Přehled zpráv

Přehled zpráv 27.2.2004 - 5.3.2004 Divadelní ústav S Jiřím Rumlem se rozloučila rodina i politici ....................................................................................................4 27.2.2004 lidovky.cz str. 0 Domácí / Divadelní ústav čtk

Dvě letošní výročí Bedřicha Smetany připomenou koncerty a výstavy ..........................................................6 27.2.2004 Zpravodajství ČTK str. 0 dce kul Divadelní ústav JND

S novinářem a chartistou Rumlem se rozloučila rodina i politici.....................................................................7 27.2.2004 Zpravodajství ČTK str. 0 dce spl Divadelní ústav JD

Divadla uvedou premiéry Tří mušketýrů a Radúze a Mahuleny .......................................................................7 27.2.2004 Zpravodajství ČTK str. 0 dkv kul Divadelní ústav VLM

Smetanovské dny v Plzni začnou koncertem v Masných krámech..................................................................8 27.2.2004 Zpravodajství ČTK str. 0 dpm kul Divadelní ústav MFI

Výročí narození Bedřicha Smetany......................................................................................................................8 2.3.2004 ČRo 1 - Radiožurnál str. 15 18:00 Ozvěny dne Divadelní ústav

Support Lesbiens si na natáčení DVD pozvali smyčcový orchestr..................................................................9 2.3.2004 Zpravodajství ČTK str. 0 dce kul Divadelní ústav ABZ

Výročí narození a úmrtí Karla Kryla připomenou výstavy a koncerty..............................................................9 2.3.2004 Zpravodajství ČTK str. 0 dce kul Divadelní ústav JND

Odkaz písničkáře Karla Kryla .............................................................................................................................10 3.3.2004 BBC - česká redakce str. 6 18:00 Svět o šesté Divadelní ústav

Ke dvěma výročí Karla Kryla vyšla v reedici jeho deska Maškary .................................................................12 3.3.2004 ceskenoviny.cz str. 0 Kultura Divadelní ústav ČTK

Očekávané události dnešního dne.....................................................................................................................13 3.3.2004 ČRo 1 - Radiožurnál str. 1 06:20 Dnes v České republice Divadelní ústav

Výročí úmrtí Karla Kryla ......................................................................................................................................15 3.3.2004 ČRo 1 - Radiožurnál str. 10 07:00 Ozvěny dne Divadelní ústav

Desáté výročí úmrtí Karla Kryla .........................................................................................................................15 Přehled zpráv

1 © 2004 NEWTON INFORMATION TECHNOLOGY, s.r.o. www.newtonit.cz

3.3.2004

ČRo 1 - Radiožurnál str. 10 12:00 Ozvěny dne

Divadelní ústav

Výročí smrti Karla Kryla ......................................................................................................................................16 3.3.2004 ČRo 1 - Radiožurnál str. 15 18:00 Ozvěny dne Divadelní ústav

Benešovy dekrety ovlivňují i vztahy s Rakouskem..........................................................................................16 3.3.2004 ČRo 6 str. 3 18:10 Názory a argumenty Divadelní ústav

Vzpomínka na úmrtí Karla Kryla.........................................................................................................................17 3.3.2004 ČRo 6 str. 6 18:10 Názory a argumenty Divadelní ústav

Události dne v České republice..........................................................................................................................18 3.3.2004 ČT 1 str. 2 06:50 Události dne Divadelní ústav

Česká hudba 2004................................................................................................................................................19 3.3.2004 ČT 1 str. 16 18:00 Jihomoravský večerník Divadelní ústav

Support Lesbiens natáčí v České televizi .........................................................................................................19 3.3.2004 ČT 1 str. 2 19:35 Události v kultuře Divadelní ústav

Marlen Krylová: Manžel nejraději skládal v hospodě.......................................................................................19 3.3.2004 novinky.cz str. 0 Kultura Divadelní ústav Jaroslav Rudiš, Jaroslav Špulák, Právo

Před deseti lety zemřel písničkář Karel Kryl.....................................................................................................21 3.3.2004 novinky.cz str. 0 Kultura Divadelní ústav Jaroslav Špulák, Právo

Jiří Suchý už chystá scénář na Evropský večer ke vstupu do EU .................................................................23 3.3.2004 Zpravodajství ČTK str. 0 dce kul Divadelní ústav BOR

Ke dvěma výročí Karla Kryla vyšla v reedici jeho deska Maškary .................................................................24 3.3.2004 Zpravodajství ČTK str. 0 dce kul Divadelní ústav JND

Smetanova Litomyšl má letos na programu 20 hudebních pořadů ...............................................................24 3.3.2004 Zpravodajství ČTK str. 0 dce kul Divadelní ústav JND

Výročí úmrtí Karla Kryla připomněla výstava a projekce filmu ......................................................................25 3.3.2004 Zpravodajství ČTK str. 0 dce kul Divadelní ústav JND

Deset let od smrti Karla Kryla.............................................................................................................................25 4.3.2004 BBC - česká redakce str. 13 06:00 Dobré ráno s BBC Divadelní ústav

Přehled zpráv


Festival Smetanovské dny..................................................................................................................................28 4.3.2004 ČT 1 str. 4 06:20 Regiony Divadelní ústav

Psí stručně............................................................................................................................................................28 4.3.2004 neviditelnypes.cz str. 0 Divadelní ústav

Filharmonie bude do 22. března hrát ve Spojených státech Dvořáka............................................................29 4.3.2004 Zpravodajství ČTK str. 0 dce kul Divadelní ústav VEB

V deseti městech se uskuteční oslavy frankofonního světa...........................................................................29 4.3.2004 Zpravodajství ČTK str. 0 dce spl Divadelní ústav VAS

Desáté jaro Karla Kryla .......................................................................................................................................30 5.3.2004 blisty.cz str. 0 Divadelní ústav Martin Štumpf

Přehled zpráv


Divadelní ústav S Jiřím Rumlem se rozloučila rodina i politici 27.2.2004

lidovky.cz str. 0 Domácí / čtk Divadelní ústav

PRAHA 27. února 20047 | 14:38 Písničky Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra vyprovodily dnes ve strašnické obřadní síni novináře a chartistu Jiřího Rumla na jeho poslední cestě. S osobností, která na konci normalizace stála za obnovením Lidových novin, se přišla rozloučit nejen rodina a přátelé, ale i lidé, kteří dnes formují politiku České republiky. Ruml zemřel před týdnem ve věku 78 let.

"Byl jsi a budeš svázán s touto zemí, se společenstvím jejích občanů," řekl Jiřímu Rumlovi při posledním rozloučení Rudolf Battěk. Připomněl novinářovu práci za komunistického režimu, kdy Ruml byl mluvčím Charty 77, působil ve Výboru na ochranu nespravedlivě stíhaných i v Hnutí za občanskou svobodu. Do Velké obřadní síně strašnického krematoria našli cestu i předseda Senátu Petr Pithart a ministři kultury Pavel Dostál a informatiky Vladimír Mlynář. Se svým otcem se rozloučil senátor Jan Ruml a další rodinní příslušníci.

Jiří Ruml v LN

Síto paměti

Listy z kalendáře

Plné znění zpráv


Vánoce 2003

Konfrontace

Splácení dluhů

Dnešní den

Přímý přenos



Služebníček

ZDE najdete články Jiřího Rumla v Lidových novinách za poslední rokJiří Ruml byl novinářem, dramatikem, rozhlasovým pracovníkem, disidentem i politikem. Na konci 80. let se stal se šéfredaktorem samizdatových Lidových novin (LN), přičemž po pádu totalitního režimu se zasadil o obnovu tohoto deníku. Publicistice se Ruml díky svým pravidelným příspěvkům věnoval až do pozdního věku. V období takzvaného Pražského jara v roce 1968 byl členem předsednictva Československého svazu novinářů. Z KSČ byl vyloučen po roce 1968. Tehdy se z něj stal jeden z aktivních disidentů a odpůrců režimu. Živil se jako úředník, ale také například jako jeřábník. Od poloviny 70. let Ruml publikoval v samizdatu. Jako jeden z prvních podepsal Chartu 77 a v roce 1984 se stal jejím mluvčím. Od roku 1978 byl členem Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. V letech 1981 až 1982 byl vězněn za "podvracení republiky". Z dalšího vězení v roce 1989 se v listopadu vrátil přímo na Letenskou pláň, plnou demonstrantů. URL| http://lidovky.centrum.cz/clanek.phtml?id=242490

Dvě letošní výročí Bedřicha Smetany připomenou koncerty a výstavy 27.2.2004

Zpravodajství ČTK str. 0 JND Divadelní ústav

dce kul

PRAHA 27. února (ČTK) - Letošní 180. výročí narození a 120. výročí úmrtí skladatele Bedřicha Smetany připomene řada koncertů, několik festivalů a výstav i divadelní představení. Novinářům to dnes řekla Lenka Dohnalová, koordinátorka projektu Česká hudba 2004, v jehož rámci se akce odehrají. Vpředvečer výročí narození Bedřicha Smetany, které připadá na 2. březen, zahájí v pondělí v pražském Rudolfinu vystoupení Petra Jiříkovského, Jitky Čechové a Jana Novotného cyklus koncertů Smetanův klavír. Cyklus potrvá do podzimu a jeho další koncerty se uskuteční ve městech, která jsou nějakým způsobem spjata se Smetanovým životem, například v Plzni, Nymburce, Benátkách nad Jizerou nebo Mladé Boleslavi. V rámci cyklu vystoupí Petr Jiříkovský na podzim také ve švédském Göteborgu. V Plzni začne v neděli 24. ročník festivalu Smetanovské dny, který potrvá do 7. března. V pondělí v rámci přehlídky vystoupí například soubor pražského Divadla Ypsilon s představením Prodaná nevěsta aneb Pojď domů ona brečí. Klasická Smetanova opera v netradičním pojetí již má za sebou více než 250 repríz, soubor s ní vystupoval již v mnoha zemích celého světa. Součástí letošního ročníku plzeňské přehlídky bude Mezinárodní smetanovská klavírní soutěž, do které je přihlášeno přes 70 mladých klavíristů z České republiky i zahraničí. Výročí Smetanova narození si v úterý připomenou také příznivci hudby ve skladatelově rodišti v Litomyšli na Svitavsku oslavou na nádvoří zámku, večerním koncertem a projekcí filmu režiséra Václava Kršky Z mého života. V červnu bude město hostit účastníky Mezinárodního operního festivalu Smetanova Litomyšl, který doprovodí mezinárodní konference o Bedřichu Smetanovi. Výročí narození slavného skladatele připomene také několik výstav. První z nich, nazvaná Bedřich Smetana, ikona české hudby 19. století byla od února otevřena v Městské knihovně v Praze. Výstava Smetanových portrétů bude od 2. března do konce roku instalována v pražském Muzeu Bedřicha Smetany. Její návštěvníci Plné znění zpráv


uvidí Smetanovy autentické fotografické portréty, které doplní plastiky, známky, bankovky, obrazy i grafika s portréty umělce. Jiří Janda veb Cas| 13:51

S novinářem a chartistou Rumlem se rozloučila rodina i politici 27.2.2004

Zpravodajství ČTK str. 0 JD Divadelní ústav

dce spl

(ČTK vydává k této zprávě foto) PRAHA 27. února (ČTK) - Písničky Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra vyprovodily dnes ve strašnické obřadní síni novináře a chartistu Jiřího Rumla na jeho poslední cestě. S osobností, která na konci normalizace stála za obnovením Lidových novin, se přišla rozloučit nejen rodina a přátelé, ale i lidé, kteří dnes formují politiku České republiky. Ruml zemřel před týdnem ve věku 78 let. "Byl jsi a budeš svázán s touto zemí, se společenstvím jejích občanů," řekl Jiřímu Rumlovi při posledním rozloučení Rudolf Battěk. Připomněl novinářovu práci za komunistického režimu, kdy Ruml byl mluvčím Charty 77, působil ve Výboru na ochranu nespravedlivě stíhaných i v Hnutí za občanskou svobodu. Do Velké obřadní síně strašnického krematoria našli cestu i předseda Senátu Petr Pithart a ministři kultury Pavel Dostál a informatiky Vladimír Mlynář. Se svým otcem se dnes rozloučil senátor Jan Ruml a další rodinní příslušníci. Jiří Ruml byl novinářem, dramatikem, rozhlasovým pracovníkem, disidentem i politikem. Na konci 80. let se stal se šéfredaktorem samizdatových Lidových novin (LN), přičemž po pádu totalitního režimu se zasadil o obnovu tohoto deníku. Publicistice se Ruml díky svým pravidelným příspěvkům věnoval až do pozdního věku. V období takzvaného Pražského jara v roce 1968 byl členem předsednictva Československého svazu novinářů. Z KSČ byl vyloučen po roce 1968. Tehdy se z něj stal jeden z aktivních disidentů a odpůrců režimu. Živil se jako úředník, ale také například jako jeřábník. Od poloviny 70. let Ruml publikoval v samizdatu. Jako jeden z prvních podepsal Chartu 77 a v roce 1984 se stal jejím mluvčím. Od roku 1978 byl členem Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. V letech 1981 až 1982 byl vězněn za "podvracení republiky". Z dalšího vězení v roce 1989 se v listopadu vrátil přímo na Letenskou pláň, plnou demonstrantů. Jakub Dospiva veb Cas| 13:33

