Přehled zpráv

Přehled zpráv 23.7.2004 - 29.7.2004 Divadelní ústav TISKOVÁ ZPRÁVA: Poprask.................................................................................................................................4 23.7.2004 ceska-media.cz str. 0 Stalo se Divadelní ústav Tisková zpráva ČT, (lar)

Gott slaví narozeniny v New Yorku......................................................................................................................4 23.7.2004 iDNES.cz str. 0 Lidičky / Revue Divadelní ústav Ivana Bachoríková

Česká filharmonie zahraje v Salcburku, kde bude mít debut Šporcl ...............................................................5 23.7.2004 Zpravodajství ČTK str. 0 dce kul Divadelní ústav VEB

Srpnové díly hudebního magazínu Poprask budou věnovány festivalům ......................................................5 23.7.2004 Zpravodajství ČTK str. 0 dce kul Divadelní ústav JND

Koncert Janáčkova kvarteta na festivalu Janáček a Luhačovice.....................................................................6 23.7.2004 Zpravodajství ČTK str. 0 dzl kul Divadelní ústav MBR

Program festivalu Janáček a Luhačovice ...........................................................................................................6 23.7.2004 Zpravodajství ČTK str. 0 dzl kul Divadelní ústav MBR

Britský tisk chválí pražské filharmoniky a "české" Proms ...............................................................................7 23.7.2004 Zpravodajství ČTK str. 0 mes kul Divadelní ústav JIM

Letošní ročník salcburského festivalu i s českými umělci ...............................................................................7 23.7.2004 Zpravodajství ČTK str. 0 mes kul Divadelní ústav BOA

Kulturní nabídka v metropoli myslí v létě také na Pražany ...............................................................................8 24.7.2004 Zpravodajství ČTK str. 0 dce kul Divadelní ústav VEB

Festival Ameropa je do 8. srpna spojen s kurzy komorní hry ..........................................................................9 25.7.2004 Zpravodajství ČTK str. 0 dce kul Divadelní ústav VEB

Loketskému opernímu létu letos počasí přálo ...................................................................................................9 25.7.2004 Zpravodajství ČTK str. 0 dkv kul Divadelní ústav PNP

Mezinárodní hudební festival Janáček a Luhačovice ......................................................................................10 26.7.2004 ČRo 1 - Radiožurnál str. 14 18:00 Ozvěny dne Divadelní ústav

Koncert klavíristů Renáty a Igora Ardaševových.............................................................................................10

Přehled zpráv

1 © 2004 NEWTON INFORMATION TECHNOLOGY, s.r.o. www.newtonit.cz

26.7.2004

Zpravodajství ČTK str. 0 dzl kul

Divadelní ústav

MBR

Největší moravské lázně ožily festivalem Janáček a Luhačovice ..................................................................10 26.7.2004 Zpravodajství ČTK str. 0 dzl kul Divadelní ústav MBR

Evropské dítě - bezpečné dítě ............................................................................................................................11 27.7.2004 ČRo 1 - Radiožurnál str. 1 18:20 Radiofórum Divadelní ústav

Šporcl rozehřál salcburské publikum................................................................................................................24 27.7.2004 iDNES.cz str. 0 Kultura - Hudba / Zprávy Divadelní ústav Věra Drápelová

Rock, pop a smyčce: když více neznamená lépe .............................................................................................25 27.7.2004 iHNed.cz str. 0 Divadelní ústav

Rock, pop a smyčce: když více neznamená lépe .............................................................................................26 27.7.2004 Studentweb.cz str. 0 Divadelní ústav

Zajímavosti dnešního dne...................................................................................................................................27 27.7.2004 TV Nova str. 1 08:20 Zajímavosti Divadelní ústav

TISKOVÁ ZPRÁVA: Srpnový Poprask o hudebních festivalech.....................................................................29 28.7.2004 ceska-media.cz str. 0 Stalo se Divadelní ústav Tisková zpráva České televize, (lar)

Český pavilon pro Expo bude zřejmě od Hřebejka, Nikla a Barty ..................................................................30 29.7.2004 ceskenoviny.cz str. 0 Styl Divadelní ústav ČTK

Přední čeští umělci obsadí Německo ................................................................................................................30 29.7.2004 iDNES.cz str. 0 Kultura - Hudba / Zprávy Divadelní ústav

Český pavilon pro Expo bude zřejmě od Hřebejka, Nikla a Barty ..................................................................31 29.7.2004 lidovky.cz str. 0 Domácí / Bleskem Divadelní ústav ČTK

Český pavilon pro Expo bude zřejmě od Hřebejka, Nikla a Barty ..................................................................32 29.7.2004 Zpravodajství ČTK str. 0 dce kul Divadelní ústav JD

Český pavilon pro Expo bude zřejmě od Hřebejka, Nikla a Barty ..................................................................33 29.7.2004 Zpravodajství ČTK str. 0 dce kul Divadelní ústav JD

Na festival v Německu směřují čeští hudebníci i Hurvínek .............................................................................34 29.7.2004 Zpravodajství ČTK str. 0 dce kul Divadelní ústav VEB

Přehled zpráv


TK k prezentaci koncertu Klenoty z kroměřížského archivu ..........................................................................35 29.7.2004 Zpravodajství ČTK str. 0 dce kul Divadelní ústav SIH

Přehled zpráv


Divadelní ústav

TISKOVÁ ZPRÁVA: Poprask 23.7.2004

ceska-media.cz str. 0 Stalo se Divadelní ústav

Tisková zpráva ČT, (lar)

Hudební týdeník České televize Poprask, který informuje o nových albech, koncertech nebo hudebních projektech, se v srpnu bude věnovat především probíhajícím hudebním festivalům. První srpnový Poprask nabídne v úterý 3. 8. ve 23.40 na vše o festivalu Colours Of Ostrava: rozhovory s Rachidem Tahou, Natachou Atlas, Bobem Geldofem mj. i na téma Proč je ethno tak populární? Druhý srpnový Poprask se podívá na Benátskou noc na Malou Skálu a hlavně se zaměří na Kollerband, na “omlazení” a “ozvěžovnu” Davida Kollera. Poprask během svých dalších srpnových vydání nabídne podrobnou zprávu o festivalu Creamfields, pohled na hiphopovou scénu a poslední srpnový Poprask se bude točit na festivalu Trutnov Open Air , který je věnován letos Karlu Krylovi. Magazín Poprask se poprvé na druhém kanálu České televize objevil 5. září roku 2003. Idea Poprasku vznikla z přesvědčení, že na televizních kanálech neexistuje nic, co by přinášelo komplexní informace o dění v českém hudebním světě. Od 6. dubna letošního roku zaznamenal Poprask několik změn. Prodloužil se na 30 minut a získal novou grafiku. Premiéra Poprasku se vysílá vždy v úterý na ČT1 po 23:30. Repríza je pak na ČT2 ve středu v 17.40. Pořad připravují Pavel Anděl a Markéta Brchelová-Turková, autorský tým zdařilých Nocí s Andělem. URL| http://www.ceskamedia.cz/news.html?alone=23056

Gott slaví narozeniny v New Yorku 23.7.2004

iDNES.cz

Ivana Bachoríková

str. 0 Lidičky / Revue Divadelní ústav

Zpěvák nechtěl svůj pokročilý věk v Evropě připomínat V kruhu několika přátel a místních fanoušků oslaví v sobotu Karel Gott v New Yorku 65. narozeniny. Celkem by jich do Astorie Hall v Queensu mělo přijít kolem tří set.V ceně vstupenky za sto deset dolarů, které majitel restaurace Jiří Suchánek dal do prodeje, mají návštěvníci zajištěn slavnostní přípitek, kulturní program a slavnostní večeři. “Nic na tom nevyděláme. Budeme rádi, když pokryjeme režijní náklady,” říká majitel. S myšlenkou oslavit narozeniny v New Yorku za ním přišel sám Karel Gott. A vedla ho prý k tomu i trocha ješitnosti. Nechtěl totiž svůj pokročilý věk v Evropě příliš připomínat. Na počátku se zdálo, že půjde o malou soukromou oslavu. “Jenomže to bych nemohl krajanům udělat. Jakmile jsem věděl, že Karel přiletí, musel jsem uspořádat něco většího,” dodává Suchánek. Pořadatelé tedy připravili koncert, během něhož pozvaní imitátoři představí Karla Gotta v jednotlivých dekádách. Od šedesátých let až po současnost. Tu již bude prezentovat Gott sám. “Nechtěli jsme, aby zpíval celý večer, to by z těch oslav nic neměl, tak jsme se dohodli, že zazpívá až na závěr,” prozradil Suchánek. Karel Gott měl v plánu dorazit do New Yorku ve čtvrtek s přítelkyní Ivanou, s níž se právě vrátil z Malty, a dcerou Dominikou, která žije ve Finsku. Suchánek mu zorganizoval slavnostní uvítání. Na poslední chvíli ještě nechal vyrobit uvítací transparenty. “My jsme si tady Karla rozmazlili,” vysvětloval a připomněl, že Gott měl při jednom z minulých pobytů v New Yorku nonstop k dispozici limuzínu. Suchánek se s českým “slavíkem” zná léta, ale spolupracovat s ním začal až před osmi roky, kdy mu uspořádal dva koncerty v Atlantic City. Vyvrcholením jejich spolupráce pak bylo Gottovo vystoupení v Carnegie Hall v roce 2000. Po Antonínu Dvořákovi, který tu hrál coby šéf Newyorské filharmonie, byl Gott prvním Čechem, jenž se tu představil se sólovým projektem. Koncert měl nevídaný úspěch. Sešlo se na něm přes dva tisíce Čechů, Slováků, Poláků Rusů a Němců žijících v USA. V sobotu bude mít Karel Gott obecenstvo méně početné, zato však bude jak interpretem, tak posluchačem. Mimo jiných mu zazpívají i Vladimír Hron, Karel Štědrý, Josef Stagr. Doprovázet je bude Jan Smolík s kapelou a Pavel Větrovec. Ani další překvapení nejsou vyloučena. Na Times Square je ubytována Lucie Bílá, o níž se proslýchá, že by mohla být zlatým hřebem večera.

Plné znění zpráv


URL| http://revue.idnes.cz/lidicky.asp?r=lidicky&c=A040722_175138_lidicky_lf&t=A040722_175138_lidicky_lf&r2=lidic ky

Česká filharmonie zahraje v Salcburku, kde bude mít debut Šporcl 23.7.2004

Zpravodajství ČTK str. 0 VEB Divadelní ústav

dce kul

PRAHA 23. července (ČTK) - Česká filharmonie se chystá letos v létě na tři zahraniční festivaly, které zvýrazňují českou hudbu - do Salcburku, do Šlesvicka-Holštýnska a do Londýna. V Mozartově rakouském rodišti vystoupí orchestr 16. srpna, a to ve Dvořákově Rekviem s Pražským filharmonickým sborem a se svým někdejším německým šéfdirigentem Gerdem Albrechtem. Už v neděli 25. července, tedy hned druhý den prestižní evropské přehlídky s více než osmdesátiletou tradicí, však bude mít v Salcburku sólový festivalový debut houslista Pavel Šporcl. Mladého hráče, známého vystupováním s pirátským šátkem na hlavě, má doprovodit klavírista Petr Jiříkovský. Letošní ročník nabídne do 31. srpna sedm operních inscenací v celkem 40 představeních a čtyřech koncertech, deset vystoupení Vídeňských filharmoniků a dva koncerty Berlínských filharmoniků, osm dalších orchestrů, desítku komorních orchestrů, sedm recitálů, devět písňových programů, řadu nazvanou Salcburský debut, mozartovské programy a mnoho dalších koncertů. V desítce činoherních produkcí v celkovém počtu bezmála padesáti představení má zvláštní postavení Hofmannstahlova hra Jedermann, každoroční položka programu. Dvořákova hudba bude v létě na festivalu v Mozartově rodišti znít také v podání zahraničních hvězd: patří k nim Vídeňští filharmonici a Londýnští symfonikové a dirigenti jejich koncertů Seiji Ozawa, Nikolaus Harnoncourt a Andrew Davis, dále violoncellista Misha Maisky a světoznámí pěvci Thomas Hampson a Barbara Bonney. V komorních programech se české hudbě věnují Trio Wanderer a Ensemble Wien. S šéfdirigentem Zdeňkem Mácalem navštíví Česká filharmonie severoněmecký Šlesvicko-holštýnský hudební festival. Od 23. do 25. srpna zahraje postupně v Lübecku, Kielu a v Hamburku. Jako sólisté se vystřídají tři hvězdy - violoncellista Mischa Maisky, klavírista Gerhard Oppitz a obdobně již známá mladá německá houslistka slovenského původu Julia Fischerová. Filharmonici se objeví také na londýnských promenádních koncertech Proms v britské metropoli - 8. září, v den výročí skladatelova narození, tam zahrají s dirigentem Charlesem Mackerrasem hudbu Antonína Dvořáka. V říjnu pojedou s Johnem Eliotem Gardinerem do Německa. Po dalších evropských vystoupeních je pak čeká v listopadu festival české hudby v Japonsku, kde mají zahrát třináctkrát. V Praze ve 109. sezoně nabídne Česká filharmonie veřejnosti 105 koncertů, z toho čtyřicet vlastních v symfonických abonentních řadách. Ostatní se týkají komorní hudby. Petr Veber kar Cas| 14:25

Srpnové díly hudebního magazínu Poprask budou věnovány festivalům 23.7.2004

Zpravodajství ČTK str. 0 JND Divadelní ústav

dce kul

PRAHA 23. července (ČTK) - Hudební týdeník České televize (ČT) Poprask se v srpnu bude věnovat programu letošních festivalů pod širým nebem. Nejprve nabídne 3. srpna rozhovory s hvězdami přehlídky Colours of Ostrava, sdělila dnes ČTK Veronika Kratochvílová z ČT. Plné znění zpráv


V půlhodinovém pořadu diváci uvidí rozhovory s francouzským hudebníkem alžírského původu Rachidem Tahou, slavným rockerem Bobem Geldofem i zpěvačkou world music a tanečnicí Natachou Atlas. O týden později se diváci Poprasku dozvědí novinky o Davidu Kollerovi a jeho Kollerbandu a uvidí reportáž z festivalu Benátská noc, který se uskuteční na přelomu července a srpna v Malé Skále na Jablonecku. "Poprask během svých dalších srpnových vydáních nabídne podrobnou zprávu o festivalu Creamfields i pohled na hip hopovou scénu," dodala Kratochvílová. Poslední srpnové vydání magazínu se bude natáčet na tradičním Open Air Festivalu Trutnov, který je letos věnován památce Karla Kryla. Magazín Poprask začala veřejnoprávní televize vysílat loni v září; podepsán pod ním je Pavel Anděl s Markétou Brchelovou- Turkovou, tento tandem společně připravuje také sobotní Noc s Andělem. Poprask vysílá program ČT1 v úterý od 23:30 a reprízuje jej ČT2 ve středu v 17:40. jnd mal Cas| 13:50

