Přehled zpráv

Přehled zpráv 27.2.2015 - 31.3.2015 Západočeské muzeum v Plzni ego! Trnkovi Potomci proslulého výtvarníka se sešli v Zahradě. .................................................................................. 5 13.3.2015 ego! str. 28 Téma Západočeské muzeum v Plzni Irena Jirků

Evropské noviny Kulturní mosty bez hranic .......................................................................................................................................... 9 27.2.2015 Evropské noviny str. 11 Evropská kultura Západočeské muzeum v Plzni Jana Lochmanová

Haló noviny Setkání s Trnkovým odkazem ................................................................................................................................... 9 4.3.2015 Haló noviny str. 10 Servis/tv programy Západočeské muzeum v Plzni (the)

Loutkové divadlo v boji za svobodu ....................................................................................................................... 10 14.3.2015 Haló noviny str. 4 Z kultury Západočeské muzeum v Plzni Tomáš HEJZLAR

HARPER'S BAZAAR MEDIA MIX ................................................................................................................................................................. 13 16.3.2015 HARPER'S BAZAAR str. 200 Media mix Západočeské muzeum v Plzni

IN magazín tento týden................................................................................................................................................................. 15 4.3.2015 IN magazín str. 4 Tento týden v česku Západočeské muzeum v Plzni -šar

Krajské noviny Kraji patří zhruba 50 nemovitých kulturních památek .......................................................................................... 16 27.3.2015 Krajské noviny str. 10 Jihočeský kraj Západočeské muzeum v Plzni Jana Bartošová

Lidové noviny Nuda v hlavním městě kultury... ... do Plzně přijeďte radši až v létě................................................................... 17 4.3.2015 Lidové noviny str. 4 Domov Západočeské muzeum v Plzni JUDITA MATYÁŠOVÁ

Hlavní město kultury není celoroční festival ......................................................................................................... 20 5.3.2015 Lidové noviny str. 11 Názory Západočeské muzeum v Plzni JIŘÍ SULŽENKO

V Plzni připravili dvě výstavy k Trnkovu výročí .................................................................................................... 21 13.3.2015 Lidové noviny str. 1 Příloha - LN+ Západočeské muzeum v Plzni

NEWTON Media, a.s. © 2015 | [email protected] | www.newtonmedia.cz

1

Metro Zima v podobě smrtky skončila v Radbuze. Je tu jaro ......................................................................................... 21 24.3.2015 Metro str. 1 Titulní strana Západočeské muzeum v Plzni

Mladá fronta DNES Víkendové hosty vítají v zimě jen některá muzea. Podle zájmu lidí .................................................................... 21 5.3.2015 Mladá fronta DNES str. 2 Kraj Plzeňský Západočeské muzeum v Plzni Jitka Šrámková

Yojiro Takita, oscarový režisér, zítra usedne v kině Beseda ............................................................................... 22 9.3.2015 Mladá fronta DNES str. 3 Kraj Plzeňský Západočeské muzeum v Plzni Jan Kastner

Víkendové tipy Projděte se Večerníčkovou stezkou, zatančete si nebo se vydejte na koncert ....................... 23 13.3.2015 Mladá fronta DNES str. 2 Kraj Plzeňský Západočeské muzeum v Plzni (tr)

NEJ zajímavější písemnosti ..................................................................................................................................... 24 13.3.2015 Mladá fronta DNES str. 3 Brno a jižní morava Západočeské muzeum v Plzni Veronika Horáková

Smrtku hodili do řeky a zpátky už šli s májkou ..................................................................................................... 26 24.3.2015 Mladá fronta DNES str. 2 Kraj Plzeňský Západočeské muzeum v Plzni (ned)

Plzeň připomene Ladislava Sutnara, tvůrce Venuší ............................................................................................. 26 25.3.2015 Mladá fronta DNES str. 11 Kultura Západočeské muzeum v Plzni (ČTK)

Doba Bedřicha Smetany ve svědectví obrazů, novinových článků i knih .......................................................... 27 26.3.2015 Mladá fronta DNES str. 4 Kraj Plzeňský Západočeské muzeum v Plzni Gabriela Špalková

S novými plzeňskými zvony se rodil také film Jana Loučíma o jejich příběhu .................................................. 28 30.3.2015 Mladá fronta DNES str. 2 Kraj Plzeňský Západočeské muzeum v Plzni Petr Ježek

Dokument o nových zvonech má dnes odpoledne premiéru .............................................................................. 30 31.3.2015 Mladá fronta DNES str. 2 Kraj Plzeňský Západočeské muzeum v Plzni (pek)

Naše rodina Dopisy čtenářů .......................................................................................................................................................... 30 17.3.2015 Naše rodina str. 30 Redakční pošta Západočeské muzeum v Plzni

Plzeňský deník VÝPRAVY ZA POZNÁNÍM ......................................................................................................................................... 31 5.3.2015 Plzeňský deník str. 10 Kultura regionu Západočeské muzeum v Plzni (haj)

Z prošlých potravin vaří bezdomovcům jídlo ........................................................................................................ 31 6.3.2015 Plzeňský deník str. 1 Titulní strana Západočeské muzeum v Plzni KLÁRA MRÁZOVÁ

Z muzea vynesou smrtku ......................................................................................................................................... 32 20.3.2015 Plzeňský deník str. 11 Kultura regionu Západočeské muzeum v Plzni


2

(haj)

Ivan Jáchim: Finále nezlomila normalizace ani porevoluční změny ................................................................... 32 21.3.2015 Plzeňský deník str. 8 Kultura regionu Západočeské muzeum v Plzni

KAM DNES A ZÍTRA V PLZNI A NA PLZEŇSKU ZA POZNÁNÍM A ZÁBAVOU ................................................... 33 23.3.2015 Plzeňský deník str. 7 Servis Západočeské muzeum v Plzni

Muzeum jižního Plzeňska v Blovicích ukáže, jak se žilo za 2. světové války ..................................................... 35 30.3.2015 Plzeňský deník str. 64 Příloha - Plzeň Evropské hlavní město kultury 2015Západočeské muzeum v Plzni

Program Plzeň 2015 .................................................................................................................................................. 35 30.3.2015 Plzeňský deník str. 65 Příloha - Plzeň Evropské hlavní město kultury 2015Západočeské muzeum v Plzni

Alena Tichá a Lions Club Plzeň uvedou Vlídný tmavomodrý svět ...................................................................... 49 30.3.2015 Plzeňský deník str. 74 Příloha - Plzeňský kulturní přehled - kultura / akceZápadočeské muzeum v Plzni (haj)

Letnice umělců: Oslava tvůrčího ducha ................................................................................................................. 49 30.3.2015 Plzeňský deník str. 74 Příloha - Plzeňský kulturní přehled - kultura / akceZápadočeské muzeum v Plzni

Prager Zeitung Auf Franz Josephs Spuren in Pilsen ...................................................................................................................... 50 26.3.2015 Prager Zeitung str. 15 Západočeské muzeum v Plzni VON ARNE WITTE

Právo Údržba plzeňské zbrojnice, to je piplačka na celý týden ...................................................................................... 52 4.3.2015 Právo str. 10 Jihozápadní Čechy Západočeské muzeum v Plzni (ib)

Církevní restituce: žaloby jen prší .......................................................................................................................... 52 6.3.2015 Právo str. 1 Titulní strana Západočeské muzeum v Plzni Naďa Adamičková Marie Königová

FOTO .......................................................................................................................................................................... 53 24.3.2015 Právo str. 11 Jihozápadní Čechy Západočeské muzeum v Plzni (zaš)

INFORMUJEME ......................................................................................................................................................... 54 27.3.2015 Právo str. 11 Západní Čechy - Plzeňský kraj, Karlovarský kraj Západočeské muzeum v Plzni

Právo Víkend Trnkova zahrada 2 v Plzni ........................................................................................................................................ 54 6.3.2015 Právo Víkend str. 31 Tipy na víkend Západočeské muzeum v Plzni Petr Svorník


3

Rokycanský deník U Horáka komentují prohlídky odborníci ............................................................................................................... 55 6.3.2015 Rokycanský deník str. 2 Rokycansko Západočeské muzeum v Plzni (naš)

FOTO - ZKAMENĚLINY LÁKAJÍ............................................................................................................................... 55 10.3.2015 Rokycanský deník str. 3 Rokycansko Západočeské muzeum v Plzni

KOMENTOVANÁ PROHLÍDKA PŘIBLÍŽILA PRAVĚK ............................................................................................ 55 12.3.2015 Rokycanský deník str. 3 Rokycansko Západočeské muzeum v Plzni

Muzeum Horáka nabízí odborný komentář ............................................................................................................ 56 26.3.2015 Rokycanský deník str. 3 Rokycansko Západočeské muzeum v Plzni (naš)

Tachovský deník Kdo se bojí, nesmí do Zahrady aneb Návštěva dvou výstav ............................................................................... 56 7.3.2015 Tachovský deník str. 3 Tachovsko Západočeské muzeum v Plzni (red)

Tina České loutkářství ...................................................................................................................................................... 56 4.3.2015 Tina str. 52 Z domova Západočeské muzeum v Plzni

Týdeník Rozhlas Do hlavy trpaslíka ..................................................................................................................................................... 57 16.3.2015 Týdeník Rozhlas str. 20 Kultura Západočeské muzeum v Plzni (top)


4

Západočeské muzeum v Plzni ego!

Trnkovi Potomci proslulého výtvarníka se sešli v Zahradě. 13.3.2015 ego! str. 28 Téma Západočeské muzeum v Plzni

Irena Jirků

Trnkovy knížky jsem si v dětství moc neprohlížel, jeho obrázky mě děsily. To říká Matyáš Trnka. Nikdy nepoužije slovo děda, když o Jiřím Trnkovi mluví, ale pak s úsměvem připouští, že talent po něm přece jen zdědil. Stejně jako jeho otec Jan, tety Klára, Zuzana a Helena, strýc Jiří, sestřenice Tereza… Klan Trnkových, mohu-li je tak nazvat, má daleko do klasické české rodiny, každopádně je zajímavý a výjimečný. Zcela výjimečně se také Trnkovi sešli na konci února při plzeňské vernisáži výstavy Zahrada 2. Vy darebáci! Nevědět, že se jmenuje Trnka, asi by mi to nedošlo. I když – něco ve tváři, snad linie obočí či barva očí, odkazuje na podobu, již posléze objevuji ve tvářích ostatních. Matyáš Trnka poslední měsíce a týdny žil jen výstavou, která má připomenout 103. narozeniny jeho dědy. „Nedovedete si představit, jak byl Trnka pracovitý, kolik toho namaloval, kolik knížek ilustroval, loutek udělal, filmů natočil. Táta se do jeho díla úplně ponořil, vlastně nedělal několik let nic jiného – tu první výstavu, kde je představena celá Trnkova tvorba, filmová i výtvarná, sestavil sám. Do téhle druhé, hravé, jsme se pustili společně. Musím říct, že pro mě to bylo objevování,“ vysvětluje, když mě těsně před vernisáží provází expozicí. Jsme v zahradě, vzpomínáte na tu knížku? A tak jako těch pět malých kluků právě otevíráme branku. „Vrzúúúúúúúúúú,“ udělá. Zahrada je zarostlá, všude spousta vysoké trávy, tamhle u keře stojí kamenný trpaslík – a kde je kocour? „To jsem vás vylekal, vy darebáci, checheche chichichi!“ A už za námi peláší a nadává, jak ten krásně nadává, když nás honí na červené tříkolce. Sedneme honem na druhou a šlápneme do pedálů… Ne, kdepak, tahle honička se v knížce nekoná, na koloběžce mezi řádky jezdí jen starý navztekaný kocour. Koho napadlo ten známý Trnkův obraz rozvinout? Matyáš dokázal díky počítačům pověstnou zahradu oživit a rozhýbat, takže psi štěkají do taktu, sloni tropí hlouposti, trpaslík běhá mezi záhonky, ale o původnost nápadů se nepře. „S tátou jsme si na začátku řekli, že neděláme repliku, ale vytváříme další dimenzi, tedy Zahradu 2. Nápady jsou půl na půl. Hezké bylo, že některé nás napadly úplně stejné a ve stejnou chvíli. Asi na tom něco bude, že jsme ze stejného těsta.“ Matyášovi je čtyřiatřicet, narodil se dvanáct let po smrti Jiřího Trnky a zmíněnou Zahradu, jednu z nejslavnějších dědových knížek, jako malý nikdy nečetl. Miloval ji ale v audioverzi a v podání Karla Högera. Matyášův otec, šestapadesátiletý Jan Trnka, měl – jako poslední Trnkovo dítě – naopak to privilegium, že v Zahradě doslova vyrůstal. „Tatínek mi ji nečetl, to by byla nuda. Vymýšlel si ji a vyprávěl mi to, až vznikla knížka. Jsem jediný člověk na světě, který zná postavy ze Zahrady, které se nakonec do knihy nedostaly,“ směje se – a prchá před mými dalšími dotazy někam do bezu, soudím, že k velrybě. Do zahájení výstavy zbývá hodina a já vím, že napsat o „dynastii Trnků“ nebude zrovna jednoduché. Není rodina jako rodina Ještě než jsem vyrazila do Plzně, měla jsem pochopit, že potkat všechny Trnkovy na jednom místě a v jednom čase je nemožné. A pořídit „rodinnou fotografii“? Nesmysl. Trnkových je moc. To za prvé. Málokdo ví, že Jiří Trnka měl pět dětí. A dnes tedy má deset vnoučat, šestnáct pravnoučat a jednu prapravnučku, přičemž musíme do „klanu“ přičíst ještě všechny manžele, manželky, přítelkyně… Za druhé – nejsou jedna rodina. Jiří Trnka měl dvě manželky a dvě rodiny se poté, co v pouhých 57 letech zemřel, nestýkaly. Děti se viděly poprvé až při dědickém řízení v roce 1969 a cestu k sobě nacházely pomalu a postupně. A za třetí – všichni Trnkovi, ať už z první, či druhé rodiny, se zdají být velmi zaměstnaní, hodně kreativní, přitom plaší a netoužící po popularitě. Tváří v tvář těmto okolnostem mi nezbývá než obejít více adres a míst. Se Zuzanou Ceplovou a Helenou Trösterovou se scházím v kavárně na pražském Tylově náměstí. Stačí pár vět a se dvěma elegantními dámami se ocitám o osmdesát, vlastně o sto let zpět. „Tatínkův otec byl moc šikovný plzeňský klempíř, ale z první světové války se vrátil jako jiný člověk. Od té doby rodina dřela nouzi, živila ji


5

babička švadlena. Byla to ale umanutá ženská, prosadila si, aby kluci mohli studovat. Rudolf šel na techniku, Jiří na pražskou UMPRUM. V tomhle rozhodnutí ho jistě ovlivnil Josef Skupa, který ho učil na reálce kreslení. To bylo pro tatínka osudové setkání, vždyť si – stejně jako Skupa – celý život sám vyráběl loutky. Na přijímačky do Prahy jich vezl celý kufr, tam ho otevřel, a už se víc neptali. Na studiích si přivydělával také tím, že dělal střihy na chlupaté hračky pro firmu Hamiro v Rokycanech, a posléze založil loutkové divadlo. Než přišly první filmy, kreslil také do novin a spolupracoval s nakladatelstvím Melantrich. Tam byl na začátku války osvícený ředitel, který chtěl knižní tvorbě dodat na uměleckých kvalitách, což se s otcem bohatě naplnilo. Ilustroval nejméně padesát knížek,“ vypráví Zuzana Ceplová. Nejstarší dcera Jiřího Trnky se narodila v roce 1938 a rané dětství prožila v pražských Košířích, v takzvané vile Turbová, kam se Jiří Trnka se svou ženou Helenou a dětmi na začátku války přestěhoval. „Pro mě › a bratra to byl ráj, tajemný dům se zahradou a tatínkovým ateliérem. Chodila tam spousta lidí, třeba nějaký pan Hrubín, který nemohl za protektorátu publikovat, a tak si přivydělával dětskými veršíčky. Vezmi žlutou tužku, namaluj mi hrušku – přečetl třeba tatínek a já jsem to namalovala. A on pak ještě vyvedl tu hrušku lépe. Měl v ateliéru ohromnou škatuli barevných pastelek, říkali jsme jim tátovky.“ Paní Ceplová je ta malá Zuzanka, která objevuje svět (knížku sepsala její matka a ilustroval otec), a také holčička z reklam na vinylové desky. „Byla jsem široko daleko jediné dítě, a tak mě tatínek využíval i při práci pro firmy. Nebylo mu ještě ani třicet, a přitom už také ilustroval Broučky a další pohádky.“ V domě č. p. 6 v Jinonické ulici Jiří Trnka celé dny a noci kreslil a s ním obě starší děti, nakonec se ale rozhodly pro jiné profese. Zuzana vystudovala bohemistiku a rusistiku na filozofické fakultě, Jiří zvolil architekturu. „Bratr byl z nás nejnadanější. Pracoval roky ve firmě zabývající se pozemními stavbami, takže jeho jméno nebylo tolik vidět, ale je třeba spoluautorem projektu Strahovského tunelu nebo stanice metra Hlavní nádraží,“ vysvětluje Helena Trösterová, třetí dcera Jiřího Trnky. Nakonec jen ona našla odvahu přihlásit se na UMPRUM. „Šla jsem tam z trucu! Nebyla jsem určitě nejmilovanější dítě, narodila jsem se jako poslední a v manželství, které už se dostávalo do potíží. Ale když mi pak táta stále opakoval, že tohle řemeslo není pro ženské, že se mu musí člověk stoprocentně oddat a makat a makat a nemůže se třeba věnovat rodině, naštvala jsem se. Možná v tom sehrál svou roli i fakt, že jsem viděla doma maminku, která byla otcova spolužačka, stejně nadaná a šikovná jako on, ale talent prostě obětovala pro něho a pro děti. Chtěla jsem mu dokázat, že to jde i jinak. Studovala jsem u profesora Muziky, myslím, že úspěšně, ale nakonec měl samozřejmě tatínek pravdu. Zemřel těsně před mou promocí, já zůstala sama s matkou, která se najednou ocitla zcela bez prostředků, a tak jsem se rozhodla, že si najdu zaměstnání. Další roky jsem pracovala v Lidové demokracii, nejprve jako výtvarná redaktorka, pak jsem vedla novinovou přílohu – až do roku 1990, do neslavného konce těch novin. Poté jsem našla práci v televizi.“ Dcery Jiřího Trnky potkal stejný osud v podobě profese (Zuzana Ceplová byla redaktorkou nakladatelství Albatros) i životních partnerů. Obě si vzaly právníky, navíc dva kamarády ze studií. Helena se provdala za Petra Tröstera, jenž dnes přednáší na pražské právnické fakultě a v Bankovním institutu, Zuzana se stala manželkou Vojtěcha Cepla. Ten došel všeobecného uznání zvláště po roce 1989, kdy byl jmenován soudcem Ústavního soudu ČR a podílel se na nové ústavě. Ti dva pánové přinesli do kumštýřské rodiny Trnkových zcela nový element. V právnické kariéře pokračuje dnes i jeden ze synů Ceplových a práva studuje i jeho dcera. Naopak jedna z dcer Trösterových uplatnila zděděný talent při studiu výtvarné výchovy na pedagogické fakultě. „Bratr Jiří byl sice povoláním architekt, ale jinak to byl celý náš táta. Ve všem se mu podobal – na chalupě třeba vyráběl po celý život loutky. Stejně jako táta pracoval vždy na sto procent a nikdy se nešetřil. A také umřel zbytečně brzo,“ vzpomíná na zesnulého bratra Zuzana. Ze tří dětí Jiřího Trnky mladšího má výtvarné nadání přinejmenším dcera Helena, která je designérkou a společně se svou matkou zařizuje interiéry. Zelený domek na Kampě „Tatínek byl středem naší rodiny, i když ta se vlastně rozpadla už v roce 1949. My děti jsme to ale nevěděly, rodiče se domluvili, že › nám to neřeknou. Maminka se o nás starala, jako by se nic nestalo, tatínek pravidelně přicházel. Když náhodou týden nebyl doma, nepřišlo nám to divné, protože vždycky, když dělal na filmu, ve studiu obvykle přespával. Když jsme se až po deseti letech dozvěděli, že má ještě jednu rodinu na Kampě, byl to šok. Celá Praha to věděla, jen my ne.“ Stojím u zahradní branky v pražské Podbabě a myslím na to, co mi vyprávěly dvě starší dcery Jiřího Trnky. S úsměvem, bez hořkosti. Jiří Trnka byl disciplinovaný v tvorbě, náročný na sebe i spolupracovníky ve filmových studiích, nesmlouvavý v uměleckých postojích, ale v soukromí neklidná duše. „Své ženy opouštěl, ale děti nikoliv,“ zdůrazňují jeho potomci. Zvoním na zvonek jeho třetí dcery Kláry. Narodila se v roce 1949 v oné druhé rodině, vyrostla s mladším bratrem Janem v pověstném zeleném domečku na Malé Straně. Jiří Trnka ho koupil v dezolátním stavu od církve na začátku 60. let, opravil ho a žil tady se svou druhou rodinou a v těsné blízkosti přítele Jana Wericha. „Byl to nádherný kout Prahy, krásné dětství. Tatínek měl dar, že dovedl v každém dítěti vzbudit dojem, že právě jej miluje nejvíce. Alespoň já jsem nikdy nepochybovala.


6

Snad jen Jan ho musel postrádat. Byl ještě malý, když tatínek umřel,“ říká Klára, která stejně jako její bratr vystudovala UMPRUM a jako on se stále věnuje výtvarné tvorbě. Z Kampy se v 90. letech odstěhovala do půvabně omšelého starobylého domu v Podbabě, kde dnes – obklopeni jejími obrázky, obrázky Jiřího Trnky a také bandou psů – vyrůstají její vnuci. Klára Trnková je tvůrčí v mnoha směrech, maluje, dělá koláže, píše, navrhuje divadelní výpravy. Několik let podnikala a zařizovala společně se ženou Jiřího Trnky mladšího interiéry, posléze založila s dcerou Terezou, která má grafickou školu, nakladatelství Studio trnka. „Je to radostná práce, škoda že ten nápad nepřišel dříve,“ podotýká. „Zařizování interiérů nám postupně přerostlo přes hlavu, bylo to neustálé dohadování se zaměstnanci, s firmami, na kterých jsme byli závislí, se švadlenami. Teď jsme s Terezou nezávislé, všechno si děláme samy a spolupracujeme jen s tiskárnami, které jsou v téhle zemi snad jedinými seriózními podniky, kde se dbá na kvalitu, dodržují se termíny a dohody.“ Produkce nakladatelství z padesáti procent představuje knihy Klářina otce, z druhé poloviny její vlastní tvorbu. „Samozřejmě že mi fakt, že jsem Trnková, pomáhá. Především vnitřně. Je to můj motor. Když si vzpomenu na tatínka, na jeho pracovitost a nápady. Názorově, lidsky i výtvarně je to můj vzor.“ Čekám na kocoura Jsem zpátky v Plzni, honím se s kocourem, hraju na výstavě na štěkací klaviaturu… „Tohle ale není příběh, který napsal tatínek. Třeba pět kluků jsme z téhle zahrady vyloučili, místo nich přijdou návštěvníci,“ říká Jan Trnka a s vážnou tváří dodává, že trpaslík je mlčenlivý introvert, který celý život stojí mezi kopretinami a neběhá mezi záhony. „Běžte se podívat, o čem vlastně sní,“ doporučí mi ještě. A tak si vlezu do trpaslíka a jeho očima se dívám na magickou zahradu, nahlížím do tůněk, voním ke kytkám, až se rozběhnu. Kam se mezitím poděl Jan Trnka? Nejmladší syn slavného výtvarníka má na první pohled nejen nejvíc z otcovy podoby, zdědil možná také nejsilnější dávku talentu i plachosti. A dnes, po několika letech studia a po práci na dvou plzeňských výstavách, toho ví o Jiřím Trnkovi nejvíc. Na vernisáži se nakonec sešlo poměrně dost členů klanu Trnkových, ale rodinné foto? Ne, to se nám ani tam nepodařilo. • jiří trnka (1912–1969) Významný český výtvarník, ilustrátor, sochař, scenárista, loutkář, kostýmní výtvarník a režisér animovaných filmů. Studoval na UMprUM v praze, začínal v Divadle Spejbla a Hurvínka v plzni, posléze v praze založil vlastní loutkové divadlo, vytvářel také kostýmy a navrhoval hračky. Už za druhé světové války proslul jako skvělý ilustrátor knížek pro děti (Špalíček pohádek, Broučci a mnoho dalších). roku 1945 inicioval založení studia Bratři v triku, k jeho nejznámějším loutkovým filmům patří Staré pověsti české, Dobrý voják Švejk nebo Sen noci svatojánské. pro děti natočil Bajaju a také sám napsal a ilustroval půvabnou knížku zahrada. Jeho ateliér, ať už v košířích, nebo na kampě, byl vždy místem, kde se scházeli přední čeští umělci, k jeho blízkým přátelům patřili František Hrubín nebo Jan Werich. Jiří trnka byl pověstný svým strhujícím pracovním tempem a důrazem na preciznost, což se mu asi stalo osudným. Jak říkají všechny jeho děti, zemřel de facto vyčerpáním. předčasně, v pouhých 57 letech. pozvánka jiří trnka v plzni Dvě výstavy, jež vznikly ke 103. narozeninám Jiřího trnky a jako součást programu evropské hlavní město kultury plzeň 2015, můžete v současné době navštívit v západočeské metropoli a vrátit se tak do dětství. Ateliér Jiřího trnky je do 10. května otevřen v Galerii města plzně, trnkova zahrada 2 bude lákat všechny děti (a možmá i bývalé děti) do 25. května v západočeském muzeu. vojtěch cepl nejml. (1987) – má malou dceru hedviku ceplovou *** magda ceplová (1992) vojtěch cepl ml. (1965) – soudce matěj cepl (1971) – právník a it – má dvě děti: anna a josef ceplovi vojtěch cepl (1938–2007), právník, ústavní soudce zuzana ceplová (1938) – FF uk, obor bohemistika a rusistika, pracovala jako redaktorka nakl. albatros jiří trnka – bezdětný helena trnkovádoubravská, má dvě děti: mikuláš a helena doubravští jakub trnka – má dvě děti: anna a ema trnkovy


