Přehled zpráv

Přehled zpráv 1.3.2016 - 1.4.2016 Západočeské muzeum v Plzni 5plus2 Vzácné sbírky čeká převoz ........................................................................................................................................ 5 4.3.2016 5plus2 str. 1 Západočeské muzeum v Plzni LADISLAV VAINDL

Pravěkými predátory byli šavlozubý tygr i pouštní pták ........................................................................................ 6 4.3.2016 5plus2 str. 2 Plzeňsko, Rokycansko a Tachovsko Západočeské muzeum v Plzni LADISLAV VAINDL

Poklad obohatí sbírky muzea .................................................................................................................................... 6 18.3.2016 5plus2 str. 4 Západočeské muzeum v Plzni PETR PRZECZEK

Skautka dostala za puč doživotí................................................................................................................................ 7 24.3.2016 5plus2 str. 5 Západočeské muzeum v Plzni LADISLAV VAINDL

Domažlický deník VYNÁŠELI SMRTKU ................................................................................................................................................... 8 12.3.2016 Domažlický deník str. 5 Region Západočeské muzeum v Plzni

Plzeňské Depo na podzim vystaví normalizační umění ......................................................................................... 8 18.3.2016 Domažlický deník str. 4 Region Západočeské muzeum v Plzni KLÁRA MRÁZOVÁ

Zlatý erb letos zajímaly také mobily ......................................................................................................................... 9 19.3.2016 Domažlický deník str. 4 Region Západočeské muzeum v Plzni (pk)

Hudební rozhledy Smetanovské dny v Plzni ......................................................................................................................................... 10 1.3.2016 Hudební rozhledy str. 5 Rozhovory Západočeské muzeum v Plzni Lenka Bočanova

Chebský deník Bronzový poklad bude součástí nové expozice karlovarského muzea .............................................................. 11 8.3.2016 Chebský deník str. 4 Region Západočeské muzeum v Plzni Lev Havlíček

Plzeňské Depo na podzim vystaví normalizační umění ....................................................................................... 12 18.3.2016 Chebský deník str. 9 Region Západočeské muzeum v Plzni KLÁRA MRÁZOVÁ

Klatovský deník Chudenice navštíví ornitolog .................................................................................................................................. 13 5.3.2016 Klatovský deník str. 2 Klatovsko Západočeské muzeum v Plzni (dk)

Geologii a květenu Chudenicka přiblíží paleontolog a botanik Bureš ................................................................ 13 23.3.2016 Klatovský deník str. 2 Klatovsko Západočeské muzeum v Plzni

NEWTON Media, a.s. © 2016 | [email protected] | www.newtonmedia.cz

1

(dk)

Valy měly zastavit pašeráky, později i tanky ......................................................................................................... 14 30.3.2016 Klatovský deník str. 2 Klatovsko Západočeské muzeum v Plzni DAVID KOJAN

Metro Pravěk byl nelítostný ................................................................................................................................................ 15 3.3.2016 Metro str. 5 Domov Západočeské muzeum v Plzni ČTK

Mladá fronta DNES FOTO - Zvítězili nad Smrtkou Plzeňané udržují zvyk loučení se zimou .............................................................. 15 12.3.2016 Mladá fronta DNES str. 18 Kraj Plzeňský Západočeské muzeum v Plzni (jis)

Děti mají šály a čepice. I díky andělíčkům ............................................................................................................. 15 16.3.2016 Mladá fronta DNES str. 11 Plzeňský kraj Západočeské muzeum v Plzni (lad)

V muzeu se dnes mluví o Kubě ............................................................................................................................... 16 31.3.2016 Mladá fronta DNES str. 17 Kraj Plzeňský Západočeské muzeum v Plzni (es)

Plzeňský deník Vyneste smrtku, přivítejte jaro, vyzývá Národopisné muzeum............................................................................ 16 8.3.2016 Plzeňský deník str. 8 Kultura regionu Západočeské muzeum v Plzni (haj)

VYNÁŠELI SMRTKU ................................................................................................................................................. 17 12.3.2016 Plzeňský deník str. 5 Region Západočeské muzeum v Plzni

Depo na podzim vystaví normalizační umění ........................................................................................................ 17 17.3.2016 Plzeňský deník str. 4 Plzeňsko Západočeské muzeum v Plzni KLÁRA MRÁZOVÁ

Západočeské muzeum zve do pravěku .................................................................................................................. 18 17.3.2016 Plzeňský deník str. 10 Region Západočeské muzeum v Plzni HANA JOSEFOVÁ

Zlatý erb letos zajímaly také mobily ....................................................................................................................... 20 19.3.2016 Plzeňský deník str. 2 Plzeňsko Západočeské muzeum v Plzni (pk)

FOTO - DĚTI SE UČÍ BARVIT KRASLICE V MUZEU .............................................................................................. 21 23.3.2016 Plzeňský deník str. 3 Plzeňsko Západočeské muzeum v Plzni

Přijďte se podívat, jaké katastrofy trápily Plzeňany v 19. století ......................................................................... 21 29.3.2016 Plzeňský deník str. 55 Příloha - Smetanovské dny Západočeské muzeum v Plzni

Plzeňské Letnice umělců začínají ........................................................................................................................... 22 29.3.2016 Plzeňský deník str. 64 Příloha - Plzeňský kulturní přehled duben 2016 - kultura/akce Západočeské muzeum v Plzni (haj)


2

Povídání přenese posluchače na Kubu .................................................................................................................. 23 31.3.2016 Plzeňský deník str. 2 Plzeňsko Západočeské muzeum v Plzni (mrak)

Muzeum Lamberská stezka nemá jen výstavy ...................................................................................................... 23 31.3.2016 Plzeňský deník str. 15 Region Západočeské muzeum v Plzni BARBORA ZOUBKOVÁ

SKAUTI PŘIVEZLI PŘÍBĚH Z TEREZÍNA ................................................................................................................ 25 1.4.2016 Plzeňský deník str. 9 Kultura regionu Západočeské muzeum v Plzni

Právo FOTO .......................................................................................................................................................................... 25 3.3.2016 Právo str. 12 Jihozápadní Čechy Západočeské muzeum v Plzni (ib)

JAK SE DĚLAJÍ VELIKONOCE. ............................................................................................................................... 25 23.3.2016 Právo str. 11 Jihozápadní Čechy Západočeské muzeum v Plzni (ib)

Rodina DNES 10 důvodů, proč navštívit Plzeň .............................................................................................................................. 26 11.3.2016 Rodina DNES str. 24 Cestování Západočeské muzeum v Plzni LADISLAV VAINDL

Rokycanský deník Cestu ke svobodě přiblíží v muzeu Horáka ............................................................................................................ 27 2.3.2016 Rokycanský deník str. 3 Rokycansko Západočeské muzeum v Plzni (naš)

U Horáka ode dneška vypráví příběhy bezpráví .................................................................................................... 28 3.3.2016 Rokycanský deník str. 3 Rokycansko Západočeské muzeum v Plzni BOŽENA ŠOPEJSTALOVÁ

Ježek oprášil Kryla, Hutku i Kubišovou ................................................................................................................. 28 5.3.2016 Rokycanský deník str. 3 Rokycansko Západočeské muzeum v Plzni (hav)

Rokycanskou Spilkou zamíříte do historie ............................................................................................................ 28 8.3.2016 Rokycanský deník str. 3 Rokycansko Západočeské muzeum v Plzni (naš)

Tradici svobody u Horáky přiblíží Drda .................................................................................................................. 29 14.3.2016 Rokycanský deník str. 2 Rokycansko Západočeské muzeum v Plzni (naš)

Mladí průvodci opět působí u Horáka .................................................................................................................... 29 14.3.2016 Rokycanský deník str. 3 Rokycansko Západočeské muzeum v Plzni (naš)

Velikonoční dění je na postupu ............................................................................................................................... 29 15.3.2016 Rokycanský deník str. 3 Rokycansko Západočeské muzeum v Plzni (naš)

Drda zítra přiblíží cestu ke svobodě v muzeu ........................................................................................................ 29 16.3.2016 Rokycanský deník str. 2 Rokycansko Západočeské muzeum v Plzni BOŽENA ŠOPEJSTALOVÁ


3

Dnes u Horáka provedou mladí průvodci .............................................................................................................. 30 16.3.2016 Rokycanský deník str. 3 Rokycansko Západočeské muzeum v Plzni (naš)

K Horákovi letos Velikonoce vtrhnou dříve ........................................................................................................... 30 16.3.2016 Rokycanský deník str. 3 Rokycansko Západočeské muzeum v Plzni (naš)

Krajské kolo soutěže Zlatý erb vrcholí. Do Plzně zamíří Rada ............................................................................ 30 17.3.2016 Rokycanský deník str. 3 Rokycansko Západočeské muzeum v Plzni (hav)

Velikonoce v muzeu se týkají mnoha technik........................................................................................................ 31 19.3.2016 Rokycanský deník str. 3 Rokycansko Západočeské muzeum v Plzni (naš)

Mirošovské děti vtrhnou do Rokycan ..................................................................................................................... 31 21.3.2016 Rokycanský deník str. 2 Rokycansko Západočeské muzeum v Plzni (jawa)

Muzejníci zvládli nápor stovek návštěvníků .......................................................................................................... 31 21.3.2016 Rokycanský deník str. 3 Rokycansko Západočeské muzeum v Plzni VÁCLAV HAVRÁNEK

Suchý našel v rokycanském archivu pradědu....................................................................................................... 32 23.3.2016 Rokycanský deník str. 2 Rokycansko Západočeské muzeum v Plzni JANA VANÍKOVÁ

Příběhy bezpráví končí 10. dubna ........................................................................................................................... 32 29.3.2016 Rokycanský deník str. 2 Rokycansko Západočeské muzeum v Plzni (vh)

Průvodci se přeorientovali na tanec ....................................................................................................................... 32 31.3.2016 Rokycanský deník str. 2 Rokycansko Západočeské muzeum v Plzni (naš)

Hvězdárna. Téma další výstavy muzea .................................................................................................................. 32 1.4.2016 Rokycanský deník str. 2 Rokycansko Západočeské muzeum v Plzni (naš)


4

Západočeské muzeum v Plzni 5plus2

Vzácné sbírky čeká převoz 4.3.2016 5plus2 str. 1 Západočeské muzeum v Plzni

LADISLAV VAINDL

Do Centra paleodiverzity, které momentálně vzniká v Rokycanech, budou jezdit vědci z celého světa 5plus2 DOBRÁ ZPRÁVA ROKYCANY Už v letošním roce by mohlo v Rokycanech fungovat Centrum paleodiverzity, které by se mělo stát jednou z nejvýznamnějších institucí svého druhu na světě. Využívat by jej měli vědci z Česka i ze zahraničí. Přemístěna sem také bude sbírka více než 140 tisíc pravěkých zkamenělin. Nyní pokračuje rekonstrukce bývalé hospodářské školy, v níž bude sídlit. „V loňském roce proběhla první etapa, při které byla zajištěna statika objektu pro depozitární zařízení, opraven krov a položena nová střecha včetně klempířských prvků,“ uvedla vedoucí krajského odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu Alena Svobodová. Pracovníci provedli také výměnu oken, vestavbu výtahu a propojení inženýrských sítí. Loňská investice se pohybovala kolem osmi a půl milionu korun. Pro letošní rok byl zpracován záměr na vnitřní řešení objektu. „Protože je budova v zátopovém pásmu a byla v minulosti zasažena povodní, je nutné upravit suterén tak, aby nemohlo dojít k případnému poškození sbírek v suterénních depozitářích,“ konstatuje Alena Svobodová. Kraj letos na stavební práce vyčlenil přes dva a půl milionu korun, další milion půjde do vnitřního vybavení. Pokud soutěž na dodavatele i práce půjdou bez komplikací, měla by být druhá etapa dokončena ještě letos. Pak uskuteční stěhování sbírek a zprovoznění celého centra. Západočeské muzeum v Plzni (ZČM) a Muzeum Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech mají mnoho nálezů ze staršího období prvohor - ordoviku. Sloučením obou institucí tak vznikla zřejmě největší sbírka svého druhu na světě. Centrum bude plnit hned několik úloh. „Důležitá je vědecká funkce. Půjde o instituci například na úrovni Akademie věd. Zároveň bude sloužit k popularizaci vědy u široké veřejnosti,“ řekl vedoucí paleontologického oddělení ZČM Josef Pšenička. POKRAČOVÁNÍ NA STRANĚ 23 Vzácné sbírky čeká převoz DOKONČENÍ ZE STRANY 1 Počítá se také s tím, že rokycanské centrum bude zaštiťovat základní i aplikovaný výzkum a sloužit bude veřejnosti i českým nebo zahraničním badatelům. Aby se mohlo začít s budování centra, nejprve kraj musel sloučit rokycanské a plzeňské muzeum. To provázely protesty z řad rokycanských obyvatel i některých místních odborníků. „Sloučení obou muzeí neznamenalo ani zánik vlastní činnosti Muzea Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech, ani převod sbírek, muzeum dál pracuje tak, že návštěvník změnu vůbec nezaregistroval. Naopak po sloučení obou muzeí se rozběhly opravy v objektech v ulici Josefa Knihy, kde by v letošním roce měly vzniknout nové pracovny, depozitáře a velká výstavní síň, kterou dodnes muzeum postrádá a která by měla sloužit i pro potřeby města Rokycany,“ komentuje současný stav Alena Svobodová. *** 140 tisíc předmětů má pravěká sbírka v Plzni a Rokycanech. Regionální mutace| 5plus2 - Plzeň a plzeňsko