Koncert Janáčkova kvarteta na festivalu Janáček a Luhačovice 23.7.2004

Zpravodajství ČTK str. 0 MBR Divadelní ústav

dzl kul

LUHAČOVICE (Zlínsko), 28. července 2004 19:30, Luhačovické divadlo, Alej Dr. P. Blaha 289 V rámci programu 13. ročníku festivalu Janáček a Luhačovice se uskuteční koncert Janáčkova kvarteta. Mimo jiné zazní skladby Antonína Dvořáka nebo Leoše Janáčka. Zdroj: kulturní manažerka Hana Vařáková, tel.: 577 682 220, e-mail: [email protected] ČTK Cas| 16:42

Program festivalu Janáček a Luhačovice 23.7.2004


dzl kul

LUHAČOVICE (Zlínsko), 27. července 2004 Program druhého dne festivalu Janáček a Luhačovice: 15:30, farní kostel Svaté Rodiny Koncert Musica sacra - Ave Maria. Vystoupí zpěvačka Zuzana Fišerová a na varhany zahraje Kamila Klugarová. Zazní mimo jiné i skladby Leoše Janáčka, Bohuslava Martinů nebo Jana Šimíčka. 19:30, Lázeňské náměstí Koncert mladých britských muzikantů z hudebního centra v High Wycombe. Devět desítek studentů představí díla současných zahraničních hudebních skladatelů a také díla Bedřicha Smetany nebo Leoše Janáčka. Zdroj: kulturní manažerka Hana Vařáková, tel.: 577 682 220, e-mail: [email protected] Plné znění zpráv


ČTK Cas| 10:50

Britský tisk chválí pražské filharmoniky a "české" Proms 23.7.2004

Zpravodajství ČTK str. 0 JIM Divadelní ústav

mes kul

LONDÝN 23. července (zpravodaj ČTK) - Britský tisk dnes chválí další večer české hudby v rámci festivalu BBC Proms v Royal Albert Hall. Po nedělním koncertním představení Dvořákovy opery Dimitrij rozdávali své umění ve středu Magdalena Kožená a pražští filharmonici pod vedením Jiřího Bělohlávka. Podle The Times hraje mladý orchestr skvěle. Právě Bělohlávek a jeho mladí hráči udělali z večera promyšlený a mocný hudební zážitek. List oceňuje, že nemají jinou agendu než hrát jako inteligentní komorní sólisté, kteří oceňují Bělohlávkův vhled. Za odhalení večera označuje Mozartovu Pražskou symfonii, u níž Bělohlávek zaručil, že každá nota vyprávěla a každý vnitřní hlas promluvil. The Times stejně jako The Daily Telegraph chválí zpěv Magdaleny Kožené. Koncertní árie podle The Times ukázaly její možnosti a schopnosti a její milostné písně Vítězslava Nováka byly podány s nádherou. Podle The Daily Telegraph Kožená ukázala, že její reputace hvězdy na vzestupu je bohatě zasloužená. Více britských listů si v souvislosti s českou pěvkyní všímá jejího milostného života. Na základě prohlášení nejslavnějšího současného britského dirigenta sira Simona Rattla píší, že jak Rattle, tak Kožená opustili své dosavadní manželské partnery a žijí nyní spolu. V recenzích středečního koncertu oceňují britské noviny i dramaturgický výběr. Pražská filharmonie si podle The Daily Telegraphu zaslouží poděkování za to, že přivezla program hudby ze své vlasti a přitom se dokázala vyhnout klišé. List děkuje hudebníkům i za to, že hráli s takovou novostí a elegancí. Jiří Majstr boh mik Cas| 13:29

Letošní ročník salcburského festivalu i s českými umělci 23.7.2004

Zpravodajství ČTK str. 0 BOA Divadelní ústav

mes kul

VÍDEŇ/SALCBURK 23. července (zpravodaj ČTK) - V rakouském Salcburku začal dnes tradiční festival, který patří mezi přední akce svého druhu ve světě. Během následujících pěti týdnů se v Mozartově městě, mimo jiné i za účasti českých umělců, uskuteční 188 koncertů, činoherních a operních představení. Část programu je věnována skladateli Antonínovi Dvořákovi, od jehož úmrtí letos uplynulo sto let. V rámci festivalového debutu se v neděli představí houslista Pavel Šporcl a klavírista Petr Jiříkovský, kteří zahrají mimo jiné skladby Dvořáka, Bedřicha Smetany a Leoše Janáčka. Česká filharmonie s Pražským filharmonickým sborem připravily na polovinu srpna Dvořákovo rekviem. Koncertní část festivalu s více než osmdesátiletou tradicí o víkendu zahájí vystoupení Vídeňských filharmoniků, kteří pod vedením Seijiho Ozawy zahrají rovněž Dvořákovu devátou symfonii "Z nového světa". Tvorbu českého skladatele připomenou i vystoupení dalších umělců, kromě jiného Londýnského symfonického orchestru. Operní sekci programu evropské přehlídky tvoří sedm děl včetně opery Cosi fan tutte od Wolfganga Amadea Mozarta. Navzdory poměrně drahým vstupenkám je již beznadějně vyprodano všech jedenáct představení hry Jedermann od Huga von Hofmannsthala, stejně jako Straussova Růžového kavalíra. Z celkového počtu 217.000 lístků na všechna představení festivalu je v prodeji už jen necelá pětina vstupenek. Plné znění zpráv


Salcburský festival, jenž se poprvé konal v roce 1920, si vedle tisíců návštěvníků nenechávají ujít ani politici. Na zahajovací slavnostní ceremoniál letošního ročníku se ohlásila řada předních politiků z Rakouska i ze zahraničí včetně šéfa českého Senátu Petra Pitharta. boa vk hej Cas| 20:07

Kulturní nabídka v metropoli myslí v létě také na Pražany 24.7.2004


dce kul

PRAHA 24. července (ČTK) - Metropole patří v létě z větší části turistům, ale kulturní nabídka myslí i na Pražany. Například výstava Československé legie v Rusku, instalovaná v Jazzové sekci v areálu Valdštejnského paláce, bude pro dnešek rozšířena o několik set dalších skupinových fotografií. Organizátoři tak chtějí vyhovět návštěvníkům, kteří na vystavených fotografiích nenalezli své předky. V lesoparku Jetelka nad Vysočanským nádražím pokračuje dnes a v neděli "open air" akce Les Mytág s výtvarnými, pohybovými a hudebními kreacemi. Část programu je určena dětem. Společným tématem vystoupení a objektů bude les jako mytické prostředí. Je volně inspirováno knihou Les Mytág od Roberta Holdstocka. Výstava Jídlo Jana a Evy Švankmajerových, dvou předních představitelů surrealistického hnutí druhé poloviny 20. století, která je od počátku června v Jízdárně Pražského hradu, přivítala podle organizátorů již pětitisícího návštěvníka. Galerie Chodovská tvrz ohlásila na dnešek vědeckou rozpravu na téma Výtvarné umění a jeho úloha na kontinentě Evropy. Koná se při příležitosti ukončení výstavy nazvané Společná Evropa, MY - WIR - Welcome Identity Reunited. Nedělní soupisy koncertů obsahují v kostele sv. Šimona a Judy zahajovací večerní program 11. mezinárodního festivalu komorní hudby Ameropa. Letní slavnosti staré hudby pokračují současně programem v kostele sv. Jana Nepomuckého v Kanovnické ulici. Diváci se mohou těšit na barokní slavnost s hudbou a alegorickými výjevy ze hry Fama sancta z roku 1729 ke svatořečení Jana Nepomuckého. Do Růžové čajovny je na neděli přichystána večerní projekce dvou dokumentárních filmů Od Buddhy k dalajlámovi a Velký den zničení démona. Středočeská kulturní nabídka kolem Prahy hovoří pro dnešek například o muzikálovém pásmu o slavných Beatles s názvem Brouci, které se dnes večer odehraje v Lesním divadle v Řevnicích. Své liverpoolské vzory napodobí členové skupiny Brouci. V Hněvousicích na Mladoboleslavsku vystoupí dnes večer v přírodním amfiteátru Vostrov skupina Plastic People of the Universe, Sváťa Karásek, DG 307 a Umělá hmota. V Nosálově na Mělnicku v koncertním cyklu Cajdovo hudební léto vystoupí country kapela KTP z Mladé Boleslavi. Hostem akce má být finalistka soutěže SuperStar Petra Páchová. Hrad Točník na Berounsku pořádá Středověké slavnosti. Součástí programu jsou hraná i loutková divadla, šermířské skupiny, středověká kapela, mistři kati, pohádky a humoresky pro děti i dospělé, jarmark, lukostřelba. Akce pokračuje i v neděli Týnec nad Sázavou bude večer dějištěm divadelního představení Dívčí válka v podání členů Sdružení Blaník z Načeradce. Jde o součást projektu Letní divadelní scéna v Posázaví. veb rot Plné znění zpráv


Cas| 04:20

Festival Ameropa je do 8. srpna spojen s kurzy komorní hry 25.7.2004


dce kul

PRAHA 25. července (ČTK) - Pod názvem Svět české hudby začal dnes v Praze další ročník festivalu Ameropa spojeného do 8. srpna s interpretačními kurzy komorní hry. Je zařazen mezi akce zaštítěné státním projektem Česká hudba 2004 - nedílná součást evropské kultury. První večer patřil slavnostnímu koncertu v kostele sv. Šimona a Judy, závěrečný se podle pořadatelů odehraje 7. srpna v Sále Martinů na Malostranském náměstí. Dva týdny intenzivních lekcí komorní hry jsou doplněny sólovými lekcemi. Účastníci soukromě organizovaných kurzů mohou vystoupit na některém ze studentských nebo festivalových koncertů, které Ameropa v průběhu kurzů pořádá. Hraje se v souborech klasických sestav, jako je smyčcové kvarteto, klavírní trio, dechové kvinteto, i různých sestav pro klavír, smyčcové a dřevěné dechové nástroje, lesní roh a marimbu. Další koncerty se uskuteční v kostele sv. Šimona a Judy, v Klementinu, Rudolfinu a ve Smetanově muzeu. veb rot Cas| 20:19

Loketskému opernímu létu letos počasí přálo 25.7.2004

Zpravodajství ČTK str. 0 PNP Divadelní ústav

dkv kul

LOKET (Sokolovsko) 25. července (ČTK) - Sobotním představením Rusalky Antonína Dvořáka skončilo letošní loketské operní léto. Pravidelnému cyklu letos přálo počasí, a tak se žádné z šesti představení nemuselo kvůli dešti zrušit. ČTK to dnes řekl Jan Ježek, který operní představení v Lokti každoročně organizuje. Loketské operní léto si udržuje stále vysokou kvalitu. Do amfiteátru pod skalním masivem, na kterém stojí hrad Loket, přijíždejí hudebníci a pěvci ze Státní opery Praha a Národního divadla. Doplňují je i zahraniční hosté. "Asi hlavní hvězdou byla i letos Mzia Nioradzeová. Gruzínská pěvkyně tu byla také loni a zalíbilo se jí u nás," řekl Ježek. V přírodních kulisách loketského amfiteátru letos vystoupili operní umělci s Verdiho Rigolettem, Bizetovou Carmen a Rusalkou Antonína Dvořáka. Každá opera se přitom hrála dvakrát. "Na každou z nich zkoušíme zhruba dva dny. Interpreti mají opery většinou ve svém repertoáru," uvedl Ježek. S většinou pěvců, kteří v Lokti vystupují, se sám potkává na operních pódiích. Počasí bylo letos k opeře shovívavé. "Jednu generálku jsme sice prožili za deště a jednou začalo pršet ve druhém dějství. Operu jsme ale dohráli. Za to patří dík nejen muzikantům a zpěvákům, ale i divákům, kteří i tuto nepříjemnost vydrželi," řekl Ježek. Novinkou v loketském amfiteátru bylo letos číslování sedadel. To sice mírně snížilo maximální možný počet diváků, ale pozitivně se odrazilo na organizaci koncertů. Zájem diváků byl přitom stejně vysoký jako v minulých letech a některá představení byla zcela vyprodána. Kapacita amfiteátru je přitom přes 1500 míst. S čím přijdou organizátoři příští rok, zatím ještě rozhodnuto není. "Sejdeme se příští týden. Nějaké nápady máme, ale zatím bych nechtěl ani naznačovat. Uvidíme," dodal Ježek. Plné znění zpráv


Pavel Peňás rot Cas| 12:06

Mezinárodní hudební festival Janáček a Luhačovice 26.7.2004

ČRo 1 - Radiožurnál str. 14 Divadelní ústav

18:00 Ozvěny dne

Martin DRTINA, moderátor -------------------Setkáním před bustou Leoše Janáčka začal dnes třináctý ročník mezinárodního hudebního festivalu Janáček a Luhačovice. Letošní pokračování přehlídky je věnováno sto padesátému výročí narození slavného skladatele, kterého s lázeňským městem spojovaly nejen časté pobyty, ale také setkání s pozdní láskou paní Kamilou. Podle generálního intendanta festivalu Jaromíra Dlouhého pamatuje přehlídka i na další významná výročí roku 2004. Jaromír DLOUHÝ, generální intendant festivalu -------------------My se tím Janáčkovým jménem tady jenom tak neozdobujeme, ale na našem festivalu je povinností každého umělce uvést na svém vystoupení alespoň jedno Janáčkovo dílo, čili tak je tomu i letos. Samozřejmě teda letos ale je to spojeno taky samozřejmě s výročím narození a úmrtí Bedřicha Smetany, s výročím úmrtí Antonína Dvořáka, vztahuje se to i na Bohuslava Martinů a tak dál, a tak dál. Martin DRTINA, moderátor -------------------Ozvěny dne se blíží k závěru, zbývá přehled zpráv.

