Přehled zpráv

Přehled zpráv 1.11.2012 MÚ Česká Lípa Českolipský deník 10 .............................................................................................................................................................................2 1.11.2012 Českolipský deník str. 1 Titulní strana MÚ Česká Lípa

Hřbitovy budou na Dušičky déle otevřené ..........................................................................................................2 1.11.2012 Českolipský deník str. 1 Titulní strana MÚ Česká Lípa (pok)

Kraj je podprůměrný student. Dostal horší trojku..............................................................................................2 1.11.2012 Českolipský deník str. 2 Z regionu MÚ Česká Lípa TOMÁŠ LÁNSKÝ

Ohlédnutí za divadelním týdnem..........................................................................................................................4 1.11.2012 Českolipský deník str. 8 U nás doma MÚ Česká Lípa

Státní maturity: gymnázium v Lípě se zařadilo mezi nejlepší ...........................................................................4 1.11.2012 Českolipský deník str. 1 Titulní strana MÚ Česká Lípa MICHAEL POLÁK

Daně a právo v praxi Nový zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky.............................................................................5 1.11.2012 Daně a právo v praxi str. 42 Cla MÚ Česká Lípa Tomáš Hájíček

Jablonecký deník Kraj je podprůměrný student. Dostal horší trojku............................................................................................12 1.11.2012 Jablonecký deník str. 2 Z regionu MÚ Česká Lípa Tomáš Lánský

Liberecký deník Kraj je podprůměrný student. Dostal horší trojku............................................................................................14 1.11.2012 Liberecký deník str. 3 Liberecko MÚ Česká Lípa TOMÁŠ LÁNSKÝ

Lidové noviny Rekordní dluh má Kolín.......................................................................................................................................16 1.11.2012 Lidové noviny str. 13 Peníze & byznys MÚ Česká Lípa DAVID TRAMBA

Mladá fronta DNES Točili tu Peklo s princeznou, teď je lom památkou pro netopýry...................................................................18 1.11.2012 Mladá fronta DNES str. 3 Kraj Liberecký MÚ Česká Lípa (jan, ČTK)

Přehled zpráv

1 © 2012 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz | [email protected]

MÚ Česká Lípa Českolipský deník

10 1.11.2012

Českolipský deník str. 1 Titulní strana MÚ Česká Lípa

ČÍSLO DNE Tolik tisíc korun přiklepli radní v České Lípě místním skautům. Junáci si díky penězům od města budou moci koupit několik plachet na podsadové stany, které používají na svých četných výpravách do přírody. Foto popis| Region| Severní Čechy

Hřbitovy budou na Dušičky déle otevřené 1.11.2012

Českolipský deník str. 1 Titulní strana (pok) MÚ Česká Lípa

Českolipsko – Na nápor lidí, kteří přijdou v nadcházejících dnech uctít Památku zesnulých, se připravily správci hřbitovů v Novém Boru a České Lípě. Zapálit svíčky a zavzpomínat na své blízké tady budou moci lidé až do pozdních večerních hodin. „Stejně jako v minulých letech bude od pátku do neděle otevřeno do 20 hodin,“ informovala mluvčí českolipské radnice Kristýna Brožová. Nejinak tomu je i na novoborském Lesním hřbitově, kam mohou lidé přijít od 7 do 20 hodin. Návštěvníci se tu v těchto dnech mnohem častěji potkají s hlídkami zdejších městských strážníků. Ti budou dohlížet na to, aby se místa posledního odpočinku nestala terčem nejrůznějších nenechavců a vandalů. Foto popis| Region| Severní Čechy

Kraj je podprůměrný student. Dostal horší trojku 1.11.2012

Českolipský deník str. 2 Z regionu MÚ Česká Lípa

TOMÁŠ LÁNSKÝ

Liberecký kraj dopadl v hodnocení katastrofálně v oblasti etiky a ve střetu zájmů. Slabý je i v mediální politice a otevřenosti Liberecký kraj – Neexistující databáze uchazečů o veřejné zakázky, tajné materiály do zastupitelstva, bránění opozici v přístupu do krajského měsíčníku. To jsou jen některé prohřešky, které libereckému krajskému úřadu vytkla občanská společnost Oživení a Fond Otakara Motejla. V pomyslném vysvědčení, kde místo klasických předmětů najdeme třeba otevřenost úřadu, přístup k informacím nebo zapojení veřejnosti, vystavilo Oživení Libereckému kraji trojku s mínusem. Nejhůře si kraj vedl v mediální politice, kde skončil na velmi špatném předposledním místě. Vydává totiž řadu titulů, o jejichž autorech, redakční radě, nákladech na výrobu nebo etickém kodexu se nedozvíme téměř nic. Tituly jako Sociálka nebo IDOL sloužily před volbami spíše jako reklamní platforma šéfů svých resortů, než informacemi nabité bulletiny. Propadnutí hrozilo kraji i z předmětu Etika a střet zájmů. Zde vytklo Oživení absenci jakéhokoliv kodexu, jež by upravoval chování zastupitelů. Ti tak mohou třeba beztrestně přijímat dary od firem, které se v kraji ucházejí o zakázky. Nemusejí také informovat o výši svých odměn, které pobírají. Na výbornou dopadl kraj pouze v oblasti územního plánování, byť i zde mu bylo vytčeno několik detailů. Úřad slibuje, že se do příštího roku polepší.

Plné znění zpráv


„Podněty, které vyplývají z průzkumu Občanského sdružení Oživení vyhodnotíme a zvážíme, které z nich by mohly přispět k ještě lepšímu fungování krajského úřadu,“ slibuje René Havlík, ředitel Krajského úřadu Libereckého kraje. Zároveň ale dodává, že některá stanoviska Úřadu na ochranu osobních údajů neumožňují vždy zveřejňovat všechny dokumenty tak, jak by kraj sám chtěl. „Zpřesnění těchto postupů očekáváme i z připravované novelizace zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Jako jeden z příkladů z poslední doby je rozhodnutí zveřejňovat na webu krajského úřadu smlouvy a objednávky, kterými jsou čerpány veřejné prostředky. Nemáme žádný problém s tím, v tomto trendu pokračovat,“ dodává Havlík. Podobný průzkum jako provedlo Oživení si už kraj nechal v minulosti udělat formou dotazníkového šetření u starostů svých 215 obcí. S pozitivním výsledkem. Je ovšem diskutabilní, nakolik starostové byli upřímní a nakolik u nich zvítězila loajalita ke kraji. Zlepšit nelichotivé vysvědčení do příštího roku chce i rodící se nová krajská reprezentace. „Výsledky hodnocení Libereckého kraje nejsou příliš povzbudivé. Řadu netransparentních postupů a utajování informací jsme čtyři roky aktivně kritizovali v krajské opozici. Jednou z priorit nového vedení kraje bude prosadit otevřený Liberecký kraj a já osobně pro zlepšení hodnocení a lepší známky v jednotlivých oblastech udělám, co bude v mých silách. Obyvatelé Libereckého kraje si dostatek informací určitě zaslouží,“ dodává budoucí hejtman Martin Půta. *** Hospodaření s majetkem 1 Na internetových stránkách Libereckého kraje není dostupný přehledný a ucelený seznam nemovitého majetku kraje s uvedením jeho současného využití, nejsou zde texty ani předměty smluv, částky sjednané smluvními stranami, doby trvání smluvních vztahů, ani faktury. 3 Rozpočet 1 Návrh rozpočtu Liberecký kraj nezveřejňuje jinak, než 3 formou úřední desky a její elektronické verze. 1 Na úvodní stránce krajského webu neexistuje zvláštní odkaz pro přístup k aktuálnímu rozpočtu kraje. 1 Kraj nezveřejňuje rozpočet v takzvané rozklikávací podobě. 1 Liberecký kraj nepoužívá transparentní účet. Mediální politika 4 Liberecký kraj je druhý nejhorší ve své tiskové prezentaci, vydává přitom měsíčníky Liberecký kraj, IDOL nebo Sociálka. Na webu krajského měsíčníku jsou ještě na konci října nejčerstvější zprávy dubna 2012 a sekci editorial pořád vévodí sloupek bývalého hejtmana Petra Skokana z roku 2006. 1 Vydávání krajských novin neupravuje žádný vnitřní předpis. 1 Neexistují pravidla pro přístup opozice nebo veřejnosti do krajského plátku. D Na webu není archiv vydání novin. 1 Kraj novinářům nezasílá dopředu mailem program zastupitelstva. Veřejné zakázky 3 1 Liberecký kraj nezveřejňuje na svých stránkách seznam všech uchazečů o veřejné zakázky. 1 Kraj zveřejňuje pouze zakázky nad 200 000 korun. 1 Kraj nemá na svých internetových stránkách zveřejněna pravidla řešení střetu zájmů či eventuální podjatosti členů hodnotících komisí, zaměstnanců úřadu odpovědných za přípravu veřejných zakázek. 1 Nevyužívalo se možnosti elektronického tržiště v době, kdy to nebylo povinné. Etika a střet zájmů 1 Liberecký kraj nemá vytvořený etický kodex pro zastupitele. 3 1 Na oficiálních internetových stránkách kraje není pracovní řád zaměstnanců samosprávy, ani organizační řád krajského úřadu. 1 Nejsou stanovena etická pravidla zastupitelů pro přijímání darů. 1 Neexistuje povinnost pro zastupitele nominované do orgánů organizací s majetkovou účastí kraje a státu informovat o výši odměn a požitků získaných v souvislosti s jejich členstvím v těchto orgánech. Přístup k informacím 3 1 Zápisy ze zastupitelstva nejsou na webu zveřejněny do sedmi dnů po zasedání. 1 Není zde ani archiv zápisů těchto zasedání z posledních měsíců a let. 1 Kraj neposkytuje kopie interních pravidel pro hospodaření s movitým a nemovitým majetkem. 1 Na webu není ani zveřejněn vzor žádosti o poskytnutí informací. Příspěvkové organizace a spol. s majetkovou účastí kraje 4 Liberecký kraj zřizuje domovy důchodců, nemocnice nebo školy. 1 Jejich seznamy jsou neuspořádaně roztroušené ve struktuře stránek, které trpí v tomto směru nejednotností a nepřehledností. 1 Některé odkazy jsou nefunkční. 1 Nelze najít ani seznam obchodních společností s majetkovou účastí kraje. 1 Kraj nemá pravidla pro odměňování zástupců kraje v orgánech obchodních společností s majetkovou účastí kraje. 1 Nejsou zveřejněné účetní závěrky obchodních společností ovládaných krajem.



