Přehled zpráv

Přehled zpráv 17.8.2015 - 18.8.2015 MÚ Česká Lípa Českolipský deník DOKSY SE NA ZÁMKU BAVILY VE STYLU DIVOKÉHO ZÁPADU .......................................................................... 2 18.8.2015 Českolipský deník str. 1 Titulní strana MÚ Česká Lípa  Lípa Musica začne openair koncertem v ruinách kostela ..................................................................................... 2 18.8.2015 Českolipský deník str. 1 Titulní strana MÚ Česká Lípa  Lípa Musica začne venkovním koncertem v ruinách kostela ................................................................................ 2 18.8.2015 Českolipský deník str. 3 Českolipsko MÚ Česká Lípa  (čtk) Můj vztah k festivalu se prohloubil díky koncertu v Novém Oldřichově v roce 2009, kde jsem poznala svého manžela ........................................................................................................................................................................ 3 18.8.2015 Českolipský deník str. 6 U nás doma MÚ Česká Lípa  LUCIE JOHANOVSKÁ Studenty čeká „nové“ gymnázium, zateplené za 18,5 milionu .............................................................................. 5 18.8.2015 Českolipský deník str. 1 Titulní strana MÚ Česká Lípa  (čtk) ČRo Plus Nabídnout práci lidem znevýhodněným na trhu práce může společensky prospěšné podnikání .................... 5 17.8.2015 ČRo Plus str. 1 18:40 Zaostřeno MÚ Česká Lípa  Lidové noviny I ušima můžete poznávat krajinu............................................................................................................................. 14 18.8.2015 Lidové noviny str. 20 Poslední strana MÚ Česká Lípa  MARTIN ZVĚŘINA Mladá fronta DNES Hvězdy Severovýchodu ........................................................................................................................................... 14 18.8.2015 Mladá fronta DNES str. 2 Kraj Liberecký MÚ Česká Lípa  (jan)

NEWTON Media, a.s. © 2015 | [email protected] | www.newtonmedia.cz

1

MÚ Česká Lípa Českolipský deník

DOKSY SE NA ZÁMKU BAVILY VE STYLU DIVOKÉHO ZÁPADU 18.8.2015

Českolipský deník str. 1 Titulní strana MÚ Česká Lípa

STŘELBA Z LUKU, ukázky lasování, indiánská vatra nebo rozverný kankán si během víkendu mohli užít návštěvníci Dokských městských slavností, které se konaly v areálu zámeckého parku a na zahradě Památníku K. H. Máchy. Slavnosti, které byly letos poprvé dvoudenní se nesly ve westernovém duchu. Nechybělo indiánské ležení, tance i ochutnávka stylových jídel. Během sobotního odpoledne si děti užily také Večerníčkový pohádkový les, po oba dny pak na nádvoří zámku hrály country kapely. Akci připravilo město Doksy ve spolupráci s Vlastivědným muzeem a galerií v České Lípě. Více fotografií a video najdete na webu http://www.ceskolipsky.denik.cz Foto autor| Foto: Deník/Petra Hámová Region| Severní Čechy

Lípa Musica začne openair koncertem v ruinách kostela 18.8.2015

Českolipský deník str. 1 Titulní strana MÚ Česká Lípa

Česká Lípa/Žitava – Venkovním koncertem v Oybinu odstartuje v pátek mezinárodní festival Lípa Musica. Nabídne do konce listopadu 24 koncertů na 16 místech Libereckého a Ústeckého kraje a v saském pohraničí. ...3 Region| Severní Čechy

Lípa Musica začne venkovním koncertem v ruinách kostela 18.8.2015

Českolipský deník str. 3 Českolipsko (čtk) MÚ Česká Lípa

Čtrnáctý ročník festivalu nabídne klasickou a filmovou hudbu, folk, alternativu, operu i tanec Česká Lípa/Žitava – Venkovním koncertem v ruinách klášterního kostela v Žitavských horách odstartuje v pátek 21. srpna mezinárodní festival Lípa Musica. Nabídne do konce listopadu 24 koncertů na 16 místech Libereckého a Ústeckého kraje a v saském pohraničí. Zájem o vstupenky je zatím obdobný jako loni. „Na velké koncerty zbývá už jen pár vstupenek, více jich je na komorní,“ uvedla mluvčí festivalu Lucie Johanovská. Loni festival navštívilo zhruba 4000 lidí. Pro první koncert v německém pohraničí je k dispozici ještě 50 vstupenek. Vystoupí soubor Tiburtina Ensemble s hostujícím kontratenoristou Janem Mikuškem. „Vybrali jsme pro prolog výjimečné místo romantické zříceniny hradu a kláštera v německém Oybině. Patří mezi nejvýznamnější památky Horní Lužice,“ uvedl ředitel festivalu Martin Prokeš. Hrad vznikl asi ve 13. století jako strážní stanoviště u významné zemské stezky, spojující Čechy s Lužicí. V roce 1369 založil Karel IV. na Oybinu klášter Celestýnů. „Do tohoto neskutečného místa jsme vybrali provedení Messe de Nostre Dame, dílo francouzského skladatele Guillauma de Machauta,“ dodal Prokeš. Lípa Musica má letos 14. ročník a její skladba bude pestrá, nabídne klasickou a filmovou hudbu, folk, alternativu, operu i tanec. Oficiální zahájení festivalu proběhne 17. září v bazilice Všech svatých v České Lípě.


