Přehled zpráv

Přehled zpráv 14.11.2014 - 18.11.2014 MÚ Česká Lípa 5plus2 Listopad 1989 v České Lípě?..................................................................................................................................... 3 14.11.2014 5plus2 str. 2 MÚ Česká Lípa  TOMÁŠ LÁNSKÝ Rudý okres na severu? Lípa o „samet“ nestála ...................................................................................................... 4 14.11.2014 5plus2 str. 1 Titulní strana MÚ Česká Lípa  V ulicích byl mrtvý klid a ticho .................................................................................................................................. 4 14.11.2014 5plus2 str. 3 MÚ Česká Lípa  Českolipský deník Anketa: Co jste dělali 17. 11. 1989? .......................................................................................................................... 5 15.11.2014 Českolipský deník str. 3 Českolipsko MÚ Česká Lípa  (ava) FOTO - ČTVRT STOLETÍ STARÁ REALITA .............................................................................................................. 6 15.11.2014 Českolipský deník str. 2 Českolipsko MÚ Česká Lípa  Jak matka na mateřské dělala revoluci v Mařenicích ............................................................................................. 6 15.11.2014 Českolipský deník str. 1 Titulní strana MÚ Česká Lípa  Lípa oslaví výročí revoluce ve středu ....................................................................................................................... 6 15.11.2014 Českolipský deník str. 3 Českolipsko MÚ Česká Lípa  (ava) Revoluce se před 25 lety rodila na náměstí i v kině ................................................................................................ 7 15.11.2014 Českolipský deník str. 1 Titulní strana MÚ Česká Lípa  MICHAEL POLÁK SAMETOVÉ PŘÍBĚHY ................................................................................................................................................. 8 15.11.2014 Českolipský deník str. 3 Českolipsko MÚ Česká Lípa  (mip) Ze spoluzakladatele OF v České Lípě se stal vydavatel časopisu Cinema .......................................................... 8 15.11.2014 Českolipský deník str. 3 Českolipsko MÚ Česká Lípa  (mip) Andělé se budou v Boru nově snášet přes téměř celé náměstí ............................................................................ 9 18.11.2014 Českolipský deník str. 3 Českolipsko MÚ Česká Lípa  (red) Dobrá zpráva ............................................................................................................................................................... 9 18.11.2014 Českolipský deník str. 1 Titulní strana MÚ Česká Lípa  Druhý domov našly osobnosti Listopadu na Českolipsku .................................................................................... 9 18.11.2014 Českolipský deník str. 3 Českolipsko MÚ Česká Lípa  MICHAEL POLÁK

NEWTON Media, a.s. © 2014 | [email protected] | www.newtonmedia.cz

1

Zastupitelka České Lípy jede na mistrovství světa v Dauhá ................................................................................ 11 18.11.2014 Českolipský deník str. 1 Titulní strana MÚ Česká Lípa  (red) Žáci SOŠ a SOU 28. října Česká Lípa se objevili v německé televizi .................................................................. 11 18.11.2014 Českolipský deník str. 10 U nás doma MÚ Česká Lípa  Elena Dobšinská Fabianová ČRo Sever Operace prsu bude v českolipské nemocnici provázet šetrnější zásah do organismu .................................... 12 14.11.2014 ČRo Sever str. 1 13:40 Informace ze severu Čech MÚ Česká Lípa  V Ralsku vznikne nová továrna ............................................................................................................................... 13 14.11.2014 ČRo Sever str. 1 17:00 Události regionu - Ústecký kraj MÚ Česká Lípa  Liberecký deník Nová továrna v Ralsku zaměstná až 300 lidí .......................................................................................................... 13 18.11.2014 Liberecký deník str. 2 Liberecko MÚ Česká Lípa  (čtk) Uteklo půl století a manželé si řekli své druhé ano............................................................................................... 14 18.11.2014 Liberecký deník str. 2 Liberecko MÚ Česká Lípa  (red) V Liberci roste zájem o třídění bioodpadu, město nabízí lidem speciální popelnice ........................................ 14 18.11.2014 Liberecký deník str. 3 Liberecko MÚ Česká Lípa  (čtk) Mladá fronta DNES V Ralsku bude nová továrna, práci v ní najde až 300 lidí ..................................................................................... 15 15.11.2014 Mladá fronta DNES str. 1 Kraj Liberecký MÚ Česká Lípa  (ČTK) Vedoucí Lípa hraje šlágr kola ve Znojmě ............................................................................................................... 16 15.11.2014 Mladá fronta DNES str. 4 Kraj Liberecký MÚ Česká Lípa  (hav) Česká Lípa vyhrála šlágr ve Znojmě ....................................................................................................................... 16 18.11.2014 Mladá fronta DNES str. 5 Kraj Liberecký MÚ Česká Lípa  (hav) Zpravodajství ČTK V Ralsku vznikne nová továrna, zaměstnat má až 300 lidí ................................................................................... 16 14.11.2014 Zpravodajství ČTK str. 0 eli odb MÚ Česká Lípa  ivc V Liberci roste zájem o třídění bioodpadu, město nabízí popelnice ................................................................... 17 15.11.2014 Zpravodajství ČTK str. 0 dli ekl MÚ Česká Lípa  ivc


2

MÚ Česká Lípa 5plus2

Listopad 1989 v České Lípě? 14.11.2014 TOMÁŠ LÁNSKÝ

5plus2 str. 2 MÚ Česká Lípa

Před 25 lety vyvrcholil rozpad komunismu. Jak probíhaly události na Českolipsku? Kdo se zapsal do revolučních dějin nejvíce? A co dělají tehdejší aktéři dnes? 25 let od Listopadu ČESKOLIPSKO / Když byla koncem října roku 1987 v České Lípě odhalována nadživotní bronzová socha V. I. Lenina, málokdo tušil, že jde o poslední vzedmutí tolitního režimu. Dva tisíce lidí, kteří na slavnostní akt dorazili, byli ale spíše svědky frašky. Jeřábník sochu uchytil provazem za krk a odskočil si na oběd. Vůdce ruských bolševiků se chvíli houpal a k všeobecnému veselí připomínal spíše oběšence. Jak symbolické. Dva roky předtím než skutečný režim zahynul. Českolipský Lenin se tak stal posledním odhaleným Leninem v Československu. „Ten den zavřeli fabriky a úřady, aby si zajistili dostatek účastníků. Lidem se tam ale moc nechtělo, už cestou se trousili z davu pryč. Víc než Lenin jim vadil Vasil Biľak, který tam tehdy řečnil,“ prozradil pamětník tehdejších událostí Lubomír Kouba. Na opravdové protesty vůči režimu se ale tehdy nikdo nezmohl. Na ně se muselo ještě dva roky počkat. Nesmíme zapomínat, že českolipský okres byl všeobecně vnímaný jako rudý, nejen kvůli přítomnosti sovětských vojsk v sousedním újezdu Ralsko, ale i kvůli uranovému a sklářskému průmyslu, kde pracovaly tisíce dělníků. Opravdové záchvěvy zmítaly Českolipskem teprve v roce 1989 po událostech v Praze na Národní třídě. Úplně první shromáždění nespokojených lidí se konalo 19. listopadu 1989 na Mírovém náměstí u sloupu Nejsvětější Trojice. Organizoval jej Miroslav Hudec, psycholog a pozdější mluvčí Občanského fóra v České Lípě. Setkání to bylo ale spíš komorní, účastníci zapálili pár svíček, chvíli diskutovali a rozešli se domů. „V ulicích byl mrtvý klid, rozeběhla se ale šeptanda, mluvilo o připravených sovětských tancích pro případ, že by se někdo snad pokusil o nějakou, třeba i poklidnou demonstraci, což se jevilo o to pravděpodobnější, že Českolipsko částečně leželo ve vojenském prostoru a byly tu sovětské vojenské posádky,“ vzpomíná Miroslav Hudec. Nepomohly ani skupinky studentů a vysokoškoláků, kteří na Českolipsko jezdili informovat o dění v Praze. Někde je přijímali doslova nepřátelsky. „Někteří si stěžovali, že jim milicionáři sebrali nejen propagační materiály, ale i osobní doklady, a dokonce peníze. Takže jim pak odvážnější lidi půjčovali na jízdenky na vlak či na autobus,“ potvrzuje Hudec. Nezabránilo to však založení Občanského fóra. Tehdejší dohody do jeho čela vynesly právě Hudce, Petra Veltrubského a Václava Klapku, bývalého šéfa divadelního klubu Jirásek. Přidali se k nim ještě Milan Kubát, dnes ředitel českolipské Střední odborné školy a Mirka Kadlecová. Prvním mluvčím OF se stal Václav Klapka, jeho předlistopadové členství v KSČ ale řadě členů vadilo, proto ho brzy vystřídal Miroslav Hudec. „Bodem zlomu se stal 27. listopad 1989. Tehdy proběhla v České Lípě generální stávka, náměstí bylo lidmi doslova nabité. Jeden z tajemníků OV KSČ, relativně mladší člověk, ukázal prstem na transparent s nápisem požadujícím zrušení vedoucí úlohy KSČ a řekl mi: ,Však už se brzy dočkáte‘. Myslím, že měl informace, které nám tehdy ještě chyběly,“ podotýká Hudec. Ten samý den se na náměstí sešli ještě komunisté. Podle českolipského historika Ladislava Smejkala byla také jejich demonstrace hojně navštěvovaná. „Z korby nákladního auta hovořil vedoucí tajemník a dovolával se všeho, co bylo v České Lípě postavené a uskutečněné pod vedením strany. Starší lidé bouřlivě tleskali,“ popisuje Smejkal. Ozdravné procesy ve společnosti to už ale nemohlo zmírnit ani zastavit. Mezi lidmi navíc panoval odpor ke krokům komunistického vedení města, které chtělo drasticky vybourat centrum města. Všem vadila těžba uranu, která na dlouhá desetiletí poškodila životní prostředí na Českolipsko. Foto popis| Jaromír Štrumfa je nejstarším českolipským zastupitelem. V politice se s malou přestávkou pohybuje od roku 1989. V březnu 1990 se stal prvním nekomunistickým předsedou městského národního výboru. I v osmdesáti letech pořád jezdí na kole a udržuje se v kondici. „Chátrám tak pomaleji,“ říká s úsměvem. Foto autor| FOTO / TOMÁŠ LÁNSKÝ‘‘‘


