Přehled zpráv

Přehled zpráv 1.8.2014 - 28.8.2014 Západočeské muzeum v Plzni 5plus2 Hurá na tábor! ........................................................................................................................................................ 3 1.8.2014 5plus2 str. 3 Západočeské muzeum v Plzni (lsi)

Chebský deník Malé tváře na porcelánu ........................................................................................................................................ 3 28.8.2014 Chebský deník str. 8 Kultura regionu Západočeské muzeum v Plzni HANA JOSEFOVÁ

Mladá fronta DNES HAGAR A IZMAEL NA POUŠTI Plzeň ukázala jeden z nejrozměrnějších obrazů ze sbírek Západočeského muzea ...................................................................................................................................................................... 4 7.8.2014 Mladá fronta DNES str. 2 Kraj Plzeňský Západočeské muzeum v Plzni

OPRAVA .................................................................................................................................................................. 4 8.8.2014 Mladá fronta DNES str. 2 Kraj Plzeňský Západočeské muzeum v Plzni (red)

Do Kladrub dorazí Felix Slováček ........................................................................................................................ 4 9.8.2014 Mladá fronta DNES str. 2 Kraj Plzeňský Západočeské muzeum v Plzni (tr)

Vydejte se na Malé známé i neznámé tváře ........................................................................................................ 5 26.8.2014 Mladá fronta DNES str. 1 Kraj Plzeňský Západočeské muzeum v Plzni (red)

Plzeňský deník CO DĚLÁM V LÉTĚ ................................................................................................................................................ 5 2.8.2014 Plzeňský deník str. 3 Prázdniny Západočeské muzeum v Plzni (mrak)

Bitva u Caporetta byla největší porážkou italských vojsk (10) ......................................................................... 5 5.8.2014 Plzeňský deník str. 8 Region Západočeské muzeum v Plzni (ke, are)

Kde navěky odpočívá strýc Josef? ...................................................................................................................... 8 12.8.2014 Plzeňský deník str. 8 Region Západočeské muzeum v Plzni (ke)

Co dělat, když venku prší? ................................................................................................................................... 9 13.8.2014 Plzeňský deník str. 3 Prázdniny Západočeské muzeum v Plzni MARTIN ŠVEC

Přehled zpráv

1 © 2014 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz | [email protected]

Našim čtenářům ..................................................................................................................................................... 9 18.8.2014 Plzeňský deník str. 7 Servis Západočeské muzeum v Plzni

Pětatřicátníci na frontě u Tomašova a na Dněstru (12) ...................................................................................10 19.8.2014 Plzeňský deník str. 8 Region Západočeské muzeum v Plzni

Padesátník Forman miluje překvapení ..............................................................................................................12 23.8.2014 Plzeňský deník str. 1 Titulní strana Západočeské muzeum v Plzni MIROSLAVA TOLAROVÁ

Malé tváře na porcelánu ......................................................................................................................................13 25.8.2014 Plzeňský deník str. 8 Kultura regionu Západočeské muzeum v Plzni HANA JOSEFOVÁ

Vojáci se v zákopech těšili na jídlo a poštu z domova (13) .............................................................................14 26.8.2014 Plzeňský deník str. 8 Publicistika Západočeské muzeum v Plzni (ke, amp)

Přehled zpráv


Západočeské muzeum v Plzni 5plus2

Hurá na tábor! 1.8.2014 5plus2 str. 3 (lsi) Západočeské muzeum v Plzni Pionýři prožili pestrý týden ve Strašicích a už se chystají na další akce. STRAŠICE / Muzeum loutek v Plzni či berounský akvapark navštívily děti z příměstského tábora, který letos poprvé pořádala jedna ze dvou strašických pionýrských skupin Trojlístek. „Tábor byl pro děti ze Strašic i okolí a zúčastnilo se ho sedmnáct dětí. Vymysleli jsme pro ně týdenní hru s názvem "Putování s Večerníčkem". Každý den strávily s jednou večerníčkovou postavičkou, a plnily její úkoly,“ popisuje vedoucí skupiny Petra Sládková. „I když počasí bylo trošku vrtkavé, tábor jsme si všichni užili,“ dodává. Červencový týden her, soutěží a výletů utekl jako voda a pionýři už vyrážejí vstříc dalším prázdninovým dobrodružstvím. „Trojlístek čeká ještě letní stanový tábor v Bujesilech u řeky Berounky. Letos měníme základnu, ale ne lokalitu, takže prostředí je všem velmi známé. Přihlásilo se čtyřicet dětí, už v lednu byl tábor téměř zcela naplněn. Připravili jsme celotáborovou hru Záhady s.r.o. aneb Scooby Doo zasahuje. Děti si budou hrát na detektivy a odhalovat rozličná tajemství,“ těší se vedoucí Petra. Pionýři z Trojlístku si ale o prázdninách jen nehrajou. Hned na 6. září připravují pro širokou veřejnost akci "Den otevřených kluboven - Pionýr Open". V zářijovou sobotu se otevřou dveře jejich klubovny pod základní školou a také přilehlá prostranství všem dětem, dětem s rodiči nebo s prarodiči, kteří by se rádi podívali, jak to u strašických pionýrů vypadá a jak vedoucí se svěřenými dětmi pracují. „Budou si moci mimo jiné vyzkoušet, co se u nás děti učí, zasoutěžit si o ceny, zaskákat si na trampolíně anebo si nechat namalovat obrázek na obličej. Doufáme, že přijde hodně lidí a společně si s námi užijí prima den,“ zve Petra Sládková. Regionální mutace| 5plus2 - Rokycansko

Chebský deník

Malé tváře na porcelánu 28.8.2014

Chebský deník str. 8 Kultura regionu Západočeské muzeum v Plzni

HANA JOSEFOVÁ

Tip na výlet Západočeské muzeum vlastní vzácnou kolekci miniatur, teď ji představuje veřejnosti Plzeň – Možná by si návštěvníci na výstavu, která je v současné době k vidění v Národopisném muzeu v Plzni na náměstí Republiky, měli vzít s sebou lupu. Budou si tak moci lépe prohlédnout některé vystavené exponáty. K vidění jsou totiž miniatury. Západočeské muzeum v Plzni do této své výstavní síně umístilo dílo Jana Zachariáše Quasta. Ten proslul jako malíř, který vytvářel miniaturní podobizny na porcelán. Výstavou s názvem Malé známé i neznámé tváře připomíná letošní dvousté výročí narození tohoto umělce. Jan Zachariáš Quast se narodil roku 1814 v Březové u Karlových Varů a zemřel roku 1891 v Písku. „Během přípravy výstavy jsme se rozhodli představit Quastovo dílo jako závěrečnou fázi vývoje portrétní miniaturistické malby 19. století. Vždyť Quast měl již svým způsobem jako malíř miniportrétů smůlu, protože jeho um začal vytlačovat vynález fotografie,“ poznamenává kurátor výstavy Jan Mergl. „My jsme se proto rozhodli poskytnout návštěvníkům opravdu detailní pohled na jednu z nejzajímavějších a dosud před jejich zraky ukrývaných částí uměleckoprůmyslových a národopisných sbírek našeho muzea. Na vybraných unikátních exponátech tak mohou sledovat vývoj portrétní miniatury, představuje tedy i Quastovy předchůdce, z nichž někteří malovali na destičky vyrobené ze slonoviny,“ upřesňuje Jan Mergl a dodává, že je mezi nimi např. i švihovský rodák Adalbert Suchý. Kromě maleb na porcelán se Jan Zachariáš Quast věnoval i malbě na sklo (vitrážím), např. byl autorem novodobých vitráží ve svatovítském chrámu v Praze. Na sklonku svého života pomáhal synovi, který měl fotografický ateliér v Písku.