2

Koncerty jsou naplánované do 21. listopadu. Vystoupí například houslista Josef Špaček, flétnistka Jana Semerádová, violoncellista Nicolas Altstaedt, Iva Bittová, Smetanovo trio, skupina Bratři Ebenové, Filharmonie Hradce Králové nebo Dětská opera Praha. Festival má rozpočet tři miliony korun, letos bylo pro organizátory náročné ho naplnit. Příspěvek České Lípy totiž klesl z obvyklého milionu na 400 000 korun. „Hodně nám pomohl Nový Bor, který příspěvek navýšil o 300 000 korun. Bude se tam konat více koncertů. Vyšší dotaci jsme získali i od Libereckého kraje a dalších,“ dodala Johanovská. *** Rozhovor s uměleckou vedoucí souboru Tiburtina Ensemble čtěte na straně 8. Foto popis| Region| Severní Čechy

Můj vztah k festivalu se prohloubil díky koncertu v Novém Oldřichově v roce 2009, kde jsem poznala svého manžela 18.8.2015

Českolipský deník str. 6 U nás doma MÚ Česká Lípa

LUCIE JOHANOVSKÁ

ROZHOVOR S BARBOROU KABÁTKOVOU, UMĚLECKOU VEDOUCÍ ŽENSKÉHO VOKÁLNÍHO SOUBORU TIBURTINA ENSEMBLE, KTERÁ ŘÍKÁ: Česká Lípa, Oybin – Speciálním prologem odstartuje tento pátek letošní Mezinárodní hudební festival Lípa Musica. O úvodní koncert se postará soubor Tiburtina ensemble. Jeho umělecké vedoucí Barboře Kabátkové jsme položili pár otázek. * Na festivalu Lípa Musica nevystupujete poprvé? Jak na svá předchozí vystoupení vzpomínáte a jaký vztah vás k festivalu pojí? Na festivalu jsem poprvé zpívala v roce 2005. Bylo to s Jiřím Stivínem a jeho Collegiem Quodlibet. Na tento koncert často vzpomenu – nejen proto, že mě okouzlilo místo, které festival zvolil – kostel „na konci světa“ ve Filipově, ale i na hudební dobrodužství, kterým akce s Jiřím Stivínem nikdy nešetřily, a v neposlední řadě zde začalo moje velké přátelství s Hanou Blažíkovou. Byla to jedna z prvních produkcí, které jsme společně zažily. Za těch posledních deset let jsem na festivalu zpívala mnohokrát a s různými soubory, těžko se některý z koncertů dá vypíchnout. Můj vztah k festivalu se však rozhodně prohloubil festivalovým debutem Tiburtina ensemble v Novém Oldřichově v roce 2009. Na koncert se přijel podívat jeden – mně do té doby v podstatě neznámý mladý muž, kterého jsem si nakonec vloni vzala za manžela! Snad nás okouzlil kraj, nálada, hudba nebo možná pokoncertní noční výstup Tiburtiny na hrad Bězděz. Na festivalový ročník 2009 nikdy nezapomeneme! * V letošním roce na festivalu představíte program, který posluchače zavede do pozdního středověku a k poetice mariánských písňových forem. Můžete našim posluchačům svůj program ve stručnosti přiblížit? Kostru koncertního programu tvoří slavná Messe de Nostre Dame středověkého velikána Guillauma de Machaut. Mše byla napsána pro mužské hlasy a řekla bych, že ji můžeme považovat za „repertoárový kus“ leckterého ze souborů zabývajících se středověkou hudbou. I přes četnost nahrávek a provedení této mše má však Tiburtina ensemble jisté jedno privilegium – mši uvádíme, zřejmě opravdu poprvé v novodobé historii v obsazení s vyššími – a to i přes přítomnost jednoho muže – můžeme říci ženskými hlasy (soprány a alty) v dobově přípustné transpozici „alla quarta alta“. A že to perfektně funguje, jsme si vyzkoušeli v loňském roce na MA festivalu v belgických Bruggách, kde jsme program premiérovali. Machautovu mši jsem doplnila dobovými jednohlasými mariánskými zpěvy z českých pramenů doby Karla IV. Často se hovoří o vazbě Machauta na české prostředí, to je však relativní a těžko doložitelné, avšak jeho vazba na Lucemburky již svoje opodstatnění má a můžeme doufat, že nějakou stopu na našem území tedy Machaut zanechal. * Letos se Tiburtina představí v nové festivalové lokalitě – zřícenině klášterního kostela v saském Oybinu. Vystupujete ráda s ansámblem pod širým nebem nebo spíše vnímáte, že tato varianta skýtá jistá úskalí?


3

Pod širým nebem jsme doposud vystupovaly jen jednou. Nutno však říct – zvláště po mé dnešní navštěvě Oybinu – že akustika zříceniny klášterního kostela je skvělá a chybějící střecha na ni nemá naprosto žádný negativní vliv. Úskalím samozřejmě může být počasí, ale i na to je festival připravený. Těším se čím dál tím víc! * Tiburtině je letos 7 let, čeho si v dosavadní historii ansámblu nejvíce ceníte? Tiburtina má za sebou mnoho úspěchů na prestižních pódiích a festivalech po celé Evropě. Samozřejmě je to velmi důležité a moc si všech příležitostí a důvěry, která nám byla od začátku dávána, vážím. Nejvíc si však cením toho, že je nám spolu s kolegyněmi dohromady stále příjemně a že se nám daří se navzájem naplňovat nejen hudebně, ale i lidsky. * Jaké jsou vaše další ambice s tímto tělesem? Stejné jako před 7 lety – bořit častý a zkostnatělý pohled na hudbu středověku jako na bezvýraznou hudbu temného, zamračeného období a nechat ji kvést v jejích nejkrásnějších barvách a odstínech. Zatím se nám to snad daří – důkazem jsou vyprodané koncerty a reakce posluchačů. *** Barbora Kabátková Uměleckou vedoucí souboru je zpěvačka a muzikoložka Barbora Kabátková (r. Sojková). Od dětství věnovala hře na klavír a zpěvu – od roku 1995 pak jako členka Kühnova dětského sboru. Po dokončení gymnázia vystudovala obor Sbormistrovství chrámové hudby na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a Hudební vědu na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde je nyní studentkou doktorandského studia se specializací na gregoriánský chorál. Studiu zpěvu se věnuje soukromě. Intenzivně se zabývá interpretací staré hudby v oboru sólové vokální hudby. Hraje na středověké harfy a psalterium. Spolupracuje se soubory Collegium 1704, Collegium Marianum, Musica Florea, Capella Mariana, Doulce Memoire, Collegium Vocale Gent, Orchestr Berg, Ostravská banda ad. Je členkou souboru Collegium Vocale 1704. Barbora Kabátková měla možnost vystoupit na předních českých a evropských festivalech ( Pražské jaro, Concentus Moraviae, Svatováclavský hudební festival Ostrava, Lípa Musica, Letní slavnosti staré hudby, Resonazen Wien, Uckermärkische ad.) Věnuje se taktéž scénickým produkcím, od roku 2009 účinkuje v inscenaci Radúz a Mahulena v činohře Národního divadla). V roce 2014 spoluúčinkovala s Bratry Ebeny na jejich poslední desce Čas holin. Tiburtina ensemble Ženský vokální soubor vznikl v roce 2008. Věnuje se interpretaci gregoriánského chorálu, středověkého vícehlasu a soudobé hudby. Uměleckou vedoucí souboru je zpěvačka a muzikoložka Barbora Kabátková. Za svoji krátkou existenci si soubor vydobyl pevnou pozici na poli tzv. autentické interpretace staré hudby a řadí se mezi špičky ve svém oboru. Na koncertech souboru můžete slyšet repertoár zcela vokální, vycházející z liturgických pramenů středověku, ale i repertoár vokálně instrumentální uvádějící středověkou hudbu duchovní i světskou. Nebrání se i netradičním projektům – např. ve spolupráci s orchestrem Berg či jazzovým triem Davida Dorůžky. Tiburtina ensemble natočil dvě úspěšná cd – v roce 2011 Flos inter spinas a v roce 2013 projekt Apokalypsis. CD bylo nominováno na cenu Anděl 2013 a odbornou porotou vybráno do nejužší nominace jako jedna ze tří nejvýraznějších nahrávek v oblasti jazzu / crossoveru v roce 2013. Foto popis| Region| Severní Čechy


