Přehled zpráv

Přehled zpráv 28.12.2012 - 17.1.2013 MÚ Česká Lípa Českolipský deník 8. 2. .......................................................................................................................................................................... 3 17.1.2013 Českolipský deník str. 1 Titulní strana MÚ Česká Lípa

Dobrá zpráva .......................................................................................................................................................... 3 17.1.2013 Českolipský deník str. 1 Titulní strana MÚ Česká Lípa

Obce chtějí vyhnat kamiony. Spojily se .............................................................................................................. 3 17.1.2013 Českolipský deník str. 1 Titulní strana MÚ Česká Lípa

Obce podél silnice z Lípy na Děčín chtějí vyhnat kamiony ............................................................................... 3 17.1.2013 Českolipský deník str. 3 Českolipsko MÚ Česká Lípa RADMILA POKORNÁ ALEXANDR VANŽURA

Jablonecký deník Liberecký kraj chce na stavbu hospice dotaci z evropských fondů ................................................................ 4 17.1.2013 Jablonecký deník str. 2 Z regionu MÚ Česká Lípa (čtk)

Krajské noviny Kraj krátí rozpočty rezortů i organizací ............................................................................................................... 5 28.12.2012 Krajské noviny str. 11 Liberecký kraj MÚ Česká Lípa Filip Appl

STRUČNĚ A JASNĚ ............................................................................................................................................... 6 28.12.2012 Krajské noviny str. 11 Liberecký kraj MÚ Česká Lípa

Liberecký deník DOBRÁ ZPRÁVA .................................................................................................................................................... 6 17.1.2013 Liberecký deník str. 1 Titulní strana MÚ Česká Lípa

Chtějí na stavbu hospice dotaci z evropských fondů ........................................................................................ 7 17.1.2013 Liberecký deník str. 2 Z regionu MÚ Česká Lípa (čtk)

Právo ČSSD dnes v Liberci volí krajského předsedu ................................................................................................... 8 17.1.2013 Právo str. 10 Severovýchodní Čechy MÚ Česká Lípa Jaroslav Švehla

Přehled zpráv

1 © 2013 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz | [email protected]

Hořící keř aneb Proces rodiny Palachových ....................................................................................................... 8 17.1.2013 Právo str. 3 Příloha - Café - Film MÚ Česká Lípa Věra Míšková

TV Nova Zloděj ztratil při loupení doklady........................................................................................................................10 16.1.2013 TV Nova str. 7 12:00 Polední Televizní noviny MÚ Česká Lípa

Zloděj ztratil při loupení doklady........................................................................................................................11 16.1.2013 TV Nova str. 18 17:00 Odpolední Televizní noviny MÚ Česká Lípa

Zloděj ztratil při loupení doklady........................................................................................................................11 16.1.2013 TV Nova str. 7 22:30 Noční Televizní noviny MÚ Česká Lípa

TV STAR Hořící keř ..............................................................................................................................................................13 14.1.2013 TV STAR str. 11 Tv Film MÚ Česká Lípa DANIEL STORCH

Veřejná správa Hledání jedinečnosti ............................................................................................................................................14 10.1.2013 Veřejná správa str. 28 E-servis MÚ Česká Lípa

Připadali jsme si skoro jako v Kocourkově ......................................................................................................16 10.1.2013 Veřejná správa str. 10 Rozhovor MÚ Česká Lípa Jiří Chum

Zpravodajství ČTK Liberecký kraj chce na stavbu hospice dotaci z evropských fondů ..............................................................18 16.1.2013 Zpravodajství ČTK str. 0 dli pol MÚ Česká Lípa ivc

Přehled zpráv


MÚ Česká Lípa Českolipský deník

8. 2. 17.1.2013

Českolipský deník str. 1 Titulní strana MÚ Česká Lípa

ČÍSLO DNE To je datum, které by si měli rodiče předškoláků v České Lípě zaškrtnout v kalendáři. Na všech zdejších základních školách proběhnou zápisy do prvních tříd. Do té doby mohou ještě s dětmi pilovat přípravu. Budoucí školáci by měli prokázat, že už jsou na školu zralí. Děti třeba mají zarecitovat básničku, nakreslit obrázek, zavázat si tkaničky nebo při rozhovoru s paní učitelkou předvést, že poznají pravou a levou stranu nebo základní tvary a barvy. U zápisů se musejí rodiče prokázat občanským průkazem a rodným listem dítěte. Region| Severní Čechy

Dobrá zpráva 17.1.2013


pro děti Veselý příběh, který spojuje zdánlivě nespojitelné, čeká v sobotu 19. ledna na všechny děti i rodiče, které navštíví Jiráskovo divadlo. Hra Pat a Mat jedu na dovolenou, která vrací do světla reflektorů oblíbené postavičky z Večerníčku, spojuje animovaný film, loutkovou tvorbu i hraný projev s živými herci. Dva kutilové se z České Lípy vydají na cesty v sobotu od 15 hodin. Region| Severní Čechy

Obce chtějí vyhnat kamiony. Spojily se 17.1.2013


Čtěte uvnitř Českolipsko – Stovky kamionů denně se proženou po úzké silnici z České Lípy na Děčín. Stružnice, Jezvé, Horní Police, Žandov. Všude tam těžká nákladní auta ztrpčují místním lidem život. ...3 Region| Severní Čechy

Obce podél silnice z Lípy na Děčín chtějí vyhnat kamiony 17.1.2013

Českolipský deník

str. 3 Českolipsko MÚ Česká Lípa

RADMILA POKORNÁ ALEXANDR VANŽURA

Aby se zbavily nákladních aut, spojily se obce na Benešovsku. Přibrat chtějí i nás. Českolipsko – Stovky kamionů denně se proženou po úzké silnici z České Lípy na Děčín. Stružnice, Jezvé, Horní Police, Žandov. Všude tam těžká nákladní auta ztrpčují místním lidem život. Praskají domy, hluk, dopravní

Plné znění zpráv


nehody. Všichni mají za sebou roky marných stížností a dovolávání se úřadů. Teď se spojily obce v sousedním Ústeckém kraji podél stejné silnice, aby kamiony vyhnaly. Oslovit chtějí obce na Českolipsku, vedení obou krajů, dopravní inspektorát a odborníky. „Chceme s maximální možnou aktivitou, úřední i občanskou, dosáhnout omezení průjezdů kamionů za našimi domy,“ vysvětluje místostarosta Benešova nad Ploučnicí Karel Vrbický. Alarmující situace Podle dalšího iniciátora společné akce, benešovského zastupitele Filipa Ušáka je situace alarmující. „Souvislé bloky rychle jedoucích kamionů musí zmizet. Je chybou státu a špatně nastavené politiky mýta, ale i krajů, které jsou majiteli komunikace, že doposud situaci neřešily,“doplňuje Filip Ušák. Všichni už vědí, že samotní nic nezmůžou. „Pokud nepotáhneme za jeden provaz, tak se situace lidí, kteří žijí v okolí silnice, nezlepší,“ myslí si starosta Františkova nad Ploučnicí Jaroslav Velebný. Regionální politici z Benešovska se proto hodlají v následujících dnech obrátit na své kolegy v Libereckém kraji. Žijí na dosah aut Za neúnosnou označuje dopravu ve Stružnici a Jezvé řadu let zdejší starosta Jan Mečíř. Po silnici z roku 1862 tu projede denně až šest stovek nákladních aut. Dva metry od nich stojí domy, jejichž obyvatelé vdechují do plic výfukové plyny. „Nedá se ani pořádně přejít z jedné strany na druhou. Když chceme vybudovat přechod kvůli dětem, tak musíme vydávat statisíce, aby byl podle norem. Dopravu k nám někdo svede, ale musí to řešit obec,“ upozorňuje již delší čas Jan Mečíř. O moc lépe na tom nejsou o pár set metrů dál v Horní Polici. Nákladní auta tu v některých místech o sebe škrtají zrcátky, jak je silnice úzká. Na problém upozorňují vlastníka komunikace, Liberecký kraj, již léta. „Jsme bezmocní. Kamiony nám ničí silnici, lidem praskají domy, za železničním přejezdem se nedávno sesunula opěrná zeď,“ popisuje starostka Horní Police Marie Matysová. Už poněkolikáté si nechávají od hygieniků měřit míru hluku, aby měli v ruce argumenty. „Zpomalovací pruhy nemají smysl, počet nákladních aut to neomezí. Pomůže nám jen částečný odklon dopravy,“ domnívá se Marie Matysová. Sami nic nezmůžou Jak Jan Mečíř tak i Marie Matysová reagují na iniciativu kolegů za hranicemi kraje vstřícně. „Jako jedinci nic nezmůžeme. Společný postup obcí je dobrý nápad, ke kterému se rádi připojíme,“ myslí si hornopolická starostka. „Rozumný způsob, který omezí nákladní dopravu, vítáme,“ připojuje se Jan Mečíř. Jak ale upozorňuje vedoucí odboru dopravy Libereckého kraje Jan Čáp, k omezení průjezdu nákladní dopravy musí být zákonný důvod. „Tím může být například omezená tonáž mostu kvůli havarijnímu stavu. Nikoliv však to, že se intenzita dopravy zvýšila kvůli mýtnému,“ uvádí Jan Čáp. A co si myslíte vy? Přinese snaha obcí nějakou změnu? Hlasujte na http://www.ceskolipskydenik. cz. Foto popis| Region| Severní Čechy