Územní plánování 1 Libereckému kraji pouze chybí na webu odkazy na Zásady územního rozvoje sousedních krajů. Ostatní kritéria, jako je zveřejnění zásad územního rozvoje kraj splnil. 1Granty a dotace 1 Na stránkách Libereckého kraje chybí kalendář zveřejňování grantových 3 a dotačních programů. 1 Kraj nezveřejňuje kritéria pro hodnocení žádostí o dotace i s jejich váhami na celkové hodnocení. 1 Kraj neuvádí důvody u odmítnutí neúspěšných žadatelů, na webu nenaleznete ani jejich seznam. D Seznam neúspěšných žadatelů zveřejněný na webu je jen neúplný. Účast veřejnosti na rozhodování 3- 1 Podklady pro jednání zastupitelstva nejsou zveřejněné na stránce Libereckého kraje. 1 Na internetových stránkách není přehled docházky jednotlivých zastupitelů na zasedáních zastupitelstva. 1 Kraj na nich nenabízí nástroj umožňující zasílání stížností, dotazů a připomínek občanů s následným sledováním odpovědí. 1 Nejsou zveřejněny audiovizuální záznamy z jednání zastupitelstva. D Podklady pro jednání zastupitelstva nejsou veřejné. Foto popis| Region| Severní Čechy

Ohlédnutí za divadelním týdnem 1.11.2012

Českolipský deník str. 8 U nás doma MÚ Česká Lípa

Divadelní představení, koncerty, vernisáž, divadelní workshop, autorské čtení… To vše nabídl 36. ročník Českolipského divadelního podzimu, který minulý týden pořádal DK Jirásek Česká Lípa. Festivalová přehlídka amatérských souborů v Jiráskově divadle nabídla tři večerní představení,hru pro školáky a sobotní pohádku pro děti. Foto popis| Škola základ života. Foto popis| Kytice (Divadlo Hlavy). Foto popis| Závěr přehlídky patřil Rádoby divadlu Klapý a jejich hře Amadeus. Foto autor| Foto: Deník/Vít Černý, Lukáš Marhoul Region| Severní Čechy

Státní maturity: gymnázium v Lípě se zařadilo mezi nejlepší 1.11.2012

Českolipský deník str. 1 Titulní strana MICHAEL POLÁK MÚ Česká Lípa

V didaktickém testu z matematiky patří škola mezi TOP 10 v republice Českolipsko – Je to výborná zpráva pro rodiče i žáky, kteří chtějí nastoupit na Gymnázium v České Lípě nebo tam už studují, budou maturovat a dělat přijímačky na vysoké školy. Podle výsledků státních maturit z letošního roku, které v závěru minulého týdne zveřejnily Lidové noviny, patří českolipské gymnázium mezi absolutní elitu škol v Libereckém kraji a v některých částech státní maturity dosáhlo elitních výsledků také na celostátní úrovni. „Jsme velmi spokojení. Ukazuje to, že nejsme nevýrazným gymnáziem. V konkurenci třinácti dalších gymnázií v Libereckém kraji jsme obstáli na výbornou,“ pochvaluje si výsledky zástupkyně ředitelky českolipského gymnázia Helena Paszeková. Výstavní matika Úplně nejlepším výsledkem českolipského gymnázia byla úspěšnost v didaktickém testu z matematiky v takzvané základní úrovni u studentů, kteří si matematiku zvolili jako povinný druhý maturitní předmět. Jejich výkon ohodnotila státní maturitní agentura Cermat 87 body, což je absolutně nejlepší výsledek v Libereckém kraji a 9. nejlepší výsledek v celé republice. „Test přitom nepsalo málo žáků – matematiku si jako povinný druhý maturitní předmět zvolilo hned čtyřicet našich studentů,“ podotkla Helena Paszeková.



Maturanti z českolipského gymnázia se činili i v angličtině. V didaktickém testu z angličtiny v základní úrovni, který psalo hned 41 studentů, dosáhlo českolipské gymnázium nejlepšího výsledku v kraji společně s Gymnáziem F. X. Šaldy v Liberci. Celostátně mělo lepší výsledek jen deset jiných škol. Opět změny Nejlepšího hodnocení v Libereckém kraji dosáhlo českolipské gymnázium také v písemné práci z angličtiny společně s gymnázii ve Frýdlantě a v Jablonci v ulici dr. Randy. Lepšího výsledku v celém Česku dosáhli jen na patnácti školách. Přehled výsledků státních maturit, který nyní vyšel v tisku, přináší spíše jednotlivé detailní výsledky a nelze z něj dělat hlubokosáhlé obecné závěry. Například proto, že státní maturity probíhaly ve dvou různých úrovních, což ovšem v příštím roce odpadne (bude pouze jedna) a porovnání škol, kvůli kterému se mimo jiné státní maturity zaváděly, bude napříště jednodušší. Navíc zatím byly zveřejněny maturitní výsledky pouze ve třech předmětech – českém jazyce, matematice a anglickém jazyce. ...2 Státní maturity: gymnázium v Lípě se... Pokračování ze str.1 Vedle vynikajících výsledků z matematiky a angličtiny vypadá čeština u českolipského gymnázia jako „průměrná“, ale například v ústních zkouškách z češtiny v základní úrovni dosáhl českolipský gympl na druhý nejlepší výsledek v kraji za jabloneckým gymnáziem U Balvanu a v didaktickém testu z češtiny v téže úrovni jde dokonce o nejlepší výsledek v kraji – společně s libereckým gymnáziem F. X. Šaldy. Průměrné výsledky, zhruba kolem 6. a 7. místa v kraji, mělo gymnázium jen u češtiny ve vyšší úrovni. Jenže v té si maturitu zkusilo jen několik málo studentů. A spadá sem i pověstná písemná práce, na jejíž hodnocení letos i v Libereckém kraji podali studenti stovky stížností. S výsledky státních maturit bude českolipské gymnázium dál pracovat. „Třeba u češtiny už dnes děláme to, že i v nižších ročnících už musí studenti psát i běžné slohové práce podle maturitních kritérií,“ upřesnila zástupkyně ředitelky českolipského gymnázia. Výborných výsledků dosáhly i další školy na Českolipsku. Poměřování u gymnázií je ale obecně nejjednodušší, u dalších typů škol se často mísí jejich zaměření. Foto popis| Region| Severní Čechy

Daně a právo v praxi

Nový zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky 1.11.2012

Daně a právo v praxi str. 42 Cla MÚ Česká Lípa

Tomáš Hájíček

Příprava a vznik zákona č. 17/2012 Sb. souvisí s realizací naplnění koncepce vytvoření jednoho inkasního místa pro příjmy veřejných rozpočtů (dále jen „JIM“), stanovené vládou České republiky, resp. Ministerstvem financí, coby gestorem projektu JIM. Nový zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky (dále jen „ZCS“), byl vyhlášen ve Sbírce zákonů v částce 5 dne 17. 1. 2012 a jeho účinnost je stanovena od 1. 1. 2013. Účinností zákona č. 17/2012 Sb. současně zaniká účinnost dosavadního zákona č. 185/2004 Sb. (Zákon o Celní správě České republiky), účinného od 1. 5. 2004. Koncepce právní úpravy Na činnost celních orgánů je možné nahlížet ve dvou základních rovinách: 1. Celní orgány působí na svěřeném úseku veřejné (státní) správy coby správní orgány při výkonu dozorových, kontrolních a správních činností v rámci působnosti odvětví správního práva (například správa cel a daní, ochrana duševního vlastnictví, ochrana spotřebitele, státní odborný dozor v silniční dopravě, kontrolní činnosti vykonávané v souvislosti se správou elektronického mýtného). 2. Celní orgány působí v postavení bezpečnostního sboru, kdy příslušníci celní správy (coby „silového“ mocenského orgánu) jsou vybaveni celou škálou kompetencí a oprávnění k ochraně veřejného zájmu, a to jak při kontrolních činnostech v rámci provádění státního dozoru ve vymezených oblastech, tak například prostřednictvím realizace vymezených činností v rámci trestního řízení. Pro existenci a činnosti bezpečnostních sborů (kromě celní správy se jedná například o Policii České republiky či o Vězeňskou a justiční stráž) je charakteristické, že jejich příslušníci (coby fyzické osoby) jsou ve vztahu k České republice nikoliv v pracovním,