4

Studenty čeká „nové“ gymnázium, zateplené za 18,5 milionu 18.8.2015

Českolipský deník str. 1 Titulní strana (čtk) MÚ Česká Lípa

Česká Lípa – Do zrekonstruované školy se po prázdninách vrátí studenti Gymnázia v České Lípě. Ústav pod Špičákem je totiž jednou z několika mála škol ve správě Libereckého kraje, kde se dokončují opravy za více než sto milionů korun. Do začátku školního roku by měla být většina prací hotova. Velká část peněz šla zejména do zateplení škol, kterým se díky tomu sníží provozní náklady. „Ušetřené peníze za provoz pak budou moci školy použít na zkvalitnění výuky,“ řekla krajská radní pro školství Alena Losová. Zateplení budov Gymnázia v České Lípě stálo 18,5 milionu korun, o dva miliony korun méně dal kraj také do zateplení Střední školy hospodářské a lesnické ve Frýdlantu. „Nové prostory bude mít jablonecká pedagogickopsychologická poradna v rekonstruovaných prostorech domova mládeže ve Smetanově ulici v Jablonci,“ doplnila mluvčí krajského úřadu Markéta Dědková. Pokračování na str. 2 Studenty čeká „nové“ gymnázium zateplené... Dokončení ze str. 1 Největší akcí bylo zateplení Střední školy gastronomie a služeb v Liberci. Rekonstrukci za 39 milionů korun provázely od začátku problémy, dodavatel loni odvedl špatnou práci, navíc nechal odkrytou střechu a přívalové deště pak na objektu napáchaly škody za zhruba deset milionů korun. Kraj smlouvu dodavateli vypověděl a musel najít jinou firmu. Celá akce se tak o rok protáhla. Do začátku školního roku však bude podle Dědkové oprava centra praktického vyučování i pavilonů pro teoretickou výchovu hotova. Pracuje se i na rekonstrukci suterénu a prvního patra Gymnázia a Střední odborné školy v Jilemnici, topného systému v domově mládeže v Lomnici nad Popelkou nebo na opravě rozvodů a úpravách v domově mládeže ve Vysokém nad Jizerou. Lepší podmínky budou studenty v novém školním roce čekat například i v domově dětí a mládeže v Novém Boru, rekonstrukcí prošly laboratoře Střední zdravotnické školy v Turnově, tělocvična jabloneckého Gymnázia Dr. Antona Randy nebo sklářská pec střední školy v Železném Brodě. „Ve školství se daří dosahovat dobrých výsledků hospodaření a díky tomu může kraj i školy investovat do zlepšování podmínek pro vzdělávání,“ dodala Losová. Foto popis| Region| Severní Čechy ČRo Plus

Nabídnout práci lidem znevýhodněným na trhu práce může společensky prospěšné podnikání 17.8.2015

ČRo Plus str. 1 18:40 Zaostřeno MÚ Česká Lípa

Tomáš MAŘAS, moderátor -------------------Nabídnout práci nezaměstnaným a lidem znevýhodněným na trhu práce může takzvané společensky prospěšné podnikání. V České republice existuje více než dvě stě sociálních podniků a stále vznikají nové. Cílem takového podnikání není generovat zisk, ale udržitelné řešení daného problému. Zisk se pak investuje zpět do rozvoje podnikání. Původně jde o britský model zaměstnávání znevýhodněných osob, který se inspiroval italskými sociálními družstva a německými integračními firmami. Co může nabídnout tento způsob podnikání a jak to vypadá, když se takový podnik zakládá, jsem zjišťoval na nově vznikající sociální farmě nedaleko České Lípy. Zdraví vás Tomáš Mařas. Eva ORTOVÁ, ředitelka českolipské farní charity


