Přehled zpráv

Přehled zpráv 11.2.2014 - 12.2.2014 MÚ Česká Lípa Českolipský deník ČÍSLO DNE ............................................................................................................................................................. 2 12.2.2014 Českolipský deník str. 1 Titulní strana MÚ Česká Lípa

Poznejte příběh Jana Nepomuckého ................................................................................................................... 2 12.2.2014 Českolipský deník str. 3 Českolipsko MÚ Česká Lípa (red)

Před 190 lety se v České Lípě narodil právník a spisovatel Gustav Freund ................................................... 2 12.2.2014 Českolipský deník str. 2 Českolipsko MÚ Česká Lípa (mip)

ČRo Sever Nemocniční stravu v České Lípě si pacienti chválí ............................................................................................ 3 11.2.2014 ČRo Sever str. 1 13:20 Informace ze severu Čech MÚ Česká Lípa

Mladá fronta DNES Česká Lípa: dříve uhelná křižovatka, dnes turisté ............................................................................................. 5 12.2.2014 Mladá fronta DNES str. 1 Kraj Liberecký MÚ Česká Lípa (hs)

Lípa má opravené nádraží a bude mít další. Za miliardu. .................................................................................. 5 12.2.2014 Mladá fronta DNES str. 1 Kraj Liberecký MÚ Česká Lípa Jan Šebelka

Úředník by se měl zvednout ze židle ................................................................................................................... 6 12.2.2014 Mladá fronta DNES str. 2 Kraj Liberecký MÚ Česká Lípa Marek Csizmazia

Slovácké noviny - regionální týdeník K psaní mě vždycky spolehlivě dotlačí termín a můj producent ...................................................................... 6 12.2.2014 Slovácké noviny - regionální týdeník str. 8 Lidé Slovácka MÚ Česká Lípa BLANKA MALUŠOVÁ

Přehled zpráv

1 © 2014 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz | [email protected]

MÚ Česká Lípa Českolipský deník

ČÍSLO DNE 12.2.2014

Českolipský deník str. 1 Titulní strana MÚ Česká Lípa

613 Přesně čtyři hodiny měli minulý pátek rodiče na to, aby přivedli své dítko k zápisu na některou ze základních škol zřizovaných městem Česká Lípa. Dostavilo se jich celkem 613, z toho dokonce šest dětí mladších šesti let. Počet dětí, které chodí k zápisům do první třídy, v posledních letech neustále stoupá. V porovnání s loňským rokem letos k zápisům v České Lípě přišlo o 121 dětí více (v roce 2013 přišlo k zápisu celkem 492 dětí). V roce 2012 jich bylo 439, v roce 2011 – 381. Meziročně ale stoupl také počet dětí, u kterých rodiče požádali o odklad. U letošních zápisů to bylo sedmdesát děti, v roce 2013 jich bylo 61, pro ilustraci v roce 2012 bylo jen 43 dětí, u kterých rodiče požádali o roční odklad. Foto popis| Region| Severní Čechy

Poznejte příběh Jana Nepomuckého 12.2.2014

Českolipský deník str. 3 Českolipsko (red) MÚ Česká Lípa

POZVÁNKA Česká Lípa – Uměli byste vyjmenovat, kolik svatých Janů z Nepomuku máme v České Lípě? Tento světec je svázán nejen s dramatickou dobou tvrdí roztržky krále Václava IV. s arcibiskupem Janem z Jenštejna, ale vlastně i s dalšími českými dějinami. Světec, který připomíná víru a nutnost zamýšlet se nad našimi hříchy na tolika místech naší krajiny i městeček a měst. Právě nejznámějšímu českému světci bude patřit středeční setkání v Akademii Jana Amose Komenského v České Lípě. Přednášet přijede Vít Vlnas, český historik specializující se na kulturu a umění baroka. Je ředitelem Sbírky starého umění Národní galerie a přednáší dějiny 16. a 18. století na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Beseda se koná 12. února od 19 hodin v sídle českolipské akademie v Mariánské ulici. Region| Severní Čechy

Před 190 lety se v České Lípě narodil právník a spisovatel Gustav Freund 12.2.2014

