Přehled zpráv

Přehled zpráv 4.12.2015 - 31.12.2015 Západočeské muzeum v Plzni ABC Na interaktivní výstavu do Sladovny DOBRODRUZI............................................................................................... 3 8.12.2015 ABC str. 76 Společnost Západočeské muzeum v Plzni LÍDA KLÍMOVÁ

Domažlický deník Mapa řekne vozíčkářům, kam ne ............................................................................................................................... 4 10.12.2015 Domažlický deník str. 4 Region Západočeské muzeum v Plzni PAVEL KORELUS

Jaroslav Suchý hrál divadlo, vynalézal, byl členem kavárenského orchestru i točil filmy ................................ 5 17.12.2015 Domažlický deník str. 10 Kultura Západočeské muzeum v Plzni HANA JOSEFOVÁ

Plzeňští radní si koupí stůl. Za 750 tisíc ................................................................................................................... 6 19.12.2015 Domažlický deník str. 4 Region Západočeské muzeum v Plzni DANA VESELÁ

Klatovský deník Malí velcí umělci na předvánočním koncertě .......................................................................................................... 7 7.12.2015 Klatovský deník str. 8 Kultura regionu Západočeské muzeum v Plzni (haj)

Přijdou mrazy, zemědělci začínají mít strach o úrodu ............................................................................................ 7 30.12.2015 Klatovský deník str. 3 Klatovsko Západočeské muzeum v Plzni BARBORA ZOUBKOVÁ

Mladá fronta DNES Artotéka slaví dvacátiny, připomíná se novou výstavou ....................................................................................... 8 4.12.2015 Mladá fronta DNES str. 19 Kraj Plzeňský Západočeské muzeum v Plzni — Barbora Němcová

Co přetrvá v roce 2016? Festival světla, DEPO, snad Rock for People ................................................................ 9 10.12.2015 Mladá fronta DNES str. 19 Kraj Plzeňský Západočeské muzeum v Plzni Barbora Němcová

Silvestrovské tipy ..................................................................................................................................................... 10 31.12.2015 Mladá fronta DNES str. 10 Kultura Západočeské muzeum v Plzni

Plzeňský deník Mapa řekne vozíčkářům, kam ne ............................................................................................................................. 11 9.12.2015 Plzeňský deník str. 1 Titulní strana Západočeské muzeum v Plzni PAVEL KORELUS

NĚŽNÝ PORCELÁN Z LIMOGES V PLZNI ............................................................................................................... 12 11.12.2015 Plzeňský deník str. 10 Kultura regionu Západočeské muzeum v Plzni

ZA ROKEM KULTURY UDĚLALO TEČKU REKORDNÍ FOTOALBUM .................................................................. 13 14.12.2015 Plzeňský deník str. 1 Titulní strana Západočeské muzeum v Plzni

NEWTON Media, a.s. © 2016 | [email protected] | www.newtonmedia.cz

1

Radní si koupí stůl. Za 750 tisíc .............................................................................................................................. 14 18.12.2015 Plzeňský deník str. 1 Titulní strana Západočeské muzeum v Plzni DANA VESELÁ

V muzeu vystoupili Malí velcí umělci ...................................................................................................................... 15 21.12.2015 Plzeňský deník str. 9 Kultura regionu Západočeské muzeum v Plzni Jana Tomažičová

Školáci poznávali památky ...................................................................................................................................... 15 28.12.2015 Plzeňský deník str. 10 U nás doma Západočeské muzeum v Plzni Miluše Kinkorová

Vznešené a zbožné, to je baroko na západě Čech ................................................................................................ 16 28.12.2015 Plzeňský deník str. 68 Příloha - Kultura - kultura/výtvarné umění Západočeské muzeum v Plzni HANA JOSEFOVÁ ČTK

PŘEDNÁŠKY BESEDY ............................................................................................................................................. 17 28.12.2015 Plzeňský deník str. 72 Příloha - Kultura - kultura/programy Západočeské muzeum v Plzni

Rekordní vedra a sucho ........................................................................................................................................... 17 29.12.2015 Plzeňský deník str. 52 Příloha Rok 2015 v plzeňskem kraji Západočeské muzeum v Plzni

2015: Plzeň vládla kulturní Evropě, nabídla stovky akcí ...................................................................................... 19 29.12.2015 Plzeňský deník str. 66 Příloha Rok 2015 v plzeňskem kraji - kultura Západočeské muzeum v Plzni HANA JOSEFOVÁ

Právo INFORMUJEME ......................................................................................................................................................... 21 29.12.2015 Právo str. 15 Západní Čechy - Plzeňský kraj, Karlovarský kraj Západočeské muzeum v Plzni

Právo Víkend Loutkář recesista aneb Potrefený tatínek Jiřího Suchého ................................................................................... 22 4.12.2015 Právo Víkend str. 17 Retro Západočeské muzeum v Plzni Blanka Kovaříková

Rokycanský deník Soubory a muziky Rokytky se nezastaví ................................................................................................................ 24 7.12.2015 Rokycanský deník str. 3 Rokycansko Západočeské muzeum v Plzni (naš)


2

Západočeské muzeum v Plzni ABC

Na interaktivní výstavu do Sladovny DOBRODRUZI 8.12.2015 LÍDA KLÍMOVÁ

ABC str. 76 Společnost Západočeské muzeum v Plzni

Píše se rok 1863 a my jsme v malé vesnici Stod u Plzně. Čechy jsou součástí Rakouského císařství a tady ve Stodu je 83 budoucích dobrodruhů. Ba ne! Nejsme ve Stodu, ale v písecké galerii Sladovna. Ale vypadá to tady jako v západočeské vesnici v roce 1863. Tady alespoň v jedné části interaktivní výstavy, která vypráví příběh stodských dobrodruhů. Krásný sen Ve zmíněném roce se 83 obyvatel této vesnice vydalo na opačný konec zeměkoule za vidinou lepšího života. Jistý Martin Kripner pozval svého bratra, aby za ním přijel i s celou rodinou na Nový Zéland. Psal mu, jak tam stále svítí slunce, řeky jsou plné ryb a lesy plné divokých včel a prasat. Létá tam spousta holubů velkých jako kachny a hlavně se tam rozdává půda. A půda, to je živobytí! Martin psal, že na Novém Zélandu se každý může stát vlastníkem půdy. Velice snadno. Stačí, když slíbí, že se o ni bude starat. Navíc půdu dostávají i ženy a děti. Vystřízlivění Tento dopis přinesl do poklidné vísky Stod cestovní horečku. „Tady nás stejně nic nečeká,“ volali mnozí. „I když budeme pracovat sebevíc, nevyděláme tolik, aby se naše rodina měla dobře.“ Opustili svou rodnou zem, své blízké, prodali svůj majetek, aby měli peníze na cestu a vydali se za snem do neznáma. Cestovali Evropou vlakem, zažili strastiplnou tříměsíční plavbu lodí. A co na ně čekalo? První kontakt s Maory, setkání s naprosto odlišnou kulturou a jazykem, kterému nerozuměli. Novozélandský neprostupný prales a bažina. Svět, který byl naprosto vzdálený tomu, jaký si vysnili. Na vlastní kůži Tento příběh se skutečně stal. Čeští osadníci na Novém Zélandu založili obec Puhoi, kde dodnes žijí jejich potomci. Víc už vám z jejich příběhu prozrazovat nebudeme. Přijeďte do písecké Sladovny a sami si vyzkoušejte pocit cestovatelů té doby. Výstavní prostor je rozdělen na několik místností, z nichž každá představuje část cesty našich dobrodruhů. Vy si tak alespoň zprostředkovaně budete moct na vlastní kůži zkusit život v 19. století. Sladovna na webu Interaktivní výstava pro děti potrvá v písecké Sladovně do 30. dubna 2015. Více na http://www.sladovna.cz a http://www.galeriehrou.cz. Foto autor| FOTO PAVEL DOLEJŠÍ, SLADOVNA PÍSEK A FOTOGRAFIE ZE SBÍREK ZÁPADOČESKÉHO MUZEA V PLZNI, P. O. Foto popis| Stejně tak odtud pocházejí fotografie tehdejšího plzeňského nádraží a dobové lokomotivy Foto popis| Dobové fotografie Stodu na výstavu zapůjčilo Západočeské muzeum v Plzni Foto popis| Počítačová vizualizace přístavu a fotka ze skutečné výstavy Foto popis| Počítačová vizualizace jedné části výstavy – podpalubí Foto popis| Vlak poháníte pomocí kliky vlastní silou Foto popis| Prales znázorňuje změť provazů Foto popis| Na lodi si můžete zakormidlovat


3

Domažlický deník

Mapa řekne vozíčkářům, kam ne 10.12.2015

Domažlický deník str. 4 Region Západočeské muzeum v Plzni

PAVEL KORELUS

Na chystaných Mapách bez bariér bude mít Plzeňský kraj zelené, oranžové i červené body Plzeňský kraj – Pětačtyřicet památek, divadel i muzeí v Plzeňském kraji si během uplynulých týdnů prohlíželi návštěvníci, kteří byli zvídavější než obvykle. Šlo o členy mapovacího týmuKonta Bariéry a Charty 77, kteří v našem kraji stejně jako ve zbytku republiky sbírali podklady pro projekt Mapy bez bariér, jejž spustí do konce roku. Interaktivní mapa poradí nejen vozíčkářům, ale třeba také rodinám s kočárky či hůře se pohybujícím lidem, kam se mohou vydat bez obav a kde mají naopak počítat s problémy. „Před každým výletem musí člověk s handicapem získat informace o tom, zda má objekt bezbariérový vstup nebo zdali jsou na toaletách madla. Zjišťování těchto údajů bývá často velmi složité a zdlouhavé. Mapy bez bariér toto vyhledávání podstatně zjednoduší,“ říká Kristina Jakubcová z Konta Bariéry. Na webu http://www.mapybezbarier. cz bude na výběr 594 míst. „Pozornost projektu se soustředila na národní kulturní památky a další pro turisty zajímavé objekty. Mezi nimi je téměř 20 divadel, desítky církevních staveb, více než 150 hradů a zámků, téměř 300 zajímavých muzeí a galerií, několik knihoven, památníků, paláců, radnic, tvrzí či věží,“ pokračuje Jakubcová. Jak na tom místo s bariérami je, pozná návštěvník webu jednoduše podle barevných symbolů jako na semaforu. Zelená značka bude znamenat plně přístupný objekt bez nutnosti asistence, oranžová objekt přístupný s asistencí a červená nepřístupný objekt. „U daného objektu bude možné rozkliknout detailní popis a zjistit, jaká jsou případná omezení, například schodiště nebo úzké dveře,“ dodává Jakubcová. V Plzeňském kraji se mapovací týmy setkaly se všemi typy památek. Zelená bude svítit například u plzeňského Nového divadla. „U divadla je vyhrazené parkovací stání pro handicapované a přístup k divadlu je bezbariérový. V budově se nenachází žádné prahy, schodiště do třetího nadzemního podlaží lze překonat pomocí dvou volně přístupných výtahů. Pro handicapované na vozíčku je v hledišti dostupná poslední řada a v objektu jsou i dvě bezbariérová WC,“ popisuje divadlo za tým Tomáš Vítek. Částečně přístupný je zámek Kozel, u nějž tedy bude oranžový symbol. Podle Tomáše Vítka je Kozel mezi zámky rarita. „Většina zámků je totiž částečně přístupná nebo nepřístupná kvůli schodům. Kozel je sice umístěn na kopci, po domluvě je ale možné zaparkovat přímo u něj a překonat tak značné převýšení – hlavní objekt je tedy pro vozíčkáře přístupný. Převýšení v podobě schůdků a prahů lze překonat pomocí mobilních ližin a ramp, jejichž velké sklony ale nesplňují příslušné parametry. A tak bude objekt zařazen jako částečně nepřístupný, tedy přístupný s dopomocí. Kaple je bezbariérově přístupná a v jízdárně je pro vozíčkáře přístupné pouze přízemí, protože do druhého podlaží vedou schody. V reálu jsou i dvě bezbariérová WC,“ říká o zámku. Červený bod bude u kostela Nanebevzetí Panny Marie v Plzni, kde lze sice zaparkovat na vyhrazeném místě, ale problém je jiný. „Kostel je pro vozíčkáře nepřístupný kvůli schodům bezprostředně za vstupem. Interiéry kostela jsou dále bez bariér. Podle plánů měl být v letech 2016 – 2017 vybudován pro vozíčkáře z levé strany kostela výtah,“ tvrdí Tomáš Vítek. Takovéto informace si bude moci na Mapách bez bariér najít každý a bude s nimi moci i dále pracovat. „V rámci licence otevřených dat budou k dispozici jednotlivcům i organizacím. Lze je zahrnout i do vlastních projektů a služeb a použít je pro jakoukoliv jinou mapovou aplikaci,“ říká závěrem Kristina Jakubcová. Mapované objekty v Plzeňském kraji • Mázhaus plzeňské radnice • Muzeum a galerie severního Plzeňska Mariánská Týnice • Muzeum církevního umění plzeňské diecéze • Muzeum loutek (Plzeň) • klášter Plasy • Stará synagoga (Plzeň) • hrad a zámek Horšovský Týn • hrad Rabí • hrad Švihov • hrad Velhartice • zámek Červené Poříčí • zámek Kozel • zámek Manětín • zámek Nebílovy • Selský dvůr U Matoušů (Plzeň) • Velká synagoga (Plzeň) • Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše v Klatovech • Západočeské muzeum v Plzni • Muzeum J. Š. Baara (Klenčí p. Čerchovem) • Divadlo J. K. Tyla (Plzeň) • Římskokatolická farnost u katedrály sv. Bartoloměje (Plzeň) • hrad Kašperk • Muzeum Šumavy (Sušice) • Západočeská galerie v Plzni • zámek Chanovice • Galerie Klatovy/Klenová • hrad Radyně • Muzeum Chodska v Domažlicích • Muzeum historických motocyklů Kašperské Hory • Klášter Chotěšov • Muzeum jižního Plzeňska v Blovicích • zámek Spálené Poříčí • Muzeum Českého lesa v


