Přehled zpráv

Přehled zpráv 23.10.2015 - 26.10.2015 Univerzita Pardubice Boleslavský deník Vysoká škola slaví! Další meta je stát se univerzitou ............................................................................................. 3 24.10.2015 Boleslavský deník str. 1 Titulní strana Univerzita Pardubice MARTIN WEISS  ČRo - regina.cz Studenti z UJAK se opět bouří. Dostudovat na jiných školách nechtějí .............................................................. 4 24.10.2015 ČRo - regina.cz str. 0 / denik Univerzita Pardubice Eva Rajlichová  ČRo Plus Co pro vás znamená "retro"? .................................................................................................................................... 4 23.10.2015 ČRo Plus str. 1 19:10 Radiofórum Univerzita Pardubice  Olomouckou kauzu zamotal GIBS .......................................................................................................................... 14 25.10.2015 ČRo Plus str. 4 18:10 Názory a argumenty Univerzita Pardubice  denik.cz Restaurátoři zkoumají historické fresky v kapli v obci Dolní Přím...................................................................... 21 25.10.2015 denik.cz str. 0 Královéhradecký kraj Univerzita Pardubice  Dobrý den s kurýrem České školství a trh práce si nepodávají ruce. Změňme to! ................................................................................ 22 26.10.2015 Dobrý den s kurýrem str. 7 Rozhovor týdne Univerzita Pardubice  JAROSLAV CHUDARA euro.e15.cz Vysoké školy se učí podnikat se svým know-how ................................................................................................ 25 25.10.2015 euro.e15.cz str. 0 Archiv Univerzita Pardubice Petr Weikert  hokej.cz Příklep 22.10. - 18:25 ................................................................................................................................................ 26 23.10.2015 hokej.cz str. 0 Univerzita Pardubice  Skvělá kulisa, tvrdá řež a tři obraty. Derby univerzit znovu pro Hradec ............................................................. 28 23.10.2015 hokej.cz str. 0 Univerzita Pardubice  Martin Voltr Hospodářské noviny Reformu vysokých škol může zbrzdit spor o Policejní akademii ........................................................................ 29 26.10.2015 Hospodářské noviny str. 5 Události Univerzita Pardubice Markéta Hronová 

NEWTON Media, a.s. © 2015 | [email protected] | www.newtonmedia.cz

1

Hradecký deník Restaurátoři zkoumají historické fresky v kapli v obci Dolní Přím...................................................................... 30 24.10.2015 Hradecký deník str. 3 Hradecko Univerzita Pardubice VERONIKA SKŘIVANOVÁ  Skvělá tradice, hodnotí obě univerzity derby ........................................................................................................ 31 24.10.2015 Hradecký deník str. 3 Hradecko Univerzita Pardubice (kul)  Chrudimský deník Víte, jak pomoci? V Kosatci se prezentovaly sociální služby .............................................................................. 31 26.10.2015 Chrudimský deník str. 2 pardubický kraj Univerzita Pardubice (nika)  iHNed.cz Zeman využívá spory s akademiky ke svému marketingu, části jeho voličů je to sympatické, říká rektor Bek .................................................................................................................................................................................... 32 25.10.2015 iHNed.cz str. 0 domaci.ihned.cz Univerzita Pardubice  Hana Čápová neviditelnypes.cz ŠKOLSTVÍ: Srovnávejme se nahoru ....................................................................................................................... 33 23.10.2015 neviditelnypes.cz str. 0 Neviditelný pes / Společnost Univerzita Pardubice Neviditelný pes, Ivo Možný  pardubickenovinky.cz Stát se rozvoji vědy nevěnuje a proto vědci odcházejí do zahraničí .................................................................. 34 23.10.2015 pardubickenovinky.cz str. 0 regiony Univerzita Pardubice  Stát se rozvoji vědy nevěnuje a proto vědci odcházejí do zahraničí .................................................................. 36 24.10.2015 pardubickenovinky.cz str. 0 regiony Univerzita Pardubice  Pardubický deník Pardubický zámek hostí historiky i dnes ............................................................................................................... 37 24.10.2015 Pardubický deník str. 3 Pardubicko Univerzita Pardubice  (pad) Skvělá tradice, hodnotí derby obě univerzity ........................................................................................................ 37 24.10.2015 Pardubický deník str. 1 Titulní strana Univerzita Pardubice (kul)  Respekt Plebejství by mělo být svobodné ............................................................................................................................ 38 26.10.2015 Respekt str. 54 Rozhovor Univerzita Pardubice  HANA ČÁPOVÁ


2

Univerzita Pardubice Boleslavský deník

Vysoká škola slaví! Další meta je stát se univerzitou 24.10.2015

Boleslavský deník str. 1 Titulní strana Univerzita Pardubice

MARTIN WEISS

Škoda Auto Vysoká škola oslavila jubileum. Po ceremonii akademická rada projednala plány na příštích pět let Mladá Boleslav – Příběh se začal psát 2. října 2000. Tehdy se poprvé otevřely brány Škoda Auto Vysoké školy, první firemní vysoké školy v České republice, prvním studentům. Co se za následujících 15 let změnilo? Snad všechno. Skromné začátky i prudký rozvoj posledních let přiblížili řečníci v rámci slavnostního zasedání akademické rady v kostele sv. Bonaventury Na Karmeli. „Naplňují mě pocity osobní hrdosti, že jsme před 15 lety našli odvahu uskutečnit něco, co bylo jaksi nad rámec. Přál bych si, abychom i v budoucnu měli více odvahy dělat rozhodnutí, která se odlišují a vybočují,“ řekl předseda správní rady a člen představenstva společnosti Škoda Auto Bohdan Wojnar. „Říká se, že vysoká škola potřebuje 20 let k tomu, aby se dokázala etablovat. Škola Auto Vysoká škola je už ve třech čtvrtinách emancipační cesty. A 15 let je dlouhá doba, zvlášť když zvážíme rychlost vývoje, jakým prochází,“ nastínil rektor Pavel Mertlík. Pozvání na slavnostní akt přijala celá řada českých rektorů, zástupců partnerských škol i společností. Vyslechli si několik projevů, z nichž úsměv na tváři vyloudil zejména Štěpána Laciny, absolventa školy, který zavzpomínal na začátky vysoké školy ještě v areálu automobilky, na její pozdější přesun na půdu 6. základní školy, kde vysokoškoláci bojovali se školáky o poslední bagety z automatu, i na definitivní přesun do reprezentativních a moderních prostor bývalého klášteraNaKarmeli. „Právě jsme byli svědky aktu, kterým oficiálně slavíme 15. výročí založení školy. Slavnostní část už je za námi, odpoledne budeme pokračovat běžným pracovním zasedáním akademické rady. Například na programu je schvalování některých dlouhodobých strategických dokumentů,“ přiblížil prorektor Petr Šulc. Škoda Auto Vysoká škola v posledních dvou letech buduje především síť stálých partnerů, zejména z oblasti automobilového průmyslu, ale také z řad dalších průmyslových podniků či konzultačních společností. Příkladem může být uzavření spolupráce s Unicorn College specializující se na IT technologie. Rovněž se jí podařilo získat prestižní akreditaci ACBSP, která absolventům otevírá nové možnosti osobního růstu. Dalším velkým cílem školy je získání akreditace doktorského studijního programu, což znamená získání univerzitního statutu. To bude ovšem podle Šulce otázka období možná delšího než pět let. V souvislosti s novým vysokoškolským zákonem, který vejde v platnost pravděpodobně v příštím roce, bude škola rovněž usilovat o získání institucionální akreditace, která je vlastně českou obdobou mezinárodní akreditace ACBSP. Ta umožní autonomnější rozvoj vysoké školy i snazší tvorbu nových oborů. Právě flexibilitu, s jakou škola nové obory a studijní programy v návaznosti na poptávce otevírá, považují její zástupci za nepřekonatelnou. Nyní je například zažádáno o akreditace oborů Podniková ekonomika a Řízení lidských zdrojů. Na škole současně studuje 1100 studentů ze 17 zemí světa a 70 procent z nich získá během studia zkušenost ze zahraniční praxe. Velká důležitost se přikládá angličtině. „Pro úspěch v podnikání potřebujete mít pouze dvě věci: správnou vizi a strategii, a správné lidi. Já věřím, že tato škola má obojí,“ uzavírá Bohdan Wojnar. *** „Pro úspěch v podnikání potřebujete mít pouze dvě věci: správnou vizi a strategii a správné lidi. Já věřím, že tato školamá obojí.“ Bohdan Wojnar, předseda správní rady Foto popis| SLAVNOSTNÍMU AKTU byly přítomny osobnosti spjaté s počátky školy, rektoři českých škol i partneři. Foto autor| Foto: Deník/Martin Weiss Region| Střední Čechy


3

ČRo - regina.cz

Studenti z UJAK se opět bouří. Dostudovat na jiných školách nechtějí 24.10.2015

ČRo - regina.cz str. 0 / denik Univerzita Pardubice

Eva Rajlichová

Bývalí studenti speciální pedagogiky na soukromé Univerzitě Jana Amose Komenského (UJAK) znovu protestovali proti zrušení svého oboru. V poledne se sešli před ministerstvem školství. Vadí jim, že nemůžou dostudovat na škole, kde začali. V září totiž akreditační komise neprodloužila oboru kvůli nekvalitní výuce akreditaci. Podle pořadatelů dorazily asi čtyři stovky lidí, policie odhaduje počet účastníků na 200.Demonstranti si přinesli transparenty s nápisy Nejsme ovce a skandují různá hesla, například Dostudovat! Zástupci ministerstva školství se s protestujícími nesetkali.Studenti končícího oboru zdůrazňují, že pro mnoho z nich by přechod na jinou školu znamenal komplikaci.„Vlastně nás coby učitele posílá znovu na pětileté studium. To je pro nás osm měsíců před státnicemi absolutně nepřijatelné. Už jenom to, že bychom měli v únoru nastupovat na nové studium, nebo někde dělat přijímací řízení, je pro nás opravdu velmi těžké a složité,“ řekla studentka Jindřiška Rašínová.Ministryně školství Kateřina Valachová z ČSSD už dříve oznámila, že veřejné vysoké školy mohou studentům speciální pedagogiky nabídnout v letním semestru 650 míst.Bývalí studenti UJAK ale budou muset znovu složit přijímací zkoušky s tím, že některé předměty jim možná budou následně uznány.„Dojednali jsme také s pedagogickými fakultami systém individuálních plánů i možnost studia o víkendu. Stejně tak jsem vydala stanovisko, které znemožňuje jakékoli postižení těchto učitelů a učitelek v pracovněprávních vztazích,“ prohlásila Valachová.Řada pedagogů totiž zahájila studium na UJAK ve snaze doplnit si povinné vzdělání, které potřebují, aby mohli dál učit.„Když k nám přišla školní inspekce, dotazovala jsem se, jak si kvalifikaci zajistit. Bylo mi řečeno, že mám kontaktovat ministerstvo školství, což jsem učinila. A ministerstvo školství mi doporučilo studium na Univerzitě Jana Amose Komenského, konkrétně obor speciální pedagogika – učitelství,“ potvrdila studentka Ivana Kišová.Do pomoci Univerzitě Jana Amose Komenského se podle ministerstva školství zapojily všechny pedagogické fakulty v Česku. Mimořádné přijímací zkoušky budou pro studenty, kteří už mají část studia zmíněného oboru za sebou.Vedení UJAK údajně také našlo možnost, jak by si mohli bývalí studenti školy dokončit vzdělání. Jde prý o studium na jedné ze slovenských vysokých škol. Podrobnosti chce UJAK zveřejnit příští týden.Na veřejných vysokých školách je pro studenty UJAK volných přes 600 míst Valachová: Konec speciální pedagogiky na UJAK nelze do konce září zvrátit UJAK nemá od října akreditaci na obor speciální pedagogiky Pro studenty končícího oboru na UJAK není na ostatních školách dost míst Valachová bude s děkany pedagogických fakult řešit dostudování studentů z UJAK URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/1547028 ČRo Plus

Co pro vás znamená "retro"? 23.10.2015

ČRo Plus str. 1 19:10 Radiofórum Univerzita Pardubice

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Dobrý večer. Pod pojmem retro si může každý představit něco jiného, záleží na věku i vkusu. Pokud je vám přes čtyřicet, možná vás pobaví marketingová akce s mlékem v pytlíku, které se takto prodávalo v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století. A módu kalhot do zvonu, které mám mimochodem na sobě, zažijete potřetí. Pokud je vám pětadvacet, můžete za retro považovat třeba už hudbu z devadesátých let, která bude možná pro vaše prarodiče stále ještě horkou novinkou. Některé retro je neškodné, z jiného může někomu běhat až mráz po zádech. A samozřejmě jde o byznys. Co pro vás toto slovo znamená? Které retro máte rádi a které vám vadí? A má mít obchod s nostalgií nějaké meze? Ptáme se vás v dnešním Radiofóru. 221552755 je telefonní číslo sem k nám do studia. Za chvilku přivítáme vaše názory, poznámky či komentáře. Od mikrofonu zdraví Lucie Vopálenská.


4

A mým dnešním hostem je docent z Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, designér Jan Němeček ze studia Olgojchorchoj. Vítejte. Jan NĚMEČEK, docent Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, designér studia Olgojchorchoj -------------------Dobrý večer. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Co pro vás osobně znamená slovo retro, co si pod ním nejčastěji vybavíte? Jan NĚMEČEK, docent Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, designér studia Olgojchorchoj -------------------To je strašně širokej pojem, ale je to opravdu hrozně, hrozně osobní záležitost, pro každého je retro něco jiného, ale samozřejmě v dnešní době se to nejvíc používá na věci, který se vyrábí buďto zcela jako kopie nějakých minulých vln a mód a nebo na ně nějakým způsobem navazují formálně nebo filozoficky, takže se to používá, tohle to slovo spíš jakoby komerční označení. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------A je to pro vás termín skladným nebo záporným nábojem, nebo obojí a záleží na jednotlivostech? Jan NĚMEČEK, docent Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, designér studia Olgojchorchoj -------------------Určitě obojí, určitě, určitě v některým případě je to, takhle, myslím, že obecně všichni máme tendenci si idealizovat dětství a mládí a všecko, co se nám s tím spojuje emocionálně většinou bývá pozitivní, ale na druhou stranu pro mě jako pro designéra je lepší dívat se dopředu a podílet se na nových trendech, než se vracet ke starýmu a podílet se na retru, proto, proto je to tak opravdu tam úplně ambivalentní vztah k tomu, jak k tomu slovu, tak k tomu, k tý podstatě tý věci. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------A vy jste zmínil před chvilkou, že se tím slovem označuje, ono je opravdu velmi široké nebo ten pojem je velmi široký, že se tím označují i kopie v podstatě, já nevím, plagiáty možná, ale i nová díla, která jsou charakteristická návazností, nějakou designovou asi návazností, takhle jsem vás pochopila. Tak ale, kde je vlastně ta, ta hranice toho přijatelného ještě z vašeho pohledu, z pohledu designéra a i pedagoga, protože kopírovat, čistě kopírovat to, to vlastně není umění? Jan NĚMEČEK, docent Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, designér studia Olgojchorchoj -------------------To není. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------To není. Jan NĚMEČEK, docent Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, designér studia Olgojchorchoj -------------------Když se na to podívám z toho hlediska vlastně toho, těch autorských práv nebo licence výrobní, tak samozřejmě je tam spousta věcí, který nikdo neochraňuje a staly se v podstatě veřejným vlastnictvím a skutečně se kopírují nebo dělají se jejich reedice, jenom z důvodu právě týhle tý současný retrovlny nebo retrománie nebo toho, tý obliby v těch, v těch starších věcech, což je, jak jste tam přesně mluvila, dneska v Lidlu máte, v nějakým řetězci máte prostě týden, retro týden, a oni si objednají speciálně vyrobený věci, který se dělaly před čtyřiceti, padesáti lety, starou limonádou, starý pišingr, nebo to mlíko v těch igelitových pytlíkách a samozřejmě spousta z nás se už střední a starší generace si rádo jako zavzpomíná. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------No, a vy si taky rád takhle zavzpomínáte nebo není něco takového, můj kolega, omlouvám se za to slovo, když jsme o tom diskutovali, v redakci řekl, že některé to retro je až takové úchylné.


5

Jan NĚMEČEK, docent Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, designér studia Olgojchorchoj -------------------Je to, je to trošku až ujetý, no, samozřejmě úchylný, úchylný je asi to nejsprávnější slovo, ale samozřejmě jde především o peníze, o byznys, takže když je to úchylný, tak to jde na odbyt ještě líp, takže se s tím musíme smířit, ale zase ta hranice je strašně individuální, někoho to potěší, někoho to urazí. To ..., tak to je, no. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Říká Jan Němeček. Zmínil jste autorství, autorská práva, když jsem se ptala na kopie, tak třeba takový velmi zajímavý a pro Československo charakteristický bruselský styl, který je ..., opravdu některé kousky jsou nádherné, tak ten se třeba takovým způsobem kopíruje? Jan NĚMEČEK, docent Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, designér studia Olgojchorchoj -------------------Za prvý jsou ... Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Tam snad autorská práva možná jsou. Jan NĚMEČEK, docent Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, designér studia Olgojchorchoj -------------------Jsou, určitě, určitě, tam je, je spoustu autorských práv a nejenom Brusel, když si vezmete kubismus, tak třeba profesor Horejc umřel v roce 87 tuším, který dělal kubistický věci, takže ty do dneška prostě jsou pod autorskýma právama, takže když se bavíme o bruselským stylu, který byl až dalších čtyřicet nebo padesát let poté, tak, tak tím spíš, ale za prvý, často se tomu retru věnují ti původní výrobci, to znamená, vezmou věc, kterou vyráběli a na kterou mají licenci a vyrábějí ji znovu a už vlastně se nemusejí ani třeba, buďto se znovu vyrovnají s tím majitelem těch autorských práv, který jim tu licenci poskytl, no, anebo už to tehdy měli tak ošetřený, že už to dneska nikoho nezajímá. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Třeba známé pěkné židle. Jan NĚMEČEK, docent Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, designér studia Olgojchorchoj -------------------Určitě. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Mimochodem, ještě k těm termínům, jak se liší retro a vintique. Mně vintique zní trošku noblesněji, možná pro bohatší a takovou klidnější vyšší střední třídu, movitější klientelu a je to také taková móda dost? Jan NĚMEČEK, docent Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, designér studia Olgojchorchoj -------------------Já myslím, že jste to vyjádřila asi přesně. Já, upřímně řečeno, nejsem schopný definovat rozdíl těch dvou pojmů. I když jsem se nad tím, přiznám se, mockrát zamýšlel, tak jsem nedošel nikdy k žádnýmu závěru, ale tu, ten pocit z toho jste vyjádřila asi přesně, používá se to často třeba u aut, řekne se retrocar, řekne se ..., nebo spíš je to tak, že retro je něco, co se dnes vyrobilo v tom retrostylu, kdežto vintique je skutečně stará věc. Tam to, u aut je to třeba přesně tak, nekoupíte si retro auto, koupíte si vintique ... Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Veterána. Jan NĚMEČEK, docent Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, designér studia Olgojchorchoj -------------------Jo, veterána. A nebo si koupíte retro auto, který se dneska taky vyrábí, jako že někdo třeba navrhne Škodu 110 L v novým designu, ne příliš povedeným, a je to retro.


