Přehled zpráv

Přehled zpráv 5.2.2014 MÚ Česká Lípa Českolipský deník Bezdrátové hlásiče jsou v ohrožení ..................................................................................................................... 2 5.2.2014 Českolipský deník str. 3 Českolipsko MÚ Česká Lípa (ph)

Deník hledá své Sluníčko: Hlasování odstartuje už ve čtvrtek!........................................................................ 2 5.2.2014 Českolipský deník str. 2 Českolipsko MÚ Česká Lípa (red)

Špičkový energetický specialista míří do Lípy. Kvůli studentům ..................................................................... 2 5.2.2014 Českolipský deník str. 3 Českolipsko MÚ Česká Lípa (red)

Usmálo se na ně štěstí. Našli si je noví, lepší rodiče ......................................................................................... 3 5.2.2014 Českolipský deník str. 2 Českolipsko MÚ Česká Lípa HANA LANGROVÁ

Za logo Lípy se schová Lanškroun i Bruntál ...................................................................................................... 4 5.2.2014 Českolipský deník str. 2 Českolipsko MÚ Česká Lípa

Ústecký deník Stromy u silnic umírají. Nahraďte je novými! ..................................................................................................... 5 5.2.2014 Ústecký deník str. 5 Z regionu MÚ Česká Lípa (otys)

Přehled zpráv

1 © 2014 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz | [email protected]

MÚ Česká Lípa Českolipský deník

Bezdrátové hlásiče jsou v ohrožení 5.2.2014

Českolipský deník str. 3 Českolipsko (ph) MÚ Česká Lípa

Nový Bor – Zloději minulý týden zaútočili v Novém Boru už na druhý městský bezdrátový hlásič. Tentokrát v ulici Generála Svobody u místní základní školy. „Byl umístěný na sloupu a pachateli se ho nepodařilo odmontovat zřejmě proto, že ho někdo vyrušil. Stačil ho ale poškodit,“ uvedla mluvčí českolipské policie Ivana Baláková. Před nedávnem takový hlásič někdo úspěšně ukradl z jiné lokality města. Hlásiče slouží ke komunikaci města s občany. Jak se zdá, tak jejich udržení v provozu bude náročnější, než by radnice mohla očekávat. Oprava zařízení v ulici Generála Svobody přijde město na 30 000 korun. Novoborští policisté případ řeší poškození cizí věci. Region| Severní Čechy

Deník hledá své Sluníčko: Hlasování odstartuje už ve čtvrtek! 5.2.2014

Českolipský deník str. 2 Českolipsko (red) MÚ Česká Lípa

Česká Lípa – Už zítra odstartuje hlasování pro Sluníčko Deníku, soutěže pro odvážné a šikovné holčičky s talentem, jejíž vítězka bude dětskou tváří Deníků na severu Čech a vyhraje skvělé ceny. Od čtvrtka 6. února budou v Deníku vycházet vizitky přihlášených a také soutěžní kupon. Čtenáři tak podle svých sympatií vyberou dvě děvčata z Českolipska, která postoupí do velkého finále. V něm se potkají s vítězkami ostatních regionů ze severu Čech. Tu nejšikovnější pak vybere odborná porota, v níž mimo jiné zasednou Kateřina Průšová nebo Eliška Bučková, ve veřejném odpoledním finále v sobotu 29. března v Novém Boru. Vizitky soutěžících budou v Deníku vycházet vždy ve čtvrtek a v úterý. Hlasovací kupon najdete v novinách každý den. Všechny přihlášené zveřejníme na webu http://www.ceskolipsky.denik.cz. Hlasování končí ve čtvrtek 13. března! Foto popis| Region| Severní Čechy