4

Tachově • Dům historie Přešticka (Přeštice) • Muzeum techniky a řemesel Koloveč • Pamětní síň J. S. Koziny (Újezd u Domažlic) • Památník Hartmanice • Muzeum dr. Bohuslava Horáka (Rokycany) • Městské muzeum ve Stříbře • Muzeum Josefa Dobrovského (Chudenice) • Městské muzeum Horažďovice • Muzeum příhraničí Kdyně • Městské muzeum a Muzeum J. V. Sládka ve Zbiroze • Muzeum Horní Bříza • Pivovarské muzeum Plzeň Foto popis| NOVÉ DIVADLO. Kompletně bezbariérová budova, na mapě tedy bude zelená. Foto autor| Foto: Deník Region| Západní Čechy Publikováno| Domažlický deník; Region; 04 Publikováno| Klatovský deník; Region; 04 Publikováno| Rokycanský deník; Region; 04 Publikováno| Tachovský deník; Region; 04 ID| 82004573-00fa-46eb-8e85-f5d15405d2ed

Jaroslav Suchý hrál divadlo, vynalézal, byl členem kavárenského orchestru i točil filmy 17.12.2015

Domažlický deník str. 10 Kultura Západočeské muzeum v Plzni

HANA JOSEFOVÁ

Plzeň – Pozapomenutý, ale fenomenální loutkář, tak o Jaroslavu Suchém mluví Markéta Formanová, vedoucí plzeňského Muzea loutek, jež je součástí Západočeského muzea, a také autorka výstavy Jaroslav Suchý – loutkář a vynálezce. Ta je už jen do konce prosince k vidění právě v Muzeu loutek na náměstí Republiky v Plzni. Markéta Formanová Jaroslava Suchého vlastně pro současné generace dětí i dospělých objevila. „Hledala jsem v archivech informace o návštěvě ruského loutkoherce a pedagoga Obrazcova v Praze a ve starém vydání časopisu Loutkář jsem našla zmínku o Divadle Jaroslava Suchého. Zaujal mě a začala jsem si o něm dohledávat další informace,“ vzpomíná na události staré necelé dva roky, díky nimž se pustila do přípravy výstavy o tvůrci, jenž se roku 1903 narodil v Klatovech. „V první řadě jsem se spojila s jeho syny,“ pokračuje ve vyprávění Markéta Formanová. Těmi jsou Jiří Suchý, jeden z nejvýznamnějších českých umělců druhé poloviny 20. století – spoluzakladatel Divadla Semafor, který ovlivnil jak českou písničkovou, tak divadelní tvorbu, a Ondřej Suchý – spisovatel a moderátor. „Oba byli rádi, že si po tolika letech na jejich tatínka někdo vzpomněl. Vyšli mně maximálně vstříc,“ poznamenává Markéta Formanová. A právě díky vstřícnosti Jiřího a Ondřeje Suchých mohou návštěvníci výstavy v Muzeu loutek nahlédnout do jejich soukromých archivních materiálů a prohlédnout si loutky, které jim po tatínkovi zbyly. Několik vystavených loutek jsou originály, jiné jsou kopiemi, které vytvořili restaurátoři ze Západočeského muzea. „Většina loutek Jaroslava Suchého se nedochovala, jejich kopie pak vznikly podle dobových fotografií,“ poznamenává Markéta Formanová a ukazuje na jeden z příkladů – loutku Čaroděje, která má šest pohyblivých rukou, nafukuje a poulí oči i vydává zvuky. „Původně vypouštěla i dým, od toho jsme ale z výchovných důvodů raději upustili,“ usmívá se autorka výstavy. „Když se kopie vyráběla, tak i dnešní velice šikovní restaurátoři měli problém přijít na to, jak vše fungovalo,“ dodává. Z truhláře loutkářem Jaroslav Suchý byl na počátku své kariéry truhlářem, později úředníkem, ale v některých životních etapách skloubil svůj koníček s prací. Byl totiž zaměstnán v propagačním oddělení Ministerstva dopravy, takže jeho divadlo bylo najato právě na propagaci. Hrával např. na Václavském náměstí v Praze nebo v Parku Julia Fučíka, ve školách i školkách, v nádražních čekárnách i ve vagonech. Se svou kolegyní Jarmilou Přibylovou pro děti připravovali tak zvané agitační hry. „Byly to ovšem agitky v tom lepším slova smyslu. Prostřednictvím svých her Jaroslav Suchý dělal mezi dětmi zdravotní osvětu, nebo je učil pravidlům slušného chování,“ poznamenává Markéta Formanová. Upozorňuje také na to, že Jaroslav Suchý byl i vynálezce. Ve vystaveném albu se může návštěvník dočíst o jeho vynálezech. K vidění jsou totiž kopie článků, v nichž publikoval své vynálezy z oblasti truhlářství. Jaroslav Suchý například vynalezl příborník, který se dal přeměnit na otoman, či nové vzory intarzie dřeva. Ataké točil filmy. Autorka výstavy objevila film Chaloupka na močále, který také patří mezi agitační či osvětová díla, neboť dětem vysvětluje, jak předcházet nemocem. Film je na výstavě promítán a jistě není bez zajímavosti, že komentář k němu namluvil Jiří Suchý, který v 60. letech minulého století už byl velmi populárním umělcem. Markéta Formanová podotýká, že Jiří Suchý se svým tatínkem spolupracoval velmi často, což ostatně dokazuje to, že jeho jméno bývalo uváděno i na plakátech, třeba u návrhů loutek. Jaroslav Suchý však uplatnil i


5

svůj talent muzikantský. Bubnoval v klatovském kavárenském orchestru Ladislava Hlinky, jako houslista vytvářel v biografech hudební podkres k němým filmům. Skládal písničky i knim psal texty. Výstava připravená plzeňským Muzeem loutek je první výstavou, která představuje tvorbu Jaroslava Suchého. Končí už 31. prosince. Pak by se měla přestěhovat do Klatov. JAROSLAV SUCHÝ • Narodil se 28. 4. 1903 v Klatovech, zemřel 30. 7. 1995 v Praze. • Své první loutkové představení údajně odehrál v 6 letech. • Jako syn truhláře se truhlářem sám vyučil. • V roce 1924 odešel na zkušenou do Francie. • V roce 1931 se oženil s Růženou Beštovou ze Sobětic, 1. října 1931 se jim v Plzni narodil syn Jiří. • Rodina se už roku 1932 přestěhovala z Plzně do Klatov, kde Jaroslav Suchý působil v kavárenském orchestru i v ochotnickém spolku Zeyer. • Roku 1937 se rodina z Klatov přestěhovala do Prahy, kde se 16. září 1945 narodil syn Ondřej. • Systematicky se loutkové činnosti věnoval od roku 1949, kdy v pražském Karlíně vznikla skupina Modrá trojka – název odkazuje k Československým drahám, které byly jeho zaměstnavatelem. Později jeho kočovné divadlo neslo název Modrá scénka nebo Klubíčko. • Jaroslav Suchý vytvářel neobvyklý typ loutky, jež byla nazývána táhlovou klávesnicovou loutkou Foto popis| MARKÉTA FORMANOVÁ a synové Jaroslava Suchého – Ondřej Suchý (uprostřed) a Jiří Suchý. Foto popis| JAROSLAV SUCHÝ na přebalu publikace, kterou k výstavě připravil Pavel Vašíček a přispěli do ní i oba synové Jiří a Ondřej Suchých. Foto autor| Foto: Deník/Z. Vaiz Region| Západní Čechy

Plzeňští radní si koupí stůl. Za 750 tisíc 19.12.2015

Domažlický deník str. 4 Region Západočeské muzeum v Plzni

DANA VESELÁ

Městský rozpočet pro příští rok počítá s nábytkem na radnici za tři čtvrtě milionu Plzeň – Nový a větší jednací stůl až za tři čtvrtě milionu korun si pořídí radnice do zasedací místnosti městské rady. Počítá s tím rozpočet města pro příští rok. Podle ředitele Úřadu správních agend magistrátu Petra Trinera je současný kulatý stůl, kde jednají při neveřejných jednáních radní a také starostové obvodů a úředníci, už nevyhovující. „Byl pořízen v 70. či 80. letech minulého století a v zasedací místnosti působí jako pěst na oko,“ uvedl Triner. Připomněl, že zasedací místnost městské rady prošla před pár lety designovou proměnou, která spočívala hlavně ve výmalbě, výměně koberce a záclon se závěsy a hlavně zavěšením portrétů plzeňských purkmistrů a primátorů. Teď je na řadě výměna nábytku, tedy jednacího stolu. Nový jednací stůl navrhl plzeňský architektonický atelier Soukup. „Šlo o několik variant, vždy kruhového nebo oválného tvaru stolu,“ potvrdil architekt z této společnosti Jiří Opl. Podle Romana Císaře z odboru vnitřní správy magistrátu byla vybrána jedna z nich, jakási podkova, která umožní při jednání více komfortu a místa než současný nábytek. Výměna by se měla odehrát zřejmě o letních prázdninách, kdy městská rada až na výjimky nezasedá. „Zatím je ale vše ve fázi úvah a nikoli ani příprav,“ poznamenal Císař. Vybrán zatím není ani materiál, ani firma, která bude nábytek vyrábět na zakázku. Knovému stolu se musí připojit hlasovací zařízení a také obrazovky, kde při jednání radních naskakují jednotlivé projednávané body a výsledky hlasování. Nová technika se ale podle Petra Trinera nakupovat nebude, odmontuje a použije se ta současná, která funguje. Dokoupí se jen několik komponentů, protože míst k jednání bude více než dosud, takže je nutné je doplnit i technikou. Je investice do zařízení nutná, když město v příštím roce leckde peníze ubírá a o existenci jde např. Divadlu pod lampou nebo Hvězdárně a planetáriu Plzeň, které se bude slučovat s Hvězdárnou Rokycany? Ekonomický náměstek primátora Pavel Kotas vysvětluje, že jde jen o přesun peněz. S investicí bylo počítáno už v roce 2015, ale v rozpočtu se přesouvá na příští rok,“ vysvětlil Kotas. Místnost městské rady je na radnici jednou z nejvýznamnějších zasedacích síní. Hlavní stěně dominuje znak města. Protilehlá zeď, kterou dříve zdobila Fuksova tapisérie s názvem Lovná zvěř z roku 1956, je věnována portrétům pěti plzeňských purkmistrů, konkrétně Františka Wanky, Jana Maschauera, Emanuela Tuschnera, Františka Pecháčka a Václava Petáka. Dva další portréty, Karla Houšky a Josefa Krofty, jsou zavěšeny na sousední stěně. Jde o sbírkové obrazy z depozitáře Západočeského muzea v Plzni. Foto popis| TADY ROZHODUJÍ. V zasedací místnosti městské rady na radnici je dominantou kulatý stůl, v jehož čele sedí primátor, jeho náměstci a radní města. Přítomni jednání městské rady bývají také starostové jednotlivých