Divadla uvedou premiéry Tří mušketýrů a Radúze a Mahuleny 27.2.2004

Zpravodajství ČTK str. 0 VLM Divadelní ústav

dkv kul

CHEB/KARLOVY VARY 27. února (ČTK) - Dvě profesionální divadelní scény v Karlovarském kraji, chebská a karlovarská, připravily shodně na sobotu 28. února premiéry nových her. Západočeské divadlo v Chebu ve spolupráci s mariánskolázeňskými symfoniky uvede drama Julia Zeyera Radúz a Mahulena. Městské divadlo v Karlových Varech pak publikum zve na dramatizaci románu Alexandra Dumase Tři mušketýři. "Tři mušketýři jsou nejnáročnějším představením letošní sezony co do pestré výpravy, ale i vlastního ztvárnění děje. Přesto jsme hru nastudovali poměrně rychle, zkoušet jsme začali v lednu. Museli jsme si poradit například i s tím, že režisér Daniel Fleischer-Brown je Kanaďan a česky příliš nehovoří. Doufáme, že Tři mušketýři uspokojí nejen zraky diváků, ale i jejich duši," řekl dnes ČTK dramaturg karlovarského divadla Petr Michálek. Plné znění zpráv


Melodram Radúz a Mahulena nastudoval chebský činoherní soubor. Punc výjimečnosti mu dává spoluúčinkování Západočeského symfonického orchestru Mariánské Lázně. Radúz a Mahulena se na jeviště chebského divadla vrací potřetí. Poprvé tu byla hra uvedena, rovněž doprovázená mariánskolázeňskými symfoniky, v roce 1971. Podruhé se do Chebu vrátila v roce 1984, kdy původní hudbu Josefa Suka nahradila reprodukovaná scénická hudba Zdeňka Pololáníka. "Tentokrát uvádíme Radúze a Mahulenu v rámci projektu Činohra na křídlech hudby a také ke 130. výročí narození Josefa Suka. Diváci se mají na co těšit, melodram už není příliš uváděným divadelním žánrem," řekl dnes ČTK ředitel chebského divadla Miloš Růžička. Na projekt Radúz a Mahulena získalo chebské divadlo grant od ministerstva kultury ve výši 200.000 korun, dalších 80.000 korun poskytl formou grantu Krajský úřad Karlovarského kraje. "Tyto prostředky pokryjí zvýšené náklady na uvedení premiéry a 11 repríz. Cena vstupenky zůstane na stejné úrovni, přijde na 130 korun. Pokud získáme další finanční prostředky, zůstane Radúz a Mahulena v našem repertoáru i po vyčerpání peněz z grantů," dodal Růžička. Vladimír Meluzín fcz Cas| 18:05

Smetanovské dny v Plzni začnou koncertem v Masných krámech 27.2.2004

Zpravodajství ČTK str. 0 MFI Divadelní ústav

dpm kul

PLZEŇ 27. února (ČTK) - Plzeňský hudební festival Smetanovské dny, který je tradiční připomínkou pobytu Bedřicha Smetany v Plzni, začne v neděli dopoledne koncertem v galerii Masné krámy. V interpretaci plzeňských umělců na něm zazní Smetanovy, Dvořákovy a Janáčkovy skladby a díla Bohuslava Martinů. Festival končí v neděli 7. března galakoncertem s barytonistou Ivanem Kusnjerem a sopranistkou Dagmar Burešovou. Doplní je Pražský komorní orchestr. "Program festivalu vzbudil mimořádný zájem. Některá vystoupení jsou již vyprodána, na další zbývají poslední vstupenky. Vstupenky už nejsou na pondělní představení pražského Divadla Ypsilon s názvem Prodaná nevěsta aneb pojď domů ona brečí. Jen několik lístků zbývá na čtvrteční Mou vlast v podání Plzeňské filharmonie a na páteční koncert Kocianova kvarteta," řekla ČTK Daniela Vítová z pořádající agentury. Program festivalu doplní mimo jiné koncert Plzeňští jubilanti v roce české hudby, který připravilo Západočeské hudební centrum z prací Josefa Bartovského, Jana Slimáčka, Antonína Devátého, Karla Pexidra a Emila Františka Buriana. Základním kamenem Smetanovských dnů je vědecké sympozium. Letos je zaměřeno na téma: v práci a vědění je naše spasení. Již podruhé bude součástí festivalu Mezinárodní smetanovská klavírní soutěž, do které je přihlášeno přes 70 mladých klavíristů z České republiky i zahraničí. Veřejnost může od pondělí 1. března do pátku 5. března sledovat všechna soutěžní vystoupení v přednáškovém sále Západočeského muzea za celodenní vstupné 40 korun. Marie Fialová fcz Cas| 10:42

Výročí narození Bedřicha Smetany 2.3.2004

ČRo 1 - Radiožurnál str. 15 Divadelní ústav

18:00 Ozvěny dne

Jana LEJPOVÁ, moderátorka Plné znění zpráv


-------------------Před 180 lety se narodil skladatel Bedřich Smetana. Tomuto výročí je v letošním roce české hudby věnována celá řada koncertů a dalších kulturních akcí. Po celý den probíhaly oslavy ve Smetanově rodné Litomyšli, v pražském Muzeu Bedřicha Smetany pak zase začala mimořádná výstava portrétů slavného hudebníka. O jubilantovi připravil některé informace redaktor Jaroslav Doleček. Jaroslav DOLEČEK, redaktor -------------------Bedřich Smetana se narodil 2. března 1824 v Litomyšli jako jedenácté dítě sládka zámeckého pivovaru. Po deseti dcerách se Smetanovi konečně dočkali vytouženého syna. Jeho skladatelská činnost se odvíjela od skladeb pro klavír. Velmi záhy na sebe upozornil také jako autor symfonických a operních děl. Vrcholem orchestrální tvorby se stal cyklus symfonických básní Má vlast, kterým každoročně dodnes zahajuje festival Pražské jaro. V padesáti letech Smetana ohluchl a některá svá díla dokonce nikdy neslyšel. V posledním době se spekuluje o příčině hluchoty a předčasné smrti v roce 1884 jako o následcích syfilidy.

Support Lesbiens si na natáčení DVD pozvali smyčcový orchestr 2.3.2004

Zpravodajství ČTK str. 0 ABZ Divadelní ústav

dce kul

PRAHA 2. března (ČTK) - Příznivci pražské skupiny Support Lesbiens se mohou těšit na první DVD této kapely, které vyjde v dubnu. Moderní obrazový i zvukový nosič nabídne záznam koncertu z televizního studia České televize na Kavčích horách, na který si pětice hudebníků v pondělí večer pozvala i jedenáctičlenný smyčcový orchestr. Speciální koncert byl průřezem produkce Support Lesbiens za poslední tři roky. Na DVD se tak objeví skladby ze dvou posledních alb, Regeneration a Tune da Radio. Vystoupení na Kavčích horách mohlo kvůli omezené kapacitě sálu sledovat jen 70 posluchačů. Pětici Kryštof Michal, Hynek Toman, Jaromír Helešic, Jan Daliba a Tomáš Novák doprovázel při některých písních komorní smyčcový orchestr s dirigentem Kryštofem Markem a také klavírista Daniel Barták, který je rovněž autorem orchestrálních aranžmá. Spojení rockové a klasické hudby si již vyzkoušela řada světových i českých muzikantů. Například skupina Lucie nedávno v pražském Obecním domě zahrála své největší hity společně se Symfonickým orchestrem hlavního města Prahy FOK. Právě s Lucií absolvovala skupina Support Lesbiens její loňskou koncertní šňůru po republice. Support Lesbiens, která zpívá anglicky, patří mezi nejpopulárnější skupiny současné české pop music. Akademie populární hudby soubor ocenila dvěma výročními hudebními cenami za rok 2002 v kategoriích skupina roku a popové album za desku Tune Da Radio. Za ni kapela dostala platinovou desku a za předchozí album Regeneration zlatou desku. Kapela vznikla v roce 1992 a své první úspěchy slavila již napřesrok v tehdy legendárním pražském klubu U zoufalců. Ve stejném roce se stala semifinalistou velice dobře obsazené soutěže Marlboro Rock-In a objevila se i v prestižním pořadu hudební stanice MTV. Debutové album So, what? vydala v roce 1993, druhá deska Medicine Men se objevila o rok později. V roce 1996 se skupina nečekaně rozpadla. Na hudební scénu se Support Lesbiens vrátili o pět let později a zanedlouho se jim podařilo získat početnou skupinu příznivců. Alice Blažková kar Cas| 11:07

Výročí narození a úmrtí Karla Kryla připomenou výstavy a koncerty 2.3.2004


dce kul



(ČTK vydává k této zprávě foto) PRAHA 2. března (ČTK) - Osobnost a písně Karla Kryla v příštích dnech připomene několik koncertů a výstav. Akce se uskuteční k příležitosti desátého výročí Krylova úmrtí a 60. výročí narození, které si jeho příznivci připomenou v březnu a dubnu. Novinářům to dnes řekla Lenka Dohnalová, koordinátorka projektu Česká hudba 2004, v jehož rámci se koncerty a výstavy uskuteční. V předvečer výročí úmrtí písničkáře Karla Kryla, které připadá na středu, byla dnes v Popmuseu v prostoru pražského klubu Vagon zahájena výstava Píseň pro blbouna nejapnýho. Jsou na ní vystaveny exponáty, které připomínají Krylovo působení na československé hudební scéně v 60. letech, jeho činnost v německém exilu i polistopadový návrat do Čech. Výstava potrvá do 12. dubna, kdy uplyne 60 let od Krylova narození. K příležitosti tohoto jubilea se ve Vagonu odehraje koncert převážně rockových kapel, které zahrají písně z Krylova repertoáru. Představí se například Jablkoň, Kamil Jasmín Band, Žáha, E!E, Echt!, Extempore s J. J. Neduhou, MCH Band, Jiří Dědeček, Pavla Milcová a Peter Binder, Raven s Ivanem Myslikovjanem a Oskar Petr se skupinou Fabrica Atomica. Na literární činnost Karla Kryla se zaměřili organizátoři výstavy Cesta je prach a štěrk a udusaná hlína, kterou od středy pořádá Národní knihovna v Praze. Expozice potrvá do 16. dubna. K příležitosti Krylových jubileí vydalo společenství Opus Bonum sborník nazvaný Jaro desáté, do kterého přispěli například Jiří Suchý, Josef Škvorecký nebo Erazim Kohák. Křest sborníku se uskuteční 6. března na koncertě v Tereziánském sále Břevnovského kláštera v Praze, na kterém vystoupí soubor Missa - Karel Kryl Revival, Vlasta Chramostová a Vlastimil Třešňák. Křesťanským motivům v Krylově díle je věnována výstava Stvořil Bůh ratolest, kterou od 13. února do 12. března pořádá Centrální katolická knihovna v Praze. Poctou Krylovi mají být také dvě představení připomínající jeho básnickou tvorbu. Premiéra inscenace Krylovy knížky Slovíčka se uskuteční 9. března v divadle Inspirace na Malostranském náměstí v Praze. Výběr z milostné poezie slavného písničkáře nazvaný Úlomky ze světa půlkacíře v podání Daniely Bakerové a Borise Rösnera uslyší návštěvníci představení v budově ministerstva kultury v Nostickém paláci 14. dubna a o den později ve Viole. Jiří Janda kš Cas| 18:50

