Přehled zpráv

Přehled zpráv 30.10.2015 - 3.11.2015 Univerzita Pardubice e15.cz Bílek končí v čele GIBS. Rozumné rozhodnutí, podotkl Sobotka.......................................................................... 3 2.11.2015 e15.cz str. 0 Domácí události Univerzita Pardubice  iHNed.cz Slezská univerzita prodává svůj areál v Krnově. Finance investuje do rozvoje dalších fakult .......................... 5 2.11.2015 iHNed.cz str. 0 byznys.ihned.cz Univerzita Pardubice  mmi Lidové noviny Nový byznys: trička s tištěnou elektronikou ........................................................................................................... 6 3.11.2015 Lidové noviny str. 1 Titulní strana Univerzita Pardubice MIROSLAV PETR  Tištěnou elektroniku umějí i Češi.............................................................................................................................. 6 3.11.2015 Lidové noviny str. 12 Ekonomika Univerzita Pardubice MIROSLAV PETR  lidovky.cz Že můžeme dostudovat jinde? Ministryně veřejně lže, stěžují si studenti UJAK ................................................ 7 2.11.2015 lidovky.cz str. 0 Zprávy / Domov Univerzita Pardubice Lidovky.cz, Šárka Kabátová  Mladá fronta DNES Fakulta filozofická má nového děkana ..................................................................................................................... 8 3.11.2015 Mladá fronta DNES str. 15 Pardubický kraj Univerzita Pardubice (tum)  Nymburský deník Zapojte se do dobrodružného bádání o Františku Hrnčířovi ................................................................................. 9 3.11.2015 Nymburský deník str. 3 Nymbursko Univerzita Pardubice IVANA ŠMEJDOVÁ  Pardubický deník Filozofické fakultě nově šéfuje Karel Rýdl ............................................................................................................. 10 3.11.2015 Pardubický deník str. 8 Pardubicko/U nás doma Univerzita Pardubice (pad)  parlamentnilisty.cz Doktor Macek zúčtoval s rektorem, který chce za xenofobii vyhazovat ze školy .............................................. 11 2.11.2015 parlamentnilisty.cz str. 0 Monitor Univerzita Pardubice vam  Studenti Univerzity obrany se prostřednictvím Legiovlaku seznamují s vojenskou historií ........................... 11 2.11.2015 parlamentnilisty.cz str. 0 Tiskové zprávy Univerzita Pardubice Tisková zpráva 

NEWTON Media, a.s. © 2015 | [email protected] | www.newtonmedia.cz

1

Plzeňský deník Algoritmy z univerzity řídí jaderný reaktor, ale i vytápění domů ......................................................................... 12 3.11.2015 Plzeňský deník str. 51 Příloha - Technické vzdělávání Univerzita Pardubice ANDREA PÁNKOVÁ  Anketa: ....................................................................................................................................................................... 14 3.11.2015 Plzeňský deník str. 52 Příloha - Technické vzdělávání Univerzita Pardubice  Díky čtyřem novým výzkumným centrům posiluje Západočeská univerzita vlastní příjmy ............................. 17 3.11.2015 Plzeňský deník str. 56 Příloha - Technické vzdělávání Univerzita Pardubice  (čtk) I pro absolventy techniky jsou důležité jazyky ...................................................................................................... 18 3.11.2015 Plzeňský deník str. 54 Příloha - Technické vzdělávání Univerzita Pardubice  Technický týdeník Akademie věd předala deseti vědcům titul doktor věd ........................................................................................ 20 3.11.2015 Technický týdeník str. 20 Veletrhy/věda Univerzita Pardubice  Xantypa Moje příští knížka bude o porodních babách......................................................................................................... 21 30.10.2015 Xantypa str. 84 Historička Univerzita Pardubice  Pavlína Kouřová zdn.cz Počty odcházejících mladých lékařů do ciziny se pět let nezvyšují.................................................................... 26 2.11.2015 zdn.cz str. 0 Z domova Univerzita Pardubice ČTK 


2

Univerzita Pardubice e15.cz

Bílek končí v čele GIBS. Rozumné rozhodnutí, podotkl Sobotka 2.11.2015

e15.cz str. 0 Domácí události Univerzita Pardubice

Ivan Bílek končí v čele Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Muž, na něhož se v poslední době snesla tvrdá kritika kvůli takzvané olomoucké kauze, požádal o propuštění ze služebního poměru k poslednímu listopadu. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) žádosti vyhověl. Pro odchod Bílka se dnes vyslovil ministr financí a šéf hnutí ANO Andrej Babiš a dříve také ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). Jednapadesátiletý Bílek stál v čele inspekce od jejího vzniku v roce 2012. „Ředitel GIBS Bílek dnes požádal o propuštění ze služebního poměru. Vzhledem k poškozené pověsti GIBS je to slušné a rozumné rozhodnutí,“ napsal na Twitteru premiér. „Já jsem to dnešní rozhodnutí pana Bílka uvítal právě proto, že to umožňuje GIBS, aby se soustředila na odstraňování těch nedostatků, které v posledním období byly identifikovány, a současně to umožňuje, aby eventuálně GIBS obnovila svoji pověst,“ řekl po jednání koaliční rady. Chovanec podle serveru Aktuálně.cz Bílkovo rozhodnutí označil za správné. „Teď je třeba, aby tato důležitá instituce rychle získala důvěryhodné a zkušené vedení. Jen tak se prokáže, zdali je opravdu v současném rámci schopná efektivně pracovat. Obávám se ale, že problém je hlubší a jeden odchod moc neřeší,“ řekl serveru. Policejní prezident Tomáš Tuhý nechtěl Bílkův odchod z funkce komentovat, podle jeho mluvčí má o situaci zatím informace jen z médií a případné své vyjádření by považoval za předčasné. Ředitel GIBS Bílek dnes požádal o propuštění ze služebního poměru.Vzhledem k poškozené pověsti GIBS je to slušné a rozumné rozhodnutí.— Bohuslav Sobotka (@SlavekSobotka) November 2, 2015 Policejní akce nazvaná Vidkun se týká podezřelých vazeb mezi podnikateli, policisty a politiky v Olomouckém kraji. Vyšetřuje ji Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), takovým případům by se přitom měla věnovat právě GIBS. V kauze čelí obvinění olomoucký hejtman Jiří Rozbořil (ČSSD), šéf odboru olomoucké hospodářské kriminality Radek Petrůj, náměstek olomouckého policejního ředitele Karel Kadlec a podnikatel Ivan Kyselý, který je blízkým přítelem exministra vnitra Ivana Langra. Případ související s lidmi z nynější olomoucké kauzy vyšetřovala GIBS před třemi lety na základě anonymu. Vazby se měly podle tehdejších informací ČTK promítnout i do ovlivňování vyšetřování hospodářských kauz, které souvisely s podnikáním Kyselého na olomouckém realitním trhu. GIBS nakonec případ odložila. Inspekce také provádí zkoušku spolehlivosti vůči protiprávnímu jednání uvedených příslušníků a zaměstnanců GIBS vznikla k 1. lednu 2012 zákonem o inspekci, Bílek se stal prvním a dosud jediným šéfem. Hlavním úkolem inspekce je vyhledávat, odhalovat a vyšetřovat skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin, jehož pachatelem je příslušník policie a podobných ozbrojených složek. Inspekce také provádí zkoušku spolehlivosti vůči protiprávnímu jednání uvedených příslušníků a zaměstnanců. Navrhuje proti takové činnosti opatření a vydává metodická doporučení pro činnost jednotlivých bezpečnostních sborů. Inspekci kontroluje stálá parlamentní komise. Letos v říjnu se na semináři v Senátu někteří zákonodárci shodli s Bílkem, že GIBS není pod dostatečnou kontrolou. Debatovali o změně zákona, který by například nařídil stálou komisi odborníků pro kontrolu inspekce. Ředitele inspekce jmenuje a odvolává podle zákona premiér na návrh vlády a po projednání v poslaneckém bezpečnostním výboru. Šéf GIBS se ve své funkci zodpovídá předsedovi vlády.


3

GIBS byla zřízena k lednu 2012, od vzniku ji vede Ivan Bílek Vizitka Ivana Bílka (51), který rezignoval na funkci ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), a základní informace o inspekci: Ivan Bílek Datum narození: 28. listopadu 1963 Vzdělání: Policejní akademie ČR, Fakulta ekonomicko-správní Univerzity Pardubice Dosavadní funkce: ředitel GIBS (od června 2012), předtím prozatímní ředitel GIBS (leden až červen 2012) Kariéra: u policie působil v různých funkcích přes 30 let, pracoval ve službě pořádkové policie či na obvodním oddělení, a to v řadové i řídící funkci (působil v Jičíně, Kopidlně a Trutnově); v letech 1995 až 2007 byl ředitelem okresního policejního ředitelství v Trutnově, poté čtyři roky pracoval jako náměstek policejního prezidenta pro vnější službu (dříve označované i jako náměstek pro uniformovanou policii); od března 2011 do nástupu do čela GIBS pracoval jako vrchní rada odboru vzdělávání policejního prezidia Ostatní: Bílek a jím vedená GIBS se stali terčem ostré kritiky ze strany politiků v polovině října po vypuknutí takzvané olomoucké kauzy. Inspekce totiž už případ, v němž jsou obviněni čtyři lidé včetně dvou vysoce postavených policistů, dříve vyšetřovala a nyní tak čelí kritice, že ho nedotáhla do konce. Během uplynulých týdnů Bílka k rezignaci vyzval vedle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) například ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) nebo ministr financí a šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Do funkce náměstka policejního šéfa Bílka v roce 2007 jmenoval po svém nástupu do čela policejního prezidia Oldřich Martinů v rámci širší obměny policejního vedení. Na náměstkovskou funkci rezignoval po zvolení Petra Lessyho policejním prezidentem. Sám přitom byl jedním z uchazečů o místo policejního prezidenta, uvolněné v prosinci 2010 po odchodu Oldřicha Martinů, Bílkova kandidatura se tehdy nelíbila vládní straně Věci veřejné, podle níž byl příliš spojený s ODS a někdejším ministrem vnitra Ivanem Langerem Mezi roky 1985 a 1989 byl členem Komunistické strany Československa, v letech 1986 až 1990 byl také poslancem městského národního výboru v Kopidlně. Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) GIBS vznikla k 1. lednu 2012 zákonem o Generální inspekci bezpečnostních sborů. Sněmovna přijala vládní návrh zákona o vzniku GIBS v roce 2011 hlasy koalice ODS, TOP 09 a Starostů a Věcí veřejných. Poslanci ČSSD se hlasování vesměs zdrželi, někteří byli proti stejně jako komunisté. Návrh zákona schválila na jaře 2009 vláda Mirka Topolánka (ODS), ministrem vnitra v té době byl Ivan Langer (ODS), a znovu jej schválila v červenci 2011 vláda Petra Nečase (ODS), vnitro tehdy vedl nestraník Jan Kubice. Hlavním předmětem činnosti je vyhledávat, odhalovat a vyšetřovat skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin, jehož pachatelem je příslušník Policie České republiky, celník, příslušník Vězeňské služby, příslušník inspekce anebo zaměstnanci těchto útvarů. Inspekce také provádí zkoušku spolehlivosti vůči protiprávnímu jednání uvedených příslušníků a zaměstnanců. Navrhuje proti takové činnosti opatření a vydává metodická doporučení pro činnost jednotlivých bezpečnostních sborů. GIBS je samostatným bezpečnostním sborem, samostatná je i ekonomicky - má vlastní rozpočtovou kapitolu. V prvním roce fungování měla GIBS rozpočet téměř 322 milionů korun. Loni rozpočet klesl na 277 milionů korun, což způsobil zejména pokles investičních výdajů. Pro letošek má GIBS rozpočet asi 268 milionů korun. V roce 2014 měla GIBS 236 příslušníků a 46 občanských zaměstnanců.