Plné znění zpráv


Výstava Malé známé i neznámé tváře je v plzeňském Národopisném muzeu veřejnosti přístupná až do 12. října letošního roku. Otevřeno je denně kromě pondělí od 10 do 18 hodin. Foto popis| JAN MERGL ze Západočeského muzea v Plzni ukazuje na autoportrét Jana Zachariáše Quasta, jehož tvorba je aktuálně představována na výstavě Malé známé i neznámé tváře v Národopisném muzeu, které sídlí na plzeňském nám. Republiky. Foto autor| Foto: Deník/H. Josefová Region| Západní Čechy Publikováno| Chebský deník; Kultura regionu; 08 Publikováno| Karlovarský deník; Kultura regionu; 08 Publikováno| Sokolovský deník; Kultura regionu; 08 ID| b5f121c8-fdef-40a1-99ba-b012fc10665c

Mladá fronta DNES

HAGAR A IZMAEL NA POUŠTI Plzeň ukázala jeden z nejrozměrnějších obrazů ze sbírek Západočeského muzea 7.8.2014

Mladá fronta DNES str. 2 Kraj Plzeňský Západočeské muzeum v Plzni

Foto popis| Výjimečné dílo V Masných krámech byl včera po celý den k vidění jeden z nejrozměrnějších obrazů ze sbírek Západočeského muzea v Plzni Hagar a Izmael na poušti vytvořený Emanuelem Krescencem Liškou. Obraz pocházející z roku 1883 má rozměry 260 x 173 cm. Starozákonní motiv Abrahámovy otrokyně Hagar vyhnané do pouště posloužil Liškovi k vytvoření působivé noční scény se symbolickým využitím světla a tmy, které je pro jeho tvorbu příznačné. Jeho raný obraz Hagar a Izmael na poušti je významnou ukázkou Liškova nepočetného díla. V lednu 2015 bude tento obraz také součástí výstavy Mnichov - zářící metropole umění. (ban) Foto autor| FOTO: Ladislav Němec, MAFRA Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj

OPRAVA 8.8.2014

Mladá fronta DNES str. 2 Kraj Plzeňský (red) Západočeské muzeum v Plzni

Ve včerejším vydání jsme uvedli, že obraz Hagar a Izmael na poušti, který byl na jeden den vystaven v Masných krámech v Plzni, pochází ze sbírek Západočeského muzea. Správně je ze sbírek Západočeské galerie v Plzni. Za chybu se omlouváme. Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj

Do Kladrub dorazí Felix Slováček 9.8.2014

Mladá fronta DNES str. 2 Kraj Plzeňský (tr) Západočeské muzeum v Plzni

Památky v kraji KLADRUBY Kladrubské léto přivítá Felixe Slováčka Historickými prostorami Santiniho barokního chrámu Nanebevzetí Panny Marie se od dnešních 15 hodin ponesou jazzové a klasické tóny. Hlavním hostem koncertu Kladrubského léta se stane Felix Slováček.



ANNÍN Noc na Mouřeníně okoření rock Dnešní šestá hodina večerní bude patřit Mouřenecké noci. Za návštěvníky kostela sv. Mořice se chystá archeolog ze Západočeského muzea Martin Čechura. Následuje komentovaná prohlídka a program zakončí křesťanská rocková skupina Citová záležitost. Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj

Vydejte se na Malé známé i neznámé tváře 26.8.2014

Mladá fronta DNES str. 1 Kraj Plzeňský Západočeské muzeum v Plzni

(red)

Výstavní sál Národopisného muzea Plzeňska zve na výstavu pořádanou k dvoustému výročí narození malíře miniatur Jana Zachariáše Quasta. Výstava představí díla malířovy miniaturistické tvorby od porcelánových desek s portréty měšťanů přes sklomalby s náboženskou tematikou až ke kompozicím s motýly a hmyzem. Ucelený přehled o miniaturním a drobném portrétu, uměleckém žánru vzkvétajícímu v 1. polovině 19. století, dodají díla významných osobností jako Adalberta Suchého, Alexandra Clarota, Josefa Bekla či Josefa Zumsande. Výstava potrvá do 12. října a veřejnosti je přístupná ve dnech od úterý do neděle od 10 do 18 hodin. Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj

Plzeňský deník

CO DĚLÁM V LÉTĚ 2.8.2014

Plzeňský deník str. 3 Prázdniny Západočeské muzeum v Plzni

(mrak)

František Frýda, ředitel Západočeského muzea v Plzni V současnosti mě ještě čeká dost práce, nicméně v srpnu se chystám na týdenní dovolenou. Vyrážíme s rodinou do Chorvatska za známými. Je to naše oblíbená destinace, kam směřujeme každoročně, letos to bude už podesáté. A pak už mi zase začne pracovní kolotoč, například i kvůli tomu, že v muzeu stěhujeme depozitáře. Foto popis| Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Prázdniny; 03 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Prázdniny; 03 ID| 941deca5-7e4d-4f39-9eef-bec6c4dfb940

Bitva u Caporetta byla největší porážkou italských vojsk (10) 5.8.2014 (ke, are)

Plzeňský deník str. 8 Region Západočeské muzeum v Plzni

Po jedenácti neúspěšných ofenzivách na řece Soči museli Italové v říjnu 1917 tentokrát čelit útoku nepřítele. Během téměř tří let zde byla vybojována řada urputných střetnutí mezi italskou a rakousko–uherskou armádou, jež vyvrcholila vroce 1917 dvěma obrovskými bitvami na Soči – desátou v květnu a červnu, jedenáctou v srpnu a září. V nich se statisícové masy italských polních sil, s vydatnou britskou a francouzskou pomocí, pokoušely frontu prolomit a proniknout do nitra rakousko–uherského soustátí. Těžce zde soustřeďoval obránce síly k nerovnému boji s několikanásobnou převahou italského útočníka. Příznivým momentem pro to se stala porážka Rumunska a rozklad ruské fronty za tamního revolučního chaosu roku 1917. Mezi silami, přesunovanými z těchto oblastí na Soču se rovněž ocitla většina českých pěších a dělostřeleckých pluků rakousko–uherské



