Přehled zpráv

Přehled zpráv 10.12.2004 - 16.12.2004 Divadelní ústav Nezařaditelné písně Dagmar Voňkové-Andrtové ...............................................................................................3 10.12.2004 iHNed.cz str. 0 Divadelní ústav

V Národním muzeum výstava o houslovém pedagogu Ševčíkovi ...................................................................6 10.12.2004 iHNed.cz str. 0 Divadelní ústav

Na festivalu v květnu 2005 vystoupí také jazzman Hancock.............................................................................6 10.12.2004 Zpravodajství ČTK str. 0 dce kul Divadelní ústav SIH

Vánoční koncert Komorní filharmonie Pardubice ..............................................................................................7 10.12.2004 Zpravodajství ČTK str. 0 dpu kul Divadelní ústav HNT

Události očekávané v zahraničí od 13. do 20. prosince.....................................................................................7 10.12.2004 Zpravodajství ČTK str. 0 mpl den Divadelní ústav JB

Některé jihočeské hrady a zámky se lidem otvírají i o adventu......................................................................11 11.12.2004 Zpravodajství ČTK str. 0 dcb kul Divadelní ústav ZML

Nezařaditelné písně Dagmar Voňkové-Andrtové .............................................................................................11 12.12.2004 iHNed.cz str. 0 Divadelní ústav

Eva Urbanová zazpívá i vánoční koledy ............................................................................................................15 12.12.2004 zpravy.iDNES.cz str. 0 Zprávy / Kultura - Hudba Divadelní ústav MF DNES Věra Drápelová

Premiéra baletu Má vlast za rok .........................................................................................................................15 13.12.2004 ČRo 1 - Radiožurnál str. 14 18:00 Ozvěny dne Divadelní ústav

Jihočeské divadlo uvede premiéru hry Kašpar Hauser - Dítě Evropy ...........................................................16 13.12.2004 Zpravodajství ČTK str. 0 dcb kul Divadelní ústav JEF

Balet Má vlast vyvolal rozporuplné reakce již rok před premiérou ................................................................17 13.12.2004 Zpravodajství ČTK str. 0 dce kul Divadelní ústav HRM

TK k výstavě Dobrá pohoda české hudby ........................................................................................................17 13.12.2004 Zpravodajství ČTK str. 0 dce kul Divadelní ústav ZR

Ostravané poprvé uslyší Verdiho Macbetha v italském originálu ..................................................................18

Přehled zpráv

1 © 2004 NEWTON INFORMATION TECHNOLOGY, s.r.o. www.newtonit.cz

13.12.2004

Zpravodajství ČTK str. 0 dov kul

Divadelní ústav

MTK

Opravenému náměstí v Pardubicích vévodí fontána ve tvaru varhan ...........................................................18 13.12.2004 Zpravodajství ČTK str. 0 epu sta Divadelní ústav PB

TISKOVÁ ZPRÁVA: Česká televize uvede Nedbaloviny ..................................................................................19 14.12.2004 ceska-media.cz str. 0 Stalo se Divadelní ústav Tisková zpráva České televize - Veronika Kratochvílová, (lar

Česká televize uvede Nedbaloviny ....................................................................................................................19 14.12.2004 istrategie.cz str. 0 Média Divadelní ústav Česká televize

Dirigent Rožděstvěnskij řídil koncert k poctě Václava Smetáčka ..................................................................20 14.12.2004 Zpravodajství ČTK str. 0 dce kul Divadelní ústav VEB

Koncerty Českých snů vidělo 85.000 lidí, organizátoři spokojeni..................................................................20 14.12.2004 Zpravodajství ČTK str. 0 dce kul Divadelní ústav VEB

Upozorňujeme odběratele, že z TV Nova monitorujeme zprávu o..................................................................21 14.12.2004 Zpravodajství ČTK str. 0 dpl pla Divadelní ústav ROT

České sny skončily..............................................................................................................................................21 15.12.2004 ČT 1 str. 14 18:00 Jihomoravský večerník Divadelní ústav

České sny končí...................................................................................................................................................22 15.12.2004 ČT 1 str. 2 19:35 Události v kultuře Divadelní ústav

České sny v Rakousku slavily úspěch ..............................................................................................................23 15.12.2004 iHNed.cz str. 0 Divadelní ústav

Hugo Boettinger nabízí "Veselé kresby" ...........................................................................................................24 16.12.2004 iHNed.cz str. 0 Divadelní ústav

"Veselé kresby" připomínají v muzeu hudby dílo Hugo Boettingera.............................................................25 16.12.2004 Zpravodajství ČTK str. 0 dce kul Divadelní ústav AC

Přehled zpráv


Divadelní ústav

Nezařaditelné písně Dagmar Voňkové-Andrtové 10.12.2004 iHNed.cz str. 0 Divadelní ústav hn.ihned.cz 10. 12. 2004 00:00 Nezařaditelné písně Dagmar Voňkové-Andrtové Třicet let patří k nejvýraznějším postavám českého folku. Letos vydala dvojalbum Moji milí, ve kterém rekapituluje svoji tvorbu od 70. let po současnost.

Třicet let patří k nejvýraznějším postavám českého folku a z posluchačského povědomí ji nevymazal ani fakt, že před listopadem '89 se objevovala na seznamu zakázaných hudebníků a ani dnes s ní rozhlas a televize nehýří. Letos vydala dvojalbum Moji milí, ve kterém rekapituluje svoji tvorbu od 70. let po současnost. Svoje jinotajné, básnivé texty zpívá suverénním hlasem plným odstínů, od zvučnosti halekaček po tichý šepot, takřka dech. Na kytaru se k tomu doprovází vskutku netradičním způsobem: klepe do jejího dřeva prsty a buší dlaněmi, sviští strunami, kříží ruce, smyčce zavěšené do strun rozkmitává pohybem těla. Zvuk, který vydávají, se podobá tepotu srdce. V poslední době svoje pověstné kytarové experimenty překvapivě prokládáte klasickými písničkami, kterým sama říkáte, že jsou "na dva akordy". Potřebovala jste změnu? Na to neumím dost dobře racionálně odpovědět, najednou se mi zkrátka začalo chtít. Či spíš něco ve mně začalo chtít. Stejně, jako se kdysi tepání stalo mým jazykem pro vyjádření pocitů, nálad, určitých sdělení, tak jsem se vrátila k prostému hraní. K písničkám, které mají akordy, sloky a refrén. Nad vaším nakládáním se zvuky člověka občas napadne, jestli snad nemíří až do esoteriky. Nejste první, kdo mi to říká, ale nemyslím, že bych si řekla - tak teď budu dělat esoterickou hudbu. Pokouším se jen jít ke kořenům zvuků, k tomu, co vidím kolem sebe. V přírodě, v jejím vyšším řádu. Kde je vlastně původ vašich muzikantských způsobů? Na jaké hudbě jste vyrostla? Když jsem byla malá, měli jsme doma jen rádio a to se pouštělo velmi sporadicky. Slyšet z něj bylo hlavně budovatelské písně, ale pravda, taky hodně folklóru. Jarmila Šuláková, Jožka Severín... Gramofon jsme neměli vůbec. Ale můj tatínek byl velmi dobrý muzikant, samouk, hrál na několik nástrojů, takže jsme muzicírovali spolu. Byl to on, kdo vás učil na kytaru? Zdaleka ne. Jako malá jsem hrála na housle, ale vydržela jsem jen tři roky. Proč jste od nich odešla? Můj tatínek, který mne učil sám, byl silná osobnost. Při jedné hodině výuky jsem dostala pocit, že já už jsem také silná osobnost a housličky jsem rozšlapala. Následoval trest, ale já sama jsem si určila horší. Že již na žádný hudební nástroj nesáhnu. To mi vydrželo až do puberty. Co přišlo pak? Táboráky? Táboráky ne, hráli jsme závodně volejbal. Naši mě drželi dost zkrátka. Ostatní jezdili na výlety, já byla doma. Ostatní chodili večer do kina, já jsem nesměla. Tyhle věci mne prostě minuly. Na druhou stranu je pravda, že díky tatínkovi jsem v pěti letech zpívala písničky Osvobozeného divadla, což mi dalo hodně. Na gymnáziu jsem měla velice muzikální spolužačky, se kterými jsme o přestávkách v triu zpívaly písničky Beatles a Semaforu. A kdy jste se tedy vůbec poprvé setkala s folkovou muzikou? Až počátkem 70. let. V roce 1971, kdy jsem bydlela se svým prvním mužem v Krkonoších, poslal mou písničku Pastýřka do soutěže Mladého světa o původní folkovou píseň. Plné znění zpráv


Dostala zvláštní cenu poroty a byla jsem pozvaná do rozhlasu, kde jsem při natáčení poznala Jaroslava Hutku. Vždycky jste vypadala dost plaše. Jaké bylo vylézt poprvé na jeviště? Nechtěla jsem vystupovat. Měla jsem představu, že bych chtěla psát písničky pro jiné. V Lucerně jsem byla mezi publikem, když moji písničku Pastýřka zpíval Spirituál kvintet. Pro člověka, který žil v chalupě na horách, náhodou poslal písničku do soutěže a najednou mu ji přednese takový soubor, to byl velký zážitek. Sama jsem vystoupila až v dalším roce. V Elektrických podnicích, s Vyhozeným blues, Sokolníkovou dcerou, písničkami, které vyhrály další ročník téže soutěže. Pamatuji si, že mě pořadatel nechtěl vpustit, ačkoli jsem říkala, že si jdu pro cenu. Neměla jsem lístek, nikdo mě neznal. Už tenkrát jste s kytarou experimentovala? Ne. Uměla jsem tři akordy. Ale začala jsem se zdokonalovat. Kdy to vaše klepání, tepání, drnkání a svištění po strunách přišlo? Až v roce 1979. Tehdy jsem hodně četla Holanovy básně a v jedné stálo: "Tep vyťukává na zeď těla smluvená znamení..." Možná tam jsem našla nějakou inspiraci. Ono vám vlastně nikdy neběží v hlavě, že děláte něco zvláštního. Zkrátka si nemůžeme pomoct. Jednoho dne tak začnete hrát. Snažíte se vyhovět něčemu, co ve vás chce. Přijalo publikum vaše netradiční nakládání s kytarou hned s porozuměním? Vždycky je někdo, kdo je nadšený, jiný ne. Když jsem poprvé s novým způsobem hry s novými písněmi vystoupila roku 1981 v Martinickém paláci, mezi těmi, komu se to líbilo, byli Jiří Stivín a Pavel Šrut, což mě potěšilo. Přítomnou komisi z Odboru kultury to naopak znechutilo a demonstrativně odešla, což mne také potěšilo. Vystoupení se uskutečnilo zásluhou Jiřího Tichoty v rámci abonentských koncertů FOK, který nás - Zuzanu Homolovou (vynikající slovenskou písničkářku, interpretku balad typu Joni Mitchellové) a mne - do abonentského cyklu koncertů FOK nějak neskutečně propasíroval. O emigraci svých kamarádů jste napsala písničku Desatero noh. Neměla jste chuť jít s nimi? Tehdy jsem prožívala složitý čas, protože hodně mých přátel odjelo do emigrace a pro mne bylo těžké se s jejich odchodem vypořádat. Ztrácela jsem lidi, které jsem měla ráda, a bylo jasné, že pokud neemigruji také, neuvidím je do konce života. Tenkrát nesvítilo žádné světélko změny na konci tunelu, neuměla jsem se smířit s realitou. Přemýšlela jsem o emigraci, ale já mám v povaze jakousi snahu se do poslední chvíle udržet. Měla jsem prostě pocit, že tady snad budu něco platná, něčím, někomu. Přesto se vám v roce 1986 podařilo něco mezi folkaři hodně výjimečného. Vyjela jste koncertovat na západ. Dílem to bylo štěstí či snad zázrak, protože navzdory všem zvyklostem se neztratila kazeta s mými písničkami, které přes hranice do Vídně poslal můj druhý muž. V té době magnetofonové kazety z pošty mizely nejen proto, že celníci každou kontrolovali, jestli není takzvaně závadná. Co jste posílali? Právě již písničky dělané vyťukávacím stylem. Předehru Skály, Sluníčko, Jablíčko. Tu třetí pak hráli na BBC. Písničky zaujaly a pořadatelé Mezinárodního folkového festivalu Vídeň 86 mne pozvali do Rakouska. Kdo nezažil tu dobu, nepochopí. Pragokoncert dělal všechno možné, abych nevyjela. Nebýt pomoci mého muže a dalších slušných lidí, mezi nimiž byli opět Jiří Tichota a Jiří Černý, samotné pozvání by mi nebylo vůbec nic platné. Folk měl tehdy hodně politický tón. Ale od vás si evidentně politické písničky nepamatuji. Nepsala jsem protestsongy. I tak dohlížitelé byli nervózní. Snažila jsem se psát texty anebo nakládat s baladami tak, aby bylo zřejmé, co si myslím. Často jsem popisovala jen holou skutečnost. "...čtvrtý byl stín, který já nevrhal, ten mého osudu zpřetrhal nitku" Nebo jinak v Proradnici: Pojď má milá ke mně a nehrdlouhej mně Čí to venku koně a kdo je to v domě Kdo je to za dveřmi? Nikdo milý věř mi A já dobře vím, kdo je to v domě Plné znění zpráv