3

Foto popis| Českolipský Lenin z bronzu už 24 let odpočívá v depozitáři. Na prostranství před budovou okresního výboru KSČ pobyl jen dva a půl roku. Foto autor| FOTO / TOMÁŠ LÁNSKÝ Regionální mutace| 5plus2 - Českolipsko

Rudý okres na severu? Lípa o „samet“ nestála 14.11.2014

5plus2 str. 1 Titulní strana MÚ Česká Lípa

25 let od Listopadu ČESKÁ LÍPA / Před 25 lety se začal v zemi hroutit komunismus. Redakce 5plus2 oslovila tehdejší protagonisty revolučních dní. Shodují se v tom, že Českolipsko se k náladě šířící se republikou z Prahy připojovalo jen velmi vlažně. V regionu s pověstí „rudý“ se myšlenky na převrat téměř nešířily. „V ulicích byl mrtvý klid,“ vzpomíná na listopadové dny Miroslav Hudec, mluvčí Občanského fóra. „Revoluce se na okrese zpočátku rozbíhala opravdu pomalu a rozpačitě. Vládly obavy, nejistota i typicky české vyčkávání, až jak to nakonec v Praze dopadne,“ dodává. Lidé se báli hlavně zásahu sovětských tanků, které parkovaly v nedalekém Ralsku. Na Českolipsku byl navíc komunistický režim obzvláště tvrdý -nejen kvůli existenci strategického uranového průmyslu. „Na vesnicích a v závodech bylo možné pozorovat určitý chlad a odstup, až po odpor proti delegacím studentů z Prahy, kteří vyjížděli hledat podporu. Mezi dělníky panoval strach ze ztráty zaměstnání, poklesu mezd a ztráty sociálního postavení,“ potvrzuje Ladislav Smejkal, historik a kronikář města. Studentům dokonce milicionáři zabavovali tiskoviny a doklady. Zlomem se stala až generální stávka 27. listopadu na náměstí. Chuť lidí po změně už nezvrátila ani „trucdemonstrace“ papalášů KSČ na témže místě večer. Lidí na ni přišlo rovněž hojně, tleskali však už jen zarytí komunisté a starší lidé. Bylo zřejmé, že režim v zemi končí. „Komunisté se tenkrát už radši drželi zpátky. Byli v šoku anebo vůbec nechápali, co se děje a co dál přijde,“ líčí Jaromír Štrumfa, pozdější první nekomunistický šéf městského národního výboru. VÍCE NA STRANÁCH 2 A 3. Regionální mutace| 5plus2 - Českolipsko

V ulicích byl mrtvý klid a ticho 14.11.2014 5plus2 str. 3 MÚ Česká Lípa „Tehdy byli proti další existenci uranových dolů všichni, dokonce včetně horníků, z nichž mnozí byli členy místních Občanských fór a mnozí zdravotně postiženi v důsledku práce v nebezpečném prostředí pod zemí,“ zdůrazňuje Miroslav Hudec. Když 29. prosince 1989 zvolili po 41 letech prvního nekomunistického prezidenta, bylo jasné, že režim v zemi je u konce. Na své posty rezignovali někteří poslanci městského národního výboru a bylo třeba je doplnit členy Občanských fór. Nejpřijatelnějším se v České Lípě jevil Jaromír Štrumfa. Jako kdysi vyloučený člen KSČ nevyvolával pěnu u úst soudruhů a nevadil ani Občanskému fóru. Štrumfa navíc ve městě v březnu roku 1990 obnovil Sociální demokracii, čímž si získal vážnost a uznání. „Přišel jsem tenkrát do Občanského fóra, kde pro nadbytek práce doslova padali na hubu. Nabídl jsem jim pomoc a spolupráci. Vzali mě do party. Rezignoval tehdejší předseda městského národního výboru a za jeho nástupce zvolili 14. března mě,“ popisuje Jaromír Štrumfa, dnes osmdesátiletý městský zastupitel za ČSSD. První svobodné volby se v zemi konaly až 8. - 9. června, do té doby musel Štrumfa a další členové OF řídit město společně s komunisty, kteří se pořád drželi svých křesel. „Byli trošku vyděšení z toho, co se děje, ale jinak nevěděli, která bije. Nedocházelo jim to anebo si to odmítali připustit,“ líčí Štrumfa. Komunisté se ale drželi spíše zpátky a lidé dosazení převratovými proudy udávali tón nové politice.


4

Tak se i stalo, že 12. dubna 1990 rozhodli o odstranění sochy V. I. Lenina. Pracovníci techchnických služeb ho odřízli z podstavce a odvezli do svého areálu. Tam leží dodnes. Autoři sochy, manželé Ludvík a Božena Kodymovi, dali souhlas, aby byla socha použita na jiné účely, ale během let se s ní ani nehnulo. Uran a Prior hyzdí město Změna společenských poměrů v České Lípě ale nepřinesla změnu tváře města tak rychle, jak mnozí očekávali. Dědictvím komunismu se staly obludné krabicovité obchodní domy Uran a Prior. Zaplevelily střed města a to se s nimi dodnes vypořádává. „Tato místa už se těžko vrátí k relativně přijatelnému vzhledu okraje památkové zóny historického centra města. S tím sousedí východní strana Hrnčířské ulice, kde se nachází také doposud velký nevyužitý prostor od demolice v roce 1988,“ říká Jiří Kratochvíl, provozovatel webových stránek Böhmisch Leipa, mapující minulost města. Kratochvíl si myslí, že město mohlo v porevolučních letech konat víc, aby se jeho podoba změnila. „Nebyl například vyřešený problém s dopravou, jak tranzitní, tak i vnitřní, kam patří i nepříliš šťastné propojení sídliště Sever do ulice Roháče z Dubé. Osiřely nám některé budovy, které nejsou využité a jen tak nebudou, například městské nádraží nemocnice pod Holým vrchem a školní budova na Palackého náměstí. Nepovedla se ani zdánlivá drobnost v podobě přejmenování některých ulic jako například Jindřicha z Lipé, Paní Zdislavy nebo ponechání jmen Moskevská a Roháče z Dubé,“ myslí si Jiří Kratochvíl. Nadšení vyprchalo i ze samotných strůjců revoluce. „Mnoho lidí točících se kolem OF se zanedlouho stalo kořistnickými, bezohlednými privatizátory,“ připomíná Ladislav Smejkal. Otrnulo i komunistům, kteří nové poměry zdatně využili ve svůj prospěch. Potvrzuje to i hlava tehdejšího OF Miroslav Hudec. „Mají hroší kůži. Rychle se otřepali, zahodili staré legitimace nebo je vyměnili za nové, změnili rétoriku, ale jinak zůstali stejní. Bezskrupulózní, rvaví, bez mravních zábran, zaměření na zisk a výhody, s hlavním cílem patřit ke společenské elitě, jak si ji oni představují, s cílem být prostě pořád nahoře. Právě oni podle mého přesvědčení způsobili dnešní rozčarování lidí,“ dodává Hudec. Oslavy listopadu? V Lípě raději nic Zatímco jinde si výročí sametové revoluce připomínají alespoň položením věnců, happeningem nebo hudebním koncertem, v České Lípě se ani letos nic nekoná. Jedinou připomínkou je dobíhající výstava Česká Lípa 1989 - 1993 / Probouzející se město, která dokládá změny ve společnosti po pádu komunismu. Výstava v muzeu končí 17. listopadu. „Mrzí mě, že Lípa si toto významné výročí nijak nepřipomíná. Já třeba byla v té době v Praze a zajímalo by mě, co se dělo tady,“ posteskla si čerstvá starostka Romana Žatecká. Foto popis| Psycholog Miroslav Hudec, jeden ze zakladatelů OF v České Lípě. Dodnes je městským i krajským zastupitelem. Foto autor| REPRO / ARCHIV M. HUDCE Regionální mutace| 5plus2 - Českolipsko Českolipský deník