Špičkový energetický specialista míří do Lípy. Kvůli studentům 5.2.2014

Českolipský deník str. 3 Českolipsko (red) MÚ Česká Lípa

Česká Lípa – Průměrně jeden člověk na světě spotřebuje 50 kWh energie denně. V Česku je to asi 15kWh– to je jakokdyž rychlovarná konvice bude vařit vodu nepřetržitě 8 hodin. Ospotřebě a úsporách energie budou dnes v České Lípě diskutovat studenti na Střední odborné škole a učilišti 28. října v České Lípě. Vrámci besedy „Energie – budoucnost lidstva“, která byly v roce 2013 vyznamenána Mezinárodní atomovou agenturou MAAE jako příklad dobře fungujícího vzdělávacího projektu, bude se studenty diskutovat špičkový energetický specialista, Doc. Martin Kropík z Katedry jaderných reaktorů Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT. Projekt diskusí špičkových vědců se studenty probíhá už od roku 2000. Jeho výsledkem je také průzkum, který probíhal na základních a středních školách a hodnotil povědomí mladých lidí o energetické budoucnosti. Průzkum ukázal, že nejvíc mladých Čechů a Češek (53,9 %) vkládá v souvislosti s energetickou budoucností lidstva největší naděje do obnovitelných zdrojů energie, jadernou energetiku považuje za zdroj, který definitivně vyřeší energetické potřeby lidstva, 26 % dotázaných.

Plné znění zpráv


Tomu odpovídá i reakce na otázku, které energetické zdroje by lidstvo mělo využívat přednostně: 64,9%říká, že ty, které nejméně znečisťují životní prostředí, 29,3 % vidí jako nejdůležitější zdroje, které zaručují výrobu energie na nejdelší dobu a jen 5,8%dotázaných si myslí, že nejlepší jsou nejlevnější zdroje energie. Více než třetina (36 %) považuje za největší riziko pro budoucnost lidstva nedostatek energetických zdrojů. Rostoucího počtu obyvatel se obává 27,5 procenta dotázaných, globálního oteplování 24,4 % a terorismu 12,1%. Za největší osobní riziko považuje 25,9 % respondentů nemoci jako jsou rakovina, infarkt a AIDS a 17,4%dopravní nehody. Region| Severní Čechy

Usmálo se na ně štěstí. Našli si je noví, lepší rodiče 5.2.2014

Českolipský deník str. 2 Českolipsko HANA LANGROVÁ MÚ Česká Lípa

Někteří se stanou pěstouny, protože nemohou mít vlastní děti, jiní jen chtějí dát domov dětem, které ho nemají. Někteří se jimi stanou neplánovaně. Liberecký kraj – „Chtěli jsme pomoci dětem, které nemají rodiny, a proto jsme prošli pěstounským kurzem,“ začíná vyprávět svůj příběh Josef Višňovský. „Celé to odstartoval fakt, že jsem nemohla přijít do jiného stavu,“ doplňuje ho jeho manželka a dodává, že nakonec se jí podařilo otěhotnět. Přesto ale po dvou letech začali zvažovat pěstounskou péči a v Kladně se na ně usmálo štěstí v podobě osmi měsíčního chlapečka Radka,který měl ještě šest sourozenců. ,Manželé Višňovští si původně chtěli vzít i Radkovu sestřičku, které se ale bohužel narodila s mentálním postižením a musela zůstat v ústavu. Právě lidem, kteří se ujali opuštěných dětí, patřilo sobotní odpoledne v libereckém Koloseu. Sešlo se jich tu téměř pět stovek i s dětmi. Na dvanácté setkání dorazily i pěstounské rodiny z Českolipska. Dva roky od sebe „Tomáškovi byly necelé tři roky, když jsme si Radečka vzali. Vychází spolu úplně v pořádku. Už když jsme se na Radka jezdili dívat do dětského domova, tak se na bratra těšil. Ptal se, proč tam pořád jezdíme, a nakonec řekl, že by ho chtěl za sourozence a není důvod se na něj jezdit jen dívat. Chtěl už s ním být doma,“ popsala Jana Višňovská. Svého druhého syna našli Višňovští v dětském domově v Kladně, kam se za ním týden jezdili dívat. V tomto zařízení je možnost bydlení v malých domcích, kde může nová rodina několik dní bydlet. „Po týdnu jsme se rozhodli, že ho chceme, on už na nás také reagoval. Třeba, když slyšel manželčiny podpatky, tak byl hned v pozoru,“ směje se Josef Višňovský. Rok trvalo, než se Radeček dostal do pěstounské péče i papírově. „Člověk tohle prostě nemá dané. Chápu, že každý do toho nejde. Většina lidí si ani neuvědomí, jestli by do toho mohli jít, ani je to nenapadne,“vysvětlil Višňovský. Pro něj nastal zlom na kurzu, kde si začal uvědomovat všechna úskalí pěstounství – o genetice, zapeklitých příbězích lidí... Muži snadněji „Přijmout cizí krev je pro spoustu lidí velký problém. Všeobecně se říká, že chlapi to snášejí lépe než ženy,“ dodává nový otec malého Radka. Odlišný lidský osud potkal Věru a Milana Votočkovy. Ti mají celkem tři děti – dvě vlastní a jedno v pěstounské péči. „Vychovávám svou neteř – dceru své sestry, která bohužel přišla o oba dva rodiče. Našim dětem je devět a osmnáct let. Je tam sice generační boj, ale vycházejí dobře. Máme výhodu, že je to z rodiny,“ popsala Věra Votočková. Setkání pěstounů se letos uskutečnilo již podvanácté. „Pozvali jsme přes dvě stě čtyřicet rodin, dnes se tu zastavilo zhruba pět set dětí a dospělých,“ řekl Ondřej Paclt z Nadace Syner, která akci každoročně pořádá. Letos děti a rodiče bavil kouzelník, Sváťovo dividlo a komici Vanda a Standa. „Každý rok se snažíme o odlišný program. V minulých letech jsme tu měli například Martina Dejdara, Michala Nesvatbu nebo Magdu Reifovou.