Jablonecký deník

Liberecký kraj chce na stavbu hospice dotaci z evropských fondů 17.1.2013

Jablonecký deník str. 2 Z regionu (čtk) MÚ Česká Lípa

Liberec – Liberecký kraj by rád financoval výstavbu hospice s pomocí evropských fondů. Zatímco v minulosti žádné vhodné tituly nebyly, teď se objevila možnost financovat ho z Integrovaného programu rozvoje města – Atraktivní a kvalitní život v Liberci (IPRM). V programu je k dispozici ještě zhruba 150 milionů korun, řekla dnes novinářům hejtmanova náměstkyně Zuzana Kocumová(Změna pro Liberecký kraj). „Projekt hospice v podstatě odpovídá vypsaným dotačním podmínkám a vzhledem k tomu, že potřebujeme kolem 60 až 70 milionů korun, tak pokud bychom získali 85 procent z Evropské unie, byla by to pro kraj docela výhra. Nejen Liberec má finanční problémy, i na kraji se musí šetřit,“ řekla Kocumová. Projekt je připravený, takže by podle ní neměl být velký problém.



Hospic chtějí od roku 2009 Výstavbu hospice připravuje Liberecký kraj už od roku 2009, je totiž jedním z mála v zemi, kde podobné zařízení chybí. Nevyléčitelně nemocným v kraji slouží zatím čtyři rodinné pokoje v nemocnicích v Liberci, České Lípě a Turnově. Zhruba 95 procent klientů hospicové péče tvoří onkologičtí pacienti. V kraji je v průměru ročně diagnostikováno kolem 2 500 nových případů, nyní lékaři v celém kraji sledují zhruba 12 500 onkologických pacientů.„Nebojím se, že by náš hospic nebyl zaplněn,“ řekla Taťána Janoušková, ředitelka Hospicové péče sv. Zdislavy, která stavbu s krajem připravuje. Lůžka pro 28 lidí Hospic by měl vzniknout přestavbou bývalého dětského domova v centru Liberce. Pozemky a historickou budovu v hodnotě 23 milionů korun věnovalo kraji město Liberec s tím, že kraj v objektu nejpozději do konce letošního roku zřídí hospic s kapacitou 20 až 28 lůžek. Studie počítá s rekonstrukcí budovy postavené na přelomu 19. a 20. století a dostavbou dvou křídel,v nichž budou další pokoje. Hospic bude mít kapacitu 28 lůžek, pokoje budou jednolůžkové s vlastním sociálním zařízením v prvním a druhém patře budovy. Suterén a přízemí budou sloužit jako zázemí, v podkroví vzniknou pokoje pro stážisty a rodinné příslušníky. V zahradě má být čajovna. Liberec má tři integrované programy rozvoje, které mohou na projekty rozdělit zhruba 1,5 miliardy korun. V IPRM – Atraktivní a kvalitní život v Liberci bylo k dispozici 540 milionů korun. Peníze měly mimo jiné jít třeba na rekonstrukci areálu výstaviště, kde mělo vzniknout Centrum historie tramvajové dopravy. Dopravní podnik ale od projektu ustoupil. Také město některé chystané akce opouští, rozpočet je napjatý a město nemá peníze. Rekonstrukce se tak zřejmě nedočká ani Šaldovo divadlo. Foto popis| Region| Severní Čechy

Krajské noviny

Kraj krátí rozpočty rezortů i organizací 28.12.2012

Krajské noviny str. 11 Liberecký kraj Filip Appl MÚ Česká Lípa

TÉMA V říjnu voliči rozhodli, že chtějí, aby Libereckému kraji vládlo nové vedení. Koalice Starostů pro Liberecký kraj a Změny pro Liberecký kraj v čele s hejtmanem Martinem Půtou musela hned na začátku svého působení řešit rozpočet na příští rok. Jak se ale zdá, nepůjde o žádné radikální změny. Sám hejtman dal najevo, že bude usilovat o odpovědné hospodaření a úspory v provozních nákladech úřadu i jeho organizací. A přesně k tomu má rozpočet s příjmy 2,386 miliardy korun mířit. Na letošní rok naplánoval Liberecký kraj, který je druhým nejmenším regionem v zemi, vyrovnaný rozpočet ve výši 2,327 miliardy korun. Návrh na příští rok se tak tomu letošnímu velmi podobá s tím rozdílem, že výdaje budou o necelých 47 milionů nižší. Rozdíl půjde na úhradu splátky úvěru na revitalizaci silnic. „Stávající rozpočet zajišťuje krytí finančních závazků Libereckého kraje a v nezbytné míře i finanční krytí provozních výdajů a výdajů příspěvkových organizací kraje,“ uvedl náměstek hejtmana pro oblasti ekonomiky Marek Pieter. Ve skutečnosti je objem peněz, se kterými kraj nakládá, samozřejmě vyšší (pohybuje se kolem 7,75 miliardy korun). Do rozpočtu totiž nejsou započítány peníze, které kraj pouze přerozděluje. Největší suma jde z ministerstva školství na provoz škol. Spíše konzervativní návrh rozpočtu je daný negativní předpovědí ekonomiky. Ze sdílených daní by mělo kraji připadnout 2,1 miliardy, a přestože jde v celkovém součtu o větší částku, než bylo v plánu na letošní rok, kraj bude muset šetřit. Výdaje totiž rostou až o deset procent. „Zaměříme se na úspory v provozních nákladech kraje a jeho firem a příspěvkových organizací. Prvním krokem bylo vytvoření rezervy v rozpočtu, která umožní jednotlivým radním hledat úspory v rámci svých resortů,“ uvedl nový hejtman Martin Půta. KRAJ OPRAVÍ DALŠÍ SILNICE O zhruba pět až deset procent tak byly zkráceny rozpočty jednotlivých rezortů a také řady organizací kraje. Poměrně velkou částku, zhruba 170 milionů korun, si kraj nechává v rezervě. V minulosti tam přitom zůstávalo jen povinné procento daňových příjmů, což je v tomto případě zhruba 21 milion korun. Úsporným krokům zřejmě není konec. „Vedení kraje bude i nadále hledat další



možnosti úsporných opatření, a to po identifikaci smluvních vztahů Libereckého kraje,“ řekl Marek Pietr. Z hlediska výdajové stránky rozpočtu se bude především pokračovat v nastavených trendech. Nejvíc peněz, 978 milionů korun, půjde na oblast dopravy. Největší projekty zahrnuté do rozpočtu na příští rok se týkají odstraňování povodňových škod na silnicích. Opraví se tak silnice z Frýdlantu směrem na Bílý Potok nebo silnice v Chrastavě. Náklady těchto akcí jdou do desítek milionů korun. Mimo dopravní oblast bude kraj investovat do vybavení škol a příspěvek půjde třeba i na mistrovství světa v klasickém lyžování juniorů. Z projektů nemocnic pak lze jmenovat třeba zateplení zařízení v České Lípě. Nemocnice bude akci financovat z úvěru a evropských fondů. LIBEREC PRODÁ LETIŠTĚ Ve špatné finanční situaci je hlavní krajské město Liberec, které plánuje na příští rok rozpočet s příjmy ve výši 1,633 miliardy korun a výdaji 1,504 miliardy. Liberec se už nějakou dobu potýká s dluhy a v příštím roce se musí vypořádat se dvěma jednorázovými výdaji, které překračují částku 120 milionů korun. Jeden souvisí s realizacemi projektů IPRM Lidové sady, druhý je úhradou za staré dluhy města vypořádání revolvingového úvěru u Všeobecné úvěrové banky. Za nejméně 106 milionů chce proto prodat letiště. Pokud se to podaří, zajistí se peníze na splátku úvěru, který musí být splacen v první polovině příštího roku. Zastupitelé zároveň odsouhlasili další prodej. Vlastníka by měly změnit Technické služby města Liberec. Hodnota společnosti je aktuálně kolem 100 milionů korun. Důvodem prodeje je prý nemožnost zadávat společnosti zakázky na stavební práce a opravy. „Obří konkurenti mají často cenotvorbu postavenou na úvaze ‚přežít za každou cenu‘ a tudíž je jejich výsledná cena nižší než u městem vlastněné společnosti,“ uvedl náměstek primátorky Jiří Šolc s tím, že tak dochází k paradoxu, se kterým nelze nic udělat. Foto popis| Nové vedení Libereckého kraje v čele s Martinem Půtou schválilo na příští rok výrazně úsporný rozpočet. Foto autor| foto: Liberecký kraj

STRUČNĚ A JASNĚ 28.12.2012

Krajské noviny str. 11 Liberecký kraj MÚ Česká Lípa

• Liberecký kraj chce nakoupit elektřinu a plyn na burze. A účast na tomto nákupu nabízí podle ekonomického náměstka hejtmana Marka Pietra i městům a obcím v regionu. Od nákupu na burze si vedení kraje slibuje výrazné úspory. Vzorem mohou být některá města. Například Česká Lípa takto snížila náklady zhruba o čtvrtinu. Zatím poslední nákup elektřiny a plynu pro kraj a jeho organizace stál kolem 140 milionů korun. • První termální lázně v Libereckém kraji otevřely po dlouholetém odkládání v Chrastavě. Projekt soukromé společnosti za 100 milionů korun podpořila Evropská unie. Jde navíc jen o první část lázní, kterým dominuje velký bazén s tzv. vodním grilem. Druhý blok dodělá společnost příští rok. Měl by stát 137 milionů a opět ho podpoří dotací EU. • Liberecký kraj zavádí ve zkušebním provozu na sedmnácti linkách autobusy na přání. Jde o systém, kdy autobus do vybraných zastávek vyjede jen v případě, že si to zájemce o přepravu dopředu vyžádá. Podle koordinátora veřejné dopravy Otto Pospíšila autobus zajede i pro jediného cestujícího. Tato poptávková doprava by měla kraji přinést efektivnější vynaložení prostředků pro zajištění dopravy v místech, kde lidé cestují minimálně nebo nepravidelně.