Anketa: Co jste dělali 17. 11. 1989? 15.11.2014

Českolipský deník str. 3 Českolipsko (ava) MÚ Česká Lípa

Petra Ajšmanová, ředitelka Sklářského muzea v N. Boru Chodilajsemdo7. třídy,mocsi to nepamatuji, ale vím, že v dalších dnech, kdy rodiče sledovali televizi, mamka dojetím plakala a taťka měl slzy v očích. Pak jsem si uvědomila, že se děje něco zásadního. Ladislav Smejkal, historik Dopoledne jsem byl v práci a potom jsem jel přednášet do zotavovny Mácha ve Starých Splavech jako každý pátek. V jedenáct večer jsem se dozvěděl z rádia Svobodná Evropa, co se děje v Praze. Těch demonstrací bylo předtím hodně, ale tohle bylo ostřejší. Rudolf Focke, ředitel Léčebny respiračních nemocí Cvikov Byl jsem s manželkou doma, s napětím jsme sledovali televizní noviny, ze kterých bylo cítit, že se děje něco velkého. Naděje a vlídné jednání může být i po tolika letech něco, na co můžemebýt hrdí. Ladislav Záruba, zubní lékař Byl to myslím pátek, pro mě pracovní den, který jsem strávil v České Lípě. Až večer z Hlasu Ameriky jsem se dozvěděl, že se něco děje. Měl jsem tušení, že je to něco velkého. Říkali buďte u přijímačů, něco se v Praze děje. Foto popis| Region| Severní Čechy


5

FOTO - ČTVRT STOLETÍ STARÁ REALITA 15.11.2014

Českolipský deník str. 2 Českolipsko MÚ Česká Lípa

Foto popis| ŘETĚZ LÁSKY, naděje a porozumění se chystalo na druhý svátek vánoční v roce 1989 vytvořit českolipské Občanské fórum. Státní okresní archiv v České Lípě také uchovává vánoční plakát, na kterém OF přeje „lásku a pravdu do každé rodiny“. Jedním ze zakládajících členů OF v České Lípě a jednou z hlavních osobností Listopadu tady u nás byl Miroslav Hudec, který si dodnes uchovává svou identifikační kartu z OF, legendární odznáček OF i delegačenku. Foto autor| Foto: 3x M. Hudec, 1x repro SOkA Region| Severní Čechy

Jak matka na mateřské dělala revoluci v Mařenicích 15.11.2014

Českolipský deník str. 1 Titulní strana MÚ Česká Lípa

Mařenice – Když můžeš, tak musíš. Heslo, které ji v listopadu 1989 hnalo kupředu. Šárce Dittrichové, rodačce z České Lípy, bylo tehdy osmadvacet let, v Praze studovala vysokou školu a současně se už na chalupě v Mařenicích u Cvikova „na mateřské“ starala o svoji docela nedávno narozenou dcerku. V Mařenicích, v malé vesnici, kde by to nikdo nečekal, zahájila a vedla svoji vlastní Sametovou revoluci. Její příběh velmi dobře ukazuje, jak probíhal Listopad 89 a následující měsíce na venkově Českolipska. O útlaku místních udavačů „Na Mařenice v roce 89 vzpomínám jako na místo skutečného útlaku,“ říká Dittrichová, dnes úspěšná česká novinářka, bývalá reportérka časopisu Reflex i televizního pořadu Na vlastní oči. „Zatímco v Praze v našich odpadkových koších slídili pomocníci VB, v pohraničí bylo hodně našich sousedů takzvanými pomocníky pohraniční stráže. Ve skutečnosti to byli normální udavači. Byli vybaveni prakticky stejnými pravomocemi jako policie a pamatuji si, jak nás kolikrát doslova v polích buzerovali a museli jsme prokazovat totožnost, mít občanské průkazy. Taková ta typická zastrašující politika.“ Angažovat se v revolučních dnech na sklonku roku 1989 se jí původně vůbec nechtělo. „Jako studující matka na mateřské, sama na chalupě jen s dítětem, jsem toho měla nad hlavu. Ale nakonec nebylo zbytí,“ vzpomíná. Spojila se s lidmi z OF ve Cvikově i v Lípě a se svými sousedy ustavila pobočku Občanského fóra v Mařenicích. ...3 Foto popis| Region| Severní Čechy

Lípa oslaví výročí revoluce ve středu 15.11.2014

Českolipský deník str. 3 Českolipsko (ava) MÚ Česká Lípa

Česká Lípa – S dvoudenním zpožděním, ve středu 19. listopadu, oslaví i Česká Lípa výročí revoluce. V 18 hodin začne na náměstí T. G. Masaryka vzpomínkové setkání za svitu svíček, kde zazní vybrané písně Karla Kryla v podání mladých a nadaných zpěváků. Se svými autentickými vzpomínkami na revoluční dobu vystoupí také Václav Klapka, režisérDKJirásek, jehož slavné představení Jak se vám líbí Jak se vám líbí? je prvním amatérským divadelním představením, které jako záznam natočila tehdejší Československá televize. Ta záznam odvysílala 29. prosince 1989. V den, kdy Federální shromáždění zvolilo Václava Havla prezidentem. Region| Severní Čechy


