Přehled zpráv

Přehled zpráv 3.6.2015 - 30.6.2015 Západočeské muzeum v Plzni 5plus2 Mistra Jana Husa v regionu uctí výstava i koncert ................................................................................................. 5 26.6.2015 5plus2 str. 39 Plzeňsko, Rokycansko a Tachovsko Západočeské muzeum v Plzni LADISLAV VAINDL

Art + antiques tipy ................................................................................................................................................................................ 5 5.6.2015 Art + antiques str. 76 Tipy Západočeské muzeum v Plzni

Českobudějovický deník V Trnkově Zahradě honí kocoura na tříkolce........................................................................................................... 7 18.6.2015 Českobudějovický deník str. 5 Kultura Západočeské muzeum v Plzni VÁCLAV KOBLENC

Domažlický deník Zažil jsem neopakovatelnou atmosféru ................................................................................................................... 8 13.6.2015 Domažlický deník str. 5 Region Západočeské muzeum v Plzni MARTINA SIHELSKÁ

Do ulic Plzně se vracejí planety ................................................................................................................................ 9 18.6.2015 Domažlický deník str. 4 Region Západočeské muzeum v Plzni (tom)

CÍRKEVNÍ MUZEUM PŘIPOMÍNÁ MISTRA JANA................................................................................................... 10 19.6.2015 Domažlický deník str. 4 Region Západočeské muzeum v Plzni

Plzeňský kraj ukazuje na Expu to nejlepší ............................................................................................................. 10 27.6.2015 Domažlický deník str. 4 Region Západočeské muzeum v Plzni (pk)

Splněný sen Romany Schuldové ............................................................................................................................ 11 29.6.2015 Domažlický deník str. 8 Kultura regionu Západočeské muzeum v Plzni Eva Hubatová

Host S Plzní v krvi (vol. 1) ................................................................................................................................................. 11 18.6.2015 Host str. 37 Téma Západočeské muzeum v Plzni Ivo Fencl

Klatovský deník Zažil jsem neopakovatelnou atmosféru, kterou natáčení provází ....................................................................... 14 13.6.2015 Klatovský deník str. 5 Region Západočeské muzeum v Plzni MARTINA SIHELSKÁ

Mladá fronta DNES Od špitálu ke galerii Výstava představuje poklady od Zvonu.............................................................................. 15 5.6.2015 Mladá fronta DNES str. 1 Kraj Plzeňský Západočeské muzeum v Plzni

NEWTON Media, a.s. © 2015 | [email protected] | www.newtonmedia.cz

1

(ban)

U Zvonu: špitál i pohřebiště .................................................................................................................................... 15 5.6.2015 Mladá fronta DNES str. 2 Kraj Plzeňský Západočeské muzeum v Plzni — Barbora Němcová

Najednou se odhalí dvacet šest Venuší ................................................................................................................. 16 6.6.2015 Mladá fronta DNES str. 7 Scéna Západočeské muzeum v Plzni Václav Hnátek

V Zahradě prožijí děti na vlastní kůži dobrodružství z knihy Jiřího Trnky ......................................................... 17 18.6.2015 Mladá fronta DNES str. 2 Jižní Čechy Západočeské muzeum v Plzni Monika Filipová

Přednáška v muzeu pomůže lidem v Nepálu ......................................................................................................... 17 22.6.2015 Mladá fronta DNES str. 1 Kraj Plzeňský Západočeské muzeum v Plzni — Barbora Němcová

Plzeňský deník Jitka Prokšová pokřtila Čtvrtou úroveň ................................................................................................................. 18 3.6.2015 Plzeňský deník str. 8 Kultura regionu Západočeské muzeum v Plzni

Co bývalo U Zvonu? To vědí v muzeu .................................................................................................................... 19 6.6.2015 Plzeňský deník str. 8 Kultura regionu Západočeské muzeum v Plzni HANA JOSEFOVÁ

Fotoalbum v depu doplňují snímky věnované vodě v Plzni ................................................................................. 20 11.6.2015 Plzeňský deník str. 4 Plzeňsko Západočeské muzeum v Plzni MIROSLAVA TOLAROVÁ

Terezka získala zlatou korunku fotbalistů Viktorky .............................................................................................. 21 12.6.2015 Plzeňský deník str. 8 U nás doma Západočeské muzeum v Plzni MICHAL PIPTA

Historický víkend? Nejvíce scén ............................................................................................................................. 21 15.6.2015 Plzeňský deník str. 3 Plzeňsko Západočeské muzeum v Plzni MARTIN ŠVEC

Koncert se konal na počest tří jubilantů – skladatelů .......................................................................................... 22 15.6.2015 Plzeňský deník str. 9 Kultura regionu Západočeské muzeum v Plzni JANA TOMAŽIČOVÁ

S akreditací na zajímavá místa ................................................................................................................................ 23 15.6.2015 Plzeňský deník str. 17 Olympijské noviny Západočeské muzeum v Plzni (red)

CÍRKEVNÍ MUZEUM PŘIPOMÍNÁ MISTRA JANA................................................................................................... 23 17.6.2015 Plzeňský deník str. 2 Plzeňsko Západočeské muzeum v Plzni

Do ulic se vracejí betonové planety ........................................................................................................................ 23 17.6.2015 Plzeňský deník str. 4 Plzeňsko Západočeské muzeum v Plzni (tom)

Falerista: Nosit řád na sportovním saku? Neuctivé .............................................................................................. 24 18.6.2015 Plzeňský deník str. 6 Publicistika Západočeské muzeum v Plzni KLÁRA MRÁZOVÁ

Do ulic Plzně se vracejí planety .............................................................................................................................. 25 18.6.2015 Plzeňský deník str. 8 Region Západočeské muzeum v Plzni


2

(tom)

UDÁLOSTI NA PLZEŇSKU ....................................................................................................................................... 26 23.6.2015 Plzeňský deník str. 2 Plzeňsko Západočeské muzeum v Plzni

Dům U Červeného srdce měnila historie ............................................................................................................... 26 25.6.2015 Plzeňský deník str. 4 Plzeňsko Západočeské muzeum v Plzni DAVID RŮŽIČKA

Nahlédněte do čtvrti Karlov ..................................................................................................................................... 27 25.6.2015 Plzeňský deník str. 4 Plzeňsko Západočeské muzeum v Plzni MIROSLAVA TOLAROVÁ

Plzeňský kraj ukazuje na Expu to nejlepší ............................................................................................................. 28 25.6.2015 Plzeňský deník str. 4 Plzeňsko Západočeské muzeum v Plzni (pk)

Dobrá zpráva ............................................................................................................................................................. 29 26.6.2015 Plzeňský deník str. 1 Titulní strana Západočeské muzeum v Plzni (red)


Největší odměnou byla pozitivní reakce dětí ......................................................................................................... 29 27.6.2015 Plzeňský deník str. 17 Sport Západočeské muzeum v Plzni VÁCLAV VACEK

Splněný sen Romany Schuldové ............................................................................................................................ 32 29.6.2015 Plzeňský deník str. 10 U nás doma Západočeské muzeum v Plzni Eva Hubatová

Jan Hus roku 1415 a 600 roků poté: seznamte se s životem a odkazem kněze, myslitele i mučedníka ......... 32 29.6.2015 Plzeňský deník str. 68 Příloha - Kultura - kultura/výtvarné umění/muzejnictvíZápadočeské muzeum v Plzni


Právo Na galerii není, tak aspoň vykopávky ..................................................................................................................... 33 5.6.2015 Právo str. 12 Jihozápadní Čechy Západočeské muzeum v Plzni Ivan Blažek

Rokycanský deník U HORÁKA PŘEDSTAVUJÍ DŽUNGLI ..................................................................................................................... 34 20.6.2015 Rokycanský deník str. 2 Rokycansko Západočeské muzeum v Plzni

Rytmus života Plzeň - Město, kde se určitě nebudete nudit .......................................................................................................... 35 8.6.2015 Rytmus života str. 16 Svět jako na dlani Západočeské muzeum v Plzni


3

Tachovský deník Zažil jsem neopakovatelnou atmosféru ................................................................................................................. 36 12.6.2015 Tachovský deník str. 3 Tachovsko Západočeské muzeum v Plzni MARTINA SIHELSKÁ


4

Západočeské muzeum v Plzni 5plus2

Mistra Jana Husa v regionu uctí výstava i koncert 26.6.2015

5plus2

str. 39 Plzeňsko, Rokycansko a Tachovsko Západočeské muzeum v Plzni

LADISLAV VAINDL

600 let od upálení českého církevního reformátora si lidé připomenou například v Plzni, Plané nebo Klatovech. PLZEŇSKÝ KRAJ - Šestisté výročí od upálení Mistra Jana Husa si připomenou i lidé v Plzeňském kraji. A není se co divit. Církevní reformátor se na území regionu s největší pravděpodobností objevil hned několikrát. V době svého pobytu na hradě Krakovec kázal ve Zvíkovci na Rokycansku a během své cesty do Kostnice zřejmě procházel Tachovskem. Asi největší akce, která se k této příležitosti koná je výstava s názvem Jan Hus roku 1415 a 600 roků poté. Ta bude do 9. srpna k vidění v Muzeu církevního umění plzeňské diecéze, které sídlí v budově bývalého františkánského klášteru v Plzni. Výstavu tvoří čtrnáct textově obrazových dvojjazyčných závěsných panelů. Nechybí ani předměty ze sbírek Západočeského muzea v Plzni. Část těchto exponátů lze označit jako reálie doby, ve které Mistr Jan Hus žil a tvořil. Další pak ukáží, jakou podobu měly připomínky této význačné osobnosti v období od šestnáctého století do nedávné minulosti. „Plzeň se (nejen) v roce 2015 otevírá Evropě i celému světu. Jejím cílem je představit osobnosti, jejichž význam přesahuje hranice města, kraje i celé České republiky. Proto je logické, že součástí programu je i připomenutí tak inspirativního člověka, jakým Mistr Jan Hus byl a je," uvedl manažer zahraničních vztahů společnosti Plzeň 2015 Petr Šimon. Do třicátého srpna je možné ve Vlastivědném muzeu Dr. Hostaše v Klatovech navštívit výstavu Pravda vítězí -600 let od upálení Mistra Jana Husa. Program na uctění Mistra Jana Husa si na pátý červenec připravili v Plané. V místním kostele svatého Petra a Pavla se koná vystoupení Tachovského chrámového sboru. Návštěvníci budou také svědky prezentace o Husově životě a jeho poslední cestě. Foto popis| V loňském roce se v Tachově uskutečnilo česko-německé divadelní představení, které pojednávalo o Mistru Janu Husovi. Foto autor| FOTO - LADISLAV VAINDL Regionální mutace| 5plus2 - Plzeň a plzeňsko

Art + antiques

tipy 5.6.2015 Art + antiques str. 76 Tipy Západočeské muzeum v Plzni Diplomanti V červnu již tradičně probíhají přehlídky čerstvých absolventů uměleckých škol. Pražská Akademie výtvarných umění své diplomanty představuje ve Veletržním paláci (od 26. 6. do 2. 8.). Podobně i brněnská Fakulta výtvarných umění VUT vystavuje v mimoškolním prostoru, práce studentů budou k vidění v Domě pánů z Kunštátu (16. 6. do 26. 7.). Vysoká škola uměleckoprůmyslová využívá vlastní školní galerii, kde budou během června postupně k vidění klauzurní (od 11. 6. do 15. 6.) a poté diplomní práce (od 19. 6. do 26. 6.). Stejně tak plzeňská Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara ZČU prezentuje díla v budově školy (od 9. 6. do 26. 6.). Ústecká Fakulta umění a designu ÚJEP pro výstavu využije svou Galerii Emila Filly v Armaturce (do 30. 6.). Veritas Pavly Scerankové Drdova Gallery představuje do 25. července nové práce Pavly Scerankové. Kurátorka Alexandra Landré výstavu vztahuje k obecnějšímu zájmu sochařky o dynamiku a možnosti vizualizace. Ten se podle ní v její práci objevuje „v podobě juxtapozice abstraktních formálních konstrukcí a rozpoznatelných readymade materiálů, jako jsou židle či porcelánové šálky.“


5

Český Essl Do 21. června probíhá v Centru současného umění Futura výstava deseti českých finalistů Esslovy ceny pro mladé umělce. Během vernisáže už byli také vyhlášeni dva letošní vítězové – Filip Dvořák a Iveta Čermáková. Ti obdrží, kromě odměny 3 500 euro, pozvání k účasti na kolektivní výstavě laureátů z jednotlivých zemí ve Esslově muzeu v Klosterneuburgu u Vídně. Dalšími účastníky českého kola, vystavujícími nyní ve Futuře, jsou Martin Antas, Jakub Jurásek, Tomáš Kajánek, Karolína Mikesková, Samuel Paučo, Lea Petříková, Martin Prudil a Jan Theodor Urant. Největší Plzeňák Západočeské muzeum v Plzni představuje rozsáhlý výběr užité tvorby plzeňského rodáka Ladislava Sutnara. Poprvé zde například budou k vidění všechny varianty proslulých porcelánových a skleněných stolních souprav, jídelních příborů či dalších kovových doplňků navržených pro Krásnou jizbu. Na Sutnarovo sklo i zvířátka láká Západočeské muzeum do začátku listopadu. V Galerii města Plzně je současně, do začáku srpna, k vidění výstava Sutnarových obrazů Venuší, které maloval na konci 60. let. Knihovna světa v Olomouci Od 16. do 18. století bylo Nizozemí centrem mezinárodního knižního trhu. Žánrově pestré knihy obsahu náboženského i světského se tehdy tiskly v Antverpách, Lovani, Bruggách, Bruselu, Amsterdamu či Leidenu. Nizozemština byla přitom jen jedním z jazyků, s nimiž se v historických svazcích setkáváme, převládala Latina a Francouzština. Vědecká knihovna v Olomouci disponuje cca čtyřmi tisíci tisky z období, kdy bylo Nizozemí „knihovnou světa“. Výběr z vizuálně i historicky poutavého materiálu představuje do 13. září Arcidiecézní muzeum v Olomouci. Současné umění v Rudolfinu Galerie Rudolfinum patří do 9. srpna instalacím Rogera Hiornse. Britský umělec, který byl v roce 2009 jedním z finalistůTurnerovy ceny a v posledních letech vystavoval v Tate Modern i na Benátském bienále, se v Praze představuje souborem různorodých děl. Vedle nahých chlapců pozorujících ohýnky plápolající na parkových lavičkách a desítek bytostí sestavených z odpadu se zde nacházejí i prašné krajiny z rozdrceného oltáře a motoru letadla. Výstava vznikla ve spolupráci s Kunsthaus CentrePasquArt Biel. Symbolismus U Zvonu Pod heslem „první výstava belgického symbolisty mimo Belgii“ uvádí Galerie hlavního města Prahy do konce srpna práce malíře, básníka a teosofa Jeana Delvilla (1867–1953). Představitel belgického idealismu dosáhl největší slávy v na přelomu 19. a 20. století. Během své dlouhé kariéry postupně vyučoval na Glasgow School of Art a následně až do roku 1937 na Académie des Beaux-arts v Bruselu. Výstavu připravila Hana Larvová ve spolupráci s belgickými partnery. KALENDÁRIUM / červen 2015 kdy: sobota 13. 6. od 19:00 co: Pražská muzejní noc kde: http://www.prazskamuzejninoc.cz/2015/ kdy: středa 17. 6. od 16:00 co: komentovaná prohlídka výstavy Tajemné dálky kdo: Josef Vojvodík kde: Klášter sv. Anežky České, NG v Praze kdy: středa 17. 6. od 19:00 co: koncert Láva, pružiny a brouci kdo: Eric Leonardson, Brane Zorman, Petr Nikl kde: Školská 28, Praha kdy: čtvrtek 18. 6. od 18:00 co: přednáška Mezinárodní kontext společensky angažovaného umění kdo: Milan Mikuláštík kde: Galerie Rudolfinum, Praha kdy: úterý 23. 6. od 17:00 co: přednáška Paul Gauguin – Gottfired Lindauer kdo: Milan Kreuzzieger kde: Masné krámy, ZČG v Plzni kdy: čtvrtek 25. 6. od 17:00 co: Jaká byla šedesátá léta? kdo: Jan Koblasa a Aleš Veselý kde: Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem kdy: čtvrtek 25. 6. od 18:00 co: Výtvarné gesto, jeho hodnota kdo: Z. Baladrán, P. Dub, K. Kastner, G. Kotíková, M. Meduna kde: Kvalitář, Praha kdy: neděle 28. 6. od 15:00 co: Živé obrazy kdo: Eva Koťátková - Dvouhlavý životopisec a muzeum představ kde: areál Psychiatrické nemocnice Bohnice, Praha Foto popis| PAVLA SCERANKOVÁ / 2015 Foto popis| LADISLAV SUTNAR: POSTAV SI MĚSTO / 1943 Foto popis| VYSOKÁ ŠKOLA UMĚLECKOPRŮMYSLOVÁ Foto popis| IVETA ČERMÁKOVÁ: RŮZNÉ ÚHLY POHLEDU / 2014 Foto popis| STEPHANUS BLANCARDUS: ANATOMIA REFORMATA (DETAIL) / 1687 Foto popis| JEAN DELVILLE: MATKY / 1919 Foto popis| ROGER HIORNS V RUDOLFINU / foto: Martin Polák