4

GIBS je kontrolovaná stálou parlamentní komisí. Letos 7. října se na semináři v Senátu někteří zákonodárci shodli s ředitelem inspekce Ivanem Bílkem, že GIBS není pod dostatečnou kontrolou. Debatovali o změně zákona, který by například nařídil stálou komisi odborníků pro kontrolu inspekce. Čtěte také: U protimafiánského útvaru zasahoval GIBS. Obvinil dva lidi Chovanec: Olomoucký hejtman by měl odstoupit. Rozbořil to odmítá URL| http://zpravy.e15.cz/domaci/udalosti/b...umne-rozhodnuti-podotkl-sobotka-1241779 iHNed.cz

Slezská univerzita prodává svůj areál v Krnově. Finance investuje do rozvoje dalších fakult 2.11.2015

iHNed.cz str. 0 byznys.ihned.cz Univerzita Pardubice

mmi

Slezská univerzita prodává svůj areál v Krnově kvůli nižšímu počtu studentů v regionu. Finance z prodeje chce investovat do fakult v Opavě a Karviné. Vyvolávací cena je 7,5 milionu korun, dražit se bude 15. prosince v Ostravě. Nižší počet studentů vede Slezskou univerzitu k prodeji areálu v Krnově na Bruntálsku. Dražbu vyhlásila společnost Naxos, jeden z největších dražebníků v zemi. Vyvolávací cena je 7,5 milionu korun, licitovat se bude 15. prosince v Ostravě. Univerzita chce získané finance z prodeje investovat do rozvoje svých fakult v Opavě a Karviné. "Komplex tří propojených budov někdejšího vzdělávacího, ubytovacího a stravovacího zázemí univerzity je postaven systémem Kord. To umožňuje velkou variabilitu úprav vnitřních prostor," říká šéf ostravského Naxosu Miroslav Sinér a dodává, že součástí areálu jsou také rozsáhlé pozemky o výměře více než 13 300 metrů čtverečních. Díky nim lze objekt případně rozšířit. České univerzity uspěly, tři z nich se umístily mezi deseti nejlepšími v oblasti - čtěte ZDE "Objevili se již první zájemci z oborů vědy, výzkumu a farmacie. A pokud koupí areál například investor zabývající se vědeckým výzkumem, zvýší se tím význam Krnova a znamenalo by to i nová pracovní místa v regionu," dodává Sinér. Naxos podle jeho slov připravuje také další prodej z majetku Slezské univerzity - budovu Základní školy v Karviné. HNBYZNYS NA TWITTERU Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru. Slezská univerzita vznikla v roce 1991 jako jediná škola tohoto typu na území České republiky, která nenavazovala na jinou předcházející vysokou školu. Cílem bylo mimo jiné vytvořit lepší podmínky pro vzdělanost v české části historického Slezska. Areál v Krnově je z roku 1994 a na počátku nového století jej univerzita nechala zrekonstruovat. Koleje, menza a další zařízení tu sloužily studentům do roku 2005. URL| http://byznys.ihned.cz/c1-64814960-sle...nce-investuje-do-rozvoje-dalsich-fakult


5

Lidové noviny

Nový byznys: trička s tištěnou elektronikou 3.11.2015

Lidové noviny str. 1 Titulní strana Univerzita Pardubice

MIROSLAV PETR

PRAHA Češi s nadějí vyhlížejí nový byznys. Už nyní umí na trička vytisknout displej, který ukazuje teplotu člověka. Zvládnou na textil „nanést“ i svítilnu či na balík natisknout teplotní a dotykový senzor, který referuje odesilateli, zda zásilka cestou netrpí. Takzvané tištěné elektronice ve světě předpovídají velkou budoucnost. A výroba se chystá i v Česku. Vývojem a aplikací v praxi se zabývá konsorcium několika českých firem, vědeckých pracovišť a univerzit, jako je třeba Západočeská univerzita v Plzni a Univerzita Pardubice. Společný projekt flexibilní tištěné mikroelektroniky Flexprint má za sebou čtyři roky vývoje a kolínská společnost OTK jakožto jeden z členů konsorcia se má stát prvním výrobcem u nás. „Chceme se zapojit do tohoto oboru tisku pomocí vlastních i převzatých řešení,“ říká manažer technického rozvoje a inovací ve skupině OTK Group Jan Bourek. Elektronika tištěná na různé materiály pomocí speciální pasty má široké uplatnění. Například v automobilovém průmyslu – vytvořit lze i zadní světla aut. Jinde zase baterii či fotovoltaický článek jako samolepku na batoh. „Je to zcela nová oblast polygrafie, která se tu spojuje s obory, jako je chemie a fyzika,“ říká Tomáš Syrový z Univerzity Pardubice. Trička s natištěnou elektronikou se mohou prát, ale nesmí se vyvařovat. Více čtěte na straně 12

Tištěnou elektroniku umějí i Češi 3.11.2015

Lidové noviny str. 12 Ekonomika Univerzita Pardubice

MIROSLAV PETR

Unikátní technologie pomáhá sledovat dopravu zboží, zajistí bezpečnost, sleduje životní funkce pacientů i kvalitu potravin. PRAHA Čtyři roky pracují u nás vývojáři, vědci i lidé z praxe na projektu Flexprint – technologii flexibilní tištěné mikroelektroniky. Klasickou polygrafickou technologií lze vytisknout na textil, plast, papír nebo třeba sklo nejrůznější elektronická zařízení, baterii, diody, světla, antény, mikrofon, sluchátka, ale i čidla a senzory, propojené s internetem nebo mobilem. Případně také obojím dohromady. Ve světě se tato technologie postupně prosazuje v mnoha oborech, zejména ve sledování přepravy a skladování zboží, včetně potravin a vyhodnocování jejich kvality. Vytištěné senzory sledují během transportu teplotu v okolí, zaznamenají otřesy i vlhkost. Celý záznam pak dokážou předat ke kontrole do aplikace v mobilu nebo jiném zařízení. Globální tržby v oblasti tištěné elektroniky dosahují kolem 30 miliard dolarů, převážně zatím ale pocházejí z prodeje takzvaných OLED displejů a svítidel. Další využití je však mnohonásobně větší a lidé z oboru odhadují, že v roce 2025 dosáhne obrat tohoto segmentu skoro 74 miliard dolarů. Spojení dvou světů Tenká ohebná elektronika, kterou lze po vytištění na materiálu případně i prát v klasické pračce nebo jednoduše a levně tisknout na obaly výrobků, má budoucnost i u nás. „Je to vlastně spojení dvou světů. Toho tiskařského a elektronického. Tahle technologie má obrovské možnosti využití. Může na jedné straně vyhodnocovat trvanlivost potravin, pomáhat při logistice a na druhé straně na těle člověka sledovat a vyhodnocovat důležité životní funkce,“ říká Radek Soukup, výzkumný pracovník Západočeské univerzity v Plzni a také projektový manažer Regionálního inovačního centra elektrotechniky. Obě instituce jsou členy konsorcia, které se zabývá v rámci projektu Flexprint vývojem a možnostmi aplikace tištěné a flexibilní elektroniky.


6

Do uskupení patří také Univerzita Pardubice, Ústav makromolekulární chemie Akademie věd ČR, firmy jako tiskárny OTK Kolín, které už připravují výrobu, nebo výzkumná společnost Centrum organické chemie (COC), která je koordinátorem projektu Flexprint. „Spojení flexibilní elektroniky například s technologií hologramu je další z možných využití. Třeba na dokladech totožnosti, které pak nelze padělat,“ popisuje další možnosti aplikace jednatel COC Lubomír Kubáč. Konsorcium je v polovině výzkumného projektu, na který má k dispozici celkem 170 milionů korun. Z toho menší část poskytuje stát prostřednictvím Technologické agentury ČR, zhruba přes polovinu pak dodávají zapojené firmy. Silná konkurence Už v současné době jsou tiskárny OTK připravené začít s výrobou. Vývoj další technologie a aplikací však bude pokračovat ještě následující čtyři roky. Česko si podle vědeckého pracovníka Ústavu makromolekulární chemie Jiřího Pflegera ve vývoji těchto technologií vede ve světovém srovnání poměrně úspěšně. „Samozřejmě ale těžko můžeme soutěžit například s vývojem společnosti Samsung. Jejich síla peněz a mozků z celého světa je obrovská. My musíme hledat specifické aplikace a věci, ve kterých můžeme vyniknout,“ říká Jiří Pfleger. Foto popis| Ohebné „hi-fi“. Tomáš Syrový z pardubické univerzity předvádí reproduktory vytištěné na papírovém podkladu ve tvaru sluchátek. Foto autor| FOTO MAFRA – FRANTIŠEK VLČEK lidovky.cz

Že můžeme dostudovat jinde? Ministryně veřejně lže, stěžují si studenti UJAK 2.11.2015

lidovky.cz

Lidovky.cz, Šárka Kabátová

str. 0 Zprávy / Domov Univerzita Pardubice

Posluchači dvou zrušených pedagogických oborů na UJAKu si stěžují na ministryni Kateřinu Valachovou (ČSSD), která podle nich předkládá veřejnosti absurdní informace a nedodržuje slib svých předchůdců ve funkci. „Mlčky se zde přihlíží k tomu, jak paní ministryně veřejně lže, a to nás nutí domýšlet si různé scénáře, proč to tak asi je, proč jsou tyto špinavosti zametány pod koberec,“ píší rozzlobení studenti šéfce resortu v otevřeném dopise. K poslednímu zářijovému dni vypršela dvěma oborům na pražské Univerzitě Jana Amose Komenského (UJAK) akreditace. Důvodem byl zejména nesoulad mezi počtem studentů „Speciální pedagogiky“ a „Speciální pedagogiky - učitelství“ a jejich vyučujících. Více než 1400 studentů v navazujícím magisterském studijním programu totiž bylo vyučováno celkem 36 pedagogy. Zamítavé stanovisko se ale týkalo například i vedení praxí nebo diplomových prací. Kateřina Valachová Posluchači zrušených navazujících magisterských oborů, kteří s odůvodněním od začátku nesouhlasí a ostře se proti němu staví, však mají podle ministerstva zůstat v klidu. Studium prý budou moci dokončit i přes nepříznivý verdikt Akreditační komise na jiných školách, a to buď už v letním semestru, nebo od dalšího akademického roku. „Zajistili jsme variantu ‚B‘ na veřejných vysokých školách. UJAK má povinnosti vůči studentům zajistit jim po ztrátě akreditace dostudování. Je na studentech, jakou variantu zvolí,“ zaslalo ministerstvo školství serveru Lidovky.cz své vyjádření. Ministryni studenti nevěří Jenže studenti, kterých se zrušení dvou oborů dotklo, příslibu ministerstva nevěří. Seznam alternativ k jejich dosavadnímu studiu, jak jej předložila ministryně Kateřina Valachová (ČSSD), se podle zklamaných studentů vůbec nezakládá na pravdě. „Pokusím se osvětlit tuto nabídku: žádný z nabízených studijních oborů (až na Pedagogickou fakultu MU v Brně), nám nezajistí potřebnou kvalifikaci speciálního pedagoga - učitele, abychom mohli dále pokračovat ve svém


7

působení učitelů na našich školách. Jde o příbuzné, ale neučitelské obory nebo učitelské pro jiný stupeň škol,“ stěžuje si i za ostatní posluchače studentka Šárka Paletářová. Mezi jejími kolegy-studenty jsou prý z velké části už praktikující učitelé, leckdy i s třicetiletou praxí, kteří si potřebují doplnit potřebnou kvalifikaci či absolventi jiných škol. „Opravdu se vám zdá normální, aby absolventi VŠ, kteří za sebou mají ve větší části již absolvována pětiletá studia na veřejných vysokých školách opakovaně studovali dalších pět let jenom proto, že chtějí dále vykonávat svoji práci - vzdělávat žáky s různým typem postižení? Upozorňuji, že se jedná o praktikující pedagogy, žádné studentíky bez praxe,“ pokračovala dále ve stížnosti nepřímo adresované ministryni. Tu viní z toho, že prý nedodržuje slib svých předchůdci ve funkci, tedy že budou moci dostudovat ještě na své alma mater. Studenti, kterých se zrušení dotklo, kvůli tomu před pár dny dokonce uspořádali v pořadí již druhou protestní demonstraci před ministerstvem školství. Akce se na rozdíl té první Valachová nezúčastnila. „Po zhlédnutí videa s její účastí na (první - pozn.red.) demonstraci studentů se nemohu ubránit ještě jedné poznámce – její slova ‚Věřte své ministryni‘, se ve světle nových skutečností jeví jako velmi nepodařený vtip. A její další prohlášení: ‚Řešení mám, nebude to trvat pět let, ani dva roky‘ je opravdovým výsměchem všem studentům! Jak si mohla ze své pozice ministryně dovolit vyřknout takové sliby, pokud věděla, že jednání s děkany ostatních fakult ještě nejsou u konce a neznala v té době konkrétní podmínky,“ píše rozzlobeně zástupkyně naštvaných studentů. Ministryni vyčítá i to, že se údajně vyhýbala společným jednáním. „Marně se paní ministryně ptáme, proč dosud ani jednou nejednala s rektorem UJAK? Od 16. 9. jedná se všemi pedagogickými veřejnými VŠ. Proč jí ta naše nestála za jedinou schůzku? Jedinou, která se měla konat v září, bez důvodu v den konání zrušila,“ stěžují si studenti. Setkání ale nakonec proběhlo. „Po nátlaku nás, studentů, pověřila svého náměstka jednáním s vedením naší univerzity. První jednání se ovšem uskutečnilo až téměř po měsíci od jednání se všemi ostatními vysokými školami, dne 13. 10., a to opět až po naší urgenci,“ doplnila Paletářová kriticky. Poslední a mimořádný krok, zní z resortu Většina studentů chce dostudovat na UJAK, s přechodem na jiné vysoké školy, které jsou podmíněny přijímacím řízením, nesouhlasí. Soukromá vysoká škola i proto podá žádost o nové akreditace oborů speciální pedagogik. Podle mluvčího instituce, Jana Červenky, navíc sama vyjednává s jednou ze slovenských veřejných vysokých škol o případném přechodu dotčených studentů. Podle zákona o vysokých školách se o dostudování studentů ve stejném nebo podobném oboru musí postarat sama vysoká škola. Ministryně Valachová před nedávnem zopakovala, že se její resort angažuje nad rámec zákona. „Vše, co bylo učiněno, bylo učiněno z dobré vůle. Pokládám to za poslední krok, který jsme mohli učinit a za krok mimořádný,“ ohradila se proti kritice. URL| http://www.lidovky.cz/ministryne-verej...domov.aspx?c=A151031_150843_ln_domov_sk Mladá fronta DNES

Fakulta filozofická má nového děkana 3.11.2015

Mladá fronta DNES str. 15 Pardubický kraj (tum) Univerzita Pardubice

Pardubice S účinností od 1. listopadu jmenoval rektor Univerzity Pardubice Miroslav Ludwig do čela Fakulty filozofické pro následující funkční období nového děkana Karla Rýdla. Za kandidáta na tuto akademickou funkci ho v květnu zvolil a také navrhl akademický senát fakulty. Funkční období je čtyřleté, na období let 2015 až 2019. Dosavadní děkan fakulty Petr Vorel ji vedl od roku 2007, tedy po dvě funkční období. Podle zákona může tuto akademickou funkci vykonávat tatáž osoba právě jen dvě po sobě jdoucí funkční období. Regionální mutace| Mladá fronta DNES - pardubický kraj


