Přehled zpráv

Přehled zpráv 2.1.2015 - 5.1.2015 MÚ Česká Lípa Blesk Strážníkovi dal pěstí ................................................................................................................................................... 4 3.1.2015 Blesk str. 6 Čechy/Morava MÚ Česká Lípa  (uá) Boleslavský deník Co přinesl uplynulý týden na Boleslavsku .............................................................................................................. 4 3.1.2015 Boleslavský deník str. 3 Boleslavsko MÚ Česká Lípa  Českolipský deník ČÍSLO DNE 2 ............................................................................................................................................................... 5 3.1.2015 Českolipský deník str. 1 Titulní strana MÚ Česká Lípa  Dnes v listu .................................................................................................................................................................. 5 3.1.2015 Českolipský deník str. 1 Titulní strana MÚ Česká Lípa  Dva mladíky napadl v České Lípě kvůli odlišné barvě pleti ................................................................................... 5 3.1.2015 Českolipský deník str. 1 Titulní strana MÚ Česká Lípa  (ava) Nutná oprava v dámských sprchách uzavře v úterý českolipský bazén .............................................................. 6 3.1.2015 Českolipský deník str. 3 Českolipsko MÚ Česká Lípa  (ava) STAROSTKA OBDAROVALA PRVNÍHO OBČÁNKA LÍPY ...................................................................................... 6 3.1.2015 Českolipský deník str. 2 Českolipsko MÚ Česká Lípa  ŠKOLÁCI PO ROCE OPĚT POMOHLI ŠIMONOVI .................................................................................................... 6 3.1.2015 Českolipský deník str. 3 Českolipsko MÚ Česká Lípa  Ve Cvikově a Novém Boru se už staví domky pro postižené ženy........................................................................ 7 3.1.2015 Českolipský deník str. 1 Titulní strana MÚ Česká Lípa  MICHAEL POLÁK Zažil slávu s Burianem, pak v bídě umíral na Českolipsku .................................................................................... 8 3.1.2015 Českolipský deník str. 3 Českolipsko MÚ Česká Lípa  (mip) Českolipsko čeká europoslance ............................................................................................................................... 9 5.1.2015 Českolipský deník str. 3 Českolipsko MÚ Česká Lípa  (ava) Hejtman v sobotu v České Lípě obdaroval první krajské mimino ......................................................................... 9 5.1.2015 Českolipský deník str. 1 Titulní strana MÚ Česká Lípa  (mip)

NEWTON Media, a.s. © 2015 | [email protected] | www.newtonmedia.cz

1

ŠERPY LÉTALY VZDUCHEM. MATURANTI SI UŽILI SVOU NOC ........................................................................... 9 5.1.2015 Českolipský deník str. 1 Titulní strana MÚ Česká Lípa  Upozornění .................................................................................................................................................................. 9 5.1.2015 Českolipský deník str. 1 Titulní strana MÚ Česká Lípa  Víkend v regionu: nehoda pod Borným a požár v České Lípě ............................................................................. 10 5.1.2015 Českolipský deník str. 3 Českolipsko MÚ Česká Lípa  (ava) ČRo Sever Českolipští strážníci pravidelně kontrolují také bezdomovce ............................................................................. 10 2.1.2015 ČRo Sever str. 4 18:00 Události v regionu MÚ Česká Lípa  S Novým rokem začaly platit v Ústeckém kraji nové ceny ................................................................................... 10 2.1.2015 ČRo Sever str. 1 13:40 Informace ze severu Čech MÚ Česká Lípa  Jablonecký deník Autobusy vyjely v novém roce podle grafikonu .................................................................................................... 11 3.1.2015 Jablonecký deník str. 2 Jablonecko MÚ Česká Lípa  (čtk) Liberecký deník Kola od českých dárců přinášejí radost v Gambii ................................................................................................ 12 3.1.2015 Liberecký deník str. 5 Z regionu MÚ Česká Lípa  PETR VODSEĎÁLEK Střídání stráží. Českolipská parkoviště nově hlídá policie .................................................................................. 13 3.1.2015 Liberecký deník str. 2 Liberecko MÚ Česká Lípa  ADÉLA VACHTOVÁ Kraj, to jsou hlavně lidé, říká hejtman Půta ........................................................................................................... 13 5.1.2015 Liberecký deník str. 3 Liberecko MÚ Česká Lípa  JANA ŠVECOVÁ Mladá fronta DNES Místo nezaměstnaných budou parkování hlídat strážníci .................................................................................... 15 3.1.2015 Mladá fronta DNES str. 1 Kraj Liberecký MÚ Česká Lípa  (ČTK) Místo skleníku vyrostl domek pro postižené ......................................................................................................... 16 3.1.2015 Mladá fronta DNES str. 3 Kraj Liberecký MÚ Česká Lípa  (ČTK) Rok 2015 v kraji: nové silnice i železnice ............................................................................................................... 16 3.1.2015 Mladá fronta DNES str. 3 Kraj Liberecký MÚ Česká Lípa  Jan Mikulička První miminko dostalo pět tisíc na dětskou výbavičku ........................................................................................ 18 5.1.2015 Mladá fronta DNES str. 2 Kraj Liberecký MÚ Česká Lípa  (tom)


2

Týden Nejnebezpečnější místa Česka................................................................................................................................ 18 5.1.2015 Týden str. 24 Téma MÚ Česká Lípa  Lukáš Seidl Ústecký deník První Ústečanka roku si pospíšila .......................................................................................................................... 24 3.1.2015 Ústecký deník str. 3 Ústecko MÚ Česká Lípa  KAREL ROUČ Zpravodajství ČTK Výstavní sezónu muzeí v Libereckém kraji ovlivní i stavební práce ................................................................... 25 3.1.2015 Zpravodajství ČTK str. 0 dli kul MÚ Česká Lípa  knt Dopravu v Libereckém kraji zkomplikují stavby za stamiliony ............................................................................ 26 4.1.2015 Zpravodajství ČTK str. 0 eli dpr MÚ Česká Lípa  ivc


3

MÚ Česká Lípa Blesk

Strážníkovi dal pěstí 3.1.2015

Blesk (uá)

str. 6 Čechy/Morava MÚ Česká Lípa

ÚSTÍ NAD LABEM – Vkleče spal včera ráno na dětském hřišti v Ústí nad Labem Josef J. (29) z České Lípy. Neměl doklady, a tak ho strážníci chtěli předvést na policii. To se ale muži nelíbilo, jednoho ze strážníků praštil pěstí do obličeje a pak se pokusil utéct. Na policii nakonec stejně skončil. Ještě předtím mu strážníci odebrali nůž, šroubovák a injekční stříkačku, které měl u sebe. Boleslavský deník

Co přinesl uplynulý týden na Boleslavsku 3.1.2015

Boleslavský deník str. 3 Boleslavsko MÚ Česká Lípa

OČIMA LUCIE RŮŽKOVÉ Milí čtenáři, rok se s rokem sešel, bouchli jsme šampaňské, odpálili ohňostroje a opět jsme o krok dále OE starší, rozumnější, vzdělanější, bohatší či chudší. Oslavy jsou pomalu pryč a před námi je rok nový, zdaleka nepopsaný. Pojďme se podívat, co se na stránkách Boleslavského deníku událo v posledních dnech starého roku? l Nemocnice vydělala pět milionů. Pět milionů. Taková částka se rozsvítila v přepočítání hospodářského výsledku za loňský rok v Klaudiánově nemocnici v Mladé Boleslavi. Po delší době zařízení nevstoupilo do nového roku v červených číslech. I proto ředitel Luděk Kramář označil rok jako ekonomicky stabilní. Přesto se nemocnice musela potýkat s řadou úsporných opatření. Na druhou stranu se nezastavilo modernizování. Jen ve zkratce, investovalo se například do digitálního rentgenu na úrazové ambulanci, ultrazvuku na gynekologii či do laparoskopické sestavy, kterou lékaři využívají při operacích. l Tragédií se na silnicích odehrálo o polovinu méně Na mladoboleslavských silnicích přišli v loňském roce o život čtyři lidé. Přestože za každým číslem je jeden zmařený život, ve srovnání s předešlými roky se čísla vyvíjejí pozitivně. Řidiči by měli být obezřetní zejména na silnicích 1. třídy, kde došlo letosk373 nehodám. Na Mladoboleslavsku se často bourá na rychlostní silnici R10, ale k nehodám dochází i na ostatních dvou na tahu z Mělníka na Jičín a z České Lípy na Nymburk. Trocha statistiky: rok 2014 OE 1085 dopravních nehod, čtyři úmrtí, 78 těžkých zranění a 303 lehkých ; rok 2013 OE 1026 dopravních nehod, 8 úmrtí, 72 těžkých zranění a 298 lehkých. l Tváře roku 2014 na Boleslavsku V redakci jsme vybírali tváře loňského roku z různých oblastí. Navrhli jsme například fotbalistu Marka Matějovského, kterýmáv kapse výhru v lize i českém poháru nebo třeba Vojtěcha Koudelku, atleta, který se sportovnímu boji nevzdal ani po transplantaci ledviny. Foto popis| Region| Střední Čechy


4

Českolipský deník

ČÍSLO DNE 2 3.1.2015

Českolipský deník str. 1 Titulní strana MÚ Česká Lípa

Tradičně na dva měsíce se s posledním dnem roku uzavřelo Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě. Uplynulou sezonu nabídlo muzeum méně výstav, a to kvůli rozsáhlé rekonstrukci střechy bývalého kláštera a podobné to bude i v roce následujícím. Rekonstrukce za 19 milionů korun začala předloni na podzim a rozdělená je na pět etap. Opravy skončí letos. Jednotlivé části muzea se postupně zavírají podle toho, jak postupují práce. Region| Severní Čechy

Dnes v listu 3.1.2015


Lužickou magistrálu už mají, teď chce Novoborsko lávky Novoborsko –Svazek obcí Novoborsko pokračuje v tom, co si předsevzal. Cílem je bezpečný přístup k Lužickohorské magistrále. ...3 Turnaj pro Poselta Česká Lípa – Ve sváteční vánoční atmosféře uspořádali stolní tenisté Lokomotivy Česká Lípa 12. ročník turnaje,,Memoriál Zbyňka Mrhy'', který se koná jako poděkování jedné z nejvýznamnějších osobností historie českolipského stolního tenisu. ...16 Foto popis| Region| Severní Čechy

Dva mladíky napadl v České Lípě kvůli odlišné barvě pleti 3.1.2015

Českolipský deník str. 1 Titulní strana (ava) MÚ Česká Lípa

Česká Lípa – Bez násilí se neobešly silvestrovské oslavy na českolipském sídlišti Sever. Jednadvacetiletý muž tam napadl teprve třináctiletého hocha a následně i jeho devatenáctiletého kamaráda, který se mladšího zastal. Podle městských strážníků, kteří na místě zasahovali, měl útok rasový podtext. Informoval o tom mluvčí městské policie Antonín Doležal. „Motivem měla být mimo jiné i barva pleti poškozených, kteří se „mají dobře“,“ uvedl Doležal. K události došlo zhruba hodinu po novoroční půlnoci na veřejném prostranství v ulici Zoubkova. Šarvátku, při které muž udeřil oba mladší mladíky do obličeje, zřejmě vyvolala slovní přestřelka. Případem se nyní zabývají českolipští policisté. „Přijali jsme oznámení od městské policie o tom, že nějaký incident řešili, ale v tuto chvíli nepotvrzujeme, že by měl rasový podtext. Jde o samotný závěr strážníků a my případ budeme teprve prověřovat,“ řekla mluvčí českolipské policie Ivana Baláková. Region| Severní Čechy


5

Nutná oprava v dámských sprchách uzavře v úterý českolipský bazén 3.1.2015

Českolipský deník str. 3 Českolipsko (ava) MÚ Česká Lípa

Česká Lípa – Špatná zpráva pro milovníky plavání a vodních radovánek. Bazén v českolipském Sportareálu bude v úterý 6. ledna po celý den mimo provoz. Důvodem je výměna vodovodních baterií v dámských sprchách kvůli jejich časté poruchovosti. Ostatní sportoviště města Česká Lípa budou podle informací mluvčí českolipské radnice Kristýny Brožové v provozu podle běžné otevírací doby. Region| Severní Čechy