5

-------------------Sociální farma bude fungovat na principech sociálního podnikání, to znamená, není pro nás stěžejní zisk, pro nás je stěžejní pomáhat lidem, zaměstnávat je, dávat jim práci, dávat jim bydlení a eventuelně i sociální pomoc. Tomáš MAŘAS, moderátor -------------------Vysvětluje ředitelka českolipské farní charity Eva Ortová. Když se podívám kolem sebe, vy jste teprve na začátku. Teď se to tady všechno dává dohromady. Eva ORTOVÁ, ředitelka českolipské farní charity -------------------Přesně tak. Tento rok pro nás bude zásadní v tom, že potřebujeme všechno nastartovat, takže nejen, že teď slyšíte, že jsou nastartované stroje, ale myslím nastartovat pracovně, to znamená, tvoří se tady oplocenky, výběhy pro husy, pro slepice, vyrábíme králíkárny a samozřejmě nás čeká rekonstrukce objektů, které budou financovány ze finančních náhrad Biskupství litoměřického. Zdeněk SUCHÝ, vedoucí farmy -------------------Zhruba na sedmi až osmi hektarech teď budeme mít nasetý prostě krmný směsi, s tím, že vlastně si předpřipravíme půdu pro příští rok, abysme tam mohli začít pěstovat zeleninu, protože tady nikdo zeleninu nedělá. A vzhledem k tomu, že jsme sociální farma a potřebujeme větší podíl ruční práce, tak ta zelenina je na tohle úplně ideální. Zjistili jsme, že opravdu abysme mohli tu práci lidem dát, tak je potřeba, aby bylo něco, co okopávat a tak dále, protože krávy, husy a tak dále obstarají, dejme tomu, dva, tři lidi, který tady máme. A to by nesplnilo to poslání. To znamená, že od příštího roku se vlastně začne vyrábět zelenina. Tomáš MAŘAS, moderátor -------------------Doplňuje vedoucí farmy Zdeněk Suchý. Za námi je areál farmy, před námi jsou pastviny. Krávy. Ten pozemek k té sociální farmě patří až k tomu lesu? Zdeněk SUCHÝ, vedoucí farmy -------------------Sociální farmě patří celá tato pastvina a až tamhle, jak je taková kapsička, tak za ní se zase otevře ta pastvina a až dozadu. Je to ... Tomáš MAŘAS, moderátor -------------------To znamená, ještě mezi těmi skalami? Zdeněk SUCHÝ, vedoucí farmy -------------------Ještě mezi těma skalama a vzadu vlastně, jak jsou ty skály, tak podél až vlastně na konec Velenic, ta spodní část je vlastně naše. Máme tady první sociální vlastně případy, který nám tady jakoby pracujou. Jsou to chlapi šikovný, který jsme si vybrali v návaznosti na vlastně delší dobu trvání, kdy u nás pracovali v sociálním podniku, sekali trávu a dělali takovou tu práci, kterou, která pro ně byla určená. Tak toho šikovnýho jsme si vzali. A pak jsme si vzali místního chlapíka, kterej má čtyři děti, je celkem v problémech a byl nezaměstnanej, to znamená, tomu jsme dali další práci. Pak jsme vlastně zaměstnali tady několik nezaměstnaných, s tím, že vlastně s celou tou realizací nám tady hodně pomohla i vlastně skupina ze sociálního podniku farní charity. Teď tady máme vlastně jakoby tři zaměstnance. Tomáš MAŘAS, moderátor -------------------A můžeme se podívat do areálu? My teď tady jsme u traktoru, který nakládá hnůj. Jsme na farmě. Zdeněk SUCHÝ, vedoucí farmy -------------------Jsme na farmě, to k tomu neodmyslitelně patří. Vůně hnoje a bučení dobytka. Doufejme, že se za chvíli začne ozývat kokrhání kohoutů a co to dělají husy? Tomáš MAŘAS, moderátor


6

-------------------Kejhaj. Zdeněk SUCHÝ, vedoucí farmy -------------------Kejhaj, kejhaj, výborně. Tak kejhání hus. Tomáš MAŘAS, moderátor -------------------Ta budova nalevo, to budou asi chlévy. Zdeněk SUCHÝ, vedoucí farmy -------------------To jsou chlévy. Tomáš MAŘAS, moderátor -------------------A napravo? Zdeněk SUCHÝ, vedoucí farmy -------------------A ta budova napravo by měla sloužit do budoucna jako takový zázemí i pro lidi, který budou tady pracovat, budou mít možnost tady přespat. U nás na charitě pracuje i dobrovolnický centrum, takže se už hlásej lidi dobrovolnýho charakteru, který by nám tady s tím chtěli pomoct. Tak aby měli kde přebýt. No, a další věc je to, že vlastně dům budeme využívat i k tomu, abysme tam měli vlastně králíky, slepice, dole budou nějaký prasátka. Chtěli bysme tam do budoucna vytvořit vlastně bourárnu, takovou sanitární místnost, kde bysme škubali husy a takový ty věci. A doufejme, že budoucnost ukáže se příjemně a budeme dělat i sýry. Otakar KAŇKOVSKÝ, zaměstnanec sociální farmy -------------------Byl jsem na pracáku, nemohl jsem sehnat práci, a pak mi to dohodil známej, a že by potřebovala sociální farma pomoct, tak jsem šel a prostě jsem tam začal jako brigádník a pak už jsem tam zůstal. Tomáš MAŘAS, moderátor -------------------A jak dlouho jste byl bez práce? Otakar KAŇKOVSKÝ, zaměstnanec sociální farmy -------------------Dva roky. Tomáš MAŘAS, moderátor -------------------Dva roky. A nedařilo se sehnat vůbec nic? Otakar KAŇKOVSKÝ, zaměstnanec sociální farmy -------------------Ne, maximálně přes léto. Přes zimu vám řekli, že na shledanou. Tomáš MAŘAS, moderátor -------------------Dva roky bez práce, kde všude jste sháněl práci? Otakar KAŇKOVSKÝ, zaměstnanec sociální farmy -------------------Po celým Českolipsku. Tomáš MAŘAS, moderátor -------------------A všude bylo plno.