8

Nymburský deník

Zapojte se do dobrodružného bádání o Františku Hrnčířovi 3.11.2015

Nymburský deník str. 3 Nymbursko Univerzita Pardubice

IVANA ŠMEJDOVÁ

František Hrnčíř, symbol českého učitelstva na Nymbursku a Poděbradsku. Znáte jej? Nymburk – V Nymburce na budově Základní školy Komenského si všimne pozorný kolemjdoucí pamětní desky. Dílo sochaře Antonína Bílka zde bylo umístěno v roce 1931 díky iniciativě Učitelstva místní Budče poděbradské, aby připomínalo mimořádnou osobnost našeho regionu, zaníceného učitele, osvětáře, nakladatele a přítele řady významných umělců své doby, Františka Hrnčíře. O něm a o tom, proč by nás měl zajímat i dnes, hovořil Nymburský deník s profesorem Karlem Rýdlem, specialistou na dějiny výchovy, vzdělávání a školství. Jak se stala osobnost osvětáře a z běžných norem vybočujícího pedagoga počátku 20. století, který působil řadu let na Nymbursku, předmětem zájmu významného vědce, který mimochodem pochází z Lysé nad Labem? „František Hrnčíř si zaslouží pozornost vědce proto, že studium jeho osudů a díla ukazuje na mimořádnost ve srovnání s jinými učiteli té doby. Navíc byl skoro zapomenut, a přitom má stále co říci dnešku, zejména v oblasti píle a přívětivé náročnosti k dětem. Nymburáci o něm asi vědí díky pamětní desce, ale je dobré vědět, že on Nymburk stále pozitivně popularizoval jako vydavatel a nakladatel, držel se vlastní hodnotové orientace, nesnášel hloupost a tupost a udržoval čilou korespondenci s řadou předních dobových umělců – výtvarníků a literátů,“ přibližuje Hrnčířův význam Karel Rýdl. Výsledkem Rýdlova badatelského úsilí je vydání dosud nejucelenější publikace o F. Hrnčířovi v roce 2009 Nakladatelstvím Univerzity Pardubice. Dočteme se v ní o pestrých etapách Hrnčířova života včetně jeho působení v Bobnicích (1887 – 1902) i Nymburce (1902 – 1922) a jeho gigantickém díle (jeho bibliografický přehled čítá na 900 položek). S nymburskými léty je spojeno vydání Hrnčířovy pronárodně orientované příručky Dějepis národa českého, která se podle něj měla stát učebnicí národních dějin pro žáky obecných škol. Ale hlavně se mu v roce 1904 splnil dlouholetý sen: díky svému nezměrnému úsilí mohl začít vydávat časopis Dětský máj, jehož příspěvky vysoce převyšovaly jiné časopisy pro děti a mládež té doby. Hrnčíř totiž shromáždil okolo Dětského máje nejlepší spisovatele a malíře té doby, mezi jinými Josef Schikaneder, František Ženíšek, Josef Mařatka, Joža Úprka a hlavně Mikoláš Aleš. Ve svém nakladatelství vydával množství vlastivědné a populárně naučné literatury různých autorů, ale i svoje původní práce pro děti a mládež. Jak vyplývá z publikace Karla Rýdla, život F. Hrnčíře byl přebohatě naplněný. Hrnčíř žil totiž hned několik životů. Život nejen plodného spisovatele literatury pro děti a mládež, ale také život skvělého pedagoga, život bojovníka za práva učitelů, život osvětáře a tvůrce učebnic dějepisu, zeměpisu a dalších předmětů. Přitom jeho osobní život nebyl procházkou růžovýmsadem. Také ze čtivé knížky vyplývá, že cesta vědce za objektem jeho zájmu je často ryzí dobrodružství. Co bylo nejtěžší pro Karla Rýdla? „Pro mě bylo nejtěžší zjistit srovnávací metodou literárních textů (fejetony) pseudonymy F. Hrnčíře. K oněm známým se mi podařilo identifikovat dalších 10,“ říká vědec. S novými odhaleními však vyvstávají nové otázky a problémy, dobrodružství pátrání pokračuje. Chcete se stát i vy jeho součástí? Pak zapátrejte v rodinných pamětech a archivech, zavzpomínejte, zda vy sami nebo někdo z vaší rodiny neví něco ze života učitele a spisovatele Františka Hrnčíře, zda nemáte někde doma zasunuté fotografie, korespondenci, časopisy, dosud nekompletní, vzácné sešitkové pohádky či jiné materiály, které by vnesly nové světlo do zatím nezodpovězených otázek, které v jeho tvorbě i životě stále zůstávají. Profesor Rýdl,anejen on, je přesvědčen, že téměř zapomenutá osobnost Františka Hrnčíře si nadále zaslouží pozornost vědce, ale i široké veřejnosti. Neboť jak stálo v jednom z nekrologů k Hrnčířovu úmrtí v roce 1928 v Poděbradských novinách: Kéž bychom měli takových „hrnčířů“ tisíce.“ *** „František Hrnčíř si zaslouží pozornost vědce proto, že studium jeho osudů a díla ukazuje na mimořádnost ve srovnání s jinými učiteli té doby. Navíc byl skoro zapomenut, a přitom má stále co říci dnešku, zejména v oblasti píle a přívětivé náročnosti k dětem.“ Karel Rýdl, profesor UPCE a badatel Prof. PhDr. Karel Rýdl, CSc.


9

– Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy – Postupně se specializoval na dějiny výchovy, vzdělávání a školství – V současné době pracuje na Filozofické fakultě Univerzity Pardubice – Je autorem četných domácích i zahraničních vědeckých a odborných publikací – Organizuje konference a další vědecké aktivity – Je lektorem dalšího vzdělávání – V letech 1998 – 2002 byl předsedou Evropského fóra pro svobodu ve výchově se sídlem v Bochumi a Bruselu – Působil též jako poradce ministryně školství v letech 2005 – 2010 Foto popis| Dosud nejucelenější publikace o učiteli a nakladateli Františku Hrnčířovi vyšla v roce 2009, jejím autorem je Karel Rýdl. Foto autor| Foto: Deník/ šmi Foto popis| Hrnčířovy sešitové pohádky představují unikátní část jeho tvorby. Jejich kompletní soubor nemá ani Státní knihovna v Praze. Nejsou zasunuty právě ve vaší knihovně? Foto autor| Foto: Deník/ Ivana Šmejdová Region| Střední Čechy Pardubický deník

Filozofické fakultě nově šéfuje Karel Rýdl 3.11.2015

Pardubický deník str. 8 Pardubicko/U nás doma (pad) Univerzita Pardubice

Pardubice – Filozofická fakulta Univerzity Pardubice mánového děkana. „S účinností od 1. listopadu jmenoval rektor Univerzity Pardubice, profesor Miroslav Ludwig, do čela Fakulty filozofické pro následující čtyřleté funkční období nového děkana – profesora Karla Rýdla. Toho v květnu zvolil za kandidáta na tuto akademickou funkci a do funkce navrhl akademický senát fakulty,“ informovala náš Deník mluvčí pardubické univerzity Valerie Wágnerová. Nový děkan byl zvolen na čtyři roky „Funkční období děkana fakulty je čtyřleté, tedy na roky 2015 až 2019,“ upřesnila mluvčí pardubické univerzity. Dosavadní děkan, historik, profesor Petr Vorel, vedl fakultu od roku 2007, tedy dvě čtyřletá funkční období. „Podle platného vysokoškolského zákona může tuto akademickou funkci vykonávat tatáž osoba jen po dvě po sobě jdoucí funkční období,“ podotkla Valerie Wágnerová. Změny ve vedení pardubické školy „V souvislosti s ustavením nového děkana Fakulty filozofické do funkce dochází zároveň ke změnám i ve vedení samotné Univerzity Pardubice,“ poznamenala mluvčí. „Prorektorkou pro vzdělávání a záležitostí studentů byla rektorem jmenována s účinností od 1. listopadu prorektorka, docentka Jana Kubanová, dosavadní prorektorka pro rozvoj. Novým prorektorem pro rozvoj univerzity a mezinárodních vztahů se stává historik, profesor Petr Vorel, který posílí tým rektora Ludwiga,“ uzavřela Valerie Wágnerová. Stručná vizitka profesora Karla Rýdla Prof. PhDr. Karel Rýdl, CSc. (narozen v roce 1952) po ukončení studií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze v oborech germanistika – historie působil v letech 1981 až 1998 tamtéž jako asistent, odborný asistent a posléze docent pro dějiny školství a srovnávací pedagogiku. V roce 1996 se habilitoval s prací na téma Činná škola v české reformně pedagogické praxi. V letech 1998 až 2001 byl vedoucím Katedry pedagogiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 1996 působil zpočátku externě a od roku 1998 interně na Ústavu jazyků a humanitních studií Univerzity Pardubice. Profesorem v oboru pedagogika byl jmenován v roce 2003 na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. V letech 2001 až 2009 byl vedoucím Katedry věd o výchově a také proděkanem pro vnější vztahy Fakulty filozofické Univerzity Pardubice. V letech 2006 – 2009 pracoval též jako vyžádaný poradce ministra školství. Od února 2010 zastával funkci prorektora pro vzdělávání a záležitosti studentů Univerzity Pardubice. Profesor Karel Rýdl je autorem více než 200 původních vědeckých prací a více než 300 odborných statí doma i v zahraničí, kde často vystupuje na konferencích. Absolvoval řadu dlouhodobých i krátkodobých studijních pobytů v zahraničí, například v letech 1992 až 1994 pracoval na


10

německých univerzitách jako stipendista Nadace Alexandra von Humboldt. Je členem řady mezinárodních a národních vědeckých a odborných společností, aktivně působil v oblasti neziskového sektoru jako lektor v rámci celoživotního vzdělávání pedagogů. Jeho odborným zájmem jsou dějiny výchovy a vzdělávání, vývoj školství v zahraničí, školský management, v němž se soustředí na problematiku pojetí kvality a jejího hodnocení. Foto popis| Region| Východní Čechy parlamentnilisty.cz

Doktor Macek zúčtoval s rektorem, který chce za xenofobii vyhazovat ze školy 2.11.2015

parlamentnilisty.cz str. 0 Monitor vam Univerzita Pardubice

Radmila Kleslová by měla být zavřena za podvod a zpronevěru svěřených peněz, naznačuje bývalý čelný politik ODS Miroslav Macek ve svých dnešních glosách, které pravidelně zveřejňuje na svém webu viditelny-macek.cz. Okomentoval také pozoruhodný výrok rektora olomoucké univerzity a zaujal jej rovněž jeden komentář na sociální síti. Macek se nejprve vrátil ke kauze bývalé šéfky pražské organizace hnutí ANO Radmily Kleslové. Vyšlo totiž najevo, že podle smlouvy vyplácela Správa železniční dopravní cesty Kleslové, kterou Macek označuje za “estébačku“, téměř sto tisíc korun měsíčně. “Aniž existuje jeden jediný dokument, za co byla vlastně placena. Prý se ztratily a šlo převážně o ústní rady,“ píše Macek s tím, že je přesvědčen o tom, že tomu tak nebylo a že šlo jen o jinou formu uplácení. Celý text je ZDE. “Stálo by za to dohledat v knize návštěv, kolikrát na Správě vůbec byla (pokud se také 'neztratila'), hlavně však zkontrolovat i jiné její činnosti pro další státní podniky a obě smluvní strany takových smluv zavřít za podvod a zpronevěru svěřených finančních prostředků,“ dodal k tomu bývalý vrcholný politik občanských demokratů. Zaujal jej také výrok rektora Palackého univerzity v Olomouci Jaroslava Millera. Ten měl uvést: “Dokud jsem rektorem této univerzity, budu se snažit projevy xenofobie eliminovat, třeba i včetně rozvázání pracovního poměru. Cesty konkrétního hříšníka a univerzity se prostě rozejdou…“ Miroslav Macek k tomu ironicky dodal: “Doufám, že o tom, co je a co není xenofobie, bude rozhodovat prověrková komise, kterou soudruh rektor urychleně zřídí…“ Na závěr pondělních glos ocitoval jeden z příspěvků na Facebooku, který jej zaujal a který se strefuje do stávajícího ministra financí a zároveň i do pražské primátorky Adriany Krnáčové, která je členkou Babišem řízeného hnutí ANO, a také do poslance ANO Martina Komárka, který býval dlouholetým komentátorem Mladé fronty Dnes: “Já Babiše vlastně obdivuju. Uhlídat, co zas provede Krnda, plácne Komárek nebo aby dali do párků dost separátu, je prostě úkol pro giganta.“ URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1401&clanek=406196

Studenti Univerzity obrany se prostřednictvím Legiovlaku seznamují s vojenskou historií 2.11.2015

parlamentnilisty.cz str. 0 Tiskové zprávy Tisková zpráva Univerzita Pardubice

Skupina studentů Univerzity obrany se postupně vynořuje ze schodiště, stoupajícího z odbavovací haly nádraží v Brně-Králově Poli a shromažďuje se u průvodce stylově oděného do ruské uniformy doplněné o červenobílou stuhu