6

Českobudějovický deník

V Trnkově Zahradě honí kocoura na tříkolce 18.6.2015

Českobudějovický deník str. 5 Kultura Západočeské muzeum v Plzni

VÁCLAV KOBLENC

Písecká Sladovna otevřela hravou výstavu. Ožívá v ní oblíbená kniha několika generací, děti pobaví mluvící velryba, trpaslík i prolézačky Písek – Sloni jezdící na skateboardu, Štěkafon, pavoučí prolézačka či kočkodrom pobaví děti i jejich rodiče v písecké Sladovně. Ta otevřela hlavní sezonní výstavu, v níž ožila jedna z nejznámějších knížek Jiřího Trnky, Zahrada. Slavný výtvarník, animátor, ilustrátor a režisér by se letos dožil 103 let a jeho dílo teď ve Sladovně připomíná expozice s názvem Originální kybernetoskop, podtitul zní Trnkova Zahrada 2. Jako hravou směs na pomezí interaktivní výstavy, animovaného filmu, divadla a dětského hřiště s tříkolkami ji připravili Trnkův syn Jan a vnuk Matyáš. Oblíbenou knížku několika generací dětí rozhýbali díky projekcím a interaktivním exponátům. Trnkova Zahrada 2 měla premiéru v Plzni, v Západočeském muzeu ji při projektu Plzeň 2015 – Evropské hlavní město kultury vidělo přes 20 000 lidí. Do Písku se přesunula v rozšířené a vylepšené podobě. „Chtěli jsme, aby byla poctou původnímu dílu i jeho vzkříšením a oživením. Knížku adaptujeme do 21. století, jen připomenout ji nám připadalo trošku málo,“ řekl Matyáš Trnka. Překvapí Mouchoport Kybernetoskop kombinuje vystavované předměty s netradičními projekcemi, které mají v součtu téměř dvě hodiny. Promítá se na stěny, na strop, na zem, do barokní almary z Trnkova filmu Čertův mlýn i v hlavě trpaslíka. Atrakce v sobě navíc mají zabudovaná čidla a reagují na pohyb návštěvníka. „Naším cílem bylo, aby se z diváka stal aktivní účinkující, který se ocitne doslova uvnitř příběhu,” řekl Matyáš Trnka. Zahrada 2 rozvíjí postavy z knihy, jež začíná tím, že pět malých kluků vejde do zahrady, kde zažívají dobrodružství. Expozici tvoří deset scén, jež vycházejí z knižní předlohy. Jejich základem jsou buď animace, které rozpohybují původní kresby z díla Jiřího Trnky, nebo herní a interaktivní prvky. Například obrovská zelená velryba, podřimující na břehu jezírka, jež přečetla všechny knížky na světě, do dětí sype nekonečné množství nesmyslných informací, hlasem Jitky Molavcové. Přemoudřelé zvíře jim poví, proč nejsou velryby ryby, přiblíží Darwinovy teorie a život na dně oceánu. Skrze Trpaskop, který se objevil již loni v Třeboni na festivalu Anifilm, se dítě podívá do nitra velkého trpaslíka. „Dá se mu nahlédnout do hlavy, člověk vidí, o čem sní, co si představuje,“ řekl Matyáš Trnka. Vylepšení se dočkal kočkodrom, který ocení nejmenší – kdy jindy mají možnost projet se v galerii na tříkolce? Je to počítačová hra promítaná na zem: děti vykřiknou, probudí kocoura spícího v sudu, sednou na tříkolku, kocoura na ní honí a musí přejet. Když se jim to podaří, kocour začne honit je a nakonec zase zaleze do sudu. „Taková hra na babu,“ doplnil Matyáš Trnka. Děti dále zjistí, co je Štěkafon; najdou pět slonů jezdících na skateboardu, kteří umí tančit rock'n'roll, chodit po laně a zahrají jim minipříběhy. Speciálně pro Sladovnu vznikla nová scénografie, čtyři atrakce se navíc v Písku představí poprvé. Račí houpačka Rakenrol, knoflíkové houpačky, pavoučí prolézačka ani prolézačka z velrybích brýlí se do Západočeského muzea nevešly. „V Plzni jsme měli většinu atrakcí založených pouze na animaci, tedy na pasivním sledování připraveného videa. Chtěli bychom, aby si děti více hrály i fyzicky, proto jsme další čtyři atrakce pojali jako originální prolézačky. Malým překvapením je Mouchoport, kdy se děti na chvíli promění v obří mouchy, které pobíhají – někdy možná i poletují. Nasadí si masku a brýle jim rozloží pohled na muší vidění,“ popsal Matyáš Trnka. Staré zahradní zdi Ve Sladovně vyrostly i staré zahradní zdi. Návštěvník na nich najde drobnosti, upomínky na knižní předlohu informace, kde právě je, co ho čeká a s kým se možná za rohem potká. Po výstavě Stroj času, jež vycházela ilustrované knihy Renáty Fučíkové, je Trnkova Zahrada 2 další interaktivní expozicí ve Sladovně, která otevírá rozhýbává významnou knihu pro děti. „V tomto směru chceme rozhodně pokračovat. Zbytek roku bude u nás patřit i druhému dílu Mraveniště podzim dvěma výstavám o putování mezi rozdílnými kulturami,“ řekla ředitelka Sladovny Tereza Dobiášová.

a z a


7

a

Knihu Zahrada psal Jiří Trnka pro svého syna Jana, ten ji bere jako srdeční záležitost. Ač mu knížky jinak nečetl, Zahradu na něm otec testoval, a Jan Trnka tak jako jediný zná i postavy z mluvené verze, jež se do knihy nevešly, například chobotnici. Tu měl jako tříletý nejradši. „Když mě otec lechtal a hrál mi ji, pronásledoval mě jako chobotnice, toměbavilo nejvíc. Pak zase dělal velrybu, když ležel ve vaně... dnes by ho možná zavřeli. Návštěvník se setká se všemi postavami z knihy a snažili jsme se, aby k němu každá promluvila trošku jiným způsobem,“ řekl 59letý Jan Trnka. Více fotografií na ceskobudejovicky. denik.cz *** Trnkova Zahrada 2 v číslech Zajímavosti Rozloha výstavy 500 m2 Délka přípravy 3 roky Atrakcí 10 Natočený materiál 120 minut Vyrobených rekvizit 2000 kg Váha výstavy 4 tuny Vstupné Dospělí 100 Kč Děti od 3 do 15 let 80 Kč Rodinné vstupné 280 Kč Senioři nad 65 let 80 Kč ZTP Zdarma Trvá do 18. října Foto popis| KOČKODROM je jednou z hlavních atrakcí hravé výstavy Trnkova Zahrada 2, která začala v písecké galerii Sladovna a potrvá do 18. října. Principem kočkodromu, jakési počítačové hry promítané na zem, je probudit kocoura spícího v sudu a honit ho na tříkolce. Foto autor| Foto: Roman Vohradník Region| Jižní Čechy Publikováno| Českobudějovický deník; Kultura; 05 Publikováno| Českokrumlovský deník; Kultura; 05 Publikováno| Jindřichohradecký deník; Kultura; 05 Publikováno| Písecký deník; Kultura; 05 Publikováno| Prachatický deník; Kultura; 05 Publikováno| Strakonický deník; Kultura; 05 Publikováno| Táborský deník; Kultura; 05 ID| ba5d35e3-d3be-48df-afae-e911da62800c

Domažlický deník

Zažil jsem neopakovatelnou atmosféru 13.6.2015

Domažlický deník str. 5 Region Západočeské muzeum v Plzni

MARTINA SIHELSKÁ

Stříbrský zbrojnoš Stanislav Smolík, který vedl na popravu mistra Jana Husa: Stříbro – Ponurá doba 15. století. Kacířství, popravy, husité. A postava, na kterou nikdo nezapomene, Mistr Jan Hus. Nejnovější filmovou adaptaci tohoto tématu podle Evy Kantůrkové už odvysílala naše veřejnoprávní televize. A Stříbrští, pokud poznali, byli mile překvapeni – roli zbrojnoše tam totiž ztvárnil devětatřicetiletý Stanislav Smolík ze Stříbra, který pracuje v Západočeském muzeu v Plzni. Je mimo jiné i zdatný šermíř a tvůrce loutek. * Jak jste se dostal k této roli?


8

Byl jsem osloven agenturou, která mě má na seznamu. Měla zájem, abych spolupracoval, a já jsem to rád přijal. * Kde všude se natáčelo? Natáčelo se na mnoha místech, ale já osobně jsem se zúčastnil natáčení v Třebíči a v Chebu. Točilo se dokonce i na vodě, a to na Orlické přehradě. Bylo to opravdu zajímavé a trošku i napínavé. * Kolik váží takové brnění a jak jste se v něm cítil? Váží kolem třiceti kilogramů a člověk se v něm cítí trochu stísněně. Jde spíše o zvyk, po nějaké době vám to už tak hrozné nepřijde. * Kolik dní se natáčelo? Dodrželo se slibovaných 58 natáčecích dní? To opravdu netuším, já jsem měl jen šest natáčecích dní, ale kolik dní se točilo celkem, do toho jsem zasvěcen nebyl. * Jaké vám natáčení přineslo zážitky? Poznal jsem velice zajímavé lidi a zkusil jsem si jedinečnou práci. Zároveň jsem zažil neopakovatelnou atmosféru, která natáčení provází. * Na koho a na co budete nejraději vzpomínat? Vzpomínat budu na spoustu lidí od maskérek a kostymérek až po pana Hádka, pana Kňažka, ale hlavně na ostatní kamarády, co ztvárnili postavy vojáků. * Uvidíme vás ještě v jiných projektech? V letošním roce se bude natáčet film o mládí Karla IV., ale těžko říct, nakolik se budu na projektu podílet, zatím mi mnoho neřekli. * Máte nějaké plány do budoucna a nějaké své motto? Své plány mám a další si děláme s přítelkyní hlavně kolem společného bydlení a společné budoucnosti. A moje motto je stále stejné: když něco dělat, tak ne na méně než na sto padesát procent. Foto popis| Stanislav Smolík (vlevo) v roli zbrojnoše, který provází Jana Husa (v podání Matěje Hádka). Foto autor| Foto: Pavel Plch Region| Západní Čechy Publikováno| Domažlický deník; Region; 05 Publikováno| Rokycanský deník; Region; 05 ID| 1d516195-5a40-4d49-b3e4-7353f1023c81

Do ulic Plzně se vracejí planety 18.6.2015 (tom)


Plzeň – Letos podeváté mohou obyvatelé i návštěvníci Plzně narazit na planety naší sluneční soustavy. Techmania také tentokrát rozmístila po městě svou Pouť k planetám. Její střed v podobě Slunce je před Západočeským muzeem v Kopeckého sadech. Slunci nejbližší planetu, Merkur, vesmírní poutníci najdou na terasách pod Komerční bankou, u nedaleké budovy spořitelny je Venuše. „Naši rodnou planetu, Zemi,lidé najdou o pár kroků dál, u pomníku purkmistra Martina Kopeckého,“ říká mluvčí science centra Markéta Čekanová. V centru se nachází ještě Mars (Proluka), další planety už v docházkové vzdálenosti nejsou. Disk symbolizující největší planetu, Jupiter, leží na pěší zóně u Mikulášského náměstí na


9

Slovanech, Saturn najdou lidé před hlavním vchodem do Fakultní nemocnice na Borech, Uran před nákupním střediskem Centrum na Doubravce a hranic sluneční soustavy symbolizovaných Neptunem se dotknou na konečné tramvaje v Bolevci, kde je umístěn Neptun. Pouť k planetám zahrnuje devět velkých ocelových disků vyplněných betonem vyrobených v měřítku jedna ku miliardě. V Plzni byly poprvé instalovány v roce 2007, čas od času se stávají terčem útoku vandalů. V ulicích města jsou rozmístěny tak, aby měřítko jejich vzdálenosti od Slunce odpovídalo skutečnosti. Region| Západní Čechy

CÍRKEVNÍ MUZEUM PŘIPOMÍNÁ MISTRA JANA 19.6.2015


Foto popis| 600 LET POTÉ. Téměř tři týdny před šestistým výročím jeho upálení dorazila do Plzně putovní výstava Jan Hus roku 1415 a 600 let. Od úterka je k vidění v Muzeu církevního umění plzeňské diecéze a navštívit ji může každý. Kdo o mistru Janovi neví nic, hodně se dozví, kdo Husův příběh zná, na zajímavosti narazí také. A zkrátka nepřijdou ani děti. Příběh jednoho z nejznámějších českých mučedníků poznají prostřednictvím stylového komiksu. „Výstavu připravilo naše muzeum s Plzní 2015 a tvoří ji tři části. První jsou textové panely zapůjčené z husitského muzea v Táboře, druhou částí exponáty z našich vlastních sbírek, které mají k době, dílu či připomínání Jana Husa nějaký vztah, a komiks pro děti, což je třetí část, vytvořili manželé Smolíkovi,“ popsal výstavu, jež skončí 9. srpna, kurátor Západočeského muzea v Plzni Jiří Orna. Foto autor| Foto: Deník/Pavel Korelus Region| Západní Čechy Publikováno| Domažlický deník; Region; 04 Publikováno| Klatovský deník; Region; 04 Publikováno| Rokycanský deník; Region; 04 Publikováno| Tachovský deník; Region; 04 ID| 6aadd371-1e8a-4f00-a0c4-65c2cbcdc38e

Plzeňský kraj ukazuje na Expu to nejlepší 27.6.2015 (pk)


Milán – Prostřednictvím virtuálních vycházek mohou návštěvníci světové výstavy EXPO v italském Miláně poznávat to nejlepší z našeho regionu. Plzni a celému Plzeňskému kraji patří část českého pavilonu, kterou lidé procházejí s tablety v rukou. V tabletu ožívá speciální fotografická výstava. Například v prázdné chodské jizbě se díky displeji objevuje místní dívka, která na sebe postupně strojí jednotlivé vrstvy kroje. V plzeňské expozici je dále k vidění kolekce historického skla ze Západočeského muzea, série loutek, model kostela Zvěstování Panny Marie v Mariánské Týnici a k ochutnání samozřejmě plzeňské pivo. Plzeň se v Miláně pochopitelně prezentuje především jako letošní Evropské hlavní město kultury. „Od začátku jsem byl přesvědčený, že v roce, kdy je Plzeň Evropským hlavním městem kultury, bychom na světové výstavě neměli chybět. O to jsem radši, že se nám Plzeň i region daří prezentovat jako moderní a atraktivní turistickou destinaci s bohatou historií,“ popsal své dojmy z expozice první náměstek plzeňského primátora Martin Baxa. Zástupci organizace Plzeň – TURISMUS, která společně s krajem a Plzní 2015 expozici připravila, jsou se zájmem spokojeni. Expozici denně navštívily tisíce lidí a do 30. června, kdy bude k vidění naposledy, další tisíce přibudou. Foto popis| NEHYBNÉ fotografie v českém výstavním pavilonu díky tabletům doslova ožívají před očima. Foto autor| Foto: Plzeň-TURISMUS, p.o. Region| Západní Čechy Publikováno| Domažlický deník; Region; 04 Publikováno| Klatovský deník; Region; 04 Publikováno| Rokycanský deník; Region; 04 Publikováno| Tachovský deník; Region; 04


10

ID| 57bba5df-f3ef-45f8-aec6-11021e5e4830

Splněný sen Romany Schuldové 29.6.2015

Domažlický deník str. 8 Kultura regionu Západočeské muzeum v Plzni

Eva Hubatová

Plzeň – Kulaté životní jubileum oslavila pedagožka a skladatelka Romana Schuldová v kruhu svých blízkých a přátel v Přednáškovém sále Západočeského muzea. Zde zazněla její „Sonáta pro violoncello a klavír“ a melodram s vlastními texty „K svátku borovic“. Hře na klavír se věnuje od sedmi let a na plzeňské konzervatoři ji také vystudovala. Dále se věnovala pedagogické činnosti a svůj dávný sen si splnila i studiem skladby. Mimo jiné složila symfonii pro velký orchestr a oratorium pro smíšený pěvecký sbor a malý orchestr „A tys mě uslyšel“. Celoživotní láskou Romany Schuldové je také poezie. Verše skládá od mládí a některé básně z jejích pěti sbírek získaly ceny na literárních soutěžích. Pedagožka, skladatelka a básnířka Romana Schuldová patří k lidem, kteří se svými skutky i smělými plány do budoucna řídí Goethovým výrokem „Člověk má mít odvahu začínat každý den nový život“. Foto autor| foto: Eva Hubatová Region| Západní Čechy

Host

S Plzní v krvi (vol. 1) 18.6.2015 Host str. 37 Téma Ivo Fencl Západočeské muzeum v Plzni Průvodce inteligentního čtenáře po Plzni umělecké Plzeňský výtvarník Jaroslav Pleskal, spolutvůrce sousoší Spejbla a Hurvínka ve zdejších Křižíkových sadech, mě zkoušel jednoho kalného rána u trafiky na náměstí jako školáka: „Mluvte, Fencle. Ale ne šedě. Mluvte jako pestřec.“ „Mohu, pane profesore?“ Zapálil jsem si po jeho vzoru cigaretu, ač nekouřím. Ale, chm, proč bych nezačal banálně? Natruc začnu! „Původní… Plzeň… to je… nedaleký… Starý… Plzenec… na řece Úslavě… Odkud jsem se já osobně už jedenapadesát let skoro nehnul.“ „Ale jděte. Vy přeháníte. Vlakem to máte pět minut do Plzně, doparoma, a do Prahy je to pak studentským autobusem minut jen padesát. A ještě vám dají zadarmo noviny a vodu.“ „Ta hodina jízdy mi přijde až moc,“ skuhral jsem, i když vím, že si v mnoha směrech nemám nač stěžovat. Jen je zlé, že se na mou duši neví, kdy Plzeň vznikla, a leda je známo, že roku 976 pod stejnojmenným knížecím hradem (a čučím na jeho románskou rotundu na kopci Hůrka i odsud od počítače) svedli bitvu Boleslav II. a německý Otta II. Jak zaznamenal saský kronikář. Avšak terén pro jakékoli větší město nebyl na těch lukách v údolí ideální, a tak roku 1295 založil Václav II. ještě Novou Plzeň. Kus dál. Směrem na severozápad. Na soutoku Mže s Radbuzou, a roku 1476 tady nějaký dnes naprosto neznámý Němec vytvořil jednu z nejstarších tištěných knih v Čechách a… A abych přeskakoval i dál, dospěl k nám roku 1829 s Hilmerovou hereckou společností sám Josef Kajetán Tyl a na plzeňském náměstí hrál ve dvou putykách. U Zlatého orla a U Bílé růže. Jedenáct let nato se vrátil, tentokrát ještě i s Josefem Jiřím Kolárem, který zatím nesepsal Pekla zplozence, a nadchli Plzeňáky velice. Veršovanou veselohrou Ženitba. „No, a dál, žáku?“ pobídl mě zkoušející. Přešli jsme od trafiky přes tramvajové koleje k nejbližší ze tří zlatých, promiňte, jen pozlacených kašen. A před námi se rozkládalo náměstí. „Jaké dál? Roku 1856 sem, a to vím jistě, pane profesore, Tyl přijel ještě potřetí a naposled, už ve vážném stavu.“ Rozkašlal jsem se a hodil oharek do kašny. „Takže jeho kosti dodnes odpočívají na Mikulášském hřbitově.“ „Který jste si onehdy spletl s Trnkovou Zahradou?“ „Jo. Spletl. Kaji se… Omyl to ale přece není. I když Trnku, uznávám, prvořadě inspirovala tamní hřbitovní zeď, jak ji vídal jako chlapec ze čtvrti Petrohrad.“ Je fakt, že jsem se byl na onom hřbitově vícekrát podívat, zda se dozadu taky nezužuje, jako se úží Trnkova magie v oné knize, a zjistil jsem, že hřbitov zdi do čtverce rozhodně nemá. Je zvláštní. Netypicky voní a vždycky bude kouzelníkem, a tam až vzadu se neválí pražádná velryba jako u Trnky, který si tu možná čítal nějaké časopisy, nýbrž vás tam potká výhled na svahy i řeku až dole. A kraj. Výhled na Plzeň. Na tomto místě se cítíte


