Přehled zpráv

Přehled zpráv 10.11.2015 - 11.11.2015 Univerzita Pardubice Brněnský deník České univerzity jsou v popředí žebříčku britské společnosti QS ........................................................................ 3 11.11.2015 Brněnský deník str. 60 Příloha - Veletrh středních škol Univerzita Pardubice (čtk)

ct24.cz Pobočka Slezské univerzity v Krnově končí. Budovy jdou do dražby .................................................................. 4 10.11.2015 ct24.cz str. 0 Regiony Univerzita Pardubice sasinovap

ČRo - wave.cz Sexuální obtěžování je ostudou českých vysokých škol ....................................................................................... 5 10.11.2015 ČRo - wave.cz str. 0 / universum Univerzita Pardubice Jana Římanová

ČRo Dvojka Jak to vidí Richard Hindls .......................................................................................................................................... 5 10.11.2015 ČRo Dvojka str. 1 08:30 Jak to vidí Univerzita Pardubice ČRo Radiožurnál Lidem s poškozenou rohovkou svitla nová šance na uzdravení......................................................................... 11 10.11.2015 ČRo Radiožurnál str. 3 18:10 Ozvěny dne - publicistika Univerzita Pardubice hokej.cz VIDEO: Ať žije Brno! Univerzitní souboj sledovalo 7700 fanoušků .................................................................... 13 10.11.2015 hokej.cz str. 0 Univerzita Pardubice Adam Bagar

iHNed.cz Dobrá zpráva pro řidiče: liberečtí vědci přišli na to, jak udržet auta čistší. Patent přinesl univerzitě miliony .................................................................................................................................................................................... 14 10.11.2015 iHNed.cz str. 0 domaci.ihned.cz Univerzita Pardubice Luboš Kreč

Mladá fronta DNES Objev libereckých vědců ochrání lak karoserií ..................................................................................................... 15 11.11.2015 Mladá fronta DNES str. 15 Kraj Liberecký Univerzita Pardubice Adam Pluhař

Pardubičtí studenti vyvinuli novou sociální síť ..................................................................................................... 16 11.11.2015 Mladá fronta DNES str. 16 Kraj Pardubický Univerzita Pardubice (zln)

Univerzitu čeká volba šéfa. Vybere z 12 nominovaných ...................................................................................... 17 11.11.2015 Mladá fronta DNES str. 16 Jižní Čechy Univerzita Pardubice Pavel Kroupa

NEWTON Media, a.s. © 2015 | [email protected] | www.newtonmedia.cz

1

pardubice.iDNES.cz Pardubičtí studenti vyvinuli sociální síť, bude hledat práci absolventům ......................................................... 18 10.11.2015 pardubice.iDNES.cz str. 0 Pardubice / Pardubice - zprávy Univerzita Pardubice MF DNES, Milan Zlinský

tyden.cz Ostravská univerzita chystá sbírku na pomoc uprchlíkům .................................................................................. 19 10.11.2015 tyden.cz str. 0 Školství Univerzita Pardubice ČTK


2

Univerzita Pardubice Brněnský deník

České univerzity jsou v popředí žebříčku britské společnosti QS 11.11.2015

Brněnský deník (čtk)

str. 60 Příloha - Veletrh středních škol Univerzita Pardubice

Z hodnocených 150 univerzit z 20 zemí si české univerzity a vysoké školy vedou výborně Hned tři české vysoké školy – Univerzita Karlova, České vysoké učení technické (ČVUT) a brněnská Masarykova univerzita – figurují v žebříčku deseti nejlepších univerzit v oblasti střední a východní Evropy a střední Asie (EECA). Žebříček pro léta 2015 a 2016, v němž na prvních dvou příčkách figurují ruské instituce, dnes vydala britská vzdělávací společnost Quacquarelli Symonds (QS). Univerzita Karlova je mezi nejlepšími Čelo žebříčku, který QS vydala podruhé, obhájila moskevská Lomonosovova univerzita. Na druhé příčce se umístila Novosibirská státní univerzita a třetí je pražská Univerzita Karlova, která si tak o jedno místo pohoršila. Hodnoceno bylo 150 univerzit z 20 zemí. Kromě Univerzity Karlovy se do první desítky dostaly další dvě české školy: pražská ČVUT obhájila osmou příčku a Masarykova univerzita devátou. Špatně si nevede ani Vysoké učení technické v Brně, které obsadilo 19. místo a podle tiskového prohlášení QS je vedle Univerzity Palackého v Olomouci jednou ze dvou českých vysokých škol, které si v žebříčku polepšily. U Univerzity Palackého, která skončila na 64. příčce, QS zvlášť vyzdvihuje vysoký počet citací v odborných publikacích a velký význam výzkumu. Deset nejlepších univerzit v regionu EECA podle QS: 1. Moskevská státní universita M. V. Lomonosova (Rusko) 2. Novosibirská státní univerzita (Rusko) 3. Univerzita Karlova (ČR) 4. Tartuská univerzita (Estonsko) 5. Petrohradská státní univerzita (Rusko) 6. Varšavská univerzita (Polsko) 7. Jagellonská univerzita (Krakov, Polsko) 8. ČVUT (ČR) 9. Masarykova univerzita (ČR) 10. Moskevský Institut fyzikálního inženýrství (Rusko) ... další české školy: 19. Vysoké učení technické v Brně 64. Univerzita Palackého 76. Vysoká škola chemickotechnologická v Praze 92. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně 96. Západočeská univerzita v Plzni 101. – 110. Ostravská univerzita 111. – 120. Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava Foto popis| UNIVERZITA KARLOVA. Patří k nejlepším univerzitám v oblasti střední a východní Evropy a střední Asie. Foto autor| Foto: Deník/archiv Region| Jižní Morava Publikováno| Brněnský deník; Příloha - Veletrh středních škol; 60 Publikováno| Vyškovský deník; Příloha - Veletrh středních škol; 60 Publikováno| Břeclavský deník; Příloha - Veletrh středních škol; 60 Publikováno| Blanenský deník; Příloha - Veletrh středních škol; 60 Publikováno| Hodonínský deník; Příloha - Veletrh středních škol; 60 Publikováno| Znojemský deník; Příloha - Veletrh středních škol; 60 ID| 20838a24-61a5-451f-a6f6-a896fd73278d


3

ct24.cz

Pobočka Slezské univerzity v Krnově končí. Budovy jdou do dražby 10.11.2015

sasinovap

ct24.cz str. 0 Regiony Univerzita Pardubice

Po šestnácti letech definitivně zavírá pobočka Slezské univerzity v Krnově. Komplex tří budov a pozemků, které nepotřebuje škola, město ani ministerstvo, půjde do dražby. Vyvolávací cena je sedm a půl milionu korun. Studenti se v areálu nikdy neučili, byly tam koleje a menza, Centrum celoživotního vzdělávání a školicí středisko pro státní správu. Část budov univerzita pronajímá, na příští rok už ale žádného nájemce nesehnala. Původní vizi Slezské univerzity a radnice otevřít v Krnově fakultu a pozvednout a zkulturnit tím město, se nepodařilo naplnit. Studenti neměli moc zájem ani o bydlení na tamní koleji. Učili se tam jen posluchači Univerzity třetího věku. I Centrum celoživotního vzdělávání však univerzita přesunula do Opavy, kde má sídlo. A pro školicí středisko státní správy nezískala akreditaci.Budovy nechce město ani ministerstvo „Část areálu jsme přechodně pronajímali příspěvkové organizaci Harmonie, která ale mezitím rekonstruovala své vlastní zázemí. Další využití těchto objektů nepředpokládáme,“ potvrdila mluvčí Slezské univerzity Karin Martínková. Areál bývalého textilního učiliště univerzita nabídla nejprve zpátky ministerstvu školství, od kterého ho získala v roce 1999. To ale nemá zájem, podobně se vyjádřilo město Krnov. „Nabídku nemovitostí jsme odmítli, protože pro ně nemáme využití,“ řekla mluvčí radnice Dita Círová. Vzhledem k tomu, že škola nesehnala ani nájemce, rozhodla se pro prodej ve veřejné aukci.

přehrát video

Pobočka Slezské univerzity v Krnově končí

„Provoz budov by byl pro univerzitu velkou ekonomickou zátěží. Jen účet za topení za loňskou mírnou zimu dosáhl kolem dvou set tisíc. Další peníze jsme platili za ostrahu, údržbu areálu a pozemků,“ řekla mluvčí univerzity. Dodala, že peníze, které škola získá z dražby, půjdou na rozvoj fakult v Opavě a v Karviné.Peníze půjdou na rozvoj fakult v Opavě a Karviné Slezská univerzita vznikla až po roce 1989. Roku 1990 byly založeny dvě fakulty - filozofická v Opavě a obchodně podnikatelská v Karviné, které se roku 1991 sloučily ve Slezskou univerzitu. Filozofická fakulta se od té doby rozrostla na Filozoficko-přírodovědeckou, přibyla Fakulta veřejných politik a Matematický ústav v Opavě. V současné době má kolem šesti tisíc studentů. URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regio...ty-v-krnove-konci-budovy-jdou-do-drazby