Českolipský deník str. 2 Českolipsko (mip) MÚ Česká Lípa

Česká Lípa – Jeho krátké texty jsou součástí publikace Spitzberg – Album, která představila tvorbu německých prozaiků a básníků, pocházejících z Českolipska. Gustav Freund, rodák z České Lípy se tak zařadil mezi známá jména německé literatury na Českolipsku. Freund se v České Lípě narodil 12. února 1824, od jeho narození tak dnes na den přesně uplyne 190 let. Na univerzitě vystudoval právní obor a působil jako advokát a spisovatel ve Vídni. Zajímavostí je, že Freund byl za kritiku poměrů v Rakousku tři roky vězněn. Strádání mu ale zřejmě neubralo na vitalitě, zemřel až v 80 letech, 1. dubna 1904 ve Vídni. Region| Severní Čechy

Plné znění zpráv


ČRo Sever

Nemocniční stravu v České Lípě si pacienti chválí 11.2.2014

ČRo Sever

str. 1 13:20 Informace ze severu Čech MÚ Česká Lípa

moderátor -------------------Nemocniční strava nemusí být nutně symbolem něčeho, co není dobré, co nám nechutná. Českolipská nemocnice začala vařit nová zdravá, ale zároveň chutná jídla, která jsou i pěkná na pohled. Vedoucí stravovacího provozu Marián Bučko před rokem a půl totiž předělal tehdejší stravovací systém a do jídelníčků začlenil nejen moderní recepty, ale i vlastní. Jde to i přesto, že má stále na pacienta a den stanovenou sumu peněz, do které se musí vejít. Marián BUČKO, vedoucí stravovacího provozu -------------------Standardy jsou nastavený podle dietního systému jídla jako takové, ale racionální strava si myslím, že je pestrá až dost, jako třeba lasagne a podobně. Tomáš MAŘAS, redaktor -------------------Takže pacienti, kteří jsou hospitalizovaní v českolipské nemocnici a nejsou to dietáři, tak si můžou dopřát takové dobroty, jako jsou lasagne, segedín, znojemskou děláte také. Marián BUČKO, vedoucí stravovacího provozu -------------------Jednou za rok, maximálně dvakrát, jinak se většinou jakoby snažíme ten jídelní lístek nastavit tak pestře, aby prostě ten pacient byl spokojenej. Aby odcházel domů s tím, že teda neměl každý den omáčku. Tomáš MAŘAS, redaktor -------------------Čím se liší ta současná nemocniční strava od té stravy, která třeba panovala v 80. letech? Marián BUČKO, vedoucí stravovacího provozu -------------------Jako hlavně si myslím, že to je dobou, máme více možností, ať už teda na trhu. Prostě máte čerstvý bylinky, který jsou dostupný dneska každý den. Receptů je taky rozhodně více. Tomáš MAŘAS, redaktor -------------------Říká Marián Bučko, vedoucí stravovacího provozu českolipské nemocnice a dodává: Marián BUČKO, vedoucí stravovacího provozu -------------------Vycházíme z dotazníkovýho šetření, zpětná vazba je důležitá, ať už od pacientů nebo od zaměstnanců, co si přejou, co si nepřejou a co jim chutná a co nikoli. Beru v potaz to, co lidi chtěj. Tomáš MAŘAS, redaktor -------------------Co vím, tak vy tady praktikujete i to, že jídlo musí být i pěkné na pohled. Marián BUČKO, vedoucí stravovacího provozu -------------------Tam jsem se inspiroval hlavně tou čerstvou bylinkou, nejvíc teda petrželkou. Když už prostě máte suchou rýži s mrkví, pro tu nejpřísnější dietu, tak prostě když tam dáte kousek petrželky, tak už to na oko vypadá jinak a barevně, že jo.