6

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Když třeba televize nabízejí normalizační seriály a doma si k nim někdo v papučích třeba osmaží sekanou. Je to retro a nebo to není retro a co to je? My jsme se i v redakci nedokázali shodnout, zda třeba smažený sýr je retro nebo není, když ho jíme kontinuálně vlastně pořád, takže o nějakých vlnách, kdyby se zájem vytrácel a pak zase vracel, a to je také jedna z definic retro, že vlastně retro je něco, co je, je z minulosti, ale ono se to aspoň jednou vrací v nějakých cyklech? Tak vlastně, když major Zeman běží na televizních kanálech skoro pořád, tak je to retro nebo není? Jan NĚMEČEK, docent Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, designér studia Olgojchorchoj -------------------Já si myslím, že ta cykličnost je tam důležitá, jako když skutečně ta kontinuita, dobře, on se pár let nevysílal major Zeman, myslím si, že tak deset let byl pokoj. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Jenom krátce. Jan NĚMEČEK, docent Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, designér studia Olgojchorchoj -------------------A mimochodem pár z těch dílů je skvělých, jako to, když pomineme filozofii celou toho díla, tak, taková studna třeba nebo mimikry, to jsou kouzelný věci, ale ta, skutečně si myslím, že tam musí dojít k tomu přerušení, k tomu vlastně přesycení tou věcí a tou, tím stylem, odpočinutí si od toho, pak může to, nebo pak zase logicky to retro nastane, když, když už to zase je zajímavý pro další generace a nebo i pro tu původní. Většinou je to tak, že ta mladší generace vnímá retro jako retro dřív než ta starší, protože má rychlejší metabolismus a ten čas jí ubíhá jinak, takže často ty mladí se dřív nadchnou pro ty starší věci než ty původní uživatelé. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------No, o tom ještě budeme hovořit. Jinak, když jsem se třeba zamyslela nad soundem českých rádií, tak mi přišlo, že vlastně drtivá většina hudby, kterou hrají nejrůznější rozhlasové stanice, je nějaké retro. Například populární hudba ve stylu disko z doby normalizační, prostě to je dneska mainstream. Myslíte si, že lidé dostatečně vnímají, co všechno kolem nás je vlastně retro, nebo co nějakým způsobem odkazuje k té minulosti? Jan NĚMEČEK, docent Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, designér studia Olgojchorchoj -------------------Já myslím, že ... Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------To se ani nedá moc rozlišit. Jan NĚMEČEK, docent Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, designér studia Olgojchorchoj -------------------Doba je tak eklektická, že asi se tím nikdo moc nějak nezabývá, řekl bych, že ani kunsthistorici a estetici se nad tím nějak zásadně nezamýšlejí, ale ... Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Nikoho jsme nenašla. Jan NĚMEČEK, docent Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, designér studia Olgojchorchoj -------------------No, no, je to, ono je to tak těžko definovatelný a tak, tak osobní záležitost, byť se s tím marketingově pracuje a je to, je to velký zdroj nějakých obratů a příjmů, tak možná, že by stálo za to se tomu opravdu věnovat jako teoreticky, ale když jste mluvila o tom soundu, rozhlasu, tak my máme teda vintique auto s kolegou, což je Tatra 613, to asi můžu říct. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka


7

-------------------Ta je krásná. Jan NĚMEČEK, docent Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, designér studia Olgojchorchoj -------------------Dneska neexistují ty osobní auta, tak to není nepovolená reklama. A máme tam samozřejmě teda tu původní rádio Tesla, Tesla exkluziv, který se samo dolaďuje a má to samozřejmě jeden reproduktor mono a když to pustíme moc, museli jsme nechat nějakým způsobem to naladit na dnešní frekvence a hraje tam, tuším, jedna z mála stanic je právě Český rozhlas. A když se to pustí s tímhle tím starým soundem, tak najednou zjistíte, protože to je strašně retro jako v tu chvíli, a zjistíte, kolik právě retro věcí se v tom rozhlasu vysílá a jenom ten obsah toho mluveného slova se liší proti tomu, takže ten pocit toho, že jste cestovala časem, je strašně plastický v tu chvíli, jo. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Říká Jan Němeček, designér ze studia Olgojchorchoj. 221552755 je telefonní číslo, na kterém rádi přivítáme vaše názory, poznámky, komentáře, bavíme se o retru a to s Janem Němečkem. Co pro vás vlastně retro znamená? Jaké máte rádi a jaké nemusíte. Děkujeme, že nám píšete. Pan Zdeněk Faix poslal přes Facebook odkaz na fotku nejoblíbenějších českých zákusků, je na ní větrník, rakvička se šlehačkou, punčák a věneček. Gabriel Svoboda nám napsal, že pro něj jsou retro i devadesátá léta, byl to podle něj jedinečný mix starého a nového v architektuře, autech, designu a podobně. Moc vám děkujeme. Pane Němečku, zastavme se u toho, co nám napsal právě pan Svoboda, byla podle vás devadesátá léta, jak říká, jedinečným mixem starého i nového, jak vnímáte právě tuhle dekádu? Já už musím lovit v paměti. Vy taky trochu. Jan NĚMEČEK, docent Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, designér studia Olgojchorchoj -------------------Samozřejmě. Pro mě teda devadesátý léta retro nejsou, ale je pravda, že samozřejmě doznívání starého a začátek nového díky těm všem změnám logicky probíhaly, ale jako retrem bych to já ani z dnešního pohledu asi nenazval, ale protože ... Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Protože jsme starší. Jan NĚMEČEK, docent Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, designér studia Olgojchorchoj -------------------Jsme starší, takže pro nás to retro možná bude za pár let. A když se toho dožijeme, zaplať pánbůh, doufejme, ale přesně, jak vy jste to už říkala, pro, pro dvacetiletý je to, je to retro, protože oni to vnímali jako malý děti. A je to v pořádku. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Dovolal se nám pan Moravec. Hezký večer. posluchač -------------------Dobrý večer. Já bych měl dotaz na vašeho hosta, já obdivuji sedací nábytek slavných architektů, kteří už dávno teda nejsou mezi námi a třeba mě zaujala z vily Tugendhat to křeslo Barcelona. Tak jsem si pořídil kopii. Jaký je na to názor pana vašeho hosta. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Ano. posluchač -------------------Kam to mám zařadit ten svůj počin? Jan NĚMEČEK, docent Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, designér studia Olgojchorchoj --------------------


8

Já vám gratuluji k tomu, k tomu výběru, ta židle je skutečně skvělá, to jste udělal moc dobře, že jste si ji koupil, doufám, že pro ní máte hezký místo. posluchač -------------------Přesně tak, dokonce jsem teď k tomu koupil i podložku ještě. Jan NĚMEČEK, docent Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, designér studia Olgojchorchoj -------------------No, to je krása. To je krása. To vám, musím říct, že vám závidím, protože já bohužel nemám doma takovej hezkej prostor, kde by se, kde by se takováhle židle mohla hezky ... posluchač -------------------No, ale já vám teda řeknu, já to kombinuju, já mám teda ten pokoj zařízenej tak na půl starožitně, jo, ale nicméně se to tam docela krásně vyjímá. Jan NĚMEČEK, docent Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, designér studia Olgojchorchoj -------------------Tak to je výborný. A já bych k tomu řekl, že to už je tak vlastně historická věc, že tomu ani nedokážu říct retro, a ani tomu nedokážu říct vintique, ale je to prostě klasika. posluchač -------------------Klasika, ano, já to tak beru, právě, no. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------A, pane Moravče, můžu se zeptat, když se vám takhle zalíbí nějaký kousek klasiky, jak o tom teď hovoříme, je to hodně drahý, je to náročný koníček? Já věřím, že u některých kopií ... posluchač -------------------No, tak já nevím, já nevím, jestli mám říkat ceny, co jsem za to dal, no, tak ... Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Ale je to násobně, třeba je to řádově ... posluchač -------------------Stálo mě to asi patnáct tisíc. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------... víc než současný ..., takže je řádově víc než běžná asi produkce. posluchač -------------------No, asi jo, ale jako zase není to, myslím, přehnaný, ono je to perfektně udělaný, je to prostě i řemeslně výborně zpracovaný a je to v kůži ten potah, jo, takže myslím, že jsem koupil dobře. Jan NĚMEČEK, docent Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, designér studia Olgojchorchoj -------------------Jenom se zeptám, to je od tý brněnský firmy výrobek? posluchač -------------------Ne, není, není, já teda teď asi, všechny se asi nesmějí říkat ...


9

Jan NĚMEČEK, docent Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, designér studia Olgojchorchoj -------------------Ne, to neříkejte, to já jsem jenom myslel, myslel jsem něco konkrétně. posluchač -------------------Já jsem si to našel na internetu. Jan NĚMEČEK, docent Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, designér studia Olgojchorchoj -------------------Jo, jasně. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------A, pane Moravče, co pro vás znamená retro, když se řekne tohle slovo, tak co si pod ním vy vybavíte? posluchač -------------------No, tak já třeba miluju retro hudbu, jo. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------A ta je pro vás z jaké doby, co to je retro hudba? posluchač -------------------Já třeba miluji padesátá léta, jo, když začínal rock and roll a tyhle ty věci, tak to mě strašně baví, mám spoustu těch nahrávek z tý doby, takže to je pro mě, v hudbě pro mě retro jsou hlavně padesátá léta. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Ale nezažil jste, nebo zažil? posluchač -------------------Zažil, zažil, zažil, já už jsem právě v tý dobu, já už jsem stařec, jo. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Takže vlastně vzpomí..., nebo máte nejradši hudbu, kterou jste asi slýchal v dětství, ona je to docela běžná praxe? posluchač -------------------Dá se to říct tak. No, tak v dětství, ono už mi tenkrát bylo nějak kolem těch dvaceti, že jo, takže ... Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------A je naopak nějaké retro, které vám vadí, které nemusíte? posluchač -------------------No, tak já, abych vám pravdu řekl, tak já teda retro, který by mi vadilo, nějak ani moc nevnímám, takže nevím, co bych vám k tomu řekl, no. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Nevadí, děkujeme mockrát a přejeme hezký večer. posluchač --------------------


10

Já taky děkuju, na shledanou. Jan NĚMEČEK, docent Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, designér studia Olgojchorchoj -------------------Na shledanou. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Díky a na slyšenou. Jan NĚMEČEK, docent Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, designér studia Olgojchorchoj -------------------Užívejte si tu židli. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Pane Němečku, podobná otázka nebo stejná na vás, je něco z retrománie, nebo prostě z retro výrobků produkce, co vám vysloveně vadí? Jan NĚMEČEK, docent Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, designér studia Olgojchorchoj -------------------Ani ne snad, nemůžu říct, že bych se vůči tomu nějak vymezoval, ale přesně, jak to říkal pan Moravec, když mě to třeba do té míry nezajímá, tak to nevnímám, neirituje mě, nevzpomenu si teďka, že by, že by mě něco dráždilo. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------No, třeba už záhy po revoluci, možná to byla právě ta devadesátá léta, se objevily třeba obchůdky, to byly takový první, první obchůdky s interiérovými dekoracemi do restaurací nebo hlavně v restauracích se to začalo objevovat ve stylu takovém pseudonámořnickém, pseudokoloniálním, jo, pak přišlo na řadu umění čtyřicátých, padesátých let, pop-art, následně o dekády pozdějc i op-art. Něco bylo pěkné, něco dost hrozný šunt, ale právě si vzpomínám, že v těch devadesátých letech spousta restaurací sáhla po tomhle tom pokleslém jakoby, jakoby retru, retru vybavení, nevím. Nevadí vám to? Jan NĚMEČEK, docent Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, designér studia Olgojchorchoj -------------------Ale tak devadesátý léta, tam se prostě pouštělo do podnikání spousta lidí, který čistě z tý radosti, že můžou z toho, z toho, z přemíry energie a přitom bohužel třeba ne příliš vzdělaných v estetice a týhle tý kultuře hmotný, tak si to zařizovali tak, jak jim to tehdy ten vkus velel. A samozřejmě ta společnost se vyvíjí a kultivuje a prostě nemůžeme očekávat, že v devadesátých letech najednou všichni se probudí a budou, budou mít super vyhraněnej estetickej vkus. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------A myslíte si, že jsme se s tím vkusem, jako česká společnost, posunuli, myslím k lepšímu, aspoň o píď za těch pětadvacet let? Jan NĚMEČEK, docent Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, designér studia Olgojchorchoj -------------------Určitě, rozhodně jsme se posunuli hodně, ne o píď, posunuli jsme se hodně díky spoustě věcí, díky různým časopisům, díky různým akcím, který se dějí a popularizacím životního stylu, samozřejmě i nejenom v dobrým slova smyslu, i v tom špatným, ale, ale posunuli jsme se rozhodně. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Už jsme se o tom trošku zmínili, ale o mladé generaci, vy učíte ..., ano. Jan NĚMEČEK, docent Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, designér studia Olgojchorchoj -------------------Já jsem ještě jenom chtěl říct vlastně, že existuje jeden nadnárodní řetězec, který prodává nábytek, který se strašně zásadně zasadil o zlepšení vkusu národa, protože poté, co ...


11

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------To bude severský, to bude severský ... Jan NĚMEČEK, docent Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, designér studia Olgojchorchoj -------------------Je to jeden severský, ano, nejmenovaný, nejmenovaný řetězec, který vlastně tam, když jdete, samozřejmě to má svoje velký plusy, velký minusy, ale když tam jdete, tak tam není v podstatě nevkusná věc a díky tý určitý finanční přístupnosti, tak, tak strašně zkultivoval to, to já hrozně za to jsem vděčný, tady tomu řetězci, do jaký míry pozitivně zasáhl do vlastně, ne výuky, ale prostě kultivace, kultivace obecného vkusu v Česku, co se týče nábytku a interiéru, to jsem jenom chtěl, pardon. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Nic se neděje. 221552755 je naše telefonní číslo, a do Radiofóra se dovolal paní Alena, hezký večer. posluchačka -------------------Dobrý večer. Doufám, že tentokrát budu mít víc prostoru, než tenkrát půl minuty. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Povídejte. posluchačka -------------------Já jenom, jestli je retro taky klasická hudba, já mám poslouchám strašně třeba baroko nebo /nesrozumitelné/, tak to není retro, to je trvalá, trvalka, trvalá hodnota, ne? Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Ano. Jan NĚMEČEK, docent Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, designér studia Olgojchorchoj -------------------Já teda určitě se připojím k tomu názoru, že to, to není retro, to je opravdu skutečná klasika a to už tyhle ty věci, jakmile to přejde určitou, určitý stáří, určitou hranici, tak už nedochází k žádným vlnám oblibě a neoblibě a už je to, už je to zkrátka součástí celosvětový kultury a to vám samozřejmě opět jenom chválím, když posloucháte takovou krásnou muziku. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Začala jsem znova hovořit o mladých lidech, o vašich studentech také, protože učíte na UMPRUM, jak teda oni z vašich zkušeností vnímají retro nebo vůbec návrat ke stylům těch minulých dekád? Jan NĚMEČEK, docent Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, designér studia Olgojchorchoj -------------------Já myslím, že je to baví, že je to baví, no. A skutečně to retro je něco, co bych řekl, že se vrací a co lidi zažili, jo, baroko nikdo z nás, předpokládám, nezažil, tak to vlastně nemůže být retro, ale ty věci, který skutečně jsme zažili, tak ty na nás potom emocionálně působí různým způsobem v průběhu toho života, takže, a studenti vzhledem ke svý vyšší hladině energie, obecně to samozřejmě vnímají ještě daleko intenzivnějš. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Před dvěma lety byla na pražském Designbloku, který letos mimochodem právě běží v těchto dnech, byl oceněn výrobce nafukovacích hraček, který dělá původní návrhy podle paní Niklové, ale navrhují pro tuto firmu i mladí čeští designéři Jan Čapek, Anna a Jerry Kozovi. Když se na ty hračky podívám, tak jsou skutečně jako strašně podobné tomu, co bylo možná i v mém dětství, tak na kolik je v tom designu právě ještě možné jako kopírovat a kde je zkrátka, kde končí inspirace pro nějakou retrovlnu a začíná to plagiátorstvím.


