Přehled zpráv

Přehled zpráv 9.5.2013 - 27.5.2013 MÚ Česká Lípa Českolipský deník Do Lípy míří nová vysoká škola ........................................................................................................................... 3 25.5.2013 Českolipský deník str. 1 Titulní strana MÚ Česká Lípa MICHAEL POLÁK

Oslaví jubileum ...................................................................................................................................................... 4 25.5.2013 Českolipský deník str. 1 Titulní strana MÚ Česká Lípa

Jiří Mádl a Tereza Tobiášová ukáží dětem na Špičáku zdravý styl .................................................................. 4 27.5.2013 Českolipský deník str. 9 Servis / kultura MÚ Česká Lípa

O kamionech budou jednat kraje v Lípě .............................................................................................................. 4 27.5.2013 Českolipský deník str. 1 Titulní strana MÚ Česká Lípa (mip)

Za drama na komíně má hasič-hrdina medaili .................................................................................................... 5 27.5.2013 Českolipský deník str. 1 Titulní strana MÚ Česká Lípa MICHAEL POLÁK

ČRo Sever Elektronická aukce v Zákupech ........................................................................................................................... 6 24.5.2013 ČRo Sever str. 4 16:00 Události v regionu MÚ Česká Lípa

ČT 1 Rumburk si připomněl největší vojenskou vzpouru za 1. světové války ......................................................... 6 25.5.2013 ČT 1 str. 26 19:00 Události MÚ Česká Lípa

ČT 24 Rumburk si je připomněl vzpomínkovou akcí .................................................................................................... 6 25.5.2013 ČT 24 str. 9 18:00 Události v regionech - víkend MÚ Česká Lípa

Haló noviny Mým cílem je ještě asi 30 babyboxů .................................................................................................................... 7 25.5.2013 Haló noviny str. 3 Z domova MÚ Česká Lípa Monika HOŘENÍ

Liberecký deník Policie hledá svědky: Viděl někdo nehodu u Stružnice? .................................................................................. 9 25.5.2013 Liberecký deník str. 2 Z regionu MÚ Česká Lípa

Přehled zpráv

1 © 2013 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz | [email protected]

(ph)

O kamionech budou jednat kraje v Lípě .............................................................................................................. 9 27.5.2013 Liberecký deník str. 2 Z regionu MÚ Česká Lípa (mip)

Magazín Práva Historická památka mého srdce........................................................................................................................... 9 25.5.2013 Magazín Práva str. 20 Anketa MÚ Česká Lípa

Mladá fronta DNES Příběh Angeliny Jolie burcuje. Ženy v kraji chodí na vyšetření .....................................................................11 25.5.2013 Mladá fronta DNES str. 1 Kraj Liberecký MÚ Česká Lípa (ouš, ad)

Moje rodina Jak se staví KOZÍ FARMA ...................................................................................................................................12 25.5.2013 Moje rodina str. 12 Reportáž MÚ Česká Lípa Josef Smola

Ústecký deník V červnu hurá na Máchovo jezero......................................................................................................................13 27.5.2013 Ústecký deník str. 12 Zajímavosti MÚ Česká Lípa (red)

Zpravodajství ČTK Jablonečané mohou žádat o dotace a půjčky na malé čistírny vody.............................................................14 24.5.2013 Zpravodajství ČTK str. 0 dli pol MÚ Česká Lípa ivc

Den podstávkových domů otevřel turistům skanzen v Pertolticích ...............................................................15 26.5.2013 Zpravodajství ČTK str. 0 dli kul MÚ Česká Lípa ivc

Železniční magazín Model lokomotívy 464.012 ČSD ve velikosti HO od firmy Albatros ................................................................16 9.5.2013 Železniční magazín str. 32 Novinky na trhu MÚ Česká Lípa -iB

RegioShuttle do Vysokého Mýta ........................................................................................................................17 9.5.2013 Železniční magazín str. 5 Kolejdoskop MÚ Česká Lípa -ip

Rychlá železniční osobní doprava .....................................................................................................................17 9.5.2013 Železniční magazín str. 26 Panorama MÚ Česká Lípa Ing. Jiří Pohl

Přehled zpráv


MÚ Česká Lípa Českolipský deník

Do Lípy míří nová vysoká škola 25.5.2013

Českolipský deník str. 1 Titulní strana MICHAEL POLÁK MÚ Česká Lípa

Poprvé v historii bude možné v České Lípě absolvovat denní studium magisterského programu. Umožní to pobočka Správního institutu, garantem je univerzita z Kijeva Česká Lípa OE Další vysoká škola otevře v České Lípě své výukové středisko. Po hospodářské fakultě Technické univerzity v Liberci, která školí „dálkové" studenty kombinovaného bakalářského studia v českolipské Euroškole, míří do okresního města také správní institut. Soukromá vzdělávací instituce, která sídlí v Jablonci nad Nisou a zaměřuje se na vzdělávání zejména v oblasti managementu, veřejné správy a regionálního rozvoje otevře už od října výukové středisko v prostorách českolipské Akademie Jana Amose Komenského. A jako denní i kombinované studium nabídne hned tři lákavé studijní obory v bakalářském i magisterském programu. „Jedním oborem bude Ekonomika řízení lidských zdrojů, druhým Management cestovního ruchu a hotelových služeb a třetím Sociologie veřejné správy," říká Petr Ponikelský, ředitel Správního institutu. „Jsme autonomní pobočkou pražské Akademie managementu a komunikace pro severní Čechy. Proto se zaměřujeme na tento region a víme, že pro zájemce z České Lípy je studium v Jablonci z hlediska dostupnosti problematické a Českolipsko je, pokud jde o možnost studovat vysokou školu, nepokryté," vysvětluje Petr Ponikelský, proč se Správní Institut rozhodl otevřít nové výukové středisko právě v České Lípě. „Chceme dát zájemcům šanci studovat doma." Studium v novém výukovém středisku má začít už od nového akademického roku, tedy od října 2013. Protože jde o soukromou vysokou školu, musí studenti platit školné. „Jeho výše záleží na oboru a délce studia a pohybuje se od dvaceti tisíc korun za semestr v bakalářském oboru a od dvaadvaceti tisíc korun za semestr v magisterském oboru," objasnil ředitel Správního institutu. Příchod další vysoké školy do České Lípy vítá vedení města. „Z demografického pohledu se Česká Lípa ve své novodobé historii již řadu let potýká s nedostatkem vysokoškoláků. Je tudíž i v zájmu města, aby tady vysoká škola působila. Otevření nového výukového střediska proto vítám," uvedla pro Deník starostka České Lípy Hana Moudrá. Pokračování na str. 3 Do České Lípy míří nová vysoká škola Pokračování ze str. 1 „Z mé strany mají maximální podporu. Navíc zvolené studijní obory zaměřené na veřejnou správu a cestovní ruch zvyšují šanci, že vysokoškolák zůstane a neodejde nám za prací jinam." V magisterském programu mohou v České Lípě pokračovat také absolventi bakalářského studia podobného zaměření z jiných vysokých škol a univerzit. Studium může být zajímavé i pro absolventy vyšších odborných škol s podobným zaměřením. Ti mohou pokračovat v tříletém magisterském programu. Známá jména Zajímavostí je, že mateřskou univerzitou Správního institutu je ukrajinská Meziregionální akademie řízení personálu v ukrajinském Kijevě. Tato zahraniční univerzita totiž propůjčila akreditaci pražské Akademii managementu a komunikace, jejíž autonomní pobočkou pro severní Čechy je právě jablonecký Správní institut. Rektorkou pražské Akademie je režisérka Irena Žantovská, na Akademii vyučuje také její muž, novinář Petr Žantovský. Garantem pro oblast marketingu je profesor Miroslav Foret, významná osobnost v oblasti marketingové komunikace. Mediální komunikaci na Správním institutu vyučuje zase herečka Valérie Zawadská. *** „Z demografického pohledu se Česká Lípa ve své novodobé historii již řadu let potýká s nedostatkem vysokoškoláků. Je tudíž i v zájmu města, aby tady vysoká škola působila." Hana Moudrá

Plné znění zpráv


Region| Severní Čechy

Oslaví jubileum 25.5.2013

Českolipský deník str. 1 Titulní strana MÚ Česká Lípa

Česká Lípa OE Slavnost k desátému výročí vzniku příspěvkové organizace města Sociální služby města České Líp přichystali na sobotu pracovníci Domu humanity. Zájemci z řad veřejnosti si budou moci prohlédnout areál v Dubické ulici a také si zasoutěžit v řadě zajímavých disciplín. Chybět nebude a ni nezbytné občerstvení. Bohatý program začne ve14hodinapotrvá aždo17. Region| Severní Čechy

Jiří Mádl a Tereza Tobiášová ukáží dětem na Špičáku zdravý styl 27.5.2013

Českolipský deník str. 9 Servis / kultura MÚ Česká Lípa

Jízda YesNeYes přiveze školákům v České Lípě ty nejvíc cool sportovce a kuchaře Česká Lípa – Děti ze Základní školy 28. října v České Lípě čeká ve středu 29. května zajímavý program spojený s propagací zdravé výživy a pohybu a bojem proti dětské obezitě. Pořad o zdravém životním stylu se jmenuje YesNeYes a provází jím známá herecká a moderátorská dvojice Jiří Mádla Tereza Tobiášová. Šestý ročník Jízd YesNeYes Všeobecné zdravotní pojišťovny po českých základních školách, který odstartoval minulý týden v Písku, dětem zábavnou formou ukazuje, jak je důležité správně jíst a pravidelně sportovat. Žáky prvního i druhého stupně čeká představení mladých sportovců s BMXa streetdanceshow. Profesionální kuchaři pomohou školákům připravit zdravé svačiny vhodné nejen do školy. Společně s Jirkou Mádlem si také vyzkouší, jaké mají znalosti o správném stravování a pohybu. „Sám jsem na základní i na střední škole sportoval, ale začínám mít pocit, že dnešní děti se málo hýbou. Mohou za to počítače, ale i rodiče, kteří podceňují význam sportu jako prevence proti kilům navíc,“ říká Jiří Mádl. „Podle průzkumu realizovaného VZP počátkem letošního roku má nadměrnou hmotnost 56 procent Čechů. Všeobecná zdravotní pojišťovna si uvědomuje význam prevence proti nadváze a obezitě,“ vysvětluje David Drahonínský, specialista služeb klientům VZP, a dodává: „Problém často vzniká už v dětství, je třeba dětem nenásilnou formou ukázat, že existuje řada moderních sportů, které je mohou bavit a zároveň přispějí ke zlepšení jejich kondice a potažmo i zdraví. Protagonisté Jízd YesNeYes navíc děti varují před jídlem typu fastfoodů.“ Projekt VZP YesNeYes v minulých letech oslovil na 10 000 žáků základních škol a víceletých gymnázií. Letos zavítá nejen do České Lípy, ale také do Teplic, Humpolce a poslední zastávkou bude Praha. Foto popis| Akce s moderátorem Jiřím Mádlem upozorní, že kila navíc jsou problémem, kterého se v dospělosti není snadné zbavit. Foto autor| Foto: yesneyes.cz Region| Severní Čechy

O kamionech budou jednat kraje v Lípě 27.5.2013

Českolipský deník str. 1 Titulní strana (mip) MÚ Česká Lípa

Česká Lípa – Představitelé Libereckého a Ústeckého kraje se ve středu 29. května sejdou v České Lípě. Na programu jednání bude znovu omezení kamionové dopravy na silnici mezi Českou Lípou a Děčínem, vedoucí podél řeky Ploučnice. Jednat budou oba krajští dopravní radní i zástupci dotčených obcí. Region| Severní Čechy



