Přehled zpráv

Přehled zpráv 18. 3. 2016 CzechInvest: Podíl hi-tech investic se více než zdvojnásobil .......................................................................... 2 Agentuře pro podporu podnikání a investic CzechInvest se v letech 2014-2015 dařilo. Investic bylo více, mířily často i do hi-tech oborů. Ocenění Plzeňského kraje v Cannes za strategii na podporu investic ............................................................ 3 Plzeňský kraj byl oceněn v Cannes v rámci soutěže Evropská města a regiony budoucnosti, vyhlašované časopisem Financial Direct Investment Magazine (fDiMagazine). Klička Čapího hnízda nebyla protiprávní, tvrdí experti. Dnes by neprošla ..................................................... 4 Způsob, jakým se Farma Čapí hnízdo dostala k evropským dotacím, byl formálně v pořádku. Vítejte v Bubenské 1 .............................................................................................................................................. 5 Jeden jí říká bývalé Elektrické podniky, druhý palác Orco podle současného majitele, třetí prostě Bubenská 1, což je adresa, na které se nachází. Jan Mládek: „Celé řízení kolem 5. bloku už trvá dlouho,“ ................................................................................. 9 Výstavba jaderné elektrárny je významná investice v řádech stovek miliard korun, která navíc začne vyrábět elektřinu a tedy generovat výnosy až za několik desítek let po začátku její výstavby respektive po rozhodnutí o její výstavbě. Vláda schválila dotaci na přípravu průmyslových zón Mošnov a Triangle ...................................................11 Vláda finančně podpoří strategické průmyslové zóny. Týká se to ostravské zóny Mošnov a zóny Triangle v Ústeckém kraji. To je tedy silná káva, zní z Ministerstva průmyslu a obchodu, které odmítá vyvolávání hysterie kolem Brzkova .................................................................................................................................................................11 Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek svým vyjádřením na téma údajného záměru otevřít těžbu uranu v ložisku Brzkov — Horní Věžnice nikoho neurážel a ani urážet nemínil. Pražský program pro čínského prezidenta: setkání se sportovci i návštěva kláštera .................................12 Čínský prezident Si Ťin-pching by se měl při návštěvě Česka setkat nejen s prezidentem Milošem Zemanem, ale také s premiérem Bohuslavem Sobotkou, předsedy obou komor Parlamentu a pražskou primátorkou. Američanům hrozí krach velké investice u Brna ..............................................................................................13 Americká korporace Prologis bojuje za to, aby její investice u Brna nepřišla vniveč. 15 let proměn kraje: co mu přinesly a kam směřovat dál ................................................................................14 Za 15 let od doby, kdy začaly fungovat kraje, prošly severní Čechy velkou proměnou. V mysli řady lidí je to stále jeden z těch ošklivějších českých regionů, průmyslový, zaprášený, kam není moc důvodů jezdit.

Plné znění zprávy

1 © 2016 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz

Plné znění zpráv

CzechInvest: Podíl hi-tech investic se více než zdvojnásobil 17.3.2016

Téma: CzechInvest kurzy.cz Strana 0

Investice

Agentuře pro podporu podnikání a investic CzechInvest se v letech 2014-2015 dařilo. Investic bylo více, mířily často i do hi-tech oborů. Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny se včera zabýval tématem podpory investic. Generální ředitel CzechInvestu. Agentuře pro podporu podnikání a investic CzechInvest se v letech 2014-2015 dařilo. Investic bylo více, mířily často i do hi-tech oborů. Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny se včera zabýval tématem podpory investic. Generální ředitel CzechInvestu Karel Kučera na jednání výboru prezentoval souhrnnou zprávu o efektivitě realizovaných akcí agentury za roky 2014 a 2015. CzechInvest zprostředkoval v období 2014-2015 celkem 253 investic, bylo jich tak výrazně více než v období 2012-2013 (189). Vzrostl ale především jejich finanční objem z 68,3 miliard na 131,9 miliard korun. Podle CzechInvestu stojí za růstem úspěšná politika vlády. V letech 2014-2015 také došlo ke vzniku 30,9 tisíc pracovních míst, v období 2012-12 jich přitom vzniklo „jen“ 18,9 tisíc. Zatímco počet nově vytvořených pracovních míst v období 2014-2015 vzrostl o 62 %, objem finančních investic se zvýšil o 92 %. Svědčí to o tom, že vznikají „dražší“ pracovní místa s vyšší přidanou hodnotou. Potvrzují to také údaje CzechInvestu – zatímco v roce 2014 dosahoval podíl hi-tech investic jen 12 %, v roce 2015 už byl 30 %. Vysoký růst v období 2014-2015 však byl zapříčiněn především tím, že došlo ke snížení pobídek pro investory. Ve druhém pololetí 2014 klesly ze 40 na 25 %. Investoři tak logicky chtěli stihnout období s vyššími pobídkami, proto investovali více. Vliv vlády na zvýšení investic je tak zde značně diskutabilní. Od druhé poloviny 2014 také nastává prudký útlum investic zahraničních investorů, který pokračoval i v roce 2015. V roce 2015 už bylo meziročně zprostředkováno téměř o polovinu méně investic. Jejich souhrnná hodnota přesto dosáhla slušných 45 miliard Kč a vzniklo díky nim 14 040 pracovních míst. Jaké investice přinesl CzechInvest? Do Česka zamíří díky CzechInvestu například společnost FOXCONN s centrálou v Pardubickém kraji. Plánuje investovat 2,5 miliardy. Peníze mají směřovat do výzkumu a datových center. Podobnou investici chystá také nástrojářská společnost INA Lanškroun, která chce rozšířit svou výrobu zaměřenou na automobilový průmysl. Výrobce turbín Solar Turbines zase bude rozšiřovat výrobu ve Středočeském kraji. Plánuje investovat přibližně 1,9 miliardy korun. V současné době se CzechInvest chlubí tím, že má rozjednaných 106 projektů a 14 z nich je dokonce strategického charakteru. Jedná se například o letectví (GE Aviation) či elektronický průmysl, což jsou obory se s vyšší přidanou hodnotou. Podle Kučery se realizuje z rozjednaných investic přibližně třetina. 66 % projektů nakonec došlo do cíle a získalo investiční pobídky. Zbylých 34 % nikoliv. Mnoho podniků spěchalo s realizací investic natolik, že nechtěly čekat na procedurální úkony vládní agentury, které se týkaly investičních pobídek. Často však CzechInvest pomohl jinou formou. CzechInvest také spouští interní projekt na období 2016-2020, který by měl být zaměřen na podporu startupů. „Naší ambicí je stát se koordinátorem aktivit podporujících českou start-upovou scénu,“ tvrdil v minulém roce generální ředitel agentury CzechInvest Karel Kučera. „Začínajícím podnikatelům chceme na jednom místě nabídnout to, co jim v jejich aktivitách pomůže – informace, kontakty, poradenství zkušenějších, stejně jako možnosti financování. Proto se chceme dohodnout a koordinovat spolupráci s jak soukromými, tak veřejnými a Plné znění zprávy


státními organizacemi, které se podpoře start-upů věnují. Cílem je, aby podpora byla systematičtější a programy na sebe navazovaly,“ dodává. Bude dost pracovníků? Předseda hospodářského výboru a člen ANO Ivan Pilný vyjádřil pochybnosti, zdali bude dostatek pracovních sil na obsazení nových pracovních míst: „Například Škodovce v Kvasinách chybí 1200-1500 pracovníků. Tyto pracovní místa budou muset být zaplněna zahraničními pracovníky,“ uvedl Pilný. Podle Kučery je problém především v nízké mobilitě pracovní síly. Agentura proto spolupracuje s kraji. Cílem je najít možnosti, které umožní dostat pracovníky ze vzdálenějších oblastí do práce a tím zvýšit jejich mobilitu. Pilný také řekl, že zahraniční pracovníci mohou brát práci těm domácím. Na to Kučera reagoval: „Pracovní místa vznikají v České republice, lidé svou mzdu utrácejí taktéž v České republice,“ uvedl s tím, že na některá pracovní místa je navázáno několik dalších. V současnosti podle něj CzechInvest řeší problémy s kapacitou některých průmyslových zón, které přestávají stačit. Je na tom Slovensko lépe? Poslanec ČSSD Milan Urban připomněl, že Slovensko v posledních letech hospodářsky dohánělo Česko. Podle něj za tím můžou stát i lépe rozdělované pobídky. Kučera informoval, že Slovensko má jiný model poskytování pobídek: „Zatímco Česko nabízí investorům především daňové pobídky, tedy daňové prázdniny, na Slovensku se investorům dává hotovost,“ uvedl Kučera. Podle něj je na tom Česká republika stále ekonomicky výrazněji lépe než Slovensko. Arsen Lazarevič http://www.kurzy.cz/zpravy/396297-czechinvest-podil-hi-tech-investic-se-vice-nez-zdvojnasobil/