12

Jan NĚMEČEK, docent Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, designér studia Olgojchorchoj -------------------Tak když se budeme bavit konkrétně o těch hračkách, který jste teďka zmiňovala, tak tam samozřejmě ta určitá podobnost, která tam je, je daná čistě tou technologií, tam ta technologie je tak strašně omezující, já vím, jo, Honza Čapek je náš bývalý skvělej student a my jsme se o tom samozřejmě bavili a vím, vím, jak obrovskou energii a kolik času tomu museli dát, než to vzniklo, ty prototypy, a samozřejmě paní Niklová, která byla geniální naprosto, a ty věci jsou nadčasový a budou vždycky a pořád budou moderní ještě za dvě stě let, tak dokonale tehdy vyhmátla to, co sluší tý technologii a tomu materiálu a co ..., byla schopna tomu dát čitelnej tvar. A v dnešní době, a v podstatě nikdo už to vůbec dál neposune, protože ona už na to tehdy přišla, a ten, ten posun už může být potom samozřejmě v barvách a v nějakých detailech a tématech a tak dále, ale moc dál se to dostat nedá, protože ten materiál si říká o tohle to tvarování, jinak to pak nefunguje, nestojí, dělají se tam blbý vrásky, nedá se to vyrobit a tak dále, je to opravdu složitá věc. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Technologické omezení. A jinak čistě obecně, na kolik platí pro tvorbu, se kterou setkáváte na škole a vůbec tady v reálu, že všechno už tu vlastně jednou bylo a nezbývá než variovat a opakovat a do jaké míry se naopak objevují třeba jedinci, kteří, kterým se skutečně daří nacházet nějakou úplně vlastní osobitou, originální cestu, která tu ještě nikdy nebyla. Jan NĚMEČEK, docent Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, designér studia Olgojchorchoj -------------------Je to s podivem, ale pořád se to daří, samozřejmě k tomu vždycky třeba dochází hodně, když se objeví nějaký nový možnosti materiálový nebo technologický, který umožní novou estetiku, novou, nový pohled na věc a umožní nový principy, tak tam vždycky podobná taková vlna nějakého oživení, ale musím říct, že skutečně se stává i u věcí, který jsou strašně jakoby využitý už, máme pocit, že už tam fakt nemůže přijít nic nového. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Třeba nůž nebo ... Jan NĚMEČEK, docent Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, designér studia Olgojchorchoj -------------------Třeba nůž, cokoliv jako ty věci, který jsou opravdu ohraný, omletý, židle, příbory a najednou někdo přijde a řekne si, Kriste pane, ještě tam nějaká cesta byla, jak to, že jsem na to nepřišel. Stává se to pořád. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Říká Jan Němeček. Posloucháte Český rozhlas Plus, pořad Radiofórum a dovolal se nám pan Pražák. Dobrý večer. posluchač -------------------Dobrý večer. Pražák Irnich. Krteček, tomu říkám retro. Je to nadčasový, hranice překonávající, moje vnoučata jsou z něj uchvácený, a to i moje vnučka ve Francii žijící a v /nesrozumitelné/ tam nedávno byla výstava o Krtečkovi a když tam přišla moje dcera, vnučka s plyšovým Krtečkem, tak tam byli středem pozornosti, protože řekli - ten je náš, my jsme Češi. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Děkujeme mockrát za ohlas. Tady vlastně závěr pana Pražáka, jsme Češi, vlastně to retro může být i docela dobrým nástrojem způsobem, jak skrze značky nebo konkrétní výrobky dávat vědět třeba i v globální, v globálním měřítku o České republice, souhlasil byste s tím? Já narážím i na Krtka, který cestoval do Číny samozřejmě. Jan NĚMEČEK, docent Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, designér studia Olgojchorchoj -------------------Určitě samozřejmě máte pravdu, tak v případě Krtka samozřejmě tady těží to retro z toho, že v těch zemích ten Krteček byl známý už teda před lety a tím pádem je to pro ně retro. Když přijdete s retrem, který bylo čistě naše


13

lokální věc, někam to přenesete, tak to může mít samozřejmě úspěch, ale není to pro ně retro, je to pro ně prostě něco, co neznají a cítí to čistě jako novou, nový zážitek. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Což ale nebrání byznysu, protože zajímavé je, jak jsme tady měli několik desetiletí totality, tak se k nám třeba nedostaly výrobky pro děti, myslím hračky, My Little Pony nebo Hallo Kitty, to bylo v západní Evropě. A před pár lety to zažilo, vlastně několik let to teď zažívá vlnu retra, ale jako moje generace, jako rodičovská, to vlastně nezná, ale děti už, děti to berou jako originál a ve světě je to retro. To je zajímavé. Jan NĚMEČEK, docent Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, designér studia Olgojchorchoj -------------------Je to tak, je pravda, že samozřejmě tady bylo spousta věcí, který, který mělo jenom třeba pár jedinců, pamatuji si, že třeba "Barbíny" občas někdo, někdo měl, někdo dostal odněkud, nebo dokonce snad i v Tuzexu občas se objevily, ale hlavně u těch hraček, těch bylo tady skutečně po málu. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Mimochodem, jaké věci, jaké výrobky nebo trendy mají podle vás šanci stát se jednou retrem, retro, co musí být splněno, aby se k tomu či onomu lidé chtěli vracet, je to nějaká emoční hodnota, prostě v tom zboží, je to velké rozšíření výrobků třeba nebo, já nevím, popularita, cokoliv jiného? Jan NĚMEČEK, docent Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, designér studia Olgojchorchoj -------------------Já si myslím, že to, to kdyby někdo věděl, tak, tak by mohl si založit na tom docela slušnou živnost, já si myslím, že se to v podstatě nedá jako takhle zobecnit a dopředu říct, protože retro je opravdu založený na emocích a ty emoce jsou často nevyzpytatelný a ta emoce, protože paměť je selektivní a má, má tendenci i špatný, špatný vzpomínky přetavit v dobrý, tak, jak říká jeden můj kamarád, zážitek, ten musí být dobrý, hlavně, když je silný, tak to přesně platí u toho retra taky, takže zatímco můžete mít dneska s nějakým předmětem nebo výrobkem konotace vysloveně negativní, tak za pár let se to může úplně obrátit naruby. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Jenom prosím stručnou odpověď, odhadnete, co bude retrem za dvacet let? Jan NĚMEČEK, docent Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, designér studia Olgojchorchoj -------------------Ne, ne, rozhodně ne. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Ani náhodou. Jan Němeček ze studia Olgojchorchoj a pražské UMPRUM. Díky za návštěvu. Od mikrofonu Českého rozhlasu Plus zdraví a příjemný poslech dalších našich pořadů přeje Lucie Vopálenská.

Olomouckou kauzu zamotal GIBS 25.10.2015

ČRo Plus str. 4 18:10 Názory a argumenty Univerzita Pardubice

Ondřej KONRÁD, moderátor -------------------Pojďme k jinému tématu. Já už jsem myslel, že když jsme tady seděli u Kulatého stolu minulý týden a hovořili jsme o té olomoucké akci státního zastupitelství a protikorupční policie, že to téma je víceméně vyčerpáno. Aspoň pro nějakou dobu, než se objeví nějaké nové, nové prvky. Ale trošičku to zamotal ten zásah Generální inspekce bezpečnostních sborů, GIBSu právě v tom protikorupčním útvaru pana plukovníka Šlachty, kde si GIBS odvedl jednoho patrně dost vysokého důstojníka v okovech a soud ho následně vzal do vazby, je obviněn z přijímání úplatků, podplácení, úniků informací. A chtěj nechtěj, leckdo se na to dívá, jestli by náhodou nemohlo jít o vlastně protitah toho GIBSu, jemuž, jemuž šéfuje člověk, který je, Ivan Bílek, který je považován za, za poměrně blízkého Ivanu Langerovi, který figuruje v té olomoucké kauze, byť nepatří mezi obviněné, aspoň prozatím a možná, že mu


14

to ani nehrozí, to nevíme. Ale jak, je pravda, že asi takovéhle zásahy se nemůžou dělat úplně ad hoc, že se připravují nějakou delší dobu, čili možná, že to je jenom skutečně souhra náhod, nebo špatné načasování. Ale to podezření zřejmě asi vzniká. Pane Znoji. Milan ZNOJ, politolog, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy -------------------No, tak podezření se nabízí, samozřejmě. Ale taky bych byl opatrný v těch soudech. Nepochybně policie, když už někoho zatýká, tak musí mít nějaké důkazy. A ty důkazy zjistit, to není jednoduché, to prostě opravdu je třeba roční práce. Otázka ale je, že už má i leccos připravené a najednou se objevila taková zvláštní situace, kdy dostali, jak se říká ... Ondřej KONRÁD, moderátor -------------------Dost to mohla urychlit, řekněme. Milan ZNOJ, politolog, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy -------------------Přesně to jsem měl na mysli. Takže nakonec si řekli, a jdeme do toho. A taky jim to trochu vrátíme. Já si myslím, že tento psychologický moment v tom mohl hrát nějakou roli. Neviděl bych to jako složitě nějak aranžované, připravované. Ale aby se jako ukázalo, že ani ten druhý není bez viny, tak si trošku hodím kamenem, no. Ondřej KONRÁD, moderátor -------------------Říká Milan Znoj. Válka policajtů příslovečná nehrozí? Jindřich ŠÍDLO, komentátor, Hospodářské noviny -------------------Já o tom vůbec nic nevím. Já, já jsem o tom, akorát jsem si včera přečetl v týdeníku Reflex poměrně zajímavý text Bohumila Pečínky s vhledem do Olomouce. A když jsem to dočetl, tak jsem se úplně vyděsil, říkal jsem si, to není Olomouc, to je popis jako, jak říká Andrej Babiš, toto je všetko Palermo, jo, to je, to byl popis běžně jako souboje mocenských klik, Kyselý proti Tesaříkům, policie, ani by člověk nevěřil, co se, musím říct, že jsem, že mě to vyděsilo. Jo, ale jestli hrozí válka policajtů, to se tady vždycky říká pětadvacet let jako v různých souvislostech, takže já si to vůbec nedovolím hodnotit. Ondřej KONRÁD, moderátor -------------------Ještě Petr Holub. Petr HOLUB, komentátor, Echo 24 -------------------To tady je samozřejmě na spiklenecké teorie ideální ... Ondřej KONRÁD, moderátor -------------------No právě, jsem říkal, že k tomu bude prostor. Petr HOLUB, komentátor, Echo 24 -------------------Ale já bych se teďko zdržel zpátky. Protože já skutečně znám situaci v některých krajských městech, v Olomouci neznám, ale myslím si, že to tam bude fungovat tak nějak podobně. Když se podíváme na ty kauzy, o které ve skutečnosti jde, na kterých se vlastně všechny ty spory mezi jednotlivými policejními složkami začaly rozvíjet, tak to jsou opravdu obyčejné komunální kauzy, jsou tam evropské dotace. Jde o zakázky v řádu třeba čtyřiceti milionů korun, to je ta dotace na jezdecký areál, kvůli kterému má potíže pan hejtman Rozbořil. Vzniklo to tak, že si na něj stěžoval majitel jiného jezdeckého areálu. A člověk ví, že v těch krajských městech samozřejmě vznikají tyto spory, ale hlavně tam existuje určitá vrstva, určitá vrstva notablu, nebo já nevím, jak to říct česky, kteří se všichni znají. Domluví se na všem. Samozřejmě, že tam patří hejtman, patří tam primátor, patří tam šéf místní policie, patří tam významný podnikatel. A oni to město spravují a většinou si myslí, že ho spravují dobře. A že pomáhají lidem. Tak oni tady získali evropské dotace, čtyřicet milionů, dodali tam ještě další peníze a postavili nádherný jezdecký areál, který je nejlepší na celé Moravě. No, nepomohli tím Olomouci? Samozřejmě tu zakázku dostala firma jednoho


15

známého. No, ale peníze zůstaly zase v Olomouci. A jestli tedy pak šla nějaká provize nějakému z těch politiků, tak vlastně ... Jindřich ŠÍDLO, komentátor, Hospodářské noviny -------------------Stále v Olomouci. Ondřej KONRÁD, moderátor -------------------/Smích/. Petr HOLUB, komentátor, Echo 24 -------------------Utužuje to i ty vztahy. A teď do toho, teď do toho nastoupí jako neřízená střela vrchní státní zástupce Ištvan a pak to vypadá jako Palermo. Ale ti lidé to jako Palermo nevidí. A jsem přesvědčen o tom, že, že oni si myslí, že tím pomáhají tomu městu, a možná to i něco tomu městu přinese. Teď jde o to, jaké míry tady ten klientelismus, jak se říká ošklivě, dosáhne. Protože pak to může dospět i do toho stádia, že to tomu městu škodí. Ale to, to skutečně nevím. Ale celý ten problém je opravdu taková komunální záležitost, je to vhled do místní politiky, a tím je to zajímavé. Ondřej KONRÁD, moderátor -------------------Což ovšem neznamená, že to není kriminální, že to nemá kriminální povahu, protože to je přece jenom ... Milan ZNOJ, politolog, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy -------------------Ale to je zneužití pravomoci, takže ... Ondřej KONRÁD, moderátor -------------------... rozkrádání těch státních ... Milan ZNOJ, politolog, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy -------------------... státní zástupce to spíš podpořil tedy, že to rozkrývají. Ondřej KONRÁD, moderátor -------------------... státních i evropských peněz. Pokud uspěje olomoucké vrchní státní zastupitelství a dost možná, že tentokrát to má poměrně podložené, vylepší to trochu pozici Iva Ištvana, který je takovým fackovacím panákem už nějakou dobu, protože je pravda, že ta obrovská akce, kdy Šlachtův útvar nakráčel na předsednictvo vlády, ale vlastně ten výsledek je dodnes jenom chaboučký, tak právě pan Ištvan není v dobré pozici, neboť on byl tedy za tím zákrokem. Jindřich ŠÍDLO, komentátor, Hospodářské noviny -------------------No, nejenom jeho. On Ivo Ištvan tedy, když ho potkáte, tak on nevypadá úplně jako otloukánek, jo, on vypadá stále sebevědomě. A, a myslím, že věří stále v to, co dělá. A to, že ty výsledky po dvou a půl letech jsou poněkud jako tristní, to je jiná věc. A ono by to ohrožovalo nejenom jeho, ono by to ohrožovalo i nejvyššího státního zástupce Zemana. Ondřej KONRÁD, moderátor -------------------No, to bezesporu. Jindřich ŠÍDLO, komentátor, Hospodářské noviny -------------------A to je myslím jako něco, čeho se, co sám nejvyšší státní zástupce dobře ví. Teď samozřejmě akce Olomouc je na začátku. To, co jako se kolem Ivo Ištvana děje, samozřejmě bude rozhodující, bude odvolání v případě toho údajného zneužití tajné služby. Tam kdyby nakonec Ivo Ištvan neuspěl, tak to myslím spustí jako pohyby ...


16

Ondřej KONRÁD, moderátor -------------------Čili to je případ Jany Nečasové, jenom pro posluchače, aby ... Jindřich ŠÍDLO, komentátor, Hospodářské noviny -------------------Ano, ano, je to případ, případ Jany Nečasové, která byla na prvním stupni docela překvapivě osvobozena. A teď se tedy, teď je otázka, jak to dopadne, jak to dopadne v té, v té, v tom odvolání. Protože zneužití tajné služby by samo o sobě na pád vlády stačilo. Ze strany nejbližšího spolupracovníka premiéra. To ano. Pokud by tohle ten, tohle konstrukci neudrželo, tak ty hlasy, které mluvily o nikoliv snad o státním převratu, to se mi nelíbí, ale o rozhodně neuvěřitelné akci, by jako měly, měly asi pravdu. Ale já si stále ještě myslím, že máme počkat na ten, na ten rozsudek v případě, v případě toho zneužití tajné služby, na ten odvolací. Ondřej KONRÁD, moderátor -------------------Ale jinými slovy předpokládáte, že musí vědět pan Ištvan, že je přece jenom ten led pod ním ne zcela pevný, že v případě toho olomoucké, té olomoucké kauzy se asi víc zabezpečil. Jindřich ŠÍDLO, komentátor, Hospodářské noviny -------------------Já doufám. Já doufám, nejenom kvůli Ivo Ištvanovi, ale tak nějak kvůli všem. Ondřej KONRÁD, moderátor -------------------Petr Holub. Petr HOLUB, komentátor, Echo 24 -------------------Ono tam jde o to, jak kvalitní jsou ty odposlechy a jestli je soud uzná. Ono tam skutečně ta těžkost celé té kauzy spočívá v tom, že, když to tak řeknu, to bratrstvo olomoucké, ono bude držet při sobě. Vidíme to nakonec na sociálním demokratu Rozbořilovi, hejtmanovi. Je obviněn, šéf strany ho vyzývá, a nejen šéf strany ho vyzývá, aby odstoupil z místa hejtmana, a on neodstoupí, protože ho všichni členové, významní členové ČSSD v Olomouci podporují. Takže Ištvan proti sobě skutečně bude mít poměrně pevný blok. A jestli, jestli ty odposlechy nejsou kvalitní, tak to nemusí dopadnout dobře. Jindřich ŠÍDLO, komentátor, Hospodářské noviny -------------------Mimochodem, dovedete si představit, že by ještě před dvěma, třemi lety jako neodstoupil hejtman v téhle pozici? Jako za, za Nečasovy vlády se odcházelo za to, že nějaký váš poradce hloupě mluvil do diktafonu, jo. Nebo skandálně. Jo, a tehdy odcházeli ministři, dneska zůstává obviněný hejtman. Jo, pro mě to je teda jako situace, já myslím, že za to dost dobře může průběh toho případu, právě toho případu zásahu na Úřadu vlády v roce 2013. Ondřej KONRÁD, moderátor -------------------A také i rozhodnutí Nejvyššího soudu, že například ty trafiky nejsou trafiky, respektive že ta imunita je tak široká, jak je, takže vlastně najednou jsou některé věci trochu jinak. Jindřich ŠÍDLO, komentátor, Hospodářské noviny -------------------S tím já jsem souhlasil. S tím, že, že ... Milan ZNOJ, politolog, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy -------------------S tím já jsem zásadně nesouhlasil. Jindřich ŠÍDLO, komentátor, Hospodářské noviny -------------------Myslím si, že takhle by mohl pak nějaký státní zástupce pozavírat polovinu sněmovny. Milan ZNOJ, politolog, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy


17

-------------------A to není, to není vůbec pravda. Tady jde o to, že se obchoduje s poslaneckým mandátem. Mandátem, který ... Jindřich ŠÍDLO, komentátor, Hospodářské noviny -------------------To se obchoduje, to se obchoduje od té doby, co je parlamentní demokracie parlamentní demokracií. A když se v parlamentě vyměňuje něco za něco. Milan ZNOJ, politolog, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy -------------------Pak to není parlamentní demokracie, ale oligarchie, vláda oligarchie. Jindřich ŠÍDLO, komentátor, Hospodářské noviny -------------------No, já nevím, já myslím, že by to, že jako vláda oligarchie, že se pozná podle toho, v dnešní situaci tím si nejsem jist, ale jsem si naprosto jist, že při takovýmhle přístupu by policie musela zasahovat v té sněmovně obden. Milan ZNOJ, politolog, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy -------------------Ne, ne, ne, tady se opravdu jedná o něco, co je neuvěřitelné v parlamentní demokracii. Ondřej KONRÁD, moderátor -------------------Nemluvíte přímo o tom, o tom trafikantství, nebo, nebo, nebo o tom, jak byl, jak je vnímána ... Milan ZNOJ, politolog, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy -------------------O tom, vzdání, vzdání se mandátu za trafiky, no. Jindřich ŠÍDLO, komentátor, Hospodářské noviny -------------------Není to nic hezkého, ale nechápu, proč by to měla řešit, mají to řešit voliči, nechápu, proč by to velmi selektivně měli řešit státní zástupci a policisté, když si vyberou zrovna tenhle případ, protože se jim to hodí do nějaké další konstrukce. Milan ZNOJ, politolog, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy -------------------To není žádný, že se jim něco hodí. Jindřich ŠÍDLO, komentátor, Hospodářské noviny -------------------Samozřejmě, že jo. Milan ZNOJ, politolog, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy -------------------Tady, no, tak tady prostě ten poslanec má mandát, protože slíbil voličům, že bude jednat jejich jménem. On je reprezentant těch voličů, že jo. A on ten mandát, který je v podstatě veřejnej, a je to závazek vůči voličům, a je to slib vůči voličům, on ho prostě prodá. Takže tady jsme svědky toho, že to, co je veřejné, se naprosto bezostyšně privatizuje. A obchoduje se s tím. To je v demokracii parlamentní nepřijatelné. Pokud to připustíme, tak se neodlišíme od opravdu zkorumpovaný vlády oligarchie. Jindřich ŠÍDLO, komentátor, Hospodářské noviny -------------------No, já vím, že tato debata není o něčem, co se stalo před dvěma a půl lety, naprosto tomu ... Ondřej KONRÁD, moderátor -------------------Ale to je, já ... Jindřich ŠÍDLO, komentátor, Hospodářské noviny


18

-------------------... naprosto tomu rozumím. Na druhou stranu nemyslím si, že by ... Ondřej KONRÁD, moderátor -------------------Střety vítám. Jindřich ŠÍDLO, komentátor, Hospodářské noviny -------------------... že by míru etiky při výkonu mandátu, s nímž může, může poslanec zacházet pouze podle svého svědomí, a ve svědomí poslance Tluchoře bych se hrabat nechtěl, nicméně nemyslím, že by ho měl posuzovat trestní soud. Protože třeba ti tři poslanci prostě nechtěli, aby ta vláda padla tehdy, no. To, že to by..., to, že to je forma korupce, je jisté, nebo něčeho, co je eticky jako velmi sporné, to já samozřejmě vím také. Ale nechci, aby, nebo nepřeji si, aby v té, aby v zemi o tom rozhodovali policisté a státní zástupci, jak říkám, zejména velmi selektivně, když se jim to bude hodit a kdy to budou potřebovat do nějaké své jiné konstrukce. Milan ZNOJ, politolog, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy -------------------Tady nejde o policii, tady jde o to, že nemůžeme právu a soudům zakázat, aby něco takového vyšetřovaly. A skrýt to pod pláštík imunity. Jindřich ŠÍDLO, komentátor, Hospodářské noviny -------------------No, tak od toho máme Nejvyšší soud, aby takové věci rozhodoval. Milan ZNOJ, politolog, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy -------------------No, bohužel. Jedinej, kdo má rozhodovat o té, o rozsahu imunity, je Ústavní soud. A mimochodem ten o ní rozhodl, a rozhodl o ní způsobem, který úplně na hlavu postavil to rozhodnutí Nejvyššího soudu, že ukázal, že je naprosto falešné. Ondřej KONRÁD, moderátor -------------------To je pravda. Jindřich ŠÍDLO, komentátor, Hospodářské noviny -------------------Protože s ním souhlasíte. Milan ZNOJ, politolog, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy -------------------Ne, to nejde o to, že, já tady říkám, co řekl Ústavní soud. Jindřich ŠÍDLO, komentátor, Hospodářské noviny -------------------Jasně, já znám ten Ústavní soud, to rozhodnutí. Ondřej KONRÁD, moderátor -------------------Aby bylo jasné, tak spor vedli Jindřich Šídlo a Milan Znoj. Petr Holub k tomuhle tomu se nechce už vyjádřit? Že bys to odpískal aspoň. Petr HOLUB, komentátor, Echo 24 -------------------No, mně ty názory přišly zajímavé. A ukazují, že opravdu je to nějaký problém, se kterým se ta veřejná debata teprve potýká. Já bych tedy jenom skromně dodal, že je tady i jeden podobný případ, který vůbec nikomu nevadí. Je to případ předsedkyně Energetického regulačního úřadu Vitáskové, která stojí před soudem už určitě přes rok, a myslím si, že většina médií se nad ní nerozčiluje, jako nad hejtmanem Rozbořilem. Ale spíše říkají, ano, ona proti zvůli, teď nevím přesně koho, úspěšně bojuje. Takže její PR oddělení skutečně pracuje bezchybně.