7

helena veselá – švadlena z filmových ateliérů, dnes podniká, navrhuje interiéry jiří trnka (1940–2003) – architekt zuzana kurková (1972), učitelka vv má dvě děti: pavel a david kurkovi hana trösterová (1976) – zdravotní sestra, má dvě děti: alex a andrea holubovi manžel petr tröster (1939) – právník helena trösterová (1945) – vystudovala umprum, pracovala v nakl. vyšehrad, lidové demokracii a v České televizi 1. manželka – helena chvojková (1912–1987) – vystudovala umprum, ilustrátorka, editorka knih jiří trnka (1912–1969) 2. manželka – věnceslava asmanová – úřednice v nakl. melantrich klára trnková (1949) – vystudovala umprum, majitelka nakladatelství studio trnka, vydavatelka, výtvarnice, návrhářka interiérů, kostýmů… tereza Šebestíková (1977) – spolumajitelka nakladatelství, grafička, má dvě děti: adélka a matěj Šebestíkovi jan trnka (1956) – vystudoval umprum, věnuje se volné tvorbě manželka zuzana trnková eliška (1986) – pracuje v rodinné firmě, s přítelem mají dvě malé děti: sebastian a ema Bychlovi matyáš (1981) – studuje Famu, animaci, někdejší počítačový expert, dnes výtvarník na volné noze, ženatý, bezdětný V rodinném schématu nejsou uvedena data narození blízkých Jiřího Trnky mladšího, s nimiž se mi nepodařilo setkat. Foto popis| jak tvrdí jeho děti, jiří trnka uměl v každém místě svého pobytu vytvořit neopakovatelnou atmosféru. doma byl tam, kde měl děti a ateliér. Foto popis| sestry helena trösterová (vlevo) a zuzana ceplová přivedly do rodiny rozevlátých kumštýřů dva právníky. nezvyklá kombinace se osvědčila. Foto popis| matyáš trnka studuje Famu, jeho otec jan je malíř. společně teď rozpohybovali v západočeském muzeu slavnou trnkovu zahradu. interaktivní expozice je permanentně obklíčena dětmi. Foto popis| jiří trnka se svou první dcerou zuzankou. píše se druhá světová válka. Foto popis| ve filmovém studiu trávil jiří trnka celé dny a noci, když se točil film. Byl pověstný svou precizností a nesmlouvavostí. Foto popis| zuzanka a helenka trnkovy na konci 40. let 20. století. Foto popis| jiří trnka vytvořil stovky obrazů a kreseb, které zná hned několik generací. jeho autoportréty patří spíše k intimní tvorbě, teď je však můžete vidět v galerii města plzně. Foto popis| sloni z trnkovy knížky zahrada provádějí na plzeňské výstavě nejrůznější lotroviny. vnuk a syn posunuli dílo jiřího trnky do další dimenze. Foto popis| klára trnková žije se svou dcerou terezou Šebestíkovou a její rodinou v pražské podbabě. mají společně nakladatelství studio trnka. Foto popis| první manželství jiřího trnky bylo rozvedeno, ale nikdy nezaniklo fakticky. jeho tři děti deset let netušily, že má ještě druhou rodinu na kampě. Foto popis| malá zuzanka trnková na reklamních fotografiích, jež propagují vinylové desky s namluvenými pohádkami. ilustroval samozřejmě jiří trnka. Foto popis| o známém výtvarníkovi se tradovalo, že umí malovat levou i pravou rukou a také obouruč. Foto popis| jedním z témat, k němuž se ve své tvorbě často jiří trnka vracel byl shakespearův sen noci svatojánské. v roce 1959 vznikl stejnojmenný celovečerní loutkový film. Foto autor| Martin Svozílek a archiv rodiny Trnkových


8

Evropské noviny

Kulturní mosty bez hranic 27.2.2015

Evropské noviny str. 11 Evropská kultura Západočeské muzeum v Plzni

Jana Lochmanová

Poblíž česko-nemeckých hranic, nedaleko města Domažlice se na německé straně nachází městečko Schönsee. Tady vzniká na jaře 2006 „Centrum Bavaria Bohemia (CeBB)“. Toto centrum má být kulturním mostem mezi českou a bavorskou oblastí. Vzájemné kulturní poznání, to je hlavním cílem projektu „Kultura bez hranic“ (CeBB). A nejde zde jen o kulturu, probíhají různé marketingové schůzky, partnerské projekty a dochází i k prohloubení vzájemné spolupráce. Jedním z projektů bylo i přípravné setkání učitelů z pěti bavorských a tří českých škol pod názvem „Strom přání pro Plzeň 2015“. Tato akce je zahrnuta do doprovodného programu Plzeň Evropské hlavní město kultury 2015. Na jaře roku 2015 by měly být na 12 místech (6 na bavorské a 6 na české straně) postaveny stromy přání. Akce bude zahájena 22. dubna na gymnáziu Josepha von Frauenhofera v Chamu, které již 20 let úspěšně spolupracuje s plzeňským gymnáziem Luďka Pika. Žáci, učitelé, zaměstnanci, ale i rodiče žáků vybraných škol se zapojí do hledání dárců stromů. V den pořádání této akce napíší pak svá přání, ať již osobní, adresovaná Evropskému hlavnímu městu kultury, nebo týkající se česko-německých vztahů. Tyto lístečky pak budou zasunuty do předem vyvrtaných otvorů ve stromu a účastníky spolu s umělci zapečetěny pomocí dřevěných klínků, které žáci barevně pomalují. Tak získají určené školy a potažmo i obce své jedinečné umělecké dílo, které bude připomínat Plzeň 2015. Autoři této myšlenky Andi Dünne a Philipp Klein nechtějí pro tuto uměleckou akci stanovovat přesný návod a nechávají školám prostor pro vlastní realizaci. Tím pádem bude každý strom unikát. Další projekt, výstava „Nej Plzeňského kraje“ byla zahájena počátkem února v CeBB. Jaké vážnosti se těší Plzeňský kraj v Horní Falci ukázala i účast přibližně stovky hostů z komunální politiky, veřejného i kulturního života. Ofi ciální část zahájila dudácká muzika z Chodska. Nejdůležitějším reprezentantem kultury byl krajský radní Miroslav Šobr, do jehož kompetence patří kultura a památková péče, vedoucí odboru kultury a cestovního ruchu Alena Svobodová, Dr. František Frýdla, ředitel Západočeského muzea Plzeň a Dr. Pavel Suk, vedoucí pracovní skupiny KulTURA v rámci regionální kooperace Plzeňský kraj/ Horní Falc. Dále pak zde Monika Bechná, projektová manažerka v týmu Plzeň 2015, podala návštěvníkům přehled programů v rámci Evropského kulturního města. V rámci programu Bavorské kulturní dny v Plzni ve dnech 20.- 26. dubna plánováno až 40 kulturních akcí. Mimo jiné i koncert Řezenckých vrabčáků, „Mnichov zářící metropole umění“ a „Květiny pro Plzeň“. To je jen pár akcí namátkou. Ve skutečnosti jich najdete na internetových stránkách CeBB http://www.bbkult.net daleko více. Umělecké a kulturní akce tohoto rázu by měly být impulzem k hledání kontaktů nejenom na obou stranách hranice, ale i v jiných zemích, tak aby byl kontakt s jinými kulturami co nejčastější. To nás obohatí a rozšíří obzor každého z nás. Je důležité udržet vlastní kulturní vzorce, ale zároveň i poznávat rozdílné jiné kultury. Pochopit je, akceptovat je, ale zároveň respektovat jejich regionalitu. Kultura se nedá vynutit. Měla by být automatickou součástí naší společnosti. Foto popis| Zahájení výstavy Nej Plzeňského kraje. Foto autor| zdroj: CeBB

Haló noviny

Setkání s Trnkovým odkazem 4.3.2015

Haló noviny str. 10 Servis/tv programy Západočeské muzeum v Plzni

(the)

V plzeňském Západočeském muzeu je od minulého týdne zpřístupněna jedinečná expozice, jež oživuje a rozhýbává příběh jedné z nejoblíbenějších knih národního umělce Jiřího Trnky »Zahrada«. »Výstavu jsme původně chystali pro rok 2012, tedy v rámci stého výročí dědečkova narození. Ukázalo se tehdy, že to nebude tak docela jednoduché - chtěli jsme totiž, aby expozice byla skutečnou poctou původnímu dílu i jakýmsi jeho vzkříšením a oživením zároveň,« shoduje se umělcův syn Jan Trnka společně s výtvarníkovým vnukem Matyášem Trnkou, jenž ještě dodal: »Dlouho jsme vymýšleli koncept i formu, která by naše


9

základní přání stoprocentně dodržela. Přípravy se tedy nakonec protáhly na celé tři roky. Sám jsem byl po celou dobu zvědavý, co to vlastně je ‚Originální kybernetoskop‘ -a jsem rád, že můžeme tuhle tajemnou věc konečně představit veřejnosti,« doplnil Trnkův vnuk, výtvarník a animátor Matyáš Trnka. Trnkova stále úspěšná knížka Zahrada poprvé vyšla roku 1962 a stále patří ke klenotům české dětské literatury. Slavný výtvarník knihu napsal i sám ilustroval. Věnování na původním vydání v rodinné knihovně Trnků napovídá, že byla nejspíše napsána právě pro malého Jeníka - dnes je jím devětapadesátiletý akademický malíř Jan Trnka, jeden z autorů nynější plzeňské výstavy. »Jiří Trnka a jeho dílo je inspirující nejen ve své řemeslné a umělecké dokonalosti, ale současně je také - jak ilustruje hravá Zahrada 2 - pojítkem tradice a animátorských i digitálních dovedností. V rámci Evropského hlavního města kultury tak vzdáváme hold nejen Trnkovi jako nejslavnějšímu plzeňskému umělci, ale současně i práci současných výtvarníků a animátorů, kteří v oblasti digitálního umění a v objevném myšlení na jeho dílo navazují,« dodal programový ředitel projektu Plzeň 2015 Jiří Sulženko. Originální instalaci na pomezí divadla, výstavy a animovaného filmu tvoří šest scén, jež vycházejí z Trnkovy původní knižní předlohy. Jejich základem jsou animace, jež rozpohybovávají výtvarní Záběry kovy původní kresby. Foto popis| z expozice Foto autor| FOTO - archiv

Loutkové divadlo v boji za svobodu 14.3.2015

Haló noviny str. 4 Z kultury Západočeské muzeum v Plzni

Tomáš HEJZLAR

Nedávno jsme otiskli u příležitosti 240. výročí narození zakladatelské osobnosti českého loutkářství Matěje Kopeckého materiál, který - soudě podle ohlasů - zřejmě zaujal mnohé čtenáře. Někteří však postrádali souhrnnější informace o snahách, poslání a záměrech novodobých loutkářských tradic, například během druhé světové války. Tematika ovšem není běžně dostupná a obvykle nebývá ani příliš připomínána. Přesto se nám podařilo na základě autentických pramenů tuto sféru letmo zmapovat - i jako připomínku událostí neblahého 15. března 1939 s jeho krutými důsledky také v české kultuře. Domácí tradice Prvky loutkového divadla se v našem regionu projevovaly v nejstarších obdobích zejména v rámci náboženských a kultovních obřadů či lidových zvyků, později také během vystoupení komediantů na trzích a jarmarcích. Tehdy k nám ovšem nezřídka pronikaly prvky zahraniční provenience, zejména anglické, italské a nizozemské, později také německé. Ve druhé polovině 18. století zahájili svou intenzivní činnost i loutkáři čeští - připomeňme tradice loutkářských rodů Brátů, Dubských, Finků, Kočků, Kopeckých, Maisnerů a dalších. V českém loutkářství se již výrazně projevovaly obrozenecké prvky včetně zhodnocování češtiny jako plnohodnotného jazyka. V té době tak lidoví loutkáři sehrávali významnou sociální funkci, protože často působili na lidové publikum jako jediní zástupci české kultury. Od poloviny 19. století se začaly šířit také domácí produkce s loutkami v rámci malých rodinných divadel. Cílené amatérské hnutí začalo v Čechách a na Moravě narůstat na konci 19. století. Loutkové divadlo mělo přinášet nejen vhodnou zábavu, ale i jistou formu vzdělávací. Významnou stmelující osobností se tehdy stal například jihočeský středoškolský pedagog a zapálený loutkář Jindřich Veselý (1885-1939), badatel i autor několika her. Podporoval loutkářské aktivity zejména svou tvůrčí, teoretickou, organizační a publikační činností. Roku 1912 začal sedmadvacetiletý Veselý vydávat časopis Loutkář. Inicioval také vznik mezinárodní loutkářské organizace UNIMA (založena 1929 v Praze). Loutkářské hnutí nabylo na aktivitách zejména po vzniku samostatného Československa. Proměny vývoje V meziválečném období 20. století u nás působilo přes dva tisíce aktivních souborů, řada z nich dosáhla vysokých uměleckých kvalit. Patrný byl i v této oblasti nástup kulturní avantgardy ve 20. a 30. letech. Změny dosavadního inscenačního stylu se zdůrazněním zejména metaforických a symbolických možností loutek se následně projevily i po vzniku protektorátu Čechy a Morava. Právě jinotajně pojaté a sdělované informace napomáhaly účinně udržovat národní povědomí zejména v době nacistických perzekucí. Třebaže české loutkové divadelnictví procházelo za


10

německé okupace obdobnými vývojovými procesy, jaké v té době shledáváme také v jiných uměleckých sférách, právě prostřednictvím prvků alegoricky pojímané »naivní satiry« mohlo loutkářství úspěšně tlumočit jinde zcela nepoužitelné slovní formace. Publikum je umělo dešifrovat. Vnitřně diferencovaný vývoj loutkářství si podržel dřívější vytvarování, ale podařilo se mu je aktuálně podřídit dobovým potřebám. Příklon ke specializovanému profesionalismu loutkářských produkcí v duchu přetrvávajícího »lidového« typu byl pro tuto oblast typický. Nezanedbatelnou roli nadále sehrávala představení amatérských souborů. Loutková divadla tedy během válečných útrap nejenže bavila, ale současně národnostně uvědomovala a povzbuzovala. Opomíjená paměť národa Kromě zcela nezávislých loutkových scén u nás po roce 1939 působily také kolektivy organizované nejen Českou obcí sokolskou a lidovecky orientovaným Orlem, jak se nyní obvykle uvádí, ale například i v rámci levicově orientovaných Dělnických tělocvičných jednot (DTJ). Ty měly nejednou velmi blízko k ilegálním protifašisticky orientovaným skupinám, tedy včetně struktur spjatých s pronásledovanou KSČ. Nabízely se tak možnosti nejen obecného společenského vyžití, ale i komunikace zaměřené dokonce také politicky, tedy s národně osvoboditelskými tendencemi. Loutkářství tak propojovalo jindy vymezující se stranická či názorová ohraničení. Tyto tendence umožňovaly vzájemnou informační provázanost a širší společenský dopad. Loutkářské subjekty totiž vzájemně spolupracovaly, což potvrzovala i tehdejší soustředění a vzájemná koordinace. Vedla až ke svobodomyšlenkářskému působení například v rámci Ústavu pro národní výchovu v Praze. Nacistická mašinérie se ovšem občas prostřednictvím udavačských informací o některých skutečnostech dozvídala. Například z Loutkového divadla Sokola v Jaroměři nacisté neznámo kam odvezli celý rozsáhlý soubor marionet. Přímou perzekucí byl postižen nejen profesionální loutkář Václav Dubský, jemuž bylo zakázáno dále působit, ale i jiní vlastenecky smýšlející jedinci. Spejbl a Hurvínek v trezoru Na počátku roku 1944 zasadili němečtí okupanti českému loutkářství těžkou ránu zatčením levicově smýšlejícího, původem strakonického rodáka Josefa Skupy a zrušením jeho populárního Plzeňského loutkového divadélka (původně Loutkové divadélko Feriálních osad). Na jeho rozvoji se kromě Skupy a jeho manželky Jiřiny Skupové významně podíleli zejména Karel Balak, František Flajšhans, Jan Hubáček, Anna Kreuzmannová, Antonín Šafránek, Vít Šebesta, Jan Vavřík-Rýz, Lubor Zahrádka a další, později také Skupův následník Miloš Kirschner. Nedávno zbudované plzeňské Muzeum loutek o tom podává významná svědectví. Dne 18. ledna 1944 gestapo zatklo profesora Skupu s odůvodněním, že prý »prostřednictvím svého divadla šířil mezi obyvatelstvem příliš nepřátelskou propagandu«. Do vězení později gestapo vsadilo i jeho neméně neochvějně vlastenecky zanícenou choť. Během domovní prohlídky gestapo zabavilo i loutky Spejbla a Hurvínka, které »uvěznilo« až do konce války v trezoru své plzeňské úřadovny. Dne 11. března 1944 pražský Zemský úřad odnětím licence divadlo i úředně zrušil. Levicově vlastenecky orientovaný profesor Skupa byl uvězněn v Drážďanech. Během bombardování 14. února 1945 se Skupovi spolu s dalšími vězni podařilo utéct. Dostal se do Prahy, následně do Plzně, kde se zapojil do ilegální skupiny, jež v bunkru na soutoku Radbuzy a Mže vysílala rádiové depeše o leteckých náletech. Po roce 1945 se Skupa ke své profesi úspěšně vrátil. Roku 1948 byl jmenován národním umělcem. Zemřel jako uznávaná osobnost 8. ledna 1957. Proměnami Skupova inscenačního stylu se odborně (také z hlediska historického) zabýval významný teatrolog Josef Träger ve své fundované práci Divadlo Spejbla a Hurvínka, také Pavel Grym a jiní. Nacistickou epochou postižených ovšem bylo samozřejmě mnohem víc. Levicové trendy Již meziválečná epocha (1918-1939) výrazně formovala uměleckou i názorovou profilaci české kultury ve všech jejích odvětvích. Tyto vlivy dosáhly dlouhodobých ohlasů. Neobyčejně plodná etapa české kultury byla spjata kromě mnoha dalších významných subjektů také s umělecky osobitě vyprofilovaným, levicově orientovaným Osvobozeným divadlem. Kromě úspěšné a oblíbené herecké dvojice Jiří Voskovec - Jan Werich tam sehrávala důležitou složku také oblast taneční (srv. soubor »girls«) a především hudební, reprezentovaná kromě Jaroslava Ježka i dalšími osobnostmi, například Karlem Ančerlem, pozdějším šéfdirigentem České filharmonie. »Přestože Ježkův význam byl ojedinělý, s Osvobozeným divadlem


11

byla spjata řada dalších vynikajících spolutvůrců a interpretů. Jejich význam je mimořádný,« poukázal na zázemí divácky velmi vyhledávané pražské scény všestranný hudebník, teoretik, pedagog a kritik Václav Holzknecht. »Chodívali jsme tam samozřejmě především za uměním, ale stejně významnou roli,Osvobozené‘ sehrávalo i v obecnější rovině, zejména v odporu proti vyvíjejícím se nacistickým tendencím. I proto měl soubor četné problémy s úřady, tedy s cenzurními zásahy.« Podobně mimořádný nadčasový všestranný vliv mělo také ojedinělé divadlo mnohostranně talentovaného Emila Františka Buriana, úspěšně hledající často nové výrazové prostředky, ale i další svébytné umělecké subjekty. Jejich bezprostřední i zprostředkovaný přínos také na modernizaci pojetí českého loutkářství byl nezanedbatelný. Šlo nezřídka o levicovou a zejména národnostně vnímanou orientaci celé české kultury. Na tyto hledačsky progresivní trendy navazovala často také Skupova plzeňská loutková scéna. V těchto intencích totiž nacházela až rozhodující motivace při hledání nových vyjadřovacích možností dramatické tvorby. Tehdejší společenská realita se pochopitelně zobrazovala v různých uměleckých oblastech, tedy i v loutkářství. Tematikou se zabývalo kromě již připomenutého jihočeského teoretika Veselého či teatrologa dr. Trägra také několik dalších znalců. Byli jimi zejména Antonín Martin Brousil, Jan Malík, Nina Malíková, Bořivoj Srba a další. Válečná epocha byla veskrze doba nesnadná, leč současně poučná - nejen z aspektů uměleckých, ale především z hledisek morálních. Měli bychom ji jistě respektovat i v současných podmínkách. Nepochybně by si zasloužila mnohem větší adekvátní pozornost i v rámci letošní akce »Plzeň - Evropské hlavní město kultury 2015«. Poválečné nadšení Hlubším poznáním těchto i dalších skutečností bychom také mohli dokonaleji pochopit epochu poválečnou, vyznačující se bezprostředním nadšením. Nebylo dáno jen politickými úlitbami, ale především zcela pochopitelnou snahou nahradit trpkou minulost optimističtější současností. Z těchto úhlů názorových pohledů bychom pak jistě objektivněji vnímali estetiku kulturních aktivit druhé poloviny let čtyřicátých a následných let padesátých. Nebyla to tedy jen doba naivních dobových sentimentů, či dokonce snad jen předestíraného ideologického příkaznictví, jak se nyní často jednostranně líčí. Lidé to tak tehdy totiž skutečně vnímali a cítili. Proměny Samozřejmě každá časová etapa přináší svá specifika. Bylo tomu tak i v rovině loutkářské. Respektovala sice cenné tradice, ale v souladu s vývojem společenským směřovala vpřed. Většina profesionálních loutkových divadel byla v Československu založena roku 1949 v úzké souvislosti s vydáním Divadelního zákona (1948). Tento úřední akt se stal legislativní podmínkou pro vytvoření rozsáhlé komplexní divadelní sítě, štědře dotované státem, později zpravidla kraji či městy. Bezprostředním impulsem ke vzniku profesionálních loutkových divadel (zejména pražského Jindřich Veselý FOTO - archiv (5) Ústředního loutkového divadla -ÚLD, založeno roku 1950) bylo předchozí umělecké turné moskevského loutkového divadla na přelomu let 1948/49. Zdařilé hostování úspěšného kolektivu sovětských loutkářů pod vedením Sergeje Obrazcova se stalo silnou inspirací tuzemským umělcům. Dalo podnět k vytvoření nového modelu zřizování kulturních institutů. Například právě pražské ÚLD v čele s již zmíněným všestranně činorodým Janem Malíkem (1904-1980) bylo po dlouhou dobu považováno coby vzorový příklad nové pokrokové dramaturgie. Tato pražská scéna zásadně ovlivnila vývoj loutkářství i užitím nových technologií, takže výrazně posunula loutkářství nejen české - a to způsobem nebývalým. Přispěl k tomu rovněž vznik samostatné Katedry loutkářství na pražské DAMU, tedy Divadelní fakultě Akademie múzických umění (1952). V roce 1990 byla přejmenovaná na Katedru alternativního a loutkového divadla. Šlo o zcela první vysokoškolské pracoviště na světě. Tradice a současnost Nemalý podíl na poválečných úspěších měly samozřejmě dřívější tradice. Splnily své poslání umělecké i morální čestně a za všech okolností. Je tedy až neuvěřitelné, že například nynější politicky jednostranně orientovaný cyklus pořadů veřejnoprávního Českého rozhlasu Příběhy 20. století tyto a podobné události téměř vůbec nereflektuje. Jde snad o záměrnou mystifikaci našich národních tradic? U příležitosti nadcházejících oslav sedmdesátého výročí konce druhé světové války připravilo Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi s podporou Ministerstva kultury České republiky mimořádnou výstavu. Její první část, nazvaná »Bílé prapory nad Evropou«, přináší pohled na české i světové loutkářství v období nástupu fašismu i během druhé světové války. Druhá část nynější chrudimské expozice nazvaná »Říše loutek -95 let bez přestávky« ukazuje životaschopnost české loutkářské tradice na příběhu jedné z našich nejvýznamnějších loutkohereckých divadelních scén. Expozice je přístupna ode dneška až do 10. ledna 2016.


12

Foto popis| Spejbl a Hurvínek Foto popis| Manželé Jiřina a Josef Skupovi

HARPER'S BAZAAR

MEDIA MIX 16.3.2015

HARPER'S BAZAAR str. 200 Media mix Západočeské muzeum v Plzni

FILMY PREMIÉRY Duben nabízí skutečné filmové lahůdky a oscarové výkony. Pokud máme být upřímní, jsme přesvědčeni, že nejvyhledávanějším filmem bude v dubnu snímek POŘÁD JSEM TO JÁ s Julianne Moore, která za roli ženy, která onemocní Alzheimerovou chorobou, získala Oscara. KRÁLOVA ZAHRADNICE je pro milovníky historických romantických filmů a Kate Winslet. Vtipný a dojemný muzikál ČAROVNÝ LES představuje klasické pohádkové příběhy Popelky, Červené karkulky, Jacka a fazolového stonku a Lociky spojené v původním příběhu, ve kterém se objevuje i pekař se svou ženou a přáním založit rodinu, a také zlá čarodějnice, která na oba manžele uvrhla kletbu. Hraje ji skvělá Meryl Streep. NOČNÍ BĚŽEC v hlavní roli s Liamem Neesonem je jediným akčním snímkem z dubnové nabídky. DRUHÝ BÁJEČNÝ HOTEL MARIGOLD je pokračováním milé komedie, v níž skupina bohatých britských seniorů naletěla na reklamu slibující přepychový život v exotickém hotelu sídlícím v Indii. Namísto komfortu je čekala chátrající budova bez vody a elektřiny I přes překážky dokázala skupina seniorů nalézt v Indii nový život. Nyní hotel šlape jako hodinky a mají o něj zájem další hosté. RODINNÁ SBÍRKA FENOMÉN LAUREN BACALL Draží se šperky herečky známé rolí ve Vraždě v Orient expresu. Nádherná herečka Lauren Bacali je známá především m Ě z noirových filmů čtyřicátých let s Humphreym JL. m. Bogartem, který byl tehdy jejím manželem. Oscara získala za celoživotní dílo před šesti roky. Hollywood začal její herecké schopnosti uznávat již v prvních letech kariéry, kdy se jako čerstvá dvacátnice objevila po Bogartově boku v raně poválečných filmech Hluboký spánek a Temná pasáž, které jsou považovány za klasická noirová díla. V té době se také stala Bogartovou manželkou a žila s ním až do jeho smrti v roce 1957. Měli spolu dvě děti. A právě jedna z jejích dcer se rozhodla uspořádat aukci nejen šperků Lauren Bacali, ale také rodinných obrazů nebo Bogartových oděvů. Koná se 31. března a 1. dubna v newyorské aukční síni Bonhams. NOVÉ KNIHY MUŽ JMÉNEM OVE FREDRIK BACKMAN Ovemu je padesát devět let. Řídí saab. Na pozici předsedy družstva vlastníků byl sice vystřídán už před pár lety — což on sám považuje za převrat —, ale to mu rozhodně nebrání ve vykonávání funkce strážce pořádku. Samozvaného strážce pořádku. Když se do protějšího domku přistěhují noví sousedé a místo pozdravu se jim jen tak mimochodem podaří nacouvat do Oveho poštovní schránky, spustí se kolotoč nečekaných událostí — začíná příběh o překvapivém přátelství, toulavé kočce a prastarém umění řídit. ĎÁBLOVA HORA DEON MEYER Bývalý voják Thobela přijde o syna. Protože soudy jsou na vrahy krátké, vezme spravedlnost do svých rukou a stává se z něj zabiják. Prostitutka Christine prchá před pronásledovateli a vypráví svůj životní příběh knězi. Jak moc je ve své zpovědi upřímná? Vyšetřovatel Benny Grissel si příliš pozdě uvědomí, že z něj alkohol udělal trosku a že případ, který mu byl přidělen, je jeho poslední šance, jak si udržet práci a získat zpátky rodinu. Detektivní thriller se dotýká kruté reality současného světa. TIP


