Přehled zpráv

Přehled zpráv 17.7.2014 - 18.7.2014 MÚ Česká Lípa Českolipský deník Jako vězení? Náruč ústavu pohltila děti z Brniště ............................................................................................. 2 18.7.2014 Českolipský deník str. 1 Titulní strana MÚ Česká Lípa  JANA ŠVECOVÁ Neslyšící dívku ve Skalici podpoří osobnosti z televize .................................................................................... 3 18.7.2014 Českolipský deník str. 8 U nás doma MÚ Česká Lípa  (mip) Pod stromy k pokácení prosvítá jiný park .......................................................................................................... 3 18.7.2014 Českolipský deník str. 3 Českolipsko MÚ Česká Lípa  MICHAEL POLÁK Reportáž: Pod stromy k pokácení prosvítá jiný park ......................................................................................... 4 18.7.2014 Českolipský deník str. 1 Titulní strana MÚ Česká Lípa  UČILI SE, JAK ZACHRÁNIT ŽIVOT ....................................................................................................................... 4 18.7.2014 Českolipský deník str. 3 Českolipsko MÚ Česká Lípa  ČRo Sever V České Lípě se do sbírky plastových víček na pomoc nemocnému chlapci zapojili i bezdomovci ........... 5 17.7.2014 ČRo Sever str. 1 15:40 Informace ze severu Čech MÚ Česká Lípa  Liberecký deník Kluci z Klokánku jsou v Liberci ............................................................................................................................ 6 18.7.2014 Liberecký deník str. 1 Titulní strana MÚ Česká Lípa  JANA ŠVECOVÁ Rádio Blaník - jižní Čechy Česká Lípa vybuduje nový přechod a chodník ve Sluneční ulici ..................................................................... 7 17.7.2014 Rádio Blaník - jižní Čechy str. 2 07:56 Zprávy MÚ Česká Lípa 

Přehled zpráv

1 © 2014 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz | [email protected]