6

Revoluce se před 25 lety rodila na náměstí i v kině 15.11.2014


MICHAEL POLÁK

Diváci v bývalém Velkém kině v Lípě sami rozhodli, že chtějí vyslechnout studenty z Prahy Českolipsko – V osmdesátých letech pořádal v České Lípě autobusové zájezdy na promítání trezorových filmů do Drážďan. „V NDR se totiž mohly promítat filmy, ve kterých hráli zakázaní čeští herci, kteří emigrovali. U nás to nešlo,“ vzpomíná Ronald Schür, v roce 1989 ředitel Správy kin v České Lípě. Dnes dvaašedesátiletý muž žije v Praze a s Českou Lípou už mnoho kontaktů neudržuje. V listopadu 1989 byl ale osobně u několika klíčových událostí, díky kterým se revoluční atmosféra začala šířit a ovládla také Českou Lípu. Chcete studenty? V neděli 19. listopadu 1989 přijeli do České Lípy studenti z pražských vysokých škol a chtěli Českolipany informovat o tom, co se děje v Praze. „Nebyla to inciativa, která by vzešla od někoho z České Lípy, ale ti studenti tehdy systematicky objížděli větší města mimo Prahu a chtěli vystoupit i u nás,“ vzpomíná Schür. Pamatuje si, že vystoupit právě v kině byl od studentů dobrý tah. „Zrovna se totiž hrál nějaký atraktivní film, takže někdejší Velké kino (bývalo v místech dnešního bowlingového centra hotelu Olympia v Bulharské ulici – pozn. red.) bylo nabité,“ vzpomíná tehdejší šéf kina. Pražští studentimuoznámili, o co jim jde, a žádali, aby mohli ještě před začátkem promítání k divákům promluvit a sdělit jim, co se v Praze děje. „Chvíli jsme tehdy váhali, jestli jim to dovolit. Někteří členové z výboru tehdejšího Filmového klubu mě od toho zrazovali. Nakonec jsme se rozhodli, že to uděláme tak, že se zeptáme diváků, jestli by informace od studentů chtěli slyšet. A všichni byli pro,“ říká Ronald Schür. Tak se do České Lípy poprvé a od přímých aktérů dostaly informace o tom, co se děje v Praze a co lze v nejbližších dnech očekávat. Základ v OF Kromě toho, že organizoval zájezdy na promítání zakázaných filmů, Ronald Schür také z němčiny překládal a tlumočil celou řadu videozáznamů a kazet, které se tehdy šířily na černém trhu. Tyto zkušenosti a některé jiné kontakty ho vlastně automaticky přivedly mezi tehdejší zakládající členy českolipského Občanského fóra. Schür je tak mimo jiné podepsaný pod programovým prohlášením českolipského Občanského fóra, které vytvořila pracovní skupina OF vzniklá 23. listopadu 1989. Kromě Schüra v ní byl například nestor českolipských zastupitelů Miroslav Hudec, také signatář petice Několik vět, pozdější poslanec, velvyslanec i ředitel českolipského gymnázia Vojtěch Deyl (zemřel r. 1999), legenda českolipského ochotnického divadla Václav Klapka nebo porevoluční šéf Okresního národního výboru Petr Veltrubský. V Novém Boru se první informace o tom, co se děje v Praze, začaly šířit prostřednictvím shromáždění, která se podobně jako v České Lípě začala pravidelně konat na hlavním náměstí. U jejich zrodu stáli kromě studentů také místní signatáři petice Několik vět, zejména evangelický farář Miloslav Vašina (který byl i signatářem Charty 77) nebo lékařka Lenka Šepsová a její manžel Miroslav Šeps. Pokračování na str. 2 Revoluce se před 25 lety rodila... Dokončení ze str.1 „Původně jsme počítali s tím, že se na Den lidských práv, tedy 10. prosince, zúčastníme plánované demonstrace v Praze. Tím, že došlo k listopadovým událostem, tak se všechno velmi urychlilo,“ vzpomíná dnes lékařka Lenka Šepsová, v letech 1990 až 92 také poslankyně České národní rady. Díky poslouchání Hlasu Ameriky získala ještě během víkendu 18. a 19. listopadu první informace o tom, co proběhlo v Praze včetně toho, že při demonstraci na Národní třídě měl údajně zemřít jeden student. „A v pondělí nebo v úterý za mnou přišli studenti. Jeden z nich mě znal, protože jeho sestra bydlela u nás v baráku, a navrhoval, abychom v Novém Boru spustili určitou formu občanského hnutí, dělali protestní akce a upozorňovali na to, co se děje,“ vzpomíná Lenka Šepsová. Tak začalo v Novém Boru první shromáždění na náměstí. „Je třeba si uvědomit, že nebyly žádné mobily, my jsme tehdy neměli ani pevnou linku, neexistovaly kopírky, byly jen cyklostyly. Jediné, co se k nám dostávalo,


7

byly tiskoviny, které vozili studenti z Prahy, a z nich jsme každý večer na náměstí četli a informovali jsme o tom, co je nového v Praze,“ pamatuje si Šepsová. „Vůdců revoluce“ bylo v NovémBoru více. Například v Crystalexu, největší fabrice ve městě, stál v čele převratných momentů pozdější dlouholetý odborový předák koncernu a sociální demokrat František Kuric. Foto popis| OFINA. První číslo občasníku českolipského OF se zabývalo mimo jiné tím, kolik stála socha Lenina u OV KSČ. Foto autor| Foto: repro SOkA Č. Lípa Region| Severní Čechy

SAMETOVÉ PŘÍBĚHY 15.11.2014

Českolipský deník str. 3 Českolipsko (mip) MÚ Česká Lípa

Revoluční inscenace z Lípy. Televize ji vysílala v den zvolení Havla Česká Lípa – Všechno začalo už v roce 1985. Tým českolipských ochotníků pod vedením režiséra Václava Klapky tehdy nastudoval novou hru Jak se vám líbí Jak se vám líbí? (dnes s odstupem času hodnocenou jako nejslavnější inscenaci českolipského Divadelního klubu Jirásek). „Shakespeara miluji a protože tehdy jsme už experimentovali s Hamletem, říkali jsme si, že je čas zkusit si i shakespearovskou komedii,“ vzpomínal už před časem Václav Klapka. Na svou dobu to bylo hodně odvážné představení. „V té době mi hra Jak se vám líbí připadala nejmodernější a nejvíc provokující vůči systému.“ To se také potvrdilo. Představení o tom, jak se mění moc, mělo v začátcích obrovské problémy a velmi vážněmuhrozil zákaz. „Byla na nás nasazena ideologická komise, která rozebírala každé slovo v představení,“ vzpomíná režisér. Mezi problémové repliky patřilo například zvolání „Taksi tuhnijemhodinuodhodiny…“„Naštěstínászachránil Shakespeare. Mohli jsme se za něj schovat a argumentovat tím, že on to tak přeci napsal,“ dodává Klapka. S představením Jak se vám líbí Jak se vám líbí? vyhrál Jirásek hned v roce 1985 tehdy ještě soutěžní celostátní přehlídku v Hronově a na základě úspěchu projevila o natočení inscenace zájem Československá televize. PředstaveníproČSTsenatáčelovpražskémDiskuapro českolipské herce to byla neuvěřitelná zkušenost. Zajímavé je, že televize reprízu (druhé uvedení) inscenace o střídání moci zařadila do programu 29. prosince 1989 – tedy v den, kdy tehdejší Federální shromáždění zvolilo Václava Havla prezidentem Československa. „Dodnes netuším, jestli to byla náhoda, nebo pointa někoho z televize,“ dodává Václav Klapka. Region| Severní Čechy

Ze spoluzakladatele OF v České Lípě se stal vydavatel časopisu Cinema 15.11.2014

Českolipský deník str. 3 Českolipsko (mip) MÚ Česká Lípa

Česká Lípa – Zažil v předních řadách Sametovou revoluci v České Lípě a pak sám učinil revoluční krok s dopadem na celé Česko. I o tom je příběh Ronalda Schüra, v roce 1989 ředitele Správy kin v České Lípě a organizátora zájezdů na promítání do Drážďan. Schür ještě coby ředitel Správy kin a vynikající němčinář odebíral německou Cinemu a řadu materiálu z ní využíval k propagačním účelům. Touha vydávat podobný časopis – a bez cenzury – také v Československu pak vedla Schüra k pionýrskému kroku. Popřevratu se vydal do západoněmeckého Hamburku za vydavatelem německé Cinemy a řeklmu,žeby časopis chtěl vydávat také u nás. A podařilo se. „Dostali jsme licenci na vydávání Cinemy a sedm let jsem byl jejím prvním vydavatelem,“ vzpomíná dnes Ronald Schür na začátky kultovního časopisu u nás. Právě vydávání časopisu Cinema ho v roce 1991 definitivně „přestěhovalo“ z České Lípy do Prahy,kdedodnes žije. Kontakty s původním bydlištěm už má jen sporadické. „Jen velmi nepravidelně jsem v kontaktu se členy někdejšího Filmového klubu a přes Lípu už spíš jen občas projíždím,“ přiznal Schür. Region| Severní Čechy


8

Andělé se budou v Boru nově snášet přes téměř celé náměstí 18.11.2014

Českolipský deník str. 3 Českolipsko (red) MÚ Česká Lípa

Nový Bor – Přelet andělů, kteří se již tradičně snesou při zahájení adventu do Nového Boru z věže místního kostela, bude letos nejdelší v historii. Horolezec Josef Beňo totiž vymyslel inovaci, díky níž neskončí přílet andělů„jen“před základní školou, ale protáhne se až k památné lípě uprostřed parčíku před radnicí. „Rozhodli jsme se s Honzou Šmídem a ostatními, že letošní přelet uskutečníme z větších pater kostelní věže, aby si ho návštěvníci užili. Předcházela tomu řada příprav a povolení. Nebylo snadné sehnat ani tak dlouhé lano, které dosáhne z kostela až na památnou lípu před úřadem,“ popsal Beňo. Všechno nakonec klaplo a potřebný materiál získali „andělé“ od firmy na výškové práce. O uplynulém víkendu už v Novém Boru proběhla generální zkouška. „Z kostelní věže z výšky 40 metrů je už pěkný rozhled. Není čeho se bát, když vás jistí profesionálové s biblickými jmény Josef a Jan. Diváci se mají opravdu na co těšit,“ říká Michal Barda, jeden ze zkušených „andělů“. V rámci akce, kterou připravilo město Nový Bor ve spolupráci se společností Kultura Nový Bor, bude ve městě sklářů při zahájení adventu znovu fungovat „vánoční pošta“, která doručuje Ježíškovi. Lidé se také budou moci zaposlouchat se do vánočních písní dívčího sboru Skleněnky nebo si vyfotit živý betlém divadelního spolku OSLI Česká Lípa. „Odvážní se mohou přiblížit i k čertovské kovářské dílně, kde si mohou zakoupit například vánoční zvonek vyrobený přímo čertem,“ popsala za Kulturu Nový Bor Ilona Rejholcová. Kostrou celé slavnosti bude nejdříve průvod Mikuláše a jeho družiny v podání novoborských ochotníků Nopoď, rozsvícení vánoční výzdoby a ve finále závěrečný ohňostroj. Foto popis| ZKOUŠKA proběhla během uplynulého víkendu. Region| Severní Čechy