13

ZÁŽITKY Park Hotel Popovický najdete nedaleko Prahy. Můžete si tu vychutnat rakouskou kuchyni a rakouská vína, výběr jídla ä la carte či denní menu. Kromě toho je tu k dispozici víceúčelová sportovní hala, dětský koutek s paní na hlídání po celý den nebo soukromé BBQ altánky. ŠVANDOVO DIVADLO POPELÁŘI Na klavír, na bicí, na kytaru i na popelnice se hraje v původním českém muzikálu Popeláři ve Svandově divadle. Novinku s hudbou Romana Holého režíruje Dodo Gombár. „Vyprávíme o mužské partě, o svobodě, o retrospektivách našich životů a samozřejmě taky o lásce," říká režisér a spoluautor, který je současně uměleckým šéfem Švandová divadla. PARFÉM MISTR KARL LAGERFELD Nalaďte se na vůni, kterou stvořil sám velký Karl... Zdá se, že na co sáhne, to se mu podaří. Karl Lagerfeld navrhuje pro několik značek, hýčká svoji kočku, je designérem nábytku a světu dává i krásné vůně. Nejnovější se jmenuje Paradise Bay. Je limitovanou edicí k oslavě prvního výročí vůní Karl Lagerfeld. Nové interpretace přinášejí explozi svěžesti. Flakony zdobí dvě barvy léta, které Karl miluje: broskvová pro dámskou vůni a modrá pro pánskou. VYZNÁVEJTE ORIGINAL ŠPERKY Máte rádi originalitu v kombinaci s krásou? Nadčasový a populární je šperk, který nemá žádná jiná žena na světě. Takový, který si sama vytvoří a vloží do něho všechny své emoce, náladu, osobnost. A přesně takové jsou náramky značky TROLLBEADS - originál od roku 1976. VÝSTAVA MALÁ Z RYBÁRNY Jedinečná možnost poznat svět loutek a pohádky. Nejnovější moderní adaptace klasické pohádky Hanse Christiana Andersena Malá mořská víla nese název Malá z rybárny a je to český loutkový film Jana Baleje, který bude mít premiéru letos na přelomu jara a léta (o termínu premiéry se právě jedná). Už 2. dubna v Galerii Malostranské besedy v samém centru Prahy se můžete nechat vtáhnout do nádherného surrealisticky pohádkového světa v příběhu o nenaplněné lásce a o morálních hodnotách dnešní společnosti, který tu doslova ožije - v originálním provedení uvidíte pět motivů dekorací nebo na sedm desítek loutek z filmu, navíc tu budou dekorace, které můžete ovládat, nebudou chybět ani videoukázky z filmu, audiotexty k jednotlivým částem výstavy nebo video mapping přístavu. Výstava bude potěšením nejen pro vaše děti, ale i pro vás, jejich rodiče. Proto tu počítejte i s koutkem pro dospělé... VÝSTAVA TRNKOVA ZAHRADA 2 Jaké by bylo potkat se s hrdiny pohádky Zahrada od Jiřího Trnky? Odpověď můžete snadno získat na výstavě, kterou připravili Jan a Matyáš Trnkovi, syn a vnuk slavného autora. Instalace rozmístěná do šesti místností hlavní budovy Západočeského muzea vám připomene všechny výrazné postavy i dějové linie knihy. Jen kluky tu nepotkáte, protože právě jimi se na chvilku stanete vy a vaše děti. Originální kybernetoskop Trnkova Zahrada 2 kombinuje instalace na pomezí divadla, výstavy a animovaného filmu a potrvá až do 24. května. Foto popis| Dáte přednost oscarovému „dojáku", akčnímu thrilleru, nebo komedii? Foto popis| Pokud se necháváte rádi hýčkat. Park Hotel Popovický je místem, které splní vaše sny. Pro vaši relaxaci je ve wellnes zóně k dispozici vířivka pro dvanáct osob, finská, bylinná a parní sauna. Foto popis| Ústřední pětici v muzikálu ztvárnili Miroslav Hruška, Robert Jašków, Patrik Děrgel, Tomáš Pavelka a Tomáš Červinek, dámskou část souboru zastupuje Klára Cibulková, Zuzana Onufráková nebo Andrea Buršová. Foto autor| FOTO: ARCHIV


14

O autorovi| PŘIPRAVILA: PAVLÍNA SAUDKOVÁ

IN magazín

tento týden 4.3.2015

IN magazín str. 4 Tento týden v česku -šar Západočeské muzeum v Plzni

v česku Film týdne féniX Režie: Christian Petzold, 98 min. Poslední film představitele výrazného proudu německé kinematografie nazývaného berlínská škola balancuje na hraně psychologické drobnokresby a symbolického pojetí. Příběh situovaný do Berlína roku 1945 ukazuje situaci Židovky Nelly (Nina Hossová), která přežila Osvětim. Po skončení války touží jenom po tom, aby našla v chaosu rozbombardovaného města svého muže Johnnyho (Ronald Zehrfeld) a navázala tam, kde předtím skončila. Nechce si uvědomit, že po přestálém utrpení už nikdy nebude táž, což je poselství vepsané i do její zničené tváře, kterou je nejprve nutné „opravit“ za pomoci plastických chirurgů. Díky tomu se vrací spíš jako osoba vzdáleně podobná zpěvačce, jíž kdysi byla, a jako takovou ji vnímá i samotný Johnny. Ten se snaží neznámou ženu přimět, aby předstírala, že je jeho chotí, která podle všeho zemřela v koncentráku, díky čemuž by získal přístup k dědictví, které na ni po vyvraždění celé rodiny čeká. Nina se tak v boji o manželovu lásku doslova snaží hrát samu sebe, přičemž zjišťuje, že nejen ona, ale nic už nemůže být takové „jako dřív“. výstava st plzeň trnkova zahrada 2 Do 24. 5. Výstavy bývají většinou spíše o dívání se než o zažívání. Naopak je tomu v Západočeském muzeu, kde na vaše prožitky čeká interaktivní výstava Zahrada 2. Expozice vás prostřednictvím šesti pokojů vezme do poetického světa Trnkovy zahrady, kterou vytvořili Trnkův syn Jan a vnuk Matyáš. http://www.plzen2015.cz kino st praha mnoho povyku pro nic 4. 3. Kino Bio Oko se ve středu promění v honosný divadelní sál. V přímém přenosu se bude promítat Shakespearova komedie Zdárná lásky snaha, lépe známá jako Mnoho povyku pro nic, z Royal Shakespeare Theatre ve Stratfordu nad Avonou. Lístky stojí 250 Kč. http://www.biooko.net čt výstava pardubice příběh paneláku Do 19. 4. O tom, že paneláky nejsou jen anonymní shluky obytných krabic, vás přesvědčí exteriérová výstava v Pardubicích. Expozice vás vtáhne do příběhu pardubických panelových sídlišť Dukla, Polabiny, Karloviny a Dašická, resp. litomyšlského sídliště Komenského náměstí. http://www.panelaci.cz čt Festival plzeň japonsko na plátně 5.–11. 3. Společně s koncertem jazzového excentrika Josukeho Jamašity začne v Plzni prolog k festivalu japonského filmu Eiga-Sai. Přehlídka se v následujícím týdnu přesune do Prahy, kam zavítá i oscarový režisér Jódžiró Takita. http://www.eigasai.cz hudba čt trutnov jazzinec 5.–28. 3. Americký trumpetista Evan Weiss, američtí experimentátoři Hanging Hearts, český saxofonista a klarinetista Luboš Soukup, Beata Hlavenková nebo Bratři Ebenové. To je stručný výtah z pestrého programu trutnovského festivalu. Vstupenky si můžete pořídit on-line na stránkách společenského centra Uffo. http://www.jazzinec.cz Festival pá ostrava adalší města festival pro tibet Celý březen Více než třicet českých a moravských měst letos hostí benefiční festival Pro Tibet. Program vás prostřednictvím filmových projekcí, přednášek a besed nebo tanečních workshopů a vystoupení seznámí s exotickou kulturou. Výtěžek z akce poputuje malým mnichům do kláštera Diskit. http://www.protibet.cz so akce špindlerův mlýn snow volleyball tour 7.–8. 3. Česko bude letos poprvé hostit jeden z dílů mezinárodní snowvolleyballové tour, v níž se o titul King of the Snow utká asi padesátka profesionálních volejbalistů z několika zemí. Netradiční sněhová podívaná se uskuteční ve skiareálu Svatý Petr. O titul budou bojovat například Zuzana Vojtíšková, Martin Lébl nebo Michal Palinek. http://www.snowvolleyball.com so brno the subways 7. 3. Do brněnské Flédy koncert zavítá jedna z nejoblíbenějších britských kytarovek The Subways. Divokou formaci jste mohli slyšet na řadě předních českých letních festivalů. Do Flédy kromě známých hitů přiveze i své čerstvé album s prostým názvem The Subways. http://www.fleda.cz


15

Út výstava praha cena vladimíra boudníka 4. 3. – 24. 5. Cena Vladimíra Boudníka, která se udílí za tvůrčí přínos české grafice, slaví letos 20 let. V Colloredo-Mansfelském paláci k tomuto jubileu uspořádali retrospektivní výstavu všech dosavadních laureátů této ceny. Zastoupeni budou například Dalibor Chatrný, Jiří Anderle, Zdeněk Sýkora nebo Oldřich Kulhánek. http://www.ghmp.cz so akce dolní morava adventure night 8 7. 3. Nenechte si ujít fantastickou podívanou pro celou rodinu, plnou úžasných zážitků i zábavných momentů, během které zhlédnete, co vše se dá na sněhu a třeba i ve vzduchu provádět. Celá show je moderováná spíkrem, doplněná hudbou a na závěr si můžete dopřát pár horkých drinků během oblíbené afterparty přímo na svahu. http://www.dolnimorava.cz ne Festival skuteč tomáškova a novákova hudební skuteč 8. 3. – 17. 5. Program XII. ročníku festivalu Tomáškova a Novákova hudební Skuteč otevře v neděli 8. března od 16 hodin opera Jacquesa Offenbacha s názvem Hoffmanovy povídky. Na závěr v pořadí již XII. ročníku hudebního festivalu zazní česká opera B. Smetany Libuše. http://www.festival-hudebni. skutec.cz ne akce praha matějská pouŤ Do 19. 4. Pokud máte odolný žaludek nebo rozverné děti, navštivte tradiční Matějskou pouť na Výstavišti Holešovice. Letos se můžete těšit asi na 120 domácích i zahraničních atrakcí, mezi nimiž nebudou chybět populární rodinná horská dráha, trojpatrový strašidelný zámek nebo obří ruské kolo. http://www.matejskapout.cz Foto autor| foto: arcHiV institucÍ, Čtk, sHutterstock

Krajské noviny

Kraji patří zhruba 50 nemovitých kulturních památek 27.3.2015

Krajské noviny str. 10 Jihočeský kraj Západočeské muzeum v Plzni

Jana Bartošová

Plzeňský kraj je bohatý na kulturní památky. Nachází se jich tu stovky. O významné kulturní památky pečuje od 1. 1. 2013 Národní památkový ústav, územní památková správa v Českých Budějovicích. Na území Plzeňského kraje spravuje z pověření státu takové památky jako Horšovský Týn, Kozel, Manětín, Nebílovy, Přimdu, Rabí, Švihov, Velhartice, klášterní areály Kladruby a Plasy či památku lidové architektury usedlost U Matoušů v Plzni - Bolevci. TÉMA Samotný Plzeňský kraj pak má ve svém vlastnictví přibližně 50 objektů nemovitých kulturních památek, jsou to například zámky, městské domy, ve kterých sídlí kulturní instituce, školy, dále pak několik silničních mostů apod. „Plzeňský kraj rovněž vlastní národní kulturní památku Vodní hamr Dobřív, který je první národní kulturní památkou technického typu v Plzeňském kraji. Zpřístupňuje ho Západočeské muzeum v Plzni, pod které od roku 2015 patří,“ říká hejtman Václav Šlajs. Hamr je největší a nejvýznamnější památkou svého druhu u nás s expozicí přístupnou v turistické sezóně. Dnešní zděná budova byla postavena počátkem 19. století na místě starších dřevěných hamrů z let 1658 a 1701. Bohaté strojní vybavení pochází z 19. století, z r. 1901 a z části i z pozdější doby. PAMÁTKY JSOU ČASTO SÍDLY MUZEÍ A GALERIÍ Kraj do těchto objektů investuje prostřednictvím rozpočtů příspěvkových organizací, kterých zřizuje v oblasti kultury dvanáct. Většina z nich sídlí v právě v památkových objektech. Jde například o některé budovy Západočeského muzea v Plzni, Muzeum jižního Plzeňska v Blovicích, Muzeum Českého lesa v Tachově nebo Muzeum a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici. Z toho vyplývá i povinnost starat se o tyto objekty. Finanční prostředky na investice jsou rozpočtovány na konkrétní roky. „Poslední zmíněná příspěvková organizace nejenže postupně opravila celý objekt bývalého kláštera, ale před dvěma lety například přistavěla kapli podle původního, 300 let starého, plánu významného barokního stavitele Santiniho,“ uvádí hejtman. SOUKROMÍ VLASTNÍCI MAJÍ NÁROK NA DOTACE Kraj ale finančně podporuje i památky v majetku jiných vlastníků. Jedná se o památky, které jsou v soukromém vlastnictví nebo patří městu. Což je v případě těch nejznámějších kupříkladu hrad Kašperk. Od roku 2004 kraj každoročně za tímto účelem vyhlašuje dotační programy. Prvním z nich je „Zachování a obnova kulturních památek Plzeňského kraje“. Cílem programu je přispívat k zachování a obnově kulturních památek na území kraje. Jedná se zejména o obnovu střešního pláště, krovové konstrukce, fasád, výplní okenních a dveřních otvorů, o restaurování uměleckořemeslných prvků a děl výtvarných umění a o statické zajištění objektů. Dále je poskytována dotace i na restaurování uměleckořemeslných a výtvarných děl umístěných v exteriéru a na restaurování varhan, které jsou součástí nemovité kulturní památky. Pro rok 2015 je na tento program přidělena částka 4 miliony Kč, spoluúčast příjemce dotace činí 40 procent, v případě restaurování 20 procent z celkové částky poskytnuté dotace. Druhým z dotačních titulů Plzeňského kraje je program „Obnova historického stavebního fondu v památkových rezervacích a zónách a staveb drobné architektury na území Plzeňského kraje“, jehož cílem je podpora obnovy a


16

rehabilitace staveb, které nejsou kulturní památkou, ale nacházejí se na památkově chráněném území. Pro rok 2015 je vyčleněna částka 0,8 milionu Kč, spoluúčast příjemce dotace v tomto případě činí u nemovitostí v zónách 60 procent z celkové částky poskytnuté dotace. Za celé období bylo poskytnuto vlastníkům kulturních památek a objektů v chráněných územích na 1 500 dotací v celkové částce 146 milionů Kč. Foto popis| Jednou z národních kulturních památek na území Plzeňského kraje je i zámek Červené Poříčí. Foto autor| foto: Jana Bartošová

Lidové noviny

Nuda v hlavním městě kultury... ... do Plzně přijeďte radši až v létě 4.3.2015

Lidové noviny str. 4 Domov Západočeské muzeum v Plzni

JUDITA MATYÁŠOVÁ

Plzeň je letos Evropským hlavním městem kultury, jak zní oficiální název. V půlce ledna se tam konalo velkolepé zahájení projektu, který se připravoval od roku 2010. Projekce na domy po celém náměstí, provazochodec balancující nad očima tisíců diváků a rozeznění nových zvonů na plzeňském kostele. Akce přilákala místní i cizince. Jak ale evropské město funguje pár týdnů po zahájení, když tam přijedete na víkend za kulturou? PLZEŇ Cestou z Prahy do Plzně se dívám z okna, zatímani jeden poutač nebo nějaká informace o tom, že jedu do města, které se honosí evropským titulem. Z autobusového nádraží jdu Husovou ulicí do centra. Míjím pár oprýskaných domů a směs obchodů, jako všude jinde. Večerka, drogerie, nonstop bar, večerka. Jediný dům, který mě zaujme, je zpustlá funkcionalistická budova s nefunkčním neonovým nápisem a pestrobarevnými plakáty Pamela Strip Bar. Jdu dál, do centra, přes rušnou křižovatku a marně hledám jakýkoliv náznak toho, že právě tady se děje něco výjimečného. Po patnácti minutách chůze mám konečně štěstí. Pouliční stojan s nápisem Festival světla, datum akce: minulý víkend. V hotelu u hlavního náměstí je poloprázdno. Pár hostů si tu dává pozdní oběd. Recepční si zapisuje moje nacionáleamezitím se vyptávám, co by mi doporučila, tedy kromě výstavy Jiřího Trnky, o které jsem slyšela od přátel, a výstavy Mnichov z počátku 20. století, jejíž plakáty jsem zahlédla v centru Prahy. „Já to tady moc neznám, dojíždímz Prahy, ale jděte do infocentra na náměstí, je to taková budka. A tady máte brožurku, tam určitě něco bude,“ podává mi prospekt. Další informační materiály jsou i na pokoji. Na první pohled vypadají zajímavě, na ten druhý už je to horší. Prohlížím si kalendář na únor a březen, zdá se, že je tady každou chvíli nějaký koncert, divadelní představení nebo jiná akce. Když se ale dostanu na stránku, kde je víkend na přelomu února a března, zdá se, že jsem si vybrala špatný termín. Žádná akce v ulicích, žádný koncert ani divadlo. Jdu si zlepšit náladu do ulic, hledám květinářství. Večer mám schůzku s jednou známou a ráda bych jí nechala uvázat kytici. Když se ptám prodavačky, co to pro ni znamená, že je Plzeň městem kultury, směje se a povídá: „Pro mě nic, ale pro naši radnici. Dostali spoustu peněz, a do čeho je dali? To nevím. Já jsem se těšila, že budou pořád nějaké akce na náměstí, ale nic se tu neděje. Zahájení bylo fajn, ale už je toměsíc a půl a od té doby byl jen Festival světla a tím to skončilo. Jaké budou další akce? Tak to netuším. Jen jsem slyšela, že někdy v dubnu tady bude výstava o šamanovi, na to určitě půjdu,“ říká květinářka. Vracím se do hotelu, komentář o tom, co jsem doposud v Plzni viděla, dávám na svůj profil na Facebooku a jdu na smluvenou schůzku. Během večeře mám ztlumený telefon, když ho později zapnu, vidím několik nepřijatých hovorů z cizího čísla. Půl sedmé večer, pátek, co se děje? Vzkaz na záznamníku je od programového ředitele Evropského hlavníhoměsta kultury: „Dobrý den, tady Jiří Sulženko. Já jsem si všiml na vašem Facebooku, že tápete v Plzni a hledáte někoho, kdo by vám něco hezkého ukázal z Plzně 2015, tak jsem se chtěl nabídnout, protože tady dneska večer jsem. Tak se kdyžtak ozvěte.“ Na nabídku nereaguji, nezajímá mě program jen pro novináře. Přijela jsem do Plzně, abych ji viděla očima běžného návštěvníka, který se chce podívat, co je kde zajímavého. Trnka aMnichov V sobotu ráno jdu naproti Karolíně Vašíčkové, kterou jsem pozvala do Plzně. Ještě nikdy tu nebyla a téma evropského kulturníhoměsta ji zajímá. Dvaatřicetiletá Karolína vystudovala arts management, pracovala v pražské galerii DOX a ve Stockport Art Gallery v Manchesteru. Osm let byla manažerkou kulturních akcí pro EU – strukturální fondy. Chceme si naplánovat program na víkend. Na hlavním náměstí je budka, kterou mi doporučila recepční. Zvenku je oblepená nápisy Český rozhlas, Cross Café a také růžovým logem, které mi připomíná barvy T-Mobilu. Teprve když přijdeme blíž, vidím logo Plzeň 2015 a pod ním nápis „Meeting Point, vstupenky, nabíjení telefonů, iPhone, iPad, microusb, pracovní prostor, free wi-fi“. Karolína jde dovnitř a ptá se pracovníka infocentra, co by nám poradil, jaké akce se tento víkend konají.


17

„Určitě jděte na výstavu Jiřího Trnky. Jedna část je v Galerii města Plzně a druhá, interaktivní, v Západočeském muzeu. Je tam kombinované vstupné, za sto padesát korun na obě výstavy. Zajímavá je také výstava Mnichov – zářící metropole v Západočeské galerii.“ To zní jako dobrý plán, a tak jdeme na Trnkovu výstavu. Cestou potkáváme několik turistických skupinek nebo jednotlivců, většinou se rozhlížejí nebo koukají do mapy. Zastavuji se u jedné dvojice, paní Věra s náctiletou dcerou Ludmilou přijela z Prahy „Vždycky jsme Plzní jen projížděly, ale dneska jsme si řekly, že to tady pořádně prozkoumáme. Půjdeme se podívat na památky a snad taky nějaká ta kultura. Zatímmoc nevíme, kam jít. Ještě jsme nic nestudovaly, přijely jsme prostě nablind,“ vysvětluje. Loos bude až od dubna – a na objednávku Loučíme se a jdeme s Karolínou ještě do městského infocentra, třeba nám tam řeknou víc. „Vloni jsem četla, že jsou tady zrekonstruované interiéry Adolfa Loose, kde to je?“ ptám se pracovnice za přepážkou. „Tam se nedá jít, to je až od dubna a prohlídka se objednává několik dnů dopředu. Vstupné je 990 korun a je jedno, jestli půjdete dvě, nebo jestli vás bude deset,“ říká. Co dalšího by nám doporučila ve městě? „Měl tady být Světovar, to je opravený pivovar, ale to nějak nedopadlo… (Světovar byl klíčový projekt v přihlášce EHMK – pozn. aut.) Nedaleko náměstí máme krásnou synagogu, ale ta je zavřená, otevírá se, jen když jsou koncerty. Pak je tu taky kulturní centrum Depo, ale to je zavřené. Tam můžete jen na konkrétní akci, nejbližší je 13. března. No a potom jsme tady měli Festival světla, ale to bylo minulý víkend. Mohla bych vám ještě doporučit zoo, ta je opravdu hezká,“ říká pracovnice infocentra. Zdá se, že jediná jistota je Trnka, míříme do Galerie města Plzně, kde je první část výstavy. Procházím sály, které se velmi rychle zaplňují návštěvníky. Čtyřicátník Alexander Kunkel přijel do Plzně z německého Bambergu. „Byl jsem na výletě v Tachově a tam mi dali v hotelu letáček, že Plzeň je město kultury a je tady tahle výstava. Trnku mám hrozně rád, jeho filmy šly u nás v televizi a je to moc fajn vidět ty postavičky takhle naživo. Jen škoda, že výstavní texty jsou jen v češtině. Docela bymě zajímalo, co se tam píše,“ diví se Kunkel a já s ním. Když se rozhlédnu po galerii, vidím pouze českoanglické popisky (malba/painting) u exponátů. Podrobné výstavní texty, kde se návštěvník dozví ledacos zajímavého o Trnkově tvorbě, jsou jen v češtině. Ptám se pokladní, zda by měla překlad pro cizince. „Je tady katalog, za sto padesát korun, ale tam to vlastně není chronologicky. To by si ten pán musel dohledávat jednotlivé obrazy,“ vysvětluje. Zpovzdálí nás pozoruje postarší kustodka, která kolegyni opraví: „Ale však máme ty texty. Někde tam leží v šuplíku.“ Kustodce se po chvíli skutečně podaří brožuru s překlady najít. Ptám se kustodky, jaká je návštěvnost. „Ve všední den sem jezdí hlavně školní skupiny z regionu a o víkendech je to namíchané. Rodiny, jednotlivci, hodně se to líbí starším lidem. Leckdy se úplně dojmou, když vidí ty příběhy, které znají z dětství,“ říká Drahomíra Stárková a dodává zajímavou informaci, kterou jsme na pokladně nedostaly. Každou první neděli v měsíci je vstup zdarma. „Zítra bude určitě nával. Minulý měsíc na ten volný vstup přišlo čtyři sta lidí – avíte, kolik se vybralo na dobrovolném vstupném? Jedenáct tisíc!“ říká hrdě kustodka. Propagace je základ, ale chybí Po zážitku u Trnky je čas na oběd. HospodaUSalzmannů s řízky a gulášem nezklamala. Přes poledne je tu plno, vedle nás sedí manželská dvojice z Německa, o kus dál skupina Japonců něco hledá na mapě. Zdá se, že tady si propagaci české kuchyně umí zařídit. Po obědě se jdeme projít. V okolí hlavního náměstí jsou pěkně upravené historické domy, kavárničky, restaurace, park. „Já to nechápu, nikde v centru žádný plakát ani poutač. Stačilo by tak málo. Taková propagace je přece základ, obzvlášť když chtějí přilákat turisty,“ diví se Karolína. Stává se z toho hra, skoro se vsázíme, kde konečně objevíme nějaký náznak, že právě zde je město kultury. Až konečně u Pivovarského muzea je logo Plzně 2015, vylepšené o nápis PIVO. „Tady to vypadá jako kdekoliv v republice o víkendu. Nikde nikdo. Jak je tohle možné, vždyť tohle má být město, kde to žije, kam celý letošní rok jezdí turisti,“ uvažuje Karolína nahlas, když přicházíme k Západočeské galerii. Že jsme tu správně, pochopíme až podle nástěnky u vchodu, kde je jeden plakát. Ano, tady je výstava Mnichov – zářící metropole umění, která představuje výtvarníky z let 1870 až 1908. Kromě německých autorů také českého Ludvíka Kubu nebo Františka Drtikola, kterývMnichově studoval fotografii. V sobotu odpoledne jsme tu samy, jen ve dveřích se míjíme s dvojicí návštěvníků. Je půl páté a přemýšlíme, kam večer vyrazit. Vracíme se do informačního centra na náměstí. Na webu Plzně jsme si našly kalendář akcí. Když jsme si zadaly datum 28. února, žádný koncert či divadlo se neobjevily. Chceme si taky naplánovat program na neděli. Nejvíc nás láká kulturní centrum Depo. Na webu je uvedeno, že Depo otevírá zítra, 1. března. „Tam je ale určitě zavřeno,“ říká pracovník infocentra a navrhuje, že zavolá dramaturgyni této instituce, která ale nebere telefon. „Co bych vám tak dneska doporučil? Škoda že jste nepřijely před týdnem, to tady byl Festival světla. Anebo příští týden, to bude koncert Lenky Dusilové. Nebo pak v dubnu, to tady bude hodně akcí. No vlastně to všechno začne až v létě,“ říká po dvacetiminutovém hledání v informační brožuře. Sedíme u stolku a přemýšlíme, co dál. Jediné, co zbývá, je výzva, kterou máme před sebou na stolku: „Kupon na pivo zdarma k vyzvednutí zdev Meeting Pointu“. Na neděli nám tak zbývá už jen druhá část Trnkovy výstavy, ostatní akce jsou až večer nebo ve všední den. A tak nakonec přeobjednám jízdenky do Prahy. Původně jsme chtěly jet v šest večer, ale už teď je jasné, že dopoledne zvládneme výstavu a že pak už není kam jít. Během večeře Karolíně zazvoní telefon. Volá paní z Depa: „Já jsem měla od vás nepřijatý hovor, co jste potřebovala?“ Karolína vysvětluje, že jsme se chtěly podívat do Depa. „Jé, škoda že jste nezavolala ráno, mohly jste přijít pomáhat. Potřebujeme tady vymalovat…“ Sobota v Plzni