STAROSTKA OBDAROVALA PRVNÍHO OBČÁNKA LÍPY 3.1.2015

Českolipský deník str. 2 Českolipsko MÚ Česká Lípa

Foto popis| HODNĚ ŠTĚSTÍ A ZDRAVÍ do života a pevné nervy rodičům popřála starostka České Lípy Romana Žatecká v pátek v českolipské porodnici prvnímu letošnímu občánkovi České Lípy. Tím se stal chlapeček Liam Malcovský, který se mamince Anetě Malcovské narodil 1. ledna v 17:47 v novém rodičovském pokoji. Chlapeček vážil přesně 3 kila a měřil 48 centimetrů. Porod proběhl bez komplikací, malý Liam je zatím prvním miminkem do rodiny. Dojaté mamince předala starostka velkou kytici a také poukaz na odběr dětského zboží v hodnotě pět tisíc korun. Při rozhovoru se starostkou a ředitelem nemocnice Jaroslavem Kratochvílem si maminka nemohla nově zařízený porodní pokoj vynachválit. Prvním dítětem České Lípy i celého Libereckého kraje by ale zřejmě měla být Kristýnka, která se mamince z České Lípy narodila v 1.51 v ústecké nemocnici. „To je překvapivá informace. Ale budeme se tím zabývat a připravíme řešení. Mamince i Kristýnce na dálku blahopřeji a přeji hodně zdraví a štěstí,“ dodala Romana Žatecká. Foto autor| Foto: Kristýna Brožová Region| Severní Čechy

ŠKOLÁCI PO ROCE OPĚT POMOHLI ŠIMONOVI 3.1.2015

Českolipský deník str. 3 Českolipsko MÚ Česká Lípa

Foto popis| 7 500 KORUN vynesl Adventní jarmark na ZŠ a MŠ Jižní v České Lípě, jehož výtěžek školáci už podruhé věnovali rodině Pačesových ze Zákup na potřeby spojené s léčbou jejich pětiletého syna Šimona. Ten se statečně pere s nepřízní osudu, kterámá podobu mozkové obrny – kvadru parézy, spastické formy s hypotonií trupu a centrální oční poruchou. Šimonek je zcela závislý na mamince. Každý den s ní pilně cvičí, podstupuje masáže, učí se písmenka chirofonetika, navazuje komunikaci a plave. Chlapci nejvíce prospívají Foto popis| pobyty v sanatoriu Klimkovice – kde cvičí novou metodu cvičení v oblečku, který mu pomáhá dělat pohyby, a přemáhat nemocné svaly. Pobyty jsou však také nejnákladnější. Školáci z Jižní podpořili Šimonka už loni, letošní jarmark vynesl ještě o 1500 korun více než před rokem. „Je naší snahou trochu pomoci rodině Pačesových v jejich náročném poslání. Přejeme celé rodině vše dobré, a co nejvíce úsměvů a radosti jejich a statečného Šimonka,“ říká ředitel školy Jan Policer. Foto autor| Foto: ZŠ Jižní Region| Severní Čechy


6

Ve Cvikově a Novém Boru se už staví domky pro postižené ženy 3.1.2015

Českolipský deník str. 1 Titulní strana MICHAEL POLÁK MÚ Česká Lípa

Celkem 30 zdravotně postižených žen bude žít ve čtyřech rodinných domech. Cílem je větší kontakt se společností Novoborsko – Návrat z periferie do center dění a za větší samostatností a větším kontaktem se společností už pro zdravotně postižené ženy z Českolipska získává reálné obrysy. Stavba rodinných domků na Novoborsku, ve kterých mají najít nové zázemí, právě začíná. Ve Cvikově, kde vyroste jeden obytný domek a vedle něj aktivizační centrum se zázemím pro management, už v závěru uplynulého roku proběhly přípravné práce, v Novém Boru, kde vyrostou další dva obytné domy, si stavební firma převezme lokalitu už toto pondělí 5. ledna. Hotovo má být na obou místech do října letošního roku. „U nás domky vyrostou západně od náměstí, směrem k Pivovarské ulici. Jde o lokalitu, kterou jsme převedli na Liberecký kraj a ten na stavbu domků připravil projekt. Staveniště už bylo předáno,“ potvrdil za Cvikov starosta Jaroslav Švehla. Do obytných domů se přestěhují klientky z ženského Domova pro osoby se zdravotním postižením v Mařenicích. Domov tady leží mimo obec, má nevhodnou polohu a je složitě dostupný. Právě proto ho Liberecký kraj zařadil do projektu Podpora transformace sociálních služeb. Cílem je převést klientky a sociální služby do míst s běžnou zástavbou a dostupnou sítí veřejných služeb. „Kapacita nového projektu je 30 lidí, ve Cvikově bychom měli mít devět uživatelů a v Novém Boru jedenadvacet s tím, že ti novoborští budou auty nebo autobusem přejíždět za aktivizačními činnostmi do Cvikova. V domech budou rozděleni do bytů maximálně po třech. Součástí bude i garsonka jen pro dva lidi nebo garsonka pro jednoho, abychom byli variabilní a připravení na poptávku z Českolipska,“ říká Petra Bröcklová, ředitelka ženského Domova pro osoby se zdravotním postižením v Mařenicích. Cvikov byl v rámci projektu upřednostněn jako sídlo aktivizačního centra před Novým Borem, protože obdobná služba funguje už v České Lípě a cílem projektu bylo také lépe pokrýt nabídku této sociální služby v rámci Českolipska, tedy zahrnout i oblast mezi Novým Borem a Jablonným v Podještědí. Pokračování str.2 Ve Cvikově a Novém Boru se už staví domky pro postižené Dokončení ze str.1 V Domově v Mařenicích v tuto chvíli pobývá 25 zdravotně postižených žen. „Nové už nepřijímáme, tím pádem se nám už nyní otevírá pět volných míst, které zaplníme zájemci právě z té části Českolipska, na kterou se chceme zaměřit,“ doplnila Bröcklová. Podle ní se mařenický domov už více jak dva roky připravuje na změnu, která by měla letos nastat. Zdravotně postižených žen z Mařenic se dotkne především ve formě větší nezávislosti, které by měly v nových bytech získat. V klasickém ústavu dostává člověk stoprocentní servis bez své vlastní invence a možnosti volby. Všechno má zajištěné a v důsledku toho se stává čím dál víc závislý na druhých lidech, na tom, kdo mu vypere, kdo mu uklízí nebo kdo mu uvaří. Naším cílem ale je, aby každý dostal podporu podle své potřeby,“ objasnila Bröcklová. Přesun do center větších měst nevnímá ředitelka jako změnu pro své klientky, ale spíše návrat. Naše ženy jsou sice už starší, ale mnohé z nich bydlely v rodinách, pracovaly, mnohé z nich měly děti. Ve svém mladším věku byly produktivní. Tím, že přešly do ústavu, navíc v podstatě na samotě u lesa jako je ten náš, tak se jim rapidně změnil život. A náš plán je teď podniknout návrat do společnosti,“ vysvětlila Petra Bröcklová. Příprava na návrat Ženy se na svůj velký návrat připravují v Mařenicích například tím, že si samy pro sebe připravují večeře. Samozřejmě s velkou mírou podpory asistentů, ale ten pocit ze seberealizace, z toho, že něco zvládnou samy a jsou za to oceněné, je důležitý. „Podobně pracujeme i napéči o sebe nebo o domácnost. Proto u nich ten přesun nevyvolává pocit strachu, ale spíše očekávání, jak to samy zvládnou,“ dodala ředitelka. *** „Kapacita je 30 lidí, ve Cvikově bychom měli mít 9 uživatelů a v Novém Boru 21 s tím, že ti novoborští budou přejíždět do Cvikova.“ Petra Bröcklová


7

Region| Severní Čechy

Zažil slávu s Burianem, pak v bídě umíral na Českolipsku 3.1.2015

Českolipský deník str. 3 Českolipsko (mip) MÚ Česká Lípa

Před 120 lety se narodil herec a klavírista Dalibor Pták. Kabaretní partner Krále komiků Vlasty Buriana spojil načas život s Žandovskem Žandov – Skákando, stačando, pískando, napišto, zapišto, vopišto. To jsou „italská“ slovíčka z parodie na „pravou talijánskou operu“, jedno z nejslavnějších čísel českého krále komiků Vlasty Buriana. Ve skeči Burian nevystupoval sám, hlasem a tóny klavíru ho doprovázel kamarád Dalibor Pták. Talentovaný klavírista, kterému osud nepřál a na poslední těžké roky života ho zavál na Českolipsko, se narodil na Silvestra roku 1894. Od narození Dalibora Ptákata k před pár dny uplynulo rovných 120 let. „Velectěné dámy a velectění pánové, nyní vám předvedeme tady s mým přítelem Daliborem Ptákem jednu zvláštní studii, kterou jsme nastudovali, respektive kterou jsme poznali na svých cestách životem, na svých cestách s životním pudem,“ hlásal před uvedením skeče Burian. Diváky nezaujal, zůstal ve stínu Kdyby vše pokračovalo, jak začalo, měla by později dvojice Suchý–Šlitr stejně slavnéči slavnější předchůdce. Jenže dvojice Burian – Pták nevydržela. S přibývající slávou Vlasty Buriana ustupoval herec a klavírista Dalibor Pták do pozadí. Zpočátku měl přitom k divadlu našlápnuto lépe než jeho kamarád. Pocházel z herecké rodiny, jeho matkou byla herečka Marie Ptáková, která vytvořila role v padesáti filmech. Společné angažmá s Burianem v Rokoku sám Pták domluvil. I tak nakonec zůstal tím, který se neproslavil. „Měl prostě smůlu. Neměl, čím by diváky upoutal. A tak jej oslnivá zář kamarádova úspěchu odhodila do hlubokého stínu,“ napsal Ondřej Suchý v knize Vlasta Burian: Nacestě do 21. století. Osudy herce a muzikanta, který byl partnerem Krále komiků, rozplétali už před pěti lety lidé ze Žandova u České Lípy. Právě sem totiž Dalibor Pták po druhé světové válce odešel. Bylo mu dvaapadesát let, spolupráce s Burianem byla dávnou minulostí a jeho chudá umělecká kariéra také. Ptáka čekaly poslední a těžké roky života. „Nejprve vyučoval hru na klavír na opuštěném zámku v Horní Polici a provozoval loutkové divadlo. V Žandově se pak jako hlavní kulturní osobnost opět věnoval loutkovému divadlu,“ popsal Ptákovy osudy na dnešním Českolipsku Ivan Bílek ze Žandova. Bídu vyčítal Burianovi Pak také žil a vyučoval hudbě v České Kamenici. Později se ještě přestěhoval do nedalekých Rynartic a naposledy do Srbské Kamenice, všechna místa patřila pod tehdejší okres Nový Bor. V Srbské Kamenici zcela zapomenutý, chudý a s pocitem křivdy 21. února 1960 umřel. Měsíc před svou smrtí napsal dopis známému. V listu popisoval svou kritickou situaci a stěžoval si na Vlastu Buriana. „Dík jemu beru teď tak malou penzi. Snad bych s tou trochou peněz vyšel, ale mám ženu a ta má chudák ještě těžkou cukrovku, takže mně ji každou chvíli odvezou do nemocnice,“ psal. Výčitky vůči králi komiků ale byly zřejmě nespravedlivé. Když měl Burian své divadlo, angažoval Ptáka jako šéfa orchestru. Objevil se také ve třech Burianových filmech Funebrák, Baron Prášil a Přednosta stanice. Po válce už mohl Burian příteli těžko pomoci, sám se stal zapovězeným. Foto popis| Dalibor Pták (1894 – 1960) Region| Severní Čechy


8

Českolipsko čeká europoslance 5.1.2015


Česká Lípa – Český poslanec Evropského parlamentu za KDUČSL Tomáš Zdechovský navštíví ve středu Českou Lípu. Čeká jej pracovní setkání se starostkou Lípy Romanou Žateckou, ředitelkou úřadu práce v České Lípě Marcelou Ottovou a starostkami Sosnové Jindřiškou Halasníkovou a Holan Andreou Subotovou. Diskutovat budou o čerpání evropských dotací a zaměstnanosti. Zdechovský se setká také se studenty podnikatelské školy v Lípě. Foto popis| Region| Severní Čechy

Hejtman v sobotu v České Lípě obdaroval první krajské mimino 5.1.2015

Českolipský deník str. 1 Titulní strana (mip) MÚ Česká Lípa

Česká Lípa – Tradičním řetízkem s přívěskem se zobrazeným znamením Kozoroha obdaroval v sobotu v České Lípě hejtman Libereckého kraje Martin Půta třídenní holčičku Tran Thuy Lan. Vietnamské děvčátko přišlo na svět v českolipské porodnici 1. ledna v 10.28 hodin jako první miminko v Libereckém kraji v roce 2015. Mamince Nguyen Thi Huyen z Jestřebí blahopřáli a předali dárky také zástupci nemocnice, ředitel Jaroslav Kratochvíl a primář porodnice Radek Havlas. Foto popis| Region| Severní Čechy

ŠERPY LÉTALY VZDUCHEM. MATURANTI SI UŽILI SVOU NOC 5.1.2015


SEZONA maturitních plesů odstartovala naplno. Pro studenty je to poslední zábava před startem maturitních zkoušek. Jeden z prvních plesů v novém roce si o víkendu užili maturanti Střední odborné školy a Středního odborného učiliště 28. října v České Lípě. Po měsících příprav nastal pro třídu P2 ten den D v sobotu, kdy si studenti užili večer ve víru tance a zábavy na sále hotelu Merkur. Více fotografií z plesu najdete na http://www.ceskolipsky.denik.cz Foto autor| Foto: Lukáš Marhoul Region| Severní Čechy

Upozornění 5.1.2015


pro plavce Příspěvková organizace Sport Česká Lípa, která provozuje městská sportoviště v České Lípě, upozorňuje, že v úterý 6. ledna 2015 bude po celý den uzavřen bazén ve Sportareálu. Důvodem uzavření bazénu pro veřejnost je výměna vodovodních baterií v dámských sprchách kvůli jejich časté poruchovosti. Ostatní českolipská sportoviště budou po celý den v provozu beze změny.


