Přehled zpráv

Přehled zpráv 8.3.2013 - 25.3.2013 HK ČR autoforum.cz EU dál topí automobilky, novou metodikou se zvýší spotřeba, limity CO2 se nezmění ..............................12 22.3.2013 autoforum.cz str. 0 Zajímavosti HK ČR  Miro Mihálik businessinfo.cz HK ČR: Opožděné platby mají významný dopad na likviditu a finanční řízení českých podniků ...............13 22.3.2013 businessinfo.cz str. 0 Podnikatelské prostředí HK ČR  Hospodářská komora ČR (HK ČR) Na krajský úřad Zlínského kraje zavítala delegace z Novosibirské oblasti ...................................................14 22.3.2013 businessinfo.cz str. 0 Zlínský kraj HK ČR  Krajský úřad bydletvpanelu.cz Výtahy z Třebíče...................................................................................................................................................14 22.3.2013 bydletvpanelu.cz str. 0 Panelový dům a byt v 21. století HK ČR  ČRo Olomouc Nejdiskutovanější zemědělskou plodinou těchto dnů je cukrová řepa .........................................................16 23.3.2013 ČRo Olomouc str. 12 08:05 Týden v našem kraji HK ČR  ČT 1 Call Brno ...............................................................................................................................................................17 23.3.2013 ČT 1 str. 1 12:00 Týden v regionech - JM HK ČR  Na jižní Moravě roste zájem o pracovníky servisních a zákaznických center ..............................................20 22.3.2013 ČT 1 str. 6 18:00 Události v regionech - Brno HK ČR  Pozdní proplácení faktur .....................................................................................................................................21 23.3.2013 ČT 1 str. 3 19:00 Události HK ČR  ČT 24 Brno přitahuje investory .....................................................................................................................................22 22.3.2013 ČT 24 str. 13 21:10 Ekonomika HK ČR  Brusel vyžaduje dodržování splatnosti .............................................................................................................23 22.3.2013 ČT 24 str. 8 21:10 Ekonomika HK ČR

Přehled zpráv

1 © 2013 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz | [email protected]

 Interview se členem dozorčí rady ČEZu Václavem Pačesem .........................................................................25 22.3.2013 ČT 24 str. 1 18:30 Interview ČT24 HK ČR  denik.cz Prostějov přijme další metaře, po dohodě s úřadem práce ............................................................................32 22.3.2013 denik.cz str. 0 Olomoucký kraj HK ČR  Úřad práce slibuje v Pardubickém kraji až tisíc volných pracovních míst ....................................................33 22.3.2013 denik.cz str. 0 Pardubický kraj HK ČR  Zdeněk Troška: Můj Oscar? Borůvková buchta od divačky ..........................................................................34 24.3.2013 denik.cz str. 0 Film HK ČR  E15 Ministr Kuba udělal větrným parkům čáru přes rozpočet ...............................................................................36 25.3.2013 E15 str. 1 Titulní strana HK ČR  Jan Stuchlík, Daniel Novák ekolist.cz Boj proti vymírání včel se v Evropě odkládá: zákaz pesticidů neprošel .......................................................37 22.3.2013 ekolist.cz str. 0 Zpravodajství HK ČR  mmo Stanislav Štýs: O rekultivaci těžebních ploch ..................................................................................................38 22.3.2013 ekolist.cz str. 0 Názory HK ČR  Stanislav Štýs eprofil.cz Zpráva Accenture Technology Vision 2013 předpovídá dopady IT trendů na podnikání ............................41 22.3.2013 eprofil.cz str. 0 HK ČR  euportal.cz Alena Vitásková: Zastavme podporu obnovitelných zdrojů ...........................................................................42 22.3.2013 euportal.cz str. 0 Ekonomika HK ČR  Alena Vitásková ODS nad propastí. Potápíme se jak Titanic, zní z ODS ....................................................................................45 24.3.2013 euportal.cz str. 0 Politika HK ČR  Lukáš Petřík

Přehled zpráv


euractiv.cz Inovacím v podnikání by nejvíce pomohla změna myšlení na školách .........................................................48 22.3.2013 euractiv.cz str. 0 Euractiv.cz / Sekce / Věda, výzkum a vzdělávání HK ČR  Karel Volenec: Stát by neměl podporovat aplikovaný výzkum bez aplikací .................................................49 22.3.2013 euractiv.cz str. 0 Euractiv.cz / Sekce / Věda, výzkum a vzdělávání HK ČR  Euro Kalousek kontra hejtmani ...................................................................................................................................52 25.3.2013 Euro str. 34 Report HK ČR  Tomáš Plhoň Krátce ....................................................................................................................................................................53 25.3.2013 Euro str. 16 Monitor HK ČR  Moskevský vítr .....................................................................................................................................................53 25.3.2013 Euro str. 24 Report HK ČR  Petra Pelantová Potřebujeme génia, paní Müllerová ...................................................................................................................55 25.3.2013 Euro str. 28 Report HK ČR  Marcela Alföldi Šperkerová Úřady o podpoře exportu málo komunikují ......................................................................................................59 25.3.2013 Euro str. 72 Light HK ČR  Petra Pelantová f1news.autoroad.cz McLaren: Naše letošní auto může vyhrát ..........................................................................................................60 23.3.2013 f1news.autoroad.cz str. 0 HK ČR  finance.cz Statistici: Nezaměstnanost ve Francii dosáhne 15letého maxima .................................................................61 22.3.2013 finance.cz str. 0 HK ČR  Financninoviny.cz formule.cz McLaren stále identifikuje problémy svého vozu .............................................................................................61 22.3.2013 formule.cz str. 0 HK ČR  Frekvence 1 Uvažuje se o zvýšení minimální mzdy ...............................................................................................................62 22.3.2013 Frekvence 1 str. 2 12:00 Zprávy HK ČR

Přehled zpráv


 genusplus.cz JABLONEC: Euroregion Tour láká na památky i Rohany ...............................................................................63 22.3.2013 genusplus.cz str. 0 Zpravodajství HK ČR  čtk Haló noviny Na krizi nejvíce doplatily ženy ............................................................................................................................63 25.3.2013 Haló noviny str. 8 Ze zahraničí HK ČR  Lukáš MATOŠKA Hitrádio Vysočina Zvýšení minimální mzdy .....................................................................................................................................65 22.3.2013 Hitrádio Vysočina str. 1 08:00 Zprávy HK ČR  Hospodářské noviny Jsem u toho, když se rodí nové modely BMW ..................................................................................................65 25.3.2013 Hospodářské noviny str. 4 Česko HK ČR  Petr Weikert Mladý Čech přivádí na svět elektromobily BMW ..............................................................................................66 25.3.2013 Hospodářské noviny str. 1 Titulní strana HK ČR  Petr Weikert Stavební společnost PSJ rozebírá v Liverpoolu tovární halu pro Kronospan ..............................................67 25.3.2013 Hospodářské noviny str. 17 Česko HK ČR  Tomáš Čížek, Martin Kohout HR Forum Benefity – využíváte maximálně jejich potenciál? ...........................................................................................68 13.3.2013 HR Forum str. 10 Forum HK ČR  Moje tipy na sebevzdělávání ...............................................................................................................................69 13.3.2013 HR Forum str. 29 Rozvoj HK ČR  NSK: Místo nářků nabídka konkrétních řešení .................................................................................................70 13.3.2013 HR Forum str. 27 Vedení a tým HK ČR  V čem tkví know how firemních akademií? .......................................................................................................71 13.3.2013 HR Forum str. 23 Know-how HK ČR 

Přehled zpráv


channelworld.cz Accenture: Aktivní využití IT trendů poskytuje konkurenční výhodu ............................................................72 23.3.2013 channelworld.cz str. 0 HK ČR  redakce investujeme.cz Ministryně Müllerová chce navrhnout zvýšení minimální mzdy o 500 Kč .....................................................72 22.3.2013 investujeme.cz str. 0 Investice HK ČR  Jablonecký deník EUROREGION TOUR 2013 – SUVENÝR.............................................................................................................73 23.3.2013 Jablonecký deník str. 2 Z regionu HK ČR  Proč by se měli dále vzdělávat i senioři? ..........................................................................................................73 25.3.2013 Jablonecký deník str. 9 Servis/kultura HK ČR  JIŘÍ MACEK kurzy.cz TOP 09 může s levicí prosadit zvýšení minimální mzdy ..................................................................................74 22.3.2013 kurzy.cz str. 0 Z domova HK ČR  Letectví+kosmonautika Vstupenka do digitálního věku ...........................................................................................................................74 8.3.2013 Letectví+kosmonautika str. 56 Vojenské letectvo HK ČR  Ing. Zdeněk Odehnal listyjm.cz TOP 09 může s levicí prosadit zvýšení minimální mzdy ..................................................................................76 22.3.2013 listyjm.cz str. 0 Jižní Morava HK ČR  mesec.cz Minimální mzda by se mohla zvýšit. O kolik? ...................................................................................................76 22.3.2013 mesec.cz str. 0 HK ČR  Metro Musíte nabídnout něco navíc .............................................................................................................................77 25.3.2013 Metro str. 6 Domov HK ČR  ROBERT OPPELT

Přehled zpráv


Mladá fronta DNES Paraziti, bez nichž to nejde .................................................................................................................................78 23.3.2013 Mladá fronta DNES str. 11 Názory HK ČR  Pavel Páral Mostecký deník Absurdní? .............................................................................................................................................................79 23.3.2013 Mostecký deník str. 2 Z regionu HK ČR  neviditelnypes.cz EKONOMIKA: Když dva dělají totéž... ................................................................................................................80 23.3.2013 neviditelnypes.cz str. 0 Neviditelný pes / Ekonomika HK ČR  Neviditelný pes, Jan Bartoň nova.cz TOP 09 může s levicí prosadit zvýšení minimální mzdy ..................................................................................81 22.3.2013 nova.cz str. 0 Mediafax/Zprávy/Politika HK ČR  Mediafax.cz/Miroslav Kynčl novinky.cz Heger počítá s rozšířením nadstandardů, i když soud nerozhodne ...............................................................82 24.3.2013 novinky.cz str. 0 Domácí HK ČR  Novojičínský deník „Dělali si, co chtěli,“ zaznělo ..............................................................................................................................82 23.3.2013 Novojičínský deník str. 1 Titulní strana HK ČR  IVAN PAVELEK parlamentnilisty.cz Dudek (ČSSD): Nězaměstnaní jsou flákači? .....................................................................................................83 22.3.2013 parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům HK ČR  Jan Dudek - profil Důsledky zvolené cesty pravicových fiskálních reforem ................................................................................85 22.3.2013 parlamentnilisty.cz str. 0 Články politiků HK ČR  Antonín Seďa František Matějka: Švarcsystém dává svobodu a nezávislost na státu. Proto je nelegální ........................86 23.3.2013 parlamentnilisty.cz str. 0 Názory a petice HK ČR  František Matějka HK ČR: Opožděné platby mají významný dopad na finanční řízení českých podniků .................................87 22.3.2013 parlamentnilisty.cz str. 0 Tiskové zprávy HK ČR  komora.cz

Přehled zpráv


Jeník (ODS): ČSSD proti živnostníkům, důchodcům a vůbec proti všem .....................................................88 23.3.2013 parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům HK ČR  ODS Klasnová: Smysl sKarty se hledá až ex post ....................................................................................................89 22.3.2013 parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům HK ČR  PSP ČR Müllerová je populistka, útočí Škromach. Proč zvyšuje minimální mzdu zrovna před volbami? ...............91 22.3.2013 parlamentnilisty.cz str. 0 Monitor HK ČR  mp Nězaměstnaní jsou flákači?? ..............................................................................................................................92 22.3.2013 parlamentnilisty.cz str. 0 Články politiků HK ČR  Jan Dudek Ohlédnutí za zahraniční politikou 2012 .............................................................................................................93 24.3.2013 parlamentnilisty.cz str. 0 Politici občanům HK ČR  Jitka Chalánková Řešení nezaměstnanosti podle Vlády ČR .........................................................................................................94 23.3.2013 parlamentnilisty.cz str. 0 Články politiků HK ČR  Jaromír Tasáry Seďa (ČSSD): Důsledky zvolené cesty pravicových fiskálních reforem .......................................................96 23.3.2013 parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům HK ČR  ČSSD Vsetín: Průmyslové zóny na Bobrkách se daří postupně plnit investory......................................................97 24.3.2013 parlamentnilisty.cz str. 0 Obce voličům HK ČR  mestovsetin.cz Zbyněk Fiala: Živnostníci a paraziti ...................................................................................................................98 22.3.2013 parlamentnilisty.cz str. 0 Názory a petice HK ČR  vasevec.cz Zbyněk Fiala: Živnostníci a paraziti .................................................................................................................101 23.3.2013 parlamentnilisty.cz str. 0 Názory a petice HK ČR  vasevec.cz Zemanovo evangelium předáme všem občanům, ujišťuje šéf SPOZ ..........................................................104 23.3.2013 parlamentnilisty.cz str. 0 Monitor HK ČR  pan Prachatický deník Pracovní smlouva v kapse? Nesmysl ..............................................................................................................105 23.3.2013 Prachatický deník str. 1 Titulní strana HK ČR  JANA VANDLÍČKOVÁ Právo Penzijní věk zmrazíme na 67 letech .................................................................................................................105 23.3.2013 Právo str. 1 Titulní strana HK ČR  Jan Rovenský Jakub Svoboda

Přehled zpráv


Sloučení univerzit v Ostravě je ohroženo .......................................................................................................109 23.3.2013 Právo str. 10 Severní Morava a Slezsko HK ČR  Denisa Telaříková prekon.cz Novinky SAP v oblasti mobility ........................................................................................................................110 24.3.2013 prekon.cz str. 0 Průmysl a ekonomika HK ČR  -redPRO-ENERGY AKTUALITY .........................................................................................................................................................111 13.3.2013 PRO-ENERGY str. 6 Aktuality HK ČR  Cenové trendy energetických komodit............................................................................................................116 13.3.2013 PRO-ENERGY str. 16 Elektroenergetika HK ČR  Jiří Gavor České jaderné plány nemají v EU obdoby ......................................................................................................118 13.3.2013 PRO-ENERGY str. 38 Elektroenergetika HK ČR  Tomáš Kulda Evropa na křižovatce .........................................................................................................................................121 13.3.2013 PRO-ENERGY str. 12 Rozhovor HK ČR  Alena Adámková, Milena Geussová Je VVER-TOI slepou uličkou? ..........................................................................................................................126 13.3.2013 PRO-ENERGY str. 34 Elektroenergetika HK ČR  Bulat Iskanderovič Nigmatulin Komentovat, korigovat a argumentovat ..........................................................................................................129 13.3.2013 PRO-ENERGY str. 46 Plynárenství HK ČR  Oldřich Petržilka Plyn v soutěži s jádrem .....................................................................................................................................131 13.3.2013 PRO-ENERGY str. 41 Elektroenergetika HK ČR  Vladislav Bednařík Proti neférové hospodářské soutěži ................................................................................................................133 13.3.2013 PRO-ENERGY str. 65 Paliva HK ČR  Václav Pražák, Miloš Podrazil, Václav Loula Spalování nebo recyklace? ...............................................................................................................................136 13.3.2013 PRO-ENERGY str. 54 Ekologie - hospodárnost HK ČR  Alena Adámková Státní energetická koncepce musí být propojená s dopravou .....................................................................139 13.3.2013 PRO-ENERGY str. 58 Ekologie - hospodárnost HK ČR  Ing. Jiří Pohl Vliv dotací a regulace na ceny ..........................................................................................................................142 13.3.2013 PRO-ENERGY str. 78 Konference - veletrhy HK ČR  Hynek Beran

Přehled zpráv


Vznikne v Česku ropný ČEZ? ...........................................................................................................................144 13.3.2013 PRO-ENERGY str. 62 Paliva HK ČR  Alena Adámková Zachovejme provozní podporu biomasy!........................................................................................................147 13.3.2013 PRO-ENERGY str. 50 Teplo - plynárenství HK ČR  Jiří Vecka prvnizpravy.cz Delegace z Novosibirské oblasti ve Zíně ........................................................................................................149 23.3.2013 prvnizpravy.cz str. 0 z regionů HK ČR  HK ČR je partnerem pro podnikání v regionech .............................................................................................150 22.3.2013 prvnizpravy.cz str. 0 business HK ČR  Kladno vítá vstup Korean Air do ČSA .............................................................................................................151 22.3.2013 prvnizpravy.cz str. 0 z regionů HK ČR  psp.cz Stenografický zápis 52. schůze, 21. března 2013 ...........................................................................................152 21.3.2013 psp.cz str. 0 HK ČR  Stenografický zápis 52. schůze, 22. března 2013 ...........................................................................................212 22.3.2013 psp.cz str. 0 HK ČR  reseller-channel.cz Zpráva Accenture Technology Vision 2013 předpovídá dopady IT trendů na podnikání ..........................265 22.3.2013 reseller-channel.cz str. 0 NOVINKY HK ČR  Tisková zpráva Respekt DESET ČESKÝCH ZPRÁV, KTERÉ BY VÁS NEMĚLY MINOUT .....................................................................266 25.3.2013 Respekt str. 8 HK ČR  Nepostradatelný pan Roman ............................................................................................................................267 25.3.2013 Respekt str. 44 Téma HK ČR  JAROSLAV SPURNÝ respekt.cz Deset českých zpráv, které by vás neměly minout ........................................................................................271 24.3.2013 respekt.cz str. 0 RESPEKT.IHNED.CZ HK ČR  Redakce Respekt

Přehled zpráv


Nepostradatelný pan Roman ............................................................................................................................273 24.3.2013 respekt.cz str. 0 RESPEKT.IHNED.CZ HK ČR  Jaroslav Spurný stavba.tzb-info.cz 13. Energetický kongres - hrozba obnovitelných zdrojů konvenční energetice .........................................278 22.3.2013 stavba.tzb-info.cz str. 0 HK ČR  stredoceskenovinky.cz Kladno vítá vstup Korean Air do ČSA .............................................................................................................283 22.3.2013 stredoceskenovinky.cz str. 0 z regionů HK ČR  Týden Den za dnem .......................................................................................................................................................284 25.3.2013 Týden str. 12 Aktuálně HK ČR  Všichni naši paraziti ..........................................................................................................................................285 25.3.2013 Týden str. 24 Rozhovor týdne HK ČR  Jiří Štefek, Tomáš Menschik tzb-info.cz 13. Energetický kongres - hrozba obnovitelných zdrojů konvenční energetice .........................................289 22.3.2013 tzb-info.cz str. 0 Energetika HK ČR  Mgr. Jiří Zilvar virtually.cz Miroslav Jeník ....................................................................................................................................................291 22.3.2013 virtually.cz str. 0 HK ČR  webreporter.cz Accenture: IT zvyšuje firmám konkurenceschopnost ...................................................................................291 22.3.2013 webreporter.cz str. 0 Ekonomika HK ČR  Česko-německá obchodní komora nabízí podnikům analýzy šité na míru .................................................292 22.3.2013 webreporter.cz str. 0 Rozhovory HK ČR  Česká informační agentura, s.r.o. zlinskenovinky.cz Delegace z Novosibirské oblasti ve Zíně ........................................................................................................293 23.3.2013 zlinskenovinky.cz str. 0 z regionů HK ČR 

Přehled zpráv


zpravy.iDNES.cz Dotace končily ve firmách politiků, školám teď musí dát kraj ze svého ......................................................294 22.3.2013 zpravy.iDNES.cz str. 0 Zprávy / Domácí HK ČR  MF DNES, Jan Horák Žďárský deník Dorost Plamenů bude po 15 letech v extralize ...............................................................................................295 23.3.2013 Žďárský deník str. 19 Sport Žďárska HK ČR  JIŘÍ BUBÁK

Přehled zpráv


HK ČR autoforum.cz

EU dál topí automobilky, novou metodikou se zvýší spotřeba, limity CO2 se nezmění 22.3.2013

autoforum.cz Miro Mihálik

str. 0 Zajímavosti HK ČR

EU nemá problém se zdražením aut o desetitisíce, navzdory minimálnímu vlivu na reálnou spotřebu - potvrdila emisní limit 95 g CO2 na km pro rok 2020. Mluvit o životě pod taktovkou EU v budoucím čase může být vzhledem k momentálnímu agonickému stavu docela ošidné, jsou ale instituce a lidé v nich pracující, kteří kvůli nutnému dlouhodobému plánování jinou možnost nemají. Patří k nim kromě jiných také automobilky, které v závislosti na náročnosti vývoje technologií a kompletních produktů musí už dnes víceméně vědět, co vypustí na silnice v roce 2020. Mantinely jejich invence ale neurčují vlastní schopnosti, nesmlouvavě je diktuje budoucí legislativa. Zákonů uplatňovaných při navrhování vozů jsou kvanta, jen málokterý však v posledních letech ovlivnil automobilky a jejich zboží natolik jako nařízení EU a obdobné předpisy ve Spojených státech, omezující spotřebu paliva přímo anebo skrze limity oxidu uhličitého. Toto téma jsme nedávno oživili docela troufalým nařčením Evropské komise, která tvrdí, že automobilky podvádí v normovaných testech spotřeby, ačkoli nedělají nic jiného, než že se snaží v rámci platných norem vyhnout nesmyslným pokutám a zdražování a tudíž ve výsledku něco dělat nejen pro sebe ale i pro zákazníky. Unie však stejně jako lokání politické garnitury funguje naopak - hospodařit neumí. Svou neschopnost a rozdávání z cizího pak dohání přímým nebo skrytým zdaňováním všeho, co ještě zdanit jde. Na závěr článku o normované spotřebě jsme vyjádřili pochybnosti o tom, jestli bruselská byrokracie vůbec dopustí, aby se po nutném přepracování zastaralého testu NEDC ukázalo, že plánovala na špatných základech a většina automobilek není s to dopracovat se v roce 2020 k hranici 95 g CO2 na kilometr. Přestože jsme zase nebyli natolik pošetilí, abychom věřili v přehodnocení limitu, kompromis v podobě částečného zmírnění pokut by byl vstřícným a logickým řešením. Jak se ale záhy ukazuje, zbytky důvěry v racionalitu evropského úřednictva byly značně naivní. Ačkoli je zřejmě, že se papírová spotřeba všech současných aut po změně metodiky zvýší, EU přesto tento týden definitivně potvrdila limit CO2 95 g/km, což je ekvivalent průměrné spotřeby cirka 3,8 litru benzinu na 100 km. Co to znamená? Podle ničím nepodložených předpokladů EU se vývoj technologií potřebných ke splnění daných cílů údajně postará o vytvoření 350 až 450 tisíc nových pracovních míst. A i kdyby se to stalo, bude to novodobá práce na hladové zdi, kterou zaplatíme všichni, profitovat z ní v reálu ale nebude téměř nikdo. Ostatně sama Unie uvádí, že se nová opatření směřující k papírově úspornějším automobilům podepíšou na zvýšení jejich ceny pouze o v přepočtu 30 tisíc korun (to budou náklady na přizpůsobení se novým normám - nic více a nic méně). A to bude velmi pravděpodobně velmi optimistický odhad Evropské komise, který v praxi může snadno nabrat podstatně vyšších hodnot. Že se ale ztíží konkurenceschopnost evropských automobilek kupříkladu ve státech skupiny BRIC a nakonec i kdekoli jinde, je téměř jisté. “Při rozhodování zákazníka je motivačním faktorem číslo jedna cena. V segmentu, kde jsou jen velmi malé rezervy a spotřebitelé mají širokou škálu výběru, může i relativně mírný nárůst cen způsobit nekonkurenceschopnost,“ řekl pro britské BBC mluvčí Sdružení evropských výrobců automobilů ACEA. Samozřejmě pokud by byla pravidla nastavená všude stejně, navzdory nesmyslným umělým zásahům by se ještě o možnosti svedení rovnocenného boje mluvit dalo. I vzhledem k politice čínských automobilek, které nad kopírováním jistě ne levných technologií ke snižování spotřeby jistě váhat nebudou, je zřejmé, kdo bude mít v bitvě o zákazníka v rukavicích podkovy. Smutné ovšem je, když je soupeři podstrčí vlastní trenér...

Plné znění zpráv


Metodika měření spotřeby se radikálně zpřísní, přesto zůstane v platnosti limit 95 g CO2 vycházející z původního normovaného testy Zdroj: Autoblog Spanish, Abendblatt

URL| http://www.autoforum.cz/zajimavosti/eu...e-zvysi-spotreba-limity-co2-se-nezmeni/

businessinfo.cz

HK ČR: Opožděné platby mají významný dopad na likviditu a finanční řízení českých podniků 22.3.2013

businessinfo.cz

str. 0 Podnikatelské prostředí HK ČR

Hospodářská komora ČR (HK ČR)

Hospodářská komora České republiky (HK ČR) byla tím, kdo vyvolal v České republice debatu nad problematikou opožděných plateb. Na potřebu legislativně upravit směrnici 2000/35/ES a účinně bojovat s opožděnými platbami, které často stojí za druhotnou platební neschopností firem, upozorňoval Petr Kužel, prezident HK ČR, Güntera Verheugena, eurokomisaře pro podnikání již v letech 2004-2009. Z tohoto důvodu HK ČR uvítala v únoru roku 2011 přijetí Směrnice 2011/7/EU o postupu proti opožděným platbám, která směrnici 2000/35/ES reviduje, a požadovala její co nejrychlejší transpozici do českého právního řádu. Termín pro transpozici směrnice, který byl stanoven na 16. března 2013, však ČR propásla. Směrnici v plném rozsahu transponuje novela obchodního zákoníku, která byla tento týden projednána ve druhém čtení Poslanecké sněmovny. HK ČR však dále apeluje, aby dalším průběhem legislativního procesu prošla tato novela co možná nejrychleji. „V Evropě každý den zkrachují desítky malých a středních podniků, a to proto, že jim nejsou proplaceny faktury. Tím pádem ubývá pracovních míst, obchodní příležitosti nejsou využity, firmy ztrácí čas, peníze a v neposlední řadě dochází i k zhoršení vztahů se zákazníky,“ říká Petr Kužel, prezident HK ČR. Podle Směrnice musí orgány veřejné správy za dodávky zboží a služeb zaplatit do 30 kalendářních dnů nebo ve výjimečných případech do 60 dnů. Zákonná lhůta v obchodních transakcích mezi podniky činí také 30 dní, smluvní lhůta splatnosti však může být delší. Neměla by ale překročit 60 kalendářních dnů, pokud nejsou ve smlouvě výslovně dohodnuty jiné podmínky a za předpokladu, že to vůči věřiteli není hrubě nespravedlivé. „Směrnice dále zavádí automatický nárok účtovat úrok z prodlení a zvyšuje samotné sazby úroku. Rovněž stanovuje maximální dobu trvání přejímky zboží nebo služeb,“ zmiňuje Petr Kužel. Podle informací HK ČR se platební morálka firem napříč Unií značně liší. Jižní země, na rozdíl od severských zemí, se potýkají s nadprůměrnou délkou splátek. Například v Řecku byla v roce 2010 jen polovina faktur splacena během 90 dní. V některých zemích jako například Itálie, Řecko či Španělsko jsou průměrné doby splatnosti podnikatelům ze strany orgánů veřejné správy velmi vysoké - 180, 174 a 160 dní. Estonsko a Finsko jsou jediné dvě evropské země, kde veřejné orgány hradí své závazku vůči soukromému sektoru ve 30 denní lhůtě. Podle aktuálních informací EUROCHAMBRES je konkrétně v České republice průměrná doba úhrady 45 dnů. „Jak již zmínil místopředseda Evropské komise Antonio Tajani, špatná platební morálka firem musí skončit. Je nejvyšší čas zásadně podpořit malé a střední podniky v tomto nelehkém období a převést směrnici o opožděných platbách do českých právních předpisů co nejrychleji, čímž dojde k nastartování návratu hospodářského růstu, neboť právě podnikatelé tvoří páteř české ekonomiky,“ apeluje prezident Kužel. HK ČR oceňuje aktivitu Evropské komorové sítě EUROCHAMBRES, jejíž je členem, která v měsíci březnu spustila intenzivní komunikační kampaň nazvanou „30 max“, v rámci které navrhuje proti opožděným platbám z výše uvedených důvodů intenzivně bojovat a vyhlásit jim nulovou toleranci.

URL| http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/h...ancni-rizeni-ceskych-podniku-30941.html



Na krajský úřad Zlínského kraje zavítala delegace z Novosibirské oblasti 22.3.2013

businessinfo.cz Krajský úřad

str. 0 Zlínský kraj HK ČR

Delegaci z Novosibirské oblasti přijal dne 22. března 2013 v sídle Zlínského kraje hejtman Stanislav Mišák. Ruská delegace v čele s Andrejem Jevgenjevičem Šaraškinem, generálním konzulem Ruska v Brně, byla tvořena především řediteli mladých a dynamických podniků, kteří do Zlínského kraje přijeli seznámit se s jeho ekonomickým potenciálem a možnostmi obchodní spolupráce. „Úkolem Zlínského kraje jako veřejnoprávní korporace je vytvářet podmínky pro rozvoj celého území včetně rozvoje podnikatelských aktivit. Naším přáním je, aby se zdejší firmy neupínaly na mezinárodní spolupráci pouze směrem na západ, ale aby svoji pozornost zaměřily také na východní trhy, které skýtají velké možnosti obchodní spolupráce v mnoha oblastech,“ uvedl Stanislav Mišák. Během tohoto setkání hejtman svým hostům přiblížil, jak konkrétně kraj rozvoj podnikání, zejména inovačního, na svém území podporuje a informoval je o činnosti Kontaktního centra pro východní trhy. To bylo založeno před pěti lety společně Zlínským krajem a Krajskou hospodářskou komoru Zlínského kraje. Kontaktní centrum pomáhá místním podnikatelům při obchodování na trzích zemí bývalého Sovětského svazu, zejména Ruska, a také na čínském trhu. Po dopolední návštěvě krajského úřadu čekala ruskou delegaci dvoustranná jednání firem spojená s prezentací Novosibirské oblasti, která se uskutečnila v sídle Regionální hospodářské komory Zlínského kraje, a na ni navazující pracovní oběd. V odpoledních hodinách je ještě na programu návštěva firmy Elko EP v Holešově, vyrábějící modulové elektronické přístroje. Tato společnost se loni stala Firmou roku Zlínského kraje a v celostátním kole ankety skončila na druhém místě. Novosibirská oblast se nachází v jižní části středního Ruska. Na jejím území v současnosti žije více než 2,5 milionu obyvatel. Centrem oblasti je Novosibirsk, který je po Moskvě a Petrohradu třetím nejlidnatějším městem Ruska. Informace poskytnuta Krajským úřadem Zlínského kraje.

URL| http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/n...egace-z-novosibirske-oblasti-30942.html

bydletvpanelu.cz

Výtahy z Třebíče 22.3.2013

bydletvpanelu.cz

str. 0 Panelový dům a byt v 21. století HK ČR

Společnost TREBILIFT, s.r.o. poskytuje kompletní servis výtahů, kterýprovádí odborní pracovníci vyučení v oboru, zkušební a reviznítechnici s platným osvědčením vydaným organizací státního odbornéhodozoru. Na veškerý personál společnosti jsou kladeny přísné požadavky nadodržování certifikovaných procesů. Společnost TREBILIFT, s.r.o. jev soutěži Panelový dům a byt ve 21. století zařazena do kategorie Výtahya plošiny pro bezbariérový přístup. Společnost TREBILIFT, s.r.o. dodávánové výtahy – dle přání zákazníka provede zaměření, projekci,výrobu a montáž výtahu najednou (do nových připravených šachet nebo dostávajících šachet starých výtahů), nebo i počástech(v součinnosti se stavebními firmami při výstavbě rozsáhlýchkomplexů budov). Společnost provádí celkové výměny, modernizace a rekonstrukcestávajících výtahů – u výtahů v bytových domech zvyšujeme nosnosta prostor pro cestující v kleci. Použitým systémem řízení dosahujemaximálního komfortu jízdy s plynulým rozjížděním a zastavováním,nadstandardní vybavení výtahu v ceně (stěny klece s



obložením,nerezové klecové dveře, hlášení stanic, rámeček na jména, širokáškála barev k výběru – vzhled interiéru klece, šachetních dveří,opláštění, výbava) dle přání zákazníka. Trendem poslední doby, co se týče výstavby nových budov, jsou výtahybez strojoven – pohon výtahu v tom případě umisťujeme do šachty.Samozřejmostí výtahů ve veřejných budovách je výbava vyhl. 398/2009 Sb.o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérovéužívání staveb. Také v bytových domech je požadavkem, i když ne vždy vyřčeným,odstraňování diskriminace související s tělesným postižením astářím, tzn. zpřístupnit a umožnit užívání staveb osobamis pohybovým, zrakovým, sluchovým a mentálním postižením, osobamipokročilého věku, těhotnými ženami, osobami doprovázejícími dítě dotří let nebo dítě v kočárku apod. Řešením je větší prostor procestující v rekonstruovaných výtazích v panelových domech a vybaveníhovorovým/ mluvícím zařízením oznamujícím cestujícím stanice,přetížení kabiny apod., nejnověji ovladače s reliéfním písmem aBraillovým písmem. Všechny výše zmíněné výhody jsou standardnímvybavení výtahů společnosti TREBILIFT, s.r.o.. V neposlední řadě je trendem úspora energií, kterou firma řešípoužívanými pohony a systémy řízení výtahů, které zaručujíefektivní provoz zařízení a snižují příkony pohonů (příkonypoužívaných bezpřevodových strojů jsou od 1 kW), osvětlení kabin jsouřešeny LED světly. Pro letošní rok 2013 společnost TREBILIFT, s.r.o. na trh uvedla novinku– nový systém výtahů s režimem spánku – Start Stop. V době, kdyVáš výtah není používán (převážná část doby), sníží spotřebuVašeho výtahu na minimum ( Společnost TREBILIFT, s.r.o. poskytuje kompletní servis výtahů– servis provádí odborní pracovníci vyučení v oboru, zkušební arevizní technici s platným osvědčením vydaným organizací státníhoodborného dozoru. Na veškerý personál společnosti jsou kladeny přísnépožadavky na dodržování certifikovaných procesů. Výtah je vybaven otevřeným systémem, rozváděč české výroby.Dálkový monitoring poruch výtahů s možností restartu systémů, který jedodáván zákazníkům více jak 5 let, a kompletní servis, prováděný jižvíce jak 15 let, jsou samozřejmostí. V případě Vašeho zájmu je možné zajistit i ukázku realizovanýchvýtahů. Kvalifikovaný inženýrský tým ve vývoji a projekci i přístupk nejnovějším poznatkům v oboru zaručuje, že výrobky jsou na vysokétechnické úrovni, osazuje do výtahů nejnovější technické prvky, jednyz nejkvalitnějších strojů i nejnovější bezpečnostní komponenty. Veškerá činnost společnosti TREBILIFT, s.r.o. se řídí platnýmipředpisy a normami. Certifikace. Společnost je držitelem certifikátu kvalitydle ČSN EN ISO 9001:2009, č. Q 597, vydaný AUDISO s.r.o. Společnost TREBILIFT, s.r.o. je členem: ÚVP (Unie výtahového průmyslu ČR)

ČSVT (Českého sdružení pro výtahovou techniku Praha) Hospodářské komory ČR a OHK Třebíč

Slavnostně, za účasti pana starosty MVDr. Pavla Heřmana, byl předánnový výtah do provozu, výtah pro Město Třebíč, akce „zřízení výtahuv budově B Městského úřadu Třebíč, Masarykovo nám. 116/6“. Výtah jeinstalován s prosklenou konstrukcí a slouží pro bezbariérový přístup dovšech podlaží budovy. Další službou, kterou může společnosti TREBILIFT, s.r.o. zákazníkůmnabídnout, jsou dodávky a montáže dřevěných madel zábradlí. Provedenímadel buk color s povrchovou úpravou dvousložkovýmtransparentním lakem. V roce 2010 společnost TREBILIFT, s.r.o. dodávala výtah dorekonstruované nemovité kulturní památky ČR, Jurkovičovy vilyv Brně. Ročně společnost TREBILIFT, s.r.o.realizuje 50 – 80 rekonstrukcí či nových výtahů, již více jak 15 letprovádí kompletní servis vyhrazených zdvihacích zařízení. Realizace výtahů pro Sdružení firem Outulný, a.s. a IMOS Brno, a.s. naakci „Pavilon pro matku a dítě v Nemocnici Třebíč“



Společnost TREBILIFT, s.r.o.zahájila svojí činnost v roce 1997, v Třebíči. Statutárním zástupcemspolečnosti je jednatel Roman Němec. Společnost se zabývá projekcí,výrobou a montáží výtahů. Již řadu let provádí rekonstrukce,modernizace a dodávky nových výtahů nejen Třebíči, ale i pocelé ČR. Pro více informací se podívejte na http://www.trebilift.cz.

URL| http://bydletvpanelu.cz/panelovy-dum-a...v-21-stoleti-2013/vytahy-z-trebice.html ČRo Olomouc

Nejdiskutovanější zemědělskou plodinou těchto dnů je cukrová řepa 23.3.2013

ČRo Olomouc

str. 12 08:05 Týden v našem kraji HK ČR

moderátorka -------------------Zřejmě nejdiskutovanější zemědělskou plodinou těchto dnů je cukrová řepa. Minulý týden ve středu schválil totiž evropský parlament prodloužení platnosti národních kvót na výrobu cukru do roku 2020. Jednat o nich ale ještě Evropská komise a ministři zemědělství členských zemí. Výsledek budou s napětím očekávat čeští cukrovarníci i pěstitelé cukrové řepy. Jejich odvětví zažilo po roce 1990 prudký pokles. Z tehdejších 50 cukrovarů jich dnes zbylo sedm. Tomáš Minarčík hovořil o výrobě cukru s místopředsedou představenstva cukrovaru v Litovli na Olomoucku Leopoldem Klabalem. Leopold KLABAL, místopředseda představenstva cukrovaru v Litovli -------------------My jsem dneska dostali na sedmé místo v rámci unie, z hlediska výroby cukru a pěstování a výnosy cukrovky se dneska vysoce zvedli za těch 20 roků a přibližuje se konkurenceschopnosti zemědělců ve Francii a Německu. Tomáš MINARČÍK, redaktor -------------------Cukrová řepa patří na Hané k tradičním plodinám. Potvrdil to ředitel Okresní agrární komory Olomouc Miloš Porč. Miloš PORČ, ředitel Okresní agrární komory Olomouc -------------------Ta řepa se tady pěstuje od nepaměti, od doby, kdy se začala vůbec cukrovka jako taková pěstovat a takové to gró výrobní plochy bylo někde kolem toho roku 2003, 2004, kdy se konkrétně na Olomoucku vyráběla na zhruba 7000 ha. Tomáš MINARČÍK, redaktor -------------------Poté ale přišel výrazný útlum pěstování řepy na střední Moravě. Miloš PORČ, ředitel Okresní agrární komory Olomouc -------------------Nadnárodní společnost Eastem Sugar prodala nebo vrátila svojí kvótu 102 tisíc tun cukru, což je zhruba 9, 10 tisíc hektarů cukrovky, tak to vrátila do Bruselu a některé cukrovary se tady v republice zavřely, konkrétně u nás v naší oblasti to byl cukrovar Němčice nad Hanou. Tomáš MINARČÍK, redaktor -------------------Množství cukrové řepy pěstované na Hané ale nyní opět roste. V Litovli vyrábějí podle Leopolda Klabala dokonce více cukru, než jim určuje kvóta. Leopold KLABAL, místopředseda představenstva cukrovaru v Litovli --------------------



Kvótu máme 22 600. To, co vlastně vyrobíme nad kvótu, tak musíme buď vyvést, to znamená mimo unii na licence, které jsou vlastně přidělovány nebo jsou dávané Evropskou unií do třetích zemí, jak se říká a nebo tedy do průmyslu, to znamená, to jsou schválené podniky, které jsou schválené Evropskou unií, aby mohli zpracovávat tento cukr a je to evidováno, je to sledováno. Tomáš MINARČÍK, redaktor -------------------Tyto podniky zpracovávají cukr nejčastěji do krmiv nebo k farmaceutickým účelům. Zájem o cukr je tak stále velký. Leopold KLABAL, místopředseda představenstva cukrovaru v Litovli -------------------Já si myslím, že ve světě cukr není, protože každý rok roste spotřeba cukru o 3 miliony tun, což je vlastně jedna pětina výroby Evropské unie, takže nedá se předpokládat nějak, že by ty ceny klesly. Tomáš MINARČÍK, redaktor -------------------Budoucnosti se tedy Leopold Klabal nebojí. Leopold KLABAL, místopředseda představenstva cukrovaru v Litovli -------------------Ať budou kvóty nebo nebudou kvóty, tak dá se říci, my se nebojíme toho z hlediska konkurence, že bychom nepřežili. Tomáš MINARČÍK, redaktor -------------------Tolik Leopold Klabal. ČT 1

Call Brno 23.3.2013

ČT 1

str. 1 12:00 Týden v regionech - JM HK ČR

Markéta BOČKOVÁ, redaktorka -------------------Lidé na telefonu, zářící obrazovky, prsty na klávesnicích a kolem babylonský jazykový šum. Uprostřed Evropy, v centru Brna se a mnoha podobných místech řeší obchod a služby pro oblast daleko přesahující hranice Moravy. Roman TESAŘ, ředitel Global Tele Sales Brno -------------------Jsme součástí sítě sedmi servisních center společnosti Lufthansa rozesetých po světě a určitě za poslední léta jsme to centrum, které se nejdynamičtěji rozvíjí. Filip ŠVÁB, ředitel vnějších vztahů společnosti AT&T -------------------Protože to, co máme v Brně, je centrum sdílených služeb, není to takové to klasické call centrum. V tuto chvíli máme asi 900 zaměstnanců, kteří plní různé úkoly ve prospěch našich globálních zákazníků. Pavel TESAŘ, vedoucí Call centra E.ON -------------------Jsme situovaní v Brně, je to jediné call centrum společnosti E.ON, nicméně pro celou Českou republiku a v současné době se obsluze věnuje cirka 260 operátorů. Markéta BOČKOVÁ, redaktorka -------------------Kombinace dobré polohy, stabilita regionu i dostatek pracovních sil, to všechno hraje Brnu do karet.



Květoslava SANTLEROVÁ, jednatelka vzdělávací agentury Santia -------------------Brno je právě velice dobrým místem pro vznik call centra, protože je zde velká koncentrace vysokých škol, což je zase taková dobrá základna pro nejenom brigádníky, ale i pro plné úvazky pracovní. Roman TESAŘ, ředitel Global Tele Sales Brno -------------------Nedávno jsem viděl jednu statistiku, která říkala, že Brno je snad celosvětově na 30.místě mezi různými městy na světě v porovnání atraktivnosti pro servisní centra. Markéta BOČKOVÁ, redaktorka -------------------Samotná call centra nebo zákaznické či servisní linky jsou většinou jen součástí širšího zázemí, které si u nás především zahraniční společnosti vytvářejí a přináší s sebou další místa, od účetnictví po personalistiku. Vznikají řečí managementu takzvaná centra sdílených služeb a v nich tisíce pracovních míst. Lucie KULJOVSKÁ, ředitelka jihomoravské kanceláře CzechInvest -------------------Bavíme se o sdílených službách, řekněme, druhé generace, které vyžadují daleko kvalifikovanější pracovní sílu, což samozřejmě nahrává atraktivitě Brna. Markéta BOČKOVÁ, redaktorka -------------------Atraktivitě nejen pro firmy, ale i samotné zaměstnance. I ti sem totiž přicházejí z nejrůznějších koutů světa. Ilinca Rosca vyměnila Rumunsko za Moravu před 7 měsíci. Ilinca ROSCA, operátorka servisního centra -------------------Je to poprvé, co pracuji v cizině mimo svou vlast, ale už jsem v minulosti žila třeba rok v Americe, tři roky v Řecku a rok v Británii. Markéta BOČKOVÁ, redaktorka -------------------Za den vyřídí kolem šesti desítek telefonátů. Kdo letí po Evropě s Lufthansou a potřebuje se domluvit rumunsky, dovolá se do Brna. Celou Evropu má Ilinca kolem sebe nejen virtuálně. Její kolegové by vydali na slušnou mezinárodní delegaci. Pracují tu lidé třiceti různých národností a pro všechny se Brno stalo alespoň dočasným domovem. Bastian DIENER, kontrolor kvality, servisní centrum -------------------Já si myslím, že to je dobré místo pro cizince, je velmi dynamické, moderní a je tu hodně příležitostí pro osobní život. Není to tak, že by člověk chodil jen do práce a domů. Ilinca ROSCA, operátorka servisního centra -------------------Já prostě miluju pohled na tu katedrálu na kopci, opravdu se mi tu líbí. Goran DJURIC, supervizor, servisní centrum -------------------Zkusím to říct česky. Na té fakultě, filozofické fakulty strávil jsem tři roky vlastně, tady jsem studoval magisterský studium. Třeba Karel Čapek, právě si vzpomínám na první přednášky českého divadla a hru Matka. S ní jsem bojoval nejenom jako ohledně obsahu, ale taky jazyku. Markéta BOČKOVÁ, redaktorka -------------------Gorana Djurice do Brna přitáhla divadelní věda. Díky studiu se naučil česky. Naopak rodná srbština mu přihrála možnost práce v servisním centru. Goran DJURIC, supervizor, servisní centrum --------------------



Dneska, když pracuju jako vedoucí nebo supervizor, je strašně důležité, že znám mentalitu, mentalitu českého člověka, protože většina těch lidí, třeba nejen v týmu, jsou Češi. Markéta BOČKOVÁ, redaktorka -------------------Mezi kolegy sice vládne angličtina, esperanto současnosti, ale každý v centru musí mluvit minimálně jedním dalším jazykem, někteří střídají až 4. Goran DJURIC, supervizor, servisní centrum -------------------Někdy máte opravdu zmatek v hlavě, když končíte a nejste si jisti, jakým jazykem vlastně máte mluvit, skončíte v nějakém jiném nebo třeba zjistíte, že ve všech děláte chyby. Roman TESAŘ, ředitel Global Tele Sales Brno -------------------Rádi bychom zaměstnali ještě větší podíl zaměstnanců z místních, českých zaměstnanců. Bohužel největším problémem, který máme, je jazyková vybavenost. Kateřina ŠIKULOVÁ, operátorka call centra ve výcviku -------------------Dobrý den, u telefonu Kateřina Šikulová. Jaké máte přání? Markéta BOČKOVÁ, redaktorka -------------------Ani práce v ryze českojazyčném centru ale není nic jednoduchého. Vychovat nového zaměstnance trvá i čtvrt roku. Pavel TESAŘ, vedoucí Call centra E.ON -------------------Zhruba dva měsíce potřebujeme k tomu, abysme mohli nováčka posadit k telefonu, a to ještě pod dohledem zkušenějšího operátora. Kateřina ŠIKULOVÁ, operátorka call centra ve výcviku -------------------Přijímám telefony, sedí u mě trenérka, která vlastně hlídá to, abych tomu zákazníkovi řekla vše, oč on si žádá. Květoslava SANTLEROVÁ, jednatelka vzdělávací agentury Santia -------------------Opravdu pracovní call centra musí být nejenom komunikativní, ale i psychicky odolní, a také proto se třeba snažíme v této oblasti školit, vzdělávat a rozvíjet. Markéta BOČKOVÁ, redaktorka -------------------Anna Skoupá na zákaznické lince energetické společnosti začínala v roce 2001. Většinu dovedností se učila za pochodu. Anna SKOUPÁ, pracovnice podpory a řízení Call centra E.ON -------------------Úplně v začátku jsme žádná školení ani neměli, protože to nás tam bylo asi jenom 5, 6 lidí, kteří začínali na této lince. Zdaleka jsme nevyřizovali tolik požadavků, jako vyřizujeme dnes. Markéta BOČKOVÁ, redaktorka -------------------Jediné podobné centrum denně vyřeší tisícovky hovorů a e-mailů, nad Brnem tak neustále krouží desetitisíce proseb a žádostí, od rutinního zapojení elektroměru, přes výměnu letenky, až po napojení celé sítě nových serverů.



Na jižní Moravě roste zájem o pracovníky servisních a zákaznických center 22.3.2013

ČT 1

str. 6 18:00 Události v regionech - Brno HK ČR

Ivana ŠMELOVÁ, moderátorka -------------------Od rutinních telefonních operátorů až po vysoce kvalifikované IT specialisty. Na jižní Moravě roste zájem o pracovníky servisních a zákaznických center. Právě Brno totiž díky výhodné poloze a přiměřeným nákladům přitahuje investory a nejrůznější zákaznická centra se rozrůstají o stovky míst ročně. Markéta BOČKOVÁ, redaktorka -------------------Babylon desítek jazyků v jediné místnosti. Takzvaná centra sdílených služeb v Brně rostou a řeší vše od marketingu přes dopravu až po bankovní služby a specializované IT procesy. Například právě z této budovy se monitoruje provoz celosvětové sítě telekomunikačního gigantu AT&T. Jsou tu soustředěné služby pro hlavní zákazníky z řad nadnárodních společností. Také proto uvnitř platí přísná bezpečnostní pravidla a kamera musela zůstat přede dveřmi. Momentálně má AT&T v Brně 900 zaměstnanců, do 3 let by jich mělo být ještě o 300 víc. Filip ŠVÁB, ředitel vnějších vztahů společnosti AT&T -------------------My hledáme chytré zaměstnance a to se nám v tuhle chvíli v Brně daří. Lucie KULJOVSKÁ, ředitelka jihomoravské kanceláře CzechInvest -------------------Bavíme-li se o centrech sdílených služeb, tak Brno je jednoznačně v tuto chvíli lokalita číslo jedna v rámci České republiky. A v podstatě i globálně si tvoří poměrně výraznou značku. Markéta BOČKOVÁ, redaktorka -------------------Tohle servisní centrum v Brně patří spíš k těm starším, vzniklo už před 8 lety, teď tu zaměstnávají na 300 lidí a asi 30 různých národností. Pro německou Lufthansu tady původně řešili požadavky cestujících ze střední a východní Evropy, pak záběr z Brna rozšířili ještě dál. Roman TESAŘ, ředitel Global Tele Sales Brno -------------------Nyní obsluhujeme trhy, obrazně řečeno, od Vladivostoku až po Rýn, to znamená, spoustu rusky mluvících zemí bylo přidáno a i západní Evropu, zejména teda Německo. Markéta BOČKOVÁ, redaktorka -------------------Kdo letí a potřebuje se domluvit rusky, polsky, německy či rumunsky, dovolá se do Brna. Roman TESAŘ, ředitel Global Tele Sales Brno -------------------Méně než jednu třetinu jsou čeští zaměstnanci a drtivou většinu tvoří cizinci, který přišli do České republiky, někteří, zejména kvůli zaměstnání u naší společnosti.



Pozdní proplácení faktur 23.3.2013

ČT 1

str. 3 19:00 Události HK ČR

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor -------------------Stát nestihl ochránit české podnikatele. Nová směrnice Evropské komise říká, že státní instituce musejí uhradit faktury nejpozději do 30 dnů. V Česku měla novinka začít platit přesně před týdnem, jenže nezměnilo se nic. Přitom právě kvůli pozdnímu placení krachuje řada firem. Jan ČERNÝ, redaktor -------------------Na rekonstrukci fasády a terasy této mateřské školy v Horních Počernicích pracovala stavební firma měsíc a půl. Práci skončila loni v létě. osoba -------------------Máme tu fakturu na 173 280 korun, která měla být splatná 17. července roku 2012 a další za 84 139 korun. Dodneška nemáme uhrazenu ani korunu. Jan ČERNÝ, redaktor -------------------Dluhová spirála, kdy jedna firma není schopna zaplatit druhé za práci, přitom často začíná paradoxně u zadavatele, který jinak jakoukoliv pozdní platbu od firem i lidí tvrdě pokutuje, u státu. Pro srovnání, za práci na afghánské elektrárně dostala projektantská firmy od německé vlády peníze za 6 dnů, úplně jinak to ale bylo se zakázkou na obecní kanalizaci v Česku. Miroslav KOS, ředitel projektantské firmy -------------------Splatnost dohodnutá 35 dnů, zaplaceno se zpožděním 17 dnů. Jan ČERNÝ, redaktor -------------------S opožděným placením mají problém firmy v celé Evropě. Brusel proto zpřísnil pravidla. Veřejné instituce musí faktury platit do 30 dnů, jenže novela obchodního zákoníku doteď leží v Poslanecké sněmovně a na stolech firem zase nezaplacené faktury. Petr KUŽEL, prezident Hospodářské komory -------------------Když ten kolotoč se roztočí, to znamená, že všichni si budou navzájem platit, tak i zmírňujeme druhotnou platební neschopnost, to znamená dopad do ekonomiky jednotlivých firem. Jan ČERNÝ, redaktor -------------------Zatím ale české firmy mohou jen vyhrožovat inkasními agenturami a Brusel Praze, že pokud novou směrnici brzy nezavede, dostane pokutu. Evropská pravidla úhrady faktur by v Česku měla platit nejpozději příští rok spolu s novým občanským zákoníkem. Jan Černý, Česká televize.



ČT 24

Brno přitahuje investory 22.3.2013

ČT 24

str. 13 21:10 Ekonomika HK ČR

Veronika MARKOVÁ, moderátorka -------------------Od rutinních telefonních operátorů až po vysoce kvalifikované IT specialisty. Na jižní Moravě roste zájem o pracovníky servisních a zákaznických center. Právě Brno totiž díky výhodné poloze a přiměřeným nákladům přitahuje investory a nejrůznější zákaznická centra se rozrůstají o stovky míst ročně. Markéta BOČKOVÁ, redaktorka -------------------Babylon desítek jazyků v jediné místnosti. Takzvaná centra sdílených služeb v Brně rostou a řeší vše od marketingu přes dopravu až po bankovní služby a specializované IT procesy. Například právě z této budovy se monitoruje provoz celosvětové sítě telekomunikačního gigantu AT&T. Jsou tu soustředěné služby pro hlavní zákazníky z řad nadnárodních společností. Také proto uvnitř platí přísná bezpečnostní pravidla a kamera musela zůstat přede dveřmi. Momentálně má AT&T v Brně 900 zaměstnanců, do 3 let by jich mělo být ještě o 300 víc. Filip ŠVÁB, ředitel vnějších vztahů společnosti AT&T -------------------My hledáme chytré zaměstnance, a to se nám v tuhle chvíli v Brně daří. Lucie KULJOVSKÁ, ředitelka jihomoravské kanceláře, CzechInvest -------------------Bavíme-li se o centrech sdílených služeb, tak Brno je jednoznačně v tuto chvíli lokalita číslo jedna v rámci České republiky. A v podstatě i globálně si tvoří poměrně výraznou značku. Markéta BOČKOVÁ, redaktorka -------------------Tohle servisní centrum v Brně patří spíš k těm starším, vzniklo už před 8 lety, teď tu zaměstnávají na 300 lidí a asi 30 různých národností. Pro německou Lufthansu tady původně řešili požadavky cestujících ze střední a východní Evropy, pak záběr z Brna rozšířili ještě dál. Roman TESAŘ, ředitel, Global Tele Sales Brno -------------------Nyní obsluhujeme trhy, obrazně řečeno, od Vladivostoku až po Rýn, to znamená, spoustu rusky mluvících zemí bylo přidáno a i západní Evropu, zejména teda Německo. Markéta BOČKOVÁ, redaktorka -------------------Kdo letí a potřebuje se domluvit rusky, polsky, německy či rumunsky, dovolá se do Brna. Roman TESAŘ, ředitel, Global Tele Sales Brno -------------------Méně než jednu třetinu jsou čeští zaměstnanci a drtivou většinu tvoří cizinci, který přišli do České republiky, někteří, zejména kvůli zaměstnání u naší společnosti.



Brusel vyžaduje dodržování splatnosti 22.3.2013

ČT 24

str. 8 21:10 Ekonomika HK ČR

Veronika MARKOVÁ, moderátorka -------------------Nová směrnice Evropské komise říká, že státní instituce musí uhradit faktury do 30 a firmy do 60 dnů. Platit měla od 16. března. V Česku tomu ale tak není. Hospodářská komora apeluje na zákonodárce, aby pravidla co nejrychleji zařadili do českých zákonů. Podle ní je totiž kvůli špatné platební morálce v druhotné platební neschopnosti skoro každá druhá firma v Česku. Petr KUŽEL, prezident, Hospodářská komora -------------------Směrnice opožděných platbách, tedy splácení do 30 dnů je důležité pro všechny firmy v Evropě, protože do 30 dnů jste schopen zaplatit své závazky. A když ten kolotoč se roztočí, to znamená, že všichni si budou navzájem platit, tak i zmírňujeme druhotnou platební schopnost, to znamená dopad do ekonomiky jednotlivých firem. Bedřich VÍT, Omega Solutions -------------------Hromada firem nemá dostatečnej cashflow na to, aby byly schopný udržet problém ve chvíli, kdy jim druhej subjekt nezaplatí. Veronika MARKOVÁ, moderátorka -------------------Podrobněji do úprav splatnosti faktur teď nahlédneme s Miloslavem Maškem, generálním ředitelem Svazu podnikatelů ve stavebnictví. Dobrý večer do Plzně. Miloslav MAŠEK, generální ředitel, Svaz podnikatelů ve stavebnictví -------------------Dobrý večer. Veronika MARKOVÁ, moderátorka -------------------Už teď je v českém obchodním zákoníku stanovena splatnost faktur na 30 dnů. Nicméně, jak praxe ukazuje, nedodržuje se. Bude evropská směrnice větší jistotou? Miloslav MAŠEK, generální ředitel, Svaz podnikatelů ve stavebnictví -------------------Zcela určitě. Uzákonění té platební schopnosti potřeby plateb do 30 dnů nás velmi zajímá, velmi ji očekáváme a byli jsme také jedním z těch, kdo přes Evropskou federaci stavebního průmyslu vlastně toto prosazoval v Bruselu. Stavebním firmám by to velmi pomohlo, protože by zmizela ta praxe, která bohužel pořád ještě trvá, že stát, který by měl jít vlastně příkladem platební morálky, tak je většinou největším dlužníkem. Veronika MARKOVÁ, moderátorka -------------------Drobní podnikatelé často sami tedy říkají, tak úvěrují velké firmy nebo stát. Splatnosti faktur by se tedy měly změnit. Nicméně, může to zkrácení být pro společnosti i záchranou před krachem, jak zaznívá právě z Evropské komise? Miloslav MAŠEK, generální ředitel, Svaz podnikatelů ve stavebnictví -------------------Určitě. Protože jestliže se stává, a to je říkám běžná praxe, že třeba velké firmy, které pracují pro stát, nedostanou peníze třeba půl roku, tak oni to nějak přežijí, ale ten řetězec dodavatelský, ten menší firmy, které bez cashflow prostě nemůžou existovat, tak potom vyloženě krachují. Protože oni ty peníze nedostanou, protože ta velká firma jim dá do smlouvy, že je proplatí až dostane peníze od státu. Veronika MARKOVÁ, moderátorka



-------------------Podmínky pro nestátní sektor už ale tak přísné nejsou. To znamená dvě společnosti se mohou ve smlouvě dohodnout na jiném plnění než 30, tedy maximálně 60 dní. Může skutečně v tom soukromém sektoru pomoci to, že by stát měl větší řekněme disciplínu ve splatnosti? Miloslav MAŠEK, generální ředitel, Svaz podnikatelů ve stavebnictví -------------------Tak v tom soukromém sektoru vždycky je větší volnost smluvní, to je dobře, ale on se chová trošku podle toho, jak se chová stát, jak se chová vlastně ta společnost k veřejné zakázce a já se domnívám, že když ve veřejné zakázce se ty poměry velmi zlepší, tak to bude mít dopad i na tu privátní sféru. Veronika MARKOVÁ, moderátorka -------------------Přeci jen, teď se nedodržují. A existuje záruka, že dodržovat se budou v soukromém sektoru? Miloslav MAŠEK, generální ředitel, Svaz podnikatelů ve stavebnictví -------------------Víte, to je otázka smlouvy dvou stran, které spolu uzavírají nějakou dohodu a tam jsou nástroje a možnosti, jak tu smlouvu žalovat, jak vymáhat penále. Tam je to vlastně rovnoprávný vztah dvou subjektů, kdežto v tom vztahu stát a jeho dodavatel, tam ta rovnoprávnost samozřejmě není. Protože firma, který stát neplatí půl roku, ona si nedovolí žalovat ten stát, ona si nedovolí penalizovat ten stát, protože ví, že by příště žádnou zakázku nedostala. Veronika MARKOVÁ, moderátorka -------------------V případě právě drobných subdodavatelů nehrozí podle vás varianta, že budou řekněme tlačeni těmi velkými společnostmi do souhlasu s mnohem delší splatností faktur? Miloslav MAŠEK, generální ředitel, Svaz podnikatelů ve stavebnictví -------------------Ne, to určitě ne, protože jestliže ta, ten vyšší dodavatel dostane včas zaplaceno, tak je v podstatě povinen proplatit své subdodavatele, jinak by se jednalo samozřejmě o velmi hrubé porušení té platební morálky. Veronika MARKOVÁ, moderátorka -------------------Právě komise taky ukládá, že ta doba nesmí být, splatnosti nesmí být prodloužená víc než je dáno a aby nebyla hrubě nespravedlivá. Kdo přesně bude určovat tu hranici, co tedy je a co není spravedlivé? Miloslav MAŠEK, generální ředitel, Svaz podnikatelů ve stavebnictví -------------------No, já se domnívám právě, že hrubě nespravedlivé by bylo to, když by velká firma dávala vlastně do smlouvy svým subdodavatelům daleko delší nebo vůbec delší termíny splatnosti než ona sama dostala od toho zadavatele státního. To si myslím, že by bylo nespravedlivé, ale já věřím, že ty velké firmy to dělat nebudou, nemají totiž důvod. Ale v současné době, jak říkám, ona ta velká firma, která nedostane zaplaceno a sama tedy nese vlastně tu tíži té stavby, tak nemůže ještě proplácet subdodavatele, to už by neunesla vůbec. Veronika MARKOVÁ, moderátorka -------------------Měnit by se podle evropské směrnice měly i úroky z prodlení. Zatímco teď jsou tedy ošetřeny jen smluvně, nově by mě být stanoven minimální úrok. Čekáte třeba lepší vymahatelnost nebo jaká je současná praxe? Vymáhají se úroky z prodlení splatnosti? Miloslav MAŠEK, generální ředitel, Svaz podnikatelů ve stavebnictví -------------------No, tak, pokud vím, tak v současné době ten úrok z prodlení je asi 7% bodů. On by se měl zvýšit asi na 8. Je to v závislosti na ratingu, na, na prostě evropské bance, ale určitě i tohle to je určitý nástroj k tomu, aby firma, které není placeno, tak se mohla nějakým způsobem o ty svoje práva přihlásit. Takže určitě je to dobrá páka. Veronika MARKOVÁ, moderátorka --------------------



Miloslav Mašek, generální ředitel Svazu podnikatelů ve stavebnictví. Já vám děkuju. Přeju hezký večer. Miloslav MAŠEK, generální ředitel, Svaz podnikatelů ve stavebnictví -------------------Děkuju taky za pozvání.

Interview se členem dozorčí rady ČEZu Václavem Pačesem 22.3.2013

ČT 24

str. 1 18:30 Interview ČT24 HK ČR

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Dobrý večer. Co plánuje vědec Václav Pačes v dozorčí radě ČEZu? Zjistil už nějaké informace o situaci společnosti v Bulharsku, kde se ČEZ potýká s problémy už od února? Bývalý předseda Akademie věd, člen dozorčí rady ČEZu profesor Václav Pačes ve studiu Interview ČT24. vítejte. Václav PAČES, člen dozorčí rady ČEZ, bývalý předseda Akademie věd ČR -------------------Dobrý večer. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Pane profesore, jaký může být váš přínos, pokud tedy jde o vaše místo v dozorčí radě ČEZu? V jejím čele stojí Martin Roman. Nebudete nebo neposloužíte především jako takový element na posílení důvěryhodnosti tohoto kontrolního orgánu? Václav PAČES, člen dozorčí rady ČEZ, bývalý předseda Akademie věd ČR -------------------Tak já bych byl rád, kdyby to tak bylo, samozřejmě. Pokud je moje osoba braná jako důvěryhodná, a já doufám, že je, taky co se pohybuji v energetice, tak vždycky jsme pracovali nezávisle, tak pravděpodobně to je jeden z důvodů, proč jsem byl požádán, abych se stal členem dozorčí rady ČEZu. To je jedna věc. A druhá věc, přece jenom možná je dobré, že tam bude někdo, kdo má blízko právě k té akademické sféře, řekněme i k výzkumu a vývoji. A i když já jsem biochemik a genetik, tak se energetikou zabývám už dlouho. Byl jsem dokonce předsedou té vládní komise nezávislé pro energetiku. Tak já myslím, že to ale všechno spolupůsobilo k tomu, že jsem byl pozván do té rady a já jsem to celkem rád přijal, protože energetikou, jak jsem už řekl, se zabývám, velmi mě zajímá, je to obor mimořádně jednak složitý a samozřejmě jsou v tom vlivy ekonomické, vlivy politické, vlivy globální. Tak bude to určitě zajímavá zkušenost. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Tak k tomu se dostaneme. V tisku se objevilo, že budete místopředsedou, ale vy chcete být jen člen. Václav PAČES, člen dozorčí rady ČEZ, bývalý předseda Akademie věd ČR -------------------Ano, to by nebylo možné, abych byl místopředsedou. Vždyť já ani nevím, jak to funguje. A teď si představte, že by předseda nemohl přijít a já bych měl celou tu schůzi řídit, to je nesmysl. Ano, jsem členem té dozorčí rady. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------No, a budeme člen jen dočasně a pak třeba po čase je možné, že se stanete místopředsedou nebo toto úplně vylučuje i v čase? Václav PAČES, člen dozorčí rady ČEZ, bývalý předseda Akademie věd ČR -------------------Ne, to já nevylučuju nic, ale v tuto chvíli to je prostě nerealistické. Ono se to tam poměrně dost mění. A já jsem zjistil, že někteří ti členové jsou tam jenom půl roku například. Takže tam je těch nováčků víc a to přece jenom v tom čele musí být někdo zkušený.



Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Vy sám říkáte, že zatím o tom nic nevíte. Jak dlouho podle vás bude trvat, než se dostanete do jádra toho informačního zákulisí? Václav PAČES, člen dozorčí rady ČEZ, bývalý předseda Akademie věd ČR -------------------Aha, no... Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Jak je to složité? Václav PAČES, člen dozorčí rady ČEZ, bývalý předseda Akademie věd ČR -------------------To by mě zajímalo taky, já jsem přesvědčen o tom, že ten ČEZ, který navenek je taková trošičku malinko záhadná instituce, že jo, neví se, jak se vydělávají peníze, najednou tady je problém v Bulharsku, předtím v Albánii a tak dále. Teď byl obrovský kontrakt s Czech Coal o té dodávce uhlí pro Počerady a tak. Čili je to trošku jsou taková překvapení, abych tak řekl. Já si myslím, že to je jedna z věcí, na které budu upozorňovat, že by možná ČEZ měl více informovat z vnitřku o svých záležitost už včas a docela otevřeně. Není důvod proč to nedělat. A já doufám, že tam ty informace získám co nejdřív. Ono zase jaksi být členem dozorčí rady nemusí být nic tak obtížného. Dozorčí rada o ničem nerozhoduje, ta vlastně kontroluje, ale zároveň bych chtěl být co nejvíc informován. Vzhledem k tomu, že jsem se už v té energetice pohyboval a pohybuje se tam opravdu už delší dobu, tak si myslím, že to pro mě nemůže být velký problém. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Takže i v tom byste viděl nějakou svou roli, třeba právě směrem k lepší informovanosti k veřejnosti? Václav PAČES, člen dozorčí rady ČEZ, bývalý předseda Akademie věd ČR -------------------No, tak nevím, jestli roli, to já nevím, taky já nevím, které ty, protože když je tam v tom ten takzvaný velký byznys, tak řada těch věcí se nemůže dávat jaksi do povědomí veřejnosti nebo ne aspoň hned. Tak já nevím, jaké budou ty moje možnosti. Ale sám vím třeba ve vědě, jak je důležité informovat veřejnost pravdivě a srozumitelně o našich výsledcích, pač koneckonců velká část peněz, které, za které pracujeme jako vědci, pochází od vás a od nás, prostě od veřejnosti. Tak je naše povinnost informovat. Já si myslím, že je taky povinnost ČEZu informovat. Ne, že by to nedělal, mnoho toho víme, ale myslím si, že tak jako se ty věci najednou objevují příliš rychle, že by to chtělo možná informovat včas a taky z vnitřku toho. Ale nevím, znovu říkám, nevím, jak se to vyvine. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Problémy ČEZu v Bulharsku už jsme naťukli. Bulhaři protestují proti vysokým cenám. Tamní regulátor teď rozhoduje o tom, zda neodebere licenci. Udělal podle vás ČEZ v Bulharsku nějaké chyby, porušil nějaká pravidla, anebo se stal nástrojem tamního politického boje? Václav PAČES, člen dozorčí rady ČEZ, bývalý předseda Akademie věd ČR -------------------Tak mě by to velmi zajímalo tohle. Je to jedna z prvních věcí, v které si budu chtít udělat jasno. A nevím, jak je to, ale velmi bych pochyboval, že manažeři ČEZu udělali nějakou tak fatální chybu, aby to opravňovalo k odebrání licence. Ale možná jenom, že ČEZ tam působil nešikovně, abych tak řekl, že prostě si neuvědomil a neodhadl, jaký dopad v té konkrétní lokalitě, to je v tomto případě Bulharsko, které je chudou zemí, probíhá teď tam ta transformace, která samozřejmě má obrovské náklady a pravděpodobně se neodhadlo asi, kam až může se zajít s cenou elektřiny. Takhle si to vysvětluju já. Ale že by tam ČEZ udělal nějakou fatální chybu, to si já nemyslím, nevěřím tomu. Ale možné to je, chyby se dělají. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka --------------------



Ono se dá se to možná teda z toho, co naznačujete nebo podle vašeho názoru brát i tak, že Češi si nechají hodně líbit. Možná že právě Bulhaři si nenechají líbit cenový diktát a praktiky ČEZu, který, jak se lidově říká, se příliš s cenovou politikou nemaže. Václav PAČES, člen dozorčí rady ČEZ, bývalý předseda Akademie věd ČR -------------------Ano, tohle to jsem taky slyšel, že Bulhaři nám ukázali jako,jak se mají lidi chovat. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Jak se protestuje proti vysokým cenám elektřiny. Václav PAČES, člen dozorčí rady ČEZ, bývalý předseda Akademie věd ČR -------------------No, ale já si to nemyslím. Podívejte, Bulharsko a Česko jsou přece jenom země s různou úrovní. Jednak i toho vývoje postkomunistického, jednak i s jinou tradicí i ekonomickou. Čili přenášet zkušenosti Bulharska sem do Česka, myslím, jen tak beze všeho by nebylo možné. Ale znovu říkám, já nevím, jaká je tam situace a sám mám k Bulharsku velmi úzký vztah. Mám tam mnoho svých kolegů, výborných kamarádů, takže já se třeba i tam na to zeptám takhle z postranně, co oni si o tom myslí. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Bylo by podle vás třeba řešení právě Bulharsko, kdyby sám ČEZ přišel s nabídkou nižší ceny? Budete se i na toto ptát svých kolegů? Václav PAČES, člen dozorčí rady ČEZ, bývalý předseda Akademie věd ČR -------------------Ano, já budu chtít vědět, o co vlastně tam jde, k čemu tam došlo. A samozřejmě podívejte se, já jako vy pravděpodobně bychom si všichni přáli, abychom neplatili takové účty za elektřinu, za plyn, za teplo. Opravdu jsou to vysoké ceny. My to ještě pravděpodobně ustojíme, jak se zdá. V tom Bulharsku asi už to šlo přes hranu možností běžných lidí, víte. Protože jistě je tam velká vrstva nebo skupina lidí, kterým taky to zas tolik nevadí, že jsou ty ceny vysoké. Ale pak jsou tam lidé pravděpodobně, jak já si to vysvětluji a jak tam i tu situaci znám, tak je tam poměrně široká vrstva opravdu velmi chudých lidí. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------No, a pane profesore, je podle vás spravedlivé, jak se určují ceny elektrické energie? Myslím i u nás. Václav PAČES, člen dozorčí rady ČEZ, bývalý předseda Akademie věd ČR -------------------Víte, to je zrovna to, co si myslím, že by ČEZ měl, anebo regulátor energetického trhu možná, já nevím kdo, by měl daleko otevřeněji a včas nějak říkat. Oni to možná, možná že se to dá najít na jejich webových stránkách. Já jsem se tam zas na tolik nedíval. Ale chtělo by to opravdu, aby ty informace byly takové otevřenější a včasnější. Právě zrovna to, jak se tvoří cena energie. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------A zaměříte se třeba i na toto, budete v tomto ohledu nějakým způsobem mít nějaký razantnější postup, jak vzhledem tedy ke zjišťování těch informací a i k tomu, zda ta politika je spravedlivá sama o sobě, nebo ne? Václav PAČES, člen dozorčí rady ČEZ, bývalý předseda Akademie věd ČR -------------------No, tak takhle, že bych měl razantnější postup hned jako nováček, to nevím, jestli to budu moct hned dovolit, ale budu se chtít informovat o tom, a to velmi podrobně a hlavně poctivě. Ale to je samozřejmé, že ty informace dostaneme jakožto členové dozorčí rady. Musíme je dostat ze zákona dokonce. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Měla by Česká republika podle vás využít kontaktů v Evropské unii a třeba i arbitrážních mechanismů, aby tedy hájila postavení ČEZu v Bulharsku, jak to doporučuje prezident Miloš Zeman?



Václav PAČES, člen dozorčí rady ČEZ, bývalý předseda Akademie věd ČR -------------------No, podívejte, to právě záleží na tom, kde je pravda, jo. Jestli to byla jenom nešikovnost ČEZu v určování té ceny, tak si myslím, že se to dá vyjednat bez nějaké arbitráže. Jakmile dojde k soudním tahanicím a přes Evropskou unii, tak to vždycky je horší, než když se, řekněme, ani ne Bulharsko a Česko, ale ČEZ a regulátor trhu v Bulharsku domluví. Kde je chyba, kde se stala ta chyba, já nevím, problém byl už v Albánii, jak víte. Čili zřejmě teda se neodhadlo, jaké jsou možnosti obyvatel těchto balkánských zemí. Budu se na to ptát a pokud budu vidět, že tam skutečně došlo buď k nešikovnosti nebo dokonce k nějakému, k nějaké nepravosti, abych tak řekl, no, tak určitě o tom nebudu jen tak mlčet. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Jak tedy vy se díváte na ty problematické investice, o kterých jsme hovořili, které ČEZ v posledních letech udělal? Už jsme zmínili Albánii, tam regulátor taky tedy odebral licenci nebo taky v Bulharsku, se to ještě nestalo, ale ten regulátor to řeší. V Bosně to taky úplně nedopadlo, byly tam problémy. Václav PAČES, člen dozorčí rady ČEZ, bývalý předseda Akademie věd ČR -------------------Víte, to je velký byznys takříkajíc. Tam se nejedná o tisícikoruny ani o miliony, ale rovnou o miliardy. A holt v byznysu se dělají chyby, to se nedá nic dělat. To je rizikové povolání. Takže to, že něco nevyjde, ale něco zase vyjde a to, co vyšlo, kompenzuje ty ztráty případné. Ono v každém velkém byznysu jsou ztráty, jo. Také já nevím, jak vážné to je, jak ty ztráty jsou veliké, kolik se tam investovalo, to všechno si teprv budu snad zjišťovat nebo určitě se o tom budu informovat a uvidíme. Ale to, že se něco nepovedlo, i veliká investice, ono se tady mluví o miliardách. No, prostě v elektřině a v energetice se počítá v miliardách, tam se nepočítá jenom v milionech, takže i ty ztráty, ale i ty zisky jsou potom miliardové. Tak já bych nerad dělal nějaké soudy, které by byly, ať už na tu stranu nebo na onu stranu. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------No, ale je možné, že ČEZ v tomto regionu konkrétně plave, jak se říká? Václav PAČES, člen dozorčí rady ČEZ, bývalý předseda Akademie věd ČR -------------------Je to možné, ano. A teď je otázka proč. Já to nevím, budu se na to ptát a tak jako si myslím, ale znovu říkám, to je tak jenom, co já si představuju, je, že prostě ta naše strategie nebo teď říkám naše, myslím ČEZu, už jsem tam v dozorčí radě, tak můžu říkat naše, strategie nebrala jako úplně do úvahy ty možnosti těch zemí. To si myslím já, že takhle to snad bylo. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Tak to by možná malinko naznačovalo nebo hovořilo trochu o bezohledné strategii té firmy. Václav PAČES, člen dozorčí rady ČEZ, bývalý předseda Akademie věd ČR -------------------No, tak může se to tak říct. Na druhé straně ČEZ je od toho, aby vydělával, to je marná sláva, to je prostě výdělečný podnik, koneckonců velká část našeho státního rozpočtu jde z daní a z plateb ČEZu. Takže pro nás je dobré, když vydělává. Teď myslím pro Čechy, pro Česko. No, ale nesmí se to prostě přehnat. Ale znovu říkám, já nevím, ona ta cena se taky určuje nebo jsou tam faktory, které možná ani ČEZ úplně neovlivní. Ono není dost dobře možné, aby on si určil tu cenu jen tak ve vzduchoprázdnu. Musíme se na to skutečně podívat. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Dostaví se podle vás Temelín? Václav PAČES, člen dozorčí rady ČEZ, bývalý předseda Akademie věd ČR -------------------To je dobrá otázka. Já jsem, on tady na to není čas teďko to nějak detailně probírat. Ale když jsem byl předsedou ještě za premiéra Topolánka té nezávislé energetické komise, tak ta dospěla nakonec k názoru, a z který bych asi takhle charakterizoval, ale je to, velmi povrchní to bude jenom, jak to budu říkat. Ono to má, velmi



hluboké prostě úvahy k tomu vedou. Že jaderná energie, ta současná produkce energie těmi současnými jadernými reaktory a systémy, je dočasná, je dočasná záležitost, jo. Určitě se od ní odstoupí, pravděpodobně jak víte, v Německu už od ní odstupuje, pravděpodobně se od ní obecně globálně odstoupí od této, od této jako teda strategie a od těchto reaktorů, někdy třeba v druhé polovině tohoto století. Ale když jsme si dělali analýzu, tak nám vyšlo, že pro Česko právě na to období, které je třeba překlenout, než třeba budou nové technologie, například reaktory čtvrté generace nebo se mluví o jaderné fúzí a o vodíkovém hospodářství a tak dále, tak do té doby, že by bylo výhodné bývalo, ale já to teď říkám kondicionálně, kdyby se ten Temelín dostavěl. A to proč, protože tam původně měly stát čtyři bloky, stojí tam dva bloky. Je tam veškerá infrastruktura k tomu, že jo. Ty první dva bloky stály 100 miliard a přitom byly velmi drahé, protože na tu původní ruskou technologii se potom musela montovat vlastně nekompatibilní nebo částečně kompatibilní americká technologie od Westinghousu. Teď se bude stavět zgruntu, ať už staví kterákoliv firma. Je pravda, že já jsem mluvil s Danou Drábovou o tom, ono se to všechno zdražilo, bezpečnost je daleko větší, to je velmi drahé a to nelze zlevňovat, to se není možné, tam se musí udělat to podle té technologie, která je nejmodernější a nejspolehlivější. No, ale přece jenom já si myslím, že Temelín za těchto okolností pro to přechodné období by pro Českou republiku bylo výhodné dostavět, ale za určitých podmínek. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Za kterých? Václav PAČES, člen dozorčí rady ČEZ, bývalý předseda Akademie věd ČR -------------------Tak a ty podmínky jsou za prvé, že ta cena bude opravdu dokonale zdůvodněná a že bude konečná hlavně. Že prostě ten, kdo si to vysoutěží, tak, tak bude mít určitou... Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------No, ale kdo to zaručí? Víte, jak je to v České republice. Vidíme to na dálnicích, dodacích se to potom prodlužuje, prodražuje. Jestli ten projekt není odsouzen k té finanční nevýhodnosti už teď? Václav PAČES, člen dozorčí rady ČEZ, bývalý předseda Akademie věd ČR -------------------No, tak to právě závisí na té smlouvě, jo. Pokud by byl už teď odsouzen k nevýhodě, ono asi, jak bych řekl, ať se to teda nestaví. Ale nám vyšlo, že by se to stavět za těch podmínek, o kterých jsem mluvil, mělo. Ale teď je tady jeden problém nebo problém, nastala jedna změna, a to je plyn. Jak se ví, tak ve Spojených státech se opravdu začal naveliko těžit břidlicový plyn, což je pro Evropu zejména do té míry prakticky nemožné, protože tady je to hustě obydlené všechno, to je technologie poměrně nepřátelská k životnímu prostředí, ve Spojených státech to mohou dělat v těch velkých neobydlených oblastech, já nevím kde, v Arizoně, v Utahu nebo kde to tam mají, jo. A oni tvrdí, že vlastně oni budou v tom plynu dokonce úplně soběstační v nějaké době právě tím břidlicovým plynem. To změní na trhu s plynem velmi situaci a já to nevím, jak ta situace se vyvine a jak by se dotkla Evropy a jak by se dotkla nás teda České republiky, ale musí se teď udělat nové kalkulace v tomhle tom. A vidíte, jak to je obtížné. Já říkám, dostavme Temelín na tu dobu, abychom se překlenuli do nových technologií a najednou tady ze dne na den je nová technologie, je tady freaking a je tady teda to, čemu se říká ten břidličný plyn. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Pane profesore, to je poměrně závažná informace, která by skutečně mohla změnit tu situaci. Vy si dovedete představit, že by teď došlo k pozastavení toho projektu dostavby Temelína, že by to vůbec bylo možné v tom, jak je rozjeto tedy to výběrové řízení a měla by to tedy podle vás vláda udělat v rámci té energetické koncepce? Václav PAČES, člen dozorčí rady ČEZ, bývalý předseda Akademie věd ČR -------------------Ne, ne, ne, to vůbec bych si neodvážil říct, že by to měla udělat. To se musí dokonale zvážit. Já jsem si jist, že to v Temelínu ti odborníci, pardon v Temelínu, v ČEZu nebo jinde v regulačním úřadu, na ministerstvu obchodu a průmyslu, že to mají zmapované. Já jsem laik a jenom říkám tak prostě bez znalostí, jaká je situace. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka --------------------



Ale po těch směnách, které jste teď naznačil, pořád si myslíte vy sám jako odborník, že je dostavba Temelína na to překlenutí tím nejlepším řešením? Václav PAČES, člen dozorčí rady ČEZ, bývalý předseda Akademie věd ČR -------------------Nám vyšlo, ano, nám vyšlo, že je tím nejlepším řešením. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Ale to bylo tenkrát, ale teď jsou nové okolnosti, které jste sám zmínil. Václav PAČES, člen dozorčí rady ČEZ, bývalý předseda Akademie věd ČR -------------------No, ale ty okolnosti, zase to pravděpodobně tolik nezměnily, zejména ne proto, že u nás se třeba ten břidličný plyn s velkou pravděpodobností těžit nebude. A v Evropě vůbec asi to bude problém. Čili tohle to se musí zvážit. Já tím jenom říkám, jak se opravdu těžko dělá nějaká dlouhodobá strategie v energetice, když se takhle vlastně skoro během "ze dne na den" ta situace mění. Ale já si nemyslím, že by dostavba Temelína byla nějak, nechci říct ohrožena, ale vážně se uvažovalo o tom, že by se to nedostavělo. I když není to tak, jak jste říkala, že už je to tak rozjeté, že se to nedá zastavit, vůbec ne. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Šlo by to. Václav PAČES, člen dozorčí rady ČEZ, bývalý předseda Akademie věd ČR -------------------Samozřejmě že by to šlo, dokud není udělané výběrové řízení, ukončené, tak jde všecko. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------A vy taky někde jste naznačil, že ČEZu se ta stavba úplně nelíbí. Václav PAČES, člen dozorčí rady ČEZ, bývalý předseda Akademie věd ČR -------------------No, tak takhle, vidíte, já jsem to řekl tak jako důvěrně někde a už je to tady v televizi. To je známá věc. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------To je práce nás novinářů. Václav PAČES, člen dozorčí rady ČEZ, bývalý předseda Akademie věd ČR -------------------Ano, tak samozřejmě. Tak já jsem skutečně i tak zaslechl, ale ne snad z ČEZu, ale z odborných kruhů, prostě energetických, že je tady obava, že právě než se Temelín dostaví, ono to bude trvat 15 let, že jo, minimálně, tak že se natolik změní ceny na trhu, že ČEZ chtěl jeden čas, a to bylo i v novinách, vy jste to tady určitě taky říkali, že chtěl garantovanou výkupní cenu po dostavbě toho Temelína, což... Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Ano, právě kvůli návratnosti vložených investic, která není úplně jistá. Václav PAČES, člen dozorčí rady ČEZ, bývalý předseda Akademie věd ČR -------------------Kvůli návratnosti, a což jim nikdo nedá. Ale to jim stát samozřejmě nemůže dát takovouhle garanci a je to docela dobře možné. Podívejte se, co se stalo teda s tou hrůzou s těmi fotovoltaickými elektrárnami, jak šly dolů ceny těch panelů fotovoltaických. Co to jako nikdo nečekal, že takhle spadnou dolů ty ceny. Tak může se stát leccos a prostě je to riziko podnikání. Já si přes to přese všecko ale myslím, že dostavba dvou bloků Temelína pro Českou republiku by byla výhodná. Ale znovu říkám, pro Českou republiku v této situaci a to, že odklon od jádra a od toho systému, který se dnes používá, o těchto jaderných reaktorů tady v dohledné době bude, o tom jsem taky přesvědčen.



Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Tak už jste to naznačil, v Česku je skutečně poměrně nesmyslný solární boom, obrovské dotace, které prodražují elektřinu u nás, které samozřejmě zákazník platí v ceně, přijde to na miliardy a některými obchody se zabývala i policie. Na jedné straně tedy nefér solární kšeft, když to řeknu takto lidově. Ale rozumný koncept na využití alternativních zdrojů tady není. Nebo se pletu, je tady? Václav PAČES, člen dozorčí rady ČEZ, bývalý předseda Akademie věd ČR -------------------No, takhle víte, ono často ti lidé třeba zelení a další prostě, kteří se tím zabývají, tak pořád tady omílají Německo. Víte, Německo je bohatá země, ta si může dovolit ty dotace. Německo má na Severní moři ty větrníky, ty větrné elektrárny, to my tady nemáme. Sluníčko tady svítí relativně málo u nás. Takže a teď když si vezmete... Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------A do toho nesmyslný solární boom s našim sluncem. Václav PAČES, člen dozorčí rady ČEZ, bývalý předseda Akademie věd ČR -------------------No, to byla... já to považuju za zločin teda, co se tady událo, jo. A ne teda jenom v tom, co nás to bude stát, ale prosím vás, včera zrovna jsem byl na nějaké obhajobě biochemické a tam byl kolega z Olomouce, který úplně zuřil, jak se postavily solární elektrárny na tý nejlepší půdě černozemi na Hané, jak se tam prostě to staví na naší nejlepší bonitní zemědělské půdě. Nejenom solární elektrárny, ale i takové ty, jak se tomu říká, oni tomu říkají logistická centra. No, není to nic jinýho než sklady betonové nízké, kterými se zaplácne prostě naše nejlepší půda zemědělská. A je to, tohle to já považuju teda za zločin, opravdu ta neúcta ke krajině, neúcta k půdě doslova. Co jsem se dozvěděl tuhle u těch solárních elektráren velikých, ona tam roste pod těmi panely tráva, jo. Oni tam nemůžou zajet sekačkami, to by bylo drahé a ani se tam nedostanou. No, tak co dělají, tak to chemicky stříkají pořád, aby tam nic nerostlo. Až jednou ty panely odstraněj, tak tam bude mrtvá půda, tak tam bude zchemizovaná obrovské plochy mrtvé půdy. Já nevím, jak to s tím je, jestli to je častý jev, nebo není častý jev. Ale ukazuje to na to, jak je potřeba opatrně postupovat s těmi dotacemi. A s tou podporou. Ano, nedávno jsem v Německu a většinou člověk profrčí po dálnici, ale můj kamarád, který mě vezl, tak musel do nějakých těch vesnic zajet. V Německu už jsou vesnice, kde nenajdete normální střechu na těch domech, kde jsou všude fotovoltaické panely na těch střechách. To je cesta. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Tak na střechách to má asi smysl. Václav PAČES, člen dozorčí rady ČEZ, bývalý předseda Akademie věd ČR -------------------No, samozřejmě. To je přesně to, co se mělo udělat. A ne tady spustit takovýhle boom, o kterém já jsem teda osobně přesvědčenej, že to bylo korupčně udělané. Jsem zvědavej, až se zjistí, jestli vůbec, kdo jsou majitelé těch solárních elektráren osobně, tak kdo se ukáže, že to byl a jakým způsobem se mu podařilo prolobbovat včas, aby to věděl, skoupil půdu, skoupil panely. Uvidíme. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Pane profesore, a teď mě napadá, nemůže se podobná situace opakovat nebo nemohla by se, abych to zrelativizovala, opakovat třeba i u dostavby Temelína právě ta propojení, napojení úředníků a lidí z firem, aby se jim to neušilo na míru? Nemáte z tohoto obavu? Václav PAČES, člen dozorčí rady ČEZ, bývalý předseda Akademie věd ČR -------------------No, to víte, to je přesně to, co říkám, tady je třeba dohled, dohled a skutečně podívat se na to. Já musím říct, že mám takovou obavu, protože si myslím, že třeba svaz průmyslu a dopravy, teda to vedení myslím tam, jednou jsem cosi viděl a zaslechl někde, dokonce možná v televizi, tak mě to připadá taky, že jsou tam určité tlaky, které nejsou, já nevím, jestli jsou škodlivé nebo jaké, ale nejsou otevřené. A není důvod, proč by neměla ta jednání být otevřená.



Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Podle některých specialistů je přístup vlády ministerstva průmyslu a obchodu takový, že hledá, jakými zdroji do budoucna pokrýt vysokou spotřebu, ale nevěnuje se opatřením, která by tu spotřebu snižovala. Václav PAČES, člen dozorčí rady ČEZ, bývalý předseda Akademie věd ČR -------------------Ano, ano. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Není toto špatně a nemělo by se postupovat opačně, pokud jde o tu aktualizaci tedy energetické koncepce? Václav PAČES, člen dozorčí rady ČEZ, bývalý předseda Akademie věd ČR -------------------Naprosto, ale pozor, na té nové energetické koncepci to takhle je, to znamená úspory na vstupech i výstupech, což je teda. Řekněme, u uhelných elektráren skutečně udělat ty kogenerační elektrárny, udělat elektrárny s vysokou účinností. Ono to je drahé, ale je třeba do toho právě také zakomponovat třeba i ty enviromentální záležitosti, to znamená to, co se vypouští do vzduchu a tak dále. Tak to je na té straně ta účinnost na té straně vstupu. Mimochodem uhelné elektrárny na hnědé uhlí, hnědé uhlí je v podstatě jediná energetická surovina, kterou my máme. To je velmi cenná surovina jednak i pro chemický průmysl, ale zejména s čím budeme mít problém daleko dřív než s dostatkem nebo nedostatkem elektrické energie, je naše teplárenství. A to jede prakticky ze 100 procent na uhlí hnědé. Teď teda to, řekněme, bude ten plyn, já neříkám. Ale prostě tam to uhlí se musí chránit jako oko v hlavě. A jestliže tady se uhlí buď bude dokonce vyvážet jako takové někam, anebo se bude takzvaně vyvážet po drátech, že se budou neefektivně spalovat teda kvanta uhlí v elektrárnách a odtamtud se elektřina potom bude vyvážet, tak je to špatně. Ano, máte pravdu, je třeba se daleko víc soustředit na úspory jak na vstupech, tak na těch výstupech. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Pane profesore, já vám děkuji za Interview, na shledanou. Václav PAČES, člen dozorčí rady ČEZ, bývalý předseda Akademie věd ČR -------------------Na shledanou. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Podívejte se na Události, přeji vám klidný víkend.

denik.cz

Prostějov přijme další metaře, po dohodě s úřadem práce 22.3.2013

denik.cz

str. 0 Olomoucký kraj HK ČR

Prostějov- Nyní je jich s košťaty v rukou devět. Magistrát plánuje, že metařů z „pracáku" přijme víc. " „Z jednání s ředitelkou prostějovského kontaktního pracoviště krajské pobočky úřadu práce Věrou Crhanovou vyplynulo, že město Prostějov by mohlo získat od úřadu práce prostředky na zaměstnání až dvaceti takových pracovníků. To bychom pochopitelně uvítali, protože by se tak mohla věnovat ještě větší pozornost úklidu města, což je nepochybně prospěšná aktivita," řekl prostějovský primátor Miroslav Pišťák.



Kdy pracovníci nastoupí, není v tuto chvíli ještě jasné. Jisté naopak je, že úřad práce by mohl poskytnout na jednoho pracovníka příspěvek až 15 tisíc korun v případě plného úvazku a 12 tisíc korun na zkrácený pracovní úvazek. Doba poskytování příspěvku je přitom nejdéle 12 měsíců. „V současné době, kdy trh práce nevytváří dostatek volných pracovních míst, jsme nabídli městu Prostějov rozšíření spolupráce v rámci veřejně prospěšných prací. Velmi kladně hodnotíme vstřícný postoj města Prostějova k dané problematice a doufáme, že v rámci další dobré spolupráce se nám tak podaří navýšit počet nabízených pracovních míst v našem regionu," uvedla k projektu ředitelka prostějovského kontaktního pracoviště krajské pobočky úřadu práce Věra Crhanová. Pro koho je určena aktivní politika nezaměstnanosti? Aktivní politiku zaměstnanosti formou finanční podpory na veřejně prospěšné práce Úřad práce České republiky – Krajská pobočka v Olomouci letos stejně jako v předchozích letech. Příspěvky bude „pracák"přednostně podporovat ty uchazeče o zaměstnání, kterým nelze pro jejich individuální charakteristiky sjednat zaměstnání jiným způsobem. Jde zejména o uchazeče o zaměstnání vedené v evidenci nepřetržitě déle než pět měsíců, dále o uchazeče, kterým je kvůli jejich zdravotnímu stavu, věku (absolventi bez praxe, mladí do 25 let a osoby nad 55 let) či péči o dítě věnována zvýšená péče, či uchazeče o zaměstnání, u nichž existuje důvodný předpoklad dlouhodobého setrvání v evidenci Úřadu práce ČR a v neposlední řadě o uchazeče, jimž je potřeba věnovat zvýšenou péči z jiného důvodu bránícího jejich vstupu na volný trh práce."

URL| http://www.denik.cz/olomoucky-kraj/pro...ohode-s-uradem-prace-20130318-sngc.html

Úřad práce slibuje v Pardubickém kraji až tisíc volných pracovních míst 22.3.2013

denik.cz

str. 0 Pardubický kraj HK ČR

Pardubický kraj - Zájem zaměstnavatelů v Pardubickém kraji o uchazeče z evidence úřadu práce se v letošním roce zvyšuje. Místa jsou vytvářena u organizací v neziskové sféře, ale i v podnikatelském sektoru " „Pardubická krajská pobočka úřadu práce jako součást aktivní politiky zaměstnanosti od počátku roku finančně podpořila vytvoření více než dvě stě nových pracovních míst," prohlásil ředitel pardubického úřadu práce Petr Klimpl. Pomocné práce „Místa jsou vytvářena jak u obcí a dalších organizací v neziskové sféře a týkají se většinou pomocných prací při úklidu a údržbě veřejné zeleně, lesů a komunikací, budov a dalších objektů – veřejně prospěšné práce, tak i v podnikatelském sektoru, kde jsou podporovány pracovní poměry s perspektivou trvalého pracovního poměru," doplnil Petr Klimpl. Jestliže společnost zaměstná uchazeče evidovaného na úřadu práce, který patří do skupiny s problémem na trhu práce, dostane po dobu šesti měsíců příspěvek jedenáct až patnáct tisíc korun měsíčně. „Je dobře, že vznikají nová místa, protože nezaměstnanost v Pardubickém kraji je opravdu velice vysoká," podotkla Jana Malá, která je momentálně nezaměstnaná. V současné době se konají další jednání se zaměstnavateli. „V letošním roce úřad práce předpokládá, že bude uzavřeno přibližně 450 dohod se zaměstnavateli o vytvoření asi tisícovky podpořených pracovních míst," informoval ředitel pardubického úřadu práce Petr Klimpl. Úřad práce využívá k podpoře zaměstnanosti finančních prostředků jak z národního rozpočtu, tak i prostředků Evropského sociálního fondu při operačním programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Lenka Štěpánková"

URL| http://www.denik.cz/pardubicky-kraj/ur...nych-pracovnich-mist-20130321-zq3g.html



Zdeněk Troška: Můj Oscar? Borůvková buchta od divačky 24.3.2013

denik.cz str. 0 Film HK ČR

Jižní Čechy /ROZHOVOR/ - Novou komedii Zdeňka Trošky již vidělo 605 000 lidí, tržby činí 82 milionů. Režisér začne v květnu točit druhý díl, opět na jihu Čech… Kritici ho v recenzích grilují, skupina Jananas si z něho dělá legraci v písničce Slunce, seno, Český lev. Ale zdeněk Troška to vidí s nadhledem. " Jenže jeho novou komedii Babovřesky, kterou natáčel na jihu Čech, vidělo za měsíc již 605 000 lidí v Česku ?a na Slovensku, tržby zatím činí 82 milionů korun. V květnu začne Zdeněk Troška točit druhý díl, nebrání se ani třetímu. Jediné, co odmítl, byl zatím šestnáctidílný seriál. „Lidé nám děkují za hezký český film. Ani jednou jsem od nich neslyšel: pane Troška, jděte do hajzlu. Kritici by se měli zamyslet a napsat: Troškovi se podařil zázrak, zvedl lidi od televize, donutil je obléct se a jít do kina. A je úžasné, kolik chodí důchodců," říká Zdeněk Troška, který za svého Oscara označil i borůvkovou buchtu od divačky. Pokračování Babovřesek začne natáčet tři dny po svých 60. narozeninách. Diváckých reakcí máte záplavu, jen na facebooku stovky. Nadchla vás nějaká? Facebook nemám, na internet nechodím, takže vím jen to, co mi někdo zavolá nebo řekne, že vyšlo v novinách. Potěšilo mě, že převážná většina ohlasů je kladných. Lidé pochopili, že jsem udělal komedii pro zasmání. Já říkám: kdo jde na Trošku, ví velice dobře, že nejde na Woodyho Allena. Je to tak? To asi ano. Velice trefně to pojmenoval můj asistent Marek Kališ. My jsme dostali úkol, abychom vyrobili auto pro českou rodinku. A je nám vytýkáno, že to není Formule 1. My jsme neřekli, že děláme umění, my řekli, že děláme stejně úsměvnou lidovou taškařici, jako Slunce, seno nebo Kameňáky. Povedlo se? Povedlo. Je to výrobek, který oslovil svého zákazníka. Vznikl na přání lidí, pořád mě oslovovali: pane Troška, natočte něco jako Slunce seno, vždyť už není možné koukat se jen na americké střílečky a vraždy nebo estébáky. Kritici to vidí jinak. To jsou jedovaté plivance. Nemůžu přece vedle sebe stavět Ve stínu a Babovřesky. Nemůžu sčítat hrušky ?a kombajny. Kritici si se mnou vyřizují účty a myslí si, že čím víc sprostých ?a urážlivých slov použijí, tím víc mě raní. Vůbec ne. Pro mě je můj Oscar a Český lev návštěvnost. Ne že mi ho dá pár vychytralých intelektuálů v Praze. Všichni ti Filové, Spáčilová, její company ?a spol. proti mně spustili negativní kampaň. Čím víc brojí, tím víc lidé chodí. Mně to připomíná jednu věc. Vy jste mladý, tak to nepamatujete: za starého režimu byl obávaný kritik Jan Klimek z Rudého práva, který měl jedno oko jak Žižka. Co pochválil, tak kino zelo prázdnotou, co pohaněl, kino praskalo ve švech. Mně připadá, že se ta doba vrací. Lidé se chtějí odreagovat, zapomenout, zasmát se něčemu českému. ?A kritici nemůžou napsat, že diváci jsou voliči Miloše Zemana. To je hloupé. Vy dlouhodobě říkáte, že kritiky neřešíte. Proto mě překvapilo, že se objevil vzkaz na stránkách Babovřesk, kde kritikům posíláte zdvižený prostředníček. Čekal jsem od vás nadhled. Ale s tím já nemám, prosím vás, vůbec nic společného! Já bych to nikdy neudělal. Já nevím, jestli to byli páni producenti, ani jsem to neviděl. Já jsem nad věcí, tohle není můj styl reakce. Kritici vám vytýkají pokleslost vtipu, kdy se hrdinové opakovaně kopou do rozkroku. Použijete tento gag i v druhém díle, nebo jste změnil názor? Heleďte: když vezmete staré grotesky, Laurel a Hardy, Chaplin, Lloyd, tak ti se furt kopali do zadku, mlátili se po palici. To je základ groteskních akcí. Diváci se tomu zasmějí. Mně samotnému to nepřipadá, že by byla taková sranda, když někdo někoho kopne kolenem do rozkroku, ale v biografu zní smích. Je vidět, že je to starý groteskní fór, který funguje. Takže ho do dvojky dáte. Když je funkční, tak ano. Úspěch Babovřesk je na české poměry již nyní mimořádný. Jak jste ho slavil? Vašimi oblíbenými volskými oky a rajčaty?



Vyšel jsem si do samoobsluhy, koupil jsem si bobkový list, ten jsem si rozházel po posteli a spal jsem na vavřínech (smích). To je pochopitelně fór. Já jsem to vůbec neslavil. Film se nám povedl a udělali jsme radost mnoha lidem. Zboží jde na odbyt, je poptávka po druhém díle, lidé chtějí pokračování. Vždyť se podívejte: tři Slunce sena, tři Kameňáky, dvě Princezny ze mlejna, já bych mohl furt dělat nějaká pokračování. To není normální! Chodily mi dopisy od dětiček: chceme Princeznu ze mlejna 3 – 15! Říkáte, že divák chce líbeznost, laskavost, pohlazení. Přemýšlel jste, proč se to ve filmu, měřeno návštěvností, daří právě vám? Záleží, jak je člověk citlivý na věci, které okolo sebe vidí. Jinak vidí krajinu pan režisér Svěrák, jinak pan režisér Hřebejk. Já jsem se třeba podivil nad filmem Čtyři slunce pana režiséra Bohdana Slámy, který se odehrává v jižních Čechách a z jižních Čech tam nebylo vůbec nic. Překvapilo mě, že kamera je celý film sklopená do země, takže jste vůbec nezjistil, v jaké vesnici a krajině lidé žijí. Všiml jste si toho? Všiml. Já myslím, že to Bohdan Sláma tak chtěl. Hm… Já jsem se před chvílí vrátil od pana starosty Petráška z Netolic – mluvili jsme o tom, že bychom tam zase točili – a on mi říkal: spousta lidí za mnou chodila, ať řeknu panu Troškovi, že mu děkují, jak nádherně umí ve filmu prodat krásnou jihočeskou krajinu… To vás potěší. Zastavují mě i diváci, že máme v pohádkách krásné záběry. A to mě opravdu těší. Já jsem taky maloval, mám ?k tomu blízko. Vy točíte vesnici idylickou, Bohdan Sláma zase tu současnou. To vás nikdy nezajímalo, podívat se na ni z tohoto úhlu? Vůbec ne, protože jiné úhly točí všichni ostatní. Já jsem jediný, který ukazuje něco, co už je lehce passé. Babovřesky jsou takové pohlazení pro pamětníky, jak před 30 lety bývala vesnice idylická. A lidé, kteří na film chodí, to přečtou: takhle hezké to bylo, když jsme byli mladí nebo když jsme pracovali v JZD. V posledních týdnech nebyl snad v trafikách časopis, na jehož titulní straně byste nebyl vy. Jak se vám to líbilo? Bohužel, radost z toho nemám. Zvláště, když jsou to bulvární záležitosti, kde si to vymyslí, dají vám slova do uvozovek, ale já jsem jim rozhovor vůbec neposkytl! To je špatně. Když si vymyslí, že jsem dostal tři miliony korun. To není pravda! Já kdybych dostal tři miliony, tak už tady dávno nejsem, ležím někde na Maledivách ?a šplouchám si nohy v moři. Z těch mnohamilionových tržeb vám nejdou peníze? Ne. Prosím pěkně z peněz, které Babovřesky vydělají, nemám ani korunu. Já jsem fungoval jako komunální služba: dostal jsem zakázku, vyrobil jsem ji, dostal jsem jednorázovou mzdu a tím to hasne. Tržby jdou lidem, kteří do filmu vložili své peníze. Ale víte co? Mně je daleko milejší, když si na mě vzpomenou příští rok s novým filmem. Já nejsem zlatokop, já žiju velice skromně. V Praze mám garsonku, mám v ní spoustu knih, piano, postel, psací stůl a to je všechno. Nepotřebuju mít bazény a značkové hadry. Já si koupím na léto troje kraťasy, čtvery košile u Vietnamců a je to. Jestli je tam fajfka nebo krokodýl, to je mi úplně, ale úplně buřt. Jihočeská hospodářská komora rozeslala mail, kde hlavnímu partnerovi filmu, který dá 2,5 milionu korun, nabízí loga, předpremiéru pro zaměstnance ?i product placement – reklamu výrobků ve filmu. Máte v tomto směru nějakou hranici? Samozřejmě mě na jedné straně štve, když přijde firma s tím, co by se mělo ve filmu říkat a jak máme ukázat její výrobek. To říkám, že si nás pletou s reklamou. My děláme hraný film, kde se to může nějak ukázat, ale tak, aby to netrčelo. Jsem poučen díky filmu Doktor od jezera hrochů: naporoučeli si nevím co, a pak peníze nedali. Je fakt, že kritici se smáli Babovřeskám, že podle filmu se na vesnici jí medovník ve velkém. Ve filmu ho jí jenom jedna rodina. Ale normální člověk, který neví, co product placement je, jde do biografu, a že herci jí párky nebo medovníky, neřeší. Máte již datum první klapky druhého dílu, 21. květen. Nabídky, kde natáčet, se vám asi jen hrnou. Píší mi různí lidé: pane Troška, my máme hezký kostelíček, rybník… Snažíme se točit do 20 kilometrů od základny, kterou máme ?v Netolicích. Zrovna dnes jezdíme po obhlídkách exteriérů. Byli jsme se podívat v okolí Netolic, jedeme k Holašovicím, do Kuklova. Kam se Babovřesky posunou dějově? Využijete závěr, kdy se ve vsi objeví hokejisté? Vyprávění přímo navazuje na první díl, kdy je Horáčková hotová z toho, že se objeví nějací kluci s hokejkama. Budou to dějově další čtyři dny, oba díly Babovřesk se odehrají zhruba v jednom týdnu. Z prvního dílu se objeví téměř všichni herci ?a moc nových nepřibyde.



Jakou si tipnete celkovou návštěvnost Babovřesk? Mohly by mít 700 000 diváků v Česku a 120 000 na Slovensku. Když si vezmete, že za první měsíc máme dohromady se Slováky přes šest set tisíc… Mohlo by to k milionu dolézt, to už je ale opravdu zbožné přání. Pak byste asi slavil. To si koupím další tři balíčky bobkového listu, udělám si volská oka a vypiju celou krabici rajské šťávy (smích)."

URL| http://www.denik.cz/film/babovresky-js...t-rika-zdenek-troska-20130322-sg4k.html

E15

Ministr Kuba udělal větrným parkům čáru přes rozpočet 25.3.2013

E15

str. 1 Titulní strana HK ČR

Jan Stuchlík, Daniel Novák

Praha Až stamilionové investice, které v Česku vynaložily domácí a zahraniční firmy na přípravu větrných elektráren, ohrožuje plán ministerstva průmyslu a obchodu na zastavení podpory obnovitelných zdrojů. Od příštího ledna už nemá mít podle připravované novely zákona nárok na podporu žádná nová elektrárna. Zhruba dvacítka firem, které mají rozpracovány desítky projektů na stavbu větrných parků, proto teď podle informací deníku E15 dělá jejich rychlou inventuru. Z ní vyplyne, které větrníky podnikatelé stihnou postavit ještě letos a které projekty naopak opustí. A dosavadní investice zpravidla odepíšou. Plány ministerstva průmyslu postihnou i dceru Energetického a průmyslového holdingu (EPH) EP Energy, která připravuje u Chomutova a Moldavy dva velké větrné parky, oba s instalovaným výkonem 60 megawattů. To je téměř polovina výkonu dosud postavených elektráren. Dokud nebude zákon hotový, nechce EP Energy budoucnost projektů komentovat. „Nicméně rychlé a nepředvídané zásahy do pravidel se negativně promítají jak do sektoru samotného, tak do cen pro spotřebitele. Ti ve finále nesou náklady na investice, včetně těch zmařených,“ říká mluvčí EPH Daniel Častvaj. Náklady na přípravu jednoho takto velkého projektu odhadují experti na desítky milionů korun. Některé firmy se projektů zbavují. Například developerská společnost Hochtief Development Czech Republic prodala projekt na výstavbu větrného parku v Krušných horách firmě Synergion. Důvody nekomentovala. Nový vlastník ale uvedl, že za připravovaných podmínek nemá park ekonomický smysl. Synergion však doufá, že se podmínky ještě můžou změnit. Pokračování byznys str. 5 Ministr Kuba udělal větrným parkům čáru přes rozpočet. Chce zastavit dotace Dokončení ze str. 1 Snaha o rychlé zastavení prudce stoupajících nákladů na podporu obnovitelných zdrojů energie v posledním roce vedla k velké nejistotě mezi investory. V loňském roce byl přijat zákon, který měl obnovitelné zdroje zapojit do tržního prostředí. Následně státní energetická koncepce hovořila o zastavení podpory pro nové obnovitelné zdroje od roku 2015. Teď se stopka pro nové elektrárny plánuje už od příštího roku. U větrných elektráren ovšem jen příprava projektů trvá šest a více let. „Kvůli této nejistotě před měsícem dva zahraniční investoři ukončili jednání o majetkovém vstupu do několika projektů českých společností,“ řekl Štěpán Chalupa, předseda České společnosti pro větrnou energii. Dalších deset zahraničních investorů má zatím podíly v připravovaných projektech, které zahrnují jeden až pět větrných agregátů. „Většina zahraničních společností přichází do větrné energetiky z Německa, kde je tento sektor druhý nejsilnější po automobilovém průmyslu. Přístup české vlády se nepochybně rozkřikne také mimo toto odvětví, a tak poškodí obraz země jako vhodného cíle pro zahraniční investice,“ dodal Chalupa. názory str. 17 *** Kontroly zelených elektráren Už existující zelené elektrárny chce ministerstvo průmyslu po deseti letech od uvedení do provozu otestovat, jestli ještě mají nárok na podporu. Pokud se prokáže, že se původní investice majitelům už vrátily, o cenové zvýhodnění při výkupu elektřiny přijdou. Kontroly se mají týkat projektů, jejichž tržby za poslední tři roky



přesáhnou 7,5 milionu korun. To zasáhne například většinu větrných elektráren. Domácí střešní solární elektrárny tento práh nepřekročí a kontrole se vyhnou. Foto autor| Koláž E15

ekolist.cz

Boj proti vymírání včel se v Evropě odkládá: zákaz pesticidů neprošel 22.3.2013

ekolist.cz mmo

str. 0 Zpravodajství HK ČR

Média v posledních letech vcelku pravidelně informují o vymírání včelstev. Evropský úřad pro bezpečnost potravin zjistil, že tři běžně používané pesticidy mají negativní vliv na populace včel. Na základě toho Evropská komise předložila návrh na zákaz pesticidů, které tomuto hmyzu škodí. V pátek 15. 3. však ustoupila tlaku zástupců členských zemí a zákaz odložila až na konec roku 2014. Podle ochránců přírody přitom hrozí včelám chemický Armagedon. Evropská veřejnost se odsunutím zákazu může cítit dotčená. Petici za lepší ochranu včel podepsalo na 2,5 milionů Evropanů. Podle průzkumů veřejného mínění je pro zákaz pesticidů, které ohrožují včely, 71 procent Britů. Zástupci Velké Británie však patřili mezi ty, kteří se proti předkládanému zákazu postavili. Stejně jako další třetina zemí EU. „Všeobecný úmysl je zákaz vydat, ale jsou různé pohledy na to, čeho všeho se má zákaz týkat,“ říká Frédéric Vincent, mluvčí evropského komisaře pro zdraví a spotřebitelskou politiku Tonio Borg. „Záleží totiž na typu rostlin, sezóně, způsobu použití pesticidů a dalších okolnostech.“ Podle informací serveru EurActiv bude nový návrh chtít zákaz od 31. prosince 2014 s tím, že by se týkal jen používání pesticidů u jednoletých rostlin v období leden až červenec. Zákaz by se týkal jak zemědělců, tak zahrádkářů. Experti členských zemích však ze zákazu vyjmuli lilek, rajčata a brambory, naopak do seznamu rostlin, na které se nebude moci pesticid s neonicitinoidy použít, přidali navíc jedlé kaštany a lískové ořechy. Líbí se Vám Ekolist? Je jednoduché mu přispět. Na základě těchto a dalších úprav původního záměru se například Portugalsko, Malta a Slovinsko zřejmě přidají k těm zemím, které zákaz podporují. K přijetí zákazu je potřeba dvoutřetinová většina. Pokud se k nim přidá i váhající Německo, zákaz projde. Ochránci přírody oddalování zákazu pesticidu vidí jako velký problém. „Byl to soudný den a Evropa měla možnost volby,“ říká šéf kampaní organizace Avaaz Ian Keith k pátečnímu rozhodnutí. Podle něho mělo být rozhodování jasné. Evropa měla pesticidy zakázat a hodit tak včelám pomyslné záchranné lano. „Místo toho je vystavíme chemickému Armagedonu,“ komentuje páteční výsledek. Podle něho se politici zachovali v rozporu se základními hodnotami Evropské unie, kam patří i princip předběžné opatrnosti, který velí přijmout opatření, jakmile se objeví pochybnosti o ekologické či zdravotní nezávadnosti. Už v době přípravy zákazu pesticidů se ozvala německá společnost Bayer, jeden z největších výrobců pesticidů, která návrh zákazu označila za drakonický. Podle ní by neuvážený zákaz mohl ohrozit konkurenceschopnost evropského zemědělství a mohl by v konečném důsledku vést k vyšším cenám potravin.

URL| http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpr...evrope-odklada-zakaz-pesticidu-neprosel



Stanislav Štýs: O rekultivaci těžebních ploch 22.3.2013

ekolist.cz Stanislav Štýs

str. 0 Názory HK ČR

Rozhovor s Stanislavem Štýsem vedla Klára Pirochová. Jakými projekty se aktuálně zabývá společnost ECOCONSULT PONS, jejímž jste jednatelem? Kdybychom měli probrat všechno, bylo by to dlouhé povídání. Poslední dobou je akční rádius aktivit našeho konzultingu orientován nejen na rekultivační tematiku, spjatou s těžebními oblastmi, ale na řadu dalších environmentálních témat. V současné době spolupracuji na nových územních plánech měst Manětín a Postoloprty, které musí být posuzovány i z hledisek vlivů na životní prostředí, únosnou kapacitu a udržitelný rozvoj území. Pro Krajský úřad jsem znalecky hodnotil problematiku likvidace známých „ostravských kalů“ v Čížkovické cementárně, a tuto tematiku, která není jen odborným, ale i společensky ožehavým problémem, jsem zpracoval do podoby odborné eseje.. S produkcí připravujeme dokončení filmového krátkometrážního dokumentu s těžebně rekultivační tematikou, značná část aktivit je orientována na supervizní činnost pro Ministerstvo financí při realizaci části státem placených rekultivací. A přitom všem mi hodně času zabírá přednášení na odborných konferencích a seminářích a rekultivačně orientovaná osvětová publicistika. Máte přehled o tom, které oblasti Mostecka se plánují rekultivovat v budoucnu a jakými způsoby? Samozřejmě. To je jádrem mého dlouhodobého působení v této velmi specifické odborné sféře. V Mostecké pánvi je těžba velkoplošná a dlouhodobá. Ani rekultivace se proto nedá řešit náhodně případ od případu. Mohla by z toho nakonec vzniknout surrealistická mozaika. Již od šedesátých let minulého století jsou v této oblasti zpracovávány perspektivní plány rekultivací, nazývanými Generely rekultivace. Sám jsem měl jedinečnou příležitost v létech 1958 až 1960 první z nich, jako hlavní projektant, koncipovat. Byl prvním na světě a vzorem pro řadu států. Společenské nároky na využívání krajiny se však vyvíjejí, a proto dochází i k upřesňování těchto generelů. V minulosti byly přednostní požadavky na zemědělskou rekultivaci, nyní se klade větší důraz na ekologickou a volnočasovou motivaci. A tomu více vyhovují lesy, parky, hřiště a vodní plochy. {_:FotkaR:2374929:Schematické rekultivačních způsobů}

znázornění

způsobů

rekultivace,

které

dokumentuje

pestrost

Do roku 2010 bylo v Mostecké pánvi rozpracováno a dokončeno 15 762 hektarů, z toho 3 346 hektarů zemědělských, 7 493 hektarů lesnických, 905 hektarů vodních ploch a přes 4 tisíce hektarů ostatních druhů rekultivace. V časovém horizontu do ukončení těžby je plánována rekultivace na všech těžbou dotčených pozemcích, což představuje asi 26 tisíc hektarů. Z toho by mělo být 40 % lesnických, 20 % zemědělských, 16 % hydrologických a 24 % ostatních. V této kategorii je i část výsypek ponechávaných přirozenému přírodnímu vývoji. Pro dokreslení tohoto rozsahu jen tolik, že do roku 2010 bylo v Mostecké pánvi v rámci lesnických rekultivací vysázeno 45,6 milionů stromečků, a do ukončení rekultivací by to mělo být celkem 80 milionů. A to musí být každá sazenice, než se stane soběstačným stromkem či keřem, v následných létech nejméně desetkrát okopána, ožínána a chráněna před zvěří. Způsoby rekultivací tvoří samozřejmě mnohem širší škálu. Ta odpovídá požadavkům ekologické stability, zdravotní nezávadnosti, požadavkům na udržitelný sociální a hospodářský rozvoj a na vytvoření podmínek pro soudržnost obyvatel. Co říkáte tzv. uhelné safari? Těší Vás zájem veřejnosti o oblast uhelných dolů a problematiku rekultivace? Není to jen úspěšný marketinkový tah. Za situace, kdy dala určitá část naší veřejnosti uhlí, těžbu a hornictví „do klatby“, se jedná o nesmírně potřebnou osvětu. Ta názorně prokazuje, že hnědouhelný lom není vstupem do pekla, ale řádným důlním pracovištěm, že horníci nejen krajinu boří, ale s pomocí rekultivací i úspěšně tvoří. Původní krajina bažin a močálů, následně pak krajina čistě zemědělská, tak díky rekultivaci dostává zcela novou tvářnost, její Genius loci se postupně mění a směřuje k rekreační oblasti vybavené turisticky atraktivním



zázemím Krušných hor a Českého středohoří, vysokým podílem lesů, parků a sportovišť, a v neposlední řadě i významným podílem rekreačně atraktivních vodních ploch. Negativní vnímání podkrušnohorské krajiny je stále živeno sice malou, ale silně slyšenou menšinou části publicistů, umělců, ale i z řad ekologistických aktivit. Každoročně doprovázím desítky skupin návštěvníků, kteří chtějí vidět naši krajinu na vlastní oči. A víte, co je zajímavé? Za půl století toho nevyužila ani jedna skupina ekologistů, přestože jsem je k tomu mnohokrát vybízel. A ještě jeden ukázkový příklad. Nedávno vydalo duchcovské nakladatelství Kapucín publikaci „Slunce, seno a pár šachet“. Za situace, kdy v okolí Duchcova jsou stovky hektarů úspěšných rekultivací, si po prolistování připadám jako Alenka v říši pekla. Básnířka V. P. v básni Uhlí vidí „rypadlo jako obludný fantom, který funí, je v oblacích prachu, chtivostí hučí a řve, hltavě polyká, skřek dravce přehluší, co krouží nad hlavou...“. Dozvíme se tam i, že „Země? Není. Konec snění! Smrt a víra. Černá díra...“. Takovýchto příkladů nihilistického vnímání objektivní reality, které stimulují negativní image podkrušnohorské krajiny, lze uvést celou řadu. A právě v těchto souvislostech lze jak uhelné safari, tak další akce orientované na poznání nové rekultivační krajiny (včetně možnosti porovnání fotek ve dvojicích „předtím a dnes“), jen vítat. Kdo nevěří, ať tam běží. V poslední době se rozmáhají rychle rostoucí dřeviny, jako je např. paulovnie. Jak perspektivní je podle Vás jejich využití při rekultivaci krajiny? Obecně vzato, všechny druhy rychle rostoucích dřevin, zvláště takových, které mají nejrychlejší růst v mládí, mohou být řazeny mezi potenciální zdroje ekologicky vhodného a levného paliva. Jejich hlavní výhodou je, že v konečné bilanci nezatěžují ovzduší emisemi CO2, což je ve srovnání s fosilními palivy výhodou. Často však enormně vyčerpávají půdu. S japonským topolem, křížencem topolu černého s topolem Maximowiczovým, při rekultivaci dobré zkušenosti nejsou. Pro žádoucí tvorbu dřevní biomasy vyžaduje vodou dobře zásobené a úrodné půdy. A takové je vhodnější využít pro zemědělskou produkci. O topolech se navíc ví, že jsou producentem nenasyceného uhlovodíku isoprenu, který se podílí na tvorbě ekologicky škodlivého přízemního ozónu. O paulovnii plstnaté se uvádí, že isopren nesyntetizuje, což by mohlo být její výhodou. Další výhodou je, že je vybavena velmi produktivním typem fotosyntézy, podobně jako kukuřice, což je příčinou rychlého růstu. Také se uvádí, že dobře roste i na sušších a dusíkem chudých půdách. Před doporučením širokého uplatnění této dřeviny v rozsáhlých plantážích bych však byl zatím velmi opatrný. Její domovinou je jihovýchodní Čína, která disponuje výbornými stanovištními poměry. Viděl jsem tam topolové plantáže, s trojnásobným přírůstkem ve srovnání s našimi. Nejdříve by se muselo nejen teoreticky, ale i prakticky prokázat, jakých parametrů tvorby dřevní hmoty paulovnie dosahuje v našich podmínkách. A navíc, zda by se nemohla tato nepůvodní introdukovaná dřevina projevit v naší přírodě jako „agresor“. Vím, že je propagována irským šlechtitelem. Nezapomeňme však, že naše klimatické podmínky nejsou ovlivňovány teplým Golfským proudem a vysokou vzdušnou vlhkostí. Tamní klima je celoročně vyrovnané, mráz je výjimkou. Nejsem proti dlouhodobě ověřené introdukci dřevin, která není v rozporu s dynamickými procesy přírody. Uplatnění paulovnie jako zdroje energetické biomasy by však mělo být před větším uplatňováním v našich podmínkách po všech stránkách řádně prověřeno. V rámci rekultivací se, pokud vím, paulovnie jako energetická dřevina nezkoušela. Po špatných zkušenostech s topoly a šťovíkem jsem však v tomto případě skeptický. A využití paulovnie jako rekultivačně vhodné dřeviny považuji za zcela nevýhodné. V tomto případě máme dlouhodobě ověřeno, že rekultivační sortiment dřevin se musí opírat o naše domácí druhy, které odpovídají dané fytogeografické zonalitě. Četla jsem o Vaší rozkradené výstavě, kterou tvořily dvojice srovnávacích fotografií podkrušnohorské krajiny při těžbě a následně po rekultivaci. Sehnal jste nějakou podporu, bude možné výstavu obnovit? Výstavní soubor 220 velkoplošných dokumentárních fotografií jsem pořídil proto, abych dokumentoval průběh a výsledky rekultivací. Když totiž na Mostecko přijedete, tak si zrekultivovaných území vůbec nepovšimnete. Jsou od normální krajiny k nerozeznání. A nejde jen o návštěvníky, ale i o místní. Starší generace již zapomněla, jak to před rekultivací vypadalo, a mladí to pochopitelně nemohli vidět, takže chodí kolem nových lesů, polí, vinic a lesoparků založených na výsypkách v domnění, že to s těžbou a rekultivací nemá nic společného. Každého však v naší oblasti zaujme hlavně to, co je pro oko nenormální. Krajina dosud činných lomů a výsypek. Zhruba před dvaceti léty jsem se proto rozhodl, z mého bohatého fotoarchivu vytvořit putovní výstavu s názvem



„Proměny měsíční krajiny v srdci Evropy“. Měla celkem 35 samostatných expozic v Česku, Německu, Rakousku a v Holandsku. Nebylo to vůbec jednoduché, stálo mě to spoustu času a prostředků. Zhlédlo ji celkem přes 70 tisíc návštěvníků. Celý výstavní soubor jsem v čase mezi výstavami měl uskladněný v depozitáři. Nedávno jsem byl osloven vedením Ústeckého kraje, abych výstavu instaloval v budově Krajského úřadu. A při přípravě jsem zjistil, že se do depozitáře někdo vloupal. Zmizela sice jen menší část foto-obrazů, zloději si však odvezli velmi cennou instalační výstavní techniku z masivního hliníku, která umožňovala operativně instalaci výstavy v takovém architektonicky variabilním uspořádání, které odpovídalo různému výstavnímu prostoru. Dosud jsem se z této krádeže nevzpamatoval, takže zbylé obrazy leží v balících v náhradním depozitáři. Až nyní jsem byl opět osloven Krajským úřadem s návrhem výstavu instalovat jako ústeckou prezentaci v bruselské budově Evropského parlamentu, s termínem vernisáže 17. září 2013. Jste aktivním členem mosteckého ROTARY Clubu. Můžete nás seznámit s charakterem této organizace? Jakými projekty se aktuálně zabýváte? A jak souvisí rekultivace s rotariánstvím? Šíří těchto dotazů jste mi doslova vyrazila dech. Nebude jednoduché na ně ve stručnosti uspokojivě odpovědět. Alespoň se pokusím. Jako většina lidí u nás jsem měl o rotariánech mlhavou představu, a mlha skrývá mnohé obavy a nebezpečí. Proto i dnes bývá rotariánské hnutí v široké veřejnosti velkou neznámou, která má u nezasvěcených blízko k polo-tajným svobodným zednářům. Rotariáni si však za to mohou také sami, protože o své činnosti ze skromnosti málo informují. Říká se, že i Pán Bůh vymyslel zvony, aby mohl být slyšen. Rotariánské hnutí vzniklo v roce 1905 v Americe s cílem sdružovat občany, kteří mají snahu víc dávat než brát a pokoušet se kultivovat obec a mezilidské vztahy. Dnes působí rotariánské hnutí ve třiceti tisících klubech a má 1,2 milionu členů ve 189 státech, s výjimkou diktatur. Jedním z nich je ROTARY KLUB v Mostě, který je jediným v Ústeckém kraji. Vznikl v roce 1996 a sdružuje členy nejen z Mostu, ale i z Litvínova, Teplic, Ústí nad Labem a Litoměřic. Málo se ví, že členství v ROTARY klubech je podmíněno profesní pestrostí, která umožňuje každý z problémů posuzovat mnohostranně. Jen v Mosteckém klubu je zastoupeno 20 profesí. Vedle klasických oborů mezi sebou máme např. i hokejistu mistra světa, archeologa, poslance, lékaře zástupce finančnictví, školství, duchovního ... a řadu dalších. Vedle mnoho-oborové členské struktury platí především to, že činnost rotariánů je důsledně nadstranická, nevládní a nezisková. Programovou osou je kultivace mezilidských vztahů, hospodářství a mezinárodního porozumění. Scházíme se týdně a mezi sebe zveme navíc významné osobnosti. Představitele samosprávy a politiky, akademické obce, kapitány průmyslu. A to nejen naše, ale i zahraniční. Obohacuje to obě strany. Pyšníme se tím, že náš klub navštívil i prezident Václav Havel, který byl mimochodem nositelem světového rotariánského vyznamenání. V těchto diskuzích samozřejmě kultivujeme i sebe. Vyjádřením naší činnosti jsou desítky projektů, které mostecký ROTARY KLUB dosud realizoval. Z humanitárně orientovaných to byly např. zakoupení osobního auta mostecké charitě, pomoc kojeneckým ústavům v Mostě a v Teplicích, ústavu sociální péče v Nové Vsi v Horách, opravy škol a pečovatelských domů v Děčíně, Terezíně a v Českých Kopistech po povodni v roce 2002, rekonstrukce kuchyní v mosteckém dětském domově a v Oseckém klášteře, vybavení chráněných dílen v Meziboří. Dlouhodobě řešíme stavební obnovu nejstarší památky Mostecka, kostela sv. Jakuba v Bedřichově Světci. Pomáháme potřebným i v zahraničí, a sice finanční pomocí postiženým hurikánem Katrina v USA a katastrofálním zemětřesením v Japonsku. Do roku 2011 to dělalo z našeho klubu nemalých 7,2 milionu Kč. Prostřednictvím části členských příspěvků se navíc významně podílíme na všech humanitárních projektech ROTARY International, z nichž největším je projekt Polio Plus. Jeho cílem je celosvětové vymýcení dětské obrny. Od roku 1996 přispěli mostečtí rotariáni na evropské a celosvětové projekty navíc příspěvkem ve výši 2 mil. korun. A nakonec bych měl vysvětlit, jak souvisí moje rekultivační profesní orientace s rotariánstvím. Tak především, každá aktivita profesionálů má i občanský rozměr. Rekultivace devastovaných území není výjimkou. Je nejen tvorbou nových „lesů, vod a strání“, ale i kultivací životního prostředí společenství obyvatel, což významně ovlivňuje i bonitu životní úrovně. Má proto i významně humanitární náboj. Jako rotarián mám možnost s rekultivační tematikou seznamovat ostatní členy, a to nejen mostecké, ale i v rámci československého ROTARY distriktu. A protože se v našem klubu každoročně vystřídají i desítky hostů, mám možnost informovat i je. To rozšiřuje objektivní poznatky o rekultivaci a kladně se odráží v potřebné změně zakořeněného negativního image „černého Mostecka“, které odrazuje potenciální investory jako tvůrce pracovních příležitostí. A to je



nesmírně důležité za situace, kdy se zde nezaměstnanost dlouhodobě pohybuje mezi patnácti až dvaceti procenty. Ta plodí situaci, kdy zde mladí ani staří nenacházejí práci, kdy přibývá spoluobčanů, žijících životním stylem nezaměstnaných – se všemi negativními důsledky. Hlavní snahou mosteckých rotariánů je tuto situaci měnit. Nejen v rámci ROTARY klubu, ale i prostřednictvím rotariánů v rámci jejich profesí a ostatních společenských organizací. Není v těchto souvislostech náhodou, že mostecký rotarián je předsedou Okresní hospodářské komory, že několik mosteckých rotariánů aktivně působí v rámci Hospodářské a sociální rady Mostecka, kde jako rekultivátor zastávám funkci předsedy sekce životního prostředí.

