Přehled zpráv

Přehled zpráv 4.9.2014 - 8.9.2014 MÚ Česká Lípa 5plus2 Houkáme, vstávat! Možná hoří ............................................................................................................................. 3 5.9.2014 5plus2 str. 1 Titulní strana MÚ Česká Lípa  TOMÁŠ LÁNSKÝ Kontroluje jídelny a kuchyně, ale pochutná si i na smažáku ............................................................................ 4 5.9.2014 5plus2 str. 5 Českolipsko MÚ Česká Lípa  TOMÁŠ LÁNSKÝ Pod horou Luž postaví „íčko“ a naučnou stezku ............................................................................................... 5 5.9.2014 5plus2 str. 6 Českolipsko MÚ Česká Lípa  ONDŘEJ KŮS Porucha potěšila nejen fanoušky parních mašinek ........................................................................................... 5 5.9.2014 5plus2 str. 8 Teplicko MÚ Česká Lípa  (ron) Strašidlo korupce krouží kolem ........................................................................................................................... 6 5.9.2014 5plus2 str. 6 Českolipsko MÚ Česká Lípa  TOMÁŠ LÁNSKÝ Strašidlo korupce krouží kolem ........................................................................................................................... 7 5.9.2014 5plus2 str. 6 Jablonecko MÚ Česká Lípa  TOMÁŠ LÁNSKÝ Strašidlo korupce krouží kolem ........................................................................................................................... 8 5.9.2014 5plus2 str. 6 Liberecko MÚ Česká Lípa  TOMÁŠ LÁNSKÝ Strašidlo korupce krouží kolem ........................................................................................................................... 9 5.9.2014 5plus2 str. 6 Semilsko a Turnovsko MÚ Česká Lípa  TOMÁŠ LÁNSKÝ Znak nebo logo? V Lípě má přednost srdce s listem ......................................................................................10 5.9.2014 5plus2 str. 4 Českolipsko MÚ Česká Lípa  (tom) COT business Výzkum cyklodopravy a cykloturistiky v některých regionech České republiky .........................................10 4.9.2014 COT business str. 66 Regiony MÚ Česká Lípa  doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Českolipský deník Partyzánská bude mít novou učebnu ................................................................................................................13 6.9.2014 Českolipský deník str. 2 Českolipsko MÚ Česká Lípa  (kb)

Přehled zpráv

1 © 2014 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz | [email protected]

Před 170 lety zemřela v Doksech dcera slavného obrozence Heka ...............................................................14 6.9.2014 Českolipský deník str. 3 Českolipsko MÚ Česká Lípa  MICHAEL POLÁK „Lípa má paneláky, ale v krásné krajině“ ..........................................................................................................15 8.9.2014 Českolipský deník str. 3 Českolipsko MÚ Česká Lípa  MICHAEL POLÁK Co týden dal .........................................................................................................................................................16 8.9.2014 Českolipský deník str. 2 Českolipsko MÚ Česká Lípa  Lípa nabízí koupaliště k pronájmu .....................................................................................................................17 8.9.2014 Českolipský deník str. 1 Titulní strana MÚ Česká Lípa  PETRA HÁMOVÁ Policisté válí fotbal ..............................................................................................................................................18 8.9.2014 Českolipský deník str. 2 Českolipsko MÚ Česká Lípa  (ph) Tik tak: do premiéry Hodinářské pohádky borského Matýska zbývá pár dnů. První ji uvidí děti v Ústí ....18 8.9.2014 Českolipský deník str. 1 Titulní strana MÚ Česká Lípa  (ava) ČRo Sever Proti zlodějům kovů volí obce na Českolipsku různou taktiku, třeba přivařují mříže ..................................19 5.9.2014 ČRo Sever str. 1 15:20 Informace ze severu Čech MÚ Česká Lípa  Haló noviny Svět je na další křižovatce!! ................................................................................................................................21 8.9.2014 Haló noviny str. 1 Titulní strana MÚ Česká Lípa  (mhh) Mladá fronta DNES Na novém parkování vydělali řidiči i radnice ....................................................................................................23 8.9.2014 Mladá fronta DNES str. 2 Kraj Liberecký MÚ Česká Lípa  (ČTK) Rybník v Žizníkově bude bez ryb. Zato se skokanem ......................................................................................23 8.9.2014 Mladá fronta DNES str. 3 Kraj Liberecký MÚ Česká Lípa  (tom) Rakovnický deník Posvícení, jak má být. Každý si tu našel něco zajímavého .............................................................................24 8.9.2014 Rakovnický deník str. 3 Rakovnicko MÚ Česká Lípa  ŠÁRKA HOBLÍKOVÁ

Přehled zpráv


MÚ Česká Lípa 5plus2

Houkáme, vstávat! Možná hoří 5.9.2014

5plus2

TOMÁŠ LÁNSKÝ

str. 1 Titulní strana MÚ Česká Lípa

Lidem v České Lípě vadí noční kvílení hasičských sirén. Mají až 110 decibelů, tedy jako startující letadlo ČESKÁ LÍPA Jako při leteckém náletu si v uplynulých týdnech připadali lidé v České Lípě. V noci je budily ze sna hlasité sirény, kterými se svolávají hasiči k výjezdu. Často však jde o plané poplachy nebo banální zásahy. Lidé se ptají, jestli noční poplachy patří do 21. století. „Není den, aby to neřvalo! Sirény ve 3.08? Proč musí oznamovat, že někde hoří? Máme snad všichni vstát, vzít kýbl, vodu a pomáhat?“ ptá se v otevřené městské facebookové skupině Veronika Sovová. Hasiči tehdy jeli k vadnému čidlu v plaveckém bazénu. Sirény v České Lípě jsou napojené na městský rozhlasový systém. Kvílení je tak ještě zesíleno ampliony po celém městě. Hasičům totiž blesk dočasně vyřadil z provozu tichý vyhlašovač požárů, kterým se hasiči dorozumívali pomocí pagerů. Sirény tak byly jediným způsobem, jak zburcovat dobrovolné hasiče. Ti obvykle nebydlí v okolí hasičské zbrojnice a je proto nutné houkáním pokrýt co největší plochu. Stížnosti lidí na houkání uprostřed noci hasiči příliš nechápou. Upozorňují totiž na to, že lepší systém zatím nikdo nevymyslel. „Svolávání například mobilními telefony nemá u operátora žádné priority a závisí na aktuálním pokrytí a funkčnosti sítě komerčního operátora. V extrémním případě jako jsou vichřice nebo povodně, kdy dochází k výpadkům telefonních přenosů, se informace o mimořádné události k dobrovolné hasičské jednotce telefonem nebo SMS vůbec nemusí dostat,“ upozorňuje ředitel Hasičského záchranného sboru Libereckého kraje Roman Hlinovský. Sirén se naopak zastává. „Obecně se dá říci, že zajištění bezpečnosti lidí není zadarmo. Každé zahoukání sirény signalizuje, že jedeme někoho zachránit.“ POKRAČOVÁNÍ NA STRANĚ 2 Houkáme, vstávat! Možná někde hoří DOKONČENÍ ZE STRANY 1 Sirény jsou ve vlastnictví státu, jsou každý měsíc zkoušeny, udržovány a modernizovány. Jsou vzájemně propojené a jako jediné garantují, že budou fungovat. Podle šéfa krajských profesionálních hasičů Romana Hlinovského diskutují hasiči i o nových metodách hlásného systému, jde však zatím o hudbu budoucnosti. „Vybudovat spolehlivou moderní jednotnou síť vysílačů a přijímačů, včetně záloh, vyžaduje investice v řádech stovek milionů korun. V oblasti záchranářství ale dlouhodobě chybí peníze i na rozvoj základního vybavení,“ zdůrazňuje Hlinovský.. Stížnosti lidí v České Lípě přiměly radnici urychlit opravu pagerového vysílače zničeného bleskem. Poté už mají sirény zmlknout. „Město intenzivně pracuje na tom, aby poškozené osobní přijímače byly obnovené a vyhlašování poplachu jednotce města se tak znovu odehrávalo takzvanou tichou cestou,“ potvrdil Jan Málek, ředitel územního odboru Česká Lípa Hasičského záchranného sboru Libereckého kraje. Místostarosta České Lípy Tomáš Vlček (SLK) podotýká, že požární hlásný systém bude jinak fungovat pořád stejně a lidé se nemusí bát, že signál k hasičům třeba nedorazí. „Doputuje k siréně, která se ale nespustí nahlas, rozešle však zprávy hasičům na pager,“ vysvětlil Vlček. *** Proč musí oznamovat, že někde hoří? Máme snad všichni vstát, vzít kýbl, vodu a pomáhat? Foto popis|

Plné znění zpráv


Kontroluje jídelny a kuchyně, ale pochutná si i na smažáku 5.9.2014

5plus2

TOMÁŠ LÁNSKÝ

str. 5 Českolipsko MÚ Česká Lípa

Nováčkem v politice je Alena Šafránková, jednička na českolipské kandidátce ANO. ČESKÁ LÍPA Tam, kam vkročí Alena Šafránková, většinou končí legrace. Nejčastěji ji totiž můžeme potkat v provozovnách veřejného stravování, které kontroluje. Nikoliv jako Zdeněk Pohlreich, jestli vaří chutně, ale jestli neporušují vyhlášky a zákony. V oblasti hygieny výživy pracuje už sedmadvacátý rok a práce ji baví. „Náplň mé práce spočívá v tom, že chráníme veřejné zdraví lidí. Kontrolujeme provozovny veřejného, uzavřeného i nemocničního stravování, kde se hlídá například osobní hygiena, stav zázemí, sklady, aby se zabránilo vzniku onemocnění nebo epidemií,“ popisuje svou práci osmačtyřicetiletá kandidátka ANO Šafránková. Někdy nezbývá, než takovou provozovnu uzavřít. I to už se několikrát stalo. Navzdory své profesi není v jídle vybíravá a nejradši má klasickou kuchyni. „Pizzu mám ráda obecně, na smažáku se nedá nic zkazit, pokud se použijí kvalitní suroviny. Doma vařím sama a co rodina dostane na stůl, s tím se musí poprat,“ dodává. Doma vládne Alena Šafránková třem potomkům. Nejstarší dcera je vystudovaná stomatoložka, syn studuje práva na Karlově univerzitě v Praze a nejmladší dcera je v prváku na gymplu. Gymnázium vystudovala i Alena, vzdělání si později doplnila na SZŠ v Mostě, kde složila zkoušku jako odborná referentka výživy. Později získala odbornou atestaci v Institutu pro vzdělávání zdravotnických pracovníků v Brně. Zdálo by se tedy, že hygiena a jídlo ji provázejí od školních let. Je to pravda jen zčásti. Alena Šafránková totiž není žádnou nudnou úřednicí, ve volném čase ji můžete spatřit na inline-bruslích, v bazénu nebo sauně. Když je čas, ráda čte naučnou literaturu, v zimě bruslí a lyžuje. Nejvíce však překvapuje svým hudebním vkusem, kterým tato drobná a štíhlá žena dokáže ohromit leckterého tvrďáka. Poslouchám Nirvanu, Metallicu i Black Sabbath „Miluji rockovou klasiku, jako je Nirvana, Pink Floyd, Black Sabbath nebo Metallica,“ vyznává se ze své lásky. Pro kandidaturu se Alena Šafránková rozhodla sama a nenechala si do toho mluvit. „Rodina ani neměla šanci reagovat, pouze jsem jim to oznámila,“ dodává v nadsázce. První krůčky v politice možná učiní už v říjnu, kdy se společně s dalšími čtyřiadvaceti kandidáty hnutí ANO bude ucházet o voličské hlasy. V dalším týdnu se v našem profilu objeví Romana Žatecká. Případné dotazy můžete posílat na adresu redakce. mailto:[email protected] *** S čím jde ANO v Č. Lípě do voleb? Zavedeme odtajnění všech smluv a jejich centrální registr Zveřejníme přehled nemovitého majetku města na internetu Provedeme vnitřní audit všech smluv města a jejich výhodnosti Budeme se zabývat větší kontrolou činnosti městské policie Z dalších kandidátů se v našem seriálu v dalších týdnech ještě představí: Jiří Kočandrle (TOP 09) Romana Žatecká (ČSSD) Petr Skokan (Spolehnutí) Tomáš Vlček (Starostové pro LK) Pozn.: Mezi pětici kandidátů, kteří se představí v týdeníku 5plus2, jsme vybrali zástupce nejsilnějších parlamentních stran a menších sdružení s přihlédnutím k místním poměrům. Pořadí kandidátů určil vždy los. Foto popis| Alena Šafránková. Foto autor| FOTO ARCHIV