5

Pravěkými predátory byli šavlozubý tygr i pouštní pták 4.3.2016

5plus2

str. 2 Plzeňsko, Rokycansko a Tachovsko Západočeské muzeum v Plzni

LADISLAV VAINDL

Nová výstava v Západočeském muzeu v Plzni ukáže, jak drsný byl boj o přežití v pradávných dobách PLZEŇ Šavlozubý tygr při útoku na kořist nebo jeden z největších tvorů z historie planety diplodocus skrývající se před dravcem. To jsou některé z výjevů, které je možné vidět v hlavní budově Západočeského muzea v Plzni. Jsou totiž součástí výstavy s názvem Nelítostný pravěk. Ta zachycuje boj o přežití a o potravu v období od prvohor do čtvrtohor. Model, který dal autorům asi největší práci, zobrazuje obří mnohonožku arthropleuru. Ta byla největším členovcem, který kdy na Zemi žil. Dosahovala délky až dva a půl metru. „Je asi nejsložitější ze všech, které jsem tady vyráběl. Pracoval jsem na ní zhruba pět měsíců. Největší problém bylo udělat 64 nožiček tak, aby byly stejné. Obtížné bylo vytvořit i výhrůžnou pózu,“ uvedl autor většiny modelů na výstavě Radek Labuťa. Základ většiny modelů je vyrobený z polystyrenu, na nějž jsou navrstveny přírodní materiály. „Při tvorbě jsme spolupracovali s paleontologem,“ dodává Labuťa. Odborník autory informoval například o tom, jak měl který živočich koncipovanou kostru nebo svalstvo. Z každého zvoleného období vybrali tvůrci expozice jednoho typického predátora, který tehdy planetu obýval. Například v období pozdního siluru, tedy asi před 420 miliony lety, jej představoval blízký příbuzný dnešních štírů Eurypterid. Díky délce přesahující dva metry a mohutným klepetům byl obávaným dravcem. O poznání drobnější živočich, který ale ve své době znamenal postrach pro mnoho jiných zvířat, byl shuvuuia. To v překladu znamená pouštní pták. Zemi obýval zhruba před 80 miliony lety a měřil jen kolem 70 centimetrů. Šlo o drobnější druh dinosaura, jenž se vyznačoval neobvykle krátkými předními končetinami. V čelistech měl tento tvor drobné zuby uzpůsobené k požírání hmyzu a dalších bezobratlých živočichů. Návštěvníci si na výstavě mohou prohlédnout rovněž celosvětově unikátní zkameněliny. Mezi ně patří například prvohorní škorpion nalezený v německém Chemnitz. Unikátem jsou i křídla jediné obří pravážky nalezené na našem území. Unikátní objev pochází z okolí Radnic. Asi největší vzácností je pak zkamenělina přibližně osmicentimetrového predátora kodymira vagans. „Jde o nejstaršího predátora, který se nevyskytoval v moři,“ informuje Radek Labuťa. Nález pochází z Brd. Pro ilustraci je na výstavě umístěn také několikanásobně zvětšený model tohoto živočicha. Výstava vznikla díky spolupráci Západočeského muzea v Plzni a plzeňské firmy West Media, která provozuje síť dinoparků. Výstava je zároveň odborná i popularizační. Na své by si tu proto měli přijít vědci i laická veřejnost včetně dětí. Expozice bude v plzeňském muzeu umístěna do 19. června. Její autoři počítají s tím, že bude putovní. Foto popis| Na výstavě Nelítostný pravěk je k vidění několik modelů pravěkých predátorů. U jednoho z nich, kterým je šavlozubý tygr, zapózoval majitel firmy West Media Jiří Machálek. Foto autor| FOTO 2x LADISLAV VAINDL Foto popis| Obří pravěká mnohonožka arthropleura. Regionální mutace| 5plus2 - Plzeň a plzeňsko

Poklad obohatí sbírky muzea 18.3.2016 5plus2 str. 4 Západočeské muzeum v Plzni

PETR PRZECZEK

Osmnáct předmětů nyní odborníci konzervují KARLOVARSKO / Poklad z doby bronzové, který našel zahrádkář nedaleko od Nové Role, bude součástí nové expozice karlovarského muza. „Jde o jedinečný nález, jenž obohatí naši sbírku archeologie. Bronzové předměty budou po očištění a metalografických rozborech, které potvrdí odhadnuté stáří předmětů, vystaveny v chystané nové expozici. Tento unikátní nález návštěvníci budou moci na jaře příštího roku uvidět v sále s tématem nejstarší dějiny, kam se nám bude velmi dobře hodit,“ uvedla ředitelka muzea Lenka Zubačová.


6

První bronzový poklad v regionu Poklad tvoří dvě štítové spony, dva nápažníky, dva tordované náramky, dva jednoduše zdobené náramky, osm falér, jeden prsten a jeden knoflík, které archeologové bezprostředně po vyjmutí datovali do mladší a pozdní doby bronzové, to znamená zhruba 1100 až 900 let před naším letopočtem. „Přesnější dataci bude možné určit po ukončení odborného vyhodnocení nálezu. V současné době probíhá ve spolupráci se Západočeským muzeem v Plzni a Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích konzervace nálezu a metalografické rozbory,“ vysvětlil archeolog muzea Jan Tajer. Všechny předměty jsou ve výborném stavu. Podobné nálezy vždy tvořily jen ojedinělé předměty. Svým rozsahem lze celý soubor skutečně považovat za bronzový poklad. Hledal kameny na skalku Archeologům v Karlovarském kraji svým nálezem zamotal hlavu pan Michal, zahrádkář z Nové Role. Lokalitu měl podle svých slov už dlouho vyhlédnutou. Táhl ho tam jediný důvod, a to najít kameny na svou skalku, kterou si na zahrádce staví už řadu let. „Jezdil jsem okolo často, chtěl jsem tam už dřív, ale kvůli počasí byla půda promáčená. Nešlo to,“ vrací se pár dní před nález Michal. Potom se počasí umoudřilo. „Už jsem se na to chtěl vykašlat. Měl jsem už dost kamenů, ale řekl jsem si, že ještě jeden a jedu. Nadzvedl jsem poslední kus a bylo to,“ popsal okolnosti nálezu. „Vykukovala jen část. Vypadalo to ze začátku jako plotýnka nebo nějaký nepořádek. Tak jsem do toho strčil. Bylo to velké a mělo to nezvyklou barvu.“ V tu chvíli začal Michal hrabat vlastníma rukama. „Byl jsem zmatený,“ nezakrýval šťastný nálezce. Tomu bylo divné, když věcí začal ze země dolovat víc a víc. Vše, včetně kamene, který odkryl podklad, odnesl do auta a vydal se domů. „Na internetu jsem si pak našel jednu sponu. Ta byla stejná jako ta, kterou jsem našel. V tu chvíli jsem myslel, že mě raní mrtvice,“ prozradil své první pocity po zjištění svého nálezu. Nad svým nálezem strávil celou noc. „Seděl jsem v kuchyni, kouřil jednu za druhou a ten večer jsem nespal,“ podělil se o své pocity. To, že by předměty neodevzdal, ho nikdy ani nenapadlo. Nechce si ani nechat ujít moment, až artefakty opustí kanceláře archeologů a budou vystaveny v muzeu. „Chci se na ně jít podívat. Moc se na tu chvíli těším,“ potvrdil svůj zájem o další vývoj okolo nálezu bronzového pokladu. Kámen, který tomu všemu předcházel, už stihnul Michal umístit na svou skalku. Foto popis| Archeolog Jan Tajer s částí pokladu. Foto autor| FOTO / VÁCLAV ŠLAUF, MAFRA Regionální mutace| 5plus2 - Karlovarsko

Skautka dostala za puč doživotí 24.3.2016 5plus2 str. 5 Západočeské muzeum v Plzni

LADISLAV VAINDL

Výstava v Rokycanech přibližuje návštěvníkům osudy lidí, kteří vzdorovali komunistickému režimu ZÁBLESK HISTORIE ROKYCANY, PLZEŇ / Přestože byla komunistickým režimem odsouzena na doživotí, nikdy se plzeňská rodačka Dagmar Skálová nevzdala. I její osud připomíná výstava Příběhy bezpráví, která je v současnosti k vidění v rokycanském Muzeu Bohuslava Horáka. Skautskou vedoucí poslal soud do vězení v roce 1949 za účast na pokusu svrhnout komunistickou vládu. Během puče měla spolu s dalšími skauty dělat spojku a zajišťovat lékařské ošetření. „V organizaci převratu jsme byli někde na konci, za což tresty byly úplně jiné, nižší. Ale z propagačních důvodů potřebovali udělat skautskou protistátní skupinu, kde na prvním místě musela být Dagmar Skálová, která to organizovala, a já jsem byl její zástupce. Takže ona dostala doživotí a já jsem dostal dvacet roků,“ vzpomíná ne nelehkou dobu bývalý předseda Junáka Jiří Navrátil. Ten v procesu rovněž figuroval. Dagmar Skálová se dostala do pardubické věznice. Patřila k několika ženám, které se proti tamním nelidským podmínkám vzbouřily a napsaly o nich dopisy generálnímu tajemníkovi OSN. Na svobodu se Skálová dostala v roce 1965. „Lidé, jejichž příběhy výstava přibližuje, našli výjimečnou sílu k odporu proti komunistickému bezpráví. Někteří z nich byli členy ozbrojených protistátních skupin, jiní pracovali pro tajné služby demokratických zemí nebo vyráběli a distribuovali letáky,“ uvedla kurátorka rokycanské výstavy Stanislava Volková. Návštěvníci se dozvědí také o lidech, kteří na protest proti stavu společnosti zvolili nejkrajnější možnost a spáchali protestní sebevraždu.


7

„Autoři výstavy nezapomněli ani na ty, kdo vzdorovali na poli kulturním: vydávali samizdaty, působili v občanských iniciativách, pořádali manifestace, organizovali petice,“ dodává Stanislava Volková. Jedním z takových odpůrců byl i Plzeňan František Stárek. Ten se od začátku 70. let podílel na pořádání undergroundových akcí a šíření samizdatové literatury. V roce 1976 byl několik měsíců zadržován ve vazbě. Byl také vydavatelem samizdatového časopisu Vokno. Výstavu, která bude v Rokycanech k vidění do 10. dubna, zapůjčila organizace Člověk v tísni Praha v rámci programu Jeden svět na školách. Foto popis| Skautka Dagmar Skálová. Foto autor| FOTO / ARCHIV MUZEA Regionální mutace| 5plus2 - Plzeň a plzeňsko

Domažlický deník

VYNÁŠELI SMRTKU 12.3.2016

Domažlický deník str. 5 Region Západočeské muzeum v Plzni

Foto popis| V PÁTEK před smrtnou nedělí, tedy včera, pořádalo Národopisné muzeum Plzeňska vítání jara aneb vynášení smrtky. Průvod se po poledni vydal z plzeňského náměstí a smrtka skončila v Radbuze. Znamená to, že i v Plzni už může vládu oficiálně převzít jaro. Foto autor| Foto: Deník/Milan Říský Region| Západní Čechy

Plzeňské Depo na podzim vystaví normalizační umění 18.3.2016


KLÁRA MRÁZOVÁ

Plzeň – Když se Aleš Hejna nebo Pavel Cvrček vydají do města, skoro vždycky se někde zaseknou. Pokukují po budovách, všímají si domovních znamení, mozaik, vitráží nebo reliéfů. Uvidí-li nějakou zajímavost, okamžitě ji dokumentují a zjišťují další podrobnosti. „Už jsem natolik vytrénovaný, že když uvidím třeba určitý druh dlaždiček, okamžitě se zastavím a začnu se pídit,“ přiznává Aleš, jeden z nadšenců projektu Křížky a vetřelci. Skupina už zmapovala stovky drobných památek a uměleckých děl ve veřejném prostoru Plzně. Mezi znovuobjevenými skvosty je například dílo Karla Malicha nebo plastika Josefa Klimeše. O osudu vzácného Malichova reliéfu, který sochař vytvořil v 70. letech minulého století a jenž byl dlouhá léta ukryt v prostorách vysokoškolských kolejí v Bolevci, už je rozhodnuto. Teď je k vidění na výstavě v Kampě, poté se vrátí na Západočeskou univerzitu v Plzni, která je jeho vlastníkem. Vzácnou plastiku bude mít ve své pracovně rektor Miroslav Holeček. Co se stane s plastikou Josefa Klimeše, zatím není stoprocentně jasné. Trvalá expozice v Depu Daniel Jahn, další člen skupiny, obcházel skladiště Správy veřejného statku. V jednom našel keramické figurky, jež se do roku 2010 nacházely v areálu mateřské školy v Puškinově ulici. „Po rekonstrukci zmizely. Pak na ně narazil v doubraveckém areálu, jak se válejí v trávě. Věci se daly do pohybu a figurky se přesunou do Luftovy zahrady, což je úžasné,“ líčil Cvrček. Stejné místo skrývá ještě další zajímavost – původní fontánu s racky od Slavoje Nejdla. „Rádi bychom, aby se některá díla svezla z různých skladů a vytvořila se z nich stálá výstava. V úvahu připadá Depo. Pokud se všechno podaří domluvit, na podzim už by tady mohla být první vernisáž,“ nastínil Hejna. Doplnil, že do prostor někdejších dopravních podniků by chtěli nadšenci dostat i kovové sousoší od Rudolfa Svobody nazvané Návrat z kosmu. Hledají všude


8

Dobrá pověst o hledačích umění se po Plzni už roznesla. „Vedlejším efektem naší práce je to, že lidé víc přemýšlejí nad tím, co mají doma. Kolega Daniel Jahn vyprávěl, že když někam přijde, lidé už ho vítají. Ukazují dobové kousky a ptají se, zda mají nějakou cenu,“ vyprávěl Cvrček. Před několika týdny se na skupiny obrátila i organizátorka Pecha- Kucha Night. Akce se tentokrát konala v protiatomovém krytu plzeňské Škodovky, kde dobrovolníci při úklidu nalezli několik sádrových děl a obrazů, mezi nimi i malbu od výtvarníka Holého. Naproti tomu vtipný zážitek má Hejna. „Ve středu jsem byl vyzvednout děti ze školy. Věděl jsem, že ve foyer budovy byla dřív obrovská malba. Vyptával jsem se na podrobnosti pana školníka, který mi odpověděl: Oni tady po tom teď pátrají, takže my jsme to schovali,“ popsal s úsměvem. Nadšenci se teď zajímají třeba o to, kam se poděla díla z Domu kultury Inwest nebo Komorního divadla. Všichni svatí Plzně Skupina nesleduje pouze normalizační umění, ale též hledá ve městě i v krajině křížky, kapličky či boží muka. Nedávno vydala dvě tematické mapy, které jsou pro zájemce k dostání v plzeňském infocentru i Depu. „Božíchmukje vůbec nejvíc na Bolevecké návsi. Když se stavělo sídliště, stáhly se drobné sakrální památky právě tam,“ upřesnil Cvrček a přidal další příběh. Před časem našli zbytky božích muk v místě, kde později stál dům kultury. „Je zajímavé sledovat, jak kolovaly po Plzni. Nejdřív stály poblíž mostu generála Pattona, pak byly poškozeny a skončily ve skladu Správy veřejného statku města Plzně. Bylo by hezké, kdyby se vrátily,“ přeje si. Co bylo při pátrání po drobných sakrálních památkách největším překvapením? Poutní místa. Mezi ně patří katedrála sv. Bartoloměje s vzácnou madonou, kostel U Ježíška nebo Muzeum církevního umění plzeňské diecéze, které pod svými křídly opatruje tři milostné sochy ze zrušených poutních míst západních Čech. Dalším poutním místem je Meditační zahrada. „Také madona v kapli Panny Marie Kyjovské údajně ještě v roce 1937 zázračně uzdravovala. Velká procesí se konala do kostela sv. Blažeje, chrámu poblíž Starého Plzence, který byl za vlády Josefa II. zbořen. Dnes už tam stojí jenom socha světce,“ řekl Hejna. Foto popis| NOVÉ MAPY. Skupina Křížky a vetřelci vydala letos dvě mapy. První zobrazuje to nejzajímavější z normalizačního umění v Plzni, druhá drobné sakrální památky. Zleva jsou Pavel Cvrček a Aleš Hejna. Foto popis| UKRYTÁ. Plastiku Josefa Klimeše našli nadšenci v areálu střelnice v Lobzích. Na fotografii je Aleš Hejna. Foto autor| Snímky: Deník/Zdeněk Vaiz Region| Západní Čechy Publikováno| Domažlický deník; Region; 04 Publikováno| Klatovský deník; Region; 04 Publikováno| Rokycanský deník; Region; 04 Publikováno| Tachovský deník; Region; 04 ID| f3745fab-f38d-49df-84ba-2d65a79c259a