Za drama na komíně má hasič-hrdina medaili 27.5.2013

Českolipský deník str. 1 Titulní strana MICHAEL POLÁK MÚ Česká Lípa

Profesionální hasič David Bauer z České Lípy zachránil ženu, která chtěla spáchat sebevraždu skokem z průmyslového komína. Česká Lípa – Tma, mráz a silný vítr. A k tomu vysoký průmyslový komín u Kauflandu v České Lípě a na něm ve výšce třiceti metrů mladá žena, vrávorající a vykřikující: „Já skočím dolů! Já se zabiju!“ To byly hlavní faktory situace, která předcházela mimořádně dramatickému zásahu českolipských profesionálních hasičů vloni 27. října po deváté hodině večer. Vyznamenal se především nadpraporčík David Bauer, velitel zásahu a člen lezecké skupiny hasičů. Za dívkou vyšplhal a když omdlela, dvacet minut ji držel jen ve svých pažích, než se ke dvojici dostal další z hasičů, který dívku pomohl zajistit. Pocit beznaděje Za mimořádný čin teď získal hasič Bauer Cenu generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR. Převzal ji minulý týden na Pražském hradě a zúčastnil se audience u prezidenta republiky. „Při vzpomínce na ten zásah se mi vybaví především zima, která v ten říjnový večer panovala. A v jednu chvíli i pocit beznaděje, že jsem tom úplně sám a že mi docházejí síly,“ vzpomíná David Bauer. Za všechno mohla Monika. Mladá žena, kterou českolipští záchranáři i policisté dlouhodobě dobře znali. Pohybovala se mezi komunitou bezdomovců, kteří se scházejí u českolipského Kauflandu, a záchranáři sem v minulosti za ženou museli opakovaně vyjíždět kvůli kolapsům často způsobeným alkoholem. Teď šlo ale o mnohem vážnější situaci. Než se k mladé ženě vydal David Bauer, „visela“ Monika na komíně už dobrou půlhodinu a několikrát na stupíncích komínového žebříku zavrávorala. „Chovala se velmi zkratově. Když na ní policaisté řvali, že jdou za ní, tak začala panicky mávat rukama a nohama, což na zmrzlých kovových stupních komína bylo hodně nebezpečné. Ale zkratově se chovala i když se ze strany záchranářů nic nedělo,“ popsal Václav Zelený, který tehdy celou událost sledoval. Marné přemlouvání Policisté se s dívkou snažili vyjednávat. Od paty komína na ní nahoru křičeli: „Moniko, nedělej to! Slez dolů a vysvětlíš nám, co máš za problémy. Ale řekneme si to dole, v klidu!“ Přemlouvání ovšem k návratu ženu nepřesvědčilo. Tak přišla chvíle velitele zásahu Davida Bauera. „Zahájil výstup za ženou do výšky třiceti metrů. V průběhu cesty nahoru prováděl častější postupové jištění z důvodu hrozícího pádu ženy a možného stržení lezce,“ popsala Zdeňka Štrauchová, mluvčí hasičů v kraji. Pokračování na str. 3 Pokračování ze str.1 „Při dokončení výstupu do těsné blízkosti ale žena omdlela a přenesla celou váhu těla na hasiče. V této době ještě nebylo provedené bezpečné zajištění ženy pomocí lezecké techniky a tak ženu David Bauer celou dobu držel a jistil proti hrozícímu pádu pouze pažemi,“ doplnila Zdeňka Štrauchová Ženu českolipský profesionální hasič držel až do chvíle, než k nim nahoru vyšplhal jeho kolega a pomohl ženu zajistit, aby mohli všichni bezpečně slanit. „Do té chvíle to ale bylo hodně dramatické,“ popisoval už v říjnu Boleslav Lang, řídící důstojník českolipských hasičů. Cenu generálního ředitele hasičů převzal David Bauer v rámci akce Zlatý záchranářský kříž, jejímž posláním je ocenit výjimečné a profesionálně zvládnuté zásahy hasičů, zdravotníků, vojáků, policistů a jiných složek integrovaného záchranného systému, dobrovolníků i profesionálů, neziskových organizací působících v oblasti záchranářství, stejně jako obětavé činy první pomoci laiků. Foto popis| Region| Severní Čechy



ČRo Sever

Elektronická aukce v Zákupech 24.5.2013

ČRo Sever

str. 4 16:00 Události v regionu MÚ Česká Lípa

Jana MORAVCOVÁ, moderátorka -------------------V příštím roce chce radnice v Zákupech na Českolipsku zapojit do nákupu elektřiny prostřednictvím elektronické aukce i domácnosti a místní podnikatele. Město by totiž mohlo pro obyvatele vysoutěžit lepší cenu. Úspora pro domácnosti by tak mohla být až 20 procent. Zákupy jsou první menší město na Českolipsku, které nakoupilo elektřinu v elektronické aukci.

ČT 1

Rumburk si připomněl největší vojenskou vzpouru za 1. světové války 25.5.2013

ČT 1 str. 26 19:00 Události MÚ Česká Lípa

Aneta SAVAROVÁ, moderátorka -------------------Severočeský Rumburk si dnes připomněl největší vojenskou vzpouru na českém území za 1. světové války. Stovky mužů v květnu 1918 obsadily tamní kasárny a snažily se pro protiválečné povstání získat i vojáky v České Lípě. Císařské jednotky ale vzpouru hned potlačily. 10 vůdců povstání bylo popraveno.

ČT 24

Rumburk si je připomněl vzpomínkovou akcí 25.5.2013

ČT 24

str. 9 18:00 Události v regionech - víkend MÚ Česká Lípa

Barbora TELFEROVÁ, moderátorka -------------------Jinou událost si připomínal severočeský Rumburk. 95 let totiž uplynulo od vojenské vzpoury, která tam vypukla v závěru první světové války, největší protiválečné povstání na českém území skončilo smrtí jeho vůdců a uvězněním dalších účastníků. Rumburk si je připomněl vzpomínkovou akcí a historickou vojenskou přehlídkou. Michal JEMELKA, redaktor -------------------Vojenská hudba, dámy v kostýmech a vojáci v dobových uniformách. Téměř idylický obrázek doby, kdy se na severu Čech mluvilo víc německy než česky. Tomáš PILVOUSEK, účastník vojenské přehlídky -------------------Představujeme 3. československý střelecký pluk Jana Žižky z Trocnova, to znamená, československé legionáře. Ivan VESELÝ, účastník vojenské přehlídky -------------------Uniformou i spolkem jsem v Linci, v Rakousku a je to Landwer infanti regiment Nummer 2 Linz. Michal JEMELKA, redaktor



-------------------Pro české vojáky a navrátilce z ruského zajetí ale pobyt v Rumburku idylický nebyl. Šikana ze strany důstojníků a nedostatek jídla, vedly 21. května 1918 ke vzpouře, do níž se zapojily stovky mužů. Snaha rozšířit povstání do České Lípy skončila neúspěšně. Císařská armáda vzbouřence zastavila. 10 vůdců vzpoury bylo po stanných soudech popraveno v Rumburku a také v novém boru, kde bylo povstání vojensky potlačeno. Jestli bylo předem plánované nebo trvalé, je dodnes nejasné. Raději na úspěch nejspíš nemělo. Jeho význam to ovšem nesnižuje. František KUBOUŠEK, obec Baráčníků Rumburk -------------------Oni za nás položili život, a přispěli k ukončení druhé světové války. Michal JEMELKA, redaktor -------------------Více než 580 vojáků bylo odsouzeno k těžkým žalářům v terezínské pevnosti.

Haló noviny

Mým cílem je ještě asi 30 babyboxů 25.5.2013

Haló noviny str. 3 Z domova MÚ Česká Lípa

Monika HOŘENÍ

Rozhovor Haló novin s Ludvíkem Hessem, předsedou občanského sdružení Babybox pro odložené děti – Statim * Pravidelně v našem listě mapujeme vaše neúnavné úsilí, díky kterému se podařilo instalovat již 56 babyboxů v různých částech ČR. Jaký máte pocit, když některý z babyboxů dá šanci na lepší život děťátku, tedy když schránka zasignalizuje nový přírůstek? Přiznávám, že zpočátku se pocit z odloženého děťátka podobal radosti. Je to nepatřičné radovat se z tak smutné události, a tak pocit radosti vystřídal pocit jisté satisfakce – důkazu potřebnosti babyboxů. Dnes už je to úplně jinak, jedná se spíš o naštvání. Jak je možné, že ve společnosti a v tomto státě panují tak mizerné poměry, že maminka odloží dítě? I když možná je to nejkorektnější, co může v tu chvíli udělat. Babyboxy prozatím zachránily život 84 dětem. * Kolik ještě babyboxů máte v plánu? I 56 je slušný výkon... Mám seznam ještě asi třiceti měst, v nichž bych si přál babyboxy zřídit. Nejblíže je mi dnes Uherské Hradiště, tam je s vedením nemocnice »ruka v rukávě«. Pak především Havířov, poslední velké město bez babyboxu. Na Moravě Znojmo, Břeclav, Český Těšín, Bohumín…, v Čechách Litvínov, Sokolov, Českou Lípu, Prachatice, Domažlice… * Máte své fanoušky i v zahraničí? Ano, stává se dost často, že se přihlásí zájemci o babybox ze zahraničí. Začalo to Rigou, kde si nakonec skutečně vybudovali jakási »dvířka do zdi«. Dodali jsme pár babyboxů na Ukrajinu a do Ruska. Zájem ale mají třeba exotické země v Jižní Americe nebo třeba Korea. V Evropě je nejvíce podobných zařízení v Německu, ale nejsou zřizována jedinou rukou, jako je tomu u nás v České republice. * Jaký pohled na babyboxy mají nyní mezinárodní organizace? Vím, že byla nějaká kritická vyjádření. Ze zahraničí přišly námitky ze strany Výboru pro práva dítěte při OSN. V tu chvíli nás díky europoslankyni Zuzaně Roithové zásadně podpořila Evropská unie. Lidi, jak už jsou na EU naštvaní, se často domnívají, že právě z té strany fouká ledový vítr. Tedy právě naopak. * V posledních dnech od vás přišla douška, že je stále obtížnější získávat prostředky nejen na nové babyboxy, ale i na opravy stávajících. Napsal jste jasně: »Nemáme už ani na revize a servis stávajících babyboxů, jsme na tom s korunkami špatně, jako dosud nikdy.« Co se děje?



Dárci se získávají čím dál obtížněji. V Čechách, na Moravě a ve Slezsku vznikla situace, že kdekdo obesílá s prosbou o dar. Počínaje zdravotními zařízeními a konče útulky pro zvířata. I domovy pro přestárlé koně. Sám jsem jejich chovatelem, jen si nedovedu představit, že bych od někoho chtěl, aby mi na staré koně přispíval. * Jakým způsobem se financovala instalace všech stávajících babyboxů, případně jejich průběžná modernizace? Všechno z darů. Malých i těch největších. Od pár korun od malých vesniček až po několik milionů od Komerční banky. * Mezi příznivci babyboxů je mnoho politiků a političek, krajských radních atd. Nemohu si odpustit poznámku, že politické strany, které zastupují, či přímo tito politici sami by mohli na jejich údržbu přispět. Pokud zdroje od movitých nebudou, pak se – jako vždy, když je těžko -nabízí sbírka. Neuvažujete o tom? Kromě některých politiků se mohu pochlubit protagonisty i na nejvyšších postech – prezidentem, premiérem, předsedkyní Poslanecké sněmovny, předsedou Senátu Milanem Štěchem, který se mnou několik babyboxů otvíral a skutečně mi dar nabídl. Nevzal jsem si jej. Protagonistou je Zdeněk Škromach, ale i Milada Emmerová, původně zavilá odpůrkyně. Mezi poslanci jsou příznivci Jana Černochová, Aleš Roztočil, Patricie Kotalíková, Karel Schwarzenberg, Tomáš Chalupa, Helena Langšádlová, Ivana Řápková, z komunistických poslanců někdejší poslankyně Jitka Gruntová. Ta je mi věrná dodnes. Na úplném počátku jsem se mohl opřít o Lucii Talmanovou. Spoustu z nich jsem jistě zapomněl, a tak se vám – milí příznivci politici, omlouvám. O veřejné sbírce neuvažuju, i když nemám ani na známky, ani na servis boxů. Pomáhat však mají bohatí. (Chceteli pomoci zachránit další novorozence, na webu http://www.babybox. cz v sekci Pomůžete? možno nalézt postup – pozn. aut.) * Občanské sdružení Babybox – Statim také staví na okraji Prahy v Hájku azylový dům. I s touto investicí prý máte finanční potíže. Vždyť však sdružení muselo mít nějakou rozvahu prostředků, není-liž pravda? Začínal jsem stavět bez koruny, je to můj celoživotní způsob. Korunky sháním pak průběžně. Ale vybavení koupelny, které scházelo, jsem dostal zcela kompletní od bratrů Martina a Pavla Hecklových z Kralup nad Vltavou. Děkuju. (Nyní jsou v azylovém domě již hotovy dva pokojíky pro matky v tísni s novorozenci – pozn. aut.) * Jste znám svými vtipnými glosami – ostatně jste ostříleným literátem, který vydává internetové Divoké víno. A se vtipem volíte i data, kdy se nové babyboxy otevírají. Podle čeho je vybíráte? Tradiční je Mezinárodní den žen 8. března, Mezinárodní den dětí 1. června, rád ale otvírám i na Prvního máje nebo třeba na výročí Velké říjnové socialistické revoluce. Ten den se mi podařilo otevřít najednou tři babyboxy – ve Frýdku-Místku, Ostravě a Opavě. Letos jsem si po dobytí husitského Tábora udělal radost na své narozeniny 4. února a otevřel jsem první babybox v domově důchodců. Pak mám rád třeba Mikuláše a Ježíška. Jak se mi který termín hodí. *** Dodali jsme pár babyboxů na Ukrajinu a do Ruska. Zájem ale mají i exotické země v Jižní Americe nebo Korea. V Evropě je nejvíce podobných zařízení v Německu. Foto popis| Ludvík Hess před jedním z babyboxů Foto autor| FOTO – Haló noviny/Monika HOŘENÍ