11

na čepici, čekajícího na nástupišti u zdejší první koleje. Právě na ní během své pouti po České republice zastavil na čtrnáct dnů Legiovlak, tedy replika legionářského vojenského ešalonu z let 1918 – 1920, s nímž se čs. legionáři přesouvali během bojů s bolševiky přes Rusko po Transsibiřské magistrále. Jedním z pilířů výuky na jediné vojenské vysoké škole v ČR je výchova k vlastenectví a k tomuto účelu pomáhá také unikátní expozice Legiovlaku. Tvůrci z Československé obce legionářské jejím prostřednictvím chtějí u veřejnosti a především mládeže obnovovat povědomí o československých legiích a jejich zásluhách na vzniku samostatného československého státu. “Máme-li vychovávat budoucí důstojníky v historickém odkazu, je nezbytné, aby tuto historii poznali a aby se seznámili s osobnostmi, které se podílely na jejím utváření. Legiovlak je jeden z případů, kdy můžeme přednášenou teorii propojit s živou historií a navodit tak pocit, který nevytvoří ani tisíc prezentací,“ vysvětluje smysl návštěvy historického vlaku vrchní praporčík Univerzity obrany štábní praporčík Libor Pliešovský, který na královopolské vlakové nádraží studenty přivedl. Skupinu budoucích dělostřelců během jejich komentované prohlídky postupně doplňují další právě přítomní návštěvníci, kteří si unikátní železniční soupravu přijeli do Brna prohlédnout z bližšího i vzdálenějšího okolí. Mezi nimi i Karel Dvořáček z Blanska, jemuž se na krku houpá digitální fotoaparát. “Mí kolegové z klubu vojenských důchodců už nejsou tak pohybliví, tak jim přivezu alespoň nějaké obrázky,“ říká bývalý voják z povolání. “Nezaujalo mě zde něco konkrétního, ale je to pro mě zajímavé z jiného důvodu,“ hodnotí prohlídku jedenácti vagonů Legiovlaku desátník Daniel Tománek z Fakulty vojenského leadershipu, který historickou expozici navštívil spolu s civilními studenty UO na konci minulého týdne. “Jeden z mých předků sloužil v legiích, a tak se pokusím o něm něco zjistit z databáze, která je zde dostupná,“ vysvětluje student svůj záměr. Prezentaci Legiovlaku doplňuje další ze součástí rozsáhlého dlouhodobého historického projektu s názvem Legie 100, a to putovní výstava Stejnokroje a výstroj československých legionářů, instalovaná ve vstupní hale objektu Univerzity obrany v Kounicově ulici. Výstavou, přístupnou do 20. listopadu rovněž zdarma pro širokou veřejnost, chtějí organizátoři z Československé obce legionářské a Univerzity obrany zdůraznit hlubší smysl vlastenectví a vrátit do povědomí české veřejnosti odkaz zakladatelů našeho moderního státu. URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1423&clanek=406183 Plzeňský deník

Algoritmy z univerzity řídí jaderný reaktor, ale i vytápění domů 3.11.2015

Plzeňský deník

str. 51 Příloha - Technické vzdělávání Univerzita Pardubice

ANDREA PÁNKOVÁ

Plzeň – Profesor Miloš Schlegel působí na katedře kybernetiky Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity a ve výzkumném centru NTIS Nové technologie pro informační společnost. Jeho skupina výzkumníků se zabývá automatickým řízením strojů a procesů. Vyrábí také různé demonstrační modely, kterými se snaží zvýšit zájem studentů o tento vědní obor. * Na co se konkrétně specializujete? Naše skupina se zabývá především řízením strojů a procesů. V poslední době jsme například vyvinuli nový regulátor výkonu jaderného reaktoru pro výzkumný reaktor v Řeži u Prahy, pro obrábění zalomených hřídelů do lodních motorů ve Vítkovicích jsme automatizovali proces jejich ustavování do soustruhu. V současnosti vyvíjíme speciální roboty pro ultrazvukovou diagnostiku potrubních systémů v jaderných elektrárnách. Vyvíjíme též unikátní roboty pro nejrůznější aplikace, kde nelze použít standardní řešení nabízené dodavateli průmyslových robotů. Další oblastí, na kterou se specializujeme, jsou řídicí systémy pro testovací a experimentální zařízení zejména v automobilovém průmyslu. * Snažíte se tedy o praktické využití vašich výzkumů?


12

Vždy se snažíme, aby naše nové teoretické výsledky byly užitečné a byly aplikovatelné v praxi. Například námi vyvinuté inteligentní průmyslové regulátory využívají významné tuzemské i zahraniční automatizační firmy. Naše produkty nabízíme také laické veřejnosti, které můžeme pomoci například s domácí automatizací. * Máte na mysli takzvané inteligentní domy, o kterých se poslední dobou hodně mluví? Přesně tak, řízení rodinného domku nebo bytu je typický případ. Pomocí miniaturního počítače, říkejme mu prostě „krabička“, je možné na dálku řídit například topení, solární kolektory nebo parametry vody v bazénu, a to všechno za pomoci mobilního telefonu nebo internetu. Tyto hobby řídicí systémy nabízíme do celého světa. * Vy sám tuto vymoženost využíváte? Ano využívám, například na chatě. Předtím, než tam jedu, napíšu SMS zprávu „Zatop“, a když přijedu, mám už v chatě teplo. Kdykoliv budu chtít, tak se navíc můžu podívat, jaká je teplota v jednotlivých místnostech. Mnoho mých kolegů a studentů využívá takovou krabičku pro řízení vytápění svých domů, chalup a bytů. Ta jim umožňuje dálkově ovládat topení a pomocí internetu kontrolovat jeho správnou funkci. * Můžete přiblížit technickou stránku věci? Mám tam elektrický kotel, který se dá spustit tlačítkem nebo pomocí zmíněné krabičky, v níž je náš řídicí algoritmus, a která umožňuje komunikaci přes mobilní telefon či internet. Do té krabičky se určitě vejdou úplně všechny řídicí funkce, které vás napadnou, má obrovský výkon srovnatelný se současným osobním počítačem. Software, který je uvnitř, umožňuje konfigurovat algoritmy řízení velmi pohodlným způsobem. Mimochodem, konektivita všeho se vším je horké téma nastupující čtvrté průmyslové revoluce, ve které hraje významnou roli především internet věcí. Náš tým se snaží vyvíjet softwarové i hardwarové nástroje pro takový internet. * V jakých cenových sférách se pohybujeme? Překvapivě ve velmi nízkých. Řídicí krabička stojí dnes přibližně 1000 Kč. Před čtyřiceti lety stálo něco takového přibližně půl milionu Kč, to je opravdu fascinující. Se softwarem uvnitř a přídavnými vstupy či výstupy vyjde krabička na několik tisíc Kč. * Vyrábíte také různé demonstrační modely. Ano, nejznámější je asi náš robotický lachtan, který na jehle balancuje s míčem. V poslední době vyvíjíme trojité inverzní kyvadlo. To je, jako když si postavíte na prst koště a balancujete s ním. Na tom si můžete vyzkoušet, jakou máte řídicí schopnost. Když to koště budete zkracovat, tak je to pořád těžší a těžší. A teď si představte, že na konci toho koštěte je další koště připevněné kloubem a na jeho konci další, a to už se vám v žádném případě vybalancovat nepovede. Je zajímavé, že tento problém je i pro počítačově řízené roboty velmi složitý a řeší ho mnohá teoretická pracoviště zabývající se řízením. U nás jsme již zvládli dvojité inverzní kyvadlo a v nejbližší době, jak doufám, postavíme to trojnásobné. Tím vyrovnáme současný světový rekord. Vyvíjíme také jiné podobné hračky, kterými chceme vzbudit zájem studentů o naši fascinující disciplínu. * Jaký je zájem o práci ve výzkumném centru? Zájem o studium technických oborů bohužel obecně klesá. Podle mého názoru je však velmi rozumné zvolit si náš obor – automatické řízení strojů a procesů – jako svoji profesi. Je to povolání s velkou budoucností. Přes nižší počet studentů kybernetiky na naší fakultě je stále možné vybrat ty nejlepší, kteří mají zájem pracovat ve výzkumném centru, poněvadž sami chtějí dělat výzkum a zajímavé věci. Pracují u nás rádi, protože mohou realizovat své sny. *** „Mnoho mých kolegů a studentů využívá takovou krabičku pro řízení vytápění svých domů, chalup a bytů. Ta jim umožňuje dálkově ovládat topení a pomocí internetu kontrolovat jeho správnou funkci.“ NTIS Výzkumné centrum Nové technologie pro informační společnost byl evropský projekt operačního programu VaVpI, jehož cílem bylo vybudovat na Fakultě aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni Evropské centrum


13

excelence. Činnost výzkumného centra je zaměřena na rozvoj vědních oborů kybernetika, informatika a mechanika, které jsou klíčové pro vývoj a aplikace informačních, komunikačních a mechatronických technologií, a na rozvoj vědních disciplín fyziky, které se uplatňují při výzkumu a vývoji nových tenkovrstvých materiálů a plazmových zdrojů. Klíčovou roli má matematická podpora pro modelování zkoumaných systémů a procesů i samotný vývoj odpovídajících matematických struktur. Součástí projektu NTIS byla výstavba nové budovy pro pracovny a laboratoře a pořízení moderního přístrojového vybavení a technologií. Pro zajištění špičkového výzkumu má zcela zásadní význam propojení výzkumné a vzdělávací činnosti. Foto popis| DEMONSTRAČNÍ MODEL. Profesor Miloš Schlegel vyvíjí se svým výzkumným týmem mnoho demonstračních modelů, kterými chtějí především zvýšit zájem studentů o technické obory. Foto autor| Foto: Deník/Milan Říský Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Příloha - Technické vzdělávání; 51 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Příloha - Technické vzdělávání; 51 Publikováno| Domažlický deník; Příloha - Technické vzdělávání; 51 Publikováno| Chebský deník; Příloha - Technické vzdělávání; 51 Publikováno| Karlovarský deník; Příloha - Technické vzdělávání; 51 Publikováno| Klatovský deník; Příloha - Technické vzdělávání; 51 Publikováno| Rokycanský deník; Příloha - Technické vzdělávání; 51 Publikováno| Sokolovský deník; Příloha - Technické vzdělávání; 51 Publikováno| Tachovský deník; Příloha - Technické vzdělávání; 51 ID| 40f2533d-3cbe-4e99-93fe-fca996fe4083

Anketa: 3.11.2015

Plzeňský deník str. 52 Příloha - Technické vzdělávání Univerzita Pardubice

V našem historicky průmyslovém regionu stále častěji slyšíme, že nemáme technicky vzdělané pracovníky. Jaké jsou podle vás příčiny a jaká navrhujete řešení tohoto stavu? Miloslav Zeman OHK Plzeňsko Problém nevznikl v krátkém čase, ale neřešením problematiky od devadesátých let s přesvědčením, že to lze ponechat na volném trhu. Dnes již delší dobu víme, že to bylo mylné přesvědčení, ale i náprava potrvá dlouho. A v tom je problém, protože společnost očekává nápravu rychle. Jaká doporučuji řešení? 1) Musíme dlouhodobě plánovat obory, jejich studijní náplň a omezovat obory nepotřebné. Je to i o spolupráci se zaměstnavateli a jejich personálními potřebami. 2) U všech oborů, především humanitních, musíme žádat kvalitu studentů. Kvalitu musíme dlouhodobě zvyšovat vzájemným srovnáním. Znamená to i tlak na změnu financování tak, aby škola nedostávala prostředky „na hlavu“, ale za kvalitu. 3) Je potřeba sledovat a pracovat i s absolventy. U potřebných oborů najít takovou motivaci, aby absolventi neodcházeli mimo kraj. Motivace může být podporou v bydlení, bezplatnými službami v oblasti HR, nabídkou bezplatného následného vzdělávání apod. 4) Vedení kraje si musí uvědomit důležitost problematiky vzdělávání. Znamená to uspořádat rozdělení pravomocí jednotlivých radních tak, aby školství byla jediná náplň jednoho člena rady. Stále musíme vnímat, že výsledek bude patrný za delší období, nejdříve za 10 let. Michal Tobrman Škoda Transporation Hlavní příčinou obecně je nezájem mladých lidí o studium technických oborů. Situaci by zlepšila větší propagace odborných škol a zvýšení atraktivity studia technických oborů. Abychom přilákali mladé ke studiu, podílíme se například na provozu Techmania Science Center, organizujeme vlastní Trainee program a nejlepším studentům udílíme Cenu Emila Škody. Radka Trylčová RHK Plzeňsk. kraje