Zlatý erb letos zajímaly také mobily 19.3.2016 (pk)


Plzeň – Na Krajském úřadu se včera konalo vyhlášení výsledků soutěží webových stránek a služeb– Zlatý erb,vněmž zápolí obce a města, a Junior erb pro mladé lidi do 18 let. „Do Zlatého erbu se přihlásilo devět měst, 18 obcí a 18 elektronických služeb. Vítězové Junior erbu 2016 vzešli z jedenácti přihlášených, vítězové Ceny hejtmana Plzeňského kraje 2016 o Nejlepší webovou stránku příspěvkové organizace z deseti projektů,“ uvedl mluvčí kraje René Zeithaml. Letošní novinkou bylo, že porota posuzovala i to, jak se weby zobrazují na mobilních telefonech. Výsledky krajského kola Zlatý erb 2016 M Cena veřejnosti Obec Slatina – http://www.obec-slatina.eu M Nejlepší elektronická služba 1. místo: Starý Plzenec – Hlášení závad 2. místo: Kožlany – Zjednodušená verze stránek nejen pro seniory 3. místo: Příchovice – RSS čtečka M Nejlepší webová stránka obce 1. místo: Horní Bělá – http://www.hornibela.cz


9

2. místo: Příchovice – http://www.prichovice.cz 3. místo: Chválenice – http://www.chvalenice.cz M Nejlepší webová stránka města 1. místo: Blovice – http://www.blovice-mesto.cz 2. místo: Rokycany – http://www.rokycany.cz 3. místo: Starý Plzenec – http://www.staryplzenec.cz Výsledky krajského kola Junior erb 2016: 1. místo – Jakub Štěpánek, Gymnázium Mikulášské náměstí, Plzeň – http://www.mikulassko.cz 2. místo – Radek Skoloda, VOŠ SPŠE Plzeň – http://zstremosna.cekuj.net/zstremosna.html 3. místo – Tomáš Kratochvíl, VOŠ SPŠE Plzeň – http://hornibrizaprojekt.8u.cz Cena hejtmana Plzeňského kraje 2016 – Nejlepší webová stránka příspěvkové organizace: 1. místo – Gymnázium Sušice – http://www.gymsusice.cz 2. místo – Západočeské muzeum v Plzni – http://www.zcm.cz 3. místo – Střední odborné učiliště stavební, Plzeň – http://www.souplzen.cz Foto popis| OCENĚNÍ. Vítězové soutěží a hejtman Václav Šlajs. Foto autor| Foto: KÚ PK Region| Západní Čechy Publikováno| Domažlický deník; Region; 04 Publikováno| Klatovský deník; Region; 04 Publikováno| Rokycanský deník; Region; 04 Publikováno| Tachovský deník; Region; 04 ID| 228fbe6e-a82f-410f-acd4-1c7ebe59dec9

Hudební rozhledy

Smetanovské dny v Plzni 1.3.2016

Hudební rozhledy str. 5 Rozhovory Západočeské muzeum v Plzni

Lenka Bočanova

Festival Smetanovské dny patří již po více než tři desetiletí k nejvýznamnějším kulturním událostem Plzně. Poměrně skromný začátek, u jehož zrodu v roce 1980 stála idea mezioborového odborného sympozia, zaměřeného na různé aspekty života 19. století s přidanými kulturními akcemi, se rozvinul do dnešní bohaté podoby spojující hudbu, divadlo, výtvarné umění i film. Za dobu existence přesáhl festival svým významem hranice města, každoročně přináší pozoruhodné hudební projekty a do Plzně přivádí vynikající interprety a hudební soubory. Také letošní 36. ročník chystá řadu zajímavých událostí a uměleckých setkání. Dramaturgickou osou celého festivalu se stane motto Člověk a společnost 19. století tvárí v tvár katastrofě, to bude i tématem sympozia každoročně pořádaného Ústavem dějin umění AV ČR a Ústavem pro českou literaturu AV ČR ve spolupráci se Západočeským muzeem v Plzni a Západočeskou galerií. Hudební část otevře vystoupení Rozhlasového symfonického orchestru Lipsko (MDR Sinfonieorchester Leipzig) pod vedením Kristjana Järviho s lákavým programem z děl R. Strausse, H. Berlioze a O. Respighiho. Plzeňská filharmonie se spolu s Kulmovým dětským sborem a předními sólisty představí v koncertním provedení baletu Bohuslava Martinů Špalíček. R očekávaným událostem patří realizace sugestivního díla Petra Ebena na texty J. A. Komenského Labyrint světa a ráj srdce, které zazní v katedrále sv. Bartoloměje v podání Marka Ebena a Ireny Chřibkové. Milovníky komorní hudby jistě potěší koncerty Dvořákova tria a Panochova kvarteta. Pro ty, kteří dávají přednost žesťovým seskupením, je připraveno vystoupení souboru Czech Brass. Divadlo J. K. Tyla se připojí nabídkou činoherního představení Tylova Flamendra, ztvárněním slavného a svého času kontroverzního baletu 1. Stravinského Svěcení jara i operním představením Smetanovy Libuše. Mladšímu publiku jsou určeny Miniopery Jaroslava Uhlíře a Zdeňka Svěráka v podání Dětské opery Praha a pohádková opera Kocour v botách loňského jubilanta, skladatele Jiřího Temla, jehož činnost byla po mnoho let spojena s Plzní. Prostor bude tradičně poskytnut plzeňským tvůrcům a výkonným umělcům, připraveny jsou hudebně literární pořady, matiné a pořady napříč žánry. Velkým magnetem pro milovníky pianistického umění se jistě stanou vystoupení finalistů Mezinárodní smetanovské klavírní soutěže, jejímž pořadatelem je již tradičně Konzervatoř Plzeň. Závěr festivalu náleží Severočeské


10

filharmonii Teplice podvedením charismatického dirigenta Charlese Olivieriho-Munroa a Českému filharmonickému sboru Brno, v jejichž provedení zazní velkorysá Druhá symfonie (Lobgesang) Felixe Mendelssohna-Bartholdyho. Od roku 2013 převzala péči o pořádání festivalu Plzeňská filharmonie, těleso s bohatou historií, které patří k našim předním orchestrům i vítaným hostům zahraničních pódií. Mimořádně působivá realizace Dvořákova Requiem přinesla Plzeňské filharmonii Uměleckou cenu města Plzně za rok 2014. Své kvality osvědčila také v průběhu předchozího roku, kdy výraznou měrou přispěla k úspěchu ambiciózních projektů Camera Machine, Vodní hudba, Umělec a totalita či Opera Gala v rámci kulturních akcí Plzeň - Evropské hlavní město kultury 2015. O několik slov k festivalu Smetanovské dny jsme poprosili ředitelku Plzeňské filharmonie, Lenku Kavalovou. * V čem vidíte odlišnost Smetanovských dnů ve srovnání s festivaly pořádanými v jiných městech a místech naší republiky? Festival Smetanovské dnyje raritní zejména svou mezioborovostí. Již tradičně propojuje svět hudby se světem vědy, filozofie, literatury, výtvarného umění a divadla. Těmito světy prolínají témata vztahující se ke jménu velikána české hudby Bedřicha Smetany a s ním souvisejícím odkazům a také témata vztahující se k Plzni. Každoročně obměňujícím se je téma, které vyhlašují Plzeňská sympozia, to je předmětem vědecké konference, výstav a také se promítá do celkové dramaturgie festivalu. Tím letošním mottem je „Člověk a společnost 19. století tváří v tvář katastrofě". * Jak náročné je připravit program festivalu tak, aby přinesl zajímavý program a zároveň se vešel do přijatelného finančního limitu? Festival, který se v posledních letech otevírá široké veřejnosti, ke svým klasickým koncertům připravuje také programy pro příznivce jiných žánrů a cílí i na dětského diváka. Hlavní doménou je pochopitelně ta klasická část programu. Jako nešťastný ale shledávám nastavený systém grantového programu MK ČR, který nám komplikuje, někdy znemožňuje závazně plánovat a následně dodržet dramaturgii a dostát smluvním závazkům objednaných umělců či souborů. O podpoře či nepodpoře MK ČR na daný rok se dovídáme koncem února, což je asi pro většinu festivalů komplikací. Náš festival začíná vždy 2. března, symbolicky v den narození Bedřicha Smetany, to už nezměníte opravdu nic. * Musela jste se vzdát některých zamýšlených programů? Ráda bych počítala s více symfonickými koncerty se zajímavými sólisty. To nám ale ona finanční nejistota neumožňuje. * Co se v letošní nabídce podařilo, z čeho máte zvláštní radost? Osobně se těším na zahajovací koncert festivalu - MDR Sinfonieorchester Leipzig s Kristjanem Järvim nebo na Marka Ebena a Irenu Chřibkovou a pořad Labyrint světa a ráj srdce. Těším se na celou řadu zajímavých výstav, tradiční autorské čtení Eugena Brikciuse nebo na filmovou hudbu v podaní Czech Brass. Plzeňská filharmonie s hosty provede Martinů Špalíček * Foto popis| Lenka Kavalová O autorovi| Lenka Bočanova, Zadáno pro: Plzeňská filharmonie

Chebský deník

Bronzový poklad bude součástí nové expozice karlovarského muzea 8.3.2016

Chebský deník str. 4 Region Západočeské muzeum v Plzni

Lev Havlíček

Karlovy Vary – Bronzový poklad, který nalezl počátkem února zahrádkář u Nové Role na Karlovarsku v lesním remízku, získalo do svých sbírek Muzeum Karlovy Vary. Po ohlášení nálezu se na místo vydali okamžitě archeologové karlovarského muzea a Národního památkového ústavu v Lokti. Jedná se o doposud největší nález na území Karlovarského kraje. „Jde o jedinečný nález, jenž obohatí naši sbírku archeologie. Bronzové předměty budou po očištění a metalografických rozborech, které potvrdí odhadnuté stáří předmětů, vystaveny v chystané nové expozici. Tento


11

unikátní nález návštěvníci budou moci na jaře příštího roku uvidět v sále s tématem nejstarší dějiny, kam se nám bude velmi dobře hodit,“ říká ředitelka muzea Lenka Zubačová. Poklad tvoří osmnáct bronzových předmětů, které archeologové bezprostředně po vyjmutí datovali do mladší a pozdní doby bronzové (cca 1100 – 900 př. n. l.). „Přesnější dataci bude možné určit po ukončení odborného vyhodnocení nálezu. V současné době probíhá ve spolupráci se Západočeským muzeem v Plzni a Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích konzervace nálezu a metalografické rozbory,“ vysvětluje archeolog muzea Jan Tajer. Poklad tvoří dvě štítové spony, dva nápažníky, dva tordované náramky, dva jednoduše zdobené náramky, osm falér, jeden prsten a jeden knoflík. Všechny předměty jsou ve výborném stavu. Podobné nálezy vždy tvořily jen ojedinělé předměty. Svým rozsahem lze celý soubor skutečně považovat za bronzový poklad. „Budeme koordinovaně pokračovat v dalším vyhodnocení nově zjištěné archeologické lokality a jejího bezprostředního okolí,” říká Filip Prekop, archeolog loketského pracoviště Národního památkového ústavu. Lokalita nálezu zůstává ze zřejmých důvodů v anonymitě. Foto popis| Region| Západní Čechy Publikováno| Chebský deník; Region; 04 Publikováno| Karlovarský deník; Region; 04 Publikováno| Sokolovský deník; Region; 04 ID| 30ec400f-576a-41b7-bc83-743b044f428e

Plzeňské Depo na podzim vystaví normalizační umění 18.3.2016

Chebský deník str. 9 Region Západočeské muzeum v Plzni

KLÁRA MRÁZOVÁ

Plzeň – Když se Aleš Hejna nebo Pavel Cvrček vydají do města, skoro vždycky se někde zaseknou. Pokukují po budovách, všímají si domovních znamení, mozaik, vitráží nebo reliéfů. Uvidí-li nějakou zajímavost, okamžitě ji dokumentují a zjišťují další podrobnosti. „Už jsem natolik vytrénovaný, že když uvidím třeba určitý druh dlaždiček, okamžitě se zastavím a začnu se pídit,“ přiznává Aleš, jeden z nadšenců projektu Křížky a vetřelci. Skupina už zmapovala stovky drobných památek a uměleckých děl ve veřejném prostoru Plzně. Mezi znovuobjevenými skvosty je například dílo Karla Malicha nebo plastika Josefa Klimeše. O osudu vzácného Malichova reliéfu, který sochař vytvořil v 70. letech minulého století a jenž byl dlouhá léta ukryt v prostorách vysokoškolských kolejí v Bolevci, už je rozhodnuto. Teď je k vidění na výstavě v Kampě, poté se vrátí na Západočeskou univerzitu v Plzni, která je jeho vlastníkem. Vzácnou plastiku bude mít ve své pracovně rektor Miroslav Holeček. Co se stane s plastikou Josefa Klimeše, zatím není stoprocentně jasné. Trvalá expozice v Depu Daniel Jahn, další člen skupiny, obcházel skladiště Správy veřejného statku. V jednom našel keramické figurky, jež se do roku 2010 nacházely v areálu mateřské školy v Puškinově ulici. „Po rekonstrukci zmizely. Pak na ně narazil v doubraveckém areálu, jak se válejí v trávě. Věci se daly do pohybu a figurky se přesunou do Luftovy zahrady, což je úžasné,“ líčil Cvrček. Stejné místo skrývá ještě další zajímavost – původní fontánu s racky od Slavoje Nejdla. „Rádi bychom, aby se některá díla svezla z různých skladů a vytvořila se z nich stálá výstava. V úvahu připadá Depo. Pokud se všechno podaří domluvit, na podzim už by tady mohla být první vernisáž,“ nastínil Hejna. Doplnil, že do prostor někdejších dopravních podniků by chtěli nadšenci dostat i kovové sousoší od Rudolfa Svobody nazvané Návrat z kosmu. Hledají všude Dobrá pověst o hledačích umění se po Plzni už roznesla. „Vedlejším efektem naší práce je to, že lidé víc přemýšlejí nad tím, co mají doma. Kolega Daniel Jahn vyprávěl, že když někam přijde, lidé už ho vítají. Ukazují dobové kousky a ptají se, zda mají nějakou cenu,“ vyprávěl Cvrček. Před několika týdny se na skupiny obrátila i organizátorka Pecha- Kucha Night. Akce se tentokrát konala v protiatomovém krytu plzeňské Škodovky, kde dobrovolníci při úklidu nalezli několik sádrových děl a obrazů, mezi nimi i malbu od výtvarníka Holého. Naproti tomu vtipný zážitek má Hejna. „Ve středu jsem byl vyzvednout děti ze školy. Věděl jsem, že ve foyer budovy byla dřív obrovská malba. Vyptával jsem se na podrobnosti pana školníka, který mi odpověděl: Oni tady po tom teď pátrají, takže my jsme to schovali,“ popsal s úsměvem. Nadšenci se teď zajímají třeba o to, kam se poděla díla z Domu kultury Inwest nebo Komorního divadla.