4

ČRo - wave.cz

Sexuální obtěžování je ostudou českých vysokých škol 10.11.2015

ČRo - wave.cz str. 0 / universum Univerzita Pardubice

Jana Římanová

„My se vždy srovnáváme se Západem, pokud jde o kvalitu vědy, a snažíme se je dohnat, ale už vůbec se je nesnažíme dohnat, pokud jde o kulturu univerzitního prostředí. A sexuální obtěžování je v kontextu západních univerzit něco, co je zapovězené,“ komentuje současný stav Petr Pavlík z katedry gender studies Univerzity Karlovy. Pokud se student nebo studentka stanou terčem sexistických poznámek vyučujícího, nebo dokonce sexuálního obtěžování, v současné době neexistuje žádná instance, na kterou by se mohli obrátit o pomoc. „Situace se řeší ad hoc. Univerzity nemají žádné komise nebo tělesa, která jsou běžná na západních univerzitách, kde když se vám stane něco podobného, existují jasné procedury co dělat. U nás se vše řeší případ od případu a velmi záleží, kdo zrovna sedí na té židli a jak je vstřícný.“Ve schránce důvěry, do které jsme pro Universum sbírali osobní zkušenosti studentů a studentek, se objevila řada bizarních zážitků. Z několika zdrojů se sešly historky o profesorovi z nejmenované lékařské fakulty, který po studentkách, které neznají správnou odpověď, hází zrní. Sexistické poznámky a vtipy ve výuce jsou mnoha profesory považovány za zábavné. „V řadě případů je to tak, že vyučující vyrůstají v prostředí, kdy nic takového tematizováno nebylo. Myslí si třeba, že okořeňují svou výuku. Mohou si myslet, že je to vtipné, a vůbec si neuvědomují, že to může být někomu nepříjemné,“ říká Petr Pavlík.Přestaňme holkám říkat, jak se vyhnout znásilnění. Bagatelizuje to predátorské chování„Studentky a studenti vědí, že když někoho obviníte ze sexuálního obtěžování, tak se to v drtivé většině případů obrátí proti vám. Velká část podnětů se neprošetří, protože se nenajdou důkazy. Je to tvrzení jednoho proti jednomu. Když se univerzita vůči někomu vymezí, tak to musí být opakovaný vzorec chování. I tak pokud se studentka stane známou, bývá ostrakizována svými spolužáky. Zpravidla musí odejít ze studia ona, a ne ten profesor.“Riziko sexuálního obtěžování se zvyšuje, pokud profesor tráví čas se studenty v neformálním prostředí. Profesoři z českých univerzit rádi chodí se studenty na pivo a neformální prostředí i alkohol na oko smazávají bariéry. Odpovědnost je však vždy na straně vyučujícího, který je ke studentovi v postavení moci. „Když máte moc nad životním osudem někoho, nad tím, jestli udělá diplomku, jestli skončí studium, tak to není zanedbatelné,“ tvrdí Petr Pavlík.Dokud budou podmínky nastaveny takto, není možné ze situace vinit oběti obtěžování či sexistických poznámek, které z pochopitelných důvodů v drtivé většině svou zkušenost nehlásí. Dokud chybí systémové řešení, bude sexismus a sexuální obtěžování nadále ostudou českých vysokých škol. URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/1553028 ČRo Dvojka

Jak to vidí Richard Hindls

10.11.2015

ČRo Dvojka str. 1 08:30 Jak to vidí Univerzita Pardubice

Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Dobrý den a dobrý poslech u pořadu "Jak to vidí ..." přeje všem Zita Senková. Ve studiu dnes usedl profesor Richard Hindls, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze. Dobrý den. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze -------------------Dobrý den přeji. Zita SENKOVÁ, moderátorka --------------------


5

Na které události se chceme dnes podrobněji podívat? Na boj s chudobou, zvyklostí Čechů v ukládání peněz i na život na dluh. Letošní Nobelovu cenu za ekonomii si odnese Angus Deaton za výzkum na poli spotřeby, blahobytu a chudoby. Překvapení to prý není, pane profesore, naopak. Ostatně o jeho zásluhách svědčí i fakt, že se o cenu s nikým nedělí. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze -------------------To je zajímavá věc, protože když se podíváme do historie ekonomické Nobelovy ceny, tak možná bych měl rovnou říci, že ona to vlastně není v pravém slova smyslu Nobelova cena, protože ji Nobel ve své závěti nijak nedeklaroval a uděluje ji teprve od roku 68, 69 Švédská národní banka nebo švédská centrální banka a tudíž vlastně trošku na ni nahlížíme jinak. Navíc ekonomie jako, řekněme, rozhodně ne exaktní věda jako spíš společenská věda samozřejmě ve svých závěrech a ve svých vývodech může být velmi často diskutabilní, což ovšem bývají samozřejmě i jiné vědní disciplíny než jenom ekonomie, ale v ekonomii je řada věcí, které jsou předmětem debat a jsou i předmětem politických rozhodnutí a nejrůznějších intervencí. Proto možná to, že se slučují někdy ty Nobelovy ceny pro více nositelů, ale zajímavá je jedna věc ještě, než se asi dostaneme k tomu, co on dělal sám. Tak těch Nobelových cen z ekonomie bylo uděleno 47, jakoby ročníků, nositelů, čili lidí, kteří ji dostali, je 75, čili zhruba je to více než 1,5 v průměru, když to mám říct takhle, v průměru 1,5 nositele na jednu cenu, tak to je ta otázka teďko, na kterou jste se ptala, že on je sám a o tom ještě budeme hovořit a téměř nebo prakticky 70 % těch nositelů je ze Spojených států a je tam celá řada dalších nositelů, kteří jsou z anglofonních zemí. Přeci jenom těch společenských věd, a tam ekonomie patří, dokonalá znalost angličtiny v tom světovém prostředí je jistým, jistým plusem. Řekl bych, že v těch ostatních Nebelových cenách není takový podíl lidí, kteří hovoří jako rodným jazykem angličtinou, protože přeci jenom ty debaty v oblasti ekonomie jsou velmi často hluboké a velmi složité a drobná, jenom drobná neznalost jazyka už může vést k tomu, že se prostě v těch věcech potom třeba člověk trošku ztrácí na těch konferencích a podobně. Pokud jde o tu letošní Nobelovu cenu, ona se opravdu zabývá, nebo pan Deaton se opravdu zabývá velice ožehavými tématy, jako je v tom nejobecnějším rámci chudoba a bohatství, ale také se zabývá tím, jak se chudé chovají, chudí chovají a on se snaží neprůměrovat, neagregovat to chování. On právě jeho veliký přínos je v tom, že rozděluje vlastně podle jednotlivých příjmových skupin, podle výdajových skupin to naše chování. Čili neprůměruje ho, ale snaží se najít vlastně individuální, i když to slovo "individuální" je asi hodně silné slovo, ale snaží se najít, řekněme, individualizovaný přístup k tomu našemu chování. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------V čem je, pane profesore, právě jeho objevnost těch tezí? Možná bychom se na některé mohli podívat. Napadá mě také, jestli je vůbec příznačné, že ta letošní Nobelova cena byla udělena ekonomovi, který se zabývá zejména těmi makroekonomickými aspekty soukromé spotřeby. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze -------------------Ona je otázka, jestli on je do takové míry až ekonom, protože on původně byl ekonometr a teď si trošku musím přihřát svoji polívčičku, protože on je člověk, který v 70. letech, čili řádově před 40 lety, je to sedmdesátník, tak řádově před 40 lety přednášel ekonometrii, čili matematické metody v ekonomii v Bristolu, ve Velké Británii. Takže on vlastně vyrostl z datového prostředí a z prostředí modelů. To znamená, že on vlastně ty své primární výzkumy nebo ty svoje první poznatky budoval na datech, ne na obecních postulátech, zkoušel se je modelovat a teprve postupně se stal ekonomem, což se u lidí, kteří jsou kvantitativně zaměřeni, což znamená ekonometrie, statistika, národní účetnictví, to se dost často stává. Ostatně třeba mezi nositeli Nobelovy ceny jsou, je celá řada dalších statistiků nebo ekonometrů a je tam, jsou tam 3 nebo 4 nositelé, kteří se podíleli na vzniku národního účetnictví jako statistického modelu národního hospodářství. Takže on je ekonomem takovým, bych řekl, až v druhém sledu. Později už samozřejmě se pak věnoval velmi těmhle těm věcem. On se zabýval tím, jak třeba spotřebitelé dělí své výdaje mezi různé zboží, jak je ... utrácejí svoje výdaje nebo svoje příjmy, jak utrácejí v závislosti na tom, do jaké příjmové skupiny patří. On se zabýval tím, jak změna třeba v dani z přidané hodnoty ovlivní naše spotřebitelské chování, ale vždycky k tomu používal modely, data. Byl to člověk, který, nebo je to člověk, který postavil svoje bádání na faktech a na argumentech a proto možná ta vaše věta na začátku, že se to tak trošku i čekalo. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Hm, k čemu konkrétně tedy dospěl, co se týče toho boje s chudobou, jak zvýšit blahobyt? Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze --------------------


