Přehled zpráv

Přehled zpráv 4.4.2014 - 2.5.2014 Západočeské muzeum v Plzni 5plus2 Domy na prodej v centru došly ............................................................................................................................ 4 18.4.2014 5plus2 str. 4 Západočeské muzeum v Plzni LUCIE SÝKOROVÁ

Domažlický deník Západočeské muzeum zve na dvě přednášky .................................................................................................... 4 15.4.2014 Domažlický deník str. 8 Kultura regionu Západočeské muzeum v Plzni (haj)

Nová kniha představuje i poustevníky z Domažlicka......................................................................................... 5 16.4.2014 Domažlický deník str. 2 Domažlicko Západočeské muzeum v Plzni STANISLAV ŠEBEK

Koloběžky jsou opět k půjčení v ulicích. Zatím díky Majálesu ......................................................................... 6 25.4.2014 Domažlický deník str. 4 Region Západočeské muzeum v Plzni MIROSLAVA TOLAROVÁ

VÝSTAVA UKÁŽE ŽIVOT ZA CÍSAŘE PROCHÁZKY .......................................................................................... 7 2.5.2014 Domažlický deník str. 4 Region Západočeské muzeum v Plzni (pra)

Chebský deník Postava z Matrixu navštívila galerii ..................................................................................................................... 7 22.4.2014 Chebský deník str. 5 Region Západočeské muzeum v Plzni (haj)

Chvilka pro tebe Krutý konec paličských bratrů ............................................................................................................................. 8 30.4.2014 Chvilka pro tebe str. 38 Krimi příběh Západočeské muzeum v Plzni Vladimír Šindelář

Klatovský deník FARMÁŘI NA NÁMĚSTÍ V PLZNI ........................................................................................................................10 14.4.2014 Klatovský deník str. 1 Titulní strana Západočeské muzeum v Plzni (pra)

Kroměřížský deník Muzejní noc má představit pokladnice muzeí ...................................................................................................10 25.4.2014 Kroměřížský deník str. 2 Zlínský kraj Západočeské muzeum v Plzni ZPRAVODAJOVÉ DENÍKU

Přehled zpráv

1 © 2014 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz | [email protected]

Metro Plzeň se promění v létě v Benátky .....................................................................................................................13 16.4.2014 Metro str. 14 Plzeň XXL Západočeské muzeum v Plzni MARTIN ŠTĚRBA

Mladá fronta DNES Kraj byl protkaný poustevnami, představuje je unikátní výstava ...................................................................14 4.4.2014 Mladá fronta DNES str. 4 Kraj Plzeňský Západočeské muzeum v Plzni Barbora Němcová

Smetanovské dny zakončil strhující koncert Slovenské filharmonie ............................................................15 7.4.2014 Mladá fronta DNES str. 4 Kraj Plzeňský Západočeské muzeum v Plzni Gabriela Špalková

UNIKÁTNÍ OBJEV Paleontologové našli cenné kusy starých zkamenělých rostlin. ....................................16 12.4.2014 Mladá fronta DNES str. 1 Kraj Plzeňský Západočeské muzeum v Plzni

Pod popelem z vulkánu ležel poklad .................................................................................................................16 12.4.2014 Mladá fronta DNES str. 2 Kraj Plzeňský Západočeské muzeum v Plzni (ČTK)

Novozélanďan se vydal po plzeňské stopě malíře Lindauera.........................................................................16 17.4.2014 Mladá fronta DNES str. 1 Kraj Plzeňský Západočeské muzeum v Plzni Barbora Němcová

Po Plzni na koloběžce z automatické půjčovny ...............................................................................................17 24.4.2014 Mladá fronta DNES str. 2 Kraj Plzeňský Západočeské muzeum v Plzni (ČTK)

Plzeňský deník Badatelé a děti vystavují spolu ..........................................................................................................................18 7.4.2014 Plzeňský deník str. 8 Kultura regionu Západočeské muzeum v Plzni HANA JOSEFOVÁ

Zříceniny hradu Buben ........................................................................................................................................19 8.4.2014 Plzeňský deník str. 7 Servis Západočeské muzeum v Plzni LUDĚK KRČMÁŘ

FARMÁŘI PRODÁVALI NA NÁMĚSTÍ.................................................................................................................19 14.4.2014 Plzeňský deník str. 1 Titulní strana Západočeské muzeum v Plzni (pra)

MUZEUM OŽILO TRADICEMI ..............................................................................................................................19 16.4.2014 Plzeňský deník str. 1 Titulní strana Západočeské muzeum v Plzni

Postava z Matrixu navštívila galerii ...................................................................................................................20 16.4.2014 Plzeňský deník str. 8 Kultura regionu Západočeské muzeum v Plzni (haj)

Přehled zpráv


Národopisné muzeum bude zavřeno .................................................................................................................21 23.4.2014 Plzeňský deník str. 8 Kultura regionu Západočeské muzeum v Plzni

Koloběžky jsou ve městě opět k půjčení ...........................................................................................................21 24.4.2014 Plzeňský deník str. 2 Plzeňsko Západočeské muzeum v Plzni MIROSLAVA TOLAROVÁ

Letnice spojují v Plzni umění i křesťanské poselství ......................................................................................22 28.4.2014 Plzeňský deník str. 68 Příloha - Kultura Západočeské muzeum v Plzni (haj)

Mariánská Týnice představí poutní místa .........................................................................................................22 29.4.2014 Plzeňský deník str. 9 Kultura regionu Západočeské muzeum v Plzni (haj)

VÝSTAVA UKÁŽE ŽIVOT ZA CÍSAŘE PROCHÁZKY ........................................................................................23 30.4.2014 Plzeňský deník str. 4 Plzeňsko Západočeské muzeum v Plzni (pra)

Při oslavách počítejte s omezeními v dopravě .................................................................................................23 30.4.2014 Plzeňský deník str. 5 Region Západočeské muzeum v Plzni

Právo Nalezené fosilie paleontologové preparují ........................................................................................................24 22.4.2014 Právo str. 16 Jihozápadní Čechy Západočeské muzeum v Plzni (ČTK)

Do Plzně míří půjčovny koloběžek .....................................................................................................................24 24.4.2014 Právo str. 13 Jihozápadní Čechy Západočeské muzeum v Plzni Ivan Blažek

Týdeník Domažlicko Nová kniha představuje i poustevníky z Domažlicka.......................................................................................25 23.4.2014 Týdeník Domažlicko str. 3 Západočeské muzeum v Plzni STANISLAV ŠEBEK

Přehled zpráv


Západočeské muzeum v Plzni 5plus2

Domy na prodej v centru došly 18.4.2014 5plus2 str. 4 Západočeské muzeum v Plzni

LUCIE SÝKOROVÁ

Město Plzeň naplňuje strategii, pro niž se rozhodlo před několika lety. Cílem bylo zbavit se co nejvíce městských domů, jejichž údržba stojí peníze. K mání prý jsou hlavně ty zchátralé, nyní ale město prodalo i činžák v dobrém technickém stavu. PLZEŇ / Metropole se zbavuje dalších domů v centru. Jedním z nově prodaných je i činžovní dům v Riegrově ulici, která se má po letošní rekonstrukci změnit v možná nejvýznamnější pěší zónu v historickém jádru Plzně. Přestože vedení města s prodejem domů v památkové rezervaci souhlasilo napříč politickým spektrem, někteří historici poukazují na možná rizika. Může se podle nich stát, že soukromý vlastník se nebude o dům starat a ten pak bude okolí hyzdit. Plzeň zažila takový případ v nedávné minulosti. Na čas s opravou si dal kupec domu na náměstí Republiky138, který sousedí s Muzeem loutek. Jeden z historicky nejcennějších domů v Plzni dlouho připomínal ruinu se smetištěm a byl ostudou náměstí. Na rekonstrukci fasády se začalo pracovat teprve před několika měsíci. Majiteli, kterým je společnost Presente plus s.r.o., hrozila pokuta ve výši čtyř milionů korun, kdyby dům neopravil do konce letošního roku. „Obce vždy vlastnily památky a z jejich provozu měly příjmy. Když už se dům prodává soukromníkovi, měl by to být alespoň subjekt s historií, který již v minulosti podobnou památku koupil a úspěšně ji provozuje. Pokud se vlastník nebude o dům starat, může objekt třeba i deset let hyzdit okolí a město pak už nemůže nic dělat,“ upozorňuje Martin J. Kadrman z Asociace pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví ČR.. Dům v Riegrově 22 koupil za 7,1 milionu korun Radek Kozák, majitel firmy Robstav stavby. Podle vedoucího odboru památkové péče MMP Petra Maroviče bude radnice požadovat, aby nový vlastník budovy z roku 1908 opravil především secesní fasádu a výlohu obchodu. „Předpokládáme, že Riegrova se stane ještě živější pěší zónou než je ulice Bedřicha Smetany, vzhledem k tomu, že to bude koridor spojující přestupní uzel v Sadech Pětatřicátníků s náměstím. Nepřichází proto v úvahu, že by byl výkladec například zazděn,“ uvádí Marovič. Kdy dojde k opravě zmíněného domu v Riegrově ulici, zatím ale nový majitel neví. „K podpisu kupní smlouvy došlo teprve minulý týden. Samozřejmě vím o plánované pěší zóně a o tom, že oblast je pod dohledem památkářů. Termíny rekonstrukce domu však zatím nedokážu říci a stejně tak nejsem schopen specifikovat druh provozovny či obchodu," uvedl Radek Kozák s tím, že dům koupil jako zajímavou investici. Jen během posledních 15 měsíců prodala radnice asi 40 domů či podílů a do městské kasy tak přiteklo více než 150 milionů korun. Na seznamu nemovitostí města, které jsou určené k prodeji, je v současné době asi 120 domů. „Po dohodě s bytovým odborem vybíráme postupně z tohoto seznamu domy k prodeji, hlavně ty ve špatném stavu. Poté jsou zveřejněny na http://www.byty.plzen.eu,“ uvádí radní Helena Matoušová (ODS). Činžák v Riegrově 22 byl ale podle onoho seznamu v dobrém technickém stavu. Na náměstí a v přilehlých ulicích už podle Matoušové město nevlastní žádné domy, jichž by se chtělo zbavit. Foto popis| Dům v Riegrově 22 město prodalo, i když nechátrá. Foto autor| FOTO / L. SÝKOROVÁ Regionální mutace| 5plus2 - Plzeň a plzeňsko

Domažlický deník

Západočeské muzeum zve na dvě přednášky 15.4.2014

Domažlický deník str. 8 Kultura regionu Západočeské muzeum v Plzni

(haj)

Plzeň – Cyklus přednášek Příběhy předmětů aneb Co skrývají sbírky Západočeského muzea v Plzni dnes od 17 hod. v přednáškovém sále hlavní budovy Západočeského muzea (ZČM) v Kopeckého sadech pokračuje

Plné znění zpráv


besedou nad ojedinělým souborem historických černobílých fotografií hradu Buben. Luděk Krčmář posluchače seznámí s tím, jak probíhaly mnohdy často živelné úpravy tohoto hradu ale i jiných památek v první polovině minulého století. I druhou z přednášek, na které zve tento týden ZČM, si připravil vedoucí Oddělení novějších dějin Luděk Krčmář. Koná se ve čtvrtek 17. dubna od 17 hod. v projekční místnosti Muzea církevního umění plzeňské diecéze ve Františkánské ulici. Přednáška je doprovodným programem k aktuální výstavě Poustevníci a poustevny v Plzeňském kraji. Luděk Krčmář bude hovořit o poustevnících, kteří žili na území Plzně, někteří patří do kategorie legend, několik poustevníků však je historicky doložených. Region| Západní Čechy