Odkaz písničkáře Karla Kryla 3.3.2004

BBC - česká redakce str. 6 18:00 Svět o šesté Divadelní ústav

Václav MORAVEC, moderátor -------------------Výstavy, koncerty, filmové projekce i články v novinách v těchto dnech připomínají českého písničkáře a básníka Karla Kryla. Od jeho smrti dnes uplynulo deset let. Kryl je ve veřejném povědomí spjat především s písněmi vyjadřujícími protest proti sovětské okupaci a zoufalství z poměrů, které v tehdejším Československu nastolila. Mnohé z jeho skladeb zlidověly a například současní čeští písničkáři, například Jarek Nohavica, o Krylovi mluví jako o velké inspiraci. Životní dráhu Karla Kryla rekapituluje příspěvek Ondřeje Štindla. /ukázka písně Karla Kryla/ Ondřej ŠTINDL, redaktor -------------------V písni Neznámý vojín dal Karel Kryl najevo skepsi k oslavám významných zesnulých. Trochu podobný osud jako Neznámého vojína ale nakonec potkal i autora této písně. Deset let po smrti je Kryl připomínán jako velký český autor, jeho vztah k vlasti však byl v letech těsně před koncem přinejmenším problematický. Karel Kryl Plné znění zpráv


začal vystupovat v druhé polovině šedesátých let. Zásadní zlom pro jeho dráhu ovšem představovala sovětská okupace, ve zlém a paradoxně i v dobrém. Na invazi totiž reagoval písněmi, které si získaly velkou popularitu. Na jaře 69 vyšla velice úspěšná Krylova deska Bratříčku, zavírej vrátka, nicméně o Krylovi se již tehdy nesmělo psát a v atmosféře, kdy už se rýsovala podoba nastupujícího normalizačního režimu, se Karel Kryl rozhodl pro emigraci. Žil v Německu, kde pracoval pro rozhlasovou stanici Svobodná Evropa. Ta čas od času do Československa vysílala i jeho písně. Krylův tehdejší kolega Milan Schulz ovšem vzpomíná, že dostat je do programu stanice nebylo jednoduché. Milan SCHULZ -------------------Svobodná Evropa nebyla stanice hudební, takže jsme to tam občas museli dost namáhavě prosazovat. Ty jeho písně se tam čas od času objevovaly v jeho hudebních pořadech, ale on také hrál jiné, on dělal diskžokeje. A jinak se taky musel živit jako redaktor, dokonce někdy taky jako sportovní redaktor, protože on politické komentáře nepsal. Ondřej ŠTINDL, redaktor -------------------Do jaké míry podle vašeho dojmu ta práce ve Svobodné Evropě pro něj byla také, řekněme, seberealizací, a do jaké míry to byla hlavně obživa? Milan SCHULZ -------------------Samozřejmě, že to byla hlavně obživa. To, že třeba v Československu tehdejším mladí lidé poslouchali Svobodnou Evropu kvůli Krylovi, to je jiná věc, protože skutečně v tomhle ohledu byl vlastně Kryl určitý symbol Svobodné Evropy, protože se odtamtud ozýval. Ale prozaicky řečeno, jeho obživa se v rádiu odehrávala v jiných úsecích té práce, na jiném poli. Ondřej ŠTINDL, redaktor -------------------Říkáte, že mladí lidé v Československu tehdejším poslouchali Svobodnou Evropu hodně kvůli Karlovi Krylovi. Myslíte si, že ta stanice nějakým způsobem tohle reflektovala, že, řekněme, pozice Karla Kryla v rámci té redakce odpovídala té proslulosti nebo ...? Milan SCHULZ -------------------Já myslím, že to se vědělo, ale samozřejmě to každá z těch vrstev té emigrace, z kterých se skládala redakce Svobodné Evropy, tedy československá, ale ty ostatní taky, to vnímala trochu jinak. My, kteří jsme Kryla znali z 68. roku, tak samozřejmě jsme k tomu přistupovali jinak než lidé z emigrace z 48. roku nebo někteří i starší, kteří neměli tu bezprostřední zkušenost ani s tou československou skutečností a vlastně ke Krylovi jako žádný větší vztah neměli, ale v té mladší části redakce to samozřejmě vědomí bylo. Ondřej ŠTINDL, redaktor -------------------Říkal jste, že se tam některé věci musely možná trochu složitě probojovávat. Jak vlastně to vnímal Karel Kryl podle vašich vzpomínek? Milan SCHULZ -------------------On to vnímal střídavě podle toho, v jaké zrovna byl náladě. Karel Kryl byla osobnost se vším, co k tomu patří, teda jedinečná. V té jedinečnosti ale taky občas těžko snesitelná. On byl dost netolerantní, on byl sršatý a všechno řekl okamžitě, až zarytý. Osobně ale, když někoho měl rád, tak zase velmi milý. Ondřej ŠTINDL, redaktor -------------------Milan Schulz. Krylovy skladby mezi tím v Československu téměř zlidověly, i díky tomu, že na rozdíl od tvorby mnoha intelektuálněji orientovaných autorů byly relativně jednoduché, dobře zapamatovatelné a emocionálně přímočaré. Když se tedy Karel Kryl na konci roku 1989 vrátil do vlasti, byl svou popularitou až zaskočen. Mezi významné okamžiky listopadových demonstrací patří i z dnešního pohledu možná sporný moment, kdy Karel Kryl zpíval na Václavském náměstí v Praze hymnu společně s Karlem Gottem. Prvotní nadšení však později vystřídala jistá deziluze. Kryl často ostře kritizoval poměry v ustavující se československé demokracii. V té době Plné znění zpráv


se s ním často stýkal novinář Miloš Čermák, který s ním pracoval na knize Půlkacíř. Zeptal jsem se ho, jak Karel Kryl s odstupem vnímal své někdejší vystoupení s Karlem Gottem? Miloš ČERMÁK, novinář -------------------V tu chvíli, v těch emocích, já myslím, že většina lidí to brala jako symbol usmíření prostě těch dvou částí národa, té prostě "kolaborující" a "disidentské" nebo "emigrantské" a myslím si, že se časem ukázalo, že ten symbol je nejen falešný, ale že prostě nesymbolizuje vůbec nic, že to spíš byla opravdu předzvěst toho dlouhýho období, kdy se nebudeme absolutně schopný vyrovnat s minulostí a k nějakému tomu usmíření, že nikdy nedojde. Takže to byla jedna věc. A druhá věc, vztah Karla Kryla k tomu, já si myslím, že to byl jeden z jeho největších komplexů, který si nesl. Když jsme spolu dělali tu knížku Půlkacíř a ptal jsem se, jestli by jmenoval jednu věc, kterou by mohl vzít ve svým životě zpátky, tak to bylo právě tohleto vystoupení s Karlem Gottem. Ondřej ŠTINDL, redaktor -------------------Ta závěrečná léta Krylova života tady v Česku nebo v Československu byla poznamenaná docela velkou hořkostí na jeho straně. Do jaké míry to mohlo být součást nebo důsledek jeho naturelu, do jaké míry v tom hrálo roli, řekněme, skutečné nepochopení nebo nedostatečné ocenění tehdejší společnosti? Miloš ČERMÁK, novinář -------------------On cítil určitě určitou hořkost možná. Já si myslím, že to bylo v době, kdy se ty dva světy, které se symbolicky pokusili usmířit tím jeho vystoupením s Karlem Gottem, takže si fatálně nerozuměly a on se na to naše snažení tady a na tu existenci naši díval úplně jinak a mluvil jakoby jiným jazykem. A když se na to člověk dívá zpětně, tak mnohé z těch jeho postojů, které se zdály v tom roce 1992, 1993 zcela nepochopitelné, tak zpětně v tom člověk nalézá, ne třeba, že je přijme, ty postoje, ale minimálně je pochopí. Ondřej ŠTINDL, redaktor -------------------Miloš Čermák. Po Krylově smrti v roce 1994 se ke zpěvákovu odkazu hlásili mnozí, které on, ještě když žil, asi neměl mnoho důvodů považovat za přátele. V novinových článcích a knihách sporné hodnoty se tehdy probíhal jeho bouřlivý soukromý život. Nepochopení, které zčásti provázelo Krylův návrat, ovšem jako by se nedotýkalo jeho písní, které se staly jakýmsi lidovým majetkem. Na první možnost slyšet jej živě a setkat se s jejich autorem v rozhovoru pořízeném během cesty autem na koncert vzpomíná písničkář Karel Plíhal. Karel PLÍHAL, písničkář -------------------A určitě to bylo dáno dobou, tou situací, tou euforií a samozřejmě Kryl, legenda, samozřejmě jsem ho neznal, znal jsem pouze písně, silná osobnost a podle mě tím pádem byl pro mě svátek, že jsem mohl s ním hrát na stejným pódiu. Jeho příjezd pro mě byl symbolem něčeho mimořádnýho, atmosféra. Když prostě zpíval v Ostravě v té sportovní hale, ty písně zpíval celej ten dav s ním, tak to byla síla. Takže jsem byl dojat a líbilo se mi to hodně. Ondřej ŠTINDL, redaktor -------------------Které jeho skladby máte tak nejradši? Karel PLÍHAL, písničkář -------------------"Seržante, písek je bílý ..." Václav MORAVEC, moderátor -------------------Životní dráhu Karla Kryla rekapituloval Ondřej Štindl.

Ke dvěma výročí Karla Kryla vyšla v reedici jeho deska Maškary Plné znění zpráv


3.3.2004

ceskenoviny.cz str. 0 ČTK Divadelní ústav

Kultura

PRAHA - Vzpomínkou na písničkáře Karla Kryla, od jehož smrti právě dnes uplynulo deset let, je nové vydání jeho alba Maškary z roku 1970. "Speciální technologie umožňuje, že výsledný zvuk je v porovnání s předchozími reedicemi výrazně lepší," sdělila Nadia Koronovská z firmy Sony Music/Bonton, která album právě vydala. Vydavatelství již v minulých letech vydalo také dvě předchozí Krylova alba s vylepšeným zvukem. Jako první vyšla deska Bratříčku, zavírej vrátka, kterou stačil Kryl natočit ještě v Československu před svým odchodem do exilu v roce 1969. Toto album, ze kterého mnoho písní zlidovělo, bylo v roce 1990 vyhlášeno v anketě časopisu Rock & Pop nejlepším albem v historii československé populární hudby. Reedici Krylovy prvotiny následovalo vydání zvukově upravené nahrávky alba Rakovina. "Další Krylova remasterovaná alba by pak měla vycházet zhruba vždy po půl roce," dodala Koronovská. Posluchači Krylových písní si v příštím měsíci připomenou druhé významné jubileum svého oblíbeného zpěváka; Kryl se narodil 12. dubna před šedesáti lety. Obě výročí kromě vydání alba připomene několik koncertů a výstav. URL| http://www.ceskenoviny.cz/kultura/index_view.php?id=54092

Očekávané události dnešního dne 3.3.2004

ČRo 1 - Radiožurnál str. 1 06:20 Dnes v České republice Divadelní ústav

moderátor -------------------Dobrá zpráva dnes pravděpodobně čeká na zákazníky plynáren. Dozvědět se mají nové ceny, které budou platit od příštího měsíce. Proč říkám, že to bude dobrá zpráva, to nevím, ale to vysvětlí Lenka Šumová, dobré jitro. Lenka ŠUMOVÁ, redaktorka -------------------Dobré jitro, já myslím, Honzo, že to tušíš. Podle nedávných slov předsedy úřadu ... moderátor -------------------Mnozí už tuší. Lenka ŠUMOVÁ, redaktorka -------------------... Pavla Brichty totiž by ceny plynu od začátku dubna mohly klesnout, a to o několik procent. Energetický regulační úřad dnes zveřejní nové ceny zemního plynu na druhé čtvrtletí letošního roku, to je ten důvod, proč říkáme, že to bude dobrá zpráva. Ještě připomenu, že plyn má zlevnit znovu od května, protože se sníží základní sazba DPH, a to o tři procentní body na devatenáct procent. moderátor -------------------Ale stejně proti vládní energetické koncepci se bude dnes ráno před sídlem vlády protestovat. Podobná demonstrace před Strakovou akademií byla už asi před měsícem, tentokrát ministři sporný materiál skutečně projednají? Lenka ŠUMOVÁ, redaktorka -------------------Mají to jako první bod programu, takže určitě ano a představu energetické budoucnosti České republiky stále mají odlišnou ministři průmyslu a životního prostředí, takže to bude debata určitě zajímavá. Liboru Ambrozkovi se nelíbí návrh Milana Urbana, který může otevřít cestu k bourání obcí na severu Čech a počítá také s další výstavbou jaderných reaktorů, právě proti tomu budou protestovat dnes ráno ekologové, obyvatelé