9

Region| Severní Čechy

Víkend v regionu: nehoda pod Borným a požár v České Lípě 5.1.2015


Českolipsko – Tři události si o víkendu vyžádaly pomoc hasičů. Ke dvěma vyjížděla profesionální jednotka z České Lípy. Ta nejprve zasahovala u dopravní nehody osobního auta se zraněním pod kopcem Borný nedaleko Starých Splavů. Informoval o tom řídicí důstojník Jan Málek. „Řidič se při nehodě lehce zranil, pomoc si volal sám a v té době se už nacházel mimo auto. Šlo o dodávku,“ upřesnil Málek. Pod Borným, oblíbeným turistickým letoviskem, pomáhali také dobrovolní hasiči z Doks. Zásah hasičské jednotky si vyžádal také požár kontejneru v České Lípě, ke kterému došlo na sídlišti Špičák. Jak uvedl Málek, i tento zásah se obešel bez větších komplikací. Region| Severní Čechy ČRo Sever

Českolipští strážníci pravidelně kontrolují také bezdomovce 2.1.2015

ČRo Sever

str. 4 18:00 Události v regionu MÚ Česká Lípa

František JANAČÍK, moderátor -------------------Českolipští strážníci pravidelně kontrolují nejen ulice města, ale také bezdomovce. V zimě objíždí místa, kde se zdržují, a kontrolují, jestli jsou v pořádku. V České Lípě je na městském úřadě přihlášena přibližně tisícovka lidí bez domova. Podle strážníka Jiřího Tvrdíka se ale v terénu setkávají s daleko menším počtem. Jiří TVRDÍK, strážník -------------------Lidi, který vídáme běžně, opakovaně, víme, že jsou bez domova, že je potkáváme i v noci na ulici, tak těch je tak kolem 50.

S Novým rokem začaly platit v Ústeckém kraji nové ceny 2.1.2015

ČRo Sever

str. 1 13:40 Informace ze severu Čech MÚ Česká Lípa

moderátorka -------------------Tak máme tu nový rok 2015, no, a s Novým rokem začaly platit v Ústeckém kraji taky nové ceny. Zřejmě největší nárůst je u ceny vody. Naopak za teplo bychom měli na některých místech ušetřit. Podrobnosti teď probereme s Honzou Bachoríkem. Honzo, dobré odpoledne. Jan BACHORÍK, redaktor -------------------Dobré odpoledne. moderátorka -------------------Jak to tedy bude s tou cenou vody? Jan BACHORÍK, redaktor


10

-------------------Tak voda je opravdu jednou z položek každodenního života, která opět zdražuje. Lidé sice s vodou šetří a spotřebují ji čím dál méně. Paradoxně je to ale vede k tomu, že se cena vody zvyšuje. Severočeská vodárenská společnost, která zásobuje vodou významnou část Ústeckého i Libereckého kraje, totiž argumentuje tím, že potřebuje peníze na nutné opravy vodovodů. Cena stoupla o necelá 4 procenta a za kubík vody tak zaplatíme 96 korun a 3 haléře. moderátorka -------------------Je ale taky nějaká dobrá zpráva? Jan BACHORÍK, redaktor -------------------Jak se to veme, je i není. Například lidé ve velkých městech Libereckého kraje, tedy v Liberci, Jablonci nad Nisou nebo v České Lípě nebudou muset platit víc za teplo. To se ovšem netýká Ústeckého kraje. Například v Mostě, Litvínově, Lovosicích nebo v Litoměřicích cena tepla stoupne. Půjde ale pouze o korunová zdražení. Stejnou cenu za teplo jako v roce 2014 pak můžou očekávat lidé v Děčíně. moderátorka -------------------No, a další zajímavá a hodně sledovaná věc, jak to bude letos vypadat s cenou odpadu? Jan BACHORÍK, redaktor -------------------Tak za svoz komunálního odpadu lidé v příštím roce někde ušetří. Například v Chomutově klesne roční poplatek za odpad ze 456 korun na 250 korun za osobu. Lidem klesne poplatek za odpad i v Turnově, ale pouze podle toho, jak budou třídit. Jinde se poplatky měnit nebudou, například v Ústí nad Labem, Děčíně nebo v Litoměřicích budou lidé dále platit 500 korun. Už několik let mají pak svoz komunálního odpadu zdarma obyvatelé Mostu nebo Teplic. moderátorka -------------------Tak to byly informace o některých nových cenách v roce 2015 tak, jak je pro nás zjistil Honza Bachorík. Honzo, díky a na slyšenou. Jan BACHORÍK, redaktor -------------------Na slyšenou. Jablonecký deník

Autobusy vyjely v novém roce podle grafikonu 3.1.2015

Jablonecký deník str. 2 Jablonecko (čtk) MÚ Česká Lípa

Liberec – Autobusy regionální dopravy v Libereckém kraji vyjedou v novém roce podle jízdních řádů, veřejná doprava v kraji ohrožena není. Potvrdil to hejtman Martin Půta (STAN). Smlouvy s dopravci prověřuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Podnět podala společnost ICOM, jejíž společnosti daly v poptávkovém řízení výhodnější nabídky, smlouvu s nimi ale kraj neuzavřel. Antimonopolní úřad zatím případ neuzavřel. „My teď máme čas do 5. ledna, dokdy bychom měli na antimonopolní úřad dodat nějaké podklady, které si vyžádal pro své rozhodnutí. Pokud nějaké rozhodnutí padne, tak to bude až v průběhu ledna, takže určitě na začátku roku nehrozí žádné nepředvídatelné události ve veřejné dopravě,“ ujistil hejtman. Regionální autobusy tak budou podle něj i po Novém roce jezdit podle jízdních řádů, které začaly platit 14. prosince. Také dopravci ČTK ujistili, že jsou připraveni vyjet. Liberecký kraj chtěl původně vybírat dopravce na deset let, tendr za čtyři miliardy korun na zajištění dopravy od 14. prosince 2014 ale ÚOHS zrušil. Liberecký kraj se proti rozhodnutí odvolal, nemohl ale podepsat s vítězi včas smlouvy, a musel proto zajistit jiné řešení. Zastupitelé dali přednost prodloužení smluv s dosavadními dopravci, i když by zapojení ICOM znamenalo úsporu zhruba pět milionů korun. Vstup nového dopravce, který není


11

zapojen v integrovaném systému, považovali u krátkodobé zakázky za rizikový. Smlouvy jsou na dva roky s šestiměsíční výpovědní lhůtou. „Dvouletá zakázka byla zcela netransparentní, krajem byly osloveny jen určité společnosti, přestože byly jiné společnosti, které nabízely kvalitnější a levnější dopravu, čímž přišel kraj o několik desítek milionů korun,“ řekl ČTK generální ředitel společnosti ICOM transport Zdeněk Kratochvíl. Dopravce si od napadení zakázky slibuje, že viník bude muset vzniklou škodu kraji uhradit. „Kraj by měl co nejrychleji vyhlásit transparentní řízení na tu zkrácenou dobu,“ dodal Kratochvíl. O tom ale zatím vedení kraje neuvažuje, počká podle hejtmana na rozhodnutí antimonopolního úřadu. „Úřad sice prověřuje stížnosti na všechny tři oblasti kraje, nepředpokládám ale, že by to znamenalo zásadní ohrožení autobusové dopravy,“ řekl Půta. Věří, že ÚOHS uzná, že veřejná autobusová doprava je veřejný zájem a že Liberecký kraj postupoval v souladu s veřejným zájmem. Na Českolipsku tak bude i v novém roce zajišťovat veřejnou dopravu ČSAD Česká Lípa, za kilometr má dostat v průměru 29,50 Kč. Na Liberecku a Frýdlantsku bude dál jezdit ČSAD Liberec, která nabídla průměrnou cenu za kilometr 29,30 Kč, a na Semilsku BusLine za 30,30 Kč na kilometr. Celkově by měl kraj ve srovnání s letošním rokem ušetřit 27 milionů korun. Foto popis| Region| Severní Čechy Liberecký deník

Kola od českých dárců přinášejí radost v Gambii 3.1.2015

Liberecký deník str. 5 Z regionu MÚ Česká Lípa

PETR VODSEĎÁLEK

Občanské sdružení Za klidný Sever, které sbírku pořádalo v České Lípě, přispělo 140 koly. Ta byla na konci loňského roku dovezeny do Afriky Liberecký kraj – Koncem loňského roku se v gambijském Gunjuru uskuteční slavnostní předávka 855 kol od českých dárců. Až tak daleko rozdávají Češi radost a možnost vzdělání. Kola budou darována do dalších devíti pečlivě vybraných gambijských škol a přidají se tak k více jak 2.300 kolům, na kterých už děti do 25 gambijských škol jezdí. Na sbírce se podílelo i občanské sdružení Za klidný Sever, které od května 2014 každý poslední den v měsíci pořádalo sbírky kol v české Lípě. Během šesti sběrných dnů se podařilo shromáždit téměř 140 kol. Všechna kola se připojila ke zbytku darovaných kol a společně putovala do africké Gambie. Od 31. 5. 2015 opět každý poslední den v měsíci začíná nová sbírka. Cesta do Afriky Po několikatýdenní plavbě loď s koly od českých dárců dorazila do gambijského přístavu Banjul. Kola byla sesbírána, opravena a přepravena do Gambie díky obecně prospěšné společnosti Kola pro Afriku a obrovskému množství dárců a dobrovolníků z celé ČR, bez kterých by takováto činnost nebyla možná. Po vylodění a převezení do místního sídla organizace v gambijském Gunjuru se uskuteční slavnostní předávka nejen kol, ale i kufrů s nářadím nezbytným pro následující péči o ně. Touto slavnostní akcí vyvrcholila již třetí mise v tomto roce Kol pro Afriku v Gambii. Členy týmu ale čekala v Africe ještě spousta práce a jednání – hlavně pak pětidenní workshop pro mechaniky, kteří se budou o kola v budoucnu na jednotlivých školách starat. Podle slov účastníka této mise, ředitele společnosti Romana Posoldy, je zájem o kola od českých dárců mezi místními obrovský. Při každé návštěvě vybrané školy se učitelé, rodiče i děti o projekt živě zajímají a rádi se dozvídají mnohé o neznámých přátelích z daleké české země. „Všichni napjatě poslouchají, na závěr tleskají. Přichází zástupci vesnice, školy, také vybraný mechanik, který se bude o darovaná kola starat. Na závěr přichází krásná poděkování lidem u nás v Česku.“ Foto popis| Celkem 855 kol bylo naloženo spolu s 11 kufry s nářadím, hromadou plášťů, náhradními díly, fotovoltaikou, tiskárnou a dokonce i šicím strojem. Dva plné kontejnery putovaly nejprve po zemi, potom pluly téměř měsíc lodí, až dorazily do gambijského Bunjulu. Foto autor| Foto: http://www.kolaproafriku.cz Region| Severní Čechy Publikováno| Liberecký deník; Z regionu; 05 Publikováno| Jablonecký deník; Z regionu; 05


12

Publikováno| Českolipský deník; Z regionu; 05 ID| 8eaa5d6d-b566-4081-acfd-a581bb675e30