armády. Desáté a jedenácté sočské bitvy se zúčastnilo asi 45 tisíc mužů ze zemí Koruny české, což lze považovat za největší válečné nasazení českých vojáků v celé naší historii. Německá pomoc Po pokusu o záchranu prestiže rakousko-uherského generálního štábu v Srbsku v roce 1915 ještě jednou zachránila německá vojska rakouskouherskou ofenzivu známou pod názvem „Caporetto“. Tato ofenziva byla naplánována na říjen 1917 s cílem přivodit konečnou porážku italských armád, což byl úkol přesahující síly tehdejších rakouskouherských vojsk. S ohledem na příznivý vývoj jak na východní, tak západní frontě byl německý spojenec ochoten uvolnit sedm pěších divizí s příslušnou dělostřeleckou podporou. Pro plánovanou rakouskou ofenzivu s nejbližším cílem operace Kobarid (Karfreit, Caporetto) mezi Bovcem a Tolminem byla uvolněna spolu s osmi rakouskými divizemi nově vytvořená německá 14. armáda pod velením německého generála Otto von Belowa. Úspěšný útok Po sedmihodinové dělostřelecké přípravě s velkým počtem plynových granátů byl 24. října 1917 zahájen útok na úseku, který jako východisko nepřátelského útoku nebrali Italové dosud v úvahu. Spojenecké dělostřelectvo provedlo ve dvě hodiny ráno plynový dělostřelecký přepad. Po šesté hodině se přidala také děla nejtěžších ráží a později i minomety. Zatímco v údolích hustě pršelo, na vrcholech se hnaly sněhové vánice. Poté zahájily jednotky spojenců souběžný křídelní obchvat italských pozic. Ze severu přes Bovecké údolí útočila 22. a 55. rakouská divize, z jihu přes Tolmin údolím Soči prošly německé úderné jednotky. Z bývalých postavení na Sta. Marija procházely šedivé zástupy vojáků 63. pluku německé 12. pěší divize (Slezané). Jižně od bývalých pozic Pětatřicátníků procházel přes Kozaršče německý alpský sbor směrem na Kuk. Z Mrzlého vrchu se vyřítily jednotky 15. brigády a prorazily italská postavení. Němci se již odpoledne dostali do Caporetta a postoupili tím o 15 kilometrů, o více než dokázaly všechny italské ofenzivy za celé dva roky bojů. V tuto chvíli již byla 2. italská armáda poražena. V neděli 28. října padlo Udine a spojenecké armády vyrazily z hor do roviny. K ofenzivě se postupně po celé délce fronty přidávaly 2. a 1. sočská rakouská armáda. Zdrcující rána V pondělí 29. října dorazily čelné spojenecké sledy k Tagliamentu a Italům bezprostředně hrozilo obklíčení obrovského počtu vojsk nahromaděných u Soči. Jen části z nich se podařilo po bojích 30. a 31. října ustoupit přes řeku. V pondělí 5. listopadu musel zdrcený Cadorna vydat rozkaz k ústupu až na řeku Piavu. Na císařův rozkaz 3. prosince zastavila postup i rakouská vojska. Pro italskou hrdost to byla zdrcující rána. Jen díky špatnému zásobování a nutné reorganizaci nepřešli spojenci Piavu. Italská armáda byla vržena 200 kilometrů k západu. Italové museli odečíst 10 000 padlých, 30 000 zraněných, ale i 293 000 zajatých mužů, 3150 děl a 1732 minometů. Celkové ztráty spojenců čítaly kolem 70 000 mužů. Jen neexistence zásobovacích linií spojenců a snaha císaře Karla docílit míru jednáním zachránila Itálii od totální porážky. Jen spoušť a hroby Za rychle ustupujícími italskými armádami postoupily do nitra Benátska i rakousko– uherské polní síly a území kolem Soči ztichlo. Zůstala zde zpustošená země a masové hroby desetitisíců padlých. Nová fronta se poté ustálila v nitru Benátska na řece Piavě a v horách Monte Grappy. Ještě bitvách, než bylo rozhodnuto. Po dosaženém vítězství byly německé jednotky staženy z jihozápadní fronty a odeslány na frontu západní, kde německé armádní velení připravovalo velkou ofenzivu proti Francii a Velké Británii. Osamocené RakouskoUhersko se nacházelo v kritickém stavu. pokračování v úterý 12. 8. *** Plzeň 1914 Po vyhlášení války Srbsku (28. července) byla tři dny nato i v Plzni vyhlášena úplná mobilizace(muži ve věku 21-39 let). První dvojjazyčné vyhlášky o ní byly vylepeny na vrata hlavní pošty, kde se ihned srotily davy lidí. Vznikla nákupní horečka a v obavách z budoucnosti začalo plzeňské obyvatelstvo nakupovat zásoby potravin, jejichž ceny okamžitě stouply. • Počátkem srpna práci zastavily některé továrny (např. kočárkárna Hoffe,



papírna Fürth a Gellert), jejichž vedoucí, mistři a kvalifikovaní dělníci narukovali. • Sokolská tělocvičná jednota byla v pondělí 3. srpna nabídnuta Červenému kříži jako lazaret. Později zde byl umístěn ortopedický ústav, kde se vyráběly protézy. Erár přesto sokolovnu zabral v roce 1917 a zřídil v ní armádní ubytovnu. • Ve středu 19. srpna 1914 se Plzeň velkolepě rozloučila se třemi prapory 35. pěšího pluku, které odpochodovaly na nádraží a odjely na ruskou frontu. Už počátkem srpna byl jeden prapor odeslán na frontu srbskou a 22. 8. odtud dorazil první transport raněných vojáků, kteří byli umístěni v plzeňské vojenské nemocnici. • V září 1914 výnosem ministerstva vnitra byla Škodovka, jako výrobce zbraní, postavena pod přímý vojenský dohled: dělníci později museli dokonce skládat vojenskou přísahu, podléhali vojenské kázni i vojenským trestním zákonům. Do továrny bylo na práci přiděleno množství nových branců různých národností (mezi nimi např. příští jugoslávský prezident Josip Broz Tito), kteří pobírali pouhý žold. Překotný nárůst plzeňského obyvatelstva brzy přinesl zásobovací potíže. • Na podzim vybudovala Škodovka na pozemcích přiléhajících k bolevecké zkušební střelnici továrnu na munici. Svět 1915 V pátek 1. ledna německá ponorka U24 potopila u Plymouthu britskou bitevní loď Formidable. V ten den vyzval papež Benedikt XV. ve svém novoročním telegramu vlády států vedoucích válku, aby si navzájem vyměnily těžce raněné zajatce. • V neděli 3. ledna při útoku německých vojsk proti ruským pozicím byl u Bolimova údajně poprvé použit slzný plyn. • V neděli 24. ledna došlo k námořní bitvě u Helgolandu a v oblasti mělčiny Severního moře nazývané Doggerská lavice, a to mezi německými a britskými námořními silami. Bitva dopadla hůř pro Němce. Byl potopen jejich obrněný křižník Blücher a poškozen britský křižník Lion. • Ve středu 3. února byly vykonány rozsudky smrti vynesené nad pachateli sarajevského atentátu na Františka Ferdinanda d´Este. Dva z pěti odsouzených k smrti však byli omilostněni. • Dne 18. února byly odvolány olympijské hry připravované v Berlíně na rok 1916. • V pondělí 22. února Německo vyhlásilo neomezenou ponorkovou válku. Znamenalo to, že bude torpédovat nejen válečné, ale také obchodní lodě ve vodách, které označilo za válečnou oblast. • Vestředu 3. března se vNew Yorku konala premiéra prvního amerického monumentálního filmu režiséra Davida W. Griffitha Zrození národa. Tříhodinový hraný velkofilm vyvolal velký skandál, kritika dílo sice chválila, avšak rasismus, objevující se ve filmu, vyvolal četné protesty americké veřejnosti. • V neděli 14. března byl německý křižník Dresden, unikající po bitvě u Falkland, dostižen a potopen britskou eskadrou. • V pondělí 22. března německé vzducholodi Zeppelin bombardovaly Paříž. Týž den kapitulovala rakouská pevnost Przemyśl po 194 dnech obléhání. Rusové vzali do zajetí 120 000 vojáků. • V sobotu 3. dubna v Karpatech údajně přeběhl frontu k Rusům takřka celý 28. pěší pluk rakousko–uherské armády, asi 1400 tzv. pražských dětí. V červnu následovali jejich příkladu vojáci 36. mladoboleslavského pluku. Podle jiných historických pramenů však bylo několik set vojáků zdecimovaného 28. pluku v beznadějném postavení zajato; většina z nich pak do legií nevstoupila. Legendu o přeběhnutí prý vytvořil vrchní velitel arcivévoda Fridrich a měla sloužit perzekuci českých politiků. • Ve čtvrtek 22. dubna se uskutečnil německý plynový útok u města Ypry. Poprvé byly použity bojové chemické látky zakázané haagskou konvencí z r. 1899 a 1907. Účinky plynu byly zničující. Většina francouzských vojáků zemřela okamžitě, někteří se pokoušeli uprchnout, ale po několika minutách jim zčernal obličej, kašlali krev a zanedlouho se zadusili. Němci sáhlinayperském úseku fronty po chemické zbrani znovu 12. července, kdy nasadili novou bojovou látku yperit, pojmenovaném podle města Ypry. Vážení čtenáři! Pokud uchováváte staré písemnosti a fotografie svých dědů z časů velké války a chcete jejich příběh zveřejnit, rádi náš seriál obohatíme vašimi příspěvky, které můžete zasílat na adresu: Plzeňský deník, Kovářská 4, 301 00 Plzeň (heslo na obálku – Velká válka) nebo elektronicky na mail mailto:[email protected] Foto popis| KRAMÁŘOVY sady. Foto popis| VOJÁCI se přemisťují i s polní kuchyní. Foto popis| NAŠI vojáci na fotografiích, které posílaly poštou domů. Foto popis| ITALSKÁ propagační pohlednice: Kdo vlastně zaútočil? Foto popis| rok zde armády krvácely v nových Foto popis| Z FILMU Zrození národa. Foto popis| DĚLOSTŘELCI na bojové linii si pořizují snímek na památku. Foto autor| Foto: Archiv města Plzně, Západočeské muzeum v Plzni, archiv autorů Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Region; 08 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Region; 08 Publikováno| Domažlický deník; Region; 08 Publikováno| Chebský deník; Region; 08



