Přehled zpráv

Přehled zpráv 25.9.2015 - 1.10.2015 Univerzita Pardubice AM Review Výběrová řízení ........................................................................................................................................................... 3 29.9.2015 AM Review str. 51 Medicínská review Univerzita Pardubice

brno.iDNES.cz Masarykova univerzita dá stipendia studentům, kteří pomáhají uprchlíkům ....................................................... 5 30.9.2015 brno.iDNES.cz str. 0 Brno / Brno - Zprávy Univerzita Pardubice MF DNES, Jana Ustohalová

Bulvár "Za pět let jsme přepsali historii kin-ballu," chlubí se trenérka nároďáku Alice Paurová .................................. 6 25.9.2015 Bulvár str. 15 Sport Univerzita Pardubice Lukáš Zitka

GENIÁLNÍ TŘICÁTNÍK JAN PERNER ........................................................................................................................ 7 25.9.2015 Bulvár str. 2 Téma Univerzita Pardubice

ČRo Pardubice Zahájení akademického roku..................................................................................................................................... 8 30.9.2015 ČRo Pardubice str. 2 17:00 Události regionu Univerzita Pardubice

ČRo Plus Naposledy sbírá iniciativa Vědci proti strachu podpisy pod petici ....................................................................... 9 30.9.2015 ČRo Plus str. 1 17:10 Den podle… Univerzita Pardubice

ČT 1 Vyzkoušeli jsme ........................................................................................................................................................ 14 30.9.2015 ČT 1 str. 1 17:35 Černé ovce Univerzita Pardubice

ČT 24 Prázdniny: učitelé nepřijdou o práci, problémy soukromých vysokých škol .................................................... 21 30.9.2015 ČT 24 str. 1 18:30 Interview ČT24 Univerzita Pardubice

Evropské noviny Západočeská univerzita chce učit uprchlíky česky .............................................................................................. 29 25.9.2015 Evropské noviny str. 3 Téma měsíce Univerzita Pardubice Jana Bartošová

NEWTON Media, a.s. © 2015 | [email protected] | www.newtonmedia.cz

1

Hospodářské noviny by mohly mít pojištění jako cestovky – proti úpadku ........................................................................................... 30 1.10.2015 Hospodářské noviny str. 6 události Univerzita Pardubice Markéta Hronová

iHNed.cz Studenti UJAK přejdou na na jiné školy až v únoru. Univerzitě dnes skočila platnost akreditace ................. 31 30.9.2015 iHNed.cz str. 0 domaci.ihned.cz Univerzita Pardubice ČTK, kac

Mladá fronta DNES Klíč k dějinám našla historička v denících žen...................................................................................................... 32 1.10.2015 Mladá fronta DNES str. 17 Kraj Pardubický Univerzita Pardubice Martin Ťopek

Prosperita Snažíme se vytvářet optimální akademické prostředí .......................................................................................... 34 29.9.2015 Prosperita str. 1 Titulní strana Univerzita Pardubice

Vysoká škola obchodní v Praze se stala součástí nového vzdělávacího holdingu .......................................... 36 29.9.2015 Prosperita str. 12 Fenomén kvalita Univerzita Pardubice (tz)

protext.cz Univerzita Pardubice zahajuje 66. akademický rok ............................................................................................... 37 30.9.2015 protext.cz str. 0 dpu kom Univerzita Pardubice hha


2

Univerzita Pardubice AM Review

Výběrová řízení 29.9.2015

AM Review str. 51 Medicínská review Univerzita Pardubice

* PRIMÁŘ/PRIMÁŘKA Ředitelka Nemocnice Břeclav, p. o., vyhlašuje výběrové řízení na obsazení funkce primáře/primářky plicního oddělení. Kvalifikační požadavky: VŠ vzdělání lékařského směru, specializace v příslušném oboru podle zákona č. 95/2004 Sb., v platném znění, minimálně 10 let praxe v oboru, organizační a řídící schopnosti, zdravotní způsobilost a bezúhonnost. Součásti přihlášky: životopis s přehledem dosavadní praxe, ověřené kopie dokladů o dosaženém vzdělání, doklad ČLK pro výkon funkce vedoucího lékaře, výpis z rejstříku trestů, ne starší 3 měsíců, čestné prohlášení dle zákona č. 451/1991 Sb., v platném znění, písemný souhlas s nakládáním s osobními údaji uchazeče v rámci výběrového řízení, návrh koncepce provozu oddělení (v rozsahu do 3 stran). Písemné přihlášášky k výběrovému řízení zasílejte do tří týdnů od zveřejnění na adresu: Nemocnice Břeclav, příspěvková organizace, sekretariát ředitele, U nemocnice 1, 690 74 Břeclav. * PRIMÁŘ/PRIMÁŘKA Ředitelka Nemocnice Na Bulovce, příspěvková organizace, vyhlašuje výběrové řízeni na obsazení pracovní pozice primář/ka Kliniky plastické chirurgie. Požadavky: vysokoškolské vzdělání lékařského směru, II. atestace nebo specializovaná způsobilost v oboru plastická chirurgie dle zákona č. 95/2004 Sb., minimálně 10 let praxe, licence ČLK na výkon vedoucí funkce, předpoklady dle zákona č. 451/1991 Sb., velmi dobré organizační a komunikační schopnosti, zdravotní způsobilost, bezúhonnost. Přihláška musí obsahovat název funkce a zařízení, v němž má být funkce vykonávána, datum a vlastnoruční podpis. K přihlášce musí být doloženy tyto doklady: strukturovaný profesní životopis, ověřené kopie dokladů o nejvyšším dosaženém vzdělání a licence ČLK, osvědčení a čestné prohlášení dle § 4 zákona č. 451/1991 Sb., výpis z evidence rejstříku trestů, ne starší 3 měsíců, souhlas se zpracováním osobních údajů, návrh vlastní koncepce řízení a rozvoje kliniky (max. 3 str. A4), nejméně dvě reference odborníků z oboru nebo zástupců odborných společnosti. Přihlášášku a výš e uvedené doklady doručte do 21. 10. 2015 na adresu Nemocnice Na Bulovce, Budínova 2, 180 81 Praha 8, zaměstnanecké oddělení s označením obálky „NEOTVÍRAT – Výběrové řízení“. * UČITELÉ/UČITELKY Děkan Lékařské fakulty UK v Hradci Králové vypisuje výběrové řízení na místa: – učitel/ka Katedry chirurgie s úvazkem 0,3 (perspektivně zařazení do oboru ortopedie) Požadavky: absolvent magisterského studijního programu Všeobecné lékařství, perspektivně zařazení do oboru ortopedie, zájem o pedagogickou, publikační a výzkumnou činnost, aktivní znalost AJ. – učitel/ka Porodnické a gynekologické kliniky s úvazkem 0,15 Požadavky: absolvent magisterského studijního programu Všeobecné lékařství, praxe v oboru je vítána, zájem o pedagogickou, publikační a výzkumnou činnost, znalost AJ. – učitel/ka Dětské kliniky s úvazkem 0,1 (0,9 ve FN) Požadavky: absolvent magisterského studijního programu Všeobecné lékařství, specializace v oboru dětské lékařství, zájem o pedagogickou, publikační a výzkumnou činnost, znalost AJ. – učitel/ka Ústavu lékařské biofyziky s úvazkem 0,5 Požadavky: absolvent magisterského studijního programu přírodovědného směru se zaměřením na fyziku nebo biofyziku, DSP výhodou, zájem o pedagogickou, publikační a výzkumnou činnost, znalost AJ. Data nástupu dohodou.


3

K přihláškám na vypsaná místa je třeba přiložit: životopis, přehled o dosavadní praxi potvrzený zaměstnavatelem, ověřený doklad o VŠ vzdělání včetně osvědčení o státní zkoušce, přehled o odborné, vědecké a výzkumné činnosti včetně činnosti publikační, souhlas v souvislosti se zákonem o ochraně osobních údajů. Platové podmínky podle Mzdového předpisu UK v Praze. Přihlášky zasílejte do 28. 10. 2015 na sekretariát děkana Lékařské fakulty UK v Hradci Králové, Šimkova 870, poštovní přihrádka 38, 500 38 Hradec Králové. * PŘEDNOSTA/AKADEMICKÝ PRACOVNÍK Ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a děkan Lékařské fakulty Masarykovy univerzity vyhlašují výběrové řízení na pozici přednosty a souběžně na pozici akademického pracovníka pro pracoviště: Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku. Předpoklady pro vyhlášenou pozici: VŠ vzdělání v oboru všeobecné lékařství nebo ekvivalentní vzdělání dosažené v zahraničí, způsobilost k samostatnému výkonu povolání lékaře v oboru dle § 12 zákona č. 372/2011Sb., akademický titul Ph. D., nebo vědecká hodnost CSc. nebo akademicko-vědecký titul Dr., vítána habilitace nebo předpoklad jejího dosažení, splnění předpokladů dle zákona č. 451/1991 Sb., to neplatí pro osoby narozené po 1. 12. 1971, osobnostní a profesionální předpoklady pro řízení zdravotnického a akademického týmu kliniky, odborné a osobnostní předpoklady pro garanci odborných předmětů a studijních oborů na lékařské fakultě, vědecká a publikační činnost v oboru, morální bezúhonnost. Přihlášášky doložené strukturovaným životopisem, fotokopiemi dokladů o kvalifikaci, výpisem z rejstří ku trestů, osvědčením dle zákona č. 451/1991 Sb., přehledem vědecké a publikační činnosti a doporučením nejméně dvou odborných ručitelů zašlete do 30 dnů ode dne zveřejnění v AM Review na personální oddělení Lékařské fakulty MU, Kamenice 5, 625 00 Brno. Informace na tel.: 549 494 156, popř. e-mail: mailto:[email protected] * LÉKAŘI/LÉKAŘKY Ředitel Fakultní nemocnice Hradec Králové vypisuje výběrové řízení na pozice: – lékař/lékařka – zástupce vedoucího lékaře JIP III. interní gerontometabolické kliniky Požadujeme specializaci v oboru intenzivní medicína nebo v základním oboru, který umožňuje její brzké složení. – lékař/lékařka III. interní gerontometabolické kliniky Zájem o specializaci v oboru intenzivní medicína, případně ukončený základní kmen vítáme, ale možnost i pro absolventy LF s předpokladem ukončení studia v r. 2015. Bližší informace na http://www.fnhk.cz (sekce kariéra) * PŘEDNOSTA/PŘEDNOSTKA Děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a ředitel Thomayerovy nemocnice vypisují na základě ustanovení § 111 odst. 3 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování a v souladu s dohodou o vzájemné spolupráci mezi Univerzitou Karlovou v Praze, 1. lékařskou fakultou a Thomayerovou nemocnicí ze dne 13. 12. 2005, ve znění dodatků, výběrové řízení na obsazení pracovního (funkčního) místa přednosta/ka Pneumologické kliniky 1. LF UK a TN, současně pro uchazeče o tuto funkci i na místo profesora/ky nebo docenta/ky se zaměřením na pneumologii. Předpokládané jmenování do funkce k 1. 2. 2016. Kvalifikační požadavky: vysokoškolské vzdělání příslušného směru, vědecko-pedagogický titul profesor/ka nebo docent/ka, pedagogická praxe min. 5 let, specializovaná způsobilost v oboru pneumologie a ftizeologie, event. tuberkulózy a respiračních nemocí, vědecká a publikační činnost, předpoklady pro řízení odborného a vědeckého týmu v daném oboru, občanská bezúhonnost. Písemné přihlášášky s vlastnoručním podpisem doplněné osobním dotazníkem, životopisem, kopiemi dokladů o vzdělání, kvalifikaci a praxi, licencí vedoucího lékaře od ČLK, přehledem vědecké a publikační činnosti, výpisem z trestního rejstříku, ne staršího 3 měsíce, osvědčením dle zákona č. 451/91 Sb. spolu s čestným prohlášášením, souhlasem v souladu se zákonem o ochraně osob. údajů a koncepcí pracoviště, přijímá do 5 týdnů po zveřejnění inzerátu podatelna 1. LF UK v Praze, Kateřinská 32, 121 08 Praha 2. Informace na tel.: 224 964 254 a http://www.lf1.cuni.cz (úřední deska).


4

brno.iDNES.cz

Masarykova univerzita dá stipendia studentům, kteří pomáhají uprchlíkům 30.9.2015

brno.iDNES.cz

str. 0 Brno / Brno - Zprávy Univerzita Pardubice

MF DNES, Jana Ustohalová

Za poslední měsíc se vystřídalo na maďarských, srbských a chorvatských hranicích víc než tři sta dobrovolníků, kteří se starají o válečné uprchlíky putující Balkánem. Nejvíc dobrovolníků je z Brna a velká část jsou studenti nebo absolventi Masarykovy univerzity. Ta se je teď rozhodla podpořit. „Jsem přesvědčený, že moderní univerzita má poskytovat vzdělání, výzkum a vychovávat sebevědomé občany, kteří jsou schopní kritické reflexe. Tu podporuje právě zkušenost z první ruky, kterou dobrovolníci mají. Abychom mohli mít názor na uprchlíky, musíme se s nim potkat. Proto jsme se rozhodli podpořit dobrovolnické aktivity našich zaměstnanců a studentů,“ popsal důvody ojedinělého kroku rektor Mikuláš Bek. Rektor proto otevřel stipendijní program, z něhož se bude dobrovolníkům například platit školení nebo cestovné. Zájemci se mohou hlásit do konce října a pak každý další měsíc. Může přispívat i veřejnost. „Odhadujeme, že ve fondu budou statisíce korun. Má jít o podporu dobrovolníků, ne odměnu za jejich práci,“ dodal rektor Bek, kterého Česká konference rektorů zároveň pověřila koordinací nabídek pomoci z českých univerzit. „Univerzita se necítí být povolaná, aby organizovala humanitární akce, v tom se angažovat nebudeme, ale vyjadřujeme tak podporu a solidaritu našim studentům a zaměstnancům,“ dodal prorektor pro vnější vztahy Ivan Malý. Do pomoci uprchlíkům se zapojí i fakulty Na iniciativě rektora se podílejí i jednotlivé fakulty Masarykovy univerzity. Pedagogická fakulta pořádá sbírku věcí pro uprchlíky zadržené v zařízení v Zastávce u Brna. „Jsme schopní rychle reagovat, protože dlouhodobě spolupracujeme na podpoře studentů ze sociálně vyloučených lokalit, kam spadají i migranti. Máme i zkušenost s budováním centra v Angole, kde byli naši studenti a vyučující vystaveni podobné situaci jako je teď v Srbsku. Bereme to jako zajímavou příležitost jak se přerodit z mentality dvacátého století do jednadvacátého,“ popsal Radim Šíp z Pedagogické fakulty. Katedra výtvarné výchovy Pedagogické fakulty dlouhodobě spolupracuje právě se zařízením v Zastávce u Brna, kde zajišťuje výtvarné dílny. Právě pro dobrovolníky, kteří se často vracejí z jihu otřesení z toho, v jakých podmínkách putují po Balkáně váleční uprchlíci ze Sýrie, Iráku či Afghánistánu, připravuje Fakulta sociálních studií podpůrné psychologické konzultace. Nabízí je ale i uprchlíkům v detenčních zařízeních v Česku. K dispozici jsou tlumočníci a kurzy češtiny Katedra sociální pedagogiky Pedagogické fakulty chystá kurz pro přípravu dobrovolníků na práci s uprchlíky. „Naši experti poskytují psychologickou podporu těm, kdo odjíždí pomáhat. A také kontakty a informace, jak se pohybovat v oblastech, kam uprchlíci přijíždějí,“ řekla vedoucí katedry Lenka Gulová. Univerzita také může poskytnout experty nebo tlumočníky nebo kurzy češtiny pro cizince. Na právnické fakultě funguje už víc než deset let Právnická klinika pro pomoc uprchlíkům, která spolupracuje s neziskovými organizacemi. Studenti začnou jezdit pomáhat uprchlíkům přímo do českých záchytných zařízení, kde jim budou radit jak se vyznat v českém právním systému. „V současnosti selhává poskytování právní pomoci v českých azylových zařízeních, protože nevládní organizace na to nemají peníze. Studenti práv tak budou pod dohledem vyučujících jednou týdně poskytovat poradenství v zařízení v Zastávce u Brna,“ popsala Hana Lupačová z Právnické fakulty. Sbírka v univerzitním kině Scala bude do půlky října


5

Až do poloviny října se prodlužuje i sbírka v univerzitním kině Scala. Věci z ní dobrovolníci pravidelně odváží na chorvatsko-srbské nebo chorvatsko-maďarské hranice, kde uprchlíci nejvíc potřebují především jídlo, teplé oblečení a boty. „Převážná část naší práce je koordinace dobrovolníků na místě. Za poslední měsíc jich odjelo na jih už kolem tří set, nejvíc jich je právě z Brna. Například uprchlický tábor ve vesnici Bapska na chorvatsko-srbské hranici vede čistě český tým a veškerou tamní pomoc organizují naši dobrovolníci,“ doplnila Zuzana Lehnartová z Pedagogické fakulty, organizátorka sbírky v kině Scala. Zastupuje neformální občanské sdružení Pomáháme lidem na útěku, které spontánně vzniklo z dobrovolníků a jejich příznivců.