6

městských obvodů a ke konkrétním bodům podávají politikům informace magistrátní úředníci. V místnosti rady se konají také schůze například správních rad různých organizací nebo i společenská setkání či tiskové konference po zasedáních městské rady či městského zastupitelstva. Městská rada zasedá zpravidla dvakrát měsíčně a její jednání jsou na rozdíl od zastupitelstev neveřejná. Na snímku nahoře je současné vybavení zasedací místnosti, tedy jednací stůl ze 70. let minulého století, a vlevo je návrh nového oválného stolu, který bude v příštím roce vyroben na zakázku. Foto autor| Snímky: Magistrát města Plzně a Atelier Soukup Region| Západní Čechy Publikováno| Domažlický deník; Region; 04 Publikováno| Klatovský deník; Region; 04 Publikováno| Rokycanský deník; Region; 04 Publikováno| Tachovský deník; Region; 04 ID| be0b5590-5ca3-4b74-bda1-3cc092e74663

Klatovský deník

Malí velcí umělci na předvánočním koncertě 7.12.2015

Klatovský deník str. 8 Kultura regionu Západočeské muzeum v Plzni

(haj)

Plzeň – Západočeské hudební centrum dnes od 18 hod. pořádá v přednáškovém sále Západočeského muzea v Plzni tradiční předvánoční koncert věnovaný dětským umělcům, kteří hrají a zpívají skladby současných skladatelů. Účinkují žákyně a žáci základních uměleckých škol Plzeňského kraje. Region| Západní Čechy

Přijdou mrazy, zemědělci začínají mít strach o úrodu 30.12.2015

Klatovský deník str. 3 Klatovsko Západočeské muzeum v Plzni

BARBORA ZOUBKOVÁ

Holomrazy podle zahrádkáře Josefa Novotného pomohou zlikvidovat některé škůdce Klatovsko – Podle meteorologů se bude od středy postupně ochlazovat. Na rozdíl od minulého týdne, kdy se teploty podobaly těm jarním, radikálně klesnou a budou se pohybovat pod nulou. Suchých mrazů se obávají především zemědělci, zahrádkáři mrazy vítají. Josef Cink z hydrometeorologického ústavu v Plzni sdělil, že mrazy přijdou v noci ze středy na čtvrtek, kdy by mělo být méně oblačnosti. „Teploty klesnou k minus sedmi stupňům Celsia,“ řekl Deníku Cink. Dodal, že od 4. ledna by se teploty mohly snižovat až k minus deseti stupňům Celsia. „Po Novém roce by se i denní teploty měly pohybovat většinou pod bodem mrazu,“ doplnil Cink. Holomrazů se nejvíce obávají zemědělci. „Před čtyřmi lety už jsme kvůli holomrazům přišli o hodně sadby ozimů (obiloviny sázené na podzim a sklízené v létě – pozn. aut.). Takové mrazy se dostanou do půdy, která se mrazem nadzvedává. Tím poruší kořenový systém rostliny a zničí ji,“ vysvětlil ředitel zemědělského družstva v Měčíně Ondřej Řezníček. Ten se obává o 600 hektarů ozimé pšenice a 120 hektarů ozimého ječmene. „Vše záleží na tom, jak budou mrazy silné a jak dlouho potrvají. Ideální by bylo, kdyby napadl sníh, který by rostliny před mrazem ochránil,“ dodal. Sněhu by se podle Cinka zemědělci mohli dočkat už na začátku ledna. „Sněhové srážky lze očekávat od pátku 1. ledna, ale pouze na horách. V nížinách budou převážně dešťové srážky. Větší sněhové srážky by měly být od 4. ledna, a to i v nížinách,“ uvedl Cink. Mrazů se neobávají Suchých mrazů se neobávají ornitologové. „Pokud nebude vát silný vítr a pokud nebude vlhko, vyrovnají se ptáci s mrazy velice dobře,“ vysvětlil Deníku jednatel západočeské pobočky České společnosti ornitologické při Západočeském muzeu v Plzni Libor Schröpfer. „Suchý mráz je pro ptáky dobře snesitelný. Horší situace nastává při vlhkém mrazu, kdy ptákům mohou namrzat křídla,“ doplnil Schröpfer.


7

Přechod z vyšších teplot, které v prosinci panovaly, na mrazy, které meteorologové předpovídají, nejsou pro rostliny podle předsedy územního sdružení Českého svazu zahrádkářů v Klatovech Josefa Novotného nic dobrého. Strach z nich ale nemá. „Samozřejmě, že teplotní přechody nejsou pro rostliny a především třeba pro ovocné stromy příznivé. Podle mě se ale na našem území nemusíme obávat umrznutí plodů, protože stromy se ještě neprobudily,“ řekl Deníku Novotný. Dodal, že holomrazy mohou naopak i prospět. „Když nemrzne, většina škůdců rostlin zvládne přezimovat a na jaře opět škodí. Silné mrazy je ale dokážou zničit,“ uvedl Novotný s tím, že přesto, že v posledních týdnech vyrostla například tráva, mráz ji nezničí a na jaře vyroste nová. Region| Západní Čechy

Mladá fronta DNES

Artotéka slaví dvacátiny, připomíná se novou výstavou 4.12.2015

Mladá fronta DNES str. 19 Kraj Plzeňský Západočeské muzeum v Plzni

— Barbora Němcová

PLZEŇ Jedinečný výběr z kolekce artotéky se představuje v Galerii města Plzně. Artotéku město začalo budovat před 20 lety, dnes zahrnuje více než 150 uměleckých děl osmi desítek autorů z Plzně pocházejících nebo s Plzní nějakým způsobem spjatých. Její celková hodnota je dnes podle odhadu šest až sedm milionů korun. „Představujeme výběr děl od roku 1925 až 2014,“ říká kurátorka výstavy Lenka Vaidišová a dodává, že byl nelehký úkol výstavu kvůli tak širokému záběru pojmout. Díla 54 autorů jsou nakonec seskupena podle určitých společných znaků, jedna část výstavy se zaměřuje na současné umění, jiná se zase soustředí na Paterovu školu. Celkem expozice čítá na sedm desítek děl, nejstarším je obraz Karla Votlučky právě z roku 1925. Poslední bilanční výstava prací z artotéky se konala před deseti lety, před dvěma a půl lety se konala ještě jedna, ta však byla výrazně menšího rozsahu. „Kolekce se neustále proměňuje a rozrůstá. Jsou v ní zastoupeni nejvýznamnější umělci plzeňské oblasti, jako jsou například Jiří Patera, Miroslav Tázler, představitelé plzeňské malířské školy 70. až 80. let 20. století neboli takzvaný Paterův kroužek a další. Mezi nejhodnotnější díla celé kolekce patří obraz nazvaný Venuše/Plzeň je žena od Ladislava Sutnara, světového designéra a plzeňského rodáka,“ říká první náměstek primátora Martin Baxa, pod jehož záštitou se výstava koná. Město artotéku začalo v roce 1995 budovat proto, aby evidovalo, uchovávalo a systematicky rozšiřovalo soubor uměleckých děl, která dříve nerozlišeně spadala pod inventární soubor movitého majetku. Zásluhu na vzniku ojedinělého projektu má tehdejší vedoucí odboru kultury Vladimír Líbal, který myšlenku prosadil. Od té doby se sbírka každoročně rozrůstá, celková hodnota sbírky v době pořízení dosahovala 3,92 milionů korun, podle Květuše Sokolové, vedoucí odboru kultury plzeňského magistrátu, však nyní může být zhruba o polovinu vyšší. „Ročně vydáme na pořízení nových děl 100 tisíc korun, některý rok tím získáme dvě tři díla, jindy to může být více. Závisí na cenách. Letos jsme získali čtyři nová díla, mimo jiné od Václava Siky či Milana Maura,“ konstatuje Sokolová s tím, že do kolekce přibývají díla nová i ta starší. Běžně jsou obrazy vystaveny například v magistrátních kancelářích. S celou sbírkou je možné se seznámit na stránkách http://www.artotekaplzen.cz. Kromě výstavy 20 let Artotéky města Plzně je v Galerii města Plzně, v podzemním prostoru, k vidění i kolekce exkluzivního porcelánu z Limoges, které je od roku 1987 partnerským městem Plzně. V Západočeském muzeu pak mohou milovníci historie a užitého umění navštívit výstavu luxusních historických stolních souprav a dekorativních předmětů ze třinácti porcelánek z Limoges. Foto popis| Novinka Návštěvnice si prohlížejí exponáty výstavy 20 let Artotéky města Plzně. Je k vidění v Galerii města Plzně. Foto autor| Foto: Ladislav Němec, MAFRA Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj


8

Co přetrvá v roce 2016? Festival světla, DEPO, snad Rock for People 10.12.2015

Mladá fronta DNES str. 19 Kraj Plzeňský Západočeské muzeum v Plzni

Barbora Němcová

Plzeň se tento týden loučí s titulem Evropské hlavní město kultury PLZEŇ Projekt Evropské hlavní město kultury vstupuje do finále. V tomto týdnu se Plzeň loučí se svým titulem propůjčeným na jeden rok, bohatý program vyvrcholí zítra a v sobotu v prostoru DEPO2015. Pochopitelně vyvstávají otázky, co se bude dít dál. Plzeň 2015 ujišťuje, že s prosincem 2015 své aktivity neskončí. Dlouhodobá udržitelnost byla od začátku důležitým kritériem projektu, na něž byl kladen velký důraz. „V současné době máme v Plzni 2015 zhruba 40 přepočtených úvazků, to se od ledna dramaticky sníží,“ nastínil ředitel Plzně 2015 Jiří Suchánek. Konkrétnější před dnešní debatou na jednání zastupitelstva města Plzně být nechtěl. Obecně prospěšná společnost Plzeň 2015 se kvůli novému občanskému zákoníku přemění v ústav. „Formou vlastních výdělků i spolupráce se sponzory by si měl ústav sám zajistit minimálně polovinu peněz potřebných k fungování,“ řekl už dříve náměstek primátora Martin Baxa (ODS). Jiří Suchánek nechtěl o rozpočtu mluvit s odůvodněním, že se vše bude probírat na zastupitelstvu. Mluvilo se však o tom, že na chod ústavu by mohlo město příští rok dát 10,5 milionu korun, z toho 2,55 milionu na základní chod společnosti, pět milionů na zajištění aktivit v lokalitě DEPO2015 a tři miliony na provoz kulturního domu Peklo. A které akce tedy přetrvají do příštího roku? Vytipovaných bylo několik úspěšných akcí a aktivit, na které se naváže, mimo jiné dobrovolnický Klub strážných andělů či projekt Skryté město s oblíbenými sousedskými procházkami. Podle Suchánka je jisté, že v Plzni by se měl na konci března uskutečnit Festival světla, dále Evropský den sousedů a na podzim Česko-bavorské dny. Kromě toho se na vybraných památkách připravují i týdny západočeského baroka, ale výrazně skromnější než letos. „DEPO2015 poběží především jako kreativní zóna, to znamená jako otevřená dílna pro kutily, fungovat by zde měl i coworking (pronájem sdílené kanceláře, pozn. red.), prostor tu bude i pro interaktivní výstavy s cílovou skupinou rodiny s dětmi,“ zmínil Jiří Suchánek. Do 31. ledna bude k vidění Plzeňské rodinné fotoalbum, v únoru naváže výstava nazvaná „Na film“, v květnu čeká na návštěvníky expozice „Dobrodruzi“ seznámení s neobyčejným osudem obyvatel Stoda a jejich přesídlení na Nový Zéland. Výstavní sezonu příští rok uzavře „Plast a jeho svět“. V prostoru bývalého depa by se měly odehrávat také koncerty, 11. března se tu například budou vyhlašovat hudební ceny Žebřík. Pokračovat by v Plzni měly i lektorské a vzdělávací programy pro začínající podnikatele, umělecké rezidence či literární večery v Loosových interiérech. Uvažuje se také o tom, že by i v příštím roce měl festival Rock for People svou plzeňskou odnož, zřejmě mimo letní měsíce. „Jednáme o nějaké skromnější variantě, neradi bychom to nechali usnout,“ říká Michal Thomes, který v čele festivalu stojí. Podle náměstka Baxy by se činnost budoucího ústavu měla zaměřit na tři základní pilíře, a to na rozvoj kreativních průmyslů, na rozvíjení uměleckých a dalších projektů, které zapojují veřejnost, a na podporu kulturního turismu a evropské spolupráce. Foto popis| Festival světla Součástí lidmi vyhledávané akce byl mimo jiné videomapping na budově Západočeského muzea v Plzni. Foto autor| Foto: Petr Eret O autorovi| Barbora Němcová, redaktorka MF DNES Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj


9

Silvestrovské tipy 31.12.2015

Mladá fronta DNES str. 10 Kultura Západočeské muzeum v Plzni

vybrala Monika Zavřelová Výstaviště Holešovice Nový cirkus a swing na Letné Mezinárodní festival LeDní Letná zve od 18.30 na silvestrovskou oslavu do vyhřátého stanu na holešovickém Výstavišti v Praze. Chystá se silvestr plný nového cirkusu, electroswingu, živé hudby a akrobacie. Zahrají Melody Boys, sólisté orchestru Melody Makers Ondřeje Havelky a zatančí swingová formace Zig Zag & Swing. Studio DVA Prodloužená Pražské Studio Dva se s posledním dnem roku rozloučí třemi reprízami inscenace s Karlem Rodenem a Janou Krausovou Sex pro pokročilé, na které později ve 23.15 naváže program ve foyer s kapelou The Brownies a improvizovanou restaurací. Státní opera Praha Netopýr Státní opera Praha předznamená v 19 hodin nový rok Straussovou operetou Netopýr. Po představení diváky čeká raut a novoroční přípitek s přítomnými umělci. Otevřeno bude do půl třetí. Klub Fléda Tančírna Brněnský klub Fléda se s letošním rokem rozloučí v rytmu electroswingu. O ten správný zážitek se od 21. hodin postará ostravská kapela The JazzCake nebo Swing Thing & Papa Django. Janáčkovo divadlo Brno Koncert Ivy Bittové Během silvestrovského programu baletní scény Národního divadla Brno, který začíná v 18.45, se představí zpěvačka Iva Bittová, ale také třeba Ilona Csáková. K tanci později zahraje DJ Schafff. DEPO 2015 Loutky i design S úplným koncem evropského projektu Plzeň 2015 končí i některé výstavy. Naposledy můžete vyrazit do Muzea loutek na expozici o loutkáři Jášovi Suchém. V prostoru DEPO 2015 se pak naposled představí současný design.


10

Plzeňský deník

Mapa řekne vozíčkářům, kam ne 9.12.2015

Plzeňský deník str. 1 Titulní strana Západočeské muzeum v Plzni

PAVEL KORELUS

Na chystaných Mapách bez bariér bude mít Plzeňský kraj zelené, oranžové i červené body Plzeňský kraj – Pětačtyřicet památek, divadel i muzeí v Plzeňském kraji si během uplynulých týdnů prohlíželi návštěvníci, kteří byli zvídavější než obvykle. Šlo o členy mapovacího týmu Konta Bariéry a Charty 77, kteří v našem kraji stejně jako ve zbytku republiky sbírali podklady pro projekt Mapy bez bariér, jejž spustí do konce roku. Interaktivní mapa poradí nejen vozíčkářům, ale třeba také rodinám s kočárky či hůře se pohybujícím lidem, kam se mohou vydat bez obav a kde mají naopak počítat s problémy. „Před každým výletem musí člověk s handicapem získat informace o tom, zda má objekt bezbariérový vstup nebo zdali jsou na toaletách madla. Zjišťování těchto údajů bývá často velmi složité a zdlouhavé. Mapy bez bariér toto vyhledávání podstatně zjednoduší,“ říká Kristina Jakubcová z Konta Bariéry. Na webu http://www.mapybezbarier. cz bude na výběr 594 míst. „Pozornost projektu se soustředila na národní kulturní památky a další pro turisty zajímavé objekty. Mezi nimi je téměř 20 divadel, desítky církevních staveb, více než 150 hradů a zámků, téměř 300 zajímavých muzeí a galerií, několik knihoven, památníků, paláců, radnic, tvrzí či věží,“ pokračuje Jakubcová. Jak na tom místo s bariérami je, pozná návštěvník webu jednoduše podle barevných symbolů jako na semaforu. Zelená značka bude znamenat plně přístupný objekt bez nutnosti asistence, oranžová objekt přístupný s asistencí a červená nepřístupný objekt. „U daného objektu bude možné rozkliknout detailní popis a zjistit, jaká jsou případná omezení, například schodiště nebo úzké dveře,“ dodává Jakubcová. V Plzeňském kraji se mapovací týmy setkaly se všemi typy památek. Zelená bude svítit například u plzeňského Nového divadla. „U divadla je vyhrazené parkovací stání pro handicapované a přístup k divadlu je bezbariérový. V budově se nenachází žádné prahy, schodiště do třetího nadzemního podlaží lze překonat pomocí dvou volně přístupných výtahů. Pro handicapované na vozíčku je v hledišti dostupná poslední řada a v objektu jsou i dvě bezbariérová WC,“ popisuje divadlo za tým Tomáš Vítek. Částečně přístupný je zámek Kozel, u nějž tedy bude oranžový symbol. pokračování na str. 4 Mapa řekne... dokončení ze str. 1 Podle Tomáše Vítka je Kozel mezi zámky rarita. „Většina zámků je totiž částečně přístupná nebo nepřístupná kvůli schodům. Kozel je sice umístěn na kopci, po domluvě je ale možné zaparkovat přímo u něj a překonat tak značné převýšení – hlavní objekt je tedy pro vozíčkáře přístupný. Převýšení v podobě schůdků a prahů lze překonat pomocí mobilních ližin a ramp, jejichž velké sklony ale nesplňují příslušné parametry. A tak bude objekt zařazen jako částečně nepřístupný, tedy přístupný s dopomocí. Kaple je bezbariérově přístupná a v jízdárně je pro vozíčkáře přístupné pouze přízemí, protože do druhého podlaží vedou schody. V reálu jsou i dvě bezbariérová WC,“ říká o zámku. Červený bod bude u kostela Nanebevzetí Panny Marie v Plzni, kde lze sice zaparkovat na vyhrazeném místě, ale problém je jiný. „Kostel je pro vozíčkáře nepřístupný kvůli schodům bezprostředně za vstupem. Interiéry kostela jsou dále bez bariér. Podle plánů měl být v letech 2016 – 2017 vybudován pro vozíčkáře z levé strany kostela výtah,“ tvrdí Tomáš Vítek. Takovéto informace si bude moci na Mapách bez bariér najít každý a bude s nimi moci i dále pracovat. „V rámci licence otevřených dat budou k dispozici jednotlivcům i organizacím. Lze je zahrnout i do vlastních projektů a služeb a použít je pro jakoukoliv jinou mapovou aplikaci,“ říká závěrem Kristina Jakubcová. *** Mapované objekty v Plzeňském kraji • Mázhaus plzeňské radnice • Muzeum a galerie severního Plzeňska Mariánská Týnice


11

• Muzeum církevního umění plzeňské diecéze • Muzeum loutek (Plzeň) • klášter Plasy • Stará synagoga (Plzeň) • hrad a zámek Horšovský Týn • hrad Rabí • hrad Švihov • hrad Velhartice • zámek Červené Poříčí • zámek Kozel • zámek Manětín • zámek Nebílovy • Selský dvůr U Matoušů (Plzeň) • Velká synagoga (Plzeň) • Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše v Klatovech • Západočeské muzeum v Plzni • Muzeum J. Š. Baara (Klenčí p. Čerchovem) • Divadlo J. K. Tyla (Plzeň) • Římskokatolická farnost u katedrály sv. Bartoloměje (Plzeň) • hrad Kašperk • Muzeum Šumavy (Sušice) • Západočeská galerie v Plzni • zámek Chanovice • Galerie Klatovy/Klenová • hrad Radyně • Muzeum Chodska v Domažlicích • Muzeum historických motocyklů Kašperské Hory • Klášter Chotěšov • Muzeum jižního Plzeňska v Blovicích • zámek Spálené Poříčí • Muzeum Českého lesa v Tachově • Dům historie Přešticka (Přeštice) • Muzeum techniky a řemesel Koloveč • Pamětní síň J. S. Koziny (Újezd u Domažlic) • Památník Hartmanice • Muzeum dr. Bohuslava Horáka (Rokycany) • Městské muzeum ve Stříbře • Muzeum Josefa Dobrovského (Chudenice) • Městské muzeum Horažďovice • Muzeum příhraničí Kdyně • Městské muzeum a Muzeum J. V. Sládka ve Zbiroze • Muzeum Horní Bříza • Pivovarské muzeum Plzeň Foto popis| NOVÉ DIVADLO. Kompletně bezbariérová budova, na mapě tedy bude zelená. Foto autor| Foto: Deník Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Titulní strana; 01 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Titulní strana; 01 ID| 4b8a2189-856b-4bf6-bf13-baa7a3f75502

NĚŽNÝ PORCELÁN Z LIMOGES V PLZNI 11.12.2015

Plzeňský deník str. 10 Kultura regionu Západočeské muzeum v Plzni

FRANCOUZSKÉ LIMOGES je městem porcelánu. Sídlí v něm třináct manufaktur, které se zabývají jeho výrobou. Nyní se francouzští výrobci porcelánu, technologové i umělci prezentují v Plzni ve třech výstavních prostorách. V mázhausu plzeňské radnice představuje současný design užitého porcelánu sdružení keramiků Esprit Porcelaine.