Nová kniha představuje i poustevníky z Domažlicka 16.4.2014

Domažlický deník str. 2 Domažlicko Západočeské muzeum v Plzni

STANISLAV ŠEBEK

Domažlicko – Poustevníci, poustevny a pouště v Plzeňském kraji. Tomuto originálnímu a dosud málo probádanému tématu se věnuje nová stejnojmenná kniha autorů Petra Rožmberského a Luďka Krčmáře, kterou vydalo domažlické Nakladatelství Českého lesa. Řada poustevníků přitom údajně pobývala i v domažlickém regionu. Například v Milavčích, Srbicích, Svaté Anně u Horšovského Týna, Mutěníně Rybníku, Svržně či Pasečnici. „Co se týče Plzeňského kraje, je specializovaných historických prací o poustevnících jako šafránu, respektive existuje jen jeden článek z pera ředitele klatovského muzea dr. Karla Hostaše z roku 1925,“ připomínají autoři. Publikace popisuje poustevny i konkrétní poustevníky, jejichž existence je doložena, dále poustevníky bájné, kteří jsou pouze uvedeni v pověstech, a také poustevny, které byly vybudovány v období romantismu. Autoři se kromě konkrétních poustevníků v našem kraji věnují i poustevnictví obecně. Ukazují, že poustevníci nebyli zcela takoví, jak si je představujeme pod vlivem českých filmů a pohádek – mnichy askety přebývající v nuzných chýších a jeskyních, vystříhající se ženského pohlaví, žijící z milodarů a pojídající kořínky. Kniha je doplněna bohatým obrazovým doprovodem a pro přehlednost i mapou pousteven v Plzeňském kraji. Poustevníciu kaple sv. Vavřinceu Domažlic: V domažlických matrikách se prozatím podařilo nalézt pouze jednu jedinou informaci o poustevníkovi: Roku 1703 zemřel Jan Vladyka, eremita parens (tj. poslušný poustevník), ve věku 87 let. Zdá se, že jde o vůbec prvního zdejšího poustevníka. Literatura jich ovšem zná více: Poustevna byla slušně dotována a zdejší poustevníci byli hmotně zajištěni. Až na jednu výjimku byli členy františkánského řádu. Nejznámějším z nich byl Jiří Raminger, neboť podnikl, jak bývalo u poustevníků zvykem, pouť do Říma. Vrátil se roku 1713 a přinesl s sebou vzácnou relikvii – hlavu sv. Vitalise. Chtěl ji uložit v kapli, aby se rozmnožil počet poutníků. Domažlický děkan Antonín Příhoda mu však cennou relikvii odňal a uložil v děkanském chrámu. To odradilo zbožného poustevníka a svoji výnosnou „poušť“ za sto zlatých postoupil svému následovníkovi. Jiným poustevníkem byl Tomáš Milota, vážený domažlický občan, který se živil jako tkadlec. Překvapením bylo, že se najednou v roce 1738 stal augustiniánem a zvolil si dráhu poustevníka. Zřejmě se mu zde ale nelíbilo, J. Š. Baar uvádí, že z důvodu toho, že poustevna málo vynášela, a proto že chtěl jít o rok později poustevničit do poustevny v Milavči. Duchovní správa to však nepovolila a tak si vybudoval poustevnu v Hrůbku. Populárním zde byl poustevník Ondřej Webr narozený ve Staré Huti, který chodským rolníkům pomáhal štěpovat stromky. Podle pověsti zde údajně vykonával za úplatu náboženské úkony, které mu vzhledem k jeho postavení nepříslušely. Někdy bývá podle pověstí ztotožňován s duchem v kápi, jehož strašení je zmiňováno již od poloviny 19. století až do současnosti. Byl však zavražděn v roce 1765 ve své pozdější poustevně na Prenetu. Po zrušení poustevníků Josefem II. v roce 1782 zdejší poustevna zaniká. Po smrti Josefa II. byly ještě činěny pokusy o její obnovení. Posledním, kdo zde vykonával poustevnický život, byl Antonín Kitzberger, který byl příslušníkem zchudlé měšťanské rodiny v Domažlicích. V poustevně žil spíše ale jako žebrák. Zrušená poustevna byla potom proměněna v hájovnu. Po domažlických poustevnících zbyla zajímavá památka. Jednalo se o velkou dřevěnou truhlu vydlabanou z jednoho kusu smrkového kmene, která se nacházela v domažlickém muzeu – v současnosti se ji nepodařilo dohledat.



Foto popis| SVATÝ VAVŘINEC, kaple, pavilon a bývalá poustevna na historické fotografii z doby okolo roku 1910. Foto autor| Foto: Západočeské muzeum v Plzni Region| Západní Čechy

Koloběžky jsou opět k půjčení v ulicích. Zatím díky Majálesu 25.4.2014

Domažlický deník str. 4 Region Západočeské muzeum v Plzni

MIROSLAVA TOLAROVÁ

Natrvalo by se stojany s koloběžkami měly v Plzni objevit už na začátku příštího roku Plzeň – Od středy se do plzeňských ulic znovu vrátila půjčovna koloběžek, zatím ale pouze zkušebně. Natrvalo by se stojany s koloběžkami měly v Plzni objevit už na začátku příštího roku. Hledají se testovací jezdci „Spouštíme jakési testovací depo a hledáme testovací jezdce,“ říká Jiří Kunc ze spolku K světu, který má koloběžky na starosti. Půjčovna funguje nejen pro účastníky letošního Majálesu před Západočeským muzeem, v pátek a v sobotu přibude místo u lochotínského amfiteátru. Organizátoři po lidech budou chtít vědět, kde by uvítali další testovací či stálou půjčovnu. Vypůjčení koloběžky už ale není zdarma, jako při loňském festivalu Kontejnery k světu, za 35 minut lidé zaplatí dvacet korun. Cena je nastavena stejně jako sms jízdenka pro MHD. Plzeňané se koloběžkových půjčoven letos dočkají ještě několikrát. Letos ještě několikrát Otevřou se znovu při festivalu Náplavka k světu, a to nejspíš na celé tři týdny (od 1. do 22. června), a koncem srpna při Mistrovství světa v koloběhu. Zatímco nyní je k půjčení čtyřicet koloběžek, na červnovou Náplavku by se jejich počet měl ještě zvýšit. Tým K světu mezitím připravuje stálé a plně samoobslužné stojany pro koloběžky, první tři chtějí organizátoři umístit už na jaře příštího roku. Kdestojany budou, ukáže až testovací provoz. „Systém je velmi komplikovaný, ale pracují na něm plzeňští vývojáři, mimo jiné ze Západočeské univerzity v Plzni,“ uvádí Kunc. Nejdražší položkou je elektronický zámek, spuštění půjčovny s sebou nese celkové náklady kolem půl milionu korun. Dopravní podniky věnují přístroje Koloběžky k světu spolupracují s Plzní 2015 a také s Plzeňskými městskými dopravními podniky. Ty jim věnovaly tzv. samoobslužné zóny, přístroje, které po zavedení dobíjení Plzeňské karty v bankomatech už nepotřebují. „Musíme provést softwarové úpravy, ale i tak je to obrovská pomoc,“ říká Kunc. Kam pro koloběžku Kopeckého sady před Západočeským muzeem Pátek 14-19 hodin Sobota 10-19 hodin Amfiteátr Lochotín Pátek 14-19 hodin Sobota 10-19 hodin • Půjčení je možné s Plzeňskou kartou či kartami JIS nebo ISIC. Půjčovné: 20 Kč/ 35 minut Region| Západní Čechy Publikováno| Domažlický deník; Region; 04 Publikováno| Chebský deník; Region; 04 Publikováno| Karlovarský deník; Region; 04 Publikováno| Klatovský deník; Region; 04 Publikováno| Rokycanský deník; Region; 04 Publikováno| Sokolovský deník; Region; 04 Publikováno| Tachovský deník; Region; 04 ID| e1054b7e-9ad3-45c2-b55a-0e25ee9ea24a



VÝSTAVA UKÁŽE ŽIVOT ZA CÍSAŘE PROCHÁZKY 2.5.2014 (pra)

Domažlický deník str. 4 Region Západočeské muzeum v Plzni

ŽIVOT PLZEŇANŮ na přelomu 19. a 20. století představuje výstava Jak se žilo v Plzni za císaře „Procházky“, která je od úterý k vidění v Národopisném muzeu na náměstí Republiky. Časové vymezení výstavy je dáno mimořádně dlouhou vládou císaře a krále Františka Josefa I. (1848-1916), mnohdy posměšně přezdívaného „starý Procházka“. Důraz je kladen zejména na přelom století. Expozice přibližuje životní styl, stravování, oblékání, kulturu, sport i technické novinky této doby. K vidění je například Edisonův fonograf, předchůdce gramofonu, který si jeden z Plzeňanů nechal za 75 dolarů poslat až z Chicaga. Expozice vznikla ve spolupráci s Fakultou pedagogickou Západočeské univerzity v Plzni a určena je zejména žákům základních škol, pro které je připravena i řada kvízů, hádanek a interaktivních aktivit. Výstava potrvá do 13. července. Foto autor| Foto: Deník/Vlastimil Leška Region| Západní Čechy Publikováno| Domažlický deník; Region; 04 Publikováno| Chebský deník; Region; 04 Publikováno| Karlovarský deník; Region; 04 Publikováno| Klatovský deník; Region; 04 Publikováno| Rokycanský deník; Region; 04 Publikováno| Sokolovský deník; Region; 04 Publikováno| Tachovský deník; Region; 04 ID| 3c063c2a-d908-4b32-a889-de56fdd819c2

Chebský deník

Postava z Matrixu navštívila galerii 22.4.2014 (haj)

Chebský deník str. 5 Region Západočeské muzeum v Plzni

Herec a režisér maorského původu chystá film o malíři Lindauerovi, přijel do jeho rodiště Plzeň – Před několika dny zavítala do Západočeské galerie v Plzni návštěva z druhého konce světa – novozélandský herec a režisér maorského původu Julian Arahanga. Ten je znám českému publiku především jako představitel jedné z hlavních postav filmu Kdysi byli bojovníky (1994) a kultovního oscarového snímku Matrix (1999), v němž vytvořil roli Apoca. „Julian Arahanga se v současné době věnuje přípravě dokumentárního seriálu o malíři Gottfriedu Lindauerovi,“ vysvětluje důvod jeho návštěvy Eva Reitspiesová, mluvčí galerie. Gottfried je plzeňským rodákem, narodil se v roce 1839 jako Bohumír Lindauer. Po studiích malířství ve Vídni se krátce vrátil do Plzně, kde se věnoval především portrétní tvorbě. Pak však odešel na Nový Zéland, jehož se stal v roce 1881 řádným občanem. Zemřel v roce 1926. Na Novém Zélandu plzeňský rodák proslul svými portréty maorských náčelníků. U protinožců je Lindauerovo dílo považováno za součást národního kulturního dědictví. Velkou kolekci jeho prací spravuje Galerie umění v Aucklandu. Ředitel Západočeské galerie Roman Musil, který se životem a dílem Gottfrieda Lindauera dlouhodobě zabývá, poskytl Julianu Arahangovi na kameru nejnovější poznatky o malíři, které dosud na Novém Zélandu nebyly známé. „Filmař do svého dokumentu dále začlenil Lindauerovy portréty plzeňských měšťanů ze sbírek Západočeského muzea, umělcův matriční záznam ze Státního oblastního archivu v Plzni a natočil také místo, kde stával rodný dům Gottfrieda Lindauera i Mikulášský hřbitov, na němž byli pochováni malířovi rodiče,“ informuje o plzeňské návštěvě novozélandského filmaře Eva Reitspiesová. Dokončení seriálu nazvaného Behind the Brush je očekáváno v průběhu října tohoto roku a Západočeská galerie již domlouvá s režisérem jeho uvedení v Plzni.