14

Hlavní příčinou je bohužel nízká prestiž technických oborů a řemesel u dětí a u jejich rodičů a celkový nedostatek informací o situaci na trhu práce. Situaci nenahravá ani demografický vývoj. Jediným účinným řešením je změna systému financování škol. Musí být podporovány aktivity, které posílí spolupráci škol se zaměstnavateli a budou chránit pracovní trh před odlivem pracovních sil do jiných center nebo do zahraničí. Cílem musí být poskytování skutečně kvalifikovaného kariérového poradenství, které chybí. Miroslav Holeček rektor ZČU Plzeň Příčinou je jednoznačně malý zájem o technické obory, s nímž se bohužel potýkají vysoké školy v celé republice, což je v ostrém kontrastu se zájmem firem o kvalitní odborníky. Je třeba pracovat již se školáky, popřípadě předškoláky, a systematicky rozvíjet jejich zájem o tyto obory. Naší výhodou je, že jsme spoluzakladateli plzeňského Techmania Science Center, s nímž intenzivně spolupracujeme. Již deset let také pořádáme Dny vědy a techniky, kde se snažíme pro techniku nadchnout mladé lidi už od dětství, a ukázat jim, že může být i zábavná. Dostatek technicky vzdělaných pracovníků závisí na přímé spolupráci s průmyslem – jedině tak budeme schopni vychovávat odborníky podle individuálních požadavků průmyslových partnerů. Podařilo se nám například ve spolupráci se společností Doosan Škoda Power obnovit katedru energetických strojů a zařízení na strojní fakultě, na níž nyní vyučují přímo lidé z praxe a vychovávají zde nové odborníky pro oblast energetiky. Je ovšem potřeba odstranit bariéry, které brání ve flexibilitě studijních programů, a současně pečovat o kvalitu studia a vysokou odbornost absolventů. ZČU podniká tato opatření dlouhodobě, nyní je chceme v souladu s naším novým dlouhodobým záměrem ještě zintenzivnit. Edmund Janisch Karlovarský kraj S nedostatkem technicky vzdělaných pracovníků se firmy v našem regionu potýkají již delší dobu. Karlovarský kraj se tuto situaci snaží řešit podporou technického vzdělávání. Kromě investic do výstavby nových škol (např. Centra technického vzdělávání Ostrov, Integrované střední školy technické a ekonomické Sokolov) a modernizace stávajících škol (např. vybavení dílen na Integrované střední škole v Chebu) vyvíjí i další aktivity, které napomáhají zvýšit zájem žáků o studium technických oborů. Jedná se například o motivační a prospěchová stipendia pro středoškoláky. Systém stipendií zavedl rovněž i pro studenty vysokých škol,abyse po dokončení studia vraceli do regionu a uplatnili se v místních firmách. Mimoto také navázal spolupráci se Západočeskou univerzitou Plzeň, díky které mohou zájemci o vysokoškolské vzdělání studovat v Sokolově bakalářské programy, jako je Strojní inženýrství či Aplikovaná elektrotechnika. Olga Kupec společnost Abydos V 90. letech byl zrušen stávající systém vzdělávání a školství se přenechalo tržním silám, ačkoliv vzdělávání a jeho koncepce je jednou z hlavních úloh státu. Financování škol dle počtu žáků vede k tomu, že školy nabízí ty obory, které si studenti, resp. jejich rodiče, přejí. Většinou jsou to ty snazší s vyhlídkou na práci v kanceláři, ale s mizivým uplatněním (např. management, ekonomie). Pro školu jsou nízkonákladové, a tudíž s větším ziskem. Až sem jsou všichni spokojeni. Ale po absolvování nenaleznou absolventi uplatnění a přichází rozčarování, nezaměstnanost. Ve společnosti se akcentoval management a ekonomika a technika nebyla víc než 20 let v kurzu. Řešením je popularizace techniky a technických oborů, včetně učebních. Technické obory a povolání musí být společensky IN a musí být jasné, že s technickým vzděláním je spojena perspektivní budoucnost. Se zájmem o techniku se musí začít co nejdříve u dětí, ale také u rodičů, kteří mají velký vliv na výběr povolání. Zásadní je změna koncepce školství včetně způsobu financování tak, aby se mohly rozvíjet kvalitní technické školy s kvalitními pedagogy a nabízené studijní obory vycházely z dlouhodobých potřeb zaměstnavatelů. Výuka technických oborů vyžaduje větší finanční prostředky na stroje, přístroje, laboratoře, ale také na získání dostatečného počtu kvalitních pedagogů technických předmětů, kteří dnes chybí. To vyžaduje rozhodnutí politiků založená na společenské odpovědnosti, a ne na volebních preferencích. Do přeměny se musí zapojit také zaměstnavatelé a odborné svazy, hospodářské komory etc. Zavedení duálního systému vzdělávání – propojení odborného vzdělávání ve školách s praxí ve firmách. Tento systém funguje v Německu, kde se výborně osvědčil. Není tedy potřeba vymýšlet nic nového. Firmy se musí spolupodílet na vzdělávání. Mnohé to dělají koneckonců i dnes, protože si musí techniky vychovávat sami, ale je


15

to nekoncepční – lidé se naučí pouze to, co daná firma potřebuje, ale mladý člověk si neodnáší znalosti napříč oborem. Jaroslava Havlíčková Plzeňský kraj Plzeňský kraj dělá celou řadu kroků, které přispívají k tomu, že se situace začíná pomalu měnit ve prospěch technicky zaměřených oborů. Jsou to různé motivační stimuly pro žáky, kteří se rozhodnou pro studium technických oborů. Ale za prioritní považuji fungující spolupráci škol a firem v průběhu celého studia žáků, tj. včetně jejich získávání. Navíc je třeba do této spolupráce získat rodiče žáků, kteří mají rozhodující vliv na výběr oboru studia. I přesto si uvědomuji, že je řada příčin, které stále přispívají k nedostatečnému počtu technicky vzdělaných pracovníků. Za ty hlavní považuji nízký zájem rodičovské veřejnosti o výběr vhodného oboru pro studium svých dětí s perspektivou jejich uplatnění na trhu práce po ukončení studia. Dalším problémem je absence polytechnické přípravy žáků na základních školách. Příčinou jsou i obavy žáků při studiu technických oborů z matematiky a odborných předmětů obecně. Raději si vyberou obor z tohoto pohledu méně náročný, který zvládnou bez větších potíží, a po jeho ukončení hledají uplatnění v jiných oblastech, které vystudovanému oboru neodpovídají. Další příčinou může být systém normativního financování škol, absence přijímacích zkoušek při přijímacím řízení na střední školy... Richard Kabuď Doosan Škoda Power s.r.o. Příčiny vidím jednak ve vývoji společnosti po roce 1989, kdy se kladl velký důraz na všeobecné vzdělání a rozvoj oblasti služeb, a zároveň část technicky vzdělaných pracovníků změnila své kariérní zaměření, začali podnikat atd. Průmyslové firmy začaly měnit majitele, rušit svá učiliště a stát nevytvořil dostatečné programy pro rozvoj technického vzdělávání. Příležitost vidím v užší spolupráci průmyslových firem, učilišť, středních škol a vysokých škol technického zaměření nejen v oblasti studentských programů, ale v případě vysokých škol i v oblasti vědy a výzkumu. Důležitá je i aktivní podpora státu a krajů v oblasti osvěty, podpora mimoškolních programů pro děti základních škol, přímá podpora technických škol. Stanislav Kříž KHK Karlov. kraje Řekl bych vám k tomu argumentaci čítající a nestydící se nazývat románem,ale spíše by se jednalo o menší horor stavu české společnosti od morálních hodnot, společenského klimatu, sociální politiky až po stav českého školství, jeho kvalitu, strukturu, formu aj. včetně nastavení kvalitního legislativního prostředí. Řešení začíná dobrou a pevnou spoluprací od regionální a krajské úrovně, protože každá organizace či instituce umí něco více za sebe v oblasti podpory technického vzdělávání, až se dostaneme k dlouhodobé a systematické změně na úrovni státu. Samozřejmě se více musí zapojit, a také tak činí, i zaměstnavatelé, což je pozitivní. Řešení má celou škálu opatření. Můžeme začít v regionu, což se již děje, ale pokračovat se musí změnami, o kterých jsem hovořil, jinak se naše země stane za pár let nekonkurenceschopná. Ale, jsem optimista a věřím, že vše opět začne fungovat mnohem lépe. Foto popis| Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Příloha - Technické vzdělávání; 52 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Příloha - Technické vzdělávání; 52 Publikováno| Domažlický deník; Příloha - Technické vzdělávání; 52 Publikováno| Chebský deník; Příloha - Technické vzdělávání; 52 Publikováno| Karlovarský deník; Příloha - Technické vzdělávání; 52 Publikováno| Klatovský deník; Příloha - Technické vzdělávání; 52 Publikováno| Rokycanský deník; Příloha - Technické vzdělávání; 52 Publikováno| Sokolovský deník; Příloha - Technické vzdělávání; 52 Publikováno| Tachovský deník; Příloha - Technické vzdělávání; 52 ID| f4bd5f72-76e9-4daf-86b7-4d31afe797c8


16

Díky čtyřem novým výzkumným centrům posiluje Západočeská univerzita vlastní příjmy 3.11.2015

Plzeňský deník (čtk)

str. 56 Příloha - Technické vzdělávání Univerzita Pardubice

Do konce roku by mělo začít naplno fungovat poslední středisko RICE Plzeň – Díky čtyřem novým výzkumných centrům, do nichž šlo díky evropským dotacím 3,5 miliardy korun, posílí Západočeská univerzita v Plzni (ZČU) podíl peněz vydělaných vlastními silami. Roční obrat školy s devíti fakultami je 2,5 miliardy korun, z toho peníze od státu na vzdělávání studentů už netvoří ani 30 procent, řekl rektor Miroslav Holeček. „Zbytek jsou výzkumné projekty, granty, spolupráce s průmyslem a podobné aktivity,“ uvedl. Před necelými deseti lety to bylo obráceně. „Od roku 2006 Česká republika, snad jako jediná, postupně snižuje balík peněz na vzdělávací činnost,“ uvedl rektor. Západočeská univerzita podle Holečka spolu s posílením výzkumných a vývojových kapacit zintenzivnila práci na projektech a více spolupracuje s podniky. Zabývá se základním, ale více aplikovaným, a smluvním výzkumem pro firmy. ZČU je podle rektora jedinou vysokou školou v ČR, která vybudovala najednou čtyři vlastní vědecké a výzkumné objekty. Do konce roku by mělo být hotové poslední středisko, RICE, Regionální inovační centrum elektrotechniky. Stavba je zpožděná. „Ale projekt funguje výborně. Tam, kde už to bylo možné, tak už výzkum běží,“ ujišťuje Holeček. V centrech pracují jak lidé ze ZČU, tak desítky nově přijatých pracovníků na konkrétní projekty včetně cizinců. Pracují tam i talentovaní studenti a absolventi učitelství, kteří učí na pedagogické fakultě. „Musíme se propojit a najít takové vnitřní prostředí, které vědě a výzkumu napomáhá,“ řekl. Škola se 13 tisíci studenty a dvěma tisíci zaměstnanci má devět fakult, z toho tři technické. „Centra už fungují naplno. Dá se předpokládat, že výkonnost univerzity v oblasti základního a aplikovaného výzkumu vzroste,“ upozorňuje prorektor pro výzkum a vývoj Tomáš Kaiser. Centra ještě posílí o zahraniční výzkumníky, kteří povedou nové excelentní týmy, ale i o začínající výzkumníky včetně studentů. Chtějí se zaměřit na získávání evropských grantů, aktuálně řeší zhruba 35 grantů Grantové agentury ČR, což je velký úspěch. „Byl bych velmi rád, kdyby se na univerzitě podařilo odstranit tu umělou hranici mezi výzkumem a výukou. V každé výuce na vysoké škole by měl být výzkumný prvek obsažen,“ řekl Kaiser. Podle něj panuje zásadní nejistota ve financování výzkumu na národní úrovni. Zatím je známo, jakým způsobem bude financován příští rok, ale dál nikdo neví, dodal na závěr. Prorektor Tomáš Kaiser: Byl bych velmi rád, kdyby se na univerzitě podařilo odstranit tu umělou hranici mezi výzkumem a výukou. Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Příloha - Technické vzdělávání; 56 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Příloha - Technické vzdělávání; 56 Publikováno| Domažlický deník; Příloha - Technické vzdělávání; 56 Publikováno| Chebský deník; Příloha - Technické vzdělávání; 56 Publikováno| Karlovarský deník; Příloha - Technické vzdělávání; 56 Publikováno| Klatovský deník; Příloha - Technické vzdělávání; 56 Publikováno| Rokycanský deník; Příloha - Technické vzdělávání; 56 Publikováno| Sokolovský deník; Příloha - Technické vzdělávání; 56 Publikováno| Tachovský deník; Příloha - Technické vzdělávání; 56 ID| 3dbf441d-ed8e-4fe7-b794-4441553eb78a


17

I pro absolventy techniky jsou důležité jazyky 3.11.2015

Plzeňský deník str. 54 Příloha - Technické vzdělávání Univerzita Pardubice

Plzeň – ZF je technologický koncern řadící se na přední místo v technice pohonů a podvozků a také v aktivní a pasivní bezpečnostní technice. Po převzetí amerického holdingu TRW Automotive letos v květnu posílilo mezinárodní postavení celého koncernu. Nyní se ZF řadí celosvětově ke třem největším dodavatelům automobilového průmyslu, je zastoupen na 230 místech ve 40 zemích amá přes 134 tisíc zaměstnanců. Jedním z hlavních vývojových center je firma ZF Engineering Plzeň s. r. o. Ředitel Mathias Eickhoff popisuje, jak se firma podílí na technickém vzdělávání a podpoře nadaných studentů. * ZF patří k předním celosvětovým dodavatelům automobilového průmyslu. Můžete krátce představit firmu a její výrobky? Centrála koncernu ZF Friedrichshafen AG leží na jihozápadě Německa u Bodamského jezera. Vletošním roce společnost ZF oslavila 100 let od svého založení. Z našich výrobků bych chtěl vyzdvihnout úspěšnou osmistupňovou a devítistupňovou automatickou převodovku pro osobní automobily. Prostřednictvím inteligentního stavebnicového principu integrujeme hybridní pohonné systémy s vlastní výkonnou elektronikou. V oblasti podvozků se zabýváme lehkými materiály. Po převzetí TRW se spektrum rozšířilo o aktivní a pasivní bezpečnostní systémy (brzdy, řízení, bezpečnostní pásy...). Motto koncernu „Motion, Mobility and Safety“ nás zavazuje k tomu, abychom neustále inovovali výrobky s ohledem na trvalou udržitelnost. Důležitými faktory jsou přitom efektivita a šetrné zacházení se zdroji. * V jakých značkách automobilů bychom našli vaše produkty? Naše převodovky a pojezdové mechanismy najdete v autech těch nejluxusnějších světových značek, jako je Audi,BMW,Jaguar, Porsche, Rolls-Royce, Bentley, Aston Martin, Maserati, v nákladních automobilech, např. DAF nebo IVECO, a také ve stavebních strojích Liebherr a v mnoha dalších značkách z jiných sektorů. * Jaké je postavení ZF v České republice? VČeské republice působí společnost ZF od roku 1992, v roce 2007 jsme v Plzni otevřeli jedno z hlavních vývojových center. Jako vývojové středisko se soustředíme na vývoj a testování softwaru pro převodovky u osobních i nákladních automobilů. Vletošním roce se díky převzetí společnosti TRW Automotive rozrostl počet lokací koncernu ZF v ČR celkem na devět závodů s více než 3000 zaměstnanci. * Proč jste si vybrali právě Plzeň a jaké zde máte zkušenosti? Velmi důležitým faktorem pro výběr lokality pro nás byla blízkost Západočeské univerzity v Plzni. Naše očekávání se naplnila. VČeské republice se setkáváme s kvalitním technickým vzděláním na vysokých školách a motivovanými mladými lidmi a zatím senámdaří pokrývat naši stále rostoucí poptávku po nových pracovnících. * Čím se ZF Engineering Plzeň konkrétně zabývá a jaké jsou vaše další plány? ZF Engineering Plzeň poskytuje služby v oblasti vývoje a testování pro celý koncern a jeho divize. Khlavním činnostem patří zejména vývoj a testování softwaru, jakož i vývoj a posuzování mechatronických komponentů. Vývoj výrobků je konstrukčně podporován 3D modelováním, výpočty a 2D detailováním. Kromě toho disponujeme vlastní výrobou prototypů pro plastové a mechatronické komponenty. Spektrum poskytovaných služeb uzavírají klimatické testování a testování životnosti. Od letošního roku přibyla k 3D tiskárnám pro sádru a plast také nová 3D tiskárna na kovové materiály. * Kolik zaměstnanců v plzeňském vývojovém centru pracuje? Aktuálně máme zhruba 270 zaměstnanců. Do roku 2017 by mělo vzniknout přibližně dalších 130 nových pracovních míst. Vzhledem k narůstajícímu počtu vývojových zakázek z centrály koncernu a jeho divizí rozšiřujeme náš tým o zhruba 60 nových pracovníků ročně.