12

V hlavní budově Západočeského muzea v Plzni je pak k vidění výstava Porcelán z Limoges – historická produkce a současný design, která návštěvníkům poskytuje reprezentativní ukázku minulé i současné produkce limogeských porcelánek. Av Galerii města Plzně jsou k vidění objekty (viz oba snímky), jež z porcelánu společně vytvořili technologové, kteří se zabývají prací s tímto materiálem, a výtvarníci sdružení v centru současného umění s názvem LAC&S /Lavitrine. Všechny tři porcelánové výstavy potrvají do 10. ledna příštího roku. Francouzské Limoges je od roku 1987 partnerským městem Plzně. Foto autor| Foto: Deník/Z. Vaiz Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Kultura regionu; 10 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Kultura regionu; 10 Publikováno| Domažlický deník; Kultura regionu; 10 Publikováno| Klatovský deník; Kultura regionu; 10 Publikováno| Rokycanský deník; Kultura regionu; 10 Publikováno| Tachovský deník; Kultura regionu; 10 ID| 1d472bd7-61ff-4d92-a386-99960b138c7b

ZA ROKEM KULTURY UDĚLALO TEČKU REKORDNÍ FOTOALBUM 14.12.2015


TEĎ NA NÁBŘEŽÍ!Aje to. Západočeská metropole se v sobotu oficiálně rozloučila s titulem Evropského hlavního města kultury, jímž se pyšnila během celého letošního roku. Ačkoliv organizátoři z Plzně 2015 úmyslně nepřipravili pompézní program jako na zahájení kulturního roku, pomyslná tečka, kterou za dvanácti měsíci nabitými akcemi všeho druhu udělali, velká byla. Dokonce rekordní. Ze Smetanovy ulice se totiž až před areál DEPO-2015 rozvinulo obrovské fotoalbum tvořené výhradně snímky, jež v Plzni během roku 2015 vznikly. Autory momentek však nebyli jen fotografové profesionálové, nýbrž každý, kdo Plzni 2015 svoji oblíbenou fotografii poslal. Sešlo se jich téměř tři tisíce. Fotoalbum se vinulo kolem Západočeského muzea a banky na nábřeží a zpočátku je provázel dav několika stovek lidí. Vyšli za světla, k depu dorazili za tmy a s napětím očekávali, jak je album dlouhé. Věděl to Miroslav Marek, komisař pelhřimovské agentury Dobrý den, která české rekordy a kuriozity eviduje a zapisuje do tuzemské knihy rekordů. „Celé fotoalbum je dlouhé 1234 metrů. Z této délky jsme odečetli metry přechodů přes vozovky, na nichž žádné fotografie nebyly, a můžeme tedy říct, že nejdelší fotoalbum v České republice má délku jeden kilometr a sto sedmdesát dva a půl metru,“ sdělil Marek v cíli Plzeňanům, které neodradil chlad ani déšť. Celou trasu si nejen prošel, ale během cesty navíc počítal jednotlivé snímky. „Fotoalbum tvoří 2861 fotografie,“ dodal za velkého potlesku. více na str. 3 více fotografií na webu plzensky.denik.cz/album Foto popis| Foto autor| Foto: Deník/Pavel Korelus Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Titulní strana; 01 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Titulní strana; 01 Publikováno| Domažlický deník; Titulní strana; 01 - 5 Publikováno| Klatovský deník; Titulní strana; 01 Publikováno| Rokycanský deník; Titulní strana; 01 - 5 Publikováno| Tachovský deník; Titulní strana; 01 ID| 2123add6-b13e-45fb-8d1f-1829a5ca6dc4


13

Radní si koupí stůl. Za 750 tisíc 18.12.2015


DANA VESELÁ

Městský rozpočet pro příští rok počítá s nábytkem na radnici za tři čtvrtě milionu Plzeň – Nový a větší jednací stůl až za tři čtvrtě milionu korun si pořídí radnice do zasedací místnosti městské rady. Počítá s tím rozpočet města pro příští rok. Podle ředitele Úřadu správních agend magistrátu Petra Trinera je současný kulatý stůl, kde jednají při neveřejných jednáních radní a také starostové obvodů a úředníci, už nevyhovující. „Byl pořízen v 70. či 80. letech minulého století a v zasedací místnosti působí jako pěst na oko,“ uvedl Triner. Připomněl, že zasedací místnost městské rady prošla před pár lety designovou proměnou, která spočívala hlavně ve výmalbě, výměně koberce a záclon se závěsy a hlavně zavěšením portrétů plzeňských purkmistrů a primátorů. Teď je na řadě výměna nábytku, tedy jednacího stolu. Nový jednací stůl navrhl plzeňský architektonický atelier Soukup. „Šlo o několik variant, vždy kruhového nebo oválného tvaru stolu,“ potvrdil architekt z této společnosti Jiří Opl. Podle Romana Císaře z odboru vnitřní správy magistrátu byla vybrána jedna z nich, jakási podkova, která umožní při jednání více komfortu a místa než současný nábytek. Výměna by se měla odehrát zřejmě o letních prázdninách, kdy městská rada až na výjimky nezasedá. „Zatím je ale vše ve fázi úvah a nikoli ani příprav,“ poznamenal Císař. Vybrán zatím není ani materiál, ani firma, která bude nábytek vyrábět na zakázku. Knovému stolu se musí připojit hlasovací zařízení a také obrazovky, kde při jednání radních naskakují jednotlivé projednávané body a výsledky hlasování. Nová technika se ale podle Petra Trinera nakupovat nebude, odmontuje a použije se ta současná, která funguje. Dokoupí se jen několik komponentů, protože míst k jednání bude více než dosud, takže je nutné je doplnit i technikou. Je investice do zařízení nutná, když město v příštím roce leckde peníze ubírá a o existenci jde např. Divadlu pod lampou nebo Hvězdárně a planetáriu Plzeň, které se bude slučovat s Hvězdárnou Rokycany? Ekonomický náměstek primátora Pavel Kotas vysvětluje, že jde jen o přesun peněz. pokračování na str. 4 Radní si koupí nový stůl za 750 tisíc korun dokončení ze str. 1 „S investicí bylo počítáno už v roce 2015, ale v rozpočtu se přesouvá na příští rok,“ vysvětlil Kotas. Místnost městské rady je na radnici jednou z nejvýznamnějších zasedacích síní. Hlavní stěně dominuje znak města. Protilehlá zeď, kterou dříve zdobila Fuksova tapisérie s názvem Lovná zvěř z roku 1956, je věnována portrétům pěti plzeňských purkmistrů, konkrétně Františka Wanky, Jana Maschauera, Emanuela Tuschnera, Františka Pecháčka a Václava Petáka. Dva další portréty, Karla Houšky a Josefa Krofty, jsou zavěšeny na sousední stěně. Jde o sbírkové obrazy z depozitáře Západočeského muzea v Plzni. Foto popis| TADY ROZHODUJÍ. V zasedací místnosti městské rady na radnici je dominantou kulatý stůl, v jehož čele sedí primátor, jeho náměstci a radní města. Přítomni jednání městské rady bývají také starostové jednotlivých městských obvodů a ke konkrétním bodům podávají politikům informace magistrátní úředníci. V místnosti rady se konají také schůze například správních rad různých organizací nebo i společenská setkání či tiskové konference po zasedáních městské rady či městského zastupitelstva. Městská rada zasedá zpravidla dvakrát měsíčně a její jednání jsou na rozdíl od zastupitelstev neveřejná. Na snímku nahoře je současné vybavení zasedací místnosti, tedy jednací stůl ze 70. let minulého století, a vlevo je návrh nového oválného stolu, který bude v příštím roce vyroben na zakázku. Snímky: Magistrát Foto autor| města Plzně a Atelier Soukup Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Titulní strana; 01 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Titulní strana; 01 ID| c43f318e-5e46-41f4-bc4a-6e9164a1c317


14

V muzeu vystoupili Malí velcí umělci 21.12.2015

Plzeňský deník str. 9 Kultura regionu Západočeské muzeum v Plzni

Jana Tomažičová

Plzeň – Malí velcí umělci byl titul předvánočního koncertu žáků základních uměleckých škol tradičně pořádaný Západočeským hudebním centrem. Při zachování základního záměru (interpretace skladeb soudobých českých autorů), byl tentokrát (7. prosince v Západočeském muzeu v Plzni) dětský hudební večer mnohem pestřejší a zajímavější než v minulých letech. Především se na pódiu kromě čtyř plzeňských škol výrazně prezentovala ZUŠ Klatovy, zúčastnili se také žáci z Třemošné a Chrástu. Dalším potěšujícím, až udivujícím faktem bylo vystoupení řady komorních souborů. Mnohé z nich mají svůj název, což se zdá být příslibem pro stálejší seskupení malých muzikantů. Byl to např. pěvecký sbor Jamíci ze ZUŠ Sokolovská, vokální Bayo trio z Klatov, flétnový soubor Komorní kotrmelec z Třemošné či trio Emando (flétna, housle, klavír) z Chrástu. Velmi pěkný dojem muzikální i vizuální navodila chlapecká Pětka z hudebky (ZUŠ Chválenická). V netradiční sestavě se dobře prezentovalo žesťové kvarteto z Klatov (dvě trubky, dva trombony). Na tomto místě je třeba ocenit záslužnou práci učitelů, kteří souborovou hrou rozšiřují obzor a hudebnost svých žáků . Na koncertu se samozřejmě představili i sólisté ve zpěvu a hře na klavír, zobcovou flétnu, akordeon a violoncello. Zde je nutno zmínit velmi muzikální výkon malého klavíristy Jana Dolejše (P. Eben:Variace) a Matouše Kosa, v jehož podání vyzněly klavírní Střípky jistě v souladu s představou autora K. Pexidra. Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Kultura regionu; 09 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Kultura regionu; 09 Publikováno| Domažlický deník; Kultura regionu; 09 Publikováno| Klatovský deník; Kultura regionu; 09 Publikováno| Rokycanský deník; Kultura regionu; 09 Publikováno| Tachovský deník; Kultura regionu; 09 ID| 03fda927-abb1-46fc-ab8b-5956256404a3

Školáci poznávali památky 28.12.2015

Plzeňský deník str. 10 U nás doma Západočeské muzeum v Plzni

Miluše Kinkorová

Na procházku Plzní se vydali žáci 3. A. 10. základní školy na náměstí Míru v Plzni. Cílem byly významné historické objekty našeho města, které se v závěru roku rozloučí s titulem Plzeň, hlavní město kultury 2015. Památkami v centru města provedla své žáky třídní učitelka Ilona Chromá. Děti viděly Velkou synagogu, Divadlo J. K. Tyla, Měšťanskou besedu, Západočeské muzeum, Muzeum loutek, Masné krámy, ale i třeba plzeňskou radnici, morový sloup na náměstí Republiky, kostel Sv. Bartoloměje a další historické objekty, kterými se Plzeň může pochlubit. Třeťáci se tímto způsobem na vlastní oči seznámili s tématy, která probírají v předmětu prvouka. Jak přiznali, zdaleka netušili, jaké vzácné historické klenoty Plzeň skrývá a kolik jich je. Na procházku po historických skvostech v centru Plzně navázala pak akce Školní družiny při 10. ZŠ. Žáci prvních tříd putovali za freskami a malbami na historických domech v borské části Plzně. Putování po památkách i freskách zachytili na fotografiích. Některé z historických památek si pak žáci zkusili v družině i namalovat. K fotografiím tak přibyly krásné a netradiční kresby. „To jsem opravdu netušil, jaké krásné fresky a malby na domech jsou. Nejvíc nás všechny ale zaujala socha Choda Jana Sladkého Koziny v životní velikosti se psem a čakanem, která stojí na budově Domova důchodců na konečné stanici tramvaje č. 4 na Borech,“ prozradil Štěpán Randýsek z 1. B. Foto popis| Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; U nás doma; 10 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; U nás doma; 10 ID| 857eb235-973c-448b-ba3a-119040d1ebde