Koncert klavíristů Renáty a Igora Ardaševových 26.7.2004


dzl kul

LUHAČOVICE (Zlínsko), 29. července 2004 19:30, Luhačovické divadlo, Alej Dr. P. Blaha 289 V rámci programu 13. ročníku festivalu Janáček a Luhačovice se uskuteční klavírní koncert Renáty a Igora Ardaševových. Mimo jiné zazní skladby Bohuslava Martinů, Bedřicha Smetany a Leoše Janáčka. Zdroj: kulturní manažerka Hana Vařáková, tel.: 577 682 220, e-mail: [email protected] ČTK Cas| 14:11

Největší moravské lázně ožily festivalem Janáček a Luhačovice 26.7.2004


dzl kul

LUHAČOVICE (Zlínsko) 26. července (ČTK) - Největší moravské lázně ožily dnes 13. ročníkem festivalu Janáček a Luhačovice. U busty Leoše Janáčka zazněly za účasti manželky prezidenta Livie Klausové fanfáry Plné znění zpráv


ze skladatelovy Sinfonietty. Přehlídka nabídne příznivcům vážné hudby sedm koncertů, v nichž se představí řada českých i zahraničních umělců. Letošní ročník se koná v roce, který je nazýván Rokem české hudby. Lidé si tak připomínají například 150 let od Janáčkova narození nebo sto let od úmrtí Bohuslava Martinů. Na koncertech zazní nejen jejich skladby, ale také díla slavných světových skladatelů jako je například George Gerschwin, Frederik Chopin nebo Wolfgang Amadeus Mozart. "Vztah k vážné hudbě má člověk stále vřelejší. Člověk nemusí jenom hrát na nějaký hudební nástroj. Hudba je tak nádherná, že já ji moc ráda poslouchám, když hrají jiní," řekla dnes po zahájení Livia Klausová s tím, že ona sama na žádný hudební nástroj nehraje. Většina koncertů se uskuteční v Lázeňském divadle. Úterní koncert sakrální hudby si návštěvníci vyslechnou v kostele Svaté Rodiny v centru lázní. Jeden z koncertů se uskuteční také pod širým nebem. Na náměstí v těsné blízkosti kolonády se představí mladí muzikanti z Velké Británie, kteří tvoří až devadesátičlenné hudební těleso. První festivalový koncert bude patřit populárnímu houslovému virtuosovi Pavlu Šporclovi, kterého na klavír doprovodil Petr Jiříkovský. Publikum se však může těšit také na zpěvačku Zuzanu Fišerovou, klavíristy Renátu a Igora Ardaševovi nebo Janáčkovo kvarteto. Festival Janáček a Luhačovice vyvrcholí v sobotu koncertem Brněnských komorních sólistů. Spolu s nimi na klavír zahraje japonský umělec Michiko Otaki a violoncellista Jan Škrdlík. Leoš Janáček přijížděl pravidelně do moravských lázní v létě. Jeho pobyt je v Luhačovicích spjatý nejen s tvorbou, ale také láskami a setkáváním se s příslušníky české, moravské i slovenské inteligence. Michaela Bradová snm Cas| 17:46

Evropské dítě - bezpečné dítě 27.7.2004

ČRo 1 - Radiožurnál str. 1 Divadelní ústav

18:20 Radiofórum

Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka -------------------Dobrý večer. Při poslechu úterního Radiofóra vás vítá Pavlína Wolfová. Z dětských hřišť mizí v minulosti populární trubkové zeměkoule, přinejmenším jen ty. Některá dětská hřiště mizí úplně, hračky se odnášejí a čeká se na nové. Normované podle standardů Evropské unie, které jsme převzali. Vzdálenost stupínků na schůdcích klouzaček, hloubka dopadiště pod houpačkou či velikost oka řetízků u kolotoče jsou dány přísnými bezpečnostními pravidly. Bude tady řeč o normách ČSN EN 1176 a ČSN EN 1177, jinými slovy, evropské dítě bezpečné dítě. Takové je téma dnešního Radiofóra, zda definitivně odzvonilo vydlabaným kládám, trubkovým konstrukcím na hraní a proč může stát normovaná klouzačka i tři sta tisíc korun, o tom tu budou mluvit zakládající členka Svazu odborných technických kontrolorů, výrobců a opravářů dětských hřišť, tělocvičen, sportovišť a posiloven Zdeňka Houžvičková. Dobrý odpoledne. Zdeňka HOUŽVIČKOVÁ, členka Svazu odborných technických kontrolorů, výrobců a opravářů dětských hřišť, tělocvičen, sportovišť a posiloven -------------------Dobrý večer. Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka -------------------Matka z Poděbrad Lucie Slauková. Dobrý večer. Lucie SLAUKOVÁ, matka z Poděbrad -------------------Plné znění zpráv


Dobrý večer. Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka -------------------A výtvarný umělec Lukáš Gavlovský. Vítám vás. Lukáš GAVLOVSKÝ, výtvarný umělec -------------------Dobrý večer. Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka -------------------Začnu vámi, Lucie, trojnásobná matka, vy jste v Poděbradech vysbírali peníze a nevyhovující neevropské hřiště, dětské hřiště jste přeměnili na evropské normované. Co to prakticky znamená? Lucie SLAUKOVÁ, matka z Poděbrad -------------------Já vás trochu opravím, my jsme vlastně začaly stavět na zelené louce, takže tam nebylo vůbec nic původně. A my jsme byly vlastně čtyři matky, které nebyly spokojené se stavem těch současných hřišť, což jste právě popsala, byly to přesně ty zeměkoule, ty klouzačky bez skluzavek. A my jsme prostě nechtěly čekat na to, až se rozhodne na radnici, že se někde to hřiště postaví, protože by nám mezitím ty děti odrostly. Takže jsme nejdříve ty stávající hřiště vyfotily, donesly jsme ty fotografie na radnici, ukázaly jsme, kde si ty děti mají hrát a jak to vypadá a potom jsme postupně tu radnici přiměly k tomu, aby začali s námi spolupracovat, aby uvolnili část finančních prostředků a zbytek finančních prostředků jsme se rozhodly shánět samy. Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka -------------------Kolik vás to hřiště nakonec stálo finančně? Lucie SLAUKOVÁ, matka z Poděbrad -------------------Asi sedm set tisíc. Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka -------------------Sedm set tisíc, je to veliké hřiště, malé hřiště, odpovídá normám, či neodpovídá evropským normám? Lucie SLAUKOVÁ, matka z Poděbrad -------------------Já si myslím, že to je středně velké hřiště pro všechny věkové kategorie, nebo tedy pro ty hlavní věkové kategorie, pro malé děti a pro děti od deseti do patnácti let. A je normované, protože ho vyráběla firma, která má ty certifikáty. Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka -------------------Co pro vás znamenal střet s těmi normami, ke kterým jsme se připojili, pro vás jako pro matku, která se z entusiasmu rozhodla, že svým dětem se pokusí vybudovat hřiště? Lucie SLAUKOVÁ, matka z Poděbrad -------------------Tak já jsem se na jednu stranu i trochu bála, protože mi připadalo, že nám to vlastně trochu svazuje ruce, ale na druhou stranu my jsme to hřiště dělali celé podle návrhu veřejnosti, že jsme prostě sezvali lidi z Poděbrad, které to zajímalo. A oni si sami vymýšleli, jaké by to hřiště chtěli mít a samozřejmě do toho jsme zapojili i děti. A podle těch návrhů veřejnosti zpracovala architektka návrh a podle toho jejího návrhu firma vyrobila hřiště. Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka -------------------A to hřiště se certifikovalo, získal ten certifikát potom, nebo ta firma byla držitelem toho certifikátu, protože o tom tady bude teď řeč? Plné znění zpráv


Lucie SLAUKOVÁ, matka z Poděbrad -------------------Ta firma je držitelem certifikátu. Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka -------------------Zdeňka Houžvičková, ta z nás úplně nejlíp rozumí všem těm normám a potřebám, které přišly z Evropy k nám, co se týkají dětských hřišť, čeho všeho se ty normy dotýkají? Zdeňka HOUŽVIČKOVÁ, členka Svazu odborných technických kontrolorů, výrobců a opravářů dětských hřišť, tělocvičen, sportovišť a posiloven -------------------No, dá se říct, že už vlastně od toho roku 1990 ta legislativa tý Český republiky se postupně měnila a přicházely ty normy postupně, není to otázka současného roku 2004, ani 2003, ale vstupovaly v platnost vlastně už od roku 1998, kdy vznikla první norma, která byla přeložená 1117, byla to norma pro dopadové plochy, byla vlastně platná, stoupla v platnost v České republice od roku 1999. V tom roce 2000 vstupovaly postupně v platnost další části tý normy 1176, je to sedm částí, z nichž ta první je obecná, kde jsou obecné požadavky na jednotlivé typy zařízení a ty další se věnují už samostatně těm jednotlivým herním prvkům, jako jsou houpačky, skluzavky, lanové dráhy, houpadla a tak dále. Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka -------------------Když to zjednoduším, ty normy jsou jak bezpečnostní, tak hygienické? Zdeňka HOUŽVIČKOVÁ, členka Svazu odborných technických kontrolorů, výrobců a opravářů dětských hřišť, tělocvičen, sportovišť a posiloven -------------------Normy jsou bezpečnostní. Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka -------------------A co se týče pískovišť, to je ještě zase jiná norma? Zdeňka HOUŽVIČKOVÁ, členka Svazu odborných technických kontrolorů, výrobců a opravářů dětských hřišť, tělocvičen, sportovišť a posiloven -------------------Co se týče, samozřejmě k těm herním prvkům se nevztahují jenom normy tyto, ale vztahuje se tam daleko rozsáhlá legislativa, i tedy normy hygienické, vyhláška 135 z roku 2004, tedy současná nejnovější vyhláška, kdy očekáváme během tohoto měsíce, pravděpodobně z ministerstva zdravotnictví metodický pokyn, která bude doplňovat tuto vyhlášku. Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka -------------------Je tady s námi Lukáš Gavlovský, výtvarný umělec, vy sám jste zrealizoval několik hřišť, jak vám zní slovo norma v tomto případě? Lukáš GAVLOVSKÝ, výtvarný umělec -------------------Nahání mi každopádně strach, trošku přeháním. Já jsem hřiště poprvé dělal v době, před pár lety jsem měl teda několik možností udělat hřiště, kdy jsem možná ještě takovým způsobem nemluvilo o normách, o atestech a tak dále, já jsem se samozřejmě zajímal o to, jak vlastně tu bezpečnost těch realizací zajistit a splnit. Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka -------------------Prošla by ta vaše hřiště dneska, která nejsou tedy, předpokládám, velmi stará, říkal jste pár let? Lukáš GAVLOVSKÝ, výtvarný umělec -------------------No, šalamounská otázka, každopádně já předpokládám, že, aby ty hřiště prošly, nicméně je třeba problém, že jsem dělal hřiště, které nebyly takzvaně mobiliářové, že jsem měl třeba hřiště, kde jsou vlastně jenom takový Plné znění zpráv


hmoty, dá se říct, spíš jako sochařské pojetí toho místa, kde jsou samozřejmě nějaké pískové povrchy, a je tam, jsou tam prostě objekty, který, nejsou to žádné houpačky, kolotoče a tak dále. Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka -------------------Mluvila jsem tady na začátku, tak jsem nadhodila ceny herních prvků, já jsem se někde dočetla, že existují klouzačky, pravda, s nástupem a s jakousi věží, které dosahují ceny až tří set tisíc korun, kolotoč za sto dvacet tisíc korun se dá obstarat. Jsou ty ceny těch hraček, těch záležitostí adekvátní podle vás, paní Houžvičková? Zdeňka HOUŽVIČKOVÁ, členka Svazu odborných technických kontrolorů, výrobců a opravářů dětských hřišť, tělocvičen, sportovišť a posiloven -------------------Dobře, já bych k tomu řekla, určitě je to individuální, určitě záleží na firmě, která ty výrobky dává do provozu. Pravda je, že když je to víceúčelová sestava, tak jak jste zmínila kolem těch tři sta tisíc, tedy ano, ale není tam jenom skluzavka, je tam, dejme tomu, šplhací stěna, dejme tomu, požárnická tyč, dejme tomu, rampička, je to prostě sestava několika herních prvků, pak ta cena se pohybuje kolem těch tři sta tisíc, samozřejmě samostatná skluzavka s nástupní, jenom s nástupním žebříčkem se dá pořídit cirka do dvaceti tisíc nerezová. Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka -------------------Lucie, i vám se zdají ty ceny, tak jak je dneska už znáte, jako člověk, který to hřiště realizoval, adekvátní? Lucie SLAUKOVÁ, matka z Poděbrad -------------------Mě ty ceny zprvu šokovaly, ale protože už se té problematice věnuju minimálně čtyři roky a vlastně jsem se podílela na třech hřištích, tak už prostě vím, co ta kvalita stojí a prostě vím, že ten materiál, když je to dřevo, nebo když je to jakýkoliv jiný materiál, tak musí tam být určitá povrchová úprava, která samozřejmě něco stojí, a když je tlaková impregnace, nebo jiná technická úprava, tak už není třeba nutný to hřiště natírat. A já znám firmy, který opravdu, kde ty hřiště prostě stojí deset let a vypadají pořád stejně. Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka -------------------Chce k tomu něco říct umělec? Lukáš GAVLOVSKÝ, výtvarný umělec -------------------Já myslím, že ty nejdokonalejší, tak nejvíce trvalé hřiště, ty jsou samozřejmě z kovů, ale nechme taky trošku mluvit tu přírodu, a to dřevo samo o sobě třeba se taky dá využít i vlastně v tom přirozeném stavu, tam pochopitelně, už třeba zabíhám do realizací, které jsou někde /nesrozumitelné/ a tak dále, že už se, předpokládám, nehodí, nějaké věci jsou ... Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka -------------------Ale i tam platí normy, předpokládám, i tam platí normy. Jak si mám ty herní prvky, když použiju správného termínu, líbí, zase se zeptám nejdřív vás, Lucie, líbí se vám ty hračky, protože mně se dostaly do rukou katalogy zahraničních firem, tuším, švédské a norské firmy, a od těchto firem právě, když už se ty místní úřady rozhodují, tak právě od nich většinou ty herní prvky berou, protože je to takzvaně tutovka, protože ta firma to dělá šedesát let, odpovídá to normám, je to spolehlivé, ten servis funguje, to znamená, líbí se vám to? Lucie SLAUKOVÁ, matka z Poděbrad -------------------Mně se líbí právě ty prvky té dánské firmy, která opravdu se tomu věnuje víc jak šedesát let a je tam spousta, je tam strašný pokrok a prostě ti designéři pořád pracují na nových a nových prvcích, ale samozřejmě znám i ty hřiště, který dělal Lukáš, a přijde mi, že tam je veliká dávka fantazie, a to samozřejmě ty děti potřebujou taky. Takže mně se líbí oba případy, i ty takzvaně, já říkám trochu kosmický hřiště, kde opravdu to vypadá jako nějaká návštěva z Marsu, ale zároveň i ty dřevěný, kde je ta fantazie hodně vidět. Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka -------------------Plné znění zpráv