URL| http://ekolist.cz/cz/publicistika/nazo...slav-stys-o-rekultivaci-tezebnich-ploch

eprofil.cz

Zpráva Accenture Technology Vision 2013 předpovídá dopady IT trendů na podnikání 22.3.2013

eprofil.cz HK ČR

str. 0

Praha – 22. března 2013 – Z nejnovější studie společnosti Accenture s názvem Technology Vision 2013 jednoznačně vyplývá, že firmy, které sledují, přijímají a aktivně využívají nejnovější IT trendy, dokáží lépe reagovat na obchodní příležitosti a získávají tak náskok před svou konkurencí. Firmy, které jsou zvyklé využívat moderní informační technologie, obvykle poměrně dynamicky upravují své vnitřní mechanismy a vylepšují pravidla svého fungování, což dále zvyšuje jejich schopnost reakce a tím i konkurenceschopnost. Již dnes existují softwarové nástroje, které mají potenciál změnit způsob obchodování jakékoli společnosti nebo dokonce i její zaměření. „Společnosti, zejména pak jejich vedoucí management, potřebují technologie k tomu, aby prohloubily vztahy se zákazníky a podpořily vlastní růst a ziskovost. Zpráva Technology Vision popisuje nové technologie z pohledu jejich dostupnosti pro dosažení těchto cílů. Je pak na nejvyšších představitelích společností, zda potenciál nových IT technologií, který popisujeme, využijí a nastartují svůj růst s novými trendy,“ řekl Marek Dobsa (foto), výkonný ředitel technologické platformy českého zastoupení společnosti Accenture. Report Technology Vision 2013 přináší náhled do budoucnosti korporátního IT. Jde například o využití sociálních sítí nebo videokonferenčních nástrojů a způsobu, jakým mohou přinést vyšší produktivitu zaměstnanců. „Využití nových IT trendů se začne významně projevovat v míře úspěchu společností. Nové IT technologie společnostem přináší efektivní optimalizaci jejich podnikání, nové příležitosti, posílení loajality zákazníků a lepší obchodní výsledky,“ dodal Marek Dobsa. Podle reportu Accenture dále předpokládá, že do roku 2016 společnosti 14 % celkových nákladů na IT produkty a služby investují do cloud computingu. Více důležitá je ale předpověď, že v roce 2016 budou tvořit náklady na cloudové technologie 46 % veškerých nových výdajů společností. Report dále upozorňuje na vzrůstající význam řízení bezpečnosti IT a doporučuje společnostem, aby byly v této oblasti aktivní. S nárůstem technologií, mobilních zařízení i počtu zaměstnanců společnosti je potřeba mnohem více sledovat rizika spojená s kybernetickými útoky na síťovou infrastrukturu a data, která obsahuje. Je potřeba být chytřejší a vždy o krok před nepřáteli. Způsoby ochrany podnikového IT je nutné vždy volit tak, aby odpovídaly úrovni hrozby.

URL| http://www.eprofil.cz/?p=17169



euportal.cz

Alena Vitásková: Zastavme podporu obnovitelných zdrojů 22.3.2013

euportal.cz Alena Vitásková

str. 0 Ekonomika HK ČR

Elektrická energie vyrobená přeměnou z obnovitelných zdrojů není v současné době konkurenceschopná elektrické energii vyrobené z konvenčních zdrojů. Cíle 13,5 % podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě elektřiny, kterého má být v roce 2020 dosaženo, dosáhneme již v roce 2013, o sedm let dříve. Z pozitivních reakcí odběratelů jak z řad firem, tak i z domácností je patrno, jak velkou podporu návrh Energetického regulačního úřadu má. Výše podpory obnovitelných zdrojů vážně ohrožuje konkurenceschopnost českých firem. Obnovitelné zdroje energie (OZE) jsou přírodní energetické zdroje, které mají schopnost částečné nebo úplné obnovy. U nás mezi ně řadíme energii sluneční, větrnou, geotermální, vodní, dále pak biologicky rozložitelný odpad, biomasu, bioplyn, skládkový plyn a kalový plyn z čističek odpadních vod. Elektrická energie vyrobená přeměnou z obnovitelných zdrojů není v současné době konkurenceschopná elektrické energii vyrobené z konvenčních zdrojů. Z důvodu podpory rozvoje výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů je tato elektřina podporována tak, aby se cenově vyrovnala tržní ceně elektřiny. Počátky podpory Počátky podpory obnovitelných zdrojů v České republice se datují od roku 2002, ještě před platností zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře využívání obnovitelných zdrojů. Tehdy Energetický regulační úřad vyhlásil výkupní ceny pro jednotlivé kategorie OZE prostřednictvím cenového rozhodnutí. Tato podpora však pro fotovoltaické elektrárny neměla významný stimulační efekt. Až do konce roku 2003 Energetický regulační úřad vydal pouze dvě licence na výrobu elektřiny ze slunečních elektráren, v následujícím roce dalších šest. Změna přišla v roce 2005, kdy byl přijat zákon č. 180/2005 Sb. o podpoře využívání obnovitelných zdrojů. Tento zákon je možno nazvat přelomový, neboť poprvé umožnil nastavit investorům takové podmínky, aby se výstavba výroben OZE mohla začít rozvíjet. Hlavními cíli zákona bylo dosažení osmiprocentního podílu výroby elektřiny z OZE na celkové spotřebě ČR. V tuto dobu byly všechny prováděcí předpisy k výše zmíněnému zákonu nastaveny tak, aby tento rozvoj co nejvíce podpořily. Bohužel už méně se pohlíželo na to, jak případný rozvoj regulovat či dokonce zastavit. Za jediný a naprosto nedostatečný „brzdící“ prvek je možné považovat pouze možnost stanovit pokles výkupních cen meziročně o maximálně 5 %. V roce 2006 mělo udělenu licenci dvanáct fotovoltaických elektráren, v roce 2007 jich bylo celkem 28. V dalším roce sice byl zaznamenán mírný nárůst počtu licencí na výrobu elektřiny na celkově 249 solárních elektráren, ale v následujících letech nastal v počtu vydaných licencí pro fotovoltaické výrobny obrovský nárůst. Toto bylo způsobeno narůstajícím nesouladem mezi prudce klesající cenou fotovoltaických panelů a výkupní cenou, která mohla ze zákona meziročně poklesnout pro nové zdroje pouze o 5 %, což se projevilo pro instalace do 30 kW pro rok 2009 ve výši výkupní ceny 12,89 Kč/MWh a 12,25 Kč/ MWh pro rok 2010. Raketový nárůst fotovoltaických elektráren Začátkem roku 2009 se počet slunečních elektráren pohyboval řádově v tisících (celkový instalovaný výkon 463 MW), k 1. lednu 2010 se zvýšil počet fotovoltaických výroben na 6032 (celkový instalovaný výkon 1 820 MW), k 1. lednu 2011 na 12 861 provozoven a k 1. lednu 2012 dosáhl na základě údajů o vydaných licencích na výrobu elektřiny počet provozoven fotovoltaické energie počtu 13 019. V roce 2010 došlo k několika dílčím novelám zákona č. 180/2005 Sb., které ve svém dopadu omezily rozvoj fotovoltaických elektráren. Zákon č. 137/2010 Sb. s účinností od 20. května 2010 umožnil meziroční pokles výkupních cen o více než 5 % a úřad tohoto využil pro stanovení výkupních cen pro rok 2011, kdy snížil výkupní cenu pro fotovoltaické elektrárny až o 55 %. V tu dobu zavedl ERÚ také podrobnější kategorizaci



fotovoltaických elektráren podle instalovaného výkonu s tím, že vyšší instalace jsou realizovány za nižších měrných investičních nákladů. Pro rok 2011 tedy byla výše výkupní ceny pro nové instalace v kategorii nad 100 kW stanovena ve výši 5,50 Kč/ MWh, pro instalace 30– 100 kW ve výši 5,90 Kč/ MWh a pro instalace do 30 kW ve výši 7,50 Kč/MWh. Poprvé byl použit funkční brzdný systém, bohužel pozdě. O korekci vysoké výkupní ceny pro FVE v letech 2009– 2010 se zákonodárci pokusili zákonem č. 402/2010 Sb. s účinností od 1. ledna 2011, který zavedl odvod elektřiny ze slunečního záření po dobu tří let ve výši 26 % pro zdroje uvedené do provozu v letech 2009 a 2010 a dále vícezdrojové financování podpory z prostředků státního rozpočtu. Čtěte také: Slovníček evropských levicových pojmů - 11. Obnovitelné zdroje energie Největší polistopadové zvětšení cen elektřiny má na svědomí Kalousek, ČSSD a Evropská unie Zelení nás chtějí fotovoltaickou sluneční energií ožebračit. Zaplatí za nás elektřinu? Klaus: Ekonomie nic jako obnovitelné zdroje nezná. Za fotovoltaiku zaplatíme Solární tunelování. To není vědecký pojem, ale praxe novodobé mafie Solární elektrárny? Zase si někdo pod dohledem státu namastil kapsu „Zelené" dotace? Za takové zákony by mělo být vězení Kolik nás bude stát globální oteplování? Zákon č. 330/2010 Sb. pak s účinností od 1. ledna 2011 definoval podporu pouze pro zdroje připojené do elektrizační soustavy ČR, čímž byly vyloučeny z podpory ostrovní systémy, a dále, že v případě elektřiny vyrobené využitím energie slunečního záření se podpora vztahuje pouze na elektřinu vyrobenou ve výrobně elektřiny s instalovaným výkonem výrobny do 30 kW, která je umístěna na střešní konstrukci nebo na obvodové zdi jedné budovy spojené se zemí pevným základem evidované v katastru, a to s účinností až od 1. března 2011. Tímto posledním ustanovením byly vyloučeny z podpory pozemní FVE instalace a instalace o vyšším výkonu. V roce 2012 činí finanční podpora pro podporu obnovených zdrojů částku 38,4 mld. Částka 24 mld. Kč z ní pak patří podpoře FVE. Tyto podpory budeme pak platit dalších dvacet let. Nová politika ERÚ Obrat v přístupu Energetického regulačního úřadu k podpoře obnovitelných zdrojů nastal se změnou vedení v srpnu 2011. ERÚ upozorňuje na nekontrolovatelný nárůst obnovitelných zdrojů energie, který ohrožuje konkurenci českých firem a může působit jako rozbuška, která naruší sociální smír v České republice. Primární náklad na obnovitelné zdroje vyvolává sekundární potřebu investic do přenosové soustavy a tyto následně vynucené investice v řádech miliard korun uhradí všichni spotřebitelé v cenách energií. V současné době veškerá podpora podpory obnovitelných zdrojů je směřována do podpory výroby elektřiny. Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů tvořila v roce 2011 v ČR 10,55 % na hrubé spotřebě elektřiny. Meziroční nárůst podílu se pohybuje mezi 1,5–2,2 %. Cíle 13,5 % podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě elektřiny, kterého má být v roce 2020 dosaženo, tedy dosáhneme již v roce 2013, o sedm let dříve. Další vývoj legislativy upravující podporu obnovitelných zdrojů nastal v loňském roce. Nový „vylepšený zákon“ byl Poslaneckou sněmovnou postoupen 13. 12. 2011 Senátu. Ani tento návrh však nereflektoval upozornění ERÚ. Následně jej senát vrátil zpět Poslanecké sněmovně s relativně zásadními pozměňovacími návrhy. Návrh zákona v této pozměněné podobě dne 31. 1. 2012 Poslanecká sněmovna schválila. Tento zákon byl zaslán k podpisu prezidentu ČR Václavu Klausovi. Pan prezident při vědomí negativních dopadů na firmy i občany ČR návrh zákona vetoval a vyzval zákonodárce k jeho přepracování tak, aby neohrožoval zájmy spotřebitelů energií v České republice.



Tři varianty vývoje V tomto čase Energetický regulační úřad upozornil jak české zákonodárce v dopise zaslaném všem poslancům obou komor Parlamentu ČR, tak i veřejnost prostřednictvím tiskové konference, konané dne 26. dubna 2012, na negativní vývoj v oblasti obnovitelných zdrojů. Na tiskové konferenci byly zveřejněny výsledky analýz předpokládaného vývoje podpory obnovitelných zdrojů v kontextu tří variant možných scénářů vývoje: 1. zastavení finanční podpory v roce 2014, kdy zastavením finanční podpory pro nově budované zdroje od roku 2014 by činil budoucí závazek do roku 2034 včetně již zaplacených vícenákladů 874,3 mld. Kč, a to bez nově podporovaných druhů; 2. zastavení finanční podpory pro nové zdroje až od roku 2020 bez nově podporovaných druhů, by budoucí závazek do roku 2034 činil včetně již zaplacených vícenákladů 1 071,7 mld. Kč; 3. zastavení finanční podpory pro nově budované zdroje od roku 2020 s nově podporovanými druhy (biometan, biokapaliny, biomasa teplo), kdy by budoucí závazek do roku 2040 činil včetně již zaplacených vícenákladů 1 492 mld. Kč. Z pozitivních reakcí odběratelů jak z řad firem, tak i z domácností, které úřad dostává, je patrno, jak velkou podporu návrh Energetického regulačního úřadu má. Dne 9. května 2012 bylo Poslaneckou sněmovnou přehlasováno prezidentovo veto, a tím schválen zákon o podporovaných zdrojích energie č. 165/2012 Sb. Nový zákon neumožňuje pozastavit finanční podporu nově instalovaným zdrojům od roku 2014, a to i když Česká republika dosáhne 13,5 % podílu výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě elektřiny. Nový zákon dále rozšiřuje podporované zdroje energie o další druhy (biometan, biokapaliny, podpora tepla z obnovitelných zdrojů). Především kvůli výrazným finančním dopadům do cen pro konečného zákazníka Energetický regulační úřad jednoznačně nedoporučoval rozšíření podporovaných zdrojů o tyto další druhy, zvláště pak v oblasti podpory elektřiny, ve které dosáhneme cíle 13,5 % již v roce 2013. Energetický regulační úřad respektuje přijatou legislativu a pracuje na prováděcích předpisech. Nicméně Energetický regulační úřad jako nezávislý regulátor se po schválení nového zákona o podpoře obnovitelných zdrojů obrátil na gestora zákona (MPO), aby připravil jeho novelu, která by umožňovala ERÚ zastavit podporu nově instalovaných zdrojů od roku 2014 a rovněž zabránila rozšiřování spektra podporovaných zdrojů energie o další. V této snaze je úřad veden následujícími skutečnostmi: ČR se zavázala do roku 2020 dosáhnout 13,5 % podílu výroby z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie. Národní akční plán, který upravuje postup, jak tohoto cíle dosáhnout, je rozdělen do tří kategorií: teplo (63 %), elektřina (21 %) a doprava (16 %). V současné době je podporována pouze výroba elektřiny. V novém zákonu pak i teplo z obnovitelných zdrojů, ale velice okrajově. Podíl výroby elektřiny z OZE v roce 2011 činil už 10,55 % oproti předpokládaným 9,78 %. Predikce úřadu předpokládá dosažení cíle 13,5 % ve výrobě elektřiny již v roce 2013, tedy o sedm let dříve. Jen v roce 2012 nás tato podpora stála 38,4 mld. Kč. Podporované zdroje mají nárok na podporu indexovanou o 2 % ročně po dobu průměrně dvacet let. Nicméně nový zákon podporu pro výrobu elektřiny, tedy tu kategorii, kde dosáhneme cíle o sedm let dříve, ještě rozšířil o další zdroj - biokapaliny. ERÚ nemá účinný nástroj, jak další rozvoj v podpoře obnovitelných zdrojů regulovat, a v případě dosažení cíle, finanční podporu pro nové zdroje v reálném čase ukončit. Závěr Energetický regulační úřad je nezávislý správní úřad pro výkon regulace v energetice. ERÚ zejména chrání oprávněné zájmy zákazníků a spotřebitelů v energetických odvětvích, prosazuje podporu obnovitelných zdrojů pouze v rozsahu ekonomické únosnosti ČR, postupuje tak, aby byla zajištěna transparentnost a předvídatelnost výkonu jeho pravomocí a důrazně upozorňuje na další růst finanční podpory podporovaných zdrojů energie. Do budoucna je nutno zastavit další nekontrolovatelný růst finančních nákladů na podporu obnovitelných zdrojů a tím i nárůst cen elektřiny pro konečné spotřebitele z důvodu podpory obnovitelných zdrojů energie. K tomu všemu je nezbytné upravit příslušnou legislativu. Výše podpory obnovitelných zdrojů vážně ohrožuje konkurenceschopnost českých firem.

Alena Vitásková, předsedkyně Energetického regulačního úřadu Newsletter CEP září 2012



URL| http://euportal.parlamentnilisty.cz/Ar...tavme-podporu-obnovitelnych-zdroju.aspx

ODS nad propastí. Potápíme se jak Titanic, zní z ODS 24.3.2013

euportal.cz Lukáš Petřík

str. 0 Politika HK ČR

Podle europoslance Hynka Fajmona se nad výsledky průzkumu veřejného mínění musí zamyslet vedení ODS. „Na Kongresu ODS jsem řekl, že příčinou poklesu podpory ODS jsou církevní restituce, důchodová reforma a zvyšování DPH. Toto dle mého soudu stále platí. Pokud ODS nezmění svou politiku ve vládě, voliči se jí nevrátí,“ dodal Fajmon. Občanští demokraté se nadále propadají v podpoře voličů. Ve volebních preferencích propadli pod 10 procent a skončili by až na čtvrtém místě. Co na to modří ptáci?

Podle aktuálního průzkumu STEM by ČSSD měla 25,6 procenta, TOP 09 14,3 procenta a komunisté 11,7 procenta. Preference ODS poklesly na 8,6 procenta, v únoru to bylo ještě 11,6 procenta. Lidovci a SPOZ by měli shodně 4,4 procenta, Strana zelených 2,6 procenta. ParlamentníListy.cz se zeptaly politiků ODS, zda pro ně není varující, že TOP 09 má nyní téměř dvakrát větší podporu než ODS, která se propadla pod 10 procent, v čem dělá ODS chybu a co by měla udělat, aby se přestala propadat. Restituce, daně, důchodová reforma „Měli bychom se méně napadat v médiích, více informovat nejen o tom, co ODS ve vládě dělá a jaké má další plány, ale vše také konfrontovat s nedávno zveřejněnými plány opozice zvyšovat daně, komplikovat život podnikatelům a například více zdanit monopoly, což třeba v případě firmy ČEZ znamená v podstatě všem zvednout náklady na potraviny a domácnost,“ předkládá recept, jak zvýšit podporu ODS ministr zemědělství a šéf středočeské ODS Petr Bendl. Podle europoslance Hynka Fajmona se nad výsledky průzkumu veřejného mínění musí zamyslet vedení ODS. „Na Kongresu ODS jsem řekl, že příčinou poklesu podpory ODS jsou církevní restituce, důchodová reforma a zvyšování DPH. Toto dle mého soudu stále platí. Pokud ODS nezmění svou politiku ve vládě, voliči se jí nevrátí,“ dodal Fajmon.

Psali jsme: Drtivá čísla pro Nečase: ODS u hranice volitelnosti. Kalousek letí nahoru Co stojí za kritickým propadem ODS? To nám řekli politologové S ODS to jde z kopce. Přišla prý o třetinu někdejší podpory Musíme padnout na hubu, abychom mohli povstat, zní z ODS ODS se řítí do pekla. Pavel Bém a další mají vážné vzkazy pro Nečase Výprask pro ODS: Opět na polovině procent ČSSD, rudí dýchají na záda TOP 09 má průšvihy, ale klesá ODS... Podle poslance Waltera Bartoše musí ODS začít dělat srozumitelnou politiku, která bude založena na jasných programových zásadách. „Téměř osmileté vládnutí nás zcela pohltilo. Namísto zřetelné a očekávatelné



politiky děláme kroky, které jsou zřejmě z velké většiny dílem úředníků na ministerstvech. Vypadá to, jako bychom už nevěřili tomu, co jsme dříve říkali,“ říká poslanec. „Je varující, že tak vysoké preference má TOP 09, která v současné době před sebou stále hrne a nemá vyřešeny problémy na ministerstvu práce. Ta protikorupčně naladěná TOP 09, která se nedokáže vyrovnat s ICT systémy na úřadech práce a která stále chrání a zaměstnává například trestně stíhaného pana Hojera. ODS samozřejmě nadále musí pracovat na své očistě a důvěryhodnosti, to bez pochyby. TOP 09 by měla méně před sebou strkat pana předsedu a schovat ty, kteří způsobili problémy s sKartami a podobně,“ míní poslankyně Lenka Kohoutová. Temní síly a Titanic Místostarosta Prahy 10 Bohumil Zoufalík před časem členské základně ODS rozeslal dopis, ve které ji burcoval z letargie. „Domnívám se, že naše neustále klesající podpora je logickým důsledkem nesrozumitelné politiky ODS, kterou dlouhodobě po boku TOP 09 a pod vedením Petra Nečase prosazujeme. Pravicový volič této politice nerozumí a odklání se od ODS. Jsme ve svých vystoupeních nevěrohodní,“ míní Zoufalík. „Dobrou ukázkou vlastní autentické politiky byla okamžitá reakce předsedy Nečase na vyjádření ČSSD o českých živnostnících. Kdyby takto v minulosti dokázal předseda Nečas hájit politiku a program ODS proti nápadům TOP 09, mohla být dnes ODS lídrem pravice. Pro další směřování bude ODS nucena změnit způsob politiky. Otázkou je, zda to se současným vedením zvládne, nebo si členové ODS budou muset zvyknout na myšlenku, že za rok, co zbývá do voleb, můžou přijít i o těch zbývajících několik procent preferencí. Nebudou-li do té doby za své názory vyloučeni z ODS,“ dodal modrý místostarosta. „Když jsem o ODS hovořil jako o Titaniku, tak jsem byl Nečasem označen za temnou sílu usilující o jeho majestát. Následně nechal vyloučit přes tisíc členů ODS, aby ukázal světu, ale především sám sobě, že se těchto sil nebojí. Přesto následuje další propad preferencí. Doporučil bych předsedovi vyloučit další nejméně dva tisíce členů ODS, aby si tak udobřil rozzlobené bohy,“ vyzval Zoufalík Nečase. Bém: Přestaňte vymýšlet pitomosti Někdejší první místopředseda strany Pavel Bém si myslí, že je to prohra nejen ODS, ale celé vládní politiky. „Prostě ve špatných dobách nevolíme ty nejšťastnější politické prostředky,“ myslí si. Řešením podle něj není palácová revoluce nebo nějaké jiné personální rošády. „Jedinou naší záchrannou brzdou je pokusit se obnovit náš ideový program, či chcete-li návrat ke kořenům,“ doporučuje. Mezi tyto zásady podle něj patří obrana svobody ve všech představitelných formách, absolutní minimalizace státu, žádné regulace a paternalistické intervence. To je prý jediný účinný způsob boje proti korupci. Další zásadou je podpora podnikání s nízkými daněmi a hospodařením bez dluhů. A poslední pak solidarita zodpovědných ve zdravotnictví a sociální politice. Nic jiného podle Béma není potřeba. „Je třeba přestat žvanit o nesmyslech a vymýšlet si legislativní pitomosti. Je to vlastně velmi jednoduchý recept,“ uzavírá Pavel Bém. Stmelování cestou vylučování „Několik let po sobě slyším, že je třeba stmelovat stranu a že voliči nám odpustí cokoli (s čímž nesouhlasím) kromě rozhádanosti. Pokud cesta ke stmelování vede přes odebírání licencí, pak tady vidíme, že to určitě není správná cesta,“ říká starosta Prahy 4 a předseda oblastního sdružení Praha 4 Pavel Caldr, kterému Výkonná rada ODS na popud Petra Nečase a Bohuslava Svobody odebrala licenci. „Co dělat, abychom se nepropadali? To se dozvím 25. března na výkonné radě,“ vtipkoval místopředseda ODS v Plzeňském kraji Roman Jurečko.

Psali jsme: Černé na bílém. Nečas dostal od spolustraníků seznam bodů, kde porušil slib



Rebelující místostarosta z ODS: Nečasi, děkujeme, odejděte Nečas to dost schytává od řadových členů strany, říká politik ODS Takhle si to mocný ódéesák Hrdlička vyřídil s Nečasem Nečas kolem sebe kope. Nenechám se zastrašit, brání se politik ODS Zbavme se Nečase. Ať je předsedou Kubera! burcuje místostarosta z ODS ODS se potápí jak Titanic a Nečas s tím nic nedělá, hrozí se místostarosta z ODS Nečas je neschopný a všechno promrhal, zoufá si člen ODS Politik ODS: Ať Nečas předloží účet, co vláda udělala pro lidi Do voleb půjdeme poučeni a posíleni Europoslankyně Andrea Češková říká, že volební průzkumy a výsledky voleb se v poslední době značně liší a důvěryhodnost průzkumů je tak značně ohrožena. „Nicméně určitý odliv voličské přízně je pro ODS daní za již druhé období vládnutí, které je navíc zatíženo největší hospodářskou recesí euroatlantického světa za posledních sto let. Všechny neúspěchy vlády či koaličních partnerů jdou za námi, úspěchy neumíme prodat. Vlastních chyb jsme si vědomi a pracujeme na jejich odstranění. Do voleb půjdeme poučeni a posíleni,“ dodává europoslankyně. „Průzkumům je potřeba zásadně nevěřit,“ usmíval se poslanec David Šeich. „Ale to neznamená, že ODS má rezignovat na aktivnější politiku,“ dodal Šeich. Podobně se na to dívá i poslanec Pavel Drobil: "K preferencím se po všech zkušenostech s jejich relevantností nevyjadřuji." I člen Výkonné rady ODS Jan Skopeček uvádí, že po zkušenostech z řady minulých voleb nevěří průzkumům. "Nicméně klesající voličckou podporu musí ODS zastavit tím, že bude hájit zájmy svých autentických voličských skupin, jako to například udělala u živnostníků v posledních dnech. TOP 09 nehájí autentické pravicové hodnoty, není to standardně fungující strana, ale spíše kult kolem jejího předsedy. ODS na to musí upozorňovat a přesvědčit, že je jedinou alternativou na pravici," vysvětluje Skopeček. Podle místopředsedy jihočeské ODS Jaroslava Zvěřiny je třeba se ptát vedení strany, jak se mu daří zlepšovat image ODS a za neúspěchy nést odpovědnost. "Nějak postrádám nové tváře do vedoucích funkcí. To nevěstí nic pozitivního," uvedl Zvěřina. ODS za Mirka Topolánka zvítězila ve volbách 2006 s 1 892 475 hlasů, což bylo 35,38 procenta. Ve volbách 2010 obdržela ODS 1 057 792 hlasů, což činilo 20,22 procenta. V krajských volbách 2012 ODS získala již jen 324 081 hlasů. A v prezidentských volbách získal kandidát ODS na prezidenta 126 846 hlasů.

Psali jsme: Kalousek navrhuje zvýšení daní živnostníkům. Nečas je prý proti ODS: Žádné další zvyšování daní v tomto volebním období nepřipadá v úvahu Pravicový voliči, plač: V rudé Číně mají nižší DPH než v kapitalistickém Česku Hrozí zánik ODS, burcuje nový adept na místopředsedu strany Tlustý o Tluchořovi: Nečas likviduje ODS a někdo se tomu postavit musí Atmosféra v ODS houstne. Vyšetřuje se únik



Nečas svým ODSákům: Do hlupáků mi klidně nadávejte. Ale až po volbách Nečas jako předseda selhal. Chci zpátky Klause, říká člen vedení ODS Prezident Klaus: Premiér Nečas dělá fatální chybu Občanští demokraté kopou do svých voličů. Exsenátor ODS je znechucen Kalousek je nejgeniálnější rozvraceč ODS v historii, napsal Šťastný poslancům Šťastný z ODS: Zvyšování daní je zvěrstvo. V tom já nejedu, zničí nás to A je to tu. Křik proti zvyšování daní v ODS Vedení ODS se pohádalo kvůli zvyšování daní. Nečas zvyšoval hlas Hlasy z ODS: Než zvyšovat daně, tak radši opustit vládu Nečasi, regiony ODS se bouří: Zvyšování daní jsme si nedomluvili To je k zbláznění, už jsme jako socani. Členové ODS naříkají sami nad sebou http://www.parlamentnilisty.cz

URL| http://euportal.parlamentnilisty.cz/Ar...-potapime-se-jak-titanic-zni-z-ods.aspx

euractiv.cz

Inovacím v podnikání by nejvíce pomohla změna myšlení na školách 22.3.2013

euractiv.cz

str. 0 Euractiv.cz / Sekce / Věda, výzkum a vzdělávání HK ČR

EU i Česká republika vidí budoucnost své konkurenceschopnosti v inovacích. Podle odborníků by proto výrazně pomohlo, kdyby se o možnostech, které nabízí podnikání, hovořilo již ve školách. Ze školních budov by také měly zmizet předsudky o živnostnících, které tu přetrvávají z devadesátých let. „Mám zato, že peníze na inovace jsou, ale chybí nápady,“ řekl EurActivu u příležitosti konání festivalu Česká inovace Aleš Pokorný z mezinárodní poradensko-auditorské firmy PwC. „Zatím jsme totiž nedospěli do pokročilejší fáze inovací. Její podstatou je motivovat lidi s inovačním myšlením nejen metodou odměny a trestu, ale i otázkou po smyslu toho, co dělají, a pak jim dát v jejich práci autonomii,“ vysvětlil. Podle Miroslava Lukeše, generálního ředitele MasterCard, je inovativních podniků dostatek. Největší problém však spatřuje v tom, že inovátoři nejsou vidět. „Ve srovnání s dalšími evropskými zeměmi máme co dohánět, protože zde byla tradičně budována korporátní sféra. To znamená, že jako úspěch bylo chápáno dobře placené zaměstnání,“ uvedl. „Zjednodušeně řečeno, chybí český ekvivalent amerického snu něco ve světě dokázat cestou prosperujícího byznysu,“ dodal Lukeš. Znát své limity Navzdory tomu ale počet lidí, kteří mají zájem o podporu svého inovativní podnikání, nadále roste. To EurActivu potvrdil Adam Hazdra, který působí jako konzultant v Jihomoravském inovačním centru. „Otázkou ale je, jestli budeme mít čím rozvíjející se infrastrukturu naplnit,“ upozornil. „Nejsme třeba Silicon Valley, které má ve své blízkosti sedmimiliónové San Francisco. Český trh je mnohem omezenější, a proto zde vzniká i zákonitě méně firem, byť jsou vysoce technologické,“ uvedl. České, stejně jako třeba slovenské prostředí, má ale i další specifikum, které by se ve vysoce inovační Kalifornii těžko hledalo. „Jsme postkomunistické země,“ řekl Roland Katona, manažer z ČSOB/Era.



„Proto je u nás pořád inovativní spíše to, co se donese ze Západu a zde se dále rozvíjí," uvedl. Podle něj za to nemůže nízké sebevědomí, ale praktické ohledy. „Spousta věcí dávno existuje a ztráceli bychom čas novým vymýšlením. Pojďme se inspirovat, ne se nějakými totálními novinkami snažit Západ předhánět,“ vyzval Katona. Podnikatelský duch uniká ve školství Proč ale česká společnost k inovacím takto přistupuje? Co je potřeba udělat proto, aby se jí inovace dostaly více „pod kůži“? A kde s tím začít? Podle Hazdry je problém, že v Česku nikdo podnikání nevnímá jako formu kariéry. „Přitom stačí upozornit studenty v době, kdy se rozhodují o vlastní budoucnosti, na dvě možnosti: můžete se nechat zaměstnat, nebo můžete realizovat něco velkého vlastním podnikáním.“ Podle Aleše Pokorného také vše vychází z konceptu školství. „Dnes má jen minimum vysokoškoláků vlastní iniciativu a plánuje podnikat,“ upozornil. Přitom vynalézavost a iniciativnost lze podle něj pěstovat již v předškolním věku. To ostatně ukázal i projekt tzv. technických školek (více o nich a technickém vzdělávání EurActiv 14.2.2013). „Je nutné děti vychovávat k ochotě experimentovat. Musí umět čelit neúspěchu tak, aby je ihned nepoložil,“ řekl Pokorný. Podle odborníků je potřeba změnit učební osnovy tak, aby se děti pořád neučily jednoduché základy všech oborů. Inovace prý potřebuje i samotné fungování škol. „Škola nám má dávat systém, jak sbírat informace a vyhodnocovat je. Je to, dovolím si říci, důležitější, než aby se třeba budoucím ekonomům dokola opakovalo, co je poptávka a co nabídka,“ uvedl příklad Katona. Média a prostředí formují Oslovení odborníci se shodují ale i na tom, že ochotu podnikat podobně jako vzdělávací systém ovlivňují média. „Chápu, že se snáze prodávají špatné zprávy,“ uvedl Miroslav Lukeš z Mastercard. „Přesto by neuškodilo, kdyby se častěji zveřejňovaly pozitivní příklady inovátorů,“ sdělil EurActivu. Adam Hazdra z Jihomoravského inovačního centra připomíná, že důležitá je i změna nálady v celé společnosti. „Největší výzva je dodat kuráž lidem, co chtějí něco vybudovat sami od sebe, a změnit negativní vnímání podnikání, které v Česku od devadesátých let přetrvává. A to je stejná dřina jako před lety,“ dodal. Inovační podnikatelské prostředí je jednou ze stěžejních oblastí, o jejíž rozvoj se snaží evropská strategie růstu Evropa 2020. V roce 2010 proto vznikla iniciativa Unie inovací, která tváří v tvář stárnoucí populaci a globální konkurenci usiluje o zjednodušení převodu inovačních nápadů na produkty a služby – ty pak mají přispět k hospodářskému růstu a vzniku nových pracovních míst. Také z materiálů českého Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) vyplývá, že v souladu s evropským trendem budou hrát inovace a transfer technologií v příštích několika letech závažnou roli, a to zejména z pohledu dotačního financování. Vzhledem k tomu, že současný Operační program Podnikání a inovace letos končí, MPO již pracuje s prioritami, které budou financovány z evropských prostředků po roce 2014. Jedná se o pomoc firmám ve zlepšení jejich postavení na mezinárodním trhu prostřednictvím inovací, rozvoji vědy a výzkumu (zejména mají-li ekonomické výsledky), energetických technologií, ale i o pomoc zavedeným inovačním společnostem potenciál jejich nápadů komerčně zhodnotit. Rozhovor s vítězem soutěže inovačních podnikatelů si můžete přečíst zde.

URL| http://www.euractiv.cz//clanek/inovaci...pomohla-zmena-mysleni-na-skolach-010712

Karel Volenec: Stát by neměl podporovat aplikovaný výzkum bez aplikací 22.3.2013

euractiv.cz

str. 0 Euractiv.cz / Sekce / Věda, výzkum a vzdělávání HK ČR

„Neštěstí současné státní podpory je, že končí na úrovni prototypů,“ řekl v rozhovoru pro EurActiv Karel Volenec. Na konci února za firmu ELLA-CS, která vyrábí unikátní zdravotnické implantáty, přebíral cenu Česká inovace. Redakce s ním při té příležitosti hovořila o vítězném produktu i o možnostech inovací v Česku. Farmaceut Karel Volenec založil roku 1991 firmu ELLA-CS, která jako jediná na světě komerčně vyrábí technologicky sofistikované rozložitelné výztuže, jež slouží k roztažení tkáně trávícího traktu. Právě za tyto unikátní tzv. degradabilní jícnové stenty s degradabilním potahem jeho podnik získal ocenění Česká inovace. Firma se sídlem v Hradci Králové je od svého vzniku nepřetržitým sponzorem Ligy proti rakovině. Karel Volenec působil na lékařské fakultě Univerzity Karlovy, má za sebou bohatou publikační činnost a je členem řady mezinárodních odborných společností. Gratuluji k úspěchu. Díky projektu zdravotnických „trubiček“ jste převzal cenu Česká inovace. Tyto implantáty slouží k roztažení tkáně, ale kde a jak fungují?



Představte si situaci, kdy u některých pacientů dojde k tomu, že z nějakých důvodů, například když vypijí tekutinu, která se místo limonády ukáže být žíravinou, nemohou polykat a ani přijímat tekutiny. To je pro ně de facto fatální situace, která se dosud řeší tak, že se zavádí natlakovaný balón, který tkáň jícnu roztáhne. To je ovšem bolestivé a účinek trvá jen krátkou dobu. Před mnoha lety se proto začaly používat takzvané stenty, tedy ony síťované „trubičky“, o nichž mluvíme. V rámci této technologie jsme vyvinuli speciální stent, který udrží tkáň dlouhodobě roztaženou. Po několika měsících se pak rozloží na neškodné prvky. V současnosti tak vyrábíme krytý stent, na němž je membrána, která jednak zabrání prorůstání tkáně, ale také v případě jícnu přenosu infekce do dýchacích cest. V tomto roce jsme navíc začali pracovat s firmou z Klatov na krytí, které je biodegradabilní a rozpadne se dříve než kostra stentu. Čili oboje je biodegradabilní, jak jméno produktu naznačuje, a v těle se jednou bez následků rozloží. Zní to jako sofistikovaná technologie. Jak se s tak zvláštním materiálem pracuje? Riziko technologie nanášení v nádobách, která se běžně ve světě používá, je, že výsledná vrstva není homogenní – mohla by být v jedné části slabší, v jiné silnější a výztuž se ne vždy pak vejde do zavaděčového systému, případně hrozí její poškození. Našemu týmu pracovníků se podařilo vymyslet zařízení, kterým se potah na stent nanáší tak, že výsledek odpovídá všem požadavkům. Současně je klíčové, aby výztuž vždy splnila svůj úkol a třeba se nestalo, že se po vysunutí začne chovat jinak, než pacient a lékař očekávají. Jak přesně stent vypadá? Nejprve zmíním, že se stenty dělají z materiálů převzatých z kosmického výzkumu. Nejčastěji se používá 50 % slitiny titanu a niklu. Může se používat i nerezová ocel, ale ta má určitá úskalí – například při nukleární magnetické rezonanci se obraz nezobrazuje tak, jak by měl. Z vláken tohoto materiálu se splete na zvláštních trnech síťka, na kterou se nanese potah. V kombinaci síťky s potahem vzniká výztuž, což je však jen jedna drobná část toho všeho. Následuje totiž nespočet testů. Kdyby výztuž měla příliš velkou expanzní sílu, tak by tkáň poškodila a mohlo by dojít až k nekróze. Jakmile bude výztuž slabá, tak v tkáni propadne. Přitom musí zůstat ohebná, pokud by byla pouze rovná, tlačila by okraji na stěnu a vytvořila takzvanou proleženinu. Přesné parametry, které má stent mít, nám určují lékaři. Buď se nám povede jejich očekávání splnit, nebo ne a my se poučíme z chyb. Až konečně nedostatky odstraníme, tak nás s výrobkem lékař nevyhodí a výsledek pomůže po ukončení registrace tomu, pro kterého je určen - pacientovi. A v tuto chvíli se tomuto náročnému procesu plnému odmítání začne říkat inovace. Vyrábíte stenty i na zakázku lékařů pro jednotlivé pacienty? Ono existuje mnoho anatomických struktur, které kolabují a je třeba je udržet otevřené. Přitom u některých, jako je aorta, je nesmírně výhodné vytvářet pomůcky přesně na zakázku podle pacienta. Tato vaše hlavní tepna je totiž zásadně jiná než u Japonce nebo Američana. Aorty jsou u každé osoby různě zakřivené, jiného průměru a výrobek zkrátka musíte přizpůsobit anatomii člověka. Zde hrozí opak, např. výduť tepny se musí pokrytým stentem zevnitř optimálně vyztužit, aby v místě zeslabené stěny nepraskla. Lékař u těchto zakázkových zdravotnických prostředků určí, že chce mít určitý průměr, délku, apod. Navíc to vše chce pokud možno do druhého dne a to není možné. Naše klíčová výhoda ale je, že jako specializovaní výrobci můžeme reagovat v čase, který je pro pacienta ještě dostatečný, aby jej lékař udržel při životě. To se týká výztuží do tepen, u nichž jsou případy často akutní. Druhou sférou jsou ale produkty, u nichž čas není tak klíčový. Pro ně již nabízíme standardní výrobky, kdy se lékař sám rozhodne, která výztuž od které společnosti mu nejvíce vyhovuje. My totiž nejsme jediná firma na světě vyrábějící stenty. Naše prvenství však spočívá v tom, že jako první na světě vyrábíme sériově biodegradabilní výztuže pro oblast trávícího traktu. Dá se tedy říct, že Vaším trhem je celý svět? Přicházejí s jedinečností výroby a chybějící konkurencí i vysoké zisky? Inu, kdyby to tak bylo, tak neřešíme problém, že nám pomalu padá střecha na hlavu. Potíž je v tom, že jsme svým způsobem zlatnická výroba - jde o jemnou ruční práci, takže nemáme přílišný obrat. Sice nás to o to více baví, alekonkurence se vynořuje hrozivě rychle. V Německu chce jedna firma uvést podobný produkt na trh již ke konci tohoto roku. V Koreji je zase společnost, která má design nápadně podobný tomu našemu a do zápasu samozřejmě vstupují i USA. Konkurence nezaspala. Z toho, co říkáte, vyplývá, že vývoj probíhá za pochodu. Fungujete již přes dvacet let - chápu tedy dobře, že za Vaším úspěchem nestojí jednorázová, ale dlouhodobá investice? Je to poměrně jednoduché – vše, co jsme kdy vydělali, jsme postupně vložili do nových technologií. Aktuálně se to týká nové sterilizační jednotky zhotovené tak, aby vyhovovala americkému standardu. Hovořil jste o tom, že každý implantát musíte vyrábět prakticky manuálně. Automatizace není možná ze samotné podstaty technologie? Pravda je, že některé typy budeme schopni dělat i na stroji. Nejprve jsme se snažili vytvořit robota, ale neuspěli jsme. Nedokázal splnit obrovské požadavky na přesnost.



Takže jsme přešli na poloautomatický stroj. Ten již splňuje požadavek uplést kvalitní výztuž za mnohem kratší dobu. To je na jednu stranu nezbytné, protože upletení trvá od dvou do dvanácti hodin, takže pro svou konkurenceschopnost v budoucnu musíme mít zařízení, které to urychlí. Bez něj neobstojíme. Ale i tak jde výroba pomalu a jedná se vždy o unikáty. Navíc nelze stenty nasadit tak, aby se z nich stal skutečný masový výrobek. Proč? Každý na ně reaguje jinak? Přesně tak. Ale kromě reakcí hrozí i to, že se implantát nevhodně zavede či se zvolí nevhodná indikace. Proto naše činnost vyžaduje také školení budoucích uživatelů. A stejně tak se trvale musíme školit i my. Je to neustálý proces nejen inovační, ale i výukový. Neustále musíte sledovat, co se děje v literatuře, co se objevuje v nabídce ostatních firem. Hlavně ale musíte vnímat kongresy, publikace a pracovat s nimi. Jinak se stanete mrtvou firmou. V tomto oboru asi nelze stagnovat a nebýt inovativní. Má Vaše firma kvůli nejnovějším trendům hodně blízko k akademickému prostředí? Řada kolegů přišla z univerzitního prostředí, ale jedna z nejlepších pracovnic předtím působila v McDonald´s ve Spojených státech. Čili jde spíše o to, jak práce člověka zaujme, vtáhne a jak odborně potom dokáže věci zvládnout. V tomto oboru se nedá pracovat jen tak pro peníze. Ale je pravda, že mým snem je, aby jednou hodnotili vedoucí manažeři své pracovníky i podle citačního indexu a odborných publikací, protože i naši zaměstnanci publikují a píší skripta. Naopak by pak mělo platit, aby i univerzity, které hovoří o praktických výstupech byly hodnoceny podle toho, kolik výrobků se ve spolupráci s nimi uvede na trh. Tak hluboké provázání akademické sféry a byznysu je zatím velmi nezvyklé. Ano. Věřím ale, že jiné cesty není: co znamená slovo aplikace, když je nepoužitelná? Až se zvyk jednou otočí a zaměstnanci budou běžně odborně publikovat, bude to úspěch všech snah o spojení teorie s praxí a praxe s teorií. Co si v tom případě myslíte o současném stavu státní podpory inovačním technologiím a aplikovanému výzkumu? Sama politika podpory je nastavena chybně. V případě aplikovaného výzkumu bych byl mnohem zdrženlivější z hlediska uvolňovaných prostředků. Nejprve by se měl stát podívat na to, kdo co dokázal z hlediska realizace, a až pak by mu měl peníze poskytnout. Přeci jen pojednání o biochemických parametrech krokodýlů Českou republiku nikam neposune, byť to bude unikátní publikace s vysokým citačním indexem. Před několika lety vznikla se záměrem přenést větší důraz na inovativní výzkum Technologická agentura ČR. Máte pocit, že se tento záměr podařil? Jak by měla podle Vás podpora inovativního a základního výzkumu vypadat? V každém případě bych byl mnohem selektivnější a oba pojmy odděloval. Pokud jde o základní výzkum, tak v České republice všichni známe všechny. Když mi dáte projekt z mého oboru, řeknu vám, u jakého centra byl přihlášen. Je to zkrátka malý rybník. Proto by u základního výzkumu měli být přítomni především pracovníci ze zahraničí. Měla by to vždy být skutečně nezávislá pracoviště. Pokud přísná kritéria výběru řešených témat splní, pak si jistě univerzity a akademické instituce, které se soustředí na základní výzkum, zaslouží mnohem větší prostředky, než dostávají dnes. A v porovnání s aplikovaným výzkumem? V případě aplikovaného výzkumu bych prostředky využil mnohem více v situacích, kdy je srozumitelné a jasné, že k aplikaci skutečně dojde. Neštěstí současné podpory je, že končí třeba v našem případě na úrovni prototypů. To je přitom případ tak desetiny nákladů – devět desetin přijde až poté. Máte před sebou marketing, uvedení na trh, registraci výrobku a podobně. Jen pro ilustraci: V Japonsku nám registrace trvala šest let. Japonci mě přitom nechali potvrdit, že nejsem piják, neberu drogy, a teď znají i velikost mých bot. Šest let. Dovedete si představit, kolik prostředků se musí vynaložit jen od prototypu po hotový výrobek? Asi nemálo. Takže by se měla státní podpora soustředit více na detail a specifika jednotlivých projektů? Ano, v této oblasti nelze posuzovat jednu věc z jednoho úhlu pohledu. To je jako kdyby nás někdo nabádal, ať jezdíme na veletrhy – pro nás jsou veletrhy ztráta času a naše klíčové zákazníky tam jednoduše nenajdeme, protože jsme vysoce specializovaní. Kdybych na to měl, tak bych rád všem lidem, kteří o podpoře inovací, výzkumu a vývoje rozhodují, zaplatil letenku do Jižní Koreje. Tam to chodí tak, že si univerzity doslova rozeberou jednotlivé soukromé firmy. Pak do procesu vstupuje investor (stát) a společně se utvářejí plány, jak postupovat, aby ve svém oboru překonali Evropu a Ameriku. To ale vyžaduje důvěru mezi všemi zainteresovanými stranami, což je u nás stále jen těžko představitelné. Legislativa České republiky i EU by měla zajistit větší odpovědnost za účelnost vynaložených prostředků v oblasti podpory všech projektů.



URL| http://www.euractiv.cz//interview/kare...t-aplikovany-vyzkum-bez-aplikaci-010713

Euro

Kalousek kontra hejtmani 25.3.2013

Euro

Tomáš Plhoň

str. 34 Report HK ČR

Ministr financí vytáhl tvrdě proti šéfům krajů, kteří se v řízení operačních programů neosvědčili Letošní rok je poslední v uplynulé evropské šestiletce, kdy obyvatelé České republiky mohou čerpat mimořádně štědré dotace z bruselských zdrojů. Zatím na to šli mimořádně špatně. Donekonečna se opakovaly tytéž nešvary: chyby ve veřejných zakázkách, korupce a čerstvě také spory mezi regiony a ministerstvem financí. Nepoučitelné kraje „Po roce se ukazuje, že dochází ke stále stejným pochybením, která řídicí orgány jednotlivých operačních programů nedokážou odhalit. Přibývající problémy u krajských operačních programů jasně dosvědčují, že hejtmani se bohužel z dosavadních pochybení nepoučili,“ říká ministr financí Miroslav Kalousek. V tiskové zprávě, kterou vydalo ministerstvo financí minulý týden, oznámil, že byla zastavena certifikace u pěti operačních programů. Dodejme, že certifikace je poslední fáze čerpání z evropských fondů, kdy ministerstvo financí žádá o proplacení Brusel. V té době jsou jednotlivé projekty už dávno v běhu, dotace je přidělena a financována předběžně ze státního rozpočtu. I když uvedená zpráva způsobila v médiích velký poprask, ve skutečnosti nešlo o nic moc nového. K pozastavení proplácení došlo už na začátku roku, jak vyplývá z monitorovací zprávy. Přesto v některých krajích o stopce ministerstva vůbec nevěděli. „Pro nás je informace o pozastavení certifikace stále neoficiální. Dozvěděli jsme se o tom pouze z médií. S některými vyjádřeními ministerstva financí již nyní nesouhlasíme a připravujeme jednání na toto téma,“ uvedl minulou středu Ivo Grüner, předseda regionální rady ROP Jihozápad, jež řídí společně Jihočeský a Plzeňský kraj. Také ostatní kraje proti opatření protestují. Například po Libereckém, Královéhradeckém a Pardubickém kraji, které provozují program Severovýchod, chce ministerstvo zaplatit korekci 160 milionů za chyby z roku 2011. „Regionální rada se tomuto rozhodnutí opakovaně brání. Právní i jiné posudky včetně vyjádření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže odpovídají našemu názoru, že v některých napadených projektech příjemci nepochybili,“ říká předseda regionální rady Martin Púta. Zaplaťte si sami Zvláštní je, že i když se ministr Kalousek tak ostře vymezil vůči hejtmanům, ve skutečnosti se podle monitorovací zprávy zasekly platby do tří krajských programů (ROP Jihozápad, ROP Severovýchod a ROP Moravskoslezsko) a do tří programů řízených vládou (Podnikání a Inovace, Integrovaný operační program a Vzdělávání pro konkurenceschopnost). K tomu dodejme, že se ministerstvo také velmi tvrdě postavilo proti programu ROP Severozápad. Ten je proslulý korupčními praktikami zosobněnými v postavě bývalého ředitele Petra Kušnierze, který byl shodou okolností nedávno odsouzen k pětiletému trestu odnětí svobody. Po krajích požaduje Evropská komise plošnou korekci ve výši 2,5 miliardy korun a podle Miroslava Kalouska jsou za tuto částku odpovědné čistě kraje. Jako formu pomoci nabízí půjčku 1,5 miliardy. „Ta půjčka pro nás nic neřeší, protože ať tak nebo tak by to znamenalo naprosté ochromení chodu kraje. To znamená omezení hromadné dopravy, ústavů sociální péče, nevím, z čeho bychom financovali střední školství a podobně,“ uvedl pro Českou televizi ústecký hejtman Otakar Bubeníček. Razance ministra financí v postupu proti krajům působí až příliš příhodně v situaci, kdy dochází k třenicím mezi pravicovou vládou a oranžovými kraji, které navíc přímo podpořil čerstvě zvolený prezident Miloš Zeman. Nicméně dodejme, že Kalouskův tvrdý postup má rozhodně na čem stavět. Hejtmani se skutečně v řízení operačních programů neosvědčili a v příštím programovém období se už nepočítá s tím, že by si peníze přidělovali sami. Na debaty o tom, zda je více pravdy na straně ministerstva, či krajů, bude ale času dost. Důležitější je, že i přes nekonečné ujišťování o tom, že pozastavení certifikace neohrozí čerpání, opak je pravdou. Letošní rok je pro čerpání naprosto klíčový. Dobíhají totiž platby za dotace přidělené v letech 2010 a 2011 a objem certifikovaných peněz musí dosáhnout 65 procent z celkového objemu peněz přidělených Česku na celé šestileté období. To se bude naplňovat velmi těžko. V únoru bylo certifikováno jen asi 30 procent všech čerpaných prostředků. *** Černé ovce Programy, kterým byla zastavena certifikace



ROP Severozápad ROP Střední Čechy ROP Jihozápad ROP Severovýchod Integrovaný OP ROP Moravskoslezsko OP Podnikání a inovace OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Zdroj: Monitorovací zpráva – leden 2013, MMR Foto popis| Příliš mnoho temných skvrn. Regionální operační programy provází kromě množství chyb také korupce. Bývalý ředitel ROP Severozápad Petr Kušnierz (vlevo) byl dokonce nedávno odsouzen k pětiletému trestu odnětí svobody. Foto autor| FOTO • ČTK, Mediafax O autorovi| Tomáš Plhoň, mailto:[email protected]

Krátce 25.3.2013

Euro str. 16 Monitor HK ČR

Česká spořitelna • Novým ředitelem odboru externí komunikace České spořitelny bude od 1. dubna František Bouc (39). Bude odpovědný za strategický rozvoj spolupráce s médii a rozvoj společenské odpovědnosti firmy. Je absolventem Vysoké školy ekonomické v Praze. Působil jako ekonomický novinář, posledních šest let v Lidových novinách. V minulosti spolupracoval s týdeníkem The Prague Post a s britskou rozhlasovou stanicí BBC. Ve funkci vystřídá Kristýnu Havligerovou. Česká obchodní inspekce • Novým ředitelem České obchodní inspekce byl jmenován Vladimír Velčovský (46). Absolvoval ekonomickou fakultu na Vysoké vojenské škole pozemního vojska ve Vyškově. Pracoval v Armádě České republiky jako ředitel akvizičního úřadu ministerstva obrany a poté jako zástupce náměstka ministra pro ekonomiku. V současnosti se zabývá poradenstvím pro procesní řízení, ekonomiku, obchod, veřejné zakázky, outsourcing a facilities management. Ahold Czech Republic • Provozovatel hypermarketů a supermarketů Albert jmenoval Davida Kureše ředitelem nově vzniklého oddělení fresh food. Kureš pracuje ve společnosti Ahold Czech Republic od roku 2006. Ve firmě začínal jako category manager, o rok později povýšil do funkce senior category manager. Vystudoval Českou zemědělskou univerzitu v Praze. Ve volném čase se věnuje sportu. Je ženatý a má dvě děti. Hamé • Manažerem public relations společnosti Hamé se stal Petr Kopáček (33). Bude odpovědný za komunikaci firmy s médii a veřejností. Má více než osmileté zkušenosti z oblasti public relations. Před nástupem do podniku Hamé pracoval na Generálním ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, v Hospodářské komoře ČR či u dopravce Leo Express. Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, je ženatý a mezi jeho koníčky patří film, sport a knihy.

Moskevský vítr 25.3.2013

Euro


Petra Pelantová

Sberbank má v Česku ambiciózní plány. Zachrání ruský kapitál tuzemské exportéry? Na poli exportního financování začíná být pořádně horko. Ruská Sberbank je na českém trhu teprve rok a zvolna poodkrývá své plány. Ambice v oblasti financování tuzemské produkce mířící do zahraničí však neskrývá a rozhodně je nelze označit za malé. Míří mezi přední hráče exportního financování a hodlá se ucházet o gigantické zakázky, jako je financování výstavby paroplynové elektrárny v iráckém Erbilu anebo turecké elektrárny Adularia. Šance na úspěch má v tomto segmentu obrovské. Mateřská Sberbank je z pohledu aktiv největší bankou v Rusku. Tak těsnými vztahy s tímto regionem se na zdejším trhu nemůže chlubit nikdo z konkurence. A vzhledem k tomu, jak významnou roli hraje pro tuzemský export Ruská federace, půjde pro Sberbank o zřejmě rozhodující výhodu, na níž postaví svůj marketing.



Vstupní brána do Ruska Sberbank ještě před vstupem na český trh prostřednictvím nákupu tuzemských poboček rakouské Volksbank velmi úzce spolupracovala například s ČSOB, která patří mezi lídry tuzemského trhu exportního financování. Od roku 2011 má dokonce ČSOB se Sberbank uzavřenu rámcovou mezibankovní smlouvu. Nicméně nyní je jasné, že Sberbank svou roli výrazně posílí. „Dnes bychom měli být pro banky i české exportéry vstupní branou do Ruska my jako Sberbank CZ,“ říká šéf exportního financování banky Pavel Svěrák, který do ní nastoupil loni. Předtím pracoval pro českou pobočku Fortis Bank, kterou ovládla francouzská BNP Paribas. Další posilou divize exportního financování Sberbank je někdejší šéf korporátního a institucionálního financování HSBC Miroslav Stříbrný, který přišel v polovině loňského roku. „V loňském roce jsme v bance nastavili vnitřní procesy pro exportní financování, oslovili klíčové dosavadní klienty, připravili seznam perspektivních českých exportérů, navázali úzkou spolupráci s oddělením Trade Finance Sberbank v Moskvě a začali se aktivně zapojovat do projednávání financování konkrétních obchodních transakcí,“ popisuje situaci Svěrák. „Nyní jsme již ve finální fázi poskytnutí dvou odběratelských úvěrů s pojištěním Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) do Ruské federace a jsme připraveni vstoupit na trh exportního financování naplno,“ dodává Svěrák. Bělorusko bez rizika? Banka hodlá své zázemí státem ovládaného giganta s centrálou v Moskvě využít a tvrdí, že tuzemským exportérům nabídne i to, co by u konkurence nezískali vůbec anebo jen velmi těžko. U financování menších projektů v řádu milionů eur banka dokonce slibuje, že bude umět na sebe vzít riziko dané země. „Bude to formou potvrzování a následného financování dokumentárních akreditivů vystavených Sberbank Rusko nebo její jinou zahraniční dceřinou společností, a to bez pojištění Exportní garanční a pojišťovací společnosti,“ vysvětluje Svěrák. Čeští exportéři tím budou mít zajištěno, že dostanou zaplaceno, a zároveň kupující v odběratelských zemích získává přes Sberbank financování. Například pro vývoz do Běloruska by se takový produkt mohl stát trhákem. Bělorusko patřilo v poslední době k nejoblíbenějším destinacím. Češi tam bodují v oblasti strojírenství, zemědělství, potravinářství i chemie. Jenže například EGAP coby státní pojišťovna zaměřená na podporu exportu do rizikových regionů nedávno oznámila, že rizika této země jsou už na hranici únosnosti, a zvýšila požadovanou spoluúčast exportéra na patnáct procent. Do budoucna chce navíc tento limit dál navyšovat a bude požadovat i vyšší podíl českých dodávek. Sberbank na běloruském trhu působí prostřednictvím BPS Sberbank. Podobně v Turecku, které je pro český byznys dalším perspektivním regionem. Sberbank tam nedávno koupila tureckou divizi francouzskobelgické skupiny Dexia DenizBank. Vzhledem k tomu, že se chce podílet na financování turecké elektrárny Adularia, kterou budou stavět také Češi, má i na tomto hřišti velmi slušně našlápnuto. Trh bývalého Sovětského svazu je pro český export výrazným tahounem. Loni tam vzrostl vývoz české produkce o osmadvacet miliard korun a celkový objem obchodního obratu s Ruskou federací dosáhl v roce 2012 14,1 miliardy dolarů, což je rekord. Z hlediska výše celkového obchodního obratu České republiky se Ruská federace posunula na páté místo. „Každá třetí právní entita se sídlem v Rusku je klientem Sberbank,“ doplnil Svěrák. Příchod Sberbank vítají i někteří exportéři. Například Vladimír Plašil, šéf představenstva Alta Invest a představenstva Komory pro hospodářské styky se Společenstvím nezávislých států, týdeníku Euro řekl, že přítomnost Sberbank znamená pro český trh a zejména vývozce velký přínos. Dokonce i bankovní konkurence tvrdí, že Sberbank na trhu pomůže, neboť nároky tuzemských exportérů na kapitál rostou. „Čeští vývozci získávají více velkých obchodů, které jsou potřebnou strukturou financování složitější a úvěrovaným objemem větší, než tomu bylo v nedávné minulosti. Tím pádem dochází k větší spolupráci mezi bankami, které musejí na daný obchod potřebný funding naskládat,“ poznamenala Jana Ševčíková, šéfka týmu pro exportní financování ČSOB. Češi se na východních trzích umějí prosadit. Zejména v důsledku ekonomické krize pro ně však není jednoduché sehnat financování. Paradoxně přitom ministerstvo průmyslu a obchodu v rámci naplňování exportní strategie tvrdí, že by se měl snížit podíl státem podporovaného exportu mířícího do Ruska. O přízeň ruské Sberbank se nicméně uchází také Exportní garanční a pojišťovací společnost, přičemž firmy nedávno uzavřely dohodu o vzájemné výpomoci. Sberbank by měla mimo jiné pomáhat při řešení nesplácených úvěrů, které EGAP do tohoto regionu pojistila, což, jak potvrdil týdeníku Euro generální ředitel EGAP Jan Procházka, „se už děje“. Smlouvu se Sberbank podepsala rovněž Česká exportní banka. Nepřijatelné změny Srovnatelně jako příchod Sberbank hýbe trhem exportního financování příprava nových všeobecných pojistných podmínek EGAP. Pojišťovna je dává dohromady už více než rok. Chce je výrazně zpřísnit kvůli tomu, aby zabránila dalším pojistným událostem. Těch v důsledku krize výrazně přibylo. EGAP už v minulosti několikrát ústy svých představitelů naznačovala, že banky se k úvěrům s pojištěním EGAP nechovaly tak, jako by úvěr toto pojištění neměl. Zanedbávaly monitoring a důslednou kontrolu dlužníka. Banky kritiku odmítají a snaží se šéfa EGAP Jana Procházku přesvědčit, že přílišné zpřísnění všeobecných pojistných podmínek by mohlo vést k tomu, že některé bankovní domy svou aktivitu na trhu exportního financování



přibrzdí. „Připravovaná úprava všeobecných pojistných podmínek EGAP bude významným faktorem dalšího vývoje na poli exportního financování. Vzhledem k aktivní účasti globálních bank, které mají zkušenosti s ostatními předními exportními pojišťovnami, na financování se státní podporou může být v důsledku nepřijatelných změn jejich činnost na českém trhu utlumena,“ upozorňuje za Sberbank Pavel Svěrák. EGAP zatím nechce konkrétně sdělovat, jak se budou pojistné podmínky měnit. „Poslední schůzka k novým pojistným podmínkám bude 9. dubna. Poté dostanou celé znění k posouzení právníci,“ řekl Procházka. Co na to regulátor? Z návrhu změn, který má týdeník Euro k dispozici, je patrné, že bankám výrazně naroste práce. Budou muset například sledovat právní prostředí v zemi, kam poskytly úvěr, a to po celou dobu trvání úvěru. Budou muset analyzovat změny v legislativě dané země z pohledu jejich dopadu na úvěrový kontrakt. Banky zatím nechtějí návrh komentovat s tím, že jednání o nových podmínkách ještě nejsou u konce. I když banka splní všechny požadavky nových podmínek, není jasné, zda nakonec EGAP v případě pojistné události nepřistoupí ke krácení anebo k odmítnutí pojistného plnění, stěžují si někteří bankéři mimo záznam. To by ale mohlo mít fatální následky. Z pravidel obezřetného podnikání bank totiž vyplývá, že riziková váha úvěru s pojištěním od EGAP je nula. Takový úvěr tudíž nemá žádné nároky na kapitál. Pokud by však EGAP častěji přistupovala ke krácení či odmítnutí pojistného plnění, je otázka, zda by regulátor nepožadoval vyšší rizikovou váhu. A zda by risk management v bankách považoval pojištění EGAP za přijatelné zajištění. l *** 344 miliard RUB (220 mld. Kč) Zisk ruské Sberbank za loňský rok narostl meziročně o jedenáct procent. O přízeň Sberbank se uchází Exportní garanční a pojišťovací společnost stejně jako Česká exportní banka. Foto popis| Silné zázemí. „Navázali jsme úzkou spolupráci s oddělením Trade Finance Sberbank v Moskvě a začali se aktivně zapojovat do projednávání financování konkrétních obchodních transakcí,“ říká šéf exportního financování Sberbank CZ Pavel Svěrák. Foto autor| FOTO • Tomáš Novák O autorovi| Petra Pelantová • mailto:[email protected]

Potřebujeme génia, paní Müllerová 25.3.2013

Euro


Marcela Alföldi Šperkerová

Nezaměstnanost prudce roste a zdecimované úřady práce si s ní jen tak neporadí Bez práce je už téměř 600 tisíc Čechů, což je 8,1 procenta všeho práceschopného obyvatelstva. Jen od listopadu 2011 jich přibylo bezmála sto tisíc. Již nyní překonáváme tragické rekordy, a to ani nedosahujeme vrcholu, počet nezaměstnaných má kulminovat až koncem roku. „Letošní rok už je nejčernější v novodobé historii Česka. Nejdramatičtější scénáře předpovídají až tři čtvrtě milionu lidí bez práce, z toho část budou absolventi škol v polovině roku a na podzim,“ předpovídá Svaz průmyslu a dopravy (SPD). Nicméně ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) je optimističtější, když podíl nezaměstnaných na letošek odhaduje na 7,2 až 7,8 procenta. Vedení resortu má před sebou heroický úkol: během několika týdnů napravit, co se pod vedením exministra Jaromíra Drábka bouralo dva roky. Ale i kdyby jej vedli géniové planetárního formátu, nemohou to zvládnout takovým tempem, jak by situace s rychle plnící se frontou žadatelů o práci vyžadovala. Ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová (TOP 09) sice v polovině března představila balíček opatření ke zmírnění nezaměstnanosti nazvaný 7 bodů za 7 miliard, prozatím však příliš obecné teze mnoho pochvaly nesklidily. Černé scénáře Makroekonomické předpovědi pro letošní rok nejsou ani trochu příznivé. Česká ekonomika je všechno možné, jen ne hladce a setrvale běžící stroj. „Stále se nedostala na úroveň roku 2008 a rok 2013 bude spíše rokem stagnace. Očekáváme sice určité uklidnění, zejména v druhé polovině roku, ale neexistují žádné náznaky výrazného pozitivního zvratu pro letošek. Navíc se zdá, že případné oživení bude velmi pozvolné a křehké,“ uvádí ve společném šetření SPD a Česká národní banka. Skeptičtí jsou i další makroekonomové. Recese přitom pohlcuje českou ekonomiku s většími či menšími výkyvy již pátým rokem. Ze zmíněného šetření vyplývá, že firmy chtějí letos snížit počet zaměstnanců zhruba o procento, ty menší o dvě až tři. A povzbudivá nejsou ani data o skomírajícím tempu nových zakázek.



Rovněž oslabené stavebnictví, další potenciální zdroj pracovních míst, se zatím nevzpamatovalo. Nelze ani předpokládat, že by národ doširoka rozevřel tenoučké peněženky, aby situaci mohly zachránit služby. Paralýza úřadů práce Nedá se tedy očekávat, že by hrneček s pracovními místy začal chrlit volná, byť dotovaná místa. Firmy se do toho samy nepoženou a úřady práce, které je mají k aktivitě různými prostředky povzbuzovat, jsou paralyzované. Akceschopnosti je zbavila zpackaná reorganizace od předchozího ministra Jaromíra Drábka a dorazil je přechod na jiné, špatně fungující počítačové systémy. Zaměstnavatelé přitom na hrozbu růstu nezaměstnanosti poukazují již delší dobu. „Ministerstvo práce není na růst nezaměstnanosti připraveno. Základní problém je v nefunkčnosti úřadu práce, za niž může manažerské selhání na ministerstvu. Pokud nezačne úřad dobře fungovat, nic nám nepomůže,“ nebere si servítky dlouhodobá kritička resortu, poslankyně za ODS Lenka Kohoutová. Po reorganizaci, která veškeré pravomoci přenesla z okresních úřadů na krajské orgány, ztratily pracovní úřady možnost pružně reagovat na lokální problémy trh. Kontaktní místa musejí s každou, byť sebemenší, smlouvou na kraj, kde ji schvaluje několik různých lidí. Kvůli změně v IT systémech úředníci nemají k dispozici detailní analytické údaje o tom, kdo jsou nezaměstnaní, odkud a proč přicházejí a odkud se dají čekat další příchozí. „O nedostatečně fungujících úřadech práce jako centrech aktivní politiky zaměstnanosti slyšíme v krajích, kde vedení Svazu diskutuje se zaměstnavateli. Úřady práce nemají přehled o profesní struktuře nezaměstnaných, nesbírají přehledy o volných pracovních místech a nevědí o uplatnění rekvalifikovaných nezaměstnaných,“ popisuje ředitelka zaměstnavatelské sekce SPD Jitka Hejduková. A jak doplňuje poslankyně Kohoutová, představitelé lokálních úřadů nemají možnost jednat aktivně se zaměstnavateli a nabízet jim na míru šité pobídky. Firmám byla dokonce zrušena povinnost hlásit úřadům práce volná místa, i když většina z nich to dělá i nadále. Že jsou pracovní úřady kapacitně poddimenzované, potvrzuje i souhrnná zpráva úřadu práce o řízení rizik, kterou má týdeník Euro k dispozici. „Personální redukce z loňského roku byla sice částečně kompenzována příchodem zaměstnanců obcí po převodu příslušných agend z obcí na Úřad práce ČR, ve výsledku ovšem poměrně významný nárůst objemu práce není tímto vykryt ani zdaleka dostatečně. Dopady této skutečnosti ještě zhoršuje záplava potíží s funkčností nových informačních systémů, které ani po bezmála roce od jejich spuštění nezaručují spolehlivou výplatu dávek včetně procesů navazujících na zpracování dat (evidence, statistika apod.),“ uvádí se ve zprávě. Přetížení úředníci Především chybějí stovky pracovníků pro účinné jednání s nezaměstnanými. Z údajů ministerstva vyplývá, že na jednoho úředníka v průměru připadá 500 uchazečů o práci. Což znamená, že v regionech s nadprůměrnou nezaměstnaností může být počet klientů přímo hrozivý. Detailnějším členěním však resort nedisponuje. Je přitom důležité sledovat, zda na každého úředníka připadá alespoň stejný počet uchazečů o práci. Ideálně by se měl v lokalitách, kde je nezaměstnanost vyšší, dokonce starat o méně klientů. Jak uvádí resort, lidem, kteří jsou bez práce déle než pět měsíců, mají zprostředkovatelé vypracovat tzv. individuální akční plány, které by měly vést k jejich vyššímu uplatnění na trhu práce. „Ty ale zůstávají většinou jen na papíře. Jestliže má jedna zprostředkovatelka na starost pět set uchazečů, těžko s nimi může pracovat,“ kritizuje Hejduková z SPD. Navíc, podle výčtu ministerstva práce, většina uchazečů spadá do některé z rizikových skupin (viz graf), což rovněž zvyšuje nároky na aktivitu. Do toho úřad práce v posledních letech v podstatě rezignoval na aktivní politiku zaměstnanosti. „Například rekvalifikační kurzy ani nemají vysoutěžené. A když už rekvalifikace nabízejí, je to špatně, protože nemají návaznost na zaměstnání,“ zlobí se poslankyně Kohoutová. A svaz průmyslu jí přizvukuje. „Krize a současná recese, úsporná opatření zaměstnavatelů i šetření výdajů domácností, k tomu dlouhodobá nejistota o výši daně z přidané hodnoty, to vše ovlivnilo tvorbu pracovních míst. Došlo zejména k poklesu zřizování společensky účelných pracovních míst u zaměstnavatelů a k poklesu pracovních míst, která zřizovaly osoby samostatně výdělečně činné. Peníze určené na aktivní politiku tak loni nebyly vyčerpány,“ hájí se resort práce. Letos je prý financí dostatek, včetně zdrojů z Evropského sociálního fondu to dělá 7,7 miliardy korun. Jenže pouhým pokynem shora se tyto prostředky využijí jen stěží. Sporadické analýzy Přitom podíl lidí, kteří jsou bez práce déle než pět měsíců, narostl na hrozivé téměř tři pětiny. Rostou i objemy dalších rizikových skupin. Podle analýzy společnosti Aon Hewitt se o práci nyní obává již 57 procent Čechů. Mezi nezaměstnanými se vedle těch dlouhodobých vydělují další nebezpečné skupiny, jako jsou mladí do 25 let, kteří nemohou získat první praxi, a pak matky po mateřské. Husákovy děti už prostě založily rodiny a nyní se překvapivě chtějí vrátit do procesu. Jenže nemají kam. Obavy se nevyhýbají ani vysokopříjmovým manažerům. „Firmy ruší mezičlánky v manažerských liniích, trend poslední doby je, že se do Česka vracejí expati kvůli přetlaku v mateřských společnostech nadnárodních holdingů. Na trhu je hodně dobrých a zkušených lidí, kteří nemohou najít uplatnění, a není výjimkou, že ho hledají i rok,“ upřesňuje šéfka headhunterské firmy Touchdown Barbora Tomšovská.



Aby mohl úřad nasadit skutečně účinná opatření, která vrátí nezaměstnané na trh práce, musí mít detailní informace o jejich struktuře. „V současné době je k dispozici věková, vzdělanostní struktura, struktura podle desetrh ti základních kategorií klasifikace zaměstnání a struktura podle délky nezaměstnanosti uchazečů o zaměstnání. Vše je standardní součástí čtvrtletních statistik nezaměstnanosti,“ upřesňuje mluvčí resortu Štěpánka Filipová. To však nestačí. Jak zdůrazňuje ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Daniel Münich, o lidech bez práce je třeba mít konkrétní údaje. „Důležitá jsou data o dlouhodobě nezaměstnaných a o těch, kterým tento stav hrozí. Je třeba znát jejich profily a mezi kterými lidmi se dlouhodobá nezaměstnanost kumuluje. A na tomto základě se o ně starat. To se ale ze statistik úřadu práce nedozvíme, resort pak není schopen problém analyzovat a centrálně řídit strategii,“ vysvětluje. Podobně by bylo třeba detailně sledovat výdaje na jednotlivé nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, jejich intenzitu po okresech, zacílení na konkrétní uchazeče a jejich účinnost. To se ale rovněž děje jen sporadicky. „Nesledujeme, zda důvodem najití zaměstnání byly právě rekvalifikace, roli vždy hraje celá řada faktorů. Sledují se počty účastníků rekvalifikací, kteří je úspěšně ukončili. V roce 2011 jich bylo 85,4 procenta. Účinnost rekvalifikací, tj. počty účastníků rekvalifikací, kteří do 12 měsíců po rekvalifikaci našli pracovní uplatnění, byla v roce 2011 40,8 procenta. Za rok 2012 ještě nejsou údaje k dispozici,“ říká Štěpánka Filipová. Nyní je však důležité rozklíčovat, proč byli úspěšní právě tito uchazeči a ostatní ne, a podle toho adresovat další pomoc. A vyvrátit či potvrdit obecný dojem, že většina aktivních nástrojů se dostává k lidem, kteří by si dokázali pomoci sami. „Úspěšnost projektů je tak mnohdy fiktivní,“ zdůrazňuje Münich. Oprášené novinky za sedm miliard Do situace, kdy byla nadlouho přervána aktivní práce s nezaměstnanými a kdy úřady opustila řada zkušených profesionálů, přichází resort práce s akčním plánem 7 bodů za 7 miliard (viz infobox). V prvé řadě je potřeba jeho snahu pochválit – aspoň přestal strkat hlavu do písku. Teze jsou ale zatím povrchní a až na výjimky nenabízejí nic, co by pracovní úřady beztak už dávno běžně nedělaly. „Značná obecnost některých opatření neumožňuje posoudit, jak bude cíle prostřednictvím navrženého opatření dosaženo a zda bude motivace dostatečná. Velkým úskalím pro zaměstnavatele může být získávání finančních prostředků přes projekty z evropských fondů, kde mohou narazit na limity čerpání veřejné podpory a neustále zdůrazňované výhrady k administrativní náročnosti,“ upozorňuje Jitka Hejduková z SPD. Přesto svaz aktivity ministerstva vítá. Na uvedená opatření chce MPSV vynaložit přes sedm miliard korun a optimisticky si od nich slibuje ještě letos vznik desítek tisíc pracovních míst. Jednou z mála navrhovaných novinek je podpora zkrácených úvazků formou vyššího příspěvku pro zaměstnavatele. Není ale jasné, jak by se mohl dostat do firemních pokladen, když příspěvky mají sloužit na mzdové náklady podporovaných zaměstnanců. Většina dalších námětů patří do kolonky „společensky účelné pracovní místo“ a jako takové jsou profesionálům dobře známy, ať už je to podpora mladých absolventů či převod nezaměstnaných na živnostníky. Stejně tak rekvalifikace, ač se nikdy nemohou stát masovým nástrojem, klidně mohly běžet celou dobu. Změkčení podmínek kurzarbeitu po česku, programu Vzdělávejte se pro stabilitu!, vzbuzuje obavy ze zneužití, i když jej firmy vítají. K dobrým nápadům patří dotace mezd pro neziskové organizace. Pokud by se rozvinul v provázaný systém dotací a rekvalifikací, může vyhovovat široké skupině nezaměstnaných od nízko kvalifikovaných přes maminky s potřebou pracovat na kratší dobu až po vzdělané lidi. Zároveň doplní jiný plán ministerstva – totiž posilovat domácí péči o potřebné na úkor drahé a nepohodlné ústavní. Ale opět je nutno zdůraznit, že je nezbytné detailně znát potřeby trhu práce, stejně jako profily uchazečů, aby nástroje fungovaly. Navrch, mají-li být hrazeny z evropských peněz, vyžaduje projekt pečlivou přípravu a řízení, aby nenastaly potíže s proplácením. Jak uvedl premiér Petr Nečas, materiál musí být ještě za pomoci ekonomických ministrů dopracován. Na jejich poradě v polovině března se hlavy resortů shodly, že úřady práce mají začít hrát aktivnější roli v komunikaci se zaměstnavateli v regionu i se samotnými nezaměstnanými. Ministryně Müllerová oprášila vizi zakladatele úřadů práce, již zesnulého prvního českého ministra práce a sociálních věcí Milana Horálka, že by jejich ředitelé zase měli převzít roli „manažerů pracovního trhu“. Je třeba si přiznat, že ministerstvo problém zčásti způsobilo samo svou nečinností. Stejně tak za celou dobu reorganizace, či chcete-li sociální reformy, nebylo nikdy slyšet, že by se kdokoli z vedení úřadu práce ozval, či snad varoval před narůstajícími potížemi. Vedení se dokonce nevyjádřilo ani ke shora vnuceným a špatně fungujícím počítačovým systémům. „Je čas diskutovat, jestli je vedení dobře obsazeno,“ zdůrazňuje poslankyně Kohoutová. Odvolávat ředitele Jiřího Kubešu ale zřejmě ministryně zatím v plánu nemá. Bohužel ani blížící se volby nenabízejí pro trh práce mnoho nadějí. Vyplývá to alespoň z programu, který jejich pravděpodobný vítěz, sociální demokracie, představila na svém březnovém sjezdu. l •



*** 7 za 7 miliard (plán MPSV na boj s nezaměstnaností) 1. Podpora mladých a absolventů • roční příspěvek na mzdu mladých zaměstnanců do 30 let • odborné praxe pro mladé – regionální projekty 2. Podpora zaměstnání matek a dlouhodobě nezaměstnaných • bonus firmám, které nabídnou zkrácené pracovní úvazky 3. Kurzarbeit – projekt Vzdělávejte se pro stabilitu! • zjednodušení podmínek pro firmy, které žádají o peníze z projektu určeného na zachování pracovních míst 4. Rekvalifikace • lepší zaměření dle potřeb zaměstnavatelů 5. Zaměstnej sám sebe • příspěvek až 80 tisíc korun pro budoucí živnostníky 6. Pomoc obci a neziskovým organizacím • dotace na mzdy, pokud zaměstnají občany z evidence uchazečů 7. Lepší rady a pomoc • poradenství uchazečům, firmám, starostům Zdroj: MPSV Rizikové skupiny nezaměstnaných Podíl uchazečů o práci (k 31. 12. 2012) Skupina Podíl ze všech Podíl z dlouhodobě uchazečů nezaměstnaných (déle než rok) Osoby zdravotně postižené 11,4 % 20,4 % Osoby pečující o dítě do 15 let 8,0 % 14,6 % Osoby mladší 25 let 18,1 % 8,6 % Absolventi a mladiství (max. 2 roky praxe) 6,6 % 6,6 % Ženy těhotné, kojící, matky do 9 měsíců po porodu 0,5 % 0,6 % Osoby nad 55 let 11,0 % 22,7 % Osoby se zákl. vzděláním nebo bez vzdělání 27,5 % 35,4 % Evidovaní déle než 5 měsíců 57,1 % Dlouhodobě nezaměstnaní (nad 12 měsíců) 35,3 % Zdroj: MPSV Velké firmy chtějí letos snížit počet zaměstnanců zhruba o procento, ty menší o dvě až tři. zlomené rekordy Počet evidovaných nezaměstnaných, volných pracovních míst a podíl nezaměstnaných*) ke konci sledovaného měsíce *) podíl nezaměstnaných osob = počet uchazečů o zaměstnání ve 15 až 64 let k obyvatelstvu stejného věku Menší zastoupení absolventů nemusí znamenat, že odcházejí z evidence. Spíše ztrácejí status absolventa, protože uplynula dvouletá lhůta od ukončení školy. Foto autor| FOTO • Tomáš Novák O autorovi| Marcela Alföldi Šperkerová, mailto:[email protected]



Úřady o podpoře exportu málo komunikují 25.3.2013

Euro

Petra Pelantová

str. 72 Light HK ČR

Za vážné riziko považuji fakt, že se nedaří zlepšit koordinaci mezi zodpovědnými resorty, říká šéf Komory SNS Objem obchodního obratu s Ruskou federací dosáhl v loňském roce výše 14,1 miliardy amerických dolarů, což je rekord. „Nastal čas vytvořit po dohodě s ruskými institucemi podmínky také pro vstup českého kapitálu na ruský trh,“ říká Václav Petříček, předseda Komory pro hospodářské styky se Společenstvím nezávislých států (SNS) a bývalý náměstek ministra průmyslu a obchodu. * Státní podpora exportu je jedna z priorit naší vlády. Chová se tak kabinet Petra Nečase skutečně? Vidíte v tomto směru nějaká rizika? Ve všech základních dokumentech české vlády je podpora exportu uvedena jako jedna z priorit ekonomické politiky. Vycházím-li ze zkušeností, mohu hovořit o dvou rizicích. Nejdůležitější ze všeho je dotáhnout realizaci všech obecných dokumentů do podoby využitelné v praxi. Tedy vytvořit takové produkty, aby si je, obrazně řečeno, mohli podnikatelé spočítat na kalkulačce. Za vážné riziko považuji skutečnost, že se nedaří zlepšit koordinaci mezi zodpovědnými resorty. A obávám se, že s blížícími se parlamentními volbami to bude ještě složitější. Je také nezbytné vytvořit systém hodnocení exportu. * Ruská federace je náš klíčový obchodní partner, ministerstvo průmyslu chce ale snížit podíl státem podporovaného exportu, který míří právě do Ruska, je to správně? Posilování hospodářských vztahů s Ruskou federací patří k hlavním a ve strategických dokumentech potvrzeným prioritám českého zahraničního obchodu. Samozřejmě, že musíme vždy sledovat, a to se netýká jen Ruské federace, rozměr a rizikovost státní podpory. Zkušenosti z minulého období nás vedou k závěru, že v tomto směru si musíme počínat obezřetněji, ale to není snižování podpory. * Jak hodnotíte loňskou obchodní spolupráci Česka a Ruské federace? Objem obchodního obratu s Ruskou federací dosáhl v loňském roce 14,1 miliardy amerických dolarů, což je rekord. Ruská federace se z hlediska výše celkového obchodního obratu Česka posunula na páté místo. Myslím, že nastal čas vytvořit po dohodě s ruskými institucemi podmínky také pro vstup českého kapitálu na ruský trh. * Co plánuje Komora SNS na letošní rok? Jako každoročně budeme organizovat řadu podnikatelských misí do zemí Společenství nezávislých států pod patronací představitelů vlády a Parlamentu. Připravujeme také diskusní fóra o podmínkách na trzích SNS. Tradiční a významnou akcí se stal Business den Ruské federace na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně. Trvalou pozornost rovněž věnujeme hodnocení české podpory exportu, abychom uměli včas a dobře připravit zpětnou vazbu pro naše centrální instituce. * Klíčové instituce pro státní podporu exportu – Česká exportní banka a Exportní garanční a pojišťovací společnost – mají nové vedení. Co by měly ve svém fungování změnit či vylepšit? Je to šance vyhodnotit dosavadní činnost a připravit nová řešení. Spolupráce mezi oběma institucemi se zlepšuje. Základní princip jejich činnosti spočívá v tom, že mají podporovat finanční zajištění a pojišťování vývozu do rizikovějších teritorií, ale ne podporovat rizikový vývoz. V tomto směru doporučuji vytvořit společné kontaktní místo obou společností s cílem urychlit a zkoordinovat administrativní vyřizování žádostí podnikatelů. Je potřeba zdokonalit systém řízení rizik, posílit úlohu obou institucí v EU, OECD a WTO. Za nezbytné považuji připravit systém bonusů pro úspěšné firmy a posílit spolupráci se zahraničními bankami. * Kde vidíte největší nedostatky v legislativě, která upravuje státní podporu exportu?



Je načase komplexně vyhodnotit zákon č. 58/1995. Ideální by bylo spojit toto hodnocení s přípravou nového kompetenčního zákona a zákona o státní správě. Podpora exportu, úloha koordinujících resortů, úloha nadnárodních institucí jsou procesy, který se musejí trvale hodnotit tak, aby nastavené podmínky byly co nejvýhodnější pro české firmy. * Pokud jde o ekonomické zastoupení Česka v zahraničí, ministerstvo průmyslu a ministerstvo zahraničí zatím nemají úplně vyjasněné kompetence. V čem je podle vás chyba? Nejvyšším zástupcem Česka v zahraničí je český velvyslanec. Ekonomický útvar českého velvyslanectví musí úzce spolupracovat s ekonomickými resorty, především s ministerstvem průmyslu a obchodu. Nově zřizovaná obchodní zastoupení v zahraničí budou úspěšná jedině tehdy, bude-li jasně vymezen obsah jejich činnosti a jejich vztah k příslušným českým velvyslanectvím. A to je úkol pro ministerstvo průmyslu a ministerstvo zahraničních věcí. Foto popis| Není riziko jako riziko. ČEB i EGAP mají podporovat vývoz do rizikovějších teritorií, ne rizikový vývoz, míní šéf Komory SNS. Foto autor| FOTO • Martin Pinkas O autorovi| mailto:[email protected]

f1news.autoroad.cz

McLaren: Naše letošní auto může vyhrát 23.3.2013

f1news.autoroad.cz HK ČR

str. 0

Šéf McLarenu, Martin Whitmarsh, si je jistý, že jejich letošní monopost, MP4-28, vyhraje závod během sezony 2013. Autor: HaJ Přečteno: 0x DNES, 22:38 - Novinky Příspěvků: 0, buďte první! tip f1news.cz: Zatímco Whitmarsh odmítl vyloučit spekulace, podle kterých by se McLaren mohl vrátit zpět k loňskému vozu, tak ale vydal hodně cílevědomé prohlášení, podle kterého se vše může ještě v dobré obrátit. "Všechny věci jsou možné. Nic jsme zatím nevyloučili, ale tento víkend jsme udělali nějaký progres a očekávám, že další uděláme, než se dostaneme do Číny. Během roku z tohoto vozu můžeme udělat vítězné auto. Asi ne tak rychle, jak bych si přál, protože já bych si přál mít vítězný závod již zítra. Budeme tvrdě pracovat a dostaneme se do pozice, ve které budeme moci vyhrát. V minulosti jsme měli některé černé momenty a vždycky jsme nimi nějak prošli," řekl šéf McLarenu, Martin Whitmarsh. U McLarenu mají na boxové zídce jistě o čem přemýšlet (foto: McLaren Mercedes) Zdá se, že McLaren je i na suchu blíže špičce, než byl v Melbourne. Obecně se má za to, že tým začal více chápat svůj problém a to, jak z něj vybruslit. Pro McLaren je to krok vpřed. "Samozřejmě je to ještě dlouhá cesta než se dostaneme na takovou úroveň konkurenceschopnosti, kde bychom měli být už teď. Nicméně povzbudivým znakem je, že děláme malá a postupná vylepšení." "Víme, že auto je daleko od optimálho vyladění, ale reagovalo na některé změny, které jsme udělali až dnes ráno. To týmu dá čerstvý popud k vylepšení auta před závodem v Číně."



URL| http://f1news.autoroad.cz/novinky/43909-mclaren-nase-letosni-auto-muze-vyhrat/

finance.cz

Statistici: Nezaměstnanost ve Francii dosáhne 15letého maxima 22.3.2013

finance.cz str. 0 HK ČR

Financninoviny.cz

Paříž 22. března (ČTK) - Nezaměstnanost ve Francii se v letošním druhém čtvrtletí vyšplhá na 15leté maximum. Předpověděl to dnes tamní statistický úřad INSEE. Dodal, že francouzská ekonomika by měla v prvním pololetí stagnovat. Míra nezaměstnanosti podle úřadu v prvním čtvrtletí stoupne na 10,8 procenta a ve druhém se dostane na rovných 11 procent, tedy na nejvyšší úroveň od konce roku 1997. Úřad předpokládá, že francouzský hrubý domácí produkt v prvním čtvrtletí zůstane beze změny. Ve druhém čtvrtletí by se měl zvýšit o pouhých 0,1 procenta. Francouzská ekonomika se nyní podle INSEE musí spoléhat na export, protože výdaje francouzských spotřebitelů jsou nízké, stavebnictví vykazuje pokles a podnikové investice oslabují. Export by měl podle úřadu ve druhém čtvrtletí stoupnout o 0,7 procenta po nárůstu o 0,6 procenta v předchozích třech měsících. "Očekáváme, že hospodářské oživení přijde ze zahraničí, protože francouzské motory růstu se zastavily, což platí zejména pro kupní sílu domácností," uvedl analytik INSEE Jean-François Ouvrard. "Podnikatelské klima ve Francii zůstává nepříznivé," dodal. Francouzská ekonomika v loňském čtvrtém čtvrtletí klesla o 0,3 procenta. Podle Ouvrarda nelze vyloučit ani pokles v letošním prvním čtvrtletí, který by francouzské hospodářství uvrhl do recese. Ta je obvykle definována jako minimálně dvě čtvrtletí ekonomického poklesu za sebou. Prognóza INSEE je další ranou pro francouzského prezidenta Françoise Hollandea, který slíbil, že růst nezaměstnanosti do konce letošního roku zastaví. V loňském čtvrtém čtvrtletí míra nezaměstnanosti ve Francii stoupla na 10,6 procenta z 10,3 procenta v předchozích třech měsících. Francouzská vláda se snaží podpořit konkurenceschopnost domácí ekonomiky kroky ke snížení mzdových nákladů a zvýšení flexibility trhu práce. Proti vládním krokům tento měsíc demonstrovaly desetitisíce lidí v ulicích Paříže a dalších francouzských měst.

URL| http://www.finance.cz/zpravy/finance/383567/

formule.cz

McLaren stále identifikuje problémy svého vozu 22.3.2013

formule.cz HK ČR

str. 0

vydal: Pavel Fabry zveřejněno: 22.3.2013, 18:30 počet komentářů: 0 McLaren stále hledá odpovědi na své otázky ohledně původu slabin svého letošního monopostu. Nadále totiž pracuje na zlepšení své konkurenceschopnosti.



Úvod sezóny se pro stáj z Wokingu nese ve znamení návratu do bodované desítky, jeho letošnímu MP4-28 totiž chybí rychlost, ztráta na konkurenci je přitom značná. V Malajsii proto tým na svém voze testuje experimentální díly. Sportovní ředitel týmu Sam Michael se nechal slyšet, že McLaren stále ještě nenašel definitivní vysvětlení svých potíží, přičemž zatím nechce vyloučit žádnou možnost. "Abych byl upřímný, v tuto chvíli hledáme na všech frontách," řekl Michael v rozhovoru pro Autosport. "Docela dobře už chápeme, kde je podle nás ta oblast, se kterou jsou problémy a většinou jde o věci, které bychom měli vyřešit doma v MTC (McLaren Technology Centre). Nicméně, získáváme stále větší jistotu v tom, na co se zaměřit v těchto testech přímo na dráze. Myslím, že v tuto chvíli je příliš brzy na to vypíchnout, že problém je v tom a v tom. Ačkoliv jsme si docela jistí tím, na čem pracovat. Musíte k tomu pořád přistupovat otevřeně, protože to obyčejně přichází skrze řadu sekvencí různých oblastí, ve kterých je možné získat. Takže se snažíme zůstat otevření." Přestože je McLaren nadále přesvědčen o potenciálu svého letošního vozu, nechce zcela vyloučit možnost nasadit modifikovanou verzi loňského modelu, zejména pokud se současná situace nezlepší. Na otázku, jaký smysl by mělo nasadit loňský vůz zpátky do akce, Michael odpověděl: "V tuto chvíli se plně zaměřujeme na 28A, na tom pracujeme a snažíme se ho vyřešit co nejdříve. Pokud bychom museli sáhnout po 27, loňském autě, stále by tu bylo několik technických problémů, které překonat, například skutečnost, že se změnila pravidla o předních křídlech (přísnější zatěžovací zkoušky - pozn. redakce). A je tu ještě pár drobných detailů týkajících se crashtestů. Nejsou to velké problémy. Samozřejmě by také bylo potřeba podívat se na zásoby (náhradních dílů). Především se ale zaměřujeme na tohle auto a já bych řekl, že v tuhle chvíli budeme věnovat veškerou svou energii 28A, protože stále věříme, že potenciál v tomto voze je větší než u 27." Ačkoliv se objevily spekulace o tom, že by se McLaren mohl vrátit k upravené podobě loňského vozu nebo dokonce vytvořit hybridní vůz, jehož přední část by pocházela z MP4-27 a zadní z aktuálního modelu, Michael tvrdí, že podobně radikální řešení zatím nejsou na místě. "Budeme vyvíjet letošní vůz, vyvíjet 28. V tuto chvíli neplánujeme nic takového, stále vyvíjíme současný vůz." Zdroj: Autosport, Foto: McLaren URL| http://www.formule.cz/formule/index.php?obsah=zobraz&id_clanku=22017

Frekvence 1

Uvažuje se o zvýšení minimální mzdy 22.3.2013

Frekvence 1 str. 2 12:00 Zprávy HK ČR

moderátor -------------------Uvažuje se o zvýšení minimální mzdy. Ta teď dělá rovných 8 tisíc. Ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová by chtěla prosadit zvednutí o dalších 500 korun. Svůj návrh předloží na jednání tripartity začátkem dubna, zřejmě ale narazí u zaměstnavatelů. Odbory naopak žádají, aby nejnižší mzda byla 9 tisíc.



genusplus.cz

JABLONEC: Euroregion Tour láká na památky i Rohany 22.3.2013

genusplus.cz str. 0 Zpravodajství čtk HK ČR

Veletrh cestovního ruchu Euroregion Tour láká letos návštěvníky na kulturní a technické památky v Libereckém kraji a připomíná 40. výročí otevření horského hotelu a vysílače Ještěd, které kraj oslaví na podzim. Liberecký kraj pro turisty připravil mapu s památkami nejen na území čtyř okresů kraje, ale v celém Euroregionu Nisa, a chystá i mapu s technickými památkami. Novinářům to řekla náměstkyně hejtmana pro cestovní ruch Hana Maierová (Starostové pro Liberecký kraj). Euroregion Tour se letos v Jablonci koná potřinácté. Tradičně přináší pestrou turistickou nabídku z krajů, regionů, měst a obcí, prezentují se na něm cestovní kanceláře, lázně a také centra aktivit pro volný čas. Svou nabídku představuje v jabloneckém Eurocentru pět desítek vystavovatelů z celé republiky. "Zastoupeno je tu také 35 regionálních výrobců z Libereckého kraje a 17 ze sousedního Polska," doplnil ředitel Krajské hospodářské komory v Liberci Oskar Mužíček. Doprovodný program je zaměřen hlavně na využití památek v cestovním ruchu, zážitkovou turistiku a technické památky. "V celé České republice bude letos Národní památkový ústav představovat další významný šlechtický rod, po Rožmbercích a Pernštejnech to budou letos Rohanové, kteří jsou s Libereckým krajem úzce spjati," řekl ředitel správy Národního památkového ústavu Sychrov Miloš Kadlec. Právě Sychrov býval jejich hlavním sídlem. Druhým tématem, které bude provázet nejen veletrh, ale i celou letošní turistickou sezonu v Libereckém kraji, jsou technické památky. "Ani toto téma nebylo zvoleno náhodou, jeden z nejvýznamnějších technických unikátů - horský hotel a vysílač Ještěd, slaví 40 let od svého otevření v roce 1973. Kulatiny ale oslaví i kabinová lanovka na Ještěd, která je v provozu už 80 let," doplnila Maierová. Návštěvníky veletrhu, který potrvá do soboty, čeká i kulturní program. Představí se v něm třeba kapely Mňága a Žďorp a Vypsaná Fixa. Pro děti je připravena umělá lezecká stěna, skákací hrad a malý filmový festival. V Eurocentru jsou v rámci veletrhu vystaveny papírové modely, které přivezlo muzeum z Police nad Metují, historické kostýmy a fotografie.

URL| http://www.genusplus.cz/zpravodajstvi/...uroregion-tour-laka-na-pamatky-i-rohany Haló noviny

Na krizi nejvíce doplatily ženy 25.3.2013

Haló noviny Lukáš MATOŠKA

str. 8 Ze zahraničí HK ČR

Rozhovor měsíčníku Solidarita s Gabi Zimmerovou, předsedkyní frakce GUE/NGL v EP Škrty dopadají celoevropsky na ty nejzranitelnější. Zvláště na ženy, které měly za stejnou práci výrazně nižší mzdy než muži už před krizí. Proč se tomu dosud nevzepřely odbory? Mimořádně zranitelnou skupinou jsou migranti. Existuje alternativa k asociální politice, která je provozována napříč Evropou? I na to jsme se ptali Gabi Zimmerové z Die Linke, europoslankyně a předsedkyně frakce Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice (GUE/NGL) v EP. * Jako europoslankyně se specializujete mj. na rovnost mužů a žen - nejen v zaměstnání. Jak změnila současná krize život evropským ženám?



Rozlišujme fáze krize. Na začátku této ekonomické a finanční globální krize byli postiženi především pracovníci různých odvětví průmyslu, zaměstnanci automobilek a podobně. Avšak v posledních dvou letech, kdy byla zavedena tzv. úsporná opatření, postihuje krize stále častěji ženy. Je to kvůli škrtům ve veřejných rozpočtech, škrtům v sociálních výdajích, ve zdravotnictví a vzdělávání. Země jako Řecko nebo Španělsko dosahují vysoké míry nezaměstnanosti žen. Od počátku krize obecně vzrostlo ohrožení ženské populace chudobou. V členských státech eurozóny je ve jménu obnovy konkurenceschopnosti vyvíjen tlak na seškrtání všech sociálních výdajů. Ze stejného důvodu jsou lidé nuceni pracovat v prekarizovaných podmínkách (prekarizace znamená nahrazování plnohodnotných pracovních míst částečnými úvazky a jinými formami obchodního vztahu -pozn. red.) a vzrůstá míra chudoby. Předpokládáme, že to bude mít značný vliv na starší obyvatelstvo a různé rizikové skupiny v Evropské unii. Na ženy obecně, ale především na migrantky, příslušnice etnických minorit, ženy s dětmi nebo ženy samoživitelky. Pod drobnohledem mám také postupující prekarizaci akademických zaměstnání, která ženy zastávají. Toto jsou tendence, s nimiž musíme bojovat a které musíme zastavit. Musíme obnovit veřejné služby, vytvořit pracovní místa a zároveň dát ženám možnost kombinovat rodinný a pracovní život. * Mluvíte o šovinismu odborářů. Proč jsou odbory pro ženy pořád tak málo atraktivní? Odbory vyrostly z bojů za práva průmyslových dělníků. Dlouho byly předpokládanou samozřejmostí určité charakteristiky jejich předáků, jako je schopnost motivovat či být dostatečně slyšet. Av odborech se tradičně mělo za to, že ženy nemohou plnit tyto funkce. V posledních 23 letech od sjednocení Německa sice najdete ženy v odborech, ale na jejich vrcholu jsou zpravidla muži. V odborech stále není rovnost pohlaví považována za kardinální problém. K tomu odbory musí chápat, že existuje velmi podstatný problém pracovníků s časově omezenou pracovní dobou a že tento druh prekarizované práce má zřetelně ženský aspekt. Vypadá to, že už pochopily, ale trvalo jim to příliš dlouho. Odborové svazy by se aktuálně měly více zajímat o rovnost pohlaví a samy zapojovat více žen do vedení. * Myslíte si, že Evropská odborová konfederace dosáhla úspěchů ve snižování platového rozdílu mezi pohlavími? Podíváte-li se na výsledky -nikoli. Co se Německa týče, je na předposlední příčce platové rovnosti pohlaví ze všech členských států Unie. Je zde 25% rozdíl mezi platy žen a mužů. Odbory jsou sice na správné straně, pokoušejí se odstranit platovou nerovnost mezi pohlavími, ale musejí se snažit více: měly by například pravidelně zahrnovat tuto otázku do vyjednávání se zaměstnavateli o mzdách a o kolektivních smlouvách. * Člověka napadne, pokud platovou rovnoprávnost adekvátně neprosazují odbory, kdo tedy? Ano, každopádně potřebujeme zastavit privatizace a liberalizaci veřejného prostoru a služeb - ženy tvoří většinu zaměstnanců v této sféře. Zároveň je nám třeba takových veřejných služeb, které ženám umožní, aby kombinovaly rodinný život s pracovním. Potřebujeme legální i mimoprávní závazky, které ženám ulehčí vymáhání jejich práv. Chybí nám diferencovanější statistiky zohledňující nerovnost pohlaví. Uvedu příklad Německa: je sice na prvních příčkách zaměstnanosti žen, ale zevrubnější pozorování ukazuje, že má nejvyšší podíl žen pracujících v prekarizovaných zaměstnáních. Skloubíteli obě tyto skutečnosti, vyjde vám, že Spolková republika je na vrcholu zaměstnanosti žen právě díky značnému podílu prekarizované práce. A právě proto potřebujeme více statistických dat, která osvětlí, co prekarizovaná práce obnáší a jak konkrétně ovlivňuje nerovnost pohlaví. * Zmínila jste migranty. Jaká je nyní jejich situace napříč Evropou... zhoršují se jejich životní podmínky? Zhoršují. V podmínkách krize se některé vlády uchylují k mobilizacím, které se zaštiťují nacionalismem. V Evropě se zavádějí bariéry, které ji mají »ochránit« před migranty ze zemí postižených válkou, hladomorem, přírodními katastrofami. Postavme se tomu! Je naopak nutné zajistit sociální a lidská práva pro migranty a uprchlíky. Ovšem migranti dnes bohužel ani nejsou zmiňováni v rámci Evropské charty sociálních práv. Levice by měla bojovat za to, aby migranti byli zahrnuti do všech evropských sociálních a lidských práv. * A co částečná fašizace v Řecku? Může krajně pravicový »výklad« problému dlouhodobě získávat lidi?



Nemyslím si, že by to bylo automatické. Lidé nepůjdou za nacionálně populistickými či fašistickými uskupeními samozřejmě. V řecké straně Zlatý úsvit je však spatřována alternativa zavedených stran, které nejsou schopny zemi spravovat v čase krize. A pokud nejsou demokratické strany schopny ukázat demokratickou cestu z krize a ospravedlnit opatření, která jsou vydávána za nutná, bude se stále více lidí poohlížet po takových uskupeních, jako je Zlatý úsvit. Podle posledních průzkumů má tato strana zhruba 12% podporu, což nepochybně ohrožuje demokracii. Proto jsem ráda, že SYRIZA, která sdružuje levicové síly v Řecku, se rozhodně postavila proti Zlatému úsvitu a přesvědčuje občany o nutnosti demokratické cesty z krize. Nadto chce do překonání krize zapojit banky, finanční trhy, superbohaté a zastavit privatizace veřejného majetku i služeb. * Jaké máte zkušenosti se zástupci SYRIZY? Účastnili jsme se dlouhých diskusí s jejím předsedou Alexisem Tsiprasem. A myslím, že on je pozoruhodný levicový politik. Mladý muž s bohatými zkušenostmi z politického boje - velmi dobrá kombinace pro levici. Tsipras je vnímán jako poctivý bojovník za spravedlnost, který není zapleten do korupčních sítí v Řecku. Proto je akceptován a zároveň prezentuje návrhy na cestu z krize, včetně té dluhové. Například požadoval svolat dluhový audit - podobně jako Německo v roce 1953 - a navrhnout splacení dluhů, ovšem jen takových, za které je Řecko skutečně zodpovědné, nikoli těch, které byly způsobeny spekulacemi mezinárodních finančních trhů... Foto popis| Gabi Zimmerová v europarlamentu Foto autor| FOTO - archiv O autorovi| Lukáš MATOŠKA, Solidarita, březen 2013 (http://www.socsol.cz) Hitrádio Vysočina

Zvýšení minimální mzdy 22.3.2013

Hitrádio Vysočina str. 1 08:00 Zprávy HK ČR

Martin LANG, moderátor -------------------Minimální mzda možná stoupne. A to poprvé po šesti letech. Ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová je připravena předložit návrh na zvýšení minimální mzdy o 500 korun, tedy na osm a půl tisíce. Záležitost chce přednést na dalším jednání tripartity začátkem dubna. Návrh ale nejspíš narazí u zaměstnavatelů a také u koaliční ODS. Podle ní by to vedlo k dalšímu zvýšení nezaměstnanosti a kvůli provázanosti na sociální dávky by stouply i výdaje státu. Hospodářské noviny

Jsem u toho, když se rodí nové modely BMW 25.3.2013

Hospodářské noviny str. 4 Česko Petr Weikert HK ČR

Mirek Mikeska, projektový manažer vývojového centra BMW Rozhovor Ve svých šestadvaceti letech stojí Mirek Mikeska u klíčových vývojových projektů BMW. V globálním vývojovém centru firmy se stará o financování novinek, které automobilka vyvíjí - například nové generace elektromobilů, jež přijdou na trh na podzim. Ještě v deseti letech Mirek Mikeska s kamarádem v rodném Petrově na Hodonínsku plánovali, jak budou jednou vyrábět svoje vlastní auta. Pročítali motoristické časopisy, hltali recenze a dohadovali se, jestli je lepší Mercedes, nebo BMW. O tři roky později poprvé auto sám řídil. To, co řídí nyní, je o poznání těžší.



Těžištěm jeho práce je zajištění peněz pro tým, který vymýšlí a vyrábí podvozky a pohon budoucích elektromobilů. Ojedinělým projektům na dosah Mikeska začínal jako asistent v pražské pobočce BMW, studoval a postupně se vypracoval na projektového manažera vývojového centra firmy v Mnichově. Díky tomu má nyní na dosah jedinečné projekty, které se teprve chystají na trh. Jsou to třeba elektromobily i3 a i8, nástupci modelů X3, X5 nebo nového modelu X4 chystaného pro USA. „Jsem zodpovědný za finanční stránku a zajištění investic projektů. V praxi trávím většinu pracovního dne na jednáních, ve zbytku monitoruji finanční situaci, připravuji podklady a řeším s kolegy problémy a rizika,“ popisuje Mikeska. Už letos na podzim a koncem roku zamíří do autosalonů „jeho“ modely elektromobilů i3 a i8. „Třeba BMW i3 je velmi praktické vozidlo do města, má vynikající dynamiku a jízdní vlastnosti. Samozřejmě bude plné nejmodernějších technologií,“ popisuje Mikeska. Cena tohoto modelu se bude podle dřívějších vyjádření firmy pohybovat kolem milionu korun a už nyní má stovky předobjednávek. Cesta Mirka Mikesky do celosvětové centrály známé automobilky vedla přes bakalářské studium na Vysoké škole ekonomické v Praze a magisterská studia na University of Birmingham, kde se zabýval konkurenceschopností velkých firem, států a regionů. „Zabývali jsme se studiemi úspěšných i neúspěšných nadnárodních společností. Zkoumali jsme také úspěch Finska nebo Číny a potenciál zemí, jako jsou Mexiko, Brazílie nebo Indie,“ vypráví. Magisterské studium na univerzitě zakončil disertační prací u předního anglického experta na automobilový průmysl Davida Baileyho. Na škole ho upoutalo zejména to, jak se musel naučit pracovat se získanými informacemi a kolik nejrůznějšíchi placených analýz - mohla škola studentům poskytnout. „To je asi největší rozdíl mezi českými a tamními školami,“ srovnává. Po krátkém působení ve farmaceutické společnosti Novartis zakotvil poměrně rychle v BMW a začal pracovat ve futuristickém vývojovém centru firmy v Mnichově, kde kromě vymýšlení nových „bavoráků“ probíhá i část vývoje značek Mini a Rolls-Royce. Pro zaměstnance je zde k dispozici dvanáct restaurací, lékař, obchod s potravinami, kavárny nebo čistírna oděvů. „Na centrální projektový dům jsou napojeny další budovy, které tvoří komplex, v němž se do deseti minut setkám s kýmkoliv, aniž bych opustil firemní areál,“ popisuje. Prodej aut přes internet Na vývoji elektromobilů se hospodářská krize nijak výrazně nepodepsala, BMW naopak zažívá v posledních letech rekordní růst. Rozvoj vozů na elektřinu podle Mikesky spíš zatím brzdí malá důvěra výrobců. Bavorský podnik v jejich budoucnost věří, a proto také rozjíždí i spolupráci s Toyotou, která má zkušenosti s hybridními motory. A hodně si automobilka slibuje od své chystané novinky - hodlá prodávat své vozy po internetu a věří, že to pomůže zejména elektromobilům. „Prodej aut přes internet by ve spojení s elektromobily mohl skvěle fungovat. Zájemci o tyto vozy jsou totiž především lidé, kteří mají rádi nové technologie,“ míní manažer. Sám však automobil BMW nevlastní, i když je to jeho nejoblíbenější značka. „Půjčuji si různá auta od naší firmy, především na léto, na víkendy nebo cesty do Česka. Je to sice zpoplatněná služba, ale docela výhodná,“ dodává Mirek Mikeska. Foto popis| NOVINKA Projektový manažer Mirek Mikeska je spoluzodpovědný za finanční zajištění vývoje hybridního modelu BMW i8, který automobilka představila před měsícem v Torontu. Na trhu se má tento sériově vyráběný vůz objevit ještě letos. Foto autor| FOTO: ČTK Foto popis| Prodej aut přes internet by ve spojení s elektromobily mohl skvěle fungovat. Zájemci o tyto vozy jsou totiž především lidé, kteří mají rádi nové technologie. MIREK MIKESKA projektový manažer vývojového centra BMW Foto autor| FOTO: VANDA NÁROŽNÁ O autorovi| Petr Weikert, mailto:[email protected]

Mladý Čech přivádí na svět elektromobily BMW 25.3.2013

Hospodářské noviny str. 1 Titulní strana Petr Weikert HK ČR

Elektromobily Mirek Mikeska dostal před pár lety šanci pracovat jako asistent u české pobočky BMW. Dnes má za sebou studia na University of Birmingham a pracuje v srdci centrály BMW v Mnichově, konkrétně ve vývojovém centru jako projektový manažer. Na starosti má financování vývoje elektromobilů.



Na dosah má jedinečné projekty, které se teprve chystají na trh. Jsou to třeba elektromobily i3 a i8, nástupci modelů X3, X5 nebo nového modelu X4, chystaného pro USA. „Mezi mé hlavní úkoly patří finanční řízení projektů, příprava analýz a argumentace plánovaných investic,“ popisuje svou práci šestadvacetiletý mladík. Základ projektu tvoří v BMW technické týmy sestavené pro vývoj různých komponentů podvozku nebo motoru. S nimi pracují specialisté na logistiku a kvalitu. Celý projekt pak řídí projektový lídr a finance má na starosti Mikeska. Jeho cesta do Mnichova vedla přes pražskou VŠE. Magisterské studium na univerzitě v Birminghamu zakončil disertační prací u předního anglického experta na automobilový průmysl Davida Baileyho. Obor, který studoval, byl zaměřen na konkurenceschopnost velkých firem i států a regionů. „Byla to škola života, naučila mě kritickému myšlení a práci s informacemi. Právě způsob, jakým se pracuje s nejnovějšími informacemi z praxe nebo placenými analýzami a také jejich dostupnost pro studenty, je zásadní rozdíl mezi studiem v Česku a v Anglii,“ popisuje nejen svou životní zkušenost Mirek Mikeska. strana 4 O autorovi| Petr Weikert, mailto:[email protected]

Stavební společnost PSJ rozebírá v Liverpoolu tovární halu pro Kronospan 25.3.2013

Hospodářské noviny Tomáš Čížek, Martin Kohout

str. 17 Česko HK ČR

Stavebnictví Velmi netradiční zakázku získala česká stavební firma PSJ ve Velké Británii. Na liverpoolském předměstí rozebírá tovární halu dřevařské společnosti Sonae, která v ní ukončila výrobu. Británie je pro PSJ už 27. zemí, na jejíž trh pronikla. Výše kontraktu činí 1,7 milionu eur (zhruba 44 milionů korun). „Ten objem není vysoký, ale pro nás je to zajímavé z hlediska lokality. V Británii se moc českých firem neprosazuje,“ řekl HN mluvčí PSJ Miroslav Fuks. Demontáž haly by měla firma stihnout do července letošního roku. Na projektu se podílela i londýnská pobočka státní proexportní agentury CzechTrade. Investorem projektu je švýcarská společnost Kronospan, jeden z největších výrobců velkoplošných materiálů na bázi dřeva v Evropě. Loni v zimě pro ni PSJ rozebrala dvě výrobní haly v Německu a následně je smontovala v běloruském městě Smorgoň. Podle původních předpokladů měla být továrna společnosti Sonae znovu vybudována v ruské Ufě, montáž však v současnosti není na pořadu dne. „Zatím není vůbec specifikována, je to téma pro příští rok,“ říká Fuks. Továrna na výrobu dřevotřískových desek na liverpoolském předměstí Knowsley ukončila výrobu loni v září. Poslední tři roky jejího fungování provázely tragické události. V jejích prostorách zemřeli tři dělníci a v červnu roku 2011 v ní vypukl rozsáhlý požár. Z následného omezení provozu, který byl podle představitelů firmy nepřiměřeně protahován úřady, se firma nikdy nevzpamatovala. „Působení české stavební firmy v Británii není úplně běžné. Toto je výjimka, která souvisí s konkrétním zákazníkem. Pokud si dva soukromé subjekty takhle věří, je to dobrá vizitka,“ říká stavební expert společnosti Deloitte Miroslav Linhart. PSJ se dlouhodobě orientuje na zahraniční trhy. Z tuzemských firem jsou na tom podobně třeba PSG, OHL ŽS nebo Subterra. Prioritou pro ni jsou země bývalého Sovětského svazu. Pro tyto účely si založila dceřinou společnost PSJ Russia, která v Moskvě působí od začátku letošního roku. Největší zakázkou společnosti PSJ v historii byla montáž závodu na výrobu dřevotřískových desek nedaleko ruského Petrozavodsku v hodnotě 3,8 miliardy korun. V současné době staví v gruzínském Tbilisi termální akvapark zhruba za půl miliardy korun. V roce 2011 vytvořila skupina PSJ čistý zisk 192 milionů korun. Jako jedna z mála velkých stavebních firem v Česku dokázala zvýšit tržby na 6,37 miliardy korun. Během posledních deseti let je ztrojnásobila. Na domácím trhu jí podle tržeb patří šestá příčka. Výsledky za loňský rok zveřejní na konci dubna. O autorovi| Tomáš Čížek, Martin Kohout, mailto:[email protected]



HR Forum

Benefity – využíváte maximálně jejich potenciál? 13.3.2013

HR Forum str. 10 Forum HK ČR

Firmy mívají své benefity často jako „Popelku“, která stojí na okraji zájmu a často bez jasné vazby na odměňovací systém. Benefity bývají poskytovány bez většího rozmyslu a srozumitelného sdělení, přestože jsou důležitou součástí celkové odměny a firmy za ně utrácejí nemalé prostředky. Je dobré zamyslet se nad tím, zda ve vaší firmě plní roli, kterou od nich očekáváte. Řešíte oblast benefitů strategicky? Přestože benefity nabízí drtivá většina firem, poměrně málo společností má svoji nabídku benefitů skutečně promyšlenou a zasazenou do kontextu celkové strategie odměňování. Benefity jsou jednou ze čtyř základních komponent odměňovacího systému a stejně jako základní mzda, motivační složky a mimořádná odměna ovlivňují vaši konkurenceschopnost na trhu práce, individuální motivaci zaměstnanců a nákladovost firmy. Benefity by neměly osamoceně stát mimo vaši strategii odměňování, ale měly by být řešeny s rozmyslem a cíleně podporovat vaši strategii. Jedním z důležitých strategických rozhodnutí je volba portfolia benefitů. Každý typ benefitu zaměstnancům přirozeně vysílá určitou zprávu. Co je tedy tou zprávou, kterou chcete směrem k zaměstnancům vyslat? Jste výrobce jedinečného produktu? Budujete rodinnou kulturu a kamarádské vztahy mezi zaměstnanci? Je pro vás zásadní zvyšovat znalosti vašich zaměstnanců? Podobné typy otázek vám pomohou sestavit správný benefitní mix navázaný na příběh, který může zdůraznit firemní hodnoty, propagovat vaše produkty, posílit pocit sounáležitosti s firmou a budovat její image. Jak komunikujete o benefitech? Jakmile máte definovanou strategii, vytvořte příběh a využijte ho v komunikaci benefitů interně i externě. Nejčastější problém benefitních systémů spočívá ve slabé nebo neexistující komunikaci směrem k zaměstnancům. Rčení, že benefit, o němž se se zaměstnanci nemluví, není benefitem, rozhodně platí. Zaměstnanec, který neví, jaké má k dispozici benefity a jaká je jejich hodnota, tuto část své odměny nevnímá. V tom případě celá investice firmy do benefitů nepřináší očekávaný efekt. Zajímavým způsobem, jak komunikovat o benefitech a zároveň podpořit informovanost zaměstnanců o celkové odměně, jsou přehledy celkové odměny (tzv. Total Reward Statements). Pohled na celkovou roční sumu včetně hodnoty benefitů, kterou konkrétní zaměstnanec ve firmě získává, většinu lidí příjemně překvapí, zvláště v období nízkých nárůstů mezd. Trendy v oblasti benefitů Při úvahách o benefitním programu je užitečné podívat se i na to, co se děje venku. Na českém trhu nedochází v oblasti benefitů k žádným převratným změnám. Přesto se firmy snaží investovat do benefitů s větší přidanou hodnotou, jako jsou plány penzijního a životního pojištění a zdravotní péče. Pozitivní vývoj lze pozorovat hlavně na straně dodavatelů. Zatímco ještě v 90. letech minulého století bylo obtížné najít komplexní dodavatele služeb v oblasti benefitů, dnes je situace výrazně lepší a je z čeho vybírat. V posledních dvou letech zažíváme boom zejména v rozvoji „cafeteria systémů“. Cafeterie jsou technicky propracovanější, cenově stále dostupnější, nabízí efektivní platební řešení například v podobě platebních karet a rovněž se neustále rozšiřuje síť jejich smluvních partnerů. Na globální úrovni se vede intenzivní diskuze o posílení motivační role benefitů a jejich navázání na výkon, aby se benefity neposkytovaly plošně a zvýšila se návratnost „investic“. V České republice se s určitou formou navázání na výkon setkáváme například v oblasti manažerských životních pojistek se spořící funkcí, jejichž výplata je vázána na podaný výkon během stanoveného období. Nicméně v střednědobém horizontu zřejmě žádné významné posuny směrem k navázání benefitů na výkon neočekáváme. Společnosti se snaží pomocí benefitních schémat posílit a doplnit svou celkovou strategii odměňování a využít jejich motivační a stabilizační úlohu. Možností, které firma může využít k tomu, aby maximálně využila potenciál, který oblast benefitů nabízí, je tedy celá řada. Je však nutné ji uchopit koncepčně a strategicky. Foto popis| O autorovi| Text: Eugenie Sochorovská



Moje tipy na sebevzdělávání 13.3.2013

HR Forum str. 29 Rozvoj HK ČR

Co doporučuje personalista z praxe Knihy, ke kterým se často a ráda vracím, patří do základní výbavy každého personalisty i vedoucího pracovníka. K tématu řízení lidských zdrojů nelze doporučit nic lepšího než „Řízení lidských zdrojů“ Michaela Armstronga, kde jsou komplexně zpracované nejnovější trendy a postupy v této oblasti, a to od strategického plánování lidských zdrojů, získávání a výběr nejvhodnějších pracovníků na konkrétní pracovní místa přes řízení pracovního výkonu, odměňování a hodnocení až k dalšímu vzdělávání a rozvoji pracovníků spolu s plánováním jejich kariérového růstu. Další knihou, která mi pravidelně poskytuje podněty a umožňuje další vzdělávání srovnáním teoretických poznatků s praktickými zkušenostmi s řízením organizace a vedením pracovních týmů, je „Management“ trojlístku autorů Františka Bělohlávka, Pavola Košťana a Oldřicha Šuleře. Tato publikace poskytuje přehled hlavních oblastí managementu, a to velmi strukturovaně, jasně a přehledně. Mým tipem však není pročtení těchto knih jako beletrie na jeden zátah, od první do poslední stránky, ale pravidelný návrat ke kapitolám s tématy, kterými se právě zabývám. Jak suchá je teorie, není-li okořeněna praxí! Ke vzdělávání dospělých jsem se dostala trochu oklikou. Vystudovala jsem ekonomii a jako oblastní manažerka společnosti dm jsem měla na starosti vedení pracovních týmů. Odtud už to byl jen krůček k péči o vzdělání, další vzdělávání a rozvoj spolupracovníků. Stěžejní pro mne byly vzdělávací workshopy mezinárodní společnosti MIRA a publikace jejího zakladatele Albrechta Hemminga, které mi tehdy, kolem roku 2000 poskytly naprosto jiný pohled na celoživotní vzdělávání, na metodiku ve vzdělávání dospělých a na motivaci k dalšímu vzdělávání i osobnostnímu rozvoji. Zajímavým tipem pro širší rozhled v této oblasti je i kniha Coenraada van Houtena „Erwachsenenbildung als Willenserweckung“ (Vzdělávání dospělých jako probuzení vůle). Knihy jsou nenáročným, tichým a spolehlivým společníkem, ke kterému se budu stále vracet, přesto však nemohou nahradit osobní setkání se zajímavými lidmi. Velkým objevem byl pro mě Festival lektorů Magion Desítka, který pořádá dvakrát ročně v Říčanech u Prahy společnost Magion Praha. Originálně a svižně se zde představují lektoři netradičních vzdělávacích programů. Během nekompromisně stanoveného časového limitu 500 vteřin se lektoři snaží své posluchače z řad personalistů a specialistů HR zaujmout a vzbudit zájem o různé nekonvenční formy vzdělávání a rozvoje. Prezentace i následný kreativní workshop byl pro mě velkou inspirací a plánuji tento festival opět navštívit a načerpat podněty a nápady pro realizaci firemních školení. Vítám však i jiná setkání HR manažerů a personalistů. Těším se na konferenci HR Know How 2013 s názvem Návrat k hodnotám – zbytečnost nebo nutnost pro naši budoucnost?, jejímž pořadatelem je People Management Forum a která slibuje pestrý program a zajímavé řečníky. Lákají-li mě netradiční a inovativní přístupy ve zprostředkování odborných znalostí, v rozvoji manažerských schopností i v předávání zkušeností, nebude asi překvapením, že mě uchvátila nabídka společnosti IMPROPACT, která přenáší techniky divadelní práce do oblasti rozvoje lidských zdrojů a která s respektem k firemnímu prostředí převádí zkušenosti z „prken, která znamenají svět“ do reálného pracovního světa. Improvizacemi a kreativní tvorbou se přitom odkrývají netušené možnosti a potenciál, skrývající se v každém z nás. Relaxací a inspirací je pro mě i kreslení – tužkou, pastelkami, pastelem – ve výtvarných kurzech společnosti Serafin nebo v ateliéru střediska pro rozvoj umění Viridian Elen Thiemlové. Nezapomenutelné zůstávají pro mne i přednášky grafologie s Blankou Pevnou ze vzdělávací společnosti Gracent. Jen kolegové v práci a rodinní příslušníci přede mnou dlouhou dobu pečlivě schovávali své ručně psané poznámky a vzkazy mi psali výhradně e-mailem. Mým horkým tipem, jak se nejlépe vzdělávat a rozvíjet, je mít především otevřené oči, mysl a srdce. Nebát se projevit svůj názor, ale zároveň pozorně naslouchat a vnímat okolní svět. Vše dělat naplno, se zaujetím a nadšením, a zároveň umět lenošit a odpočívat. Vždyť je to tak jednoduché. *** Alena Střížová Kariéru ve společnosti dm započala r. 1996 na pozici oblastní manažerky. Na podzim roku 1997 převzala jako vedoucí provozu zodpovědnost za celý provoz a stala se členkou vedení společnosti. Od dubna 1999 je také prokuristkou společnosti dm Česká republika.