11

fajn. Nejste-li tedy zoufalý bezdomovec, které to sem táhne. A zeď, přes kterou sledujete řeku, se dá celkem snadno přeskočit. Udělejte to, už za chvíli se můžete houpat na lodičce, a jen dejte pozor na ten velikánský jez. „V devatenáctém století, začátkem čtyřicátých let, studoval v Plzni i Bedřich Smetana,“ pokračoval jsem nudně. „Mezi roky 1867-1874 tu žila rovněž pozdější autorka Svéhlavičky Eliška Krásnohorská. Ale potkala ji ta smůla, že nemohla mít děti. I proto v Plzni skládala celé sbírky veršů a produkovala operní libreta. Pan Smetana Elišku navštívil roku 1871 a dál si psali.“ „Existuje však vůbec nějaký podstatný spisovatel, který odsud nevzal kramle do Prahy?“ zeptal se můj profesor a zapálil si novou cigaretu. Záměrně jsem nereagoval a řekl: „V letech 1873-1908 tu učil na německé reálce francouzštinu Karel Klostermann.“ A jak mluvím, vždy i jaksi těkavě dumám a ono dumání vypadá asi následovně: V letech 1894-1895 napsal (a to je další věc) ve zdejší base jménem Bory svou prvotinu i Stanislav Kostka Neumann. Hm. Ale tomu, že u Borů vraždil Kajínek, věří v Plzni jen málokdo. Tady by šla udělat anketa. Radši ji nedělají. Tuší, jak by dopadla. Hm. A co básník Karel Toman? Jen chvilenku byl roku 1912 redaktorem Plzeňských listů, a když v Domažlicích umíral Vrchlický (starý bard nocí na Karlštejně), jel za ním Toman právě „ze z Plzně“ - a napsal pak a prodal o tom fejeton. V Plzeňanech, kteří jej obklopovali v redakci a asi i jinde, ale vnímal leda konvenční, přízemní měšťáky. Takže si to na Prahu vbrzku sypal s úlevou. Obcházeli jsme za těchto a podobných mých úvah náměstí. Na tři moderní kašny jsou rozličné metry a názory a já už si zvykl. Jedné z nich se přezdívá dle mužského pohlaví, druhé dle kulometu a… O třetí raději nechtějte nic slyšet, ale podívat se přijeďte. Uprostřed náměstí stojí chrám svatého Bartoloměje s nejvyšší věží v Čechách. Na její ochoz dali mříže, aby už dolů neskákali občané, a z dalších mříží dole za zadkem kostela civí hlavičky řady andělíčků. Všechny jsou temné a jen jedna se zdá bílá; je celá ohlazená. Každý si na ni sahá pro štěstí. I já to jeden čas dělal. Pak jsem přestal. Když něco dělá každý, ztrácí to význam. Ale je fakt, že si u té mříže dávají lidi rande. Stáli jsme tam s Jaroslavem Pleskalem, význačnou personou českého výtvarnictví, a hleděli k radnici. „Co si myslíte o současném primátorovi?“ zeptal jsem se neotřele, abych konečně odvedl řeč od výuky a pouček. „Člověk na svém místě.“ Hovoří snad můj pedagog ironicky? „Jak jsem slyšel, je obdobou Chauncey Zahradníka z filmu Byl jsem při tom. A možná je ta pomluva pravdivá,“ řekl Jaroslav a zapálil si zamyšleně novou cigaretu, „ale já na tom nevidím nic tak špatného. Rada potřebuje stimul. Přece. A on jím je. Lépe, když rozhoduje skupina lidí, než když si nějaký jedinec myslí, že sežral veškerou moudrost, no, a náš primátor určitě efektně reprezentuje město. Pane Fencl, ale vy mi utíkáte! Víte vůbec, kdo se v Plzni narodil?“ Chvíli jsem váhal. Mám zůstat u literatury? „E. F. Burian?“ „Jistě.“ I vzpomněl jsem na Jana Buriana (syna E. F.), jak se svými pořady jezdívá k nám do muzea, a v duchu jsem se mu omluvil za někdejší nejapnou otázku, která zněla: „A proč tolik zrovna do Plzně? Snad za pivem?“ Od té chvíle už jsem naštěstí něco málo dostudoval a teď mohl pokračovat, byť pomalu, žargonem starých časů. „A své mládí a maturitu zde prodělal i Julek Fučík, a to v letech 1913-1921. A seklo mu to (prý) a hrával ve zdejším divadle. Pak o tom psal i Láďa Fuks. A svou prvou básnickou sbírku Host do domu (1921) v Plzni vydal Jiří Wolker. Ale pojďme dál. V letech 1924-1927 redigoval zdejší časopis Pramen spisovatel Emil Vachek. Podle mě to ale dělal šoufkem z Prahy.“ „Z Prahy bez internetu?“ zvedl obočí můj učitel. „Jak by to šlo?“ „Podle mě sem dojížděl.“ „Nechme těch žertů. Co Ladislav Stehlík?“ „Debatoval ve zdejší Němcově vinárně.“ „A kdy?“ „Když vyučoval na Klatovsku (19301945). Právě v Plzni vydal i svou druhou sbírku veršů Vata.“ „Chyba. Watteau. 1931. A dál?“ „Roku 1938 napsal Stehlík dokonce báseň „Plzeň“. Smím ji, pane profesore, zarecitovat?“ „Na to není čas. Teď se, mladý muži, přece píše rok 2015 a dávno nestojíme v roce 1933, kdy jsem se narodil já.“ „Vím. Nestojíme. Ale tenkrát, roku 1930, si v Plzni založil Josef Skupa, jinak učitel kreslení na reálce, loutkové divadlo. I on však odchází - jako Stehlík - po patnácti letech. A to do Prahy.“ A zase jsem toho dost přeskočil a učeně řekl: „V letech 1946-1948 v Plzni pracoval i geniální autor místopisných knih Jan Čáka. A s Plzní je propojen, pane profesore, i nešťastný básník Jan Hanč! A rovněž lékař a básník Miroslav Holub, autor knihy Anděl na kolečkách (mimo jiné), se zde narodil a vystudoval tu gymnázium. I jiní však se našli. Pedagogickou fakultu zde absolvoval vodák a spisovatel Zdeněk Šmíd a pár let dokonce působil ve zdejším nakladatelství.“ „A co Páral?“ hlesl zničehonic můj zkoušející. „Páral? Roku 1956 pracoval ve zdejších plynárnách. Nic moc. V letech 1958-1961 pracoval v Plzni i spisovatel Vladimír Klevis. Mezi roky 1963 a 1964 tu absolvoval vojnu Petr Kabeš. To si ještě nevzal Annu Kareninovou,“ hovořil jsem stále rychleji, abych to měl již za sebou a mohli jsme šplhat. Na věž chrámu. „Narodili se tu Jiří Trnka, Miroslav Horníček, Jiří Suchý, Jiří Slíva, Dagmar Lhotová, Josef a Alex Koenigsmarkovi, pan profesor Milan Knížák a pan performer Milan Kohout (anebo snad říkám ty tituly obráceně?) a také písničkář Oldřich Janota a slovutný cestovatel a spisovatel Miroslav Zikmund, který… Který se tutově dožije stovky, jak jsem ho tak pozoroval ve filmu Století Miroslava Zikmunda.“ A zase jsem se zasnil. Vždyť do Zikmunda je přece zamilovaná mladá plzeňská básnířka, cestovatelka a fotografka Milena Písačková. Ne?


12

Řekla mi to. Uveřejnil jsem s ní rozhovor v časopise Plž alias Plzeňský literární život, anebo snad v jeho vnitřní příloze Listy Ason-klubu. A i když se Milena nedávno vdala (je ročník 1980), nedomnívám se, že by její láska k Mirkovi pominula. Možná za ním jezdí až do Zlína. Kdo ví? A ejhle, vy divy. V Plzni se narodil jak scenárista (a prozaik) Jiří Procházka (Major Zeman!), tak i na rok stejně starý Jiří Ruml! A také exulanti. Ota Ulč i Daniel Strož. „A žije tu i dnes nějaký známý básník?“ zeptal se mě náhle můj zkoušející. „Pepík Hrubý. Kousek od vás, Jaroslave.“ „A nějaký autor komiksů?“ „Vhrsti teď ne, ten bydlí ve Strašicích. Ale vracívá se sem bývalý šéfredaktor ABC, rodák Vlasta Toman. S ním i kamarádím.“ „A co literární vědci? S těmi nekamarádíte?“ Opět jsem pominul narážku a řekl: „Vědci? Vladimír Novotný, Bohumil Jirásek, Viktor Viktora a Jiří Staněk. I někteří další. Kritik Vladimír Gardavský. Ale narodili se zde také Karla Erbová, Jakuba Katalpa, Václav Gruber, Jitka Prokšová, Roman Kníže anebo Honza Sojka.“ A přednesl jsem ihned Sojkovu „Mytologii“: „matka se vrátila z věštírny / a po zdech čárá obrysy andělů / které vidí jen ona / bratr spí v mé posteli / a sudičky se rvou o právo / vyřknout jeho sudbu / otec s partou rohatých / popíjí v kuchyni vodku / vyhnali mě do nočního baru / došly jim cigarety“. „Ale i další mistři pera,“ pokračoval jsem jako neřízená střela. „Markéta Čekanová, Milan Čechura! Luboš Mikisek! Mirek Valina! Miroslava Ledvinová a JUDr. Karel Pexidr. Tamara Kopřivová. Daniela Kovářová, ta ovšem ve Štěnovicích. Což není moc daleko. Extrémně zajímavým místním dramatikem a spisovatelem je pak bezpochyby Jiří Č. Ulrich.“ „A malíři?“ Stoupali jsme po točitém schodišti k čerstvě instalovaným zvonům a dál panoval rok, kdy je Plzeň „Evropským městem kultury“. „Ze svých současných oblíbených malířů,“ pokračoval jsem schválně co nejvíc monotónně, aby to Pleskala konečně unavilo, „bych jmenoval minimálně Jirku Degla - ze známého rodu českých filmařů. Já s ním občas chodím do klubu. Tedy filmového. No, a v plzeňské čtvrti Červený Hrádek, kde kdysi Milouš Jakeš rozprávěl o Hance Zagorové jako o hodné holce, bydlí zahradní architekt, památkář a výtečný publicista Karel Drhovský. Avšak roku 1961 se v Plzni narodil i básník Ivo Hucl, opatrující se svou ženou čajovnu v nedalekých Šťáhlavicích, na rozcestí u zámku Kozel. Ale Plzeň Ivo, pravda, navštěvuje - a vypadá trochu jako Mácha. Funguje občas jako talentovaný kurátor a jednou jsem seděl s tátou na plzeňském hřbitově, když pohřbívali v krematoriu otcova kamaráda Ivana Martinovského, někdejšího archiváře, a padl mi zrak na následující Huclovu báseň: „Vlaštovky na větrných křídlech / Vlaštovky špačci, vlaštovky vrabci, větrný dech / Vlaštovka Allen, vlaštovka Magor, vlaštovka Bondy / Vlaštovka cikáda, vlaštovka hlína, vlaštovka z jižního Třince / Bílé mraky, černé vlaštovky / Modré mraky, bílé vlaštovky / Ale také červené, fialové, zelené / Popartová vlaštovka Andy / Vlaštovka déšť / Vlaštovka jablečná, vlaštovka ořechová / Vlaštovka ryba, vlaštovka slepice, vlaštovka kůň / s velkou páchnoucí plachtou na hnůj pod rozdvojeným ocasem / Vlaštovka leknín / Vlaštovka houba / Vlaštovka John Cage - kam letí? Vlaštovka…“ Ale dočtěte si to sami v jeho knize, já zase zajdu do jeho čajovny a jako obvykle nejprve zavzpomínáme na mou mladší sestru, která se kdysi odstěhovala do Českých Budějovic… Nejsou však jen Huclové. V Plzni se narodil i jiný zajímavý básník. Robert Janda. Ale s ním se bohužel neznám a společného máme dost možná jen to, že já bydlím ve Vrchlického 633 a on ve Vrchlického 6. Jenže ta má ulice Vrchlického se táhne, jak už jsem předeslal, Starou Plzní. Plzencem. „A kdo tě spoutal ze současných básnířek?“ „Kateřina Sachrová. Z místních fotografů pak jistě Eva Hubatová, manželé Kocourkovi a Petr Znamenaný. Ale sympatičtí jsou i další umělci. Tomáš Šolc (především výborný herec), manželé Kutkovi a manželé Špinkovi, Vladimír Líbal a Jiří Vlach, Václav Malina a Helena Vendová, Jaroslav Veselák či Jaroslav Šindelář, jehož bratr z Katapultu už bohužel mezi námi není.“ A dokonce i publikace, které jsem napsal v různých časech já, ilustrovali zdejší malíři Lukáš Kudrna a Stanislav Poláček a Michal Neradil a Marek Škubal, který svými hororovými obrázky doprovodil mé dílko Dvě tváře doktora Jekylla! „A co vaše rozpolcenost?“ vyhrkl zničehonic Jarda Pleskal - už na ochozu a zatímco si zapaloval cigaretu. Sousoší, jež právě on udělal pro Plzeň se svým kamarádem, onehdy urazili v Křižíkových sadech obě dvě hlavičky (Hurvínkovu i Spejblovu), a tak je musili instalovat u Západočeského muzea podruhé a tentokrát radši v bronzu. „A co vaše citové vazby?“ ptal se Mistr. „V Plzni je mám a bydlí tu i jistá Džej (anebo já jí tak říkám) a není má jediná láska, ale mám ji prostě v oblibě. A proč? Je chytrá, hodná, hezká a ještě jsem nikoho takového nepotkal.“ „Ale napsal jste přece několik knih o temné femme fatale Jorice,“ pravil vysoký malíř mírně. „Ó, to ne. Matu tělem! Sere mě. A je to leda image. Ta je mi ve skutečnosti lhostejná.“ „Aha. A co Plzeň? Ta vám není lhostejná, Lorenci?“ Tak si totiž v některých mých povídkách říká mé alter ego. Thomas Ripley Lorenc. A v Plzni to ti, co čtou, samozřejmě vědí. Zatímco v Praze bych ostrouhal a beznadějně zapadl. To je jisté jako Náplavka. „Ta vám není lhostejná?“ opakoval můj zasloužilý spasitel. „Kdeže. Lhostejnou mi Plzeň není. Ale to ještě neznamená, že na ni teď začneme shora močit. Šel bych radši na pivo.“ A tak jsme šli. ***


13

„Na tři moderní kašny jsou rozličné metry a názory a já už si zvykl. Jedné z nich se přezdívá dle mužského pohlaví, druhé dle kulometu a… O třetí raději nechtějte nic slyšet, ale podívat se přijeďte.” Foto popis| O autorovi| Ivo Fencl, Autor (nar. 1964) je prozaik a publicista.

Klatovský deník

Zažil jsem neopakovatelnou atmosféru, kterou natáčení provází 13.6.2015

Klatovský deník str. 5 Region Západočeské muzeum v Plzni

MARTINA SIHELSKÁ

Stříbrský zbrojnoš Stanislav Smolík, který vedl na popravu mistra Jana Husa: Stříbro – Ponurá doba 15. století. Kacířství, popravy, husité. A postava, na kterou nikdo nezapomene, Mistr Jan Hus. Nejnovější filmovou adaptaci tohoto tématu podle Evy Kantůrkové už odvysílala naše veřejnoprávní televize. A Stříbrští, pokud poznali, byli mile překvapeni – roli zbrojnoše tam totiž ztvárnil devětatřicetiletý Stanislav Smolík ze Stříbra, který pracuje v Západočeském muzeu v Plzni. Je mimo jiné i zdatný šermíř a tvůrce loutek. * Jak jste se dostal k této roli? Byl jsem osloven agenturou, která mě má na seznamu. Měla zájem, abych spolupracoval, a já jsem to rád přijal. * Kde všude se natáčelo? Natáčelo se na mnoha místech, ale já osobně jsem se zúčastnil natáčení v Třebíči a v Chebu. Točilo se dokonce i na vodě, a to na Orlické přehradě. Bylo to opravdu zajímavé a trošku i napínavé. * Kolik váží takové brnění a jak jste se v něm cítil? Váží kolem třiceti kilogramů a člověk se v něm cítí trochu stísněně. Jde spíše o zvyk, po nějaké době vám to už tak hrozné nepřijde. * Kolik dní se natáčelo? Dodrželo se slibovaných 58 natáčecích dní? To opravdu netuším, já jsem měl jen šest natáčecích dní, ale kolik dní se točilo celkem, do toho jsem zasvěcen nebyl. * Jaké vám natáčení přineslo zážitky? Poznal jsem velice zajímavé lidi a zkusil jsem si jedinečnou práci. Zároveň jsem zažil neopakovatelnou atmosféru, která natáčení provází. * Na koho a na co budete nejraději vzpomínat? Vzpomínat budu na spoustu lidí od maskérek a kostymérek až po pana Hádka, pana Kňažka, ale hlavně na ostatní kamarády, co ztvárnili postavy vojáků. * Uvidíme vás ještě v jiných projektech? V letošním roce se bude natáčet film o mládí Karla IV., ale těžko říct, nakolik se budu na projektu podílet, zatím mi mnoho neřekli. * Máte nějaké plány do budoucna a nějaké své motto?