15

Vznešené a zbožné, to je baroko na západě Čech 28.12.2015

Plzeňský deník

str. 68 Příloha - Kultura - kultura/výtvarné umění Západočeské muzeum v Plzni

HANA JOSEFOVÁ ČTK

Vznešenost a zbožnost jsou hlavními znaky barokního umění, a tak není divu, že se tato dvě slova objevila v názvu výstavy, která je od podzimu až do 20. března k vidění v Masných krámech. Výstava Vznešenost & zbožnost/Barokní umění na Plzeňsku a v západních Čechách připravená Západočeskou galerií (ZČG) v Plzni má jistě co nabídnout. Vždyť právě baroko mohou lidé v našem regionu potkávat téměř na každém kroku ať již v podobě venkovských kostelů,soch svatých či křížků u cest, ale i v krajině, jejíž podoba se v okolí Plzně formovala v mnoha případech právě v baroku. “Příznivá poloha oblasti vedla k výraznému uplatnění předních uměleckých osobností z Prahy i sousedního Bavorska. Ty právě zde namnoze dostaly příležitost podat své vrcholné výkony,“ poznamenává Roman Musil, ředitel ZČG a dodává: „Místní tvůrci se pak vyrovnávali s příklady velkých současníků a byly jim svěřovány významné realizace.” Výstava v Masných krámech představuje obě skupiny umělců, kteří tvořili od počátku 17. století do druhé poloviny 18. století. Mezi tu první – známé – patří například architekt Jan Blažej Santini či malíř Petr Brandl nebo sochař Matyáš Bernard Braun, k té druhé – skupině místních umělců – pak můžeme zařadit třeba Lazara Widemanna, plzeňského rodáka a sochaře, nebo malíře Eliáše Dollphopfa narozeného v Tachově. Některé exponáty uvidí lidé poprvé, některé dokonce představovaly překvapení pro autory výstavy. „Například v koutě jednoho z plzeňských kostelů se podařilo najít oltářní obraz od Jana Kryštofa Lišky vytvořený pro kostel sv. Václava v Plasích. „Obraz byl přes šedesát let považovaný za ztracený,“ uvedl jeden ze spoluautorů výstavy Štěpán Vácha. Jak autoři výstavy Andrea Steckerová (Národní galerie v Praze) a Štěpán Vácha (Ústav dějin umění Akademie věd ČR) připomínají, slova vznešenost a zbožnost však zároveň naznačují, jak se v barokním umění s jeho vysokými estetickými nároky jedinečně snoubily ambice sebevědomých objednavatelů a duchovní potřeby, jež byly nedílnou součástí jejich životního stylu, ale i vnitřního životního postoje. Proto na výstavě v Masných krámech nepředstavují jen umělce a jejich životopisy, ale také ty, kdo je podporovali a umělecká díla si u nich objednávali. Část výstavy je proto věnována bohatým klášterům v Plasích, Kladrubech, Teplé a Chotěšově, které do regionu zvaly nejvýznamnější umělce oné doby. A tak díky opatovi cisterciáckého kláštera v Plasích Evženu Tyttlovi můžeme dodnes obdivovat Santiniho stavby v Plasích či Mariánské Týnici. Stejný architekt pak tvořil pro benediktiny opravu a přestavbu jejich sídla v Kladrubech. Další část výstavy pak představuje významné šlechtické rody, které byly patrony a mecenáši barokních umělců. K takovýmto rodům patřili například Lažanští usídlení v Manětíně. Štědře podporovali Petra Brandla, který vytvořil pro hřbitovní kostel sv. Barbory a farní kostel sv. Jana Křtitele v Manětíně nejpočetnější soubor maleb mimo Prahu. Petr Brandl do Manětína také přivedl holandského malíře Filipa Kristiána Bentuma, který vytvořil soubor rodových podobizen. A pro Lažanské pracoval i méně známý malíř Václav Dvořák, jenž vytvořil na tehdejší dobu neobvyklý cyklus maleb zobrazující služebnictvo. Ukázky prací těchto tří umělců jsou v Masných krámech k vidění. Expozice obsahuje kromě obrazů také sochy, monstrance, mešní poháry, dřevořezby, spodní roucho duchovního nebo drahocenný želvovinový oltář původně z plaského konventu. Unikátem je podle Váchy soubor dvanácti obrazů světců malovaných na lasturách či portrét stavebníka chrámu v Kladrubech, opata Maura Fintzgutha, jehož podoba nebyla známá. Výstava Vznešenost & zbožnost/Barokní umění na Plzeňsku a v západních Čechách byla připravená jako součást projektu Plzeň 2015. *** Doprovodný program výstavy ZČG připravila k výstavě Vznešenost a zbožnost i rozsáhlý doprovodný program složený z přednášek osobností, jež se zabývají dějinami umění, i komentovaných prohlídek, jimiž provedou autoři výstavy Andrea Steckerová a Štěpán Vácha. Přinášíme kompletní doprovodný program. Přednášky: 13. 1. v 17 hod. Sv. Václav v nebeské slávě a v plné kráse: Nově nalezené a zrestaurované dílo Jana Kryštofa Lišky z farního kostela v Plasích (Štěpán Vácha) 27. 1. v 17 hod. Barokní umělecké řemeslo v západních Čechách (Jan Mergl, náměstek ředitele Západočeského muzea v Plzni a vedoucí uměleckoprůmyslového oddělení)) 10. 2. v 17 hod. Petr Brandl a západní Čechy (Andrea Steckerová) 17. 2. v 17 hod. Sochař Lazar Widemann a jeho tvorba v západních Čechách Dílo Matyáše Bernarda Brauna pro západočeské kláštery (Viktor Kovařík, pracovník Národního památkového ústavu (NPÚ), autor monografiie o Lazaru Widemannovi, a Terezie Šiková, pracovnice NPÚ) 24. 2. v 17 hod. Jan Blažej Santini a jeho


16

následovníci na Plzeňsku (Jakub Bachtík, pracovník NPÚ) 9. 3. v 17 hodin Plaský klášter a jeho příspěvek k západočeskému baroku (Irena Bukačová, ředitelka Muzea a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici) 16. 3. v 17 hod. Barokní nástěnné malířství v západních Čechách (Martin Mádl, Ústav dějin umění Akademie věd ČR) Komentované prohlídky 9. 1. v 15 hodin (Andrea Steckerová) so 16. 1. v 15 hodin (Štěpán Vácha) 6. 2. v 15 hod. (Andrea Steckerová) 20. 2. v 15 hod. (Štěpán Vácha) 5. 3. v 15 hod. (Andrea Steckerová) 19. 3. v 15 hod. (Štěpán Vácha) Foto popis| PAŠIJOVÉ HODINY Eliáše Dollhopfa na výstavě Vznešenost&Zbožnost v plzeňských Masných krámech. Foto popis| KŘEST KRISTŮV, obraz slavného barokního malíře Petra Brandla, je jedním z dominantních prvků výstavy, jež přibližuje barokní umění v západních Čechách. Foto autor| Foto: 2 x ČTK Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Příloha - Kultura - kultura/výtvarné umění; 68 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Příloha - Kultura - kultura/výtvarné umění; 68 Publikováno| Rokycanský deník; Příloha - Kultura - kultura/výtvarné umění; 68 ID| 96239673-3f5e-4b9d-a8a2-d373c7a64953

PŘEDNÁŠKY BESEDY 28.12.2015

Plzeňský deník str. 72 Příloha - Kultura - kultura/programy Západočeské muzeum v Plzni

Foto popis| KAMENNÝ MOST přes řeku v údolí Glen Sligachan na skotském ostrově Skye. Přednáška z cyklu Výpravy za poznáním se koná 21. ledna v Západočeském muzeu a zavede vás do Skotska. Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Příloha - Kultura - kultura/programy; 72 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Příloha - Kultura - kultura/programy; 72 Publikováno| Rokycanský deník; Příloha - Kultura - kultura/programy; 72 ID| b50935b6-ba1a-44a5-ad3b-feb95280cff6

Rekordní vedra a sucho 29.12.2015

Plzeňský deník str. 52 Příloha Rok 2015 v plzeňskem kraji Západočeské muzeum v Plzni

Co přinesl končící rok 2015 v našem kraji. Připomeňte si nejvýznamnější události uplynulých dvanácti měsíců v regionu Kolik nás v kraji žije V Plzeňském kraji žilo k 1. lednu 2015 celkem 575 123 lidí, nejvíce tradičně v okrese Plzeň-město. Během roku obyvatel ještě přibylo, a to zejména díky stěhování. K poslednímu září nás v kraji žilo 576 186, z toho bylo téměř 291 tisíc žen. Plzeňské zvony Po sedmdesáti letech se Plzeň dočkala a z katedrály sv. Bartoloměje se rozezněly zvony. Peníze na čtyři nové zvony (Jan, Marie, Hroznata a Bartoloměj) se vybraly za necelé tři roky ve sbírce Ze srdce zvon. Bronzové zvony, z nichžnejtěžší Bartoloměj váží pět tun, byly odlity v Holandsku českým zvonařem Petrem Rudolfem Manouškem. Zvony se poprvé naráz rozezněly večer 17. ledna a odstartovaly tak plzeňský evropský kulturní rok. Vedro, sucho, požáry Letošní rok je ve znamení nadprůměrných teplot a velkého sucha. Extrémní vedra v červenci a srpnu atakovala hranici 40 stupňů, bouřky nepřicházely. Výsledek? Nejhorší sucho od roku 2003 a několik rozsáhlých požárů.


17

Mezi ty nejhorší patřil srpnový požár lesa u Pavlovska na Rokycansku, kde dobrovolní i profesionální hasiči strávili bojem s ohněm tři dny. Podobné to bylo mezi Horním Hradištěm a Mladoticemi na Plzeňsku, kde požár zasáhl 20 hektarů lesa a 30 hektarů pole. Škody šly v obou případech do milionů korun. Nadprůměrné teploty vykazuje i prosinec, a pokud v zimě pořádně nenasněží, bude problém se suchem pokračovat i v roce 2016. Nový rektor Západočeskou univerzitu v Plzni vede od začátku března Miroslav Holeček, v čele univerzity vystřídal Ilonu Mauritzovou. Jeho cílem je za čtyři roky povýšit školu na mezinárodní úroveň se špičkovými obory. Holeček před nástupem do funkce vedl výzkumné centrum NTC. Osobnost kraje Začátkem roku uspořádal Deník ve spolupráci s hejtmanstvím anketu, v níž lidé volili největší osobnost Plzeňského kraje. Vítězem se stal zakladatel největšího strojírenského podniku – Emil Škoda, který ve finále porazil lékaře Vladimíra Kozu, hokejistu Martina Straku, loutkáře Josefa Skupu, skladatele Jakuba Jana Rybu a vůdce a rebela Jana Sladkého Kozinu. Místo zločinu Plzeň Na jaře natáčel režisér Jan Hřebejk v Plzni a okolí nový krimiseriál Místo zločinu Plzeň. V televizi jej mohli lidé vidět od poloviny října. Třebaže seriálu, v němž si kromě Martina Stránského zahrála i řada dalších plzeňských herců, mnozí vyčítali malou akčnost a neplzeňské reálie, pravidelně ho sledovalo 1,3 milionu diváků. Operace prezidenta Fakultní nemocnice v Plzni se v srpnu pochlubila vzácným pacientem. Miniinvazivní artroskopické operaci v oblasti kyčelního kloubu se tu podrobil slovenský prezident Andrej Kiska. Plzeňskou nemocnici si vybral na doporučení slovenských lékařů, operaci vedl ortoped Petr Zeman. Ten je však nyní vyšetřován kvůli podezření, že se zapletl do rozsáhlé kauzy pojistných podvodů. Ostatky pod kaplí Díky speciální sondě objevili na podzim archeologové Západočeského muzea v Plzni pod hřbitovním kostelem Panny Marie v Sušici kostnici, v níž jsou pozůstatky minimálně tisíce lidí. Jejich stáří budou určovat. Konec kariéry Sportovní střelkyně ze vzduchovky a malorážky Kateřina Emmons v listopadu porodila třetí dítě. K šestileté Julince a dvouletému Martínkovi přibyla dcera Emma. Trojnásobná olympijská vítězka ve stejné době oznámila, že se k závodní střelbě už nevrátí. Ortel zabodoval Jubilejní 50. ročník ankety Český slavík vynesl na stupně vítězů kontroverzní plzeňskou kapelu Ortel, která je spojována s krajní pravicí. V kategoriích skupiny získala stříbro a její frontman Tomáš Hnídek obsadil v kategorii zpěváků třetí příčku. Foto popis| ZVONAŘ Petr Rudolf Manoušek odléval zvony pro Plzeň. Na snímku s největším ze zvonů – Bartolomějem těsně před vyzdvižením do katedrály sv. Bartoloměje. Poprvé se nové zvony rozezněly 17. ledna. Foto autor| Foto: Deník/Z. Vaiz Foto popis| MÍSTO ZLOČINU PLZEŇ natočil letos Jan Hřebejk (uprostřed) s Martinem Stránským (vlevo) a Vladimírem Polívkou. Foto autor| Foto: Česká televize Foto popis| KOSTNICE s ostatky minimálně tisícovky lidí. Takový je podzimní objev archeologů pod hřbitovním kostelem v Sušici. Foto autor| Foto: archiv M. Čechury