Ocenění Plzeňského kraje v Cannes za strategii na podporu investic 17.3.2016

Téma: CzechInvest plzenskenovinky.cz Strana 0

regiony

Cannes, 15. 3. 2016 – Plzeňský kraj byl oceněn v Cannes v rámci soutěže Evropská města a regiony budoucnosti, vyhlašované časopisem Financial Direct Investment Magazine (fDiMagazine). Za svoji strategii na podporu investic a rozvoj podnikání získal letos druhé místo hned po nizozemském Eindhovenu, zařazeném spolu s dalšími mezi tzv. malé regiony. Ocenění při slavnostním ceremoniálu převzal hejtman Václav Šlajs. Pobídky pro investory nebo propagační aktivity směřující ke zvýšení zájmu o region hodnotila pro časopis fDiMagazine, vydávaný prestižním deníkem Financial Times, odborná komise složená z ekonomů, analytiků a specialistů v oblasti veřejného sektoru nebo regionálního rozvoje. Hodnocení probíhá každé dva roky a Plzeňský kraj, který soutěží s regiony s počtem obyvatel do 1,5 milionu, si letos ze soutěže odnesl pomyslné stříbro. Slavnostní předání cen se uskutečnilo ve francouzském Cannes v rámci 27. ročníku veletrhu nemovitostí a investičních příležitostí MIPIM, jednoho z největších veletrhů svého druhu v Evropě, kde se setkávají rozhodující hráči investičního světa. Z českých měst získala dílčí ceny Plzeň, Ostrava a Brno. „Plzeňský kraj měl jako první kraj v České republice schválený územní plán. Díky tomu jsme mohli nastartovat zájem investorů o volné pozemky, zejména u dálnice. Města nebo developeři si řadu pozemků sami zasíťovali a nabídli je investorům,“ popisuje vedoucí Odboru regionálního rozvoje Krajského úřadu Plzeňského kraje Miloslav Michalec s tím, že široká škála zasíťovaných pozemků s přímým napojením na dálnici bylo to hlavní, co investory do Plzeňského kraje přivedlo. Důležitou součástí strategie Plzeňského kraje je dobrá informovanost investorů. Nabídky pozemků jsou zveřejňovány na webových stránkách kraje. Užitečným nástrojem je také digitální mapa veřejné správy, kterou



spravuje Plzeňský kraj a kterou lze využít jako mapový podklad na výběr vhodné lokality pro umístění investičního projektu. „Se zajištěním informovanosti mezi investory nám velice pomáhá CzechInvest a Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje,“ vysvětluje Miloslav Michalec. Přispívá k ní také prezentace Plzeňského kraje na veletrzích v Česku i v zahraničí, kde je podle Miloslava Michalce o informace o průmyslových zónách velký zájem. „K rozvoji našeho kraje přispívá jak napojení na dálnici D5, tak silná průmyslová tradice, kterou je ale nutné podporovat. Při každé příležitosti zdůrazňujeme, že zaměstnavatelé volají po technicky vzdělaných absolventech středních i vysokých škol,“ popisuje hejtman Plzeňského kraje Václav Šlajs. „Nezaměstnanost v Plzeňském kraji je po Praze druhá nejnižší. Je ale potřeba věnovat pozornost příhraničním oblastem, jako je například Sušicko, a zlepšit dopravní obslužnost, která umožní jednodušší pohyb lidí za zaměstnáním. Na zajištění dopravy se přitom mohou podílet samotné firmy,“ vysvětluje hejtman. „V každém případě nás úspěch v soutěži Evropská města a regiony budoucnosti velmi těší a je to závazek i motivace pokračovat v dosavadních aktivitách,“ shrnuje Václav Šlajs. Plzenskenovinky.cz informovala Eva Mertlová za Krajský úřad Plzeňského kraje. (jv,Plzenskenovinky.cz foto:kú) http://www.plzenskenovinky.cz/zpravy/regiony/oceneni-plzenskeho-kraje-v-cannes-za-strategii-na-podporuinvestic/

Klička Čapího hnízda nebyla protiprávní, tvrdí experti. Dnes by neprošla 17.3.2016

Téma: CzechInvest zpravy.iDNES.cz Strana 0 Zprávy / Domácí MF DNES, Zuzana Kubátová

Způsob, jakým se Farma Čapí hnízdo dostala k evropským dotacím, byl formálně v pořádku. MF DNES to řekli současní či bývalí vysoce postavení státní úředníci. V současnosti by ale podobný dotační úskok nebyl možný. Po roce 2014 se už totiž začala posuzovat vlastnická struktura žadatelů. Připomeňme: nápad na přestavbu zchátralého lihovaru na luxusní kongresové centrum se zrodil v Agrofertu, sám Babiš se k němu hlásí. K realizaci vznikla Farma Čapí hnízdo , původně součást Agrofertu, od roku 2007 pod anonymními vlastníky. Agrofert se dál na projektu podílel a po pěti letech Čapí hnízdo převzal opět Babiš. Jen díky tomu, že byla formálně samostatná, se Farma Čapí hnízdo mohla v roce 2008 ucházet o dotaci pro malé firmy. A získat 50 milionů. Podle dotačních úředníků není tento trik postižitelný. Anonymní firmy pobíraly dotace běžně. Podle analýzy MF DNES z 30 největších příjemců dotací v minulém programovacím období jich mělo neprůhlednou vlastnickou strukturu devět, celkově se podělili o víc než 31 miliard korun. Z dvacítky malých a středních firem, kterým byly přiklepnuty nejštědřejší dotace, mělo anonymní akcie sedm žadatelů. Skuteční vlastníci se neřešili ani u dotací omezených přímo na malý byznys. „Majetkoprávní otázky nebyly předmětem posuzování,“ říká dnešní šéf středočeského dotačního úřadu Václav Chytil. Podle něj předchůdci ani nemohli zkoumat, zda žádající malá firma není odnoží velké skupiny. „Posuzování majetkoprávního uspořádání by mohlo být vnímáno jako diskriminace žadatelů,“ podotýká. Stejně situaci hodnotí šéf dotačního úřadu z roku 2008 Marek Kupsa, v současnosti ředitel odboru na ministerstvu pro místní rozvoj. „My netušili, kdo za Čapím hnízdem je. Formálně bylo vše v pořádku. Žadatel měl anonymní akcie, ale to právní řád připouštěl. A nám neumožňoval zkoumat konečné vlastnictví. I kdyby se už tehdy vědělo, že za tou malou firmou je Agrofert, právně bychom asi nemohli nic dělat,“ uvedl. Proti duchu podpory



Podobně mluví Tomáš Novotný, který dotační úřad převzal v roce 2009. Tehdejší středočeský hejtman David Rath nařídil prověřit a přehodnotit většinu dřív udělených dotací. „Nešlo o vlastníky, ale řada projektů prostě neodpovídala podpoře cestovního ruchu. Například dotace na luxusní centra - jako Čapí hnízdo,“ říká Novotný. „Evropská komise nám ale tehdy řekla, že nemáme jít do minulosti, že do schválených projektů nelze zasahovat,“ dodal. Bruselu český systém podle Novotného nevadil. A vlastnická struktura žadatelů o dotace se začala prověřovat až po roce 2014. „Myslím, že Čapí hnízdo bylo vcelku standardní. Proti duchu podpory, ale právně v pořádku,“ říká bývalý vysoce postavený úředník ministerstva pro místní rozvoj. „Nemyslím, že to je zpětně napadnutelné,“ souhlasí i Ondřej Votruba, bývalý šéf CzechInvestu, další dotační agentury. Policie bude mít těžkou práci, bude-li chtít prokázat Babišovi dotační podvod. Jenomže pak je tu politická linka. Babiš se několikrát k vlastnictví Čapího hnízda veřejně přihlásil a několikrát je popřel. Rozporuplnost jeho vyjádření budí dojem, že má co tajit. Třeba nepřípustný lobbing za dotaci nebo podezřelé obchodní vazby jeho lidí. Což z Čapího hnízda dělá politický dynamit. http://zpravy.idnes.cz/dotacni-uskok-capiho-hnizda-by-dnes-neprosel-f30/domaci.aspx?c=A160317_112618_domaci_jj