URL| http://brno.idnes.cz/masarykova-univer...y.aspx?c=A150929_162708_brno-zpravy_lva

Bulvár

"Za pět let jsme přepsali historii kin-ballu," chlubí se trenérka nároďáku Alice Paurová 25.9.2015 Lukáš Zitka

Bulvár str. 15 Sport Univerzita Pardubice

Kin-ball se řadí mezi velmi mladé sporty. Vznikl v Kanadě v roce 1986 proto, aby děti měly více pohybu. Sport vymyslel profesor Mario Demers. V kin-ballu proti sobě hrají současně tři barevně odlišené týmy. Každý z týmů má v poli čtyři hráče. Míč má průměr 122 cm a je odehráván s hláškou, na který tým míří. Jeho hráči musejí míč chytit. Pokud jim míč spadne na zem, znamená to bod pro zbylá dvě družstva. Průkopníky tohoto sportu v Česku jsou manželé Paurovi. Sport pro Čechy objevili před více než pěti lety a založili i Český svaz kin-ballu. Společně jezdí po školách celé republiky, kin-ball předvádí a učí hrát. Jejich snaha přinesla ovoce, když se česká reprezentace vedená Paurovými na konci srpna stala první zemí, která porazila v soutěžním zápase Kanadu. „Nakonec jsme brali bronzové medaile. Byla to krásná odměna za všechen volný čas, který jsme propagaci kin-ballu věnovali,“ zavzpomínala pro Bulvár Alice Paurová. * Jak je kin-ball finančně náročný? Speciální míč na kin-ball stojí sedm a půl tisíce. Ale kromě něj už de facto pro hru víc nepotřebujete, takže i když se kin-ball jeví na první pohled jako drahý sport, ve výsledku to není úplně pravda. Když to srovnáte s floorballem, basketem nebo volejbalem, tak k nim potřebujete mnohem více pomůcek. A když chcete vybavit celý tým, vyjde vás to na více peněz. Na kin-ball stačí jenom najít vhodnou plochu, pár kamarádů a už jen nafouknout balon a můžete začít. * Kolik je v současnosti klubů hrajících kin-ball v České republice? Šest, hrají ho v Pardubicích (tam vznikl první v republice), Praze, Hradci Králové, Liberci, Brně a Moravské Třebové. Všichni ho hrají rekreačně, pro zábavu. Z těchto šesti týmů jsem pak vybírala pro srpnový Světový pohár v Madridu, odkud se nám podařilo přivézt dvě bronzové medaile. Jednu získal národní tým mužů a druhou kin-ball Pardubice na Světovém šampionátu klubů, který se uskutečnil společně s Pohárem. Letos začne první ročník společné ligy. Připojilo se k nám i Slovensko a Rakousko. Soutěž jsme nazvali Středoevropská liga a složená bude z pěti českých a dvou slovenských a rakouských klubů. První turnaj bude 18. října v Pardubicích. Jinak na pardubické univerzitě a v Brně na VUT je dokonce kin-ball již zařazen ve výukových programech. * Co všechno by měl kin-ballista umět? Na kin-ballu je výborné, že nezáleží na stavbě těla. Důležité jsou rychlé starty a prostorová orientace. Kanaďani vypadají jak dřevorubci, velcí urostlí chlapi, hrají silou. Japonci jsou proti nim drobouncí, přitom proti nim nezaostávají. Každá země hraje svým specifickým stylem. * Čím byla madridská výhra nad Kanadou tak výjimečná?


6

Je potřeba vědět, že Kanada je v kin-ballu obrovskou doménou. Ještě se nestalo, od samého založení kinballu, že by jejich reprezentace odjížděla ze Světového poháru s jinou než zlatou medailí. Nikdy dokonce na světové scéně neprohráli žádný zápas. V zemích jako Francie a Belgie se hraje kin-ball přes patnáct let, jsou oproti nám kin-ballově vyspělejší, přitom nikdy Kanaďany neporazily. Na Světovém poháru jsme hráli podruhé, poprvé před dvěma lety v Lutychu jsme skončili osmí. Tehdejší tým hrál spolu asi čtyři měsíce, byl složený narychlo. Tenkrát za mnou chodili trenéři ostatních zemí a gratulovali nám, že prý nečekali, že budeme hrát takhle výborně, že za dva roky budeme vysoko. A měli pravdu. (usmívá se) Pokračování na http://www.ibulvar.cz Foto popis| Kinballisti si fakt na malé míčky nepotrpí... Foto popis| Trenérka Paurová a její balóny. O autorovi| Stránku připravil sporťák: Lukáš Zitka

GENIÁLNÍ TŘICÁTNÍK JAN PERNER 25.9.2015 Bulvár str. 2 Téma Univerzita Pardubice Co všechno se dá stihnout za tři desetiletí? Jan Perner, který předčasně zemřel, dokázal mnohé. Projektoval a řídil stavbu železniční trati z Olomouce do Prahy či stavěl železnici v carském Rusku. Workoholik se složitou povahou, který do všeho šel - jak se říká „po hlavě“. Vrata tehdejšího choceňského tunelu se mu ale stala osudnými. Při kontrole trati se vyklání z vlaku a dostává úder do hlavy. Ve třiceti letech umírá v Pardubicích. Právě letos si připomínáme 200 let od narození a 170 let od úmrtí tohoto „železničářského boha“. Zajímavostí je, že existuje pouze jedna dobová podobizna Ing. Jana Pernera. A slavný projektant na ní vypadá nejméně o deset let starší. Mladá nadějná grafička, ilustrátorka a spolupracovnice naší redakce Kate Fuks tedy „překreslila“ Jana Pernera tak, jak opravdu mohl vypadat. „Byla to pro mě výzva a těším se na vaše reakce,“ říká Kate. Tramtadadá. Přichází světová premiéra. „Geniální třicátník Jan Perner“. Kdo byl JAN PERNER? JAN PERNER SE NARODIL 7. ZÁŘÍ 1815 V BRATČICÍCH U ČÁSLAVI. PO STUDIÍCH SE PODÍLEL NA VÝSTAVBĚ ŽELEZNICE V CARSKÉM RUSKU. V POUHÝCH 21 LETECH NASTOUPIL NA STAVBU SEVERNÍ DRÁHY CÍSAŘE FERDINANDA. JAN PERNER SE ÚČASTNIL VELKÝCH TRASOVACÍCH PRACÍ PRO SPOJENÍ VÍDNĚ S PRAHOU. STAL SE VRCHNÍM INŽENÝREM STÁTNÍCH DRAH A V ROCE 1842 SCHVÁLIL CÍSAŘ JEHO NÁVRHY NA TRASU DRÁHY Z PRAHY DO DRÁŽĎAN. SOUČASNĚ ŘEŠIL UMÍSTĚNÍ HLAVNÍHO NÁDRAŽÍ V PRAZE. SLAVNOSTNÍ OTEVŘENÍ DRÁHY MEZI OLOMOUCÍ A PRAHOU BYLO STANOVENO NA 20. SRPNA 1845. DNE 9. ZÁŘÍ TÉHOŽ ROKU SE JAN PERNER VRACEL Z CESTY NA MORAVU V PRVNÍM VOZE ZA LOKOMOTIVOU. PO PROJETÍ CHOCEŇSKÝM TUNELEM SESTOUPIL NA POSLEDNÍ STUPEŇ SCHŮDKU VAGÓNU A NARAZIL O NÁVĚSTNÍ SLOUPEK. SE ZRANĚNÍM HLAVY A PRAVÉ PAŽE JEŠTĚ NASTOUPIL DO VLAKU A POKRAČOVAL DO PARDUBIC. ZDE JEŠTĚ VYSTOUPIL, ALE PO NĚKOLIKA KROCÍCH SE ZHROUTIL. BYL ODVEZEN DO OTCOVA DOMU, KDE DRUHÝ DEN ZEMŘEL. VE VĚKU POUHÝCH TŘICETI LET. POHŘEB SE KONAL 12. ZÁŘÍ 1845 V PARDUBICÍCH ZA VELKÉ ÚČASTI VEŘEJNOSTI. Z PRAHY BYL VYPRAVEN ZVLÁŠTNÍ VLAK. PERNEROVA BUSTA Dopravní fakulta Univerzity Pardubice nese jméno slavného projektanta a stavitele železnic. Nyní ji zdobí nově vytvořená busta, jejíž duchovní otec je zakladatel fakulty profesor Vlastislav Mojžíš. HROBKA, OPRAVA, ODHALENÍ Rodinná hrobka, v níž jsou uloženy ostatky Jana Pernera a architekta Ladislava Machoně, chátrala. Společnost Jana Pernera ji s pomocí města, kraje a donátorů zachránila. Na snímku vydavatel a zakladatel neziskové organizace Jan Doležal s představiteli stavební společnosti GRANO Skuteč a projekční kanceláře astalon. Při rekonstrukci hrobky přispěl svoji cennou radou i přední český architekt Miroslav Řepa, který ctil autorské dílo svého kolegy Ladislava Machoně. S výsledkem byl velmi spokojen.


7

Tři, dva, jedna. Odhaleno. Zrekonstruovaná hrobka Jana Pernera a Ladislava Machoně, jejichž rodiny jsou v příbuzenském vztahu, byla předána veřejnosti za účasti hejtmana Martina Netolického, primátora Martina Charváta, náměstka hejtmana a železničáře tělem a duší Jaromíra Duška a Jiřího Machoně, vnuka slavného architekta. SLAVNOSTNÍ PŘÍPITEK V den 200. narozenin Jana Pernera uspořádal pardubický primátor Martin Charvát slavnostní přípitek v Historickém sále radnice. Na snímku předseda Společnosti Jana Pernera Jiří Kotyk (vlevo) s vnoučaty slavného českého architekta Ladislava Machoně, která hrobku poskytla nadšencům za jednu korunu. RODNÉ BRATČICE Jan Perner pocházel z mlynářské rodiny v Bratčicích u Čáslavi. Místní na svého nejslavnějšího rodáka nezapomněli a nachystali mu důstojné oslavy. ŽELEZNIČNÍ DEN Vyvrcholením železničních oslav bylo vypravení parního vlaku Ing. Jana Pernera na trase Česká Třebová – Pardubice. Vlak vedla posádka ve složení Jaromír Dušek a Miroslav Krejčí z Pardubického kraje. Projíždělo se i bývalým choceňským tunelem, kde došlo ke smrtelnému zranění tehdy třicetiletého Pernera. Na snímku osazenstvo vlaku v dobových kostýmech. SOCHA? Příslib k budoucí soše Ing. Jana Pernera symbolizuje odhalený kámen v hale pardubického nádraží. Vlevo tahají za stuhy: místopředsedkyně Senátu Parlamentu ČR Miluše Horská, člen představenstva Českých drah zodpovědný za úsek osobní dopravy Michal Štěpán a poslanec, absolvent Dopravní fakulty Ing. Jana Pernera Martin Kolovratník. Vpravo: náměstek hejtmana Jaromír Dušek, vicehejtman Roman Línek, pardubický primátor Martin Charvát a předseda Společnosti Jana Pernera Jiří Kotyk. Foto popis|

ČRo Pardubice

Zahájení akademického roku 30.9.2015

ČRo Pardubice str. 2 17:00 Události regionu Univerzita Pardubice

Šárka RUSNÁKOVÁ, moderátorka -------------------Sedm fakult Univerzity Pardubice zahájilo včera oficiálně akademický rok, v pořadí šedesátý šestý. Přes devět tisíc vysokoškoláků se přihlásilo do šedesáti pěti studijních programů s téměř sto třiceti obory a to jak v bakalářském, magisterském, tak doktorském studiu.


8

ČRo Plus

Naposledy sbírá iniciativa Vědci proti strachu podpisy pod petici 30.9.2015

ČRo Plus str. 1 17:10 Den podle… Univerzita Pardubice

Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Rusko začalo nálety v Sýrii. Právě kvůli Sýrii dnes ruští senátoři jednomyslně odhlasovali použití ruské vojenské síly v zahraničí. Iniciativa Vědci proti strachu dnes poslední den sbírá podpisy pod petici. Dnešním dnem by měla skončit smluvní spolupráce mezi elektrárenskou společností ČEZ a Radmilou Kleslovou. V americkém státě Georgie popravili v noci na dnešek první ženu za sedmdesát let. Uzavírání pracovních smluv s učiteli bude na deset měsíců školního roku zřejmě až na výjimky zákonem zakázáno. Dobrý poslech Českého rozhlasu Plus přeje Barbora Tachecí. Dnes naposledy sbírá iniciativa Vědci proti strachu podpisy pod petici, o které se poslední týdny tolik diskutovalo. Cituji z úvodu petice: "My zde podepsaní vědci a vědkyně, pracovníci akademických a výzkumných institucí jsme velmi znepokojeni prudkým nárůstem xenofobie ve společnosti. Mnozí politici i média užívají rétoriku strachu z cizinců a lhostejnosti k jejich utrpení, dříve považovanou za extrémní a nepřijatelnou. O imigrantech, lidských bytostech se píše, jakoby šlo o škodnou zvěř či parazity, valící se do naší ze..., do naší vlasti, aby vysávali sociální systém nebo rovnou vraždili a znásilňovali." Podle posledních údajů výzvu podepsalo tři tisíce tři sta šedesát vědců téměř a vědkyň a podpořilo ji přes osm a půl tisíce dalších lidí. Ve studiu vítám docenta doktora inženýra Milana Znoje z Ústavu politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Dobrý den. Milan ZNOJ, docent, doktor, inženýr, Ústav politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy -------------------Dobrý večer vám i posluchačům. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Děkujeme. Vás vítáme jako signatáře té petice. A na lince by měl bejt pan docent Mikuláš Bek, vědec, který tu výzvu nepodepsal. I vás zdravím, dobrý den. Mikuláš BEK, docent, vědec, rektor Masarykovy univerzity -------------------Dobrý podvečer. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Dobrý podvečer. Začnu tady u vás, pane Znoji, proč bylo vlastně to sbírání podpisů ukončeno a co se s tou peticí bude dít dál? Milan ZNOJ, docent, doktor, inženýr, Ústav politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy -------------------Tak, bylo ukončeno vlastně proto, že petice splnila svůj účel, bych řekl. Překvapila nás a předčila očekávání těch lidí, kteří ji dávali dohromady. Kteří ji podepisovali. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------V čem? Milan ZNOJ, docent, doktor, inženýr, Ústav politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy -------------------Právě v tom, že se podařilo vstoupit do veřejné diskuse, zaujmout, objevila se celá řada sympatizantů, mnohem víc, než jenom členové akademické obce. A museli se vyjadřovat k ní i politici, dokonce i pan prezident se pokusil zavtipkovat několikrát na toto téma, takže si myslím, že petice splnila svůj účel. Myslím, že i v médiích možná nějaký vliv lze zaznamenat. Mezi politiky. Takže bych řekl, že signatáři mohou být spokojeni.