7

Otakar KAŇKOVSKÝ, zaměstnanec sociální farmy -------------------Všude bylo plno. Tomáš MAŘAS, moderátor -------------------Vzpomíná na dobu, kdy byl bez práce, Otakar Kaňkovský. Co vy teď tady, když se vlastně ta sociální farma připravuje, máte na starosti? Otakar KAŇKOVSKÝ, zaměstnanec sociální farmy -------------------Krávy. A krmení. Všechno kolem, co se týče krav. Tomáš MAŘAS, moderátor -------------------A krávy jsou teď, koukáme, na těch pastvinách. Takže vy je hlídáte. Otakar KAŇKOVSKÝ, zaměstnanec sociální farmy -------------------No, občas se na ně chodíme koukat, no. Baj laj voko každou hodinu. Kdyby to náhodou prorazily, aby nám neutekly do vesnice. Je to oplocený, je v tom elektrika, no, ale nikdy nevíte. Náhodou někdo sem přijde, nějakej ňouma, vezme kleště, přecvakne to a honíme krávy po celý vesnici. Musíte se postarat, já nevím, vod hnoje až po krmení. Tomáš MAŘAS, moderátor -------------------A jestli se nepletu, tak vy jste tady i nakládal ten hnůj. Otakar KAŇKOVSKÝ, zaměstnanec sociální farmy -------------------No. Tomáš MAŘAS, moderátor -------------------Takže ráno vstáváte v kolik? Otakar KAŇKOVSKÝ, zaměstnanec sociální farmy -------------------V pět. Tomáš MAŘAS, moderátor -------------------A chodíte spát? Otakar KAŇKOVSKÝ, zaměstnanec sociální farmy -------------------Tak v deset. Tomáš MAŘAS, moderátor -------------------Co vám víceméně přináší ta, ta farma, ta práce tady? Otakar KAŇKOVSKÝ, zaměstnanec sociální farmy -------------------No, že mě to baví. Kdyby mě to nebavilo, tak tady nejsem. Tomáš MAŘAS, moderátor -------------------A tak asi to nebude to jediné.


8

Otakar KAŇKOVSKÝ, zaměstnanec sociální farmy -------------------Až tady bude všecko, co tady chtějí, tak tady bude práce. A budou tady hlavně zvířata, který od malička miluju. Tomáš MAŘAS, moderátor -------------------A vy tady i bydlíte? Otakar KAŇKOVSKÝ, zaměstnanec sociální farmy -------------------No. Tomáš MAŘAS, moderátor -------------------Krávy jsou na poli, takže teď děláte co? Otakar KAŇKOVSKÝ, zaměstnanec sociální farmy -------------------Teď uklízíme chlévy a krmíme bejky, co jsou tady. Tomáš MAŘAS, moderátor -------------------A můžeme se mrknout? Otakar KAŇKOVSKÝ, zaměstnanec sociální farmy -------------------Jo. Když vám to nebude vadit, že budete smrdět. Tomáš MAŘAS, moderátor -------------------Takže teď tady s lopatou budete ... Otakar KAŇKOVSKÝ, zaměstnanec sociální farmy -------------------Kydat hnůj a krmit bejky. Podestýlat. Tomáš MAŘAS, moderátor -------------------Kolik času strávíte tady v chlévě? Otakar KAŇKOVSKÝ, zaměstnanec sociální farmy -------------------Minimálně půl dne. Tomáš MAŘAS, moderátor -------------------Takže vy když tady uděláte pořádek v chlévě, tak to naložíte na vozík, ten tady běhá po té lyžině a vyveze se to ven. Otakar KAŇKOVSKÝ, zaměstnanec sociální farmy -------------------No, vyveze se to ven, tam se to vyklopí a pak přijede nakladač, a ten to naloží a odveze se to na hnojiště. Zdeněk SUCHÝ, vedoucí farmy -------------------Tak. Týhle tý holčičce se nechce ven z nějakýho záhadnýho důvodu. Je mlaďounká, nechce se jí ven. Tamhle jsou kluci, tyhle ty čtyři borci, ty půjdou za chvilku na jatka, tohle jsou dva mladý bejčci. A tady jsou kravky, kterejm se nechce z nějakýho záhadnýho důvodu ven. Zatím se je nepodařilo vyhnat. Až je vyženeme, tak snad bude líp, no. /Smích/.


9

Tomáš MAŘAS, moderátor -------------------To je takový typicky venkovský chlév. Lítají tady jiřičky. Zdeněk SUCHÝ, vedoucí farmy -------------------Tak. Tomáš MAŘAS, moderátor -------------------Kromě toho, kolik tady je těch kusů? Dva, čtyři, šest, osm, deset řádově. Zdeněk SUCHÝ, vedoucí farmy -------------------Máme dohromady třicet čtyři krav. Z toho šest bejků a zbytek jsou jalovice plus nějaký telátka, který vidíš, jo. Tomáš MAŘAS, moderátor -------------------A to hezky voní tady, to seno. Zdeněk SUCHÝ, vedoucí farmy -------------------Tak, je to tady čisťounký. Musíš říct, že máme chlív vyčištěnej, že to chlapi pěkně dělaj, že tady na to neprděj. Tomáš MAŘAS, moderátor -------------------Tak tady se sváří, nakládá hnůj, tady se pilně pracuje. Ještě na tom bude hodně práce. Zdeněk SUCHÝ, vedoucí farmy -------------------No, hodně, hodně. Celej tento rok je cílenej na nějakou investici, s tím, že se dodělávaj prostě výběhy pro husy, pro slepice, musely se vybudovat prostě výběhy pro krávy, musí se to prostě přeorganizovat to zemědělství, protože chceme vstoupit do ekologickýho zemědělství. Nic nejde prostě rychle. Vopravdu my musíme dneska vlastně teprve teď připravit pole na příští rok, abysme už měli všechno hotový. Tento rok je takovej, že vlastně musíme vybudovat celý to zázemí pro tu farmu, musíme připravit vlastně veškerý osiva, musíme si připravit věci, který budeme dělat, musíme si připravit brány a všechno se musí pospravovat, aby to vůbec fungovalo nějak. Tomáš MAŘAS, moderátor -------------------Ty brány, to tady se opravují. Znamená to, že samozřejmě asi nekupujete, na to není, nakoupit nové. Takže se berou staré, opravují se. Zdeněk SUCHÝ, vedoucí farmy -------------------Šetří se každá koruna, pochopitelně. Máme zacíleno na nové věci, ale teď řešíme proinvestování, jakým způsobem, zda se najde banka, která nám na to dá úvěr a tak dále. osoba -------------------Tamhle ty voka, jo. A tyhle ty voka vyvaříme a v podstatě jsou čtyři, pět, pět jich je hotovejch. Na to jedno zvláčení, to stačit bude. A ... Tomáš MAŘAS, moderátor -------------------Vy tady dneska celý den budete opravovat ty brány? osoba -------------------Ne, já už jsem skončil. Já jsem je jen opravil. To jsou vyvařený. Tady udělám jenom voka dvě a je to hotový.