Liberecký deník

DOBRÁ ZPRÁVA 17.1.2013

Liberecký deník str. 1 Titulní strana MÚ Česká Lípa

pro nemocnice Představitelé nemocnic v Libereckém kraji podepsali s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou dlouhodobé smlouvy o spolupráci pro nadcházejících pět let. Podmínky pro poskytování zdravotních služeb se u největších nemocnic na severu Čech nebudou ani v dalších letech příliš odlišovat. Na dlouhodobé spolupráci se VZP dohodla jak s nemocnicí v Liberci, tak v České Lípě. Jednotlivé nemocnice se zavázaly, že částečně změní strukturu svých odborností.



Foto popis| Region| Severní Čechy

Chtějí na stavbu hospice dotaci z evropských fondů 17.1.2013

Liberecký deník str. 2 Z regionu (čtk) MÚ Česká Lípa

Liberec – Liberecký kraj by rád financoval výstavbu hospice s pomocí evropských fondů. Zatímco v minulosti žádné vhodné tituly nebyly, teď se objevila možnost financovat ho z Integrovaného programu rozvoje města – Atraktivní a kvalitní život v Liberci (IPRM). V programu je k dispozici ještě zhruba 150 milionů korun, řekla dnes novinářům hejtmanova náměstkyně Zuzana Kocumová(Změna pro Liberecký kraj). „Projekt hospice v podstatě odpovídá vypsaným dotačním podmínkám a vzhledem k tomu, že potřebujeme kolem 60 až 70 milionů korun, tak pokud bychom získali 85 procent z Evropské unie, byla by to pro kraj docela výhra. Nejen Liberec má finanční problémy, i na kraji se musí šetřit,“ řekla Kocumová. Projekt je připravený, takže by podle ní neměl být velký problém. Hospic chtějí od roku 2009 Výstavbu hospice připravuje Liberecký kraj už od roku 2009, je totiž jedním z mála v zemi, kde podobné zařízení chybí. Nevyléčitelně nemocným v kraji slouží zatím čtyři rodinné pokoje v nemocnicích v Liberci, České Lípě a Turnově. Zhruba 95 procent klientů hospicové péče tvoří onkologičtí pacienti. V kraji je v průměru ročně diagnostikováno kolem 2 500 nových případů, nyní lékaři v celém kraji sledují zhruba 12 500 onkologických pacientů.„Nebojím se, že by náš hospic nebyl zaplněn,“ řekla Taťána Janoušková, ředitelka Hospicové péče sv. Zdislavy, která stavbu s krajem připravuje. Lůžka pro 28 lidí Hospic by měl vzniknout přestavbou bývalého dětského domova v centru Liberce. Pozemky a historickou budovu v hodnotě 23 milionů korun věnovalo kraji město Liberec s tím, že kraj v objektu nejpozději do konce letošního roku zřídí hospic s kapacitou 20 až 28 lůžek. Studie počítá s rekonstrukcí budovy postavené na přelomu 19. a 20. století a dostavbou dvou křídel,v nichž budou další pokoje. Hospic bude mít kapacitu 28 lůžek, pokoje budou jednolůžkové s vlastním sociálním zařízením v prvním a druhém patře budovy. Suterén a přízemí budou sloužit jako zázemí, v podkroví vzniknou pokoje pro stážisty a rodinné příslušníky. V zahradě má být čajovna. Liberec má tři integrované programy rozvoje, které mohou na projekty rozdělit zhruba 1,5 miliardy korun. V IPRM – Atraktivní a kvalitní život v Liberci bylo k dispozici 540 milionů korun. Peníze měly mimo jiné jít třeba na rekonstrukci areálu výstaviště, kde mělo vzniknout Centrum historie tramvajové dopravy. Dopravní podnik ale od projektu ustoupil. Také město některé chystané akce opouští, rozpočet je napjatý a město nemá peníze. Rekonstrukce se tak zřejmě nedočká ani Šaldovo divadlo. Region| Severní Čechy Publikováno| Liberecký deník; Z regionu; 02 Publikováno| Českolipský deník; Z regionu; 02 ID| 8d4e27d2-5b37-44be-831f-b52e2f0b0e16



Právo

ČSSD dnes v Liberci volí krajského předsedu 17.1.2013

Právo

str. 10 Severovýchodní Čechy MÚ Česká Lípa

Jaroslav Švehla

Sociální demokraté dnes v Liberci volí předsedu krajského výkonného výboru. Krajský předseda a europoslanec Robert Dušek po podzimních krajských volbách, kdy ČSSD měla v Libereckém kraji nejhorší výsledek v rámci všech regionů ČR, označil obhajobu předsednické funkce za nepravděpodobnou. Nyní ale získal nominace od liberecké i jablonecké okresní organizace a kandidaturu tak vážně zvažuje. „Nemohu ignorovat nominaci ze dvou okresů. Rozhodnu se až na konferenci,“ řekl Právu Dušek. Sociální demokraté z Českolipska nominovali do čela krajské organizace zastupitelku České Lípy a členku krajského zastupitelstva Romanu Žateckou. „Slabé místo minulého vedení vidím v komunikaci s voliči. Ráda bych také viděla paritní zastoupení v krajských orgánech, nikoliv podle síly členské základny,“ uvedla Žatecká, čím chce oslovit delegáty. Právě kvůli kritizovanému klíči výběru delegátů konference a stranických orgánů, kdy liberecké a jablonecké organizace mají jasnou většinu, neočekává šéf semilské organizace ČSSD a bývalý vlivný poslanec Michal Kraus zásadní změnu krajského vedení. „V semilském a českolipském okresu je přitom více osobností než v mase libereckých členů, kteří byli naháněni do sociální demokracie ne pro kvalitu, ale kvůli množství,“ uvedl Kraus. „Budu se zájmem sledovat, jestli se jablonečtí a liberečtí sociální demokraté poučili z vysvědčení, jaké jim dali voliči. Pokud nedojde k obměně, bude krajská organizace ČSSD jako potápějící se loď komediantů,“ prorokuje. „Nevidím nikoho jiného, kdo by dokázal udržet krajskou organizaci pohromadě, než je Robert Dušek. Jeho osoba je zbytečně démonizovaná,“ namítá jednička krajské kandidátky ČSSD Lenka Kadlecová, podle které se na konferenci dá také očekávat bouřlivá debata okolo nedodržení slibu složení mandátů u tří krajských zastupitelů Martina Seppa, Zdeňka Bursy a Pavla Petráčka. Regionální mutace| Právo - severovýchodní Čechy

Hořící keř aneb Proces rodiny Palachových 17.1.2013

Právo

str. 3 Příloha - Café - Film MÚ Česká Lípa

Věra Míšková

Příští týden bude slavnostní premiéra, a poté, 27. ledna, začne HBO vysílat dlouho připravovaný projekt: Hořící keř, třídílný film světoznámé polské režisérky Agnieszky Hollandové o tom, co následovalo po smrti studenta Jana Palacha. Ten se 16. ledna 1969 na pražském Václavském náměstí zapálil na protest proti sovětské okupaci, a o tři dny později svým zraněním podlehl. Film Palachovým činem začíná. Postupně se však příběh soustředí na advokátku Dagmar Burešovou, která statečně zastupovala Janovu matku a bratra v předem prohraném procesu: zažalovali tehdejšího poslance Viléma Nového, který na mítinku v České Lípě ostudným způsobem Palachův čin zlehčil, když studenta prohlásil za oběť „pravicových extremistů“, kteří mu nalhali, že se bude polévat „studeným ohněm“. Film je zároveň obrazem české společnosti v této jedné z klíčových etap naší historie, v níž se lámaly nebo upevňovaly charaktery a kdy jen pár měsíců přineslo nesmírné změny jak v celkové atmosféře, tak v osudech jednotlivců. Scénář napsal osmadvacetiletý debutant Štěpán Hulík, který říká, že jeho motivací byla fascinace Palachovým činem. „Nemůžu říct, že s ním ve všech ohledech souhlasím, ale Janovo odhodlání angažovat se v tom, co se dělo kolem něj, a odvaha dát do hry to nejcennější, co měl, se mě hluboce dotýkala a dotýká. Žijeme v době, kdy většina z nás zase propadá pocitu, že se věci okolo nás nedají změnit, že všechno se stejně rozhoduje jinak a jinde. Zdá se nám, že nemá smysl se jakkoli angažovat. Je to velmi podobné jako v měsících po srpnové invazi a potom v normalizačních letech. Palach svým činem v mezní podobě ukázal, že se mýlíme, když takhle uvažujeme. Ukázal nám, že se vždycky dá něco dělat. Zdálo se mi, že ten čtyřicet let starý příběh může být najednou velmi současný.“ Polská režisérka v Praze