Živý králík Z napěchovaného sálu na chodby pronikal smích, ať už při loutkové pohádce O Budulínkovi, nebo při písničkách a soutěžích komiků Vandy a Standy, ze kterých si jako odměnu děti odnášely plyšáky. Chvíle napětí se salvami smíchu se střídaly při vystoupení kouzelníka Radima Šocha, který při jednom čísle vyčaroval i živého králíka. Vedle programu si pěstouni nemohli vynachválit atmosféru Mezinárodního centra Universium. „Jsme na této akci již potřetí a těšíme se jak na nadační program, tak i na výborné občerstvení,“ prozradil pěstoun Karel z České Lípy. Na setkání přijel s manželkou a třemi dětmi, kterým ze všeho nejvíc chutnaly koláče. *** Setkání, na které původně byli zváni jen liberečtí pěstouni, rychle přerostlo do celokrajského rozměru. „Osvědčilo se nám, že jsme jej z předvánočního termínu přesunuli na začátek roku,“ říká Eva Syrovátková z nadace Syner. Foto popis| ŠŤASTNÁ RODINA. Rodina Višňovských přijala do své péče mladšího syna Radka. Foto autor| Foto: Deník / Hana Langrová Foto popis| DOBRÁ ZÁBAVA. Děti z na setkání užily loutkovou pohádku, komiky i vystoupení kouzelníka. Foto autor| Foto: Ondřej Paclt Region| Severní Čechy

Za logo Lípy se schová Lanškroun i Bruntál 5.2.2014

Českolipský deník str. 2 Českolipsko MÚ Česká Lípa

komentář Michaela Poláka Když se na přelomu léta a podzimu otevírala vymodlená a už úplně dokončená cyklostezka Varhany, politici z vedení města se netajili zlobou, když jsme v novinách místo oslavné ódy na jejich počin upozornili na fakt, že reálně hrozí, že pozemky pod cyklostezkou nebudou za pár let České Lípě a okolním obcím ze svazku Cyklostezka Varhany říkat pane. Mám vážnou obavu, že se rozčarování z toho, že se opět někdo neposadil na zadek, může opakovat. Politici z vedení města už v prosinci, pak v lednu a znovu „na mimořádné tiskové konferenci“ nyní v únoru odtajnili návrhy na logo města a já z nich (z politiků) mám pocit, že opravdu znovu čekají na potlesk a provolání slávy. Nebo možná ne, ale vznáší se tu ta stejná nepochopitelná výtka, jakoby kritika něčeho, co má být přece pro město, pro nás všechny, pro Českolipany, nebyla na místě. Zkusím si na ní troufnout a vysvětlit proč. Anketu „Logo města“ vzala podle mě radnice (a před ní komise pro komunikaci) od základu za špatný, lépe řečeno za jiný konec, a samotné návrhy postrádají logiku a jsou dokonce v rozporu s legendou, kterou k nim radnice dodává. Abeceda začíná obvykle od písmene A, jen v České Lípě na to jdeme od prostředka. Jak velký by to byl problém, kdyby radnice nechala logo města vymyslet své obyvatele? Proč celá věc nezačala výzvou: Navrhněte sami logo města! Navrhněte, jak to sami cítíte! Vztah k něčemu si lidé přeci vytvářejí už tím, že TO sami vytvoří, že se na TOM podílejí, že k TOMU přispěli. V roce 2012 vybíral logo sousední Nový Bor. Město vypsalo o nové logo otevřenou soutěž, do které se mohl přihlásit, kdo chtěl. Šanci chytili za pačesy především studenti, kterých se přihlásilo několik desítek. Mimochodem vítězem se stal tehdejší student střední průmyslovky v Děčíně Štěpán Kňákal, dnes jedna z nejvýraznějších tváří klubu Progres nebo divadelního klubu Jirásek. Dokazuje to, že šikovných lidí, kteří mohli, respektive nemohli přijít se svým nápadem, je tady dost. Místo toho jsou lidem ultimativně předloženy tři návrhy. Ultimativně proto, že – jak už někdo poznamenal v diskusi na webu Městských novin – variantu č. 4 „Nelíbí se mi ani jeden návrh“ nebo variantu č. 5 „Chci aby město dál reprezentoval jeho heraldický znak“ Česká Lípa vůbec nenabízí. Můžeme spekulovat, že je to ze strachu, aby právě tyto názory nepřevážily. V tiskové zprávě radnice z 3. února je mimo jiné velmi dobrá charakteristika, jak by mělo nové logo působit. „Mělo by to být něco, co by mohli místní lidé přijmout za své. Tedy logo, na které když by se někdo zeptal, mohli by prostě odpovědět: To je moje město.“