Tomáš MAŘAS, redaktor -------------------Šéfkuchařka Kristýna Freyerová tady momentálně připravuje jedno z dnešních jídel. Jak jste vnímala tu změnu, která vlastně přišla, že se začalo vařit jinak? Kristýna FREYEROVÁ, šéfkuchařka -------------------Jsem se vztekala, protože je víc práce. No, ale stojí to za to, no. Tomáš MAŘAS, redaktor -------------------A máte ohlasy od pacientů? Kristýna FREYEROVÁ, šéfkuchařka -------------------Máme, máme, no. Chválej lidi na Facebooku a takhle, co máme stránky. Dobrý. Tomáš MAŘAS, redaktor -------------------Že si jídlo nechválí jen personál nemocniční kuchyně, potvrdila i Eliška Petrůvová, která je v nemocnici hospitalizovaná už 2 měsíce. Eliška PETRŮVOVÁ, pacientka -------------------Chutná. Mně osobně ano. Tomáš MAŘAS, redaktor -------------------Co vám chutná nejvíc? Eliška PETRŮVOVÁ, pacientka -------------------Mají tady vynikající polívky a bramborový kaše a cokoliv k tomu. Tomáš MAŘAS, redaktor -------------------Taky souhlasíte s tím? pacientka -------------------Taková gulášová polívčička nebo dršťková polívčička, ty jsou výborný a bramborový kaše jsou vynikající. Eliška PETRŮVOVÁ, pacientka -------------------A jsou opravdu dobře udělaný. Tomáš MAŘAS, redaktor -------------------A vy máte možnost posoudit to jídlo teď a třeba jídlo, které tady bylo před 10 lety nebo s jídlem někde jinde v nemocnici? Eliška PETRŮVOVÁ, pacientka -------------------Rozhodně se to zlepšilo teďko. Před třemi roky jsem byla dole na operacích asi na třech. Tomáš MAŘAS, redaktor -------------------Vedoucí stravování českolipské nemocnice Marián Bučko často používá i odzkoušené domácí recepty. Nemocniční strava, která pacientům chutná, přitom splňuje přísné nutriční normy. Tomáš Mařas, Česká Lípa.



Mladá fronta DNES

Česká Lípa: dříve uhelná křižovatka, dnes turisté 12.2.2014

Mladá fronta DNES str. 1 Kraj Liberecký (hs) MÚ Česká Lípa

ČESKÁ LÍPA Město Česká Lípa je železničním uzlem od druhé poloviny devatenáctého století. První železnici zde postavila Česká severní dráha, což byla privátní železniční společnost v Rakousku-Uhersku, která vlastnila a provozovala několik tratí v severních a středních Čechách. Historií železniční dopravy v regionu se profesně zabývá Ladislav Smejkal z českolipského muzea. * Kdy jel v České Lípě poprvé vlak? Čtrnáctého listopadu 1867. Tehdy byla slavnostně dána do provozu trať Bakov nad Jizerou - Česká Lípa. Měřila přesně pětačtyřicet kilometrů. Tehdy byla postavena železniční budova, která se ale už v roce 1892 přestavovala, a od té doby se s tím nepřestalo. Naposledy to bylo v roce 2004. * Z kolika směrů se z České Lípy, nebo do ní, jezdilo? V roce 1869 byla dokončena trať do Rumburku a o tři roky později do Benešova nad Ploučnicí, kde navazovala na směr do Děčína. Trasa do Litoměřic byla otevřená v roce 1899 a o rok později se začala stavět trať do Liberce. Poslední byla postavena trať z České Lípy do Kamenického Šenova. Ta už je ale zrušená a také do Liberce se jezdí jinudy. * Proč se právě Lípa stala významným železničním uzlem? Bylo to hlavně kvůli černému uhlí, které se tudy vozilo z Kladna, a hnědému ze severočeské hnědouhelné pánve. Byla to taková uhelná křižovatka. * Jaký význam má železniční uzel Česká Lípa dneska? Velký, hlavně pro turistický ruch. Všude kam vlaky jedou je krásná příroda a jsou historické zajímavosti. To není nikde jinde v republice. Regionální mutace| Mladá fronta DNES - liberecký kraj