18

pomalu končí a náš jediný program je jasný: televize. V neděli jedna akce a domů Snažím se nemyslet na včerejší neúspěch, dnes to bude určitě lepší, doufám. Ráno u snídaně má servírka napilno. Včera byli v hotelu jen čtyři hosté, dnes je jich tu patnáct. Dvě dvojice z Německa a parta mladíků, kteří asi včera navštívili pivovarské muzeum, protože ještě teď je cítit, jak degustovali. Raději vyrážíme do ulic, jdeme se podívat do parku nedaleko hlavního náměstí. Cestou mě zaujme venkovní výstava na bytelných stojanech. Bohužel chybí úvodní text, tak není jasné, o co jde. Vidíme fotografie památek z celé republiky, jak vypadaly před a po rekonstrukci. Jak tato výstava souvisí s Plzní, není jasné. Škoda že tady není projekt, který vloni vytvořili studenti z výtvarné katedry Západočeské univerzity. Výtvarníci zpracovali osm komiksových příběhů z historie Plzně. Poutavé příběhy o Adolfu Loosovi, o židovské komunitě, o bývalých škodovácích by se zde jistě vyjímaly lépe než nicneříkající série fotek památek. Vloni se komiksy představily na výstavě v Západočeském muzeu a vyšly i knižně. Letos by je organizátoři klidně mohli znovu vystavit, právě zde v parku. Navíc by nemuseli řešit překlady, komiksy vyšly ve čtyřech jazykových mutacích, takže by byl projekt vhodný i pro cizince. Pokračujeme dál, k Západočeskému muzeu, kde je druhá část Trnkovy výstavy. Pokladní právě rodině s dětmi říká, že si mohou koupit kombinovanou vstupenku, a upozorňuje je na další expozici, v městské galerii. Čtyři výstavní sály s interaktivní hrou zaujmou hlavně děti předškolního věku. V první místnosti si hrají s plyšáky, v druhé běží projekce Trnkova filmu Zahrada a následuje největší atrakce: na zem se promítá obrázek kocoura, kterého mají děti chytit. To je evidentně baví. „Je to spíš pro menší, vnukovi je deset a tohle ho nebere,“ říká senior z Plzně, který si nepřál být jmenován, ale chtěl okomentovat letošní rok kultury: „Chybí propagace, vlastně ani nevíme, co kde bude za akce. Občas je něco v radničních novinách, žádný měsíční program nám do schránek nechodí, tak ani nevím, co bude v březnu. Včera jsme jeli s vnukem do centra a nikde žádné plakáty. Je to škoda, Plzeň určitě má co nabídnout. Turisty bych pozval na památky a do nového divadla. To se mi moc líbí,“ říká senior. Okus dál stojí manželská dvojice, muž fascinovaně pozoruje dítě, které se prohání na tříkolce po expozici. „Ta výstava se mi hrozně líbí. Jsou to příběhy z mého mládí, nejradši jsem měl Míšu Kuličku,“ usmívá se a ukazuje na vnuka, který právě chytil vytouženého kocoura. Pan Karel a jeho manželka Marie jsou místní. O kulturu se zajímají dlouhodobě, a tak se ptám, co letošní rok přinese Plzni? „Tak budou Smetanovské dny, pak oslavy konce války a divadelní festival. No ale to je vlastně každý rok. Co je letos speciálního? To se zeptejte dcery,“ vybízí mladou maminku, která si se synem hraje opodál. „Určitě sem přijedou Němci, ale to až v létě, kdy budou Bavorské dny,“ říká mladá žena a dodává, že o programu ví hlavně díky tomu, že pracuje v bavorské firmě, která má v Plzni zastoupení. Její otec říká: „Určitě bude hodně akcí, ale zatím se to moc nepropaguje. Chtělo by to pořádnou kampaň, aby to bylo jako před volbami, kdy jsou plakáty všude. Byli jsme na tom zahájení v lednu. Projekce přes celé náměstí byla fajn, ale neviděl jsem ji celou, pak šel provazochodec a potom hrály loutky, ale my jsme na ně nedokoukli, bylo tam moc lidí. Organizátoři říkali, že v neděli se ta projekce zopakuje, tak jsem tam šel, a nebylo nic,“ říká zklamaně Karel. Poslední kulturní akci máme za sebou. Cestou na nádraží si s Karolínou povídáme o tom, co jsme prožily. „Nevím, v čem je problém. Lidé v infocentru, v galeriích i jinde byli ochotní, ale naprosto bezradní. Nevěděli, co nám nabídnout. Pořád jen opakovali informace o akcích, které už proběhly nebo budou za týden, za měsíc. To je k ničemu. A je to škoda, protože Plzeň se mi líbila. Opravené historické centrum, bavilo by mě to Depo, synagoga, lákámě i Loos. V létě je to tady určitě fajn, ale ten projekt je přece celý rok. Tak by na to měli myslet a hlavně zlepšit propagaci, protože to, co jsme viděly, bylo hodně smutné,“ říká Karolína. Za pár minut už míříme do autobusu firmy Student Agency, která každou neděli vypraví šestnáct autobusů na trase Praha–Plzeň a zpět. U každého sedadla je firemní časopis Žlutý s tipy na kulturní akce v březnu a je tam i inzerce nejrůznějších kulturních institucí po celém Česku. O Plzni ani slovo. Domů si vezu čtrnáct různých informačních brožur, změstského infocentra, z infocentra Plzně 2015, z galerie, muzea. Rozložím je před sebou a přemýšlím o té bilanci. Tolik akcí, ale zrovna jsem se trefila do termínu, kdy nic není. Jen tři výstavy, které lze zvládnout v jednom dni. *** Evropské hlavní město kultury Plzeň 2015 (EHMK) * EHMK je považováno za jeden z nejúspěšnějších projektů EU. Je určen pro města, význam má ale pro celý region. Město, které se pro daný rok stává evropskou kulturní metropolí, je vyhledávaným cílem mnoha turistů. * Plzeň ve finále soutěže v roce 2010 zvítězila nad Ostravou. Spolu s Plzní je letos EHMK také belgické město Mons. * Oficiálně titul EHMK 2015 Plzeň získala schválením Rady ministrů kultury v Bruselu 19. května 2011. Od října 2010 existuje společnost Plzeň 2015, o. p. s., kterou založilo město Plzeň, aby připravila program pro rok 2015. * V letošním roce představí 8 hlavních projektů: např. sezona nového cirkusu, oživování veřejného prostoru, výstavy Jiřího Trnky a Gottfrieda Lindauera ad. V Plzni letos proběhne 3000 akcí, z toho cca 600 přímo spojených s EHMK. * Celkový rozpočet na akce 2011–2015 je 400 milionů korun, v roce 2015 se utratí největší část, cca 120 milionů. Rozpočet na propagaci v letech 2014 a 2015, činí 35 milionů korun. Zdroj: tiskové odd. EHMK


19

Foto popis| Ateliér Jiřího Trnky je název výstavy v Galerii města Plzně Foto autor| FOTO MAFRA – L. NĚMEC Foto popis| Infostánek na náměstí Foto autor| FOTO MAFRA – LADISLAV NĚMEC Foto popis| Čtrnáct brožur z infocenter, z galerie, z muzea Foto autor| FOTO JUDITA MATYÁŠOVÁ Foto popis| Víkendové pusto v ulicích Foto autor| FOTO JUDITA MATYÁŠOVÁ

Hlavní město kultury není celoroční festival 5.3.2015

Lidové noviny str. 11 Názory Západočeské muzeum v Plzni

JIŘÍ SULŽENKO

Každou připomínku a výtku bereme v Plzni – evropském hlavním městě kultury vážně, a proto jsme rádi i za kritické ohlasy na fungování projektu. V článku paní redaktorky Judity Matyášové (Nuda v hlavním městě kultury..., LN 4. 3.) jsou takové, které lze snadno řešit (jasné předání německých nebo anglických doprovodných textů k výstavě Ateliér Jiřího Trnky zahraničním návštěvníkům), přes takové, jejichž řešení je komplexnější (informační a navigační systém ve městě), až po ty, které pramení z nepochopení nebo špatné interpretace informací nebo principu projektu Plzeň 2015. Evropské hlavní město kultury není celoroční festival, je to projekt, který kromě viditelných kulturních akcí zaměřených na širokou veřejnost realizuje také řadu dlouhodobých projektů komunitních nebo vzdělávacích, které mají dopad na budoucnost kulturní scény ve městě a nejsou primárně učené pro širokou diváckou veřejnost. Hlavní program v Plzni zaměřený na mimoplzeňské návštěvníky je z logických, praktických a finančních důvodů naplánovaný na období turistické sezony od dubna do října. Kromě toho se každý měsíc koná jedna velká víkendová akce (Slavnostní zahájení v lednu, Festival světla v únoru, předávání cen Žebřík a Smetanovské dny v březnu, otevření areálu DEPO2015 v dubnu, Slavnosti svobody v květnu, Sokolský slet a Tanec Praha v Plzni v červnu, Živá ulice a 9 týdnů baroka v červenci a srpnu, festivaly Skupova Plzeň a Festival Divadlo doplněné o představení obřích loutek na přelomu srpna a září apod.) určená pro širokou veřejnost a zaměřená kromě umění právě na podporu cestovního ruchu. S turistickou sezonou v dubnu se otevřou například Loosovy interiéry pro individuální prohlídky nebo Nová synagoga. Kromě těchto velkých akcí máme za sebou dvě vyprodané série představení sezony nového cirkusu, vyprodanou sérii představení Aladin v režii Matěje Formana, Trnkovy výstavy a další. Stále je přístupná například Techmania, Západočeské muzeum, Muzeum loutek nebo prohlídky Plzeňského prazdroje. K dispozici je mobilní aplikace Skryté město s jednou zkušební prohlídkovou trasou. Zoom na nepodstatné věci Je skvělé, že i květinářka na dotaz paní redaktorky vyjmenovala tři hlavní projekty, kterými se Evropské hlavní město prezentovalo. Je skvělé, že pán vmuzeu se těší na Smetanovské dny, které i díky roku 2015 představují výjimečný evropský hudební program. Je škoda, že redaktorka ve své reportáži zoomuje na nepodstatné věci, jako je nabídka možnosti nabít si telefon v Meeting pointu, a překrucuje odpověď pracovníků informačního centra: „Co se týče Loose, vysvětlila jsem (paní redaktorce), že interiéry jsou v současné době přístupné po předchozím objednání, cena za skupinu do 10 klientů je 990 Kč. Paní se ptala na cenu za dvě osoby, proto jsem jí říkala, že zatím jen cena skupinová a od dubna že bude možnost prohlídky i pro jednotlivce a vše bude zveřejněné, psala jsem jí i webové stránky.“ Branding vstupních bran města připravuje Odbor propagace a marketingu magistrátu města Plzně, společnost Plzeň – turismus a Plzeň 2015 v následujících týdnech s ohledem na klimatické podmínky a začátek turistické sezony. Objednávat nevkusné billboardové plochy, které zaplňují každý volný prostor u hlavních příjezdů do města, není naší strategií. Soustředíme se vždy na jednu plochu z každého směru. Stejně tak není cílem projektu zaplavit veřejný prostor stovkami plakátů, velkoplošných log, billboardů a návěstidel. Využíváme cíleně reklamní plochy, aktuálně běží pět kampaní. Reklama na venkovních plochách je doplněná komunikací na sociálních sítích, s médii a vydáváním tištěných programových materiálů v desetitisícových nákladech, včetně speciálních příloh deníků a týdeníků. Zdá se podle fotky u článku, že všechny tyto letáky si paní redaktorka vyzvedlav Meeting pointu a má je k dispozici. Zveme vás do Plzně, která není Vídní, Berlínem ani Prahou, ale která je pohostinným evropským městem se zajímavými příběhy, připraveným uvítat každého návštěvníka, který si je chce užít.


20

Foto popis| O autorovi| JIŘÍ SULŽENKO, ředitel programu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015

V Plzni připravili dvě výstavy k Trnkovu výročí 13.3.2015

Lidové noviny str. 1 Příloha - LN+ Západočeské muzeum v Plzni

PLZEŇ Od okamžiku, kdy se v Plzni narodil Jiří Trnka, uběhlo letos v únoru 103 let. Ve městě jsou při té příležitosti připraveny hned dvě výstavy. Ta první, nazvaná Ateliér Jiřího Trnky, byla zahájena v polovině ledna, ta druhá, s názvem Zahrada 2, na konci února. Jedinečná expozice, kterou její tvůrci označují jako originální kybernetoskop, oživuje příběh jedné z dodnes nejoblíbenějších Trnkových knih – dětské klasiky Zahrada. Kybernetoskop kombinuje samotné vystavované artefakty s netradiční formou projekcí, která má v součtu téměř dvě hodiny. Promítá se na stěny, na strop, na zem, ve skříni i v hlavě trpaslíka. Výsledná expozice provede návštěvníka šesti atrakcemi, které byly inspirovány původními scénami z knihy. *** Zahrada 2 Západočeské muzeum, Plzeň do 24. května Foto popis| PLZEŇSKÝ KRAJ

Metro

Zima v podobě smrtky skončila v Radbuze. Je tu jaro 24.3.2015 Metro str. 1 Titulní strana Západočeské muzeum v Plzni Starodávný český zvyk vynášení smrtky, který symbolizuje odchod zimy a příchod jara, oživili včera v Plzni zaměstnanci z Národopisného muzea a veřejnost, především děti. Podle starých tradic lidé vynesli loutku představující zimu nebo smrtku v průvodu z centra města, zapálili ji a vhodili z mostu U Jána do řeky Radbuzy. Zpět se vrátili s májkou, čímž symbolicky přinesli do města jaro. Foto autor| PAVEL NĚMEČEK Regionální mutace| Metro - jižní Morava

Mladá fronta DNES

Víkendové hosty vítají v zimě jen některá muzea. Podle zájmu lidí 5.3.2015

Mladá fronta DNES str. 2 Kraj Plzeňský Západočeské muzeum v Plzni

Jitka Šrámková

Navštívit muzeum, prohlédnout si architektonické skvosty, či výstavu v galerii. Takový bývá program poznávacích víkendových návštěv měst a obcí v kraji. Jsou ovšem i místa, kde se o zimních víkendech do muzea nedostanete. „Moc lidí by nepřišlo a náklady jsou vysoké,“ vysvětlují muzejníci. PLZEŇSKÝ KRAJ Turisté, kteří chtějí o víkendu zavítat například do muzea v Mariánské Týnici, mají v současnosti smůlu. Zástupce ředitelky muzea v Mariánské Týnici Jiří Fák totiž vidí zimní víkendy ve zdejším muzeu jako mrtvé


21

období. „Lidí, kteří by sem přišli, je minimum na to, abychom o víkendu otevřeli. Nevyplatí se to,“ říká. Důvodem je podle něj, že muzeum sídlí takzvaně v polích. „Mimo hlavní turistickou sezonu, která u nás začíná od dubna, můžeme maximálně pořádat cílené akce. Provoz v zimních měsících je o víkendech možný za předpokladu nějaké atraktivní výstavy. Loni to byla výstava kočárků, kdy jsme museli návštěvnické hodiny rozšířit,“ vysvětlil Fák. „Naším zázemím jsou jen Kralovice se třemi tisíci obyvatel, a to nestačí,“ dodal Fák. Také Klatovy měly do konce února o víkendech také zavřeno. Ale od začátku března zkouší novinku, kdy je v muzeu v sobotu a neděli otevřeno, a to vždy odpoledne od 13 do 17 hodin. „Tento experiment chceme letos vyzkoušet a uvidíme, jak se osvědčí,“ konstatoval ředitel muzea Luboš Smolík, podle kterého muzeum pracuje v týdnu hlavně se školami. V Klatovech chtějí zavést i komentované prohlídky, které zde už vyzkoušeli a zájem se zvedl. „Ujmou se jich odborní průvodci i pracovníci muzea orientovaní na určité období. Ten, kdo se orientuje na 20. století, by referoval o tomto období, etnograf by se věnoval národopisným věcem, archeolog vykopávkám a tak dále,“ vysvětlil Smolík. V ředitelově hlavě se také rodí plán na modernizaci stálé expozice, která byla vytvořená na počátku 90. let minulého století. „Chtěl bych ji proložit například interaktivními prvky, abychom oslovili i děti,“ vysvětluje Smolík, který doufá, že se podaří sehnat peníze. Někde sázejí právě na víkendy Kromě muzeí, která o víkendech otevírají jen příležitostně, lze v kraji vybírat mezi těmi s pravidelným provozem ve volné dny. Příkladem jsou muzea Plzeň, Rokycany, Sušice, Blovice či Tachov. Alespoň jeden den zde mají o víkendu otevřeno. Nejotevřenější vůči návštěvníkům jsou v tachovském muzeu, kde je zavřeno jen o vánočních svátcích a na Nový rok. Ostatní muzea drží většinou volné pondělky. „Máme o víkendu vždy otevřeno. Považujeme to za důležité, protože přijdou návštěvníci i s dětmi, kteří se v týdnu do muzea nedostanou,“ říká František Frýda, ředitel Západočeského muzea v Plzni, pod které patří i rokycanské muzeum. Frýda připomíná, že muzeum je otevřené i ve státní svátek. „V pondělí máme zavřeno, ale pokud je státní svátek, tak otevřeme,“ dodává ředitel. Nevýhodou sobot a nedělí je podle něj to, že musí platit průvodcům a pracovníkům příplatky. „Kdybychom v sobotu a v neděli zavřeli, tak bychom výrazně ušetřili, ale máme vlastní standardy dostupnosti, které dodržujeme, i když někdy není o víkendu velký počet návštěvníků,“ popsal Frýda. Ten připomíná, že v návštěvnosti hraje významnou roli charakter výstavy. „Když oslovíme i dětského hosta, lidé chodí především v sobotu a v neděli,“ vysvětlil Frýda. Foto popis| Historie v Klatovech Pohled do části stálé expozice v klatovském vlastivědném muzeu. Foto autor| Foto: Ladislav Němec, MAFRA O autorovi| Jitka Šrámková, redaktorka MF DNES Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj

Yojiro Takita, oscarový režisér, zítra usedne v kině Beseda 9.3.2015


Jan Kastner

Do středy 11. března potrvají v kině Beseda Plzeňské ozvěny pražského Festivalu soudobých japonských filmů a kultury Eiga-sai. Už mají prakticky za sebou svoji první část věnovanou Reflexi smrti v japonském filmu a kultuře. Ta kromě filmové kolekce snímků napříč žánry a epochami (od absurdních komedií až po drsný thriller, od doby poválečné až po díla současná) je doprovázena výstavou Umění umírat aneb O posledních věcech člověka v Národopisném muzeu Plzeňska. Část druhá obsahuje retrospektivu režiséra Yojira Takity. Cyklus pěti režisérových snímků byl zahájen včera večer a jeho vyvrcholením je zítra v 18 hodin setkání s Mistrem osobně. Alespoň stručně tedy o tom, kdo Takita vlastně je. Letošní šedesátník se k filmu dostal poněkud zvláštním způsobem. Debutoval jako asistent režiséra v 60. letech v tzv. „Pinku eiga“, tedy filmech se silně erotickou tématikou, která se k nám tehdy oficiálně nedostávala a ojedinělé příklady na DVD po Listopadu jsou prakticky výjimečné. Takitovým prvním samostatným počinem byl komediální seriál s překládaným názvem Úchyl ve vlaku, který se dočkal mnoha pokračování od roku 1982 až do posledního dílu natočeného v roce 1985. Dnes v 19.30 je na programu část nazvaná Revize spodního prádla z roku 1984. Patří mezi nejoriginálnější snímky z jedenáctidílné série, kterou Takita bavil sebe i své publikum. Zlom v režisérově kariéře nastal v roce 1986, kdy natočil úspěšnou komerční komedii Jen žádné komixy, která si získala pochvalná hodnocení u kritiky i na Filmovém festivalu v New Yorku, díky čemuž si Takita mohl


22

dovolit své filmy i produkovat. Tento snímek je v plzeňském programu zařazen na dnešní odpoledne v 17 hodin. Očekávat můžeme surrealistické vyprávění o světě bulvárních médií. Autorem scénáře a zároveň představitelem hlavní role neústupného investigativního novináře Kinameriho je rocker Yuya Uchida. Jeho „neherecký“ projev, zakomponování reálných událostí a postav a pseudodokumentaristická optika dodávají snímku naprosto odzbrojující přesvědčivost. V závěru filmu se objeví i Takeshi Kitano, kterému byly věnovány historicky první plzeňské festivalové ozvěny. Právě zítra, po besedě s letošním mimořádným hostem, bude uveden jeho nejslavnější snímek Průvodce z roku 2008, který znamenal vůbec prvního a zatím jediného Oscara pro japonského tvůrce za neanglicky mluvený film. Desetiletí připravovaný film byl natočen podle autobiografické knihy, jejíž autor se jako violoncellista rozpuštěného tokijského orchestru rozhodl přijmout nabídku na inzerát „Práce, která pomáhá na cestách“. Tečku za mimořádnou přehlídkou pak udělá ve středu večer historický film Poslední věrný chrámu Mibu (2003), který se jako jediný z autorovy tvorby k nám dostal alespoň prostřednictvím DVD pod názvem Soumrak samurajů. *** Takitovým prvním samostatným počinem byl komediální seriál Úchyl ve vlaku. Dočkal se mnoha pokračování. O autorovi| Jan Kastner, pedagog a filmový publicista Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj

Víkendové tipy Projděte se Večerníčkovou stezkou, zatančete si nebo se vydejte na koncert 13.3.2015


(tr)

Plzeň Večerníčková stezka dětem rozveselí konec prázdnin Maxipes Fík, loupežnický synek Cipísek, víla Amálka, králíci z klobouku Bob a Bobek a jiné večerníčkové postavy přivítají zítra rodiče s dětmi, kteří se rozhodnou projít zážitkovou trasu kolem Boleveckých rybníků. Pohádkové postavičky pohlídají nejrůznější zastavení, u nichž pro děti budou připraveny aktivity a za jejich splnění dostanou razítko. Ty, které úspěšně projdou celou stezku a nasbírají nejvíce razítek, čeká na konci odměna v podobě taštičky s dárkem. Startuje se od ranče Šídlovák, u konečné tramvaje č. 4 ve směru Košutka, zítra mezi 9. a 13. hodinou za poplatek ve výši 50,- Kč. Výstava připomíná hrdiny pohádky Zahrada Výstava s názvem Trnkova Zahrada 2 přiblíží nejen dětem, jaké by to bylo potkat se s hrdiny pohádky Zahrada od Jiřího Trnky. Instalace v šesti místnostech Západočeského muzea představí všechny výrazné postavy i dějové linie knihy s důrazem na interaktivitu a akci s množstvím animací a audiovizuálních efektů. Můžete zde vidět zejména zlého kocoura, velrybu recitující básně pozpátku, slony s cirkusovými výstupy nebo trpaslíka s dutou hlavou. Otevřeno je kromě pondělí denně, a to od 10 do 18 hodin. Vstupenku dospělí pořídí za 100 Kč, děti od 3 do 15 let, studenti a senioři zaplatí 50 Kč. V Muzeu strašidel zazní dvě pohádky V rámci Pohádkových víkendů v Muzeu strašidel, nám. Republiky 33, se v sobotu a neděli mohou rodiče s dětmi vydat od 15 hodin na pohádky Karkulák v podání Pohádkového divadla a O pejskovi a kočičce, kterou představí soubor Histrio. Cena se pohybuje jako v rámci běžného vstupného, a to 50 Kč pro děti a důchodce, 80 Kč pro dospělého a 220 Kč pro celou rodinu. Jak zvířátka k Petrovským přišla?


23

V Měšťanské besedě rozehraje Divadlo eMILLIon pohádku Jak zvířátka k Petrovským přišla. Činoherně-loutkový příběh vznikl na motivy známé pohádky Zvířátka a Petrovští. Vypráví o zvířátkách, která se vydala do světa, aby si uchránila své životy před zlými majiteli. Cestou se potkají, spřátelí a zažijí spousty dobrodružství. Představení mohou diváci od tří let zhlédnout v neděli jak ve 14.30, tak v 16.00. Vstupenku je možné zakoupit za 60 Kč. Dymytry koncertují v Šeříkovce Rocková kapela Dymytry chystá na jaro své první samostatné turné a plzeňskou zastávku plánuje v Kulturním domě Šeříková. Pro své fanoušky si Dymytry přichystali velkolepou pódiovou show doplněnou špičkovým zvukem, světelným parkem řízeným počítačem a LED stěnou s tematickými animacemi pro každou píseň. Jako hosté vystoupí skupiny Modesty & Pride a Booters. Muzika se rozezní od zítřejší osmé hodiny večerní a vstupenka na místě stojí 250 Kč. Hrad Kašperk Hrad Kašperk se otevře i v sobotu Mimořádné prohlídky hradu Kašperk v rámci jarních prázdnin jsou veřejnosti k dispozici ještě zítra. Návštěvníci se mohou těšit na prohlídkový okruh Život na hradě. Tento nejnovější okruh nabízí výhledy z nejvyššího patra jedné z hradních věží či audiovizuální podívanou, která ukáže celý jeden den na středověkém Kašperku. Prohlídky se uskuteční čtyřikrát denně od 10.30, 12.00, 13.30 a 15.00 a lze si je rezervovat buď na e-mailu mailto:[email protected], nebo na telefonu 376 582 324. Vstupenka pro dospělé stojí 90 Kč, pro děti, studenty a seniory 70 Kč či pro celou rodinu 270 Kč. Konstantinovy Lázně Hotel Prusík zve na taneční večer Nově zrekonstruovaný sál lázeňského hotelu Prusík se otevře všem milovníkům tance a hudby, neboť se tu zítra představí jazzová kapela Swing Melody Ostrov. Malý jazzový orchestr se skládá z dvanácti mladých hudebníků, kteří hrají převážně český swing 30. a 40. let minulého století. Taneční večer začne v 19.30 hodin a jeho součástí je výuka vybraného tance pod vedením zkušené lektorky Lenky Sekaninové. Vstupenky v hodnotě 90,- Kč seženete v předprodeji na recepci lázeňského hotelu Prusík, na telefonním čísle 374 615 100 nebo přes portál Plzeňské vstupenky. Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj

NEJ zajímavější písemnosti 13.3.2015

Mladá fronta DNES str. 3 Brno a jižní morava Západočeské muzeum v Plzni

Veronika Horáková

Muzea i knihovny na jižní Moravě ukrývají vzácné dokumenty, které jsou staré desítky let i celá staletí. Dokládají založení významných budov a také život tehdejší společnosti. MF DNES vybrala nejzajímavější z nich. JIŽNÍ MORAVA List papíru lze lehce zničit a člověk nemusí nutně ani škrtnout zápalkou. Přitom právě na něm lze dochovat tisíce let staré myšlenky nebo historické záznamy o životě našich předků. Skvosty tohoto druhu mají ve svých sbírkách Moravská zemská knihovna, Památník písemnictví na Moravě se sídlem v Rajhradě i Muzeum města Brna sídlící na Špilberku. MF DNES si vybrala ty nejstarší či nejzajímavější. Patří mezi ně církevní dokumenty, zápisky významných osobností, ale třeba také listina, která dokládá, co se stalo se sedlákem, kterého postihl Boží hněv. NEJ duchovnější Když se zakládal nový klášter, bývalo zvykem, že ten mateřský, který vyslal své dcery do nově založeného řádového domu, je řádně vybavil nejnutnějšími knihami. Mezi ně patřily sbírky antifonář či žaltář, které obsahují zhudebněné žalmy a modlitby. V nově vzniklém ženském cisterciáckém klášteře na Starém Brně měli tuto knižní výbavu zajištěnou díky Elišce Rejčce, která byla ve 13. století českou a polskou královnou. Vznik vzácných svazků zaplatila. Největší část dokumentů ze starobrněnského kláštera se nachází v Rakousku. Pět rukopisů z osmi se dostalo do Rakouské národní knihovny, další má Moravský zemský archiv v Brně.