ale ve služebním poměru, který je upraven zákonem č. 361/2003 Sb. (Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů) a jsou zákonem zmocněni k provádění tzv. služebních zákroků, při nichž dochází k přímému vynucování splnění povinnosti za použití donucovacích prostředků nebo zbraně1. V současnosti jsou kompetence a oprávnění celních orgánů, stanovené k výkonu celnictví2, upraveny cca 150 zákony3, přičemž se jedná zejména o působnost celních orgánů v rámci veřejné správy, tedy o realizaci správních činností (krom toho je působnost celních orgánů upravena v řadě přímo použitelných právních předpisů komunitárního práva, resp. práva Evropské unie). Dvěma základními právními předpisy (zákony), které upravují činnost celních orgánů z hlediska institucionálně organizačního a z hlediska základní právní úpravy kompetencí celních orgánů a práv a povinností celníků, jsou v současné době (do 31. 12. 2012, tedy do začátku účinnosti nového zákona č. 17/2012 Sb.) zákon č. 185/2004 Sb. (Zákon o Celní správě České republiky) a zákon č. 13/1993 Sb. (Celní zákon). Stávající struktura základní právní úpravy kompetencí celních orgánů a oprávnění celníků (s účinností do 31. 12. 2012) je založena tak, že zákon č. 185/2004 Sb. (Zákon o Celní správě České republiky) upravuje organizačně personální uspořádání celních orgánů, zpracovávání osobních údajů a informací a částečně základní kompetence (v rozsahu stanovení základních činností, delegovaných na Generální ředitelství cel, celní úřady a celní ředitelství)4. Kromě toho zákon č. 13/1993 Sb. (Celní zákon) v současně účinném znění (do 31. 12. 2012, do účinnosti zákona č. 17/2012 Sb.) upravuje kromě otázek, souvisejících se správou cel (s celním řízením a s mezinárodním obchodem se třetími zeměmi), tyto oblasti: * způsoby označování Celní správy, celníků a služebních motorových vozidel (Hlava druhá Celního zákona), * základní povinnosti a oprávnění celníků při provádění služebních úkonů a služebních zákroků, povinnost mlčenlivosti celníků a civilních zaměstnanců Celní správy (Hlava třetí Celního zákona), * náhradu škody způsobené při výkonu kompetencí celních orgánů (Hlava čtvrtá celního zákona). Nutno poznamenat, že Celní zákon před vstupem České republiky do Evropské unie, tedy do 30. 4. 2004, před účinností zákona o Celní správě České republiky č. 185/2004 Sb., upravoval taktéž organizační uspořádání Celní správy. Novou právní úpravou, zákonem č. 17/2012 Sb., který zcela zrušuje dosavadní zákon č. 185/2004 Sb. (Zákon o Celní správě České republiky) ke dni 1. 1. 2013 (a v plném rozsahu jej nahrazuje), dochází i ke zrušení těch ustanovení Celního zákona (zákona č. 13/1993 Sb.), která upravují výše uvedené oblasti (tedy Hlavy druhé, třetí a čtvrté Celního zákona - srov. část sedmá, § 83 zákona č. 17/2012 Sb.), kdy výše uvedené je s účinností od 1. 1. 2013 upraveno již v zákoně č. 17/2012 Sb. Dle vládou deklarované koncepce právní úpravy výkonu celnictví v České republice5 by do budoucna Celní zákon (stávající zákon č. 13/1993 Sb.) měl upravovat toliko působnost celních orgánů v oblasti správy cel, v návaznosti na přímo použitelné právní předpisy komunitárního práva, resp. práva Evropské unie (typicky v návaznosti na Nařízení Rady č. 2913/92, Celní kodex Společenství). Nová právní úprava, účinná od 1. 1. 2013, prostřednictvím zákona č. 17/2012 Sb. tedy zcela nahradí dosavadní Zákon o Celní správě České republiky (zákon č. 185/2004 Sb.) a nahradí částečně právní úpravu (například stran oprávnění a povinností celníka, způsobu označení celních orgánů) dosud obsaženou v Celním zákoně (zákon č. 13/1993 Sb.). Územní a institucionálně organizační uspořádání celních orgánů Současná právní úprava organizačně-územního uspořádání soustavy celních orgánů, účinná do 31. 12. 2012, je konstituována zákonem č. 185/2004 Sb. (Zákon o Celní správě České republiky). V příloze č. 1 k zákonu č. 185/2004 Sb. je stanovena územní působnost stávajících celních ředitelství a celních úřadů. Dle stávající právní úpravy působí na území České republiky v rámci třístupňové soustavy celních orgánů Generální ředitelství cel, 8 celních ředitelství a 54 celních úřadů. S účinností zákona č. 17/2012 Sb., od 1. 1. 2013, bude v rámci Celní správy existovat Generální ředitelství cel a 15 celních úřadů, celní ředitelství zaniknou. Pro lepší přehlednost o změnách uvádím ve vztahu k příslušným regionům porovnání stávajícího a budoucího územně organizačního uspořádání soustavy celních orgánů níže v tabulce: Dosavadní uspořádání (do 31. 12. 2012, dle zákona č. 185/2004 Sb.) Nové uspořádání (od 1. 1. 2013, dle zákona č. 17/2012 Sb.) Celní ředitelství Praha s podřízenými Celními úřady Benešov, Kladno, Kolín, Mělník, Mladá Boleslav, Praha 1, Praha D1, Praha D5, Praha D8, Praha Ruzyně Celní úřad pro hlavní město Prahu se sídlem v Praze, Celní úřad pro Středočeský kraj, Celní úřad Praha Ruzyně se sídlem v Praze Celní ředitelství Ústí nad Labem s podřízenými Celními úřady Česká Lípa, Děčín, Chomutov, Liberec, Most, Ústí nad Labem Celní úřad pro Ústecký kraj se sídlem v Ústí nad Labem, Celní úřad pro Liberecký kraj se sídlem v Liberci Celní ředitelství Plzeň s podřízenými Celními úřady Domažlice, Cheb, Karlovy Vary, Klatovy, Plzeň, Tachov Celní úřad pro Plzeňský kraj se sídlem v Plzni, Celní úřad pro Karlovarský kraj se sídlem v Karlových Varech Celní ředitelství České Budějovice s podřízenými Celními úřady České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Strakonice, Tábor Celní úřad pro Jihočeský kraj se sídlem v Českých Budějovicích



Celní ředitelství Hradec Králové s podřízenými Celními úřady Hradec Králové, Náchod, Pardubice, Svitavy, Trutnov, Ústí nad Orlicí Celní úřad pro Královéhradecký kraj se sídlem v Hradci Králové, Celní úřad pro Pardubický kraj se sídlem v Pardubicích Celní ředitelství Ostrava s podřízenými Celními úřady Frýdek Místek, Karviná, Krnov, Mošnov, Opava, Ostrava Celní úřad pro Moravskoslezský kraj se sídlem v Ostravě Celní ředitelství Brno s podřízenými Celními úřady Brno, Břeclav, Hodonín, Jihlava, Vyškov, Znojmo, Žďár nad Sázavou Celní úřad pro Jihomoravský kraj se sídlem v Brně, Celní úřad pro kraj Vysočina se sídlem v Jihlavě Celní ředitelství Olomouc s podřízenými Celními úřady Olomouc, Prostějov, Přerov, Šumperk, Uherské Hradiště, Valašské Meziříčí, Zlín Celní úřad pro Olomoucký kraj se sídlem v Olomouci, Celní úřad pro Zlínský kraj se sídlem ve Zlíně Dle ustanovení § 6 odst. 2 zákona č. 17/2012 Sb. „Celní úřad vykonává působnost na území vyššího územního samosprávného celku, jehož název je součástí názvu celního úřadu, s výjimkou částí území vyššího územního samosprávného celku, které jsou součástí území celního prostoru Celního úřadu Praha Ruzyně“. Dle ustanovení § 6 odst. 4 zákona č. 17/2012 Sb. „sídlem celního úřadu je sídlo vyššího územního samosprávného celku, jehož název je součástí názvu celního úřadu. Sídlem Celního úřadu Praha Ruzyně je hlavní město Praha“. Právní úprava územně organizačního uspořádání celních orgánů je dále řešena vyhláškou Ministerstva financí č. 285/2012 Sb. (účinnou, stejně jako zákon č. 17/2012 Sb., od 1. 1. 2013), a to na základě zákonného zmocnění - § 6 odst. 6 zákona č. 17/2012 Sb. - kterou jsou zřízena tzv. územní pracoviště celních úřadů, která se nenacházejí v sídlech celních úřadů. Seznam územních pracovišť celních úřadů s jejich funkčním označením 6 uvádím níže v tabulce7: Celní úřad pro Středočeský kraj Funkční určení pracoviště Územní pracoviště v Benešově Celní a daňové oddělení Územní pracoviště v Kladně Celní a daňové oddělení Územní pracoviště v Kolíně Celní a daňové oddělení Územní pracoviště v Kosmonosích Celní a daňové oddělení Územní pracoviště v Kutné Hoře Daňové oddělení Územní pracoviště v Mělníce Celní a daňové oddělení Územní pracoviště v Nupakách Celní oddělení Územní pracoviště v Rudné Celní oddělení Územní pracoviště ve Zdibech Celní oddělení Celní úřad pro Ústecký kraj Funkční určení pracoviště Územní pracoviště v Chomutově Celní a daňové oddělení Územní pracoviště v Mostě Celní a daňové oddělení Celní úřad pro Liberecký kraj Funkční určení pracoviště Není zřízeno žádné územní pracoviště Celní úřad pro Plzeňský kraj Funkční určení pracoviště Územní pracoviště v Draženově Celní a daňové oddělení Územní pracoviště v Tachově Celní oddělení Celní úřad pro Karlovarský kraj Funkční určení pracoviště Územní pracoviště v Chebu Celní a daňové oddělení Celní úřad pro Jihočeský kraj Funkční určení pracoviště Územní pracoviště v Jindřichově Hradci Daňové oddělení Územní pracoviště v Strakonicích Celní a daňové oddělení Územní pracoviště v Táboře Celní a daňové oddělení Celní úřad pro Královehradecký kraj Funkční určení pracoviště Územní pracoviště v Jičíně Celní a daňové oddělení Územní pracoviště v Náchodě Celní a daňové oddělení Územní pracoviště v Trutnově Daňové oddělení Celní úřad pro Pardubický kraj Funkční určení pracoviště Územní pracoviště v České Třebové Celní a daňové oddělení Celní úřad pro Moravskoslezský kraj Funkční určení pracoviště Územní pracoviště v Frýdku-Místku Daňové oddělení Územní pracoviště v Karviné Celní a daňové oddělení Územní pracoviště v Mošnově Celní oddělení Územní pracoviště v Nošovicích Celní oddělení Územní pracoviště v Opavě Celní a daňové oddělení Územní pracoviště v Paskově Celní oddělení



Územní pracoviště v Třinci Celní oddělení Celní úřad pro Jihomoravský kraj Funkční určení pracoviště Územní pracoviště v Blansku Celní a daňové oddělení Územní pracoviště v Břeclavi Daňové oddělení Územní pracoviště v Hodoníně Celní a daňové oddělení Územní pracoviště v Lanžhotě Celní oddělení Územní pracoviště v Vyškově Daňové oddělení Územní pracoviště v Znojmě Daňové oddělení Celní úřad pro kraj Vysočina Funkční určení pracoviště Územní pracoviště v Pelhřimově Celní a daňové oddělení Územní pracoviště v Třebíči Daňové oddělení Územní pracoviště v Žďáru nad Sázavou Celní a daňové oddělení Celní úřad pro Olomoucký kraj Funkční určení pracoviště Územní pracoviště v Přerově Celní a daňové oddělení Územní pracoviště v Šumperku Celní a daňové oddělení Celní úřad pro Zlínský kraj Funkční určení pracoviště Územní pracoviště v Lípě Celní oddělení Územní pracoviště v Napajedlech Celní oddělení Územní pracoviště v Uherském Hradišti Celní a daňové oddělení Územní pracoviště v Valašském Meziříčí Celní a daňové oddělení Výše prezentované uspořádání územních pracovišť jednotlivých celních úřadů není konečné, má platit pouze jeden rok od účinnosti zákona č. 17/2012 Sb. (tedy do 31. 12. 2012) s tím, že má být vzhledem k provozním zkušenostem a okolnostem následně vyhodnoceno a může dojít k jakýmkoliv změnám8. Nová koncepce uspořádání územních pracovišť jednotlivých celních úřadů, situovaných v lokalitách mimo sídlo celních úřadů, bude založena nikoliv zákonnou úpravou, ale podzákonným (normativním) správním aktem, kterým je vyhláška Ministerstva financí – zákonné zmocnění k takovému řešení je zakotveno v § 6 odst. 6 zákona č. 17/2012 Sb. Je nepochybné, že tato nová koncepce svěřuje podstatně větší díl moci a pravomocí vrcholovému managementu celní správy, neboť stěžejní podklady pro změnu právní úpravy činnosti celních orgánů předkládá do legislativního procesu právě Generální ředitelství cel. Z nového organizačního uspořádání je zřejmé, že řada z dosavadních 54 celních úřadů zcela zanikne. Lze tedy konstatovat, že nová právní úprava územního uspořádání celních orgánů, účinná od 1. 1. 2013, přinese zjednodušení v tom smyslu, že územní uspořádání celních úřadů, jež budou nadále základní organizační složkou Celní správy (jak z hlediska přímého výkonu kontrolních a dozorových kompetencí, tak z hlediska prvostupňového rozhodování ve většině druhů správních řízení svěřených do kompetence celních orgánů), bude kompatibilní se sídly vyšších územně samosprávných celků (krajů), když dosud tomu tak nebylo. V čem je však změna organizačně institucionální struktury celních orgánů nejvýznamnější, je přechod Celní správy od třístupňové organizační soustavy na dvoustupňovou. Protože s účinností od 1. 1. 2013 zaniknou celní ředitelství, která jsou dosud v procesní pozici druhoinstančního, resp. odvolacího, resp. nadřízeného správního orgánu vůči celním úřadům, převezme pozici druhostupňového správního orgánu ve vztahu k celním úřadům ve správních řízeních Generální ředitelství cel, které bude ve druhém stupni rozhodovat. Je nepochybné, že nově přijaté řešení dvoustupňovou soustavou celních orgánů je jednodušší z hlediska organizační struktury celních orgánů a zjednodušení řídících a rozhodovacích procesů. Vládní návrh zákona č. 17/2012 Sb. ze dne 10. 8. 2011 v souvislosti s argumentací pro přechod Celní správy z třístupňové na dvoustupňovou soustavu podává zajímavé informace o poměru řídících a řízených zaměstnanců.9 Je zde uvedeno, že (v průměru) je tzv. „rozpětí řízení“ (počet zaměstnanců podřízených vedoucímu pracovníkovi) na úrovni Generálního ředitelství cel 1 : 5, na úrovni celních ředitelství a celních úřadů 1 : 8. Je zřejmé, že především v případě Generálního ředitelství cel je počet řídících zaměstnanců (1 : 5) předimenzovaný (uvědomíme-li si mezi jiným, že součástí služebního příjmu vedoucího příslušníka v postavení služebního funkcionáře je příplatek za vedení a obvykle také osobní příplatek). Předkladatel vládního návrhu zákona č. 17/2012 Sb. v důvodové zprávě ze dne 10. 8. 2011 ve vztahu k důvodům přechodu celních orgánů z třístupňové soustavy na dvoustupňovou v oddíle 1.1.2. shrnuje, že změna třístupňové organizační soustavy na dvoustupňovou je nezbytná a žádoucí z řady důvodů jak výkonnostního, tak procesního charakteru. V důvodové zprávě vládního návrhu zákona č. 17/2012 Sb. ze dne 10. 8. 2011 je například doslova v oddíle 1.1.2. uvedeno, cituji: „Pokud se stávající třístupňový systém řízení hodnotí z hlediska schopnosti reagovat na situační faktory, vyplývá z tohoto hodnocení závěr, že tento model řízení je v současných podmínkách zcela nevyhovující, neboť celní správě neumožňuje pružně reagovat na situaci v jednotlivých regionech formou vytváření/rušení pracovišť a tím tak zajišťovat požadovanou dostupnost služeb a zároveň efektivním způsobem řídit svoje náklady“, nebo, cituji: „...procesy stejného charakteru jsou vykonávány na několika místech, aniž by bylo možné přímo řídit zdroje těchto procesů...“, a dále například „... Existence