Střídání stráží. Českolipská parkoviště nově hlídá policie 3.1.2015

Liberecký deník str. 2 Liberecko MÚ Česká Lípa

ADÉLA VACHTOVÁ

Loni to byly parkovací automaty, letos noví kontroloři a o dvě stovky nižší botičky. Česká Lípa – Lacinější botičky, zato ale přísnější kontroly. Novinky čekají řidiče, kteří se rozhodnou zaparkovat na jednom z placených parkovišť v centru České Lípy. Místní radnice totiž upravila systém jejich hlídání a touto povinností nově pověřila městské strážníky. Pracovníky veřejně prospěšných prací vystřídali včera. Přestupky se budou řešit ihned na místě „Pokud objeví někoho, kdo na placeném parkovišti stojí déle, než po dobu zaplacenou v parkovacím automatu, budou přestupek řešit ihned,“ informovala mluvčí českolipské radnice Kristýna Brožová. Rozhodnutí radnice zřejmě souvisí s jejím přáním docílit toho, aby strážníci byli v ulicích města více vidět. Právě údajná absence pěších hlídek se totiž v minulosti stala terčem kritiky ze strany obyvatel České Lípy. Další novinkou, která potěší především řidiče hříšníky, co rádi překračují povolenou dobu k parkování, je snížení manipulačního poplatku za nasazení a odstranění botičky. Jak uvedla starostka České Lípy Romana Žatecká, jde o další skutečnost, na kterou si lidé hodně stěžovali. Namísto tří set korun řidiči zaplatí pouhou stokorunu. „Manipulační poplatek se standardně připočítává ke stanovené výši pokuty,“ připomněla Žatecká. Přestože radnice kontrolou parkovišť nově pověřila strážníky, veřejně prospěšní pracovníci v oranžových vestách v centru města i nadále zůstávají. Zodpovídat budou zejména za úklid v ulicích a zároveň také za pořádek na parkovištích. Radnice zaměstná další VPP na jaře Město Česká Lípa zaměstnává v tuto chvíli dvaatřicet lidí na veřejně prospěšné práce, dva z nich fungují jako koordinátoři. Kromě těchto lidí našli na radnici práci také tři mladí lidé v rámci systému společensky účelných pracovních míst. V rámci něj se nejčastěji zaměstnávají lidé bez praxe nebo naopak lidé nad pětapadesát let. Pomoc pracovníků veřejně prospěšných prací je pro město důležitá hlavně na jaře a v létě, kdy je potřeba starat se například o městskou zeleň. Jak doplnila Žatecká, právě v tomto období radnice počítá s navýšením počtu těchto pracovníků. Foto popis| ZMĚNA. Pracovníky veřejně prospěšných prací, kteří doposud dohlíželi na placená parkoviště v centru České Lípy, nahradili městští strážníci. Kontroly budou přísnější. Foto autor| Foto: Deník/Michael Polák Region| Severní Čechy

Kraj, to jsou hlavně lidé, říká hejtman Půta 5.1.2015

Liberecký deník str. 3 Liberecko MÚ Česká Lípa

JANA ŠVECOVÁ

Stále mě překvapuje, kolik lidí podléhá mámení, že za život v obci či městě nese zodpovědnost někdo jiný, než oni sami, říká v rozhovoru pro Deník představitel kraje Liberecký kraj – Liberecký kraj a jeho vedení nejsou jen názorové spory ve vládní koalici, kauzy a odvolávání. Je to především práce v mnoha oblastech. Co se povedlo a co ne? Naotázky odpovídal hejtman Martin Půta. * Začneme tím pozitivním. Co se tedy za loňský rok podařilo? Předně jsem rád, že se podařilo opravit podstatnou část silnic zničených povodněmi. Včetně získání státních peněz na opravy ve výši 547 milionů korun. S dokončením oprav počítáme na podzim letošního roku za


13

dalších 500 milionů. Podstatné je, že se doprava obnoví nejen na nich, ale že to uleví i provozu na dalších silnicích. Ale abych uvedl tři věci – jsem také rád, že se podařilo dokončit zateplení českolipské nemocnice a vyslat tak obyvatelům Českolipska vzkaz, že kraj se po letech začal konečně o tamní nemocnici starat. Přispěl k tomu i částkou 72 milionů korun. A za třetí povedenou věc považuji dokončení rekonstrukce Lázní a přestěhování Oblastní galerie do nových prostor. Opravená stavba, kterou postavili naši předkové před sto lety, dělá podle ohlasů dobré jméno nejen Liberci, ale celému kraji. * Když jste zmínil nemocnici v České Lípě, jak se podařilo posunout snahu lékařů o modernizaci Krajské nemocnice v Liberci? Tady jsem rád, že se stav posunul ze stádia pouhé diskuze „co, jak a kde“ do přípravy generelu, který bude odpovídat potřebám zařízení, jež neslouží pouze obyvatelům krajského města, ale jako špičkové nadregionální zařízení celému kraji a že zhruba za rok si budeme moci přesně říct, co se postaví, za kolik a kde na to vezmeme. * Když se podíváme do kolonky, co se nepodařilo – co považujete za největší neúspěch? Netěšíměproblémy kolem zakázky na zajištění autobusové dopravy. Chtěli jsme ji dotáhnout do konce a od 1. 1. 2015 jezdit s vítězi desetileté soutěže, ale to se bohužel nepovedlo. Původní parametry veřejné soutěže, které byly podle mého názoru špatně nastavené, jsme změnili a otevřeli pro více uchazečů. Možná jsme měli jít do většího rizika a soutěž sami zrušit už v roce 2012. * Proč jste se o to nepokusili? Neměli jsme dost informací, kterémámeteď. Nenašli jsme dost zákonných důvodů pro její zrušení a nechtěli jít do rizika napadeni tohoto kroku ze strany dopravců. Ale teď je budoucnost zakázky na rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), které by mělo padnout v nejbližších měsících. * Co vlastně zastavení miliardové zakázky na provozování dopravy na 10 let znamená pro lidi? Pro běžné cestující nic, pro kraj to ale znamená, že místo zajištění dopravce na 10 let máme jen krátkodobé smlouvy se stávajícími regionálními dopravci. I tak se nám podařilo snížit ceny o 2 koruny na kilometr a ušetřit tak několik milionů korun ročně. * Co vám v minulém roce udělalo radost? Největší radostí proměje, když při svých cestách narazím na někoho, kdo něco umí, dělá to dobře a dělá to rád. Kraj, to nejsou zastupitelé, hejtman a úředníci, ale především lidé, kteří se o něco snaží. Každý, kdo dává práci dalším lidem, nese dobré jméno kraje v zahraničí, o něco se snaží. Třeba obnoví starý pivovar nebo koupí louky v Jizerských horách, aby tam mohly pro ostatní zůstat lyžařské stopy. Právě na tom stojí život kraje. * Co vás naopak nejvíc zklamalo? Nad tím jsem moc nepřemýšlel, ale musím říct, že nejvíc mě asi mrzí, kolik času a energie spotřebují někteří lidé v nekonečných diskuzích a každého, kdo má na věc jiný názor, považují za hlupáka nebo rovnou zločince. A bohužel, takových lidí je víc, než by se zdálo, a to nejen na úrovni kraje... * Donedávna jste byl jako celorepublikový předseda strany Starostové a Nezávislí (STAN) představitelem vrcholné politiky. Jak vnímáte současnou politickou atmosféru v zemi? Spíš se zhoršuje. Společnost se hodně rozděluje. Prezident Miloš Zeman sliboval po nástupu do funkce, že zemi sjednotí, ale to semubohužel zatím moc nedaří. Za špatné považuji i to, že je tu stále velká skupina lidí, která nic sama neudělá, jen čeká, co jim kdo nařídí, přestožemáv našem systému možnost sama se k různým věcem vyjádřit a měnit je. Čím jsem starší, tím víc se tomudivím. Obec a město totiž není nikdo jiný, než oni sami. Rád bych věřil, že tomu mámení, že někdo něco udělá a rozhodne za mě, podléhá stále méně lidí, že se lidé konečně poučí, i když historie bohužel mluví o opaku. Jako pozitivní ale vidím, a to nejen nejen na komunální úrovni, že tady vyrůstá nová generace, která se nebojí říkat své názory. I ty nekonformní. * Jak jste v kontextu všech událostí na konci roku strávil letošní Vánoce?


14

Měl jsem víc než týden v kuse volno, což se mi už dlouho nestalo. Bylo to fajn, protože jsem měl možnost vypadnout z pracovního shonu a bylo pro mě užitečné vidět mnohé věci z nadhledu a získat dost energie, které budu teď hodně potřebovat... * Co byste popřál do nového roku obyvatelům Libereckého kraje? Vedle běžných přání zdraví a tolik štěstí přeji každému, aby to, co dělá, dělal rád a aby ho to bavilo. A aby všechny životní těžkosti, protože život je o těžkostech, dokázal každý překonávat alespoň s drobným úsměvem. *** Co zásadního čeká kraj v letošním roce? dokončení opravy silnic zničených povodněmi v roce 2010 za dalších 500 milionů korun ze státních a evropských dotací – rekonstrukce rychlostní silnice mezi Libercem a Jabloncem nad Nisou přes Lukášov rozsáhlá modernizace tratí z Liberce na Tanvald, Českou Lípu, tratě na Frýdlantsku i z Liberce na Turnov dokončení hospice v Liberci projekt modernizace Krajské nemocnice v Liberci příprava lepšího dopravního spojení s Frýdlantskem pokračování snah o zápis Ještědu na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO Martin Půta Hejtman Libereckého kraje Narodil se 13. září 1971. Hejtmanem byl zvolen za hnutí Starostové za Liberecký kraj v roce 2012. Do té doby působil jako starosta Hrádku nad Nisou, kde také žije. Je ženatý, má ženu Sylwii a dvě dcery. V současné době čelí obvinění z údajného zneužití funkce a převzetí úplatku v kauze dostavby kostela Máří Magdaleny v Liberci z evropských dotací. Foto popis| HEJTMAN LIBERECKÉHO KRAJE MARTIN PŮTA. Foto autor| Foto: Deník Region| Severní Čechy Publikováno| Liberecký deník; Liberecko; 03 Publikováno| Jablonecký deník; Jablonecko; 03 Publikováno| Českolipský deník; Českolipsko; 03 ID| 23332291-cfb5-4045-95f3-4694527fd92c Mladá fronta DNES

Místo nezaměstnaných budou parkování hlídat strážníci 3.1.2015

Mladá fronta DNES str. 1 Kraj Liberecký (ČTK) MÚ Česká Lípa

ČESKÁ LÍPA Parkovací systém v České Lípě čeká po roce opět změna. Z parkovišť zmizeli od Nového roku nezaměstnaní ve žlutých vestách, které radnice zaměstnávala v rámci veřejně prospěšných prací. „Dohled převzali městští strážníci, kteří mohou s případnými hříšníky přestupek přímo řešit,“ informovala mluvčí českolipské radnice Kristýna Brožová. „Kromě toho, že na placená parkoviště budou přímo dohlížet městští strážníci, snížil se od Nového roku také manipulační poplatek za nasazení a odstranění botičky, na jehož výši si lidé v minulosti také hodně stěžovali. Namísto 300 korun zaplatí řidiči jen stokorunu,“ doplnila českolipská starostka Romana Žatecká (ČSSD). Česká Lípa má v centru zhruba 450 placených parkovacích míst, bezplatně lze zaparkovat u kulturního domu Crystal, U Parku a v Barvířské ulici. Ještě loni pronajímalo město parkoviště soukromým firmám, které na něm vybíraly peníze. Městu platily za pronájem každoročně dohromady 849 000 korun. Od loňského roku ale parkoviště spravuje město a výběrčí vystřídaly parkovací automaty. Za stání na placených parkovištích platí lidé zhruba o polovinu méně než v minulosti, kdy byla podstatná část parkovacích ploch v pronájmu. Prvních patnáct minut stání a také parkování o víkendech a svátcích je zadarmo, přesto radnice neprodělává. Do konce listopadu loňského roku Česká Lípa z parkování získala 2,586 milionu korun, předloni za celý rok téměř tři miliony. Pracovníci z veřejných prací sice parkoviště opustili, z města ale nezmizí, budou však hlavně uklízet. „V zaměstnávání lidí na veřejně prospěšných pracích i v rámci systému společensky účelných pracovních míst chceme pokračovat. Počet lidí na veřejně prospěšných pracích chceme navýšit především na jaře a v létě, kdy se bez jejich pomoci město neobejde," dodala Žatecká. V současné době město takto zaměstnává 32


15

nezaměstnaných, dva z nich pracují jako koordinátoři. Město dalo práci také třem mladým lidem v rámci systému společensky účelných míst, který je určen pro nezaměstnané absolventy škol bez praxe nebo pro lidi starší 55 let. „Od Nového roku se také snížil poplatek za nasazení a odstranění botičky.“ R. Žatecká, starostka České Lípy Foto popis| Regionální mutace| Mladá fronta DNES - liberecký kraj