severočeských a jihočeských obcí. Ještě doplním, že vláda by dnes na svém zasedání měla také dát najevo, jak bude dál postupovat při privatizaci Severočeských dolů a Sokolovské uhelné. moderátor -------------------Protestovat proti návrhu zákona o výstavbě dálnic chce zase v Poslanecké sněmovně koalice SOS Český ráj. Do Prahy kvůli tomu přijedou i starostové obcí Českého ráje, co se jim konkrétně nelíbí? Lenka ŠUMOVÁ, redaktorka -------------------Odpovídá redaktor Milan Brunclík. Milan BRUNCLÍK, redaktor -------------------Občanským sdružením se nelíbí, že návrh zákona vyjmenovává komunikace, které se mají stavět přednostně v takzvaném veřejném zájmu. Jednou z nich je i mezinárodní trasa R 35, která má v severní variantě vést mezi částmi Chráněné krajinné oblasti Český ráj. Zdejší skalní města přitom usilují o zápis na seznam světového dědictví UNESCO. Lenka ŠUMOVÁ, redaktorka -------------------No, a z dnes očekávaných událostí bychom ještě měli zmínit alespoň jednu z akcí, které se konají k dnešnímu výročí úmrtí písničkáře Karla Kryla, je to už deset let, co umřel, například v Kroměříži v knihovně se budou číst Krylovy verše. Další týmy dnes rozehrají čtvrtfinálové zápasy hokejové play off, obhájci titulu z pražské Slavie se představí na ledě znojemských Orlů a Sparta přivítá hokejisty Vítkovic. Fotbalový svátek dnes čeká Teplice, v odvetě třetího kola Poháru UEFA se proti tamnímu týmu postaví hvězdy skotského Celticu Glasgow. moderátor -------------------A jedna sportovní zajímavost, dostihy u nás sleduje určitě celá řada lidí, včetně tebe, Lenko. Lenka ŠUMOVÁ, redaktorka -------------------Nepochybně, já jsem sázela teda spíš. moderátor -------------------/Nesrozumitelné/ na koně si sázela? Lenka ŠUMOVÁ, redaktorka -------------------Dost mě to bavilo. moderátor -------------------A vyhrála jsi? Lenka ŠUMOVÁ, redaktorka -------------------Moc ne. moderátor -------------------Čas není naším přítelem, takže s ním nemůžeme vést takové dostihy, vraťme se k těm dostihům na drahách. Takovou popularitu jako jinde ve světě přeci jen u nás nemají, pochopitelně, že se také v dostihovém sportu u nás točí míň peněz, což už ostatně vyplynulo z tvých slov. Potvrdí to i příspěvek Ondřeje Prokopa. Ondřej PROKOP, redaktor -------------------Plné znění zpráv


Ne, že by v českém dostihovém sportu nebyly peníze, ale přeci jen těch, kteří by díky dostihům mohli zbohatnout, je opravdu málo, pokud tedy vůbec někdo takový je. Zato těch, kteří se koním věnují s láskou, je většina. Ovšem ve světě to může být i jinak a důkaz podal třeba Američan Richard Mandella, ten se totiž stal sedmým dostihovým trenérem historie, jehož svěřenci vyhráli v závodech více než sto milionů dolarů. Kuriózní je, že tuto magickou hranici překonal díky pátému místu v provinčním dostihu v kalifornské Santa Anitě, které vybojoval čtyřletý kůň Emeritus a za které získal osm set osmdesát dolarů. Nejúspěšnější den své jednatřicetileté kariéry zažil trenér Mandella při loňském Breeders Cupu, jeho koně vyhráli čtyři dostihy a vydělali přes pět milionů dolarů, ovšem k vrcholu trenérského žebříčku má Mandella ještě daleko. Svěřenci trenéra s českými kořeny D. Wayne a Lukase totiž vydělali neuvěřitelných dvě stě třicet čtyři milionů osm set třicet dva tisíc šest set čtyřicet jeden dolar.

Výročí úmrtí Karla Kryla 3.3.2004


07:00 Ozvěny dne

Michal FILA, moderátor -------------------Dnes je to deset let, co zemřel písničkář, básník a věčný rebel Karel Kryl. V sedmdesátých a osmdesátých letech, kdy zněly jeho písničky u táboráků jako symbol odporu vůči okupantům, žil v emigraci a pracoval jako redaktor rozhlasové stanice Svobodná Evropa. Jak si Kryla z těch let uchovává v paměti, nám řekla jeho tehdejší kolegyně, zpěvačka a moderátorka Yvonne Přenosilová. Yvonne PŘENOSILOVÁ, zpěvačka a moderátorka -------------------Jako kamaráda, jako člověka, který nebyl vždycky jednoduchý, ale byl někdy i zahořklý, ale uměl, když se tedy k někomu připnul svojí náklonností, tak to bylo na furt.

Desáté výročí úmrtí Karla Kryla 3.3.2004


12:00 Ozvěny dne

Aleš KOUBA, moderátor -------------------Recitací milostné poezie dnes v knihovně Kroměřížska uctili desáté výročí úmrtí básníka, zpěváka a skladatele Karla Kryla. Kryl se v Kroměříži v dubnu roku 1944 narodil a se svou rodinou tam až do svých třinácti let bydlel. Přesně před deseti lety zemřel na infarkt. Redaktor Pavel Sedláček se v knihovně setkal se spolužačkou Karla Kryla. spolužačka Karla Kryla -------------------Alena, byla jsem Zavadilová. Byl to učitelský ústav, kolik mohl mít? Třináct roků. Pavel SEDLÁČEK, redaktor -------------------A máte nějakou vzpomínku na něj, co vám tak utkví? spolužačka Karla Kryla -------------------Ano, velice kamarádil s mým bratrem a byl to takový spíš živější kluk. Už tehdy chodil do angličtiny. Pavel SEDLÁČEK, redaktor -------------------A už tehdy psal básně? Plné znění zpráv


spolužačka Karla Kryla -------------------Tehdy už hrál, chodil, vím, že vždycky říkal, že jeho maminka zpívá v kostele a už tehdy hrál na kytaru.

Výročí smrti Karla Kryla 3.3.2004


18:00 Ozvěny dne

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka -------------------Bratříčku, zavírej vrátka, Anděl nebo Morituri Te Salutant patří mezi nejznámější díla písničkáře a básníka Karla Kryla. Ten byl v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století jedním z nejvýraznějších symbolů odporu proti sovětské okupaci. Už na konci šedesátých let se prosadil svými protestsongy, se kterými se dokázala ztotožnit velká část národa. Dnes si společně s redaktorem Václavem Žmolíkem připomene desáté výročí jeho smrti. Václav ŽMOLÍK, redaktor -------------------Zlom v kariéře Karla Kryla nastal 21. srpnem roku 1968. Jeho píseň Bratříčku, zavírej vrátka se vyhoupla do čela rozhlasové houpačky a z Kryla se stala mediální hvězda, na krátko. V roce 1969 Kryl emigroval a dvacet let žil v zahraničí, dál skládal, zpíval, psal verše, vydával desky i písničky. Z Karla Kryla se stal symbol odporu proti sovětské okupaci i proti komunistickému režimu. Ještě jednou byl ikonou doby v listopadu 1989, kdy zpíval z balkónu Melantrichu národní hymnu, ani pak se ale nezměnil a byl dál až do své smrti pro mnoho lidí nepohodlný svými kritickými názory. Byl zpěvákem, básníkem, rebelem.

Benešovy dekrety ovlivňují i vztahy s Rakouskem 3.3.2004

ČRo 6

str. 3 18:10 Názory a argumenty Divadelní ústav

Jan BEDNÁŘ, moderátor -------------------Takzvané Benešovy dekrety zůstávají nadále předmětem vážných sporů a mimo jiné ovlivňují i naše současné vztahy s Rakouskem. Komentář k tomu napsal Jiří Ješ. Jiří JEŠ, redaktor -------------------Jedna událost z minulého týdne zdánlivě vyšuměla do ztracena, ale určitě se co nejdříve zase nějak vrátí. Mám na mysli dopis, v němž si prezident Václav Klaus stěžoval svému rakouskému protějšku Klestilovi na to, jak zástupci rakouského Sudetoněmeckého krajanského sdružení komentovali schválení zákona o prezidentu Benešovi naší Poslaneckou sněmovnou. I když Klausův mluvčí odmítl prozradit, co přesně prezident ve svém dopise napsal, z jednoho televizního šotu s přímým záběrem Klausovy tváře a z několika jeho slov, bylo patrné, že dopis Klestilovi byl výronem jeho nefalšovaného hněvu. Částečně tím byl vyvrácen i údajný výrok Karla Kryla, který v úterních Lidových novinách připomněl publicista Radovan Holub, že Václav Klaus je spíš stroj než člověk. Ó, nikoliv. Když jde o něho osobně nebo o bytostné nacionální české zájmy, Klaus je člověk nestrojově plnokrevný se všemi emocemi na pravém místě. Jenže potíž je právě v tom, že pokud jde o klubko českosudeto-německo-rakouských problémů, koncentrovaných pro zdánlivé zjednodušení kolem jména už padesát šest let mrtvého Edvarda Beneše, je zde spíše nutné emoce redukovat na minimum a snažit se dívat na ty věci zdravým rozumem a se střízlivým historickým odstupem. Zde se s přihlédnutím ke Klausově pověstné racionálnosti musíme nejdříve zeptat, jakou má logiku stěžovat si rakouskému prezidentovi na prohlášení nevládního sdružení, o němž z hlediska dnešního pojetí národností není zcela jasné, zdali je víc rakouské nebo německé. Je vhodné připomenout, že při nedávné návštěvě prezidenta Klestila v Praze v rozhovorech s Václavem Klausem na diskusi o takzvaných Benešových dekretech vůbec nevyšel čas. Bylo to obecně Plné znění zpráv


kvitováno s uspokojením a myslím, že by se nic nestalo, kdyby toto téma i nadále zůstalo mezi představiteli obou států tabu. Neboť to, co se stalo nejhoršího mezi obyvateli těchto dvou zemí, se stalo celé týdny před podepsáním těch dekretů prezidenta Československé republiky, které, jak se dnes říká, připravily půdu pro odsun německého a maďarského obyvatelstva z našeho území. K tomu je nutné stále opakovat, že tyto dekrety nikde neobsahují slovo odsun ani jakékoliv jeho synonymum. S tím se sejdeme pouze v takzvaném Košickém vládním programu, pasném zřetelně rukou komunistů. A pak už jen v dosti vágním závěrečném usnesení Postupimské konference ze začátku srpna 1945, která ovšem nejdříve zamítla odsun Maďarů ze Slovenska připustila jen rovnoměrnou výměnu obyvatelstva. Pokud šlo o odsun Němců z Polska, Československa a Maďarska, pak vyzvala příslušné vlády, aby tento odsun pozastavily až do doby, kdy bude pod spojeneckým dohledem zajištěno jeho spořádané a humánní provedení. Stojí možná také za připomínku, že toto závěrečné postupimské usnesení nepodepsali dva muži z velké trojky teheránské a jaltské. Americký prezident Roosevelt byl už čtyři měsíce mrtev a britský premiér Churchill se závěru konference v Postupimi nezúčastnil, protože během jejího konání prohrál doma volby. Později prohlásil, že on by byl usnesení o odsunu Němců nebyl podepsal. Pokud jde o prezidenta Beneše, jeho přístup k odsunu třímilionové německé menšiny od nás dlouhodobě procházel mnoha proměnami, jak snadno zjistíme ze zápisů pořízených jím samotným nebo úředníky jeho kanceláře. I když se nakonec ke kolektivnímu řešení přes varování Britů přiklonil a před svým odjezdem do Moskvy roku 1945 dokonce pohrozil, že se o tom dohodne sám se Stalinem, nakonec zřejmě přeci jen vzal v úvahu námitky britského velvyslance Nicholse i samotného Idena a Churchilla, že taková věc nemůže být jen záležitostí československé vlády, protože někdo musí také na druhé straně ty miliony lidí přijmout a v rozvráceném Německu uživit. Tím si lze vysvětlit, že se o odsunu v dekretech přímo nemluví. Z hlediska ryze právního se tedy Benešovi křivdí, když, jak naši poslanci tak příslušníci sudetoněmeckého landsmanšaftu spojují všechny ty události s jeho jménem, nový zcela nesmyslný a provokační zákon se tak pro obě strany stává jen jakýmsi symbolem všech dávných sporů. Takzvané Benešovy dekrety Beneš sice podepsal, ale nenapsal. Formálně to bylo dílo vlády, ovšem u mnohých z nich ještě exilové vlády londýnské. Například za dost ukrutné dekrety retribuční nesou odpovědnost právníci nekomunističtí, kteří do nich vtělili nejen pro klasické právo nepřípustnou zpětnou platnost, ale i ustanovení tak absurdní, jakože proti trestu smrti není odvolání, musí být vykonán do dvou hodin po vynesení rozsudku, a žádost o milost nemá odkladný účinek. Vzhledem k tomu, že ze sto čtyřiceti dekretů komunisté sami po roce 1948 dobrou polovinu zrušili, je absurdní, když třeba právě ty citované pasáže o trestu smrti platí dodnes jako údajně nedílná součást našeho právního řádu, posvěcená snad jediným zcela jednomyslným usnesením našeho polistopadového parlamentu. A konečně v takzvaných Benešových dekretech není ani zmínka o Rakušanech. Jak se pozná Rakušan od Němce nejen dnes, ale i v roce 1945? Čím se vyznačuje národnost? Dekrety praví, že prohlášením při sčítání lidu kdykoliv od roku 1929. Byli tedy Němci Židé, kteří se někdy přihlásili k Němcům? A jsou Čechy Romové, kteří při našem posledním sčítání svou etnickou příslušnost zapřeli? Toto by možná bylo zajímavé téma nejen pro diskusi obou pánů prezidentů, ale vlastně nás všech.