12

Všichni svatí Plzně Skupina nesleduje pouze normalizační umění, ale též hledá ve městě i v krajině křížky, kapličky či boží muka. Nedávno vydala dvě tematické mapy, které jsou pro zájemce k dostání v plzeňském infocentru i Depu. „Božíchmukje vůbec nejvíc na Bolevecké návsi. Když se stavělo sídliště, stáhly se drobné sakrální památky právě tam,“ upřesnil Cvrček a přidal další příběh. Před časem našli zbytky božích muk v místě, kde později stál dům kultury. „Je zajímavé sledovat, jak kolovaly po Plzni. Nejdřív stály poblíž mostu generála Pattona, pak byly poškozeny a skončily ve skladu Správy veřejného statku města Plzně. Bylo by hezké, kdyby se vrátily,“ přeje si. Co bylo při pátrání po drobných sakrálních památkách největším překvapením? Poutní místa. Mezi ně patří katedrála sv. Bartoloměje s vzácnou madonou, kostel U Ježíška nebo Muzeum církevního umění plzeňské diecéze, které pod svými křídly opatruje tři milostné sochy ze zrušených poutních míst západních Čech. Foto popis| NOVÉ MAPY. Skupina Křížky a vetřelci vydala letos dvě mapy. První zobrazuje to nejzajímavější z normalizačního umění v Plzni, druhá drobné sakrální památky. Zleva jsou Pavel Cvrček a Aleš Hejna. Region| Západní Čechy Publikováno| Chebský deník; Region; 09 Publikováno| Karlovarský deník; Region; 09 Publikováno| Sokolovský deník; Region; 09 ID| a871de09-9a4f-4258-b484-f021df37d871

Klatovský deník

Chudenice navštíví ornitolog 5.3.2016 (dk)

Klatovský deník str. 2 Klatovsko Západočeské muzeum v Plzni

Chudenice – Ptactvo jihozápadních Čech přiblíží přednáška Libora Schröpfera, která se koná v pátek 18. března od 19 hodin v posluchárně bývalé chudenické základní školy. Schröpfer je jednatelem západočeské pobočky České společnosti ornitologické při západočeském muzeu v Plzni, předseda Holýšovského ornitologikého klubu a člen Saské ornitologické společnosti a Skotského ornitologického klubu. Region| Západní Čechy

Geologii a květenu Chudenicka přiblíží paleontolog a botanik Bureš 23.3.2016 (dk)


Chudenice – Geologii a květeně Chudenicka bude věnována přednáška paleontologa a botanika Jana Bureše ze Západočeského muzea v Plzni, kterou pořádá v pátek 8. dubna chudenická knihovna. Tématem budou geologické zajímavosti Chudenicka v souvislostech s rozšířením rostlinných druhů v minulosti i v současnosti. Přednáška s promítáním fotografií se koná od 19 hodin v posluchárně bývalé základní školy naproti prostorám knihovny. Region| Západní Čechy


13

Valy měly zastavit pašeráky, později i tanky 30.3.2016


DAVID KOJAN

Pracovníci nýrského muzea objevili u Svaté Kateřiny unikátní pozůstatky ochrany hranic Svatá Kateřina – Unikátním objevem „protipašerácké“ bariéry z počátku 18. století u Svaté Kateřiny se mohou pochlubit pracovníci nýrského Muzea Královského hvozdu. Jaký byl původní účel v terénu jasně viditelných valů několik stovek metrů nad Svatou Kateřinou dosud nikdo netušil. „I běžný návštěvník nad Svatou Kateřinou vedle silnice směrem ke státní hranici vidí jakési valy, které si většina místních lidí pamatuje jako součást protitankových zábran pohraniční stráže. My jsme se pustili po tom valu na levou stranu směrem k údolí Chodské Úhlavy, až jsme přišli k místu, kde jsou valy zdvojené a mezi nimi je až čtyři metry hluboký příkop. Všude je tam skalní podloží, takže příkop je tesaný ve skále a stěny valů jsou obložené kameny. Tam nám došlo, že celým tím zhruba pět set metrů širokým prostorem od lesa k lesu vedla zábrana proti ilegálnímu překračování celního prostoru,“ popsal objev ředitel nýrského muzea Karel Velkoborský s tím, že z původní celní bariéry se zachovalo zhruba tři sta padesát metrů. V okolí současné silnice totiž padla částečně za oběť pozdějším terénním úpravám. Zhruba uprostřed valu je jasně patrné i místo, kde byla umístěna celnice. „Lesem přes kameny a vývraty obchodníci projet nemohli, takže museli jít po cestě z Německa do Čech vedoucí přes otevřený prostor nad Svatou Kateřinou, kde byl vybudován val. A právě v místě, kudy procházela původní cesta, je dobře patrný celní prostor. Příkop s valy je poprvé znázorněn ve druhém vojenském mapování provedeném ve třicátých letech 19. století a je dobře patrný i na fotografiích z prvního leteckého snímkování v roce 1949,“ doplnil Velkoborský. Původní historická cesta z Bavorska přes Svatou Kateřinu existovala jako polní cesta až do začátku devadesátých let minulého století. Více než tři sta let Hraniční valy jsou staré více než tři sta let. „Podle nejvýznamnějšího místního historika, Josefa Blaua, začaly být příkopy a valy na státní hranici budovány v roce 1700, uvádí také rok 1703. Před tím byly státní hranice většinou chráněny zhruba dvacet metrů širokým trnitým živým plotem. Jenže přes to se lidé prosekávali, tak se začalo s budováním příkopů a valů,“ uvedl Velkoborský. Pro starostu Chudenína, do jehož katastru Svatá Kateřina patří, Jaroslava Bouzka byl objev překvapením. „Vůbec jsem netušil, že tady něco takového máme. Je to samozřejmě zajímavost. Jak s tím naložíme, se ještě rozhodneme. Možná umístíme nějakou informační tabuli, jako turistický prvek je to určitě zajímavé. Samozřejmě vše bude záležet na dohodě s majitelem pozemku,“ řekl Deníku Bouzek. „Je to unikátní nález. Oblast Nýrska a okolí je ještě poměrně málo prozkoumána. Po roce 1945 byla vysídlena a přišli tam noví obyvatelé, navíc po roce 1948 tam bylo zřízeno téměř nepřístupné hraniční pásmo. Proto tam stále zůstává spousta zajímavostí, které čekají na objevení a tohle byla jedna z nich. Barokní celnice z počátku 18. století je rozhodně zajímavý nález a je to další dílek do skládanky historie našeho regionu,“ zhodnotil význam objevu nýrských muzejníků místopředseda Klubu přátel Klatovska a regionální historik Martin Kříž. Objev u Svaté Kateřiny může být však ještě významnější. „Že jde o celní prostor, máme potvrzeno od historiků ze Západočeského muzea v Plzni, kteří to konzultovali i s pražskými odborníky na obranné stavby. Máme však ještě jednu teorii. Po celé délce valů směrem do vnitrozemí jsou stále patrné lidskou rukou upravené terasy a vzhledem k tomu, že v oblasti Svaté Kateřiny měli za třicetileté války ležení Švédové, je možné, že tato pohraniční stavba byla vybudována na původních švédských valech. Celý objekt nyní zaměříme, výkresy a plány pak pošleme k dalšímu posouzení odborníkům a uvidíme, zda se tato teorie potvrdí,“ nastínil Velkoborský. Foto popis| V TOMTO místě, které sloužilo jako celní prostor, valy procházela původní cesta z Bavorska (pohled směrem od Svaté Kateřiny k hranici, která je za horizontem, cca 1kmvzdálená). Foto autor| Foto: Deník/David Kojan Region| Západní Čechy


14

Metro

Pravěk byl nelítostný 3.3.2016 Metro str. 5 Domov ČTK Západočeské muzeum v Plzni Pohled na boj o přežití a o potravu od prvohor po čtvrtohory přibližuje výstava Nelítostný pravěk v Západočeském muzeu v Plzni. Na osmi scénách s realistickými modely a na zkamenělinách ukazuje predátory jednotlivých geologických období Země. Výstava potrvá do 19. června. Vstupné pro dospělé je 120 korun, zlevněné 70. Foto popis| Regionální mutace| Metro - Praha

Mladá fronta DNES

FOTO - Zvítězili nad Smrtkou Plzeňané udržují zvyk loučení se zimou 12.3.2016

Mladá fronta DNES str. 18 Kraj Plzeňský (jis) Západočeské muzeum v Plzni

Foto popis| Stoletá tradice Lidé se včera v Plzni loučili se zimou vynášením „Smrtky“. Akce Národopisného muzea Plzeňska začínala na nádvoří před muzeem na náměstí Republiky, odkud se průvod vydal Dřevěnou ulice, Křižíkovými sady, Štruncovými sady až k mostu U Jána. Tam se uskutečnil nejdůležitější akt - vhození Smrtky do řeky Radbuzy. „Tato tradice je odpradávna jedním z nejpoutavějších zvyků, symbolizujících odchod zimy a příchod jara,“ uvedl Michal Chmelenský, vedoucí národopisného oddělení Západočeského muzea v Plzni. Foto autor| Foto: Ladislav Němec, MAFRA Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj

Děti mají šály a čepice. I díky andělíčkům 16.3.2016

Mladá fronta DNES str. 11 Plzeňský kraj Západočeské muzeum v Plzni

(lad)

Hlavičky andílků z mříže katedrály svatého Bartoloměje v Plzni, které Plzeňané oblékli do čepic a šál, se staly inspirací k zajímavému nápadu. Na Facebooku se objevila výzva, aby lidé upletli zimní výbavu pro děti z Dětského centra Plzeň. A objevila se řada těch, kteří k této prosbě nezůstali lhostejní. Nakonec se sešlo šestnáct párů ponožek a čtrnáct čepic. Pracovníci centra si je převzali včera. Iniciátorem sbírky byla facebooková skupina Měsíční záře, která se dění kolem oblékání andílků věnuje. Sběrným místem se stalo Muzeum loutek, přičemž část upletené výbavy je dílem jeho zaměstnanců. Oblečení andělíčkové v posledních měsících hýbou Plzní. První z nich dostal čepici a šálu na konci loňského roku. Oblečení se nakonec dočkali všichni andílci. Foto autor| Foto: Ladislav Němec, MAFRA Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj


15

V muzeu se dnes mluví o Kubě 31.3.2016

Mladá fronta DNES str. 17 Kraj Plzeňský (es) Západočeské muzeum v Plzni

Cyklistika/beseda Slávka Chrpová, šéfredaktorka časopisu Cykloturistika, připravila na dnešek v Západočeském muzeu v Plzni od 18 hodin novou cyklocestovatelskou multimediální přednášku s tancem na téma Pravá Kuba. V ní se podělí o své zkušenosti ze čtyř návštěv Kuby během uplynulých deseti let. Kromě neotřelých zážitků z jízdy na kole po tomto ostrově se zabývá i tím, jak se žije Čechům na Kubě a naopak Kubáncům v Čechách. Protože se zároveň zajímá také o původ Kubánců, odkud přišli a jaký byl jejich život po příchodu z oblasti Nigérie a Beninu, monitoruje její projekce i santerijské náboženství, jeho tance a rituály. Sama navštívila santerijského kněze. Dozvíte se také, zda se Kuba mění opravdu tak rychle, jak se nám jeví ze středu Evropy. Slávka Chrpová také zatančí tanec mambo. Více informací na webu: http://www.chrpova.cz. Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj

Plzeňský deník

Vyneste smrtku, přivítejte jaro, vyzývá Národopisné muzeum 8.3.2016

Plzeňský deník str. 8 Kultura regionu Západočeské muzeum v Plzni

(haj)

Plzeň – Národopisné muzeum Plzeňska uchovává nejen staré předměty, kroje či popisy lidových zvyků, ale snaží se mnohé tradice uchovat živé. O tom se ostatně budou moci přesvědčit Plzeňané i návštěvníci západočeské metropole v pátek 11. března. Národopisné muzeum, jež je součástí Západočeského muzea (ZČM) v Plzni, na tento den připravilo slavnostní průvod a vynášení smrtky neboli Vítání jara v Plzni. „Tradice ‘vynášení smrti' je od pradávna jedním z nejpoutavějších a nejvýznamnějších výročních zvyků, symbolizujících odchod zimy a příchod jara,“ říká Michal Chmelenský, vedoucí národopisného oddělení ZČM. „Zima personifikovaná do podoby smrti bývala na tak zvanou smrtnou neděli, tj. pátou neděli postní, dle tradice ‘chytána' plzeňskými děvčaty, která ji pak za zpěvu písní odnesla k řece a poté, až do jejího návratu na svátek sv. Martina, ‘sprovodila ze světa',“ pokračuje Michal Chmelenský v přibližování tradice a dodává, že obyčej ‘vynášení smrti' byl v Plzni na přelomu 20. a 30. let minulého století udržována především žáky místních základních škol: „My chceme letošní slavností ‘vynášení smrti' na tuto bezmála stoletou plzeňskou tradici navázat a nově ji rozvíjet.“ Akce Vítání jara v Plzni začíná v pátek na nádvoří Národopisného muzea Plzeňska v 11:30 hod. V případě zájmu mohou školy svoji účast hlásit na telefonním čísle 378 370 138. PROGRAM VÍTÁNÍ JARA V PLZNI místo setkání: nádvoří Národopisného muzea Plzeňska, nám. Republiky 11:30 – 12:00 (zahájení) – úvodní slovo o významu a symbolice oslav ‘vynášení smrti' přednese Michal Chmelenský, vystoupí Dětský folklorní soubor Bolevecké základní školy Plzeň 12:00 – vypravení průvodu (za zpěvu tradičních lidových písní se průvod odebere na most U Jána) 12:30 – vhození ‘smrtky' do řeky Radbuzy 13:00 – návrat zpět na náměstí Republiky s májkou a ‘líty' (vnesení jara do města) trasa průvodu: náměstí Republiky – Dřevěná ulice – Křižíkovy sady – Pallova ulice – Štruncovy sady – most u Jána Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Kultura regionu; 08 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Kultura regionu; 08 Publikováno| Domažlický deník; Kultura regionu; 08 Publikováno| Klatovský deník; Kultura regionu; 08 Publikováno| Rokycanský deník; Kultura regionu; 08 Publikováno| Tachovský deník; Kultura regionu; 08 ID| b209b270-6787-45d4-84a2-b8919b888864