Agnieszka Hollandová není v tomto příběhu navzdory své národnosti rozhodně cizinkou: právě na přelomu 60. a 70. let studovala na pražské Filmové akademii múzických umění (FAMU), kterou absolvovala v roce 1971. „Byla to pro mě první dospělá a snad vůbec nejdůležitější politická a společenská zkušenost,“ tvrdí o svém pražském pobytu a dodává: „Zažila jsem svátek pražského jara, odbojnou náladu během invaze a bezprostředně po ní, čin Jana Palacha a pak i čin Jana Zajíce. Důvod těch dvou obětí byl podobný, ale jejich přijetí ve společnosti bylo krajně odlišné. Palach byl vnímán jako národní hrdina. O měsíc později, když se upálil druhý Jan, už o něm lidé nechtěli slyšet. Během toho měsíce jsem mohla pozorovat neuvěřitelnou změnu. Lidé pochopili, že nejsou schopni tak extrémní oběti. A proto rezignovali.“ Pro režisérku osobně je Palachův čin odmítnutím prohry. „Vyjadřuje nesouhlas se zlem. Víru v sílu jedince i za cenu oběti vlastního života. Lidstvo takové činy potřebuje, i když ne vždy je momentálně chápe,“ dodává režisérka, která byla nominována na Oscara za filmy Evropa, Evropa a V temnotě. Tvůrci se snažili přiblížit dobovou atmosféru mimo jiné tím, že tam, kde to bylo možné, natáčeli přímo na místech, kde se historické události odehrály. Například v domě rodiny Palachových ve Všetatech, v hlavní budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, na Olšanských hřbitovech a v hotelu Merkur v České Lípě, kde Nový pronesl výroky zpochybňující motivy Palachova činu. Pauhofová hraje Burešovou Hlavní roli JUDr. Dagmar Burešové (v prosinci 1989 byla jmenována ministryní spravedlnosti v české vládě) ztvárnila Tatiana Pauhofová. Ta o své přípravě na náročnou roli dosud žijící ženy říká: „Jde o reálný příběh, který se odehrává na pozadí historických událostí, takže spoléhat se jen na cit a intuici by bylo příliš troufalé. Tím spíš, že jsem tu dobu nezažila. V roce 1989 mě nejvíc trápilo, že si sice umím přečíst noviny, ale absolutně ničemu v nich nerozumím, a že se rozbitá kolena nehojí tak rychle, jak jsem si přála. Takže jsem považovala za povinnost odložit optiku dnešní doby a zkusit se v tom – pro mě zvláštním – období trochu zorientovat. Naštěstí žijeme v době, kdy se lze snadno dostat k množství informací, takže jsem nasávala, třídila, dozvídala se – a nakonec použila cit a intuici,“ říká herečka. Ke spolupráci s Hollandovou dodává: „Je to generál, který nechává volnost a prostor a rád vede s herci dialog. Fascinující kombinace. Lepší je to zažít než o tom mluvit. Agnieszko, děkuju!“ Palachovu maminku hraje Jaroslava Pokorná, která točila s Hollandovou jako mladá dívka a teď se po mnoha letech setkaly. „Najednou jsme spolu stály na place – a jako by ty roky neexistovaly – měla jsem pocit, že jsme včera dotočily a jedeme nanovo,“ říká herečka a přiznává: „Bylo mým snem se s ní ještě někdy v životě pracovně setkat, a to, že se ten sen vyplnil, pokládám téměř za zázrak.“ Nejtěžší byl pro Jaroslavu Pokornou hned první natáčecí den: „Byla to scéna ve vlaku, kdy se paní Palachová náhodou z novin dozví, co se jejímu synovi stalo. Měli jsme sice dvě čtené zkoušky, ale stejně jsem se strašně bála chvíle, kdy tahle scéna přijde. Bála jsem se hlavně toho, že nedokážu najít míru. Představit si, že jsem matka, která bezstarostně nasedne do vlaku s tím, že jede na schůzku se synem, aby spolu koupili kabát, a ve vteřině se jí zhroutí svět – to snad ani nebylo možné. Agnieszka ale říkala: Neboj se, já všechno,strážím‘. A opravdu, strážila.“ Trojan opět policistou Po roli kriminalisty padesátých let v Ondříčkově filmu Ve stínu je Ivan Trojan jako major VB Jireš opět vyšetřovatelem. O svém prvním setkání s režisérkou říká: „Bylo to, jako bychom se znali dlouho a dělali spolu poněkolikáté. Hodně se to pozná i na tom, že nám stačilo minimum slov, abychom si řekli, jak má ta která scéna vypadat… Na začátku jsem k ní cítil respekt, pak obdiv a nakonec vděčnost, že jsem u toho mohl být. K tomu určitě přispěli i autor vynikajícího scénáře Štěpán Hulík a kameramani Martin Štrba a Rafał Paradowski.“ V dalších rolích uvidíme Jana Budaře v roli manžela Dagmar Burešové Radima, Igora Bareše jako majora StB Dočekala. Janova bratra Jiřího Palacha hraje Petr Stach, studentského vůdce Ondřeje Trávníčka Vojtěch Kotek a poslance Viléma Nového Martin Huba. *** Jde o reálný příběh, který se odehrává na pozadí historických událostí, takže spoléhat se jen na cit a intuici by bylo příliš troufalé Film je obrazem české společnosti v této jedné z klíčových etap naší historie, v níž se lámaly nebo upevňovaly charaktery Foto popis| Palachův čin se nejbolestněji dotkl jeho maminky a bratra.



Foto popis| Pohřeb Jana Palacha byl i masovou demonstrací. Foto popis| Jan Budař a Tatiana Pauhofová jako manželé Burešovi. Foto autor| Foto HBO (4)

TV Nova

Zloděj ztratil při loupení doklady 16.1.2013

TV Nova

str. 7 12:00 Polední Televizní noviny MÚ Česká Lípa

Iveta VÍTOVÁ, moderátorka -------------------I vloupání může někdy mít podobu vydařené anekdoty. Stalo se to ve Svoru u České Lípy, kde zloděj vykrádal jednu z chalup. Při prolézání oknem dovnitř mu vypadala peněženka, ve které měl občanský průkaz. Policisté proto neměli vůbec žádnou práci s tím, aby ho našli a usvědčili. Ivan BERKA, redaktor -------------------Zloději se zalíbila rekreační chalupa ve Svoru u České Lípy. Tušil, že v ní bude tučná kořist. A nemýlil se. Podařilo se mu sebrat elektroniku, ruční nářadí a alkohol, vše za 73 tisíc korun. Jenže rozhodně neměl šťastný den. Osudným se mu stalo rozbité okno, kterým dovnitř musel prolézt. Ludmila KNOPOVÁ, mluvčí Policie ČR, Liberecký kraj -------------------Rozbil okno v zadní části budovy, vnikl dovnitř a při tom, jak prolézal otvorem, tak mu zřejmě z kapsa vypadala peněženka, ve které měl bohužel i svůj občanský průkaz. Ivan BERKA, redaktor -------------------Pár dní se ještě nedělo nic. Pak si ale vykradené chaty všimli sousedé, zavolali policii a ta už to neměla vůbec těžké. Ludmila KNOPOVÁ, mluvčí Policie ČR, Liberecký kraj -------------------Policie při kontrole objektu objevila nalezenou peněženku a v ní občanský průkaz. Ivan BERKA, redaktor -------------------Najít zloděje už byla hračka. Pouhé poděkování za navrácení dokladů ale policistům tentokrát nestačilo. Zloděj byl tak překvapený, že se k vloupání přiznal. Ludmila KNOPOVÁ, mluvčí Policie ČR, Liberecký kraj -------------------Nezapíral, doznal, že vloupání spáchal. Ivan BERKA, redaktor -------------------Jeho doklady se mu budou hodit ještě jednou, a to u soudu, kde mu zpackané vloupání a krádež hrozí až 2 roky vězení. Ze Svoru u České Lípy Ivan Berka, televize Nova.