6

On za těch 40 let, řekněme nebo prostě za tu dobu, vyslovil celou řadu hypotéz. Jedna z nich je takzvaný Deatonův Paradox, který je už poměrně letitý, který vznikl, jestli se teď nepletu, někdy kolem začátku 80. let a ten právě ukazuje na to, že agregátní spotřeba má jinou fluktuaci, jiné výchyvy, čili naše spotřeba, chceme-li to tahle říci, než naše příjmy. A on na tenhle postulát vlastně, čili, že tam není přímá vazba mezi příjmem a spotřebou, mezi příjmem domácnosti třeba a spotřebou a on na to právě upozornil tak, jak jsem říkal na začátku, tím, že ta data individualizoval. On se snažil vlastně nepracovat s průměry, nepracovat s agregáty, ale snažil se jaksi rozstříhat to na drobné, aby ukázal, jak se které skupiny chovají. Kolik která skupina utratí a kolik uspoří. Možná ještě dneska o tom budeme hovořit. Zabýval se tím, jak měřit chudobu a blahobyt. O tom jsme se už tady také spolu bavili v některéch ..., v některém z jiných pořadů. On, on prostě otevírá takové složité věci. Do politiky se příliš nepouští, i když také je znám jeho výrok, že vlastně ti bohatí ve světě tím, že se snaží podporovat zejména třebas různými nadacemi nebo třeba i potravinovou pomocí ty nejchudší části světa, takže tím on říká doslova: "Trošku zahání pocit vlastní viny," že ten svět je takhle rozdělen. A sám říká, že je někde kolem miliardy, to je jedna sedmina nás všech, je jedna sedmina, jedna miliarda teda, čili každý sedmý člověk žije pod hranicí chudoby a on ty věci specifikuje a počítá a deklaruje nějak. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Takže je vlastně takový průkopník ve využívání dat. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze -------------------Určitě je. To si myslím, že každý, kdo prostě ve svém, bych řekl, embryonálním stádiu vědeckého zkoumání je statistikem nebo ekonometrem, tak, tak prostě k tomu je veden, je na to zvyklý a řekl bych, že ty práce jsou velmi, velmi potom podkládány přesně daty anebo různými kombinacemi těch dat a modely. Ostatně za těch zhruba 47 Nobelových cen, tak mým odhadem asi 40 % lidí byli především lidé, kteří se zabývali daty, modely ... nejrůznějších oblastí. Samozřejmě národní účetnictví, makroagregáty, chování tržní síly a regulace. To je nositel Nobelovy ceny z loňska, Francouz. Zabývají se, řekněme, modelováním akciových trhů a finančních produktů a podobně. Takže skoro polovina, když se podíváme na ten seznam jmen, řada už těch lidí samozřejmě nežije, tak jsou to lidé, kteří mají blízko k datům, k analýzám, k podkladům. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Kteří další laureáti, a jejich myšlenky, teze vás z těch předchozích let, pane profesore, zaujali a čím? Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze -------------------Protože já mám poměrně blízko k národnímu účetnictví a obecně jsem se vždycky pohyboval víc v oblasti makroekonomie než mikroekonomie, tak jsou to lidé, jako byl třeba pan Kuzněc nebo velmi slavné jméno Vasilij Leontijev. To byl vlastně Rus, který ..., lidé, kteří se ... Richard Stones, lidé, kteří se velmi zabývali vybudováním systému národních účtů, lidé, kteří vlastně postavili třeba systém národních účtů, který se označoval jako SNA 1968 a později 1993 a na který navazujou potom ty evropské standardy ESA 95 třeba, nebo teď už máme standard jiný, tak jsou to lidé, kteří měli blízko k národním účtům a pak tam mám jednoho vlastně takového až osobního nositele Nobelovy ceny, to byl pan Granger, které, s kterým já jsem si komunikoval. To byl Angličan, který potom působil v San Diegu a na stáří se odstěhoval do Austrálie, respektive na Nový Zéland, byl vášnivý motocyklista a byl chovatelem ovcí a my jsme si začli psát, protože já v době, kdy jsem nastoupil jako rektor, tak ..., protože naši studenti někteří u něj působili, já mám kolegy, kteří u něj v Americe byli, kteří tam studovali a kteří si odtamtud přivezli úžasné znalosti a proto jsem se rozhodl mu nabídnout čestný doktorát naší univerzity. On se mnou začal okamžitě komunikovat, mezi Prahou a Novým Zélandem je, řekněme, 11 nebo 12 hodin rozdíl, nevím přesně, takže ty dopisy chodily vlastně ode mě ve dne a od něho v noci z mého pohledu. On přislíbil účast, přislíbil účast v květnu roku, tuším, 2007 nebo 8, já už jsem začal vyjednávat i nějakou medializaci toho jeho pobytu v Praze. Odepisoval během několika minut na ty moje e-maily a já jemu taky. Všechno bylo připraveno, potom se asi na 3 týdny odmlčel. Potom mi napsal jeho doktorand, že je jeho paní vážně nemocná. Tak to mě trošku jaksi ... Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Zneklidnilo. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze --------------------


7

Jaksi zneklidnilo. Ta vědecká rada, která byla naplánována, tuším, na 26. Nebo 27. května roku 2007, tuším, nebo 8, to už bych se musel podívat, tu jsem nakonec zrušil a pan Granger ten den zemřel. Takže vlastně to pro mě byla taková věc, on byl velmi kamarádský v těch e-mailech a velmi tak, jako kdybysme se znali ..., my jsme se nikdy neviděli, ale znovu říkám, někteří mí kolegové s ním měli tu čest osobně jednat a on se právě zabýval analýzou časových řád. Já jsem podle jeho jedné slavné knížky psal svoji diplomku před, no, to nebudu ani říkat a on se právě potom dostal také mezi ... svoje témata volil mezi agregáty národních účtů, na ně aplikoval nejrůznější postupy časových řad, u nás je velmi silné pracoviště kolem národních účtů na vysoké škole ekonomické. Tak jsme se tenkrát rozhodli, že to uděláme takhle. Ten závěr není hezký. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Mimochodem, pane profesore, co aplikace pak třeba i těch tezí toho výzkumu, konkrétně i pana Deatona nebo dalších v praxi? Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze -------------------To je někdy strašně složitá věc. Záleží nejvíc na tom, čím se ti lidé zabývají. Tak dobře, makroagregáty jsou do jisté míry samozřejmě sofistikovanou záležitostí, jsou to věci, které ovšem také hodně ovlivňuje hospodářská politika, chování politických elit. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Proč právě, když jsem i řekla v úvodu, že vlastně ta jeho práce, jak ji zdůvodnila, tu Nobelovu cenu letošní za ekonomii švédská komise, je právě důležitá pro pochopení boje s chudobou? Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze -------------------No, ona je vlastně, já rád používám jeden výrok, který, myslím, řekl slavný statistik Karl Pierson, že statistika, teď pan Deaton není statistik, ale má k ní velmi blízko, řekl, že statistika není od toho, aby řídila svět, ale aby ukazovala, jak je svět řízen. A to je, myslím, také charakteristika práce pana Deatona. On samozřejmě, přestože ty jeho vývody směrem k bohatství a chudobě jsou, řekněme, velmi hutné a jsou velmi, velmi sofistikované, tak samozřejmě on nemá sílu prostě tu politiku mocných a politiku autorit změnit. On jenom prostě dává určitá doporučení, nebo ukazuje, on třeba často hovoří také o Indii jako o takovém vlastně místu velké chudoby, Afrika, Střední Amerika, tak on nemá možnost tohle to nějak změnit, ale dost se snaží ukázat ..., vlastně to je ta věta, že si vlastně trošku zaháníme pocit viny, ti mocní tím, že se snaží pomocí nějakých nadací a podobně podporovat ten jejich chudší svět, že tím zahání trošku pocit viny. On je v tomhle tom trošku sarkastický nebo možná trošku útočný, tak on nemá tu možnost ten svět změnit. On, on prostě dává jenom návody. No a u těch ostatních, no, tak nejhorší asi výsledky, bych řekl, mají lidé, kteří se zabývali analýzou cenných papírů, protože analyzovat akciový trh je nesmírně složitá věc a nevím, jestli to tak úplně přesně bylo, ale někdy kolem roku 2000, možná, že si vzpomenu, někdy kolem roku 2000 dostali, v roce 2001 dostali za analýzy trhu při existenci asymetrických informací Nobelovu cenu 3 vědci a říká se, že ty peníze, které jsou s tím spojeny, investovali právě do akciových trhů, že o ně přišli. Ale to ruším tenhle výrok, protože to nemám potvrzeno, tak možná je to i takhle ... Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Snad ještě jedna myšlenka k panu Deatonovi říká, že lidstvu se daří a že jeho další rozkvět závisí především na vzdělání. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze -------------------To určitě a i když se bavíme o příčinách toho, proč ten nejchudší svět vlastně je tam, kde je, tak já stále tvrdím, že samozřejmě, klimatické podmínky, nerovnost na přístupu na trhy prostě a podobně, malá industrializace, nedostatek průmyslu, ale jedním, ne-li úplně nejhlavnějším důvodem té chudoby světa, je nedostatečný či možná někdy i žádný přístup ke vzdělání. To si myslím, že je velká věc a to není jenom o tom, že tam postavíte, nepostavíte školy, ale také, že musíte změnit mentalitu těch lidí, aby chtěli studovat, aby chtěli poznávat. Třeba to nemusí být ani vysoká škola. Tak to už je ..., ale někdy, já si myslím, že v těch, když vidíme obrázky ze střední Afriky nebo ze Střední Ameriky, že tam možná chybí přístup k základnímu vzdělání. To je ono. Zita SENKOVÁ, moderátorka --------------------