Pod horou Luž postaví „íčko“ a naučnou stezku 5.9.2014

5plus2

ONDŘEJ KŮS


HORNÍ SVĚTLÁ Správa CHKO Lužické hory plánuje postavit objekt s venkovní expozicí a naučnou stezkou, který poslouží turistům jako informační centrum. Stavba by měla stát pod nejvyšším vrcholem oblasti, horou Luž. Ochranáři podobné středisko dosud nemají. „Ten nápad je starý už mnoho let,“ říká na úvod vedoucí správy CHKO Tomáš Besta. Ochránci měli v minulosti stálou expozici o krajině Lužických hor v areálu zámku Lemberk, kterou provozovali ve spolupráci s muzeem v České Lípě. „Jenže odtamtud jsme dostali výpověď a objekt jsme museli opustit,“ popisuje Besta moment, kdy správa začala uvažovat o nových prostorách. Stavba bude jako chalupa Vhodné pozemky ve státním vlastnictví nalezla v Horní Světlé v místní části Myslivny, která se nachází pod vrcholem Luže. Na jednom z nich stojí zrevitalizovaný rybníček sloužící jako požární nádrž. A naproti němu leží proluka, na níž by se měl budoucí objekt informačního bodu postavit. „Stavba by neměla být moc velká. Měla by zapadat do charakteru okolní zástavby, vypadala by jako chalupa,“ říká Besta. Jejím základním účelem by bylo poskytnout návštěvníkům informace o zdejší přírodě. Správa CHKO v ní chce mít prostory pro stálou výstavu a místnost, kde by se konaly přednášky pro turisty. Stezka spojí Luž a Brazilku Kromě kořenové čističky odpadních vod, která má zájemcům ukázat biologické čištění, tam má vyrůst i altán s venkovní expozicí o oblasti s informacemi z botaniky či geologie. A v rámci celého projektu chtějí správci hor vytvořit okruh naučné stezky spojující Myslivny, vrchol Luže a chráněnou louku s mokřady zvanou Brazilka. Informační středisko ochráncům stále chybí. „Nemáme žádný objekt, který bychom mohli použít ke své terénní práci i činnosti pro návštěvníky,“ potvrzuje Besta. Myslivny jsou dle jeho názoru ideální lokalitou. „Hodně ji navštěvují Češi i Němci, a to přes léto i v zimě,“ míní Besta, který chce kvůli tomu navázat spolupráci s německými kolegy. Správa CHKO má pro svůj záměr připravený projekt i stavební povolení. Nyní čeká na vypsání vhodné dotační výzvy. Žádost o evropskou dotaci přitom ochranáři už jednou v minulosti podali. „Museli jsme ji z administrativních důvodů stáhnout. Předpokládáme, že to nyní vyjde,“ věří Besta.

Porucha potěšila nejen fanoušky parních mašinek 5.9.2014

5plus2 str. 8 Teplicko MÚ Česká Lípa

(ron)

TEPLICE Jízdy vlaků vedených parní lokomotivou jsou bezesporu velkým magnetem nejen pro milovníky železnice. Koncem srpna projel Teplickem zvláštní vlak Děčín - Kadaň, vypravený u příležitosti Císařského dne v Kadani. Podle tiskové zprávy Českých drah měla v jeho čele být rychlíková lokomotiva zvaná Šlechtična. Vlak ovšem táhl úplně jiný krasavec, nákladní Štokr. „Ten se porouchal již cestou tam v Chomutově,“ hlásil jeden z účastníků jízdy Tomáš Hitmann. Dráhy proto narychlo povolaly z České Lípy slibovanou Šlechtičnu. Mezitím se podařilo opravit i původní párovku. Cestu zpátky tak absolvovaly k velkému nadšení milovníků parních lokomotiv oba stroje. „Byl to úžasný zážitek. Jedná se o zcela ojedinělé spojení rychlíkové a nákladní páry,“ liboval si Hitmann. Foto popis| Regionální mutace| 5plus2 - Teplicko



Strašidlo korupce krouží kolem 5.9.2014

5plus2

TOMÁŠ LÁNSKÝ


Přinášíme vám exkluzivní přehled toho, co se děje kolem čtyřmiliardové zakázky na autobusové dopravce. Tu nakonec kraj celou zruší. LIBERECKÝ KRAJ Nejvyšší státní zastupitelství a policie budou možná nakonec rozplétat zamotané nitky kolem krajské zakázky, z níž měli vzejít autobusoví dopravci na dalších deset let. Vznáší se nad ní totiž mnoho otazníků a obvinění. Četnost pochybností byla nakonec tak velká, že se několik let připravovaný tendr hejtman Martin Půta rozhodl úplně zrušit a vypsat nový a poslal kauzu vrchní státní zástupkyni Lence Bradáčové. Co tomu předcházelo? Jiskřičku u sudu s prachem zažehla miniaturní firmička Bítešská dopravní společnost, když v zakázce našla chyby. Podala podnět k antimonopolnímu úřadu, který jí dal za pravdu a zakázku zastavil. K tomu se Liberecký kraj odvolal s poukazem na to, že chyby byly jen administrativní a nemohly ovlivnit výběr vítěze. „Podstřelené“ ceny Než se rozhodne, kdo měl pravdu, požádal kraj dopravní firmy o nezávazné nabídky pro případ, že by tendr úplně skončil, a bylo by potřeba zajistit dopravu do skončení nového. Sešlo se šest nabídek, z nichž úředníci vyloučili firmy ICOM a BusLine. Podle nich nabídly „podstřelenou“ cenu, za níž se jezdit nedá. To odstartovalo vlnu sporů. Zastupitel Jaromír Baxa (Změna) označil vyloučení firmy BusLine za zástěrku, která měla zakrýt, že je soutěž manipulována právě ve prospěch této firmy. Podle něj mohl Busline na vyloučení vydělat. „Jednou tím, že vyloučení této firmy pomáhá zrušit zakázku, ve které by nemohla uspět. Podruhé tím, že díky jinému rozhodnutí Libereckého kraje mohou ještě dva roky jezdit za stávající, pro kraj nepříliš výhodné, ceny,“ varoval Baxa. Podobně hovoří i Krajské protikorupční pracoviště. Podle jeho analytika Jaroslava Tauchmana mohla být chyba do čtyřmiliardové zakázky včleněna záměrně, aby v případě vítězství někoho jiného než BusLinu mohl zakázku někdo napadnout. To nakonec Bítešská dopravní společnost udělala a uspěla. A jednání se tak vrátila k současným dopravcům. Tolik chyb není náhoda „V zakázce je tolik problémů, že nemůže jít o náhodu, ale o záměrnou manipulaci, která by nebyla možná bez aktivní spoluúčasti některých politiků a úředníků,“ dodává Daniela Fialová, ředitelka protikorupčního pracoviště. Firma BusLine se brání, že porovnávat dřívější ceny se současným stavem je míchání jablek s hruškami. „Jde o jiné zadání, pro jinou techniku. Zadání dopravní obslužnosti od 1. ledna 2015 je jiné a nové. Toto nové zadání umožňuje dopravci jít s cenou na 1 km o něco níž,“ vysvětluje předseda představenstva BusLinu Jakub Vyskočil, proč je cena v obou zakázkách jiná. „Hysterie brát vše jen nejlevnější na úkor kvality, přináší křivé dálnice, nespokojené cestující, nespokojené lidi,“ tvrdí Vyskočil. *** Kdo jezdí v Libereckém kraji? Veřejnou autobusovou dopravu v kraji zajišťuje celkem devět dopravců. Mezi největší patří semilský BusLine, který obsluhuje celkem 93 linek, za ním je ČSAD Česká Lípa s 45 linkami a ČSAD Liberec, který má 41 linek. Za každý ujetý kilometr dopravci dostávali od kraje jako kompenzaci ztráty 32 korun. V kraji působí ještě několik dopravců na malých linkách, mezi ně patří třeba Osnado a Transcentrum bus, které patří skupině Arriva. Do kraje zajíždí i několik dálkových linek, jejichž provozovatelé nemají s krajem smlouvy, například BUS Vysočina.