16

VYNÁŠELI SMRTKU 12.3.2016

Plzeňský deník str. 5 Region Západočeské muzeum v Plzni

V PÁTEK před smrtnou nedělí, tedy včera, pořádalo Národopisné muzeum Plzeňska vítání jara aneb vynášení smrtky. Průvod se po poledni vydal z plzeňského náměstí a smrtka skončila v Radbuze. Znamená to, že i v Plzni už může vládu oficiálně převzít jaro. Foto popis| Foto autor| Foto: Deník/Milan Říský Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Region; 05 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Region; 05 Publikováno| Klatovský deník; Region; 05 - 5 Publikováno| Rokycanský deník; Region; 05 - 1 Publikováno| Tachovský deník; Region; 05 ID| 30ea36f3-3fe5-403f-b1be-99530eaf1b52

Depo na podzim vystaví normalizační umění 17.3.2016

Plzeňský deník str. 4 Plzeňsko Západočeské muzeum v Plzni

KLÁRA MRÁZOVÁ

V krajské metropoli by měla vzniknout stálá expozice drobných památek pocházejících z 60.-80. let minulého století Plzeň – Když se Aleš Hejna nebo Pavel Cvrček vydají do města, skoro vždycky se někde zaseknou. Pokukují po budovách, všímají si domovních znamení, mozaik, vitráží nebo reliéfů. Uvidí-li nějakou zajímavost, okamžitě ji dokumentují a zjišťují další podrobnosti. „Už jsem natolik vytrénovaný, že když uvidím třeba určitý druh dlaždiček, okamžitě se zastavím a začnu se pídit,“ přiznává Aleš, jeden z nadšenců projektu Křížky a vetřelci. Skupina už zmapovala stovky drobných památek a uměleckých děl ve veřejném prostoru Plzně. Mezi znovuobjevenými skvosty je například dílo Karla Malicha nebo už zmíněná plastika Josefa Klimeše (na str. 1). O osudu vzácného Malichova reliéfu, který sochař vytvořil v 70. letech minulého století a jenž byl dlouhá léta ukryt v prostorách vysokoškolských kolejí v Bolevci, už je rozhodnuto. Teď je k vidění na výstavě v Kampě, poté se vrátí na Západočeskou univerzitu v Plzni, která je jeho vlastníkem. Vzácnou plastiku bude mít ve své pracovně rektor Miroslav Holeček. Co se stane s unikátním kouskem Josefa Klimeše, zatím není stoprocentně jasné. Trvalá expozice v Depu Daniel Jahn, další člen skupiny, obcházel skladiště Správy veřejného statku. V jednom našel keramické figurky, jež se do roku 2010 nacházely v areálu mateřské školy v Puškinově ulici. „Po rekonstrukci zmizely. Pak na ně narazil v doubraveckém areálu, jak se válejí v trávě. Věci se daly do pohybu a figurky se přesunou do Luftovy zahrady, což je úžasné,“ líčil Cvrček. Stejné místo skrývá ještě další zajímavost – původní fontánu s racky od Slavoje Nejdla. „Rádi bychom, aby se některá díla svezla z různých skladů a vytvořila se z nich stálá výstava. V úvahu připadá Depo. Pokud se všechno podaří domluvit, na podzim už by tady mohla být první vernisáž,“ nastínil Hejna. Doplnil, že do prostor někdejších dopravních podniků by chtěli nadšenci dostat i kovové sousoší od Rudolfa Svobody nazvané Návrat z kosmu. Hledají všude


17

Dobrá pověst o hledačích umění se po Plzni už roznesla. „Vedlejším efektem naší práce je to, že lidé víc přemýšlejí nad tím, co mají doma. Kolega Daniel Jahn vyprávěl, že když někam přijde, lidé už ho vítají. Ukazují dobové kousky a ptají se, zda mají nějakou cenu,“ vyprávěl Cvrček. Před několika týdny se na skupiny obrátila i organizátorka Pecha- Kucha Night. Akce se tentokrát konala v protiatomovém krytu plzeňské Škodovky, kde dobrovolníci při úklidu nalezli několik sádrových děl a obrazů, mezi nimi i malbu od výtvarníka Holého. Naproti tomu vtipný zážitek má Hejna. „Ve středu jsem byl vyzvednout děti ze školy. Věděl jsem, že ve foyer budovy byla dřív obrovská malba. Vyptával jsem se na podrobnosti pana školníka, který mi odpověděl: 'Oni tady po tom teď pátrají, takže my jsme to schovali,' popsal s úsměvem. Nadšenci se teď zajímají třeba o to, kam se poděla díla z Domu kultury Inwest nebo Komorního divadla. Všichni svatí Plzně Skupina nesleduje pouze normalizační umění, ale též hledá ve městě i v krajině křížky, kapličky či boží muka symbolizující sloup, u něhož byl bičován Ježíš Kristus. Nedávno vydala dvě tematické mapy, které jsou pro zájemce k dostání v plzeňském infocentru i Depu. „Božích muk je vůbec nejvíc na Bolevecké návsi. Když se stavělo sídliště, stáhly se drobné sakrální památky právě tam,“ upřesnil Cvrček a přidal další příběh. Před časemnašli zbytky božíchmukv místě, kde později stál dům kultury. „Je zajímavé sledovat, jak kolovaly po Plzni. Nejdřív stály poblíž mostu generála Pattona, pak byly poškozeny a skončily ve skladu Správy veřejného statku města Plzně. Bylo by hezké, kdyby se vrátily,“ přeje si Cvrček. Co bylo při pátrání po drobných sakrálních památkách největším překvapením? Poutní místa. Mezi ně patří katedrála sv. Bartoloměje s vzácnou madonou, kostel U Ježíška nebo Muzeum církevního umění plzeňské diecéze, které pod svými křídly opatruje tři milostné sochy ze zrušených poutních míst západních Čech. Dalším poutním místem je i Meditační zahrada. „Také madona v Kyjovské kapli Panny Marie Kyjovské údajně ještě v roce 1937 zázračně uzdravovala. Velká procesí se konala do kostela sv. Blažeje, chrámu poblíž Starého Plzence, který byl za vlády Josefa II. zbořen. Dnes už tam stojí jenom socha světce,“ vyjmenoval Hejna. *** Křížky a vetřelci - do hlavního týmu patří: Aleš Hejna, Pavel Cvrček, Daniel Jahn a Vojtěch Cibulka - skupina letos vydala dvě mapy, první zachycuje umělecké objekty, které vznikaly od 60. do 80. let 20. století, tzv. vetřelce, druhá drobné sakrální památky, k dispozici jsou v infocentru a také Depu Foto popis| UKRYTÁ. Plastiku Josefa Klimeše našli nadšenci v areálu střelnice v Lobzích. Na fotografii je Aleš Hejna. Foto autor| Snímky: Deník/Zdeněk Vaiz Foto popis| NOVÉ MAPY. Skupina Křížky a vetřelci vydala letos dvě mapy. První zobrazuje to nejzajímavější z normalizačního umění v Plzni, druhá drobné sakrální památky. Na snímku jsou (vlevo) Pavel Cvrček a Aleš Hejna. Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Plzeňsko; 04 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Plzeňsko; 04 ID| 1b049b9a-7f5e-4ed2-833f-88e668ed17ee

Západočeské muzeum zve do pravěku 17.3.2016


HANA JOSEFOVÁ

Dvě výstavy návštěvníky zavedou do dávné minulosti i je seznámí s nejnovějšími objevy Plzeň – Dvě výstavy, které připravilo Západočeské muzeum (ZČM) v Plzni, představují období dávných dějin naší Země, každá jej však pojímá jinak. Svět, který zkameněl u Nýřan Ta první z nich, zahájená v lednu a končící už 21. března, se jmenuje se Zkamenělý světu Nýřa na k vidění je v Národopisném muzeu v Plzni. Představuje nedávné paleontologické nálezy ze dvou významných nalezišť nedaleko Nýřan na severním Plzeňsku. Odkrytí obou nalezišť předcházelo několikaleté studium starých důlních map.


18

Paleontologové ve výkopech v lokalitách Pankrác a Doubrava našli v letech 2011 a 2013 tisíce zkamenělin, mimo jiné žraloka, býložravou rybu, obojživelníka krytolebce, drobné suchozemské i vodní členovce a množství rostlin z doby před 300 miliony let. Podle Jana Bureše, autora výstavy a pracovníka Paleontologického oddělení ZČM, patří nýřanská lokalita pestrostí ke světově velmi významným nalezištím zkamenělin z doby karbonu. V místě Pankrác zahájili paleontologové práce v roce 2011 v místě, kde se v 19. století těžilo takzvané plynové uhlí. Tak se mu říkalo proto, že se používalo v plynárnách. Podle Jana Bureše tento typ uhlí vznikal na dně jezer, tedy v prostředí bez přístupu vzduchu, a proto velmi dobře zachovával těla živočichů. Podobné naleziště je známé pouze z Anglie, tam však nebyla tak bohatá fauna. Paleontologové odkryli v lokalitě Pankrác v desetimetrové hloubce dvaceticentimetrovou vrstvu plynového uhlí. „Zpracovali jsme přibližně půl kubíku materiálu a z toho pocházejí nálezy žraloka, býložravé ryby, vodních a suchozemských členovců,“ popsal Jan Bureš část vystavených nálezů. Rostliny uchoval sopečný prach Z lokality Doubrava pak pocházejí zcela mimořádné nálezy zejména rostlin. Mimořádné proto, že jsou dokonale zachovalé. Rostliny totiž před cca třemi sty miliony let pokryl sopečný prach tofu. Díky tomu, že celou oblast přikryla najednou až desítky centimetrů silná vrstva sopečného popela, se tropický karbonský prales dochoval ve velmi dobrém stavu. Jak připomíná jeden z informativních panelů, označení tropický prales je zcela namístě, neboť v té době se Český masiv nacházel poblíž rovníku. Rostliny pokryté sopečným prachem nebyly deformovány. Vědci dokonce mohli ze zkamenělin vytvořit tenké řezy a s pomocí výkonných mikroskopů detailně zkoumat i vnitřní struktury rostlin. Našli v nich zbytky pylových zrn, výtrusnice, semena a šištice nebo chodbičky vykousané hmyzem. V Doubravě odkryli tuf na ploše 48 metrů čtverečních v hloubce sedmi metrů. Našli několik velkých stromovitých rostlin sedmi druhů, například plavuně, stromové kapradiny, kordait a sedm druhů bylinného podrostu pralesa. Celkem odhalili přes 3800 drobných fosílií. Jak ale připomíná Jan Bureš, nebyli současní paleontologové ze ZČM prvními odborníky, kteří se o tato významná naleziště zajímali. „Nálezy z nýřanské uhelné sloje publikoval už koncem 19. století v obsáhlé monografii paleontolog Antonín Frič, který popsal velké množství nových druhů živočichů z období karbonu. Tyto nálezy se tak staly světově proslulými,“ uvádí Jan Bureš a dodává, že inspirovaly i malíře Zdeňka Buriana, který proslul svými paleontologickými rekonstrukcemi. Výstava v Národopisném muzeu Plzeňska kromě možnosti prohlédnout si vzácné zkameněliny nabízí i velkou řadu populárně naučných informací, neboť vystavené fosilie doplňují panely s odbornými texty, ať již o rostlinách a živočiších, kteří se před miliony let vyskytovali na našem území, tak např. také o historii těžby uhlí a průmyslu na Nýřansku a Stříbrsku. Predátoři z Nelítostného pravěku Jestliže předešlá výstava je především naučná, ta další, kterou také připravilo ZČM,je spíše populární, ovšem přitažlivost není na úkor odbornosti. V hlavní budově muzea v plzeňských Kopeckého sadech jsou od konce února k vidění predátoři. Výstava s názvem Nelítostný pravěk představuje v životní velikosti modely zvířat, která se v dávné minulosti pohybovala po Zemi. „Nelítostný pravěk graduje vlastně dvě další výstavy Západočeského muzea. Ta první se konala v rokycanském Muzeu Dr. B. Horáka a skončila už v únoru. Jmenovala se Podivuhodný svět pravěku. Druhou je již zmiňovaná výstava Zkamenělý svět u Nýřan, která zatím trvá,“ připomíná Josef Pšenička, vedoucí Paleontologického oddělení ZČM. Dodává, že výstava Nelítostný pravěk je primárně určená rodinám s dětmi. „Modely v životní velikosti jsou atraktivní a jsou vlastně prostředkem, jak představit přírodu a děje v ní i její vývoj dětem,“ poznamenává Josef Pšenička. Scény ukazují boj o život Osm scén s desítkami modelů ukazují, že v dějinách Země byly souboje o přežití hlavním hybatelem v evolučním závodě. Výstava je koncipována podobně jako legendární film Karla Zemana Cesta do pravěku. „Máme podobnou časovou osu,“ uvádí Josef Pšenička. Návštěvník, který vejde do sálu,se nejprve ocitne ve čtvrtohorách a narazí zde na lva jeskynního, který požírá svou oběť, pak už na něj z výšky několika metrů shlíží mamut, potká dále třeba obrovského pásovce či ohromnou mnohonožku, která vypadá jako had. Postupuje proti proudu času třetihorami, druhohorami až do prvohor, kdy v mořích žili trilobiti, hlavonožci či plži. „Výstava vlastně ukazuje vývoj přírody za celou její geologickou historii,“ poznamenává Josef Pšenička a dodává, že nejde o žádné obludárium: „My mluvíme o tak zvaném paleoartu a naše muzeum je odborným garantem výstavy.“ Modely jsou doplněny zkamenělinami, které nejčastěji patří do sbírek ZČM. K vidění je však i jeden světový unikát – fosílie škorpiona, která byla zapůjčena z německého Chemnitzu. Atmosféru pak dotvářejí nejrůznější zvuky, světla i pozadí jednotlivých scén. Modely vytvořil Radek Labuťa