8

Podívejme se nyní na české údaje o spotřebě a hlavně o příjmech domácnosti, pane profesore. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze -------------------Tak je to věc, která je samozřejmě předmětem celé řady analýz a předmětem celé řady úvah. Bohužel často ty úvahy jsou vedeny směrem k průměru. Tak to já teď rovnou na začátek, pak se budeme bavit o určitých konkrétních věcech, tak rovnou řeknu, že i sám vyslovím několik průměrných hodnot, ale musíme si uvědomit, že průměr je v tomhle tom velmi krutý. Já s oblibou říkám přísloví "Není kouře bez ohně, stejně jako není průměru bez rozptylu," to znamená bez variability. Já teď hned uvedu jeden příklad. U nás se uvádí, že přibližně. Existuje takový ukazatel, kdybyste přestala přijímat teďko peníze z důvodů jakýchkoli, vážné nemoci, ztráty zaměstnání prostě a tak dále, vy a vaše domácnost, vaši nejbližší, tak existuje takový ukazatel, kterým se měří, jak dlouho byste se svými úsporami, a teď se dívám na vás, ale mám namysli ten průměr, vydržela v provozu, udržela v provozu tu domácnost. V České republice tento údaj je 3 roky, ... 3 měsíce a 11 dní. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------3 roky, to by bylo docela relativně dlouho. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze -------------------3 měsíce, omlouvám se. 3 měsíce a 11 dní a je to údaj, který vlastně říká, že po tuto dobu byste při ztrátě veškerých příjmů domácnosti byla schopna udržet tu domácnost v chodu tak, jak se má, to znamená běžné výdaje. No, jo, jenomže, co to je za údaj? Zhruba jedna čtvrtina našich spoluobčanů nespoří. Prostě nemá co. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------No právě, jaká je, ten polštář, ta rezerva? Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze -------------------To je prostě taková, bych řekl, bublina toho průměru. Ten průměr je nádherná věc, když si řekneme, že tři čtvrtiny domácností dokáží spořit, můžeme se za chvíli začít bavit o tom, jak je to mezi vysokoškoláky. Tam je samozřejmě ta míra spořivosti vyšší, jak je to mezi středoškoláky, mezi lidmi se základním vzděláním, ale je to pořád průměr a já k tomu průměru dodávám a chci, aby to posluchači takhle vnímali, že čtvrtina našich domácností není schopna podle těch statistik spořit a ty tři čtvrtiny spoří. Pak vznikne to místo 3 měsíce a 11 dní v průměru. Je známá scénka o průměru, že, když hladový sní 0 kuřat a sytý jedno, že v průměru večeřeli půlku. Je to slavná scénka s Felixem Holzmanem taky, tak to si možná posluchači pamatují. Tak z tohodle toho pohledu prostě ty úspory jsou jenom u některých, některých sociálních skupin nebo některých částí domácností. Pokud se týká srovnání, jestli jsme, nebo nejsme spořivý národ ..., my jsme spořivý národ. Samozřejmě teď se, teď opusťme téma, kolik je 1 euro, 27 korun, kolik vyděláváme my a kolik vydělávají Lucemburčani a kolik vydělávají Němci a kolik vydělávají Bulhaři. Nechme tohle úplně být, nechme paritu kupní síly, ale existují údaje, které uvádějí, jak dlouho vlastně, to je ten údaj, o kterém jsem hovořil, my bysme v průměru dokázali se svými úsporami v našich podmínkách žít a v tomto ukazateli jsme někde kolem pátého místa v Evropě. Spořivější jsou, tuším, Rakušani, čili z úspor, z úspor, Rakušani, spořivější jsou Turci, spořivější jsou Lucemburčani a spořivější jsou Nizozemci. Srovnatelní s náma jsou Britové, Španělé a Němci. To znamená, že my máme tendenci ke spoření. Jak spoříme a kam ty peníze dáváme, k tomu se ještě možná dostanem. Pokud se ale týká pocitu, jestli dokážeme spořit, tam už jsme na tom podstatně hůře. Existují statistiky, které říkají, že Češi jsou se svými úsporami nespokojeni. A já teď říkám, jsme na nějakém čtvrtém, pátém místě, že bysme se udrželi bez příjmů v tom vyžití domácností. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Jenom podotázka. Samozřejmě nabízí se také otázka, jestli lze z čeho taky spořit. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze -------------------No, samozřejmě. Říká se, že průměrná domácnost, jenom zase řeknu pro informaci, domácností je u nás přes 4 miliony. Je nás 10 a kousek milionů, 10 a půl, tak 4 a čtvrt milionu je domácností. Domácnosti jsou jednočetné až mnohočetné, tak zase průměr. Prostě je to mediální fikce ten průměr, ale, v průměru v podstatě výdaje domácností představují něco nad 23, 24 tisíc korun měsíčně v průměru. Samozřejmě jestli teď poslouchá někdo, kdo žije sám, má 10tisícový nebo 9tisícový důchod, tak nemůže mít výdaje na 23 tisíc korun, ale já znovu říkám, je to průměr a


9

znovu říkám, že zhruba příjmy těch domácností, zase v průměru jsou asi o 7 tisíc korun vyšší než ty výdaje. To znamená, tak vzniká ta míra úspor. My máme pojem, kterému se říká disponibilní důchod. Do příjmů domácností nelze počítat jenom mzdu, ale může to být právě taky důchod, starobní důchod, může to bejt pachtovné, nejrůznější úroky či dividendy a také dostáváme sociální dávky nejrůznější, protože bereme nemocenskou třeba nebo důchod, ale také vydáváme, platíme daně, platíme sociální příspěvky do systému zdravotního, sociálního pojištění a podobně. Tak z tohodle vznikne to saldo. Druhá věc pak je, a teď se znovu omlouvám těm, té jedné čtvrtině, o které tady hovořím, která nespoří, tak druhá věc je, kam ty peníze dáváme. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Jak se mění vůbec ty zvyklosti? Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze -------------------Ty se měněj hodně a není to jenom otázka toho, nakolik máme ty peníze, nebo nemáme. Je to také otázka toho, jaká je ekonomická situace. To znamená, jak bohatá ekonomika je a jak se jí daří. Máme za sebou roky 2008, 2009, 2011, 2012, kdy jsme rozhodně spořili všichni méně. Dá se to doložit velmi jednoduše na číslech, ale pak také záleží na tom, jaká je situace v oblasti inflace, v oblasti spotřeby, v oblasti třeba cen výrobců průmyslových a podobně. A pokud pochopitelně je inflace nízká, jak to je teďka vidět, tak samozřejmě banky nenabízí na běžných účtech nebo na těch jednoduchých spořících účtech příliš vysoké úroky a to vede i v souvislosti s teď lepšícím se výkonem ekonomiky k tomu, že lidé hledají jiné cesty než spořit na těch v uvozovkách ... dneska vkladní knížky, tak já teď již použiji historicky ten pojem vkladní knížka nebo těch základních spořících účtech, hledají si cestu k termínovaným vkladům, ti ještě odvážnější a bohatší hledají nejrůznější podněty v oblasti podílových fondů, dluhopisy, někteří i akcie nebo nejrůznější kombinace. V tomhle se to chování hodně změnilo. Do oblasti podílových fondů v současné době investujeme mnohem více, než jsme investovali zhruba před 10 lety, je to něco kolem 200 miliard ročně. Tak to jsou už akcie dividendové fondy, fondy peněžního trhu, ale i tam jsou velké rozdíly, třeba fondy peněžního trhu teďko trošku usínají, ale závisí to na výkonu ekonomiky, ta je teď dobrá, závisí to na nejrůznějších ekonomických ukazatelích a na chování bank vůči nám střadatelům, spotřebitelům, spořitelům. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Co říkáte, pane profesore, údajům, že celkem dvě pětiny Čechů žijí na dluh nebo od výplatě k výplatě? Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze -------------------No, tak my se tady vlastně bavíme několik minut už o úsporách a o příjmech, zhruba domácnosti také dluží a rozsah těch dluhů je přibližně stejný, jako je výše státního rozpočtu v České republice. Je to něco prostě přes bilion a čtvrt. Čili domácnosti dluží. Dluží nejrůznějším možná soukromým firmám, dluží na hypotékách, tam určitě hodně, i když teď jsou nízké sazby hypoték, dluží za nejrůznější úvěry jiné než hypotéky, spotřebitelské leasingy, na auta a prostě a tak dále a dluhy těch domácností jsou přibližně v objemu peněz, aby si to lidé uměli představit, stejné, jako je, stejně, jako je státní rozpočet, prostě bilion a něco, když to zjednoduším. No a pak jsou ti, kteří si půjčují, aby mohli splácet, čili půjčují si k půjčce, pak jsou ti, kteří si půjčují na věci, které nepřináší žádnou návratnost, půjčit si na vánoční dárky je sice hezká věc, ale když nemám, tak nemám. Půjčit si na drahou dovolenou asi také není úplně to nejšťastnější, takže je zhruba 6, 7 % lidí, kteří si půjčují na to, aby si mohli, aby mohli vracet půjčky. Půjčují si půjčku k půjčce. To už, to už je asi problém a samozřejmě, že ti lidé někteří skončí v osobním bankrotu. Na to je dneska zákonodárná, zákonodárné prostředí a tak to bývá. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Právě u těch osobních bankrotů se snižuje věk. Kdysi to bylo, před pár lety ještě kolem 35, dnes je to ... Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze -------------------Je to už pod 30, tuším. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Osmadvacet. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze


10

-------------------Osmadvacet, ano, ano. Tak záleží taky na nejenom, řekněme, skutečně příjmové a výdajové situaci toho jedince, ale také záleží asi na jeho nějakém nastavení prostě priorit a hodnotového žebříčku ve svém životě. Mladí lidé mohou být někdy v tomhle tom směru nezodpovědní a zase ne všichni a někdo tak a někdo jinak. Ale nepřekvapuje mě to, že možná taková ta dneska větší volnost v hospodaření každého z nás a větší odpovědnost každého z nás za hospodaření může vést k chybám. To, to samozřejmě ano a u mladých lidí se pak při těch menších příjmech může stát to, o čem se teď tady bavíme. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Konstatuje na závěr dnešního vydání "Jak to vidí..." profesor Richard Hindls, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze. Děkuji za rozhovor a těším se na ten prosincový. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze -------------------Taky děkuji pěkně a přeji pěkný den všem. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Vám také, na slyšenou. Zítra se můžete od půl deváté těšit na názory psychiatra, doktora Cyrila Höschla. Dobrý den všem a příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojky přeje Zita Senková. Na slyšenou. ČRo Radiožurnál

Lidem s poškozenou rohovkou svitla nová šance na uzdravení 10.11.2015

ČRo Radiožurnál str. 3 18:10 Ozvěny dne - publicistika Univerzita Pardubice

Vladimír KROC, moderátor -------------------Lidem s poškozenou rohovkou svitla nová šance na uzdravení. Čeští vědci zkoušejí zatím na zvířatech unikátní léčebnou metodu využívající kmenové buňky. Odborníci z Ústavu experimentální medicíny teď chystají klinické testy na pacientech. Zároveň ale zaznívají jisté pochyby, jestli vědci svoje poznatky nezveřejňují předčasně a nebudí v pacientech možná planou naději. Našimi hosty jsou ředitelka zmíněného experimentálního ústavu, profesorka Eva Syková. Dobrý večer. Eva SYKOVÁ, ředitelka, Ústav experimentální medicíny -------------------Dobrý večer. Vladimír KROC, moderátor -------------------A profesor Pavel Klener, internista, klinický onkolog a hematolog z I. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Dobrý večer. Pavel KLENER, internista, klinický onkolog a hematolog z I. lékařské fakulty Univerzity Karlovy -------------------Dobrý večer. Vladimír KROC, moderátor -------------------Paní profesorko, můžete prosím v kostce přiblížit, v čem spočívá ta metoda na léčbu poškozené rohovky? Eva SYKOVÁ, ředitelka, Ústav experimentální medicíny -------------------Ano, tak pacienti, kteří nemohou podstoupit operaci nebo jim operace nepomohla a mají poškozenou rohovku, mají možnost vlastně využít svých vlastních kmenových buněk, které mohou vytvořit rohovku novou. To, co my jsme v podstatě objevili tady v ústavu, hlavně tedy skupina pana profesora Holáně a paní docentky Čejkové, tak je


11

vypěstování nových kmenových buněk, které se nasadí na nějaký nosič, což jsou nanovlákna, my dlouho se tady zabýváme nanotechnologiemi. A posléze, když ty buňky přerostou vlastně a vytvoří rohovku pacienta, tak se ten nanovlákenný nosič stáhne. Toto samozřejmě se dělá na zvířatech. A je už o to zájem na některých klinikách, kde by to chtěli využít. Tam potom vlastně ty kmenové buňky musí být vyrobeny v čistých prostorách, schválený jako klinická zkouška Státním ústavem pro kontrolu léčiv. A pokud se v této fyzické zkoušce ukáže, že tato metoda je účinná, tak si myslím, že by se mohla stát standardní léčbou pro některé pacienty. Vladimír KROC, moderátor -------------------V souvislosti s tou experimentální léčbou s využitím kmenových buněk jsou ale slyšet i z odborných kruhů námitky, že vědci výsledky dosavadního výzkumu zveřejňují možná příliš předčasně, toto, řekla byste, není ten případ nebo vůbec případ vašich ústavních experimentů s kmenovými buňkami. Eva SYKOVÁ, ředitelka, Ústav experimentální medicíny -------------------No, vůbec to není případ našich, našich experimentů, protože experimenty se zveřejňují ve vědeckých časopisech. A pokud prochází náročným recenzním řízením, všechny naše práce s kmenovými buňkami jsou uveřejněny ve vysoce impaktovaných časopisech mezinárodním tedy recenzním řízením. A jako, o jako, jako o takových my referujeme, což je běžná praxe v ústavech Akademie věd, že o dobře publikovaných výsledcích se referuje. Vladimír KROC, moderátor -------------------Pane profesore Klenere, vy jste jedním z těch, kdo vyzývají k opatrnosti nebo, řekněme, ke zdrženlivosti, co se týče výstupu ze zmíněných experimentálních projektů, máte s tím problém i v případech, kdy vědci dojdou až k testům na pacientech? Pavel KLENER, internista, klinický onkolog a hematolog z I. lékařské fakulty Univerzity Karlovy -------------------Určitě ano. Víte, ona to je poměrně složitá záležitost a hlavně záležitost dlouhodobá. Samozřejmě nikdo nezpochybňuje význam kmenových buněk a vůbec jejich oběhu, protože jak se jeví, v současné době kmenové buňky mohou jaksi se uplatnit v mnoha oborech, i když určitě to nebude pro nás tedy všelék, ale v určitých indikacích budou použitelné, to znamená v indikacích, nicméně jaksi dojít k tomu jednoznačnému přesvědčení, k tomu je poměrně dlouhá cesta a paní profesorka už zmínila, že se to děje jaksi klinickými zkouškami, které mají velmi přísná kritéria nejenom z oblasti kmenových buněk, ale i z oblasti protinádorových léků je známo, že velké naděje byly vkládány do řady léků, které se pak ukázaly jaksi pro praxi nepoužitelné a nebo byly velmi dobře jaksi účinné u zvířecích modelů, ale u člověka potom zcela selhaly, takže je třeba určité opatrnosti. A já si myslím, že obecně se u nás často vlivem různých médií přinášejí informace o výzkumech v těchto oblastech velmi předčasně. A pochopitelně veřejnost na to čeká a čeká, že jaksi dostane příležitosti k novým léčebným postupům a metodám, ale, jak říkám, já bych přesto nabádal k určité opatrnosti a k určité jaksi opatrnosti i v interpretaci výsledků. Dneska není problém jaksi se dobrat validních výsledků, ale vyžaduje to dodržovat přísná kritéria klinického zkoušení. Vladimír KROC, moderátor -------------------Paní Syková, chcete na to reagovat? Eva SYKOVÁ, ředitelka, Ústav experimentální medicíny -------------------No, já myslím, že to pan profesor vyjádřil přesně. Pokud my některé naše výsledky se snažíme uvést do praxe, a my v současné době provádíme čtyři klinické studie, tak je to samozřejmě takto formulováno a myslím si, že samozřejmě je pravdou, že ne každá klinická studie ukáže, že to byl správný přístup, ale bez nich my se prostě k těm pacientům nikdy nedostaneme a tu léčbu jim nemůžeme poskytnout. Vladimír KROC, moderátor -------------------Pane Klenere, není to, o čem mluvíme, vcelku běžné i u špičkových zahraničních pracovišť, že ohlásí nějaký významný pokrok v té které oblasti medicíny? Pavel KLENER, internista, klinický onkolog a hematolog z I. lékařské fakulty Univerzity Karlovy --------------------