14

Své plány mám a další si děláme s přítelkyní hlavně kolem společného bydlení a společné budoucnosti. A moje motto je stále stejné: když něco dělat, tak ne na méně než na sto padesát procent. Foto popis| Stanislav Smolík (vlevo) v roli zbrojnoše, který provází Jana Husa (v podání Matěje Hádka). Foto autor| Foto: Pavel Plch Region| Západní Čechy

Mladá fronta DNES

Od špitálu ke galerii Výstava představuje poklady od Zvonu 5.6.2015

Mladá fronta DNES str. 1 Kraj Plzeňský Západočeské muzeum v Plzni

(ban)

Archeologické nálezy z lokality U Zvonu představuje nová výstava Západočeského muzea v Plzni nazvaná Od špitálu ke galerii... Průzkumy prováděné mezi lety 2010 a letoškem přinesly řadu cenných poznatků ke stavebnímu i historickému vývoji špitálního areálu sv. Máří Magdaleny. A právě ty jsou zde prezentovány. „Nevěděli jsme, do jaké míry bude kostel zachován. Věděli jsme, že v roce 1946 už byl prozkoumán, byl odkryt téměř v celé ploše, ale jen při obvodovém zdivu,“ říká jedna z autorek výstavy Veronika Dudková a ukazuje na jedno z lákadel výstavy – model aktuálního stavu reliktů nejstarší části kostela Máří Magdaleny. „Už 20 centimetrů pod trávníkem jsme narazili na kus téhle obkladové římsy. Zjistili jsme, že kromě základového zdiva je z kostela v některých partiích zachován až metr nadzemního zdiva,“ uvádí Dudková. Součástí expozice je mimo jiné i rekonstrukce dvou kostrových hrobů, příchozí si budou moct také vyzkoušet práci archeologa. Více na straně B2 Foto autor| Foto: Ladislav Němec, MAFRA Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj

U Zvonu: špitál i pohřebiště 5.6.2015


— Barbora Němcová

PLZEŇ Jednoho dne tu možná bude stát galerie. Jaká je však historie místa U Zvonu? Už krátce po založení Plzně, přesně v roce 1320, tam byl postaven měšťanský špitál s kostelem sv. Máří Magdaleny, který fungoval až do Třicetileté války. Později místo sloužilo jako pohřební areál. Archeologické poznatky o této lokalitě přibližuje nová výstava Západočeského muzea v Plzni nazvaná Od špitálu ke galerii… „Představujeme tu, co se našlo v této lokalitě od roku 2010 do 2015,“ uvedl jeden z autorů Jiří Orna a dodal, že vystaveny jsou především ty nejdůležitější instituce, které zde působily. Jak již bylo zmíněno, zejména tedy špitál svaté Máří Magdaleny, jehož součástí byla svatyně svaté Máří Magdaleny. „Věnujeme se i období po zániku špitálu, kdy byl terén kostela navýšen a bylo zde intenzivní pohřbívání,“ říká Orna a dodává, že pohřbívání v období baroka bylo zvláštní tím, že hroby měly poměrně bohatou výbavu. Často obsahovaly různé medailonky či křížky. „Jejich výběr je součástí výstavy,“ konstatuje Jiří Orna. K vidění je také rekonstrukce dvou kostrových hrobů. „Shodou okolností jsou to jedinci s určitými patologiemi. Návštěvníci se budou moct dočíst, jakými nemocemi trpěli, čím byly způsobené i jestli jim nakonec způsobily smrt. Jako zajímavost jsme u dalších dvou jedinců nalezených v prostoru hřbitova nechali udělat rekonstrukci obličeje,“ prozradil Orna. Příchozí tak mohou pohlédnout do tváře obyvatelům Plzně osmnáctého století. Na výstavě jsou k vidění desítky různých exponátů. Podle druhé autorky Veroniky Dudkové je velice zajímavá kolekce barokních svátostek či kolekce středověkých drobných mincí. „Těch nálezů U Zvonu nebylo tolik, našli jsme z velké míry zdi a hroby. Tím, že byl prostor později poměrně intenzivně využíván k pohřbívání, neprobíhaly tam běžné lidské činnosti, při kterých se hromadí množství archeologických nálezů,“ uvedla Dudková. Archeologické průzkumy v lokalitě se uskutečnily mezi lety 2010 a 2015, vyvolané byly záměrem výstavby nové budovy Západočeské galerie. Předcházející výzkum se datuje do roku 1946. Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj


15

Najednou se odhalí dvacet šest Venuší 6.6.2015

Mladá fronta DNES str. 7 Scéna Západočeské muzeum v Plzni

Václav Hnátek

Tři výstavy spojené se jménem Ladislava Sutnara nabízí projekt Plzeň 2015. Představí se jeho slavné nahé Venuše, užitá tvorba i práce studentů designu, které inspiroval. Plzeňský rodák Ladislav Sutnar (1897–1976) patřil ke komerčně úspěšným grafikům, ale kromě designu se tento v avantgardním umění pevně uchycený „génius kompozice“ věnoval například také typografii. Vrchol jeho tvorby se představuje na výstavě Venuše, která až do 6. srpna trvá v Galerii města Plzně. „Odhalují“ jich tam dvacet šest. „Výstava, kterou připravil profesor Tomáš Vlček, shrnuje dosavadní poznání Sutnarovy tvorby a nově ukazuje její význam,“ říká ředitelka galerie Zuzana Motlová. Výběr ženských aktů pochází ze soukromých i veřejných sbírek. Sutnar, který se začal malbou intenzivně zabývat ve svých pětašedesáti letech, svým Venuším říkal Joy Art – umění radosti. Geometricky komponovanými figurami reagoval na soudobé americké společenské a umělecké tendence, zejména na pop-art. Inspirovat se nechal fotografiemi, dobovými časopisy i zkušeností ze života v blízkosti nočních klubů v New Yorku. Do USA odešel v roce 1939 a zůstal zde i po válce až do smrti. Předtím v Československu se Sutnar věnoval designu v mnoha odvětvích, jako by to ani nebyl jediný autor, ale celé velké designérské studio. „Po příchodu do Ameriky se autorovo úsilí zužuje a koncentruje směrem k designu informací. V poslední etapě své tvorby potom jako by zavřel dveře za vším, co v jeho díle předcházelo. Zůstává pouze malba – rozsáhlý cyklus Venuší,“ říká děkan plzeňské Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara Josef Mištera. Obrazy Venuší patří k těm nejzáhadnějším a nejvíce diskutovaným Sutnarovým projevům. „Jsou průsečíkem dvou základních tendencí života a kultury, civilizace a společnosti 20. století. Prvou je všeobecná potřeba uplatnit dokonale funkční tvar. Tou druhou tendencí bylo posunutí ideálu ženského těla do roviny sexuálního, masově působivého idolu,“ popisuje kurátor výstavy Tomáš Vlček. Jak už bylo zmíněno, plzeňská fakulta designu nese Sutnarovo jméno, a i proto se v Galerii města Plzně souběžně koná také výstava Inspirace Sutnar, jež prezentuje studentské práce. Studenti ve svých dílech reflektují Sutnarovu práci i principy tvorby a vyzdvihují tak odkaz významného umělce. K vidění jsou Venuše vystupující ze svých obrazů, dřevěné hračky, vystřihovánky a hry inspirované slavnou stavebnicí Build the Town, interiérové dekorace, šperky geometrických tvarů, autorské objekty či knihy. Stavebnice pro děti A slavnému rodákovi připravilo výstavu i Západočeské muzeum. Pod názvem Ladislav Sutnar – užitá tvorba se koná až do letošního 8. listopadu. Expozice v osobě Sutnara představuje návrháře loutek, divadelních scén či dřevěných hraček, designéra porcelánových a skleněných souprav, scenáristu řady výstav v Československu i v zahraničí, tvůrce plakátů a nespočetných grafických úprav knih i průkopníka nové typografie a vizuálního stylu. „Dřevěné hračky z dvacátých let ukazují počátky Sutnarovy umělecké tvorby – vytvářel moderní dopravní prostředky, exotická zvířata, ale i první varianty výchovné architektonické stavebnice, kterou později, již v době svého života ve Státech, rozpracovával pod názvem Build the Town – Postav si město,“ vysvětluje kurátor výstavy Jan Mergl. Foto popis| Slavné akty V Galerii města Plzně se představuje Sutnarova pozdní tvorba – umělecky i tržně vysoce ceněné Venuše. V Západočeském muzeu je možné si prohlédnout autorovu užitou tvorbu. Foto autor| 3x foto: Plzeň 2015 O autorovi| Václav Hnátek, redaktor MF DNES


16

V Zahradě prožijí děti na vlastní kůži dobrodružství z knihy Jiřího Trnky 18.6.2015

Mladá fronta DNES str. 2 Jižní Čechy Západočeské muzeum v Plzni

Monika Filipová

V písecké Sladovně ožívá Zahrada, jedna z nejoblíbenějších knih Jiřího Trnky. Projekt na pomezí interaktivní výstavy a animovaného filmu nazývají autoři, Trnkův syn Jan a vnuk Matyáš, Originální kybernetoskop. PÍSEK Kocoure, vylez ven, volají děti. Ze sudu na podlahu vybíhá animovaný kocour, sedá na kolo a ujíždí. Děti běží za ním, jiné naskakují na připravené tříkolky a začíná honička. Když kocoura dostihnou a sáhnou na něj, zmizí zpátky v sudu. Už při včerejší vernisáži bylo jasné, že výstava Trnkova Zahrada 2 bude mít mezi návštěvníky písecké Sladovny velký úspěch. Výstavu tvoří celkem 10 scén vycházejících z původní knižní předlohy. Jejich základem jsou buď animace, které rozpohybují původní kresby z díla Jiřího Trnky, nebo herní a interaktivní prvky. „Chtěli jsme s otcem připomenout knihu Zahrada modernějším způsobem, ale zároveň neporušit její kouzlo,“ říká Matyáš Trnka, vnuk slavného výtvarníka, animátora, ilustrátora a režiséra Jiřího Trnky, který by se letos dožil 103 let. Čidla reagují na pohyb lidí Netradiční forma projekce má v součtu téměř dvě hodiny. Promítá se na stěny, strop, zem, ve skříni i v hlavě velkého trpaslíka. Atrakce navíc v sobě mají zabudovaná čidla, takže reagují na pohyb návštěvníků. Ti procházejí expozici mezi starými zahradními zdmi. Najdou na nich upomínky na původní knižní předlohu a informace o tom, kde se zrovna nacházejí, co je čeká a s kým se možná za dalším rohem potkají. Trnkova Zahrada se úspěšně uvedla na premiéře v Plzni, která je pro letošní rok evropským hlavním městem kultury. V Západočeském muzeu ji vidělo přes 20 tisíc návštěvníků. Do Sladovny se přesunula v rozšířené a vylepšené podobě. Čtyři atrakce se v Písku představí poprvé. Račí houpačka Rakenrol, knoflíkové houpačky, pavoučí prolézačka ani prolézačka z nalezených velrybích brýlí se do Západočeského muzea nevešly. „V Plzni jsme měli většinu atrakcí založených jen na animaci, tedy na pasivním sledování připraveného videa. Chtěli bychom, aby si děti více hrály i fyzicky, proto jsme další čtyři atrakce koncipovali jako originální prolézačky. Malým překvapením je Mouchoport. Speciální brýle umožní dětem vidět svět tak jako mouchám. Do uší jim navíc bude hrát muší hudba,“ popisuje Matyáš Trnka. Ve Sladovně je i Mraveniště 2 Lidé se setkají také s mluvící velrybou, podívají se do nitra velkého trpaslíka skrze Trpaskop nebo zjistí, co je to Štěkafon. Objeví se zde sloni jezdící na skateboardu, kteří umějí tančit rokenroll i chodit po laně. A přemoudřelá velryba všem přiblíží, proč nejsou velryby ryby, oživí jim některé z Darwinových teorií a pomůže nahlédnout do života na dně oceánu. „Kniha je o tom, že pět malých kluků přijde do zahrady, kde prožívají dobrodružství. Chlapce ale na výstavě nepotkáte, jsou jimi sami návštěvníci. Snažíme se, aby k nim každá z postav promluvila trochu jiným způsobem,“ podotýká syn Jiřího Trnky, výtvarník Jan Trnka. Právě na něm v jeho dětství otec knihu testoval ještě dřív, než ji napsal. „Nečetl mi v dětství knihy, Zahradu mi vypravoval. Jsem tak asi jediným člověkem, který zná postavy, které v knize nejsou,“ říká Jan Trnka. Spolu se Zahradou 2 se do Sladovny vrátila také expozice výtvarníka Vladimíra Větrovského Mraveniště 2. Výstavy budou ve Sladovně k vidění až do 1. listopadu. Foto popis| Otec a syn Jan Trnka (vlevo) a jeho syn Matyáš připravili expozici inspirovanou knihou Jiřího Trny Zahrada. Výstavu v písecké Sladovně tvoří celkem 10 scén vycházejících z původní knižní předlohy. Foto popis| Mraveniště 2 Do písecké Sladovny se vrátila expozice výtvarníka Vladimíra Větrovského. Foto popis| Knoflíková houpačka „Chtěli bychom, aby si děti více hrály i fyzicky,“ popisuje Matyáš Trnka. Foto autor| 3x foto: Václav Pancer, ČTK O autorovi| Monika Filipová, redaktorka MF DNES Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Čechy

Přednáška v muzeu pomůže lidem v Nepálu 22.6.2015


— Barbora Němcová

PLZEŇ Jan Krabec byl v Nepálu poprvé v roce 1995, od té doby se tam pravidelně vrací. Zná se s místními, hlavně s nosiči a horskými průvodci. Když se dozvěděl o zemětřesení v této oblasti, měl o ně obavy. Zítra od 18 hodin zve


17

zájemce do Západočeského muzea na charitativní přednášku „Střípky vzpomínek z Nepálu“. Výtěžek má podpořit tamní obyvatele. „Už po prvním zemětřesení v dubnu jsem přemýšlel, jak bych mohl pomoct. Neudělal jsem ale nic. Jen jsem zjistil od místních kamarádů, co se stalo a jak to tam vypadá,“ říká Jan Krabec s tím, že až vlna zemětřesení v polovině května jej takříkajíc „nakopla“. Na přednášce s ním vystoupí Tomáš Beránek, předseda společnosti Namasté Nepál, který se dnes z Nepálu vrací, a Elena Kubičková, která představí klasickou indickou hudbu. Informace od svých kamarádů v Nepálu získal Krabec až po několika dnech. Naštěstí zjistil, že jim osobně se víceméně nic nestalo. I když jejich původní domečky v horách vzaly za své. „Poslali mi pár fotek, je to smutné.“ Krabec se pokoušel se svými kolegy zaslat do Nepálu materiální pomoc, konkrétně stany. Zjistili však, že se to vůbec nevyplatí, muselo by se z nich zaplatit vysoké clo a DPH. Spolu s kamarády z pražského centra pro outdoor a turistiku Namche se tedy zapojil do sbírky oblečení. „Od vlády platila na tyhle věci krátkodobá výjimka, clo se nemuselo platit. Počítalo se, že se bude posílat zhruba 20 kartonů. Během týdne se jich ale sešlo 70,“ říká Krabec. Přístup nepálské vlády jej zaráží. A kvůli tomu věří, že se do země v září s příchodem nové sezony vrátí turisté. „Pro zemi je turistický ruch alfa a omega, ostatní příjmy jsou nulové, průmysl tam žádný není. Turismus je bezvýhradný zdroj příjmů,“ konstatuje Jan Krabec. Spolu s dalšími sedmi lidmi odjíždí do země v říjnu. Zda pobudou především v horách, jak původně plánovali, zatím nedokáže říct. „Pocity se ve mně teď mísí. Nevím, jestli se člověk má těšit na hory, nebo má mít obavu z toho, jak ho raní setkání s realitou po zemětřesení,“ krčí rameny. Foto popis| Jan Krabec Foto autor| Foto: Archiv Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj

Plzeňský deník

Jitka Prokšová pokřtila Čtvrtou úroveň 3.6.2015

Plzeňský deník str. 8 Kultura regionu Západočeské muzeum v Plzni

Plzeň – Slavnostní křest knihy úspěšné plzeňské spisovatelky Jitky Prokšové (na snímku) se konal minulý týden v Západočeském muzeu v Plzni. Představena byla již sedmá kniha této populární autorky, kterou nazvala Čtvrtá úroveň. Příjemné odpoledne uváděl Jiří Hlobil, hudební doprovod na kytaru a zpěv zajistil Zdeněk Martínek. Přednáškový sál byl zcela zaplněn a již před začátkem se tvořila u autorky fronta převážně čtenářek, které si přišly pro podpis. Jak je u knih Jitky Prokšové obvyklé, nacházejí v nich čtenáři hlavně téma mezilidských vztahů a psychologické charakteristiky postav, a nejinak tomu je i v nejnovější knize Čtvrtá úroveň, jak ostatně sama spisovatelka ukázala při autorském čtení, jež bylo součástí slavnostního křtu. Po něm následovala druhá část autogramiády a také předávání darů, květin i malé občerstvení. Autorka čtenáře s úsměvem ujistila, že teď od ní budou mít na další rok a půl pokoj, neboť další knihu dříve vydat neplánuje. Foto popis| O autorovi| Text a foto: Marek Velebný Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Kultura regionu; 08 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Kultura regionu; 08 Publikováno| Domažlický deník; Kultura regionu; 08 Publikováno| Klatovský deník; Kultura regionu; 08 Publikováno| Rokycanský deník; Kultura regionu; 08 Publikováno| Tachovský deník; Kultura regionu; 08 ID| b7137567-ec5f-4921-b103-19209bc6d91c