19

Autorem většiny modelů je Radek Labuťa. „Přírodu nejde obloudit, a tak na většinu živočichů z období čtvrtohor a třetihor jsou použity přírodní materiály. Například mamut má srst ze surového lnu,“ prozrazuje Radek Labuťa a dodává, že vnitřek většiny modelů je vytvořen z kuličkového polystyrenu, který je však zpevněn ocelovými prvky, aby se tělo nezhroutilo. Největší model, který kdy Radek Labuťa vyrobil, byl čtyřmetrový mamut. „Překvapivě ty modely nejsou moc těžké, vždyť šest metrů dlouhý ingot polystyrenu, který vyjede z fabriky, váží sto kilogramů,“ uvádí Radek Labuťa, k jehož největším odběratelům patří Národní muzeum v Praze a také řada pořadatelů interaktivních výstav nejen z Prahy. Radek Labuťa říká, že výrobě modelů historických živočichů se věnuje už odmalička. „Vlastně si už ani nepamatuji, že bych kdy dělal něco jiného. Už jako malý kluk jsem si kreslil obrázky pravěkých potvor a sbíral zkameněliny. Vydrželo mi to do dneška a doufám, že to vydrží i nadále,“ přeje si. Návštěvníci ZČM se s modely Radka Labuti nesetkávají poprvé. V roce 2009 muzeum uvedlo výstavu Doba ledová – Giganti. „Ta byla velmi úspěšná, navštívilo ji na čtyřicet tisíc lidí. Doufáme, že i současná výstava Nelítostný pravěk přitáhne také tak velké množství návštěvníků,“ přeje si Josef Pšenička. Na zdolání této hranice má aktuální výstava ještě zhruba tři a půl měsíce čas. Končí 19. června. Foto popis| JAN BUREŠ, autor výstavy Zkamenělý svět u Nýřan, která je v Národopisném muzeu Plzeňska k vidění do 21. března. Foto autor| Foto: Deník/M. Říský Foto popis| MAMUTna výstavě Nelítostný pravěk. V pozadí vlevo je jeho autor Radek Labuťa. Foto autor| Foto: Deník/Z. Vaiz Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Region; 10 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Region; 10 Publikováno| Domažlický deník; Kultura regionu; 10 - 1 Publikováno| Chebský deník; Region; 10 Publikováno| Karlovarský deník; Region; 10 Publikováno| Klatovský deník; Region; 10 Publikováno| Rokycanský deník; Region; 10 Publikováno| Sokolovský deník; Region; 10 Publikováno| Tachovský deník; Region; 10 ID| d5c935ca-0cc9-4fe8-984d-9aebb6a0e04d

Zlatý erb letos zajímaly také mobily 19.3.2016 (pk)


Plzeň – Na Krajském úřadu se včera konalo vyhlášení výsledků soutěží webových stránek a služeb– Zlatý erb,vněmž zápolí obce a města, a Junior erb pro mladé lidi do 18 let. „Do Zlatého erbu se přihlásilo devět měst, 18 obcí a 18 elektronických služeb. Vítězové Junior erbu 2016 vzešli z jedenácti přihlášených, vítězové Ceny hejtmana Plzeňského kraje 2016 o Nejlepší webovou stránku příspěvkové organizace z deseti projektů,“ popsal mluvčí Plzeňského kraje René Zeithaml. Novinkou letošního ročníku bylo, že porota posuzovala i to, jak se weby zobrazují na mobilních telefonech. *** Zlatý erb a Junior erb 2016 Výsledky krajského kola Zlatý erb 2016 M Cena veřejnosti Obec Slatina – http://www.obec-slatina.eu M Nejlepší elektronická služba 1. místo: Starý Plzenec – Hlášení závad 2. místo: Kožlany – Zjednodušená verze stránek nejen pro seniory 3. místo: Příchovice – RSS čtečka M Nejlepší webová stránka obce


20

1. místo: Horní Bělá – http://www.hornibela.cz 2. místo: Příchovice – http://www.prichovice.cz 3. místo: Chválenice – http://www.chvalenice.cz M Nejlepší webová stránka města 1. místo: Blovice – http://www.blovice-mesto.cz 2. místo: Rokycany – http://www.rokycany.cz 3. místo: Starý Plzenec – http://www.staryplzenec.cz Výsledky krajského kola Junior erb 2016: 1. místo – Jakub Štěpánek, Gymnázium Mikulášské náměstí, Plzeň – http://www.mikulassko.cz 2. místo – Radek Skoloda, VOŠ SPŠE Plzeň – http://zstremosna.cekuj.net/zstremosna.html 3. místo – Tomáš Kratochvíl, VOŠ SPŠE Plzeň – http://hornibrizaprojekt.8u.cz Cena hejtmana Plzeňského kraje 2016 – Nejlepší webová stránka příspěvkové organizace: 1. místo – Gymnázium Sušice – http://www.gymsusice.cz 2. místo – Západočeské muzeum v Plzni – http://www.zcm.cz 3. místo – Střední odborné učiliště stavební, Plzeň – http://www.souplzen.cz Foto popis| OCENĚNÍ. Vítězové soutěží a hejtman Václav Šlajs. Foto autor| Foto: KÚ PK Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Plzeňsko; 02 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Plzeňsko; 02 ID| af76349b-8b81-44b3-a44d-c58cb6dc4feb

FOTO - DĚTI SE UČÍ BARVIT KRASLICE V MUZEU 23.3.2016


Foto popis| VELIKONOČNÍ JARMARK. V Národopisném muzeu Plzeňska na náměstí Republiky se koná již tradiční akce pro školy, školky a rodiny s dětmi. Malí návštěvníci si mohou vyzkoušet pletení pomlázky nebo barvení kraslic voskovou batikou. Lektoři učí děti, jak si vyrobit kuřátko z kukuřičného šustí a jak nazdobit vyfouknuté vajíčko. Na místě si můžete zakoupit ručně vyráběné velikonoční dekorace. Velikonoční jarmark začal včera a pokračuje ještě dnes od 9 do 17 hodin. Foto autor| Foto: Deník/Milan Říský Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Plzeňsko; 03 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Plzeňsko; 03 ID| 9eaf1968-07bc-4f8b-b972-6a8a459a0288

Přijďte se podívat, jaké katastrofy trápily Plzeňany v 19. století 29.3.2016

Plzeňský deník str. 55 Příloha - Smetanovské dny Západočeské muzeum v Plzni

Odborné téma propojilo filozofické diskuze i několik výstav v západočeské metropoli Plzeň – Festival Smetanovské dny je raritní svojí mezioborovostí. Již tradičně spojuje svět hudby se světem vědy, filozofie, literatury, filmu, výtvarného umění a divadla. Odborným programem se jako červená nit vinulo hlavní téma, kterým letos bylo „Člověk a společnost 19. století tváří tvář katastrofě“. Hovořilo se o něm na sympoziu a byly mu věnovány také výstavy a expozice. Unikátní předměty ze sbírek muzea


21

Požáry, povodně, krachy, přírodní i lidské katastrofy, které postihovaly Plzeň a její obyvatele během 19. století, jsou od 22. února do 22. května námětem výstavy, jíž Západočeské muzeum reaguje na téma každoročně vypsané Plzeňským uměnovědným sympoziem. Středem pozornosti je „slavný“ požár chrámu sv. Bartoloměje v únoru roku 1835, ovšem i ostatní části expozice přibližují další „poutavé“ pohromy a neštěstí. A jako obvykle jsou opět představeny mnohé dosud nikdy nevystavované předměty z muzejních sbírek. Kurátorem výstavy byl Jan Mergl. O úvodní slovo se na vernisáži postaral ředitel Západočeského muzea František Frýda a zastupitel a člen Rady Plzeňského kraje pro oblast kultury, památkové péče a neziskových organizací Jaroslav Šobr. Katastrofy i jejich možná řešení Podobně zaměřená je i výstava ve Studijní a vědecké knihovně Plzeňského kraje. Představuje největší či nejčastější dramatické události Plzně a okolí od počátku 19. století až do roku 1918 – záplavy, epidemie nakažlivých nemocí, požáry aj. Popis pohrom je doprovázen dobovými novinovými články nebo příležitostnými tisky z fondu Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje. Jako protiváhu těchto chmurných textů výstava přiblíží i následná opatření městské či krajské samosprávy vyvolaná nastalými událostmi, která měla za cíl nejen minimalizovat dopady na obyvatelstvo a majetek, ale také položit základy prevence proti dalším podobným jevům. V dílech Mikoláše Alše, Julia Mařáka, Antonína Mánesa, Josefa Navrátila, Jaroslava Panušky a v řadě vizuálně působivých dobových dokumentů – fotografiích, grafikách, filmové projekci – můžete také v Galerii 13 vidět způsoby, jakými se umělec i společnost potýkali s nečekaně nabourávanou lidskou potřebou bezpečí a jistoty. Foto popis| SLAVNOSTNÍ VERNISÁŽ VÝSTAVY v Galerii 13. Foto popis| ŘEDITEL FRANTIŠEK FRÝDA zahájil výstavu v Západočeském muzeu. Foto popis| ZAJÍMAVÉ DOKUMENTY jsou k vidění ve Studijní a vědecké knihovně Plzeňského kraje. Foto autor| Foto: archiv SVK PK Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Příloha - Smetanovské dny; 55 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Příloha - Smetanovské dny; 55 Publikováno| Domažlický deník; Příloha - Smetanovské dny; 55 Publikováno| Chebský deník; Příloha - Smetanovské dny; 55 Publikováno| Karlovarský deník; Příloha - Smetanovské dny; 55 Publikováno| Klatovský deník; Příloha - Smetanovské dny; 55 Publikováno| Rokycanský deník; Příloha - Smetanovské dny; 55 Publikováno| Sokolovský deník; Příloha - Smetanovské dny; 55 Publikováno| Tachovský deník; Příloha - Smetanovské dny; 55 ID| 5f358f9a-7ac5-4d86-8b38-44f2550635dd

Plzeňské Letnice umělců začínají 29.3.2016

Plzeňský deník

str. 64 Příloha - Plzeňský kulturní přehled duben 2016 - kultura/akce (haj) Západočeské muzeum v Plzni

Letnice umělců zatím nemají oproti jiným plzeňským festivalům tak dlouhou tradici. Přehlídka, jež nese označení festival duchovní kultury, má za sebou teprve pět ročníků a právě startuje její šestý ročník. „Oproti minulým ročníkům má ten letošní poněkud odlišný charakter, neboť je motivován 700. výročím narození Karla IV,“ říká za organizátory Jana Potužáková a připomíná, že letos plzeňské Letnice umělců začínají už v úterý 29. března v Muzeu církevního umění, kde bude otevřena výstava Současné sakrální umění na Plzeňsku a přehlídka dětské tvorby ZUŠ v Jagellonské ulici. Vúterý 12. dubna pokračují plzeňské Letnice umělců v Západočeském muzeu v Plzni přednáškou Mons. Františka Radkovského, končícího biskup plzeňské diecéze, na téma Křesťanství v době Karla IV. Letošní Letnice umělců potrvají až do listopadu, ovšem hlavní program festivalu bude soustředěn do měsíce května. Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Příloha - Plzeňský kulturní přehled duben 2016 - kultura/akce; 64 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Příloha - Plzeňský kulturní přehled duben 2016 - kultura/akce; 64 Publikováno| Rokycanský deník; Příloha - Plzeňský kulturní přehled duben 2016 - kultura/akce; 64 ID| 66dd5900-bb5e-462a-a358-947d7e6bf427


22

Povídání přenese posluchače na Kubu 31.3.2016 (mrak)


Plzeň – Šéfredaktorka časopisu Cykloturistika Slávka Chrpová dnes přijede do Plzně vyprávět o Kubě. Sposluchači se podělí o zážitky ze čtyř svých návštěv na tomto ostrovním státě a také předvede tradiční tamější tanec mambo. „Kromě neotřelých zážitků z jízdy na kole po tomto ostrově se dozvíte i to, jak se žije Čechům na Kubě a naopak Kubáncům v Čechách. Také vám přiblíží santerijské náboženství, jeho tance a rituály a svou návštěvu santerijského kněze. Přijďte se podívat, zda se Kuba mění opravdu tak rychle, jak se nám jeví ze středu Evropě,“ lákají organizátoři akce, která se uskuteční od 18 hodin v přednáškovém sále Západočeského muzea v Plzni. Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Plzeňsko; 02 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Plzeňsko; 02 ID| 4d5bc78c-dde9-41ba-9fe5-068d5eb954d8

Muzeum Lamberská stezka nemá jen výstavy 31.3.2016


BARBORA ZOUBKOVÁ

Jednou ze zajímavostí žihobeckého muzea jsou netopýři, kteří se ve starodávné budově se spoustou tajemných povídek usídlili Žihobce – Muzeum Lamberská stezka se nachází v západní části historické budovy žihobeckého zámku ze 17. století, který stojí na místě bývalé tvrze. K vidění tam je stálá expozice, ale během roku nejsou výjimkou přednášky, vernisáže a další akce. „Je to raně barokní budova. Uvnitř se dochovala řada původních valených kleneb, které místy ve vrcholech doplňují štuková zrcadla,“ popsala vedoucí muzea Anežka Kolajová. Muzeum Lamberská stezka bylo slavnostně otevřeno v květnu 2012 a vzniklo z podnětu obce a převážně tehdejšího starosty Karla Baumruka. „U zrodu muzea a jeho ideové náplně stála čtveřice mužů, a to právě Karel Baumruk, Luboš Smolík z Vlastivědného muzea Dr. Hostaše v Klatovech, Pavel Hubený, dnes ředitel Národního parku Šumava a fotograf Jan Kavale. Tito pánové jsou také autory stálé expozice, kterou muzeum nabízí. Autorem textů o historii lamberského panství je historik Muzea Šumavy Sušice Vladimír Horpeniak. Vzniklo také sdružení Lamberská stezka, které sdružuje obce bývalého Lamberského panství,“ uvedla Kolajová. Vmuzeu se nachází hned tři stálé expozice. Tou první je expozice s názvem Rekonstrukce zámeckého interiéru 19. století. „Na zámku se bohužel žádný nábytek nedochoval, a tak je zde k vidění nábytek zapůjčený ze sbírek Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, Západočeského muzea v Plzni, Muzea Šumavy v Sušici a Kašperských Horách a Vlastivědného muzea Dr. Hostaše v Klatovech. Představuje skupinu zařízení z dob empíru, biedermeieru a klasicistního stylu,“ vysvětlila Kolajová. Díky druhé expozici „Historie obcí lamberského panství“ se návštěvníci dozvědí více o historii obce Žihobce, ale i obcí okolních. Kraj je tam úzce spjat s historií rodiny Lambergů o kterých se vyprávějí i historky. „Lambergové byli starý rakouský, korutansko-kraňský rod, který lze sledovat už od počátku 13. století. Některé statky v jihozápadních Čechách, mezi nimi Rabí, Žichovice a Žihobce, zakoupil několik let před svou smrtí pasovský biskup, kardinál a diplomat Johann Filip z Lambergu. Z Lambergů je dodnes nejznámější Gustav Joachim, který žil na svých pošumavských statcích a přátelil se s šumavským spisovatelem Adalbertem Stifterem. Jeho pohnutý osud je dodnes v živé paměti místních obyvatel,“ přiblížila Kolajová. Jednou z historek je například ta o kněžně Káče. „Příběh vypráví o panovníku Gustavu Joachimovi, který se zamiloval do dcery místního šafáře a domáhal se sňatku s ní. Ovšem cesta k tomuto aktu byla trnitá z důvodu její neurozenosti. Ostatně zájemcům o tento příběh můžeme nabídnout k prodeji knihu „Kněžna Káča“, která vyšla loni v novém vydání s textem autora Františka Procházky, je obohacena o místopisné fotografie fotografa Kavaleho, který se právě o obnovení původního příběhu zasloužil,“ řekla Kolajová. Netopýři