MÚ Česká Lípa Českolipský deník

Jako vězení? Náruč ústavu pohltila děti z Brniště 18.7.2014

Českolipský deník str. 1 Titulní strana JANA ŠVECOVÁ MÚ Česká Lípa

Místo pobytu na dětském táboře, kam se těšili za dobré vysvědčení, skončili bratři z Klokánku v Brništi v Diagnostickém ústavu v Liberci. Jak tam žijí? KAUZA Liberec – V prostorné zahradě si hrají děti. Menší jezdí na horských kolech, jiné se chystají k fotbálku. Stereotypní představu „pasťáku“ s šedými celami a s mřížemi v oknech nabourává hřiště, herny i barevné pokoje dětí. Procházíme kolem nich. Škoda, že tu není i čtrnáctiletý Martin a jeho o dva roky mladší bratr. „Ale jsou tady,“ říká ředitelka Diagnostického ústavu v Liberci Božena Lányová,jakoby mi četla myšlenky. V hloučku hrajících si školáků, kluků i holek, malých i velkých, bych bratry z příběhu, který zaplavil média, ani nepoznala. Žádný pláč, smutné pohledy, koutek v ústraní. Normálně si hrají. Těžko říct, co je uvnitř... Mluvit s nimi nesmím. Zákon na ochranu dětí platí pro všechny. I ten, který oprávnil rumburskou pracovnici sociálního odboru, aby děti na základě soudního rozhodnutí minulý pátek přes protesty dětí i vedení Klokánku posadila do auta a odvezla je do Liberce. Podle ředitelky Lányové si kluci museli cestou prožít hrozné trauma. „Že sem na základě soudního rozhodnutí budou přemístěni, věděli už od ledna, považuji ale za nehorázné, že je někdo straší tím, jak je to tu hrozné. Představa, že je někdo cizí odváží do nějakého nápravného zařízení nebo vězení, musela být pro ty děti strašná,“ netají se. Spor? „My se o děti nepřetahujeme, není to spor mezi Klokánkem a námi, prostě jsme respektovali fakt, že sem kluky na základě soudního rozhodnutí přivezli,“ říká Božena Lányová, zkušená psycholožka a rodinná terapeutka, která vede ústav už dlouhé roky. Podle ní je problém v samotném zákoně. V Klokánku, krizovém zařízení, kde se ocitají děti se špatným rodinným zázemím nebo jinak ohrožené, totiž děti mohou být půl roku. Pak by měl o jejich dalším osudu rozhodnout soud. Často to tak nebývá, soudy jsou přetížené. V tomto případě se o kluky původem z Rumburku, kteří kvůli drogové závislosti své matky skončili v Klokánku u České Lípy a s výborným prospěchem navštěvují tamní základní školu, jednalo od ledna. Starší Martin na jaře napsal dopis, v němž žádá, aby směl i s mladším bratrem v Klokánku zůstat i nadále. „Nechceme do diagnosťáku,“ prosili. Prosby nepomohly. Kluci měli odjet o víkendu na tábor za pěkné vysvědčení. Místo toho se ocitli v diagnostickém ústavu v Liberci. Spíš než diagnostický by se zařízení mělo jmenovat terapeutický. Pokračování na str.3 Jako vězení? Náruč ústavu pohltila děti z... Pokračování ze str.1 „Dětem pomáháme řešit jejich osobní problém,“ popisuje ředitelka. „Naším cílem je zajistit dětem co největší intimitu, a to v neutrálním prostředí, kde dokážeme řešit těžké rodinné kauzy, například znesvářených rodičů, učitelů a rodiny či jiných disharmonií, které jsou jistě i v tomto příběhu,“ vysvětluje. I když v případě obou bratrů nejde o problémové děti, určitou špatnou životní zkušenost si v sobě nesou. „V diagnosťáku“ se budou snažit pomoci jim celou věc pochopit a popsat výhody i úskalí případných možností. O dalším umístění pak rozhodne soud. V úvahu přichází návrat k rodině, o který kluci podle svého vyjádření nestojí, náhradní nebo pěstounská péče, dětský domov. Pokud by se ale vrátili zpátky do Klokánku, po čemž v dané chvíli asi touží nejvíc, pak by se trauma se soudem opakovalo každého půl roku. Ukládá to totiž současná legislativa. V Liberci už za oběma sourozenci byli lidé z Klokánku i jejich vlastní matka. „Přijela za nimi v doprovodu pracovnice charity až z Rumburka, což jistě není jednoduché,“ popsala ředitelka.„Klukům jsme to vysvětlili. Pro žádné dítě není výhrou, když se straní svých rodičů, ale naopak je dobré problém nahlédnout, aby řekli:„Mám rád mámu, ale vadí mi, že chlastá.“ Naším úkolem je vztahy harmonizovat, aby si děti nechaly otevřená vrátka až přijde vhodná doba a nenesly zátěž současného rozhodnutí do budoucna. V každém případě chceme děti chránit před „reality show“, to jim do dalšího života nepomůže,“ dodává ředitelka. Už teď je aspoň jasné, že kluci nepřijdou o tábor. I když nemohou na ten původní, čeká je čtrnáctidenní prázdninový pobyt v Českém ráji, kam už odjedou s dětmi a vychovateli, které během dvou týdnů budou moci lépe poznat.

Plné znění zpráv


Region| Severní Čechy

Neslyšící dívku ve Skalici podpoří osobnosti z televize 18.7.2014

Českolipský deník str. 8 U nás doma (mip) MÚ Česká Lípa

Skalice u České Lípy – Narodila se jako neslyšící, se svým handicapem ale statečně bojuje. I díky moderní lékařské technice dělá vše, co jiné desetileté dívky. Nyní však potřebuje pomoci – její řečový procesor, bez kterého nic neslyší, se rozbil. To je příběh desetileté Adélky z Nového Boru, který na přelomu května a června obletěl celou republiku. A pokračuje dál. Akcí, na kterých se vybírají peníze na zakoupení přístroje pro malou slečnu, stále přibývá. Jednou z dalších akcí na podporu dívky, která ve volném času vystupuje s novoborskými mažoretkami, bude sobotní „Skalice celebrity open cup“, turnaj v malé kopané, kterého se zúčastní VIP osobnosti ze světa šoubyznysu. Sportovní akce bude probíhat od rána od 9 hodin na fotbalovém hřišti ve Skalici. Za tým celebrit nastoupí například sportovní moderátor Petr Suchoň, druhý nejkrásnější muž světa Martin Gardavský nebo muzikálový zpěvák Tomáš Löbl. Role moderátora se ujme „sporťák“ Novy Michal Hrdlička a Miss Eliška Bučková se ve Skalici představí coby zpěvačka. Pozvání přijala i Miss ČR Kateřina Průšová, vystoupí i mažoretky. Region| Severní Čechy