9

Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Vy jste se zmínil o tom, že získala příznivce i v akademické obci, bezpochyby, odtamtud vzešla. Ale zdaleka ne všichni členové akademické obce ... Milan ZNOJ, docent, doktor, inženýr, Ústav politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy -------------------Pochopitelně. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Budeme se samozřejmě pana Beka ptát, proč nepodepsal. Ale vás se zeptám. Proč si myslíte, že ne všichni vědci pro tohle zvedli ruku? Milan ZNOJ, docent, doktor, inženýr, Ústav politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy -------------------Ta petice je formulována hodně volně, vlastně to není ani program. A svým způsobem ani petice, protože to je výzva určená veřejnosti a všem lidem, kteří se pohybují v politice, v médiích, aby ty informace, které kolem uprchlíků získáváme a šíříme, abychom je trochu kriticky posuzovali. Protože se zdá, se nám zdálo, že se příliš šíří v médiích a ve veřejnosti taková nesnášenlivost, xenofobie, že politické síly záměrně to ještě rozviřují, aby mohly plout na této vlně, získávaly voliče. Takže si myslím, že ta ... Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Ne, je jenom zajímavé, a teď už přejdu samozřejmě k panu Bekovi, je zajímavé, že členové akademické obce, od kterých se předpokládá z podstaty věci velmi podobný přístup k faktům, tak že se ani neshodnou na tom, jestli je třeba lidi vyzývat k tomu, aby skončili s xenofobií nebo ne. Proto jsem se vás ptala. Milan ZNOJ, docent, doktor, inženýr, Ústav politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy -------------------Jasně, já bych řekl ale, že ta výzva byla apel na metodu. Jak se dívat, jak posuzovat určité informace, které získáváme. Ale konkrétní politický názor, jak řešit imigrantskou krizi, uprchlickou krizi ... Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Ne, to víme, to tam není samozřejmě, je to výzva. Rozumíme. Milan ZNOJ, docent, doktor, inženýr, Ústav politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy -------------------To prostě je složitější otázka, tam se názory různí. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Tak, a teď pane Mikuláši Beku, prosíme, jaký byl váš důvod, proč jste nepodpořil tuhle petici? Mikuláš BEK, docent, vědec, rektor Masarykovy univerzity -------------------Tak, já nejsem žádný oponent té výzvy. Já jenom mám speciální roli v tom akademickém světě, protože jsem v současnosti rektorem Masarykovy univerzity. A jako rektor jsem si uložil takové omezení, že kolektivní výzvy nebo petice nepodepisuji proto, že mám speciální zodpovědnost vůči své akademické obci a chci mít pod kontrolou své výroky, abych se z nich mohl svým kolegům zodpovídat. Ale s tou výzvou já vlastně obsahově souhlasím, nevidím v ní vůbec žádný bod, proti kterému bych se chtěl já negativně vymezovat. Ale je pravda, že jsou kolegové i v akademické obci, kteří třeba sdíleli ten názor, že ta výzva je jakýmsi projevem elitářství. Já v ní nic takového nevidím. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Musím se přiznat za sebe, že pro mě není projevem elitářství, ale vzbuzuje ve mně několik otázek, které bych možná vás oba, když spolu tak souhlasíte, mohla poprosit o vaše názory na věc, když se v té petici píše: "Všem,


10

kdo v Evropě hledají útočiště, by mělo být zajištěno bezpečí a důstojné zacházení." Samostatná věta. To vážně platí pro všechny? Milan ZNOJ, docent, doktor, inženýr, Ústav politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy -------------------To se jedná o větu, která má za cíl posoudit chování vůči státu či uprchlíkům, běžencům ... Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Takže vy automaticky předpovídáte ... Milan ZNOJ, docent, doktor, inženýr, Ústav politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy -------------------Kteří, ne, když někdo se topí, tak přeci mu chcete pomoci. Když někdo utíká ze země, kde mu rozbombardovali dům, tak je třeba, je naší lidskou povinností pomáhat. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Naprosto s vámi souhlasím. Ten dotaz směřoval ale malinko jinam. Když napíšete "všem, kdo v Evropě hledají útočiště, by mělo být zajištěno bezpečí a důstojné zacházení", tak nemluvíte automaticky jenom o uprchlících, kteří utíkají před válečnými útrapami nebo terorem, ale mluvíte o všech, kteří tady prostě hledají útočiště. Což jsou také ekonomičtí migranti. Milan ZNOJ, docent, doktor, inženýr, Ústav politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy -------------------Ne, tak široce to určitě vykládat nelze. Samozřejmě je třeba rozlišovat uprchlíky a imigranty. Imigrant, migrace jsou časté a jsou i z ekonomických důvodů státy si mohou zvát lidi, aby tady pracovali, pokud nemají dostatek vlastních pracovníků. Takže imigrační politika je samozřejmě v rukou státu a ten, ten stát si volí, koho přijme a koho nepřijme. Ale tady se bavíme ... Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Ne, já s vámi ... Milan ZNOJ, docent, doktor, inženýr, Ústav politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy -------------------... o tom, komu pomáhat, když je běženec. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Tak, komu pomáhat, přesně. A to je zajímavé. Na té petici, a teď se možná obratí..., obrátím i na pana Mikuláše Beka, když s ní vlastně souhlasí. Ti skutečně potřební musí být přijímáni a integrováni na základě individuálního a spravedlivého výběrového procesu. Píše se v té výzvě. Což zní strašně hezky na papíře. Ale já nevím, jestli když vyzýváte k tomu používání toho selského rozumu v jiné části petice, tak jestli jste tušili při tom psaní, že to je právě to, co žádný ze států neumí. Milan ZNOJ, docent, doktor, inženýr, Ústav politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy -------------------No, musíme to zasadit do kontextu. Přes, ta formulace míří na to, že v té době se objevily názory, že budeme jezdit do nějakých táborů do Jordánska a podobně, a tam si budeme vybírat lidi podle toho, jestli jsou křesťani, nebo jestli jsou nám blízcí, nebo vzdálení ... Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Tak jak to dnes dělá Británie například velmi úspěšně. Milan ZNOJ, docent, doktor, inženýr, Ústav politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy -------------------No, počkejte, to musíte prostě rozlišovat. Není možné, víceméně zákony o přijímání uprchlíků jsou mezinárodní právo, a tam se poskytuje tato, toto azylové právo všem bez rozdílu náboženství. A je to základní podmínka. Takže


11

pokud si chcete vybírat jenom křesťany, tak porušujete mezinárodní právo. A to se, takové návrhy tady u nás zaznívaly. Takže ten, ta formula, jako že má jít o nějaké spravedlivé vybírání, posuzování těch věcí, tak se myslí, že spravedlivé ve smyslu mezinárodního práva. A ne tak, jak se u nás navrhovalo. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Tak, a počítáte do toho, do této spravedlnosti, které rozumím, ale počítáte do toho taky nějaké zjišťování, například, jestli ti lidé, kteří mají úmysl žít v Evropě, jak proklamují, jestli vyznávají to, čemu se říká ty evropské hodnoty, to znamená zákonnost evropskou, to znamená všechny ostatní povinnosti, zřeknutí se pravidel, která nejsou uznávaná na evropské půdě a tak dále? Milan ZNOJ, docent, doktor, inženýr, Ústav politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy -------------------Samozřejmě, když posuzujete žádost nějakého uprchlíka o azyl, tak musíte posuzovat přesně to, ty důvody, na základě kterých azyl může získat. To znamená, z jaké situace odchází, jestli je pronásledován politicky, nebo odchází ze země válečného konfliktu. Tam nějaké takové další ohledy, jestli umí česky, anebo jestli zná českou historii ... Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Ne, to, o tom, o tom nikdo nemluvil ... Milan ZNOJ, docent, doktor, inženýr, Ústav politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy -------------------... nepřipadají v úvahu. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Ale, víte, právě ... Milan ZNOJ, docent, doktor, inženýr, Ústav politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy -------------------A termín evropské hodnoty je prostě naprosto vágní a neurčitý v tom smyslu, no, jistěže, protože někdo si pod tím představuje křesťanské hodnoty, mluvíme o křesťanské civilizaci, někdo si pod tím představuje zákonný právní režim tohoto státu, který je sekulární, takže ... Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Mohu se zeptat pana Mikuláše Beka ... Milan ZNOJ, docent, doktor, inženýr, Ústav politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy -------------------... Dodržování práva například. A to žádáme samozřejmě. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Rozumím. A mohu se zeptat, mohu, mohu se zeptat pana Mikuláše Beka, jestli si také nedovede představit, co se skrývá pod pojmem evropské hodnoty? Mikuláš BEK, docent, vědec, rektor Masarykovy univerzity -------------------Já myslím, že to je hodně vágní formulace. Ani já, se přiznám, si nejsem jistý tím, že bychom se shodli nejenom v akademických kruzích, ale v širším měřítku to bude ještě komplikovanější, co jsou ty pravé evropské hodnoty. Já si myslím, že tady nejde ani o chytání za slovo té petice, já myslím, že tady je důležitá ta základní intence. A ta nabádala k racionálnímu zacházení s tou situací, vyzývala k tomu, abychom nepodléhali vyhroceným emocím. A já se obávám, že, že to se přesně děje. A je to očividně podněcováno částí politické scény. Já myslím, že to vlastně části politiků moc vyhovuje. Podívejte se, je zapomenuto rázem to, že dvacet let nemáme fungující dopravní infrastrukturu, rázem je zapomena kauza, zapomenuta kauza Rath, nebo kauza premiéra Nečase. A všichni debatujeme a v hospodách se hádají sousedé o uprchlíky, kteří v České republice žádní přitom nejsou prakticky.


12

Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Poslední dotaz na vás oba, jestli mohu. V oné petici se také píše, že: "Jen tak nepodlehneme primitivním pudům a zůstaneme důstojnými bytostmi, obdařenými svobodnou vůlí v momentu, kdy budeme své názory znovu konfrontovat s fakty, s vlastním svědomím i obyčejným selským rozumem." Čím si vysvětlujete, pane Znoji, že v Česku vlastně proběhlo několik uprchlických vln a absolutně bez problémů se tady skutečně integrovali lidé z Balkánu, lidé z Ukrajiny, lidé z Vietnamu. A vlastně až teď zjevně tedy podlehli mnozí primitivním pudům a nejsou z toho úplně šťastni. Milan ZNOJ, docent, doktor, inženýr, Ústav politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy -------------------No, předně bych řekl, že těch vln opravdu bylo několik. Nicméně vždycky kolem nich probíhala taková zvláštní mediální hysterie. Vzpomeňte si na balkánské války a jak se, se tady hrozili toho, kdo k nám přijde, kolik bude těch uprchlíků, sledovali jsme, kde se staví ploty, kolik uprchlíků přešlo na Slovensku, jestli zajistí schengenský prostor nebo nezajistí problém ukrajinských uprchlíků, nebo když se rozpadal Sovětský svaz, jak jsme četli pořád ty zprávy, kolik milionů se dá do..., takže vždycky tady jisté obavy byly. Tato situace teď je ovšem samozřejmě ... Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Úplně jiná. Milan ZNOJ, docent, doktor, inženýr, Ústav politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy -------------------Je radikálně jiná v tom, že přichází lidí i z jiných kultur, z toho středního východu, muslimové. A teď hledat ty důvody, proč zrovna tato uprchlická vlna vyvolává větší úzkosti. S tou, nebo s tím primitivismem vlastním se to má tak, že ta věta v petici mys..., poukazuje na to, že jak zacházíme s těmi uprchlíky, tak vypovídáme o sobě. A když jsme hrubí a brutální a necitliví, tak říkáme, jací jsme my. Takže to by znamenalo podléhat těm ... Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Tak, samo... Milan ZNOJ, docent, doktor, inženýr, Ústav politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy -------------------Nicméně ta vlna je skutečně teďka něco překvapivého, velkého. Zatím, po pravdě řečeno, u nás ani tolik ne, protože když to vezmu kolem a kolem, tak ani ty uprchlíci k nám nechtějí. Nikdo tady, nedávno byla blokáda v přechodu v Dolním Dvořišti a ... Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Tak, tohle, tohle jsou ... Milan ZNOJ, docent, doktor, inženýr, Ústav politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy -------------------... a nikdo tam prostě nebyl, že jo. Takže tady vidíme tu snahu zneužití té situace. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Jasně, tohle jsou relativně známá fakta, že zatím, že zatím migranti míří především do jiných evropských zemí. Ale my mluvíme obecně o těch problémech. Prostě jestli v momentě, kdy Češi nevyvíjeli žádné xenofobní aktivity, řekněme, ani výroky v letech předešlých, kdy sem proudili mnozí jiní, tak se mi jeví zvláštní, že by měli být primitivní, když teď je projevují. Milan ZNOJ, docent, doktor, inženýr, Ústav politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy -------------------Primitivní, to pořád to posouváte, ten význam primitivní je tam myšleno, budeme tehdy, když se budeme chovat hulvátsky a militaristicky k těm uprchlíkům. Jinak ne. Barbora TACHECÍ, moderátorka --------------------


13

Tak. Mým hostem byl nejen docent doktor Milan Znoj z Ústavu politologie, díky, že jste přišel až k nám. Milan ZNOJ, docent, doktor, inženýr, Ústav politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy -------------------Děkuji za pozvání. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Děkuju, mějte se hezky. Druhým hostem je pan doktor Mikuláš Bek, rektor Masarykovy univerzity, který byl na lince. I vám děkuju, pane rektore, mějte se hezky. Mikuláš BEK, docent, vědec, rektor Masarykovy univerzity -------------------Děkuju, na shledanou. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Na shledanou.