23

Poslední, tedy třetí, stálou expozicí je „Flóra a fauna Pošumaví“, která je věnovaná přírodě a zaměřuje se především na vrápence malého (druh netopýra – pozn. aut.), jelikož půda místního zámku je místem letní kolonie tohoto vzácného druhu a byla vyhlášena evropsky významnou lokalitou,“ vysvětlila vedoucí muzea. To ale není zdaleka vše, co může muzeum Lamberská stezka nabídnout. V přízemí muzea jsou výstavní prostory. „V nich jsou současně instalovány vždy dvě až tři tematické výstavy, které se během roku střídají,“ dodala Kolajová. „Naším cílem je pochopitelně přilákat turisty do Pošumaví a ukázat jim jeho krásu a možnosti vyžití v této krásné přírodě, a to jak kulturního, tak sportovního. Myslím si, že obec Žihobce má velký potenciál,“ uvedla vedoucí muzea. Aby návštěvníkům krásy okolí předvedli, vznikl v Žihobcích prohlídkový okruh. „Orientační prohlídkový okruh po obci vede z muzea přes budovu divadelního spolku Tyl, který v obci působil celou řadu let, konkrétně byl založen v roce 1901 a dosud aktivně působí,“ popsala trasu Kolajová. Dále okruh pokračuje do „Galerie Netopýr“. Tuto galerii založil místní kulturní,,nestor“ Jaroslav Froulík a ten také v tomto komplexu provozuje ubytování pro turisty. Přes Finské centrum, které vzniklo z podnětu finského chalupáře Ariho Seppali a právě pana Froulíka se pak turisté dostanou na konec prohlídky, a to do novorománského kostela Proměnění Páně. „Prohlídky jsou informativní s možností nahlédnutí do konkrétních prostor,“ doplnila Kolajová. Lidé si v Žihobcích přijdou „na své“ ještě před tím, než začne turistická sezona. „Předsezonu zahájíme společnou výstavou obrazů Šumavy Milana Čiháka a broušených šumavských kamenů Ladislava a Petra Lhotových. Další projekt a s ním spjatá výstava, na který se osobně také velmi těším, má název Historie cirkusáctví v Pošumaví. Jde o spolupráci s historikem Jiřím Novákem, který se tomuto tématu již léta věnuje a má k Šumavě velmi úzký vztah,“ uvedla vedoucí muzea. Slavný fotograf „Další takovou zajímavostí, kterou chystáme na zahájení hlavní sezony je výstava Káji Saudka. Tematicky půjde o údobí, kdy Saudek spolupracoval s českou speleologickou společností. Zda se nám tento projekt podaří zrealizovat, ještě není úplně jisté, ale myslím, že je vše na dobré cestě,“ svěřila se Kolajová s tím, že by to nerada zařekla. „Jsme nízkorozpočtové muzeum, zřízené z dotace a financované obcí. Tudíž je jasné, že si nemůžeme plánovat velké projekty a pokud ano, hrají velkou roli sponzoři. Když nám finančně vypomohou, je možné se pouštět i do atraktivních vod. I na tom částečně momentálně závisí realizace výstavy Káji Saudka,“ vysvětlila. „V neposlední řadě, zde bude vystavovat regionální malířka Simonetta Šmídová. Výstavní rok nám uzavře šumavský malíř a grafik Tomáš Hauser opět v doprovodu Lhotových a plzeňský fotograf Pavel Přibyl,“ dodala na závěr Kolajová. *** Otevírací doba: Říjen – duben: po-pá: 9.00-16.00 hodin Květen, září po-pá: 9.00-16.00 hodin so: 10.00-15.00 hodin Červen – srpen po-pá: 9.00 – 16.00 hodin so, ne: 10.00 – 15.00 hodin Foto popis| KROMĚexpozice dobového vybavení (snímek nahoře) jsou v muzeu k vidění i moderní výtvarná díla. Foto autor| Foto v článku: Deník/Barbora Zoubková Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Region; 15 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Region; 15 Publikováno| Domažlický deník; Region; 15 Publikováno| Chebský deník; Region; 15 Publikováno| Karlovarský deník; Region; 15 Publikováno| Klatovský deník; Region; 15 Publikováno| Rokycanský deník; Region; 15 Publikováno| Sokolovský deník; Region; 15 Publikováno| Tachovský deník; Region; 15 ID| 3358a7a6-d5c9-4fc1-95ab-c100fa26a911


24

SKAUTI PŘIVEZLI PŘÍBĚH Z TEREZÍNA 1.4.2016

Plzeňský deník str. 9 Kultura regionu Západočeské muzeum v Plzni

LUCIE RŮŽIČKOVÁ A VÍT OLIBERIUS z plzeňského skautského střediska ICHTYS se zasloužili o to, že je v Plzni k vidění putovní výstava s názvem Vedem – Cesta terezínských kluků stále pokračuje. Výstavu připravilo pražské gymnázium Přírodní škola a jím založená Terezínská štafeta. Autoři výstavy divákům předkládají sedmdesát let starý příběh. Skupina hochů v terezínském ghetu se rozhodla vzít osud do svých rukou. Na chlapeckém Domově 1 ustavili vlastní samosprávu a začali vydávat časopis Vedem, který pravidelně vycházel téměř dva roky (1942 – 1944). Do něj ti, kteří čekali na transport do pekla koncentračních táborů, vtělili nejen své vzpomínky, obavy a radosti, ale i poselství pro ty, kteří se dožijí šťastnějších časů. Ode dneška je tato výstava k vidění v Národopisném muzeu Plzeňska na náměstí Republiky. Informativní panely, fotografie chlapců, reprodukce z časopisů i autentické dobové předměty jsou umístěny v průjezdu muzea a veřejnosti jsou přístupné zdarma. Foto autor| Foto: Deník/H. Josefová Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Kultura regionu; 09 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Kultura regionu; 09 Publikováno| Domažlický deník; Kultura regionu; 09 Publikováno| Chebský deník; Kultura regionu; 09 Publikováno| Karlovarský deník; Kultura regionu; 09 Publikováno| Klatovský deník; Kultura regionu; 09 Publikováno| Rokycanský deník; Kultura regionu; 09 Publikováno| Sokolovský deník; Kultura regionu; 09 Publikováno| Tachovský deník; Kultura regionu; 09 ID| 203948c8-b3a4-4597-b2bb-93510e231231

Právo

FOTO 3.3.2016

Právo str. 12 Jihozápadní Čechy (ib) Západočeské muzeum v Plzni

Foto popis| ZBROJNICE DOSTÁVÁ NOVÝ LESK. Přilbice pamatující třicetiletou válku, muškety, kyrysy, hákovnice z gotických časů. O více než tisíc exponátů unikátní plzeňské historické zbrojnice tento týden pečují konzervátoři Západočeského muzea. Z každého kusu musejí odstranit prach a ošetřit ho speciálním roztokem, který předměty chrání před vlivem prostředí. Expozice bude pro veřejnost opět otevřená od soboty 5. března. Foto autor| Foto PRÁVO – Ivan Blažek Regionální mutace| Právo - jihozápadní Čechy

JAK SE DĚLAJÍ VELIKONOCE. 23.3.2016 (ib)

Právo str. 11 Jihozápadní Čechy Západočeské muzeum v Plzni

Plzeňské Národopisné muzeum připravilo na 22. a 23. března ukázku velikonočních tradic. Děti i další zájemci si tady mohou pod dohledem zkušených lektorů vyzkoušet zdobení kraslic nebo pletení pomlázek. Foto autor| Foto PRÁVO – Ivan Blažek Regionální mutace| Právo - jihozápadní Čechy


25

Rodina DNES

10 důvodů, proč navštívit Plzeň 11.3.2016

Rodina DNES str. 24 Cestování Západočeské muzeum v Plzni

LADISLAV VAINDL

Do západočeské metropole zamiřte nejen kvůli proslavenému pivu. Toto město má co nabídnout i milovníkům historie a památek. 1 Kostel svatého Bartoloměje Tento gotický chrám se může pyšnit nejvyšší kostelní věží v České republice, měří 102 metrů. Lidé mohou po schodech vystoupat až na její ochoz do výšky 60 metrů. S památkou je spojena legenda o andělíčkovi z kostelní mříže, který plní přání. Na konci prosince ho někdo dokonce oblékl do čepice a šály. Teplého ošacení se během několika týdnů dočkalo všech devětadvacet hlaviček. 2 Techmania Tady si můžete na vlastní kůži vyzkoušet, jak fungují vědecké rincipy.Jde ojedno zprvních science center vČeské republice. Tyto instituce se vyznačují tím, že jde omuzea, která jsou založena na interaktivních prvcích. Na návštěvníky Te chmanie čeká edutorium, kde se nachází šedesát atrakcí, které vědu přiblíží zábavným způsobem. Připraveny jsou ale také expozice ochemii, jídle, historii hornictví nebo ovesmíru. 3 Loosovy interiéry Velkou atrakcí Plzně jsou interiéry, které vytvořil jeden z nejvýznamnějších světových architektů Adolf Loos. Ten se v Plzni podílel na více než deseti objektech. V současnosti jsou v rámci tří prohlídkových tras veřejnosti přístupné čtyři z nich. Patří mezi ně Brummelův dům v Husově ulici, byt Voglových na Klatovské třídě (na snímku), Semlerova rezidence na Klatovské třídě a byt Krausových v Bendově ulici. 4 Pivo V roce 1842 v Plzni navařil německý sládek Josef Groll pivo, které se stalo základem nejrozšířenějšího druhu zlatavého moku v současnosti. Díky prohlídkám pivovaru Plzeňský Prazdroj mohou zájemci každodenně spatřit výrobu této legendy. Na své si ale přijdou i milovníci menších výrobců. Momentálně zde totiž funguje sedm minipivovarů. 5 Historické podzemí Labyrint chodeb, sklepů a studní slibuje jedinečnou procházku. Během prohlídky návštěvníci odhalí tajemství autentických nálezů a zákoutí, které podzemí skrývá. Lidé tak mohou nahlédnout do života středověkých obyvatel města. 6 Synagogy V Plzni stojí hned dva židovské svatostánky. Nově zrekonstruovaná Stará synagoga se nachází v docházkové vzdálenosti od Velké synagogy (na snímku). Je skrytá ve vnitrobloku v blízkosti Smetanových sadů. Velká synagoga, postavená v roce 1893 v maursko-románském stylu, je jednou z největších v Evropě. 7 Sadový okruh Městské sady, které vznikly na místě dřívějších městských hradeb, obklopují historické centrum města. Svým návštěvníkům nabízejí prostor k příjemné procházce a posezení, ať už na lavičkách v parku, nebo v některé z přilehlých kaváren či restaurací. Během roku se zde koná celá řada kulturních akcí a festivalů. 8 Zoo


26

Žirafy, medvědi, lvi, tygři, klokani nebo krokodýli. Tato a mnoho dalších zvířat z celého světa je možné vidět v plzeňské zoo. Největší celebritou zahrady je ale nejspíše dvouletá nosorožčí slečna Maruška. Ta se v roce 2014 stala mládětem roku plzeňské zoo. Mezi nejnovější expozice patří Svět v podzemí a Království jedu, ve kterém se zabydleli nejjedovatější hadi světa. 9 Unikátní muzea Tím nejstarším je Západočeské muzeum v Plzni (na snímku). Nachází se zde stálé expozice o porcelánu, archeologii a historii Plzeňského kraje. Na loutkářskou tradici upozorňuje Muzeum loutek na náměstí Republiky. Zájemci se zde seznámí s osudy významných plzeňských loutkářů, kterými byli autor Spejbla a Hurvínka Josef Skupa, Gustav Nosek a Jiří Trnka. Náhodou v Plzni není ani Muzeum knihtisku. Ze západočeské metropole totiž pochází první tištěná kniha v Čechách. 10 Pivovarský guláš Plzeňské pivo je známé po celém světě. A co si k němu dát za jídlo? Určitě plzeňský pivovarský guláš. V současnosti se pro jeho přípravu používá především hovězí kližka nebo líčka. V minulosti to ale bylo jinak. Dle původního receptu do něj totiž patří maso z pivovarských koní. POSTUP Hovězí maso opláchneme a nakrájíme na kousky. Oloupanou cibuli nasekáme nadrobno a na oleji nebo sádle osmahneme dorůžova. Vložíme maso a za stálého míchání jej osmahneme. Pak přidáme mletou papriku a znovu krátce osmahneme. Osolíme a přidáme rajčatový protlak, pepř a kmín, poté vše mírně podlijeme vodou a za občasného míchání dusíme pod pokličkou. Když je maso částečně měkké, vydusíme šťávu na tuk, mírně zaprášíme moukou, za stálého míchání osmahneme a podlijeme trochou teplé vody. Přidáme česnek utřený se solí, majoránku a pivo. Maso za občasného míchání dusíme doměkka. Guláš zdobíme párkem nebo klobásou opečenou na pánvičce a vejcem natvrdo nebo volským okem. Můžeme dozdobit paprikou nebo feferonkou. suroviny pro 4 osoby 500 g hovězího masa / olej nebo sádlo / 1 větší cibule / sladká paprika / sůl / 70 g rajčatového protlaku / mletý pepř / kmín / voda / hladká mouka / česnek / majoránka / 200 ml piva / paprika nebo feferonka Foto autor| Foto: PROFIMEDIA. CZ, LADISLAV NĚMEC, MICHAL SVÁČEK, MAFRA

Rokycanský deník

Cestu ke svobodě přiblíží v muzeu Horáka 2.3.2016

Rokycanský deník str. 3 Rokycansko Západočeské muzeum v Plzni

(naš)

Rokycany – Výstava, která vznikla původně v roce 2008 pro listopadovou instalaci na pražském Václavském náměstí, bude nyní k vidění i v Rokycanech. Jmenuje se Příběhy bezpráví, Cesta ke svobodě a její čtvrteční vernisáž připravuje Muzeum dr. B. Horáka. Se zahájením se počítá v 16 hodin. Expozice připomíná ty, kteří za svůj odpor a aktivity proti bezpráví komunistické éry byli věznění či zaplatili i životem. Výstavu má rozšířit doprovodný program pro žáky v podobě záznamu z procesu s Miladou Horákovou a další snímek se týká událostí roku 1989. Region| Západní Čechy


27

U Horáka ode dneška vypráví příběhy bezpráví 3.3.2016


BOŽENA ŠOPEJSTALOVÁ

Rokycany – Muzeum dr. B. Horáka dnes zahajuje novou výstavu. Vernisáž je naplánovaná na 16. hodinu. „Přibližuje osudy lidí, kteří našli výjimečnou sílu k odporu proti komunistickému bezpráví. Někteří z nich byli členy ozbrojených protistátních skupin, jiní pracovali pro tajné služby demokratických zemí, nebo vyráběli a distribuovali letáky. Někdy na protest proti stavu společnosti zvolili i nejkrajnější možnost a spáchali protestní sebevraždu,“ uvedla k nové dočasné expozici kurátorka Stanislava Volková. Výstava nezapomíná ani na vzdor na poli kulturním. Jedná se o ty, kteří vydávali samizdaty, působili v občanských iniciativách, pořádali manifestace a organizovali petice. „Za svůj postoj a aktivity byli všichni odsouzení a věznění, někteří zaplatili i životem,“ dodala Volková. Výstava byla původně instalovaná na Václavském náměstí, vznikla v listopadu 2008. Rokycanská se od ní svou podobou samozřejmě zčásti odlišuje. Čerpala i z místních zdrojů. Hned v předsálí jsou třeba fotografie připomínající srpen 1968 či novinové články z té doby. Uvnitř jsou zase k vidění čísla Budovatele, jenž zde vycházel. Na svých stránkách postihuje i historické dění padesátých let. Součástí výstavy budou také doprovodné akce pro školáky. Foto popis| ROKYCANSKÁ VERZE výstavy Příběhy bezpráví, Cesta ke svobodě postihuje i příklady dění zaznamenaného na stránkách okresních a celorepublikových periodik. Na zajímavosti upozorňuje kurátorka výstavy Stanislava Volková. Foto autor| Foto: Deník/ Božena Šopejstalová Region| Západní Čechy