Pod stromy k pokácení prosvítá jiný park 18.7.2014

Českolipský deník str. 3 Českolipsko MICHAEL POLÁK MÚ Česká Lípa

Redaktor Deníku obešel stromy v městském parku, které se mají pokácet. REPORTÁŽ Česká Lípa – Devadesát jedna. Docela těžko stravitelné číslo, pokud zrovna ukazuje, kolik stromů se má vykácet. To nejde přejít. Tenhle osud (by) měl přitom potkat náš městský park, do kterého se dennodenně koukám z okna a kudy téměř denně procházím. Ke všemu se mě ještě dotýkají dvě věci. Na webu našeho deníku často diskutuje čtenář „Luky“, který má ovšem jen jedno jediné téma (ještě nikdy ho nezměnil): těžařská lobby podle něj usiluje o vykácení celého Českolipska. Trochu už mě asi nakazil, a na slovo kácení jsem tak dost háklivý. Ke všemu mám zrovna rozečtený bestseller Sebevraždy panen amerického držitele Pullitzerovy ceny Jeffreye Eugenidese, ve kterém popisuje úpadek jedné čtvrti dnes velmi zadluženého Detroitu a jako jeden ze symbolů úpadku si oblíbený autor vybral fakt, že představitelé města nechali pokácet krásné jilmy. Je to tak mistrně napsané, že jsem se neubránil myšlence, že paralelně přinese kácení v parku úpadek i České Lípě. Konec jilmů v knize se začal blížit, když technické služby oblepily každý strom nápisem, že se má pokácet a z jakého důvodu. Něco takového už prý plánuje i českolipská radnice. Stromy v parku, které čeká pokácení, hodlá označit, nejpravděpodobněji asi nějakou výraznou barvou. Aby si lidé mohli prohlédnout, o co přijdou. Což samo o sobě zní divně, ale včera jsem se ujistil, že přímo na místě, pod těmi stromy, získají na celou věc dost možná jiný pohled. Jako já. Absolvoval jsem procházku po parku s výkladem, kterých stromů by se mělo kácení dotknout a hlavně proč. V odhalování důvodů, proč musí stromy k zemi, jsem se velmi rychle vycvičil a někdy jsem už sám poznal, který ze stromů tomá„za pár“. Vyloženě křiklavý případ, že by měl jít k zemi nějaký zdravý, krásný strom, jsem neobjevil. Ještě se ale o některých místech zřejmě povede diskuse. Do hry už totiž vstoupila pracovní skupina, složená ze zástupců stran v zastupitelstvu, z architektky, která je autorkou původního plánu, i odbornice – arboretistky. A pracovní skupina navrhuje (oproti původnímu projektu) docela výrazné změny. Více jak čtvrtinu ze stromů určených k pokácení, chce zachovat. „Na druhou stranu některé jiné, které měly zůstat, navrhuje pokácet,“ upozorňuje Kristýna Brožová, tisková mluvčí radnice, moje průvodkyně parkem.



Diskutovat se asi bude o stříbrných smrcích u náměstíčka v parku. U jednoho z nich, možná toho nejmenšího, který by se měl pokácet, jsem měl pocit, že ze všech svých nejbližších sousedů vypadá nejlíp. Je možné, že diskuse se povede i o javorové aleji, vedoucí přímo ke vchodu kostela Církve československé husitské. Košaté koruny javorů už jsou dnes tak blízko u sebe, že spíš než alej připomínají „uličku temna“. I tráva pod stromy už pro nedostatek světla zapomněla růst. Původní projekt navrhoval alej vykácet, a znovu do stejného (ú)tvaru vysázet jiné dřeviny. Pracovní skupina naproti tomu navrhuje vykácet jen jednu stranu aleje. Tohle řešení mi ale připadá jako zbytečný kočkopes. Ještě mě zaujal starý krásný dub pod bývalým letním kinem. Jako když mušketýři chrání královnu stojí kolem něj totiž čtyři jehličnany. Ale asi se na královnu příliš lepí, a tak se nyní pracovní skupina dohaduje, které z jehličnanů mají přijít pryč. Já bych je nechal, dohromady vytvářejí zvláštní místo. Být ještě děcko, chtěl bych tam mít svůj úkryt. Na jiná kontroverzní místa jsem nenarazil. A pro úplnost: radnice také tvrdí, že pokácením stromů získá prý jen 9 kubíků dřeva, za které dostane pouhých osm tisíc korun. Včera jsem měl pocit, že jsem si park poprvé pořádně prohlédl. Některé stromy se mi zdály vyšší než kdy dřív. Škoda, Luky, že jsi nešel taky. Region| Severní Čechy