Dobrá zpráva 18.11.2014


pro milovníky cestování Šťavnatou Sumatrou, multikulturní Malajsií a supermoderním Singapurem se můžete projet v rámci cyklu Dvouleté putování po Asii s Bárou a Rosťou Součkovými. Přednáška o jejich cestě do exotických krajin se koná dnes odpoledne v čítárně Městské knihovny v České Lípě. Začátek je v 17 hodin. Region| Severní Čechy

Druhý domov našly osobnosti Listopadu na Českolipsku 18.11.2014

Českolipský deník str. 3 Českolipsko MÚ Česká Lípa

MICHAEL POLÁK

Signatáři Charty 77 přitahovali pozornost StB i na venkově Českolipsko – Každý rok na výročí Sametové revoluce se v televizi objevují záběry z demonstrací v roce 1989. Mezi nejčastěji zobrazované patří ta z ledna 1989, kde starší muž s výrazným prošedivělým knírem moderuje shromáždění a uvádí a předává amplion Václavu Havlovi. Tím mužem je signatář Charty 77 a její někdejší mluvčí Ladislav Lis. Muž, kvůli kterému Státní bezpečnost musela plánovat různé manévry i v romantickém údolí Peklo u České Lípy, kde Lis prožil posledních třicet let svého života.


9

„Kvůli režimu jsem přišel o práci, vlastně mě odsoudili k nezaměstnanosti. Abych měl alespoň nějakou práci, pomohl mi jeden hajný z Českolipska. Dohodil mi tady místo dřevorubce,“ vzpomínal Lis, rodák z jižních Čech, jak se dostal na Českolipsko. První album nahráli Plastici na Housce Okres má s lidmi kolem Charty 77 hodně společného. Na hradu Houska působil v sedmdesátých letech jako kastelán další ze signatářů Charty, písničkář a evangelický duchovní Svatopluk Karásek. „Kvůli depozitáři jsem musel každý den otevírat na Housce všech dvě stě oken a večer je zase zavírat, aby nám materiály nezplesnivěly. V té době jsem nesměl kázat, a tak jsem na Housce hodně hrál svoje písničky,“ vzpomínal před časem Karásek. Na Housce nehrál jen on. Jezdili sem za ním i muzikanti z Plastic People Of The Universe. Právě nesouhlas s represivním postupem proti členům kapely stál na samém počátku Charty. Plastici díky Karáskovi nahráli na Housce tajně své první album, které potom vyšlo v Kanadě. Chartisté se na Českolipsku i vzájemně navštěvovali. Nejsilnější pouto mezi sebou vytvořili Ladislav Lis a Jiří Dientsbier. Z Kozlů se jezdilo do Pekla, někdy zase naopak. Dobře střežená byla zase v Prysku herečka Vlasta Chramostová, která slaví 17. listopadu narozeniny, a její muž, kameraman Stanislav Milota. Když se na své chalupě sbalili a vyrazili autem do Prahy, podávala rychle českolipská StB zprávy do Prahy. *** Jiří Dientsbier (1937 – 2011), Kozly Svůj druhý domov našel v obci Kozly, pár kilometrů za Českou Lípou. Odtud často vyrážel na návštěvy za dalším signatářem Charty Ladislavem Lisem do hájovny v údolí Peklo. Oba působili i jako mluvčí Charty. Obě rodiny dodnes udržují občasné styky. „Je pravda, že v Pekle už jsem dlouho nebyl. Příležitostně ale s lidmi, ať už místními, nebo těmi, kteří tu také mají chalupy, kontakt udržuji,“ řekl letos v létě při návštěvě České Lípy Jiří Dienstbier mladší. Na chalupě v Kozlech strávil potomek chartisty značnou část svého dětství, půlku chalupy pak po otci zdědil, druhá patří jeho mamince. Vlasta Chramostová (*1926), Prysk Se svým manželem, kameramanem Stanislavem Milotou, založila v 80. letech v Prysku fiktivní firmu MICHR (Milota + Chramostová). Z odpadu, který vyhazovala nedaleká sklárna vyrábějící lustry, začali oba umělci konstruovat originální svítidla. Lampičku z Prysku „od firmy MICHR“ měli doma všichni jejich známí počínaje Havlem, přes Pavla Landovského až po Ivana Medka. V Prysku prožívala známá herečka také dramatické chvíle, například když vznikla Charta 77. „V Prysku jsme nepřetržitě s napětím poslouchali Svobodnou Evropu a divili se, že několik dní nic. Pak to přišlo. Dramatické zprávy o zadržení auta s Lanďákem, Vaškem, vyhlášení jmen prvních signatářů a první zatýkání,“ vzpomínala. Ladislav Lis (1926 – 2000), údolí Peklo V bývalé hájovně v romantickém údolí Peklo strávil posledních 30 let svého života. Okolo hájovny měl hroby, v nichž pochoval psy, které StB zastřelila nebo otrávila, aby se mohla dostat do chalupy. „Celkem mi zabili čtyřiadvacet psů,“ vyprávěl Lis v jednom z televizních dokumentů. Přátelé z Charty mu do Pekla pořídili osla, na kterém pak (protože neměl auto) dojížděl na výslechy do České Lípy. Po revoluci v roce 1996 neúspěšně kandidoval v senátních volbách na Českolipsku, byl ale obecním zastupitelem v Sosnové. Milovník zvířat zemřel ve svém stavení, obklopený 10 kočkami, 4 osly, 3 kozami, 2 psy, 4 kachnami a husou. Alexandr Vondra (*1961), Hvězda Vystudovaný geograf Alexandr Vondra se o Českolipsko zajímal už na vysoké škole. Jeho diplomová práce se zabývala geomorfologickými proměnami Polomených hor. Druhý domov nakonec našel na úpatí jejich největšího vrcholu, kopce Vlhoště. V osadě Hvězda u Blíževedel mu patří nejstarší místní chalupa, typická lidová stavba s arkádovou pavlačí, částečně hrázděná. Stojí hned vedle kapličky, na jejíž opravu Vondra přispěl. Když se opravená památka otevírala, byla to velká sláva, u které nechyběl ani Jiří Dienstbier starší. Zázemí u Blíževedel využil Vondra i k tomu, že kandidoval do Senátu za nedaleké Litoměřicko.