jsou to žandáři oni jdou po mně. Můj nejmilejší já je pozvala kdybych si raděj jazyk vyťala... Tahle proradnice je spíš udavačka. To byly mé cesty, jak tehdy v jiném plánu něco říct. V Bartolomějské mi jednou vyčítali, že dělám zakuklené písně. Před rokem 1989 jste byla dokonce na seznamu zakázaných muzikantů a živila jste se jako uklízečka pražských činžáků. Texty ale nebyly jediný důvod, proč jste chodila k výslechům. Nechtěla jsem se vzdát svých přátel. Ale upřímně řečeno, nejsem povaha, která by si dnes špatné věci připomínala. Život jde dál. Ty časy byly velice těžké, ale svým způsobem i pěkné. Vždyť jsem měla možnost pohybovat se mezi tolika zajímavými lidmi, kteří měli co říci, a já jsem se od nich mohla mnoho naučit. Ani ta druhá strana mne nenechala bez zkušeností. Bylo vaše vstoupení ve Vídni velké překvapení? Jako jazyk to bylo něco nového. V Americe podobným tepacím způsobem začal hrát v 80. letech černošský kytarista Stanley Jordan. Rozhodně jsme od sebe nemohli opisovat. Amerika byla daleko, tady jsme byli hermeticky uzavřeni. V Evropě jsem v těch letech byla sama. Pak přišla další zajímavá cesta... V té Vídni mě viděla Gerd Parkholdová, šedá eminence Viesefestivalu v dánském Skagenu, a pozvala mne do Dánska. Po vystoupení, které mělo ohlas i v tisku, jsem dostala nabídku vystoupit mimořádně na největším evropském festivalu v dánském Roskilde. Přivezli mne tam z jedné vody načisto hrát za nějakou Američanku, která onemocněla. Lidi se šli podívat na ni a když slyšeli, že místo ní vystoupí nějaká Dagmar Andrtová z Československa, houfně odcházeli. Ale když jsem začala hrát, zase se vrátili a strhlo se něco mnou nepopsatelného. Později jsem se do Roskilde ještě dvakrát vrátila a zažila tam i potlesk ve stoje. Dánský producent odletěl do Prahy, chtěl natočit a vydat mé LP. Dostala jsem i nabídku natočit i klip na MTV. Ale pro obstrukce z české strany se nic nemohlo uskutečnit. "Až budeme chtít Andrtové natočit desku, uděláme to sami," zněl verdikt Artie. A následně mě Supraphon vyškrtl z edičního plánu. Tak to chodilo. Ale viděla jsem zase naživo hrát v Roskilde třeba Boba Dylana a jiné hvězdy. Byl to vždy především rockový festival s návštěvností asi 300 tisíc lidí. Jak brali vás? Jako evropské etno? Myslím, že jsem byla nezařaditelná. Vždycky, když byl pojmenován nějaký nový směr, new age, hudba now, world music, tak mne do té škatulky strčili, ale moc mi nepasovala. Tady jsem ve folkové. Jak byste se pojmenovala sama? Asi "osobní hudba". Kde se ve vás bere? Nemyslím, že se bere ve mně. Řekla bych, že ta hudba je někde už hotová, já ji jen nedokonale interpretuju. Tuhle zkušenost ostatně mají malíři, básníci. Nevím, neumím to nazvat, z čeho čerpám, ale je to něco mimo mne. Od Pastýřky uplynulo dvaatřicet let, přesto jste vydala jen tři alba. To čtvrté, letošní jste nazvala Milí moji. Koho jste měla na mysli? Ty mé milé lidi, se kterými jsem vedla imaginární rozhovory. Kdysi se tak měla jmenovat deska, která vyšla u Pantonu. Texty prošly, ale titul ne. Místo něj tam bylo jen moje jméno. Co všechno se pro vás po roce 1989 změnilo? Pokud vím, především jste začala jezdit hodně ven, dostala jste se až do Japonska. Tam vždycky vítězila česká klasika, Dvořák. Jak vzali vás? Dvořáka v Japonsku milují. Také Janáčka. Znají i Smetanovu Mou vlast i Věru Čáslavskou, která je tam stále pojem, ikona. A jak vzali mne: jednou sem přijel pan Hamasaka, exprezident japonského svazu výkonných umělců. Sám byl kytaristou a zajímal se o kytarové nahrávky lidí, kteří na tento nástroj hrají. Stalo se, že se dostal i k mé desce. Zaujala ho a ptal se, kdo jsem. Když jsme se nakonec setkali, chtěl, jestli bych mu živě nezahrála. Což jsem udělala a bylo z toho společné turné. Také mne pozval Min Tanaka, známý tanečník butó, na svůj dnes již kultovní festival v Hakushu. Tak to začalo. Vydali mi tam dvě CD, z nichž Voliéra vyšla pak i u nás u Indies. A měla jsem možnost navštívit i jiné země. Když se teď vracíte ke klasickým písničkám, občas lidi vyzvete, ať si zpívají s vámi. Oni spíš mlčí, nebo brumlají. Vadí vám to? Potřebujete slyšet odezvu publika? Plné znění zpráv


Myslíte písničku "Jak jsi krásný, dube starý...?" Někteří si tiše broukají, brumlají, či mlčí, a po koncertě mi přijdou říct, že se styděli a jestli už je nahraná na CD. Ještě není. Nejde o to, aby si člověk vždy zpíval nahlas, ani já to nedělám většinu času, ale aby si uměl zazpívat vnitřně, jako když si sednete pod strom, on tiše šumí a vy s ním rezonujete. Je to zvláštní... já sama si většinou konkrétní písničku, kterou jsem někde slyšela, za čas nevybavuju, nepamatuji si ani děj filmů, divadla, že bych to mohla kdykoli odvyprávět, jako mnozí jiní, ale vždycky vím, jestli to dílo mělo v sobě něco, čemu říkám "šém". Těžko ale vysvětlím, co tím myslím. Snad vloženou energii. Nevím. Snímky / HN - Jan Šilpoch: "Vždycky, když byl pojmenován nějaký nový směr v hudbě, tak mě do té škatulky strčili, ale moc mi nepasovala," říká Dagmar Voňková-Andrtová; Baráčnická rychta v Praze, 1986 -----------------------------------------------Stránky projektu iHNed.cz připravuje Economia OnLine. Copyright © 1996-2004 ECONOMIA a. s. URL| http://ihned.cz//2-15340320-000000_newtondetail-c1

V Národním muzeum výstava o houslovém pedagogu Ševčíkovi 10.12.2004 iHNed.cz str. 0 Divadelní ústav Kultura.iHNed.cz 10. 12. 2004 15:39 V Národním muzeum výstava o houslovém pedagogu Ševčíkovi Podle Ševčíkovy metody se vyučuje už sto let. Výstava potrvá do 27. února 2005. PRAHA 9. prosince (mob-ihned, ČTK) - Pražské Národní muzeum připravilo výstavu, která představuje houslového pedagoga Otakara Ševčíka. Čerpá z ikonografických sbírek Českého muzea hudby a z dosud málo známých dokumentů zapůjčených pražskou konzervatoří. Podle jejího autora muzikologa Vojtěcha Mojžíše se budou vždy ve středu v podvečer konat setkání žáků základních uměleckých škol. Po prohlídce s odborným výkladem jim muzeum umožní uspořádat krátké hudební vystoupení. Studenti přijížděli za Otakarem Ševčíkem (1852 až 1934) jako za přední osobností slavné české houslové školy z celého světa. Ševčík přinesl nové podněty do metodiky výuky hry na housle, ale jeho přínos byl například i v zavedení letních interpretačních kurzů. Podstatou jeho metody je soubor cviků formulovaných v notovém zápise, a nepotřebujících proto další návody. Muzeum připomíná místa Ševčíkova působení, zejména Písek. Vystavilo rovněž rukopisy jeho kompozic, houslových škol a analytických studií. Závěr expozice je věnován jeho žákům, mezi nimiž byli mimo jiné slavní houslisté Jan Kubelík a Jaroslav Kocian a dirigent Václav Talich. "Je podle mě dosud nejlepším pedagogem na světě a jeho dílo je pro mě biblí," uvedl houslista Josef Suk. Ševčík podle Mojžíše také zásadně ovlivnil ruskou houslovou školu, která měla později vliv na školu americkou. Sám také jezdil učit do USA. Ševčíkův majetek, vložený do nadace pro začínající a nemajetné umělce, se za vlády komunistů podle Mojžíše zcela rozmělnil a ztratil. -----------------------------------------------Stránky projektu iHNed.cz připravuje Economia OnLine. Copyright © 1996-2004 ECONOMIA a. s. URL| http://ihned.cz//2-15341220-000000_newtondetail-f5

Na festivalu v květnu 2005 vystoupí také jazzman Hancock Plné znění zpráv


10.12.2004

Zpravodajství ČTK str. 0 SIH Divadelní ústav

dce kul

PRAHA 10. prosince (ČTK) - Jednou z hvězd 60. ročníku mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro bude v květnu 2005 americký pianista Herbie Hancock, proslulý pětašedesátiletý jazzový a jazzrockový hudebník. V Praze vystoupí s rozhlasovými symfoniky v nadžánrovém projektu. Narůstající obliba prolínání etnických hudebních kultur se podle informací z dnešní tiskové konference projeví v programu přehlídky kombinovaným večerem s hudbou tří kontinentů. Bude se na něm podílet bulharský vokálně-instrumentální soubor, čínské dívčí instrumentální kvarteto, syrský citerista a senegalsko- mauritánský zpěvák a kytarista Daby Touré. Na festivalu se šesti desítkami programů převažuje ovšem klasická hudba od nejstarší po současnou s hostováním renomovaných zahraničních orchestrů a komorních sdružení, řady světoznámých sólistů i mnoha předních tuzemských umělců. Zvláštní pozornost věnuje dramaturgie festivalu v příštím roce hudbě Josefa Suka a Johanna Sebastiana Bacha. Připravena jsou matiné mladých interpretů a neformální nokturna v Rudolfinu i koncert laureátů soutěže Pražského jara. Národní divadlo přispěje mimo jiné kompletním uvedením Wagnerovy tetralogie Prsten Nibelungův. Pražské jaro nevylučuje do budoucna přenosy koncertů na internetu. "Jsou tu však dvě omezení - legislativní a technické," řekl ředitel festivalu Roman Bělor. Jednak by kapacita sítí a parametry zařízení měly být takové, aby zabezpečily špičkovou úroveň přenosu; neméně důležité jsou však i autorskoprávní otázky spojené s kopírováním hudby a její přístupností na internetu. V roce 2006 připomene potom Pražské jaro 60 let od svého prvního ročníku. Chystá k tomu výroční publikaci, CD a DVD a výstavu a také repliku tehdejšího úvodního koncertu, který tvořily skladby Josefa Bohuslava Foerstera, Otakara Ostrčila a Antonína Dvořáka. Teprve po něm následovala další den Smetanova Má vlast, která se tradičním festivalovým úvodem stala až v dalších letech. Petr Veber sih rot Cas| 13:14