Místo skleníku vyrostl domek pro postižené 3.1.2015

Mladá fronta DNES str. 3 Kraj Liberecký (ČTK) MÚ Česká Lípa

HODKOVICE NAD MOHELKOU V Hodkovicích nad Mohelkou dokončili další etapu transformace domova pro zdravotně postižené. Hlavní budova domova prošla rekonstrukcí za více než sedm milionů korun. Dalších 6,6 milionu korun zaplatí kraj za bezbariérový domek, kde mohou být umístěni i těžce postižení klienti. „Postaven byl v sousedství hlavní budovy na místě skleníků a kotelny,“ řekl mluvčí krajského úřadu Jiří Langer. „Rekonstrukce domova a vybudování výtahu vdechly nový život našim klientům. Usnadní jim přístup do původně prázdných prostor, a tak jim otevřeme nové možnosti života v našem domově,“ uvedla ředitelka domova Jana Lachmanová. V domově podle ní žije 32 klientů, dalších 14 je ve chráněných bytech v Hodkovicích a Liberci. I v původním domově se díky rekonstrukci a odchodu části klientů do samostatných bytů podmínky výrazně zlepšily. „Měli jsme i třílůžkové pokoje, dnes už klienti žijí jen v jedno- a dvoulůžkových,“ řekla ředitelka. Domov provozuje i tři byty chráněného bydlení v Hodkovicích a další čtyři získal v lednu od krajského úřadu v Liberci. Jsou v běžné zástavbě. „Byli jsme zvědaví, jak to naši klienti zvládnou. Zvládli to na výbornou, chodí i do práce a žijí samostatným životem,“ poznamenala ředitelka. Přiznala ale, že než se klienti do bytů nastěhovali, nebyly ohlasy z jejich sousedství právě vstřícné. „Ve chvíli, kdy se klienti nastěhovali, už ale žádné problémy nejsou. Lidé zjistili, že tak pohodové sousedy jen tak někde neseženou, a soužití tam funguje v klidu a pohodě,“ dodala. Zařízení v Hodkovicích není jediné, které čeká transformace. „Už v lednu by měla začít výstavba nových domků pro postižené z krajského ústavu v Mařenicích na Českolipsku,“ řekl krajský radní Petr Tulpa. Připravuje se také transformace ústavu v Jestřebí, tu ale kraj zatím kvůli odporu obyvatel zastavil. Na projekt se bude podle Tulpy snažit získat dotace v příštím programovacím období, stejně jako na další projekty z oblasti sociálních služeb. Foto popis| Lepší život Hlavní budova domova pro postižené v Hodkovicích prošla rekonstrukcí, vyrostl tu také bezbariérový domek. Foto autor| Foto: Radek Petrášek, ČTK Regionální mutace| Mladá fronta DNES - liberecký kraj

Rok 2015 v kraji: nové silnice i železnice 3.1.2015

Mladá fronta DNES str. 3 Kraj Liberecký Jan Mikulička MÚ Česká Lípa

Nová silnice, železnice, čistička vody i továrna. Hospic, domov důchodců i varovný protipovodňový systém. Liberecký kraj stojí na prahu rušného roku. Jablonec: nová silnice Na jaře započne stavba toužebně očekávané silniční spojky mezi Libercem a Jabloncem nad Nisou. Vlastní výstavba přeložky bude trvat déle než dva roky a přijde na 555 milionů korun. Stavba se rozdělí do tří etap. Povede od Kunratické a skončí v ulici Československé armády v Rýnovicích. Nový úsek silnice, který bude dlouhý dva tisíce šest set metrů, povede většinou po pravé straně té původní ve směru od Liberce do Jablonce. Bude mít také víc než osm set metrů dlouhý stoupací pruh směrem k Jablonci. Součástí stavby budou tři křižovatky, které zajistí spojení do stávající zástavby, v Lukášově vznikne okružní křižovatka. Dělníci postaví i chodníky a podchod v Kunraticích. Počítá se i se dvěma mosty přes údolí a obnovenou


16

autobusovou točnou u firmy Novoplastik. Před Jabloncem se trasa napřímí a povede mimo stávající serpentiny volným terénem, přes louky, pastviny a les. Auta by po komfortní silnici měla začít jezdit v červnu 2017. Jablonec: domov důchodců V letošním roce začne fungovat nový domov pro seniory nedaleko jablonecké přehrady v jedné z budov zkrachovalé Bižuterie. Jde o projekt majitele firmy Jablotron a mecenáše Dalibora Dědka. Ten počítá s tím, že za bydlení v něm budou senioři platit, nechce na nich však vydělávat. Proto do nákladů nezahrne ani počáteční investice, cena by měla být stejná jako ve státních zařízeních. „Chceme vytvořit jakýsi model, který by mohl zaujmout i ostatní podnikatele a inspirovat je, aby něco podobného vytvořili jinde,“ dodal Dědek. Nepůjde přitom o klasický domov důchodců. „Neříkáme tomu ani tak. Chceme seniory začlenit, nikoliv vyčlenit. Spíše to bude penzion na více než bydlení,“ dodal Dědek. I proto jedno patro obsadí startovací byty pro mladé, aby docházelo k prolínání generací. Dědek si pochvaluje umístění na břehu jablonecké přehrady. „Je naprosto exkluzivní. Doufám, že lidem, kteří tam budou trávit podzim života, se tam bude líbit.“ Ralsko: nová továrna Devadesát až sto lidí najde práci v nové továrně, která rozjede letos výrobu v v bývalém vojenském prostoru Ralsko na Českolipsku. Vybuduje ji turnovský výrobce autodílů KV Final. „Do budoucna tu bude pracovat až tři sta lidí,“ doplnil majitel společnosti Oldřich Vlček. Pro Ralsko, kde žije podle odhadů více než 3000 lidí, je investor, který slibuje vytvořit až 300 nových pracovních míst, dobrou zprávou. V současné době je v obci nezaměstnanost 10,3 procenta. V evidenci úřadů práce bylo na konci října 147 uchazečů o práci, v nabídce však bylo jen devět volných míst. „Nezaměstnanost není vyšší jen díky tomu, že jsme blízko Mladé Boleslavi a České Lípy, kam lidé dojíždějí za prací,“ poznamenal starosta Ralska Miroslav Králík. Hrádek nad Nisou: opravené ulice Na spoustu novinek se v novém roce mohou těšit obyvatelé Hrádku. „Ani v letošním roce se v našem městě nebude zdražovat teplo z městské výtopny,“ ubezpečil na Facebooku starosta Josef Horinka. „I v roce 2015 pro zlepšení žití v našem městě připravujeme spoustu dalších projektů. Ve spolupráci s vlastníky inženýrských sítí připravujeme další rekonstrukce ulic, například Na Příkopech, Pod Ovčím kopcem, Slunečné nebo Zahradní. Dál budeme zvelebovat městské hřbitovy, nezapomeneme na zeleň, mateřské a základní školy, ani na domy s pečovatelkou službou. Prostě a jednoduše, žádné flákání.“ Liberec: hospic Důstojné místo k umírání konečně naleznou obyvatelé kraje v Liberci. V areálu bývalého kojeneckého ústavu v ulici U Sirotčince se rodí hospic, který by měl začít sloužit v polovině roku. Kromě rekonstrukce domu projekt počítá i s dostavbou dvou nových křídel. Po dostavbě má mít hospic 28 lůžek. Liberecký kraj je jedním ze dvou regionů, kde ještě samostatný hospic neexistuje. Zatím slouží pacientům a jejich rodinám terénní hospicová péče a speciální pokoje v nemocnicích v Liberci, Turnově a České Lípě. Budovu sirotčince i s pozemky v hodnotě 23 milionů korun věnovalo kraji město Liberec. Lidé mohou na vybavení hospice přispívat ve sbírce ne nepodobné té, díky níž stojí Národní divadlo. Její soudobá obdoba nese symbolický název Hospic sobě. „Potřebujeme ručníky, prostěradla, lůžkoviny, závěsy, ale i třeba vozíky, WC židle a další potřebné věci. Budeme vděční za každou pomoc,“ řekla Taťána Janoušková, ředitelka obecně prospěšné společnosti Hospicové péče svaté Zdislavy. Zájemci mohou přispívat na bankovní účet nebo do dvou putovních pokladniček. Turnov: úpravy Střelnice V Turnově bude dál pokračovat velká akce, kterou je stavba sportovního a rekreačního areálu v Maškově zahradě. Krom toho má dojít na opravu sportovního hřiště u gymnázia, opravy bytů, postavení městské kompostárny či opravy chodníků a ulic. „Plánujeme též drobné opravy dětských hřišť a hřbitovů, nové turistické zázemí na parkovišti pod Valdštejnem, oprava sportovního hřiště v Mašově, úpravy Střelnice, a když bude dotace, možná i umělou trávu pro fotbal a další drobnosti,“ dodal starosta Turnova Tomáš Hocke. Jablonec nad Jizerou: čistírna vody Jablonec nad Jizerou čekají v příštím roce především dvě zásadní investice. Tou vůbec nejdůležitější je stavba nové čistírny odpadních vod a s tím souvisejícího kanalizačního přivaděče za bezmála 30 milionů. Dalším připraveným projektem je zateplení fasády a výměna oken na Domě s pečovatelskou službou za necelého čtyři a půl milionu. „Mimoto bude do plného provozu uveden projekt, který jsme uchystali společně se sousední obcí Poniklá, a sice varovný protipovodňový systém, jehož dosah pokrývá díky rádiovým hlásičům celá území našich obcí - včetně horských částí. Tento projekt se vyšplhal na čtyři miliony,“ uvedl starosta Miroslav Kubát. Jablonecko: oprava trati Dalšími kroky, například sanací skal nebo rekonstrukcí stanice Velké Hamry, bude pokračovat obří investiční akce Správy železniční dopravní cesty, kterou je rekonstrukce trati z Liberce do Tanvaldu. Dojde také na výstavbu nových nástupišť v Liberci a Jablonci nad Nisou. Celou trať bude na dálku řídit dispečer z Liberce. Obnovou projdou i přejezdy, do kterých zasáhnou úpravy železničního svršku a spodku. Na ostatních přibude zabezpečovací technika. Plynulejší dopravu v zimě zajistí ohřívané výhybky. Přesto vlaky nebudou kvůli členitosti terénu v průměru jezdit rychleji než šedesátikilometrovou rychlostí. „Více vedení trati v ostrých obloucích a členitém terénu s několika tunely a viaduktem neumožňuje,“ vysvětlil Pavel Blažek ze společnosti Korid LK, která je koordinátorem dopravy v Libereckém kraji.


17

Pro správu železniční cesty jde o jednu z nejdražších modernizací vůbec. Celkově si vyžádá 876 milionů korun. Jilemnice: oprava radniční věže Ani v Jilemnici nebude v nadcházejícím roce nuda. „Proběhne oprava dožilé dřevěné konstrukce věže radnice včetně opravy fasády. Rozšíříme svoz bioodpadu a opravíme další most přes Jizerku či Jilemku. Také vybudujeme přechod pro chodce v Hrabačově při ústí ulice Hanče a Vrbaty na Krkonošskou,“ vypočítala starostka Jana Čechová. Harrachov: odpady zdarma V roce 2015 vstupuje v platnost nová vyhláška o svozu komunálního odpadu, díky níž budou trvale žijící obyvatelé Harrachova mít svoz odpadu zdarma. „V průběhu příštího roku dojde k zateplení a výměně oken v základní škole. Dojde také k rekonstrukci rozvodů v takzvaném domě seniorů. Chystáme se dokončit rekonstrukci chodníků od autobusového nádraží do centra a zahájíme rekonstrukci veřejného osvětlení v Rýžovišti,“ zmínila starostka Eva Zbrojová. Foto popis| Oprava trati I letos bude pokračovat rekonstrukce trati z Liberce do Tanvaldu. Na snímku již opravené tanvaldské nádraží. Foto popis| Továrna Továrnu v Ralsku vybuduje turnovský výrobce autodílů KV Final. Do budoucna tu bude pracovat až tři sta lidí. Foto autor| Foto: Radek Petrášek, ČTK Foto autor| Foto: Ota Bartovský, MAFRA O autorovi| Jan Mikulička, redaktor MF DNES Regionální mutace| Mladá fronta DNES - liberecký kraj

První miminko dostalo pět tisíc na dětskou výbavičku 5.1.2015

Mladá fronta DNES str. 2 Kraj Liberecký (tom) MÚ Česká Lípa

Česká Lípa Poukaz na odběr dětského zboží v hodnotě pět tisíc korun dostala od města jako dárek Aneta Malcovská, která 1. ledna v 17.47 přivedla v českolipské porodnici na svět chlapce Liama. Chlapeček vážil přesně 3 kila a měřil 48 centimetrů. Porod proběhl bez komplikací, malý Liam je zatím prvním miminkem do rodiny. Narodil se v rodičovském pokoji, který českolipská nemocnice nedávno uvedla do provozu. Matky zde mohou rodit v prostředí podobném domovu. Regionální mutace| Mladá fronta DNES - liberecký kraj Týden

Nejnebezpečnější místa Česka 5.1.2015

Týden str. 24 Téma MÚ Česká Lípa

Lukáš Seidl

Lukáš Seidl Nejnebezpečnější místa Česka Opakované výbuchy v muničních skladech ve Vrběticích na Zlínsku vystrašily lidi po celém Česku. Jenže mít za domem sklad nábojů a třaskavin nemusí být to nejhorší. TÝDEN našel desítku nejnebezpečnějších míst v republice. Kvůli podivnému zápachu podvědomě omezuji dýchání na minimum, po chvíli si přes ústa natáhnu alespoň límec bundy. Z komína Lovochemie, největší české továrny na hnojiva, stoupá kouř, který se postupně rozplývá v ovzduší. Před fabrikou prochází maminka s kočárkem, parta školáků, senioři vracející se z nákupu. Život v severočeských Lovosicích běží svým obvyklým tempem. Jsem pravděpodobně jediný, kdo se nad zvláštním aromatem v ovzduší pozastavuje. Místní si už zvykli a z míry je vyvedou jenom situace, kdy už je to cítit pořádně. „Žádný zápach nevnímám a musím říct, že situace se v tomto ohledu zlepšila,“ vypráví postarší pán, který po chvíli přiznává, že v chemičce kdysi sám pracoval. Pamatuje doby, kdy se z komínů valil do oranžova zabarvený