19

Jindřich ŠÍDLO, komentátor, Hospodářské noviny -------------------Což je ale mimochodem jako věc důležitá v té společenské debatě, teď nemyslím zrovna paní Vitáskovou, ale já bych nezapomínal, že v rámci našeho slavného boje proti korupci, který vypukl před pěti lety, například Vlasta Parkanová už tři a půl roku čeká nějaký soud, jo. Že jako mělo to impozantní nástup, dokonce jsme se dočkali už prvních rozsudků, byť ne pravomocných, v některých případech i pravomocných, ale že po cestě zůstávají takovéhle pomníky, je taky pravda. Ondřej KONRÁD, moderátor -------------------On z toho nástupu možná potom přišlo trošku zklamání, ale nicméně přece jenom i ta Nečasova vláda, která tady odešla vlastně s ostudou, vlastně učinila některé kroky, které, jejichž důsledky ... Jindřich ŠÍDLO, komentátor, Hospodářské noviny -------------------Jaké? Ondřej KONRÁD, moderátor -------------------No, to, že, to, že do jisté míry přece jenom uvolnila, uvolnila ruce těm státním zástupcům. Jindřich ŠÍDLO, komentátor, Hospodářské noviny -------------------Já myslím ... Milan ZNOJ, politolog, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy -------------------To bylo to, to právě teďka přeci je kámen úrazu, protože říkají, že to byl puč, co zorganizovali proti nim. Takže jestli, nemůžete přičítat ODS za zásluhu něco, z čeho prostě má vítr a říká, že to je zločinnost. Jindřich ŠÍDLO, komentátor, Hospodářské noviny -------------------No, já bych ODS v tomhle směru opravdu přispě..., přičetl to, že, že tu cestu uvolnila jmenováním nového nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana v roce 91, což byla civilizační změna. Já jsem si jist, že pánové Šlachta a Ištvan by v roce 2000 nikdy na ten Úřad vlády nedošli, protože by jim chvilku předtím někdo našel v počítači, počítači dětskou pornografii, jo. Tlaky, které jsme měli na policii a státní zastupitelství za různých pravicových i levicových vlád jako všichni pamatujeme. To, že se něco po roce 2010 začalo dít, je myslím zřejmé. A to, že se to kyvadlo asi v jednu chvíli vychýlilo příliš na, na jistou stranu, to je můj osobní názor. Já myslím, že s korupcí se nemá bojovat, že korupce se má normálně vyšetřovat, no. Milan ZNOJ, politolog, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy -------------------Samozřejmě. Je možné ODS pochválit za to, že spustila změny ve státním zastupitelství. Ale myslím si, že to bylo proti vůli ODS a teďka když říkají, že to je to nejhorší, co se stalo, tak bychom zase měli být opatrní v tom, abychom říkali, ta skvělá ODS nám tady pomohla v boji s korupcí. Ondřej KONRÁD, moderátor -------------------To sice ne, ale možná nechtěně, ale nicméně do jisté míry možná ano. Milan ZNOJ, politolog, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy -------------------Jedině tak, ano. Ondřej KONRÁD, moderátor -------------------No, já myslím, že bohužel už se k ničemu asi nedostaneme. Takže končí debata kolem Kulatého stolu pořadu Názory a argumenty na stanici Český rozhlas Plus. A mými hosty byli docent Milan Znoj z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Díky.


20

Milan ZNOJ, politolog, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy -------------------Děkuji za pozvání. Ondřej KONRÁD, moderátor -------------------Komentátor Hospodářských novin Jindřich Šídlo, také díky. Jindřich ŠÍDLO, komentátor, Hospodářské noviny -------------------Díky. Ondřej KONRÁD, moderátor -------------------A Petr Holub z týdeníku Echo. Za celou redakci se od mikrofonu loučí Ondřej Konrád. Petr HOLUB, komentátor, Echo 24 -------------------Těšilo mě. Jindřich ŠÍDLO, komentátor, Hospodářské noviny -------------------Na shledanou. denik.cz

Restaurátoři zkoumají historické fresky v kapli v obci Dolní Přím 25.10.2015

denik.cz str. 0 Královéhradecký kraj Univerzita Pardubice

Dolní Přím - Mohla by to být jen obyčejná vesnička nedaleko Nechanic. Dolní Přím má ale za sebou velmi bohatou historii, kterou dnes připomíná například barokní zámek a vojenský hřbitov z Prusko-rakouské války v roce 1866. " A také kaple, která byla postavena mezi lety 1680 a 1714. Kdysi sloužila jako garáž pro hasičské auto, chvíli to byl také dřevník. Teprve po roce 1989 začala obec dávat objekt „do kupy". Dnes se tu konají svatby, koncerty i výstavy. A také tu nyní „úřadují" restaurátoři z Fakulty restaurování Univerzity Pardubice. Průzkum začíná Průzkum výmalby kaple je teprve na svém začátku. Památka prošla opravou po požáru už v roce 1996, část fresek je tak odkrytých, zbytek je ale stále zahalen tajemstvím. „Našim hlavním cílem je nyní určit, jaký by měl být další postup," popisuje vedoucí týmu Jan Vojtěchovský. „Restaurátoři zkoumají, jestli se fresky vyskytují i na těch místech, kde nyní vidíme jen bílé plochy. Pokud objeví výmalbu, která by měla historický význam, v což samozřejmě doufáme, bude se pokračovat v odkrývání," doplňuje starosta obce Petr Švasta. Oltář ze 17. století Na čelní stěně kaple je nyní částečně odkrytý iluzivní oltář, pravděpodobně z období konce 17. století. Restaurátoři už kdysi obnažili jeho levou polovinu až na nejstarší vrstvu, pravou půlku na druhou nejstarší vrstvu. Ta pochází zhruba z poloviny 18. století, protože nese znaky rokoka. Na klenbě se nachází výjevy ze života sv. Františka Xaverského. „V tuto chvíli se zdá, že průzkum z 90. let se mýlil v tom, že malby s figurálními motivy byly posuzované jako samostatná vrstva, která se nikde jinde nevyskytuje. Z porovnání fotografií v tehdejším průzkumu a z našich zjištění ale vyplývá, že v okolí těchto maleb byla vrstva rokokové dekorativní malby, která bohužel v rámci opravy zanikla. Byla totiž vyhodnocena jako podstatně mladší a tudíž nehodnotná. Podle jistých podobností v technice malby nám ale připadá, že spolu obě vrstvy souvisely, což by znamenalo, že došlo k nenávratnému poškození malby. Tyto informace ale musíme ale ještě potvrdit analýzou odebraných vzorků v laboratoři," vysvětluje Jan Vojtěchovský.


21

Netradiční světec „Když jsem poprvé do kaple přijel, byl jsem velmi příjemně překvapen kvalitou maleb. Možná to není první kategorie, co se týče malířství tohoto období na našem území, ale figurální výjevy jsou poměrně zdařilé. Zajímavé je i téma, které se nevyskytuje příliš často výjevy ze života sv. Františka Xaverského. Objekt kdysi patřil řádu Jezuitů a právě tento světec je pro ně významný," pokračuje restaurátor. Pro tým studentů z pardubické univerzity nejde zdaleka o první práci tohoto typu. Pracoviště školy v Litomyšli má za sebou letitou praxi. Průzkumu fresek v kapli Dolní Přím se věnují studenti pátého ročníku. Po práci v terénu následuje práce v laboratoři a nakonec vyhodnocování. Právě to rozhodne, jakou další péči interiér kaple vyžaduje. Dotační titul Průzkum obec vyšel na zhruba 40 tisíc korun. „Pokud by výmalba skutečně stála za odkrytí, budeme usilovat o dotační titul, který by nám s obnovou pomohl. Fresky by se pak odkrývaly postupně v následujících letech, aby mohla kaple dál sloužit svému účelu," uzavírá starosta Petr Švasta." URL| http://www.denik.cz/kralovehradecky-kr...li-v-obci-dolni-prim-20151025-u9yx.html Dobrý den s kurýrem

České školství a trh práce si nepodávají ruce. Změňme to! 26.10.2015

Dobrý den s kurýrem str. 7 Rozhovor týdne Univerzita Pardubice

JAROSLAV CHUDARA

Střední a vysoké školy chrlí stovky absolventů, ale uplatnění hledají těžce. Zaměstnavatelé přitom trvale hlásí nedostatek lidí. Někde se stala chyba. V čem je problém? Na otázky DOBRÉHO DNE odpovídá profesor Ing. Oldřich Kratochvíl, Dr.h.c., rektor Evropského polytechnického institutu v Kunovicích. * Na současném trhu práce panuje jasný nepoměr. V nabídce je 120 tisíc pracovních míst, ale na podpoře zůstává 440 tisíc lidí. Jak si to vysvětlujete? Žijeme v období, kdy se globálně mění technologický základ společnosti. Významná část starší populace se těžko přizpůsobuje požadavkům na cizí jazyky, práci s IT a podobně. Přitom disponují něčím, co žádná škola mladému člověku nedá - znalostí života. Druhou ohroženou skupinou jsou absolventi škol. Ti jsou většinou dobře teoreticky vybaveni, ale profesní a pracovní kompetence jim chybí. Mnohým chybí pokora, úcta k penězům, schopnost spolupracovat v týmu se zkušenými kolegy a nést odpovědnost za výkony týmu. Na svých školách v současném pojetí a současném světě nemohli sociálně dozrát. Češi nejsou dobře připraveni ani na krátkodobou ztrátu zaměstnání. Jen málo z nich umí tuto dobu využít pro zvýšení své konkurenceschopnosti na trhu práce. Domnívám se, že podpora, kterou dostávají, by mohla být lépe využitá pro smysluplné využití tohoto času. A potom je zde skupina lidí, která pracovat nechce, nebo je nezaměstnanost pro ně dokonce výhodná, protože si fuškami vydělají více, než kdyby pracovali. * Jaká je podle vás provázanost současného školského systému s trhem práce? Jsou školy vůbec schopné pokrýt poptávku? Provázanost celého školského systému s trhem práce, a tedy i jednotlivých škol, není dostatečná. Samoregulace škol z pohledu požadavků trhu práce je velmi omezená a při současném složitém a nepružném systému otevírání nových studijních oborů ani pružná být nemůže. Pokud by školy dostaly potřebnou volnost v otevírání nových oborů, včetně krátkých vysokoškolských studií, určitě by ve spolupráci s podnikovou sférou byly schopné na poptávku lépe reagovat. Dnes tomu ale tak není. * V čem je chyba a kdy podle vás nastala? Tento stav je důsledkem vývoje naší společnosti. Stát se obává delegovat na školy plnou odpovědnost za svoji práci a kompetence pružně řešit potřeby žáků, podniků a komunity, v níž škola působí. Na základních školách střídá jedna reforma druhou, a tak rezort a učitelé ani nemají čas jejich přínosy a nedostatky vyhodnotit a v klidu slabé stránky systému odstranit.


22

* Tvrdíte, že každý absolvent vysoké školy musí začínat takzvaně dole, že se musí rozběhnout ke kariéře. Na to ale současná nastupující generace neslyší. Kde jsou příčiny a jak to změnit? Na našich základních školách nejsou žáci dostatečně vedení k rozvoji manuálních dovedností. Chybí dílny, kde by chlapci, ale i dívky od útlého věku pracovali se dřevem, kovem, plasty. Chybí jim radost z vlastnoručně vyrobeného kladívka, jednoduchého zesilovače s mikrofonem a reproduktorem, v dílnách chybí jednoduché obráběcí stroje a tak dále. A chybí také zapálení učitelé, praktici, třeba jen jako externí učitelé a mistři, kteří by uměli děti pro svůj obor nadchnout. Proto nemají mladí lidé zájem o studium strojírenství nebo elektroniky. Velkou bolest vidím tedy v koncepci základní školy. Nedostatečný vztah k manuální práci žáků se potom přenáší na střední školu i na vysokoškoláky. Živit se prací svých rukou pro ně není zajímavé. * Řekl jste také, že za výchovu by měly převzít odpovědnost znovu podniky, větší zodpovědnost by pak měli mít také podnikatelé. Co tím přesně myslíte? Aby se naučily spolupracovat vysoké a střední školy s podniky? Na školách všech typů jsou děti a vnuci podnikatelů, manažerů, pracovníků podniků a institucí města, ve kterém školy působí. Myslím, že by každý ředitel ZŠ velice přivítal, kdyby podniky pomohly vybudovat dílny a zkušení praktici věnovali kousíček svého času práci s těmito dětmi. U středních odborných a především vysokých škol odborných, profesních je smysluplná co nejužší spolupráce učitelů a specialistů z podniků. * Co by se mělo změnit především a jak toho dosáhnout? Myslím, že přišel čas, aby se začala sbližovat mzda v ČR s vyspělými zeměmi, aby lidé z naší země neodcházeli z finančních důvodů. Devalvace měny nám také nepomáhá. Především bychom si ale měli odpovědět na otázku: Co má ve společnosti zabezpečit školský systém a jak hodnotit jeho kvalitu? Podstata současných problémů není jen v nepropojenosti škol všech typů s průmyslem a skutečným životem. Podstata spočívá také ve výchově dětí a mladých lidí. Ztrácí se nám úcta k práci. Děsí mě názory, že k řemeslu, na učiliště, by měli jít ti žáci, kteří na ZŠ špatně prospívají. Před 20 lety jsem učil na učilišti učně elektro oboru. Většina z nich si dokončila maturitu a mnozí z nich jsou dnes mimořádně zdatní inženýři. Konstruktér, který projde učilištěm, halou a provozem, dokončí si maturitu a při zaměstnání vysokou školu, je příkladem profese, kterou podniky potřebují. Technologa, který projde takovou cestu, potřebují tisíce podniků v ČR i EU. * Jak byste si představoval propojení průmyslu se školstvím? Školství nutně potřebuje do řad učitelů začlenit, jakýmikoliv formami, lidi z podniků. Posílení mzdových fondů škol by se rychle společnosti vrátilo. Domnívám se, že vysoké školství nutně potřebuje profesní vysoké školy, které na bakalářském stupni budou produkovat absolventy, kteří budou připraveni přijít do provozních funkcí. A opět jsme u pojetí bakaláře. To přece není bílý límeček. To je člověk, který umí perfektně skloubit manuální kompetence se znalostmi na úrovni současného poznání. To by měl být člověk, který se stane rychle členem týmu! Profilaci takových studentů musí nutně zajišťovat společně učitelé, podniky profesního oboru a podnikatelé. * Není cestou umožnit zapojení lidem, kteří podstatnou část života pracují v průmyslu? Kdo jiný než oni by měl na konci své kariéry předávat své zkušenosti mladým? Samozřejmě. Tito zkušení lidé by měli předat svým nástupcům nejen profesní kompetence, ale i životní zkušenosti. Vždyť toto je podstata evoluce společnosti. Potřebujeme školy otevřít všem, kteří mohou a chtějí pomoci. * Na politické scéně se objevila nová politická strana Soukromníci. Její reprezentanti, tedy menší i větší zaměstnavatelé, by mohli situaci pomoci. Co byste politikům poradil? Naše mladá generace má jedinečnou příležitost převzít zkušenosti lidí, kteří začínali po roce 1989 podnikat od samého začátku, s několika tisíci korunami, kteří za uplynulá léta vybudovali malé, střední i velké podniky. Jenom jim mohou mladí lidé uvěřit, že k úspěchu je třeba tvrdá práce, sebedisciplína, charakter, hodnotový systém. Mladí lidé potřebují vzory. * Při své stáži v Kanadě jste na začátku devadesátých let detailně poznal systém fungování tamních colleges. Proč takzvané profesní školy v zámoří fungují a u nás ne? Mimochodem, kanadská mise na vás zapůsobila tak, že jste v roce 1991 založil první vyšší odbornou školu v zemi.