Vánoční koncert Komorní filharmonie Pardubice 10.12.2004

Zpravodajství ČTK str. 0 HNT Divadelní ústav

dpu kul

PARDUBICE, 15. prosince 2004 19:00, Dům hudby, Sukova síň, Sukova třída Vánoční koncert zahraje Komorní filharmonie Pardubice a Musica Bohemica Praha. Na programu je například Krčkova Lidová vánoční mše, vánoční písně Evropy, vánoční zpěvy z barokních kancionálů či české a moravské vánoční koledy. Diriguje Jaroslav Krček. Zdroj: KF Pardubice, tel. 466 512 662 ČTK Cas| 15:09

Události očekávané v zahraničí od 13. do 20. prosince 10.12.2004

Zpravodajství ČTK str. 0 JB Divadelní ústav

mpl den

Plné znění zpráv


PONDĚLÍ 13. prosince BRUSEL - Schůze ministrů zahraničí EU. Na pořadu příprava summitu EU (Evropské rady), zejména doladění návrhu usnesení, ve kterém jsou sporné pasáže týkající se Turecka, Chorvatska a budoucího financování EU. Ministři dále podrobně o Blízkém východě, Íránu a Ukrajině, debata o zbrojním embargu vůči Číně. Za ČR ministr Cyril Svoboda. Průběžně tiskové konference; v sídle Rady EU. ŠTRASBURK (Francie) - Začíná plenární zasedání Evropského parlamentu. Předseda EP Josep Borrell by měl na začátku oznámit přijetí dvou dalších žádostí o odnětí imunity Vladimíru Železnému. Večer debata o zahájení vstupních rozhovorů mezi EU s Tureckem. Začátek v 17:00 SEČ; ve štrasburském sídle EP. WASHINGTON - Oficiální volba amerického prezidenta sborem volitelů. ADDIS ABEBA - Německý prezident Horst Köhler přijíždí na čtyřdenní návštěvu Etiopie. DILLÍ - Začínají dvoudenní rozhovory Indie-Pákistán o kontrole pašování drog. TEHERÁN - Schůzka EU - Írán. BERLÍN/PAŘÍŽ - Nizozemský premiér Jan Peter Balkenende navštíví Německo a Francii v rámci své cesty po evropských zemích před summitem EU 16. a 17. prosince. BRUSEL - Zasedání Asociační rady EU-Izrael. BRATISLAVA - Jednání předsedy slovenského parlamentu Pavla Hrušovského s předsedou českého Senátu Petrem Pithartem. (V 11:00; TK v 11:15 , Námestie A. Dubčeka 1, Kožený salón). BANSKÁ BYSTRICA - Krajský soud v Banské Bystrici pořádá TK na téma speciální soud.(10:00, Skuteckého ulice) VYSOKÉ TATRY - První schůze vládního výboru pro obnovu a rozvoj Vysokých Tater pod vedením premiéra Mikuláše Dzurindy. (Začátek jednání naplánován na 10:00; hotel Atrium v Novém Smokovci). MNICHOV - Pokračuje proces s údajným válečným zločincem slovenského původu Ladislavem Nižňanským. 9:30 SEČ BERLÍN - Ministerstvo hospodářství pořádá konferenci na téma Více a lepších pracovních míst pro starší pracovníky. Vystoupí i český komisař Vladimír Špidla. 10:00 SEČ, Invalidenstraße 48, Berlín. TK s komisařem na téma evropské politiky zaměstnanosti se koná ve 14:30 SEČ, Unter den Linden 78. KÁHIRA - náměstek ministra zahraničí ČR pro dvoustranné vztahy Petr Kolář se zúčastní konzultací v Káhiře. ÚTERÝ 14. prosince KÁBUL - Afghánský prezident Hamíd Karzáí má jmenovat vládu. BRATISLAVA - Slovenský parlament bude hlasovat o důvěře ministrovi práce a socialnich věcí a rodiny Ľudovítovi Kaníkovi. (9:00 SEČ, Námestie A. Dubčeka 1). VARŠAVA - Španělský premiér José Rodríguez Zapatero navštíví Polsko. TEL AVIV - Šéf francouzské vládní strany Svaz pro lidové hnutí (UMP) Nicolas Sarkozy přijíždí na třídenní návštěvu Izraele. ŠTRASBURK - Na plénu EP bude udělena Sacharovova cena běloruskému sdružení novinářů. Předseda EK José Barroso předloží strategickou politickou orientaci" komise. Rozprava o rozpočtu EU na rok 2005 a o rozpočtovém rámci na léta 2007-13. Plné znění zpráv


ŠTRASBURK - Pravidelné zasedání Evropské komise. Na pořadu mj. otázka státní pomoci pro Třinecké železárny. TK kolem 17:00 SEČ; ve štrasburském sídle EP. ŠTRASBURK - Evropská komise navrhne zastavit vůči Francii disciplinární řízení, které se týká vysokého deficitu veřejných financí. Podle zdroje z EU hodlá Brusel vydat podobné doporučení rovněž pro Německo. BRUSEL - Formální uzavření vstupních rozhovorů mezi EU a Rumunskem na ministerské úrovni, Rada přidružení EU-Bulharsko. DILLÍ - Končí dvoudenní rozhovory Indie-Pákistán o kontrole pašování drog. RETZ (Rakousko) - Koncert, kterým se uzavírá mezinárodní hudební projekt České sny. Jeho protagonistkou bude s Talichovým komorním orchestrem harfistka Jana Boušková. KOŠICE - Senát Krajského soudu v Košicích vynese rozsudek nad údajným vůdcem košického podsvětí Dušanem B. a dalšími sedmi obžalovanými, kteří jsou obžalování z několika vražd, vydírání a jiných násilných trestných činů. (začátek v 11:00 SEČ, Štúrova ul. 29) BERLÍN - Ministr vnitra Otto Schily představí informační a analytické centrum Mezinárodní terorismus. HAMBURK - Pokračuje proces s Maročanem Munírem Mutasádikem, který se údajně podílel na přípravě útoků na USA 11. září 2001. Začátek přelíčení 9:00 SEČ. Proces bude pokračovat i ve středu. BERLÍN - Přednáškový večer Českého centra na téma Památníky obětem holocaustu v České republice za účasti ředitele Židovského muzea v Praze Leo Pavláta a děkana fakulty architektury ČVUT v Praze Vladimíra Šlapety. 20:00 SEČ, In den Ministergärten 4, Berlín. STŘEDA 15. prosince BAGDÁD - Začne kampaň před parlamentními volbami v Iráku 30. ledna 2005. WASHINGTON - Italský premiér Silvio Berlusconi se má sejít s americkým prezidentem Georgem Bushem. ŠTRASBURK - Evropský parlament bude hlasovat o rezoluci týkající se Turecka a zahájení jednání s ním. Také hlasování o rezoluci o vztazích EU s Ruskem. Rozprava o Rumunsku a Bulharsku. DILLÍ - Slovenský prezident Ivan Gašparovič ukončí oficiální návštěvu Indie, začala 11. prosince. BRATISLAVA - Pravidelné zasedání slovenské vlády (od 10:00 SEČ Námestie slobody 1). Podrobný program na http://www.rokovania.sk. LONDÝN - Premiér Tony Blair v parlamentu odpovídá na otázky. ČTVRTEK 16. prosince BRUSEL - Začne prosincový summit EU. Nejvyšší představitelé 25 zemí se sejdou v 19:00 SEČ k večeři, při které posoudí návrh usnesení, zejména pokud jde o start jednání s Tureckem. Za ČR premiér Stanislav Gross. Zvlášť večeře ministrů zahraničí, mj. o Blízkém východě a Ukrajině, za ČR Cyril Svoboda. TK kolem 23:00 SEČ; v sídle Rady EU. BRUSEL - Některé evropské politické strany uspořádají před summitem EU vlastní vrcholná setkání. Pozornost se soustředí na schůzi Evropské lidové strany, které by se měl zúčastnit za ČR Svoboda, za Slovensko premiér Mikuláš Dzurinda. ŠTRASBURK - EP bude hlasovat na závěr plenárního zasedání o řadě rezolucí a zpráv včetně Bulharska a Rumunska, o rozpočtu na rok 2005 a o politické orientaci Evropské komise. ŠTRASBURK - Evropský parlament má přijmout konečnou verzi unijního rozpočtu. BAGDÁD - Příslušníci maďarského vojenského kontingentu v Iráku ukončí svou činnost. Poté odjedou do vlasti a nejpozději 31. prosince opustí Irák i vojáci, kteří měli na starosti zabalení vojenské techniky a zařízení. Plné znění zpráv


ADDIS ABEBA - Německý prezident Hörst Kohler ukončí čtyřdenní návštěvu Etiopie. TEL AVIV - Šéf francouzské vládní strany Svaz pro lidové hnutí (UMP) Nicolas Sarkozy ukončí třídenní návštěvu Izraele. PAŘÍŽ - Očekává se rozsudek v procesu s deseti údajnými radikálními islamisty, členy tzv. frankfurtské skupiny, která chtěla o Vánocích 2000 útočit ve Štrasburku. BRATISLAVA - Ústav politických věd Slovenské akademie věd pořádá spolu s dalšími organizacemi pořádajú tiskovou besedu na téma Názory slovenské veřejnosti na vybrané dotazy Evropský unie. (Slovenský rozhlas, Mýtna 1 - Atrium) VARŠAVA - Koncert české zpěvačky a multiinstrumentalistky Radůzy (20:00 SEČ, Czuly barbarzynca, ul. Dobra 31). BERLÍN - Vernisáž výstavy fotografií od umělců z deseti nových členských zemí Evropské unie v rámci Kulturního roku deseti. Za Českou republiku vystavuje František Dostál. Vernisáž se koná od 19:00 SEČ, Niederkirchner Strasse 7, Berlín. PÁTEK 17. prosince BRUSEL - Zasedání Evropské rady (summit EU). Debata hlavně o dalším rozšiřování EU, o budoucím rozpočtu unie a zahraniční politice. Tiskové konference mají začít do 14:00 SEČ. Za ČR Stanislav Gross a Cyril Svoboda. V sídle Rady EU. BUENOS AIRES (Argentina) - Končí 10. konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu; začala 6. prosince za účasti české delegace. IBUSUKI (Japonsko) - Začíná dvoudenní summit Japonsko - Jižní Korea. MAPUTO - Budou oficiálně vyhlášeny výsledky prezidentských voleb v Mosambiku. NEW YORK - Premiéra inscenace Janáčkovy Káti Kabanové s dirigentem Jiřím Bělohlávkem v Metropolitní opeře. THIMPHU - Himálajské království Bhútán se stane první zemí na světě, kde bude zcela zakázán prodej tabákových výrobků. BRATISLAVA - Slovenská televize odvysílá první přímý přenos zpěvácké soutěže Slovensko hledá Superstar. 20:00 SEČ. SOBOTA 18. prosince IBUSUKI (Japonsko) - Končí dvoudenní summit Japonsko - Jižní Korea. TRIPOLIS - Kanadský premiér Paul Martin přijíždí na čtyřdenní návštěvu Libye. NEDĚLE 19. prosince OTTAWA - Začíná dvoudenní mezinárodní fórum k parlamentním volbám v Iráku, které se mají konat 30. ledna 2005. JERZALÉM - Ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda uskuteční 19. -21. prosince oficiální návštěvu Izraele. PONDĚLÍ 20. prosince BRUSEL - Schůzka ministrů životního prostředí zemí EU. NEW YORK - Časopis Time oznámí výsledky ankety "Osobnost roku". Plné znění zpráv