10

Foto popis| Region| Severní Čechy

Zastupitelka České Lípy jede na mistrovství světa v Dauhá 18.11.2014

Českolipský deník str. 1 Titulní strana (red) MÚ Česká Lípa

Česká Lípa – Plavkyně a čerstvá členka českolipského zastupitelstva (Uděláme pořádek v České Lípě) Petra Chocová by měla být jedním z tahounů reprezentačního plaveckého výběru, který míří na mistrovství světa v krátkém bazénu v Dauhá. Český svaz plaveckých sportů vyšle do katarského hlavního města celkem 14 reprezentantů, jejichž nominaci schválil svazový výkonný výbor. V Dauhá se představí osm plavců a šest plavkyň. Mistrovství světa se uskuteční ve dnech 3. – 7. prosince. Z předchozího šampionátu v Istanbulu 2012 přivezla česká výprava jednu medaili, o kterou se na trati 100 metrů znak zasloužila Simona Baumrtová. Právě chomutovská plavkyně bude i v Dauhá hlavní českou adeptkou na medailový zisk. K nejvýraznějším postavám českého týmu dále patří právě Českolipanka Petra Chocová, vytrvalec Jan Micka a všestranná Barbora Závadová. Region| Severní Čechy

Žáci SOŠ a SOU 28. října Česká Lípa se objevili v německé televizi 18.11.2014

Českolipský deník

Elena Dobšinská Fabianová

str. 10 U nás doma MÚ Česká Lípa

Partnerství mezi SOŠ a SOU 28. října a BSZ Bautzen má již více než desetiletou tradici. Žáci a vyučující si vyměňují zkušenosti v oborech, které se na obou školách v příhraničním regionu vyučují. Kromě obohacení výuky i praxe se navazují přátelství a především získávají kontakty a možnosti pracovních příležitostí. Že jsou naši žáci do praxe dobře připraveni, dokázali 22. 9. na mezinárodním projektovém dni v Budyšíně, kde se ve smíšených družstvech utkali spolu s německými a polskými kolegy v kuchařském souboji. O atraktivnosti akce svědčí účast německé televizní stanice MDR. Kadeřnice a kadeřníci se mezitím úspěšně zúčastnili rovněž ve smíšených družstvech zajímavého workshopu. Pohostinství německým partnerům oplatili 6.10.2014 při projektovém dni v České Lípě, kdy na cukrářské dílně prováděli kouzla s čokoládou. Vzhledem k tomu, že na německé škole není specializovaný obor cukrář, je o tuto činnost vždy obrovský zájem jak ze strany německých pekařů, tak kuchařů. I když jde hlavně o aktivity v oblasti odborného výcviku, důležitý je aspekt využití cizích jazyků (německého a anglického) v praxi. Žáci tak dokazují, že certifikát, který dostanou s výučním listem není jen pouhým „kusem papíru“, ale svědčí o tom, že se v rámci Evropské unie ve svém oboru domluví a mohou si zde najít zaměstnání. Foto popis| Čokoláda musí mít správnou teplotu a hustotu, aby se pralinky povedly. Učitelka odborného výcviku Eva Mezeiová ukazuje německým partnerům, jak na to. Foto popis| Členka vítězného družstva Markéta při práci na přípravě soutěžního menu. Foto popis| Kadeřník Filip při vytváření účesu ze zaplétaných vlasů. O autorovi| Elena Dobšinská Fabianová, učitelka německého jazyka Region| Severní Čechy


11

ČRo Sever

Operace prsu bude v českolipské nemocnici provázet šetrnější zásah do organismu 14.11.2014

ČRo Sever

str. 1 13:40 Informace ze severu Čech MÚ Česká Lípa

moderátor -------------------Ženy, které podstoupí operaci prsu v českolipské nemocnici, mají opravdu teď dobrou zprávu aspoň jednu, protože je čeká šetrnější zásah do organismu a je to díky speciální gama sondě, kterou má nemocnice nově k dispozici. Pomáhá hlavně pacientkách, u kterých se včas zjistí rakovina prsu a taky pomůže snadno určit, jestli je skutečně nutné odebrat všechny mízní uzliny z podpaždí. Alena -------------------Byla jsem na preventivní prohlídce, byla jsem na mamografu a tam to zjistili. Nádor v prsu a v tý uzlině jsem měla minimetastázu. Tomáš MAŘAS, redaktor -------------------Vzpomíná Alena, vitální žena středního věku, která v českolipské nemocnici prodělala operaci prsu s pomocí nové gama sondy. Alena -------------------Vlastně mě propustili brzo a žádný bolesti opravu nebyly, ani komplikace ani mně neotýká ruka ani podpaždí, všechno v pořádku. Jsem po ozáření a mám tam takovou prohlubeninu trošku, ale jinak v pořádku. Iva BÁRTOVÁ, lékařka -------------------Když se dělala dříve ta mastektomie, brala se prostě i s prsním svalem, jo, ty ženy vlastně většinou končily s limfedémem, takový těma sloníma pažema. V uvozovkách dnešní prototyp onkologický pacientky tak ženě zůstane prso, má drobnou jizvičku v podpaží, kde se jí vezme jedna sentinelová uzlina. Sice musí být doozářená, ale v podstatě po těch pěti týdnech, když to jde dobře, můžeme říct, že je vyléčená. Tomáš MAŘAS, redaktor -------------------Vysvětluje lékařka Iva Bártová, která se na operace prsou specializuje. Díky gama sondě tak pacientky čeká daleko šetrnější zásah do organizmu, než tomu bylo dříve. Iva BÁRTOVÁ, lékařka -------------------Ta operace vlastně spočívala v tom, že se opravdu vezme celý podpažní tuk s těma mízníma uzlinama, s tím tukem tam jsou vzatý drobné nervy, které brázdí jakoby to podpaží a to jsou právě ty komplikace. Takže tím, že se fakt šáhne cíleně pro tu jednu mízní uzlinu, tak tím vlastně odbouráme ty případný komplikace z tý operace. Tomáš MAŘAS, redaktor -------------------Ta gama sonda je čistě na operačním sále, ta se používá čistě jenom při zákroku? Iva BÁRTOVÁ, lékařka -------------------Je, je to zhruba třicetimetrový elegantní přístroj, nevím, k čemu bych ho přirovnala. Tomáš MAŘAS, redaktor


12

-------------------Kulma. Iva BÁRTOVÁ, lékařka -------------------Jako kulma, možná jo. Prostě takový tenčí jakoby sondička opravdu, která má úzký detektor. Díky tomu vlastně má zúžené pole snímání toho radiofarmaka, toho záření. Nemáme tady nukleární medicínu, první den tý, toho příjmu do nemocnice je vezeme sanitkou do Mladé Boleslavi, kde se jim kolem toho tumoru aplikuje právě to Radiotechnecium, to je ten radiokoloid, který se vychytá právě v té sentinelové uzlině. Poté co odoperuju ten prs, tak si šáhnu tou sondou do toho podpaží a na sále to krásně zazní hudba, zasvítí to, že to je ona ta mízní uzlina a já vím, kterou tu uzlinu mám vyndat. Tomáš MAŘAS, redaktor -------------------V České republice každý rok onemocní rakovinou prsu přibližně 6,5 žen. Ke včasnému odhalení nemoci pomáhá mamografické vyšetření. Na ně má bezplatně nárok každá žena od 45 let, a to ve dvouletých intervalech. Z České Lípy Tomáš Mařas, Český rozhlas.

V Ralsku vznikne nová továrna 14.11.2014

ČRo Sever

str. 1 17:00 Události regionu - Ústecký kraj MÚ Česká Lípa

Jiří ZEMAN, moderátor -------------------Nová továrna vznikne v bývalém vojenském prostoru Ralsko na Českolipsku. Výrobu se tam chystá přesunout dodavatel součástí pro automobilový průmysl, který dnes vyrábí u Turnova. Jak řekl starosta Ralska Miroslav Králík ze sociální demokracie, už v polovině příštího roku by tam mělo pracovat 90 lidí, o rok později až tři stovky. Liberecký deník

Nová továrna v Ralsku zaměstná až 300 lidí 18.11.2014

Liberecký deník str. 2 Liberecko (čtk) MÚ Česká Lípa

Ralsko – V bývalém vojenském prostoru Ralsko na Českolipsku vznikne nová továrna. Výrobu se tam chystá přesunout dodavatel součástí pro automobilový průmysl KV Final, který dnes vyrábí u Turnova. „Továrna bude na místě bývalé střelnice v Kuřívodech. Už v polovině příštího roku by tam mělo pracovat 90 lidí, o rok později až 300,“ řekl starosta Ralska Miroslav Králík (ČSSD). Ralsko je s rozlohou 171 kilometrů čtverečních po Praze, Brně a Ostravě čtvrtým největším městem v zemi. Je také nejrychleji rostoucím městem v Libereckém kraji. Ještě před 15 lety žilo v bývalém vojenském prostoru jen kolem 900 lidí, na začátku letošního roku už jich bylo podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) přes 2070. „Ve skutečnosti jich tu ale podle našich odhadů žije kolem 3000,“ poznamenal starosta. Přilákat nové obyvatele pomohla podle Králíka rekonstrukce domů po sovětské armádě. Díky dotacím mohlo Ralsko nabídnout lidem poměrně levné bydlení, což přilákalo stovky nových obyvatel. S prací je to ale horší. Podle informací z úřadu práce bylo na konci října v Ralsku bez práce 153 lidí a nezaměstnanost je na 10,3 procenta. „Většina lidí musí za prací dojíždět do Mimoně, České Lípy, ale hlavně jezdí do mladoboleslavské škodovky,“ řekl Králík. Situace v Ralsku se ale podle starosty zlepšuje. V jednom z bývalých „úlů“ u letiště je dřevovýroba, ve městě se vyrábí nábytek a podniká tu i další firma na autodíly, která chystá rozšíření. Ralsko připravilo pro investory průmyslovou zónu o rozloze zhruba 75 hektarů, třetina je obsazená. „Dokončujeme přístupové komunikace,“ řekl starosta. Společnost KV Final, která chce ještě v listopadu v Ralsku zahájit stavbu nového podniku, podniká v oboru už přes 20 let. Na Semilsku zaměstnává kolem 200 lidí. Specializuje se na výrobu kovových dílů pro automobilový průmysl. Součástky do tlumičů i díly do střech automobilů vyváží převážně do zahraničí. Podnik má vlastní vývojové oddělení. „Už dnes tam pracuje zhruba 50 lidí z Ralska, kteří se zapracovávají a budou pak pracovat v nové továrně,“ dodal Králík.