Koncem roku 2003 přijala paní Střížová pozici vedoucí nově vzniklého resortu lidských zdrojů, který zahrnuje oddělení mzdové účtárny a oddělení personálního rozvoje. Od června 2010 je ombudsmanem společnosti. Absolvovala řadu odborných vzdělávacích programů zaměřených na rozvoj manažerských schopností v České republice a v Rakousku, a poté se i sama ujala vedení těchto seminářů a workshopů. Foto popis|

NSK: Místo nářků nabídka konkrétních řešení 13.3.2013

HR Forum str. 27 Vedení a tým HK ČR

Firmy marně hledající pracovníky s určitou odborností a kvalifikací na straně jedné, tisíce lidí bez práce na straně druhé. To je problém, se kterým se potýká trh práce prakticky ve všech regionech České republiky. Jednou z velkých příležitostí, jak trh práce a systém rekvalifikací a vzdělávání dospělých rozhýbat a přizpůsobit požadavkům zaměstnavatelů a zároveň vytvořit systém umožňující pružně reagovat na změny v jednotlivých profesích, je Národní soustava kvalifikací. Právě díky ní získalo během necelých dvou let novou kvalifikaci přes 70 000 pracovníků, které dokázal tento nový systém přezkoušet a dát jim státem uznávaný certifikát o dosažené kvalifikaci. Srovnáme-li toto číslo například s počtem výučních listů, které každoročně získává zhruba 30 000 absolventů odborných škol, pak NSK představuje další rovnocenný, a navíc flexibilní systém, který je schopný dát zaměstnancům novou kvalifikaci a zaměstnavatelům poskytnout kvalifikované pracovníky. I když o Národní soustavě kvalifikací, která dodala na pracovní trh takové množství kvalifikovaných pracovníků, se v poslední době hodně hovoří, stále ještě ne všichni zaměstnavatelé o ní mají povědomí nebo dostatečně neví, jak ji mohou ve svém konkrétním případě využívat. Obdobně lze hovořit i o veřejné správě a školství – s tím, co jim NSK přináší a jak na její bázi mohou spolupracovat se zaměstnavateli, se mnozí z této sféry teprve seznamují. Pro ně pro všechny jsou určeny kulaté stoly k NSK, organizované konsorciem Hospodářské komory České republiky, Svazu průmyslu a dopravy ČR a TREXIMY, které jsou v současnosti pořádány například při některých veletrzích. Kde získat informace? Přijďte diskutovat na kulaté stoly Kulaté stoly k NSK přinášejí nejen informace o podstatě a možnostech NSK, ale také se staly platformou k diskuzi a navazování spolupráce mezi jednotlivými uživateli NSK. Jednou z předností kulatých stolů je, že nejen poskytují zaměstnavatelům potřebné informace, ale zároveň umožňují věnovat se v některé ze svých částí specifickým problémům trhu práce daného regionu či daného oboru a možnostmi, které mu přináší Národní soustava kvalifikací. Zároveň vytvářejí prostor pro diskuzi, výměnu názorů či případně zkušeností, tvůrcům a realizátorům NSK pak přinášejí potřebné informace o tom, s jakými problémy se zaměstnavatelé v jednotlivých regionech potýkají při shánění potřebných kvalifikovaných pracovníků především, jaký je zájem využívat NSK ze strany státní správy a školství. Kulaté stoly NSK mají méně formální ráz, počet účastníků (zhruba do dvaceti) jim dává komornější ráz, ale zároveň i prostor pro bezprostřední diskuzi. Po úvodním seznámení zaznívají často v diskuzi konkrétní dotazy, ale také konkrétní příklady z praxe, jak již NSK slouží. Jako příklady lze uvést, že zkoušky a certifikace potvrzující, že dotyčný pracovník požadované znalosti a dovedností příslušné kvalifikace ovládá, jsou obecně uznávány i v ostatních zemích EU, některé firmy zase uvedly, že zamýšlejí svým pracovníkům umožnit složení zkoušky profesní kvalifikace „za odměnu“ a těm nejlepším zkoušky i zaplatit. Některé účastníky kulatých stolů zajímalo, jakým procesem tvorba profesních kvalifikací vlastně prochází, jak vše probíhá, kde lze získat přesný přehled o jednotlivých kvalifikacích uvedených v NSK a mnohé další. NSK pomůže i při outplacementu V diskuzích u kulatých stolů ale také zaznívaly názory či požadavky, které se týkaly situace na trhu práce v obecnější rovině a které se dotýkaly toho, na co si zaměstnavatelé stěžují již delší dobu – že chybí pracovníci technických a řemeslných profesí, že úroveň absolventů středních škol není taková, jakou by zaměstnavatelé potřebovali, že je potřebné, aby školy a zaměstnavatelé více spolupracovali, že je potřebná intenzivnější propagace řemeslných a technických profesí atd. Pro zaměstnavatele, ale také pro Úřad práce ČR je Národní soustava kvalifikací zajímavá i v situaci, kdy podnik snižuje počty svých pracovníků – někteří z propouštěných pracovníků mohou nalézt nejen novou práci, ale především novou profesi právě díky NSK a složení zkoušky z dané profesní kvalifikace. Pro některé z těchto lidí pak může být nová kvalifikace třeba i „vstupenkou“ na cestu samostatného podnikání. Využívání Národní soustavy kvalifikací nelze nařídit z moci úřední, všichni, jimž má sloužit, musí sami poznat, že jim přináší užitek, a také ji dobrovolně přijmout. Na druhou stranu je nutné, aby tak učinili všichni



aktéři trhu práce, protože efekt této soustavy spočívá právě v jejím širokém používání. Ti zaměstnavatelé, kteří ji již využívají nyní, nebo ji začnou využívat co nejdřív, získávají také jednu konkurenční výhodu – pracovníci, kteří získávají profesní kvalifikaci v rámci NSK, úspěšně složí zkoušky a získají certifikát, jsou většinou ti, kteří jsou ochotni si rozšiřovat své znalosti či získat kvalifikaci pro novou profesi, nebrání se získávat dovednosti, které pracovní trh potřebuje. Chcete navštívit některých z kulatých stolů či seminářů NSK a blížeji se seznámit s možnostmi, které vám může poskytnout? Informace o aktuálních akcích naleznete na http://www.sektoroverady.cz. Foto popis| O autorovi| Text: Zdeněk Kubín

V čem tkví know how firemních akademií? 13.3.2013

HR Forum str. 23 Know-how HK ČR

Víte o řadě realizovaných firemních akademií bez očekávaných efektů? Máte pocit, že pracovníci si firemního vzdělávání neváží? Manažeři nepodporují rozvoj pracovníků? Firemní akademie jsou velmi finančně náročné a nepodařily by se tak prosadit? Váháte a nevíte, která a kde je ta osvědčená praxe? V předcházejících dvou letech jsme Vás již informovali v HR forech 3/2011 a 7–8/2012 o připravované knižní publikaci, kterou připravujeme k vydání na téma Koncepce firemní akademie v rámci našeho projektu realizovaném v rámci OP VK s názvem „Koncepce firemní akademie“ (r.č. CZ.1.07/3.2.07/02.0030). V závěru loňského roku jsme spolu s týmem specialistů a expertů na firemní vzdělávání vytvořili jak elearningovou, tak knižní podobu publikace s názvem „TVORBA FIREMNÍ AKADEMIE ANEB KLÍČOVÉ POSTUPY PRO KVALITNÍ FUNGOVÁNÍ SYSTÉMU FIREMNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ“. Knížka je koncipována tak, aby poskytla návod na vybudování firemní akademie pro jakoukoliv cílovou skupinu. Reflektuje současnou zkušenost HR manažerů a personalistů ve firmách, aby zohledňovala aktuální klíčové bariéry a argumenty, které brání úspěšné aplikaci akademií a dosažení jejich očekávaných přínosů ve firmách. Smyslem tvůrců nebylo citovat rozsáhlé a již v řadě moudrých knih popisované klíčové teorie z oblasti rozvoje lidských zdrojů, ale uvádět a vybírat pouze ty skutečnosti a ty odborné teorie, které je výhodné při budování těchto koncepcí akademií znát a brát v úvahu. Jestliže se je rozhodneme nebrat v potaz, musíme si jen být vědomi, že snižujeme efektivitu a přínosnost připravovaného vzdělávání a snižujeme tak efekt či možný dosažitelný přínos, který bychom mohli získat. Celá koncepce knížky je však konstruována tak, aby každá kapitola či téma bylo popsáno ve 3 rovinách: 1. z pohledu základních klíčových znalostí, které je nutné si u tohoto tématu uvědomit, tak 2. z pohledu návodu na aplikaci tohoto tématu do vlastní koncepce firemní akademie a 3. v rovině je uvedena konkrétní zkušenost a dobrá praxe některým z HR manažerů či odborníků z firemní praxe. Jednotlivé kapitoly knížky znázorňuje níže uvedené schéma: Klíčovými autory knižní publikace jsou: • Petr Kazík, Lenka Murinová a Miroslav Konvičný – HR konzultanti společnosti AHRA. • Jaroslav Durda – Director of Human Resources, Tieto Czech s.r.o. • Lenka Petrušková, Human Resource Manager, Tieto Czech s.r.o. • Zdeněk Palán, Prezident Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR, o. s. • Radka Růžičková – Bialá, provozní a personální ředitelka, ha-vel internet s.r.o. • Hana Bobrovská, vedoucí oddělení Personalistika, Saft Ferak, a.s. • Radka Menšíková, vedoucí Vzdělávacího centra, VÍTKOVICE, a.s. • Josef Pipa, specialista v oblasti ŘLZ • Ivana Tovaryšová, Vzdělávací centrum – vzdělávání, spolupráce se školami,VÍTKOVICE, a.s. • Miroslav Pivovarčík, Personální služby – specialista, VÍTKOVICE, a.s. V případě, že připravujete ve Vaší společnosti firemní akademii a měli byste zájem o studium této knižní publikace, kontaktujte nás: Šárka Vavříková, 558 624 116, mailto:[email protected]. V tomto roce již dle této koncepce připravujeme koncepce 10 firemních akademií, a to nejen u výrobních společností, ale také v oblasti státní správy a služeb: Vítkovice, Lanex, Lanex Packaging, TATRA, Tawesco, Třinecké železárny, Tieto Czech, Saft Ferak, Čtyřlístek, MU Krnov. Foto popis|



O autorovi| Lenka Murinová HR konzultant AHRA

channelworld.cz

Accenture: Aktivní využití IT trendů poskytuje konkurenční výhodu 23.3.2013

channelworld.cz HK ČR

str. 0

redakce

Z nejnovější studie společnosti Accenture s názvem Technology Vision 2013 vyplývá, že firmy, které sledují, přijímají a aktivně využívají nejnovější IT trendy, dokáží lépe reagovat na obchodní příležitosti, a získávají tak náskok před svou konkurencí. Accenture v oznámení uvádí, že firmy, které jsou zvyklé využívat moderní informační technologie, obvykle poměrně dynamicky upravují své vnitřní mechanismy a vylepšují pravidla svého fungování. To pak podle poradenské společnosti dále zvyšuje jejich schopnost reakce a tím i konkurenceschopnost. Již dnes existují softwarové nástroje, které mají potenciál změnit způsob obchodování jakékoli společnosti nebo dokonce i její zaměření, uvádí Accenture. „Společnosti, zejména pak jejich vedoucí management, potřebují technologie k tomu, aby prohloubily vztahy se zákazníky a podpořily vlastní růst a ziskovost. Zpráva Technology Vision popisuje nové technologie z pohledu jejich dostupnosti pro dosažení těchto cílů,“ uvedl ve zprávě pro média Marek Dobsa, výkonný ředitel technologické platformy českého zastoupení společnosti Accenture. Podle reportu Accenture do roku 2016 investují společnosti 14 % celkových nákladů na IT produkty a služby do cloud computingu. V roce 2016 by měly tvořit náklady na cloudové technologie 46 % veškerých nových výdajů společností, předpovídá Accenture. Report dále upozorňuje na rizika spojená s kybernetickými útoky na síťovou infrastrukturu a data. S nárůstem technologií, mobilních zařízení i počtu zaměstnanců ve firmách roste i význam řízení bezpečnosti IT, a proto Accenture doporučuje společnostem zvýšení aktivity v této oblasti. Report Technology Vision 2013 dále poukazuje na využití sociálních sítí nebo videokonferenčních nástrojů a na způsoby, jakým mohou přinést vyšší produktivitu zaměstnanců. Zdroj: Accenture

URL| http://channelworld.cz/zpravy/accentur...rendu-poskytuje-konkurencni-vyhodu-8416

investujeme.cz

Ministryně Müllerová chce navrhnout zvýšení minimální mzdy o 500 Kč 22.3.2013

investujeme.cz str. 0 Investice HK ČR

Ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová chce předložit návrh na zvýšení minimální mzdy na 8500 korun. Zvýšení jsou nakloněni například zástupci odborů, naopak proti navýšení je koaliční ODS. „Já teď jsem připravena tuto záležitost přednést na dalším jednání tripartity, které bude předpokládám 9. dubna, a půjdu s návrhem na navýšení zhruba na osm a půl tisíce korun,“ řekla Müllerová poslancům. ODS je proti navýšení minimální mzdy. „Zvýšení minimální mzdy, se kterým přichází ministryně Müllerová, by vedlo k dalšímu zvýšení nezaměstnanosti. V době, kdy nezaměstnanost roste, si nemůžeme dovolit naložit zaměstnavatelům na záda další kříž,“ sdělila ČTK pražská poslankyně za ODS Lenka Kohoutová. Dalším



rizikem je prý i zvýšení výdajů státu, a to kvůli provázanosti na sociální dávky. „Proto bych chtěla uklidnit jak zaměstnance, tak zaměstnavatele, že ODS takový návrh rozhodně nepodpoří,“ uvedla Kohoutová. Zdroj: ČTK

URL| http://www.investujeme.cz/ministryne-m...rhnout-zvyseni-minimalni-mzdy-o-500-kc/ Jablonecký deník

EUROREGION TOUR 2013 – SUVENÝR 23.3.2013

Jablonecký deník str. 2 Z regionu HK ČR

Foto popis| 1. MÍSTO mezi suvenýry. Pro letošní rok se jím stal originál ze sdružení TULIPÁN. Keramický Ještěd představuje ředitel jablonecké Okresní hospodářské komory Oskar Mužíček. Foto popis| 1. MÍSTO mezi suvenýry získal keramický Ještěd. Pochází z dílny libereckého Tulipánu. Na výstavě ale byly k vidění i další keramické předměty od hrnečků až po drobná zvířátka. V dílně ale tvoří také z textilu a dalších materiálů. Foto popis| 2. MÍSTO si ze soutěže odnáší výrobce suvenýrů z Liberce. Jan Cidrych není na veletrhu žádným nováčkem. Každoročně představuje kolekci produktů spjatých s regionem. Foto popis| 3. MÍSTO si ze soutěže v kategorii suvenýr si odnáší výrobce z Polska. P. H.“JARKO“ z Jelenie Góry zadal do hodnocení celou kolekci výrobků, z nichž většina splňovala kritéria pro suvenýr. Region| Severní Čechy

Proč by se měli dále vzdělávat i senioři? 25.3.2013

Jablonecký deník JIŘÍ MACEK

str. 9 Servis/kultura HK ČR

Mladá Boleslav OE Už tento čtvrtek se do Mladé Boleslavi sjedou účastníci celorepublikové konference Vzdělávání 3. věku OE příležitost pro společnost. Konference se uskuteční v prostorách Vysoké školy a Vzdělávacího centra Na Karmeli Škoda Auto. Program konference zahrne řadu oblastí, které se týkají života seniorů. „Hovořit se bude například o tom, zda je vůbec potřeba vzdělávat seniory a proč je vzdělaný senior přínosem pro společnost," podotkla Eva Pešková, výkonná ředitelka konference. Hovořit se bude o virtuálním vzdělávání seniorů, důvodech, proč by se senioři měli vzdělávat, o úskalích a překážkách při tomto druhu vzdělávání. Své zkušenosti se vzděláváním seniorů v Lipsku přednese Caterina Hein z Centra celoživotního vzdělávání tamní univerzity. Konference začne v 10 hodin a přednášet budou například Zdeněk Palán, prezident Asociace institucí vzdělávání dospělých, Jana Šemberová z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Naděžda Špatenková a David Kryštof z Univerzity Palackého v Olomouci, Lenka Cimbálníková z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, Klára Nehodová z České zemědělské univerzity v Praze, Barbora Hašková a Petr Adamec z Masarykovy univerzity Brno. Tematické bloky konference: OE vzdělávání seniorů v kontextu celoživotního vzdělávání OE Vzdělávání seniorů? Cíle, současný stav a trendy OE Zkušenosti se vzděláváním seniorů v Lipsku OE Univerzita 3. věku jako specifická forma vzdělávání seniorů na vysokých školách OE Proč (NE)vzdělávat seniory OE Příklady spolupráce mezi U3V a vzdělávacími organizacemi OE Age Management a možnosti uplatnění vČR OE Zkušenosti s uplatňováním Age managementu ve Škodě Auto OE Virtuální Univerzita třetího věku OE vysokoškolské zájmové vzdělávání seniorů OE Rizika a možnosti vzdělávání seniorů vzdělávacími agenturami OE Motivace vzděláváni v kurzechU3V OE Vzdělávání seniorů není jenom zájmové vzdělávání Region| Severní Čechy



kurzy.cz

TOP 09 může s levicí prosadit zvýšení minimální mzdy 22.3.2013

kurzy.cz str. 0 Z domova HK ČR

TOP 09 by se tak mohla v případném prosazování svého návrhu prakticky postavit proti zbytku vládní koalice a návrh na zvýšení minimální mzdy z 8000 na.. TOP 09 by se tak mohla v případném prosazování svého návrhu prakticky postavit proti zbytku vládní koalice a návrh na zvýšení minimální mzdy z 8000 na 8500 hladce prosadit s podporou ČSSD a komunistů. Například předseda ČSSD Bohuslav Sobotka totiž už v pátek avizoval, že sociální demokraté pro něj zvednou ruku. "Je ostuda, že minimální mzda v České republice byla naposledy zvýšena 1. ledna 2007, kdy byla zvýšena o pouhých 45 korun," řekl lídr ČSSD s tím, že návrh Müllerové si zaslouží podporu. Pro budou zřejmě i komunisté. Ti jsou podle jejich mluvčí Věry Žežulkové dlouhodobými zastánci zvýšení minimální mzdy, které by podle jejich představ mělo být ještě vyšší. Ač dosud vedení strany nevydalo oficiální stanovisko, zřejmě tak pětisetkorunovou variantu, která má reálnou šanci projít, také podpoří. Strany TOP 09 společně s ČSSD a KSČM by měly ve sněmovně pro prosazení návrhu bezpečnou většinu. Úhlavními odpůrci zvyšování jsou naopak občanští demokraté. Ti argumentují především tím, že by takové navýšení vedlo k růstu nezaměstnanosti. Dalším rizikem je také podle nich zvýšení výdajů státu kvůli provázanosti na sociální dávky. A obdobnou obavu ohledně nárůstu nezaměstnanosti sdílí i minimální část poslanců další vládní strany LIDEM. "Zatím jsme to nediskutovali, sám za sebe bych se zvyšováním minimální mzdy měl také problém. V situaci, kdy je tak vysoká nezaměstnanost, by to vedlo ještě k jejímu dalšímu navýšení," řekl poslanec liberálních demokratů Jiří Rusnok. Ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová svůj záměr předložit návrh na zvýšení minimální mzdy o 500 korun prezentovala při čtvrtečních poslaneckých interpelacích. Návrh chce ještě diskutovat v rámci tripartity. Tam by se přitom mohla dočkat podpory odborů. Šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Zavadil totiž už dříve vznesl požadavek na zvýšení o tisíc korun, i on by však mohl na průchozí pětisetkorunový kompromis kývnout.

URL| http://zpravy.kurzy.cz/348927-top-09-m...levici-prosadit-zvyseni-minimalni-mzdy/ Letectví+kosmonautika

Vstupenka do digitálního věku 8.3.2013

Letectví+kosmonautika Ing. Zdeněk Odehnal

str. 56 Vojenské letectvo HK ČR

Příští rok uplyne půl století od záletu prototypu, ze kterého se zrodil jeden z nejzdařilejších cvičných a lehkých bojových letounů světa: SF-260. Nynější výrobce, firma Alenia Aermacchi, s ním počítá i do budoucna. Proto jej nedávno vybavila tzv. skleněným kokpitem a další moderní digitální avionikou. Na počátku této úctyhodné padesátileté existence typu SF-260 stál letoun I l\ IF-250. jenž navrhl ve dnes již zapomenuté společnosti Aviamilano inženýr Stelio Frati. Patřil k nejvýznamnějším a také nejplodnějším italským leteckým konstruktérům a na jeho rysovacím prkně vznikla více než dvacítka projektů především lehkých sportovních a turistických letadel. Do této kategorie ostatně zamířil i zmíněný typ F-250, jenž byl navíc zamýšlen pro základní výcvik pilotů včetně akrobacie. Prototyp absolvoval zálet 15. června 1964 a sériová výroba letounů, které posléze dostaly dnes známé označení SF-260, se rozběhla na základně licence Aviamilano u firmy SIAI-



Marchetti. Ta projekt v dubnu 1966 odkoupila a další změna výrobce se odehrála o jednatřicet let později, při pohlcení uvedené firmy společností Alenia Aermacchi. Bitevník chudého muže Dosud spatřilo světlo světa více než 900 exemplářů letounu SF-260, z nichž nemalá část oslovila civilní sektor: aerokluby i soukromé piloty. Právě jim se hodil pohledný dolnoplošník s kabinou pro pilota a až dva cestující (v cvičném provedení pak jen pro instruktora a žáka), poháněný pístovým motorem Lycoming řady 0-540 s dvoulistou vrtulí a vybavený zatahovacím podvozkem příďového typu. V průběhu dalších desetiletí vzniklo nemálo zdokonalených verzí včetně SF-260TP s turbovrtulovým motorem Rolls-Royce (Allison) 250-B17D o výkonu 261 kW (350 k) s třílistou vrtulí Hartzell. Nevšední potenciál letadla SF-260 brzy rozpoznali též vojáci. Výrobce pro ně pak připravil řadu účelových provedení: kromě základního SF-260M šlo například o prodejně úspěšný SF-260W Warrior se závěsníky pro výzbroj pod křídlem či SF-260SW Sea Warrior pro pobřežní hlídkování, jenž naopak nenašel odběratele. Pro pořízení tohoto typu se rozhodly též domácí vzdušné síly Aeronautica Militaire Italiana. Během sedmdesátých let zakoupily pro základní výcvik svých pilotů 33 kusů verze SF-260AM, které během let 2005 až 2007 doplnilo 30 strojů zdokonalené varianty SF-260EA se 194kW (260k) motorem AEIO 540-D4A5 a dvoulistou vrtuli Hartzell. Kontrakt měl přitom hodnotu 33 mil. eur (40 mil. USD). Za stěžejního odběratele typu SF-260 se ovšem považuje letectvo Libye. Zařadilo do svého stavu od roku 1977 údajně kolem 240 strojů především ve verzi SF-260ML (podle jiných zdrojů SF-260W Warrior), z nichž blíže neurčenou část smontoval nový závod italsko-libyjského „joint venture" u Tripolisu. Letouny byly kromě výcviku nových pilotů použity též v lehké bojové roli například během pohraničního konfliktu se sousedním Čadem. Není bez zajímavosti, že se firma Alenia Aermacchi postarala v létech 2007 a 2008 o omlazení dvacítky kusů a že je známo i nasazení tohoto typu ve vládních službách proti povstalcům během tzv. libyjské kampaně v květnu 2011. Někdejší režim Muammara Kaddáfího pak poskytl řadu strojů SF-260 „spřáteleným" zemím, jako byly kupříkladu Nikaragua, Uganda či Burkina Faso. Letouny přitom plnily často roli „bitevníku chudého muže", což byl i případ třicítky exemplářů dodaných v roce 1977 pokoutně vzdor embargu do tehdejší Rhodesie. Typ SF260 si dokonce našel i cestu do blízkosti amerických vzdušných sil: počátkem devadesátých let si objednala firma Fox 51 Company z Texasu 60 strojů pro předvýběr adeptů pro pilotní výcvik USAF. Suma sumárum: tento letoun se během své existence propracoval ke vzdušným silám téměř 30 zemí. A to, že dodnes neztratil na atraktivnosti, dokazuje předloňská dodávka 18 kusů SF-260F (v současnosti vyráběný model SF-260E poháněný shodným, avšak přímovstřikovým motorem) filipínskému letectvu za celkem 13,1 mil. USD. Především skleněný kokpit Firma Alenia Aermacchi patří nesporně mezi světově přední výrobce proudových cvičných a lehkých bojových letadel. Její renomé dnes upevňují především M-339 a M-346 Master, kterým sekunduje zatím málo uplatněný model M-345 (původně SIAI-Marchetti S-211 a posléze Aermacchi M-311). Italský výrobce však počítá do budoucna i s lehkým strojem SF-260. Proto jej nedávno podrobil omlazovací kúře, v jejímž rámci kladl důraz na aplikaci moderní integrované číslicové avioniky. Stroj konkrétně získal skleněný kokpit s dvojicí velkoplošných LCD obrazovek IFD (Integrated Flight Display) pro zobrazení základních informací o letu i navigačních údajů včetně pohyblivé digitální mapy. Doplňuje je jednotka CDU (Control Display Unit) pro ovládání a kontrolu palubních soustav letounu. Za pozornost stojí s ohledem na danou kategorii a třídu letadla též montáž multispektrálního zobrazovacího systému EVS (Enhanced Vision System). Jeho součástí je TV/infračervená kamera upevněná pod náběžnou hranou křídla. Systém výrazně zlepšuje výhled pilotů v noci a za zhoršeného počasí. Kromě avioniky byl letoun vybaven zdokonalenou klimatizací, která nepochybně zvyšuje pohodlí posádky především v klimaticky extrémních oblastech. Z firemního prohlášení z konce letošního ledna vyplývá, že vzorový omlazený exemplář již uskutečnil zálet ve zkušebním letovém středisku ve Venegonu u města Verese a že je „ve finálním stupni testování a potenciální zákazníci si vyžádali jeho předvedení". Italský výrobce dále přiznal, že má kontrakt na 12 kusů inovovaného provedení SF-260 od vzdušných sil „jisté" země, které tento typ již provozují. Firma Alenia Aermacchi nepovažuje aplikaci sofistikované avioniky do tak lehkého letounu SF-260 za neúčelnou. To, zda umocní podle vyjádření výrobce „jeho konkurenceschopnost na globálním trhu s cvičnými letouny", ale ukáže až čas. *** Hlavni technické údaje SF-260E Rozpětí (m) 8,35 8,35 Délka (m) 7,10 7,40 Výška (m) 2,68 2,41 Nosná plocha (rrť) 10,10 10,10



Vzletové hmotnost (kg) 1350 1350 Cestovní rychlost (km/h) 324 398 Stoupavost u země (m/s) 9,15 11,18 Dostúp (m) 6100 7625 Dolet (km) 1315 982 Vytrvalost (h) 6 4 Foto popis| Skleněný kokpit omlazeného letounu SF-260. V titulu je verze SF-260EA italského letectva Foto autor| Alenia Aermacchi

listyjm.cz


listyjm.cz str. 0 Jižní Morava HK ČR

22. března 2013 (MEDIAFAX) - Ve vládní koalici rozhodně nepanuje jednota v otázce zvyšování minimální mzdy. Zatímco ministryně práce za TOP 09 Ludmila Müllerová už avizovala návrh na zvýšení o 500 korun, což se líbí i levicovým opozičním stranám, proti je ODS a také minimálně část poslanců LIDEM. TOP 09 by se tak mohla v případném prosazování svého návrhu prakticky postavit proti zbytku vládní koalice a návrh na zvýšení minimální mzdy z 8000 na 8500 hladce prosadit s podporou ČSSD a komunistů. Například předseda ČSSD Bohuslav Sobotka totiž už v pátek avizoval, že sociální demokraté pro něj zvednou ruku. "Je ostuda, že minimální mzda v České republice byla naposledy zvýšena 1. ledna 2007, kdy byla zvýšena o pouhých 45 korun," řekl lídr ČSSD s tím, že návrh Müllerové si zaslouží podporu. Pro budou zřejmě i komunisté. Ti jsou podle jejich mluvčí Věry Žežulkové dlouhodobými zastánci zvýšení minimální mzdy, které by podle jejich představ mělo být ještě vyšší. Ač dosud vedení strany nevydalo oficiální stanovisko, zřejmě tak pětisetkorunovou variantu, která má reálnou šanci projít, také podpoří. Strany TOP 09 společně s ČSSD a KSČM by měly ve sněmovně pro prosazení návrhu bezpečnou většinu. Úhlavními odpůrci zvyšování jsou naopak občanští demokraté. Ti argumentují především tím, že by takové navýšení vedlo k růstu nezaměstnanosti. Dalším rizikem je také podle nich zvýšení výdajů státu kvůli provázanosti na sociální dávky. A obdobnou obavu ohledně nárůstu nezaměstnanosti sdílí i minimální část poslanců další vládní strany LIDEM. "Zatím jsme to nediskutovali, sám za sebe bych se zvyšováním minimální mzdy měl také problém. V situaci, kdy je tak vysoká nezaměstnanost, by to vedlo ještě k jejímu dalšímu navýšení," řekl poslanec liberálních demokratů Jiří Rusnok. Ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová svůj záměr předložit návrh na zvýšení minimální mzdy o 500 korun prezentovala při čtvrtečních poslaneckých interpelacích. Návrh chce ještě diskutovat v rámci tripartity. Tam by se přitom mohla dočkat podpory odborů. Šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Zavadil totiž už dříve vznesl požadavek na zvýšení o tisíc korun, i on by však mohl na průchozí pětisetkorunový kompromis kývnout.

URL| http://www.listyjm.cz/politika/top-09-...ci-prosadit-zvyseni-minimalni-mzdy.html

mesec.cz

Minimální mzda by se mohla zvýšit. O kolik? 22.3.2013

mesec.cz HK ČR

str. 0

Ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová plánuje předložit návrh na zvýšení minimální mzdy z 8000 zhruba na 8500 Kč. O svých plánech návrh předložit na jednání tripartity ministryně informovala při odpovědích



na ústní interpelace poslanců. Růst minimální mzdy podporuje Českomoravská konfederace odborových svazů, zdrženlivěji se k návrhu naopak staví zaměstnavatelé a ODS, která varuje, že zvýšení minimální mzdy povede k vyšší nezaměstnanosti a zátěži státního rozpočtu o další výplatu dávek v nezaměstnanosti.

URL| http://www.mesec.cz/aktuality/minimalni-mzda-by-se-mohla-zvysit-o-kolik/

Metro

Musíte nabídnout něco navíc 25.3.2013

Metro

str. 6 Domov HK ČR

ROBERT OPPELT

Mladí lidé musí počítat s tím, že budou pracovat mnohem déle než jejich rodiče. „Připravit se na to ale musí celá společnost,“ upozorňuje šéf personální agentury Grafton Recruitment Luboš Rejchrt. * Je na trhu poptávka po starších zaměstnancích? Vyložená poptávka po seniorech nad 60 let není v žádném oboru. Trh práce zatím s touto skupinou obyvatel neumí cíleně pracovat a tím, že aktivní politika zaměstnanosti není zaměřená tímto směrem, není ani předpoklad, že by se situace během následujícího období změnila. * Pokud je taková nabídka, v jakých je oborech? Dlouho jsme vídali seniory zejména na vrátnicích výrobních závodů, ale i tady se postupně pracovníci obměňují s nástupem nových technologií souvisejících se zabezpečovacími systémy, které firmy používají. Proto je i v této oblasti požadována alespoň základní schopnost pracovat s počítačem a toto často seniorům chybí. * Myslíte, že dnešní třicátníci či čtyřicátníci najdou za třicet, respektive dvacet let práci snáze než dnešní šedesátníci? Předpokládá se, že díky technologickému vývoji bude úplně jiná struktura pracovních pozic, často budou moci lidé pracovat aktivně i ve vyšším věku, ale rozhodně to nebude u všech pozic a společnost se na to musí správně připravit. * Je možné se nějak připravit na to, abych měl v šedesáti šanci najít práci? Na budoucnost se člověk musí připravovat celou svou aktivní profesní kariéru, sledovat vývoj, stále se učit novým věcem, aby mohl zaměstnavatelům nabídnout něco navíc. *** Jaký bude důchod Současní důchodci si nemohou příliš vyskakovat, ti budoucí na tom budou ještě hůř. * Důchodové kalkulačky najdete na stránce ministerstva práce a sociálních věcí. * Podobné kalkulačky najdete i na stránkách společností, které nabízejí důchodové připojištění ve druhém a třetím pilíři. * Při výpočtu si dejte pozor, některé kalkulačky nezohledňují předpokládaný pokles státních důchodů. * Důvodem velkého poklesu výše starobních důchodů (někdy se uvádí až v desítkách procent) v budoucnu budou rostoucí počty důchodců a omezené finanční možnosti státu. * Stát a odborníci se shodnou na jediné věci. Pro současné pracující je důležité, aby se na důchod zabezpečili dřív, než bude pozdě. Foto popis| Luboš Rejchrt Foto autor| MAFRA



O autorovi| ROBERT OPPELT, mailto:[email protected] Regionální mutace| Metro - Praha Mladá fronta DNES

Paraziti, bez nichž to nejde 23.3.2013

Mladá fronta DNES str. 11 Názory Pavel Páral HK ČR

Levicová averze vůči živnostníkům je krajně nespravedlivá. Dávají práci dvěma třetinám zaměstnanců v Česku. To, že je stát podporuje, dává jasný smysl. Tezi, že podnikatelé jsou paraziti, buduje česká levice od poloviny devadesátých let a docela se jí to daří. Poněkud ustřelený a maličko pokroucený výrok Jana Mládka o OSVČ parazitujících na chudácích zaměstnancích na sjezdu socialistů přesto vyvolal poněkud vyplašenou reakci i u odborářů, kteří jinak k podobným řečem nemají daleko. Ne že by tito bojovníci proti zlému kapitalismu v duši necítili totéž a možná o dost silněji než jinak racionální a pragmatický ekonom Mládek. Na rozdíl od něj však myslí „politicky“ a milion živnostníků s jejich rodinnými příslušníky je příliš silná voličská skupina na to, aby se odvážili svým předsudkům nechat průchod až tak, jak se utrhl stínový ministr financí ČSSD. Objektivně je však nutno konstatovat, že přesvědčení o neúnosném zvýhodnění osob samostatně výdělečně činných sdílí i zcela nepochybně pravicový ministr financí Miroslav Kalousek a řada dalších politiků z pravé části spektra. A vždy se dají najít čísla, kterými lze dokázat, že tento názor je skutečně podložený. Ale stejně dobře se dají najít i protiargumenty. Problém má dvě základní roviny. Tou první je, zda je nutné a oprávněné, aby stát vůbec nějak zvýhodňoval osoby samostatně výdělečně činné. Druhou rovinou je pak otázka, nakolik je dnešní zvýhodnění adekvátní a co by se mělo udělat k případné nápravě. Odboráři se často dožadují toho, aby se povinnosti vůči státu mezi živnostníky a zaměstnanci srovnaly na stejnou úroveň. Představují si pod tím výrazné zvýšení odvodů na zdravotní pojištění, sociální pojištění a daní. Jenže pokud bychom takto rovnali podmínky, bylo by nutné, aby podmínky byly skutečně rovné, zrušit zaměstnancům dovolenou, nemocenskou v prvních třech týdnech, právo na pracovní a ochranné pomůcky a prostředky i pojištění proti úrazu, výpovědní lhůtu a odstupné. Bylo by třeba také zavést neomezenou odpovědnost za způsobenou škodu, která je nyní zákoníkem limitována. A dokonce i zrušit právo na mzdu, protože živnostník musí velmi často horko a těžko dobývat peníze ze splatné faktury. A čas od času se mu to nepovede, takže za svůj život hezkých pár měsíců obvykle pracuje zadarmo a pomoci se nedovolá. A to by se naši odboráři asi divili, co je to za kapitalismus, co nic takového neznal ani v nejasociálnějším devatenáctém století. Především však nelze přehlédnout, že z podhoubí drobných živnostníčků vyrůstají malé a střední firmy. Ti všichni dohromady dávají práci, myšleno zaměstnání, nějakým šedesáti až sedmdesáti procentům zaměstnanců v Česku. Ale podobný stav je v naprosté většině srovnatelných ekonomik. A bez oněch živnostníků by se asi docela hodně lidem žilo opravdu hodně těžko. Takže o tom, že si drobné podnikání zaslouží podporu formou odvodových úlev dnes úplně stejně jako před dvaceti lety, nemůže být pochyb. Stejně jako o tom, že na prospěšnosti této podpory se nic nezmění ani za dalších dvacet let. Zpochybňovat to může jen někdo, kdo si neuvědomuje, že i to pivo v jeho oblíbené hospodě mu nosí živnostník. Živnostník neblokuje dálnice, nepere se na demonstracích a neoznačuje odboráře za příživníky, protože má co dělat, aby uživil sebe a rodinu, a ví, že musí sloužit a držet ústa a krok. Lze samozřejmě diskutovat o tom, zda podpora, kterou stát poskytuje u nás nepochybně docela vydatně, je adekvátní. A tady by si možná Jan Mládek a další socialisté, kteří byli u vlády na počátku století, měli trochu sáhnout do svědomí. A popřemýšlet, proč dosud nikdo neoznačil za parazity zahraniční investory, kteří zde vytvořili jen zlomek pracovních míst oproti živnostníkům, a přitom jejich podpora formou daňových úlev, dotacemi do průmyslových zón, příspěvky na školení personálu a kdečeho jiného šla do stovek miliard korun, jejichž naprostá většina skončila ve formě dividend v kapsách zahraničních akcionářů. A byli to právě socialisté, kteří zde rozdávali plnými hrstmi těm zlým kapitalistům. Nejlepší podpora? Právo



Podpora živnostníků je oproti tomu evidentně efektivnější záležitostí. Lze samozřejmě polemizovat o nějakém pocitu spravedlnosti, ale těžko je možné pochybovat, že by nákladová analýza tvorby pracovních míst ze strany zahraničních investorů a daňových úlev živnostníkům vyzněla jinak, než je výše uvedeno. I přes velmi vysoké paušální odpočty nákladů, o jejichž snížení se dá smysluplně diskutovat, a lze je dokonce za určitých podmínek akceptovat. Podmínkami by mělo být především snížení administrativy ze strany státu a vymahatelnost práva, která právě drobné podnikatele momentálně pálí asi nejvíce. Velmi často je složité vysvětlovat, za co vlastně mají živnostníci platit daně státu, který jim jen vždy a všude klade neodůvodnitelné překážky. Že by samo drastické snížení paušálů pomohlo nějakému skokovému zvýšení výběru daní a dalších odvodů od živnostníků, asi nelze očekávat. Je sice skutečností, že před pár lety vybíraly berňáky od drobných podnikatelů nějakých patnáct miliard korun na dani z příjmu a dnes vybírají sotva desetinu. Přitom daně vybrané od zaměstnanců rostou. Na tom se paušály nepochybně podepsaly. Ale také se na tom podepsala krize a propad poptávky. Živnostníkům prostě objektivně klesly příjmy. Bojují o zakázky a často i o existenci. Opět na rozdíl od velké části zaměstnanců, kterým nikdo plat snížit svévolně nemůže. Nominálně se příjmy především řemeslníků, ale i dalších profesí snížily často v desítkách procent. Náklady na provoz dílny, provozovny či obchodu však stále stoupají. Řada živnostníků by při přechodu z paušálu na vykazování nákladů prostě o moc více daní nezaplatila. Kritikům našich živnostenských pořádků leží nejvíce v žaludku švarcsystém, kdy firmy místo zaměstnanců najímají živnostníky, aby za ně nemusely platit zdravotní a sociální pojištění. Nejsou schopny pochopit, že v případě, kdy by toto nemohly činit, příslušnou ekonomickou aktivitu nebudou moci vykonávat a představa, že ony pseudoživnostníky zase vezmou do zaměstnaneckého poměru a budou poctivě odvádět pojistné, je prostě iluzorní. Taková aktivita by totiž nebyla zisková, a tudíž by nebyla vyvíjena. Což by mělo samozřejmě vliv i na výkon české ekonomiky a zaměstnanost v jiných firmách. Kromě toho švarcsystém v našich podmínkách do značné míry nahrazuje částečné úvazky, které jsou jinde ve světě zvýhodňovány právě sníženým výběrem pojistného nebo jeho naprostým odpuštěním. I proto, že takové podmínky u nás neexistují, je částečných úvazků minimum. A tak levicová averze vůči lidem, kteří nejenže od státu nic nechtějí, ale stát jim často není schopen ani vytvořit podmínky pro normální fungování, je odsouzeníhodná. Foto popis| O autorovi| Pavel Páral, šéfredaktor týdeníku Euro Mostecký deník

Absurdní? 23.3.2013

Mostecký deník str. 2 Z regionu HK ČR

KOMENTÁŘ Podomní a pochůzkový prodej je jakýmsi nijak nedefinovaným reliktem z dob první republiky a z hlediska celkového objemu obchodu není podstatný ani zásadní. Hospodářská komora se tímto segmentem trhu zatím vůbec nezabývala a tudíž nemám k dispozici oficiální stanovisko, takže toto je jen můj osobní názor. Podomní a pochůzkový prodej, nebo jinak řečeno uzavírání smluvního vztahu mimo sídlo nebo provozovnu podnikatele, je legální činnost, zčásti upravena příslušnými pasážemi Občanského zákoníku, byť konkrétní praktiky nejsou upraveny. Podle mého názoru by měl tento systém obchodování postupně z dnešní doby až na výjimky vymizet. Ale o tom musí ve svobodné tržní společnosti rozhodnout sám trh, a ne silácké, navíc sporně zdůvodňované plošné a všesortimentní (tedy až na charitu) zákazy, s kterými z principu nesouhlasím. Mezi skupinou těchto obchodníků je možná víc než jinde větší procento gaunerů a podvodníků, ale podle mé vlastní zkušenosti je mezi nimi i řada poctivých, slušných a korektních lidí, kteří v tomto způsobu činnosti našli svoji obživu. Ve svém oboru se vzdělali a mohou poskytnout i kvalifikované poradenství, pokud se jako svéprávný zákazník rozhodnu toho svobodně využít (zkuste se na něco zeptat v supermarketu). Jak jsem již řekl, tento druh uzavírání smluvních vztahů není obsahově nijak definován a možná, že sami autoři zákazu budou překvapeni, koho všeho se toto může týkat (co takhle s trochou nadsázky pochůzkové nabízení myšlenek a „drobností“ v předvolebních akcích). Jestli někdo dělá gauneřinu, vypořádejme se s ním podle práva, jestli je ohrožena skupina lehce manipulovatelných osob, chraňme ji, jestli neumíme najít obživu pro řadu lidí, nebraňme tomu, kdo si ji najde sám. Vím že město Most není prvním městem, které k tomuto zákazu přistoupilo, ale je mezi prvními městy v nezaměstnanosti.



Navíc zase nevím, kde je hranice charity, která je povolena, nevím, jak by se prokazovala vyžádaná a nevyžádaná návštěva, nevím, kdo a jak to bude kontrolovat a prokazovat, když to oběma stranám obchodu bude vyhovovat (bude město čekat a konat na udání?), nevím, jestli mohu sousedovi prodat přebytek ze zahrádky, nevím a ani město určitě neví, kolika postižených, případně spokojených a obchod poskytujících osob, se toto v sedmdesátitisícovém městě týká. Je to absurdní? Možná – stejně jako ta vyhláška. Foto popis| O autorovi| Rudolf Jung, podnikatel, předseda Okresní hospodářské komory Region| Severní Čechy

neviditelnypes.cz

EKONOMIKA: Když dva dělají totéž... 23.3.2013

neviditelnypes.cz

str. 0 Neviditelný pes / Ekonomika HK ČR

Neviditelný pes, Jan Bartoň

Lidová moudrost praví, že když dva dělají totéž, není to totéž. Každý do svého konání vnese svou osobnost a výsledek může být až překvapivě jiný. Velmi to platí pro obor lidské činnosti, který se nazývá politika. Pomineme-li snad pouze různé tyrany, kteří jsou si do podstaty problému podobni jak vejce vejci a je jedno, jestli vraždí pouze pro své osobní potěšení nebo kvůli "vyšším cílům". aneb Faux pas Jana Mládka Lidová moudrost praví, že když dva dělají totéž, není to totéž. Každý do svého konání vnese svou osobnost a výsledek může být až překvapivě jiný. Velmi to platí pro obor lidské činnosti, který se nazývá politika. Pomineme-li snad pouze různé tyrany, kteří jsou si do podstaty problému podobni jak vejce vejci a je jedno, jestli vraždí pouze pro své osobní potěšení nebo kvůli "vyšším cílům". V demokracii tak máme politiky, kteří vesměs mluví o tom, že jim srdce bije pro spravedlnost, ale jak jí dosáhnout, v tom se již mohou lišit diametrálně. Problém západní společnosti, tj. euroamerické civilizace, je jasně definovaný. Je jím ztráta konkurenceschopnosti vyrábět běžné věci denní spotřeby. Protože je dnes spousta oblastí, kde jsou mzdy velmi nízké, ať už již v tolik zmiňované Číně, nebo v Indii či celé jihovýchodní Asii, dovážíme prakticky všechno. Globální ekonomika, o které se dnes a denně popíší stohy papíru, vytlačila z euroamerického prostoru běžnou výrobu spotřebního zboží krátkodobé životnosti. Schopnost rozvojových ekonomik vyrábět stále složitější výrobky za levnější cenu, je rovněž známá. Důsledkem výše uvedené skutečnosti ztráty konkurenceschopnosti je pokles výkonnosti euroamerické ekonomiky. Citelně se to projevuje zejména v Evropě, která nyní dlouhodobě vykazuje buď malé přírůstky či dokonce recesi, jako naše republika. Tím je podvázána zaměstnanost a nezaměstnanost tak ve většině zemí Evropy neklesá, pokud přímo neroste. Velká nezaměstnanost je zejména u mladé generace, kde ve státech jako Řecko či Španělsko je bez práce až 50% mladých lidí po škole. Tato situace samozřejmě vede k tomu, že se mladí lidé postižení vysokou nezaměstnaností radikalizují a roste společenské napětí. Na pocitech frustrace tak úspěšně parazitují nové i staronové politické proudy. I u nás je neklesající podpora komunistů částečně způsobena ekonomickou situací. Vlády se proto horečně snaží o to, aby se v Evropě "nastartoval" růst. Stále častěji se i na celoevropské úrovni oživují ideje o tom, že je nezbytné omezit rozpočtové škrty a přejít k "rozpočtové expanzi". Nejlepším domácím příkladem je právě skončený sjezd ČSSD v Ostravě. Po měsících tvrdé kritiky politiky Nečasovy vlády, zejména kritiky růstu daní, představila ČSSD svůj plán na řešení ekonomické recese v Česku. Vůbec nepřekvapuje, pokud je hlavním cílem hospodářské politiky ještě větší zvýšení daní, než jaké z nouze realizovala Nečasova vláda. Bohuslav Sobotka již otevřeně přiznal, že se po případném nástupu ČSSD k moci rozhodně nechystá snížit DPH na původní hodnoty, jak ještě před nedávnem sliboval. Hlavní podíl příjmů na "rozpočtové expanzi" se má stát zvýšení přímých daní, a to plošně u všech firem z 19 na 21 procentních bodů, u některých odvětví (banky, energetika) dokonce na 30%. Daňová progrese z mezd má ze současných cca 20% hrubé mzdy vzrůst až na 38%. Jan Mládek, údajný ekonomický expert ČSSD, se vyjádřil jasně i o soukromnících, pracujících jako tak zvaní OSVČ. Nazval je "parazity" a i tam by rád nějakou tu miliardu vzal. Je toto opravdu ona nová, prozápadněji orientovaná sociálně demokratická politika, kterou se ČSSD neustále ohání při své cestě "vpřed"?



A zde je třeba jasně pojmenovat jednu nezanedbatelnou skutečnost. Zvýšení DPH, které realizovala pravicová vláda v uplynulých třech letech, bylo vynuceno hrozbou dalšího enormního zvýšení deficitu státního rozpočtu. Možná se to zdá někomu jedno či jako malichernost, ale mít deficit sice hrozivých 100 mld. Kč je lepší, než deficit 160-180 mld. Kč bez onoho zvýšení DPH. U zvýšení přímých daní, o kterém uvažuje ČSSD, se však nechá jako s jistým příjmem počítat pouze u daně z příjmů, která se počítá z přiznaného základu mezd. U daní z příjmů právnických osob bych na to, že vyšší sazba přinese do státní kasy vyšší příjmy proporcionálně, nevsadil ani korunu. Spíše se dá očekávat stagnace z výběru těchto daní a navíc to může u řady společností vést k rozhodnutí přesídlit někam jinam. Je však velmi poctivé si přiznat, že úsporná politika nevyhrává parlamentní volby. Právě volby v Itálii ukázaly, že politici spojení s úsporami, dopadli jak sedláci u Chlumce a hlasy brali populisté kolem bývalého premiéra Silvio Berlusconiho, nová uskupení anarchistického směru a levice. Skutečnou příčinu zaostávání euroamerické civilizace za novými ekonomikami tak nelze pomocí voleb vyřešit. Vždy se najdou politici, kteří budou voliče přesvědčovat o tom, že "zdroje jsou", přeloženo do srozumitelné češtiny tak, že je ještě dost lidí, které je potřeba oškubat a přerozdělit získané prostředky "svým voličským skupinám". http://www.janbarton.cz Převzato se svolením autora z JanBarton.blog.idnes.cz

URL| http://neviditelnypes.lidovky.cz/ekono...ka.asp?c=A130321_174926_p_ekonomika_wag

nova.cz


nova.cz

str. 0 Mediafax/Zprávy/Politika HK ČR

Mediafax.cz/Miroslav Kynčl

Ve vládní koalici rozhodně nepanuje jednota v otázce zvyšování minimální mzdy. Zatímco ministryně práce za TOP 09 Ludmila Müllerová už avizovala návrh na zvýšení o 500 korun, což se líbí i levicovým opozičním stranám, proti je ODS a také minimálně část poslanců LIDEM. TOP 09 by se tak mohla v případném prosazování svého návrhu prakticky postavit proti zbytku vládní koalice a návrh na zvýšení minimální mzdy z 8000 na 8500 hladce prosadit s podporou ČSSD a komunistů. Například předseda ČSSD Bohuslav Sobotka totiž už v pátek avizoval, že sociální demokraté pro něj zvednou ruku. "Je ostuda, že minimální mzda v České republice byla naposledy zvýšena 1. ledna 2007, kdy byla zvýšena o pouhých 45 korun," řekl lídr ČSSD s tím, že návrh Müllerové si zaslouží podporu. Pro budou zřejmě i komunisté. Ti jsou podle jejich mluvčí Věry Žežulkové dlouhodobými zastánci zvýšení minimální mzdy, které by podle jejich představ mělo být ještě vyšší. Ač dosud vedení strany nevydalo oficiální stanovisko, zřejmě tak pětisetkorunovou variantu, která má reálnou šanci projít, také podpoří. Strany TOP 09 společně s ČSSD a KSČM by měly ve sněmovně pro prosazení návrhu bezpečnou většinu. Úhlavními odpůrci zvyšování jsou naopak občanští demokraté. Ti argumentují především tím, že by takové navýšení vedlo k růstu nezaměstnanosti. Dalším rizikem je také podle nich zvýšení výdajů státu kvůli provázanosti na sociální dávky. A obdobnou obavu ohledně nárůstu nezaměstnanosti sdílí i minimální část poslanců další vládní strany LIDEM. "Zatím jsme to nediskutovali, sám za sebe bych se zvyšováním minimální mzdy měl také problém. V situaci, kdy je tak vysoká nezaměstnanost, by to vedlo ještě k jejímu dalšímu navýšení," řekl poslanec liberálních demokratů Jiří Rusnok. Ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová svůj záměr předložit návrh na zvýšení minimální mzdy o 500 korun prezentovala při čtvrtečních poslaneckých interpelacích. Návrh chce ještě diskutovat v rámci tripartity. Tam by se přitom mohla dočkat podpory odborů. Šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Zavadil totiž už dříve vznesl požadavek na zvýšení o tisíc korun, i on by však mohl na průchozí pětisetkorunový kompromis kývnout.



Foto priloha: http://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/440x248/Mar2013/1475208.jpg?d41d

URL| http://mediafax.nova.cz/ext/politika/t...ci-prosadit-zvyseni-minimalni-mzdy.html

novinky.cz

Heger počítá s rozšířením nadstandardů, i když soud nerozhodne 24.3.2013

novinky.cz str. 0 Domácí HK ČR

Ministr zdravotnictví Leoš Heger v nedělních Otázkách Václava Moravce uvedl, že počítá s rozšířením nadstandardů. Tento plán zatím musel odložit, protože se k němu má vyjádřit Ústavní soud. Heger však počítá s tím, že pokud se soud nevyjádří do konce léta, návrh opět předloží. „Vyčkáváme na rozhodnutí. Pokud Ústavní soud nerozhodne, rozšíříme nadstandardy. To, co jsme měli připraveno loni, tak to předložíme znovu," prohlásil ministr zdravotnictví. Napomoci rozšíření nadstandardů má podle Hegera i možnost komerčně se připojistit. „Ještě se tu jedná o tom, že jsme nezavedli komerční připojištění na tyto nadstandardy.“ Naznačil, že nyní je spoluúčast tak malá, že se to pojišťovnám nevyplácí.Zavedení bonusového programu Uvedl taktéž, že chce rozhýbat scénu zdravotních pojišťoven pomocí propracovaného bonusového programu, kdy lidé, kteří třeba nevyužijí pojištění, dostanou nějaký bonus. Například v podobě vitamínů. To by podle něj mohlo zvýšit konkurenceschopnost. Heger také uvedl, že nový zákon zabrání tomu, aby zdravotní pojišťovny byly propojeny přímo se zdravotnickými zařízeními. Přímé vlastnictví nyní zákon neumožňuje, ale nic nebrání tomu, aby vlastník pojišťovny vlastnil i zdravotnická zařízení. „Zamezíme tomu i přes dceřiné společnosti, v našem prostředí se ukazuje, že i když to funguje v USA, tak u nás to nefunguje.“ Heger také uvedl, že se zlepšila finanční situace zdravotních pojišťoven a klesl jejich deficit, za loňský rok bude podle něho asi 2,5 miliardy korun. Souvisí to se zlepšeným výběrem. Zvýšení plateb o 50 korun měsíčně by přineslo zdravotnictví asi 3,6 miliardy korun ročně; nyní pojišťovny dají na péči kolem 220 miliard korun. Příspěvky za důchodce, děti nebo nezaměstnané stát nezvýšil několik let. Heger uvedl, že toto "zamrznutí" způsobilo značný "defekt" zdravotního systému. Uvedl, že kdyby se nyní do systému daly peníze, byly by využity účelněji než dříve.

URL| http://www.novinky.cz/domaci/296967-he...adstandardu-i-kdyz-soud-nerozhodne.html Novojičínský deník

„Dělali si, co chtěli,“ zaznělo 23.3.2013

Novojičínský deník IVAN PAVELEK


Další střípky do skládanky, která má vytvořit obraz toho, jak to kdysi fungovalo v Hladkých Životicích, se snažil tento týden poskládat Okresní soud Nový Jičín. Nový Jičín, Hladké Životice – Již poněkolikáté usedlo na lavici obžalovaných třináct bývalých zastupitelů Hladkých Životic. Poprvé stanuli před senátem Okresního soudu v Novém Jičíně loni 11. září, neboť státní zástupce je viní z přečinů či trestných činů zneužívání pravomoci úřední osoby, porušování povinností při



správě cizího majetku a zneužívání pravomoci veřejného činitele, bývalého místostarostu Roberta Chovance navíc ze zpronevěry a bývalého starostu Jaroslava Petrželu navíc ze zpronevěry a pojistného podvodu. Důvodem obžaloby je nakládání s parcelami v lokalitě Na stráni. Původně totiž dostala obec pozemky od Pozemkového fondu České republiky jako kompenzaci pro osoby, které kvůli stavbě dálnice musely opustit své domy. Zastupitelé v roce 2006 rozhodli o prodeji těchto pozemků po pěti korunách za metr čtvereční nejen potřebným, ale také některým zastupitelům nebo jejich rodinným příslušníkům. Přestože obec ještě pozemky neměla v majetku, ale měla pouze příslib převodu, prodala další parcely po padesáti korunách za metr čtvereční soukromé firmě RVP Invest. A právě její zástupce Petr Mořkovský byl jedním ze svědků, kteří nyní před soudem vypovídali. Petr Mořkovský jako svědek uvedl, že chtěl v obci zřídit průmyslovou zónu, a aby na toto lépe získal finanční podporu z agentury CzechInvest, případně od ministerstva průmyslu, potřeboval také takzvané referenční bydlení pro zaměstnance v průmyslové zóně. Pokračování na straně 2 „Dělali si, co chtěli,“ zaznělo u okresního soudu Pokračování ze strany 1 Proto jeho společnost koupila šest parcel. Na poznámku soudce, zda firma bude moci žádosti Czech Investu v případě potřeby doložit, Petr Mořkovský odpověděl vyhýbavě: „Je to sedm let, takže nevím, kde bych to hledal.“ V průběhu jednání zaznělo, že společnost RVP Invest měla ústní příslib od tehdejšího starosty Jaroslava Petržely o tom, že lokalita bude zasíťovaná. V lokalitě pak začala stavět jiná Mořkovského firma. „Jeden dům jsme postavili na naší parcele. Ten jsme potom prodali,“ řekl Petr Mořkovský s tím, že dílčí práce dělali například také na domě starostovy dcery či na domě samotného starosty Petržely. Dvě z šesti parcel nakonec společnost prodala, čtyři musela po loňském verdiktu soudu vrátit obci. Důvodem prodeje nemovitostí bylo, že společnost od záměru průmyslové zóny odstoupila. Zatímco z vyjádření Petra Mořkovského bylo patrné, že jeho vztah s Jaroslavem Petrželou byl dobrý, další svědek se o bývalém starostovi příliš lichotivě nevyjadřoval. Před soudem měl hlavně potvrdit, že jeden z obžalovaných, Karel Krkoška, při klíčovém zasedání zastupitelstva navrhoval, aby cena za metr čtvereční pozemku byla aspoň padesát korun. Se svým návrhem ale neuspěl. „Osobně jsem žádný z těchto pozemků nekoupil. Cena pět korun za metr byla příliš nízká. Vzhledem k tomu, že jsem kupoval pozemky od Pozemkového fondu, ta cena mě odrazovala,“ uvedl mimo jiné svědek. Svědek uvedl, že jej také překvapilo, že v zápise z onoho jednání zastupitelstva se některé věci ze zasedání vůbec neobjevily. Třeba právě Krkoškův návrh. „Nahrával jsem si to, ale ten záznam byl nekvalitní, tak jsem ho nakonec smazal. Oni si i tak stejně dělali, co chtěli,“ poznamenal svědek na adresu zastupitelů spřízněných s bývalým starostou. Region| Severní Morava

parlamentnilisty.cz

Dudek (ČSSD): Nězaměstnaní jsou flákači? 22.3.2013

parlamentnilisty.cz Jan Dudek - profil

str. 0 Politici voličům HK ČR

Sledovat včerejší diskuzní pořad ČT, pod pracovním názvem "u paní Jílkové" zaměřený na problematiku nezaměstnanosti, resp. lepší označení by bylo, co udělat pro vyšší zaměstnanost, bylo pro odborníka z této oblasti opět trauma.

Tak jako vždy, když se seriozní diskuze okoření trhoveckým manipulátorstvím, které tentokrát předvedl pán, který se jmenuje Toman. Je zarážející, jak se za několik let především této vlády, ustálilo obecné označení pro nezaměstnaného, že je to líný flákač, který jen natahuje dlaň tu na podporu, tu na sociální dávky. Pracuji dvě desetiletí v úřadu práce a musím konstatovat, že i tací jsou, ale rozhodně jich není většina, dokonce spíše podstatně menší podíl, než těch, kteří skutečně pracovat chtějí.

Mimochodem podpora je pojišťopvací dávka, každý kdo pracuje a platí důchodové pojištění si na ní střádá... to snad podnikatel ví, nebo ne?



Panu podnikateli nemá smysl, protože slepý nevidí..., vyprávět stovky příběhů zoufalství ze ztráty práce a především z neperspektivy moci si sám své živobytí získat a uhájit. Stovky tisíc lidí práci chtějí a přitom ji nemají. V tuto chvíli patří dík všem poctivým zaměstnavatelům, kteří i přes těžkou dobu krize, práci svým zaměstnancům dávají a za to jim dík. Ale jsou zde i tací, kteří zneužívají nezaměstnané a vědomi si jejich bezvýchodnosti dávají jim práci načerno: chceš?, nechceš? tak běž, vezme to jiný, ještě více zoufalejší. A toto je také fakt pane podnikateli Tomane, aby bylo nalito čistého vína.

Vidění světa práce optikou že nezaměstnaní jsou flákači a lemplové, nepomůže nezaměstnanost řešit. Její kořeny, tedy kořeny zvýšení zaměstnanosti jsou někde úplně jinde. V růstu ekonomiky, v podpoře státu při budování veřejných a užitečných staveb, v podpoře segmentových programů drobného a středního podnikání. V podpoře zaměstnávání všech tzv. rizikových skupin nezaměstnaných drobnými pobídkami jejich budoucím zaměstnavatelům a také vzděláváním.

Jedna poznámka v diskuzi byla zajímavá, týkala se toho, jak dlouho paní čekala na rekvalifikační kurz. Ano rozbití struktury okresních úřadů práce s sebou přineslo i komplikace v celé aktivní politice zaměstnanosti, veškeré služby a tedy i rekvalifikace jsou soutěženy ne na okresní úrovni, ale v centrech, a tím se celý proces s ohledem na zákon o veřejných zakázkách, podstatně prodlužuje, a to je špatně. Chybí operativa a možnost rychle problémy řešit.

Ale o těchto věcech nelze s podnikateli typu Toman věcně diskutovat, nejsou k diskuzi připraveni a věci nerozumí, tak jako celá řada z nás např. nerozumí fyzikálním zákonům.

Kapitolou sama o sobě bylo vystoupení poslance Gazdíka. Být na jeho místě s odpovědností za ministra Drábka, který patřil a patří do tohoto souručenství, do této diskuze raději ani nechodím. A malá rada, ze statistiky víme, že nezaměstnanost je zde nejvyšší od vzniku ČR a srovnatelná s lety 1932/1933, což lze snadno o přestávce jednání ve Sněmovně zjistit z učebnice dějepisu pro základní školy. A netvrdit pane poslanče že tomu tak není...

Sociální demokracie jistě ve svém volebním programu rehabilituje pozici úřadů práce a úpravu organizační struktury tak, aby byla operativní a kompetence se vrátily na okresy tam kam patří. Aby vzdělávání a aktivní politika zaměstnanosti byla šitá zaměstnavatelům a nezaměstnaným přesně na míru.

Mgr. Jan Dudek člen OVV ČSSD v Prachaticích a předseda odborové organizace v ÚP tamtéž {profiles title="Profily na ParlamentniListy.cz:" ids="14446" /} {relatedarticles title="Psali jsme:" tag="nezaměstnanost" count="5" /} Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.



URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1338&clanek=266702

Důsledky zvolené cesty pravicových fiskálních reforem 22.3.2013

parlamentnilisty.cz Antonín Seďa

str. 0 Články politiků HK ČR

Pokud v roce 2007 činilo zadlužení naší země 27,9% HDP, pak v důsledku vysokých deficitů v letech 2009 až 2012 vyšplhal na téměř 44% HDP. Pravicové vlády zvolily od roku 2006 cestu fiskální konsolidace za pomoci škrtů a zvyšování nepřímých daní. Do konce roku 2009 platily dvě sazby DPH ve výši 9% a 19% s tím, že na základě Janotova balíčku došlo k jejich zvýšení o jeden procentní bod. Od 1.1.212 pak došlo k dalšímu zvýšení spodní sazby na 14% a od 1.1.2013 se zvýšily sazby DPH na 15% a 21%. Dále se také zvýšila v roce 2010 spotřební daň na pohonné hmoty, která situaci ještě zhoršila. Významnou negativní roli sehrálo také snížení přímým daní v roce 2008, snižující daňovou kvótu, kdy došlo ke snížení podílu vládních příjmů na HDP o 2,4%. Toto snížení představovalo pokles příjmů státního rozpočtu 85 miliard korun v nominální hodnotě. V rámci konsolidace veřejných rozpočtů vláda P.Nečase snížila v roce 2011 platy ve veřejné sféře o 10% a od 1.1.2013 zpomalila růst starobních důchodů na jednu třetinu. Pokud v roce 2007 činilo zadlužení naší země 27,9% HDP, pak v důsledku vysokých deficitů v letech 2009 až 2012 vyšplhal na téměř 44% HDP. Pravicová vláda řešila vysoké deficity prosazením výše zmíněných fiskálních reforem, které však neměly nejen ekonomický koncept, ale byly založeny zejména na ideologicky vyhraněných reformách. Reformách, které byly ospravedlňovány dopady hospodářské krize a strašením před dluhovou krizí. Problémem České republiky není úsilí na snížení zadlužení země či tlak na stabilizaci veřejných financí, ale zvolené konkrétní opatření fiskální konsolidace, na kterých se nejenže neshodla politická reprezentace země, ale které vedly k polarizaci české společnosti. Základním důsledkem zvolené cesty pravice je zpomalení růstu české ekonomiky, která se dostala do dlouhodobé recese.Redukce příjmu českých domácností snížilo poptávku po finálních výrobcích, což omezilo zaměstnanost a zvýšilo počet nezaměstnaných. Těch je v současné době 8,1%, což je dle zvolené metodiky nejvíce od hospodářské krize v roce 1933. Pomalý růst nebo spíše pokles HDP snížilo bohatství celé české společnosti, zvýšil mandatorní výdaje na podpory v nezaměstnanosti a na dávky státní sociální podpory, zároveň díky nižším sociálním a zdravotním odvodům se zvýšil deficit důchodového účtu a došlo ke snížení příjmů do veřejného zdravotního pojištění. Nespravedlivé reformy zvedly širokou nespokojenost obyvatel vůči politické reprezentaci. Zvýšila se frustrace lidí z celkové situace v zemi, kde vláda snižuje životní úroveň těm nejpotřebnějším, ale zároveň důsledně neřeší korupci a neefektivní nakládání s veřejnými penězi. Obávám se, že současná pravicová vláda založená na politické korupci není schopna reagovat na stále se zvyšující nedůvěru veřejnosti. Jediným řešením jsou nové volby a sestavení nové vlády, která svým pozitivním a realistickým programem podpoří ekonomický růst země. Zejména je nutno zvýšit zaměstnanost lidí podporou domácí poptávky a veřejných investic. Důležitým dlouhodobým úkolem je podpora konkurenceschopnosti českých výrobců, zvýšení exportu a aktivní proexportní politika české zahraniční politiky. Děkuji za pozornost.

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/profily/clanek.aspx?id=15708



František Matějka: Švarcsystém dává svobodu a nezávislost na státu. Proto je nelegální 23.3.2013

parlamentnilisty.cz František Matějka

str. 0 Názory a petice HK ČR

Zákoník práce má 369 paragrafů. Část se snaží obcházet zaměstnanci a část zaměstnavatelé. Švarcsystém nemá paragraf žádný, jen svobodu vztahu pro obě strany. Zaměstnanec si rozhoduje o jeho vlastních vydělaných penězích jen z poloviny. Švarcsystém nabízí možnost rozhodovat si o všech penězích tím, kdo si je vydělal. Zákoník práce je nepružný. Neumožňuje reagovat v reálném čase na stav ekonomiky, objem zakázek, ztrátu či zisk příležitostí na trhu, nebo lepší pracovní nabídku. Švarcsystém nabízí přesný opak. Jinými slovy je jedním ze základů skutečné konkurenceschopnosti na trhu jak na straně těch, kteří pracovní příležitosti nabízejí, tak v oblasti trhu práce mezi těmi, kteří pracovní příležitost přijmou. Pracovněprávní vztah na základě zákoníku práce a dalších dotčených zákonů a předpisů diktuje zaměstnavateli i zaměstnanci pravidla hry, přičemž v řadě případů z nich neumožňuje uhnout ani v okamžiku, kdy by se na tom chtěly svobodně obě strany dohodnout. Švarcsystém oproti tomu dává svobodu volby oběma stranám v tom, co si mezi sebou sjednají. Zákoník práce je přímým nepřítelem tolik žádoucí permanentní výchovy k odpovědnosti za svůj vlastní život. Stát na jeho základě ochranářsky určuje lidem, že si budou povinně střádat na svůj důchod, což navíc ve skutečnosti ani není pravda, neboť z jejich peněz dostává zabezpečení na stáří někdo úplně jiný, zatímco oni se musí slepě spolehnout na to, že tento stát na jejich zabezpečení jednou bude mít. To však už z principu existence řady za několik desítek let neznámých proměnných stát garantovat nemůže. Švarcsystém oproti tomu učí lidi hospodařit a pamatovat na zadní kolečka bez rozdílu stavu státu za dvacet či třicet let. Je toho podstatně víc, čím švarcsystém válcuje zákoník práce. Ve skutečnosti má jen jedinou nevýhodu, která je navíc nevýhodou jen pro politiky. Tou nevýhodou je neschopnost státu mít nad lidmi kontrolu. Kontrolu nad jejich peněženkami, kontrolu nad jejich svobodou a životem, ale zejména kontrolu nad průběžným a stálým zdrojem peněz na přerozdělování. To je pravý a jediný důvod boje některých politiků proti švarcsystému. Kde by pak brali na ty svoje IT zakázky, sKarty, státní údajné podpory zaměstnanosti, nebo na umělou solidaritu, která žádnou solidaritou není, na dávky a péči o nemakačenky, kteří ale mají také volební právo a umí křičet v ulicích, zatímco jiní na ně makají. Vivat švarcsystém! Je to nástroj svobody, nezávislosti na státu a osobní odpovědnosti. A proto je také nelegální. Miroslav Švarc byl za jeho aplikaci několikrát pokutován a nakonec ho tento stát obvinil ze zpronevěry dávek sociálního zabezpečení, nedovolil mu odklad splácení devíti milionového dluhu a jeho firmu, která měla miliardový obrat, poslal do konkurzu. Byl 9 měsíců ve vazbě a nakonec dostal 18 měsíců natvrdo. Po návratu z vězení žil jako poustevník u Slapské přehrady, pak pracoval jako šéf stavebních dělníků a od roku 2008 je v důchodu. To je příběh jak z padesátých let. Do háje, ten chlap by měl dostat metál! Psáno pro blog idnes.cz {relatedarticles title="Psali jsme:" tag="OSVČ" count="5" /}




HK ČR: Opožděné platby mají významný dopad na finanční řízení českých podniků 22.3.2013

parlamentnilisty.cz str. 0 Tiskové zprávy komora.cz HK ČR

Hospodářská komora České republiky (HK ČR) byla tím, kdo vyvolal v České republice debatu nad problematikou opožděných plateb.

Na potřebu legislativně upravit směrnici 2000/35/ES a účinně bojovat s opožděnými platbami, které často stojí za druhotnou platební neschopností firem, upozorňoval Petr Kužel, prezident HK ČR, Güntera Verheugena, eurokomisaře pro podnikání již v letech 2004-2009. Z tohoto důvodu HK ČR uvítala v únoru roku 2011 přijetí Směrnice 2011/7/EU o postupu proti opožděným platbám, která směrnici 2000/35/ES reviduje, a požadovala její co nejrychlejší transpozici do českého právního řádu. Termín pro transpozici směrnice, který byl stanoven na 16. března 2013, však ČR propásla.

Směrnici v plném rozsahu transponuje novela obchodního zákoníku, která byla tento týden projednána ve druhém čtení Poslanecké sněmovny. HK ČR však dále apeluje, aby dalším průběhem legislativního procesu prošla tato novela co možná nejrychleji. “V Evropě každý den zkrachují desítky malých a středních podniků, a to proto, že jim nejsou proplaceny faktury. Tím pádem ubývá pracovních míst, obchodní příležitosti nejsou využity, firmy ztrácí čas, peníze a v neposlední řadě dochází i k zhoršení vztahů se zákazníky,“ říká Petr Kužel, prezident HK ČR.

Podle Směrnice musí orgány veřejné správy za dodávky zboží a služeb zaplatit do 30 kalendářních dnů nebo ve výjimečných případech do 60 dnů. Zákonná lhůta v obchodních transakcích mezi podniky činí také 30 dní, smluvní lhůta splatnosti však může být delší. Neměla by ale překročit 60 kalendářních dnů, pokud nejsou ve smlouvě výslovně dohodnuty jiné podmínky a za předpokladu, že to vůči věřiteli není hrubě nespravedlivé. “Směrnice dále zavádí automatický nárok účtovat úrok z prodlení a zvyšuje samotné sazby úroku. Rovněž stanovuje maximální dobu trvání přejímky zboží nebo služeb,“ zmiňuje Petr Kužel.

Podle informací HK ČR se platební morálka firem napříč Unií značně liší. Jižní země, na rozdíl od severských zemí, se potýkají s nadprůměrnou délkou splátek. Například v Řecku byla v roce 2010 jen polovina faktur splacena během 90 dní. V některých zemích jako například Itálie, Řecko či Španělsko jsou průměrné doby splatnosti podnikatelům ze strany orgánů veřejné správy velmi vysoké - 180, 174 a 160 dní. Estonsko a Finsko jsou jediné dvě evropské země, kde veřejné orgány hradí své závazku vůči soukromému sektoru ve 30 denní lhůtě. Podle aktuálních informací EUROCHAMBRES je konkrétně v České republice průměrná doba úhrady 45 dnů.

“Jak již zmínil místopředseda Evropské komise Antonio Tajani, špatná platební morálka firem musí skončit. Je nejvyšší čas zásadně podpořit malé a střední podniky v tomto nelehkém období a převést směrnici o opožděných platbách do českých právních předpisů co nejrychleji, čímž dojde k nastartování návratu hospodářského růstu, neboť právě podnikatelé tvoří páteř české ekonomiky,“ apeluje prezident Kužel.



HK ČR oceňuje aktivitu Evropské komorové sítě EUROCHAMBRES, jejíž je členem, která v měsíci březnu spustila intenzivní komunikační kampaň nazvanou “30 max“, v rámci které navrhuje proti opožděným platbám z výše uvedených důvodů intenzivně bojovat a vyhlásit jim nulovou toleranci. {relatedarticles title="Psali jsme:" tag="Hospodářská komora" count="5" /}


Jeník (ODS): ČSSD proti živnostníkům, důchodcům a vůbec proti všem 23.3.2013

parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům ODS HK ČR

Nedávno jsem zde psal o nutnosti větší podpory malých a středních podnikatelů. Neboť jsou to právě oni, kteří mohou přispět ke zkrocení rostoucí nezaměstnanosti. A zároveň představují kvalitní a stabilní základ našeho národního hospodářství. Na mém postoji a ocenění práce živnostníků a drobných podnikatelů se nic nezměnilo, i když víkendový sjezd ČSSD se nás snažil přesvědčit o opaku. Víkendový sjezd ČSSD nám totiž odhalil pravou tvář ekonomického programu této strany. Myslím, že jsem nebyl jediný, kdo se nestačil divit. V momentě, kdy vystoupil stínový ministr financí ČSSD Jan Mládek a přirovnal živnostníky k parazitům, již nemusel říkat více. Všem nám tímto svým vystoupením dal zřetelně najevo, kam by vláda ČSSD s komunisty v zádech směřovala. K ochraně a podpoře živnostníků, malých a středních podniků jistě určitě ne. Předseda ČSSD, stejně tak jako samotný Mládek, se za tato slova následně omluvili. Ale teď lze již jen velmi obtížně uvěřit, že by se ČSSD po volbách zachovala jinak a živnostníkům by nepřitížila. V tento okamžik se mi velmi připomněly doby dávno minulé, kdy agitátoři chodili po českých městech a vesnicích a říkali, však my znárodníme jenom velkostatkáře a velkopodnikatele, ostatní necháme být. Jak to nakonec dopadlo, víme moc dobře všichni. Podobně dnes ČSSD říká, že si posvítí “pouze” na živnostníky a obyvatele s vysokými příjmy. V klidu by však neměl být nikdo z nás.

Velmi tak oceňuji rychlou reakci předsedy ODS Petra Nečase a ministra průmyslu a obchodu Martina Kuby, kteří vystoupení pana Mládka bezprostředně odsoudili. ODS bude vždy stranou, která bude stát na straně živnostníků a drobných podnikatelů. Zvláštně pak nyní v době recese, poklesu objemu zakázek a rostoucí nezaměstnanosti.

ČSSD a pan Mládek se však nezastavila pouze u tvrzení o parazitujících živnostnících. Pan Mládek si sotva po víkendovém sjezdu ČSSD stačil odpočinout a počátkem týdne už ve svém rozhovoru odsoudil důchodce po odchodu do důchodu pouze k pěti letům života. To už jsem se opravdu důchodové politice ČSSD nestačil divit. Měl jsem za to, že naším společným cílem je usilovat o zkvalitnění života lidí důchodového věku. Lidé, kteří nyní odcházejí do důchodu jsou v řadě případů i nadále velmi aktivní. Spíše než odsoudit je k několika letům života je třeba daňovými úlevami jejich aktivity podpořit.

Rétorika stínového ministra financí ČSSD je jak z jiného světa. Ze světa, ve kterém jsme byli uvězněni po desetiletí a na který by řada z nás raději zapomněla. Závěrem si dovolím tvrdit, že z úst žádného představitele ODS obdobná slova nikdy nezazněla a nezazní. {relatedarticles title="Psali jsme:" tag="živnostníci" count="5" /} {profiles title="Profily na ParlamentniListy.cz:" ids="164" /}




Klasnová: Smysl sKarty se hledá až ex post 22.3.2013

parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům PSP ČR HK ČR

Řeč na 52. schůzi PS PČR dne 22. 3. 2013.

Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové. Protože tento bod byl v úterý přerušen, dovolte mi shrnout některé stěžejní výhrady vůči nesystémovému projektu sKaret.

Když se začal projekt sKarty diskutovat v koalici, tak byl představován jako projekt, který má především znamenat větší adresnost dávek v hmotné nouzi, měl znamenat zamezení případnému zneužívání dávek v hmotné nouzi. V druhé řadě měl přinést jistou úsporu státu. V průběhu času ale sKarta nabrala zcela jiný rozměr. Minule jsem tady diskutovala o velmi sporné smlouvě mezi Ministerstvem práce a sociálních věcí a Českou spořitelnou, protože i tehdy jsme byli ujišťováni, že celý ten projekt se nebude týkat pojistných dávek, že se nebude týkat starobních důchodů. Nakonec ta smlouva s Českou spořitelnou byla uzavřena na 98 % všech dávek včetně starobních důchodů.

Čím dál tím více tedy ta sKarta připomíná podobný projekt, jako je pražská Open card nebo IZIP. A já bych ráda zopakovala některé ty stručné připomínky nebo otazníky nad celým tím projektem. Přečetla jsem si novelu, kterou chystá Ministerstvo práce a sociálních věcí, a kterou poslalo do připomínkového řízení. Z té novely vyplývá, že setrvání na sKartách už nepřinese de facto žádný užitek ani příjemcům sociálních dávek, ale po odpadnutí povinné platební funkce mám pocit, že to nepřinese žádný užitek ani České spořitelně. Mě by tedy zajímalo, a to byl ten dotaz, který jsem tady vznesla v úterý, a protože byl bod přerušen, nedostala jsem na něj odpověď, zajímalo by mě, jaký užitek přinese tedy státu. Proč na něm nadále vláda trvá. Proč odmítá zrušit projekt sKaret, když v podstatě je patrné, že celá ta věc přestává postrádat smysl.

Ta představa, že bude sKarta sloužit jako průkazka pro komunikaci s Úřadem práce místo občanského průkazu, v podstatě jen dokazuje, že smysl sKarty se hledá až ex post, až dodatečně. Pro komunikaci se státním orgánem by měly dostatečně stačit občanské průkazy nebo průkazy obdobné. Z té legislativy, které Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje, vyplývá, že žádné jiné údaje, než jsou údaje na občanském průkazu, sKarta obsahovat nebude. Dokonce nebude obsahovat ani fotografii. Ta fotografie bude povinná pouze u průkazů pro osoby se zdravotním postižením. Jediné, co tam bude navíc, je tedy číslo v tom systému.

Takže je to velmi zvláštní, zavání to, jak jsem tady říkala již minule, pokusem o privatizaci státní moci. Nevím, jak lze nutit občany, aby využívali služeb soukromého subjektu, a přitom to jsou věci, které by měl zajišťovat stát. Když jsme se bavili o této možnosti ještě v koalici, a nebylo ze začátku patrné, že to bude věc, kterou dostane přidělenu vyloženě Česká spořitelna, tak ten dobrovolný systém moci si zvolit to, že výplata dávek půjde dané osobě na účet, by snad nebyl v ničem špatný. Kdyby to ovšem byla volná soutěž mezi bankovními domy, kdy by si mohl klient vybrat, protože řada osob má účet u některého z bankovních domů, ale nemusí to být zrovna u České spořitelny. To je věc, která šla také úplně mimo diskusi, která byla v koalici. Potom už to šlo přímo v režii TOP 09, respektive Ministerstva práce a sociálních věcí. Takže toto mi také stále není jasné. Proč by si nemohla osoba, která by chtěla, aby jí dávky šly na účet, proč by si nemohla vybrat jakýkoli jiný bankovní dům. Proč by stát nemohl nadefinovat nějaké podmínky, které by musely tyto bankovní domy splňovat pro tuto službu. Velmi diskutabilní, a jistě jste dostali, vážené kolegyně, vážení kolegové, také dopisy od Národní rady zdravotně postižených, velmi diskutabilní je využití karty sociálních systémů jako karty nebo respektive průkazu pro osoby se zdravotním postižením. Já si myslím, že bankovní činnost nemá nic



společného s vydáváním průkazek TPZ, TP nebo ZTP/P. Je to podobné, jako kdyby Ministerstvo práce a sociálních věcí uzavřelo smlouvu s Českou spořitelnou, že Česká spořitelna bude pro osoby v hmotné nouzi péci housky. To zkrátka nemá absolutně nic společného s činností banky.

Navíc, a to považuji za velmi podstatné, samy osoby zdravotně postižené vnímají používání sKaret jako diskriminační. Takzvaným "zdravým" osobám budou sKarty vydávány na nějakou dobu přechodnou, myslím, že maximálně 4 roky po dobu, dokud budou nezaměstnaní nebou budou trpět hmotnou nouzí nebo budou na rodičovské dovolené. Postiženým osobám v podstatě zůstává tento dokument napořád. Když bych měla citovat přímo připomínky, které nám byly zaslány a jistě ne pouze mně ze strany zdravotně postižených, tak vnímají to jako diskriminační, a podle článku 4 obecné závazky, odstavec 1, písmeno b Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, které zní, že by měly státy přijmout veškerá odpovídají opatření, včetně opatření legislativních s cílem změnit nebo zrušit existující zákony, předpisy, zvyklosti a praktiky, které jsou zdrojem diskriminace vůči osobám se zdravotním postižením. Bylo by jistě samozřejmě korektní, aby se tímto řídila také naše vláda.

Už jsem na začátku řekla, že když pominu další nesrovnalosti, tak to, aby v podstatě karta, která bude povinná pouze v té identifikační funkci, je duplicitní, protože zde máme občanské průkazy. Tak se tedy znovu ptám, k čemu, proč tato karta má být a zda si Ministerstvo práce a sociálních věcí uvědomuje, že ve chvíli, kdy ta karta nebude mít povinnost mít na sobě fotografii, podobu člověka, tak že to může být i velmi problematické z hlediska užívání tohoto identifikačního dokladu. Dále, a to stále není řešeno tím návrhem z Ministerstva práce a sociálních věcí, že dle Úřadu pro ochranu osobních údajů jednoznačně vyplývá, že údaje pro sKartu byly a jsou shromažďovány a poskytovány v rozporu se zákonem.

Za poslední, co bych tady ráda slyšela z úst paní ministryně práce a sociálních věcí, je představa Ministerstva práce a sociálních věcí o ekonomických dopadech. Nebyla provedena, nebo já jsem se aspoň nedočetla v té důvodové zprávě k navrhované změně legislativy, jakousi analýzu ekonomických dopadů. Já se domnívám, že samozřejmě s sKartou budou další náklady. To jsem tady také uvedla už v úterý, protože minimálně se hovoří o čtečkách těchto karet na Úřadech práce. Mě by zajímalo, jestli je nějaká představa Ministerstva práce a sociálních věcí, kolik tyto čtečky budou stát, kdo to bude hradit. Další vysoké náklady vzniknou v souvislosti s využíváním karty sociálních systémů vzhledem k tomu, že tady je určitá životnost sKarty, tak budou náklady na výměnu sKaret.

Další asi otazník, který zde je, je vůbec otazník okolo software dodávaného firmou Fujitsu. A je tedy nejisté, zda bude systém vůbec na čem provozovat.

Neboli karta sociálních systémů je podle všeho neužitečná, nesystémová, nelogicky spjatá s jedním bankovním ústavem, je velmi nákladná, diskriminuje osoby se zdravotním postižením, duplikuje občanské průkazy při jednání na úřadu práce, ale navíc, jak už jsem uvedla, bude to doklad bez fotografie. Nelegálně shromažďuje údaje o českých obyvatelích a poskytuje je bance se zahraničním kapitálem a není zaručena ani funkčnost IT systému a jeho provázanost s jinými aplikacemi státu.

Je mi jasné, že se tady rozvine diskuse, jistě nejsem jediná, kdo se bude ptát paní ministryně na tyto věci. Z toho důvodu již nyní bych ráda navrhla usnesení Poslanecké sněmovně. Usnesení zde přečtu, patrně poté ho budu muset zopakovat v podrobné rozpravě, přesto ho už přednesu nyní:

Poslanecká sněmovna



1. žádá vládu v souvislosti se systémem výplaty a administrace nepojistných sociálních dávek a dávek v oblasti státní politiky zaměstnanosti prostřednictvím karty sociálních systémů urychleně připravit legislativní návrhy, které zamezí používání karet sociálních systémů jako identifikačních dokladů pro osoby, které pobírají sociální dávky a jako průkazů pro osoby se zdravotním postižením;

2. žádá vládu, aby odstoupila od dalšího rozvoje karty sociálních systémů a tento systém zrušila;

3. žádá vládu, aby uložila Ministerstvu práce a sociálních věcí České republiky pozastavit distribuci karet sociálních systémů, a to do doby nové legislativní úpravy. Současná legislativní úprava s povinností zřídit zvláštní účet u České spořitelny a.s. je i podle analýzy Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky zjevně protiústavní.

Je mi zcela jasné, že ne na všech těchto bodech, které navrhuji, se shodneme, přesto doufám a věřím, že třeba alespoň část z nich může být akceptovatelná třeba i pro některé členy vládní koalice nebo samozřejmě i opozice. Proto tedy navrhnu, aby se o jednotlivých bodech návrhu hlasovalo odděleně. To je z mé strany pro tuto chvíli vše, děkuji. {relatedarticles title="Psali jsme:" tag="sKarta" count="5" /} Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE. {profiles title="Profily na ParlamentniListy.cz:" ids="1241" /}


Müllerová je populistka, útočí Škromach. Proč zvyšuje minimální mzdu zrovna před volbami? 22.3.2013

parlamentnilisty.cz mp HK ČR

str. 0 Monitor

Senátor Zdeněk Škromach (ČSSD) se na sociální síti Facebook vysmál snaze ministryně práce a sociálních věcí Ludmile Müllerové (TOP 09), která oznámila, že na jednání tripartity hodlá předložit návrh na zvýšení minimální mzdy o pět set korun. Podle Škromacha je to populistické. "ČSSD zvyšovala minimální mzdu každý rok, někdy i dvakrát. Pravicové vlády ani jednou, pokud nepočítám 50 Kč v roce 2007. Zvýšení minimální mzdy o 500 Kč je správné, byť nedostatečné. A po osmi letech nezvyšování to udělat půl roku před volbami určitě není žádný populismus," poznamenává ironicky senátor. ČSSD, která na svém ostravském sjezdu opakovaně deklarovala připravenost k převzetí moci po případných vítězných volbách, slíbila, že by chtěla minimální mzdu dostat na hladinu dvanácti tisíc korun. Stojí také za připomenutí, že nejsilnější vládní strana ODS návrh Müllerové kritizovala a odmítá ho podpořit. {relatedarticles title="Psali jsme:" tag="minimální mzda" count="5" /}



Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.


Nězaměstnaní jsou flákači?? 22.3.2013

parlamentnilisty.cz str. 0 Články politiků Jan Dudek HK ČR

nezaměstnanost, organizace Sledovat včerejší diskuzní pořad ČT, pod pracovním názvem "u paní Jílkové" zaměřený na problematiku nezaměstnanosti, resp. lepší označení by bylo co udělat pro vyšší zaměstnanost, bylo pro odborníka z této oblasti opět trauma. Tak jako vždy, když se seriozní diskuze okoření trhoveckým manipulátorstvím, které tentokrát předvedl pán, který se jmenuje Toman. Je zarážející, jak se za několik let především této vlády, ustálilo obecné označení pro nezaměstnaného, že je to líný flákač, který jen natahuje dlaň tu na podporu, tu na sociální dávky. Pracuji dvě desetiletí v úřadu práce a musím konstatovat, že i tací jsou, ale rozhodně jich není většina, dokonce spíše podstatně menší podíl, než těch, kteří skutečně pracovat chtějí. Mimochodem podpora je pojišťopvací dávka, každý kdo pracuje a platí důchodové pojištění si na ní střádá... to snad podnikatel ví, nebo ne?? Panu podnikateli nemá smysl, protože slepý nevidí..., vyprávět stovky příběhů zoufalství ze ztráty práce a především z neperspektivy moci si sám své živobytí získat a uhájit. Stovky tisíc lidí práci chtějí a přitom ji nemají. V tuto chvíli patří dík všem poctivým zaměstnavatelům, kteří i přes těžkou dobu krize, práci svým zaměstnancům dávají a za to jim dík. Ale jsou zde i tací, kteří zneužívají nezaměstnané a vědomi si jejich bezvýchodnosti dávají jim práci načerno: chceš?, nechceš? tak běž, vezme to jiný, ještě více zoufalejší. A toto je také fakt pane podnikateli Tomane, aby bylo nalito čistého vína. Vidění světa práce optikou že nezaměstnaní jsou flákači a lemplové, nepomůže nezaměstnanost řešit. Její kořeny, tedy kořeny zvýšení zaměstnanosti jsou někde úplně jinde. V růstu ekonomiky, v podpoře státu při budování veřejných a užitečných staveb, v podpoře segmentových programů drobného a středního podnikání. V podpoře zaměstnávání všech tzv. rizikových skupin nezaměstnaných drobnými pobídkami jejich budoucím zaměstnavatelům a také vzděláváním. Jedna poznámka v diskuzi byla zajímavá, týkala se toho, jak dlouho paní čekala na rekvalifikační kurz. Ano rozbití struktury okresních úřadů práce s sebou přineslo i komplikace v celé aktivní politice zaměstnanosti, veškeré služby a tedy i rekvalifikace jsou soutěženy ne na okresní úrovni, ale v centrech, a tím se celý proces s ohledem na zákon o veřejných zakázkách, podstatně prodlužuje, a to je špatně. Chybí operativa a možnost rychle problémy řešit. Ale o těchto věcech nelze s podnikateli typu Toman věcně diskutovat, nejsou k diskuzi připraveni a věci nerozumí, tak jako celá řada z nás např. nerozumí fyzikálním zákonům. Kapitolou sama o sobě bylo vystoupení poslance Gazdíka. Být na jeho místě s odpovědností za ministra Drábka, který patřil a patří do tohoto souručenství, do této diskuze raději ani nechodím. A malá rada, ze statistiky víme, že nezaměstnanost je zde nejvyšší od vzniku ČR a srovnatelná s lety 1932/1933, což lze snadno o přestávce jednání ve Sněmovně zjistit z učebnice dějepisu pro základní školy. A netvrdit pane poslanče že tomu tak není... Sociální demokracie jistě ve svém volebním programu rehabilituje pozici úřadů práce a úpravu organizační struktury tak, aby byla operativní a kompetence se vrátily na okresy tam kam patří. Aby vzdělávání a aktivní politika zaměstnanosti byla šitá zaměstnavatelům a nezaměstnaným přesně na míru. Mgr. Jan Dudek člen OVV ČSSD v Prachaticích



a předseda odborové organizace v ÚP tamtéž


Ohlédnutí za zahraniční politikou 2012 24.3.2013

parlamentnilisty.cz Jitka Chalánková

str. 0 Politici občanům HK ČR

Zahraniční politika se v naší globalizované době stále více propojuje s otázkami vnitropolitickými, proto je nutné ji věnovat zvýšenou pozornost. Jedním z žádoucích prostředků je i setkávání politiků s odborníky. Poslankyně Jitka Chalánková se dne 20. března zúčastnila panelové diskuse na téma „Česká zahraniční politika v roce 2012“ pořádané Asociací pro mezinárodní otázky. Diskuse se účastnili např. Karel Kovanda, někdejší zástupce generálního ředitele pro zahraniční vztahy u Evropské komise, Jiří Schneider, 1. náměstek ministra zahraničí či známý politolog Petr Robejšek. Diskuse pokrývala několik zásadních témat. Petr Robejšek upozornil na nebezpečí deficitu demokracie, ale rovněž promluvil o praktické nutnosti moderní ekonomické diplomacie. Pánové Kovanda a Schneider promluvili o zajímavé okolnosti týkající se Čechů pracujících v orgánech EU. Naši občané jsou totiž velmi kvalifikovaní a kvalitní úředníci, nicméně jejich počet v orgánech EU je nízký. Karel Kovanda se kromě problematiky fungování EU věnoval ještě otázce lidských práv. Jejich ochranu považuje i nadále za jeden z nutných úkolů diplomacie a zahraniční politiky. Záležitostí k diskusi a k řešení je podle paní poslankyně Chalánkové koordinace naší zahraniční politiky. Podle účastníků diskuse totiž v ČR schází nutná souhra na mnoha úrovních, ať už se jedná o Hrad, ministerstva či úřad premiéra. Ze strany odborníků zaznělo varování před podceňováním evropské politiky. Přes EU je realizováno přes 80 % procent exportu na kterém je naše hospodářství existenčně závislé. Tento stav se v budoucnu nezmění, proto je nutné, aby náš stát zaujal aktivní roli při tvorbě společných evropských pravidel. Pro ČR bude výhodnější prosazovat své názory a hlediska, snažit se aktivně ovlivnit podobu evropské politiky, než se z nelogických důvodů dostat na okraj dění. Z pasivního pozorovatele evropského dění by se ČR měla stát aktérem rozvoje EU. Jedním ze zásadních témat pro českou zahraniční politiku je ekonomická diplomacie. Jasnou nutností je podpora exportu, ale během diskuse došlo i na otázku podpory importu, importu kapitálu, myšlenek a odborníků. Spolu se vzdělávací politikou se jedná o nutný impuls pro zvyšování konkurenceschopnosti naší země. Diskutována byla i role diplomatů – mělo by se jednat o osoby schopné propojovat aktéry dění a umět pracovat v týmu. Právě ve schopnosti týmové práce lze ještě vidět určitý český deficit. Náprava v této oblasti patří k mnoha úkolům, které stojí nejen před českou diplomacií, ale i před českým státem a obecně i před naší společností. MUDr. Jitka Chalánková poslankyně PSP ČR




Řešení nezaměstnanosti podle Vlády ČR 23.3.2013

parlamentnilisty.cz Jaromír Tasáry

str. 0 Články politiků HK ČR

Vláda, EU,řešeni nezaměstnanosti Řešení nezaměstnanosti podle Vlády ČR "Tento zákon v souladu s právem Evropské unie upravuje zabezpečování státní politiky zaměstnanosti, jejímž cílem je dosažení plné zaměstnanosti a ochrana proti nezaměstnanosti" (ust. §1 zákona č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti). Určitá míra nezaměstnanosti je pro zdárné fungování pracovního trhu naprosto žádoucí. Existuje-li podle odhadů cca 3% nezaměstnaných, kteří pracovat cíleně nechtějí, pak celková míra nezaměstnanosti nejméně okolo 10% přináší všem účastníkům pracovněprávního vztahu výhody konkurence. Je to právě konkurence, která nutí zaměstnavatele se o své zaměstnance lépe starat a je to také konkurence, která nutí zaměstnance podávat očekávaný pracovní výkon. Nebude-li nezaměstnanost, jak o to EU a náš stát preambulí svého zákona usiluje, konkurence zanikne. Konkurence na pracovním trhu, stejně tak konkurence hospodářských subjektů a třeba i politických stran, jsou základním předpokladem demokratického vývoje. O zánik konkurence tak může usilovat jen někdo, kdo demokracii nemá vysoko ve svých prioritách. Má-li EU v prioritách plnou zaměstnanost, a přitom dobře ví, že tím poškozuje konkurenci, pak bychom měli upřímně usilovat o vystoupení z tohoto pseudohospodářského svazku, poněvadž členstvím přicházíme o důležité svobody. Zánikem nezaměstnanosti vznikne totiž nutně stav, kdy nebude možné ukončit pracovní poměr bez udání důvodu. Nezaměstnanost je strašákem mnohých, ale z národohospodářského hlediska patří k méně významným kategoriím. Daleko zásadnějším aspektem je např. poměr mezi tím co se z naší země vyveze a doveze nebo třeba kurz dolaru vůči euru. Míra nezaměstnanosti do jisté míry s exportní bilancí nebo s bonitou našeho státního dluhu jistě souvisí, ale to jen velmi vzdáleně, jako např. množství funkčních výtahů v bytových domech souvisí se zdravotním stavem populace. Celý pracovně-sociální systém se stále potýká s vyvážeností mezi motivací zaměstnaných nadále pracovat a nezaměstnaných si práci aktivně hledat. Tento jev se snaží vláda eliminovat právními předpisy a změnou velikostí ok v sociálním systému a přitom si neuvědomuje, že bojuje s větrnými mlýny. Větrnými mlýny jsou na jedné straně lidská pohodlnost a na druhé straně touha všech ušetřit nebo vydělat. Každý je totiž do jisté míry pohodlný, každý chce ušetřit a úplně každý chce vydělat. Takový boj s nezaměstnaností je marný a vést by se neměl. Pro objektivitu nutno též uvést, že vláda vlastně takový aktivní boj ani nevede, to jen politici hlásají virtuální sliby o vytváření pracovních míst nebo o podpoře jejich vzniku. Ve skutečnosti vláda jen tupě zírá, počítá, kolik nezaměstnaných je a občas změní metodiku k takovému výpočtu, aby těm v očekávání zdůvodnili, proč je ve volbách volit. Vláda cílený a zásadní vliv na míru nezaměstnanosti zkrátka nemá. Může však nezaměstnaným pomoci tím, že do pracovního trhu bude méně zasahovat. Samotný fakt, že stát vyplácí práceschopné (zdravé) části obyvatelstva vůbec nějaké peníze za to, že neuzavřela pracovní smlouvu, resp., že se neumí



sama uživit, je vůči těm, kteří pracují krajně nespravedlivé. A půjdeme-li ještě dále, je vlastně zlotřilost opatřovat "daňový systém" přívlastkem "solidární". A proč tak silná slova ? Daň ze mzdy, sociální a zdravotní pojištění, platí za zaměstnance zaměstnavatel. Žádný zaměstnanec neplatí žádnou z uvedených daní. Není-li zaměstnanec plátcem těchto daní a z neplacení těchto dani mu nevzniká žádná odpovědnost a ani jiné následky, není možné pak ani tvrdit, že zaměstnanec tyto daně platí. Neplatí. Platí je zaměstnavatel. Vrátíme-li se tedy k našemu daňovému systému a přijmeme-li současně fakt, že zaměstnanec žádné daně ze své práce neplatí, není se co divit, že přívlastek "solidární" k našemu daňovému systému jistě nepatří. Jedná se jen o úmyslně nesprávné pojmenování skutečnosti, což se v každé dobré společnosti hodnotí jako obyčejná lež. Solidarita je v českém (evropském) daňovém systému, vlastně jen politické zdůvodnění existence obludária, pro který se vžil honosný název "moderní sociální stát". Jedná se tak vlastně o smír, mezi těmi, kteří pracují a těmi, kteří nepracují. Zásahy státu, vyjma těch legislativních, kdy např. zaměstnavatel nemůže (pracovní) smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou vypovědět bez udání důvodu, jsou nepřeberné a stojí naší ekonomiku stovky miliard korun ročně (navíc). Pracovní smlouva je totiž jedinou smlouvou, kterou, pokud je uzavřena na dobu neurčitou, nelze vypovědět bez udání důvodu. Záminkou je opět solidarita. Co je však solidární na tom uvádět důvod k zrušení smlouvy ? Vláda "platí" různé agentury, které zaměstnavatelům shánějí zaměstnance, vláda platí rekvalifikace, jejíž úroveň je pro zaměstnavatele až směšně nízká, vláda podporuje školy, které produkují sekretářky, ekology a sociální pracovníky, které nikdo na pracovním trhu nepotřebuje, atd. Naopak o to více nepodporuje např. učňovské školství, přestože řemeslník je už dávno nedostatkovým "zbožím". Vláda platí firmám kurzarbeity, kdy platí zaměstnavatelům školení jejich zaměstnanců v řádech stovek miliónů a ti pak tyto žádosti o podporu zvýšení kvalifikace píší "přes kopírák", bez ambice jakékoliv školení vůbec provést. Vláda se ve výkazech o provedeném školení spokojí s prezenční listinou a jinými "papíry", kterých se dá s dnešní tiskařskou technologií, dostupnými vzory na internetu a českou zvídavostí "namrskat" kolik je snesitelné. Práci nezaměstnaným poskytne jen soukromý zaměstnavatel, který jejich práci nezbytně potřebuje. Žádný zaměstnavatel neuzavírá pracovní smlouvy z důvodu své společenské odpovědnosti. Potřebuje-li zaměstnavatel zaměstnance, uzavře s ním pracovní smlouvou bez ohledu na to, zda mu za to kdokoliv tleská a naopak, neuzavře ji ani pod nátlakem sankce (viz ust. §81 resp. §139 zákona č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti). A proč se současná vláda chová jinak ? Jednoduše pro to, že se z EU dozvěděla, že lze za pomoci státních peněz vytvářet pracovní místa. Jenže to je stejný omyl, jako přesvědčení socialistů, že zavedením eura se zvýší náš ekonomický výkon. Bc. Petr Homola předseda Krajské rady SsČR v Ústeckém kraji




Seďa (ČSSD): Důsledky zvolené cesty pravicových fiskálních reforem 23.3.2013

parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům ČSSD HK ČR

Pokud v roce 2007 činilo zadlužení naší země 27,9% HDP, pak v důsledku vysokých deficitů v letech 2009 až 2012 vyšplhal na téměř 44% HDP. Pravicové vlády zvolily od roku 2006 cestu fiskální konsolidace za pomoci škrtů a zvyšování nepřímých daní. Do konce roku 2009 platily dvě sazby DPH ve výši 9% a 19% s tím, že na základě Janotova balíčku došlo k jejich zvýšení o jeden procentní bod. Od 1.1.212 pak došlo k dalšímu zvýšení spodní sazby na 14% a od 1.1.2013 se zvýšily sazby DPH na 15% a 21%. Dále se také zvýšila v roce 2010 spotřební daň na pohonné hmoty, která situaci ještě zhoršila. Významnou negativní roli sehrálo také snížení přímým daní v roce 2008, snižující daňovou kvótu, kdy došlo ke snížení podílu vládních příjmů na HDP o 2,4%. Toto snížení představovalo pokles příjmů státního rozpočtu 85 miliard korun v nominální hodnotě. V rámci konsolidace veřejných rozpočtů vláda P.Nečase snížila v roce 2011 platy ve veřejné sféře o 10% a od 1.1.2013 zpomalila růst starobních důchodů na jednu třetinu. Pokud v roce 2007 činilo zadlužení naší země 27,9% HDP, pak v důsledku vysokých deficitů v letech 2009 až 2012 vyšplhal na téměř 44% HDP. Pravicová vláda řešila vysoké deficity prosazením výše zmíněných fiskálních reforem, které však neměly nejen ekonomický koncept, ale byly založeny zejména na ideologicky vyhraněných reformách. Reformách, které byly ospravedlňovány dopady hospodářské krize a strašením před dluhovou krizí. Problémem České republiky není úsilí na snížení zadlužení země či tlak na stabilizaci veřejných financí, ale zvolené konkrétní opatření fiskální konsolidace, na kterých se nejenže neshodla politická reprezentace země, ale které vedly k polarizaci české společnosti. Základním důsledkem zvolené cesty pravice je zpomalení růstu české ekonomiky, která se dostala do dlouhodobé recese.Redukce příjmu českých domácností snížilo poptávku po finálních výrobcích, což omezilo zaměstnanost a zvýšilo počet nezaměstnaných. Těch je v současné době 8,1%, což je dle zvolené metodiky nejvíce od hospodářské krize v roce 1933. Pomalý růst nebo spíše pokles HDP snížilo bohatství celé české společnosti, zvýšil mandatorní výdaje na podpory v nezaměstnanosti a na dávky státní sociální podpory, zároveň díky nižším sociálním a zdravotním odvodům se zvýšil deficit důchodového účtu a došlo ke snížení příjmů do veřejného zdravotního pojištění. Nespravedlivé reformy zvedly širokou nespokojenost obyvatel vůči politické reprezentaci. Zvýšila se frustrace lidí z celkové situace v zemi, kde vláda snižuje životní úroveň těm nejpotřebnějším, ale zároveň důsledně neřeší korupci a neefektivní nakládání s veřejnými penězi. Obávám se, že současná pravicová vláda založená na politické korupci není schopna reagovat na stále se zvyšující nedůvěru veřejnosti. Jediným řešením jsou nové volby a sestavení nové vlády, která svým pozitivním a realistickým programem podpoří ekonomický růst země. Zejména je nutno zvýšit zaměstnanost lidí podporou domácí poptávky a veřejných investic. Důležitým dlouhodobým úkolem je podpora konkurenceschopnosti českých výrobců, zvýšení exportu a aktivní proexportní politika české zahraniční politiky. Děkuji za pozornost.{relatedarticles title="Psali jsme:" tag="Seďa" count="5" /} {profiles title="Profily na ParlamentniListy.cz:" ids="243" /} Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.




Vsetín: Průmyslové zóny na Bobrkách se daří postupně plnit investory 24.3.2013

parlamentnilisty.cz mestovsetin.cz

str. 0 Obce voličům HK ČR

Průmyslové zóny na Bobrkách byly vybudovány městem Vsetín na jeho pozemcích s částečným využitím evropských dotací při jejich zasíťování. Po prvotním náporu zájemců z řad podnikatelů, kdy však svůj záměr nakonec realizovala pouze malá část z nich a rovněž i vlivem zhoršující se hospodářské situace, zůstaly několik let obsazeny investory pouze z části. Vedení města se aktivně podílí na získání dalších podnikatelských subjektů, jež by zbylé volné pozemky obsadily. V této oblasti spolupracuje také se státní agenturou pro podporu podnikání a investic CzechInvest. Průmyslové zóny na Bobrkách byly vybudovány městem Vsetín na jeho pozemcích s částečným využitím evropských dotací při jejich zasíťování. Po prvotním náporu zájemců z řad podnikatelů, kdy však svůj záměr nakonec realizovala pouze malá část z nich a rovněž i vlivem zhoršující se hospodářské situace, zůstaly několik let obsazeny investory pouze z části. Vedení města se aktivně podílí na získání dalších podnikatelských subjektů, jež by zbylé volné pozemky obsadily. V této oblasti spolupracuje také se státní agenturou pro podporu podnikání a investic CzechInvest. Průmyslové zóny na Bobrkách se nacházejí ve dvou lokalitách a člení na Průmyslovou zónu I. (PZ I.) a Průmyslovou zónu II. (PZ II.). PZ I. zabírá celkovou plochu téměř 68 tisíc m2 (z nichž je pro podnikatele k dispozici cca 51 tisíc m2), PZ II. má téměř 50 tisíc m2. V Průmyslové zóně I. je v současné době obsazeno 26,7 tisíc m2 pozemku. Ze zbylých 24,2 tisíc m2 je ve stádiu jednání s potenciálním zájemcem plocha o výměře cca 5,5 tisíc m2 a 18,7 tisíc m2 je doposud k dispozici, nejlépe pro jednoho většího investora. V průmyslové zóně II. je obsazeno téměř 33 tisíc m2 a volných zůstává přibližně 17 tisíc m2, jež jsou rozděleny na tři parcely od 1,8 tisíc do 12 tisíc m2, kdy velikost té největší je možno do určité míry přizpůsobit požadavkům zájemců. Kromě většího pozemku za Vsetínským autodružstvem zde zbývají volné už jen dvě menší parcely (cca 3,2 a 1,8 tisíc m2) v severní části zóny u cyklostezky. “Zájem investorů o Průmyslovou zónu na Bobrkách evidujeme průběžně. Zhruba dvěma až třem zájemcům do měsíce podáváme základní informace, poskytujeme dokumentaci a další podklady,“ doplnila starostka Iveta Táborská a pokračovala: “Spolupracujeme s CzechInvestem, který rovněž nabízí pozemky našich průmyslových zón vhodným zájemcům. V minulém roce zastupitelé schválili uzavření smluv o budoucích kupních smlouvách na pozemky v průmyslových zónách na Bobrkách s šesti novými zájemci. “Obecně lze konstatovat, že obsah podnikání ve všech případech odpovídá podmínkám Územního plánu města Vsetín. Jedná se například o drobnou strojírenskou výrobu včetně vývoje, výrobu elektrorozvaděčů a pohonů včetně komplexního servisu, dovoz, opravy a servis zemědělské techniky včetně výroby doplňků k ní, provoz autoservisu s myčkou vozidel a podobně,“ doplnila starostka Iveta Táborská s tím, že nové firmy by měly přinést nová pracovní místa. Nezanedbatelným přínosem jsou rovněž i obchodní vazby těchto firem, které mohou přivést do regionu další podnikatele. Lhůty výstavby jsou ve všech případech stanoveny na max. 24 měsíců od uzavření příslušného smluvního dokumentu a je jen na firmách samotných, jak rychle svou investici zrealizují. Podmínky jsou pro všechny uchazeče stejné. Cena pozemků v Průmyslové zóně Bobrky totiž byla schválena Zastupitelstvem města Vsetín spolu s pravidly a postupy pro jejich pronájem a následný prodej. “Její výše byla stanovena v dolní hranici cen srovnatelných zasíťovaných pozemků v obdobných lokalitách města, což kromě zpracovaných odhadů odbornými odhadci bylo ověřeno i konzultacemi s realitními kancelářemi. Motivačním prvkem pro všechny uchazeče je kromě vlastní ceny i skutečnost, že investor uhradí při podpisu smlouvy o budoucí smlouvě kupní polovinu ceny pozemku a druhou uhradí až po kolaudaci, tedy v období, kdy se jeho podnikatelský záměr již stal realitou a vytváří mu výnosy,“ uzavřela starostka Iveta Táborská.



V případě zájmu lze kontaktovat vedoucího odboru správy a údržby majetku Ing. Ivo Šnevajse na tel. č. 571 491 565 nebo e-mailu: mailto:[email protected], případně Ing. Antonína Janotu na tel. č. 571 491 215 nebo e-mailu mailto:[email protected] . {relatedarticles title="Psali jsme:" tag="Vsetín" count="5" /}


Zbyněk Fiala: Živnostníci a paraziti 22.3.2013

parlamentnilisty.cz vasevec.cz


Mládkův přešlap vyvolal nekonečné nadávky, omluvy a řeči o podpoře živnostníků. Kdo si však přečetl článek účetní Věry Říhové Živnostníci kontra zaměstnanci, který se objevil na Britských listech 20. března, vidí především chaos, který nevyžaduje ani tak omluvy, jako spíš radikální systémovou změnu. Živnostníci s minimálním přivýdělkem musí státu platit více, než unesou a jsou tlačeni do pozice žebráků. Ti, co vydělávají slušněji, si nadlepšují příjem tím, že platí státu minimum, mnohem méně, než by měli. A ti, co vydělávají hodně, neplatí státu nic nebo skoro nic, zatímco křičí, jak to tady všechno živí.

Živnostník s průměrným měsíčním příjmem skoro 67 tisíc při uplatnění paušálních výdajů ve výši 80 procent neplatí žádné daně, protože ty se rovnají odpočitatelné položce, upozorňuje dlouhodobá účetní Věra Říhová. Zato ti, kdo mají živnosťák k drobnému přivýdělku nějakou vedlejší činností, ať už po večerech, na mateřské nebo v důchodu, mají často problém, jak si vydělat na povinnou minimální platbu sociálního a zdravotního pojištění. A ve zcela jiné situaci je faktický podnikatel, který se vydává za OSVČ, ignoruje zákoník práce a najímá dělníky na švarcsystém. Ten parazituje na státu i na svých zaměstnancích.

Český systém živnostenského podnikání tedy není jen hladový, nebo jen supervýhodný. Je tam od každého trochu, jen té férovosti je málo.

Politici by měli místo nekonečného omlouvání seriózně zvážit takovou úpravu daní a pojistného, aby vycházela ze shodného základu, že i drobný přivýdělek je společensky žádoucí. Neměl by být mařen neúměrnými náklady. Minimální sazby pojistného takovými neúměrnými náklady jsou.

Na druhou stranu by neměl umožňovat, aby milionáři ze sebe dělali chudáky a parazitovali na systému, který pak musí financovat někdo jiný. Přehlížení pseudofirem s preudozaměstnanci, kde se nafukují a přesouvají náklady a zakrývají příjmy, takový parazitní systém umožňuje.

A všechny tyto šílenosti tady máme jen proto, že se lidem nevěří. No dobrá, ale proč se potom blokuje zavedení registračních pokladen, které by umožnily pracovat s reálnými čísly a usnadnily by spravedlivé nastavení výhod a povinností?

Je tu také otázka, proč se nechávají tak bezostyšně okrádat zaměstnanci, kteří jsou schováváni za živnostenský list a švarcsystém, přestože třeba parta zedníků žádného “pastevce“ nepotřebuje. Zvládli by to jako firma nebo družstvo. Ale dostanou se k zakázkám? Nejen proto, že výraz “družstvo“ zní mnohým jako sprosté slovo. Nejsou však součástí sítě upředené z korupce. Narušili by kruhové toky peněz mezi zadavatelem



a anonymní firmou, která shodou okolností patří taky tomu zadavateli. Reálné odstranění anonymního vlastnictví by tedy bylo dalším krokem k zásadní změně.

A živnostníkům by pomohlo i to, kdyby pojem “veřejné investice“ neznamenal jen obrovité stroje a supervýkonné betonárky. Aby to nebyl jen cirkus, který přijede a odjede, ale v místě nikoho neuživí. Také lokální ekonomika potřebuje svoji infrastrukturu, která umožní, aby peníze v místě vycházely vstříc místnímu zboží a místním službám. K tomu jsou potřeba tržnice, hospodářské školy, lokální banky. Možná i zavádění místních měn, což znamená dořešení vztahů k národním měnám a daním.

Hlavní a vedlejší

Účetní Říhová nejde ve svých úvahách tak daleko, ale soustřeďuje se na to, kde problémy vznikají. Systémový nedostatek vidí v tom, že výběr daní a pojištění má zcela odlišný rámec. Zatímco sociální a zdravotní pojištění rozlišuje hlavní a vedlejší výdělečnou činnost, daňový systém nic takového neřeší. Na první pohled by se zdálo, že se tím usnadňuje pojištění živnostníků, protože OSVČ s vedlejšími příjmy platí zálohy pojištění v poloviční výši. Efekt je však přesně opačný. Pro tyto zálohy jsou stanoveny minimální částky, které musí živnostník zaplatit vždycky, ať už mu kšefty jdou, nebo ne. V daňovém systému je to opačně, tam se platí až od určité příjmové hladiny. Kdo nevydělá, neplatí. O to se stará odečitatelná položka z daní ve výši 24 840 korun.

Jak daleko tato odečitatelná položka reálně dosáhne, to zas obstarává výdajový paušál. Já třeba využívám odečtu paušálních nákladů ve výši 40 procent z příjmů (autorská činnost) a zhruba mi to vychází, protože obcházím placené konference, předplácím uzavřené internetové zdroje a kupuji obrovské množství zahraničního tisku a knih (čtu teď víc, než když jsem šéfoval a neměl na to čas). Kdybych nebyl líný a vedl účetnictví, došel bych ke stejným číslům. Řemeslné živnosti mají paušál 80 procent a nejspíš to pokryje nákupy materiálu a dopravu. Pokud se však za řemeslníka vydává podnikatel, kterému dělají tržby faktičtí zaměstnanci (a ti si navíc všechno platí sami), kopli jsme do zlaté žíly.

Přečtěte si, co o tom píše zkušená účetní Říhová v jednom z nejzajímavějších článků roku. Obsahuje i polemiku s popuzenými názory, které to vyvolalo. Tento článek by mohl být dobrým východiskem pro tvorbu politických programů těch stran, které to myslí s podporou samostatné výdělečné činnosti a drobného podnikání doopravdy.

Živnostníci - podnikatelé

“Toto je problém, kterému téměř nikdo nerozumí, ani já ne. Podnikatel jako fyzická osoba, která zaměstnává další osoby na zaměstnanecký poměr, není samostatně výdělečně činná zkrátka proto, že nepracuje samostatně, ale s někým dalším. Tento typ neodděluje od ostatních živnostníků ani zákon o dani z příjmu ani zákony o zdravotním a sociálním pojištění. Tento živnostník má firmu, ale daně platí jako fyzická osoba, tedy 15% a nikoliv 19% jako právnická osoba.

Tento typ živnostníka je nejvíce zvýhodněný a to je ten živnostník, o kterém se mluví jako o parazitovi. Má totiž výhody OSVČ i výhody zaměstnavatele. Platí pro něho strop pro OSVČ na sociální i zdravotní pojištění,



a čím vyšší je jeho příjem, tím nižší je procento odvodů. Například u příjmu 6 milionů je odvod sociálního pojištění za rok 2012 pouze 5,87 % místo 29 %.

Tento živnostník je ten správný vykořisťovatel. Uveďme si příklad zase ze stavebnictví, kde je to nejvíce vidět.

Živnostník si vezme 10 stavebních dělníků jako zaměstnance. Stanoví jim mzdu 50 Kč na hodinu. Zákazníkovi ale počítá práci 150 Kč na hodinu. Když mu 10 dělníků se sazbou 50 Kč na hodinu odpracuje denně 12 hodin, což je v létě naprosto běžná pracovní doba na stavbě, vydělá denně 12.000 Kč (10 lidí * 12 hodin = 120 hodin * 100 Kč) do své vlastní peněženky, aniž by proto musel hnout prstem, protože skutečnou práci odvedli zaměstnanci. Veškeré náklady spojené se stavbou zaplatí zákazník. Živnostník - podnikatel nezaplatí ze své kapsy ani korunu, kam by přišel.

A tady se zastavím u příspěvku pana Petrose Michailidise. Není pravda, že si zaměstnanci nemusí pořizovat nic potřebného ke své práci. U tohoto typu živnostníka - podnikatele si zaměstnanci pořizují sami téměř všechno, od pracovního oděvu až po vlastní drobné nářadí. Neexistují žádné benefity jako jsou stravenky a další požitky. Dopravu na pracoviště si zaměstnanci většinou (ale tady to není pravidlem) zajišťují sami a za své. Například obchodní zástupci si hradí ze svých provizí úplně všechno, pouze ve firmách jako právnické osoby dostávají některé náklady uhrazené nebo dostanou služební telefon, notebook a někde i automobil. U fyzické osoby jako zaměstnavatele jsem nic takového neslyšela, ale nevylučuji to.

Mzda zaměstnance je dnes uzákoněná jako superhrubá mzda. Vím, že je to pro spoustu občanů těžko pochopitelný pojem a nedivím se tomu. Ve složitosti je schovaná státní zlodějina vůči zaměstnancům. Superhrubá mzda je hrubá mzda + odvod sociálního a zdravotního pojištění zaměstnavatele. To každý zaměstnanec musí mít ze zákona uvedené na své výplatní pásce, takže každý zaměstnanec vidí, kolik za něho zaměstnavatel odvádí.

Zastavila jsem se u názoru pana Petra Meluzína v příspěvku Zaměstnavatel za zaměstnance neplatí nic, kde uvádí teoretický výklad o tom, kdo vlastně hradí pojištění z mezd. Svým způsobem má pravdu. U OSVČ - podnikatele stoprocentně, podnikatel sice platí odvody ze své peněženky, ale do té si veškeré náklady na mzdy musí zaměstnanci dodat. Příměr k inkasu v bance je příhodný. U firem typu právnických osob jsou to společné firemní náklady.

V čem tkví ta státní zlodějina? Zaměstnavatel uhradí za zaměstnance 25 % sociálního a 9 % zdravotního pojištění z jeho hrubé mzdy a tento odvod si započte do nákladů snižujících základ daně z příjmu. O tento odvod pak platí menší daně. Tento odvod pak přičte k hrubé mzdě zaměstnanci, a ten z tohoto odvodu, tedy z příjmu stejného jako je "klobáska, jakou svět neviděl", zaplatí 15 % daň. Zaměstnanci tedy platí daně z příjmu, který nikdy nedostali a není pro ně ani žádným naturálním nebo benefičním příjmem.

Zaměstnanec s hrubou mzdou 10.000 Kč nezaplatí daň z příjmu 15% = 1.500 Kč, ale zaplatí 15 % ze superhrubé mzdy 13.400 Kč = 2.010 Kč, zaplatí tedy daň ve výši 20,1 %, protože jeho výdělek je ve skutečnosti 10.000 Kč (tady se paní Říhová spletla a později to uznala, chtěla kulaté číslo, ale u takto nízkého příjmu daň pokryje daňový odečet - zf). Je to porušení zákona o dani z příjmu a diskriminace skupiny osob pracující závislou činností. Bylo na to upozorňováno mnoha lidmi, účetními, ekonomy, daňovými poradci, bylo napsáno mnoho kritických článků, přesto se nenašel jediný politik, který by podal žalobu k ústavnímu soudu nebo se jinak vzepřel této státní zlodějině.



A tento daňový rozdíl mezi zaměstnancem a živnostníkem - podnikatelem je skutečně parazitní, zaměstnanci platí 20,1% místo 15% a podnikatel platí 15% místo 19%. V s.r.o. a a.s. zaměstnanci sice platí také 20,1% daň, ale firma jako právnická osoba platí 19%.

Parazity jsou tedy myšleni pouze živnostníci, kteří mají zaměstnance. Můžeme s tím souhlasit, nebo to odmítat, to už záleží na každém z nás.“ Publikováno se souhlasem vydavatele. {relatedarticles title="Psali jsme:" tag="živnostníci" count="5" /}


Zbyněk Fiala: Živnostníci a paraziti 23.3.2013

parlamentnilisty.cz vasevec.cz


Mládkův přešlap vyvolal nekonečné nadávky, omluvy a řeči o podpoře živnostníků. Kdo si však přečetl článek účetní Věry Říhové Živnostníci kontra zaměstnanci, který se objevil na Britských listech 20. března, vidí především chaos, který nevyžaduje ani tak omluvy, jako spíš radikální systémovou změnu. Živnostníci s minimálním přivýdělkem musí státu platit více, než unesou a jsou tlačeni do pozice žebráků. Ti, co vydělávají slušněji, si nadlepšují příjem tím, že platí státu minimum, mnohem méně, než by měli. A ti, co vydělávají hodně, neplatí státu nic nebo skoro nic, zatímco křičí, jak to tady všechno živí.

Živnostník s průměrným měsíčním příjmem skoro 67 tisíc při uplatnění paušálních výdajů ve výši 80 procent neplatí žádné daně, protože ty se rovnají odpočitatelné položce, upozorňuje dlouhodobá účetní Věra Říhová. Zato ti, kdo mají živnosťák k drobnému přivýdělku nějakou vedlejší činností, ať už po večerech, na mateřské nebo v důchodu, mají často problém, jak si vydělat na povinnou minimální platbu sociálního a zdravotního pojištění. A ve zcela jiné situaci je faktický podnikatel, který se vydává za OSVČ, ignoruje zákoník práce a najímá dělníky na švarcsystém. Ten parazituje na státu i na svých zaměstnancích.

Český systém živnostenského podnikání tedy není jen hladový, nebo jen supervýhodný. Je tam od každého trochu, jen té férovosti je málo.

Politici by měli místo nekonečného omlouvání seriózně zvážit takovou úpravu daní a pojistného, aby vycházela ze shodného základu, že i drobný přivýdělek je společensky žádoucí. Neměl by být mařen neúměrnými náklady. Minimální sazby pojistného takovými neúměrnými náklady jsou.

Na druhou stranu by neměl umožňovat, aby milionáři ze sebe dělali chudáky a parazitovali na systému, který pak musí financovat někdo jiný. Přehlížení pseudofirem s preudozaměstnanci, kde se nafukují a přesouvají náklady a zakrývají příjmy, takový parazitní systém umožňuje.



A všechny tyto šílenosti tady máme jen proto, že se lidem nevěří. No dobrá, ale proč se potom blokuje zavedení registračních pokladen, které by umožnily pracovat s reálnými čísly a usnadnily by spravedlivé nastavení výhod a povinností?

Je tu také otázka, proč se nechávají tak bezostyšně okrádat zaměstnanci, kteří jsou schováváni za živnostenský list a švarcsystém, přestože třeba parta zedníků žádného “pastevce“ nepotřebuje. Zvládli by to jako firma nebo družstvo. Ale dostanou se k zakázkám? Nejen proto, že výraz “družstvo“ zní mnohým jako sprosté slovo. Nejsou však součástí sítě upředené z korupce. Narušili by kruhové toky peněz mezi zadavatelem a anonymní firmou, která shodou okolností patří taky tomu zadavateli. Reálné odstranění anonymního vlastnictví by tedy bylo dalším krokem k zásadní změně.

A živnostníkům by pomohlo i to, kdyby pojem “veřejné investice“ neznamenal jen obrovité stroje a supervýkonné betonárky. Aby to nebyl jen cirkus, který přijede a odjede, ale v místě nikoho neuživí. Také lokální ekonomika potřebuje svoji infrastrukturu, která umožní, aby peníze v místě vycházely vstříc místnímu zboží a místním službám. K tomu jsou potřeba tržnice, hospodářské školy, lokální banky. Možná i zavádění místních měn, což znamená dořešení vztahů k národním měnám a daním.

Hlavní a vedlejší

Účetní Říhová nejde ve svých úvahách tak daleko, ale soustřeďuje se na to, kde problémy vznikají. Systémový nedostatek vidí v tom, že výběr daní a pojištění má zcela odlišný rámec. Zatímco sociální a zdravotní pojištění rozlišuje hlavní a vedlejší výdělečnou činnost, daňový systém nic takového neřeší. Na první pohled by se zdálo, že se tím usnadňuje pojištění živnostníků, protože OSVČ s vedlejšími příjmy platí zálohy pojištění v poloviční výši. Efekt je však přesně opačný. Pro tyto zálohy jsou stanoveny minimální částky, které musí živnostník zaplatit vždycky, ať už mu kšefty jdou, nebo ne. V daňovém systému je to opačně, tam se platí až od určité příjmové hladiny. Kdo nevydělá, neplatí. O to se stará odečitatelná položka z daní ve výši 24 840 korun.

Jak daleko tato odečitatelná položka reálně dosáhne, to zas obstarává výdajový paušál. Já třeba využívám odečtu paušálních nákladů ve výši 40 procent z příjmů (autorská činnost) a zhruba mi to vychází, protože obcházím placené konference, předplácím uzavřené internetové zdroje a kupuji obrovské množství zahraničního tisku a knih (čtu teď víc, než když jsem šéfoval a neměl na to čas). Kdybych nebyl líný a vedl účetnictví, došel bych ke stejným číslům. Řemeslné živnosti mají paušál 80 procent a nejspíš to pokryje nákupy materiálu a dopravu. Pokud se však za řemeslníka vydává podnikatel, kterému dělají tržby faktičtí zaměstnanci (a ti si navíc všechno platí sami), kopli jsme do zlaté žíly.

Přečtěte si, co o tom píše zkušená účetní Říhová v jednom z nejzajímavějších článků roku. Obsahuje i polemiku s popuzenými názory, které to vyvolalo. Tento článek by mohl být dobrým východiskem pro tvorbu politických programů těch stran, které to myslí s podporou samostatné výdělečné činnosti a drobného podnikání doopravdy.

Živnostníci - podnikatelé



“Toto je problém, kterému téměř nikdo nerozumí, ani já ne. Podnikatel jako fyzická osoba, která zaměstnává další osoby na zaměstnanecký poměr, není samostatně výdělečně činná zkrátka proto, že nepracuje samostatně, ale s někým dalším. Tento typ neodděluje od ostatních živnostníků ani zákon o dani z příjmu ani zákony o zdravotním a sociálním pojištění. Tento živnostník má firmu, ale daně platí jako fyzická osoba, tedy 15% a nikoliv 19% jako právnická osoba.

