Přehled zpráv

Přehled zpráv 13.8.2015 MÚ Česká Lípa Českolipský deník Českolipská radnice upravila kvůli vedru úřední hodiny ....................................................................................... 2 13.8.2015 Českolipský deník str. 1 Titulní strana MÚ Česká Lípa  (kb) ČÍSLO DENÍKU ............................................................................................................................................................ 2 13.8.2015 Českolipský deník str. 1 Titulní strana MÚ Česká Lípa  DO BORU DORAZIL NOVÝ POMNÍK HRDINŮM RUMBURSKÉ VZPOURY ............................................................ 2 13.8.2015 Českolipský deník str. 1 Titulní strana MÚ Česká Lípa  Kempařům někdo vybílil stan, když se bavili v restauraci ..................................................................................... 3 13.8.2015 Českolipský deník str. 3 Českolipsko MÚ Česká Lípa  (ph) NA CO ZAJÍT TENTO TÝDEN DO KIN NA ČESKOLIPSKU ...................................................................................... 3 13.8.2015 Českolipský deník str. 8 U nás doma MÚ Česká Lípa  Pomník pro Nový Bor měl původně vytesat robot .................................................................................................. 4 13.8.2015 Českolipský deník str. 3 Českolipsko MÚ Česká Lípa  MICHAEL POLÁK Trhy nabídnou ovoce i čerstvé mléko ...................................................................................................................... 5 13.8.2015 Českolipský deník str. 3 Českolipsko MÚ Česká Lípa  (ph) Vzpoura skončila tam, kde dnes vede silnice mezi Lípou a Borem ...................................................................... 5 13.8.2015 Českolipský deník str. 3 Českolipsko MÚ Česká Lípa  (mip) Zahrádecké slavnosti už příští víkend ...................................................................................................................... 6 13.8.2015 Českolipský deník str. 8 U nás doma MÚ Česká Lípa  (ic) Magazín Mladé fronty DNES NA SAMOTĚ U LESA .................................................................................................................................................. 6 13.8.2015 Magazín Mladé fronty DNES str. 10 Reportáž MÚ Česká Lípa  MARTA FENCLOVÁ Žatecký a lounský deník OČIMA ČTENÁŘŮ: VOZATAJSKÉ ZÁVODY V MIMONI ........................................................................................... 9 13.8.2015 Žatecký a lounský deník str. 8 U nás doma MÚ Česká Lípa 

NEWTON Media, a.s. © 2015 | [email protected] | www.newtonmedia.cz

1

MÚ Česká Lípa Českolipský deník

Českolipská radnice upravila kvůli vedru úřední hodiny 13.8.2015

Českolipský deník str. 1 Titulní strana (kb) MÚ Česká Lípa

Česká Lípa – Dlouhotrvající vedra ovlivňují i chod městského úřadu v České Lípě. Ten až do konce srpna upravuje pro veřejnost svoje úřední hodiny. Lidem budou úředníci v tuto dobu k dispozici každý den již od sedmi hodin ráno, tedy o hodinu dříve, než nyní. Adekvátně tomu se pak zkrátí úřední hodiny odpoledne – v pondělí a ve středu bude úřad otevřen do 16 hodin. V úterý a čtvrtek budou úředníci lidem na pracovištích s rozšířenými úředními hodinami k dispozici jen do půl druhé, v pátek do půl jedné. „Dlouhé“ úřední hodiny, tedy do 17 a 14:30 hodin, zůstávají zachovány na registru vozidel a osobních dokladů. „Posunutím úředních hodin na dřívější ranní hodinu chceme lidem dát možnost vyřídit si potřebné záležitosti na úřadě ještě v době, kdy teploty nedosahují extrémních hodnot,“ vysvětlil tajemník radnice Jan Hladonik. Region| Severní Čechy

ČÍSLO DENÍKU 13.8.2015

Českolipský deník str. 1 Titulní strana MÚ Česká Lípa

50 Liberecký kraj dá letos na podporu sportu a tělovýchovy přes 50 milionů korun, je to nejvyšší částka v jeho historii. Loni rozdal kraj na sportovní akce a klubům 30 milionů korun a stejná částka byla v rozpočtu i letos, nakonec ale přidá kraj dalších 20 milionů korun. Peníze chce rozdělit ještě letos na podzim, protože je dlouhodobým zájmem kraje podporovat sportování dětí a mládeže. Finance získaly TJ Jiskra Harrachov (běh na lyžích), Baseball Club Blesk Jablonec nad Nisou nebo Plavecký klub Česká Lípa. Region| Severní Čechy