Liberecký deník

Policie hledá svědky: Viděl někdo nehodu u Stružnice? 25.5.2013

Liberecký deník str. 2 Z regionu (ph) MÚ Česká Lípa

VÝZVA Česká Lípa OE Očité svědky dopravní nehody, ke které došlo minulou středu u Stružnice, hledají českolipští policisté. Při dopoledním karambolu motorky značky BMW a Škody Felicie se tu vážně zranil osmačtyřicetiletý motorkář. Vyšetřování zatím nevyjasnilo, kdo nehodu zavinil. „Výpovědi svědků a účastníků události, které dosud policisté vyslechli, se rozcházejí. Proto prosíme další případné svědky, aby se přihlásili na jakékoli policejní služebně a pomohli tak s objasněním okolností nehody," říká mluvčí českolipské policie Ivana Baláková. Ke kolizi motorky a auta došlo ve středu 16. května kolem 11. hodiny na silnici č. 262. Oba účastníci mířili ke Stružnici vesměruodČ. Lípy. Kdyžšofér felicie začal před křižovatkou odbočovat vlevo, za ním jedoucí motorkář do vozu narazil a vážně si poranil páteř. Region| Severní Čechy

O kamionech budou jednat kraje v Lípě 27.5.2013

Liberecký deník str. 2 Z regionu (mip) MÚ Česká Lípa

JEDNÁNÍ Česká Lípa – Čelní představitelé Libereckého a Ústeckého kraje se ve středu 29. května sejdou v České Lípě. Na programu jejich jednání bude znovu omezení kamionové dopravy na silnici mezi Českou Lípou a Děčínem, vedoucí podél řeky Ploučnice. Jednat budou oba krajští dopravní radní i zástupci dotčených obcí. Region| Severní Čechy

Magazín Práva

Historická památka mého srdce 25.5.2013

Magazín Práva str. 20 Anketa MÚ Česká Lípa

Máme to štěstí, že žijeme v zemi, v níž se uchovaly destitisíce historických památek včetně 40 městských a 61 vesnických rezervací, 12 památek UNESCO a šesti biosférických rezervací UNESCO. Naše štěstí spočívá i v tom, že je na rozdíl od jiných zemí nezničily válečné konflikty ani přírodní katastrofy a - doufejme - nezničí je ani lidská hloupost a chamtivost. Zeptali jsme se sedmi osobností, která historická památka je jejich srdci nejbližší a kterou by případně našim čtenářům doporučily k návštěvě. Kardinál Dominik Duka, arcibiskup pražský Určitě stojí za to navštívit kladrubský klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie, který je z architektonického hlediska katedrálou. Původní románská bazilika byla na začátku 18. století přestavěna ve stylu barokní gotiky Janem Blažejem Santinim, který navrhoval i vybavení interiérů. Jedná se o jeden z největších a nejkrásnějších chrámů v naší zemi. Po nedávné rekonstrukci, kterou prošel konvent, je celý klášter skutečným skvostem nejen pro plzeňskou diecézi, ale pro celou naši zemi.



Norman Eisen, velvyslanec USA v ČR Je těžké vybrat tady mé nejoblíbenější místo, ale pokud musím zvolit jen jedno, tak to bude Staronová synagoga v Praze. Mé důvody jsou zčásti osobní: mám teď během svého působení v Praze tu čest sem chodit a dokonce zde vést modlitby - stejně jako to dělali mí českoslovenští předci. Mám ale také důvody estetické a historické. Byla postavena kolem roku 1270 a je tak jednou z nejstarších, stále původnímu účelu sloužících synagog v Evropě a je cennou ukázkou české gotické architektury. Když sedíte uvnitř, vnímáte těch sedm století pražských dějin - od pocitů štěstí až po hluboký smutek. A naplňuje mě radostí, když vidím, jak starobylou svatyní během obřadů vesele pobíhají malé děti. Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Mám velkou slabost pro Český Krumlov, je spojen s významnými českými (a nejen českými, vzpomeňme například Egona Schie -leho) osobnostmi a událostmi, ale hlavně je to krásné město s úžasnou atmosférou. Od jara do podzimu se tam každoročně koná nepřeberně kulturních akcí, já už řadu let navštěvuji alespoň jeden či dva koncerty Mezinárodního hudebního festivalu, kterému právě historické kulisy Krumlova dodávají punc výjimečnosti. Zažila jsem i obrovské úsilí a odvahu krumlovských, když se museli vyrovnat s následky povodní v roce 2002. Dokázali to obdivuhodně. Velmi zajímavá pro mne byla i práce, kterou odvedla parta nadšenců při záchraně starých, ještě skleněných fotografických desek z Fotoateliéru Seidel: fotky z přelomu 19. a 20. století ukazují, jak se tehdy žilo v česko-rakouském příhraničí. Prostě Český Krumlov, to není jen kámen, ale hlavně duše. Prof. Miroslav Bárta, ředitel Českého egyptologického ústavu Univerzity Karlovy Miluju členitou a zelenou krajinu a zároveň mě uchvacují mnohovrstevnatá místa. Zatímco v Praze je pro mě jednou z nejvýznamnějších památek hrobka rabiho Löwa na pražském Starém židovském hřbitově, mimo její hranice do této kategorie určitě patří skalní hrad Sloup v obci Sloup v Čechách u České Lípy. Hrad, snad již pravěká lokalita a později i místo meditací mnichů, se pne na skalním ostrohu, odkud je krásný pohled do kdysi barokně budované krajiny. Lesy, kopce a postupně se zotavující krajina, která dostala notně zabrat v letech 1948 až 1989, se jen hemží menšími poutními a pamětními místy, která doplňují velmi specifické lidské charaktery. Je to jedno z míst, kde stojí za to se zastavit, meditovat a myslet svobodně. Prof. Vít Vlnas, ředitel Sbírky starého umění Národní galerie v Praze, v současnosti pověřený jejím řízením Asi čtenáře nepřekvapí, že je pozvu do jednoho z historických objektů, v nichž sídlí Národní galerie. Konkrétně do kláštera sv. Anežky České na pražském Starém Městě. Kdysi jsem tam začínal jako externí lektor a postupně jsem pak byl svědkem všech proměn stálých expozic v tomto areálu. Zajímavé pro mě bylo i sledování oprav kláštera po povodních v roce 2002: našlo se tenkrát mnoho dokladů jak o původní středověké stavbě, tak i o její rekonstrukci ve dvacátém století. Dnes zde mohou návštěvníci zhlédnout naše „rodinné stříbro“, fascinující soubor gotického umění včetně nejslavnějších děl z období vlády Lucemburků. Nejkrásnějším „exponátem“ však zůstává architektura kláštera. Jde o komplex raně gotických staveb, vztyčených nad někdejším hrobem sv. Anežky a mauzoleem členů přemyslovské dynastie. Je to skutečný drahokam v historické klenotnici staré Prahy. Navíc jej můžete navštívit bezplatně. Chantal Poullain, herečka Nejkouzelnějším místem je pro mě Zlatá ulička na Pražském hradě. Zamilovala jsem si ji, hned jak jsem na počátku osmdesátých let přijela do Československa. Tehdy vypadala úplně jinak než v současné době, byla temná, trochu zanedbaná, jakoby úplně z jiného světa. Musím však říct, že se mi tak líbila víc než v současné komerčně rozjásané podobě. Mí francouzští přátelé jsou z ní však pokaždé nadšeni. Taky mě hrozně štve, že se tam za vstup musí platit. Stejně jako za vstup do katedrály. Ulice a boží stánky jsou přece pro všechny lidi, ne pro platící návštěvníky. Jiří Mádl, herec Doporučil bych sochu v průchodu na Piaristické náměstí v Českých Budějovicích. Má tu zvláštnost, že jí u nohou leží lidská lebka, samozřejmě také ve stavu kamenném. Ale když si ji člověk pohladí, mělo by mu to



přinést štěstí. Mou výhodou bylo, že jsem bydlel přímo na náměstí a na cestě do a ze školy jsem vždy musel projít kolem ní. Asi i proto mám kolem sebe lidi, které mám rád, dělám práci, kterou zbožňuju, a myslím, že až na pár drobností jsem opravdu šťastný člověk. Jen mi ji tam, prosím, teď všichni nevyhlaďte, věřím, že její služby budu ještě hodně potřebovat. Foto popis| Středověké centrum Českého Krumlova je zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO. Foto archív Práva Foto popis| Kladrubský klášter je národní kulturní památkou. Foto ČTK Foto autor| Foto Právo - Petr Hloušek Foto autor| Foto Právo - Milan Malíček Foto autor| Foto ČTK Foto popis| Staronová synagoga, jeden z největších turistických magnetů hlavního města. Foto Profimedia.cz Foto autor| Fotto Právo - Milan Malíček Foto autor| Fotto Profimedia.cz Foto autor| Fotto Divadlo Ungelt - Jana Pertáková Foto autor| Foto Právo - Jan Handrejch O autorovi| Připravila Dana Braunová

Mladá fronta DNES

Příběh Angeliny Jolie burcuje. Ženy v kraji chodí na vyšetření 25.5.2013

Mladá fronta DNES str. 1 Kraj Liberecký (ouš, ad) MÚ Česká Lípa

Mnohem více žen v Libereckém kraji projevuje v poslední době zájem o vyšetření na mamografu. Pojišťovna má navíc nyní akci, při které proplácí prohlídky prsů i mladším ženám. LIBERECKÝ KRAJ Příběh herečky Angeliny Jolie, která si nechala z obavy před rakovinou odstranit prsy, zdvihl v kraji nebývalou vlnu zájmu žen o vyšetření na mamografu. Zvlášť velký zájem se projevuje v nemocnici v České Lípě. „Denně k nám telefonuje okolo deseti žen, které by se na nás jinak neobrátily,“ řekl mluvčí českolipské nemocnice Petr Pokorný. Více žen do ordinací nevede ale jen zpráva o osudu slavné herečky. Přicházejí i díky současné nabídce VZP, která od května do konce listopadu proplácí prohlídky prsů i mladším ženám. Vyšetření zadarmo totiž zatím mají jen ženy starší 45 let. Cena za prohlídku na ultrazvuku se v Česku pohybuje mezi 400 až 600 korunami a na mamografu mezi 600 až 800 korunami. „Za celý minulý rok jsme provedli sedm tisíc pět set mamografických vyšetření, letos jejich počet výrazně vzrostl. Do půli května u nás prošlo prohlídkou tři tisíce osm set žen,“ dodal Petr Pokorný. V českolipské nemocnici odhalí týdně jedno nové nádorové onemocnění prsu. Zhruba polovina karcinomů není větších než centimetr, což dává ženám velkou šanci na vyléčení. Také v libereckém pracovišti mamografického screeningu v poliklinice Klášter projevilo mnohem více žen zájem o vyšetření. „Část žen, které mají o vyšetření zájem, je určitě zprávami o problému známé herečky inspirována. Zájem ale zvýšilo i to, že ženám mladším pětačtyřiceti let platí vyšetření Všeobecná zdravotní pojišťovna. Dříve na to neměly nárok,“ přiblížil lékař mamografického centra Josef Prattinger. Větší zájem žen ale nepřinesl delší čekání na vyšetření. Ženy, které nemají příznaky, vyšetří v centru do měsíce. Ostatní se nemusejí objednávat. Čekání jim prý zabere spíše minuty. Ani v jablonecké nemocnici nejsou výjimkou, i tam má více žen zájem o preventivní vyšetření prsou. „Denně preventivně vyšetříme až čtyřicet pacientek,“ zmínila mluvčí jablonecké nemocnice a manažerka kvality Petra Hybnerová. Domnívá se, že ženy přivádí do ordinace ponejvíce zmíněná akce pojišťovny. „Zaznamenali jsme také více telefonických dotazů ze strany gynekologů, protože se jich ženy na možnosti ptají,“ doplnila mluvčí. K prohlídce na mamografu potřebují ženy doporučení od praktického lékaře či gynekologa. Jablonecká nemocnice díky novému digitálnímu mamografu nápor zvládá, u přístroje není zapotřebí vyvolávání snímků. Ženy musejí počítat s objednacími lhůtami jednoho týdne až dvou týdnů. V českolipské nemocnici nepřevyšuje čekací doba na vyšetření pět týdnů.