Ježek oprášil Kryla, Hutku i Kubišovou 5.3.2016


(hav)

Příběhy bezpráví ožily v rokycanském muzeu Rokycany – Příběhy lidí, kteří v sobě našli sílu proti komunistickému bezpráví, si můžete až do 10. dubna připomenout v rokycanském Muzeu dr. Bohuslava Horáka. Silným zážitkem byla už čtvrteční vernisáž, kdy Modlitbu Marty Kubišové nebo písně Karla Kryla i Jaroslava Hutky skvěle ztvárnil pedagog umělecké školy Josef Ježek. Promluvil i disident a signatář Charty 77 Jaroslav Cuhra. Region| Západní Čechy

Rokycanskou Spilkou zamíříte do historie 8.3.2016


(naš)

Rokycany – Spilka od středověku k dnešku se jmenuje přednáška, kterou na čtvrteční 17. hodinu připravuje Muzeum dr. Bohuslava Horáka. Rozsáhlý archeologický průzkum, předcházející rekonstrukci rokycanské Spilky, se uskutečnil v letech 2014 až 2015. Nyní přednášející Martin Čechura přiblíží průběh výzkumu, nejvýznamnější nálezy a přinese i aktuální informace o zpracování archeologických nálezů. Zájemci se dozvědí nové informace o podobě a vybavení středověkých domů, některých rokycanských řemeslech nebo o zacházení s domovním odpadem a těšit se lze i na další zajímavosti. Region| Západní Čechy


28

Tradici svobody u Horáky přiblíží Drda 14.3.2016


(naš)

Rokycany – Na výstavu Příběhy bezpráví – cesta ke svobodě, která je k vidění v Muzeu dr. B. Horáka, navazuje přednáška Dobrá tradice obrany svobody. Naplánovaná je na čtvrtek 17. března a začne v 17 hodin. Novinář Adam Drda přiblíží osudy těch, kteří v letech 1948 – 1989 vystoupili proti vládám, aparátu a ideologii KSČ. Vletech 1999 až 2005 byl analytikem domácí politiky a reportérem české redakce BBC. Nyní pracuje v Českém rozhlasu a televizi (např. cykly Příběhy 20. století, Neznámí hrdinové). Region| Západní Čechy

Mladí průvodci opět působí u Horáka 14.3.2016


(naš)

Rokycany – Na středu 16. března Muzeum dr. Bohuslava Horáka připravilo další díl programu Mladý průvodce aneb Poznáváme muzeum v podání mladých muzejníků. Akci zahájí 16. hodina. Čtyři studentky Gymnázia Rokycany a jeden žák Základní školy ze Stupna provedou zájemce expozicemi železářství, přírody a paleontologie. Region| Západní Čechy

Velikonoční dění je na postupu 15.3.2016


(naš)

Rokycansko – Velikonoce už nás masivně atakují ze všech výloh a regálů obchodů nejrůznějšími nabídkami. K ruchu se přidalo i rokycanské pracoviště Kooperativy, a to tematickou výstavkou prací Zvíkoveckých kytiček. Protože je nainstalovaná za výlohami, láká k prohlížení třeba party dětí z mateřinek. Výstavy Kytiček v muzeu se letos nedočkáme, ale na příští rok už se prý oba subjekty vzájemně domlouvaly. Pokud jde o letošní velikonoční dění v Muzeu dr. B. Horáka, zájemci o něj ani ukázku tradičních řemesel nebudou ochuzení. Jenže – uskuteční se o týden dříve! Tedy už na Josefa – 19. 3. Region| Západní Čechy

Drda zítra přiblíží cestu ke svobodě v muzeu 16.3.2016


BOŽENA ŠOPEJSTALOVÁ

Rokycany – Zítra na výstavu Příběhy bezpráví – cesta ke svobodě, která je k vidění v Muzeu dr. B. Horáka, naváže přednáška. Začíná v 17 hodin a nese název Dobrá tradice obrany svobody. V průběhu ní novinář Adam Drda přiblíží osudy těch, kteří v letech 1948 – 1989 vystoupili proti vládám, aparátu a ideologii KSČ. Přednášející byl v letech 1999 až 2005 analytikem domácí politiky a reportérem české redakce BBC. Nyní pracuje v Českém rozhlasu a televizi (např. cykly Příběhy 20. století, Neznámí hrdinové). Region| Západní Čechy


29

Dnes u Horáka provedou mladí průvodci 16.3.2016


(naš)

Rokycany – Muzeum dr. Bohuslava Horáka dnes nabízí další díl programu Mladý průvodce aneb Poznáváme muzeum v podání mladých muzejníků. Akci zahájí šestnáctá hodina. Čtyři studentky Gymnázia Rokycany a jeden žák Základní školy ze Stupna provedou zájemce expozicemi železářství, přírody a paleontologie. Region| Západní Čechy

K Horákovi letos Velikonoce vtrhnou dříve 16.3.2016


(naš)

Rokycany – Na tradiční velikonoční akci s ukázkou lidových řemesel a výrobků pamatovalo Muzeum dr. B. Horáka i tento rok. Jen si o týden přispíší. Akce tentokrát svátkům předchází, posunuli ji už na Josefa, tedy sobotu 19. 3. S děním se počítá od 9 do 16 hodin. Těšit se lze na zdobení kraslic a perníků, pletení košíků a pomlázek, paličkování či drátkování a výrobu keramiky. Leckteré techniky si budou moci zájemci i vyzkoušet. K zakoupení a odnesení domů je navíc připravená spousta rukodělných výrobků vystavovatelů. Pamatovánobuderovněžna kulturní vystoupení. Jarně laděný program chystá Lidová muzika Sluníčko z Rokycan a skupina Alternativa z Plzně, jež se představí s vlastní tvorbou, folkově zaměřenou. V rámci velikonoční akce dojde také na vyhlášení vítězů výtvarné soutěže Jaro a mláďata. Nejlepší z prací budou také k vidění. Region| Západní Čechy

Krajské kolo soutěže Zlatý erb vrcholí. Do Plzně zamíří Rada 17.3.2016


(hav)

Rokycany –Zítra dopoledne se vydá do Plzně první místostarosta okresního města Tomáš Rada. V sídle krajského úřadu se zúčastní vyhlášení výsledků krajského kola Zlatého erbu. Jde o soutěž, týkající se webových stránek a elektronické služby měst a obcí. V sobotu Rada navštíví velikonočně laděnou akci v Muzeu dr. Bohuslava Horáka. Kromě ukázky tradičních řemesel zástupce města předá ceny vítězům výtvarné soutěže Jaro a mláďata. Dodejme, že starosta Václav Kočí je dnes i zítra ve Zlíně na konferenci o vodě. V sobotním podvečeru se chystá do budovy umělecké školy, aby poblahopřál těm nejlepším umělcům v přednesu lidových písní! Region| Západní Čechy


30

Velikonoce v muzeu se týkají mnoha technik 19.3.2016


(naš)

Rokycany – Na tradiční velikonoční akci s ukázkou lidových řemesel a výrobků pamatovalo Muzeum dr. Bohuslava Horáka i tento rok. Jen si o týden přispíšilo. Akce letos svátkům předchází, koná se už dnes a je pro ni vyhrazený celý den. S děním se totiž počítá od devíti do šestnácti hodin. Těšit se lze na zdobení kraslic a perníků, pletení košíků i pomlázek, paličkování či drátkování a výrobu keramiky. Leckteré techniky si budou moci zájemci i vyzkoušet a k zakoupení a odnesení domů je navíc připravená spousta rukodělných výrobků vystavovatelů. Pamatováno je též na kulturní vystoupení. Jarně laděný program chystá Lidová muzika Sluníčko z Rokycan a skupina Alternativa z Plzně, se představí vlastní folkovou tvorbou. V rámci velikonoční akce dojde i na vyhlášení vítězů výtvarné soutěže Jaro a mláďata, nejlepší z prací budou k vidění. Region| Západní Čechy

Mirošovské děti vtrhnou do Rokycan 21.3.2016


(jawa)

Mirošov – Zpestřenou výuku budou mít zítra dopoledne děti z mirošovské devítiletky. Navštíví okresní město, kde zhlédnou Státní okresní archiv Rokycany, městskou knihovnu, Muzeum Dr. Bohuslava Horáka – výstavu Lidové Rokycansko v miniatuře. Region| Západní Čechy

Muzejníci zvládli nápor stovek návštěvníků 21.3.2016


VÁCLAV HAVRÁNEK

Rokycany – Jen do dvanácti hodin měli v pátek otevřené dveře pro veřejnost v rokycanské Muzeu dr. Bohuslava Horáka. Nikoliv snad kvůli prodlouženému víkendu, ale důvodem byla pečlivá příprava sobotní velikonočně laděné akce. „Otevírali jsme před čtyřiceti minutami a už tady prošlo 120 lidí,“ hlásila u pokladny Jaroslava Pěnkavová. Oslava svátků jara byla spojená především s prezentací lidových řemesel a výrobků, které k Velikonocům patří! Umělci zdobili kraslice a perníky, pletli košíky i pomlázek, paličkovali, drátkovali nebo nabízeli keramiku. Výraznou část výrobků si mohli návštěvníci zakoupit a ti zručnější si některé techniky vyzkoušeli. Akce přitom překročila okresní rozměr a potvrdili to řemeslníci z Nezvěstic, Plzně, Zaječova, atd. Součástí scénáře byla kulturní vystoupení v podání domácí lidové muziky Sluníčko a plzeňské Alternativy, která se představila s vlastní folkovou tvorbou. Před polednem došlo i na vyhlášení výsledků výtvarné soutěže Jaro a mláďata. Oceněná díla zdobila schodiště do obou pater objektu! Vítězové soutěže Jaro a mláďata Dětská výtvarná konfrontace se týkala 164 děl. Hodnotila je tříčlenná porota ve složení Václava Kalousová, Stanislava Volková a Radka Praumová. Zde jsou výsledky: MŠ a 1. + 2. třída ZŠ: 1. Tereza Kokošková (MŠ Čechova), 2. Lukáš Rousek (ŠD Jižní), 3. Jindřich Kočí (MŠ U Saské brány). 3. až 5. třída: 1. Petra Veselá (Jižní), 2. Agáta Škopová (TGM), 3. Barbora Beranová (Holoubkov). 6. a 7. třída: 1. Barbora Hušková (Osek), 2. Adam Šalena (Strašice), 3. Veronika Sedlecká (Hrádek). 8. a 9. třída: 1. Barbora Šišková (Hrádek), 2. Andrea Krocová, 3. Marie Jágrová (obě ze Strašic). Cenu poroty získal Kryštof Tuček ze 3. třídy ZŠ Kařez.


31

Foto popis| UPÉCT JIDÁŠE si v rokycanském muzeu vyzkoušela i tahle šikovná trojice. Zleva Adan Baborák, Eliška Baboráková a z Klabavy přijela Hanka Havlíčková. Foto autor| Foto Deník/Václav Havránek Region| Západní Čechy

Suchý našel v rokycanském archivu pradědu 23.3.2016


JANA VANÍKOVÁ

Rokycany – Včera dopoledne se kluci a holky z mirošovské devítiletky vydali do Rokycan. V okresním archivu si prohlédli historické knihy a také nahlédli do kronik. Nejedni pak jásali, když našli jména svých předků. Povídáním o archivu a historii začalo poutavé dopoledne pro mirošovské čtvrťáky. Ředitelka zařízení Hana Hrachová dětem představila archiv a poté je nechala nahlédnout do historických knih. „V téhle kronice jsem našel jméno svého pradědečka,“ pochlubil se Honzík Suchý z Příkosic. Nechyběly ani ukázky fotografií, které byly objevené v báni věže rokycanské radnice při její rekonstrukci. Poté se chlapci a děvčata ještě vydali do městské knihovny a také na výstavu miniatur v Muzeu dr. Bohuslava Horáka. Foto popis| KLUCIAHOLKY z mirošovské devítiletky navštívili včera dopoledne Okresní archiv Rokycany. Kromě toho se vydali také do knihovny a Muzea dr. Bohuslava Horáka. Na snímku do kroniky nahlížejí zleva Václav Hůlka, Jan Suchý, Martin Vavřík a Honza Šmolík. Foto autor| Foto: Deník/Jana Vaníková Region| Západní Čechy

Příběhy bezpráví končí 10. dubna 29.3.2016


(vh)

Rokycany – Výstavu o statečných lidech v období komunistické totality můžete navštívit v Muzeu dr. Bohuslava Horáka. Působivá expozice je zde do neděle 10. dubna a přibližuje příběhy spoluobčanů, kteří našli výjimečnou sílu k odporu proti bezpráví v různých časových úsecích po roce 1948 až do pádu režimu. Region| Západní Čechy

Průvodci se přeorientovali na tanec 31.3.2016


(naš)

Rokycany – Spolupráce průvodkyně Muzea dr. B. Horáka Lenky Janouškové se žáky rokycanského gymnázia, které zasvěcovala do své profese, má zvláštní pokračování. Učí je totiž tancovat. Zítra odpoledne se v gymnáziu budou věnovat další lekci a na programu budou standardní i latinsko-americké tance. „Moc nás to baví a chtěli bychom příští rok pokračovat,“ uvedl Pavel Hubert, patřící mezi mladé učně. Region| Západní Čechy

Hvězdárna. Téma další výstavy muzea 1.4.2016


(naš)

Rokycany – Hvězdárna okresního města se připravuje na slavnostní událost. Je jí připomínka pětapadesáti let postupného vývoje a proměn hvězdárny a s nimi souvisejícího rozvoje astronomie v Rokycanech. I když – počátky


32

zájmu o astronomii na Rokycansku sahají až do roku 1942, kdy byla založená astronomická sekce při tehdejší Musejní společnosti v Rokycanech. „Členové astronomické sekce si v roce 1947 svépomocí postavili hvězdárnu. V průběhu několika desetiletí ale zcela změnila podobu,“ informovala za Muzeum dr. Bohuslava Horáka Stanislava Volkové. Už zmíněné i spoustu dalšího totiž přiblíží výstava, kterou muzeum příští týden zahájí. Region| Západní Čechy


33

Přehled zpráv

Recommend Documents