Vítejte v Bubenské 1 Téma: CzechInvest 18.3.2016 ego! Strana 12 Téma Aneta Štefánková, Tereza Hromádková Jeden jí říká bývalé Elektrické podniky, druhý palác Orco podle současného majitele, třetí prostě Bubenská 1, což je adresa, na které se nachází. Všichni mají pravdu. Unikátní pražská funkcionalistická památka má bohatou historii a poslední roky poskytuje zázemí hlavně umělcům. I díky nim vznikl v hlavním městě prostor, jenž nemá obdoby. Už je to pryč, ale zkuste si tu atmosféru vybavit. Tady, v sále Elektra v budově bývalých Elektrických podniků v pražských Holešovicích, se začátkem 90. let konaly dost divoké koncerty. Slavná je třeba rvačka členů kapely Vanessa, kteří se tu pak postříkali slzným plynem a na pódiu museli vystupovat odděleni od diváků pletivem. Za legendárním klubem Belmondo nestál nikdo jiný než budoucí ředitel pražské zoo Petr Fejk. Mimochodem, v Elektře se po revoluci konaly i politické mítinky a před dvanácti lety tady například sociální demokraté svrhli z premiérského postu Vladimíra Špidlu. Dnes se v sále tančí. Prostor si pronajal známý tanečník Yemi A. D. a vede tu svou Dance Academy. Po bujarých mejdanech ani památky. Zeptáte-li se tanečníků, zda vědí, v jak zajímavém objektu se nachází, moc se toho nedozvíte. Za první republiky přitom stavba pražských Elektrických podniků patřila k nejmodernějším kancelářským budovám v Československu. Pracovalo tu 1100 lidí, kteří měli k dispozici i vlastní polikliniku v zadním traktu (je zde dosud) nebo, světe, div se, lázně. Nebyl to rozmar ředitelů, ale sloužily k regeneraci unavených těl tramvajáků. Aby ne, když museli řídit ve stoje. Tenisky na bílých kachlíčkách Unikátní prostor bývalých lázní, o nichž jsou zmínky v řadě dobových dokumentů, jsme chtěli vidět na vlastní oči, a tak procházíme z Elektry do velkého sálu, kde naposledy fungovalo Kulturní centrum Vltavská, které městská část Prahy 7 před čtyřmi lety zavřela. Údajně proto, že si ztrátový provoz už nemohla dovolit. Sestupujeme do suterénu a otvírá se před námi bíle vykachlíčkovaný prostor rozdělený na kóje s převlékárnami a vanami. Oprýskané lázně mají své kouzlo, ale působí trochu hororově. Ideální filmová lokace, říkáme si. A správce to potvrzuje – natáčely už tu prý české i zahraniční produkce. Dnes se místo občas využívá na jednorázové akce, naposledy tu například místní prodejna Footshop uspořádala večírek k představení nové limitované edice bot Adidas. Péče o tělo se ovšem do budovy s odstupem let vrátila. V šestém patře si pronajímá prosklený prostor s dechberoucím výhledem na Prahu módní návrhářka Jana Kochánková, která tu každé pondělí předcvičuje jógu.



Je úžasné zjišťovat, jak se „funkce“ ve funkcionalistické památce neustále proměňují – vždyť dříve byla v téhle místnosti jídelna. Nechte zpívat Mišíka V rozlehlé budově, vetknuté mezi Strossmayerovo náměstí, nádraží Bubny, stanici metra Vltavská a od 70. let též odříznuté magistrálou, býval za komunismu kulturní dům. Začínal zde třeba talentovaný divadelní režisér Petr Lébl se svým souborem Doprapo. Mladý tvůrce, jenž později předčasně ukončil svůj život, odvodil název spolku od Dopravních podniků, jež na adrese sídlily ještě několik let po revoluci. Koncem 80. let se sem chodilo na představení, která nezapadala do „estetiky“ tehdejšího režimu. Ten je, ač nerad, v éře perestrojky již musel strpět. Jistou symboliku měl v tomto kontextu i nápis „Nechte zpívat Mišíka“ v přilehlém podchodu. Po revoluci budovu zprivatizoval Energoprojekt a sídlo zde měly různé společnosti, mezi nimi například Česká spořitelna, která budovu i částečně vlastnila. V roce 2006 stavbu koupila developerská společnost Orco, jež po odchodu spořitelny ztratila velkého nájemníka a budovu začala pronajímat jednotlivcům a menším firmám. Kolem roku 2010, kdy se zde konaly přehlídky Designbloku a Code Mode, se budova začala samovolně přeměňovat v umělecký hub. Svoje ateliéry si tu za výhodnou cenu pronajímali malíři, fotografové, grafičtí designéři, architekti a další kreativci. V jednu chvíli tu měl dokonce sídlit městský úřad, ale z plánů sešlo. Orco si nechalo vypracovat projekt celkové rekonstrukce budovy, v níž by byly kanceláře, kongresové centrum, výstavní plochy i pasáž propojující stanici metra se Strossmayerovým náměstím. Velkorysé plány se ale zastavily před dvěma lety, kdy Orco změnilo vlastníka, vstoupil do něj mimo jiné podnikatel Radovan Vítek. Projekt se nyní přepracovává a rekonstrukce o několik let posouvá. Když končíme prohlídku tohoto pozoruhodného domu, nelze si nevšimnout zrenovovaného páternosteru, jenž po delší odmlce opět funguje. Snad se zde dočkají i další zákoutí. Ač stavba chátrá, z 80 procent je ale obsazená. Sídlí tu galerie, kluby, umělecké školy, architektonická a designérská studia, obchody, e-shopy, nově tu vzniká kreativní hub. Prosklený rohový dvoupatrový prostor, kde sídlila několik let Chemistry Gallery, dnes obývá obchod s teniskami Footshop. Nejsou to úplně obyčejné tenisky, spíš exkluzivní zboží – jde často o limitované edice značek jako Adidas, Nike nebo Vans, které se do Česka a na Slovensko skoro nedostanou. Ačkoliv se jejich cena pohybuje někdy i kolem čtyřech pěti tisíc korun, jdou doslova na dračku. Exkluzivita tohoto zboží přitahuje všechny typy zákazníků, takže ti pak kupují i běžnější tenisky. Prodávají se tak dobře, že druhé patro nad showroomem, kde byly původně kanceláře, částečně zaplnily krabice s botami. „Jsme v jakési přechodné fázi,“ vysvětluje teprve šestadvacetiletý majitel obchodu Petr Hajduček. Jeho podnikatelský příběh zatím připomíná americký sen. Student pražské Vysoké školy ekonomické založil před pěti lety internetový obchod s teniskami v rámci bakalářské práce o on-line marketingu. Dařilo se lépe a lépe a za rok 2014 dosáhl obrat firmy s deseti zaměstnanci 15 milionů korun. O rok později už je obrat firmy 80 milionů a pracuje pro ni 40 lidí. Letos by se rádi dostali na 200 milionů i více. „Prodáváme stále hlavně přes internet, ale k tomu jsme chtěli někde představit naši značku a vystavit boty. Neměli jsme ovšem v úmyslu zřizovat běžný obchod v centru, spíš místo, kde budeme moct pořádat eventy a promoakce, ke kterým přizveme různé umělce a hudebníky. K tomu je Bubenská ideální, protože je tu spoustu kreativních lidí, s nimiž teď spolupracujeme,“ popisuje mladý podnikatel benefity místa. Když proto zhruba před rokem a půl zjistil, že se Chemistry Gallery stěhuje na opačný konec budovy, hned po uvolněném prostoru skočil. „Jsem z toho nadšený, navíc to hodně pomohlo i obchodu,“ pochvaluje si rodák z Košic, když scházíme po schodech zpět do prodejny a v mezipatře míjíme vchod do dalších místností plných krabic s botami. „Původně byly dveře zazděné, ale mně se zdálo, že je za nimi prostor. Šel jsem za správcem, a když se ukázalo, že to tak skutečně je, pronajal jsem ho.“ Všudypřítomné krabice tenisek by ale měly brzy zmizet, protože firma si pořídila velký sklad. Footshopu v Bubenské se pak citelně uleví. Kurzy: Scholastika Evžen Šimera a Ondřej Brody, akademičtí malíři a spolužáci z AVU a UMPRUM, působí v budově bývalých Elektrických podniků od léta roku 2010. Tehdy si tu společně s dalšími výtvarníky pronajali ateliéry a stáli u přerodu funkcionalistické památky v umělecký hub. Na podzim téhož roku se v budově uskutečnila přehlídka Designblok. „Oba žijeme v Praze 7 a na stavbě nám učaroval jedinečný genius loci. Je tu dobré světlo, i když technicky je budova značně zchátralá. Původní vzduchotechnika vyžaduje opravy, v zimě je tu zima, v létě vedro. Řešíme to, jak se dá, otvíráme okna, která se dají otevřít, a podobně,“ popisuje dvojice, která si i přesto před čtyřmi lety pronajala v budově další prostory pro svůj projekt Scholastika. Ten v Česku nemá obdoby – nabízí široké veřejnosti semestrální kurzy v