10

Tomáš MAŘAS, moderátor -------------------To jsme v těch prostorech, kde bude tedy ubytování, v tom domě. Kolik lidí tady bude možné ubytovat? Eva ORTOVÁ, ředitelka českolipské farní charity -------------------Předpokládáme, že zde bude bydlet jedna rodina a potom čtyři pokoje pro další osoby. Jednotlivce, v případě páry. Chceme nabízet práci i ubytování současně. Zdeněk SUCHÝ, vedoucí farmy -------------------Udělat tady vlastně jakoby minijatka. Protože musíme někde ty slepice, kuřata, husy oškubat, zabít, vykuchat, vočistit a připravit k distribuci. K tomu by mělo sloužit toto. No, zatím se tady zabíjet nebude. Ale musím se přiznat, že formou, jakou se vlastně zvířata odvážejí na jatka a jakým způsobem je to řešeno, se nám moc nelíbí. Protože abysme tady vypiplali, dejme tomu, krásný zvířata, který pak ve stresu pojedou někam na jatka, tak to pozbývá jakoby platnosti. Ale nevíme, jak to je s legislativou. Opravdu jsme začínající, to znamená, nemáme ještě moc představu o tom, jakým způsobem budeme řešit tyhle ty věci. Protože zase bysme byli rádi, abysme si tu kravku mohli prodat sami. To znamená, pro nás je zajímavej řezník, kterej nám vytvoří balíčky, maso odblaní a prostě připraví to do těchhle těch balíčků. S tím, že ta kráva prostě nebude ve stresu a to maso bude takový, jaký má bejt. Tomáš MAŘAS, moderátor -------------------Vlastně farma už má krávy. Zdeněk SUCHÝ, vedoucí farmy -------------------Krávy má, má objednané husy, má objednané slepice, má vlastně už zasetý krmný směsi, pšenici, ječmen, jetel a tak dále. Máme zasetý brambory na třech hektarech, máme toho dost. Na to, že jsme opravdu amatéři a začali jsme z nuly, nic jsme o tom nevěděli, tak myslím si, že jako tenhle počin na ten začátek je trošku jakoby slušnej, no. Tak jsme spokojený. Chtěli jsme toho víc, ale pochopili jsme, že to prostě nejde takhle rychle. Že to prostě nejde. V tomhle tom oboru to nejde. Eva ORTOVÁ, ředitelka českolipské farní charity -------------------Dva roky jsme to připravovali, vlastně musela proběhnout řada jednání na biskupství, ten projekt se připravoval společně, takže v podstatě rok se jenom vyjednávalo, připravovalo, promýšlelo. A pak jsme využili té příležitosti, kdy jsme vlastně mohli farmu koupit od farmáře, který chtěl skončit, nechtěl ji prodat spekulantům, chtěl, aby se v té činnosti pokračovalo. Takže ten nám tady v tuhle chvíli pomáhá, předává nám ty praktické zkušenosti. Tomáš MAŘAS, moderátor -------------------Brambory, drůbež a králíky farma produkuje už letošní rok. Ale kompletně soběstačná by měla být nejdřív za tři roky. Podle sociologa Ladislava Záruby společensky prospěšné podnikání má dlouhou historii. Takový způsob podnikání podle něj najdeme už ve středověku. Smysl mělo tehdy a má i dnes. Ladislav ZÁRUBA, sociolog -------------------Určitě ano. Sociální podnikání je forma, která nás provází už celou historií. Například ve středověku, když se vrátíme úplně k té původní historii, vznikaly například při klášterech nemocnice, speciálně v Evropě. Když si vezmeme tu moderní historii sociálního podnikání, kdy se bavíme hlavně o osmdesátých letech minulýho století v Americe, kdy v podstatě došlo ke krizi občanských společností a nadací, kdy přestaly dostávat sponzorské dary, tak jim americká vláda, federální vláda vymyslela program, nebo možnost vlastního sociálního podnikání. To znamená, že tyto firmy, tyto nadace občanské společnosti dostaly možnost samy podnikat a vlastně ten zisk využívat ve svých nadacích, společnostech pro nějaké sociálně vyloučené. Tenhle ten fenomén se přesunul k nám do Evropy v devadesátých letech, ale má to jeden rozdíl. V Americe se to vnímá hlavně ve dvou aspektech. To znamená, pomoci lidem, to znamená, v sociální pomoci. A zisku. V Evropě se k tomu přidává třetí atribut, a to je enviromentální politika a regionální politika. A enviromentální myslíme nikoli pouze ekologickou, to znamená, starání se o přírodu a zeleň, ale myslíme tím například i městskou, příklady jsou třeba squattingu v Berlíně.