Lukáši, řekněte mi, vám se ty hračky líbí, vy jste teď byl na školení o klouzačkách, houpačkách, jak mají vypadat podle těch norem, líbí se vám to, co se jaksi nabízí, a to, co zřejmě, pokud na to budou peníze, zaplaví spoustu míst v této zemi? Lukáš GAVLOVSKÝ, výtvarný umělec -------------------Já nejsem jednoznačný odpůrce těch takzvaných montovaných hřišť. A je pravda, že máte třeba sídliště, kde je potřeba zrekonstruovat postupně sto hřišť. A každopádně všecko se nedá dělat tím úplně atypickým způsobem. A myslím si, že je strašně důležitý, aby se zachovala taková ta rozdílnost, aby byly věci, i třeba ty úplně atypický, autorsky řešený, a i třeba ty technický pro ty děti mají, si myslím, právo volby. A každopádně záleží taky trošku na té lokalitě, když máte někde u Karlova mostu hřiště, který je vlastně úplně stejný, jako někde, já nevím, v Krčským lese, tak mně to taky přijde trošku divný. Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka -------------------Ale bylo by to pro ten místní úřad, když teoretizujeme jednoznačně jednodušší, kdyby si objednal tyhle vyzkoušené hračky, je to tak? Zdeňka HOUŽVIČKOVÁ, členka Svazu odborných technických kontrolorů, výrobců a opravářů dětských hřišť, tělocvičen, sportovišť a posiloven -------------------Bývá to tak, ale i jsou dneska firmy, který dokážou v podstatě, ne ty autorsky řešené hřiště, ale v přírodních materiálech tyto prvky dodat. Nemusí být vždycky hřiště kovový a barevný. Lukáš GAVLOVSKÝ, výtvarný umělec -------------------Pro většinu je pochopitelně snadná ta cesta vybrat si věc, která už je hotová už v nějakým katalogu. A mně se třeba často stává, že mi prostě volá nějaký úřad támhle z Plzně, nebo nějaká mateřská školka a říkají: "My chceme takový hřiště, který bude z nějakých klád," a tak dále, ne to, co vlastně vidíme v těch katalozích. Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka -------------------A jak vám to zní jako člověku, který, mimo jiné, že jste na to odbornice, tak máte firmu, která chodí a ta hřiště kontroluje a dává jim razítko na to, že jsou nezávadová? Zdeňka HOUŽVIČKOVÁ, členka Svazu odborných technických kontrolorů, výrobců a opravářů dětských hřišť, tělocvičen, sportovišť a posiloven -------------------Ano, určitě jsem se setkala s řadou typů těch hřišť, protože máme pražskou firmu Sportservice, a desítky, ba stovky těch hřišť jsme prošli, nemám vůbec nic proti těm autorským hřištím, ale na druhou stranu musím říct, že jsou tam některý závady, který, bych řekla, striktně by měly odpovídat. Tam, kde by mohlo dojít k úrazu ve velkých výškách, kde to dítě to nebezpečí nepředpokládá ... Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka -------------------Prakticky, kdyby jste pro imaginaci posluchače ... Zdeňka HOUŽVIČKOVÁ, členka Svazu odborných technických kontrolorů, výrobců a opravářů dětských hřišť, tělocvičen, sportovišť a posiloven -------------------V podstatě, setkala jsem se s hezkým hřištěm pod Petřínem, pod pražskou lanovkou, kde tedy byly vyřezávaný ovoce, včely, nebo vosy, velmi hezky to bylo udělaný, ale byly tam tedy do formy takovýho plástu, čili do šestihranu situovaný houpačky. A bylo to řešený v podstatě v podobě toho, aby to vlastně jako bylo stmelený s těma včelama ... Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka -------------------Což umělci pochopitelně ... Lukáš GAVLOVSKÝ, výtvarný umělec Plné znění zpráv


-------------------Já znám i autora osobně ... Zdeňka HOUŽVIČKOVÁ, členka Svazu odborných technických kontrolorů, výrobců a opravářů dětských hřišť, tělocvičen, sportovišť a posiloven -------------------Já taky, ano, takže, pak ale došlo k tomu, že když teda ty děti se rozhoupaly na těch houpačkách, byť i tedy jenom dvou, tak proti sobě, tedy do sebe narážely. Tam prostě u těch houpaček, nejenom, že ty dráhy se nesmí protínat, protože to dítě může spadnout do určitý vzdálenosti, ale nemůžou do sebe narážet. Lukáš GAVLOVSKÝ, výtvarný umělec -------------------Tady je ta zásadní otázka, děti mají rády, když pochopitelně do sebe při houpání naráží. Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka -------------------K tomu se můžeme propracovat, já se teď zeptám matky, tady přesně je ten daný střed, řekněme tomu střed, dramaticky to tak nazvěme, kdy na jedné straně je ta norma, kdy ta houpačka se musí houpat tam, kde se nikdo jiný nehoupá a nesmí se nikomu nic stát. A na druhé straně je, řekněme, umělecké dílo, zároveň, které vyhovuje trošičku té dobrodružné povaze většiny našich dětí, co vy na to? Lucie SLAUKOVÁ, matka z Poděbrad -------------------Tak já si myslím, že vždycky ta odpovědnost je na rodičích, že prostě, když na to hřiště s dítětem přijde, tak ... Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka -------------------To byste se mohla teda jako matka úplně ... Lucie SLAUKOVÁ, matka z Poděbrad -------------------Zbláznit. Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka -------------------Ne, mohla byste ignorovat ty normy a netoužit po tom, dělat to hřiště podle norem? Lucie SLAUKOVÁ, matka z Poděbrad -------------------Ne, já ty normy samozřejmě asi prefereju, ale jako dokážu si představit, že ty děti do sebe můžou narazit, ale když bude ta vzdálenost třeba dva metry, těch dvou houpaček od sebe, tak asi těžko do sebe narazí, že jo, já nevím, jak je přesně daná ta ... Zdeňka HOUŽVIČKOVÁ, členka Svazu odborných technických kontrolorů, výrobců a opravářů dětských hřišť, tělocvičen, sportovišť a posiloven -------------------No, to právě nebyly dva metry od sebe, ty houpačky vlastně byly v šestihranu, nebo v šestiúhelníku, takže vlastně ty děti, když bych teda vzala, že všech šest se jich rozhoupe, a tedy řeknou si raz, dva, tři ..., i když to si samozřejmě neřeknou, ale určitě se jich střetne víc než dvě, ty děti. Lukáš GAVLOVSKÝ, výtvarný umělec -------------------Já nejsem žádnej /nesrozumitelné/ anarchista, tak si právě uvědomuju, že ty normy nepotřebujou ani ty děti, ty normy nepotřebujou ani matky. A koneckonců často je nepotřebuje ani ten. Kdo je potřebuje ty normy? Potřebuje je pochopitelně někdo, kdo je zodpovědný a někdo, komu se říká úředník. Já to zcela chápu, že jsou normy na hygienu v potravinářství a ve všem možným, takže na ty hřiště určitě nějaký jsou. A já sám říkám, když jsem se s nima seznamoval, tak jsem pochopil, že tam je spousta logických věcí, ale někdy jsou to v podstatě i paradoxy. Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka Plné znění zpráv


-------------------Paní Houžvičková, chcete reagovat? Zdeňka HOUŽVIČKOVÁ, členka Svazu odborných technických kontrolorů, výrobců a opravářů dětských hřišť, tělocvičen, sportovišť a posiloven -------------------Já si myslím, že jdou tyhle ty autorský hřiště, jdou nějakým způsobem tak uzpůsobit, protože zapomínáme na jedno, i když tady, dejme tomu, by nedošlo vyloženě k vážným úrazům, kde se dítě, já nevím, zachytí hlavou ve dvou metrech a visí, došlo by jenom teda k srážce k těm dětem, tak zapomínáme na náhradu škod. To, bohužel, tedy nad námi visí ve vzduchu, a to tak, že skutečně máme ty, máme prostě informace, že skupina mladých právníků dneska už se formuje a ty náhrady škod tady můžou potom ty rodiče vymáhat a nejsou všechny na ... Lucie SLAUKOVÁ, matka z Poděbrad -------------------Na kom je potřeba říct ... Zdeňka HOUŽVIČKOVÁ, členka Svazu odborných technických kontrolorů, výrobců a opravářů dětských hřišť, tělocvičen, sportovišť a posiloven -------------------Samozřejmě, že provozovatel, ano, samozřejmě provozovatel. Takže potom se nedivme, že ti provozovatelé tímto se tedy zaštitují. Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka -------------------Četla jsem, paní Houžvičková, váš článek, který analyzuje ty normy a jejich aplikaci v České republice stávající, tam se mimo jiné narazila na takový, zase pro mě paradox, že existují takzvané národní odchylky v těch normách a pátrala jsem po tom dál. Takže v Německu například může být mělčí dopadiště pod klouzačkou, než v České republice, znamená to, že německé děti víc vydrží, nebo ... Zdeňka HOUŽVIČKOVÁ, členka Svazu odborných technických kontrolorů, výrobců a opravářů dětských hřišť, tělocvičen, sportovišť a posiloven -------------------Nevím, co to znamená a proč tedy Německo si žádalo o národní odchylku, ale v podstatě evropský normalizační ústav, který sídlí v Bruselu, má zkratku C a tato komise tedy přijímá takzvané, v podstatě sdružuje devatenáct států, z nichž tedy Česká republika je jednou z nich. A tyto technické odchylky, tedy odchylku A, co má Německo, tak ten národní normalizační ústav, to znamená, kdyby u nás tvrdě tedy někdo byl pro to, aby se snížila dopadová plocha, která je dneska třicet plus dvacet centimetrů, čili padesát centimetrů, a dal tedy podnět tvrdě k normalizačnímu, tedy technickýmu tomu výboru, tak ten by zažádal technický výbor cen a ten by zvážil, jestli ta odchylka je možná. Čili, toto je věc interního národního Německa, že tuto odchylku tedy oni mají dvacet plus dvacet centimetrů, to znamená čtyřicet centimetrů dopadový plochy. A ostatní evropské děti mají tedy padesát. Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka -------------------Mám my, mimochodem, mně to připadá absurdní, ale máme my nějakou takovouhle zvláštnost, co se těch norem týče, nebo my jsme se připojili bezvýhradně? Zdeňka HOUŽVIČKOVÁ, členka Svazu odborných technických kontrolorů, výrobců a opravářů dětských hřišť, tělocvičen, sportovišť a posiloven -------------------Zatím ne, samozřejmě je to otázka, je to otázka takových jednání, který probíhají, probíhají mezi třema autorizovanýma osobama, to jsou zkušebny, které od Českého normalizačního ústavu tedy dostaly povolení k certifikaci, k autorizaci těch výrobků, je to, teď už tedy /nesrozumitelné/ pobočka Brno, pak je to zkušebna lehkého průmyslu, tuším, že České Budějovice, a pobočka Jablonec nad Nisou, já jsem to tady přesně, ano, Jablonec nad Nisou, strojírenský zkušební ústav. Takže tyto tři, samozřejmě o takových se dá podnět, diskutuje se o tom a určitě bude probíhat nějaký takový připomínkový řízení, může k tomu dojít, ale zatím jsme převzali tak, jak mají ostatní státy, tedy cen. Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka -------------------Plné znění zpráv


Viděla jste to vy, která jste se vnořila jako matka do těch norem, protože jste chtěla budovat hřiště, že německé děti, jim stačí mělčí dopadiště? Lucie SLAUKOVÁ, matka z Poděbrad -------------------Ne, to jsem vůbec netušila. A mě tady, bohužel, překvapilo, že ty normy nejsou veřejně dostupné na Internetu a že se vlastně za ně platí, takže to mi přijde trošku, třeba jako pro mě, pro rodiče, který si prostě nechce za pět tisíc kupovat normu, trošku zvláštní. Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka -------------------Milí posluchači, chcete-li se připojit k naší debatě o dětských hřištích a jejich poevropštění, pak jsou vám k dispozici telefony do studia Radiofóra, 221552255 a 221552155, šest z vás dostane slovo. Ve studiu Radiofóra je matka z Poděbrad Lucie Slauková, Zdeňka Houžvičková, odbornice na dětská hřiště i normy kolem nich, a výtvarný umělec Lukáš Gavlovský. A teď máte navíc slovo vy, posluchači Radiofóra. První z vás promluví, dobrý večer. posluchačka -------------------Dobrý večer. Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka -------------------Máte slovo. posluchačka -------------------Děkuji. Jana Horáková. Já tímto zdravím všechny účastníky diskuse, zvláště paní Slaukovou, kterou shodou okolností znám a děkuji za její aktivity v tomhle tom směru dětských hřišť a vůbec aktivit pro děti a matky s dětmi. Nicméně musím říct, že jsem touto debatou poněkud zklamaná, mně to přišlo značně odborné a vůbec pro rodiče, kteří přijdou na nějaké hřiště, abych řekla pravdu, zajímat se o to, jak je hluboké dopadiště a tak dále, já bych asi spíš uvítala to, co vy jste pouze nakousli, a to je otázka bezpečnosti dětí a potom, co se stane, když se někomu něco stane. Já nevím, jako rodič, dítě si zlomí nohu a tak dál, vy jste říkali, obrátit se na provozovatele hřiště, ale obávám se, že tam potom vzniká další problém, že, kdo ta hřiště bude chtít provozovat, když bude potřeba za to vzít zodpovědnost, město, nebo nějaká osoba, jestli byste mohli být trochu konkrétnější právě k rodičům? Děkuji, na shledanou. Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka -------------------Děkujeme, na shledanou. Další posluchač, dobrý večer. posluchač -------------------Dobrý večer. Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka -------------------Máte slovo. posluchač -------------------Tady Kalaš, volám z Chebu. Nás ten pořad moc pobavil, spíš nám připadl něco jako na úrovni Ptá se Ester Kočičková, tak, jestli to bylo myšleno vážně, tak něco na prvního apríla, no. Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka -------------------V jakém smyslu, můžete to specifikovat? posluchač -------------------Plné znění zpráv


Jsem slyšel spíš ty útržky, že německé děti víc vydrží ... Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka -------------------Tak to byla otázka, protože ty normy jsou různé ... posluchač -------------------Ty stupínky a dopadiště, no, tak ... Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka -------------------Připadá vám to nedůležité? posluchač -------------------Já myslím, že jsou podstatnější problémy, že tady v tom by se mohla jednotlivým státům nechat větší volnost, co se týká tradic a funkčnosti těch houpaček. Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka -------------------Budeme reagovat, děkujeme vám, na shledanou. Další posluchač. posluchač -------------------Dobrý večer. Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka -------------------Dobrý večer. posluchač -------------------No, dobrý večer, já jsem jenom překvapený, co to máte na Radiožurnálu za téma dnes, tady sociální demokracie si z nás dělá srandu a vy máte takové téma, to vůbec není ... Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka -------------------Tak, otázka nepadla, dáme slovo dalšímu posluchači, dobrý večer. posluchačka -------------------Zdena Umanová, dobrý večer. Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka -------------------Dobrý večer, vítám vás. posluchačka -------------------Já mám takový názor a otázku. Popohánět úředníky, ačkoliv jsou placeni z daní nás občanů, je únavné a otravné. Setkali jste se spíše s pochopením, nebo neochotou úředního šimla? Jak dlouho jste museli od té myšlenky běhat, než vzniknul první impuls a nápad a než jste teda dosáhli toho, čeho jste dosáhli? Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka -------------------Děkujeme, na shledanou. Pátý posluchač má slovo. posluchač -------------------Plné znění zpráv