11 oborech umění a designu. Studují tu lidé jakéhokoliv věku, ať už jsou z branže a chtějí rozvíjet svoji invenci pod vedením uznávaných výtvarníků, nebo si vybrali určitý ateliér čistě jako zájmovou aktivitu. V září se navíc Scholastika stane i soukromou vyšší odbornou školou vizuální komunikace a studentům nabídne tříletý program v oborech produktový design a grafický design. Ovšem škola v Bubenské 1 sídlit nebude. „Z hlediska správy tu panuje anarchie. Chtěli jsme prostory upravit, abychom tu mohli otevřít školu. Žádali jsme o dokumentaci a možnost překolaudování prostoru. Bohužel vedení budovy nám nevyšlo vstříc, takže jsme vůbec nemohli začít jednat se stavebním úřadem. Bez povolení týkajících se například hygieny, bezpečnosti či vzduchotechniky školu nelze otevřít,“ vysvětluje Šimera s tím, že pro vzdělávací projekt hledají na Praze 7 nové prostory. Kurzy by však chtěli vést na stávajícím místě. Šimera i Brody tvrdí, že současnost objektu není optimistická. Umělci odcházejí a jednotlivé prostory si podle nich pronajímají firmy různého zaměření. „Chybí tu jeden dva velcí nájemníci, kteří by budově dali jednotný styl. Současní správci neberou žádný ohled na estetiku, každý si tu vylepuje plakáty a štítky, jak se mu zamane, a budova je velmi vizuálně znečištěná. Můžete si sem dát nechutnou ceduli, že vymáháte dluhy, prodáváte pivní speciály, provozujete advokátní kancelář nebo vyrábíte prolézačky pro kočky,“ říká Brody. Řešením je podle něj alespoň částečná rekonstrukce, která by stavbu stabilizovala. „Není potřeba investovat miliardu a vytvářet další supermoderní kancelářské centrum. Opravy za několik milionů by mohly přilákat zájemce se seriózním a dlouhodobým úmyslem. Tím, že je budova odříznuta dálnicí a chybí tu parkoviště, by se hodila pro veřejnou činnost. Třeba školu, úřad nebo polikliniku, která už tu ostatně funguje.“ Klub a festival: Neone a Lunchmeat Vpátek v podvečer připomíná klub Neone nočního tvora, který dlouho vyspával a teď se pomalu probouzí k životu. Černočerný interiér zatím působí trochu depresivně, ale už o pár hodin později se budou po stěnách i po obličejích tančících hostů přelévat barvy a tempo bude udávat DJ na svém mixážním pultu. „Extrémní koncentrace plnovousatých hipsterů s větrníky za kloboukem, ale muzika perfektní. Ceny panáků snesitelné,“ vystihl atmosféru akcí pořádaných v podniku jeden z příspěvků na sociální síti Foursquare. Pop-up neboli občasný klub Neone je jakousi prodlouženou rukou Lunchmeat festivalu, což je každoroční přehlídka elektronické hudby a vizuálního umění. Rodí se nedaleko, kancelář mladých kreativců, kteří mají festival i klub na svědomí, je ve stejné budově v Bubenské ulici. Sídlí tu už skoro devět let. „Prostor, kde je dnes Neone, byl dlouho volný. Občas se tu konaly nárazové akce, jako jsou výprodeje. Dva roky jsem chodil kolem a přemýšlel, jak by se místo na rohu budovy dalo využít,“ vypráví jeden z provozovatelů klubu Jakub Pešek. Plnovous je nejspíš poznávacím znamením lidí, kteří se kolem Neone pohybují, Jakub má tvář zarostlou jako starý zálesák. Zářivé živé oči ale patří člověku, který sotva překročil třicítku a zatím ho neopustilo nadšení pro věc. Povídáme si v zadní části tři roky fungujícího podniku. Je tu elkový bar stlučený z tmavých desek a podél stěn jsou vyskládané přepravky k sezení. Nic vystylovaného. Šmrncovně vyhlížející plechové dlaždice na podlaze už tu prý byly, objevily se pod seškrábaným linem. „Úplně na začátku jsme si prostor pronajali jen na měsíc. Zjistili jsme, že je to úplně perfektní a funkční lokace vzhledem k tomu, že vedle magistrály nikoho nerušíme. Rozhodli jsme se proto, že si klub necháme,“ líčí začátky Pešek. Neone ale není jen klub, prostor se v současnosti využívá třeba jako ateliér. „Zrovna tu má dlouhodobou rezidenci David Vrbík, který se zabývá laserovou projekcí. A zkoušíme si tady nové věci i my,“ upřesňuje člen týmu Lunchmeat. Má tím na mysli, že její kreativní jádro vytváří rozmanitá audiovizuální díla. Jsou to videoinstalace či světelné show na nejrůznějších přehlídkách designu či hudebních akcích. A videoprojekce z jejich dílny provázela třeba i představení Human Locomotion uvedené v roce 2014 na Nové scéně Národního divadla. Neone zatím funguje víceméně jednou týdně, a to díky dobrovolnictví. Co se vydělá, putuje na drobná zvelebení klubu. „Chtěl bych, aby se tu konalo víc akcí než jen hudební pátky. Láká mě zavést třeba pondělní ranní jógu, workshopy, přednášky, ale to je zase na dva roky práce, než se to rozjede,“ přemítá Pešek nad budoucností Neone. Kreativní hub: Forbidden Spot Parta lidí kolem umělecké iniciativy Life is porno, která v Bubenské sídlí 3,5 roku a jejíž nejviditelnější částí jsou vlastní kolekce streetového oblečení, otvírá 1. dubna unikátní prostor Forbidden Spot. Vstup je hned vlevo za recepcí a najdete v něm obchod s oblečením, galerii umělců napojených na komunitu Life is porno, ale také prostorný hub, kam si každý může přinést svůj laptop a pracovat. A u toho si třeba vypít kávu. V patře pak bude vybavená konferenční místnost, kterou si může pronajmout kdokoliv z budovy, ale i z ulice. „V zahraničí takové prostory, jako je Bubenská 1, vznikají uměle za podpory evropských peněz, tady se rodí naprosto samovolně. To je unikátní. Chceme zde vytvořit místo pro workshopy, semináře, porady,