11

Kdybychom se vrátili ještě lehce zpět do České republiky, tak můžeme se bavit o nějakém sociálním podnikání i za, do období Rakouska - Uherska. Jsou to kampeličky, určitý sociální družstva, zemědělský družstva. V podstatě tady tu spolkovitost nám ale násilně přetrhlo zase období nacismu a pak posléze komunismu. A v tuhle chvíli se vracíme zpátky, abych tak řekl, zpátky tautologickým kolečkem na začátek. Vracíme se zase zpátky k té církvi. Církev je v tuhle chvíli jedním z prvních hybatelů v Český republice, kdo se snaží i díky restitucím sociální podnikání v České republice zakládat. Takže rozhodně sociální podnikání smysl má, určitě ano. Tomáš MAŘAS, moderátor -------------------Co konkrétně přináší těm lidem? Nebo respektive kdo jsou ti lidé, kteří pracují v těch sociálních podnicích? Ladislav ZÁRUBA, sociolog -------------------Měli by to být takzvaně sociálně vyloučení lidé. To znamená, jedná se o lidi, který už jsou dlouhodobě těžko zaměstnatelní, jsou třeba kupříkladu na úřadu práce už víc než pár let, nejsou to jenom sociálně vyloučení, v tomhle tom směru obtížně zaměstnatelní. Mohou to být i zdravotně postižení. Ale v principu by se mělo jednat o lidi, kteří už si nemohou nějak pomoci a je potřeba, aby jim pomohla společnost v tomto směru. Přitom jsou to lidé, kteří mohou pracovat, chtějí pracovat, mají chuť pracovat. Tomáš MAŘAS, moderátor -------------------Sociální podniky mají význam především pro lidi, řekněme, dlouhodobě nezaměstnané, handicapované, špatně uplatnitelné na trhu práce. Co to má za výhody, řekněme, pro ten samotný podnik? Ladislav ZÁRUBA, sociolog -------------------Nejenom pro samotný podnik, podnikatele, či církev, či nějakou neziskovou organizaci, ale samozřejmě i pro tu oblast, kde se to vzniká. Například znám příklady úžasného sociálního podnikání v Berlíně, kdy v podstatě tam se projevuje ta enviromentalita, to znamená, městské prostředí, kdy jsou tam prázdné baráky uprostřed Berlína. A v podstatě majitelé dovolují studentům, obyvatelům squattovat a starat se o ty byty, baráky. Je tam příklad nádherného sedmipatrového klubu, kdy v každém máte galerii, nahoře klub. A je to v podstatě princip sociálního podnikání. To znamená, že všechno, co oni vydělají, dají zpátky do toho baráku. Bohužel u nás v Český republice teď máme ty příklady dalšího squattingu, který je ne příliš úspěšný, ne, majitelé těch podniků, respektive baráků a dalších nechtějí, i stát nechtějí příliš jako v tomhle tom směru účinkovat. Ale tady je potřeba i tu, podnikatele i tu společnost vychovávat, nebo být poměrně tolerantní a čekat delší dobu, než se vychovají. Kupříkladu církvi to taky delší dobu trvalo, než začala takovýhle formy podnikat a dělat. A díky restitucím se to děje. Tomáš MAŘAS, moderátor -------------------Existují přímo pravidla, podle kterých by se sociální podnikání mělo řídit? Ladislav ZÁRUBA, sociolog -------------------Existují. Máme určité nařízení vlády, je to pár let staré nařízení vlády, dříve to nějak regulováno nebylo, takže nařízení vlády funguje de facto skoro jako zákon. Přesto, není to něco, co bychom tady nějak potřebovali příliš upravovat, spíš potřebujeme, aby se našli lidé, kteří by chtěli v každé té místní společnosti, místním regionu pomáhat, vymyslet nějaký projekt a oslovit pak buď církev, nebo ty podnikatele, nebo kohokoli jiného, zkoušet a hledat možnosti, jak pomáhat lidem. Chtěl bych říci, že určitou formou sociálního podnikání je také, nesmíme zapomenout na dětské kolektivy. Dneska při mnoha školách vznikají kroužky, projekty, kdy děti si vydělávají tím, že třeba ve školní družině něco vyrobí, pak to prodají na nějakém školním setkání. I to je určitá forma sociálního podnikání. A musím říct, že velice užitečná, velice prospěšná, protože děti se vlastně učí být zodpovědni za svoji práci a užitky ze své práce prodávat. Tomáš MAŘAS, moderátor -------------------Chráněné dílny. To je také určitý způsob sociálního podnikání. Ladislav ZÁRUBA, sociolog --------------------


12

Rozhodně ano. Chráněné dílny u nás existují, specialitou je, že vlastně musí zaměstnávat nikoli sociálně vyloučené, ale hlavně ZTP, to znamená, zdravotně postižené. Takže v tomhle směru přece jenom zahrnují určitý okruh, nikoli celý, toho sociálního podnikání. Další věcí je, že já teda jsem velice pro chráněné dílny, ale pravdou je, že, a nechtěl bych být nějak dále konkrétní, ale pravdou je, že nemáme v České republice úplně čisté ruce, co se týče tohoto fenoménu, protože dokáží v mnoha věcech jeho zneužívání. Existuje tady obecný zákon, že veškeré firmy nad určitý počet zaměstnanců musí využívat v nějakém limitu služby těchto chráněných dílen. A větší korporace využívají těchto chráněných dílen, a v případě těch větších korporací už se jedná o větší částky. A je to otázka, jestli skutečně ta pomoc jde těm lidem, kteří ji opravdu, by tu pomoc si zasluhovali, jestli to není jenom nějaké byrokratické nařízení státu, které prostě všichni jenom plní nějakým stylem a vlastně ti postižení, v tomto případě zdravotně postižení, jestli se jim ta pomoc opravdu dostává. Tomáš MAŘAS, moderátor -------------------Když by se našla skupinka lidí, kteří by chtěli rozjet tento způsob podnikání, co by prakticky pomohlo do začátku? Ladislav ZÁRUBA, sociolog -------------------Rozhodně, kdyby viděli, na koho se obrátit, kde sehnat peníze. V tomhle tom směru zase znova chválím, a řeknu to zcela otevřeně, že to je pozitivní efekt restitucí, církevních restitucí. Církev se stala teď jedním z nejbohatších majitelů pozemků, nemovitostí v České republice. A nemá prakticky možnost jakkoli se o ně starat. To znamená, ať si každý v regionu, už u farních charit, nebo někde jinde, prostě najde, zkusí vyhledat určitou možnost a oslovit třeba představitele církve. A nikoli jenom představitele církve, i představitele hospodářských komor a podnikatele. My potřebujeme, aby mnohem víc podnikatelé začali víc vnímat tuhle tu sociální záležitost. Nikoli se jenom bavit o svých zaměstnancích, jak se o ně starají, aby začali víc pomáhat lidem, kteří prostě si nemohou sami pomoct. Tomáš MAŘAS, moderátor -------------------Podle sociologa Ladislava Záruby odlišuje běžné podnikání od toho sociálního jeden důležitý aspekt. Ladislav ZÁRUBA, sociolog -------------------Myšlenkou klasického podniku je takzvaná maximalizace zisku. To v sociálním podnikání není, maximalizace zisků je zrušena na úkor pomoci sociálně vyloučeným, právě těmto lidem, kteří nemají možnost šance se jakkoli uplatnit. To znamená, zisk ano, ale zisk se pak investuje zpátky do provozu, do investic a dalších, zvelebování okolí a tak dále. Takže zisk je cílem, nemá smysl nic dělat, co je ztrátové, ale nikoli maximalizace zisku. Tomáš MAŘAS, moderátor -------------------Nehrozí, že některé ty podniky v obecné rovině se mohou změnit na klasický podnik, který generuje a hromadí zisk? Ladislav ZÁRUBA, sociolog -------------------Ano, to samozřejmě hrozí. A v Americe se to stalo. A stalo se to i v Evropě. A to samozřejmě hrozí. Tomáš MAŘAS, moderátor -------------------Je způsob kontroly? Ladislav ZÁRUBA, sociolog -------------------Asi společenské jedině. Protože v tuhle chvíli jestliže máme nějaké vládní nařízení, tak je to o těch majitelích, původních těch majitelích podniků. Ten, kdo dává tu první investici, by měl být dlouhodobým garantem celého toho projektu. Tomáš MAŘAS, moderátor -------------------Jak je to třeba s fluktuací zaměstnanců sociálního podniku? Ladislav ZÁRUBA, sociolog