DO BORU DORAZIL NOVÝ POMNÍK HRDINŮM RUMBURSKÉ VZPOURY 13.8.2015

Českolipský deník str. 1 Titulní strana MÚ Česká Lípa

PO 75 LETECH se na Lesní hřbitov v Novém Boru vrátil pomník hrdinům Rumburské vzpoury ve své původní podobě. Nový pomník, který včera v Novém Boru za pomoci jeřábu instalovali jeho autoři Milan Danihelka (na snímku vlevo) a Rudolf Huťa (vpravo), je totiž replikou původního pomníku z roku 1923, vytvořeného významným českým sochařem Karlem Dvořákem (1893 – 1950). Dvořák, jehož sousoší sv. Cyrila a Metoděje dnes zdobí i Karlův most, vytvořil sochařské dílo pro Nový Bor v počátcích své kariéry. Jeho originál dnes ale neexistuje, po německé okupaci ho v roce 1940 zničili nacisté a celé pietní místo, které bylo ve 20. a 30. letech minulého století dějištěm velkých českých národnostních shromáždění, nechali srovnat se zemí. Po roce 1945 byla na místě vztyčena kamenná stéla, která bude v těchto dnech převezena na nové pietní místo, které vzniká u příjezdu do Nového Boru od České Lípy, kde Rumburská vzpoura v roce 1918 fakticky skončila a kde vyhasly ještě tři další životy vzbouřených vojáků. Více o pomníku čtěte na str. 3


2

Foto autor| Foto: Deník / Michael Polák Region| Severní Čechy

Kempařům někdo vybílil stan, když se bavili v restauraci 13.8.2015

Českolipský deník str. 3 Českolipsko (ph) MÚ Česká Lípa

Sloup v Čechách– Místo pohodové dovolené přišli o doklady, peníze, mobilní telefon a další věci za více než sedmnáct tisíc korun. Na letošní dovolenou v kempu ve Sloupu v Čechách ještě dlouho nezapomenou dva rekreanti, kteří se o víkendu stali obětí krádeže. V sobotu nad ránem, když se návštěvníci bavili v restauraci, zavítal do jejich stanu zloděj. V jeho rukou zůstala kromě výše zmíněných věci také turistická GPS, kreditní karta, svítilna nebo kapesní nůž. „I přesto, že s příchodem prázdniny v jejich průběhu na nebezpečí podobných krádeží opakovaně upozorňujeme, najdou se stále tací, kteří svou neopatrností zlodějům nahrávají a ponechávají své věci bez dozoru,“ říká mluvčí českolipské policie Ivana Baláková. Region| Severní Čechy

NA CO ZAJÍT TENTO TÝDEN DO KIN NA ČESKOLIPSKU 13.8.2015

Českolipský deník str. 8 U nás doma MÚ Česká Lípa

ČESKÁ LÍPA Kino Crystal 13. – 16. 8. v 15.30 Barbie Rock'n Royals Jednou z aktérek kardinálního nedorozumění se stane křehká princezna Courtney (Barbie), která původně mířila na letní přípravný tábor pro dívky s modrou krví, místo toho se však ocitla na kempu pro rockery. 13. – 15. 8. v 17.30 16. 8. ve 20.00 Pixely 3D Když si mezigalaktičtí mimozemšťané chybně vyloží videozáznamy klasických videoher jako vyhlášení války, zaútočí na Zemi. Prezident je nucen vyzvat na pomoc nepřekonatelného hráče videoher Sama(Adam Sandler), aby se ujal vedení týmu ostřílených pařanů s cílem vetřelce porazit a zachránit tak naši planetu... 13. – 15. 8. ve 20.00 Bez kalhot XXL Další lechtivá komedie nejen pro dámy... NOVÝ BOR Městské kino 13. a 14. 8. v 18.30 a 21.00 15. a 16. 8. v 18.30 Fantastická čtyřka Během neúspěšného pokusu o teleportaci získají čtyři mladí vědci specifické superschopnosti, které se jim budou hodit v boji proti tyranovi, který má v úmyslu ovládnout svět. DOKSY Kino Máj 13. 8. ve 20.30


3

Fantastická čtyřka Ben, Sue, Johnny a Reed jsou obyčejní mladí outsideři se sklony k bádání a překonávání hranic. Jejich cílem je vyřešit problém interdimenzionálního cestování. Vydají se na nebezpečnou cestu do alternativního vesmíru, ale během cesty do nepoznaného prostoru dojde k nečekané proměně. Po návratu se jim šokujícím způsobem změní nejen fyzická podoba, ale především jejich schopnosti. 14. 8. v 18.30 V hlavě Období dospívání může být velice komplikované, a Riley není žádnou výjimkou. Stejně jako všichni, i Riley je ovládána svými emocemi – radostí, strachem, hněvem, znechucením a smutkem. DUBÁ Letní kino Nedamov 14. 8. v cca 21.30 Vejška Petr Kocourek (Tomáš Vorel jr.) se hlásí na katedru grafiky na UMPRUM, kam přijímají jen pár vyvolených. Na školu se hlásí i krásná Julie (Eva Josefíková), do které se Kocourek bezhlavě zamiluje. Michal Kolman (Jiří Mádl) studuje VŠE, ale místo přednášek a seminářů ho zajímají jen spolužačky a rychlá auta. Foto popis| Region| Severní Čechy