TV Nova

str. 18 17:00 Odpolední Televizní noviny MÚ Česká Lípa

Kristina KLOUBKOVÁ, moderátorka -------------------I vloupání může někdy mít podobu vydařené anekdoty. Stalo se to ve Svor u České Lípy, kde zloděj vykrádal jednu z chalup. Při prolézání oknem dovnitř mu vypadla peněženka, ve které měl občanský průkaz. Policisté proto neměli vůbec žádnou práci s tím najít ho a usvědčit. Ivan BERKA, redaktor -------------------Zloději se zalíbila rekreační chalupa ve Svoru u České Lípy. Tušil, že v ní bude tučná kořist. A nemýlil se. Podařilo se mu sebrat elektroniku, ruční nářadí a alkohol. Vše za 73 tisíc korun. Jenže rozhodně neměl šťastný den. Osudným se mu stalo rozbité okno, kterým dovnitř musel prolézt. Ludmila KNOPOVÁ, mluvčí Policie ČR, Liberecký kraj -------------------Rozbil okno v zadní části budovy. Vnikl dovnitř a přitom, jak prolézal otvorem, tak mu zřejmě z kapsy vypadla peněženka, ve které měl i svůj občanský průkaz. Ivan BERKA, redaktor -------------------Pár dní se ještě nedělo nic. Pak si ale vykradené chaty všimli sousedé. Zavolali policii a ta už to neměla vůbec těžké. Ludmila KNOPOVÁ, mluvčí Policie ČR, Liberecký kraj -------------------Policie při kontrole objektu objevila nalezenou peněženku a v ní občanský průkaz. Ivan BERKA, redaktor -------------------Najít zloděje už byla hračka. Pouhé poděkování za navrácení dokladů ale policistům tentokrát nestačilo. Zloděj byl tak překvapený, že se k vloupání přiznal. Ludmila KNOPOVÁ, mluvčí Policie ČR, Liberecký kraj -------------------Nezapíral, doznal, že vloupání spáchal. Ivan BERKA, redaktor -------------------Jeho doklady se mu budou hodit ještě jednou, a to u soudu, kde mu zpackané vloupání a krádež hrozí až dva roky vězení. Ze Svor u České Lípy Ivan Berka, televize Nova.


TV Nova

str. 7 22:30 Noční Televizní noviny MÚ Česká Lípa

Emma SMETANA, moderátorka -------------------I vloupání může mít někdy celkem veselou pointu. Poslední takový případ hlásí ve Svoru u České Lípy. Muž vykrádal jednu z chat a při prolézání oknem dovnitř mu vypadla peněženka, ve které měl občanský průkaz. Policisté tak neměli moc velkou práci s tím, zloděje najít a usvědčit.



Ivan BERKA, redaktor -------------------Zloději se zalíbila rekreační chata ve Svoru u České Lípy. Cítil, že v ní bude tučná kořist. A nemýlil se. Ukradl elektroniku, ruční nářadí a alkohol. Vše za 73 tisíc korun. Jenomže rozhodně neměl šťastný den. Osudným se mu stalo okno, kterým dovnitř musel prolézt. Ludmila KNOPOVÁ, mluvčí Policie ČR, Liberecký kraj -------------------Rozbil okno v zadní části budovy. Vnikl dovnitř a přitom, jak prolézal otvorem, tak mu zřejmě z kapsy vypadla peněženka. Ivan BERKA, redaktor -------------------Vykradené chaty si všimli sousedé. Zavolali policii a ta už to neměla vůbec těžké. Ludmila KNOPOVÁ, mluvčí Policie ČR, Liberecký kraj -------------------Policie při kontrole objektu objevila nalezenou peněženku a v ní občanský průkaz. Ivan BERKA, redaktor -------------------Najít zloděje už byla hračka. Pouhé poděkování za navrácení dokladů ale policistům nestačilo. Zloděj byl tak překvapený, že se k vloupání přiznal. Ludmila KNOPOVÁ, mluvčí Policie ČR, Liberecký kraj -------------------Nezapíral. Ivan BERKA, redaktor -------------------Případ se jako vejce vejci podobá pět let starému případu z Liberce. Tady byli zloději dokonce dva. Začali vykrádat byt, ve kterém spali nájemníci. Muž vlezl oknem dovnitř, žena hlídala, jestli je čistý vzduch. sousedka vykradených nájemníků -------------------Ten jeden z nich zakopnul pod oknem. Jako to zakopnul, tak spadl na to naše okno a to nás vzbudilo. Ivan BERKA, redaktor -------------------Když zjistil, že není v bytě sám, začal prchat a lepší vizitku po sobě snad ani zanechat nemohl. Vlasta SUCHÁNKOVÁ, mluvčí Policie ČR, Liberecký kraj -------------------Pod okny bytu byla nalezena fotografie ženy a občanský průkaz muže. nejmenovaná osoba -------------------Ještě cigarety nám tam nechal. Vlastně si tam připravil tašku a v ní jsme našli připravenej ten foťák, dalekohled a ještě ty cigarety. Ivan BERKA, redaktor -------------------Zatímco tito zloději smolaři už si svůj trest odpykali. Tomu nynějšímu packalovi se jeho doklady budou ještě hodit jednou a to u soudu, kde mu za vloupání a krádež hrozí až dva roky vězení. Ze Svor u České Lípy Ivan Berka, televize Nova.



TV STAR

Hořící keř 14.1.2013

TV STAR

DANIEL STORCH

str. 11 Tv Film MÚ Česká Lípa

Drama psané našimi dějinami Nejrozsáhlejší a nejnákladnější projekt HBO v rámci Evropy konečně došel svého završení. A pro naši zemi je ctí, že se přímo dotýká Jana Palacha, byť on sám se v něm objeví jen na pár minut. Začalo to dokumenty, pokračovalo Terapií a nyní zde konečně máme další seriál, tedy formát, který pro1 slavil HBO ve světě nejvíc. Respektive výpravnou třídílnou retrominisérii, což je ovšem pro Evropu dobrý začátek. A už jen fakt, že se režie Hořícího keře chopila Agnieszka Holland, nejúspěšnější současná režisérka starého kontinentu, je pro Česko sám o sobě významnou událostí. V případě zfilmování příběhu Jana Palacha, respektive událostí následujících po jeho úmrtí asi nebylo možné volit jinak ani lépe - v době pražského jara i v průběhu nástupu normalizace polská režisérka studovala na pražské FÁMU, osobně se účastnila studentských tryzen a protestních pochodů proti vpádu okupačních vojsk, atmosféru Prahy potažené černým flórem zakusila na vlastní kůži. Ale přesto je možné, že příběh, který po čtyřiačtyřiceti letech oživil nadějný scenárista a filmový historik Štěpán Hulík, dříve neznala ani Holland. Vyprávění o „hořícím keři" nebylo z těch, jež bylo na přelomu šedesátých a sedmdesátých let možné číst na prvních stranách tisku. Zákon platí i pro poslance Samo natáčení minisérie probíhalo celkem čtyřiapadesát dní. Od 1. března do 20. května loňského roku, na mnoha místech republiky včetně hlavního města a Palachových rodných Všetat. A jak bylo výše uvedeno, samotný děj se Jana Palacha, který se v protestní lidskou pochodeň proměnil 16. ledna 1969, týká vlastně jenom okrajově. Štěpán Hulík, kromě jiného autor publikace o normalizačním Barrandově Kinematografie zapomnění, si totiž vybral méně známou dějinnou epizodu, jež následovala až po mladíkově smrti. Moment, v němž byl Palach na stranickém mítinku v České Lípě tehdejším poslancem Vilémem Novým obviněn z podvodu v podobě použití tzv. studeného ohně a ze spiknutí. To byla chvíle, kdy se Palachová matka Libuše (Jaroslava Pokorná) rozhodla bránit jméno a pamatku svého syna silou. Silou práva. Zdánlivě beznadějnou žalobou před soudem za urážku na cti. Odvaha doktorky Burešové Za svého „šampióna" v boji proti socialistické jurisdikci a vůbec všemu, kvůli čemu si Jan Palach sáhl na život, si pak Libuše Palachová a její druhý syn Jiří vyvolili advokátku Dagmar Burešovou. Tehdy ještě mladou ženu a začínající právničku, jež se po sametové revoluci měla stát ministryní spravedlnosti a je zároveň hlavní postavou Hořícího keře. Ztělesnila ji původem bratislavská devětadvacetiletá herečka Tatiana Pauhofová, jež zazářila již vTerapii a skrze spolupráci s Holland se z ní stává hvězda evropských rozměrů. Ovšem známých jmen se v tomto ponurém boji proti státnímu aparátu i lidské lhostejnosti nakonec objeví mnohem víc. Manžela Burešové zde představuje Jan Budař, jednoho z hlavních vyšetřovatelů veřejné bezpečnosti Ivan Trojan a v dalších úlohách je v Hořícím keři možné narazit na Vojtěcha Kotka, Petra Stacha, Stanislava Zindulku, Miroslava Krobota a na další. Třebaže dosud všechny tři zhruba osmdesátiminutové epizody vidělo v Česku jen pár lidí, dovolíme si doufat, že by se mohlo jednat o jednu z hlavních televizních událostí této sezóny. Prvního dílu Hořícího keře se české publikum dočká 27. ledna. *** Verný zůstanu V rámci propagace minisérie Hořící keř byl sedmnáctého listopadu loňského roku spuštěn i speciální web, schraňující výpovědi známých osobností a zároveň pamětníků Palachová činu. Vzpomínky Agnieszky Holland, Věry Čáslavské, Jiřiny Šiklové, Olbrama Zoubka, Madeleine Albright a mnohých dalších najdete na http://www.vernvzustanu.cz. Foto autor| FOTO HBO