5plus2

TOMÁŠ LÁNSKÝ

str. 6 Jablonecko MÚ Česká Lípa





5plus2

TOMÁŠ LÁNSKÝ

str. 6 Liberecko MÚ Česká Lípa





5plus2

str. 6 Semilsko a Turnovsko MÚ Česká Lípa

TOMÁŠ LÁNSKÝ




Znak nebo logo? V Lípě má přednost srdce s listem 5.9.2014

5plus2 str. 4 Českolipsko MÚ Česká Lípa

(tom)

ČESKÁ LÍPA Logo města v podobě srdce a listu lípy bude město používat ve svých dokumentech častěji než oficiální znak města. Ten bude využíván jen při oficiálních stycích a velmi významných událostech. Obsahuje totiž hradby, stejně jako řada jiných měst a lidé se s ním neuměli sžít. Logo dostane přednost i na plakátech a tiskovinách města. Radní se pro ně rozhodli i z důvodu, že znak byl užíváný často zbytečně a ztrácela se jeho důstojnost. Upozaděním heraldického znaku před logem by se mu měly vrátit jeho postavení a váha. Logo schválili zastupitelé letos v březnu, vítězná podoba vzešla z ankety mezi obyvateli. Jeho autory jsou Tomáš Červenka a Radka Rábová, copywriter Michal Babka je pak spoluautorem obsahové koncepce vizuálního stylu. Prezentuje zjednodušeně heslo „S Lípou v srdci!“ Foto popis|

COT business

Výzkum cyklodopravy a cykloturistiky v některých regionech České republiky 4.9.2014

COT business

doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc.

str. 66 Regiony MÚ Česká Lípa

S rostoucí životní úrovní obyvatelstva se zvyšuje i zájem o cestování a turismus. Mezi ně patří i cyklistika, která je dnes jednou z nejvíce rozvíjejících se odvětví cestovního ruchu nejen v České republice, ale i v zahraničí. Stala se velmi vyhledávanou formou k využití volnočasových aktivit, ale je důležitá i v oblasti dopravy do zaměstnání či za zábavou. V 90. letech 20. století zaznamenala cyklistika a cykloturistika v České republice výrazný posun, kdy se započaly budovat cyklotrasy, cyklostezky a veškeré služby spojené s touto problematikou. Ústav lázeňství, gastronomie a turismu filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě realizuje výzkumný projekt nazvaný Cyklodoprava a cykloturistika v České republice. Výzkum je realizován formou bakalářských prací s tím, že každý student si zvolí region, většinou na úrovni okresu, ve kterém mapuje současnou úroveň cyklodopravy a cykloturistiky. V první etapě bylo dokončeno 23 prací, a tedy i 23 regionů. Jejich seznam je uveden v tabulce 1. Je z ní patrné, že jsou zastoupeny všechny části České republiky a průměrné hodnoty, které budeme uvádět, jsou dostatečně reprezentativní pro celou republiku. V tomto souboru bylo osloveno celkem 5 850 respondentů. Pokud budou uváděny celostátní průměrné hodnoty, tak byly získány váženým průměrem ze všech 23 regionů; počet respondentů se pohyboval od 120 do 350 a ve většině regionů bylo osloveno 250 respondentů, průměrně 255. Při dotazování odpovídalo 51 % mužů a 49 % žen. Tedy oblíbenost cyklistiky je rovnoměrně rozložena mezi muže i ženy. Z 98 % byli respondenty občané České republiky, zbylá dvě procenta jsou převážně občané Slovenska, jejichž podíl je větší v moravských regionech, 3 % tvořili ostatní cizinci pouze v Praze. Celostátní průměr věku respondentů byl 34 let. Z toho je patrné, že přece jenom zájem o aktivní cyklistiku s věkem klesá. Největší skupinu však tvoří lidé ve věku 36 až 45 let. Hlavním nedostatkem provedeného výzkumu je skutečnost, že respondent byl vždy osloven, když právě jel za určitým cílem na kole. Nejsme však schopni odhadnout, jaká část populace kolo vlastní a používá ho alespoň k jednomu účelu, tedy buď pro cesty do zaměstnání (školy) či za zábavou nebo pro jednodenní či vícedenní dovolenou. Nenašli jsme žádnou statistiku, která by uváděla počet jízdních kol v domácnostech. Ale ani ta by nám nic neřekla o počtu uživatelů kola, protože v řadě domácností je mnohem větší počet kol než členů domácnosti. Náš odhad je, že kolo používá alespoň někdy 80 až 90 % obyvatel České republiky. V grafu 1 je uvedena struktura respondentů podle vzdělání. Více než polovina dotazovaných cyklistů uvedla středoškolské vzdělání. Třetina se zařadila do skupiny vysokoškolsky vzdělaných osob. A zbývajících 15 % má vzdělání základní nebo jsou vyučeni. Takovéto



rozložení respondentů podle vzdělání vychází ve všech průzkumech spojených s cestováním a struktura respondentů byla ve všech regionech podobná. Podíl vysokoškoláků je vždy vyšší, než by odpovídalo demografické struktuře obyvatelstva, a naopak lidí se základním vzděláním nebo vyučených je podstatně méně. Graf 2 demonstruje strukturu respondentů podle zaměstnání. Téměř polovina respondentů byli zaměstnanci soukromého nebo veřejného sektoru. Podnikatelé a živnostníci tvořili přibližně pětinu respondentů. Další pětinu tvořili nezaměstnaní nebo studenti. Nízký podíl důchodců koreluje s nízkým věkovým průměrem všech respondentů, který je asi o 10 let nižší, než je věkový průměr obyvatelstva. Chtěli jsme znát, jak často využívá respondent kolo, pokud ho používá, pro cesty do práce, do školy anebo za zábavou. Abychom mohli porovnat jednotlivé regiony a určit i celostátní průměr, stanovili jsme podle stejného vzorce průměrnou četnost. Celostátní průměr byl 60 jízd za sezonu. Obdobně jsme zjišťovali použití kola mimo sezonu. Hodnoty jsou uvedeny v tabulce 2, v níž jsou vedle průměru uvedeny i minimální a maximální hodnoty z jednotlivých regionů. Obdobně jsme zjišťovali četnost jednodenních výletů těch respondentů, kteří kolo využívají pro tyto účely. Dále jsme se ptali, zda respondent jezdí na cyklodovolenou delší než tři dny a jak často, a to v tuzemsku i v zahraničí. Opět uvedeme jen průměrné hodnoty v obdobné struktuře jako v předchozí tabulce (viz tabulka 3). Mezi regiony jsou velké rozdíly v počtu jednodenních výletů. Další série otázek se týkala vzdáleností. Chtěli jsme vědět, kolik kilometrů ujede cyklista při cestě do práce či za zábavou, dále kolik ujede průměrně na jednodenním výletě a kolik ujede průměrně denně na vícedenním výletě. Chtěli jsme také zjistit, do jaké vzdálenosti od bydliště se v průměru vydává cyklista na jednodenní výlet, zda dává přednost okolí svého bydliště, anebo dojíždí za atraktivnějším prostředím dál od svého bydliště. Tyto údaje jsou opět souhrnně uvedeny v tabulce 4. Vidíme, že dojíždět do práce je přijatelné do průměrné vzdálenosti 5 km, maximálně 9 km. Na jednodenním výletě i při vícedenní cyklodovolené jsou cyklisté ochotni průměrně denně ujet kolem 30 km, při vícedenních dovolených až 50 km/den. Největší rozdíly jsou v průměrné vzdálenosti, kterou cyklisté urazí jiným dopravním prostředkem na jednodenní výlet mimo bydliště. Zde jsou výrazné rozdíly mezi jednotlivými regiony. Tak například na Lipensko jsou lidé ochotni ujet autem za krásami Šumavy průměrně 139 km, zatím co cyklisté z Jihlavy dávají přednost výletům do nejbližšího okolí (15 km). Naopak lidé z Chomutovska navštěvují vzdálenější regiony (118 km) než trasy v bezprostřední blízkosti svého bydliště. V grafu 3 je uvedena struktura odpovědí na otázku: „Jak se nejčastěji dopravujete při jednodenních výletech do výchozího místa vašeho výletu?“ Jde o celostátní průměrné hodnoty. Nejčastěji cyklisté vyjíždějí na jednodenní výlet přímo z bydliště nebo používají k dopravě do výchozího bodu výletu vlastní auto. Přepravu kola vlakem nebo cyklobusem využijí výletníci v jedné pětině případů. Poněkud jiná struktura odpovědí při odjezdu na vícedenní dovolenou je logická. V tomto případě již převládá přeprava vlastním autem anebo vlakem a mnohem častěji se využívá služeb cestovních kanceláří (viz graf 4). Co se týká forem ubytování na cyklodovolených, zjistili jsme následující strukturu odpovědí uvedených v grafu 5. Čtvrtina se ubytuje v penzionu, více než pětina využívá ubytování na chatě nebo chalupě (vlastní nebo půjčené) a téměř stejný počet turistů se ubytuje v kempu nebo na tábořišti. Znamená to, že cykloturisté využívají především levnější formy ubytování. Chtěli jsme také vědět, jaké aktivity cykloturisté a cyklovýletníci dělají mimo to, že jedou na kole. Průměrné odpovědi za Českou republiku jsou uvedeny v grafu 6. Respondent měl možnost označit dvě odpovědi. Nejčastěji si zpříjemňují cestu na kole návštěvou památek a samozřejmě při cyklistickém výletu se odpočívá v některém ze stravovacích zařízení. Jen 15 %, a tedy jen malá část respondentů, se věnuje pouze jízdě na kole. Z grafu 7 je vidět, že nejčastěji se jezdí s kamarády a přáteli či s rodinou (dětmi) anebo pouze s partnerem/partnerkou. Sám nebo s hromadným zájezdem je méně častá varianta. Nikoho, kdo provozuje cyklistiku, toto zjištění nepřekvapuje, protože nejčastěji potkává na cyklostezkách skupiny cyklistů. Podle jakých kritérií plánují cyklisté trasy, je znázorněno v grafu 8. V otázce zaměřující se na plánování trasy při cyklovýletech nebo na cyklodovolených je nejpreferovanější volbou plánování trasy mimo frekventované silnice, a tedy přednostně na cyklostezkách. Cyklisté také nemají rádi průjezdy městy a samozřejmě dávají přednost trasám, které nemají velké převýšení. Dále jsme se cyklistů dotazovali, v čem vidí hlavní výhody cyklodopravy. Šlo o otevřenou otázku, takže jsme respondentům nevnucovali předem varianty odpovědi. Každý mohl uvést maximálně tři výhody cyklodopravy (viz graf 9). Bylo obtížné vytvořit obecné kategorie z tak velkého počtu odpovědí v různých regionech. Nejčastěji vidí cyklisté výhody cyklodopravy a cykloturistiky v tom, že jízda na kole zlepšuje jejich fyzickou kondici, upevňuje zdraví, umožňuje relaxaci, prostě cyklistika je součástí zdravého životního stylu. Tento argument činil téměř polovinu všech odpovědí. Druhou výhodu jízdy na kole vidí cyklisté v tom, že umožňuje velkou fl exibilitu, časovou nezávislost a na kratší vzdálenosti je to nejrychlejší způsob dopravy, při němž nemusejí řešit problémy s parkováním. Pro mnohé je důležitá úspora nákladů na dopravu, je to prostě nejlevnější způsob dopravy. Je potěšitelné, že cyklisté si uvědomují, že jde o nejekologičtější způsob dopravy, který je šetrný k životnímu prostředí.