Tento typ živnostníka je nejvíce zvýhodněný a to je ten živnostník, o kterém se mluví jako o parazitovi. Má totiž výhody OSVČ i výhody zaměstnavatele. Platí pro něho strop pro OSVČ na sociální i zdravotní pojištění, a čím vyšší je jeho příjem, tím nižší je procento odvodů. Například u příjmu 6 milionů je odvod sociálního pojištění za rok 2012 pouze 5,87 % místo 29 %.

Tento živnostník je ten správný vykořisťovatel. Uveďme si příklad zase ze stavebnictví, kde je to nejvíce vidět.

Živnostník si vezme 10 stavebních dělníků jako zaměstnance. Stanoví jim mzdu 50 Kč na hodinu. Zákazníkovi ale počítá práci 150 Kč na hodinu. Když mu 10 dělníků se sazbou 50 Kč na hodinu odpracuje denně 12 hodin, což je v létě naprosto běžná pracovní doba na stavbě, vydělá denně 12.000 Kč (10 lidí * 12 hodin = 120 hodin * 100 Kč) do své vlastní peněženky, aniž by proto musel hnout prstem, protože skutečnou práci odvedli zaměstnanci. Veškeré náklady spojené se stavbou zaplatí zákazník. Živnostník - podnikatel nezaplatí ze své kapsy ani korunu, kam by přišel.

A tady se zastavím u příspěvku pana Petrose Michailidise. Není pravda, že si zaměstnanci nemusí pořizovat nic potřebného ke své práci. U tohoto typu živnostníka - podnikatele si zaměstnanci pořizují sami téměř všechno, od pracovního oděvu až po vlastní drobné nářadí. Neexistují žádné benefity jako jsou stravenky a další požitky. Dopravu na pracoviště si zaměstnanci většinou (ale tady to není pravidlem) zajišťují sami a za své. Například obchodní zástupci si hradí ze svých provizí úplně všechno, pouze ve firmách jako právnické osoby dostávají některé náklady uhrazené nebo dostanou služební telefon, notebook a někde i automobil. U fyzické osoby jako zaměstnavatele jsem nic takového neslyšela, ale nevylučuji to.

Mzda zaměstnance je dnes uzákoněná jako superhrubá mzda. Vím, že je to pro spoustu občanů těžko pochopitelný pojem a nedivím se tomu. Ve složitosti je schovaná státní zlodějina vůči zaměstnancům. Superhrubá mzda je hrubá mzda + odvod sociálního a zdravotního pojištění zaměstnavatele. To každý zaměstnanec musí mít ze zákona uvedené na své výplatní pásce, takže každý zaměstnanec vidí, kolik za něho zaměstnavatel odvádí.

Zastavila jsem se u názoru pana Petra Meluzína v příspěvku Zaměstnavatel za zaměstnance neplatí nic, kde uvádí teoretický výklad o tom, kdo vlastně hradí pojištění z mezd. Svým způsobem má pravdu. U OSVČ - podnikatele stoprocentně, podnikatel sice platí odvody ze své peněženky, ale do té si veškeré náklady na mzdy musí zaměstnanci dodat. Příměr k inkasu v bance je příhodný. U firem typu právnických osob jsou to společné firemní náklady.

V čem tkví ta státní zlodějina? Zaměstnavatel uhradí za zaměstnance 25 % sociálního a 9 % zdravotního pojištění z jeho hrubé mzdy a tento odvod si započte do nákladů snižujících základ daně z příjmu. O tento odvod pak platí menší daně. Tento odvod pak přičte k hrubé mzdě zaměstnanci, a ten z tohoto odvodu, tedy z příjmu stejného jako je "klobáska, jakou svět neviděl", zaplatí 15 % daň. Zaměstnanci tedy platí daně z příjmu, který nikdy nedostali a není pro ně ani žádným naturálním nebo benefičním příjmem.



Zaměstnanec s hrubou mzdou 10.000 Kč nezaplatí daň z příjmu 15% = 1.500 Kč, ale zaplatí 15 % ze superhrubé mzdy 13.400 Kč = 2.010 Kč, zaplatí tedy daň ve výši 20,1 %, protože jeho výdělek je ve skutečnosti 10.000 Kč (tady se paní Říhová spletla a později to uznala, chtěla kulaté číslo, ale u takto nízkého příjmu daň pokryje daňový odečet - zf). Je to porušení zákona o dani z příjmu a diskriminace skupiny osob pracující závislou činností. Bylo na to upozorňováno mnoha lidmi, účetními, ekonomy, daňovými poradci, bylo napsáno mnoho kritických článků, přesto se nenašel jediný politik, který by podal žalobu k ústavnímu soudu nebo se jinak vzepřel této státní zlodějině.

A tento daňový rozdíl mezi zaměstnancem a živnostníkem - podnikatelem je skutečně parazitní, zaměstnanci platí 20,1% místo 15% a podnikatel platí 15% místo 19%. V s.r.o. a a.s. zaměstnanci sice platí také 20,1% daň, ale firma jako právnická osoba platí 19%.

Parazity jsou tedy myšleni pouze živnostníci, kteří mají zaměstnance. Můžeme s tím souhlasit, nebo to odmítat, to už záleží na každém z nás.“ Publikováno se souhlasem vydavatele. {relatedarticles title="Psali jsme:" tag="živnostníci" count="5" /}


Zemanovo evangelium předáme všem občanům, ujišťuje šéf SPOZ 23.3.2013

parlamentnilisty.cz pan HK ČR

str. 0 Monitor

Novým předsedou Strany práv občanů – zemanovci byl zvolen Zdeněk Štengl. Podle jeho slov se strana musí pořádně připravit na parlamentní volby, ve kterých by prý byl spokojen s jakýmkoliv výsledkem nad 5 procent. “S každým výsledkem nad 5 %. Nebudu říkat megalomanské prognózy, to přísluší prognostikům. Vše, co bude nad 5 %, bude dobře,“ řekl Zdeněk Štengl v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Na sjezdu SPOZ vystoupil i prezident Miloš Zeman. Přitom několik dní před tím na sjezdu ČSSD hovořil o tom, že sociálním demokratům přeje vítězství ve volbách. “Pokud budeme dodržovat principy a vize Miloše Zemana a nebudeme vymýšlet ‚nesmysly‘, tak se Miloš Zeman s SPOZ určitě nerozejde,“ je si však jist Štengl. {relatedarticles title="Čtěte také:" articles="265811,266796" /} “My jsme mu vytvořili zázemí a dílem jsme mu pomohli v prezidentské kampani především v petiční akci za přímou volbu prezidenta. Čili Miloš Zeman nemá proč se s námi rozcházet ve zlém a my už vůbec ne, protože - jak jsem dříve řekl - byl zvolen papež a papež káže evangelium Ježíše Krista,“ dodává s tím, že by bylo zrůdné opouštět Zemanovy vize. “Ony vize jsou smysluplné, jak pro mladé lidi, tak pro seniory. My říkáme: bezplatné školství, podpora zaměstnanosti formou investic a pobídek zaměstnavatelům. Zemanovo evangelium budeme předávat všem občanům,“ ujišťuje Štengl. {relatedarticles title="Psali jsme:" tag="spoz" count="5" /}



Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1401&clanek=266813 Prachatický deník

Pracovní smlouva v kapse? Nesmysl 23.3.2013

Prachatický deník JANA VANDLÍČKOVÁ


Prachatičtí podnikatelé věří, že ministr Kuba pomůže změnit špatná pravidla. Prachatice – Za posledních dvacet let byl včera Martin Kuba vůbec prvním ministrem průmyslu české vlády, který osobně navštívil prachatické firmy. S podnikateli ministr diskutoval o možnostech změn, které by jim usnadnily podnikání. „Sám přiznal chybu v zákoně, která naší firmě znemožnila uzavírání takzvaných řetězových smluv pro sezonní zaměstnance,“ hodnotil po setkání Václav Franz, majitel firmy Perseid a zároveň předseda hospodářské komory v Prachaticích. Řetězové smlouvy uzavírají především zemědělci a podnikatelé ve službách na určitou část sezony. Mohou to udělat jen třikrát po sobě. Což jim komplikuje podnikání. „Pro nás je to až likvidační,“ tvrdí Václav Franz, jenž si potřebuje najmout lidi vždy na jednotlivé zakázky a logicky chce i počtvrté sáhnout po těch, kteří se mu osvědčili. Podle jednatele firmy ODYS Karla Dvořáka má ministr dobré nápady a myšlenky. „Teď jde o to, zda se podaří je ve vládě prosadit. Těší mě, že ministr o problémech ví a chce je řešit,“ řekl. Podle něj je až příliš byrokracie, která komplikuje život všem a už vůbec nechápe, proč by v době internetu měli zaměstnanci nosit v kapse pracovní smlouvu. „Lze to zkontrolovat jinak,“ zlobil se Karel Dvořák. Oba podnikatelé věří, že nezůstane jen u slibů a do voleb dojde ke změnám. Strana 2 *** Co vadí podnikatelům? Nesmyslná státní byrokracie – kontroly vyhlášek a nařízení, kterých je nesmyslně moc a zaměstnavatelům i zaměstnancům zbytečně komplikují život Nemožnost takzvaných řetězových smluv pro sezonní zaměstnance – Zneužívání nemocenské Region| Jižní Čechy Právo

Penzijní věk zmrazíme na 67 letech 23.3.2013

Právo


Jan Rovenský Jakub Svoboda

STARONOVÝ PŘEDSEDA ČSSD BOHUSLAV SOBOTKA ŘEKL PRÁVU Pokud ČSSD vyhraje volby, bude chtít prosadit odchod do důchodu pro všechny ženy a muže v 67 letech, obnovit původní valorizaci penzí a zvýšit minimální mzdu na 12 tisíc. Naopak se snižováním DPH strana nepočítá. Právu to v rozhovoru řekl šéf soc. dem. Bohuslav Sobotka. * Pane předsedo, nejdřív to vypadá na úspěšný sjezd, pak přijde Mládek a svým výrokem o parazitujících živnostnících střelí soc. dem. do nohy. Proč ještě ve stínové vládě neskončil? Myslím, že stínový ministr by si měl vystoupení na sjezd lépe připravit. Neměl by se dopouštět chyb, jako bylo trousení nadávek na adresu živnostníků. Sociální demokracie si váží všech, kdo poctivě pracují, ať už jako zaměstnanci, nebo jako podnikatelé, a rozhodně na půdu soc. dem. nepatří osočování, útoky nebo



podobné nálepkování. To není styl ČSSD, součástí naší politiky je snaha o debatu a respektování partnera, ať je to kdokoli. * Mládek ale pokračoval v médiích: „V řadě zemí mají stanoveno, že průměrný důchodce má pět let mezi odchodem do důchodu a úmrtím. Je to trochu cynické, ale bohužel jinak to nejde.“ Není to silná káva na soc. dem. politika? Mládek neměl šťastný týden. Za dva roky, co s ním spolupracuji jako se stínovým ministrem, se nedopustil tolika chyb jako v posledních několika dnech. Mohl to ale myslet jedině tak, že kvůli vládní důchodové reformě, pro kterou ČSSD nehlasovala, se neustále prodlužuje věk odchodu do důchodu a ani do budoucna tam není žádná pevná hranice. S tím spokojeni nejsme. Naším cílem bude, abychom hranici nastavili podle střední délky dožití (neboli průměrného, předpokládaného věku úmrtí), tedy aby nedocházelo jen k mechanickému prodlužování věku pro odchod do důchodu podle data narození. (Pokračování na str. 9) Penzijní věk zmrazíme na 67 letech (Pokračování ze str. 1) Věk pro odchod do důchodu je třeba fixovat někde kolem 67 let pro ženy i muže a pak velmi opatrně zkoumat, zda dochází k dalšímu prodlužování střední délky dožití. Ten mechanismus se musí změnit, jinak moje děti půjdou do důchodu v 85 letech. * Ale i někteří vaši členové volají po Mládkově hlavě. Mně se jeho výroky hrubě nelíbily, ale zda skončí ve stínové vládě, zveřejním v rámci její celkové obměny za několik týdnů. Každopádně nikdo nemá nic jisté. Ale navzdory chybě, kterou Mládek pošpinil soc. dem., ho nadále pokládám za kvalifikovaného odborníka. Na druhou stranu je třeba říci, že Mládek popsal problém, který reálně existuje. Nebudu se tvářit, že není spor o to, jaké mají být odvody u živnostníků a zaměstnanců, aby je většina společnosti vnímala jako spravedlivé. Jsou tu čtyři milióny zaměstnanců, kteří financují velkou část veřejných služeb, zatímco daně a odvody, které platí živnostníci, jsou výrazně nižší. Průměrný zaměstnanec zaplatí na dani z příjmu měsíčně průměrně 2300 korun, živnostník 270 korun. Souhlasím s tím, že by živnostníci neměli platit stejné odvody jako zaměstnanci, protože se starají sami o sebe, mají problém se sháněním zakázek a nemají zaměstnanecké výhody. Ale současný nepoměr je značný. Návrh ČSSD ale není ještě připraven tak, abychom hovořili o jednotlivých pásmech výdajových paušálů. * Počítáte ale se snížením paušálů, tedy že živnostníci budou odvádět víc peněz státu? Nemáme žádný plán zvyšování sociálního nebo zdravotního pojištění pro živnostníky. Naším cílem určitě není komplikovat život drobným řemeslníkům, naopak je chceme uchránit zvyšování daní. Často jsou to lidé, kteří se v situaci ocitli nedobrovolně, protože rozvoj švarcsystému je nutí k tomu, aby pracovali na živnostenské oprávnění. Byli bychom ale neradi, kdyby výdajové paušály používaly OSVČ typu advokátů. Chceme mezi živnostníky diferencovat. Také se ale chceme vyvarovat situace, kdy řemeslníci, kteří si po roce 1989 platili na sociální pojištění jen minimální odvody, jsou v šoku, jak nízký jim byl vyměřen důchod, a musí se o ně starat jejich děti. * Není paradoxní, že výdajové paušály výrazně vzrostly za vašeho ministrování v roce 2005? Ano, to ČSSD udělala, a bylo to v době velkého hospodářského růstu a konsolidace veřejných rozpočtů. Tehdy si to stát mohl dovolit. V době, kdy máme recesi a stomiliardový deficit, je na místě revize výdajových paušálů a není prostor pro ideologickou předpojatost. Nevylučuji, že za pět šest let, až se situace zlepší, můžeme jít cestou vyšší podpory drobného podnikání. * Původní účel paušálů byl zjednodušit drobným podnikatelům administrativu. Nyní ale vedou spíše k daňovým únikům. Jak to chcete řešit? Prvním opatřením, o kterém chceme nyní debatovat, je zavedení registračních pokladen. Ty se už osvědčily na Slovensku a budou tam tento systém dál rozvíjet. Záměr slovenské vlády losovat v loterii účtenky, které lidé za zboží dostanou v obchodech, je zajímavý motivační prvek. Počkáme si na to, jak pilotní projekt dopadne na Slovensku. Pokud tam bude úspěšný, nevylučuji, že bychom se o něco podobného pokusili i my. * Zůstanete jen u toho?



V ČR daňové úniky dosahují až desítek miliard ročně, a to i kvůli krácení DPH nebo únikům u pohonných hmot. Nečasova vláda už v tomto ohledu provedla první kroky. Je zapotřebí více hlídat trh a nedovolit nepoctivým, často účelově zakládaným firmám, aby se na tomto trhu legálně pohybovaly. Systém kaucí, které budou muset obchodníci složit pro získání licence, je správná cesta. Podobně se musí postupovat i v oblasti daňových úniků u alkoholu, zejména u toho, který se rozlévá v restauracích. Daňové správě ještě dlužíme zákon o majetkových přiznáních. Chtěli bychom, aby v případě identifikace podezřelého zbohatnutí mohla daňová správa chtít doložení původu takového majetku. * Co když si jen majetek převedou do firem? Myslím si, že když postupně vykořeníme anonymní akcie a posílíme transparentnost i v té tržní části ekonomiky, budou jakékoliv transakce s tímto majetkem stále viditelnější, projdou evidencí a budou do budoucna podléhat třeba i nějaké formě zdanění. Nejhorší je majetek, který je v šedé zóně, když například někdo, kdo nikdy nepodával žádná daňová přiznání, najednou disponuje majetkem v řádu desítek miliónů. Není přitom vlastně žádný nástroj, jak jeho původ zjistit. Je důležité, že od příštího roku bude zakázáno organizovat společnosti na bázi anonymních akcií. Určitě to také pomůže, aby se u nás snížilo jejich množství, byť bude dál možné zakládat společnosti v zahraničí. * Jedním z cílů ČSSD je zvýšit minimální mzdu z 8 na 12 tisíc. Pokud byste ji společně se snížením paušálů prosadili, došlo by podle premiéra Petra Nečase ke zvýšení nezaměstnanosti. Vaše plány označil za cestu do pekla. S touto vládou v pekle jsme, máme největší nezaměstnanost v historii a nejdelší recesi od roku 1997. Jediná šance, jak se z něj dostat, je přetnout začarovaný kruh škrtů a poklesu, který tu rozjeli pánové Nečas a Kalousek. Naše hospodářská politika bude založena na podpoře růstu a stejně důležitým cílem jako redukce deficitu bude zaměstnanost. Minimální mzdu bychom chtěli zvyšovat po dohodě na tripartitě tak, aby se pohybovala mezi 40 až 45 procenty průměrného platu. Lidé, kteří žijí z minimální mzdy, musí mít na zaplacení nájmu, cestu do práce a na svačiny pro děti. Odmítám politiku, aby tito lidé ještě museli chodit pro sociální dávky, protože z platu neuživí rodinu. * Když mluvíte o snižování rozpočtového deficitu, platí stále teze, že chcete mít do roku 2017 vyrovnané hospodaření? Při současné ekonomické situaci by to bylo asi jen za cenu prodlužování hospodářské stagnace. Cíl v roce 2017 je už staršího data, mezitím došlo k hospodářskému poklesu, který musíme promítnout. Určitě ale bude naším cílem, aby se deficit veřejných rozpočtů držel v příštích letech pod třemi procenty HDP. Současně povedeme debatu o investicích na podporu hospodářského růstu. Rádi bychom také naši zemi připravovali na přijetí eura. Předpokládaný termín pro přijetí společné měny i plánované dosažení vyrovnaných rozpočtů oznámíme nejpozději před volbami. * * Pojďme k daním. Pokud budete ve vládě, kdo si polepší, pohorší a zůstane na svém? Každé daňové opatření budeme vážit z hlediska co nejmenších dopadů na nízko- a středněpříjmové skupiny. Pokud jde o daň z příjmů, tak lidé s výdělkem do 100 tisíc korun budou platit daň ve stávající výši (současná 15procentní daň z tzv. superhrubé mzdy odpovídá v rámci hrubé mzdy zhruba 21 procentům). Výdělek nad 100 tisíc měsíčně by byl zdaněn vyšší progresivní daní, orientačně to bude kolem 30 procent ze superhrubé mzdy, tedy zhruba 38 procent hrubé mzdy. Plánujeme i návrat ke společnému zdanění manželů, což by pomohlo zejména rodinám s malými dětmi. * A co důchodci kromě zmrazení věku odchodu do penze? Důchody se teď postupně znehodnocují a soc. dem. to chce zastavit. Pokud vyhrajeme volby, budeme se snažit, aby valorizace důchodů opět plně zohledňovala inflaci, nejenom z jedné třetiny, tak jak to změnila Nečasova vláda. * Stále platí, že chcete zrušit druhý důchodový pilíř? Ano, jeho zrušení bude mnohem snazší, než se mohlo dříve zdát. Očekávám, že lidí ve druhém pilíři bude nakonec málo, protože máme rekordně vysokou nezaměstnanost, reálné příjmy klesají a občané se navíc bojí spojit se s privátním subjektem, u kterého nemáte jistotu, co s ním bude za třicet let. Plán penzijních fondů



mít ve druhém pilíři do června půl miliónu lidí je nereálný především proto, že většina občanů nemá prostředky na ukládání peněz do druhého pilíře. K deziluzi mnohých lidí může vést i hon zprostředkovatelů na klienty kvůli provizím. Cílem zrušení druhého pilíře není získat úspory občanů pro potřeby státního rozpočtu, jak to udělal Orbán v Maďarsku, ale zastavit krvácení průběžného systému. Pro nás primární bude, aby odvody do druhého pilíře skončily, a ve spolupráci s penzijními fondy hledat cestu, jak naspořené peníze převést do třetího pilíře (na penzijní připojištění). Případně chceme dát lidem možnost, aby se s naspořenými prostředky mohli vrátit do prvního pilíře (průběžného systému). * ČSSD chce dále vyšší daně pro firmy. Jaká je vaše představa? Základní sazba daně z příjmů právnických osob by se mohla zvýšit o zhruba dvě procenta (dnes je pro všechny 19 procent). Nicméně polovina zemí EU má dvě sazby daně z příjmů právnických osob. Firmy tam platí daň podle své velikosti či charakteru. Námi navrhovaná 30procentní sazba pro finanční instituce či energetické podniky by se měla týkat firem, které mají monopolní nebo dominantní pozici na trhu, podnikají na základě licence od státu a podléhají jeho regulaci. Chceme se zároveň důsledně věnovat regulaci komodit, jako je vodné a stočné, elektřina, plyn, či telekomunikačních poplatků. Regulační úřady tady nepracují dobře. Nenarážím tím jen na velkou ostudu Energetického regulačního úřadu se solárními elektrárnami. Myslím, že by stálo za to, abychom vytvořili jeden regulační úřad, který by tyto pravomoci soustředil. * Při debatě o DPH jste tvrdě kritizovali její zvyšování. Nyní jste oznámili, že ji snižovat nechcete. Skutek utek? Střílíme na pohyblivý terč, vládní daňová politika se změnila. V situaci, kdy kabinet prosazoval jednotnou sazbu DPH 17,5 procenta, jsme jasně řekli, že bychom po vítězství ve volbách obnovili sníženou sazbu na potraviny a léky. Naším cílem bylo zachování snížené sazby, což se také stalo. Vláda radikálně otočila i u superhrubé mzdy, kterou soc. dem. kritizovala. Ministr Kalousek v tichosti superhrubou mzdu opustil a vrací se ke konstrukci hrubé mzdy, kterou stejně ČSSD plánovala zavést. V řadě oblastí tedy vláda pochopila, že její reformy byly špatně koncipovány, a vrací se do hlavního proudu, což ČSSD vítá. * Za posledních šest let vzrostla základní sazba DPH z pěti na 15 procent. S tím nebudete nic dělat? Lidé nyní kvůli zvyšování obou sazeb platí na DPH o zhruba 80 miliard ročně víc než v roce 2006. Po osmi letech pravicové vlády se ale nedá vše vrátit. Není možné to v současné ekonomické situaci vyřešit přímými daněmi, protože firmy nemají zisky a lidem nerostou platy. Chceme alespoň zastavit trend, že se veškeré problémy řeší dalším a dalším zvyšováním DPH, tedy zdražováním potravin a léků. Jakmile ceny v důsledku zvýšení DPH vzrostou, a nejde o ceny regulované, nemáte šanci donutit prodejce, aby je snížili, i když klesne DPH. Naše koncepce počítá s tím, že budou dvě sazby, které nebudeme zvyšovat. Současně se chceme podívat na ceny, které vláda může v rámci státních institucí ještě nějakým způsobem regulovat. * Pojďme k sjezdu ČSSD. Navzdory vašemu přání nebyl Jiří Dienstbier znovu zvolen místopředsedou. Může si vaše strana dovolit odstřelit nejoblíbenějšího politika v zemi, který ve volbách na Hrad posbíral 830 tisíc hlasů? Pokládám to za zbytečný luxus, který jsme si mohli odpustit, protože má silnou podporu ve společnosti. Je to určitě moje osobní porážka a možná i vítězství určité sebevražedné tendence v ČSSD, kterou se zatím dařilo držet v rozumných mezích. Se zvoleným vedením jsem spokojený na osmdesát devadesát procent. Dienstbier mi tam chybí, ale je ještě relativně mladý a jeho budoucnost v ČSSD ještě přijde. * Mluvil jste o sebevražedných tendencích, co nebo koho jste měl konkrétně na mysli? Na konkrétní představitele soc. dem. to nelze aplikovat. Spíš jde o to, aby soc. dem. nepodléhala sektářským tendencím ve smyslu vnitřních sporů a válek a soustředila se na nesmírně těžký úkol, který má, pokud dostane důvěru od voličů, před sebou, tedy změnit situaci v ČR. Jsem rád, že jsme například prošli prezidentskou volbou, aniž by to soc. dem. rozdělilo, a že jsme se ani na okamžik nepřiblížili k situaci z roku 2003, kdy naše preference klesly na minimum. * Je nezvolení Dienstbiera sebevražednou tendencí? Beru to jako tendenci, která směřuje k oslabení ČSSD. Stál jsem o to, aby ve vedení byly zastoupeny všechny silné osobnosti, které máme k dispozici. A pokud byli zvoleni Michal Hašek a Zdeněk Škromach, které jsem podporoval, tak měl být zvolen i Jiří Dienstbier. Ale věřím, že Dienstbier bude ČSSD pomáhat, i když není v jejím vedení.



* Jistě vás ale potěšil prezident Miloš Zeman, když prohlásil, že si jako občan přeje vítězství soc. dem. ve volbách. Věříte, že vám nebude mluvit do strany a potažmo do vlády? Myslím, že Miloš Zeman bude aktivní prezident a bude naplno vykonávat své kompetence. Ale určitě nemá zájem na jakékoli destabilizaci politické scény. A když se na ni podíváme, tak jednou z mála stabilních stran, která je schopna fungovat a plnit program vůči voličům, je právě soc. dem. Prezidentovo vystoupení pokládám za velmi pozitivní, za napřaženou ruku, a soc. dem. je připravena tuto napřaženou ruku přijmout a spolupracovat s prezidentem na věcech, kde budeme mít podobné programové cíle. * S prezidentem se shodujete na případné menšinové vládě třeba s tichou podporou KSČM. Komunisté by ale chtěli výměnou za podporu kontrolní funkce ve státě. Přistoupili byste na to? Není možné míchat exekutivu a opozici. Odpovědnost za resorty musí případně zvládat vládní koalice, opozice má mít kontrolní role tam, kde jí to přísluší. Rozhodně se nebráním debatě, aby opoziční strany a i ta strana, která bude tolerovat případně menšinovou vládu, dostávaly kontrolní role. Ale nemyslím si, že by mělo dojít k nějakému prolínání mezi nevládními a vládními stranami na ministerstvech. Už dnes opoziční strany mívají své zástupce ve státních firmách či v dozorčích radách státních fondů, a to by mělo fungovat v příštím volebním období. Klíčový ovšem bude vládní program, a tam, pokud hovoříme o jednobarevné menšinové vládě ČSSD, by to měla být vláda se sociálnědemokratickým programem. A předpokládám, že by takový program mohl být KSČM blíž než program ODS a TOP 09. * Zeman také prosazuje ústavní změny jako zvýšení počtu volebních obvodů do Sněmovny, snížení preferenčních hlasů z pěti na tři procenta a panašování, tedy kroužkování kandidátů napříč stranami. Jste v tom také zajedno? Pokud jde o panašování, jsem jeho stoupencem v komunální politice, ale ve volbách do Sněmovny bych úplně nechápal jeho smysl, protože tam nesoupeří konkrétní lidé, ale programy politických stran. Navíc pro voliče by velké plachty či abecední seznamy byly matoucí. V minulosti jsme již podpořili snížení hodnoty preferenčních hlasů z 10 na pět procent u všech typů voleb. Další snižování by oslabilo garanci politických stran za osobnosti, které do vrcholové politiky posílají, a myslím, že bychom tuto hranici měli pár let nechat. A pokud jde o zvýšení počtu volebních obvodů ve volbách do Sněmovny, tak už by to pravděpodobně nebyly volby na základě poměrného systému, ale mohly by tam převážit většinové prvky. Není to nový návrh, na tom byla založena volební reforma z dob opoziční smlouvy, která narazila u Ústavního soudu. Jsem pro to, aby obě komory měly odlišné volební systémy, a netrpím představou, že sociálněekonomické problémy v zemi lze vyřešit volebními reformami. To nefunguje, stačí se podívat na Itálii. *** Nechci, aby moje děti šly do důchodu v 85 letech Určitě bude naším cílem, aby se deficit veřejných rozpočtů držel pod třemi procenty HDP Po osmi letech pravicové vlády se nedá vše vrátit Foto autor| Foto PRÁVO – Jan Handrejch

Sloučení univerzit v Ostravě je ohroženo 23.3.2013

Právo

str. 10 Severní Morava a Slezsko HK ČR

Denisa Telaříková

Jeden hot a druhý čehý. Tak by se daly nazvat postoje rektorů ze dvou ostravských univerzit v otázce plánovaného sloučení škol v roce 2015. Zatímco Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava (VŠBTUO) nyní vznik společné univerzity odmítá, Ostravská univerzita tuto věc vnímá jako prioritu. Ministerstvo školství ale na sloučení ostravských univerzit stále trvá. „Ministerstvo školství podporuje integraci ostravských vysokých škol na základě jejich dřívějšího společného memoranda, v němž obě univerzity deklarovaly vůli se sloučit. V současné době se zjišťují možnosti a podmínky takového kroku,“ sdělil Právu mluvčí ministerstva školství Marek Zeman. Dodal, že o samotném sloučení škol a jeho podobě nerozhodují podle platných zákonů samotné univerzity, avšak parlament. „Samotný



úspěch integrace je však samozřejmě podmíněn podporou ostravské akademické obce. Nyní se celý projekt řeší, proto je předčasné vyhodnocovat, jaký bude výsledek a jakou konečnou podobu integrační snaha bude mít,“ upřesnil Zeman. V minulém roce bylo na projekt z kapitoly rozpočtu ministerstva školství vyčleněno 30 miliónů korun. Podle rektora VŠB-TUO Ivo Vondráka je u nich na škole značný odpor proti slučování. „V dotazníkovém šetření se proti postavilo 71 procent zaměstnanců. „Naše univerzita má na rozdíl od OU dlouhou historii, více studentů a několikanásobně vyšší příjem z vědy, výzkumu či i objem projektů podpořených z Evropské unie. Proto by se OU měla k nám spíše připojit,“ uvedl Vondrák a dodal, že v tomto bodě ale nejsou schopni s rektorem Močkořem najít společnou řeč. Ostravská univerzita totiž připojení k VŠB zcela odmítá. „Nejen připojení, ale také argumentaci pana rektora Vondráka, proč sloučení univerzit najednou nejde. Obě školy vykazují analogické výkonové a kvalitativní ukazatele a výrazně zaostávají za konkurenčními vysokými školami v Evropě. Podřizovat se vysoké škole, která má stejné nevýhodné postavení, by bylo nesmyslné,“ vysvětloval rektor OU Jiří Močkoř s tím, že obě školy by po sloučení mnohem líp obstály ve středoevropské konkurenci. Podle Vondráka však není dostatečně jasné a argumentačně podložené, že sloučením skutečně dojde k navýšení konkurenceschopnosti. „Dáváme nyní přednost užší vzájemné spolupráci s OU v oblasti vědy i vzdělávání,“ shrnul Vondrák. Na Ostravské univerzitě studuje v současnosti na šesti fakultách kolem 10 tisíc studentů. Vysoká škola báňská má sedm fakult s přibližně 25 tisíci vysokoškoláků. Rektoři obou vysokých škol se nedokážou dohodnout Foto popis| Rektor VŠB Ivo Vondrák (vlevo) s rektorem OU Jiřím Močkořem v kočáře krále studentského majálesu, který loni univerzity poprvé spojily. Foto autor| Foto PRÁVO – Aleš Honus Regionální mutace| Právo - severní Morava a Slezsko

prekon.cz

Novinky SAP v oblasti mobility 24.3.2013

prekon.cz

str. 0 Průmysl a ekonomika HK ČR

-red-

Společnostem poskytnou vyšší bezpečnost, lepší efektivitu práce, růst konkurenceschopnosti, tržních podílů a zisků Praha, 22. března 2013 - (EMC) - Společnost SAP, lídr na trhu aplikací pro podnikový software, přináší řadu novinek a inovací v oblasti mobility. Společnostem poskytnou nejen nové možnosti v oblasti využívání mobilních řešení, ale i vyšší bezpečnost, lepší efektivitu práce, růst konkurenceschopnosti, tržních podílů a zisků. SAP uvádí službu Rich Communication Services SAP uvádí na trh cloudovou mobilní službu SAP Rich Communication Services 365 (SAP RCS 365). Díky RCS se pro mobilní uživatele výrazně zjednoduší služby, jako jsou posílání zpráv (instant messaging) nebo sdílení videí a souborů. Mobilní operátoři budou moci vytvářet nové inovativní služby a být více konkurenceschopní. Řešení SAP RCS 365 poskytuje společnostem možnost vytvořit si model průběžného financování na časové nebo růstové bázi. Díky tomu se mobilní operátoři dokážou vyhnout komplexnosti nasazení RCS v rámci svých sítí a z toho vyplývajících kapitálových výdajů. SAP RCS 365 jim umožňuje rychle se etablovat na trhu, oslovit své účastníky novými službami na zasílání zpráv přes IP protokol a vydělávat na hodnotě své síťové infrastruktury. Nová mobilní aplikace SAP pro snadnou a bezpečnou práci s dokumenty V reakci na poptávku po jednoduché, bezpečné synchronizaci a sdílení souborů v podniku společnost SAP uvedla na trh řešení SAP Mobile Documents. Toto nové řešení pro správu mobilních dokumentů si klade za cíl zvýšit produktivitu zaměstnanců. Poskytuje jednotný přístupový bod k obchodním dokumentům a firemnímu obsahu prostřednictvím libovolného mobilního zařízení. SAP Mobile Documents ve spojení s řešením pro správu mobilních zařízení SAP Afaria, které je jedničkou na trhu, umožní zákazníkům v praxi poznat SAP



platformu pro komplexní řízení podnikových mobilních zařízení (EMM). Řešení SAP Mobile Documents je prověřené samotnými zaměstnanci SAP, jelikož společnost sama tento nástroj úspěšně používá. Ještě před uvolněním na trh ho používalo přes 11 000 zaměstnanců SAP. Ericsson a SAP s novou kombinací cloudových řešení pro mobilní komunikaci Machine-to-Machine (M2M) Ve snaze uspokojit rostoucí poptávku po technologii mobilní komunikace machine-to-machine (M2M) podepsali Ericsson a SAP smlouvu o společném uvedení na trh a prodeji cloudového řešení a služby M2M pro podniky prostřednictvím operátorů po celém světě. Tato řešení budou založena na kombinované nabídce softwaru jako služby (SaaS) v rámci M2M. Konkrétně se zde spojuje síla řešení, technologií a infrastruktury Ericsson jako provozovatele sítí, které pracují na platformách Ericsson Device Connection Platform a Service Enablement Platform, a podnikových obchodních řešení SAP, které pracují na platformě SAP HANA. To umožní podnikům zvýšit efektivitu klíčových procesů, jako jsou například řízení údržby, vzdálený servis, řízení zásob nebo logistiky a dopravy. SAP a Portugal Telecom chtějí nabízet cloudové platformu SAP HANA pro vývojáře a zákazníky Společnost SAP oznámila rozšíření globální spolupráce s Portugal Telecom. Jeho cílem je vytvářet nástroje postavené na cloudové platformě SAP HANA, která je k dispozici na SmartCloudPT. Řešení SmartCloudPT nevyžadují žádnou vstupní investici - jsou nabízeny formou modelu průběžného financování, který umožňuje zákazníkům dodatečné investice v situaci a v době, kdy je to nutné. V návaznosti na úspěch dvou existujících nabídek SmartCloudPT, které jsou k dispozici jako podpora pro SAP HANA, SAP a Portugal Telecom plánují uvést na trh vývojářské vydání aplikace SAP Business One, verzi pro platformu SAP HANA. SAP spojuje síly s WIS TELECOM a katarské Qtel Společnosti SAP a WIS TELECOM S.p.A. uzavřeli smlouvu s cílem zajistit komplexní řešení služeb IP Exchange (IPX). To bude kombinací síly obou partnerů, lepší kvality služeb a vyšší transparentnosti nákladů. Tato smlouva rozšiřuje ekosystém SAP pro technologii IPX po celém světě. SAP zároveň oznámila, že Qtel, přední telekomunikační společnost v Kataru, implementovala platformu SAP Mobile Platform. Umožní tak převod finančních prostředků platebním systémem MoneyGram prostřednictvím Qtel Mobile Money. Zákazníci Qtel tak mohou posílat peníze prostřednictvím mobilních zařízení téměř kamkoliv na Zemi. Bezpečný, pohodlný a globální převod peněz se dá zrealizovat už během deseti minut. Nová oficiální adresa společnosti SAP: SAP ČR, spol. s r.o. Vyskočilova 1481/4 140 00 Praha 4 – MichleZadavatel/zdroj: EMC a.s.; Foto/zdroj: ---;

URL| http://www.prekon.cz/full_story.php?subaction=showfull&ucat=8&id=1364133177

PRO-ENERGY

AKTUALITY 13.3.2013

PRO-ENERGY str. 6 Aktuality HK ČR

NEJSOU TO JEN SKVRNY NA SLUNCI? Energetický regulační úřad (ERÚ) podal státnímu zastupitelství v Praze podnět, v němž se píše o podezření ze zneužití pravomoci veřejného činitele a úřední osoby ze strany neznámého pachatele či pachatelů z řad bývalých zaměstnanců ERÚ. Mimo jiné prý nerespektovali zákonem stanovenou podmínku patnáctileté doby investice, kterou prý prováděcím předpisem propočetli na délku 12 let. Ceny výkupu elektřiny byly proto podle ERÚ nadsazené šest let od roku 2005 do roku 2011. Například v roce 2006 se vykupovala elektřina za 13 200 Kč za MWh, ale podle zákona by mělo jít jen o 10 350 Kč.. Podkladem pro podaný podnět je audit, který nechala na činnost bývalých představitelů úřadu zpracovat předsedkyně ERÚ Alena Vitásková. Vyplynulo z něho, že celkový neoprávněný majetkový prospěch činí 162



miliard korun. V prvním březnovém týdnu vystoupila se závěry auditu na hospodářském výboru Poslanecké sněmovny. Jednání tohoto výboru bylo oproti zvyklostem na její žádost prohlášeno za neveřejné. Předseda výboru Milan Urban po zasedání řekl, že výbor vzal informace z auditu na vědomí. K jeho výsledku se nevyjádřil, protože zhodnocení, zda byl při nastavení cen spáchán trestný čin, náleží výhradně orgánům činným v trestním řízení. Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny vyzval vládu, aby poskytla pro druhé pololetí letošního roku další dvě miliardy korun, které by přispěly ke snížení poplatku za obnovitelné zdroje zahrnutého v ceně elektřiny. Stát letos na podporu OZE ve výši 44,4 miliardy korun přispívá 11,7 miliardy. Už dříve zástupci ministerstev financí a průmyslu a obchodu sdělili, že o zvýšení příspěvku se bude určitě jednat. Jak Urban, tak Vitásková jsou na rozdíl od ministra financí Miroslava Kalouska přesvědčeni, že snížení příspěvku by mělo být plošné, tedy nejen pro podniky. O vývoji kauzy fotovoltaika píšeme v tomto čísle PRO-ENERGY v rubrice Ekologie. V době vzniku článku se však o trestních oznámeních jen hovořilo, nyní začínají přibývat. Na současné vedení úřadu podává trestní oznámení Česká fotovoltaická průmyslová asociace (CZEPHO). Objevil se další problém, týkající se vydávání licencí pro FVE, který už skutečně šetří policie, tentokrát přímo na „novém“ ERÚ. CZEPHO spolu s Aliancí pro energetickou soběstačnost vydaly prohlášení, kde uznávají, že auditoři ze společnosti BDO skutečně odhalili několik pochybení při stanovování podpory fotovoltaických elektráren bývalými pracovníky ERÚ – například špatně dosazené parametry do výpočtů, jako je delší doba životnosti apod. Ale na druhé straně tvrdí, že bez těchto chyb by úřadu vyšla cena ještě vyšší – nejde tedy o nadhodnocení, natož o třicet procent. Je zřejmé, že zhodnotit případná pochybení nelze nijak snadno. Půjde o různý výklad zákona, užití těch či oněch metod – roli hrají nejednoznačná pravidla nebo tu byl prostor pro úmyslnou manipulaci? Trestními oznámeními se v Česku jen hemží, uvidíme, jaké výsledky z vyšetřování vzejdou. Jedním z těch, kteří se měli o závažné chyby v určení podpory FVE zasloužit, je bývalý místopředseda ERÚ Blahoslav Němeček. Ten ovšem jakákoli pochybení odmítá. Spor mezi fotovoltaickou asociací a úřadem se vede také v souvislosti s podáním ERÚ k ústavnímu soudu, který posuzoval legalitu tzv. solární daně. Jde o to, jakou výší solárního odvodu by bylo možno fotovoltaické projekty z let 2009 a 2010 zatížit po roce 2013, aniž by tím byla porušena zákonem garantovaná patnáctiletá návratnost. Podle CZEPHO poskytl ERÚ ústavnímu soudu dva rozcházející se výpočty. PLYNOVODŮ V ČESKU PŘIBÝVÁ Propojení mezi plynovody Opal na severu Německa a Megal na jihu s poetickým názvem Gazela už je letos v plném provozu. Jeho zahájení si nenechal ujít ani český premiér Nečas. Rourami v délce 166 kilometrů může ročně protéct až třiapůlnásobek roční spotřeby České republiky. Prostřednictvím Gazely jsme tak napojeni na plyn, který do Německa putuje po dně Baltského moře plynovodem Nord Stream. Gazela stála 10 miliard korun, investice společnosti Net4Gas by však měla být návratná za deset let. Protože plynovod z východu – přes Ukrajinu a Slovensko – je v současnosti méně využíván než dříve, roste důležitost připojení na německé plynovody. Výhodou českého tranzitu je reverzní tok – je možné otočit směr proudění plynu a dodávat tak například plyn na Slovensko. Plány jsou však připravovány i jinde a jinak. Dceřiná společnost firmy OMV Gas Connect Austria vede jednání s českým provozovatelem plynovodů Net4Gas o stavbě dvou přeshraničních plynovodů z Rakouska do Česka. Podle rakouského tisku obě firmy připravují studii proveditelnosti. Plynovod o délce 60 kilometrů by spojil rakouský uzel Baumgarten s Břeclaví a provoz v něm by byl rovněž obousměrný. Druhým projektem ve fázi úvah je plynovod, který by spojil hornorakouský Oberkappel s Jihočeským krajem. Konkrétní příprava by měla začít až v letech 2015 či 2016, vlastní stavba o dva roky později. Zveřejněn však byl i záměr konkurenčního propojení. Informoval o něm Ladislav Dráb ze skupiny CE Group. Jde o již dříve zmiňovaný vysokotlaký plynovod Mozart, který by měl propojit českou a rakouskou plynárenskou soustavu a měl by přijít na dvě až 2,5 miliardy Kč. Dráb uvedl, že po uzavření dohod mezi zúčastněnými stranami a operátory národních přepravních soustav je to otázka dvou až tří let. Je však zřejmé, že všechny tyto projekty plynárenského propojení s Rakouskem se uskutečnit nemohou. ČEZ A CZECH COAL PARTNERY V první polovině března vrcholila jednání o smlouvě mezi elektrárenskou společností ČEZ a těžařskou firmou Pavla Tykače Czech Coal. Již několikrát se objevily zprávy, že podpis je na spadnutí, aby se pak zase objevily další problémy. Podle šéfa skupiny ČEZ Daniela Beneše se nedá výsledek oslavovat dřív, než budou smlouvy skutečně podepsané. Řekl to na tiskové konferenci ČEZ, která představila hospodářské výsledky společnosti v loňském roce. Má však jít o jeden z největších obchodů v historii firmy. O zajištění dodávek uhlí na desítky let dopředu v hodnotě přesahující 200 miliard korun apod. Obě společnosti se také mají zřeknout sporů, které spolu



léta vedou u soudů i antimonopolních úřadů. Nedůvěra je však mezi nimi stále velká, takže navzájem požadují další a další záruky. Podle expertů je ve skutečnosti smlouva výhodná pro obě. Součástí dohod je například opce na případný prodej druhé největší tuzemské tepelné elektrárny Počerady firmě Pavla Tykače. Podle Hospodářských novin se obě firmy rovněž dohodly na ročních dodávkách až šesti milionů tun uhlí z dolu Vršany pro Počerady, a to až do vytěžení všech zásob v dole. Tedy na 30 až 50 let. Elektrárně skončila dlouhodobá smlouva na konci roku. Obě strany se loni několik měsíců snažily ceny uhlí pro letošek dohodnout, ale právě to byl jeden z jejich ostrých sporů. Skutečnost možná předběhne uzávěrku našeho časopisu, ale již víckrát se stalo, že nastaly nové odklady. JAK SE VEDE NWR Společnost New World Resources Plc oznámila své neauditované hospodářské výsledky za rok 2012 a aktualizaci strategie NWR s cílem zaujmout pozici evropského lídra v těžbě a prodeji koksovatelného uhlí: ? Těžba uhlí loni dosáhla 11,2 milionu tun, prodali 9,7 mil. tun. ? Výnosy ve výši 1 299 mil. eur představují meziroční pokles o 20 %, ? EBITDA ve výši 223 mil. eur znamená pokles o 51 %, ? Náklady těžby na tunu ve výši 81 eur/t poklesly o 1 %, ? Došlo k přecenění zásob uhlí v hodnotě mínus 15 mil. eur, ? Zásoby jsou ke konci roku vyčísleny ve výši 1,3 mil. tun. V roce 2013 chce NWR vytěžit 10 – 11 milionů tun uhlí a vyrobit 800 tisíc tun koksu. Pokračuje technický přezkum projektu Dębiensko, také rozšiřování těžby na dole Karviná se řídí schváleným plánem. Ceny energetického uhlí se pohybují na úrovni 60 eur na tunu. Průměrné ceny koksovatelného uhlí v 1. čtvrtletí 2013 jsou sjednány na úrovni 103 eur na tunu. Investice mají letos dosáhnout 120 – 130 milionů eur. Do roku 2017 chce NWR zdvojnásobit prodej koksovatelného uhlí v Evropě na 10 mil. tun ročně prostřednictvím mixu těžebních projektů a marketingových aktivit. Opře se o své marketingové schopnosti a uvede na trh všechny jakosti koksovatelného uhlí s cílem poskytovat evropským hutím komplexní dodávky koksovatelného uhlí (one-stop shop). Zapojí se do dovozu zámořského uhlí. Bude rozšiřovat prodej do západní Evropy, ale udržovat přitom pro NWE klíčový středoevropský trh. ÚLOŽIŠTĚ A OBČANÉ Starostové měst a obcí a dále zástupci neziskových organizací z lokalit, kde stát zvažuje umístění hlubinného úložiště radioaktivních odpadů, vydali výzvu „K hlubinnému úložišti férově“. Vyzývají představitele státu i poslance, aby obnovili demokratický proces výběru bezpečné lokality pro hlubinné úložiště radioaktivních odpadů. Důvodem výzvy je to, že Ministerstvo průmyslu a obchodu, které opakovaně slibovalo starostům a občanům v místech plánovaných průzkumů, že je nezahájí bez jejich souhlasu, si tak nepočínalo v lokalitě Kraví hora na Žďársku a tento postup by prý mohlo opakovat i jinde. Převedlo totiž zodpovědnost ze stanovení průzkumného území ze Správy úložišť na státní podnik DIAMO, jehož zástupci nehodlají brát ohled na postoje obyvatel a již požádali o stanovení prvního průzkumného území. BIOMASA VE VŠECH PÁDECH Ředitel odboru environmentálního a ekologického zemědělství Ministerstva zemědělství ČR Petr Jílek představil na konferenci Bioenergie 2013 hlavní cíle Akčního plánu pro biomasu na období 2012 -2020, který vláda vloni 12. září schválila. Cíle jsou to velkorysé: plán má vymezit opatření a principy, které povedou k efektivnímu a účelnému využití energetického potenciálu biomasy a pomohou tak naplnit závazky ČR pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů do roku 2020. Podíl energie na hrubé domácí spotřebě by měl v roce 2020 dosáhnout 13,5 % a podíl obnovitelné energie v dopravě 10 %. Podle doporučení akčního plánu by se zbytková zemědělská biomasa mohla využívat například k výrobě pelet a briket pro domácnosti, pro výrobu biopaliv a rovněž pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (KVET) s akcentem na výrobu tepla a dosažení vysoké účinnosti energetické přeměny (60 – 70 %). Do budoucna se počítá s podporou vhodných projektů, a to formou investiční podpory. Nicméně zde zaznělo, že ani využití biomasy se bez podpory nevyplatí. Ministerstvo zemědělství odhaduje, že podpora OZE, KVET a DZ by nás v budoucnu mohla přijít až na 44 milionů korun v roce 2020. Co se biopaliv týče, Evropská komise zveřejnila 17. 10. 2012 návrh změny směrnic 98/70/ES a 2009/28/ES, z nichž mj. vyplývá tlak na náhradu biopaliv 1. generace biopalivy 2. generace (které v EU zatím nemají komerční využití). Česká republika však zastává názor, že u nás v současné době neexistuje jiný druh OZE v dopravě, než biopaliva 1. generace, jimiž by mohl být naplněn cíl EU, tj. dosažení 10procentního podílu. Ministerstvo zemědělství proto nesouhlasí se snížením podílu biopaliv 1. generace na 5 %.



Ředitel odboru podporovaných zdrojů ERÚ Martin Laštůvka seznámil posluchače se systémem podpory výroby tepla na rok 2013 a s výkupními cenami energie z biomasy. Luděk Šikola z Advokátní kanceláře Šikola a partneři, která se na problematiku obnovitelných zdrojů soustřeďuje, hovořil podpoře KVET podle nové právní úpravy ze zákona č. 165/2012. KVET nemá garantovánu dobu ani výši podpory. Konkrétní příběh budování a provozu bioplynové stanice v Částkově přiblížil ředitel společnosti Agročas, spol s r.o. Miroslav Bečvář. Firma hospodaří na zhruba 4 300 hektarech a chová přes tisícovku krav. BSP provozuje od roku 2009. Občané v místě nyní platí za teplo 100 Kč/GJ, vytápění rodinného domku vyjde na 4 500 korun za rok. Investiční náklady se prý firmě vrátily již v první sezóně. VSTANE TRH S POVOLENKAMI Z MRTVÝCH? V letech 2003 – 2011 vzrostly ceny energie pro průmysl v EU téměř o třetinu. Podniky protestují proti tomu, aby dopady evropské politiky v oblasti klimatu a energetiky směřovaly hlavně na energeticky náročné podniky. V globální konkurenci je to pro ně velkou nevýhodou. Evropská konfederace průmyslu železa a oceli Eurofer odhaduje celkové náklady spojené s emisním obchodováním na 11 až 15 miliard eur. Problém je v tom, že zbytek světa tyto náklady nemá. V některých zemích se pokoušejí o zavádění kompenzací, chtějí dopad klimatické politiky na tento průmysl snížit. Ale zatím se to moc nedaří. Podniky totiž ve skutečnosti spíš z EU ETS profitují, protože povolenek je nadbytek a mohou je prodávat. Tento názor vyslovili britští poslanci, britští výrobci ale zprávu kritizují, protože poslanci prý nerozlišují průmysl náročný na spotřebu elektřiny a průmysl s vysokou uhlíkovou náročností. Obvinění, že ten či onen obor má ze systému emisního obchodování velký zisk, jsou ale častá. Například jsou jmenovány letecké společnosti, v jiných zemích zase oceláři. Ve druhé polovině února proto výbor Evropského parlamentu pro životní prostředí (ENVI) podpořil návrh Evropské komise na dočasné stažení 900 milionů emisních povolenek z aukcí, tzv. backloading. To by mělo zvýšit cenu povolenek na trhu. Bez strukturálních změn v systému to však může být jen krátkodobé řešení. Parlamentní výbor pro průmysl a energetiku (ITRE) backloading doporučil odmítnout. Předkládá místo toho cestovní mapu pro přechod k nízkouhlíkové ekonomice do roku 2050. Ta přináší velmi ambiciózní záměry. Navrhuje např. úpravu tzv. lineárního redukčního faktoru, na jehož základě se množství povolenek každý rok snižuje o 1,74 %. Zvýšit by se měl od roku 2021, ITRE však chce, aby to bylo už co nejdřív. Evropská asociace elektroenergetických společností Eurelectric návrh výboru přivítala. Řada zemí se ještě nerozhodla, který návrh bude podporovat. Největším odpůrcem backloadingu je Polsko, závislé v energetice na uhlí. Zatím si jednotlivé země řeší problémy po svém. Například Velká Británie zavádí od dubna regulovanou minimální cenu uhlíku. Na začátku by měla stát kolem 16 liber a do roku 2020 vyrůst až na 30 liber. Pokud nezvítězí rozumný celoevropský přístup, další země budou příkladu Velké Británie nejspíš následovat. K investicím do zelenějších technologií může motivovat také uhlíková daň. Některé státy, jako Dánsko, Finsko, Irsko, Německo a Švédsko, ji zavedly na vlastní pěst. V České republice se za zavedení uhlíkové daně dlouhodobě staví například Teplárenské sdružení. OPATRNÁ EVROPA Zákaz těžby břidlicového plynu technologií hydraulického štěpení byl v poslední době schválen v některých členských zemích EU. Patří mezi ně například Francie a Bulharsko. Mají obavy z kontaminace pitné vody, ale mezi rizika údajně patří i možnost podpovrchových explozí. Zmíněné země spolu s Německem už také vyhlásily moratorium na průzkumné vrty. Také Rakušané jsou opatrní – jejich zásoby břidlicového plynu se nacházejí blízko českých hranic. Takže nejnadějnější je stále těžba nekonvenčních plynů v Polsku. V Německu je břidlicový plyn probírán také v předvolebních kampaních. Průmysl o rozvoj nekonvenčních ložisek stojí, ochránci životního prostředí zdůrazňují hlavně negativní vliv těžby – v souvislosti s tím i průzkumu. Náklady evropských podniků na energii však mohou být v příštích letech o hodně vyšší než v USA, kde již nyní mají díky této těžbě levný plyn. Otázkou nekonvenčních ložisek zemního plynu se 20. února zabývala česká vláda. Podle ministra životního prostředí Tomáše Chalupy však zákaz průzkumů není řešením problému navždy. „Za dvacet let může být technologie mnohem šetrnější než dnes,“ řekl Chalupa. MŽP bude nyní zkoumat současnou legislativu a do konce srpna předloží vládě informace o dopadech průzkumu a těžby těchto zdrojů. Do konce října pak má být hotov návrh na změnu legislativy, která se týká stanovování průzkumných území a povolování průzkumu a těžby. Než bude legislativa schválena, MŽP navrhuje moratorium jak na těžbu, tak průzkum do roku 2014. AREVA SE NEVZDÁVÁ Poté, co byla loni v říjnu francouzská společnost AREVA vyřazena z výběrového řízení na dostavbu JE Temelín, předložila společnosti ČEZ své námitky proti tomuto rozhodnutí a poté začala podnikat další právní kroky v



souladu s legislativou České republiky a Evropské unie. Prvním z nich byla žádost o přezkum rozhodnutí ČEZ podaná k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže jako orgánu, zodpovědnému za dohled nad zadáváním veřejných zakázek. ÚOHS žádosti nevyhověl, ale podle AREVY je toto rozhodnutí založeno na nedostatečném posouzení a dokumentaci. Proti prvostupňovému rozhodnutí ÚOHS stran jejího vyřazení z výběrového řízení se rozhodla odvolat. Pokud to bude nutné, předloží pak následně celou záležitost českým soudům. AREVA stále pevně věří, že její komplexní a detailní nabídka, která byla předána společnosti ČEZ v červenci 2012, je v souladu se zákonnými požadavky plynoucími z české legislativy i se zadávacími kritérii. PLYN NA ŽELEZNICI Přispět k dalšímu poklesu americké poptávky po ropě a snížit tak energetickou závislost by mohl experiment, který provádí železniční společnost BNSF, patřící pod Berkshire Hathaway miliardáře Warrena Buffetta. Hodlá otestovat provoz lokomotiv na zemní plyn. BNSF je dnes největším soukromým spotřebitelem motorové naft y v USA a našlo by se tak další využití pro zemní plyn, kterého mají nyní Spojené státy dostatek. Levný plyn využívají ocelárny, chemičky a další americké podniky, protože jim to snižuje náklady. Přidávají se k tomu i loďaři a dalším oborem by mohla být nákladní železniční doprava. Galon dieselu stál loni v průměru 3,97 USD. Stejné množství energie ze zemního plynu lze na trhu průmyslových odběratelů pořídit za 48 centů. Musí se však k tomu připočítat náklady na zkapalňování plynu. Může samozřejmě zůstat u experimentu. Problémem bude získání povolení pro použití nových motorů, jejich zabezpečení, výstavba palivových skladů, speciální cisterny na převoz paliva apod. Také modifi kace dieselového motoru a přidání cisternového vagonu by mohly cenu lokomotivy o polovinu zvýšit. Z dlouhodobého hlediska by se však investice mohla vyplatit. BNSF se ve spolupráci se strojařskými giganty GE a Caterpillar snaží navrhnout lokomotivy, které budou moci být poháněny dieselem i zkapalněným plynem (LNG) a zároveň splňovaly zpřísněné nároky na emise, jež začnou platit za dva roky. Předběžné testy prý ukazují, že motory na LNG vydrží ve srovnání s dieselovými delší dobu bez nutnosti dotankování a disponují srovnatelnou tažnou silou. Na železnici má plyn největší šanci, jelikož díky fixním trasám odpadá mnoho starostí s budováním dodatečné zásobovací infrastruktury. Podle expertů by ale případný úspěch BNSF mohl mít důležitý psychologický dopad na transportní odvětví i energetické trhy. CELOEVROPSKÁ INTEGRACE TRHŮ Český operátor trhu s elektřinou (OTE) se zapojil do projektu, jehož cílem je celoevropská integrace denních trhů s elektřinou. Kromě OTE se na projektu Price Coupling of Regions (PCR) podílí dalších šest operátorů, kteří řídí trh s elektřinou ve více než deseti evropských státech. Iniciativa PCR vyvíjí jednotný způsob pro výpočet cen elektřiny na propojených trzích v celé Evropě. Je to zásadním předpokladem pro dosažení cíle Evropské unie, kterým je vytvoření harmonizovaného a jednotného evropského trhu s elektřinou s očekávaným zvýšením likvidity, efektivity a společenského přínosu. Evropská unie usiluje o to, aby se už v příštím roce podařilo spustit jednotný vnitřní trh s elektřinou ve všech členských zemích. Vnitřní trh by měl ochránit unijní země před případnou energetickou krizí. Podle odborníků se však stanovený termín těžko stihne vzhledem k problémům s nedostatečnou infrastrukturou a nestabilními obnovitelnými zdroji. FOSILNÍ PALIVA JSOU A BUDOU DRAHÁ V polovině února se v Poslanecké sněmovně diskutovalo na téma Role fosilních paliv v ČR. Zda budou fosilní paliva součástí energetického mixu či je nahradíme čistšími obnovitelnými zdroji. Vystoupili zde například programový ředitel Hnutí DUHA Vojtěch Kotecký, ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost Martin Sedlák a Jiří Gavor, jednatel společnosti ENA. V bohaté diskusi, kterou moderoval primátor Ostravy Petr Kajnar, se potvrdilo, že auditorium je rozděleno na zastánce jaderné i tradiční energetiky a na jejich oponenty. Byla zde ovšem evidentní snaha o komplexní pohled, hovořilo se tedy i o sociálně-ekonomickém aspektu fosilních paliv (např. co by způsobil útlum těžby uhlí v kontextu dopadu na zaměstnanost v regionu) a o ekonomickém dopadu masivní podpory obnovitelných zdrojů. S tím již mají negativní zkušenosti i němečtí občané, kterým se letos kvůli příspěvku na obnovitelné zdroje o 13 % meziročně zvedla cena elektřiny. Spolková vláda údajně uvažuje o snížení podpory OZE a o formě srážkové daně. Přesto Německo prostřednictvím fosilních paliv vyrábí stejné množství elektřiny jako před 12 lety. Jednoznačná cesta asi neexistuje, konstatovali účastníci. Je zřejmé, že fosilní paliva jsou a zůstanou součástí energetického mixu stejně jako obnovitelné zdroje a jaderná energie. Otázkou je, jak rychle se budou



rozvíjet nové technologie, jež by umožnily energii vyrobenou v OZE uskladnit (solární baterie). Dalším krokem jsou úspory energie – inspirovat se můžeme zeměmi, jako je například Dánsko či Velká Británie. SKRYTÁ STÁTNÍ POMOC? Německo zbavilo v roce 2011 velké domácí výrobce ve strojírenství, chemickém průmyslu, výrobě skla, cementu a v dalších oborech povinnosti platit „síťový“ příplatek, který hradí náklady masivního zavádění obnovitelných zdrojů energie. Německé průmyslové svazy si výjimku prosadily argumentací, že prudký růst cen energie podkope konkurenceschopnost německých firem na zahraničních trzích. Výkonný orgán Evropské unie bude nyní zkoumat, zda německá vláda neposkytuje těmto firmám skrytou státní pomoc ve formě výjimky z placení příplatku za obnovitelnou energii a nepoškozuje tím konkurenty v ostatních zemích. Zahájila proto hloubkové vyšetřování slev na cenách elektrické energie pro německé průmyslové podniky. Komise vyčíslila celkový objem této výjimky za loňský rok na 300 milionů eur (7,7 miliardy Kč), což je suma, kterou za průmyslové firmy hradí ostatní spotřebitelé, zejména domácnosti. Foto popis|

Cenové trendy energetických komodit 13.3.2013

PRO-ENERGY Jiří Gavor

str. 16 Elektroenergetika HK ČR

Až dojde k oživení ekonomiky, neznamená to, že automaticky vyletí vzhůru dnes poměrně nízké ceny energie. Přes veškeré nářky na růst koncových cen energií je trochu paradoxním faktem, že ceny vlastních energetických komodit, jako je mezinárodně obchodované černé uhlí, zemní plyn, silová elektřina a povolenky na emise CO2, jsou v současné době relativně nízké. Týká se to zejména cen elektřiny a povolenek na emise CO2, ale ani ceny energetického černého uhlí a zemního plynu nejsou vysoké. Nenaplnily se tak dříve velmi oblíbené prognózy, které vydávala i řada renomovaných mezinárodních agentur, o rostoucím nedostatku energií, který požene ceny vzhůru. V současnosti se zdá spíše opak pravdou. Jistě tím rozhodujícím důvodem byla stagnace poptávky v důsledku hospodářské recese, která je sice o mnoho delší, než i pesimisté původně předpokládali, nicméně každá krize jednou skončí a s tím se dostaví oživení poptávky. Přesto nelze očekávat, že oživení odbytu automaticky nastartuje rychlý růst cen energií. Situace se totiž výrazně změnila i na straně nabídky. Patrné je to zejména v případě zemního plynu, kde rychle rostoucí produkce plynu z nekonvenčních zdrojů, zejména břidlicového plynu, již dramaticky snížila ceny plynu v severní Americe. Spojené státy americké se pomalu, ale jistě mění z importéra v exportéra plynu a současný 2 až 3 násobný cenový diferenciál mezi cenami plynu v USA a v Evropě nemůže dlouhodobě vydržet. Zvýšená spotřeba levného plynu a naopak snižující se spotřeba energetického uhlí v USA stlačila sekundárně i ceny mezinárodně obchodovaného černého energetického uhlí. V případě silové elektřiny je na straně nabídky specifi cký faktor, a to rychle rostoucí produkce elektřiny z obnovitelných zdrojů, která je navíc produkována s minimálními proměnnými náklady. Podle našeho názoru padající trh se silovou elektřinou a zejména s povolenkami povede k intervencím na úrovni EU, zejména u povolenek se cena může zvýšit o násobky prakticky ze dne na den v důsledku politického rozhodnutí. Přesto v příštích nejméně deseti letech nedostatek elektřiny nehrozí, a to ani při oživení poptávky. Tato skutečnost bude tedy tlumit nárůst ceny. OČEKÁVÁNÍ TRHU Podívejme se, co očekává trh, tedy na dlouhodobé futures na energetické komodity. Graf č. 1 zachycuje současnou situaci na nejvýznamnější energetické komoditní burze pro středoevropský region, EEX v Lipsku. V „normálních dobách“ platilo téměř jako železné pravidlo, že ve vzdálenější budoucností cena futures roste – v případě elektřiny to obvykle bylo o 1 – 2 eur/MWh za každý další rok. Jak je vidět z grafu, v současnosti toto pravidlo neplatí. Základní zatížení pro rok 2015 CAL15 má nižší cenu než nákup pro rok 2014, CAL14. A ceny pro další roky fakticky rostou jen velmi nepatrně. Přestože vývoj dlouhodobých futures na burzách nelze automaticky ztotožnit s očekávaným budoucím vývojem, protože s časově vzdálenými futures se obchoduje minimálně, leccos to napovídá. Obchodníci jsou jednoznačně skeptičtí k možnosti rychlého zotavení cen silové elektřiny. Ještě jednoznačnější trend směrem k očekávanému poklesu cen vidíme u zemního plynu. Zde se především projevuje očekávání, jaké důsledky bude mít rostoucí vliv břidličného plynu.



Opatrný nárůst v případě povolenek na vypouštění emisí prakticky nic neznamená, zde je trh ve vleku administrativních politických rozhodnutí EU a situace se může změnit ze dne na den. Poměrně jednoznačný nárůst ceny futures mezinárodně obchodovaného černého energetického uhlí už svůj význam má – trh očekává, že ceny černého uhlí po poměrně výrazném propadu v roce 2012 budou opět růst. To se týká i tuzemského hnědého uhlí, i když zde fungující transparentní trh neexistuje. Na českém tuzemském trhu panuje situace nedostatečné nabídky a nelze očekávat zlepšení, spíše naopak. Novou vyšší cenovou hladinu pro největší odběratele nastaví dokončovaná dlouhodobá smlouva mezi Czech Coal a ČEZ. Ta zřejmě začne na úrovni kolem 40 Kč/GJ s dalším nárůstem, přičemž cílová cenová hladina by měla být na 2/3 mezinárodní ceny černého uhlí (to je ústupek od původního požadavku Czech Coal na 80 % ceny černého uhlí). ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ K CENOVÝM TRENDŮM Přes veškeré nejistoty, které v současné situaci existují, investoři nutně potřebují pracovat se základními scénáři budoucího vývoje. ENA doporučuje pro případné ekonomické modely použít tyto předpoklady cenových trendů: Hnědé energetické uhlí: Střední průmysloví odběratelé s výjimkou prominentních největších klientů typu ČEZ již v současnosti kupují uhlí za cenu 45 – 60 Kč/GJ bez dopravy. Předpokládáme trvalý nárůst cen v průměru zhruba o 2 – 4 % ročně. Odběratelé bez střednědobého kontraktu jsou v kritickém ohrožení, se všemi riziky případné závislosti na importu z Polska, protože české uhlí bude do značné míry vyprodané i pro sirnatější druhy. Černé uhlí: Pro odběratele přicházejí v úvahu jak tuzemské OKD, tak i import z Polska, množstevní omezení na rozdíl od hnědého uhlí nehrozí. Cenový vývoj bude kopírovat mezinárodní trh a zde doporučujeme respektovat názor trhu (viz graf 1). To znamená návrat na hodnoty v předchozích letech tempem až 5 % ročně v následujících dvou až třech letech. Pak předpokládáme mírnější eskalaci v podstatě shodnou jako u hnědého uhlí v průměru cca 2 – 4 %/rok. Zemní plyn: Celkově předpokládáme ve střednědobém výhledu spíše mírný pokles ceny v euro v průměru o 1 – 2 % ročně ze současné úrovně. Pokud vezmeme v úvahu i střednědobé předpovědi posilování kurzu CZK k EUR, pak výsledný pokles může být vyšší. Nečekáme žádná množstevní omezení, naopak silně konkurenční trh s možností výběru dodavatele. Po zahájení exportu LNG z USA ve větším měřítku (tomu ale může bránit US administrativa) lze čekat cenový pád. Silová elektřina: Zde jsme o něco optimističtější než trh. Pro rok 2013 očekáváme stagnaci na současné rekordně nízké úrovni 40 – 44 eur/MWh, poté ale věříme (nebo snad jen doufáme?) v návrat na úroveň kolem 50 eur/MWh v průběhu let 2014 – 2016. Dále doporučujeme uvažovat s pozvolnějším růstem v rozmezí 1 – 3 % ročně. Povolenky: Otázka vývoje ceny povolenek CO2 je především otázkou politickou, tj. na čem se dohodnou úředníci Evropské unie a zda stáhnou část povolenek z trhu. Náš výše uvedený předpoklad nárůstu cen elektřiny zpět na úroveň kolem 50 eur za MWh se opírá o prognózu, že cena povolenky poroste. V první fázi skokově zpět na hodnoty kolem 10 eur/t, poté pozvolně k 15 – 20 euro za tunu do roku 2020. Prognóza vývoje cen povolenek je ale krajně nejistá. Výše uvedená doporučení jsme formulovali pro časový horizont do roku 2020, maximálně až 2025. Poté doporučujeme v ekonomických modelech předpokládat pro všechny energetické komodity stejný uniformní mírný nárůst cca 2 % ročně, přesnější prognóza fakticky nemá smysl. Foto popis| Graf č.. 1: Srovnání dlouhodobých futures na základní energetické komodity na nejvýznamnější energetické komoditní burze pro středoevropský region, EEX, situace k 31. 1. 2013 Foto popis| Graf č. 2: Vývoj roční CZ base dodávky elektřiny (burza PXE Praha) O autorovi| Jiří Gavor, ENA O AUTOROVI Ing. JIŘÍ GAVOR, CSc. je od roku 1992 zakládajícím partnerem ENA, konzultační firmy věnující se poradenství v energetice. Je specialistou na vývoj a relace cen, daní a konkurenceschopnosti veškerých druhů paliv a energie. Řada studií se týkala možností uplatnění pokročilých energetických technologie a energetických úspor včetně hodnocení jejich ekonomické efektivnosti. Řídí energetické audity velkých průmyslových podniků. Působí i jako expert při mezinárodních arbitrážích v oblasti plynárenství. Kontakt: mailto:[email protected]



České jaderné plány nemají v EU obdoby 13.3.2013

PRO-ENERGY


Tomáš Kulda

Správné nastavení energetického mixu je nesmírně důležitým faktorem pro oživení a budoucí rozvoj hospodářství. Zcela zásadní je pak jeho dlouhodobá udržitelnost a stabilita. Evropský energetický sektor se v současné době nachází na významné křižovatce, která předurčí jeho vývoj na příští desetiletí. Jestliže se tato oblast dlouhou dobu vyvíjela relativně plynule, současná situace si vyžaduje přijetí zásadních, možná až revolučních rozhodnutí. Stále přísnější prosazování pravidel ze strany Evropské unie, zvyšující se požadavky na emise skleníkových plynů a jiných škodlivých látek, blížící se konec životnosti mnoha výrobních kapacit elektrické energie, nepřiměřené prosazování OZE na úkor jiných zdrojů, či unáhlená rozhodnutí spojená s jadernou nehodou ve Fukušimě v březnu 2011 jsou jen některé aspekty z celé široké škály faktorů destabilizujících evropskou energetiku. První desetiletí 21. století bylo naplněno sliby o „jaderné revoluci“ – tedy představě, že budou v horizontu roku 2030 vyvinuty jaderné reaktory tzv. čtvrté generace, které by měly být nesrovnatelně efektivnější, bezpečnější a ekonomičtější, než stávající modely. V posledních letech, a to nejen v návaznosti na již zmiňovanou nehodu ve Fukušimě (byť hraje zásadní roli), se od této vize postupně odklání čím dál tím více států, včetně takových jaderných velmocí, jakou je například Francie. Postoj České republiky se tak do jisté míry vymyká současným evropským trendům: relativně pokročilé stádium plánování dostavby JE Temelín nemá v současnosti v Evropě obdoby, stejně tak jako plány Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) na zvýšení podílu jádra na výrobě elektřiny na 50 – 60 % do roku 2040. Ve světle takto protichůdných skutečností má tedy smysl se ptát, jakou roli může jaderná energetika v Evropě v příštích desetiletích hrát, a zda jsou plány České republiky vůbec slučitelné s evropskými trendy. SOUČASNÝ STAV V roce 2011 představoval podíl jádra na celkové výrobě elektřiny ve státech Evropské unie 28 %, což značí lehký nárůst oproti dřívějším dobám, kdy například v roce 1995 tento podíl činil 24 %. K tomuto nárůstu došlo ovšem především z důvodu odstavování nejzastaralejších uhelných elektráren z provozu, které vzhledem ke snížení celkové poptávky po elektrické energii v daném období přestaly být potřeba. Samotná výroba elektřiny z jádra již od roku 2004 taktéž soustavně klesá, a vzhledem k plánovanému uzavření deseti bloků v Belgii, Velké Británii a Německu do roku 2016 se tento propad ještě zvýrazní. Česká republika patří s 33 % mezi osm států s největším podílem jádra v Evropě. Výstavba nových reaktorů v Evropě v posledních letech silně stagnuje, nové jaderné kapacity jsou budovány pouze ve třech z dvaceti sedmi států. Ve Finsku staví již od roku 2004 francouzská Areva jeden blok typu EPR v Olkiluotu, stejně tak jako ve francouzském Flamanville, kde je stejný typ ve výstavbě od roku 2007. Třetím projektem pak je dostavba 3. a 4. bloku JE Mochovce na Slovensku. Počátky těchto projektů ovšem sahají do poměrně dávné minulosti, stavba 3. a 4. bloku v Mochovcích původně probíhala již v letech 1985 – 1992, kdy byla z důvodu nedostatku financí zakonzervována. Obnovena pak byla v roce 2008 a s dostavbou se počítá v letech 2013 (3. blok) a 2014 (4. blok). Ve Finsku se o novém bloku začalo jednat již v roce 2000, když se čím dál tím více projevoval nedostatek silové energie pro zásobování rozvíjejícího se průmyslu. Smlouva s Arevou byla podepsána v roce 2003 a samotná stavba pak byla zahájena o dva roky později. V případě JE Flamanville začalo francouzské EDF s Arevou vyjednávat v roce 2002 a první stavební práce byly započaty v roce 2007. Je tedy vidět, že všechny tyto projekty byly zahájeny před zhruba deseti lety, a od té doby již k žádným dalším objednávkám v Evropě nedošlo. Plánovaná dostavba JE Temelín v České republice je aktuálně nejpokročilejším projektem ze zamýšlených nových elektráren v Evropě. Byť MPO považuje realizaci těchto plánů za takřka hotovou věc, lze se setkat s mnoha skeptičtějšími názory ze strany odborníků, podle nichž visí nad potřebností a případnou rentabilitou tohoto podniku velký otazník. Nejproblematičtějším aspektem je právě ekonomická stránka celé věci. Vzhledem k tomu, jakým způsobem se zpozdila a především prodražila výstavba elektráren ve Finsku a Francii (v obou případech z pěti na minimálně deset let, a cena z cca 3 mld € na 6, respektive 8,5 mld €), jsou obavy z komplikací rozhodně na místě. Zásadní otázkou pak je, zda má společnosti ČEZ návratnost investic garantovat český stát. Je třeba si nejprve ujasnit důvod výstavby této výrobní kapacity a rozlišit, zda se jedná o strategickou potřebu státu, bez níž by reálně hrozilo riziko nedostatku energie v následujících letech, nebo zda bude



vyráběná energie určena převážně na export do ostatních států. V prvním případě by státní účast byla na místě, jelikož by se jednalo o klíčovou investici důležitou pro bezproblémové zásobování obyvatel a průmyslu a ekonomická výhodnost by do jisté míry mohla ustoupit před bezpečnostními zájmy. Jestliže ovšem takovýto nedostatek energie nehrozí a vyrobená elektřina by byla převážně využívána ke komerčním zájmům skupiny ČEZ a sloužila výhradně ke generování zisku, pak je třeba na celý projekt nahlížet jako na obchodní investici soukromé společnost a riziko by měl nést samotný ČEZ, nikoliv stát. BEZPEČNOST PO FUKUŠIMĚ Jaderná nehoda, k níž došlo v následku silného zemětřesení a následujícího tsunami 11. března 2011 v elektrárně Fukushima Daichi na východním pobřeží Japonska, měla velice silný dopad na jaderný sektor po celém světě. V Evropě to znamenalo především naprostý zvrat v Německém postoji k jádru, kdy vláda nechala okamžitě uzavřít sedm nejstarších jaderných elektráren a výrazně zkrátila dobu využívání ostatních. Učinila tak jen několik měsíců poté, co rozhodla naopak prodloužit dobu jejich využívání v průměru o dvanáct let ve srovnání s předchozím plánem z roku 2002. Tato nehoda je nepochybně nejvážnějším jaderným incidentem od katastrofy v Černobylu, nicméně je třeba její dopady relativizovat. Média měla většinou tendenci nedostatečně rozdělovat oběti přírodní katastrofy, která k selhání reaktorů vedla, od obětí spojených s nehodou samotnou. Jestliže zemětřesení s tsunami mají dohromady na svědomí zhruba 15 000 mrtvých a 6 000 vážně zraněných, počet mrtvých přímo spojených s nehodou je nesrovnatelně nižší, jde o 10 lidí, ke kterým lze připočítat dalších 573 obětí katastrofy. Do této kategorie ovšem spadají například pacienti hospitalizováni v nedaleké nemocnici, kteří zemřeli během její evakuace nebo z důvodu nedostatečného zásobování jídlem či pitnou vodou (což bylo ovšem spoluzaviněno i předcházející přírodní katastrofou). Co se týče následků radiace, experti odhadují, že by mohlo na jí způsobenou rakovinu štítné žlázy zemřít přibližně 130 lidí z odhadovaných 180 potenciálních případů. Vezmeme-li tedy v potaz, že se ve Fukušimě sešly nejhorší možné podmínky (nebývale silné zemětřesení, na které bezprostředně navázalo taktéž nebývale silné tsunami), jsou následky relativně mírné. Strach z opakování těchto podmínek v evropském prostředí pak působí zcela nesmyslně a je tedy s podivem, jaký dopad tato nehoda měla. Je samozřejmé, že je potřeba jaderné bezpečnosti věnovat nadměrnou pozornost a testy spolehlivosti, které následovaly ve všech jaderných zařízeních, byly na místě, nicméně považovat tuto událost za důvod k úplnému opuštění jádra, nehledě na velice negativní dopady, které takové rozhodnutí může mít na ekonomiku, je zcela jednoznačně nepřiměřené a přehnané. REFERENDA O JÁDRU V průběhu posledních dvou let proběhla v několika evropských státech referenda o jaderné energii, která měla na další vývoj v Evropě nezanedbatelný vliv. V červnu 2011 to bylo v Itálii, kde se jednalo o možnou výstavbu čtyř jaderných elektráren, které by pomohly snížit závislost Itálie na dovozu elektřiny – Itálie je totiž s 16 % nejzávislejším evropským státem. Proti návratu k jádru se ale vyjádřilo 94 % voličů. Dalším státem, ve kterém se voliči vyjádřili proti jádru, je Litva, kde proběhlo referendum souběžně s parlamentními volbami v říjnu 2012. I zde se mělo jednat o návrat, protože Litva musela svoji jadernou elektrárnu v roce 2009 na žádost EU uzavřít. Plán počítal s výstavbou moderní elektrárny ve spolupráci s Lotyšskem a Estonskem, což by všem těmto státům pomohlo snížit vysokou závislost na dovážených energetických surovinách z Ruska. V Bulharsku proběhlo referendum o „Rozvoji jaderné energetiky prostřednictvím výstavby jaderných elektráren“ na konci ledna 2013. Bylo vyústěním dlouhých debat o dostavbě jaderné elektrárny Belene, jejíž plánování započalo již v 70. letech minulého století, stavba byla na počátku devadesátých let zastavena a znovu se rozeběhla v roce 2008. V minulém roce ovšem vláda od projektu opět z finančních důvodů odstoupila a referendum do jisté míry mělo rozhodnout o tom, zda občané souhlasí s dalším investováním do této technologie. Sice se přes 60 % hlasujících vyjádřilo pro další rozvoj jádra, nicméně vzhledem k pouze dvacetiprocentní účasti není tento výsledek příliš vypovídající a vláda ho nemusí považovat za zavazující. Tato referenda odrážejí spíše negativní obraz jaderné energetiky v Evropě, a to i v oblastech, kde právě tento zdroj by mohl přinést zásadní zlepšení situace. Všechny tři regiony, ve kterých proběhly, se potýkají s výraznými problémy na poli zásobování elektrickou energií a právě stavba nových, výkonných a dlouhodobě stabilních zdrojů by jim výrazně pomohla předcházet dalším potížím. BUDOUCÍ VÝVOJ V současné době lze energetický mix na poli elektřiny rozdělit na tři hlavní typy zdrojů: tepelné elektrárny spalující ve většině případů uhlí či plyn, jaderné elektrárny a obnovitelné zdroje. Vzhledem k nutnosti snižovat emise CO2 a dalších nebezpečných plynů bude v budoucích letech počet tepelných elektráren postupně klesat,



s tímto poklesem ze strany výroby se tedy bude Evropa muset vyrovnat buď snížením celkové spotřeby, nebo nahrazením těchto zdrojů jinými. Zvyšování efektivity ovšem v současné době již nenabízí takový potenciál, jako v předchozích desetiletích, nebo jako v jiných oblastech světa, a proto se Evropa neobejde bez výstavby nových, nízkoemisních zdrojů. Mezi ty samozřejmě patří celá řada obnovitelných zdrojů, které se v posledních letech těší nebývalé pozornosti a podpoře. Přes veškeré sliby výrobců ovšem nelze očekávat, že budou moci plně pokrýt veškeré potřeby evropské populace. Hlavním problémem je nestabilita výrobní kapacity těchto zdrojů. Byť se do vývoje vysokokapacitních skladovacích prostředků investuje velké úsilí, bylo by nebezpečné příliš spoléhat na včasné dosažení takových výsledků, které by umožňovaly plošné nasazení těchto technologií. Využívání zdrojů se stabilní výrobní kapacitou tak zůstává i do budoucna nezbytností a právě jaderná energie představuje nejlepší vyvážení mezi stabilitou dodávek, udržitelností a nízkými emisemi. Zatímco aktuální jaderné reaktory využívají přibližně 1 % energetického potenciálu paliva a vytvářejí velké množství silně radioaktivního odpadu s velice dlouhým poločasem rozpadu, čtvrtá generace jaderných reaktorů by měla nabízet možnost využívat drtivou většinu energie uložené v palivu a vytvářet tak jen zbytkové množství odpadu s poločasem rozpadu v řádu pár desítek let. Díky této schopnosti by navíc mohly zpracovávat již „vypálený“ uran uskladněný za posledních několik desetiletí, který by podle odhadů měl stačit až na pár století provozu, bez nutnosti dobývání další uranové rudy. Vzhledem k tomu, že reakce probíhají při zhruba dvojnásobně až trojnásobně vysokých teplotách než v současné generaci (cca 500 – 900 °C versus zhruba 300 °C), měla by být i samotná efektivita při převodu tepelné energie na elektrickou znatelně větší. VĚDA A VÝZKUM Byť již v současné době nejsou reaktory čtvrté generace v centru pozornosti tak, jako před pár lety, zůstávají velice slibným potenciálním zdrojem elektřiny pro budoucnost. Jejich rozvoj ovšem vyžaduje velice rozsáhlé investice jak na poli vědeckého výzkumu, tak technického vývoje, a lze jen těžko předpokládat, že na ně budou alokovány dostatečné prostředky v případě, že jejich budoucí využití nebude dostatečně zajištěno. Jestliže se Evropa obecně začne odklánět od využívání jaderné energie, bude velice těžké zajistit kvalitní podmínky pro rozvoj technologií v tomto sektoru. Financování jejich vývoje je tak do značné míry závislé na kontinuálním využívání jádra a udržování jeho konkurenceschopnosti oproti ostatním sektorům. Dalším dopadem by mohl být i odliv know-how z Evropy do Asie, která je v současné době nejdynamičtějším regionem z hlediska investic do tohoto sektoru. Budoucí návrat k moderním jaderným technologiím by pak byl o to komplikovanější a bolestivější, že by Evropa musela spoléhat na dodavatele z jiných regionů a ztratila by tak své postavení na poli těchto špičkových technologií. V nejpokročilejším stádiu se nachází stavba elektrárny s reaktorem 4. generace v čínském Bay Shidao, která by měla být připojena k síti již v roce 2017. Tento projekt je světovým unikátem, protože ostatní reaktory se teprve nacházejí v různých fázích výzkumu a žádný ještě není ve výstavbě. Zatímco ve Francii bylo v roce 2010 přiděleno na vývoj francouzského prototypu ASTRID 650 milionů € a počítá se s jeho uvedením do provozu v horizontu roku 2020, například Jihoafrická republika v tomtéž roce zastavila z finančních důvodů práce na svém reaktoru a připravila se tak o možnost patřit v příštích letech mezi několik málo výrobců takovéto technologie. Česká republika patří mezi několik málo evropských států počítajících s rozsáhlým využíváním jaderné energie v budoucích desetiletích. Protože plánované investice (dostavba dvou bloků JE Temelín, dostavba jednoho bloku JE Dukovany a případná stavba zcela nové elektrárny v Blahutovicích na Moravě) mají proběhnout ve střednědobém horizontu (v roce 2025 by to měly být bloky v Temelíně), je bohužel pravděpodobné, že se bude stále jednat o stavby reaktorů generací 3 nebo 3+, které nebudou nabízet takový potenciál. Nicméně i tak se jedná o rozhodnutí, které má velkou možnost pomoci českému průmyslu a zajistit dlouhodobě stabilní dodávky energie v České republice. Investice do tohoto sektoru jsou navíc dlouhodobou motivací pro vývoj nových technologií a špičkového know-how. ZDROJE: Nuclear Energy Agency. Nuclear energy data 2012. Paris: OECD/NEA Publishing, 2012. Hansen, J., „4th Generation Nuclear Power“, Open Source Systems, Sciences, Solutions, http://ossfoundation.us/ projects/energy/nuclear/4th-generationnuclearpower, accessed January 2013. Güldner, R 2011, ‚After Fukushima: nuclear sunset in Germany‘, Modern Power Systems, 31, 12, pp. 55-58, Business Source Complete, EBSCOhost, accessed January 2013. Electricity Storage Association, „Technology Comparison“, http://www. electricitystorage.org/technology/ storage_technologies/technology_ comparison, accessed January 2013. Normile, D., „Is Nuclear Power Good for You?“, 18.7.2012, Science, http://news. sciencemag.org/scienceinsider/2012/07/ is-nuclear-power-good-for-you.html, accessed January 2012. Foto popis| Jaderná elektrárna Fukušima, Japonsko



Foto popis| Jaderná elektrárna Temelín, Česká republika Foto popis| Jaderná elektrárna Flamanville, Francie Foto popis| Jaderná elektrárna Olkiluoto, Finsko O autorovi| Tomáš Kulda, O AUTOROVI TOMÁŠ KULDA vystudoval Mezinárodní teritoriální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, kde dále pokračuje v oboru Evropská studia. Současně působí také v Prague Security Studies Institutu. Věnuje se Společné zahraniční a bezpečnostní politice EU a evropské energetické bezpečnosti. Kontakt: mailto:[email protected]

Evropa na křižovatce 13.3.2013

PRO-ENERGY

str. 12 Rozhovor HK ČR

Alena Adámková, Milena Geussová

„Na úrovni vysokého napětí je elektřina komoditou, s níž se obchoduje, ale na úrovni zásuvky v domácnosti je to podle řady názorů lidské právo, sociální služba - to spolu nejde dohromady,“ říká v rozhovoru Pavel Šolc, náměstek ministra průmyslu a obchodu. * Která témata energetiky považujete letos za klíčová? Záleží samozřejmě na úhlu pohledu, ale z hlediska dlouhodobého rozvoje české energetiky vidím tři taková témata. První je naše domácí, a to vše, co souvisí s již schválenou energetickou koncepcí a jak se začne realizovat. Řada jejích závěrů má rozvojový charakter – například inteligentní sítě nebo čistá mobilita, ale důležité je například i zjednodušení povolovacích procesů v energetice. Druhým tématem je dění v Evropské unii. Ta se nyní ocitla na křižovatce, kdy se musí rozhodnout, zda se vrátí zpět k trhu s elektřinou nebo nechá dění dospět k jakémusi souhrnu regulovaných národních mechanismů. Kterým směrem se EU vydá, dnes není vůbec jasné. Je tu vůle pokračovat směrem k trhu, ale obtíže s tím, jak to udělat a sladit se zájmy národních států, jsou velké. Třetí velké téma je samozřejmě dostavba Temelína. Z pohledu médií jsou možná klíčová témata trochu jiná. Temelínský tendr jim jistě bude i letos dominovat, a potom fotovoltaika a obnovitelné zdroje obecně. Z dlouhodobého pohledu vývoje energetiky jsou již ale tyto zdroje včetně fotovoltaiky vyřešeny, nic zásadního s dopadem na konečné ceny elektřiny se už v této oblasti nestane. Mediálně to bude zřejmě ještě delší dobu žít minulostí a jejím řešením. * Problém fotovoltaiky a obnovitelných zdrojů vyřeší připravená novela zákona o podporovaných zdrojích energie? Nejen ta. Už platný zákon a v návaznosti na něj Národní akční plán pro obnovitelné zdroje, který od příštího roku zastaví veškerou podporu pro nejdražší zdroje, tedy fotovoltaiku a bioplynové stanice. Novela zákona, jejíž návrh dokončujeme, pak zastaví veškerou provozní podporu nových obnovitelných zdrojů z cen elektřiny. Zůstane ovšem zátěž minulosti v podobě garantovaných cen pro již existující zdroje. Čili situace se nebude dál zhoršovat. Novela půjde do mezirezortního připomínkového řízení a pak, doufejme, úspěšně projde sněmovnou. Už letos byla ovšem tato podpora nastavena tak nízko, že to nestimuluje k žádnému boomu, takže například fotovoltaika už se dál žádným zásadním způsobem rozvíjet nebude. * Nebude, ale nemalé peníze do ní půjdou ještě dlouhá léta… S tím se toho ovšem nedá moc dělat, k tomu se ještě dostaneme. * A krátkodobější témata? Tím je pro nás například trh s elektřinou, vliv obnovitelných zdrojů na tento trh, důsledky všech efektů, které chystáme. I v krátkodobém pohledu je důležité, co se stane na úrovni EU. Už tím, jak nastavíme dlouhodobé směřování, ovlivníme očekávání trhu, a to se projeví v cenách elektřiny. Zásadní pro nás bude vývoj v Německu, hlavně to, jak se tam bude energetika vyvíjet po letošních volbách. Máme signály, že se tam model rozvoje OZE rovněž vyčerpal, a kdyby nebylo voleb, už by dnes byla na stole poměrně razantní řešení na zastavení či významné zbrzdění další podpory. Ta přijdou až po volbách – před volbami budou samozřejmě předmětem politického boje. * Myslíte, že každý z potenciálních vítězů voleb skutečně přijde s razantními řešeními?



Ano, ale každý se vydá jiným směrem. Bude se ovšem k těm problémům muset nějak postavit. Buď se rozvoj obnovitelných zdrojů a nákladů na ně přibrzdí nebo – pokud bude chtít pokračovat v rozvoji německé energetiky podle dnes platné energetické koncepce – bude muset přesvědčit občany, že je nezbytné, aby platili za jejich podporu ve svých účtech za elektřinu ještě o polovinu více než dnes. A to ještě nejsou v těchto nákladech zahrnuty náklady na sítě, které se postupně začínají stavět. V účtech za elektřinu se však domácnostem tyto náklady projeví se zpožděním několika let, podobně jako se to u nás stalo s fotovoltaikou. * Co všechno z toho, o čem jste mluvil, může skutečně ovlivňovat Ministerstvo průmyslu a obchodu? Určitě je to státní energetická koncepce. Nyní bude ukončeno výběrové řízení na vyhodnocení vlivu koncepce na životní prostředí – SEA – pak se na tom začne pracovat. Paralelně připravujeme řadu podkladů z naší strany, obeslali jsme v rámci zjišťovacího řízení všechny relevantní subjekty. Pracujeme také na analýze ekonomických dopadů energetické koncepce a chceme to udělat kvalitně. To po nás všichni chtějí, ale nikdo tak úplně neví, jak to udělat. Jediné vodítko nyní představuje svodný materiál od World Energy Council, který se zabývá tím, jak hodnotit energetické politiky států a jakými parametry je vlastně měřit. Hodnotí se např. dopad konečných cen na domácnosti, stabilita a udržitelnost politiky a další parametry. Ale jako jeden z klíčových parametrů je tam hodnocená cena benzinu, přičemž my se domníváme, že tam musí být všechny ceny energií pro konečnou spotřebu a stejně tak i hodnocení dopadů nákladů na energii do nákladů výroby v průmyslu a další parametry. Žádné doporučení, jak ekonomické hodnocení zpracovat, však schválené nikde není. * Protože neexistuje nezpochybnitelný mustr, tak vás stejně za vaše dílo všichni zkritizují…První energetická koncepce však nějaké ekonomické hodnocení – srovnání jednotlivých scénářů – obsahovala? Nevidím způsob, jak to udělat tak, abychom něčí kritiku nesklidili. Scénáře v původní koncepci byly hodnoceny jen za elektřinu a jen za výrobní zdroje, zatímco my to musíme udělat za všechny druhy energie, kterou spotřebovávají koncoví zákazníci a za celý řetězec včetně sítí a řízení spolehlivosti, jinak si tak trochu lžeme do kapsy. Elektřina tvoří jen asi třetinu z toho, co jako energii spotřebováváme. Výpočty byly založeny na – dá se říci – školních poučkách. Vezme se diskontovaný tok nákladů na výstavbu zdrojů, vyrábějících elektřinu, pak provozní náklady v dělení na palivové a nepalivové, vyjdou nějaká čísla, ta se sečtou za všechny výrobní zdroje a výsledná suma nákladů, případně přepočtená na jednotku energie, se porovnává. Nyní je nejdůležitější, aby bylo měření ekonomických dopadů rozšířeno nejen na všechny druhy energie, ale také na všechny spotřebitele včetně průmyslu. Má totiž velký význam, jak se určitá trajektorie projeví v dopadech na přidanou hodnotu, generovanou v jednotlivých sektorech průmyslu. A srovnávat to s konkurencí z Číny a USA. To už je ale hodně složité. Pokud bychom jako dřív shromáždili jen měřené diskontované náklady na zdroje, nebude to vypovídat o skutečném dopadu energetické koncepce v budoucích letech. U domácností se jako nejlepší jeví ukazatel typu podíl nákladů na energie v jejich účtech, který je zřejmě také nejagregovanější. A samozřejmě je potřeba hodnotit i úroveň bezpečnosti dodávky a odolnosti proti výpadkům a sociální dopady (zaměstnanost, udržení know-how, podpora průmyslové výroby atd). * Kam chce na své energetické křižovatce vykročit Evropská unie? Na nedávném zasedání Evropské rady, kterého jsem se zúčastnil, bylo nejdiskutovanější otázkou, jak dál budovat energetický trh, zda ho vůbec dál rozvíjet a pokud ano, jak odstranit jeho nedostatky. Je to zcela zásadní věc. V řadě zemí EU totiž přetrvávají ve velkém rozsahu regulované ceny energie, zejména elektřiny a plynu pro domácnosti a někde i pro malé podnikatele s odůvodněním, že je to dočasné opatření, které má ochránit sociálně zranitelné zákazníky. Těch zemí EU, které říkají, že pro regulaci cen není důvod, protože trh s ní degeneruje, což se opravdu děje, je víc než polovina, patříme k nim i my, typickým představitelem je Skandinávie, Velká Británie. Pak je tu ovšem skupina států, nejen z Balkánu, ale také Maďarsko, Slovensko i Francie, které jsou přesvědčeny, že regulace je nutná a poukazují na nezbytnou sociální politiku. Evropský komisař pro energetiku Günter Oettinger správně argumentuje tím, že od toho je v každé zemi sociální systém a nastaveny dávky, které pomáhají lidem řešit sociální situaci. Určitě tím nástrojem nemá být trh s elektřinou. Ale realita je taková a tyto netržní zásahy neumožňují, aby trh fungoval nejen jako bazar s elektřinou, ale i jako systém, který poskytuje investorům vhodné signály pro výstavbu nových a obnovu existujících kapacit. Zatím to za něj v některých případech dělá stát, v jiných případech se jen čeká, jak to dopadne, což je z dlouhodobého pohledu hra s ohněm nebo lépe hra s tmou. * Jak lze chápat z tohoto hlediska bulharský problém?



Bulharsko patří mezi ty země EU, kde nefunguje energetický trh. Jsou tam regulované ceny pro konečné zákazníky, je tam model jediného kupujícího, který je v rozporu s evropskými energetickými směrnicemi. Bulharsko patří mezi státy, které tato evropská nařízení ještě neimplementovaly, ač již termín k tomu prošel. Evropský model trhu je založený na principu, že existuje množina dodavatelů a odběratelů a ti se navzájem mezi sebou najdou prostřednictvím trhu. K vypořádání obchodů a dodávce energie používají sítě, které má na starosti nezávislý provozovatel, povinný dodávku – dopravu – zajistit. Druhý model jediného kupujícího byl dřív brán jako alternativní, protože se blížil historickému centralizovanému modelu. Soutěží pouze dodavatelé. Ti nabízejí jednomu kupujícímu, kterého určí stát, svou elektřinu. Kupující seřadí nabídky v pořadí podle nabídkových cen a srovná ji se stranou poptávky, která ovšem není definovaná cenou, ale množstvím elektřiny. V určitém místě se nabídka s poptávkou protne a podle toho, jaká je na tomto místě žebříčku dodavatelů nabízená cena, tak je pak povinná pro všechny. Do tohoto systému nemůže vstupovat obchodní politika jednotlivých dodavatelů vůči zákazníkovi, nevstupují do toho takové záležitosti, jako jsou množstevní slevy. Systém je jednodušší, ale koneční zákazníci v něm žádnou svobodu prakticky nemají. * Říká se, že když jde někdo do regulovaného byznysu, tak přece nemůže prodělat? To záleží na tom, zda je regulace v té které zemi nezávislá na politice nebo není. Když šly energetické firmy – nejen ČEZ – na Balkán, tak riziko rozlišovaly podle toho, jaký byl předpoklad vstupu té země do Evropské unie. Strategie v době průniku ČEZ na Balkán byla ekonomicky velice zajímavá a založená na tom, že tu sice riziko existuje, ale pokud se nenaplní, tak to bude velmi výhodná záležitost. Koneckonců, když šli zahraniční investoři do energetiky v České republice v polovině devadesátých let, tak šli také do rizika. Vsadili na to, že se Česko bude chovat jako evropská země a přijme evropská pravidla. Že to nebude tzv. Divoký východ. Při takové transakci – a to je případ ČEZ v zahraničí – bylo možné získat akvizice za výrazně příznivou cenu, než by byla ve standardních západních zemích a vydělat na nich později po vstupu do EU. Vysoká procenta výdělku jsou ovšem doprovázena rizikem, že se to nestane. * To, kudy se Evropa vydá na zmíněné křižovatce, jistě ovlivní dění i v těchto zemích? Stoprocentně. Jestli se Evropa rozhodne, že skutečně potřebuje, aby projekt společného energetického trhu fungoval, tak dříve či později dojde k politickému a ekonomickému tlaku na tyto země, aby implementovaly a dodržovaly unijní pravidla. Je to spojeno s řadou politických otázek, takže to trvá déle. Druhá možnost je, že Evropa připustí, že trh nemůže fungovat v podobě, v jaké by měl, protože elektřina není komodita jako každá jiná. Protože na ni máme řadu požadavků včetně sociálních. Problém vidím v tom, že na velkoobchodní úrovni, tj. na úrovni vysokého napětí, je to komodita, s níž se obchoduje, ale na úrovni zásuvky v domácnosti je to podle řady názorů lidské právo, sociální služba – a to spolu nejde dohromady. Jestliže tomu tak je, tak by to znamenalo, že někde v transformaci z vysokého na nízké napětí se komodita mění na lidské právo. Měli bychom se v EU dohodnout, jak s tím naložit. A pak podle té dohody důsledně konat. Pokud je to komodita i na nízkém napětí, tak je třeba odstranit regulaci, ale ve všech členských státech. Byl by to ovšem politicky odvážný projekt, protože by Evropa musela konstatovat, že sociální model, který si zvolila, ji vede k nekonkurenceschopnosti. A že postupně přesvědčí politiky i přes odpor občanů, že se touto cestou musí jít, jinak dlouhodobě nemáme šanci konkurovat neevropským státům. Pak ovšem ceny elektřiny budou někdy klesat, ale jindy zase výrazně stoupat a nikdo proti tomu zasahovat nebude. Nebo řekneme, že elektřina musí být vždy dostupná pro všechny a že to zajistíme regulací cen. To ovšem má ještě jeden dopad: protože nejsme schopni oddělit velkoobchodní trh od maloobchodního, tak by regulace postupně zasáhla i ten velkoobchodní. Bylo by to vlastně centrální řízení na úrovni EU prostřednictvím harmonizovaných regulačních nástrojů nejen pro sítě, ale i pro zdroje. Vedlo by to k jedinému určitému mixu zdrojů, charakteru a cenám dodávky. Toto je ono rozcestí, na němž neumím říci, kudy se půjde dál. * Může MPO nějak ovlivnit dění v Bulharsku v krizové situaci s ČEZ? Přímo určitě ne. Naší doménou je ČR a česká energetika. MPO nesmí vlastnit ČEZ a ani jeho běžnou činnost jakkoliv přímo či nepřímo ovlivňovat. Jestliže jsem na Evropské radě poukazoval na porušování evropské legislativy, tak jsem nemluvil jmenovitě k Bulharsku. MPO je ale v pozici gesčního ministerstva, které je v energetice odpovědné za komunikaci s EU. Takže jsem upozornil na to, že v některých zemích dochází k zásadnímu porušování pravidel trhu s elektřinou a vyzýváme komisi, aby se tomu věnovala, aby flagrantní druhy porušování monitorovala a případ od případu řešila, protože mohou zásadním způsobem ohrozit trh s elektřinou. Nemůžeme mluvit za vlastníka ČEZ a jeho možné ztráty v té či oné zemi, ale můžeme žádat komisi, aby konala v záležitosti porušování pravidel společného trhu. Komisař Oettinger konstatoval, že to jako závažné sdělení vnímá, že potřebuje další informace a že se chce zapojit do řešení. Stejně tak bychom ovšem obecně



postupovali i vůči každé jiné zemi, kde jsou znásilňována pravidla trhu s elektřinou a nezávislost regulačních orgánů. * Bude letos uzavřen tendr na dostavbu Temelína? Máte na to nějaký vliv? Ministerstvo to může posuzovat jen z pohledu strategie a rezortní legislativy. Ze strategického pohledu jsme rádi, že tendr probíhá. Rozšířený Temelín by měl být hotov v roce 2025, což podle nás je vhodná doba, protože v té době skončí životnost řady uhelných elektráren a v jaderné elektrárně Dukovany poběží řízení k udělení nové licence. Kdyby Dukovany nemohly pokračovat, tak by naše elektroenergetika měla bez dalších bloků značné problémy s dodávkou elektřiny. Z exportéra bychom se stali velkým importérem, a to v době, kdy importéry bude i řada okolních zemí, takže otázka bude, kde a u koho brát. Stabilní dodávku nám nestabilní fotovoltaiky nezajistí, ve velkém rozsahu ani s použitím baterií. * Nebude nám v dostavbě JETE bránit Evropská komise? Podle posledního vyjádření komisaře Oettingera při společném jednání se s jadernými elektrárnami v evropském energetickém mixu rozhodně počítá. Bez tohoto typu nízkouhlíkového zdroje nelze strategické cíle EU uskutečnit, přestože některé země, jako například Německo, od jádra ustoupily. To je pro nás významné sdělení. * Na žofínském energetickém fóru hovořil ministr Martin Kuba o tom, že jaderné elektrárny u nás jsou rodinným stříbrem a je třeba, aby po dostavbě nových bloků byla výkupní cena elektřiny alespoň krátkodobě garantovaná. Jak by to mohlo vypadat? Tím neměl na mysli to, že by se garance týkala jen krátké doby, to by nemělo smysl. Systém výkupní garance by měl být nastaven na zhruba 20 – 25 let, ale předpokládáme, že období, kdy by bylo skutečně třeba garanci čerpat, by byla krátká. Lze si to představit tak, že se ceny elektřiny z jádra budou trvale srovnávat s referenční cenou elektřiny na trhu. Není to jednoduché, ale lze udělat objektivní odhad tržní ceny, ke které by trh směřoval bez regulace. Například tak, že tuto cenu odvodíme od nákladů, nutných na výrobu elektřiny z plynu a zároveň nezpochybníme to, že jsme přijali dlouhodobou energetickou strategii ke snižování uhlíku. To znamená, že uhlík bude mít v energetice určitou cenu, ať již v podobě sankce nebo tím, že za několik desítek let bude muset každý zdroj s produkcí uhlíku povinně vyřešit jeho ukládání. Referenční cenu pak budeme porovnávat s cenou tržní, která může být krátkodobě nižší, například v době hospodářské krize nebo po nějakém regulačním zásahu, kdy je vyšší nabídka než poptávka. Jedině v takovém případě by platila garance a výrobce elektřiny z jádra by mohl čerpat příspěvek. Pravděpodobnější však je, že tržní cena bude většinou vyšší, takže se bude cena výkupu z jádra vracet a v takovém případě snižovat konečnou cenu. Je to těžké odhadovat: před pěti lety stála elektřina v základním pásmu 90 euro za megawatt, nyní to bylo i 42 euro. Kolik to bude za pět let? Není to tak dlouho, co barel ropy stál 140 dolarů a analytici vážně diskutovali o tom, že bude co nevidět za 200 dolarů a elektřina za 120 euro za MWh. Pak stál barel ropy 40 dolarů a dnes je zase okolo 100 dolarů. Ale stát se může cokoliv, stačí, aby došlo k nějaké místní válce v citlivé oblasti. * Kdo to ovšem zaplatí? Z jakého pytlíku se to zaplatí, to je jiná věc. Není však možné požadovat, aby byl někdo dlouhodobě schopen produkovat energii za méně, než vynaložil na její výrobu. Nedíváme se v tomto smyslu na to, zda se investice vyplatí z pohledu dnešních cen (které budou zítra určitě jiné a pozítří též). Nové bloky v Temelíně by návratné být podle našich výpočtů v každém případě měly, i když se diskusi nebráníme. Pokud budeme brát v úvahu dlouhodobou cenu uhlíku, tak to mluví pro jádro. Jestliže o uhlík nejde, tak je samozřejmě výhodnější otevřít nové uhelné doly nebo dovážet uhlí z USA. Výkupní ceny u obnovitelných zdrojů byly stanoveny úplně jinak – na základě výpočtu, kolik činily náklady na jeho výstavbu a za kolik let je zdroj návratný. Garantováno to bylo bez ohledu na to, jaké byly výrobní náklady toho kterého zdroje. To nikdo nerozlišoval a dopředu nezkoumal. A tuto chybu rozhodně nebudeme opakovat. * Ve známém koláči jednotlivých podílů na ceně elektřiny by tedy přibyl díleček na podporu jádra? Bude to jinak. Případné využití garance ceny elektřiny vyrobené z jádra se promítne do podpory nikoli podporovaných zdrojů jako dnes, ale podpory bezuhlíkových zdrojů. Do těch ovšem nepočítám malé domovní instalace. Ty z nich, které nebudou připojeny do sítě, nejsou výrobním zdrojem a je třeba zjednodušit povolovací procesy na jejich zřízení. Otevřený, nediskriminační mechanismus podpory bezuhlíkových zdrojů se tedy bude týkat všech zdrojů, které mají autorizaci. Bude založen na referenční ceně, která zajistí podporu v případě, že



tržní cena vyrobené elektřiny v příslušném zdroji bude nižší. To se ale solárům či větrníkům nemůže zatím podařit. * To se musí stanovovat zákonem? Zahájíme jeho přípravy. Nejdřív to však musí být akceptováno Evropskou komisí. V současné době pracujeme na tom, jakou podobu může tento mechanismus mít, aby byl v souladu s evropskými principy a měl šanci na to, abychom ho obhájili. I když SEK není ještě definitivně schválen, protože musí projít hodnocením SEA, tak je jisté, že vláda schválila základní principy energetické strategie a uložila tím našemu ministerstvu a dalším státním úřadům, aby s orgány Evropské komise začaly jednat. * Pojďme se nyní podívat na problém fotovoltaiky. Jak využijete audit ERÚ, o němž informovala předsedkyně regulačního úřadu Alena Vitásková? Přímé využití auditu nám nepřísluší, nemáme ho ani k dispozici. Důležitější je, že připravujeme novelu zákona, která zajistí, aby rozsah veřejných prostředků vynakládaných na obnovitelné zdroje byl přiměřený a zajistil návratnost investice a přiměřený zisk. Chceme zabránit dalšímu nárůstu dopadů obnovitelných zdrojů do cen elektřiny. Naším záměrem je, aby větší spotřeba elektřiny měla nižší sazbu příspěvku na tyto zdroje, a to od určité hladiny spotřeby. Neměl by to být selektivní způsob, jaký využívají v Německu a který může být Evropskou komisí posouzen jako diskriminační, ale plošný. O tom jsme s Evropskou komisí jednali už před rokem a ta s tímto typem sazby souhlasí. * Z čeho se to ale zaplatí? Příspěvek na obnovitelné zdroje se někde vybrat musí… V současnosti je financování OZE vícezdrojové. Část platí spotřebitel a část státní rozpočet. Kromě zastavení podpor a kontroly oprávněnosti požadavků na podporu nemůžeme dělat nic jiného, než přelévat úhradu od spotřebitelů ke státnímu rozpočtu, tedy k daním. Žádný zázračný zdroj peněz opravdu neexistuje. * Odkdy by to mělo vejít v platnost? Od roku 2014, stejně jako zrušení podpory pro nové obnovitelné zdroje. Po přechodnou dobu bude možné čerpat jen investiční podporu, která je zakotvena v několika dotačních operačních programech, například na bioplynové stanice. Základní myšlenkou je, že podpora směřující k výkupním cenám za elektřinu nemá logiku. Vždyť u většiny obnovitelných zdrojů je 90 % nákladů kapitálových a jen 10 % provozních. Pro další období –uvažujeme o systému podpory pro bezuhlíkaté zdroje podle britského modelu. Odkdy bude moci platit, závisí na jednání s Evropskou komisí. Britové budou tento systém notifikovat do poloviny letošního roku, takže to už budeme mít možná lehčí. * Je udržitelné, aby stát přispíval na OZE každý rok a snižoval tak tíži těchto nákladů na podniky, případně i domácnosti? Příspěvek státu na OZE bude nadále garantován dlouhodobě, příspěvek ze strany spotřebitele bude fixován v určité výši, a to ve dvou pásmech, zbytek se bude dorovnávat ze státního rozpočtu. Vzhledem k tomu, že zastavíme podporu pro nové zdroje a máme představu, jak se bude vyvíjet podpora pro stávající zdroje, kdy v následujících dvou letech odpadne podpora některých druhů biomasy a postupně se projeví degradace panelů a snižování výkonu solárů, měly by být podle našich modelů příspěvky na OZE víceméně stabilní. Při stabilních nákladech a stabilním příspěvku ze strany státu by pak mohly být stabilní i ceny elektřiny. Tak se vypořádáme s minulostí na úrovni srovnatelné s okolními státy. * Jak to bude s hnědým uhlím? Bude k dispozici přednostně pro teplárny? Věcný záměr novely horního zákona by měl jít do vlády na jaře. Paralelně pracujeme na paragrafovém znění. Základní myšlenkou zákona je, že z 26 vymezených nerostů bude vybráno 4 – 5 strategických nerostů, které jsou důležité pro surovinovou a energetickou bezpečnost ČR a nacházejí se na našem území. Bude to černé a hnědé uhlí, wolfram, uran. Chceme tím říci, že toto bohatství státu má význam pro bezpečnost celé země, proto bude za definovaných podmínek nadřazeno zájmům soukromých osob. Půjde jen o omezený počet nerostů, rozhodovat o případné těžbě bude vláda. Pokud rozhodne, že jde o strategický nerost a bude jej třeba těžit, pak bude možné ve prospěch státu vyvlastnit. * Jak naložíte s rozporem, že těžit ale budou soukromé firmy?



Zavedeme regulační mechanismus, který bude vláda moci využít u strategických nerostů a u těch, kde je evidentní veřejný zájem, třeba pro dodávky pro teplárenství. V případě, že by nedostatek na trhu mohl způsobit závažné škody, lze například stanovit minimum a maximum těžby. Těžbu také budeme moci povinně směřovat na konkrétní potřebné odběratele. Pouze ale v případech selhání trhu a v rozsahu báňsko-technických možností těžby. * Bude možné také regulovat ceny uhlí? To můžeme i dnes. Zákon o cenách říká, že za určitých podmínek lze regulovat cenu čehokoliv. V tomto případě jde o to, aby se ložiska nepřiměřeně nedrancovala, ale na druhé straně aby se na trhu nevyvolával umělý nedostatek, který by vedl k neúměrnému růstu cen. * Plánuje se obnova těžby uranu na Strážsku? Na Strážsku rozhodně během příštích dvaceti let ne. K chemické těžbě loužením se nikdy nevrátíme. Na Strážsku jsou ale zásoby poměrně velké, takže pokud se najdou šetrnější těžební technologie než je loužení kyselinou sírovou, pak se tam uran vytěží. V opačném případě zůstane pod zemí. Jiná záležitost je Vysočina, kde se používají klasické těžební metody, s nimiž nejsou zásadní problémy, těžba tam funguje už 40 let. Místní občané většinou akceptují další těžbu, už proto, že by její zastavení mělo významné dopady na zaměstnanost v regionu. V Rožínce se stále objevují nové zásoby. V posledních letech je přírůstek zásob dokonce vždy o něco větší, než se tam ten rok vytěžilo. *** Ing. PAVEL ŠOLC je absolventem Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, obor ekonomika energetiky (1986). V roce 1992 strávil jeden semestr na Pennsylvánské univerzitě studiem modelování energetických systémů. Svou profesní kariéru započal v roce 1986 ve Výstavbě elektráren Škoda Praha, v letech 1993 - 1999 pracoval ve společnosti ČEZ. V roce 1999 nastoupil do společnosti ČEPS, kde pak od roku 2005 – 2009 zastával funkci ředitele sekce strategie a poté byl ředitelem korporátní služby ČEPS. Dne 21. května 2012 byl jmenován do funkce náměstka ministra a pověřen řízením sekce průmyslu a energetiky. Foto popis|

Je VVER-TOI slepou uličkou? 13.3.2013

PRO-ENERGY


Bulat Iskanderovič Nigmatulin

Jako příspěvek do diskuse o technologiích nabízených pro dostavbu JE Temelín přinášíme analýzu ruského jaderného experta B. I. Nigmatulina, kterou zveřejnil v ruském odborném periodiku Proatom. Strategické plánování vývoje a výstavby nových jaderných elektráren zaznamenalo neúspěch. Typový projekt AES-2006 se nezdařil. Nezdařilo se vytvořit moderní jadernou elektrárnu, která by byla schopna konkurovat nejlepším zahraničním projektům a alternativním formám výroby energie v Rusku. Svědčí o tom druhý pokus o řešení stále stejných problémů u projektu VVER-TOI, který se měl stát platformou pro globální expanzi Rosatomu na mezinárodním trhu jaderných elektráren. Výsledkem více než dvouleté práce na tomto projektu bylo zvýšení výkonu stávajícího výrobního bloku o 5 % (60 MW), a to za použití francouzské turbíny, jejíž výroba se v Rusku neplánuje. K projektu byly vytvořeny krásné prezentace a pomocí drahých programů se modelují stavební a montážní práce. Tyto modely však nikdy nebudou aplikovány na skutečných staveništích. PROČ UJÍŽDÍ VLAK? Důvodem, proč tomu tak je, není špatná práce projektantů či nedostatek zdrojů nebo času. Příčinou je ignorování požadavků téhož světového trhu, na kterém jsme se rozhodli konkurovat a následkem jsou chybná rozhodnutí ze strany vedení společnosti. Nejsou vyřešeny otázky zajištění konkurenceschopnosti projektu VVER-TOI spojené se snížením fyzických objemů budov a staveb, zlepšením ochrany před vnějšími vlivy a teroristickými hrozbami ani jiné záležitosti v otázkách nabídky projektu do zahraničí.



Volba VVER-TOI jako základu projektu Novovoroněžské jaderné elektrárny 2 předurčila její evoluční povahu, což ovšem znamená také zásadní neschopnost konkurovat převratným zahraničním projektům. K tomuto řešení jsme mohli přistoupit před deseti lety, kdy ještě po celém světě neodstartovala výstavba konkurenčních projektů, nikoli dnes, kdy nám již „ujel vlak“. Obrázek o naší konkurenceschopnosti ve srovnání s právě budovanými [nejvyspělejší je americko-japonský reaktor AP-1000 (1170 MW)] a plánovanými elektrárnami [nejvyspělejší z těch, které čekají na udělení licence, je ESBWR (1600 MW)] je následující: 1. AP1000 má třikrát menší jednotkové náklady na beton a jeden a půl krát menší náklady na ocel při výstavbě „jaderného ostrova“ než VVER-TOI. 2. VVER-TOI nestačí na projekty reaktorů AP-1000, resp. ESBWR, v otázkách měrného objemu reaktorových budov, které jsou dvakrát, resp. až třikrát menší. 3. Ve srovnání s VVER-TOI má AP1000 přibližně o 40 % kratší potrubní systém a menší počet uzávěrů. Délka potrubí bezpečnostních systémů a kabelů je 4 – 5krát kratší. 4. Měrná plocha umístění jaderné elektrárny s reaktorem VVER-TOI je přibližně dvakrát větší, než je tomu u jaderné elektrárny s reaktorem AP-1000 a ESBWR. Porovnání plánů základních budov a staveb a měrných průmyslových ploch VVER-TOI, ERP, EZVMR i AP-1000 je uvedeno níže. Je třeba poznamenat, že v plánu VVER-TOI nejsou zobrazeny rozstřikovací nádrže. 5. Na základě fyzických objemů VVER-TOI můžeme předvídat, že lhůty pro výstavbu konkurenčních projektů budou minimálně o rok kratší než u VVER-TOI. Po zavedení regionálních výrobních kapacit v továrnách a na místech použití modulárních technologií s vysokou mírou standardizace tempa zavádění kapacit po celém světě to může způsobit konečné vytěsnění ruských technologií. 6. Americké licence na standardní projekty natolik usnadňují postupy a cenu licencování výstavby na konkrétních místech jakékoli země, že zbytečně promrháme peníze, pokud předáme náš projekt na otestování do USA, Anglie a Evropy, protože za dva až tři roky, které potřebujeme na tyto licence a testy, již budou konkurenční projekty v provozu. Při následujícím podrobném porovnání s konkurenty vycházíme z nejdůležitějších prvků, které určují podobu jaderné elektrárny. REAKTOROVÉ ZAŘÍZENÍ V projektu VVER-TOI se nadále používá čtyřsmyčkové uspořádání reaktorového zařízení, zatímco konkurenční projekty, například AP-1000, používají dvousmyčkové uspořádání, což ve spojení s dalšími řešeními pasivního systému chlazení aktivní zóny, nakládání s palivem a použitím celokovového ocelového kontejnmentu vede k podstatnému snížení spotřeby kovu na reaktorové zařízení a bezpečnostní systémy, zmenšení průměru hermetického krytu a pochopitelně i ke snížení objemu stavebních a montážních prací. Kritický prvek ruského dvousmyčkového reaktorového zařízení byl již přitom v Rusku propracován, zbývalo pouze prodloužit parogenerátor vyvinutý pro projekt VVER-1500 (V-448). V Rusku se uvažovalo o dvousmyčkovém uspořádání u projektu VVER-1200 A (V-501), ale po smrti hlavního konstruktéra S. B. Ryžova v roce 2011 se nenašel nikdo, kdo by na dvousmyčkovém uspořádání u VVER-TOI trval. Konstrukční kancelář GP byla postavena do role vykonavatele „rozhodnutí shora“. Navíc nejdokonalejší z konkurenčních projektů, jehož příchod na mezinárodní trh se předpokládá za 5 – 7 let, jaderná elektrárna ESBWR (výkon 1650 MWe) americké společnosti General Electric, využívá jednoobvodového uspořádání, které nepotřebuje ani hlavní cirkulační čerpadla, ani parogenerátory. Aby bylo možné tento projekt používat v Evropě a za účelem zkrácení infrastruktury pro přepravu velkorozměrových zařízení do jiných zemí, bylo přijato rozhodnutí o vybudování závodu na výrobu reaktorů ve Švédsku. I Finsko navyšuje ocelářský výkon a podniky ve Finsku se spojují s podniky skupiny Th yssenKrupp. BEZPEČNOSTNÍ SYSTÉMY Rozvoj bezpečnostního konceptu AES2006, a tedy i VVER-TOI, byl extenzivní. Aktivní systémy byly doplněny o pasivní systém chlazení aktivní zóny a systém pasivního odvodu tepla. Systémy jsou sice částečně pasivní a své funkce patrně splní, ale jejich realizace vyžaduje dodatečné zařízení, což vede ke zvýšení ceny nejen samotného zařízení, ale i ceny stavebních a montážních prací a k prodloužení termínu výstavby. Píši „patrně“, protože ke dni, kdy vznikal tento článek, nebylo stále zcela dokončeno výpočtové a experimentální odůvodnění fungování těchto systémů a nebyly definovány jejich projektové parametry. Vývojáři naopak čelí nezodpovězeným otázkám, týkajícím se spolehlivosti a funkčnosti celého spektra nadprojektových havárií. Jedná se například o současně působící výpadek elektřiny a písečnou bouři nebo požáry v přilehlých budovách, které vedou ke snížení výkonu vzduchových systémů pasivního odvádění tepla. Mimoto tyto systémy nejsou zcela pasivní a ke svému fungování vyžadují aktivní činnost automatických systémů, což zahrnuje přezkoušení garantovaného uzavírání rychlouzavíracích ventilů. Použité pasivní bezpečnostní systémy navíc vyžadují odbornou obsluhu, která ještě více prodražuje provoz. (Náročnou konfigurací se vyznačuje například obsluha výměníků tepla v rámci systémů pasivního odvádění tepla.)



Zahraniční vývojáři jaderných elektráren, zastoupení americkými společnostmi General Electric a Westinghouse, se vydali jinou cestou. Jaderné elektrárny ESBWR a AP-1000 byly projektovány „od píky“. Projektanti se řídili principem nahrazování aktivních komponentů bezpečnostních systémů pasivními, které pro svou činnost nevyžadují zdroje střídavého proudu a čerpadla, jinými slovy šli cestou snížení objemů a zjednodušení systémů. Výsledkem bylo dosažení dlouhodobého zvýšení bezpečnosti ve srovnání s jadernými elektrárnami předchozí generace, snížení počtu zařízení, a to především zařízení, která byla ve výrobě a v obsluze bezpečnostních systémů nejdražší. Stejný přístup ve vývoji konceptu bezpečnosti byl uplatněn i v ruském projektu VVER-640 (V-407). Nicméně, stejně jako americký projekt AP600, nebyl realizován z důvodu konjunktury trhu na konci 90. let. V té době trh nebyl připraven na rozsáhlou výstavbu nových bloků, současně však vyžadoval jaderné elektrárny s větším jednotkovým výkonem. PROMARNĚNÉ PŘÍLEŽITOSTI První strategickou chybou v technické politice Rosatomu bylo odmítnutí používat při vývoji projektu na vytvoření nového reaktorového zařízení a jaderné elektrárny velkého výkonu (~ 1200 MW) dobře zpracovaná projektová a koncepční konkurenceschopná řešení VVER-640. Vysoká míra bezpečnosti a konkurenceschopnosti projektu jaderné elektrárny s VVER-640 byla potvrzena licencí na výstavbu, kterou udělil Státní jaderný dozor (Gosatomnadzor) RF. Tento projekt se vyznačuje komplexním přístupem k použití pasivních systémů, které fungují při všech projektových i nadprojektových haváriích. Aktivní bezpečnostní systémy byly vyloučeny, protože jejich roli plní čerpadla palivové nádrže, přičemž byl vytvořen unikátní celokovový hermetický kontejnment chlazený vodou a byly vytvořeny rovněž nové standardy projektu a připraveny návrhy na vývoj ruských předpisů. Pomocí výpočtů a experimentů byla prokázána možnost udržení taveniny v objektu reaktoru za všech havarijních režimů. Aby bylo možné tento projekt vyvážet do rozvojových zemí, byly vyvinuty a provedeny zkoušky ochrany proti účinkům zemětřesení, které nemají ve světě obdoby. Zachování klasické konfigurace a uspořádání VVER-1000 předurčilo zrození monster AES-2006 a VVER-TOI, u kterých se i přes systémy pasivního odvodu tepla nepodařilo zbavit se nadbytečných konstrukcí. Nejvíce do nebe volajícím příkladem je zařízení pro lokalizaci taveniny (lapač coria), které v předních mezinárodních projektech se srovnatelným jednotkovým výkonem nenajdeme, které je ale vydáváno za ruský úspěch na poli vědy a techniky. Pokud pomineme cenu výroby samotného lapače (desítky milionů rublů), jeho použití v projektu vede ke zvětšení výšky hermetických krytů o 6–7 m a vyžaduje si dodatečné systémy chlazení a monitorování. Nejsmutnější na tom je, že po téměř dvacetileté epopeji s lapači se stále mezi projektanty vedou polemiky o možnosti jeho protavení, výběru „obětního materiálu“ a nebezpečí generování vodíku při reakci „obětních materiálů“ lapače s coriem. Poté, co se vývojáři AES-2006 a VVER-TOI ocitli v technologické slepé uličce, nezbývá jim než opakovat zaklínadla o „optimálním spojení aktivních a pasivních systémů“ a zvýšené úrovni bezpečnosti. Nyní jsou pozorovány snahy o přesvědčení ruské veřejnosti a zahraničních partnerů o tom, že ruské projekty postavené na kombinaci aktivních a pasivních systémů, na rozdíl od vícenásobné redundance aktivních systémů ve francouzském EPR a čistě pasivního odvádění zbytkového tepla v amerických AP1000 a ESBWR, jsou mnohem bezpečnější. Toto tvrzení ovšem není ani metodologicky, ani fakticky korektní. Stejně tak nepříznivá je situace s automatizovaným systémem řízení technologického procesu pro AES2006 a VVER-TOI. Jako dříve je tento systém závislý na komponentech a technologii společnosti AREVA. Předběžná bezpečnostní zpráva pro Novovoroněžskou jadernou elektrárnu 2 neobsahovala údaje o automatizovaném systému řízení technologického procesu a musí být tedy přepracována, což zpochybňuje deklarované integrální bezpečnostní parametry. DEGRADACE PROJEKTOVÝCH PRACÍ Zkušenosti ve světě ukazují, že při komerčním financování projektů odpovídá měsíční prodlení ve výstavbě jaderné elektrárny přibližně 1% zdražení. Jednoleté až dvouleté prodlení vzhledem k časovému plánu, což není historicky špatným ukazatelem pro ruské projekty výstavby JE, tak odpovídá 10–25% zdražení. Tím se však stírají skutečné či zdánlivé výhody ruských projektů souvisejících s levnějším zařízením. Jediný způsob, jak zabránit prodražení, je použít „bezplatné“ peníze ruského rozpočtu, tj. subvencovat zahraniční spotřebitele. Právě z tohoto důvodu se zastánci globální expanze na bázi VVER vyhýbají srovnávací analýze, která by zohlednila náklady na komerční financování projektů výstavby JE. Spornou otázkou je také možná konkurenční výhoda vzhledem k levnějšímu ruskému zařízení ve srovnání s americkým, evropským nebo japonským. Za prvé, v oblasti zařízení primárního okruhu tuto výhodu ruské strojírenství bezesporu má. Nicméně celkově jsou pomocná zařízení, systémy výrobních bloků a



především elektrotechnické a elektromechanické zařízení na ruském trhu podstatně dražší. (Například jeho cena pro VVER-TOI více než dvojnásobně převyšuje cenu pro AP-1000.) Za druhé, globální trh se zařízením umožňuje jakémukoli dodavateli JE zakoupit zařízení od cenově nejpříznivějšího výrobce. Za třetí, vstup na trh s rozvinutým jaderným strojírenstvím a silnými dozorovými orgány (například USA, Velká Británie) je mimořádně náročný a nákladný z následujících důvodů: ? absence výpočtových kódů, které by byly verifikovány a licencovány příslušnými dozorovými orgány, ? mimořádně nízká kvalita projektových a stavebních prací, v podstatě fiktivní programy zajištění kvality, o čemž svědčí zřícení armatury v Leningradské jaderné elektrárně 2, ? jen velmi povrchně či pouze formálně byly zpracovány mnohé otázky vztahující se k bezpečnosti a spolehlivosti. NESCHOPNOST KONKUROVAT V ČÍNĚ Řada chybných rozhodnutí v strategickém a taktickém plánu zanechala Rusko bez konkurenceschopného projektu JE. Je rovněž jasné, že modernizační rezervy základního projektu VVER-1000 (V-392) jsou vyčerpány. Myšlenka sériové výstavby byla pohřbena ve chvíli, kdy v Leningradské jaderné elektrárně 2, resp. Novovoroněžské jaderné elektrárně 2 pod stejným názvem začala výstavba ve skutečnosti různých výrobních bloků navržených SPb AEP, resp. moskevským AEP. V návaznosti na to Rosatom na mezinárodních trzích nadále nabízí projekty různých typů, které jsou vypracovávány vzájemně si konkurujícími SPb AEP a AEP. Čím déle budou naši jaderní stratégové přesvědčovat vedení odvětví a země o možnosti rozvoje technologie VVER na základě projektu VVER-TOI, tím více je pravděpodobné, že u jaderných elektráren přejdeme v Ruské federaci k finální montáži z dovážených komponentů dle zahraničních projektů, zejména dle projektu AP-1000. To znamená, že jedna ze dvou genetických větví PWR – ruská větev VVER OKB Gidropress – skončí. Zůstane tedy jen jedna – americko-japonská společnost Westinghouse. Nekonkurenceschopnost nynější technologie VVER potvrzuje i výběr, který učinila ČLR. Americkojaponský projekt AP-1000, jehož technologie byla zcela postoupena ČLR, byl vybrán jako klíčový pro dlouhodobý rozvoj jaderné energetiky. Příčiny tohoto markantního neúspěchu ruských a francouzských technologií v ČLR jsou zejména ekonomické – kapitálová hodnota jaderných elektráren založených na lokalizovaném projektu AP-1000 se odhaduje na 1800 $/ kW. Pozoruhodné je to, že v projektu druhého úseku Tianwanské jaderné elektrárny ruské straně zbyly jen dodávka zařízení pro jaderný ostrov, projektová dokumentace a autorský dozor, vše ostatní bude vyrábět a dodávat čínská strana. Opět se tak potvrzuje fakt, že cenová výhoda ruských dodavatelů je omezená, a proto neumožňuje vystavět jadernou elektrárnu, která by byla konkurenceschopná na světovém trhu. (redakčně kráceno a upraveno) Foto popis| VVER - TOI inst. výkon 1 250 MW plocha na 1 MW: 250 m2 Foto popis| EPR inst. výkon 1 650 MW plocha na 1 MW: 150 m2 Foto popis| ESBWR inst. výkon 1 650 MW plocha na 1 MW: 111 m2 Foto popis| ESBWR - AP 1000 inst. výkon 1 170 MW plocha na 1 MW: 85 m2 Foto popis| Porovnání zastavěných ploch elektráren s různými typy jaderných reaktorů O autorovi| Bulat Iskanderovič Nigmatulin, O AUTOROVI BULAT ISKANDEROVIČ NIGMATULIN byl v letech 1998 – 2002 náměstkem ministra Ruské federace pro jadernou energii. Je vysokoškolským profesorem a autorem více než 200 vědeckých prací například z oblasti bezpečnosti, ekonomiky a organizace výroby jaderných elektráren, ale i řady dalších vědeckých oborů. Zdroj: http://www.proatom.ru/files/as70.pdf

Komentovat, korigovat a argumentovat 13.3.2013

PRO-ENERGY Oldřich Petržilka

str. 46 Plynárenství HK ČR

Český plynárenský svaz bude silným a efektivním hlasem plynárenství. Chce nadále ovlivňovat budoucí vývoj tohoto oboru. Aktivity České plynárenské unie (ČPU) se staly od počátku letošního roku integrální součástí činnosti Českého plynárenského svazu (ČPS). Fúzí tak vznikl jediný silný subjekt, zastupující plynárenský obor v České republice jak na domácí půdě, tak v zahraničních partnerských organizacích evropských i světových.