24

„Z původních knih starobrněnského kláštera se do dnešní doby až na knihu statut dochovaly patrně všechny rukopisy. Dva zakoupil od neznámého majitele v roce 1828 pro knihovnu svého kláštera rajhradský benediktin Řehoř Volný,“ přiblížil osud rukopisů knihovník rajhradského Památníku písemnictví na Moravě Jiří David. Jedním ze dvou dokumentů, které se nacházejí v knihovně benediktinského opatství v Rajhradě, je antifonář. Jsou v něm vyobrazeny například postavy jeptišek, obraz Narození Páně i tři Marie u Ježíšova hrobu, dále výjevy ukřižování a vzkříšení Ježíše Krista. Knihu zdobí také četné barevné ornamenty. Druhý ze zakoupených rukopisů je žaltář. Na prvních sedmi listech obsahuje cisterciácký kalendář, následovaný žalmy. Výzdobu rukopisu tvoří nadpisy některých svátků v kalendáři. „Co se týká malované výzdoby, patří tento rukopis k nejbohatším a nejzajímavějším rukopisům celého cisterciáckého souboru ze Starého Brna. Kniha je vázaná do prkénkové vazby z roku 1591, potažené červenohnědou hlazenou kůží se slepotiskem a s kováním z mosazného plechu,“ popsal David vzhled vzácné knihy. NEJ chudší Většina společnosti byla ve středověku negramotná. Aby pochopila, jak vypadal život Ježíše Krista, vznikla takzvaná bible chudých – bohatá na ilustrace, skromná na písmenka. Jednu z nich má ve sbírce Moravská zemská knihovna v Brně. „Obsahuje ilustrované výjevy ze Starého a Nového zákona s textovými výňatky a hesly v latině. Podle stylu ilustrací a barvy tisku patří tento výtisk pravděpodobně k typu nizozemských vydání ze druhé třetiny 15. století. Moravská zemská knihovna jej do svého fondu získala se sbírkou německého, dříve jezuitského gymnázia v Jihlavě ve 20. letech 20. století,“ uvedla Jitka Machová, která je vedoucí odboru rukopisů a starých tisků v knihovně. Zdejší bible chudých je zároveň jediným dochovaným deskotiskem v České republice. Tento způsob tisku vynalezli v Číně v 7. století. Spočívá v tom, že text s obrázky nejprve vyřezali do dřevěné desky, kterou potom orazítkovali na papír. Další bible chudých se nachází v knihovně Západočeského muzea v Plzni. NEJ brněnštější Nepatří sice mezi nejstarší dochované písemnosti na jižní Moravě, ale zaujme. Autorem je jeden z nejvýznamnějších spisovatelů druhé poloviny 20. století, Bohumil Hrabal. V 70. letech, kdy se chystal napsat vzpomínky na své dětství strávené v Brně-Židenicích, vznikl i rukopis slovníčku brněnského slangu. Nachází se v archivu Památníku písemnictví na Moravě. Objevují se tam výrazy jako švica, hubený jako lunt i žgrgoňa, bičifon nebo švidroňa. Originál rukopisu si mohli prohlédnout návštěvníci výstavy Bohumila Hrabala – Brněnské návraty, která se před šesti lety konala v rajhradském klášteře. Hrabal vyrůstal u prarodičů v Židenicích, dnes to v tamní Balbínově ulici připomíná pamětní deska. Až později se přestěhoval do Prahy, se kterou pak spojil většinu svého života a kde také zemřel. Pochovaný je ve středočeské obci Hradištko, jehož součástí je i Kersko. Dějiště Hrabalových Slavností sněženek. NEJ krutější Tělo jako šelma a z pusy šlehající oheň. Tak podle listiny ve sbírkách Muzea města Brna dopadl sedlák přeměněný spravedlivým Božím hněvem. Tato událost se stala nedaleko Brna 7. června 1722. Text přeložil do češtiny Pavel Košťál. „Nelida si vyšel do pole a spatřil všude kolem bohatou úrodu obilí, vzešlou díky Božímu požehnání, všechny klasy byly plné zrní. Pohled na to jej zasáhl jako šíp do srdce, viděl, že jeho počty a plány na snadný výdělek nebudou k ničemu, že se nebude tentokrát moci věnovat své lichvě a že jeho pekelná lakota přijde zkrátka. Pokleká tedy na svá kolena, začíná strašlivě klít, rozpaží své ruce, jako by chtěl přinutit mraky k tomu, aby z nich vyšlehly hromy a blesky, Bohu se rouhá slovy, celých sedm hodin proklínal zemi, lupení, trávu a konečně sebe samého,“ píše se v dokumentu. Sedláka za jeho čin dostihl Boží trest. „Jeho hlava se zvětšila a vypadala jako lví, měla ohnivé oči a uši, takže z lidské podoby nezůstalo nic než ruce a nohy, a místo lidského hlasu začal s rozevřenou tlamou a vyplazeným jazykem strašlivě řvát a sebe samotného žrát, čemuž s hrůzou přihlíželo mnoho set lidí. Toto provozoval po sedm dní, než jej samotné peklo pohltilo,“ přeložil ještě z původního dokumentu Košťál. Na Špilberku lze najít i další významné písemnosti, jako například divadelní ceduli z druhé poloviny 17. století, kterou lze považovat za jednu z nejstarších divadelních cedulí dochovaných na našem území. Jedná se o pozvání na představení loutkového divadla, diplomy pro vážené brněnské osobnosti i Hasební řád pro město Brno z roku 1700. NEJ starší Nestarším dokumentem benediktinského opatství v Rajhradě je rukopis Martyrologium Adonis, který vznikl ve Francii na počátku 10. století. Kniha je napsaná v latině. Obsahuje takzvanou neumovou notaci, sloužící ve středověku k zápisům melodií, a dál také cyrilské přípisky. Jejich obsahem jsou modlitby Jana Zlatoústého a dokládají používání knihy v církevněslovanském prostředí. Donedávna se spekulovalo, že jsou to padělky Václava Hanky. V knize se píše o životě a utrpení svatých mučedníků. Odpradávna až dodnes z nich předčítávali v klášterech. Obsahuje 139 listů a je svázaná v pergamenové vazbě. „V knize se objevují informace o jejím původu z dob vlády Karla Velikého. Ve skutečnosti vznikla až v 10. století,“ připomněl knihovník David. ***


25

Seriál MF DNES Příště nejohroženější druhy rostlin a zvířat Do říše zvířat a rostlin zamíří příští pátek seriál MF DNES s přílohou pro Brno a jižní Moravu. Podíváme se na to, které jejich druhy jsou nejohroženější. Můžete se tak těšit například na příběh jihomoravských syslů, kteří byli dříve hojným škůdcem, dnes už jsou však vzácností. Přečtete si ale také o rostlinách, které z krásné a rozmanité přírody jižní Moravy mizí a s nimi například i některé druhy motýlů. Nevynecháme ani další ohrožený hmyz i větší živočichy, například z říše ryb či ptáků. Foto popis| Přetrvaly věky Mariana Mišková z Muzea města Brna ukazuje listinu o Božím hněvu. Vpravo nahoře je takzvaná bible chudých pro negramotné věřící, pod ní rukopis z 10. století. Vlevo dole spis z cisterciáckého kláštera a uprostřed zápisky Bohumila Hrabala. Foto autor| Foto: Anna Vavríková, MAFRA; repro: Památník písemnictví na Moravě, Muzeum města Brna, Moravská zemská knihovna O autorovi| Veronika Horáková, redaktorka MF DNES Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava

Smrtku hodili do řeky a zpátky už šli s májkou 24.3.2015


(ned)

Slavnostní průvod spojený s takzvaným vynášením „smrtky“ uspořádali včera v centru Plzně zástupci Západočeského muzea. Průvod vyšel hodinu po poledni z náměstí Republiky přes Dřevěnou ulici k mostu U Jána, kde byla smrtka symbolizující končící zimu vhozena do řeky Radbuzy. Zpátky se průvod vracel s májkou, symbolem jara. Tradice vynášení smrti byla od pradávna jedním z nejvýznamnějších zvyků představujících odchod zimy a příchod jara. Zima v podobě „smrti“ bývala na pátou neděli postní dle tradice chytána plzeňskými děvčaty, která ji pak za zpěvu písní odnesla k řece a poté, až do jejího návratu na svátek svatého Martina, ji „sprovodila ze světa“. Tradice byla v Plzni na přelomu 20. a 30. let minulého století udržovaná především žáky základních škol. Včerejší slavnost byla doprovodným programem k výstavě Umění umírat aneb O posledních věcech člověka, která je do 5. dubna k vidění v Národopisném muzeu. Foto autor| Foto: Ladislav Němec, MAFRA Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj

Plzeň připomene Ladislava Sutnara, tvůrce Venuší 25.3.2015

Mladá fronta DNES str. 11 Kultura Západočeské muzeum v Plzni

(ČTK)

Výstava Plzeň si letos připomene třemi výstavami rodáka, světově uznávaného průmyslového návrháře, grafika, designéra a malíře Ladislava Sutnara (1897–1976). Pod souhrnným názvem Ladislav Sutnar – návrat je ukázka jeho tvorby jedním ze stěžejních bodů projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015. V Sutnarově galerii je vystaveno jeho knižní dílo, v Galerii města Plzně budou desítky jeho obrazů Venuší ze závěru tvorby a v Západočeském muzeu veliká bohatá sbírka meziválečné tvorby. Vyjdou nové odborné knihy o Sutnarovi, v Západočeském muzeu se plánuje vznik jeho první stálé expozice. V centrální části města by měl vzniknout Sutnarův pomník.


26

Doba Bedřicha Smetany ve svědectví obrazů, novinových článků i knih 26.3.2015


Gabriela Špalková

Aktuální výstavy hned na několika místech krajské metropole zdařile a v mnoha směrech objevným způsobem zpracovávají téma letošního jubilejního 35. ročníku kulturního festivalu Smetanovské dny, který se po celý březen koná v Plzni. PLZEŇ Tématem letošních Smetanovských dnů v Plzni je Neviditelná loajalita? Rakušané, Němci, Češi v české kultuře 19. století. A právě kolem tohoto tématu se točí i výstavy, které lze ve městě vidět. Výstava ve Studijní a vědecké knihovně z názvem Plzeň loajální se zaměřuje na vztah obyvatelstva Plzně k habsburskému domu dokumentovaný dobovými novinovými a časopiseckými články a příležitostnými tisky vydanými na počest panovnických návštěv Plzně. Výstava trvá až do 28. března. V Západočeské galerii v Plzni můžete navštívit výstavu nazvanou Riziko loajálnosti: Rakouská, německá a česká kulturní identita v umění 19. století. Vystavena jsou umělecká díla známých zakladatelských osobností českého umění daného období Josefa Zítka, Julia Mařáka, oficiálních autorů i outsiderů habsburského dvora, ale i nakladatelské počiny z hlediska politické, náboženské, spolkové i další loajality. Zajímavá expozice trvá až do 17. května. A v Západočeském muzeu je až do 3. května otevřena další expozice, která je tradičně koncipována jako příspěvek muzea k mezioborovému sympoziu. Potrvá až do 3. května. Plzeňská sympozia jsou nedílnou součástí festivalu. Přes tři desítky odborníků z tuzemska i zahraničních bohemistů,především z Německa a Maďarska, debatovali od 26.do 28.února v sále Západočeského muzea v Plzni o tématu Smetanovských dnů. Sympozia i téma festivalu vyhlašuje Ústav dějin umění a Ústav pro českou literaturu AV ČR ve spolupráci se Západočeským muzeem a Západočeskou galerií v Plzni. A v rámci Smetanovských dnů se koná ještě jedna atraktivní výstava. Díky spolupráci s Rakouským kulturním fórem v Praze může veřejnost v západočeské metropoli již od začátku března obdivovat dílo průkopníka moderny ve výtvarném umění Gustava Klimta v Galerii Evropského domu. Hudební část festivalu se nachází nyní zhruba ve své polovině a celá řada atraktivních koncertů již publikum potěšila, na další se diváci mohou ještě těšit. Festivalový program uzavře slavnostní oratorium Stabat Mater Jakuba Jana Ryby. Kompozici, již autor věnoval našemu městu v roce 1805, uvede Plzeňská filharmonie, pořadatel Smetanovských dnů, pod taktovkou Vojtěcha Spurného. Fakta Smetanovské dny. Pohled do historie První ročník Smetanovských dnů se konal v roce 1981 jako čtyřdenní sympozium s uměleckými pořady zaměřenými k osobnosti a době Bedřicha Smetany. Iniciátory byli muzikolog a náš přední odborník na akustiku profesor Antonín Špelda a dirigent Divadla J. K. Tyla v Plzni Ivan Pařík. V život uváděli festivalovou ideu představitelé hlavních plzeňských kulturních institucí (DJKT, plzeňský rozhlas, Západočeská galerie, konzervatoř, svaz skladatelů) a badatelé ČSAV v Praze. Ve spolupráci s muzikology Martou Ottlovou, Milanem Pospíšilem a historiky umění Tomášem Vlčkem a Romanem Prahlem vznikl hned prvním ročníkem velkorysý a mimořádný projekt, který zahrnul do oslav výročí narození Bedřicha Smetany odborné sympozium, koncerty, divadelní a operní představení a výstavu pořádanou Národní galerií v Praze. Foto popis| Ve „13“ Návštěvníci výstavy Riziko loajálnosti: rakouská, německá a česká kulturní identita v umění 19. století v Galerii 13. Foto autor| Foto: Martin Polívka, MAFRA O autorovi| Gabriela Špalková, spolupracovnice MF DNES Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj


27

S novými plzeňskými zvony se rodil také film Jana Loučíma o jejich příběhu 30.3.2015


Petr Ježek

Světovou premiéru bude mít zítra v podvečer dokumentární film Plzeňana Jana Loučíma o nových plzeňských zvonech. PLZEŇ Když se na přelomu září a října 2013 objevily na plzeňském náměstí Republiky první dva zvony, dokumentaristu Jana Loučíma natolik zaujaly, že další rok a půl nemyslel na nic jiného. „Manželka mi po pár měsících začala říkat, že si moc přeje, aby ty moje zvony konečně zazvonily,“ říká Jan Loučím, jak od podzimu 2013 žil příběhem zvonů, na které se od roku 2012 skládali Plzeňané. Vše zaznamenával do filmu. * Jaký byl rok a půl se zvony? Po mnoha letech zkušeností s filmařinou musím říct, že tohle byla jedna z nejhezčích prací na filmu. Významně k tomu přispěli druhý kameraman Jiří Dvorský a střihač Martin Vít. Celá doba před vznikem filmu byla úžasná, stejně jako spolupráce s Výborem pro obnovu zvonů. * To říkáte i přesto, že vám při cestách do holandské zvonárny ujížděly v Německu vlaky? A co poranění kolena při přestupování v Německu, kvůli kterému jste pak některé části filmu točil o berlích? To bylo také úžasné? Je pravdou, že cesty do holandského Astenu, kde se zvony stavěly, odlévaly a odhalovaly, byly většinou problematické. Domů jsem se ale vždy vracel naplněný zvonařským řemeslem. Jako bývalý škodovák jsem vzdáleně tušil, jak se zvon staví a připravuje, jak se odlévá, ale ve skutečnosti to je něco neuvěřitelného. Navíc se tohle vše odehrávalo uprostřed městečka v nízké budově zvonárny vedle kostela. Zvonaři předváděli při výrobě úžasný koncert zručnosti a dovednosti. Točil jsem v místě, v němž se vytvářejí poklady pro celý svět. * Byl jste jen za kamerou, nebo jste neodolal pokušení a také jim při výrobě zvonů třeba něco přidržel, namíchal, přivezl? Při první návštěvě jsem zachytil zvonaře Petra Rudolfa Manouška při zdobení formy budoucího zvonu Hroznata. Na ten plášť sázel písmenka sponzorů a donátorů, vytvářel několik řad jmen lidí, kteří na pořízení a výrobu zvonů přispěli. Držel jsem zvonaři platíčko s poskládanými písmenky. Písmenka byla z vosku, jemně je z platíčka postupně vyzobával a opatrně lepil na voskovou strukturu zvonové formy. Když všechno bylo dokonalé, forma se uzavřela do kovových skruží, zasypala pískem, ten se upěchoval a pak se zvon odlil. Ale říkám to všechno strašně zjednodušeně. * Jak se točí v malé zvonárně, aby výsledné obrázky byly pro oko diváka hezké? Z několika stran tam svítila silná světla, atmosféra dílny dostala nádech tajemna. Úžasné bylo, když se při odlévání zvonů dalo vše do pohybu, jak chlapi zvonaři byli dokonale sehraní. Jak dostávali zvonovinu z pece do velkých kádí, pak ji z kádí lili do formy. Co vím, museli roztavit na zvon asi o 150 až 200 kilogramů víc zvonoviny, protože kdyby jim jen drobínek chyběl, forma na zvon by se musela dělat znovu, od nuly. Odlévání musí být na první dobrou. Tady se nedá nic nastavovat. Vysvětlili mi, že se v průběhu prací vypaří až deset procent zvonoviny. Překvapilo mě to. * Když zvon vychladne a zvonaři odstraní kovové skruže, je prý černý. Jak ho vyleští a vyčistí? Když se odkrýval největší zvon Bartoloměj, poslední z těch vyráběných v Astenu, byl jsem z toho vyloženě u vytržení. Postupně zvedali kovové skruže, objevilo se něco černého a struska. Když se černý zvon odhalil celý a zvonař na něj vzal sbíječku, málem jsem upadl. Se sbíječkou jít čistit zvon mi připadalo rabijácké. Postupně vzal i majzlík a začal seškrabávat strusku. V duchu jsem si říkal, že přece musí nějaké z písmen utrhnout, poškodit některý ze znaků nebo reliéfů na vnější straně zvonu. Jen jsem koukal, jak šikovní to jsou chlapi. Přesně věděli, jaké místo na zvonu co potřebuje. Po prvotním očištění zvon převezli do místnosti, kde ho dočistili proudem vody s pískem. Zvon se poprvé vyloupl. Byl to úžasný pocit. Ještě nebyl úplně nejkrásnější, následovalo leštění. Jeden ze


28

zvonařů ho dočišťoval. Každou bublinku, která měla třeba jen půl milimetru, všechny otřepy dokonale odstranil. I tyhle věci jsou ve filmu vidět * Nastal při práci na filmu o zvonech okamžik, kdy si Jan Loučím řekl: Je to dobrý, film bude vypadat pěkně? Bylo to při natáčení nebo až ve střižně? Tohle přijde až v závěru. Může se stát, že se v průběhu natáčení něco podcení, že film ve třetině najednou začne skomírat, nudit. U takového dokumentu se netočí přesně podle scénáře, ale tady se většina scénáře tvoří podle toho, co je natočené a podle toho, co nového se objeví. Spokojený jsem byl až v závěrečné fázi, po dokončení střihu, před odvezením filmu kolegovi a kamarádovi, aby do něj dokomponoval hudbu. V ten okamžik jsem si řekl: Uf, mám to za sebou a asi je to podle mého gusta. * Je pro autora velký rozdíl vidět nastříhaný film bez hudby a pak po jejím dosazení ke scénám? Pro mě moc ne. Už při skládání filmu člověk všechny ruchy a zvuky v hlavě eliminuje a už si představuje pod scénami muziku podle svého. Protože nejsem skladatel, konečná muzika často vypadá jinak. Ale vlastní představa tomu hodně pomáhá. Celé filmařské řemeslo je o realizaci představy. Člověk jde do filmu s nějakými vizemi, když z větší části vyjdou, je velká spokojenost. * Musel jste představy u zvonů hodně korigovat? Myslím, že výsledek byl zatím pokaždé lepší než moje představa. O zvonařském řemesle jsem nikdy neměl přesnou představu. Ve zvonárně v Astenu to bylo hrozně příjemné. Nezapomenutelný zážitek byl, když jsme v Katedrále svatého Víta na Pražském hradě točili největší zvon Zikmund. Myslím, že stejně zapůsobí i na diváka. * Ve filmu tedy nejsou jen plzeňské zvony? Ne. Točili jsme asi na deseti místech. Původně jsem chtěl do filmu dát některé slavné soustavy zvonů z celé Evropy. Pak jsem si řekl, že není potřeba jezdit do zahraničí. Točil jsem hlavně zvony, kostely a zvonice ze západních Čech. K nim ještě Pražský hrad, Rovensko s raritními převrácenými zvony. Protože znám Plzeňský kraj, srdce mi napovědělo, jaké zvony z Plzeňska a Pošumaví mají ve filmu být. Je tam třeba Mouřenec, ve kterém byl můj prapraprapradědeček křtěný. * Jak jste prožíval, když jeřáb nové vysvěcené zvony zvedal v listopadu do věže a v lednu se ozvalo jejich první zvonění? Slavnostně se zvony rozezněly 17. ledna při slavnostním zahájení Evropského hlavního města kultury Plzeň 2015, ale vůbec poprvé se všech pět zvonů zkušebně rozeznělo už 14. ledna. Byl jsem s kamerou u toho, když spustilo takzvané plénum, když všech pět zvonů postupně nabíhalo a pak utichalo. Měl jsem obrovskou radost, když jsem mohl být nahoře ve věži, vidět a slyšet, jak zvony ožily. * Jak to vypadalo ve zvonici? Ta je na takovou soustavu zvonů poměrně malá. Není tam moc prostoru, aby si je člověk mohl prohlížet. Musí před zvonem stát jako přikovaný, protože se zhoupne až téměř k němu. Mohl by mu narazit až do brady. Nad dvěma největšími - Bartolomějem a Hroznatou - jsou tři menší zvony, které mají větší rychlost. Nahoře tři rychlíci, dole dva silní, je to něco úžasného * Je pravdou, že se při zvonění hýbe věž? Podle měření se houpe o 1,5 až dva centimetry. Je to cítit, ale nevadí to. Zvonice není svázaná s pláštěm věže, žádné nebezpečí nehrozí. * V listopadu jste plánoval dvě verze filmu. První měla končit vyzvednutím zvonů, druhá jejich zvoněním. Proč vznikla jen se zvoněním? Zpočátku jsem chtěl počkat na zavěšení zvonů. Pak jsem plán změnil. Když jsem je slyšel, došlo mi, že film nemůže končit jinak, než jejich zvoněním. Jiná možnost už pro mě neexistovala. * Ve filmu jsou i unikátní historické záběry. Kde jste je objevil?


29

Fotografie jsou ze sbírek Západočeského muzea, konkrétně ty z roku 1916. K záběrům z roku 1942 jsem se dostal díky tomu, že působím jako porotce v soutěžích amatérských filmů. Věděl jsem, že existuje film, který je v Častolovicích. Poskytli mi ho. U dokumentárních filmů je jednou ze základních potřeb mít zvládnutý sběr materiálu. Musím načíst spoustu knih, článků, hledat, ptát se, shánět. Když unikátní záběry seženete, o to příjemněji se film dává dohromady. * Měl jste někdy při natáčení strach? Jsou věci, u kterých by neměl být nikdo cizí, protože se při nich může stát cokoli. Například při odlévání ve zvonárně člověk musí být opatrný, ale strach by neměl patřit k filmařskému řemeslu. Nějaké zkušenosti už mám, moc se nebojím. Lezl jsem s kamerou na vysoké skály, točil jsem i z letadla. *** Profil Jan Loučím (*1949) Absolvent VŠE v Praze, při studiu pracoval i ve Filmovém studiu Barrandov. Po studiích pracoval jako matematik-analytik ve Výpočetním centru Škoda Plzeň a ekonom v podniku Domácí potřeby. V roce 1991 založil první regionální televizi v západních Čechách - TV19 a zároveň založil s kolegy TV společnost Studio Max - vysílání na ČT a TV Nova. Jan Loučím je jednatelem a spolumajitelem produkční společnosti Gemini 99 s.r.o. Také je porotcem na přehlídkách amatérských filmů a točí dokumenty. Premiéra 53 minut dlouhého dokumentu o zvonech bude v úterý 31. března v přednáškovém sále Západočeského muzea, a to od 17 hodin. Foto popis| Rok a půl se zvony Plzeňský filmař Jan Loučím se zaujetím natáčel celý příběh nových plzeňských zvonů. Foto autor| Foto: archiv Jana Loučíma O autorovi| Petr Ježek, redaktor MF DNES Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj

Dokument o nových zvonech má dnes odpoledne premiéru 31.3.2015


(pek)

Plzeň V přednáškovém sále Západočeského muzea v Plzni má dnes od 17 hodin premiéru 53 minut dlouhý dokument o návratu zvonů do věže katedrály svatého Bartoloměje v Plzni. Jeho autorem je plzeňský dokumentarista Jan Loučím, který ve spoluráci s Výborem pro návrat zvonů sledoval sbírku mezi Plzeňany a ve speciální dílně v holandském Astenu byl u výroby dvou největších zvonů Hroznaty a Bartoloměje. Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj

Naše rodina

Dopisy čtenářů 17.3.2015

Naše rodina str. 30 Redakční pošta Západočeské muzeum v Plzni

Do Plzně za Trnkou! Zahrada Jiřího Trnky, knížka plná humoru a poezie, která baví a okouzluje již několik generací, po letech znovu ožívá, a to doslova. Trnkův syn a vnuk, výtvarníci Jan a Matyáš, použili materiály z rodinných archivů a vytvořili unikátní interaktivní výstavu nesoucí název „Trnkova Zahrada 2".


30

Návštěvník se sám stane jedním z hrdinů knihy - malým klukem, který objevil vchod do světa staré kouzelné zahrady. Její kuriózní a ne vždy přátelští obyvatelé se zhmotní prostřednictvím animací, filmových triků a projekcí, ale i díky novým, ještě nepatentovaným vynálezům, pro něž dokonce museli autoři vymyslet názvy. Malí, odvážní jedinci (do váhy 30 kg) se mohou zúčastnit adrenalinové tříkolkové honičky se zlomyslným kocourem na kočkodromu, se svými rodiči navštíví slonograf, pomocí trpaskopu vstoupí do hlavy sádrového trpaslíka a odhalí jeho sen, zabrnkají si na štěkafón, a když budou mít štěstí (smůlu), vynoří se z hlubin velrybária „moudrá" velryba a počastuje je některou ze svých zničujících vědeckých přednášek na téma: velryba - včera, dnes a zítra. Výstava se koná v Západočeském muzeu v Plzni a potrvá do 24. května 2015, je tedy dostatek času na její návštěvu. Foto popis|

Plzeňský deník

VÝPRAVY ZA POZNÁNÍM 5.3.2015

Plzeňský deník str. 10 Kultura regionu Západočeské muzeum v Plzni

(haj)

dnes od 18 hodin pokračují v přednáškovém sále Západočeského muzea v Plzni vyprávění Štěpána Popela nazvaném Národní parky jižní Francie. Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Kultura regionu; 10 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Kultura regionu; 10 Publikováno| Domažlický deník; Kultura regionu; 10 Publikováno| Klatovský deník; Kultura regionu; 10 Publikováno| Rokycanský deník; Kultura regionu; 10 Publikováno| Tachovský deník; Kultura regionu; 10 ID| 87d1aa9a-f799-4069-957c-500c3043b311

Z prošlých potravin vaří bezdomovcům jídlo 6.3.2015

Plzeňský deník str. 1 Titulní strana Západočeské muzeum v Plzni

KLÁRA MRÁZOVÁ

Plzeň – Parta mladých dobrovolníků má každou neděli stejný plán. Uvaří asi dvacet litrů guláše, ve 14 hodin si stoupne před Západočeské muzeum v Plzni a rozdává ho bezdomovcům. Jídlo přitom vaří z prošlých potravin. Iniciativa Food not Bombs začala znovu v Plzni fungovat zhruba před čtyřmi roky. „Naše aktivita je založena na solidaritě k lidem bez střechy nad hlavou. Zároveň s tím nechceme podporovat konzumní život, kdy supermarkety zbytečně vyhazují jídlo,“ nastínila motivaci členka skupiny Yvona Kovářová. Nejdříve dobrovolníci, povětšinou studenti, sháněli potraviny právě u popelnic nebo kontejnerů (v angličtině se používá výraz dumster diving). „Často se odstraňují potraviny, které se dají ještě zužitkovat. Jídlo je třeba jenom naťuknuté a supermarket už ho nemůže dál prodávat,“ uvedla Kovářová. V Plzni ale s dumster divingem příliš neuspěli. „Kontejnery byly zamčené nebo jídlo skončilo rovnou v lisu. Museli jsme tedy shánět ingredience jinde,“ vysvětlila studentka. Bezplatnou pomoc pro přípravu veganského guláše jim nakonec nabídlo místní zelinářství. Lidé bez střechy nad hlavou dostanou v centru Plzně také oblečení nebo boty. Náklady na chod iniciativy Food not Bombs se ročně pohybují pouze v řádech několika tisíc korun. Peníze získává především prostřednictvím benefičních akcí. „Aktuálně sbíráme knihy, které budeme za symbolický poplatek 18. dubna v kavárně Inkognito prodávat,“ doplnila Kovářová. Foto popis| ROZDÁVÁNÍ JÍDLA. Bezdomovci dostávají v Plzni guláš. Foto autor| Foto: archiv Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Titulní strana; 01


31

Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Titulní strana; 01 Publikováno| Domažlický deník; Titulní strana; 01 - 5 Publikováno| Klatovský deník; Titulní strana; 01 Publikováno| Rokycanský deník; Titulní strana; 01 - 9 Publikováno| Tachovský deník; Titulní strana; 01 - 5 ID| 9f691ce1-b165-42ef-bb54-1cff53cf2371

Z muzea vynesou smrtku 20.3.2015


(haj)

Plzeň – Slavnost ´vynášení smrti´aneb Vítání jara v Plzni se uskuteční v pondělí 23. března v Národopisném muzeu Plzeňska na náměstí Republiky. Nejprve je pro zájemce od 12:15 hod. naplánována komentovaná prohlídka výstavy Umění umírat aneb O posledních věcech člověka. Ve 13 hod. pak začíná slavnost, jejíž součástí bude průvod, jenž projde z náměstí Republiky Dřevěnou ulicí, Křižíkovými sady, Pražskou ulicí k mostu U Jána, kde bude smrtka vhozena do řeky Radbuzy, a tím bude symbolicky ukončeno panování zimy. Průvod se pak i s májkou, jako symbolem jara, vrátí na náměstí Republiky. Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Kultura regionu; 11 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Kultura regionu; 11 Publikováno| Domažlický deník; Kultura regionu; 11 Publikováno| Klatovský deník; Kultura regionu; 11 Publikováno| Rokycanský deník; Kultura regionu; 11 Publikováno| Tachovský deník; Kultura regionu; 11 ID| b90dfec9-a3b1-4b4d-9dac-d225159da9b2

Ivan Jáchim: Finále nezlomila normalizace ani porevoluční změny 21.3.2015


Hlavní cena plzeňského filmového festivalu – Ledňáček – je symbolem naděje ROZHOVOR Plzeň – V čele plzeňského filmového festivalu Finále, které letos proběhne od 26. dubna do 2. května, stojí Ivan Jáchim už po osmnácté. My jsme se s ním vydali na krátký výlet do historie festivalu. * Jaké byly začátky druhého nejstaršího filmového festivalu u nás – plzeňského Finále? První ročník Finále se konal v říjnu roku 1968. U jeho zrodu stál tehdejší ředitel Krajského podniku pro film, koncerty a estrády Ladislav Ženíšek. Oficiální název zněl FINALE (FIlmy NAšich LEt), ale v podstatě od začátku se používala počeštěná zkratka Finále. V plzeňském kině Elektra, které pojalo více než tisícovku diváků, se představilo 16 nejlepších filmů z let 1960 až 1968. A výběrová komise neměla vůbec jednoduchou úlohu, protože je musela vybrat z tří set snímků natočených v této době. Nakonec zvítězil film Každý den odvahu od Evalda Schorma. * Z Plzně si odvezl hlavní ocenění – Ledňáčka. Proč se symbolem Finále stal právě tento opeřenec? Je to symbol naděje, že se blýská na lepší časy. Cenu pořadatelé nazvali Ledňáček také podle ledna 1968, kdy se změna na nejvyšší stranické pozici stala nadějí pro budoucí vývoj republiky, a uvolnění se promítlo i do umělecké oblasti. Bohužel Pražské jaro nemělo dlouhého trvání. Od roku 1991 se pak udílí Zlatý ledňáček. * Zatímco v roce 1969 měl festival dva vítěze, v roce 1970 porota vítěze nenašla. O dvacet let později tomu však bylo přesně naopak...