13

-------------------Tohle by právě mohl být jeden z těch dalších argumentů pro kontrolu té firmy jako takové, nebo toho sociálního podnikání. Hlavním cílem sociálního podnikání není zajistit práci jedné rodiny na celý život, nebo ubytování. Je to o tom, že v každém tom projektu potřebujete někoho, kdo se vám o to bude dlouhodobě starat, ano. Ale v principu většina toho kolektivu, která se toho účastní, by se měla prostě střídat. Fluktuovat zcela pravidelně. Být v něm čtyři, pět, šest let, dostat se zpátky do reálného života, někomu bude stačit i dva roky. Ale většinou je ta doba delší. Ale dostat se zpátky do reálného života, postavit se na vlastní nohy a jít dál. To je prostě přirozená fluktuace. A jakmile tam většina toho kolektivu stráví celou dobu, celý život, tak myslím si, že ta pozitivní myšlenka se lehce ztrácí. Tomáš MAŘAS, moderátor -------------------Jak funguje společensky prospěšné podnikání, co obnáší rozjezd takového podniku a jaká mohou být jeho rizika, na to jsem se snažil přijít v dnešním pořadu Zaostřeno. Pořad připravil a od mikrofonu se loučí Tomáš Mařas. Lidové noviny

I ušima můžete poznávat krajinu 18.8.2015

Lidové noviny MARTIN ZVĚŘINA

str. 20 Poslední strana MÚ Česká Lípa

Prázdniny jsou ideálním časem pro doplňování vědomostí. Nevěříte? Třeba když v Německu náhodou okusíte italské víno odrůdy marzemino a dostane se vám poučení, že tohle si dával Don Giovanni ze stejnojmenné Mozartovy opery. Titulní hrdina večeří, poslouchá hudbu (Mozartovu i konkurentů) a chválí si marzemino těsně před tím, než k němu dorazí komturova socha. Inu, možná to pro znalce opery je stará vesta a každý, kdo tohle víno neochutnal, je u nich za ignoranta, nicméně i těm, kteří touto informací a zkušeností nedisponují, lze odrůdu doporučit, a to nejen před cestou do pekla. REZONANCE Velice pěkná ještě částečně prázdninová akce propukne v pátek jako prolog festivalu Lípa musica. Tento mezinárodní hudební festival sídlí sice v České Lípě, nicméně většina jeho akcí se koná v okolí. Páteční prolog se chystá nedaleko lužické Žitavy na Oybině v ruinách klášterního kostela. Tiburtina Ensemble zde chce prezentovat poetiku mariánských písňových forem pozdního středověku. Messe de Nostre Dame Guillauma de Machauta má být provedena prý v novodobé historii poprvé v obsazení soprány a alty, a ještě navíc de facto pod širým nebem. Nanejvýš romantický Oybin má pochopitelnou vazbu na Čechy. Klášter celestinů zakládal Karel IV. a na výstavbě se podíleli stavebníci z hutě Petra Parléře. Nějaké vstupenky jsou ještě k mání. Festival ale zahajuje až 17. září, potrvá do 21. listopadu a má tu úžasnou výhodu, že návštěvníky provede po příhraničí Čech i Saska. Koncerty budou třebavDěčíně, Doksech, Kravařích, Prysku či Grosschönau. Stejně různorodá je i dramaturgie. V Žitavě zahraje Smetanovo trio Rejchu, Martinů a Smetanu, v Jablonci nadNisou vystoupí Iva Bittová a Čikori, ve Filipově u Rumburka houslista Josef Špaček provede Bacha, Ysaye, Prokofjeva a Milsteina a bratři Ebenové programem Čas holin zakončí v Novém Boru mezinárodní sklářské sympozium. Na některé koncerty jezdí z Lípy festivalový autobus. Mladá fronta DNES

Hvězdy Severovýchodu 18.8.2015

Mladá fronta DNES str. 2 Kraj Liberecký (jan) MÚ Česká Lípa

Česká Lípa Zástupci Regionálního operačního programu Severovýchod přijedou dnes do České Lípy. Svůj stan rozbalí od 13 do 16 hodin vedle vodního hradu Lipý a Centra textilního tisku. Cílem akce Hvězdy Severovýchodu je představit projekty, které díky spolupráci s Regionálním operačním programem vznikly.


14

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - liberecký kraj


15

Přehled zpráv

Recommend Documents