Reportáž: Pod stromy k pokácení prosvítá jiný park 18.7.2014

Českolipský deník str. 1 Titulní strana MÚ Česká Lípa

Česká Lípa – Redaktor Deníku obešel stromy v českolipském městském parku, které se mají pokácet. ...3 Region| Severní Čechy

UČILI SE, JAK ZACHRÁNIT ŽIVOT 18.7.2014

Českolipský deník str. 3 Českolipsko MÚ Česká Lípa

„JE TO DOCELA FUŠKA,“ zhodnotil nácvik masáže srdce jeden z řidičů, kterého policisté ve čtvrtek v České Lípě překvapili při netradiční kontrole. Kromě policejní hlídky se na ní šoféři setkali se zdravotnicemi záchranné služby, které je proškolily v poskytování první pomoci. Tu si mohli řidiči sami vyzkoušet na figuríně a většina z nich se k tomu dostala úplně poprvé. „Základy v poskytování první pomoci se dnes nikde neučí, snad jen v autoškole, proto lidé často nemají ponětí, co by měli dělat, kdyby se dostali k těžce zraněnému člověku, který by potřeboval jejich pomoc,“ shodly se zdravotnice z českolipské záchranky. Řada lidí má také stále v povědomí staré postupy, které se již nepoužívají. Podobné akce jsou proto podle zdravotnic velmi důležité. „Problém je také v tom, že se lidé často bojí se zraněným hýbat, aby mu ještě více neublížili, a tak raději nedělají nic,“ dodávají. Čtvrtečním proškolením prošlo během tří hodin 45 řidičů, u kterých se policisté kromě standardní kontroly navíc zaměřili na to, zda a v jakém stavu mají autolékárničku. Za nedostatky tentokrát nepadaly pokuty. Každý, kdo se zúčastnil rychlokurzu první pomoci, dostal novou a plně vybavenou lékárničku. „Nikdo z kontrolovaných ji prošlou neměl, ale u některých řidičů byl konec záruční doby už na spadnutí,“ doplnila mluvčí českolipské policie Ivana Baláková. Foto autor| Foto: Deník/Petra Hámová Region| Severní Čechy



ČRo Sever

V České Lípě se do sbírky plastových víček na pomoc nemocnému chlapci zapojili i bezdomovci 17.7.2014

ČRo Sever

str. 1 15:40 Informace ze severu Čech MÚ Česká Lípa

moderátor -------------------V České Lípě lidé od května sbírají plastová víčka, která mají pomoci pětiletému Jiříkovi. Ten kvůli nemoci špatně mluví a není schopný samostatně chodit. Peníze z prodeje víček zaplatí speciální léčbu. Jedna čtyřhodinová terapie stojí 50 tisíc korun, pojišťovna ji nehradí a rodina si ji nemůže dovolit. Víčka pro Jirku teď v České Lípě sbírají i to, kteří pomoc od druhých často sami potřebují - místní bezdomovci. Jana SKÁLOVÁ, českolipský Dům humanity -------------------Naši klienti se zapojili tím, že když se dozvěděli o sbírce, tak jsme připravili papírovou krabici, kam vlastně nám začali nosit víčka. Nechtějí jakoby sami, aby jim pořád někdo pomáhal, ale i sami oni mají potřebu pomáhat někomu druhýmu. Tomáš MAŘAS, redaktor -------------------vysvětluje Jana Skálová z českolipského Domu humanity, kde se lidé bez domova schází. Mezi ně patří i třiadvacetiletý Lukáš Čeredov. Lukáš ČEREDOV -------------------Teď jsem tam podruhý. Poprvý jsem se tam ocitl, jsem bydlel na internátu tady v České Lípě, studoval jsem třetí ročník truhláře. Na internátu mi to nevyšlo, protože jsem, no, pil jsem tam. Kvůli alkoholu mě tam vyhodili. Měl jsem potyčky i s drogama. Jsem tam vydržel necelý 3 měsíce. Našel jsem si vlastně bydlení, tak jsem tam zase začal brát tvrdší drogy, no. Takže jsem se zase znova dostal na ulici, škola šla úplně pryč, takže jsem ukončil studium. Vlastně od 19 let jsem vlastně vstoupil do tvrdej drog. Začal jsem je brát a od tý doby prostě to šlo se mnou z kopce. Díky tady tomu jsem vlastně ztratil svoji matku. Tomáš MAŘAS, redaktor -------------------Přes ty peripetie, přes ty ne zrovna ideální vztahy v rodině pokračujete ve studiu? Lukáš ČEREDOV -------------------Ano, díky tomu, že jsem se ještě nevyučil, takže mám vlastně vytyčenek cíl si ten papír udělat. Teď vlastně už mám prázdniny a studium mi dopadlo hodně dobře. Měl jsem průměr 1,5 a to jsem tam byl, no, vlastně jedinej z našeho oboru, co jsem prošel. Tomáš MAŘAS, redaktor -------------------Pro vás je to problematičtější, řekněme třeba na rozdíl od ostatních spolužáků, že vy se musíte sám o sebe starat, musíte si někde vydělat a k tomu ještě vlastně pokračujete ve škole. Lukáš ČEREDOV -------------------Díky tomu, že jsem vlastně podruhý na Domově humanity, tak se pro mě ty priority strašně moc změnily. Díky tomu, že jsem tam, tak nemusím vlastně takovýhle věci řešit. Říkám, já jsem tam doma a to je pro mě prostě klíčový. Tomáš MAŘAS, redaktor