Obdobným způsobem jsme se ptali na nevýhody cyklodopravy. Značná část respondentů se domnívá, že vlastně žádné nevýhody nejsou. Konkrétní nevýhody, které respondenti uváděli, byly opět „shrnuty“ do obecnějších kategorií a strukturu těchto odpovědí vidíme v grafu 10. Podle očekávání je nevýhodou, že kolo jako dopravní prostředek nemohou cyklisté většinou používat celoročně a navíc zážitek z cyklovýletu či cyklodovolené je značně ovlivněn počasím. Cyklisté jsou stále nespokojení s počtem a kvalitou cyklotras a cyklostezek a se službami pro cyklisty. Lidé se také obávají úrazu, především na frekventovaných silnicích. Některým vadí fyzická náročnost, a proto jsou elektrokola velkým hitem nejen u nás, ale především v zahraničí. Lidé se také obávají krádeží kola nebo dalšího vybavení, které si s sebou vezou. Z provedeného dotazníkového šetření ve 23 regionech bylo možné také stanovit, kolik respondentů využívá kolo jen pro jeden účel. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 5. Je třeba říci, že struktura odpovědí v jednotlivých regionech byla výrazně ovlivněna místem a časem dotazování. U souboru s téměř 6 000 respondenty ve 23 regionech jsou tyty „výkyvy“ vykompenzovány, a proto průměry za celou republiku vyjadřují nejlépe objektivní rozložení účelu využití kola jako dopravního prostředku i formy relaxace a trávení volného času. Nejvíce respondentů používá kolo pro jednodenní výlety a současně pro vícedenní dovolenou. Jestliže odhadneme, že asi čtvrtina těch, kdo uvedli, že používají kolo pro více účelů, ho také využívá pro cesty do práce či za zábavou, pak můžeme odhadnout, že zhruba 35 % použití kola je využito pro cyklodopravu a 65 % je využito pro cykloturistiku. Pokud vezmeme ujeté kilometry na kole (do práce 5 km, na cyklovýletě 28 km a na cyklodovolené asi 150 km), pak podíl vnitroměstské nebo příměstské dopravy do práce tvoří asi jen 5 % cyklodopravy, zatímco dalších 95 % ujetých kilometrů na kole je spojeno s cykloturistikou, tedy s jízdou na kole ve volném čase za účelem relaxace, poznání a odpočinku. *** Seznam použité literatury 1. KRÁL, Luboš; MAKEŠ, Pavel. Velká kniha cyklistiky. Praha: Computer Press, 2002. 142 s. ISBN 80-7226-815-5. 2. MOUREK, Daniel. Cykloturistika: současný stav a perspektivy v České republice. 1. vyd. Praha: CzechTourism, 2011. 129 s. ISBN 978-80-87560-00-6. 3. LANDA, Pavel; LIŠKOVÁ, Jitka. Rekreační cyklistika: výběr kola, technika jízdy, děti a kolo. 1. vyd. Praha: Grada, 2004. 91 s. ISBN 80-247-0726-8. 4. SOULEK, Ivan; MARTINEK, Karel. Cyklistika: horská, silniční, rekreační, výkonnostní. 1. vyd. Praha: Grada, 2000. 111 s. ISBN 80-716-9951-9. 5. BEDNAŘÍKOVÁ I., BETLACHOVÁ R., BOUŘILOVÁ M., FANTOVÁ L., HAVLÍČKOVÁ P., HAVLOVÁ M., HAVLOVÁ S., HRSTKOVÁ K., KAŠPAROVÁ G., MATULKOVÁ K., PROTIVOVÁ J., PŮŽOVÁ A., REJCHOVÁ L., RYBOVÁ S., SIKORA O., SOBOTKA R., ŠÍSLOVÁ K., ŠTEFANIKOVÁ Š., TÁBOROVÁ A., THÖNDLOVÁ B., VONDRÁČKOVÁ A., ZACHAŘ T. Cyklodoprava a cykloturistika v daném regionu. Bakalářská práce. Slezská univerzita v Opavě, Filozofickopřírodovědecká fakulta, Opava 2014. Tab. 5 K JAKÝM ÚČELŮM CYKLISTÉ POUŽÍVAJÍ KOLO Celostátní Maximum Minimum Jen pro cesty do práce nebo za zábavou 19 % 55 % 0 % Jen pro jednodenní výlety 13 % 32 % 3 % Jen pro dovolenou doma nebo v zahraničí 7 % 73 % 0 % Používám kolo pro více účelů 61 % 91 % 13 % Tab. 1 REGIONY, KTERÉ BYLY PŘEDMĚTEM VÝZKUMU Českobudějovicko Klatovsko Příbramsko Českokrumlovsko Lipensko Rokycansko Děčínsko Mohelnicko Strakonicko Domažlicko Opavsko Táborsko Chomutovsko Pelhřimovsko Vsetínsko



Jablonecko Plzeň-sever Žďár nad Sázavou Jihlavsko Praha Židlochovicko Jindřichohradecko Prachaticko Tab. 2 PRŮMĚRNÁ ČETNOST POUŽITÍ KOLA PRO CESTY DO PRÁCE (ŠKOLY) ČI ZA ZÁBAVOU Celostátní Maximum Minimum Průměr počtu jízd v sezoně 60 97 41 Průměr počtu jízd mimo sezonu 31 58 12 Průměr počtu jízd za celý rok 91 130 53 Tab. 3 PRŮMĚRNÁ ČETNOST JEDNODENNÍCH VÝLETŮ, VÍCEDENNÍ DOVOLENÉ DOMA NEBO V ZAHRANIČÍ Celostátní Maximum Minimum Průměrný počet výletů za rok 7,7 12,0 3,0 Průměrný počet dovolených v tuzemsku 1,2 3,5 0,6 Průměrný počet dovolených v zahraničí 0,6 2,0 0,2 Tab. 4 PRŮMĚRNÉ VZDÁLENOSTI, KTERÉ CYKLISTA URAZÍ PŘI... Celostátní Maximum Minimum ... cestě do práce (školy), za zábavou v km 5 9 1 ... jednodenním výletě v km 28 39 20 ... vícedenní dovolené – průměr v km/den 32 51 12 ... při cestě na výlet jiným dopr. prostř. v km 68 139 15 Graf 1 VZDĚLÁNÍ RESPONDENTŮ Graf 2 ZAMĚSTNÁNÍ CYKLISTŮ Graf 3 DOPRAVA DO MÍSTA VÝLETU Graf 4 DOPRAVA NA VÍCEDENNÍ CYKLODOVOLENOU Graf 5 UBYTOVÁNÍ NA VÍCEDENNÍ CYKLODOVOLENÉ Graf 6 HLAVNÍ AKTIVITY NA CYKLODOVOLENÉ NEBO CYKLOVÝLETĚ Graf 7 S KÝM JEDU NA CYKLODOVOLENOU Graf 8 JAK PLÁNUJETE TRASU SVÉHO VÝLETU NEBO SVÉ CYKLODOVOLENÉ? Graf 9 VÝHODY CYKLISTIKY Graf 10 NEVÝHODY CYKLISTIKY Foto popis| O autorovi| Autorem textu je doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc., Slezská univerzita v Opavě, Filozofickopřírodovědecká fakulta v Opavě, Ústavu lázeňství, gastronomie a turismu, Bezručovo nám. 13, 746 01 Opava. E-mail: mailto:[email protected] Českolipský deník

Partyzánská bude mít novou učebnu 6.9.2014

Českolipský deník str. 2 Českolipsko (kb) MÚ Česká Lípa

ČESKÁ LÍPA KRÁTKÉ ZPRÁVY Z ČESKOLIPSKA Větší počet prvňáčků než čekali (78 dětí), začalo chodit od letošního září do základní školy Partyzánská na Svárově v České Lípě. Aby se žáci pohodlně do školy vešli i s novými prvňáčky, vznikne ve škole nová učebna. Zadávací podmínky pro zakázku na vybudování této učebny schválili radní na svém srpnovém zasedání. Nováučebna pro 24 žáků včetně sociálního zařízení vznikne ze skladu v přístavbě školy. Současně s novou učebnou dostane přístavba nová plastová okna, bude opravena střecha a objekt bude také zateplený. Náklady na tuto stavební akci se pohybují okolo 1,8 milionu korun, finanční prostředky půjdou z rozpočtu města.



Region| Severní Čechy

Před 170 lety zemřela v Doksech dcera slavného obrozence Heka 6.9.2014

Českolipský deník str. 3 Českolipsko MICHAEL POLÁK MÚ Česká Lípa

VÝROČÍ Doksy – Vypadá to, že na Českolipsko přijela vlastně jen zemřít. Přesto se její pobyt tady dodnes zmiňuje jako literárněhistorická zajímavost. Terezie Vlasta Hubnerová, dcera známého českého obrozence, vlastence, spisovatele a kupce z Dobrušky Františka Vladislava Heka, jehož život zvěčnil Alois Jirásek v románu F. L. Věk, zemřela 10. září 1844 v nedožitých 46 letech v Doksech na Českolipsku. Od jejího úmrtí uplyne v těchto dnech 170 let. Románový F. L. Věk měl syna a dceru, jeho reálný předobraz, František Vladislav Hek, byl otcem dokonce šesti dětí, ale dospělosti se dožily jen tři z nich – syn a dvě dcery. Prostřední z trojice byla právě Terezie Vlasta, v Dobrušce přišla na svět 13. října roku 1798. V třiadvaceti letech se v Dobrušce provdala za místního měšťana Aloise Hubnera, o dvanáct let staršího bezdětného vdovce. Hubnerovi v Dobrušce patřil dobře zavedený hostinec. Svatba přišla v době, kdy otec Hek začal mít v důsledku vyšetřování a pronásledování obrovské, zejména finanční problémy. Už v roce 1817 byl stíhaný pro nedovolený prodej českých evangelických biblí vytištěných v Berlíně. Od roku 1820 ho rakouskouherské mocnářství pronásledovalo pro rouhačství a buřičství, stihl ho mrtvičný záchvat a krátcenato zemřela jeho žena a Tereziina matka. Pak začalo další vyšetřování pro kolportáž českých biblí z Pruska. Historici proto dnes Tereziino manželství vykládají různě. „Nevíme, byloli založeno alespoň na vzájemné sympatii a náklonnosti, nebo byloli jen krokem z nouze, jak si zajistit další živobytí,“ zmiňuje v souvislosti s otcovými problémy Josef Johanides v biografii, která vyšla ve sborníku Literární Českolipsko. „Z této doby nemáme zachovány žádné rodinné písemnosti, jež by nám umožnily aspoň trochu poodhrnout roušku okolností, předcházejících tomuto spojení.“ Proč Doksy? Možná kvůli klimatu O životě manželů Hubnerových existuje velmi málo dokladů. Dnes se ví, že na přelomulet 1843a 1844 rodina i s dětmi udělala výraznou změnu: opustila domovskou Dobrušku a odstěhovala se do Doks. Alois Hubner opustil spolehlivou živnost majitele hostince a v Doksech se stal trafikantem. Je velmi pravděpodobné, že přesun rodiny nemotivovaly ekonomické zájmy (to by nedávalo smysl), ale spíše zdravotní stav Terezie, léčící se s tuberkulózou. Rodina mohla Doksy vybrat jako místo s příznivým klimatem, ačkoli věhlas Doks jako letoviska či lázní propukl až mnohem později. I kdyby to tak bylo, jisté je, že dokská „léčba“ nezabrala. Terezie Vlasta Hubnerová zemřela 10. září 1844 a o tři dny později měla v Doksech pohřeb. Ačkoli literární historik Josef Panáček předjímal, že pohřbu své dcery se na Českolipsku účastnil i slavný Hek, po revizi prvotních údajů se zdá být dnes účast starého muže na pohřbu nepravděpodobná. Není ale vyloučené, že do Doks přijel později. Za Tereziina života obývala rodina Hubnerových dům čp. 179 na severní straně dnešního náměstí Republiky v Doksech, po její smrti se přestěhovala do bytu v domě čp. 43 na témže náměstí. Spojení Českolipska s osudy obrozence Heka alias F. L. Věka se táhne ještě po jedné lince, která s dcerou Terezií úplně nesouvisí. Jde o linku spojenou s bratrskými kazateli a faráři bratrem Bernardem a bratrem Eugenem Schmidtem (1844 – 1914). Bernard, působící v Dubé, měl být údajně tím, kdo Aloise Jiráska upozornil na život a činy obrozence Heka. Schmidt byl Bernardovým nástupcem v Dubé a ještě za působení v německém Herrnhutu (česky Ochranov – město, kam se uchýlili českobratrští emigranti z Čech) shromažďoval materiál a vzpomínky Hekových pamětníků. Tyto zápisy se v Herrnhutu dochovaly, ostatní Schmidtovu písemnou pozůstalost dodnes spravuje Státní okresní archiv v České Lípě. Region| Severní Čechy