23

Když jsem byl v roce 1991 na univerzitě v Gentu v Belgii, jen tak mimochodem mně pan rektor, skvělý sociolog, řekl, že nám bude trvat dvě generace, než se naše společnost dostane na úroveň vyspělých zemí EU. Tehdy jsem mu nevěřil, protože jsem věděl, jak schopní lidé v této zemi žijí. V témže roce jsem byl na stáži na univerzitách a colleges v Kanadě a domů jsem si přivezl dokumentaci z profesně orientovaných Vancouver Colleges a Conestoga Colleges. Tehdy bez opory v legislativě jsem založil první vyšší odbornou školu, na jejímž výstupu měli být bakaláři stejní jako ve Vancouveru a Conestoze. Vše se dobře rozběhlo a pomohli nám také akademici z IT Sligó z Irska. Ale i když naši absolventi dostávali titul bakaláře z IT Sligó v Irsku, legislativě trvalo dvacet let, než jsme pochopili, že stejně jako Irové, Němci, USA, nebo Velká Británie potřebujeme změnit filosofii vysoké školy z exkluzivního klubu horních 10 % populace na komunitu 40 % populace, z níž vychází jak profesně orientovaní bakaláři, tak i kvalitní akademicky vzdělaní bakaláři. Když jsem byl v Kanadě na jejich colleges, jejich pojetí mně velice připomínalo naše, kdysi tak kvalitní, vyšší průmyslové školy. Paní ministryně školství Kateřina Valachová má to štěstí, že může v novele zákona o vysokých školách naše vysoké školství významně přiblížit vyspělým zemím. * Pokud byste získali nabídku na vznik nového technologického oboru, za jak dlouho ho budete schopni přivést k životu? Údajně si zavedení nového výukového programu vyžádá nejméně rok. Ale průmysl nechce čekat. Před třemi měsíci mě navštívil velice moudrý personální ředitel velké firmy z Hodonína spolu s pracovníky HOK a položil mně otázku. V našem oboru bychom potřebovali profesní bakaláře technology. Ke studiu bychom vyslali naše zkušené pracovníky, abychom si zajistili budoucnost. Praxi zajistíme u nás v nejvyšší kvalitě a dodáme vám i lektory - špičkové inženýry a vývojové pracovníky. Na studium uvolníme zdroje. Jaký čas potřebujete, pane rektore, abychom mohli začít? Začal jsem počítat. Na projekt potřebujeme čtyři měsíce, akreditace je nejméně pět měsíců, pokud bude třeba doplnit spis, lze počítat, že dříve než za rok to nebude. Ale to hlavní je, že nemáme docenty a profesory, kteří v minulosti přešli na vysoké školy z vedoucích pozic z praxe, kteří by požadavkům moderních, nadnárodních společností svou znalostí provozů vyhověli. Takže celý projekt je v současné legislativě pro podniky zcela nepružný. A opět se vracím k otázce, k čemu má sloužit vysoká škola? Vysoká by přece svými absolventy měla pružně podporovat rozvoj globalizujícího se průmyslu a institucí regionu. Neživí nás jen věda a zlaté límečky. K realizaci nových vědeckých poznatků potřebujeme kvalitní provozní realizátory. Věřím, že novela vysokoškolského zákona uvolní prostor pro tuto koncepci. * Pokud jde o Zlínský kraj a konkrétně o Slovácko - jsou místní střední odborné školy schopné zabezpečit uplatnění svých absolventů v praxi? Zlínský kraj má kvalitní střední odborné školy. Je samozřejmé, že každý učitel by měl udělat vše pro to, aby se jeho absolventi uplatnili. Důležité ale také je, aby odpovědnost za svoji budoucnost převzal každý učeň nebo student sám za sebe. Již v průběhu studia by se měl snažit prožít co nejvíce času na praxi v podniku, profilovat se s ohledem na potřeby podniku. Střední odborné školy by měly vychovávat flexibilní absolventy, kteří se nebudou bát začít od nejnižších provozních pozic. Pokud by se podařilo našim školám dosáhnout ve výuce cizích jazyků takové úrovně, aby absolventi mohli hledat práci na trhu EU, nebo i mimo EU, nemusí být u nás žádný absolvent nezaměstnaný. * Patříte ke generaci, která pamatuje učiliště těsně spojená s podniky. Není vám smutno z toho, že místo aby se studenti učili řemeslo třeba s kladivem v ruce, tak sedí za stolem u počítače? Nabízí se otázka - kdo bude u nás pracovat rukama? Běženci? Samozřejmě že mě to trápí. Ale dnes k tomu kladivu, svářečce, soustruhu, frézce ty počítače nutně patří. Pokud by se nám ve Zlínském kraji podařilo vrátit úctu k řemeslu, provozním pracovníkům stejně jako k vědcům a manažerům, nemusíme být závislí na běžencích. Pomoci si musíme sami. Foto autor| FOTO: ARCHIV EPI KUNOVICE


24

euro.e15.cz

Vysoké školy se učí podnikat se svým know-how 25.10.2015

euro.e15.cz str. 0 Archiv Univerzita Pardubice

Petr Weikert

Je to šikovný marketingový tah. Pražská Vysoká škola ekonomická (VŠE) nabízí na svém webu kurzy a hned vedle nich nabídky práce pro ty, kteří kurzem projdou. Je to jeden z dokladů trendu, který se mezi školami rozšiřuje. Začínají se učit podnikat, aby dokázaly vyrovnat nejisté příjmy. VŠE je na tom dobře. Výsledek jejího podnikání jsou 128milionové tržby. „Jde zhruba o jedenáct procent všech výnosů školy, tedy o velmi významný zdroj financování,“ říká rektorka školy Hana Machková. Škola pořádá kurzy celoživotního vzdělávání a zaměřuje se na výuku cizojazyčných studijních oborů na všech stupních studia, u kterých vybírá školné. Zdrojem peněz jsou i programy MBA a kurzy na míru pro podniky a státní správu. Mezi další patří znalecká činnost a aplikovaný výzkum, tedy zpracování studií pro firmy nebo státní instituce. Nedostatek studentů VŠE ale zdaleka není výjimkou. Palackého univerzita v Olomouci založila před časem absolventský klub, podobný, jako mají i ostatní školy ve světě. Mezi výhody bývalých studentů, kteří do klubu vstoupí, bude patřit mimo jiné i sleva na UPlift, tedy služby jazykové školy. Jazyková škola spadající pod Filozofickou fakultu Univerzity Palackého (FF UP) funguje dva roky a hned od začátku hlásí rekordní zájem. Místo plánovaných pěti jazykových kurzů jich otevřela deset. Vedle tradičních jazyků se tam vyučuje i japonština, čínština, řečtina, vietnamština, indonéština či hebrejština. Spolu se zájmem znamená úspěch také peníze. V roce 2014 jazyková škola vydělala 1,5 milionu korun. Peníze zatím plynou do rozvoje jazykové školy, ale nebude tomu tak pořád. „Ve střednědobém horizontu však počítáme s tím, že bude UPlift dalším zdrojem financí do fakultního rozpočtu,“ říká Ondřej Molnár, proděkan pro organizaci a rozvoj FF UP. Pod fakultou funguje i Institut celoživotního vzdělávání, tedy další komerční počin. Spolu se zájmem znamená úspěch také peníze Na pražském Českém vysokém učení technickém (ČVUT) jsou příjmy ještě výraznější než u VŠE, což je dáno mimo jiné využitím velkého technického zázemí školy. Na celkových výnosech tvořil vloni podíl komerčních aktivit 17,6 procenta. Smluvním výzkumem si škola vydělala téměř 122 milionů korun, což je největší položka z komerčních aktivit. Pronájmem prostor a pozemků si pak škola přišla vloni na 70 milionů. Že se veřejné vysoké školy snaží stále častěji podnikat, potvrzuje ze svých zkušeností i předseda Rady vysokých škol Jakub Fischer. „Přispívá k tomu demografický pokles přinášející zaprvé uvolnění odborných kapacit a zadruhé postupné snižování veřejných prostředků,“ odůvodňuje. Méně duší, méně peněz Peníze budou školy potřebovat, protože se jim rapidně snižují počty studentů. V bakalářském i navazujícím magisterském studiu jich podle výroční zprávy ČVUT za rok 2014 ubylo meziročně zhruba šest procent. A to, že si ani ostatní vysoké školy v budoucnu nepřilepší státními dotacemi na studenty, ukazuje vývoj počtu studujících na středních školách. Před čtyřmi lety, tedy plus minus u dnešních uchazečů o vysokoškolské studium, zaznamenali statistici největší pokles. Na střední školy nastoupilo meziročně o 14 700 žáků méně. Trend se sice zpomalil, ale nezastavil. Ještě ve školním roce 2014/2015 nastoupilo do prvních ročníků středních škol o 800 mladých lidí méně než v předešlém roce. „Komerční aktivity jsou jednou z možností, jak snižující se veřejné prostředky do vysokého školství alespoň částečně nahradit. Stát by však neměl rezignovat na důstojné financování veřejných statků, mezi něž vysokoškolské vzdělávání na veřejných školách nesporně patří,“ apeluje Jakub Fischer.


25

Jeho výzva je symbolická. Podíl výdajů na veřejné vysoké školství klesá. Před deseti lety to bylo 0,62 procenta HDP a loni 0,51 procenta. Peněz pro vysoké školy ubude pravděpodobně i v příštím roce. Ve státním rozpočtu vláda navrhuje o 1,3 miliardy korun méně než letos, tedy 20,2 miliardy korun. Důvodem je klesající počet studentů. Ministryně školství Kateřina Valachová sice jedná na popud vedení univerzit o dorovnání peněz mimořádným transferem v příštím roce, nejde ale o systémové opatření a částku se zřejmě nepodaří dostat na letošní úroveň. Procento pro podnikavce Jak dobře se naučily veřejné vysoké školy podnikat, nelze přesně vyčíst. Dá se však leccos odvodit. Například letos v červnu zveřejnilo ministerstvo školství v rámci svého projektu Kredo studii o takzvané třetí roli vysokých škol. Ona třetí role ve zkratce znamená soureport bor aktivit, jako je spolupráce s firmami, popularizace vědy, společenská odpovědnost nebo také podnikání samotných škol. Například Masarykova univerzita nově umožňuje veřejnosti čerpat informace z elektronických výukových kurzů a publikací, které původně vznikly pro vysokoškolské studenty. Kurzy z mnoha oborů univerzita zpřístupnila na novém portálu Elportál. Spektrum témat sahá od zásad první pomoci po názorné ukázky sportovních technik. „Nejde pouze o elektronická skripta obsahující text, ale o publikace nabité multimediálními a interaktivními prvky, jako jsou animace, videozáznamy nebo audionahrávky,“ uvedl prorektor pro studium a informační technologie Michal Bulant. Z výsledků této třetí role vysokých škol vyplynulo, že trend je na vzestupu a má velký potenciál. Čísly vyjádřeno – tvrdé podnikání, tedy aktivity v komerčních firmách, deklaruje jen patnáct procent vysokých škol. Dalších sedmatřicet se jim chce v budoucnu věnovat a stejné procento vidí v podnikání velmi významný potenciál pro posilování vlastní konkurenceschopnosti na trhu. Přirozené výhody mají školy, které mohou spolupracovat s bohatou komerční sférou, ať už se rekrutují z technických, nebo lékařských oborů. „Školy by se tomu věnovat měly, jejich schopnosti v této oblasti se rozhodně zvyšují,“ soudí předseda Rady vysokých škol Jakub Fischer. Pro školy je to také jediná možnost, jak si k penězům navíc přijít. Koaliční vláda pod vedením ČSSD rozhodně nehodlá debatovat o jakékoli formě zavedení školného. A soudě podle volebních preferencí se ani žádná příští vláda bez sociálních demokratů neobejde. Čtěte také: Dvě třetiny mladých žijí na dluh. Půjčují si už na základní škole S německou důkladností URL| http://euro.e15.cz/archiv/vysoke-skoly-se-uci-podnikat-se-svym-know-how-1235199 hokej.cz

Příklep 22.10. - 18:25 23.10.2015 hokej.cz str. 0 Univerzita Pardubice 23.10.2015 Jágr mírnil porážku Floridy, trefil se popáté v sezoně 08:29 Po skvělém vstupu do letošního ročníku NHL zaznamenali hokejisté Floridy už třetí porážku za sebou, když tentokrát padli s úřadujícími šampiony z Chicaga 2:3 . Prohru Panthers mírnil útočník Jaromír Jágr, který přidal už svou pátou trefu v sezoně a po sedmi zápasech má na kontě osm bodů. O vítězný gól se postaral Patrick Kane.


26

22.10.2015 Gulaš vstřelil gól a na další nahrál, jeho Färjestad přesto padl 21:19 Český útočník Milan Gulaš ve službách Färjestadu zářil v duelu na ledě Linköpingu. Devětadvacetiletý odchovanec Českých Budějovic vstřelil první branku svého celku a druhou připravil. Färjestad však svému soupeři po prodloužení podlehl v poměru 3:4. Derby univerzit znovu pro Hradec Králové 20:35 Druhé univerzitní derby mezi Univerzitou Hradec Králové a Univerzitou Pardubice opět ovládli hradečtí hokejisté. Ti sice s pardubickým výběrem prohrávali, nakonec ale před výtečnou diváckou kulisou zvítězili 5:4 po prodloužení. Kovářův gól na body nestačil, Sedláček třikrát inkasoval 18:32 Ani gól Jana Kováře nepomohl Magnitogorsku k bodům v domácí bitvě s Jokeritem, kterou nakonec ovládl klub z finských Helsinek v poměru 3:2. Český brankář ve službách Rigy Jakub Sedláček pustil za svá záda tři střely hráčů Ufy. Ta doma lotyšský celek porazila 3:1. Sedláček kryl dalších 30 střeleckých pokusů soupeře. Radil přispěl gólem k výhře Spartaku nad Jugrou 18:27 Spartak Moskva si z ledu Chanty-Mansijsku odvezl vítězství v poměru 5:2 a pomohla mu k tomu i branka českého útočníka Lukáše Radila, jenž ve druhé třetině zvýšil vedení svého celku na 3:1. Moskevské mužstvo tak zvítězilo podruhé v řadě. Jekatěrinburg si vyšlápl na Petrohrad, Koukal asistoval 18:25 Hokejisté Jekatěrinburgu si doma poradili s favorizovaným Petrohradem v poměru 4:2. Dvěma asistencemi se na vítězství Avtomobilistu podílel také český útočník Petr Koukal. Kapitán Jekatěrinburgu měl ve třetím a čtvrtém zásahu svého týmu. Obě tyto branky padly v přesilovce. Valášek jde na hostování do Hannoveru 18:03 Český útočník Lukáš Valášek, který prošel mládežnickými kategoriemi ve Zlíně, začal letošní sezonu v druholigovém Freiburgu. V jeho dresu odehrál deset zápasů, ale nebodoval. Klub jej tak poslal na hostování do třetiligového Hannoveru, kde by měl vnuk někdejšího známého trenéra Horsta Valáška dostat více prostoru se rozehrát. URL| http://www.hokej.cz/priklepy


27

Skvělá kulisa, tvrdá řež a tři obraty. Derby univerzit znovu pro Hradec 23.10.2015 Martin Voltr

hokej.cz str. 0 Univerzita Pardubice

Martin Voltr Mládež Předvečer extraligového derby mezi Pardubicemi a Hradcem? To byl pořádně výživný souboj univerzit z obou východočeských měst, který letos napsal svůj druhý ročník. A stejně jako loni ho ovládli hradečtí studenti. V bitvě plné emocí a ostrých zákroků se oba soupeři střídali ve vedení, k vítězství měl blíž pardubický výběr, ale nakonec se díky gólu Michala Procházky v prodloužení radovali z výhry 5:4 domácí. Na obou stranách se představila řada hokejistů se zkušenostmi z profesionálních soutěží. Za Hradec nastoupili třeba René Piegl , Jan Berger , Milan Valášek či Michal Procházka z prvoligových Litoměřic, na druhé straně zase Jan Zdráhal a Jaroslav Moučka , kteří letos mají dohromady deset startů v extralize. Pardubická univerzita šla rychle do vedení, domácí tým ještě v první třetině skóre otočil. Od druhé třetiny ale hosté tahali za delší konec a ztracený náskok si po zásluze vzali zpátky. Jenže šest minut před koncem vyrovnal Šimon Macháň a 2194 fanoušků bylo svědky parádního závěru, ve kterém chtěly rozhodnout oba týmy. Nakonec se to povedlo v prodloužení hradeckým studentům, jejichž barvy rozbouřil po dvou minutách z přečíslení Michal Procházka. „To se nikdy neomrzí. Chtěli jsme potěšit diváky, univerzitu, všechny studenty, a hlavně i sami sebe, že to zase urveme,“ hlásí šťastný autor vítězné trefy. „Myslím, že zápas měl hodně dobrou úroveň. Pardubice se do toho opřely, my jsme se po první třetině naopak trochu stáhli, udělali jsme chyby a oni je dokázaly potrestat. Hráli opravdu dobře a jsme rádi, že jsme to otočili a vyhráli,“ doplňuje Procházka. Takový byl nástup hráčů na led, před malou chvílí začala bitva o stříbrný pohár! Posted by Derby univerzit on 22. říjen 2015 „Padaly pěkné góly a padlo jich dost. Pro diváka to asi musel být hezký zápas,“ věří pardubický Jan Zdráhal. Rozhodně se bylo na co dívat, derby nabídlo kromě krásných akcí i řadu tvrdých hitů. Náladu rozvířil hlavně zákrok Jana Bergera na Jiřího Tvrdíka, který musel s krvavým zraněním odstoupit. „Když ho sestřelil, emoce tam byly, a myslím, že poprávu. Byl to zákrok, který podle mě na tuhle úroveň nepatří. Bylo to zbytečné, nic to neřešilo,“ mrzí Zdráhala. Možná i proto většina jeho týmu po rozhodujícím gólu a podání rukou naštvaně vyklidila hrací plochu a na vyhlášení počkalo jen pět hokejistů v červenobílém. Loňský první ročník pro sebe Univerzita Hradec Králové získala jasným poměrem 6:3, na pokračování se oba týmy pořádně nahecovaly. „Souboje mezi Pardubicemi a Hradcem jsou vždycky vyhrocené. Hradečáci to vzali prestižně, až jsme možná byli na začátku překvapeni. Ale to je hokej,“ říká smířeně pardubický obránce. „Říkali jsme si, že do toho asi nechceme jít úplně na krev. Že přece jenom hrajeme i soutěže a nechceme se zranit. Ale občas to ze zápasu vyplyne a souboje se začnou víc dohrávat,“ reaguje Procházka, který v mládeži prožil řadu vyhrocených zápasů s východočeským soupeřem. „I když jde o univerzitní derby, pořád je to derby.“ Ale v čem jsou podobné souboje výjimečné? Staví proti sobě mladé lidi, pro které hokej v současnosti třeba ještě znamená číslo jedna, ale životní priority mají většinou jiné. Michal Procházka studuje v Hradci na Pedagogické fakultě, Jan Zdráhal o dvacet kilometrů jižněji Fakultu chemicko-technologickou. Ve čtvrtek šly každopádně jejich učební starosti stranou. Hradecká univerzita už vede 2:0 a až se vrátí derby do Pardubic, budou mít domácí obzvlášť velkou motivaci. „Doufám, že i za rok budu ještě student. Pokusíme se konečně vyhrát, musíme tu sérii trochu srovnat,“ dodává s úsměvem Zdráhal. Univerzita Hradec Králové – Univerzita Pardubice 5:4 po prodloužení (2:1, 1:3, 1:0 – 1:0) Branky a nahrávky: 13. Stehno (Chaloupka, Valášek), 20. Chaloupka (Procházka), 33. Křečan (Pánek), 55. Macháň (Procházka), 63. Procházka (L. Bureš) – 3. Srpek (Bažant), 23. J. Moučka, 31. P. Moučka (Zdráhal), 36. Petružálek (Panna).