-------------------Je to zvláštní, že vlastně člověk, který má podstatně víc starostí, než má řekněme spousta vašich vrstevníků, má ještě touhu pomáhat ostatním. Lukáš ČEREDOV -------------------Ono to vlastně začalo, než ta sbírka se ocitla u nás na baráku, taťky přítelkyně mě požádala, že je taky takováhle podobná sbírka v domově pro seniory. Tak jestli bych ji nepomohl a nesbíral vlastně pro ni víčka. Než mi řekla, že už to tam skončilo, tak jsem měl doma, no, prostě to, co jsem nasbíral. Tomáš MAŘAS, redaktor -------------------PET lahev, ale je s víčkem? Lukáš ČEREDOV -------------------Je s víčkem, no. Tomáš MAŘAS, redaktor -------------------Je s víčkem. Co vás vůbec přimělo sbírat víčka? Je to třeba touha pomáhat? Lukáš ČEREDOV -------------------Rozhodně. Proč bych to jinak sbíral. Tomáš MAŘAS, redaktor -------------------Sbírka plastových víček na pomoc malému Jiříkovi platí do odvolání. Do té doby než se našetří minimálně na první léčbu. Z České Lípy Tomáš Mařas, Český rozhlas. Liberecký deník

Kluci z Klokánku jsou v Liberci 18.7.2014

Liberecký deník str. 1 Titulní strana MÚ Česká Lípa

JANA ŠVECOVÁ

Není to ideální, ale není to vězení. Řeč je o bratrech z Klokánku v Brništi na Českolipsku, kteří místo pobytu na dětském táboře, kam se těšili za dobré vysvědčení, skončili v Diagnostickém ústavu v Liberci. Minulý týden je tam odvezla „zodpovědná“ úřednice rumburské radnice. Dětem i Klokánku navzdory. Liberec – V prostorné zahradě si hrají děti. Menší jezdí na horských kolech, jiné se chystají k fotbálku. Stereotypní představu „pasťáku“ s šedými celami a s mřížemi v oknech nabourává hřiště, herny i barevné pokoje dětí. Procházíme kolem nich. Škoda, že tu není i čtrnáctiletý Martin a jeho o dva roky mladší bratr. „Ale jsou tady,“ říká ředitelka Diagnostického ústavu v Liberci Božena Lányová,jakoby mi četla myšlenky. V hloučku hrajících si školáků, kluků i holek, malých i velkých, bych bratry z příběhu, který zaplavil média, ani nepoznala. Žádný pláč, smutné pohledy, koutek v ústraní. Normálně si hrají. Těžko říct, co je uvnitř... Mluvit s nimi nesmím, Zákon na ochranu dětí platí pro všechny. I ten, který oprávnil rumburskou pracovnici sociálního odboru, aby děti na základě soudního rozhodnutí minulý pátek přes protesty dětí i vedení Klokánku posadila do auta a odvezla je do Liberce. Podle ředitelky Lányové si kluci museli cestou prožít hrozné trauma. „Že sem na základě soudního rozhodnutí budou přemístěni, věděli už od ledna, považuji ale za nehorázné,že je někdo straší tím, jak je to tu hrozné. Představa, že je někdo cizí odváží do nějakého nápravného zařízení nebo vězení, musela být pro ty děti strašná,“ netají se. Spor? „My se o děti nepřetahujeme, není to spor mezi Klokánkem a námi, prostě jsme respektovali fakt, že sem kluky na základě soudního rozhodnutí přivezli,“ říká Božena Lányová, zkušená psycholožka a rodinná terapeutka,