„Lípa má paneláky, ale v krásné krajině“ 8.9.2014

Českolipský deník str. 3 Českolipsko MICHAEL POLÁK MÚ Česká Lípa

ROZHOVOR S REŽISÉREM LUĎKEM SVOBODOU A KAMERAMANEM JAROSLAVEM HASMANEM O NOVÉM FILMU DOGHOT, JENŽ VZNIKAL I NA ČESKOLIPSKU Česká Lípa – Bylo to výjimečné jako sen u člověka trpícího nespavostí. Kino Crystal v České Lípě zažilo ve čtvrtek večer slavnostní premiéru filmu, jaký se v běžné kinodistribuci téměř vůbec neobjevuje. Nezávislý snímek DogHot režiséra Luďka Svobody si mimořádnou pozornost právě v České Lípě zasloužil. Jednak řada jeho scén vznikala i na Českolipsku a druhak si malou úlohu ve filmu zahrál také režisérův kamarád a Českolipan Ruda Živec. Navíc Lípa není pro režiséra Svobodu ničím neznámým, pro festival Lípa Musica natočil před 7 lety znělku, vystihující krásy okresního města. Kromě toho, že je nekomerční, je nová road movie také natočená na digitální fotoaparát a o nespavosti se v ní hodně mluví. Takže na režiséra Luďka Svobodu i kameramana Jaroslava Hasmana mířily otázky, týkající se natáčení i spánku. * Spíte hodně, nebo málo? Luděk Svoboda: Když jsme scénář dávali dohromady, tak jsem s tím nikdy neměl problém. Kdykoliv jsem nemohl usnout, tak jsem si otevřel knížku a stačila mi stránka, abych usnul. Když jsme film natočili, sestříhali a dali dohromady, tak to s sebou přineslo určité životní změny, takže ve finále – když jsme šli s tím filmem ven – jsem najednou začal trpět nespavostí. Takže jsem začal přemýšlet nad tím, že když si člověk něco vymyslí a realizuje to, že se pak stává obětí prapodivných náhod a vypadá to, jako když si to ušil sám na sebe. * Problém s nespavostí je jeden z hlavních motivů filmu. Jak tedy vznikl ten nápad, když říkáte, že na počátku jste se spaním problém neměl? Luděk Svoboda: Zprvu to spíš bylo o hledání, co se stane, když člověk v určité fázi životního nasycení začne přemýšlet nad tím, že by měl ještě něco vyzkoušet nebo si udělat nadhled nad sebou. Tak jsme si řekli, že náš hrdina by mohl být člověk, který opustí rozjetou firmu z nějakého důvodu, jenž se nedozvíme, a rozhodne se, že to zkusí jinak a čeká, co se bude dít. Nespavost mezi to přišla coby současný fenomén doby. Snažili jsme se totiž také zachytit jak velkoměsto, tak vesnice v severních Čechách, a ukázat, že si už dneska vlastně moc nerozumíme. Ty vesnice, třeba v sobotu odpoledne, jsou dnes úplně prázdné, není tam nikdo, jenom se skrz ně projíždí. To mi přišlo prapodivné. Narodil jsem se v Turnově, takže severní Čechy a jejich genius loci mám fakt moc rád, ale je tu hodně míst, která vypadají zapomenutá a opuštěná. Zajímá mě, jak se člověk popasuje s krajinou, která ho obklopuje a o čem ta krajina pak vypovídá. Nevím jak dneska, ale ještě tak před osmi lety, když člověk vylezl na Ralsko, tak všude okolo viděl taková malá barevná jezírka, prapodivný pozůstatek po těžbě. Je to místo, které si prošlo historií. Nebo Česká Lípa. Je tu náměstí a krásné historické centrum, pak cvak a najednou je hotel Lípa a pak další změna, paneláky. Ale přitom v krásné krajině. Když jsme dělali znělku pro festival Lípa Musica, tak jsme ve čtyři ráno vylezli na kopec a točili jsme, jak se probouzí město. Tvoří ho paneláky, občas do toho zasáhne nějaký velký komín, ale vypadalo to krásně. * Technologie dnes postupuje velkým tempem. Vy jste natočili film na digitální foťák. Je to ale opravdu tak snadné udělat dnes nezávislý film? Co to všechno obnáší? Luděk Svoboda: Jedna část celé věci je to, že technologie jsou dneska tak daleko a že je máme k dispozici. Je to krásné, že s obrázkem můžeme zacházet tak, aby šel promítnout v kině v určité kvalitě, ale stejně pořád za tím zůstává to, že se musí vymyslet příběh, napsat scénář. To jsou věci, které se nemění. Můžu mít spoustu technologicky vyspělých věcí, ale když se to nedomyslí, když se nenajdou i třeba neherci, tak se to pak špatně dává dohromady. Když se podíváte, tak nezávislé filmy se točily v osmdesátých i devadesátých letech, před revolucí i před miléniem i těsně po něm a za tu dobu pokročily technologie neuvěřitelně dopředu, ale lidí, kteří točí nezávislé filmy, zase tak výrazně nepřibylo. * Že budete natáčet na digitální foťák, jste byli rozhodnutí od začátku?



Jaroslav Hasman: De facto ano. Vešlo se to do obytného přívěsu, který projíždí celým filmem. Zkoušeli jsme i kameru, ale nakonec jsme skončili u foťáku. Kamery už nejsou o tolik lepší, aby se to na ten foťák nedalo natočit. Dneska už navíc přišla nová generace fotoaparátů, které jsou ještě blíž kinu, mají větší rozlišení i lepší barvené korekce. A vypadá to na nich více filmově, protože mají nízkou hloubku ostrosti. Člověk si u nich může hrát i s různými typy objektivů. * S kamerou byste se do obytného přívěsu nevešli? Jaroslav Hasman: Nevím, ale nakonec to nehrálo takovou roli, protože i na ten foťák jsme spoustu scén, které se odehrávají uvnitř přívěsu, točili přes sklo okna zvenku. Pomocí různých přísavek a úchytů, nakoupených v hobbymarketu, jsme si to mohli dovolit. Řešili jsme také to, že když člověk nedá objektiv úplně na sklo, tak mu tam leze světlo ze strany a není přes to sklo vidět. Takže jsme si vyrobili takové stínítko, které jsme leukoplastí lepili k foťáku. * Prý i obytný přívěs byl celý pokrytý fólií. Luděk Svoboda: To muselo být kvůli dynamickým rozsahům, aby to nebylo světelně úplně přepálené, když se točilo třeba venku za jízdy. Měli jsme výborného stavbyvedoucího, který – když nás u Jablonného v Podještědí stavěli policisté – tak jim tvrdil, že to je speciální filmařská fólie, schválená automobilovým průmyslem. * Jak jste natáčeli honičku s vlakem? Jaroslav Hasman: Snažíme se pracovat tak, že hodně improvizujeme a točíme hodně dokumentaristicky. Honička s vlakem vznikla tak, že jsme zastavili u vlakové zastávky a domluvili jsme se strojvedoucím, že se s ním budeme honit. On si jel svoji trasu a my jsme kolem něj jezdili a co jsme nabrali, to jsme nabrali. Luděk Svoboda: To vzniklo díky momentálnímu nadšení strojvůdce. Řekli jsme mu, že se chceme honit a on na to: Tak jo. Tak jsme začali blbnout. Už při psaní scénáře jsme vymýšleli, s čím se může obytňák honit a vzpomněl jsem si na tyhle motoráčky, které mají svoji stálou rychlost, podobnou tomu našemu obytňáku. * Co je s tím obytňákem teď, po natáčení? Luděk Svoboda: Teď pomáhá jako chatka u kamaráda, který si opravuje domek. My bysme s ním dál jezdili, ale byl to boj ho technicky udržovat. A ke všemu to hrozně žere. Jaroslav Hasman: To byly největší náklady na tom filmu. Luděk Svoboda: Původně jsme si mysleli, že to bude mít spotřebu šestnáct litrů benzínu na sto kilometrů. Jenže při našich popojížděních během natáčení jsme se najednou dostali ke třiceti. Chvíli jsme také přemýšleli, jestli ho nevozit na podvalníku, ale je hrozně velký a těžký, takže bychom si asi moc nepomohli. A ještě ke všemu jsme měli tu specialitu, že herec v hlavní roli, který s obytným přívěsem jezdí, je neřidič. Takže celá řada scén vznikala tak, že jsme měli řidiče, který je schovaný za hercem a kterému náš herec sedí v klíně a dělá, že řídí. Naštěstí to ve filmu není vidět. Foto popis| HLAVNÍ HRDINOVÉ. Klára (Eva Davidová) a Hynek (Erik Demko) na cestě po severu Čech. Ona utíká před rodinou, ve které zažila i sexuální zneužívání. On žije sám v obytném přívěsu, ve kterém prodává párky v rohlíku a nemůže spát. Režisérem nezávislé road movie DogHot je Luděk Svoboda (vpravo). Foto autor| Foto: Doghotfilm.cz a Fkdukla.cz Region| Severní Čechy

Co týden dal 8.9.2014

Českolipský deník str. 2 Českolipsko MÚ Česká Lípa

Pondělí 1. září:O téměř sto dětí více letos usedlo do prvních tříd na základních školách v České Lípě. Zatímco v loňském roce bylo dětí 439, letos jich do prvních tříd přišlo hned 535. Dohromady se v České Lípě otevřelo 22 prvních tříd,k tomu navíc ještě dvě třídy přípravné,kamu sedlo dohromady dalších 27 dětí. Úterý 2. září: Miliardový tendr na zajištění regionální autobusové dopravy do roku 2024 Liberecký kraj zatím rušit nebude. O budoucnosti největší krajské zakázky dnes jednali radní, žádné rozhodnutí však zatím nepadlo. Znovu se k ní chtějí vrátit za dva týdny.