OTTAWA - Končí dvoudenní mezinárodní fórum k parlamentním volbám v Iráku, které se mají konat 30. ledna 2005. ČTK Cas| 13:01

Některé jihočeské hrady a zámky se lidem otvírají i o adventu 11.12.2004

Zpravodajství ČTK str. 0 ZML Divadelní ústav

dcb kul

ČESKÉ BUDĚJOVICE 11. prosince (ČTK) - Některé jihočeské hrady a zámky se návštěvníkům otvírají i v období adventu. Na většině z nich mohou lidé navštívit jindy nepřístupné prostory. Prohlídky jsou převážně zaměřeny na období Vánoc a staré zvyky. Každý adventní víkend se konají prohlídky na zámku v Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. "Ukazuje se ta část zámku, která není běžně přístupná. Lidé uvidí oproti reprezentačním prostorám místa, kde opravdu Schwarzenbergové žili," řekla ČTK průvodkyně Jitka Machová. Prohlídky jsou tematicky zaměřeny na období adventu a Vánoc, lovy a hony a návštěvníci uvidí i výstavu porcelánu ze zámeckého depozitáře. Na Hluboké se zimní prohlídky konají letos podruhé. Pokoje jsou ale oproti loňsku jinak vybaveny. "Zájem o prohlídky je značný. Minulý víkend přišlo asi tisíc lidí," řekla Machová. Lidé si mohou speciální trasu projít každou adventní sobotu a neděli vždy od 10:00 do 15:00. Vánočně vyzdobená Schwarzenberská apartmá představuje v předvánočním čase zámek v Třeboni. Výklad je zaměřen právě na dobu Vánoc a adventu a lidové zvyky, které se k vánočním svátkům vážou. "Zmiňuje se i takový vánoční rituál rodiny Schwarzenbergů, oni zde totiž na přelomu 19. a 20 století pravidelně trávili vánoční svátky," uvedla zaměstnankyně zámku Marie Píchová. Zámek v Třeboni je otevřen každý předvánoční pátek odpoledne a v sobotu od 10:00 do 15:00. Lidé si jej budou moci prohlédnout i po Vánocích, a to od 27. do 30. prosince. "Těch prohlídek bude daleko více, budou v půlhodinových intervalech, návštěvnost bývá mezi vánočními svátky nejvyšší," doplnila Píchová. Lidé mohou nyní navštívit i hrad Rožmberk na Českokrumlovsku. Zájemci se ale musí předem telefonicky objednat. "Je to jedna z mála možností vůbec nějaký hrad navštívit, snažíme se tam ještě nabídnout pro skupiny nějakou velmi jednoduchou gastronomii, studené bufety nebo svařené víno," řekl kastelán Jaroslav Čása. Hrad také nabízí komplexní prohlídky pro cizince. Tento víkend ožil také jindřichohradecký státní hrad a zámek. V pátek tam začala výstava Jindřichohradecká opera a Bedřich Smetana. Až do neděle se mohou návštěvníci kromě prohlídky této výstavy těšit také na živý betlém, ukázky provozu černé kuchyně, tržiště a další akce. Lenka Zimmelová snm Cas| 16:57

Nezařaditelné písně Dagmar Voňkové-Andrtové 12.12.2004 iHNed.cz str. 0 Divadelní ústav hn.ihned.cz 10. 12. 2004 00:00 Nezařaditelné písně Dagmar Voňkové-Andrtové



Třicet let patří k nejvýraznějším postavám českého folku a z posluchačského povědomí ji nevymazal ani fakt, že před listopadem '89 se objevovala na seznamu zakázaných hudebníků.

Ani dnes s ní rozhlas a televize nehýří. Letos vydala dvojalbum Moji milí, ve kterém rekapituluje svoji tvorbu od 70. let po současnost. Svoje jinotajné, básnivé texty zpívá suverénním hlasem plným odstínů, od zvučnosti halekaček po tichý šepot, takřka dech. Na kytaru se k tomu doprovází vskutku netradičním způsobem: klepe do jejího dřeva prsty a buší dlaněmi, sviští strunami, kříží ruce, smyčce zavěšené do strun rozkmitává pohybem těla. Zvuk, který vydávají, se podobá tepotu srdce. V poslední době svoje pověstné kytarové experimenty překvapivě prokládáte klasickými písničkami, kterým sama říkáte, že jsou "na dva akordy". Potřebovala jste změnu? Na to neumím dost dobře racionálně odpovědět, najednou se mi zkrátka začalo chtít. Či spíš něco ve mně začalo chtít. Stejně, jako se kdysi tepání stalo mým jazykem pro vyjádření pocitů, nálad, určitých sdělení, tak jsem se vrátila k prostému hraní. K písničkám, které mají akordy, sloky a refrén. Nad vaším nakládáním se zvuky člověka občas napadne, jestli snad nemíří až do esoteriky. Nejste první, kdo mi to říká, ale nemyslím, že bych si řekla - tak teď budu dělat esoterickou hudbu. Pokouším se jen jít ke kořenům zvuků, k tomu, co vidím kolem sebe. V přírodě, v jejím vyšším řádu. Kde je vlastně původ vašich muzikantských způsobů? Na jaké hudbě jste vyrostla? Když jsem byla malá, měli jsme doma jen rádio a to se pouštělo velmi sporadicky. Slyšet z něj bylo hlavně budovatelské písně, ale pravda, taky hodně folklóru. Jarmila Šuláková, Jožka Severín... Gramofon jsme neměli vůbec. Ale můj tatínek byl velmi dobrý muzikant, samouk, hrál na několik nástrojů, takže jsme muzicírovali spolu. Byl to on, kdo vás učil na kytaru? Zdaleka ne. Jako malá jsem hrála na housle, ale vydržela jsem jen tři roky. Proč jste od nich odešla? Můj tatínek, který mne učil sám, byl silná osobnost. Při jedné hodině výuky jsem dostala pocit, že já už jsem také silná osobnost a housličky jsem rozšlapala. Následoval trest, ale já sama jsem si určila horší. Že již na žádný hudební nástroj nesáhnu. To mi vydrželo až do puberty. Co přišlo pak? Táboráky? Táboráky ne, hráli jsme závodně volejbal. Naši mě drželi dost zkrátka. Ostatní jezdili na výlety, já byla doma. Ostatní chodili večer do kina, já jsem nesměla. Tyhle věci mne prostě minuly. Na druhou stranu je pravda, že díky tatínkovi jsem v pěti letech zpívala písničky Osvobozeného divadla, což mi dalo hodně. Na gymnáziu jsem měla velice muzikální spolužačky, se kterými jsme o přestávkách v triu zpívaly písničky Beatles a Semaforu. A kdy jste se tedy vůbec poprvé setkala s folkovou muzikou? Až počátkem 70. let. V roce 1971, kdy jsem bydlela se svým prvním mužem v Krkonoších, poslal mou písničku Pastýřka do soutěže Mladého světa o původní folkovou píseň. Dostala zvláštní cenu poroty a byla jsem pozvaná do rozhlasu, kde jsem při natáčení poznala Jaroslava Hutku. Vždycky jste vypadala dost plaše. Jaké bylo vylézt poprvé na jeviště? Nechtěla jsem vystupovat. Měla jsem představu, že bych chtěla psát písničky pro jiné. V Lucerně jsem byla mezi publikem, když moji písničku Pastýřka zpíval Spirituál kvintet. Pro člověka, který žil v chalupě na horách, náhodou poslal písničku do soutěže a najednou mu ji přednese takový soubor, to byl velký zážitek. Sama jsem vystoupila až v dalším roce. V Elektrických podnicích, s Vyhozeným blues, Sokolníkovou dcerou, písničkami, které vyhrály další ročník téže soutěže. Pamatuji si, že mě pořadatel nechtěl vpustit, ačkoli jsem říkala, že si jdu pro cenu. Neměla jsem lístek, nikdo mě neznal. Už tenkrát jste s kytarou experimentovala? Ne. Uměla jsem tři akordy. Ale začala jsem se zdokonalovat. Kdy to vaše klepání, tepání, drnkání a svištění po strunách přišlo? Plné znění zpráv


Až v roce 1979. Tehdy jsem hodně četla Holanovy básně a v jedné stálo: "Tep vyťukává na zeď těla smluvená znamení..." Možná tam jsem našla nějakou inspiraci. Ono vám vlastně nikdy neběží v hlavě, že děláte něco zvláštního. Zkrátka si nemůžeme pomoct. Jednoho dne tak začnete hrát. Snažíte se vyhovět něčemu, co ve vás chce. Přijalo publikum vaše netradiční nakládání s kytarou hned s porozuměním? Vždycky je někdo, kdo je nadšený, jiný ne. Když jsem poprvé s novým způsobem hry s novými písněmi vystoupila roku 1981 v Martinickém paláci, mezi těmi, komu se to líbilo, byli Jiří Stivín a Pavel Šrut, což mě potěšilo. Přítomnou komisi z Odboru kultury to naopak znechutilo a demonstrativně odešla, což mne také potěšilo. Vystoupení se uskutečnilo zásluhou Jiřího Tichoty v rámci abonentských koncertů FOK, který nás - Zuzanu Homolovou (vynikající slovenskou písničkářku, interpretku balad typu Joni Mitchellové) a mne - do abonentského cyklu koncertů FOK nějak neskutečně propasíroval. O emigraci svých kamarádů jste napsala písničku Desatero noh. Neměla jste chuť jít s nimi? Tehdy jsem prožívala složitý čas, protože hodně mých přátel odjelo do emigrace a pro mne bylo těžké se s jejich odchodem vypořádat. Ztrácela jsem lidi, které jsem měla ráda, a bylo jasné, že pokud neemigruji také, neuvidím je do konce života. Tenkrát nesvítilo žádné světélko změny na konci tunelu, neuměla jsem se smířit s realitou. Přemýšlela jsem o emigraci, ale já mám v povaze jakousi snahu se do poslední chvíle udržet. Měla jsem prostě pocit, že tady snad budu něco platná, něčím, někomu. Přesto se vám v roce 1986 podařilo něco mezi folkaři hodně výjimečného. Vyjela jste koncertovat na západ. Dílem to bylo štěstí či snad zázrak, protože navzdory všem zvyklostem se neztratila kazeta s mými písničkami, které přes hranice do Vídně poslal můj druhý muž. V té době magnetofonové kazety z pošty mizely nejen proto, že celníci každou kontrolovali, jestli není takzvaně závadná. Co jste posílali? Právě již písničky dělané vyťukávacím stylem. Předehru Skály, Sluníčko, Jablíčko. Tu třetí pak hráli na BBC. Písničky zaujaly a pořadatelé Mezinárodního folkového festivalu Vídeň 86 mne pozvali do Rakouska. Kdo nezažil tu dobu, nepochopí. Pragokoncert dělal všechno možné, abych nevyjela. Nebýt pomoci mého muže a dalších slušných lidí, mezi nimiž byli opět Jiří Tichota a Jiří Černý, samotné pozvání by mi nebylo vůbec nic platné. Folk měl tehdy hodně politický tón. Ale od vás si evidentně politické písničky nepamatuji. Nepsala jsem protestsongy. I tak dohlížitelé byli nervózní. Snažila jsem se psát texty anebo nakládat s baladami tak, aby bylo zřejmé, co si myslím. Často jsem popisovala jen holou skutečnost. "...čtvrtý byl stín, který já nevrhal, ten mého osudu zpřetrhal nitku" Nebo jinak v Proradnici: Pojď má milá ke mně a nehrdlouhej mně Čí to venku koně a kdo je to v domě Kdo je to za dveřmi? Nikdo milý věř mi A já dobře vím, kdo je to v domě jsou to žandáři oni jdou po mně. Můj nejmilejší já je pozvala kdybych si raděj jazyk vyťala... Tahle proradnice je spíš udavačka. To byly mé cesty, jak tehdy v jiném plánu něco říct. V Bartolomějské mi jednou vyčítali, že dělám zakuklené písně. Před rokem 1989 jste byla dokonce na seznamu zakázaných muzikantů a živila jste se jako uklízečka pražských činžáků. Texty ale nebyly jediný důvod, proč jste chodila k výslechům. Nechtěla jsem se vzdát svých přátel. Ale upřímně řečeno, nejsem povaha, která by si dnes špatné věci připomínala. Život jde dál. Ty časy byly velice těžké, ale svým způsobem i pěkné. Vždyť jsem měla možnost pohybovat se mezi tolika zajímavými lidmi, kteří měli co říci, a já jsem se od nich mohla mnoho naučit. Ani ta druhá strana mne nenechala bez zkušeností. Bylo vaše vstoupení ve Vídni velké překvapení? Plné znění zpráv