28

Univerzita Hradec Králové: Bernart – Chaloupka, Piegl, Budínský, Pecen, Pánek – Berger, Valášek, Stehno, Procházka, Bartoň, L. Bureš, M. Bureš, Hlavatý, Janoušek, Křečan, Macháň, Plíhal, Bohdanecký. Trenéři: Martin Hosták a Petr Picka. Univerzita Pardubice: Čáp – Zdráhal, Bažant, Škvor, Lenoch, Tvrdík, Zajíček, Petružálek – Hemský, Kastner, Karásek, Šťastný, Panna, Srpek, P. Moučka, Zelinger, Šimončič, J. Moučka. Trenéři: David Pospíšil, Filip Petr a Jakub Bažant. Více k tématu Praha opět ožije hokejovým svátkem! Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter URL| http://www.hokej.cz/skvela-kulisa-tvrd...erby-univerzit-znovu-pro-hradec/5010817 Hospodářské noviny

Reformu vysokých škol může zbrzdit spor o Policejní akademii 26.10.2015

Hospodářské noviny str. 5 Události Univerzita Pardubice

Markéta Hronová

Více než deset let se nemohli rektoři a ministerstvo školství dohodnout na tom, jak reformovat vysoké školy. Nakonec za vedení bývalého ministra školství Marcela Chládka (ČSSD) vznikla novela, jež obsahovala pouze body, na nichž panovala většinová shoda. Především změny v udělování akreditací či zlepšení vnitřního hodnocení. Jenže jakmile se změna zákona začala projednávat ve sněmovně, přišel poslanec KDU-ČSL Jiří Mihola s nenápadným pozměňovacím návrhem zcela mimo téma udělování akreditací. Chce zařadit Policejní akademii plně do kompetence ministerstva vnitra. A to může schválení novely značně zkomplikovat. „Požádala mě o to náměstkyně ministra vnitra Monika Pálková (KDU-ČSL). Argumentovala tím, že vojenské univerzity jsou také zařazeny pod ministerstvo obrany a je potřeba právní stav sjednotit,“ zdůvodňuje svůj krok poslanec Mihola. Akademici mají jiný názor. „Na Policejní akademii se nevzdělávají jen policisté, ale i civilisté či zaměstnanci jiných ministerstev. To je oproti vojenským školám rozdíl,“ míní předseda Studentské komory Rady vysokých škol Hynek Roubík. Pozměňovací návrh odmítli také poslanci bezpečnostního výboru sněmovny. „Ohradili jsme se vůči tomu, aby tak výrazná změna prošla formou dodatečného pozměňovacího návrhu. Doporučíme svým poslaneckým klubům, aby návrh nepodpořily,“ uvedl předseda výboru Roman Váňa. I předseda školského výboru Jiří Zlatuška se domnívá, že by se otázka Policejní akademie měla řešit v jiné novele. Nejvíce proti přechodu pod ministerstvo vnitra bojuje sama Policejní akademie. „Tento účelový přílepek fakticky zlikviduje Policejní akademii v současné podobě a do budoucna tím vytvoří bezpečnostní riziko. Policejní akademie vzdělává budoucí policejní důstojníky, kteří stíhají mimo jiné i trestnou činnost politiků. Není tedy žádoucí, aby jakákoliv politická moc mohla vzdělávání těchto příslušníků ovlivňovat, a tak je mohla do budoucna klientelisticky zavazovat,“ obává se místopředseda akademického senátu a pedagog z Policejní akademie Jan Bajura. Ministerstvo vnitra výtku odmítá. Podle něj dojde ke sjednocení právního postavení státních vysokých škol i k úspoře nákladů na činnost Policejní akademie. „Všechna akademická práva stanovená zákonem o vysokých školách zůstanou zachována,“ zaručuje se František Korbel z tiskového odboru. K lepšímu pochopení celého sporu je potřeba připomenout hádku ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) a rektora Policejní akademie Josefa Salače z letošní zimy. Rektor tehdy v deníku MF Dnes vystoupil s tvrzením, že poté, co kvůli nedostatečné kapacitě Policejní akademie odmítl proškolit státní úředníky, po něm ministerstvo vnitra „jde“. Později si stěžoval na to, že ho sledují, chtějí zdiskreditovat a Policejní akademii postupně převzít. V únoru zase v časopisu Týden vystoupila Chovancova náměstkyně Monika Pálková s tím, že akademie špatně hospodaří. Kvůli ekonomickým problémům vnitro chtělo převzít areál školy v Praze 4. Jde o lukrativní pozemek, protože se právě v této oblasti chystá výstavba nové trasy metra D. ***


29

Vzděláváme budoucí policejní důstojníky, kteří stíhají i trestnou činnost politiků. Není žádoucí, aby politická moc mohla jejich vzdělávání ovlivňovat. Jan Bajura Policejní akademie O autorovi| Markéta Hronová, mailto:[email protected] Hradecký deník

Restaurátoři zkoumají historické fresky v kapli v obci Dolní Přím 24.10.2015

Hradecký deník str. 3 Hradecko Univerzita Pardubice

VERONIKA SKŘIVANOVÁ

Dolní Přím – Mohla by to být jen obyčejná vesnička nedaleko Nechanic. Dolní Přím má ale za sebou velmi bohatou historii, kterou dnes připomíná například barokní zámek a vojenský hřbitov z Prusko-rakouské války v roce 1866. A také kaple, která byla postavena mezi lety 1680 a 1714. Kdysi sloužila jako garáž pro hasičské auto, chvíli to byl také dřevník. Teprve po roce 1989 začala obec dávat objekt „do kupy“. Dnes se tu konají svatby, koncerty i výstavy. A také tu nyní „úřadují“ restaurátoři z Fakulty restaurování Univerzity Pardubice. Průzkum začíná Průzkum výmalby kaple je teprve na svém začátku. Památka prošla opravou po požáru už v roce 1996, část fresek je tak odkrytých, zbytek je ale stále zahalen tajemstvím. „Našim hlavním cílem je nyní určit, jaký by měl být další postup,“ popisuje vedoucí týmu Jan Vojtěchovský. „Restaurátoři zkoumají, jestli se fresky vyskytují i na těch místech, kde nyní vidíme jen bílé plochy. Pokud objeví výmalbu, která by měla historický význam, v což samozřejmě doufáme, bude se pokračovat v odkrývání,“ doplňuje starosta obce Petr Švasta. Oltář ze 17. století Na čelní stěně kaple je nyní částečně odkrytý iluzivní oltář, pravděpodobně z období konce 17. století. Restaurátoři už kdysi obnažili jeho levou polovinu až na nejstarší vrstvu, pravou půlku na druhou nejstarší vrstvu. Ta pochází zhruba z poloviny 18. století, protože nese znaky rokoka. Na klenbě se nachází výjevy ze života sv. Františka Xaverského. „V tuto chvíli se zdá, že průzkum z 90. let se mýlil v tom, že malby s figurálními motivy byly posuzované jako samostatná vrstva, která se nikde jinde nevyskytuje. Z porovnání fotografií v tehdejším průzkumu a z našich zjištění ale vyplývá, že v okolí těchto maleb byla vrstva rokokové dekorativní malby, která bohužel v rámci opravy zanikla. Byla totiž vyhodnocena jako podstatně mladší a tudíž nehodnotná. Podle jistých podobností v technice malby nám ale připadá, že spolu obě vrstvy souvisely, což by znamenalo, že došlo k nenávratnému poškození malby. Tyto informace ale musíme ale ještě potvrdit analýzou odebraných vzorků v laboratoři,“ vysvětluje Jan Vojtěchovský. Netradiční světec „Když jsem poprvé do kaple přijel, byl jsem velmi příjemně překvapen kvalitou maleb. Možná to není první kategorie, co se týče malířství tohoto období na našem území, ale figurální výjevy jsou poměrně zdařilé. Zajímavé je i téma, které se nevyskytuje příliš často – výjevy ze života sv. Františka Xaverského. Objekt kdysi patřil řádu Jezuitů a právě tento světec je pro ně významný,“ pokračuje restaurátor. Pro tým studentů z pardubické univerzity nejde zdaleka o první práci tohoto typu. Pracoviště školy v Litomyšli má za sebou letitou praxi. Průzkumu fresek v kapli Dolní Přím se věnují studenti pátého ročníku. Po práci v terénu následuje práce v laboratoři a nakonec vyhodnocování. Právě to rozhodne, jakou další péči interiér kaple vyžaduje. Dotační titul Průzkum obec vyšel na zhruba 40 tisíc korun. „Pokud by výmalba skutečně stála za odkrytí, budeme usilovat o dotační titul, který by nám s obnovou pomohl. Fresky by se pak odkrývaly postupně v následujících letech, aby mohla kaple dál sloužit svému účelu,“ uzavírá starosta Petr Švasta. Foto popis| V ZÁMECKÉ KAPLI sv. Františka Xaverského probíhá v těchto dnech průzkum výmalby. Foto autor| Foto: Petr Švasta Region| Východní Čechy


30

Skvělá tradice, hodnotí obě univerzity derby 24.10.2015

Hradecký deník str. 3 Hradecko Univerzita Pardubice

(kul)

Hradec Králové, Pardubice – Vyrovnaná sportovní bitva na ledě, skvělá atmosféra v hledišti. Tak hodnotí čtvrteční hokejové derby mezi hradeckou a pardubickou univerzitou fanoušci. Zápas si v hradecké aréně nenechalo ujít 2194 nadšených diváků. Oba týmy se o vítězství dlouho přetahovaly a rozhodlo se nakonec až v prodloužení. V něm zápas ukončil svým gólem hradecký Milan Procházka a stříbrný pohár pro vítěze derby tak i podruhé získali reprezentanti Univerzity Hradec Králové. Za rok Pardubice? „Když se podíváte do zahraničí, zjistíte, že univerzitní sport je tam nedílnou součástí vysokoškolského života. Jsme rádi, že loni tradice derby začala a budeme rádi, když bude dlouho pokračovat,“ říká kancléř hradecké univerzity Ondřej Tikovský. S jeho slovy souhlasí i zástupci Univerzity Pardubice. „Je to akce, která si jistě zaslouží opakování. Rádi bychom, aby se příští rok hokejový zápas uskutečnil v Pardubicích, ale záleží to samozřejmě z velké části na dohodě hokejových klubů,“ dodává tisková mluvčí pardubické univerzity Valerie Wágnerová. Foto autor| Foto: Archiv Univerzity Hradec Králové Region| Východní Čechy Chrudimský deník

Víte, jak pomoci? V Kosatci se prezentovaly sociální služby 26.10.2015

Chrudimský deník str. 2 pardubický kraj (nika) Univerzita Pardubice

Zaznamenali jsme Pardubice – Akce Víte, jak pomoci? aneb Nabídka sociálních služeb v Pardubicích se konala v Integračním centru sociálních aktivit Kosatec. Za cíl si dala seznámit veřejnostskonkrétnípomocípro zdravotně postižené osoby. Letošní ročník přilákal přes 200 studentů ze středních a vyšších škol i z Univerzity Pardubice. Zúčastnili se ho též členové pardubických klubů seniorů. Návštěvníci zde získali přehled o typech postižení v seniorskéhověku a o konkrétních možnostech podpory osob se zdravotním postižením. Součástí setkání byly i ukázky zážitků ze života lidí s hendikepem. Svoji činnost studentům a seniorům představilo 23 organizací, které poskytují v Pardubicích sociální služby. Akci zpestřila ukázka nového kolektivního míčového sportu zvaného kin-ball, který se hraje s lehkým balonem o průměru 122 centimetrů. Hra pochází z Kanady a je poměrně fyzicky náročná. Region| Východní Čechy Publikováno| Chrudimský deník; pardubický kraj; 02 Publikováno| Svitavský deník; pardubický kraj; 02 Publikováno| Orlický deník; pardubický kraj; 02 Publikováno| Pardubický deník; pardubický kraj; 02 ID| 16787416-4e7d-4a17-abe9-270ce0ea703a


31

iHNed.cz

Zeman využívá spory s akademiky ke svému marketingu, části jeho voličů je to sympatické, říká rektor Bek 25.10.2015

iHNed.cz str. 0 domaci.ihned.cz Univerzita Pardubice

Hana Čápová

Ani letos nepozval prezident Miloš Zeman na oslavy 28. října brněnského rektora Mikuláše Beka. Na Hrad proto nedorazí žádný z rektorů. Větší problém než nepozvání je to, že prezident odmítá jmenovat tři profesory, uvedl šéf brněnské univerzity pro týdeník Respekt. Části Zemanových voličů je sympatické, že jde prezident do střetů s akademiky, tvrdí Bek. Prezident Miloš Zeman se snaží konfrontovat se skupinami, které jeho voličům nejsou sympatické, říká rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek. Ani letos jej nepozval prezident na Hrad na oslavy 28. října. Zeman podle něj spory s "nesympatickými skupinami" vyjadřuje antiliberální postoj, který zastává i část veřejnosti. "Proto začal profesorem Martinem C. Putnou, který je nejen akademik, ale také katolík a homosexuál. Do stejného okruhu patří jeho vystupování proti uprchlíkům, muslimům," řekl Bek týdeníku Respekt. Letos už potřetí vás prezident Miloš Zeman nepozval na Hrad na oslavy 28. října. Když jste byl letos zvolen opětovně rektorem, ani vám osobně nepředal dekret. Jaký je to pocit, být v takové nemilosti? Mně to je vlastně, s prominutím, jedno. Mnohem závažnější je to, že prezident stále odmítá jmenovat tři profesory - Jiřího Fajta, Ivana Ošťádala a Jana Eichlera -, kteří podle přesvědčení akademické veřejnosti splnili všechny náležitosti a mají být řádně jmenováni. Pošťuchování mezi mnou, druhým nepozvaným, rektorem Jihočeské univerzity Liborem Grubhofferem, a panem prezidentem samozřejmě není správné, ale je to lapálie. Netýká se nás nijak profesně či kariérně, zatímco to nejmenování má poměrně zásadní důsledky pro akademickou dráhu tří lidí. Rektor Masarykovy univerzity Bek: Dnes učíme děti, ne studenty - čtěte ZDE Jaké? Na všech školách souvisí ta hodnost se zařazením do nějaké tarifní třídy a samozřejmě také s okruhem zodpovědnosti a vlivu na chod jejich pracovišť, protože profesor má určitou specifickou roli. Je to člověk, který má formovat vědní obor na příslušné univerzitě, a dokud titul nemá, není žádná cesta, jak mu adekvátní pozici dát. Navíc utrpěli újmu na cti, prezident vlastně zpochybnil jejich kompetenci. Nevypovídá to spíš o osobě prezidenta? Máte pravdu, je to další projev dlouhodobé snahy Miloše Zemana využít konfrontace s akademickou sférou ke svému politickému marketingu. Nepochybně pro část jeho voličů je vlastně sympatické, že se tak vůči akademické veřejnosti chová. HNDomácí na Twitteru Domácí rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru. V čem je podstata tohoto marketingu? Je postavený na tom, že se snaží konfrontovat se skupinami, které jsou jeho voličům nesympatické. Proto začal profesorem Martinem C. Putnou, který je nejen akademik, ale také katolík a homosexuál. Do stejného okruhu patří jeho vystupování proti uprchlíkům, muslimům. Vyjadřuje tím antiliberální postoj, kterým rezonuje s částí veřejnosti.


32

Tentokrát s vámi solidarizují všichni rektoři, na Hrad nejde nikdo. Jak se to rozhodnutí rodilo? Na pravidelném jednání České konference rektorů se o tom nijak zevrubně nediskutovalo, padla pouze informace, kdo byl pozván a kdo ne. Teprve následně se kolegové shodli na postoji, kterého si cením. Ani v minulých letech na Hrad téměř žádní rektoři nešli; někteří o důvodech mluvili otevřeně, jiní se omluvili. Toto ostřejší stanovisko podle mě souvisí hlavně s nejmenováním profesorů, jež považujeme za ohrožení autonomie vysokých škol. Navíc nejde jen o postoje rektorů: ukázkou toho, jak je naladěna akademická obec, je případ bývalého rektora univerzity v Ústí nad Labem Reného Wokouna. Šel na Hrad, byl naším oponentem, polemizoval s námi v médiích. Na další období nebyl akademickou obcí do rektorské funkce zvolen a jedním z podstatných důvodů byl právě jeho postoj v této věci; přednost dostal kandidát, který měl opačný názor. Celý rozhovor najdete v novém Respektu 44/2015, který vychází v pondělí a přináší dále tato témata: Přežily se ideály, na kterých vzniklo Československo? Nové informace o zločinném propojení v Olomouci Vláda slibuje, že boj s korupcí přitvrdí Lekce jménem ebola URL| http://domaci.ihned.cz/c1-64783180-zem...volicu-je-to-sympaticke-rika-rektor-bek neviditelnypes.cz

ŠKOLSTVÍ: Srovnávejme se nahoru 23.10.2015

neviditelnypes.cz

str. 0 Neviditelný pes / Společnost Univerzita Pardubice

Neviditelný pes, Ivo Možný

Oním „slovutným panem profesorem“, který si pošetile myslí, že hlavním titulkem Devět českých univerzit je mezi světovou elitou trefily LN kozla roku, jsem byl já. České univerzity ke světové elitě nepatří. Ale máme na to, aby se to zlepšilo Oním „slovutným panem profesorem“, který si pošetile myslí, že hlavním titulkem Devět českých univerzit je mezi světovou elitou trefily LN kozla roku, jsem byl já. Děkuji Martinu Rychlíkovi, že mne bez mého souhlasu nejmenoval ( O střeleném kozlu , LN 12 .10.), ale zdrženlivost tu není namístě. Napsal jsem to v přátelském dopise komentátorům, s kterými léta spolupracuji, když se mi nad tím titulkem protočily panenky. Ale pokud už to vyvolalo diskusi, chtěl bych tady dodat, že názor, vyjádřený tímto titulkem, zároveň plně chápu a hluboce respektuji. Žijeme ve společnosti, kde po desetiletí mohl člověk, jenž vlastnil vůz Škoda 105 L, zažívat pocit oprávněné hrdosti, neboť soused měl jen trabanta. Limuzína Volha byla vůz jen pro vyvolené, a nakonec – miliarda Číňanů mohla jenom snít io vlastnictví bicyklu. Naučili jsme se srovnávat se dolů, s těmi, kdož jsou na tom ještě hůř. Na světě je možná opravdu 26 tisíc horších „univerzit“, jež jsou ty naše nejlepší. Tento způsob porovnávání nám pomáhal zachovat si důstojnost v těžkých časech. Jeví se mi, že v našem univerzitním světě tak docela neskončily. Znám kolem sebe spoustu akademiků, jichž si vážím, a ti jsou i dnes přesvědčeni, že jejich škola dosahuje znamenitých výsledků, nebo aspoň docela dobrých, a jsou na ni hrdi. Svým způsobem oprávněně. A přečíst si jednou hlavní titulek, který zní hrdě a povzbudivě, jak já na to každý den otevíraje Lidovky čekám! Pravdu má také Bohumil Kartous, když ve svém zasvěceném komentáři Proč se vykašlat na hitparády (LN 12. 10.) píše, že „nikdy nemůžeme konkurovat univerzitám v centrech globální moci“, a snad iv tom, že „českou školu nikdy nenajdeme v první dvacítce, a dokonce ani v první stovce“, i když tu už si dovedu představit větší optimismus. Švédsko snad neleží v centru globální moci, a univerzitu v první stovce má (Lund 92). Jistě, je to po