která vede ústav už dlouhé roky. Podle ní je problém v samotném zákoně. V Klokánku, krizovém zařízení, kde se ocitají děti se špatným rodinným zázemím nebo jinak ohrožené, totiž děti mohou být půl roku. Pak by měl o jejich dalším osudu rozhodnout soud . Často to tak nebývá, soudy jsou přetížené. V tomto případě se o kluky původem z Rumburku, kteří kvůli drogové závislosti své matky skončili v Klokánku u České Lípy a s výborným prospěchem navštěvují tamní základní školu, jednalo od ledna. Starší Martin na jaře napsal dopis, v němž žádá, aby směl i s mladším bratrem v Klokánku zůstat i nadále. „Nechceme do diagnosťáku,“ prosili. Prosby nepomohly. Kluci měli odjet o víkendu na tábor za pěkné vysvědčení. Místo toho se ocitli v diagnostickém ústavu v Liberci. Spíš než diagnostický by se měl jmenovat terapeutický. „Dětem pomáháme řešit jejich osobní problém,“ popisuje ředitelka. „Naším cílem je zajistit dětem co největší intimitu, a to v neutrálním prostředí, kde dokážeme řešit těžké rodinné kauzy, například znesvářených rodičů, učitelů a rodiny či jiných disharmonií, které jsou jistě i v tomto příběhu,“ vysvětluje. I když v případě obou bratrů nejde o problémové děti, určitou špatnou životní zkušenost si v sobě nesou. „V diagnosťáku“ se budou snažit pomoci jim celou věc pochopit a popsat výhody i úskalí případných možností. O dalším umístění nakonec rozhodne soud. V úvahu přichází návrat k rodině, o který kluci podle svého vyjádření nestojí, náhradní nebo pěstounská péče, dětský domov. Pokud by se ale vrátili zpátky do Klokánku, po čemž v dané chvíli asi touží nejvíc, pak by se trauma se soudem opakovalo každého půl roku. Ukládá to totiž současná legislativa. Pochopit a ustát V Liberci už za oběma sourozenci byli lidé z Klokánku i jejich vlastní matka. „Přijela za nimi v doprovodu pracovnice charity až z Rumburka, což jistě není jednoduché,“ popsala ředitelka.„Klukům jsme to vysvětlili. Pro žádné dítě není výhrou, když se straní svých rodičů, ale naopak je dobré problém nahlédnout, aby řekli:„Mám rád mámu,ale vadí mi, že chlastá“. Naším úkolem je vztahy harmonizovat, aby si děti nechaly otevřená vrátka až přijde vhodná doba a nenesly zátěž současného rozhodnutí do budoucna. Ataké, aby se naučily opírat jeden o druhého. V každém případě chceme děti chránit před „reality show“, to jim do dalšího života nepomůže,“ dodává ředitelka. Už teď je aspoň jasné, že kluci nepřijdou o tábor. I když nemohou na ten původní, čeká je čtrnáctidenní prázdninový pobyt v Českém ráji, kam už odjedou s dětmi a vychovateli, které během dvou týdnů budou moci lépe poznat. Region| Severní Čechy Rádio Blaník - jižní Čechy

Česká Lípa vybuduje nový přechod a chodník ve Sluneční ulici 17.7.2014

Rádio Blaník - jižní Čechy str. 2 07:56 Zprávy MÚ Česká Lípa

Markéta PRUSKOVÁ, moderátorka -------------------Česká Lípa vybuduje nový přechod a chodník ve Sluneční ulici. Lidé tady aktuálně přicházejí v nepřehledné zatáčce u obchodního domu a to bez jakéhokoli přechodu, či řádného osvětlení. Navíc po jedné straně v této části ulice chodník chybí úplně. A další zprávy má redaktorka Helena Vafková.



Přehled zpráv

Recommend Documents