Publikováno| Karlovarský deník; Region; 08 Publikováno| Klatovský deník; Region; 08 Publikováno| Rokycanský deník; Region; 08 Publikováno| Sokolovský deník; Region; 08 Publikováno| Tachovský deník; Region; 08 ID| faea0c7d-4ff2-43ef-9989-e5392b463d93

Kde navěky odpočívá strýc Josef? 12.8.2014 (ke)


Dnes osmaosmdesátiletý plzeňský rodák (ale už dlouholetý Pražan) ing. Arthur Rehberger má za sebou úspěšné pátrání po svém dávno padlém strýci. Od dětství slýchával rodinnou legendu o osobně nikdy nepoznaném strýčku Josefovi, který údajně padl na italské frontě. Nikdy však nikdo podrobněji nezmínil jak, kde a proč zemřel. K rozluštění hádanky se dostal až v důchodu a pátrání po smutném osudu mladého pětatřicátníka mu radikálně změnilo život; stal se nadšeným badatelem, tiskem vydal řadu studií, jeho putovní výstava se mj. dostala do evropského parlamentu v Bruselu i do muzea v slovinském Tolminu… Velké válce a úsilí za uctění památky všech padlých vojáků bez rozdílu válčících stran obětoval nejen životní úspory a kus zdraví, ale především patnáct let života, které povětšinou trávil v armádních a městských archivech doma i v zahraničí. Pátrání zahájil v materiálech Válečného archivu ve Vídni a v Úmrtním rejstříku c. k. 35. pěšího pluku ve Vojenském historickém ústavu v Praze. „Byla to těžká a smutná práce, listovat úmrtními spisy v pěti velkých foliantech,“ vzpomíná Rehberger. „Často jsem ji musel přerušovat, když jsem četl o smrti osmnáctiletých ´vojáků´, včera ještě dětí. K nim patřil i vojín Josef Rehberger, kterému byla posmrtně udělena Stříbrná medaile za statečnost, o čemž jsme v rodině vůbec nevěděli . Strýc padl jako osmnáctiletý na italské frontě u Santa Maria v sobotu 25. září 1915. Díky záznamům jsem tak mohl navštívit jeho hrob, položit květiny, zapálit svíčku a pomodlit se za jeho duši. Kolem se ale tyčily kříže jiných nešťastníků a jako by vyčítaly – a co my? Promluvil jsem s plzeňským biskupem Františkem Radkovským a o rok později, tedy v roce 2005, se vydaly autobusy do Tolminu desítky farníků plzeňské diecéze v čele s panem biskupem a na vojenských hřbitovech v Modrejci, Loče a na Mt. Grappa byly slouženy mše a zapáleny svíčky za všechny padlé,“dodává zapálený badatel,v jehož osobním archivu je i dopis papeže Jana Pavla II. s osobním požehnáním za jeho bohulibou činnost. Foto popis| ARTHUR REHBERGER na jedné ze svých výstav uctívajících památku všech padlých vojáků. Foto popis| FOTOGRAFIE patnáctiletého učně Josefa Rehbergera z roku 1912, za tři roky padl na Soče... Foto autor| Foto: Archiv města Plzně, Západočeské muzeum v Plzni, archivy autorů Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Region; 08 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Region; 08 Publikováno| Domažlický deník; Region; 08 Publikováno| Chebský deník; Region; 08 Publikováno| Karlovarský deník; Region; 08 Publikováno| Klatovský deník; Region; 08 Publikováno| Rokycanský deník; Region; 08 Publikováno| Sokolovský deník; Region; 08 Publikováno| Tachovský deník; Region; 08 ID| 27df720e-df49-4af3-9b30-23b27a0f1787



Co dělat, když venku prší? 13.8.2014

Plzeňský deník str. 3 Prázdniny Západočeské muzeum v Plzni

MARTIN ŠVEC

Deník nabízí tipy, jak přežít nevlídné počasí. Nudu můžete zahnat sportem či kulturou Plzeň – Prázdniny strávené výlety do přírody nebo prací na zahrádce? Zní to krásně. Realita je ale kvůli dešti bohužel jiná. Co dělat, když nechcete zůstat zalezlí doma a do práce se nechystáte? Deník nabízí několik tipů. Vyrazte na veřejné bruslení. Zimní stadion v Třemošné připravil novinku. Takzvané hokejové veřejné bruslení dává dětem možnost vzít si hokejku a puk. V tom případě se plocha rozdělí na polovinu – na bruslaře bez hokejky a na ty s hokejkou. Hodina na ledě vyjde na 50 korun, a to bez rozdílu věku. Termíny veřejného bruslení: pátek 15.8. od 18:15 do 19:15 hodin, neděle 17.8. od 16:15 do 17:45 hodin, pátek 22.8. od 18:45 do 19:45 hodin, sobota 23.8. od 15:45 do 16:45hodin. Hala v Plzni na Košutce otevře náruč bruslařům pravděpodobně až příští víkend. Led bude k dispozici vždy o víkendech. Ceník a přesné termíny veřejného bruslení správci haly dolaďují. Zajděte do bazénu. Plavecký bazén na Slovanech je otevřen od 6:30 do 21 hodin ve všedních dnech. O víkendu sem můžete od 9 do 20 hodin. Hodina a půl plavání stojí 65 Kč, děti, senioři nad 60 let a držitelé průkazu ZTP zaplatí 45 Kč. Za pobyt v bazénu od 1,5 hodiny do 3 hodin zaplatíte 95 Kč, se slevou 75 korun. Bazén Radbuza v Kozinově ulici je kvůli letní údržbě až do konce srpna uzavřen. Nezaplavete si ani v bazénu na Lochotíně, kde až do 21. srpna probíhají rekonstrukce. V provozu ale zůstávají sauny. Hodina vyjde na 45 korun, hodina a půl na 65 Kč. Otevřeno je od 10 do 21:30 hodin a o víkendu do 19:30 hodin. Zkuste návštěvu kina. Multikino CineStar Plzeň v obchodním centru Olympia uvádí českou komedii Miroslava Krobota Díra u Hanušovic. Ti, kteří holdují akčnímu sci-fi, by si neměli nechat ujít film Strážci galaxie. Hlavní hrdina před padouchy zachraňuje osud celého vesmíru. Milovníci katastrofických thrillerů mohou vyrazit na film V oku tornáda. Napětí nabízí i novinka s vynikajícím hereckým obsazením Expendables: Postradatelní 3. Premiéra je na programu zítra. Těšit se můžete na Sylvestera Stalloneho, Wesleyho Snipese, Antonia Banderase, Harrisona Forda či Arnolda Schwarzeneggera. Obdivujte výstavy. Pokud hledáte ztracený ráj, nenechte si ujít výstavu Šangri–la v Západočeském muzeu v Plzni. Představuje poutavým příběhem Nepál, Tibet, Bhútán a Indii. Otevřeno je od úterý do neděle 10 – 18 hodin. Vstupné vyjde na 100 a zlevněné na 70 korun. Vyhledáváte – li adrenalin, navštivte Muzeum strašidel na náměstí Republiky. Pro ty, kteří se bojí, je otevřeno Muzeum loutek. Zajímáte se o historii kočárků? Udělejte si čas na návštěvu Domu historie Přešticka. Otevřeno je úterý až pátek od 9 do 12 a od 13 do 17 hodin, o víkendu sem zajeďte od 14 do 17 hod. Přečtěte si knihu. Nezaujala vás žádná nabídka? Ponořte se třeba do detektivky od Henninga Mankella Usměvavý muž, nejprodávanější knihy v tomto měsíci. Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Prázdniny; 03 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Prázdniny; 03 ID| e1fa54b3-e4fa-4c31-9976-ca9dff1d7487