Veřejná správa

Hledání jedinečnosti 10.1.2013

Veřejná správa str. 28 E-servis MÚ Česká Lípa

Soutěž Pokračujeme v hodnocení obcí. Přečíst si můžete postřehy porotců sledujících kritérium Informace o veřejné správě a elektronické služby. Václav Sýkora: Obecně lze říci, že všechny hodnocené stránky jsou na dobré úrovni a obce poskytují občanům informace o úřadě, o vykonávaných agendách a o životě v obci. Poskytování elektronických služeb je závislé na typu obce, takže v souhrnu lze říci, že obce s rozšířenou působností jich nabízejí nejvíce. U obcí typu I je pak vidět, že jsou zaměřeny zejména na samosprávu (přirozeně) a elektronické služby nejsou ve velké míře používány, i když povinný standard jich splňuje většina (e-podatelna, datové schránky). U některých menších obcí chybí formuláře, ale to se dá jistě pochopit - úřad nemá aparát zaměstnanců a pro občana je úřad v malé obci blízko, záležitosti si spíše vyřídí osobně. Z obcí s rozšířenou působností jsem nejlépe hodnotil statutární město Most. Stránky jsou spravovány profesionálně, jejich informační hodnota je na velmi slušné úrovni a občan na nich nalezne potřebné informace. Dobrým způsobem popisují návody na řešení životních situací, poskytují moderovanou diskusi i formuláře pro vyplnění žádostí. Uvítal bych více on-line formulářů, ale oproti jiným hodnoceným obcím zde existuje pro začátek dobrý základ -oceňuji on-line formulář pro objednání služby pojízdného úřadu, nabídku investičních příležitostí. Úřad má zaveden elektronický systém objednání návštěvy na úřadě na úseku správních činností, elektronický katalog sociálních služeb. Výborná je elektronizace zadávání veřejných zakázek či využívání elektronických aukcí. Zajímavé jsou digitální kroniky a pamětní knihy. Škoda, že jsem nenalezl informace o hlasování zastupitelů k jednotlivým bodům, ani možnost audiovizuálních přenosů. Patrně je tato situace dána nejasným legislativním prostředím, ale některé obce se s tímto problémem již naučily bojovat. Nejde však o výtku jen městu Most, kromě zvukového záznamu u města Dvůr Králové nad Labem či videozáznamu u České Lípy jsem záznamy ze zasedání zastupitelstev nenašel nikde (pokud jsou snad u některé obce skryty, pak je to takovým důkladným způsobem, že ve svém důsledku pro občana neexistují). Kladně hodnotím pěknou a střídmou grafiku - dle mého soudu má být grafika obecních stránek jednoduchá, zbavená rušivých efektů - jednoznačně dávám přednost snadno nalezeným informacím. Z obcí s pověřeným obecním úřadem nejlépe hodnotím Klášterec nad Ohří. Stránky jsou přehledné, velmi snadno na nich uživatel najde informace o úřadu i o vykonávaných agendách. Obsahují informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím, náplně činností odborů úřadu i velmi slušnou nabídku formulářů, u rybářských lístků dokonce v němčině. Oceňuji elektronickou podobu obecní kroniky. Z obcí I jsem nejlépe ohodnotil obec Novosedlice. Stránky jednoznačně svou úrovní převyšují ostatní hodnocené obce ve své kategorii - profesionální střídmá grafika, vysoká informační úroveň. Občan se dozví základní informace o obecním úřadu v souladu se zákonem o svobodném přístupu k informacím, nalezne vzory formulářů, organizační strukturu úřadu, přehled vykonávaných činností, formulář pro elektronické podání, rozpočty obce, zápisy zastupitelstva, obecní zpravodaj a další dokumenty obce. Kamil Válek: V kategorii Obce je vidět obrovská snaha zveřejňovat maximum informací. Informace o úřadu se zpravidla překrývají s informacemi o samosprávě (zastupitelstvo), což samozřejmě u malých obcí není problém. Elektronické služby jsou poskytovány minimálně, nejčastější chybou je zaměňování on-line formuláře za elektronickou podatelnu dle zákona. Obce minimálně využívají volně dostupných služeb jako například mapové servery nebo data ze serverů státní správy. U obce Bělov se mi líbil přehledný design a celkově je zde vidět snaha o dosažení maximální přehlednosti poskytovaných informací. Informace na některých stránkách, například O obci, jsou dokonce prezentovány ve dvou nebo třísloupcové sazbě což není pro weby obcí typické. Tato sazba se používá hlavně v tištěných médiích. Je nutné vyzdvihnout preciznost zpracování webu. Dle mého názoru představuje obrovskou přidanou hodnotu Kronika obce převedená do digitální podoby. Kvalita elektronické podoby i technické provedení je téměř dokonalé - k úplné dokonalosti postrádám možnost prohlédnutí jednoho ročníku ve formátu PDF opatřeného elektronickým podpisem pracovníka, který skenování prováděl. Co se týká kategorie Obce s přenesenou působností, elektronickou podatelnu nelze považovat za nadstandardní službu pro občana. Je to pouze další komunikační kanál, který je zanedbáván. Obce mají web rozdělený striktněji na informace o městě jako sídle, informace o úřadě a jím vykonávaných agendách, informace o samosprávě (rada a zastupitelstvo města). Statické informace jasně dominují nad těmi dynamicky generovanými z interních databází měst. U Klášterce nad Ohří oceňuji on-line psí útulek, což je velmi milá



služba pro občany, kteří mají zájem pořídit si a postarat se o psa z útulku. Je škoda, že u každého inzerátu není link na jeho on-line rezervaci nebo on-line zaslání dotazu na konkrétního psa. Ke kategorii Obce s rozšířenou působností bych uvedl, že s větším počtem odpovědných pracovníků za tvorbu i obsah webu roste množství poskytovaných informací a služeb. Snahou větších měst je generovat obsah stránek z interních informačních systémů, respektive data z webu vkládat do svých interních informačních systémů. Ne vždy se to však daří. Webové prezentace jsou neustále vnímány jako nejrychlejší a nejlevnější způsob předání informace. V interních systémech měst a obcí se však skrývá množství „zajímavých" informací, jejichž dolování bohužel zatím zvládají pouze některé krajské úřady. Města se však velmi rychle učí tyto informace získávat a zveřejňovat svým občanům. U České Lípy bych upozornil zejména na videozáznamy z jednání ze zastupitelstva. Ne každý občan má možnost osobně se dostavit na jednání zastupitelstva města. Proto se domnívám, že je tato služba zcela určitě vítána a přispívá k vyšší informovanosti občanů. Nejsem si však jistý, jak se kolegové z České Lípy vypořádali se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. *** Cena veřejnosti Číž kov Cena redakce a OTPR Dvůr Králové nad Labem Cena poroty Bělov, Klášterec nad Ohří, Most Hodnocení porotců Kamil Válek: Obce - 1 . Hodslavice, 2. Bělov, 3. Libina, 4. Jindřichovice, 5. NepLachovice, 6. Černá v Pošumaví, 7. DolníTřebonín, 8. Čížkov, 9. TeLnice, 10. Novosedlice, 11. Lukavice, 12. Vikýřovice. Obce s přenesenou působností - 1. Klášterec nad Ohří, 2. Heřmanův Městec, 3. Česká Skalice, 4. Hrádek nad Nisou, 5. Duchcov, 6. Kopidlno. Obce s rozšířenou působností1. Most, 2. Česká Lípa, 3. Kroměříž, 4. Bílovec, 5. Dvůr Králové n. L. Václav Sýkora: Obce - 1. Novosedlice, 2. Vikýřovice, 3. Lukavice, 4. Libina, 5. Černá v Pošumaví, 6. Hodslavice, 7. Bělov, 8. Jindřichovice, 9. Čížkov, 10. Telnice, 11. Neplachovice, 12. DolníTřebonín. Obce s přenesenou působností-1. Klášterec nad Ohří, 2. Hrádek nad Nisou, 3. Duchcov, 4. Česká Skalice, 5. Heřmanův Městec, 6. Kopidlno. Obce s rozšířenou působností- 1. Most, 2. Dvůr Králové n. L., 3. Kroměříž, 4. Bílovec, 5. Česká Lípa. Radek Pavlíček: Obce - 1. DolníTřebonín, 2. Novosedlice, 3. Vikýřovice, 4. Libina, 5. Bělov, 6. Čížkov, 7. Černá v Pošumaví, 8. NepLachovice, 9. Jindřichovice, 10. Telnice, 11. Hodslavice, 12. Lukavice. Obce s přenesenou působností - 1. Kopidlno, 2. Česká Skalice, 3. Duchcov, 4. Heřmanův Městec, 5. Klášterec nad Ohří, 6. Hrádek nad Nisou. Obce s rozšířenou působností- 1. Most, 2. Bílovec, 3. Česká Lípa, 4. Dvůr Králové n. L., 5. Kroměříž. Jakub Ferschmann: Obce-1. DolníTřebonín, 2. Novosedlice, 3. Vikýřovice, 4. Libina, 5. Bělov, 6. Neplachovice, 7. Čížkov, 8. Hodslavice, 9. Lukavice, 10. Telnice, 11. Černá v Pošumaví, 12. Jindřichovice. Obce s přenesenou působností - 1. Duchcov, 2. Česká Skalice, 3. Kopidlno, 4. Heřmanův Městec, 5. Klášterec nad Ohří, 6. Hrádek nad Nisou. Obce s rozšířenou působností - 1. Bílovec, 2. Most, 3. Česká Lípa, 4. Kroměříž, 5. Dvůr Králové n. L. Karel Ferschmann: Obce - 1. Novosedlice, 2. Neplachovice, 3. Libina, 4. Bělov, 5. Vikýřovice, 6. Jindřichovice, 7. Čížkov, 8. Hodslavice, 9. Lukavice, 10. Telnice, 11. Černá v Pošumaví, 12. DolníTřebonín. Obce s přenesenou působností- 1. Klášterec nad Ohří, 2. Heřmanův Městec, 3. Česká Skalice, 4. Kopidlno, 5. Duchcov, 6. Hrádek nad Nisou. Obce s rozšířenou působností- 1. Bílovec, 2. Most, 3. Dvůr Králové n. L., 4. Česká Lípa, 5. Kroměříž. Zdeněk Čížek: Obce - 1. Telnice, 2. Bělov, 3. Čížkov, 4. Vikýřovice, 5. Libina, 6. Hodslavice, 7. Lukavice, 8. Novosedlice, 9. Černá v Pošumaví, 10. DolníTřebonín, 11. Jindřichovice, 12. Neplachovice. Obce s přenesenou působností - 1. Duchcov, 2. Hrádek nad Nisou, 3. Kopidlno, 4. Klášterec nad Ohří, 5. Česká Skalice, 6. Heřmanův Městec. Obce s rozšířenou působností-1. Dvůr Králové n. L., 2. Kroměříž, 3. Most, 4. Česká Lípa, 5. Bílovec. Evžen Vaněk: Obce - 1. Bělov, 2. Černá v Pošumaví, 3. Vikýřovice, 4. Neplachovice, 5. Novosedlice, 6. Libina, 7. Hodslavice, 8. Čížkov, 9. Telnice, 10. Lukavice, 11. DolníTřebonín, 12. Jindřichovice. Obce s přenesenou