Vzpomínka na úmrtí Karla Kryla 3.3.2004

ČRo 6

str. 6 18:10 Názory a argumenty Divadelní ústav

Jan BEDNÁŘ, moderátor -------------------Právě před deseti lety zemřel Karel Kryl. Mezi těmi, kdo se s ním dobře osobně znali z redakce Svobodné Evropy v Mnichově, byl Karel Moudrý, který k dnešnímu výročí napsal následující poznámku. Karel MOUDRÝ, redaktor -------------------Zdá se mi to neuvěřitelné, ale je to tak. Před deseti lety jsme měli kancelář v budově bývalého Orbisu na pražské Vinohradské střídě, která ke svému dnešnímu názvu obtížně klopýtala dějinami, jako jimi klopýtala generace za generací. A v kanceláři na té Vinohradské třídě 3. března roku 1994 jsem místo dobrý den řekl naší paní hodné sekretářce: "Paní Martincová, nejdříve katastrofy, potom to další." "Karel Kryl je mrtvý," řekla tam, "kde bych čekal právě to dobrý den." Jako filmová smyčka zůstalo těch pár vteřin v paměti neuvěřitelných jako tehdy, dnes neuvěřitelnějších o rozměr dalších dlouhých deseti let, které odplynuly nenápadně a nenávratně. Ten den první tehdy byl zmatečný a hektický přišly z Německa zprávy, že Karel zemřel v Passově. Do Prahy volal v pravidelných intervalech Milan Šulc z redakce mnichovské Svobodné Evropy a oznamoval, že v passovské nemocnici žádného pacienta jménem Kryl nemají a neměli. Na linkách Praha - Mnichov - Passov Plné znění zpráv


nebo v obráceném pořadí životů na dvou stranách hranic i světů Prag - Passow - München jsme se dozvídali, že jméno Karel Kryl není v těch dnech v žádném seznamu ani nemocnic, ani policie, ani dopravních nehod. Pár hodin beznadějných nadějí až k podvečeru, kdy jsem ještě pro televizní zpravodajství tvrdil, že jestli to je Karlův špatný vtip, pak mu ho dopředu odpouštím, až přišla ta definitivní potvrzená a neovlivnitelná zpráva jistoty, kdy nám Karlova žena Marlen sdělila, že zprávy o Passově byly zmatečné. Ta poslední byla definitivní tečkou. Karel Kryl zemřel 3. března 1994 v Mnichově. Před pár dny mi ještě v Praze oznamoval, jak oslavu svých padesátin čili Abrahámovin pojme komorně, žádné velké slávy, okázalosti a opulentní večeře s /nesrozumitelné/. Vypadalo to tak na pivo s tlačenou v obyčejné hospodě, což bylo ve stylu. Říkával jsem si, když jsem ho pozoroval po koncertech, jak sedával s radními měst a městeček a do hodin ranních jsme přetřásali politiku naděje a vyhlídky, že je vlastně duší moravský a český a slezský a také slovenský sedlák v tom nejlepším slova smyslu. Hospodář, který nedá pokoj, dokud statek a dvůr nejsou v pořádku a říkával jsem si už léta letoucí ještě v Mníšku pod Alpou, jak Karel pokřtil Mnichov, že osudem lidí jako on je nésti mnohé křížky mnohých na jakousi pomyslnou golgotu naší pomyslné pozemské pouti. Jenom pochybovalo to ve mně už tenkrát, kdo ponese ten zmnohonásobený křížek za něj. Odpověď zůstává taková jaká byla včera, včera starého deset let. Nese si ten kříž sám a s ním i ty nesčetné další. Pár dní před smrtí měl Karel sen, který zapsal jako jeden z nejneuvěřitelnějších fejetonů, čili spíše svědectví o záležitostech mezi nebem a zemí. Zdálo se mu, že zemřel a že pro něj Bůh nebo šéf, jak říkal, poslal anděla. Držel Karla za ruku a letěli spolu vesmírem mezi hvězdami a galaxiemi a mlhovinami a slunci a měsíci a Karel se anděla ptal: "Letíme do nebe nebo do pekla?" Anděl se usmál a řekl: "Peklo už bylo." Zdává se mi o Karlovi málo a nedávno se zdálo. Možná ten sen začínal na poslední zádušní mši v břevnovském klášteře, kterou před léty celebroval arciopat Anastáz Opasek. V kázání nazýval Boha šéfem a mluvil k nám jakoby z jiných světů. Po mši mi řekl: "Víš, já měl připravené jiné kázání, ale najednou se slyším, že říkám něco úplně jiného. To ze mě mluvil pán Bůh, víš?" A zářil pohledem na štokrle vedle oltáře, pokud se stoličce vedle oltáře říká štokrle. To kázání končilo slovy: "Doufejme, že se sejdeme v nebi." V tom nebyly pochyby a pochybnosti, tápání v nejistotách, byla v tom naděje, víra a pokora a poznání jako u starého mistra Eckharta, jehož si čítám před spaním. A tak se mi před pár dny zdálo po letech o Karlu Krylovi. Seděli jsme kdesi, on rozesmátý, já v rozpacích, jakpak že se jedná a mluví s duchy? Rozesmálo ho to. "Co blbneš," řekl, "já jsem přeci neumřel." Vím, že v rozhlase je třeba hovořit spisovně, ale když on to tak řekl, ta doufejme. Doufejme, že se sejdeme v nebi, a že to peklo už bylo. Jan BEDNÁŘ, moderátor -------------------K poznámce Karla Moudrého přidáme ještě informaci, že v sobotu 6. března v 18:00 hodin se v bazilice svaté Markéty v Břevnově koná zádušní mše za Karla Kryla a po ní koncert k jeho a nedožitým šedesátým narozeninám.

Události dne v České republice 3.3.2004

ČT 1

str. 2 06:50 Události dne Divadelní ústav

redaktorka -------------------Vláda by měla na svém zasedání mimo jiné projednávat návrh zákona o změnách hranic krajů a poslanecký návrh novely zákona o důchodovém pojištění. Jednáním ve výborech pokračuje řádné zasedání Poslanecké sněmovny. Předseda belgické vlády Guy Verhofstadt se v rámci návštěvy České republiky setká s prezidentem Václavem Klausem. U vrchního soudu proběhne odvolací řízení s Martinem Seidlem. Krajský soud v Praze mu uložil výjimečný trest. Šestnáct let za vraždu řidiče kamionu. Před deseti lety zemřel zpěvák a básník Karel Kryl. Při této příležitosti bude v Národní knihovně zahájena výstava s názvem Karel Kryl: Cesta je prach a štěrk a udusaná hlína.



Česká hudba 2004 3.3.2004

ČT 1

str. 16 18:00 Jihomoravský večerník Divadelní ústav

Alena NEKUDOVÁ, redaktorka -------------------Na slavné souhvězdí české hudby, tedy na výběr z díla Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka a Leoše Janáčka vsadil při včerejším koncertu v Janáčkově divadle šéf opery Milan Kaňák. Koncert byl jednou z mnoha akcí programu Česká hudba 2004 a uskutečnil se právě v den sto osmdesátého výročí narození Bedřicha Smetany. Slavnostní večer zahájily Dvořákovy Slovanské tance. Po nich následovaly Lašské tance a kantáta Česká píseň. Milan KAŇÁK, ředitel opery Národního divadla v Brně -------------------To jsou díla, která zaprvé jsou populární, nejsou nějak patetická a takovým prostým muzikantským způsobem vyjadřují lásku k vlasti. Alena NEKUDOVÁ, redaktorka -------------------Už v květnu se orchestr Janáčkovy opery v rámci programu Česká hudba 2004 chystá na festival Janáčkův máj do Ostravy.

Support Lesbiens natáčí v České televizi 3.3.2004

ČT 1

str. 2 19:35 Události v kultuře Divadelní ústav

Jiří SVOBODA, redaktor -------------------Pro svůj nový hudební projekt, který bude tentokrát záznamem i obrazovým, si skupina Support Lesbiens zvolila netradiční prostředí největšího televizního studia na Kavčích horách. Připravili pro ně netypický komorní koncert, na který pozvali i jedenáctičlenný smyčcový orchestr. Vyzkoušeli si spojení s klasikou tak, jako před časem skupina Lucie v Obecním domě. Kryštof MICHAL, Support Lesbiens -------------------Je to více méně takový shrnutí posledních dvou alb, nebo toho, co jsme dělali za poslední tři roky. Samozřejmě nasnadě je další deska, kterou, o který se už bavíme, nebo začínáme jí rýsovat do druhý poloviny tohoto roku. Jiří SVOBODA, redaktor -------------------Support Lesbiens patří v současnosti mezi nejpopulárnější skupiny české pop music. Už několik let sbírají i ceny hudební kritiky, letos mají dvě nominace na výroční hudební ceny. Záznam komorního koncertu, který ve studiu mohlo sledovat jenom sedmdesát fanoušků, uvidíte i v České televizi.

Marlen Krylová: Manžel nejraději skládal v hospodě 3.3.2004

novinky.cz

str. 0

Jaroslav Rudiš, Jaroslav Špulák, Právo

Kultura Divadelní ústav

Marlen Krylová foto: PRÁVO/Archiv



Rozhovor s manželkou Karla Kryla, od jehož smrti ve středu uplynulo deset let. Písničkář, který po příchodu sovětských vojsk emigroval, byl legendou. Jeho písně zlidověly a ovlinily celou následující generaci folkových zpěváků. Na co budete v den nedožitých Krylových narozenin 12. dubna myslet? Jeho 60. narozeniny pro mne budou něco skutečně zvláštního. Karel své svátky a narozeniny vždy slavil rád a já bych proto ráda na tuto tradici navázala a prožila tento den ve sváteční náladě a se vzpomínkou na Karla v srdci. Jaký ve vašem srdci zůstává? V mém srdci zůstane Karel Kryl vždy jako člověk a jako takového jej vždy budu vidět. Jako člověka, který život miloval a vychutnával každý jeho okamžik, jako člověka, kterého jsem směla tolik let doprovázet na jeho životní pouti. Jak Kryl hodnotil situaci v Československu po sametové revoluci? Byl k ní kritický? Tato situace představovala v jeho životě významný obrat a především z této perspektivy a pod tímto zorným úhlem se díval na vše, co se kolem něj dělo. Karel byl člověk velmi citlivý, jemnocitný a schopný vcítit se do situace jiných lidí a proto cítil každou nuanci těchto změn již dávno před tím, než se objevily. Na základě této své schopnosti věci také posuzoval. Stále se snažil vidět je pozitivně a v této podobě je zprostředkovat svým rodákům. Brzy ale ztratil svůj optimismus, když zjistil, jakým směrem se vývoj skutečně začal ubírat. A z toho následně vyplývala jeho kritika a jeho skepse. Dokážete říct, jaká byla jeho představa o ideální společnosti? Ideální společnost by měla být především rozmanitá. Mělo by ji tvořit mnoho rozdílných a vzájemně se doplňujících skupin. Podívejte se na Karlovo publikum. Tak v jeho očích vypadala společnost. Jaký vztah měl ke svým písním? Písně jsou jako děti. Jsou počaty, narodí se, vychovávají se a pečuje se o ně i v dospělosti a ve stáří. Některé nosíme v srdci a na některé se díváme zdálky, ale milujeme je všechny. Takový byl vztah Karla k jeho písním. Jak přijímal reakce na ně? Kritiku příliš nemiloval, ale přijímal ji a koncert bez reakcí publika by pro něj býval nebyl koncertem. Na dopisy posluchačů a jejich dotazy vždy odpovídal podrobně, a když to muselo být a otázka jej zaujala, napsal novou písničku nebo složil nový veršík. Byl si také vždy vědom toho, že jeho publikum je velmi specifické a proto pro ně vždy měl čas. Bez této zpětné vazby by bylo Karlovo dílo neúplné. Kde nejraději skládal? Nejraději v hospodě. A s hlavou plnou zvuků života. Takto složil nejednu melodii, napsal nejednu písničku. Byl to plodný skladatel? Méně. Karlovy písničky byly vždy nejdříve básně, které následně přetvořil do písní, aby je tak přiblížil svému publiku. Co považoval za svou největší uměleckou slabinu? Odpověď na tuto otázku je těžká. Být umělecky slabý pro něj znamenalo nebýt schopen se ihned vyjádřit ve formě, kterou právě měl v hlavě. Někdy celé dny hledal vhodný výraz a když jej konečně našel například v němčině, zjistil, že mu příslušný výraz v češtině svým významem přesně neodpovídá. Nejraději měl bavorskočesko-rakouské výrazy, protože jejich smysl bylo možno využít v každém z těchto tří jazyků. Které z jeho alb pro něho bylo nejdůležitější? Plné znění zpráv