Našim čtenářům 18.8.2014

Plzeňský deník str. 7 Servis Západočeské muzeum v Plzni

Informace k distribuci vašeho Deníku získáte na: Plzeň-město: telefon mobilní: 724 953 338 (poOEpá: 8:00 OE 16:30 hodin) Plzeň-jih,sever:724 100 405 (po OEpá: 8:00 OE 16:30 hodin) Adresa: Plzeňský deník, Kovářská 4, Plzeň 301 00 Info pro předplatitele:Nainternetových stránkách http://www.mojepredplatne.cz najdete věrnostní program pro předplatitele regionálního Deníku OE ABO BONUS. Za body, které jsou vám připisovány za každou platbu předplatného (po zaregistrování doABOBONUSU), můžete čerpat poukázky na slevy a dárky (též platí pro nové předplatitele, kteří si předplatí minimálně tři dny). Aktuálně vABOBONUSUod 18. 8. 2014: Vkatalogudárkůaktuálně:DVDvečerníčky,CDdechovky,DVDRodinka,kabelky, vesta tmavá flauš XXL, kniha Věrné sparťanské srdce, Pokon OE hnojiva (různá), Biolit, Effect, šperkovnice ze dřeva, předplatné časopisu



Gurmet, CD Michal Hrůza,CDKrkonošská pohádka,CDKarel Gott, publikace Cesty městy Katalog zážitků: PROŽIJTE,NAFO“TE,NAPIŠTE: Zážitkový balíček je určený pouze pro celotýdenní zaregistrované předplatitele OE ti mohou čerpat 1x za kalendářní rok jeden zážitek OE podmínkou je dodání 3 fotografií a napsání 50 slov o prožitém zážitku. Aktuálně v zážitcích: Rodinná vstupenka do muzea v Chebu a na Chebský hrázděný statek v Milíkově, Prohlídka minipivovaruKHGurmánpro 2 osoby s občerstvením. Nově v katalogu regionálních dárků: (zobrazí sevámaž po přihlášení do programu) Vstupenky: vstupenky do Západočeského muzea v Plzni, 2 vst. Nezmaři 26. 8., 2x vstupenka Stodola Michala Tučného Hoštice 23. 8. Dárky: Kšiltovka Kozel, prostírání dětské, lupa OE třetí oko, modrá a fialová taška dámská, etažérka, přívěsek swarovski v dárkovém pytlíčku, CD Vadim Ananev OE Alexandrovci, DVD Zákon a pořádek, DVD Galactica, dámské sluneční brýle OE černé, hnědé, červené, náušnice, Zábavník pro děti, Blok křížovek a sudoku pro děti, opasek se šátkem Balíčky: manikúry a štětců, Nivea do sprchy, ozdoba + pouzdro na mobil, pilník + tužka na oči, křížovek, Dámský balíček, balíček Ginkgo max hot, Probio restart, Dove kondicionér na vlasy, balíček koření na saláty, balíček grilovacího koření, plážový balíček, cestovní balíček, balíček vaření Knihy: Dolní Vítkovice dnes, Kniha Kouzlení, Ztraceni v Ghettu, Ozvuky času OE Vladimír Justl, Cvičení a hry se psem, knihy-Perly minulosti-Chrudimsko, kniha Prokletí, Iluze, Bestselier, Velká kuchařka OEChuťa styl,HanaGerzanicováOE 3knihypoezie NationalGeographicOE Škola fotografování, National Geographic OE Škola fotografování pro děti OE nabídka je časově omezena a jen do vyčerpání zásob. Váš regionální Deník, http://www.denik.cz Foto popis| Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Servis; 07 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Servis; 07 ID| 63ca144f-c4ae-4bfc-a9b3-7bab6ce8c229

Pětatřicátníci na frontě u Tomašova a na Dněstru (12) 19.8.2014


Zitalské se dnes po delší době vracíme i v čase na východní frontu, kam byli po rozloučení v Plzni ve středu 17. srpna 1914 vysláni transportním vlakem vojáci 35. pěšího pluku, z jehož kroniky i nadále čerpáme. V prvním boji Čtvrtého dne po odjezdu dorazili Pětatřicátníci do ŽuravicevHaliči,kdeopustili vlak. „Plnýchpětdníbloudilplukod místa k místu, až u Tomašova skoncentrovala se celá 19. divize. Srpnové slunce lilo svůj žár na vyprahlá pole a mužstvo horkem a únavou zmožené počalo v rojnicích postupovati. Přilétl granát, druhý, třetí… Pátek byl (28. 8., pozn. aut.) a tři hodiny odpoledne. Pětatřicátníci vcházeli do prvního boje, z něhož tak mnohý se nevrátil a opět mnohý si odnesl památku navždy... Ubožácichránili semnohdyza kupkou sena, tak dobře byli poučeni doma na borském cvičišti. Ruské střely řádily hrozně v řadách 19. divize, boj byl prohrán s úžasnými ztrátami. Během boje na 50 procent mužstva zmizelo z původního stavu. Sta mrtvých a sténajících raněných pokrývalo bojiště a jiná sta putovala do ruského zajetí. Velitel 5. setniny hejtman Zatloukal, člověk dobrý, neotrávený rakušáctvím, všemi vážený a milovaný, padl v té lehkovážné bitvě u Tomašova. A těch zajatců! Polní kurát Raške byl mezi prvními, kteří z plzeňských upadli do rukou Rusům. Celá plukovní hudba, celý zdravotní sbor, vše putovalo do zajetí. Byl to nešťastný debut Pětatřicátníků ve světové válce. Nic se neosvědčilo z toho, co bylo v míru vyzkoušeno jako nejlepší, vše muselo býti od základu změněno. Už ne parádní puškohmaty, ale kopání zákopů, postup vpřed, co možná nejvíce krytí. To cvičily teď narychlo pochodové prapory, které pravidelně každý měsíc odcházely znova a znova doplňovat prořídlé řady našeho polního pluku...“ Smutný návrat „V úterý 1. září byli v Plzni první ranění z neblahé bitvy. Tisíce lidu přihlíželo transportu zmrzačených bojovníků za cizí zájmy, zase zahrnováni květinami a jídlem. Smutek zavládl v mnohé rodině, když přišla zvěst o smrti syna či bratra. Ale ponenáhlu si veřejnost zvykala. Transporty s raněnýmijezdilydále,nikdosi jich už nevšímal, ztráty v novinách uveřejňované přestaly zajímat. Zprávám z bojiště nikdo nevěřil, bylo veta po zájmu, který