Zároveň galerie připravuje velkou retrospektivní výstavu Gottfrieda Lindauera pro rok 2015, která bude tvořit jeden z nejvýznamnějších bodů programu Evropského hlavního města kultury. Aucklandská galerie již na začátku tohoto roku slíbila, že na tuto výstavu zapůjčí pětačtyřicet Lindaerových děl. Půjde o jeho první retrospektivní výstavu, která představí jeho dílo z evropského i novozélandského období. Foto popis| Roman Musil (vlevo), ředitel Západočeské galerie v Plzni, se s Julianem Arahangem, hercem a režisérem, pozdravil tradičním maorským pozdravem – třením nosů. Foto autor| Foto: archiv galerie Region| Západní Čechy Publikováno| Chebský deník; Region; 05 Publikováno| Karlovarský deník; Region; 05 Publikováno| Sokolovský deník; Region; 05 ID| 324a44c2-71f3-408b-98b3-779d8b6b8209

Chvilka pro tebe

Krutý konec paličských bratrů 30.4.2014

Chvilka pro tebe str. 38 Krimi příběh Západočeské muzeum v Plzni

Vladimír Šindelář

Odepřete žebrákům almužnu a sami se můžete za několik dnů stát jedním z nich… Smolné knihy jsou často jediným zdrojem informací o dění za starých časů. Právě do nich městský písař zapisoval rozsudky nad osobami, které se dostaly do konfliktu s tehdejším právem. Jeden z těchto zápisů, který je datován rokem 1615, popisuje chmurný konec dvou bratří, kteří tak dlouho přinášeli jiným lidem neštěstí, až se nakonec konec osud obrátil proti nim. Bratři Mikuláš a Adam Holých pocházeli z Levína, to je dnes součást obce Olešnice nedaleko Chlumce nad Cidlinou. Adam byl ševcem, o Mikulášovi toho mnoho nevíme. Zdá se však, že jim práce moc nevoněla, raději se toulali krajem a hledali, jak by si usnadnili své živobytí. To se tehdy nejsnáze dělalo žebráním. Ale tento nápad měli i mnozí jiní, takže žebráků bylo všude víc než dost a lidé byli stále méně ochotní dávat almužny. Někteří žebráci na odehnání nereagovali, jiní hlasitě nadávali, ale byli mezi nimi i takoví lotři, kteří se za odmítnutí neváhali mstít. Na venkově tehdy byla spousta dřevěných staveb či alespoň krytých došky a šindelem, takže jeden prostředek pomsty se nabízel už jaksi sám od sebe - oheň. Nevítaní prosebníci Počátkem roku 1615 se Adam Holý zatoulal do vesnice Přepychy nedaleko Opočna. Už zdálky si všiml zdejší pěkné krčmy, která patřila místnímu starousedlíku Laštovičkovi. Bylo vidět, že kšefty jdou krčmářovi dobře, a tak se Adam zatvářil prosebně a úlisným hlasem žádal o almužnu. Jenže Laštovička neměl s žebráky slitování. Jakápak žebrota, jen ať se pěkně každý živí prací svých rukou! Nejenže tedy Adamovi nic nedal, ale rychle sáhl do kouta a v jeho ruce se objevila pořádná sukovice. A už se řítil k žebrákovi. Adamovi se sice podařilo utéct, ale rozhodl se, že tohle tomu lakomému krčmáři nedaruje. Hoří, zachraňte se! Několik dní se nic nedělo, ale potom jedné tmavé noci vzplála Laštovičkova krčma plamenem. Požár byl tak rychlý, že krčmář moc svého majetku nezachránil, naopak mohl být rád, že se vůbec s celou rodinou dostal ven z hořícího stavení živ a zdráv. Obydlí však lehlo popelem a zámožný krčmář se teď sám stal žebrákem. Právě takovým, jakými až dosud tak pohrdal. Další podobná epizoda se stala ve Vršovce, obci, která leží mezi Dobruškou a Novým Městem nad Metují. Tady se však Adam spolu se svým bratrem Mikulášem nesnažili žebrat, ale využili nestřežené chvilky a ukradli v jedné z místních chalup nějaké hotové sukno. Jenže měli smůlu, vesničané si jich všimli a rozběhli se za nimi. Mikuláš včas utekl, ale Adam nesl kradené sukno, a tak nestačil běžet tak rychle. Vesničané ho dohonili, sukno mu vzali, a ještě jej zbili.



Něco takového však byla pro mstivého Adama smrtelná urážka! A tak už o tři dny později vzplála stodola usedlosti, kde předtím tihle povedení lotři kradli sukno. Ráno bylo na místě stodoly - předtím plné obilí už jen velmi smutné spáleniště! Podobně dopadl v Černilově, obci v nynějším okrese Hradec Králové, hospodář jménem Kaspetr. Také on se zdráhal dát bratrům nějakou almužnu a jen o několik dní později jeho stavení shořelo na popel. Pak se oba bratři ještě jednou vrátili do Přepych, kde založili oheň v kuchyni jednoho domu, pak odešli na nedaleký kopec a odtud s velikou rozkoší sledovali, jak se požár rozrůstá. Pokud si myslíte, že tehdejší paliči někde v domě zapálili svíčku nebo založili požár nějakým podobným jednoduchým způsobem, jste na omylu. Skuteční zločinci měli své paličské řemeslo dobře promyšlené. Vzali dutou kost, nasypali do ní trochu střelného prachu a kost pak na obou koncích zadělali troudem. Pak se vplížili do vybraného stavení, potichu vykřesali oheň a zapálili na jednom konci oné kosti pomalu hořící troud. Kost pak v domě umístili někde blízko hořlavého materiálu a rychle zmizeli. Po nějakém čase troud dohořel ke střelnému prachu, ten se vznítil a následný výšleh z duté kosti rozmetal po místnosti žhavé kousky prachu a troudu. Pak už bylo jen otázkou času, kdy a co vzplane jako první. Pachatelé byli ovšem už dávno někde za horami. Krutý trest Bratři pálili dál v celém okolí, ve Skaličce, ve Smiřicích i jinde. Jenže množství požárů zapříčinilo, že lidé ve vsích byli čím dál opatrnější, jakmile spatřili podezřelé žebráky. Až nakonec jednoho letního dne roku 1615 v obci Křivice spadla klec. Bratři zde založili požár, ale zatímco Adamovi se ještě podařilo utéct, jeho bratr Mikuláš byl chycen a odevzdán právu města Dobrušky. Něco ze svých hříchů přiznal dobrovolně, dobře věděl, že už nemá naději na záchranu. Páni konšelé jej však přesto dali vyslýchat v mučírně, kde Mikuláš přiznal řadu dalších případů paličství. Už po pár dnech byl odsouzen jakožto hrozný palič, aby byl na popravním místě zaživa upálen. Ale ještě předtím mu kat žhavými kleštěmi měl za jeho odporné zločiny utrhat - prsty na rukou a dokonce ze zad stáhnout dva pruhy kůže. Teprve pak byl Mikuláš Holý spálen na hranici. Bratr unikal Jeho bratr Adam ještě nějaký čas svému trestu unikal, ale nakonec se i jeho osud v červnu roku 1616 naplnil. Chytili ho a byl předán dobrušskému soudu, aby se na zdejším popravišti dočkal stejného trestu jako bratr, včetně trhání prstů a řezání pruhů kůže. Byl to jistě velice krutý trest, ale právě tak hrozné byly činy obou bratrů, kteří svým paličstvím přivedli tolik lidí až na žebrotu. *** Jakápak žebrota, řekl si sedlák, ať se klidí od domu! Požáry zakládali jak o život. A ve spravedlivých plamenech také odešli ze světa. Ze stodoly plné obilí bylo jedno velké spáleniště. MIKULÁŠ HOLÝ A ADAM HOLÝ (Případy z roku 1615) Povolání: Adam byl švec, oba se však raději toulali Zločiny: žhářství Příčina: pomstychtivost Trest: trhání prstů na rukou, řezání pruhů kůže, upálení zaživa Zvláštnost: svou paličskou strategii měli skvěle promyšlenou Foto popis| Do duté kosti se z prachovnice přesypal střelný prach, a když k němu troud dohořel, ozvala se rána... Dům byl rázem v ohni. Foto popis| Dobová rytina názorně ukazuje, jak děsivou smrtí umírali v 17. století ti, kteří překročili zákon. Foto autor| Foto: allphoto (2), shutterstock.com (2), fotolia (1), archiv Západočeského muzea v Plzni (1)



Klatovský deník

FARMÁŘI NA NÁMĚSTÍ V PLZNI 14.4.2014

Klatovský deník str. 1 Titulní strana Západočeské muzeum v Plzni

(pra)

ZMĚNA MÍSTA. Katedrála svatého Bartoloměje na plzeňském náměstí Republiky byla v sobotu dopoledne doslova v zajetí trhů. Zatímco na prostranství před národopisným muzeem pokračovaly velikonoční trhy, stánky před radnicí obsadili farmáři, kteří se po čtyři roky sjížděli do Mlýnské strouhy. Kvůli kompletní rekonstrukci prostoru U Zvonu však museli své tradiční místo opustit. Na náměstí zůstanou po celou letošní sezonu, tedy až do 20. prosince. Poté by organizátoři trhy chtěli opět vrátit na své původní místo. „Třeba si ale zákazníci a prodejci vynutí, abychom zůstali tady,“ říká Tomáš Popp z pořádajícího sdružení Envic a dodává, že na náměstí si v sobotu našlo cestu více lidí než dříve do Pallovy ulice. To ovšem podle některých prodejců bylo ovlivněno právě tím, že se na druhé části náměstí konaly ještě trhy velikonoční. Příchozí oceňovali zejména více prostoru mezi stánky, jiným naopak chybělo přátelštější prostředí Mlýnské strouhy. A kam se farmářské trhy více hodí podle vás? Hlasujete v anketě na plzensky. denik.cz/farmari Foto popis| Foto autor| Foto: Deník/V. Leška Region| Západní Čechy Publikováno| Klatovský deník; Titulní strana; 01 Publikováno| Rokycanský deník; Titulní strana; 01 Publikováno| Tachovský deník; Titulní strana; 01 ID| 43385544-d37f-472d-983f-116fe92202e4

Kroměřížský deník

Muzejní noc má představit pokladnice muzeí 25.4.2014

Kroměřížský deník str. 2 Zlínský kraj Západočeské muzeum v Plzni

ZPRAVODAJOVÉ DENÍKU

Vedoucí Odboru kultury a památkové péče Krajského úřadu Zlínského kraje Romana Habartová v rozhovoru pro Deník říká: Zlín – Etnografka působící na Slovácku a vedoucí odboru kultury krajského úřadu Romana Habartová připravuje národní zahájení Festivalu muzejních nocí. To se letos odehraje ve Zlíně a návštěvníci se budou moci těšit na bohatý program a spolupráci mnoha institucí. * V kultuře pracujete dlouhá léta. Můžete nám přiblížit, co Festival muzejních nocí představuje a jak tato tradice vůbec vznikla? Jedná se o prestižní národní projekt – tedy celorepublikový festival, který je od roku 2005 každoročně pořádán Asociací muzeí a galerií ČR (AMGČR) ve spolupráci s Ministerstvem kultury ČR a Národním muzeem. Tvoří pomyslnou střechu nad jednotlivými aktivitami muzeí a galerií po celé naší zemi a nabízí prostor pro společnou kooperaci a komunikaci. Tak může být také široká veřejnost lépe informována o pestré nabídce nejrůznějších kulturních institucí. Velký zájem a úspěch jednotlivých ročníků přivedl pořadatele a organizátory k myšlence uspořádat vždy v jednom kraji oficiální otevření muzejních nocí takzvaným národním zahájením. Tato zahajovací slavnost se stala každoroční tradicí a svátkem, který je pořádán vždy pod záštitou jednoho z našich krajů se záštitami hlavních představitelů krajů a měst, ve spolupráci s AMG. Festival se stal jedinečnou kulturní a společenskou událostí v naší zemi (podobně jako v září Dny evropského dědictví) a můžeme každým rokem sledovat zájem dalších odborných subjektů.