středního článku řízení (CŘ) je také spojena s duplicitním výkonem činností zejména v oblasti koordinace činností, metodického dohledu, a to jak v oblasti hlavních procesů, tak i podpůrných“, a konečně: „Z pohledu podpory strategie rozvoje celní správy je model třístupňové struktury řízení také překonaný. Setrvání ve stávajícím systému řízení by ohrozilo splnění vymezených strategických cílů. Celní správa by měla být organizována obdobným principem (tzn. dvoustupňovým systémem řízení) jako správní úřady JIM, se kterými bude nutné zajišťovat operativní spolupráci při výkonu řady procesů – kompetencí (např. při správě spotřebních daní).“ V oddíle 1.1.3. důvodové zprávy k vládnímu návrhu zákona č. 17/2012 Sb. pak je uvedeno, cituji: „Základním cílem, v návaznosti na identifikované problémy současné organizační struktury řízení celní správy, je tedy změnou organizační struktury celní správy vytvořit takový systém řízení, který umožní pružně reagovat na požadavky a potřeby podnikatelského prostředí a zároveň zajistit průběžné zvyšování efektivnosti fungování celní správy.“ Jako rizika neprovedení realizace přechodu celních orgánů z třístupňové na dvoustupňovou soustavu předkladatel zákona č. 17/2012 Sb. v důvodové zprávě ze dne 10. 8. 2011 v oddíle 1.1.4. deklaruje: * neúčelné vynakládání finančních prostředků státního rozpočtu na provoz celní správy, * demotivaci zaměstnanců celní správy opakovanou přípravou změn bez jejich realizace, * posílení lokálních vedoucích struktur bez možnosti účinného řízení procesů z úrovně Generálního ředitelství cel a tím i bez možnosti zvyšovat efektivnost celní správy, * růst nákladů díky zvyšující se relativní samostatnosti lokalit (stávajících celních ředitelství coby středního článku řízení celních orgánů v dosavadní třístupňové soustavě) a budování oddělených struktur a podpůrných služeb. Nelze však dovozovat, že změnou organizační struktury Celní správy z třístupňové na dvoustupňovou soustavu bude možné omezit výdaje na služební příjmy celníků v souvislosti s občas zmiňovanou redukcí služebních míst celníků. Redukci služebních míst příslušníků bezpečnostních sborů (tedy i celníků) je totiž velmi obtížné (ne-li prakticky nemožné) realizovat, vzhledem k účinné právní úpravě, jež příslušníkům bezpečnostních sborů fakticky zaručuje perspektivu zaměstnání. Z toho důvodu, že celníky, zaměstnané v režimu služebního poměru, lze propustit ze služebního poměru pouze v případech, taxativně vymezených v ustanovení § 42 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb. (Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů). Přitom propuštění příslušníků bezpečnostních sborů ze služebního poměru z důvodu redukce služebních míst v důsledku organizačních změn v bezpečnostním sboru služební zákon (na rozdíl například od Zákoníku práce) neumožňuje. Zjednodušeně lze říci, že pokud se celník nedopustí protiprávního jednání, nebo pokud se nestane, že již přestane splňovat jiná zákonem stanovená kritéria pro službu v bezpečnostním sboru (například fyzickou či osobnostní způsobilost), nelze celníka propustit a zaměstnavatel je povinen zajistit mu přidělení odpovídajícího služebního místa v rámci sboru, případně zajistit služební místo u jiného bezpečnostního sboru. Nelze-li výše uvedené z objektivních příčin zajistit, musí být celník, pro kterého není uplatnění, zařazen dle § 32 odst. 1 písm. a) zákona č. 361/2003 Sb. do tzv. zálohy pro přechodně nezařazené, v níž příslušníkovi bezpečnostního sboru náleží dle § 124 odst. 3 zákona č. 361/2003 Sb. 80 % průměrného služebního příjmu. Přitom je naprosto zřejmé, že uplatnění institutu zálohy pro přechodně nezařazené je pro společnost zcela nevýhodné, protože při zařazení do takové zálohy příslušník žádnou službu nevykonává, přičemž pobírá 80 % služebního příjmu. Ve vztahu k výše uvedenému pak se jeví jako neodpovídající realitě tvrzení předkladatele vládního návrhu zákona č. 17/2012 Sb. v důvodové zprávě ze dne 10. 8. 2011, kde je v oddílu 3.1. jako výhoda nového organizačního uspořádání celních orgánů (účinného od 1. 1. 2012) uvedeno, cituji. „...nebude ...nutné propustit nebo přeřadit tolik vedoucích pracovníků jako ve variantě 1a10...“, neboť propuštění celníka je, z hlediska předestírané úspory nákladů přijatého řešení, velmi problematické, resp. z hlediska právní úpravy služebního poměru celníků jen obtížně uskutečnitelné. Nelze tedy očekávat, že změna organizační struktury celních orgánů, účinná od 1. 1. 2013, tak, jak je deklarována v důvodové zprávě k zákonu č. 17/2012 Sb., resp. jak vyplývá ze zákona č. 17/2012 Sb., přinese snížení mzdových nákladů ve vztahu k celníkům, nacházejícím se ve služebním poměru. Z nového dvoustupňového uspořádání celních orgánů plyne, že stěžejní řídící a organizačně koncepční činnost celních orgánů (zejména v oblastech metodiky výkonu hlavních kompetencí celní správy, organizačně personálního řízení a metodického řízení) bude vykonávat výhradně Generální ředitelství cel, dojde tedy k zásadní centralizaci stávajících řídících procesů a plánování oproti současnému stavu 11. Gestorem činnosti celních orgánů, resp. Generálního ředitelství cel, nadále zůstává Ministerstvo financí. Předkladatelem vládního návrhu zákona č. 17/2012 Sb. je v důvodové zprávě deklarováno, že kapacita a dislokace pracovišť celní správy bude v rámci nového organizačního uspořádání celních orgánů vycházet po ročním zkušebním provozu z potřeb podnikatelských subjektů a z požadavků efektivity státní správy s tím, že kvalita výkonu správy cel a daní nebude snížena 12. V důvodové zprávě k vládnímu návrhu zákona č. 17/2012 Sb. je, coby hlavní důvod přechodu z třístupňové soustavy na dvoustupňovou uvedeno, cituji: „Hlavním důvodem pro přechod na dvoustupňovou strukturu řízení je bezprostřední tlak na zvyšování efektivnosti fungování celní správy, resp. veřejné správy obecně a omezující podmínky ve formě snižujícího se rozpočtu.“.13 Některé podstatné aspekty nové právní úpravy