Jako jazyk to bylo něco nového. V Americe podobným tepacím způsobem začal hrát v 80. letech černošský kytarista Stanley Jordan. Rozhodně jsme od sebe nemohli opisovat. Amerika byla daleko, tady jsme byli hermeticky uzavřeni. V Evropě jsem v těch letech byla sama. Pak přišla další zajímavá cesta... V té Vídni mě viděla Gerd Parkholdová, šedá eminence Viesefestivalu v dánském Skagenu, a pozvala mne do Dánska. Po vystoupení, které mělo ohlas i v tisku, jsem dostala nabídku vystoupit mimořádně na největším evropském festivalu v dánském Roskilde. Přivezli mne tam z jedné vody načisto hrát za nějakou Američanku, která onemocněla. Lidi se šli podívat na ni a když slyšeli, že místo ní vystoupí nějaká Dagmar Andrtová z Československa, houfně odcházeli. Ale když jsem začala hrát, zase se vrátili a strhlo se něco mnou nepopsatelného. Později jsem se do Roskilde ještě dvakrát vrátila a zažila tam i potlesk ve stoje. Dánský producent odletěl do Prahy, chtěl natočit a vydat mé LP. Dostala jsem i nabídku natočit i klip na MTV. Ale pro obstrukce z české strany se nic nemohlo uskutečnit. "Až budeme chtít Andrtové natočit desku, uděláme to sami," zněl verdikt Artie. A následně mě Supraphon vyškrtl z edičního plánu. Tak to chodilo. Ale viděla jsem zase naživo hrát v Roskilde třeba Boba Dylana a jiné hvězdy. Byl to vždy především rockový festival s návštěvností asi 300 tisíc lidí. Jak brali vás? Jako evropské etno? Myslím, že jsem byla nezařaditelná. Vždycky, když byl pojmenován nějaký nový směr, new age, hudba now, world music, tak mne do té škatulky strčili, ale moc mi nepasovala. Tady jsem ve folkové. Jak byste se pojmenovala sama? Asi "osobní hudba". Kde se ve vás bere? Nemyslím, že se bere ve mně. Řekla bych, že ta hudba je někde už hotová, já ji jen nedokonale interpretuju. Tuhle zkušenost ostatně mají malíři, básníci. Nevím, neumím to nazvat, z čeho čerpám, ale je to něco mimo mne. Od Pastýřky uplynulo dvaatřicet let, přesto jste vydala jen tři alba. To čtvrté, letošní jste nazvala Milí moji. Koho jste měla na mysli? Ty mé milé lidi, se kterými jsem vedla imaginární rozhovory. Kdysi se tak měla jmenovat deska, která vyšla u Pantonu. Texty prošly, ale titul ne. Místo něj tam bylo jen moje jméno. Co všechno se pro vás po roce 1989 změnilo? Pokud vím, především jste začala jezdit hodně ven, dostala jste se až do Japonska. Tam vždycky vítězila česká klasika, Dvořák. Jak vzali vás? Dvořáka v Japonsku milují. Také Janáčka. Znají i Smetanovu Mou vlast i Věru Čáslavskou, která je tam stále pojem, ikona. A jak vzali mne: jednou sem přijel pan Hamasaka, exprezident japonského svazu výkonných umělců. Sám byl kytaristou a zajímal se o kytarové nahrávky lidí, kteří na tento nástroj hrají. Stalo se, že se dostal i k mé desce. Zaujala ho a ptal se, kdo jsem. Když jsme se nakonec setkali, chtěl, jestli bych mu živě nezahrála. Což jsem udělala a bylo z toho společné turné. Také mne pozval Min Tanaka, známý tanečník butó, na svůj dnes již kultovní festival v Hakushu. Tak to začalo. Vydali mi tam dvě CD, z nichž Voliéra vyšla pak i u nás u Indies. A měla jsem možnost navštívit i jiné země. Když se teď vracíte ke klasickým písničkám, občas lidi vyzvete, ať si zpívají s vámi. Oni spíš mlčí, nebo brumlají. Vadí vám to? Potřebujete slyšet odezvu publika? Myslíte písničku "Jak jsi krásný, dube starý...?" Někteří si tiše broukají, brumlají, či mlčí, a po koncertě mi přijdou říct, že se styděli a jestli už je nahraná na CD. Ještě není. Nejde o to, aby si člověk vždy zpíval nahlas, ani já to nedělám většinu času, ale aby si uměl zazpívat vnitřně, jako když si sednete pod strom, on tiše šumí a vy s ním rezonujete. Je to zvláštní... já sama si většinou konkrétní písničku, kterou jsem někde slyšela, za čas nevybavuju, nepamatuji si ani děj filmů, divadla, že bych to mohla kdykoli odvyprávět, jako mnozí jiní, ale vždycky vím, jestli to dílo mělo v sobě něco, čemu říkám "šém". Těžko ale vysvětlím, co tím myslím. Snad vloženou energii. Nevím. Snímky / HN - Jan Šilpoch: "Vždycky, když byl pojmenován nějaký nový směr v hudbě, tak mě do té škatulky strčili, ale moc mi nepasovala," říká Dagmar Voňková-Andrtová; Baráčnická rychta v Praze, 1986 -----------------------------------------------Stránky projektu iHNed.cz připravuje Economia OnLine. Copyright © 1996-2004 ECONOMIA a. s. Plné znění zpráv


URL| http://ihned.cz//2-15341410-000000_newtondetail-95

Eva Urbanová zazpívá i vánoční koledy 12.12.2004

zpravy.iDNES.cz

str. 0

MF DNES Věra Drápelová

Zprávy / Kultura - Hudba Divadelní ústav

Hned dvěma koncerty se tento týden představuje publiku Eva Urbanová. Ve čtvrtek měla písňový recitál ve Smetanově síni pražského Obecního domu, kde za klavírního doprovodu Davida Švece zpívala Dvořákovy Biblické písně, Janáčkovu Moravskou lidovou poezii v písních a Martinů Nové slovenské písně. V neděli vystoupí na vánočním koncertě v Kongresovém centru, kde zazpívá árie i koledy. Co pro pěvkyni, jejíž doménou jsou zejména emotivní operní výstupy, znamená intimní svět písní? Jsem si vědoma toho, že písně jsou těžké, že je důležité, aby člověk na kratičkém úseku procítil příběh, aby to zpíval čistě, prostě a ne operně. Mým nejoblíbenějším cyklem jsou Dvořákovy Biblické písně. Jaké máte zkušenosti s přijímáním české hudby v zahraničí? Jen ty nejlepší. Nedávno jsem zpívala Biblické písně v Madridu, v Teatro Zarzuela, což byla pro mne velká čest, protože tam mívají komorní recitály světové veličiny jako třeba Thomas Hampson. Dvořák měl nesmírný ohlas. V hledišti jsem cítila obrovské nasazení, diváci byli nesmírně soustředění, všichni sledovali texty v programu, takže vždy celé publikum jako jeden muž najednou obrátilo stránku. Na váš nedělní koncert jste si přizvala hosta, ruského tenoristu Olega Kulka, s nímž jste letos na podzim vystupovala v Metropolitní opeře v Mascagniho Sedláku kavalírovi, který se po vašem boku představil i v Národním divadle v Adrianě Lecouvreuové. Jak jste se potkali? Bylo to právě v New Yorku. Máme stejnou agenturu, účinkovali jsme spolu v Pucciniho Turandot apoté v inscenaci Dvořákovy Rusalky, kde Oleg zpíval Prince a já Cizí kněžnu. Žádají vás v zahraničí nečesky mluvící kolegové o pomoc s výslovností českých operních textů? To je zcela běžné. Třeba když jsem v Metropolitní zpívala v Lohengrinovi, tak tam zrovna chystali i Janáčkovu Věc Makropulos, a to za mnou pořád někdo chodil a říkal: Hele, Evo, jak se tohle správně říká? Jak z pohledu zpěváka funguje Metropolitní opera třeba v porovnání s evropskými divadly? Metropolitní opera se skutečně vymyká, pokud jde o organizaci. Starají se tam o zpěváky doslova 24hodin denně, neustále je vám někdo k dispozici. Když jsem před premiérou onemocněla, okamžitě sehnali lékaře. Také se tam dodržují pauzy při zkouškách, což je důležité pro nabrání sil. Jak se vám v Metropolitní opeře zpívalo v inscenaci Sedláka kavalíra? Je to už patnáct let stará práce Franka Zeffirelliho, která je velmi tradiční. Myslím, že zpívat v takové inscenaci je snem každého zpěváka. Člověk pak vlastně ani nepotřebuje režiséra. Na druhou stranu miluji třeba estetiku Roberta Wilsona, který vytváří úžasné oživlé obrazy. Letos jste také účinkovala ve Vídni v modernější, civilní verzi Smetanova Dalibora, který byl namísto do středověku zasazen do současnosti. Jak na vás působila? Musím říct, že režisér Torsten Fischer mne nadchnul, i když přišel s jiným pohledem. Ale on propadl libretu a vymyslel to celé velmi dobře, viděl prostě souvislosti s dnešními válečnými krizemi ve světě. A dalo se s ním diskutovat. Chystáte se na nějaké nové role? Učím se Alžbětu z Wagnerova Tannhäusera, kterou bych si měla koncertně zazpívat na příštím ročníku Smetanovy Litomyšle. Je to překrásná hudba. Také mne láká Eboli z Verdiho Dona Carlose, kterou sice zpívají mezzosopranistky, ale můj agent mne ujišťuje, že při prvním provedení byla na ceduli u této postavy poznámka "soprano-dramatico". Mým velkým přáním zůstává Madeleina z veristické opery André Chénier od Umberta Giordana. Když jste na dlouhé "štaci", dejme tomu v New Yorku, jak relaxujete? Chodíte třeba běhat do Central Parku? Kdepak, na sport jsem líná. Ale chodím na ozdravné kúry k jedné své známé léčitelce, která mi vždy srovná psychiku, takže se zbavím všech špatností, které se na člověka nabalují. A abych nezapomněla, pilně navštěvuji muzikály. Hlavně Fantoma opery. URL| http://zpravy.idnes.cz/hudba.asp?r=hudba&c=A041210_183718_hudba_gra