brainstormingy. Přestavujeme ho sami, pomáhají nám kamarádi architekti, designéři, streetwriteři. Díky nim nás úpravy interiérů vyjdou o dost levněji. I tak jsme sem investovali stovky tisíc,“ vysvětluje Tino Hrnčiar, jeden z majitelů Life is porno. Je vidět, že stěny i podlaha konferenční místnosti jsou čerstvě natřené, na sněhobílé barvě není jediná šmouha. Krásně na nich tedy vynikne pestrobarevný nábytek z dílen spřátelených umělců. Oproti tomu obchod o patro níž je laděný do černa a stěny jsou pokryté graffiti. Prostor bude otevřený široké veřejnosti, ale primárně má sloužit jako místo pro setkávání komunity Life is porno, vyznávající životní styl spojený s extrémními sporty jako skateboarding nebo snowboarding. Móda: Akari Své typické barevné sukně šila Klára Šmakalová nejdřív doma v obýváku. Ateliér, do kterého chtěla práci přesunout, si začala hledat, jak sama s úsměvem říká, aby nezničila partnerské a jiné vztahy. Do Bubenské se přišla poprvé podívat před šesti lety na designové přehlídky. Tehdy už tu své ateliéry měli kamarádi, a tak si Klára pronajala i jeden pro sebe a svoji značku Akari. „Tohle je už moje třetí místo v rámci budovy, vyzkoušela jsem si různá patra. Nadchla mě tu velká okna, spousta prostoru a taky to, že sem můžu v pohodě přijet s kočárkem,“ vysvětluje a ukazuje dvě místnosti, z nichž jedna slouží jako sklad látek a druhá jako šicí dílna. V Bubenské jí vyhovuje svoboda a tolerance vedení. Nikomu nevadí, když zůstane v práci do noci nebo to, že za ní chodí zákaznice. „Na druhou stranu by neškodilo, aby se nájemníci trochu líp poznali. Lidí, které reálně znám, je tu hrozně málo, a seznamujeme se náhodou. Kamarádka mi třeba řekla: Zajdi si do 4. patra, dělají tam nejlepší kávu široko daleko. Tak jsem tam chvíli chodila na kafe a pak jsem zjistila, že kluci nejsou tak úplně baristi jako spíš skvělí grafičtí designéři. Později jsem si u nich nechala udělat logo.“ Ve stávajícím ateliéru ale Akari už dlouho fungovat nebude. Loňské horké léto přesvědčily Kláru Šmakalovou i její kolegyni Janu Janáčovou, že bude potřeba hledat si spolehlivější prostory. „Jana byla těhotná a práce v pětačtyřicetistupňovém horku byla k nevydržení. Navíc nevíme, jaké má vlastník s budovou plány a jak dlouho bychom tu mohly zůstat. Stěhovat se chceme do prostoru, kde budeme vědět, že si nás tam chce pronajímatel nechat na deset patnáct let. Stýskat se mi ale bude, vždyť tady v Bubenské Akari vlastně začalo.“ Cyklistika: Ekolo Prostranství mezi magistrálou a bývalými Elektrickými podniky se Jakubovi Ditrichovi náramně hodí. Zákazníci jeho obchodu s elektrokoly si mohou stroj vyzkoušet hned před výlohou. „Pro nás je to ideální lokalita. Elektrokola jsou určená pro městské ježdění, proto musíme být v centru. Máme tu prostorný obchod, odpovídající sklady i kancelářské zázemí. Navíc je tu ve srovnání s okolními kancelářskými budovami poměrně laciný nájem. Druhý takový barák v širším centru Prahy nenajdete,“ říká Jakub Ditrich, který se prodeji, půjčování a servisu elektrokol věnuje od roku 2007 a v Bubenské sídlí poslední tři roky. Pochvaluje si též, že v multifunkční budově může využívat řadu služeb – od postprodukce videa přes pronájem zasedaček po účetního. Ocenil by ale, aby se zdejší firmy víc znaly. „Za Orca komunita fungovala lépe. Chodily newslettery, aktualizovala se facebooková stránka, věděli jsme, kdo se přistěhoval. Dnes si každý dělá svoje a nynější vlastník nemá o networking mezi nájemníky příliš zájem.“ Podle Ditricha jsou mezery i v současné správě budovy. „Orco loni vyměnilo všechny – od údržbářů po kluky na recepci. Je to velký složitý kolos a noví lidé neumí s barákem pracovat. Teploty se uvnitř pohybují v extrémních mezích, výtahy často nejezdí, což není úplně ucházející stav. Ač je komunikace s vlastníkem z pohledu nás nájemníků poměrně dobrá, nevíme, co s barákem bude. Alespoň částečná rekonstrukce bude časem nutná.“ Na unikátnosti prostor firmy Ekolo přidávají historické artefakty, jež tu zbyly po předchozích obyvatelích. Ve skladu například trůní velký sejf, který tu zůstal po dopravních podnicích. Ukládala se do něj hotovost z prodeje tramvajenek. Dnes je obestavěný krabicemi s ultramoderními elektrickými bicykly. Umění: Chemistry gallery Cesta k vlastní galerii vedla u Petra Hájka přes fotbal, který celý život hraje, a práci pro velké korporace i úřady. Původní profesí právník působil v CzechInvestu, na Úřadě vlády nebo v mezinárodní poradenské společnosti PwC. Paralelně s prací v této firmě rozjel Chemistry Gallery, jejímž posláním bylo představovat mladé autory a absolventy a pomáhat jim se vstupem do uměleckého světa. Na den, kdy se jeho galerie před třemi lety stěhovala z Malé Strany do budovy v Bubenské ulici, si přesně pamatuje. Tehdy totiž opustil PwC a uměleckému byznysu se začal věnovat naplno. „Orco nám nabídlo



skvělé podmínky, kterým nešlo odolat. Myslím, že tak nízký nájem na dobré adrese bych v Praze dnes nenašel,“ říká majitel, který v galerii funguje jako dramaturg a kreativní ředitel. Chemistry Gallery nejprve sídlila v rohovém prostoru, kde nyní najdeme prodejnu s botami Footshop, před rokem a půl se přesunula na současné místo v boku budovy. Ten je podle Hájka ještě lepší, díky vysokému stropu vynikne monumentální funkcionalistický prostor, do kterého se současné umění dobře hodí. „Když se k nám přijdou podívat na obrazy zájemci ze zahraničí, vyprávíme jim příběh této technické památky. Jsme tu naprosto spokojení, technické nedostatky nás neomezují. Když pořádáme nějakou akci a potřebujeme třeba přitopit, na všem se dá domluvit.“ O nájem se dělí s dalšími dvěma subjekty. Na ochozu sídlí videoprodukce XLAB, v sále Elektra, do kterého se prochází přes galerii, pak taneční škola Dance Academy. V bočních showroomech má kanceláře ještě společnost JAD productions. Petr Hájek budovu stále vnímá jako kreativní centrum. „Pořád tu sídlí grafičtí designéři, módní návrháři, umělecké školy, galerie a další kreativní firmy a start-upy. Lépe by však mohla fungovat komunikace budovy navenek. To by sem přilákalo více nájemníků z uměleckých sfér.“ Architektura: Atel TEK TEK Pojďte dál,“ zve mě do čtvercové kanceláře s okny širokými přes celou stěnu Tereza Koucká. Jsme ve čtvrtém patře a výhled na Holešovice zalité sluncem je okouzlující. V architektonickém ateliéru TEK TEK pracují čtyři ženy. Ač na Bubenské 1 najdou mouchy, třeba extrémní tepelné výkyvy, nedají na ni dopustit. „Funguje tady výborně spolupráce mezi různými studii. Například my vypomáháme firmám, které dělají videoprojekce, osvětlení a ozvučení akcí. V softwaru pro architekty jim kreslíme schémata, půdorysy a různé vizualizace, což oni neumějí.“ Vzájemná spolupráce ale funguje i opačným směrem. Architektonický ateliér, který má na kontě renovaci několika hotelů, oslovil při jedné z posledních zakázek grafiky z firmy sídlící přes chodbu. „Podíleli se s námi na obnově vnitřků hotelu Golf, postaveného v 70. letech. Vytvářeli výzdobu, orientační systémy, nakonec jsme s nimi udělali i logo,“ říká Tereza Koucká a na laptopu ukazuje fotky interiérů přestavěných v lehce hravém retro stylu. Dveře s kulatými okénky, koupelna obložená malými bílými dlaždičkami. „Připouštím, že u koupelen jsem se touhle budovou nechala inspirovat,“ naráží architektka na fakt, že původní bílý, až trochu továrně vyhlížející obklad je všude na toaletách v Bubenské. Jako by tenhle dům byl pro TEK TEK osudový. Když se sem totiž Tereza Koucká před sedmi lety stěhovala, pracovala zrovna na rekonstrukci interiéru hotelu Mosaic House na Karlově náměstí. Ten pochází ze stejné doby jako funkcionalistický skvost na Vltavské. Znovu si prohlížíme snímky. Zvenku vypadají oba domy identicky. Stejný dlaždičkový obklad, stejná okna, dokonce i zábradlí na schodišti. „Díky tomu si dokážu představit, jaké technické problémy takhle stará budova má.“ Ptám se, jestli jako architektka někdy přemýšlela nad tím, jak by palác v Bubenské zrenovovala. „Mnohokrát. Musím říct, že navzdory tomu, jak je starý, dispozičně vyhovuje i dnes. Navíc na rozdíl od současných kancelářských budov tu jsou velkorysé společné prostory. Tím bych asi začala. Na široké chodby, podesty nebo do vstupní haly bych umístila sofa a stolky, aby se tam mohli lidé z kanceláří scházet,“ líčí svoji vizi. „Obávám se ale, že společné prostory jsou únikové požární cesty, takže nejprve by se musel přeprojektovat požární systém,“ dodává. Chodby a odpočívadla ale slouží místním „obyvatelům“ už teď. Alespoň občas, když se tu koná party nebo když kreativci z vedlejší kanceláře vyndají ven stoly a sestavují svůj model přímo na chodbě. Ačkoliv se cena bot z těchto limitovaných edic značkové obuvi pohybuje někdy i kolem čtyřech pěti tisíc korun, jdou doslova na dračku. Chtěli jsme prostory upravit, abychom tu mohli otevřít vyšší odbornou školu. Žádali jsme o dokumentaci a možnost překolaudování prostoru. Bohužel vedení budovy nám nevyšlo vstříc. Pop-up neboli občasný klub Neone představuje prodlouženou ruku Lunchmeat festivalu, což je přehlídka elektronické hudby a vizuálního umění. Na unikátnosti prostor firmy Ekolo přidávají historické artefakty, jež tu zbyly po předchozích obyvatelích. Ve skladu třeba trůní velký sejf. Když se architektka Tereza Koucká do Bubenské stěhovala, zrovna pracovala na rekonstrukci velice podobné budovy postavené ve stejné době.