Je vhodné zmínit například skutečnost, vzhledem k ustanovení § 3 odst. 2 písm. a) zákona č. 17/2012 Sb., že generálního ředitele Generálního ředitelství cel jmenuje a odvolává ministr financí. To znamená, že ministr financí bezprostředně řídí činnost generálního ředitele Generálního ředitelství cel a z hlediska ustanovení § 45 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb. (Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů) je ministr financí vůči generálnímu řediteli v postavení služebního funkcionáře. Taková skutečnost má praktický význam například v řízení o námitce podjatosti úřední osoby, případně uplatněné dle Správního či Daňového řádu vůči generálnímu řediteli Generálního ředitelství cel v příslušném druhu správního řízení, když o takové námitce podjatosti je oprávněn rozhodnout, se všemi procesními důsledky, pouze ministr financí.14 Obdobný služební vztah nadřízeného k podřízenému, procesně upravený zákonem o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, existuje například i mezi ministrem vnitra a policejním prezidentem. Ustanovení § 5 zákona č. 17/2012 Sb. upravuje inspekční činnost Generálního ředitelství cel ve vztahu ke všem podřízeným útvarům celní správy, resp. ve vztahu k celníkům a občanským zaměstnancům celní správy. Jde zde o kontrolní vnitřní mechanismus celních orgánů, jehož smyslem je kontrola nad dodržováním právních povinností zaměstnanců celní správy. Stejně tak ustanovení § 12 zákona č. 17/2012 Sb. má umožnit zpětnou vazbu k činnosti celních orgánů, když upravuje určitou možnost kontroly celní správy občanskou veřejností - dle této právní normy jsou občané a právnické osoby oprávněni upozorňovat na nedostatky v činnosti celních orgánů, resp. na protiprávní jednání celníků a občanských zaměstnanců, s tím, že dotčený útvar celní správy je povinen oznamovatele do 30 dnů od obdržení oznámení vyrozumět o prověření věci a o přijatých opatřeních. Ustanovení § 12 zákona č. 17/2012 Sb. fakticky doplňuje institut stížnosti, obsažený v § 175 Správního řádu, resp. v § 261 Daňového řádu. Je namístě poznamenat, že samostatnou institucí, v jejíž kompetenci je prověřování případných trestných činů, páchaných celníky, tedy prověřování toliko trestné činnosti celníků v procesu trestního řízení, je (obdobně jako například ve vztahu k policistům a příslušníkům Vězeňské a justiční stáže) Generální inspekce bezpečnostních sborů, která má procesní postavení orgánu činného v trestním řízení a která je samostatným bezpečnostním sborem 15. Ustanovení § 8 zákona č. 17/2012 Sb. upravuje obecně věcnou působnost celních úřadů (tedy kompetence celních orgánů, jež jsou dále řešeny zvláštními zákony - například v rámci správy cel či daní). Ustanovení § 9 zákona č. 17/2012 Sb. řeší zvláštní (vybranou) působnost některých celních úřadů. Jedná se o tyto kompetence: * Celní úřad pro Olomoucký kraj na základě žádostí bude vést správní řízení o vydání závazných informací o sazebním zařazení zboží 16 a takové závazné informace bude oprávněn zrušit (tato kompetence je dosud dle stávající právní úpravy v gesci Celního ředitelství Praha). * Celní úřad pro Jihomoravský kraj bude vést správní řízení, vydávat, měnit nebo rušit správní rozhodnutí související s existencí a činností svobodných celních pásem a svobodných celních skladů 17. Tato kompetence byla dosud v gesci Generálního ředitelství cel. * Celní úřad pro Jihočeský kraj bude vést správní řízení a vydávat, pozastavovat nebo zrušovat rozhodnutí o činnosti oprávněných, resp. schválených hospodářských subjektů 18 (tato kompetence je dosud dle stávající právní úpravy v gesci Celního ředitelství České Budějovice). Dále Celní úřad pro Jihočeský kraj bude rozhodovat o povolení nezajišťovat celní dluh v režimu tranzitu. Ustanovení § 10 odst. 1 zákona č. 17/2012 Sb. stanovuje tzv. zvláštní místní příslušnost v případech, kdy nelze určit příslušnost celního úřadu podle jiného zákona - v takových případech bude místně příslušný Celní úřad pro hlavní město Prahu. Za významné z hlediska uplatňování procesních práv ze strany daňových subjektů v rámci správy daní, realizované celními orgány, lze považovat ustanovení § 10 zákona č. 17/2012 Sb., které zpřesňuje proces při nahlížení do daňových spisů dle § 66 a násl. Daňového řádu. Komentovaná právní norma logicky stanoví, že do příslušného daňového spisu lze nahlížet v sídle příslušného orgánu celní správy nebo na jeho územním pracovišti, kde jeho umístěn spis nebo jeho příslušná část. Příslušný celní orgán pak je povinen daňový subjekt informovat, na kterém místě se spis nebo jeho příslušná část nacházejí. Tato, ve vztahu k Daňovému řádu coby obecnému procesnímu právnímu předpisu, upravujícímu správu daní, zvláštní právní úprava nahlížení do daňových spisů, reflektuje existenci územních pracovišť celních úřadů, jež se budou nacházet v místech odlišných od sídel celních úřadů. V části třetí zákona č. 17/2012 Sb. (Zákon o Celní správě České republiky) jsou upraveny povinnosti, oprávnění a prostředky celníků a občanských zaměstnanců celní správy (například okolnosti, za kterých je celník oprávněn použít služební zbraň či donucovací prostředky, povinnosti celníka při služebních úkonech). V ustanoveních § 18 a 19 zákona č. 17/2012 Sb. jsou zakotveny instituty povinností zdvořilosti a přiměřenosti postupu, jimiž jsou vázáni zaměstnanci celní správy při výkonu kompetencí celních orgánů 19. V § 21 až 26 zákona č. 17/2012 Sb. jsou upraveny povinnosti celníka při provádění služebních úkonů, resp. služebních zákroků a při výkonu kompetencí celní správy. Právní úprava oprávnění celníka, obsažená v části třetí zákona č. 17/2012 Sb., je stejná s dosavadní právní úpravou, obsaženou v části třetí dílu druhém zákona č. 13/1993 Sb. (Celní zákon). Z institutů způsobilých významným způsobem zasáhnout do základních práv a svobod, lze z nové právní úpravy (zákona č. 17/2012 Sb.) zmínit § 30 (zajištění osoby), § 31 (oprávnění k omezení pohybu



agresivních osob), § 34 (oprávnění zakázat vstup na určená místa), § 35 (oprávnění ke kontrole osob a dopravních prostředků), § 36 (oprávnění k pořizování záznamů). V Hlavě V. části třetí zákona č. 17/2012 Sb. je upraveno použití podpůrných operativně pátracích prostředků (problematika je dosud upravena v § 33a až 33f Celního zákona). V § 44, resp. 45 zákona č. 17/2012 Sb. je řešeno použití donucovacích prostředků resp. použití služební zbraně celníkem. Okruh donucovacích prostředků, k jejichž použití bude celník od 1. 1. 2013 za zákonem vymezených podmínek oprávněn, byl rozšířen o prostředek k zamezení prostorové orientace a o vytlačování vozidlem. V ustanovení § 50 až 52 zákona č. 17/2012 Sb. je upravena náhrada škody, resp. odpovědnost státu za škodu způsobenou při výkonu působnosti celních orgánů. V části čtvrté zákona č. 17/2012 Sb. je upravena odpovědnost za správní delikty způsobené protiprávním jednáním, při němž dojde ke zneužití názvu „celní správa“ a symbolů celní správy. V části páté a v části šesté zákona č. 17/2012 Sb. je upraveno získávání, poskytování 20, resp. předávání, zpracování a zabezpečení informací, resp. osobních údajů celními orgány 21. Například v § 77 zákona č. 17/2012 Sb. je upraveno zpracovávání tzv. „vyšetřovacích“, resp. „celních“ spisů - vyšetřovacím spisem se dle § 74 odst. 3 zákona č. 17/2012 Sb. rozumí správní nebo trestní spis, vedený příslušným orgánem v souvislosti s podezřením ze závažného porušení právních předpisů nebo jeho zjištěním. Dle § 74 odst. 4 zákona č. 17/2012 Sb. se pak „Závažným porušením právních předpisů“ rozumí porušení právních předpisů, za které může být uložen trest odnětí svobody nebo ochranné opatření spojené se zbavením osobní svobody s horní hranicí nejméně jeden rok nebo peněžitá sankce ve výši odpovídající částce nejméně 15 000 EUR. Přechodná a závěrečná ustanovení zákona č. 17/2012 Sb. Ustanovení § 81 odst. 3 zákona č. 17/2012 Sb. stanoví, že od účinnosti nového ZCS Generální ředitelství cel dokončí řízení a jiné postupy, jím dosud vedené na prvním stupni, které nebudou do účinnosti nového ZCS ukončeny a u nichž podle nového ZCS nebo jiného právního předpisu přechází působnost na celní úřady. § 81 odst. 4 nového ZCS pak stanoví, že ministerstvo financí dokončí řízení a jiné postupy, které ministerstvem financí před účinností nového ZCS nebyly ukončeny i v případech, kdy působnost ministerstva financí dnem nabytí účinnosti nového ZCS přechází na orgány celní správy. Podstatné, z hlediska možnosti uplatňování procesních práv účastníků správních řízení, vedených celními orgány, a z hlediska kontinuity neukončených správních řízení od 1. 1. 2013, je pak je ustanovení § 82 odst. 1 zákona č. 17/2012 Sb., které stanoví, že Spisy Generálního ředitelství cel, celních ředitelství a celních úřadů příslušných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona převezmou orgány celní správy příslušné ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Změnu organizační struktury celních orgánů, realizovanou od 1. 1. 2013 ve vztahu k účinnosti již vydaných správních rozhodnutí (například různých povolení), řeší ustanovení § 82 odst. 2 zákona č. 17/2012 Sb., které stanoví, že působnost Generálního ředitelství cel, celních ředitelství a celních úřadů, zřízených podle dosavadních právních předpisů, a uvedených v příslušných správních rozhodnutích, přechází ode dne účinnosti nového ZCS (tedy od 1. 1. 2013) na orgány celní správy příslušné ode dne nabytí účinnosti zákona č. 17/2012 Sb. (bude se jednat o Generální ředitelství cel a nově vzniklé celní úřady, kterých bude 15). Příslušné postavení při správně právních činnostech a při výkonu státního dozoru ve vztahu k dosud vydaným povolením a správním rozhodnutím tedy od 1. 1. 2013 zaujmou a kompetence získají nově vzniknuvší celní úřady, jejichž místní příslušnost je určena dle jejich sídla správními obvody krajů, v nichž se celní úřady budou nacházet. Je nepochybné, že přechod celních orgánů z třístupňové organizační struktury na dvoustupňovou je pozitivní změnou, která v důsledku přinese zjednodušení a zefektivnění procesů, obsažených v činnostech celních orgánů. Kvalitní, smysluplný a efektivní výkon činností a kompetencí celních orgánů však bude vždy podmíněn dostatkem osobnostně způsobilých a odborně dobře vybavených zaměstnanců, kteří budou integrováni do transparentního a spravedlivého, resp. poctivě řízeného systému, s nímž se budou moci vnitřně ztotožnit (jinými slovy do systému, který zaručí striktní dodržování stanovených pravidel). Bohužel, dosud nelze říci, že tomu tak v případě celní správy vždy je. Jaké skutečné dopady a důsledky přinese nový zákon o Celní správě České republiky ve vztahu k činnosti podnikatelské veřejnosti (například z hlediska dostupnosti celních pracovišť coby jedné z deklarovaných priorit), bude možné racionálně posoudit dle mého názoru až po cca 2 letech od jeho účinnosti, především v návaznosti na kvalitu a funkčnost prostředků, užívaných celními orgány v oblasti komunikačních technologií a v návaznosti na četnost uplatňování elektronických forem řízení, resp. v návaznosti na strukturu regionální dislokace celních pracovišť. *** 1 Srov. § 21 odst. 2 zákona č. 17/2012 Sb.