„Vyšší zájem o prohlídky čekací dobu prodlouží, naše mamocentrum však vyhoví všem zájemkyním, které se ozvou včas. Objednání však může být složitější v období dovolených, kdy je na oddělení omezený provoz,“ doplnil mluvčí českolipské nemocnice. Foto popis| Slavná herečka Angelina Jolie si z obavy před rakovinou nechala odstranit prsy. Regionální mutace| Mladá fronta DNES - liberecký kraj

Moje rodina

Jak se staví KOZÍ FARMA 25.5.2013

Moje rodina str. 12 Reportáž MÚ Česká Lípa

Josef Smola

Při výletě na zámek v Zákupech objevili manželé Milena (51) a Miloslav (55) Krejzovi rozpadlou usedlost Nový Dvůr. Okamžitě se jim zalíbila, v roce 2000 ji koupili a vybudovali tam kozí farmu. Jejich hnacím motorem byl strach z rakoviny. Někteří lidé se jim smáli, ale Krejzovi se pustili naplno do práce. Nejdříve chtěli přestavět jen jednu budovu na rekreační chalupu, ale pak je napadlo využívat statek i pro další účely. Žena snila o tom, že bude pěstovat kvalitní potraviny, a kvůli hrozbě rakoviny, která je v její rodině dědičná, se rozhodla pořídit si kozu. Věděla, že její mléko má blahodárné účinky, a chtěla produkty z něj používat jen pro potřebu své rodiny. „Původním povoláním jsem kantorka a v počáteční euforii jsem vůbec nevěděla, co mě čeká. Nejdříve jsem zjistila, že chovatel musí mít podle předpisů nejméně dvě zvířata, aby netrpěla samotou. Pak se ukázalo, že pro chov několika málo zvířat je nezbytné získat stejnou řadu povolení, potvrzení a vyhovět mnoha hygienickým nařízením i přísným kontrolám, jako kdyby člověk zakládal chov padesáti zvířat. A tak jsme se nakonec rozhodli pro kozí farmu,“ líčí začátky Milena Krejzová. Její manžel, také učitel, své ženě pomáhal, jak jen mohl. Osmnáct hodin denně Důležitým mezníkem bylo seznámení s manželi Horynovými, promovanou matematičkou Eliškou a inženýrem ekonomie Jaroslavem, kteří měli už zavedený chov koz v Lužických horách. „Získali jsme od nich cenné zkušenosti. A nejen to. Před sedmi lety nám paní Horynová prodala šest koz,“ vzpomíná Milena Krejzová. S manželem nenechali při budování farmy nic náhodě, a tak se Milena přihlásila na Fakultu agrobiologie potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze (dříve vysoká škola zemědělská) a Miloslav si ke studiu zvolil Manažerský institut ESMA. „Jako učitelé se snadno učíme novému,“ vysvětluje Miloslav. Papírování kolem kozí farmy ale bylo a je velmi náročné i pro ně. Manželé totiž ještě podnikají v oboru nakládání s odpady, a to s provozem farmy zabere mnoho času i úsilí. „Pracujeme až osmnáct hodin denně, od šesti ráno do půlnoci. Ale nikdy jsme si nemuseli půjčovat, a za to jsem rád,“ říká Krejza a jeho žena hned dodává: „Naše farma už splňuje všechna náročná kritéria i nařízení EU pro chov koz, stejně jako kdyby to byl nějaký velký masokombinát.“ BIO a příšná kontrola Krejzovi chovají české kozy hnědé, krátkosrsté. Mají tři dospělé a tři mladé kozly, 60 koz a 20 malých koziček. Kromě mléka mohou nabídnout pět druhů měkkých sýrů vyrobených bez konzervačních přísad a podle ověřených receptur nebo kozí syrovátku. Vše je v BIO kvalitě a podléhá pravidelné přísné kontrole. Už po pěti letech získala kozí farma Nový Dvůr vysoké ocenění – certifikát šlechtitelské stanice české, hnědé, krátkosrsté kozy. „Je to nejvyšší pocta, které u nás chovatel může dosáhnout,“ jsou právem hrdí Krejzovi. Kozy dojí dvakrát denně, ráno a večer, mléko pasterizují a vyrábějí z něho sýr a další produkty. Kilogram sýra Rohan stojí 450 korun, prodává se ale i menší balení. „Litr mléka prodáváme za 46 korun a litr a půl syrovátky za 36 korun. V lednici vydrží sedm dní, syrovátku můžete i zamrazit,“ informuje Milena Krejzová. Splnil se jí sen. Koza nemá rakovinu O koze se říká, že je mlsná. Na pastvě si vybírá na 24 různých druhů rostlin i bylin a všechny dobré látky, které v nich jsou, se pak dostávají do jejího mléka. To má údajně i protirakovinné účinky. „Kozí mléko je zdravější než



kravské a je nepoměrně lépe stravitelné. Obsahuje vysoce hodnotné bílkoviny (kasein, albumin, globulin), velmi hodnotné a lehce stravitelné tuky, různé minerální soli, stopové prvky, relativně málo železa, vitaminy A, B1, B2, B12, C, D, E, kyselinu listovou a osm enzymů. Jeho konzumace naše tělo chrání před škodlivými vlivy životního prostředí a celou řadou nemocí. O kozím mléku se také hovoří jako o elixíru krásy a dlouhověkosti,“ láká Milena. „Někteří naši zákazníci používají kozí výrobky preventivně proti rakovině, onkologičtí pacienti jako doplňkovou léčbu,“ říká majitelka farmy a zkušenosti zákazníků to potvrzují: „Každý den jsem pila čtvrt litru syrovátky a vyléčila jsem si rakovinu střev,“ svěřila se nám žena, která nechtěla sdělit své jméno. Chodí za nimi srnec „Koza je inteligentní, citlivé, mírné a společenské zvíře,“ pokračuje Milena Krejzová. „I u ní platí, že jak se ke zvířeti chováte, tak se zvíře chová k vám. Každá koza má jinou povahu a kozlové se rádi předvádějí v říji při tzv. harémovém připouštění, kdy je plemenář vpustí mezi patnáct nebo dvacet vybraných koz. To je pak kozel ve svém živlu,“ směje se žena. „Předvádí neuvěřitelnou mimiku obličeje, ohne hlavu dolů, pomočí si ji a moč roztírá na plece, aby byl u koz jako samec přitažlivý.“ Za kozami prý dokonce občas chodí i srnec z lesa a obhlíží si je. V sezoně si můžete pro balené sýry zajet každý den buď přímo na statek, nebo do prodejny v Brandýse nad Labem. Kozí produkty si můžete také objednat e-mailem či telefonem. „Kozí mléko a syrovátka vydrží v lednici sedm dnů, syrovátku lze navíc uchovávat i v mrazáku,“ radí Krejzová. Kozími produkty zásobují i hotely na Máchově jezeře a v okolí nebo vinný bar Fajnšmekr v Praze Vršovicích. „Někdy prodáváme i na farmářských trzích v České Lípě či na okraji Prahy. Tak přijeďte, rádi vás uvidíme,“ vzkazují manželé Krejzovi. * *** První byl Martin * Kozy české, hnědé, krátkosrsté se dožívají 12 až 14 let. Své kozí důchodce nechávají Krejzovi v klidu dožít. Jejich nejstarší koze je 13 let. * Průměrná koza denně nadojí 2,2 litru mléka, na farmě v Novém Dvoře kozy dávají 3 až 4 litry. * První kozel na farmě se jmenoval Martin. Dnes tam najdete kozu Statečnou, Divokou apod. * Ve stádu se vždy vyklube nějaký mazlíček, kterého mají chovatelé nejraději, třeba proto, že si sám přijde pro pohlazení a lísá se. Foto popis| Dojí se dvakrát denně. Foto popis| Milena dostala od svého manžela rodinné ocenění Nejlepší kozařka. Foto popis| Žere se celý den. Foto popis| Nabídněte si, kozí produkty jsou zdravé! Foto popis| Ahoj, to teď budu slavná koza? Foto popis| S výrobou sýrů pomáhá Krejzovým Žaneta Nehrya. Foto popis| Tady čerstvé měkké kozí sýry odpočívají. Foto popis| Manželé Milena a Miloslav Krejzovi ve svém kozím ráji. Mezi zvířaty se prý vždy najde oblíbenec, který se rád mazlí. Foto autor| Foto: Miroslav Rendl

Ústecký deník

V červnu hurá na Máchovo jezero 27.5.2013

Ústecký deník str. 12 Zajímavosti (red) MÚ Česká Lípa

Kdo si myslí, že Máchovo jezero dokáže nabídnout jenom koupání a pláže, mýlí se. Hned na začátku letní sezony je program nabitý zajímavými akcemi, ze kterých vybíráme hned čtyři nejzajímavější: 6. – 9. června – „STAROPRAMEN COOL SUPER CUP 2013“ Na Máchovo jezero se opět vrací tradice pořádání českých pohárů a mistrovství nejvyšší úrovně v plážovém volejbalu. Celkem čtyři špičkové beachvolejbalové kurty má za úkol připravit Regata Máchovo jezero, která provozuje místní pláže. Začátkem června tak na Hlavní dokské pláži nalezneme 16 nejlepších mužských a ženských dvojic nejen z české beachvolejbalové elity, ale i týmy z Evropy a zámoří. Velkým lákadlem pro diváky bude určitě Petr Beneš, účastník letních olympijských her v Londýně. Turnaj začíná ve čtvrtek kvalifikacemi ženských dvojic, první zápasy zahajují ženy v pátek, kdy současně začínají kvalifikace mužů. V sobotu 8. června je na programu hlavní soutěž a nedělní (9. června) finálové vyvrcholení bude vysílat Česká televize na kanálu ČT sport.



14. června – POŽÁR A ZÁCHRANNÁ AKCE NA LODI „RACEK“ Pokud chcete vidět, jak rychle zasahují téměř všechny složky našeho záchranného systému, udělejte si výlet na Máchovo jezero v pátek 14. června. Téměř 200 účastníků této ojedinělé akce zde od 13.00 hodin bude simulovat zásah po technické závadě na výletní lodi „Racek“. Na programu je požár, panika, následná záchrana osob z lodi i vodní hladiny a také vyhledávání utonulých. V plánech je dán i počet zraněných: 4 x popálenina, 6 x nadýchání zplodin hoření, 40 x tonutí, 10 x utopení, 40 x vyčerpání a stres s rozvojem šoku. Zasahovat bude i vrtulník a záchranářská plavidla. 15. června – FINÁLE SOUTĚŽE O „DÍVKU MÁCHOVA JEZERA“ Celkem 12 ze 42 dívek z Českolipska bude v sobotu 15. června bojovat ve veřejném finále na Hlavní pláži v Doksech o titul „Dívka Máchova jezera“. Divácky atraktivní akci bude moderovat herec Petr Šimůnek, který sám z Máchova kraje pochází. Finalistky se mohou těšit na zajímavé ceny, které věnovali partneři soutěže, též z regionu: Regata Máchovo jezero, HOTEL****PORT, cestovní kancelář CK Eva Šulcová. Vítězka navíc získá roční kontrakt s prestižní modelingovou agenturou Reas Agency z České Lípy. Akce se koná u příležitosti 20. výročí Českolipského deníku. Foto popis| Region| Severní Čechy Publikováno| Ústecký deník; Zajímavosti; 12 Publikováno| Děčínský deník; Zajímavosti; 12 Publikováno| Chomutovský deník; Zajímavosti; 12 Publikováno| Litoměřický deník; Zajímavosti; 12 Publikováno| Žatecký a lounský deník; Zajímavosti; 12 Publikováno| Mostecký deník; Zajímavosti; 12 Publikováno| Teplický deník; Zajímavosti; 12 Publikováno| Liberecký deník; Zajímavosti; 12 Publikováno| Jablonecký deník; Zajímavosti; 12 Publikováno| Českolipský deník; Zajímavosti; 12 ID| 40487114-8fa9-4bb5-9e03-e622522e2024

Zpravodajství ČTK

Jablonečané mohou žádat o dotace a půjčky na malé čistírny vody 24.5.2013

Zpravodajství ČTK str. 0 dli pol ivc MÚ Česká Lípa

-------------------Ke zpravodajství: AUDIO -------------------Jablonec nad Nisou 24. května (ČTK) - Obyvatelé v Jablonci nad Nisou mohou ode dneška žádat o dotace a půjčky na výstavbu domovních čistíren odpadních vod. Mohou získat až 80.000 korun. Radnice má ve fondu na tento program připraveny dva miliony korun. Výzva není časově omezena, skončí až město peníze vyčerpá, řekl dnes novinářům primátorův náměstek pro rozvoj Petr Vobořil (Domov nad Nisou). Celkové náklady na takovou čistírnu se podle něj pohybují kolem 100.000 korun. Dotace a půjčky na čistírny půjdou z Fondu na zlepšení úrovně bydlení, z něhož město obyvatelům půjčuje už od roku 1994. Kvůli malému zájmu ho ale chtělo ještě před rokem zrušit. "Zájem o půjčky na opravy je malý, letos jsme rozdělili jen 300.000 korun," uvedl primátorův ekonomický náměstek Miloš Vele (ODS). Zřízením nového programu reaguje radnice na poptávku obyvatel v některých, hlavně okrajových částech Jablonce. "Inspirace byla hlavně z oblasti U Staré lípy, kde už dlouhou dobu obyvatelé čekají na řešení kanalizace. Ale bohužel těch objektů je tam velmi málo, takže investice by na počet objektů byla příliš velká," vysvětlil Vobořil. O dotace a půjčky mohou podle něj žádat jak majitelé rodinných domů, tak domy bytové. "Žadatel může získat dotaci ve výši až poloviny uznatelných nákladů, na jeden byt nejvýše 50.000 korun a dalších až 30.000 korun na byt si může půjčit," řekl Vobořil. Půjčka s pětiletou splatností se úročí 2,45 procenta.