Středa 3. září: Po více než sto letech bylo doloženo, že se v Čechách rozmnožují vlci. Důkaz podaly snímky z fotopastí, které na jaře kvůli dlouhodobým indiciím, že se tato vzácná šelma pohybuje v oblasti Máchova kraje, instalovali pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy chráněné krajinné oblasti Kokořínsko. Čtvrtek 4. září: Slavnostní otevření opravené silnice Krompach – státní hranice se uskutečnilo ve čtvrtek 4. září. Jízdou na kolech komunikaci symbolicky otevřeli představitelé Libereckého kraje a další hosté. Opravy stály téměř 30 milionů korun. Pátek 5. září: Český statistický úřad zveřejnil informace o platech v Libereckém kraji. Průměrná mzda ve druhém čtvrtletí letošního roku vzrostla o 3,2%na 23 443 Kč. Platy v kraji jsou tak 2 057 korun pod celostátním průměrem. Ještě propastnější je ale rozdíl ve srovnání s hlavním městem. Zaměstnanci v Praze brali ve druhém čtvrtletí v průměru o 40 procent více než lidé v Libereckém kraji. Sobota6. září:Odstartovaly Dny evropského dědictví,které až do 14. září veřejnosti otevřou brány těch nejzajímavějších památek, zámků, kostelů, vil, muzeí, tajemných sklepení i věží. Většinu objektů si navíc budete moci prohlédnout zcela zdarma! O víkendu byla na Českolipsku přístupná například sušárna chmele v Dubé nebo unikátní výtah na zámku v Zákupech. Příští týden se zdarma otevře Sklářské muzeum v Novém Boru. Neděle 7. září: V českolipském Jiráskově divadle odstartovala nová sezona. O úvodní představení se postaraly legendy z Divadla Járy Cimrmana, které do Lípy přivezly hru Blaník. Představení bylo dlouho dopředu vyprodané. Více informací na http://www.ceskolipsky.denik.cz Foto popis| Region| Severní Čechy

Lípa nabízí koupaliště k pronájmu 8.9.2014

Českolipský deník str. 1 Titulní strana PETRA HÁMOVÁ MÚ Česká Lípa

Město chce oživit areál v Dubici. Plány na venkovní bazén v centru České Lípy jsou zatím stále u ledu. Česká Lípa – Co s koupalištěm v Dubici, kde se koupat nedá? Radnice v České Lípě letos do oprav v areálu investovala zhruba jeden a půl milionu korun. Nyní bude hledat nájemce, který by sem přitáhl lidi a nabídl vyžití, přestože zaplavat si kvůli sinicím mohou jen na vlastní nebezpečí. „Jednotlivé nabídky nebudeme hodnotit pouze podle toho, kdo nabídne vyšší cenu. Budeme také posuzovat kvalitu návrhů na využití dubického areálu, které zájemci předloží. Jde nám o to, aby se areál po dlouhých letech opět začal využívat a aby se z něj stalo udržované a bezpečné místo, kde budou moci naši občané příjemně trávit svůj volný čas,“ uvedl místostarosta České Lípy Jiří Kočandrle. Areál, který chce město pronajmout na pět let, má po letošních úpravách novou pláž, sociální zařízení, opravené prolézačky pro děti i budky pro občerstvení. Lidé si sem mohou přijít zahrát plážový volejbal nebo pingpong. Nutné investice „V minulosti se objevily plány na zřízení vodního vleku. Něco takového hledáme, nájemce, který bude ochoten do areálu investovat a podobné atrakce nabídnout lidem,“ dodal Kočandrle. Kvalitu vody v přírodní nádrži, která je už léta zamořená sinicemi, chce radnice v budoucnu řešit. „Od posledních pokusů města vyčistit vodu v Dubici uplynula řada let a technologie šly velmi kupředu. Jsem přesvědčen, že najdeme způsob, jak zajistit čistou vodu,“ tvrdí místostarosta. Lidem v České Lípě pořádné koupaliště chybí. V letních měsících musejí cestovat k Máchovu jezeru nebo do Sloupu v Čechách. Dokončení na straně 2 Dokončení ze strany 1 Správnou cestou, jak nabídnout téměř čtyřiceti tisícům obyvatel adekvátní koupaliště, je podle Kočandrleho výstavba nového venkovního bazénu u Sportareálu. „Díky přemíře zbytkového tepla z kogenerační jednotky Sportareálu bychom mohli podstatně prodloužit koupací sezonu. Odpadl by problém s ostrahou koupaliště, v blízkosti jsou inženýrské sítě, dostatečný počet parkovacích míst, obsluhu areálu koupaliště by mohli částečně zajistit pracovníci Sportareálu,“ vyjmenoval



pozitiva Jiří Kočandrle. Plány na venkovní bazén však nenašly u českolipských zastupitelů podporu a projekt šel k ledu. Foto popis| Do přírodního areálu v Dubici město letos investovalo asi 1,5 milionu korun. Foto autor| Foto: Deník/ph Region| Severní Čechy

Policisté válí fotbal 8.9.2014

Českolipský deník str. 2 Českolipsko (ph) MÚ Česká Lípa

KRÁTKÉ ZPRÁVY Z ČESKOLIPSKA Mšeno – Českolipští policisté v pátek vyhráli letošní Přebor Krajského ředitelství policie Libereckého kraje v malé kopané. Letošního ročníku se zúčastnilo pět družstev a tým z Územního odboru Česká Lípa za sebou nechal kolegy z Jablonce nad Nisou nebo družstvo Oddělení obecné kriminality v Liberci. Foto popis| Region| Severní Čechy

Tik tak: do premiéry Hodinářské pohádky borského Matýska zbývá pár dnů. První ji uvidí děti v Ústí 8.9.2014

Českolipský deník str. 1 Titulní strana (ava) MÚ Česká Lípa

Nový Bor – Vymyslet nový neotřelý příběh, vyrobit kulisy, připravit scénu, zkoušet a stále vylepšovat, aby byla scéna v září co nejdokonalejší. Perné letní dny mají za sebou divadelníci novoborského souboru Matýsek. Zatímco si totiž jejich malí diváci užívali prázdnin, vedoucí divadla Michal Vaněk spolu se Zuzanou Novákovou stihli připravit další z originálních pohádek. Po „Malířské“ z autorské dílny tentokrát vychází pohádka Hodinářská. Děti v mateřinkách i prvním stupni základních škol čeká pětačtyřicetiminutový poučný příběh o tom, jak to dopadá, když mají lidé na všechno pořád dost času. „V podstatě je to o hodináři Mikulášovi, kterého povolá kouzelná víla, aby zachránil říši pohádek. On ale trochu zpychne, protože se domnívá, že je jediný, kdo může pohádkové hodiny opravit, a dává si tak na čas. Tím pádem vzniknou určité problémy, ale nakonec vše dobře dopadne,“ nastínil děj Hodinářské pohádky Vaněk. Děti, které si všeobecně libují v příbězích, kde se objeví alespoň jeden záporák, ani v tomto příběhu nebudou o jeho přítomnost ochuzené. Jeho roli zastane zlý skřítek, který umí zákeřně manipulovat s časem. „Existují určité zákonitosti, které by pohádka měla mít. Mezi nimi je samozřejmě i konfrontace dobra a zla. Když není to zlé, nemůže být zákonitě to dobré,“ vysvětluje Vaněk. Sám začal před lety hrát Divadlo jednoho herce. „Přebíral jsem představení od jednoho plzeňského divadla. Byla to pro mě velká škola a hodně jsem se díky tomu naučil. Premiérou v Ústí nad Labem v pátek 12. září zahájí Divadlo Matýsek, pojmenované po synovi Vaňka, svou 16. sezónu. Pokračování na str. 2 Dokončení ze str. 1 O poptávku nemají v Matýsku nouzi. Ten o nich poví tomu, další zase jinému a okénka v kalendáři se už nyní pomalu plní. Žádaní jsou přitom v nejrůznějších koutech republiky. Často vyráží na Moravu, ale pohádkou těší i diváky na Českolipsku. „Pravidelně hrajeme v Novém Boru, jezdíme do Cvikova, Zákup i České Lípy,“ jmenuje Nováková. V repertoáru mají i další autorské pohádky, třeba O kominíku Josífkovi. Foto popis| TIKOT HODIN, které spravedlivě odměřují čas. Takový je hlavní motiv Hodinářské pohádky, kterou nově připravilo Divadlo Matýsek. Foto popis| Matýsek bavil děti také na akci Léto s Pryskem.



Foto autor| Foto: Deník/M. Polák Region| Severní Čechy ČRo Sever

Proti zlodějům kovů volí obce na Českolipsku různou taktiku, třeba přivařují mříže 5.9.2014

ČRo Sever

str. 1 15:20 Informace ze severu Čech MÚ Česká Lípa

moderátorka -------------------O velikém štěstí asi budou mluvit na Českolipsku, až tam přestanou řádit zloději kovů. Právě na Českolipsko teď s Českým rozhlasem Sever míříme. Obce se tam proti zlodějům brání nejrůznějším způsobem. Kravaře například zveřejnily na internetu jména přestupkářů, kteří ukradli a zpeněžili litinové kanálové poklopy. Úřad pro ochranu osobních údajů jim za to vyměřil třicetitisícovou pokutu. Obec s tím nesouhlasí a podala správní žalobu. Jinde se brání například přivařením kanálových mříží nebo uklizením kovového mobiliáře města. Tomáš MAŘAS, redaktor -------------------Zákupy na Českolipsku se už několik roků brání krádežím kovových kanálových mříží jejich přivařením. Jiří HLADKÝ, zákupské technické služby -------------------Když dáme ten dekl, tak to přivaříme k rámu, co je zabetonovanej do silnice nebo chodníku na dvou místech, aby se nedal odpáčit. Tomáš MAŘAS, redaktor -------------------Kolik zhruba vám už odnesli těch litinových mříží? Jiří HLADKÝ, zákupské technické služby -------------------Kolem desítek nějakejch bude určitě, co tam bylo. Tomáš MAŘAS, redaktor -------------------Jak to pak děláte, když chcete tu kanálovou vpusť vyčistit? Protože tam je ten koš, do kterého se zachytávají ty nečistoty. Jiří HLADKÝ, zákupské technické služby -------------------Musíme si vzít centrálu, odříznout to a znova svařit. Je to takový problematičtější. Tomáš MAŘAS, redaktor -------------------Konstatuje Jiří Hladký ze zákupských technických služeb. Kde všude jsou ty poklopy přivařené? Jiří HLADKÝ, zákupské technické služby -------------------Všude na komunikacích města. Tomáš MAŘAS, redaktor -------------------To znamená několik desítek, možná, možná ke 100 poklopů?