Vždy ty, které právě produkoval. Jeho první deska byla jeho nejdůležitější a jeho poslední byla jeho nejmilejší. A písně? Které dítě máte nejraději? To nejslabší, to nejsilnější, to nejošklivější nebo to nejhezčí? Karel miloval všechny své písně, byly součástí jeho osobnosti. Ty jemné a ty výrazné, které se formulovaly vůbec nejsvízelněji, byly jeho největší radostí - Pieta, Divný kníže, Maškary, Hlas, Jaro desáté nebo Vůně. Našel i v Německu posluchače svých písniček, tvořil pro místní? Ne. Svou uměleckou činnost soustřeďoval i v Německu na své rodáky, a Češi a Slováci byli všude. Hovořili jste spolu o česko-německých vztazích? Našli jste na ně společný názor? Vytvořit porozumění mezi národy je často velmi těžké a česko-německé vztahy byly jako vztahy mezi Karlem a mnou. Někdy harmonické - někdy válečné. Jak se cítil při svém návratu do Československa po sametové revoluci? Byl bez domova. Nepatřil nikam, dvacet let exilu jej poznamenalo. Navíc nebyl ochoten svůj dosavadní život zásadně změnit. Karel byl člověk, který vždy směřoval ke středu a na základě tohoto svého cítění a myšlení také vždy jednal. V době svého vracení se domů mnoho ztratil a nové mu mnohdy nebylo ihned a zcela po chuti. V této době se označoval za "cizince v cizině". Jaké osobnosti obdivoval? Existoval někdo, kdo byl jeho idolem? Obdivoval lidi a idoly považoval za bezvýznamné. Podle jeho názoru má každý člověk v sobě tolik individuality a osobnosti, že se může stát symbolem pro ostatní. Toto poznání je lidštější než hledání idolů. Ale Karel Kryl je svou osobností a svým dílem jistě pro mnohé ztělesněním idolu a přesto, že by to býval viděl jen nerad, byl by na tuto skutečnost na druhou stranu také asi pořádně hrdý. Měl nějaké tajemství, o kterém nechtěl mluvit? Ano! A ani já to neudělám! Až ale jednou nastane příhodná doba, vyjde i skryté na světlo a pak to bude dobře.

Před deseti lety zemřel písničkář Karel Kryl 3.3.2004

novinky.cz

Jaroslav Špulák, Právo

str. 0 Kultura Divadelní ústav

Karel Kryl foto: Archiv Letošní rok patří Karlu Krylovi. Ve středu před deseti lety slavný písničkář a nejznámější tvůrce protestsongů zemřel a 12. dubna by oslavil šedesátiny. Na setkání s ním, jeho povahu, naděje i cestu z Čech do mnichovského exilu a zpět vzpomínají lidé, kteří se s ním setkali a kteří jej znali. "Může to vypadat jako banální věc, ale Kryla asi celý život trápilo i to, že byl menšího vzrůstu a tím pádem měl tak trochu smůlu na holky. Jednou mi povídal, že s ním kamarádí spíš proto, že je známý, než že by se jim líbil jako chlap. Později jsem z něho cítil i obrovskou hořkost z nedocenění," vzpomíná Jiří Chlíbec, někdejší hudební publicista a rozhlasový dramaturg. Podle něj byl Kryl uvnitř nesmírně tvůrčí a nebojácný a zároveň velmi křehký. "Cenil si kontaktu s nejobyčejnějšími lidmi, byl v pravém slova smyslu lidový, žádný náfuka. Přestože byl takhle otevřený a komunikativní, málokdy si pustil někoho až nejblíž k sobě. A probouzel v nás svědomí. Když jsem s ním mluvil, měl jsem jasný pocit určité ryzosti, kvůli které jsem začal zkoumat i sám sebe. On o to přitom vůbec neusiloval, tak to z něho působilo," dodává Chlíbec.



Šedesátá léta Kreslíř a publicista Josef "Kobra" Kučera začínal s Krylem v divadélku v severočeských Teplicích. "Seznámili jsme se, když jsme v Teplicích zakládali Divadélko na zámku. První naše představení byl Francois Villon, recitovali jsme verše a Kryl nás doprovázel na loutnu. K tomu ještě zpíval své písničky, což vlastně byly jeho premiéry na veřejnosti. To bylo v roce 1966," říká Kučera. "Já s ním v té době bydlel v podnájmu v podkroví nad teplickými ženskými domovy patřícími fabrice, kde dělal něco přes odlévání záchodků. Absolvoval totiž keramickou školu," dodává. Další představení v teplickém divadélku se jmenoval KKK. Kryl, Koenigsmark, Kobra. "Koenigsmark a já jsme četli své neumělé básně a povídky a Kryl k tomu hrál na kytaru. Po několika představeních nás ze zámku vyhodili a my se odstěhovali do restaurace Na šikmý roh. Díky Mirkovi Kovaříkovi jsme začali vysílat v ústeckém rozhlase. O Kryla pak projevil zájem ostravský rozhlas a přetáhl ho k sobě. Karel tam zůstal a vystupoval s divadélkem Waterloo, které bylo později zakázané, rozpuštěné a pronásledované," říká Kučera. "V devětašedesátém roce byl Kryl ten, kdo se z písničkářů u nás vyjadřoval nejintenzívněji. Ostatní do toho šli také, ale on byl jediný, kdo dokázal věci pojmenovat naprosto přesně," vzpomíná dnešní šéfredaktor časopisu Folk & country Michal "Jupp" Konečný. Hutka: Pořád jsme se špičkovali Písničkář Jaroslav Hutka se pohyboval v šedesátých letech na stejné scéně jako Kryl, ale kráčel v trochu jiných stopách. "Pro mě Kryl konkurent nebyl, ale on to tak cítil, protože věci prožíval osobně a dramaticky. Když jsme v šestašedesátém začínali, mluvil o mně jako o hippíkovi, zatímco on byl z mého hlediska starší generace náležící k divadlu malých forem. Patřil ke generaci Suchého a Šlitra, navazoval na Osvobozené divadlo. Pořád jsme se špičkovali, on se vždycky snadno rozčílil a pošťuchovat ho bylo příjemné," říká Hutka. "Naposledy před jeho emigrací jsem se s ním viděl v devětašedesátém, když mu vyšlo elpíčko Bratříčku, zavírej vrátka. Přišel za mnou do podnájmu v Libni a pokreslil mi zeď nádherným obrazem, který nazval Jako Burlaci na Volze. Představitelé našeho tehdejšího politického režimu na něm táhli po vodě obrovskou kytaru. Bohužel se ta freska nedochovala, protože dům byl zbořen," dodává Kučera Jiří Chlíbec se s Krylem setkal na Bratislavské lyře v roce 1969: "Tehdy už bujela cenzura, která směřovala od slovenského ministerstva kultury. Přišla zpráva, jež na Kryla upozorňovala. Já tam byl s českými umělci za Pragokoncert a spolupracoval jsem tam na jednom rozhlasovém pořadu, do kterého Kryl nazpíval písničku. Myslím, že jsme si velmi porozuměli." "Byl velká osobnost," tvrdí Hutka, "ačkoli mi jeho písničky nejsou příliš blízké. Na můj vkus jsou moc krátké, dramatické, stavící na efektu, na znělém rýmu. Jemu zase neříkal nic bigbít, kterým jsem byl odkojený já." Emigrace a návrat domů "Sblížili jsme se v emigraci," pokračuje Hutka. "Pravidelně jsme se setkávali na různých akcích, on za mnou občas zajel do Rotterdamu, já za ním do Mnichova. Nestýkali jsme se kvůli rozhlasové stanici Svobodná Evropa, s tím to totiž nebylo tak jednoduché. Mě tam neměli moc rádi a Krylova pozice zase nebyla tak úžasná, jak to mohlo zvenku vypadat. Přijali ho jako sportovního redaktora a jako písničkář tam byl spíš trpěný." "V emigraci mu nebylo dobře, protože byl mentalitou Slovan," říká Kučera. "Sešli jsme se po sametové revoluci, když poprvé vystupoval v Lucerně. Změnil se. V době, kdy jsme dělali divadlo, byl pro každou legraci, jen tak něco ho neurazilo. Po devětaosmdesátém byl naštvaný. Bylo to na něm strašně vidět a možná to uspíšilo jeho předčasný odchod. Představoval si, že lidé, kteří se zasloužili o jeho emigraci, budou potrestání, jenže oni profitovali dále. Byl z toho smutný. Nebyl ovšem zlý. Kryl nebyl nikdy zlý!" Jaroslav Hutka byl jeho smrtí zaskočen. "Bylo před ním totiž ještě řešení situace, do které se po revoluci v Čechách zamotal. Zapletl se do podivných vztahů a čekalo se, co z toho bude. Stranil sociální demokracii, přátelil se se Sládkem a postavil se proti Havlovi, protože mu měl za zlé, že se kamarádil se všemi písničkáři a Plné znění zpráv


na něho v tu chvíli neměl čas. To se ho dotklo, ovšem z Havlovy strany byla hloupost, že nešel na jeho pohřeb," domnívá se písničkář. Hutka si myslí, že se Kryl v tehdejší politické scéně vůbec nevyznal. "Kdo přišel první, s tím se dal dohromady. Strašně stál o kontakt s touhle zemí, nestačil to ale dát dohromady. Bylo nedořečeno, co začal říkat, a nedožito co žil. Nestačil se vyjádřit ke změnám tady, což je smutné vůči jeho osobě i jeho dílu," uzavírá Hutka. Karel Kryl Narodil se 12. dubna 1944 Vystudoval střední průmyslovou školu keramickou v Bechyni, kde maturoval v roce 1962 V roce 1963 narukoval na vojnu Po návratu z vojny spoluzaložil v Teplicích Divadélko na zámku Své první album Bratříčku, zavírej vrátka vydal v březnu 1969 u společnosti Panton V pětadvaceti letech na podzim roku 1969 emigroval do Německa, kde nahrával další desky a pracoval jako redaktor v rádiu Svobodná Evropa V exilu vydal například alba Rakovina (1969), Maškary (1970), Karavana mraků (1980), Plaváček (1983), psal také knihy, úvahy a glosy. Po listopadové revoluci v roce 1989 se do tehdejšího Československa začal vracet, ale stále bydlel v Mnichově, kde se také oženil s Němkou Marlen Zemřel 3. března 1994 na infarkt, pohřben byl o devět dnů později v kostele sv. Markéty v Praze - Břevnově V březnu 1995 byl uveden do Síně slávy Akademie populární hudby