18

Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Příloha Rok 2015 v plzeňskem kraji; 52 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Příloha Rok 2015 v plzeňskem kraji; 52 Publikováno| Domažlický deník; Příloha Rok 2015 v plzeňskem kraji; 52 Publikováno| Klatovský deník; Příloha Rok 2015 v plzeňskem kraji; 52 Publikováno| Rokycanský deník; Příloha Rok 2015 v plzeňskem kraji; 52 Publikováno| Tachovský deník; Příloha Rok 2015 v plzeňskem kraji; 52 ID| 6d22c54e-f379-4cbf-9bf6-d9c65d28f76b

2015: Plzeň vládla kulturní Evropě, nabídla stovky akcí 29.12.2015

Plzeňský deník

str. 66 Příloha Rok 2015 v plzeňskem kraji - kultura Západočeské muzeum v Plzni

HANA JOSEFOVÁ

Kulturní události v Plzni a jejím okolí byly v roce 2015 spojeny především s titulem Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015. Pod hlavičkou projektu se konala řada tradičních kulturních akcí spojených se západočeskou metropolí, avšak i řada ojedinělých projektů. Otevíráme Vše odstartovalo 17. ledna velkolepým, i když poté hojně diskutovaným, programem na náměstí Republiky i v přilehlém centru města. Tisícovky Plzeňanů i návštěvníku města se obdivovaly videomappingu a tajily dech, když nad jejich hlavami prošel provazochodec David Dimitri. Tento umělec, zabývající se žánrem nového cirkusu, svým vystoupením upozornil, že Sezóna nového cirkusu bude jedním z hlavních programových bodů projektu Plzeň 2015. V den, kdy byl slavnostně zahájen projekt Plzeň 2015, začala v Galeriích města Plzně a Jiřího Trnky i jedna z nejúspěšnějších výstav tohoto projektu – Ateliér Jiřího Trnky věnovaná dílu a životu plzeňského rodáka, jenž se stal světově proslulým tvůrcem animovaných filmů. Výstava byla součástí rozsáhlého programového bodu Jiří Trnka a svět animace, v jehož rámci pak v únoru byla zahájena v Západočeském muzeu v Plzni interaktivní výstava Zahrada 2 a restaurován a digitalizován slavný Trnkův animovaný film Staré pověsti české. Festival světla Neopakovatelnou procházku kolem řeky Radbuzy nabídl 20 a 21. února Festival světla. Desítka světelných instalací a projekcí nalákala k noční výpravě ohromné davy lidí. Připravena byla společností Plzeň 2015 ve spolupráci s pražským světelným festivalem Signal. Žebřík v DEPO2015 Žebřík je tradiční plzeňskou akcí. Hudební ceny Žebřík vyhlašuje magazín iReport a jsou udíleny na základě hlasování fanoušků. Slavnostní udílení se konalo letos 13. března v Plzni už po třiadvacáté, poprvé však v areálu DEPO2015 a s hvězdným obsazením. Vystoupili mimo jiné např. Richard Müller, Aneta Langerová, Ondřej Brzobohatý. V hlavních kategoriích cenu Žebřík získali zpěváci Aneta Langerová a Tomáš Klus a kapela Chinaski. Plzeň má tři Thálie Hned trojnásobný úspěch slavila plzeňská divadelní obec 28. března. Tři její členové se od tohoto dne mohou pochlubit prestižním divadelním oceněním Cenou Thálie. Pěvkyně Ivana Veberová ji získala za svou Mařenku v Prodané nevěstě, tanečník Richard Ševčík zaujal porotu svým Spartakem ve stejnojmenném baletu (oba jsou členy souboru Divadla J. K. Tyla v Plzni) a Blanka Josephová-Luňáková, členka Divadla Alfa, ocenění získala za celoživotní mistrovství v oboru loutkového divadla. Finále naposledy s Ivanem Jáchimem Filmový festival Finále Plzeň začal 26. dubna už po osmadvacáté. Slavnostní zahájení bylo tentokrát mimořádné – promítnut byl restaurovaný a digitalizovaný film Jiřího Trnky Staré pověsti české. Na revitalizaci snímku se podílela společnost Plzeň 2015 spolu s Národním filmovým archivem. Festivalu naposledy šéfoval Ivan Jáchim, který jej vedl osmnáct let. Jižanský rock


19

Píseň Sweet Home Alabama zněla před zaplněným plochodrážním stadionem v Plzni na Borech na Svátek práce, tedy 1. května. Do České republiky poprvé zavítala slavná kapela – jižanský rock hrající Lynyrd Skynyrd. Do Plzně přijeli její fanoušci z celé republiky i ze sousedního Německa. Koncert se uskutečnil i díky podpoře majitele fotbalového klubu Viktoria Plzeň Tomáše Paclíka. Členové kapely si se zájmem před svým koncertem prohlédly Plzeňský Prazdroj, samozřejmě s ochutnávkou. Lindauerovi Maorové Úctyhodnými patnácti tisíci návštěvníky se může pochlubit výstava, kterou v rámci Plzně 2015 připravila Západočeská galerie v Plzni. Expozice Gottfried Lindauer (1839–1926). Plzeňský malíř novozélandských Maorů byla připravována několik let. Galerie divákům představila zajímavý životní příběh plzeňského rodáka v celé jeho šíři. Vystudoval malířství ve Vídni, poté se živil jako autor měšťanských portrétů a získával i církevní zakázky. Roku1874 odešel na Nový Zéland, kde portrétoval přední maorské osobnosti. Výstavě předcházela jednání se zástupci maorských kmenů i s Auckland Art Gallery, která kolekci portrétů Maorů schraňuje. Výstava byla za účasti představitelů Maorů zahájena 4. května maorským obřadem Kawemate. Ladislav Sutnar: návrat rodáka Hned tři na jaře zahájené výstavy připomněly dalšího slavného plzeňského rodáka. Ladislav Sutnar (1897–1976) byl světově proslulý všestranný průmyslový návrhář, grafický designér, pedagog a malíř, který žil od roku 1939 v USA. Průřez jeho rozsáhlou tvorbou nebylo možné vtěsnat do jediné výstavní síně, a tak v univerzitní galerii L. Sutnara byla od března k vidění jeho knižní tvorba, od května byla v Západočeském muzeu zpřístupněna výstava přibližující Sutnarovu užitou tvorbu a v Galerii města Plzně zahájena výstava Sutnarových Venuší. Noc s operou Divadlo J. K. Tyla v Plzni se pustilo do odvážného projektu – uvést operu pod širým nebem a nabídnout ji širokému spektru diváků a především ji přiblížit těm, kdo na ní do divadel nechodí. Noc s operou v lochotínském amfiteátru 26. června navštívilo na pět tisíc lidí. Organizátoři byli spokojeni a diváci určitě také, vždyť za doprovodu operního orchestru divadla zpívala Eva Urbanová, Miroslav Dvorský, Ivana Veberová a další. Týdny s barokem Festival 9 týdnů baroka byl ambiciózním projektem společnosti Plzeň 2015. Odstartoval na konci června a nabídl každodenní program po 63 dní v 63 lokalitách západních Čech. Rock for People Do DEPO2015 mimořádně 3. – 5. července zavítal festival Rock for People. Přinesl třídenní maraton muziky, jemuž vévodilo vystoupení slavné britské metalové kapely Motörhead. Divadlo pod plzeňským nebem Divadelní léto pod plzeňským nebem je již tradiční akcí, která dokáže během zhruba čtrnácti prázdninových dnů přitáhnout každý večer stovky diváků. Letos hlediště a jeviště vyrostlo v Proluce a v premiéře byla uvedena komedie Prokletí rodu Baskervillů aneb Pozor zlý pes! v hlavní roli s plzeňským rodákem Pavlem Baťkem. Chodské slavnosti Chodské slavnosti jsou jednou z největších kulturních událostí v regionu. Konají se v Domažlicích v polovině srpna, letos to bylo od 14. do 16. srpna. Zahájeny byly slavnostním odhalením Pomníku bitvy u Domažlic a pak již následoval v Domažlicích třídenní proud hudby, divadel a pouličních vystoupení. Obří loutky Poslední prázdninový víkend vyrazily desetitisíce lidí do centra Plzně, aby si nenechaly ujít jedinečný zážitek – obří loutky z Katalánska, které doprovázeli akrobaté, tanečníci a muzikanti. Představení La Niňa zahájilo mimořádný ročník festivalu Skupova Plzeň, jenž byl součástí projektu EHMK. V jeho rámci přijel do Plzně i světově proslulý animátor a spolupracovník Tima Burtona Peter Saunders.


20

Festival Divadlo I letos zavítal v září do Plzně mezinárodní festival Divadlo, který nabídl přehlídku současné tvorby českých i evropských tvůrců. 28. říjen s ‘Párply' V Plzni poprvé vystoupili slavní britští Deep Purple, kteří dokázali zaplnit Zimní stadion. Pro rockery tak vyvrcholily oslavy založení samostatného Československa. Během 28. října se oslavy státnosti konaly např. v DEPO2015 a potvrdily, že během necelého roku vzali Plzeňané areál depa za svůj, vždyť tam konaný festival Street food navštívily tisícovky lidí. Tečka: Rekordní album Západočeská metropole se s titulem EHMK rozloučila 12. prosince rekordním fotoalbem,na němž lidé zachytili svůj plzeňský rok 2015. Fotoalbum vedlo z nábřeží do DEPO2015 a měřilo 1234 metrů, zapsáno bude v tuzemské knize rekordů. Foto popis| MOTÖRHEAD vystoupili na Rock for People v DEPO2015. Foto popis| LYNYRD SKYNYRD nejprve navštívili Prazdroj, pak zahráli na Borech. Foto popis| NOC S OPEROU byl sebevědomý projekt Divadla J. K. Tyla v Plzni, který operní melodie a hvězdné pěvce (nechyběla Eva Urbanová) zavedl pod širé nebe. Do lochotínského amfiteátru na operu přišly tisíce posluchačů. Foto popis| ANETA LANGEROVÁ na Žebříku. Foto popis| PROVAZOCHODEC David Dimitri přešel 17. ledna nad zaplněným náměstím Republiky. Projekt Plzeň – Evropské hlavní město kultury byl zahájen. Foto autor| Foto: na dvoustraně: archiv Deníku (9 x) a Pavel Křivánek(1x) Foto popis| DEEP PURPLE v Plzni před plným Zimním stadionem 28. října. Foto popis| FESTIVAL 9 týdnů baroka putoval po památkách Plzeňského kraje. Foto popis| NÁVRAT Ladislava Sutnara do rodného města se uskutečnil i díky třem výstavám, které se zabývaly všemi aspekty jeho tvorby. Foto popis| OBŘÍ LOUTKY v ulicích Plzně zahájily na konci srpna mimořádný mezinárodní ročník Skupovy Plzně. Vítaly je zaplněné ulice. Foto popis| VÝSTAVU Gottfrieda Lindauera přijeli do plzeňských Masných krámů v květnu zahájit Maorové z Nového Zélandu. Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Příloha Rok 2015 v plzeňskem kraji - kultura; 66 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Příloha Rok 2015 v plzeňskem kraji - kultura; 66 Publikováno| Domažlický deník; Příloha Rok 2015 v plzeňskem kraji - kultura; 66 Publikováno| Klatovský deník; Příloha Rok 2015 v plzeňskem kraji - kultura; 66 Publikováno| Rokycanský deník; Příloha Rok 2015 v plzeňskem kraji - kultura; 66 Publikováno| Tachovský deník; Příloha Rok 2015 v plzeňskem kraji - kultura; 66 ID| 774feffa-c25d-4388-94ef-84d47d94006b