ČPU A ČPS Česká plynárenská unie byla zřízena v roce 1994 nejvýznamnějšími hráči na českém trhu s plynem a koncem roku 2012 měla šestnáct členů. Podmínkou členství bylo udělení licence ERÚ pro podnikání v některém článku plynárenského řetězce. Činnost ČPU se soustřeďovala především na přípravu a komentování primární a sekundární energetické legislativy, tedy zákonů a vyhlášek pro podnikání v plynárenském oboru, a to včetně zásadních strategických státních dokumentů. V neposlední řadě ovšem ČPU také komunikovala s médii, představovala široké veřejnosti výhody užívání zemního plynu a propagovala jeho ekologické vlastnosti. Českou republiku a zájmy plynárenství zastupovala v evropském sdružení Eurogas. Český plynárenský svaz je naproti tomu dlouholetým tradičním sdružením, otevřeným nejen všem subjektům podnikajícím v plynárenství, ale i jednotlivcům se zájmem o tento obor, jehož historie se datuje až k roku 1919. V roce 1931 se tehdejší Plynárenské a vodárenské sdružení československé dokonce stalo jedním ze sedmi zakládajících členů Mezinárodní plynárenské unie. Hlavní oblastí působnosti ČPS byla oblast techniky, norem, nejlepších používaných praktik, a to včetně sdílení těchto informací a vzdělávání pracovníků oboru. Tradice i prestiž Českého plynárenského svazu je lety prověřená a nezpochybnitelná. Činnost obou sdružení se tak donedávna po způsobu „puzzle“ doplňovala. NOVÝ MODEL Všichni víme, že v posledních letech se nebývale zvyšuje frekvence změn na trhu s energiemi, přicházejí další a další energetické balíčky, sílí unijní tlak na úplné roztrhání plynárenského řetězce a trvale se posiluje vliv regulátora. V důsledku toho pak regulované energetické společnosti intenzívně hledají vnitřní úspory v každé části cesty plynu za zákazníkem i ve všech souvisejících aktivitách. To byly, zjednodušeně řečeno, klíčové faktory, které již v prosinci 2011 vedly členy České plynárenské unie k rozhodnutí spojit „obchodní a PR“ činnosti České plynárenské unie s „technickými a vzdělávacími“ aktivitami Českého plynárenského svazu a vytvořit jedinou českou plynárenskou asociaci, která by zastupovala plynárenství v jeho plné šíři jak na domácím, tak na zahraničním energetickém trhu. V průběhu roku 2012 se proto v projektu „Gordický uzel“ hledala konečná podoba proměněného Českého plynárenského svazu, v němž původní aktivity ČPU jsou jedním ze tří pilířů činností. Druhým pilířem je tradiční činnost v oblasti plynárenské techniky, třetí pilíř pak zahrnuje vzdělávání a zahraniční vztahy. ČPS je nyní na evropské úrovni členem Eurogasu a Marcogazu, světové vazby pak udržuje především prostřednictvím Mezinárodní plynárenské unie. V pracovních výborech a Task Force všech těchto organizací pracují dnes plynárenští experti členů svazu. Loňské celoroční úsilí pracovní skupiny vyvrcholilo v Ostravě listopadovým 9. řádným sjezdem ČPS, který zásadní změny včetně nových stanov Českého plynárenského svazu schválil. OHLÉDNUTÍ ZA UNIÍ Mám-li se dnes ohlédnout za činností ČPU, zhodnotit minulé roky a říci, co pokládám za pozitiva, musím vyjít ze základního zadání, které ČPU měla. Byla to především příprava, komentování a projednávání nové legislativy, která se dotýká plynárenského oboru, a to včetně zásadních státních strategických dokumentů typu Státní energetické koncepce. To s sebou přineslo také nezbytnost posílit PR aktivity, veřejné vystupování a „zviditelňování“ plynárenství včetně podpory nových způsobů užití plynu, především kogenerace a oblasti CNG. Dobrovolná dohoda o podpoře užití stlačeného zemního plynu pro pohon motorových vozidel, uzavřená mezi státem a plynárenskými společnostmi, jíž byla ČPU jakýmsi manažerem, je dobrým příkladem úspěchu. Způsob, jímž byla odložena spotřební daň z CNG, je z dílny ČPU a je dnes zafixován v zákoně. A protože také každý malér musí být k něčemu dobrý, posloužila i „plynárenská krize“ v lednu 2009 k významnému posílení pozitivního vnímání stanovisek členů ČPU v médiích. Pravidelným pořádáním tzv. snídaní s novináři na daná témata si ČPU během tří let získala okruh novinářů, kteří se věnují energetice a kteří jsou ochotni a odborně schopni nezkresleně publikovat stanoviska plynárenství. A přesně tyto zásadní činnosti byly do Českého plynárenského svazu přeneseny. Jsem proto přesvědčen, že Česká plynárenská unie dobře splnila svůj úkol, zareagovali jsme na poptávku členů a změnili jsme se, protože to trh vyžadoval. Prostě řečeno slovy Johna Fitzgeralda Kennedyho, „změna je životní zákonitost a ti, kdož hledí jen do minulosti a přítomnosti, zcela jistě zmeškají budoucnost…“. ÚKOLY ČPS V ROCE 2013 Skutečně jich nebude málo, stačí se podívat na Legislativní plán práce vlády na letošní rok… Hlavním úkolem bude především další novelizace energetického zákona, tentokrát půjde o zapracování dalších předpisů EU, a to Nařízení 1227/2011 o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií (REMIT – způsob



zveřejňování důvěrných informací, monitorování trhů, sběr údajů atd.) a Směrnice 2012/2007/EU o energetické účinnosti (úspory energie u konečných zákazníků distributorů ve výši 1,5 % z roční spotřeby zákazníka). Na změnu zákona bude samozřejmě navazovat řada změn prováděcích vyhlášek a tak dále. Další naší povinností je sledování vývoje schvalování aktualizované Státní energetické koncepce a její strategické analýzy. Pokračují také práce na Státní surovinové politice, připravuje se implementace směrnice o emisích, to vše bude mít významné dopady do budoucí struktury naší energetiky. Také měnící se plynárenská technika a moderní plynové spotřebiče přinášejí nové výzvy na přehodnocení zastarávajících technických předpisů. V této oblasti před sebou máme velké výzvy, víme samozřejmě, co chceme, ale čeká nás bezpochyby dlouhé projednávání se všemi zainteresovanými stranami. Pokud jde o rozvoj plynárenské infrastruktury, významný krok byl učiněn zprovozněním plynovodu Gazela v lednu letošního roku. Náš plynárenský systém tak získal přímé připojení na spolehlivou a nezávislou cestu plynu, na plynovod Nord Stream, který se podle mého názoru stane hlavní přepravní větví pro střední a západní Evropu. Další projekty, beroucí v potaz zásadní změnu toků plynu z původního směru východzápad na nový směr sever-jih, se připravují. Členové Českého plynárenského svazu tedy rozhodně nejsou ve vleku událostí, ale intenzivně se snaží budoucí vývoj ovlivňovat. K tomu slouží především účast na práci zahraničních plynárenských asociací. Prostřednictvím členství v Mezinárodní plynárenské unii členové ČPS udržují kontakty s aktuálním světovým vývojem. Mimořádně důležité jsou také kontakty s Eurogasem, evropským sdružením plynárenských asociací a společností se sídlem v Bruselu. Ve vztahu k Evropské komisi je totiž Eurogas čímsi, co bychom v české terminologii nazvali připomínkovým místem. Účastní se projednávání návrhů nové evropské energetické legislativy, podává komentáře k návrhům Komise, komunikuje s odbornými pracovníky Komise a prosazuje zájmy plynárenství prostřednictvím výborů a členů Evropského parlamentu. Eurogas, jako organizace zastupující zájmy evropského plynárenství, také participuje na jednáních Madridského regulačního fóra, Fóra pro fosilní paliva v Berlíně a Fóra pro udržitelnou energetiku v Amsterdamu. Stále více také u nás využíváme materiálů komise Eurogasu pro vnější komunikaci, která se zabývá především argumentací ve prospěch vyššího užití plynu v primárních zdrojích a tzv. „gas advocacy“, tedy obhajobou zemního plynu vůči ostatním zdrojům energie. Český plynárenský svaz má přímou možnost podílet se na formulování konečných stanovisek Eurogasu. Dostáváme tak k dispozici detailní informace o tom, co se na evropské úrovni v energetice připravuje, především tak máme možnost tento vývoj komentovat, korigovat a argumentovat pro potřebné změny. Prostě být včas u zdroje důležitých informací. Foto popis| O autorovi| Oldřich Petržilka, Český plynárenský svaz O AUTOROVI Ing. OLDŘICH PETRŽILKA pracoval více než dvacet let v různých funkcích v českém plynárenství, především v oblasti koncepce a strategie. Tři roky byl ředitelem odboru plynárenství a kapalných paliv na Ministerstvu průmyslu a obchodu. Působil v konzultační firmě Delloite&Touche. Od roku 2003 pracoval v České plynárenské unii a uplynulé tři roky byl jejím generálním sekretářem a prezidentem. V současné době je zvláštním zmocněncem Českého plynárenského svazu. Kontakt: mailto:[email protected]

Plyn v soutěži s jádrem 13.3.2013

PRO-ENERGY


Vladislav Bednařík

Břidlicová revoluce dusí jadernou energetiku ve Spojených státech a v Evropě. Včeské kotlině se při boji o stavbu dvou bloků JE Temelín střetly původně tři (teď už jen dvě) špičky světového trhu s jadernými technologiemi – ruský Rosatom, japonsko-americký Westinghouse a francouzská Areva, která byla ovšem z tendru vyřazena. Jsou to největší jaderní dodavatelé na světě a v soutěžích o zakázky vystupují jako nesmiřitelní konkurenti. Vypadá to ale, že mají velmi silného společného nepřítele, který může zničit všechny tři – břidlicový zemní plyn. Ve Spojených státech a Kanadě už „břidlicová revoluce“ donutila provozovatele uzavřít několik jaderných reaktorů, Areva přišla pod tlakem plynařů o šanci stavět nové bloky ve Spojeném království. Ruský Rosatom (na rozdíl od Gazpromu) se zatím s břidlicovou konkurencí neutkal přímo, ale generální ředitel ruské jaderné korporace Sergej Kirijenko už loni v listopadu prohlásil: „Nárůst podílu břidlicových plynů na celkové světové bilanci surovin pro výrobu elektrické energie bude pro jadernou energetiku náročnou výzvou, bude muset zvýšit efektivitu výroby elektrické energie v jaderných elektrárnách“.



USA A KANADA Z hlediska konkurence se zemním plynem jsou na tom nejhůř američtí dodavatelé, kteří se ještě dosud zcela nezotavili po „ropné pauze“, jenž nastala v posledních dekádách 20. století. Po havárii na americké jaderné elektrárně Three Miles Island nastal v jaderném sektoru USA pod tlakem ropné lobby útlum, více než třicet let nepostavili Američané jediný nový blok. Začátek 21. století vypadal jako atomová renesance, ve Spojených státech začala krátce po sobě výstavba hned čtyř nových reaktorů – na JE Vogtle ve státě Georgia a na JE Summer v Jižní Karolíně. Nové naděje však může spláchnout další studená sprcha: investoři začali dávat přednost plynovým projektům, slibujícím mnohem rychlejší návratnost. Američtí a kanadští energetici museli několik stávajících jaderných bloků uzavřít. Například v kanadské provincii Quebec byl ukončen provoz elektrárny Gentilly-2. Jedna kilowatthodina energie, kterou tento reaktor vyrobil, stála 9 kanadských centů, zatímco cena kilowatthodiny vyrobené v plynové elektrárně se dnes pohybuje okolo 4 – 5 centů. Jaderná elektrárna navíc potřebovala modernizaci v ceně asi 4,3 milionů dolarů. Prezident společnosti Hydro-Quebec, která Gentilly-2 vlastní, v rozhovoru pro list Montreal Gazette prohlásil: „Tento reaktor zabil právě břidlicový plyn.“ Podle analytiků agentury Bloomberg ve Spojených státech nyní hrozí uzavření šesti jaderným elektrárnám. Společnost Duke Energy dala přednost uzavření bloku Crystal River Unit 3 ve Floridě před modernizací, ve státě Wisconsin bude ukončen provoz reaktoru Dominion Resources Inc‘s Kewaunee. „Další čtyři reaktory čekají na rozhodnutí o své budoucnosti,“ uvádí web rtcc.org. LIDSKÉ ZDROJE Odborníci a analytici upozorňují na důležitou skutečnost, která svědčí o tom, že raketový nástup břidlicového plynu může jádro ve Spojených státech zcela semlít – kádrový problém. Generální ředitel společnosti Westinghouse dne 13. února 2013 ve zvláštním videoprojevu k zaměstnancům uvedl, že firmu čeká snížení stavů o 5 %, které se bude týkat poboček po celém světě. Jde přitom z velké části o pozice, které nejsou snadno nahraditelné. Dalším důkazem toho, že americká jaderná energetika ztrácí (možná neudržitelně) své příznivce, je nedostatek operátorů pro jaderné elektrárny – provozovatelé jsou nuceni povolávat na jejich místa bývalé námořníky, kteří sloužili na amerických jaderných ponorkách. Byl dokonce připraven zvláštní program „do práce v penzi“ pro kvalifi kované pracovníky v jaderném průmyslu, který má zajistit dostatek kádrů přes stále upadající zájem o jaderné obory u americké mládeže. Ve Spojeném království, kde bylo naplánováno deset nových jaderných bloků, celý průmysl netrpělivě čeká na vládní zprávu o velikosti zásob břidlicového plynu v zemi. Už byly uveřejněny údaje, podle kterých objem plynu více než dvěstěnásobně překračuje původní odhady a bude ho dost pro celou zemi na více než sto let. Krok směrem od jádra podnikla společnost Centrica, významný britský dodavatel elektřiny, která se plánovala podílet na programu výstavby nových bloků EPR s francouzskou skupinou EPR. Začátkem letošního února z projektu odešla, čímž přišla o 200 milionů liber, které do něj předtím vložila. VYRÁBĚT LEVNĚJI V ruském energetickém sektoru zatím (na první pohled poněkud paradoxně) nese největší ztráty Gazprom, který musí snižovat ceny plynu pro evropské spotřebitele. „Rosatom je z tohoto hlediska ve zvláštním postavení“, říká šéfredaktor ruského jaderného internetového portálu Atominfo.ru Alexander Uvarov. „Na jednu stranu ruské jaderné firmy samozřejmě musejí na ‚břidlicovou výzvu‘ reagovat a jsou nuceny směřovat své technologie k větší efektivitě. Na druhou stranu v Rusku bude jadernou energetiku i nadále podporovat stát, protože je to jeden z nejrozvinutějších technických oborů v zemi, který si udržuje konkurenceschopnost na světových trzích“. Podle Alexandra Uvarova jsou také předčasné příliš růžové vize zastánců břidlicového plynu: „Ekologové zatím ještě neřekli své poslední slovo, těžba břidlicového plynu způsobuje přírodě nenapravitelné škody. Navíc těžit plyn ve Spojených státech na obrovských neobydlených územích je mnohem snazší, než v hustě osídlené Evropě. Tato technologie je velmi mladá a zatím je těžké jasně určit, jaké bude mít následky pro životní prostředí. Můžeme si ale být už teď jisti, že jaderný průmysl ve Spojených státech a Evropě čekají těžké časy, až poptávka po jaderných projektech začne upadat, čemuž se nevyhneme“. Foto popis| O autorovi| Vladislav Bednařík, O AUTOROVI VLADISLAV BEDNAŘÍK je spolupracovníkem portálu atominfo.cz. Kontakt: atominfo.cz



Proti neférové hospodářské soutěži 13.3.2013

PRO-ENERGY

str. 65 Paliva HK ČR

Václav Pražák, Miloš Podrazil, Václav Loula

Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) slouží firmám, motoristům i veřejnosti. Vobdobí uplynulých 20 let se Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu zabývala řadou témat, která byla dána společenským a ekonomickým vývojem posledních dvou dekád a souvisela s liberalizací a otevřením trhu pohonných hmot a ropných produktů, zaváděním nové daňové či ekologické legislativy, razantní modernizací vozidlového parku, s nástupem a prosazováním alternativních pohonů a biopaliv. V neposlední řadě sehrálo velkou roli přistoupení České republiky do Evropské unie v roce 2004 a náš závazek harmonizovat naše právní prostředí a související normy s pravidly EU. Asociace vypracovávala odborná stanoviska a doporučení a projednávala je s ministerstvy a dalšími úřady státní správy, podporovala diskusi v zákonodárných sborech a podílela se na jejich vysvětlení veřejnosti. Dlouhodobá a důsledná aktivita představenstva, sekretariátu, pracovních skupin a předních odborníků ČAPPO přinesla značné ekonomické efekty. Nezanedbatelné jsou však i přínosy pro životní prostředí, pro vyšší užitnou hodnotu a jakost komerčních motorových paliv a maziv, z níž profi tuje motoristická veřejnost a všichni občané naší země. Uveďme některé konkrétní příklady. ZNAČKOVÁNÍ MINERÁLNÍCH OLEJŮ Při implementaci nové daňové legislativy dávala státní správa přednost zdanění všech těchto minerálních olejů stejnou sazbou spotřební daně jako pro fyzikálně chemicky odpovídající motorové palivo. Obchodní společnosti musely odvádět daň vždy při prodeji a až po doložení, že daný produkt byl použit pro jiný účel než pohon motorových vozidel, finanční úřad daň vrátil. Administrativní zpracování trvalo s ohledem na složitý systém nakládání se spotřební daní až 6 měsíců. S významným přispěním ČAPPO byl tento způsob výběru daně změněn zavedením značkování a barvení některých minerálních olejů a středních destilátů. To vedlo jak k omezení ekonomických ztrát obchodních společností, tak i k omezení zneužívání středních destilátů – topných olejů jako motorových paliv bez odvedení příslušné spotřební daně. EKOLOGICKÁ INICIATIVA V polovině 90. let byla postupně schválena nová ekologická legislativa, zejména v oblasti ochrany ovzduší – emise spalin motorových paliv a obsahu oxidů síry. Schválené zákony obsahovaly přesný termín, do něhož měly být tyto ekologické limity zavedeny do praxe. Společnou dohodou členských firem ČAPPO byla deklarována iniciativa výrobců a distributorů motorových paliv s cílem implementovat přísnější ekologické limity obsahu síry v automobilových benzinech a motorových naft ách nejméně o jeden rok dříve. Tento razantní krok se jednak projevil na kvalitě ovzduší v místech silně exponovaných automobilovou dopravou a byl také impulsem k zavádění podobných opatření v dalších letech. Ukázal také schopnost předních výrobních a distribučních společností dohodnout se na společném postupu. OLOVNATÉ BENZINY SKONČILY V souvislosti s harmonizací legislativy se zeměmi EU se uskutečnil přechod k používání výhradně bezolovnatých benzinů. Proběhl bez negativního dopadu na trh a motoristy a byl implementován v ČR jen rok po zemích západní Evropy. Pro petrolejářský průmysl přinesla tato asociací medializovaná a technicky prosazovaná změna ekonomické výhody, a to jak pro výrobní procesy, tak pro distributory a prodejce. Došlo ke zjednodušení portfolia produktů na trhu, a tím k úsporám nákladů v logistice lepším využitím kapacit cisternových vozů a skladovacích nádrží u výrobců i prodejců (čerpacích stanic). Vyčíslení přínosu této aktivity nelze jednoznačně stanovit, protože se liší firma od firmy v závislosti na předmětu podnikání a tržním podílu. Empirickým odhadem je snížení nákladů na logistiku vyčísleno ve výši 0,08 – 0,10 Kč na každý litr prodané pohonné hmoty. Při velikosti trhu v ČR to znamená přínos 550 mil. Kč/rok. Zároveň je třeba zdůraznit významný pozitivní ekologický dopad odstranění jedovatého olova z výrobních procesů a jeho spotřeby v automobilových benzinech.



POVÝROBNÍ ADITIVACE Ve smyslu zákona o spotřebních daních z roku 1997 platil výklad příslušných orgánů, že tzv. povýrobní aktivace, tedy přídavek speciální chemikálie nebo směsi těchto látek, upravující užitné vlastnosti motorových paliv, je výrobním procesem, z něhož vzniká nový výrobek. V důsledku tohoto výkladu nastala daňová povinnost společnostem, které aditivaci jakýmkoli technickým postupem prováděly, jako nové zdanění sazbou spotřební daně příslušného motorového paliva určeného k pohonu vozidel. V tomto případě ČAPPO technicky a legislativně doložilo, že tzv. povýrobní aditivací nevzniká nový výrobek, a ta proto není samostatným výrobním procesem. Bylo prokázáno, že se jedná o možné další (dvojí) zdanění sazbou spotřební daně při prodeji. Asociací iniciovaná a navržená dikce pak byla zahrnuta do novely zákona o spotřebních daních v roce 1998. SKLADOVÁNÍ ROPY Zvláštní režim uvedený ve vodním zákoně se vztahuje na skladování nouzových, specifi ckých a průmyslových zásob ropy a ropných produktů v moderních skladovacích kapacitách. Po příslušném technickém zdůvodnění vycházejícím z technického pokroku v této oblasti i ze zkušeností zahraničních společností ČAPPO prosadilo zrušení povinnosti každých 5 let velkokapacitní nádrže na ropu a ropné produkty čistit a následně revidovat. Zároveň ČAPPO navrhlo pro bezpečnost provozu nádrží progresivní technická a organizační opatření. Přímý a trvalý přínos je odhadován na 25 mil. Kč/rok pro firmy skladující ropu a ropné produkty. Toto bylo nepřímým přínosem pro celý trh, protože takto vynaložené náklady by musely být rozpuštěny do cen produktů. REKUPERACE BENZINOVÝCH PAR Z iniciativy ČAPPO byla ve všech skladech pro skladování benzinu včetně čerpacích stanic realizována rekuperace II. stupně, a to s dřívějším termínem, než ukládala legislativa. Tato zásadní změna technicky zajištěná a významně podporovaná představenstvem ČAPPO měla klíčový vliv na stavební náklady v petrolejářském průmyslu, protože všechny nové investice byly již v době vzniku technicky připraveny na přísná budoucí pravidla EU, která vstoupila v platnost až o 5 let později. Toto společné úsilí firem ČAPPO eliminovalo dodatečné, technicky složité a tím drahé úpravy staveb a zařízení pro skladování paliv zážehových motorů. Významný je také velmi pozitivní ekologický dopad ve snížení emisí skleníkových plynů z provozu skladovacích a expedičních zařízení automobilových benzinů. BIOPALIVA Biopaliva jsou takové látky, které lze využít k pohonu motorů a které jsou vyráběny z obnovitelných zdrojů. Biopaliva první generace, zejména bioethanol a FAME, jsou vyráběna ze zemědělských produktů. Od počátku třetího tisíciletí byla označována za cestu jak omezit závislost na importu ropné suroviny a zároveň zemědělskou prvovýrobu a zvýšení osevních ploch. Docházelo však k rozporu mezi technickými možnostmi průmyslu a distribuce a přáním zákonodárců. ČAPPO se v tomto období významným způsobem zasadila o posun povinného termínu zahájení náhrady fosilní složky biopalivy I. generace v motorových palivech. Pro petrolejářský průmysl tato změna představovala snížení nákladů na výrobu paliv až o 224 mil. Kč/rok. Pro trh s palivy to znamenalo udržení konkurenceschopnosti s okolními zeměmi ve prospěch zákazníků. Po zavedení legislativní povinnosti od roku 2007 členové ČAPPO, kteří jsou ze zákona o ochraně ovzduší povinnými osobami, povinnost náhrady fosilní složky biopalivy plní. ČAPPO pro motoristickou veřejnost zpracovalo pokyny, jak s motorovými palivy s obsahem biosložek nakládat s cílem eliminace možných závad v provozu. ZÁKON O OCHRANĚ OVZDUŠÍ Spolu se zavedením povinnosti plošně přidávat biokomponenty do motorových paliv určených k uvolnění k daňovému oběhu bylo rozhodnuto, že povinný minimální objem přidávaných biokomponent se bude postupně zvyšovat, a to cestou novelizace zákona o ochraně ovzduší, který tuto povinnost obsahuje. Pro další etapu bylo státní správou navrženo zvýšit povinnost náhrady fosilní složky v benzinech a motorové naft ě, a to u benzinů z 3,5 % V/V na 4,4 % V/V bioethanolu a u motorové naft y z 4,5 % V/V na 6,4 % V/V. Proto ČAPPO vyvolala jednání mezi Ministerstvem životního prostředí, Ministerstvem průmyslu a obchodu a výrobci biopaliv. Po složitých jednáních se podařilo povinnosti snížit u benzinu na 4,1 % a motorové naft y na 6 %. Tato povinnost pro příslušné subjekty vstoupila v účinnost 1. 6. 2010. Přínos této změny, plynoucí z rozdílu cen biopaliva a fosilní složky, dosahuje 160 mil. Kč za rok. Jednáním s MŽP a MPO se navíc podařilo do zákona vložit dikci o možnosti převodu přeplněné povinnosti



náhrady fosilní složky biopalivy nad zákonnou povinnost v běžném kalendářním roce na další kalendářní rok. Převod je limitován 0,2 % podepsané povinnosti. Přínos je ve snížení nákladů o cca 30 mil. Kč za rok na nadbytečný nákup biopaliva, větší provozní jistota proti nepředvídaným haváriím a zamezení pokutování za nekvalitní výrobu. Dalším jednáním s ministerstvem životního prostředí na téma povinného přídavku biokomponent agrárního původu se ČAPPO podařilo do zákona o ochraně ovzduší (zákon č. 172/2010 Sb.) prosadit racionální návrhy úpravy metodiky výpočtu kritérií udržitelnosti biopaliv, prokazování certifikací a legislativní odpovědnost výrobců biopaliv za certifi kát. Pro fosilní paliva byl zaveden jednotný koeficient emisí, což snižuje administrativní náročnost hlášení státním orgánům. Poslaneckou iniciativou se podařilo posunout termín podávání zprávy o emisích skleníkových plynů ze spalování paliv o jeden rok. První zprávu budou povinné osoby podávat až v roce 2014, což snižuje administrativní náročnost společností, kterých se tato povinnost týká. POTÍRÁNÍ PODVODŮ PŘI OBCHODOVÁNÍ Zákon o pohonných hmotách se stal součástí české legislativy v souladu s harmonizací našeho právního řádu s Evropskou unií. Iniciativou ČAPPO byla do zákona po intenzivním jednáním s předkladateli vložena povinnost registrace obchodníků s minerálními oleji jako organizační opatření pro potírání daňových úniků při obchodování s palivy v daňových skladech. Podařilo se i racionálně zjednodušit povinnost prodejců při informování zákazníků o jakosti a sortimentu prodávaných motorových paliv. Technicko-ekonomické přínosy novely tohoto zákona nelze ještě vyčíslit. Jedná se však o významné a trvalé opatření k potírání daňových podvodů při obchodování s PHM. Zároveň se státní správě podaří vytvořit adresář subjektů podnikajících na trhu s palivy a odstranit nežádoucí „podnikatelskou anonymitu“. Pro členské firmy ČAPPO, které jsou vesměs vázány přísnými etickými pravidly, není příznivá situace, kdy na trhu jsou distribuovány a na čerpacích stanicích prodávány produkty, které nejsou řádně zdaněny spotřební daní (pančování) nebo daní z přidané hodnoty (řetězové obchody s jednoúčelově založenými společnostmi). Toto vede nejen k neférové hospodářské soutěži, ale také se snižují daňové příjmy státního rozpočtu. Iniciativou ČAPPO se podařilo iniciovat sestavení mezirezortní komise k omezování daňových úniků při obchodování s minerálními oleji. Činnosti komise se za ČAPPO zúčastňují Unipetrol RPA, Benzina a Čepro. Současně členské firmy ČAPPO založily interní pracovní skupinu pro potírání daňových podvodů, která se zabývá jejich analýzou a přináší legislativní návrhy, jak jim zamezit. S ohledem na stále probíhající implementaci a další projednávání úprav zákonných norem v poslanecké sněmovně nelze zatím přínosy vyčíslit. Rozsah těchto daňových úniků je státní správou konzervativně odhadován na cca 8 mld. Kč. Z dalších iniciativ, jejichž výsledky se projevily v průběhu uplynulého dvacetiletí, je nutno ještě zmínit úpravu normy, určující požadavky na tlak par u motorových paliv s přídavkem biokomponent, realistické opatření k zajištění nouzových zásob ropy reagující na požadavky energetické bezpečnosti v rámci Evropské unie a řadu dalších. I do příštích let bude hlavní úsilí ČAPPO směřovat k implementaci moderních přístupů a norem pro výrobu, distribuci a prodej motorových paliv a dalších ropných produktů. Bude usilovat o nápravu nedostatků v legislativě. Důležitým úkolem bude pro ČAPPO zajistit prosazování dodržování legislativních pravidel s cílem, aby bylo budováno transparentní podnikatelské prostředí a zároveň sledovány oprávněné ekonomické a ekologické požadavky všech účastníků trhu motorovými palivy, mazivy a dalšími ropnými produkty. Foto popis| Graf č. 1: Obsah síry v motorové naftě v letech 1987 až 2010. Z vývoje normativního a skutečného obsahu síry v motorové naftě je patrný razantní pokles skutečného obsahu síry, a to i zásluhou Ekologické iniciativy členů ČAPPO. Foto popis| Graf č. 2: Spotřeba motorové nafty a emitované množství SO2 . Relativní srovnání spotřeby motorové nafty v České republice a z ní emitovaného množství SO2 od 90. let dramaticky klesá. Foto popis| Graf č. 3: Monitoring kvality motorových paliv. Z výsledků monitoringu, provedeného ČOI v letech 2002 až 2011, vyplývá výrazný rozdíl v zachycených vzorcích paliv, které nesplnily normované ukazatele, mezi členskými firmami ČAPPO a ostatními subjekty na trhu. O autorovi| Václav Pražák, Miloš Podrazil, Václav Loula, O AUTORECH Ing. VÁCLAV PRAŽÁK nastoupil v roce 1978, po absolvování vysoké školy v oboru organické technologie, do Výzkumného ústavu pro chemické využití uhlovodíků Chemických závodů v Litvínově. Odtud přešel v roce 1993 do divize rafi nérie na pozici vedoucího řízení kvality produktů a poté do České rafi nérské, kde na téže pozici působí dosud. Ing. MILOŠ PODRAZIL je absolventem VŠCHT v Pardubicích. Po studiích pracoval od roku 1962 v n. p. Kaučuk Kralupy nad Vltavou. Od roku 1976 byl vedoucím Nové rafi nérie Kralupy, odkud v roce 1981 přešel do bývalé VHJ Chemopetrol, Praha. V polovině roku 1990 nastoupil na Ministerstvo průmyslu a obchodu, kde pracoval do roku 1995. Od tohoto roku zastává dodnes funkci generálního sekretáře ČAPPO. Ing. VÁCLAV LOULA je absolventem katedry ropy a



petrochemie VŠCHT Praha. Poté nastoupil v roce 1972 do n. p. Benzina jako samostatný technolog pro paliva a maziva. Od roku 1982 pracoval na SPK, později na Federálním ministerstvu hospodářství. V letech 1993–2000 byl obchodním ředitelem společnosti BENZINA. a. s. V současnosti zde vykonává funkci ředitele jakosti. Kontakt: vaclav.prazak@ceskarafi nerska.cz, mailto:[email protected], mailto:[email protected]

Spalování nebo recyklace? 13.3.2013

PRO-ENERGY

str. 54 Ekologie - hospodárnost HK ČR

Alena Adámková

Místo skládkování odpadu chce stát podpořit spalování. Ekologové dávají přednost recyklaci. Skládkování je podle Evropské unie nejméně vhodným způsobem, jak nakládat s odpady. Členské státy se mají zaměřit především na to, jak vzniku odpadů předcházet a dále na jejich recyklaci. V Česku podle Eurostatu každý člověk v roce 2011 vytvořil 320 kilogramů odpadu. Z toho se 54 kilogramů recyklovalo a 58 kilogramů skončilo ve spalovnách, zbytek skončil na skládkách. ODPADOVÉ PRIORITY EU přijala v roce 2008 novou rámcovou směrnici o odpadech, která určuje například pětistupňovou hierarchii zpracovávání odpadu. Zatímco skládkování je označeno jako nejhorší způsob, největší prioritu má předcházení vzniku odpadů. Na druhém místě stojí přepracování odpadů k opětovnému použití. Třetí příčku zaujímá recyklace. Podle směrnice by měly státy do roku 2020 recyklovat 50 % odpadů z domácností. Loňská zpráva Komise přitom ukázala, že Česká republika třídí pouze zhruba polovinu komunálního odpadu ve srovnání s průměrem EU . „Mnoho členských států dosud vyváží značné množství komunálního odpadu na skládky, což je nejhorší možný způsob, jak s odpadem nakládat, a to i přesto, že existují lepší alternativy a tyto lepší možnosti lze financovat ze strukturálních fondů,“ komentoval to v létě evropský komisař pro životní prostředí Janez Potočnik. Čtvrté místo, po recyklaci, má pak ve zmíněném žebříčku energetické zpracování odpadu, tedy spalování. S jeho využitím počítá mimo jiné aktualizovaná Státní energetická koncepce. Energetický potenciál odpadu by měl být maximálně využíván, zejména pro kogenerační spalování. ČEKÁ SE NA NOVÉ ZÁKONY „Pokud chce Česká republika patřit mezi kulturní země Evropy, nemůže dále tolerovat špinavý kšeft se zahrabáváním odpadků pod zem a ničením životního prostředí,“ uvedl na semináři o energetickém využívání odpadu v senátu předseda výkonné rady Teplárenského sdružení Mirek Topolánek. Česko podle něj potřebuje rychlou změnu odpadové legislativy, která skládkování komunálního odpadu ekonomicky znevýhodní. Stávající legislativa nezajišťuje plnění závazků v oblasti odpadového hospodářství a České republice prý hrozí sankce za jejich neplnění. Zastaralou odpadovou legislativu dlouhodobě kritizují také environmentální organizace. Nový zákon o odpadech se přitom chystá již od roku 2005. Na počátku února však ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS) požádal vládu, aby tento legislativní záměr vyřadila z legislativního plánu vlády a přípravy tak přerušila. „Naše ministerstvo však na novém zákonu stále pracuje, v letošním roce by měl být připraven věcný záměr návrhu zákona,“ uvedl Matyáš Vitík, mluvčí ministerstva životního prostředí. SPALOVAT NEBO NE? Podle Daniela Vondrouše z asociace ekologických organizací Zelený kruh je bez nového zákona zvýhodněno skládkování a spalování odpadu. Zpracovávání odpadků ve spalovnách přitom nevládní organizace kritizují, protože jde podle nich o zbytečně plýtvání cennými a recyklovatelnými surovinami. Výstavba spaloven je prý navíc drahá. „Každoročně u nás zbytečně končí na skládkách a ve spalovnách recyklovatelné materiály za tři miliardy korun,“ uvedl v tiskové zprávě Ivo Kropáček z Hnutí Duha. Podle Teplárenského sdružení se ale bez spalování odpadu zcela obejít nelze.„Země s vyspělým odpadovým hospodářstvím dokážou recyklovat a kompostovat mezi 50 až 65 % komunálního odpadu, zbytek se využívá pro výrobu energie. Pokud chceme skoncovat se skládkováním, bez energetického využití odpadu se neobejdeme,“ tvrdí ředitel sdružení Martin Hájek.



PŘÍKLADNÉ DÁNSKO To potvrzují i zkušenosti z Dánska, kde v současné době funguje 28 spaloven odpadu, přestože se plných 60 % odpadu recykluje. Na skládkách tu končí jen 3 % odpadu (v ČR 65 %). „Podařilo se nám vytvořit rovnováhu mezi objemem odpadu a spalovacími kapacitami. Kromě spaloven máme dobře fungující předtřiďovací stanice, sběrné dvory, třídíme celkem 27 druhů odpadu,“ uvedl Anders Hasselager z dánského ministerstva pro otázky klimatu a energetiky a dodal, že recyklace není při vhodném nastavení kapacit spaloven konkurencí spalování, nýbrž se oba tyto způsoby likvidace odpadu vhodně doplňují. Stejný názor zastává i Mirek Topolánek. „V Česku se proti sobě zbytečně staví spalování a recyklace odpadu. Měli bychom se raději zaměřit na boj se skládkovou lobby,“ řekl Topolánek s tím, že zatímco ve vyspělých zemích se energetické využití odpadu pohybuje mezi 30 – 50 %, u nás je to pod 20 %. V ČR totiž nyní existují pouze tři spalovny odpadu. Podle plánů MPO i MŽP by jich však u nás mohlo vyrůst až 14, tj. v každém kraji jedna. NÁHRADA UHLÍ Teplárny navíc vnímají spalování odpadu jako možnost, jak částečně nahradit uhlí při výrobě tepla, uvedla mediální zástupkyně Teplárenského sdružení ČR Běla Jašková. „Energeticky se využívá pouze takový odpad, který se už nedá dále efektivně vytřídit nebo jinak zpracovat,“ zdůraznil ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek. Česko se při vstupu do EU zavázalo, že do konce letošního roku sníží ve srovnání s rokem 1995 skládkování biologicky rozložitelné složky komunálního odpadu o polovinu; podle Teplárenského sdružení ČR se to nepodaří naplnit. „Žádná země na světě není ale schopna 100 % odpadu recyklovat, nebylo by to ani ekonomické, ani ekologické,“ dodal Hájek. Teplárny usilují o to, aby stát ekonomicky znevýhodnil skládkování a naopak vytvořil podmínky pro energetické využívání odpadu. Argumentují mimo jiné tím, že v Rakousku se takto využívá 35 procent komunálního odpadu, ve Švédsku a v Dánsku 50 procent. „Energie získaná z komunálního odpadu nahrazuje fosilní paliva, která by se jinak musela vytěžit. Pokud započteme energii potřebnou pro recyklaci, zjistíme, že energetické využití řady odpadů je výhodnější, než jejich mnohdy energeticky náročná a nákladná recyklace. Energetické využití odpadu navíc umožňuje využití řady druhotných surovin, jejichž přímé získání ze surového odpadu je obtížné. Strusku ze spalování odpadu je jako inertní materiál možné využít ve stavebnictví, ale třeba také pro výrobu minerální vlny. V budoucnosti se tak může energetické využití odpadu obejít téměř bez jakýchkoli skládek,“ tvrdí Hájek. Vzhledem k daleko přísnějším normám zatěžuje podle něj spalovna ovzduší podstatně méně než jakýkoli jiný spalovací zdroj srovnatelného energetického výkonu. KRAJSKÉ SPALOVÁNÍ Návrh plánu odpadového hospodářství České republiky na období 2013 – 2022, který Ministerstvo životního prostředí právě dokončuje, počítá s výstavbou čtrnácti spaloven. Nyní jsou jen v Praze, Liberci a Brně. Připravovaná legislativa má z tohoto plánu do značné míry vycházet. Ministr Tomáš Chalupa řekl České pozici, že se hierarchie nakládání s odpady dle EU, která upřednostňuje prevenci a recyklaci před spalováním, sice bude držet, ale ne za každou cenu. „Na recyklaci musí daňový poplatník mít, musí se vyplatit. Takže to, co nelze recyklovat, se musí spálit. Samozřejmě se k tomu musí použít nejlepší technologie, která zároveň vyrobí ze spalování i teplo,“ uvedl ministr. V plánu odpadového hospodářství MŽP píše, že „třídění a následná recyklace odpadů má svoje technologické a ekonomické hranice, původně nastavený cíl 50procentní recyklace komunálního odpadu je zcela nereálný a chybný.“ Spalování odpadu je od letoška dokonce dotováno jako obnovitelný zdroj formou zelených bonusů. Vyplývá to z cenového rozhodnutí ERÚ. Za každou vyrobenou megawatthodinu získají tak spalovny 680 korun navíc proti dřívějšku. NEJDÁLE JSOU V PLZNI Plán odpadového hospodářství MŽP počítá již s konkrétní výstavbou tří spaloven (Chotíkov, Komořany-Most, Krajské integrované centrum v Moravskoslezském kraji). Mají vyjít na dvanáct miliard korun, evropské fondy by mohly pokrýt asi třetinu ceny. Jejich celková kapacita má být 437 tisíc tun odpadu ročně. Na podporu ze současného dotačního programu s největší pravděpodobností dosáhnou jen spalovny Chotíkov a Komořany. MŽP již dříve uvedlo, že nejdále s přípravami je Chotíkov, jehož výstavbu ve druhé polovině ledna schválilo plzeňské zastupitelstvo.



Dokument hovoří také o reálné možnosti výstavby dalších jedenácti zařízení o souhrnné kapacitě 2,230 milionu tun za rok. Pro srovnání: v roce 2010 se v České republice vyprodukovalo celkem 4,6 milionu tun komunálního odpadu. Spalovna v Chotíkově získala na počátku února klíčový souhlas ke stavbě od zastupitelstva města Plzeň. Bude stát zhruba dvě miliardy korun a teplárna na ni může získat přibližně půlmiliardovou dotaci z EU. Generální ředitel teplárny Tomáš Drápela uvedl, že již bylo vydané stavební povolení. Stavět se tedy může začít už na jaře. Spalovnu má vybudovat do roku 2016 uskupení firem kolem ČKD Praha DIZ. To ve výběrovém řízení nabídlo, že ji postaví za 1,953 miliardy korun. Spalovna nemá sloužit pouze k likvidaci komunálního odpadu, ale má zároveň vyrábět teplo. Tím se sníží závislost teplárny na uhlí. Tomáš Drápela tvrdí, že budování spalovny nezatíží rozpočet města, protože její provoz zaplatí splátky úvěru na stavbu. Proti spalovně dlouhodobě protestuje část obyvatel Chotíkova a Severního předměstí Plzně. Obávají se, že provoz zhorší životní prostředí. Organizace zaměřené na ochranu životního prostředí proti spalovně bojují a napadají různá procesní rozhodnutí. Zdůrazňují, že se v ní bude pálit i odpad, který by bylo možné využít lépe. Drápela však zdůrazňuje, že půjde o moderní zařízení, které životní prostředí zatíží minimálně. Kapacita spalovny má být zhruba 90 tisíc tun odpadů ročně. Samotná Plzeň jich za rok vyprodukuje přibližně 50 tisíc tun, kraj celkem 230 tisíc. Teplárna proto počítá s likvidací odpadů z dalších měst regionu. „Projekt je třeba brát jako projekt strategického významu. Řeší, co bude, když nebude uhlí a na velmi dlouhou dobu řeší problém s komunálním odpadem. Na recyklaci ho však zbude dost a dost,“ prohlásil Tomáš Drápela. Trápí ho však, že ministerstvo životního prostředí stáhlo návrh zákona o odpadech, který měl zdražit skládkování. „Kdyby se poplatky za skládkování zvýšily, jak slibovalo MŽP, mohli bychom jít výše s cenou. V současnosti je návratnost investice více než 15 let. Když se nezvýší poplatky za skládkování, bude ještě delší, protože my samozřejmě musíme likvidovat odpad levněji než skládky. Zásadní je, že kdyby stála spalovna dnes, tak bychom museli být levnější, než dnešní skládkování v Plzni, které stojí 1100 Kč za tunu odpadu. Město jako investor ale nemůže hledět jen na návratnost, přemýšlí i o tom, kam bude odpady ukládat. Projekt spalovny Chotíkov není postaven na výplatě dividend akcionáři. Za prvé řeší významnou náhradu uhlí za jiné palivo, za druhé to, kam s odpadem, aby se neválel na skládkách. Už dnes jsme přes 250 tisíc tun uhlí nahradili biomasou, dalších přes 80 tisíc tun uhlí nahradíme odpadem,“ vysvětluje Drápela. Investice do spalovny podle něj vytvoří minimálně 55 pracovních míst, území se zatraktivní, bude tam cyklostezka, naučná stezka, muzeum. Plzeňský kraj podle Drápely vybudoval vedle schváleného projektu spalovny celý systém třídíren u skládek, kde se s odpadem bude pracovat, bude se také stlačovat na certifi kované palivo. „Kuka vozy tak budou svážet odpad jen z Plzně a nejbližšího okolí, zbytek se bude vozit už stlačený z třídicích center Plzeňského kraje, odjinud to nepředpokládáme. V Chotíkově je postavená i kompostárna, jde o vzorně vybudovaný a fungující systém,“ uvedl Drápela. Účinnost spalování bude přes 65 %, to je podmínka udělení dotace. „My se chceme dostat na 80% účinnost, aby ta spalovna jela jen v kogeneračním režimu,“ popisuje Drápela. Jedinou nevýhodou je podle něj malý výkon spalovny – 35 MW tepelný výkon plus 8 – 10 MW elektrický. „Oproti naší teplárně je to desetina výkonu,“ říká Drápela. NEVZDÁVAJÍ SE Zástupce Sdružení pro udržitelný rozvoj Chotíkova Milan Reininger prohlásil, že část obyvatel obce boj proti spalovně nevzdá, ani když zastupitelé projekt schválí. „Nesmyslná stavba bude stát miliardy. Myslíte, že je nezbytná? Budeme se bránit dál. Statistika říká, že tam, kde se postaví spalovna, vzroste úmrtnost,“ uvedl. Zastupitel Marcel Hájek (Občané. cz) řekl, že se když se snažil získat k projektu spalovny stanoviska odborníků, všichni mu potvrzovali, že se jedná o dobrý projekt. „Říkali mi, že je spalovna nutná a že je ekonomicky výhodná.“ V roce 2009 se o projektu spalovny uskutečnilo v Chotíkově referendum. Těsně zvítězili zastánci spalovny. S projektem jich souhlasilo 312 a pouze o 21 lidí méně bylo proti. Souhlas se spalovnou souvisel s tím, že teplárna obci nabídla jako kompenzaci několik desítek milionů korun. NÁMITKY EKOLOGŮ Výstavba spaloven je podle ekologů drahá a bez dotací z EU těžko představitelná. Jak vyplývá z informací obsažených v ministerském plánu, spalovna s roční kapacitou zhruba 100 tisíc tun odpadu vyjde přibližně na dvě miliardy. Nemalé peníze pak stojí i údržba, která je nutná ke splnění limitů, týkajících se vypouštění nebezpečných látek do ovzduší. Aby se její provoz vyplatil, je nutné svážet odpadky z celého regionu (pro udělení dotace je stanovena podmínka spalování maximálně 50 procent komunálního odpadu). Tím se podle ekologů snižuje tlak na recyklaci, nehledě na to, že na ni zbyde podstatně méně peněz.



Zajímavé je podle ekologů porovnání efektivity spaloven a kompostáren. Lze ji vyčíst přímo z plánů ministerstva na udělení dotací v rámci Státního fondu životního prostředí. Na podporu z fondu má nárok 227 kompostáren, z nichž 70 se již staví. Celkové náklady budou činit zhruba tři miliardy korun, přičemž dokážou využít 802 807 tun odpadu ročně. „Zhruba stejné náklady – tři miliardy korun – budou potřeba i na vybudování spalovny v Chotíkově. Ta přitom ročně zlikviduje jen kolem 95 tisíc tun odpadu. Platí zde tedy jednoduchá matematika: místo jedné spalovny by mohlo za stejné peníze vzniknout tolik kompostáren, že by nás zbavily desetkrát více odpadu,“ tvrdí Daniel Vondrouš ze sdružení Zelený kruh a dodává: „Spalovny jsou tak drahé, že se za to dá postavit spousta kompostáren, sběrných dvorů či recyklačních linek. Převis poptávky nad nabídkou je navíc u státních operačních programů obrovský.“ Výstavba tohoto druhu decentralizované infrastruktury navíc podle něj podpoří mnohem více místní zaměstnanost než spalovna, která bude svážet odpad z okolí. Neustále rostoucí kapacita spaloven odpadů v zemích Evropské unie začíná ohrožovat ekologicky šetrnější recyklaci, upozorňuje nevládní sdružení Arnika s odkazem na novou studii mezinárodní organizace GAIA. Podle ní totiž produkce odpadu ve většině států evropské sedmadvacítky stagnuje a v některých i klesá. Jde například o Německo, Velkou Británii či Švédsko. Pokud budou spuštěny plánované spalovny v Česku, hrozí další prohloubení tohoto trendu, směřujícího proti recyklaci. Problémy se týkají hlavně zemí, které jsou pro spalování uváděny jako pozitivní příklad. „Nová mezinárodní studie by měla být vážným varováním před chvalozpěvy investorů a některých politiků prosazujících spalovny. Dávají za příklad odpadové hospodářství Německa či Švédska, které je na spalovnách založené, které se ale ocitají ve velkých problémech. V budoucnu podobné problémy hrozí i u nás. Pokud současné projekty spaloven projdou, mohlo by Česko skončit jako popelník střední Evropy se všemi negativy, které si lze představit,“ říká vedoucí kampaně Nespaluj, recykluj Matěj Man. „Německo, Švédsko, Holandsko a Velká Británie se v současné době dostaly do situace, kdy pro ekonomicky vyrovnaný provoz spaloven nemají dost odpadu. Musejí ho draze dovážet a stoupá logicky i cena tepla pro jeho odběratele. Negativní dopady na životní prostředí jsou umocněny zvýšenou dopravou a namísto šetrné recyklace se cenné suroviny nechávají prolétnout komínem,“ dodává mluvčí Arniky Vratislav Vozník. Eurokomisař Janez Potočnik podle Arniky ve svém prohlášení hovoří dokonce o střednědobém zákazu spalování recyklovatelného a kompostovatelného odpadu. Je třeba hledat systémové řešení s důrazem na prevenci a recyklaci,“ uvedl Potočnik. Foto popis| Srovnání nakládání s komunálním odpadem v ČR a vyspělých zemích (Dánsko, Švédsko, Švýcarsko a Rakousko)

Státní energetická koncepce musí být propojená s dopravou 13.3.2013

PRO-ENERGY

str. 58 Ekologie - hospodárnost HK ČR

Ing. Jiří Pohl

Pokud stát na sebe bere odpovědnost za energetiku, musí sledovat nejen bilanci na straně zdrojů, ale i bilanci na straně spotřeby energie. Většina diskusí o Aktualizované státní energetické koncepci České republiky (ASEK) je vedena o struktuře energetického mixu na straně zdrojů. Zdroje a spotřeba však musí být v rovnováze nejen úhrnné, ale i strukturální. V oborech, ve kterých je energie hlavním předmětem podnikatelské činnosti, je řízení budoucnosti energetiky propracovanější. V oborech, jejichž cílem jsou jiné produkty, tomu tak prozatím není. S vědomím této skutečnosti je zřejmé, proč má stát více jasno o budoucím vývoji spotřeby energie (z hlediska její absolutní velikosti i struktury jednotlivých složek) například v oboru vytápění budov, které se však na konečné spotřebě energie v ČR podílí zhruba 10 % (cca 120 PJ za rok), než o budoucím vývoji spotřeby energie v oboru dopravy. Byť se na konečné spotřebě energie v ČR podílí zhruba 20 % (cca 240 PJ/rok). Přestože má tento paradox výše uvedené vysvětlení, je nutno se jím zabývat. Budoucnost energetiky je nutné řešit i na straně spotřeby a zejména u dominantních spotřebitelů. Jako například v dopravě. Této skutečnosti jsou si vědomi i tvůrci ASEK (viz str. 80, bod r: Zpracovat národní akční plán čisté mobility – společný úkol pro MPO, MD a MŽP s termínem 31. 12. 2013). DOPRAVA A ENERGETIKA Doprava a energetika spolu úzce souvisejí. Existují čtyři základní hlediska propojení dopravy s energetikou: ? bilanční (je potřebné pokrýt energetické požadavky dopravy),



? strukturální (je potřebné sladit strukturu forem dodávané a spotřebovávané energie), ? síťové (je potřebné zajistit rozvod a akumulaci jednotlivých forem energie), ? bezpečnostní (doprava i energetika tvoří oblasti kritické infrastruktury, které se musí navzájem zajišťovat). Současný životní styl lidské společnosti je založen na prakticky ničím neomezené mobilitě. Mobilita vyžaduje energii, což je fyzikálně dané relacemi mezi přepravní prací, dopravní prací, trakční prací a spotřebou energie. Spotřeba energie pro vykonání určité přepravní práce je závislá na součinu řady faktorů (účinnost trakčního pohonu, střední trakční odpor, poměr dopravní a přepravní vzdálenosti, poměr dopravní a přepravní hmotnosti). Střední trakční odpor je závislý na vlastnostech dopravního prostředku (hmotnost, měrný valivý odpor, čelní plocha, součinitel tvaru), na jeho využití (míra obsazení či naložení), na okolním prostředí (měrná hmotnost vzduchu, respektive vody), na způsobu pohybu (pohyb stálou rychlostí versus periodické zastavování a rozjíždění), na změnách potenciální energie (pohyb po rovině nebo změna výšky), na schopnosti dopravního systému využívat (rekuperovat) energii při spádovém a zastavovacím brzdění. Tyto parametry jsou proměnné v poměrně širokých mezích, a to především v závislosti na rychlosti pohybu, velikosti dopravních systémů a stupni jeho využití. Statisticky evidované údaje o spotřebě energií pro dopravu navíc mají v sobě řadu úskalí (typicky: spotřeba tankovaného paliva na území státu versus spotřeba paliva spáleného na území státu; trakční spotřeba versus trakční i netrakční spotřeba celých dopravních systémů včetně osvětlení komunikací a terminálů; rozlišení dopravní a technologické spotřeby v zemědělství a ve stavebnictví). ZÁVISLOST MOBILITY NA ROPĚ Současná struktura spotřeby energie pro zajištění mobility není založena na přírodní rovnováze. Závisí zejména na spalování fosilních paliv, a to především kapalných uhlovodíků (naft a, benzín), vyráběných převážně z ropy. Zhruba v průběhu dvou století bude spotřebována energetická konzerva, vytvořená v dávné minulosti biochemickou transformací slunečního záření. Závislosti dopravy na energetice jsou si vědomi i tvůrci evropského dokumentu „Bílá kniha Plán jednotného evropského dopravního prostoru – vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně využívajícího zdroje“ z 28. 3. 2011. Energie pro dopravu je v zemích EU z 96 % získávána spalováním kapalných uhlovodíkových paliv, zejména ropného původu. To je pro budoucí hospodářský rozvoj, energetickou bezpečnost i ovzduší v zemích EU nepříznivá skutečnost. Prostá náhrada ropy biopalivy není reálná, a to jak z důvodů kvalitativních (vysoké náklady, závislost výnosů na používání hnojiv), tak i kvantitativních (nízká výsledná účinnost – pod 1‰, z ní vyplývající nereálně velké pěstební plochy, které nejsou k dispozici) a sociálně politických (propojení trhu paliv s trhem s potravinami). BUDOUCNOST EVROPSKÉ MOBILITY Současná forma evropské mobility, založená na spalování uhlovodíkových paliv, je již ve střednědobém výhledu neperspektivní. Mobilita je pro společnost ale natolik důležitá, že je zájem ji zachovat a rozvíjet – snížit její energetickou náročnost, změnit její strukturu, resp. strukturu jejích energetických zdrojů, aby její zachování bylo možné. Bílá kniha uvádí tyto cíle v dopravě: ? z městské dopravy postupně vyloučit automobily se spalovacím motorem (prioritní orientace na hromadnou dopravu v elektrické vozbě), ? nákladní dopravu na vzdálenost nad 300 km převést ze silnic a dálnic na železnice, ? podstatnou část příměstské dopravy převést ze silnic na železnici, ? meziměstskou silniční dopravu nahradit železnicí (osobním automobilům zůstane operativní a venkovská doprava), ? leteckou dopravu nad pevninou nahradit železnicí (letadlům zůstanou lety přes oceán). Změna orientace nosných přepravních proudů ze silnic na železnici má dva energetické důvody: a) nižší energetická náročnost železniční dopravy než dopravy silniční (nižší měrný valivý odpor ocelových kol vůči pneumatikám: 1‰ versus 8‰, plus nižší aerodynamický odpor: schopnost vozidel tvořit vlak, tedy jízda v zákrytu), b) nezávislost na kapalných uhlovodíkových palivech – technicky zvládnuté a široce zavedené elektrické napájení vozby (elektrifi -kované tratě). NÁSTROJE EVROPSKÉ DOPRAVNÍ POLITIKY Základním nástrojem je pozitivní motivace obyvatelstva i přepravců k používání energeticky výhodných druhů dopravy. A to tím, že doprava bude rychlá, kvalitní a cenově dostupná. Jde především o infrastrukturu železnic



(o zvýšení kapacity přetížených tratí, elektrizaci dopravně silně zatížených tratí, zavádění jednotného evropského vlakového zabezpečovače ETCS atd.). Závažným aspektem je i harmonizace jednotlivých druhů doprav, důsledné zpoplatnění dopravní cesty i v silniční a vodní dopravě, zavedení spotřební daně z uhlovodíkových paliv i v letecké a vodní dopravě (zásada: „uživatel platí“). Důležitým nástrojem je i zpoplatnění dopadů dopravy na životní prostředí – internalizace externalit (zásada: „znečišťovatel platí“). Nejde o diskriminaci, ani se nejedná o omezování přepravních potřeb, ale o zamezení plýtvání dopravou, respektive plýtvání energiemi. VYSOKORYCHLOSTNÍ ŽELEZNICE Nosným opatřením ke zvýšení výkonnosti a atraktivity železniční dopravy je prodloužení dosavadní sítě evropských vysokorychlostních železnic (HS) do roku 2030 na trojnásobek a její rozšíření i do zemí, které dosud míjí. V praxi to znamená výstavbu zhruba 20 000 km nových interoperabilních (evropsky propojitelných) vysokorychlostních tratí, a to s vydatnou finanční podporou z fondu CEV. Ačkoliv jsou interoperabilní vysokorychlostní tratě primárně určeny výhradně pro provoz vysokorychlostních vozidel (rychlostí zhruba 300 km/h), jsou přínosem i pro příměstskou regionální dopravu a pro dálkovou nákladní dopravu. Odlehčují totiž konvenční (CR) železniční síť od rychle jedoucích dálkových vlaků osobní přepravy, které působí v souběhu s ostatními (pomalejšími) vlaky rušivě. Jde o vytvoření dvou redundantních železničních sítí (HS a CR). Přitom je pozoruhodné, že vysokorychlostní vlaky nejsou díky promyšlenému technickému řešení, navzdory své zhruba dvojnásobné rychlosti, energeticky významně náročnější, než vlaky konvenční. To dokládají například vozidla Siemens Velaro, provozovaná ve Španělsku, Číně a v Rusku. Ke snížení energetické náročnosti přepravy osob přispívá především jejich pečlivě řešený aerodynamický tvar. Výsledkem je spotřeba jen cca 4 kWh elektrické energie na sedadlo a 100 km v porovnání se čtyřmi litry leteckého petroleje s energetickým obsahem 40 kWh na sedadlo a 100 km při letech po Evropě. SPOTŘEBA ENERGIE V ČESKÉ DOPRAVĚ Mezi lety 1995 až 2009 se v ČR zvýšila spotřeba energie v dopravě na více než dvojnásobek, úměrně tomu vzrostly exhalace. Tento trend je potřeba zvrátit. To si klade za cíl i Aktualizovaná státní energetická koncepce ČR (ASEK). Cíle EU v dopravě korespondují s cíli energetiky v ČR. Aktualizovaná státní energetická koncepce ČR předpokládá, že v rozmezí let 2010 a 2030 dojde k navýšení podílu elektrické energie v dopravě z 2 194 GWh za rok na 3 389 GWh/rok, tedy na 154 %. Předmětem podrobnějšího šetření bude, jak tento úkol rozdělit mezi železniční dopravu a městskou dopravu (viz výše zmíněný společný úkol MPO, MD a MŽP). Lze uvažovat zvýšení spotřeby elektrické energie v železniční dopravě ze současných cca 1 100 GWh na přibližně 2 100 GWh, tedy téměř na dvojnásobek (zbývající nárůst zajistí městská hromadná doprava a individuální elektromobily). Nejedná se o cílový stav, trend zvyšování podílu elektrické vozby má podle ASEK pokračovat i v dalších letech. Stojí za povšimnutí, že souběžně budou na železnici působit opatření ke snížení měrné spotřeby elektrické energie technického charakteru (zavádění rekuperačního brzdění, aplikace lehkých elektrických jednotek v příměstské dopravě místo dopravy malého počtu vozů dopravovaných těžkou elektrickou lokomotivou, použití aerodynamicky vhodně tvarovaných vozidel na místo starších hranatých lokomotiv a vozů v dálkové dopravě…) i organizačního charakteru (zavádění elektroměrů na vozidlech – náhrada dosavadních paušálních plateb platbami podle skutečné spotřeby energie). Nárůst spotřeby elektrické energie může být tedy docílen jen výrazným zvýšením (zhruba zdvojnásobením) přepravních výkonů železniční dopravy v elektrické trakci. Takový cíl je reálný, znamená v rozmezí let 2013 až 2030 roční přírůstek 4 % a v zásadě k němu vedou tři cesty: ? důsledné využívání elektrické vozby na již elektrifikovaných tratích, ? elektrizace dalších důležitých tratí (aby tak mohly sloužit jak pro napájení po nich jedoucích vlaků, tak i jako síť pro nabíjení vozidel se zásobníky energie, které budou obsluhovat zbylou část sítě), ? výstavba sítě (elektrifi kovaných) vysokorychlostních železnic. ENERGETICKÝ EFEKT Náhrada spotřeby kapalných uhlovodíkových paliv elektrickou energií formou převodu automobilové dopravy na elektrifikované železnice je mimořádně efektivní. V součinu níže uvedených faktorů dochází k tomu, že jednou kWh elektřiny lze nahradit 7,5 kWh energie obsažené v kapalných uhlovodíkových palivech:



? u elektrické vozby odpadají ztráty ve spalovacích motorech, které navyšují spotřebu kapalných paliv ve srovnání s vykonanou mechanickou prací na zhruba 2,5 násobek (účinnost elektrického trakčního pohonu 75 % versus účinnost pohonu spalovacím motorem 30 %), ? snižují se ztráty valením (ocelová kola versus pneumatiky) i aerodynamické ztráty (jízda vozidel tvořících vlak, v těsném zákrytu versus jízda samostatných vozidel), které snižují energetickou náročnost železniční dopravy vůči dopravě silniční zhruba na jednu třetinu (střední trakční odpor typicky 5 ‰ versus 15 ‰). POHLED VPŘED Potenciál využití energetických předností železnice s elektrickou vozbou je v ČR značný. Vždyť podíl železnice na přepravních výkonech nákladní dopravy je jen 22 % a v osobní dopravě pouhých 6 %. Jeho praktická dosažitelnost je zásadním způsobem ovlivněna kvalitou přepravní nabídky. Ta je v současnosti silně limitována stavem infrastruktury. Je zřejmé, že tam, kde je k dispozici kvalitní, rychlá a náležitě kapacitní železniční dopravní cesta, nacházejí svoji příležitost dopravci a předkládají veřejnosti atraktivní nabídku. Díky tomu pak v dané relaci dominuje železnice nad silnicí. Převedení silniční a letecké dopravy, které jsou energeticky náročné a silně závislé na ropných produktech, na moderní železniční dopravu v elektrické vozbě tak, jak stanoví Bílá kniha EU o dopravě, vede k naplnění cílů Aktualizované státní energetické koncepce ČR. Uskutečnění těchto záměrů je podmíněno kvalitní a kapacitní železniční infrastrukturou. Je nutné propojit národní hospodářské a energetické cíle České republiky se záměry evropské dopravní politiky a příslušné dopravní stavby financovat též ze zdrojů EU. Foto popis| Obrázek č. 2: Moderní interoperabilní elektrické lokomotivy Siemens Vectron zvládnou rychle a hospodárně přepravovat nejen rychlíky, ale i těžké nákladní vlaky. Díky nízkému odporu valení jsou nejen mnohonásobně energeticky úspornější než silniční doprava, ale také úspornější než říční plavba. Navíc nespotřebovávají kapalná uhlovodíková paliva. Foto popis| Obrázek č. 1: Díky propracovanému aerodynamickému tvaru vozidel je energetická náročnost vysokorychlostní železniční dopravy navzdory využívaným rychlostem (kolem 300 km/h) příznivě nízká. Není divu. Vždyť za čelní plochou přepravují vlaky Siemens Velaro 150 až 300 řad cestujících, nikoliv jen dvě řady, jako je tomu v automobilu. O autorovi| Ing. Jiří Pohl, Siemens O AUTOROVI JIŘÍ POHL pracuje od roku 2001 u společnosti Siemens v dopravní divizi. V současnosti je odpovědný především za odborné vzdělávání ve vývojovém a konstrukčním centru kolejových vozidel v Praze a Ostravě. Před tím než nastoupil ke společnosti Siemens, dlouhodobě působil v ČKD, kde se podílel na vývoji mnoha typů kolejových vozidel. Vystudoval Vysokou školu dopravní v Žilině. Kontakt: mailto:[email protected]

Vliv dotací a regulace na ceny 13.3.2013

PRO-ENERGY

str. 78 Konference - veletrhy HK ČR

Hynek Beran

Jarní konference Asociace energetických manažerů proběhla ve dnech 26. a 27. února 2013 v hotelu Olympik v Praze. O návrhu Státní energetické koncepce a nutnosti závazného a strategického dlouhodobého koncepčního řešení pro Českou republiku v současné situaci diskutoval první den konference s účastníky náměstek ministra průmyslu a obchodu pro energetiku Pavel Šolc. Zejména není jednoduchá situace v Evropské unii. PROBLÉM TRHU Již v minulých letech zněly na tradičních konferencích Asociace energetických manažerů (AEM) obavy, že je slibovaný evropský energetický trh utopií a Unie namísto systémových opatření stále častěji sahá k jeho plánovitým a pro členské státy povinným deformacím. Na letošním setkání českých odborníků zaznělo, že evropský trh neexistuje a EU se namísto jeho rozvoje dala především cestou klimatických opatření. Nesmyslnost některých z nich, například likvidace vlastní evropské ekonomiky zdražováním vstupů pro evropské výrobce a vývoz průmyslu do zemí, které se chovají bez jakýchkoli ekologických skrupulí, dovoz „bio“ paliv vyprodukovaných na půdě zemí třetího světa, která byla získána pálením deštných pralesů, a další



nesystémová opatření nebyla předmětem konference, nicméně bylo konstatováno, že ani tato opatření nemají konzistentní systém a ucelenou dlouhodobou vizi. Zásadním problémem strategického oboru jsou investice. Dlouhodobá stabilita prostředí, ve kterém se investiční cykly odehrávají v horizontu několika desítek let, je naprostou nutností obnovy rozvoje a dalšího fungování oboru, ale i současné civilizace, která je na energii závislá. V prostředí, kde se v období několika let pravidelně mění pravidla za pochodu, není dlouhodobé investování možné. Navíc jde o opatření, vyvolaná politickými rozhodnutími, která nemají realistický základ ani v technologii, ani v ekonomice, ale tu naopak ovlivňují naprosto zásadním způsobem a zdravý rozvoj technologie v konkurenčním prostředí naopak brzdí. Cena komodity již nereflektuje trh, výsledná cena energie pro konečné spotřebitele je výrazně ovlivněna nesystematickými opatřeními, jakými jsou například zdražování na podporu obnovitelných zdrojů nebo emisní povolenky. Hlavním problémem není posun priorit jako takových, ale chaos a neznámost dalšího vývoje, neustále se měnící pravidla. BANKY JAKO PROBLÉM? Nově diskutovaným problémem se stala role bank. Ty podporují především krátkodobé investice, dlouhodobí investoři jsou znevýhodněni jak delším časem, tak i nejistotou investice. Banky sehrály svoji roli i při progresi české fotovoltaické krize, bez nich by nebyl dostatek kapitálu na masový rozvoj problému. Vzhledem k současnému vývoji a zahraničním zkušenostem, například z Bulharska, se rýsuje jistý možný posun přehodnocení takových investic a úvěrů a na místě je kritická úvaha, do jaké míry jsou výtěžky z umělých nedobrovolných dotací dlouhodobě jisté v situaci, kdy mohou vyvolávat ekonomickou, sociální a politickou destabilizaci. To by mohlo mít pozitivní vliv zejména na renesanci kapitálové politiky v oblasti klasických zdrojů a soustav. V současné situaci zřejmě rozumné řešení na úrovni EU není možno očekávat. Odborné studie a nápady sice existují, ale EU neví, kam má jít a neexistují osobnosti, které by situaci na úrovni Unie reálně uchopily. V situaci, jaká je v České republice, je nutno koordinovat odbornou sféru a jako nutný hnací moment podpořit koncepční nadhled a závaznost dlouhodobé energetické politiky. Současný tým na MPO již připravuje řadu reálných národních akčních plánů. Velkým problémem je však konfrontace prvků, které jsou veřejně podporovány, s prvky, které mají uspět na takto zdeformovaném trhu. Situace byla analyzována i z pozice Energetického regulačního úřadu a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Existuje velký nepoměr mezi těmi, jejichž zisk je garantován a chráněn, a těmi, kteří na to musejí přispívat, aniž by měli jakoukoli ochranu, neznají ani limit těchto příspěvků. ŽHAVÁ TÉMATA V úvodním referátu M. Urbana zaznělo srovnání, že nezvládnutá podpora OZE vykazuje prvky organizovaného zločinu. Odborná veřejnost inženýrů není schopna tuto stránku právně posoudit a vnímá ji jako politický výrok, nicméně zcela zodpovědně prohlašuje, že situace nebyla vyvolána zájmy nebo potřebou energetiků a jejich oboru. To není dáno charakterem obnovitelných zdrojů jako takových, technologie za nic nemůže. Perspektiva dostavby a rekonstrukce přenosové soustavy se jeví realisticky. V oblasti inteligentních sítí patří Česká republika ke státům EU, které mají svůj vlastní koncept. Studie pouhých inteligentních měření nevychází efektivně ve prospěch zákazníka, je nutno podporovat jiný koncept než pouhá měření, zlepšení komplexních vlastností infrastruktury je zajímavé. Diskutována byla příprava nové surovinové politiky a horního zákona, samostatný referát byl věnován domácím zásobám uhlí. Ceny surovin ve světě rostou, ale pro těžební průmysl je to pozitivní signál k investicím a novým, ekologicky šetrnějším technologiím. Rovněž pro ekonomiku má těžební průmysl vysoký multiplikační faktor a dobyvatelnost jediné domácí suroviny, kterou máme, je výrazným prvkem energetické bezpečnosti státu. Je s ní však třeba neplýtvat a řádně hospodařit. Od komerčních firem zazněla zajímavá přehledná srovnání: OZE peníze odčerpávají, povolenky je generují a oba jevy by se mohly částečně kompenzovat. V roce 2002 stála jedna megawatthodina elektřiny 25 Euro, totéž dnes stojí podpora OZE k jedné MWh. Rovněž i z tohoto segmentu zazněla kritika deformovaného prostředí a nemožnosti investic a výzva k transformaci a ozdravení. Pro teplárenství bylo málo dobrých zpráv. Zajištěno není uhlí ani investice. Evropská směrnice o energetické efektivnosti je obecným manuálem, některé principy jsou použitelné a směrnice svým smyslem neškodí. Teplárenství je v České republice tradičním oborem, polovina obyvatelstva žije na sídlištích, která jsou nějakým způsobem centrálně vytápěna, polovina obyvatelstva užívá domácí uhlí k výrobě tepla. Máme možnost postavit naše teplárenství na slušné energetické politice a tlačit je dopředu, zazněly i nové technologické možnosti oboru, například mikrokogenerace.



Jako velké současné riziko byla označena dotace biomasy na export, byl také konstatován vliv skládkové lobby bránící moderním metodám zpracování komunálního odpadu a jeho energetického využití. Přednesen byl i podobný přehled plynárenství, přehled globálních změn a faktory ovlivňující výhled cen. Třetinu evropského dovozu tvoří LNG, což již přináší nový, reálný trh, srovnatelný s ropou. Břidlicový plyn se v EU nerozvíjí kvůli obavám z negativních výsledků. Závislost Evropy na plynu narůstá. EU se snaží o propojení trhů, existuje řada středoevropských regionálních projektů. Krom témat klasických zazněla i témata rozšiřující obzory. Z nich šlo především o společný registr liniových staveb, přehled věcných břemen a zlepšení podkladů pro stavební řízení nových energetických staveb, mikrokogeneraci a zpracování komunálních odpadů. Unikátní byl tematický blok o ropě, kde kromě všeobecného přehledu energetici ocenili přínos pro český stát v získání kapitálového podílu ropovodu IKL. Foto popis| O autorovi| Hynek Beran, zpravodaj konference (Podrobné příspěvky jsou k dispozici na http://www.aem.cz)

Vznikne v Česku ropný ČEZ? 13.3.2013

PRO-ENERGY Alena Adámková

str. 62 Paliva HK ČR

Ministerstvo průmyslu a obchodu se zabývá plány na vytvoření petrochemického holdingu. Jde mu o záchranu celé české petrochemie. Můžeme to pokládat za katastrofické zvěsti, ale může to být také realita. Hovoří se o tom, že Rusko má v úmyslu zastavit dodávky ropy ropovodem Družba a že polský PKN Orlen uvažuje o prodeji svého většinového podílu v českých rafi nériích. Pokud by se nenašel žádný zájemce o ně, mohlo by to vést k jejich uzavření, což se už stalo v případě pardubického Parama. Pak by byla Česká republika plně závislá na dovozu motorových paliv. Snad ještě horší ale je, že na produktech z rafi nérií jsou závislé i petrochemické podniky na území ČR, především Unipetrol RPA (bývalý Chemopetrol Litvínov), Synthos Kralupy a Butadien Kralupy (bývalý Kaučuk). Na petrochemických produktech pak plastikářský a automobilový průmysl. Uzavření rafi nérií by proto mohlo mít na český průmysl velmi vážné dopady. ÚVAHY O SPOJOVÁNÍ Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) si je těchto rizik vědomo. Už před dvěma roky proto vznikla pracovní skupina, která měla řešit strategii státního podniku Čepro. Za ministra Kocourka se však příliš práce neudělalo, k urychlení došlo až po nástupu ministra Martina Kuby. Ten se netají názorem, že prodej holdingu Unipetrol polské skupině PKN Orlen před sedmi lety, v době premiéra Stanislava Grosse, nebyl šťastným řešením. Před Vánoci MPO zveřejnilo návrh řešení: Ministr totiž znovu oživil plán na propojení státem vlastněných společností Mero a Čepro. Vznikl by tak státní ropný holding, který by vláda pověřila odkoupením alespoň menšinového podílu v rafi nériích. „Naší prioritou je zachování petrochemického průmyslu v Česku,“ zdůraznil Martin Kuba. O rafi nérie v Litvínově a Kralupech se dělí tři vlastníci. Shell má nejmenší podíl, Unipetrol – ovládaný polským koncernem PKN Orlen – má víc než polovinu a italská ENI třetinu. „Každý z těchto podílů může být na prodej,“ dodává s optimismem ministr průmyslu Martin Kuba. PKN Orlen však podle svého vyjádření zatím o stažení z České republiky neuvažuje. „Plány české vlády, jejichž detaily doposud nebyly veřejně prezentovány, je těžké komentovat,“ uvedl Mikuláš Duda, manažer tiskového oddělení Unipetrolu. Úvahám o možném stažení PKN Orlen z Česka ale nahrávají i loňské výsledky Unipetrolu. Za rok 2012 vykázal ztrátu ve výši téměř 3,5 miliardy korun a prochází restrukturalizací. Její součástí je i plánovaný prodej pardubického Parama i slovenské firmy Mogul Slovakia. Podle ředitele zastoupení Shellu v Česku Petra Pražského však ani Shell „v tuto chvíli“ o prodeji svého téměř 17procentního podílu v České rafi nérské neuvažuje. „Problém je, že Unipetrol má tři vlastníky, to je nešťastné řešení. Je to přepracovací rafi nérie, každý do toho na začátku investoval, nyní chce maximální návratnost v co nejkratší době. Je asi nereálné chtít od zahraničních vlastníků, aby měli nějakou dlouhodobou vizi fungování. Dnes se na to většina firem dívá čistě ekonomicky: toto jsem do toho vložil, toto chci zpátky za tu a tu dobu. Pokud jim nenahrávají ani ekonomické výsledky, o to více chtějí maximalizovat své výnosy a zbytečně neinvestovat. Je otázka, zda PKN chce vůbec svůj podíl v rafi nériích prodat a za kolik,“ myslí si obchodní ředitel Čepra Martin Vojtíšek. Podle něj by rafi nérie



měla mít jednoho vlastníka, stoprocentního, jako má třeba Slovnaft . „Nezáleží příliš na tom, zda je to domácí či zahraniční firma,“ říká Vojtíšek. Ministr chce ke spolupráci přizvat i dodavatele ropy. Ti by ve vznikajícím ropném koncernu mohli získat až třetinový podíl a byli by tím více motivováni k zajištění dlouhodobých dodávek ropy do Česka. V úvahu připadají hlavně současní dodavatelé, tedy ruské ropné společnosti Lukoil, Gazprom Něfť či Rosněfť, ázerbájdžánský SOCAR nebo kazachstánský KazMunajGaz. Stejně tak by mohl podíl získat jiný těžební podnik, například z arabského světa, který chce na český trh teprve proniknout. S dodavatelem ropy v zádech by se spojené Mero plus Čepro mohlo začít ucházet o podíl v České rafi nérské, která provozuje rafi nerie v Litvínově a Kralupech nad Vltavou. PRVNÍ KROKY Dá se říci, že úspěšným krokem k cíli, kterým byl měl být jakýsi „ropný ČEZ“, kontrolovaný státem, je nedávná transakce, kdy provozovatel ropovodů Mero ČR odkoupil od koncernu Shell pětiprocentní podíl v ropovodu TAL. Ten vede z italského Terstu do Bavorska a pro dovoz ropy do ČR má velký význam. Oproti dřívějším létům začíná být využíván více, než tradiční ropovod Družba, který k nám přichází přes Slovensko. I když Česko nyní využívá až devět procent kapacity ropovodu TAL, bude prý pětiprocentní podíl stačit k tomu, abychom si mohli své potřeby zajistit. Podle generálního ředitel Mero ČR Jaroslava Pantůčka je důležité získání pozice podílníka ropovodu. Ti totiž mají na jeho užívání přednostní právo. „Proti současnému stavu získáme dvě výhody - lepší přístup k volné kapacitě ropovodu a právo žádat navýšení naší přepravní kapacity,“ uvedl ředitel pro strategický rozvoj Mero Libor Lukášek. Státem vlastněné Mero usilovalo o podíl v ropovodu z Terstu do Ingolstadtu pět let. Jednání byla vleklá a náročná. Problémem bylo nalézt akcionáře, který je ochoten svůj podíl prodat či snížit. Transakci navíc mohlo zmařit to, pokud by některý z původních akcionářů využil svého předkupního práva nebo možnosti vetovat vstup nového spoluvlastníka. Mero nejprve s nadnárodním ropným koncernem Shell jednalo o odkoupení jeho podílu v České rafi nérské. K dohodě sice nedošlo, oba partneři však dospěli k dohodě o převedení podílu v ropovodu a další spolupráci. ROZŠÍŘENÉ ZADÁNÍ Proti představám ze závěru loňského roku se však představy o záchraně české petrochemie poněkud pozměnily. „Posledním rozhodnutím je, že pracovní skupina rozšíří své působení napříč celým oborem petrochemie. Její náplní bude globální pohled na celý obor, což vítáme, je to rozumné. Je nutno zvážit všechny možné varianty vývoje a připravit ekonomické propočty všech možných variant,“ vysvětluje Jan Duspěva, generální ředitel Čepro a člen této pracovní skupiny. „Ukazuje se, že ve stávající ekonomické situaci nejlépe odolávají silné komplexní celky. Nejlépe se daří firmám, které si dokážou sáhnout od těžby ropy až po prodej na čerpacích stanicích. Obecně je pro český trh důležitá konsolidace hráčů. Ukazuje se, že jejich rozdrobenost je pro tak malý trh, jakým Česko je, až příliš velká. I soukromé firmy na trhu dnes diskutují o dvou tématech. Buď jak odejít z českého trhu, nebo jak přispět k jeho konsolidaci tím, že by se vytvořil silnější subjekt, který by získal větší tržní podíl nebo větší rozsah, co se týče nabídky služeb,“ uvedl Duspěva v rozhovoru pro deník E15. Podle Duspěvy se nyní řeší, zda má ekonomický smysl, aby takto vzniklý státní kolos vstupoval majetkově do rafi nérií, když v celém regionu je nadbytek rafi nérských kapacit a rafi nérie dokážou sotva přežít. „Stát si musí spočítat všechny aspekty, jestli to smysl má nebo nemá. Samozřejmě jedním z těch aspektů je i to základní hospodaření, které by počítal každý investor,“ říká Duspěva. Dodává, že při sloučení Mero a Čepro bude samozřejmě nutná reorganizace. „Aktiva by se musela optimalizovat tak, aby nová společnost mohla plnit cíle, které jí vlastník stanoví,“ řekl. Každá země se podle Duspěvy musí snažit udržovat si maximální průmyslovou kapacitu, obzvlášť strategickou energetiku, ale za ekonomicky únosnou cenu. Pro ČR je podle něj zásadní si udržet zpracování ropy na svém území, je na to navázán i petrochemický, plastikářský i automobilový průmysl. Vedoucím pracovní skupiny je náměstek ministra průmyslu Pavel Šolc. Ten vysvětluje změnu zadání takto: „Původní zadání nebylo o vytvoření petroholdingu, ale bylo takové, že se mají najít možnosti, jak spojit Čepro s nějakou rafi nérií, českou či zahraniční, aby mělo odbyt pro své produkty. Teď jsme se ale dostali ve vazbě na státní energetickou politiku někam jinam. Nám nyní nejde jen o to, jak udržet Čepro a jeho ekonomické fungování, ale chceme udržet celý rafi nérsko-petrochemický průmysl. Nejen kvůli výrobě paliv a bezpečnosti dodávek, rafi nérií je kolem nadbytek, takže za cenu nižší energetické bezpečnosti můžeme paliva dovážet. Máme tu ale petrochemický průmysl, který - kdyby se zavřely rafi nérie - se také do značné míry zavře či minimálně omezí a je to přitom nedílná a významná součást českého průmyslu.“ Šolc zároveň konstatuje, že tyto úvahy jsou zatím víceméně na samém počátku, ve stádiu zpracování ekonomických analýz, navíc změnu zadání musí nyní schválit porada ekonomických ministrů. „Ta musí říci: pracujte na jiném zadání, než jste



dostali před dvěma lety, protože se změnily priority, pohled. Náš materiál pro ekonomické ministry říká nyní stručně: ve Státní energetické koncepci máme zcela nové zadání jak se dívat na ropný sektor a jak v celém řetězci posílit vliv státu. A těch způsobů, jak posílit vliv státu, je celá řada. Od majetkového vstupu do rafi nérií přes nalezení různých druhů dlouhodobě stabilních obchodních vazeb. Nemusíme hned něco kupovat. V každém případě máme najít různé cesty, které povedou k tomu, že budeme mít dlouhodobě stabilní a fungující celý řetězec od dodávek ropy až po ropné produkty. To znamená udržení kapacit rafi nérií na našem území, udržení petrochemického průmyslu a jeho vazeb,“ uvedl Šolc v rozhovoru pro magazín Pro-Energy. MÁ SMYSL KUPOVAT RAFINÉRIE? Plány na vytvoření petrochemického holdingu pod taktovkou státu mají tedy zatím jen hrubé rysy. Podle Václava Bartušky, zmocněnce pro dostavbu Temelína, je to však krok správným směrem. „Stát by měl usilovat o to, aby tady zůstaly v provozu a fungovaly jak rafi nérie, tak petrochemie. Jestli to bude zrovna vstupem do nich nebo podporou jejich fungování, je otázkou následných kroků. Nejdříve si musíme udělat domácí úkoly - analýzu stavu rafinerií v Evropě. Rafi nérské marže jsou dnes velmi nízké. Musel bych vidět detailní propočty, jestli má vůbec takový nákup ekonomické opodstatnění. Nemá smysl kupovat menšinový podíl v rafi nériích a pak zjišťovat, že v podstatě nemáte přístup na trh a že generujete dlouhodobou ztrátu,“ uvedl Bartuška v rozhovoru pro Českou pozici. Padla zřejmě varianta propojení Čepro se slovenskou rafi nérií Slovnaft , které prosazoval bývalý ředitel Čepro Jiří Borovec. „Se Slováky spolupracujeme, již vzhledem k tomu, že velká část ropovodu Družba prochází přes Slovensko. Ale z hlediska petrochemického holdingu zájmy nejsou až tak společné, abychom své aktivity koordinovali. Máme společný zájem, aby fungovala Družba, aby tu fungovaly rafi -nérie a aby stát měl představu o tom, kdy a co se dodává a že je zajištěna bezpečnost dodávek. A budeme hledat cestu, jak tyto představy splnit,“ řekl našemu magazínu Šolc. „Propojením státního Čepro se Slovnaftem zabijete české rafi nerie. Když propojíte Čepro a Slovnaft , bude jeho mateřská společnost, maďarský MOL, dva týdny radostí tancovat na Dunaji. Bude sem valit produkty z rafi nérie Slovnaft u, potažmo z rafi nerie MOL v Százhalombattě. A máte hotovo,“ uvedl pro Českou pozici Václav Bartuška. CO BUDE S ROPOVODY? Pracovní skupina nebude řešit jen propojení tuzemských petrochemických podniků. Česká republika by si měla zachovat diverzifikaci dodávek ropy, vedle IKL i ropovodem Družba, o němž Rusové už dlouho mluví jako o ne zcela perspektivním propojení a využívají ho mnohem méně než dříve. „Rusové by rádi vyváželi produkty místo ropy. Je to logický plán. Ale cesta k tomu je složitá, je nutno vybudovat infrastrukturu, rafinérie… Je to běh na dlouhou trať,“ domnívá se Jan Duspěva. „Každý používá nástroje, které má k dispozici. A Rusko kromě energetiky příliš nástrojů k prosazování svých cílů ve světě nemá. Ale já jenom říkám, že je to zvláštní náhoda. Ten propad dodávek ropy k nám v době, kdy Rusové velmi usilují o Temelín, je prostě zvláštní,“ tvrdí Bartuška. Podle Šolce stav, kdy by k nám přestala proudit ropa, nesmíme dopustit. „Neproudila by k nám ropa, odešly by od nás chemičky, které jsou těsně vedle a jsou navázané na dodávky z rafinérií, protože by neměly důvod být právě tady. Ony by neodešly hned, ale v době, kdy už by bylo třeba, aby obnovily technologii, by odešly tam, kde mají užší technologické vazby na dodávky ropy. To by se začalo nabalovat jako sněhová koule a skončilo za deset let tak, že by se u nás zrušily nejen rafi nérie, ale i významná část petrochemického průmyslu,“ varuje Šolc. Podle Šolce MPO nyní dělá vše pro to, aby k nám ropa proudit nepřestala. „Směřujeme k tomu, abychom zajistili dlouhodobé přežití rafinérsko-petrochemického sektoru.“ Strategie bude podle Pavla Šolce hotova do dvou měsíců, kroky, které se pak budou odehrávat, jsou otázkou. „Je to strategická záležitost a politické rozhodnutí. Naše kroky ale určitě ve fázi přípravy nebudeme ihned komunikovat s tiskem,“ uzavřel Šolc. Foto popis| Jan Duspěva, generální ředitel firmy Čepro Foto popis| Ropovody v České republice Foto popis| Pavel Šolc, náměstek ministra průmyslu a obchodu pro energetiku



Zachovejme provozní podporu biomasy! 13.3.2013

PRO-ENERGY

str. 50 Teplo - plynárenství HK ČR

Jiří Vecka

Cílem schémat podpory, ať už investiční či provozní, by mělo být vždy ekonomicky optimální řešení při plnění stanovených cílů a při akceptovatelných dopadech. Ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu i Energetického regulačního úřadu zaznívá požadavek na úplné zastavení provozní podpory nových výroben energie z OZE od příštího roku. V rámci tohoto opatření by měla být zastavena i podpora zdrojům využívajícím biomasu. Přístup České republiky k obnovitelným zdrojům vystihuje citát ruského expremiéra Černomyrdina: „Chtěli jsme to udělat co nejlépe, ale dopadlo to jako vždycky.“ BIOMASA A STRATEGIE V dosud platné Státní energetické koncepci (SEK) schválené vládou v březnu 2004 biomasa ve výhledu do roku 2030 dominuje položce obnovitelné zdroje energie s 242 PJ ze 283 PJ celkem v konečné spotřebě a s 10,96 z celkových 13,62 TWh elektřiny. Je zajímavé, že platná SEK předpokládá první relevantní výrobu elektřiny z fotovoltaiky na úrovni 0,01 TWh až v roce 2025 – skutečnost za rok 2011 tedy předčila očekávání o několik tisíc procent. Aktualizovaná státní energetická koncepce (ASEK) zatím nebyla vládou schválena, probíhá její hodnocení v procesu posuzování koncepcí na životní prostředí (SEA) a kalkulace podrobné ekonomické analýzy dopadů. Teprve pak je možné ASEK schválit. I v rámci tohoto dokumentu se v jeho prvních kapitolách hovoří obecně o podpoře biomasy jako prorůstového opatření z pohledu českých výrobců. ASEK deklaruje biomasu jako jediný dodatečný a ve větším rozsahu dostupný systémový obnovitelný zdroj energie v ČR pro potřeby teplárenství a dokonce s ní významně počítá v energetických bilancích, zejména v oblasti soustav zásobování tepelnou energií. Pokud jdeme hlouběji do dokumentu, formulace ve vztahu k biomase se stále přitvrzují a vyúsťují do proklamace, že rozvoj OZE bude po roce 2015 probíhat bez přímých provozních dotací a jen s velmi omezeným rozsahem cílených investičních dotací, což je doplněno legislativním opatřením zrušení provozní podpory pro nové OZE s respektováním požadavků EU a národních závazků s termínem do 31. prosince 2013. Pominemeli, že zastavení podpory je připravováno na základě koncepce, která ještě ani nebyla schválena, vyvstává zásadní otázka, zda je paušální zastavení podpory pro všechny OZE racionální. BIOMASA JE NEJLEVNĚJŠÍ Základním argumentem pro zastavení podpory by měla být finanční náročnost podpory daného obnovitelného zdroje. Podporu OZE dle platného cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu shrnuje tabulka č. 1. Podpora pro biomasu vypadá na první pohled obdobně jako pro ostatní obnovitelné zdroje energie. Musíme si ovšem uvědomit, že uvedená podpora se vztahuje pouze na vyrobenou elektřinu. Pokud biomasu například v kategorii S2 (zelený bonus 680 Kč/MWh) využijeme při spoluspalování s neobnovitelným zdrojem v rámci kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET), získáme spolu s 1 MWh elektřiny další přibližně 3 MWh tepelné energie. Pokud výrobna splní požadavky na vysokoúčinnou KVET s úsporou primární energie nad 15 %, získá kromě podpory uvedené v tabulce 1 ještě příplatek 170 Kč/MWh. Celkově tedy za 850 Kč získáme energii 4 MWh vyrobenou s vysokou účinností, kterou lze započítat do cíle dle evropské směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů. Jedna MWh energie z biomasy tedy v tomto případě vyjde na 212 Kč, což je zdaleka nejméně ze všech podporovaných obnovitelných zdrojů energie (například 7krát méně než podpora energie z větrných elektráren, která je v některých oficiálních dokumentech deklarována jako údajně nejlevnější). Biomasa je tedy v případě využití při spoluspalování s uhlím v kombinované výrobě elektřiny a tepla nejlevnějším OZE. V této souvislosti je paradoxní, že předkládací zpráva k Národnímu akčnímu plánu pro energii z obnovitelných zdrojů (NAP) hovořila o „omezení rozvoje nejdražších OZE (FVE, biomasa, bioplyn)“, tedy zařadila biomasu mezi nejnákladnější OZE a vládou schválený NAP preferuje výrobu elektřiny z větrných elektráren na úkor biomasy. Paušální zastavení podpory pro všechny nové obnovitelné zdroje má v případě biomasy ještě další důležité souvislosti zejména z časového hlediska. Současná podpora spoluspalování biomasy v kondenzační výrobě elektrické energie končí dle zákona č. 165/2012 Sb. o podporovaných zdrojích k 31. prosinci 2015. Na začátku roku 2016 bude tedy na trhu k dispozici odhadem více než 500 tisíc tun biomasy, která by mohla být efektivně využita ve zdrojích využívajících vysokoúčinnou KVET. Stávající kogenerační teplárny spalující



biomasu nebudou schopny takovéto dodatečné množství biomasy využít a je pravděpodobné, že významná část z uvolněného množství biomasy skončí v zahraničí. Pokud by byla ovšem umožněna podpora biomasy i v následujících letech, investoři by postupně navýšili kapacity pro využití i této biomasy. Následným přesunem biomasy z kondenzační výroby elektřiny s účinností využití energie v palivu kolem 32 % do vysokoúčinné KVET s účinností využití energie v palivu kolem 80 % při zachování současné úrovně podpory energie z biomasy by bylo možné získat dodatečných přibližně 6 – 7 PJ obnovitelné energie v konečné spotřebě. Další významný potenciál využití obnovitelných zdrojů se skrývá v biologicky rozložitelné složce komunálního odpadu (BRKO), která má být podle evropské legislativy odkloněna od skládkování. Do roku 2020 by podíl skládkování biologicky rozložitelné složky komunálního odpadu měl klesnout pod 35 % oproti výchozímu roku 1995, což představuje nutnost oproti současnému stavu odklonit od skládkování objem zhruba 1 milion tun BRKO. Zatím totiž spíše meziročně množství BRKO na skládkách roste, případně dochází k přepočítávání statistik a v případě nesplnění závazku hrozí ČR ze strany EU sankce. Pokud ČR využije ze zahraničí ověřenou moderní technologii energetického využití odpadu, je energetický potenciál tohoto objemu BRKO na úrovni více než 10 PJ energie, zhruba 7 PJ energie v konečné spotřebě, kterou lze předběžně započítat do plnění cíle OZE. Biomasa tak může citelným způsobem přispět k plnění cílů dle směrnice 2009/28/ ES, která požaduje pro ČR podíl 13 % OZE na hrubé konečné spotřebě v roce 2020. Při respektování všech současných závazků a využitím stávajících možností lze tedy uvedený cíl bez větších problémů splnit i se stávajícími dostupnými obnovitelnými zdroji, s maximální nákladovou efektivitou a prakticky bez navýšení celkových prostředků na provozní podporu OZE. VÍTR NEBO BIOMASA? Ministerstvo průmyslu a obchodu také přichází se snahou nahradit provozní podporu OZE investiční podporou nejlépe z evropských fondů. Investiční podporu lze bezesporu lépe sledovat a regulovat, je ovšem otázkou, zda bude dostatečná. Dle ERÚ se pohybuje investiční náročnost výstavby větrné elektrárny kolem hranice 44 000 Kč/kW instalovaného elektrického výkonu s dobou využití maxima více než 2100 hodin ročně (na tyto parametry jsou vypočítány výkupní ceny a zelené bonusy na elektřinu z větru). Při uvažování těchto okrajových podmínek s tržní cenou elektřiny z větru kolem 550 Kč/MWh a hypotetickému zastavení provozní podpory by rozumný investor do takovéto větrné elektrárny investoval až při dotaci na úrovni 70 % investičních nákladů. Je zbytečné podotýkat, že pravidla pro poskytování prostředků z evropských fondů s takto vysokým podílem dotací v tomto typu projektů vůbec nepočítají. Přechod z provozní podpory na investiční tedy nemusí v praxi vůbec fungovat. Cílem schémat podpory ať už investiční či provozní by mělo vždy být nalezení ekonomicky optimálních řešení při plnění stanovených cílů a při akceptovatelných dopadech např. na ekologii, provoz soustav atd. V České republice se však, bohužel, často postupuje „ode zdi ke zdi“. Od počátku byl benevolentní dotační politikou trh s obnovitelnými zdroji energie uměle překotně vybudován, následovalo současné období stabilizace a racionalizace investičních záměrů, které je z dlouhodobého pohledu klíčové pro budoucí vývoj plnění závazků ČR. V tomto období by měl stát vyslat jasný signál o preferovaných zdrojích a přesvědčit investory o dlouhodobé koncepci v této oblasti. Namísto toho byl vyslán signál o zastavení veškeré podpory, který již dnes vedl k zastavení přípravy řady prospěšných projektů pro využití biomasy v teplárenství, zejména jako náhrady ubývajících zásob hnědého uhlí. *** Celkové rozmezí pro všechny zdroje Pouze zdroje uvedené do provozu od 1. 1. 2013 Výkupní ceny Zelené bonusy Výkupní ceny Zelené bonusy Vodní elektrárna 1575–3800 779–2390 2499–3800 1499–2390 Biomasa 1080–4580 20–3520 1080–3730 20–2670 Biometan 3040–3550 1980–2490 3040–3550 1980–2490 Vítr 2012–3703 1570–3153 2120 1570 Slunce 2430–15260 1880–14330 2430–3410 1880–2860 Geotermální 3290–4500 2290–3500 3290 2290 Tabulka č. 1: Výkupní ceny a roční zelené bonusy v Kč/MWh na elektřinu dle druhu obnovitelného zdroje Zdroj: ERÚ – CR č. 4/2012 2 010 020 Biomasa 1 893

2011

1 492

2 012

1 683

2013

1 838

2 014 1 851

2015

1 865

2 016 1 879

2017

1 893


2 018

1 893

2019

1 893

2 1 893


Vodní elektrárny* 899 976 1 056 1 093 1 164 1 196 1 224 1 224 1 224 1 224 1 224 BRKO 36 105 105 105 105 105 117 117 117 117 117 Bioplyn 643 917 917 917 917 917 917 917 917 917 917 Geotermální energie 0 0 0 8 18 18 18 18 18 18 18 Větrné elektrárny 343 371 414 486 566 649 721 721 721 7 21 721 Fotovoltaika 616 2 167 2 167 2 167 2 167 2 167 2 167 2 167 2 167 2 167 2 167 Celkem 4 029 6 218 6 496 6 627 6 803 6 931 7 057 7 057 7 057 7 057 7 057 Tabulka č. 2: Objem elektřiny v GWh s nárokem na provozní podporu elektrické energie z OZE dle schváleného NAP Pozn. Malé vodní elektrárny do výkonu 10 MW Konečná spotřeba energie 2011 PJ 1 016 Konečná spotřeba energie z OZE 2011 PJ 109 Současný podíl OZE na konečné spotřebě % 10,7 Podíl OZE při dodatečném přesunu biomasy z kondenzace do KVET (+ 7 PJ) % 11,3 Podíl OZE při dodatečném plnění podílu BRKO (+7 PJ) % 12,1 Požadovaný podíl OZE dle směrnice 2009/28/ES % 13 Tabulka č. 3: Současný stav plnění cíle podílu OZE na konečné spotřebě energie Zdroj: ČSÚ, MPO, vlastní výpočty Foto popis| Graf č. 1: Dodatečný objem elektřiny v GWh s nárokem na provozní podporu elektrické energie z OZE v období 2013–2020 dle schváleného NAP OZE O autorovi| Jiří Vecka, Teplárenské sdružení ČR O AUTOROVI Ing. JIŘÍ VECKA je pracovníkem výkonného pracoviště Teplárenského sdružení České republiky. Předtím působil na Ministerstvu životního prostředí v Odboru změny klimatu a v Pražské teplárenské a.s. v exekutivním úseku. Vystudoval obor ekonomika a řízení energetiky na Elektrotechnické fakultě ČVUT v Praze. Kontakt: mailto:[email protected]

prvnizpravy.cz

Delegace z Novosibirské oblasti ve Zíně 23.3.2013

prvnizpravy.cz str. 0 z regionů HK ČR

Delegaci z Novosibirské oblasti přijal v sídle Zlínského kraje hejtman Stanislav Mišák. Ruská delegace v čele s Andrejem Jevgenjevičem Šaraškinem, generálním konzulem Ruska v Brně, byla tvořena především řediteli mladých a dynamických podniků, kteří do Zlínského kraje přijeli seznámit se s jeho ekonomickým potenciálem a možnostmi obchodní spolupráce. „Úkolem Zlínského kraje jako veřejnoprávní korporace je vytvářet podmínky pro rozvoj celého území včetně rozvoje podnikatelských aktivit. Naším přáním je, aby se zdejší firmy neupínaly na mezinárodní spolupráci pouze směrem na západ, ale aby svoji pozornost zaměřily také na východní trhy, které skýtají velké možnosti obchodní spolupráce v mnoha oblastech,“ uvedl Stanislav Mišák. Během dnešního setkání hejtman svým hostům přiblížil, jak konkrétně kraj rozvoj podnikání, zejména inovačního, na svém území podporuje a informoval je o činnosti Kontaktního centra pro východní trhy. To bylo založeno před pěti lety společně Zlínským krajem a Krajskou hospodářskou komoru Zlínského kraje. Kontaktní centrum pomáhá místním podnikatelům při obchodování na trzích zemí bývalého Sovětského svazu, zejména Ruska, a také na čínském trhu. Po dnešní dopolední návštěvě krajského úřadu čekala ruskou delegaci dvoustranná jednání firem spojená s prezentací Novosibirské oblasti, která se uskutečnila v sídle Regionální hospodářské komory Zlínského kraje, a na ni navazující pracovní oběd. V odpoledních hodinách je ještě na programu návštěva firmy ELKO EP v



Holešově, vyrábějící modulové elektronické přístroje. Tato společnost se loni stala Firmou roku Zlínského kraje a v celostátním kole ankety skončila na druhém místě. Novosibirská oblast se nachází v jižní části středního Ruska. Na jejím území v současnosti žije více než 2,5 milionu obyvatel. Centrem oblasti je Novosibirsk, který je po Moskvě a Petrohradu třetím nejlidnatějším městem Ruska. Zlínské novinky informovala Gabriela Sýkorová Dvorníková, tisková mluvčí Krajského úřadu Zlínského kraje. (ds, foto: arch.) Více zpráv z regionu na Zlinskenovinky.cz

URL| http://www.prvnizpravy.cz/zpravy/z-reg...elegace-z-novosibirske-oblasti-ve-zine/

HK ČR je partnerem pro podnikání v regionech 22.3.2013

prvnizpravy.cz str. 0 business HK ČR

Na zasedání Rady Asociace krajů ČR byla potvrzena významná pozice krajských, regionálních a okresních hospodářských komor pro rozvoj a podporu podnikatelského prostředí v celé ČR. Petr Kužel, prezident HK ČR se zúčastnil 3. zasedání Rady Asociace krajů ČR. Prvnizpravy.cz informuje Lenka Vodná, tisková mluvčí HK ČR. „Diskutoval jsem především propojení hejtmanství s krajskými a okresními hospodářskými komorami, které jsou zastoupeny v krajských tripartitách a v některých krajích se rovněž angažují ve specializovaných strukturách podporujících podnikání v regionech. Propojení takového rozsahu svědčí o velké symbióze hospodářských komor s kraji, jejichž partnerem pro podnikání jsou právě Komory,“ sdělil po zasedání Petr Kužel, prezident HK ČR. Stěžejním předmětem diskuse však bylo i aktuální téma týkající se neustále rostoucí nezaměstnanosti v ČR. Na tento problém HK ČR nejen významným způsobem poukázala, ale rovněž prostřednictvím prezidenta Kužela nabídla možné řešení. „Za Hospodářskou komoru České republiky nabízím, že bychom pilotně vytipovali tři kraje nejvíce postižené nezaměstnaností a společně, tedy Komora a kraj, bychom se následně pokusili najít řešení. Jde o pomocnou ruku v rámci snižování nezaměstnanosti v jednotlivých krajích a nastavení priorit při snaze o nastartování hospodářského růstu,“ řekl prezident Kužel a rovněž informoval o tom, že podnikatelé, členové HK ČR, umí vytvořit predikci trhu práce včetně demografických map. Kraje jsou přitom správci prostředí. „Do jednoho měsíce připravíme návrh tohoto možného projektu. Jsem rád, že tato nabídka HK ČR byla Radou Asociace krajů ČR přijata velmi kladně,“ dodal Kužel. Dalším aktuálním tématem bylo vzdělávání. HK ČR je lídrem v oblasti vzdělávání, což si hejtmani, kteří jsou zřizovateli základních škol a učňovských zařízení, plně uvědomují. Bylo potvrzeno, že prioritou pro všechny zainteresované i nadále zůstává především kvalitní příprava a průprava lidských zdrojů. Jedním ze stěžejních témat byl i export. V rámci podpory zahraničního obchodu již hejtmani a hospodářské komory spolupracují, a to formou podpory podnikatelům mířícím na zahraniční trhy. „V neposlední řadě došlo i na potřebu změny novely zákona o veřejných zakázkách, která je nutností pro zlepšení hospodářského klimatu v regionech, neboť současná podoba zákona je brzdou procesu zadávání veřejných zakázek. Hejtmani vyslechli veškeré kroky, které HK ČR dosud podnikla na podporu změny zákona, a ocenili aktivitu HK ČR, jako lídra celého procesu,“ uvedl prezident HK ČR. V souvislosti se zákonem o veřejných zakázkách bylo nabídnuto využití ratingu HK ČR, který mj. pomáhá v zjišťování kvality jednotlivých subjektů. Na zasedání se dále řešila energetika, administrativní zátěž a velkým tématem byla oblast EU fondů a jejich efektivní využívání společně s možností spolupráce při získávání evropských financí pro rozvoj podnikání,



vzdělání a krajů samotných. Prezident HK ČR bezprostředně po zasedání ocenil dlouhodobou snahu krajů aktivně se zapojit do budování lepšího podnikatelského prostředí v celé ČR, což je rovněž cílem Hospodářské komory České republiky. (rp,hkcr,foto:arch.)

URL| http://www.prvnizpravy.cz/zpravy/busin...je-partnerem-pro-podnikani-v-regionech/

Kladno vítá vstup Korean Air do ČSA 22.3.2013

prvnizpravy.cz str. 0 z regionů HK ČR

Vedení města Kladna vidí ve vstupu investora Korean Air do společnosti České aerolinie a.s. velký potenciál pro Kladeňáky. Rada města se na svém zasedání zabývala také vstupem strategického partnera a investora Korean Air do společnosti České aerolinie a.s. (ČSA). Tento krok hodnotí velmi pozitivně a vidí v něm velký potenciál nejen pro českého leteckého dopravce, ale i pro Letiště Václava Havla, které je jedním z nejvýznamnějších zaměstnavatelů obyvatel města Kladna a blízkého okolí. Uvedl to tiskový mluvčí kladenského magistrátu Vilém Frček. Ten poznamenal, že do termínu 1. března 2013 podala jedinou závaznou nabídku na vstup do ČSA společnosti Korean Air. Podle Ministerstva financí ČR, které zastupuje český stát ve výkonu funkce akcionáře v ČSA, splnila tato společnost všechny podmínky stanovené v procesu výběru strategického investora. „Vítáme, že do ČSA vstupuje nový silný partner, který získá podíl 44 procent akcií. Je evidentní, že další rozvoj fungování ČSA se výrazně promítne do provozu samotného letiště. A v tomto směru je zájem města Kladna evidentní, protože Letiště Václava Havla je významným zaměstnavatelem pro stovky občanů Kladna a blízkého okolí,“ vysvětluje primátor Dan Jiránek a dodává, že se chystá pozvat do Kladna velvyslance Jižní Koreje k jednání o rozvoji celého regionu. Jak Vilém Frček dále pozamenal, že vedle samotné podpory zaměstnanosti spojuje město Kladno s ruzyňským letištěm ještě několik dalších témat. Ať již je to korekce plánů letových přeletů, rozvoj infrastruktury nebo strategické stavby železničního spojení mezi Kladnem, letištěm a Prahou. "Pro Kladno je jakákoliv rozvojová činnost ČSA a Letiště Václava Havla, včetně vstupu nového zahraničního partnera, zásadní," dodal Vilém Frček. (RoR, foto: ČSA) Více informací z regionu naleznete na Pražskénovinky.cz.

URL| http://www.prvnizpravy.cz/zpravy/z-regionu/kladno-vita-vstup-korean-air-do-csa/



psp.cz

Stenografický zápis 52. schůze, 21. března 2013 21.3.2013

psp.cz HK ČR

str. 0

Předchozí část Následující část (Jednání zahájeno v 9.02 hodin.) Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek Poslanec Pavel Kováčik Ministr dopravy ČR Zbyněk Stanjura Poslanec Pavel Kováčik 106. Odpovědi členů vlády na písemné interpelace Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek (Jednání bylo přerušeno v 9.17 hodin.) (Jednání pokračovalo v 11.00 hodin.) Místopředseda PSP Jan Hamáček 73. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol proti pašování přistěhovalců po zemi, po moři a letecky doplňující Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu ze dne 15. listopadu 2000, podepsaného za Českou republiku dne 10. prosince 2002 /sněmovní tisk 923/ - prvé čtení Ministr vnitra ČR Jan Kubice Poslankyně Lenka Andrýsová 74. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s přístupem Protokol proti nedovolené výrobě střelných zbraní, jejich součástí a dílů a střeliva a proti obchodování s nimi doplňující Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu ze dne 15. listopadu 2000 /sněmovní tisk 924/ - prvé čtení Ministr vnitra ČR Jan Kubice Poslanec Václav Kubata 75. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Opční protokol k Úmluvě o právech dítěte týkající se prodeje dětí, dětské prostituce a dětské pornografie /sněmovní tisk 925/ - prvé čtení Ministr vnitra ČR Jan Kubice Poslanec František Novosad 93. Zpráva o činnosti a hospodaření Energetického regulačního úřadu za rok 2011 /sněmovní tisk 703/ Poslanec Milan Urban 94. Zpráva o plnění státního rozpočtu České republiky za 1. pololetí 2012 /sněmovní tisk 832/ Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Poslanec Pavel Svoboda Poslanec Vladimír Koníček Poslanec Pavel Svoboda



Ministr financí ČR Miroslav Kalousek 95. Zpráva o peticích přijatých Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR, jejich obsahu a způsobu vyřízení za období od 1. 1. 2012 do 30. 6. 2012 /sněmovní tisk 837/ Poslanec Vladimír Koníček 96. Zpráva o peticích přijatých Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR, jejich obsahu a způsobu vyřízení za období od 1. 7. 2012 do 31. 12. 2012 /sněmovní tisk 945/ Poslanec Vladimír Koníček 97. Výroční zprávy a účetní závěrky zdravotních pojišťoven za rok 2011 s vyjádřením vlády spolu se souhrnným hodnocením, hodnocením výročních zpráv a účetních závěrek za rok 2011 jednotlivých zdravotních pojišťoven a tabulkovými přílohami /sněmovní tisk 847/ Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger Poslanec Jaroslav Krákora Poslankyně Soňa Marková Poslanec Jaroslav Krákora Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger Poslankyně Soňa Marková Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger Poslankyně Soňa Marková Poslanec Rom Kostřica Poslanec Miroslav Opálka Poslanec Jiří Skalický Poslanec Jaroslav Krákora Poslanec Rom Kostřica Poslanec Jiří Štětina Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger Poslanec Jaroslav Krákora Poslankyně Soňa Marková Poslanec Petr Gazdík Poslankyně Soňa Marková Poslanec Petr Gazdík Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek (Jednání pokračovalo ve 14.32 hodin.) Místopředseda PSP Jiří Oliva 107. Ústní interpelace Poslanec Václav Zemek Poslanec Vít Bárta Poslanec Václav Klučka Poslanec Václav Votava Poslanec Antonín Seďa Poslanec Jiří Paroubek Poslanec Ivan Ohlídal Poslanec Petr Zgarba Poslanec Miroslav Váňa Poslanec Ladislav Šincl Poslanec Václav Votava Poslanec Miroslav Váňa Poslanec Miroslav Váňa Místopředseda PSP Jiří Oliva Poslanec Václav Klučka



Poslanec Antonín Seďa Poslanec Miroslav Váňa Poslanec Antonín Seďa Poslanec Miroslav Váňa Poslanec Antonín Seďa Poslanec Petr Zgarba Ministr zemědělství ČR Petr Bendl Poslanec Petr Zgarba Ministr zemědělství ČR Petr Bendl Poslanec Ivan Ohlídal Poslanec Václav Neubauer Poslanec Martin Vacek Poslanec Petr Hulinský Poslanec Jan Bureš Poslanec Jiří Paroubek Poslanec Otto Chaloupka Poslanec Karel Černý Poslanec Václav Votava Poslanec Pavel Bém Poslanec Antonín Seďa Místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí ČR Karel Schwarzenberg Poslanec Antonín Seďa Místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí ČR Karel Schwarzenberg Poslanec Roman Sklenák Ministryně práce a sociálních věcí ČR Ludmila Müllerová Místopředseda PSP Jiří Pospíšil Poslanec Antonín Seďa Ministryně práce a sociálních věcí ČR Ludmila Müllerová Poslanec Václav Klučka Poslanec Vít Bárta Poslanec Ladislav Šincl Poslankyně Vlasta Bohdalová Ministryně práce a sociálních věcí ČR Ludmila Müllerová Poslankyně Vlasta Bohdalová Ministryně práce a sociálních věcí ČR Ludmila Müllerová Poslankyně Vlasta Bohdalová Ministr zemědělství ČR Petr Bendl Poslankyně Vlasta Bohdalová Ministr zemědělství ČR Petr Bendl Poslanec Antonín Seďa Ministryně práce a sociálních věcí ČR Ludmila Müllerová Poslanec Antonín Seďa Poslanec Jiří Paroubek Ministr zemědělství ČR Petr Bendl Poslanec Jiří Paroubek Ministr zemědělství ČR Petr Bendl Poslanec Václav Klučka Ministryně práce a sociálních věcí ČR Ludmila Müllerová Poslanec Václav Klučka Ministryně práce a sociálních věcí ČR Ludmila Müllerová Poslanec Ladislav Šincl Poslanec Václav Klučka Ministryně práce a sociálních věcí ČR Ludmila Müllerová Poslanec Václav Klučka Ministryně práce a sociálních věcí ČR Ludmila Müllerová Poslanec Václav Votava Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger Poslanec Václav Votava Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger Poslanec Jiří Paroubek



Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger Poslanec Jiří Paroubek Poslanec Antonín Seďa Ministryně práce a sociálních věcí ČR Ludmila Müllerová Poslanec Antonín Seďa Ministryně práce a sociálních věcí ČR Ludmila Müllerová Poslanec Antonín Seďa Ministryně práce a sociálních věcí ČR Ludmila Müllerová Poslanec Antonín Seďa Poslanec Václav Klučka Poslanec Antonín Seďa Poslanec Václav Klučka Ministryně práce a sociálních věcí ČR Ludmila Müllerová Místopředseda PSP Jiří Pospíšil (Jednání skončilo v 18.01 hodin.) (Jednání zahájeno v 9.02 hodin.) Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, dovolte mi, abych vám popřál dobré ráno. Vítám vás na dalším jednacím dnu 52. schůze Sněmovny. Prosím vás, abyste se přihlásili tedy všichni kartami, abychom zjistili, jak na tom jsme. Pan poslanec Miroslav Váňa má náhradní kartu číslo 5. Podívám se na omluvy. Mám tady omluvy z jednání Sněmovny na čtvrtek 21. března. Omlouvá se paní poslankyně Jana Černochová, Pavel Dobeš, Pavel Drobil, Stanislav Grospič se omlouvá do 13. hodiny, pan poslanec Michal Hašek, Gabriela Hubáčková. Od 10 do 16 hodin se omlouvá pan poslanec David Kádner, do 11 hodin a pak od 14.30 paní poslankyně Jana Kaslová. Omlouvá se také Jiří Koskuba, Patricie Kotalíková. Omlouvá se Jan Kubata. Omlouvá se Jaroslav Lobkowicz, Jaroslav Martinů, Vít Němeček, v době od 12. do 13. hodiny také Jiří Oliva. Omlouvá se Hana Orgoníková, Vlasta Parkanová. Omlouvá se do 11.30 hodin také Jiří Paroubek. Omlouvá se Roman Pekárek, Aleš Roztočil. Omlouvá se Adam Rykala, Ivana Řápková, Marta Semelová, Pavel Staněk, Miroslava Strnadlová. Omlouvá se Jaroslav Škárka, Jiří Šlégr, Boris Šťastný, od 9.30 do 11.30 také Jiří Štětina. Omlouvá se Jan Vidím, Miloslava Vostrá. Mám tady také omluvu pana Mgr. Jana Farského. Ten se omlouvá od 9.30 do 11.30 z dnešního jednání. A teď tady mám ještě ministry. Omlouvá se doktor Pavel Blažek. Ze zdravotních důvodů se omlouvá ministr z dnešního jednání. Pak tady mám omluvy Petra Nečase, Petra Fialy. Omlouvá se Leoš Heger. Omlouvá se Tomáš Chalupa, Miroslav Kalousek. Omlouvá se také od 14.30 Martin Kuba. Omlouvá se do 11 hodin a od 14.30 Jan Kubice. Omlouvá se Petr Mlsna, Vlastimil Picek. Do 11. hodiny a od 15. se omlouvá také Zbyněk Stanjura, i když ho tady vidím. A omlouvá se Karel Schwarzenberg do 12. hodiny. Poslanec Štětina - ta omluva byla na včerejšek. Pokud jsem četl pana poslance Štětinu, ten se dnes neomlouvá. To máme tedy omluvy poslanců. Vidím pana poslance Kováčika, který se hlásí. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, pane předsedající. Paní a pánové, přeji vám hezký dobrý den. Škoda že nás je tady tak málo. Ono to přání platí všem, ale bohužel jen málokdo z členů Sněmovny a zejména z členů vlády si je může vyslechnout. Pozvedám údivem obočí nad tím, co slyším z omluvených, zejména členů vlády. Byli jsme zvyklí na ledacos, ale rádi bychom také slyšeli důvody omluv drtivé části členů vlády. Vyslechli jsme tady pouhý seznam. Je interpelační čtvrtek, je den, kdy poslanci a poslankyně zejména opoziční mají v podstatě jedinou šanci vyzpovídat ministry, řešit problémy občanů napřímo s ministry a ministryněmi. A mám pocit, že vláda nebo alespoň většina členů vlády na opoziční poslance a jejich prostřednictvím na občany zvysoka kašle.



Takže pane předsedající, jestli máte vedle toho seznamu omluvených členů vlády ještě také důvody, rádi bychom - alespoň tedy poslanci a poslankyně za KSČM - slyšeli, proč tady členové vlády nebudou v den, kdy se konají interpelace. Je to již - a neříkám po několikáté, protože mnoho týdnů, měsíců a dá se říci celé toto volební období interpelujeme takzvaně do zdi. Většinou interpelovaný ministr tady není, omluví se. A takové ty do měsíce písemné odpovědi nejsou tím pravým řešením zejména u aktuálních témat, která sem kolegyně a kolegové interpelující vnášejí. Myslím si, že není řešením měnit jednací řád, aby interpelace nebyly nebo aby byly otupeny nějakým jiným způsobem, ale řešením je, aby si vláda uvědomila, kde je její místo, od koho je odvozena její samotná existence. Jen připomínám, že Sněmovna má nejen tedy vyslovováním důvěry či nedůvěry tu nejvyšší kontrolní pravomoc nad vládou, ale i abychom měli možnost uplatnit takovou tu běžnou, průběžnou kontrolní pravomoc. To nám vláda bere. Bere nám to v podstatě po celé toto volební období. Já v této chvíli vyslovuji velmi hrubou nespokojenost s činností vlády i v tomto směru. Děkuji. (Potlesk poslanců za KSČM.) Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Jenom bych vyhověl panu poslanci Kováčikovi, abych upřesnil ten seznam. Upřesním to v tom, že pan ministr Blažek se omlouvá ze zdravotních důvodů. Pan ministr Tomáš Chalupa se omlouvá, protože je na zahraniční cestě v Bruselu, takže ten se omlouvá, že je v Bruselu. Pak teda další ministři - všichni udávají pouze pracovní důvody. Takže Petr Nečas, Fiala Petr - ten se omlouvá z odpoledního jednání - z pracovních důvodů. Leoš Heger také odpolední jednání - pracovní důvody. Stejně tak Martin Kuba uvádí dnes odpoledne pracovní důvody. Jan Kubice - pracovní důvody. Mlsna Petr - pracovní důvody. Pan ministr Picek také pracovní důvody. Pan ministr Karel Schwarzenberg, který se omlouvá do 12. hodiny, - pracovní důvody. Jen uvádím, že jediný Miroslav Kalousek neuvádí vůbec žádné důvody. A u pana ministra Stanjury - vy se sice omlouváte, pane ministře, do 11. hodiny, nicméně tady jste. (Ministr upřesňuje z místa bez mikrofonu.) Už jdete? (Smích v sále.) Ne, ještě ne. Tak pan ministr ještě. Ministr dopravy ČR Zbyněk Stanjura Dobré dopoledne, kolegyně, kolegové. Já se omlouvám z pracovních důvodů, protože jdu do Senátu. Teď tam je ministr Kubice, za mnou jdou další ministři. Tak je velmi složité, když zasedá Sněmovna i Senát, být v jednom okamžiku na dvou místech. My samozřejmě víme, že důvěru nám dává Poslanecká sněmovna, ale když nepřijdou ministři do Senátu, tak prostě se ten zákon neprojednává. Neříkám, že všichni, ale mnozí ministři jak včera, tak dneska se střídají v Senátu. Takže já jsem omluven teďka. Věřím, že stihnu projednat své body, respektive Senát stihne projednat body, které já předkládám, do doby návštěvy pana prezidenta. Pokud to nestihne, tak tam budu i odpoledne. *** (9.10 hodin) (pokračuje Stanjura) Pokud to nestihne, tak tam budu i odpoledne. Takový je prostě stav. A chci ještě omluvit pana ministra Chalupu, který skutečně jel na Evropskou radu. Já si myslím, že to je důvod, který určitě chápete. Jinak by zase byl kritizován, že ministr nebyl v Bruselu na Evropské radě, a co se tam domluvilo bez účasti našeho ministra. Já neříkám, že jste neměl v ničem pravdu. Zkuste vzít v potaz, když zasedá Sněmovna i Senát ve stejný okamžik, že mnozí ministři přebíhají mezi budovami a když předkládají a projednává se jejich bod v Senátu, tak samozřejmě nemohou být na půdě Poslanecké sněmovny. Teď se omlouvám a běžím do Senátu. Děkuji. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Kováčik se hlásí o slovo. Poslanec Pavel Kováčik: Ano, samozřejmě. To je přece důvod, který se dá chápat. Ale proč není napsáno v omluvence, že pan ministr XY je v Senátu, kde obhajuje zákony, které tato Sněmovna vyprodukovala a poslala do Senátu? To je přece logické, to se dá chápat. To je ale v podstatě jeden z mála takzvaných pracovních důvodů, které jsou uvedeny, které jsou pochopitelné a logické.