vzbudila mobilisace. Týden za týdnem, měsíc za měsícem, rok za rokem prchaly a Pětatřicátníci krváceli u Tomašova, Ravy Ruské, Krasniku, v Karpatech, na Dněstru…“ Přechod Dněstru „Pětatřicátý pluk byl přičleněn jižní armádě generála Lisingena, která dostala rozkaz podporovati operace z jihu na sever. V tomto úkolu bylo zahrnuto také překročení Dněstru, čímž pověřen byl plzeňskýpěšíplukč. 35,kterýbyl skryt v lese u vesnice Parlowce. Pluk dostal rozkaz, aby v noci z 22. na 23. června 1915 přešel Dněstr… Přechod se měl podniknouti na dvou místech. První prapor pod velenímmajora Kurera měl se přepraviti na pontonech, druhý a čtvrtý prapor pod velením majora Heissiga a majora Srnky měl přebroditi prudký Dněstr. Noc byla tmavá, ponurá, jejíž beznadějnost svírala srdce nepochopitelným smutkem. Kolony byly vyváděny z lesa. Ticho. Rusové jakoby nic netušili. Vzadu rozestavovány strojní pušky, prý aby chránily vlastní pluk, ve skutečnosti však proto, aby někoho nenapadlo se obrátiti. Ostatně, jak střílely strojní pušky a rakouské baterie, když šlo o tak zvanou uzavírací palbu, vědí všichni, kdož byli v zákopech. Střílely tak krátce, že projektily padaly do vlastních řad a konaly větší větší škodu a zmatek v řadách, nežli nepřátelská palba. Střelba rakouských baterií byla postrachem vlastních řad.“ V pekelné palbě „Netrvalo dlouho a ´nic netušící´ Rusové zahájili pekelnou palbu. Střely jako krupobití zasypávaly náš břeh. Voda vystřikovala dopadajícími střelami a pontony praporu majora Kurera staly se dobrým terčem Rusům; voda Dněstru barvila se červeně, vojáci mizeli ve vlnách. Jak mnohé pohltil dravý Dněstr, kteří raněni nemohli vzdorovat proudu! Byl to nadporučíkVrba,kterýprvníse40 mužidostalsenadruhýbřeh… Setniny překročivší Dněstr zakopaly se v polokruhu opírajíce se o řeku. Rusové přirozeně nelenili a Pětatřicátníci nestačili útokům ruským a proto poslán na pomoc jeden prapor 81. pluku. Ranění sténali žízní, bolestí, bez lékařské pomoci, bez obvazů… Celý den otřásala se půda pod útoky ekrasitových střel. Další den ve čtvrtek Dněstr vystoupil ze břehů a následkem toho nebylo možno pluk zásobovati ani střelivem, ani jídlem. Pětatřicátníci byli odříznuti. Několik tisíc lidí na druhém břehu Dněstru bez pomoci. A přece znova přicházel tvrdý rozka: Vydržet za každou cenu! Konečně pionýři stloukli pramici a odvážili se dovést právě došlé střelivo v prudké palbě na druhý břeh. Posice Pětatřicátníků byla uhájena.“ Hřbitov plzeňských hochů „Bojiště skýtalo smutný obraz. Viděli jsme utýrané, rozbolestněné hlavy se zemřelým výkřikem skonání na místech plných sražené krve. Viděli jsme strašně rozervaná prsa kulkami a střepinami granátů. V pootevřených víčkách leskly se skleněné, bělmem zatažené oči. Celý hřbitov tvoří mrtví plzeňští hoši ve vsi Perlovcích. Ale čím byla všechna ta hrůza bojiště před radostí a pýchou nad dobytým vítězstvím! Sám arcivévoda Bedřich vyslovil pěšímu pluku č. 35, který ve čtyřdenních bojích se znamenitě bil, své zvláštní uznání.“ Plzeň se raduje Když došla zpráva o hrdinství Pětatřicátníků do Plzně, neznalo nadšení plzeňských ´patriotů´ mezí. ´Vlastenecké´ žurnály závodily v jásotu nad statečným chováním se plzeňského pluku. Městská a okresní zastupitelstva byla svolána k mimořádným schůzím, kde se mluvily patriotické řeči a hnusné fráze o získaných vavřínech domácího pluku. Nic nepřekáželo plzeňským tatíkům, že tak mnohý Plzeňan tam vykrvácel. Lidská servilita nezná mezí. Foto popis| PŘESUN vojenskýmautomobilemz jedné válečné pozice na jinou. Foto popis| POLNÍ kuchyně v Haliči. Foto popis| NA FRONTĚ je zle, v Plzni musejí rukovat už i pětačtyřicetiletí branci. Foto popis| OBRNĚNÝ vlak na východní frontě. Foto autor| Foto: Archiv města Plzně, Západočeské muzeum v Plzni, archivy autorů pokračování v úterý 26. 8. Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Region; 08 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Region; 08 Publikováno| Domažlický deník; Region; 08 Publikováno| Chebský deník; Region; 08 Publikováno| Karlovarský deník; Region; 08



Publikováno| Klatovský deník; Region; 08 Publikováno| Rokycanský deník; Region; 08 Publikováno| Sokolovský deník; Region; 08 Publikováno| Tachovský deník; Region; 08 ID| 56f48ed8-96fa-46e7-bf3b-ad584f63d355

Padesátník Forman miluje překvapení 23.8.2014

Plzeňský deník str. 1 Titulní strana Západočeské muzeum v Plzni

MIROSLAVA TOLAROVÁ

Plzeň – Před deseti lety trávil Petr Forman a jeho dvojče Matěj narozeniny tím, že v Plzni stavěli stan pro představení Nachové plachty. Dnes oba slaví padesátiny. A Petr Forman je opět tráví v Plzni, s trochou nadsázky se dá říct, že si rozbalí největší dárek svého života. Už dnes ráno totiž do Plzně přijede první z devíti kamionů, které přivezou na náměstí francouzskou manéž – obří kolotoč s velkými pohyblivými loutkami. „Je to jeden ze snů, které jsme si před dvěma lety vysnili. Jsem úplně šťastnej,“ říká umělecký šéf Plzně 2015. Petr Forman by Francouzům nejraději se stavěním Manege Carré Senart pomohl, ale prý bude jen přihlížet a pomůže při případném jednání s úřady. Do stanu o průměru 18 metrů se první návštěvníci podívají 5. září, zůstane tu dva měsíce. Před deseti lety měli bratři Formani oslavu na nádvoří plzeňského pivovaru, tehdy se grilovalo i prase a přišla spousta kamarádů, letos Petr Forman o ničem podobném neví. „Jestli je to tím, že máme moc práce, nevím,“ krčí rameny muž, který je s Plzeňskem spojen nejen prací. Na Manětínsku žili prarodiče bratří Formanů, takže sem kluci často jezdili. Za padesát let dostane člověk spoustu darů. Který byl pro Petra Formana ten nej? „To se tak říct nedá, ale nejlepší dárek je vždycky ten nečekaný. Když jsem si něco tajně přál, ale nikomu jsem to neřekl, takže jsem nemohl ani doufat, ale pak jsem to dostal, to jsou ty největší zážitky,“ popisuje. Navíc tvrdí, že když člověk o daru předem ví, je půlka radosti a překvapení pryč. Proto se o pořádná narozeninová překvapení mnohokrát postaral i svým přátelům. „Obešel jsem kolikrát i dvacet lidí a dohromady jsme koupili třeba kolo nebo starou motorku,“ vzpomíná. Jednou takhle s bráchou překvapili svou matku – výtvarnici, herečku a zpěvačku Věru Křesadlovou. Třebaže si prý velké dary nedávají, Petr a Matěj se před lety rozhodli mamince koupit auto. „Bylo nádherný pozorovat úplně vyšokovanou mámu, kterou nikdy nenapadlo, že tihle dva blbečci, který se neozvou, jak je rok dlouhej, by jí koupili tak velký dárek,“ dodal. pokračování na str. 4 Padesátník Forman... dokončení ze strany 1 Jedno překvapení ale Matějovi a Petrovi připravil i jejich otec, oscarový režisér Miloš Forman. Tehdy byli na narozeniny zrovna za ním v Americe a začínala éra digitálních hodinek. Oba kluci po nich toužili a doufali, že by je mohli dostat. Jenže po večeři před ně Miloš Forman položil jedinou malinkou krabičku. „Byly v ní takový jako malinký penízky, takových šest kovových jako by knoflíků. My jsme nechápali, viděli jsme to poprvé v životě. Atáta nám řekl: Víte, když je člověk starší, tak ztrácí sluch. Teď vám to nedochází, ale třeba za čtyřicet let to pochopíte. A tohle je taková pecička, to si dáte do ucha a pak dobře uslyšíte,“ popisuje Petr Forman. Byli s Matějem neuvěřitelně zklamaní, ale nemohli to dát najevo, takže říkali, jaká je to paráda a že je dají babičce a dědovi. „Táta si nás ještě chvíli vychutnával, pak vytáhl dvě krabičky, tam byly digitální hodinky a tohle byly baterky do nich. Na to do smrti nezapomenu, protože nás nejdřív zklamal a zbavil očekávání. Pak ta radost byla třikrát silnější,“ dodává. Když se řekne padesát,zní to skoro až děsivě. Petr Forman si sice nijak staře nepřipadá, ale roky už cítí. „Cítím na sobě, že sice můžu dělat všechno, ale stíhám toho míň. Ubývá energie a síly a musím si ji dobře rozložit, šetřit a dát ji tam,kam je to potřeba. Na druhou stranu za ta léta člověk získal spoustu zkušeností, který mu pomůžou.“ Nejdůležitější je podle něj nic nevzdávat, najít si něco, co člověka baví, a jít si za tím. Aktivní osmdesátníci jsou zkrátka pro Petra Formana tou nejlepší inspirací. Foto popis| PETR FORMAN, umělecký šéf projektu Plzeň 2015, dnes slaví padesátiny. Netradiční dárek mu dorazí z Francie. Foto autor| Foto: Deník/Z. Vaiz