32

Po čtvrté se Finále konalo opravdu až v roce 1990. Soutěžilo zde dvanáct filmů vybraných z tvorby od roku 1969, keramického Ledňáčka nakonec dostaly všechny. Porota vybírala těchto dvanáct soutěžních snímků z osmi stovek filmů. Vypovídající je, že sedm titulů bylo z roku 1969, mezi nimi například Kladivo na čarodějnice, Ucho, Adelheid nebo Skřivánci na niti, a zbylých pět reprezentovalo další dvě desítky let československého filmu. * Ale ani revoluce nezajistila festivalu jen dobré časy. Proč bylo jeho znovuobnovení spíše rozpačité? Zájem diváků nebyl takový, jaký by si akce zasloužila. Nakonec klesal i zájem filmařů. Od roku 1991 o účasti v soutěži rozhodovali sami tvůrci filmů a přihlásilo se nakonec jen šest snímků. O rok později se festival nekonal vůbec, takže šestý ročník se datuje do roku 1993. Mezitím došlo k rozpadu Československa a ze soutěžní přehlídky tak zmizela slovenská tvorba, která se stala pouze součástí doprovodných akcí. Naštěstí zájem diváků i renomé festivalu začaly stoupat a sedmý ročník v roce 1994 byl hodnocen jako nejvydařenější v obnovené historii festivalu. Z Finále se stala bilanční přehlídka všech českých celovečerních filmů, které vznikly v předchozím roce, a část z nich se účastní soutěžního klání. * Co se za roky vašeho ředitelování na festivalu změnilo? Převzali jsme úspěšný festival se známým jménem, jehož prestiž jsme chtěli ještě zvýšit. Asi největší změnou je, že od roku 2003 soutěžní filmy hodnotí mezinárodní porota. Od téhož roku navíc usilují o Ledňáčka i filmy dokumentární. Od loňského roku se do soutěže vrátily i slovenské filmy. Velkou pozornost jsme zaměřili vedle soutěžní přehlídky i na doprovodný program. * Jak se festivalu Finále líbí v Měšťanské besedě? Líbí, je příjemné mít hlavní festivalový program pod jednou střechou. Finále bylo v historii neodmyslitelně spjato s kinem Elektra. Ovšem to už mu bylo malé. Po promítání v Západočeském muzeu, v knihovně nebo v aule Západočeské univerzity se v roce 2005 festival poprvé konal v Elektře a v kinosále Měšťanské besedy. O dva roky později Elektru nahradila tržnice a my jsme se poprvé částečně přesunuli do multikina. Od roku 2009, kdy Dominik Centrum provozuje celou Měšťanskou besedu, jsme vše mohli dostat pod jednu střechu a průběhu akce to jednoznačně prospělo. Foto popis| IVAN JÁCHIM, dlouholetý ředitel festivalu Finále Plzeň, s výkonnou ředitelkou Evou Veruňkovou Košařovou. Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Kultura regionu; 08 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Kultura regionu; 08 Publikováno| Domažlický deník; Kultura regionu; 08 Publikováno| Chebský deník; Kultura regionu; 08 Publikováno| Karlovarský deník; Kultura regionu; 08 Publikováno| Klatovský deník; Kultura regionu; 08 Publikováno| Rokycanský deník; Kultura regionu; 08 Publikováno| Sokolovský deník; Kultura regionu; 08 Publikováno| Tachovský deník; Kultura regionu; 08 ID| d3aa7a5a-460a-4cd4-b94e-f5d1fee2e56d

KAM DNES A ZÍTRA V PLZNI A NA PLZEŇSKU ZA POZNÁNÍM A ZÁBAVOU 23.3.2015

Plzeňský deník str. 7 Servis Západočeské muzeum v Plzni

Měšťanská beseda: dnes: dnes: Monika Absolonová& Boom!Band Jiřího Dvořáka (19 h) dnes: Duo Komáři: Písničkové pohlazení. Další díl tradičního folkového pořadu Bédi Šedifky Röhricha a Komárů. Tentokrát si jako hosta pozvali plzeňskou kapelu Lignit (19 h) DIVADLO Velké divadlo, Smetanovy sady 16: zítra: Sedlák kavalír, Komedianti (V1) (19 h) Nové divadlo, Palackého nám. 30: zítra: Jednotka intenzivní lásky (N1) (19 h) Divadlo Alfa, Rokycanská 7: dnes: Třetí gong aneb Loutky hrají divadlo (19 h) zítra: Třetí gong aneb Loutky hrají divadlo (9 h) Kabaretní a šantánové c. k. Divadlo Pluto, OD Centrum,


33

Masarykova 75: dnes: Kalba manželů šílených. Pokračování komedie Mejdan manželek šílených (19:30 h) Divadlo Dialog, Smetanovy sady 9: 23. – 31. 3. – Festival Jeden svět. Mezinárodní festival dokumentárních filmů o lidských právech pořádaný organizací Člověk v tísni, o. p. s. (program v tabulce) KONCERTY Dům hudby, Husova 30: dnes: Pražské dechové okteto. David Schemann – klavír, Petr Nouzovský – violoncello. Na programu: díla F. Poulence, B. Martinů, W. A. Mozarta. Koncert se koná v rámci festivalu Smetanovské dny (19 h) zítra: Schemann klavirduo, Susanne a David Schemann – klavír. Na programu díla G. Donizettiho, F. Schuberta, G. Faurého, A. Dvořáka. Koncert se koná v rámci festivalu Smetanovské dny (19 h) KVK CENTRUM, Malesická 10, Plzeň: zítra: Jarní koncert 15. ZŠ – hudební soubor Little Band a jeho hosté (17 – 19 h) STARÝ PLZENEC. obřadní síň radnice: zítra: Koncert Kruhu přátel hudby. Martin Kos – housle, Komorní soubor Atlantis Collegium, Jitka Jiříčková a Lukáš Beran – housle, Renata Machačová – viola, Jan Sládeček – violoncello, Vítězslav Podrazil – um. vedoucí, cembalo. Na programu: skladby G. F. Telemanna, A. Vivaldiho (18 h) ZÁBAVA A JINÉ AKCE Nádvoří Národopisného muzea: dnes: Vítání jara v Plzni: vynášení smrtky – doprovodná akce k výstavě Umění umírat aneb O posledních věcech člověka 12.15. – 12.50 komentovaná prohlídka výstavy 13.00 – 13.15 zahájení – úvodní slovo 13.15 vypravení průvodu 13.45 vhození „smrtky“ do řeky Radbuzy návrat zpět na náměstí Republiky s májkou (vnesení jara do města). Trasa průvodu: nám. Republiky – Dřevěná ulice – Křižíkovy sady – Pražská ulice – Most u Jána KD Peklo: dnes: KLÁRA A BÁRA. Radikální komedie o dvou manželských krizích a jednom úmyslně založeném požáru. Hrají: Ivana Chýlková, Eva Holubová, Mojmír Maděrič a Jan Holík nebo Roman Štabrňák (19 h) Restaurace Alfa, Americká 17: zítra: Taneční večery s Heligonkami Aleše Rusňáka (18 h) PŘEŠTICE: velký sál KKC: dnes a zítra: Akademie aktivního seniora – Zdravotní a nápravné cvičení pro seniory. Cviční s pomůckami (9 – 11 h) PŘEDNÁŠKY, BESEDY Polanova síň Knihovny města Plzně, B. Smetany 13: dnes: SÁM PROTI 28 – Cyrano de Bergerac – dvacet osm postav dramatické klauniády vytváří totiž jediný herec – Antonín Kaška. Do protikladu tak staví banalitu a moudrost, životní tragédii a vítězství lidskosti (17 h) D KLUB, Zábělská tř. 54 B, Plzeň: dnes: Přednáška: Kineziologie – One Brain. Přednáší M. Rutová (18 h) MKLUB, Macháčkova 28, Plzeň: dnes: ALBÁNIE. Cestopisný pořad připravil Stanislav Švíka (18 h) Velký klub Magistrátu města Plzně, nám. Republiky 1: zítra: HUDEBNÍ HISTORIE PLZNĚ V LETECH 1788 – 1918. Přednáší Mgr. Lenka Bočanová, profesorka dějin hudby z Konzervatoře (16:30 h) Západočeská galerie v Plzni, přednáškový sál „13“, Pražská 13: zítra: PALETA – Pravidelný cyklus setkávání s plzeňskými výtvarníky. Hosty budou výtvarnice Kamila Horáková a fotograf Zdeněk Březina. Uvádí Jiří Šantora a Jiří Hlobil (17 h) Západočeská galerie v Plzni, Masné krámy, Pražská 18: zítra: UMĚNÍ DÍVAT SE. Vizuální kultura v soudobé společnosti. Přednáška z pravidelného cyklu pořádaného občanským sdružením Johan (18:30 h) Frišova vila, B. Němcové 9: zítra: Radost ze služby... Setkání s Jiřím Lodrem (ředitel Diecézní charita Plzeň). Setkání je součástí projektu Frišova vila . 100 let (19 h) KLUBOVÁ SCÉNA, ROCK Divadlo pod lampou, Havířská 11: zítra: Když se kruh uzavřel – křest knihy. Křest knihy Kamila Pešťáka za účasti speciálního hosta a vystoupení skupin Hibaj a Košík Band + Kamil & friends (20 h) Anděl music bar, Bezručova 5: zítra: SLAM POETRY EXHIBICE – první česko-slovenský slam v ČR! Nejlepší slovenští a čeští slameři na jednom pódiu v rámci projektu „Slam poetry International“ (20 h) Zach´s Pub, Palackého nám. 2: zítra: Ivan Hlas (20:30 h) Hifi klub, nám. Republiky 12: zítra: Zoidberg quintet (20 h) Foto popis| HITOVKY jako Malagelo, Karlín nebo Na kolena zahraje zítra od 20:30 v plzeňském Zach´s Pubu Ivan Hlas trio. Populárního zpěváka doplní v triu Jaroslav Olin Nejezchleba (Marsyas,Etc.) a kytarový virtuos Norbi Kovacs. Ve čtvrtek 26. 3. pak tamtéž dorazí stále úspěšnější pražské acoustic alternative duo Kieslowski. Foto autor| Foto: Deník/Atilla Racek Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Servis; 07 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Servis; 07 ID| 0b09ca39-70d4-495e-a03b-a34259bcf6db


34

Muzeum jižního Plzeňska v Blovicích ukáže, jak se žilo za 2. světové války 30.3.2015

Plzeňský deník

str. 64 Příloha - Plzeň Evropské hlavní město kultury 2015 Západočeské muzeum v Plzni

Život na jižním Plzeňsku za 2. světové války – to je název výstavy, který začne 16. dubna v prostorách Muzea jižního Plzeňska v Blovicích, na zámku Hradiště. Návštěvník se seznámí s životem lidí v období Protektorátu Čechy a Morava, tedy ve vyhroceném období let 1938–1945. „Pozornost výstavy je upřena na obyčejné lidi a jejich přežívání ve válce, kdy fungoval přídělový systém, a vládla řada represivních nařízení ze strany okupantů. Neopomenutelnou součástí výstavy je expozice věnovaná problematice holocaustu,“ říká kurátorka výstava Svatoslava Marková. Vystavené předměty jsou zapůjčeny z Národního muzea, Památníku Terezín a rovněž ze Západočeského muzea v Plzni. Doplňují je exponáty ze sbírky Muzea jižního Plzeňska v Blovicích, p. o. Součástí výstavy je ukázka odívání, náhražkového stravování i předmětů denní potřeby obyvatel. „Návštěvník se bude moci vcítit do osudů Židů, kteří museli navždy opustit své domovy a vydat se na neznámou cestu do Terezína a dále, nejčastěji do vyhlazovacích táborů v dnešním Polsku. Stejně tak pocítí útlak obyvatel zatížených pracovní povinností a nedostatkem,“ popisuje kurátorka. Výstava je pojatá obecně z hlediska celého Protektorátu Čechy a Morava, přičemž je doplněná o konkrétní příklady z regionu jižního Plzeňska. V expozici nechybí dobové dokumenty a fotografie. „V rámci výstavy je rovněž připraven edukační program určený pro žáky základních a studenty středních škol, pod odborným vedením průvodce,“ doplňuje Svatoslava Marková. Foto autor| fotografie zdroj: Muzeum jižního Plzeňska v Blovicích Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Příloha - Plzeň Evropské hlavní město kultury 2015; 64 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Příloha - Plzeň Evropské hlavní město kultury 2015; 64 Publikováno| Rokycanský deník; Příloha - Plzeň Evropské hlavní město kultury 2015; 64 ID| 9cb5bb9f-64b5-41f9-b2db-b43defc1ab7f

Program Plzeň 2015 30.3.2015

Plzeňský deník

str. 65 Příloha - Plzeň Evropské hlavní město kultury 2015 Západočeské muzeum v Plzni

1/4 2/4 17/1– 10/5 28/1– 6/4 5/2– 10/5 18/2– 31/5 19/2– 3/5 26/2– 24/5 27/2– 31/12 5/3– 5/4 9/4 Po siréně swing! Rozkvetlá města


35

Ateliér Jiřího Trnky Mnichov – zářící metropole umění Inspirace historií Hommage á Ladislav Sutnar Neviditelná loyalita? Rakušané, Němci a Češi v plzeňské kultuře 19. století Trnkova Zahrada 2 Světýlka v hlubinách Umění umírat aneb o posledních věcech člověka Michal Horáček – Na cestě KD Peklo 20.00 Sněmovní sál plzeňské radnice 10.00 Galerie města Plzně Západočeská galerie v Plzni Galerie Paletka FDU ZČU Západočeské muzeum v Plzni Západočeské muzeum v Plzni Pivovarské muzeum – Plzeňské podzemí Západočeské muzeum v Plzni Plzeňský Prazdroj, Zákaznické centrum 17.30 a 20.30 Po siréně tentokrát zaswingují mladí Groovin’High, kteří se do Plzně vypraví zcela poprvé a zahrají ty nejznámější jazzové melodie. Večer zahájí Pilsner Jazz Band s novým repertoárem. Nebude chybět ani lekce swingového tančení s Lenkou Sekaninovou od 18:30! Odborný seminář shrne dosavadní zkušenosti s přímými výsevy a jejich použitím v českých městech i zahraničí, s technologickými a ekonomickými aspekty této metody a vhodnými druhy květin. Unikátní multimediální výstava věnovaná dílu a životu světově proslulého autora animovaných filmů, výtvarníka, ilustrátora a plzeňského rodáka Jiřího Trnky. Výstava se zaměřuje na dobu od roku 1870 do roku 1918, dobu zahrnující slavnou éru Mnichovské školy až po nástup avantgardy. Výstava výtvarných prací žáků, kteří se při tvorbě svých děl seznamovali s minulostí a s různými výtvarnými slohy. Výstava studentských prací z evropské soutěže grafického designu na téma Evropa – kultura. Výstava se věnuje historickým kořenům vzniku a vývoje multinacionální česko-německo-židovské společnosti v rakouské monarchii 19. století. Na interaktivním hřišti Jana a Matyáše Trnkových na vlastní oči uvidíte zlého kocoura a na vlastní uši uslyšíte velrybu recitující básně pozpátku. Výstava prácí sochařů, objektů malířů a obrazů dětí z výtvarného kroužku Skřítek a SSUPŠ Zámeček, které se budou v průběhu roku obměňovat. Výstava reflektuje vybrané aspekty vyrovnávání se člověka s konečností lidského života. Výjimečný koncertní projekt, který mapuje tvorbu textaře, básníka a producenta Michala Horáčka a především písně, které vytvořil se skladatelem Petrem Hapkou a dalšími interprety. 10/3– 30/4


36

13/3– 10/5 12/3– 29/8 28/3– 26/4 1/4– 24/6 1/4– 30/4 1/4 2/4– 10/4 2/4 2/4 3/4 7/4– 21/4 7/4 7/4 7/4 10/4– 17/4 10/4 10/4 11/4 11/4 11/4 11/4 12/4 13/4 14/4 16/4 16/4 17/4 11/4 11/4 11/4– 12/4 11/4– 10/5 11/4– 14/6 12/4– 30/4 12/4 Homo Urbanus Europeanus Barvy & tvary Ladislav Sutnar – knižní tvorba 7. salon sdružení výtvarníků Odpolední živé vysílání Meeting Point Přírodní krásy Evropy Koncert Salónního orchestru Vysoké školy hudby a tance Kolín PSiRC Cafe Europa – Social Innovations And Sustainable


37

Development Objevovat město jinak – Cyklus veřejné diskuse „art [espace] public“ Ensemble Inégal – Hudební klenoty barokního Plzeňska Žáci 15. ZŠ malují pro Stonožku památky Plzeňska Den vzdělanosti – vzdělávání není nuda, aneb s Rádiem Junior učení nebolí Arabové mezi námi – vernisáž Cafe Europa – Design Lab Arabfest 2015 Oficiální zahájení 6. ročníku festivalu arabské kultury ArabFILMfest: Mars at Sunrise Arabská snídaně Ženy v nesnázích – pohled do uprchlického tábora Velký sobotní program Shadia Mansour & Restless Leg Syndrome Chutě a vůně syrské a libanonské kuchyně Ženy v Hebronu V rytmech Ridiny Ahmed a Petra Tichého Žena – slovo – kniha: vernisáž Meeting literature: Fatéma Chahid Heather Raffo: Devět dílů touhy (čtená inscenace) Plzeň 2015 na pražské Kampě Farmářské trhy Aikido a kyusho On top of Loos Wish you where here Afrika Naživo 2015 Plzeňský dětský sbor Divadlo Josefa Kajetána Tyla Glasmuzeum Frauenau Galerie Ladislava Sutnara KD Peklo Meeting point 14.00 Galerie Bílé nároží Zámek Bor 20.00 DEPO2015 19.00 wo-co husovka 18.00 Plzeň Zastávka 18.00 Dům hudby Plzeň 20.00


38

katedrála sv. Bartoloměje Meeting point před SVK PK 17.00 wo-co husovka 18.00 Magistrát města Plzně 18.00 Měšťanská beseda 20.00 Plzeň Zastávka 9.30 Plzeň Zastávka 13.00 DEPO2015 15.00 DEPO2015 20.00 Amorvino 13.00 budova ZČU, Sedláčkova 15 14.00 Music Bar Anděl 21.00 SVK PK 17.00 SVK PK 18.00 Divadlo Dialog 20.00 park na Kampě, Michnův palác 09.00 náměstí Republiky 8.00 31. ZŠ, E. Krásnohorské 10 09.00 Galerie Vestředu Galerie Vestředu OC Plzeň, Rokycanská/DDM Talent/Parkhotel Plzeň 12.00 katedrála sv. Bartoloměje 17.30 Putovní fotografická výstava francouzského fotografa Jeana Paula Carracciho sestává z 35 kolekcí, které představují Evropská hlavní města kultury. Plzeň Evropské hlavní město kultury 2015 se v Glasmuzeu Frauenau představuje prostřednictvím výstavy obrazů a plastik svých umělců sdružených v Unii výtvarných umělců plzeňské oblasti /UVU/. Výstava představuje Ladislava Sutnara jako předního představitele československé plakátové a knižní tvorby dvacátých a třicátých let minulého století. Výstava výtvarných děl z celé ČR v oborech malířství, keramika, fotografie, fotoinformel, dřevořezbářství, umělecké sklo, paličkové krajky, koláže atd. Pestrá středeční dvouhodinovka s ČRo, během níž posluchač získá kompletní přehled o tom, co se právě děje v regionu či kam vyrazit za kulturou. (vždy každou středu v rozmezí 1/4–24/6) Výstava zachycuje přírodní scenérie všech evropských zemí včetně naší rodné kotliny.


39

Salónní orchestr Vysoké školy hudby a tance Kolín zahraje francouzské imprese z prostředí jeviště a ulice. Novocirkusové vystoupení, které se vyznačuje především lehkostí, s jakou se akrobaté pouštějí do složitých artistických čísel. Vizuální koncert, v němž se prolíná žonglování s akrobacií, hudbou a tancem. Audiovizuální online propojení až deseti měst přináší možnost diskutovat či společně tvořit v reálném čase s lidmi z celé Evropy. http://www.depo2015.cz/cafe-europa. Studenti oboru Kulturní projekty ve veřejném prostoru z Univerzity Paris 1 Panthéon-Sorbonne se společně s českými a zahraničními umělci a kulturními aktéry zamyslí nad vývojem tohoto typu umění v nejbližších letech. Na programu budou díla barokních autorů, kteří působili nebo se narodili na Plzeňsku v období 2. poloviny 17. a 1. poloviny 18. století. Výstava výtvarných prací žáků 15. základní školy s motivy památek Plzeňska. Výtěžek výstavy bude věnován na podporu hnutí na Vlastních nohou, které slaví 25. výročí založení. Při příležitosti založení Univerzity Karlovy bude Rádio Junior vysílat celý den živě z rozhlasového studia v Meeting pointu. Představeny budou nejrůznější rubriky z programu Rádia Junior, které pomáhají při přípravě do školy a zároveň baví. Výstava velkoformátových fotografií představí 12 osobností arabského původu žijících v České republice. Audiovizuální online propojení až deseti měst přináší možnost diskutovat či společně tvořit v reálném čase s lidmi z celé Evropy. http://www.depo2015.cz/cafe-europa. Představení arabského světa prostřednictvím koncertů, přednášek, debat, filmových projekcí, výstav, workshopů, soutěží, ochutnávek pokrmů a mnoho dalšího. Zahájení 6. ročníku Festivalu arabské kultury v Plzni. Za účasti mnoha významných hostů vám nabídneme pestrou ochutnávku toho, co vás po celý festivalový týden čeká! Podrobný program na http://www.arabfest.cz. Snímek plný představ, zoufalství a psychedelických výjevů zachycuje střet dvou frustrovaných umělců na opačných stranách „barikády“ izraelského konfliktu. Skutečně bohatou nabídku arabských pokrmů k snídani či pozdějšímu vstávání pro vás s láskou chystá vegetariánské bistro Satyr. Podrobné menu naleznete na webu. Arabská žena je silná a krásná za všech podmínek. To potvrzuje ojedinělá výstava fotografky Mayi Hutefeuille, která zachycuje arabské ženy v nevlídných podmínkách uprchlických táborů. Přeneseme se do Jemenu, Sýrie i Spojených arabských emirátů, ochutnáme arabské pokrmy, dozvíme se něco o knižních novinkách, muslimském šátku a současných módních trendech v arabském světě, naučíme se arabsky, zatančíme si, budeme animovat a užívat si orientální trhy! Vystoupení Shadii Mansour, palestinsko-britské rapperky, první dámy arabského hiphopu, jejíž hudební projev je originálním spojením tradičních blízkovýchodních prvků s energickým hip hopem. Afterparty zajistí rakouští DJs – formace Restless Leg Syndrome, kteří mixují populární libanonské folklórní písně s beatovými prvky. Ochutnejte s námi formou švédských stolů až 25 různých specialit klasické arabské kuchyně! Nutná rezervace předem na mailto:[email protected]. Nawal Slemiah přiblíží osudy palestinských žen, které během válečných střetů přišly o mužské členy rodiny a jsou tak nuceny obstarávat živobytí samy – vyrábějí, šijí, pletou, vyšívají šátky, taštičky či tradiční oděvy, které si po přednášce můžete zakoupit! Spojení ženského hlasu a akustického kontrabasu na výjimečném koncertu. Ponořte se do světa blízkovýchodní literatury spolu s nejvýznamější marockou spisovatelkou současnosti, Fatémou Chahid. Autorské čtení slavné marocké básnířky, po němž bude následovat autogramiáda vybraných sbírek, z nichž některé vyšly i v českém překladu. Drama irácko-americké autorky Heather Raffo v několika postavách iráckých žen načrtne obraz současného Iráku a odráží rozporuplnost a nejistotu, ve které se nachází celý národ. Plzeň 2015 na pražské Kampě aneb Plzeň Evropské hlavní město kultury 2015 se představuje Praze evropskému hlavnímu městu kultury 2000 prostřednictvím skvělého kulturního programu. Ty nejlepší lokální potraviny z první ruky, přímo od farmářů, pěstitelů zeleniny a ovoce, sýrařů, uzenářů, pekařů či drobných výrobců zavařenin a dalších specialit. Víkendový seminář japonského bojového umění pod vedením švédského učitele Henrika Engelkese. Výstava návrhů pro půdní prostor nad Loosovým interiérem v domě pana Brummela v Husově ulici 58. Instalace znovuobjevuje interiér bývalého Hirschova apartmánu pro svobodného mládence. Loos ve svých interiérech často rozlišoval pokoje pro ženy a muže. Pokud by dnes navrhoval pro mladou nezadanou ženu, co by udělal jinak? Festival africké kultury pro všechny generace - taneční a bubenické workshopy, škola vaření, přednášky, filmové večery, hudební a taneční koncerty a pohádky pro nejmenší. Koncert Plzeňského dětského sboru ZUŠ B. Smetany.