Ano, je přeci jasné, že logo města by mělo vyjadřovat něco, co je pro Českou Lípu charakteristické, nezaměnitelné, jedinečné a jednoznačně rozpoznatelné. Jenže jediný návrh (tří variant) loga servíruje paradoxně pravý opak: a sice naprosto univerzální značky, které můžeme použít na cokoliv. Za srdíčko nebo značku play se tak klidně může schovat i Lanškroun, Bruntál, Ústí nad Labem, plechovka s vitamíny nebo knižní vydání jízdních řádů. Zjednodušený erb, uvnitř s něčím, co ve mně evokuje mříž nebo kříž, mi také nepřipadá zrovna jedinečně českolipský. Klidně by ho mohli vzít za svůj trestanci nebo členové finského krajanského spolku. Ale nebylo cílem kritizovat konkrétní návrh. Je tu a takový se počítá. Vadí mi ale, že je jen jeden jediný. Mělo jich být víc, několik desítek a vymýšlet je měl každý, kdo by se chtěl zapojit. A ne jen jeden oslovený kamarád členů komise pro komunikaci. Foto popis| Region| Severní Čechy

Ústecký deník

Stromy u silnic umírají. Nahraďte je novými! 5.2.2014

Ústecký deník str. 5 Z regionu (otys) MÚ Česká Lípa

Obce mohou žádat u Nadace ČEZ o grant na výsadbu alejí prostřednictvím webového formuláře. Učinit tak mohou do konce února Severní Čechy – I když podél frekventovaných silnic ubývají stromy po stovkách, pokoušejí se obce a města stále častěji o výsadbu nových alejí či obnovu těch historických. I letos budou moci za tímto účelem využít grantu Nadace ČEZ, která pod odborným dohledem botanika Václava Větvičky podpořila už 88 stromořadí po celé republice. Žádosti mohou obce podávat na jednoduchém webovém formuláři do konce února, maximální výše příspěvku je stanovena na 200 000 korun. Rok čtvrtý Výsadbu alejí podporuje Nadace ČEZ už čtvrtým rokem, přičemž do současné doby města a obce z poskytnutých grantů obnovily či nově vysadily už 88stromořadí s více než 10 000 stromy, další pak společně s keři použily v rámci různých parkových úprav. „Od starostů jsme se s překvapením dozvěděli, že jsme jediný subjekt, který výsadbu alejí dlouhodobě podporuje. O to víc nás těší velký zájem obcí i jejich obyvatel,“ řekla Michaela Žemličková, místopředsedkyně správní rady a ředitelka Nadace ČEZ. Už 43 měst a obcí Nyní otevřené grantové řízení je určeno pro ty, kteří chtějí sázet už letos na jaře. Ti, kteří preferují podzimní termín výsadby, budou moci podat žádost v průběhu července. V případě severních Čech tak navážou na 43 měst a obcí, které v minulosti možnost grantu využily. Například již v roce 2011 tak mohlo město Ledvice použít novou zeleň na oživení tamního parčíku. Zároveň se tak snížila i prašnost v centru města, když v několika etapách bylo vysazeno celkem 907 listnatých keřů, 60 kusů listnatých stromků a 13 kusů jehličnanů. V obci Světec pro změnu vznikl živý plot z keřů ptačího zobu, který oddělil dětské hřiště od místní komunikace. Turisty směřující k vyhlídce Aloiska v blízkosti Kostomlat pod Milešovkou zase potěšila obnovená alej hrušní, třešní a jabloní. Nová zeleň oživila také zahrady mateřských škol v Bílině. Téměř tisíc čtyři sta kusů dřevin vysázených v aleji o délce 300 metrů se v roce 2012 poprvé zazelenalo v Poleradech na Mostecku. „Je to protiprašná a protihluková stěna, která do pěti let úplně oddělí sousední vlečku od obce a vyřeší tak náš dlouhodobý problém – hluk a při nepříznivých povětrnostních podmínkách i prašnost. V budoucnu tu navíc plánujeme zřídit zahrádkářskraněou kolonii,“ uvedl starosta obce Pavel Novák. Proměnou prošla třeba v České Kamenici i bývalá vilová zahrada „Zelený vrch“ v městské památkové zóně. Její stoleté stromy postupně odumíraly, město zde proto během podzimu 2011 nechalo vysadit 208 nových listnáčů a jehličnanů. Na revitalizaci zahrady přitom získalo grant od Nadace ČEZ. „Na sadbovou úpravu areálu U hřiště jsme měli připravený projekt, ale chyběly nám peníze. Měli jsme proto radost z toho, že jsme ho díky Nadaci ČEZ mohli dokončit. U příjezdové cesty vznikla alej javorů a jasanů, vedle hřiště rostou nové smrky, mochny a hlohy. Celý prostor ohraničuje jírovec. Celkem jsme vysadili 146