Jan Mládek: „Celé řízení kolem 5. bloku už trvá dlouho,“ Plné znění zprávy


17.3.2016

allforpower.cz

Téma: Přímé zahraniční investice Strana 0 Lidé-Věci-Události, Energetické strojírenství, Jaderné Ing. Cieslar Stanislav

Výstavba jaderné elektrárny je významná investice v řádech stovek miliard korun, která navíc začne vyrábět elektřinu a tedy generovat výnosy až za několik desítek let po začátku její výstavby respektive po rozhodnutí o její výstavbě. Fyzicky lze jadernou elektrárnu vystavět za zhruba 6 až 9 let, co však trvá významně déle, to je získání všech povolení a také výběr dodavatele. Situaci aktuálně komplikuje i cena silové elektřiny, která atakuje historická minima a o které lze říci, že už je zejména kvůli tržním deformacím relativně hluboko pod reálnými náklady na výrobu jedné jednotky elektrické energie. Tyto a další informace zazněly v rámci rozhovoru s Ing. Janem Mládkem, CSc., ministrem průmyslu a obchodu České republiky. Pane ministře, proč je podle Vás tak obtížné postavit jaderný blok v Česku, když například v Maďarsku nebo Finsku to relativně rychleji jde? Jaderná energetika se odlišuje od jiných zdrojů právě v tom ohledu, že náklady v řádech stovek miliard jsou spláceny výnosy z prodeje elektřiny v následujících 60 letech, u nové generace pravděpodobně i déle, a ekonomiku investice mohou tedy ovlivnit události v horizontu 80 let. Právě proto je velmi důležitý obchodněinvestiční model, který je pro výstavbu zvolen a zejména je důležitá široká politická, ale také veřejná shoda, která významně snižuje podnikatelské riziko výstavby. Maďarsko a Finsko jsou v poněkud jiné situaci a bylo by asi obtížené jimi zvolený přístup replikovat v případě Česka. V případě Finska se na výstavbě podílí velcí spotřebitelé energie, kteří pak budou vyrobenou elektřinu používat, což v případě ČR asi nebude možné. Česko si tedy bude muset najít svoji vlastní cestu a doufejme, že až se tak stane, půjde vše také relativně rychle. Kdy bude znám zmocněnec pro výstavbu či dostavbu jaderných elektráren a v čem by měl být podle Vás jiný, než byl pan Bartuška? Vládní zmocněnec pro jadernou energetiku by měl být zejména schopným komunikátorem a diplomatem, který bude vést rozhovory se zástupci průmyslu, potenciálních dodavatelů, ale také se zástupci Evropské komise, což jsou kvality, kterými Václav Bartuška bezezbytku disponuje. Vládní zmocněnec pro jadernou energetiku však v sobě bude muset pravděpodobně skloubit dobrého komunikátora a manažera s člověkem, který bude uznáván mimo jiné jako expert na poli zejména jaderné energetiky a který bude schopen diskutovat kupříkladu i se zahraničními partnery otázky i relativně technického rázu. Co říkáte na nekončící diskuze mezi ministerstvem pro místní rozvoj a stavebními úřady ohledně vydání potvrzení pro ČEZ, aby mohl zahájit zpracování EIA pro 5. blok v Dukovanech, které trvají již rok? Samozřejmě vývoj této diskuse sleduji a jsem rovněž toho názoru, že už celé řízení trvá relativně dlouho, což nemusí působit dobře i vzhledem k zahraničním partnerům. Tuto diskusi se také snažím směřovat a případně do ní přispívat v souladu s tím, co mohu reálně ovlivnit. Ale samozřejmě musím také respektovat gesce a odpovědnosti mých kolegů, tedy zejména na Ministerstvu pro místní rozvoj (MMR). Mohu vás ubezpečit, že se pokusím udělat vše co je v mých silách, aby toto řízení bylo co nejdříve ukončeno. Dne 25. ledna vláda schválila materiál, který ustanovuje Stálý vládní výbor jaderné energetiky. Zde budou mít zástupce mimo jiné i MMR a je tedy pravděpodobné, že budeme diskutovat i tuto problematiku. V poslední době jsou v Evropě aktivní Číňané i Korejci, kteří mají zájem být investory nového jaderného zdroje v ČR. Jak si mají třeba jen to protahování vydání potvrzení vyhodnotit, když v rámci oficiálních jednání na nejvyšší úrovni, jsou informováni o tom, že jaderná energetika v Česku má velkou podporu? My jsme samozřejmě v tomto ohledu velmi otevření a komunikujeme se zahraničními partnery pozitivní vývoj v dané oblasti, ale také problematická místa a potenciální bariéry. Kolegové z Číny a Koreje samozřejmě respektují, že evropský trh má svá specifika, což jsou i relativně přísné požadavky na různá povolení a administrativní úkony. Z jakých energetických zdrojů se bude podle Vás vyrábět elektřina v Česku v roce 2035? Českou republika má jeden z nejrobustnějších energetických mixů v Evropě s instalovaným výkonem téměř na úrovni 22 GW a s maximem spotřeby na úrovni 11 GW, což nám aktuálně umožňuje i vývoz elektrické energie. Máme tedy možnost dělat investiční rozhodnutí s reálným klidem a rozvahou. Přesto ukončení jaderné elektrárny Dukovany a ukončení velké většiny velkých uhelných zdrojů povede ke snížení instalovaného výkonu i o více než 4 GW. Uhelná energetika by měla být postupně nahrazena jadernou energetikou a obnovitelnými zdroji, v tomto ohledu platí schválená Státní energetická koncepce a Národní akční plán jaderné energetiky a v souladu s nimi jsou podnikány kroky, aby se spuštění nových jaderných zdrojů kolem roku 2035 podařilo uskutečnit. Uhelnou energetiku, která stále tvoří necelých 50 procent výroby elektřiny, by měla nahradit jaderná energetika také s přibližně polovičním podílem, což je mimo jiné i v souladu s trendem k nízkouhlíkové energetice. Černé a hnědé uhlí je stále účelné v energetickém, respektive elektroenergetickém mixu zachovat z důvodu energetické bezpečnosti a také diverzifikace zdrojů. Tyto zdroje by měly poskytovat přibližně 11 až 21



procent vyrobené elektřiny k roku 2040. V horizontu roku 2040 by také měla až jedna čtvrtina elektřiny pocházet z obnovitelných zdrojů energie, a to především na úrovni decentrální výroby. Nestaneme se závislými na dovozech? Jedním z dílčích cílů Státní energetické koncepce je zajistit v dlouhém období takový energetický mix, který by nutně neznamenal vysoké vývozy elektrické energie, ale který by zachovával soběstačnost České republiky v oblasti elektrické energie. Pokud se tedy bude dařit schválenou koncepci naplňovat, nemělo by docházet k závislosti ČR na dovozech z jiných zemí. Cenová přijatelnost respektive konkurenceschopnost je samozřejmě jednou z důležitých dimenzí energetické politiky společně s energetickou bezpečností a udržitelností. „Čisté" technologie jsou samozřejmě stále relativně dražší, i když v některých případech již mohou dosahovat relativní konkurenceschopnosti, a je tedy možné předpokládat, že přechod na nízkouhlíkovou energetiku, respektive ekonomiku, může způsobovat zvýšení nákladů na energie. Státní energetická koncepce se však snaží tyto tři relativně protikladné cíle energetické politiky optimálně vyvážit, tak aby kupříkladu právě přechod na udržitelnější energetiku, nebyl vyvážen významně negativními efekty v oblasti konkurenceschopnosti. http://www.allforpower.cz/clanek/jan-mladek-cele-rizeni-kolem-5-bloku-uz-trva-dlouho/

Vláda schválila dotaci na přípravu průmyslových zón Mošnov a Triangle 17.3.2016

Téma: Přímé zahraniční investice ČRo - ostrava.cz Strana 0 / aktualne Jana Čermáková, ČRo