Na Evropskou radu - ano, samozřejmě. Bral bych to jako doopravdy relevantní důvod v okamžiku, když příslušný ministr nebo předseda vlády z Bruselu přijedou a Sněmovna je vyzve, aby podali zprávu, a oni skutečně tu zprávu podají. Potom ano, prosím. My jsme se naposledy pokoušeli - zase opět marně - aby pan premiér tady poskytl informaci, jak že to nakládal s pozicí České republiky při tvorbě evropského rozpočtu, a nedozvěděli jsme se nic, protože se ten bod prostě nepodařilo ani zařadit. To jsou věci, které mají tuto souvislost a které jsou také součástí kontrolní funkce Parlamentu vůči vládě. Jinak já oceňuji postoj pana ministra Stanjury, že to přišel osobně sdělit, ale pokud by se to napsalo do omluvenky, tak bychom věděli, kdo je omluven ze skutečných pracovních důvodů a kdo má takzvané pracovní důvody jinde a rezignuje - možná pohrdá - pracovními důvody, které jej váží býti přítomen zde v Parlamentu na interpelacích, protože to jsou přinejmenším stejně důležité pracovní důvody jako ty, které tady sděloval například pan ministr Stanjura, kterému tímto děkuji. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dobře, tak jsme se pohnuli. Já vám jenom sdělím, že dnešní jednání zahájíme bodem 106, jak samozřejmě víte, odpověďmi členů vlády na písemné interpelace, a pak budeme pokračovat prvními čteními, případně tam pak máme zprávy, návrhy a další body. Odpolední jednání - jak dobře víte - zahájíme potom ústními interpelacemi. Já vás ještě všechny upozorním, že do 11 hodin je možné podat přihlášky k ústním interpelacím. V 11.30 hodin proběhne losování. Jenom vás ještě upozorním - já tady mám, jak jsem řekl, omluvu premiéra Petra Nečase z pracovních důvodů. Tak, jak já to čtu, to chápu tak, že to je omluva z celého dne, protože tady nic víc není, než že premiér se omlouvá z pracovních důvodů. To by znamenalo, jestli tomu správně rozumím, že premiér se osobně nezúčastní interpelací na premiéra, což tedy konstatuji. Dobře. To je informace pro ty, kteří by chtěli interpelovat. Teď prosím bod 106. Odpovědi členů vlády na písemné interpelace Vážení kolegové, tady máme sérii interpelací, kterou otevírám, na premiéra. Nejdříve písemná interpelace poslance Miroslava Váni ve věci krize vládnutí. To byl tisk 817. Je to první z pěti interpelací, se kterými poslanci nebyli spokojeni. Ještě všechny upozorňuji, že pokud interpelující poslanec není přítomen, když začíná interpelace, tak se nekoná rozprava a Sněmovna k interpelaci stanovisko nezaujme ani o ní dále nejedná. Nyní se tedy pustíme do první interpelace. Pan poslanec Váňa je přítomen, takže se do ní můžeme pustit. Předseda vlády Petr Nečas odpověděl panu poslanci Váňovi. Jeho odpověď máme jako sněmovní tisk 817. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno po uzavření rozpravy, jak jsem teď zjistil, takže to už jsme absolvovali. Zbývá pouze hlasovat o návrhu poslance Miroslava Váni, který navrhoval vyslovit nesouhlas s odpovědí premiéra. O tom návrhu jsme zřejmě minule nemohli hlasovat vzhledem k nedostatečnému kvoru. Nyní ho snad máme, takže budeme hlasovat o předloženém návrhu. Začneme tím, že budeme hlasovat o předloženém návrhu pana poslance Váni, že vyslovuje nesouhlas s odpovědí premiéra Petra Nečase. Je tu návrh, abych vás odhlásil, takže vás tedy odhlašuji a prosím, abyste se všichni přihlásili... (Po chvíli čekání je na tabuli pouze 44 přihlášených poslanců.) Já si myslím, že za těchto podmínek nevidím valného smyslu v tom, abychom pokračovali, protože jsme tam, kde jsme byli. Přerušuji jednání Sněmovny do 11 hodin. Sněmovna bude pokračovat body, které jsem ohlásil, v 11 hodin. (Jednání bylo přerušeno v 9.17 hodin.) *** (Jednání pokračovalo v 11.00 hodin.)



Místopředseda PSP Jan Hamáček: Dámy a pánové, ještě jednou dobrý den. Já vás poprosím, abyste se ujali svých míst, aby ti z vás, kteří nejsou přihlášeni, tak aby se přihlásili svými registračními kartami a budeme pokračovat v jednání schůze Poslanecké sněmovny. Před tím, než otevřu bod, který je na řadě, tak vás ještě seznámím s několika omluvami. Omlouvá se paní poslankyně Kateřina Klasnová dnes po celý den, omlouvá se paní poslankyně Ivana Weberová dnes celý den ze zdravotních důvodů, omlouvá se pan poslanec Jan Čechlovský celý den z pracovních důvodů, omlouvá se pan místopředseda Jiří Pospíšil, a to do 16 hodin ze zdravotních důvodů, a omlouvá se pan poslanec Krupka, taktéž celý den. To bylo tedy doplnění omluv. Paní poslankyně Bohdalová hlasuje s náhradní kartou číslo 8. Budeme tedy pokračovat bodem číslo 73. (V sále je velký hluk.) Ale já vás prosím, abyste opravdu věnovali pozornost projednávanému programu a snížili hladinu hluku na úroveň obvyklou. Já ještě chvilku počkám, jestli ta hladina... Opravdu poprosím zejména kolegy v této části, aby své aktivity v případě potřeby přenesli mimo Sněmovnu, protože opravdu nejsem schopen zaslechnout skoro vlastního slova. Tak, budeme pokračovat bodem 73, kterým je 73. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol proti pašování přistěhovalců po zemi, po moři a letecky doplňující Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu ze dne 15. listopadu 2000, podepsaného za Českou republiku dne 10. prosince 2002 /sněmovní tisk 923/ - prvé čtení Poprosím, aby se úvodního slova ujal pan ministr vnitra Jan Kubice. Pane ministře, prosím, máte slovo, ale ještě jednou vás poprosím... Já chápu, je to náročné se zkoncentrovat, ale všichni jsme měli dostatek času na to, abychom si ty věci, které chceme prodiskutovat s kolegy, vyřídili. Prosím, opravdu prosím, ztišme se a jednejme v důstojné atmosféře. Prosím. Ministr vnitra ČR Jan Kubice Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, materiál obsahuje návrh na ratifikaci jednoho z Protokolů k Úmluvě OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu, která je v současné době projednávána oběma komorami parlamentu. Tento Protokol má za cíl zajistit jednotný postup smluvních stran na poli prevence a boje proti pašování přistěhovalců. Zejména vymezuje jednání, které mají smluvní strany v této oblasti postihovat, stanoví opatření pro zamezení pašování přistěhovalců a v neposlední řadě zajišťuje ochranu práv pašovaných osob. Protokol rovněž zavazuje smluvní strany k posílení vzájemné spolupráce, a to např. prostřednictvím výměny informací či poskytování technické podpory. Česká republika podepsala tento Protokol v roce 2002, nemohla jej však ratifikovat dříve, než vstoupila v platnost vnitrostátní právní úprava odpovědnosti právních osob za jednání, která protokol stanoví jako trestná. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu ministrovi za úvodní slovo a prosím zpravodajku pro první čtení paní poslankyni Lenku Andrýsovou. Prosím. Poslankyně Lenka Andrýsová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Pan ministr smysl této smlouvy, resp. protokolu, již shrnul. Já jenom dodám, že už je opravdu na čase, aby se parlament začal tímto Protokolem zabývat, protože už uplynulo asi deset let od podpisu tohoto protokolu. A na závěr dodám jenom krátké doporučení. Myslím si, že by se tím měl zabývat zahraniční výbor, tak jak doporučoval organizační výbor. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji i paní zpravodajce. Otevírám obecnou rozpravu. Zeptám se, zda se do ní někdo hlásí. Nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím. Zeptám se pana ministra, zda si přeje závěrečné slovo. Nepřeje, paní zpravodajka také ne, takže se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům. Organizační výbor a paní zpravodajka navrhli přikázat tento návrh k projednání zahraničnímu výboru. Zeptám se, zda je zde jiný návrh. Není tomu tak. Tedy kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru zahraničnímu. Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti tomuto návrhu?



Hlasování má číslo 66, přihlášeno bylo 112 poslankyň a poslanců, pro 89, proti nikdo. Konstatuji, že tento návrh byl přijat a přikázali jsme tento návrh k projednání výboru zahraničnímu. Končím projednávání bodu 73. Budeme pokračovat bodem 74, kterým je 74. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s přístupem Protokol proti nedovolené výrobě střelných zbraní, jejich součástí a dílů a střeliva a proti obchodování s nimi doplňující Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu ze dne 15. listopadu 2000 /sněmovní tisk 924/ - prvé čtení Prosím opět pana ministra vnitra, aby se ujal slova. Ministr vnitra ČR Jan Kubice Vážené dámy, vážení pánové, materiál obsahuje návrh na přistoupení České republiky k dalšímu z protokolů Úmluvy OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu, která je v současné době projednávána oběma komorami parlamentu. Tento Protokol má za cíl stanovit základní standardy v oblasti boje proti nezákonné výrobě a obchodování se střelnými zbraněmi. Zejména vymezuje jednání, které mají smluvní strany v této oblasti postihovat. Stanoví povinnosti na poli evidence, značení, licenčního a povolovacího řízení, konfiskace nebo likvidace střelných zbraní. Protokol rovněž zavazuje smluvní strany k posílení vzájemné spolupráce prostřednictvím výměny informací, poskytováním technické pomoci nebo navazováním jiných forem bilaterální spolupráce. Protokol vstoupil v platnost v roce 2005, ČR se k němu ale nemohla připojit dříve, než vstoupila v platnost vnitrostátní právní úprava o odpovědnosti právnických osob za jednání, která Protokol stanoví jako trestná. Protože Protokol nebyl na rozdíl od předcházejícího Protokolu v době, kdy byl ověřen k podpisu, Českou republikou podepsán, navrhuje se, aby se Česká republika připojila k Protokolu formou přístupu se stejnými právy a povinnostmi, jaké mají ostatní smluvní strany. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu ministrovi. Zpravodajem pro prvé čtení byl určen pan poslanec Václav Kubata. Prosím, pane kolego, máte slovo. Poslanec Václav Kubata: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, smyslem tohoto Protokolu, který má prezidentský charakter a tak, jak vysvětlil pan ministr Kubice, je snaha zabránit výrobě a distribuci zbraní a zbraňových systémů, myslím si, že není více, co k tomu říct v dnešní době, která tak hrozí různými teroristickými útoky. Já samozřejmě doporučuji nechat to postoupit dál a přikázat zahraničnímu výboru k projednání. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu. Zeptám se, zda se do ní někdo hlásí. Nikoho nevidím, rozpravu končím. Předpokládám, že závěrečná slova třeba nebudou. Není tomu tak, pan zpravodaj také nechce vystoupit. Tím pádem se budeme zabývat návrhem na přikázání. Je zde návrh organizačního výboru, aby tento návrh byl přikázán výboru zahraničnímu, stejně tak mluvil i pan zpravodaj, takže já se zeptám, zda je zde ještě jiný návrh jiného přikázání jinému výboru. Žádný návrh neregistruji. Takže přistoupíme k hlasování, kdo souhlasí s tím, abychom tento návrh přikázali výboru zahraničnímu Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti tomuto návrhu? Hlasování má pořadové číslo 67, přihlášeno 118, pro 98. Návrh byl přijat a já konstatuji, že jsme přikázali tento tisk k projednání výboru zahraničnímu. Končím projednávání bodu 74 a budeme pokračovat bodem číslo 75, kterým je 75. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Opční protokol k Úmluvě o právech dítěte týkající se prodeje dětí, dětské prostituce a dětské pornografie /sněmovní tisk 925/ - prvé čtení A do třetice prosím pana ministra vnitra. Ministr vnitra ČR Jan Kubice Vážený pane předsedající, dámy a pánové, opční protokol k Úmluvě o právech dítěte, týkající se prodeje dětí, dětské prostituce a dětské pornografie, vznikl v rámci činnosti OSN v roce 2000. ***



(11.10 hodin) (pokračuje Kubice) V platnost vstoupil 18. ledna 2002. Stanoví závazné mezinárodní standardy k prevenci, potlačování a trestání činů spojených s prodejem dětí za účelem jejich sexuálního zneužívání, nucené práce či nelegální adopce, činů spojených s dětskou prostitucí a dětskou pornografií. Obecně je možno říci, že hlavním cílem opčního protokolu je účinnější ochrana dětí před zneužíváním. Za Českou republiku byl podepsán již 26. ledna 2005. Je však jedním z mnohostranných smluvních dokumentů, jejichž ratifikaci dlouhodobě bránila absence úpravy odpovědnosti právnických osob v českém právním řádu. Po přijetí zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim je předkládán návrh na vyslovení souhlasu s ratifikací opčního protokolu. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu ministrovi za úvodní slovo. Zpravodajem byl určen pan poslanec František Novosad. Prosím, pane kolego, ujměte se své role. Poslanec František Novosad: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené dámy a pánové. Tento materiál plně obsahuje to důležité, a to je ochrana dětí a mladé generace, která potřebuje skutečně naši ochranu. Pan ministr to tady jasně řekl. Já doporučuji propustit do druhého čtení, a doporučuji rovněž projednat ve výboru pro evropské záležitosti. Děkuji. (Potlesk poslanců levice.) Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu poslanci Novosadovi, otevírám obecnou rozpravu. Ptám se, kdo se do ní hlásí? Poprosím pana poslance Novosada, aby ten svůj návrh tady zopakoval ještě v obecné rozpravě jednou. Prosím. Poslanec František Novosad: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Doporučuji projednat ve výboru pro evropské záležitosti. (Potlesk celé sněmovny.) Místopředseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji. Pane poslanče, mám zato, že nejen doporučujete, ale také navrhujete. (Smích a ruch v sále.) Já s tím takto naložím... Prosím o klid. Zeptám se, zda ještě někdo chce vystoupit v obecné rozpravě? Není tomu tak, tak tu rozpravu končím, a budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání. Zaznamenal jsem zaprvé návrh na přikázání výboru zahraničnímu, protože takto to navrhl organizační výbor, a pak pan poslanec Novosad navrhuje výbor pro evropské záležitosti. Takže se s tím postupně vypořádáme. Zahájím hlasování. Kdo souhlasí s tím, abychom přikázali tento tisk výboru zahraničnímu? Zahajuji hlasování. Kdo je pro, prosím zvedněte ruku, stiskněte tlačítko. Kdo je proti tomu návrhu? Hlasování číslo 68. Přihlášeno je 121, pro 101, proti nikdo. Tento návrh byl přijat. Tedy přikázali jsme výboru zahraničnímu. Nyní budeme hlasovat o přikázání výboru evropskému. Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Stiskněte prosím tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomu návrhu? Hlasování číslo 69. Přihlášeno je 121 poslankyň a poslanců, pro 89, proti 3. I tento návrh byl přijat. A my jsme tedy přikázali tento tisk jak výboru zahraničním, tak výboru pro evropské záležitosti. Já končím projednávání bodu číslo 75 a budeme pokračovat bodem číslo 93. Zpráva o činnosti a hospodaření Energetického regulačního úřadu za rok 2011 /sněmovní tisk 703/ My jsme se tímto tiskem zabývali 14. února na ... Ale já opravdu prosím o klid. A pokud nebude hladina hluku snížena na příslušnou úroveň, tak opravdu vyhlásím přestávku, protože už jsem se pokoušel třikrát a mám pocit, že Sněmovna se mnou nechce spolupracovat. Když tak bych vyhlásil pětiminutovou pauzu, kdyby se nedostavil žádaný efekt. Ale vypadá to, že snad napotřetí se to povede.



Takže, tímto tiskem jsme se zabývali 14. února na 51. schůzi. My jsme přerušili projednávání tohoto bodu na návrh zpravodaje pana poslance Urbana, a to po ukončení všeobecné rozpravy. Já jenom připomínám, že zprávu projednal hospodářský výbor, jehož usnesení bylo doručeno jako tisk 703/1. A poprosím pana poslance Urbana, který je zpravodajem výboru, aby nás informoval o jednání výboru a přednesl návrh usnesení. Pane poslanče, prosím máte slovo. Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové. Hospodářský výbor projednal tuto zprávu o činnosti hospodaření ERÚ na svém 31. zasedání, a doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout usnesení, které zní: Poslanecká sněmovna parlamentu České republiky bere zprávu o činnosti a hospodaření ERÚ za rok 2011 na vědomí. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Hamáček: Já děkuji. Obecná rozprava byla ukončena, ale měl bych tady teď otevřít rozpravu podrobnou, kterou tímto otvírám. Poprosím pana zpravodaje, aby se ještě jednou přihlásil k tomu usnesení, se kterým nás již seznámil. Poslanec Milan Urban: Ano. Pane místopředsedo, co jsem řekl, tak platí. Místopředseda PSP Jan Hamáček: To jsem rád, děkuji. Zeptám se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy? Není tomu tak. Takže podrobnou rozpravu končím. Zeptám se, zda má někdo zájem o závěrečná slova? Není tomu tak. Budeme tedy hlasovat o tom usnesení tak, jak jej navrhl pan zpravodaj hospodářského výboru. Já zahájím hlasování. Zeptám se, kdo je pro, prosím zvedněte ruku a stiskněte tlačítko. Kdo je proti? Hlasování číslo 70. Přihlášeno 124, pro 102, proti nebyl nikdo. Toto usnesení bylo přijato a Poslanecká sněmovna tedy vzala tento dokument na vědomí. Končím tedy projednávání bodu číslo 93 a budeme pokračovat bodem číslo 94. Pan poslanec Chlad se hlásí s faktickou poznámkou? Není tomu tak, děkuji. Bod číslo 94. Zpráva o plnění státního rozpočtu České republiky za 1. pololetí 2012 /sněmovní tisk 832/ Tato zpráva vám byla doručena jako sněmovní tisk 832, stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu jako tisk 832/2. Tento materiál uvede pan ministr financí Miroslav Kalousek. Prosím, pane ministře, ujměte se slova. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Ministerstvo financí pravidelně každé čtvrtletí předkládá do rozpočtového výboru plnění státního rozpočtu a každé pololetí do Poslanecké sněmovny, neb tak velí zákon 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech České republiky. Já jsem vzhledem k těm procesním legislativním lhůtám, tak jsem vždycky trochu na rozpacích, jak mám komentovat plnění za první pololetí roku 2012 v březnu roku 2013. Takže jistě se mnou budete souhlasit, že řeknu jenom několik velmi stručných čísel k prvnímu pololetí roku 2012, což jest materie, kterou projednáváme, a o něco déle se budu věnovat číslům za celý rok 2012, která sice ještě nejsou oficiální, neboť státní závěrečný účet vám bude předložen do konce dubna, ale jejich věrohodnost se limitně blíží 100 procentům. Tedy ke konci června 2012, abych nezůstal nic dlužen tomu, co projednáváme, ke konci června skončilo hospodaření státního rozpočtu se schodkem 71,7 mld. korun, celkové příjmy byly 504,6 mld., což bylo 46,4 % rozpočtu.*** (11.20 hodin) (pokračuje Kalousek) A celkové výdaje činily 576, což bylo 48,3 % rozpočtu. A nyní dovolte, abych vás předběžně seznámil s těmi výsledky, které již budu moci garantovat při předkládání státního závěrečného účtu. Jistě si vzpomínáte, že státní rozpočet roku 2012 byl schválen v příjmech 1 bilion 51,4, celkové výdaje byly 1 bilion 152 a za celý rok 2012 tedy jsme skončily schodkem 101 miliard. Touto Poslaneckou sněmovnou schválený schodek byl 105 miliard, to znamená, že celkový výsledek byl o čtyři miliardy bezpečně pod Poslaneckou sněmovnou schválenou hranicí.



Celkový výsledek byl o 41,8 miliard lepší než v roce 2011 a ony 4,4 miliardy lepší, než činila rozpočtovaná výše. Jak vypadaly příjmy i výdaje včetně k plánovaným číslům. Příjmy v té výši 1 bilion 51,4 miliardy korun bylo 96,1 % plánovaných příjmů a rozpočet nebyl naplněn o 42,6 miliard plánovaných příjmů, což bylo avizováno již na konci roku 2011, a to byl důvod oněch lednových korekcí, na základě kterých jsme museli korigovat výdaje vzhledem k nenaplněným příjmům. Z celkové částky připadlo na daňové příjmy 540,3 miliardy korun, na příjmy z pojistného na sociální zabezpečení to bylo 371,5 miliardy korun a na nedaňové a ostatní příjmy 139,5 miliardy korun. Daňové příjmy meziročně vzrostly o 17,2 miliardy korun oproti roku 2011, to jest o 3,3 %. Tento růst byl ovlivněn především vyšším inkasem DPH. Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení dosáhly výše 371,5 miliardy korun, což představovalo 96,7 % plánovaných příjmů, a meziroční růst byl o 4,7 miliardy. Z toho na důchodové pojištění připadlo 330,2 miliardy korun při meziročním růstu o 4,2 miliardy. Celkové výdaje státního rozpočtu tedy za rok 2012 byly čerpány ve výši 1 bilion 152,4 miliardy korun, což představovalo 96,1 % plánovaných výdajů. A ony 3,9 % plánovaných výdajů byla ona nezbytná úsporná opatření, ke kterým vláda osvíceně a prozřetelně přistoupila již na začátku roku, aby dokázala vámi stanovený a nařízený schodek bezpečně dodržet, což se nám také podařilo. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu ministrovi za úvodní slovo. Nyní prosím zpravodaje rozpočtového výboru. Byl jsem informován, že místo pana poslance Suchánka vystoupí pan poslanec Svoboda. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Pavel Svoboda: Děkuji. Dámy a pánové, v zastoupení kolegy Pavla Suchánka a v návaznosti na slova mého předřečníka pana ministra Kalouska vám přednesu usnesení rozpočtového výboru z 39. schůze dne 21. listopadu 2012, kdy rozpočtový výbor bere na vědomí zprávu o plnění státního rozpočtu České republiky za první pololetí roku 2012 a doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala následující usnesení: Poslanecká sněmovna Parlamentu bere zprávu o plnění státního rozpočtu České republiky za první pololetí roku 2012 na vědomí. Toť vše, děkuji. Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu zpravodaji. Zahájím obecnou rozpravu. Pan poslanec Koníček. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Vladimír Koníček: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, chtěl bych jenom upozornit na jeden bod ze stanovisky Nejvyššího kontrolního úřadu. Čekal jsem, jestli se k němu pan ministr financí vyjádří, protože NKÚ upozorňuje - řekněme - na nekonzistentnost údajů uvedených ve zprávě. V části IV. Vývoj státních finančních aktiv a pasiv na straně 141 jsou uvedeny v tabulce číslo 78 údaje: státní finanční pasiva celkem k 1. 1. 2012 1 566,2 miliardy korun, státní finanční pasiva celkem k 30. 6. 2012 1 702,3 miliardy korun. Ale v části V. Zpráva o řízení státního dluhu na straně 49 v tabulce 85 jsou uvedeny údaje: státní dluh celkem k 1. 1. 2012 1 499 miliard a státní dluh k 30. 6. 1 635 miliard. Podle § 36 odstavce 9 rozpočtových pravidel je státní dluh souhrnem státních finančních pasiv. A NKÚ říká, že tento rozdíl čísel není v té samotné zprávě nijak komentován. Poprosil bych pana ministra o komentář, proč jsou tam takové rozdíly.



Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu poslanci Koníčkovi. Ptám se, kdo se dál hlásí do obecné rozpravy. Pokud se nikdo nehlásí, tak obecnou rozpravu končím. Otevřu rozpravu podrobnou. Poprosím pana zpravodaje, aby se přihlásil k onomu usnesení, které načetl ve své zpravodajské zprávě. Poslanec Pavel Svoboda: Hlásím se k usnesení, které jsem přečetl ve své zprávě. Místopředseda PSP Jan Hamáček: Výborně. Děkuji. Zeptám se, zda se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy. Tu končím. V rámci závěrečného slova dám prostor panu ministrovi financí. Pane ministře, prosím, máte slovo. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Děkuji. Chci poděkovat za prvé za projednání, za druhé chci poprosit pana poslance Koníčka o pochopení. Já prostě tady nemám podrobné podklady, mám tedy dvě možnosti - buď předstírat, že to vím a něco si vymyslet, anebo se ponořit do těch podkladů a poslat vám to písemně. Volím druhou variantu a prosím o pochopení. Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Koníček velmi souhlasí s tímto řešením, takže vám oběma děkuji za vstřícné vyřešení tohoto problému. Pan zpravodaj se nehlásí k závěrečnému slovu, tedy přistoupíme k hlasování. Usnesení bylo načteno panem zpravodajem. Všichni víme, o čem hlasujeme. Hlasování zahajuji a ptám se, kdo souhlasí s takto navrženým usnesením, prosím, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Hlasování má číslo 71. Přihlášeno je 128 kolegyň a kolegů, pro 62, proti 4. Tento návrh nebyl přijat. Pane ministře, prosím, vy můžete kdykoliv. Máte slovo. Ještě než dám slovo panu ministrovi - faktické poznámky kolegyně Lesenská, kolega Koubík, kolega Grebeníček mohu odmazat? Děkuji. Prosím, pane ministře. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Dámy a pánové, já plně respektuji skutečnost, že jste to nevzali na vědomí. Ale to vůbec neznamená, že ta čísla budou jiná. Ta čísla byla přesně taková a budou taková bez ohledu na vaše hlasování. Obávám se, že to není poprvé a ještě více se obávám, že to není ani naposled, co Poslanecká sněmovna odmítla vzít na vědomí realitu. *** (11.30 hodin) Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu ministrovi. Pokud se již nikdo v rámci tohoto bodu nehlásí, tak tento bod končím. Budeme pokračovat bodem 95. Zpráva o peticích přijatých Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR, jejich obsahu a způsobu vyřízení za období od 1. 1. 2012 do 30. 6. 2012 /sněmovní tisk 837/ Já poprosím, aby se místo omluvené poslankyně Hany Orgoníkové slova ujal za petiční výbor pan poslanec Koníček. Pane poslanče, prosím, máte slovo.



Poslanec Vladimír Koníček: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky obdržela v prvním pololetí 2012 celkem 24 petice. Pod těmito peticemi bylo podepsáno více než 231 tis. petentů. Nejvíce podpisů v tomto období, a to 90 782, bylo shromážděno pod peticí proti vládním reformám. K peticím, které měly více než 10 tis. podpisů, byla uspořádána veřejná slyšení, a to k petici právě proti vládním reformám, k petici odmítající zákon o protikomunistickém odboji, k petici proti průzkumu těžby a proti těžbě břidlicových plynů metodou hydraulického štěpení. O vyřízení dalších petic si můžete přečíst ve sněmovním tisku 837, ke kterému petiční výbor přijal usnesení číslo 129, ve kterém mimo jiné doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby přijala následující usnesení: Poslanecká sněmovna Parlamentu bere na vědomí zprávu o peticích, přijatých Poslaneckou sněmovnou, jejich obsahu a způsobu vyřízení za období od 1. 1. 2012 do 30. 6. 2012. O tomto návrhu bychom na závěr měli hlasovat. Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. Otevírám obecnou rozpravu. Ptám se, kdo se do ní hlásí. Nikoho nevidím, končím obecnou rozpravu. Otevírám rozpravu podrobnou. Poprosím pana zpravodaje, zda by se tedy ještě mohl přihlásit k usnesení, které načetl ve své zprávě. Poslanec Vladimír Koníček: Ano, pane předsedající. Hlásím se k tomuto usnesení, že Poslanecká sněmovna bere na vědomí tu zprávu. Místopředseda PSP Jan Hamáček: Výborně. Děkuji. Zeptám se, zda ještě někdo chce vystoupit v podrobné rozpravě. Nikoho nevidím. Končím podrobnou rozpravu. Ptám se pana poslance, zda chce využít svého práva na závěrečné slovo. Není tomu tak. Přistoupíme k hlasování. Budeme tedy hlasovat o usnesení, které přednesl pan poslanec Koníček, že Poslanecká sněmovna bere na vědomí tuto zprávu. Hlasování zahajuji. Ptám se, kdo je pro. Prosím, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Hlasování má pořadové číslo 72, přihlášeno je 130 poslankyň a poslanců, pro 106, proti nikdo. Tento návrh byl přijat. Končím projednávání bodu 95. Děkuji panu poslanci Koníčkovi. V této fázi on ale ještě neodchází, protože já zahajuji bod 96. Zpráva o peticích přijatých Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR, jejich obsahu a způsobu vyřízení za období od 1. 7. 2012 do 31. 12. 2012 /sněmovní tisk 945/ Stejně jako v minulém případě místo omluvené paní poslankyně Orgoníkové vystoupí pan poslanec Koníček. Pane kolego, prosím, máte slovo. Poslanec Vladimír Koníček: Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, ve druhém pololetí roku 2012 obdržela Poslanecká sněmovna 22 petice. Pod těmito peticemi bylo podepsáno více než 196 tis. petentů. V petici s nejvíce podpisy, a to 63 260, byl vyjádřen požadavek na zachování současné nemocniční sítě. K peticím, které měly více než 10 tis. podpisů, byla uspořádána veřejná slyšení. Bylo to k peticím za obnovu zemědělské krajiny, proti vzniku národního parku Křivoklátsko, proti zřízení 30 % prvních zón v národním parku Šumava.



K problematice církevních restitucí došly ve druhém pololetí 2012 čtyři petice celkem s 41 tis. podpisy. K tomuto také bylo uspořádáno veřejné slyšení. Jako zajímavost uvádím, že petičnímu výboru paní ministryně potvrdila, že neexistuje seznam majetku k vydání církvím, byť ve Sněmovně při projednávání tvrdila, že takovým seznamem disponuje. Podrobnosti k vyřízení dalších petic naleznete v tisku 945. Petiční výbor k tomu přijal usnesení číslo 158, kde mimo jiné doporučuje Poslanecké sněmovně, aby přijala následující usnesení: Poslanecká sněmovna Parlamentu bere na vědomí zprávu o peticích, přijatých Poslaneckou sněmovnou, jejich obsahu a způsobu vyřízení, za období od 1. 7. 2012 do 31. 12. 2012. Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu poslanci Koníčkovi. Otevírám obecnou rozpravu. Ptám se, kdo se do ní hlásí. Nikoho nevidím, tedy ji končím. Otevírám rozpravu podrobnou. Poprosím zase ještě pana zpravodaje, aby se přihlásil k návrhu usnesení. Poslanec Vladimír Koníček: Ano. Měli bychom hlasovat o usnesení, že Poslanecká sněmovna bere na vědomí zprávu o peticích. Místopředseda PSP Jan Hamáček: Výborně. Nikdo další se do podrobné rozpravy nehlásí, tak ji končím. Závěrečné slovo, předpokládám, pan poslanec nechce. Přistoupíme tedy k hlasování o usnesení, které načetl pan poslanec Koníček. Hlasování zahajuji. Kdo s tímto návrhem souhlasí, prosím, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Hlasování má číslo 73, přihlášeno bylo 131 kolegyň a kolegů, pro 107, proti nikdo. Tento návrh byl přijat. Končím projednávání bodu číslo 96. Děkuji poslanci Koníčkovi. Budeme pokračovat bodem 97. Výroční zprávy a účetní závěrky zdravotních pojišťoven za rok 2011 s vyjádřením vlády spolu se souhrnným hodnocením, hodnocením výročních zpráv a účetních závěrek za rok 2011 jednotlivých zdravotních pojišťoven a tabulkovými přílohami /sněmovní tisk 847/ Tento materiál uvede pan ministr zdravotnictví Leoš Heger. Pane ministře, prosím, máte slovo. Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, po několika vyřazeních z programu vám předkládám se značným zpožděním k projednání materiál Výroční zprávy a účetní závěrky zdravotních pojišťoven za rok 2011 s vyjádřením vlády, spolu se souhrnným hodnocením, hodnocením výročních zpráv a účetních uzávěrek za rok 2011 u jednotlivých zdravotních pojišťoven a celého systému veřejného zdravotního pojištění jako celku spolu s tabulkovými přílohami. Tak, jak nařizuje zákon, všechny výroční zprávy a účetní uzávěrky zdravotních pojišťoven za rok 2011 byly schváleny samosprávnými orgány zdravotních pojišťoven a ověřeny auditory do 30. dubna 2012, čili to zpoždění, se kterým tento materiál projednáváme, je téměř roční. Ověřením dokumentů na Ministerstvu zdravotnictví a Ministerstvu financí nebyly zjištěny žádné zásadní formální nedostatky. Souhrnné hodnocení systému veřejného zdravotního pojištění vychází z dat, získaných sumarizací údajů jednotlivých výročních zpráv zdravotních pojišťoven. Do hospodaření systému veřejného zdravotního pojištění v roce 2011 se promítala ekonomická recese, která systém postihla zhruba dva roky předtím a podepsala se na něm již v roce 2010, kdy propad veřejného zdravotního pojištění byl největší za celou dobu, kterou máme od té doby 2008 k dispozici. Od té doby se ten



propad, jak budu za chvíli demonstrovat, mírně zlepšuje, ale již v roce 2010, tedy v roce předcházejícím roku, který dnes hodnotíme, byl celkový propad 6,855 miliard. *** (11.40 hodin) (pokračuje Heger) Od té doby se naším zdravotním pojištěním táhne, přesto, že se zmenšuje a stále ještě až do loňského roku byl kompenzován zůstatky na příjmech, zůstatky na účtech veřejných zdravotních pojišťoven. Kromě ekonomické recese se do hospodaření v roce 2011 promítaly ještě další podmínky, které byly dány legislativou. Jak je známo, na výše příjmů všeobecného zdravotního pojistného mají vliv legislativní podmínky poměrně negativní, protože stále převládají příjmy zaměstnanců, které jsou přibližně 1500 korun měsíčně. Říkám toto číslo jenom orientačně, zatímco příjmy od ostatních kategorií osob jsou zřetelně menší a nepodařilo se je zatím legislativně ovlivnit. Způsobuje to, že minimální pojistné osob bez zdanitelných příjmů a nízkopříjmových zaměstnanců, které je stanovené na úrovni 13,5 % z minimální mzdy, je pouze něco přes tisíc korun měsíčně. Minimální platba pojistného za OSVČ je ve výši 1600 korun měsíčně a platba státu. Zde je defekt nejvyšší. Pokud bychom brali platbu státu jako příspěvek státu za jednoho pojištěnce a nikoliv, jak je často deklarováno Ministerstvem financí jenom jako příspěvek do Fondu veřejného zdravotního pojištění, pak platba státu je měsíčně pouze 723 korun a platba se již po tři roky nemění. Naopak v roce 2011 patřila k novým výrazným vlivům na hospodaření systému veřejného zdravotního pojištění řada faktorů. Jednak to byla předčasná realizace povinného odvodu jedné třetiny zůstatku u bankovního účtu základního fondu zdravotního pojištění na zvláštní účet přerozdělování, kterou šest zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven zaplatilo de facto předem, již koncem prosince roku 2011, přesto, že se jednalo o příjmy roku 2012. Pouze Všeobecná zdravotní pojišťovna a Vojenská zdravotní pojišťovna odvedly tyto prostředky tak, jak ukládal zákon, až v lednu 2012. Do tohoto termínu byla na zvláštní účet přerozdělování převedena i zákonem stanovená částka výše 95 % finančních prostředků soustředěných v zajišťovacím fondu. Vliv mimořádného odvodu na hospodaření v roce 2011 je u každé zdravotní pojišťovny okomentován v příslušných bodech ekonomického hodnocení a nebudu ho tady příliš dlouho rozvádět. V tabulkové příloze číslo 1 byla pak vzájemná srovnatelnost dotčených ukazatelů zajištěna vyloučením tohoto vlivu z roku 2011, neboť prostředky převedené v roce 2011 na zvláštní účet přerozdělování byly přerozděleny až v rámci prvního přerozdělování 2012. Dalším faktorem, který měl výrazný vliv na hospodaření systému veřejného zdravotního pojištění v roce 2011 byla změna podmínek úhrad zdravotní péče v souvislosti s navýšením úhrady poskytovatelům zdravotní péče k posílení mezd lékařů. Vzpomenete si pravděpodobně na velmi dramatickou akci v začátku roku 2011, která se nazývala "Děkujeme, odcházíme!", kdy zdravotní systém téměř stál před kolapsem zdravotní péče, zejména v některých krajích a který si nakonec po dlouhém a velmi napjatém vyjednávání vynutil ústupky z obou stran a vynutil si zvýšení mezd lékařů, které dělalo ony dvě procenta. Byla k tomu tak trošku na hranici zákona změněna dokonce úhradová vyhláška, která ten příplatek lékařům zafixovala. Z důvodů nerovnoměrně rozložených finančních zásob však došlo i k navýšení závazků zdravotních pojišťoven vůči poskytovatelům zdravotních služeb, a tedy ke zvýšení výdajů na zdravotní služby pouze o 1,5 % vůči roku 2010. Celkové příjmy v systému veřejného zdravotního pojištění dosáhly v roce 2011 220,4 miliardy korun s meziročním nárůstem 2,2 %. Pokračovalo tedy snižování růstu výběru pojistného a zvyšování výnosů veřejného zdravotního pojištění oproti minulým letům. Bohužel se však nepodařilo úplně zarazit stoupání nákladů celého systému, které dosáhly 225,5 miliardy a ročně tak vzrostly o 1,4 %, ale je zjevné, že už v té době se rozevírání nůžek mezi výdaji a náklady začalo zpomalovat. I tak však je nutno konstatovat, že saldo příjmů a výdajů celkem včetně zdaňovaných bylo záporné, a to ve výši 5,1 miliardy. Znovu tedy zdůrazňuji, že saldo záporné v roce 2010 bylo téměř 6,9 miliardy, čili, že hospodaření systému přes veškerý propad, který činí asi 2,5 % celého objemu zdravotního pojistného, bylo hospodaření lepší než v předchozím roce. To, co bylo zjevně negativní, bylo, že záporné saldo vykázaly všechny zdravotní pojišťovny v roce 2010, ale mezi pojišťovnami byly velké rozdíly. Samozřejmě vždycky pojišťovnou, která je první v pozornosti, je Všeobecná zdravotní pojišťovna, u které kupodivu ten negativní údaj při přepočtu na jednoho pojištěnce nebyl



nejhorší, tak jak to naznačují čísla absolutní, celková. Všeobecná zdravotní pojišťovna měla v roce 2010 záporný schodek mínus 5,4 miliard, v roce 2011 se ten schodek zlepšil a byl už jenom 3,8 miliard. Čili tam nastala jistá stabilizace, přesto, že schodek dělal zdaleka největší podíl na tom schodku. Když se podíváme na přepočty čísel u jednotlivých zdravotních pojišťoven, tak ten záporný údaj na jednoho pojištěnce byl u VZP 600 korun, na jednoho pojištěnce u Vojenské zdravotní pojišťovny byl 700 korun a u České průmyslové zdravotní pojišťovny, tzv. pojišťovny Agel, byl dokonce 838 korun. *** (11.50 hodin) (pokračuje Heger) Čili ta zdravotní pojišťovna Agel, která je v našem zdravotnictví často analyzovaná a zkoumaná, byla v přepočtu na jednoho pojištěnce nejhůře hospodařící zdravotní pojišťovnou. Naopak u pojišťoven, jako pojišťovna Metal Aliance nebo Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra byl záporný výsledek jenom v řádu desetikorun na jednoho pojištěnce a obě pojišťovny se výrazně zlepšily. Takže údaj, že všechny pojišťovny byly v mínusu, je tak trošku zavádějící. Znovu opakuji, že systém se již v roce 2011 začal mírně lepšit a ze svých problémů vzpamatovávat. Na závěr mi dovolte, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, abych konstatoval, že tento materiál byl postoupen na vládní úrovni do meziresortního připomínkového řízení a nebyly v něm žádné výrazné zásadní připomínky. Vláda České republiky na své schůzi 10. října 2012 přijala k předkládanému materiálu usnesení č. 740, kterým pověřila předsedu vlády předložit návrhy výročních zpráv a účetních závěrek zdravotních pojišťoven za rok 2011 k projednání Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky s návrhem na jejich schválení. Dovoluji si vás tedy závěrečně požádat o vzetí na vědomí celého tohoto materiálu a děkuji vám za pozornost k tomu, co jsem tady říkal. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Hamáček: Já děkuji panu ministrovi. Tento tisk projednal výbor pro zdravotnictví. Jeho usnesení bylo doručeno jako tisk 847/1. Zpravodajem byl určen pan poslanec Jaroslav Krákora. Já ho prosím, aby nás informoval o jednání výboru a přednesl také návrh usnesení. Prosím, pane poslanče. Poslanec Jaroslav Krákora: Já budu velice stručný, protože myslím, že pan ministr zde velice obšírně přednesl zprávu o hospodaření v pojišťovnách i číselně. Já si myslím, že nebudu tato čísla opakovat a dovolil bych si přihlásit se potom do obecné rozpravy. Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Tuto obecnou rozpravu otevírám. Dal bych přednost paní poslankyni Markové a poté vystoupí pan poslanec Krákora. Prosím, paní poslankyně. Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, vážený pane předsedající, v souvislosti s projednávaným tématem by možná stálo za to, abychom dostali odpověď na otázku, která už dlouhodobě sužuje především největší zdravotní pojišťovnu v České republice, která má vlastně i největší podíl na nemocniční a mimořádně nákladné péči v České republice, to znamená Všeobecnou zdravotní pojišťovnu. Já bych se ráda při této příležitosti pana ministra zeptala, kdy konečně Ministerstvo zdravotnictví zajistí, aby byly vytvořeny stejné podmínky pro všechny zdravotní pojišťovny v České republice. To znamená, aby byly skutečně podmínky takové, že bude přerozdělení podle věku, počtu pojištěnců, podle diagnóz, budou zohledněny nákladné diagnózy, třeba i přechod pojištěnců v úhradových limitech a podobně. To je totiž velikánský problém především pro Všeobecnou zdravotní pojišťovnu. Vytváří se tak situace, kdy ostatním zdravotním pojišťovnám vznikají zůstatky na účtech, zatímco Všeobecná zdravotní pojišťovna má velké problémy, a tím, že také historicky platí za své pojištěnce největší částky, drží Všeobecná zdravotní pojišťovna nemocniční péči v České republice de facto při životě, ale přitom je neustále pranýřována i ze strany Ministerstva zdravotnictví, že špatně hospodaří. Ale to, že pro tuto zdravotní pojišťovnu nejsou vytvořeny stejné podmínky jako pro ostatní zdravotní pojišťovny, zůstává bohužel faktem. Myslím si, že Ministerstvo zdravotnictví by mělo učinit takové kroky, aby se tato situace zlepšila. Takže znovu zopakuji otázku. Kdy tak Ministerstvo zdravotnictví učiní? Děkuji. (Potlesk z řad poslanců KSČM.) Místopředseda PSP Jan Hamáček: Nyní je přihlášen pan poslanec Krákora. Prosím, máte slovo. Poslanec Jaroslav Krákora: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážená vládo, já bych měl takové tři body nebo možná tři námitky, tři výtky.



První, a to se opakuje neustále, je to každý rok, že výroční zpráva a účetní závěrky zdravotních pojišťoven leží na vládě půl roku. Přijdou do Poslanecké sněmovny a zase v Poslanecké sněmovně leží půl roku. Já si myslím a apeluji jak na vládu, tak na Poslaneckou sněmovnu, že by to mělo být vždycky schváleno následující rok v prvním pololetí, a nikoliv za rok a půl od proběhlé události nebo od skončeného účetního roku. To je za prvé. Za druhé. Jak tady pan ministr správně řekl, v roce 2010, ale i v roce 2011, vážené kolegyně i kolegové, je záporné saldo mezi příjmy a výnosy, a to u všech zdravotních pojišťoven. Není to nějak nápadné? To jsou všichni ředitelé osmi zdravotních pojišťoven špatní, neumí hospodařit? Já si myslím, že tomu tak není. Kolegyně Marková to tady trošku nastínila. Je špatně nastavený systém a bohužel se tím bude muset jak vláda, tak Poslanecká sněmovna zabývat. A za třetí. Tolik zmiňovaná Všeobecná zdravotní pojišťovna, udávaná jak vládou, dokonce Ministerstvem zdravotnictví i tiskem jako pojišťovna, která hospodaří nejhůře, je velice relativní. Když se přepočte hospodaření a saldo příjmů a výdajů na jednoho pojištěnce, pan ministr to zde říkal, tak není vůbec pravda, že by Všeobecná zdravotní pojišťovna hospodařila nejhůře. A taky srovnáme-li rok 2010 a 2011, tak saldo se snížilo asi o 2 až 3 mld., takže tam dochází k určitému zlepšení. To jsou asi moje tři poznámky. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu poslanci Krákorovi. Hlásí se pan ministr. Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger Já děkuji jak paní poslankyni Markové, tak panu poslanci Krákorovi za dotazy a připomínky. Rád na ně odpovím, protože opravdu sahají do podstatných kořenů problémů našeho systému. To, co zmiňovala paní poslankyně Marková, se týká nerovnoměrnosti úhrad a problémů s přerozdělováním mezi jednotlivými pojišťovnami. Když začnu s přerozdělováním, tak je známo, že každá pojišťovna odvádí všechny své výnosy do účtu přerozdělení. Tam je přerozdělování realizováno podle věkových skupin pacientů. Přerozdělování má stále vyšší a vyšší váhu, a to se odehrálo v posledních deseti letech. Existuje ještě druhý mechanismus, a to je přerozdělování podle počtu drahých pacientů, kteří mají účet vyšší než 1 mil. korun. Teď nejsem schopen ten mechanismus tady přesně popsat, ale v každém případě pro rok 2012 byl systém přerozdělování změněn v tom, že přerozdělování podle drahých pacientů dostalo podstatně větší váhu a ministerstvo vypsalo v loňském roce soutěž na dodavatele a na analýzu našeho systému formou takzvaného mechanismu PCG, což jsou skupiny pacientů podle konzumace léků. *** (12.00 hodin) (pokračuje Heger) Tento systém je používán v Holandsku, ale je obecně považován za velmi dokonalý. A k tomu systému, k modelacím nad naším veřejným zdravotním pojištěním, se dospělo někdy v posledním kvartálu loňského roku a ty modelace byly předvedeny pojišťovnám. A musím říct, že přinesly do jisté míry překvapivé výsledky, a to v té podobě, že přerozdělování, které už v roce 2012 běželo podle těch milionových pacientů, přináší prakticky stejné výsledky, a že tedy je možno konstatovat, že systém přerozdělování byl u nás již naplněn tak, aby byl relativně objektivní. Přerozdělování není možno ověřit absolutně objektivně. To je pravdou. Je ho možno podpořit různými statistikami typu - kolik má která pojišťovna pojištěnců z naší populace a kolik má tedy těch drahých výkonů, jako jsou například dialýzy, transplantovaní pacienti apod. A ukazuje se, že ta čísla, která byla velmi dramatická před deseti lety, se postupně snižují. Jinými slovy, je to tak trošku špatná zpráva pro Všeobecnou zdravotní pojišťovnu, protože až bude ten systém zaveden - a my počítáme, že v nejbližší novele zákona 48 bude implementován do zákona - tak pravděpodobně Všeobecné zdravotní pojišťovně mnoho nepřinese. Dále se dělaly analýzy, které mapovaly, kolik platí jednotlivé zdravotní pojišťovny nad rámec úhradové vyhlášky. Ukázalo se, že Všeobecná zdravotní pojišťovna platí zdaleka nejvíce nad rámec. Čili platí zcela určitě to, co říkala paní poslankyně Marková, že Všeobecná zdravotní pojišťovna drží tento systém. A je tedy na ní, aby to nedělala tak velkoryse a aby ta jednání, která každým rokem pojišťovna s poskytovateli vede, byla přísnější.



My jsme v letošním roce tomu napomohli úhradovou vyhláškou, která je poměrně restriktivní. Samozřejmě, vysloužili jsme si za to velmi špatné renomé na obou stranách. Na stranách poskytovatelů, kteří úpí, že zkrachují a úpí nad rámec běžného politického folklóru, který se odehrává v každém roce. Ale úpí i pojišťovny že jsme tu vyhlášku udělali příliš benevolentní a neudělali jsme ji striktnější. Dohadování, jak se bude platit, je hra mezi pojišťovnami všemi a zdravotnickými zařízeními. A samozřejmě tuto hru my nemůžeme úplně přesně ovlivňovat, ale je to jistá pobídka pro to, aby se Všeobecná zdravotní pojišťovna chovala trošku přísněji než dříve. Ale ony ty propady zdravotní pojišťovny nejsou dány jenom výší úhrad, ale také počtem smluv a různými smlouvami, které nejsou úplně podložené potřebou. Jak je známo z médií, občasné kauzy typu různé nasmlouvané genetické laboratoře apod., které provádějí podivná vyšetření přes své prostředníky, ukazují, že ve zdravotní politice VZP v minulosti nebylo všechno úplně čisté a postupně se to odkrývá. A pokud mám zprávy, tak napravuje. Ve Všeobecné zdravotní pojišťovně. Nakonec i kauzy toho typu, které se teď řeší - kauza Protonové centrum, kde se smlouvy ještě nerealizovaly, ale byly započaty taky velmi podezřelým způsobem ukazují, že zásah do činnosti Všeobecné zdravotní pojišťovny byl správný. K přerozdělení bych ještě řekl, že my jsme vyhlásili program zvyšování důrazu úhradového mechanismu typu platby za diagnózu, takzvaného DRG. Tak, jak jsme slíbili v loňském roce, pro letošní rok je úhradová vyhláška již s 50procentní vahou stejné platby za jednotkovou skupinu v tomto diagnostickém platebním systému. A v dalším roce, budeme-li k tomu mít příležitost, v tom budeme pokračovat. Jednotková sazba se ukazuje, že je problémem nejenom mezi různými typy nemocnic, kde u velkých nemocnic kompenzovala náklady na vysoce specializovaná centra, kde jsme v úhradové vyhlášce dali jediný prostor pro rozvoj v našem systému, ale jednotková sazba se velmi liší mezi jednotlivými zdravotními pojišťovnami. A tou naší úhradovou vyhláškou jsme i v tomto případě přispěli k postupnému sjednocování, a to nezávisle na tom, jak se pojišťovny budou dohadovat. Takže já jsem tento velmi široký rozklad chtěl tady říci proto, že bych rád smyl z Ministerstva zdravotnictví nános podezření, že neděláme nic. A chtěl jsem ukázat, že víme dobře, kde v systému problémy jsou. Ale opravdu je neumíme odstranit. Po dvaceti letech náplavy různých problémů je neumíme odstranit najednou, protože by hrozilo, že se systém rozloží a finančně některé jeho části zkolabují. K dotazům pana poslance Krákory musím říct, že beru jako výtku správnou, že lhůty jsou dlouhé. My se snažíme i uvnitř ministerstva ty lidi, kteří s výročními zprávami pracují, vybavit znalostně a počítačově tak, aby bylo zpracování rychlejší. Vláda tento materiál, který se zde dnes projednává, odsouhlasila v říjnu loňského roku. Takže i část toho problému je - ale to pan poslanec Krákora říkal - na půdě Sněmovny. To, že v roce 2011 byly v minusu všechny zdravotní pojišťovny, jistě svědčí o tom, že je tady problém systémový. My se snažíme řešit jednu půlku systémového problému, a to je vnitřní efektivita systému. Víte dobře, jak se to dělá obtížně, že i přes zcela jasné evidence u nás je příliš mnoho akutních lůžek, snahy o jejich redukci jsou provázeny těžkými politickými problémy a že se nedaří tak rychle, jak bychom si přáli. A nakonec ty problémy jsou avizovány již dopředu u ambulantních specialistů, kterých u nás je rozhodně větší množství, podstatně větší množství než v jiných zemích a budou řešeny v příštím roce. Tam již lékařská komora avizuje své velmi ostré protesty. Druhá půlka špatného financování systému je nyní v oblasti hospodářské krize velmi těžko řešitelná. Jestli jsou tady různé disproporce mezi zaměstnanci a státními pojištěnci a úlevami pro osoby bez zdanitelných příjmů, to je otázka politické shody, jak tyto disproporce narovnávat, jak zasahovat do daní, jak zasahovat do výběru pojistného. A je to předmětem debat okolo jednotného inkasního místa. Na druhé straně je potřeba vědět, že jestliže ze státu jednoho dne přijdou navýšené poplatky za státního pojištěnce, nebude to znamenat nic jiného než daňový zásah, protože stát ty peníze z ničeho jiného nebere než z daní. A bude to znamenat, má-li být zachován bilanční rozpočet bez většího schodku, muselo by to v momentální situaci znamenat navyšování daní, za které je koalice také velmi kritizována. Je tu možno uvažovat o navýšení pojistných sazeb. Ale nemyslím si, až ta debata na to přijde, že bude vnímána pozitivně a bude jistě i opozicí využita negativně proti koalici. *** (12.10 hodin) (pokračuje Heger)



Jenom bych v tomhle případě připomněl, že v Německu, kde na rozdíl od naší sazby 13,5 %, ještě likvidované velikým počtem státních pojištěnců, byla sazba přes 14 % a byla před myslím už dvěma roky zvýšena dokonce na 15 %. Takže do budoucna, chceme-li mít zdravotnictví opravdu na světové úrovni, budeme k těmto diskusím muset přistoupit. Tolik asi k dotazům a děkuji za ně ještě jednou. Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu ministrovi. Mám zde řádnou přihlášku paní poslankyně Markové. Prosím máte slovo. Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, dovolte mi, abych zareagovala na to, co tady bylo řečeno panem ministrem. Upřímně řečeno mi šel mráz po zádech z toho, co tady říkal. Protože pokud pominete tu formu, tak jestli jste dobře poslouchali obsah toho, co tady bylo řečeno, tak se tam mezi těmi čísly nějak vytratil pacient. A vytratilo se nám, proč by vlastně české zdravotnictví mělo fungovat. Proto, aby byla zabezpečena potřebná zdravotní péče pro pacienta, a to na úrovni 21. století. A to se nám v těch číslech nějak vytratilo. To za prvé. Za druhé k problematice úhradové vyhlášky. Úhradová vyhláška byla nadiktována Ministerstvem zdravotnictví bez toho, že by byly brány jakékoli připomínky. To je jedna věc. A díky úhradové vyhlášce a navýšením DPH na zdravotnické prostředky plus započtením inflace - tak to znamená prakticky katastrofu pro všechny nemocnice v této republice. Pane ministře, vaše rodná fakultní nemocnice v Hradci Králové má spočítáno, že toto, co jsem vyjmenovala, úhradová vyhláška plus navýšení DPH plus inflace, znamená minus 400 miliónů pro tuhle nemocnici! Mají to spočítáno, zeptejte se pana ředitele této nemocnice. Jestli si myslíte, že jste úhradovou vyhláškou udělali něco dobrého a zabezpečili jste zdravotní péči pro občany, tak to není pravda. Ve stejných nebo podobných problémech je většina nemocnic, které jsou zřizovány ať už ministerstvem nebo kraji popř. dalšími zřizovateli. Opět v Královéhradeckém kraji můžeme říct, že soustavně tam chybí kolem 200 mil. korun. A vy nutíte kraje k tomu, aby vaše neschopnost a vaše programové věci, které ničí české zdravotnictví, dofinancovávaly kraje. Já mám prostě pocit, že si řešíte politické záležitosti právě přes pacienty a přes kraje, kde vládnou koalice, které se vám vůbec nelíbí. To je druhá věc. Třetí věc. Pokračujete v soustavném boji proti Všeobecné zdravotní pojišťovně. Ten boj už trvá druhý rok. Už druhý rok se snažíte bojovat proti VZP. Nevím, jaké máte k tomu důvody. Ale znovu podotýkám, Všeobecná zdravotní pojišťovna se stará o 6 miliónů pojištěnců v této zemi! Skutečně je vaším cílem, aby padla na kolena, aby nefungovala? Tady se vytváří téměř 7miliardový deficit pro tuto pojišťovnu v tomto roce díky zásahům Ministerstva zdravotnictví a díky zásahům samozřejmě této Poslanecké sněmovny, vládní koalice, která schválila třeba navýšení DPH. A právě to navýšené DPH je problém pro české zdravotnictví. To jsou věci, se kterými se musíme potýkat. A vy jste to spojil do nějakých tady frází, čísel. Ale jde tady především o pacienty. Skutečně já bych nikdy neřekla, že Ministerstvo zdravotnictví nedělá nic. To bych si nikdy nedovolila. Toto Ministerstvo zdravotnictví dělá všechno pro to, aby české zdravotnictví nefungovalo pro pacienty! V tomhle případě tedy skutečně nemůžu říct, že neděláte nic. A poslední poznámka - a opakuji to tady už po několikáté - navýšení plateb za státní pojištěnce měly ve svém programu téměř všechny politické strany, které se ucházely o to vstoupit do Poslanecké sněmovny v roce 2010. Nejenom že k tomu nedošlo, ale ono ještě pokračuje tunelování všeobecného zdravotního pojištění právě prostřednictvím rozhodnutí ministerstva a rozhodnutím této Poslanecké sněmovny. Já si myslím, že to je skutečně skandální, pane ministře. A že skutečně tohle, i když v tuto chvíli bychom měli řešit výroční zprávy, je natolik závažné, že není možné, abychom tímto způsobem poškozovali pacienty v celé České republice. (Důrazný potlesk poslanců KSČM.) Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, to byl poslední přihlášený. Ale pan ministr chce reagovat, vidím přihlášku. Prosím můžete. Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já musím k vystoupení paní poslankyně Markové říci, že já se nevyžívám v bitkách politického a ideologického charakteru na půdě téhle Sněmovny, a v dlouhých rétorikách. Ale musím konstatovat, paní poslankyně prostřednictvím pana předsedajícího, že některé věc by měly mít své meze, které vy jste tady překročila.



Taková vyhlašování jako - skandální postoje, tunelování, Ministerstvo zdravotnictví tuneluje náš zdravotnický systém, nemyslíme na pacienta, systém se zhroutí - to jsou prosím výkřiky ideologicko-politického rázu, které nemají opravdu žádnou podstatu. Z vašeho úvodu mně nebylo úplně jasné, z čeho vám jde mráz po zádech. Jestli z těchhle těch hrůz, které tady produkuje Ministerstvo zdravotnictví, nebo z formy, jak jste říkala, kterou to tady prezentuji. Jestli je to tou formou, tak to připouštím. Já nepatřím jistě mezi ozdoby této Sněmovny, pokud jde o vystupování, oblečení a rétoriku. Tak to mně prosím promiňte. Ale pokud jde o tu věcnou náplň, tak tam se tedy velmi, velmi výrazně ohrazuji. Nevím, z čeho, paní poslankyně Marková prostřednictvím pana předsedajícího, vycházíte, když říkáte, že dále pokračujeme v ohrožování Všeobecné zdravotní pojišťovny a jaksi ve velmi špatných mechanismech, které tu pojišťovnu ohrožují. Já nevím, z čeho jste vycházela vy, paní poslankyně Marková prostřednictvím pana předsedajícího, když jste bránila minulé vedení Všeobecné zdravotní pojišťovny v době, kdy se jednalo velmi extenzivně o tom, jestli bude vyměněno. Já myslím, že problémy, které tam byly, už to, co jsem tady naznačil ohledně smluvní politiky, ať jde o různé typy laboratoří, podivných smluv, ať jde o podivné vyčkávání a přípravy okolo smlouvy s Protonovým centrem nebo ať jde o kauzu IZIP... Jestli ty důvody, které byly k tomu, aby někteří lidé bránili vedení Všeobecné zdravotní pojišťovny, jaké ti měli důvody, když mě, paní poslankyně Marková prostřednictvím pana předsedajícího, podsouváte, jaké já mám důvody k tomu, abych devastoval Všeobecnou zdravotní pojišťovnu... Znovu prohlašuji, že to velmi, velmi ostře odmítám. Naopak my se snažíme s novým vedením Všeobecné zdravotní pojišťovny velmi úzce spolupracovat a hledat cesty, jak situaci v pojišťovně napravovat. Pokud tvrdíte, že jsme nedbali na žádné připomínky k úhradové vyhlášce, která devastuje poskytovatele, tak v druhém dechu tady padlo, že úhradová vyhláška devastuje Všeobecnou zdravotní pojišťovnu. *** (12.20 hodin) (pokračuje Heger) Já si to nedovedu představit, jak to je. My jsme brali připomínky, ale jestliže polovina uživatelského spektra říká, že se zhroutí, nebude-li úhradová vyhláška specifikovat vyšší úhrady, a druhá polovina spektra ve formě zdravotních pojišťoven říká, že se zhroutí systém, jestliže úhrady nebudou nižší, tak pak je to optimum, které se hledá, velmi obtížné a je vždycky kompromisem. To, že je financí ve všech zdravotních systémech na světě málo, že požadavky a očekávání celé společnosti a pacientů jsou vysoká, je pravdou, ale musím zde připomenout statistiku nebo šetření, která prováděla pod hlavičkou Evropské unie agentura, která měří tzv. health care neboli pacientský konzumační index ve zdravotním pojištění, tak tam naše zdravotnictví v roce 2012 bylo vyhlášeno jako zdravotnictví na místě hned za zdravotnictvím v Německé spolkové republice. Pouze dvě příčky před ním byla zdravotnictví v tak vyspělých zemích jako je Velká Británie a musím říct, že z těch parametrů, které popisovaly naše zdravotnictví, jestli je něco špatné, tak to je přístup k pacientovi. Jeho práva, možnosti o sobě rozhodovat, které kdykoliv se snažíme změnit, tak vždycky torpéduje Česká lékařská komora, které se řada opozičních poslanců velmi zastává proti Ministerstvu zdravotnictví. Ale naopak to, co Česká lékařská komora a koalice musí brát v úvahu, protože opozice jí v tom nepomůže, tak to, co kritizují, je riziko nedostatku péče, riziko nedostupnosti péče, riziko zhoršování kvality a ve všech těchto parametrech naše postavení v Evropě bylo vysoce nadprůměrné. Děkuji. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: (K přicházející poslankyni Markové.) Je tady ještě pan poslanec Opálka, myslím, že byl dříve přihlášený. Ale prosím, dává galantně přednost vám. Prosím. Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, nevím, co je ideologického a politického na minus 400 milionech pro Fakultní nemocnici v Hradci Králové. A za druhé: Já jsem byla první, která vyzývala pana ředitele Horáka, bývalého ředitele VZP k odstoupení. Nikdy jsem se nezastávala bývalého vedení VZP. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ještě se omlouvám zase panu poslanci (Opálkovi), ještě před ním jsem opomněl pana poslance Kostřicu. Takže omlouvám se, máte slovo. Poslanec Rom Kostřica: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Chtěl bych se na tento problém podívat ještě nejenom z hlediska, z pozice pacienta, ale také potom z pozice zaměstnanců, kteří zdravotní služby poskytují, zejména v nemocnicích. A chtěl bych tady velice vyzdvihnout současnou snahu pana ministra



Hegera, který se snaží, už se o tom zmínil rámcově, že pomocí zavedení systému DRG neboli skupinové péče nějakým způsobem standardizovat platbu za jednotlivé výkony ve všech nemocnicích stejně, což se neděje. Já jsem si zjistil mezi běžnými lidmi, tak všichni se domnívají, že za operaci slepého střeva je stejná platba v Nemocnici na Homolce stejně tak jako v nemocnici třeba v Ivančicích, ale to zdaleka není pravda. A jak jsem si zjistil i mezi zákonodárci, tak se většina zákonodárců domnívá, že tyto platby v jednotlivých nemocnicích jsou všechny stejné. Ona to bohužel není pravda. Je nemám tady přímo konkrétní údaje, ale znám konkrétní údaje z fakultních nemocnic, kdy třeba některé fakultní nemocnice dostávají výrazně nižší platbu za výkon než některé nemocnice, které jsou blíže ústředí, zejména tedy VZP. A navíc ještě některé fakultní nemocnice dostávají třeba nepoměrně nižší platbu než okresní nemocnice. Třeba konkrétně Fakultní nemocnice U svaté Anny má výrazně nižší platby od VZP než nemocnice v Boskovicích, nemocnice v Ivančicích. To jsou většinou věci, které jsou pro většinu laiků nepochopitelné. Stejně tak jako bohužel pro většinu lékařů. A já se na to chci podívat také z hlediska nejenom pacienta jako takového, ten o tom zřejmě neví, ale také potom z hlediska jednotlivých zaměstnanců, protože je výrazně rozdílné, jestli zaměstnanec pracuje, ať už je to lékař, sestra, pomocný zdravotní personál v nemocnici, která je tzv. v propadu, to znamená, že má nižší platby. A takovýmto zaměstnancům se ani zdaleka nemůže zdát, že by dostávali nějaké odměny nebo případně nějaké navýšení nebo jiné benefity. To samozřejmě vede potom i k takové určité spokojenosti nejenom mezi zaměstnanci, ale i potom v poskytované péči. A já se hrozně domnívám, že tady ta snaha pana ministra nebo ministerstva jako takového nějakým způsobem to ekvalizovat tak, aby platby byly stejné, je velmi velmi příhodná. Bohužel k tomu dochází až s nějakým časovým zpožděním a pokud vím, VZP nebo vůbec pojišťovny by se měly podle mého názoru jmenovat, by měly vystupovat z toho, že jsou v podstatě výběrčí určitých daní, určité zdravotní daně, které potom rozdělují. Kdežto pokud mám já vlastní zkušenost, tak se pojišťovny pasují do pozice mecenášů, kteří rozhodnou podle toho, jak je jim která nemocnice sympatická a blízká, kolik té nemocnici zaplatí. A to si myslím, že je věc, která by zásadně potřebovala změnu a v tom případě bych chtěl poprosit pana ministra a ministerstvo, aby v tom udělali opravdu co nejrychleji nějakou ekvalizaci, aby tyto platby byly stejné ve všech druzích nemocnic jako takových. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: A teď tedy pan poslanec Opálka přihlášený do obecné rozpravy. V této chvíli jako poslední. Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové. Chtěl bych reagovat na některá vyjádření pana ministra v klidném tónu, protože jestli je tu něco ideologického, tak to je akorát přístup k dostatku veřejných financí, kdy levice se snaží chránit pro solidarizaci tyto objemy a pravice se snaží neustále zmenšovat tento bojem tak, aby potom bila na poplach, že je třeba připojištění a že není možno uhradit všechno z těchto zdrojů. V čem je ohrožování VZP ze strany ministerstva? Já musím říci, že správní rada VZP dvakrát oficiálně prostřednictvím tehdejšího předsedy bývalého našeho kolegy Šnajdra vyzvala pana ministra, aby se zúčastnil jednání správní rady a abychom si tyto věci vyjasnili. Pan ministr dvakrát toto setkání s oficiálním orgánem Veřejné zdravotní pojišťovny odmítl. Šlo nám především o to, a neříkám, že to musel být vždy úmysl, že každá kritika vznesená z řad Ministerstva zdravotnictví a kteréhokoli jiného státního orgánu ohrožuje pověst - chcete-li PR - této pojišťovny. A samozřejmě vede k orientaci pojištěnců, klientů Všeobecné zdravotní pojišťovny třeba k tomu, že si hledají v tom patřičném termínu jinou pojišťovnu. Možná - dávám tam velký otazník - je to záměr oslabit tuto pojišťovnu a konec konců ji zařadit potom do běžných pojišťoven, tak jak jsou privátní jiné pojišťovny. Ale na druhé straně je tady taky ohrožení této pojišťovny a její pověsti ze strany jiných pojišťoven, které zřizuje stát. Pojišťovna vnitra a zejména Vojenská pojišťovna. Je tam spousta věcí, které jsme si chtěli vyříkat, ale bohužel k tomu nedošlo. Takže to jen stručně k tomu ohrožování. Co se týká smluvní politiky. Víte, to je problém různých segmentů. Od nemocnic, kde jsou největší objemy peněz, přes praktiky, kde bych řekl je ta jejich pozice - teď hledám správné slovo a slušné slovo - jsou prostě na výsluní, ochraňováni, už prostřednictvím plateb. No a potom ambulant, který nám roste díky tomu, že se zdravotní školství specializuje tak, že to, co mohl dělat v minulosti jeden odborník, čili několik činností, dneska musíte jít z ambulance do ambulance, protože mu to není umožněno. ***



(12.30 hodin) (pokračuje Opálka) A velice složitě se pohybujete jako orgán - mluvím teď jako správní rada - v situaci, kdy na jedné straně se máte chovat ekonomicky, hledat úspory a na druhé straně žijete v konkurenčním boji mezi jinými zdravotními pojišťovnami, které mají trošičku jiné možnosti. A tady musím říci, že smluvní politika samozřejmě souvisí také s tím, jak bude pojišťovna na tom v budoucnu, jak bude zabezpečovat pro své pojištěnce službu, protože to je její hlavní poslání. A jestliže pan ministr kritizoval minulé vedení, a já jsem se také nezúčastňoval jeho prodlužování, lépe řečeno to, aby pan ústřední ředitel zůstával co nejdéle ve funkci, to byla ba naopak taktika ministerstva, která odkládala své rozhodnutí z měsíce na měsíc a odsouvala ho v čase, protože pořád ještě nebyla ta příhodná doba, tak musím říci, že nový pan ředitel, a nemám proti němu nic, zatím se jeví, že se chopil svých činností docela dobře, tak vlastně se vrací k tomu, co bylo v minulosti nasmlouváno a změkčuje tu tvrdost. Tak se ptám: byla smluvní politika minulého vedení v minulosti tak špatná, když v podstatě nové vedení na rozdíl od proklamací zůstává na starých pozicích? Co se týká IZIPu, to je záležitost sama pro sebe. Užil jsem si ji v Poslanecké sněmově, když jsem sem přišel, od roku 2002. Myslím si, že hlavní viník byli bývalí kolegové Ouzký, Cabrnoch a tehdejší ústřední ředitelka paní Musílková, a všechno další dosud není uzavřeno. Kolik uplynulo let, kolik uběhlo vody, a ani příští týden v pondělí správní rada tento problém neuzavře, protože nový majitel se chová jako v zákopové válce - nehodlá se vyjádřit a vlastně neumožňuje, abychom se dohodli. Co se týká tunelování pojišťoven, já se o pod to podepisuji. To není ideologický termín, to je ekonomický termín. A jestliže vezmeme spojené nádoby, a to je úhradová vyhláška a platba za státního pojištěnce, tak musím konstatovat, že jestli úhradová vyhláška něco přikazuje, ale díky nízké platbě za státního pojištěnce pojišťovna dostává málo peněz na tuto úhradu, tak se skutečně vytunelovaly rezervní fondy z minulosti. A tady vidím spojité nádoby Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva financí, jak se vylepšuje státní rozpočet, protože pojišťovny tam mají nějaké miliardy z minulých let naspořené, tak abychom nedělali větší deficit a drželi se svého programového prohlášení, myslím teď vládního, tak zapojíme tyto rezervní fondy do státního rozpočtu, zaplatíme za státní pojištěnce méně a oni si pomohou. Takže žádná ideologie! Čistá tvrdá ekonomika. A co se týká protonového centra, já si myslím, že v tomto je jakákoliv pojišťovna zcela nevinně, ba naopak tady je vinen stát a teď protonové centrum se snaží prostřednictvím některých klientů postavit pojišťovny, ale i stát do pozice, že nechce poskytnout svým občanům to nejlepší, co je mu k dispozici. Já jsem pro, aby tam, kde je to opodstatněné, protonové centrum poskytlo tuto svoji činnost. Ale to je jenom jeden segment z toho celého areálu protonového centra. Kdybychom zapojili všechna CT a magnetické rezonance, které tam byly dneska instalovány, tak, vážení, my vyřadíme v tom případě z nemocnic, které dneska mají smlouvy s pojišťovnami, právě tato zařízení z plateb a z jejich amortizace. Takže ano, ať protonové centrum pracuje pro ty, pro které je to potřebné, ale ne za své kalkulační ceny, ale za tržní ceny. Třeba za to, za co by mohla platit Všeobecná zdravotní pojišťovna, když pošle svého klienta, pacienta do Mnichova. Takže tolik velmi krátce k tomu, co jsem chtěl ještě dodat k vystoupení paní kolegyně Markové. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců KSČM.) Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím, pan poslanec Skalický chce ještě vystoupit, takže prosím jeho také v rámci obecné rozpravy můžete vystoupit. Poslanec Jiří Skalický: Pane předsedající, dámy a pánové, já velice krátce. V reakci na vystoupení paní kolegyně Makové bych chtěl uvést jeden příklad, který je opačného charakteru, a ne tedy jenom to, že ministerstvo devastuje české zdravotnictví. V nedávné době byla ukončena SÚKLem, což je Státní ústav pro kontrolu léčiv, kompletní revize cen a úhrad léčivých přípravků, a to na tlak a pod dohledem Ministerstva zdravotnictví. Po této revizi, když se spočítaly kvalifikovaně předpokládané úspory už v současné době, tak lze mluvit o 1,5-2 miliardách úspor. Čili to je jenom příklad toho, že ministerstvo v řadě případů postupuje naprosto logicky, konkrétně a hledá úspory finanční tak, aby se mohly použít ve prospěch našich pacientů. Děkuji. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano a vidím pana poslance Krákoru jako zpravodaje, který se hlásí o slovo také v obecné. Prosím, můžete vystoupit. Poslanec Jaroslav Krákora: Vážené poslankyně, vážení poslanci, samozřejmě ministerstvo může hledat úsporná opatření, zrovna tak úsporná opatření hledají zdravotní pojišťovny. Za rok 2011, 2012 třeba VZP ušetřila, resp. bylo propuštěno 840 zaměstnanců a jenom na platech to dělalo úsporu 180 mil. Kč, což je samozřejmě obrovská částka. Takže vidíte, že nejenom ministerstvo, ale i pojišťovny i VZP, která je nejvíc napadána, hledá četná úsporná opatření. Toto je jedno z nich. Samozřejmě, že se nám může líbit, nebo nelíbit,



pane ministře, DPH. DPH dělá problémy a víme, že se zvýšením DPH u některých komodit a léků to bude problém pro zdravotnictví. Souhlasím i s panem profesorem Kostřicou, který tady říkal, že máme sice nastaveno DRG, ale za platby v různých nemocnicích a za stejné diagnózy se platí různě. A to si myslím, že samozřejmě by se mělo změnit, protože toto není správné, když se někde platí za operaci slepého střeva třeba 20 tisíc korun a jinde ve fakultní nemocnici 35 tisíc korun. To si myslím, že určitá chyba v systému je a systémovou změnu to potřebuje. Bylo tady řečeno panem ministrem - státní pojištěnci, on s tím samozřejmě souhlasí, ale nemůže to říct úplně nahlas - že částka 723 korun je malá, ale nebyla, pane ministře, tady bych si dovolil vás opravit, ne že nebyla tři roky zvýšena, ale je to šest let. Šest let je částka za státní pojištěnce 723 korun. Jinak jsem chtěl říct, že problémy ve zdravotnictví, a to tady bylo také zmíněno, způsobil - a deficity, které jsou v pojišťovně, třeba VZP - IZIP. Chtěl bych říct, že od roku 2002 ČSSD nikdy s IZIPem nesouhlasila, vždycky bylo negativní stanovisko a vždycky proti IZIPu bojovala. Takže šlo to mimo nás. Musíme si také uvědomit, že IZIP není jenom program, ale že IZIP je firma - IZIP a.s. A poslední. Mluvilo se zde o protonovém centru. Samozřejmě, že protonových center není moc v Evropě. Já nevím, jestli jsou tři nebo čtyři. Znamená to výrazný zásah do hospodaření pojišťoven, i když je to velice efektivní vyšetření a event. léčba v protonovém centru. A tady se musím zastat zdravotní pojišťovny VZP, že přijala velice správné stanovisko na správní radě a řekla: pokud některý pacient po zvážení odborného konsilia bude tuto léčbu a diagnostiku potřebovat, nechť je v protonovém centru léčen. Ale smlouvu s nimi zatím podepisovat nebudeme. Děkuji. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. A dívám se, jestli ještě někdo chce vystoupit. Prosím, pan poslanec Kostřica. *** (12.40 hodin) Poslanec Rom Kostřica: Děkuji za slovo, já opravdu už jen krátce. Několikrát tady padly věci jako IZIP apod. Já se domnívám, že toto je už ztracená věc, prostě ty peníze, ty finance, které tam byly, jsou ztracené. Myslím si, že tady by spíš měla být nějaká taková naše snaha, aby to v budoucnosti bylo lepší. Jestli dovolíte, jen takovou vlastní zkušenost. Já už asi dvacet roků pracuji jako přednosta oddělení a kliniky a za tu dobu jsem odhadem jednal s deseti dvanácti řediteli různých nemocnic. A mohu vám říct, to bylo v dřívějších dobách, že každý ředitel nemocnice chtěl stavět a kupovat přístroje, to nebyl žádný problém, ale pokud jste mu řekli, že potřebujete zvýšit úvazek o 0,4, tak to byl problém, to tu nemocnici prostě položí. To neexistuje, to není možné, to je likvidační. To bývalo dřív a myslím si, že i v současné době to Ministerstvo zdravotnictví už nějakým způsobem reguluje, takovéto neopodstatněné náklady, které samozřejmě jdou nějakým způsobem z balíku peněz určených pro zdravotnictví. Myslím si, že toto je jedna cesta, která by vedla k nějaké úspoře. A stejně tak, jak se zmínil pan ministr, že je v České republice enormní počet ambulantních specialistů, to je fakt. Ono je to sice krásné, že máte možnost získat ošetření v podstatě kdekoli velmi blízko, ale myslím si, že to číslo, ten počet ambulantních specialistů je opravdu vysoký. Zejména v mém oboru si myslím, že to je nechci říct do nebe volající, ale je to opravdu mnohem více, než bychom potřebovali. Děkuji vám. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím pana poslance Štětinu, který se hlásí do obecné rozpravy. Poslanec Jiří Štětina: Dobré poledne, vážené kolegyně, kolegové. Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Já jsem původně nechtěl vystupovat, protože je nám všem jasné - vám, co tady sedíte čtyři volební období, i nám nováčkům - že problematika zdravotnictví se řeší více než dvacet let a nikdo ji nevyřešit. Vždycky to bylo velké politikum. Jsem si vědom toho, že několika svými slovy můžu namíchnout řadu kolegů, kteří sdílí názor České lékařské komory, který já již nesdílím, protože říkat, že naše zdravotnictví je nekvalitní, že hrozí rozpad a kolaps, tak to není pravda. Ono totiž tomu tak nebylo ani v minulém režimu, protože naše zdravotnictví mělo vždycky velmi solidní úroveň. Já myslím, že jsem už tady o tom několikrát hovořil, takže bych se nerad opakoval. Já jsem byl velmi zklamán hysterií, kterou byla "poctěna" strana Věci veřejné, když si dovolila souhlasit s elektronickým receptem. Já využívám tohoto místa k tomu, abych vysvětlil, proč jsme to schválili a podepsali se pod to. Když se tvořil volební program, resp. prohlášení vlády ke zdravotnictví, tak jsem u toho byl a jednou z podmínek fungování zdravotnictví je elektronizace zdravotnictví. A jenom stručně - elektronická dokumentace,



elektronický recept, elektronické aukce. Bez toho se neobejdeme. Já to nebudu dál rozšiřovat, mohl bych tady o tom hovořit dlouho a nebudu. Ale jenom na závěr. Já souhlasím s kolegy z KSČM, kteří říkají, že se ve zdravotnictví tuneluje. Musím říci, že to je pravda a že to není vina pana ministra Hegera, je to vina všech těch, kteří byli před ním. Naopak já mohu z tohoto místa říci, že díky němu se mi podařilo dostat do ruky smlouvy na provozování letecké záchranné služby - to je tunel. Ale, vážení kolegové, když tu někdo bude říkat, že se tuneluje, dejme trestní oznámení. Já jsem dal dvě trestní oznámení, která Policie České republiky šetří a šetří je velmi zodpovědně, ale v tom systému vyšetřování, který tady taky není zaveden za poslední čtyři roky, kdy tady všichni společně sedíme, to je systém, který tady byl vybudován. Takže pojmenujme konkrétně, kdo za to může a řešme tyto věci a nestrašme, že lidi budou umírat. A už jenom na závěr. Když někdo nehorázným způsobem říká, že Zdravotnická záchranná služba bude kolabovat, protože má dojezdovou dobu dvacet minut, to je nesmysl! Já už jsem to tady taky říkal asi třikrát. Nikdo ze záchranářů si nedovolí vyjet úmyslně se zpožděním. Takže bych už tento argument tady nechtěl slyšet, je to skutečně velké politikum. Já se omlouvám všem, které jsem namíchnul. Nechtěl jsem je namíchnout, ale je potřeba to říct. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan ministr Heger chce reagovat. Prosím, pane ministře, můžete. Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger Děkuji. Já si myslím, že všechny argumenty, které mohly být řečeny pro a proti, řečeny byly. Já si v žádném případě nechci nárokovat nějaké shrnutí nebo poslední slovo, já jsem jenom chtěl poděkovat všem, kteří tady vystoupili, protože zdravotnictví samozřejmě potřebuje velkou pozornost a jsem rád, že se dostalo zase po čase na půdu této slovutné Sněmovny. A dodám už jenom jeden velmi konkrétní fakt, který jsem neřekl, že samozřejmě Ministerstvo zdravotnictví velmi podporuje snahu Všeobecné zdravotní pojišťovny, aby ti pacienti, kteří léčbu v protonovém centru budou potřebovat, a odhaduje se to na několik málo desítek pacientů maximálně, tak aby samozřejmě ta léčba zaplacena byla. Tolik z mé strany, děkuji. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dobrá, to je ještě všechno v rámci obecné rozpravy. Já už tady žádnou další přihlášku nevidím, takže mi dovolte, abych obecnou rozpravu ukončil. Samozřejmě ale teď může přijít slovo pro zpravodaje, event. ještě i pro ministra. Prosím zpravodaje, jsme tedy po obecné rozpravě. Připomínám, že ještě pak bude následovat podrobná rozprava, teď jsme v obecné. Ptám se zpravodaje, jestli chce teď ještě něco shrnout k obecné... (Zpravodaj: Návrh na usnesení.) Tak to až v podrobné. V tom případě, pokud už nechce nikdo vystoupit, ani ministr, ani zpravodaj, se závěrečným slovem, otevírám rozpravu podrobnou a tady dávám slovo zpravodaji panu poslanci Krákorovi. Prosím. Poslanec Jaroslav Krákora: Dovolte mi, abych jako zmocněný zpravodaj výboru pro zdravotnictví přednesl tento návrh na usnesení: Výbor pro zdravotnictví doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby vyslovila souhlas s výročními zprávami a účetními závěrkami zdravotních pojišťoven za rok 2011. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, do podrobné rozpravy se hlásí ještě paní poslankyně Soňa Marková. Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo. Dovolte, abych navrhla doprovodné usnesení k tomuto usnesení: Poslanecká sněmovna vyzývá vládu České republiky, aby v průběhu tohoto roku navýšila platbu za státního pojištěnce o 50 korun. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano a svolávám všechny poslance. Ještě stále probíhá podrobná rozprava. Není tady zásadní námitka ze strany legislativy k tomu, že by usnesení bylo doprovázeno ještě doprovodným usnesením. Takže v podrobné rozpravě, jak vidím, žádný další návrh nezaznívá, takže můžeme podrobnou rozpravu ukončit. Poslance jsem přilákal gongem, takže teď nám zbývá vypořádat se s tím, co tady bylo navrženo. Budeme hlasovat o návrzích usnesení. Nejdřív to, které přednesl pan poslanec Krákora. Nevím, jestli to mám ještě zopakovat. Ne, není třeba, budeme hlasovat. Takže první bude hlasování o usnesení, které navrhl zpravodaj pan poslanec Krákova. Zahajuji hlasování. Kdo je pro toto usnesení, stiskne tlačítko, zvedne ruku. Kdo je proti?



Hlasování má pořadové číslo 74, přihlášeno je 136, pro hlasovalo 62, proti 16. Toto usnesení přijato... (Usnesení přijato nebylo.) Pan poslanec Gazdík se hlásí. (12.50 hodin) Poslanec Petr Gazdík: Vážený pane předsedající, milé kolegyně, milí kolegové, dovoluji si požádat o přestávku na jednání našeho poslaneckého klubu do 13 hodin. Děkuji. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Já tedy mám za to, že v této chvíli probíhá hlasování, a domnívám se, že by bylo korektní hlasování dokončit. Takže já dám... (Připomínka z pléna mimo mikrofon.) Dobře, tak v tom případě žádný spor není, tady s tím je souhlas, takže já bych dokončil ještě hlasování. Ještě je tu návrh vás odhlásit, tomu vyhovím, odhlašuji vás. Prosím, abyste se znovu přihlásili, a budeme hlasovat o návrhu, který přednesla paní poslankyně Soňa Marková, který možná by stálo za to ještě zopakovat, aby všichni věděli, o čem hlasují. Paní poslankyně, mohla byste to ještě jednou říci? To byl návrh zvýšit platbu na pojištěnce, ale kdybyste to ještě jednou přesně řekla. Poslankyně Soňa Marková: Doprovodné usnesení by bylo ve znění: Poslanecká sněmovna vyzývá vládu České republiky k tomu, aby navýšila v průběhu tohoto roku platbu za jednoho státního pojištěnce o 50 korun. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Je to jasné, každý tedy ví, o čem hlasujeme. Takže budeme hlasovat o tomto usnesení. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Hlasování má pořadové číslo 75. Přihlášeno je 108, pro hlasovalo 55, proti 49, takže toto bylo přijato. (Potlesk z lavic levice.) A teď tady byl návrh pana poslance Gazdíka, který žádal o přeru... o přestávku? O něco jste žádal. (Smích v sále.) Vy jste mě o něco žádal. O co to bylo? Poslanec Petr Gazdík: O přestávku na jednání našeho poslaneckého klubu. Děkuji, pane místopředsedo. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Výborně, přesně to jsem tak... ano. Takže já tedy vyhovím panu poslanci Gazdíkovi, přeruším jednání Sněmovny. Jednání Sněmovny bude pokračovat ve 14.30 a já jenom upozorňuji, že pan premiér není přítomen. Bude to tedy ta zkrácená verze, bez přítomnosti premiéra Petra Nečase. A ještě tady přečtu, mám tady poslední omluvu pana poslance Lukši, který se omlouvá z dalšího jednání Sněmovny z osobních důvodů. Takže jednání pokračuje ve 14.30 interpelacemi na premiéra, ovšem ještě jednou připomínám, premiér přítomen nebude, a pak budou pokračovat interpelace na ministry. Přeji vám dobrou chuť. (Jednání přerušeno v 12.53 hodin.)*** (Jednání pokračovalo ve 14.32 hodin.) Místopředseda PSP Jiří Oliva: Vážené kolegyně, vážení kolegové, čas začátku našeho odpoledního jednání se naplnil. Bohužel, nemáme tady člena vlády, tak vás poprosím ještě o chvíli strpení, až nějakého nalezneme. (Po chvíli vchází do sálu ministr Jankovský.) Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych zahájil dnešní odpolední jednání 52. schůze. Na pořadu máme



107. Ústní interpelace Jako první budeme projednávat ústní interpelace na premiéra vlády České republiky pana Petra Nečase, který je bohužel z dnešního jednání omluven z pracovních důvodů. Vylosované pořadí jste obdrželi do svých lavic, takže můžeme přistoupit k první interpelaci, kterou na předsedu vlády Petra Nečase vznáší pan poslanec Václav Zemek ve věci kvalifikačních kritérií pro výkon státních funkcí. Prosím, pane kolego, máte slovo. Poslanec Václav Zemek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vzhledem k nepřítomnosti pana premiéra se této interpelace vzdám a příště ji podám znovu. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Další interpelaci na premiéra vznáší pan kolega Bárta ve věci veřejného zájmu při povolování hazardu. Prosím, pane kolego, máte slovo. Poslanec Vít Bárta: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, je zapotřebí z opozičních lavic strpět a vytrpět, nicméně nevzdat se bez ohledu na nepřítomnost nejenom pana premiéra, ale v zásadě všech ministrů, kterých se dotýká boj Věcí veřejných s hazardem. Tedy na nepřítomného pana premiéra. Dnes se ptám jménem Věcí veřejných na výklad § 4 správního řádu, pardon, poselství správního řádu, dané § 2 odst. 4. Cituji: "Správní orgán dbá, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem, aby odpovídalo okolnostem daného případu, jakož i na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikly nedůvodné rozdíly." V rámci toho vznáším v souvislosti s hazardem následující otázky: V čem spatřuje pan premiér veřejný zájem na tom, že ministerstvo povoluje IVT bez diferenciace maximální výše sázek, výher a hodinových proher podle toho, zda je provozován v kasinu, herně nebo v hospodě? V čem spatřuje veřejný zájem na tom, že ministerstvo povoluje provoz IVT bez limitu hodinové prohry nebo sice s tímto limitem, ale mnohonásobně vyšším než stanoví loterijní zákon pro VHP v kasinech? V čem pan premiér spatřuje veřejný zájem, že ministerstvo povoluje na několik let provoz IVT, které jsou pro hráče mnohem nebezpečnější než klasické výherní hrací přístroje, do míst, kde obce ve své pravomoci neobnovily jednoroční povolení k provozu mnohem méně nebezpečných výherních hracích přístrojů? V čem spatřuje veřejný zájem na tom, že ministerstvo povoluje IVT s možností maximální výhry na jednu hru deset miliónů korun, a to i mimo kasina, když loterijní zákon stanoví pro výherní Místopředseda PSP Jiří Oliva: Pane kolego, uplynul váš čas. Promiňte. Poslanec Vít Bárta: Vrátíme se k dalším ministrům. Pardon, děkuji. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Na vaše byť zkrácené vystoupení vám pan premiér odpoví v zákonné lhůtě. Dalším interpelujícím na pana předsedu vlády je pan poslanec Václav Klučka ve věci interpelačních sněmovních čtvrtků. Prosím, máte slovo. Poslanec Václav Klučka: Děkuji, pane místopředsedo. Nestojím tady poprvé s problematikou interpelací a čtvrtečních dnů při jednání Sněmovny. Pane premiére, dovolte mi odcitovat ze stenozáznamu dnešní úvodní promluvu pana místopředsedy Zaorálka při zahájení Sněmovny: "Jenom bych chtěl vyhovět panu poslanci Kováčikovi, abych upřesnil ten seznam. Upřesním to v tom, že pan ministr Blažek se omlouvá ze zdravotních důvodů. Pan ministr Tomáš Chalupa se omlouvá, protože je na zahraniční cestě v Bruselu, takže ten se omlouvá, že je v Bruselu. Pak teda další ministři - všichni udávají pouze pracovní důvody. Takže Petr Nečas, Fiala Petr - ten se omlouvá z odpoledního jednání - z pracovních důvodů. Leoš Heger také odpolední jednání - pracovní důvody. Stejně tak Martin Kuba uvádí dnes odpoledne pracovní důvody. Jan Kubice - pracovní důvody. Mlsna Petr - pracovní důvody. Pan ministr Picek také pracovní důvody.



Pan ministr Karel Schwarzenberg, který se omlouvá do 12. hodiny - pracovní důvody. Jen uvádím, že jediný ministr Kalousek neuvádí vůbec žádné důvody." Pane premiére, je toto normální interpelační den? Je toto den, kdy jedná Sněmovna bez účasti ministrů? Prosím vás pěkně, jste připraven, pane premiére, na to, abyste společně s vedením Sněmovny a vedením Senátu vyjasnil věci kolem čtvrtečních jednání a možnosti poslanců podávat interpelace? Rád bych slyšel vaši odpověď. (Potlesk zleva.) Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane kolego. Předtím, než přednese další interpelaci na pana premiéra pan kolega Votava, tak vás jenom upozorním na to, že pokud interpelace na premiéra Petra Nečase skončí vzhledem k jeho nepřítomnosti dřív, tak začnou dřív i ústní interpelace na ostatní členy vlády. Doufám, že neřeknu nic proti jednacímu řádu, když si zjednoduším situaci a oznámím všem, kteří i přes nepřítomnost pana premiéra interpelaci vznesou, že je povinností pana premiéra v zákonné lhůtě vám písemně odpovědět. Děkuji. Pan kolega Votava se svojí interpelací ve věci ostrahy sídla NKÚ 1. Prosím. Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Je mně vrcholně trapně, když mám mluvit do zdi a hovořit k panu premiérovi. Já si myslím, že je důležité, že se pan premiér potkává s hejtmany. Zaregistroval jsem, že dneska je tato schůzka avizována, ale myslím si, že termín interpelací by pro něho měl být svatý a že by se interpelací měl účastnit. To se týká i ostatních ministrů. To na úvod. *** (14.40 hodin) (pokračuje Votava) Chtěl bych pana premiéra interpelovat ve věci ostrahy sídla NKÚ. Vláda totiž dne 16. ledna 2013 přijala usnesení číslo 37 a navrhuje, aby ze seznamu klíčových státních objektů střežených Policií České republiky byl vyňat NKÚ. Projednávání tohoto materiálu proběhlo celkem nestandardním způsobem. Materiál nebyl předložen ani do připomínkového řízení. Je třeba si uvědomit, že v sídle NKÚ se kromě prezidenta NKÚ, viceprezidenta NKÚ, poslanců, senátorů atd. pohybuje řada dalších ústavních činitelů, vrcholných představitelů rezortů, představitelů cizích států atd. Je samozřejmě také v sídle NKÚ v souladu se zákonem o ochraně utajovaných informací umístěna zabezpečená oblast stupně utajení. Tajné registry utajovaných dokumentů NATO, Evropské unie a vládní utajené spojení, které vyžadují zvýšené nároky na ostrahu objektu. Za této situace lze pokládat za zvýšené míry rizika již tu skutečnost, že by ochrana objektu měla být na místo Policií České republiky vykonávaná např. bezpečnostní agenturou. Argumentováno je úsporami, úsporami ve výši 19,3 milionů korun, které by uspořilo Ministerstvo vnitra, ale je třeba si uvědomit, že ty samé náklady bude muset vynaložit, pokud by měla ostrahu provádět bezpečnostní agentura, bude muset vynaložit NKÚ. Ty prostředky jdou z levé kapsy do pravé naprosto nesmyslně. Kontrolní výbor přijal v tomto duchu i usnesení, kdy důrazně žádá ministra vnitra, aby ostraha sídla Nejvyššího kontrolního úřadu byla nadále zajišťována příslušníky ochranné služby Policie České republiky. Žádám vás tedy, pane premiére, abyste zaujal k tomuto stanovisko a očekávám vaše vyjádření, byť bude písemné, byť je možná zpracuje nějaký úředník, který to jenom podepíše. Děkuji. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane kolego. Dalším interpelujícím je pan poslanec Antonín Seďa, který interpeluje pana premiéra ve věci personálních turbulencí na Ministerstvu obrany. Prosím, pane kolego, máte slovo. Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane předsedo vlády, osobně jsem rád, že Ministerstvo obrany bude mít konečně ministra, který se rezortu bude moci věnovat na sto procent. Ale dnes opravdu nechci hodnotit nově jmenovaného pana ministra. Vy jste v prosinci minulého roku jmenoval ministryni Karolinu Peake. Byl jsem to já, který jediný na půdě Poslanecké sněmovny vyslovil pochybnosti týkající se bezpečnostního rizika v její osobě. Přesto, že byla po osmi dnech odvolána, stále nebyly zveřejněny důvody pro její odvolání. Proto se ptám, pane premiére, jaké



důvody vás vedly ke jmenování Karoliny Peake ministryní obrany a zejména, jaké důvody vás, pane premiére, vedly k jejímu odvolání. Pane premiére, doslechl jsem se, že emisaři našeho koaličního partnera Lidem objížděli ještě před jmenováním paní exministryně zbrojařské podniky a zjišťovali, co by mohla naše armáda resp. Ministerstvo obrany nakoupit. Chci se zeptat, zda se k vám tyto informace dostaly také. Jako bývalý ministr obrany jistě víte, že rezortu obrany scházejí peníze a že kapitola 307 je dlouhodobě podfinancována. Chci se zeptat, zda je, či není pravdou, že paní exministryně Peake v průběhu svého krátkého působení na Ministerstvu obrany zrušila rezervní fond tohoto ministerstva, který činil 85 milionů korun. Děkuji za vaše odpovědi. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane kolego. Dalším interpelujícím je pan kolega Jiří Paroubek, který interpeluje premiéra ve věci odpovědnosti za škodu způsobenou orgánem veřejné správy. Poslanec Jiří Paroubek: Vážený pane nepřítomný předsedo vlády, zhruba před rokem, v květnu 2012, Poslanecká sněmovna zamítla v prvním čtení návrh novely zákona číslo 82/1998 o odpovědnosti za škodu způsobenou orgánem veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Návrh předložila skupina poslanců za TOP 09 a týkal se zjednodušeně řečeno povinnosti státu vymáhat po úředních osobách a územních celcích škodu, kterou způsobily. Rok se s rokem málem sešel, ale do té doby se na tomto poli vůbec nic nestalo. Vláda tehdy nesouhlasila s předloženým návrhem novely zákona s tím, že je připravován vládní návrh, který má za cíl řešit v zásadě stejnou problematiku. V nesouhlasném stanovisku vláda uvedla, že - cituji připravovaný vládní návrh zákona, který je v současné době projednáván v připomínkovém řízení, by se této problematice měl věnovat komplexně. Táži se tedy, kde tento návrh zákona je a v jaké fázi se vůbec tento zákonodárný proces nachází. Zajímalo by mě dále, jak je nakládáno s kontrolními závěry Nejvyššího kontrolního úřadu, které vláda projednává. Konkrétně pak, kolik z nich bylo například za minulý rok vládou či jednotlivými ministerstvy či dalšími ústředními orgány státní správy postoupeno co by podnět orgánům činným v trestním řízení a zda je po konkrétních odpovědných osobách vymáhána způsobená škoda v případech, kdy NKÚ konstatoval porušení právních předpisů a vznik škody. Dále bych rád znal informace o tom, od kolika odpovědných úředních osob resp. územních celků byla například za minulý rok vymáhána v regresních řízeních škoda, kterou způsobily rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem ve smyslu § 16 zákona číslo 82/1998. Děkuji vám, vážený pane předsedo vlády, toho času nepřítomný, za odpověď. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane kolego. Dalším interpelujícím je pan poslanec Ivan Ohlídal, který interpeluje premiéra ve věci růstu chudoby v České republice. Prosím, máte slovo. Poslanec Ivan Ohlídal: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážený nepřítomný pane premiére, již v minulosti jsem vás minimálně jedenkrát interpeloval na téma, které souvisí s názvem mé interpelace, to znamená s růstem chudoby v České republice. Tento jev se zvýraznil zvláště po počátku tohoto kalendářního roku. Já se s ním setkávám při svých kontaktech s občany například v rámci svých poslaneckých dnů v regionu, v regionu hodonínského okresu. Já bych poprosil paní ministryni Müllerovou, kdyby mě nerušila. Buďte tak hodná. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Já myslím, že kolega už si to uvědomil. Prosím. Poslanec Ivan Ohlídal: Takže já bych pokračoval. Setkávám se s případy nezaměstnaných, s případy matek-samoživitelek, které se dostávají do naprosto neřešitelné situace, kdy jim scházejí prostředky na základní živobytí, například na jídlo, na krytí nájemného. *** (14.50 hodin) (pokračuje Ohlídal) Setkávám se tam s případy tělesně postižených, kterým byly sníženy dávky a kteří se dostávají do obdobné situace. Někteří z nich jsou exekutory prakticky zruinováni, jiní jsou vystěhováváni ze svých bytů. Vy jste mi posledně odpověděl, že můžeme být v podstatě spokojeni, že v České republice je chudoba relativně nízká.



Bohužel, možná to tak platí ve smyslu absolutním, ale ten trend je naprosto úděsný. Nárůst chudoby je opravdu extrémní. Jenom fakt, že 200 000 dětí existuje v rodinách pod hranicí chudoby by měl být alarmující. A proto si vás, vážený pane premiére, dovoluji požádat, abyste v tomto směru se svojí asociální vládou učinil nějaké změny. Už jenom proto, že jsem přesvědčen, že jednou se budete možná nejen politicky za působení svoje i své vlády zodpovídat. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane kolego. Další interpelaci vznáší pan poslanec Petr Zgarba na premiéra Petra Nečase ve věci převodu prostředků z programů POV. Prosím, pane kolego. Poslanec Petr Zgarba: Pane místopředsedo, děkuji za slovo. Dobrý den, kolegyně a kolegové. Já jsem se chtěl dotázat pana premiéra na důvod a motivaci, jakou měl při posledním jednání Rady Evropy, kde jako zástupce jediné země požádal a nechal si odsouhlasit převod 300 mil. eur na budoucí plánovací období z programu rozvoje venkova někam jinam. Je to tedy zarážející z mnoha důvodů. Zkusím uvést alespoň některé. Obecně je známo, že ministerstva jako životní prostředí, doprava, školství a řada dalších, která nečerpají a neumí nastavit korektní podmínky pro žadatele, ať ze státního sektoru anebo z privátního tak, aby mohly být zdroje rozumně proinvestovány a využity na území České republiky. Samozřejmě tento problém v době krize nebo hospodářské recese se v České republice násobí a o to víc je to nepochopitelné, že současná vláda má motiv nebo si v rámci vládního prohlášení dala do vínku, že bude podporovat a rozvíjet všechny tyto činnosti. Mně jako řadě kolegů z této Sněmovny, stejně jako podnikatelům v zemědělství a na venkově je zcela nepochopitelné za situace, kdy bývalý předvstupní program SAPARD, který byl čerpán před vstupem naší republiky do Evropské unie tuším v rozsahu asi 118 nebo 120 % z možného v té době vlády sociální demokracie, i z národních prostředků vcelku korektně přidali vyšší sumu prostředků tak, aby byly podnikatelské a modernizační aktivity na našem venkově podpořeny. Stejně tak víme... (Předsedající: Váš čas, pane poslanče!) Stejně tak víme všichni, že v současné době program obnovy venkova je čerpán, řekl bych, korektně, bez jakýchkoli skandálů a je využíván k modernizacím. Proto mi je nepochopitelné, proč si česká vláda nebo zástupce České republiky jako jediný ze 27 zemí dovolil udělat přesun zdrojů. Otázka je kam a z jakých důvodů. Děkuji za slovo. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Dalším interpelujícím je pan poslanec Miroslav Váňa, který interpeluje premiéra ve věci kroků vlády. Prosím. Poslanec Miroslav Váňa: Děkuji. Vážený nepřítomný pane premiére, já se vás chci zeptat, proč kroky vaší vlády jsou namířeny proti obyčejným lidem, proč jsou namířeny zejména proti pracujícím, proti mladým rodinám, proti nezaměstnaným. Vaše vláda měla býti vládou reformní. Vaše vláda měla býti vládou protikorupční. Ale ve skutečnosti to není ani protikorupční vláda, ani proreformní vláda. Je to vláda plná skandálů, zmatků a chaosu. Vláda sama doplatila na svoji snahu tady v parlamentu opozici zavřít ústa. Vláda o svých reformních krocích, které se smrskly pouze do výdajových škrtů, neinformovala odbornou veřejnost, odbory a už vůbec ne opozici. Sněmovnou protlačila většinu zákonů v kvapíku a v hrozném chaotickém chvatu. Drtivé a rozhodující zákony, rozhodující a důležité zákony byly protlačeny Sněmovnou v režimu legislativní nouze. Tento vynucený kvapík se ale, nepřítomný pane premiére, vymstil vám a vaší vládě. Ukázalo se velmi brzy, že reformy, které vaše vláda veřejnosti předložila, nevycházely z kvalifikovaných propočtů, z analýz, z objektivních odhadů. Naopak se ukázalo, že reformy byly doslova vystřeleny od boku, bez úvah, bez rozmyslu, bez analýz. A tak se ukázalo, že drtivá většina opatření škodí široké veřejnosti. (Předsedající: Váš čas uplynul, pane poslanče.) Pane premiére, zdá se vám tento stav býti normální a prospěšný pro lidi? Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. O další interpelaci poprosím pana kolegu Šincla, který interpeluje premiéra ve věci neuvěřitelného zadlužení České republiky. Prosím. Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, pane předsedající. Původně jsem se chtěl pana premiéra zeptat na to, jak je to možné, že i přes jeho vzletná slova o rozpočtové odpovědnosti za jeho vlády nastoupal veřejný dluh České republiky až na neuvěřitelných 1,76 bil. českých korun, což je v současné chvíli téměř 46 % namísto 28 % hrubého domácího produktu v roce 2006, kdy vládla sociální demokracie. Ale jako obvykle pan premiér se zase omluvil a zase nepřišel. Asi se bojí. Bojí se nepříjemných otázek, na které by musel odpovídat a zodpovídat se tady před Poslaneckou sněmovnou. Podle mého názoru vědomě porušuje své povinnosti vyplývající ze zákona o jednacím řádu, které se týkají interpelací. Systémově se vyhýbá této své povinnosti tím, že si své tzv. neodkladné jednání domlouvá zrovna na čas ústních interpelací. Je to opravdu nedůstojné.



Z tohoto důvodu nebudu pokračovat ve své interpelaci a počkám si na dobu, kdy se pan premiér přestane vyhýbat ústním interpelacím. Moc tomu sice na základě svých dosavadních zkušeností nevěřím, ale snad, snad tato doba někdy přijde. Děkuji. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane kolego. Další interpelaci vznáší pan kolega Václav Votava ve věci ostrahy sídla NKÚ. Je to zřejmě pokračování, pane kolego. Dříve, než začnete mluvit, ještě bych uvedl dvě omluvy, které jsem dostal teď na stůl a je to omluva paní ministryně Hanákové, která se omlouvá od 16 hodin z pracovních důvodů a omluva pana ministra Kamila Jankovského, který se omlouvá z odpoledního jednání od 16.30 z důvodu pracovních povinností. Děkuji. Prosím, máte slovo. Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Bohužel já jsem se na ten svůj první dotaz nedočkal přímé reakce, protože pan premiér tady zase není, takže asi nemá cenu, abych v tom pokračovat a vznášel další. Očekávám tedy, že od něho dostanu písemné vyjádření. Děkuji. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. A dalším interpelujícím je opět pan poslanec Váňa, který vznáší interpelaci na premiéra ve věci arogance moci. Poslanec Miroslav Váňa: Arogance moci. Víte, pane premiére, ono by se dalo říci, že je to pořád dokola, že je to neustále stejné. Vy lidem slibujete, slibujete, slibujete, ale nic z toho neplníte. Dříve vaše ODS uzavřela smlouvu s voliči, slib nezvyšování daní. A skutečnost? Daně se snížily. Ano, snížily, ale jenom těm nejbohatším. Ročně jste vytunelovali, pane premiére, příjmy státního rozpočtu o 140 mld. korun, kde vaše ODS to nacpala do kapes těm nejbohatším. *** (15.00 hodin) Poslanec Miroslav Váňa: A zavedla zde pravidlo, aby bohatí mohli bohatnout, musí chudí chudnout. A musí chudnout střední vrstvy občanů. Střední třídu, pane premiére, vaše vláda důsledně a trpělivě vymazává z povrchu zemského. Vážený pane premiére, dnes slýcháme nářek vaší vlády, že nám chybí peníze v rozpočtu. Ale byla to vláda ODS, která nacpala do kapes tyto miliardy těm nejbohatším. Vláda dnes tahá peníze z kapes občanů, z kapes pracujících, z kapes samoživitelek a samoživitelů, z kapes studentů, z kapes mladých rodin. Pane nepřítomný premiére, více než 112 tisíc vícepočetných rodin vaše vláda posílá na hranici chudoby. Plné dvě třetiny důchodců se pohybují se svým skromným důchodem v pásmu chudoby. Minimální mzda je u nás nižší než v Turecku. Je to 289 eur, neboli 8 tisíc korun. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Váš čas, pane poslanče, uplynul. Poslanec Miroslav Váňa: Zadluženost rodin převyšuje bilion korun. Jste s tímto stavem, pane premiére, vážně spokojen? Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Dalším interpelujícím je pan kolega Václav Klučka, který interpeluje pana premiéra ve věci nezaměstnanosti v České republice. Prosím, pane kolego, máte slovo. Poslanec Václav Klučka: Děkuji vám, pane místopředsedo. Pane premiére. Počet lidí bez práce v únoru dosáhl dalšího smutného historického rekordu. Vláda se snaží občanům namluvit, že za 593 tisíc nezaměstnaných může ekonomická situace v Evropě. To ale není celá pravda. Jistě, naše země je závislá na exportu a podléhá vnějším vlivům, ale současná katastrofální nezaměstnanost byla z velké části ovlivněna chybami domácí politiky. První příčinou je naprosto chybné nastavení hospodářské politiky vaší vlády. Aktualizováno bylo snížení ročního schodku státního rozpočtu ber kde ber. Vláda plošně škrtala, zvyšovala DPH, krátila peníze na investice, mzdy i důchody. To podkopalo domácí poptávku a prodloužilo hospodářskou recesi. A protože vládu zaměstnanost nezajímá, není ochotna zapojit do jejího snižování ani peníze z Evropské unie. Během příštích dvou let tak pravděpodobně propadne zcela bez užitku obrovská částka ve výši 100 mld. korun. Následky jsou hrozivé, pane premiére. Já vám chci položit otázku. Vaše vláda už dlouho vládnout nebude. Co míníte s nezaměstnaností do konce svého funkčního období udělat? Děkuju vám za odpověď. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane kolego. A můžeme přistoupit k interpelaci pana kolegy Antonína Sedi, který premiéra interpeluje ve věci anonymních akcií. Prosím, máte slovo.



Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane nepřítomný předsedo vlády. Podle analýzy české kapitálové informační agentury více jak 96 %, to je 24 151 firem, vydalo akcie v listinné podobě. Z tohoto počtu ovšem 53,5 %, tj. 13 411 podniků, preferuje anonymní vlastníky tuzemských akciových společností. Vaše vláda si, pane premiére, jako jeden z cílů dala do vínku boj proti korupci. Podle Transparency International a řady ekonomů je velkým problémem právě vydávání listinných akcií na majitele, chcete-li doručitele. Zejména z důvodu transparentnosti vlastnických vztahů, zamezení střetu zájmu politiků či omezení možného korupčního chování. Sociální demokraté se několikrát snažili zrušit tyto anonymní akcie, či alespoň omezit přístup firem s akciemi na doručitele k veřejným zakázkám. Proto se ptám, pane premiére, kdy vaše vláda konečně předloží kvalitní návrh zákona, který zamezí netransparentním vlastnickým vztahům. Zákona, který omezí možnou korupci při veřejných a státních zakázkách. Pane premiére, v Evropské unii začala debata o omezení takzvaných daňových rájů, protože slovy ministerského předsedy Velké Británie Camerona daně se prostě platit musí. Naše státní pokladna je téměř prázdná a pan ministr financí není schopen vybírat daně, a mnohé firmy odvádí své zisky z této země do zemí s téměř nulovými daněmi. Proto se vás ptám: Připojí se Česká republika k oprávněnému tažení Evropské unie proti daňovým rájům? Děkuji za vaše odpovědi. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane kolego. Přistoupíme k další interpelaci, kterou vznáší opět pan poslanec Váňa ve věci: Vláda se mstí lidem. Poslanec Miroslav Váňa: Vážený nepřítomný pane premiére, vaše vláda se opravdu mstí lidem. Trestá občany, ty, kteří nic nezavinili. Trestá je za to, že zde je dluh veřejných financí. Že zde je státní dluh. Lidé ale Českou republiku nezadlužili. Lidé nebyli u kořenů státního dluhu. Kořeny státního dluhu spočívají v loupeživé privatizaci státního majetku. Byla to jedna velká loupež za bílého dne. Hodnota státního majetku vložená do velké privatizace přesahovala částku bilionu korun. 650 mld bylo rozkradeno. Dalších 600 miliard bylo rozkradeno v podobě podvodně poskytnutých nekrytých úvěrů. A to jsou základní stavební kameny státního dluhu. U toho lidé nebyli. U toho byla ODS. Byla u toho ta samá ODS, která v podobě Topolánkovy vlády vytunelovala příjmy rozpočtu ročně o 140 miliard korun. Teď je to opět ODS plus TOP 09, která trestá nevinné. Teď je to opět ODS, která chce, aby lidé pykali za její hříchy. Teď je to opět ODS, která bere ke zodpovědnosti nepravého viníka. Lidé tady nic neukradli a lidé tento stát nezadlužili. Vláda chce dnes vytlouct peníze z rodin s dětmi, ze seniorů, ze studentů. Vláda výrazně zhoršuje život našich důchodců. Důchodcům zmrazuje jejich důchody... Místopředseda PSP Jiří Oliva: Váš čas, pane poslanče. Poslanec Miroslav Váňa: Vážený pane premiére, myslíte si, že to je cesta správným směrem? Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Poprosím pana poslance, pana kolegu Antonína Seďu k přednesení interpelace ve věci rozpočtové politiky vlády. Prosím. Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane předsedo vlády. Nikdo nezpochybňuje nutnost šetřit a postupně snižovat schodky státních a veřejných rozpočtů. Nicméně makroekonomická politika je velmi citlivá na neuvážené rozpočtové kroky vlády. Vaší modlou je snížení deficitu veřejných výdajů, a tak vaše vláda na jedné straně neustále zvyšuje daně, a na druhé straně neustále škrtá a podvazuje koupěschopnou poptávku. Řada světových i našich ekonomů varuje před rychlostí úspor a nerealizací prorůstových opatření. Například nositel Nobelovy ceny za ekonomii Josef Stieglitz varuje Evropu, že to s úsporami přehání a že se řítí do druhé recese. Vážený pane premiére, podle údajů Českého statistického úřadu stavební výroba se v lednu meziročně snížila o 9,3 % a průmyslová výroba klesla o 4,1 %. Tato stále se opakující červená čísla potvrzují skutečnost, že vámi prosazovaná rozpočtová politika je chybná. Nedaří se vám vybírat daně, nedaří se vám čerpat evropské fondy, dokonce se vám nedaří dosahovat ani plánované výše schodku státního rozpočtu. Uvědomujete si, pane premiére, že demokracie snesou pouze omezenou míru škrtů?*** (15.10 hodin) (pokračuje Seďa)



A že neexistuje příklad, že by nemocnou zemi vyléčilo krácení mezd, důchodů a sociálních služeb? A máte prosím informace, že se k tomu varování ekonomů připojuje i mezinárodní organizace OECD, kterou se tak často zaštiťujete? Vážený pane premiére, poslední ekonomický vývoj ukazuje, že šetřit a škrtat nebude stačit a že naopak škrty mohou novou krizi vyvolat. Sice prostor pro úspory stále existuje, ale nejde je dělat pouze účetně a je nutno hledat křehkou rovnováhu mezi úsporami a růstem, protože bez nastartování růstu české ekonomiky problémy země nevyřešíme. Nemyslíte si, pane premiére, že namísto dogmatického velmi rychlého snižování deficitů je nutno zajistit fiskální udržitelnost a konkurenceschopnost naší země? Děkuji za vaše odpovědi. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane kolego. Proč blokujete práci Sněmovny, pane premiére? To je téma již čtvrté interpelace pana poslance Miroslava Váni. Prosím, pane kolego. Poslanec Miroslav Váňa: Ano, pane nepřítomný premiére, já bych od vás rád obdržel odpověď na otázku, proč vaši poslanci blokují práci Sněmovny. Proč vaši poslanci podvádí? Proč vaši poslanci švindlují? Proč vaši poslanci, když jich hrstka přijde do práce, takové torzo, proč, když má dolehnout k jejich sluchu hlas kritiky opozice, proč se najednou začnou hlásit, že se chtějí vypnout, fyzicky jsou zde přítomni, přes techniku se sníží kvorum a Sněmovna přestává býti usnášeníschopná, Sněmovna nemůže jednat a tito poslanci, kteří podvádí, zablokují jednání Sněmovny. Já se chci zeptat, pane premiére, jestli si myslíte, že všem lidem stihnete strčit roubík do úst. Myslíte si, že všem lidem strčíte roubík do úst, abyste ústa zacpal, abyste neslyšel kritiku? Já si myslím, že to nemůžete stihnout. A proto se vás ptám a předpokládám, že vaši poslanci jsou elitou vaší strany, proč ta elita vaší strany, která zde sedí, se chová tak, jak se chová. Víte, já si myslím, že to nejlépe ocení lidé ve volbách. A jak je známo, vám a vaší straně se teď moc nedaří a možná byste se měli zamyslet, jestli k tomu nepřispívá i chování některých vašich poslanců. (Předsedající upozorňuje na uplynutí času.) Děkuji vám. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Také děkuji. Poslední interpelaci ve vylosovaném pořadí vznese opět pan kolega Antonín Seďa ve věci odměn. Prosím, pane kolego, máte slovo. Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane předsedo vlády, vaše vláda se tváří jako vláda rozpočtové odpovědnosti, zároveň se však chová velmi asociálně. Lidé vaší vládě nedůvěřují, protože vidí obrovskou nespravedlnost. Příkladem mohou být vyplácené odměny na ministerstvech i na Úřadu vlády. Sdělovací prostředky sestavily žebříček nejlépe placených ministerských náměstků s pomocí zákona o svobodném přístupu k informacím. Například bývalý náměstek ministra práce a sociálních věcí dostal za devět měsíců odměnu 335 tis. korun, náměstek ministra financí za jedenáct měsíců 330 tis. korun a náměstek ministra vnitra za dvanáct měsíců 300 tis. korun. Vážený pane premiére, nicméně navzdory rozsudkům Nejvyššího soudu řada ministrů tají jména odměněných náměstků. Například takto činí Petr Bendl, Kamil Jankovský či Karel Schwarzenberg. Také vy sám tajíte nejen jména, ale i odměny, které jste na Úřadu vlády udělil. Pane premiére, přece není nic jednoduššího než jakékoliv odměny před veřejností zdůvodnit. Transparentnost v odměňování je nedílnou součástí boje proti korupci. Proto se ptám, kdy konečně, pane premiére, vy sám a vaši ministři zveřejníte a odůvodníte výši odměn se jmény odměněných. Děkuji za vaši odpověď. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane kolego. Tím jsme vyčerpali ústní interpelace na premiéra vlády Petra Nečase, který je bohužel omluven, takže jenom znovu připomenu, že vám všem, kteří jste vážili tuto snahu, je pan premiér povinen odpovědět v zákonné lhůtě 30 dnů. Můžeme přistoupit k interpelacím na ostatní členy vlády. Pořadí bylo vylosováno za účasti ověřovatelů. Jejich pořadí jste obdrželi do lavic. Jako první byl vylosován pan kolega Zgarba, který interpeluje ministra zemědělství



Petra Bendla ve věci národní dotace na rok 2013. Pana kolegu Zgarbu tady nevidím. Vidím, takže máte prostor, pane kolego, pro vaši první interpelaci. Poslanec Petr Zgarba: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Omlouvám se za to, že jsem se chvilku zdržel. Mé téma interpelace jsou národní dotace v rámci kapitoly Ministerstva zemědělství do sektoru potravinářství a zemědělství v České republice. Obecně je známo, že díky tomuto titulu se dlouhodobě dozadu posledních šest, možná i deset let poskytovaly podpory na udržování plemenné knihy, kontrolu užitkovosti hospodářských zvířat, pojištění zemědělských plodin, eventuálně zemědělských zvířat a chovných zvířat a řadu jiných instrumentů, kterými ministr obecně stimuluje podnikatelské prostředí k tomu, aby na území České republiky nebo v České republice každá potravina, která se vyrábí k lidské spotřebě, konzumu - a je jedno, jestli je to živočišného či rostlinného původu - byla dohledatelná, její původ, adresa až po konkrétní zvíře a stáj, odkud tento materiál pochází. Bohužel v letošním roce, teď řeknu jenom rámcově, protože čísla si přesně nepamatuji, například na kontrolu užitkovosti a udržování genofondů hospodářských zvířat se v minulosti poskytovalo řádově 180 mil. korun, dochází ke krácení, a teď podotýkám, že nemám materiál u sebe, řádově asi na 80 až 90 mil. korun, což je víc jak o 50 %. Stejně tak bych mohl říct k podpoře pro pojištění chovných stád zemědělských zvířat, že se v minulých deseti letech pohybovala řádově až do 50 % nebo mezi 40 a 50 % z pojistné částky. V loňském roce už v tomto titulu v tomto sektoru bylo vyplaceno pouze 17 % z pojistné částky a teď je otázkou, jaká výše bude v letošním roce. Ať celé to povídání zkrátím, v současné době je v podstatě z několika důvodů nelogické, alespoň ze dvou důvodů, to, co podniká Ministerstvo zemědělství. (Předsedající upozorňuje na uplynutí času.) Za prvé systematicky pracuje, aby se zhoršila dohledatelnost jakékoliv potraviny vyrobené u nás na českém území. A za druhé v rozporu mezi proklamací, kde hovoří současné vedení ministerstva o podpoře chovatelů skotu, prasat a drůbeže, tak se v těchto sektorech krátí nejvíc. Nerozumím tomu a byl bych rád, aby nám to pan ministr vysvětlil. Děkuji. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Poprosím o odpověď pana ministra Petra Bendla. Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr zemědělství ČR Petr Bendl Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já jsem tomu moc nerozuměl - přiznám se. Interpelace měla být na národní dotace na rok 2013, ale pak se tady pan poslanec Zgarba zmiňuje o dohledatelnosti potravin. To jsou trošku odlišné věci, které spolu ne příliš souvisí. Ke krácení chovatelů, respektive krácení výdajů na dobytek a podobně. Možná by si pan exministr měl vzpomenout na dobu, kdy byl ministrem, kdy nastavovali pravidla fungování českého zemědělství a potravinářství. *** (15.20 hodin) (pokračuje Bendl) Mohl bych mu připomenout, že je velká škoda - a dnešní zemědělci na to doplácejí - že se nevěnovali právě živočišné výrobě, že orientovali podporu především na rostlináře. A dneska z toho máme logicky zájem našich zemědělců, protože se musí chovat ekonomicky. A aby pěstovali nepotraviny, technické plodiny apod. a aby se živili tím, že budou krmit bioplynky a různé kotelny - budou pro ně "pěstovat" pelety místo toho, aby živili dobytek a dělali všechno pro to, aby na vesnicích zůstala pracovní síla a aby tam byl důvod zaměstnávat lidi, aby tam byl důvod, aby tam dobytek zůstal. Zaplaťpánbůh, situace se mění. I současná politická reprezentace ve své většině - a i nevládní organizace v téhle věci nás podporují v tom, abychom do budoucna orientovali finanční podpory právě do oblasti živočišné výroby, protože - jak známo - dobytek potřebuje lidskou práci. A ta nám na venkově a na vesnicích opravdu chybí. Potřebujeme motivaci pro mladé lidi, aby za prací na venkov šli a aby na venkově zůstávali. Ptá-li se pan poslanec Zgarba na národní dotace, pak musí vědět, že jsou několikerého typu. Některé národní dotace už skončily, protože doplňovaly takzvané evropské peníze. A tam jsme v součtu Top-Upu a evropských peněz částku pro zemědělce vždycky navyšovali. Je rok od roku větší a je to možné doložit černé na bílém. A co se týká dotací, o kterých mluvil - například na genofondy, ale týká se to i třeba podpory včelařům, které poskytujeme, týká se to námi zavedeného tzv. nákazového fondu, který jediný se věnuje záchraně vepřového u



nás a podpory odchovu selat - tak tyto peníze jsou zatím kryty do poloviny roku. A počítáme s tím, že od 30. 6. k tomu navýšení dojde právě z prostředků tzv. Státního pozemkového úřadu tak, jak to bývalo každý rok, ve druhé polovině letošního roku. A výdaje, které jsou s tím spojeny, a dotační tituly, které jsou s tím spojeny, budou dokryty v této podobě. Tudíž genofond ani ostatní o nic nepřijdou. Ti, co o něco přijdou - a to jsem říkal zemědělskému sektoru velmi otevřeně - že budeme na úkor podpor zemědělců krátit takové ty výdaje na poradenské firmy apod., které byly velmi rozbujelé. Myslím si, že je potřeba ty prostředky dát především zemědělcům. A pokud zemědělci budou chtít, aby jim někdo s něčím pomohl a poradil, pak si to z prostředků, které dostanou, sami rádi zaplatí. Nechceme to dělat skrze organizace, které za každou cenu chtějí někomu radit, aby se na tom přiživily ze státních peněz apod. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Máte doplňující otázku, pane poslanče? Minuta je vaše. Poslanec Petr Zgarba: Pane místopředsedo, děkuji za slovo. Pane ministře, omlouvám se, pokud jsem nebyl pochopen. Co se týče kontroly užitkovosti a plemenné knihy, o tom jsem tady hovořil pouze z toho důvodu, že kontrola užitkovosti a evidence zvířat úzce spolu souvisí a souvisí s tou dohledatelností. Jinak, v podstatě tolik k tomu. Rád jsem slyšel to, že předpokládáte - a věřím tomu, že to bude pravdou - že se alespoň v sektorech, které podporují chov zvířat neboli takzvaně v živočišné výrobě do konce roku nebo v pololetí letošního roku dorovnají národní podpory. A já vážně jsem interpelaci směřoval pouze do našich národních dotačních titulů. To je ten původní rozsah 1 mld. 200 mil., dneska asi 600 mil. Já jsem nechtěl hovořit šířeji. Jsem rád, že to bude dorovnáno. A jen bych chtěl připomenout to, že za posledních deset let neustále ubývá - a je jedno, jestli to jsou prasata, skot - prostě, chovatelé nejenom že nemají optimální podmínky, ale díky dotačním podporám, které jsou směřovány do oblasti mulčování, chcete-li ... Místopředseda PSP Jiří Oliva: Váš čas, pane kolego. Poslanec Petr Zgarba: ... krajiny či jiných nevýrobních sektorů jsou výrazně vyšší než podpory do výroby, což není úplně správné. Děkuji. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Pan ministr ještě bude reagovat v čase dvou minut. Ministr zemědělství ČR Petr Bendl Já bych vás, pane poslanče, chtěl prostřednictvím pana předsedajícího ujistit, že v oblasti hovězího dobytka, a to jak krav s produkcí mléka, tak masných krav, jsme na tom velmi slušně. Naše produkce je větší, než Česká republika spotřebovává. Jsme zhruba na 120 procentech, takže není pravdou, že bychom na tom byli nějak špatně. Co se týká vepřového, ano. To je pravda. Bohužel jsme si v minulosti nenastavili ta pravidla tak, abychom tady dobytek podrželi. Poslední dva roky existuje něco jako nákazový fond, který přispívá právě našemu, řeknu citlivému, sektoru, tomu, abychom zachránili to, co se ještě zachránit dá. Poslední statistická čísla ukazují, že se množství vepřového v České republice odrazilo ode dna a je ho více. Děkuji. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Přistoupíme k další interpelaci, kterou vznáší pan kolega Ivan Ohlídal na ministra dopravy Zbyňka Stanjuru ve věci závažných nedostatků v železniční dopravě. Prosím. Poslanec Ivan Ohlídal: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Ano, je to marné, je to marné, je to marné. Prostě - ministři nás naprosto, co se týče interpelací, ignorují. Já jsem chtěl interpelovat pana ministra Stanjuru i když musím uznat, že snad jako jediný se rozumným způsobem omluvil - ve věci, která se týká zásadních a primitivních zároveň nedostatků v železniční dopravě provozované Českými drahami. Chtěl jsem diskutovat to, že vedení těchto drah je opravdu královsky placeno. Opravdu královsky placeno. Generální ředitel - nebo jak se nazývá jeho funkce - pan Žaluda má měsíční plat, který se rovná platu několika, možná deseti poslanců, a nedokáže zajistit, aby ty nejzákladnější povinnosti jeho zaměstnanci plnili. To, aby například, když je zimní období, se ve vlacích topilo. A jiné maličkosti.



No, v této chvíli jsem si vzpomněl na jednoho svého známého, se kterým jsem nedávno hovořil a který špatně spává a tak se občas dívá na televizi v noci, když dávají přenos z tohoto Parlamentu, z jednání této Sněmovny. A řekl mně: Já, když se tam na vás dívám, si myslím, že jste blázni. Hovoříte do zdi. Hovoříte s někým, kdo tam není. Já jsem se mu snažil vysvětlit, že blázni nejsme, ale že prostě ministři na to kašlou. A on mně na to odpověděl: Tak je kopněte někam. Já jsem říkal: To je těžké, většině těch poslanců to vyhovuje tak. Myslel jsem tím poslance koalice. Takže já nebudu dělat dále blázna a poděkuju vám za pozornost a od mikrofonu se vzdálím. A snad někdy se dočkám toho, že do konce období přijde pan premiér na interpelace a že se mně stane také, že i nějaký ministr v rámci interpelace se mnou bude diskutovat. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane kolego. Další interpelace patří panu kolegovi Neubauerovi, který interpeluje rovněž pana ministra Stanjuru ve věci dokončení R35. Prosím, pane kolego. Poslanec Václav Neubauer: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane nepřítomný ministře, jsem velmi rád, že jste po svém nástupu do funkce ministra uvedl, že vaší prioritou bude mimo jiné výstavba R35, tedy dokončení úseku mezi Hradcem Králové a Mohelnicí. Neexistencí této části komunikace trpí zejména lidé v obcích ležících na současné silnici I/35. S postupnou dostavbou dalších úseků R35 zároveň vzrůstá atraktivita této silnice jako spojení středních a východních Čech se střední a severní Moravou a tím dochází k dalšímu nárůstu dopravního zatížení na stávající trase. *** (15.30 hodin) (pokračuje Neubauer) Realizací této stavby by se také značně odlehčilo jistě přetížené dálnici D1. V souvislosti s dokončením R35 je velmi důležité připravit k realizaci další velmi rizikový úsek, a to R43 mezi Brnem a napojením na komunikaci R35 v Moravské Třebové. Rychlostní silnice R43 se začala stavět jako součást jedné z prvních dálnic na našem území ještě v době druhé světové války. V zájmu zejména aktivní pomoci při řešení problematiky související s přípravou výstavby této komunikace bylo založeno v souladu se stanovami sdružení, které uplatňuje zájmy členů na progresivním řešení dopravní problematiky Jihomoravského a Pardubického kraje v návaznosti na celorepublikovou dálniční síť. V poslední době jsou členové sdružení značně znepokojeni celkovým postupem přípravy, zejména potom zdlouhavým zpracováním investičních záměrů, tolik potřebných průzkumů apod., tedy podkladů pro vypracování dokumentace. Bohužel i přes několikeré intervence se nedostává finančních prostředků na tolik důležitou přípravu realizace stavby R43. Proto se ptám, vážený pane ministře, jak je připraven zejména úsek výstavby R35 Mohelnice - Moravská Třebová a co Ministerstvo dopravy udělá pro urychlení přípravy dokumentace pro výstavbu R43. Děkuji. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane kolego. Pan ministr Stanjura vám písemně odpoví na vaši interpelaci. Další interpelace patří panu poslanci Martinu Vackovi, který interpeluje rovněž pana ministra dopravy ve věci Baťova kanálu. Prosím, pane kolego, máte slovo. Poslanec Martin Vacek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, v minulých dnech jsem od voliče z mého volebního Zlínského kraje obdržel velmi znepokojující informaci, která mne nemohla ponechat klidným. Volič mi sděluje, že jej jeho zdroj, blízký politice, která se odehrává v Evropském parlamentu, informoval o závažné skutečnosti. Údajně se jedná o to, že náměstek ministra dopravy České republiky odeslal do Bruselu dopis, v němž oznamuje řediteli DG Mobility and Transport, že o stavbu vodní cesty Baťův kanál, která je historickým propojením vodní dopravní cesty Dunaj, Odra, Labe, nemá Česká republika nadále zájem a je třeba ji z dlouhodobého dopravního záměru České republiky vymazat, vymazat z TEN-T. Především jako občan žijící ve Zlínském kraji, ale i jako poslanec Parlamentu, s tímto krokem nemohu souhlasit. O rozšíření a další výstavbu této důležité vodní cesty se intenzivně snažil již její zakladatel Tomáš Baťa a po něm mnozí další.