nových stromů,“ poznamenal Jan Koutský, starosta krušnohorské obce Hora Sv. Šebestiána. Stejnouradostměliv minulosti i v obci Kvítkov na Českolipsku, kde jim chyběly finanční prostředky na výsadbu pouhých šesti patnáctiletých lip. „Lípy stály u kostela sv. Jakuba Většího odnepaměti, kvůli jejich stáří a nemocem jsme je museli pokácet a na nové nám nezbyly peníze,“ uzavřela Jana Zelenková, starostka obce Kvítkov, ohlédnutí za některými úspěšnými „zelenými projekty“ podpořenými Nadací ČEZ. Význam alejí Vzhledem k alarmujícímu úbytku tradičních stromořadí se ochraně veřejné zeleně začalo více věnovat i Ministerstvo životního prostředí ČR a vyhláškou platnou od poloviny července zpřísnilo podmínky pro kácení alejí. Ty totiž vedle své estetické funkce přispívají ke snížení prašnosti a hlukové zátěže, pohlcují oxid uhličitý a díky přirozenému stínu poskytují lidem úlevu při vysokých vedrech. „Aleje jsou nejen esteticky a urbanisticky hodnotné, ale mají i praktický význam. Poskytují ochranu před slunečním zářením, prachem a hlukem a každý průměrně vzrostlý strom vyprodukuje během jediného dne množství kyslíku potřebné až pro deset lidí,“ připomíná botanik Václav Větvička. Věří přitom, že obce i města se chopí nabízené šance a zkusí uspět v grantovém řízení Nadace ČEZ. Foto popis| V OBCI Hora Svatého Šebestiána podle starosty Jana Koutského vysadili 146 nových stromů. Foto popis| NOVÁ zeleň oživila i parčík ve městě Ledvice. Foto popis| STAROSTKA Kvítkova na Českolipsku Jana Zelenková. Foto popis| VEDENÍ města Česká Kamenice mezi nově vysazenými stromy v bývalé vilové zahradě „Zelený vrch“ v městské památkové zóně. Foto autor| Foto na straně: archiv Skupiny ČEZ Severní Čechy Region| Severní Čechy Publikováno| Ústecký deník; Z regionu; 05 Publikováno| Děčínský deník; Z regionu; 05 Publikováno| Chomutovský deník; Z regionu; 05 Publikováno| Litoměřický deník; Z regionu; 05 Publikováno| Žatecký a lounský deník; Z regionu; 05 Publikováno| Mostecký deník; Z regionu; 05 Publikováno| Teplický deník; Z regionu; 05 ID| 09fb5a45-e5eb-4cb8-84c0-9f399053b36a



Přehled zpráv

Recommend Documents