Pomník pro Nový Bor měl původně vytesat robot 13.8.2015

Českolipský deník str. 3 Českolipsko MICHAEL POLÁK MÚ Česká Lípa

Když se historie snoubí s budoucností: při vzniku repliky sehrály roli 3D technologie Nový Bor – Včerejší den se významně zapíše do novodobých dějin Nového Boru. Na zdejším lesním hřbitově se fakticky napravila tři čtvrtě století stará historická křivda. Na své místo se vrátil pomník hrdinům Rumburské vzpoury z roku 1918 ve své původní podobě, kterou mu vtiskl v roce 1923 významný český sochař Karel Dvořák. Pomník, který včera na Lesním hřbitově instalovali jeho autoři Milan Danihelka a Rudolf Huťa, profesoři kamenické školy v Hořicích v Podkrkonoší, je replikou Dvořákova díla. Jeho originál se nedochoval, po německé okupaci ho v roce 1940 zničili nacisté. Ti také celé pietní místo na novoborském Lesním hřbitově, kde se ve 20. a 30. letech scházely kvůli manifestaci podpory mladému československému státu i tisíce lidí, srovnali se zemí. Protože se originální podoba pomníku nedochovala, bylo vytvoření její repliky velmi náročné a stojí za ním také několik let pátrání. „Doufali jsme, že se dochovala dokumentace k pomníku. Úplně na začátku jsme neúspěšně oslovili například muzea v České Lípě a Rumburku. Pak jsme pátrali v Národním archivu a nakonec nám poradili, abychom se zkusili obrátit na Národní galerii,“ popsal hledání dokumentace k už neexistující památce Josef Doškář, předseda Spolku pro obnovení pomníku Rumburským hrdinům, jenž návrat pomníku inicioval. V depozitu Národní galerie se nakonec podařilo dohledat asi šedesát centimetrů vysoký model původní podoby pomníku. „Národní galerie ale zcela striktně tyto modely nepůjčuje. Naštěstí jsou tu moderní technologie, díky kterým jsme tento model mohli přímo v depozitáři Národní galerie bezdotykovou metodou naskenovat a vytvořit 3D model a takzvanou STL síť, s jejíž pomocí se s tím modelem může dál pracovat,“ uvedl pro Deník autor repliky pomníku Milan Danihelka. Právě vytvoření 3D modelu vedlo původně k úvaze, že repliku pomníku vytvoří robot a sochaři pak robotickou práci pouze docizelují. „Šlo by vlastně o roboticky pracující CNC stroj, který ten materiál postupně frézuje. V tomto případě jsme ale nakonec robota nevyužili,“ vysvětlil Milan Danihelka. „Technologie 3D ale sehrála při vzniku pomníku i tak významnou roli, protože díky 3D naskenování jsme si mohli na 3D tiskárně vytvořit malý sádrový model a podle něj jsme pak pracovali už klasickou reprodukční kamenosochařskou cestou.“ Podle Danihelky představuje vytvoření sochařské části pomníku zhruba 500 hodin práce a u podstavce 300 až 400 hodin. Na pomník bude ještě na čelní straně přidělaný úchyt pro zavěšení věnce a autoři repliky k němu ještě připojí nápisové desky.


4

„Podle dochovaných fotografií jsme zjistili, co tam bylo původně napsáno. Chtěli jsme použít i stejné písmo, ale zcela shodné jsme po tolika letech nenašli, ale po dohodě s architektem, autorem projektové dokumentace, jsme použili velmi podobné písmo,“ vysvětlil Danihelka. *** Na pomník hrdinům Rumburské vzpoury získalo město Nový Bor dotaci od Ministerstva obrany ČR ve výši 379 tisíc korun. Zbytek ceny 486 827 Kč uhradí město Nový Bor. Spolek pro obnovu pomníku vybral ve veřejné sbírce 71 tisíc korun. Foto popis| ORIGINÁL A REPLIKA. Na černobílém snímku je původní pomník od Karla Dvořáka, nahoře a vlevo dole část jeho repliky a její včerejší instalace, vpravo dole je sádrový model, vytvořený 3D tiskárnou. Foto autor| Foto: Deník + archiv Region| Severní Čechy