ČT 1

Vyzkoušeli jsme 30.9.2015

ČT 1 str. 1 17:35 Černé ovce Univerzita Pardubice

Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Hezký podvečer, milí diváci. Řekněte mi, co jíte, a já vám řeknu, jestli nemáte jíst něco jiného. Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------Počkej, chtěla jsem si dát řízek s kaší, ale teď jsi mě zviklal, nemám to přehodnotit? Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------To bych neriskoval, může tam být přepálený tuk, zatuchlá strouhanka. Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------Tak si dám švestkové knedlíky? Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Jo? A bude tam takhle tlusté těsto a místo švestek povidla. Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------Já to vzdávám, vezmu si sendvič. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Počkej, dej si svíčkovou. Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------Ta bude v pořádku? Vlado ŠTANCEL, moderátor


14

-------------------To právě potřebuji vyzkoušet. Vítejte u Černých ovcí. Česká republika, to nejsou jen historické památky, ale i tradiční česká kuchyně. Mezi klasické speciality patří svíčková na smetaně. Ale víte, z jakých surovin se toto jídlo správně připravuje? Martina KALVASOVÁ, kuchařka-specialistka, Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s.r.o. -------------------Na základ omáčky potřebujeme mrkev, celer, petržel, sůl, cukr, olej, ocet, snítku tymiánu a divoké koření. Většinou se svíčková na smetaně dělá z hovězího zadního nebo hovězí falešné svíčkové. Maso musíme špikovat špekem a ne anglickou slaninou. Zásadně nesmí bejt nikdy šlehačka sladká. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------No a my jsme vyzkoušeli, jak kvalitní svíčkovou v restauracích nabízejí. Všude jsme vybírali z poledního menu. S hodnocením nám pomáhal odborník. Jako první jsme navštívili Novoměstský pivovar. osoba -------------------Knedlíky jsou houskové? Novoměstský pivovar, spol. s.r.o., Vodičkova 20 -------------------Ano. osoba -------------------A kynutý? Novoměstský pivovar, spol. s.r.o., Vodičkova 20 -------------------Normálně klasický houskový. osoba -------------------A kynutý nejsou? Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------No ne, protože tam je příloha a my jsme nevěděli... osoba -------------------Protože tady je napsáno jenom příloha. Takže to jsou vlastně tyhle knedlíky, houskový knedlík. Novoměstský pivovar, spol. s.r.o., Vodičkova 20 -------------------Klasika, no. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Ovšem číšník neuměl vysvětlit, co myslí klasikou. A nedozvěděli jsme se to ani z jídelního lístku. Martina KALVASOVÁ, kuchařka-specialistka, Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s.r.o. -------------------Knedlík by měl být rozhodně kynutý, nadýchaný, kyprý, s viditelnou vlastně mozaikou z housky, pórovitý, aby dobře sál omáčku. Před výdejem knedlíků bychom měli dbát na správnou techniku ohřevu, nejlépe na páře, aby knedlík nebyl okoralý. Vlado ŠTANCEL, moderátor --------------------


15

Kvalita jídla byla dobrá, prostředí příjemné a mile nás překvapila cena. Za celkem chutné jídlo jsme v centru Prahy zaplatili 90 korun. Docela dobře naladěni jsme z Novoměstského pivovaru vykročili do restaurace Hybernia. osoba -------------------Já se ještě, prosím vás, jenom zeptám, ten houskový knedlík je kynutý nebo není? Hybernia, Hybernská 7/1033 -------------------Jako jestli ho tady dělají? osoba -------------------Ne, jestli ne kynutý. Hybernia, Hybernská 7/1033 -------------------Ne, je to klasickej prostě knedlík. osoba -------------------Ne, myslím kvůli droždí, víte někomu třeba to droždí nevyhovuje, proto se ptám jestli je kynutý. Hybernia, Hybernská 7/1033 -------------------Jo, já teď vůbec nevím, to jste mně úplně zaskočil. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Ani tady personál neuměl vysvětlit, jaký knedlík ke svíčkové podávají. Taky teplota pokrmu nebyla ideální. osoba -------------------53, trošku nižší. Radoslav POSPÍCHAL, zástupce tiskového mluvčího, Státní zemědělská a potravinářská inspekce -------------------Teplé pokrmy při výdeji by neměly mít nižší teplotu, než je 60°C. Pakliže by ta te plota byla nižší při výdeji, tak by se to dalo klasifikovat jako nesplnění zákonných požadavků na uvádění pokrmů na trh. osoba -------------------Krásně prošpikovaný. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------A ty knedlíky? osoba -------------------Ty knedlíky vypadají o trochu líp, je vidět, že je tam ta houska. A jsou pórovitý. Tam je dobrý, když jsou ty póry větší, že nasáknou tu omáčku. Je dost sladká teda. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------A je to pro svíčkovou typické, že to je takhle sladké? osoba -------------------Mně to jako typická svíčková nepřipadá.


16

Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Přesto jsme si na jídle docela pochutnali. Za celkově horší dojem z této provozovny mohla teplota pokrmu. Zbyněk VINŠ, odborný asistent, Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s.r.o. -------------------Já musím říct, že to bylo dost velké mínus, protože jsme naměřili zhruba 53 stupňů na nejteplejším místě, což bylo pod tím masem u té omáčky. A to mi přijde z pohledu jak chuťového, tak hygienického nedostatečné. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Já mám teď 26,6°C. Teplota... D ěkuju, tak. Teplota hraje při konzumaci pokrmů významnou roli, a to nejenom teplota strávníků, ale také teplota jídla. Protože pokud je pokrm nedostatečně ohřátý, může se stát, že ho budeme dojídat úplně studený. Další svíčkovou na smetaně jsme vyzkoušeli v Clubu U supa. Tady nás hned při vstupu zaujalo prostředí. Zbyněk VINŠ, odborný asistent, Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s.r.o. -------------------Musím říct, že jsem tady byl dost nepříjemně překvapen, když odcházíte od jídla na WC a mezitím se díváte do prostoru, kde se jídlo připravuje. On se tam vytváří jakoby průvan a vy cítíte všechny ty směsi a pachy jak ze záchodu, tak z toho kuchyňského provozu. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Takže prostředí nic moc, ale možná vše napraví kvalita jídla. Nejdřív jsme změřili teplotu. Zbyněk VINŠ, odborný asistent, Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s.r.o. -------------------To hoří. To je z mikrovlnky, to má už 75. To znamená, že se to teď ohřívalo, a z 99 % v mikrovlnné troubě. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Ohřev v mikrovlnné troubě je přípustný, ale ne úplně ideální. Zbyněk VINŠ, odborný asistent, Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s.r.o. -------------------Tady cítím a vidím, že to je trošku okoralé. Je dobré se naučit ohřívat v mikrovlnné troubě ty jednotlivé části. Tady na rozdíl od těch předchozích cítím trošku tu navinulost, ale zas to nemá sílu té omáčky. Dle mého názoru bylo více uvařeno omáčky, ne k určitému počtu masa. Možná to bylo dodatečně dohušťováno moukou. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Tady jsme si na svíčkové příliš nepochutnali. Naší další zastávkou byla jídelna Marjánka. Jídlo mělo 55 stupňů. Výhrady jsme měli ke šlehačce. Zdá se nám to, anebo je šlehačka opravdu slazená? Co to je za šlehačku? osoba -------------------S vanilkovým aroma. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Aha, s vanilkovým aroma. osoba -------------------Nám to bylo divný, že to je sladký k tomu teda, k tý svíčkový. osoba --------------------


17

No, vždyť jo, tohle to nám dává šéf na to. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Jakože to má bejt sladký. osoba -------------------Takhle to nám dává, no. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------My jsme si právě mysleli, že to spíš má bejt bez chuti ta šlehačka, jakoby. osoba -------------------Ne rostlinnou ale živočišnou, no. osoba -------------------Takhle nám to dává, takhle to dáváme. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Šlehačka rostlinného původu s vanilkovou příchutí se do svíčkové na smetaně příliš nehodí. Ale vraťme se k jídlu. Zbyněk VINŠ, odborný asistent, Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s.r.o. -------------------Ta omáčka, zase bych tady měl podezření, že byla dohušťována syrovou moukou nebo moukou rozmíchanou v mléce, měla konzistenci pudinku. Maso bylo trošku tužší, bylo v jednom kousku, nebylo špikované. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Ani tady jsme nebyli se svíčkovou na smetaně zcela spokojeni. Pokračujeme dál a míříme do restaurace U žíznivého jelena. Prostředí je pěkné, servírka milá a okraj talíře otlučený. Zbyněk VINŠ, odborný asistent, Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s.r.o. -------------------Sladká šlehačka. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Sladká šlehačka? Zbyněk VINŠ, odborný asistent, Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s.r.o. -------------------To je nějaká nemoc. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Prošpikované maso je? Zbyněk VINŠ, odborný asistent, Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s.r.o. -------------------Prošpikovaný je. Je vidět, že to je dost přírodní, no, rozmixovaná ta zelenina. Sice je to takový pudink. Je to hrubější, je to docela dobrý. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------A knedlík?


18

Zbyněk VINŠ, odborný asistent, Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s.r.o. -------------------Knedlík není takový načechranej, je pórovitej, a ten zase ten okraj mi trošku vadí, no ta slupka. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Omáčka nám docela chutnala. Informaci, jestli je sladká šlehačka domácí nebo kupovaná ve spreji, nám číšnice zjišťovala přímo u kuchaře. osoba -------------------Mají vlastní domácí vyrobenou. Zbyněk VINŠ, odborný asistent, Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s.r.o. -------------------Tak mají krávu, dojí, jo? osoba -------------------Já teda jako nevím, jak to vyrábí. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------A má bejt sladká nebo nemá bejt sladká? My si myslíme, že nemá bejt sladká. osoba -------------------To asi spíš, jak kdo. Je to jak kdo vaří svíčkovou. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Je pravdou, že si svíčkovou může vařit každý, jak chce. Třeba s rýží, vídeňským řízkem a brusinkovým terčem s hořčicí. Pokud ji ale v restauracích prodávají pod názvem svíčková na smetaně, měli by ctít tradiční recepturu. Jako poslední jsme navštívili restauraci Bull Dog's Dart's Pub. Zbyněk VINŠ, odborný asistent, Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s.r.o. -------------------Nejvíce mě zaujalo, že když jsme přišli do prostor restaurace, tak personál obědval v prostorách restaurace. To, myslím, je zcela nevhodné a ten personál by si to neměl dovolit. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Ano, provozovna nám tak trochu připomínala legendární restauraci U nudle. Zejména když nám přinesli jídlo a my jsme změřili jeho teplotu. Zbyněk VINŠ, odborný asistent, Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s.r.o. -------------------47. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Fakt? Tady se dostáváme do choulostivé situace, protože degustovat jídlo o teplotě 47 stupňů není zcela objektivní. Zbyněk VINŠ, odborný asistent, Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s.r.o. -------------------V tomto případě se jedná o hrubou chybu, protože ta teplota byla pod 50 stupňů, kolem 47 stupňů, kdy se v podstatě degraduje jak ta chuť, kvalita pokrmu. A samozřejmě i z toho hygienického pohledu se na to nemůžeme dívat, že to je vše v pořádku.


19

Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Přesto se do degustace pouštíme. Zbyněk VINŠ, odborný asistent, Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s.r.o. -------------------Je to docela měkký. Barva taky docela přijatelná. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Není tak tmavá. Zbyněk VINŠ, odborný asistent, Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s.r.o -------------------Není tak tmavá, no. Myslím, že mi to docela i chutná. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Knedlíky jsou? Zbyněk VINŠ, odborný asistent, Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s.r.o -------------------Jsou tadyhle trošku tužší, no, jsou sražený, že jo. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Celkem dobrý dojem ze studeného jídla bohužel ještě zkazila příhoda s pitím. Sklenice, ve které jsme měli malé pivo, byla cítit limonádou. Zbyněk VINŠ, odborný asistent, Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s.r.o -------------------Ta malinovka je teda úžasná. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Fakt je to tak cítit? osoba -------------------Stačí jen se takhle nadechnout a už to cítím. Zbyněk VINŠ, odborný asistent, Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s.r.o -------------------Můžu se vás zeptat, vy do toho skla lejete malinovku? osoba -------------------Ne. Zbyněk VINŠ, odborný asistent, Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s.r.o -------------------Já, že to cítím, normálně cejtím malinovku. osoba -------------------Je to mytý, těžko říct. Vlado ŠTANCEL, moderátor --------------------


20

Během dnešního průzkumu jsme absolvovali celkem 6 obědů. Jaký poznatek si z dnešního průzkumu odnáší odborník? Zbyněk VINŠ, odborný asistent, Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s.r. -------------------Já musím říct, že to pro mě bylo dost jako velký překvapení. Tu omáčku nebo respektive ten pokrm všude připravují jinak. Mohl bych říct, že každý třeba podle své receptury, ale řekl bych, že to nikdy neodpovídá nějakému tomu správnému standardu. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Pojďme se podívat, jaké nejčastější chyby odkryl náš průzkum: Nízká nebo příliš vysoká teplota, sladká šlehačka rostlinného původu, nesprávný způsob zahušťování omáčky, tužší a neprošpikované maso.

ČT 24

Prázdniny: učitelé nepřijdou o práci, problémy soukromých vysokých škol 30.9.2015

ČT 24 str. 1 18:30 Interview ČT24 Univerzita Pardubice

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka -------------------Česká vládní politika má svá skrytá nedorozumění. Odráží se to i v jejím postoji k tématům zahraniční politiky. Jak do ní mohou zasahovat sami poslanci? A jak se s parlamentem shoduje prezident Miloš Zeman? Ten vystoupil na půdě OSN se svým návrhem boje proti terorismu, v tom všem ale musí sněmovna řešit i vnitřní problémy. Na jednání zamezila opakovanému vyhazování a zaměstnávání pedagogů. Je to pro ně trvalá nebo dočasná úleva? Poslanec Jiří Zlatuška přišel do vysílání Interview ČT24. Díky za to. Dobrý podvečer. Jiří ZLATUŠKA, předseda výboru pro vědu a vzdělání /ANO/ -------------------Dobrý večer. Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka -------------------Začněme tím jednáním sněmovny, vy jste vysokoškolský profesor. Řekněte mi, co si myslíte o tom kroku, který se dnes odehrál, to znamená, pomůže tento možný zákaz tomu, aby se skutečně na českých školách nestávalo, že někteří pedagogičtí pracovníci nebo asistenti pedagogů zkrátka a dobře po 10 měsících skončí, 2 měsíce jsou na prázdninách nebo na úřadu práce, a pak se vracejí zpátky do pracovního poměru? Jak to funguje v praxi? Jiří ZLATUŠKA, předseda výboru pro vědu a vzdělání /ANO/ -------------------Nevím, jak to funguje v praxi, protože tohle nepřinesl jako nějaký konkrétní údaj nebo konkrétní zmapování té problematiky. Říká se, že na celé řadě škol dochází k tomu, že učitelé dostávali smlouvy jenom na 10 měsíců a 2 měsíce byli na úřadu práce, jinými slovy, za příslušné finance, které ta škola měla na rok, tak, řekněme, mohla zvýšit na těch 10 měsíců tomu učiteli plat a ty zbylé 2 měsíce se platilo jako z dávek pro ..., na nezaměstnanost. Nicméně, když mně před časem školské odbory oslovily, abych podpořil tady tento zákon, tak jsem jim odpověděl písemně, že ho rád podpořím, ale rád bych věděl, jaké jsou ty skutečné počty a dozvěděl jsem se, že ani odbory nemají evidenci o tom, kolik těch lidí je. Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka -------------------Takže nakonec jste se rozhodl jak? Jiří ZLATUŠKA, předseda výboru pro vědu a vzdělání /ANO/ -------------------Já jsem ho podpořil, protože je to, považuji to za zákon, u něhož ta potřebnost není prokázaná, na druhou stranu v tomto znění, jak jsme ho přijímali, byl pozměňovací návrh, který umožňuje určit absolventům pedagogických studií na uměleckých školách, a to samo o sobě je krok dopředu.