působností - 1. Hrádek nad Nisou, 2. Česká Skalice, 3. Klášterec nad Ohří, 4. Duchcov, 5. Heřmanův Městec, 6. Kopidlno. Obce s rozšířenou působností-1. Kroměříž, 2. Česká Lípa, 3. Bílovec, 4. Most, 5. Dvůr Králové n. L. Michal Kuchta: Obce - 1 . Čížkov, 2. Telnice, 3. Černá v Pošumaví, 4. Vikýřovice, 5. Bělov, 6. Novosedlice, 7. Neplachovice, 8. Hodslavice, 9. DolníTřebonín, 10. Libina, 11. Lukavice, 12. Jindřichovice. Obce s přenesenou působností-1. Klášterec nad Ohří, 2. Hrádek nad Nisou, 3. Duchcov, 4. Česká Skalice, 5. Heřmanův Městec, 6. Kopidlno. Obce s rozšířenou působností- 1. Dvůr Králové n. L., 2. Česká Lípa, 3. Most, 4. Kroměříž, 5. Bílovec. Foto popis| Webový aligátor se představuje Foto popis| Konečně jsem se doplazil na internet. Foto popis| Že by zajímavá obec pro aligátora? Foto popis| Prokousávat se weby není vůbec snadné! Foto popis| Uf, uf, podařilo se polapit originální obec! Foto autor| FOTO: IVANA JUNGOVÁ 4X

Připadali jsme si skoro jako v Kocourkově 10.1.2013

Veřejná správa str. 10 Rozhovor Jiří Chum MÚ Česká Lípa

Veřejná správa Uplynulý rok poměřil síly úřadů měst a obcí s řadou výzev, z nichž mnohé silně rozvlnily veřejné mínění. Jak to vnímal Jaromír Zajíček, tajemník Magistrátu města Děčín a předseda Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů České republiky? * Pane předsedo, můžete rekapitulovat, s čím zejména se vedoucí úřadů museli v minulém roce vyrovnávat? Každý rok se ve veřejné správě děje něco, čemu je potřeba věnovat zvýšenou pozornost. Konec předminulého a počátek loňského roku se pro nás odehrál zcela v režii převodu dávkových agend sociální oblasti zpět na stát. Ačkoliv jsme již tehdy, když Ministerstvo práce a sociálních věcí sociální reformu představovalo, důrazně upozorňovali na její nepřipravenost, nebyli jsme vyslyšeni. Výsledek se pak projevil v nefunkčním softwaru, v zhoršení komunikace s klienty, v pozdních a nesprávně vyplácených sociálních dávkách, a to vše po dobu delší než devět měsíců. Ačkoliv jsme například v Děčíně na více než tři měsíce v roce 2012 „zapůjčili" naše zaměstnance úřadu práce a aktivně se podíleli na tom, aby systém zcela nezkolaboval, prohlásil nedávno generální ředitel Úřadu práce v tisku, že jsme přestali sociální práci na většině městských úřadů vykonávat již před započetím reformy a vše předali ve velkém zmatku a nepořádku. Opak byl pravdou - stát nebyl na převzetí nových úkolů připraven, zejména v personální oblasti, vše se řešilo „za pochodu". V prvním pololetí minulého roku jsme také úzce spolupracovali s příslušnými gestory na spuštění Základních registrů k 1. červenci 2012. Práce na úplném zprovoznění celé progresivní myšlenky nadále probíhají a postupně se vše rozjíždí. Je velká škoda, že ne vše bylo dobře připraveno. Od 5. července 2012 pak byl spuštěn zcela nový registr vozidel. Odpovědnost za jeho provozování přešla z Ministerstva vnitra na Ministerstvo dopravy. Přes všechny sliby o zajištění plynulého provázání na stávající systém a zajištění plné funkčnosti registru jsme více než měsíc čelili kritice a náporu občanů. Systém nefungoval a nepomohl ani otevřený dopis, který Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů adresovalo panu ministrovi. Teprve po půl roce ministerstvo přiznalo, že systém doposud není zcela funkční. V podstatě nepomohly ani personální změny ve vedení Ministerstva dopravy, dodnes není vše tak, jak se předpokládalo a systém jako celek je méně vyhovující, než ten předchozí. Vedoucí úřadů také pečlivě sledovali probíhající legislativní proces týkající se úředníků veřejné správy. Uvítali jsme možnost připomínkovat rodící se nový zákon, o to větší byly naše rozpaky nad výstupem z tohoto procesu. Připadali jsme si skoro jako v Kocourkově. Ve veřejné správě je již více jak deset let ke spokojenosti krajů, měst a obcí uplatňován zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územně samosprávných celků. Obdobně jako v poslední době téměř vše, co funguje, se v každém nově připravovaném zákoně přetvoří v něco, co nevyhovuje a fungovat nebude. Takže v uplynulých měsících toho bylo hodně a hodně zmatečného. Připomeňme například problematiku veřejné služby, na jejíž vykonávání byla původně vázána rozdílná výše dávek pomoci v hmotné nouzi. Po sociální reformě se vše změnilo na stav, který nyní Ústavní soud zrušil. To je jen další příklad toho, kdy zavedená a fungující věc byla legislativně změněna v něco, co je nyní zcela nefunkční a mnoha obcím komplikuje situaci. * Jak vnímá Sdružení tajemníků nynější etapu reformy veřejné správy?