Premiéra baletu Má vlast za rok 13.12.2004

ČRo 1 - Radiožurnál str. 14 Divadelní ústav

18:00 Ozvěny dne

Pavel PROUZA, moderátor --------------------



Přesně za rok by měl mít na scéně Státní opery v Praze premiéru balet s názvem Má vlast. Autoři jej nastudují na základě stejnojmenné symfonické básně Bedřicha Smetany. A jak dokládá příspěvek redaktorky Michaely Veteškové, nápad inscenovat Smetanovo dílo jako balet vzbuzuje přinejmenším zvědavost. Vendula SVOBODOVÁ, producentka nového projektu -------------------Tak, já asi jako laik bych se na to asi těšila. Michaela VETEŠKOVÁ, redaktorka -------------------Říká producentka nového projektu Vendula Svobodová. Autoři baletu Má vlast museli dnes čelit několika výtkám odborné veřejnosti, když projekt představovali. Reagoval na ně i dirigent budoucí inscenace Rudolf Krečmer, a to slovy: "Bude to komplikované, ale je to pro nás výzva. Téma jednotlivých skladeb zadal Bedřich Smetana. Choreograf Ján Ďurovčík a další autorský tým musí dodat vizuální podobu." Souhlasí s ním i autor nápadu Martin Hrdinka. Martin HRDINKA, autor nápadu -------------------S Mou vlastní se setkáváme, aniž bysme si to uvědomovali, vlastně celý život. Ve škole posloucháme Mou vlast povinně třeba, pak ji slyšíme z rádia, vidíme jí v televizi. Myslím si, že to je něco, co bereme jako rodinný stříbro. My bysme to chtěli jako trošičku s nadsázkou povýšit na rodinný zlato. Michaela VETEŠKOVÁ, redaktorka -------------------Podle něj by balet Má vlast měl být baletem moderním, nikoliv avantgardním, který bude do poslední noty ctít Smetanův odkaz. Pavel PROUZA, moderátor -------------------A na konec ještě přehled dnešních událostí.

Jihočeské divadlo uvede premiéru hry Kašpar Hauser - Dítě Evropy 13.12.2004

Zpravodajství ČTK str. 0 JEF Divadelní ústav

dcb kul

ČESKÉ BUDĚJOVICE 13. prosince (ČTK) - Jihočeské divadlo uvede v pátek českou premiéru hry současného českého autora Jana Vedrala Kašpar Hauser - Dítě Evropy. V režii Martina Glasera a na scéně a v kostýmech hostující Petry Hábové ztvárnil titulní roli Pavel Oubram. Další role nastudovali Ondřej Veselý (rytmistr von Wessenig), Václav Vodička (žalářník Hiltel), Petr Šporcl (soudce Feuerbach) a další členové činoherního souboru. Podle dramaturgyně Jihočeského divadla Olgy Šubrtové je hra napsána na základě skutečné události z 19. století. Její autor za ni v roce 2003 získal třetí cenu v soutěži Nadace Alfreda Radoka. "Kašpar Hauser byl asi od svých tří let celkem 13 let vězněn bez jakéhokoli doteku s vnějším světem v naprosté tmě, v kobce, v níž mohl jenom sedět, ležet či se pohybovat po čtyřech. A tento člověk se objevil v roce 1815 v Norimberku. Hra vlastně začíná z tohoto bodu a sleduje, co se s Kašparem, nazývaným Dítě Evropy, dělo dále," řekla dnes Šubrtová novinářům. Hru lze podle ní označit jako historickou detektivku či příběh člověka bez minulosti. "Příběh Kašpara Hausera byl objasněn až ve 20. století, kdy byly zpřístupněny archivy bádenského šlechtického rodu. Patří k neslavnějším kriminalistickým případům německé historie," připomněla Šubrtová. Vedralova hra byla zařazena do repertoáru Jihočeského divadla dodatečně místo plánované hry Tristan a Isolda, jejíž uvedení znemožnilo dlouhodobé onemocnění dvou členů činoherního souboru.



Kašpar Hauser je již šestou premiérou Jihočeského divadla v této divadelní sezoně. Předchozí byla opera Antonína Dvořáka Jakobín. Od letošního července je součástí Jihočeského divadla i českobudějovické Malé divadlo, které se orientuje především na mladé diváky. Jaroslav Fišer gcm Cas| 16:25

Balet Má vlast vyvolal rozporuplné reakce již rok před premiérou 13.12.2004

Zpravodajství ČTK str. 0 HRM Divadelní ústav

dce kul

PRAHA 13. prosince (ČTK) - Státní opera Praha se chystá nastudovat baletní inscenaci hudebního cyklu Bedřicha Smetany Má vlast. Světová premiéra se očekává příští rok v listopadu, ale již na dnešní tiskové konferenci vyvolala chystaná choreografie kritické ohlasy. "Je to velmi složité a pokoušelo se o to mnoho choreografů a nikdy se to nepovedlo," reagoval ředitel Státní opery Praha Jaroslav Vocelka. S nápadem na inscenaci za ním přišel moderátor a producent Martin Hrdinka. Ten je spolu s Pavlem Poledňákem uváděn jako autor námětu, spolu s choreografem Jánem Ďurovčíkem pak také jako autor libreta. Mezi kritiky se zařadil profesor taneční katedry HAMU Vladimír Vašut, který připomněl, že se nebude jednat o světovou premiéru, protože Mou vlast před osmi lety uvedlo Baletní divadlo Praha Jany Kůrové v choreografii Miroslava Kůry. Pokus skončil podle Vašuta neslavně a bylo velice málo repríz. "Je to velice nesnadný úkol," dodal profesor. Vocelka a Hrdinka na to odpovídali, že tehdejší nastudování nepracovalo s celou Smetanovou symfonií. "Tady bude hudba Bedřicha Smetany do poslední noty," řekl Hrdinka. Vašut se také ohrazoval proti tomu, že je Hrdinka autorem námětu inscenace. "Námětem je snad šest symfonických básní Bedřicha Smetany, ne?" Další podrobnosti o podobě chystaného díla nechtěli autoři prozrazovat s odkazem na příští tiskovou konferenci, která se uskuteční před premiérou. "Tato tisková konference je na přání sponzorů," uvedl Vocelka. Dnešním dnem se podle vedení opery také rozjíždí velká reklamní kampaň, která bude na Mou vlast upozorňovat. Spoluautor námětu Pavel Poledňák je ředitel společnosti Agentura Part, která bude připravovanou inscenaci spolu se Státní operou Praha produkovat. Markéta Horešovská mkv Cas| 17:44

TK k výstavě Dobrá pohoda české hudby 13.12.2004

Zpravodajství ČTK str. 0 ZR Divadelní ústav

dce kul

PRAHA, 16. prosince 2004 13:00, České muzeum hudby, Karmelitská 2, Praha 1 TK k výstavě Dobrá pohoda české hudby aneb Dra Desideria vidění a proroctví o hudbě. Výstava je věnována 70. výročí úmrtí malíře a kreslíře Hugo Boettingera a byla připravena ve spolupráci s Památníkem národního písemnictví a se Západočeskou galerií v Plzni. Vernisáž v 16:00



Zdroj: Zdeňka Juránková, oddělení vnějších vztahů a marketingu Národní muzeum, tel: 224 497 352, 737 671 772 e-mail: [email protected] ČTK Cas| 09:00

Ostravané poprvé uslyší Verdiho Macbetha v italském originálu 13.12.2004

Zpravodajství ČTK str. 0 MTK Divadelní ústav

dov kul

OSTRAVA 13. prosince (ČTK) - Ostravské Národní divadlo moravskoslezské se chystá na svou poslední premiéru letošního roku, Macbetha od Giuseppe Verdiho. Operu divadlo uvádí potřetí, poprvé ji však návštěvníci divadla uslyší v italském originálu, řekl dnes novinářům režisér a ředitel divadla Luděk Golat. Podle něj v cizí řeči nikdy nemůže být zpracování opery lepší než v originále. "Jsem velmi rád, že máme i mezinárodní obsazení, protože diváci tak mohou srovnávat jednotlivé výkony," řekl dirigent Jan Šrubař. V opeře vystoupí například pěvci z Polska či Itálie. Šrubař, že Macbeth je velkým hudebním dramatem, kde jsou osudy jednotlivých představitelů velmi emocionálně ztvárněny i v samotné hudbě. "Mám rád opery, ve kterých o něco jde, a tady jde o hodně," podotkl Šrubař. K nejobtížnějším rolím patří Lady Macbeth, její obtížnost bývá i důvodem, proč není na současných jevištích opera dávána více. "Spousta sopranistek roli odnesla tím, že přestala zpívat," podotkl Golat. Dodal, že pokud se pěvkyně vloží do dramatičnosti, mnohdy zapomene, že je to mimo její fyzické možnosti. Macbeth je Verdiho desátou operou, premiéru měl ve Florencii v roce 1847, o necelých 20 let později ale autor operu z velké části přepracoval. Druhá verze patří k četněji hraným - uvede ji i ostravské divadlo. Premiéra opery o čtyřech dějstvích potrvá zhruba dvě a půl hodiny a 18. prosince ji od 19:00 uvede Divadlo Antonína Dvořáka. Martina Kubíčková fcz Cas| 15:35

Opravenému náměstí v Pardubicích vévodí fontána ve tvaru varhan 13.12.2004

Zpravodajství ČTK str. 0 PB Divadelní ústav

epu sta

PARDUBICE 13. prosince (ČTK) - Fontána ve tvaru varhan se stala dominantou opraveného Smetanova náměstí v Pardubicích, které bylo opět otevřeno v minulých dnech. Úpravy si vyžádaly přibližně 20 milionů korun a podělily se o ně magistrát a první městský obvod. Náměstí v centru města dále získalo novou dlažbu, lavičky i zeleň, řekl dnes ČTK mluvčí pardubické radnice Michal Zitko. "Nové je i tmavě zelené skleněné pozadí busty Bedřicha Smetany," dodal. Náměstí bylo otevřeno během oslav 95. výročí pardubického divadla, jež leží v sousedství. "Již nebylo důstojné, aby vedle opraveného divadla kazil atmosféru neupravený park," uvedl. V parku jsou nově vysázeny stromy a trávníky s květinami. Vodu z areálu odvádí drenáž, aby tam při deštích nevznikaly kaluže. Opravy rovněž rozšířily počet parkovacích míst a vznikl průchod na sousední sídliště Karlovina. Rekonstrukcí Smetanova náměstí ale magistrát nehodlá ve zvelebování městské zeleně skončit. Každý rok plánuje opravit jeden park. V příštím roce by to mohlo být náměstí Čs. legií u budovy Univerzity Pardubice. Plné znění zpráv