21

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka -------------------Takže ty údaje, které přineslo ministerstvo školství o 4 tisících pracovnících nejsou ničím podložené? Jiří ZLATUŠKA, předseda výboru pro vědu a vzdělání /ANO/ -------------------To jsou odhady, které jsou nepřímo spočítané z toho, kolik se vyplácí na mzdách z evidence, která je na ministerstvu financí, nepřímo z počtu na úřadech práce, ale nikdo si nedal práci s tím, aby si vzal třeba jeden úřad práce, podíval se na ty klienty z řad učitelů a zeptal se jich, jestli opravdu jsou tam nahlášeni jako nezaměstnaní kvůli tomu, že mají tu přetržku na 2 měsíce anebo z nějakých jiných důvodů. A ještě bych rád podotkl, že ten zákon se netýká dalších pracovníků, kteří působí na jiných pozicích ve školství, než učitelé, čili asistentů a podobně. Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka -------------------A u těch si myslí, že se to mohlo dít, dejme tomu, častěji? Jiří ZLATUŠKA, předseda výboru pro vědu a vzdělání /ANO/ -------------------No, tak u těch se to děje, no, u těch se to stoprocentně děje častěji, protože tam jsou účelové peníze, které se obvykle dostávají jenom na tu konkrétní činnost, takže tam je dokonce i dobrý důvod, proč ti ředitelé neuzavírají, řekněme, smlouvy, které jsou trvalé. Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka -------------------A teď mi řekněte, co se tedy může změnit v tom českém prostředí? Ředitelé to dělali s nějakým ohledem na šetření finančních prostředků a tak dále. Mohou najít jiné cesty? Jiří ZLATUŠKA, předseda výboru pro vědu a vzdělání /ANO/ -------------------Pokud to dělali s ohledem na šetření finančních prostředků, tak se domnívám, že se ta situace časem ukáže, protože teď budou zakázány smlouvy na kratší dobu než 12 měsíců. Kdybych byl ředitelem, který to dělá kvůli šetření a dělal tuto eticky podle mého názoru zavrženíhodnou praxi, no, tak budu dávat smlouvy na 22 měsíců a budu posílat ty učitele na úřad práce jenom jednou za 2 roky. Nebude to řetězení smluv a v takovém případě neušetřením mzdu za 2 měsíce ročně, ale 2 měsíce za 2 roky, čili 1 měsíc ročně a pořád to bude o fous lepší. Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka -------------------Dobře, a to je na tom české školství podle vás tak bídně, že se těmto praktikám nemůže vyhnout? Jiří ZLATUŠKA, předseda výboru pro vědu a vzdělání /ANO/ -------------------Mluvíte o hypotetických situacích, které já nemám za prokázané. Neviděl jsem žádný údaj o tom, jaké počty skutečně ředitelů na kterých školách tady tohle to, tohle to probíhá. Je to podle mě zákon, jako kdybyste udělala zákon proto, aby děti byly chráněny před bubáky při usínání. Bude to šíleně užitečný zákon, ale než mně ukázat, že tedy nějakého bubáka, který to dítě opravdu strašil, tak raději setrvám na tom, že je to jenom lidová pověra. Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka -------------------Českým školstvím také rezonuje případ univerzity, která má přezdívku UJAK. Řekněte mi, co si myslíte o zásahu Akreditační komise, která tedy zrušila jeden program? Teď to vypadá, že studenti se budou bouřit, možná se budou bránit i soudně. Dalo se s tím něco dělat již dříve? Jiří ZLATUŠKA, předseda výboru pro vědu a vzdělání /ANO/ -------------------Já o tom silně pochybuji, protože ty problémy, které na té škole byly, ty byly známy dlouhou dobu, v tomto případě věřím tomu, že to, co Akreditační komise udělala po řadě mezikroků, které tam byly, že bylo oprávněné a ... Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka --------------------


22

A neměla, promiňte, šanci to tedy zastavit dříve a včas? Jiří ZLATUŠKA, předseda výboru pro vědu a vzdělání /ANO/ -------------------Kdo neměl šanci to zastavit? Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka -------------------Akreditační komise, jestli musela, dejme tomu, následovat nějaké formální kroky, že to prostě zkrátka a dobře nešlo, protože teď to vypadá, že někteří studenti skutečně jsou zklamaní. Investovali do toho prostředky a stát, který to má kontroloval, jim v podstatě to studium umožnil. Jiří ZLATUŠKA, předseda výboru pro vědu a vzdělání /ANO/ -------------------Stát dělá to, co dělá, má Akreditační komisi, která dozírala na tu kvalitu. V okamžiku, kdy se najde něco špatného, tak v rámci toho zákonného postupu probíhá procedura, která může končit až tady tímto krokem, mohla tam být mezitím náprava a tak dále a nemuselo tady k tomuhle dojít. Ta škola to, co Akreditační komise našla, nenapravila, skončilo to tady tímto způsobem a co se týče těch studentů, tak je to samozřejmě vůči nim smutná situace, ale je to jejich soukromoprávní vztah k té soukromé vysoké škole. Za to nenese odpovědnost stát. Ta škola má za povinnost zajistit jim možnost dostudování. Jak to udělá, to je problém té školy, a myslím si, že by měl být, že by si všichni studenti soukromých škol měli dát pozor na smlouvu, podle které studují, protože to je studium na základě soukromoprávní smlouvy mezi tím studentem a soukromou vysokou školou. Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka -------------------A řekněte mi jaký pozor, jaké podmínky by například měli tedy vyžadovat? Jiří ZLATUŠKA, předseda výboru pro vědu a vzdělání /ANO/ -------------------No, například pojištění proti tady takovéhle situaci. Sledovat, jestli někde jsou deponovány peníze, ze kterých budou odškodněny a podobně. Stát rozhodně tady v tomhle by neměl nést žádnou zodpovědnost. Myslím si, že to, co dělá ministryně školství, že vyjednává třeba s děkanem pedagogický fakulty, je nesmírně vstřícný krok a že ... Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka -------------------A tam si myslíte, že je prostor proto, aby studenti, kteří na to budou mít nárok, dejme tomu, mohli vplout do studia na veřejné vysoké škole za nějakých stanovených podmínek? Jiří ZLATUŠKA, předseda výboru pro vědu a vzdělání /ANO/ -------------------V okamžiku, kdy se přihlásí do přijímacího řízení, které ta škola vypíše, tak samozřejmě mohou být přijati jako studenti, tohle, tohle je možné. Myslím si, nicméně, že tam není žádný nějaký závazek od státu, aby tady tohle to dělal a pokud toto ministryně školství dělá, takže je to spíš jakási reakce na předchozí roky, objevují se studenti, kteří třeba říkají nám předchozí ministr tvrdil, že když se něco stane s akreditací, že dostudujeme, ale to byl v tom případě agent té soukromé školy a snažil jim shánět klienty na to, aby tam studovali. Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka -------------------Dobře a tady ta odpovědnost státu skutečně není, když to říká ministry, jakožto vládní činitel? Jiří ZLATUŠKA, předseda výboru pro vědu a vzdělání /ANO/ -------------------Já si myslím, že překročil své pravomoci a že by měl eventuálně stát na té druhé straně soudního sporu vůči těm studentům on. Rozhodně v zákonech nic tady takovéhoto není a pokud tím byli ti studenti nějakým způsobem, mohou říkat, že třeba byli uvedeni v omyl. Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka -------------------Poškozeni, dejme tomu, nebo uvedeni v omyl.


23

Jiří ZLATUŠKA, předseda výboru pro vědu a vzdělání /ANO/ -------------------Tak se přece jenom domnívám, že, pokud jsou to učitelé, takže by měli být schopni zvládnout to, že za takovéto soukromé aktivity v tomhle případě UJAKu nemůže nést stát odpovědnost, to je jako, když si koupíte auto, u kterého se propíchne kolo ... Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka -------------------Dobře, ano, rozumím a napadá vás, jak něčemu takovému předcházet? Skutečně se na té kontrole samotné ze strany státu nedá nic zlepšit, protože není to první případ, kdy se něco podobného děje? Jiří ZLATUŠKA, předseda výboru pro vědu a vzdělání /ANO/ -------------------Co myslíte tím zlepšením? Že mají všichni dostat diplom? To není ... Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka -------------------Ne, že má třeba včas stát zachytit to, že prostředky, které investuje student do školy, školy dejme tomu nevyužívá na rozvoj, ať už studia nebo rozvoj školy jako takové, což byla jedna z těch výtek Akreditační komise v tomto případě? Jiří ZLATUŠKA, předseda výboru pro vědu a vzdělání /ANO/ -------------------Ale ty zprávy kolem UJAKu se objevovaly léta. Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka -------------------Právě proto, jestli se ... Jiří ZLATUŠKA, předseda výboru pro vědu a vzdělání /ANO/ -------------------Byly to zprávy o ... Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka -------------------Jestli se ten proces nedá zrychlit, a tak dále, to je to zlepšení, které mám na mysli. Jiří ZLATUŠKA, předseda výboru pro vědu a vzdělání /ANO/ -------------------Ve Starém Hrozenkově a spoustě takovýchhle věcí. Mě spíš zaráží, jak tam mohli ti studenti za ty peníze, za které studují v takových počtech jít, když věděli, na jakou instituci jdou. A samozřejmě příklady, řekněme, z těch nejvyšších pater politiky z minula byly, že jo, šéfka kabinetu premiéra vystudovaná z UJAKu, když si vezmu dva ministry školství, jejich nejbližší spolupracovnice totéž, získali titul na UJAKu takovýmto způsobem, z tohoto je mi smutno, ale je to znalost, která byla z médií o tomhle ti studenti museli vědět a je mi jich líto, ale bohužel zde spíš vidím způsob, ve kterém stát zasáhl. Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka -------------------Poslanecká sněmovna bude znovu jednat o uprchlících. Pane poslanče, co si myslíte? Stálo všechno to vzdorování Česku za to? Mám na mysli samozřejmě jednání v Evropské unii? Jiří ZLATUŠKA, předseda výboru pro vědu a vzdělání /ANO/ -------------------Co se týče kvót, tak tam upřímně řečeno nechápu vládní postoj. Ty kvóty neznamenají právo těch azylantů nebo povinnost těch azylantů dokonce bydlet v České republice, to je jenom příslušnost k zemi, ve které probíhá to azylové řízení a zároveň ty kvóty stanovují vlastně tím, že stanoví počty, ve kterých probíhá azylové řízení v těch zemích, tak způsobují, že když ten uprchlík během toho řízení odjede do nějaké jiné země, tam ho chytnou a mají ho vracet, takže je místo, aby, kam má být vrácen. Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka


24

-------------------To je možná důležité, pojďme to vzít po fázích, protože teď zaznívá - kvóty stejně nebudou naplněny, protože uprchlíci k nám nechtějí a samozřejmě vy tady správně zmiňujete to, že jde o pomoc s tím azylovým řízením jako takovým v tom primárním řádu. Řekněte mi, měl jste možnost se zástupci vlády o tom jako poslanec České republiky hovořit předtím, než se vláda rozhodla k tomu kroku, k jakému se rozhodla? Jiří ZLATUŠKA, předseda výboru pro vědu a vzdělání /ANO/ -------------------Vláda s námi tady tohle přímo nekonzultovala. Znám tady toto stanovisko vládní z toho, že zaznělo v té první části toho projednávaného bodu v Poslanecké sněmovně, ale tam bylo projednání přerušeno, takže řekněme tady tyto argumenty nebylo možné, nebylo možné vznést. Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka -------------------A řekněte mi, promiňte, to s vámi nemluví ani například předseda hnutí Andrej Babiš, protože je členem vlády za hnutí, které vy prezentujete, nebo ministr spravedlnosti. Jak to vlastně funguje? Jiří ZLATUŠKA, předseda výboru pro vědu a vzdělání /ANO/ -------------------Vy se mě ptáte na tu oficiální polohu komunikace vlády s poslanci. Já samozřejmě mám ... Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka -------------------Ptám se na tu polohu, kdy se rozhodujete jako poslanci třeba, zdali podpoříte ministra v tom či onom konání, zdali to u vás takto funguje, zdali třeba máte možnost mluvit s ministry na poslaneckém klubu? Jiří ZLATUŠKA, předseda výboru pro vědu a vzdělání /ANO/ -------------------Samozřejmě, nicméně vláda se rozhoduje ve sboru, a tam mám přece jenom respekt k tomu, že to rozhodování je suma jejich osobních postojů a toho, jak potom rozhodují s vědomím odpovědnosti prostě k tomu kolektivu. Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka -------------------Ale teď jste mi neodpověděl na to, jestli jste třeba toto téma, které je takto závažné a globální, měli možnost konzultovat, například s předsedou hnutí nebo s ministrem? Jiří ZLATUŠKA, předseda výboru pro vědu a vzdělání /ANO/ -------------------Měli jsme ho možnost konzultovat, ale vy jste se mě ptala na malinko jinou polohu, jestli to s námi vláda předtím, než to rozhodla ... Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka -------------------Ne, já myslím, já jsem se ptala přímo na vaše konkrétní ministry a přímo předsedu hnutí Andreje Babiše, jak to vypadá, Jiří ZLATUŠKA, předseda výboru pro vědu a vzdělání /ANO/ -------------------Ano, jsem si těhle věcí vědom a mám velké uznání pro pana ministra Pelikána, že vlastně jako jediný z ministrů se nebál mít na vládě to negativní stanovisko. Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka -------------------V tomto se tedy rozcházíte s předsedou hnutí, nejenom vy, možná je vás více těch poslanců, akorát to není třeba slyšet nebo vidět? Jiří ZLATUŠKA, předseda výboru pro vědu a vzdělání /ANO/ --------------------


25

Je řada poslanců, která má stejný názor jako já, ale já nechci mluvit nikomu, kdo sedí na vládě při tom kolektivním rozhodování, do svědomí v tom smyslu, že tam zaznívají argumenty, které jsou zčásti takové, že se nedají dávat úplně, úplně ven. S něčím se tam může přijít na místě a pak je tam další věc ... Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka -------------------O čem teď hovoříte, prosím jenom, buďte konkrétnější? Jiří ZLATUŠKA, předseda výboru pro vědu a vzdělání /ANO/ -------------------Argumenty pro to rozhodování. Prostě ty materiály, které má vláda, samozřejmě nejsou materiály, které by kolovaly obecně a ani ty vládní podklady nejsou všechny takového druhu, že je dostane každý z poslanců do ruky. Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka -------------------To znamená, ale dá se říci, že to je tak, že na otázku kvót nebo obecně na přístupu jako takovém se možná ve všem neshodujete uvnitř hnutí, uvnitř vašeho zákonodárného zastoupení? Jiří ZLATUŠKA, předseda výboru pro vědu a vzdělání /ANO/ -------------------Jestliže byl pan ministr Pelikán proti kvótám, tak je samozřejmé, že se na tom tak, jak říkáte, jednomyslně ... Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka -------------------Neshodujete všichni, ale s některými ano. Jiří ZLATUŠKA, předseda výboru pro vědu a vzdělání /ANO/ -------------------... neshodujeme. Nebylo přijímáno žádné usnesení, které by bylo, které by bylo závazné a upřímně řečeno bych to nepovažoval za vhodné, protože samozřejmě jakýkoliv předem závazek znamená jenom pokyn mít klapky na očích, aby si člověk nevšímal dalších, dalších argumentů, takže ... Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka -------------------Rozumím. Andrej Babiš například často zmiňuje a domáhá se uzavírání hranic, uzavírání Schengenu. Předseda lidovců na to řekl - je to populistické a nepřijatelné. Souhlasíte s tím? Jiří ZLATUŠKA, předseda výboru pro vědu a vzdělání /ANO/ -------------------Uzavírání hranic se týká kontroly na vstupu do té schengenské zóny. V okamžiku, kdy má ten celý systém fungovat tak, že se odstíní ekonomičtí migranti a pustí se dovnitř pouze ti, kteří mají nárok na azyl z humanitárních důvodů, což jsou pravděpodobně všichni uprchlíci ze Sýrie, jsou to jako značné počty, myslím si, že je to mým odhadem tak 80-90 %, rozhodně jsou to prakticky všichni, kteří přicházejí třeba na těch lodích do Řecka. Tak tam bez ohledu na to, že by byly hranice zavřené, tak samozřejmě jsme vázáni mezinárodními úmluvami, například úmluvou OSN z roku 51 o uprchlících, kde takovýmto lidem jsme povinni ten azyl poskytnout. Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka -------------------Ano, chcete tím naznačit, že pakliže by se ten prostor zavřel, musel by se vytvořit systém, jak pouštět lidi do Evropy, kteří na to mají nárok? Jiří ZLATUŠKA, předseda výboru pro vědu a vzdělání /ANO/ -------------------Samozřejmě, ano, toto je samozřejmě. Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka -------------------Tak to ale Andrej Babiš ale neformuloval, to znamená to jednorázové uzavření schengenského prostoru. Co si o tom argumentu myslíte?