* Co je cílem Festivalu muzejních nocí, případně Galerijních a muzejních nocí v nejrůznějších městech a jak se rozvíjí? Předpokládám, že cíl je naprosto jasný! Je to bezesporu posílení kulturního povědomí široké veřejnosti o často neviditelné (o to intenzivnější a srdečnější) činnosti muzeí a galerií na území celé České republiky, upozornění návštěvníků i odborné veřejnosti na zajímavé a originální počiny, nové expozice, výstavy a řadu nápadů, které v sobě skrývá pestrá nabídka doprovodných programů, jež provázejí celý festival. Festival muzejních nocí si díky svému obsahu i rozsahu získal také prvenství v evropském měřítku. Navíc bezprostředně s „muzejními nocemi“ slaví naše muzea svůj svátek, Mezinárodní den muzeí, který od roku 1977 vyhlašuje Mezinárodní rada muzeí při UNESCO. Apokud jde o další rozvíjení této aktivity, muzejních nocí se neúčastní jen muzea a galerie se svými odborníky, ale ve spolupráci s nimi také města, knihovny, divadla a další subjekty. Najejich pořadech vystupují žáci a studenti, ZUŠky, součástí barvitých programů jsou divadelníci, muzikanti, výtvarníci, tradiční řemeslníci, často jsou otevřeny památkové objekty, kam jindy v roce není běžný přístup. Tím, že si každé město a každá instituce koncipuje programovou nabídku sama, každé místo je originální a jedinečné. Vzpomeňme předchozí ročníky – v roce 2009 byl hostitelem kraj Východočeský a město Pardubice, které přivítalo návštěvníky v zámeckých prostorách, v roce 2010 to byl kraj Vysočina a národní zahájení probíhalo v gotické síni radnice v Jihlavě, v roce 2012 se národního zahájení ujal Moravskoslezský kraj a město Nový Jičín. Každýmrokem zájem nejen institucí a měst, ale i návštěvníků zvyšuje, a tak v roce 2013 vzrostl zájem přihlášených organizací na 312, což bylo nejvíce v historii konání festivalu. Národní festival otevíral v loňském roce Jindřichův Hradec. * Zlín letos zahajuje jubilejní 10. ročník Festivalu muzejních nocí. Proč byl vybrán právě Zlín? Všichni, kdo rádi žijeme ve Zlínském kraji, víme, čím se náš kraj vyznačuje a čím je jedinečný! Pokud fenomén muzejních nocí představuje předně prezentaci kulturního dědictví a bohatství, pak ve Zlíně je tato ochutnávka a nabídka zvláště lahodná a atraktivní!Můžeme se s pokorou chlubit bohatstvím tradiční i současné často také inovativně uchopené místní kultury. Zlínský kraj leží na rozhraní etnografických regionů Slovácka, Hané a Valašska a díky svému geografickému situování sehrávají tomu odpovídající projevy kultury specifickou roli zejména v oblasti tradičního umění, řemesel a folkloru. Širokou nabídku přináší oblast hudby, zpěvu, tance, divadla a filmové tvorby. Zlínský kraj je mimořádně bohatý množstvím památkových objektů z různých historických údobí – od nejstaršího osídlení území z doby Velké Moravy přes středověké hrady, zámky, velké množství sakrálních památek a poutních míst až po drobné objekty lidového stavitelství či skvosty moderní baťovské funkcionalistické architektury první poloviny 20. století. Ak tomu se v poslední době nejen ve Zlínském kraji s obdivem mluví o výjimečném projektu s názvem 14 15 BAŤŮVINSTITUT. Představuje moderní integrované kulturní a vzdělávací centrum Zlínského kraje, které bylo vybudováno v rekonstruovaných továrenských budovách č. 14 a 15. Vzniklo zde zázemí pro činnost Krajské knihovny Františka Bartoše ve Zlíně, Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně a Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně, které před vznikem projektu sídlily v pronajatých prostorách, jejichž stav již limitoval další rozvoj služeb. Nové prostředí se svými možnostmi reflektuje požadavky doby a dnešní moderní společnosti. Aprávě 14 15BAŤŮVINSTITUT bude hostitelem všech návštěvníků v roce 2014. Oto více nás těší, že se Zlínský kraj stal spolupořadatelem právě v roce 10. výročí pořádání Národního zahájení muzejních nocí! * Kdy se uskuteční národní zahájení a koho můžeme u této příležitosti ve Zlíně očekávat? Národní zahájení se uskuteční v pátek 16. května právě ve 14 15BAŤOVĚ INSTITUTU a pozvaní jsou nejvýznamnější představitelé kulturního, společenského a politického dění naší země, očekáváme rovněž účast ze zahraničí. A současně se těšíme na mimořádnou návštěvnost široké veřejnosti, která jistě bude zvědavá na pestrou nabídku doprovodných programů, kterou společně připravily všechny tamní organizace. * Součástí oficiální části bude i představení držitelů ocenění Gloria Musaealis. Můžete nám toto ocenění blíže přiblížit a říci, zda i Zlín či Zlínský kraj mají v soutěži nějaké nominace? Národní soutěž muzeí Gloria musaealis vyhlašuje Ministerstvo kultury ČR a Asociace muzeí a galerií České republiky s cílem přispět ke zviditelnění a zvýšení prestiže muzejních institucí a posílení obecného chápání smyslu jejich existence jako strážců a opatrovatelů významné části našeho národního kulturního dědictví a bohatství. Zlínský kraj přihlásil v soutěži celkem 8 významných aktivit – v kategorii muzejní počin se uchází projekt 14 15 BAŤŮVINSTITUT a výročí 1150 let od příchodu byzantských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na naše území Slováckého muzea. Vkategorii muzejní výstava svou novou stálou expozici přihlásila Krajská galerie výtvarného umění;Muzeum jihovýchodní Moravy přihlásilo dvě expozice – Princip Baťa: Dnes fantazie, zítra skutečnost a Zvířata na Zemi a člověk na Hradě Malenovice. Vkategorii Muzejní publikace byly přihlášeny



knihy: Pravdivý příběh byzantských věrozvěstů Konstantina a Metoděje muzea v Uherském Hradišti a kniha Jiří Voženílek: Budovy č. 14 a 15 ve Zlíně – dědictví industriální éry, rovněž Pracovní listy ke stálé expozici Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně. Nyní už víme, které projekty Zlínského kraje se dostaly mezi nominované a budou 15. května 2014 v Praze usilovat o některá z hlavních míst na pomyslném stupni vítězů (viz infobox, pozn. redakce). Vyhlášena bude zároveň Cena Českého výboru ICOM a Cena čestného výboru soutěže. Jsme tedy plni očekávání a věříme, že uspějeme, i když už nyní můžeme hovořit o velkém úspěchu. * Jak bohatý bude program zlínské Galerijní a muzejní noci? Pestrý a velmi bohatý. Samotné představení nejlepších počinů a předávaní ocenění Gloria Musaealis, na kterém budou představeny opravdu jen ty nejzajímavější expozice, publikace a počiny roku 2013, je velikým lákadlem. Bude znít jazz, operní a operetní árie i popové hity. Připraveny jsou doprovodné programy, v nichž si své najdou všichni od těch nejmenších až po seniory. Očekávanou samozřejmostí jsou tradičně originálně pojaté komentované prohlídky. A k překonávání vzdáleností mezi jednotlivými akcemi zapojených subjektů budou připraveny dopravní prostředky – koloběžky a kola, které bude možné si zapůjčit ve 14 15 BAŤOVĚ INSTITUTU. * Kolik organizací a jaké se do galerijní noci ve Zlínském kraji a ve Zlíně zapojí? Pro tuto odpověď nemá asi dnešní rozhovor místo! Organizací, které se do muzejní noci zapojí, je opravdu hodně. Jenom ve Zlíně jich bude několik desítek! Ostatně, to už nyní prozrazují všechna média včetně tištěných programů. Centrum dění ale bude ve 14 15BAŤOVĚ INSTITUTU, kde sídlí Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně, která byla hlavním iniciátorem akce i v předchozích letech, a Muzeum jihovýchodní Moravy. Zajímavě se zapojí Krajská knihovna Františka Bartoše – od večerních hodin zde ožijí nejrůznější postavy z knih a budou návštěvníkům pomáhat mimojiné i s vyluštěním křížovek. * Galerijní a muzejní noc se ale nekoná jen 16. května ve Zlíně. Festival potrvá měsíc – která další města ze Zlínského kraje se zapojí, případně které organizace? Zahájení Muzejní a galerijní noci proběhne především ve Zlíně a v průběhu měsíce května i června se do akce zapojí muzea a galerie zřizované Zlínským krajem, další kulturní instituce, města atd., jak již bylo uvedeno v úvodu. * Nabídne některá z organizací něco zajímavého, netradičního, nevídaného? Záměrem aktivit galerijní a muzejní noci není návštěvníky pouze jednorázově šokovat a připravit pro ně něco, co uvidí pouze v tu jednu konkrétní noc a pak už nikdy… Právě naopak, naším cílem je ukázat všem návštěvníkům, že muzea a galerie jsou „otevřenými trezory a pokladnicemi“ vzácného umění, které se nedá zhlédnout, pojmout, vychutnat a vstřebat za jeden jediný večer. Právě ta noční mimořádná a často i vzrušující atmosféra by nás měla vybídnout k tomu, abychom se rádi vraceli a nacházeli znovu a znovu něco zajímavého, netradičního, nevídaného, co nám předtím mohlo uniknout. Ale přece jen. Speciálně pro tento večer připravuje galerie videomapping, programy bude podbarvovat hudba různých žánrů a připraveno je množství milých drobnůstek. * Jak podle vás takovou kulturní událost vnímá veřejnost? Vzhledem k velkému zájmu – s nadšením a více než pozitivně. * Máte vy osobně nějakou milou vzpomínku na Galerijní a muzejní noc? Ano – vždy velmi milou, srdečnou. Ato jednak v případě, kdy jsem se podílela jako odborný pracovník – etnograf a kurátor sbírek na přípravě podobných originálních doprovodných programů ve Slováckém muzeu v Uherském Hradišti či kdy jsem jako pozorovatel a člověk hledající inspiraci navštěvovala programy jiných muzeí a galerií… Vždy potěšena, uspokojena, naplněna skvělými zážitky i obdivem a úctou k práci těch, kdo tyto aktivity tvoří a realizují! Je to emotivní, kreativní a obohacující prostředí! * Drží se tato tradice i v zahraničí? Fenomén muzejních nocí patří ve velkých evropských metropolích dlouhou řádku let ke stálým a mimořádným prezentacím kulturního dědictví, a to vždy uchopeným velmi originálním a atraktivním způsobem.



Často právě při této příležitosti muzea a galerie nabízejí možnost nahlédnout takzvaně pod pokličku a snaží se představit i takové artefakty, které nejsou vidět stále, a rovněž činnosti, které nejsou v běžné náplni práce. Tím cíleně poodhalují skrytá tajemství a vytvářejí atmosféru, v níž je možné více pochopit význam a potřebnost muzeí a galerií s jejich posláním v dnešním komerčním světě a uspěchané době. Tyto jedinečné noci jsou realizovány pod patronátem Rady Evropy. Jejich záměrem je, jak již bylo řečeno, prezentovat kulturní dědictví v co největší šíři s upozorněním na význam jeho záchrany a ochrany, s upozorňováním na výměnu informací o kulturní rozmanitosti jednotlivých krajin a regionů Evropy. Tímto způsobem je dána příležitost nám všem se neformálně vzdělávat, obohacovat, hledat souvislosti nebo touto formou „jen“ smysluplně naplnit svůj volný čas a kultivovaně odpočívat. To je opravdu už na každém z nás, jak a kde si tu svou muzejní noc prožijeme. *** Nominace v kategoriích soutěže Gloria musaealis: Muzejní výstava roku 2013 – v této kategorii soutěžilo 39 přihlášených projektů, nominovány jsou tyto instituce: • Muzeum východních Čech v Hradci Králové („Kotěra. Po stopách moderny…“) • Galerie Středočeského kraje, p. o. („Images for Images. Artists for Tichy – Tichy for Artists“) • Západočeská galerie v Plzni, p. o. („Palmy na Vltavě. Primitivismus, mimoevropské kultury a české výtvarné umění 1850–1950“) • Západočeské muzeum v Plzni, p. o. („Džungle za plotem“) • Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, p. o. („Princip Baťa. Dnes fantazie, zítra skutečnost“) Předmětem kategorie Muzejní počin roku 2013 byly takové aktivity muzeí, jejichž výsledkem je významné či dlouhodobé zkvalitnění sbírkotvorné činnosti, péče o sbírky, zvláště významné obohacení sbírek nebo záchrana lokality významné pro ochranu přírody a krajiny nebo kulturního dědictví a její následné zpřístupnění veřejnosti. Do této kategorie bylo přihlášeno 22 soutěžních projektů a nominovány jsou tyto instituce: • Petr Koudelka („Museum fara Křenov“) • Národní technické muzeum („Národní technické muzeum dokončeno“) • Muzeum a galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou („Sýpka – Muzeum Orlických hor“) • Muzeum Vysočiny Třebíč, p. o. („Zámek Třebíč – modernizace zámku a zpřístupnění nových expozic“) • Zlínský kraj a jeho příspěvkové organizace – 14 15 Baťův institut, Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně a Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně („14 15 Baťův institut“) Foto popis| ORGANIZÁTORKA. Romana Habartová připravuje národní zahájení desátého Festivalu muzejních nocí ve Zlíně. Zajímavostí zlínské muzejní noci bude to, že se návštěvníci budou moci přepravovat mezi akcemi na půjčených koloběžkách a kolech. Foto autor| Foto: archiv Romany Habartové Region| Střední Morava

Metro

Plzeň se promění v létě v Benátky 16.4.2014

Metro str. 14 Plzeň XXL Západočeské muzeum v Plzni

MARTIN ŠTĚRBA

Od konce června se zas můžete těšit na divadlo pod širým nebem. Letos bude hlavní hrou Goldoniho Lhář. Festival Divadelní léto pod plzeňským nebem je známý tím, že známé hry se přesouvají z divadelních budov na známá plzeňská místa. V uplynulých šesti letech se tak hrálo třeba u radnice, katedrály svatého Bartoloměje, Západočeského muzea, v Mlýnské strouze či na zahradě v Měšťanské besedě. Festival se i tentokrát představí divákům na náměstí Republiky. Hrát se zde bude komedie Lhář italského klasika Carla Goldoniho a v hlavní roli se objeví herec Roman Zach (na snímku). „Zjistili jsme, že prostor náměstí je pro diváky velmi atraktivní. V nové inscenaci se chceme na historické centrum s katedrálou svatého Bartoloměje podívat novýma očima. Čeká nás proměna plzeňského náměstí v kulisu Benátek v době karnevalu,“ řekl Vilém Dubnička, který před lety stál u zrodu festivalu. Režírování letošního představení se ujme umělecký šéf Západočeského divadla v Chebu Zdeněk Bartoš. „Goldoniho Lhář je doslova nabitý situačním humorem a vtipnými dialogy, skvěle proto zapadá do naší série letních komedií,“ tvrdí organizátorka festivalu Marcela Mašínová. Program divadelního léta začíná 19. června taneční inscenací Korekce souboru VerTeDance. Na Lháře pak můžete jít od 29. června. Podrobnosti najdete na webu DivadelníLéto. cz.