33

století konsolidovaná společnost, bohatá a dvakrát větší než česká. Ale Belgie postrádá všechny tyto vlastnosti a má v první stovce Leuven (82) a lepších než Univerzita Karlova je tam univerzit sedm (více univerzit v Belgii není). I malé Dánsko má Kodaň v první stovce a lepší než kterákoli česká jsou tam univerzity tři. Též pětimilionové Finsko má tři univerzity lépe zařazené, než je ta naše „staroslavná“, stejně velké Norsko tři a Skotsko čtyři. Těm, kteří mají, bude dáno Dají se ty výsledky číst jako dobrý důvod pro to, abychom se na podobné „hitparády“ vykašlali, leda snad s tím, že z nich jaksi vyčteme, že devět našich univerzit patří ke světové elitě. Musím přiznat, že mne probíhající diskuse, jakkoli mi v mnohém byla užitečná, k takovému závěru nepřivedla. Ač v tom podstatném s Bohumilem Kartousem souhlasím, jeho analogii žebříčků s hitparádou za „věru troufalou“ mám. Žebříčky univerzit neměří oblibu, ale především výkon a to je zásadní odlišnost. Je pravda, že i ve vědě platí „efekt svatého Matouše“, jak si všiml už před půl stoletím americký sociolog Merton. „Těm, kteří mají, bude dáno a těm, kteří nemají, bude vzato.“ Univerzita, o které se ví, že má dobré vědce a učitele, přitahuje z celého světa lepší badatele a může si z nich vybírat, a tak její výkon i prestiž dále stoupá. Dobrá pověst přitahuje i žáky, úspěšná škola si může vybírat z uchazečů i na globálním trhu vzdělání a oni pak jako absolventi dál šíří zprávu o její kvalitě. Diferenciace našich univerzit je vskutku klíčem k řešení, ale pouze tehdy, nebude-li o tom, která z nich patří mezi „centra excelence“, rozhodovat vysokoškolský zákon a síla jejich lobby, nýbrž jejich výkon, respektovaný mezinárodní akademickou komunitou. Nenamlouvejme si, že takové školy mít nikdy nebudeme, neb jsme svou velikostí, polohou, historií nebo nějakým jiným druhem bezmoci odsouzeni k neúspěchu. V Norsku byla ještě v roce 1946 jediná univerzita – s nulovou pověstí a lokálním významem. Finsko na tom bylo stejně... Opřeme-li se o to, že za a) na ty „hitparády“ se můžeme vykašlat; za b) naše univerzity patří podle žebříčků ke světové elitě, a vzdáme-li se takto aspirace dostat pár našich univerzit aspoň mezi ty borce, co šlapou někde v hlavním akademickém pelotonu, mám vlastně štěstí, že jsem dost starý, abych se důsledků nedožil. Švýcarsko má o čtvrtinu méně obyvatel než Česká republika. Ve vskutku elitní světové první dvacítce řebříčku THE má univerzity hned dvě. Zůstává pro mne otázkou, zda proto, že Švýcarsko patří ke globálním centrům moci, nebo k nim patří, protože tak dobré univerzity má. Masarykova univerzita LN, 20.10.2015 URL| http://neviditelnypes.lidovky.cz/skols....aspx?c=A151021_223332_p_spolecnost_wag pardubickenovinky.cz

Stát se rozvoji vědy nevěnuje a proto vědci odcházejí do zahraničí 23.10.2015

pardubickenovinky.cz str. 0 regiony Univerzita Pardubice

Česká věda slaví mezinárodní úspěchy. V tuzemsku je řada mladých vědců, kteří překvapují i nositele Nobelových cen. Systém financování ale rozvoji vědy nepřeje. Mladí vědci proto masivně opouštějí republiku. Výzkumné ústavy v Česku totiž nejsou schopny nabídnout vědcům stejné podmínky jako špičková zahraniční centra. Mladí Češi mají nápady, výborně se umisťují v mezinárodních soutěžích, jsou konkurenceschopní i ve světovém měřítku. Většina z nich se vědě věnuje i v dospělém, produktivním životě. „V Česku dlouhodobě panuje značný nepoměr mezi finančními prostředky, které stát dává například do oblasti mládežnického sportu a vědeckých kroužků. Zatímco na rozvoj budoucích vědců stát přispívá v řádu milionů korun ročně, do sportu každým rokem putují miliardy. Investice do budoucích kreativních pracovníků výzkumu a vývoje je dlouhodobá a znamená celoživotní profesní orientaci. Většina vědeckých talentů se věnuje svému zájmu i v dospělém životě, pracují pro nadnárodní firmy, mají úspěchy ve světových vědeckých laboratořích, podílejí se na vývoji nových léků, informačních technologií či inovativních metod v různých oblastech. Zatímco nové objevy a


34

vynálezy budou velké množství mladých vědců živit, z tisíců mladých sportovců se v produktivním věku sportem uživí jen zlomek z nich,“ uvedl Stanislav Medřický, předseda Asociace pro mládež, vědu a techniku AMAVET. [BANNER] Na světových soutěžích jsou mladí Češi uznávanými účastníky i obávanou konkurencí. V Česku si jich ale téměř nikdo nevšímá. „Zatímco světových soutěží se účastní tisíce studentů ze všech koutů světa, v porotě usedají vědecké kapacity a nositelé Nobelových cen, v Česku se vše odehrává na velmi nízké úrovni za minimálního zájmu veřejnosti. Důvod je jednoduchý – pořádání soutěží je poměrně nákladné, a zatímco ve světě mají vědecké organizace obrovskou finanční podporu, v Česku pro vědce peníze chybějí. Ve vyspělých zemích je propracován systém vyhledávání a rozvoje nadaných žáků již od základní školy. Prestižní univerzity umožňují zpracovávat projekty mladých ve svých laboratořích, vysílají jako hodnotitele do vědeckých soutěží odborníky a každoročně udělují stipendia nejlepším. Celý proces má vysokou společenskou prestiž. Například americký prezident přijímá jednou ročně autora nejlepšího středoškolského projektu. Česká republika prakticky žádný efektivní systém nemá. V české populaci je úžasný potenciál, ale každý rok se nenávratně ztrácejí tisíce talentů,“ řekl Stanislav Medřický. Asociace pro mládež, vědu a techniku AMAVET se snaží podmínky pro vyhledávání a rozvoj mladých vědců neustále zlepšovat. V Pardubickém kraji již devátý rok uskutečňuje Program vytváření a rozvíjení zájmu žáků o vědecké a technické obory. Systém, který pomáhali nastartovat američtí lektoři, umožnil za osm let zapojit přes 3300 starších žáků základních škol a středoškoláků. AMAVET spolupracuje na realizaci programu s Pardubickým krajem, Univerzitou Pardubice a inovačními firmami v kraji. Nadaní žáci pracují na vědeckých projektech i v laboratořích vysokých škol a firem. Nejlepší se zúčastňují světových soutěží a slaví úspěchy, porážejí tisíce konkurentů, spolupracují se zahraničními centry. „Vždy mě bavilo zkoumat a tvořit něco nového. Zlomovým okamžikem, kdy jsem se rozhodl sám se věnovat vědě, byl nejspíš úspěch o pár let starších kamarádů, kterým se s vlastním robotem podařilo dostat na soutěž Intel ISEF v Americe a tam zvítězit. Ve spolupráci s Rakouským institutem jsem poté pracoval na projektu, díky kterému je možné ovládat počítač očima. Využil jsem kameru, která snímá oko, detekce oka, jeho středu a následné převádění očních pohybů na kurzor zajišťoval vlastní algoritmus, pracující na obrazech získaných z kamery,“ popsal svůj projekt třiadvacetiletý Filip Naiser, student elektrotechnické fakulty ČVUT. Pokud se studenti chtějí věnovat vědě i v dospělém životě, zpravidla volí odchod do zahraničí nebo práci v nadnárodních firmách. Špičkové podmínky k bádání a mnohonásobně vyšší platy než v Česku – to jsou hlavní důvody, proč čeští vědci opouštějí republiku a jejich významné objevy si tak na své konto připisují cizí země. „Ještě během studií jsem navrhl a vyrobil zařízení určené pro bezdrátové propojení počítačových sítí světelným paprskem. Nyní pracuji jako manažer vývoje softwaru – zodpovídám za týmy pracující na různých projektech v oblasti vývoje inteligentních asistenčních systémů pro osobní automobily Porsche,“ popsal Jan Šváb, vývojový pracovník společnosti Valeo Technical Center Europe, který v roce 2005 ještě se svým středoškolským projektem získal zvláštní cenu na nejprestižnější soutěži Intel ISEF v USA. Pardubickenovinky.cz informovala Mgr. Petra Ďurčíková, mediální konzultant Asociace pro mládež, vědu a techniku AMAVET. (jv,pardubickenovinky.cz foto:arch.čez oranžová učebna) URL| http://www.pardubickenovinky.cz/zpravy...e-a-proto-vedci-odchazeji-do-zahranici/


35

Stát se rozvoji vědy nevěnuje a proto vědci odcházejí do zahraničí 24.10.2015

pardubickenovinky.cz str. 0 regiony Univerzita Pardubice

Česká věda slaví mezinárodní úspěchy. V tuzemsku je řada mladých vědců, kteří překvapují i nositele Nobelových cen. Systém financování ale rozvoji vědy nepřeje. Mladí vědci proto masivně opouštějí republiku. Výzkumné ústavy v Česku totiž nejsou schopny nabídnout vědcům stejné podmínky jako špičková zahraniční centra. Mladí Češi mají nápady, výborně se umisťují v mezinárodních soutěžích, jsou konkurenceschopní i ve světovém měřítku. Většina z nich se vědě věnuje i v dospělém, produktivním životě. „V Česku dlouhodobě panuje značný nepoměr mezi finančními prostředky, které stát dává například do oblasti mládežnického sportu a vědeckých kroužků. Zatímco na rozvoj budoucích vědců stát přispívá v řádu milionů korun ročně, do sportu každým rokem putují miliardy. Investice do budoucích kreativních pracovníků výzkumu a vývoje je dlouhodobá a znamená celoživotní profesní orientaci. Většina vědeckých talentů se věnuje svému zájmu i v dospělém životě, pracují pro nadnárodní firmy, mají úspěchy ve světových vědeckých laboratořích, podílejí se na vývoji nových léků, informačních technologií či inovativních metod v různých oblastech. Zatímco nové objevy a vynálezy budou velké množství mladých vědců živit, z tisíců mladých sportovců se v produktivním věku sportem uživí jen zlomek z nich,“ uvedl Stanislav Medřický, předseda Asociace pro mládež, vědu a techniku AMAVET. [BANNER] Na světových soutěžích jsou mladí Češi uznávanými účastníky i obávanou konkurencí. V Česku si jich ale téměř nikdo nevšímá. „Zatímco světových soutěží se účastní tisíce studentů ze všech koutů světa, v porotě usedají vědecké kapacity a nositelé Nobelových cen, v Česku se vše odehrává na velmi nízké úrovni za minimálního zájmu veřejnosti. Důvod je jednoduchý – pořádání soutěží je poměrně nákladné, a zatímco ve světě mají vědecké organizace obrovskou finanční podporu, v Česku pro vědce peníze chybějí. Ve vyspělých zemích je propracován systém vyhledávání a rozvoje nadaných žáků již od základní školy. Prestižní univerzity umožňují zpracovávat projekty mladých ve svých laboratořích, vysílají jako hodnotitele do vědeckých soutěží odborníky a každoročně udělují stipendia nejlepším. Celý proces má vysokou společenskou prestiž. Například americký prezident přijímá jednou ročně autora nejlepšího středoškolského projektu. Česká republika prakticky žádný efektivní systém nemá. V české populaci je úžasný potenciál, ale každý rok se nenávratně ztrácejí tisíce talentů,“ řekl Stanislav Medřický. Asociace pro mládež, vědu a techniku AMAVET se snaží podmínky pro vyhledávání a rozvoj mladých vědců neustále zlepšovat. V Pardubickém kraji již devátý rok uskutečňuje Program vytváření a rozvíjení zájmu žáků o vědecké a technické obory. Systém, který pomáhali nastartovat američtí lektoři, umožnil za osm let zapojit přes 3300 starších žáků základních škol a středoškoláků. AMAVET spolupracuje na realizaci programu s Pardubickým krajem, Univerzitou Pardubice a inovačními firmami v kraji. Nadaní žáci pracují na vědeckých projektech i v laboratořích vysokých škol a firem. Nejlepší se zúčastňují světových soutěží a slaví úspěchy, porážejí tisíce konkurentů, spolupracují se zahraničními centry. „Vždy mě bavilo zkoumat a tvořit něco nového. Zlomovým okamžikem, kdy jsem se rozhodl sám se věnovat vědě, byl nejspíš úspěch o pár let starších kamarádů, kterým se s vlastním robotem podařilo dostat na soutěž Intel ISEF v Americe a tam zvítězit. Ve spolupráci s Rakouským institutem jsem poté pracoval na projektu, díky kterému je možné ovládat počítač očima. Využil jsem kameru, která snímá oko, detekce oka, jeho středu a následné převádění očních pohybů na kurzor zajišťoval vlastní algoritmus, pracující na obrazech získaných z kamery,“ popsal svůj projekt třiadvacetiletý Filip Naiser, student elektrotechnické fakulty ČVUT. Pokud se studenti chtějí věnovat vědě i v dospělém životě, zpravidla volí odchod do zahraničí nebo práci v nadnárodních firmách. Špičkové podmínky k bádání a mnohonásobně vyšší platy než v Česku – to jsou hlavní důvody, proč čeští vědci opouštějí republiku a jejich významné objevy si tak na své konto připisují cizí země. „Ještě během studií jsem navrhl a vyrobil zařízení určené pro bezdrátové propojení počítačových sítí světelným paprskem. Nyní pracuji jako manažer vývoje softwaru – zodpovídám za týmy pracující na různých projektech v oblasti vývoje inteligentních asistenčních systémů pro osobní automobily Porsche,“ popsal Jan Šváb, vývojový


36

pracovník společnosti Valeo Technical Center Europe, který v roce 2005 ještě se svým středoškolským projektem získal zvláštní cenu na nejprestižnější soutěži Intel ISEF v USA. Pardubickenovinky.cz informovala Mgr. Petra Ďurčíková, mediální konzultant Asociace pro mládež, vědu a techniku AMAVET. (jv,pardubickenovinky.cz foto:arch.čez oranžová učebna) URL| http://www.pardubickenovinky.cz/zpravy...e-a-proto-vedci-odchazeji-do-zahranici/ Pardubický deník

Pardubický zámek hostí historiky i dnes 24.10.2015

Pardubický deník str. 3 Pardubicko (pad) Univerzita Pardubice

Zjistili jsme Pardubice – Na pardubickém zámku včera začala dvoudenní mezinárodní konference Francouzsko-česko-slovenské komise historiků, kterou pořádá Fakulta filozofická Univerzity Pardubice. Odborníci přijeli také z Francie „Její účastníci se zde věnují otázce konstrukce vzájemného vědění a vzdělanostním strukturám 19. a 20. století,“ konstatovala mluvčí univerzity Valerie Wágnerová. „Jako tradičně se na ní sjela řada odborníků jak z České republiky, tak z Francie a ze Slovenska. Tato setkání mají již zhruba dvacetiletou tradici a konají se jednou za dva roky,“ prohlásila profesorka Milena Lenderová, která nedávno obdržela za svoji vědeckou činnost v oblasti historie a gender studií Stříbrnou pamětní medaili Senátu Parlamentu České republiky. Tu získala při příležitosti svátku české státnosti, tedy 28. září. „Konference se odehrává ve francouzštině. Je rozdělena do jednotlivých sekcí, v nichž příspěvky přítomné seznamují s problematikou jednoho z aspektů kulturní výměny mezi Francií a střední Evropou v období 19. a 20. století. Dotýkají se přitom například dějin českého a polského vzdělávání ve Francii, výkladu francouzské revoluce v českém dějepise, ruských a sovětských dějin na francouzských univerzitách, překladů z francouzštiny, východoevropských laureátů a dalších témat,“ upřesnila pro Deník Valerie Wágnerová. Místa setkání se pokaždé střídají „Jedná se o setkání, které se odehrává střídavě ve Francii, na Slovensku a v Česku. Letos připadla organizace na náš Ústav historických věd,“ řekla Milena Lenderová. Region| Východní Čechy

Skvělá tradice, hodnotí derby obě univerzity 24.10.2015

Pardubický deník str. 1 Titulní strana (kul) Univerzita Pardubice

Hradec Králové, Pardubice – Vyrovnaná sportovní bitva na ledě, skvělá atmosféra v hledišti. Tak hodnotí čtvrteční hokejové derby mezi hradeckou a pardubickou univerzitou fanoušci. Zápas si v hradecké aréně nenechalo ujít 2194 nadšených diváků. Oba týmy se o vítězství dlouho přetahovaly a rozhodlo až prodloužení. V něm zápas ukončil svým gólem hradecký Milan Procházka a stříbrný pohár pro vítěze derby tak i podruhé získali reprezentanti Univerzity Hradec Králové.