Dobrý den, Jalovec, Plzeň. Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka -------------------Dobrý den. posluchač -------------------Já jsem také z té vaší diskuse trošku jako rozpačitý, já jsem ročník válečný, jako vaše maminka, Pavlíno, takže my jsme po válce neměli žádná dětská hřiště, museli jsme, /nesrozumitelné/ husačku, my jsme lezli po stromech, po skalách, po střeše a tak dále. Myslím si, že jsme byli sportovně zdatní všichni. Mé děti v šedesátých letech už nějaká ta dětská hřiště měly, nikoho nezajímalo, jestli je tam, kolik centimetrů je tam rozdílná příčka a tak dále, nepamatuji na žádný úraz. A vnoučata, vnučky už teďko jsou taky odrostlé, to už to bylo dokonalé, ta dětská hřiště, a také nepamatuji, že by se tam něco stalo, teď se to všechno vytrhává, ničí a dělají se nové věci. Já mám takový dojem, že je to asi nějaká lobby, která se zabývá výrobou těchto dětských hřišť na jedné straně. A na druhé straně jsou tu úředníci, byrokraté, jako je ta paní Konvičková, Houžvičková, pardon, kteří, aby měli práci, tak si vymýšlí takovéto věci. Děkuji. Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka -------------------Děkujeme, zdravíme do Plzně. Poslední posluchač má slovo, dobrý večer. posluchač -------------------Dobrý večer, posluchač z Prahy. Já jsem teda typický Husákovo dítě, takže my jsme taky neznali bezpečnostní přilby na kolech a spol, ale já bych chtěl spíš jinou věc. Kandidát, kdo bude místo ministra Mlynáře, ať se chytí za hlavu a dá si to do programu, že všechny tyhle ty normy by měly být zveřejněny na Internetu pro jednoduchou dostupnost. Na shledanou. Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka -------------------Děkujeme. Tak máme tady šest posluchačů, kteří promluvili, pojďme se pokusit jim odpovědět. Paní Horáková se ptá na to, co stane, když se skutečně něco na takovém hřišti stane, ať už normovaném, či nenormovaném, paní Houžvičková, to budete asi nejlépe vědět vy? Zdeňka HOUŽVIČKOVÁ, členka Svazu odborných technických kontrolorů, výrobců a opravářů dětských hřišť, tělocvičen, sportovišť a posiloven -------------------Tak právě z toho důvodu se dneska ty městské části v podstatě zajišťují tím, že tedy budou mít, protože to není jenom tedy ČSN EN 1176 a 77, vlastně ta národní, naše česká legislativa tomu dala ještě přísnější punc tím, že vlastně nařízením vlády 173 z roku 97 vlastně uvedla výrobky, které musí být certifikované, to znamená výrobky, které tyto autorizované tři osoby, jak jsem zmínila, musí vlastně napřed projít tou autorizací, než jsou tedy dány na trh. Novelizací tohoto nařízení vlády v roce 2002, to bylo nařízení vlády, tuším, 329 z roku 2002, se právě dostaly pod přílohu 2 do položky 7 právě tyto konkrétní zařízení dětských hřišť. A tím, že se toto stalo, tím, že to nařízení vlády tam to přímo specifikovalo, už dneska máme vlastně taxativně stanovený a není možný se tomu vyhnout, není možný říct dneska, že normy nejsou pro nás závazný, protože to nařízení vlády tímto ušetřilo. Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka -------------------Paní Horáková nám rozuměla ... Zdeňka HOUŽVIČKOVÁ, členka Svazu odborných technických kontrolorů, výrobců a opravářů dětských hřišť, tělocvičen, sportovišť a posiloven -------------------Když tedy se něco takového stane, tak samozřejmě ten provozovatel by se měl tedy prokázat tím, že pokud je to výrobek, který byl dán do užívání od prosince roku 2002, musí tedy už mít certifikát, který je platný od autorizované osoby. Samozřejmě, pokud ten certifikát nevlastní a ten prvek neodpovídá, bude se skutečně těžce /nesrozumitelné/ a hrozí mu tedy ta náhrada škody. Plné znění zpráv


Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka -------------------To znám prakticky, když moje dítě spadne z takové klouzačky, která neodpovídá normám, tak se bude pojišťovna hojit na, řekněme, třeba místním úřadu, který je provozovatelem. Kdo bude chtít potom provozovat taková hřiště, tohle to pravděpodobně platí, aniž bychom o tom přemýšleli a vždycky to platilo, chápu to správně? Zdeňka HOUŽVIČKOVÁ, členka Svazu odborných technických kontrolorů, výrobců a opravářů dětských hřišť, tělocvičen, sportovišť a posiloven -------------------No, platilo to od toho, platí to od toho roku 2002. Ty prvky, které byly dány do provozu před tím rokem 2002, tak zase se to dělí na dvě období, a to tedy před rokem 99, kdy tedy to nebylo legislativně ošetřeno a v té době tedy ty prvky, které neodpovídají, tak samozřejmě na těch hřištích zůstávají do té míry, pokud nejsou nebezpečné. Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka -------------------Takže teď teoreticky, když třeba vy, Lukáši Gavlovský, jste vytvořil nějaké hřiště, které, řekněme, třeba ne stoprocentně odpovídá normám a někdo by spadl z vašeho artefaktu, tak by to odnesl ten, kdo rozhodl o umístění toho artefaktu? Lukáš GAVLOVSKÝ, výtvarný umělec -------------------Přiznám se, že je to asi tak, ale je to na mě ta problematika asi dosti složitá. Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka -------------------Proto zřejmě ten, kdo o tom rozhodl, teď by měl začít léčit a nutit vás, aby ten váš artefakt odpovídal normám Evropské unie? Lukáš GAVLOVSKÝ, výtvarný umělec -------------------Pravděpodobně ano ... Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka -------------------A uměl byste to udělat? Lukáš GAVLOVSKÝ, výtvarný umělec -------------------V tu chvíli, myslím, by zmizelo devadesát pět procent stávajících dětských hřišť u nás, takže tam je trošku ten paradox. Já jenom podotknu, je trošku záhadou, že vlastně, když jsem se seznámil s hřišti zahraničními, třeba právě v Německu a v zemích, kde už ty normy, dejme tomu, jsou zralejší a jsou delší dobu, tak tam jsou hřiště, který jsou mnohem, ale mnohem odvážnější, než my si tady zatím vůbec dokážeme připustit. Takže tohle je mi trošku právě záhadou. Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka -------------------Co paní Houžvičková? Zdeňka HOUŽVIČKOVÁ, členka Svazu odborných technických kontrolorů, výrobců a opravářů dětských hřišť, tělocvičen, sportovišť a posiloven -------------------My dělíme dětský hřiště, tedy klasický dětský hřiště a potom sportoviště. A ty sportoviště mnohdy v tom zahraničí právě jsou pohromadě s těmi dětskými hřišti, takže jsou tam výšky pádu vyšší než tři metry, jsou ty vysoký lezecký provazový stěny a podobně, tak ty u nás na dětských hřištích neměly by mít místo, tam je výška volnýho pádu maximálně tři metry. Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka -------------------Plné znění zpráv


Pana Kalaše jsme pobavili touto debatou, nicméně nakonec dospěl k závěru, že nechápe, proč některé ty věci nezůstaly v národní jurisdikci a nějakým způsobem nesouvisí s tou tradicí, v které jsme tedy všichni vychováni, umí k tomu někdo něco říct? Lukáš GAVLOVSKÝ, výtvarný umělec -------------------Já mám tady takový veselý návrh, udělat /nesrozumitelné/ ze starých dětských hřišť, protože právě na tom semináři se mluvilo o tom, jaké rarity se občas najdou, i technické vymoženosti z dob Gagarina, když nějakej kolotoč prostě byl jako centrifuga, byl udělaný a tak, tak to bylo pro pobavení, že by bylo zajímavé udělat takovýto /nesrozumitelné/ muzeum, vlastně toho všeho, co český člověk dokázal vynalézt pro své děti. Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka -------------------Pak zavolal posluchač, který se zabývá sestavováním vlády a toto mu připadalo málo závažné téma. Mimochodem, zdá se vám to jako závažné téma, Lucie? Lucie SLAUKOVÁ, matka z Poděbrad -------------------Mně to přijde závažné, ale přiznám se, že to je čím dál závažnější až poslední dobou, ale možná je to spíš v souvislosti s tou normou 135/2000 ohledně pískovišť, takže tím se to možná celé začalo trošku hýbat. Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka -------------------Zdena Umanová se obracela také na vás, Lucie, jestli jste se setkala s pochopením ze strany úředníků a jak dlouho trvalo od myšlenky, že to hřiště vybudujete zkrátka sami až k tomu, že to hřiště jednoho dne stálo? Lucie SLAUKOVÁ, matka z Poděbrad -------------------My jsme vlastně poprvé šli na tu radnici na podzim roku 2001 a dostavěné hřiště bylo v dubnu 2003, ale některé věci doděláváme ještě doteď. Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka -------------------Našli jste podporu u úředníků? Lucie SLAUKOVÁ, matka z Poděbrad -------------------Nakonec jsme jí našly, ale přiznám se, že jsme tam potom už chodily i s dětmi a byly jsme takové matky exotky. Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka -------------------Pan Jalovec z Plzně, válečný ročník, jako moje maminka, volá trošku po tom, jestli to není spíš lobby těch výrobců dětských hřišť, protože je pravda, že oni vyrostli, slavili narozeniny s dřevěnými dorty a vyrostli na těch vydlabaných kládách, my jsme, co tady sedíme, slezli všichni ve zdraví, téměř všichni ve zdraví z těch zeměkoulí a teď je tady tahle situace, tak jestli to není přitažené za vlasy? Zdeňka HOUŽVIČKOVÁ, členka Svazu odborných technických kontrolorů, výrobců a opravářů dětských hřišť, tělocvičen, sportovišť a posiloven -------------------Tak nemyslím si, já jsem vlastně předsedkyně SOTKVO, což je vlastně Svaz odborných technických kontrolorů, výrobců, pracovníků montáží a opravářů nejenom z řízení hřišť, ale i tělocvičen, sportovišť a posiloven, čili tyhle ty odborné technické kontroly, sice teď jsou aktuální ve formě dětských hřišť, ale provádíme je jak tedy v tělocvičnách na tělocvičném nářadí, kde tedy taky přicházejí v platnost evropské normy, které se předkládají. Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka -------------------Já musím teďko ještě takovou důležitou otázku. My tady mluvili o norských firmách, švédských firmách, vím, že vaše hřiště v Poděbradech vzniklo díky české firmě, která to vyrobila, nicméně českých firem, které by byly v tomto smyslu populární mezi těmi provozovateli hřišť, je minimum a téměř málokdo si troufne objednat u českého výrobce takové hřiště. Proč to je, možná vy, která máte praktickou zkušenost? Plné znění zpráv


Lucie SLAUKOVÁ, matka z Poděbrad -------------------Já mám zkušenost asi se čtyřmi českými firmami a přiznám se, že mě to velmi zklamalo. Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka -------------------Takže raději byste šla do toho z Norska ... Lucie SLAUKOVÁ, matka z Poděbrad -------------------Radši do Dán třeba, nebo do Dánska. Lukáš GAVLOVSKÝ, výtvarný umělec -------------------Já, jestli k tomu můžu, pochopitelně, že všechny ty normy atestace, certifikace vyhovují, víc vyhovují těm velkým, úplně největším firmám, které to mají ve svém programu, které vyrábí sortiment katalogový. Když vezmete, třeba já jako tvůrce, když bych si nechal nějaký svůj výrobek certifikovat, tak to bude stát strašnou spoustu peněz, ale jako tvůrce nemám zájem dělat dvě stejné houpačky v životě, protože velká firma jich pochopitelně udělá sto, anebo dvě stě, a tím se mu ten certifikát zaplatí. Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka -------------------Poslední otázka, nestane se dětské hřiště takovou, řekla bych, falešnou oázou, takovou oázou bezpečí a dítě, které si vyhraje na nezávadných hračkách, kdy se mu nic nestane, odevšad spadne do měkkého, tak když vyjde na ulici a spadne do jámy, nebo půjde do lesa a zadře si třísku, nebudou takové děti trošičku skleníkové, to je poslední a velmi, prosím, o stručnou odpověď, nejdřív paní Houžvičková? Zdeňka HOUŽVIČKOVÁ, členka Svazu odborných technických kontrolorů, výrobců a opravářů dětských hřišť, tělocvičen, sportovišť a posiloven -------------------Jestli bych mohla, tak v rychlosti, já jsem dnes mluvila v centru úrazové prevence, druhá lékařská fakulta, pan doktor Nencká, se kterým SOTKVO začíná spolupracovat, v podstatě udělal studii na tyto dětská hřiště a předčili jsme v úrazovosti, tedy v zahraničí. Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka -------------------Matka Lucie? Lucie SLAUKOVÁ, matka z Poděbrad -------------------Já bych byla hrozně nerada, aby ty děti vyrůstaly ve skleníku. Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka -------------------A umělec? Lukáš GAVLOVSKÝ, výtvarný umělec -------------------Já si myslím, že hřiště je jakási náhražka přirozeného prostředí, kde si děti hrávaly za dob někdy poválečných, a i těch třeba socialistických. Ale myslím si, že ty hřiště každopádně potřeba dneska jsou, protože ty města jsou, jaký jsou. Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka -------------------To bylo Radiofórum na téma evropské dítě - bezpečné dítě, o hřištích, normách a razítkách kolem. Dík patří hostím Lucii Slaukové, matce. Děkuji vám. Lucie SLAUKOVÁ, matka z Poděbrad -------------------Plné znění zpráv


Děkuji. Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka -------------------Zdeňce Houžvičkové, odbornice na hřiště a standardy, děkuju, dobrý večer přeji. A umělci Lukáši Gavlovskému. Děkuji vám, Lukáši, že jste přišel. Lukáš GAVLOVSKÝ, výtvarný umělec -------------------Taky děkuju. Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka -------------------Pavlína Wolfová vám přeje klidný večer s Radiožurnálem.