Lípa má opravené nádraží a bude mít další. Za miliardu. 12.2.2014

Mladá fronta DNES str. 1 Kraj Liberecký Jan Šebelka MÚ Česká Lípa

Nové nádraží v České Lípě postaví za evropské peníze. Vyroste 300 metrů od původního, které přitom před deseti lety prošlo opravou. Radujme se! V České Lípě budou mít do konce roku 2015 zcela nové železniční nádraží. Co na tom, že před deseti lety bylo za devět milionů opraveno to původní, které stojí na stejném místě již od roku 1892. „My projekt vítáme a podporujeme. Máme k tomu hned několik důvodů. Za prvé to budou mít lidé na vlak ze středu města blíž o několik set metrů,“ říká starostka České Lípy Hana Moudrá o stavbě, o níž by se mělo definitivně rozhodnout do konce února, kdy zasedá Centrální komise Českých drah. Cena stavby se má pohybovat mezi devíti sty miliony a jednou miliardou. Právě tato částka a rychlost projednávání vzbuzuje u některých odborníků pochybnosti. Drážní specialista Jindřich Berounský upozorňuje na to, že se bude stavět z peněz evropského Operačního programu Doprava, který končí v roce 2015. To je i termín plánovaného dokončení stavby. „Dojde ke kompletní přestavbě nástupišť, prodloužení tratě o tři sta až tři sta padesát metrů, vybudování podchodu, vytvoření terminálu. Budou tam WC, čekárna, prodejna lístků a další zázemí. Nová a stará budova se spojí v



jeden funkční celek,“ vysvětluje Marek Pinkava, projektant firmy SUDOP Praha, která stavbu pro Správa dopravní železniční cesty připravuje. V současné době to není jediná železniční stavba, který se na Českolipsku chystá, nebo provádí. Od nového roku kompletně rekonstruují trať z Liberce do České Lípy, začala také oprava kolejí do Litoměřic. Pikantní na chystané modernizaci českolipského nádraží je, že původní, před deseti lety opravená budova, patří někomu jinému, než Správě dopravní železniční cesty. Jejím vlastníkem je Regionální správa majetku ČD. Přestože s novým terminálem zpočátku tato organizace nesouhlasila, tlak na využití evropských fondů, které ČR využívá nejméně z celé Unie, byl tak velký, že nakonec ustoupila. Mluvčí Generálního ředitelství Českých drah Petr Šťáhlavský k tomu uvedl: „Jako dopravce vítáme rekonstrukci kolejišť a výstavbu nových bezbariérových nástupišť, které usnadní cestování všem cestujícím, nejen osobám se zdravotním handicapem. Tato nová nástupiště jsou ve stejné výšce jako podlaha nízkopodlažního vozidla. Díky tomu mohou snadno cestovat nejen vozíčkáři, kteří pak nepotřebují téměř žádnou asistenci, tak senioři, cestující s dětmi, jízdními koly a podobně.“ Jeden z nejpádnějších důvodů pro stavbu nového nádraží je plánovaný podchod pod tratí, který umožní lepší přístup do českolipské průmyslové zóny. „U nové odbavovací haly chceme postavit terminál pro městskou a příměstskou dopravu. Měl by s nádražím zásadně zlepšit komfort cestovní,“ upřesnila starostka Hana Moudrá. Foto popis| Vlakové nádraží Původní nádraží stojí na stejném místě v Lípě už od roku 1892, nyní připravují stavbu nového za miliardu. Foto autor| Foto: Ota Bartovský, MAFRA Regionální mutace| Mladá fronta DNES - liberecký kraj

Úředník by se měl zvednout ze židle 12.2.2014

Mladá fronta DNES str. 2 Kraj Liberecký Marek Csizmazia MÚ Česká Lípa

Zápisník Jsem rád, že je Česká republika už delší dobu součástí Evropské unie a těším se na to, až jednou přijmeme euro. I přes řadu chyb je dnešní sjednocená Evropa to nejlepší, co v historii starý kontinent doposud potkalo. Ale nad tím, co se někdy děje s dotacemi z různých fondů, zůstává rozum stát. Zřejmě je nutné rychle utratit evropské peníze, a tak v České Lípě za téměř miliardu! postaví nové vlakové nádraží, i když jedno opravené už mají. Jak podotkl jeden z kolegů v redakci, dalo by se za tyto peníze postavit 200 rodinných domů. Nebo opravit kilometry silnic. Nebo vybudovat desítky mateřských školek. Našla by se spousta projektů, které by ohromnou sumu využily smysluplněji. To by ale chtělo úplně změnit systém přidělování dotací. Úředník by se měl zvednout ze židle, vyrazit do terénu a zjistit, kde jsou peníze nejvíc zapotřebí. Foto popis| O autorovi| Marek Csizmazia, editor MF DNES Regionální mutace| Mladá fronta DNES - liberecký kraj