Dotace a půjčky využijí podle Vobořila zřejmě nejvíce obyvatelé okrajových částí města, kde chybí napojení na kanalizaci. Žádosti budou podávány ve dvou kolech. Nejprve musí zájemce předložit projektový záměr a po jeho schválení dodá radnici žádost včetně nutných příloh. "Při posuzování záměrů se bude zjišťovat, zda v dané lokalitě město nepřipravuje nějaký svůj projekt na budování centrální kanalizace," doplnil Vobořil. Podobný projekt připravila i Česká Lípa, podpora je ale zatím určena jen majitelům domů v části Častolovice. Radnice tam původně chtěla vybudovat kanalizaci, stálo by to ale kolem 50 milionů korun, na čistírny dá nejvýše desetinu. Od města mohou lidé na malou čistírnu odpadních vod získat až 85 procent uznatelných nákladů, nejvýše ale 100.000 korun. "Jde o pilotní projekt. Pokud se osvědčí, chceme ho rozšířit do dalších přidružených obcí, které patří pod město a nemají vybudovanou kanalizaci, například pro Dobranov," řekla už dříve ČTK českolipská starostka Hana Moudrá. ivc snm Cas| 12:10

Den podstávkových domů otevřel turistům skanzen v Pertolticích 26.5.2013

Zpravodajství ČTK str. 0 dli kul ivc MÚ Česká Lípa

-------------------Ke zpravodajství: AUDIO; FOTO/aktuality -------------------Pertoltice (Liberecko) 26. května (ČTK) - Den podstávkových domů otevřel dnes návštěvníkům jedinečné památky lidové architektury. Své poklady představil vznikající skanzen v Pertolticích na Frýdlantsku a také stovka dalších podobných staveb v české, německé i polské části Euroregionu Nisa. Akce se uskutečnila už podeváté a zájem o ni roste nejen mezi turisty, ale s každým rokem přibývá i podstávkových domů, které se lidem otvírají. V Pertolticích si mohli dnes návštěvníci prohlédnout hrázděné stavení z konce 18. století, takzvaný Haslerův dům, kde je zemědělské muzeum s dobovou expozicí, ukázkami obyčejů a řemesel. "Stavební historie tohoto domu začíná někdy kolem roku 1800, kdy byl postaven patrový podstávkový dům s hrázděným patrem," řekl dnes ČTK Bronislav Nykrýn ze Sdružení Lidové stavby, které skanzen provozuje. Dům se podle něj dochoval v původním stavu, zmizela ale podstávková konstrukce v přízemí, kterou nahradila zeď. Podstávkové domy vznikly pravděpodobně už v 15. a 16. století. Domy kombinují hrázděnou a blokovou stavbu, kdy bloková světnice - podobná dřevěné truhle - je obklopena nosnou konstrukcí, která nese střechu nebo poschodí hrázděné či roubené stavby. Právě tato nosná konstrukce - podstávka - dala domům jméno. Po staletí byla tato originální konstrukce přizpůsobována novým požadavkům. Podobné domy se stavěly ještě v 19. století. "Díky podstávkové konstrukci bylo patro staticky nezávislé na přízemní světnici, ta byla roubená, patro bylo někdy roubené, jindy hrázděné, zřejmě to záviselo na materiálu, který byl k dispozici," poznamenal Nykrýn. Hlavním důvodem takové výstavby byla zřejmě omezená nosnost roubené stavby, která měla v případě přílišného zatížení tendenci se vyboulovat, takže by nemusela tlak patrového stavení unést. Proto se stavebníci snažili spodní části stavby odlehčit. Liberecký kraj má na svém území i další cenné ukázky této architektury. Mezi nejznámější patří Dlaskův statek u Turnova na Semilsku, Vísecká rychta v Kravařích na Českolipsku a rodný dům malíře Josepha Führicha v Chrastavě. Svůj podstávkový dům otevírají pravidelně veřejnosti třeba manželé Vlkovi z Jindřichovic pod Smrkem na Liberecku, kteří postavili nový podstávkový dům a ten původní teď opravují. Podobných objektů jsou v kraji desítky a odborníci odhadují, že se jich na severu Čech, v Horní Lužici a Dolním Slezsku zachovalo na 19.000. Nyní je mapují. Leona Vacková jw Cas| 15:39



Železniční magazín

Model lokomotívy 464.012 ČSD ve velikosti HO od firmy Albatros 9.5.2013

Železniční magazín str. 32 Novinky na trhu -iB MÚ Česká Lípa

Dalším přírůstkem do stále početnější rodiny modelu parních lokomotiv ČSD jsou stroje řady 464.0, které v měřítku 1 : 87 vyrábí společnost Albatros z Třebíče. Přestože se jedná o modely vyšší cenové úrovně (prodejní cena cca 19 700 Kč), vzbudily mezi modeláři značný zájem. Nebude proto od věci představit si tento malosériový model podrobněji. Lokomotivní řada 464.0 vznikla rekonstrukcí řady 456.0, kdy byl Československými státními drahami zadán požadavek nižší hmotnosti na nápravu. Lokomotivy řady 464.0, určené pro vozbu rychlíků a zrychlených vlaků na tratích s méně únosným svrškem, se vyráběly v letech 1933 až 1936 v závodech ČKD a Škoda Plzeň. Vyrobeno bylo celkem 7 6 kusů. V provozu byly oblíbené a u ČSD se udržely velmi dlouho. Poslední dojezdily v depu Česká Lípa, do konce roku 1980 sloužil stroj 464.053 v depu Klatovy. V železničářské hantýrce se jim přezdívalo „ušatá" (podle kouřových usměrňovačích plechů, montovaných na lokomotivy od inventárního čísla 4) nebo „bulík". Vzor uvedeného modelu 4 6 4 . 0 12 odpovídá polovině 70. let minulého století, kdy byla tato lokomotiva provozována v depu Klatovy, kam byla dislokována z depa v Jihlavě. Ke zrušení lokomotivy zde došlo 5. 12. 1977. Malosériové modely jsou vyráběny ve dvou verzích, a to jak s červenými, tak s černými koly a také s plochou dyšnou Giesl, na lokomotivy dosazovanou od roku 1962. Celokovové stroje se mohou pochlubit obrysovou přesností a precizním zpracováním. Rám a kotel jsou zhotoveny z bílého kovu, kovové jsou i detaily modelu, zpracované především z mosazných odlitků. Pohon modelu je vlastní - převodovka je sestavena z mosazných a plastových ozubených převodů, spolehlivý chod zajišťuje kvalitní motor Mashima. Osvětlení je provedeno pomocí osvědčených LED, model je vybaven též osmipinových rozhraním. Díky svému zpracováni vyniká lokomotiva poměrně značnou hmotností, což jí zaručuje velmi solidní jízdní vlastnosti i dostatečnou tažnou sílu. Tabulky, výrobní štítek a červená hvězda na dýmnici jsou zhotoveny z leptaného mosazného plechu, stroj 464.016 je „navíc" opatřen čelním reflektorem a precizně provedenými ozdobnými červenými linkami. Tendrje opatřen věrohodnou imitací uhlí, popisy na modelu zhotoveny pomocí vodových obtisků. Lokomotivy jsou lakovány matnou černou barvou, částečně imitující patinu získanou provozem. Na model není třeba dodávat žádné drobné detaily, všechny jsou již dosazeny výrobcem. Poněkud více pozornosti by pravděpodobně zasloužilo balení. Výrobky jsou standardně dodávány v jednoduchých papírových krabičkách s molitanovou vystýlkou, pro lepší manipulaci je model uložen do kousku igelitu. Součástí balení je i stručný popis, opatřený na laciné kopírce. Podle našeho názoru by modely této cenové kategorie zasloužily více péče, ale to je na druhou stranu asi to jediné, co jim je možné vytknout. Pro vyznavače parní trakce se jedná o další z kvalitních a nepostradatelných modelů slavné parní éry ČSD. Model redakci zapůjčila firma Gepard model. Foto popis| Detail pěkně zpracovaných čelních partií s nezbytnou rudou hvězdou. Za povšimnutí stojí také precizně znázorněné lucerny. Foto popis| Žádný z detailů nebyl vynechán ani na střešních partiích stroje. Foto popis| Model zobrazený již s plochou dyšnou Giesl, která byla na lokomotivy dosazována od roku 1962. Foto popis| Detail tendru s dřevěným nástavcem, lávkou a zdařilou imitaci uhlí. Foto popis| Modely jsou dodávány v matném černém laku, jenž v provozu působí přirozeným dojmem. Foto popis| Pečlivě jsou provedeny tabulky i nápisy, výrobce neopomněl ani výrobní štítek. Foto autor| Snímky: SIMAK STUDIO



RegioShuttle do Vysokého Mýta 9.5.2013

Železniční magazín str. 5 Kolejdoskop -ip MÚ Česká Lípa

O víkendu 20. - 21. 4. 2013 byl na trať Choceň - Vysoké Mýto město zkušebně nasazen motorový vůz 841.015. Cílem bylo prověřit vhodnost typu RegioShuttle pro zdejší provoz namísto řady 814, neboť od počátku května by na trati 018 měla jezdit dvojice vozů řady 841 z PJ Liberec. Důvodem je, že původně uvažovaná trať Liberec Česká Lípa zatím stále není upravena pro provoz typu RS1 co se týče nespolehlivého ovlivňování kolejových obvodů (viz ŽM 2/13, str. 10). Počet železničních přejezdů, u nichž existuje riziko nesprávného vybavování KO, se zde blíží až ke dvacítce. Tak velký počet z toho plynoucích Op rozkazů spojených se snižováním rychlosti před přejezdy by již znamenal drastický dopad na jízdní doby, takže do vyřešení této záležitosti budou na vybraných spojích spojích Liberec -Česká Lípa - Děčín nadále jezdit RegioNovy řady 814. Takto „uvolněné" vozy 841.015-017 tedy zatím nádobu neurčitou budou sloužit právě na trati Choceň - Vysoké Mýto město a ve špičkách na vlacích Česká Třebová -Lanškroun (opět místo řady 814). SŽDC plánuje dokončení úprav ZZ na trati Liberec - Česká Lípa do září 2013. Snímek z 20. 4. 2013 zachytil ve stanici Vysoké Mýto vlak Os 15054, tvořený vozem 841.015. Ten dosud obsluhoval trať Česká Třebová -Lanškroun namísto poškozeného 841. 007, který se již vrátil z Německa po opravě a má za sebou několik prvních nasazení do provozu. Na konec dubna bylo v plánu provést na trati Choceň -Vysoké Mýto město zkušební jízdu s vozy řady 841 ve dvojité trakci. Foto autor| Snímek: Ladislav Seidenglanz