*** Co uvidíte Premiéra Lháře je naplánovaná na 29. června od půl deváté večer a divadelníci odehrají pod širým nebem deset repríz. * Poté se na náměstí na sedm večerů vrátí Tři mušketýři, které mohli vidět návštěvníci Divadelního léta v loňském roce. Foto popis| Jan Přeučil byl hvězdou minulého ročníku. Foto autor| MAFRA O autorovi| MARTIN ŠTĚRBA, mailto:[email protected] Regionální mutace| Metro - západní Čechy

Mladá fronta DNES

Kraj byl protkaný poustevnami, představuje je unikátní výstava 4.4.2014

Mladá fronta DNES str. 4 Kraj Plzeňský Západočeské muzeum v Plzni

Barbora Němcová

Téměř pět desítek nejvýznamnějších pousteven na území Plzeňského kraje představuje výstava v Muzeu církevního umění plzeňské diecéze. Představená místa jsou spojena s působením poustevníků od legendických postav přes rozmach barokního poustevnictví až po místa spojená s romantismem. PLZEŇ Návštěvník se na zbrusu nové výstavě v diecézním muzeu seznámí s historií míst, ve kterých se poustevny nacházejí, s poustevníky, kteří je obývali, a s jejich osudy, s legendami a pověstmi, které se k nim vážou, a také s jejich podobou a umístěním. K vidění jsou rovněž předměty z muzejních sbírek, které odkazují na významné světce spojené s fenoménem poustevnictví, například svatého Jana Křtitele či svatého Prokopa. Velkým lákadlem bude ukázka interiéru poustevny, který je zapůjčen z rekonstruované romantické poustevny v lochotínském parku v Plzni od sdružení Maják Plzeň. Je dílem studentů SSUPŠ Zámeček a akademického malíře Jaroslava Šindeláře. Celkový počet pousteven v kraji dosahuje podle kurátora výstavy Luďka Krčmáře 105, představena je tedy méně než polovina z nich. „Ty prezentované jsou ty nejhezčí a zároveň ty, z nichž se dosud něco zachovalo, kde případný návštěvník něco spatří,“ říká Krčmář. Připomíná, že existovaly také krásné a historicky doložené poustevny, do současnosti se z nich však už nic nedochovalo. Krčmář by doporučil k návštěvě například poustevnu stojící na Bolfánku nad Chudenicemi. „Dodnes stojí a dokonce se z ní stala restaurace U poustevníka,“ přidává zajímavost Krčmář. Ten také vzpomíná, jak hledal romantickou poustevnu ve Zvíkovci. „Věděli jsme, že tam někde poustevník žil v jeskyňce. Když jsem se prodral křovím, opravdu tam byla,“ líčí Luděk Krčmář. Připomněl také příběh legendického poustevníka ze Strašína, který se modlil za to, aby spatřil Pannu Marii. Ona se mu opravdu zjevila, na důkaz své přítomnosti píchla prstem do skály a odsud vytryskl pramen. Písemné prameny datují v českých zemích poustevnictví už do 16. století, ojediněle i dřív. „Hlavně na Šumavě a v Českém lese sloužily v 13. a 14. století v podstatě jako motoresty. Když přes ně šel poutník, byla to jeho poslední šance, kde mohl přespat nebo se najíst,“ přibližuje Petr Rožmberský, který je spoluautorem textové části výstavy. Poustevníci přebývali zpravidla u kaple či kostelíku, o něž se starali. Za to dostávali buď přímo peníze, nebo příděl potravin. „Nabízením noclehu a jídla si přivydělávali,“ vysvětluje Rožmberský. Právě množstvím pousteven na Šumavě a v Českém lese by podle Rožmberského mohl být Plzeňský kraj specifický. „Řekl bych, že jich tam bylo víc. Dokonce se ví, že ve svaté Kateřině za Přimdou se setkal jeden náš český panovník s německým císařem. Potkali se na hranicích a tohle byl jediný domek, kde mohli jednat,“ upozorňuje Rožmberský. Součástí výstavy je prezentace výtvarné soutěže na téma „Těžký život poustevníka“. Tu vypsalo Západočeské muzeum v Plzni pro žáky a studenty základních a středních škol. „Zúčastnilo se jí celkem sedm škol, nejmladšími účastníky byli prvňáčci. Vystavili jsme všechny předměty,“ sdělila Denisa Brejchová ze Západočeského muzea, která má na starost vzdělávací programy pro veřejnost a spolupráci se školami. Vychází i bohatá publikace



Ve stejnou dobu vychází také publikace nazvaná Poustevníci, poustevny a pouště v Plzeňském kraji, jejímiž autory jsou Luděk Krčmář a Petr Rožmberský. Kniha shrnuje jejich dlouholeté bádání. V úvodní části představí laické i odborné veřejnosti fenomén a dějiny poustevnictví všeobecně, hlavní částí publikace je však katalog pousteven s bohatou obrazovou dokumentací všech 105 lokalit. Od míst a poustevníků známých pouze z pověstí až po dosud stojící objekty pousteven. Výstava potrvá do 1. června, 17. dubna a 15. května jsou od 17 hodin připraveny odborné přednášky. *** »Písemné prameny datují v českých zemích poustevnictví už do 16. století, ojediněle i dřív. Hlavně na Šumavě a v Českém lese sloužily ve 13. a 14. století jako motoresty. Když přes ně šel poutník, byla to jeho poslední šance, kde přespat nebo se najíst. »Nová kniha Poustevníci, poustevny a pouště v Plzeňském kraji v úvodní části představí laické i odborné veřejnosti fenomén a dějiny poustevnictví všeobecně, hlavní částí publikace je však katalog pousteven s bohatou obrazovou dokumentací všech 105 lokalit. Foto popis| Těžký život poustevníka Součástí výstavy jsou práce, vytvořené dětmi ze základních a středních škol. Foto autor| Foto: Martin Polívka, MAFRA Foto popis| Romana Němečková ze Západočeského muzea upravuje scénu s poustevníkem. Foto autor| Foto: Martin Polívka, MAFRA Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj

Smetanovské dny zakončil strhující koncert Slovenské filharmonie 7.4.2014


Gabriela Špalková

PLZEŇ Bouřlivými ovacemi pro Slovenskou filharmonii, dirigenta Alexandera Rahbariho a houslistu Dalibora Karvaye skončil minulý týden 34. ročník kulturního festivalu Smetanovské dny, kterým po celý březen žila Plzeň. Závěrečný koncert byl mimořádný. Výtečně hrající orchestr pod taktovkou charismatického Alexandera Rahbariho přinesl výjimečný zážitek a senzaci. Rahbari dirigoval všechna díla zpaměti. Filharmonici provedli na úvod málo hrané Svítání na řece Moskvě, předehru k opeře M. P. Musorgského Chovanština, strhli publikum Koncertem pro housle a orchestr g moll Maxe Brucha, v němž se představil jako sólista výtečný mladý slovenský houslista Dalibor Karvay. Slavný Bruchův koncert provedl s naprostou suverenitou. A Paganiniho dílo jako přídavek vyvolalo další bouři nadšení. Koncert uzavřela Symfonie č.4 A dur Felixe MendelssohnaBartholdyho Italská. Úspěch měl u publika Mozart, ale i „český“ Jára Cimrman Zajímavé kulturní akce a koncerty zaměřené na hlavní téma sociální problematiky 19. století ale i témata další přinášely Smetanovské dny po celý měsíc, skutečným vrcholem festivalu byl právě závěrečný koncert. K dalším vrcholům patřil zahajovací koncert Münchner Symphoniker, čtyřruční hra na klavír v podání dua Jeremy Menuhin a Mookie Lee, zájmu publika se mimo jiné těšil také koncert slovenské mezzosopranistky Jany Kurucové s programem věnovaným W. A. Mozartovi, koncerty Českého noneta a koncert s plzeňskými nadějemi klasické hudby Plzeňský Orfeus. Z doprovodného programu měla největší odezvu představení Divadla Járy Cimrmana. Hudební program festivalu sice skončil, ale jeho témata si můžete připomínat ještě celý měsíc ve výstavních síních. Až do 4. května běží výstava Na okraji davu ve výstavní síni „13“ v Západočeské galerii v Plzni, jejíž koncepce přímo souvisí s vědeckým sympoziem, součástí Smetanovských dnů. Sociální otázku 19. století přibližuje i výstava v Západočeském muzeu, která je otevřena do 27. dubna. A až do konce dubna můžete navštívit unikátní expozici v Domě hudby Bedřich Smetana na poštovních známkách a dalších sběratelských filatelistických materiálech. Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj



UNIKÁTNÍ OBJEV Paleontologové našli cenné kusy starých zkamenělých rostlin. 12.4.2014


Foto popis| Prvohorní poklad Tři sta milionů let staré a několik metrů velké fosilie kapraďosemenných rostlin, přesliček, plavuní i desítky druhů menších prvohorních rostlin našli paleontologové Západočeského muzea při průzkumu plzeňské karbonské pánve u Nýřan. Lokalitu objevil Jan Bureš (na snímku). » Více čtete na straně B2 Foto autor| Foto: Ladislav Němec, MAFRA Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj

Pod popelem z vulkánu ležel poklad 12.4.2014


(ČTK)

PLZEŇ Až několikametrové zbytky 300 milionů let starých kapraďosemenných rostlin, přesliček, plavuní i desítky druhů menších prvohorních rostlin našli paleontologové Západočeského muzea při průzkumu v části plzeňské karbonské pánve. Cenné fosilie nyní preparují na svém pracovišti. Díky unikátním nálezům získají důležitá data, která doplní obrázek o tom, jak vypadal tropický prales před velkou explozí vulkánu, jehož popel v oblasti před třemi sty miliony lety prales zakonzervoval. „Hledáme lokality, které zaznamenávají tuto velkou přírodní katastrofu. Chceme tím získat přehled, jak fungovala příroda. Vzorky nalezené v lokalitě Doubrava v nýřanském uhelném revíru, v oblasti mezi obcemi Pankrác a Blatnice, jsou zachované včetně anatomie, což je velmi vzácné,‘ uvedl šéf paleontologů Josef Pšenička. Lokalitu objevil jeho kolega Jan Bureš, který přípravné průzkumné práce organizoval sedm let. Snažil se při tom využít informací ze starých důlních map, zejména z archivu Západočeských uhelných dolů, spolupracoval s geodety, plzeňskými jeskyňáři, prováděl průzkum terénu, hledal pomocí pokusných sond, na místě byl i proutkař. Při vyhledávání pomáhaly desítky lidí. Paleontologové cenné kusy starých zkamenělých rostlin včetně několika skutečně velkých mnohametrových fosilií, našli ve výkopu o velikosti pět krát osm metrů. Celkem z Doubravy zajistili dva tisíce vzorků, které zakonzervovalo dvacet centimetrů popela z vulkánu. Bureš nyní připravuje odbornou publikaci, která nálezy představí. Mezi nejcennější kusy patří kordaitová větev, tedy větev mohutného stromu z období karbonu. U nálezu z Doubravy jsou vidět i reprodukční orgány, vědci objevili šištice napojené na větve. Podle Františka Tichávka, který vzorky preparuje, je práce v laboratoři extrémně náročná na preciznost. Kompletní vědecké zpracování může trvat i šest let. Nálezy zatím budou v depozitářích, vědci z muzea doufají v to, že se najdou prostory pro jejich vystavení. Foto popis| Cordaites Zkamenělina prvohorního stromu Foto autor| Foto: Ladislav Němec, MAFRA Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj

Novozélanďan se vydal po plzeňské stopě malíře Lindauera 17.4.2014


Barbora Němcová

PLZEŇ Po stopách malíře Gottfrieda Lindauera v Plzni se vydal novozélandský herec a režisér maorského původu Julian Arahanga, představitel jedné z hlavních postav kultovního snímku Matrix. Západočeskou metropoli navštívil minulý týden, během návštěvy si prohlédl i místo, kde stával Lindauerův rodný dům, nafilmoval Lindauerovy portréty plzeňských měšťanů ze Západočeského muzea či



umělcův matriční záznam ve Státním oblastním archivu. Gottfried Lindauer proslul zejména portréty maorských válečníků. Arahanga připravuje nyní druhou řadu dokumentárního seriálu o tomto malíři, série nazvaná Behind the Brush by měla být hotová na podzim. Gottfried Lindauer se narodil a vyrůstal v Plzni, v 16 letech se nechal zapsat na malířské akademii ve Vídni, kde se učil mimo jiné i u Josefa von Führicha a Leopolda Kuppelwiesera, významných malířů náboženských obrazů. Usadil se na Novém Zélandu Plzeňský rodák působil také na Moravě, kde se nachází jeho nejvýznamnější dílo vytvořené v Česku – soubor dvou desítek obrazů a fresková výzdoba kaple sv. Cyrila a Metoděje ve Valašských Kloboukách. V roce 1874 pak odjel na Nový Zéland, kde se usadil. „Samozřejmě tato základní historie na sebe nabaluje celou řadu různých historek a příběhů. Nám se například podařilo zjistit přesnou lokalitu, kde stával rodný dům Gottfrieda Lindauera,“ přibližuje Roman Musil, ředitel Západočeské galerie v Plzni, která pro příští rok připracuje Lindauerovu velkou retrospektivní výstavu. Bude tvořit jeden z nejvýznamnějších bodů programu Evropského hlavního města kultury. Podle Musila stával rodný dům na Klatovské třídě naproti hlavní poště. „Jeho otec Hynek Lindauer byl správcem arciděkanských zahrad, a ti bydleli právě v tomto domku,“ vysvětluje Musil a dodává, že tam zahradničil už jeho děd. „Julian Arahanga si natočil i starou mapu Plzně pocházející z roku 1821, na níž je tento dům s číslem popisným 50 vidět,“ konstatuje Roman Musil, který s novozélandskými filmaři navštívil i Mikulášský hřbitov, na němž byli pochováni Lindauerovi rodiče. „Bohužel se hroby nedochovaly. Je to ale lokalita, která pro filmaře přesto byla zajímavá. Byl to jakýsi plzeňský Slavín,“ zdůvodňuje Musil. » Pokračování na straně B2 Novozélanďan se vydal po stopě malíře Lindauera » Pokračování ze strany B1 Ředitel Západočeské galerie v Plzni návštěvu připravoval s Julianem Arahangou asi měsíc a půl. Do Plzně chtěl Arahanga přijet především kvůli natočení portrétů ze sbírek Západočeského muzea, natočený materiál použije pro díl, který se týká Lindauerova evropského působení. „Navštívil také Náprstkovo muzeum v Praze, kde se nacházejí dva Lindauerovy maorské portréty, v plánu má i Vídeň nebo Velkou Británii,“ nastínil Musil s tím, že Arahanga bude mimo jiné natáčet u královské rodiny malířův portrét maorského válečníka, který věnoval princi Albertovi po Koloniální a indické výstavě v roce 1886. „Jeden z obrazů prince Alberta zaujal a Gottfried Lindauer mu jej věnoval,“ vysvětluje Musil. Foto popis| Tradiční maorský pozdrav - Roman Musil a Julian Arahanga. Foto autor| Foto: ZČG Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj

Po Plzni na koloběžce z automatické půjčovny 24.4.2014


(ČTK)

PLZEŇ V Plzni by od příštího roku měla začít fungovat automatická půjčovna s desítkami koloběžek, ve městě se objeví minimálně tři stojany. Na projektu Koloběžky k světu. pracuje místní sdružení, zapojilo do něj mimo jiné vývojáře ze Západočeské univerzity, spolupracuje i s Plzeňskými městskými dopravními podniky. „Letos chceme koloběžky otestovat, lidem je proto k půjčení nabídneme ve speciálním depu při větších kulturních akcích,“ představil projekt Jiří Kunc ze sdružení „k světu.“. „Cílem pro příští rok je zprovoznit v Plzni několik plně automatických stojanů. Budou fungovat tak, jak to známe z velkých evropských metropolí – člověk přijde, pípne si čipovou kartou a půjčí si koloběžku. Na ní někam dojede a tam ji zase vrátí,“ řekl Kunc. V Plzni by jako čipová karta měla sloužit takzvaná Plzeňská karta. Stojany nyní vývojáři přetvářejí z bývalých samoobslužných zón, které používali cestující Plzeňských městských dopravních podniků pro dobíjení Plzeňské karty, s podniky se také vyjednává možnost povolit přepravu koloběžky v prostředcích městské hromadné dopravy. „Takový projekt potřebuje obrovské množství vývoje a testování, proto jsme se rozhodli, že letos budeme půjčovnu testovat celé léto,“ uvedl Kunc. Poté, co se zájemci na koloběžce projedou, poskytnou organizátorům zpětnou vazbu, jak se jim jelo, kam by chtěli jezdit, kde by rádi viděli stojany atd. Počet koloběžek se upraví dle zájmu, letos by jich ve městě mohlo být až sto.



Podle Kunce je to nákladný projekt, například velmi drahé jsou elektronické zámky u stojanů. Klíčová je podpora ze strany Plzně 2015, jež připravuje město na příští rok, kdy se stane Evropským hlavním městem kultury. Výhradním dodavatelem koloběžek je český výrobce, firma Kostka. První akcí, kde bude možné testovací depo nalézt, bude Plzeňský Majáles. „A to na dvou místech. Lidé je budou moci využít na dopravu mezi centrem města a lochotínským amfiteátrem, kde se odehrává hlavní program,“ uvedl Pavel Jindra, který se stará o vývoj technických částí půjčovny. Koloběžky doplní i festival Prkna-neprkna v Křižíkových sadech, centrální výpůjční místo bude před Západočeským muzeem. Cena půjčovného je stejná jako SMS jízdenka na MHD, za 20 Kč je možné jezdit plzeňskými ulicemi 35 minut. Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj

Plzeňský deník

Badatelé a děti vystavují spolu 7.4.2014

Plzeňský deník str. 8 Kultura regionu Západočeské muzeum v Plzni

HANA JOSEFOVÁ

V Muzeu církevního umění byla zahájena nová sezona, návštěvníci uvidí poustevny Plzeň – Výsledky dlouholetého vědeckého bádání a vlastně i tipy na jarní výlet přináší v úterý večer zahájená výstava v Muzeu církevního umění plzeňské diecéze ve Františkánské ulici. Muzeum svou novou sezonu po zimní přestávce zahájilo výstavou s názvem Poustevníci a poustevny v Plzeňském kraji autorů Luďka Krčmáře a Petra Rožmberského. „Představujeme čtyřicet sedm pousteven na území Plzeňského kraje,“ upozorňuje Luděk Krčmář a dodává, že pro prezentaci na výstavě vybrali ta místa, kde je možné dodnes nalézt zbytky poustevnických obydlí či v jejich blízkosti vystavěné kaple nebo namalované svaté obrázky. Výstava tak může sloužit i jako tip na jarní výlet. Poustevny se např. nalézaly v Preinsteinu u Nečtin na severním Plzeňsku, u Příchovic na jižním Plzeňsku, v Prenetu u Železné Rudy nebo v Dobré Vodě u Hartmanic. „Návštěvníky seznámíme s historií míst, ve kterých se poustevny nacházejí, s poustevníky, kteří je obývali, a s jejich osudy, s legendami a pověstmi, které se k nim vážou, a také s jejich podobou a umístěním,“ dodává Luděk Krčmář, který se se svým kolegou Petrem Rožmberským několik let věnoval výzkumu pousteven v Plzeňském kraji. Své poznatky shrnuli v publikaci Poustevníci, poustevny a pouště v Plzeňském kraji, která byla na zahájení výstavy také představena. „V její hlavní části je katalog pousteven, který představuje téměř neuvěřitelných 105 poustevnických lokalit v našem kraji. Od míst a poustevníků známých pouze z pověstí až po dosud stojící objekty,“ poznamenává Luděk Krčmář. Výstavu badatelů doprovází dětské výtvarné práce. Žáci základních škol z Blovic, Nepomuku, Rokycan i Plzně vytvářeli modely pousteven i své vlastní pojetí biblí. Výstava, která potrvá do 1. června, je dále doplněna ukázkou interiéru poustevny i s poustevníkem. Připraven je také doprovodný program. Ve čtvrtek 17. dubna od 17:00 hod. bude Luděk Krčmář přednášet o poustevnách na území Plzně. A 15. května se vydá po stopách poustevníka Vintíře. Diecézní muzeum nabízí také ke zhlédnutí kapli sv. Barbory s gotickými freskami, klenotnici s liturgickými předměty a rouchy a díla Matyáše Bernarda Brauna, Petra Brandla nebo Karla Škréty. Foto popis| AUTOŘI výstavy Poustevníci a poustevny v Plzeňském kraji Luděk Krčmář (vlevo) a Petr Rožmberský (druhý zleva) drží v rukou svou publikaci Poustevníci, poustevny a pouště v Plzeňském kraji, která přináší výsledky jejich dlouholetého bádání. Na pravé fotografii Denisa Brejchová ze Západočeského muzea v Plzni ukazuje bibli, kterou pro Muzeum církevního umění plzeňské diecéze vytvořili žáci 3. C Základní školy Nepomuk. Výstava dětských prací nese název Těžký život poustevníka. Foto autor| Foto: 2x Deník/H. Josefová Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Kultura regionu; 08 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Kultura regionu; 08 Publikováno| Domažlický deník; Kultura regionu; 08 Publikováno| Klatovský deník; Kultura regionu; 08 Publikováno| Rokycanský deník; Kultura regionu; 08 Publikováno| Tachovský deník; Kultura regionu; 08 ID| 8bd76182-a39b-4186-8dd9-043f0372d58f



Zříceniny hradu Buben 8.4.2014

Plzeňský deník str. 7 Servis Západočeské muzeum v Plzni

LUDĚK KRČMÁŘ

KŘÍŽEM KRÁŽEM ČESKÝM ZÁPADEM Hrad Buben nedaleko Plešnic a hráze hracholuské přehrady patří mezi nejvýznamnější hradní zříceniny na západě Čech. Hrad založili patrně příslušníci rodu erbu Bubnu v průběhu první poloviny 14. století. První zmínka o hradu pochází z roku 1349. Patrně před rokem 1379 ho koupili rytíři z Jeřeně z rodu rytířů z Nečtin. Hrad zůstával v dalších střídajících se šlechtických rukou až do poloviny 16. století, kdy zpustl. Pustý je připomínán poprvé v roce 1567. Zříceniny hradu dvojdílné dispozice se nachází na ostrohu nad soutokem Mže a Úlického potoka. Do předhradí se vstupovalo čtverhrannou branou. Jádro, které obíhal parkán s baštou, tvoří ruiny patrového paláce, již zaniklá věž na skále nad věžovou branou a dominantní hradba na východě nádvoří. Od roku 1929 byl hrad několik let ne zcela odborně upravován Klubem československých turistů. A právě této úpravě se bude věnovat i přednáška 15. dubna v Západočeském muzeu v Plzni. Foto popis| Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Servis; 07 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Servis; 07 ID| 0b948e0c-a91a-4d83-9a1e-b55f72140fdb

FARMÁŘI PRODÁVALI NA NÁMĚSTÍ 14.4.2014

Plzeňský deník str. 1 Titulní strana Západočeské muzeum v Plzni

(pra)