18

* Jaké kvalifikace hledáte? V naší firmě najdou uplatnění schopní SW vývojáři,SW testeři, také design konstruktéři a FEM specialisté. Absolventům nabízíme zaškolovací programy, ale hledáme také inženýry se zkušenostmi. Zásadními požadavky jsou pro nás chuť k seberozvoji, samostatnost a proaktivní přístup. Klademe důraz na samostatnost a ochotu převzít zodpovědnost. * Firmy si stěžují na nedostatek technických pracovníků. Máte podobné zkušenosti? Na trhu práce je v současné době stále složitější najít kvalifikované pracovníky. Zatím těžíme z blízkosti Západočeské univerzity v Plzni, která vzdělává budoucí inženýry a další vysoce kvalifikované odborníky. Problémem je ale snižující se počet absolventů (elektro)technických studijních oborů. Uvítali bychom proto užší spolupráci se ZČU v Plzni nebo případně dalšími technickými vysokými školami. * Jak podporujete technické vzdělávání v současné době? Ve spolupráci s vysokými školami nabízíme speciální přednášky a řadu možností vstupu do profesního života. Nadaným studentům poskytujeme stipendia, dále se studenti mohou seznámit s naší činností prostřednictvím časově omezeného zaměstnání, které přizpůsobujeme jejich požadavkům. Podílíme se také na společných aktivitách s Česko-německou obchodní komorou, Sdružením automobilového průmyslu a TIP. * Co je pro absolventa technického oboru důležité? Důležité je, aby zaměstnanci byli samostatní a zodpovědní, uměli sami rozpoznat a vyřešit problémy a zároveň neztrácet kvalitu a efektivitu vlastního výkonu. S vysokoškolským diplomem vzdělávání v žádném případě nekončí. V oblasti vývoje je to teprve začátek úspěšného profesního života. I v rámci technických oborů je velmi důležité věnovat se studiu cizích jazyků. Například naším firemním jazykem je angličtina, ale vzhledem k tomu, že mateřská společnost sídlí v Německu, je znalost němčiny velkou výhodou. * Co uchazečům nabízíte? Společnost ZF je považována za spolehlivého zaměstnavatele, který nabízí možnost trvalého profesního růstu. Přitom je pro nás důležité přizpůsobit zaměstnanecké benefity mezinárodním standardům koncernu a pokračovat v myšlence „One-global- ZF“. I díky tomu jsme jako zaměstnavatel atraktivní. Nabízíme zajímavou pracovní náplň, důkladné zaškolení, bezpečné a moderní pracovní prostředí, dobré platové ohodnocení v závislosti na výkonu, zaměstnanecké výhody, mezi něž patří nová firemní kantýna i jazykové kurzy. Pracovní doba je sice uzpůsobena povaze firmy, ale je pružná a funguje na základě salda. Dalšími benefity jsou třeba roční podíl na hospodářském výsledku firmy, 25 dní dovolené i zajímavý měsíční příspěvek na dopravu. Studentům vyšších ročníků nabízíme možnost stipendia nebo praxe ve firmě během studia. Foto popis| Ředitel Mathias Eickhoff a nová sedmipatrová kancelářská budova společnosti ZF Engineering Plzeň. Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Příloha - Technické vzdělávání; 54 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Příloha - Technické vzdělávání; 54 Publikováno| Domažlický deník; Příloha - Technické vzdělávání; 54 Publikováno| Chebský deník; Příloha - Technické vzdělávání; 54 Publikováno| Karlovarský deník; Příloha - Technické vzdělávání; 54 Publikováno| Klatovský deník; Příloha - Technické vzdělávání; 54 Publikováno| Rokycanský deník; Příloha - Technické vzdělávání; 54 Publikováno| Sokolovský deník; Příloha - Technické vzdělávání; 54 Publikováno| Tachovský deník; Příloha - Technické vzdělávání; 54 ID| 7fdb7d80-c9d5-48a9-acaf-5d7ed3167d5e


19

Technický týdeník

Akademie věd předala deseti vědcům titul doktor věd 3.11.2015

Technický týdeník str. 20 Veletrhy/věda Univerzita Pardubice

V těchto dnech převzalo z rukou předsedy AV ČR Jiřího Drahoše diplomy doktora věd 10 nových nositelů. Vědecký titul doktor věd (ve zkratce DSc.) uděluje Akademie věd ČR již od roku 2003, kdy vláda ČR schválila úpravu Stanov AV ČR obsahující též ustanovení o vědeckém titulu. Tento titul je udělován vědeckým osobnostem jako výraz jejich zvláště vysoké vědecké kvalifikace prokázané vytvořením závažných, vědecky originálních prací, důležitých pro rozvoj bádání v určitém vědním oboru a charakterizujících vyhraněnou vědeckou osobnost. Vědecký titul uděluje AV ČR na základě rozhodnutí Vědecké rady AV ČR, které je podloženo výsledky náročného řízení. Komplexní posouzení osobnosti vědeckého pracovníka zabezpečují odborně vysoce kvalifikované komise, jejichž členy jsou specialisté z ústavů AV ČR a vysokých škol, a nejméně tři oponenti. Takovéto posouzení je zárukou vědecké kvality nabyvatele titulu, které nemůže být nahrazeno pouhým automatickým hodnocením scientometrických ukazatelů. Vědecký titul doktor věd představuje v současnosti v České republice nejvyšší vědeckou kvalifikaci v profesní kariéře vědce. Akademie věd ČR z uvedených důvodů stále usiluje o právní zakotvení tohoto vědeckého titulu v legislativě České republiky. Do 18. června 2015 udělila Akademie věd ČR 125 těchto titulů. PROFILY NOVÝCH DOKTORŮ VĚD: Ing. Filip Šroubek, Ph. D., DSc., pracovník Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR. Obhájil svou disertační práci na téma Multichannel Blind Image Restoration před komisí Informatika a kybernetika a získal vědecký titul doktor fyzikálně-matematických věd. Doktor Šroubek se dlouhodobě zabývá všemi aspekty digitálního zpracování obrazu. Ve své disertaci prezentoval vlastní přístup k problematice, který znamená přínos pro teorii zpracování obrazu a její aplikace. Prof. RNDr. Jaroslav Peregrin, CSc., DSc., pracovník Filosofického ústavu AV ČR. Obhájil svou disertační práci na téma Inferentialism před komisí Filozofie a získal vědecký titul doktor sociálních a humanitních věd. Profesor Peregrin patří ke klíčovým osobnostem české filozofie a logiky a na mezinárodní scéně je jedním z nejvýznamnějších představitelů filozofického programu známého jako inferencialismus. Doc. RNDr. Jiří Spurný, Ph. D., DSc., působí na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze. Svou disertační práci s názvem Perfect mappings and their applications in the theory of compact convex sets obhájil před komisí Matematická analýza a příbuzné obory a získal vědecký titul doktor fyzikálněmatematických věd. Docent Spurný patří k předním odborníkům v deskriptivní teorii množin. Dosáhl významných výsledků týkajících se Bairových tříd funkcí, kompaktních konvexních množin, Choquetovy teorie a integrálních reprezentací. Ing. Kamil Lang, CSc., DSc., pracovník Ústavu anorganické chemie AV ČR. Obhájil svou disertační práci pod názvem Singlet oxygen producing sensitizers: from molecular photophysics to photofunctional materials před komisí Anorganická chemie a získal vědecký titul doktor chemických věd. Doktor Lang je respektovaným odborníkem s vysokou mezinárodní reputací v oboru fotosenzitizovaných reakcí. Svou prací přispěl k rozvoji tohoto oboru a rozšířil jeho dosah. Studiem fotosenzitizovaných reakcí obohatil tento obor o základní poznatky a na jejich základě navrhl a vyzkoušel řadu nových materiálů s prokázanými desinfekčními, baktericidními a virucidními účinky. Ing. Pavel Izák, Ph. D., DSc., pracovník Ústavu chemických procesů AV ČR. Obhájil svou disertační práci na téma Separation of Fluids by Nonporous Membranes před komisí Chemické inženýrství a získal vědecký titul doktor chemických věd. Disertační práce doktora Izáka se detailně zabývá separací kapalin, plynů a organických par přes neporézní polymerní membrány. V práci je zdůrazněn případný aplikační potenciál iontových kapalin a vodní kondenzující membrány v praxi. Ing. Alexander B. Shick, CSc., DSc., pracovník Fyzikálního ústavu AV ČR. Svou disertační práci na téma Electronic structure theory of complex actinide materials with strong coulomb interactions obhájil před komisí Fyzika kondenzovaných systémů a získal vědecký titul doktor fyzikálně-matematických věd. Doktor Shick je dlouholetým a erudovaným pracovníkem v oboru teorie kondenzovaného stavu se zaměřením na elektronovou strukturu pevných látek. Zabývá se zejména systémy obsahujícími těžké prvky, k jejichž popisu je nutná relativistická elektronová teorie, a systémy vykazujícími silné elektronové korelace, k jejichž teoretickému popisu nepostačují běžně používané variace metody středního pole. Zásadním původním příspěvkem pana doktora Shicka k pokroku v této


20

oblasti je rozvinutí a úspěšná aplikace teoretických metod kombinujících aproximaci lokální hustoty s osvědčenými modely pro silně korelované elektrony. Doc. RNDr. Stanislav Hencl, Ph. D., DSc., působí na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze. Svou disertační práci s názvem Lectures on mappings of finite distortion obhájil před komisí Matematická analýza a příbuzné obory a získal vědecký titul doktor fyzikálněmatematických věd. Vědecká práce docenta Hencla se týká oblastí, jako je matematická analýza, geometrická teorie funkcí, variační počet a prostory funkcí. Docent Hencl patří k předním odborníkům v oboru parciálních diferenciálních rovnic. Dosáhl významných výsledků v oblasti nelineární elasticity, které vyžadují velké znalosti z funkcionální analýzy, prostoru funkcí a harmonické analýzy. PhDr. Robert Šimůnek, Ph. D., DSc., pracovník Historického ústavu AV ČR. Obhájil svou disertační práci pod názvem Reprezentace české středověké šlechty před komisí Obecné a české dějiny a získal vědecký titul doktor historických věd. Práce založená na interdisciplinárním přístupu představuje rekonstrukční pokus (limitovaný dochovanými prameny) o pohled do mentality středověkého člověka. Ve své odborné činnosti se doktor Šimůnek zaměřuje jednak na dějiny středověku (šlechtická sebereflexe a reprezentace, dějiny měst, sociál ní dějiny), jednak na historickou geografii (vývoj územně správních a sídelních struktur, historická topografie, dějiny krajiny, historická ikonografie). Prof. PhDr. Dalibor Tureček, CSc., DSc., působí na Filozofické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Disertační práci České literární romantično obhájil před komisí Dějiny literatury a literární vědy a získal vědecký titul doktor filologických věd. Disertace České literární romantično: Synopticko-pulzační model kulturního jevu je výsledkem autorova dlouhodobého výzkumu i pedagogického působení. Hlavním výstupem výzkumu je alternativní model českého literárního romantismu, založený na procesuální filozofii, na synoptickopulzačním přístupu prof. Petera Zajace a na obecné teorii modelování. RNDr. Drahomír Hnyk, CSc., DSc., pracovník Ústavu anorganické chemie AV ČR. Obhájil svou disertační práci s názvem Molecular Structure of Free Boron and Gallium Clusters před komisí Anorganická chemie a získal vědecký titul doktor chemických věd. Doktor Hnyk náleží k předním odborníkům v oboru studia strukturní chemie molekulárních klastrů, kombinujícího experimentální a kvantově chemické výpočetní metody. Jeho práce přinášejí především originální řešení struktur řady nově připravených boranových a gallitých klastrů, které vedle teoretického přínosu představují základ pro praktickou aplikaci těchto sloučenin v mikroelektronice, molekulární elektronice a v případě boranových klastrů také při léčbě zhoubných onemocnění. Práce doktora Hnyka přispívají k rozvoji oboru a jsou vysoce oceňovány mezinárodní vědeckou komunitou. Komplexní posouzení osobnosti vědeckého pracovníka zabezpečují odborně vysoce kvalifikované komise, jejichž členy jsou specialisté z ústavů AV ČR a vysokých škol, a nejméně tři oponenti. Foto popis| Xantypa