18

Co bývalo U Zvonu? To vědí v muzeu 6.6.2015


HANA JOSEFOVÁ

Nová výstava v Západočeském muzeu v Plzni ukazuje výsledky archeologického výzkumu Plzeň – Ostatky těch, kdo kdysi žili v Plzni, je možné spatřit na výstavě Od špitálu ke galerii..., která byla ve čtvrtek 4. června zahájena v Západočeském muzeu v Plzni v Kopeckého sadech. Výstava možná s trochu nepochopitelným názvem prezentuje archeologický výzkum, jenž v minulých letech probíhal v plzeňské lokalitě U Zvonu. Tady byl ve středověku postaven špitál a v budoucnu by zde měla stát nová budova Západočeské galerie. Tímto vysvětlením je jistě už název výstavy, kterou připravili Jiří Orna a Veronika Dudková, archeologové Západočeského muzea v Plzni, pochopitelnější. „Špitál s kostelem sv. Máří Magdaleny byl v dnešní lokalitě U Zvonu založen roku 1320,“ poznamenává Jiří Orna a dodává, že existoval až do počátku třicetileté války. „V období baroka byla lokalita intenzivně využívána jako pohřební areál,“ uvádí dále Jiří Orna. Jeho kolegyně Veronika Dudková dodává, že při archeologickém výzkumu nalezli kompletní ostatky dvou set devatenácti pohřbených osob a také izolované kosti minimálně dvaapadesáti dětí a dvou set třinácti dospělých. Tyto ostatky jsou nyní uloženy v antropologickém oddělení Národního muzea v Praze a budou sloužit jako srovnávací materiál při výzkumech. Ostatky pěti osob byly podrobeny antropologickému výzkumu, jehož výsledky jsou na výstavě prezentovány na informativních panelech. Mezi další vystavené exponáty patří např. kříže a křížky, jež byly spolu se zemřelými ukládány do hrobů. A velkou část výstavní plochy zabírá model části obvodové zdi špitálního kostela. „Z kostela byla zachována velká část nadzemního zdiva spolu s řadou ozdobných prvků,“ poznamenává Jiří Orna a dodává, že spatřit pozůstatky kostela je možné pouze na výstavě. Původní zbytky kostela v lokalitě U Zvonu totiž byly opět zasypány. Byly však vyhlášeny kulturní památkou, a tak budoucí Západočeská galerie, pokud bude v této lokalitě postavena, se musí s touto skutečností vyrovnat a nemůže zasahovat do kostelních pozůstatků. Výstava Od špitálu ke galerii... potrvá do 30. srpna. Foto popis| OSTATKY LIDÍ POHŘBENÝCH v lokalitě U Zvonu jsou součástí nové výstavy v ZČM. Na informativních panelech se návštěvník dočte i o tom, jaké neduhy je sužovaly či v jakém věku zemřeli. Ke dvěma nalezeným lebkám byly vytvořeny i antropologické rekonstrukce podoby, a tak je možné pohlédnout do tváří těch, kdo v Plzni žili v období baroka (snímek vpravo ve výřezu). Foto autor| Foto: Deník/H. Josefová Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Kultura regionu; 08 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Kultura regionu; 08 Publikováno| Domažlický deník; Kultura regionu; 08 Publikováno| Chebský deník; Kultura regionu; 08 Publikováno| Karlovarský deník; Kultura regionu; 08 Publikováno| Klatovský deník; Kultura regionu; 08 Publikováno| Rokycanský deník; Kultura regionu; 08 Publikováno| Sokolovský deník; Kultura regionu; 08 Publikováno| Tachovský deník; Kultura regionu; 08 ID| 271591af-b807-4c4b-a24d-a15898fbc398


19

Fotoalbum v depu doplňují snímky věnované vodě v Plzni 11.6.2015

Plzeňský deník str. 4 Plzeňsko Západočeské muzeum v Plzni

MIROSLAVA TOLAROVÁ

Na zaslání vlastních fotografií mají lidé už jen šest týdnů, pak se fotoalbum uzavře Plzeňské rodinné fotoalbum Plzeň – Voda fascinovala lidi vždycky, ať jde o současnost nebo dávnou minulost. Dokládá to i minivýstava Řeky a rybníky jako součást života Plzeňanů, která je v Depu 2015 k vidění od včerejška. Nenabízí pouze záběry čtyř, respektive pěti řek, ale i snímky z okolí boleveckých rybníků. Fotografie s tematikou vody ze stovek záběrů vybírala studentka antropologie na plzeňské filozofické fakultě Anna Matuštíková. A jak říká, nebylo to snadné. „Snímků je jen dvacet a chtěli jsme, aby na nich byly zachyceny nejen vodní radovánky, ale i to, jak nás voda ovlivňuje a že dokáže i škodit,“ podotýká Matuštíková. Proto jsou na fotkách nejen rybníky a plovárny, ale také záběry ničivých povodní. Cílem výstavy je ukázat, že voda, podobně jako oheň, dokáže být dobrý sluha, ale zlý pán, a také to, jak se obě tyto její stránky odrážejí v životě Plzeňanů. „Zajímavé bylo, když jsem při procházení materiálů narazila na starou fotku plovárny i s původním článkem. A je jasné, že povodně lidi fascinovaly vždycky. I na starých fotkách z roku 1920 jsou záběry lidí, kteří se přišli na rozbouřenou řeku podívat,“ dodává studentka. Včerejší vernisáž doplnili také odborníci z Povodí Vltavy, kteří pohovořili mimo jiné o kvalitě vody v Plzni a o povodních. Fotoalbum je jedním ze čtyř projektů Skrytého města a zároveň jde o projekt Evropského hlavního města kultury, který má Plzeňany nejvíc zapojit do dění. Dosud se podařilo shromáždit více než dvě tisícovky fotografií, přispět může každý až do poloviny července. „Inspirovali jsme se ve francouzské Marseille, kde s podobným projektem přišli v roce 2013,“ doplňuje Christian Potiron z Plzně 2015. Druhým pilířem Skrytého města je mapa, která obsahuje stovku konkrétních míst a příběhů. Další částí Skrytého města je mobilní aplikace, která turisty provede po neznámých zákoutích Plzně a seznámí je s pozapomenutými příběhy. Posledním projektem je Plzeňská pohostinnost, jehož cílem je setkávání lidí v oblíbených hospůdkách, a také Sousedské procházky, které se konají každou první sobotu v měsíci. *** Důležité termíny a jak lze do alba přispět * 17. července – Do tohoto termínu je v Depu2015 k vidění interaktivní výstava Plzeňské rodinné fotoalbum. Zároveň v tento den definitivně končí sběr fotografií pro celý tento projekt. * říjen 2015 – leden 2016 – druhá výstava Plzeňského rodinného fotoalba s názvem Ráj mezi čtyřmi řekami * Lidé mohou snímky sami naskenovat a poslat přes web fotoalbum.skrytemesto.cz nebo je mohou přinést přímo do depa. Každá fotografie musí být pojmenována, přibližně datována a určena místně. Nepovinně je možné přidat i příběh, který se k fotografii váže. * Zaslané snímky mohou být využity pouze pro tento projekt, zneužití nehrozí. Foto popis| LEDY NA ÚSLAVĚ. Snímek, který je také k vidění na výstavě, pochází z ledna roku 1982 z Plzně-Doubravky. Foto popis| PLOVÁRNA ŽIJE! Fotografie zachycuje Městskou plovárnu v Plzni-Doudlevcích v létě roku 1929. Tehdy tu plovárna fungovala po celou sezonu a byla oblíbeným místem rekreace mnohých Plzeňanů. Foto autor| Snímky: Západočeské muzeum v Plzni Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Plzeňsko; 04 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Plzeňsko; 04 ID| 794c0f36-8b1e-4ec3-9890-8d898dcbc954


20

Terezka získala zlatou korunku fotbalistů Viktorky 12.6.2015

Plzeňský deník str. 8 U nás doma Západočeské muzeum v Plzni

MICHAL PIPTA

JAK ROSTEME Když jsme mluvili před půl rokem s Terezkou Špiralovou z Plzně, mj. nám řekla, že až vyroste, chtěla by být fotbalistkou nebo kovářkou. Při letošní návštěvě koncem května na zahradě u babičky Marcely a dědečka Jirky názor na svou budoucnost trochu pozměnila. „V současné době mě nejvíce baví kytara, proto kovařinu a fotbal bych brala jako koníčky a plně bych se chtěla věnovat hře na kytaru a zpěvu. Mám skvělý zážitek z fotbalu, kdy po zápase s Jihlavou se mi podařilo získat zlatou korunku našich fotbalistů. Mým fotbalovým vzorem je brankář Viktorky Matúš Kozáčik,“ řekla nám žákyně 3. A 14. ZŠ Terezka, která zatím měla na vysvědčení vesměs samé jedničky. Stejně sdílná byla i její o šest let mladší sestřička Kristýnka, která na otázku kolik je jí roků, pohotově ukázala čtyři prstíky. „Už chodím do mateřské školky a s kamarádkou Michalkou si hrajeme na Karkulku. Doma s Terezkou si hrajeme na všechno – na honěnou a dál si už nemůžu vzpomenout. Nejhezčí je naše udobřování, když se někdy pohádáme,“ rozpovídala se Kristýnka. „Naštěstí se děvčata nehádají často. Naopak někdy mi i pomáhají – hrozně rády mi pomáhají v kuchyni s vařením a občas také skládají prádlo,“ dodává maminka Renata. „Někdy je to sice dřina mít doma tři ženské, ale v drtivé většině je to obrovská radost a hlavně pohodlí,“ říká s úsměvem tatínek dvou dcer Milan. Svou radost ke svým dvěma vnučkám vyjádřili i jejich prarodiče – babička Marcela a dědeček Jirka. „Jsem ráda, že Terezku s Kristýnkou často vídáme. Moc si je užívám, protože vím, že až jim bude třináct, tak budou akorát chtít, abych si s nimi zahrála karty,“ říká babička. „Vždy se těším na jejich návštěvu – obě jsou moje sluníčka,“ doplnil babičku dědeček a Kristýnka v jeho náručí předvedla silným stisknutím jak moc ho má ráda. Foto popis| TEREZKA Špiralová s korunkou od Horvátha, se svými rodiči a sestřičkou Kristýnkou koncem května 2015. Ve výřezu Terezka po narození s maminkou Renatou a tatínkem Milanem. Foto popis| ZPĚVAČKA Terezka (čtvrtá zleva v horní řadě) v Dětském pěveckém sboru Rolničky při 14. ZŠ na vystoupení 5. května 2015 v Západočeském muzeu v Plzni. Foto popis| KOVÁŘKA Terezka přesvědčila své příbuzné, že to umí s kladivem na kovadlině. Foto popis| S BABIČKOU Marcelou a dědečkem Jirkou si zazpívali písničky Tři citrónky a Okoř. Foto popis| TEREZKA předvedla perfektní fotbalovou patičku. Foto autor| Foto: 6x Deník/Michal Pipta Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; U nás doma; 08 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; U nás doma; 08 ID| 81144ca1-faa9-467b-b1ee-231e65fb1c17

Historický víkend? Nejvíce scén 15.6.2015


MARTIN ŠVEC

Městské slavnosti byly letos výjimečné Plzeň – Letošní Historický víkend v centru Plzně byl v mnohém výjimečný. Slavnost byla zapojena do programu Evropské hlavní město kultury 2015 a nesla se ve znamení oslav 720. výročí založení Plzně. Organizátoři připravili deset scén, tedy největší počet za 21 let konání akce. Kromě tradičního náměstí Republiky byla jednotlivá stanoviště od Branky v ulici Bedřicha Smetany až k Mlýnské strouze v Pražské ulici. Po deseti letech se vrátilo do katedrály sv. Bartoloměje představení Plzeňská madona. Návštěvníci si mohli poslechnout novou píseň pro Plzeň V tomto znamení zvítězíš a nové zpracování lidové písně Plzeňská věž z pera Zdeňka Bláhy, kterou se zástupci plzeňských a hornobřízských folklorních souborů Meteláček, Jiskřička a Úsměváček zpívalo celé náměstí. Lákadlem byly desítky rytířů v plátové zbroji, kteří se utábořili v Mlýnské strouze. Město si připomnělo atentát na arcivévodu Františka Ferdinanda d´ Este. „K vidění byl historický poštovní vůz z


21

Regensburgu nebo historické automobily vyrobené do roku 1930,“ řekla Alena Kozáková z Nadace 700 let města Plzně. „V programech se představili panovníci, kteří Plzeň navštívili nebo se významně zapsali do její historie: Václav II., Václav IV., František Josef I., Marie Terezie, Rudolf II.,“ ohlédla se za Historickým víkendem Kozáková. Ve večerním představení Oživlá katedrála zazněly všechny zvony katedrály, text namluvil Martin Stránský. „Pět zvonů z Oživlé katedrály bylo slyšet až do Černic a Skvrňan,“ vyzdvihla jednu ze zajímavostí Kozáková. V sobotu večer se uskutečnil tradiční Vejšlap plzeňských strašidel. Na čele průvodu šel jejich principál Zdeněk Zajíček. V historických kostýmech se pochodu strašidel zúčastnili primátor Plzně Martin Zrzavecký a jeho náměstci Pavel Kotas, Martin Baxa a Eva Herinková. „Zdravím novou generaci strašidel,“ pronesl Zajíček u Západočeského muzea k postávajícím dětem. Trasu strašidel okupovali zvědavci. Některé děti byly ježibabami lákány do kotlíku. více foto na http://www.plzenskydenik.cz. Foto popis| DŽENTLMENI. Historický víkend zpestřili rytíři. Muži v brnění se zapojili do sobotního Vejšlapu strašidel. Foto popis| JEŽIBABY. Strašidla zdraví přihlížející během sobotního Vejšlapu z náměstí Republiky přes Dřevěnou ulici, sadový okruh a ulici Bedřicha Smetany zpátky na náměstí. Kromě ježibab byli k vidění Tutanchamon, smrtky nebo otroci. Foto autor| Foto: 2x Zdeněk Vaiz Foto popis| ATENTÁT. Součástí slavností byla rekonstrukce útoku na rakouskouherského arcivévodu Františka Ferdinanda. Foto autor| Foto: Milan Svoboda Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Plzeňsko; 03 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Plzeňsko; 03 ID| f95fc842-2402-4c12-afb6-18315e89ab07

Koncert se konal na počest tří jubilantů – skladatelů 15.6.2015


JANA TOMAŽIČOVÁ

RECENZE Plzeň – Západočeské hudební centrum (ZHC) vzdalo hold svým třem členům u příležitosti jejich životních výročí. Na koncertu v Západočeském muzeu v Plzni na začátku tohoto měsíce oslavil své padesátiny Jiří Vyšata, jehož skladatelské počiny se v poslední době setkávají s vřelým ohlasem. Nejinak to bylo i tentokrát při provedení svity pro sólovou harfu (hrála D. Suchanová) nazvané Barevné struny. Jakoby ´hudební hříčky´ s barokizujícím nádechem podtrhujícím charakter a možnosti nástroje byly nápaditě zpracovány. Další jubilantka, Romana Schuldová, se představila Sonátou pro violoncello a klavír, kompozičně poněkud roztříštěnou, ale velmi kvalitně provedenou V. Müllerovou a D. Niederlem. Své básnické ambice uplatnila autorka v melodramu na vlastní texty K svátku borovic. Lyrické verše přednesla B. Hejtmánková, adekvátní hudební složku tvořila flétna s cembalem (P. Brabcová, T. Živná). Druhá polovina koncertu patřila dlouholetému členovi ZHC Artuši Rektorysovi, který má na svém kontě velkou řadu kompozic. Tentokrát zvolil skladby z poslední doby, takže v premiéře zazněly Čtyři proměny pro sólový klavír (Š. Slavík), Pět písní pro soprán a klavír, v nichž autor doprovodil pěvkyni M. Jedličkovou – Korousovou a svěží Čtyři invence pro VERA kvartet. Pro tento soubor v obsazení dvě flétny, klarinet a basklarinet napsal letošní osmdesátník A. Rektorys už dříve několik skladeb. Jednou z nich je 4+1 – Allegro pro VERA kvartet a klavír ve formě tradičního jazzového stepu. Hráči dechových nástrojů ( L. Kořínková, I. Bártová, K. Tichota a J. Bulka) s autorem u klavíru se zasloužili o pěkné zakončení příjemného večera. Foto popis| JUBILANTI (zleva) Artuš Rektorys, Romana Schuldová a Jiří Vyšata na koncertě v Západočeském muzeu v Plzni. Foto autor| Foto: Eva Hubatová Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Kultura regionu; 09 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Kultura regionu; 09 Publikováno| Domažlický deník; Kultura regionu; 09


22

Publikováno| Klatovský deník; Kultura regionu; 09 Publikováno| Rokycanský deník; Kultura regionu; 09 Publikováno| Tachovský deník; Kultura regionu; 09 ID| d9e1b8f3-9424-44ab-b893-5bf01af1aca7