ZMĚNA MÍSTA. Katedrála svatého Bartoloměje na plzeňském náměstí Republiky byla v sobotu dopoledne doslova v zajetí trhů. Zatímco na prostranství před národopisným muzeem pokračovaly velikonoční trhy, stánky před radnicí obsadili farmáři, kteří se po čtyři roky sjížděli do Mlýnské strouhy. Kvůli kompletní rekonstrukci prostoru U Zvonu však museli své tradiční místo opustit. Na náměstí zůstanou po celou letošní sezonu, tedy až do 20. prosince. Poté by organizátoři trhy chtěli opět vrátit na své původní místo. „Třeba si ale zákazníci a prodejci vynutí, abychom zůstali tady,“ říká Tomáš Popp z pořádajícího sdružení Envic a dodává, že na náměstí si v sobotu našlo cestu více lidí než dříve do Pallovy ulice. To ovšem podle některých prodejců bylo ovlivněno právě tím, že se na druhé části náměstí konaly ještě trhy velikonoční. Příchozí oceňovali zejména více prostoru mezi stánky, jiným naopak chybělo přátelštější prostředí Mlýnské strouhy. A kam se farmářské trhy více hodí podle vás? Hlasujete v anketě na plzensky. denik.cz/farmari Foto autor| Foto: Deník/V. Leška Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Titulní strana; 01 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Titulní strana; 01 ID| 42a5b9f2-6338-4f03-a66e-3c37b36b71fe

MUZEUM OŽILO TRADICEMI 16.4.2014

Plzeňský deník str. 1 Titulní strana Západočeské muzeum v Plzni

NÁRODOPISNÉ MUZEUM PLZEŇSKA po roční odmlce opět přichystalo Velikonoční jarmark, jehož cílem je seznámit děti s tradicemi, jež se k Velikonocům pojí. O akci, která se v muzeu od 9 do 17 hodin koná ještě dnes, mají zájem nejen rodiče s dětmi, ale také školy. Jen včera do Národopisného muzea zavítalo deset tříd, na dnešek jich je přihlášených ještě více. V rámci akci si děti pod vedením lektorů mohly různými technikami ozdobit vajíčko, vyrobit kytičku z pedigu, podívat se, jak se vyrábí píšťalka, nebo se naučit uplést pomlázku. „Je



zajímavé, že některé malé děti upletou pomlázku téměř okamžitě a ty z páté šesté třídy s tím někdy mívají neuvěřitelný problém,“ popsal snažení dětí Martin Klíma, který malé návštěvníky zasvěcoval do tajů pomlázky z osmi proutků. Atrakcí pro děti byla i kamínka na dvorku, na nichž vznikaly pečené oplatky. „Doufáme, že společně s vánočními dílnami se nám tradici podaří udržet i do dalších let,“ říká vedoucí národopisné části Západočeského muzea v Plzni Michal Chmelenský. více fotografií najdete na našem webu http://www.plzensky.denik.cz/jarmark Foto popis| Foto autor| Foto: Deník/Vlastimil Leška Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Titulní strana; 01 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Titulní strana; 01 Publikováno| Domažlický deník; Titulní strana; 01 - 2 Publikováno| Klatovský deník; Titulní strana; 01 - 3 Publikováno| Rokycanský deník; Titulní strana; 01 - 3 ID| 2fb7745e-ebf5-4fe2-b8c4-09c49aeb6525

Postava z Matrixu navštívila galerii 16.4.2014


(haj)

Herec a režisér maorského původu chystá film o malíři Lindauerovi, přijel do jeho rodiště Plzeň – Koncem minulého týdne zavítala do Západočeské galerie v Plzni návštěva z druhého konce světa – novozélandský herec a režisér maorského původu Julian Arahanga. Ten je znám českému publiku především jako představitel jedné z hlavních postav filmu Kdysi byli bojovníky (1994) a kultovního oscarového snímku Matrix (1999), v němž vytvořil roli Apoca. „Julian Arahanga se v současné době věnuje přípravě dokumentárního seriálu o malíři Gottfriedu Lindauerovi,“ vysvětluje důvod jeho návštěvy Eva Reitspiesová, mluvčí galerie. Gottfried je plzeňským rodákem, narodil se v roce 1839 jako Bohumír Lindauer. Po studiích malířství ve Vídni se krátce vrátil do Plzně, kde se věnoval především portrétní tvorbě. Pak však odešel na Nový Zéland, jehož se stal v roce 1881 řádným občanem. Zemřel v roce 1926. Na Novém Zélandu plzeňský rodák proslul svými portréty maorských náčelníků. U protinožců je Lindauerovo dílo považováno za součást národního kulturního dědictví. Velkou kolekci jeho prací spravuje Galerie umění v Aucklandu. Ředitel Západočeské galerie Roman Musil, který se životem a dílem Gott-frieda Lindauera dlouhodobě zabývá, poskytl Julianu Arahangovi na kameru nejnovější poznatky o malíři, které dosud na Novém Zélandu nebyly známé. „Filmař do svého dokumentu dále začlenil Lindauerovy portréty plzeňských měšťanů ze sbírek Západočeského muzea, umělcův matriční záznam ze Státního oblastního archivu v Plzni a natočil také místo, kde stával rodný dům Gottfrieda Lindauera i Mikulášský hřbitov, na němž byli pochováni malířovi rodiče,“ informuje o plzeňské návštěvě novozélandského filmaře Eva Reitspiesová. Dokončení seriálu nazvaného Behind the Brush je očekáváno v průběhu října tohoto roku a Západočeská galerie již domlouvá s režisérem jeho uvedení v Plzni. Zároveň galerie připravuje velkou retrospektivní výstavu Gottfrieda Lindauera pro rok 2015, která bude tvořit jeden z nejvýznamnějších bodů programu Evropského hlavního města kultury. Aucklandská galerie již na začátku tohoto roku slíbila, že na tuto výstavu zapůjčí pětačtyřicet Lindaerových děl. Půjde o jeho první retrospektivní výstavu, která představí jeho dílo z evropského i novozélandského období. Foto popis| Roman Musil (vlevo), ředitel Západočeské galerie v Plzni, se s Julianem Arahangem, hercem a režisérem, pozdravil tradičním maorským pozdravem – třením nosů. Foto autor| Foto: archiv galerie Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Kultura regionu; 08 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Kultura regionu; 08 Publikováno| Domažlický deník; Kultura regionu; 08 Publikováno| Klatovský deník; Kultura regionu; 08



Publikováno| Rokycanský deník; Kultura regionu; 08 Publikováno| Tachovský deník; Kultura regionu; 08 ID| b9e6a8ef-9344-4a3b-814f-c77357fa5441

Národopisné muzeum bude zavřeno 23.4.2014


Plzeň – Západočeské muzeum v Plzni oznamuje svým návštěvníkům, že od pátku 25. do neděle 27. dubna bude pro veřejnost uzavřena stálá expozice Národopisného muzea Plzeňska z důvodu preventivní dezinsekce objektu. Znovu přístupná bude stálá expozice Národopisného muzea Plzeňska od úterý 29.dubna. Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Kultura regionu; 08 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Kultura regionu; 08 Publikováno| Domažlický deník; Kultura regionu; 08 Publikováno| Klatovský deník; Kultura regionu; 08 Publikováno| Rokycanský deník; Kultura regionu; 08 Publikováno| Tachovský deník; Kultura regionu; 08 ID| b489587e-8e24-40a3-996b-9796cc20774f

Koloběžky jsou ve městě opět k půjčení 24.4.2014

Plzeňský deník str. 2 Plzeňsko Západočeské muzeum v Plzni

MIROSLAVA TOLAROVÁ

Plzeň – Od včerejška se do plzeňských ulic znovu vrátila půjčovna koloběžek, zatím ale pouze zkušebně. Natrvalo by se stojany s koloběžkami měly v Plzni objevit na začátku příštího roku. „Spouštíme jakési testovací depo a hledáme testovací jezdce,“ říká Jiří Kunc ze spolkuK světu, který má koloběžky na starosti. Půjčovna funguje nejen pro účastníky letošního Majálesu před Západočeským muzeem, zítra a v sobotu přibude místo u lochotínského amfiteátru. Organizátoři po lidech budou chtít vědět, kde by uvítali další testovací či stálou půjčovnu. Vypůjčení koloběžky už ale není zdarma, jako při loňském festivalu Kontejnery k světu, za 35 minut lidé zaplatí dvacet korun. Cena je nastavena stejně jako sms jízdenka pro MHD. Plzeňané se koloběžkových půjčoven letos dočkají ještě několikrát. Otevřou se znovu při festivalu Náplavka k světu, a to nejspíš na celé tři týdny (od 1. do 22. června), a koncem srpna při Mistrovství světa v koloběhu. Zatímco nyní je k půjčení čtyřicet koloběžek, na červnovou Náplavku by se jejich počet měl ještě zvýšit. Tým K světu mezitím připravuje stálé a plně samoobslužné stojany pro koloběžky, první tři chtějí organizátoři umístit na jaře příštího roku. Kde stojany budou, ukáže až testovací provoz. „Systém je velmi komplikovaný, ale pracují na něm plzeňští vývojáři, mimo jiné ze Západočeské univerzity v Plzni,“ uvádí Kunc. Nejdražší položkou je elektronický zámek, spuštění půjčovny s sebou nese náklady kolem půl milionu korun. Koloběžky k světu spolupracují s Plzní 2015 a také s Plzeňskými městskými dopravními podniky. Ty jim věnovaly tzv. samoobslužné zóny, přístroje, které po zavedení dobíjení Plzeňské karty v bankomatech už nepotřebují. „Musíme provést softwarové úpravy, ale i tak je to obrovská pomoc,“ říká Kunc. Kam pro koloběžku Kopeckého sady před Západočeským muzeem Dnes a zítra 14-19 hodin Sobota 10-19 hodin Amfiteátr Lochotín Zítra 14-19 hodin Sobota 10-19 hodin • Půjčení je možné s Plzeňskou kartou či kartami JIS nebo ISIC. Půjčovné: 20 Kč/ 35 minut Foto popis| PŮJČOVNA koloběžek je v provozu od včerejška u Západočeského muzea, zítra přibude i u lochotínského amfiteátru. Foto autor| Foto: Deník/V. Leška Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Plzeňsko; 02



Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Plzeňsko; 02 ID| 659806dd-85b7-4b42-a3ba-fcf13e31044a

Letnice spojují v Plzni umění i křesťanské poselství 28.4.2014

Plzeňský deník str. 68 Příloha - Kultura Západočeské muzeum v Plzni

(haj)

Už po čtvrté se v plzeňských chrámech, kostelech, kaplích i galeriích budou konat Letnice umělců. Jde o unikátní umělecký festival spojující krásné umění i poselství víry. Letnice jsou totiž křesťanským svátkem, jenž je slaven 50 dnů po Velikonocích a 10 dnů po Nanebevstoupení Páně. Letos připadají sice až na 8. června. Letnice umělců se však v Plzni vyvinuly na několikatýdenní festival, jenž letos začíná v úterý 13. května a bude končit právě v neděli 8. června. Společně jej pořádají město Plzeň spolu s Biskupstvím plzeňským, Unií výtvarných umělců plzeňské oblasti, Střediskem západočeských spisovatelů, Konzervatoří Plzeň a Západočeským muzeemv Plzni. Díky pořadatelům se tak Plzeňané mohou těšit na sérii výstav, koncertů, autorských čtení i odborných přednášek a besed. Hlavními místy dění budou katedrála sv. Bartoloměje, kostelík U Ježíška, Muzeum církevního umění či kostel sv. Jana Nepomuckého a Galerie Jiřího Trnky. Ohlášeny jsou např. koncerty Komorního orchestru Konzervatoře Plzeň (13. 5. – slavnostní zahájení katedrála sv. Bartoloměje), vokálního sboru Vox imperfekta ( 3. 6. ) nebo dětského sboru Mariella (7. 6. ), oba se konají v katedrále sv. Bartoloměje. Přednáška architekta Jana Soukupa je naplánována na 14. května v kostelíku U Ježíška. V kostelích a kaplích během Letnic umělců budou vystavovat členové Unie výtvarných umělců plzeňské oblasti (vernisáž 26. 5. kostel sv. Jana Nepomuckého na Chodském náměstí) i žáci ZUŠ Jagellonská (vernisáž 21. 5. – Muzeum církevního umění). Proběhne také autorské čtení členů Střediska západočeských spisovatelů (28. 5. kaple sv. Barbory ve Františkánské ul.). Podrobný program Letnic umělců najdete na str. 12. Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Příloha - Kultura; 68 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Příloha - Kultura; 68 Publikováno| Domažlický deník; Příloha - Kultura; 68 Publikováno| Chebský deník; Příloha - Kultura; 68 Publikováno| Karlovarský deník; Příloha - Kultura; 68 Publikováno| Klatovský deník; Příloha - Kultura; 68 Publikováno| Rokycanský deník; Příloha - Kultura; 68 Publikováno| Sokolovský deník; Příloha - Kultura; 68 Publikováno| Tachovský deník; Příloha - Kultura; 68 ID| c6a29cf6-c735-45a2-972f-f28eb4458631