40

13/4– 27/4 14/4 15/4 16/4– 19/4 16/4 16/4– 18/4 16/4 16/4 17/4– 17/7 18/4– 25/4 18/4 18/4 19/4 19/4 20/4– 26/4 20/4– 24/4 20/4 20/4 21/4 21/4 21/4– 22/4 21/4– 24/4 22/4 23/4 24/4 25/4 26/4 26/4 20/4 20/4– 12/5 22/4 22/4 22/4 24/4– 30/11 24/4 24/4 Coworking WO-CO: dveře otevřeny! Cafe Europa – Do It Yourself Edwin Sowisch a HannsFriedrich Kaiser – Hudba pro hoboj/anglický roh a varhany Musica Acalantis Literární kavárna Venkovské expo – festival regionální kultury v Plzni


41

Amundsen cup – Plzeňský šejkr Cyklodílna Plzeň na kole Plzeňské rodinné fotoalbum – Skryté město Týden Českého rozhlasu Vltava z Plzně Sousedské procházky Vítání jara na Městské plovárně Sám mezi lidmi – repríza divadelní hry Závěrečná prezentace Giorgia Bertolottiho – juri work in progress Bavorské kulturní dny Pohádkové putování Prezentace českých a bavorských učilišť Koncert mnichovské skupiny Blackout Problems a bayreuthské Remedy Finále školního turnaje na odrážedlech Bavorský filmový večer Čojč Magnet Zoes Bios Box II Literární pořady v Loosových interiérech – J. Rudiš Koncert Regensburger Domspatzen Podívej se mi do očí – Bavorsko-český den základních uměleckých škol Plzeň 2015 Unterwegs/Cestou Květiny pro Plzeň Bavorské dny 2015 – koncert Plzeňská filharmonie Dvě polohy křehkosti Velká plzeňská jarní cyklojízda a kulturní afterpárty Koncert Oskara Petra Plzeňané a II. světová válka Domus – poutní místo designu Koncert Vertigo Quintetu Západočeské oblastní kolo Porty 2015 wo-co husovka 16.30 wo-co husovka 18.00 katedrála Sv. Bartoloměje 19.00 Meeting point, KD Peklo 17. 4., 17.00, Meeting Point 18. 4., 18.00, KD Peklo Restaurace Za Oponou


42

19.00 DEPO2015 KD Peklo 11.00 DEPO2015 16.30 DEPO2015 19.00 Český rozhlas Vltava různá místa v Plzni 10.00/14.00 Městská plovárna 16.00 KD Peklo 19.00 Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara 19.00 2015 Plzeň náměstí Republiky 10.00 Anděl Music Bar 21.00 Papírna Plzeň 13.00 Měšťanská beseda 17.00 DEPO2015 19.00 a 11.00 KD Peklo 19.00 Loosův interiér 19.00 Velká synagoga Plzeň 18.00 Proluka 10.00 Galerie Evropského domu 17.00 náměstí Republiky 11.00 KD Peklo 17.00 KD Peklo 20.00 Galerie Vestředu DEPO2015 17.00 Zach’s Pub 20.30 Západočeské muzeum v Plzni DEPO2015 Dům hudby Plzeň 20.00 Saloon Roudná 11.00 Sdílený pracovní prostor pro setkávání a spolupráci z dílny Plzně 2015. Každé


43

pondělí od 16:30 -18:30 jsou dveře otevřeny všem, kteří se u nás chtějí trochu rozhlédnout a dozvědět se něco o budoucí adrese coworkingu – DEPO2015. Audiovizuální online propojení až deseti měst přináší možnost diskutovat či společně tvořit v reálném čase s lidmi z celé Evropy. http://www.depo2015.cz/cafe-europa. Edwin Sowisch a Hanns-Friedrich Kaiser v katedrále Sv. Bartoloměje v Plzni představí hudební program pro hoboj a varhany. Mezinárodní festival, kterého se zúčastní pěvecké sbory z mnoha partnerských měst Plzně - sbor Cantemus z Regensburgu, Omnia z Žiliny, sbor konzervatoře z Limoges a Winterthuru a sbor Les Callas s’roles Liége. Výsledky literární soutěže, jíž se zúčastnila mládež ve věku 13 – 26 let, v podobě scénického čtení herců Divadla J. K. Tyla. Živá prezentace kulturní a turistické nabídky otevře letošní turistickou sezónu s návazností na západočeské baroko a netradičním způsobem představí významné i méně známé barokní památky z území celého kraje prostřednictvím modelů, velkoformátových fotografií a projekcí. Mezinárodní soutěž studentů hotelových škol v míchaných nápojích a přípravě kávy s kulturním programem pro veřejnost. Přehazovačka nepřehazuje? Brzda nebrzdí? Stěrače nestírají? Přij(e)ďte si pod vedením zkušených cyklomechaniků seřídit kolo a dozvědět se tipy, jak na to. Zdarma! První výstava projektu představí výsledky dosavadního sběru rodinných fotografií od obyvatel Plzně. Součástí doprovodného programu budou dočasné výstavy a setkání nad fotografiemi pro veřejnost. 18/4 od 19.30 – Operní večer 19/4 od 15.00 – Nedělní koncert z Plzně 20/4 od 20.05 – Přímý přenos koncertu Plzeňské filharmonie a Pražského filharmonického sboru a mnoho dalších. Více na http://www.vltava.rozhlas.cz. Sousedské procházky představí současnost i historii daných míst. Od 10.00 trasy Plzeň 2015 – víc než jen slova, Věznice na Borech, od 14.00 Jižní předměstí (po stezce Plzeňského architektonického manuálu), Petrohrad z příběhů a Tour de Doubravka. Loučení se s posledními záchvěvy zimy, vítání jara, dopíjení svařáku a doprovodný program na plovárně pro děti i dospělé. Užijte si s námi jarní sobotu na plovárně. Divadelní projekt Sám mezi lidmi vypráví o tom, jak se v Česku žije cizincům, kteří sem přijeli z nejrůznějších důvodů. Jaké to je opustit svou rodnou zem a začínat od nuly někde úplně jinde? Nahlédněte do dílny italskému umělci žánru nového cirkusu! Giorgio Bertolotti v rámci programu rezidencí OPEN A.i.R. pracoval na své sólové galaktické show pod vedením Petra Formana. Omezená kapacita, nutná rezervace předem. Více informací na http://www.plzen2015.cz. Týdenní festival na různých místech v Plzni představí současné umělce z Bavorska a projekty českobavorské kulturní spolupráce. Těšit se můžete na velmi pestrou žánrovou směsici pro všechny generace. Řezenský vypravěč pohádek Oliver Machander se vydá s kolegyní Janou Věžnikovou na Pohádkové putování z Řezna do Plzně, aby školáky potěšil vyprávěním pověstí, legend a pohádek! V centru Plzně se společně představí česká a bavorská učiliště a řemeslné obory. Společný koncert rockových kapel REMEDY z Bayreuthu a BLACKOUT PROBLEMS z Mnichova. Finále závodů na odrážedlech, do nichž se probojovalo šest škol z Horních Franků a z České republiky. Podpořit je přijdou jejich spolužáci, učitelé a dokonce i někteří starostové. Od 17.00 se můžete těšit na německé krátké filmy: Border Patrol a animovaný Roadtrip. V 18.30 začíná projekce filmu Ludwig II. – Ludvík II. Bavorský z roku 2012, dramatické převyprávění života fascinujícího panovníka Ludvíka II. Bavorského. Pět česko-německých divadelních projektů se setká na scéně Plzně 2015 a vytvoří jedno společné představení. Umělecký taneční projekt Alexandry Karabelas a berlínského dramaturga Christophera Klimka v kavárenském prostoru sleduje podstatu identity dnešních Čechů a Němců. Autorské čtení Jaroslava Rudiše, který svou novelou Národní třída čtenáře zasáhne přímo na solar! Koncert světoznámého chlapeckého sboru, který se může jako jediný z německy mluvících oblastí ohlédnout za více než tisíciletou tradicí! Spolupráce českých a bavorských uměleckých škol prostřednictvím výtvarných workshopů. Představení dvojjazyčné knihy a projektu Literatura v pohorkách. Umělecko-kulturní slavnost, jejímž prostřednictvím Bavorsko pozdraví Plzeňany a poděkuje za přeshraniční spolupráci. Těšit se můžete na pestrý kulturní program - hudební vystoupení, divadlo či hraní a tvoření pro děti. Společný koncert německého a českého mládežnického orchestru v rámci projektu KULTURJAM. A6/Janáček: Amarus a Pražský filharmonický sbor. Jarní výstava, v níž hlavní roli hrají dívky, hrdé nositelky atributu křehkosti.


44

Projeďme se ulicemi našeho města vesele a bez obav! Cyklojízda je svátkem městské cyklistiky a ukazuje, že i lidé na kolech a koloběžkách mají v městské dopravě své místo. Koncert člena legendárních skupin Marsyas a Jazz Q, který se akusticky vystoupí společně s Jiřím Vopavou. Výstava pořádaná u příležitosti 70. výročí osvobození Plzně americkou armádou je věnovaná plzeňským občanům, kteří prošli nelehkým válečným obdobím. Ukazuje běžný život občana Plzně v období II. světové války s jeho radostmi i strastmi. Unikátní instalace inspirativních osobností současného evropského designu v magickém prostoru prosklené haly v kreativní zóně DEPO2015. Na vernisáži 24/4 od 19.00 zahrají Wrongkong a DJ FLORIAN SEYBERTH (Boozoo Bajou) z Norimberku. Koncert jedné z nejoriginálnějších českých jazzových skupin. Kreativita, totální improvizace, ale též sofistikované kompozice zasahující místy až do oblasti soudobé vážné hudby. Jedno z patnácti oblastních kol v rámci 49. ročníku legendárního festivalu Porta. Těšit se můžete na soutěžní i nesoutěžní večerní program. 24/4– 31/12 25/4 25/4 25/4 25/4– 2/5 27/4– 29/4 27/4 28/4 28/4 28/4 28/4 29/4 29/4 29/4– 6/5 30/4– 31/10 30/4 Restart: Výstava Čestmíra Sušky Disco včera, dnes a zítra: 1981–2000 Camera Machine Koncert Pěvecké a hudební školy Pfreimd Festival Finále 2015 Hosté filmového festivalu finále, živé vysílání Meeting point Zen Plzeň – Město jako výstava; „Píseň pro Rudolfa“ Kreativní demokratická škola: Pěstuj prostor Plzeňský business kotel vol. 6 Zen Plzeň – Město jako výstava; „Socha pro Plzeň“ Vernisáž dočasné výstavky v rámci výstavy Plzeňské rodinné fotoalbum Finále 2015 – Dlouhá noc krátkých filmů Slam Poetry Exhibice Slavnosti svobody 2015


45

Kontejnery k světu 2015 Vernisáž výstavy Osvobození 1945 ve fotografiích DEPO2015 Retro disco Aréna Lochotín 18.00 DEPO2015 18.30 Kulturní dům Přimda 19.30 Měšťanská beseda, Loosův interiér Meeting point Anglické nábřeží, schody před Komerční bankou 17.00 KD Peklo 13.00 Kavárna DEPO2015 17.30 DEPO2015 19.00 DEPO2015 18.00 FINÁLE 2015 Dlouhá noc krátkých filmů 19.00 Anděl Music Bar 20.00 Plzeň U Zvonu, U Ježíška, kampus ZČU Borská pole Velká synagoga Plzeň 17.00 Výstava světově uznávaného sochaře, který se mj. věnuje tvorbě neobyčejných soch z vyřazených kovových objektů. Vernisáž k výstavě se koná 24/4 od 17.00. Sérii akcí zaměřených na tanec zahájí znovuotevření největší dobové diskotéky. Těšit se můžete na live DJ, prezentaci dobového zboží, promítání filmů a mnoho dalšího v atmosféře dřívějších diskoték! Světová premiéra unikátního multimediálního hudebního představení, které propojuje širokou škálu uměleckých výrazových prostředků. Nevšední kompozice pro sóla, znakovou řeč, orchestr, soudobý tanec, recitaci a audiovizuální umění je dílem skladatele a dirigenta Romana Z. Nováka. Koncert velkého chóru Pěvecké a hudební školy Pfreimd, na němž zazní něžné balady, rockové klasiky i aktuální hity. Soutěžní přehlídka českých a slovenských hraných, animovaných a dokumentárních filmů. Letošní novinou je vzpomínka na konec války a s ní spojené promítání v Loosových interiérech. Hosty ČRo Plzeň tentokrát budou lidé spjatí s letošním ročníkem filmového festivalu FINÁLE – herci, režiséři či členové odborné poroty. Rubrika „Náš host“ začíná každý den krátce po 11. hodině. Projekt Zen Plzeň zahájí umělecká intervence Pavla Karouse a Michala Pěchoučka u sousoší Rudolfa Svobody, bývalého památníku československo-sovětského přátelství, které je na Anglickém nábřeží umístěno od 70. let dvacátého století. Zajímá vás, jak chtějí žáci plzeňských škol vylepšit veřejný prostor? Chcete si poslechnout zajímavé příspěvky od uznávaných odborníků v oblasti vzdělávání? Usedněte do lavic v “Kreativní demokratické škole“ na konferenci Pěstuj prostor. Networkingové setkání plzeňských úspěšných podnikatelů, investorů, start-upů a studentů. Tentokrát se zaměříme na podnikání v zahraničí. Akce je součástí série diskuzí Debate YOUrope, které pořádá Zastoupení Evropské komise v České republice ve spolupráci s Plzeň 2015. Registrace na bit.ly/plzenskybk6.


46

Umělci Matěj Al-Ali, Petr Dub a Tomáš Moravec vytvoří sochu pro Plzeň, kterou, ještě dříve než ji odhalí Plzeňanům, vystaví v některém z evropských partnerských měst. Vernisáž dočasné výstavky v prostoru výstavy Plzeňské rodinné fotoalbum doplní setkání nad rodinnými fotografiemi a diashow „Fotky ze šuplíku“. Prezentovat své fotografie mohou všichni zájemci z řad plzeňských obyvatel. Šest krátkých snímků nadějných režisérů několika filmařských škol z nedávno vydaného DVD Czech Short Films 2012, vol. 3. Tradiční exhibice borců v poezii naživo. Jubilejní oslavy 70. výročí osvobození Plzně americkou armádou a konce II. světové války s pestrým kulturním programem. V ulicích se opět objeví desítky skladových kontejnerů, teré se stanou malými centry setkávání, propojování a oživování opuštěných míst. Výběr válečných fotografií Ladislava Sitenského, předního československého uměleckého, dokumentárního a reportážního fotografa. ŽIVÁ HOSPODA – ŽIVÝ HUDEBNÍ PROGRAM V PLZEŇSKÝCH KLUBECH A HOSPŮDKÁCH 1/4 Eddy Allen (CCTV Allstars) (UK) 2/4 Honza Krček a Epigon 3/4 Martin Svátek & band 4/4 Jan Kaňka Trio 5/4 Harhou 6/4 Zpívaná Šíleného Karla 7/4 Simona & Ludmila 8/4 Georgegarage (FR) 9/4 Elthin 10/4 Poitín 11/4 Old band 12/4 Standa Červenka 13/4 MJD 14/4 Josef Fojta 15/4 Jazzband LIVE! 16/4 Fabrica flamenca 17/4 Pavel Malina, Pavel Böhm 18/4 MDM 19/4 O 100sedm, ~VLNY~ 20/4 Já & Kuba 21/4 Substance 3 22/4 Kam běžíte 23/4 Šťáhlavská Perla 24/4 Petra Boernerová duo (CZ/SK) 25/4 Herold 26/4 The Sleepwalkers 27/4 Klokain 28/4 Fabrica flamenca 29/4 Annešanté (CZ/FR) 30/4 Harhou Zach’s pub 20.00 Pub 20.00 Café Restaurant Kačaba 20.00 Zach’s cafe 20.00 Švejk restaurant „U Pětatřicátníků“ 19.00 Saloon Roudná 18.00 Rock’n’Wall 20.30 Zach’s Pub 20.00 Stará sladovna 19.00 Zach’s Cafe 20.00 U Herolda 19.00 Čajovna u pekla 20.30


47

Music Bar Vrtulka 21.00 Rock’n’Wall 20.30 Café Restaurant Kačaba 20.00 el Cid 19.30 Rock’n’Wall 20.00 U Herolda 19.00 Music Club Podpalubí (Club Plachetnice) 20.00 Cafe bar Al Capone 19.00 Rock’n’Wall 20.30 Restaurace ZA OPONOU 20.30 Stará sladovna 19.00 Zach’s Cafe 20.00 U Herolda 19.00 Čajovna u pekla 20.30 Music Bar Vrtulka 21.00 el Cid 19.30 Café Restaurant Kačaba 20.00 Švejk restaurant „U Pětatřicátníků“ 19.00 Palackého nám. 2 Pražská 1 Prokopova 17 Palackého nám. 2 Riegrova ul. 12 Na Roudné 17 Sady 5. května 24 Palackého nám. 2 Malá ul. 3 Palackého nám. 2 Bezručova 30 sady Pětatřicátníků 29 Purkyňova 21 Sady 5. května 24 Prokopova 17 Křížíkovy sady 1 Sady 5. května 24 Bezručova 30 Veleslavínova 22 Prokopova 32 Sady 5. května 24 Palackého nám. 30 Malá ul. 3 Palackého nám. 2 Bezručova 30 sady Pětatřicátníků 29 Purkyňova 21 Křížíkovy sady 1 Prokopova 17 Riegrova ul. 12 http://www.plzen2015.cz http://www.facebook.com/Pilsen2015 instagram.com/plzen2015 twitter.com/plzen2015 Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Příloha - Plzeň Evropské hlavní město kultury 2015; 65 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Příloha - Plzeň Evropské hlavní město kultury 2015; 65 Publikováno| Rokycanský deník; Příloha - Plzeň Evropské hlavní město kultury 2015; 65 ID| b337d0db-2004-4814-825a-72511c9beba6


48

Alena Tichá a Lions Club Plzeň uvedou Vlídný tmavomodrý svět 30.3.2015

Plzeňský deník

str. 74 Příloha - Plzeňský kulturní přehled - kultura / akce Západočeské muzeum v Plzni

(haj)

Dámský Lions Club Plzeň Bohemia pořádá už po osmnácté benefiční koncert s názvem Vlídný tmavomodrý svět. Jeho výtěžek bude věnován Základní škole a Mateřské škole pro zrakově postižené a s vadami řeči v Plzni v Lazaretní ulici. Hudba, která má pomoci i potěšit, bude tentokrát znít v přednáškovém sále Západočeského muzea v Plzni v Kopeckého sadech ve středu 22. dubna od 19 hodin a téma tohoto letošního jarního koncertu zní: ´Pomoz mi a já pomohu tobě´. Koncert se svými žáky připravila Alena Tichá (na snímku), profesorka plzeňské konzervatoře a pedagožka Základní umělecké školy Chválenická. V jejím podání i v podání jejich žáků a studentů zazní například díla skladatelů B. Martinů, S. Rachmaninova, F. Chopina, R. Gliera, W. A. Mozarta, D. Scarlattiho, J. S. Bacha a dalších. Foto popis| Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Příloha - Plzeňský kulturní přehled - kultura / akce; 74 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Příloha - Plzeňský kulturní přehled - kultura / akce; 74 Publikováno| Rokycanský deník; Příloha - Plzeňský kulturní přehled - kultura / akce; 74 ID| 855444ad-b683-4c7b-98d7-d39afc791594

Letnice umělců: Oslava tvůrčího ducha 30.3.2015

Plzeňský deník

str. 74 Příloha - Plzeňský kulturní přehled - kultura / akce Západočeské muzeum v Plzni

Jako oslavu tvůrčích darů, které člověk dostává do vínku. Tak charakterizuje Jana Potužáková Letnice umělců – unikátní multižánrový festival, který se v Plzni bude od 7. dubna konat už po páté. Právě Jana Potužáková jako předsedkyně Unie výtvarných umělců (UVU) plzeňské oblasti stála v roce 2011 u založení přehlídky, jež v sobě spojuje umění a víru. „Letnice jsou jedním z důležitých církevních svátků, jež se konají padesát dnů po Velikonocích, říká se jim také svatodušní svátky,“ připomíná Jana Potužáková a dodává, že právě spojení umění a víry často naplánované do sakrálního prostředí nabízí možnost k zastavení a zamyšlení se. Plzeňské Letnice umělců společně pořádají kromě plzeňské UVU také Konzervatoř Plzeň, Středisko západočeských spisovatelů, Biskupství plzeňské a Západočeské muzeum v Plzni. Výstavy, koncerty a autorská čtení se tak často konají v katedrále, kostelích či kaplích nebo muzejních prostorách. Letošní pátý ročník, který nabídne na dvě desítky akcí, začíná v Den vzdělanosti, který připadá na úterý 7. dubna, v tento den byly v roce 1348 vydány zakládací listiny Univerzity Karlovy. „My jej oslavíme rozpravou biskupa plzeňského Františka Radkovského a opata tepelského kláštera P. Redigalda Pavla Větrovce, kteří spolu budou rozmlouvat o Bibli,“ uvádí k zahájení letošních Letnic umělců Jana Potužáková a dodává, že oproti předchozím ročníkům je letos podobných vzdělávacích a přednáškových pořadů připraveno více. Návštěvníci se mohou dále těšit například na společnou přednášku arciděkana Emila Soukupa a jeho bratra, architekta Jana Soukupa, kteří budou hovořit o katedrálních zvonech, nebo na vyprávění Luďka Krčmáře o svatém Vojtěchu, Jiřím a Markovi. (haj) DUBNOVÝ PROGRAM LETNIC UMĚLCŮ PROLOG: 7. 4. 17 hod. – Západočeské muzeum v Plzni, přednáškový sál: Moudrost a krása Bible – Rozprava Mons. Františka Radkovského, biskupa plzeňského, a P. Reginalda Pavla Větrovce, opata premonstrátského kláštera Teplá. (Pořad je připraven ke Světovému dni vzdělanosti) HLAVNÍ PROGRAM: 14. 4. 16 hod. – kostel sv. Jana Nepomuckého, Chodské nám.: Vernisáž výstavy obrazů členů UVU plzeňské oblasti s koncertem akordeonisty Petra Vacka 15. 4. 17 hod.- Západočeské muzeum v Plzni, přednáškový sál: Pětice zvonů plzeňské katedrály – Přednáška Emila Soukupa, arciděkana, a architekta Jana Soukupa 21. 4. 17 hod. – katedrála sv. Bartoloměje: Vernisáž výstavy soch členů UVU plzeňské oblasti a hostů se slavnostním koncertem dětského pěveckého sboru Andílci 22. 4. 17 hod. – Muzeum církevního umění, kaple sv. Barbory (Františkánská ulice v


49

Plzni): Stopy sv. Vojtěcha, sv. Jiřího a sv. Marka – Přednáška inspirována dubnovými svátky těchto světců. Přednáší Luděk Krčmář, historik Západočeského muzea v Plzni. 28. 4. 15.30 hod.- předsálí Muzea církevního umění: Vernisáž výstavy prací žáků ZUŠ Jagellonská ul., Plzeň. Úterý 28. 4. 17 hod. – Muzeum církevního umění, kaple sv. Barbory: Autorská čtení a hudba učitelů a žáků Konzervatoře Plzeň. Setkáním provází Blanka Hejtmánková 29. 4. 17 hod. – katedrála sv. Bartoloměje: Slavnostní koncert Komorního sdružení českých muzikantů. Na programu jsou díla českých a světových skladatelů. Letnice umělců pokračují v Plzni i v květnu, končí epilogem v katedrále sv. Bartoloměje 24. května. Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Příloha - Plzeňský kulturní přehled - kultura / akce; 74 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Příloha - Plzeňský kulturní přehled - kultura / akce; 74 Publikováno| Rokycanský deník; Příloha - Plzeňský kulturní přehled - kultura / akce; 74 ID| 962c4f84-ebf2-49d6-83b1-3b15d0e3b55f

Prager Zeitung

Auf Franz Josephs Spuren in Pilsen 26.3.2015 VON ARNE WITTE

Prager Zeitung str. 15 Západočeské muzeum v Plzni

Die Europäische Kulturhauptstadt 2015 lenkt den Blick auch an Orte, die das österreichische Erbe hinterließ Wo heute Besucher in die Geschichte des Bierbrauens eintauchen, trug sich vor mehr als 100 Jahren der österreichische Kaiser Franz Joseph I. ins Gästebuch der Pilsner Brauerei ein. Das heute als Gambrinus bekannte Bier aus Pilsen trug damals noch den Namen „Pilsner Kaiserquell“, weil es dem Monarchen so gut geschmeckt haben soll. Vielleicht sogar ein wenig zu gut, die Unterschrift mit der tschechischen Version seines Namens im Gästebuch ist nicht frei von Rechtschreibfehlern – verursacht entweder durch die schwierige fremde Schreibweise, vielleicht aber hatte er auch ein wenig zu tief ins Glas geschaut. Neben dieser Anekdote gibt es zahlreiche Relikte aus der Zeit, in der Pilsen unter Wiener Herrschaft stand. Viele Straßen und Plätze sind mit dem Kaiserreich verbunden. Zu einem besonderen Rundgang „Auf österreichischen Spuren in Pilsen“ hatte Mitte März eine Stadtführung eingeladen. Sowohl Einheimische als auch deutschsprachige Gäste führten Besucher anhand wichtiger historischer Wegmarken durch die österreichischtschechische Vergangenheit und Gegenwart in der Stadt. Die Stadtführung, die anlässlich des Kulturhauptstadtjahres 2015 angeboten wurde, begann auf dem Platz der Republik (Náměstí Republiky), dem Herzen Pilsens. Gegenüber dem Treffpunkt befindet sich das EuropaHaus, das ältestes Gebäude der Stadt mit österreichischem Bezug. Es beherbergt die österreichische Bibliothek, die von der städtischen Verwaltung betrieben wird. Von dort führt der Rundgang zum sogenannten „Kaiserhaus“ direkt neben dem Pilsner Rathaus auf der gegenüberliegenden Seite des Platzes. Rudolf II., Kaiser des Heiligen Römischen Reiches, König von Ungarn und Erzherzog Österreichs, floh 1599 vor der Pest aus Prag nach Pilsen. Neun Monate verweilte er in der Stadt, die dadurch – wenn auch nur für kurze Zeit – Reichshauptstadt wurde. Seinetwegen wurde das Haus als kaiserliche Nebenresidenz errichtet und 1607 fertiggestellt – bewohnt hat er es jedoch nie. Heute beherbergt es die Touristeninformation. Zwei Jahrhunderte später hatte Pilsen als wichtiger Industriestandort im Habsburger Reich eine enorme Bedeutung für den Vielvölkerstaat, die ŠkodaWerke waren sein größter Rüstungsstandort. Am Wasserturm der Stadt, der einst zur Befestigungsanlage gehörte, erinnert heute eine Inschrift an Josef von Škoda. Der Wiener Mediziner trug maßgeblich zur Entwicklung Pilsens bei, indem er das Unternehmen seines Nef fen Emil von Škoda finanziell unterstützte und ihm damit den Weg zum Erfolg ebnete. Monumentales Wandgemälde Nur wenige Schritte weiter am Parkanlagenring, an dem früher die Stadtmauer verlief, lassen sich weitere Spuren aus dem Habsburger Reich finden. An der Fassade des Hotels Continental ist auf einer Fläche von über 200 Quadratmetern das größte Wandgemälde der Tschechischen Republik zu sehen. Das Bild mit dem Titel „Theatrum Mundi“ zeigt viele bedeutende Personen und Aspekte der Pilsner Stadtgeschichte. Neben Emil von Škoda oder dem Erfinder František Křižík befindet sich auch Kaiser Rudolf II. auf dem Bild. Dem informierten Besucher fällt zudem der Soldat in der Uniform des k.u.k. 35. InfanterieRegiments auf. Die alte Kaserne der im Pilsner Volksmund „Pětatřicátnici“ („35er“) genannten Soldaten nahe dem Stadtzentrum musste zwar 1970 einem Parkplatz weichen – die Straße samt Straßenbahnhaltestelle trägt aber nach wie vor den Namen „Sady Pětatřicátníků“. Ein der Kaserne ähnliches Schicksal widerfuhr dem Deutschen Theater. 1869 fertiggestellt, direkt gegenüber vom Westböhmischen Museum (Západočeské muzeum), wurde es 1977 aufgrund erheblicher Baumängel abgerissen und durch Bürogebäude ersetzt. Zu ihrer Blütezeit um die Jahrhundertwende gelang es der