Jiří HLADKÝ, zákupské technické služby -------------------Ano, to by tak odpovídalo, je jich dost. Tomáš MAŘAS, redaktor -------------------Zatímco v Zákupech se kradli kovové mříže z kanálů, v Kamenickém Šenově kovosběrci postupně rozkradli některé části městských parků. Potvrzuje to i Kateřina Bláhová z odboru rozvoje města. Kateřina BLÁHOVÁ, odbor rozvoje města -------------------Tady se nacházelo pítko, které bylo neustále kradeno a nové stojí 10 tisíc. Tak město se rozhodlo, že ty pítka bohužel muselo z toho důvodu zrušit. Byly železné mříže u stromu, který město muselo nahradit kačírkem, protože mříže byly neustále kradeny. Tomáš MAŘAS, redaktor -------------------To byly ty mříže, které jsou dole u kořenů. Kateřina BLÁHOVÁ, odbor rozvoje města -------------------Ano, ano, přesně tyhle mříže, no. Tomáš MAŘAS, redaktor -------------------Ukradený obecní mobiliář pak musí města a obce rychle nahrazovat, aby často nedošlo k ohrožení bezpečnosti obyvatel. Ivana BALÁKOVÁ, českolipská policejní mluvčí -------------------Koncem srpna přerušil neznámý zloděj dodávku vody do pěti bytových jednotek, několika rodinných domů a podnikatelských objektů v okolí Jablonného v Podještědí. Za všemi těmito problémy stojí zloděj, který z rozvodu elektrické energie odcizil 10 metrů kabelu. Tomáš MAŘAS, redaktor -------------------Vzpomíná na jeden z posledních případů českolipská policejní mluvčí Ivana Baláková a dodává: Ivana BALÁKOVÁ, českolipská policejní mluvčí -------------------Pachatel se v této souvislosti dopustil přečinu poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení. Tomáš MAŘAS, redaktor -------------------Změnu by mohla přinést novela zákona o odpadech, kterou se snaží prosadit Svaz měst a obcí České republiky. Potvrzuje to mluvčí svazu Štěpánka Filipová. Štěpánka FILIPOVÁ, mluvčí svazu -------------------Města a obce dlouhodobě prosazují, aby byl zakázaný výkup kovu od fyzických osob nepodnikajíc. Novelu zákona o odpadech schválil Senát a nyní půjde do Poslanecké sněmovny. Tomáš MAŘAS, redaktor -------------------Pokud novela zákona vejde v platnost, bude to znamenat, že pouze podnikatelé a firmy by v budoucnu mohly dávat kovy do výkupen odpadů za úplatu. Od roku 2015 by se kromě papíru, skla a plastů měl zavést i oddělený sběr kovového odpadu. Do nových nádob by pak takový odpad dávaly fyzické osoby. Z Českolipska Tomáš Mařas, Český rozhlas.



Haló noviny

Svět je na další křižovatce!! 8.9.2014

Haló noviny str. 1 Titulní strana (mhh) MÚ Česká Lípa

Pod heslem »Společně aktivně proti krizi« se v sobotu za krásného slunečného počasí uskutečnil již 24. ročník Setkání pod Kunětickou horou na Pardubicku. Více než dvě tisícovky lidí si nenechaly ujít tradiční akci, aby si podebatovaly s předními politiky KSČM a kandidáty do podzimních voleb, a také si »dobily baterky«. Kdo sem přišel jedenkrát, přichází stále… Dopolední blok na »Kuňce«, jak se laskavě hradu i přírodnímu areálu pod ním říká, byl plný hudby a politických diskusí. Na hlavní scéně k poslechu, ale i tanci, hrálo hudební dívčí duo Piňakoláda a později Taneční orchestr TOX z Poděbrad, a v diskusním stanu probíhalo představování kandidátů KSČM do Senátu. »Kunětická hora se stala již počtyřiadvacáté místem setkání lidí komunistického a levicového smýšlení a my doufáme, že naši kandidáti se stanou základem našeho budoucího senátního klubu,« vyjádřila naději poslankyně Soňa Marková, jež diskuse společně se svou kolegyní z poslaneckého klubu Květou Matušovskou moderovala. Kandidáti se představují Obě moderátorky, reprezentující hostitelské krajské stranické organizace, Královéhradeckou a Pardubickou, představily voličům a voličkám Josefa Lukáška, jenž kandiduje za volební obvod č. 48 – Rychnov nad Kněžnou, Lubomíra Štěpána, který se uchází o přízeň voličů ve volebním obvodu č. 45 – Hradec Králové, Slavomila Brádlera, kandidáta na Trutnovsku ve volebním obvodu č. 39, a »přespolního« Jana Dvořáka, kandidáta v České Lípě. Nejen za tyto kandidáty hovoří jejich dlouholetá práce pro občany. Jsou to zkušení zastupitelé městští či krajští, kteří jsou známi veřejnosti, Lukášek je radním Královéhradeckého kraje. »Vyzvěte sousedy, přátele, rodinu, aby šli k volbám. Je třeba, aby každý získal nejen pět, ale dokonce dvacet dalších voličů,« vyzval Lukášek. Posluchač z auditoria, předseda vesnické organizace KSČM ve Slatině Zdeněk Horáček, přidal svou zkušenost: před evropskými volbami slatinští komunisté obešli osobně všechny obyvatele obce a volební podpora komunistické kandidátky se zvýšila o šest procent! Na bílých křesílkách v čele diskusních stanů po kandidátech usedli komunističtí poslanci. A málem se ani nevešli, kolik jich letos přijelo: Marie Pěnčíková, Marta Semelová, Stanislav Grospič, Jiří Dolejš, Josef Šenfeld, Jan Klán, Karel Šidlo, Pavel Kováčik, Václav Snopek a Zdeněk Ondráček. Otázky posluchačů se týkaly církevních a soukromých škol, protiruských sankcí, jež budou mít na naši ekonomiku zhoubný dopad, státního rozpočtu, nedostatku předškolních zařízení, ale i celkové atmosféry v nejvyšších patrech politiky. »My chodíme do Poslanecké sněmovny do práce a já razím, že se nesmíme napadat nevhodnými slovy,« vysvětlil postoj komunistů předseda poslaneckého klubu Kováčik. »Jestli totiž chceme, aby v české společnosti panovala slušnost, musíme začít ve vrcholové politice.« Komunisté nejsou lhostejní Hodinu po poledni se všichni aktéři shromáždili na tribuně. Poslance a kandidáty do Senátu doplnili místopředseda sněmovny a předseda ÚV KSČM Vojtěch Filip, první místopředseda ÚV Petr Šimůnek, předsedkyně Královéhradeckého KV Věra Žižková, předseda pardubické krajské organizace Jan Foldyna, také generální ředitel a. s. Futura Milan Špás a šéfredaktor Haló novin Petr Kojzar. (Pokračování na str. 12) (Dokončení ze str. 1) Zazněla česká hymna, jež zahájila politickou část akce. »Komunisté jsou zde, a nemíníme být lhostejní k problémům,« zaznělo z úst pardubické krajské zastupitelky Hany Horské, která se s kolegou Jaroslavem Fišerem ujala moderování na hlavním pódiu. Vojtěch Filip ve svém projevu vzpomněl loňského setkání pod Kunětickou horou, které bylo také předvolební. »Část lidí uvěřila tomu, že je může zachránit miliardář,« poznamenal k volebnímu úspěchu hnutí ANO s tím, že nyní vznikla »koalice strachu«. Její příslušníci mají obavy z přímo voleného prezidenta a chtějí si ve státní správě zachovat svůj vliv prostřednictvím lidí, jež jim 24 let sloužili v duchu ideologie ODS, tj. »privatizace, čili na rovinu řečeno rozkradení majetku státu«. A to je třeba lidem vysvětlovat! I letos jsme před volbami, připomněl Filip, a proto učiňme vše k získání podpory širokého spektra občanů, aby i v základním článku, v městech a obcích, mohli komunisté rozhodovat aspoň tak, jak mohou na úrovni krajů od roku 2012.



USA si přejí naše poškozování »Svět je na další křižovatce,« je přesvědčen šéf komunistů, který přivítal mírové rozhovory probíhající v Minsku. »Byl bych nejšťastnějším člověkem na světě, kdyby existovala slovanská vzájemnost, kdyby slovanské národy našly společnou řeč a cíl,« konstatoval. Jaký bude další vývoj, záleží na tom, kam občané Evropy odbočí: zdali státy Evropy budou o sobě rozhodovat samy, nebo budou ve vleku Spojených států. »Připustímeli to druhé, přichystají nám mnohonásobně větší tragédii, než byla druhá světová válka. Naším současným úkolem je tomu zabránit! « varoval Filip, který vnímá, jak je EU zmítána starou Evropskou komisí, a nový europarlament dosud nemá ujasněn vlastní názor na to, zdali se má, či nemá od politiky USA emancipovat. Na margo sankcí vůči Ruské federaci uvedl, že jsou směšné, neboť Rusko nečeká na naši produkci. Již ji nahradilo produkcí Brazílie, Číny a dalších států. »Američané chtějí, abychom se poškozovali sami. Aby oni měli na náš úkor úspěch ve světě. Takovou politiku si nesmíme nechat vnutit!« apeloval na zdravý rozum. Proč je důležitý Senát? V nadcházejících senátních volbách mají komunisté 28 šancí (nezapomínejme, že se také v doplňovacích volbách v Praze 10 o přízeň voličů uchází Milan Neubert). O významu horní komory parlamentu svědčí mj. to, kolikrát komunistické voliče zklamal Ústavní soud, připomněl Filip. »Pokud by byl vytvořen senátní komunistický klub, situace by se mohla změnit.« Předseda ústředního výboru poukázal i na další nebezpečí: Vezmeli ČR na sebe závazek zajištění rychlých sil NATO (výsledek summitu NATO ve Walesu), posuzovali by případné vyslání českých vojáků senátoři a poslanci. Proto je podpora komunistických kandidátů, odmítajících agresivní politiku Severoatlantického paktu, tak důležitá. Ostatně, komunisté vykazují řadu předností: nemění program, nepřevlékají kabát a jsou prověřeni 25letou prací… Předseda poslaneckého klubu Kováčik v projevu zdůraznil, že komunisté jsou silní tím, že táhnou za jeden provaz. »Udržme si strategickou iniciativu! KSČM má jako první příkaz službu vlasti a službu občanům. Vezměme si za své heslo ‚Ano poctivé správě společných věcí‘.« Oceněn redaktor Haló novin Pod Kunětickou horou se se svými čtenáři setkali také redaktoři našeho listu. A byla to setkání milá, při nichž čtenáři zdůrazňovali, jak mnoho pro ně jediný český levicový list znamená. Navzdory tomu, že jsou Haló noviny v nemilosti pravice, je jejich šéfredaktor Petr Kojzar rád, že jsou jiné. Množí se předplatitelé, kteří říkají: »Vy píšete jinak…« Šéfredaktor se pochlubil nízkým věkovým průměrem redaktorů, což ostatně doložil i redaktor domácího zpravodajství Tomáš Cinka, jenž na akci obdržel »Cenu pro nejlepšího redaktora roku 2014«. Cenu udělil generální ředitel a. s. Futura Milan Špás. Byli oceněni také tři »nej« mezi návštěvníky: z největší vzdálenosti, až z Ostravy, přijel Bohuslav Zelinka, nejmladší byla čtyřměsíční Neli Kapuciánová z Rychnova a nejstarším 92letý Josef Drábek. Byly slosovány vstupenky, jedenáct účastníků vyhrálo hodnotné ceny. Bylo toho na »Kuňce« ještě mnoho. Prezentovaly se Levicové kluby žen, přijeli přátelé z německé Die Linke, děti měly po celou dobu možnost her a sportovního vyžití. V předvečer setkání, v pátek večer, byla na countryovém večeru oceněna nejlepší country kapela, letos hudební kolektiv z Chvaletic, jenž nese název Není pozdě, jemuž ocenění také předal generální ředitel Futury. Setkání opět povzbudilo, motivovalo a potěšilo každé srdce tlukoucí nalevo. A k tomuto srdci je třeba si vzít slova kandidáta do Senátu Lubomíra Štěpána: »Pokud chceme mít senátní klub KSČM, musí být aktivní všichni.« Audio – http://www.ihalo.cz Foto popis| Šéfredaktor Haló novin Petr Kojzar blahopřeje Tomáši Cinkovi k ceně pro nejlepšího novináře roku 2014. Foto popis| Krásné počasí přilákalo na setkání přes dva tisíce lidí. Foto popis| Stánek Futury, kde byly v prodeji knihy našeho nakladatelství. Foto popis| O dobrou zábavu se staral mj. Taneční orchestr TOX. Foto popis| Rozmanitý sortiment, včetně toho pro naše nejmenší, nabízel stánek LKŽ. Foto popis| Pod Kunětickou horou je vždy příjemné prostředí dané i fotogenickými pohledy. Foto popis| Jaroslav Kojzar podepisoval svou knihu Osudové okamžiky českých dějin, kterou v tomto roce vydalo Nakladatelství Futura. Foto popis| Čtyřiadvacáté setkání občanů pod Kunětickou horou odstartoval již v pátek Country večer. Vítězem klání se stala kapela »Není pozdě«, které předal Pohár Futury generální ředitel Milan Špás.