Vláda finančně podpoří strategické průmyslové zóny. Týká se to ostravské zóny Mošnov a zóny Triangle v Ústeckém kraji. Podle premiéra a šéfa ČSSD Bohuslava Sobotky se v Moravskoslezském kraji chystá výstavba nových průmyslových závodů, které výrazně posílí zaměstnanost.„Bude mít šanci až na 75procentní dotaci, maximálně 79 milionů korun v rámci investic, které město Ostrava realizuje právě na zlepšení podmínek v průmyslové zóně Mošnov,“ řekl Sobotka.Společnost Hyundai Mobis staví v průmyslové zóně v Mošnově na Novojičínsku továrnu na výrobu světlometů.Dotaci ve výši 75 procent výdajů spojených s přípravou zóny Triangle pak dostane také Ústecký kraj. V průmyslové zóně bude podnikat strategický investor firma Nexen. Do těchto výdajů bude navíc možné započítat nové potřebné stavby.Česká republika a Slovensko jsou hitem jihokorejských investorůOstrava nechce ustupovat firmě Hyundai Mobis, ta trvá na pozemcích za korunuNový zaměstnavatel chce na Žatecku vytvořit pracovní místa pro 125 lidíJihokorejských investic v Česku možná přibude. Nové dohody se týkají dopravy i obrany Nový závod Hyundai Mobis v Mošnově zřejmě zaměstná ještě víc lidíVláda uzavřela dohodu s Hyundai Mobis, firmě dá pobídku 433 milionů korun http://www.rozhlas.cz/_zprava/1594556

To je tedy silná káva, zní z Ministerstva průmyslu a obchodu, které odmítá vyvolávání hysterie kolem Brzkova Téma: Přímé zahraniční investice 17.3.2016 krajskelisty.cz Strana 0 Vysočina Lucie Bartoš Stojí za tím jeden advokát, který straší lidi Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek svým vyjádřením na téma údajného záměru otevřít těžbu uranu v ložisku Brzkov — Horní Věžnice nikoho neurážel a ani urážet nemínil. A už vůbec ne dotčené obce a lidi, kteří v nich žijí. Byl nucen reagovat na hrubě zkreslené a občany matoucí informace. Takové prohlášení vydalo ministerstvo průmyslu a obchodu. Advokát Luboš Kliment svými výroky v minulých dnech prostřednictvím médií rozpoutal útočnou kampaň, aniž by před tím korektně oslovil k dialogu všechny zainteresované strany a mohl disponovat relevantními



informacemi. Na tyto útoky Ministerstvo průmyslu a obchodu i DIAMO, s. p., poskytly vždy obratem relevantní a fakty podložené reakce. Mediální kampaň, s níž byl Jan Mládek konfrontován, přitom postrádala ověřitelná fakta, ale jen z kontextu vytržené informace, které jsou navíc dezinterpretovány tak, aby vyvolaly zbytečnou hysterii. Je otázkou, zda ten, kdo za ní stojí, chce skutečně hájit zájmy obcí nebo se pouze zviditelnit. Vždyť ani nejsme správním orgánem stanovujícím chráněné ložiskové území Je na místě zdůraznit, že ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) není správním orgánem stanovujícím chráněné ložiskové území. Tím je Ministerstvo životního prostředí. Chráněné ložiskové území přitom neznamená, že je na něm automaticky a zcela vyloučen jakýkoli rozvoj, jak se občanům snaží namluvit pan Kliment. Měl by mít pouze taková pravidla, aby případné budoucí využití nerostů nebylo znemožněno, což v případě hlubinné těžby znamená omezení zcela minimální. Stavby na takovém území povoluje místně příslušný stavební úřad, který si opatřuje stanovisko obvodního báňského úřadu. A to navíc není závazné. Tvrzení, že DIAMO, s. p. navrhuje v chráněném ložiskovém území kompletní stavební uzávěru a zákaz jakýchkoli staveb, je naprosto lživé a hraničí se šířením poplašné zprávy. Byl to právě ministr Jan Mládek, který prosadil, že o případné další těžbě uranu v ČR rozhodne až další řádně zvolená politická reprezentace. Předpokladem je schválení nové surovinové politiky, kterou ministr průmyslu a obchodu předložil v minulých dnech vládě a která poskytuje Ministerstvu životního prostředí dva roky na vyjádření. Plán převést těžbu do Brzkova ministr Mládek zrušil už pro její neekonomičnost. Byl to právě ministr Jan Mládek, který prosadil, že o případné další těžbě uranu v ČR rozhodne až další řádně zvolená politická reprezentace. Těžba uranu bude k 31. prosinci 2017 ukončena, říká ministr Mládek Důležitým faktorem pro případnou těžbu uranu v ČR, který Jan Mládek prosazuje, tedy je, že bude ekonomická a skutečně se vyplatí teprve tehdy, budou—li světové ceny uranu na odpovídající úrovni. "Nyní tomu tak není a proto bude těžba uranu v České republice k 31. prosinci 2017 ukončena," uvedl opakovaně ministr Jan Mládek. K tomu, aby se investice do těžby uranu vyplatily, musela by jeho světová cena stoupnout nejméně o 50 procent. K obnovení těžby nebo zahájení nové navíc ani neexistuje politická vůle. Luboš Kliment přináší spekulativní a účelová "odhalení" ve chvíli, kdy není jediný důvod domnívat se, že by mohla hrozit arbitráž vůbec, natož v jím popisovaných rozměrech. Kroky ministra průmyslu a obchodu jsou vedeny zcela opačným směrem, než z jakého je obviňován. Chápat a pokoušet se interpretovat v celém tomto kontextu jeho postoj "jako přímý útok na hodnoty, které naší vlasti přinesl 17. listopad 1989", je — velmi mírně řečeno — silná káva. Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na [email protected]. http://www.krajskelisty.cz/vysocina/okres-jihlava/12570-to-je-od-advokata-tedy-silna-kava-zni-z-ministerstvaprumyslu-a-obchodu-ktere-odmita-vyvolavani-takove-hysterie-kolem-brzkova-stoji-za-tim-jeden-advokat-kterystrasi-lidi.htm

Pražský program pro čínského prezidenta: setkání se sportovci i návštěva kláštera 17.3.2016

Téma: Přímé zahraniční investice lidovky.cz Strana 0 Zprávy / Domov ČTK

Čínský prezident Si Ťin-pching by se měl při návštěvě Česka setkat nejen s prezidentem Milošem Zemanem, ale také s premiérem Bohuslavem Sobotkou, předsedy obou komor Parlamentu a pražskou primátorkou. V zatím nepotvrzeném programu je rovněž účast na diskusním ekonomickém fóru na Žofíně nebo setkání se sportovci. Vyplývá to z webových stránek Pražského hradu určených pro akreditace novinářů.



Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček již dříve řekl, že čínský prezident přiletí do Česka 28. března na 40 hodin, během nichž navštíví Pražský hrad a zámek v Lánech. Víc informací uvést nechtěl. „O konkrétních bodech programu budeme podrobně veřejně informovat s dostatečným předstihem. V tuto chvíli nebudu jednotlivé uvažované body programu komentovat,“ sdělil ve čtvrtek Ovčáček. Zeman již dříve řekl, že čínského prezidenta přivítá 28. března v lánském zámku. Podle hradního webu je v plánu 29. března společný fototermín prezidentů v Habsburském salonu i setkání s novináři v Rothmayerově sálu Pražského hradu. V Lichtenštejnském paláci se má téhož dne uskutečnit schůzka Si Ťin-pchinga s předsedou vlády Sobotkou, předsedy Senátu a Poslanecké sněmovny Milanem Štěchem a Janem Hamáčkem (všichni ČSSD) a pražskou primátorkou Adrianou Krnáčovou (ANO). Miliardové investice Na středu 30. březnu se novináři mohou přes hradní web akreditovat na diskusní ekonomické fórum na Žofíně za účasti prezidentů, na jejich setkání se sportovci a na návštěvu Strahovského kláštera. Návštěva Česka bude jedinou zastávkou Si Ťin-pchinga na jeho cestě do USA, přiletí s ním proto pravděpodobně velmi početná delegace. Budou v ní podle Zemana také desítky čínských podnikatelů. Zeman již dříve řekl, že očekává čínské investice v hodnotě 45 miliard korun a že k podpisu je připraveno asi 20 konkrétních dohod. Týkat by se mohly třeba lázeňství. Plánuje se také podpis strategického partnerství. http://www.lidovky.cz/prazsky-program-pro-cinskeho-prezidenta-setkani-se-sportovci-i-navsteva-klastera-g2k/zpravy-domov.aspx?c=A160317_180902_ln_domov_ele