12

No, úplně běžné to není, ale není to žádná vzácnost, protože řada i zahraničních pracovišť jaksi se dočká finále těch výsledků, které, na kterých pracuje a pustí do oběhu informace, které jsou předčasné, nebo které se týkají jednoho dvou případů, ze kterých není možno dělat všeobecné závěry, takže není to žádná vzácnost, když by zahraniční pracoviště jaksi v tomto směru se nějak lišilo od některých pracovišť domácích. Vladimír KROC, moderátor -------------------Paní Syková, kdy by mohlo být jasnější, jestli se ta zmíněná metoda na léčbu oční rohovky dá skutečně úspěšně aplikovat u pacientů? Eva SYKOVÁ, ředitelka, Ústav experimentální medicíny -------------------Jestli mohu, tak já bych řekla, že česká média jsou v tomto velmi zdrženlivá. Po zkušenostech, které já teda světově mám, tak pracoviště v USA každou maličkost okamžitě zveřejňují. Takže to je takový vlastně usus i dneska v Německu, ve Francii, velmi se o tom píše, u nás se o tom píše poměrně málo. A kdy se to dostane k pacientům? My bychom, pokud bude klinika, která to bude chtít zkoušet, a to já vím od pana, pana profesora Holáně, který se už na ně kliniky obracely, že by to rády na svých pacientech vyzkoušely. Je to skutečně věc, které já bych se absolutně nebála, protože pokud se to náhodou nepovede, tak pacient nebude mít horší efekt, víte, to se nedá srovnávat s protinádorovými léky, to jsou chemické látky, které můžou výrazně toho pacienta poškodit a můžou třeba mu způsobit i smrt, pokud budou špatně vybrány nebo budou předávkováni ti pacienti, tady se to stát nemůže, tady, když to tomu pacientovi nepomůže, a to je ve všech našich klinických studiích, tak mu to ale taky neuškodí. Vladimír KROC, moderátor -------------------Neuškodí. To říká ředitelka Ústavu experimentální medicíny, profesorka Eva Syková. Děkuji také profesoru Pavlu Klenerovi z I. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Přeji vám hezký večer. Na shledanou. Eva SYKOVÁ, ředitelka, Ústav experimentální medicíny -------------------Na shledanou. Pavel KLENER, internista, klinický onkolog a hematolog z I. lékařské fakulty Univerzity Karlovy -------------------Na shledanou. Dobrý večer. Vladimír KROC, moderátor -------------------No, a to už je z publicistiky hlavních zpráv vše. Pěkný večer vám přeje Vladimír Kroc. hokej.cz

VIDEO: Ať žije Brno! Univerzitní souboj sledovalo 7700 fanoušků 10.11.2015

Adam Bagar

hokej.cz str. 0 Univerzita Pardubice

Adam Bagar Mládež V zámoří jsou univerzitní boje brány velice prestižně, postupně si však své místo na hokejové mapě nacházejí také u nás. Obzvláště v Brně! Vždyť vzájemná bitva mezi tamní Masarykovou univerzitou a Vysokým učením technickým v Brně napsala v pondělí už sedmý díl. A podobně jako v předchozích sezonách jí přihlížela po střechu narvaná aréna. Tentokrát si na atraktivní souboj našlo cestu 7700 fantastických fanoušků. Už v říjnu byla na programu Hokejová bitva v Praze, na níž si našlo cestu 4529 diváků, případně pikantní východočeskou partii Hradce Králové s Pardubicemi, ten pod Bílou věží sledovalo 2194 fanoušků. Jistě, jsou to parádní čísla, ale na Brno zkrátka v tomto ohledu žádné z tuzemských měst nemá. Sedmý díl Hokejového souboje si v zaplněné DRFG Areně nenechalo uniknout 7700 příznivců.


13

Hlasatel tak mohl tradičně oznámit "VYPRODÁNO!". To vše za bouřlivých ovací obou fanouškovských táborů, které se staraly o fantastickou kulisu. Samozřejmě nechybělo ani hecování s fanoušky soupeře. "Nemáte holky," pokřikovali studenti "Masárny" na kolegy z technicky zaměřené školy. A ti jim to posléze opláceli pokřiky, že kamarádí s jejich. Občas ale fanoušci skandovali i společně. Kupříkladu na moravských stadionech populární Vysoký jalovec nebo skandování: "Ať žije Brno!". Spokojenější nakonec mohli být příznivci Masarykovy univerzity, která se v divácky atraktivním duelu zaskvěla pěti góly, když mezi úspěšnými střelci nechyběl ani bývalý norský mládežnický reprezentant Simen Viker Brekke. "Domácí" zvítězili 5:2, a stejným poměrem také vládnou historické bilanci. Jakmile v závěru pojistil vítězství Masarykovy univerzity hokejista druholigové Techniky Patrik Brzobohatý, fanoušci se už opět bavili po svém. "My máme práci," ozývalo se z kotle poražených. "Zase jste prohráli," reagovali po chvíli spokojení fanoušci vítězného týmu. Všech 7700 diváků se zkrátka bavilo. A kláním to jistě neskončilo, aktéři se totiž přesunuli na afterparty, kde zábava pokračovala. Výsledek: MASARYKOVA UNIVERZITA – VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ 5:2 (1:0, 3:1, 1:1) Branky a nahrávky: 15. Medřický, 36. Brekke (Matouš), 37. Medřický (Kadlec, Bustin), 40. Kadlec (Skočovský), 58. P. Brzobohatý (M. Brzobohatý, Truhlář) – 21. Šidák (Popolanský), 48. Majola (Král, Prokop). Rozhodčí: Dědek, Honza – Komínek, Kříž. Diváci: 7700 (vyprodáno). Masarykova univerzita: Dohnálek – Koukal, Šídák, Novák, Zítka, Hnilička, Pospíšil, Truhlář, Kadlec, Medřický, J. Polesný, Skočovský, D. Polesný, Brekke, M. Brzobohatý, Vrba, Bustin, P. Brzobohatý, Matouš, Harmin, Hron. Vysoké učení technické v Brně: Bartošek (od 41. Kuchař) – Sedláček, Cvrček, Hofman, Lažek, Majola, Václavík, Šídák, Potoček, Touška, Červenka, Štěrba, Zvolánek, Zídek, Prokop, Klema, Popolanský, Nešpor, Vojáček, Grmela, Král. Více k tématu Z přednášky do Hokejové bitvy. V souboji univerzit si zahrála i známá jména Skvělá kulisa, tvrdá řež a tři obraty. Derby univerzit znovu pro Hradec Bitva univerzit? Vyprodané Rondo a atmosféra lepší než v extralize! Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter

URL| http://www.hokej.cz/video-at-zije-brno...-souboj-sledovalo-7700-fanousku/5011280

iHNed.cz

Dobrá zpráva pro řidiče: liberečtí vědci přišli na to, jak udržet auta čistší. Patent přinesl univerzitě miliony 10.11.2015

iHNed.cz str. 0 domaci.ihned.cz Univerzita Pardubice

Luboš Kreč

Nanočástice v autokosmetice ucpou mikroskopické nerovnosti na vrstvě laku, takže se na nich méně zachytává voda. Liberecká univerzita už si podala patentovou přihlášku, celkem z licencí ročně získá šest milionů. Za novým objevem stojí tým profesora Petra Loudy. Loni v létě oslovila libereckou univerzitu společnost Pikatec, která vyrábí autokosmetiku. Chtěla po ní, aby jí analyzovala vzorky na ochranu laku vozů. Nakonec z toho ale byla výzkumná spolupráce, jejíž výsledek míří do obchodů - speciální nanotechnologie, která karoserie chrání před znečištěním i poškrábáním. Vědci si svůj vynález již patentovali a prodali licenci Pikatecu.