Trhy nabídnou ovoce i čerstvé mléko 13.8.2015

Českolipský deník str. 3 Českolipsko (ph) MÚ Česká Lípa

Česká Lípa – Největší výběr čerstvého českého ovoce, zeleniny i řezaných květin v regionu si tento čtvrtek můžete vybrat od šesti pěstitelů a prodejců na farmářském trhu v České Lípě. Na Škroupově náměstí budou od 8 do 13 hodin k dostání švestky, maliny, rybíz, okurky nakládačky, brambory, dýně a mnoho dalšího. Po čtrnácti dnech nabídne trh i ručně dělané kravské a kozí sýry nebo vynikající přírodní šťávy. „Tradičně nabídneme čerstvé a kvalitní uzenářské výrobky s vysokým obsahem masa, čerstvé kravské mléko a selské výrobky z něho, čerstvé pečivo od celozrnného až po koláčky, český med a ručně zdobené medové perníčky, koření i regionální řemeslné výrobky,“ říká organizátor trhů Libor Uhlík. Region| Severní Čechy

Vzpoura skončila tam, kde dnes vede silnice mezi Lípou a Borem 13.8.2015

Českolipský deník str. 3 Českolipsko (mip) MÚ Česká Lípa

Nový Bor – Čas: Večer 21. května 1918. Místo: Úsek mezi Novým Borem a Chotovickým kopcem na silnici na Českou Lípu. Kolem deváté večer 21. května 1918 se tu začala ozývat nepřetržitá střelba kulometů. Rakouskouherská armáda císaře Karla I. tu potlačila takzvanou Rumburskou vzpouru, největší protiválečné vystoupení českých vojáků na vlastním území během první světové války. Někteří ze vzbouřenců ještě mezi Novým Borem a Chotovickým vrchem zemřeli. Vůdcové vzpoury byli v Rumburku a u Nového Boru popraveni zastřelením. Vzpouru připravovali především navrátilci z ruské fronty a zajatci propuštění po podepsání Brestlitevského míru. Původně k ní mělo dojít až v červnu. Impulzem pro předčasné propuknutí nepokojů bylo snížení dávek potravin a rozkaz k odjezdu na frontu. Čeští vojáci uvnitř rakouskouherské armády, kteří už nechtěli další válčení, se chtěli spojit s českými vojáky z posádek v České Lípě a Mladé Boleslavi a chtěli táhnout dál až do Prahy. Z Rumburku se vydali pěšky k České Lípě. Jenže za Novým Borem jejich pouť, která začala 21. května v šest hodin ráno, byla potlačena narychlo přivolanými loajálními vojenskými jednotkami. Region| Severní Čechy


5

Zahrádecké slavnosti už příští víkend 13.8.2015

Českolipský deník str. 8 U nás doma (ic) MÚ Česká Lípa

Třinácté Zahrádecké slavnosti se uskuteční 22. srpna 2015 od 11:00 v areálu zámku Zahrádky. Pro všechny věkové kategorie je připravený program. Úvodem zahraje skupina PEGAS, dále bude následovat vystoupení šermířů. Děti se mohou těšit na dětský kabaret s písničkami Jaroslava Uhlíře. V odpoledním programu mohou návštěvníci shlédnout ukázku výcviku služebních psů, zaposlouchat se do italských hitů v podání zpěvačky Genny Ciatty. Program vyvrcholí vystoupením skupiny Lucie revival, Marcela Zmožka a písněmi z muzikálu Mamma Mia (Michal Foret, Jitka Asterová a další). Mluveným slovem vyplní mezičas známý bavič Milan Pitkin. Pro zpestření si agentura Reas Agency připravila módní přehlídku. Hlavní program ukončí ohnivá show. V rámci Zahrádeckých slavností bude zpřístupněno sklepení zámku s výstavou Vlastivědného muzea Česká Lípa, od 11:00 do 16: 00 umožněna prohlídka obory Vřísek s průvodcem (Lesy ČR), prohlídka hrobky Kouniců, kostela sv. Barbory s odborným výkladem, kde od 16:00 zazní varhanní koncert. Vstupné je 50, Kč, parkování zdarma. Region| Severní Čechy Magazín Mladé fronty DNES