pb fcz Cas| 14:50

TISKOVÁ ZPRÁVA: Česká televize uvede Nedbaloviny 14.12.2004

ceska-media.cz

str. 0

Stalo se Divadelní ústav

Tisková zpráva České televize - Veronika Kratochvílová, (lar

K Roku české hudby přispěje Česká televize dalším pořadem. V sobotu 18. prosince ve 20 h. odvysílá na ČT2 galakoncert Nedbaloviny aneb Pocta Oskaru Nedbalovi. Oskar Nedbal, od jehož narození uplynulo v březnu letošního roku sto třicet let, byl skvělý violista, dirigent světové pověsti, zakladatel Českého kvarteta, úspěšný propagátor české hudby v cizině a je dodnes milovaný hudební skladatel. I on patří svým datem narození mezi oslavence Roku české hudby, i když trochu neprávem opomíjeným. Na galakoncertě k jeho poctě, který připravil soubor Městského divadla Brno, zaznějí vedle hitů z Polské krve či Vinobraní také árie a písně méně známé - z operet Donna Gloria, Erivan či Krásná Saskia. Na své si přijdou i milovníci Nedbalovy baletní hudby. Nedbal by žákem Antonína Dvořáka, spolužákem Josefa Suka, vystudoval pražskou konzervatoř a stal se zakladatelem a vůdčí osobností Českého kvarteta, s nímž absolvoval řadu zájezdů po celém světě. V roce 1902 dosáhl svého prvního skladatelského úspěchu - jeho baletní pantomima Pohádka o Honzovi měla svou premiéru v pražském Národním divadle a o rok později ji uvedl s úspěchem skladatel Gustav Mahler ve vídeňské Dvorní opeře. Právě Vídeň se později stala na dlouho Nedbalovým působištěm, a proto také on sám bývá řazen mezi představitele tzv. stříbrného věku vídeňské operety po bok Franze Lehára nebo Emmericha Kalmána. Z nejznámějších Nedbalových baletů, které se - stejně jako jeho operety - stále vracejí na světová jeviště, je třeba vedle Pohádky o Honzovi připomenout Z pohádky do pohádky, Princeznu Hyacintu nebo Andersena. Jeho operetní tvorbě pak jednoznačně vládne Polská krev. Její melodie jako "Blondýnky sladké", "Jsem jeden z diplomatů" nebo "Jste kavalír, to vím" se staly doslova hity. Stejně jako Polská krev je známé i Nedbalovo Vinobraní. Málokdo však ví, že jeho vůbec první operetou byla Cudná Barbora, a že se v jeho tvorbě najdou i díla s tituly Krásná Saskia, Erivan či Donna Gloria. Právě tyto známé i neznámé balety a operety chce připomenout koncert Nedbaloviny aneb Pocta Oskaru Nedbalovi, který se pokouší vzdát hold velké osobnosti tohoto geniálního hudebního skladatele, jenž dobrovolně ukončil svůj život na Štědrý den roku 1930 skokem z okna záhřebského divadla. URL| http://www.ceskamedia.cz/news.html?alone=28994

Česká televize uvede Nedbaloviny 14.12.2004

istrategie.cz str. 0 Média Divadelní ústav

Česká televize

K Roku české hudby přispěje Česká televize dalším pořadem. V sobotu 18. prosince ve 20 h. odvysílá na programu ČT2 galakoncert Nedbaloviny aneb Pocta Oskaru Nedbalovi. Oskar Nedbal, od jehož narození uplynulo v březnu letošního roku sto třicet let, byl skvělý violista, dirigent světové pověsti, zakladatel Českého kvarteta, úspěšný propagátor české hudby v cizině a je dodnes milovaný hudební skladatel. I on patří svým datem narození mezi oslavence Roku české hudby, i když trochu neprávem opomíjeným. Na galakoncertě k jeho poctě, který připravil soubor Městského divadla Brno, zaznějí vedle hitů z Polské krve či Vinobraní také árie a písně méně známé - z operet Donna Gloria, Erivan či Krásná Saskia. Na své si přijdou i milovníci Nedbalovy baletní hudby. Nedbal byl žákem Antonína Dvořáka, spolužákem Josefa Suka, vystudoval pražskou konzervatoř a stal se zakladatelem a vůdčí osobností Českého kvarteta, s nímž absolvoval řadu zájezdů po celém světě. V roce 1902 dosáhl svého prvního skladatelského úspěchu - jeho baletní pantomima Pohádka o Honzovi měla svou premiéru v pražském Národním divadle a o rok později ji uvedl s úspěchem skladatel Gustav Mahler ve vídeňské Dvorní opeře. Právě Vídeň se později stala na dlouho Nedbalovým působištěm, a proto také on sám bývá řazen mezi představitele tzv. stříbrného věku vídeňské operety po bok Franze Lehára nebo Emmericha Kalmána. Z nejznámějších Nedbalových baletů, které se - stejně jako jeho operety - stále vracejí na světová jeviště, je třeba vedle Pohádky o Honzovi připomenout Z pohádky do pohádky, Princeznu Hyacintu nebo Andersena. Jeho Plné znění zpráv


operetní tvorbě pak jednoznačně vládne Polská krev. Její melodie jako "Blondýnky sladké", "Jsem jeden z diplomatů" nebo "Jste kavalír, to vím" se staly doslova hity. Stejně jako Polská krev je známé i Nedbalovo Vinobraní. Málokdo však ví, že jeho vůbec první operetou byla Cudná Barbora, a že se v jeho tvorbě najdou i díla s tituly Krásná Saskia, Erivan či Donna Gloria. Právě tyto známé i neznámé balety a operety chce připomenout koncert Nedbaloviny aneb Pocta Oskaru Nedbalovi, který se pokouší vzdát hold velké osobnosti tohoto geniálního hudebního skladatele, jenž dobrovolně ukončil svůj život na Štědrý den roku 1930 skokem z okna záhřebského divadla. URL| http://www.istrategie.cz/scripts/detail.asp?id=49077

Dirigent Rožděstvěnskij řídil koncert k poctě Václava Smetáčka 14.12.2004

Zpravodajství ČTK str. 0 VEB Divadelní ústav

dce kul

PRAHA 14. prosince (ČTK) - Poctou dirigentu Václavu Smetáčkovi byl dnešní koncert Pražských symfoniků v Obecním domě. Orchestr, slavící v této sezoně sedmdesáté výročí, připomněl umělce, který byl jeho šéfem po tři desetiletí - od 40. do 70. let. Program nastudoval znalec české hudby, ruský dirigent Gennadij Rožděstvěnskij. "Koncert na paměť tohoto velkého českého dirigenta řídím v Praze s velkou radostí," řekl ČTK třiasedmdesátiletý umělec. Zařadil nejen Smetáčkovu oblíbenou skladbu Cyrano de Bergerac od Josefa Bohuslava Foerstera, ale také Smetáčkovu donedávna ztracenou instrumentaci Musorgského klavírních Obrázků z výstavy. "Je to zajímavé, osobité a mistrovské zpracování," prohlásil o dirigentově příspěvku do řady orchestrálních úprav slavného ruského díla. Nejznámější a nejhranější pochází od Maurice Ravela. Ten byl však za druhé světové války v Čechách Němci zakázán, a tak musel Smetáček pro své těleso tehdy pořídit vlastní orchestraci. S velkým ohlasem dnes také v podání violoncellisty Jiřího Bárty zněla hudba Bohuslava Martinů. Rožděstvěnskij studoval v 50. letech krátce v Praze a už tehdy si předsevzal poznat co nejšíře a nejpodrobněji českou hudbu. "Znám z ní myslím dobře Dvořáka, Janáčka, Martinů a Suka. Nedávno jsem například dirigoval v Moskvě Janáčkovu Věc Makropulos. Bylo to první moskevské uvedení této opery," řekl. Nedávno také na Festivalu Bohuslava Martinů v Basileji nastudoval skladatelův balet Škrtič, podle něj teprve druhé provedení na světě. Působení Rožděstvěnského, jednoho ze současných vůdčích interpretů ruské klasiky i evropské hudby 20. století, se významně dotklo Velkého divadla v Moskvě i tamních orchestrů. Byl rovněž několik let šéfdirigentem Stockholmské filharmonie a Vídeňských symfoniků. "Dmitrij Šostakovič a Alfred Schnittke jsou pro mě završením epochy velkých tvůrců. V současné hudbě už nenacházím nic, co by mě opravdu umělecky chytlo za srdce," konstatoval dnes dirigent. Petr Veber zr rot Cas| 21:02

Koncerty Českých snů vidělo 85.000 lidí, organizátoři spokojeni 14.12.2004

Zpravodajství ČTK str. 0 VEB Divadelní ústav

dce kul

PRAHA/RETZ (Rakousko) 14. prosince (ČTK) - Mezinárodní hudební projekt České sny předčil očekávání organizátorů. Celkem 117 zahraničních koncertů mělo 85.000 posluchačů. "Hudba se stala impulzem k tomu, že Plné znění zpráv


se některá zahraniční města a regiony výrazněji zabývaly Českou republikou," řekl dnes ČTK ředitel festivalu David Dittrich před koncertem, který několikaměsíční přehlídku uzavřel v dolnorakouském městě Retzu. V 16 evropských státech, a to záměrně mimo hlavní města, zněl od léta široký výběr hudby vyhýbající se zaběhnutým stereotypům. Poslední koncert byl dnes svěřen Talichovu komornímu orchestru a harfistce Janě Bouškové. Většina měst se k Českým snům podle Dittricha postavila úžasně, takže se projektu dostalo ještě jiného rozměru, než jeho iniciátoři kolem brněnské obecně prospěšné společnosti Mezinárodní centrum slovanské hudby předpokládali. O projektu informovaly stovky regionálních médií, včetně rozhlasů a televizí. "Plánovali jsme původně jednorázovou akci, ale na žádost mnoha zahraničních měst podobný projekt uspořádáme znovu v roce 2007. Chtěli bychom při něm mimo jiné propagovat náš zajímavý systém základních uměleckých škol a iniciovat konkrétní spolupráci českých a zahraničních umělců," uvedl Dittrich. Další ročník tak podle něj ještě prohloubí vazby mezi českými a moravskými městy a jejich zahraničními protějšky. Cílem Českých snů bylo uspořádat v roce významných výročí české hudby a v roce vstupu ČR do EU ucelenou prezentaci české hudby s neotřelou dramaturgií a s celoevropským dosahem, představit Česko jako zemi, jejíž kulturní tradice byla vždy nedílnou součástí evropské kultury, a jako zemi, která tuto tradici dále prohlubuje a rozvíjí na světové úrovni. "Největší podporu jsme měli od Jihomoravského kraje, intenzivně se zapojilo ministerstvo zahraničí, milion korun dalo ministerstvo kultury, velmi nám pomohly letenkami naše aerolinie, do organizace koncertů se velmi účinně zapojily generální a honorární konzuláty v zúčastněných zemích," konstatoval Dittrich. "Pro rok 2007 bude ale potřeba ještě větší podpora českých státních institucí," dodal. Pro účinkující umělce navazují podle něj už další pozvání. Vytvoří se také zřejmě platforma, síť měst, přes kterou by se uskutečňovala i další, ne jen hudební výměna. Dramaturgie Aleše Březiny vycházela ze širšího pojetí než jen z odkazu klasiků české hudby. Projekt seznámil i s díly ležícími dosud v archivech a se soudobou tvorbou. Koncertní nabídka vyšla z programů festivalu 13 měst Concentus Moraviae, jehož devátý ročník byl v červnu tuzemskou částí projektu. Propagační projekt Česká hudba 2004 - nedílná součást evropské kultury, podpořený ze státních peněz mimořádnou částkou 105 milionů korun, zahrnul na 700 akcí. České sny byly v tomto roce největším českým hudebním projektem v zahraničí. Patrony Českých snů byli Magdalena Kožená a někdejší prezident Václav Havel. Petr Veber kar Cas| 17:11

Upozorňujeme odběratele, že z TV Nova monitorujeme zprávu o 14.12.2004

Zpravodajství ČTK str. 0 ROT Divadelní ústav

dpl pla

loupežném přepadení čtrnáctileté dívky v Praze. Budeme informovat o koncertu Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK na paměť dirigenta Václava Smetáčka a o koncertu skupiny Psí vojáci. ČTK Cas| 20:00

České sny skončily 15.12.2004

ČT 1

str. 14 18:00 Jihomoravský večerník Divadelní ústav



Jiří VÁCLAVEK, redaktor -------------------Koncert Talichova komorního orchestru a harfistky Jany Bouškové zakončil projekt České sny. Ten měl ambiciózní cíl představit českou hudbu v menších evropských městech. Pro závěrečný koncert vybrali pořadatelé dolnorakouský Retz, mimo jiné pro jeho úzkou vazbu na jihomoravské Znojmo. České sny ale prošly celkem šestnácti evropskými zeměmi. Sto sedmnáct koncertů navštívilo pětaosmdesát tisíc lidí, na všech místech měla česká hudba a čeští interpreti velký ohlas. návštěvník koncertu v Retzu -------------------Mám rád českou hudbu, třeba Janáčka. návštěvnice koncertu v Retzu -------------------Smetana, Dvořák, to jsou moji nejoblíbenější autoři. Jan TALICH -------------------Když řeknete Kramář, Vaňhal, Krumholz, tak samozřejmě to už lidé neznají a neví, že to je také česká hudba, takže myslím, že z tohoto hlediska je to záslužný projekt. Jiří VÁCLAVEK, redaktor -------------------Byli to právě zahraniční partneři Českých snů, kdo si vyžádal jejich pokračování. David DITTRICH, organizátor projektu -------------------Půjde především o spolupráci mezi našimi umělci a zahraničními, kteří společně nastudují jednu českou skladbu. Jiří VÁCLAVEK, redaktor -------------------To vše ale až v roce 2007.