S akreditací na zajímavá místa 15.6.2015

Plzeňský deník str. 17 Olympijské noviny (red) Západočeské muzeum v Plzni

Díky akreditačním kartám se mladí sportovci mohou podívat na několik zajímavých míst v Plzni. Zadarmo mohou vyzkoušet plavecké bazény na Slovanech a Lochotíně. Dále mohou navštívit Techmanii, 3D planetárium a několik muzeí – Západočeské, Národopisné a Muzeum loutek. Za poloviční cenu mohou prozkoumat i zoologickou a botanickou zahradu. Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Olympijské noviny; 17 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Olympijské noviny; 17 Publikováno| Domažlický deník; Olympijské noviny; 17 Publikováno| Klatovský deník; Olympijské noviny; 17 Publikováno| Rokycanský deník; Olympijské noviny; 17 Publikováno| Tachovský deník; Olympijské noviny; 17 ID| 07101d4e-1f4b-4478-9fa9-7a95ce620138

CÍRKEVNÍ MUZEUM PŘIPOMÍNÁ MISTRA JANA 17.6.2015


Foto popis| 600 LET POTÉ. Téměř tři týdny před šestistým výročím jeho upálení dorazila do Plzně putovní výstava Jan Hus roku 1415 a 600 let. Od včerejška je k vidění v Muzeu církevního umění plzeňské diecéze a navštívit ji může každý. Kdo o mistru Janovi neví nic, hodně se dozví, kdo Husův příběh zná, na zajímavosti narazí také. Azkrátka nepřijdou ani děti. Příběh jednoho z nejznámějších českých mučedníků poznají prostřednictvím stylového Foto popis| komiksu. „Výstavu připravilo naše muzeum s Plzní 2015 a tvoří ji tři části. První jsou textové panely zapůjčené z husitského muzea v Táboře, druhou částí exponáty z našich vlastních sbírek, které mají k době, dílu či připomínání Jana Husa nějaký vztah, a komiks pro děti, což je třetí část, vytvořili manželé Smolíkovi,“ popsal výstavu, jež skončí 9. srpna, kurátor Západočeského muzea v Plzni Jiří Orna. Foto autor| Foto: Deník/Pavel Korelus Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Plzeňsko; 02 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Plzeňsko; 02 ID| 15bfe351-20cc-49f1-bc52-2f29c6c3ed38

Do ulic se vracejí betonové planety 17.6.2015 (tom)


Plzeň – Letos podeváté mohou obyvatelé i návštěvníci Plzně narazit na planety naší sluneční soustavy. Techmania také tentokrát rozmístila po městě svou Pouť k planetám. Její střed v podobě Slunce je před Západočeským muzeem v Kopeckého sadech. Slunci nejbližší planetu, Merkur, vesmírní poutníci najdou na terasách pod Komerční bankou, u nedaleké budovy spořitelny je Venuše. „Naši rodnou planetu, Zemi,lidé najdou o pár kroků dál, u pomníku purkmistra Martina Kopeckého,“ říká mluvčí science centra Markéta Čekanová. V centru se nachází ještě Mars (Proluka), další planety už v docházkové


23

vzdálenosti nejsou. Disk symbolizující největší planetu, Jupiter, leží na pěší zóně u Mikulášského náměstí na Slovanech, Saturn najdou lidé před hlavním vchodem do Fakultní nemocnice na Borech, Uran před nákupním střediskem Centrum na Doubravce a hranic sluneční soustavy symbolizovaných Neptunem se dotknou na konečné tramvaje v Bolevci, kde je umístěn Neptun. Pouť k planetám zahrnuje devět velkých ocelových disků vyplněných betonem vyrobených v měřítku jedna ku miliardě. V Plzni byly poprvé instalovány v roce 2007, čas od času se stávají terčem útoku vandalů. V ulicích města jsou rozmístěny tak, aby měřítko jejich vzdálenosti od Slunce odpovídalo skutečnosti. Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Plzeňsko; 04 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Plzeňsko; 04 ID| 2ad4aaf5-a81d-4ae0-b65f-9173b80181a8

Falerista: Nosit řád na sportovním saku? Neuctivé 18.6.2015

Plzeňský deník str. 6 Publicistika Západočeské muzeum v Plzni

KLÁRA MRÁZOVÁ

Když Miroslav Hus zahlédne v televizi slavnostní předávání řádu nebo vyznamenání, neodolá a kontroluje, zda je vše podle pravidel Plzeň – Místnost je odshora až dolů zaplněná skříňkami nebo regály. Miroslav Hus ze Západočeského muzea v Plzni by se tady dokázal pohybovat snad i poslepu. S lehkostí vytahuje z obyčejných přihrádek a zaprášených krabiček vzácné a výtvarně do detailu propracované řády a vyznamenání. Pokaždé, když se mu do ruky dostane další z cenných kousků sbírky, přemýšlí, komu asi patřil a za jaký čin ho obdržel. „U mincí je to velmi podobné. Je fascinující dotýkat se třeba keltské mince staré dva tisíce let,“ vypráví nadšeně falerista. Hus nejdříve vystudoval archeologii a historii na Univerzitě Karlově v Praze. V roce 1982 dostal nabídku pracovat v plzeňském muzeu a kromě historie se věnovat též numismatice (vědě o mincích a platidlech – pozn. redakce). A protože tehdy se v depozitářích nacházelo velké množství řádů a vyznamenání, bylo nutné si rozšířit obzory ještě ve faleristice. „Hodně jsem se sám vzdělával. Četl jsem odbornou literaturu. Jezdil jsem na různá setkání a prohlížel si sbírky, abych měl především materiál v očích,“ vzpomíná rodilý Plzeňan na své začátky. Vsoučasnosti seHusstará o neuvěřitelných zhruba 60 tisíc numismatických exemplářů, z čehož dva tisíce tvoří právě řády a vyznamenání. Jednotlivé faleristické kousky by dokázal poznat asi i po paměti. „Velmi hodnotné jsou například Řád zlatého rouna, Řád Marie Terezie, královský francouzský Řád čestné legie nebo Leninův řád, jejich cena se pohybuje až ve statisících korun,“ vyjmenovává a vzápětí přidává jejich popis a další zajímavosti. „Nejvzácnější je rozhodně Řád Bílého lva, konkrétně jeho podoba z počátku 90. let 20. století. Vyrobili tehdy pouze jeden, možná naštěstí, protože byl výtvarně odporný velmi nepovedený, až ošklivý. Exemplář se nachází v soukromé sbírce. Je mi jasné, že ho mít nikdy nebudu,“ posteskne si. Vpravo od svého pracího stolu má umístěný nejoblíbenější – Řád železné koruny. Jedná se samozřejmě o repliku, protože originál musí být uložen v trezoru a mimo dosah světla. „Považuji ho za jeden z nejkrásněji výtvarně ztvárněných řádů. Zvláštní je také jeho historie. Založil ho Napoleon ještě jako italský král na počátku 19. století. Když padl, Rakousko dostalo celou severní Itálii a tehdejší císař František, který byl současně lombardsko-benátským králem, řád převzal,“ zasvěcuje Hus. V roce 1861, kdy se Italové sjednotili, založili jako odpověď Řád italské koruny, takže v té době existovaly téměř dva identické řády. „Oba jsou na památku lombardských králů z 8. století. Železná koruna je nazývána proto, že je uvnitř ní vložen železný pásek, který je považován za překovaný hřeb z Kristova kříže,“ vysvětlil. Stuha se vyskytovala nejprve v zelenožluté kombinaci, což kopírovalo barvy napoleonské armády. Habsburkové pak žlutou odkazující na monarchii ponechali a zelenou vyměnili za modrou symbolizující naději. Originální kousky získává falerista díky archeologickým výzkumům svých kolegů, nákupem od sběratelů, na aukcích nebo veletrzích. Kromě toho třeba obchází starožitnosti, dostává dary či věci zabavené v trestním řízení, jež propadnou státu. „Problémem jsou ale peníze, protože se často jedná o finančně náročné investice. Na celý rok mám přiděleno maximálně 60 tisíc korun, za to musím ještě pořizovat mince nebo militárie, tedy předměty vztahující se k vojenství. Ve výsledku za takovou částku téměř nic nekoupím,“ doplňuje. Vyjma finanční náročnosti vyžadují řády i vyznamenání též speciální péči. Musejí být uloženy v prostorách, kde nestoupne teplota přes 22 stupňů Celsia a vlhkost vzduchu nepřesahuje než 50 procent. Je-li exemplář v havarijním stavu, pouští se do práce nejdříve zlatník. Samozřejmostí je i pravidelné čištění. „Často se stává, že starožitníci, sběratelé dají k řádu špatnou stuhu. To má ale svá jasná pravidla a hlubokou symboliku,“ podotýká odborník.


24

Jestliže Hus zahlédne v televizi nějaké slavnostní předávání, neodolá a profesionálním okem začne okamžitě kontrolovat, zda je vše podle regulí. „Řád se má nosit pokud možno na fraku nebo na tmavém obleku. Někteří ho třeba nosí na sportovním, a ještě k tomu světlém saku. Vadí mi, když se lidé chovají takto neuctivě. Podobné je to s vyznamenáním. Lidé, kteří ho přijímají, mají jasné instrukce, v jakém oblečení je potřeba přijít. Dorazit třeba v mikině nebo keckách je opravdu velká urážka,“ zdůrazňuje. I jeho můžete příležitostně zahlédnout v uniformě s několika vyznamenáními na hrudi. Jedno z nich obdržel jako přímý potomek československého legionáře z první světové války i za své aktivity právě pro bývalé legionáře. *** Faleristika - pomocná věda historická zabývající se řády a vyznamenáními - poprvé termín použil v roce 1937 československý důstojník a sběratel řádů Oldřich Pilc - slovo faleristika je odvozeno ze starořeckého slova phalera= označení kovové ozdoby na přilbách válečníků a jejich koní, převzaté Římany - řád je hierarchicky vyšší a cennější (i provedením) a jeho označení je dáno úředním názvem než vyznamenání - vyznamenání se používá také k označení nepatřící mezi řády, ale jsou také odměnou za zásluhy, tzn. různé válečné, záslužné a pamětní kříže a medaile Foto popis| FALERISTA. Miroslav Hus pracuje v Západočeském muzeu v Plzni, kde se kromě numismatiky věnuje rovněž faleristice. Na snímku drží komandérský kříž francouzské Čestné legie. Foto autor| Foto: 2x Deník/Milan Říský Foto popis| ŘÁD BÍLÉHO LVA. V depozitáři Západočeského muzea v Plzni je i stříbrná osmicípá hvězda řádu, jež se udílela mezi léty 1960-1990. Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Publicistika; 06 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Publicistika; 06 Publikováno| Domažlický deník; Publicistika; 06 Publikováno| Chebský deník; Publicistika; 06 Publikováno| Karlovarský deník; Publicistika; 06 Publikováno| Klatovský deník; Publicistika; 06 Publikováno| Rokycanský deník; Publicistika; 06 Publikováno| Sokolovský deník; Publicistika; 06 Publikováno| Tachovský deník; Publicistika; 06 ID| 0a97258d-911f-4d56-aea1-430794e175e4

Do ulic Plzně se vracejí planety 18.6.2015 (tom)

Plzeňský deník str. 8 Region Západočeské muzeum v Plzni

Plzeň – Letos podeváté mohou obyvatelé i návštěvníci Plzně narazit na planety naší sluneční soustavy. Techmania také tentokrát rozmístila po městě svou Pouť k planetám. Její střed v podobě Slunce je před Západočeským muzeem v Kopeckého sadech. Slunci nejbližší planetu, Merkur, vesmírní poutníci najdou na terasách pod Komerční bankou, u nedaleké budovy spořitelny je Venuše. „Naši rodnou planetu, Zemi,lidé najdou o pár kroků dál, u pomníku purkmistra Martina Kopeckého,“ říká mluvčí centra Markéta Čekanová. V centru se nachází ještě Mars (Proluka), další planety už v docházkové vzdálenosti nejsou. Pouť k planetám zahrnuje devět velkých ocelových disků vyplněných betonem vyrobených v měřítku jedna ku miliardě. Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Region; 08 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Region; 08 Publikováno| Chebský deník; Region; 08 Publikováno| Karlovarský deník; Region; 08 Publikováno| Klatovský deník; Region; 08 Publikováno| Rokycanský deník; Region; 08 Publikováno| Sokolovský deník; Region; 08 Publikováno| Tachovský deník; Region; 08


25

ID| 39ac7dba-65ef-4ec0-8f26-8d5df3bbcf60

UDÁLOSTI NA PLZEŇSKU 23.6.2015


Hasiči a záchranáři za Plazou Plzeň – Ukázka letu dronů, vyproštění tonoucího, likvidace požáru nebo slaňování. To a mnoho dalšího v podání hasičů, záchranáčů či policistů uvidí návštěvníci středečního Plzeňského dne, který se uskuteční v areálu parku za obchodním centrem Plaza. Akce se koná od 9 do 17 hodin. (mv) Přednáška pomůže Nepálu Plzeň – Přednáška s názvem Střípky vzpomínek z Nepálu, která se dnes od 18 hod. koná v Západočeském muzeu v Plzni, má přízvisko charitativní. Výtěžek ze vstupného bude totiž přeposlán na konto o. s. Namasté Nepál na podporu obyvatel Nepálu, jež postihlo zemětřesení. Přednáší horolezec a cestovatel Jan Krabec.(haj) Svatý Jan na mostě Blovice – Fenomén svatého Jana Nepomuckého představuje výstava Svatý Jan na mostě, která je v těchto dnech k vidění na zámku Hradiště v Blovicích. Expozice zahrnuje méně známé sochy a sošky na nejrůznějších místech jižního Plzeňska. Výstava potrvá do 30. srpna. Je možné ji navštívit denně kromě pondělí od 10 do 17 hodin. (mv) Výhodněji do Starého Plzence Plzeň – Nové předplatné pro linky městské hromadné dopravy obsluhující Starý Plzenec připravily Plzeňské městské dopravní podniky. Předplatné platí výhradně na linkách 32, 51 a N11. Cena měsíční jízdenky je 150 korun, roční 1320 korun. Zlevněné předplatné vyjde na 75 korun na měsíc a 660 korun na celý rok. Předplatné lze nabít stejným způsobem jako jiné předplatné kupony. Novinka bude v platnosti od 1. července. (mv) Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Plzeňsko; 02 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Plzeňsko; 02 ID| 446668ca-b68b-4058-b9e4-4f2666f502b0

Dům U Červeného srdce měnila historie 25.6.2015


DAVID RŮŽIČKA

41. díl Tajemství plzeňských míst Plzeň – Název domu U Červeného srdce odkazuje k dobám před zavedením popisných čísel ve druhé polovině 18. století. Budovy předtím mívaly svá jména, nezřídka vyjádřená zobrazeným symbolem ve štítu či na fasádě, tzv. domovním znamením. Zatímco dnes bychom smyšlenému obyvateli uvedeného domu uvedli adresu třeba Jan Novák, náměstí Republiky 36, Plzeň, v roce 1635, k němuž máme jméno domu již doloženo, by adresa mohla vypadat takto: Pan Wolfgang Švolb, apatykář, královské město Plzeň, dům U Červeného srdce na hlavním rynku. Původní Švolbův dům, který máme zachycený ještě na starých fotografiích z doby před zbořením kolem roku 1893, než na jeho místě vyrostla dnešní neorenesanční budova, patřil rozhodně k nejkrásnějším historickým budovám v Plzni. Snímky prozrazují, že šlo o patrový dům o pěti oknech, z nichž vždy krajní byla sdružená, opatřený bohatou plastickou výzdobou. Kromě „postav náboženských“ v trojpatrovém štítu fasádu dále zdobily karyatidy nesoucí římsy. Krásný portál „půlkruhem zaklenutý“ byl po stranách ozdoben karyatidami, podpírajícími vlys s párem fantastických draků proti sobě obrácených. Nápis W. STANEKsi nechal na klenák nejspíše vyrýt majitel domu z 18. století. Dnes lze tento historický portál obdivovat v hlavní budově Západočeského muzea v Plzni, hned na začátku prostor s expozicí plzeňské zbrojnice, kam byl po zboření domu přenesen do tehdejšího lapidária. Portál s draky dále zdobí dvě mužské karyatidy a z nik v soklech střeží pomyslný vstup dva čelně stojící lvi. Nad portálem se nacházelo jednoduché plasticky provedené srdce.