NA SAMOTĚ U LESA 13.8.2015

Magazín Mladé fronty DNES str. 10 Reportáž MARTA FENCLOVÁ MÚ Česká Lípa

Moře nemáme. S tím se musíme smířit. Ale možná právě díky tomu máme moře chat a chalup. Páteční odpoledne mělo vždycky stejný řád. Příchod domů ze školy, balení, odjezd na chatu. Balení obnášelo bleskový přesun tašek, košíků a bedýnek s potravinami a prázdnými sklenicemi a víčky ze čtvrtého patra našeho činžáku do oranžového žigulíku dole. Všechny tašky byly samozřejmě připravené už den předem, aby se neztrácela ani minuta vzácného času. Odjíždělo se zpravidla kolem čtvrté odpoledne a nic na světě, včetně živelních pohrom a příletu mimozemšťanů, nás nemohlo zastavit. Vždycky jsem tajně záviděla kamarádům, „těm chudákům, co musejí zůstat v Praze“, jak říkala moje babička, kteří se mohli celý víkend válet na gauči a koukat na televizi. Ale nebylo jich mnoho. Většina spolužáků se zařadila stejně jako já do páteční kolony aut a vyjížděla do přírody, na chalupy a chaty, do druhého alternativního domova, který byl často důležitější než ten městský. Na chatu se nejezdilo odpočívat, na chatě nás čekala vždycky spousta práce, která se lišila podle sezony. Na jaře se rylo, sázelo, hrabalo zetlelé listí, stromky se postřikovaly proti škůdcům. V létě se sekalo, hrabala se tráva, okopávaly jahody, česal rybíz a trhala letní jablka, která sice nikdo nejedl, ale jak říkal otec, „jinak to pak hnije a lítaj na to vosy“. Ke konci léta se stáčelo rybízové víno a ty prázdné sklenice se plnily třešňovou, jahodovou a rybízovou marmeládou. Na podzim nastal čas sklizně. Česaly se sladké hrušky a jablka, která se ukládala pěkně stopkou nahoru, aby neshnila, sbíraly se švestky a loupaly ořechy a za ranního kuropění se vybíhalo do lesa na houby (aby nám je ostatní chataři nevysbírali), které se poté krájely na milimetrové plátečky a sušily na slunci. „Co by za to jiný děti daly,“ říkával často dědeček s pohledem upřeným do té šťavnaté zeleně, kterou naše zahrada dýchala, zatímco moje pubertální zraky se upíraly k zakouřenému klubu kdesi v centru Prahy, kde nejsou komáři, mouchy a především žádné plodiny, které je třeba očesat a uskladnit. OTROK PŘIJEL! V té době jsme už dávno patřili k zemědělské větvi. Vím, že je zásadní rozdíl mezi chalupáři a chataři. Zatímco chata je určená spíš k sezonní rekreaci, chalupa primárně sloužila nebo slouží jako obydlí a je to prostě barák se vším všudy, ale já dodnes vnímám hlavní rozdíl mezi kategoriemi zemědělec a stavař. My zemědělci jsme opečovávali každou rostlinku na zahradě tak, aby vydala maximum. Rajčátka se pnula v luxusním pařeništi (ručně vyrobeném, samozřejmě), navázaná na provázcích a opřená o tyčky, a housenky,