2 Termín „Celnictví“ je v současné době příhodně definován v § 2 písm. a) zákona č. 185/2004 Sb., Zákon o Celní správě České republiky, jako „plnění úkolů celními orgány podle tohoto zákona a zvláštních právních předpisů, včetně plnění úkolů při správě daní a poplatků podle zvláštních právních předpisů a při správě cel“. 3 Srov. důvodovou zprávu k vládnímu návrhu zákona č. 17/2012 Sb. ze dne 10. 8. 2011, úvodní část, oddíl 1.1.1., dostupnou na http://www.psp.cz. 4 Srov. § 3, 4 a 5 zákona č. 185/2004 Sb. 5 Srov. důvodovou zprávu k vládnímu návrhu zákona č. 17/2012 Sb. ze dne 10. 8. 2011, úvodní část, oddíl 1.1.1., dostupnou na http://www.psp.cz. 6 Údaje o funkčním označení územních pracovišť jsem převzal z webových stránek Celní správy, http://www.cs.mfcr.cz, oddíl „Mapa rozmístění celních úřadů a územních pracovišť Celní správy ČR“. 7 Územní pracoviště, označené jako celní oddělení, by mělo mít v agendě činnosti související s celním řízením (s řízením o přidělení celně schváleného určení zboží), resp. správu cel, územní pracoviště, označené jako daňové oddělení, by se mělo zabývat činnostmi, souvisejícími se správou daní, celní a daňové oddělení pak je kombinací obou uvedených činností. 8 Srov. oddíl 2.1., Varianta 1b důvodové zprávy k vládnímu návrhu zákona č. 17/2012 Sb. ze dne 10. 8. 2011, dostupné na http://www.psp.cz. 9 Srov. důvodovou zprávu k vládnímu návrhu zákona č. 17/2012 Sb. ze dne 10. 8. 2011, úvodní část, oddíl 1.1.2., dostupnou na http://www.psp.cz 10 Jde o variantu, při níž by v dvoustupňovém uspořádání celních orgánů působilo kromě Generálního ředitelství cel pouze 8 celních úřadů, namísto 14, která nakonec nebyla realizována. 11 Srov. oddíl 2.1., Varianta 1 důvodové zprávy k vládnímu návrhu zákona č. 17/2012 Sb. ze dne 10. 8. 2011, dostupné na http://www.psp.cz. 12 Srov. oddíl 3.3. důvodové zprávy k vládnímu návrhu zákona č. 17/2012 Sb. ze dne 10. 8. 2011, dostupné na http://www.psp.cz. 13 Srov. oddíl 3.7. důvodové zprávy k vládnímu návrhu zákona č. 17/2012 Sb. ze dne 10. 8. 2011, dostupné na http://www.psp.cz. 14 Tato právní úprava ovšem není nová, je tomu tak i v současné době, vzhledem k ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 185/2004 Sb. (stávající zákon o Celní správě ČR). 15 Srov. zákon č. 341/2011 Sb., resp. § 12 odst. 2 písm. b) zákona č. 141/1961 Sb. 16 Závazná informace o sazebním zařazení zboží se uplatňuje v celním řízení v rámci správy cel - srov. čl. 5 odst. 1 Nařízení rady č. 2454/93, kterým se provádí Celní kodex Společenství. 17 Umístění zboží do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu je druhem celně schváleného určení zboží - srov. čl. 4 odst. 15, resp. čl. 166 až 181 Nařízení Rady č. 2913/92 (Celní kodex Společenství). 18 Institut oprávněného, resp. schváleného hospodářského subjektu umožňuje schváleným podnikatelským subjektům zjednodušení procesu v celním řízení. 19 Obdobná právní úprava je například i v § 9, resp. 11 zákona č. 273/2008 Sb., zákon o Policii ČR. 20 Nevztahuje se na režim poskytování informací dle zákona č. 106/1999 Sb. (Zákon o svobodném přístupu k informacím), nýbrž na poskytování informací mezi státními orgány a partnerskými celními orgány v členských státech Evropské unie. 21 Ve vztahu k osobním údajům se jedná o zvláštní právní úpravu k zákonu č. 101/2000 Sb. (Zákon o ochraně osobních údajů).

Jablonecký deník


Jablonecký deník str. 2 Z regionu MÚ Česká Lípa

Tomáš Lánský

Liberecký kraj dopadl v hodnocení katastrofálně v oblasti etiky a ve střetu zájmů. Slabý je i v mediální politice a otevřenosti Liberecký kraj – Neexistující databáze uchazečů o veřejné zakázky, tajné materiály do zastupitelstva, bránění opozici v přístupu do krajského měsíčníku. To jsou jen některé prohřešky, které libereckému krajskému úřadu vytkla občanská společnost Oživení a Fond Otakara Motejla. V pomyslném vysvědčení, kde místo klasických předmětů najdeme třeba otevřenost úřadu, přístup k informacím nebo zapojení veřejnosti, vystavilo Oživení Libereckému kraji trojku s mínusem. Nejhůře si kraj vedl v mediální politice, kde skončil na velmi špatném předposledním místě. Vydává totiž řadu titulů, o jejichž autorech, redakční radě, nákladech na výrobu nebo



etickém kodexu se nedozvíme téměř nic. Tituly jako Sociálka nebo IDOL sloužily před volbami spíše jako reklamní platforma šéfů svých resortů, než informacemi nabité bulletiny. Propadnutí hrozilo kraji i z předmětu Etika a střet zájmů. Zde vytklo Oživení absenci jakéhokoliv kodexu, jež by upravoval chování zastupitelů. Ti tak mohou třeba beztrestně přijímat dary od firem, které se v kraji ucházejí o zakázky. Nemusejí také informovat o výši svých odměn, které pobírají. Na výbornou dopadl kraj pouze v oblasti územního plánování, byť i zde mu bylo vytčeno několik detailů. Úřad slibuje, že se do příštího roku polepší. „Podněty, které vyplývají z průzkumu Občanského sdružení Oživení vyhodnotíme a zvážíme, které z nich by mohly přispět k ještě lepšímu fungování krajského úřadu,“ slibuje René Havlík, ředitel Krajského úřadu Libereckého kraje. Zároveň ale dodává, že některá stanoviska Úřadu na ochranu osobních údajů neumožňují vždy zveřejňovat všechny dokumenty tak, jak by kraj sám chtěl. „Zpřesnění těchto postupů očekáváme i z připravované novelizace zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Jako jeden z příkladů z poslední doby je rozhodnutí zveřejňovat na webu krajského úřadu smlouvy a objednávky, kterými jsou čerpány veřejné prostředky. Nemáme žádný problém s tím, v tomto trendu pokračovat,“ dodává Havlík. Podobný průzkum jako provedlo Oživení si už kraj nechal v minulosti udělat formou dotazníkového šetření u starostů svých 215 obcí. S pozitivním výsledkem. Je ovšem diskutabilní, nakolik starostové byli upřímní a nakolik u nich zvítězila loajalita ke kraji. Zlepšit nelichotivé vysvědčení do příštího roku chce i rodící se nová krajská reprezentace. „Výsledky hodnocení Libereckého kraje nejsou příliš povzbudivé. Řadu netransparentních postupů a utajování informací jsme čtyři roky aktivně kritizovali v krajské opozici. Jednou z priorit nového vedení kraje bude prosadit otevřený Liberecký kraj a já osobně pro zlepšení hodnocení a lepší známky v jednotlivých oblastech udělám, co bude v mých silách. Obyvatelé Libereckého kraje si dostatek informací určitě zaslouží,“ dodává budoucí hejtman Martin Půta. *** Hospodaření s majetkem 1 Na internetových stránkách Libereckého kraje není dostupný přehledný a ucelený seznam nemovitého majetku kraje s uvedením jeho současného využití, nejsou zde texty ani předměty smluv, částky sjednané smluvními stranami, doby trvání smluvních vztahů, ani faktury. 3 Rozpočet 1 Návrh rozpočtu Liberecký kraj nezveřejňuje jinak, než 3 formou úřední desky a její elektronické verze. 1 Na úvodní stránce krajského webu neexistuje zvláštní odkaz pro přístup k aktuálnímu rozpočtu kraje. 1 Kraj nezveřejňuje rozpočet v takzvané rozklikávací podobě. 1 Liberecký kraj nepoužívá transparentní účet. Mediální politika 4 Liberecký kraj je druhý nejhorší ve své tiskové prezentaci, vydává přitom měsíčníky Liberecký kraj, IDOL nebo Sociálka. Na webu krajského měsíčníku jsou ještě na konci října nejčerstvější zprávy dubna 2012 a sekci editorial pořád vévodí sloupek bývalého hejtmana Petra Skokana z roku 2006. 1 Vydávání krajských novin neupravuje žádný vnitřní předpis. 1 Neexistují pravidla pro přístup opozice nebo veřejnosti do krajského plátku. D Na webu není archiv vydání novin. 1 Kraj novinářům nezasílá dopředu mailem program zastupitelstva. Veřejné zakázky 3 1 Liberecký kraj nezveřejňuje na svých stránkách seznam všech uchazečů o veřejné zakázky. 1 Kraj zveřejňuje pouze zakázky nad 200 000 korun. 1 Kraj nemá na svých internetových stránkách zveřejněna pravidla řešení střetu zájmů či eventuální podjatosti členů hodnotících komisí, zaměstnanců úřadu odpovědných za přípravu veřejných zakázek. 1 Nevyužívalo se možnosti elektronického tržiště v době, kdy to nebylo povinné. Etika a střet zájmů 1 Liberecký kraj nemá vytvořený etický kodex pro zastupitele. 3 1 Na oficiálních internetových stránkách kraje není pracovní řád zaměstnanců samosprávy, ani organizační řád krajského úřadu. 1 Nejsou stanovena etická pravidla zastupitelů pro přijímání darů. 1 Neexistuje povinnost pro zastupitele nominované do orgánů organizací s majetkovou účastí kraje a státu informovat o výši odměn a požitků získaných v souvislosti s jejich členstvím v těchto orgánech. Přístup k informacím 3 1 Zápisy ze zastupitelstva nejsou na webu zveřejněny do sedmi dnů po zasedání. 1 Není zde ani archiv zápisů těchto zasedání z posledních měsíců a let. 1 Kraj neposkytuje kopie interních pravidel pro hospodaření s movitým a nemovitým majetkem. 1 Na webu není ani zveřejněn vzor žádosti o poskytnutí informací.