26

Nad druhým portálem na pravé straně budovy mohli kolemjdoucí pozorovat reliéfní výjev s tématem zavraždění svatého Václava. Proč dům získal název U Červeného srdce, nevíme. I dochované plzeňské legendy mlčí. Symbol srdce se však bohatě objevilna fasádě i ve výzdobě novorenesanční novostavby z roku1894, provedené na místě historické stavby plzeňským stavitelem Rudolfem Stechem. Dům pyšně vyčníval nad střechy téměř všech ostatních starobylých budov kolem náměstí. Byl rovněž opatřen štítem, který formou připomíná původní třípatrový štít starého domu. Výzdoba štítu novostavby ovšem odpovídala době vzniku. V nikách stanuly alegorické sochy: Obchodu, představovaného tradičně okřídleným Merkurem, Čechie držící štít s českým lvem a Hospodářství, vyjádřeného ženskou postavou. Sochy i jejich atributy jsou nejlépe vidět z ochozu protější plzeňské věže. Dva roky před vznikem novostavby se stavitel Rudolf Stech seznámil s pozdějším „národním malířem“ Mikolášem Alšem, který se tehdy nenacházel v právě přívětivé finanční situaci. Osud obou mužů se pracovně propojil s Plzní, a tak i na domě U Červeného srdce spatříme jedny z mnoha tzv. Alšových plzeňských sgrafit. Aleš tvořil předlohy, které pak na fasádu přenášel výtvarně zdatný profesionál. Zde jím byl Plzeňan Jindřich Duchoslav Krajíček, jinak malíř, ilustrátor a dlouholetý ředitel plzeňské malířské školy. Hlavní motiv výzdoby tvoří dvojice rytířů na koních s dřevci připravenými k turnajovému utkání. Často se chybně uvádí, že postavy rytířů připomínají turnaje k poctě ženy Ferdinanda Tyrolského Filipiny Welserové. Místodržící Ferdinand uspořádal v roce 1555 v Plzni mumraje i slavnost s maskovanými turnaji a průvody jako poctu Jaroslavu Libštejnskému z Kolovrat k příležitosti sňatku. S životní láskou Filipinou se ale sblížil jindy a jinde. Fotografie z konce 19. století prozrazují, že přízemí domu již tehdy zaujímal unikátně řešený dvoupatrový prodejní prostor, v základní dispozici zachovaný dodnes. Roku 1967 byl tento prostor zadaptován na výstavní síň Dílo Českého fondu výtvarných umění s prodejnou prací svých členů. Umělci zde mohli také zakoupit specializované výtvarné potřeby. Řešení spodní části průčelí obloženého leštěným ušlechtilým kamenem i interiér s výstavní síní patřily k tomu lepšímu, co ve veřejném prostoru v Plzni v uvedené době vzniklo. Posametové restituce ovšem přinesly i návrat původní podoby této části fasády. Dům prošel naposledy celkovou úpravou v roce 1996, aby vyhovoval potřebám uživatele, České spořitelny, a. s. *** Jak se co jmenuje Cyklus Tajemství plzeňských jmen přibližuje důvody a okolnosti pojmenování známých městských lokalit. Příště se podíváme na Husův park. Foto popis| SYMBOL SRDCE se objevil i ve výzdobě novorenesanční novostavby z roku 1894, provedené stavitelem Rudolfem Stechem. Foto autor| Foto: Deník/Zdeněk Vaiz Foto popis| PŮVODNÍ ŠVOLBŮV DŮM, zachycený ještě na starých fotografiích z doby před zbořením kolem roku 1893. Foto autor| Foto: archiv Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Plzeňsko; 04 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Plzeňsko; 04 ID| b00a420e-71ba-4f97-85f7-d6199bf66932

Nahlédněte do čtvrti Karlov 25.6.2015


MIROSLAVA TOLAROVÁ

V Depu 2015 včera začala poslední minivýstava Plzeňského rodinného fotoalba Plzeňské rodinné fotoalbum Plzeň – Karlov bývala kdysi dělnická periferie Plzně. V Plzeňském rodinném fotoalbu, které nyní vzniká, se sešlo mnoho zajímavých fotografií z této části města, a proto bylo jen logické vytvořit ze snímků menší doprovodnou výstavu. Ta měla včera v Depu 2015 v Cukrovarské ulici vernisáž. Minivýstavu dvaceti snímků s názvem Starý a nový Karlov připravovala studentka antropologie Filozofické fakulty ZČU Karolína Žitková. Ke Karlovu jako takovému se dostala souhrou náhod – sešlo se mnoho snímků, navíc si ve škole v rámci jednoho předmětu vybrala jako téma studentského dokumentu právě pohled na dnešní Karlov. „Kdysi to byla dělnická čtvrť, která už dnes prakticky neexistuje, ale přesto se Karlováci dodnes schází a


27

existuje i sdružení,“ říká Karolína a připomíná, že svým způsobem je i dnes Karlov jakousi periferií. „Jsou tu ubytovny a trochu funguje i jako dělnická kolonie, ale s dělníky cizinci,“ vysvětluje. Při natáčení se s místními scházela a nechala si vyprávět o tom, jak se jim na Karlově dnes žije. „Myslela jsem, že budou víc odříznutí od centra Plzně, ale i oni tu pořádají různé slavnosti a podobně. Vlastně tu skoro žádné bariéry nejsou,“ popisuje studentka, co ji zaujalo při práci na dokumentu, jenž se včera také promítal na vernisáži. Panely věnované Karlovu zůstanou v depu do 17. července. „To je také termín, dokdy mohou lidé ještě přispět do Plzeňského rodinného fotoalba,“ říká Kristýna Jirátová z Plzně 2015, jež má tento projekt na starosti. Prozatím se sešlo více než dva tisíce fotografií. Ze všech snímků, které mají zachycovat zejména každodenní život v Plzni (a vůbec nemusí jít jen o historické snímky), poté organizátoři vyberou fotografie pro druhou, hlavní výstavu s názvem Plzeňské rodinné fotoalbum – Ráj mezi čtyřmi řekami. Ta bude v depu k vidění od října letošního roku. Foto popis| POHLED na Karlov v roce 1913 nebo 1914. Foto autor| Foto: Západočeské muzeum v Plzni Foto popis| KARLOVŠTÍ TRAMPOVÉ z počátku 50. let 20. stol. Foto autor| Foto: archiv L. Fialy Foto popis| SNÍMEK je z roku 1932 nebo 1933, kdy se stavěl místní lidový dům. Foto autor| Foto: archiv Ladislava Fialy Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Plzeňsko; 04 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Plzeňsko; 04 ID| 365ddd64-0469-453d-94e6-3a19e796db2b

Plzeňský kraj ukazuje na Expu to nejlepší 25.6.2015 (pk)


Milán – Prostřednictvím virtuálních vycházek mohou návštěvníci světové výstavy EXPO v italském Miláně poznávat to nejlepší z našeho regionu. Plzni a celému Plzeňskému kraji patří část českého pavilonu, kterou lidé procházejí s tablety v rukou. V tabletu ožívá speciální fotografická výstava. Například v prázdné chodské jizbě se díky displeji objevuje místní dívka, která na sebe postupně strojí jednotlivé vrstvy kroje. V plzeňské expozici je dále k vidění kolekce historického skla ze Západočeského muzea, série loutek, model kostela Zvěstování Panny Marie v Mariánské Týnici a k ochutnání samozřejmě plzeňské pivo. Plzeň se v Miláně pochopitelně prezentuje především jako letošní Evropské hlavní město kultury. „Od začátku jsem byl přesvědčený, že v roce, kdy je Plzeň Evropským hlavním městem kultury, bychom na světové výstavě neměli chybět. O to víc jsem rád, že se nám Plzeň i region daří prezentovat jako moderní a atraktivní turistickou destinaci s bohatou historií,“ popsal své dojmy z expozice první náměstek plzeňského primátora Martin Baxa. Zástupci organizace Plzeň – TURISMUS, která společně s krajem a Plzní 2015 expozici připravila, jsou se zájmem spokojeni. Expozici denně navštívily tisíce lidí a do 30. června, kdy bude k vidění naposledy, jich ještě další tisíce přibudou. Foto popis| OŽIVLÁ VÝSTAVA. Nehybné fotografie v českém výstavním pavilonu díky tabletům návštěvníkům doslova ožívají před očima. Foto autor| Foto: Plzeň-TURISMUS, p.o. Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Plzeňsko; 04 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Plzeňsko; 04 ID| dc1e54e7-0ee7-411a-9d10-34bfd9b26896


28

Dobrá zpráva 26.6.2015

Plzeňský deník str. 1 Titulní strana (red) Západočeské muzeum v Plzni

S Deníkem zdarma do Muzea loutek! Dárek za vysvědčení připravilo dětem společně s Plzeňským deníkem Muzeum loutek. V novinách dnes na straně 8 najdou vystřihovací kupon, který mohou v Muzeu loutek na plzeňském náměstí Republiky vyměnit za dětskou vstupenku. Oslavte konec školního roku a začátek prázdnin mezi loutkami! Akce platí od dnešního dne do pátku 3. července 2015. Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Titulní strana; 01 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Titulní strana; 01 ID| e661779f-ef55-43e9-ac6c-29c0a3222e53



S Deníkem zdarma do Muzea loutek! Dárek za vysvědčení připravilo dětem společně s Plzeňským deníkem Muzeum loutek. V novinách dnes na straně 10 najdou vystřihovací kupon, který mohou v Muzeu loutek na plzeňském náměstí Republiky vyměnit za dětskou vstupenku. Oslavte konec školního roku a začátek prázdnin mezi loutkami! Naše akce platí do pátku 3. července 2015. Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Titulní strana; 01 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Titulní strana; 01 ID| a68af679-6378-45e6-8320-f54a2ecd8ac9

Největší odměnou byla pozitivní reakce dětí 27.6.2015

Plzeňský deník str. 17 Sport Západočeské muzeum v Plzni

VÁCLAV VACEK

Šéf organizačního výboru Her VII. letní olympiády dětí a mládeže v Plzni Zdeněk Hůrka v rozhovoru pro Deník říká: Plzeň – Minulý týden v Plzni proběhly Hry VII. letní olympiády dětí a mládeže. Plzeň pořádala tuto prestižní akci poprvé v historii a podle ohlasů samotných účastníků zvládla roli hostitele na výbornou. „Reakce dětí, kterým se olympiáda velice líbila, je pro nás tou největší odměnou,“ říká Zdeněk Hůrka, vedoucí organizačního výboru her. * Kdy vůbec začaly první přípravy na tak velkou akci? Už od chvíle, kdy se rozhodlo o tom, že se Plzeň stane pořadatelem. Stalo se tak vloni v únoru při zimních hrách na Vysočině. * Co všechno bylo nutné zajistit? První, co se muselo udělat, bylo vytipovat a zajistit sportoviště. Pořadateli vybraných sportů byly plzeňské kluby či sportovní svazy. Dále bylo nutné zajistit zázemí pro účastníky her – ubytování a stravování. Naštěstí pořadatelem her byl Plzeňský kraj, konkrétně odbor školství, mládeže a sportu, tím pádem jsme mohli využít


29

internáty a ubytovací zařízení a domovy mládeže plzeňských středních škol, jejichž zřizovatelem je právě Plzeňský kraj. Byla to obrovská pomoc. * Kde všude byli účastníci her ubytováni? Nejvíce jich bylo ubytováno ve čtyřech objektech domovů mládeže na Slovanech v Částkově ulici, na Lochotíně na Karlovarské třídě, ve Skvrňanech ve Vejprnické ulici, kde bydleli například atleti, a také na vysokoškolských kolejích na Borech. Využili jsme i menších kapacit dalších podobných zařízení v Plzni, někteří účastníci olympiády bydleli například i v kempu u Velkého boleveckého rybníka. * Kde jste pro mladé olympioniky zajišťovali stravování? Především ve stravovnách zařízení, kde byli ubytováni, nebo ve školních jídelnách příslušných škol, nejvíce pak v jídelně v Částkově ulici. Pravidlo bylo takové, že tam, kde olympionici bydleli, také snídali a večeřeli. Obědy jsme se pak snažili zajistit v blízkosti jednotlivých sportovišť, aby sportovci nemuseli zbytečně přejíždět. * Co bylo podle vás pro zajišťování her nejtěžší? To je složitá otázka, ale asi nejtěžší na tak velké akci je vždy logistika, to znamená, vše, o čem jsme hovořili. Ubytování, stravování, vlastní sportování, doprava, to všechno do sebe muselo navzájem přesně zapadat. * Zmínil jste dopravu. Jak to bylo například s městskou hromadnou dopravou? Tady nám hodně pomohl partner her, město Plzeň. Kromě toho, že nám město poskytlo zdarma svá sportoviště, mohli účastníci her zdarma využívat městskou hromadnou dopravu. Stačila jim k tomu akreditační visačka. * Co všechno jste museli udělat pro bezpečnost účastníků olympiády zejména při jejich přesunech po městě? Zajistit bezpečnost tří tisíc lidí, kteří se pohybují ve městě, bylo pro nás prioritou. Čtyřicet lidí z Vyšší odborné školy ochrany osob a majetku v Plzni prošlo speciálním školením dopravních asistentů. Ti pak pomáhali zajišťovat už první den olympiády přesun všech účastníků z Techmanie na zimní stadion, kde proběhlo slavnostní zahájení her. Stejně tak zajišťovali bezpečnost na přechodech a křižovatkách v místech, kde bylo ubytováno nejvíce olympioniků a kde byla tím pádem největší koncentrace lidí. Maximálně nám vyšla vstříc i plzeňská dopravní policie, která na inkriminovaných místech, zejména v ranních špičkách, posílila hlídky. * Kdo všechno vám se zajištěním olympiády pomáhal? Vprvní řadě nám pomáhali zástupci pořadatelů jednotlivých sportů, to znamená členové klubů a sportovních svazů včetně rozhodčích. Plzeňský kraj pak dal k dispozici ještě 350 dobrovolníků, studentů plzeňských středních škol. Například studenti vyšší zdravotnické školy zajišťovali na každém sportovišti zdravotní službu, další pak zapisovali výsledky do akreditačního systému dodaného Českým olympijským výborem, některé studentky působily v roli hostesek. Všichni měli jednotné oblečení, žlutá trička, a každý, kdo potřeboval pomoci či poradit, se na ně mohl obracet. * Co jste říkal sportovním výkonům mladých olympioniků? Já byl nadšený. Byl jsem se podívat skoro na všech sportech a bylo vidět, přestože jsou to ještě děti, že svůj sport umějí. Překvapila mě vysoká sportovní úroveň a bylo úplně jedno, jestli jsem se byl podívat na atletiku, házenou, plavání nebo na jiné sporty. * Byl nějaký výkon nebo zápas, který vás nejvíce zaujal? Co mi zůstalo v hlavě, to bylo neskutečně dramatické finále házenkářského turnaje dívek mezi družstvy Plzeňského a Jihočeského kraje, které mě obrovsky nadchlo. Domácí hráčky prohrávaly tři minuty před koncem o dva góly, v závěru ale dokázaly otočit skóre a vedly dvacet vteřin před koncem normální hrací doby o branku. Jenže Jihočešky tři vteřiny před koncem vyrovnaly a prodlužovalo se. Nerozhodný stav trval i po prodloužení, stejně jako po sérii prvních tří sedmimetrových hodů. Až v další sérii děvčata Plzeňského kraje prohrála. * Jaká panovala v hale atmosféra?


30

Početnou a bouřlivou kulisu v hale obdivovaly všechny výpravy. Mnozí z mladých sportovců přiznávali, že v takové atmosféře ještě nikdy nehráli. Publikum tvořili žáci plzeňských základních a středních škol a Městská hala na Slovanech byla dopoledne zaplněná. I manažer české házenkářské reprezentace Karel Nocar prohlásil, že tak početnou návštěvu by si přály i mnohé kluby první ligy. * Mezi účastníky olympiády se objevila i známá jména. Můžete připomenout některé potomky slavných sportovců, kteří se olympiády v Plzni zúčastnili? V Plzni se představil například triatlonista Jakub Řehula, syn Jana Řehuly, bronzového medailisty z olympiády v Sydney, syn bývalého fotbalového reprezentanta Pavla Hapala nebo výškařka Diana Změlíková, dcera Roberta Změlíka, olympijského vítěze v desetiboji z olympijských her v Barceloně. * Myslíte si, že uslyšíme v budoucnu o některém z talentovaných sportovců? Stoprocentně. Někteří mladí sportovci mají našlápnuto k tomu, že o nich dokonce uslyšíme velmi brzy. Nemyslím si, že budou vozit medaile z olympijských her v Riu, ale na té další olympiádě už o sobě určitě nechají vědět. Ostatně tomu tak bylo už v minulosti, například olympijská vítězka ze Soči Eva Samková se také nejdříve prosazovala na olympiádě dětí a mládeže. * Jaké jste zaznamenal reakce sportovních osobností, které olympiádu navštívily? Byl jsem příjemně překvapen jejich pozitivním přístupem. Známí a úspěšní sportovci byli jednak ambasadory jednotlivých sportů nebo při slavnostním zahájení účinkovali jako vlajkonoši jednotlivých krajských výběrů. Třeba už zmíněná Eva Samková, která byla vlajkonoškou Královéhradeckého kraje, Ondřej Synek nesl vlajku Středočeského kraje nebo olympijský vítěz z Tokia z roku 1964 dráhový cyklista Jiří Daler byl vlajkonošem Jihomoravského kraje. Medaile pak předávali další slavní olympionici či mistři světa, například hokejista Bohuslav Ebermann nebo házenkáři Vladimír Haber a Vladimír Jarý a další. Díky Českému olympijskému výboru navštívil Plzeň například i vodní slalomář Vavřinec Hradilek. * Jaké máte ohlasy z řad ostatních výprav? Mámtakovou zkušenost, že když se něco nedaří, tak lidé okamžitě sednou a píšou. Já mohuříci, že žádné takové negativní ohlasy nebo reakce se ke mně nedostaly. Naopak, přišly pozitivní ohlasy. A úplně největší radost jsem měl z reakcí dětí, kterým se olympiáda velice líbila. Bylo to patrné od prvního dne, kdy je při slavnostním zahájení roztančil maskot olympiády Oly, až po slavnostní zakončení, kdy tančilo a zpívalo zaplněné náměstí Republiky. * Jaký byl mimosportovní program účastníků olympiády? Oni moc volného času neměli. Umožnili jsme jim návštěvu olympijského domu, který byl umístěn po dobu olympiády v Techmanii, zadarmo mohli jít do Městského bazénu na Slovanech, mohli také využít padesátiprocentní slevy na vstupenku do zoologické zahrady. Mnozí mladí olympionici zamířili také například do Muzea loutek. * Jaká panuje spokojenost se čtvrtým mistrem výpravy Plzeňského kraje? Spokojenost byla veliká, protože sportovci Plzeňského kraje dosáhli na olympiádě v Plzni zatím nejlepšího umístění v historii. Pořadatel akce, Plzeňský kraj, byl výsledky nadšený. *** Řečí čísel Při Hrách VII. olympiády dětí a mládeže v Plzni bojovalo ve 14 krajských týmech celkem 2297 sportovců. Soutěžilo se v 18 sportech a v psaní na klávesnici, rozdalo se celkem 144 sad medailí, bylo uděleno 4500 akreditací. Účastníci her bydleli v 11 ubytovacích zařízení, stravovali se ve 13 jídelnách, během akce se snědlo 43 500 jídel, nejvíce obědů 4197 vydala jídelna v Částkově ulici na Slovanech, pořadatelé zajistili i speciální stravování pro 12 mladých sportovců s bezlepkovou dietou, 4500 bylo fanoušků na facebooku, 17 500 průměrná návštěvnost webu: http://www.olympic.cz/odm