13

Region| Severní Čechy Publikováno| Liberecký deník; Liberecko; 02 Publikováno| Českolipský deník; Českolipsko; 02 ID| 935f7ac6-dcb4-45da-b3e5-0b17d200b560

Uteklo půl století a manželé si řekli své druhé ano 18.11.2014

Liberecký deník str. 2 Liberecko (red) MÚ Česká Lípa

Liberec – Své druhé ano si po padesáti letech společného života v sobotu znovu řekli manželé Milena a Jaroslav Šírovi z České Lípy. Zlatou svatbu oslavili v poledne v obřadní síni liberecké radnice. Láska hory přenáší „Říká se, že láska hory přenáší. Vás vaše láska naopak pod hory přinesla a já vím, že jste dokázali svojí vytrvalostí, otevřeností a nezlomným duchem naplnit v nejkrásnější možné podobě význam slov jako je láska, úcta, obětavost a porozumění,“ pronesl ve své řeči oddávající, náměstek primátorky Jiří Šolc. Manželé dnes žijí v České Lípě, oba ale pocházejí z Liberecka. Jaroslav Šír se narodil v roce 1943 ve Všelibicích, paní Milena ve stejném roce přímo v Liberci. Osud je svedl dohromady na oblíbené pouti v Hlavici v roce 1959. Sňatek uzavřeli 14. listopadu 1964 na liberecké radnici. Věrnost ve vztahu i v práci Pan Jaroslav celý život pracoval jako technický pracovník v uranových dolech. I jeho manželka zůstala věrná svému povolání, učila na základní škole a svou kariéru zakončila jako zástupkyně ředitele. Společně vychovali tři děti – Doris, Jaroslava a Vladana. Mají tři vnoučata, dnes již dospělou Karolínu, Pavla a Vaška. Velkým společným zájmem manželů Šírových je chalupaření. Společnými silami postavili chalupu na Slunečné u České Lípy, kde tráví většinu dní v roce. Jen na zimní měsíce se vrací do svého bytu v České Lípě. Poctivé rozdělení manželských rolí Poctivě si rozdělují role. Zatímco Milena udržuje zahrádku,její manžel se stará o to,aby bylo čím topit. Shání dřevo,ale i na zahradě přiloží ruku k dílu, hlavně když čistí vybudované jezírko nebo při pěstování zeleniny. Rádi společně cestují, ať už po Čechách nebo za hranicemi. Pravidelně na podzim navštěvují teplé kraje. I cesta za jejich dospělými dětmi je jim radostí. Foto popis| MANŽELÉ Šírovi jsou spolu 50 let. Foto autor| Foto: MML/ Jan Král Region| Severní Čechy

V Liberci roste zájem o třídění bioodpadu, město nabízí lidem speciální popelnice 18.11.2014

Liberecký deník str. 3 Liberecko (čtk) MÚ Česká Lípa

Liberec – Zájem o třídění biologicky rozložitelného odpadu v Liberci roste, vedle kompostérů teď radnice lidem nabízí speciální popelnice. Domácnosti o ně mohou žádat do konce listopadu. Zatím si popelnici objednalo zhruba 200 Liberečanů. „Nejvíc zájemců magistrát eviduje z Lidových sadů, hodně žádostí přišlo také z Dolního a Horního Hanychova,“ řekla mluvčí radnice Zuzana Minstrová. Biologický odpad Žádosti ale přišly podle Minstrové téměř ze všech částí města. „Kromě majitelů rodinných domků se zahrádkami si o přidělení popelnice požádali i obyvatelé bytového domu Sluneční stráň v Harcově, kde mají předzahrádku,“


14

poznamenala. Hnědá popelnice na bioodpad má obsah 120 litrů, je speciálně odvětrávaná a s dvojitým dnem. Určena je na zbytky ovoce, zeleniny, pečiva, skořápky, zbytky lepenky, papírové ubrousky i posekanou trávu či plevel a další biologický rozložitelný odpad z domácnosti. Popelnice dosud město přiděluje jen lidem z rodinných domků. Svozová společnost je na stanoviště rozveze na jaře příštího roku, za jejich vyvážení nebudou lidé platit. Sídliště mají smůlu „Třídění bioodpadu na sídlištích chceme v budoucnu řešit nějakým jiným způsobem, protože by všem obyvatelům velkého panelového domu samozřejmě jedna popelnice nestačila,“ vysvětlila primátorka Martina Rosenbergová (ČSSD). „Podle dosavadního zájmu lidí předpokládáme, že 500 popelnic, které máme nachystané, si lidé brzy rozeberou,“ dodala. Od Nového roku budou obce a města muset kromě sběru papíru, plastů a skla zajistit i třídění bioodpadu. Liberecká radnice ho testuje už od roku 2009. „V současné době je rozmístěno 90 nádob na bioodpad hlavně v oblasti Lidových sadů,“ řekla Minstrová. Ktomu město na jaře a na podzim přidává ještě velkoobjemové kontejnery hlavně na zelený odpad ze zahrad. Bioodpad mohou lidé odvézt i do sběrných dvorů v Ampérově ulici a v ulici Dr. Milady Horákové. Magistrát také každý rok organizuje soutěž, kde mohou zájemci vyhrát kompostér. „Rozdali jsme jich tak v minulých letech více než tisíc,“ dodala mluvčí. Kde se třídí nejdéle? Největší zkušenosti s tříděním bioodpadu v Libereckém kraji mají v České Lípě, kde systém zavedli už v roce 2008. „V rámci projektu jsme nakoupili téměř 800 nádob na tento odpad a lidé o ně mohou na radnici požádat,“ řekla mluvčí tamní radnice Kristýna Brožová. Určeny jsou hlavně do lokalit s rodinnými domy. Také v Semilech mají dlouholeté zkušenosti s tříděním bioodpadu. Lidé na sídlištích mají možnost třídit do speciálních hnědých popelnic, majitelům rodinných domů zapůjčí radnice kompostér. Region| Severní Čechy Mladá fronta DNES

V Ralsku bude nová továrna, práci v ní najde až 300 lidí 15.11.2014

Mladá fronta DNES str. 1 Kraj Liberecký (ČTK) MÚ Česká Lípa

RALSKO V bývalém vojenském prostoru Ralsko na Českolipsku vznikne nová továrna. Výrobu se tam chystá přesunout dodavatel součástí pro automobilový průmysl KV Final, který dnes vyrábí u Turnova. Továrna bude na místě bývalé střelnice v Kuřívodech. „Už v polovině příštího roku by tam mělo pracovat 90 lidí, o rok později až 300,“ řekl starosta Ralska Miroslav Králík. Ralsko je s rozlohou 171 kilometrů čtverečních po Praze, Brně a Ostravě čtvrtým největším městem v zemi. Je také nejrychleji rostoucím městem v Libereckém kraji. Ještě před 15 lety žilo v bývalém vojenském prostoru jen kolem 900 lidí, na začátku letošního roku už jich bylo podle Českého statistického úřadu přes 2070. „Ve skutečnosti jich tu ale podle našich odhadů žije kolem tří tisíc,“ poznamenal starosta. Přilákat nové obyvatele pomohla podle Králíka rekonstrukce domů po sovětské armádě. Díky dotacím mohlo Ralsko nabídnout lidem poměrně levné bydlení, což přilákalo stovky nových obyvatel. S prací je to ale horší. Podle informací z úřadu práce bylo na konci října v Ralsku bez práce 153 lidí a nezaměstnanost je na 10,3 procenta. „V nabídce úřadu je jen devět volných míst,“ sdělila ředitelka Úřadu práce v Libereckém kraji Kateřina Sadílková. „Většina lidí musí za prací dojíždět do Mimoně, České Lípy, ale hlavně jezdí do mladoboleslavské škodovky,“ doplnil Králík. Ralsko připravilo pro investory průmyslovou zónu o rozloze zhruba 75 hektarů, třetina je obsazená. Regionální mutace| Mladá fronta DNES - liberecký kraj