Právo

INFORMUJEME 29.12.2015

Právo

str. 15 Západní Čechy - Plzeňský kraj, Karlovarský kraj Západočeské muzeum v Plzni

Plzeň VÝSTAVY Západočeské muzeum: Česká krajinomalba ze sbírky Kooperativy (do 12. 2. 2016). České Budějovice


21

DIVADLA Historická budova: Archa naděje (út 19), Saturnin (st 19), Zavolejte Jeevese (čt 17). DK Metropol: Země úsměvů (19), Labutí jezero (st 17), Holka nebo kluk (čt 17), Novoroční galakoncert (pá 16). Na Půdě: Zpívám, tedy jsem (st 19.30). Malé divadlo: Jak jsem byl Cyrano (17), Etiketa pro sígry (st 17), Filmmakeři (čt 10). na FM 106,4 Foto popis| Regionální mutace| Právo - jihozápadní Čechy

Právo Víkend

Loutkář recesista aneb Potrefený tatínek Jiřího Suchého 4.12.2015

Právo Víkend str. 17 Retro Západočeské muzeum v Plzni

Blanka Kovaříková

Několik generací, které vyrostly na poetice a humoru Jiřího Suchého, netušilo, jak silný vliv na něj měl jeho tatínek. Jiří a jeho mladší bratr Ondřej mu říkali Jáša, jak si to sám přál. Teprve výstava v Muzeu loutek v Plzni, nazvaná Jaroslav Suchý loutkář a vynálezce, odhaluje zapomenutého a správně potrefeného umělce v tom pravém světle. Netušila jsem, že pan Suchý v padesátých letech bavil loutkami děti po celé Praze. „Všechno, co kdy dělal, bylo svým způsobem jiné,“ říká o něm Jiří Suchý. Sám si vyrobil bubny Jaroslav Suchý se narodil v roce 1903 v Klatovech. Byl synem truhláře a sám se také truhlářem vyučil. Zručnost v práci se dřevem se mu později velmi hodila. V jednadvaceti se vydal na zkušenou do Francie, kde získal certifikát modeláře. Kvůli vojenské službě se vrátil do Čech, v roce 1931 se oženil s Růženou Beštovou a ještě téhož roku se jim v Plzni narodil Jiří. Rok nato se přestěhovali do Klatov, kde Jaroslav Suchý hrál na vlastnoručně vyrobené bubny v kavárenském orchestru Ladislava Hlinky. Skládal muziku a psal písňové texty. Kromě toho byl houslistou v malém orchestru, který v místním kině zajišťoval hudební podkres k němým filmům. Stal se také členem ochotnického spolku Zeyer, ale naplno ho uspokojilo až pozdější vlastní loutkové divadlo. Kdy s ním přesně začal, nevědí ani jeho synové. Ondřej se narodil až čtrnáct let po Jiřím, takže ho nelze v tomto smyslu považovat za skutečného pamětníka. „Když maminka zjistila, že mám hudební nadání, řekla tatínkovi: ,Musíme odjet do Prahy. Tady se plně nerozvine.‘ A donutila otce, který byl v těchto věcech jako já, nerad se pouštěl do nějakých dobrodružství, abychom se odstěhovali. Myslím si, že to od ní bylo tenkrát velmi moudré rozhodnutí. V Praze jsem dostal možnosti, o jakých by se mi jinde ani nesnilo,“ vzpomíná Jiří Suchý. Tak se koncem třicátých let ocitli v hlavním městě, což byl významný zlom i pro tvorbu Jaroslava Suchého. Loutky vzala velká voda Zaměstnání našel u Československých státních drah a ve volném čase se věnoval ve spořilovské dílně výrobě loutek. Na jejich tělíčka používal prakticky cokoli -hobliny, papír, hadříky, drátky, gumy i kaučukové trubice. Zespodu k nim připevňoval hůlky, za něž se vodily po jevišti. Mezi loutkáři se jim říká javajky. Celkem jich prý vyrobil na tři sta, v rodině se ale nezachovaly. „Bohužel loutky, které měl ve velkém kufru doma ve sklepě (ještě v Široké ulici 11, kde jsme později bydleli), zmizely. Vzala je nejspíš velká voda. Před léty se však u mě v Šemanovicích objevili manželé, kterým prý kdysi tatínek nějaké loutky prodal a oni je přijeli věnovat do Nostalgické myši, zdejšího společenského minicentra. Po dohodě s bratrem jsem tyto loutky spolu s různými výstřižky o tatínkově loutkářské činnosti věnoval Západočeskému muzeu, tedy jeho pobočce, Muzeu loutek v Plzni. V Plzni máme dodnes příbuzné ze strany maminky, která je tam také pochovaná, zkrátka - tatínkova pozůstalost tam jaksi patří. Pracovníci muzea si dali práci a podle fotografií zhotovili repliky několika dalších loutek, ostatní pak dokonale zrestaurovali,“ řekl mi Ondřej Suchý. Na jevišti s ním málokdo vydržel


22

Jiří Suchý jako kluk pomáhal tatínkovi loutky omalovávat, a dokonce s ním jeden čas i vystupoval. Od roku 1949 hráli pod jménem Modrá trojka, později Modrá scéna (názvy napovídají, že soubor byl pod záštitou železničářů). „Když jsem objevil své jméno vytištěné mrňavými písmeny na plakátu, byl jsem na to děsně pyšnej a říkal jsem si: ,Tak, už je to tady!‘ To už jsem miloval Voskovce a Wericha a byl jsem pevně odhodlaný stát se jako oni také slavným komikem.“ Jinak s Jášou údajně málokdo vydržel hrát, protož zároveň musel snášet všechny jeho nálady. „Tím obětavcem se stala Jarmila Přibylová, maminka mého spolužáka a přítelkyně naší maminky. Později, když maminka umřela, o tatínka se i starala,“ doplňuje Ondřej Suchý. „Naše maminka, vlídná a tichá žena, s ním také zkusila hrát, ale svou účast jednou ukončila rázně uprostřed veřejné produkce v Parku kultury a oddechu Julia Fučíka. Mlčky se sebrala a odešla a Jáša zůstal s loutkami sám. Celé představení musel odehrát tak, že je nejen sám vodil, ale měnil i jejich hlasy z mužských na ženské a na dětské.“ Co vidělo padesát tisíc diváků? Nepředstavujme si klasické loutkové divadlo s pohádkami. Většinou šlo o výchovná, osvětová představení, jakési agitky, během nichž se malí diváci dozvěděli, jak pečovat o chrup, jak sbírat odpadové suroviny, jak spořit apod. Nezáživná témata ovšem Jáša zpestřoval osobitým humorem. Navíc své loutky neustále vylepšoval například jim zaváděl do hlaviček gumové hadičky, na jejichž koncích byly přidělané klystýry plné vody. Loutky kloktaly a plivaly vodu z jeviště na dětské publikum, které prý doslova řvalo nadšením. Některé loutky měly místo očí balónky, které zespoda nafukoval úzkou hadičkou. Nebo měl figurku, která jako by kouřila. Držela v ruce cigaretu a Jáša do ní opět hadičkou pouštěl kouř. Vymýšlet podobné fígle, to ho skutečně hodně bavilo. Dnes lze těžko uvěřit, že jeho produkci zhlédlo na 50 000 dětských i dospělých diváků během jediné akce zemědělské výstavy v říjnu 1949. Tehdy s loutkami účinkoval ve Výstavním pavilonu na Václavském náměstí v místech, kde dnes stojí hotel Jalta. V červnu 1950 zase hrál v Bílé labuti v rámci akce Radostné dny mládeže. Výstava Jaroslav Suchý, loutkář a vynálezce je v Muzeu loutek v Plzni k vidění do konce letošního roku Tisk tehdy psal: „U vchodu do obchodního domu dostane každé dítě jízdenku na pojízdný chodník, který je přiveze do dětského ráje, k dětské železnici, kterou postavili dětem pro potěšení železničáři, dále k loutkovému divadélku, kde železničář, loutkář J. Suchý se svým Kašpárkem Modráčkem tak pěkně dětem vypráví o úkolech železnice…“ Suchého divadélko hrálo na nejrůznějších místech - ve výloze Domu obuvi, v čekárně hlavního nádraží, v kulturních domech, ve školkách… V letech 1949-85 uvedlo na 15 000 představení! Dobrodinec malých bytů Jaroslav Suchý byl také kutil vynálezce. „Doma jsme měli gauč, jehož opěradlo tvořily peřiny. Když se to večer odklopilo, byla z toho ustlaná postel. Vymyslel také příborník, který se dal za minutu proměnit v pohovku s knihovničkami. Prototyp si tehdy zamluvilo Divadlo Spejbla a Hurvínka a v novinách pak o něm vyšel článek nazvaný Dobrodinec malých bytů,“ vzpomíná Jiří Suchý. V civilním životě prošel Jáša mnoha zaměstnáními - v propagaci, v dopravním nakladatelství, podílel se na výrobě instruktážních filmů. Ostatně byl to on, kdo vtiskl Jiřímu poprvé kameru, a tím ho možná přivedl k touze natáčet vlastní filmy. Ondřej s Jiřím měli s tatínkem dvě společná vystoupení - v hodinovém rozhlasovém pořadu a v televizní Kavárničce dříve narozených, věnované tehdy jeho devadesátým narozeninám. Svým v té době již slavným synům řekl: „Já mám úžasnej hudební sluch -no není divu, dyk ho mám po vás!“ Jaroslav Suchý zemřel v 92 letech 30. července 1995 a svým nejbližším stačil ještě vzkázat: „Až umřu, radujte se se mnou!“ Foto popis| Jaroslav Suchý se svými loutkami Foto popis| Rok 1928: Kavárenský orchestr, tatínek Jaša uprostřed Foto popis| Jaroslav Suchý s dětmi v zákulisí tehdejšího Parku kultury a oddechu Julia Fučíka, dnes Výstaviště Holešovice Foto popis| Jaša se syny Ondřejem (vlevo) a Jiřím Foto autor| Foto archiv Ondřeje Suchého


23

Rokycanský deník

Soubory a muziky Rokytky se nezastaví 7.12.2015

Rokycanský deník str. 3 Rokycansko Západočeské muzeum v Plzni

(naš)

Rokycany – Jednotlivé folklórní soubory a muziky, přes rozmanitá jména působící pod jednotným označením Rokytka, měly přes víkend napilno. Už v pátek, v 18 hodin, jeden z nich – Muzika Sluníčko – zamířil do Západočeského muzea v Plzni, kde absolvoval benefiční koncert. V neděli pak měl spojený celek Rokytky propůjčenou sokolovnu. Na programu byla první z generálek na veliké tradiční představení Koleda, koleda, které je naplánované na sobotu 12. prosince (sokolovna, od 14 a 18 hodin). V pestrých obrazech postihuje zvyky celého adventu. Včerejší zkouška trvala od 9 do 15 hodin. Ve středu je na řadě další. Region| Západní Čechy


24

Přehled zpráv

Recommend Documents