Rychlá železniční osobní doprava 9.5.2013

Železniční magazín str. 26 Panorama Ing. Jiří Pohl MÚ Česká Lípa

díl čtyřicátý třetři elektrické Jednotky podesáté Profesor Thomayer kdysi prohlásil, že 9 0 % krásy ženy tvoří podkožní tuk. Zuby, vlasy, oči a nehty dají dohromady těch zbylých 10 %. Funkčně důležité orgány, jako například kosti, svaly, oběhový, trávicí či nervový systém, z venku viditelné nejsou. I když pochopitelně vnější vzhled ovlivňují svojí funkcí velmi podstatně. Podobné je to i se železničními vozidly: aby se cestujícím líbila a dobře sloužila, nesmí to být žádné vychrtliny, ale solidně a poctivě vyživené produkty. A také o nich platí, že vnitřní funkční orgány (kvalitní pojezd, klimatizace, odhlučnění, ...) zásadním způsobem podmiňuji jejich celkové příznivé působení na cestujícího. Železniční standard minulých let Až do nedávna určovaly vyhlášky UIC, předpisy RIC a další normativní dokumenty všechny důležité technické parametry železničních vozidel i jejich funkčních komponentů, a to včetně parametrů jejich užitné hodnoty. Jednotně byly předepisovány i prostorové dispozice interiéru a ukazatele cestovního pohodlí. Ve vztahu k cestujícímu tak tato vozidla představovala pro železnici typický standard, dost odlišný od standardu letadel, autobusů či osobních automobilů. V zásadě ani nebyl příliš rozlišován účel osobního železničního vozu. Bývalo pravidlem, že nové vozy byly po vyrobení ponejprv řazeny na rychlíky a v průběhu svého života, jak byly střídány nové přicházejícími vozidly, postupně propadaly na zastávkové osobní vlaky. Od dálkových až po příměstské či dokonce lokálkové. Úvahy o tom, že vozy pro dálkovou dopravu by měly mít kvalitnější tepelné a hlukové izolace, neboť lidé jimi cestují déle a rychleji, resp. že cestujícím ve vozech zařazených v osobních zastávkových vlacích vadí při nástupu úzké vnější dveře, strmé schůdky a zúžení průchodu do vozidla toaletou a umývárnou, které velká většina cestujících během cesty v rámci regionu vůbec nepoužije, byly zbytečné, neboť vůz prošel v průběhu svého života celým spektrem možností provozního nasazení. Osobní vůz proto ani nemělo smysl k určité službe adresněji optimalizovat. Vůz byl konstanta, cestující se museli přizpůsobit, možnost jiné volby neměli. Univerzálně pojaté čtyřnápravové vozy někdejších řad Bai jsou



dodnes dokladem reality let minulých. Tyto vozy navíc plnily v systému obrany státu důležitou úlohu při mobilizaci mužstva i funkci pojízdných nemocnic pro léčení raněných. Avšak univerzální řešení má do optimálních provedení pro jednotlivé aplikace hodně daleko. Linky vlakové dopravy V současnosti je situace jiná v první řadě tím, že nenávratně zanikly dálkové osobní zastávkové vlaky, jež spojovaly funkci regionální i dálkové dopravy. Přitom ještě před nemnoha lety zajišťovaly dálkové osobní zastávkové vlaky, trasované napříč republikou na vzdálenosti ve stovkách kilometrů, největší část přepravních výkonů železnice. Rychlíky a regionální vlaky byly méně početné. Tento pro železnici tradiční styl nahrazují v současnosti dva funkčně odlišné druhy taktové dopravy linkového typu: - regionální osobní zastávkové vlaky (v ČR zhruba 80 mil. vlkm/rok), obsluhující jen krátké linky a význačné vysokou četností zastávek, - rychlíky (v ČR zhruba 40 mil. vlkm/ rok), obsluhující dlouhé linky a význačné vysokou četností zastávek. Oba tyto druhy vlaků osobni železniční dopravy jsou na rozdíl od minulosti tarifně jednotné, bez rychlíkových příplatků i bez povinných místenek a jsou všemi cestujícími volně použitelné (bez vyloučení vnitrostátní přepravy). V protipólu se splynutím tarifů obou druhů vlaků osobní přepravy se však svým technickým řešením vyvíjejí vozidla pro osobni zastávkové vlaky zcela jiným směrem než vozidla pro rychlíky. Ačkoli se rychlíky od zastávkových vlaků již neodlišují rychlíkovým příplatkem a cestující mohou různé druhy, resp. i kategorie vlaků libovolné kombinovat (Os, Sp, R, Ex, IC, EC), jsou to vlaky odlišného účelu. Navíc jsou objednávány a financovány odlišnými subjekty - dálková doprava státem a regionální doprava kraji. Oba subjekty z důvodu prokazování nákladů vyžadují adresné nasazení příslušných vozidel v zásadě jen na dotyčné lince. Cílené použití Nová vozidla přicházejí jak do dálkové, tak do regionální dopravy s posláním v dané službě působit dlouhodobé. Migrace vozidel mezi oběma druhy osobní železniční dopravy v průběhu jejich životnosti není předpokládána. To je důležitou změnou: není požadována jedna univerzální koncepce vozidla, ale jsou požadována vozidla přizpůsobená svému účelu. Jednoznačné přiřazení vozidel buď do dálkové nebo do regionální dopravy je umožňuje pro daný účel optimalizovat. Tím lze v obou oblastech použití (v každé zvlášť) dosáhnout vyváženého poměru ceny vozidel, provozních nákladů a užitné hodnoty. Výsledkem je náhrada univerzálně pojatých vozidel spektrem více typů, selektivně optimalizovaných pro uvažovaný druh vlakové dopravy. Tato různorodost je navíc zdůrazněna polarizací železniční sítě, s výrazné jinými podmínkami pro provoz vlaků na tradičních tratích a na modernizovaných tratích či na postupně budovaných vysokorychlostních tratích, jejíž rozsah rok od roku roste a během třicetiletého života vozidla dále poroste. Technická způsobilost vozidel Důležitým faktorem ovlivňujícím podobu nových kolejových vozidel je též změna v technické standardizaci a v hodnocení technické způsobilosti vozidel. Určujícím momentem se stala interoperabilita, definovaná v příslušných TSI jednotlivých subsystémů železničního systému. Interoperabilita má pět konkrétních cílů, jež sledují bezpečnost, spolehlivost, ochranu zdraví, ochranu životního prostředí a technickou kompatibilitu. TSI jsou nástroji k zajištění bezpečnosti a propojitelnosti evropského železničního systému, ostatní vlastnosti vozidel neřeší. Ani tak zásadními kategoriemi, jakými jsou např. spotřeba energie či náklady na údržbu, se interoperabilita nezabývá. Minulostí se stalo i povinné jednotné předepisování povinných parametrů cestovního pohodlí (intenzita vnitřního osvětlení, hladina vnitřního hluku a vnitřní teplota ve vozech, ...), kdysi definovaných ve vyhláškách UIC, spolu s roztečí a tvarem sedadel i počtem záchodů. To vše je nyní v odpovědnosti provozovatele drážní dopravy. Kvalifikovanou volbou jednotlivých parametrů a vlastností vozidel řídí dopravce své podnikání. Podobně je tomu i při posuzování technické způsobilosti drážních vozidel schvalovacími orgány. Tyto orgány, na evropské i národní úrovni, zkoumají jen bezpečnostně relevantní vlastnosti vozidel a jejich soulad s infrastrukturou. Funkčnost vozidel, ekonomiku jejich provozu ani parametry pohodlí cestujícího tyto orgány nehodnotí. Ani správnost určení trakčních parametrů vozidel (výkon, tažná síla, zrychleni, ...) není předmětem posuzování schvalovacích orgánů. I v tomto případě je jejich volba v odpovědnosti dopravce. Užitná hodnota vozidel Technická způsobilost vozidel (a její prokázání) je základní podmínkou k provozování drážní dopravy. Nutnou podmínkou ekonomického fungování železnice na straně nákladů i výnosů je však i naplňování dalších cílů, zejména nízkých nákladů životního cyklu (nízká spotřeba energie, nízké náklady na údržbu, vysoká



disponibilita) a vysokých výnosů (vysoká produktivita vozidel a zejména jejich atraktivita pro cestující, daná především rychlostí a pohodlím). Volba parametrů týkajících se cestovního komfortu, trakčních vlastností, spotřeby energie či nákladů na údržbu vozidla je určena rozhodnutím dopravce. V případě dopravy činěné v závazku veřejné služby jsou příslušná rozhodnutí dopravce pochopitelně výrazné ovlivněna požadavky objednatele dopravy. Zde začíná zásadní rozcestí: - buď má objednatel vůli (a politickou podporu i finanční možnosti) nabídnout cestujícím kvalitní cestováni a uvědomuje si, že má požadovat (a v objednávce dopravci uhradit) kvalitní dopravu novými moderními vozidly, schopnými konkurovat osobním automobilům a s nadějí na smysluplné využití železnice i do budoucích let, - nebo objednatel tuto vůli (resp. politickou podporu či finanční možnosti) nemá a jediným jeho kritériem je, aby za tuto službu zaplatil v přítomnosti co nejméně, bez úvah o tom, jaké to má dopady na řešení dopravních a energetických cílů společnosti, bez vnímání potřeb budoucích let. Jestliže se hlavním cílem veřejné dopravy stane minimum nákladů, jde stranou její kvalita a technická úroveň. Železnici to socializuje, při nízké kvalitě a atraktivitě přepravní nabídky je schopna oslovit jen ekonomicky nejslabší občany, kteří nemají jinou možnost dopravy a ani železnici nejsou schopni za poskytnuté služby adekvátně zaplatit. Takový přístup dostává železnici do bludného kruhu chudoby, ztrácí potenciál růstu a rozvoje. K tomuto konci programově směřují i některé v zemích EU organizované soutěže o dopravní výkony a jim podmíněně i soutěže o vozidla, ve kterých je rozhodujícím kritériem volby vítěze nejnižší nabídková cena. Výsledkem pak je zpravidla služba, resp. vozidlo působící již v prvním roce používání rozpačité. A to má před sebou tři desetiletí služby a také tři desítky let srovnávání se stále modernějšími a dokonalejšími automobily. Právě ve veřejné dopravě je mezi pojmy „nejvýhodnější nabídka" a „nejnižší nabídková cena" fatální rozdíl. Nepochybně je potřebné neplýtvat veřejnými zdroji, ale nejlevnější dopravní služba či nejlevnější vozidla nejsou ani zárukou ekonomické prosperity ani zárukou naplnění dopravní a energetické koncepce států EU. Pestrost nabídky Jakkoli je zřejmé, že kritérium minimální ceny je jak ve veřejné dopravě, tak i ve vozidlech nejen krátkozraké, ale i společensky neodpovědné, tak vznikají i jemu poplatné produkty. Stejně tak, jako lze v obchodě nakoupit vedle kvalitních potravin i potraviny levné na úkor kvality, je tomu tak i na trhu s dopravními službami a na trhu s vozidly. Lze si pořídit skutečné pěkná a solidní vozidla s nízkými provozními náklady a se servisním zázemím, vhodné navržená pro daný účel a s perspektivou dlouhodobého provozu. Ale také lze vozidla nakoupit levněji, ovšem bez očekávání kvality, zákaznické atraktivity a hospodárného provozu, bez úvah o budoucnosti. Je na odpovědnosti každého, aby se v tom zorientoval - jak při nákupu uzenin v supermarketu, tak v železniční dopravě. V proudu času Nic není stálé. V průběhu let se mění nejen vozidla a podmínky jejich vzniku, schvalování a nákupu, jak bylo výše popsáno, ale i přepravní poptávka. Železniční vozidla jak pro dálkovou, tak i pro regionální osobní dopravu též velmi výrazně ovlivňuje pokrok na straně techniky. A to nejen v oboru kolejových vozidel, ale primárně zejména pokrok v oboru osobních automobilů a v silniční dopravě všeobecné. Nelze zapomenout, že v současnosti mají automobily dominantní podíl na přepravních výkonech osobní dopravy, a proto významné ovlivňují návyky a nároky cestujících. Technická i ekonomická úroveň individuální automobilové dopravy a její kvalita, tedy především dostupnost, rychlost a pohodlí, určují přirozené požadavky cestujících na železnici. Technika moderních železničních vozidel a moderní železniční dopravy jako celku se usiluje tato přání cestujících naplňovat: - jak v oblastech, v nichž železnice, spjatá s minulosti, za moderními automobily všeobecné spíš zaostává (a proto se snaží se o snazší dostupnost nádraží, jednodušší a rychlejší nákup jízdenek, kratší intervaly mezi vlaky, vyšší rychlost, resp. kratší dobu jízdy a vyšší pravidelnost, pohodlí interiéru, čistotu vozidel, klimatizaci, ...), - tak i dalším zlepšením v oblastech, v nichž má železnice vůči automobilu principiálně výhodnější pozici (nabídka plnohodnotného využití času stráveného cestováním k práci, zábavě i odpočinku, využití elektronické komunikace, kvalitní stravování, větši prostorové pohodlí, osvětlení, energetická úspornost, možnost zásadně vyšších rychlostí a kratších jízdních dob i vyšší pravidelnosti aplikací segregované vysokorychlostní dopravy, ...). To vede vozidla jak pro dálkovou, tak i pro regionální dopravu ke stále modernějším a dokonalejším technickým řešením, k novým principům a komponentům. Avšak vývoj na straně potřeb profiluje rok od roku vozidla pro dálkovou a pro regionální dopravu odlišněji, optimalizace probíhá v jednotlivých druzích osobní železniční dopravy selektivně. Regionální osobní železniční doprava Vývoj osídlení a zaměstnanosti způsobil, že zájem cestujících, a tedy i pozornost objednatele i dopravce, se v regionální dopravě upnul na příměstskou dopravu. Kraje či města, které regionální železniční dopravu objednávají a spolufinancují, ji přetvářejí podle svých potřeb. Soustřeďují svůj zájem především na příměstské radiály, na nichž vytvářejí v nevelké vzdálenosti od centra regionu (od krajského města) hustý takt zastávkových vlaků navazujících na místní terminály regionálních autobusů či na parkoviště. Naproti tomu v dopravní obsluze odlehlejších míst (nejen na vedlejších, ale i na hlavních tratích) není pro regiony železnice