15

Vedoucí Lípa hraje šlágr kola ve Znojmě 15.11.2014

Mladá fronta DNES str. 4 Kraj Liberecký (hav) MÚ Česká Lípa

Florbal Vedoucí tým první florbalové ligy Českou Lípu dnes čeká další těžký test. Dosud neporažený tým hraje v 9. kole ve Znojmě, které je aktuálně třetí. „Znojmo je jeden ze spolufavoritů celé soutěže, je silné především v domácím prostředí a má ve svém středu několik výrazných individualit, na které si musíme dát velký pozor,“ řekl nejproduktivnější českolipský hráč Štěpán Slaný. „Bohužel k utkání cestujeme bez několika hráčů základní sestavy. Věříme ale, že utkání zvládneme a dotáhneme tak tři těžké zápasy bez ztráty bodu.“ Zápas Znojmo Česká Lípa se hraje dnes ve 20 hodin. Regionální mutace| Mladá fronta DNES - liberecký kraj

Česká Lípa vyhrála šlágr ve Znojmě 18.11.2014

Mladá fronta DNES str. 5 Kraj Liberecký (hav) MÚ Česká Lípa

Florbal Florbalisté České Lípy zůstávají jediným neporaženým týmem první ligy mužů. Ve šlágru 9. kola vyhráli na hřišti dalšího adepta na postup do extraligy ve Znojmě 4:3. První ligu nyní vedou už o 8 bodů před druhým Ústím nad Labem. Regionální mutace| Mladá fronta DNES - liberecký kraj Zpravodajství ČTK

V Ralsku vznikne nová továrna, zaměstnat má až 300 lidí 14.11.2014

Zpravodajství ČTK str. 0 eli odb ivc MÚ Česká Lípa

-------------------Ke zpravodajství: AUDIO -------------------Ralsko (Českolipsko) 14. listopadu (ČTK) - V bývalém vojenském prostoru Ralsko na Českolipsku vznikne nová továrna. Výrobu se tam chystá přesunout dodavatel součástí pro automobilový průmysl KV Final, který dnes vyrábí u Turnova. Továrna bude na místě bývalé střelnice v Kuřívodech. Už v polovině příštího roku by tam mělo pracovat 90 lidí o rok později až 300, řekl dnes ČTK starosta Ralska Miroslav Králík (ČSSD). Ralsko je s rozlohou 171 kilometrů čtverečních po Praze, Brně a Ostravě čtvrtým největším městem v zemi. Je také nejrychleji rostoucím městem v Libereckém kraji. Ještě před 15 lety žilo v bývalém vojenském prostoru jen kolem 900 lidí, na začátku letošního roku už jich bylo podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) přes 2070. "Ve skutečnosti jich tu ale podle našich odhadů žije kolem 3000," poznamenal starosta. Přilákat nové obyvatele pomohla podle Králíka rekonstrukce domů po sovětské armádě. Díky dotacím mohlo Ralsko nabídnout lidem poměrně levné bydlení, což přilákalo stovky nových obyvatel. S prací je to ale horší. Podle informací z úřadu práce bylo na konci října v Ralsku bez práce 153 lidí a nezaměstnanost je na 10,3 procenta. V


16

nabídce úřadu je jen devět volných míst, sdělila dnes ČTK ředitelka Úřadu práce v Libereckém kraji Kateřina Sadílková. "Většina lidí musí za prací dojíždět do Mimoně, České Lípy, ale hlavně jezdí do mladoboleslavské škodovky," řekl Králík. Situace v Ralsku se ale podle starosty zlepšuje. V jednom z bývalých "úlů" u letiště je dřevovýroba, ve městě se vyrábí nábytek a podniká tu i další firma na autodíly, která chystá rozšíření. "Zájem o Ralsko projevila i jedna farmaceutická firma," dodal. Ralsko připravilo pro investory průmyslovou zónu o rozloze zhruba 75 hektarů, třetina je obsazená. "Dokončujeme přístupové komunikace," řekl starosta. Společnost KV Final, která chce ještě v listopadu v Ralsku zahájit stavbu nového podniku, podniká v oboru už přes 20 let. Na Semilsku zaměstnává kolem 200 lidí. Specializuje se na výrobu kovových dílů pro automobilový průmysl. Součástky do tlumičů, nerezové koncovky výfuků i díly do střech automobilů vyváží převážně do zahraničí. Podnik má vlastní vývojové oddělení. "Už dnes tam pracuje zhruba 50 lidí z Ralska, kteří se zapracovávají a budou pak pracovat v nové továrně," dodal Králík. Leona Vacková kš Cas| 14:57

V Liberci roste zájem o třídění bioodpadu, město nabízí popelnice 15.11.2014

Zpravodajství ČTK str. 0 dli ekl ivc MÚ Česká Lípa

Liberec 15. listopadu (ČTK) - Zájem o třídění biologicky rozložitelného odpadu v Liberci roste, vedle kompostérů teď radnice lidem nabízí speciální popelnice. Domácnosti o ně mohou žádat do konce listopadu. Zatím si popelnici objednalo zhruba 200 Liberečanů. Nejvíc zájemců magistrát eviduje z Lidových sadů, hodně žádostí přišlo také z Dolního a Horního Hanychova, řekla ČTK mluvčí radnice Zuzana Minstrová. Žádosti ale přišly podle Minstrové téměř ze všech částí města. "Kromě majitelů rodinných domků se zahrádkami si o přidělení popelnice požádali i obyvatelé bytového domu Sluneční stráň v Harcově, kde mají předzahrádku," poznamenala. Hnědá popelnice na bioodpad má obsah 120 litrů, je speciálně odvětrávaná a s dvojitým dnem. Určena je na zbytky ovoce, zeleniny, pečiva, skořápky, zbytky lepenky, papírové ubrousky i posekanou trávu či plevel a další biologický rozložitelný odpad z domácnosti. Popelnice dosud město přiděluje jen lidem z rodinných domků. Svozová společnost je na stanoviště rozveze na jaře příštího roku, za jejich vyvážení nebudou lidé platit. "Třídění bioodpadu na sídlištích chceme v budoucnu řešit nějakým jiným způsobem, protože by všem obyvatelům velkého panelového domu samozřejmě jedna popelnice nestačila," vysvětlila primátorka Martina Rosenbergová (ČSSD). "Podle dosavadního zájmu lidí předpokládáme, že 500 popelnic, které máme nachystané, si lidé brzy rozeberou," dodala. Od Nového roku budou obce a města muset kromě sběru papíru, plastů a skla zajistit i třídění bioodpadu. Liberecká radnice ho testuje už od roku 2009. "V současné době je rozmístěno 90 nádob na bioodpad hlavně v oblasti Lidových sadů," řekla Minstrová. K tomu město na jaře a na podzim přidává ještě velkoobjemové kontejnery hlavně na zelený odpad ze zahrad. Bioodpad mohou lidé odvézt i do sběrných dvorů v Ampérově ulici a v ulici Dr. Milady Horákové. Magistrát také každý rok organizuje soutěž, kde mohou zájemci vyhrát kompostér. "Rozdali jsme jich tak v minulých letech více než tisíc," dodala mluvčí. Největší zkušenosti s tříděním bioodpadu v Libereckém kraji mají v České Lípě, kde systém zavedli už v roce 2008. "V rámci projektu jsme nakoupili téměř 800 nádob na tento odpad a lidé o ně mohou na radnici požádat," řekla ČTK mluvčí tamní radnice Kristýna Brožová. Určeny jsou hlavně do lokalit s rodinnými domy. Také v Semilech mají dlouholeté zkušenosti s tříděním bioodpadu. Lidé na sídlištích mají možnost třídit do speciálních hnědých popelnic, majitelům rodinných domů zapůjčí radnice kompostér. ivc snm Cas| 11:11


17

Přehled zpráv

Recommend Documents