Moje příští knížka bude o porodních babách 30.10.2015

Xantypa str. 84 Historička Univerzita Pardubice

Pavlína Kouřová

Milena i Lenderová Specializací historicky Mileny Lenderové je 19. století, jeho každodenní život. Zajímá ji především tehdejší ženský a dětský svět. Má nejen hluboké znalosti, ale i dar poutavě psát a dokáže svými knihami oslovit jak kolegy vědce, tak i širokou veřejnost. Naposledy zaujala knihou VŠE PRO DÍTĚ! VÁLEČNÉ DĚTSTVÍ 1914-1918. Po jejím přečtení si naplno uvědomíme, jak drasticky zasáhla první světová válka do života těch nejmenších a co všechno museli naše prababičky a pradědečci před sto lety vydržet a zvládnout. * Vaše kniha RADOSTNÉ DĚTSTVÍ? DÍTĚ V CECHÁCH DEVATENÁCTÉHO STOLETÍ, kterou jste napsala společně s Karlem Rydlem, je průkopnická. A nedávno vám vyšla další - VŠE PRO DÍTĚ!, v níž společně s kolegy


21

Martinou Halířovou a Tomášem Jiránkem popisujete, jak žíly děti za první světové války. Dějinami dětství se u nás do té doby nikdo hlouběji nezabýval. Přitom je to nesmírně zajímavé téma. inspirovali jste se v zahraničí? Velkou inspirací nám byla kniha francouzského historika Philippa Ariěse DĚTSTVÍ ZA STARÉHO REŽIMU, která vyšla už v roce 1960, byla přeložena do němčiny a angličtiny a vzbudila mimořádný ohlas. Ariěs prohlásil, že schopnost společnosti vnímat specifika dětství se rodila až v 17. století a zesílila ve stoletích následujících, kdy dochází k převratným změnám ve vnímání dítěte. V 19. století už je dětství vnímáno jako důležitá etapa v životě člověka, ve 20. století se dítě stalo skutečným středobodem rodiny, smyslem lidské existence. Předtím podle něj byly děti spíš jen trpěné, emocionální vztahy v rodině nemohly být nijak zvlášť rozvinuté i vzhledem k vysoké dětské úmrtnosti. Mně se moc líbila jeho práce s prameny, využíval totiž nejen ty listinné a tištěné, pramenem pro něj bylo i oblečení, předměty každodenního používání, obrazy, náhrobky... * Pojďme k vašim výzkumům a začněme příchodem dítěte na svět. Do kdy se u nás rodilo doma? Doma se rodilo hodně dlouho, ještě po druhé světové válce. Já jsem ročník 1947 a narodila jsem se ještě doma, moje o dva roky mladší sestra přišla na svět už v porodnici. Důležitým předělem bylo přijetí Zákona o národním pojištění v dubnu 1948. Řekla bych, že od té doby začal být porod až násilně medikalizován. Matky byly masivně přesvědčovány, že rodit v porodnici je výhra. Ona totiž porodnice byla ještě v 19. století vnímána jako něco nepatřičného, kam chodí rodit sociální případy, nejchudší ženy, svobodné matky anebo zámožné ženy, které chtějí porod utajit a dítěte se zbavit (v porodnicích za tímto účelem existovalo tajné oddělení). Podle všeobecného přesvědčení by slušná žena do porodnice nešla, rodilo se doma za pomoci porodní báby. Až za první republiky to začalo být běžnější, ale samozřejmostí se porod v porodnici stal až v padesátých letech minulého století. * Byla nějaká možnost, jak zachránit nedonosené dítě, když ještě nebyly inkubátory? Porodní báby si pomáhaly tím, že strčily dítě do mírně vyhřáté trouby, u nedonošeného miminka je důležité udržet stálou teplotu. Například herec Josef Bek, který byl ročník 1918, ve svých pamětech píše, že se narodil jako nedonošený a že ho bába šoupla do trouby, říkalo se, že se děti dopékají. Ale pokud se dítě narodilo hodně předčasně, s nízkou porodní váhou, lidé ani neočekávali jeho záchranu, brali to jako neštěstí, které se prostě stalo. Ještě první česká lékařka Anna Bayerová ve své knize ŽENA LÉKAŘKOU Z počátku 20. století píše, že jenom dítě, které se narodí v osmi měsících, lze při velmi svědomité péči zachránit, mladší ne. Koncem 19. století se objevuje jakýsi předchůdce inkubátoru, říkalo se mu umělá kvočna. Byla to taková uzavřená postýlka s dvojitým opláštěním, v němž byla teplá voda, která se musela neustále vyměňovat, aby nevystydla. * Z literatury známe pojem kojná. Kdo byly tyto ženy a byl to častý jev, že dítě nekojila jeho vlastní matka, ale pořídila mu kojnou? Kojná byla samozřejmostí v zámožných rodinách, ale braly si ji i rodiny středostavovské a rodiny řemeslníků. Příručky pro porodní báby dokonce obsahovaly pokyny, jak má porodní bába působit, aby rodina vybrala vhodnou kojnou. A zjistili jsme, že u porodnice a nalezince byla i agentura, která zprostředkovávala odchod kojných do rodin. * Kojná tedy kojila svoje dítě a pak ještě jedno či dvě cizí? Ne, ne, kojila vždy jen jedno dítě. Své odstavila, to si matky vždycky přály, aby kojila jen jej ich dítě. * A dítě té kojné? To buď zůstalo v nalezinci, nebo ho odchovali její rodiče nebo jiní příbuzní na ředěném kravském mléce. Takové dítě pak bývalo ve srovnáním s tím kojeným hubeňoučké. * Dělat kojnou bylo finančně natolik výhodné, že matka kvůli tomu opustila vlastní dítě? Nikde jsem nenašla, kolik dostávaly, myslím si, že zase tolik ne, ale měly plné zaopatření, a protože v zájmu rodiny, která si je najímala, bylo, aby jejich dítě prosperovalo, tak je velmi dobře živila. V příručkách pro porodní báby jsou instrukce, co má kojná jíst, že má mít maso a dvakrát denně žejdlík piva, protože se předpokládalo, že pivo podporuje mlékotvorbu. Že se s ní má zacházet dobře, že má spávat vedle dítěte, ale ne na podlaze, prostě byla to taková královna mezi služkami. Kojné najdeme i v chudém dělnickém prostředí, ale tam to vypadalo jinak: někdy se ženy z jedné fabriky, které porodily ve stejnou dobu, mezi sebou dohodly, že jedna z nich bude kojit všechny děti a ostatní se vrátí po šestinedělí zpátky do práce a budou jí přispívat.


22

* Kdy se začal počet dětí v rodinách plánovat? A platilo, že čím chudší a méně vzdělaná rodina, tím více dětí měla? Hodně dětí měla vždy šlechta. Třeba Pavlína ze Schwarzenbergu, kterou jsem se zabývala (kniha TRAGICKÝ BÁL. ŽIVOT A SMRT PAVLÍNY ZE SCHWARZENBERGU), měla devět dětí, a to bylo naprosto běžné, šlechtické rodiny mívaly kolem deseti dětí. První syn se stal dědicem, druhý šel do armády, třetí do církve, dcery se vdaly, ale ne všechny, vždy tak dvě zůstaly svobodné, protože už nebylo na věno. Nikdo se tomu nevzpíral, tak to prostě bylo nastaveno. A pak měla hodně dětí chudina. K regulaci početí docházelo nejdříve ve vzdělaných vrstvách a hlavně v takových, které byly závislé na platu. To znamená v rodinách soukromých a státních úředníků nebo třeba středoškolských profesorů. Církev povolovala jen zdrženlivost a je pravda, že předepsané zdrženlivosti bylo hodně, protože měla být zachovávána během všech velkých církevních svátků a půstů, ale na druhou stranu každý velký církevní svátek končil v hospodě, tak bych na tu zdrženlivost zase tolik nesázela. Vzdělané vrstvy přece jen měly i jiné zájmy než plodit potomky a také došly k tomu, že si řekly: dobře, já budu mít míň dětí, je to sice hřích bránit početí (především se počítaly plodné a neplodné dny, ale na základě velmi nepřesných představ, a praktikovala se přerušovaná soulož), ale zase dětem budu moct poskytnout lékařskou péči a vzdělání. Omezování počtu dětí se dá u nás pozorovat od čtyřicátých let 19. století. * Dnes už je to lepší, ale ještě když jsme se já a moje dvě sestry v sedmdesátých a osmdesátých letech narodily, nesl to táta těžce, protože si přál syna. Proč bývalo narození dcery zklamáním? My jsme taky byly tři holky, taky byl táta zklamaný, ale pak nás měl hrozně rád. To zklamání tam bývalo vždycky, protože syn dědil jméno, majetek a počítalo se s tím, že právě on se postará o staré rodiče. Navíc kluk přišel levněji, i když šel studovat. Z memoárů víme, jak studenti tehdy dokázali žít skromně, ale dívce museli rodiče dát věno, jinak by se nevdala na své úrovni, a také ji museli hlídat, aby se někde nezapomněla. Ale obecně nelze říci, že by dcery byly odstrkovány a nemilovány, vezměte si takového knížete Metternicha, který měl ze začátku jen dcerky a zbožňoval je. Když některá zemřela, byl z toho zoufalý. Nebo voják a velký vlastenec a propagátor vodoléčby a vegetariánství baron Friedberg-Mírohorský - žena mu ze začátku také rodila jen samá děvčátka a on z nich byl celý paf, popisuje, jak jsou nádherná... * A co jména, podléhala módním vlnám? Dávala se jména světců, oblíbená byla i jména panovnická. O široké oblibě císaře Josefa II. svědčilo, že skoro co Cech, to Pepík, bylo také hodně Terezek a Františků podle císařovny Marie Terezie a císaře Františka Josefa. Když se objevily obrozenecké RUKOPISY, přišla do módy ona údajně slovanská jména v nich uvedená, panslavismus ovlivňoval volbu jmen. Za první republiky pak Malá dohoda přinesla popularitu jugoslávských jmen jako Milena, Milan nebo Dušan. A samozřejmě jména vždy také podléhala rodinné tradici. * Dávalo se dítěti jméno po zesnulém sourozenci? To bylo tak půl na půl. V některých rodinách se dávalo a uctívala se tak památka toho zemřelého dítěte, v jiných ne, ze strachu, aby se tragický osud nezopakoval. A pak ve šlechtických rodinách, kde děti měly vždy více jmen, u holčiček bývalo to první stejné: Marie Eleonora, Marie Pavlína, Marie Berta, Marie Karolína; například v již zmíněné rodině Pavlíny ze Schwarzenbergu bylo asi šest Marií, ale říkalo se jim druhým jménem. První jméno bylo podle Panny Marie a vyjadřovalo víru v její ochranu. * Posuňme se v čase vývoje dítěte i doby. Kdy vznikly první školky? Jejich kolébkou je západní Evropa a jejich vznik souvisel s industrializací. Prvním smyslem opatroven (předchůdkyní školek) ovšem nebyla systematická cílená předškolní výchova, ale doslova záchrana dětí, jejichž oba rodiče museli pracovat a ony zůstávaly bez dozoru, hrozilo jim nebezpečí úrazu nebo se ztrácely. První opatrovny nejdříve vznikaly v průmyslových městech v Anglii, Belgii a Francii, první v rakouských zemích byla otevřena v Pešti, pak teprve ve Vídni a v polovině třicátých let 19. století osvícený hrabě Chotek vydal pokyn, že i u nás se mají zakládat opatrovny malých dítek. Začaly vznikat v Praze, Hradci Králové, Plzni a v dalších městech. Způsob výchovy v nich v podstatě kopíroval výuku v prvních třídách. Byl tam učitel, několik pěstounek a děti se učily číst, psát, počítat a modlit. Je zajímavé, že původní záměr byl dobročinný. Když jsem se zabývala opatrovnou v Hradci Králové, zjistila jsem ale, že tam to byla prestižní vlastenecká záležitost, protože to bylo v době, kdy v Hradci působila královohradecká vlastenecká družina, takže u zrodu opatrovny stál kromě krajského hejtmana Václav Kliment Klicpera, který tam tenkrát učil, a nakladatel Jan Hostivít Pospíšil. A když se podíváte na složení dětiček, tak do opatrovny chodily třeba děti krajského hejtmana, lékaře nebo lékárníka, jejichž maminky určitě nechodily do práce. Řady opatroven se ujaly jeptišky, školské sestry de Notre Dame, alžbětinky, voršilky, které byly