České sny končí 15.12.2004

ČT 1

str. 2 19:35 Události v kultuře Divadelní ústav

Jiří VÁCLAVEK, redaktor -------------------Koncert Talichova komorního orchestru a harfenistky Jany Bouškové zakončil projekt České sny. Ten měl ambiciózní cíl - představit českou hudbu v menších evropských městech. Pro závěrečný koncert vybrali pořadatelé dolnorakouský Retz, mimo jiné pro jeho úzkou vazbu na jihomoravské Znojmo. České sny ale prošly celkem šestnácti evropskými zeměmi. Sto sedmnáct koncertů navštívilo pětaosmdesát tisíc lidí. Ve všech místech měla česká hudba a čeští interpreti obrovský ohlas. návštěvník koncertu v Retzu -------------------Mám rád českou hudbu, třeba Janáčka. návštěvnice koncertu v Retzu -------------------Smetana, Dvořák, to jsou moji nejoblíbenější autoři. Jan TALICH Plné znění zpráv


-------------------Když řeknete Kramář, Vaňhal, Krumholz, tak samozřejmě to už lidé neznají a neví, že to je také česká hudba, takže myslím, že z tohodle hlediska je to záslužný projekt. Jiří VÁCLAVEK, redaktor -------------------Byli to právě zahraniční partneři Českých snů, kdo si vyžádal jejich pokračování. David DITTRICH, organizátor projektu -------------------Půjde především o spolupráci mezi našimi umělci a zahraničními, kteří společně nastudují jednu českou skladbu. Jiří VÁCLAVEK, redaktor -------------------To vše ale až v roce 2007.

České sny v Rakousku slavily úspěch 15.12.2004 iHNed.cz str. 0 Divadelní ústav Kultura.iHNed.cz 15. 12. 2004 11:58 České sny v Rakousku slavily úspěch Mezinárodní hudební projekt předčil očekávání organizátorů, neboť celkem 117 zahraničních koncertů mělo 85.000 posluchačů. Praha/Retz (Rakousko), 15. prosince (ČTK) - "Hudba se stala impulzem k tomu, že se některá zahraniční města a regiony výrazněji zabývaly Českou republikou," řekl ředitel festivalu David Dittrich před koncertem, který několikaměsíční přehlídku uzavřel v dolnorakouském městě Retzu. V 16 evropských státech, a to záměrně mimo hlavní města, zněl od léta široký výběr hudby vyhýbající se zaběhnutým stereotypům. Poslední koncert byl dnes svěřen Talichovu komornímu orchestru a harfistce Janě Bouškové. Většina měst se k Českým snům podle Dittricha postavila úžasně, takže se projektu dostalo ještě jiného rozměru, než jeho iniciátoři kolem brněnské obecně prospěšné společnosti Mezinárodní centrum slovanské hudby předpokládali. O projektu informovaly stovky regionálních médií, včetně rozhlasů a televizí. "Plánovali jsme původně jednorázovou akci, ale na žádost mnoha zahraničních měst podobný projekt uspořádáme znovu v roce 2007. Chtěli bychom při něm mimo jiné propagovat náš zajímavý systém základních uměleckých škol a iniciovat konkrétní spolupráci českých a zahraničních umělců," uvedl Dittrich. Další ročník tak podle něj ještě prohloubí vazby mezi českými a moravskými městy a jejich zahraničními protějšky. Cílem Českých snů bylo uspořádat v roce významných výročí české hudby a v roce vstupu ČR do EU ucelenou prezentaci české hudby s neotřelou dramaturgií a s celoevropským dosahem, představit Česko jako zemi, jejíž kulturní tradice byla vždy nedílnou součástí evropské kultury, a jako zemi, která tuto tradici dále prohlubuje a rozvíjí na světové úrovni. "Největší podporu jsme měli od Jihomoravského kraje, intenzivně se zapojilo ministerstvo zahraničí, milion korun dalo ministerstvo kultury, velmi nám pomohly letenkami naše aerolinie, do organizace koncertů se velmi účinně zapojily generální a honorární konzuláty v zúčastněných zemích," konstatoval Dittrich. "Pro rok 2007 bude ale potřeba ještě větší podpora českých státních institucí," dodal.



Pro účinkující umělce navazují podle něj už další pozvání. Vytvoří se také zřejmě platforma, síť měst, přes kterou by se uskutečňovala i další, ne jen hudební výměna. Dramaturgie Aleše Březiny vycházela ze širšího pojetí než jen z odkazu klasiků české hudby. Projekt seznámil i s díly ležícími dosud v archivech a se soudobou tvorbou. Koncertní nabídka vyšla z programů festivalu 13 měst Concentus Moraviae, jehož devátý ročník byl v červnu tuzemskou částí projektu. Propagační projekt Česká hudba 2004 - nedílná součást evropské kultury, podpořený ze státních peněz mimořádnou částkou 105 milionů korun, zahrnul na 700 akcí. České sny byly v tomto roce největším českým hudebním projektem v zahraničí. Patrony Českých snů byli Magdalena Kožená a někdejší prezident Václav Havel. -----------------------------------------------Stránky projektu iHNed.cz připravuje Economia OnLine. Copyright © 1996-2004 ECONOMIA a. s. URL| http://ihned.cz//2-15360920-000000_newtondetail-4f

Hugo Boettinger nabízí "Veselé kresby" 16.12.2004 iHNed.cz str. 0 Divadelní ústav Kultura.iHNed.cz 16. 12. 2004 17:24 Hugo Boettinger nabízí "Veselé kresby" Vážně i nevážně, s obdivem i s ostnem karikaturisty zachytil přední české hudební osobnosti z první třetiny 20. století známý výtvarník. Praha, 16.prosince (hal-iHNed,ČTK) - U příležitosti 70. výročí úmrtí autora "veselých kreseb" připravilo svou první výstavu v nově otevřených prostorách České muzeum hudby. Výstava Dobrá pohoda české hudby aneb Dra Desidera vidění a proroctví o hudbě je podle spoluautorky projektu Evy Paulové poctou malíři a kreslíři, který zanechal unikátní obrazový doklad hudebního života své doby. Zastoupeno je na ní zhruba 2000 kreseb a maleb, jež tvoří asi třetinu umělcova díla rozptýleného po různých muzeích, galeriích, kulturních institucích i soukromých sbírkách. Jsou nejen inspirovány hudbou, ale odrážejí také osobní přátelství umělce s Josefem Sukem, Vítězslavem Novákem, Františkem Ondříčkem, Václavem Talichem a dalšími předními umělci. Boettinger (1880-1934), známý pod přezdívkou Dr. Desiderius, byl předním karikaturistou a často publikoval v Lidových novinách a humoristických časopisech. Za prospěšnou pro českou hudbu považoval útočnou karikaturu. Reagoval tak mimo jiné na spory o Smetanu a Dvořáka a na útoky Zdeňka Nejedlého vůči Josefu Sukovi a Českému kvartetu po roce 1918. "Kresby jsou výstižnou ilustrací i osobitou reflexí hudebního a kulturního života první třetiny 20. století. Chtěli jsme představit zejména to, co veřejnost zná z reprodukcí a přiblížit jeho důvěrný vztah k českému hudebnímu životu tohoto období," řekla Paulová. Obrázky, často známé z reprodukcí, nebyly déle než 50 let představeny veřejnosti. Naposledy byly v originále prezentovány na malé výstavě v Divadle hudby. Výstava byla připravena ve spolupráci s Památníkem národního písemnictví a se Západočeskou galérií v Plzni. V prostorách Národního muzea - Českého muzea hudby v Karmelitské ulici je přístupná denně mimo úterý od 10.00 do 18.00 hodin. Potrvá do 30. května příštího roku. -----------------------------------------------Plné znění zpráv


Stránky projektu iHNed.cz připravuje Economia OnLine. Copyright © 1996-2004 ECONOMIA a. s. URL| http://ihned.cz//2-15371280-000000_newtondetail-6f

"Veselé kresby" připomínají v muzeu hudby dílo Hugo Boettingera 16.12.2004

Zpravodajství ČTK str. 0 AC Divadelní ústav

dce kul

PRAHA 16. prosince (ČTK) - Vážně i nevážně, s obdivem i s ostnem karikaturisty zachytil přední české hudební osobnosti z první třetiny 20. století známý výtvarník Hugo Boettinger. U příležitosti 70. výročí úmrtí autora "veselých kreseb" připravilo svou první výstavu v nově otevřených prostorách České muzeum hudby. Výstava Dobrá pohoda české hudby aneb Dra Desidera vidění a proroctví o hudbě je podle spoluautorky projektu Evy Paulové poctou malíři a kreslíři, který zanechal unikátní obrazový doklad hudebního života své doby. Zastoupeno je na ní zhruba 2000 kreseb a maleb, jež tvoří asi třetinu umělcova díla rozptýleného po různých muzeích, galeriích, kulturních institucích i soukromých sbírkách. Jsou nejen inspirovány hudbou, ale odrážejí také osobní přátelství umělce s Josefem Sukem, Vítězslavem Novákem, Františkem Ondříčkem, Václavem Talichem a dalšími předními umělci. Boettinger (1880-1934), známý pod přezdívkou Dr. Desiderius, byl předním karikaturistou a často publikoval v Lidových novinách a humoristických časopisech. Za prospěšnou pro českou hudbu považoval útočnou karikaturu. Reagoval tak mimo jiné na spory o Smetanu a Dvořáka a na útoky Zdeňka Nejedlého vůči Josefu Sukovi a Českému kvartetu po roce 1918. "Kresby jsou výstižnou ilustrací i osobitou reflexí hudebního a kulturního života první třetiny 20. století. Chtěli jsme představit zejména to, co veřejnost zná z reprodukcí a přiblížit jeho důvěrný vztah k českému hudebnímu životu tohoto období," řekla ČTK Paulová. Obrázky, často známé z reprodukcí, nebyly déle než 50 let představeny veřejnosti. Naposledy byly v originále prezentovány na malé výstavě v Divadle hudby. Výstava byla připravena ve spolupráci s Památníkem národního písemnictví a se Západočeskou galérií v Plzni. V prostorách Národního muzea - Českého muzea hudby v Karmelitské ulici je přístupná denně mimo úterý od 10.00 do 18.00 hodin. Potrvá do 30. května příštího roku. Alexandra Malachovská mkv Cas| 16:22



Přehled zpráv

Recommend Documents