14

Technologie funguje na podobné bázi jako voskování aut, tedy že se na barvu auta nanese speciální vrstva prostředku. Tím, že je složený z nanočástic, se jím ale lépe ucpou všechny mikroskopické nerovnosti na laku a vznikne tak velmi hladká plocha. Na ní se pak hůře zachycuje voda i nečistoty. A jelikož se tím vytvoří na karoserií drobný film, je pak i odolnější vůči mechanickému poškození. O nátěr čistící vzduch české společnosti Advanced Materials - JTJ má zájem hlavně Čína - čtěte ZDE&*65279; Co se odpudivosti vody týče, tu určuje takzvaný úhel smáčení. Neošetřené sklo má úhel smáčení 43 stupňů a konvenčně používané autolaky asi 63 stupňů. "Nanesením speciální vrstvy jsme dokázali zvýšit úhel u skla a autolaků na hodnotu kolem 90 stupňů," vysvětluje profesor Petr Louda, který se svými spolupracovníky za vynálezem stojí. HNDomácí na Twitteru Domácí rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru. Oproti běžným voskům by nové prostředky postavené na nanotechnologiích měly být trvanlivější a odolnější vůči myčkám, bez větších problémů by měly vydržet také extrémní teploty až do 700 stupňů Celsia. "Výzkum zaměřený na optimalizaci užitných vlastností procesních kapalin s využitím nanostruktur zahájil tým profesora Petra Loudy v září 2014," říká mluvčí liberecké univerzity Jaroslava Kočárková. Patentovou přihlášku a přihlášku užitného vzoru pak škola podala letos v červnu, licenční smlouvu se společností Pikatec podepsal rektor Zdeněk Kůs v listopadu. "Příjem z licencí za rok 2014 činí více než šest milionů korun. Brzy bude zahájena sériová výroba sportovního oblečení s unikátní nanovlákennou membránou," vyjmenovává Kočárková, jak se vysoké škole daří zavádět nanotechnologické novinky, v nichž patří ke světovým premiantům, do komerční praxe. URL| http://domaci.ihned.cz/c1-64848190-dob...istsi-patent-prinesl-univerzite-miliony

Mladá fronta DNES

Objev libereckých vědců ochrání lak karoserií 11.11.2015

Mladá fronta DNES str. 15 Kraj Liberecký Adam Pluhař Univerzita Pardubice

LIBEREC Autokosmetiku s nanočásticemi druhé generace, která nevídanou měrou chrání lak auta, vyvinuli vědci z Technické univerzity v Liberci. Nanesením látky se vytvoří tenká vrstva o tloušťce několika mikrometrů se speciálními vlastnostmi. I když je až tisíckrát tenčí než je lidský vlas, funguje jako ochranný štít. Takto ošetřený lak pak skvěle odpuzuje nejen vodu, ale také chrání před UV zářením, teplem, solí nebo asfaltem. A dokonce před poškrábáním, protože zvyšuje tvrdost povrchu. Nové nanokosmetické emulze jsou výsledkem téměř dvouleté intenzivní spolupráce mezi týmem profesora Petra Loudy z liberecké univerzity a společností Pikatec. A nové emulze Pikatec Ceramic a Diamond si budou moci koupit i běžní řidiči. Rektor univerzity Zdeněk Kůs a investor vývoje společnosti Pikatec Alexandr Filippov podepsal licenční smlouvu o spolupráci při výrobě autokosmetiky s použitím nanočástic oxidů kovů. Nanokosmetika Pikatec působí tak, že správnou aplikací co nejtěsněji uzavře póry v automobilovém laku. „Dochází tak k vytvoření velmi tenkého filmu. Ten svými vlastnostmi zcela zásadním způsobem po dobu jednoho roku chrání povrch laku. Vytváří jakýsi štít o velmi vysoké tvrdosti,“ zmínila mluvčí Technické univerzity v Liberci Jaroslava Kočárková. Poté, co řidič vyčistí povrch, nanese polituru a nechá ji půl hodiny působit. Ta během této doby zateče do struktury laku. V průběhu schnutí se vylučuje emulgátor, který je nosičem nanočástic. Za dvanáct hodin dojde k definitivnímu vytvrzení a nanočástice chrání lak.


15

Emulze vytváří na laku bytelnou vrstvu díky patentovaným kombinacím prvků, chemických složek a různých druhů a poměrů jednotlivých nanočástic, například oxidu křemíku, titanu a zirkonu. Vědecký tým profesora Petra Loudy zahájil výzkum v září 2014. Patentovou přihlášku univerzita podala letos v červnu. „Jsem nesmírně rád, že vědecké výsledky dosažené společně na půdě naší univerzity jsou nyní úspěšně aplikovány v průmyslové výrobě,“ zmínil profesor Petr Louda, vedoucího Oddělení přípravy a analýzy nanostruktury Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace Technické univerzity v Liberci. Nová emulze prošla testy v mnoha odlišných geografických i klimatických prostředích. Nyní míří na trh. „Naším cílem bylo představit na trhu naprostou technologickou špičku, bezkompromisní emulzi s obsahem nanočástic, která by svými vlastnostmi daleko převyšovala současnou úroveň. Proto jsme se obrátili na Technickou univerzitu v Liberci,“ vysvětlil za společnost Pikatec spolupráci s libereckou univerzitou Alexandr Filippov. — video na liberec.idnes.cz Foto popis| Vědec Vedoucí týmu na liberecké univerzitě Petr Louda. Foto autor| Foto: TUL Regionální mutace| Mladá fronta DNES - liberecký kraj

Pardubičtí studenti vyvinuli novou sociální síť 11.11.2015

Mladá fronta DNES str. 16 Kraj Pardubický (zln) Univerzita Pardubice

PARDUBICE Pardubičtí studenti dali život nové sociální síti, která má ambice v budoucnu konkurovat velkým kariérním platformám, jakou je třeba profesní síť LinkedIn. Pod značkou Angitu má aplikace pomáhat studentům po celém světě s plněním životních snů a budováním osobní kariéry. „Angitu je inteligentní on-line platforma propojující studenty posledních ročníků středních škol a dále vysokých škol, firmy a univerzity s cílem pomoci studentům najít odpovídající pracovní příležitosti již v době jejich studia a firmám usnadnit nábor kvalitních zaměstnanců,“ vysvětluje spoluzakladatel Vojtěch Dlouhý. Na základě sdílení pracovních zkušeností, realizace projektů a relevantní zpětné vazby bude Angitu studentům zprostředkovávat nabídky práce, odborné stáže a další formy spolupráce s českými i zahraničními firmami. Ostrá verze sítě začne fungovat ještě tento rok „Spuštění ostré verze máme v plánu do konce letošního roku. Uživatelské testování má pro nás obrovský význam nejen z důvodu odhalení funkčních chyb, ale také k získání zpětné vazby od těch, kterých se Angitu opravdu týká,“ doplnil Vojtěch Dlouhý. Za Angitu stojí tým osmi studentů, kteří na něm nepřetržitě pracují přes devět měsíců. Nedávno se konalo první uživatelské testování, při němž byla aplikace představena více než dvaceti posluchačům Univerzity Pardubice. Ti měli možnost vyzkoušet její funkce, zhodnotit uživatelskou přívětivost a odhalit případné nedostatky. „Moc se mi to líbí, síť působí velice intuitivně. Při zapojení velkého množství firem a studentů má určitě budoucnost,“ hodnotí Tomáš Vyleťal, jeden ze studentů. „Přijde mi, že tento web rovněž motivuje k sebevzdělávání a celkově být lepšími a aktivnějšími,“ dodává Barbora Utíkalová. Výsledkem testování se studenty je zhruba čtyřicet chyb a připomínek, které členové týmu už nyní zpracovávají. Regionální mutace| Mladá fronta DNES - pardubický kraj