50

deutschen Gemeinde häufig, prominentere deutsche und österreichische Schauspieler für Engagements zu gewinnen. So kam es, dass der österreichische Schauspieler Alexander Girardi, seinerzeit einer der bekanntesten Darsteller der Donaumonarchie, auf der Bühne des Hauses seinen letzten Auftritt hatte. Kurze Zeit nach seinem Gastspiel in Pilsen starb er in Wien. Das Neorenaissance-Gebäude des Westböhmischen Museums, errichtet 1900 an den alten Wallanlagen gegenüber dem Fluss Radbuza, beherbergt eine der offensichtlichsten Hinterlassenschaften der ÖsterreichUngarischen Monarchie: Im Kaisersaal des Museums thront, in einem dekorativen Goldrahmen, ein stattliches Porträt Franz Josephs I. Des Kaisers Kneipen Dessen Liebe zum Bier verdankt die Stadt nicht nur die Anekdote zum Gästebuch der Brauerei. Auch um den in Sichtweite liegenden Pilsner Hauptbahnhofs ranken sich einige Legenden, die mit dem Throninhaber verbunden sind. So stellt die „KaiserFranz-Joseph-Bahn“ seit 1870 eine Verbindung zwischen der böhmischen Stadt und Wien her, 1872 wurde die nördliche Verlängerung über Mariánské Lázně (Marienbad) nach Cheb (Eger) in Betrieb genommen. Der Kaiser höchstpersönlich nutze sie häufig für seine Fahrten in die nordböhmischen Kurbäder und stattete Pilsens Schankstuben dabei gerne einen Besuch auf der Durchreise ab. Allerdings erwies sich die Strecke als technisch nicht sehr belastbar, oft kam es zu Verspätungen, Zugausfällen und Havarien, so dass die Flüche der Bevölkerung ihr schon bald den spöttischen Namen „Jesus-MariaundJosephBahn“ einbrachten. Auch der eigentliche Namensgeber war von diesem Umstand auf seinen Reisen oft betroffen, wollte aber trotz der vielen Verspätungen auf sein Bier in Pilsen nicht verzichten – so musste es ihm das ein oder andere Mal per Eilboten von der Kneipe zum Bahnhof gebracht werden, wie der Volksmund erzählt. Die weithin sichtbare Kuppelkonstruktion des Hauptbahnhofes wurde wie viele andere prägnante Gebäude in Pilsen vom Architekten und Baumeister Rudolf Štech entworfen. Der Pilsner hatte in Wien Architektur studiert und gearbeitet, ehe er, oft gemeinsam mit dem Maler Mikolaš Aleš, vermehrt in Pilsen tätig wurde. Ein Ergebnis dieser Zusammenarbeit ist noch heute das „Haus zum Roten Herzen“ am Platz der Republik, das von Aleš mit aufwändigen Sgraffiti verziert wurde. Der Hauptbahnhof sollte sein letztes Projekt bleiben: Wegen ausbleibender Zahlungen der Bauherren und ständiger Geldsorgen erhängte er sich auf der Toilette der großen Pilsner Synagoge, deren Bau er selbst einst leitete. Ruhe statt Trubel Auch für Besucher ohne spezielles Interesse an österreichischen Spuren hat die Stadt einiges zu bieten. Die schöne Altstadt mit ihren ruhigen, gepf lasterten Plätzen und Straßen lädt zum entspannten Schlendern ein. Die Cafés und Restaurants am grünen Band entlang der alten Wallanlagen bieten willkommene Möglichkeiten für eine Rast. Wer den Trubel am Altstädter Ring oder am Wenzelsplatz in Prag gewohnt ist, kann sich hier an einer überraschenden Ruhe erfreuen. Anders als in der Hauptstadt prägen auf dem zentralen Platz der Pilsner Altstadt nicht Straßenbahnen, Autos und Taxis das Bild – nahezu ungestört und ohne Hektik können Fußgänger den gesamten Platz einnehmen und die Szenerie der Renaissancegebäude mitsamt der dominierenden SanktBartholomäus-Kathedrale auf sich wirken lassen. Deren Turm ist derzeit wegen Renovierungsarbeiten nicht zugänglich, sodass das Stadtpanorama vom höchsten Kirchturm Tschechiens leider verwehrt bleibt. Auch sonst sind die vielen Baustellen im und um das Stadtzentrum ein wenig ärgerlich. Selbst bei der Ankunft am Hauptbahnhof wird man momentan nicht von der Štechschen Kuppelkon struktion begrüßt, sondern von Schleif geräten und Radladern. Nichtsdestotrotz muss sich die zweitgrößte Stadt Böhmens nicht im Schatten der Hauptstadt verstecken. Auch ohne das speziel le Rahmenprogramm zum Kulturhauptstadtjahr ist Pilsen die anderthalbstündige Zugfahrt von Prag durchaus wert. LESETIPP: „PILSEN. KLEINE STADTGESCHICHTE“ Anlässlich der Ernennung Pilsens zur Europäischen Kulturhauptstadt 2015 hat der Verlag Friedrich Pustet „Pilsen. Kleine Stadtgeschichte“ veröffentlicht. Auf über 126 Seiten beleuchtet der Historiker Tobias Weger Pilsens Entwicklung zum Zentrum Westböhmens. Angefangen bei den ersten Siedlungen in der Gegend um das 9. und 10. Jahrhundert arbeitet sich das Buch chronologisch bis zum Jahr 2015 vor. Über die Standhaftigkeit des Katholizismus während der Hussitenbewegung, die eng verflochtenen Handelsbeziehungen zu Prag, Nürnberg, Frankfurt, Regensburg oder München und die Zeit im Habsburger Vielvölkerstaat, bis hin zum wechselhaften 20. Jahrhundert zeichnet der Autor ein detailliertes Bild der für die Stadt bedeutendsten soziokulturellen, demographischen und technischen Entwicklungen. Der Fokus liegt auf den vergangenen drei Jahrhunderten, denen gut die Hälfte des Buches gewidmet wird. Dennoch sind die Ausführungen der mittelalterlichen Entwicklung Pilsens umfassend genug, um das neuzeitliche Wachstum der Stadt schlüssig zu erläutern. Die Aushängeschilder Pilsens – Škoda und die Brauereitradition – nehmen zwar einen wichtigen Platz ein, rücken aber nicht zu sehr in den Vordergrund. Dem Autor ist daran gelegen, den Blick des Lesers zu erweitern und auch den weniger prominenten Episoden der Stadtgeschichte genügend Raum zu geben. Informative Grafiken, Karten und Randerzählungen zu wichtigen Aspekten des Pilsner Stadtlebens lockern die historischen Abhandlungen auf, sodass das Buch trotz der hohen Dichte an geschichtlichen Informationen auch für Laien gut lesbar bleibt. Dem historischen Teil schließt sich ein kurzer Überblick über Akzente des Kulturhauptstadtjahres 2015 an. (aw) Tobias Weger: Pilsen. Kleine Stadtgeschichte. Verlag Friedrich Pustet, Regensburg 2015, 126 Seiten, 12,95 Euro, ISBN 978-3-7917-2656-4


51

Foto popis| Das „Haus zum Roten Herzen“ mit Sgraffiti von Mikoláš Aleš Foto popis| Erste frühlingshafte Tage am Mühlgraben Foto popis| In der Altstadt kann man ohne Verkehrslärm flanieren. Foto autor| Fotos: A. Witte

Právo

Údržba plzeňské zbrojnice, to je piplačka na celý týden 4.3.2015 (ib)

Právo str. 10 Jihozápadní Čechy Západočeské muzeum v Plzni

Unikátní plzeňská historická městská zbrojnice, největší svého druhu na světě, je až do pátku 6. března uzavřena. V království mušket, flakonetů, hákovnic, kyrysů, pappenheimek, morionů a bůhví, jak ještě se to všechno válečné nádobíčko jmenuje, teď úřadují konzervátoři. „Jednou do roka se musí všechny zdejší sbírkové předměty nově nakonzervovat,“ řekl Právu Bohumil Diviš, kurátor sbírek zbraní Západočeského muzea. „Každý exponát se vyluxuje, odstraní se z něj prach a pak se natřou jeho kovové i dřevěné části voskem rozpuštěným v benzínu - ten se odpaří a na povrchu zbude mikroskopická vrstva vosku, který předmět chrání před vlivem prostředí,“ vysvětlil Diviš. „Děláme to týden ve dvou. Ono se to nezdá, ale nakonzervovat každý jednotlivý kus trvá strašně dlouho,“ podotkl Diviš. Není divu, sbírka čítá přes tisíc exponátů - nejstarší pochází z konce čtrnáctého století, nejmladší z poloviny století sedmnáctého. Za evropskou raritu je považovaný především rozsáhlý soubor gotických pušek hákovnic s luntovým zámkem -a také mušket z období třicetileté války. Foto popis| Oprášit, vyluxovat, nakonzervovat. Každou zbraň, každou přilbu zvlášť. Foto autor| Foto PRÁVO - Ivan Blažek Regionální mutace| Právo - jihozápadní Čechy

Církevní restituce: žaloby jen prší 6.3.2015

Právo

Naďa Adamičková Marie Königová

str. 1 Titulní strana Západočeské muzeum v Plzni

Již dvacet pět žalob, které podaly církve domáhající se svého bývalého majetku podle zákona o majetkovém vyrovnání, musí řešit jen Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). V sedmnácti případech jde o spory, kdy historický majetek církví stát v minulosti převedl na jiné osoby, ačkoli mu to tehdy platný zákon neumožňoval. Dalších sedm žalob převzal úřad od jiných státních úřadů. V jednom případě pak musí řešit žalobu o určení vlastnického práva. Úřad nemůže podle Roberta Hurta z kanceláře generálního ředitele úřadu zveřejňovat konkrétní údaje o jednotlivých případech. „S ohledem na skutečnost, že se jedná o probíhající soudní spory, nemůžeme v této fázi řízení poskytnout bližší informace,“ sdělil Právu. Kromě Jihočeského kraje se podle něho spory týkají všech územních pracovišť úřadu. Ani zpráva, kterou předloží příští týden ministrům Bohuslav Sobotka (ČSSD) jako šéf vládního výboru dohlížejícího na průběh vracení majetku církvím, není konkrétnější. Uvádí se v ní, že se žaloby týkají pěti nemovitostí v Královéhradeckém kraji, dvou ve Středočeském kraji a tří v Praze. Ostatní spory se vedou o pozemky. O jedné žalobě již loni rozhodl i soud. Šlo o tři pozemky na Pelhřimovsku, které musely Lesy ČR vydat řádu premonstrátů. V září loňského roku tak změnily majitele hráz a pozemek pod Černým rybníkem v Bratřicích a trávník v Útěchovicích pod Stražištěm. V případě hráze nepomohla argumentace Lesů ČR, že je v územním plánu zapsána jako veřejná dopravní stavba. Další dvě žaloby podle Sobotkovy zprávy evidují ministerstva kultury a práce a sociálních věcí. Jak sdělili Právu mluvčí obou resortů, nejde o žaloby týkající se přímo ministerstev, ale nejspíš jde o spory, kterým čelí jejich podřízené organizace. Kraje nic vydat nemusí


52

Zpráva uvádí, že ke konci loňského roku bylo celkem podáno 9250 výzev týkajících se 135 326 položek, projednáno bylo 7494 z nich. Obsahují 90 138 položek. Změna vlastnického práva byla do konce roku zapsána v 1466 případech u 14 702 položek. Řadám výzev k vydání majetku, které mohou skončit až u soudu, čelí také kraje. Těm je převážně postoupilo ministerstvo kultury, kam se církve obracejí s žádostmi o předměty kulturní hodnoty. Ty jsou převážně v krajských či městských muzeích. Kraje ani obce však nejsou ze zákona tzv. povinnou osobou, takže nic vydávat nemusejí. (Pokračování na str. 2) (Pokračování ze str. 1) Středočeskému kraji byla podle zprávy loni adresována předžalobní výzva voršilek k vydání movitých věcí. Stejný řád prostřednictvím svých advokátů podal i žalobu na vydání věcí, které se mají nacházet v Českém muzeu stříbra. Řád se jich domáhá nikoli na základě zákona o majetkovém vyrovnání, ale výčtového zákona z roku 1990. V době jeho schválení totiž ještě požadované předměty byly v majetku státu. Podle ředitelky muzea Světlany Hrabánkové jde o nevyjasněnou věc, neboť některé požadované věci již mohly být dříve předmětem finanční náhrady. Církevní restituce: žaloby jen prší „K žádosti byl přiložen soupis věcí, který ale vznikl později, takže je těžké identifikovat, o co konkrétně jde,“ řekla Právu. Královéhradecký kraj v současné době vede u soudu v Rychnově nad Kněžnou spor s Provincií kapucínů v ČR o určení vlastnictví k nemovitostem v areálu bývalého kapucínského kláštera v Opočně. Bruntálské muzeum bylo prostřednictvím advokáta požádáno jménem mužské i ženské větve německého řádu k vydání 17 pozemků v areálu hradu Sovinec, 14 pozemků v areálu zámku Bruntál a dalších deseti pozemků na Opavsku. Žalobám na určení vlastnictví čelí i Praha, kde jde především o spory s Královskou kanonií premonstrátů na Strahově. Jde o sochy, obrazy i o nádobí Ústecký kraj byl mj. požádán mosteckým klášterem minoritů o vydání pěti soch z inventáře kláštera Adam Dietz, o kterých nebylo loni rozhodnuto. Ve stejném stadiu je i žádost plzeňského biskupství o dřevěnou sochu Madony s dítětem, která je v Západočeském muzeu. Karlovarský kraj nehodlá vydat Rytířskému řádu Křížovníků s červenou hvězdou budovu Integrované střední školy v Chebu ani inventář kostela sv. Bartoloměje ve stejném městě. Obdobný osud čeká i výzvu římskokatolické farnosti Sokolov na vydání sochy sv. Pavla. Jihočeská muzea a galerie byly požádány o vydání 17 835 sbírkových předmětů. V Pardubickém kraji by měly měnit majitele obrazy a sochy, které jsou nyní v muzeích v Pardubicích, Chrudimi, ve Vysokém Mýtě či v Litomyšli. Kraj to odmítá. O věci z inventáře Arcibiskupského paláce v Olomouci a rezidence arcibiskupa Leopolda Prečana usiluje olomoucké arcibiskupství. Vědecká knihovna v Olomouci by měla františkánům vydat 7000 knih z klášterní knihovny v Uherském Hradišti. *** Kromě Jihočeského kraje se soudní spory týkají všech územních pracovišť Robert Hurt, ÚZSVM

FOTO 24.3.2015

Právo str. 11 Jihozápadní Čechy (zaš) Západočeské muzeum v Plzni

Foto popis| SMRTKA DALA ZIMĚ SBOHEM. Krojovaná děvčata přivítala jaro v Plzni tradičním vynášením smrtky. Početný slavnostní průvod vyšel v pondělí z národopisného muzea na náměstí Republiky a trasu zakončil na mostě U Jána. Smrtka skončila v Radbuze. Foto autor| Foto PRÁVO – Jan Švábek Regionální mutace| Právo - jihozápadní Čechy


53

INFORMUJEME 27.3.2015

Právo

str. 11 Západní Čechy - Plzeňský kraj, Karlovarský kraj Západočeské muzeum v Plzni

Plzeň AKCE Náměstí Republiky: Farmářské trhy (so od 8). VÝSTAVY Kulturní dům Peklo: Výstava „7. salon sdružení výtvarníků ČR“ (do 26. 4.). Západočeské muzeum: (Ne)viditelná loajalita? České a německé v Plzni v 19. století (do 3. 5.). HUDBA Buena Vista Club: Pillow Fight, Bára Zemanová & Band (pá 20). Divadlo pod lampou: Luno acustic (so 20). House of Blues: Lucie revival (so 21). České Budějovice DIVADLA Historická budova: Bambini di Praga (pá 19), Baletní večer (so 19). Malé: Filmakeři (pá 18.30), Zvířátka a Petrovští (so 17). KINA Kotva: Padesát odstínů šedi (pá 20), Asterix: Sídliště bohů (so 15.30), Perný den (ne 17.30). ZÁBAVA DDM – Rožnov: Velikonoční turnaj ve stolním tenise (so 8– 15). Jindřichův Hradec ZÁBAVA KD Střelnice: Partička (pá 20 hod.). DIVADLA KD Střelnice: Princezna se zlatou hvězdou na čele (ne 16). Prachatice KONCERTY Národní dům: Mňága a Žďorp (pá 20). Tábor DIVADLA O. Nedbala: Carmen (pá 19). Velešín ZÁBAVA Sál kina: Travesti show Kočky Praha (so 19). na FM 106,4 Foto popis| Regionální mutace| Právo - jihozápadní Čechy

Právo Víkend

Trnkova zahrada 2 v Plzni 6.3.2015

Právo Víkend str. 31 Tipy na víkend Západočeské muzeum v Plzni

Petr Svorník

V Západočeském muzeu (Kopeckého sady 2) se můžete až do 24. května potkat s hrdiny pohádky Zahrada Jiřího Trnky. Uvidíte zlého kocoura či slony s cirkusovými výstupy a podíváte se i do duté hlavy trpaslíka. Vstupné 100 Kč, snížené 50 Kč. Otevřeno út-ne 10-18 hod. Při zakoupení vstupenky i na další Trnkovu výstavu Ateliér v Galerii města Plzeň (Dominikánská 2), kde najdete divadelní a filmové loutky, rekvizity i filmové dekorace, máte jednu ze vstupenek za polovinu.


54

Foto popis|

Rokycanský deník

U Horáka komentují prohlídky odborníci 6.3.2015

Rokycanský deník str. 2 Rokycansko Západočeské muzeum v Plzni

(naš)

Rokycany – Včera Muzeum dr. B. Horáka zahájilo mimořádné komentované prohlídky k výstavě Paleontologie a skalníci na Rokycansku. První byla pro školáky a roli zasvěceného průvodce expozicí se ujal odborník na paleontologii Petr Kraft. Součástí akce bylo i plnění úkolů, skládání puzzlí pravěkých živočichů, odlévání otisků jejich zkamenělin a podobně. Dětem bude Kraft povídat i v dalších dnech, třeba 11. či 20. a 26. března. Přidat se mohou (po předchozím zajištění místa v muzeu) též zájemci z řad veřejnosti. Jim se ale více bude věnovat další odborník – Jaroslav Marek. Oba pánové zastupují jak Západočeské muzeum, tak Přírodovědeckou fakultu UK Praha. Hlavní termíny komentovaných prohlídek pro veřejnost jsou vyhlášené na soboty 21. a 28. 3., a to od 10 a 14 hodin. Rezervace vstupenek je možná na čísle telefonu 371 580 859. Kapacita výstavního prostoru je totiž omezená. Region| Západní Čechy

FOTO - ZKAMENĚLINY LÁKAJÍ 10.3.2015


Foto popis| Výstava Muzea dr. B. Horáka Paleontologie a skalníci na Rokycansku budí pozornost, což dokládá i snímek. Už zítra se uskuteční další z odborně komentovaných prohlídek. V 9 a 13 hodin se jich zhostí Petr Kraft ze Západočeského muzea a UK Praha. Foto autor| Foto: Deník/ B. Šopejstalová Region| Západní Čechy

KOMENTOVANÁ PROHLÍDKA PŘIBLÍŽILA PRAVĚK 12.3.2015


Výstava Paleontologie a skalníci, kterou zpřístupnilo Muzeum dr. B. Horáka, se těší velkému zajmu, V úterý ji například navštívili i posluchači Univerzity 3. věku. Včera to zase byli žáci devítiletkyTGM(na snímku) a poté ještě gymnázia. O zajímavostech z pradávných časů jim v rámci komentované prohlídky přišel vyprávět Petr Kraft zastupující jak Západočeské muzeum v Plzni, tak Karlovu univerzitu. Mimo jiné detailně přiblížil i problematiku rokycanských kuliček. Ve chvíli, která je na fotografii zachycená, právě popisoval nejlepší způsob otevírání kuliček. V popředí je vidět torzo prehistorické nahosemenné rostliny z rodu Cordaites, objevené u Ovčína na Radnicku. Foto autor| Foto: Deník/ B. Šopejstalová. Region| Západní Čechy


55

Muzeum Horáka nabízí odborný komentář 26.3.2015


(naš)

Rokycany – Dnes se v Muzeu dr. B. Horáka nabízí možnost absolvovat zajímavou výstavu Paleontologie a skalníci na Rokycansku v doprovodu odborníka. Návštěvníkům se v 9, 11 a 13.15 hodinbudevěnovat PetrKraft ze Západočeského muzea v Plznia Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Místa je možné si rezervovat přestelefonč.372580959. Region| Západní Čechy

Tachovský deník

Kdo se bojí, nesmí do Zahrady aneb Návštěva dvou výstav 7.3.2015

Tachovský deník str. 3 Tachovsko Západočeské muzeum v Plzni

(red)

Tachov – „Chtěli byste se projít dětskou knížkou, vyzkoušet si, jak se točí animovaný film nebo se podívat na svět očima trpaslíka? Že to nejde? Z tohoto omylu by vás vyvedly děti ze 6. ročníku Základní školy Hornická v Tachově,“ dala Deníku vědět Helena Johanová a dodala, že žáci ve čtvrtek navštívili v Plzni dvě výstavy věnované tvorbě výrazné osobnosti výtvarného umění – Jiřímu Trnkovi (na fotografii). „Vedle maleb, kreseb, ilustrací zde byly vidět i loutky. V Galerii města Plzně i v prostorách Západočeského muzea v Plzni se děti seznámily s tvorbou netradičními způsoby a načerpaly mnoho inspiraceprovlastnítvorbuve škole i ve volném čase,“ popsala exkurzi v krajském městě. Foto popis| Region| Západní Čechy

Tina

České loutkářství 4.3.2015 Tina str. 52 Z domova Západočeské muzeum v Plzni Naše tradice Kde se vzalo? Pimprlová divadla znali už návštěvníci středověkých trhů. Pak přišel Kašpárek. Dřevěné loutky patří do naší historie už mnoho staletí a učili jsme se o nich už ve škole. Nejslavnější postavičkou byl dlouhá léta Kašpárek. Na prkna našich divadel ho přivedl slavný loutkář Matěj Kopecký, který se v roce 1819 rozhodl, že už nechce být obchodníkem, ale chce se naplno věnovat loutkovému divadlu. Kašpárkem nejdřív vystupoval Škrhola, ale během první světové války mu v plzeňském divadle přidělil loutkoherec Josef Skupa nového parťáka Spejbla. Hurvínek na scéně Byla to ovšem zvláštní dvojice, a tak díky ní Skupovi vznikl rozpustilý kluk s čupřinou vlasů, Hurvínek. Taťulda se synkem od té doby baví celé generace dětí i dospělých, které za nimi chodí do Divadla Spejbla a Hurvínka. Velkou zásluhu na tom měl i další skvělý divadelník Miloš Kirschner.


56

Nemusíte do Prahy Vynikající loutkoherecké soubory najdete v mnoha našich městech, určitě vás pobaví třeba Divadlo loutek Ostrava, Radost v Brně, Drak v Hradci Králové, Naivní divadlo Liberec nebo Divadlo rozmanitostí v Mostě. Loutkám můžete věnovat i několik dní na různých festivalech, například na Loutkářské Chrudimi, která letos proběhne od 30. června, nebo začátkem září na Skupově Plzni. Dřevěná muzea Máte-li rádi klid a romantiku muzejních expozic, navštivte Muzeum loutek Plzeň, kde je i kavárna pojmenovaná po Josefu Skupovi. V Prachaticích vás potěší Muzeum české loutky a cirkusu a v Chrudimi zase Muzeum loutkářských kultur. Foto popis| Budulínek v podání Naivního divadla Liberec Foto popis| Do Hurvínkovy rodiny nepatří jen taťulda Spejbl, Mánička a paní Kateřina, ale i Helena Štáchová a Martin Klásek Foto popis| Bratři Formanové a jejich slavné Obludárium Foto popis| Z chrudimského Muzea loutkářských kultur Foto autor| Ilustrační foto:: Divadlo Spejbla a Hurvínka, ČTK (2), isifa.com/Tomáš Hájek, profimedia.cz, Naivní divadlo Liberec

Týdeník Rozhlas

Do hlavy trpaslíka 16.3.2015 (top)

Týdeník Rozhlas str. 20 Kultura Západočeské muzeum v Plzni

RAPORT Matyáš Trnka referuje o výstavě Trnkova Zahrada 2, která je k vidění v Západočeském muzeu v Plzni. * Hravá multimediální expozice oživuje obrázky vašeho dědečka. Cítil jste při práci o to větší odpovědnost? Určitě cítil! Kromě toho se mi zdá, že to je vlastně velká drzost. Rozpohybovávat statické knižní ilustrace je tak trochu troufalost. Byl jsem si vědom toho, že ty obrázky k tomu nikdy nebyly určené a připravené. Ani si nejsem jistý, že by se to dědečkovi líbilo. On jako animátor dokázal postavu skvěle kresebně připravit tak, aby se dobře animovala. My jsme naopak museli bojovat s věcmi, které by u animace neměly být. * Navíc vám šlo o to, aby byl zachován duch Trnkových obrázků. Přesně tak. Měli jsme se na pozoru, abychom sami do projektu výtvarně nevstupovali. Spousta věcí by šla dokreslit, dodělat, ale to jsme nechtěli. Expozice má být o Trnkovi. Museli jsme tak vycházet jenom z toho, co namaloval a nakreslil. * Vy jste ale našli řešení... V několika případech jsme použili fotky reálných předmětů. To podle nás Trnkovu vizualizaci ruší nejméně. Takže sloni nosí skutečné kýble, nafukují skutečný balonek a mají opravdové jablko. Pro nás to je kompromis, kdy máme nějaké rekvizity, ale nemuseli jsme je dokreslovat. * Projekce umisťujete do netradičních prostor, například do hlavy trpaslíka nebo do staré skříně. Ta je sama o sobě unikátem. Je to sto padesát let stará krásná skříň, která Trnkovi patřila. Hrála dokonce v jeho filmu Čertův mlýn. My do ní promítáme. Mě totiž baví kombinace sofistikovaných digitálních médií se starými řemesly. A k tomu trpaslíkovi: to je vysloveně intimní záležitost, projekce vždycky jenom pro jednoho. Koneckonců - co se trpaslíkovi honí v hlavě, je hodně soukromá věc!


57

Foto popis|


58

Přehled zpráv

Recommend Documents