18

kouř, který vznikal při spalování čpavku. „To se teď už stává jenom občas při nabíhání výroby a odstavování linky,“ dodává. Přestože se lovosická chemička snaží dopady na okolní prostředí v posledních letech snižovat, její provoz lze označit za čistý jenom stěží. Podobných míst je přitom v Česku daleko více. Stačí selhání lidského faktoru, havárie nebo povodně a následky mohou být nedozírné. Potenciální bomby, ať už ekologické, nebo ty opravdu výbušné, mohou mít různou podobu. Vedle průmyslových podniků skrývají potenciální nebezpečí gigantické zásobníky hořlavých a výbušných látek. O jejich umístění nemá spousta lidí ani tušení. V závěru loňského roku byl pod drobnohledem muniční sklad ve Vrběticích na Zlínsku. Opakovaně se v něm ozývaly výbuchy, při první explozi zemřeli dva zaměstnanci. Areál obklíčily stovky vojáků, lidé z okolí museli několikrát opustit své domovy. Ukázalo se, že z hlediska rozmístění podobných skladů a toho, co uvnitř doopravdy skrývají, nemá veřejnost dostatek informací. Časopis TÝDEN sestavil žebříček deseti míst, jejichž obyvatelé musejí s nebezpečím počítat. Lokality byly vybrány na základě konzultací s experty na životní prostředí a dalšími odborníky, důležité údaje přinesl Integrovaný registr znečišťování. Důraz byl kladen na místa, kde v posledních padesáti letech došlo k haváriím nebo jiným závažným problémům. Jednotlivé lokality jsou seřazeny od nejrizikovějších k těm, kde je míra nebezpečí nižší. 1 Neratovice: strašák jménem rtuť Výroba chloru za pomoci rtuti v neratovické chemičce Spolana přinesla okolní přírodě jen těžko zhojitelné šrámy. Podle ekologů se vysoké koncentrace rtuti objevují nejenom v rybách žijících v Labi, v řece samé, ale také třeba v kůře stromů. Spolana je podle údajů Integrovaného registru znečišťování na prvním místě mezi tuzemskými provozovnami, které vypouštějí do ovzduší největší množství potenciálně rakovinotvorných látek – v roce 2013 jich bylo více než 36 tun. Bezprostřední nebezpečí, které chemička představuje pro obyvatele Neratovic a jejich okolí, ukázaly povodně v roce 2002. Rozvodněné Labe tehdy zaplavilo areál Spolany a z chemičky začaly unikat nebezpečné látky. Třeba jenom chloru uniklo přes 80 tun a následně doslova vypálil okolní zahrady. Při samotných povodních se navíc vedení Spolany zachovalo hodně svérázně, když o situaci uvnitř závodu a unikajících chemikáliích zpočátku nepodávalo žádné informace. Případ se dostal až na stůl ekologického summitu OSN v Johannesburgu a o jednání firmy psaly třeba i deníky v Singapuru nebo Brazílii. Dnes už prý Spolana o problémech a možném nebezpečí informuje obyvatele lépe, dopad jejího provozu na okolí je ale neoddiskutovatelný. Na jaře 2003 zveřejnily organizace Greenpeace, Arnika a Ekologický právní servis rozbor, podle něhož v sedimentu slepého ramene Labe v sousedství Spolany přesáhl obsah dioxinů 30krát až 500krát hodnotu jejich přirozeného výskytu v přírodě. Kvůli dioxinům musela veterinární správa po povodních zakázat lidem z Neratovic konzumaci potravin z vlastních zdrojů. Když se pak v rámci výzkumu porovnával obsah dioxinových látek v krvi skupiny místních obyvatel a stejně velké skupiny z Benešovska, byla Neratovickým při rozborech zjištěna téměř dvakrát vyšší hladina těchto toxických sloučenin. Právě dioxiny jsou často spojovány s významným nárůstem úmrtí zaměstnanců Spolany na rakovinu na přelomu 60. a 70. let minulého století. Vážné zdravotní problémy tehdy mělo okolo 80 pracovníků, především ti, kdo se podíleli na výrobě pesticidů. Dodnes v areálu chemičky stojí objekty, které jsou dioxiny zamořené. Pravda ale je, že se Spolana z velké vody poučila. Vylepšila zabezpečení areálu, havarijní plány i komunikaci s obcemi. Plánuje také výstavbu rozsáhlého protipovodňového zabezpečení. To by se mohlo začít budovat v roce 2020. 2 Ústí nad Labem: chlor u centra města Výroba zdraví nebezpečného chloru probíhá v ústecké Spolchemii jenom několik set metrů od centra města. Firma přitom stále používá zastaralou a ekologicky nešetrnou metodu amalgámové elektrolýzy, která je založena na použití rtuti. „Už v loňském roce jsme ale začali přecházet na šetrnější metodu membránové elektrolýzy. Na ni budou navazovat další investice, které by měly v budoucnu snižovat dopady výroby na životní prostředí,“ říká Marie Logrová, mluvčí Spolchemie. Kdy výroba za pomoci rtuti skončí úplně? „Integrované povolení od krajského úřadu máme do konce tohoto roku, pak uvidíme, co dále. Naší snahou je samozřejmě výrobu za pomoci rtuti ukončit co nejdříve.“ Rtuť je ale nasáká i v zemi. Spolchemie původně počítala s tím, že odtěží kontaminovanou zeminu pod chemičkou do hloubky pěti metrů, jak se ale ukázalo, jedovatá látka se dostala až dvacet metrů pod zem, sanování proto bude nutné v daleko větším rozsahu. V roce 2013 Spolchemie podle Integrovaného registru znečišťování vypustila 677 kilogramů rtuti a jejích sloučenin. Lidé z Ústí si pochvalují, že se chemička v poslední době snaží zmírnit svůj negativní dopad na životní prostředí. „V porovnání s minulostí je to určitě lepší, daleko lépe se tady dýchá. Chemička se chová šetrněji a dopady jejího provozu oproti dřívějšku tolik nepozoruji,“ říká paní Ludmila venčící v nedalekém parku psa. Okolo procházející muž středního věku její slova potvrzuje. Expert na toxické látky Jindřich Petrlík z občanského sdružení Arnika ale upozorňuje, že v Ústí je stále co zlepšovat. „Spolchemie je největší původce nebezpečného hexachlorbenzenu v Česku. Tato látka v chemičce


19

vzniká jako vedlejší produkt výroby a mimo areál továrny jí ročně končí okolo půl tuny. Při úniku se hexachlorbenzen kumuluje v životním prostředí a může třeba kontaminovat vodní ekosystémy. Když pak člověk sní například rybu, ve které je tato látka ve vyšším množství, začne se kumulovat také v jeho těle. Její nebezpečí je v tom, že se přirozenou cestou téměř vůbec neodbourává, anebo se tak děje řadu let.“ Další zátěž pak pro obyvatele Ústí i celého regionu představují hnědouhelné elektrárny vypouštějící do ovzduší škodlivé plyny. Ty s největšími emisemi jsou podle Integrovaného registru znečišťování v Počeradech, Prunéřově a Tušimicích. 3 Ostravsko: život v jedovaté mlze Rozsáhlá průmyslová výroba, hustá doprava i velké množství domácností používajících k vytápění domů pevná paliva. To jsou ingredience, které mění ovzduší v aglomeraci Ostrava, Karviná a Frýdek-Místek v koktejl dusivých plynů. To, že je na Ostravsku nejvíce znečištěný vzduch, potvrdil ve své poslední ročence i Český hydrometeorologický ústav. Velký problém tady představuje polétavý prach. Například ve Věřňovicích na Karvinsku byl za loňský rok jeden ze sledovaných limitů překročen 115krát, ačkoli zákon připouští jen číslo 35. Ke stovce překročení stanovené hranice se přiblížily i Ostrava-Přívoz nebo Orlová. Osobní zkušenosti lidí z regionu navíc dávají číslům a statistikám ještě děsivější podobu. „Ostraváci už to ani nevnímají, mám ale hodně přátel po celé republice. Když k nám přijedou, jsou zděšeni, v čem tu žijeme,“ vypráví učitel Vladimír Kovář ze základní školy v Gebauerově ulici v městské části Přívoz. Škola stojí pouhý kilometr od koksovny, která má na svědomí často nesnesitelný zápach. Štiplavý kouř je v Ostravě všední záležitostí především v zimě. V ovzduší přítomný polétavý prach je namíchán s karcinogenním benzoapyrenem z koksoven a oceláren, který je podle posledních výzkumů nebezpečný především pro děti a těhotné ženy. „Ostravské děti jsou ve skutečném ohrožení,“ zdůrazňuje pediatrička Eva Schallerová z OstravyRadvanic. Z deseti měřicích stanic v republice, které zjistily nejvyšší koncentrace benzoapyrenu, jich bylo podle posledních známých dat šest právě v tomto regionu. V Ostravě-Radvanicích byl limit v roce 2013 překročen dokonce více než devítinásobně a podobné to bylo i loni. Na vysokých imisích v regionu se podílejí také škodliviny z Polska. „Po obou stranách hranice je vysoká koncentrace průmyslové výroby,“ upozorňuje Český hydrometeorologický ústav. Další dílek v mozaice ostravského ekologického průšvihu představují tamější ropné laguny, rozkládající se pouhý kilometr od obydleného sídliště Fifejdy a symbolizující děsivé memento rafi nerie Ostramo. V oblasti je skoro 300 tisíc tun ropných kalů a sanace má trvat až do roku 2018. 4 Stráž pod Ralskem: kyselinová hrozba Ve čtyřtisícovém městě Stráž pod Ralskem na Českolipsku se za socialismu ve velkém dobýval uran. Při jeho získávání se ovšem používala ekologicky katastrofální metoda loužení pomocí kyseliny sírové. Tato látka postupem času naprosto zamořila okolní krajinu, podle odhadů je jí nyní kontaminováno zhruba 370 milionů metrů krychlových podzemních vod. Pod povrch zde bylo vtlačeno okolo čtyř milionů litrů kyseliny sírové a dalších nebezpečných látek, rozloha zasaženého území činí 24 kilometrů čtverečních. V okolí jsou navíc dva zdroje pitné vody, které před kontaminací, zatím úspěšně, chrání hydrologická bariéra. Probíhající rozsáhlá sanace má podle předpokladů trvat až do roku 2050. „Tři sta metrů pod zemí je té kyseliny opravdu hodně a problém je, že nikdo nedokáže odhadnout, co udělá. Může se třeba nasáknout do artéských vod a vylézt až někde v Mělníku,“ varuje předseda sdružení Naše Podještědí Josef Jadrný. Bezprostřední nebezpečí pak představuje především obrovské odkaliště, které už sice neobsahuje uran, zato je ale plné dalších nebezpečných látek. „Kdyby se to kvůli větru a následnému vysušení dostalo do ovzduší, nebo došlo naopak k úniku do vody, byl by to velký průšvih,“ upozorňuje Jadrný. 5 Lovosice: pozor, uniká čpavek Když předloňský výbuch v továrně na hnojiva v texaském Westu zabil 14 lidí a další stovky jich zranil, pod drobnohled se v Česku dostala lovosická Lovochemie. Největší tuzemský výrobce minerálních hnojiv v minulosti řešil opakované problémy s únikem nebezpečného čpavku a na vrub mu bylo připisováno i znečišťování Labe. Vedení města si nejednou stěžovalo na nedostatek informací v případě nestandardního dění v závodě. Z hlediska vypouštění látek nebezpečných pro vodní organismy byla Lovochemie podle Integrovaného registru znečišťování druhým nejhorším podnikem roku 2013. Skupina Agrofert ministra financí Andreje Babiše, která lovosickou chemičku vlastní, plánuje dobudování výrobního komplexu tak, aby mohla od roku 2017 zvýšit produkci až o 225 tisíc tun hnojiv ročně. Vyrůst zde tak mají i nové jednotky na výrobu dusičnanu a síranu amonného. „Kouř z komínů chemičky pro Lovosice tak velkým problémem