26

Jiří ZLATUŠKA, předseda výboru pro vědu a vzdělání /ANO/ -------------------Jednorázové uzavření schengenského prostoru tak, jak je pan předseda Babiš formuloval, v sobě neobsahovalo nic, že bychom neměli respektovat naše vlastní mezinárodní závazky. I země se zcela zavřenými hranicemi, musí tomu uprchlíkovi poskytnout příslušné řízení a je zakázáno toho uprchlíka vrace do té původní země, takže v tomhle já v samotném tom požadavku na uzavření hranic nevidím nic, co by bylo až tak /nesrozumitelné/. Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka -------------------Tak, ale tak, jak to bylo prezentováno, to nevysvětluje tu podstatu, o které jste hovořil, to znamená, musí tam být i to B. Jiří ZLATUŠKA, předseda výboru pro vědu a vzdělání /ANO/ -------------------Ale to je samozřejmé, my máme mezinárodní závazky z uzavřených smluv a pokud to neuděláme, tak se dopouštíme podle mého názoru zločinu proti lidskosti. Tohle nebo minimálně přečinu proti evropské úmluvě o lidských právech, respektive přečinu proti všeobecné deklaraci lidských práv, ze kterých ty úmluvy vycházejí. Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka -------------------Pane poslance, vy jste se byl podívat v jednom zařízení pro cizince. Řekněte mi, co jste tam zažil, co jste tam vypozoroval? Jiří ZLATUŠKA, předseda výboru pro vědu a vzdělání /ANO/ -------------------No, to zařízení pro detenci uprchlíků v Bělé působilo dojmem krajně skličujícím. Pokud bych řekl koncentrační tábor, tak to bude velice blízko z mého dojmu z toho. Je tam ... Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka -------------------To jsou poměrně silná slova, můžete to rozvést, můžete být konkrétnější? Jiří ZLATUŠKA, předseda výboru pro vědu a vzdělání /ANO/ -------------------Je tam naprosto neuspokojující prostorová dispozice pro ty lidi, jsou tam ony buňky pro zhruba tři stovky lidí nacpané do malého prostoru, který je obklopen drátem s žiletkami nahoru. Jsou tam nedostatečné kapacity například na stravování, takže do tohohle prostoru se přiváží jídlo v bednách, zatímco z těch standardních dvou budov, které tam jsou, tak chodí lidé do jídelny. Jsou tam v detenci malé děti, u kterých absolutně nevidím žádné důvody proto, proč by tam měly být drženy. Nikdo z těch ... Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka -------------------Promiňte, já vás teď přeruším, protože o tom také hovořila ústavní soudkyně bývalá Eliška Wagnerová. Poslechněme si její komentář, protože ta hovořila o tom, že si Česko koleduje o možnou žalobu u soudního dvoru Evropské unie. Eliška WAGNEROVÁ, senátorka, bývalá ústavní soudkyně /nestr. za SZ/ /OVM, 27. 9. 2015/ -------------------Myslím, že si tady Česká republika koleduje o žalobu u Evropského soudu pro lidská práva, kde prohrály už jiné státy, dokonce jako Belgie, Francie, a tak na takzvané kruté nelidské zacházení, které je spatřováno mimo jiné v tom, zejména ve vztahu k dětem, které vůbec v detenci nemají být. Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka -------------------Tak teď mi řekněte, co se s tím dá dělat? Jiří ZLATUŠKA, předseda výboru pro vědu a vzdělání /ANO/ -------------------S tímhle je absolutní souhlas. Já bát na místě ministra Chovance, který se evidentně snaží udělat to nejhorší jméno tak, aby se předem vědělo, že kdo se sem dostane, takže s ním bude zacházeno špatně. To koneckonců bylo už u


27

těch nemocných, kteří měli být převáženi ze Sýrie sem, takže se říkalo - ale v České republice přece máte tady tyhle ty postoje, kdoví, jestli sem ti lidé mají, tam ti lidé mají jít, tak být na jeho místě, tak nemám úplně lehký spánek, protože podle mě je to kruté zacházení, způsobuje to duševní, duševní trýznění a já, když si čtu paragraf, tuším, 259 a trestního zákona o mučení a jaksi přečinech proti lidskosti, tak na jeho místě bych se bál, že jednou budu za tohle to souzen a že za to budu odpovědný. Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka -------------------Jako poslanec s tím můžete něco dělat, můžete vyvinout iniciativu, aby se tím například i mezinárodní soudy mohly zabývat, anebo můžete interpelovat ministra vnitra. Co budete dělat? Jiří ZLATUŠKA, předseda výboru pro vědu a vzdělání /ANO/ -------------------Nepochybně interpelovat budu, budu tady na tohle to tlačit. Co se týká přímo podávání žalob, domnívám se, že se najdou jiní, kteří ty žaloby podají, skoro bych řekl, že je škoda, že prezident Zeman promarnil příležitost, když mluvil na OSN apelovat na světové státníky, aby, až budou jezdit do České republiky, aby se tady zasazovali o odstranění mučení a odstraňování těchto problémů. Je to, myslím, nesmírně smutná a ostudná situace pro Českou republiku. Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka -------------------Co si myslíte, že s tím může dělat ministr spravedlnosti, který je ve vládě za hnutí ANO? Jiří ZLATUŠKA, předseda výboru pro vědu a vzdělání /ANO/ -------------------Ministr spravedlnosti podle toho, co vím, tak už navrhoval, aby se například aspoň ta péče té ostrahy tam změnila, aby se tam jaksi dostalo jednak právní pomoci, jednak, aby tu ostrahu dělali tam, kde je to potřeba, pracovníci vězeňské služby a samozřejmě je potřeba dostát tomu, že lidé, kteří nejsou za nic odsouzeni, překročení hranice je jenom přestupek a pokud jsou to lidé žádající o azyl, tak podle těch mezinárodních úmluv ani nemají být trestáni tak, aby byli propuštěni a zejména, aby byli propuštěni, pokud jsou tam malé děti. To, co ... Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka -------------------Řekněte mi, myslíte si, že zaznívá dostatečně nahlas od těch nejvyšších politiků v této zemi, že takovéto podmínky prostě není možné akceptovat, protože máme tady vyjádření o zavírání hranic, mluvila jsem o Andreji Babišovi, ten má obrovský vliv i na veřejnost. Máme tady prezidenta, který říká - mezi uprchlíky sem míří také džihádisté, kteří mi vyhodí Pražský hrad do povětří. Nepodílí se na tom ta celá garnitura v podstatě svým dílem společně, pane poslanče? Jiří ZLATUŠKA, předseda výboru pro vědu a vzdělání /ANO/ -------------------Samozřejmě, že podílí, je to smutné, podílí. Prezident republiky pro to tvrzení o těch džihádistech nemůže mít sebemenší věcný podklad těch jako zvěstí o tom, kolik jsem jde teroristů, těch je samozřejmě spousta, ale ti nebudou překračovat Středozemní moře na těch píchlých gumových člunech. A z nedávné doby Reuters citoval zprávu tajných služeb Dánska, které nenašly žádné podklady proto, že by mezi ..., v těch uprchlických proudech sem mířili teroristé, čili tohle je cílené šíření paniky, cílené šíření xenofobie a cílené využívání těch xenofobních nálad proto, že těm, kteří se ukážou jako třeba dneska jsme měli možnost vidět v televizi ministra Chovance u toho cvičení na těch hranicích, tak se ukážou, nebo dělají iluzorní opatření, která nemohou mít žádný praktický efekt, takže jim to přinese voličské body. Je to smutné, ale dá se s tím dělat jenom to, že budeme jako cílevědomě pracovat na tom, aby přece jenom zvítězil rozum, zvítězila humanita. Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka -------------------Ale proto zmiňuji, že o hlídání hranic tady hovoří v podstatě všichni bez ohledu na politickou příslušnost. Jiří ZLATUŠKA, předseda výboru pro vědu a vzdělání /ANO/ -------------------Tak úplně všichni ne, ale bohužel drtivá většina. To, samozřejmě tohoto si sem v Poslanecké sněmovně zatraceně dobře vědom.


28

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka -------------------Děkuji vám, poslanče, pane poslanče za rozhovor. Mějte se dobře a na shledanou. Jiří ZLATUŠKA, předseda výboru pro vědu a vzdělání /ANO/ -------------------Děkuji. Na shledanou. Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka -------------------Za malou chvíli začínají Události, podívejte se na ně a hezký večer.

Evropské noviny

Západočeská univerzita chce učit uprchlíky česky 25.9.2015

Evropské noviny str. 3 Téma měsíce Univerzita Pardubice

Jana Bartošová

PUBLICISTIKA Západočeská univerzita v Plzni bude imigranty učit česky. Reaguje tak aktuální společenskou diskusi k tématu uprchlíků a chce pomoci utlumit kulturní rozdíly a bariéry. Podobně jako jiné české vysoké školy se snaží tento složitý problém uchopit a nalézt v něm svoji roli. Rozhodla se proto nabídnout pomocnou ruku těm, pro které není Česká republika jen tranzitní zemí, rozhodli se zde žít natrvalo, získali tu azyl a mají vážný a upřímný zájem se začlenit do společnosti. Těmto lidem chce zdarma nabídnout výuku češtiny pro cizince. Její součástí by mělo být i základní obeznámení s našimi reáliemi, historií a podobně, které jsou předpokladem úspěšného začlenění imigrantů do naší společnosti. Nabízená výuka může být případně i přípravou pro jejich další vysokoškolské studium. Potenciální studenty bude univerzita oslovovat prostřednictvím ministerstva vnitra a různých neziskových organizací. Výuku češtiny pro azylanty má zajišťovat Ústav jazykové přípravy ZČU. Kurzy by měly být buď půlroční nebo roční s dotací pět hodin denně, tedy dvacet pět hodin týdně. Kurzy by se podle vedení univerzity měly stát mezistupněm, během kterého se na jedné straně dají lépe poznat ti lidé, kteří mají opravdový zájem. Na druhé straně oni sami budou mít možnost poznat české prostředí a snížit tak kulturní rozdíly a bariéry. To je podle představitelů školy velmi důležité a napomůže to i zlepšit i atmosféru ohledně tématu uprchlíků ve společnosti. HRAZENÍ Z VLASTNÍCH ZDROJŮ Kdy by mohla výuka češtiny na plzeňské univerzitě začít a kolik lidí by se do kurzů mohlo přihlásit, není zatím jasné. Zájem o studium není podle mluvčí univerzity Kamily Kolářové zatím samozřejmě žádný, neboť běženci v současné době většinou v České republice nezůstávají a pouze projíždějí do jiných zemí. „Jaký bude zájem v budoucnu, to ukáže vývoj situace,“ říká Kamila Kolářová a doplňuje: „Případnou výuku jednotlivců bychom zatím pokryli z vlastních zdrojů, do budoucna se dá uvažovat o koordinaci s jinými vysokými školami či o získání podpory z fondů EU.“ Zatímco Západočeská univerzita uprchlíkům zatím nenabídla přímo studium některých oborů, i když to do budoucna nevylučuje, Univerzita Karlova je ochotna poskytnout těmto lidem odpuštění školného v placených studijních programech v anglickém jazyce. Programy v angličtině azylantům poskytuje Fakulta sociálních věd, Pedagogická fakulta, Fakulta humanitních studií a také Filozofická fakulta této univerzity.


29

Hospodářské noviny

by mohly mít pojištění jako cestovky – proti úpadku 1.10.2015

Hospodářské noviny str. 6 události Univerzita Pardubice

Markéta Hronová

Sedm set studentů speciální pedagogiky z Univerzity Jana Amose Komenského (UJAK), kteří za studium platili 50 tisíc korun za rok, ode dneška už nestuduje. Akreditační komise oboru neprodloužila akreditaci. Ačkoliv podle zákona musí univerzita zajistit dostudování studentů na své nebo jiné vysoké škole ve stejném nebo příbuzném oboru, skutečnost bývá jiná. „Nabídli jsme studentům pokračování v jiném oboru na naší škole, pro který akreditaci máme. Ale samozřejmě si uvědomujeme, že to neřeší jejich situaci, kdy potřebují mít diplom z pedagogiky. Podle zákona jsme oslovili ostatní vysoké školy, zda by studenti mohli dostudovat u nich, ale zatím nemáme odpověď,“ říká mluvčí UJAK Jan Červenka. Zajistit místo na jiných univerzitách pro sedm set studentů najednou je těžké. Může se tak stát, že skončí bez diplomu. Nejasná formulka v zákoně je v podstatě nevymahatelná. „Pokud škola toto nedodrží, tak porušila zákon. Někdo by na ni musel podat žalobu, ale to už není práce Akreditační komise,“ říká její předsedkyně Vladimíra Dvořáková. Ministerstvo školství řeší, jak změnit zákon, aby byla povinnost školy lépe vymahatelná. Větší ochranu studentů požaduje i Studentská komora Rady vysokých škol. Ta chce finanční odškodnění či nezapočítání doby studia, aby studenti neplatili peníze navíc za překročení času určeného například pro magisterské studium. „Vysoké školy by si měly platit pojištění, z něhož by pak studenty vyplatily,“ říká šéf komory Hynek Roubík. Jednou z možností je pojistit školy stejně, jako se pojišťují cestovní kanceláře – proti úpadku. „Student by pak mohl dostat finanční odškodnění za újmu i za zaplacené školné, v případě soukromých škol,“ vysvětluje Jakub Fischer, předseda Rady vysokých škol, která návrh Studentské komory podporuje. Další možností je, že by si školy zřídily fond, podobně jako je fond pojištění vkladů u bank. Nebo by si musely vytvářet finanční rezervy samy. Jaký model bude nejvhodnější, má řešit pracovní skupina složená ze zástupců ministerstva školství, České konference rektorů a Rady vysokých škol. „Je potřeba se podívat, jak to dělají v zahraničí, a vymyslet model, který může fungovat,“ míní Fischer. Zatím se jedná o tom, jestli by si školy měly pojištění platit u soukromých firem, či si spořit u státu. Poslanec Jiří Mihola, předseda podvýboru pro vysoké školy, je pro větší ochranu studentů. S určitými zárukami – u veřejných vysokých škol – souhlasí předseda školského výboru Jiří Zlatuška, u soukromých škol ne. „Studenti podepisuŠkoly jí smlouvu se soukromým subjektem. Mohou si tam nechat dát, že škola zajistí dostudování v případě ztráty akreditace, kde a jak,“ namítá. Soukromé školy by dokonce prý mohly nabízet pojištění jako benefit. Základ však podle Zlatušky je, aby si studenti uvědomili, že kvalita vysokých škol není všude stejná, a pečlivěji ji vybírali. S tím souhlasí i Fischer. „Část odpovědnosti musí zůstat na studentovi. Je to jako s výběrem banky. Je rozdíl, zda nese peníze do velké banky, či do kampeličky. Tam mu dají vyšší úrok, musí ale počítat s větším rizikem ztráty,“ míní. Na druhou stranu připomíná, že akreditace dává stát, a pokud se student přihlásí na akreditovanou školu, měl by také stát nést část zodpovědnosti. *** CO SE STUDENTY UJAK Akreditační komise neprodloužila akreditaci oboru speciální pedagogika. Podle ministerstva školství na jiných vysokých školách není pro sedm set studentů dostatek míst. Povinnost školy zajistit jim dostudování je nevymahatelná. Situaci řeší ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). Valachová po sobotní demonstraci studentům řekla, že jim univerzita dává špatné informace. Chce komunikovat se zástupcem studentů. UJAK není jediná vysoká škola, jejíž studenti nedostudovali. V červnu skončila Literární akademie, její studenti stále nemají diplomy. Student by mohl dostat odškodnění za zaplacené školné. Jakub Fischer předseda Rady vysokých škol Foto popis| Chtějí studovat Studenti UJAK při sobotní demonstraci před ministerstvem školství. Foto autor| Foto: ČTK