Američanům hrozí krach velké investice u Brna 17.3.2016

Téma: Průmyslové nemovitosti e15.cz Strana 0 Reality a stavebnictví Daniel Novák

Americká korporace Prologis bojuje za to, aby její investice u Brna nepřišla vniveč. V soudní přetahované o lukrativní pozemky vystupuje i kyperská společnost SG Solar Green z kauzy vytunelovaných CS Fondů. Jeden z největších stavitelů skladů na světě Prologis tvrdě bojuje, aby mu zůstaly pozemky v Syrovicích u Brna. Za ně již v roce 2009 zaplatil v přepočtu přes čtvrt miliardy korun. Původní vlastník, společnost Deveplan, ale zkrachoval a jeho věřitelé se domáhají, aby se parcely Prologisu vrátily kvůli údajné právní vadě kupní smlouvy do konkurzní podstaty Deveplanu. Na pozemcích mohou vzniknout sklady v hodnotě miliard korun. „Dlužno připomenout, že veškeré indicie naznačují, že ve věřitelském výboru vystupují osoby disponující uměle vytvořenými pohledávkami, jejichž cílem je machinacemi v insolvenčním řízení způsobit podateli škodu ve výši desítek až stovek milionů korun českých,“ uvedl v jednom z dokumentů zaslaných soudu právník Prologisu Luděk Chvosta z advokátní kanceláře White & Case. Za pozemky zaplatil Prologis přes čtvrt miliardy korun. Teď o ně může přijít. Součástí věřitelského výboru je mimo jiné kyperská společnost SG Solar Green, dříve nazývaná Lapursa. Ta si po státu nárokovala téměř miliardové odškodné kvůli vytunelovaným CS Fondům. Rovněž další firmy vystupující v případu v roli věřitelů nemají jasné vlastníky. Skrývají se například za matkami registrovanými v Belize nebo na Gibraltaru. Právě advokát gibraltarské společnosti Werlock Enterprises Stanislav Bodlák naopak obviňuje Američany, že přesunováním jihomoravských parcel mezi koncernovými společnostmi Prologisu a následnou likvidací těchto firem uplatnili taktiku „spálených mostů“. Cílem mělo být vyhnout se důsledkům případných soudních proher a uzmout pozemky věřitelům Deveplanu. Soud: Pozemky do majetkové podstaty Develonu nepatří Ještě v roce 2012 to přitom vypadalo, že má Prologis vyhráno. Vrchní soud v Olomouci rozhodl, že pozemky do majetkové podstaty Develonu nepatří. „Nicméně vzhledem tomu, že toto rozhodnutí zrušil Nejvyšší soud České republiky, není zřejmé, zda tyto patří do majetkové podstaty Deveplanu, či nikoli,“ sdělil insolvenční správce Deveplanu Miroslav Sládek. Prologis se brání tím, že Nejvyšší soud zrušil předchozí rozhodnutí čistě z procesních důvodů. Při má v dohledné době posoudit Krajský soud v Brně.



Případ má na starosti soudce Jan Kozák. Ten se v minulosti kvůli kontroverzním insolvenčním kauzám dostal do konfliktu s někdejším ministrem spravedlnosti Jiřím Pospíšilem (ODS). Ve funkci ale nakonec neskončil. Kárný senát ho jen na půl roku potrestal odnětím příplatku za funkci místopředsedy Krajského soudu v Brně. http://zpravy.e15.cz/byznys/reality-a-stavebnictvi/americanum-hrozi-krach-velke-investice-u-brna-1280438

15 let proměn kraje: co mu přinesly a kam směřovat dál 18.3.2016

Téma: Průmyslové nemovitosti Mladá fronta DNES Strana 51 Příloha - Jak se žije na severu (ula)

Mění se k lepšímu, žije se tu lépe než dříve, ale mohl by se rozvíjet i rychleji. Přispět k tomu má dokončení dálnice, která už se letos snad opravdu dostaví, plány na rychlovlak i rostoucí turistický potenciál. Za 15 let od doby, kdy začaly fungovat kraje, prošly severní Čechy velkou proměnou. V mysli řady lidí je to stále jeden z těch ošklivějších českých regionů, průmyslový, zaprášený, kam není moc důvodů jezdit. Velká část Čechů už si ale tento názor začala korigovat a objevuje, že tomu tak v řadě ohledů dávno není. Nejlépe o tom vypovídají čísla o turistech, a to i zahraničních, kteří do Ústeckého kraje míří. Jejich počet neustále roste a tráví tu i delší dobu. Co je sem láká? Třeba krásná příroda Českého středohoří a Českého Švýcarska, kde v posledních letech vzniká i kvalitní infrastruktura. Právě rozvoj turismu přitom vidí experti jako jeden z hlavních aspektů lepší budoucnosti regionu. Loni bylo otevřeno jezero Milada u Ústí, za dva roky se zpřístupní jezero Most. Zatopené bývalé uhelné jámy jsou nejmarkantnější symboly proměn, kdy se do průmyslové krajiny vrací příroda, lidé a život. Napříč krajem se postavila cyklotrasa podél Labe, v nejbližších letech má přibýt druhá páteřní trasa podél Ohře. Pro jinou cílovou skupinu kraj investuje do turistických vlaků, které se na konci března rozjedou po celém regionu. Díky nim se stanou lákavější nejen stávající památky, ale jak turistů přibývá, další a další se opravují (jako třeba zámek Nový Hrad v Jimlíně či gotický hrad v Litoměřicích) a také sem přivádějí stále nové návštěvníky – ale i obyvatele, kteří tu chtějí žít. Podobně našlápnuto mají i Krušné hory, které se vzpamatovávají z klinické smrti způsobené těžkým průmyslem v podhůří. Elektrárny jsou odsířené, vzduch čistší a lidé znovu objevují kouzlo zdejších hřebenů. Lesy ožívají, loni tu vznikla síť cyklotras, modernizují se skiareály a obnovují se i hornické památky, jež usilují o zápis do UNESCO. Rozhodne se o něm v nejbližších týdnech. Proměnou procházejí i města. Už nejsou šedivá, lidé se zajímají o své okolí, přibývá upravených parků, nábřeží či hřišť. Také zde se opravila řada zdevastovaných objektů, které jsou dnes pýchou daných míst. Příkladem může být zámek v Děčíně či historické jádro Žatce, další adept na zápis do UNESCO. Daří se lákat i investory, kteří přispívají k hospodářskému růstu kraje, z něhož rozkvět v jiných sférách těží. V průmyslové zóně Triangle u Žatce má investice korejské firmy Nexen ve výši 23 miliard korun přinést 1 500 pracovních míst. Americká společnost O-I Manufacturing vyrábějící užitkové sklo investuje v Dubí 852 milionů. Americká SSI Technologies chce zase v Ústí zaměstnat 300 lidí v automobilové výrobě. Zdaleka ne všechno je růžové a kraj by se mohl rozvíjet i mnohem rychleji. Klíčem k tomu je v celé řadě aspektů dostavba dálnice D8. Díky ní se zájem investorů o sever Čech ještě zvýší. Ruku v ruce s tím by se začaly usazovat nejen výrobní, ale i výzkumné a vývojové společnosti, které by tu zvýšily podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí, což vždy a všude přináší další navazující rozvojové možnosti. Prvními krůčky k tomu už jsou nedávné otevření technologického parku Nupharo u Ústí či pobočky ústecké univerzity v Mostě a Kadani. Dálnice má být konečně hotová do konce tohoto roku. „V prosinci 2016 přistanu na dálnici v helikoptéře a slavnostně přestřihnu pásku,“ pronesl prezident Miloš Zeman na základě slibu ministra dopravy Dana Ťoka, že tentokrát to po řadě odkladů už opravdu vyjde. Podobně významné bude rozšíření silnice D7 spojující Prahu s Chomutovem. Tady si kraj nejspíš ještě nějaký čas počká, stát zatím počítá, že hotovo bude až někdy v roce 2023. Starostové měst podél trasy nicméně tlačí na uspíšení tohoto záměru. Před několika dny pak kraj podpořil plány na vznik vysokorychlostní železnice z Prahy do Drážďan, která by měla zastávku i v Ústí. Spojení s „velkým“ světem během 20 minut by také bylo hodně významným akcelerátorem, který by přinesl budoucímu rozvoji regionu další dnes netušené možnosti.



Přehled zpráv

Recommend Documents