Šporcl rozehřál salcburské publikum 27.7.2004

iDNES.cz

str. 0

Věra Drápelová

Kultura - Hudba / Zprávy Divadelní ústav

Houslista sklidil na salcburském festivalu bouřlivý potlesk Bouřlivý potlesk, dupání a volání bravo sklidil při svém nedělním debutovém koncertu na renomovaném Salcburském festivalu houslista Pavel Šporcl. Zahajoval speciální dramaturgickou řadu Salcburský debut, v jejímž rámci se až do konce srpna představí pět talentovaných houslistů z celého světa.Koncert se konal ve Velkém sále Mozartea, kde Šporcl za klavírního doprovodu Petra Jiříkovského přednesl skladby českých autorů Bedřicha Smetany, Leoše Janáčka, Antonína Dvořáka a Bohuslava Martinů, ale také suitu z Gershwinovy opery Porgy a Bess v úpravě Jaschi Heifetze a Velké tango od Astora Piazzolly. Šporcl publikum zjevně uhranul nejen suverénním hraním, ale také nenuceně sebevědomým vystupováním. Na pódium přišel ve svém tradičním obleku - kožených kalhotách, modré haleně a černém šátku na hlavě. Nikoho to nešokovalo, neozvalo se žádné překvapené zahučení - dokonce ani když pro druhou půlku koncertu vyměnil modrou barvu za nápadnější oranžovou. Zdálo se, že lidem je zjevně jedno, zda má interpret na sobě frak, šátek nebo peří, čekali, co a jak bude hrát a zda svým vystupováním zapůsobí. Jak je jeho zvykem, Šporcl si koncert sám uváděl. Omluvil se divákům, že neumí německy, a hovořil plynnou angličtinou.Poděkoval, že dostal šanci hrát na nejlepším festivalu světa, připomněl letošní výročí českých skladatelů, krátce představil Smetanův opus Z vlasti, Janáčkovu Sonátu pro housle a klavír, a upozornil na to, že Českou rapsodii pro housle a klavír psal Bohuslav Martinů pro legendárního rakouského virtuosa Fritze Kreislera. Svěřil se také, že Astor Piazzolla je jeho oblíbený skladatel. “Předpokládal jsem, že přijde erudované publikum s detailními znalostmi, a tak jsem se omezil jen na základní informace v úvodu,” vysvětlil Šporcl MF DNES po koncertě. Světelné efekty, další tradiční součást svých koncertů, musel tentokrát oželet. “Nešlo to zařídit technicky, asi by se musela instalovat nová světla,” poznamenal. Když skončila oficiální část programu, Šporcl se vrátil na pódium. “Doufám, že se nevidíme naposledy,” řekl divákům. “Připravili jsme pro vás hned několik přídavků,” dodal s úsměvem a obecenstvo vybuchlo smíchy. Nakonec Šporcl přidával dvakrát. Nejprve zahrál Rachmaninovu Vokalízu v úpravě pro housle, a poté svůj recitál završil opravdovou šlehačkou: virtuózní perlou Vzpomínky na Ameriku, kterou začátkem dvacátého století, během turné po Americe, napsal francouzský houslista Henry Vieuxtemps. Její vtip je v tom, že si nejrůznějšími způsoby pohrává s americkou písničkou Yankee Doodle. Dodnes je to jeden z nejoblíbenějších přídavků. Když Šporcl dohrál, rozpoutaly se bouřlivé ovace. Tím však večer neskončil. Festival připravil Šporclovi autogramiádu, při níž český houslista podepisoval lidem programy i své “žlutomodré” cédéčko. Nakonec však na houslistu po náročném koncertě padla únava. A tak třebaže se původně chtěl vypravit na večerní koncert Vídenských filharmoniků, nakonec si to rozmyslel - zvlášť když ho hned v pondělí čekal stejný program v Luhačovicích. “Teď už chci jenom whisky a doutník,” vzdychl si toužebně Šporcl. A odjel do hotelu.



URL| http://zpravy.idnes.cz/hudba.asp?r=hudba&c=A040726_172535_hudba_dpi

Rock, pop a smyčce: když více neznamená lépe 27.7.2004 iHNed.cz str. 0 Divadelní ústav HN.IHNED.CZ 27. 7. 2004 00:00 Rock, pop a smyčce: když více neznamená lépe Domácí hudební scéna nabídla tři projekty, v nichž Rock, pop a smyčce: když více neznamená lépezavedené rockové skupiny spolupracují se symfonickými tělesy - Lucie, Support Lesbiens a Jablkoň. /od našeho spolupracovníka/ Pokusy o skloubení hudby vážné s rockovou se ve světě datují již od poloviny šedesátých let. Nahrávky z této epochy charakterizuje snaha o obohacení výrazu a únik z příliš úzkých žánrových mantinelů. Osmdesátá léta orchestrům za zády kapel nepřála, ke sbližování nesourodých žánrů však docházelo jinými cestami. Smyčky z nahrávek vážné hudby se staly běžnou součástí rapových desek, stejně jako řada progresivně-rockových uskupení adaptovala kompozice klasických skladatelů. Léta devadesátá pak představila zcela nový rozměr rockově-symfonické fúze, přepečlivě koncipované desky od počátku psané pro kapelu i orchestr z trhu téměř vymizely. Symfonická prázdnotaAlba nahraná za doprovodu orchestru se stala standardní položkou katalogu mnoha interpretů - obdobně jako o několik let předtím záznamy akustických vystoupení. Pod taktovkou tvůrců scénické či filmové hudby kapely přehrávaly nejpopulárnější skladby, ve verzích jen nepatrně odlišných od studiových originálů, zato podbarvené melodramatickými smyčci. "V devadesáti procentech případů jde o snahu vydělat na něčem, co už dotyční před mnoha lety prodali. Obyčejně s tím kapela přichází v době, kdy invencí příliš neoplývá," rozkresluje pozadí vzniku těchto desek šéfredaktor hudebního časopisu Top Rock Tomáš Pakosta. Kromě snahy překlenout období tvůrčího útlumu (například Metallica a její S/M) dokumentují některé nahrávky bezradnost hudebníků. Příkladem mohou být němečtí Scorpions, kteří během necelých šesti let vydali jedno album akustické, jedno symfonické, jedno dotčené moderními postupy a zvukem, aby se nakonec vrátili k osvědčenému, předtím po léta neměnnému výrazu. Naštěstí druhá polovina devadesátých let vdechla zpět život touze experimentovat a spojovat neslučitelné. Bez většího zájmu veřejnosti vznikala díla od počátku koncipovaná coby propojení organické kapely s mnohahlavým orchestrem. Příkladem jsou díla finských Waltari nebo německé kapely Rage. Ke konci devadesátých let se po třech desetiletích ke spolupráci s orchestrem vrátili britští Yes a dvojice z této spolupráce vzešlých nahrávek (studiové album Magnification a živé DVD Symphonic Live) náleží k tomu nejlepšímu, co kdy žánr mohl nabídnout. Na pódiu vedle sebe stojí dva samostatné, zcela odlišné, přesto se dokonale doplňující celky. Hudba zní vyrovnaně, uvolněně, svěže. Každý tón, každá nota má svou logiku, opodstatnění. Z nahrávky si, na rozdíl od většiny ostatních, orchestr jednoduše odmyslet nemůžete. Nuda v ČecháchJe otázkou, nakolik je náhoda, že domácí stálice Lucie představuje svou symfonickou podobu (jak na CD, tak na nedávné sérii koncertních vystoupeních s orchestrem FOK) ve chvíli, kdy její poslední album na trhu propadlo a v diskografii souboru se zařadilo k nejméně přesvědčivým. Živě pořízený záznam Lucie v opeře odkrývá nejcitelnější ze slabin křehkého spojení rockerů se symfoniky. Aby toto mohlo fungovat (v případě kdy materiál nebyl od počátku pro tuto konstelaci psán), je třeba mimořádného aranžérského vkladu. Takového, aby dokázal překlenout rozdílnost kompozičních postupů, vyrovnat se s odlišností práce s dynamikou - v obou žánrech mají zlomy, zvraty i přemostění nálad v písních odlišná pravidla - a vyrovnat se s řadou dalších úskalí. Lucie do symfonického hávu oděla pomyslný výběr největších hitů. Ale stejně jako chytrá horákyně zůstala její snaha oděna-neoděna: celek působí v první řadě nejistě. Kapela i orchestr odehrají své, celku však chybí jednotící prvek, aby si posluchač uvědomil, proč kapela stojí na pódiu obklopena orchestrem, přirozenost a především jiskra. I z roztomile klackovitých popěvků formátu Zkamenělého dítěte se staly krotké písničky bez jediného náznaku elegance. Navíc plynoucí ve stále stejné náladě, neměnné barvě, aniž by v posluchači mohly zanechat hlubší dojem. Plné znění zpráv


Ač střiženo dle stejného vzoru, o poznání zajímavěji dopadlo potýkání se s orchestrem v případě Support Lesbiens. Ani jejich "symfonická" poloha nenabízí víc než drobně upravené skladby z řadových alb, decentně dobarvené smyčci. Oproti Lucii však Support Lesbiens působí neškrobeně, přirozeně: jejich písničky neztrácejí nic ze svého švihu a kouzla. Navíc v tomto obsazení o to více vyniká mimořádný pěvecký talent Michala Kryštofa, který jako by byl přímým protikladem Kollerova intonačně nejistého přednesu. O výjimečnosti i kvalitách jednorázového koncertu, jehož záznam vychází souběžně na CD i DVD Live, vypovídá již citlivá volba prostředí (studia České televize), výběr publika (kapelu směla shlédnout jen stovka fanoušků) i promyšlená vizuální stylizace koncertu. Zralý a svěží JablkoňK výjimečným projektům patří v květnu vydaný záznam vystoupení kapely Jablkoň se symfonickým orchestrem, houslistou Jaroslavem Svěceným a dalšími hosty na loňském pražském festivalu Alternativa. Album nese název Symphonic: XXV. Soubor jím totiž oslavil pětadvacet let působení a jeho vyzrálost cítíte doslova z každé vteřiny. Na rozdíl od kolegů se kapela nebála experimentů, orchestr nenechala pouze opatrně dobarvovat, naopak jej pevně vtáhla do písní. Je-li nahrávka Lucie zbytečná, projekt Support Lesbiens zajímavý, avšak postradatelný, pak symfonická Jablkoň má opodstatnění a je jen dobře, že tento záznam vyšel na CD. Nejen pro příjemný zážitek, ale i jako důkaz, že spojení orchestru s živou kapelou nemusí nutně budit nudu tu pobavený, onde trpký úsměv. -----------------------------------------------Stránky projektu iHNed.cz připravuje Economia OnLine. Copyright © 1996-2004 ECONOMIA a. s. URL| http://ihned.cz//2-14683580-000000_newtondetail-29

Rock, pop a smyčce: když více neznamená lépe 27.7.2004

Studentweb.cz Divadelní ústav

str. 0

HN.IHNED.CZ 27. 7. 2004 00:00 Rock, pop a smyčce: když více neznamená lépe Domácí hudební scéna nabídla tři projekty, v nichž Rock, pop a smyčce: když více neznamená lépezavedené rockové skupiny spolupracují se symfonickými tělesy - Lucie, Support Lesbiens a Jablkoň. /od našeho spolupracovníka/ Pokusy o skloubení hudby vážné s rockovou se ve světě datují již od poloviny šedesátých let. Nahrávky z této epochy charakterizuje snaha o obohacení výrazu a únik z příliš úzkých žánrových mantinelů. Osmdesátá léta orchestrům za zády kapel nepřála, ke sbližování nesourodých žánrů však docházelo jinými cestami. Smyčky z nahrávek vážné hudby se staly běžnou součástí rapových desek, stejně jako řada progresivně-rockových uskupení adaptovala kompozice klasických skladatelů. Léta devadesátá pak představila zcela nový rozměr rockově-symfonické fúze, přepečlivě koncipované desky od počátku psané pro kapelu i orchestr z trhu téměř vymizely. Symfonická prázdnotaAlba nahraná za doprovodu orchestru se stala standardní položkou katalogu mnoha interpretů - obdobně jako o několik let předtím záznamy akustických vystoupení. Pod taktovkou tvůrců scénické či filmové hudby kapely přehrávaly nejpopulárnější skladby, ve verzích jen nepatrně odlišných od studiových originálů, zato podbarvené melodramatickými smyčci. "V devadesáti procentech případů jde o snahu vydělat na něčem, co už dotyční před mnoha lety prodali. Obyčejně s tím kapela přichází v době, kdy invencí příliš neoplývá," rozkresluje pozadí vzniku těchto desek šéfredaktor hudebního časopisu Top Rock Tomáš Pakosta. Kromě snahy překlenout období tvůrčího útlumu (například Metallica a její S/M) dokumentují některé nahrávky bezradnost hudebníků. Příkladem mohou být němečtí Scorpions, kteří během necelých šesti let vydali jedno album akustické, jedno symfonické, jedno dotčené moderními postupy a zvukem, aby se nakonec vrátili k osvědčenému, předtím po léta neměnnému výrazu. Naštěstí druhá polovina devadesátých let vdechla zpět život touze experimentovat a spojovat neslučitelné. Bez většího zájmu veřejnosti vznikala díla od počátku koncipovaná coby propojení organické kapely s mnohahlavým orchestrem. Příkladem jsou díla finských Waltari nebo německé kapely Rage. Ke konci devadesátých let se po Plné znění zpráv


třech desetiletích ke spolupráci s orchestrem vrátili britští Yes a dvojice z této spolupráce vzešlých nahrávek (studiové album Magnification a živé DVD Symphonic Live) náleží k tomu nejlepšímu, co kdy žánr mohl nabídnout. Na pódiu vedle sebe stojí dva samostatné, zcela odlišné, přesto se dokonale doplňující celky. Hudba zní vyrovnaně, uvolněně, svěže. Každý tón, každá nota má svou logiku, opodstatnění. Z nahrávky si, na rozdíl od většiny ostatních, orchestr jednoduše odmyslet nemůžete. Nuda v ČecháchJe otázkou, nakolik je náhoda, že domácí stálice Lucie představuje svou symfonickou podobu (jak na CD, tak na nedávné sérii koncertních vystoupeních s orchestrem FOK) ve chvíli, kdy její poslední album na trhu propadlo a v diskografii souboru se zařadilo k nejméně přesvědčivým. Živě pořízený záznam Lucie v opeře odkrývá nejcitelnější ze slabin křehkého spojení rockerů se symfoniky. Aby toto mohlo fungovat (v případě kdy materiál nebyl od počátku pro tuto konstelaci psán), je třeba mimořádného aranžérského vkladu. Takového, aby dokázal překlenout rozdílnost kompozičních postupů, vyrovnat se s odlišností práce s dynamikou - v obou žánrech mají zlomy, zvraty i přemostění nálad v písních odlišná pravidla - a vyrovnat se s řadou dalších úskalí. Lucie do symfonického hávu oděla pomyslný výběr největších hitů. Ale stejně jako chytrá horákyně zůstala její snaha oděna-neoděna: celek působí v první řadě nejistě. Kapela i orchestr odehrají své, celku však chybí jednotící prvek, aby si posluchač uvědomil, proč kapela stojí na pódiu obklopena orchestrem, přirozenost a především jiskra. I z roztomile klackovitých popěvků formátu Zkamenělého dítěte se staly krotké písničky bez jediného náznaku elegance. Navíc plynoucí ve stále stejné náladě, neměnné barvě, aniž by v posluchači mohly zanechat hlubší dojem. Ač střiženo dle stejného vzoru, o poznání zajímavěji dopadlo potýkání se s orchestrem v případě Support Lesbiens. Ani jejich "symfonická" poloha nenabízí víc než drobně upravené skladby z řadových alb, decentně dobarvené smyčci. Oproti Lucii však Support Lesbiens působí neškrobeně, přirozeně: jejich písničky neztrácejí nic ze svého švihu a kouzla. Navíc v tomto obsazení o to více vyniká mimořádný pěvecký talent Michala Kryštofa, který jako by byl přímým protikladem Kollerova intonačně nejistého přednesu. O výjimečnosti i kvalitách jednorázového koncertu, jehož záznam vychází souběžně na CD i DVD Live, vypovídá již citlivá volba prostředí (studia České televize), výběr publika (kapelu směla shlédnout jen stovka fanoušků) i promyšlená vizuální stylizace koncertu. Zralý a svěží JablkoňK výjimečným projektům patří v květnu vydaný záznam vystoupení kapely Jablkoň se symfonickým orchestrem, houslistou Jaroslavem Svěceným a dalšími hosty na loňském pražském festivalu Alternativa. Album nese název Symphonic: XXV. Soubor jím totiž oslavil pětadvacet let působení a jeho vyzrálost cítíte doslova z každé vteřiny. Na rozdíl od kolegů se kapela nebála experimentů, orchestr nenechala pouze opatrně dobarvovat, naopak jej pevně vtáhla do písní. Je-li nahrávka Lucie zbytečná, projekt Support Lesbiens zajímavý, avšak postradatelný, pak symfonická Jablkoň má opodstatnění a je jen dobře, že tento záznam vyšel na CD. Nejen pro příjemný zážitek, ale i jako důkaz, že spojení orchestru s živou kapelou nemusí nutně budit nudu tu pobavený, onde trpký úsměv. -----------------------------------------------Stránky projektu iHNed.cz připravuje Economia OnLine. Copyright © 1996-2004 ECONOMIA a. s. URL| http://ihned.cz//2-14683580-y00000_newtondetail-7e