Mariánská Týnice představí poutní místa 29.4.2014


(haj)

Mariánská Týnice – Muzeum a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici společně se Západočeským muzeem v Plzni zvou na výstavu s názvem Poutní místa a místa zvláštní zbožnosti na severním Plzeňsku, jejíž vernisáž se koná dnes od 17 hod.vkostele Zvěstování Panny Marie. Výstava představuje výběr nejvýznamnějších poutních míst a jejím autorem je Luděk Krčmář, vedoucí oddělení novějších dějin Západočeského muzea v Plzni. Výstava potrvá až do 15.června. Muzeum je otevřeno každý den kromě pondělí vždy od 9.00 – 18.00 hod. Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Kultura regionu; 09 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Kultura regionu; 09 Publikováno| Domažlický deník; Kultura regionu; 09 Publikováno| Klatovský deník; Kultura regionu; 09 Publikováno| Rokycanský deník; Kultura regionu; 09



Publikováno| Tachovský deník; Kultura regionu; 09 ID| 6b7b4d00-38ef-4a92-9ae3-4108da21aaa3

VÝSTAVA UKÁŽE ŽIVOT ZA CÍSAŘE PROCHÁZKY 30.4.2014 (pra)

Plzeňský deník str. 4 Plzeňsko Západočeské muzeum v Plzni

ŽIVOT PLZEŇANŮ na přelomu 19. a 20. století představuje výstava Jak se žilo v Plzni za císaře „Procházky“, která je od včerejška k vidění v Národopisném muzeu na náměstí Republiky. Časové vymezení výstavy je dáno mimořádně dlouhou vládou císaře a krále Františka Josefa I. (1848-1916), mnohdy posměšně přezdívaného „starý Procházka“. Důraz je kladen zejména na přelom století. Expozice přibližuje životní styl, stravování, oblékání, kulturu, sport i technické novinky této doby. K vidění je například Edisonův fonograf, předchůdce gramofonu, který si jeden z Plzeňanů nechal za 75 dolarů poslat až z Chicaga. Expozice vznikla ve spolupráci s Fakultou pedagogickou Západočeské univerzity v Plzni a určena je zejména žákům základních škol, pro které je připravena i řada kvízů, hádanek a interaktivních aktivit. Výstava potrvá do 13. července. Foto autor| Foto: Deník/Vlastimil Leška Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Plzeňsko; 04 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Plzeňsko; 04 ID| 7efd528b-1dda-4217-8961-aee3437989c8

Při oslavách počítejte s omezeními v dopravě 30.4.2014

Plzeňský deník str. 5 Region Západočeské muzeum v Plzni

Plzeň – Plzeňané a návštěvníci západočeské metropole musí při oslavách osvobození počítatsdopravnímiomezeními, budou se týkat zejména centra města a okolí Klatovské a Americkétřídy. Od 2. do 4. května budou na východní i západní straně náměstí Republiky vyblokována parkovací místa a autobusová zastávka Náměstí Republiky ve směru k Západočeskému muzeu se přesune o sto metrů blížekradnici. V neděli 4. května, kdy se koná Convoy of Liberty, bude od 8 hodin uzavřena Sukova ulice, a to v obou směrech v úseku od Klatovské třídy do vjezdu směrem k Area Bory. Od 9 hodin bude neprůjezdná Klatovskátřídavčástiodulice U Trati až k sadům Pětatřicátníků a rovněž v úseku od náměstí Míru k sadům Pětatřicátníků v čase přibližně od 10.45 až do průjezdu kolony. Poslední spoj městské veřejné dopravy projede sady Pětatřicátníků v 10.20 hodin a první tramvaj vyjede opět bezprostředně po skončení kolony. Na náměstí Republiky se autobusy a tramvaje nedostanou vdoběod11.45do14hodin. Dalšíomezeníčekácestující MHD v úterý 6. května. Celý den, tedyodpůl páté ránodo19 hodin, bude do Tylovy ulice přesunuta zastávka městské veřejné dopravy u památníku „Díky, Ameriko!“. Trpěliví budou muset být i řidiči individuální automobilové dopravy. Čeká je kompletní uzavírka Americké třídy od 15.30 do zhruba19hodin. Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Region; 05 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Region; 05 ID| c9d1d326-8c70-402f-b871-7ee2590e9714



Právo

Nalezené fosilie paleontologové preparují 22.4.2014 (ČTK)

Právo str. 16 Jihozápadní Čechy Západočeské muzeum v Plzni

Až několikametrové zbytky 300 miliónů let starých kapraďosemenných rostlin, přesliček, plavuní i desítky druhů menších prvohorních rostlin našli paleontologové Západočeského muzea při průzkumu v části plzeňské karbonské pánve. Cenné fosilie nyní preparují na svém pracovišti. Díky unikátním nálezům získají důležitá data, která doplní obrázek o tom, jak vypadal tropický prales před velkou explozí vulkánu, jehož popel v oblasti před třemi sty milióny lety prales zakonzervoval. „Hledáme lokality, které zaznamenávají tuto velkou přírodní katastrofu. Chceme tím získat přehled, jak fungovala příroda. Vzorky nalezené v lokalitě Doubrava v nýřanském uhelném revíru, v oblasti mezi obcemi Pankrác a Blatnice, jsou zachované včetně anatomie, což je velmi vzácné,“ uvedl šéf paleontologů Josef Pšenička. Regionální mutace| Právo - jihozápadní Čechy

Do Plzně míří půjčovny koloběžek 24.4.2014

Právo str. 13 Jihozápadní Čechy Západočeské muzeum v Plzni

Ivan Blažek

Přijdu k automatu, vyberu si koloběžku, pomocí Plzeňské karty zaplatím a odblokuji elektronický zámek, vezmu stroj a hurááá. A pak jej vrátím u podobného stojanu třeba na druhém konci města. Takhle by to mělo v Plzni fungovat už příští rok a v testovacím provozu již letos, prvně už tento týden v rámci studentského majálesu. Koloběžku si bude možné zatím půjčit v depu před Západočeským muzeem a v pátek a sobotu i před lochotínským amfiteátrem, kde se uskuteční hlavní majálesový program. A během roku ještě i při několika dalších akcích. „Předpokládáme, že tento rok budeme mít v nabídce padesát až sto koloběžek, podle zájmu,“ řekl Právu Jiří Kunc, který projekt zaštiťuje. „Od začátku příštího roku chceme mít v Plzni alespoň tři automatické stojany,“ doplnil. Jeden bude v centru, o umístění dalších zatím není rozhodnuto. „Bude záležet i na názorech testovacích jezdců, kteří si budou koloběžky půjčovat tento rok – od každého budeme chtít slyšet, jak se mu na ní jelo i kde by chtěl mít umístěný automatický stojan,“ sdělil Kunc. Projekt financuje městská společnost Plzeň 2015 a podporují ho třeba i Plzeňské městské dopravní podniky. „Poskytly nám vysloužilé samoobslužné zóny na nabíjení Plzeňské karty, z kterých chceme udělat stojany, řekl Kunc, podle něhož nyní probíhá dolaďování příslušného softwaru. „Do projektu jsme zapojili výhradně lokální vývojáře, mnoho z nich je ze Západočeské univerzity. Je neuvěřitelné, s jakým nasazením na celé věci pracují,“ podotkl Kunc. Na projekt by letos mělo jít kolem půl miliónu korun. „Nejdražší jsou elektronické zámky,“ konstatoval Kunc. Vlastní koloběžky bude dodávat česká firma Kostka. A jak bude vypadat půjčovné? Nyní při majálesu vyjde stejně draho jako SMS jízdenka pro MHD – tedy 20 korun za pětatřicet minut ježdění. Podmínkou je Plzeňská karta nebo JIS karta. Regionální mutace| Právo - jihozápadní Čechy



Týdeník Domažlicko

Nová kniha představuje i poustevníky z Domažlicka 23.4.2014

Týdeník Domažlicko str. 3 Západočeské muzeum v Plzni

STANISLAV ŠEBEK

Domažlicko – Poustevníci, poustevny a pouště v Plzeňském kraji. Tomuto originálnímu a dosud málo probádanému tématu se věnuje nová stejnojmenná kniha autorů Petra Rožmberského a Luďka Krčmáře, kterou vydalo domažlické Nakladatelství Českého lesa. Řada poustevníků přitom údajně pobývala i v domažlickém regionu. Například v Milavčích, Srbicích, Svaté Anně u Horšovského Týna, Mutěníně Rybníku, Svržně či Pasečnici. „Co se týče Plzeňského kraje, je specializovaných historických prací o poustevnících jako šafránu, respektive existuje jen jeden článek z pera ředitele klatovského muzea dr. Karla Hostaše z roku 1925,“ připomínají autoři. Publikace popisuje poustevny i konkrétní poustevníky, jejichž existence je doložena, dále poustevníky bájné, kteří jsou pouze uvedeni v pověstech, a také poustevny, které byly vybudovány v období romantismu. Autoři se kromě konkrétních poustevníků v našem kraji věnují i poustevnictví obecně. Ukazují, že poustevníci nebyli zcela takoví, jak si je představujeme pod vlivem českých filmů a pohádek – mnichy askety přebývající v nuzných chýších a jeskyních, vystříhající se ženského pohlaví, žijící z milodarů a pojídající kořínky. Kniha je doplněna bohatým obrazovým doprovodem a pro přehlednost i mapou pousteven v Plzeňském kraji. Poustevníci u kaple sv. Vavřince u Domažlic: V domažlických matrikách se prozatím podařilo nalézt pouze jednu jedinou informaci o poustevníkovi: Roku 1703 zemřel Jan Vladyka, eremita parens (tj. poslušný poustevník), ve věku 87 let. Zdá se, že jde o vůbec prvního zdejšího poustevníka. Literatura jich ovšem zná více: Poustevna byla slušně dotována a zdejší poustevníci byli hmotně zajištěni. Až na jednu výjimku byli členy františkánského řádu. Nejznámějším z nich byl Jiří Raminger, neboť podnikl, jak bývalo u poustevníků zvykem, pouť do Říma. Vrátil se roku 1713 a přinesl s sebou vzácnou relikvii – hlavu sv. Vitalise. Chtěl ji uložit v kapli, aby se rozmnožil počet poutníků. Domažlický děkan Antonín Příhoda mu však cennou relikvii odňal a uložil v děkanském chrámu. To odradilo zbožného poustevníka a svoji výnosnou „poušť“ za sto zlatých postoupil svému následovníkovi. Jiným poustevníkem byl Tomáš Milota, vážený domažlický občan, který se živil jako tkadlec. Překvapením bylo, že se najednou v roce 1738 stal augustiniánem a zvolil si dráhu poustevníka. Zřejmě se mu zde ale nelíbilo, J. Š. Baar uvádí, že z důvodu toho, že poustevna málo vynášela, a proto že chtěl jít o rok později poustevničit do poustevny v Milavči. Duchovní správa to však nepovolila a tak si vybudoval poustevnu v Hrůbku. Populárním zde byl poustevník Ondřej Webr narozený ve Staré Huti, který chodským rolníkům pomáhal štěpovat stromky. Podle pověsti zde údajně vykonával za úplatu náboženské úkony, které mu vzhledem k jeho postavení nepříslušely. Někdy bývá podle pověstí ztotožňován s duchem v kápi, jehož strašení je zmiňováno již od poloviny 19. století až do současnosti. Byl však zavražděn v roce 1765 ve své pozdější poustevně na Prenetu. Po zrušení poustevníků Josefem II. v roce 1782 zdejší poustevna zaniká. Po smrti Josefa II. byly ještě činěny pokusy o její obnovení. Posledním, kdo zde vykonával poustevnický život, byl Antonín Kitzberger, který byl příslušníkem zchudlé měšťanské rodiny v Domažlicích. V poustevně žil spíše ale jako žebrák. Zrušená poustevna byla potom proměněna v hájovnu. Po domažlických poustevnících zbyla zajímavá památka. Jednalo se o velkou dřevěnou truhlu vydlabanou z jednoho kusu smrkového kmene, která se nacházela v domažlickém muzeu – v současnosti se ji nepodařilo dohledat. Foto popis| SVATÝ VAVŘINEC, kaple, pavilon a bývalá poustevna na historické fotografii z doby okolo roku 1910. Foto autor| Foto: Západočeské muzeum v Plzni Region| Zapadní Čechy



Přehled zpráv

Recommend Documents