31

Foto popis| ROLI HOSTITELE Her VII. letní olympiády dětí a mládeže zvládla Plzeň na jedničku. Mladí sportovci čtrnácti krajů bojovali v Plzni o medaile čtyři dny. Při slavnostním zakončení her tančilo a zpívalo celé náměstí Republiky. Foto autor| Foto: Deník/Zdeněk Vaiz Foto popis| MEDAILE NEJLEPŠÍMOLYMPIONIKŮMpředávali v Plzni při večerních ceremoniálech úspěšní sportovci. Na snímku dekorují úspěšné olympioniky fotbalista Milan Petržela a basketbalista Pavel Frána. Foto autor| Foto: Deník/Zdeněk Vaiz Foto popis| Zdeněk Hůrka Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Sport; 17 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Sport; 17 Publikováno| Domažlický deník; Sport; 17 Publikováno| Chebský deník; Sport; 17 Publikováno| Karlovarský deník; Sport; 17 Publikováno| Klatovský deník; Sport; 17 Publikováno| Rokycanský deník; Sport; 17 Publikováno| Sokolovský deník; Sport; 17 Publikováno| Tachovský deník; Sport; 17 ID| ca9b7c18-3177-439c-9f90-65cd8cd94022

Splněný sen Romany Schuldové 29.6.2015

Plzeňský deník str. 10 U nás doma Západočeské muzeum v Plzni

Eva Hubatová

Kulaté životní jubileum oslavila pedagožka a skladatelka Romana Schuldová v kruhu svých blízkých a přátel v Přednáškovém sále Západočeského muzea. Zde zazněla její „Sonáta pro violoncello a klavír“ a melodram s vlastními texty „K svátku borovic“. Hře na klavír se věnuje od sedmi let a na plzeňské konzervatoři ji také vystudovala. Dále se věnovala pedagogické činnosti a svůj dávný sen si splnila i studiem skladby. Mimo jiné složila symfonii pro velký orchestr a oratorium pro smíšený pěvecký sbor a malý orchestr „A tys mě uslyšel“. Celoživotní láskou Romany Schuldové je také poezie. Verše skládá od mládí a některé básně z jejích pěti sbírek získaly ceny na literárních soutěžích. Pedagožka, skladatelka a básnířka Romana Schuldová patří k lidem, kteří se svými skutky i smělými plány do budoucna řídí Goethovým výrokem „Člověk má mít odvahu začínat každý den nový život“. Foto popis| Foto autor| foto: Eva Hubatová Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; U nás doma; 10 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; U nás doma; 10 Publikováno| Tachovský deník; U nás doma; 10 ID| 87b101ea-5df1-4e4e-8738-64aa30002c34

Jan Hus roku 1415 a 600 roků poté: seznamte se s životem a odkazem kněze, myslitele i mučedníka 29.6.2015

Plzeňský deník

str. 68 Příloha - Kultura - kultura/výtvarné umění/muzejnictví Západočeské muzeum v Plzni

V letošním roce uplyne 600 let od smrti reformátora, kněze a myslitele Jana Husa. K četným aktivitám, připomínajícím jeho život a odkaz po celé republice i v zahraničí, se připojuje i Evropské hlavní město kultury Plzeň. Od poloviny června do začátku srpna mají návštěvníci Muzea církevního umění plzeňské diecéze, pobočky Západočeského muzea v Plzni, příležitost seznámit se s historickým pozadím, životem a dílem jedné z nejvýznamnějších postav české historie díky putovní výstavě s názvem Jan Hus roku 1415 a 600 roků poté.


32

Výstavu tvoří čtrnáct textově obrazových dvojjazyčných závěsných panelů zapůjčených Husitským muzeem v Táboře. Panelovou část doplňují předměty ze sbírek Západočeského muzea v Plzni. Část těchto exponátů lze označit jako reálie doby, ve které mistr Jan Hus žil a tvořil. Další pak ukazují, jakou podobu měly připomínky této význačné osobnosti v období od 16. století do nedávné minulosti. „Mezi reáliemi, které lze také označit jako doklady každodenního života obyvatel žijících v Království českém na přelomu 14. a 15. století, je také jeden druh kuchyňské keramiky, který má možná poněkud překvapivý vztah k dílu mistra Jana,“ poznamenává kurátor výstavy ze Západočeského muzea v Plzni Jiří Orna s tím, že odpověď na otázku, o jaký kuchyňský předmět jde, najdou návštěvníci na výstavě. Další předměty pak ukazují, jak byl symbol Jana Husa zpodobňován a kde všude byl používán. Jan Hus je např. vyobrazen na fajfce či na urně. A třetí část výstavy zaujme nejspíše především děti. Prohlédnout si totiž mohou sérii tabulí s komiksy, které o životě a odkazu Jana Husa vytvořili manželé Klára a Jan Smolíkovi. Foto popis| JAN HUS ROKU 1415A600 LET POTÉ je výstava, která je do konce srpna k vidění v Muzeum církevního umění plzeňské diecéze. Foto autor| Foto: Deník/P. Korelus Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Příloha - Kultura - kultura/výtvarné umění/muzejnictví; 68 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Příloha - Kultura - kultura/výtvarné umění/muzejnictví; 68 Publikováno| Rokycanský deník; Příloha - Kultura - kultura/výtvarné umění/muzejnictví; 68 ID| 40b1ec1a-144f-4dcf-816c-0901192607f3



S Deníkem zdarma do Muzea loutek! Dárek za vysvědčení připravilo dětem společně s Plzeňským deníkem Muzeum loutek Plzeň. Vnovinách dnes na straně 8 najdou vystřihovací kupon, který mohou v Muzeu loutek na plzeňském náměstí Republiky vyměnit za dětskou vstupenku. Oslavte konec školního roku a začátek prázdnin mezi loutkami! Naše akce platí do pátku 3. července 2015. Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Titulní strana; 01 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Titulní strana; 01 ID| b223681b-2aaf-475b-ad45-0eec1e790405

Právo

Na galerii není, tak aspoň vykopávky 5.6.2015

Právo str. 12 Jihozápadní Čechy Západočeské muzeum v Plzni

Ivan Blažek

Nová budova Západočeské galerie, která má vzniknout u Zvonu v centru Plzně, je zatím stále jen na papíře. Teď dostali lidé slabou náplast - v Západočeském muzeu si mohou prohlédnout alespoň její model a spolu s ním vykopávky, které se v dané lokalitě podařilo nalézt. Letitý záměr stojí a padá na penězích - moderní budova má stát kolem půl miliardy a ty zřizovatel galerie, Plzeňský kraj, zatím nemá. „Byl by to zářez do rozpočtu. Pokoušíme se získat prostředky z evropských dotací, nevypadá to však dobře,“ řekl Právu hejtman Václav Šlajs. „V nejlepším případě bychom mohli získat kolem dvaceti procent, zhruba sto miliónů. Ale spíše méně. A nebo nic - Unie projektům tohoto typu zrovna moc nepřeje,“ podotkl Šlajs. Západočeská galerie však podle jejího ředitele Romana Musila novou budovu urgentně potřebuje. „Ty stávající jsou problematické po všech stránkách. Z prostorových důvodů nemůžeme mít stálou expozici pro naše sbírky. Depozit nevyhovuje a nedostačuje, nemáme žádné zázemí pro přípravu výstav, chybí zázemí pro návštěvníky,“ konstatoval Musil.


33

Bez dotací se však stavba z šuplíku asi jen tak nedostane. „Toto volebním období (do konce roku 2016 pozn. red.) určitě stát nebude,“ uvedl hejtman. „Ale neříkal bych, že do toho nepůjdeme. Já se galerie úplně nevzdávám. Nicméně je to o penězích, a pokud se budu při jejich nedostatku rozhodovat mezi galerií a opravami silnic, zdravotnictvím nebo sociálními službami, tak dostanou přednost služby, které lidé potřebují nejvíce,“ upozornil Šlajs. Situace hejtmanství by se podle něj mohla zlepšit, pokud pojde parlamentem návrh na novelu rozdělování výnosů z daní. „Kraje by pak měly dostávat stejná procenta jako před změnou v roce 2011, to znamená více než nyní. Jenže záleží na tom, jak bude stát daně umět vybírat. Zatím totiž sice roste ekonomika i platy, ale na daních dostáváme méně než před rokem,“ upozornil Šlajs. „K 4. červnu obdržel Plzeňský kraj o 102 milióny korun méně než ve stejném období minulého roku, jde o propad ve výši 6,5 procenta,“ dodal. Právě kvůli plánované stavbě galerie se u Zvonu v uplynulých pěti letech prováděl rozsáhlý archeologický výzkum. Jeho výsledky budou od pátku 5. června až do konce srpna k vidění v Západočeském muzeu, jehož odborníci vykopávky prováděli. Expozici nazvané „Od špitálu ke galerii…“ dominuje model pozůstatků obvodových zdí kostela sv. Maří Magdalény - ten byl součástí tamního špitálu, který vznikl v roce 1320, záhy po založení města. „Původně jsme se domnívali, že se zachovaly jen základy, ale už 20 centimetrů pod trávníkem jsme narazili na krásné obkladové římsy a zjistili, že se v některých partiích zachovalo i více než metr obvodového zdiva,“ sdělila archeoložka Veronika Dudková. Výstava představuje i kosterní nálezy z tamních hrobů, jejich bohatou barokní výbavu, středověké peníze, křížky, medailonky. A také některé novodobé artefakty - třeba relikt záchodové mísy z domu vybombardovaného v roce 1944 nebo zrezivělou lopatu, kterou u Zvonu kdosi zapomněl při výzkumu prováděném rok po konci války. *** Unie projektům tohoto typu zrovna moc nepřeje Václav Šlajs, plzeňský hejtman Foto popis| Nová expozice dokumentuje, že u Zvonu se dříve pohřbívalo. Zda vstane z hrobu i projekt tamní galerie, se teprve ukáže. Foto autor| Foto PRÁVO - Ivan Blažek Regionální mutace| Právo - jihozápadní Čechy

Rokycanský deník

U HORÁKA PŘEDSTAVUJÍ DŽUNGLI 20.6.2015

Rokycanský deník str. 2 Rokycansko Západočeské muzeum v Plzni

Muzeum dr. Bohuslava Horáka ve spolupráci s botanickým oddělením Západočeského muzea v Plzni (ZČM) připravilo výstavu Džungle za plotem. Připomíná, jak vypadala příroda a krajina Plzeňska před 100 lety a jak dnes. Exponáty doplňují fotografie i hmatová a čichová zkouška. Co na návštěvníky kolegové nachystali, si při vernisáži hned vyzkoušel i ředitel ZČM František Frýda, na snímku uprostřed. Vlevo je Ondřej Peksa a Miroslava Šandová, oba mají na vzniku expozice svůj velký podíl. K tématu se vrátíme. Foto autor| Foto: Deník/B. Šopejstalová Region| Západní Čechy


34

Rytmus života

Plzeň - Město, kde se určitě nebudete nudit 8.6.2015

Rytmus života str. 16 Svět jako na dlani Západočeské muzeum v Plzni

Pokud navštívíte Plzeň a její půvabné okolí, spatříte hodně zajímavého, strávíte příjemnou dovolenou a nasbíráte mnoho neopakovatelných zážitků... Prestižní titul Evropské hlavní město kultury 2015 a celoroční šňůra více než 600 nevšedních kulturních akcí udělaly letos ze západočeské metropole jedno z nejatraktivnějších míst naší republiky. Plzeň porazila ve finálovém klání Ostravu, což mnohé překvapilo, ale vítězství si plně zasluhuje. V posledních desetiletích se změnila k nepoznání, z šedého průmyslového centra se stala barevná rozkvetlá kráska, která láká čím dál víc turistů, a nejen z ČR. Pokud patříte mezi ty, kteří se do Plzně nepodívali už léta, je nejvyšší čas to napravit. Plzeň patří celá staletí k nejvýznamnějším českým městům, a díky svému bohatství prochází stálými proměnami. Dnes se pyšní pozoruhodným souborem výjimečných památek spojených často i s českými rekordy. Symbolem města je světoznámý pivovar Centrem plzeňské památkové rezervace je náměstí Republiky, které patří s rozměry 193 na 139 metrů k největším středověkým náměstím v ČR. V jeho severní části stojí výstavná gotická katedrála sv. Bartoloměje s nejvyšší kostelní věží v ČR - měří přesně 102,26 m. Město nabízí množství dalších pozoruhodných architektonických skvostů, ale ruku na srdce: co by to bylo za návštěvu, kdybyste vynechali prohlídku legendárního pivovaru a Pivovarského muzea! Vždyť Plzeňský Prazdroj je symbolem města a vaření piva je spjato s Plzní od jejího založení, při němž král Václav II. udělil městu i právo várečné. Kvalita tamního piva je proslulá a historická brána slavného pivovaru Prazdroj se ocitla i na seznamu UNESCO (společně s vodárenskou věží). Světoznámý světlý ležák Pilsner Urquell se tam vaří od r. 1842. Exkurze do pivovaru spojená s ochutnávkou a prohlídka Pivovarského muzea, které sídlí v původním středověkém várečném domě, je turistickou atrakcí. Stejně jako návštěva labyrintu středověkých chodeb, sklepů a studní historického podzemí. Pokud se do Plzně vydáte s dětmi, zajděte do tamní kouzelné zoologické zahrady. Nadchne vás krásným přírodním areálem bez mříží a klecí i rozmanitostí druhů chovaných zvířat. V jejím sousedství najdete i oblíbený DinoPark - je otevřen denně už od 8 hodin. Menší děti ve městě zaujme i Muzeum loutek se slavným Spejblem a Hurvínkem. Ty větší vezměte do Science centra Techmania nebo 3D Planetaria. A RÁDCE CESTOVATELE NÁŠ TIP: Jednou z mnoha akcí letošního roku je multikulturní festival Days of Jerusalem, který se koná 19. - 20. června. Umělci z Plzně a Jeruzaléma nabídnou divákům mj. taneční představení, filmovou tvorbu, besedy aj. NÁŠ TIP: Nevšedním projektem je 9 týdnů baroka. Těšit se můžete na hudbu, divadla a třeba i ohňostroje. Od 1. do 31. 7. se přímo v Plzni koná také Divadelní léto pod širým nebem. Foto popis| V plzeňské zoo chovají lvy berberské Foto popis| DinoPark - unikátní atrakce, díky níž nahlédnete do dávného pravěku Foto popis| Divadlo J. K. Tyla je živoucím kulturním centrem města i celého Plzeňského kraje Foto popis| Věděli jste, že plzeňská pivovarská brána je díky světové oblibě zdejšího piva nejčastěji reprodukovanou stavební památkou Plzně? Foto popis| Nové divadlo, které bylo otevřeno loni, poutá pozornost svou nevšední fasádou Foto popis| Když se řekne Plzeň, snad každý si vybaví pivo Foto popis| Pár minut od Plzně leží zámek Kozel. Po zdejším Lopateckém rybníku se můžete projet na lodičce. Foto popis| Největší česká synagoga je v sadech Pětatřicátníků


35

Tachovský deník

Zažil jsem neopakovatelnou atmosféru 12.6.2015

Tachovský deník str. 3 Tachovsko Západočeské muzeum v Plzni

MARTINA SIHELSKÁ

Stříbrský zbrojnoš Stanislav Smolík, který vedl na popravu Jana Husa: Stříbro – Ponurá doba 15. století. Kacířství, popravy, husité. A postava, na kterou nikdo nezapomene, Mistr Jan Hus. Nejnovější filmovou adaptaci tohoto tématu podle Evy Kantůrkové už odvysílala naše veřejnoprávní televize. A Stříbrští, pokud poznali, byli mile překvapeni – roli zbrojnoše tam totiž ztvárnil devětatřicetiletý Stanislav Smolík ze Stříbra, který pracuje v Západočeském muzeu v Plzni. Ten je mimo jiné zdatný šermíř a tvůrce loutek. * Jak jste se dostal k této roli? Byl jsem osloven agenturou, která mě má na seznamu. Měla zájem, abych spolupracoval na tomto projektu a já jsem to rád přijal. * Kde všude se natáčelo? Tak natáčelo se na mnoha místech, ale já osobně jsem se zúčastnil natáčení v Třebíči, v Chebu, točilo se dokonce i na vodě, a to na Orlické přehradě. Bylo to opravdu zajímavé a trošku i napínavé. * Kolik váží takové brnění a jak jste se v něm cítil? Takové brnění váží tak 30 kilogramů, nu a cítí se v tom člověk trochu stísněně. Jde spíše o zvyk, po nějaké době vám to už tak hrozné nepřijde. * Kolik dní se natáčelo, dodrželo se slibovaných 58 natáčecích dní? To opravdu netuším, já jsem měl jen šest natáčecích dní, ale kolik dní se točilo celkem, do toho jsem zasvěcen nebyl. * Jaké vám natáčení přineslo zážitky? Přineslo mi to hodně zážitků, poznal jsem velice zajímavé lidi a zkusil jsem si jedinečnou práci. Zároveň jsem zažil takovou tu neopakovatelnou atmosféru, která natáčení provází. * Na koho a na co budete nejraději vzpomínat? Vzpomínat budu na spoustu lidí od fochu, od maskérek, kostymérek, až po pana Hádka, pana Kňažka, ale hlavně na ostatní kamarády, co ztvárnili postavy vojáků. * Uvidíme vás ještě v jiných projektech? Co se týče dalších projektů, tak vím, že v letošním roce se bude natáčet film o mládí Karla IV., ale těžko říct,na kolik se budu na projektu podílet, zatím mi mnoho neřekli. * Máte nějaké plány do budoucna a nějaké své motto? Samo sebou plány mám a další si děláme s přítelkyní hlavně kolem společného bydlení a společné budoucnosti. A moje motto je stále stejné, když něco dělat, tak ne na méně než sto padesát procent. Foto popis| Stanislav Smolík (vlevo) v roli zbrojnoše, který provází Jana Husa (v podání Matěje Hádka). Foto autor| Foto: Pavel Plch Region| Západní Čechy


36

Přehled zpráv

Recommend Documents