20

není, vítr ho odnáší směrem na nedaleký Lukavec a Litoměřice,“ vypráví senior postávající u zdejšího vlakového nádraží a dodává: „Jestli se něčeho bojím, tak je to havárie v chemičce. Je tam spousta čpavku.“ Zásobníky čpavku prošly v Lovosicích v minulých letech modernizací a lepší pocit místních obyvatel má zajistit i varovný systém, který v případě potíží uzavře vjezd do okolí chemičky. 6 Jihlava: formaldehydová bašta Na hustý dým stoupající z továrních komínů a nepříjemný zápach v ovzduší si obyvatelé Jihlavy už zvykli. Tuny rakovinotvorného formaldehydu – předloni jich dřevozpracující firma Kronospan do vzduchu vypustila dvaadvacet – jsou ale pro obyvatele Jihlavy a místní životní prostředí pořádnou ránou. Formaldehyd je považován za možného původce atopického ekzému, chronických zánětů středního ucha či různých dalších onemocnění. Jeho zvýšená inhalace způsobuje zhoubné bujení. „Je to největší původce rakovinotvorných látek v Česku,“ říká o Kronospanu odborník na toxické látky Petrlík z Arniky. Česká inspekce životního prostředí ale ujišťuje, že fabrika stanovené emisní limity nepřekračuje. Problematický je fakt, že areál závodu se rozkádá ve městě. V tomto ohledu je nutné dodat, že průmyslová výroba na místě započala už roku 1883 a původně fabrika stála mimo Jihlavu. Rozrůstající město ji ale obklopilo. V minulosti si Jihlavané v této souvislosti stěžovali třeba na podivný fialový kouř stoupající z komína továrny, který doprovázelo svědění očí. Jeden z největších výrobců dřevotřískových desek v Evropě ale avizuje výrazné zlepšení situace. Začátkem loňského prosince investoval Kronospan téměř půl miliardy korun do instalace nového filtru a očekává podstatné snížení emisí. „Předpokládá se pokles emisí organických látek a oxidu uhelnatého až o 80 %, prachu o 30 %, oxidů dusíku o 10 %. Organické látky a prach jsou mimo jiné nositeli pachového vjemu, takže dojde také ke snížení výskytu pachových epizod v okolí závodu,“ uvádí Magdaléna Pecnová, ekoložka Kronospanu, a dodává, že nová technologie by měla dosahovat ještě lepší účinnosti, než jakou stanovují emisní standardy. 7 Temelín: jaderný hlavolam Největší česká jaderná elektrárna je postavena tak, aby plášť chránící její reaktory odolal i nárazu středně velké vojenské stíhačky. Nicméně okolo Temelína je rušno prakticky pořád. Nedávno se třeba diskutovalo o tom, zda by přísně střeženou elektrárnu nedokázal ohrozit obyčejný dron – model „vrtulníku“ na dálkové ovládání, který lze současnými radary zachytit jenom těžko. Experti z Velké Británie zjistili, že jaderné elektrárny jsou proti těmto zařízením prakticky bezmocné. Další otázky týkající se bezpečnosti přinesla v souvislosti s Temelínem před čtyřmi lety havárie v japonské jaderné elektrárně Fukušimě. Ta po katastrofě v Černobylu (1986) znovu ukázala ničivou sílu jádra i to, že ochránit životy lidí z okolí elektrárny je v případě rozsáhlé a nečekané kolize takřka nemožné. Na druhou stranu – vlna tsunami, která tragédii ve Fukušimě způsobila, v Temelíně nehrozí. „Události v Japonsku ukázaly, že k eliminaci havárie jaderného bloku je nejdůležitější mít dostatečné zálohy elektrického napájení a využít další příležitosti k přivedení chladicí vody k reaktorům. Proto jsme v roce 2014 realizovali přímo v areálu Jaderné elektrárny Temelín dva nové záložní dieselgenerátory, které jsou nyní již zapojeny v bezpečnostních systémech Temelína. V listopadu 2014 jsme zakoupili a přivezli další dva mobilní dieselgenerátory pro případ nouze,“ říká Václav Brom, mluvčí elektrárny. Temelínský kolos zároveň patří mezi strategická místa, která by si jako první v případě chystaných útoků na svých mapách kroužkovali teroristé. I kvůli tomu sídlí přímo v areálu elektrárny speciálně vycvičená policejní zásahová jednotka. Od června 2002, kdy byl zahájen zkušební provoz prvního bloku, v temelínské elektrárně k žádným vážnějším problémům nedošlo. Mnozí ale poukazují na neobvykle dlouhé odstávky či relativně velké množství malých poruch. „Temelín je nejvíce kontrolovanou jadernou elektrárnou ve světě. Od roku 1990 úspěšně prošel třiceti prověrkami zahraničních odborníků vyslaných Mezinárodní agenturou pro atomovou energii a Světovou organizací provozovatelů jaderných elektráren,“ říká Brom. 8 Pardubice-Semtín: dvě třaskavé sousedky Plastická trhavina semtex z továrny Explosia v pardubickém Semtíně proslavila Československo v oblasti výbušnin po celém světě. Jenže ničivou sílu nitroglycerinu, který se k výrobě trhavin používá, poznali i lidé ze Semtína. V dubnu 2011 tam jeho výbuch zdemoloval část objektu Explosie a zabil čtyři zaměstnance. Okenní tabulky se tehdy klepaly na různých místech Pardubic, výlohy popraskaly dokonce v obchodech v Lázních Bohdaneč, které jsou od Semtína vzdáleny zhruba čtyři kilometry. Před třiceti lety v Semtíně zase explodoval sklad střelného prachu a následná tlaková vlna připravila o život pět lidí. Dalších zhruba 200 jich utrpělo různě závažná zranění. Podle některých pamětníků tehdy výbuch poškodil i budovy ve 20 kilometrů vzdálené Chrudimi. Za příčinu nehody byla označena neopatrná manipulace s vozíkem,


21

který převážel střelný prach. Vše mohlo dopadnout ještě hůře, několik dní před tragédií byla totiž většina střelného prachu ze skladu odvezena. „Výroba výbušných látek v takových podnicích je už nyní velmi dobře zabezpečena a riziko neštěstí veliké není. To už by se muselo jednat o selhání lidského faktoru, samotný proces je velmi dobře zajištěn,“ říká střelmistr Miroslav Loskot. Pohled na areál Explosie přesto budí respekt dodnes. A na klidu nepřidá ani fakt, že v těsném sousedství továrny na výbušniny sídlí chemička Synthesia, která vyrábí suroviny i pro Explosii. Před dvěma lety vyděsil Pardubice oranžový oblak nitrózních plynů, které ze Synthesie unikly. Mrak se díky příznivým meteorologickým podmínkám nakonec rozpustil ve velké výšce a nikoho neohrozil, už několikrát se ale do ovzduší z chemičky dostaly škodlivé oxidy dusíku. Podle vyjádření Synthesie však nebezpečí nepředstavovaly. Za velmi problematické je považováno také odkaliště betasmoly v sousedství chemičky a další skládky, na které bylo uloženo odhadem celkem více než milion tun toxických látek. Ty už kontaminovaly podzemní vody pod chemičkou, navíc docházelo k jejich únikům do nedalekého Labe. 9 Hněvice: les s vůní benzinu Sbírání hub a lesních plodů v lese nedaleko středočeských Hněvic může být zajímavým zážitkem. Zvlášť pokud tušíte, že pod vámi leží největší zásobníky pohonných hmot v Česku. Ty zde provozuje společnost ČEPRO a celkem pojmou až 300 tisíc kubíků benzinu a ropy. V oblasti rozkládající se na ploše 268 hektarů je přes sto palivových zásobníků, většina z nich ukrytých pod zemí, některé ale můžete zahlédnout i nad povrchem. Zajímavé je, že lokalitu jenom několik stovek metrů od břehu Labe si pro skladování pohonných hmot vybrali už nacisté. Původní areál prošel rekonstrukcí a rozšířením a dnes v něm kromě zásobníků sídlí také řídicí středisko ČEPRO. I přes použití nejnovějších bezpečnostních technologií se některým obyvatelům okolních obcí myšlenky na možnou havárii vyhánějí z hlavy jenom těžko. Především starší usedlíci si stále pamatují na dva výbuchy, ke kterým v areálu došlo. První zaduněl okolím v roce 1945, když si přijeli do skladů pro zásoby nafty sovětší vojáci. O sedm let později bylo u Hněvic rušno znovu. Při čištění jedné z nádrží nastal další výbuch, který nepřežilo pět zaměstnanců. „Všechny sklady pohonných hmot společnosti ČEPRO jsou provozovány v nonstop režimu a proti haváriím jsou zabezpečeny na několika úrovních s využitím jak interních, tak externích zdrojů. Technologie skladů je řízena a nepřetržitě dozorována speciálně vyškolenými operátory,“ říká k současnému zajištění skladu mluvčí ČEPRO Lenka Svobodová. Fakt, že sklad benzinu a nafty u Hněvic za desítky let už zdomácněl a místní jej berou jako samozřejmost, dokládá i název jedné z tamějších lokalit: jméno Benzinov už proniklo dokonce i do ofi -ciálních rejstříků map. 10 Týniště nad Orlicí: armádní rozbuška Z pohledu armády patří tohle místo mezi nejstřeženější v zemi a po explozích ve vrbětickém skladu se na něj zaměřila i pozornost obyčejných lidí. V Týništi nad Orlicí na Královéhradecku totiž stojí největší muniční sklad armády v Česku. Vojsko zde v desítkách přísně střežených objektů údajně přechovává až dvě třetiny svých tuzemských zásob, a když už přehlédnete infračervené závory nebo bezpečnostní kamery s nočním viděním, štěkot hlídacích psů rozhodně nepřeslechnete. Obavy lidí z Týniště se snaží armáda alespoň částečně rozptýlit tím, že do pečlivě hlídaných prostor pravidelně pouští představitele města, aby mohli bezpečnostní opatření sami zhodnotit. Je ale jasné, že kdyby k vážnějšímu neštěstí ve skladu skutečně došlo, v Týništi by pouze u chvění okenních tabulek nezůstalo. Areál skladů je totiž vzdálen zhruba dva kilometry od nejbližších obydlí. Za více než padesát let, co vojsko v Týništi munici skladuje, zde ale žádné významné problémy nenastaly. Pro případ jakýchkoli komplikací sídlí přímo v areálu zvláštní jednotka vojenských hasičů. *** Jedy mají zelenou „Velké hutě, chemičky, spalovny odpadů, teplárny a elektrárny,“ vyjmenovává největší hrozby pro životní prostředí Jindřich Petrlík, expert na toxické látky ze sdružení Arnika. * Které toxické látky unikající ze zdejších průmyslových závodů jsou nejnebezpečnější a co způsobují? Z hutí na Ostravsku to jsou jednoznačně polyaromatické uhlovodíky a dioxiny. Obě skupiny těchto látek poškozují imunitní systém, narušují funkci hormonálního systému, například štítné žlázy, a podílejí se na vzniku rakoviny. Mají negativní dopad na nervovou soustavu a narušují vývoj dětí. Dalším problémem jsou obrovská


22

kvanta těžkých kovů v odpadech z tepelných elektráren a spaloven odpadů. U spaloven jsou ještě větším problémem dioxiny v odpadech, protože jejich pohyb nikdo nekontroluje. Velkým problémem je také rtuť ze starých ekologických zátěží a ve výrobě chloru v chemičkách Spolana a Spolchemie, která se dostává do řek v sousedství. * Jsou lidé žijící v okolí továren, chemiček a dalších potenciálně rizikových objektů dostatečně informováni o možných nebezpečích, která jim hrozí? Nejsou, ale nejsem si jistý, zda o to vždy stojí. Tam, kde se starostové anebo místní lidé ozvou, dojde většinou k nápravě. Velkým pokrokem z celostátního pohledu bylo zavedení Integrovaného registru znečišťování, v němž lze najít spoustu zajímavých informací. Lidé mají také podle zákona o závažných průmyslových haváriích možnost účastnit se příprav takzvané bezpečnostní zprávy, ale nevyužívají ji. A úřady tuto možnost ani příliš nevytrubují do světa. * Existuje v tuzemsku nějaké místo, které je v současnosti z hlediska toxických látek pro lidi z okolí nebezpečné, ale příliš se o něm nemluví? Jsou to některé staré zátěže. Jmenoval bych asi hlavně odkaliště „betasmoly“ a starou skládku průmyslových odpadů u Synthesie v Pardubicích. Tu kdyby vypláchla povodeň, tak máme velký problém. Je to stejně nešťastně řešený problém jako ostravské laguny Ostramo. * Registrujete nějaké lokalitu, která by mohla být z ekologického hlediska v blízké budoucnosti významně problematická? Za velký problém považuji plánovanou a v případě Plzně již probíhající výstavbu velkokapacitních spaloven odpadů, které ve svém důsledku budou způsobovat problémy v místech, kam budou ukládat jimi produkovaný toxický odpad. * Kde v Česku se kvalita životního prostředí naopak nejvíce zlepšila? Asi v severních Čechách, i když v žádném případě ani tam to zdaleka není úplně růžové. Ale ten posun je znatelný. * Najdeme v Česku vůbec ještě místa, která jsou z hlediska čistoty vzduchu a přírody negativními ekologickými vlivy relativně nezatížená? Takových míst se dá najít velká řada, pokud pomineme spad škodlivin putujících na velkou vzdálenost. Jsou to například oblasti v Českém lese, na pomezí Moravy, Čech a Rakouska, na jihu Českomoravské vrchoviny, třeba okolí Slavonic. Na ten seznam určitě patří i národní park České Švýcarsko a také část hraničních hor mezi Moravou a Slovenskem. Foto popis| TRN V OKU. Neratovická Spolana dlouhodobě dráždí tuzemské ekology. To, že její provoz není bezproblémový, opakovaně prokázaly různá měření i reálné zkušenosti. Třeba povodně v roce 2002. Foto popis| NADĚJE V MLZE. Stav ovzduší má v Ústí nad Labem a celém tamním regionu k ideálu daleko. Místní lidé se ale shodují, že situace se proti minulosti zlepšuje. Foto autor| Foto: TÝDEN Foto popis| RÁNY Z MINULOSTI. Dřívější těžba uranu proměnila Stráž pod Ralskem v tikající ekologickou bombu. Podzemní vody jsou tady nasáklé miliony litrů kyseliny sírové. Foto popis| SMÍŘENÍ I ZDĚŠENÍ. Těžkým průmyslem znečištěné ovzduší na Ostravsku je plné toxických látek a prachu. Někteří místní už to ani nevnímají, návštěvníci města jsou často zděšeni. Foto popis| LHOSTEJNOST? Podle Jindřicha Petrlíka z Arniky se toho mohou lidé o nebezpečných provozech a potenciálních rizikách dozvědět poměrně dost. Často ale nemají zájem. Foto popis| TUDY NE! Jakmile dojde v Lovosicích k úniku čpavku, okolí továrny na hnojiva uzavře speciální bezpečnostní systém. Foto popis| JADERNÁ KONTROVERZE. Temelínská elektrárna prošla náročnými testy a dosud neměla žádné vážné problémy. Přesto budí rozpaky, vytrvale proti ní protestují Rakušané. Foto popis| KARCINOGENNÍ LÍDR. Podle posledních údajů vypustil jihlavský Kronospan do ovzduší nejvíce rakovinotvorných látek v Česku. Firma ale pořídila nový filtr a avizuje výrazné zlepšení. Foto popis| KDYŽ TO BOUCHNE. V pardubickém Semtíně se vyrábí i plastická trhavina semtex. Při nehodách tady v minulosti umírali lidé.