Slovácké noviny - regionální týdeník

K psaní mě vždycky spolehlivě dotlačí termín a můj producent 12.2.2014

Slovácké noviny - regionální týdeník str. 8 Lidé Slovácka BLANKA MALUŠOVÁ MÚ Česká Lípa

V seriálu rozhovorů vám dnes představujeme scenáristu z Uherského Hradiště a čerstvého držitele Ceny české filmové kritiky Štěpána Hulíka: Uherské Hradiště – Čerstvý držitel Ceny české filmové kritiky a objev roku scenárista Štěpán Hulík pochází z Uherského Hradiště. Letos třicetiletý mladík se do filmových dějin zapsal scénářem k trojdílnému dramatu Hořící



keř, který natočila polská režisérka Agnieszka Holland. Film sbírá jednu cenu za druhou jak pro tvůrce, tak i herce. Hradišťský scenárista dnes už pracuje na dalším díle, tentokrát o Evě Olmerové. Slováckému deníku prozradil,kde bere inspiraci, co plánuje do budoucna a jak vidí českou filmovou scénu ze svého odborného pohledu. * Před pár dny jste získal cenu kritiky a stal jste se objevem roku, co to pro vás znamená? Posune vás to někam? Ocenění samotné člověka neposune nikam. Možná vám dodá trochu autorského sebevědomí, ale stejně platí, že s každým dalším projektem začínáte znova od začátku. Stejné obavy, stejné pochybnosti – včetně těch o sobě, jestli na to člověk stačí. Ceny jsou důležité hlavně pro lidi okolo vás, pro ty, kteří vám dávají práci nebo ji financují. Když máte cenu, mají pocit, že jste větší sázka na jistotu, víc vám věří. * Snímek Hořící keř sbírá mnoho cen, čím si myslíte, že to je? Je to spojení několika věcí: silného tématu, které dosud nebylo v hraném filmu zpracované, dále toho, že Hořící keř je i přes dílčí nedostatky zkrátka dobrý film srozumitelný široké skupině diváků, toho, že ho natočila jako svoji první originální produkci u nás světová televize HBO, také faktu, že výsostně českou látku režírovala slavná světová režisérka, i toho, že filmová produkce loňského roku byla mimořádně slabá a Hořící keř z ní nepřehlédnutelně vyčnívá. * Jako jeden z tvůrců mluvil jste do obsazení v dramatu? Agnieszka Holland je vstřícná a otevřená osoba, takže se ptá lidí okolo na jejich názor, ale hlavní zodpovědnost za herecké obsazení je vždycky na režisérovi. Osobně jsem měl jediný návrh a prosbu – aby roli poslance Nového hrál Martin Huba. Jsem rád, že jak Agnieszka, tak pan Huba byli pro. * Jak dlouho vám trvalo napsat tento scénář? Byla chvíle, kdy jste s tím chtěl seknout? S přestávkami jsem na scénáři pracoval asi čtyři roky. Seknout jsem s tím chtěl mockrát – a taky to několikrát udělal. Palachův příběh je ale tak silný, že si mě nakonec vždycky přitáhl zpátky. * Jan Palach je poměrně vážné téma, nalákala by vás například nějaká televize do komerčního projektu? Mám to velké štěstí, že se můžu věnovat jen projektům, které opravdu chci dělat, na kterých mi osobně záleží. A zatím se našli lidé, kteří jsou ochotní mi za to zaplatit. Takže necítím potřebu jít psát pro obživu třeba nekonečný seriál. A z jiných důvodů než pro peníze tonemásmysl dělat. * Než se člověk pustí do scénáře, co by měl o daném tématu podle vás vědět? Na začátku práce musíte vědět všechno. Musíte do sebe všecko nasát jako houba – a pak to ve správnou chvíli všechno zapomenout. Vurčitou chvíli musí člověk začít psát, jako by nevěděl vůbec nic, jako by všechno teprve objevoval. Jinak hrozí, že váš příběh bude předvídatelný a nudný. * Co vás dokáže v psaní takzvaně nakopnout? Termíny a můj milovaný producent Tomáš Hrubý, který kdyby mně každý den dvakrát nezavolal a nezkontroloval, zda se neflákám, asi by neusnul. * Přikláníte se ve filmech zakládajících se na nějaké historické události spíše k co největší věrnosti, nebo fantazii v rámci možností? Podle mě by film založený na skutečných událostech měl především pravdivě sdělit podstatu věci. A sdělit ji tak, aby výsledek divák sledoval bez dechu. Takový film nesmí lhát, překrucovat zásadní skutečnosti, ale jinak je podle mě v právu autora udělat vše, aby vytvořil strhující příběh. * Kde hledáte náměty ke scénářům? Žiju.