6

slimáci a další verbež, která ty poklady ožírala, byla pravidelně odstraňována. Občas jsme také experimentovali a čekali celé léto, jestli nám v pařeništi uzraje meloun (neuzrál), urodí se na severním svahu broskev (něco málo) nebo ryngle (čas od času). Jinak jsme zůstávali u tradičních plodin, jako byly brambory, cibule, česnek, papriky, rajčata, mrkev, jablka, švestky a další a další. Stavařskou etapu jsme v té době měli už víceméně za sebou. Všechno na naší chatě bylo vybudováno vlastníma rukama. Na tom nebylo nic výjimečného. Právě naopak, taková byla doba a každé druhé dítě vědělo, co je to přenášet pytle cementu na dvou prknech, prohazovat písek sítem, míchat maltu nebo pomáhat s výkopovými pracemi při přívodu vody. „Vždycky když jsem přijel na chatu, děda si mnul ruce a říkal, otrok přijel!“ vzpomínal nedávno kamarád. Já jsem ve stavařské etapě díky svému útlému věku asistovala pouze jako pomocná síla, takže rodiče odřeli většinu úplně sami. Makalo se nicméně každý víkend, svátek, dovolenou i prázdniny od rána do večera. A před očima se zhmotňovaly sny o kohoutku uvnitř chaty, ze kterého bude prýštit voda. Elektrický vypínač, který nahradí čoudící petrolejky. A pak ještě odvážnější sny jako teplá voda. Splachovací záchod. Bazén! A kdesi daleko zatím ten nejodvážnější sen: koupelna. BUDE HODNĚ OŘECHŮ Ne všechny práce na naší stavařskozemědělské parcele mě zrovna bavily. Obzvlášť nerada vzpomínám na výkopové práce a okopávání rybízu, které mi mimochodem dodnes nedává úplný smysl, ale přesto to ve mně nějakým způsobem zůstalo vepsáno. Dodnes když jdu nebo jedu kolem jakékoli roubenky, chajdy nebo domku, automaticky očima projíždím stavební provedení, omítku a hlavně zahradu. Chatová osada kousek od rybníka Bucek se tetelí v letním vedru. Krásný balkonek. Hezká terasa. Tady spíš stavitel, tady spíš zahradník, běží mi automaticky hlavou. Tamhle mají krásně udělanou verandu a tady ten zahradní krb, to muselo dát práce! A ta nádherná skalka s hvozdíky a záhony levandule a hned vedle záplava růží, které se pnou po čerstvě nahozené omítce. Žádná není zvadlá. Tady se zalévá minimálně dvakrát do týdne. Nad upravenými zahrádkami poletují motýli a slyšet je jen bzukot včel. Dneska je úterý, zahradní sekačky a křovinořezy odpočívají a je tu klid. Na jedné ze zahrádek paní v klobouku sklízí trsy červeného rybízu. „Manžel nemá čas, něco opravuje,“ odpoví s úsměvem, když se představím jako novinářka, a pokyne rukou k obrysu mužské postavy, která se pro jistotu zasune ještě o kousek dál. Nijak mě to nepřekvapí a vzpomenu na vlastní podezřívavé pohledy, když se na NAŠEM pozemku objevili cizí vetřelci. „Stavět začal děda, manželův otec, v padesátém třetím roce. To tady stálo pár chatiček pod lesem,“ vypráví paní ochotně sama. S manželem sem pravidelně dojíždí z Karlových Varů od roku 1970. Kdysi tu bývala požární nádrž a pozemky kolem ní přednostně odkoupili tehdejší zaměstnanci hasičského sboru. Děda tady tenkrát postavil skromný srub. Dneska zde stojí velkorysý rodinný domek, kterému se dá chata říkat jen s hodně přivřenýma očima. „Trochu jsme to upravili, nahodili patro... Dneska tu máme všechno včetně teplé vody a topení. Dřív jsme jezdili jen na víkendy, teď jsme oba v důchodu a jsme tu od jara do podzimu,“ vypráví dáma v klobouku, zatímco ukládá trsy červeného rybízu do košíku. „Letos je asi pěkná úroda,“ nemůžu nepoznamenat. „To ano. Takhle krásný rybíz jsme snad ještě neměli,“ zareaguje okamžitě. „Letos se daří všemu,“ mávne k úhledným záhonům cibule, česneku, rajčat. „A bude hodně ořechů.“ Soused odvedle sleduje naše interview zpoza plotu. Když se otočím jeho směrem, zmizí v domě. Chápu. Jeho chata moc udržovaná není. Omítka se loupe, okna jsou stará, bakelitové obložení verandy taky nic moc. A chtělo by to posekat trávník. A TAMHLE VZADU BUDE U-RAMPA Chatové osady jsou kolem Loun rozeseté jako borůvky po lese. Procházím se osadou Karhanec, schovanou uprostřed zeleně. Co chata, to klenot. Tahle by se mi líbila. Zelená pergola lemuje vchod do zahrady s úhledně posekaným trávníkem jako brána do chatařského ráje. Na verandě se sluní pěkně opálený majitel. Stačí pochválit pergolu a chatařské srdce se otevře dokořán. „Největší problém byla voda. Museli jsme vykopat studnu, osm a půl metru!“ „To vy sám?“ „Kdo jiný.“ „To muselo dát práce!“ „Jéžiš,“ protočí oči pan Karel. „Ale dneska tu máme všechno, co je k pohodlí potřeba, včetně ústředního topení. A pojďte se podívat sem.“ Vstoupím na to posvátné území opatrně jako víla Amálka. „Tady máme dokonce garáž a sklípek.“ Dřevěná vrata se otevřou a ovane mě příjemný chlad. V šikovné komůrce jsou vzorně poskládané potraviny, zavařeniny a basa piva. „A ještě se pojďte podívat sem.“ Za chatou se schovává skutečný klenot. Veranda s další pergolou, která je celá porostlá vistárií. „Škoda, že jste nepřijeli dřív. Před týdnem kvetla celá.“