Zajímavosti dnešního dne 27.7.2004

TV Nova str. 1 08:20 Zajímavosti Divadelní ústav

Vítek HAVLIŠ, moderátor -------------------A společnost nám zase bude dělat Tomáš. Kateřina HRACHOVCOVÁ, moderátorka -------------------Tak, Tomáši, týden máme téměř celý před sebou, dneska máme totiž teprve úterý, máš nějakou pozvánku vůbec na dnešní týden? Tomáš MATUŠKA, redaktor Plné znění zpráv


-------------------Na tento týden? Kateřina HRACHOVCOVÁ, moderátorka -------------------No. Tomáš MATUŠKA, redaktor -------------------Myslíš asi na tento týden? Tak, já už jsem hnedka v tom prvním vstupu upozorňoval na víkend, abyste se jeli podívat do Českého Krumlova, protože tam probíhá mezinárodní filmový, mezinárodní hudební festival, pardon. Vítek HAVLIŠ, moderátor -------------------Ty než se vymáčkneš. Tomáš MATUŠKA, redaktor -------------------A těch akcí je o víkendu celá řada. Kateřina HRACHOVCOVÁ, moderátorka -------------------A co třeba? Tomáš MATUŠKA, redaktor -------------------Například v Hostinném, tam jsou takzvané porcinkule. Vítek HAVLIŠ, moderátor -------------------Co to je? Kateřina HRACHOVCOVÁ, moderátorka -------------------No, a ve spoustě pohostinstvích se čepuje pivo třeba. Tomáš MATUŠKA, redaktor -------------------Pivní slavnosti v různých městech. Vítek HAVLIŠ, moderátor -------------------Počkej, co to jsou porcinkule? Tomáš MATUŠKA, redaktor -------------------To je taková velká tradiční zábava. Kateřina HRACHOVCOVÁ, moderátorka -------------------To jsou porcelánový koule, o těch jsme tady mluvili. Vítek HAVLIŠ, moderátor -------------------Psala nám nějaká paní Renata, strašně znepokojena z toho, jak jsi mluvila o kuličkách. Kateřina HRACHOVCOVÁ, moderátorka -------------------A co jsem o nich mluvila? Plné znění zpráv


Vítek HAVLIŠ, moderátor -------------------No, jak se cvrnká do jamky. Kateřina HRACHOVCOVÁ, moderátorka -------------------Já jsem říkala, .... Tu paní Renatu jsi nepochopil, to byla Renata Kajdžas. Vítek HAVLIŠ, moderátor -------------------Ahá. Kateřina HRACHOVCOVÁ, moderátorka -------------------Tak, co máš dál? Tomáš MATUŠKA, redaktor -------------------No, my se teďka podíváme do Ruska, ale ještě předtím prozradím, že dneska svátek má Věroslav, takže pokud jste ještě nepoblahopřáli Věroslavovi, tak to honem rychle napravte. A teď už do Ruska. Proč v Rusku točí seriály gangsteři. Ruští mafiáni mají už dost toho, jak nesmyslně, povrchně a hloupě zobrazuje ruská televize svět zločinu. Vzali tedy otěže do svých rukou a o světě drobných zlodějíčků, ale i velkých ryb natočili svůj vlastní akční seriál. Chtějí se tak veřejnosti ukázat v nekresleném světě. Seriál prý dopadl velmi dobře a mají ho dokonce vysílat i televize na ruském Dálném východě, kam je situován jeho děj. Produkční seriálu tvrdí, že už byl bez sebe vztekem, když viděl, jak nerealistický portrét gangsterského světa televize občanům vnucuje. Vítek HAVLIŠ, moderátor -------------------Tys to tak hezky přečetl. Tomáš MATUŠKA, redaktor -------------------Musím to přečíst tak, jak to přesně je. Vítek HAVLIŠ, moderátor -------------------Nemusíš právě. Tomáš MATUŠKA, redaktor -------------------Musím, musím, protože jak bych něco vynechal, už by to hnedka nemělo ten význam. Vítek HAVLIŠ, moderátor -------------------Ty umíš krásně improvizovat, neboj se toho. Tomáš MATUŠKA, redaktor -------------------Jo? Tak, já to zkusím příště. Kateřina HRACHOVCOVÁ, moderátorka -------------------Tak, ale já si myslím, že teď bude ta příjemná chvíle, abychom si od sebe všichni tři hezky odpočinula, nejlépe tak diváci od nás nebo ode mne, abych nebyla kritická k vám, hlavně Renata. Tak, a dáme si písničku.

TISKOVÁ ZPRÁVA: Srpnový Poprask o hudebních festivalech Plné znění zpráv


28.7.2004

ceska-media.cz

Tisková zpráva České televize, (lar)

str. 0 Stalo se Divadelní ústav

28.07.2004, 15:04:29 Zdroj: Tisková zpráva České televize, (lar) Hudební týdeník České televize Poprask, který informuje o nových albech, koncertech nebo projektech, se bude v srpnu věnovat především probíhajícím hudebním festivalům. Premiéra Poprasku se vysílá vždy v úterý na ČT1 po 23.30 hod. Repríza je pak na ČT2 ve středu v 17.40 hod. Pořad připravují Pavel Anděl a Markéta Brchelová-Turková, autorský tým zdařilých Nocí s Andělem. První srpnový Poprask nabídne v úterý 3. srpna ve 23.40 na ČT1 vše o festivalu Colours Of Ostrava - rozhovory s Rachidem Tahou, Natachou Atlas, Bobem Geldofem, mj. i na téma: Proč je ethno tak populární? Následující srpnový Poprask se podívá na Benátskou noc na Malou Skálu a zaměří se na Kollerband, na omlazení a ozvěžovnu Davida Kollera. A v jeho dalších srpnových vydáních uvidí podrobnou zprávu o festivalu Creamfields, pohled na hiphopovou scénu a na festival Trutnov Open Air, který je letos věnován Karlu Krylovi. Magazín Poprask se poprvé na druhém kanálu České televize objevil 5. září roku 2003. Idea magazínu vznikla z přesvědčení, že na televizních kanálech neexistuje nic, co by přinášelo komplexní informace o dění v českém hudebním světě. Od 6. dubna letošního roku zaznamenal Poprask několik změn. Prodloužil se na 30 minut a získal novou grafiku. URL| http://www.ceskamedia.cz/news.html?alone=23230

Český pavilon pro Expo bude zřejmě od Hřebejka, Nikla a Barty 29.7.2004

ceskenoviny.cz str. 0 Divadelní ústav

Styl

ČTK

PRAHA - Český pavilon na výstavě Expo 2005 v japonské prefektuře Aiči vznikne zřejmě podle návrhu výtvarníka Petra Nikla, režiséra Jana Hřebejka a výtvarníka animovaných filmů Jiřího Barty. Vyplynulo to z oznámení jejich konkurentů, kteří se rozhodli stáhnout své odvolání proti výsledku výběrové soutěže, v níž Hřebejkova skupina vyhrála. Generální komisař české účasti na Expo Vladimír Darjanin uvedl, že právě toto odvolání bylo poslední překážkou, která bránila podpisu příslušných smluv. "Už nebudeme muset čekat na žádnou lhůtu," řekl telefonicky Darjanin z dovolené. O rozhodnutí už se neodvolávat, které učinila skupina Mediaflow to Expo okolo Šimona a Michala Cabanů a architekta Jana Kyzlinka, komisař zatím oficiálně nevěděl. "Dojde k tomu v nejbližší době," řekl Michal Caban o stažení žádosti o přezkoumání výběrové soutěže Úřadem pro hospodářskou soutěž (ÚHOS). K tomuto rozhodnutí prý přispěla i jeho rozmluva s Janem Hřebejkem. Režisérovo vyjádření, ani názor některého z jeho spolupracovníků, se zatím ČTK nepodařilo získat. Výsledky dvoukolového výběrového řízení, ve kterém bylo původně sedm návrhů, nechtěla dosud Kancelář generálního komisaře Expa 2005 sdělit právě s odvoláním na šetření ÚHOS. Skupina okolo bratrů Cabanů, kteří mají za sebou například práci na výtvarném pojetí karlovarského filmového festivalu, tvrdí, že vítězný návrh, ač kvalitní, rezignoval na zadání soutěže, které žádalo zohlednit motiv přírody. "Bude to velmi zajímavá expozice, ale to zadání mi tam schází," myslí si o vítězném návrhu Michal Caban. Jeho tým dnes novinářům prezentoval svůj návrh, postavený na motivu Vltavy - jak řeky, tak symfonické básně Bedřicha Smetany, která je v Japonsku dobře známá a oblíbená. Autoři si ovšem postěžovali na to, že výběrová komise změnila před druhým kolem zadání soutěže a tak jejich návrh znehodnotila. "Způsob rozhodování komise je pro mne zklamáním. Neodpovídá energii, kterou jsme do projektu vložili my," poznamenal k tomu výtvarník. Na představení země vláda vyčlenila 300 milionů korun, na pavilon a jeho provoz je vyčleněno 120 milionů. Cena vítězného návrhu je podle informací ČTK přes 115 milionů, návrh skupiny okolo bratrů Cabanů by stál milionů 114. Další návrh vytvořený skupinou okolo výtvarníka Jana Švankmajera, který skončil v hodnocení komise druhý, by přišel přibližně na stejnou částku. Výstava Expo 2005 se bude konat od 25. března do 25. září. Potrvá 185 dní. Zúčastní se jí 125 zemí a osm mezinárodních organizací. Na světovou výstavu bylo po celém světě prodáno již 7,5 milionu vstupenek. URL| http://www.ceskenoviny.cz/styl/index_view.php?id=80523

Přední čeští umělci obsadí Německo 29.7.2004

iDNES.cz

str. 0

Kultura - Hudba / Zprávy



Divadelní ústav Na německý festival směřují čeští hudebníci i Hurvínek Jedna z největších kulturních přehlídek v Německu Šlesvicko-holštýnský festival je již v plném proudu. Letošní ročník se soustřeďuje na českou kulturu. Přehlídka přivítá Dagmar Peckovou, Českou filharmonii i legendárního Hurvínka. Festival potrvá až do konce srpna.Na několika místech Německa představují čeští hudebníci i divadelníci svoje umělecké kvality. Brány velkého hudebního festivalu se otevřely už 10. července 2004. Na letošní přehlídce již účinkovala mezzosopranistka Magdalena Kožená, její vystoupení se souborem staré hudby Les Violons du Royse se konalo v lübeckém dómu. Na programu byla Händelova hudba. V minulých dnech se ve Šlesvicku-Holštýnsku představili i pianista Ivan Moravec, varhaník Jaroslav Tůma, Guarneri Trio, Afflatus Quintett, Věra Bílá se skupinou Kale a undergroundová kapela The Plastic People of the Universe s orchestrem Agon. Program je každým rokem soustředěn na kulturu některé země. Pořádá se na 130 koncertů, a to nejen v koncertních sálech a chrámech, ale i ve velkých halách, v přístavech či ve stodolách na zemědělských usedlostech. "Českou republiku jsme si vybrali kvůli jubileím Antonína Dvořáka a Leoše Janáčka, ale má to i politické dimenze související s rozšířením Evropské unie. Praha má jako kulturní metropole hodně co říci," prohlásil ředitel festivalu Rolf Beck. V příštích dnech vystoupí také pěvkyně Dagmar Pecková, Škampovo, Janáčkovo a Vlachovo kvarteto a Pražský komorní orchestr. Koncem srpna se představí Česká filharmonie. Dagmar Pecková vystoupí nejprve 8. srpna v Lübecku v roli Ježibaby při koncertním uvedení Dvořákovy opery Rusalka. O týden později zazpívá v kostelech v Lübecku a Rendsburgu při dvojím provedení Dvořákovy kantáty Stabat mater pod taktovkou Libora Peška. Vedle toho má 11. srpna na zámku Gottorf ve městě Schleswig sólový písňový program za klavírního doprovodu Irwina Gagea. Desítku představení bude mít od 4. do 8. srpna na renomované mezinárodní přehlídce na severu Německa také pražské Divadlo Spejbla a Hurvínka. Soubor tam veze německou verzi inscenace Hurvínkova cesta do Tramtárie určenou dětskému publiku a představení pro dospělé Hurvínkův výlet do 21. století. Česká filharmonie s šéfdirigentem Zdeňkem Mácalem zahraje od 23. do 25. srpna postupně v Lübecku, Kielu a v Hamburku. Jako sólisté se vystřídají tři hvězdy - violoncellista Mischa Maisky, klavírista Gerhard Oppitz a obdobně již známá mladá německá houslistka slovenského původu Julia Fischerová. URL| http://zpravy.idnes.cz/hudba.asp?r=hudba&c=A040729_141107_hudba_gra


lidovky.cz str. 0 Domácí / Bleskem ČTK Divadelní ústav

| 12:42 PRAHA 29. července (ČTK) - Český pavilon na výstavě Expo 2005 v japonské prefektuře Aiči vznikne zřejmě podle návrhu výtvarníka Petra Nikla, režiséra Jana Hřebejka a výtvarníka animovaných filmů Jiřího Barty. Vyplynulo to z dnešního oznámení jejich konkurentů, kteří se rozhodli stáhnout své odvolání proti výsledku výběrové soutěže, v níž Hřebejkova skupina vyhrála. Generální komisař české účasti na Expo Vladimír Darjanin dnes na dotaz ČTK uvedl, že právě toto odvolání bylo poslední překážkou, která bránila podpisu příslušných smluv. "Už nebudeme muset čekat na žádnou lhůtu," řekl telefonicky Darjanin z dovolené. O rozhodnutí už se neodvolávat, které učinila skupina Mediaflow to Expo okolo Šimona a Michala Cabanů a architekta Jana Kyzlinka, komisař zatím oficiálně nevěděl. "Dojde k tomu v nejbližší době," řekl ČTK Michal Caban o stažení žádosti o přezkoumání výběrové soutěže Úřadem pro hospodářskou soutěž (ÚHOS). K tomuto rozhodnutí prý přispěla i jeho rozmluva s Janem Hřebejkem. Plné znění zpráv