23

celkem přístupné novým výchovným metodám a trendům. A potom se v Praze do tohoto úsilí vložila Marie Riegrová, rozená Palacká, která se vyjádřila, že specifika předškolního věku jsou taková, že vyžadují zvláštní předškolní péči a že děti už od tohoto věku je možné vést k vlastenectví, že to budou české instituce a bude se jim říkat mateřské školy s ohledem na Komenského. První jesle vznikly kolem roku 1840 ve Francii, u nás v českém prostředí s nimi přišla zase právě Marie Riegrová, v německém vznikaly dříve. * Do jeslí se dávaly děti od kolika měsíců? Od jednoho roku, s hrůzným modelem od čtyř měsíců přišel až socialismus. * Stejně tak jako s týdenními jeslemi, kam se děti dávaly v pondělí ráno a vyzvedávaly se v sobotu odpoledne? Ano, a mám na ně osobní vzpomínku. Já jsem zářijová, tak jsem nemohla jít v roce 1953 do první třídy v Hradci Králové, protože tam byly třídy nacpané, a chodila jsem do školy v Jablonci nad Nisou, který byl po válce odsunem vylidněný. Babička tam vařila v jeslích a já jsem vždycky po škole chodila za ní. Miminka tam byla celý den vyšoupnutá v postýlkách na terase a já jsem se s nimi chodila mazlit. Sestry si jich všimly, jen když je šly krmit, krmily dvě najednou lahví přes mříže postýlky, že by je vzaly do náruče, to ani náhodou, zkontrolovaly plínu, a to bylo všechno. Naštěstí týdenní jesle v šedesátých letech zrušili. Děti v nich totiž byly hodně nemocné a zjistilo se, že to, co se vyplácí matkám jako pojištění za ošetřování nemocného, je více než to, co ty ženy dají státu tím, že pracují. * Jak to bylo doma a ve škole s tělesnými tresty, byly časté? Byly. Až do Hasnerovy školské reformy, do roku 1870, byly přípustné i ve škole. Hasnerova reforma je jednoznačně zakázala, ale řekla bych, že na to učitelé nedbali, nás tedy ještě pan učitel v první a druhé třídě řezal. A v rodině? Rodinná výchova byla daleko přísnější než dnes, i děti v šlechtických a měšťanských rodinách, o to víc v těch nezámožných, měly mnoho pracovních povinností, pevný denní řád, přísně nastavené mantinely, co se smí a nesmí, respektovaly desatero přikázání, ctily otce svého a matku svou, rodičům vykaly. Fyzické tresty se používaly i ve šlechtických rodinách, kde se jimi ale neobtěžovali urození rodiče, vykonávali je vychovatelka, vychovatel, preceptor nebo učitelka. V pozůstalosti mladičké Gabriely ze Schwarzenbergu, což byla dcera Karla II. a vnučka maršálka, jsem našla v jejím náčrtníku vyobrazenou chůvu, jak na ruce drží nějaké dítě a vyplácí ho. A Schwarzenbergové, to byla nějaká rodina! A řekla bych i velmi osvícená, maminky tam četly Rousseaua. Ale chůvy dětem nařezaly. Například Karolína Světlá vzpomíná, jak byly děti krutě trestány, zavírány do temných komor, jak klečely na polínku s předpaženýma rukama. I když se dobová pedagogika proti tomu ozývala, stále platilo, že metla vyhání děti z pekla. Samozřejmě první trestající instancí byla matka, která byla s dětmi pořád, obvykle se to odbylo nějakým štulcem, pohlavkem, ale tím skutečně trestajícím ramenem byl otec. Sice skoro nebyl doma, přicházel až večer, ale když se řeklo „počkej, až to řeknu tátovi", nastal doma pořádek. To platilo ještě za mě. * Zastavme se ještě u vaší zatím poslední knihy, v níž spolu s kolegy popisujete, co prožívaly děti za první světové války. Uvádíte, že z mužů, kteří museli narukovat, mělo 76 procent nezletilé děti. Mnohým z těchto dětí se otec z války nevrátil. Existovalo už tehdy něco jako psychologická pomoc, pracoval někdo s těmito dětmi, aby se s tragickou zprávou dokázaly vyrovnat? Pomoci psychologů se nedostávalo ještě ani dětem za druhé světové války. Funkci utěšitele měl pan farář a u školních dětí často pan učitel nebo možná ještě častěji paní učitelka. Oni ani psychologové v té době nebyli, jen psychiatři, a od těch bylo lepší se držet dál. Ta tragická zpráva vedle velké bolesti přinášela také doslova ekonomickou katastrofu, protože padl živitel. Zvláště pokud měla žena několik malých dětí, k tomu byla ještě mnohdy těhotná, na domku vázla hypotéka, tak to bylo opravdu hrozné. Děti musely velmi tvrdě pracovat a matkám pomáhat. Ráno, ještě za tmy, si musely jít stoupnout do fronty. Poté, co přišly ze školy, musely pracovat na poli nebo se staraly o domácnost a mladší sourozence, zatímco matka pracovala nebo sháněla jídlo a otop. Zažívaly zimu, hlad, byly podvyživené, koncem války už se vařilo z nejrůznějších náhražek, děti po tomto jídle zvracely, trpěly průjmy. V Časopise lékařů českých tehdy nějaký lékař napsal, a já jsem tento citát dala do naší knihy, že v Cechách už nevidíte děti, jen malé ustarané lidičky. Tato generace válečných dětí musela být hodně samostatná, musela se naučit samostatně rozhodovat a s mnoha věcmi se vyrovnat. Smutné je, že strašně stouplo prostituční chování, někdy už matky nevěděly, jak sehnat prostředky na jídlo, ošacení, a tak se prodávaly - a děti to viděly. Za války si děti, jak vyplývá z pamětí, začaly vážit školy. Stala se pro ně něčím, co není samozřejmé, protože jednou nebyla kvůli nedostatku uhlí, jindy v ní byli ubytováni uprchlíci nebo byla zabrána na lazaret, onehdy do ní zase nemohly jít, protože musely zastoupit matku... Paradoxním vítězstvím války bylo, že se začalo kojit. Kojné za války vůbec nebyly. Rodina se totiž sotva sama najedla, natož aby mohla dobře živit kojnou.


24

* Jakou další knihu chystáte? O porodních bábách. Chceme toto nesmírně zajímavé téma pojmout od tereziánských reforem až do současnosti. Nebudeme samozřejmě odpovídat na otázku, zda je lepší porod doma nebo v nemocnici, protože to by nás jedna nebo druhá strana ukamenovala, ale chceme nastínit, jak vlastně došlo k medikalizaci porodu, a takéjaká ta porodní bába sama o sobě byla zajímavá persona. Vždyť to byla první ženská profese, kde byla nařízena kvalifikace, a která byla regulována zákonem. Objevila jsem zatím dvanáct knížek, které si jednotlivé báby o porodech vedly, nejstarší mám z roku 1842, ta patřila sestřenici Karla Havlíčka Borovského, ta nejnovější končí v šedesátých letech minulého století, kdy už si ji ta paní psala jako porodní bába v porodnici. Tyhle knížky jsou už velká vzácnost, kdybyste na nějaké narazila, nebo někdo z čtenářů Xantypy, dejte mi, prosím, vědět, moc nám ve výzkumu pomohou. * Povídaly jsme si o dějinách dětství. Dovolte mi zeptat se na závěr, jaké bylo to vaše? Narodila jsem se v Kostelci nad Orlicí, krásném městě spojeném s rodem Kinských. Když mi byly čtyři roky, přestěhovali jsme se do Hradce Králové, do města, které mám hrozně ráda a které k historii, myslím, přímo inspiruje. Za dva roky mi bohužel umřela maminka. Tatínek se podruhé oženil, ale přece jenom vlastní maminka je vlastní maminka. Ale zase jsem měla takový dobrý základ, že se nedám. Mám v sobě nějakou rezistenci a přesvědčení, že když nejde o život, tak nejde o nic. • *** Deníky porodních babiček jsou už velká vzácnost kdybyste na nějaké narazila, nebo někdo z čtenářů xantypy, dejte mi, prosím, vědět, moc nám ve výzkumu pomohou. Matky byly masivně přesvědčovány, že rodit v porodnici je výhra. Ona totiž porodnice byla ještě v 19. století vnímána jako něco nepatřičného, kam chodí rodit sociální případy, nejchudší ženy, svobodné matky. Prof. MILENA LENDEROVÁ * 25. záři 1947 v Kostelci nad Orlici působí v Ústavu historických věd Filozofické fakulty Univerzity Pardubice. Specializuje se na výzkum každodennosti 19. století, dějiny žen a dějiny dětství a také na historii česko-francouzských kulturních vztahů v 18. a 19. století. Je autorkou nebo spoluautorkou řady knih, např. K HŘÍCHU I K MODLITBĚ, ŽENA V MINULÉM STOLETÍ (1999), „CHYTILA PATROLA" ANEB PROSTITUCE V CECHÁCH CÍSAŘSKÝCH I REPUBLIKÁNSKÝCH (2002), TRAGICKÝ BÁL ANEB ŽIVOT A SMRT PAVLÍNY ZE SCHWARZENBERGU (2004), RADOSTNÉ DĚTSTVÍ? DÍTĚ V ČECHÁCH DEVATENÁCTÉHO STOLETÍ (2006), A PTÁŠ SE, KNÍŽKO MÁ... ŽENSKÉ DENÍKY 19. STOLETÍ (2008), Z DĚJIN ČESKÉ KAŽDODENNOSTI, ŽIVOT V 19. STOLETÍ (2009), DCERA NÁRODA? TŘI ŽIVOTY ZDEŇKY HAVLÍČKOVÉ (2013), TĚLO MEZI MEDICÍNOU A DISCIPLÍNOU. PROMĚNY LÉKAŘSKÉHO OBRAZU A IDEÁLU LIDSKÉHO TĚLA A TĚLESNOSTI V DLOUHÉM 19. STOLETÍ (2014) A VŠE PRO DÍTĚ! VÁLEČNÉ DĚTSTVÍ 1914-1918 (2015). Rodinná vychová byla daleko prísnejší nez dnes. Fyzické tresty se používaly i ve šlechtických rodinách, kde se jimi ale neobtěžovali urození rodiče, vykonávali je vychovatelka, vychovatel, preceptor nebo učitelka. Foto popis| Císař František Josef I. v roce 1904 s dětmi svého synovce Františka Ferdinanda d'Este, z nichž o deset let později sarajevský atentát udělal sirotky. Foto popis| Instruktážní obrázek nazvaný Jak dítě se uchopiti nemá z knihy ŽENA LÉKAŘKOU Z TOkU 1 9 07 Foto popis| Na procházce v pražském parku, 1926. Ukázka dobové módy a dětských hraček Foto popis| Kufřík porodní báby. Katalog firmy Waldek a Wayne, 1905 Foto popis| Plenkové kalhotky... Foto popis| Ilustrační obrázek ke kapitole o porodu v knize ŽENA LÉKAŘKOU z roku 1907 Foto popis| Polštář k nošení novorozence (M - žíněnka, U - gumová podložka) neboli tzv. zavinovačka amerického typu Foto autor| foto archív autorky, Petra Kubáta, Marie Brožové a zámku Konopiště, repro z knihy žena lékařkou


25

zdn.cz

Počty odcházejících mladých lékařů do ciziny se pět let nezvyšují 2.11.2015 ČTK

zdn.cz str. 0 Z domova Univerzita Pardubice

Počty lékařů odcházejících do zahraničí do roka od promoce se posledních pět let nezvyšují a drží se do deseti procent z celkového počtu absolventů. Zájem o ně, stejně jako o studium na českých i slovenských lékařských fakultách, je ze všech zemí EU. Svědčí to o tom, že kvalita studia je špičková, uvedli děkani na sjezdu lékařských fakult v Plzni. Problémem příštích let ale může být podle nich nedostatek pedagogů. Jejich platy jsou podle děkanů dramaticky podhodnocené, což se týká všech kategorií od asistentů po profesory. „Hodnocení učitelů na lékařských fakultách by mělo být v relaci k dalším profesím v republice. Když asistent na vysoké škole, tedy na nejnižší pedagogické hodnosti, má pracovat za 18.000 korun hrubého, tak je to k vážnému zamyšlení,“ řekl ČTK děkan 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy Aleksi Šedo. Ti, kteří učí na lékařských fakultách, jsou podle něj lidé s velkým potenciálem a řada z nich pracuje na vědeckých projektech a mají částečné úvazky v klinických oborech. Největším problémem je dlouhodobě se snižující rozpočet fakult, který se odvíjí od dotací státu na studenty. „Výuka u nás hodně stojí na entusiasmu pedagogů a v některých oborech už je velmi obtížné sehnat učitele, protože jim to prostě nestojí za to,“ řekl Šedo. Některé předměty v medicíně podle něj učí řada lidí, kteří nemají žádnou klinickou praxi. Nástupní plat mladého lékaře v Německu je zhruba čtyřnásobný proti ČR, kde je 20.000 až 25.000 korun měsíčně. Nejvíce absolventů odchází do právě do Německa, ale podle děkanů jdou do všech zemí EU, což dokazuje vysokou kvalitu českého vzdělávacího systému. „Peníze jsou sice základem všeho, ale lidi lze lákat i tím, že dělají práci, která je nesmírně zajímá,“ řekl děkan Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni Boris Kreuzberg. Proto ze špičkových pracovišť, jako jsou fakultní nemocnice s novými vědeckými centery, odchází podstatně méně lékařů než z menších nemocnic. Plzeňská fakulta má pětinu zahraničních studentů, tedy 400. „Posledních čtyři pět let roste počet studentů z Bavorska a Saska, jichž je 70 až 80,“ řekl Kreuzberg. Pro fakulty to kromě zdroje doplňkových příjmů znamená prestiž. Cizince si fakulty vybírají velmi pečlivě a jsou to ti nejlepší. Nastavují tak vysokou laťku českým studentům. Na pražské fakultě je podle Šeda do 30 procent zahraničních studentů, nejvíce z Británie, dále z Izraele a pak napříč zeměmi EU. Vinou toho, že se financování lékařských fakult rok od roku zhoršuje, rozšiřují se díky příjmům z cizinců možnosti pro české studenty, řekl Šedo. „Nejde jen o peníze. Naše vláda podporuje návraty lékařů na Slovensko 10.000 a 50.000 eury. Motivací je ale vrátit se do zdravého prostředí pro lékaře i pacienty,“ řekl děkan Lékařské fakulty Univerzity Komenského z Bratislavy Juraj Šteňo. Na jeho fakultě je z více než 3000 studentů 900, kteří se učí v angličtině. Na Slovensku počet odcházejících absolventů klesl díky tomu, že se lékařům zvýšily platy. URL| http://zdravi.e15.cz/denni-zpravy/z-do...u-do-ciziny-se-pet-let-nezvysuji-480313


26

Přehled zpráv

Recommend Documents