každé klinice a oddělení odpovědní za správnost a úplnost vykazování poskytnuté zdravotní péče. Tito kodéři jsou pravidelně každoročně proškolováni. 2. Princip jedné základní sazby má sice opodstatnění v tom, že za stejnou práci má být každý zaplacen ve stejné výši. Nabízí se však otázka, zda jde vždy opravdu o stejnou práci a stejně nákladnou. Uvedu konkrétní příklad z lékařské praxe. Pacient je přivážen s diagnózou cévní mozkové příhody do komplexního cerebrovaskulárního centra, které musí zajišťovat velmi náročné personální a technické náležitosti, je mu proveden velice náročný a materiálově nákladný výkon a celková cena léčby tohoto pacienta vyšplhá na sto tisíc Kč. Tento pacient je pak dále přeložen na standardní oddělení jiné nemocnice, kde je doléčován. Paradoxně za tohoto pacienta dostanou zaplaceno shodně obě nemocnice. Tady je vlastně odpověď na vaši otázku. Určitě by se měla nějakým způsobem odlišit a diferencovat úhrada léčby v komplexních specializovaných centrech od standardní péče. 3. Myslím, že počet DRG skupin je dostatečný, ale stávající počet by se mohl ještě rozšířit o konkrétní skupiny odpovídající velice nákladné péči (např. o již zmiňované výkony v cerebrovaskulárním centru), které v současné době nejsou úhradově podchyceny. Ing. Jan Ferenc, ředitel Nemocnice s poliklinikou Havířov, p. o. 1. Mezi lékaři máme 13 kodérů, které pravidelně školíme, a myslím, že to je dostatečný počet. 2. Pokud se týká základní sazby, určitě by měla být jednotná pro všechna zdravotnická zařízení. Není možné, aby za stejnou operaci měly fakultní nemocnice jinou, výhodnější sazbu. Podle sdělení ministra zdravotnictví by mělo dojít k sjednocení sazby za stejnou péči do 3 let. Zatím jsou v platbách velké rozdíly. Vůbec nehovořím o specializovaných centrech, ale o základní péči. Nemocnice našeho typu jsou podnancované a musejí poskytovat i nelukrativní péči, která na sebe váže velké náklady. 3. Domnívám se, že počet DRG skupin je dostatečný, ale nemyslím, že financování podle DRG je jediná správná a spravedlivá cesta, jelikož kvalitní kódování podle diagnóz neznamená, že byla poskytnuta kvalitní léčba pacientovi. O tom se už moc nemluví a pacient se z rozhodování postupně vytrácí. MUDr. Libor Vylíčil, ředitel, Litomyšlská nemocnice, a. s. 1. Úhrada výkonnosti podle DRG bude spravedlivějším rozdělováním financí podle vykonané práce, než se doposud dělo. Samozřejmě to není stoprocentní, ale je to určitý posun ve vývoji plateb. Litomyšlská nemocnice se již od začátku pravidelně připojovala k možnosti vykazovat svou výkonnost systémem úhrad dle DRG. Doufám, že víceleté zkušenosti a opakované proškolování lékařů s ná- slednou kontrolou specializovaným kodérem přinesou ovoce. Zároveň máme instalovaný kontrolní systém, který upozorňuje na chyby ve vykazování. 2. Základní sazba by měla být jednotná. Myslím, že ministerstvo zdravotnictví řešilo problém celkem logicky a kompromisně a přibližovací koridor je variantní řešení, které postupně jednotnou sazbu zavede. Podpora základní sazby je v tom, že za stejný výkon dostanou různá zdravotnická zařízení stejnou platbu. 3. Počet skupin DRG se neustále mění a vyvíjí. Dá se předpokládat, že bude narůstat, systém bude složitější, ale možná, při dobrém vy- užití, spravedlivější k poskytovatelům zdravotní péče. Foto popis|



Přehled zpráv

Recommend Documents