23

Foto popis| PŘÍSNÝ REŽIM. Ve skladu pohonných hmot u středočeských Hněvic platí striktní pravidla. Jakmile jsme se začali blížit k bráně, zastavila nás ochranka. Foto popis| ŽÁDNÝ STRACH. Exploze ve Vrběticích vystrašily Česko. Armáda i vláda ujišťují, že tuzemské vojenské sklady munice jsou bezpečné. Foto autor| Foto: 1, 2, 5, 7, 9 ČTK, 3 TÝDEN, 5, 10 Jakub Stadler, 4, 8 Profimedia Ústecký deník

První Ústečanka roku si pospíšila 3.1.2015

Ústecký deník str. 3 Ústecko MÚ Česká Lípa

KAREL ROUČ

Na malou Natálku se doma v Neštěmicích těší sestra Kristýnka a tatínek Pavel Ústí nad Labem – Natálie je slavná, aniž by to zatím vůbec tušila. Krásné růžovoučké miminko je prvním ústeckým občánkem roku 2015. Narodila se ve čtvrtek 1. ledna v 16.30 hodin, vážila 3,37 kg a měřila 50 centimetrů. Zdálo by se, že na svět nespěchala, ale bylo to jinak. „Termín jsem měla až šestého ledna a vůbec jsem nepočítala s tím, že bychom mohli být první v roce. Ale ve čtvrtek po poledni to začalo, ve dvě hodiny mě do nemocnice přivezla sanitka a krátce na to jsem začala rodit. Všechno proběhlo v pořádku,“ radovala se maminka Eva Krivošická. Rozhodla sestra Z Natálky má ohromnou radost tatínek Pavel Dolanský a sestřička Kristýnka, která chodí do druhé třídy a už se těší, jak poveze kočárek. „Jméno jsme vybírali na poslední chvíli, nakonec rozhodla Kristýnka a vybrala Natálii,“ vzpomínal tatínek Pavel. Šťastná maminka ani netušila, co vše je s narozením prvního miminka roku spojeno. „Vím, že dostanu porodné na druhé dítě, to je v letošním roce nové. Moc se nám to hodí. A ještě něco..?“ divila se. Upřímná radost O tom, že na ni pravděpodobně čeká i dar od města, se dozvěděla až od Deníku. „Dvacet tisíc korun? Tolik?“ radovala se maminka Eva. „No, určitě je utratíme pro děti. Vybavíme holkám pokojíčky. Každá má svůj, Natálka tedy bude zpočátku spát s námi, ale pokoj jí zařídíme,“ plánovala maminka. Jak už Deník informoval, prvnímu miminku roku město tradičně daruje 20 000 korun. Primátor Josef Zikmund (ANO 2011) sdělil, že v této tradici bude pokračovat i nové vedení města. O daru však bude rozhodovat rada města 14. ledna, rodiče Natálie by peníze mohli dostat v druhé polovině ledna. Dar pro první miminko roku věnuje i hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček (KSČM), vloni to bylo 15 000 korun. Hejtman Libereckého kraje Martina Půta (STAN) předá prvnímu občánkovi kraje zlatý řetízek. Podle mluvčího Jiřího Langera je to vietnamská holčička Tran Thuy Lan z Jestřebí, která se narodila v 10.28 v českolipské nemocnici. Prvním dítětem Libereckého kraje a České Lípy by ale zřejmě měla být Kristýnka, která se mamince z České Lípy narodila v 1.51 v ústecké nemocnici. „To je překvapivá informace, já už jsem gratulovala a předala dar mamince chlapečka, který se narodil v 17.47,“ podivila se českolipská starostka Romana Žatecká (ČSSD). „Ale budeme se tím zabývat a připravíme řešení. Mamince i Kristýnce na dálku blahopřeji a přeji hodně zdraví a štěstí,“ dodala Žatecká. Foto popis| DÍTĚ ROKU. Prvním občánkem Ústí nad Labem narozeným v roce 2015 je Natálie z Neštěmic. Narodila se prvního ledna v 16.30 v Masarykově nemocnici. Foto autor| Foto: Deník/Karel Pech Region| Severní Čechy


24

Zpravodajství ČTK

Výstavní sezónu muzeí v Libereckém kraji ovlivní i stavební práce 3.1.2015

Zpravodajství ČTK str. 0 dli kul knt MÚ Česká Lípa

-------------------Ke zpravodajství: AUDIO; FOTO ve Fotobance P201412090283701

ID foto: P201412090321201, P201412090283801,

-------------------Liberec 3. ledna (ČTK) - Stavební práce ovlivní letošní výstavní sezonu ve dvou muzeích v Libereckém kraji. Nabídka bude tradičně pestrá, expozice budou zaměřené na období od pravěku až po současnost. Vyplynulo to z vyjádření zástupců muzeí v regionu pro ČTK. Liberecké muzeum sice modernizaci svého zázemí za deset milionů korun dokončilo už na sklonku minulého roku, obnova expozic ale potrvá ještě další zhruba dva měsíce. V únoru chce muzeum představit jednu novou expozici, zaměřenou na hrací strojky, pianoly a orchestriony. Nové výstavy nabídne až od jara. "Osobně se těším na výstavu kolegů archeologů, dlouho už ji u nás neměli. Připraví život a smrt v pravěku," řekl ČTK ředitel Severočeského muzea Jiří Křížek. Muzeum chystá i společnou výstavu s Oblastní galerií věnovanou uměleckému designu nebo výstavu k výročí sklářské umělecké školy v Železném Brodě. Ředitel Vlastivědného muzea v České Lípě Zdeněk Vitáček s nadsázkou říká, že jejich letošní největší výstavou bude rekonstrukce střechy za 19 milionů korun. Ta by po více než dvou letech měla skončit v létě. "V zásobníku máme výstav připravených hodně, čeká se na konec prací. I letos ale budeme mít spíše menší výstavy," dodal. Jablonecké muzeum skla a bižuterie představí svoji sbírku českých skleněných figurek, která je největší na světě. Druhou velkou výstavou bude ukázka perličkové bižuterie artefaktů a interiérových doplňků z francouzské soukromé sbírky Fried. Semilské muzeum letos oslaví 55 let od svého otevření. Na velké výstavě představí 55 nejvýznamnějších umělců spojených s Pojizeřím z oblasti malby, plastiky, skla a šperku. Mezi vystavenými budou i díla Františka Janouška, Josefa Jíry, Jaroslava Klápště, Vladimíra Komárka, dua Stanislav Libenský a Jaroslava Brychtová či rodiny Beldových vyrábějící šperky. Turnovské muzeum nabídne průřez sbírkou významného místního mineraloga Jiřího Šolce, na výstavě Pobití Sasiků pod Hrubou Skálou představí diorama, které se před 120 lety stalo jedním z nejpopulárnějších exponátů na národopisné výstavě. Představí také výsledek výzkumu tradičního chovu ryb na Turnovsku, symboliku ryby v tradiční lidové kultuře i úpravu ryb v tradiční lidové kuchyni. Jilemnické muzeum chystá výstavu k historii železniční krkonošské trati z Martinic do Rokytnice nad Jizerou, k minulosti poštovnictví i Matice české, jejímž nejdéle sloužícím kurátorem byl hrabě Harrach. Tato organizace vydávala za rakouského císařství českou literaturu. Marek Kuntoš kš Cas| 10:15


25

Dopravu v Libereckém kraji zkomplikují stavby za stamiliony 4.1.2015

Zpravodajství ČTK str. 0 eli dpr ivc MÚ Česká Lípa

-------------------Ke zpravodajství: AUDIO; FOTO ve Fotobance

ID foto: P201412120515301, P201412120515501

-------------------Liberec 4. ledna (ČTK) - Dopravu v Libereckém kraji zkomplikují letos stavební práce za stamiliony. Rušno bude nejen na státních a krajských silnicích, ale také na železničních tratích. Pokračuje i rekonstrukce tramvajového spojení mezi Libercem a Jabloncem. Největší komplikace čekají motoristy na cestě mezi Libercem a Jabloncem, kde se kvůli výstavbě nového rychlého spojení uzavře nejfrekventovanější silnice přes Kunratice. Liberecký kraj čekají letos na silnicích akce za více než miliardu korun. "K pětiletému výročí po povodni z roku 2010 dokončíme ty úseky, které byly povodní zásadně poškozeny nebo zničeny, což jsou akce dohromady za více než 600 milionů korun," řekl dnes ČTK hejtman Martin Půta (STAN). Na objížďky se tak ještě musí připravit zejména lidé na Frýdlantsku - v Raspenavě, Hejnicích a Bílém Potoce, pracovat se bude i na silnici v Nové Vsi nad Nisou a Mníšku. "Zároveň připravujeme další akce asi za 500 milionů korun, které by měly být hotové do podzimu," dodal hejtman. Už v prosinci začaly přípravné práce na dokončení rychlého spojení mezi Libercem a Jabloncem přes Kunratice. Stavební práce na 2,5 kilometru dlouhém úseku začnou na jaře a vyžádají si uzavření silnice zřejmě na celou stavební sezonu. Motoristé budou muset do Jablonce jezdit přes Vratislavice, Lukášov nebo po silnici 35 přes Rádelský Mlýn a dál po silnici 65. "Dokončení silnice bude náročné, celá stavba bude částečně na mostech a částečně v odřezu staré silnice, protože se laicky řečeno narovnávají serpentiny," popsal stavbu ředitel libereckého závodu Ředitelství silnic a dálnic Josef Jeníček. Stavba, která je přeložkou silnice 14, přijde na půl miliardy a hotova má být v polovině roku 2017. Na železnici čekají od jara cestující výluky na frekventované trati z Liberce přes Jablonec nad Nisou do Jizerských hor a Krkonoš. Pracovat se bude i na hlavní trati z Liberce na Turnov a dál na Hradec Králové, pokračovat budou opravy trati z Liberce na Českou Lípu. Výluky čekají i tratě na Frýdlantsku. Podle náměstka generálního ředitele SŽDC pro modernizaci dráhy Mojmíra Nejezchleba se připravuje také sanace skal podél trati do Krkonoš či rekonstrukce stanice Velké Hamry. Jen modernizace trati do Krkonoš přijde zhruba na 700 milionů korun. Letos by měla být dokončena rekonstrukce dalších dvou úseků tramvajové trati z Liberce do Jablonce nad Nisou. Práce na projektu za 286 milionů korun začaly loni v březnu, od té doby tramvaje na trati nejezdí. Modernizace se dočkají zhruba čtyři kilometry trati. "Tramvajový provoz do Vratislavic by měl být obnoven v polovině dubna, do Jablonce to bude později," řekl ČTK ředitel libereckého dopravního podniku Luboš Wejnar. Až do Jablonce budou zřejmě tramvaje jezdit až v polovině příštího roku. Důvodem je revitalizace teplárenské sítě v Jablonci, která tam komplikuje dokončení výměny tramvajových kolejí. Leona Vacková dr Cas| 12:02


26

Přehled zpráv

Recommend Documents