Jiří Suchý už chystá scénář na Evropský večer ke vstupu do EU 3.3.2004

Zpravodajství ČTK str. 0 BOR Divadelní ústav

dce kul

PRAHA 3. března (ČTK) - Jiří Suchý už píše scénář k vrcholné akci, při níž Češi oslaví v předvečer rozšíření Evropské unie vstup do tohoto společenství. "Vím, že to začne takovou převyprávěnou bájí o Európě a bílém býkovi, který ji unesl. Proměnil se v něj vládce bohů Zeus, který se do ní zamiloval. Světadíl, který ji přijal, dostal její jméno. Pak bych chtěl zauvažovat o tom, co od Evropské unie očekáváme, a co bychom jí mohli poskytnout my," řekl Suchý ČTK. Takzvaný Evropský večer se v Národním divadle v Praze uskuteční 30. dubna. Na tomto slavnostním koncertě se bude podílet operní, baletní i činoherní soubor. Vyvrcholí Ódou na radost z Beethovenovy 9. symfonie, přičemž tato evropská hymna zazní pod taktovkou šéfdirigenta České filharmonie Zdeňka Mácala. Jinak bude orchestr a sbor Národního divadla dirigovat Oliver Dohnanyi. Suchý uvedl, že se mohl tomuto úkolu věnovat až po semaforské premiéře představení k nedožitému jubileu Jiřího Šlitra. Ta byla v polovině února pod názvem Osmdesát svíček na ztraceným dortu. "Jako supervizor mi byl doporučen ministr Pavel Dostál," uvedl Suchý, který tuto možnost uvítal. "Nejsem politolog a nerad bych se dopustil nějakých nepřesností. Proto budu rád, když se na to pan ministr podívá," dodal. Moderátory večera budou Taťjana Medvecká a tenorista Štefan Margita, který v programu vystoupí vedle světoznámých pěvců Mirelly Freniové a Nikolaje Giaurova, ale i sopranistky Gabriely Beňačkové. Z herců budou účinkovat například Vlasta Chramostová, Iva Janžurová, Věra Galatíková, Radovan Lukavský, Jan Kačer a Václav Postránecký. Plné znění zpráv


Podle Ilony Bedrnové z vedení české první scény usedne v hledišti řada zvaných hostů, ale určitý počet vstupenek by měl přijít také do prodeje. Nejdříve však zhruba měsíc před slavnostním večerem. "Program bude přenášen na velkoplošnou obrazovku do prostoru mezi historickou budovou a Novou scénou. V jednání je možnost přítomnosti kamer České televize," řekla Bedrnová ČTK. Koncert bude mít tři části - Česko Evropě, Evropa Česku a Společně v Evropě. Má vyvrcholit ohňostrojem nad noční Prahou. Divadlo program koordinuje s komisí ministerstva zahraničí, kde se soustřeďují informace o akcích souvisejících se vstupem Česka do Evropské unie. Jiří Borovička kš Cas| 09:10

Ke dvěma výročí Karla Kryla vyšla v reedici jeho deska Maškary 3.3.2004


dce kul

PRAHA 3. března (ČTK) - Vzpomínkou na písničkáře Karla Kryla, od jehož smrti právě dnes uplynulo deset let, je nové vydání jeho alba Maškary z roku 1970. "Speciální technologie umožňuje, že výsledný zvuk je v porovnání s předchozími reedicemi výrazně lepší," sdělila ČTK Nadia Koronovská z firmy Sony Music/Bonton, která album právě vydala. Vydavatelství již v minulých letech vydalo také dvě předchozí Krylova alba s vylepšeným zvukem. Jako první vyšla deska Bratříčku, zavírej vrátka, kterou stačil Kryl natočit ještě v Československu před svým odchodem do exilu v roce 1969. Toto album, ze kterého mnoho písní zlidovělo, bylo v roce 1990 vyhlášeno v anketě časopisu Rock & Pop nejlepším albem v historii československé populární hudby. Reedici Krylovy prvotiny následovalo vydání zvukově upravené nahrávky alba Rakovina. "Další Krylova remasterovaná alba by pak měla vycházet zhruba vždy po půl roce," dodala Koronovská. Posluchači Krylových písní si v příštím měsíci připomenou druhé významné jubileum svého oblíbeného zpěváka; Kryl se narodil 12. dubna před šedesáti lety. Obě výročí kromě vydání alba připomene několik koncertů a výstav. jnd mal Cas| 09:54

Smetanova Litomyšl má letos na programu 20 hudebních pořadů 3.3.2004


dce kul

PRAHA 3. března (ČTK) - Letošní 46. ročník mezinárodního operního festivalu Smetanova Litomyšl má na programu 20 hudebních pořadů. Tradiční kulturní centrum v Pardubickém kraji připravilo hudební přehlídku s šestnáctimilionovým rozpočtem na termín od 17. června do 27. června. Prodávat se bude přes 15.700 vstupenek. Letošní ročník přehlídky bude součástí projektu Česká hudba 2004. Úvodním bodem programu festivalu, který se uskuteční v roce 180. výročí narození a 120. výročí úmrtí slavného skladatele, bude inscenace Smetanovy opery Braniboři v Čechách na zámeckém nádvoří. "Je to opera velmi náročná na role, kompars i sbor," řekl dnes novinářům umělecký ředitel Smetanovy Litomyšle Vojtěch Stříteský.



Braniboři v Čechách podle Stříteského završují sérii Smetanových oper, které návštěvníkům litomyšlského festivalu organizátoři v minulých ročnících připravili. Branibory v Čechách zahraje soubor Janáčkovy opery Národního divadla v Brně, s nímž operu nastudoval slovenský režisér Marián Chudovský. Na programu festivalu bude rovněž Mozartovo Requiem a oratorium Petra Ebena Apologia Sokratus. Posluchači na festivalu letos uslyší řadu souborů a pěvců. Vystoupí na něm například Gabriela Beňačková, Peter Dvorský, Miroslav Dvorský a Štefan Margita. V Litomyšli budou hrát také varhaník Aleš Bárta, cellista Jiří Bárta a houslista Ivan Ženatý. V zámeckém amfiteátru uslyší návštěvníci provedení Verdiho Aidy. Součástí programu bude také koncert "na přání" s výběrem filmové hudby, chrámový koncert a pořad na nádvoří zámku v Pardubicích. Souběžně s přehlídkou se uskuteční mezinárodní vědecká konference Obraz Bedřicha Smetany v proměnách času. Jiří Janda kar Cas| 13:16

Výročí úmrtí Karla Kryla připomněla výstava a projekce filmu 3.3.2004


dce kul

PRAHA 3. března (ČTK) - Národní knihovna v pražském Klementinu dnes zahájila výstavu nazvanou Karel Kryl: Cesta je prach a štěrk a udusaná hlína. Expozice je zaměřena na slovesnou tvorbu populárního písničkáře, od jehož úmrtí dnes uplynulo deset let. Výstavu osobně zahájila vdova po Krylovi Marlen Krylová, která na přípravě výstavy spolupracovala. "Karel Kryl se stal nejen čítankovou, ale i živě vnímanou osobností, se kterou jsme v neustálém dialogu," řekl na vernisáži ředitel Národní knihovny Vojtěch Balík, podle něhož je Krylův básnický odkaz součástí české literatury. Výstava chronologicky představuje jednotlivé Krylovy básnické sbírky. Návštěvníci si mohou také prohlédnout Krylovy fotografie, rukopisné záznamy a osobní korespondenci ze soukromého archivu. Výstava skončí 16. dubna, čtyři dny po 60. výročí Krylova narození. "Je to bard, který chtěl pozvednout český národ," řekl dnes ČTK o Krylovi režisér Miloš Zábranský, který o písničkáři natočil dokument Občan Karel Kryl. "Jeho písničky a básničky jsou sdělením, kterému lidé rozumějí a budou rozumět," konstatoval. Zábranský snímek natočil před čtyřmi lety pro Českou televizi. Součástí dokumentu jsou historické záběry z Krylova vystoupení v ostravské televizi na sklonku 60. let i snímky ze soukromých archivů. Jiří Janda kar Cas| 18:30

Deset let od smrti Karla Kryla 4.3.2004

BBC - česká redakce str. 13 06:00 Dobré ráno s BBC Divadelní ústav

Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka -------------------Deset let od smrti písničkáře a básníka Karla Kryla si včera připomínala česká veřejnost. Kryl je v jejím povědomí spjat především s písněmi vyjadřujícími protest proti sovětské okupaci a zoufalství z poměrů, které v tehdejším Československu nastolila. Mnohé z jeho skladeb zlidověly. Životní dráhu Karla Kryla rekapituluje příspěvek Ondřeje Štindla. Plné znění zpráv


Ondřej ŠTINDL, redaktor -------------------Karel Kryl začal vystupovat v druhé polovině šedesátých let. Zásadní zlom pro jeho dráhu ovšem představovala sovětská okupace, ve zlém a paradoxně i v dobrém. Na invazi totiž reagoval písněmi, které si získaly velkou popularitu. Na jaře 69 vyšla velice úspěšná Krylova deska Bratříčku, zavírej vrátka, nicméně o Krylovi se již tehdy nesmělo psát a v atmosféře, kdy už se rýsovala podoba nastupujícího normalizačního režimu, se Karel Kryl rozhodl pro emigraci. Žil v Německu, kde pracoval pro rozhlasovou stanici Svobodná Evropa. Ta čas od času do Československa vysílala i jeho písně. Krylův tehdejší kolega Milan Schulz ovšem vzpomíná, že dostat je do programu stanice nebylo jednoduché. Milan SCHULZ -------------------Svobodná Evropa nebyla stanice hudební, takže jsme to tam občas museli dost namáhavě prosazovat. Ty jeho písně se tam občas objevovaly v jeho hudebních pořadech. A jinak se taky musel živit jako redaktor, dokonce někdy jako sportovní redaktor, protože on politické komentáře nepsal. Ondřej ŠTINDL, redaktor -------------------Do jaké míry podle vašeho dojmu ta práce ve Svobodné Evropě pro něj byla také, řekněme, seberealizací, a do jaké míry to byla hlavně obživa? Milan SCHULZ -------------------Samozřejmě, že to byla hlavně obživa. To, že třeba v Československu tehdejším mladí lidé poslouchali Svobodnou Evropu kvůli Krylovi, to je jiná věc, protože skutečně v tomhle ohledu byl vlastně Kryl určitý symbol Svobodné Evropy, protože se odtamtud ozýval. Ale prozaicky řečeno, jeho obživa se v rádiu odehrávala v jiných úsecích. Ondřej ŠTINDL, redaktor -------------------Říkáte, že mladí lidé v Československu tehdejším poslouchali Svobodnou Evropu hodně kvůli Karlovi Krylovi. Myslíte si, že ta stanice nějakým způsobem tohle reflektovala, že, řekněme, pozice Karla Kryla v rámci té redakce odpovídala tomu, té proslulosti nebo ...? Milan SCHULZ -------------------Já myslím, že to se vědělo, ale samozřejmě to každá z těch vrstev té emigrace, z kterých se skládala redakce Svobodné Evropy, tedy československá, ale ty ostatní taky, to vnímala trochu jinak. My, kteří jsme Kryla znali z osmašedesátého roku, tak samozřejmě jsme k tomu přistupovali jinak než lidé z emigrace z osmačtyřicátého roku nebo někteří i starší. Ondřej ŠTINDL, redaktor -------------------Říkal jste, že se tam některé věci musely možná trochu složitě probojovávat. Jak vlastně to vnímal Karel Kryl podle vašich vzpomínek? Milan SCHULZ -------------------On to vnímal střídavě podle toho, v jaké zrovna byl náladě. Karel Kryl byla osobnost se vším, co k tomu patří, teda jedinečná. V té jedinečnosti ale taky občas těžko snesitelná. On byl dost netolerantní, on byl sršatý a všecko řekl okamžitě, až zarytý. Osobně ale, když někoho měl rád, tak zase velmi milý. Ondřej ŠTINDL, redaktor -------------------Milan Schulz. Krylovy skladby mezi tím v Československu téměř zlidověly, i díky tomu, že na rozdíl od tvorby mnoha intelektuálněji orientovaných autorů byly relativně jednoduché, dobře zapamatovatelné a emocionálně přímočaré. Když se tedy Karel Kryl na konci roku 89 vrátil do vlasti, byl svou popularitou až zaskočen. Mezi významné okamžiky listopadových demonstrací patří i z dnešního pohledu možná sporný moment, kdy Karel Kryl zpíval na Václavském náměstí v Praze hymnu společně s Karlem Gottem. Prvotní nadšení však později Plné znění zpráv