* Máte oblíbené místo, kde se vám píší texty nejlépe? Jak vůbec vypadá takový den scenáristy, kolik hodin za týden píšete? Snažím se psát každý den aspoň pár hodin. Když mám třeba dva dny pauzu, začínám být nervózní. Jinak se mně v poslední době nejlíp pracuje u mojí přítelkyně v Plzni. Máme na stěně velký obraz brooklynského mostu, a když pod ním sedím a píšu, mám pocit, že už jsem jednou nohou v Hollywoodu. * Je nějaký člověk, na kterém si zkoušíte, jestli se bude scénář líbit? Kdo ho čte jako první? Prvním kritikem je skoro vždycky už zmiňovaný Tomáš Hrubý. Věřím mu do té míry, že když mi řekne, že moje měsíční práce nestojí za nic, mačkám na počítači delete. Tomáš si svou moc naštěstí uvědomuje a je s kritikou opatrný... * Vystudoval jste kromě scenáristiky i filmovou vědu, myslíte si, že vám to ve vaší práci pomáhá? Určitě. Viděl jsem spoustu filmů, které bych jinak neviděl, a můžu z nich nenápadně vykrádat, aniž by si toho všimlo příliš mnoho lidí. Taky jsem na škole potkal spoustu dobrých lidí. * Máte nějaký sen, čeho byste chtěl profesně dosáhnout? No ano, ale je to sen, a tak o něm nebudu mluvit a budu si ho jen pěkně potichu snít. * Připravujete scénář o Evě Olmerové, proč právě ona? Protože to byla fascinující, mnohovrstevná osobnost, na které se dá ukázat velká spousta věcí. S Martinem Krejčím, který bude film Čekej tiše režírovat, se snažímeEvin příběh vyprávět jako univerzální příběh člověka bojujícího ten nejtěžší zápas – se sebou samým. * Jak jste s prací daleko a kdy by se mělo začít natáčet? Dlouho jsme hledali dramatický klíč, jak celý příběh uchopit a z jaké perspektivy ho vyprávět. Teď začínáme pracovat na scénáři, a když vše půjde, jak má, začne se v roce 2016 natáčet. * Vaše „počátky u filmu“ jsou spojené s Letní filmovou školou v Uherském Hradišti, je za vaším zájmem o kinematografii právě ona? Co vás k filmu vůbec přivedlo? Já vlastně nevím, co mě k filmu přivedlo. Co moje paměť sahá, měl jsem filmy rád. Časem se mi začalo zdát, že by mi možná mohlo jít je sám dělat. Filmovka je na prohloubení lásky k filmům ideální prostředí. Člověk při ní zažije spoustu pěkných mimofilmových zážitků, které mu zpětně zkrásní i ty filmy... * Na českou filmovou tvorbu jsou různé názory, podle některých upadá, podle jiných má svou úroveň, jak byste současnou tvorbu ohodnotil vy? Česká filmová tvorba neupadá, už dávno upadla. Převážná většina filmů vznikajících u nás jsou bohužel zcela zbytečné počiny, které nezajímají ani diváky u nás, natož za hranicemi. Chybí odvaha na mnoha úrovních: u autorů, kteří se bojí zpracovávat obtížná témata a zkoušet nové formální cesty a radši hladí diváky po srsti, u producentů, včetně veřejnoprávní televize a fondu kinematografie, kteří by umělecky riskantnější díla měli už z principu podporovat. Jakýmsi nevyhlášeným ideálem je u nás zlatá česká střední cesta. Vznikají bezpohlavní snímky, které nikoho příliš neurazí, ale zároveň nikoho skutečně nezaujmou. Divák si je za dva dny nepamatuje, jediným výsledkem je, že se zbytečně proinvestovalo několik desítek milionů, které se mohly radši vložit do něčeho smysluplnějšího. * Získal jste cenu Magnesia Litera za vaši rozšířenou diplomovou práci z filmové vědy, plánujete napsat nějakou další knihu? Téma by bylo, s časem je to bohužel horší. Ale rád bych se ještě někdy o něco rozsáhlejšího než filmovýscénář pokusil. * Na Slovácku jste známý jako jeden z pořadatelů recesistické akce Giro de Pivko, jak jste se k ní dostal a co se vám na ní líbí?