16

Univerzitu čeká volba šéfa. Vybere z 12 nominovaných 11.11.2015

Mladá fronta DNES str. 16 Jižní Čechy Univerzita Pardubice

Pavel Kroupa

Zůstane rektorem nadále Libor Grubhoffer, nebo ho nahradí někdo nový? Na začátku prosince o tom rozhodne akademický senát, neboť v příštím roce skončí současnému rektorovi čtyřleté funkční období. ČESKÉ BUDĚJOVICE Na dvanáct tisíc studentů a necelé dvě tisícovky pedagogů a zaměstnanců Jihočeské univerzity mohlo v uplynulých týdnech navrhnout svého kandidáta na rektora. Nominovat mohli pouze písemně. Zato téměř kohokoliv. I člověka, který nemá se školou nic moc společného. Akademický senát nakonec obdržel 39 nominačních lístků se 12 jmény. Deseti mužskými a dvěma ženskými. Ne všechny nominace museli jejich autoři myslet zcela vážně. „Někteří studenti napíšou jména oblíbených pedagogů bez zamyšlení nad jakýmkoliv širším kontextem i tím, zda má daný člověk na to, stát se rektorem . Podle našeho odhadu vykrystalizují v konečné fázi výběru tak tři, maximálně čtyři jména skutečných favoritů,“ poznamenal předseda akademického senátu Ondřej Doskočil s tím, že uzávěrka nominací byla 6. listopadu. Doskočil však odmítl zveřejnit jména nominovaných. Vedení univerzity uvalilo na záležitosti týkající se volby rektora přísné informační embargo. Členové akademického senátu totiž nyní teprve obcházejí navržené kandidáty a zjišťují, zda s nominací souhlasí. Seznam těch, kteří se volebního boje zúčastní, zveřejní škola v pátek. Vybraní uchazeči se představí 23. listopadu Podle informací MF DNES jsou mezi navrženými kandidáty současný rektor Libor Grubhoffer z přírodovědecké fakulty, bývalý rektor a ředitel historického ústavu filozofické fakulty Václav Bůžek, děkan zemědělské fakulty Miloslav Šoch, prorektorka pro mezinárodní vztahy Dagmar Škodová Parmová, prorektor pro studijní a pedagogickou činnost Michal Bauer či prorektor pro studijní záležitost Miroslav Papáček. Škodová Parmová se nominace údajně rovnou vzdala, Bůžek na dotazy MF DNES odmítl odpovědět. Jeho asistentka to odůvodnila tím, že jde zatím jen o spekulace. Vybraní uchazeči se poprvé osobně představí akademické obci, tvořené studenty, učiteli a dalšími zaměstnanci v pondělí 23. listopadu. Svou nominaci zatím oficiálně potvrdili pouze dva kandidáti – Libor Grubhoffer a Miloslav Šoch. Grubhoffer stojí v čele univerzity tři roky. Nahradil předčasně zesnulou Magdalenu Hrabánkovou, která byla vrcholnou představitelkou školy pouhých šest měsíců. Od začátku března do konce srpna 2011. Stala se tak rektorkou s nejkratší dobou působnosti. Nejdéle – šest let – byl naopak ve funkci první porevoluční rektor Jiří Divíšek. Právě Libor Grubhoffer má šanci Divíškův rekord překonat. Pokud jej senát opětovně zvolí a nebude muset předčasně odstoupit, bude mít v roce 2020 za sebou osm rektorských let. V následujícím období by se podle svých slov rád zaměřil na další rozvoj technických a technologických oborů. V nich totiž spatřuje budoucnost školy. A na jihu Čech je podle něj v této oblasti stále co zlepšovat. „Zároveň bych se věnoval i zlepšování vztahů mezi jednotlivými fakultami a odbourávání bariér mezi nimi, potažmo mezi fakultami a vedením školy,“ zmínil Grubhoffer. Šoch: Univerzitu čeká náročné období Pokud se stane novým rektorem děkan zemědělské fakulty Miloslav Šoch, bude pokračovat v rozvoji školy. Tuto oblast podle něj zvládá současný rektor velmi dobře. Šoch se však obává, že on sám by se musel stát jakýmsi krizovým manažerem. Školu totiž podle něj zřejmě čekají takzvaně hubená léta. Kvůli početně slabým ročníkům se totiž bude brzy potýkat s nedostatkem studentů a úbytkem peněz. „Bude to náročná doba a naším hlavním úkolem bude zajistit chod školy tak, abychom nemuseli propouštět zaměstnance a přijímat další drastická úsporná opatření,“ nastínil. Adademický senát vybere nového rektora v úterý 8. prosince. Do funkce jej pak jmenuje prezident republiky. Vítěz se postaví do čela nejstarší a největší vysoké školy na jihu Čech příští rok. Zvolen bude na čtyřleté funkční období. *** „Věnoval bych se i zlepšování vztahů mezi jednotlivými fakultami a odbourávání bariér mezi nimi.“ Libor Grubhoffer Přehled Kdo bude rektorem?


17

Akademický senát přehled nominovaných tají. MF DNES zjistila, že mezi nimi jsou: * prof. PaedDr. Michal Bauer, Ph. D. (prorektor pro akademické záležitosti) * prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc. (ředitel Historického ústavu FF JU) * prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc. (rektor Jihočeské univerzity) * prof. RNDr. Miroslav Papáček, CSc. (prorektor pro studijní záležitosti) * Dr. Ing. Dagmar Škodová Parmová (prorektorka pro mezinárodní vztahy) * prof. Ing. Miloslav Šoch, CSc. (děkan zemědělské fakulty) O autorovi| Pavel Kroupa, redaktor MF DNES Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Čechy pardubice.iDNES.cz

Pardubičtí studenti vyvinuli sociální síť, bude hledat práci absolventům 10.11.2015

pardubice.iDNES.cz

str. 0 Pardubice / Pardubice - zprávy Univerzita Pardubice

MF DNES, Milan Zlinský

Pardubičtí studenti dali život nové sociální síti, která má ambice v budoucnu konkurovat velkým kariérním platformám jako je třeba profesní síť LinkedIn. Pod značkou Angitu má aplikace pomáhat studentům po celém světě s plněním životních snů a budováním osobní kariéry. „Angitu je inteligentní on-line platforma propojující studenty posledních ročníků středních škol a dále vysokých škol, firmy a univerzity s cílem pomoci studentům najít odpovídající pracovní příležitosti již v době jejich studia a firmám usnadnit nábor kvalitních zaměstnanců,“ řekl spoluzakladatel Vojtěch Dlouhý. Na základě sdílení pracovních zkušeností, realizace projektů a relevantní zpětné vazby Angitu bude studentům zprostředkovávat nabídky práce, odborné stáže a další formy spolupráce s českými i zahraničními firmami. „Spuštění ostré verze máme v plánu do konce letošního roku. Uživatelské testování má pro nás obrovský význam nejen z důvodu odhalení funkčních chyb, ale také k získání zpětné vazby od těch, kterých se Angitu opravdu týká,“ doplnil Vojtěch Dlouhý. Za projektem stojí tým osm studentů, kteří na něm nepřetržitě pracují přes devět měsíců. Nedávno se konalo první uživatelské testování, během kterého byla aplikace představena více než dvaceti studentům Univerzity Pardubice. Ti měli možnost vyzkoušet její funkce, zhodnotit uživatelskou přívětivost a odhalit případné nedostatky. „Moc se mi to líbí, síť působí velice intuitivně. Při zapojení velkého množství firem a studentů má určitě budoucnost,“ hodnotí Angitu Tomáš Vyleťal, jeden ze studentů. „Přijde mi, že tento web taky studenty motivuje k sebevzdělávání a celkově být lepšími a aktivnějšími,“ dodává Barbora Utíkalová. Výsledkem testování se studenty je zhruba čtyřicet chyb a připomínek, které členové týmu už nyní zpracovávají. URL| http://pardubice.idnes.cz/studenti-zri...x?c=A151110_094624_pardubice-zpravy_jah


18

tyden.cz

Ostravská univerzita chystá sbírku na pomoc uprchlíkům 10.11.2015

ČTK

tyden.cz str. 0 Školství Univerzita Pardubice

Ostravská univerzita chystá sbírku na pomoc uprchlíkům. Zároveň chce na akademické půdě vytvořit prostor pro diskuse o uprchlické krizi nebo nabídnout azylantům možnost bezplatného vysokoškolského vzdělání, řekl rektor Jan Lata. Ostravská univerzita chystá sbírku na pomoc uprchlíkům. Zároveň chce na akademické půdě vytvořit prostor pro diskuse o uprchlické krizi nebo nabídnout azylantům možnost bezplatného vysokoškolského vzdělání, řekl rektor Jan Lata. "Myslím si, že základní povinností a jedním ze základních úkolů univerzity je ovlivňovat společnost, ovlivňovat společenské dění a to ve smyslu univerzitních zásad, což je svoboda, diskuse a nevyhýbání se problémům. A to je to, co si myslím, že v současné době v rámci této takzvané imigrační krize chybí," komentoval chystané aktivity univerzity rektor. Univerzita nyní mapuje, kdo by se rád podílel na dobrovolné práci pro uprchlíky. Od 16. listopadu až do konce měsíce pak studenti i zaměstnanci budou mít možnost zapojit se do chystané sbírky. Podle proděkana Přírodovědecké fakulty Tomáše Drobíka je zájem hlavně o oblečení, obuv i hygienické potřeby. Věci pak univerzita převeze na potřebná místa. Proděkan uvedl, že už nyní někteří studenti pomáhají jako dobrovolníci, a univerzita tak má představu, jaké věci je potřeba pro uprchlíky zabezpečit. Univerzita je připravena nabídnout dvěma uprchlíkům, kteří získají azyl, bezplatné vzdělání. Budou moci studovat v angličtině a u oborů, kde je toto studium obvykle placeno, jim škola poplatek odpustí. "Stejně tak je univerzita ochotna poskytnout těmto studentům ubytování na svých kolejích s tím, že jim v případě zájmu bude prominut poplatek za koleje," řekla prorektorka Jelena Petrucijová. V anglickém jazyce se vyučuje na čtyřech fakultách, zájemci mohou studovat třeba anglický jazyk a literaturu, sociální práci, ošetřovatelství, fyzioterapii a další. U nejdražších oborů studium vychází na 100 tisíc až 150 tisíc korun za akademický rok. Univerzita chystá i sérii diskusí a přednášek. Už ve středu budou v Ostravě o uprchlické krizi debatovat ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier a filozof Václav Bělohradský. "Máme takový dojem, že diskuse, která se vede ve veřejném prostoru není dostatečně strukturovaná a sofistikovaná. My bychom rádi nabídli neutrální platformu pro diskusi, která bude oproštěna od emocí a předsudků. Rádi bychom k této diskusi pozvali také veřejnost," uvedl proděkan Filozofické fakulty Petr Kopecký. URL| http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/sko...-sbirku-na-pomoc-uprchlikum_361912.html


19

Přehled zpráv

Recommend Documents