Příspěvkové organizace a spol. s majetkovou účastí kraje 4 Liberecký kraj zřizuje domovy důchodců, nemocnice nebo školy. 1 Jejich seznamy jsou neuspořádaně roztroušené ve struktuře stránek, které trpí v tomto směru nejednotností a nepřehledností. 1 Některé odkazy jsou nefunkční. 1 Nelze najít ani seznam obchodních společností s majetkovou účastí kraje. 1 Kraj nemá pravidla pro odměňování zástupců kraje v orgánech obchodních společností s majetkovou účastí kraje. 1 Nejsou zveřejněné účetní závěrky obchodních společností ovládaných krajem. Územní plánování 1 Libereckému kraji pouze chybí na webu odkazy na Zásady územního rozvoje sousedních krajů. Ostatní kritéria, jako je zveřejnění zásad územního rozvoje kraj splnil. 1Granty a dotace 1 Na stránkách Libereckého kraje chybí kalendář zveřejňování grantových 3 a dotačních programů. 1 Kraj nezveřejňuje kritéria pro hodnocení žádostí o dotace i s jejich váhami na celkové hodnocení. 1 Kraj neuvádí důvody u odmítnutí neúspěšných žadatelů, na webu nenaleznete ani jejich seznam. D Seznam neúspěšných žadatelů zveřejněný na webu je jen neúplný. Účast veřejnosti na rozhodování 3- 1 Podklady pro jednání zastupitelstva nejsou zveřejněné na stránce Libereckého kraje. 1 Na internetových stránkách není přehled docházky jednotlivých zastupitelů na zasedáních zastupitelstva. 1 Kraj na nich nenabízí nástroj umožňující zasílání stížností, dotazů a připomínek občanů s následným sledováním odpovědí. 1 Nejsou zveřejněny audiovizuální záznamy z jednání zastupitelstva. D Podklady pro jednání zastupitelstva nejsou veřejné. Foto popis| Region| Severní Čechy

Liberecký deník


Liberecký deník str. 3 Liberecko MÚ Česká Lípa

TOMÁŠ LÁNSKÝ

Liberecký kraj dopadl v hodnocení katastrofálně v oblasti etiky a ve střetu zájmů. Slabý je i v mediální politice a otevřenosti Liberecký kraj – Neexistující databáze uchazečů o veřejné zakázky, tajné materiály do zastupitelstva, bránění opozici v přístupu do krajského měsíčníku. To jsou jen některé prohřešky, které libereckému krajskému úřadu vytkla občanská společnost Oživení a Fond Otakara Motejla. V pomyslném vysvědčení, kde místo klasických předmětů najdeme třeba otevřenost úřadu, přístup k informacím nebo zapojení veřejnosti, vystavilo Oživení Libereckému kraji trojku s mínusem. Nejhůře si kraj vedl v mediální politice, kde skončil na velmi špatném předposledním místě. Vydává totiž řadu titulů, o jejichž autorech, redakční radě, nákladech na výrobu nebo etickém kodexu se nedozvíme téměř nic. Tituly jako Sociálka nebo IDOL sloužily před volbami spíše jako reklamní platforma šéfů svých resortů, než informacemi nabité bulletiny. Propadnutí hrozilo kraji i z předmětu Etika a střet zájmů. Zde vytklo Oživení absenci jakéhokoliv kodexu, jež by upravoval chování zastupitelů. Ti tak mohou třeba beztrestně přijímat dary od firem, které se v kraji ucházejí o zakázky. Nemusejí také informovat o výši svých odměn, které pobírají. Na výbornou dopadl kraj pouze v oblasti územního plánování, byť i zde mu bylo vytčeno několik detailů. Úřad slibuje, že se do příštího roku polepší. „Podněty, které vyplývají z průzkumu Občanského sdružení Oživení vyhodnotíme a zvážíme, které z nich by mohly přispět k ještě lepšímu fungování krajského úřadu,“ slibuje René Havlík, ředitel Krajského úřadu Libereckého kraje. Zároveň ale dodává, že některá stanoviska Úřadu na ochranu osobních údajů neumožňují vždy zveřejňovat všechny dokumenty tak, jak by kraj sám chtěl. „Zpřesnění těchto postupů očekáváme i z připravované novelizace zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Jako jeden z příkladů z poslední doby je rozhodnutí zveřejňovat na webu krajského úřadu smlouvy a objednávky, kterými jsou čerpány veřejné prostředky. Nemáme žádný problém s tím, v tomto trendu pokračovat,“ dodává Havlík. Podobný průzkum jako provedlo Oživení si už kraj nechal v minulosti udělat formou dotazníkového šetření u starostů svých 215 obcí. S pozitivním výsledkem. Je ovšem diskutabilní, nakolik starostové byli upřímní a nakolik u nich zvítězila loajalita ke kraji.



Zlepšit nelichotivé vysvědčení do příštího roku chce i rodící se nová krajská reprezentace. „Výsledky hodnocení Libereckého kraje nejsou příliš povzbudivé. Řadu netransparentních postupů a utajování informací jsme čtyři roky aktivně kritizovali v krajské opozici. Jednou z priorit nového vedení kraje bude prosadit otevřený Liberecký kraj a já osobně pro zlepšení hodnocení a lepší známky v jednotlivých oblastech udělám, co bude v mých silách. Obyvatelé Libereckého kraje si dostatek informací určitě zaslouží,“ dodává budoucí hejtman Martin Půta. *** Hospodaření s majetkem 3 ! Na internetových stránkách Libereckého kraje není dostupný přehledný a ucelený seznam nemovitého majetku kraje s uvedením jeho současného využití, nejsou zde texty ani předměty smluv, částky sjednané smluvními stranami, doby trvání smluvních vztahů, ani faktury. Mediální politika 4 Liberecký kraj je druhý nejhorší ve své tiskové prezentaci, vydává přitom měsíčníky Liberecký kraj, IDOL nebo Sociálka. Na webu krajského měsíčníku jsou ještě na konci října nejčerstvější zprávy z dubna 2012 a sekci editorial pořád vévodí sloupek bývalého hejtmana Petra Skokana z roku 2006. ! Vydávání krajských novin neupravuje žádný vnitřní předpis. ! Neexistují pravidla pro přístup opozice nebo veřejnosti do krajského plátku. A Na webu není archiv vydání novin. ! Kraj novinářům nezasílá dopředu mailem program zastupitelstva. Veřejné zakázky 3 ! Liberecký kraj nezveřejňuje na svých stránkách seznam všech uchazečů o veřejné zakázky. ! Kraj zveřejňuje pouze zakázky nad 200 000 korun. ! Kraj nemá na svých internetových stránkách zveřejněna pravidla řešení střetu zájmů či eventuální podjatosti členů hodnotících komisí, zaměstnanců úřadu odpovědných za přípravu veřejných zakázek. ! Nevyužívalo se možnosti elektronického tržiště v době, kdy to nebylo povinné. Rozpočet 3 ! Návrh rozpočtu Liberecký kraj nezveřejňuje jinak, než formou úřední desky a její elektronické verze. ! Na úvodní stránce krajského webu neexistuje zvláštní odkaz pro přístup k aktuálnímu rozpočtu kraje. ! Kraj nezveřejňuje rozpočet v takzvané rozklikávací podobě. ! Liberecký kraj nepoužívá takzvaný transparentní účet. Granty a dotace 3 ! Na stránkách Libereckého kraje chybí kalendář zveřejňování grantových a dotačních programů. ! Kraj nezveřejňuje kritéria pro hodnocení žádostí o dotace i s jejich váhami na celkové hodnocení. ! Kraj neuvádí důvody u odmítnutí neúspěšných žadatelů, na webu nenaleznete ani jejich seznam. A Seznam neúspěšných žadatelů zveřejněný na webu je jen neúplný. Etika a střet zájmů 4 ! Liberecký kraj nemá vytvořený etický kodex pro zastupitele. ! Na oficiálních internetových stránkách kraje není pracovní řád zaměstnanců samosprávy, ani organizační řád krajského úřadu. ! Nejsou stanovena etická pravidla zastupitelů pro přijímání darů. ! Neexistuje povinnost pro zastupitele nominované do orgánů organizací s majetkovou účastí kraje a státu informovat o výši odměn a požitků získaných v souvislosti s jejich členstvím v těchto orgánech. Účast veřejnosti na rozhodování 3- ! Podklady pro jednání zastupitelstva nejsou zveřejněné na stránce Libereckého kraje. ! Na internetových stránkách není přehled docházky jednotlivých zastupitelů na zasedáních zastupitelstva. ! Kraj na nich nenabízí nástroj umožňující zasílání stížností, dotazů a připomínek občanů s následným sledováním odpovědí. ! Nejsou zveřejněny audiovizuální záznamy z jednání zastupitelstva. A Podklady pro jednání zastupitelstva nejsou veřejné. Přístup k informacím 3 ! Zápisy ze zastupitelstva nejsou na webu zveřejněny do sedmi dnů po zasedání. ! Není zde ani archiv zápisů těchto zasedání z posledních měsíců a let. ! Kraj neposkytuje kopie interních pravidel pro hospodaření s movitým a nemovitým majetkem. ! Na webu není ani zveřejněn vzor žádosti o poskytnutí informací. Územní plánování ! Libereckému kraji pouze chybí na 1- webu odkazy na Zásady územního rozvoje sousedních krajů. Ostatní kritéria, jako je zveřejnění zásad územního rozvoje kraj splnil. Příspěvkové organizace a spol. s majetkovou účastí kraje Liberecký kraj zřizuje domovy důchodců, nemocnice nebo školy. ! Jejich seznamy jsou neuspořádaně roztroušené ve struktuře stránek, které trpí v tomto směru nejednotností a nepřehledností. ! Některé odkazy jsou nefunkční. ! Nelze najít ani seznam obchodních společností s majetkovou účastí kraje. 4 ! Kraj nemá pravidla pro odměňování zástupců kraje v orgánech



obchodních společností s majetkovou účastí kraje. ! Nejsou zveřejněné účetní závěrky obchodních společností ovládaných krajem. Foto popis| Region| Severní Čechy