vystřídala jistá deziluze. Kryl často ostře kritizoval poměry v ustavující se československé demokracii. V té době se s ním často stýkal novinář Miloš Čermák, který s ním pracoval na knize Půlkacíř. Zeptal jsem se ho, jak Karel Kryl s odstupem vnímal své někdejší vystoupení s Karlem Gottem? Miloš ČERMÁK, novinář -------------------V tu chvíli, v těch emocích, já myslím, že většina lidí to brala jako symbol usmíření prostě těch dvou částí národa, té prostě "kolaborující" a "disidentské" nebo "emigrantské". A myslím si, že se časem ukázalo, že ten symbol je nejen falešný, ale že prostě nesymbolizuje vůbec nic, že to spíš byla opravdu předzvěst toho, toho dlouhýho období, kdy se nebudeme absolutně schopný vyrovnat s minulostí a k nějakému tomu usmíření, že nikdy nedojde. Takže to byla jedna věc. A druhá věc, vztah Karla Kryla k tomu, já si myslím, že to byl jeden z jeho největších komplexů, který si nesl. Když jsme spolu dělali tu knížku Půlkacíř a ptal jsem se, jestli by jmenoval jednu věc, kterou by mohl vzít ve svým životě zpátky, tak to bylo právě, právě tohle to vystoupení s Karlem Gottem. Ondřej ŠTINDL, redaktor -------------------Ta závěrečná léta Krylova života tady v Česku nebo v Československu byla poznamenaná docela velkou hořkostí na jeho straně. Do jaké míry to mohlo být součást nebo důsledek jeho naturelu, do jaké míry v tom hrálo roli, řekněme, skutečné nepochopení nebo nedostatečné ocenění tehdejší společnosti? Miloš ČERMÁK, novinář -------------------On cítil určitě určitou hořkost možná. Já si myslím, že to bylo v době, kdy se ty dva světy, které se symbolicky pokusili usmířit tím jeho vystoupením s Karlem Gottem, takže si fatálně nerozuměly a on se na to naše snažení tady a na tu existenci naši díval úplně jinak a mluvil jakoby jiným jazykem. A když se na to člověk dívá zpětně, tak, tak mnohé z těch jeho postojů, které se zdály v tom roce 92, 93 zcela nepochopitelné, tak zpětně v tom člověk nalézá, ne třeba, že je přijme, ty postoje, ale minimálně je pochopí. Ondřej ŠTINDL, redaktor -------------------Miloš Čermák. Po Krylově smrti v roce 1994 se ke zpěvákovu odkazu hlásili mnozí, které on, ještě když žil, asi neměl mnoho důvodů považovat za přátele. V novinových článcích a knihách sporné hodnoty se tehdy probíhal jeho bouřlivý soukromý život. Nepochopení, které zčásti provázelo Krylův návrat, ovšem jako by se nedotýkalo jeho písní, které se staly jakýmsi lidovým majetkem. Na první možnost slyšet je živě a setkat se s jejich autorem v rozhovoru pořízeném během cesty autem na koncert vzpomíná písničkář Karel Plíhal. Karel PLÍHAL, písničkář -------------------A určitě to bylo dáno dobou, tou situací, tou euforií a samozřejmě Kryl, legenda, samozřejmě jsem ho neznal, znal jsem pouze písně, silná osobnost a podle mě tím pádem byl pro mě svátek, že jsem mohl s ním hrát na stejným pódiu. Jeho příjezd pro mě byl symbolem něčeho mimořádnýho, atmosféra. Když prostě zpíval v Ostravě v té sportovní hale, ty písně zpíval celej ten dav s ním, tak to byla síla. Takže jsem byl dojat a líbilo se mi to hodně. Ondřej ŠTINDL, redaktor -------------------Které jeho skladby máte tak nejradši? Karel PLÍHAL, písničkář -------------------"Seržante, písek je bílý ..." Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka -------------------Životní dráhu Karla Kryla rekapituloval Ondřej Štindl.



Festival Smetanovské dny 4.3.2004

ČT 1 str. 4 06:20 Regiony Divadelní ústav

Martin RACHMANN, redaktor -------------------Hudební festival Smetanovské dny se tento týden koná v Plzni, už po čtyřiadvacáté. Ivan JÁCHIM, ředitel festivalu Smetanovské dny -------------------Letošní ročník se vlastně celý točí kolem vyhlášeného programu ministerstvem kultury Rok české hudby, čili celý ten program je postaven více méně na dílech autorů, jako je Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Bohuslav Martinů. Martin RACHMANN, redaktor -------------------Letošní ročník má nového pořadatele. Vzešel z výběrového řízení, které vypsalo město. Ivan JÁCHIM, ředitel festivalu Smetanovské dny -------------------Program je více méně takový kompromis daný tím, kolik času a kolik peněz jsme na přípravu toho programu sehnali. Martin RACHMANN, redaktor -------------------V programu akce se tradičně objevuje řada koncertů špičkových interpretů, seminář a klavírní soutěž. Do budoucna by měl vedle klasické hudby dostávat prostor také například jazz či folklór. Ivan JÁCHIM, ředitel festivalu Smetanovské dny -------------------Všechno to chceme postavit na tom půdorysu, který už byl daný, to znamená Smetanovské sympózium a Mezinárodní smetanovská klavírní soutěž. Makiko NAKACHI, účastnice Mezinárodní smetanovské klavírní soutěže, Japonsko -------------------Já si myslím, že je to strašně výborná zkušenost nebo záležitost si poslechnout klavíristy z jiných zemí stejné generace. Martin RACHMANN, redaktor -------------------Koncert vítězů Mezinárodní smetanovské klavírní soutěže se uskuteční tady v budově Západočeského muzea v sobotu odpoledne. Samotný festival pak skončí o den později.

Psí stručně 4.3.2004

neviditelnypes.cz Divadelní ústav

str. 0

Vláda se vyhnula projednávání energetické politiky Před sídlem vlády demonstrovali lidé ze severních Čech zoufalí z představy, že by se dál likvidoval jejich kraj ve propěch uhelných společností, jak navrhuje ministerstvo energetiky Ministr obrany Miroslav Kostelka obhajoval koncepci armády před parlamentem, hájil tezi o menších mobilních a specializovaných jednotkách Pražský primátor otevřel na Bulovce novou záchytku Důvěra v prezidenta stoupla na sedmdesát procent Od dubna zlevní zemní plyn o 3,5% Před deseti lety zemřel písničkář a básník Karel Kryl Plné znění zpráv


Počasí v Praze: Zasněžené ráno, přes den sníh roztál

Filharmonie bude do 22. března hrát ve Spojených státech Dvořáka 4.3.2004

Zpravodajství ČTK str. 0 VEB Divadelní ústav

dce kul

PRAHA 4. března (ČTK) - Česká filharmonie odcestovala na třítýdenní turné do USA. Zájezd vyvrcholí 22. března koncertem v newyorské Carnegie Hall. Třináct vystoupení ve třinácti městech je věnováno výhradně hudbě Antonína Dvořáka. Pouze v Charlestonu zazní také Tanec komediantů Bedřicha Smetany. Orchestr bude podle mluvčího tělesa Tomáše Kudrny dirigovat ruský umělec Andrej Borejko. Filharmonici se objeví v pátek v Miami na Floridě, poté následují města Orlando, Weat Palm Beach, Sarasota, Ft. Lauderdale, Naples, Clearwater, Charleston, Wolmington, Worchester, Storrs, Troy a New York. Znít mají Dvořákovy Slovanské tance, Novosvětská a Anglická symfonie, houslový a klavírní koncert a symfonická báseň Polednice. Jako sólisté vystoupí během turné klavírista Pierre- Laurent Aimard a houslistka Akiko Suwanaiová. "Koncertní program jsme pochopitelně volili s ohledem na řadu výročí, která česká hudba letos slaví. Proto jedeme především s dvořákovským programem," uvedl k dramaturgii zájezdu ředitel České filharmonie Václav Riedlbauch. Účast na závěrečném koncertu přislíbil podle Kudrny ministr kultury Pavel Dostál. Česká filharmonie naposledy koncertovala ve Spojených státech minulý rok. Tehdejší turné vyvrcholilo 7. března koncertem v Chicagu. veb kar Cas| 12:37

V deseti městech se uskuteční oslavy frankofonního světa 4.3.2004

Zpravodajství ČTK str. 0 VAS Divadelní ústav

dce spl

PRAHA 4. března (ČTK) - Senegalská muzika, francouzské filmy, kanadská literatura a olympiáda francouzštiny pro žáky základních a středních škol budou součástí letošních Dnů Frankofonie. Do oslav frankofonního světa, které dnes začínají v Praze, se zapojí deset českých a moravských měst, šest velvyslanectví, pět univerzit a 15 kulturních institucí. Vedle kulturního programu jsou připraveny i akce vzdělávací, společenské a ekologické. V Praze se mohou frankofilové těšit například na projekce švýcarských, francouzských a belgických filmů, vernisáž fotografií a literární večery s francouzskými, kanadskými spisovateli. V Dvořákově síni Rudolfina bude mít recitál kanadský klavírista Alain Lefevre, v klubu Roxy zahraje franko-ontárijská kapela Swing. Na zahájení Dnů Frankofonie přijel do Prahy i švýcarský herec Jean-Luc Bideau. V pražském Kaunickém paláci bude číst ukázky z díla cestovatele a spisovatele Nicolase Bouviera. Český národní výbor frankofonního ekonomického fóra připravil konferenci věnovanou exportním možnostem malých a středních českých podniků do frankofonních oblastí. Ministerstvo životního prostředí nabízí projekce snímků s ekologickou tematikou. Kulturní a společenský program je připraven pro frankofily také v Brně, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Kouřimi, Liberci, Olomouci, Ostravě, Pardubicích a Plzni. Součástí oslav je i národní soutěž ve znalostech francouzštiny pro žáky základních a středních škol. Nejlepší francouzštináři z celé republiky se utkají ve finále, které se uskuteční v Praze 21. dubna. Plné znění zpráv


Frankofonie je mezinárodní organizací, která seskupuje 56 států a vlád. Za cíl si dává propagaci francouzštiny a hodnot, které se s tímto jazykem pojí, a to bez ohledu na zemi, ve které se konají, řekl dnes novinářům JeanPierre Roland ze Zastoupení Valonsko-Brusel. Česká republika má v organizaci status pozorovatele od roku 1999. Martina Vašíčková kar Cas| 13:53

Desáté jaro Karla Kryla 5.3.2004

blisty.cz str. 0 Divadelní ústav

Martin Štumpf

Koncert v sobotu 6. března Jsou léta soudci přísní, jimž slzí nezbývá pro mrtvé sloky písní, jež nikdo nezpívá. Píseň "Jaro desáté" napsal Karel Kryl v roce 1978 jako připomínku 10. výročí sovětské okupace Československa; poslouchali jsme ji na Svobodné Evropě a mluvila nám z duše, jako ostatně všechny Karlovy písně. A nadcházející jaro je už desátým od jeho nešťastného úmrtí. Naštěstí sloky jeho písní nezemřely, zpívá je kdekdo, jenom rádia a televize je až na nepatrné výjimky nehrají, stejně jako za bolševika. Proto zvu čtenáře Britských listů na koncert, kterým si připomeneme Karlovy nedožité šedesátiny. Pořadateli jsou Břevnovské arciopatství (Praha 6, Markétská 1), OPUS BONUM a Klub Karla Kryla. V sobotu dne 6. března v 18 hodin bude v klášterní bazilice sv. Markéty celebrována zádušní mše a od 19 hodin se v Tereziánském sále kláštera koná koncert (bez vstupenek, vstupné dobrovolné). Vystoupí kapela MISSA - KAREL KRYL REVIVAL, která hraje Krylovy písně s velkým úspěchem u pamětníků i u nejmladší generace, často v překvapivých úpravách; tvoří ji převážně vysokoškolští studenti, kapelníkem je Jan Tomsa. Vlasta Chramostová přednese ukázky z Krylovy poezie, dalšími hosty jsou folkoví zpěváci Vlasta Třešňák a Zbyněk Benýšek. Krylovy písně zazpívá norský zpěvák Oyvind Melien. V rámci koncertu bude "pokřtěn" sborník KAREL KRYL - JARO DESÁTÉ, kam svými vzpomínkami na Karla a jeho dílo přispěli Zbyněk Benýšek, Lída Divišová, Viola Fischerová, Milan Horčička, Ivan Martin Jirous, Agneša Kalinová, Vojtěch Klimt, Erazim Kohák, Mirek Kovářík, Ivan Mejstřík, Lucie Ondřichová, František Stárek Čuňas, Martin Schulz, Jiří Suchý, Josef Škvorecký, Vlasta Třešňák a Jan Tomsa. Přijďte si s námi poslechnout i zazpívat Krylovy písničky a připomenout si památku člověka, který se stal tou lepší součástí českých dějin a je v této odlidštělé době "oficiálně" pozapomenut. Což se samozřejmě netýká nás, kteří jsme ho měli a máme rádi (a při pohledu na současnou politickou scénu nás často napadá - už tenkrát zuřil, dneska by se rovnou pominul...).



Přehled zpráv

Recommend Documents