Režisérovo vyjádření, ani názor některého z jeho spolupracovníků, se zatím ČTK nepodařilo získat. Výsledky dvoukolového výběrového řízení, ve kterém bylo původně sedm návrhů, nechtěla dosud Kancelář generálního komisaře Expa 2005 sdělit právě s odvoláním na šetření ÚHOS. Skupina okolo bratrů Cabanů, kteří mají za sebou například práci na výtvarném pojetí karlovarského filmového festivalu, tvrdí, že vítězný návrh, ač kvalitní, rezignoval na zadání soutěže, které žádalo zohlednit motiv přírody. "Bude to velmi zajímavá expozice, ale to zadání mi tam schází," myslí si o vítězném návrhu Michal Caban. Jeho tým dnes novinářům prezentoval svůj návrh, postavený na motivu Vltavy - jak řeky, tak symfonické básně Bedřicha Smetany, která je v Japonsku dobře známá a oblíbená. Autoři si ovšem postěžovali na to, že výběrová komise změnila před druhým kolem zadání soutěže a tak jejich návrh znehodnotila. "Způsob rozhodování komise je pro mne zklamáním. Neodpovídá energii, kterou jsme do projektu vložili my," poznamenal k tomu výtvarník. Na představení země vláda vyčlenila 300 milionů korun, na pavilon a jeho provoz je vyčleněno 120 milionů. Cena vítězného návrhu je podle informací ČTK přes 115 milionů, návrh skupiny okolo bratrů Cabanů by stál milionů 114. Další návrh vytvořený skupinou okolo výtvarníka Jana Švankmajera, který skončil v hodnocení komise druhý, by přišel přibližně na stejnou částku. Výstava Expo 2005 se bude konat od 25. března do 25. září. Potrvá 185 dní. Zúčastní se jí 125 zemí a osm mezinárodních organizací. Na světovou výstavu bylo po celém světě prodáno již 7,5 milionu vstupenek. Jakub Dospiva veb URL| http://lidovky.centrum.cz/clanek.phtml?id=280100


Zpravodajství ČTK str. 0 JD Divadelní ústav

dce kul

(Zpráva je rozšířena o Hřebejkovo vyjádření ve 3. a 4. odstavci) PRAHA 29. července (ČTK) - Český pavilon na výstavě Expo 2005 v japonské prefektuře Aiči vznikne zřejmě podle návrhu výtvarníka Petra Nikla, režiséra Jana Hřebejka a výtvarníka animovaných filmů Jiřího Barty. Vyplynulo to z dnešního oznámení jejich konkurentů, kteří se rozhodli stáhnout své odvolání proti výsledku výběrové soutěže, v níž Hřebejkova skupina vyhrála. Generální komisař české účasti na Expo Vladimír Darjanin dnes na dotaz ČTK uvedl, že právě toto odvolání bylo poslední překážkou, která bránila podpisu příslušných smluv. "Už nebudeme muset čekat na žádnou lhůtu," řekl ČTK telefonicky z dovolené. O rozhodnutí už se neodvolávat, které učinila skupina Mediaflow to Expo okolo Šimona a Michala Cabanů a architekta Jana Kyzlinka, komisař zatím oficiálně nevěděl. Hřebejk dnes ČTK řekl, že pavilon by měl být "interaktivní, multimediální, ale i poetický a relaxační". Výstavní část mají podle něj na starosti lidé okolo výtvarníka Petra Nikla, kteří s ním připravovali například úspěšný projekt Hnízda her v pražském Rudolfinu v roce 2000. "Průčelí pavilonu, restaurace a reprezentační prostory, na tom pracovala Barbora Škorpilová a ateliér Mimolimit," uvedl Hřebejk. On sám připravil například s Aurelem Klimtem a Michaelou Pavlátovou krátké filmy založené na dopisech japonských dětí, které měly s českou realitou osobní zkušenost. "Pracovně tomu říkáme Úryvky z dopisů, jsou to filmy na základě úvah japonských dětí, které tady třeba krátkou dobu žily," vysvětlil režisér. K rozhodnutí stáhnout žádost o přezkoumání výběrové soutěže Úřadem pro hospodářskou soutěž (ÚHOS) podle Michala Cabana prý přispěla i jeho rozmluva s Janem Hřebejkem. "Dojde k tomu v nejbližší době," řekl ČTK Caban. Plné znění zpráv


Výsledky dvoukolového výběrového řízení, ve kterém bylo původně sedm návrhů, nechtěla dosud Kancelář generálního komisaře Expa 2005 sdělit právě s odvoláním na šetření ÚHOS. Skupina okolo bratrů Cabanů, kteří mají za sebou například práci na výtvarném pojetí karlovarského filmového festivalu, tvrdí, že vítězný návrh, ač kvalitní, rezignoval na zadání soutěže, které žádalo zohlednit motiv přírody. "Bude to velmi zajímavá expozice, ale to zadání mi tam schází," myslí si o vítězném návrhu Michal Caban. Jeho tým dnes novinářům prezentoval svůj návrh, postavený na motivu Vltavy - jak řeky, tak symfonické básně Bedřicha Smetany, která je v Japonsku dobře známá a oblíbená. Autoři si ovšem postěžovali na to, že výběrová komise změnila před druhým kolem zadání soutěže a tak jejich návrh znehodnotila. "Způsob rozhodování komise je pro mne zklamáním. Neodpovídá energii, kterou jsme do projektu vložili my," poznamenal k tomu výtvarník. Na představení země vláda vyčlenila 300 milionů korun, na pavilon a jeho provoz je vyčleněno 120 milionů. Cena vítězného návrhu je podle informací ČTK přes 115 milionů, návrh skupiny okolo bratrů Cabanů by stál milionů 114. Další návrh vytvořený skupinou okolo výtvarníka Jana Švankmajera, který skončil v hodnocení komise druhý, by přišel přibližně na stejnou částku. Výstava Expo 2005 se bude konat od 25. března do 25. září. Potrvá 185 dní. Zúčastní se jí 125 zemí a osm mezinárodních organizací. Na světovou výstavu bylo po celém světě prodáno již 7,5 milionu vstupenek. Jakub Dospiva veb Cas| 14:56


Zpravodajství ČTK str. 0 JD Divadelní ústav

dce kul

PRAHA 29. července (ČTK) - Český pavilon na výstavě Expo 2005 v japonské prefektuře Aiči vznikne zřejmě podle návrhu výtvarníka Petra Nikla, režiséra Jana Hřebejka a výtvarníka animovaných filmů Jiřího Barty. Vyplynulo to z dnešního oznámení jejich konkurentů, kteří se rozhodli stáhnout své odvolání proti výsledku výběrové soutěže, v níž Hřebejkova skupina vyhrála. Generální komisař české účasti na Expo Vladimír Darjanin dnes na dotaz ČTK uvedl, že právě toto odvolání bylo poslední překážkou, která bránila podpisu příslušných smluv. "Už nebudeme muset čekat na žádnou lhůtu," řekl telefonicky Darjanin z dovolené. O rozhodnutí už se neodvolávat, které učinila skupina Mediaflow to Expo okolo Šimona a Michala Cabanů a architekta Jana Kyzlinka, komisař zatím oficiálně nevěděl. "Dojde k tomu v nejbližší době," řekl ČTK Michal Caban o stažení žádosti o přezkoumání výběrové soutěže Úřadem pro hospodářskou soutěž (ÚHOS). K tomuto rozhodnutí prý přispěla i jeho rozmluva s Janem Hřebejkem. Režisérovo vyjádření, ani názor některého z jeho spolupracovníků, se zatím ČTK nepodařilo získat. Výsledky dvoukolového výběrového řízení, ve kterém bylo původně sedm návrhů, nechtěla dosud Kancelář generálního komisaře Expa 2005 sdělit právě s odvoláním na šetření ÚHOS. Skupina okolo bratrů Cabanů, kteří mají za sebou například práci na výtvarném pojetí karlovarského filmového festivalu, tvrdí, že vítězný návrh, ač kvalitní, rezignoval na zadání soutěže, které žádalo zohlednit motiv přírody. "Bude to velmi zajímavá expozice, ale to zadání mi tam schází," myslí si o vítězném návrhu Michal Caban. Jeho tým dnes novinářům prezentoval svůj návrh, postavený na motivu Vltavy - jak řeky, tak symfonické básně Bedřicha Smetany, která je v Japonsku dobře známá a oblíbená. Autoři si ovšem postěžovali na to, že Plné znění zpráv


výběrová komise změnila před druhým kolem zadání soutěže a tak jejich návrh znehodnotila. "Způsob rozhodování komise je pro mne zklamáním. Neodpovídá energii, kterou jsme do projektu vložili my," poznamenal k tomu výtvarník. Na představení země vláda vyčlenila 300 milionů korun, na pavilon a jeho provoz je vyčleněno 120 milionů. Cena vítězného návrhu je podle informací ČTK přes 115 milionů, návrh skupiny okolo bratrů Cabanů by stál milionů 114. Další návrh vytvořený skupinou okolo výtvarníka Jana Švankmajera, který skončil v hodnocení komise druhý, by přišel přibližně na stejnou částku. Výstava Expo 2005 se bude konat od 25. března do 25. září. Potrvá 185 dní. Zúčastní se jí 125 zemí a osm mezinárodních organizací. Na světovou výstavu bylo po celém světě prodáno již 7,5 milionu vstupenek. Jakub Dospiva veb Cas| 12:40

Na festival v Německu směřují čeští hudebníci i Hurvínek 29.7.2004


dce kul

PRAHA 29. července (ČTK) - Soubor Schola Gregoriana Pragensis odjíždí na víkend na Šlesvicko-holštýnský festival, věnovaný letos výrazně české hudbě a českým umělcům. Koná se v několika desítkách míst německé spolkové země od 10. července do konce srpna. Vystoupí na něm v příštích dnech také pěvkyně Dagmar Pecková, Škampovo, Janáčkovo a Vlachovo kvarteto a Pražský komorní orchestr a koncem srpna třikrát Česká filharmonie. Desítku představení bude mít od 4. do 8. srpna na renomované mezinárodní přehlídce na severu Německa také pražské Divadlo Spejbla a Hurvínka. Soubor tam veze německou verzi inscenace Hurvínkova cesta do Tramtárie určenou dětskému publiku a představení pro dospělé Hurvínkův výlet do 21. století. Česká filharmonie s šéfdirigentem Zdeňkem Mácalem zahraje od 23. do 25. srpna postupně v Lübecku, Kielu a v Hamburku. Jako sólisté se vystřídají tři hvězdy - violoncellista Mischa Maisky, klavírista Gerhard Oppitz a obdobně již známá mladá německá houslistka slovenského původu Julia Fischerová. Pecková vystoupí nejprve 8. srpna v Lübecku v roli Ježibaby při koncertním uvedení Dvořákovy opery Rusalka. O týden později zazpívá v kostelech v Lübecku a Rendsburgu při dvojím provedení Dvořákovy kantáty Stabat mater pod taktovkou Libora Peška. Vedle toho má 11. srpna na zámku Gottorf ve městě Schleswig sólový písňový program za klavírního doprovodu Irwina Gagea. Na přehlídce účinkovala již mezzosopranistka Magdalena Kožená, a to 25. července v lübeckém dómu se souborem staré hudby Les Violons du Roy. Na programu byla Händelova hudba. V minulých dnech se ve Šlesvicku-Holštýnsku představili i pianista Ivan Moravec, varhaník Jaroslav Tůma, Guarneri Trio, Afflatus Quintett, Věra Bílá se skupinou Kale a undergroundová kapela The Plastic People of the Universe s orchestrem Agon. Program je každým rokem soustředěn na kulturu některé země. Pořádá se na 130 koncertů, a to nejen v koncertních sálech a chrámech, ale i ve velkých halách, v přístavech či ve stodolách na zemědělských usedlostech. "Českou republiku jsme si vybrali kvůli jubileím Antonína Dvořáka a Leoše Janáčka, ale má to i politické dimenze související s rozšířením Evropské unie. Praha má jako kulturní metropole hodně co říci," prohlásil již loni ředitel tohoto největšího německého festivalu Rolf Beck. Orchestr tvořený mladými účastníky loňské Akademie orchestrální hry, která se při hudebním festivalu koná na zámku Salzau u Kielu, byl letos hostem festivalu Pražské jaro. Vznik akademie inicioval Leonard Bernstein. Na



festival, jehož vůbec první koncert v roce 1986 sám dirigoval, přenesl v podobě těchto kurzů do severního Německa model proslulé přehlídky v Tangelwoodu v USA. Petr Veber hj Cas| 09:30

TK k prezentaci koncertu Klenoty z kroměřížského archivu 29.7.2004

Zpravodajství ČTK str. 0 SIH Divadelní ústav

dce kul

PRAHA, 30. července 2004 14:00, Collegium Marianum, Barokní knihovní sál, Melantrichova 19, Praha 1 TK kulturní a vzdělávací instituce Collegium Marianum - Týnské vyšší odborné školy k prezentaci koncertu Klenoty z kroměřížského archivu. Koncert se uskuteční 31. července v 19:30 kostele sv. Šimona a Judy v rámci 5. mezinárodního hudebního festivalu Letní slavnosti staré hudby. TK se zúčastní dirigent a umělecký vedoucí Capella Currende Erik van Nevel. Zdroj: ředitelka festivalu Markéta Semerádová, tel. 604 208 244, e-mail: [email protected] ČTK Cas| 14:08



Přehled zpráv

Recommend Documents