37

„Když se podíváte do zahraničí, zjistíte, že univerzitní sport je tam nedílnou součástí vysokoškolského života. Jsme rádi, že loni tradice derby začala a budeme rádi, když bude dlouho pokračovat,“ říká kancléř hradecké univerzity Ondřej Tikovský. S tím souhlasí i zástupci Univerzity Pardubice.„Jeto akce,kterási jistě zaslouží opakování. Rádi bychom, aby se příští rok zápas uskutečnil v Pardubicích, ale záleží to na dohodě hokejových klubů,“ dodává mluvčí pardubické univerzity Valerie Wágnerová. Foto popis| Foto autor| Foto: UHK Region| Východní Čechy Respekt

Plebejství by mělo být svobodné 26.10.2015

Respekt str. 54 Rozhovor Univerzita Pardubice

HANA ČÁPOVÁ

S rektorem brněnské Masarykovy univerzity Mikulášem Bekem o Zemanově politickém marketingu, české povaze a sebevědomých studentech * Letos — už potřetí — vás prezident Miloš Zeman nepozval na Hrad na oslavy 28. října. Když jste byl letos zvolen opětovně rektorem, ani vám osobně nepředal dekret. Jaký je to pocit, být v takové nemilosti? Mně to je vlastně, s prominutím, jedno. Mnohem závažnější je to, že prezident stále odmítá jmenovat tři profesory, – Jiřího Fajta, Ivana Ošťádala a Jana Eichlera –, kteří podle přesvědčení akademické veřejnosti splnili všechny náležitosti a mají být řádně jmenováni. Pošťuchování mezi mnou, druhým nepozvaným, rektorem Jihočeské univerzity Liborem Grubhofferem, a panem prezidentem samozřejmě není správné, ale je to lapálie. Netýká se nás nijak profesně či kariérně, zatímco to nejmenování má poměrně zásadní důsledky pro akademickou dráhu tří lidí. * Jaké? Na všech vysokých školách souvisí ta hodnost se zařazením do nějaké tarifní třídy a samozřejmě také s okruhem zodpovědnosti a vlivu na chod jejich pracovišť, protože profesor má určitou specifickou roli. Je to člověk, který má formovat vědní obor na příslušné univerzitě, a dokud titul nemá, není v našem systému žádná cesta, jak mu adekvátní pozici dát. Kromě toho utrpěli újmu na cti, prezident vlastně zpochybnil jejich kompetenci, a to já považuji za zásadní. * Dá se to brát jako zpochybnění? Nevypovídá to spíš o osobě prezidenta? Máte pravdu, je to další projev dlouhodobé snahy Miloše Zemana využít konfrontace s akademickou sférou ke svému politickému marketingu. Nepochybně pro část jeho voličů je vlastně sympatické, že se tak vůči akademické veřejnosti chová. * V čem je podstata tohoto marketingu? Je postavený na tom, že se snaží konfrontovat se skupinami, které jsou jeho voličům nesympatické. Proto začal profesorem Martinem C. Putnou, který je nejen akademik, ale také katolík a homosexuál. Do stejného okruhu patří jeho vystupování proti uprchlíkům, muslimům. Vyjadřuje tím antiliberální postoj, kterým rezonuje s částí veřejnosti. * Tentokrát s vámi solidarizují všichni rektoři, na Hrad nejde nikdo. Jak se to rozhodnutí rodilo? Na pravidelném jednání České konference rektorů se o tom nijak zevrubně nediskutovalo, padla pouze informace, kdo byl pozván a kdo ne. Teprve následně se kolegové shodli na postoji, kterého si cením. Ani v minulých letech na Hrad téměř žádní rektoři nešli; někteří o důvodech mluvili otevřeně, jiní se omluvili – na dané datum si třeba naplánovali zahraniční cestu. Toto ostřejší stanovisko podle mě souvisí hlavně s nejmenováním


38

profesorů, jež považujeme za zásadní ohrožení autonomie vysokých škol. Navíc nejde jen o postoje rektorů, ukázkou toho, jak je naladěna akademická obec, je případ bývalého rektora univerzity v Ústí nad Labem Reného Wokouna. Šel na Hrad, byl naším oponentem, polemizoval s námi v médiích. Na další období ale nebyl akademickou obcí do rektorské funkce zvolen a jedním z podstatných důvodů byl právě jeho postoj v této věci; přednost dostal kandidát, který na to měl opačný názor. Politická karanténa * Prezidentovi jste se znelíbil, když jste ho před volbami v roce 2013 nenechal vystoupit na univerzitě. Argumentoval jste tehdy tím, že je čestným předsedou Strany práv občanů — Zemanovců, je tváří jejich billboardů a jeho vystoupení by tím pádem narušilo princip politické neutrality univerzity. Jak jste se tehdy rozhodoval? Tenkrát se na nás neobrátil přímo prezident, ale úředníci Jihomoravského kraje, kteří cestu organizovali s žádostí, abychom uspořádali jeho přednášku pro studenty. Odpověděl jsem zdvořilým dopisem, že vzhledem k Zemanově roli není dobrá doba na uspořádání přednášky, že ho rádi uvítáme na univerzitě jindy. Nebyl jediný, koho jsem odmítl, v předvolební době politiky do privilegované role přednášejících nepouštíme. * Nedá se o tom ale uvažovat obráceně, že jsou debaty s politiky pro studenty přínosné? Třeba v Norsku je běžné, že politici před volbami diskutují se studenty i na středních školách. Debata může být zároveň cenná i pro politiky, studenti jim totiž dokážou oponovat mnohem lépe než dav na náměstí. Nemám nic proti tomu, když politologové uspořádají na univerzitě diskusi zástupců více volebních stran. To považuji za férové, v tu chvíli jsou zastoupeny různé názorové proudy a všichni mají stejnou šanci. Nehlásám nějakou apolitičnost univerzity, ta ani není možná, jenom říkám, že má být politicky neutrální v souboji demokratických stran, nedávat lepší příležitost jednomu či druhému, ale musí zachovat rovné podmínky. V minulosti se tu a tam stalo, že nějaký politik vystoupil na škole před volbami a vždy to vzbudilo velkou debatu. V době, kdy visí předvolební billboardy, je lepší dodržovat jakousi karanténu; kdykoli jindy jsou politici samozřejmě na univerzitě vítáni. * S politickou neutralitou to ale není tak jednoduché. Třeba Jiří Zlatuška byl rektorem vaší univerzity a zároveň kandidoval na senátora. Není to silnější narušení neutrality? Akademikům asi nelze zakázat jejich politické angažmá. Osobně si myslím, že je lepší, když je rektor od politiky dál. Když do ní přímo vstoupí, je těžké odlišit, co je politický názor rektora a co je názor instituce. Ale myslím, že se to dá, možná při velké snaze, zvládnout. Ve sněmovně teď sedí několik děkanů různých univerzit, musí si to zodpovědět hlavně před svou akademickou obcí. * Lokajská mentalita Debata o uprchlících není produktivní, ale bizarní a ideologická, napsal jste na Facebooku. Co jste tím myslel? Bizarnost spočívá v tom, že vzrušenost české debaty je zcela neúměrná skutečnému počtu uprchlíků, se kterými jsme konfrontováni, a že zaujala neuvěřitelné místo ve veřejném prostoru. Rázem je zapomenuto, že máme třeba nefunkční infrastrukturu, dnes jste jeli do Brna po dálnici, tak víte, o čem mluvím, neřeší se, že například státní a veřejná správa nefungují tak, jak by měly. Myslím, že politici musí být nadšeni, uprchlíci jsou vděčné téma, kterým se snaží mobilizovat své voliče. Ideologická je pak debata v tom, že vychází z apriorních hodnot, nikoli z věcné analýzy problému. Namístě je mnohem klidnější diskuse a hledání konkrétních východisek. Proto jsme jako univerzita nabídli pomoc s analýzami a návrhy řešení. A rozhodli jsme se naše studenty podpořit v dobrovolnických aktivitách, zavedli jsme pro ně zvláštní stipendijní program. Chceme, aby co nejvíc studentů mělo přímou zkušenost s tím, jak situace vypadá. Následně jsem kvůli tomu dostal nejvíc nenávistných e-mailů v životě, například sem prý taháme vrahy, kteří budou znásilňovat naše ženy. * Proč je zrovna Česko — podle Eurobarometru — nejvíc xenofobní? Co to o nás vypovídá? Hodně jsem o tom přemýšlel, opravdu mě překvapila tak masivní negativní reakce části veřejnosti. Zdá se mi, že se v nás sváří dvě stránky a že celá ta konfrontace s prezidentem a teď s odpůrci uprchlíků je vlastně spor o to, jakou podobu bude mít ono pověstné české plebejství. Češi jsou prostě národ, který pochází z chalup, všichni jsme ve třetí generaci sedláci, mlynáři nebo ještě méně. A jedna stránka našeho plebejství je lokajská. Taková mentalita dovoluje sem tam něco ukrást, ne moc, ale trochu se může. Nabádá, že vždycky je třeba se skrčit, že je nutné respektovat sílu a že všechna pravidla hry jsou cizí, nám vnucená. To je hodnotový vzorec, který má velkou stabilitu a zároveň říká, že sami máme málo, a tím pádem nemůžeme příliš pomoci ostatním. Pak je tu i druhá


39

stránka tohoto plebejství a ta je vlastně taková „svobodná“. Člověk na ni narazí, když čte životopisy obrozenců a politiků 19. století – vzdělaných a sebevědomých, s nóbl rakouskými rodinami ve Vídni jednali jako se sobě rovnými a bez problémů se v tom prostředí pohybovali. A teď se mi zdá, že pod vlivem strašení politiků, kteří se na tom snaží vydělat, a krvežíznivosti části médií, jež milují extrémní polohy, ve stále větší části veřejnosti vítězí ta lokajská stránka nad tou svobodnou. * Co se s tím dá dělat? Když se se studenty loučím na promocích, zmiňuji, že roli univerzit popsal už Kant v článku o tom, co je osvícenství – že to je vystoupení z dětskosti, kterou si lidstvo samo zavinilo. Tou dětskostí se rozumí neschopnost používat bez vedení druhých vlastní rozum. Naším paradoxním úkolem je nejen vzdělávat studenty profesně, udělat z nich dobré učitele, lékaře, advokáty, biology, ale vést je také k tomu, aby byli dobrými občany, sebevědomými a schopnými používat vlastní rozum bez našeho vedení. Věřím, že dokážou, aby v nich vítězila ta lepší stránka nad tou lokajskou. * Skulina v zákoně * Akreditační komise neprodloužila akreditaci dvěma magisterským pedagogickým oborům na soukromé Univerzitě Jana Amose Komenského. Přes sedm set studentů, převážně učitelů, kteří magisterský titul potřebují, aby nepřišli o práci, teď neví, co s nimi bude dál. Ministryně školství Valachová jednala s rektory vysokých škol o tom, zda pro ně budou mít místo. Bude? To nedokážu odhadnout. Základní chyba je ve vysokoškolském zákoně, v němž stojí, že vysoká škola je povinna v případě odebrání akreditace zajistit studentům pokračování na jiné vysoké škole, ale už neříká jak. Paní ministryně je v nezáviděníhodné pozici, má totiž jedinou možnost, vyjednávat s ostatními vysokými školami. Zároveň musí někde najít peníze, protože my nemůžeme přijmout studenty, když na ně nemáme. Je také jasné, že je nemůžeme automaticky převést do našich studijních programů, zřejmě budou muset podstoupit proceduru normálního přijímacího řízení, kterým nepochybně všichni neprojdou. * Děkanka pražské pedagogické fakulty Radka Wildová se dala slyšet, že místa pro všechny nebudou, protože by veřejné vysoké školy dopadly jako UJAK, jíž komise hlavně vyčítala, že má moc studentů na málo pedagogů. Co tedy bude s těmi, pro které se místo nenajde? Jsou nepochybně ve velmi komplikované situaci, nechci to nějak zlehčovat. Ale pokud já vím, zákon jim uložil doplnit si vzdělání již před deseti lety, to už je hodně dlouhá doba. Také není úplně dobré, když oprávnění k výuce na prvním stupni základní školy učitelé masivně získávají přes program speciální pedagogika místo standardního vzdělání pro první stupeň, tedy od hry na piano přes matematiku a základy přírodních věd až po tělocvik. Je chyba, že zákon nechal tuhle skulinku. * No právě, pro řadu z nich je to nereálné. Umíte si představit, že se padesátiletá učitelka naučí hrát na klavír a bude se potápět na dno bazénu pro puk? Má kvůli tomu ze školství odejít, i když je třeba skvělá? Je rozhodnutí zákonodárce, že trvá na regulaci učitelské profese. Já vám jako laik neřeknu, zda je to dobře, nebo špatně. Na druhou stranu můj osobní názor je takový, že celé vzdělávání učitelů potřebuje poměrně významnou reformu. Uvítal bych flexibilnější systém, jenž by umožnil více cest k učitelské kvalifikaci. * Jak by ten flexibilnější systém mohl vypadat? Já si například umím představit, že bychom místo dráhy pětiletého učitelského magistra či varianty tříletý „učitelský bakalář“ plus navazující dvouletý „učitelský magistr“ akcentovali více studijní dráhu odborný bakalář plus učitelský dvouletý magisterský program. Takový navazující učitelský program by už nebyl zaměřen na „substanci“, ale na didaktiku oboru, pedagogiku a praxi. Umožňoval by vstoupit do učitelství fyziky a chemie třeba bakalářským absolventům přírodovědeckých fakult, ale také bakalářům chemie z technických vysokých škol. Přijímací zkouška by ověřovala znalosti chemie a fyziky na určitém stupni. * A co bude s učiteli, kteří studovali na UJAK? Nestálo by za to přece jen pro ně najít na veřejných školách těch sedm set míst, aby nemuseli s učením skončit? Určitě se snažíme ve spolupráci s ministryní školství to řešení najít. Myslím, že spějeme k dohodě o způsobu přijímacího řízení i o počtu míst, která pedagogické fakulty nabídnou.


40

Různé světy * Je UJAK špatná škola? Já nevím, nikdy jsem tam nebyl. Má však určitě hodně divokou pověst. * Podle čeho se pozná dobrá škola? Těžko, asi nemáme kromě vlastní zkušenosti nic lepšího než žebříčky. Některé jsou lepší, jiné horší, každý je trochu jinak konstruovaný. Žebříčky nesmíme brát příliš vážně, spíš s jistou dávkou opatrnosti, ale zároveň je pravda, že měří v zásadě rozumné parametry, jako je citovanost publikací, podíl zahraničních učitelů a studentů, zohledňují prestiž univerzity mezi akademiky ve světě... V zásadě jsou však tím jediným, co umožňuje jakýsi přehled o univerzitním světě. V těchto dnech vyšla zpráva, že v jednom prestižním žebříčku, který vydala britská společnost QS World University Ranking, udělali speciální edici pro střední a východní Evropu a Střední Asii; třetí je v něm Univerzita Karlova, osmé ČVUT a Masarykova univerzita je devátá. * Na Twitteru jste psal, že kvalita výuky není v Česku téma, a když náhodou je, zaměňuje se za vědecký výkon. Co tahle věta znamená? Ministerstvo školství financuje veřejné vysoké školy přes jakési matematické vzorečky, které jsou založeny na vstupních parametrech různého typu. Zhruba sedmdesát procent peněz nám posílá přímo podle počtu studentů, třicet podle tzv. ukazatele kvality. Největší váhu v něm má vědecký výkon, naopak prakticky se v něm neodráží kvalita výuky. Jsem si vědom toho, že je špatně měřitelná. Ale to je problém nejenom českého financování vysokých škol, po světě se hodně debatuje o tom, že málo zohledňujeme kvalitu výuky. Školy se pak soustředí hlavně na měřitelné parametry, vědecký výkon. Je samozřejmě důležité mít kvalitní publikace, ale to ještě neznamená, že bakalářské obory spojené s daným vědeckým oborem dobře fungují. Jejich kvalita je spíš ovlivněna tím, jak velké máme studijní skupiny, kolik lidí připadá na jednoho učitele, jak moc času může věnovat individuální práci se studenty. V tomhle ohledu jsou na tom české vysoké školy mezi zeměmi OECD hodně špatně. A zase, počet studentů na učitele ještě nic neříká o tom, jak kvalitní je učitel, který stojí před studenty. * Který obor je na vaší univerzitě skvělý a se kterým máte trošku problém? Trochu se bráním porovnávání oborů mezi sebou, radši porovnávám stejné obory mezi různými univerzitami. Jsem třeba přesvědčen o tom, že máme na špičkové úrovni některé obory v oblasti sociálních věd, psychologii, sociologii, nepochybně právo, ale také například matematiku nebo řadu biologických a chemických oborů. * A proč jste v nich lepší než třeba Praha či Olomouc? Vychází to i z národních žebříčků, které se to pokoušejí měřit. Myslím, že je to většinou důsledek toho, že ty obory byly dobře založeny, už když univerzita vznikala. Podařilo se získat hned na začátku profesory, kteří byli činní i mezinárodně a neuzavírali se pouze do českého kontextu. S velkou pravděpodobností také druhá generace, jež přišla na univerzitu někdy po roce pětačtyřicet, měla podobné zakotvení. I přes izolaci za komunistického režimu si díky tomu obory držely mezinárodní kontakt a srovnatelnou úroveň. To je třeba případ sociologie na naší univerzitě. * A v kterém oboru jste na tom naopak hůř ve srovnání s konkurencí? Myslím, že ten standard je napříč univerzitou poměrně slušný. V tuhle chvíli snad nemáme mezi obory žádný průšvih. * Tak jinak, kdyby se vás známý ptal, na který obor vaší univerzity nemá chodit, co byste mu poradil? Abych někoho odrazoval od některého oboru, to bych asi neudělal, opravdu. Navíc je hodnocení velmi závislé na konkrétním člověku, talenty a povahy studentů jsou tak odlišné, že to, co je pro jednoho bezvadné, nemusí být pro druhého vůbec přijatelné. Máme obory, u nichž si student hodně určuje svoji studijní dráhu, je tam spousta volitelných předmětů a záleží na něm, jak si to poskládá. No a pak jsou obory, pro které je typické, že většina kurikula je poměrně fixně předepsaná. Takže bych uchazeči, kterého znám, dokázal poradit spíš v tomto smyslu: Tenhle obor se pro tebe hodí a tenhle ne, protože je postaven víc na variabilitě a volnosti, nebo naopak.


41

Tenhle rozdíl se krásně zrcadlí i v povaze studentů, kteří uspějí. Dobře je to vidět, když se na studenty dívám při promoci. Jiní jsou informatici a jiní přírodovědci, a pak přijdou kluci ze sociálních studií s dredy... Prostě jsou to odlišné sociální světy, vidíte to nejen na studentech, ale i na jejich rodičích v aule. * Jste muzikolog. Jak to ovlivňuje způsob, jakým vedete univerzitu? Být rektorem je jakási profese navíc, kterou si postupně osvojíte, za chodu se doučujete spoustu věcí. Já tak napůl žertem a napůl vážně říkám, že muzikologie je jedním z dobrých průpravných oborů, protože v hudbě se zrcadlí lidská povaha od racionality po naprostou emocionalitu, takže vás to připraví na zacházení s lidmi, což je podstatou mé současné práce. Jednou jsem si pěkně povídal u oběda se současnou britskou velvyslankyní, která je absolventkou houslí, a ta zase říkala, že ji hudba a hudební teorie bezvadně připravily na její pozdější práci na britském ministerstvu zahraničí, kde se zabývala mezinárodními konflikty a terorismem – díky tomu si totiž vypěstovala analytické schopnosti. *** Mikuláš Bek (51) Narodil se ve Šternberku. Na Masarykově univerzitě v Brně (MU) vystudoval hudební vědu, doktorát dokončil na Univerzitě Karlově. Od roku 2004 působil jako prorektor MU, v roce 2011 byl zvolen jejím rektorem. Letos v dubnu byl Akademickým senátem MU na rektorském postu znovu potvrzen. Působí také jako místopředseda České konference rektorů pro oblast vzdělávání. Češi jsou prostě národ, který pochází z chalup, všichni jsme ve třetí generaci sedláci, mlynáři nebo ještě méně. Žebříčky kvality vysokých škol nesmíme brát příliš vážně, spíš s jistou opatrností, v zásadě však měří rozumné parametry. V hudbě se zrcadlí lidská povaha od racionality až po naprostou emocionalitu, takže vás to připraví na zacházení s lidmi. Foto popis| Foto autor| FOTO MILAN JAROŠ


42

Přehled zpráv

Recommend Documents