Foto popis| Děti si pod Kunětickou horou užily řadu soutěží a her. Foto popis| K účastníkům 24. setkání promluvil i šéfredaktor Haló novin Petr Kojzar. Foto popis| Diskusní stan s kandidáty do Senátu Parlamentu ČR uváděly jako obvykle poslankyně Soňa Marková (vpravo) a Květa Matušovská. Kandidáti zleva: Josef Lukášek, Slavomil Brádler, Lubomír Štěpán a Jan Dvořák. Foto popis| Moderátor Jaroslav Fišer právě uvádí hlavní politický mítink. Zleva Pavel Kováčik, Vojtěch Filip, Petr Šimůnek, Jiří Dolejš, Karel Šidlo, Marta Semelová, Soňa Marková, Květa Matušovská, Stanislav Grospič, Jan Klán, Josef Šenfeld, Marie Pěnčíková, Zdeněk Ondráček a Václav Snopek. Foto autor| FOTO – Haló noviny/Radovan RYBÁK Mladá fronta DNES

Na novém parkování vydělali řidiči i radnice 8.9.2014

Mladá fronta DNES str. 2 Kraj Liberecký (ČTK) MÚ Česká Lípa

ČESKÁ LÍPA Na novém systému parkování, který funguje v České Lípě od začátku roku, vydělali motoristé i radnice. Za stání na placených parkovištích platí lidé zhruba o polovinu méně než v minulosti, kdy byla podstatná část parkovacích ploch v pronájmu. Město navíc do rozpočtu dostává podstatně víc než dřív. „Prvních 15 minut stání a také parkování o víkendech a svátcích jsou přitom zadarmo,“ řekl českolipský místostarosta Jiří Kočandrle (TOP 09). Česká Lípa má dnes v centru zhruba 450 placených parkovacích míst, bezplatně lze zaparkovat u kulturního domu Crystal, U Parku a v Barvířské ulici. Parkovací automaty byly ve městě už v 90. letech, před 12 lety ale město systém opustilo a pronajalo parkoviště soukromým firmám, které tam měly vlastní výběrčí. Městu platily za pronájem každoročně dohromady 849 000 korun. Radnice se loni rozhodla smlouvy o pronájmu vypovědět a pořídila parkovací automaty. Na dvou místech zůstaly na parkovištích závory a obsluha. „Ukázalo se ale, že lidé raději parkují na místech s automaty,“ poznamenal Kočandrle. Za půl roku provozu vydělal systém městu navzdory zlevnění parkovného zhruba o deset procent víc než za stejné období předtím. Na parkovištích s automaty vybrala radnice za půl roku trojnásobek toho, co dostávala v minulosti na pronájmu. Výhodnější je systém i pro motoristy. Dřív platili za každou započatou hodinu, dnes jen čas, který na parkovišti skutečně stráví. „Pomohlo to zregulovat dopravu ve městě tak, že je dostatek parkovacích stání, kdyby se někdy v budoucnu stalo, že dostatek míst nebude, tak stačí v tom konkrétním místě zdražit lokálně parkování, ale to zatím nehrozí,“ dodal místostarosta. Regionální mutace| Mladá fronta DNES - liberecký kraj

Rybník v Žizníkově bude bez ryb. Zato se skokanem 8.9.2014

Mladá fronta DNES str. 3 Kraj Liberecký (tom) MÚ Česká Lípa

Nádrž nedaleko České Lípy čeká odbahnění a vyčištění ČESKOLIPSKO Bagry se letos v zimě opět vrátí na hráz žizníkovského rybníka nedaleko České Lípy. A to ani ne půl roku po skončení jeho rekonstrukci a opravě hráze. Městu totiž přislíbil Operační fond životní prostředí dotaci 2,5 milionu, pokud nechá nádrž odbahnit. To již město letos zjara zčásti provedlo, proto může za přidělené peníze rybník vyčistit zgruntu celý. Práce začnou letos na podzim, kdy se rybník vypustí. „Živočichy a rostliny přesuneme do nedaleké laguny, kde mohou v bezpečí přečkat zimu, než práce skončí a rybník se zase napustí,“ upřesnil místostarosta České Lípy Jiří Kočandrle (TOP 09). Dva tisíce kubíků bahna, které se ze dna vyzvednou, město nechá navrstvit na umělý val u kraje rybníka a osází jej trávou a dřevinami. Zajímavostí je, že do rybníku už se po napuštění nevrátí ryby. Je totiž veden jako krajinotvorný prvek a neměl by sloužit k rybníkářství. Desítky let, kdy zde místní rybáři sportovně rybařili, se tak dělo načerno. „Rybáři tam hospodařili bez povolení, navíc neprováděli údržbu okolí. Dohodli jsme se s nimi, že své aktivity přesunou na rybník v Dubici,“ podotkl Kočandrle. To se stalo již v roce 2012. Vody žizníkovského rybníka ale pusté



nezůstanou. Přišlo se na to, že zde žije kriticky ohrožený druh žáby skokan skřehotavý. Také kvůli ochraně tohoto obojživelníka se sem ryby nemohou vrátit. „Nevylučujeme, že se do rybníka nějaká ryba dostane, ale nebudeme je tam uměle vysazovat,“ doplnil Kočandrle. Rybník v Žizníkově byl revitalizován již letos zjara, kdy se opravila hráz a její výpusť. Severní část dna byla odbahněna. Kolem rybníka město rozestavělo lavičky a informační tabule, objevily se i dvě dřevěné lávky. Cesta vedoucí kolem rybníka je napojená na naučnou Hubertovu stezku a dá se projet na kole. *** 2,5 milionu korun dá na vyčištění fond životního prostředí 2 tisíce kubíků bahna zmizí ze dna rybníka Foto popis| Bez ryb Do rybníku se nevrátí ryby. Je totiž veden jako krajinotvorný prvek a neměl by sloužit k rybníkářství. Foto autor| Foto: MAFRA Regionální mutace| Mladá fronta DNES - liberecký kraj Rakovnický deník

Posvícení, jak má být. Každý si tu našel něco zajímavého 8.9.2014

Rakovnický deník str. 3 Rakovnicko MÚ Česká Lípa

ŠÁRKA HOBLÍKOVÁ

Rakovník – Kdo zůstal , nebo přijel o víkendu do Rakovníka, určitě si vybral něco svého z pestrého programu posvícení. V sobotu už v osm ráno se sjížděli chovatelé na výstavu drobného zvířectva pořádanou rakovnickými chovateli. „Nejprve jsme z toho měli strach. Jindy tu stojí fronta chovatelů už před otevřením. Dnes jich tu bylo pár, ale pak postupně přicházeli. Pomohlo nám hezké počasí, takže přišli i rodiče s dětmi. Děti u nás neplatí, to je možná také výhoda,“ řekl předseda Základní organizace Českého svazu chovatelů, Antonín Hejda. Posvícení kromě už zaběhlých akcí nabídlo i několik novinek. Při jedné z nich se lidé poprvé podívali do věže rakovnické radnice. Tomáš Kapsa z Odboru památkové péče Městského úřadu v Rakovníku se postaral o odborný a zajímavý výklad. Představil hodinový stroj z dvacátých let minulého století, který dokáže jít bez obsluhy celý rok. O prohlídku byl velký zájem. Ale protože je ve věži málo místa, mohlo vystoupat nahoru pouze šest lidí najednou. Útěchou pro ty, kteří se tam nedostali, může být to, že se pomyslné dveře radniční věže neotevřely naposledy. Určitě nešlo vynechat tradiční výstavu kaktusů a sukulentů v budově gymnázia. Jezdí za ní kaktusáři až od České Lípy nebo i z Moravy. Už potřetí se přestěhovala ze třídy do prostoru šaten. To prospělo všem, rostlinám, pěstitelům i návštěvníkům. Dopadající denní světlo a větší prostor udělaly své. „Letos už týden běží vyučování. Měl jsme strach, jak to dopadne. Prostory jsme měli k dispozici až ve čtvrtek odpoledne, ale zvládli jsme to,“ řekl za všechny rakovnické kaktusáře Václav Hlaváček. Ten považuje rakovnickou výstavu za nejhezčí. Například v Praze, kde je 650 členů, se vystavovalo asi šest set rostlin. Rakovník má pětadvacet členů a návštěvníci viděli přes tisíc rostlin. „Nenajdete tu ani jednu ošklivou kytku. Navíc, na jiných výstavách vystavují jednotlivci. Mají u rostlin své jmenovky, ale v Rakovníku vystavuje klub rakovnických kaktusářů. Tak hezké mezilidské vztahy jako tady nejsou nikde jinde. Někde ani mezi sebou nemluví. Tady si navzájem pomáháme,“ tvrdil Václav Hlaváček. Stačilo popojít o kousek dál a příjemnou pohodu, posezení a rozličné jarmareční zboží nabízela roubenka Lechnýřovna. Akci tam už pravidelně připravují zaměstnanci městské knihovny. Botanická zahrada zvala na příjemnou procházku zelenou oázou nebo do světa masožravých rostlin. Dům dětí a mládeže v Čermákových sadech představil zájmové kroužky pro děti. Na sále měli své slovo chovatelé exotického ptactva a jejich svěřenci. Sbor rakovnických ostrostřelců o posvícení slavil pět set let od svého vzniku. Rakovničtí samozřejmě pozvali i další spřátelené sbory. Na střelnici v Senomatech si odbyli královské střelby. Pak se představili před radnicí v Rakovníku a v Muzeu T. G. M. zahájili výstavu o své novodobé činnosti. Další foto na str. osm. ***



„Na jiných výstavách vystavují jednotlivci. Mají u rostlin své jmenovky, ale v Rakovníku vystavuje klub rakovnických kaktusářů.“ Václav Hlaváček,Klub kaktusářů Rakovník Foto popis| O KAKTUSY A SUKULENTY byl mezi návštěvníky veliký zájem. Foto popis| AMFORA tentokrát vystavovala na Husově náměstí. Foto autor| Foto: Deník/Šárka Hoblíková 2x Region| Střední Čechy



Přehled zpráv

Recommend Documents