Foto popis| MATĚJ FORMAN je spíše výtvarník, s bratrem Petrem však spolupracuje stále – a nejen na Obludáriu bratří Formanů. V roce 2010 měl v Západočeském muzeu v Plzni výstavu. Foto autor| Foto: Deník/Z. Vaiz Foto popis| Foto autor| Foto: Deník/Zdeněk Vaiz Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Titulní strana; 01 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Titulní strana; 01 Publikováno| Domažlický deník; Titulní strana; 01 Publikováno| Klatovský deník; Titulní strana; 01 Publikováno| Rokycanský deník; Titulní strana; 01 - 5 Publikováno| Tachovský deník; Titulní strana; 01 ID| 143720c5-750f-48d0-a080-da0dfe9daa6c

Malé tváře na porcelánu 25.8.2014

Plzeňský deník str. 8 Kultura regionu Západočeské muzeum v Plzni

HANA JOSEFOVÁ

Západočeské muzeum vlastní vzácnou kolekci miniatur, teď ji představuje veřejnosti Plzeň – Možná, by si návštěvníci na výstavu, která je v současné době k vidění v Národopisném muzeu v Plzni na náměstí Republiky měli vzít s sebou lupu. Budousi tak moci lépe prohlédnout některé vystavené exponáty. K vidění jsou totiž miniatury. Západočeské muzeum v Plzni do této své výstavní síně umístilo dílo Jana Zachariáše Quasta. Ten proslul jako malíř, který vytvářel miniaturní podobizny na porcelán. Výstavou s názvem Malé známé i neznámé muzeum připomíná letošní dvousté výročí narození tohoto umělce. Jan Zachariáš Quast se narodil roku 1814 v Březové u Karlových Varů a zemřel roku 1891 v Písku.„Během přípravy výstavy se jsme rozhodli představit Quastovo dílo jako závěrečnou fázi vývoje portrétní miniaturistické malby 19. století. Vždyť Quast měl již svým způsobem jako malíř miniportrétů smůlu, protože jeho um začal vytlačovat vynález fotografie,“ poznamenává kurátor výstavy Jan Mergl. „My jsme se proto rozhodli poskytnout návštěvníkům opravdu detailní pohled na jednu z nejzajímavějších a dosud před jejich zraky ukrývaných částí uměleckoprůmyslových a národopisných sbírek našeho muzea. Na vybraných unikátních exponátech tak mohou sledovat vývoj portrétní miniatury, představuje tedy i Quastovy předchůdce, z nichž někteří malovali na destičky vyrobené ze slonoviny,“ upřesňuje Jan Mergl a dodává, že je mezi nimi např. i švihovský rodák Adalbert Suchý. Kromě maleb na porcelán se Jan Zachariáš Quast věnoval i malbě na sklo (vitrážím), např. byl autorem novodobých vitráží ve svatovítském chrámu v Praze. Na sklonku svého života pomáhal synovi, který měl fotografický ateliér v Písku. Výstava Malé známé i neznámé tváře je v plzeňském Národopisném muzeu veřejnosti přístupná až do 12. října letošního roku. Otevřeno je denně kromě pondělí od 10 do 18 hodin. Foto popis| JAN MERGL ze Západočeského muzea v Plzni ukazuje na autoportrét Jana Zachariáše Quasta, jehož tvorba je aktuálně představována na výstavě Malé známé i neznámé tváře v Národopisném muzeu, které sídlí na plzeňském nám. Republiky. Foto autor| Foto: Deník/H. Josefová Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Kultura regionu; 08 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Kultura regionu; 08 Publikováno| Domažlický deník; Kultura regionu; 08 Publikováno| Chebský deník; Kultura regionu; 08 Publikováno| Karlovarský deník; Kultura regionu; 08 Publikováno| Klatovský deník; Kultura regionu; 08 Publikováno| Rokycanský deník; Kultura regionu; 08 Publikováno| Sokolovský deník; Kultura regionu; 08 Publikováno| Tachovský deník; Kultura regionu; 08 ID| fcac042b-301c-4ce9-b62a-c609df2ac44a



Vojáci se v zákopech těšili na jídlo a poštu z domova (13) 26.8.2014

Plzeňský deník str. 8 Publicistika Západočeské muzeum v Plzni

(ke, amp)