Jestli si dobře vzpomínám, uvažovala reforma veřejné správy, tak jak byla předložena před více než deseti lety, se vznikem vyšších územních samosprávných celků, se zrušením okresních úřadů, s přerozdělením některých kompetencí a vytvořením spojeného modelu státní správy a samosprávy. Později se začalo velice vážně hovořit o tom, že nebyla provedena reforma veřejné správy na ústředních správních úřadech. Na to navazovala myšlenka spojená s dokončením reformy. Nyní se však hovoří v souvislosti s hospodářskou recesí o potřebě nalézt úspory ve veřejné správě, především pak v území. Mám chápat připravované kroky Ministerstva vnitra a potažmo vlády jako poslední etapu dokončení reformy veřejné správy v území? Proč si nevezmeme příklad třeba ze sousedního Německa? Jsem si vědom toho, že je potřeba optimálně přerozdělit výkon přenesené působnosti v území, ale obávám se, že postup, který bude následně realizován, nebude ku prospěchu fungování služeb pro občana. Řada mých kolegů vnímá plán dokončení reformy, respektive provedení nové reformy územní veřejné správy, jako signál ke zrušení městských a obecních úřadů a potažmo ke zrušení funkce vedoucího úřadu, přestože tato otázka není doposud nastolena. Souhlasit lze s přerozdělením výkonu přenesené působnosti v území, kterou by měl začít plně financovat stát. Dospěje se tedy těmito kroky k úsporám, které jsou proklamovány? Domnívám se, že se doposud nenašel nikdo, kdo by byl schopen předložit vládě konkrétní a objektivně ověřitelná fakta s vyčíslenou úsporou. Nebo se nakonec učiní opět nějaký nezodpovědný krok, který nám poté následně ukáže, že se celá situace změnila k horšímu, ať již pro občana nebo samotný stát? * Došlo k nějakému posunu ve vnímání vedoucího úřadu v rámci modelu smíšené veřejné správy? Ukazuje se, že bude nutno tuto funkci redefinovat? Před zahájením reformy veřejné správy převážnou část výkonu státní správy v území vykonávaly okresní úřady. V čele okresního úřadu stál přednosta, který byl vnímán jako představitel státní moci a byl považován za „prodlouženou ruku zákona". Více než osmdesát procent výkonu státní správy přešlo s reformou na obce s rozšířenou působností. Ze zákona za tuto činnost u těchto obcí odpovídá vedoucí úřadu, ten však zůstal i nadále v názvosloví „tajemníkem". Uveďme pro srovnání, že například na Slovensku to je přednosta. Reformou tak byla funkce vedoucího úřadu degradována. Už jen to, že v jednom zákoně se tato funkce nazývá vedoucím úřadu (zák. č. 312/2002 Sb.) a v jiném se nazývá tajemníkem (zák. č. 128/2000 Sb.), svědčí o tom, jak moc velká pozornost vlády, poslanců a senátorů Parlamentu České republiky je věnována výkonu veřejné správy, zejména pak jejímu odpolitizování. Návrhy nového zákona o úřednících různě definují osobu či funkci, jež by měla fakticky a výkonně stát v čele úřadu a být tak jeho skutečným vedoucím. Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, hovoří o tom, že v čele úřadu je jeho ředitel, zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, uvádí, že v čele úřadu je starosta. Jak takovéto nesrovnalosti v zákoně spojovat s proklamací odpolitizování územní veřejné správy? * Na jaké úrovni řízení byly nejvíce vnímány připomínky Sdružení k připravovaným nebo novelizovaným právním normám? Již jsem se zmínil o tom, že v mnoha případech nebyly naše připomínky brány vážně. Stále intenzivněji spolupracujeme se Svazem měst a obcí, který je oficiálním připomínkovým místem k navrhovaným zákonům. Tato spolupráce se zejména projevuje v tom, že naše návrhy a podněty jsou jejich prostřednictvím následně uplatňovány a předkladateli zákonů reflektovány. Určitě platí, že společným úsilím prosadíme daleko více. * Jak se rozvíjejí kontakty se zahraničními partnerskými organizacemi? Sdružení se v minulých letech podílelo na projektu celoevropské asociace komunálních manažerů U. Di. T. E. Porovnávali jsme jednotlivé modely řízení úřadů a postavení jejich vedoucích v sedmnácti zemích Evropské unie. V minulém roce byl zahájen nový projekt porovnávacích studií výkonu veřejné správy v jejích jednotlivých oblastech v rámci Evropské unie. Výstupy budou jistě velmi zajímavé i pro nás a naši legislativu, zatím bohužel nejsou k dispozici. V uplynulém roce několik členů Sdružení studijně pobývalo na Slovensku a v Lotyšsku. Osobně jsem měl možnost zúčastnit se spolu s delegací senátorů Parlamentu České republiky mise do Pobaltských zemí. Tuto akci zorganizovala Česko-Pobaltská obchodní komora ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu. V uplynulých dvou letech se zástupci Sdružení setkali na domácí půdě s s delegacemi komunálních manažerů z Černé Hory, Srbska a Chorvatska. Hostili jsme výbor celosvětové organizace manažerů ve veřejné správě - I. C. M. A., organizace, která sdružuje členy v 72 zemích světa. * Co čeká Sdružení v následujícím roce? Co byste řadil mezi jeho priority? V návaznosti na nový obchodní zákoník se budeme muset připravit na transformaci našeho sdružení, přinejmenším pozměnit stanovy a název. Ještě intenzivněji chceme spolupracovat s Ministerstvem vnitra,



Svazem měst a obcí, Institutem pro veřejnou správu Praha a s akciovou společností Aliaves & Co. Nejzásadnější rozhodnutí nás čeká ve věci přijetí nabídky místopředsednictví evropské asociace manažerů U. Di. T. E. na dobu dvou let a následně od roku 2014 předsednictví do roku 2016. Jsme první zemí východní Evropy, které toto bylo nabídnuto, a nabídky si velmi vážíme. Budeme také postupně připravovat oslavy dvacetiletého trvání Sdružení, které proběhne v roce 2014. *** Ing. Jaromír Zajíček, MPA (*1951 Nový Bor). Vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze (1975) a Cevro Institut (2009). Pracoval v manažerských funkcích v podnikatelské sféře, byl vedoucím kanceláře přednosty Okresního úřadu Česká Lípa (20002002). Je vedoucím úřadu Magistrátu města Děčín (od 2003), předsedou Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů ČR (od 2007), za něž je také členem Grémia náměstků ministrů. Foto autor| FOTO: RADOSLAV BERNÁT

Zpravodajství ČTK

Liberecký kraj chce na stavbu hospice dotaci z evropských fondů 16.1.2013

Zpravodajství ČTK str. 0 dli pol ivc MÚ Česká Lípa

-------------------Ke zpravodajství: AUDIO -------------------Liberec 16. ledna (ČTK) - Liberecký kraj by rád financoval výstavbu hospice s pomocí evropských fondů. Zatímco v minulosti žádné vhodné tituly nebyly, teď se objevila možnost financovat ho z Integrovaného programu rozvoje města - Atraktivní a kvalitní život v Liberci (IPRM). V programu je k dispozici ještě zhruba 150 milionů korun, řekla dnes novinářům hejtmanova náměstkyně Zuzana Kocumová (Změna pro Liberecký kraj). "Projekt hospice v podstatě odpovídá vypsaným dotačním podmínkám, a vzhledem k tomu, že potřebujeme kolem 60 až 70 milionů korun, tak pokud bychom získali 85 procent z Evropské unie, byla by to pro kraj docela výhra. Nejen Liberec má finanční problémy, i na kraji se musí šetřit," řekla Kocumová. Projekt je připravený, takže by podle ní neměl být velký problém ho do výzvy zařadit. Výstavbu hospice připravuje Liberecký kraj už od roku 2009, je totiž jedním z mála v zemi, kde podobné zařízení chybí. Nevyléčitelně nemocným v kraji slouží zatím čtyři rodinné pokoje v nemocnicích v Liberci, České Lípě a Turnově. Zhruba 95 procent klientů hospicové péče tvoří onkologičtí pacienti. V kraji je v průměru ročně diagnostikováno kolem 2500 nových případů, nyní lékaři v celém kraji sledují zhruba 12.500 onkologických pacientů. "Nebojím se, že by náš hospic nebyl zaplněn," řekla už dříve ČTK Taťána Janoušková, ředitelka Hospicové péče sv. Zdislavy, která stavbu s krajem připravuje. Hospic by měl vzniknout přestavbou bývalého dětského domova v centru Liberce. Pozemky a historickou budovu v hodnotě 23 milionů korun věnovalo kraji město Liberec s tím, že kraj v objektu nejpozději do konce letošního roku zřídí hospic s kapacitou 20 až 28 lůžek. Studie počítá s rekonstrukcí budovy postavené na přelomu 19. a 20. století a dostavbou dvou křídel, v nichž budou další pokoje. Hospic bude mít kapacitu 28 lůžek, pokoje budou jednolůžkové s vlastním sociálním zařízením v prvním a druhém patře budovy. Suterén a přízemí budou sloužit jako zázemí, v podkroví vzniknou pokoje pro stážisty a rodinné příslušníky. V zahradě má být čajovna. Liberec má tři integrované programy rozvoje, které mohou na projekty rozdělit zhruba 1,5 miliardy korun. V IPRM - Atraktivní a kvalitní život v Liberci bylo k dispozici 540 milionů korun. Peníze měly mimo jiné jít třeba na rekonstrukci areálu výstaviště, kde mělo vzniknout Centrum historie tramvajové dopravy. Dopravní podnik ale od projektu ustoupil. Také město některé chystané akce opouští, rozpočet je napjatý a město nemá peníze na



spolufinancování a hlavně předfinancování projektů. Rekonstrukce se tak zřejmě nedočká ani Šaldovo divadlo. Projekty, na než se nedostalo, by tak měly dostat možnost ve třetí výzvě, kterou radnice připravuje. Leona Vacková snm Cas| 15:09



Přehled zpráv

Recommend Documents