7

„To musela být krása,“ pochválím zcela upřímně stánek zachumlaný do fialových květů. „To byla.“ Pan Josef, který mě pozve do svého svatostánku o pár kilometrů dál, patří mezi typické stavitele. Sedím pod dřevěnou pergolou, která ještě voní novotou. Borovice a smrk, to už vím. „Támhle to bude ještě uzavřené, tady se to vybetonuje a sem dám zámkovou dlažbu. U vchodu bude kamenná branka,“ ukáže směrem, kde je zatím jen hlína a trochu spálené trávy. Je kolem poledne, horko vrcholí, ale pod pergolou to příjemně profukuje. Pan Josef se stal chatařem teprve nedávno. Původní profesí je myslivec, což vysvětlí to vycpané ptactvo vůkol a pár liščích ohonů zdobících verandu. „Po třiceti letech jsem se rozvedl a potřeboval jsem samotu. Klid,“ vysvětlí. A ten našel tady. To, co zde stojí, postavil za rok a půl. Základy, tedy ta dřevěná chata stála za dva měsíce. Pro vyučeného truhláře s nástavbou obkladače a zedníka to nebyla zas taková výzva. Kromě toho se specializuje na krby. Takže zatím tu stojí dva. Jeden uvnitř chaty, druhý dominuje venkovní velkorysé verandě. Mistrovské dílo. Vzpomenu na náš ne zrovna povedený krb na chatě, ve kterém se zatopilo všeho všudy dvakrát a pak nám do něj spadla sova. „Zatím je tam jen bordel, ale o víkendu přijedou kamarádi, třicet lidí, a budeme péct krůtu. Sem se dá rošt, tady je motorek, zástrčka a pojede to,“ skromně odsune z krbu pan Josef papírovou krabici a nainstaluje do něj kovový rošt. Úplně vidím, jak se na něm otáčí krůta, zatímco společnost posedává kolem, konverzuje a obdivuje liščí ohony. „Taky už jsem jich pár rozdal,“ následuje můj tok myšlenek pan Josef. Uvnitř chaty mě překvapí efektivně využitý prostor, jak by zhodnotil bytový designér. „Měli jste tu vlastní přívod vody?“ „Kdepak! Vodu jsme kopali od cesty až sem. Sbíječkama ve skále...“ „To muselo dát práce.“ „No jéžiš. Ale tady se mrkněte, tady bude sud s pípou.“ Dřevěná dvířka se otevřou a zase zavřou. „Nádhera. A co sousedi? Potkala jsem tady takovou partu mladých...“ „Sousedi dobrý. Já vevnitř udělal izolaci, tam neuslyšíte nic.“ „A co ty malované květiny na chatě? To taky vy?“ „To snacha. Krásně maluje.“ „Krásný to tady máte.“ „Jo, děkuju. Sousedi taky říkají, že se zajdou podívat na Konopiště. A tady bude udírna.“ „A tamhle vzadu? Na tom plácku?“ „Tam bude U-rampa.“ „U-rampa?“ „Jo. Pro mladý. Chtěli tady mít Urampu, tak ji budou mít.“ „Ta hlína bude až za týden!“ volá o chvíli později pan Josef k sousedům. Sousedská výpomoc funguje. V sousedovic zahradě stojí chata jako z reklamy. Pěkná, zděná, s dřeveným obložením a velkorysou verandou. Zahrádka, skalka, bazén, ve kterém se odráží voda blankytné modři, a všemu dominuje výhled na horizont, na němž se rozprostírají hluboké lesy. „Původně tady byl takový malý sroubek. To víte, sem nezajede bagr, nic. Všechno se muselo vozit v kolečku, materiál dovézt ve vleku za autem.“ „To muselo dát práce!“ „No to si pište. Chcete se podívat?“ Co chata, to příběh. Tenhle klenot postavil děd, dokončil syn, zahrádku založila babička, opečovává ji snacha a za léto se tu vystřídají příbuzní i přátelé. Slunce pálí, děti nadšeně řičí ve vodě a les šumí. „Je tady krásně,“ zadívá se soused na horizont. „Polovina lesa jsou jehličnany, polovina listnáče a na podzim, když je barevné listí, to je nádhera,“ zasní se a mně se chce dodat: Jinde ty žáby tak hnusně kuňkaj, ale tady dělají jen takový hu hu... JAK JE TADY VOLNO, OKAMŽITĚ JEDU Druhý den vyrazím na Českou Lípu k Holanskému rybníku. Přes železniční přejezd doprava, kousek lesem a pak se na břehu rybníka vyloupne chatová osada uprostřed borovic a jemného písku. Některé chatky jsou skromnější, některé vyšperkované do posledního detailu. „Jak je tady volno, okamžitě jedu,“ líně se protáhne dáma s dvěma psíky na molu u rybníka. „To víte, je nás hodně.“ Stejně tak se střídá velká rodina bratranců a sestřenic o chatu vedle, která vypadá jak ze severského románu. Dřevo, funkčnost, jednoduchost. „Teď jsme dostavěli a budeme kolaudovat, takže o dalších plánech bychom zatím nemluvili,“ vysvětlí bratranci Láďa a Roman, zatímco paní Zdena se sluní na dřevěných schodech. „Něco bych možná udělala malinko jinak, aby to bylo praktičtější, ale zase je zázrak, že to dopadlo takhle,“ ohodnotí výsledek dáma. Jezdí sem skoro dvacet let. Děti jsou tu šťastné a ona taky. Paní Zdena totiž nemá ráda moře. Je k němu dlouhá cesta, je tam horko a voda v moři tak divně šplouchá a navíc je slaná. Tady je hladina rybníka klidná jako zrcadlo. Procházím chatovou osadou dál. Míjím zahrady, verandy, živé ploty a lehátka obrácená proti slunci. Je mi jasné, že ten odpočinkový režim je jen první dojem a že se tady k večeru rozvrní sekačky, vrtačky a začne se kropit, udržovat a opečovávat, protože známé rčení každého chataře je „vždycky když přijedeš, něco se rozbije“. A taky si vzpomenu, že musím objednat nový slunečník, který se nám na chatě rozbil minulý víkend. A že se bude