prioritou. Ještě před několika lety intenzivní diskuse o zrušení, nebo zachování provozu na té či jiné odlehlé místní dráze ustoupily na okraj zájmu občanů, objednatele dopravy i provozovatele dopravy. Pokud jsou vlaky využívány jen minimálně, tak na nich místní lidé nelpí. Příměstská železniční doprava je postupem času stále více chápána jako prodloužená ruka městské hromadné dopravy, na kterou navazuje. Tento trend je též silné ovlivněn společným začleněním železniční i městské dopravy do regionálních integrovaných dopravních systémů se společným tarifem. Příměstská vozidla proto postupné získávají podobu blízkou podobě vozidel metra či tramvají. Účel je týž: rychle nastoupit, krátce cestovat, nanejvýše několik desítek minut, a rychle vystoupit. Objednatel se snaží nabídnout obyvatelstvu časté a kapacitní spojení veřejnou dopravou s minimem nákladů, cestovní komfort není prvořadým kritériem. Svým posláním a provedením se proto železniční vozidla pro příměstskou regionální dopravu postupně vzdalují od tradičního pojetí železničních vozů. Dálková osobní železniční doprava Také dálková doprava se mění. Na modernizovaných tratích jezdí vlaky rychlostmi 160, resp. 200 km/h, na nových tratích kolem 300 km/h. Vysokorychlostní vozidla nabízejí cestujícím pohodlí a služby náležité úrovně, to je od počátku součásti jejich stylu. Byly-li investovány miliardy do infrastruktury, nemá smysl šetřit miliony na vozidlech. Jinak by nebylo reálné naplnit cíl budování vysokorychlostního železničního systému, kterým je nejen dopravovat tradiční železniční cestující rychleji, ale především získat pro železnici nové cestující z letadel a automobilů. Programová náhrada letecké a silniční dopravy je smyslem výstavby vysokorychlostního železničního systému, vozidla jsou jeho důležitou součástí. Avšak ani na konvenčních tratích nechtějí dálkové vlaky v cestovním komfortu zaostávat. Zejména pokud trvá jízda železnicí vlivem nižší rychlosti poněkud déle, je potřebné, aby byla o to pohodlnější. Železnice získala v posledních létech velkého spojence v osobní elektronice. Na rozdíl od cestování automobilem či letadlem lze při jízdě vlakem celou dobu cesty plnohodnotně využít k práci, zábavě i relaxaci, a to právě s podporou osobních počítačů. To je zásadní předností moderní železnice v moderní době. Dostupností elektrického napájení a internetu se železnice dokázala přizpůsobit aktuálnímu životnímu stylu široce využívajícímu elektronickou komunikaci. Ve srovnáni s cestováním letadlem, které je časově neproduktívni zejména ve fázi před odletem a po příletu, či automobilem, jenž výrazně omezuje aktivity cestujících, jsou proto občané schopni železnici odpustit nějakou tu minutu navíc, ale kategoricky vyžadují, aby vlak byl čistý a pohodlný v co nejširším významu tohoto slova (kvalita chodu, teplota vzduchu, úroveň kluku, osvětlení, prostor aj.) a nabídl odpovídající palubní služby. Dva účely Výsledek je zřejmý Železnice potřebuje jak vozidla pro dobu cestování kolem 20 až 30 minut, se vzdáleností zastávek po 3 až 5 km a s cestovní rychlostí kolem 60 km/h (pro regionální dopravu), tak vozidla pro dobu cestování kolem 2 či 3 hodin, se vzdáleností zastávek po 50 až 100 km, s cestovní rychlosti 100 až 250 km/h (pro dálkovou dopravu). Železniční vozidla pro dálkovou i regionální dopravu doznala v posledních létech významných změn. To platí i o elektrických jednotkách. V obou oblastech aplikace používají řadu podobných technických prvků a principů, jako např. frekvenčně řízené střídavé trakční a pomocné pohony, pohon dvojkolí s odpružené uloženým trakčním motorem a dvojitou zubovou naklápěcí spojkou, víceúrovňové počítačové řízení, vozové skříně svařované z protlačovaných velkoplošných profilů z hliníkové slitiny, podvozky s pneumatickým vypružením, klimatizaci vnitřních prostor, vakuové toalety, elektronické informační systémy atd. Avšak jakkoli jsou četné komponenty a parametry dálkových i regionálních elektrických jednotek podobné, jsou mezi jejich celkovou koncepcí a systémovou integrací mnohé zásadní rozdíly. Oblast použití nízkopodlažních vozidel Významným fenoménem se v městské i příměstské dopravě stala nízkopodlažnost. U kolejových systémů se středně vysokými nástupišti (na železnici typicky 550 mm, resp. 760 mm nad TK) je nízkopodlažnost cestou k docíleni vnější bezbariérovosti. Ta slouží ke zrychlení výměny cestujících na zastávkách a tim též ke zvýšeni cestovní rychlosti. To je v příměstské železniční dopravě důležitá vlastnost nejen z pohledu jí samotné (zkvalitnění přepravní nabídky vyšší cestovní rychlostí a přístupnost osobám se sníženou schopností pohybu a orientace), ale též proto, aby osobní zastávkové vlaky co neméně blokovaly dopravní cestu rychlíkům a nákladním vlakům. Tento faktor je na kapacitně přetížených příměstských radiálách velmi závažný. Nízkopodlažnost však zásadním způsobem podmiňuje koncepci technického řešení vozidel. Určuje provedení podvozků, vozové skříně, trakčního pohonu, rozmístění komponentů i prostorovou dispozici interiéru. Při dodržení souladu výšky podlahy vozidla s výškou nástupiště (což není samozřejmost) napomáhá nízkopodlažnost snadnému nástupu a výstupu. Avšak některé vlastnosti vozidel ovlivňuje nepříznivé. Nízkopodlažnost klade technické překážky řadě komponentů i celkové koncepci vozidla, omezuje optimalizaci jeho řešení. Proto má smysl nízkopodlažnost uvážlivě aplikovat jen tam, kde je skutečné přínosem, kde ve vztahu k cestujícím a kvalitě jejich přepravy převládají její pozitiva.



Bezbariérovost U regionálních jednotek je, jak výše uvedeno, z důvodu četných zastávek preferována vnější bezbariérovost všech nástupních dveří, a to pro snadný a rychlý nástup a výstup. Avšak u jednotek pro dálkovou dopravu není rychlý nástup a výstup prvořadým kritériem, důležitější vlastností je vnitřní bezbariérovost (snadný průchod a průjezd vlakem), tedy je nutno vyvarovat se schodů v podélné ose vozu. Současné splnění obou těchto požadavků je při aktuálním stavu techniky možné jen u vozidel s výškou nízké podlahy alespoň 800 mm nad TK, což odpovídá výšce nástupišť 760 mm nad TK - viz například Německo, Belgie, kde lze ještě zvládnout uličku nad podvozky bez příčných schodů, jen šikmou rampou. U nízkopodlažních či dvoupodlažních vozidel s výškou nízké podlahy 600 mm nad TK, což odpovídá výšce nástupišť 550 mm nad TK - viz například Rakousko, ČR, již nelze zvládnout uličku nad podvozky bez příčných schodů, taková vozidla máji vnitřní bariéry. Průchod, příp. průjezd vlakem je u nich komplikován opakovaným střídáním schodů nahoru a dolů. To ztěžuje poskytování cateringových služeb i pohyb cestujících s těžkými zavazadly. Proto je pro dálkovou dopravu vnitřně bariérové nízkopodlažní vozidlo nevhodné. Z této skutečnosti pramení diametrální rozdíl mezi koncepcí vozidel pro regionální dopravu a koncepcí vozidel pro dálkovou dopravu. Pro regionální dopravu jsou požadována částečně nízkopodlažní vozidla s prostornými nástupními plošinami a širokými vnějšími dveřmi. Vyspělost konstrukčního řešení částečné nízkopodlažních vozidel je posuzována především podle poměrné délky nízkopodlažního prostoru ve vztahu k celkové délce vozidla (standardem je cca 50 %, což bývá patrné i z pohledu na vůz -podle počtu níže umístěných oken) a nízkopodlažní prostor má být nástupními dveřmi spíš ohraničen, než rozdělen na malé díly. Druhým kritériem kvality nízkopodlažního řešení je již zmíněný minimální rozdíl výšek průchozí podlahy mezi nízkopodlažním prostorem a vysokopodlažním prostorem: co nejméně schůdků, pokud možno bez schodů - jen mírné šikmá rampa. Oba tyto faktory kvality nízkopodlažních vozidel spolu souvisí. Pokud je podvozek vysoký, musí být i podlaha (resp. hlavní podélníky vozové skříně) nad podvozkem příliš vysoko. Podélná sila v takovém případě vytváří vůči hlavním podélníkům v nízkopodlažní části velký ohybový moment. K jeho zachycení bočnici je pak nutno dveřní otvory odsunout směrem ke středu vozu, což není z hlediska řešení interiéru optimální. Naopak vozidla pro dálkovou dopravu jsou řešena jako vnitřně bezbariérová, tedy jako snadno průchodná, s podlahou ve stálé výši a s co nejdelšími celistvými vnitřními cestovními prostory a s volně průchozími mezivozovými přechody, opatřenými trvale otevřenými čelními dveřmi a rovnou podlahou. Tato koncepce odpovídá potřebám stravování jak na místě (pomoci rozvážkových vozíků), tak i v restauračním voze (snadno přístupném) a též i průchodu cestujících s těžkými zavazadly vnitřním prostorem vozu ke svému místu (viz obrázky dole). Nástup a výstup osob na vozíku zajišťuje u vozidel pro dálkovou dopravu výtah. Ostatním cestujícím napomáhají při nástupu a výstupu málo strmé schody, doplněné prvním výklopným schůdkem ke zmenšení vertikálního a horizontálního odstupu vozu od hrany nástupiště. Těmito prostředky se dá zvládnout pohodlný nástup i do vozidel se standardní výškou podlahy, tj. 1 250 mm nad TK. Vnitřní prostředí V regionální dopravě jsou z důvodu přepravy na kratší vzdálenosti, a tedy kratší doby pobytu cestujícího ve vlaku, akceptovatelné benevolentnější limity hluku a tepelné pohody, než odpovídá standardům dálkové dopravy, pro kterou je typická přeprava na násobné delší vzdálenosti, tedy též úměrně tomu delší doba přepravy. Parametry hluku a tepelné pohody bývají u regionálních jednotek navíc hodnoceny při nižší střední cestovní rychlosti, odpovídající typickému zastávkovému jízdnímu cyklu, tedy zhruba na úrovni poloviny nejvyšší provozní rychlosti, a lze je, ve smyslu príslušných hygienických pravidel, vztahovat ke kratší době expozice, odpovídající typické době cestování příměstskou dopravou. Naproti tomu v dálkové dopravě je potřebné parametry prostředí hodnotit při jízdě nejvyšší provozní rychlostí, která je pro ni typická, a k tomu též uvažovat při hodnocení jejich vlivu na cestujícího delší dobu expozice, úměrnou delší době cestování. Proto vozidla určená pro dálkovou dopravu vyžadují, v souladu se svým účelem, podstatné náročnější technická řešení v oblasti tepelných a hlukových izolací (nejen vozové skříně, především její podlahy, ale i dveří, včetně jejich utěsnění, a mezivozových přechodů). Akustický výkon generovaný valením kol po kolejnicích roste se třetí mocninou rychlosti jízdy, při zdvojnásobení rychlosti se proto zvýší o 9 dB (na osminásobek), úměrně tomu je potřebné u vozidel pro dálkovou dopravu dokonaleji řešit protihlukové izolace. Podobně je tomu i u izolací tepelných, respektive u dimenzování výkonu topení a chlazení (klimatizačního agregátu a jeho elektrického napájení), neboť součinitel přestupu tepla mezi vnější plochou pláště vozidla a okolím roste se zvyšující se rychlostí jízdy. Je objektivní skutečností, že vozidla pro dálkovou dopravu se standardní výškou podlahy umožňují vestavět pod podlahu silnější vrstvu akustických a termických izolaci, tedy akusticky a termicky izolovat vůz lépe než nízkopodlažní. U nízkopodlažních vozidel je základním kritériem co nejnižší výška podlahy nad TK. To přirozeně vede k tenčím vrstvám izolací, a to zejména ve stísněných prostorách nad podvozkem, který je základním zdrojem hluku.