Na Giro jsem s taťkou chodíval užjakomalýklukašíleněměto bavilo. Když jsem časem vyrostl, naučil se jezdit na kole a pít nealkoholické pivo, bylo jasné, že se musím k Giru připojit. Jsem hlavně rád, že jsem mohl potkat starší kluky, kteří Giro před desetiletími zakládali: Kokina, Kuřu, Perlu, Gowu, Zdenu Kupa... Na ně se každý rok těším nejvíc. Je radost vidět chlapy, kteří si i s pěti nebo šesti křížkama na krku dokážou udělat srandu sami ze sebe. Doufám, že na tom jednou budu podobně. *** Vizitka Štěpán Hulík se narodil 26. května 1984 v Uherském Hradišti. Je to filmový historik a scenárista. Vystudoval filmovou vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a scenáristiku a dramaturgii na FAMU. Rozšířenou verzi své diplomové práce z filmové vědy o počátcích normalizace ve filmovém studiu Barrandov vydal pod názvem Kinematografie zapomnění (2011). Za knihu získal Magnesii Literu pro objev roku a zvláštní cenu poroty cen Českého filmového a televizního svazu FITES. Normalizaci v českém filmu se také věnuje televizní cyklus Těžká léta československého filmu (2013), na kterém Hulík také spolupracuje. Jako scenárista debutoval trojdílným televizním dramatem Hořící keř (2013), za tuto mimisérii obdržel Cenu české filmové kritiky 2013 za nejlepší scénář a Cenu RWE pro objev roku. V současnosti pracuje na životopisném filmu o Evě Olmerové Čekej tiše. Pracoval také na scénáři podle knihy Honzlová Zdeny Salivarové, ale nedokončil jej. O filmu V režii světoznámé Agnieszky Holland vzniklo třídílné drama Hořící keř, inspirované skutečnými událostmi i reálnými postavami. Scénář dramatu o alarmujícím činu Jana Palacha, osudech jeho blízkých a počátcích normalizace v posrpnové ČSSR napsal Štěpán Hulík. Děj začíná Palachovým sebeupálením v lednu 1969 a líčením rozjitřené atmosféry v tehdejší společnosti. Události se zdramatizují po skandálním nařčení od poslance Viléma Nového, který Palachovo sebeobětování zlehčoval na stranickém mítinku v České Lípě lživým prohlášením o takzvaném studeném ohni. Hlavní postavou vyprávění je skutečně existující advokátka Dagmar Burešová, která jménem Palachových příbuzných podala na Viléma Nového žalobu na ochranu osobnosti. Charakterní právničku ztvárnila Tatiana Pauhofová. Foto popis| Foto autor| Foto: Deník/Jan Karásek



Přehled zpráv

Recommend Documents