8

muset vyčistit bazén. A nachystat dřevo na příští víkend, kdy přijede rodina ze Slovenska. A měla by se očesat letní jablka. Protože jinak to pak hnije a lítaj na to vosy. * ZA HODINU JSME TAM Lidé chtějí mít chatu nebo chalupu ideálně hodinu cesty od bydliště. Nejvíc rekreantů je podle statistik ve Středočeském kraji, který blízkostí vyhovuje Pražanům. Následují jižní Čechy, oblíbená je také Vysočina. CHATAŘŮ POŘÁD PŘIBÝVÁ První lufťáci se na venkově začali objevovat za normalizace v sedmdesátých letech. Důvodů, proč je to táhlo z měst ven, bylo mnoho. Touha po přírodě. Omezená možnost cestovat do zahraničí. Rozvoj automobilismu. A také seberealizace. Kdo se nudil celý týden v kanceláři, vybíjel svoji kreativitu na nové verandě nebo skalce. Zatímco v západní Evropě bylo chataření a chalupaření spíš exkluzivní záležitostí, u nás si mohl nějakou tu chajdu pořídit téměř každý a domek nebo chata se na venkově sháněly přes známé nebo pod rukou, jak o tom pěkně vypráví film Na samotě u lesa. Tehdejší podmínky byly skromné, ke štěstí českého chataře stačil suchý záchod a voda u pumpy. Ale to se postupně měnilo. Stavělo se a vylepšovalo, nahazovala se patra a kopaly první bazény. Dnešní chaty a chalupy už provizorní chajdy u lesa připomínají jen hodně vzdáleně a nejedné vesnici pomohli podstatně vylepšit vzhled dřív neoblíbení lufťáci, kteří vždycky vykoupili kulatý chleba v sámošce. Když se po roce 1989 otevřely hranice, dalo se čekat, že vášnivých chatařů ubude, ale nestalo se tak. Naopak v roce 1991 se při sčítání lidu v kolonce „neobydlené domy určené k rekreaci“ napočítalo 128 tisíc takových domů. V roce 2011 už jich bylo 166 tisíc. Nejvíc je jich ve Středočeském kraji, následují jižní Čechy a Vysočina. Češi mají chataření prostě v krvi. Více chatařů než u nás je pouze ve Švédsku, podobně jako my jsou na tom ještě Finové a Rusové. Foto popis| LÁĎA JEDE LODÍ Tu krasavici na břehu postavili bratranci Láďa a Roman vlastníma rukama. Foto popis| 1 MŮJ HRAD. Pan Josef je vášnivý chatař i myslivec. Sousedé jeho vyšperkované chatě přezdívají Konopiště. Foto popis| DLOUHÝ A BYSTROZRAKÝ. „Širokého nám sežral červotoč,“ říká majitelka chaty blízkosti Holanského rybníka. Foto popis| LEPŠÍ NEŽ MOŘE. I takhle může vypadat ideální rodinná dovolená. Foto popis| VLASTNÍMA RUKAMA. Co si v mládí postavíš, tam si v důchodu budeš užívat. Foto autor| FOTO TOMÁŠ KRIST, MAFRA O autorovi| TEXT MARTA FENCLOVÁ FOTO TOMÁŠ KRIST, MAFRA, mailto:[email protected] Žatecký a lounský deník

OČIMA ČTENÁŘŮ: VOZATAJSKÉ ZÁVODY V MIMONI 13.8.2015

Žatecký a lounský deník str. 8 U nás doma MÚ Česká Lípa

Foto popis| Poslala Marie Žďánská, Česká Lípa Region| Severní Čechy


9

Přehled zpráv

Recommend Documents