Tento fakt je podstatný zejména při řešení útlumu hluku, kdy je potřebné dodržet určitou relaci mezi tloušťkou materiálu a vlnovou délkou zvuku dané frekvence. V příliš tenké vrstvě se nevyvine potřebná délka kmitu, což je základní podmínkou absorpce energie hluku akusticky pohltivými materiály. Kvalita chodu Obdobné jako s akustickými a termickými vlastnostmi vozidla je to i s jeho Chodovými vlastnostmi - také ty se obecné zhoršují se zvyšující se rychlostí jízdy. Rovněž v tomto případě jsou efektivní hodnoty na člověka působících zrychlení v podélné (x), příčné (y) i svislé (z) ose hodnoceny nejen podle amplitudy a frekvence (korekce zjištěných frekvenčních spekter zrychlení váhovými filtry, stanovenými podle odolnosti člověka vůči kmitům ve směru os x, y, z), ale i podle doby jejich účinků na cestujícího. Dálková doprava je proto hodnocena podstatně přísněji (delší doba expozice, trvalá jízda vyšší rychlostí) než regionální (krátká doba expozice, nižší střední rychlost). Na tuto skutečnost je nutno pamatovat již při základním koncepčním návrhu vozidla a snažit se koncipovat vozidla pro dálkovou dopravu s patřičnou vodicí délkou (vzdálenost otočných bodů podvozků, rozvor podvozků) a s velkými momenty setrvačnosti skříně i podvozků, což přispívá jejich stabilitě. Podobné je u vozidel pro dálkovou dopravu potřebné pečlivě řešit jejich pojezd a též vazby mezi pojezdem a skříni. Jde nejen o vhodné dimenzování vypružení, zdvihů a tlumení posuvných i rotačních pohybů ve všech osách, ale i o situováni kinematických vazeb mezi skříní a podvozkem do blízkosti jeho těžiště, tedy do míst, kde podvozek vykonává nejmenší kmitavé pohyby. Cestujícím v dálkové dopravě je potřebné zajistit příjemnou jízdu i při vyšších rychlostech. I nejvyšší provozní rychlostí jedoucí dálkový vlak musí mít klidný chod. Nejde o výjimečný, ale naopak o typický provozní stav. Přitom je technickou realitou, že ve srovnání s vozidly se standardní výškou podlahy vytvářejí nízkopodlažní vozidla stísněným prostorem pro zástavbu podvozku méně příznivé podmínky pro optimalizaci jízdních vlastností. Prostor pro zástavbu a zdvih pružin je striktně omezen výškou podlahy. Tato fyzikální skutečnost je dobře patrná například z porovnáni jízdních vlastností nízkopodlažních a standardních autobusů. U standardních autobusů je pozitivní přínos měkčího vypružení s delším zdvihem zřetelný - nerovnosti na vozovce přejíždějí klidněji a bez dosednutí na dorazy. Tlakotěsnost Funkční závislost mezi rychlostí jízdy vlaku a velikostí tlakových rázů (dp/dt), které působí na cestujícího a on je nepříjemně vnímá zaléháním v uších, je ovlivněna řadou faktorů (světlý průřez tunelů, rychlost jízdy protijedoucích vlaků, vzdálenost os kolejí atd.). Jisté však je, že již při rychlosti 160 km/h jsou tlakové rázy v tunelech nepříjemné. Tento jev je na železnici určitou novinkou, neboť tradičné byly tunely budovány jen v horských úsecích, kterými projížděly vlaky díky četným obloukům o malých poloměrech pomalu. Teprve v současnosti se nejen na vysokorychlostní, ale i na konvenční tratě při jejich modernizaci dostávají tunely také do přímých (respektive napřímených) úseků tratí. Tedy do míst, kterými projíždějí vlaky vyššími rychlostmi (například Mlčechvosty, Tatenice, Lupene, za nedlouho též Nemanice, Ejpovice či Bezpráví). Výsledkem je nepříjemné překvapení v podobě obtěžování cestujících zaléháním v uších. Tomu je potřebné předejít tlakotěsností vozidel (viz 680, Ampz, Bmz), nejlépe ve formě ucelených trakčních či netrakčních jednotek, neboť tradiční UIC mezivozový přechod s návalky utěsnit nelze. Tlakotěsnost se tak stává další podstatnou vlastností, kterou se odlišují dálková vozidla od vozidel regionálních. Kromě eliminace tlakových rázů celkově napomáhá k udrženi příjemného prostředí ve voze, zejména při rychlé jízdě (ticho, bezprašnost, tepelná pohoda). Se šálkem čaje Je-li současná evropská linková taktová dálková doprava určitým protipólem někdejších jednotlivých dálkových rychlíků se svou specifickou trasou a se svým charakteristickým jménem, tak nelze nevzpomenout Rusko, kde mají právě takové jedinečné vlaky svoji tradici i přítomnost. Nový trend linkové vysokorychlostní dopravy na střední vzdálenosti reprezentují v Rusku vysokorychlostní jednotky Sapsan (sokol stěhovavý). Zatím jsou provozovány po konvenčních tratích a za nemnoho let budou využívat i nově postavené vysokorychlostní tratě. Avšak mnoho měst je v Rusku vzdáleno více, což v kombinaci s nepříliš vysokými traťovými rychlostmi činí dobu jízdy vlakem dlouhou. A tak se v Rusku stalo a je velmi oblíbeným cestování vlakem v lůžkových vozech přes noc, respektive i přes několik nocí. A to i navzdory silné a celoplošně rozvinutému letectví. Popsat všechny detaily, ve kterých se odlišuje typický ruský dálkový rychlík od českého, by vydalo na samostatný díl tohoto seriálu. Atmosféru cestování v rychlících sestavených toliko z lůžkových vozů mistrně popsal a nakreslil Zdeněk Šindlauer ve svém cestopisu Česká Lípa-Střelnice - Kursk, a tak se lze omezit jen na pár nejzákladnějších faktů. Vpředu často dvoudílná elektrická nebo i motorová lokomotiva, za ní standardně dvacet mohutných vozů (lůžkové plus jídelní), každý po zhruba 60 tunách. V atraktivních relacích bývá ve vlaku i o pár vozů více.



O každý lůžkový vůz pečuje průvodkyně, která v zimě pečlivě udržuje oheň v kotli ústředního topení (lze spatřit i služební sáňky k zásobování uhlím), při zastavení otevírá dveře, sklopí plošinku nad schůdkem (je-li nástupiště nízké) a hadrem otře madla. Za jízdy podává cestujícím čaj v typických skleničkách s ozdobným kovovým držátkem (podstakanem) a vůz uklízí. Lze si dopřát pohodlí plyše i soukromí samostatného oddílu, ale družný národ cestuje i ve velkoprostorových lehátkových vozech, diskutuje a hoduje. Také v Rusku běží čas vpřed a pokrok je silnější než tradice. Ruská železnice se méní. Musí, neboť automobilů přibývá a silnic též, rovněž letecká doprava se snaží. Není snadné předvídat všechny detaily dalšího vývoje, ale jedno je zřejmé. Rostoucí rychlost méní měřítka vnímání vzdálenosti. Přepravní relace v délce kolem 1 000 km, tradičně obsahované nočními lůžkovými vlaky, bude možno překonat pouhými několika hodinami jízdy ranním a odpoledním vysokorychlostním vlakem. Avšak i noční cestování lůžkovými vozy má před sebou velké možnosti růstu. Při zvyšování rychlosti jízdy vlaků po konvenčních i vysokorychlostních tratích se dosah vzdálenosti nočního skoku významně prodlužuje. To je pro cestující zajímavé, neboť noc strávená ve vlaku je pro ně menší časovou ztrátou než denní cestování letadlem. Rychlé lůžkové vlaky jsou atraktivním produktem budoucnosti, a to nejen v Rusku. Závěr Náklady vlakové dopravy prakticky nezávisí na obsazení vlaku, ale tržby rostou jemu úměrně. Proto je zájmem železnice, aby vlaky jezdily náležité obsazené. S ohledem na výchozí nevelký podíl železnice na přepravních výkonech osobní dopravy je potenciál růstu jejích přepravních výkonů značný. Cestující lze do vlaku z automobilů autobusů a letadel získat akceptovatelnou cenou a kvalitou přepravní nabídky. Doprava z principu nemůže být zcela levná - vyžaduje energii, dopravní cestu, personál a pochopitelně též vozidla. To vše samozřejmé néco stojí, dopravu nelze lidem rozdávat. K tomu, aby cestující akceptovali ekonomicky danou výši jízdného, je potřebné, aby byli s cestováním vlakem spokojeni, aby odpovídalo jejich představám a potřebám. Nikoli přehnaná snaha o láci, ale železniční vozidla pojatá tak, aby se v nich lidé dobře cítili a aby v nich svého cíle brzy a spolehlivě dosáhli, jsou základem úspěšné železnice. Tato zásada je i mottem inovačních trendů v oboru elektrických jednotek, o nichž bude i příští pokračováni tohoto seriálu. Foto popis| Osobní čtyřnápravové vozy Bai, resp. navazující typy Bairn a Bte, byly navrženy jako univerzální pro rychlíky a pro osobní zastávkové vlaky. A skutečné tak byly používány, a to i v dobé, kdy byla cesta rychlíkem pro cestující poměrně drahá. Současnost vlakové dopravy je jiná: v rychlících i v osobních vlacích platí jednotné jízdné, ale odlišně se vyvíjí vozový park. Snímek pořízený na strojírenském veletrhu v Brně v roce 1990 představuje vůz řady Bte pro ČSD v netradičním barevném řešení, jak jej vystavila tehdejší Moravskoslezská vagónka Studénka (vpravo v pozadí lze tušit lokomotivu 704.002 z ČKD Praha). Nové vozy Bte zařadily ČSD jak do dopravy osobních zastávkových vlaků (jezdících v té dobé nejen v příměstské dopravě, ale i na stovky kilometrů dlouhých relacích) i na rychlíky. Zde byly jejich velkoprostorové interiéry zpestřením souprav tvořených především oddílovými vozy bývalé řady Ba. Foto autor| Snímek: MSV Foto popis| Také bývalé Sovětské železnice se vydaly cestou budování vysokých nástupišť. Již vice než 50 let jsou v Rusku a v dalších zemích bývalého Sovětského svazu systematicky postupné zřizována vysoká nástupiště, která usnadňují nejen cestování, ale i technické řešení železničních vozidel. Snímek pořízený dne 26. 3. 2012 zachytil jednotku EM2K-033 ve stykové stanici Ožerelje (jižně od Moskvy, rozhraní soustavy 3 kVssa 25 kV 50 Hz). Foto popis| V Anglii, na jejíž železniční síti jsou zavedena vysoká nástupiště, splňují vozidla s nesníženou výškou podlahy podmínky vnější i vnitřní bezbariérovosti. Díky rovné podlaze a absenci schůdků jsou konstrukčně jednodušší (elektrická výzbroj je umístěna v kontejnerech pod podlahou) a lehčí. Na snímku ze dne 30. 10. 2004 je zachycena jednotka Desiro UK 444 023 dopravce SWT (SouthWest Trains) ve stanici Clapham Junction. Jak tento záběr ukazuje, není všude v Anglii situace z pohledu bezbariérovosti právě ideální. Přestože Clapham Junction je velmi významný londýnský uzel, jímž denně projíždí na 2 000 vlaků (ve špičkách až 180 za hodinu!) a většina z nich zde i zastavuje, není na žádném z místních 17 nástupišť zajištěn hladký úrovňový vstup do vlaků. Na tuto skutečnost upozorňují i nápisy „Mind the gap" na hraně nástupiště (tedy „Pozor na mezeru"). Již před několika lety některá nástupiště měla projít rekonstrukcí, zatím však tento záměr nebyl uskutečněn. Foto popis| Kromě vnější bezbariérovosti, potřebné v regionální dopravě, je u vozidel důležitá i jejich vnitřní bezbariérovost. Taje nutnou podmínkou v dálkové dopravě. Foto popis| Rychlost méní návyky. Vzdálenosti tradičné překonávané přes noc v lůžkových vozech lze nově zvládnout za několik hodin jízdy vysokorychlostním vlakem. Trend rychlé železnice však není zaměřen proti lůžkovým vozům, jen přesouvá oblast jejich aplikace na delší vozební ramena. Například do sféry vzdáleností,



které dosud nelze vlakem zvládnout v průběhu jedné noci, a obvyklým řešením je letadlo, avšak rychle jedoucí lůžkový vlak je překoná v době, kdy cestující spí. Zhruba tak lze charakterizovat perspektivy rychlých železnic v Rusku: tedy rozvoj rychlého denního i nočního cestování. Snímek představuje jednotku Velaro - Sapsan EVS108 dne 13. 5. 2010 nedaleko stanice Ostankino; proslulý moskevský vysílač ční nad vlakem v pozadí do výšky 540 m. Snímek: Dmitríj Savin Foto autor| Ilustrace: Ing. Otomar Vincik



Přehled zpráv

Recommend Documents