Lidové noviny

Rekordní dluh má Kolín 1.11.2012

Lidové noviny DAVID TRAMBA

str. 13 Peníze & byznys MÚ Česká Lípa

Nadále roste zadlužení Prahy a Olomouce, jiná města naopak začínají své závazky postupně redukovat PRAHA Na dvanáct měsíců by musel středočeský Kolín zastavit veškeré investice a nechat své úředníky pracovat zadarmo, pokud by se vedení města rozhodlo splatit všechny dluhy. Právě Kolín vede přehled velkých a středně velkých měst v Česku seřazených podle poměru dluhu k ročním příjmům. Za ním následuje trojice Liberec, Ústí nad Labem a Olomouc. Například Liberec hledal banku, která by mu poskytla 150milionový úvěr, od počátku roku. Do první soutěže se nepřihlásil nikdo, až v říjnu se jedna ozvala. Odvahu našla jedna z nejmladších a nejmenších bank na českém trhu - Equa bank. „Aktuální zadluženost také do určité míry komplikuje přístup k úvěrům, což dokumentuje momentální stav, kdy se městu dlouho nedařilo získat úvěr ani na předfinancování akcí dotovaných ze zdrojů Evropské unie,“ přiznává ekonomický náměstek libereckého magistrátu Jiří Šolc. Ale ani tak to nebylo jednoduché. Liberecký magistrát musel dát do zástavy hokejovou Tipsport arenu, aby úvěr od Equa bank vůbec získal. Vedení Equa bank se o půjčené peníze nebojí. „Městu Liberci byl v červnu potvrzen od agentury Moody’s rating Aa2 se stabilním výhledem. Podíl cizích zdrojů k aktivům obce i ukazatel celkové likvidity zůstává pod hranicí rizikovosti stanovenou ministerstvem financí,“ vysvětluje mluvčí banky Markéta Dvořáčková. Liberec podobně jako většina českých měst „nasekal“ dluhy ještě před příchodem ekonomické krize před čtyřmi lety. Naopak v posledních letech se města navzdory poklesu daňových příjmů snaží hospodařit zodpovědněji. Například Ústí nad Labem od počátku roku svůj dluh snížilo o 55milionů korun. Mírně kleslo, i přes prvenství v žebříčku, i zadlužení Kolína, jehož dluh vznikl v souvislosti s přípravou průmyslové zóny pro automobilku TPCA a výstavbou bytů. „I přes výši dluhu je v současnosti dluhová služba města stabilizovaná, Kolín se s touto zátěží naučil žít a plánuje i svůj další rozvoj a investice,“ řekl starosta města Vít Rakušan. Podle statistik České národní banky zadlužení měst a obcí u bank raketově rostlo do konce roku 2009, kdy se zastavilo na 44 miliardách korun. Od té doby se zvýšilo už „jen“ o dvě miliardy korun. Jenže města nemají dluhy jen u bank. Vúvahu je třeba vzít i vydané dluhopisy, dodavatelské úvěry nebo půjčky od Evropské investiční banky. Od ní si půjčuje například magistrát Olomouce. Dluh od ledna do konce září vzrostl o 200 milionů na 1,688 miliardy korun. „Dnes problémy s přístupem ke zdrojům město nemá, ale jsme si vědomi toho, že proces snižování zátěže bude dlouhodobý a nebude jednoduchý,“ dodává náměstek olomouckého primátora Ivo Vlach (TOP 09). Podle Vlacha je za růstem zadlužení třeba hledat propad rozpočtových příjmů od roku 2008. „Jediným městem s tak zásadním poklesem příjmů v České republice je Olomouc. Pokles jen v roce 2009 činil zhruba 20 procent daňových příjmů,“ zdůraznil Vlach. Také dluh Prahy se dál rozrůstá. Od počátku roku se zvýšil o pět miliard na celkových 31,6 miliardy korun. „Nárůst cizích zdrojů v letošním roce je způsoben zejména čerpáním první tranše úvěru od Evropské investiční banky určeného na prodloužení trasy metra Ado stanice Motol,“ uvedla mluvčí pražského magistrátu Tereza Králová. V příštím roce počítá vedení hlavního města s dalším nárůstem dluhu. V březnu sice splatí emisi dluhopisů ve výši 170 milionů eur, zároveň však chce vydat nové dluhopisy v objemu 200 milionů eur. Praha má sice vyšší dluh než všechna další krajská města dohromady, zároveň však má výhodu vyšších rozpočtových příjmů na jednoho obyvatele. Hlavní město navíc plní i funkci kraje. Pražané tak nad sebou nemají další dluhy, jež by vznikly na krajské úrovni. Pokračování na straně 15 Nejvíc dluží města Kolín a Liberec



Dokončení ze strany 13 Na druhé straně je v České republice stále řada měst, která se zadlužování vyhýbají. Kromě známého případu Teplic, jejichž dlouholetý primátor Jaroslav Kubera (ODS) odmítá dluhy z principu, mají jen nepatrné závazky také města Prostějov, Cheb a Vsetín. Nulové či nízké zadlužení tak překvapivě mají města, která se v žebříčcích průměrných mezd a výše nezaměstnanosti umísťují hůře, než je celostátní průměr. Rozdíl je hlavně v přístupu starostů a jejich zástupců k dluhům. Například Cheb se úvěrům nebrání, ale půjčovat si chce jen na konkrétní investice a na krátké období. „Případné další úvěry by byly využity výhradně na zajištění financování akcí, na které jsme získali dotaci z evropských fondů,“ zmínil starosta Chebu Pavel Vanoušek (ČSSD). Také ve Vsetíně si půjčují jen na krátkou dobu, než dorazí peníze z evropských fondů. Prostějov podobně jako Teplice se zadlužovat vůbec nechce, investice hradí z běžného rozpočtu nebo z přebytků z minulých let. Zájem na druhé straně by přitom byl. Banky totiž dál považují města za spolehlivé dlužníky. „Nezaznamenáváme ani jeden neřešitelný případ, ani situaci, kdy by ČS byla nucena pohledávku soudně vymáhat, či dokonce odepsat,“ uvedl Jan Parýzek, ředitel odboru veřejný sektor v České spořitelně. Podobně se vyjádřily také Komerční banka a ČSOB. Ani tyto banky nezaznamenaly žádné potíže se splácením úvěrů ze strany českých měst. *** Jak je zadluženo vaše město přehled Lidových novin zahrnující všechna města nad 25 tisíc obyvatel, výše dluhu je k datu 31. 12. 2011 výše dluhu dluh v korunách dluh jako% jako % město (milionů korun) na obyvatele ročních příjmů Kolín 838 26 996 98,4 98,4% % Liberec 2118 20 764 87,2 % Ústí nad Labem 1532 16 253 71,8 % Olomouc 1487 14 940 67,6 % Karviná 672 11 422 52,5 % Znojmo 449 13 178 50,9 % Uherské Hradiště 390 15 322 47,6 % Trutnov 339 10 951 47,1 % Jablonec nad Nisou 402 8893 44,1 % Karlovy Vary 480 9487 43,1 % Opava 619 10 621 41,2 % Praha 25 963 20 910 40,7 % Mladá Boleslav 431 9740 40,4 % České Budějovice 858 9165 39,0% 39,0 % Ostrava 4191 13 988 38,2 % Kladno 691 10 061 38,1 % Brno 5124 13 521 36,4% 36,4 % Přerov 377 8363 35,3 % Hodonín 205 8116 32,5 % Most 328 4891 28,3 % Plzeň 1500 8966 27,8 % Česká Lípa 182 4897 26,4 % Hradec Králové 602 6439 26,2 % Kroměříž 167 5764 26,0 % Havířov 424 5401 25,9 % Děčín 302 6003 25,0% Frýdek-Místek 354 6130 24,8 % Zlín 380 5022 24,2 % Tábor 203 5784 18,2 % Třebíč 133 3540 18,2 % Chomutov 197 3977 15,5 % Třinec 112 3048 14,2 % Český Těšín 112 4453 14,2 % Písek 104 3498 13,2 %



Šumperk 92,1 3406 12,6 % Orlová 71,6 2311 12,2 % Valašské Meziříčí 68 2538 12,0 % Břeclav 64,9 2594 12,0% Pardubice 207 2312 11,1 % Jihlava 128 2526 10,9 % Litvínov 61,9 2401 10,5 % Příbram 54 1598 8,1 % Vsetín 35,7 1323 5,9 % Cheb 44,8 1355 5,3 % Prostějov 2,9 65 0,3 % Teplice 0 0 0,0 % Zdroj: ministerstvo financí - monitoring hospodaření obcí Zadlužení na obyvatele a oproti příjmu města - propočet LN Nejzadluženějším městem v Česku je Kolín. Na každého obyvatele města připadá dluh téměř 27 tisíc korun. Foto autor| FOTO SHUTTERSTOCK / MUKOLIN. CZ / ZR

Mladá fronta DNES

Točili tu Peklo s princeznou, teď je lom památkou pro netopýry 1.11.2012

Mladá fronta DNES str. 3 Kraj Liberecký (jan, ČTK) MÚ Česká Lípa

V opuštěném lomu ve Skalici u České Lípy žije v podzemí jedenáct druhů netopýrů. Liberecký kraj vyhlásil lokalitu přírodní památkou pro netopýry a dal na záchranu místa 200 tisíc korun. SKALICE U ČESKÉ LÍPY Opuštěný pískovcový lom ve Skalici u České Lípy vyhlásil Liberecký kraj přírodní památkou pro netopýry. V patnácti propojených podzemních sálech o celkové šířce sto deset metrů a hloubce čtyřicet metrů má zimoviště jedenáct druhů netopýrů. „Prostory byly v minulosti atraktivní i pro filmaře, před několika lety se tady například natáčela pohádka Peklo s princeznou,“ poznamenal krajský úředník z odboru pro životní prostředí Kristián Habrda. Pískovcový lom je ale ve špatném stavu. „Soustava chodeb byla v minulosti zpřístupněna z povrchového lomu řadou vstupů, které však byly v důsledku odlamování měkčích horních vrstev stěny lomu postupně zavaleny. Funkční nakonec zůstal pouze krajní vstup,“ uvedl Habrda. Další závaly by podle něj mohly dokonce toto důlní dílo zcela zničit. Liberecký kraj proto nyní investoval dvě stě tisíc korun do základní sanace. Odborná firma odstranila zával z jeskyně, obnovila druhý vstup do podzemí a zajistila skalní stěny tak, aby nehrozilo bezprostřední riziko závalu. „Potřeba je ještě odtěžit převis nad vchodem do podzemí,“ nastínil Habrda. Zhruba sto tisíc korun by na odtěžení rád získal v krajském rozpočtu pro příští rok. Lom na severním úpatí Skalického vrchu sloužil k těžbě kvalitního tvrdého křemence pro sklářské účely od přelomu osmnáctého a devatenáctého století do roku 1880. Vyrušení netopýra ze spánku by pro něj byl rozsudek smrti Postupně zde vznikla komplikovaná soustava chodeb, která by mohla být atraktivní pro turisty. Lom by se však musel nejprve zabezpečit, na což by bylo podle Habrdy potřeba miliony až desítky milionů korun. Zpřístupnění lomu proto nepovažuje za příliš reálné. „Z hlediska ochrany přírody je tento zakonzervovaný stav výhodný, neboť přílišný pohyb není z pohledu zájmů ochrany netopýrů a celého důlního díla příliš vítaný,“ informoval Habrda. Navíc od konce října do konce března by do lomu stejně nikdo nesměl vstoupit kvůli zimujícím netopýrům. „Vyrušení z hibernace by pro ně znamenalo prakticky rozsudek smrti,“ dodal.



V Libereckém kraji je čtrnáct lokalit pro ochranu netopýrů. Patří sem například základní umělecká škola v Českém Dubu, zámek v Doksech nebo kostel ve Zdislavě nedaleko Jablonného v Podještědí. V Liberci se stran těchto zvířat koná řadu let na sklonku léta Evropská noc pro netopýry v Panském lomu u Hanychovské jeskyně. Právě Panský lom je nejbližší přirozené místo výskytu netopýrů od centra Liberce. Podle průzkumů žije v Hanychovské jeskyni na osmnáct druhů těchto nočních savců. Lidé se tu setkají například s netopýrem vodním, velkým nebo ušatým. Dalšími místy v kraji, která hostí Evropskou noc pro netopýry, jsou úpatí Suchého vrchu u ústí Ledové jeskyně Naděje nedaleko Mařenic a již zmíněný skalický podzemní lom. Foto popis| Pohádka Opuštěný lom ve Skalici byl v minulosti atraktivní pro filmaře, před několika lety tu například natáčeli pohádku Peklo s princeznou. Foto autor| Foto: Karel Kopáč, MF DNES Foto popis| V pískovcovém lomu ve Skalici našlo útočiště několik druhů netopýrů. Foto autor| Foto: MF DNES Regionální mutace| Mladá fronta DNES - liberecký kraj



Přehled zpráv

Recommend Documents