30

O autorovi| Markéta Hronová, mailto:[email protected]

iHNed.cz

Studenti UJAK přejdou na na jiné školy až v únoru. Univerzitě dnes skočila platnost akreditace 30.9.2015

iHNed.cz str. 0 domaci.ihned.cz Univerzita Pardubice

ČTK, kac

Studenti speciální pedagogiky na soukromé Univerzitě Jana Amose Komenského (UJAK) můžou pokračovat ve studiu na jiných veřejných vysokých školách až od února 2016. Okamžitý přechod těchto studentů není možný. Oboru speciální pedagogika na UJAK ve středu skončila akreditace. Studenti speciální pedagogiky na soukromé Univerzitě Jana Amose Komenského (UJAK) budou moci pokračovat ve studiu na jiných veřejných vysokých školách patrně od února 2016, kdy začíná letní semestr. Jejich okamžitý přechod není možný, informovalo ve středu v tiskové zprávě ministerstvo školství. Oboru speciální pedagogika ve středu končí akreditace. Se studenty se ve čtvrtek sejde ministryně Kateřina Valachová. Na schůzce je chce informovat o tom, jak chce zajistit, aby mohli dostudovat. Ministerstvo ve středu uvedlo, že by měla být v říjnu či listopadu vypsána přijímací řízení, po kterých by úspěšní uchazeči mohli nastoupit do škol v letním semestru. Majitel UJAK nakoupil byty za miliony korun. Investovat začal po problémech s akreditací - čtěte ZDE Okamžitý přechod studentů UJAK na veřejné vysoké školy není podle ministerstva možný, což ukázala právní analýza. "Z hlediska zákonných předpisů i organizace celého procesu je prakticky nemožný a týkal by se jen malého počtu studentů UJAK v neučitelském studijním oboru," uvedlo ve středu ministerstvo. HNDomácí na Twitteru Domácí rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru. Další studenti, kteří nevyužijí ani možnosti dostudování v některém ze studijních programů akreditovaných na UJAK ani možnosti nastoupit k dokončení studia v letním semestru, se budou moci přihlásit ke studiu v řádném termínu na příští akademický rok. Celý postup, jak studentům pomoci, by měli děkani pedagogických fakult projednat v příštích dvou dnech. Speciální pedagogiku na UJAK podle dřívějších informací studuje zhruba 700 studentů, z nichž je většina pedagogů doplňujících si kvalifikaci. Studenti však dosud zastávají jiný názor než ministerstvo školství. Většina chce dostudovat na této soukromé vysoké škole, nechce tak dělat přijímačky a přejít na veřejnou VŠ.

URL| http://domaci.ihned.cz/c1-64677560-stu...erzite-dnes-skocila-platnost-akreditace


31

Mladá fronta DNES

Klíč k dějinám našla historička v denících žen 1.10.2015

Mladá fronta DNES str. 17 Kraj Pardubický Martin Ťopek Univerzita Pardubice

V odborných kruzích má historička Milena Lenderová pověst ženy, která změnila pohled na vědecké bádání. Nyní ji za celoživotní práci ocenil Stříbrnou medailí Senát. PARDUBICE Jednou ze sedmnácti oceněných osob, které získaly tento týden Stříbrnou medaili Senátu, je i profesorka pardubické univerzity Milena Lenderová. Historička je známá tím, že dokázala prosadit téma ženy jako plnohodnotnou součást našich dějin. „Feminismus vnímám velmi pozitivně, není to žádná akce šílených feministek z Ameriky nebo Německa,“ říká bývalá děkanka filozofické fakulty. * Mezi sedmnácti oceněnými jste dva z pardubické univerzity. Za co jste Stříbrnou medaili Senátu získala vy? To já vlastně ani pořádně nevím, není to za konkrétní práci. Spíše je to ocenění za celoživotní dílo. * Pokud se podíváme na vaše témata, tak v nich najdeme nejčastěji výrazy gender, dějiny každodennosti nebo česko-francouzské kulturní vztahy. Jste spisovatelka, kromě toho jste byla také děkankou filozofické fakulty. Kdo z tohoto výčtu vlastně ocenění získal? Děkanka jen vyplynula z okolností, asi nikoho jiného neměli, ale tato funkce s vědeckou prací moc nesouvisí, je to spíše práce pro fakultu. Ale když vezmu, co jsem jako historik mohla dělat před listopadem 1989, tak toho moc nebylo. Začala jsem proto dělat nekonfliktní téma školství za národního obrození. Když posléze otevřeli v Praze francouzský ústav pro výzkum středoevropských dějin, objevila jsem tam spoustu materiálů ke studiu česko-francouzských kulturních vztahů. A jak jsem si tam půjčovala knihy, zjistila jsem, že Francouzi dělají úžasným způsobem dějiny žen. Že to není jako u nás, kde se dělají ženy jen jako ženy bojující. To je jednak otrava a jednak se to týká jen velmi tenké vrstvy dam. Francouzi to pojímají jako dějiny ženských historických cyklů. A z toho mi vyplynulo další téma: ženské dějiny. A v kontextu běžného života z toho vzešly dějiny každodennosti nebo dějiny dětství. Jeden z možných přístupů je právě i gender. Je to přístup sice zajímavý, ale ne samospasitelný. * Přesto jsou vašimi stěžejními studijními prameny ženské deníky. O obyčejné skutečnosti vypovídají deníky nejvíce, i když mám samozřejmě ráda i další prameny, jako je korespondence nebo prameny úřední povahy. Ale deníky jsou skutečně vhled do soukromého světa. * Jak se shánějí takové deníky? No špatně, pochopitelně. Když se po české badatelské obci rozkřiklo, co mě zajímá, tak už mi lidé sami posílali tipy, co kde je. Ale ty první deníky, to byla vždycky šťastná náhoda. Většinou se jedná totiž o zápisky žen ze středních a vyšších vrstev, což byly ženy, dcery nebo sestry nějakého slavného muže. A deník se pak ocitl v jeho pozůstalosti. Mnohdy ale byly v různých archivech jen tak pohozené nebo se vydávaly za deníky mužů. Touto cestou se mi podařilo dát dohromady asi osmdesát deníků. * Na čem pracujete nyní, už máte za sebou asi třináct titulů, jaký bude další? Nemohu se k tomu pořádně dostat, ale mám krásnou nabídku na druhé vydání mé první knížky K hříchu a modlitbě, která otevřela ono ženské bádání. Myslela jsem, že to zvládnu přes prázdniny, ale vůbec jsem se k tomu nedostala. * Zaměstnávají vás na univerzitě proti vaší vůli i další povinnosti? Nějak mě to nezlobí, ale nejrůznějším způsobem narůstá administrativa, počínaje zadáváním bakalářských prací přes vyplňování cestovních příkazů. Elektronické úřadování je prostě složitější než to papírové. Ale pak to jsou takové věci, že nastoupíte do nějakého rozjetého vlaku, navážete nové kontakty s kolegy z jiných fakult, oni vám s něčím pomohou, vy samozřejmě neodmítnete pomoc jim. S tím přichází i účast ve vědeckých radách a tohle


32

všechno mě dost zaměstnává. Když si vzpomenu, jak jsem psala svou první knihu a mohla na ní pracovat čtrnáct hodin v kuse... * Vraťme se ke genderu, ten se dnes skloňuje velmi často a dost souvisí i s výrazem feminismus. Jaký na něj máte názor? Na feminismus mám vysloveně kladný názor, i když je někdy jeho interpretace negativní. To vzniklo hned po listopadu, kdy se hnutí začalo prezentovat jako jakási výstřední činnost zdivočelých amerických a německých feministek. Tak to ale není, jeho kořeny jsou daleko starší, někdo je hledá dokonce ve středověku, jinak se ale rozvíjel hlavně od konce osmnáctého století a je to přesvědčení o tom, že ženy nejsou ve společnosti oceňovány adekvátním způsobem. Tyto požadavky se samozřejmě s dobou mění, kdysi například chtěly ženy stejný přístup ke vzdělání, dnes žádají stejné manažerské posty. Navíc naším největším feministou byl Masaryk. Kdo si myslí, že feminismus je nějaký výstřelek, měl by o tom více přemýšlet. * Ale feminismu se přece v poslední době daří, ne? To ano, ale stále třeba platí, že pokud je žena úspěšná manažerka a věnovala tomu deset let studia, tak pokud jí dítě hlídá chůva, je to špatná matka. Proto říkám studentům, že rovnoprávnost je v hlavách. Zákony sice jsou, ale dokud se nezmění myšlení lidí, tak bude vše při starém. * Když jsme u studentů, společnost je pod kritikou, že příliš mnoho mladých lidí nestuduje technické obory, ale humanitní obory. Znamená to, že vychováváme třeba příliš mnoho historiků? Děti jsou vychovávány tak, aby pro ně nebyly technické obory přitažlivé. Každý jde raději prodávat mobily, než aby se vyučil pořádnému řemeslu, které mělo vždycky respekt. Přitom by si slušně vydělali, řemesla chybí. Historici jsou naštěstí pro život připraveni přeci jenom lépe. Musí znát alespoň jeden světový jazyk, většinou znají dva. Pro vědu jich je moc, ale uplatní se například v cestovních agenturách nebo v informačních centrech, protože mají určitý rozhled. * Co plánujete do budoucna? Máme nyní dobrou skupinu doktorandů i absolventy a chceme se pustit do projektu, který odpovídá společenské poptávce, a to jsou porodní báby v historii od středověku do současnosti. To je přitažlivé téma, porodní bába bylo první ženské povolání, kde se vyžadovala kvalifikace, a její postavení ve společnosti se po staletí měnilo. *** O obyčejné skutečnosti vypovídají deníky nejvíce, i když mám ráda i korespondenci a úřední záznamy. Fakta Milena Lenderová Narodila se 25. září 1947 v Kostelci nad Orlicí. Zabývá se dějinami 19. století, především gender history, dějinami každodennosti a českofrancouzskými kulturními vztahy. Vystudovala dějepis a francouzštinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a v roce 1973 tamtéž obhájila rigorózní práci na téma Československo a habešská krize. V roce 1994 se habilitovala na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích v oboru české dějiny. V roce 2001 byla jmenována profesorkou v oboru České dějiny. V letech 2001 až 2007 byla děkankou filozofické fakulty. Foto popis| Oceněná historička Milena Lenderová je jednou ze sedmnácti vědců, kteří převzali Stříbrnou medaili Senátu. Foto autor| Foto: Michal Klíma O autorovi| Martin Ťopek, redaktor MF DNES Regionální mutace| Mladá fronta DNES - pardubický kraj


33

Prosperita

Snažíme se vytvářet optimální akademické prostředí 29.9.2015

Prosperita str. 1 Titulní strana Univerzita Pardubice

Vzdělanost národa a uplatnění absolventů nejen vysokých škol je v České republice diskutovanou záležitostí stejně tak jako třeba image a potřebná vážnost kantorské profese. Nejen z pohledu společenské objednávky, nejen proto, že některé léta uplatňované modely výuky přestávají stačit překotné praxi firem, které si žádají odborníky s takříkajíc vášní v srdci, vynalézavé, tvořivé, tedy zaměstnatelné. Být dobrým učitelem či inspirativním rádcem je poslání, které se naše společnost odnaučila vnímat a ohodnocovat. Hříchy nyní bude muset patrně napravovat, ekonomika chce prostě své. Hodnoty spadající pod pojmy kreativita, vynalézavost, morálka, souvislosti udržitelné budoucnosti, vzájemná spolupráce konkurentů, to jsou prvky, které se nyní ve všeobecné komunikaci dostávají do popředí. Uvědomuje si to také UJAK - Univerzita Jana Amose Komenského, jedna z předních soukromých vysokých škol v České republice. Jejího rektora Luboše Chaloupky jsem se zeptala: * Pro většinu lidí je září měsícem nového školního roku, a ty tam jsou doby, kdy semestry na vysokých školách začínaly spíše v říjnu. Kdy a jak jste zahájili u vás? Akademický rok začíná prvního září, přičemž právě v tomto měsíci je na univerzitě poměrně rušno: konají se zářijové termíny zkoušek, probíhají také státní závěrečné zkoušky a přijímací řízení. Nedílnou součástí jsou pak zápisy studentů do jimi zvolených studijních programů a také vyrovnávací kurzy pro ty studenty, kteří se rozhodli na UJAK navázat na předchozí studia a potřebují si doplnit některé předměty tak, aby mohli na UJAK pokračovat v navazujícím magisterském studiu. Velmi pečlivě dbáme na to, aby každý student svědomitě plnil stanovené požadavky, a zároveň klademe důraz na snahu vytvářet optimální akademické prostředí. O tom ostatně svědčí i fakt, že UJAK rozhodně nezahálí ani v průběhu letních prázdnin: ačkoliv neprobíhá samotná výuka, univerzita pochopitelně funguje a věnuje se důkladné přípravě nadcházejícího akademického roku a dalších aktivit například na poli vědy a výzkumu. Vlastně i určitá forma výuky je během prázdnin. Letos jsme kupříkladu na UJAK pořádali letní školu s největší kalifornskou univerzitou, University of California, Davis. * Kolik studentů nastoupilo do prvních ročníků, nebo lépe, do prvních semestrů? Kolik studijních oborů mohli zvolit? V současné době stále běží přijímací řízení, takže na tuto otázku je nyní předčasné odpovídat -zvláště s ohledem na naši zkušenost, kdy se značná část studentů zapisuje ke studiu právě v průběhu září. Na UJAK v současné době probíhá výuka v devíti bakalářských a šesti magisterských oborech, nechybí doktorské studium a vlastní program MBA, který získal prestižní mezinárodní akreditaci. Je však třeba říci, že ne všechny studijní obory otevíráme každý rok, pro detailnější informace proto doporučuji navštívit naše webové stránky, kde ostatně zjistíte podrobnosti i o jednotlivých oborech. A nabídka je opravdu pestrá - od oborů humanitních, často s akcentem na pedagogiku, přes obory orientované manažersky a ekonomicky až po ty zaměřené na mediální problematiku. * Čím je podle vás UJAK pro zájemce o studium atraktivní? Těch věcí je celá řada. UJAK je, coby velmi úspěšná soukromá univerzita, neustále pod drobnohledem Akreditační komise, a o to více klademe důraz na kvalitu. Univerzita vybudovala vlastní funkční kampus, takže veškerá výuka je v Praze soustředěna do jedné lokality. Rozvíjíme zázemí pro studenty - například pro mediálně orientované obory je k dispozici profesionální audiovizuální studio. Spolupracujeme s celou řadou institucí, mnohé z nich navíc poskytují našim studentům možnost zajímavé odborné praxe. A když už jsme u té spolupráce, jsme zapojeni do programu Erasmus Extended University Charter a spolupracujeme s desítkami univerzit po světě. Máme také vlastní program MBA, zaměřený na řízení lidských zdrojů a EU, přičemž tento program, který jsme si navrhovali sami s maximálním ohledem na specifickou situaci v daném odvětví v Česku, jsme nyní úspěšně reakreditovali u mezinárodní organizace FIBAA. Z její strany máme také velmi pozitivní zpětnou vazbu a nabídku rozšíření další spolupráce. Jsme rovněž jediným místem v republice, kde lze získat mezinárodně uznávané jazykové certifikáty telc. Samozřejmostí pak je úzká spolupráce s odborníky z praxe, snažíme se, aby na UJAK působily opravdové osobnosti jak z akademické, tak praktické sféry. * Vaše vysoká škola boduje v uplatnitelnosti absolventů v praxi, což vyplývá například z dat zveřejňovaných úřady práce. Co k takovému hodnocení vede? A do jakých profesí vaši absolventi zpravidla nastupují?