Vlétě roku 1915 rakousko–uherská vojska na východní frontě znovu dobyla Lvova tím dokončila průlom v linii ruských armád. Do konce září Rusové ztratili vedle Polska a Haliče i Litvu a část Lotyšska a Běloruska. Němci zde zavedli okupační správu a začali tohoto území využívat také hospodářsky. První světová válka byla ale především válkou zákopovou, a to především na západní frontě. I na východě si ale vojáci užili zákopůvíc než dost. Jaksevnich žilo, bojovalo? O tom další ukázka z Kroniky 35. pěšího pluku. U Pokropiwny „Po ústupu ruské armády z Karpat, po bitvě na Dněstru a Zloté Lipy koncem léta 1915 obsadila naše 19. divize posice u Jizerny, městyse to ležícího na trati Lwow–Podwoloczyska. Několik kilometrů od Jizerny u vesničky Pokropiwny se 35. pěší pluk zakopal a přezimoval v zákopech hrozných, primitivních, místy plných vody. Už tenkrát ve vedení ruských armád nastával jakýsi rozvrat. Tajemné německé síly, které mimochodem následně přivedly Rusko do bolševického pekla a do záhuby, počínaly své rozkladné dílo. Nápadný odchod Rusů z Karpat, zjevný nedostatek střeliva, to vše bylo neklamným jevem, že to ve veleříši báťušky cara neklape. A tak v zimě 1915 byl klid. Nic se nedělo, mimo obvyklé přestřelky polních hlídek. Celé týdny nepadla ani rána. Muži pohybovali se bezpečně za dne mimo zákopy, žid v Pokropiwně prodával klidně svou čokoládu a vodou rozřeďovaný koňak… Ale toho trochu klidu nedalo rakouskému vedení dobře spát. Rozkaz za rozkazem byl vydáván, jeden hloupější a bezhlavější druhého. Jeden den byl vydán, druhý odvolán a vydán jiný. Pětatřicátnícimělivždy´štěstí´ . Když si vykopali zákopy a úkryty, když je učinili k obývání způsobilými, tu byli posláni na jiný úsek, kde úmorná práce počala znovu a do hotových zákopů nastěhovali se jiní. A velitelství pluku nedovedlo se proti tomu ohraditi. Konečně, plukovní štáb byl v suchu a co bylo pánům do mužstva! Tak tomu bylo i v prosinci 1915.“ Zákopy ze sněhu „Opět jsme byli nuceni opustit zákopy námi vybudované a odejíti do zákopů sotva načatých, bez úkrytů, nízko položených, plných vody. K tomu všemu ještě napadly ohromné spousty sněhu. Závěje zavály zákopy téměř úplně. Nastala úmorná práce ve dne v noci s odstraňováním sněhu ze zákopů. Pracováno bylo s napětím všech sil, poněvadž páni se zlatými límci trnuli strachem, aby nepřítel nevyužil přírodní katastrofy k útoku, jako by do ruských zákopů sníh nepadal. Když zákopy byly jakžtakž uvolněny, zrodil se v hlavě kteréhosi vojenského veleducha přímo verneovský nápad: vystavěti střelecké zákopy ze sněhu! Tento ´geniální´ nápad byl ihned realizován a původce téhož jistě odměněn nějakým vyznamenáním. Po celou noc pracovalo hladem, nevyspáním a zimou vysílené mužstvo na stavbě sněhových zákopů. K velké mrzutosti ´vynálezce´ sněhové zákopy nemohly býti ani vyzkoušeny. Jednak, protože Rusové nedali k tomu nejmenší příčiny, a potom, že náhlá obleva proměnila zákopy ve vodní zátopu. Voda stékala do našich původních zákopů, naplnila je, nevypletené stěny se bořily, voda vnikala do útulků mužstva, které spalo, náboje a zbraně rezavěly, mužstvo únavou vyčerpané podléhalo v boji se silnější přírodou. Smutno, tak hrozně smutno tam bylo. Pustá, špinavým sněhem pokrytá pole trýznila duši.“ S bratry Poláky „Bylo těsně před vánocemi. V té době byli našemu pluku přiděleni Poláci. Znám mezi Poláky docela rozumné lidi, slušné, ale k našemu pluku snad byla přidělena ta nejubožejší individua, která, dík katolicko–šlechtickému režimu v Haliči, měla s lidstvím velmi málo společného. Poláci byli stavěni na stráž, ač kdyby se tam místo něj postavil kůl, bylo by to totéž. Český voják na stráži hleděl se různým pohybem zahřáti, přešlapoval, přecházel. Ne tak polský voják. Ten zůstal stát nehnutě celé dvě hodiny na místě, kam ho závodčí postavil. A nezřídka se stalo, že při vystřídání stráží bylo konstatováno, že muž na svém místě přimrzl. Ráno putoval s omrzlýma nohama do nemocnice. Okrásti svého kamaráda o příděl chleba, na to byli Poláci kabrňáci. A vši z nich jen pršely. Spali společně se svými českými kamarády, a není tudíž divu, že ani naši hoši nemohli se obtížnému hmyzu ubrániti. Ani přísnost štábního šikovatele Šmata nic nepomáhala. Ten se dlouho nerozmýšlel a zahnal prostě takové individuum úplně nahé do ledové vody, kde se muselo očistit. Za frontou byly zřízeny odvšivovací stanice. Tam



byl zničen hmyz v šatech i v prádle a muž důkladně vykoupán. Potom vrátil se do zákopů, ulehl do úkrytu prolezlého hmyzem a byl na tom zrovna tak, jako předtím.“ Jídlo a pošta „Pojízdné kuchyně vařily v blízkosti zákopů, jídlo se tam však musel o donášet v kotlích. Ty zavěšené na železných tyčích nesli vždy dva muži, kteří se dobrovolně obětovali této službě a byli za to odměněni navíc ještě jedním obědem tak zvaným repeté. Nebyla to maličkost, dopravit těžký kotel naplněný polévkou svým kamarádům úzkými zákopy, jimiž mnohdy stěží člověk prošel. Vedle menáže byly důležitými událostmi v zákopech ´fasuňk´ a pošta. Kdo byl ve válce celé měsíce odloučen dálkou od svých milých, tomu přirozeně byly milými ty růžové lístky polní pošty, které mu přikouzlovaly domov. Zaznělo-li: ´Pošta je zde´, tu nechal každý všeho a spěchal tam, kde se rozdílela. A jak zesmutněl, nezaslechl-li při volání své jméno. Voják při vystřídání na stráži měl první otázku: Přišla mi pošta? Tak ubožáci zakletí ve vlhkých doupatech plných plísní, myší a vší, radovali se dětinskou radostí z každé sebemenší zprávy z domova od rodičů neb od své znejmilejší. Smutno bylo, nepřišla-li pošta. V tom případě ani fasuňk netěšil.“ Hubený fasuňk „Fasuňk přicházel zároveň s poštou večer po 6. hodině, pozůstával zpočátku z porce chleba, kusu špeku, vína a cigaret neb dýmkového tabáku. Někdy se fasovaly svíčky, mazadlo, zápalky, petrolej aj. Čím déle válka trvala, stával se fasuňk hubenější. Vojáci na frontě a hlavně v zákopech, kde nebylo příležitosti si něco opatřiti, trpěli hladem. Ráno odvar černé kávy, v poledne polévka, maso neb konservy, večer polévka neb odvar černé kávy. To bylo pro zdravého muže, který celý den kopal zákopy, více než málo. Porce chleba, večer vyfasovaná k snídani, zmizela v mžiku v útrobách hladového vojáka. Mnohým zase kuřivo bylo vším. A tak vyvinul se ´směnný obchod´ – nekuřáci vyměňovali cigarety za chleba. Ale válka trvala dlouho, půlka chleba scvrkla se na čtvrtku, špek nahražen marmeládou, bozi vědí z čeho připravenou; deset cigaret scvrklo se na pět, nebo na balíček cigaretového tabáku, o nějž se mělo rozdělit až 15 mužů. Za cigaretový byl nabízen dýmkový tabák. Z počátku byl odmítán, ale když bylo nezbytí a po celé týdny nebylo nic jiného, ani cigaretové papírky, balili si vojáci dýmkový tabák do útržků z novin. Jaký byl požitek z takové cigarety, to si dovede každý kuřák představit! I víno bylo pochybné kvality. Už do zákopů se dostalo oslabené ve svých účincích vodou, další vodu přilil šikovatel, který si pár láhví vína ulil pro sebe a kamarády. Irum se někdy fasoval. Ale to mohlo býti špatným, poněvadž obyčejně po takovém rumovém fasuňku následoval útok a rum měl pouze tu úlohu, aby povzbudil k statečnosti mužstvo. Při takzvaných ´útočných oddílech´ byla přímo předepsána pro každého půllitrová dávka rumu.“ pokračování v úterý 2. 9. Foto popis| POLNÍ kuchyně v Haliči. Foto popis| V ZÁKOPECH. Foto popis| VYZNAMENÁNÍ na válečném poli v Haliči roku 1915. Foto popis| VOJENŠTÍ řidiči před svým vozovým parkem. Foto popis| KAREL MADER z Houškovy ulice v Plzni poslal z Haliče domů v létě 1915 pozdrav. Foto popis| POPRVÉ v dějinách se bojovalo i na nebi. Foto autor| Foto: Archiv města Plzně, Západočeské muzeum v Plzni, archivy autorů Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Publicistika; 08 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Publicistika; 08 Publikováno| Domažlický deník; Publicistika; 08 Publikováno| Chebský deník; Publicistika; 08 Publikováno| Karlovarský deník; Publicistika; 08 Publikováno| Klatovský deník; Publicistika; 08 Publikováno| Rokycanský deník; Publicistika; 08 Publikováno| Sokolovský deník; Publicistika; 08 Publikováno| Tachovský deník; Publicistika; 08 ID| 28a2873b-36c6-4176-8549-be76e6104615



Přehled zpráv

Recommend Documents