34

Podle nejnovější studie, kterou nedávno publikoval Český rozhlas, bylo na konci minulého roku mezi humanitně vzdělanými absolventy VŠ (právě podle dat z úřadů práce) něco kolem 4 % nezaměstnaných. UJAK se umístila ve skupině univerzit, kde je tato nezaměstnanost na polovičních hodnotách, což je velmi dobrý výsledek, do studie byly zařazeny jak soukromé, tak veřejné vysoké školy. Co k takovému výsledku vede? Dle mého názoru je příčin více a vzniká jakýsi synergický efekt: 1. Snažíme se o maximální propojení s praxí, studenti tak v tomto směru získávají výbornou průpravu. 2. Určitá část studentů, která na UJAK nastoupí, si již doplňuje vzdělání v rámci svého zaměstnání - toho si velmi vážíme, neboť tato skutečnost svědčí o tom, že UJAK je atraktivní i pro lidi, kteří již ve svém oboru pracují, často mají dlouholeté zkušenosti, které chtějí rozvíjet. Praxe potvrzuje, že jim máme co nabídnout. pokračování na straně 7 Snažíme se vytvářet optimální akademické prostředí dokončení ze strany 1 3. UJAK je soukromou školou, kterou si ve většině případů vybírají lidé, kteří již mají dost jasnou představu o svém dalším životním směřování. Studijní úsilí tak logicky orientují ke svému úspěšnému uplatnění. Co se týče jednotlivých profesí, to se samozřejmě odvíjí od nabídky oborů univerzity, velmi často jde o pomáhající profese, které souvisejí se speciální pedagogikou. S tím poměrně ostře kontrastuje to, že UJAK je v některých médiích označována za školu celebrit. * Máte zmapováno, zda někteří vaši bývalí studenti založili své vlastní firmy? Znáte počet? Přesná čísla nemáme, nicméně část studentů firmy zakládá nebo si již doplňuje vzdělání během podnikatelské činnosti - UJAK v této oblasti nabízí například specializovaný obor Právo v podnikání. Tím, že jsme soukromou školou, studenti často přesně vědí, čemu se budou chtít věnovat, a není proto divu, že i své případné podnikatelské aktivity mají pečlivě promyšleny. * Vaše vysoká škola také úzce spolupracuje s podnikateli, osobnostmi z businessu. Jaké zkušenosti z toho pro vás plynou? V jedné rovině je tato spolupráce významná pro rozvoj a inovaci studijních oborů. V minulosti jsme například celý jeden obor koncipovali ve spolupráci s velkým zaměstnavatelem a zahrnuli do výuky jeho konkrétní potřeby. Prestižní mezinárodní akreditační agentura FIBAA, která nám akreditovala naše mezinárodní studium MBA, jak jsem již zmínil, dokonce trvá na tom, abychom do odborné rady celého programu MBA jmenovali významné osobnosti z průmyslu a businessu. Pravidelný styk se zaměstnavateli nám také pomáhá v hodnocení a zajišťování kvality studia obecně. A v rovině druhé je kontakt s osobnostmi ze sféry průmyslu, služeb a obchodu obohacující pro způsob vedení univerzity, pro formování její vize a pro naplňování všech jejích rolí - výukové, vědecké i společenské. * Česká republika se stále potýká s jazykovou negramotností, málo a neradi se učíme cizí jazyky. Rozhodli jste se tuto reputaci napravit a nabízíte jeden unikátní produkt. Oč jde? Ano, na výuku cizích jazyků klademe poměrně velký důraz. A není tedy divu, že jsme jediným místem v Česku, kde je možné získat mezinárodní jazykový certifikát telc (The European Language Certificates). Evropské jazykové certifikáty telc tvoří systém jazykových zkoušek odpovídajících Společnému evropskému referenčnímu rámci, který byl vypracován Oddělením moderních jazyků Rady Evropy. V současné době je možné skládat sedmdesát zkoušek různých úrovní z jedenácti světových jazyků. Univerzita navíc nabízí výuku cizích jazyků takzvaně na klíč pro celou řadu společností a institucí, a zároveň pořádá jazykové kurzy pro veřejnost. V současné době zajišťujeme výuku pro Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR - přičemž v tomto případě jde již o poměrně dlouhodobou spolupráci. * Vaší specialitou je také řetězec výzkum-vývojinovace, zapojujete se do řešení řady projektů. Můžete se pochlubit výsledky? V oblasti základního výzkumu jsme prorazili v obrovské konkurenci v Grantové agentuře ČR například projekty zabývajícími se povahou andragogiky jako vědy, anebo třeba projekty na pomezí ekonomie a historie. Pro ministerstvo kultury jsme zpracovali první funkční podobu dnes již známého Programu aplikovaného výzkumu


35

národní a kulturní identity. Pro OECD jsme se podíleli na velké studii o vzdělávání k podnikavosti na vysokých školách vMoravskoslezském kraji. V současnosti spolupracujeme na velkém projektu pro Evropskou komisi, který mapuje a hodnotí zásadní reformy vysokoškolského vzdělávání v evropských zemích. A třeba pro Městskou část Praha 3 (to je naše domovská) jsme přispěli zpracováním demografické studie, anebo projektovou spoluprací s neziskovými organizacemi. A mezinárodní spolupráce - v jednom z projektů jsme společně s Technickou univerzitou v Drážďanech a několika vysokými školami v Kazachstánu vytvořili základy kazašského systému distančního studia. I po skončení projektu dodnes se dvěma kazašskými institucemi pokračujeme v úzké spolupráci. * Kdybyste měl v pěti větách charakterizovat přednosti studia na vysoké škole, jíž reprezentujete, co byste řekl? Zajímavě koncipované humanitní a společenskovědní obory. Unikátní zaměření na pedagogiku. Klientský přístup ke studentům. Vynikající uplatnění absolventů. Nadstandardní materiální a technické podmínky pro studium. Formy studia ideálně přizpůsobené i pro zaměstnané studenty. * Jaké je dnes české školství? Čeho se mu nedostává? Nedostává se mu vize, rozletu, mezinárodního přehledu a nadhledu a férové soutěže. Na druhou stranu je stabilizované, a přestože do něj neproudí zdaleka takové prostředky (ať už veřejné, anebo soukromé) jako třeba v západoevropských zemích, poskytuje kvalitní vzdělání. * Nemyslíte si, že plýtvá naše země talenty? Dokáží vysoké školy vytěžit „chytrost a odvahu“ mládí? My talenty neplýtváme, protože talent se většinou dokáže prosadit sám. Ale často nepracujeme -alespoň ve školství - s talenty systematicky a nenabízíme jim tak dobré podmínky pro studium a práci jako třeba někde jinde v zahraničí. * Čemu vás pozice rektora naučila? Že je pořád čemu se učit. Foto popis| Doc. PhDr. Luboš Chaloupka, CSc., rektor Univerzity Jana Amose Komenského O autorovi| otázky připravila Eva Brixi http://www.ujak.cz

Vysoká škola obchodní v Praze se stala součástí nového vzdělávacího holdingu 29.9.2015

Prosperita str. 12 Fenomén kvalita (tz) Univerzita Pardubice

Vysoká škola obchodní v Praze počátkem září vstoupila do Akademické aliance, nového vzdělávacího holdingu. Cílem aliance je propojit několik vysokých škol, a vytvořit tak významnou vzdělávací instituci. V současnosti je v jejím portfoliu kromě Vysoké školy obchodní v Praze také Vysoká škola podnikání a práva (původně Vysoká škola podnikání z Ostravy a Vysoká škola manažerské informatiky, ekonomiky a práva z Prahy), Pan -evropská vysoká škola v Bratislavě a další vzdělávací instituce všech stupňů vzdělávání převážně v Moravskoslezském kraji. Propojování několika vysokých škol do Akademické aliance má za cíl vytvořit dominantní vzdělávací instituci středoevropského charakteru postavenou mimo jiné na společných vzdělávacích programech, vědeckovýzkumných projektech či publikační činnosti a silném personálním zázemí. Přispívá k tomu výrazná společenská objednávka na propojení studia s praxí navázaná zejména na firmy rozmanitého výrobního a technického zaměření nebo s orientací na služby. Strategie Akademické aliance společně s partnery PROSPERITA holding a původními akcionáři Vysoké školy manažerské informatiky, ekonomiky a práva (VŠMIEP) potvrzuje současný trend efektivity v organizaci vysokých škol za jediným účelem: připravit silné ekonomické zázemí vzdělávacích subjektů, které budou studenty na jejich budoucí profesní uplatnění připravovat lépe než dosud. „Naším záměrem je dosahovat cestou propojování vzdělávacích institucí synergických a dalších inovačních a konkurenčních efektů s cílem umocnit a zvyšovat


36

přidanou hodnotu pro klientastudenta. To bychom rádi nabídli a zvládli mimo jiné i správnými produkty. Tedy obory, přizpůsobenými potřebám trhu práce a dovednostně orientovanou výukou s praktickými prvky, bez memorování a zahlcování nadbytečnými informacemi,“ říká Ing. Radan Jünger, předseda představenstva Akademické aliance. Právě studijní obory Vysoké školy obchodní v Praze (VŠO), zaměřené na cestovní ruch a služby v letecké dopravě s bezmála 3000 studenty, doplňují škálu ostatních silných programů v holdingu s vysokou přidanou hodnotou a rychlou návratností školného v podobě kvalitního uplatnění na trhu práce. Nástup nového vlastníka zřizovatele a nové Správní rady VŠO garantuje studentům vytvoření ještě pevnějšího základu pro jejich kvalitní vzdělání a kariérní růst. Pedagogickému jádru zase přináší jistotu dalšího rozvoje školy. „Již několikrát náš tým odborníků potvrdil, že jedním z našich prvořadých záměrů je vedení posluchačů k podnikavosti, inspirativnímu myšlení s nápady, které budou mít šanci na život. V tom vidíme perspektivu vysokoškolského potenciálu získaných vědomostí. Již dávno nejde o vzdělání pro vzdělání, ale o to, aby se náš absolvent dokázal prosadit a byl užitečným a respektovaným manažerem nebo třeba založil svůj vlastní podnik,“ vysvětluje Ing. Radan Jünger.

protext.cz

Univerzita Pardubice zahajuje 66. akademický rok 30.9.2015

protext.cz str. 0 dpu kom Univerzita Pardubice

hha

Praha 30. září (PROTEXT) - V úterý 29. září zahájilo všech sedm fakult Univerzity Pardubice oficiálně nový akademický rok, na pardubické vysoké škole v pořadí již 66. Na sedm fakult Univerzity Pardubice se do 65 studijních programů s téměř 130 studijními obory v bakalářském, navazujícím magisterském a doktorském studiu doposud zapsalo přes 9 tisíc vysokoškoláků, z nichž přibližně 80 % jich bude studovat letos tzv. prezenční formou studia. Na 2,5 tisíce nových vysokoškoláků, studentů 1. ročníků bakalářského studia čekají v prvních týdnech kromě začátku vysokoškolského studia též slavnostní akademické obřady - IMATRIKULACE, při nichž složí akademický slib, jsou symbolicky zapsáni do matriky studentů Univerzity Pardubice a stávají se členy akademické obce. Na Univerzitě Pardubice bude letos studovat okolo 9 500 vysokoškoláků. Studenti se mohou těšit na řadu novinek a vylepšení. Lepší bydlení na kolejích Během letních měsíců zajišťovala správa kolejí a menzy dvě velké investiční akce, které zkvalitní bydlení studentů na kolejích v univerzitním kampusu v Pardubicích. Proběhla kompletní výměna nábytku v pavilonu B (160 studentských pokojů má nové postele, stoly skříně a poličky) a kompletní výměna podlahových krytin ve studentských pokojích v celém pavilonu A a částečně v pavilonech B a D (celkem 250 pokojů má nové podlahové PVC). Nový výukový areál V srdci univerzitního kampusu mezi rektorátem a budovami dopravní fakulty vznikl nový výukový areál s 6 novými posluchárnami a 8 laboratořemi, které využívají zejména fakulty ekonomicko-správní, filozofická a dopravní. V atriu nového areálu se nachází příjemná odpočinková zóna, kde bude v listopadu zpřístupněna i Lavička Václava Havla. Občerstvení v této části areálu zajišťuje nový bufet, který provozuje správa kolejí a menzy. Spojovací nadzemní most propojuje nový výukový areál se sousední budovou přes ulici a spojuje tak všechny univerzitní objekty v jižní části kampusu v jeden průchozí celek. Jižní část univerzitního areálu v Pardubicích - Polabinách dostává nový vzhled a nová parkoviště


37

V současné době dochází navíc v jižní části univerzitního kampusu v Polabinách k rozsáhlým úpravám venkovních ploch. Budují se dvě nová parkoviště s kapacitou 180 míst, která významně posílí možnosti studentského i zaměstnaneckého parkování. Před dopravní fakultou ve Studentské ulici se buduje nový parter, který bude další příjemným vstupním prostorem do univerzitních budov, pro setkávání a odpočinek. Součástí venkovních úprav univerzity je i rekonstrukce vnitřní komunikace k rektorátu. Zároveň město Pardubice provádí rekonstrukci Studentské ulice s novými chodníky, středovým pásem, novým osvětlením a přechody pro chodce a retardéry pro zpomalení dopravy. Nová cyklostezka v kampusu Zprovozněna byla i nová cyklostezka vedoucí od univerzitní tělocvičny do Kunětické ulice a do centra města. Nová parkoviště a vozovky, stezky a chodníky umožní v celém areálu snadnější a bezpečnější pohyb jak pro cyklisty, tak chodce a nové odpočinkové plochy a zóny zpříjemní všem pobyt v univerzitním kampusu. Kontakt: Ing. Valerie Wágnerová mluvčí Univerzity Pardubice telefon 466 036 555 e-mail mailto:[email protected] ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu, href="http://www.protext.cz">http://www.protext.cz

která

je

k

dispozici

na

adrese

Upozorňujeme odběratele, že materiály označené značkou PROTEXT nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze je publikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele, který je ve zprávě označen a který za ně nese plnou odpovědnost. PROTEXT Cas| 14:58


38

Přehled zpráv

Recommend Documents