Ještě v době, kdy jsem předsedal výboru pro strategický rozvoj a investice Zastupitelstva Zlínského kraje, se při všech dopravních záměrech regionu vždy hovořilo o budoucnosti tohoto projektu. Dá se říci, že uvedený záměr dlouhodobě podporuje více či méně celé krajsky příslušné politické spektrum. Je nutné podotknout, že význam této stavby má výrazně nadregionální charakter. Pokračování v této strategické stavbě je z mnoha hledisek naprosto žádoucí a logické. Ekonomické prostředky, které Evropská unie na stavby takovéhoto významu běžně uvolňuje a jistě má ve svém záměru i tentokrát uvolnit, nesmí minout Baťův kanál. Chci věřit, že jde o nějaký informační šum, ale pro jistotu se vás ptám, pane ministře, a pevně věřím, že mi odpovíte: Existuje takovýto dopis a byl do Bruselu odeslán? Pokud dopis odešel, tak mne zajímá, kdo jej do Evropské unie odeslal, na čí příkaz, jestli jste to nařídil vy nebo o tom rozhodla vláda nebo nakonec dokonce Sněmovna. A chtěl bych vědět, jakým způsobem chcete v tomto projektu pokračovat. Předem vám děkuji za konkrétní odpověď, která mé pochybnosti jistě rozptýlí. Děkuji. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane poslanče. I vás musím odkázat na písemnou odpověď pana ministra. Další interpelaci vznáší pan poslanec Petr Hulinský na ministra obrany Vlastimila Picka ve věci letounů CASA. Prosím máte slovo. Poslanec Petr Hulinský: Pane předsedající, kolegyně, kolegové, obdržel jsem od předsedy vlády písemnou odpověď na svoji interpelaci ve věci taktických transportních letounů CASA C-295M datovanou 8. března. Předpokládám, že poté, co jste byl jmenován ministrem obrany a mandát předsedy vlády k řízení Ministerstva obrany skončil, můžete reagovat na moje poznámky resp. dotazy k písemné odpovědi pana předsedy vlády. Jsem toho názoru, že by bylo vhodné seznámit výbor pro obranu s citovanou dohodou o narovnání některých závazků kupní smlouvy č. 080100098 a s dodatky ke smlouvám, uzavřenými po nástupu bývalého ministra Alexandra Vondry na post ministra obrany. Je otázkou, zda tyto následné právní akty nerozmělnily odpovědnost Omnipolu za nedostatky letounů CASA a v podstatě problém nepřenesly na Ministerstvo obrany. Proč vlastně ministerstvo jedná s výrobcem, když smlouvu má s Omnipolem? Problémy s letounem jsou přece problémy primárního dodavatele, Omnipolu, konec konců Česká republika za to velmi štědře zaplatila. Pan předseda vlády ve své písemné odpovědi uvádí, že v rámci velmi náročných jednání se podařilo získat od dodavatele kompenzace za závady, které se na letounech vyskytly, a za nedodání systému vlastní ochrany letounů včetně snížení kupní ceny. Mimo jiné se podle něj podařilo získat zpět jeden dvousedadlový letoun cituji - L-59 T1, který Armáda České republiky potřebuje k výcviku. Tento letoun by měl být v tomto týdnu poprvé zařazen a vzlétnout. Jsem toho názoru, že tato tvrzení jsou diskutabilní z těchto důvodů: Za prvé. Kompenzace za závady a neplnění technických požadavků jsou jednoznačnou součástí smlouvy, takže nevidím důvod pro složitá jednání. Vrácení jednoho kusu letounu - (Předsedající upozorňuje na čas.) - Otázky budou. Vrácení jednoho kusu letounu L-159 - v textu je prosím chyba, protože se nejedná o letoun L-59, ale věřím, že to pan premiér jenom nečetl. Jedná se o letoun L-159. Armáda to jednoznačně nepotřebuje, protože si již nechala za 219 miliónů další letoun vyrobit. Vážený pane nový ministře, chtěl bych se zeptat na závěr na několik věcí. Za prvé. - (Předsedající upozorňuje na to, že už uplynul čas.) Jenom otázky: Co je nejvýhodnějším výsledkem pro Ministerstvo obrany a Armádu České republiky v letounech CASA? Považoval bych za důležité, abyste jako ministr zcela konkrétně uvedl, čeho chce Ministerstvo obrany přesně dosáhnout, protože v písemné odpovědi pana premiéra jsem se toho mnoho o tomto nedočetl. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Pan ministr obrany vám určitě písemně odpoví. Prosím pana kolegu Bureše, který interpeluje pana ministra Hegera ve věci léčebného konopí. Poslanec Jan Bureš: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Vážený pane ministře, v odpovědi na interpelaci mého ctěného kolegy poslance Votavy jste 14. února 2013 prohlásil, že proti úhradě konopí ze zdravotního pojištění mluví nezvratná fakta. Vzápětí Státní ústav pro kontrolu léčiv publikoval návrh rozhodnutí, ve kterém odmítá úhradu konopí na základě obdobného tvrzení, totiž že pro úhradu nejsou dostupné žádné důkazy.



Když odhlédnu od empirické zkušenosti řady donedávna nelegálních uživatelů konopí, k dispozici jsou nejen klinické studie dokazující významný terapeutický přínos, k dispozici je také národní léčebný standard, který již v minulém roce zařadil THC jako lék volby. Státní ústav pro kontrolu léčiv, jenž dle vyjádření ředitele pana MUDr. Březovského je pouhou prodlouženou rukou ministerstva, ačkoliv má rozhodovat nezávisle, zcela ignoroval požadavek Ústavního soudu České republiky, aby o úhradách bylo rozhodováno v rámci fér procesu a na základě objektivních a přezkoumatelných (s důrazem) kritérií. Státní ústav pro kontrolu léčiv neuvedl v návrhu rozhodnutí ani jednu studii, kterou by bylo možno nezvratně doložit výhradně podpůrný a nákladově neefektivní přínos konopí. Navíc se nevypořádal s existencí důkazů, které prokazují opak. Na druhou stranu jsou ze systému hrazeny individuálně připravované léčivé přípravky, pro jejichž úhradu nebyl předložen žádný důkaz. Ptám se vás proto, je takováto protiústavní nerovnost konání prodloužené ruky udržitelná? Děkuji za odpověď. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Další interpelaci vznáší pan poslanec Jiří Paroubek na ministra průmyslu Martina Kubu ve věci plnění vládních opatření k obnově hospodářského růstu. Prosím, pane poslanče. Poslanec Jiří Paroubek: Vážený pane nepřítomný ministře, české hospodářství v loňském roce meziročně kleslo o 1,2 % a klesá dále i v tomto roce. Český průmysl a zejména české stavebnictví v lednu tohoto roku klesly o 4 % resp. 9 %. *** (15.40 hodin) (pokračuje Paroubek) Pokles průmyslové a stavební výroby má své hluboké příčiny a není jich málo. Nepromyšlené škrty snižující spotřebu obyvatelstva i vlády jsou šetřením na nepravém místě. Zahraniční investice u nás se loni proti předchozím letům sice zvýšily, ale zaostávají stále za lety 2005 - 2007. Zlepšila se poněkud situace čerpání evropských peněz proti předchozím letům, ale velmi často se objevují i velmi nepříznivé signály toho, že se nepodaří vyčerpat v řadě programů evropské peníze v řádech desítek miliard. A to negativně pochopitelně ovlivní hrubý domácí produkt. Vláda veřejně vůbec neuvažuje o použití nástrojů, jako jsou úvěry Evropské investiční banky či projekty PPP. Přes povinně optimistické předpovědi provládních novinářů typu redaktorů Párala či Zlámalové nebo Pavla Kohouta se zdá, že vláda ničím fakticky nepodpořila hospodářský růst a pokles hospodářství trvá i v tomto roce. Zajímá mě, jak se vládě daří plnit opatření na podporu hospodářského růstu, jak vláda, vaše ministerstvo bude reagovat na prohlubování poklesu českého průmyslu a stavebnictví v tomto roce. Jste si vědom, že pokud se pokles hospodářství nepodaří zastavit, dojde k dalšímu vzestupu počtu nezaměstnaných, kterých už dnes je kolem 600 tisíc oficiálně a dalších dvě stě, možná i více tisíc jsou v evidenci úřadů práce jako nezaměstnaní? Děkuji. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Také děkuji, pane kolego. I vás odkáži na písemnou odpověď pana ministra. Další interpelace patří panu kolegovi Chaloupkovi, který interpeluje ministra spravedlnosti Pavla Blažka ve věci "Ke stavu justice". Prosím. Poslanec Otto Chaloupka: Děkuji. Vážený pane ministře, žádám vás, abyste podal Sněmovně vysvětlení ve věci aktuálního stavu justice České republiky, ilustrovaného na případu předsedy Krajského soudu dr. Pořízka. Usnesením Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality Policie České republiky, služby Kriminální policie a vyšetřování expozitury Brno ze dne 19. 10. 2012, ve spojení s usnesením státní zástupkyně Krajského zastupitelství v Ostravě ze dne 21. 11. 2012 bylo zahájeno trestní stíhání předsedy Krajského soudu dr. Jaromíra Pořízka pro trestný čin zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 58 odst. 1 písm. c), odst. 2 písm. a) trestního zákona pro trestný čin porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 255 odst. 1 a 3 trestního zákona a pro trestný čin porušování závazných pravidel hospodářského styku podle § 127 odst. 1 trestního zákona, neboť při výstavbě justičního areálu v Brně měl postupovat nehospodárně a způsobit tak ve výsledku Českému státu škodu velkého rozsahu.



Z uvedeného vyplývá, že předseda Krajského soudu v Brně dr. Jaromír Pořízek je stíhán pro tři závažné úmyslné trestné činy a je ohrožen uložením trestu odnětí svobody v rámci trestní sazby od tří do deseti let. To znamená, že je stíhán pro velice závažnou trestnou činnost, které se měl dopustit v postavení vysokého justičního funkcionáře a kterou měl způsobit Českému státu mnohamilionovou škodu. Z těchto důvodů žádám ministra spravedlnosti o vysvětlení, proč předseda Krajského soudu v Brně dr. Jaromír Pořízek nebyl doposud v souladu s ustanovením § 100 odst. 1 písm. a) zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, Ministerstvem spravedlnosti dočasně zproštěn výkonu funkce soudce a i nadále bez jakéhokoliv ... Místopředseda PSP Jiří Oliva: Váš čas, pane kolego. Poslanec Otto Chaloupka: ... i nadále bez jakéhokoliv omezení vykonává funkci předsedy Krajského soudu v Brně a soudce obchodního úseku Krajského soudu v Brně. Děkuji za odpověď. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Další interpelace je interpelace pana poslance Karla Černého na pana ministra Kubiceho ve věci venkovských pošt. Prosím, pane kolego. Poslanec Karel Černý: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, na základě kontaktů se zástupci samospráv se na vás obracím ve věci sítě poboček České pošty ve venkovských lokalitách. Nastavení parametrů ve vyhlášce č. 464/2012 Sb., o stanovení specifikace jednotlivých základních služeb a základních kvalitativních požadavků na jejich poskytování, vede k rušení pošt a ke zhoršení docházkové či dojezdové vzdálenosti k poště. Vzorem, ze kterého se ve vyhlášce vychází, je obec, ve které žije 2 500 obyvatel. Takový počet obyvatel je pro mnoho obcí v různých místech České republiky běžný. Ale třeba na Vysočině převládají obce s počtem od 150 do 300 obyvatel. Např. ze 174 obcí okresu Žďár nad Sázavou počtu nad 2 500 obyvatel dosahuje pouze pět měst. Vážený pane ministře, obracím se na vás a žádám vás o prodiskutování celého problému a jeho citlivé řešení. Pro venkovské regiony jsou služby České pošty jedním ze základních symbolů zájmu o udržení života a obyvatel na venkově. Proto žádám o maximální podporu řešení, kdy Česká pošta bude se starosty jednat jako s partnery a skutečně hledat cesty k udržení poštovních služeb na maximální možné úrovni. Jsou-li veřejně dostupné informace správné, na ekonomické problémy Česká pošta restrukturalizaci sítě poboček svádět nemůže. Věřím, že je naším společným zájmem nesnižovat kvalitu života na venkově a pružně reagovat na potřeby společnosti. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane kolego. Ministru Janu Kubicemu patří i další interpelace ze strany pana poslance Václava Votavy ve věci ostrahy sídla NKÚ. Prosím. Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Pane ministře, interpeluji vás ve stejné záležitosti jako premiéra, ovšem pouze do zdi, tak jako jeho, protože jste nepřítomen. Vláda dne 16. ledna 2013 přijala usnesení č. 37. Navrhuje, aby ze seznamu klíčových státních objektů střežených Policií České republiky byl vyňat Nejvyšší kontrolní úřad. Hlavním motivem a důvodem je údajná úspora rozpočtových prostředků Ministerstva vnitra, a to ve výši cca 19 milionů korun. Je třeba si uvědomit, že v sídle NKÚ se kromě prezidenta a viceprezidenta NKÚ, kteří jsou ústavními činiteli, pohybují poslanci a senátoři, jsou zde přijímány návštěvy velvyslanců cizích států akreditovaných v České republice a vrcholných představitelů nejvyšších kontrolních institucí cizích států a Evropského účetního dvora. Dále upozorňuji, že v sídle NKÚ je v souladu se zákonem č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, v platném znění, umístěna zabezpečená oblast stupně utajení, tajné registry utajovaných dokumentů NATO, Evropské unie a vládní utajené spojení, které vyžadují zvýšené nároky na ostrahu objektu. Za této situace lze pokládat za zvýšení míry rizika již tuto skutečnost, že by ochrana objektu měla být na místo Policií České republiky vykonávána např. soukromou bezpečnostní agenturou. V tomto smyslu přijal usnesení i kontrolní výbor z 6. března, ve kterém se praví: Kontrolní výbor důrazně žádá ministra vnitra, aby ostraha sídla Nejvyššího kontrolního úřadu byla nadále zajišťována příslušníky ochranné služby Policie České republiky. Žádám vás, pane ministře, o jasné vyjádření, jak tedy to bude s ochranou tak důležitého objektu, jako je NKÚ. Nedovedu si představit, že by jeho ochranu měla dělat soukromá bezpečnostní služba. Navíc úspora 19 milionů korun je opravdu věc, která je pofidérní, protože tak nebo tak NKÚ by stejně musel tyto prostředky vynaložit, takže rozpočtově by se nic neušetřilo. Děkuji.



Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane kolego. Další interpelaci vznáší pan poslanec Pavel Bém na ministra zdravotnictví Leoše Hegera ve věci terapeutického využití konopí a přípravků. Prosím, pane poslanče. Poslanec Pavel Bém: Dobré odpoledne, pane předsedající, dámy a pánové, před nedávnou dobou jsem oceňoval postup ministra zdravotnictví pana kolegy Hegera a celého ministerstva při schvalování návrhu zákona o léčebném využití konopí. Ale sešel se měsíc s měsícem a bohužel dnes musím konstatovat, že ta situace je naprosto diametrálně odlišná. Proto vznáším interpelaci na pana ministra Hegera. *** (15.50 hodin) (pokračuje Bém) Vážený pane ministře, při odpovědi na interpelaci poslance Votavy jste 14. února 2013 prohlásil, cituji: "Je dneska nezvratným faktem, že účinnost konopí jako léčiva není brána jako seriózní a léčivo v této farmaceutické podobě je považováno pouze za podpůrný léčivý prostředek." Rád bych vás v této souvislosti upozornil na 110 randomizovaných jednoduše nebo dvojitě zaslepených klinických studií s placebem, které v loňském přehledu léčebných účinků konopí a látek v konopí obsažených tzv. fytocanabinoidů identifikoval německý redigovaný a impaktovaný vědecký časopis Deutsches Artzablatt (?) se závěrem, že mohutné léčebné účinky konopí a přípravků z něj se v dnešní medicíně jednoznačně považují za prokázané. Přinejmenším pro léčbu spasticity, nauzey a vomitu v důsledku chemoterapie, ztráty váhy a nechutenství, při léčbě chronické bolesti a také při léčbě dysfunkce močového měchýře u roztroušené sklerózy, tiku u Touretteova syndromu a ulevodobou (?) indukovaného tremoru Parkinsonovy nemoci. Chci vás rovněž upozornit, že Česká neurologická společnost České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně ve svém aktuálním klinickém standardu pro diagnostiku a léčbu roztroušené sklerosy a neuromialitis optika doporučuje užití fytocanabinoidů THC v léčbě spasticity u roztroušené sklerózy, a to s doporučením typu A, to znamená s doporučením s nejvyšší silou tohoto doporučení udělovaného na základě přesvědčivého průkazu efektivnosti léčebného postupu. Ptám se vás proto, zda se ve světle těchto a stovek dalších, které jsem dneska nemohl citovat, nezpochybnitelných vědeckých důkazů a fakt, změní postoj vámi řízeného Ministerstva zdravotnictví a Státního ústavu pro kontrolu léčiv k využití konopí pro léčbu, jež tato Sněmovna drtivou většinou hlasů schválila ve formě zákona. Nebo zda se i nadále budete pomocí nepravdivých tvrzení o neprokázané terapeutické hodnotě konopí a přípravků z něj snažit vůli zákonodárného sboru nenaplnit, zesměšnit, naopak využití konopí pro léčbu v České republice bojkotovat formou obstrukčních podzákonných norem, jak to činíte doposud. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Další interpelaci tentokrát na ministra zahraničí Karla Schwarzenberga vznáší pan poslanec Antonín Seďa ve věci politické korupce. Prosím. Poslanec Antonín Seďa: Děkuji za slovo. Vážený první místopředsedo vlády, s velkým zájmem jsem si přečetl vaše vyjádření v lidových novinách ve dnech 20. a 21. 12. 2012, ve kterých jste mimo jiné ve věci politických trafik pro trio bývalých poslanců ODS konstatoval, cituji: "To byla poměrně levná cena, protože jinak by škody pro stát, kdyby zákony neprošly, byly mnohem větší." Dále cituji vaše slova: "Bylo to od nich prachsprosté vydírání, ale tomu v politice člověk někdy podléhá." Vážený pane ministře, proč tohle připomínám? Já jsem se před časem obrátil osobním dopisem na pana předsedu vlády Petra Nečase právě ve věci politické korupce a žádal jsem jej o poskytnutí informací, co stálo za rezignací těchto tří poslanců ODS. Pan premiér mi opáčil, že o žádné vydírání či politickou korupci nešlo a že to bylo standardní jednání na základě jejich rozhodnutí. Ovšem podle článku o Fuksovi jsem věděl, samozřejmě, otištěného v Lidových novinách dne 20. 12. 2012, jste pane místopředsedo vlády potvrdil, že jste o politických obchodech věděl, tak jako o nich věděl pan ministr financí Miroslav Kalousek, a proto předpokládám, že o nich věděl i pan premiér Nečas. Vážený pane místopředsedo, já mám osobním problém, který bych si rád objasnil. A taktéž jsem přesvědčen, že by tuto informaci ráda věděla i široká veřejnost. Existují totiž značné rozpory mezi tvrzením předsedy vlády a vaším mediálním vyjádřením právě k výše uvedeným informacím. Z těchto rozporů vyplývá, že buď lže pan premiér Petr Nečas, nebo neříkáte pravdu vy sám.



Jak je to tedy pane ministře doopravdy? Můžete mi, prosím, sdělit, kdo z vás dvou nejvyšších představitelů české vlády říká vlastně pravdu? Děkuji za vaši konkrétní odpověď. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane kolego. Pan ministr Schwarzenberg je bezprostředně připraven. (Čeká pod řečnickým pultem.) Prosím, pane ministře. Místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí ČR Karel Schwarzenberg: Vážený pane předsedající, vážené přítomné i nepřítomné poslankyně a poslanci. K meritu věci. Samozřejmě máme oba pravdu. Jak pan premiér Nečas, tak já. Pan premiér Nečas má naprostou pravdu, poněvadž samozřejmě dle trestního zákoníku zde o žádnou korupci nejde a je to normálním politickým jednáním, jak v dějinách této republiky ale i jiných evropských států se to často děje. Já jsem to, pamatujete si po tom pozdějším prohlášení porovnal, jestli v rámci manželství nějaké dívce, ženě něco dáte nebo v rámci jenom obchodního vztahu s tou dívkou jí dáte šperk za jisté služby. Prostě je to v politice normální. U nás a v jiných státech taky, že za politickou odvedenou práci dostanete taky odměnu. Takže má pan premiér pravdu. Je to v rámci normálního politického postupu, jenž je obvyklý v celé Evropě. Já někdy mám prostořekou hubu, o tom vůbec nepochybuju, a označuju věci tak, jak já je osobně cítím. Což neznamená, že já jsem soudce a mám právo řekněme vyřknout konečný odsudek. To je něco úplně jinýho. V rámci polemiky i mezi koaličními přáteli, všechno, člověk leccos řekne. Připouštím, jak říkám, že si někdy pouštím hubu na špacír. To se stalo i v tomto případě. Takže podle toho, jestli z objektivního trestněprávního hlediska se na to podíváte, má samozřejmě pan premiér naprosto pravdu. Já mám svůj subjektivní názor, to je něco úplně jinýho. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Kolega Seďa ještě položí doplňující otázku, prosím. Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo vlády. Já tomu rozumím. Nejedná se ohledně trestněprávního o nějakou korupci. Nicméně politická korupce to je. Vy jste sám říkal, že za dobře odvedenou práci dostali odměnu. Ale co na to občané? Protože tito lidé, kteří odešli, tak umožnili odsouhlasení zákonů, které se občanům nelíbí. A tak bych se chtěl dotázat, zda vy sám osobně souhlasíte s tímto kšeftem. Děkuji. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Prosím, pane ministře. Místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí ČR Karel Schwarzenberg: Zajisté se některým občanům tyto zákony nelíbily, některým se líbily. A v politice jde o prosazování toho či onoho názoru. Jak se jistý názor prosazuje, to je na vedeních klubů, strany atd. Vy jste dlouholetý poslanec taktéž, takže oba víme, že bojujeme za naše politické cíle všemi dostupnými prostředky. Děkuji mnohokrát. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Další interpelaci vznáší pan poslanec Roman Sklenák na ministryni práce a sociálních věcí paní Ludmilu Müllerovou ve věci vyplácení sociálních dávek. Prosím, pane kolego, máte slovo. Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vidíte, že když je zde interpelující ministr, tak je to hned tady veselejší, živější. Takže dovolte, abych úvodem vyjádřil radost nad tím, že i já zde mám "svoji" ministryni. Rád bych využil této příležitosti a získal pokud možno odpovědi na některé otázky, které se týkají výplaty sociálních dávek. Za prvé by mě zajímalo, jaká je aktuální situace v dodržování zákonných termínů výplaty sociálních dávek. My jsme dlouho byli úřady práce a ministerstvem ujišťováni v tom, že sice některé dávky jdou později než byli příjemci zvyklí, nicméně jsou dodržovány zákonné termíny. Tento týden se objevily v tisku informace, že tomu tak ne vždy je. Já mám také některé své informace o tom, že některé dávky skutečně nejdou ani v tom zákonném termínu, jdou až poté. Tak jestli by mi mohla paní ministryně dát konkrétní odpověď. Za druhé bych rád požádal o informaci týkající se aktuálního stavu informačních systémů pro výplatu sociálních dávek. Víte, že už je to 15 měsíců, kdy byly spuštěny nové systémy, a celou tu dobu se vyskytují další a další problémy. Podle mých informací, které mám z úřadů práce, tak pořád jsou problémy s tím, že nastávají výpadky



systému, některé údaje, které se uloží do systému, tak se dost dobře nezapíší a potom třeba dávky v důsledku toho nepřijdou příjemci. *** (16.00 hodin) (pokračuje Sklenák) Takže chci se zeptat, jestli ten systém vůbec máte pod kontrolou a jestli nehrozí, že se stane něco, co vůbec ani neočekáváte. A potom ještě, kdybyste mi mohla dát informaci o personálních záležitostech na úřadech práce, protože moje informace jsou takové, že ti lidé to tam naprosto nezvládají, jsou přepracovaní, jsou nuceni dělat přesčasy, které si ovšem nemohou vybrat a nejsou jim ani proplaceny, tak jestli byste mi mohla sdělit, kdy se tato situace změní. Děkuji. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Poprosím paní ministryni Müllerovou o reakci. Prosím, paní ministryně, máte slovo. Ministryně práce a sociálních věcí ČR Ludmila Müllerová: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážený pane poslanče, vy jste tady vznesl několik otázek a já se pokusím být stručná a možná nebudu na všechny odpovídat, protože dneska jsem poctěna devíti interpelacemi, které na mě vy anebo vaši kolegové vznášíte, a řada z nich se prolíná. Takže dovolte alespoň částečně odpovědět na vaše otázky. Musím říci, že úřad práce vyplatil již v tomto měsíci výplatu většiny sociálních dávek. Ke včerejšímu dni, to znamená k 20. 3. jich ke klientům odešlo více než 95 %. Většina sociálních dávek, jak jste tady správně řekl, se vyplácí do konce následujícího měsíce, za který náleží, a pomoc od státu za měsíc únor má tedy přijít občanům do konce března letošního roku. Jak jsem již říkala, k 20. 3. je to 95 % dávek. Chci dodat, že měsíčně vyplácí úřad práce průběžně celkem 1,9 milionu dávek za zhruba 6,3 miliardy korun. Právě s ohledem na výše uvedený počet dávek a množství prostředků, které jsou v podstatě asi největší systém výplaty dávek, tak není technicky možné, aby všechny tyto dávky byly vypláceny v jednotném termínu a tak tomu samozřejmě nebylo ani v minulosti, kdy úřad práce neadministroval a nevyplácel současně všechny nepojistné dávky. Proto je tedy v každém měsíci více termínů pro výplatu dávek, přičemž termín výplaty je také závislý od vzniku nároku na dávku, například doplatek na bydlení v systému pomoci hmotné nouze apod. Pokud jde o zákonné termíny na výplatu dávek, pak jsou pěstounské dávky a dávky státní sociální podpory vypláceny do konce následujícího měsíce, za který náleží, dávky hmotné nouze jsou vypláceny do konce měsíce, kdy byly dávky přiznány, příspěvek na péči je vyplácen do konce kalendářního měsíce, kdy byl přiznán, a mohla bych tak pokračoval dál, ale toto všechno asi vy samozřejmě víte. Chtěla bych dodat, že oproti únoru se změnilo to - víte, že tam došlo k jakési technické chybě, kdy byly sloučeny dávky státní sociální podpory - tedy ty termíny byly sloučeny - s pěstounskými dávkami. To se již oddělilo, a proto také v průběhu března už nebudeme zaznamenávat ty problémy, o nichž jsem tady hovořila. Ptal jste se ještě na to, jakým způsobem fungují či nefungují jednotlivé systémy. Já o tom určitě budu hovořit v další interpelaci. Máte pravdu, že jsou systémy, které mezi sebou příliš dobře vzájemně nekomunikují, nefunguje mezi nimi výměna dat tak, jak bychom si představovali, a musím říci, že napříč všemi aplikačními programy jsou stále jisté problémy i s identifikací osob. Musím říci také, že z jednotlivých aplikačních programů není možné získat, případně jejich získání je velmi pracné, a to je záležitost týkající se potřebných statistických údajů, zejména vzhledem k zaměstnanosti. Já v tuto chvíli asi bych dále nepokračovala, případně počkám na vaši doplňující otázku, ale znovu opakuji, že se podrobně k úřadům práce budu vracet v další interpelaci. Děkuji vám. Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně. Zeptám se, zda pan poslanec má doplňující otázku. Ano, má. Pane poslanče, prosím, máte slovo. Poslanec Antonín Seďa: Děkuji. Děkuji za odpověď, paní ministryně. Jen bych se vás znovu zeptal: Jde mi o to, jestli můžete garantovat, že budou dodržovány zákonné termíny, nebo nemůžete, jestli máte pod kontrolou tuhle záležitost.



Potom jsem se ještě ptal na otázku zaměstnanců úřadů práce, jak je možné, že jsou nuceni pracovat přesčas, přičemž jim není umožněno, aby si tyto časy vybrali ve volnu, ani jim nejsou proplaceny, a kdy se ta situace změní. A k těm systémům bych přeci jenom ještě vás požádal, pokud sama uznáváte, že tam jsou problémy, že nefunguje vše, tak jak by mělo, tak uznejte, že 15 měsíců po spuštění, kdy jsme byli před 15 měsíci ujišťováni o tom, že vše bude v pořádku během několika týdnů, tak je to dlouhá doba. Kdy to tedy bude fungovat tak, jak má? Děkuji. Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji. Paní ministryně Müllerová odpoví. Prosím, paní ministryně. Ministryně práce a sociálních věcí ČR Ludmila Müllerová: Pane poslanče, já doplním odpověď na vaše otázky. Ještě jste se ptal, zda mohu zaručit. Já jsem tady zodpovědně řekla, že k 20. 3. máme vyplaceno 95 % dávek, čili do konce měsíce budou zákonné termíny dodrženy. Předpokládám, že tomu tak bude i nadále. A znovu chci zdůraznit objem 1,9 milionu dávek. Není to maličkost a skutečně jejich vyplácení je pod velmi podrobným dohledem a já věřím tomu, že se nám to bude dařit i nadále. Pro vaši potřebu tady uvádím graf vyplacených dávek. Pokud byste měl zájem, není problém. Stejně tak i kalendář, jak jsou nastaveny jednotlivé termíny, čili co je vypláceno dejme tomu k 7. 3., co je vypláceno k sedmému v měsíci, k jedenáctému, ke třináctému. Takto to je rozfázováno. A já jsem přesvědčena, že k nějakým masivním výpadkům ve výplatě dávek docházet nebude. Co se týče situace ohledně aplikačních programů, budu interpelována ve věci ÚOHSu a souvisejících systémů. Budu o tom určitě hovořit, takže bych se k tomu teď v této situaci dále nevracela. Ještě jste se ptal na organizaci práce a zaměstnance - počty zaměstnanců, přetíženost zaměstnanců na úřadech práce. Ano, souhlasím s vámi a opět budu v další interpelaci na toto odpovídat. Bude se to týkat předpokládám i organizace na úřadě práce. Děkuji. Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně. Přecházíme ke 14. interpelaci. Tu má pan poslanec Klučka na ministra vnitra Jana Kubiceho, který se omluvil. Pane poslanče, prosím, máte slovo. Poslanec Václav Klučka: Děkuji vám, pane místopředsedo. Pane ministře, já vás nebudu kritizovat za to, že vládní návrh novely zákona o obecní policii Sněmovnou neprojde. To už je dnes jasné. Ministerstvo vnitra ČR za to prostě nemůže. Mohou za to velmi rozdílné názory vládní koalice na tento vládní návrh, což je tedy unikátním příkladem koaliční jednoty v prosazení vládní odpovědnosti. Já se dotknu jedné části zákona, která je pojmenována tak, jak je pojmenována, a prosil bych od vás jakýsi právní výklad toho, kdo ten zákon zpracoval, tedy Ministerstva vnitra. Obecní policii řídí starosta nebo jiný člen zastupitelstva obce pověřený zastupitelstvem. Tomu bych rozuměl. V novele zákona se objevil institut kupříkladu bezpečnostních komisí, kde ministerstvo předpokládalo, že když to projde, tak jasně stanovíme odbornost toho, kdo vede bezpečnostní komisi, a tedy spolurozhoduje i o obecní policii. (16.10 hodin) (pokračuje Klučka) Já se ptám, proč tento stávající zákon tuto dimenzi prostě nezná, protože v dalším odstavci se říká, že na návrh této osoby, starosty nebo pověřeného zastupitele je možné, aby zastupitelstvo schválilo určeného strážníka pro některé jmenovité úkoly v řízení městské policie. Já se, prosím, ptám, jaký je tedy rozdíl mezi zastupitelem a pověřeným strážníkem. Jak jsou rozděleny tyto pravomoci, zda je to jenom v odpovědnosti zastupitelstva, které svým usnesením něco činí, nebo je něco, co existuje jako metodický výklad Ministerstva vnitra. Děkuji. Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Pane poslanče, pan ministr je nepřítomen. Odpoví vám tedy písemně do třiceti dnů. Přicházíme k 15. interpelaci, kterou má pan poslanec Vít Bárta na ministra financí Miroslava Kalouska. Pane poslanče, prosím, máte slovo. Poslanec Vít Bárta: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já musím říci, že nepřítomnost ministrů na jednání při interpelacích z mého pohledu zcela opravňuje politickou stranu Věci veřejné velmi zásadním způsobem zvážit další kroky v Poslanecké sněmovně při řádném jednání mimo interpelace. Pokud není zajištěn prostor pro řádnou debatu mezi koalicí a opozicí v rámci interpelací, nezbývá než se vážně zamyslet nad



prostředky, i razantními a extrémními prostředky, vyvolat takovouto debatu v jiné chvíli zasedání Poslanecké sněmovny. Proto si dovolím nyní neztrácet čas, protože je zbytečné tady nyní hovořit do zdi. Pouze konstatuji, že když se nedá jednat o interpelacích s panem Kalouskem nyní, bude zapotřebí o nich jednat v momentu, až se laskavě pan ministr Kalousek sem do Poslanecké sněmovny dostaví. Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji. Přecházíme k 16. interpelaci. Pan poslanec Ladislav Šincl na pana ministra Tomáše Chalupu. Pane poslanče, prosím, máte slovo. Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, pane předsedající. Asi je to nějaká móda, asi páni ministři si berou příklad z pana premiéra, který na interpelace kašle, a tak tu není ani takzvaně můj ministr životního prostředí. Ale pojďme k mé interpelaci. V České republice je zákonem určen imisní limit pro znečišťování ovzduší pevnými prachovými částicemi PM10. Celkový počet povolených překročení 24hodinového imisního limitu PM10 je zákonem stanoven na maximálně 35 dní v roce. Bohužel v mnoha obcích v Moravskoslezském kraji je tento limit překročen již začátkem roku a zbytek roku zde existuje nezákonný stav. Například v obci Radvanice a Bartovice v Ostravě byl zmiňovaný limit opět překročen v novém rekordním čase. Tentokrát to bylo už 17. února 2013. Od 17. února 2013 tedy žijí občané Radvanic a Bartovic v nezákonném stavu. Podobná situace je také i na dalším mnohatisícovém sídlišti v Ostravě Zábřehu, v Karviné, v Českém Těšíně nebo v Havířově, v Orlové a Bohumíně, kde bylo také už takzvaně vydýcháno a žije se zde takříkajíc načerno a v protiprávním stavu. Toto zdejší znečištěné ovzduší prokazatelně zkracuje délku života, zvyšuje celkovou nemocnost i úmrtnost. Jde zejména o onemocnění srdce, cév a další vážné nemoci. Různým (hrůzným?) důsledkem tohoto stavu je to, že ve zdejším regionu je nejvyšší výskyt například nádorových onemocnění jak u dospělých, tak bohužel dnes i u dětí. Pravidelně zde říkáte, co všechno vaše ministerstvo pro změnu tohoto stavu dělá a udělá. Stačí ovšem v našem kraji večer otevřít okno a každý pochopí, že zatímní opatření Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Čas, pane poslanče! Poslanec Ladislav Šincl: - jsou nedostatečná a slabá. Do té doby, než tato opatření možná začnou fungovat, onemocní rakovinou další lidé. Proto mám na vás jednoduchou otázku. Proč účinně nevymáháte dodržování zákonných limitů a jak konkrétně chcete tomuto postiženému regionu pomoci? Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Pan ministr Chalupa je omluven z důvodu zahraniční cesty, a tedy odpoví písemně do třiceti dnů. Přicházíme k 17. interpelaci, kterou má paní poslankyně Bohdalová na paní ministryni práce a sociálních věcí Müllerovou. Paní poslankyně, prosím, máte slovo. Poslankyně Vlasta Bohdalová: Dobrý podvečer, vážená paní ministryně, vážený pane místopředsedo. 26. ledna 2013 vyšel v Mladé frontě Dnes článek, který hovoří o takzvaných dětských skupinách, o kterých já už jsem tady hovořila několikrát. Ministerstvo práce a sociálních věcí v novém zákoně navrhuje takzvané dětské skupiny. Zároveň zavádí, a na to upozorňuji, možnost zakládat takové dětské skupiny, nahrazující nedostatek školek. Návrh míří do vlády, platit má od příštího roku, a pozor, až osm tisíc ročně za každé dítě si může pracující rodič odečíst z daně, když umístí dítě do takovéto hlídací skupiny. Já jako garant regionálního školství se paní ministryně ptám. My tady stále hovoříme o nutnosti předškolního vzdělávání, prvního a druhého stupně základní školy. Ptám se tedy, jak se zařadí tyto hlídací skupiny do systému předškolního vzdělávání, jak budou naplněny rámcově vzdělávací programy mateřských škol. Další, na co se ptám, jak tyto dětské skupiny budou fungovat v době, kdy touto Sněmovnou projde zákon, o kterém všichni napříč politickým spektrem mluvíme, že bude poslední rok mateřské školy povinný, tedy prvním rokem základní docházky.



Chtěla bych tyto odpovědi. Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně. Paní ministryně Müllerová odpoví. Prosím, paní ministryně, máte slovo. Ministryně práce a sociálních věcí ČR Ludmila Müllerová: Vážený pane předsedající, paní poslankyně, dovolte mi tedy několik slov k dětské skupině. V současné době lze poskytovat služby péče o děti předškolního věku formou mateřské školy, které stejně jako vzdělávací zařízení spadají věcně do gesce Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, nebo provozováním některé z živností péče o děti podle zákona o živnostenském podnikání, které tedy spadají do gesce Ministerstva průmyslu a obchodu. Současný právní řád v podstatě nezná jiné služby péče o děti předškolního věku. Pokud se nicméně rozhodne poskytovatel péče o děti neposkytovat péči v rámci vzdělávacích zařízení typu mateřských škol a zároveň jeho činnost nevykazuje znaky podnikání, není tedy povinen se řídit ani živnostenským zákonem, ani školským zákonem. V praxi pak nastávají situace, kdy je pečováno o děti pouze v souladu s předpisy obecné povahy, například v oblasti hygieny, stravování apod. Co se týče poskytování služeb na základě živnostenského oprávnění, tak jako jediné podmínky jsou stanoveny odborná způsobilost podnikatele a pečujících osob a také splnění hygienické vyhlášky. Jak jste již říkala, Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo návrh zákona, který současně reaguje na nedostatečnou kapacitu zařízení služeb péče o děti, kdy v letech 2010 a 2011 bylo odmítnuto téměř 40 tisíc žádostí o umístění do mateřských školek. Cílem právě této úpravy není nahradit mateřské školy jiným typem péče o děti, nýbrž rozšířit spektrum služeb. Zákon stanoví jasné podmínky, které se týkají poskytování služeb péče v dětské skupině a rozhodně tam není zařazena vzdělávací činnost. Stanoví další předpoklady, technické, stavební, je vymezen vznik, změna a zánik oprávnění k poskytování této služby a také již vámi zmíněné daňové úlevy. Nejedná se tedy o hlídací (?) služby, ale o další služby, které jsou například hlídací, které jsou spojeny s poskytováním stravy, odpočinku apod. Ministerstvo práce a sociálních věcí takovouto službu poskytuje a máme s ní již pozitivní zkušenosti. Zároveň mohu říci, je o tuto obdobnou službu ze strany zaměstnavatelů poskytován (projevován?) velký zájem. *** (16.20 hodin) (pokračuje Müllerová) Domnívám se, že jsem odpověděla na všechny otázky a pokud máte doplňující, jsem připravena. Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Paní poslankyně má doplňující otázku. Paní poslankyně, máte slovo. Poslankyně Vlasta Bohdalová: Mě jen tak někdo nevyděsí, ale, paní ministryně, vy jste mě vyděsila. Naše děti, které se nedostanou do mateřských školek, místo, aby tahle vláda přemýšlela o tom, jak neulevovat těm rodičům na daních, když budou dávat do těch zvláštních hlídacích skupin děti, ale aby tyto peníze třeba investovala jako dotaci obcím, aby mohly tam, kde je nedostatek míst v mateřských školách, ony už jsou místa, kde ten nedostatek není, tak říká, slovy paní ministryně, já si to stáhnu ze stenozáznamu, že se nemusí řídit živnostenským zákonem, školským zákonem, hygienou. To znamená, že může to místo být kdekoliv, třeba, když budu mít nějakou hezkou stodůlku na zahradě, tak si ji upravím jako místo pro hlídací skupinu, a může ty děti vychovávat úplně kdokoliv. To je tedy katastrofa. Opravdu, paní ministryně, musím vám říct, že takhle mě ve věci českého školství už dlouho nikdo nevyděsil. Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Čas přesně uplynul. Paní ministryně chce reagovat. Paní ministryně, prosím, máte slovo. Ministryně práce a sociálních věcí ČR Ludmila Müllerová: Vážená paní poslankyně, jestli jste zavnímala, tak já jsem ministryně práce a sociálních věcí nikoliv školství. Nechtěla bych fušovat do této oblasti. Ale já jsem tady zdůrazňovala, a vy jste zřejmě tu předlohu zákona nečetla, já jsem zdůrazňovala, že to je alternativa k dalšímu



předškolnímu zajištění. To znamená, nemá to nic společného s mateřskými školkami, kterých je dneska zoufalý nedostatek, víte to sama, a my touto nabídkou reagujeme. Jestliže jste říkala, že tam nejsou stanoveny žádné normy hygieny, bezpečnosti a podobně, tak opravdu musím konstatovat, že jste tento návrh zákona nečetla. Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji. Přicházíme k 18. interpelaci, kterou má paní poslankyně Bohdalová a bude interpelovat ministra zemědělství Petra Bendla. Paní poslankyně, prosím. Poslankyně Vlasta Bohdalová: Dobré odpoledne ještě jednou. Pane ministře, moje interpelace teď bude velice jednoduchá, protože teď se strašně moc všude hovoří o zdravém stravování, o zdravých návycích našich dětí, o tom, že naše děti jedí strašně moc cukru atd. A já jsem se vrátila k projektu, který byl nastartován v českých školách v roce 2008/9 a je to projekt, který je podporován Evropskou unií a je to projekt tzv. "Mléko do škol". V letech 2007/8 bylo distribuováno téměř 300 tisíc tun do škol ve 27 státech Evropské unie. Já se tomuto nápadu nebráním, ale já jsem se teď vyděsila proto, že za mnou přišly maminky s fotografiemi tzv. buněk "Mléko do škol", které jsou na školách umístěny a ony vypadají tak. Je to obrovská lednice, která má několik fochů, ve všech těch policích jsou různé müsli tyčinky naplněné éčky, různé sušenky atd., a teprve v těch úplně posledních poličkách jsou pytlíky nebo krabičky s mlékem, které je ochucené, ne přírodními ochucovadly, ale ochucovadly naplněnými éčky. A já proto, že to byl projekt, který měla zaštiťovat Evropská unie, dotovat EU, mně se zdá, že není naplněn žádným způsobem, tak bych se vás chtěla pouze zeptat. Za prvé. Jestliže je to dotace, musí tam být nějaká spoluúčast České republiky. Ptám se, kolik a jak vysoká dotace od Evropské unie na tento projekt a potažmo na projekt "Ovoce do škol" je. Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji. Pan ministr zemědělství Petr Bendl bude reagovat. Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr zemědělství ČR Petr Bendl Pane předsedající, vážení páni poslanci, paní poslankyně, přiznám se, že kdybyste místo nadpisu Zdravá výživa, což je opravdu pojem od toho, jestli kojenec dostane mateřské mléko, po to, jestli, v potravinovém obchodě budou prodávat tu či onu kvalitní potravinu. Kdybyste se zeptala konkrétněji a napsala jste, že chcete vědět více o mléku do škol, dostala byste, i kolik škol to nevyužívá a podobně. Takhle se přiznám, že nemám v hlavě computer, abych si pamatoval všechna čísla, která rezort Ministerstva zemědělství v oblasti zdravé výživy má. My obecně se věnujeme kvalitě potravin, a to nejenom v té pozitivní části, kde se snažíme, zejména děti, motivovat ke zdravým návykům. Není to jenom mléko do škol, ale je to také ovoce do škol. Jsme jednou zhruba z 80 zemí, která tento projekt má. Je vždycky postavena na komunikaci s vedením škol. Často reaguji na otázky, třeba proč to ovoce není lepší a podobně. A k tomu já vždycky odpovídám. Jednak je to na vedení škol, oni rozhodují o tom, co a v jaké podobě a jestli to ve škole vůbec bude, jestli o to mají zájem či nikoliv. Pokud nemají zájem, není to tam. Za prvé. Za druhé. U ovoce je to tak, že to odpovídá také nějakým sezónním výkyvům, kdy někdy tam může být lokální ovoce či zelenina, čerstvá, někdy nikoliv. V lednu asi nemůžeme čekat čerstvě trhaná jablka a podobně. U mléka do škol. Já se podívám na podrobnosti kolem tohoto projektu a programu. Ani mně by se nelíbilo, pokud bychom měli dělat věci, které nesouvisí se zdravou výživou. Nechám to prověřit a dám vám písemnou odpověď na to, na co jste se ptala. Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji. Paní poslankyně, máte doplňující otázku? Ano. Paní poslankyně, máte slovo. Prosím. Poslankyně Vlasta Bohdalová: Já velice děkuji. Omlouvám se, že jsem se tak nepřesně vyjádřila do názvu své interpelace, ale chodili tady dneska různí emisaři z různých ministerstev a ptali se, co konkrétně těmi dotazy myslím. Omlouvám se, že jsem to neupřesnila, ale opravdu vás, pane ministře prosím, mě ta problematika velice zajímá, protože jestliže někam dáváme peníze a oba nám jde asi o správnou věc, tak bych chtěla, aby to šlo na pravou míru. Na druhou stranu chápu, že v rámci školského zákona ředitel příspěvkové organizace je velice mocný vůči všem projektům. Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji. Pan ministr ještě bude reagovat. Ministr zemědělství ČR Petr Bendl Samozřejmě. Ředitel by měl být ten, kdo by měl ovlivnit, jestli půjde ovoce do škol a mléko do škol. Měl by ovlivnit kvalitu a měl by si ohlídat tyto věci. My se cítíme být spíš tou podporou, že



jim to umožníme a umožníme čerpat evropské peníze na tuto problematiku. Jak už jsem řekl, jsme jedna z desítek zemí, které tyto projekty dělají. Je to, pokud si dobře pamatuji, asi 15 %, které doplácí český stát k nákladům, které proplácí Evropská unie. Konkrétní čísla, školy a podobně, případně pravidla, za jakých je tato podpora distribuována, vám dodám. Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Já také děkuji. Přicházíme k 19. interpelaci, kterou má pan poslanec Václav Votava na ministra vnitra Jana Kubiceho, který, jak už jsem konstatoval, se omluvil. Tím pádem je interpelace stažena. Přecházíme k 20. interpelaci. Pan poslanec Antonín Seďa na ministryni práce a sociálních věcí paní Ludmilu Müllerovou. Pane poslanče, prosím, máte slovo. Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Já počítám s tím, že paní ministryně někde je v kuloárech. Vážená paní ministryně, počet nezaměstnaných k 31. lednu tohoto roku dosáhl 8,1 % a představuje 585 809 lidí. Nemám aktuální data k dnešnímu dni, ale nezaměstnanost je největší od dob světové hospodářské krize. Z tohoto počtu je přes 6 % mladých do 25 let, 11 % zdravotně postižených a 47 % žen. Jistě se shodneme, paní ministryně, že nezaměstnanost je největším problémem dneška nejen z důvodu nenaplněnosti sociálního a zdravotního pojištění či čerpání podpor v nezaměstnanosti či dávek státní sociální podpory, ale tato nezaměstnanost má negativní dopady na domácí spotřebu vlivem poklesu životní úrovně rodiny. *** (16.30 hodin) (pokračuje Seďa) Vážená paní ministryně, problém je však daleko větší, protože existují tzv. neaktivní osoby, které nepracují, aktivně práci nehledají a nesplňují podmínky pro nezaměstnané. V mezinárodním srovnání je daleko výstižnější porovnávat součet nezaměstnaných a ekonomicky neaktivních s celkovým počtem obyvatel. Podporuji zvýšení peněz z vašeho rezortu na aktivní politiku zaměstnanosti, nicméně je otázkou, jak efektivně bude naloženo s 15,2 mld. korun. Vážená paní ministryně, jakým způsobem bude vaše ministerstvo hodnotit efektivnost vynaložených peněz na aktivní politiku zaměstnanosti a udržitelnost nově vzniklých pracovních míst? Opravdu jste přesvědčena, paní ministryně, že tato částka bude postačující právě s ohledem na relativně vysokou nezaměstnanost mladé generace? Děkuji za odpovědi. Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji. Paní ministryně Müllerová má prostor, aby odpověděla. Ministryně práce a sociálních věcí ČR Ludmila Müllerová: Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, vy jste tady uváděl čísla týkající se nezaměstnanosti a domnívám se, že jste hovořil o číslech, která byla zveřejněna v březnu za měsíc únor, takže novější, aktuálnější čísla samozřejmě nemám. Nicméně ano, konstatuji, je to poměrně hodně vysoké číslo, byť ve srovnání s Evropou není zas tak dramatické a pořád se držíme na šestém až sedmém místě. To, že na trhu nadále převládá nabídka pracovní síly nad poptávkou po ní, je také jasné a počet volných pracovních míst mírně v únoru vzrostl asi o 3000 oproti lednu. Tak vlastně musím říci, že v lednu 2012 připadalo v průměru 15,5 uchazeče na jedno volné místo, tak v lednu letošního roku je to zhruba 17,5 uchazeče na to jedno volné místo. Já se však musím ohradit, anebo domnívám se, že řešení nezaměstnanosti není jenom otázka Ministerstva práce a sociálních věcí. Mělo by se jí zabývat především Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo zemědělství, to znamená z pohledu vytváření nových pracovních míst a jejich stabilizaci, ale mělo by se jí také velmi intenzivně zabývat Ministerstvo školství, to právě z hlediska koordinace přípravy na budoucí zaměstnání, na žádané profese. Ministerstvo práce a sociálních věcí se samozřejmě tedy nezříká té odpovědnosti, kterou má, ale znovu opakuji - my nejsme tím, kdo vytváří nová pracovní místa. My zaměstnavatele a osoby samostatně výdělečně činné podporujeme v tom, aby tato místa mohla vznikat. Ale říkám znovu, jde o podporu. My zaměstnáváme lidi na úřadech práce, zaměstnáváme je na České správě sociálního zabezpečení, ale jinak pracovní místa nevytváříme. Co se týče peněz, které jdou na politiku zaměstnanosti vůbec, vy jste tady hovořil o některých číslech. Já bych chtěla říci, že jsme již v lednu pod dojmem a pod těmi informacemi, které jdou ohledně čísel nezaměstnanosti, přehodnotili čísla, která jdou právě do aktivní politiky zaměstnanosti. Možná už jste tady o tom hovořil, že na podporu pasivní politiky zaměstnanosti, to znamená na podporu nezaměstnaných, je letos naplánováno téměř



10 mld. korun. Ale nás nebo vás určitě bude zajímat právě ta aktivní politika zaměstnanosti, která je dneska v předpokládané výši téměř 7,7 mld. korun. Chtěla bych se vrátit jenom k loňskému roku. Loňský rok na aktivní politiku zaměstnanosti byly vyčleněny prostředky ve výši 2,6 mld. korun a musím říci, že je s podivem, že zdaleka ne všechny prostředky byly vyčerpány. Zaměstnavatelé a samosprávy obcí vyčerpali z aktivní politiky zaměstnanosti pouze 40 % a to si myslím, že je docela varovné číslo. Já naopak zase toto vítám vzhledem k letošnímu roku, protože jako nespotřebované výdaje jsme je mohli přesunout do letošního roku a tedy ty nástroje aktivní politiky výhodně využívat. O tom, že budeme využívat také prostředky z Evropského sociálního fondu v poměrně vysoké výši, není potřeba pochybovat. To, že budeme prioritně podporovat mladé uchazeče o zaměstnání do třiceti let, to, že budeme podporovat občanský sektor, obce, v rámci veřejně prospěšných prací, že budeme podporovat také osoby samostatně výdělečné a také zkrácení pracovních úvazků, tak to už bylo zveřejněno. Děkuji vám. Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji. Pan poslanec Seďa má doplňující otázku. Pane poslanče, prosím, máte slovo. Poslanec Antonín Seďa: Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, já rozumím tomu, že řešení nezaměstnanosti jako velkého problému nejen v České republice není pouze dílem Ministerstva práce a sociálních věcí, ale obávám se, že současná vláda k tomu nepřistupuje velmi aktivně. To je ten problém, proč roste nezaměstnanost. Srovnávat naši výši s ostatními zeměmi Evropy se sice dá, ale na druhou stranu jsou tady země jako Rakousko a Německo, kde nezaměstnanost je daleko nižší a hlavně mají daleko aktivnější politiku nebo dávají více peněz na aktivní politiku zaměstnanosti. Já trošku apeluji na vás, protože vy řešíte řadu jiných problémů a kostlivců ve skříni, které jdou za bývalým ministrem Jaromírem Drábkem... (Předsedající: Čas, pane poslanče.)... že ten čas vynakládáte taky na něco jiného, ale chtěl bych opravdu, abyste svoji snahu opravdu zaměřila na řešení řekněme nezaměstnanosti, ale zejména na efektivitu vynakládaných prostředků. Děkuji. Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Paní ministryně, chcete reagovat? Nikoliv, tak tím pádem jsme vyčerpali interpelaci číslo 20. Interpelace číslo 21 pana poslance Jana Bureše na Leoše Hegera byla stažena. Přecházíme tedy k interpelaci 22 - interpelace pana poslance Václava Neubauera na ministra Zbyňka Stanjuru byla také stažena. Přecházíme tedy na interpelaci číslo 23, což je interpelace pana poslance Víta Bárty na ministra Jana Kubiceho. Je zde pan poslanec? Není, tedy interpelace propadá. Posouváme se k interpelaci číslo 24, interpelace poslance Jiřího Paroubka na ministra zemědělství Petra Bendla. Také nevidím pana poslance Jiřího Paroubka. Přecházíme tedy k interpelaci 25. (Poslanec Paroubek přibíhá do sálu.) Tak, pane poslanče, uděláme výjimku a dáme vám slovo. Pojďte na to. Pan poslanec Jiří Paroubek interpeluje ministra zemědělství Petra Bendla. Pane poslanče, prosím, máte slovo. Poslanec Jiří Paroubek: Pane místopředsedo, jste velmi laskav, že děláte výjimku, ale ta situace je dneska opravdu velmi výjimečná, kdy tady nikdo z ministrů není až na paní ministryni, takže je to skutečně velmi výjimečná situace. Já bych proto byl nerad jako ten, kdo tady způsobuje nějaká zdržení. Takže pokud jde o pana ministra zemědělství, který měl stejný problém jako já, to znamená, že počítal s tím, že se přece jenom program trochu protáhne, chci říci, že v úterý jsem bez úspěchu navrhl zařazení dvou mimořádných bodů této schůze Sněmovny. Jedním z těchto bodů měla být informace ministra zemědělství o dosavadním průběhu restitucí církevního majetku za první tři měsíce účinnosti zákona č. 428/2012 se zaměřením na to, kolik žádostí je podáno, jaké církevní subjekty žádosti podaly, kterých nemovitostí se žádosti týkaly. *** (16.40 hodin) (pokračuje Paroubek) Ačkoli zjevně nejde o utajované skutečnosti, ani média ani žadatelé podle zákona číslo 106/1999 Sb. dosud neuspěli s dotazem v tomto směru. S odkazem na příslušná ustanovení zákona jsou státní orgány povinny informovat o své činnosti. Prosím o reakci pana ministra. Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Pane ministře, prosím, máte slovo. Ministr zemědělství ČR Petr Bendl Děkuji za slovo, pane předsedající. Ano, pane poslanče, máte pravdu, že nás ten čas trošku všechny nachytal, že se věci urychlily. Když má člověk ten pracovní den nabitý, tak je to



složitější. Nicméně jsem otevřený k tomu, abych vám poskytl všechny informace v rámci času a kam se nevejdu, tak jsem schopen vám odpovědět písemně, abyste dostal tu informaci kompletnější. Od počátku roku 2013 přijímá Státní pozemkový úřad jakožto povinná osoba výzvy církví a náboženských společností k vydání nemovitého zemědělského majetku dle zákona 428 o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Církve a náboženské společnosti tento zákon nazývá oprávněné osoby. Kromě toho jsou Státnímu pozemkovému úřadu zasílány také kopie výzev ostatních povinných osob, které spravují či hospodaří se státním zemědělským majetkem. Jde zejména o Lesy České republiky. Postup vyřizování výzev je stanoven zákonem. Jednotlivé povinné osoby mají v půlroční lhůtě uzavírat s oprávněnými osobami dohody o vydání, které důsledně podléhají schvalování Státním pozemkovým úřadem. Uzavření dohody předchází prověření oprávnění nároků, posouzení, zda požadované nemovitosti přešly na stát v rozhodném období v důsledku majetkové křivdy, a zda vydání nemovitostí nebrání zákonem stanovené překážky. Ke dni 15. března eviduje Státní pozemkový úřad celkem 41 výzev oprávněných osob, které obdržel jako povinná osoba, a kromě toho eviduje dalších 25 výzev, které mu zaslaly ostatní povinné osoby. Vzhledem k rozsahu požadovaného majetku a jeho teritoriálnímu rozložení podávají některé oprávněné osoby více výzev, obvykle vždy na určitou lokalitu. Z toho důvodu je evidováno pouze 15 oprávněných osob, které výzvu podaly. Celkem bylo až dosud výzvami požádáno o 3676 pozemků a 12 staveb. Vzhledem k tomu, že zákon umožňuje oprávněným osobám ve výzvě uvádět původní označení pozemků z doby, kdy byly převáděny na stát, bude se počet vydávaných pozemků vzhledem ke změnám v katastrech nemovitostí lišit. Doručování výzev Státnímu pozemkovém úřadu a ostatním povinným osobám nabírá výraznější dynamiku v posledních týdnech. Zatímco v lednu bylo doručeno 16 výzev, v únoru jich bylo doručeno 24 a za polovinu měsíce března jich bylo doručeno 26. Výzvy směřují oprávněné osoby převážně na adresu Ústředního státního pozemkového úřadu, odkud jsou následně distribuovány na jednotlivé krajské pozemkové úřady k další administraci. Ta spočívá především v jejich zaevidování do informačního systému včetně všech ve výzvě uvedených nemovitostí a prověření kompletnosti výzev vzhledem k požadavku na ně kladené zákonem. Součástí výzev bývá obvykle značné množství listin, kterými oprávněné osoby dokládají svůj právní nárok. Tyto listiny mají často různou kvalitu. Korespondence s oprávněnými osobami a vzájemné předávání si výzev, které oprávněné osoby zaslaly věcně nepříslušným povinným osobám, jsou obvykle prvním krokem, které povinné osoby činí po zaevidování výzev. V řadě případů je nutné vznést dotaz na katastrální úřad, který na žádost povinné osoby vydá sdělení o právních vztazích k požadovaným nemovitostem. V dalších krocích bude následovat posouzení, zda nemovitosti lze vydat, což bude v řadě případů spojeno s nutností vyhotovení oddělovacího geometrického plánu. V souladu se zněním zákona bude Státní pozemkový úřad zajišťovat geometrické plány pro všechny povinné osoby, kterých se týká povinnost vydávat zemědělský majetek. Vzhledem k tomu, že veškerá tato činnost je teprve na svém začátku, nebyla k dnešnímu dni mezi Státním pozemkovým úřadem a oprávněnými osobami uzavřena žádná dohoda o vydání a rovněž nebyla Státnímu pozemkovému úřadu doručena žádná uzavřená dohoda mezi jinými povinnými osobami a osobami oprávněnými. Problematiku převodu církevního majetku pozemkovým fondem na třetí osoby, ustanovení paragrafu 29 zákona číslo 229/1991 Sb. neumožňovalo převádět majetek, jehož původním vlastníkem byly církve, náboženské řády a kongregace. Proto se před každým zamýšleným převodem prováděla lustrace pozemků podle paragrafu 2 zákona číslo 95/1999 Sb., protože jeho ustanovení se vztahovalo jak na převody podle tohoto zákona, tak i zákona číslo 229/1999 Sb. Podle ustanovení paragrafu 2 odstavce 3 zákona číslo 95/1999 Sb. příslušné katastrální úřady ve své evidenci ověřovaly a sdělovaly pozemkovému fondu České republiky, zda pozemky nepřešly po 25.únoru 1948 do vlastnictví státu z vlastnictví církve, náboženského řádu nebo kongregace. Při shromažďování Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Čas, pane ministře, uplynul. Ministr zemědělství ČR Petr Bendl Už dočtu aspoň jednu větu. Při shromažďování podkladů pro restituci majetku církevními subjekty vyšlo najevo, že v některých případech došlo k převodu z vlastnictví státu a správy pozemkového fondu České republiky na nabyvatele v rozporu s ustanovením paragrafu 29 zákona číslo 229/1991 Sb. Děkuji.



Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Pane poslanče, prosím doplňující otázku. Poslanec Jiří Paroubek: Jestli tomu dobře rozumím, pane ministře, tak je to v takovém stavu polotovaru všechno. To znamená, že nebyla vlastně realizována žádná z těch výzev, nebo respektive nebylo rozhodnuto o věcech, a proto o to víc nechápu, proč třeba zatím nejsou ty věci, ty požadavky nějakým způsobem zveřejňovány tak, aby ta veřejnost se v tom také mohla orientovat. Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Tak, děkuji. Bude chtít pan ministr reagovat? Ano, pan ministr bude reagovat, tedy doplňující odpověď. Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr zemědělství ČR Petr Bendl My nic netajíme, myslím si, že má veřejnost právo na informace v souladu se zákonem, a neměli bychom vydávat informace, které jsou spekulativní a podobně. Takovéto možná bude vydáno, nebo zcela jistě bude vydáno, aniž k tomu existuje relevantní právní doklad, takže v okamžiku, kdy k takovémuto rozhodnutí úřad dospěje, není vůbec důvod ho nezveřejnit, ale je klidně možné, že spousta žádostí nebude mít všechny podklady, které jsou potřeba. A dělat z toho ze všeho příběh je podle mě zbytečné, je třeba dávat veřejnosti relevantní, pravdivé informace. Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji, přicházíme k 25. interpelaci, kterou má pan poslanec Václav Klučka na paní ministryni Ludmilu Mullerovou. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Václav Klučka: Děkuji vám, pane místopředsedo. Já jsem byl požádán kolegou Břetislavem Petrem, který tady teď není, abych mluvil hlasitě, aby ti starší lidé tomu rozuměli a slyšeli mě, takže já se tak pokusím učinit. Paní ministryně, nový počítačový systém pro výplatu sociálních dávek provázejí problémy již od začátku loňského ledna, kdy byl narychlo spuštěn. Vedle potíží s funkčností aplikací poutá pozornost nejen medií, ale i policie, také okolnost, za které byl vybrán dodavatel systému. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže na konci února miliardovou zakázku Ministerstva práce a sociálních věcí pro společnost Fujitsu Technology Solutions, kterou bez výběrového řízení zadal této firmě bývalý ministr práce Jaromír Drábek, dokonce zrušil. Ministerstvo práce a sociálních věcí pod někdejším vedením pana ministra Drábka nevypsalo na nový systém řádný tendr, ale připojilo se k rámcové smlouvě s Fujitsu, kterou v roce 2008 uzavřelo za Českou republiku Ministerstvo vnitra jako centrální zadavatel. Za nevypsání veřejné soutěže dostala obě ministerstva od antimonopolního úřadu půlmilionové pokuty. Paní ministryně, má otázka zní, zda úhrada těchto pokut, respektive, pokud tedy neprojde ani to odvolání, kterým se Ministerstvo práce a sociálních věcí odvolalo proti rozhodnutí Úřadu pro hospodářskou soutěž, kdo je odpovědný za tyto záležitosti, kdo ponese odpovědnost, kdo ponese finanční odpovědnost a kdo bude potrestán.*** (16.50 hodin) Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně. Poprosím paní ministryni Müllerovou, aby reagovala. Paní ministryně, prosím, máte slovo. Ministryně práce a sociálních věcí ČR Ludmila Müllerová: Vážený pane předsedající, pane poslanče, dovolte mi tedy několik slov k záležitosti zrušení zakázky na systém dávek. Nepojistné sociální dávky a také podpory v nezaměstnanosti se vyplácejí prostřednictvím informačních a komunikačních systémů. A těchto IT systémů se dotýkají právě vámi zmíněné dodatky č. 5 a také 6 smlouvy, která byla uzavřena se společností Fujitsu Technology Solutions. A právě tyto dodatky napadl 25. 2. 2013 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a vlastně nepravomocně zakázal Ministerstvu práce a sociálních věcí je plnit. Rozhodnutí ÚOHS zjednodušeně říká: do pěti měsíců je potřeba zjednat nápravu, protože dodavatel nebyl vybrán v souladu se zákonem, tedy podle zákona. Jenže ve lhůtě, kterou ÚOHS stanovil, není možné tuto změnu stihnout a zrealizovat. Ministerstvo práce a sociálních věcí i z tohoto důvodu podalo minulý týden proti rozhodnutí antimonopolního úřadu rozklad. Domnívám se, že je potřeba vždy brát v potaz všechny procesy a termíny, které stanovuje zákon o zadávání veřejných zakázek, a právě také časové hledisko pečlivé přípravy všech nutných podkladů pro zadávací řízení. Odložení účinnosti zákazu plnění o pět měsíců navíc nijak nezohledňuje dobu nutnou pro vývoj a také implementaci systémů, které jsou pro fungování výplaty dávek nutné a která také začne běžet až poté, co bude



vybrán nový dodavatel takových služeb, a to vlastně rovněž trvá několik měsíců. Domnívám se, že není možný ani návrat ke starým systémům. V podstatě dnes neodpovídají platné legislativě, neobsahují ani aktuální data a jejich dodavatel také nevzešel z otevřeného zadávacího řízení. Přitom je nutné vyplácet dávky průběžně, je to vlastně zákonná povinnost resortu práce a sociálních věcí. K podání rozkladu Ministerstvo práce a sociálních věcí vedla také řada procesních a formálních vad rozhodnutí antimonopolního úřadu. Jestliže jsem tady říkala, že jsme rozklad podali, tak má odkladný účinek. Věříme, že v té době budeme schopni realizovat transparentní zadávací řízení na IP technologie pro výplatu dávek, protože víte, že už v lednu letošního roku jsme zveřejnili předběžné oznámení o výběrovém řízení. Jedná se o zakázky v hodnotě stovek miliónů korun a na přípravu otevřeného výběrového řízení potřebujeme skutečně dobře definovat zadávací podmínky a transparentně vše také vyhlásit a následně vyhodnotit. To vše znamená skutečně velkou časovou náročnost, která je významně převyšující zmíněných pět měsíců, které stanovil ÚOHS. To je asi tak ve stručnosti. Jenom k pokutě, která tady byla zmíněna. Je to nepravomocné rozhodnutí, to znamená, že má odkladný účinek. Víte, že pokuta byla udělena nejenom Ministerstvu práce a sociálních věcí jako zadavateli, ale rovněž centrálnímu zadavateli, kterým je v tomto případě Ministerstvo vnitra, která také podalo rozklad proti rozhodnutí antimonopolního úřadu. Takže v tuto chvíli je skutečně bezpředmětné řešit to, jak nakonec celá tato záležitost dopadne. Děkuji. Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji paní ministryni. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče. Poslanec Václav Klučka: Děkuji vám, pane místopředsedo. Paní ministryně, já tomu skutečně rozumím. Na jedné straně jste oprávněně podali rozklad k příslušnému rozhodnutí, na straně druhé vlastně ve svém projevu přiznáváte, že k problémům, které jsou v rozhodnutí uvedeny, prostě přistupujete tak, že je musíte odstranit a nestačí vám na to těch pět měsíců. Takže já tedy nevím, jak nakonec dopadne rozkladné řízení, jestli pokuty budou či nebudou platit, ale myslím si, že jednou to takto vyřčeno bylo a že je třeba počítat i s tím, že pokuty bude muset někdo zaplatit. Bude to jenom ministerstvo? Budou to konkrétní osoby, které tuto věc způsobily, aby se podílely na úhradě těchto finančních prostředků, které ministerstvo zaplatí? Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Paní ministryně Müllerová bude reagovat. Paní ministryně, prosím, máte slovo. Ministryně práce a sociálních věcí ČR Ludmila Müllerová: Pane poslanče, dovolte odpověď. Já se domnívám, že mezi tím, o čem jsem hovořila, není vůbec žádný rozpor. Ano, my si uvědomujeme, že systémy, které dneska na Ministerstvu práce fungují, nebyly zadány v řádném a otevřeném výběrovém řízení, proto jsme na začátku roku vypsali předběžná výběrová řízení a teď připravujeme zadávací podmínky pro nové otevřené výběrové řízení na tento soubor technologií. Pro rozklad vůči antimonopolnímu úřadu jsme samozřejmě mnoha desítek stránkový argumentář vyhodnotili a musíme říci, že se odvoláváme proti všem jeho výrokům a v celém rozsahu. Proto také znovu nemohu říci, že počítáme s udělením výše pokuty. Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně. To byla interpelace č. 25. Přecházíme k interpelaci č. 26. Je to interpelace Pavla Béma, ta však byla stažena. Proto přecházíme na interpelaci č. 27. Pan poslanec Ladislav Šincl interpeluje ministra životního prostředí Tomáše Chalupu, který je ovšem omluven. Pane poslanče, prosím, máte slovo. Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, pane předsedající. Neúčast ministrů na interpelacích je asi nějaká nakažlivá, možná by se tím měl zabývat pan ministr zdravotnictví. Kromě pár výjimek tu nikdo není. A na této účasti je jasně vidět, co si myslí páni ministři a pan předseda vlády o Poslanecké sněmovně a také o občanech této země. Mrzí mne, že ani pan ministr životního prostředí si nenašel čas, aby nám zde řekl, co mají dělat lidé v Moravskoslezském kraji. Asi měl něco důležitějšího než svoji zákonnou povinnost odpovídat na interpelace v Poslanecké sněmovně. Proto svoji současnou interpelaci stahuji a všechny následující. Počkám si na den, kdy opravdu tito ministři přijdou, včetně pana ministra životního prostředí, a budou nám odpovídat na vznesené interpelace. Děkuji.



Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně. Já vás možná poprosím, abyste specifikoval, pane poslanče, které interpelace stahujete, zda pouze na ministra Chalupu nebo na všechny nepřítomné ministry. (Na nepřítomné ministry.) Já se to pokusím rozklíčovat. Nyní přecházíme na č. 28. Opět pan poslanec Václav Klučka interpeluje ministryni práce a sociálních věcí paní Ludmilu Müllerovou. Pane poslanče, prosím, máte slovo. Poslanec Václav Klučka: Děkuji, pane místopředsedo. Počítač to takhle udělal, že mám jenom chviličku na oddechnutí, paní ministryně. Já jsem dlouho přemýšlel nad tím, jak uvést a nazvat tuto interpelaci. Mně se zdálo, že práce na úřadech práce - to není to, co chci přesně říct, u nás na Ostravsku by se řekla těžká robota, těžká robota a nesmírně těžká dřina. Vy jistě jako ministryně víte, jak to na úřadech práce vypadá. Většinou tam pracují ženy, pracují v přesčasových hodinách a přesčasové hodiny se jim neproplácejí, protože na to nejsou peníze. *** (17.00 hodin) (pokračuje Klučka) To ohodnocení za těžkou dřinu, za ten obrovský počet nezaměstnaných, kteří se hlásí na úřadech práce, je prostě neadekvátní tomu, co oni musí v té práci odvést. Čtyřicet, padesát, přes padesát lidí, uchazečů, je denní dávka, kterou dostávají. U toho dva, pardon jeden, starý systém, se kterým pracují, a nový počítačový systém, s kterým pracují, který je velmi pomalý - velmi pomalý - znesnadňuje jim jejich práci, prodlužuje jednání s uchazeči. Ti jsou z toho nervózní. Prosím vás pěkně, to není žádné pracovní prostředí, které by vyžadovalo určitou úctu k tomu, co s tím nezaměstnaným chceme dále provádět, jak mu chceme nabízet další podmínky jeho budoucnosti, pro kterou by mohl uvěřit. Já si myslím, že je třeba opravdu s tím něco skutečně dělat. Paní ministryně, myslíte si to samé? Nebo respektive jaké chystáte opatření pro zlepšení pracovních podmínek na úřadech práce? Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji. Paní ministryně odpoví. Paní ministryně, prosím, máte slovo. Ministryně práce a sociálních věcí ČR Ludmila Müllerová: Vážený pane předsedající, pane poslanče, myslím si totéž. Ano. A i něco pro tuto záležitost dělám. Sám jste tady v úvodu říkal, že na úřadech práce došlo ke změně IT technologií. Bylo to od 1. 1. 2012. Bez jakéhokoliv ověřovacího či pilotního provozu nebo zkušebního. Bylo to naostro. A myslím si, že ty problémy, které byly v první polovině roku, byly víc než dramatické. Samozřejmě to bylo způsobeno i tím, že za jednotlivé aplikační programy odpovídali různí dodavatelé. Sice pod jedním hlavním dodavatelem, to znamená Fujitsu, ale je tady známo, že to byly společnosti Skil, Techniserv a další - nebo byly, jsou stále ještě - a ty odpovídají za jednotlivé oblasti, ať je to oblast zaměstnanosti, dávek pro osoby se zdravotním postižením apod. Tak to byla jedna překotná změna, která se od 1. 1. udála. Dále samozřejmě to byly legislativní změny zákonů takzvané té první sociální reformy, takže i tam došlo k podstatné změně, na kterou právě ty aplikační systémy musely reagovat. Ne vždy všechno bylo sesouladěno. I to byl další důvod. A pochopitelně také konečně i změna v samotné organizaci či reorganizaci úřadů práce, která nastala k 1. 1. 2012. To znamená - došlo k té změně, k centralizaci všech úřadů práce pod jedno generální ředitelství. A došlo také k jednotnému výplatnímu místu, to znamená dávky se přestaly vyplácet na obcích a pracovníci s tím byli převedeni na úřady práce. Teď jsem to řekla velmi zjednodušeně - že byli převedeni pracovníci, protože oni zdaleka ne všichni. Řada pracovníků, sociálních pracovníků, na obcích zůstala a na úřady práce jich přešlo poměrně méně. Myslím si, že to je jeden z největších problémů, kterého se Ministerstvo práce a sociálních věcí dopustilo, protože skutečně ve snaze uspořit co největší množství prostředků - a sami víme, že oblast mzdová je náročná na finanční náklady tak to směřovalo k tomu, že počet pracovníků byl výrazně nižší. V současné době tedy máme 8,5 tisíce, zhruba 8,5 tisíce zaměstnanců. A to už jsem v počátku letošního roku o 140 pracovníků tento počet navýšila. My máme celkem 507 pracovišť po celé republice, protože i to se poměrně významně projevilo na tom, že máme ta kontaktní pracoviště. Čili, je to mnohem větší počet, než byl dříve. V přípravě - teď velmi aktuální - je navýšení o dalších 150 zaměstnanců, kteří jsou financováni z nespotřebovaných výdajů loňského roku, dále pak 50 míst, které jde teď z Ministerstva práce a sociálních věcí na úřady práce. A také jsem požádala o 144 míst, které by měly jít z rozpočtové rezervy Ministerstva financí



právě na řešení agendy pěstounské péče, protože víte, že od 1. 1. letošního roku vstoupil v účinnost zákon o sociálně právní ochraně dětí, v němž nebyl zabudován požadavek na administraci pěstounských dávek na úřadech práce. A bohužel tito lidé dnes mají na starosti ve výplatách pěstounských dávek více než 9 tisíc pěstounů po České republice. Tak to je opět navíc to, co naskočilo. Já si velmi dobře uvědomuji přetíženost zaměstnanců, ale dělám pro to maximum - jednak abych povýšila počty, a také aby se zlepšily ty ICT systémy. Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně. Pan poslanec má doplňující otázku? Ano. Pane poslanče, prosím, máte slovo. Poslanec Václav Klučka: Vážená paní ministryně, bedlivě jsem vás poslouchal. A musím říci, že vás chápu - že to, co jste řekla, jak doprovázel ten život na úřadech práce ty změny, řekl bych revoluční změny - tak to opravdu pravdou je. A já jsem mluvil o tom, že ten zaměstnanec dneska pracuje v obrovském stresu. Přece jenom práce s takovouto klientelou, která k němu dochází, potřebuje určitý klid, určitou pohodu, určitou odbornost. A to prostě na těch úřadech práce není. Toto prostě není. Já bych vás chtěl poprosit, abyste se i tohoto problému všimla, abyste se ho snažila prostě řešit tím, že se zklidní celé ty procesy při vyjednávání, i když je takové množství nezaměstnaných, a dáte možnost zaměstnancům skutečně uplatnit především tu odbornost, a ne pouze jenom žít v určité depresi a v určitém strachu. Děkuju vám. Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Bude doplňující odpověď? Ano. Paní ministryně bude reagovat. Paní ministryně, prosím, máte slovo. Ministryně práce a sociálních věcí ČR Ludmila Müllerová: Pane poslanče, já jsem jenom chtěla dodat ještě jedno srovnání. Máme "stejně zatížené" zaměstnance na České správě sociálního zabezpečení. I zde dochází k mnoha stresovým situacím. Ale je pravdou to, že tam je stabilizován ten personální stav, který je dlouhodobě dán. Nedošlo k žádné radikální změně a také ICT systémy, které jsou využívány, nevedou právě ty pracovníky k tomu stresovému chování, které je vyprovokováváno mnohdy tím způsobem užívání technologií. Já musím říci, že stále velmi intenzivně navštěvuji úřady práce. Navštěvuji je naprosto nečekaně, kdy ředitel se ani nedozví o tom, že tam jsem. Až teprve posléze, kdy s těmi pracovníky hovořím, kdy vidím, jak systémy pracují. Vím o té situaci, nepodceňuji ji. Děláme opravdu, co je v našich silách. My jsme dokonce - a musím říci, že i naši IT pracovníci, kteří jsou na jednotlivých pracovištích úřadů práce - myslím si, že byli jaksi upozadněni, že se do centra pozornosti dostávaly právě ty firmy, které ty systémy provozují. Ale to množství, pracovníků, IT pracovníků a odborníků, kteří na úřadech práce jsou, bych si představovala daleko intenzivněji využít. A k tomu i také směřujeme. Děkuji vám. Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji. A přecházíme k další interpelaci číslo 29. Je to interpelace pana poslance Václava Votavy na ministra zdravotnictví Leoše Hegera. Pane poslanče, prosím, máte slovo. *** (17.10 hodin) Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, svojí interpelací navazuji na interpelace dnes již přednesené ctihodných mých kolegů pánů Béma a Bureše. Český právní řád doznal zákonem č. 50/2013 Sb., změny, kterou se pacientům umožňuje legální využívání konopí pro léčebné použití a kterou se má zabránit dalšímu zneužívání konopí pro jakékoli jiné než léčebné a vědecké účely. Vy jste se při minulé interpelaci dne 14. 2. 2013 vyjádřil k úhradě konopí ze zdrojů veřejného zdravotního pojištění takto: Je dneska nezvratným faktem, že účinnost konopí jako léčiva není brána jako seriózní a léčivo v této farmaceutické podobě je považováno pouze za podpůrný léčivý prostředek a ty dnes nejsou prakticky v celé šíři hrazeny.



Následně Státní ústav pro kontrolu léčiv dne 4. 3. 2013 vydal návrh opatření obecné povahy č. 04-13, kterým navrhuje nulovou úhradu konopí, tj. sto procent spoluúčasti pacientů. Učinil tak pouze opakováním vašeho tvrzení, které se odkazuje na nezvratnost faktů, ačkoliv žádná fakta nezmiňuje. Táži se vás tedy, vážený pane ministře, je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, aby se správní orgán ve věci návrhu opatření obecné povahy řídil toliko přáním či zadáním ministra a ignoroval nezbytnost založení správní úvahy na skutečných, objektivních a přezkoumatelných důkazech? Děkuji. Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji. Odpoví ministr zdravotnictví Leoš Heger. Pane ministře, prosím máte slovo. Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane poslanče, dámy a pánové, úhrady léčebných přípravků z konopí budou touto zemí pravděpodobně ještě dlouho znít v ostrých diskusích příznivců a odpůrců konopí a příznivců a odpůrců pěstování drog volnějšího či přísnějšího charakteru. Dovolte mi, abych nejdřív obecně řekl, že tím, že byla zavedena možnost pěstování konopí pro lékařské účely zákonem, se pěstování konopí z nelegální podoby amatérského domácího pěstování dostalo do podoby pěstování farmaceutického, které je provázeno celou řadou omezení a restrikcí a zejména kontrolních mechanismů. Takže to konopí farmaceutické jako substrát je a bude v naší zemi mimořádně drahé, ať bude dováženo a nebo ať bude pěstováno, jak se na to těší celá řada podnikatelských subjektů, které se chystají, že až to za rok bude možné, se přihlásí do soutěže o povolení pěstovat konopí pro lékařské účely. Tolik široký pohled na věc. Váš konkrétní dotaz, jestli SÚKL jako správní orgán působí ovlivněn vyjádřením ministra na interpelacích, já opravdu musím naprosto jednoznačně odmítnout. Státní ústav pro kontrolu léčiv je orgán, který je zcela nezávislý. Já jsem tady vyjádřil jenom své přesvědčení na základě svých znalostí jakožto lékaře, nikoliv jakožto poslance nebo ministra zdravotnictví. Své znalosti, i kdybych je bral jako znalosti ministra zdravotnictví, nejsou relevantní, protože SÚKL je orgán určený zákonem, který má jako prvoinstanční orgán rozhodovat o tom, co a jak bude hrazeno. A rozhoduje podle velmi přísných předpisů. Ty přísné předpisy v sobě mají mj. i ustanovení, že míra úhrad, která je stanovena, vychází z rozsahu terapeutické účinnosti a nákladové efektivity. A to, jak jsou tyto hodnoty stanoveny, jsou dány postupy, které určuje zákon. Mimo jiné každý přípravek, který má býti z veřejného pojištění hrazen, musí podle zákona splňovat účinky léčebného přípravku. A ty přípravky a jejich léčebné efekty jsou rozděleny na přípravky ryze léčebné, které vedou k ovlivnění nemoci jako takové, a přípravky podpůrného charakteru, které vedou k lepšímu snášení nemoci. Do dneška nebyla provedena seriózní studie, která by jasně prokazovala, že konopí má opravdu léčebné účinky na danou nemoc. To, že jsou tady citovány studie různých uživatelů drog a použivatelů drog, ať jsou legální v některých zemích nebo nelegální u nás tyto experimenty, tak to ještě neznamená, že přesto že jsou tyto studie, tzv. studie, rozhodně ne studie charakteru léčebných studií podle zákona, to že jsou široce citovány v různých zdrojích včetně internetu zejména, ještě neznamená, že se jimi bude řídit ústav, který musí postupovat podle zákona. Stanovení SÚKL, že se jedná o léčebný a podpůrný prostředek, jasně říká, že tento prostředek hrazen není. Venkoncem Ministerstvo zdravotnictví s tímto faktem, že ten prostředek velmi pravděpodobně hrazen nebude na základě předběžných analýz, které jsme měli k dispozici, upozorňovalo při schvalovacím procesu tohoto zákona a - (Předsedající upozorňuje na čas.) - nevznikl žádný jiný fakt, který by vedl k jinému závěru. Proti tomu procesu je možné odvolání a v něm bude ministerstvo fungovat jako druhá instance. Třetí instancí může být správní soud. Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Pan poslanec Votava bude mít doplňující otázku. Pane poslanče, prosím. Poslanec Václav Votava: Ano, děkuji. To, co jste řekl, pane ministře, ano, tento přípravek bude velice drahý, protože nemá léčebné účinky. A o tom, jestli má nebo nemá léčebné účinky, o tom se asi rozcházíte s řadou odborníků, aspoň co jsem zaregistroval i ve veřejných zdrojích. Ale pak já ztrácím smysl přijetí toho zákona. Protože přece jsme zákonem chtěli omezit nelegální získávání konopí právě pro takové léčivé účinky. To je jedna věc.



Řada lidí samozřejmě, pokud to bude tak drahé, prostě na prostředek nedosáhne a bude si ho stejně opatřovat nelegálním způsobem. Takže opravdu ztrácím trošku smysl přijetí tohoto zákona. Snad jsme chtěli, aby se to omezilo. Víte, já trošku se nebráním ani tak tomu, že mně to připadá, jako kdyby tím byla sledovaná určitá výhoda pro výrobce, kteří mají hrazená léčiva - (Předsedající upozorňuje na čas.) - a v řadě případů, která nemohou ani těm nemocným ani přinést úlevu. Ale prostě je to ochrana určitých výrobců určitých léčiv. Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Pan ministr bude reagovat. Prosím doplňující odpověď pana ministra zdravotnictví. Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger Děkuji. Já bych v první řadě si dovolil replikovat to, co řekl pan poslanec Votava na konci, že je tady celá řada výrobců, kteří produkují léčiva, mají pro ně stanovené úhrady a ta léčiva nejsou účinná. Pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, jestli víte o nějakém takovém léčivu, tak já bych velmi prosil, abyste nám to léčivo označil a my celou záležitost prověříme, protože to by samozřejmě byla věc, která by byla proti stávajícím zákonům. To, že chceme lobbovat pro tyto firmy, je konstatování, které já bych mohl obrátit a říci, že všichni, kdo prosazovali tento zákon, chtěli lobbovat pro ty potenciální pěstitele konopí a nebo pro firmy, které konopí sem budou dovážet. Já to dělat nebudu. Ale už na začátku prosazování toho zákona v diskusích, které byly vedeny okolo přípravy zákona, tyto diskrepance byly. Existuje ještě jedna možnost. Ministerstvo zdravotnictví připravuje vyhlášku o indikacích. Vyhláška je už v připomínkovém řízení. Bude stanovovat jasná pravidla, kde konopí může být předepisováno. To je první stupeň, který je možno regulovat. *** (17.20 hodin) (pokračuje Heger) A druhý stupeň, pokud jde o ty úhrady, tak platí obecné pravidlo u podpůrných léčiv, že pokud se všechny zdravotní pojišťovny shodnou pod dojmem nebo pod tlakem odborných průkazů vysoké míry té podpůrnosti, tak je možno (upozornění na čas), shodnou-li se, aby bylo to léčivo nakonec hrazeno. Já jenom upozorním, že ve Velké Británii a Německu, které mají daleko více občanů než my, je ne hrazeno, ale je povoleno předepisování u cca 2 tisíc pacientů. Takže ty představy - 40tisícové petice pro to konopí, že to bude reprezentovat 40 tisíc obyvatel, kteří to konopí potřebují, tak ty jsou opravdu nereálné. Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Přicházíme nyní k 30. interpelaci, kterou podával Pavel Bém na ministra zdravotnictví Leoše Hegera. Tato interpelace byla stažena. Dále zde máme 31. interpelaci, kterou podával pan poslanec Vít Bárta na ministra dopravy Zbyňka Stanjuru. Ta byla také stažena. Přicházíme tedy k 32. interpelaci, kterou podává pan poslanec Jiří Paroubek na ministra zdravotnictví Leoše Hegera. Pane poslanče, prosím, máte slovo. Poslanec Jiří Paroubek: Vážený pane ministře, můj dotaz tentokrát bude stručný, svým způsobem i jednoduchý. Přiznám se ale, že já sám si na něj odpovědět nedokážu. Obrátila se na mě dopisem občanka z mého volebního kraje s tím, že nikde v kraji není k dostání lék jménem Imuran ani jakákoliv jeho náhrada. Zdánlivě se jedná tedy o banální a možná i nesystémovou otázku. Občanka se ptá a mě to rovněž zajímá systémově, jak má postupovat, jestliže stát neplní své funkce stanovené mu Ústavou a neumožňuje léčbu svých občanů. Jak se má bránit a zejména jak má zjednat nápravu, jak se zkrátka dostat k tomu léku. Občanka píše ve svém dopise, že její dceři, která je uživatelkou tohoto léku, vznikají nedostatkem tohoto léku zdravotní komplikace. Píše, že řádně platí daně a zdravotní pojištění. V okolních zemích údajně tento lék k dispozici je. Obecně, pane ministře, já lék tohoto jména neznám, přiznám se. Věřím, že si ze mě občanka nedělá legraci. Ale jak má občan postupovat, není-li k dispozici určitý lék ani jeho ekvivalent, substitut? Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji. Pane ministře, prosím, máte prostor na odpověď.



Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger Děkuji za slovo. Vážený pane poslanče, dámy a pánové, musím uznat, že otevíráte velmi nepříjemnou kapitolu práce Ministerstva zdravotnictví, a dovolím si vysvětlit, proč je nepříjemná a proč řešení celé té věci je obtížné. Jenom bych zdůraznil, že se to netýká jenom toho jednoho přípravku Imuran, o kterém tady byla řeč, ale že s tímto problémem ministerstvo zápasí u celé řady dalších léčiv. Příčiny jsou v podstatě dvě, a to jednak reexport léků, který je povolen v celé Evropě evropskými pravidly a vychází z pravidla volného obchodu s léčivy, který podobně jako s automobily např. platí i bohužel pro léky, a stát nemá možnost, jak tuto záležitost v případě, že ten lék je tak masivně reexportován, že zmizí z trhu, ovlivnit. My jsme v nedávno podepsané novele zákona o léčivech založili alespoň povinnost lékáren, které mají distribuční oprávnění, nakupovat léčiva buďto pro lékárnu pro výdej, anebo pro distribuci tak, aby bylo možno tu věc mapovat trošku s předstihem pro riziko, že ten přípravek zmizí z trhu. Víc momentálně v tom nejsme schopni dělat a budeme tu věc sledovat. Ono se mluví o tom - odhady jsou, že asi 20 % přípravků je reexportovaných, vydělávají na tom distributoři, zčásti na tom vydělává i stát, protože ti distributoři tady platí daně. Ale rozhodně tedy 20 % dopadů do zásobování trhu tady není z našeho objemu léků a ty dopady jsou ojedinělé, setkáváme se s nimi tak asi jednou za dva měsíce. A jsou nepříjemné. Druhé vysvětlení je, že je výpadek léků na celoevropském trhu, což je tak asi druhá polovina případů. Ten výpadek obvykle bývá během jednoho dvou měsíců řešen, tak jako tomu bylo nedávno, například problém zásobování vakcínou pro očkování tetanu. Pokud jde o Imuran, tak tam došlo k tomu, že ten přípravek má svůj substitut, který se jmenuje Azaprin. Jsou to léky, které působí v podstatě jako cytostatika, nebo způsobující imunosupresi, dávají se převážně v onkologických indikacích. Protože Imuran suploval výpadek, výrobní výpadek Azaprinu, došlo k vyčerpání zásob. A nyní se očekává, že ten lék zhruba dva tři měsíce opravdu na trhu nebude. Ptáte-li se, co může dělat pacient, tak v tomto případě je povinností jeho ošetřujícího lékaře hledat nějakou substituci. Zejména v té oblasti onkologické a léčby chemoterapií a imunoterapií je celá řada postupů, které umožňují prakticky stejné výsledky, a vždycky o tom jedná s odbornou společností. V případě, kdy se jedná o lokální výpadky, má teoreticky stát možnost - kterou ale nemáme v zákoně, a my pravděpodobně se ji budeme snažit prosadit pro budoucnost, aby se tyto věci neopakovaly. Tam, kde jim je možnost zabránit, je teoreticky možné, aby měl SÚKL nebo nějaká autorita oprávnění nakupovat v průkazných případech výpadků na trhu a v případech, kdy ten preparát není jenom u nás, ale je v zahraničí, tak provádět nákupy mimo výběrová řízení za cenu, která samozřejmě nebude odpovídat ceně, která je stanovená zákonem. Mimo jiné oblast toho reexportu je způsobena faktem, který není často opakován, a já ho tady zopakuji, faktem (upozornění na čas), že léky u nás se postupně dostaly novou cenotvorbou na úroveň třetí nejlevnější země v oblasti placení léků a firmy, zejména producenti, tedy sem léky neradi dodávají, i když to je jejich povinnost. Děkuji. Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Pane poslanče, prosím, doplňující otázka. Poslanec Jiří Paroubek: Pane ministře, já děkuji za odpověď. Myslím, že občanka se bude dívat na to vaše vyjádření. Musím říci, že je to vážnější, než jsem si sám myslel. Bylo by dobré zvolit nějaké systémové opatření. Nejsem v této oblasti odborník, ale myslím, že občany zajímá především to, aby dostali ten svůj lék, a to, že dochází k reexportu, to je sice smutné, ale když zejména nemohou dostat ani substitut toho léku, tak je to potom vážné pro jejich zdravotní stav. Vy si to uvědomujeme zcela nepochybně, tak věřím, že se této problematice budete věnovat tak, aby občanka dostala příště třeba i konkrétnější odpověď. Bohužel asi s touto odpovědí spokojena být nemůže. Děkuji. *** (17.30 hodin) Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Pane ministře, chcete reagovat? Nikoliv. Tím pádem končím tuto interpelaci. Přecházíme k interpelaci číslo 33. Je to interpelace pana poslance Bureše na ministra zdravotnictví Leoše Hegera. Tato interpelace ovšem byla stažena. Stejně tak interpelace číslo 34, kterou má pan poslanec Ladislav Šincl na ministra životního prostředí Tomáše Chalupu. Tu také pan poslanec stáhl z důvodu nepřítomnosti ministra životního prostředí. Přicházíme k interpelaci číslo 35, kterou má pan poslanec Antonín Seďa na ministryni práce a sociálních věcí paní Ludmilu Müllerovou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.



Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážená paní ministryně, podle nedávno zveřejněných statistik vzrostl počet Čechů, Moravanů a Slezanů, kteří jsou závislí na státní podpoře. Údaje za první pololetí minulého roku hovoří o tom, že ve srovnání s prvním pololetím roku 2011 stát vyplatil na dávkách v hmotné nouzi o 53,3 % více, to je o 1,3 mld. korun víc. Celkem šlo na dávky v prvním pololetí loňského roku 3,6 mld. korun a například o jednu miliardu vzrostl příspěvek na živobytí. Přes jeden milion občanů dostává na hlavu v domácnosti z podpory, dávek nebo kvůli špatně placené práci od 7 do 9 tis. korun měsíčně. Příčinou je zejména růst nákladů na bydlení a na základní životní potřeby. Ale také snížení platů a mezd. Paní ministryně, vláda, jejíž jste ministryní, způsobila propad životní úrovně většiny našeho obyvatelstva. Mohu rozumět tomu, že je nutno šetřit, nicméně seškrcení platů, snížení valorizace penzí, zastavení růstu minimální mzdy a vysoká nezaměstnanost způsobila tento tlak na státní sociální podporu. Vláda na jedné straně šetří na těch nejpotřebnějších, aby druhou stranou byla nucena vyplácet státní podporu a měla vysoký schodek na důchodovém účtu. Paní ministryně, i když si uvědomuji, že boj proti nezaměstnanosti a sociálnímu vyloučení musí vést celá vláda, přesto se ptám, jaká konkrétní opatření provede vaše ministerstvo, aby se snížil počet lidí závislých na dávkách a na sociální pomoci. Uvědomujete si, paní ministryně, že navýšení nebo jestli uvažujete, paní ministryně, zda je nutno a zda předložíte vládě potřebu navýšit minimální mzdu. A pokud ano, tak v jakém časovém horizontu. Děkuji za vaše odpovědi. Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji. Odpoví paní ministryně Ludmila Müllerová. Paní ministryně, prosím, máte slovo. Ministryně práce a sociálních věcí ČR Ludmila Müllerová: Pane předsedající, kolegyně, kolegové, pane poslanče, vaše interpelace ve věci státní sociální podpory mě vede k úvaze, že říkáte, zda bude navýšen mandatorní výdaj pro rok 2013 na dávky státní sociální podpory či nikoliv. Já musím říct, že v systému státní sociální podpory počet příjemců dávek nevzrostl, ale naopak poklesl a tím vlastně klesly i výdaje právě na tyto dávky, tedy mandatorní výdaje. Tento vývoj dokumentuje pokles počtu vyplacených dávek oproti roku 2011, kdy v roce 2012 bylo v průměru poskytnuto 958 tis. dávek státní sociální podpory. To znamená, bylo to o 4000 dávek méně než v roce 2011. Celkové výdaje na dávky státní sociální podpory v roce 2012 pak činily 35 mld., tedy o 558 mil. méně než v roce 2011. Největší pokles výdajů byl z hlediska struktury dávek státní sociální podpory zaznamenán právě u rodičovského příspěvku o 759 mil. korun a klesl i průměrný počet příjemců této dávky zhruba o 18 tis. Dneska tedy pobírá tento nejvýznamnější příspěvek nebo dávku ze státní sociální podpory 308 tis. Důvodem tohoto snížení je snížení počtu příjemců, které vyplývá jednak z demografického vývoje, snižování porodnosti. Tento úbytek příjemců se projevil zejména v přídavku na dítě, porodném a v rodičovském příspěvku. Dalším neméně významným důvodem je snížení počtu příjemců rodičovského příspěvku, ke kterému došlo i proto, že se okruh příjemců snížil o rodiče, kteří si jako první zvolili dvouleté čerpání rodičovského příspěvku a pobrali celkovou sumu rodičovského příspěvku v kratší době čerpání. Z těchto důvodů není nutno přistupovat k revizi a změně nastavení podmínek pro čerpání dávek státní sociální podpory. Pro úplnost bych chtěla dodat, že od ledna letošního roku přestávají být dávky pěstounské péče dávkami státní sociální podpory, proto tedy i změna zase srovnávacích podmínek. Novou právní úpravu dávek pěstounské péče obsahuje, jak jsem už tady hovořila v předchozí interpelaci, právě zákon o sociálně právní ochraně dětí. A tímto opatřením dochází i k přesunu 1,2 mld. dávek ze systému dávek státní sociální podpory do dávek sociálně právní ochrany dětí. V roce 2012 došlo ke zvýšení počtu příjemců i výdajů na dávky pomoci v hmotné nouzi, kdy se zvýšily výdaje na tyto dávky oproti roku 2011 o 2768 mil., tedy o 55 %. To je velmi alarmující, samozřejmě, je to způsobeno rostoucí nezaměstnaností, o které jste tady také hovořil. Je to vlastně jakési vybalancování té nezaměstnanosti, protože klienti, kteří jsou odkázáni na dávky nezaměstnanosti a potom po skončení výplat dávek v nezaměstnanosti se většinou ocitají právě v hmotné nouzi. Odpovídám na vaši otázku, že tedy navýšení mandatorních výdajů pro rok 2013 nepředpokládám. Děkuji. Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně. Pan poslanec bude mít doplňující otázku. Pane poslanče, prosím, máte slovo.



Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážená paní ministryně, děkuji za odpověď, nicméně musím ještě jednu otázku zopakovat. A to je, zda navrhnete vládě zvýšení minimální mzdy. A pokud ano, tak v jakém časovém horizontu. A jenom poznámku si dovolím. Víte, to, že byla jakási úspora z jedné strany na druhou stranu, budou zvýšené mandatorní výdaje na sociálně právní ochranu dětí. To znamená, to je navyšování třeba počtu pracovníků na městských úřadech. Takže ono nakonec se zjistí, že ten problém je jenom přesunutí z jedné kapitoly do druhé v rámci kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí. Ale říkám: Ten problém, který já vidím, je, že mnoho lidí se dostane v tomto roce právě třeba i z důvodu navýšení daně z přidané hodnoty od 1. ledna do svízelné životní situace. Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji. Paní ministryně poskytne doplňující odpověď. Paní ministryně, prosím, máte slovo. Ministryně práce a sociálních věcí ČR Ludmila Müllerová: Ano, děkuji, budu reagovat na vaši otázku týkající se navýšení minimální mzdy. Musím konstatovat, že skutečně od roku 2007 nedošlo k navýšení minimální mzdy. Ta dneska je ve výši 8000 korun na měsíc a vlastně od 1. ledna 2013 došlo v souladu s nařízením vlády i k navýšení mzdy právě u osob mladistvých a zdravotně postižených na stejnou úroveň, to znamená také na 8000 korun. Ale co se týče vašeho dotazu na navýšení - my jsme tuto otázku několikrát diskutovali se svými partnery v rámci tripartity. Jsou tady této otázce velmi nakloněni zejména zástupci odborů. *** (17.40 hodin) (pokračuje Müllerová) Zástupci zaměstnavatelů se k otázce navýšení příliš kladně nestaví, na druhou stranu už i oni dnes uznávají, že je to problém i ve vztahu k Evropě, i ve vztahu k nůžkám, které se jakoby zavírají, když porovnáváme částky životního minima, existenčního minima, které zaznamenalo nárůst, a naopak minimální mzda stojí. Já jsem připravená tuto záležitost přednést na dalším jednání tripartity, které bude - předpokládám - 9. dubna. Půjdu s návrhem na navýšení zhruba na 8500 Kč. Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji. To byla interpelace číslo 35. Přecházíme k interpelaci číslo 36, kterou má také pan poslanec Antonín Seďa na paní ministryni práce a sociálních věcí Ludmilu Müllerovou. Pane poslanče, prosím, máte slovo. Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážená paní ministryně, děkuji vám za předchozí konkrétní odpověď. Já jsem měl připravenou interpelaci na základě slibů, které dalo vaše ministerstvo ohledně dodržování termínů výplaty sociálních dávek, ale ty problémy v IT systému atd. už tady přednesli kolegové, takže bych se zaměřil ještě na jednu oblast. Já jsem nedávno měl možnost navštívit řadu domovů pro seniory a domovy s pečovatelskou službou. Obyvatelé si začali stěžovat na zvýšené náklady. Já jsem hovořil o zvýšené dani z přidané hodnoty. Nicméně plánovaná vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí má zvýšit platbu za sociální služby v domovech pro seniory nebo postižené, a to až o 600 Kč měsíčně. V důvodové zprávě, nebo v nějaké té zprávě, vaši podřízení, paní ministryně, říkají - a já věřím, že to nemyslí vážně - že navýšení úhrad je tlakem na nezbytnou participaci vlastních zdrojů klientů, to znamená jejich úspor, či peněz od příbuzných. Já mám trošku problém, zda si vaši podřízení uvědomují dostatečně, že pracují na Ministerstvu práce a hlavně sociálních věcí. Chápal bych, kdyby toto stanovisko dal ministr financí. Já jsem se chtěl zeptat, zda tato vyhláška bude vydána a jak se díváte na zvyšování nákladů právě u těch nejpotřebnějších. Děkuji za vaši odpověď. Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Paní ministryně odpoví. Paní ministryně, prosím, máte slovo.



Ministryně práce a sociálních věcí ČR Ludmila Müllerová: Pane předsedající, pane poslanče, já si myslím, že vy jste velmi dobře v obraze v oblasti sociální politiky a rovněž tak i dotací, které probíhají právě do oblasti sociální a sociálních služeb. Vy víte, že v sociálních službách máme požadavků na dotační program do sociálních služeb za více než 10 mld., téměř 11 mld. korun. Podle rozpočtových pravidel a podle schváleného rozpočtu jsme dostali k dispozici něco málo, velmi málo přes 6 miliard, a tak vlastně naplňujeme toto číslo zhruba ze 60 %. Poskytovatelé sociálních služeb jsou ve velmi intenzivním tlaku na finanční prostředky a v době, kdy donátoři, sponzoři a další přispívatelé stále ubývají a v době, kdy kraje a obce konstatují, že ani ony nemají dostatek prostředků na vykrývání potřeb, které jdou na sociální služby, tak je opravdu otázka k zamyšlení, kde vlastně brát prostředky na stále se rozšiřující okruh a počet poskytovatelů sociálních služeb. My stojíme teď před velkým rozhodnutím a sama nevím, jak to dopadne, kdy zákon o sociálních službách hovoří o tom, že bude změna financování od 1. 1. v rámci dotační politiky, že bude tento systém převeden na kraje, a kraje budou samy rozhodovat o tom, jak budou dotační politiku realizovat. Je tady problém, že vlastně kraje a obce jsou velmi často i zřizovateli těch rezidenčních zařízení, domovů pro seniory apod. My víme, že úroveň jednak poskytování sociálních služeb, jednak potom i finanční náročnosti domů seniorů je velmi rozdílná a finanční rozmezí se pohybuje v řádu několika desítek tisíc korun na obyvatele, na lůžko. V této souvislosti jsme začali připravovat i tu vyhlášku, která se týká navýšení poplatků za poskytované služby, to znamená ať je to na úhradu stravy nebo na úhradu ubytování, případně na další terénní služby, o nichž jste tady sice nehovořil, ale týká se to i těchto služeb, zejména v pečovatelské službě apod. Sám víte, že podle zákona je nutné, aby klientům, kteří jsou ubytování v rezidenčních zařízeních, zůstalo 15 % na kapesné. Pokud se tedy podíváme na to, že dnes je průměrný důchod 10 700 Kč, tak sami vidíme, že toto zdaleka nestačí na úhradu těch nákladů, které jsou spojeny s provozováním rezidenčních zařízení, právě proto, že je tam i nedostatek lidí, kteří by pobírali adekvátní stupeň příspěvku na péči, protože jestliže máme více než 25 % obyvatel v rezidenčních zařízeních, kteří nemají žádný příspěvek na péči, nebo příspěvek na péči je 800 Kč měsíčně, tak je to skutečně velmi malá pomoc. A pak je to skutečně jenom na zřizovatelích, kteří musí doplácet zmíněné prostředky, které mu prostě na provoz chybí, a obracejí se právě na Ministerstvo práce a sociálních věcí o dotaci. Tu situaci jsem tady v úvodu popsala. Nepřipadá mi, že je asociální, pokud bychom to chtěli po lidech, jejichž výše důchodu umožňuje, aby si na tuto službu připlatili, že to je amorální, asociální a rozhodně by to tak neměly vnímat ani jejich rodiny. Já se domnívám, že ta vyhláška projde legislativním procesem a že bude vydána. Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Čas uplynul, výborně. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče. Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane předsedající. Vážená paní ministryně, děkuji za odpověď. Ten problém je, že od 1. 1., jak jsem zmiňoval, se zvýšila daň z přidané hodnoty. Oni si hodně ti klienti stěžují na to, že sice 15 % jim musí zůstat, ale platí čím dál více peněz například za léky. A uvědomme si, že 70 % klientů už prostě nebude mít na to, aby zvyšovali své platby na základě vaší vyhlášky. Schází přibližně minimálně půl miliardy korun na sociální péči. Já jsem rád, že výbor pro sociální politiku bude 2. dubna se zabývat právě financováním sociálních služeb. Trošku mě mrzí, že jsem mimo Českou republiku, ale doufám, že ten výbor zaujme za pomoci vás, paní ministryně, určité stanovisko a i v usnesení zohlední podfinancování těchto sociálních služeb. Děkuji. Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Paní ministryně, chcete reagovat? Nikoliv. Tím pádem ukončím interpelaci číslo 36. Přicházíme k interpelaci číslo 37. Je to interpelace pana poslance Václava Klučky na ministra průmyslu a obchodu Martina Kubu, který je omluven. Pane poslanče, prosím, máte slovo.



Poslanec Václav Klučka: Děkuji vám, pane místopředsedo. Interpelace je nazvána nařízení vlády 432/2010 Sb. Mohu jenom sdělit, že jde o nařízení vlády o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury. Vážený pane ministře, v tomto týdnu ve Sněmovně proběhlo druhé čtení zákona o nouzových zásobách ropy. *** (17.50 hodin) (pokračuje Klučka) Už v diskusi a v rozpravě k tomuto zákonu se tady hodně objevovaly polemiky nad tématem ochranného pásma kolem ropovodu. Já vám chci jenom říci, že ve stávající legislativě na rozdíl od důvodové zprávy není žádných 300 metrů ochranného pásma. A těch 150 metrů ochranného pásma, které ve vztahu k ropovodům se v zákoně objevuje, to je číslo, které se tam dostalo dle mého názoru až teprve po připomínkovém mezirezortním řízení, které řádně proběhlo. Já se vás ptám, pane ministře, na důvod zavedení tohoto čísla, na důvod stanovení metrů ochranného pásma, což je naprosto nezvyklé pro legislativu, protože jednotlivé segmenty kupříkladu ropovodu nebo přečerpávacích stanic atd., jsou prvky kritické infrastruktury, které se samostatně vyhodnocují i v souladu s nařízením vlády a mělo by to i pro budoucnost takhle být. V podstatě je to interpelace, která vás přivádí k dalším diskusím, které nastanou u třetího čtení tohoto zákona. Takže nejenže bych rád znal vaše stanovisko, kde to celé vzniklo, ale na druhé straně bych taky rád, aby to v této legislativě nebylo. Jak to dopadne při třetím čtení, uvidíme. Děkuji. Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně. Pan ministr do 30 dnů písemně odpoví. Nyní přicházíme k interpelaci 38. Je to interpelace pana poslance Václava Votavy, který tu není. Tím pádem interpelace propadá. Přicházíme k interpelaci 39. Interpelace pana Antonína Sedi. Pane poslanče, prosím, máte interpelaci na ministra financí Miroslava Kalouska, který je omluven. Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, podle zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu porušilo Ministerstvo financí v projektu státní pokladny zákon o veřejných zakázkách. Mělo se jednat o dodatky ke smlouvě na dodávku integrovaného informačního systému státní pokladny, aniž by se vypsalo zadávací řízení. Druhým problémem byla zaplacená záloha dodavateli na dobu delší než tři měsíce, kdy došlo k porušení zákona o rozpočtových pravidlech. Vážený pane ministře, výmluva vašeho ministerstva o odvrácení hrozby znehodnocení vydaných prostředků a zmaření projektu se mi jeví jako úsměvná. Chci se proto zeptat, zda závěry NKÚ vy, jako ministr, akceptujete, a pokud ano, kdo z vašich úředníků byl potrestán. A také bych se chtěl zeptat na důvody nárůstu původní ceny ve výši 2,4 miliardy korun na dvojnásobek. Děkuji za vaši odpověď. Vážený pane místopředsedo, já stahuji poslední ústní interpelaci číslo 41 na pana ministra Jankovského, protože jsem dostal od něho předem písemnou odpověď. Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Ano. Děkuji pěkně, pane poslanče. Osobně se domnívám, že následující interpelace číslo 40 bude poslední interpelací, kterou dnes stihneme. Interpelace číslo 40 je interpelace pana poslance Václava Klučky na paní ministryni práce a sociálních věcí Ludmilu Müllerovou. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Václav Klučka: Děkuji vám, pane místopředsedo. Protože tuším, že je to asi poslední interpelace, já dokonce si dovolím spojit téma i s aktivní politikou zaměstnanosti. Ono to s tou nezaměstnaností prostě tak nějak souvisí. Paní ministryně, v uplynulých dvou letech bylo na aktivní politiku zaměstnanosti ze státního rozpočtu vyčleněno 6,3 resp. 5,49 miliard korun. Není to mnoho, neboť jde toliko o desetinu procenta HDP naší země. Takhle bychom to mohli pojmenovat jako pověstně zakopaný pes. Proč Ministerstvo práce a sociálních věcí dělalo v této oblasti tak málo, ale ono je to ještě složitější a smutnější. V obou sledovaných letech Ministerstvo práce a sociálních věcí totiž na aktivní politiku nevyčerpalo ani to, co bylo na tuto politiku určeno, a to podstatným způsobem. V roce 2011 vrátilo ministerstvo do státního rozpočtu nevyčerpaných 2,48 miliard korun, v roce 2012 více než polovinu.



Nejsem pomstychtivý ani zastánce veřejného pranýřování, avšak v tomto případě se domnívám, že by ministerstvo za nevyužití oněch přidělených finančních prostředků pro aktivní politiku zaměstnanosti mělo někoho pohnat k odpovědnosti a zřejmě se jedná i o nejvyšší patra ministerstva či jednotného úřadu práce. Jak k tomu přijdou nezaměstnaní, kteří jsou ochotní k rekvalifikaci, avšak nikdo jim je nenabídne. Snad by se smířili s tím, že nejsou peníze ve státním rozpočtu, avšak nelze se smířit s tím, že tyto peníze byly, ale jednoduše se nevyužili. Paní ministryně, pro letošní rok taky máte plán aktivní politiky zaměstnanosti. Jste připravena mně odpovědět na otázku. Skutečně tyto peníze vyčerpáte? Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Paní ministryně, prosím. Ministryně práce a sociálních věcí ČR Ludmila Müllerová: Pane předsedající, pane poslanče, zbyvší páni poslanci a paní poslankyně, dovolte mi, abych se ještě jednou vrátila k politice zaměstnanosti a vůbec k aktivní politice zaměstnanosti. Já už jsem se tady toho rámcově dotkla a skutečně jsem konstatovala, jak v loňském, tak i v letech předcházejících nebyly zcela efektivně a vůbec nebyly v některých případech čerpány na určité nástroje aktivní politiky zaměstnanosti prostředky tak, jak bylo úmyslem. Já bych trochu chtěla oponovat v tom podílu aktivní politiky zaměstnanosti na státní politice zaměstnanosti, protože uvedu čísla. Rok 2010 byl ten podíl 27,1 %, rok 2011 byl 21,4 % a v roce 2012 už pouhých 17 %. Znovu ale musím konstatovat, že jsme z loňského roku převedli právě nespotřebované prostředky z aktivní politiky zaměstnanosti do letošního roku a zadařilo se nám také najít další prostředky z evropských sociálních fondů, které jsou poměrně významné a činí tak dnes to procento aktivní politiky zaměstnanosti na státní politice zaměstnanosti celkem 35 %. Je tedy větší než dvojnásobek loňského roku. Ale vy jste položil správně otázku. Máte vhodné nástroje a máte vhodné způsoby a vhodná řešení k tomu, jak byste tyto prostředky uměli vyčerpat. Já si troufám říci, že ano. Je tady samozřejmě problém opět na straně úřadů práce. Vy jste o tom hovořil a já musím konstatovat, že z mého pohledu skutečně dnes úřady práce neplní tu zásadní a původní roli, ke které byly určeny. To znamená, zprostředkování práce. Dneska je to už jenom o těch počtech uchazečů na jednoho zprostředkovatele zdrcující zpráva. To, že jsme tuto záležitost přesunuli na personální agentury, tak jsme se povinnosti zprostředkovávat a zároveň jakési odpovědnosti skutečně zbavili. Mám představu, že to je jeden z prvních a zásadních úkolů, jak tuto aktivitu zpět na úřady práce navracet. Našli jsme prostředky v rámci evropského sociálního fondu, který bude směřován právě do toho nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, a to tak, abychom posílili poradenství na úřadech práce a aby také úřady práce samy vystupovaly velmi aktivně vůči zaměstnavatelům i samosprávám v daných regionech. To je totiž to jedno z nejklíčovějších, protože pokud tady tuto znalost nemám, pokud mně, dokonce bych řekla, jí ústředí odebralo a svěřilo to pouze krajským pobočkám či centru, tak se domnívám, že to přineslo velmi negativní důsledky. Hovořila jsem tady o velmi aktivním přístupu k zaměstnávání mladých uchazečů. Víme, že je to problém, že se jím zabývá velmi intenzivně i Evropská unie a prostřednictvím tzv. záruk pro mladé jsme připraveni i my v rámci aktivní politiky zaměstnanosti tento nástroj velmi dobře využít.*** (18.00 hodin) (pokračuje Müllerová) Ale samozřejmě má to jedno omezení, a to, že se to týká pouze regionů se zaměstnaností mladých nad 25 % a takové regiony my máme asi pouze dva. Takže uvidíme, jak se budou dál statistiky vyvíjet. Ještě jednu věc bych ráda zmínila a to je tzv. kurzarbeit. Právě na tuto aktivitu, tento nástroj, bylo v minulém roce směřováno velké množství finančních prostředků. Bohužel kvůli bariérám, které jsme nastavili, abychom tento nástroj mohli využívat, tak se ho v loňském roce zhostilo pouze 29 firem, vyčerpali jsme 10 mil. a měli jsme určeno více než 400 mil. To asi mluví za všechno. Já jsem vyčerpala svůj čas. Děkuji vám. Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Paní ministryně, vy jste vyčerpala svůj čas, vyčerpala jste také veškerý čas určený podle jednacího řádu pro interpelace. Děkuji vám za heroický výkon. Děkuji také všem interpelujícím.



Dámy a pánové, jak už jsem konstatoval, čas daný zákonem pro ústní interpelace byl vyčerpán. Já tedy ukončuji dnešní jednací den a pokračovat budeme zítra od 9 hodin. Děkuji vám. (Jednání skončilo v 18.01 hodin.) *** URL| http://www.psp.cz/eknih/2010ps/stenprot/052schuz/52-3.html

Stenografický zápis 52. schůze, 22. března 2013 22.3.2013

psp.cz HK ČR

str. 0

(Jednání zahájeno v 9.00 hodin.) Předsedkyně PSP Miroslava Němcová 21. Vládní návrh zákona o Vojenské policii a o změně některých zákonů (zákon o Vojenské policii) /sněmovní tisk 916/ - prvé čtení Ministr obrany ČR Vlastimil Picek Poslanec Antonín Seďa 31. Návrh poslanců Lubomíra Zaorálka, Bohuslava Sobotky, Jeronýma Tejce, Jaroslava Krákory a dalších na vydání ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů /sněmovní tisk 630/ - prvé čtení Poslanec Milan Urban Předsedkyně PSP Miroslava Němcová (Jednání přerušeno v 9.10 hodin.) (Jednání pokračovalo v 9.20 hodin.) Předsedkyně PSP Miroslava Němcová 31. Návrh poslanců Lubomíra Zaorálka, Bohuslava Sobotky, Jeronýma Tejce, Jaroslava Krákory a dalších na vydání ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů /sněmovní tisk 630/ - prvé čtení Místopředseda PSP Jiří Pospíšil Poslanec Marek Benda Poslanec Vojtěch Filip Poslanec Marek Benda Místopředsedkyně vlády ČR Karolína Peake Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek Poslanec Viktor Paggio Místopředseda PSP Jiří Pospíšil Poslanec Stanislav Grospič Poslanec Jiří Paroubek Poslanec František Laudát Poslankyně Jana Kaslová Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek Poslankyně Anna Putnová 32. Návrh poslanců Zuzky Bebarové-Rujbrové, Vojtěcha Filipa a dalších na vydání ústavního zákona, kterým se mění a doplňuje ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 640/ - prvé čtení Poslankyně Zuzka Bebarová-Rujbrová Poslanec Marek Benda



Poslanec Jeroným Tejc Poslanec Marek Benda Poslanec Stanislav Grospič Poslanec Jiří Koskuba Poslanec Jeroným Tejc Poslanec Vojtěch Filip Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek Poslanec Pavel Ploc Poslanec Rom Kostřica Poslanec Michal Doktor Poslanec Vojtěch Filip Poslanec Marek Benda Místopředseda PSP Jiří Oliva Poslanec Jeroným Tejc Poslanec Stanislav Grospič Poslanec Marek Benda 1. Informace ministryně práce a sociálních věcí k aktuální situaci kolem s-Karet Poslankyně Kateřina Klasnová Poslanec Miroslav Opálka Poslanec Pavel Hojda Poslanec Roman Sklenák Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek Poslankyně Lenka Kohoutová Poslanec Jeroným Tejc Poslanec Bohuslav Sobotka Poslankyně Lenka Kohoutová Poslanec Jeroným Tejc Ministr dopravy ČR Zbyněk Stanjura Poslankyně Lenka Kohoutová Poslanec Jaromír Drábek Poslanec Vít Bárta Poslankyně Marta Semelová Poslanec Vítězslav Jandák Poslanec Jaromír Drábek Poslanec Michal Babák Poslanec Jiří Paroubek Poslanec Petr Skokan Poslankyně Dagmar Navrátilová Poslanec Jiří Petrů Ministryně práce a sociálních věcí ČR Ludmila Müllerová Poslanec Michal Babák Poslankyně Kateřina Klasnová Poslanec Roman Sklenák Poslankyně Kateřina Klasnová Poslanec Radim Jirout Poslankyně Kateřina Klasnová Poslanec Miroslav Váňa Poslankyně Kateřina Klasnová Poslankyně Marta Semelová Místopředseda PSP Jiří Oliva 32. Návrh poslanců Zuzky Bebarové-Rujbrové, Vojtěcha Filipa a dalších na vydání ústavního zákona, kterým se mění a doplňuje ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 640/ - prvé čtení Místopředseda PSP Jiří Pospíšil Poslanec Vojtěch Filip



33. Vládní návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů /sněmovní tisk 668/ - prvé čtení Ministr bez portfeje ČR Petr Mlsna Poslanec Marek Benda Poslanec Jeroným Tejc Poslanec Jiří Paroubek Poslankyně Kateřina Klasnová Poslanec Marek Benda Poslanec Vojtěch Filip Poslanec Miroslav Opálka Poslanec Stanislav Grospič Poslanec Petr Skokan Místopředseda PSP Jiří Pospíšil Poslanec Pavel Kováčik Poslanec Jeroným Tejc Poslanec Vojtěch Filip Poslanec Pavel Staněk Poslanec Vojtěch Filip Ministr bez portfeje ČR Petr Mlsna Místopředseda PSP Jiří Oliva (Jednání skončilo ve 13.50 hodin.) (Jednání zahájeno v 9.00 hodin.) Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji další jednací den 52. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám. Prosím, abyste se přihlásili vašimi identifikačními kartami. Prosím, abyste mi také oznámili, kdo budete mít kartu náhradní. Pan kolega Oliva má náhradní kartu číslo 6. Já vás nyní seznámím s omluvami z dnešního jednání. Z poslanců se omlouvají: Jiří Besser, Václav Cempírek, Pavel Drobil, Michal Hašek, Pavel Hojda, Gabriela Hubáčková, Jan Husák, Jaroslav Krupka, Jan Kubata, Jaroslav Lobkowicz, Hana Orgoníková, Vlasta Parkanová, Roman Pekárek, Aleš Roztočil, Antonín Seďa, Miroslava Strnadlová, Pavel Svoboda, Boris Šťastný, Milan Šťovíček, Martin Vacek, Jan Vidím, Vladislav Vilímec. Jenom dodám, že pan kolega Cempírek se omlouvá dnes do 14 hodin, pan kolega Roztočil do 12 hodin a pan kolega Seďa od 10.15 hodin. Z členů vlády se omlouvají: Leoš Heger, Tomáš Chalupa, Martin Kuba, Jan Kubice, Karel Schwarzenberg. To byly omluvy. My máme dnes pevně zařazený bod číslo 21. Potom se budeme zabývat zákony v prvém čtení. Jenom vám připomenu, že od 11 hodin bychom měli pokračovat v projednávání přerušeného bodu číslo 1. Nyní tedy zahajuji projednávání bodu 21. Vládní návrh zákona o Vojenské policii a o změně některých zákonů (zákon o Vojenské policii) /sněmovní tisk 916/ - prvé čtení Prosím, aby z pověření vlády tento návrh uvedl ministr obrany Vlastimil Picek. Prosím, pane ministře. Pane ministře, prosím o úvodní slovo. Ministr obrany ČR Vlastimil Picek Dobré ráno, vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Dovolte mi, abych zde jménem vlády představil návrh zákona o Vojenské policii, který vám byl rozeslán jako sněmovní tisk číslo 916. Vláda předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky návrh nového zákona o Vojenské policii, který má po více než dvaceti letech nahradit stávající právní úpravu. Vývoj, kterým naše společnost i armáda za



tu dobu prošly, zejména pak zásadní strukturální změny ozbrojených sil i změny v oblasti branné legislativy, je třeba reflektovat rovněž v podmínkách Vojenské policie. Základním koncepčním rámcem, ze kterého jsme při přípravě tohoto návrhu vycházeli, je takzvaná Bílá kniha o obraně, kterou v roce 2011 schválila vláda. Cílem předkládaného vládního návrhu je zejména jasně definovat postavení Vojenské policie, přesněji vymezit úkoly Vojenské policie a její místní a věcnou působnost. Oproti dosavadní právní úpravě pak vládní návrh zákona formuluje právní rámec, který bude lépe vyhovovat potřebám současné aplikační praxe zejména v oblasti povinností a oprávnění vojenského policisty v návaznosti na plnění úkolů Vojenské policie s akcentem na šetření práv soukromých osob a soulad se závazky na úseku nakládání s informacemi a ochrany osobních údajů. V souladu s výše zmíněnými koncepčními změnami pak vládní návrh nově vymezuje postavení a odpovědnost náčelníka Vojenské policie i řešení otázky organizační struktury Vojenské policie. Vzhledem k rozsahu změn, o kterých jsem hovořil, rozhodla vláda na základě našeho návrhu o tom, že tyto změny nebudou do právní úpravy promítány formou novely stávající právní úpravy, ale cestou zpracování návrhu nového zákona o Vojenské policii. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, s ohledem na obsah navrhované úpravy věřím, že návrh zákona v rámci prvního čtení podpoříte. Děkuji za pozornost. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu ministrovi. Nyní dostane slovo zpravodaj, pan poslanec Antonín Seďa. Prosím. Ještě oznámím, že pan kolega Miroslav Váňa má náhradní kartu číslo 5, pan poslanec Adam Rykala náhradní kartu číslo 8. Prosím, pane zpravodaji. Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, paní předsedkyně. Vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, jako zpravodaji k vládnímu návrhu zákona o Vojenské policii, sněmovní tisk 916, mi dovolte stručně připomenout základní důvody jeho předložení. Stávající zákon číslo 124/1992 Sb., o Vojenské policii, podle navrhovatelů již nevyhovuje potřebám policejní praxe, a proto Ministerstvo obrany odmítlo jít cestou další novely zákona a předkládá nám zákon nový. Zákon, který posiluje roli ministra obrany při jmenování a odvolání náčelníka Vojenské policie a také při schvalování její organizační struktury, na rozdíl od dnešní praxe ovšem bez nutnosti předchozího projednání ve výboru pro obranu. Toto dává možnost podřízení pořádkové a dopravní služby náčelníkovi Generálního štábu Armády České republiky, s tím, že služba odhalování a dokumentace protiprávního jednání bude přímo podřízena ministrovi obrany. Je navržena optimalizace útvarů Vojenské policie. Vlastní reorganizace spočívá ve snížení počtu regionálních velitelství z dnešních čtyř na dvě, a to na velitelství Vojenské policie Morava a Čechy, se zachováním velitelství ochranné služby Vojenské policie v Praze. Vážené poslankyně, vážení poslanci, z důvodů nejednoznačnosti stávajícího zákona se doplňují oprávnění vojenských policistů při provozu dopravních vozidel a pro kontrolování dodržování pravidel provozu na pozemních komunikacích i mimo ně. S ohledem na obsažnost a řadu diskutabilních změn v návrhu zákona si dovolím v podrobné rozpravě a po dohodě s předkladateli navrhnout prodloužení projednávání sněmovního tisku 916 ve výboru pro obranu o dvacet dnů. Děkuji za pozornost. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Připomenu, že jsme v prvém čtení. Pane zpravodaji, nebude podrobná rozprava, jsme v prvém čtení. Takže zahajuji obecnou rozpravu a rovnou vás vyzývám, pane zpravodaji, protože nemám zatím žádnou jinou přihlášku. Prosím.



Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, paní předsedkyně. Jak jsem avizoval, vážené poslankyně, vážení poslanci, podle jednacího řádu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, § 91 odst. 3, navrhuji prodloužit lhůtu pro projednání ve výboru pro obranu o dvacet dnů. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Já se zeptám, jestli se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy k tomuto bodu. Nehlásí se nikdo, obecnou rozpravu končím. Budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhuje přikázat tento návrh k projednání výboru pro obranu. Má někdo jiný návrh na přikázání? Nemá. Zahajuji hlasování pořadové číslo 76. Kdo souhlasí s tím, aby návrh zákona byl přikázán k projednání výboru pro obranu? Kdo je proti? Hlasování pořadové číslo 76, přítomno 118, pro 100, proti nikdo. Návrh byl přijat. Nyní budeme hlasovat o návrhu na prodloužení lhůty k projednání ve výborech o dvacet dnů. Zahajuji hlasování pořadové číslo 77. Kdo je pro tento návrh? Proti návrhu? Hlasování pořadové číslo 77, přítomno 122, pro 93, proti 2. Návrh byl přijat. Mohu tedy konstatovat, že návrh zákona byl přikázán k projednání výboru pro obranu a lhůta k jeho projednání byla prodloužena o dvacet dnů. Tím končím projednávání bodu 21. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji. Zahajuji projednávání bodu 31. Návrh poslanců Lubomíra Zaorálka, Bohuslava Sobotky, Jeronýma Tejce, Jaroslava Krákory a dalších na vydání ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů /sněmovní tisk 630/ - prvé čtení Pan kolega Urban. Prosím. Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Dovolte, abych jménem poslaneckého klubu sociální demokracie požádal o přestávku na deset minut. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Vyhlašuji přestávku do 9.20 hodin. (Jednání přerušeno v 9.10 hodin.) *** Jednání pokračovalo v 9.20 hodin.) Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Dámy a pánové, budeme pokračovat. Ještě tady mezitím mi byly doručeny dvě omluvy. První z nich je od paní poslankyně Jany Drastichové, která se omlouvá dnes z rodinných důvodů, a dále pan poslanec Václav Mencl z pracovních důvodů se omlouvá z dnešního jednání. Budeme pokračovat. Já zahajuji projednávání bodu číslo 31. Je jím 31. Návrh poslanců Lubomíra Zaorálka, Bohuslava Sobotky, Jeronýma Tejce, Jaroslava Krákory a dalších na vydání ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů /sněmovní tisk 630/ - prvé čtení My jsme tento tisk přerušili a budeme v tomto přerušeném jednání pokračovat. K přerušení došlo ve středu 20. března. Byla vlastně přerušena obecná rozprava. Já tedy prosím ke stolku zpravodajů pana kolegu Lubomíra Zaorálka, který zastupuje navrhovatele, je již přítomna paní poslankyně Jana Kaslová, která je zpravodajkou pro



prvé čtení. Budeme pokračovat v obecné rozpravě. Já se vás zeptám, zda se někdo hlásí do rozpravy. Pan místopředseda Sněmovny Jiří Pospíšil. Prosím. Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, dovolte mi, abych v obecné rozpravě také reagoval na návrh skupiny poslanců, kteří se snaží změnit ústavu v tom bodě, který se dotýká milostí a kteří chtějí navrhnout, aby milosti byly kontrasignovanou pravomocí prezidenta republika. Já jsem zde chtěl argumentovat a reagovat v té první části obecné rozpravy právě na slova navrhovatele pana místopředsedy Zaorálka, protože mi to připadalo jako zajímavá debata, jen se mi trošku obtížněji reaguje poté, co ta debata probíhala před dvěma dny, ale dovolte mi přesto několik poznámek. Já jsem se chtěl ve svém vystoupení zastat argumentace pana kolegy Marka Bendy, který zde řekl, když to zjednoduším, že bychom neměli novelizovat ústavu kvůli takovým to dílčím drobným věcem na základě pocitu a jednotlivých kauz. A za druhé, že bychom se neměli snažit vyřešit otázku milostí tím, že převedeme tuto pravomoc z nekontrasignované pravomoci do kontrasignované. A já musím říci, že tento názor sdílím. Pan předkladatel tady, jak jsem si udělal pár poznámek, pokud si je tedy po dvou dnech pamatuji dobře, tak zde konstatoval a hovořil o tom, že milosti v té podobě, jak jsou dnes, tak staví prezidenta nad zákony, prezident stojí mimo právo atd. Tato slova zde v debatě před dvěma dny padala a návrh, který zde leží na stole, by měl tuto otázku vyřešit. To znamená, měl by udělat z milostí institut demokratického právního státu, který zapadá do trestní justice v demokratickém právním státě. Já chci ovšem upozornit na to, a to si uvědomme, a nevím, jestli tedy na tu hlučnou debatu na plénu, že samotná kontrasignace nevyřeší filozofii milostí jako něčeho mimořádného, co opravdu bylo resentimentem středověké trestní justice a co zkrátka vždycky bude projevem suveréna hlavy státu, vstoupit do demokratického právního státu, vstoupit do rozhodování soudů a v zásadě rozhodnutí soudu ovlivnit, anebo otočit tím, že udělí milost. Milosti nikdy nemohou být, to si fakt uvědomme, součástí struktury trestní justice v demokratickém právním státu postavené na řádných opravných prostředcích, na mimořádných opravných prostředcích, postavených na tom, že orgán, který rozhoduje, rozhodne na základě zákonných mantinelů. To bychom jedině museli uvažovat podle mě o absurdní variantě, že milosti budou podrobeny přezkumu soudní moci a že ten, kdo o nich rozhoduje, bude soudně následně přezkoumáván ústavním nebo jiným soudem, což je podle mě vyloučeno z podstaty milostí, anebo že by ústava obsahovala zákonné nebo ústavní mantinely, za kterých milosti mohou být udávány. Pak bychom z toho vytvořili jakýsi kvazi institut soudní moci a pak by taková to řekněme - pravomoc splňovala nároky, které na milosti nebo obecně na jednotlivé instituty trestního práva klade demokratický právní stát. Já jenom chci říci, nežijme v iluzi, že pokud milosti přesuneme z nekontrasignované pravomoci do kontrasignované pravomoci, že vyřešíme jejich podstatu. Že z nich uděláme nástroj demokratického právního státu, to budou pod kontrolou soudní moci a nebo že tím pádem se vyřeší některé "veřejně" debatované a diskutované milosti. Není to prosím pravda, pouze jeden politický orgán bude nahrazen dvěma politickými orgány a je třeba dále trvat na tom, že milosti budou zásahem moci výkonné do moci soudní. To znamená, pro čisté teoretiky demokratického právního státu něčím tuto čistou teorii dělby moci mezi moc soudní, výkonnou a zákonodárnou narušuje. Proto já osobně bych spíš podpořil návrh, který by rušil milosti. Přiznám se. Spíš si dovedu představit, že milosti v právním státě nemají být, než je takovým to způsobem přetvářet. Ostatně mnoho zemí, které řadíme mezi demokratické právní státy, milosti nemají, protože je považují právě za něco, co do demokratického právního státu ne tak zcela patří. To byla pouze moje poznámka. Já bych opravdu nechtěl, abychom zde žili v jakémsi domnění nebo mýtu, že když v tuto chvíli přesuneme tuto pravomoc bez nějaké hlubší analýzy a debaty do kontrasignovaných pravomocí, tak tím milosti vyřešíme a milosti se stanou standardním instrumentem trestní justice. Ostatně dnešní trestní právo zná celou řadu mimořádných opravných prostředků, které chrání dostatečně pachatele před tvrdostí zákona včetně stížnosti pro porušení zákona, včetně mimořádných opravných prostředků, kterými je možné obrátit se na Nejvyšší soud. Pokud milosti zachováme, pak vždycky půjde o něco mimořádného, o něco, co nemá žádné zákonné mantinely a co vždycky bude projevem jakési mimořádné pozice suveréna hlavy státu, kterou suverén získal ve středověku a kterou v nějaké osekané malé podobě jsme mu nechali a kde hlavní kontrola nemůže být ústavní nebo zákonná, ale musí být veřejná. To znamená, že veřejnost debatuje o tom, zda milost byla uložena správně či nikoliv a veřejnost má právo prezidenta za špatně udělené milosti kritizovat a prezident by za to také měl nést



politickou odpovědnost. Nedovedu si moc dobře představit, jak vykonstruovat jinou než politickou odpovědnost o institutu, který vypadá jako milosti. To byla moje poznámka, proč bychom neměli naskakovat na - řekněme - lacinou větu nebo laciný populistický pohled, že kontrasignací vyřešíme problém milostí. Nevyřešíme. Dál to bude mimořádný prostředek trestního práva, který pochází z doby monarchie, z doby středověku. Děkuji. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu místopředsedovi Pospíšilovi. Ptám se, zda se ještě někdo chce přihlásit do obecné rozpravy v tomto prvém čtení. Pan poslanec Marek Benda. Prosím. Poslanec Marek Benda: Vážená paní předsedkyně, vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, ono se poměrně obtížně reaguje v rozpravě, která běží už asi čtvrtý den s různými přestávkami, tu měsíc, tu tři dny, tu pět dní. Přesto jsem chtěl krátce zareagovat na to, co tady naposledy říkal pan místopředseda Zaorálek velmi důrazně vůči mé osobě. Jakým způsobem jsem prohlásil milosti za něco, co nepatří k demokracii, nebo co je zcela mimo právní rámec. Já jsem nikdy neříkal, že to je neústavní institut. Jenom jsem říkal, že to je institut, který nepatří do klasického právního řádu. Ano, v tomto případě o trestu výjimečně, zcela výjimečně a na základě ústavního zmocnění nerozhoduje soud, dokonce bychom se mohli bavit o tom, jestli nejsme v rozporu s Listinou základních práv a svobod, která jednoznačně říká, že o vině a trestu musí vždy rozhodnout soud. *** (9.30 hodin) (pokračuje Benda) A tady to zmírnění trestu může mimořádně vykonat jiná osoba než soud, nepatří to do soudní soustavy. Nepatří to do klasické teorie dělby moci. To všechno souhlasí, je to jistý relikt, opravdu relikt království nebo pánů země, na druhou stranu relikt, který umožňuje ve výjimečných případech zmírnit tvrdost zákona. Zmírnit ne nespravedlnost, protože ten rozsudek je nepochybně vynesen spravedlivě, ale osobní tvrdost, je to jakýsi akt milosrdenství, který vstupuje do toho systému. Můžeme se bavit o tom, jestli ten akt milosrdenství má existovat nebo nemá. Já se domnívám, že to je užitečné, protože prostě občas jsou případy, které v tom obecném systému patří být potrestány, ale v individuálním případě, při pohledu na individuální případ, se mohou zdát i veřejnosti obecné, i někomu, kdo na to nahlíží vlastníma očima, ne nespravedlivé, ale, řekněme, tvrdé, nebo příliš kruté. Já si myslím, že ten institut má být zachován. A ta debata přece není o tom, jestli ten institut máme nebo nemáme v ústavě. Kdyby chtěl být pan místopředseda Zaorálek tak zásadový, jak tady hlásal ve svém projevu, pak musí říct: převeďte tento projev milosrdenství do soudní soustavy, umožněte nějaký zvláštní soudní přezkum institutu rozhodování soudu před ním, který tam umožní promítnout tuto individuální sociální, zdravotní nebo podobnou situaci. To tady nikdo nenavrhuje, a jediné, co se navrhuje, je, aby tento individuální akt milosrdenství podléhal kontrasignaci předsedy vlády, to znamená, aby podléhal interpelování v této Sněmovně. Aby podléhal debatám a hádkám v této Sněmovně. A já se ptám, jestli tato Sněmovna toto opravdu chce? Jestli toto je jejím cílem? Že se nám zdá, že možná nějaký president svoji pravomoc vykonal ne úplně vhodně nebo my bychom ji vykonali jinak. Jestli proto z toho chceme udělat politikum. Jestli proto z toho chceme udělat případ, kdy bude předseda vlády vyjednávat s presidentem: ty dáš ještě milost tomuto, a já bych doporučoval, aby se dala ještě milost tomuto, a pojďme se dohodnout, že dáme milost oběma, a bude se tady pak zodpovídat před Sněmovnou. To má být cílem návrhu, který je nám zde přednášen? Já to pokládám za velice nerozumné, velice nerozumné, protože individuální akt milosrdenství, z nějž se snažíme udělat politický nástroj, který má podléhat politické kontrole a politickým hádkám. A samozřejmě na aktu milosrdenství se politicky málokdy shodneme, protože tam ty názory mohou být velmi rozdílné, a budeme tady z toho dělat jenom zbytečnou show a jenom zbytečné hádání se nad tím, jestli ta paní byla, nebo pán byl dostatečně nemocný, nebo nebyl dostatečně nemocný, jestli čtyři nezletilé děti, které má doma vychovávat, jsou dostatečnou protiváhou tomu, že dostal někdo trest nebo nedostal trest. Nedělejme to, je to fakt nerozum, je to úplně zbytečné, a jenom tím posíláme individuální akt milosrdenství do politických hádek. Děkuji za pozornost. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Faktická poznámka, pan poslanec Filip. Pak tady mám přihlášenou paní místopředsedkyni vlády Karolinu Peake. Samozřejmě slovo dostanete, až pan kolega Zaorálek, faktická poznámka nyní, prosím.



Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji, paní předsedkyně. No, ono to tak jednoduché, jak říká pan kolega Marek Benda, není. Vážené paní kolegyně, kolegové. To bychom se museli bavit o tom, jestli ten systém je špatně nastaven například v sousední Spolkové republice Německo, kde hromadná amnestie musí být projednána v Bundestagu, protože může mít rozpočtový dopad, jak se ukázalo v rozhodnutí presidenta republiky 1. ledna, a následně, co se odehrávalo. To skutečně takové systémy v sousední zemi existují, že se toto projednává až v Poslanecké sněmovně, respektive ve Spolkovém sněmu. Čili tu debatu neukrojíme teď tím, že to zamítneme v prvním čtení. To přeci nemá smysl. Já jsme říkal v tom svém úvodním vystoupení před tím přerušením, že považuji za potřebné, aby zákon postoupil dál, abychom se bavili po 20 letech fungování ústavy nad jednotlivými instituty. A nehrajme si na to, že to před 20 lety naši předchůdci udělali tak dobře, že na tom co měnit není. A já jsem poslední, který kvůli tomu, že některý člověk, který má ústavní odpovědnost, tu svoji odpovědnost neunese. Kvůli tomu opravdu ústavu měnit nechci. Ale ta podstatná věc je přeci o tom, jestli to zasluhuje nebo nezasluhuje revizi, a jestli o tom máme vůbec diskutovat. A o tom diskutovat má smysl. Děkuju. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Faktická poznámka, pan poslanec Marek Benda, prosím. Poslanec Marek Benda: Také zareaguji na to, co řekl pan předseda Filip. Dvě poznámky. Zaprvé, prosím, netahejme do toho amnestii presidenta republiky z 1. ledna. Ta s tím nemá nic společného. A ta je už dnes kontrasignovanou pravomocí. Debata má být o tom, jestli ta kontrasignace je formální nebo neformální. Dobře víme, že se ta debata rozjela, že se o ní povede zásadní, řekněme, ústavní a možná i jinak odborná diskuse. Ale netahejme to do individuálních milostí. To je první poznámka, kterou jsem k tomu chtěl přičinit. Prostě nemá to s tím nic společného. Druhá poznámka. Není pravda, že by se o tomto tématu nemluvilo na půdě Poslanecké sněmovny. V souvislosti se změnou ústavy, která připustila přímou volbu presidenta, se přece debata o tom, jestli a v jakém rozsahu mají individuální akty milosti, respektive milosrdenství presidenta republiky být omezeny, byla vedena, a došlo tady třípětinovou většinou ke shodě na tom, že mají být převedeny do kontrasignovaných pravomocí ty abolice. Ta zastavování trestního stíhání. Já jsem nebyl příznivcem tohoto, ale respektuji to. Ale teď po roce otvíráme znovu tuto debatu jenom proto, že se jedno rozhodnutí nebo tři rozhodnutí nám zdála nesprávná. Já si myslím, že otvírat ústavu kvůli třem rozhodnutím individuální ústavní odpovědnosti presidenta republiky je velikánský omyl, a proto prosím, abychom tu debatu nevedli. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Paní místopředsedkyně vláda Karolína Peake, prosím. Místopředsedkyně vlády ČR Karolína Peake: Děkuji vám, paní předsedkyně. Dámy a pánové, na úvod mi dovolte pouze říct, že zásadně nesouhlasím s návrhem skupiny poslanců, které zde reprezentuje pan místopředseda Zaorálek. Považuji ten přesun za naprosto nesmyslný. A ty argumenty nemá cenu opakovat, zazněly tady ze stany Marka Bendy a Jiřího Pospíšila a nemá cenu opakovat stále dokolečka to samé. Dá se souhlasit s panem předsedou Vojtěchem Filipem v tom, že ústava si určitě zaslouží širší debatu 20 let od svého vzniku. Ovšem opravdu širší a nikoliv takto partikulární v tomto konkrétním případě, byť tento konkrétní případ může být tím startem pro tu debatu širší. Jediná věc, ve které bych nesouhlasila s Markem Bendou, je: netahejme do toho amnestii z ledna. Já myslím, že ta amnestie, právě to, že u ní ta kontrasignace existuje, ukazuje, že ta kontrasignace je v těchto aktech skutečně nesmyslná. A nijak té situaci nepomáhá. Máme snad pocit, že kontrasignace Petra Nečase amnestii Václava Klause nějak prospěla? Že prospěla nějak v té diskusi? Že ji nějak změnila? Podle mého nezměnila. Bavme se o tom, zda tyto instituty v té ústavě vůbec být mají. O tom by ta diskuse měla být. Ať už milosti nebo právo udělit amnestii, ale zda kontrasignovat nebo nekontrasignovat, to opravdu ničemu nepomůže. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Pan místopředseda Lubomír Zaorálek, prosím. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. Já bych chtěl ještě jednou tedy apelovat na Sněmovnu, aby tady tu debatu o způsobu schvalování milostí propustila do dalšího čtení. A já bych se chtěl teď soustředit možná na ten hlavní protiargument proti tomu, co tady zaznělo z úst mých předřečníků. Já bych chtěl především odmítnout to, že tady ten návrh změny ústavy je jenom reakcí na nějaké novinové články a na několik sporných případů.*** 9.40 hodin) (pokračuje Zaorálek)



Ty sporné případy podle mě pouze ukazují, že v ústavě je nedostatek. A já tady tu debatu na změnu ústavy otevírám proto, že chci, aby se mluvilo o této podle mě díře, která v ústavě je. Já se tady snažím vysvětlit, že skutečně tam existuje něco, co je z hlediska celkové koncepce ústavy chybné. Jinak bych nemohl navrhovat změnu ústavy, kdybych si tohle nemyslel. Takže tím prapůvodem není to, že se objevily problematické, pochybné případy, ale to, že ty případy ukazují na to, že v ústavě je někde něco, co nefunguje. Já se to pokusím vysvětlit nebo úplně jednoduše, tak jak jsem schopen, říci. Podle mě ten problém ústavy je v tom, že ona porušuje principy parlamentní republiky tím, že v tom čl. 62 vymezuje pravomoci prezidenta republiky nebo vymezuje rozhodnutí prezidenta republiky, které on vydává bez spolupodpisu člena vlády a přitom za ta rozhodnutí zásadně neodpovídá. V tom já vidím ten rozpor. On činí rozhodnutí bez spolupodpisu premiéra nebo člena vlády a přitom za ně neodpovídá. Já prostě ten rozpor vidím i geneticky historicky v tom, že ty milosti za první republiky, přátelé, byly kontrasignovány premiérem. Rozumíte, za první republiky byly kontrasignovány premiérem, a pak došlo ke změně v ústavě z roku 1960, kdy ty kontrasignace premiéra odpadly. Ale víte proč? Protože ústava z roku 1960 zavedla odpovědnost prezidenta Národnímu shromáždění. To znamená ústava z roku 1960 zrušila ten princip dělby státní moci a došlo k tomu, že tím pádem tam ty kontrasignace nebyly, protože prezident v roce 1960 se stal odpovědným Národnímu shromáždění. Chápete? A nyní se stalo v Ústavě České republiky, v té poslední, že ústava jako kdyby pokračovala v tom principu nekontrasignace, ale přitom je tam ústavně z výkonu funkce neodpovědný prezident. A v tom já vidím ten rozpor a to, proč to tady předkládám, je, abychom se o tom bavili. A to si myslím, že není tak nesmyslné, jak říká paní ministryně Karolína Peake. Já prostě tvrdím, že tady je jakási vada a snažil jsem se to vysvětlit. A pokud se staly problémy v novinách apod., tak je to podle mě důsledek toho, že tady to pohlídáno není. Prezident skutečně dělá něco, on má plnou pravomoc a přitom za to není odpovědný a nemůžeme s tím jakoby vůbec nic dělat. Já tvrdím, že to je chyba, která se do ústavy dostala. Takže já tady nebudu pokračovat v debatě, jestli je to relikt panovníka a monarchy a podobně, protože nemám asi dostatečné právnické vzdělání a kompetenci na to, abych takovou věc rozhodoval nebo abych tady dále polemizoval, to asi není zajímavé, ale stojím si na tom, s dovolením, že tady prostě vidím závažný problém. Neodpovědný prezident a bez kontrasignace. To, přátelé, nebylo... Vlastně takováto situace nevznikla ani za první republiky, ani tehdy v té socialistické úpravě z roku 1960. A proto chci, aby se ta debata otevřela a abychom o tom mluvili i v další fázi projednávání tohoto návrhu, protože já si myslím, že to vážný ústavní problém je a rád bych většinu z vás o tom přesvědčil, že stojí za to o tom mluvit. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Faktická poznámka pan poslanec Viktor Paggio. Prosím. Poslanec Viktor Paggio: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Já se skutečně nemůžu zbavit dojmu, že ČSSD navrhuje tuto změnu prostě v následku nějaké mediální kauzy, která tu probíhala. Nemohu se zbavit dojmu, že je to nějaká reakce na reportáž televize Nova a mám pocit, že ústavní změny navrhované ČSSD nevznikají v nějakých politických orgánech ČSSD, ale ve střižnách televize Nova. Je to věc, která je dokonce zmíněna v důvodové zprávě, kde se operuje údajným korupčním jednáním ohledně milostí. To mi připadá - a znovu to zde opakuji - jako dost silná káva. Mně se líbí ta nesystémovost kolem prezidentských milostí. Já zde nebudu tvrdit, že to zapadá do právního řádu. Mně se líbí ta nesystémovost, žijeme prostě v zemi, kde se velmi těžkopádně a formalistně vykládá právo. Je dobře, že tu máme milosti, tak jak jsou. Ve chvíli, kdy bychom to chtěli všechno zglajšachtovat a robotizovat, není to v pořádku. Myslím si, že ten systém a ta změna nejsou ku prospěchu věci. Znovu připomenu ještě jeden rozměr, a to, že my skrze prezidentské milosti vlastně věříme, že člověk je dobrý. Věříme v to, že když se někdo dostane na ten nejvyšší post, dosáhne té nejvyšší mety a stane se prezidentem republiky, že se bude chovat jenom podle svého svědomí. A já věřím, že v této víře stojí za to pokračovat. Děkuji. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji. Teď tady mám tři faktické poznámky - pan kolega Pospíšil, pan kolega Grospič, pan kolega Paroubek. Prosím, pan místopředseda Pospíšil. Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Velmi stručnou poznámku. Pan místopředseda Zaorálek ve svém posledním vystoupení jasně poukázal, že se jedná o koncepční rozsáhlejší možný problém, který by měl být debatován jiným způsobem než nad drobnou, dílčí, podle mého názoru populistickou novelou. Jasně zde bylo řečeno, že to je otázka problematiky postavení a odpovědnosti prezidenta, nikoli jedné dílčí pravomoci. Co bychom potom dělali se zbylými pravomocemi, které také nejsou kontrasignované? To taky má vztah k odpovědnosti



prezidenta jako takového. Takže prosím, vaše poslední vystoupení zde v debatě ukazují, že ten problém je jinde a že ho nelze řešit takovouto drobnou novelou. Děkuji. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Pan poslanec Grospič. Prosím, faktická poznámka. Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, paní předsedkyně. Myslím si, kolegyně a kolegové, že ten problém ukazuje nebo diskuse ukazuje na ještě úplně jiný problém - problém Ústavy České republiky jako takové a nakročení toho, jestli budeme chtít do budoucna posouvat ústavu a ústavní systém do roviny prezidentského systému nebo parlamentního systému. Bývalo dobrým zvykem, a na to bych rád tady upozornil, z minulých volebních období, že existovala společná komise pro otázky ústavy, pro Ústavu České republiky, a tyto věci byly posuzovány na společných jednáních i se zástupci druhé komory Parlamentu České republiky, Senátem. Jedním z prvních kroků v tomto volebním období bylo, že se takováto komise neustanovila, neb byla považována ze strany vládních koaličních stran za nadbytečnou. A co se stalo? Toto volební období máme přehršli nejrůznějších novel, ať už vládních nebo poslaneckých, Ústavy České republiky. Ukazuje se, že to je cesta veskrze špatná. Koneckonců i ten průmět přímé volby prezidenta České republiky do ústavy tím nejjednodušším způsobem otevírá řadu ledví problémů, které dnes tady jsou. A já si myslím, a nepodceňuji ten moment amnestie, tak jak je zakomponován do Ústavy České republiky, ale myslím si, že by bylo dobré skutečně tento návrh propustit do dalšího čtení, vést o tom debatu a vést ji zejména ve spojitosti s jinými návrhy novel Ústavy České republiky, které dnes máme třeba na pořadu. Je tam i jeden z vládních návrhů, který rovněž chaoticky a velice bezprecedentně reaguje na otázku možnosti vyslovení nedůvěry vládě. To je taky jeden z významných zásahů do ústavního práva a rovněž zase vládní koalice bude chtít, aby byl co nejrychleji projednán dnes v Poslanecké sněmovně. Čili myslím si, že má... (Předsedající: Čas, pane poslanče!)... své místo i tento návrh a že by měl být propuštěn do dalšího čtení. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Faktická poznámka pan poslanec Paroubek. Prosím. Poslanec Jiří Paroubek: Vážená paní předsedkyně, protože už není nikdo přihlášen, dovolil bych si vás požádat, abyste tu moji faktickou poznámku považovala za přihlášku do diskuse. Velmi pravděpodobně nepřetáhnu příliš čas dvou minut, ale stát se to může. Především bych chtěl říci, že na tom návrhu, který je předložen, jsem nijak neparticipoval. Uvedl jsem určitou výhradu systémovou, kterou tady koneckonců potvrdili v podobném pohledu na věc někteří poslanci komunistické strany. Mám na mysli vytvoření komise pro ústavu, kam by podobné návrhy přicházely. Nechci pana místopředsedu Zaorálka, na rozdíl od jednoho ze svých předřečníků, podezírat, že by snad tento návrh byl zpracován ve střižně Novy, naopak. Ale neviděl bych nic špatného na tom, pokud poslanci naslouchají hlasu veřejného mínění. *** 9.50 hodin) (pokračuje Paroubek) Přece na tom není vůbec nic špatného. Možná, že právě proto, že tohle jako vládní koalice neděláte, tak je výsledek, že se plácáte v podpoře ve veřejném mínění někde kolem 8, 10 %. Možná, že je to staromódní, ale já bych se vždycky na to, co říkají lidé, ohlížel. A mezi námi tento návrh přináší určitou zpětnou vazbu, která by se v Ústavě objevila a myslím, že to vůbec není špatné, protože ke kompromitaci, ke které došlo, v podstatě významné části pravomocí prezidenta republiky a svým způsobem i demokratického režimu došlo tím druhým článkem amnestie prezidenta republiky, tak tomu bychom se přece do budoucna chtěli všichni vyhnout. Já bych k tomu nepřistupoval jako nově zvolený prezident, to je jeho věc, který řekl, že do budoucna žádné amnestie dělat nebude. Myslím si, že je to právo, které by mělo být prezidentovi zachováno a nedomnívám se, že je to špatně. Ale je to jeho věc a on také může za půl roku změnit názor. Koneckonců vše plyne, vše se mění. Ale myslím si, že všichni přece máme zájem na tom, aby případné excesy, které se mohou stát, a nikdo není neomylný, ani prezident republiky není neomylný, se prostě nestávaly. Tato změna Ústavy podle mého názoru přináší tlak na větší odpovědnost práce jak prezidentské kanceláře, tak samozřejmě pokud by do toho byl zatažen i premiér, a tedy Ministerstvo spravedlnosti, asi by si nechal jednotlivé milosti posuzovat Ministerstvem spravedlnosti a chtěl by písemné vyjádření, tak to přece není vůbec špatné. Tady to nikdo nechce měnit na politikum, ale tu a tam se může skutečně jednou za pár let, pokud by tento systém byl nastolen, stát, že budeme skutečně o nějakém excesu hovořit. Ale tomu přece nemůže nikdo zabránit ani, pokud tohle nebude, s tím, že tímto návrhem by podle mého názoru excesů bylo pak minimálně.



Já vůbec nevidím nic špatného na tom, když tady nastoupí veřejná kontrola, v tomto případě kontrola ze strany Sněmovny. Myslím, že to je návrh dobrý. Samozřejmě, že předkladatelé jistě vnímají, že tady asi ta potřebná třípětinová potřebná většina není, ale to není špatně, protože zcela nepochybně je tohle věc, ke které se mohou vrátit i v příštím volebním období. Děkuji. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Teď jsem měla přihlášku pana poslance Františka Laudáta. Prosím. Poslanec František Laudát: Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, jenom krátká reakce. Já si myslím, že vládní koalice nedopadne hůř než, že skončí na 2,79 % jako v Ústeckém kraji. To spíš s nadsázkou. Nicméně vás vyzývám, abychom nedělali z Ústavy trhací kalendář a neměnili ji účelově. To za prvé. Nepovažuji to za naléhavé, protože věřím prezidentu Zemanovi, který veřejně slíbil, že žádné amnestie a milosti v jeho funkčním období nebudou. Skutečně si myslím, že by tady měla začít fungovat s nějakým přesahem komise, která udělá a připraví kompletní revizi Ústavy se všemi vychytávkami, se všemi slabostmi, které už po těch letech jsou známy. Ale dělat účelově dílčí trhací kalendáře, protože se nám dneska něco nelíbí, bych nedoporučoval. Děkuji. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Zeptám se, jestli se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy v rámci prvého čtení. Nehlásí se nikdo, takže jsme u závěrečných slov. Paní zpravodajka. Prosím, paní poslankyně Jana Kaslová. Poslankyně Jana Kaslová: Děkuji. Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, pouze v krátkosti jsem chtěla připomenout stanovisko zpravodaje. Vzhledem k tomu, jaká debata se tady rozpoutala, vzhledem k tomu, co nastalo 1. ledna tohoto roku, to jsou zásadní důvody k tomu, ač věcně ne zcela souhlasím s návrhem, který je zde podáván a s tím, že by se Ústava České republiky měla nějakým dílčím způsobem upravovat, nenavrhuji v prvním čtení zamítnutí tohoto návrhu. Děkuji. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji. Mám dojem, alespoň v poznámkách je to uvedeno, že v jednom z projednávání, než byl přerušen tento bod, pan kolega Benda dal návrh na zamítnutí již v prvém čtení ve středu 20. 3. Ověřuji si to, platí to. Závěrečné slovo za navrhovatele pan kolega Zaorálek. Prosím. (V sále je hluk.) Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. Jenom bych závěrem řekl, že samozřejmě poznámka pana místopředsedy Pospíšila byla pro mě srozumitelná, protože chápu, že to, co jsem tady říkal o článku 62, by mohlo vést k úvahám o důkladnější revizi, a to jsem pochopil, že je opodstatněná dedukce. Už jsem tady, přátelé, zažil pokusy vytvořit ve Sněmovně ústavní komisi. Pamatuji si, že jednu vedl profesor Zdeněk Jičínský a vím, že snaha dobrat se souvislejší, celkovější revize byla spojena s nezdarem. Myslím si, že i to, co tady zaznívalo: nedělejme trhací kalendář, udělejme ústavní komisi je metoda, se kterou mám už také bohužel svou zkušenost. Já bych se tomu samozřejmě vůbec nebránil, ať další podobný pokus vznikne, ale přesto si myslím, že tohle je něco dlouhodobého, co skutečně v blízkém nebo kratším čase asi nějaké plody nepřinese. Já tady reaguji na konkrétní problém a říkám při tom dvě věci. Jedna je, že vidím problém v Ústavě samotné, nedodržení parlamentních principů. Dovolávám se i Ústavy z první republiky, která v tomto byla podle mě přesnější. A druhá věc, že vlastně tento problém koncepční, konstituční podle mě otevřel dveře problémům, které potom můžeme vidět na televizi Nova. Jenom bych chtěl dodat, že to, že problémy jsou vážné, mi nepřineslo pouze sledování televize Nova, ale sám jsem se i setkal s některými protagonisty těchto příběhů. Nechci je tady jmenovat. Připomínám, že to nebyly jenom televizní relace, ale že tam dokonce probíhalo trestní stíhání. To je daleko víc než jenom jedna relace. Mohl bych tady uvádět případy těch, kteří dokonce veřejně poskytli informace o tom, že takovéto prohlášení v souvislosti s udělenými milostmi, dokonce i ti, kteří je dostali, veřejně učinili. A je na to dokonce více svědků. Pro mě není úplně zřejmé, proč policie trestní stíhání odložila. Já jsem na to ptal policejního prezidenta, ministra vnitra i nejvyššího státního zástupce. Mohu říci, že stanoviska, která jsem obdržel, jsou pro mě poměrně velice sporná. Policejní prezident, tehdy to byl ještě Lessy, dokonce na to, když jsem mu řekl, že pokud by se jednalo pouze o pomluvu, tak bych chápal, že v tak vážné věci policie zahájí trestní stíhání pro pomluvu prezidenta, hlavy státu, tak mi na to tehdy písemně odpověděl, že je to samozřejmě věc, kterou by ještě policie rozhodně měla zvážit. Nicméně, proč to tedy neučinila, zůstalo pro mě záhadou. Takže já si bohužel myslím, že tady jde daleko o víc než pouze o jednu televizní relaci. Nechci tady říkat jména občanů, nemám na to od nich souhlas, abych tady řekl, že jde o víc než nějakou jednu zmínku. Navíc dopady, které jsou na lidi v regionech, které tyto případy znají, jsou podle mě dost devastující. Jsou to, opakuji, dvě



roviny problémů. Jedny konkrétní kauzy, které vytváří pochyby a podezření, a podle mě potom nedostatek Ústavy, který tuto situaci umožňuje. Proto bych apeloval na to, abychom to tady dnes v prvém čtení nezamítli a abychom v téhle rozpravě pokračovali. Myslím si, že je to věc, která za to stojí. Děkuji. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová To byla závěrečná slova. Jsme před hlasováním. Budeme hlasovat o návrhu na zamítnutí, který byl přednesen, jak jsem již řekla, panem poslancem Markem Bendou 20. 3. Je zde žádost o odhlášení, já vás tedy všechny přihlašuji. Znovu se přihlaste. (V sále je stále velký hluk.) Nyní zahájím hlasování pořadové číslo 78. Ptám se, kdo je pro návrh na zamítnutí tohoto návrhu změny Ústavy. Proti? V hlasování pořadové číslo 78 přítomno 140, pro 69, proti 65. Návrh přijat nebyl. *** (10.00 hodin) (pokračuje Němcová) Takže budeme ... Ještě je kontrola hlasování. Pan kolega Zemek? Ne. Paní poslankyně Anna Putnová. Prosím. Poslankyně Anna Putnová: Já se omlouvám. Zpochybňuji hlasování. Moje vůle byla hlasovat jinak. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Zahajuji hlasování číslo 79. Rozhodujeme o námitce. Kdo souhlasí s námitkou? Proti námitce? Hlasování číslo 79, přítomno 143, pro 119, proti 7. Námitka byla přijata. Budeme opakovat hlasování o návrhu na zamítnutí. Zahajuji hlasování číslo 80. Ptám se, kdo je pro návrh na zamítnutí. Proti návrhu? Hlasování číslo 80, přítomno 144, pro 71, proti 67. Návrh přijat nebyl. Paní poslankyně Kaslová se hlásí? Ne. Tak budeme nyní pokračovat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat tento návrh k projednání výboru ústavně právnímu. Ptám se, zda má někdo jiný návrh na přikázání. Není tomu tak. Zahajuji hlasování číslo 81. Kdo souhlasí s návrhem na přikázání výboru ústavně právnímu? Proti návrhu? Hlasování číslo 81, přítomno 144, pro 126, proti 1. Návrh byl přijat. Konstatuji tedy, že návrh zákona byl přikázán k projednání ústavně právnímu výboru, a tím končím projednávání bodu číslo 31, sněmovního tisku 630 v prvém čtení. Děkuji zástupcům navrhovatelů i paní zpravodajce. Zahajuji projednávání bodu 32. Návrh poslanců Zuzky Bebarové-Rujbrové, Vojtěcha Filipa a dalších na vydání ústavního zákona, kterým se mění a doplňuje ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 640/ - prvé čtení Stanovisko vlády bylo doručeno jako sněmovní tisk 640/1. A nyní tento návrh uvede paní poslankyně Zuzka Bebarová-Rujbrová. Prosím. Poslankyně Zuzka Bebarová-Rujbrová: Dobrý den, dámy a pánové. Návrh, novela Ústavy, sněmovní tisk 640, který vám jménem předkladatelů dnes nabízím, je výjimečný. Výjimečný je tím, že ze všech novel Ústavy, které projednáváme, je nejstarší a současně má dnes narozeniny. Byl předložen přesně před rokem, 22. března 2012. Už tohle by měl být důvod, abychom se nad ním zamysleli, protože obsahově tento návrh řeší téma, které vzápětí začalo být velmi aktuální, a to ztrátu mandátu poslance, který byl odsouzen pro trestný čin.



Vím, že zhruba o dva měsíce později předložila podobný návrh i paní předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová, je obsažen v tisku 685, který díky tajům v řazení sněmovních tisků byl projednán už na minulé schůzi a v současné době je předmětem jednání výborů. Náš návrh koncipuje ztrátu mandátu v případě odsouzení poslance částečně odlišně než návrh v tisku 685, který počítá se ztrátou tohoto mandátu pouze v případě, že dojde k odsouzení poslance pro úmyslný - nikoliv též nedbalostní - trestný čin. A v tomto směru jsme postupovali analogicky s úpravou, která se dotýká zastupitelů obcí a krajů. To je tedy jedno téma, které vám v rámci naší novely předkládáme. Druhé téma řeší rovněž ztrátu mandátu a je v tomto volebním období - ale bohužel i ve volebních obdobích předcházejících - aktuální. Řeší ztrátu mandátu poslance, který opustil program, za který kandidoval. Zdůrazňuji nikoliv stranu nebo volební subjekt, ale program, pro který ho voliči zvolili. Předpokládá možnost ztráty tohoto mandátu rozhodnutím soudu na návrh politické strany. To znamená - nejde o politické rozhodnutí politického subjektu. A pochopitelně opuštění programu se nemůže týkat dílčích marginálií. Zdůrazňuji, že obě témata, obě možnosti ztráty mandátu, jsou vzájemně oddělitelné, protože předpokládám, že zejména proti formě, kterou jsem zmínila jako druhou, zde dojde k určitému odporu. Kolegyně a kolegové, nás se to v současné době ani v minulosti netýká. Ale zamyslete se nad tím, o co méně problémů byste při sestavování koalic a prosazování svých programů měli, kdybyste se mohli spolehnout na to, že vaši poslanci budou hlasovat tak jako vy po celé volební období. Takže doporučuji propustit tento tisk - už proto, že má dnes ty narozeniny - do dalších čtení a v rámci ústavně právního výboru spojit projednání s dalšími návrhy Ústavy tak, abychom skutečně Ústavu neřešili salámovou metodou. Děkuji vám. (Potlesk poslanců KSČM.) Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji. Slovo dostane nyní zpravodaj pro prvé čtení - pan poslanec Marek Benda. Prosím. Poslanec Marek Benda: Vážená paní předsedkyně, vážené dámy, vážení pánové, přichází další salámová novela Ústavy, která se pokouší řešit, řekněme, dva problémy. Jeden problém je otázka pravomocně odsouzeného poslance nebo senátora k nepodmíněnému trestu odnětí svobody za trestný čin, což je návrh, který již obsahuje dávno propuštěný návrh paní předsedkyně Němcové a o kterém se v této Sněmovně jedná. A druhá část návrhu se týká doplnění článku 25, nového písmene f), které říká, že ztrátu mandátu poslance a senátora lze způsobit také rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o ztrátě mandátu, aniž by jakkoliv kromě důvodové zprávy specifikovala, na základě čeho takové rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o ztrátě mandátu má vzniknout. Předpokládá se, že zřejmě toto upraví běžný návrh zákona, což mimochodem znamená, že tedy o mandátu poslance nebo senátora, o síle tohoto mandátu, bude posléze rozhodovat až běžný zákon, nikoli zákon ústavní. To pokládám za první velikou a zásadní chybu. Druhá věc je, že pokud bychom vyšli z té koncepce, která je zmiňována v důvodové zprávě, ale pouze v důvodové zprávě, tak se fakticky snaží představitelé navrhovatelů vrátit do koncepčního prostředí 1. republiky, tj. vázaných mandátů, kdy politická strana drží mandáty svých zastupitelů, svých poslanců, svých senátorů a rozhoduje o nich, jestli jí připadají, že jsou v souladu, nebo nejsou v souladu s tím, jak ona si představuje výkon pravomocí. *** 10.10 hodin) (pokračuje Benda) Já vím, že to dnes vypadá velmi populárně a pěkně z hlediska toho, čemu se rádo říká přeběhlíci, z hlediska poslanců, kteří třeba hlasují v rozporu se svým poslaneckým klubem. Ale já to obecně vidím jako problém, protože výsledek tohoto za První republiky byl ten, že Parlament a Poslanecká sněmovna nerozhodovaly o ničem a o všem se rozhodovalo v pětkách, sedmičkách a dalších uskupeních, které fakticky vládly zemi, protože mandáty jejich poslanců byly právě z tohoto hlediska vázané, tzn. do značné míry nesvobodné a vynutitelné, jak budou hlasovat.



Vláda k tomuto návrhu zákona dala poměrně obsáhlé odmítavé stanovisko poukazující zejména na rozpor s řadou článků Ústavy a Listiny základních práv a svobod. A já bych se pak s dovolením, paní předsedkyně, přihlásil do obecné rozpravy a pokusil se zdůvodnit svůj návrh na zamítnutí tohoto návrhu zákona. Děkuji za pozornost. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu zpravodaji. Otevírám tedy obecnou rozpravu a mám do ní teď dvě přihlášky s přednostním právem - jednak pana zpravodaje Marka Bendy, poté pana kolegy Tejce. Domluvte se prosím, kdo první. (Poslanec Marek Benda dává přednost poslanci Jeronýmu Tejcovi.) Takže pan poslanec Jeroným Tejc. Pak je zde ještě řádná přihláška... Není. Byla od Jiřího Paroubka, zmizela. Takže slovo má pan poslanec Jeroným Tejc. Prosím. Poslanec Jeroným Tejc: Vážená paní předsedkyně, kolegyně a kolegové, byť nejsem spolupředkladatelem tohoto návrhu zákona, tak jsem pro a podpořím, aby tento návrh zákona postoupil do druhého čtení. Koneckonců návrhů na změnu Ústavy, které projednáváme v tuto chvíli, je více. Jsou čtyři. Pokud jich postoupí více po vzoru té první normy, kterou jsme projednávali a poslali do ústavně právního výboru, tak myslím, že nic nebrání tomu, abychom dosáhli kýženého stavu, který tady byl navrhován, aby diskuse o změnách Ústavy probíhala komplexně a abychom debatovali Ústavu v daleko širších souvislostech. Podle mého názoru přeběhlictví, které tady v posledních letech bují v Poslanecké sněmovně, není dobrým signálem pro veřejnost. Na každém mítinku, když se bavíte s lidmi, oni nechápou, jak je možné, že volí konkrétní politickou stranu a následně ti, kteří odejdou z této politické strany, prosazují vlastní myšlenky, názory, a jsou součástí toho politického systému bez ohledu na to, kdo je volil a proč. Já rozumím tomu, že máme jiný model a jiné pojetí vázaného a volného mandátu. To znamená, že mandát, který dostáváme od voličů, je volný, nikoliv vázaný. Na tom není potřeba - a myslím, že ani by nebylo správné něco měnit. Já nevolám po praxi První republiky, jak tady byla zmíněna, že předsedové politických stran měli v trezoru bianco odstoupení resp. bianco vzdání se mandátu každého poslance a kdykoli je po vyplnění data mohli odeslat předsedovi Sněmovny. Právě proto předpokládám, že s ohledem na tuto praxi se poučili předkladatelé. Navrhují, aby o tom, jestli poslanec skončí nebo neskončí ve funkci, nerozhodovala Poslanecká sněmovna, tedy její většina, nerozhodoval o tom sekretariát jakékoli politické strany, ale pouze a jedině soud, v tomto případě dokonce nejvyšší soud, tedy Nejvyšší správní soud. Případů přeběhlictví jsme za poslední dobu zaznamenali mnoho. A já si myslím, že podle úpravy, která byla v tuto chvíli připravena, by ne všechny případy přeběhlíků znamenaly automatický zánik mandátu daného poslance právě při rozhodování Nejvyššího správního soudu. Za typický případ, který bych označil, který by měl podle mého názoru velkou šanci na úspěch v případě, že by tato novela byla přijata právě u Nejvyššího správního soudu, je případ pana poslance Melčáka. Pan poslanec Melčák nikdy neavizoval nějaký rozpor s programem sociální demokracie. Půl roku hlasoval se sociálními demokraty. Jednoho dne vystoupil na tiskové konferenci po boku Mirka Topolánka. Nic podstatného neřekl a od té chvíle hlasoval tři roky s vládní koalicí. Hlasoval úplně pro všechny návrhy tak, jak mu signalizoval tehdejší předseda klubu ODS. A já jsem přesvědčen, že tohle byl vzorový případ, u kterého by Nejvyšší správní soud, bude-li tato změna Ústavy přijata, mohl konstatovat po dokazování ztrátu mandátu poslance. A v té chvíli by byla vůle voličů - tedy těch, kteří volili pana Melčáka proto, že byl na kandidátce sociální demokracie, nikoliv proto, že byl na kandidátce ODS - znovu naplněna, protože by nastoupil náhradník. Rozumím tomu, že ne všechny případy přeběhlíků, kteří tady třeba dnes v Poslanecké sněmovně jsou, by takto skončily, protože by musel být prokázán jasný rozpor mezi volebním programem, mezi tím, co oni říkali před volbami, co říkali po volbách, a mezi tím, jak také proběhla např. změna kurzu té politické strany, kterou původně zastupovali. Takže v tomto smyslu nechci, aby byli všichni házeni do jednoho pytle. Ale právě proto si myslím, že návrh, který je tady předložen, je k diskuzi na ústavně právním výboru. Rozhodně je ten, který by mohl obstát i ústavně a z hlediska základních principů demokracie. A myslím si, že jestli něco ubližuje demokracii, tak to je právě přeběhlictví. To, že se tady praktikují nákupy poslanců či udělování trafik za to, že si vytvoří vlastní klub nebo za to, že budou v tom v uvozovkách vítězném týmu po zbývající období. V tomto smyslu jsem přesvědčen, že to, co by demokracii pomohlo, rozhodně není ten současný stav, ale spíše návrh, který je předložen. Takže to je důvod, proč já osobně, byť nejsem předkladatelem, podpořím, aby tento návrh postoupil do druhého čtení. Děkuji za pozornost.



Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Nyní tedy pan poslanec Marek Benda má slovo. Poslanec Marek Benda: Vážená paní předsedkyně, vážené dámy, vážení pánové, já chápu, že je pátek dopoledne a jsme lehce unaveni. Ale přece jenom pokládám tento návrh zákona za poměrně zásadní pro budoucí fungování této Sněmovny i všech sněmoven, které tady budou následovat, o Senátu ani nemluvě. Já myslím, že ta míra nedomyšlenosti z hlediska Senátu je snad ještě hlubší a zřetelnější než v Poslanecké sněmovně. Já si jenom dovolím odcitovat dvě části - nebudu číst celé - ale dvě části z vládního stanoviska a pak přidat ještě několik krátkých komentářů. "Vláda konstatuje, že Ústava České republiky tvoří ucelený a konzistentní celek a v případě každé její změny je nutné přihlédnout ke všem souvisejícím ustanovením. Předložený návrh ústavního zákona je s touto zásadou v části, která předpokládá zánik mandátu poslance nebo senátora v důsledku rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o zániku mandátu v rozporu, a to zejména z následujících důvodů. a) Podle čl. 23 odst. 3 Ústavy České republiky je slib složený poslancem nebo senátorem formulován tak, že jeho mandát musí být vykonáván v zájmu všeho lidu a podle jeho nejlepšího vědomí a svědomí; navržená právní úprava by ve svých důsledcích tento princip výrazně narušila. b) Podle čl. 26 Ústavy České republiky poslanci a senátoři vykonávají svůj mandát v souladu se svým slibem a nejsou přitom vázáni žádnými příkazy; ze znění tohoto ustanovení je zřejmé, že poslanec nebo senátor je v prvé řadě vázán svým slibem, učiněným podle výše uvedeného ustanovení, nikoliv vazbou na svou politickou příslušnost. c) Podle čl. 9 odst. 2 Ústavy České republiky je změna podstatných náležitostí demokratického právního státu nepřípustná; s tímto ustanovením souvisejí rovněž čl. 3 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, podle něhož nikomu nesmí být způsobena újma na právech pro uplatňování jeho základních práv a svobod, včetně jeho politického smýšlení, čl. 15 Listiny základních práv a svobod zaručující svobodu myšlení a svědomí a v neposlední řadě čl. 22 Listiny základních práv a svobod, podle něhož zákonná úprava všech politických práv a svobod a její výklad musí umožňovat a ochraňovat svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti. Navržená právní úprava, která fakticky spočívá v postihu za změnu politického smýšlení, je s touto ústavní zásadou v přímém rozporu." *** 10.20 hodin) (pokračuje Benda) Bod 3 říká: "Navržená právní úprava zániku mandátu poslance nebo senátora v důsledku rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o zániku mandátu nestanoví žádnou hmotně právní podmínku zániku mandátu. Zakládá však příslušnost k rozhodování Nejvyššímu správnímu soudu." Teprve z důvodové zprávy vyplývá, že cílem takového řízení by bylo mimo jiné zbavit mandátu poslance nebo senátora, který v době výkonu mandátu opustí svou politickou stranu, což by pak však bylo v příkrém rozporu s principy volného mandátu. Taková právní úprava by navíc byla v rozporu i s hlavou čtvrtou Ústavy České republiky, neboť by ve svých důsledcích znamenala nepřípustnou politizaci justice, kde by byl Nejvyšší správní soud nucen v řízení zkoumat důvody a pohnutky konkrétního poslance nebo senátora, které zapříčinily, že svou politickou stranu opustil případně z ní byl vyloučen. Nezávislý soud by tak nepřípustně a protiústavně nahrazoval vlastní rozhodování politických stran týkající se jejich členů i politického programu. Navržená právní úprava zániku mandátu poslance nebo senátora v důsledku rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o zániku mandátu by dále ve svých důsledcích narušila samu podstatu správního soudnictví, která spočívá v přezkumu vydaných správních rozhodnutí. To je v kontrole veřejné správy. Navržená koncepce by dala soudu naprosto v rozporu se zásadami soudnictví oprávnění rozhodovat v podstatě jednostupňově o zániku mandátu poslance nebo senátora bez jakéhokoliv předchozího správního řízení. To jsou hlavní důvody, které uvádí vláda. Rozpor opravdu s tím, že my jsme tady zvoleni každý za sebe. Zejména v situaci, kdy tady všichni plédují pro preferenční hlasy, nový prezident republiky za velkého potlesku Senátu mluví o tom, jak je potřeba ještě posílit váhu preferenčních hlasů, dostali se do této Sněmovny lidé, kteří byli třeba jenom na kandidátkách svých politických stran. Jako pan kolega Huml. Nebyli jejími členy. Byli zvoleni, byli zvoleni preferenčními hlasy. Dvě třetiny z nás tady byly zvoleny preferenčními hlasy. A teď najednou se



tváříme a říkáme, že je v pořádku, aby o našem mandátu rozhodovala politická strana, za kterou jsme kandidovali. Jenom na základě toho, že se jí třeba někdo z nás znelíbí. A nebo, abych to dohnal až úplně do extrému, to co říkal pan poslanec Tejc - při vší úctě k jeho názorům - ale kdo bude mít žalobní legitimaci na ztrátu mandátu? Bude to jenom politická strana, jejímž byl poslanec členem? To není samozřejmě vůbec jasné z tohoto návrhu, ale teoreticky by to mohl být kdokoliv nebo jiné politické strany. Dojdeme do situace, kdy se tady budeme navzájem žalovat kdo opustil program své politické strany. Která vláda po nástupu zjistila, že to či ono co slibovala, již nejde splnit. A třeba pro to z nějakého důvodu nehlasuje. A její konkurence bude žalovat jednotlivé její poslance u Nejvyššího správního soudu a říkat: Vy jste ve volbách slibovali, miláčkové, 13. důchod. A vy jste po volbách zjistili, že neumíte vyplatiti 13. důchod. Ten návrh ve Sněmovně byl, vy jste ho nepodpořili, vy jste nepochybně hlasovali v rozporu se svým programem, se kterým jste kandidovali ve volbách. A my teď vyzýváme Nejvyšší správní soud, aby vás všechny, kteří jste pro to nehlasovali, zbavil mandátu. Já jsem na toto opravdu strašně opatrný. Jak Nejvyšší správní soud, chudák, má vůbec šanci rozhodovat? Jak by měl šanci posuzovat takovéto případy? Jak má rozhodovat spor mezi politickou stranou a jejím členem, který byl za ni zvolen? A to pořád do toho ještě vůbec netahám Senát, kde sice jsou to kandidáti za politické strany, ale každý z nich je zvolen sám za sebe ve většinových volbách. A tam už vůbec nechápu, proč navrhovatelé do toho Senát tahají, zvlášť když řada senátorů je nezávislých a tam vůbec netuším, kdo by mohl tento návrh dávat. Je to opravdu návrh hluboce nepromyšlený, vycházející z jedné možná negativní zkušenosti sociální demokracie z minulého volebního období. Ale s tím se musí umět politické strany vypořádat. Musejí si umět nastavit vnitřní mechanismy, které jim umožňují se bránit tomuto odcházejí z politických stran nebo přeběhlictví, jestli nám tak strašně vadí. Ale buďme opatrní na to, abychom na základě toho měnili politický systém, a to takto zásadním zásahem, že řekneme: Běžný zákon který může schválit prostá většina v této Sněmovně, dokonce bez souhlasu Senátu, proti vůli Senátu, může stanovit pravidla, na základě kterých pět nebo devět lidí Nejvyššího správního soudu rozhodne, že mandát, který kdokoli z nás v tomto sále získal ve volbách, mu bude odebrán, protože se to nelíbí možná jeho politické straně, možná jeho politické konkurenci. To je taková moc, že to už můžeme rovnou říct, ať v této zemi vládne Nejvyšší správní soud, ono to bude nejjednodušší, ti lidé mají důvěru, je jich míň, nebudou se tam tak hádat jako ta žvanírna na Malé Straně a bude všechno klidnější. Ale já touto cestou jít opravdu nechci, proto navrhuji, abychom zamítli tento návrh zákona v prvním čtení. Abychom neotvírali tuto myšlenku, protože si myslím, že je zásadně chybná, zásadně v rozporu s pojetím našeho mandátu. A dokonce v zásadě v rozporu i s tím, co se v naší české společnosti v posledních pěti letech odehrává ve vztahu k poslaneckým mandátům. K tomu, jestli je má vlastnit politická strana, jestli mají být opravdu jenom z návrhů politických stran, anebo jestli do toho mají mnohem víc zasahovat voliči. To, k čemu dochází, je, že do toho zasahují voliči. A komunistická strana, která je navrhovatelem tohoto zákona, říká: Ne, my se chceme vrátit do toho systému, kdy voliči do toho nemají co mluvit, protože my jsme ti, kdo budou rozhodovat o mandátech své politické strany. Děkuji za pozornost. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji, teď tady mám tři faktické poznámky. Pan poslanec Grospič, poté pan poslanec Kuskuba, poté pan poslanec Tejc. Prosím, pan poslanec Grospič. Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, paní předsedkyně. Já, kolegyně, kolegové, vnímám emoce, které vyvolal tento zákon. On není poprvé v Poslanecké sněmovně. V různých obměnách jsme se ho pokoušeli předložit už i v minulém volebním období. A rozumím tomu, že se nebude někomu líbit nebo mu připadá příliš vysoce účelový, Ale na druhou stranu mohu říci, že všechny politické strany dnes zastoupené v Poslanecké sněmovně si problémem přeběhlictví prošly a dokonce se stalo praxí, že za posledních sedm, osm let se vlády opírají a opírají svou moc a legitimitu právě o přeběhlíky, o politické přeběhlíky. A je to téma, které je občany nejvíc kritizováno. K úvaze, která se týká legitimity, bych chtěl říci, že za absurdní považuji tak jako občané v České republice, když někdo vytvoří novou politickou stranu, prosadí si vznik svého politického klubu a bezcharakterně odhodí všechny závazky, se kterými šel před voliče. A k otázce posuzování vztahu k politické straně bych chtěl jenom upozornit na to, že volební zákon o volbách do Poslanecké sněmovny číslo 247/1995 Sb., v současném platném znění, výslovně v § 31 říká a počítá s tím, že sice jsou stanoveny individuální podmínky pro to, aby



někdo se mohl ucházet o kandidaturu do Poslanecké sněmovny, ale kandidátní strany (listiny?) podávají registrované politické strany a politická hnutí či jejich vzájemné koalice. Čili tam je dána i primárně odpovědnost ve vztahu k voličům za vlastní kandidáty, které politické strany svým voličům nabízejí. A jestliže někdo, a má to právo z hlediska Ústavy i Listiny lidských práv a svobod, se rozhodne nebýt v dané politické straně, pak má také hodnotit si toto své rozhodnutí a rezignovat i na mandát v Poslanecké sněmovně, nikoliv účelově přebíhat do jiné politické strany a ovlivňovat většinové rozhodnutí voličů ve volbách. A myslím si, že návrh zákona, který dnes jsme vypracovali a je tady předložený, právě toto zohledňuje a zaslouží si hlubokou pozornost a diskusi. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Další faktická poznámka pan poslanec Koskuba, prosím. *** (10.30 hodin) Poslanec Jiří Koskuba: Děkuji, paní předsedkyně. Dámy a pánové, nejsem právník a nemínil jsem ani k těmto bodům vystupovat, patřím však k poslancům, kteří si opravdu nemyslí, že ústava je trhací kalendář, a je smutné, že to zde vůbec musíme projednávat. Nicméně prostřednictvím paní předsedající si dovolím dvě poznámky k předřečníkům. K panu poslanci Paggiovi. Prosím vás, kritizujete-li nějaký zákon, važte slova, že jej předložila ČSSD. Všimněte si, kdo jej podal, jak my hlasujeme. My jsme stranou demokratickou a já jsem svému vedení velmi vděčen, že nemusím vždy hlasovat - a naopak podle ústavy hlasuji podle svého vědomí a svědomí. A druhá poznámka k panu poslanci Bendovi. Já jsem zde vyslechl, pane kolego, vaši přednášku. Já bych i s řadou bodů souhlasil, ale na druhé straně s přeběhlictvím skutečně mám skutečně vnitřní problém, a uznejte, že asi ve sportu by bylo divné, kdyby se Sparta se Slavií najednou v 70. minutě dohodla, že čtyři svléknou jeden dres, obléknou si ten druhý a kupodivu zvrátí zápas. Nicméně k vašim i erudovaným poznámkám. Zcela otevřeně: nejste náhodou právě vy tou stranou, která v tomto parlamentu prokázala, že když tři nebo více jejích členů chtělo hlasovat podle svého vědomí a svědomí, byli nazváni rebely a někteří nakonec museli dokonce Sněmovnu opustit? jenom bych připomněl, že se to asi nikomu nelíbí, a zrovna tato vládní koalice, když jí nestačili přeběhlíci ze strany LIDEM, dokonce zmařila ústavní právo svým způsobem svým vlastním členům. Děkuji. (Potlesk v levé části sálu.) Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Pan poslanec Tejc - faktická poznámka. Poslanec Jeroným Tejc: Děkuji za slovo. Já bych asi měl možná jiný názor a možná jiný postoj k tomuto návrhu zákona, kdyby všechny případy nebo alespoň některé případy té pozitivní a negativní motivace, které vedly v posledních měsících a letech ke změně - a náhlé změně úplně o 180 stupňů - názoru některých poslanců, byly vyšetřeny policií a státními zástupci, kdybychom skutečně dnes měli informace a věděli, že pokud někdo ten názor nezmění svobodně, ale změní ho třeba proto, že získá určitou výhodu, která může být úplatkem, tak je potrestán. Pak bychom takový zákon nepotřebovali, protože ti ostatní, kteří se rozhodnou svobodně změnit svůj názor, by nemuseli být v této věci vůbec předmětem diskuse. Ale bavilo se tady a hovořil o tom pan poslanec Benda, komu vlastně patří mandát, že nechce, aby mandáty poslanců patřily politickým stranám. To já také ne! Já si také ale myslím, že by mandáty poslanců neměly patřit lobbistům a těm, kteří chtějí ovlivňovat dění v Poslanecké sněmovně, a myslím si, že by měly patřit voličům. A tento zákon podle mého názoru je jeden ze způsobů, jak tyto mandáty poslanců vrátit voličům, kteří je volili! Děkuji. (Potlesk v levé části sálu.) Předsedkyně PSP Miroslava Němcová To byla faktická poznámka. Nyní řádná přihláška - pan poslanec Filip. Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji, paní předsedkyně. Členové vlády, paní a pánové, já se pokusím být stručný a vyvrátit některé věci, které tady padly právě proto, že nevycházejí z toho, z čeho vychází náš ústavní systém. Pan kolega Benda tady před vámi citoval část Ústavy ČR. Dovolím si odcitovat také a vrátíme se tam, kde to začíná. Článek 2 odst. 1: "Lid je zdrojem veškeré státní moci. Vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní." Ano, to je základ, který pan kolega Benda, vážené kolegyně a kolegové, schváleně vynechal. Protože o co jde? Kdo je suverénem? Suverénem není zvolený poslanec, který má libovůli rozhodování. Poslanec je od slova poslán, poslanec je ten, kdo byl zvolen buď individuálně, nebo na kandidátní listině politické strany anebo nezávislého hnutí, to už je jedno, a předstoupil před občany s určitým programem. A lidé mu - jemu, osobě, tomu programu konkrétnímu - dali důvěru. A suverénem pořád zůstává ten občan. A



jestliže vychází vůle z lidu, tedy podle čl. 2 odst. 1 Ústavy ČR, tak nemůžeme zaměňovat tuto suverenitu s tím, co tady pan kolega Benda říkal, to znamená s tím, že výkon mandátu je jakoby nezávislý úplně na ničem. Tak to přeci není! Protože dal byste někdo plnou moc advokátovi nebo zmocněnci, byť by nebyl právník, k vašemu zastupování a on by začal postupovat proti vám? Tak byste mu tu plnou moc odebrali! Udělal by první úkon, který je v rozporu s vašimi zájmy, a tu plnou moc byste mu odebrali. Čili jestliže vychází suverenita z lidu, a my jsme tady posláni rozhodnutím jednotlivých voličů, kteří odevzdali hlasovací lístky pro tu nebo onu politickou stranu, pro ten který konkrétní politický program, tak samozřejmě suverenita poslance je méně než suverenita občanů České republiky. To si uvědomme a nevynechávejme tento bod! To je první moment. Druhý moment je ten, že návrh zákona je nepromyšlený. On je promyšlen velmi dobře. On dokonce odstraňuje i nevýhody, které tady byly v obdobném ústavním ustanovení podle ústavy z roku 1920, protože vychází právě z toho, aby se nestali poslanci rukojmím politické strany, která může, a my jsme v tomto volebním období také svědky, i změnit svůj politický program, protože se rozdělí na dvě části a začne plnit jiný politický program. Není přeci možné, aby suverenitu lidu narušovala skupina lidí, která se rozhodne, že se postaví nad občany. To bychom měli po suverenitě lidu, to bychom měli po tom primárním ustanovení Ústavy ČR. A to je třeba také řešit. A promyšlenost té úpravy je taková, že samozřejmě pokud někdo opustí volební program, pro který byl zvolen do Poslanecké sněmovny, a pan kolega Tejc tady jasně říkal na příkladu pana kolegy Pohanky a Melčáka příklad, kdy někdo zradí politický program. Kdyby v roce 1998 tento návrh prošel, tak jsme za prvé nemuseli řešit návrh zákona, který tady byl předložen o tom, že pravomocně odsouzený poslanec Poslanecké sněmovny v podstatě nemá řešení se ztrátou mandátu. Takové řešení tady bylo do roku 1992. A znovu opakuji: Ti, kteří se pokusili překlopit Českou národní radu na Poslaneckou sněmovnu a pravomoci, které tady byly dány zákonem číslo 4/1993 Sb., zamezili tomu, aby tento princip dále pokračoval. Od roku 1993 teprve nemáme toto ustanovení. Do roku 1993 od roku 1920 takové ustanovení v tomto státě existovalo a samozřejmě existovalo i jiným způsobem od roku 1960 při odvolatelnosti poslanců, jak tomu bylo mj. v lednu 1990 při tzv. kooptacích. Tento ústavní systém byl narušen až v roce 1993 a poslanci se stali jakoby neodvolatelnými. A pokud pan kolega Benda říkal, vážené kolegyně a kolegové, že je to úplně nesmyslné v Senátu, ne, není to nesmyslné v Senátu! Senát je volen většinovým způsobem v jednomandátových obvodech a stačí jednoduchá úprava k tomu, abychom si řekli, jakým způsobem a za jakých okolností bude fungovat odvolatelnost senátora občany, kteří ho zvolili, protože tam samozřejmě ten návrh, tu aktivní legitimaci může mít také i občan, ale my to nenavrhujeme. Ale my to nenavrhujeme, protože to je debata, která je v jiné úrovni, než která zatím probíhá v této Poslanecké sněmovně. Že ta debata probíhá mezi občany České republiky, to mi věřte! A je velmi intenzivní, a dokud politické strany nebudou schopny udržovat to, že to, co slíbí, také dělají, a to, co neslíbí, dělat nebudou a nebudou se stavět nad občany, do té doby bude mezi občany se šířit názor, že politické strany se přežily a že je potřeba jít k přímé demokracii. *** (10.40 hodin) (pokračuje Filip) Já jsem příznivcem přímé demokracie, několikrát jsem navrhoval zákon o referendu, ústavní zákon o referendu, protože si nedovedu představit, že bych článek 2 odst. 2 vykládal jiným způsobem než je potřeba udělat ústavním zákonem obecné referendum, ale v tomto ohledu říkám, nezapomínejme na ten princip a neodtrhávejme ten princip z článku 2 odst. 1 od toho, co tady bylo řečeno. A pokud jde o vlastní ztrátu mandátu, aktivní legitimace, kdyby si kolega Benda jako zpravodaj, vážené paní kolegyně a páni kolegové, přečetl správně, tak by nepochyboval o tom, že je jasné, kdo má aktivní legitimaci. Ne jakákoliv politická strana, ale ta konkrétní politická strana, která ho vyslala a která má problém s tím, že ten konkrétní poslanec z důvodů nízkých začal svým způsobem pracovat proti programu, to znamená zradil tu plnou moc, kterou mu dali občané. To je realita. A pokud se to neprokáže, jako že se to prokázat ani nemusí, tak Nejvyšší správní soud nemusí vůbec vyslovit ztrátu mandátu. Garantuji vám, že to je jedno z nejsložitějších ustanovení, které tam je a které je velmi dobře promyšlené, protože za prvé nemůže kdokoliv podat, ale jenom ta politická strana, za kterou ten konkrétní člověk kandidoval, za druhé, tedy nemůže si tady kdokoliv s mandátem nakládat, ale politická strana ho nemusí ani vyloučit. On nemusí být totiž ani členem té politické strany, on je zvolen na její kandidátce a neodpovídá za program politické strany jako celku, ale za volební program v tom konkrétním období.



A to je ale také pořád suverenita lidu. Proto jsou volby vždycky v jasných periodách, aby svým způsobem se demokratický mandát obnovoval. A v tomto ohledu, jestliže někdo v tom čtyřletém období jako u nás, nebo v jiném státě pětiletém, v jiném státě třeba šestiletém období, jsou i sedmiletá volební období, ten člověk přestane pracovat v programu, pro který byl zvolen, tak co má ten suverén, občan toho státu, dělat, když ho nemůže nijak odvolat. A my to nechceme řešit, nebo si řekneme - my se postavíme nad občany a potom tedy budeme mít jistě popularitu mezi občany České republiky takovou, jakou dnes máme. Já nechci obtěžovat velkou teoretickou diskusí, protože ji - promiňte mi - absolvuji od roku 1998 už nejméně po páté. A kdybychom to v roce 1998 nezamítli v prvním čtení a pokoušeli se o tom diskutovat - a mohli jsme si například v roce 2002 k výročí desetiletí, a existovaly na to oba orgány, jak v Senátu, tak ve Sněmovně, stálé komise pro ústavu - tak jsme si mohli říci: ano, k tomuhle přistoupíme, protože to je v ústavním systému pro stabilitu demokratického právního státu velmi důležité, aby konkrétní krok konkrétních lidí Poslanecké sněmovně a v Senátu byl pořád pod tím znaménkem, že naplňuje suverenitu lidu. Myslím si, že to je podstatné. A pokud se tomu někdo smějete, tak nezapomeňte, že to je to základní ustanovení v Ústavě České republiky, protože naše rozhodovací pravomoci vycházejí jenom z toho, že jsme sem občany České republiky ve svobodných volbách posláni, abychom za ně, za jejich názory, samozřejmě ve své svobodné vůli, podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, rozhodovali o tom, že něco se stane zákonem České republiky. A my se na ně, nad občany České republiky, postavit nemůžeme, a já dokonce tvrdím, že nesmíme. Děkuji vám. (Potlesk zleva.) Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Teď tady vidím přihlášeného pana poslance Ploce. Pak jsem viděl pana poslance Kostřicu se hlásit a ještě pana poslance Doktora. Takže prosím, pane poslanče, můžete hovořit jako první. Poslanec Pavel Ploc: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, když jsem byl v roce 2006 zvolen do Poslanecké sněmovny, tak druhý den po zvolení mi byl nabídnut úplatek 5 miliónů korun, takže s tím mám osobní zkušenost a jsem přesvědčen, že ten zákon už by tady dávno měl být. Ušetřil bych si spoustu nepříjemností. Nikomu z vás bych to nepřál. Děkuji. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Kostřica byl druhý, koho jsem viděl přihlášeného, pak pan poslanec Doktor. Poslanec Rom Kostřica: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Já jenom vaším prostřednictvím poznámku panu předsedovi Filipovi. Já si myslím, že poslanec není od slova, že byl někam poslán. Já myslím, že posíláme děti do školy a posíláme poštou balíčky apod. Já to beru od slova poslání, to znamená, když je to naše poslání, tak potom máme mít možnost jakékoliv svobodné volby. Děkuji za pozornost. (Potlesk.) Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Doktor je dalším přihlášeným do rozpravy. Prosím, pane poslanče. Poslanec Michal Doktor: Děkuji za udělené slovo. Já musím říci, že naprosto jasně chápu, proč takový návrh ústavy podali komunističtí poslanci. Méně - a připouštím, že je to osobní výhrada - chápu ta aktivistická slova na podporu této věci a podobného konceptu a podobného pohledu na věc u pana poslance Tejce. Myslím, že by věci prospělo, kdyby dostal pan poslanec Filip ještě několikero příležitostí, aby více hovořil o těch představách, o tom, jak by chtěla KSČM nakládat s mandátem poslanců, případně s ústavností výkonu té funkce a především s ústavností naplňování slibu, který dává každý z nás před voliči. Naprostou zrůdností si troufám označit onu ambici odvolávat senátory zvolené v 81 jednomandátových obvodech, neb si tedy nedokážu představit tu delegaci té aktivní legitimaci (?) k podání návrhu žaloby, pročež si



musím představit, že v té extenzivní představě je bude odvolávat a návrh na odvolání pana senátora podávat i člověk, který senátora vůbec nevolil. To je prostě věc, která ad absurdum, avšak absurdum nutné představy, zvážena do důsledku, je opravdu opakováním francouzské revoluce a tažením gilotin na náměstí, protože to je něco neuvěřitelného. Neuvěřitelného! Aby odvolával a zpochybňoval mandát senátora člověk, který není jeho volitelem - to snad není ani myšleno vážně. Nebo nemůže být myšleno vážně. Víte, nebudu vás tedy trápit tím, co možná lze dovozovat na příběhu poslance, který vystoupí z jedné politické strany, ale nadále hlasuje v Poslanecké sněmovně. Já vám jako příklad toho - a prosím, povězte mi, jak byste tedy zacházeli s tou situací - uvedu úplně něco jiného, co se odehrálo v Poslanecké sněmovně ve volebním období, které si přece sociální demokraté velmi dobře pamatují. A tehdy se jim to celé velmi hodilo. Politický projekt Unie svobody. Kandidující od středu napravo, hlásající liberální ekonomický program, bojující s vysokými daněmi atd. Skončil v náruči Vladimíra Špidly. Po celé čtyři roky ve vládě nedělal nic jiného než zvyšoval daně. Pro Vladimíra Špidlu a ty, kteří stáli v tom konceptu a tahali za ten silnější provaz nebo za ten delší konec provazu to může být rysem politické geniality. Pro ty, kteří se k tomu přidali a pomáhali tomu, je to spíše důkazem rysu politické hlouposti, abych použil český výraz. Nebylo třeba upravovat ústavu, bylo třeba jen respektovat hlubokou evoluci politického souboje, danou výsledkem parlamentních voleb a nesouladu mezi slovy, skutky a činy některých. Volič si to s Unií svobody vyřídil velmi rychle. Nač potřebujete měnit ústavu, nač potřebujete přesouvat politický souboj a politický proces na Nejvyšší správní soud, nač potřebujete budovat další komoru Parlamentu? Tato komora úplně stačí. A ta základní evoluční logika politického souboje je stále stejná. Soulad mezi sliby, činy a rozhodnutími, která politické strany dělají v době, kdy je jim svěřena pravomoc vládnout a mandát vykonávat. Nic jiného nepotřebujete. (Potlesk zprava.) *** 10.50 hodin) Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teď pan poslanec Vojtěch Filip se hlásí o slovo. Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedající. Já jen krátkou reakci. Za prvé jsem říkal, že to je možnost, nikoliv, že něco takového předkládáme. Za druhé jsem to nebyl já, kdo v roce 1990 odvolával kteréhokoliv poslance Federálního shromáždění nebo České národní rady. A například tady k odvolání poslance Federálního shromáždění a nástupu na tzv. mandát poslance Federálního shromáždění v kooptacích stačilo šest občanů na Praze 1. Jestli to chcete doložit, tak si to najděte v archivu Federálního shromáždění, jak to s kooptacemi bylo. V každém případě někdo to tady zneužil, ale já jsem to opravdu nebyl a nikdy to použít nechci. Druhá věc je, že nebraňte se tomu pochopit, že tady opravdu jsme z vůle občanů České republiky, nikoliv, že jsme nějaká elita. Jsme součástí této občanské společnosti a jsme sem opravdu posláni na základě rozhodnutí voličů. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Už se nikdo nehlásí do rozpravy? Hlásí se pan poslanec Marek Benda. Prosím. V rámci rozpravy ještě. Poslanec Marek Benda: Ano. Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, já se hlásím. Já se hlásím, protože musím říci, že vystoupení pana poslance Filipa mě přesvědčilo o tom - nic nezapomněli a nic nového se nenačili. Jeho pojetí mandátu, tak jak nám ho tady popisoval, a to poměrně rozsáhle a obsáhle, s mnoha odbočkami, s mnoha věcmi, které se zákonem vůbec nesouvisí, je přesně pojetí mandátu delegáta lidových sovětů, nikoliv poslance nebo senátora zvoleného na určitý čas. Za tento čas odpovídající ústavě a svému svědomí a po tomto čase přinášející účty ve volbách. To je ten problém, který tady komunistická strana 40 let praktikovala. Kdo se znelíbil straně v jakémkoliv postavení, byl odvolán, kdo hlasoval se stranou, mohl být jakýkoliv, zůstával s ní. A toto pojetí se nám tady přece snaží vrátit. S mnoha vznešenými řečmi, které se kolem toho vedou o suverenitě lidu, která tam není zastoupena ale vůbec, vůbec se na ni nehledí. Jsou to takové nějaké podivné odbočky k tomu, co by se možná mohlo dělat v senátních obvodech, ale v tom návrhu zákona, a já jsem kritizoval ten návrh zákona, že je hluboce nedokonalý, a pan poslanec Filip mi tady vykládá, že je dokonalá jeho důvodová zpráva, protože ta všechno popisuje. V zákoně není nic kromě kompetence, v ústavě



není nic kromě toho, že nejvyšší správní soud má tuto kompetenci odebrat mandát. Není tam ani aktivní legitimace, ani za co, ani nic podobného. Všechno se svěří normálnímu zákonu, protože to je přece jednodušší. Na to mi stačí prostší většiny a snazší většiny, ale i v těch mandátech senátorů říká sama důvodová zpráva návrhu zákona, aby byla zajištěna garance objektivnosti a oprávněnosti. Je zcela namístě, že právem na podání návrhu na zrušení mandátu poslance (senátora) bude pověřena politická strana nebo hnutí, za něž byl poslanec (senátor) zvolen. Protože je to ona, kdo nese za kandidáty na svých kandidátních listinách vůči občanovi-voliči odpovědnost, neboť mu dala možnost, milostivě ta strana, ucházet se o důvěru voličů, kterou svým jednáním porušili. Vracíme se prostě k pojetí opravdu stran, které naprosto vládnou mandáty svých zákonodárců, ať už poslanců nebo senátorů. Já toto pojetí pokládám za hluboce chybné. Nejvyšší správní soud nebude mít žádnou možnost to nějak rozumně posuzovat, které z pohnutek se mu zdají nízké a nečestné a bůhví co v tom prováděcím zákoně bude, protože ten nám tady dosud nebyl nikdy představen a není vůbec jasné, co by tam mělo být. Buďme opatrní na tuhle myšlenku, všichni, co tady sedíme. Každé hlasování, které bude v rozporu s tím, co si myslí předseda vaší politické strany, a může to být jedno jediné hlasování. Bude podle tohoto návrhu zákona příště zažalovatelné u Nejvyššího správního soudu vaším panem předsedou, který řekne, mně se to nelíbí. Já vím, že by se to mělo líbit asi tak pěti lidem v tomto sále. Jsem překvapen, že jich je tolik, kteří se tváří, že se jim to líbí. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Dobré dopoledne kolegyně a kolegové. Připomínám jenom, že jsme ve stádiu obecné rozpravy. Registruji několik faktických poznámek. První pan kolega Vojtěch Filip? Už byla. Kolega Tejc? Prosím, pane kolego, máte slovo. Poslanec Jeroným Tejc: Děkuji za slovo. Já bych skutečně nikdy nehlasoval pro návrh zákona a o to víc ústavy, který by dával právo navrhovat komukoliv a navíc rozhodovat o zániku mandátu politické straně. To rozhodně ne. Je potřeba zopakovat, že tento návrh, a já bych byl rád, aby pokud bude přijat, aby byl přijat v maximálně rozšířené verzi jako součást ústavy, protože bych nepovažoval za šťastné, kdybychom takto zásadní věc řešili jen "obyčejným" zákonem a v té ústavě by úprava byla skutečně velmi málo rozsáhlá. Takže v tomto smyslu já jsem pro to, abychom ten zákon debatovali v ústavně právním výboru a věřím, že bychom se na té formulaci shodli. Takže v tomto smyslu nejde o to, aby politické strany a předsedové stran rozhodovali o tom, komu mandát bude a nebude odebrán. O tom by skutečně rozhodoval nezávislý Nejvyšší správní soud na základě prokazování nikoliv na základě libovůli. Ale nedá mi k té poznámce, která tady nebyl namířena na sociální demokracii o tom, že někdo něco nezapomněl a něco se naučil. Já myslím, že když se podívám na počet přeběhlíků v posledních letech, kteří podpořili pravicovou koalici, tak myslím, že ODS se mnohé naučila a voliči nikdy nezapomenou. Místopředseda PSP Jiří Oliva: S další faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Grospič. Prosím, pane kolego. Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Já jsem chtěl jenom krátkou reakci vaším prostřednictvím svému předřečníkovi panu poslanci Bendovi o tom, která strana a jak vládne mandáty. Nevím, která strana a jak vládne mandáty a jakou má silnou autoritu, ale myslím si, že Občanská demokratická strana to na případu svých posledních rebelů, pan Tluchoř, Fuksa, Šnajdr, předvedla zcela brilantně, když je v podstatě donutila rezignovat na mandáty v Poslanecké sněmovně a vzápětí je vlastně odměnila jinými místy ve veřejných nebo i neveřejných polostátních institucích. Takže v tento moment si myslím, že zpochybňovat legitimitu řešení problému přeběhlíků, manipulovat slovně se suverenitou lidu, volebním zákonem, systémem volebním, který je nastaven na politické strany a právem voličů volit politickou stranu či politické hnutí a v rámci ní si vybírat své kandidáty, není namístě, a už vůbec bych nezpochybňoval legitimitu soudu, který by o tom rozhodoval a samozřejmě by byl veden svým právním názorem, prvním řádem České republiky a nikoliv představou politické strany. To, jestli se někde někdo učí a používá nátlak vůči svým poslancům, tak to jsou zejména vládní strany. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Kolega Benda s přednostním právem zpravodaje. Poslanec Marek Benda: Já fakt už jenom krátce. Pan kolega Grospič tady teď řekl právo voličů v rámci kandidátních listin si vybírat své kandidáty. Toto právo chcete právě tímto návrhem zákona zcela popřít, protože když ten kandidát se přestane líbit politické straně, předsedovi té politické strany, tak podá návrh k tomu, čemu vy říkáte nezávislý orgán, nezávislý soud. Ten soud bude v naprosto zoufalé situaci. Nevím, jestli jste se o tom



někdy bavili s někým na Nejvyšším správním soudu. Ty to samozřejmě nechtějí, protože vůbec nemají tušení, jak by to rozhodovali. *** 11.00 hodin) (pokračuje Benda) Jaké by tam vedli šetření. Co by zkoumali? Na detektoru lži by podrobovali poslance a jeho předsedu nebo co by tam dělali? Můžu vás ujistit, že ti budou první, kdo to podají k Ústavnímu soudu, že to je úplný nesmysl, že toto není v žádném případě jejich kompetence. Ale to je jiná věc. Ale jenom říkám, že jestli směřuje vývoj této země posledních pět, sedm let k tomu, že voliči si berou iniciativu do svých rukou a prostřednictvím preferenčních hlasů si vybírají své kandidáty, tak vy tento prostor chcete zastavit tím, že ty kandidáty mají zpět vlastnit politické strany. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Kolegyně a kolegové, bohužel musíme projednávání tohoto bodu přerušit, protože na 11 hodin máme pevně zařazený bod, který byl přerušen v úterý 19. 3. Jedná se o informaci ministryně práce a sociálních věcí k aktuální situaci kolem sKaret. Tento bod byl přerušen ve stadiu obecné rozpravy. A do této rozpravy byly v té chvíli přihlášena paní kolegyně Klasnová. Prosím, paní kolegyně, máte slovo. Poslankyně Kateřina Klasnová: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové. Protože tento bod byl v úterý přerušen, dovolte mi shrnout některé stěžejní výhrady vůči nesystémovému projektu sKaret. Když se začal projekt sKarty diskutovat v koalici, tak byl představován jako projekt, který má především znamenat větší adresnost dávek v hmotné nouzi, měl znamenat zamezení případnému zneužívání dávek v hmotné nouzi. V druhé řadě měl přinést jistou úsporu státu. V průběhu času ale sKarta nabrala zcela jiný rozměr. Minule jsem tady diskutovala o velmi sporné smlouvě mezi Ministerstvem práce a sociálních věcí a Českou spořitelnou, protože i tehdy jsme byli ujišťováni, že celý ten projekt se nebude týkat pojistných dávek, že se nebude týkat starobních důchodů. Nakonec ta smlouva s Českou spořitelnou byla uzavřena na 98 % všech dávek včetně starobních důchodů. Čím dál tím více tedy ta sKarta připomíná podobný projekt, jako je pražská Open card nebo IZIP. A já bych ráda zopakovala některé ty stručné připomínky nebo otazníky nad celým tím projektem. Přečetla jsem si novelu, kterou chystá Ministerstvo práce a sociálních věcí, a kterou poslalo do připomínkového řízení. Z té novely vyplývá, že setrvání na sKartách už nepřinese de facto žádný užitek ani příjemcům sociálních dávek, ale po odpadnutí povinné platební funkce mám pocit, že to nepřinese žádný užitek ani České spořitelně. Mě by tedy zajímalo, a to byl ten dotaz, který jsem tady vznesla v úterý, a protože byl bod přerušen, nedostala jsem na něj odpověď, zajímalo by mě, jaký užitek přinese tedy státu. Proč na něm nadále vláda trvá. Proč odmítá zrušit projekt sKaret, když v podstatě je patrné, že celá ta věc přestává postrádat smysl. Ta představa, že bude sKarta sloužit jako průkazka pro komunikaci s Úřadem práce místo občanského průkazu, v podstatě jen dokazuje, že smysl sKarty se hledá až ex post, až dodatečně. Pro komunikaci se státním orgánem by měly dostatečně stačit občanské průkazy nebo průkazy obdobné. Z té legislativy, které Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje, vyplývá, že žádné jiné údaje, než jsou údaje na občanském průkazu, sKarta obsahovat nebude. Dokonce nebude obsahovat ani fotografii. Ta fotografie bude povinná pouze u průkazů pro osoby se zdravotním postižením. Jediné, co tam bude navíc, je tedy číslo v tom systému. Takže je to velmi zvláštní, zavání to, jak jsem tady říkala již minule, pokusem o privatizaci státní moci. Nevím, jak lze nutit občany, aby využívali služeb soukromého subjektu, a přitom to jsou věci, které by měl zajišťovat stát. Když jsme se bavili o této možnosti ještě v koalici, a nebylo ze začátku patrné, že to bude věc, kterou dostane přidělenu vyloženě Česká spořitelna, tak ten dobrovolný systém moci si zvolit to, že výplata dávek půjde dané osobě na účet, by snad nebyl v ničem špatný. Kdyby to ovšem byla volná soutěž mezi bankovními domy, kdy by si mohl klient vybrat, protože řada osob má účet u některého z bankovních domů, ale nemusí to být zrovna u České spořitelny. To je věc, která šla také úplně mimo diskusi, která byla v koalici. Potom už to šlo přímo v režii TOP 09, respektive Ministerstva práce a sociálních věcí. Takže toto mi také stále není jasné. Proč by si nemohla osoba, která by chtěla, aby jí dávky šly na účet, proč by si nemohla vybrat jakýkoli jiný bankovní dům. Proč by stát nemohl nadefinovat nějaké podmínky, které by musely tyto bankovní domy splňovat pro tuto službu. Velmi diskutabilní, a jistě jste dostali, vážené kolegyně, vážení kolegové, také dopisy od Národní rady zdravotně postižených, velmi diskutabilní je využití karty sociálních systémů jako karty nebo respektive průkazu pro osoby se zdravotním postižením. Já si myslím, že bankovní činnost nemá nic společného s vydáváním



průkazek TPZ, TP nebo ZTP/P. Je to podobné, jako kdyby Ministerstvo práce a sociálních věcí uzavřelo smlouvu s Českou spořitelnou, že Česká spořitelna bude pro osoby v hmotné nouzi péci housky. To zkrátka nemá absolutně nic společného s činností banky. Navíc, a to považuji za velmi podstatné, samy osoby zdravotně postižené vnímají používání sKaret jako diskriminační. Takzvaným "zdravým" osobám budou sKarty vydávány na nějakou dobu přechodnou, myslím, že maximálně 4 roky po dobu, dokud budou nezaměstnaní nebou budou trpět hmotnou nouzí nebo budou na rodičovské dovolené. Postiženým osobám v podstatě zůstává tento dokument napořád. Když bych měla citovat přímo připomínky, které nám byly zaslány a jistě ne pouze mně ze strany zdravotně postižených, tak vnímají to jako diskriminační, a podle článku 4 obecné závazky, odstavec 1, písmeno b Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, které zní, že by měly státy přijmout veškerá odpovídají opatření, včetně opatření legislativních s cílem změnit nebo zrušit existující zákony, předpisy, zvyklosti a praktiky, které jsou zdrojem diskriminace vůči osobám se zdravotním postižením. Bylo by jistě samozřejmě korektní, aby se tímto řídila také naše vláda. Už jsem na začátku řekla, že když pominu další nesrovnalosti, tak to, aby v podstatě karta, která bude povinná pouze v té identifikační funkci, je duplicitní, protože zde máme občanské průkazy. Tak se tedy znovu ptám, k čemu, proč tato karta má být a zda si Ministerstvo práce a sociálních věcí uvědomuje, že ve chvíli, kdy ta karta nebude mít povinnost mít na sobě fotografii, podobu člověka, tak že to může být i velmi problematické z hlediska užívání tohoto identifikačního dokladu. Dále, a to stále není řešeno tím návrhem z Ministerstva práce a sociálních věcí, že dle Úřadu pro ochranu osobních údajů jednoznačně vyplývá, že údaje pro sKartu byly a jsou shromažďovány a poskytovány v rozporu se zákonem. Za poslední, co bych tady ráda slyšela z úst paní ministryně práce a sociálních věcí, je představa Ministerstva práce a sociálních věcí o ekonomických dopadech. Nebyla provedena, nebo já jsem se aspoň nedočetla v té důvodové zprávě k navrhované změně legislativy, jakousi analýzu ekonomických dopadů. Já se domnívám, že samozřejmě s sKartou budou další náklady. To jsem tady také uvedla už v úterý, protože minimálně se hovoří o čtečkách těchto karet na Úřadech práce. Mě by zajímalo, jestli je nějaká představa Ministerstva práce a sociálních věcí, kolik tyto čtečky budou stát, kdo to bude hradit. Další vysoké náklady vzniknou v souvislosti s využíváním karty sociálních systémů vzhledem k tomu, že tady je určitá životnost sKarty, tak budou náklady na výměnu sKaret. Další asi otazník, který zde je, je vůbec otazník okolo software dodávaného firmou Fujitsu. A je tedy nejisté, zda bude systém vůbec na čem provozovat.*** (11.10 hodin) (pokračuje Klasnová) Neboli karta sociálních systémů je podle všeho neužitečná, nesystémová, nelogicky spjatá s jedním bankovním ústavem, je velmi nákladná, diskriminuje osoby se zdravotním postižením, duplikuje občanské průkazy při jednání na úřadu práce, ale navíc, jak už jsem uvedla, bude to doklad bez fotografie. Nelegálně shromažďuje údaje o českých obyvatelích a poskytuje je bance se zahraničním kapitálem a není zaručena ani funkčnost IT systému a jeho provázanost s jinými aplikacemi státu. Je mi jasné, že se tady rozvine diskuse, jistě nejsem jediná, kdo se bude ptát paní ministryně na tyto věci. Z toho důvodu již nyní bych ráda navrhla usnesení Poslanecké sněmovně. Usnesení zde přečtu, patrně poté ho budu muset zopakovat v podrobné rozpravě, přesto ho už přednesu nyní: Poslanecká sněmovna 1. žádá vládu v souvislosti se systémem výplaty a administrace nepojistných sociálních dávek a dávek v oblasti státní politiky zaměstnanosti prostřednictvím karty sociálních systémů urychleně připravit legislativní návrhy, které zamezí používání karet sociálních systémů jako identifikačních dokladů pro osoby, které pobírají sociální dávky a jako průkazů pro osoby se zdravotním postižením; 2. žádá vládu, aby odstoupila od dalšího rozvoje karty sociálních systémů a tento systém zrušila; 3. žádá vládu, aby uložila Ministerstvu práce a sociálních věcí České republiky pozastavit distribuci karet sociálních systémů, a to do doby nové legislativní úpravy. Současná legislativní úprava s povinností zřídit



zvláštní účet u České spořitelny a.s. je i podle analýzy Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky zjevně protiústavní. Je mi zcela jasné, že ne na všech těchto bodech, které navrhuji, se shodneme, přesto doufám a věřím, že třeba alespoň část z nich může být akceptovatelná třeba i pro některé členy vládní koalice nebo samozřejmě i opozice. Proto tedy navrhnu, aby se o jednotlivých bodech návrhu hlasovalo odděleně. To je z mé strany pro tuto chvíli vše, děkuji. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Paní kolegyně, jenom upozorním, že jste zpravodajkou tohoto bodu, takže bych vás prosil, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů a společně se mnou sledovala další průběh rozpravy. O totéž bych poprosil paní ministryni práce a sociálních věcí Ludmilu Müllerovou. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan kolega Opálka. Prosím, pane kolego, máte slovo. Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo, za slovo. Vážené kolegyně a kolegové, bylo řečeno už hodně konkrétního. Dovolte mi podívat se na tento problém možná trošičku obecněji. Nový diskutovaný a kritizovaný způsob, tak jak je postupně realizován, protlačila díky přijetí zákona vládní koalice, a to i přes odpor sněmovní opozice a Senátu v rámci dvou vládních návrhů zákonů jako další fázi sociální reformy a volání po dalších úsporách ve výdajích státního rozpočtu. Za vládu obhajoval předložený návrh exministr Jaromír Drábek z TOP 09. Zájem o reformu byl i z pozice ODS výrazný, dokonce prosadila v organizačním výboru změnu navrženého zpravodaje Poslanecké sněmovny, ačkoli bývalo pravidlem, že funkci zpravodaje vládních návrhů za výbor pro sociální politiku v minulosti zastával vždy opoziční poslanec. Zpravodajem se tak stala Lenka Kohoutová z ODS. Jak víme, zákon byl nakonec i přes protesty odborné a občanské veřejnosti 7. listopadu roku 2011 schválen, následně tedy vešel v platnost a účinnost. Projednávání návrhu zákona však nebylo zcela standardní. Probíhala uzavřená koaliční jednání, což možná je běžné. Paní zpravodajka nakonec připravila na základě různých rozborů za pomoci úředníků Ministerstva práce a sociálních věcí rozsáhlý pozměňovací návrh, který obdrželi členové výboru jen krátce před hlasováním, ti pilnější v pozdních večerních hodinách na mailu. Proto tehdy zástupci opozice na protest opustili jednání schůze výboru a konečného hlasování výboru se nezúčastnili. Vzpomínané koaliční dohody zřejmě zapříčinily ty jednotlivé návrhy, které vedly i k řadě problémů. Výbor tedy nakonec většinou hlasů koaličních poslanců doporučil Sněmovně upravený návrh v rámci komplexního pozměňovacího návrhu schválit. Avšak později tentýž výbor, když už zákon vstoupil v platnost, doporučil svým novým usnesením z vůle opozice i části koalice ministerstvu zastavit výdej tzv. sKaret, a to dvakrát. Znovu se tak stalo minulý týden 7. března. Do řešení se zapojil i sám pan premiér. Nevím tedy, zda došlo i k porušení kompetenčního zákona předpokládám, že ne. Ale vím, že je to velice nestandardní krok. Nevím, zda došlo k revidování koaličních dohod či k silovému řešení, ale vnímám jednotlivé střety, které probíhají jak na půdě mediální, tak na půdě výborů či Poslanecké sněmovny vcelku jako zajímavé. Není totiž jednoduché u nestranných pozorovatelů rozklíčovat všechny vazby, problémy, nechtěné efekty, které vedou k tak dlouhému a silnému odporu k sKartám. Přiznám se, že mi systém, který by měl zpřehlednit vydávání veřejných prostředků, není cizí. Bylo zde řečeno už hodně k tomu, jaké přináší problémy. Mimo jiné jde také evidentně o střet mezi TOP 09 a ODS. Můžeme se zde jen dohadovat, jaký podíl na jejich kolizi má tzv. boj za zájmy klientů či snaha se očistit a svést vinu za problémy na koaličního partnera. Přece jen jde o velmi mediálně sledované téma, a proto tiskové konference paní tehdy zpravodajky - kolegyně Kohoutové, dodávám - jsou velmi sledované a taky jde o nemalý počet voličů. Poprosil bych paní kolegyni prostřednictvím pana řídícího, aby na mě nepokřikovala při mém projevu. Nabízí se také otázka, jak do této kauzy zasahuje zájem a vliv na toky nemalých státních finančních prostředků zainteresovaných firem. Víme o řadě z nich. Na poplach dlouhodobě bijí jak jednotlivci, tak i formální či neformální občanská sdružení. I zde je složité dešifrovat, jaký podíl na protestech má jen odpor k novému, jakou nevoli přináší nová byrokracie, různé komplikace, zhoršená dostupnost, chybovost a jiné složitosti, ale taky jak je nechtěné, aby deklarované zpřehlednění a kontrola vytěžily své. A jaký je rovněž zájem vlivných firem v pozadí jednotlivců či skupin. K projektu se vyjádřily různé nezávislé instituce. Po řešení problému mimo jiné volal ochránce lidských práv, antimonopolní úřad a nakonec i předseda vlády, Národní rada zdravotně postižených dlouhodobě a dokonce i nový prezident. Je zpochybňována ochrana osobních údajů klientů, i když příslušný úřad vydal první rozhodnutí



jako bezproblémové. Je zpochybňována pravoplatnost uzavřené smlouvy mezi Ministerstvem práce a sociálních věcí a Českou spořitelnou, je zpochybňováno konání bývalého ministra a jeho úředníků a tak bychom mohli pokračovat. *** (11.20 hodin) (pokračuje Opálka) Média poměrně často informují i o jednotlivých individuálních příbězích klientů nepojistného sociálního systému. Proto po všech těch peripetiích paní ministryně rozeslala 5. března do meziresortního připomínkového řízení nový vládní návrh zákona, který má zohledňovat jednotlivé připomínky. Byli jsme v úvodu tohoto bodu o tom také informováni. Jde zejména o ty připomínky, které poukazují na rozpory s Ústavou a zákony. Musím konstatovat, že členové výboru pro sociální politiku tento návrh obdrželi rovněž. Česká spořitelna však záhy reagovala, že omezení funkcionality takzvaných s-Karet na pouhý identifikační nástroj není v souladu s čtyřstrannou loňskou prosincovou dohodou mezi spořitelnou, Ministerstvem práce a sociálních věcí, premiérem a Českou poštou. Přiznám se, že mi není známo, kdo byl hlavní iniciátor tohoto setkání. Premiér na to obratem prohlásil při své návštěvě v Ostravě, to bylo 7. března, že ustoupení od s-Karet by mohlo být jednou z možných variant řešení. Vláda však rozhodla při projednávání návrhu v Senátu, který toto připouštěl, negativně. Stát by ale musel zřejmě kompenzovat náklady České spořitelny a možná i ušlý zisk za zmařenou investici, což známe i z minulých kauz. Ptám se, kdo v takovémto případě ponese osobní zodpovědnost. Došlo tedy i na to, a nemám z toho radost, před čím jsem nejednou varoval, jak z této tribuny, tak na výboru. Důvod k jásotu, pokud by došlo ke zrušení s-Karet, však není žádný, jelikož každá změna bude znamenat spoustu nových zmatků a problémů jak pro klienty, tak pro pracovníky Úřadu práce České republiky a bude ohrožena včasnost a dostatečnost celého systému a jeho výplaty. Bylo již vydáno na čtvrt miliónu s-Karet a v novém systému vyplaceno téměř 5 mld. korun. Lze předpokládat, že na novou šanci spravovat a distribuovat státní peníze v rámci sociálních systémů již čekají další firmy a možná s tím i další kauzy. Je třeba rychle a jednoznačně dle mého přesvědčení rozhodovat. Proto v úterý znovu navrhnu zařadit ještě na tuto schůzi jako nový bod senátní návrh na zrušení s-Karet, tedy sněmovní tisk 913. Poslanci KSČM jsou pro tento návrh, ale rozhodnout se musí i poslanci koalice a vyslat tak jasný vzkaz Ministerstvu práce a sociálních věcí i vládě, zda dopracovat novelu zákona, která prošla připomínkovými řízeními, či připravit okamžitě nový systém na nelehkou změnu. Musím říci, že nejenom klienti, kterých se tento problém dotýká, ale předpokládám, že i my poslanci, kteří jsme zkomplikovali tuto situaci, a v tomto případě musím říci poslanci koalice, z toho radost nemáme. Chci vás proto vyzvat, abychom činili tak, aby k dalším problémům a jejich kumulaci již nedocházelo. Vyzývám tím zejména zástupce TOP 09 a ODS, ať se konečně dohodnou, nevysílají se přes média různé vzkazy tak, aby klienti získali klid, že je o jejich zájmy zájem. Děkuji vám za pozornost a snad i za pochopení. (Potlesk z řad poslanců KSČM.) Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. S faktickou poznámkou pan kolega Hojda. Prosím, pane poslanče. Poslanec Pavel Hojda: Děkuji, pane předsedající. Já musím protestovat proti vašemu postupu. Zejména v minulém bodě, kdy jsem se elektronicky přihlásil k faktické poznámce ještě při vystoupení pana Grospiče, jste přesto dal přednost panu Bendovi, a pak jste celý bod přerušil. Čili proti tomu protestuji. Věřím, že se to nebude opakovat nejenom v mém případě, ale i u ostatních poslanců. To je vše. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Pane kolego, já vás mohu ujistit, že pokud se tato věc stala, tak jsem ji neudělal úmyslně. Víme, že jednací řád nestanovuje přednost mezi přednostními právy. Bylo tady několik věcí, jednak přihlášky k faktickým poznámkám, jednak přihlášky, ke kterým se k faktickým poznámkám hlásí lidé z místa. Já se domnívám, že tato věc se nechá vždycky vyřešit dohodou, ale pokud si přejete, tak samozřejmě necháme hlasovat... Nepřejete. Děkuji. V každém případě, pokud se tato věc stala, se vám omlouvám. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan kolega Sklenák. Prosím. Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, mí předřečníci zde poměrně podrobně zrekapitulovali celý proces projektu s-Karet. Nerad bych opakoval jejich myšlenky, přesto i já bych se rád vrátil na začátek. Protože celý projekt začal tím, kdy někdy v roce 2010 přišel tehdejší ministr Drábek s tím, že ví, jak



zamezit tomu, aby příjemci dávek v hmotné nouzi je takzvaně zneužívali, aby za ně nakupovali alkohol, cigarety, aby je prohrávali v hernách a že k tomu bude sloužit karta sociálních systémů, která neumožní, aby takovouto kartou mohl být alkohol například zaplacen. To byla ta původní myšlenka, kdy se spustil tento projekt. Potom někdy v polovině roku 2011 Ministerstvo práce a sociálních věcí vypsalo veřejnou obchodní soutěž na dodavatele, poskytovatele tohoto systému ale v situaci, kdy nebyl vytvořen zákonný rámec. Zákony v tu chvíli nebyly schváleny, čili se předpokládalo, jaká legislativa bude přijata. Nakonec legislativa samozřejmě přijata byla, ale ne v té podobě, jakou předvídala veřejná obchodní soutěž. Tam začaly problémy. Samozřejmě potom se tedy vysoutěžil dodavatel, podepsala se smlouva mezi Ministerstvem práce a sociálních věcí a Českou spořitelnou. A najednou jsme se dozvěděli, že karty vůbec nebudou umět to, co na začátku bylo řečeno, tedy, že zamezí nákupu alkoholu, zamezí placení v hernách, to tam vůbec nebylo, ale naopak tam byla ustanovení o tom, že 98 % všech nepojistných dávek bude vypláceno touto formou, že Ministerstvo práce a sociálních věcí bude činit všechno pro to, aby v budoucnu byly vypláceny i starobní důchody a tak dále. Tehdy se ozval za mnou sedící pan premiér a říkal, že v podstatě jsme si tohle nedomluvili, že se cítí podveden. Nicméně vláda nekonala. Takže karty se začaly vydávat, vydávají se dodnes. A co je zajímavé. Když tedy byla uzavřena takzvaná mikulášská dohoda mezi ministerstvem, vládou, nevím, kdo přesně byli účastni, a Českou spořitelnou, tak nám bylo sděleno, že v podstatě dohoda je uzavřena, že se pracuje na legislativním řešení tak, aby fakticky ex post byl celý projekt zlegalizován, protože se dodnes pohybuje v podstatě na nelegální úrovni, a tak jsme čekali s napětím, s čím Ministerstvo práce přijde, s jakou legislativou. Když před třemi týdny, nebo jak je to přesně dlouho, ministerstvo legislativu představilo, tak během několika hodin vydala Česká spořitelna tiskové prohlášení, že tedy, pokud bude legislativa schválena v této podobě, pro ně účast na tom projektu v podstatě ztrácí smysl. Takže pak nechápu, na čem se někdy v prosinci všechny strany dohodly. Kolegyně a kolegové, na co ještě čekáme. Vždyť přece všichni víme, že ten projekt nemá smysl. *** (11.30 hodin) (pokračuje Sklenák) Ty karty nikdo nechce. Pokud nebudou, tak nikdo o nic nepřijde, nikdo za to plakat nebude. Ten projekt kritizuje Národní rada osob se zdravotním postižením, opozice, část koalice. Úřad pro ochranu osobních údajů říká, že se postupuje nelegálně. Už se k tomuto projektu vyjádřil i nově zvolený prezident. A skutečně ta otázka tady několikrát zazněla a já bych taky rád slyšel odpověď. Skutečně. Jaký je v tuto chvíli smysl těch sKaret? Já mám pocit, že to nepřináší vůbec nic. Už ani té České spořitelně, podle mě, ne. Ta by nejraději, podle mě, už také z toho vycouvala, protože - mám pocit - jí to akorát poškozuje dobré jméno. Takže, kolegyně a kolegové, já se domnívám, že pokud nekoná vláda, tak je to na nás. Na nás poslancích a na senátorech. A já vás velmi prosím, abyste podpořili návrh, který zde budeme projednávat snad příští týden senátní návrh sociální demokracie na úplné zrušení sKaret, protože to je jediné smysluplné řešení. A pro dnešek bych navrhl jedno usnesení. Paní kolegyně Klasnová zde navrhla několik poměrně obsáhlých usnesení. Já si dovolím navrhnout jedno velmi stručné, ale - domnívám se - naprosto výstižné: Poslanecká sněmovna konstatuje, že projekt sKaret je nesmyslný. Děkuji. (Potlesk poslanců ČSSD.) Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Mám tady další přihlášené. To je - tuším - paní poslankyně Kohoutová. Další přihlášená do rozpravy. Prosím, máte slovo. Poslankyně Lenka Kohoutová: Dobré dopoledne, dámy a pánové. Já se omlouvám, možná budu trošku kašlat, já mám problém s astmatem a tak nestíhám s dechem. Vážené kolegyně, kolegové, dovolte mi reagovat na to, co tady bylo řešeno. A nejenom tady, ale v médiích, a to k tématu karet sociálních systémů. Od počátku jsem měla k tomuto systému mnoho otázek a stále se mi dostává málo odpovědí. Stále mám ty otázky, stále nemám ty odpovědi. Zásadou pro schválení karty pro nás v minulosti bylo, že je dobrovolná. A pan kolega Opálka tady říkal, že jsme přinesli mnoho pozměňovacích návrhů kdysi na výbor pro sociální politiku. Ale ano. To byla právě ta dobrovolnost, protože jinak, dneska, bychom tady vytvořili cestu k tomu, že možná výplata důchodů by byla od 1. 1. 2013 také přes tuto kartu. A proto my jsme chtěli velkou dobrovolnost. A tuto dobrovolnost jsme si vymínili.



Chtěli jsme, aby každý měl možnost si vybrat, jakým způsobem bude dostávat finanční prostředky, které mu jsou schváleny z balíku sociálních dávek a příspěvků. Výplata dávek prostřednictvím poštovních poukázek měla být v budoucnu domluvena za úhradu. Ale až v delších horizontu, například jeden rok, také dva. Nicméně, toto nemělo - a nikdy nemělo - být za komerční cenu, ale za cenu České pošty. Prostřednictvím karty se mělo regulovat zneužívání dávek z režimu hmotné nouze. Karty měly být chráněny před exekucí. To je snad jediný bod, který bych dneska mohla uvést, že asi zřejmě je splněný. Karta měla být pomocí, nikoliv stigmatem. Kdyby se tohoto ministerstvo od ledna 2011, pardon, 2102 drželo, dnes jsme zde nestrávili čas tím, že podobný systém je s nálepkou nepovedený, nepodařený, zpackaný. A pro lidi začal být opravdu velkým stigmatem. Ministerstvo od počátku tento systém nedokáže dobře vysvětlit, plně zavést, lítá s vyjádřeními ohledně karty takřka ode zdi ke zdi. Uvedu, co musí ministerstvo udělat pro to, abych v budoucnu hlasovala pro vládní návrh, který je již v legislativním běhu. Kartě říkám ano, pokud vysvětlíme především proč kartu, která nebude platební, vydává nebo bude i v budoucnu vydávat Česká spořitelna. Proč potřebujeme identifikátor, který nikdo neumí načíst a v systémech nepotřebujeme žádné jiné specifické číslo, než je to rodné číslo? Proč potřebujeme identifikátor, který neumí nikdo načíst, a to, abychom načetli, kdybychom to uměli, je pouze to, co je i v občanském průkaze? Znovu opakuji, že jiná data prostě nepotřebujeme. Stejně tak ten, kdo přijde s tím identifikátorem, prostě musí předložit také občanský průkaz. Pokud se samozřejmě nejedná o kartu TP, ZTP nebo ZTP/P. Proč vydáváme identifikátor mamince, která je na rodičovské dovolené a která kartu nepoužívá jako platební, která ji prostě zavře do šuplíku? Tu kartu, za kterou Česká spořitelna dá víc jak stovku, na čtyři roky zavře do šuplíku, než jí uběhne platnost této karty. Byla jsem schopna pochopit, že je to průkaz. Například jako průkazka zdravotní pojišťovny. To jsem tady i na výborech říkala. Nicméně, ministerstvo není schopno vysvětlit, proč tento průkaz potřebujeme. Proč ho mám držet v ruce? Proč se mám identifikovat tímto průkazem, se kterým nemám kam přijít jinak, než když jdu jednou za rok na úřad práce a něco potřebuju? Proč tam nemůžu přijít s tou občankou? Stále více jsem přesvědčena, že nám stačí právě ten občanský průkaz. Vydávat máme pouze průkazy TP, ZTP a ZTP/P. Tady říkám, že musíme vysvětlit i lidem se zdravotním postižením, proč - pokud ta karta bude pouze průkazem TP, ZTP nebo ZTP/P - to vydává Česká spořitelna? Proč to má PIN nebo kód na kartu nebo ten čip na kartu platební? Proč tímto způsobem někomu zbytečně děláme nějaké problémy a proč prostě říkáme, že nějaké průkazy, které jsou úplně jakoby z jiného ranku, dáváme České spořitelně k vydávání? Proč to nedělá tedy ministerstvo? Ministerstvo dlouhodobě neumí vysvětlit kartu právě jako ten identifikátor v podrobnostech. O to mi hodně jde. Karta jako platební prostředek ano. Pokud je to někoho přání, já s tím samozřejmě nemám problém. Naopak to kvituji. Ale ptám se: Musíme mít v zákoně? Teď v tom novém návrhu je, že tomu, kdo kartu používá jako platební, je zřízen účet. Proto bych se ráda zeptala, jestli toto je tam nutné. Karta jako kontrola zneužívání dávek. Tak to je zrovna to, co je pro mě největší kámen úrazu. Základ toho, co jsme od počátku chtěli, prostě karta neumí. Nezvládá, ani v budoucnosti, podle mého názoru, to nebude umět. Nelze někomu zakázat kartou zaplatit si alkohol. Po pravdě: Je zneužívání, když se někdo ze své situace chce dostat tak, že si koupí lahev vína? Podle mě ne. Co je to faktické zneužívání dávek? To si musíme spíše říkat. Jak mu zamezíme? Především dobrou sociální prací. Především ve vazbě financí rovnou za tím, komu příspěvek patří. To jsme tady už říkali vloni, předloni - že pokud někdo má pronajatý byt, pokud se někomu dávají na ten byt příspěvky, tak ty příspěvky mají jít přímo za majitelem bytu. Toto jsme od počátku říkali. Bylo slíbeno, že toto karta umožní. A někteří lidé tyto peníze do ruky nedostanou. To je základ zneužívání dávky, když ji někdo nepoužije na to, k čemu byla určena. Nebo - toto považuji za základ za zneužívání dávky. Na kartu lze zakoupit cokoliv, pokud ne, tak si peníze vyzvednu prostě v bankomatu a stejně si koupím, co chci. Navíc na vesnicích nejsou často možnosti nákupu s možností platby kartou a bankomaty nejsou také všude. To jsem tady také několikrát říkala. Karta nic nekontroluje. Dávky se nekontrolují. Sociální práce díky zpackaným systémům na úřadech práce, ke kterým má výhradu i antimonopolní úřad, prostě nefunguje. Kdybychom udělali základ toho, co má být - že s lidmi, kteří jsou problémoví, je základem vždycky sociální práce - tak dneska nemusíme dojít k mnohým problémům. Složenky neboli poštovní poukázky. Musíme jasně říci, že ministerstvo od počátku odmítalo tento způsob výplaty, který byl schován pod platbou v hotovosti. Ministerstvo nám od začátku na naše výtky odpovídá - jako že pouze v určitých případech. Já říkám: Pokud je zde dobrovolnost, kterou v kartě máme zakotvenu, tak ve



všech případech. Pokud chceme ušetřit, pak od určité doby má být složenka zpoplatněna. To jsem tady taky říkala. To jsme říkali i v těch dohodách, které se týkaly sociální reformy I. Ten horizont ale měl být minimálně jeden rok. Kvituji - ve vládním návrhu u dávek pomoci v hmotné nouzi - návrh na bezplatné výplaty prostřednictvím složenek. Nicméně nový dávkový systém je tak paťavý, že nelze všechny dávky jedné osobě sdružit a vyplatit najednou, což tedy opravdu nedokážu pochopit, protože od počátku jsme se zabývali tím, že u tak moderního, vyspělého a drahého systému, který se bude zavádět, toto sloučení půjde sloučit. Nedovedu pochopit tedy, proč takovéhle dávky nesloučíme a nesloučíme například i příspěvek na mobilitu. Například na pololetní nebo roční dávky. Uvědomme si, pokud si někdo nechá vyplatit 400 korun měsíčně poštovní poukázkou, tak pokaždé z této poukázky zaplatí nějakých 25 korun. *** 11.40 hodin) (pokračuje Kohoutová) Tento příspěvek na mobilitu je vázán na to, že se vrací, pokud je někdo hospitalizován např. v nemocnici. Nicméně ty naše báječné systémy na úřadech práce toto nedokážou zkontrolovat. A pokud já to čestně nenahlásím, tak se prostě nic nestane. Ten systém to prostě neví. To znamená, že radši bych zrušila povinnost nahlášení, nikdo peníze nevrací, a radši bych dávky vyplácela ve větším časovém horizontu. Jeden z kolegů, z TOP 09 myslím, dnes v novinách napsal, že by bylo možné vyvracet a vysvětlovat argument po argumentu. Já si to tedy nemyslím. Ráda si před toho kolegu i před paní ministryni stoupnu a jednotlivé argumenty si budu moc ráda vyvracet, protože se domnívám, že argumentů pro tu opravu, pro to zpřesnění, pro to zlepšení systému, musíme mít mnoho. Pokud je mít nebudeme, pak je tady samozřejmě otázka, co dále s Kartou. Pokud zásadní body nevysvětlíme, nespravíme, nedořešíme, pak máme diskutovat o další působnosti tohoto projektu. Jen poznámka. Výbor pro sociální politiku v minulosti dvakrát doporučil do vyřešení problému Ministerstvu práce a sociálních věcí, aby pozastavilo vydávání sKaret. Ministerstvo práce a sociálních věcí na naše doporučení, na naše výzvy, nikdy nereagovalo. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Další přihlášený je pan poslanec Michal Babák. Ale hlásí se pan poslanec Jeroným Tejc přednostně. Poslanec Jeroným Tejc: Já jsem velmi rád, že paní poslankyně Kohoutová z ODS nám tady popsala, proč ta karta je špatná. Popsala nám všechny nevýhody té karty. A já bych se prostřednictvím pana předsedajícího rád zeptal, proč tedy vždy, když se tady hlasovalo o omezení sKarty příp. o jejím zavedení, hlasovala ve prospěch té sKarty. Mně to není jasné. Já bych ji rád požádal o to, aby nám to tady sdělila. A zároveň bych řekl při vší úctě k paní poslankyni, že mě ani tak nezajímá, co tady na konto sKarty řekla, ale jak bude hlasovat při těch konkrétních usneseních, které směřují proti sKartě, a zda alespoň tentokrát udělá výjimku a to, co říká, bude v souladu s jejím hlasováním. Děkuji. (Potlesk poslanců sociální demokracie.) Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Sobotka ještě. Teď nevím - pan poslanec Paroubek - to byla faktická? Nebyla. Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem tady poslouchal také onu dlouhou kritiku, sáhodlouhou kritiku, výčet všech nedostatků sKarty z úst vládní poslankyně ODS paní poslankyně Kohoutové, která společně se všemi dalšími poslanci ODS a se všemi dalšími poslanci TOP 09 sKartu tady prosadila, sKarta nespadla z nebe, sKartu si nevymyslel pan ministr Drábek a nezavedl ji za zády celé vlády a celé vládní koalice. Prostě vláda o sKartě věděla, všichni poslanci vládní koalice o sKartě věděli, protože bez jejich hlasů by se ten systém nikdy nemohl spustit - bez hlasů poslanců ODS a TOP 09 tady v Poslanecké sněmovně. Já jsem jako sociální demokrat vždycky hlasoval proti sKartě, protože jsem byl přesvědčen o tom, že takovýto projekt privatizace jedné ze základních funkcí státu není na místě a že skýtá velké množství rizik. A ta rizika nám nikdy nebyla vysvětlena. A koneckonců vystoupení paní poslankyně Kohoutové je tím nejlepším důkazem toho, že jsme měli pravdu. Protože co může být větším důkazem, než mnohaminutová kritika všech nedostatků sKarty ze strany vládní poslankyně, která sama pro ten projekt od samého počátku hlasovala a byla součástí oné těsné většiny, která na půdě této Poslanecké sněmovny vždycky důsledně zabránila všem snahám sociální demokracie nebo dalších opozičních stran o zrušení projektu sKarty?



Ale, vážené kolegyně, vážení kolegové, tohle asi není hlavní věc, se kterou jsem teď chtěl vystoupit. Já si myslím, že to nejhorší, co se děje, je fakt, že v naší zemi se už několik let experimentuje na lidech. Že vláda, Ministerstvo práce a sociálních věcí, kdysi seriózní úřad, který byl hodnocen jako jeden z nejlepších státních úřadů a vždycky měl velkou autoritu, tak dneska postupuje systémem pokus - omyl. A tahle ta metoda dostává samozřejmě vládní koalici a dostává Ministerstvo práce a sociálních věcí do neřešitelné situace. Jestliže se totiž tady prosazuje reforma bez toho, aniž by se dobře naplánovala, jestliže se prosazuje bez toho, aniž by se dostatečně legislativně zajistila, jestliže se prosazuje reforma proti vůli klíčových sociálních partnerů, v tomto případě např. proti sdružení zdravotně postižených, proti organizacím seniorů, jestliže se reforma prosazuje takto chybně, špatně připravená, nemůže nikdy skončit dobře. A my to vidíme na sKartách. A přece jsme to viděli na DONEZu, na docházce nezaměstnaných na poštu. To je další projekt, který skončil fiaskem. Viděli jsme to na novém informačním systému pro úřady práce - absolutní fiasko. Viděli jsme to na tom, jak zdegenerovala veřejná služba až do systému, který nakonec musel zrušit Ústavní soud, protože vládní poslanci tady veřejnou službu hájili do poslední chvíle a museli jsme se obrátit až na Ústavní soud. Čili ministerstvo práce v posledních letech za této vlády Petra Nečase, zejména za ministra Drábka, nezvládá schopnost realizovat jakékoli reformy bez toho, aniž by to skončilo fiaskem, ostudou, policejním vyšetřováním, rozhodnutím Ústavního soudu nebo podobnými schizofrenními debatami na půdě Poslanecké sněmovny, kdy vládní poslankyně vyčítá vládní ministryni nedostatky vládního projektu, pro který ovšem všichni ve vládní koalici nadále vesele hlasují a brání jakýmkoli snahám opozice ten projekt zrušit. Cítíte, jak tahle debata je šílená? V jaké schizofrenní situaci je ministryně vlády, celá vláda, když se snaží do poslední chvíle zoufale udržet projekt, do kterého se vláda dostala zvláštním způsobem, kde je ve skutečnosti rukojmím komerčního subjektu jenom proto, že se pustila cestou privatizace klíčové státní služby, která nikdy neměla být privatizována? Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Čas, pane poslanče. Já vám dal prostor v rámci faktické. Poslanec Bohuslav Sobotka: Já jsem měl pocit, že to je vystoupení s přednostním právem, pane místopředsedo. (Úsměv mezi některými přítomnými.) A poslední věc, kterou řeknu, je velmi jednoduchá. Pokud i tady se podaří projekt udržet do konce, pokud vy se ho pokusíte udržet při životě, pak vám garantuji, že z toho bude téma předvolebních debat. A já se velmi těším, jak před voliči budete hájit pokračování projektu sKaret po příštích volbách do Poslanecké sněmovny. To bude skutečně velmi zajímavá debata. Sociální demokracie tento projekt hájit nebude ani minutu. A naším cílem je po příštích volbách do Poslanecké sněmovny, pokud tady bude dostatečná většina, tak tento projekt zrušit. Děkuji. (Potlesk poslanců sociální demokracie.) Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Paní poslankyně Kohoutová. To byla totiž faktická. (S úsměvem.) Poslankyně Lenka Kohoutová: Je vidět, že sociální demokracie mě má prostě ráda. Protože kdykoliv vystoupím, tak několik kolegů vystoupí a bere si mě do pusy. Mě to moc těší, kolegové. Jenom mě netěší to, že mě lépe neposloucháte, když hovořím. A to je, že jsem tady hned na začátku říkala, že důvodem, proč jsme pro to zvedli ruku, bylo: Zásadou pro schválení karty pro nás v minulosti bylo, že je dobrovolná, že si každý bude mít možnost vybrat, jakým způsobem bude dostávat finanční prostředky - toto byla vlastně jakoby jedna možnost navíc - které mu jsou schváleny z balíku sociálních dávek a příspěvků. To jsem tady před chvílí řekla. Řekla jsem tady, že výplata dávek prostřednictvím poštovních poukázek měla být v budoucnu domluvena za úhradu, nicméně toto mělo být někdy v delším horizontu a mělo to být podle České pošty. Dále jsem řekla, že prostřednictvím karty se mělo regulovat především zneužívání dávek v režimu hmotné nouze a karty měly být chráněny před exekucí, což je jediné, co je dnes naplněno. Karta měla být pomocí, nikoliv stigmatizací. A jasně jsem tady řekla, že pokud nebudou splněny nebo vysvětleny body, které jsem tady uvedla, že to pro mě bude právě důvod pro negaci těchto karet. *** 11.50 hodin) (pokračuje Kohoutová) To jsem také jasně řekla. Takže se lépe poslouchejme. Děkuji.



Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teď je faktická pan poslanec Tejc. Prosím, pane poslanče. Poslanec Jeroným Tejc: Děkuji. Myslím, že není důležité ani tak co mělo, ale co bylo a je. A to, co bylo a je je prostě špatně. A to, co bylo to nejzásadnější na této situaci kromě toho, že mám velkou pochybnost o tom, jak proběhlo ono "výběrové řízení" ve kterém uspěla Česká spořitelna, tak především to, že ta karta vznikla bez zákona. Tady se přece ty zákony hlasovaly a my jsme na to upozorňovali již v té době, až poté, co karta začala fungovat, co byl projekt odsouhlasen na úrovni vlády a neměl vůbec zákonný podklad. Takže ti, co tady z vládní koalice hlasovali, tak jenom pokrývali neschopnost a to, že Ministerstvo práce a sociálních věcí jednalo protizákonně. Takže vy jste je po celou dobu, dámy a pánové z vládní koalice, kryli tím, že jste hlasovali pro zákony. A u těch konkrétních návrhů: 51. schůze, 158 hlasování, 12. únor 2013, 17.01 hodin. Byla tady snaha, byl tady návrh zákona, který měl omezit sociální karty. Měl je omezit. A to radikálním způsobem. Návrh zákona tady byl hlasován. Respektive byl podán vládní koalicí návrh na zamítnutí tohoto zákona. Já jsem hlasoval proti zamítnutí, tedy aby ten zákon prošel a byly sociální karty omezeny. Paní poslankyně Kohoutová hlasovala pro to, aby návrh byl smeten ze stolu. Takže to jsou fakta a nejsou důležité řeči, nejsou důležité dojmy, důležité je, jak to je. Děkuji. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teď prosím, pan ministr Stanjura se přihlásil s faktickou poznámkou. Prosím, pane ministře, máte slovo. A pak pan poslanec Drábek. Ministr dopravy ČR Zbyněk Stanjura Vážený pane místopředsedo, chtěl bych vaším prostřednictvím vzkázat svému kolegovi předsedovi poslaneckého klubu ČSSD Jeronýmu Tejcovi: Nikoho jsme tady nekryli! Svobodně jsme hlasovali o návrhu. Já si vyprošuju takovéhle výrazy, že jsme někoho kryli tím, že jsem využíval své ústavní právo a hlasoval jsem buď Pro nebo Proti nebo jsem se zdržel nebo jsem se neúčastnil hlasování. Myslím si, že veďme debatu, klidně ostrou, ale věcnou, bez těchto silných sloves, bez těchto silných výrazů. Moje kolegyně Lenka Kohoutová jasně řekla, jak to mělo fungovat. Jestli říkáte něco o veřejné zakázce, tak to není věc Parlamentu ani jednotlivých poslanců, takže tyto debaty o zákonu a o legislativním prostředí k tomu vůbec nepatří. A pokud máte pochybnosti, tak konejte, jak myslíte nebo jak vám zákon ukládá. Přece vůbec (nesrozumitelné)o to, jestli někdo vypsal dobře nebo špatně na nějakém ministerstvu zakázku. To není přece věc poslanců a Poslanecké sněmovny. A kdyby ta karta byla dobrovolná, jak jsme se dohodli, tak si myslím, že jsme my všichni, my i vy a zejména klienti karet, držitelé karet mnoho problémů nezpůsobili. To, že si někdo pak vykládá jiným způsobem zákon, a já si myslím, že špatně, a patřím k těm, kteří říkají, že mě někdo doběhl, protože to mělo být jinak než bylo domluveno, to je jiná věc. Ale bavme se věcně, klaďme normální argumenty a nechme stranou takové ty věci, že jsme tady někoho kryli. Krýt někoho je skoro kriminální činnost. Děkuji. (Potlesk zprava.) Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Jenom vám teď řeknu, že pořadí faktických je paní poslankyně Kohoutová, Drábek, Bárta a paní poslankyně Semelová. Poslankyně Lenka Kohoutová: Já bych jenom k tomu chtěla doplnit prostřednictvím pana předsedajícího pro pana předsedu klubu sociální demokracie Tejce: Já jsem hlasovala proti, ale také jsem uvedla proč. Ten návrh totiž by znamenal, že bychom tady zrušili v podstatě, on tam neměl průkazy TP, ZTP a ZTP/P a my bychom tady prostě uvedli do jakéhosi vakua lidi se zdravotním postižením. A to já jsem tady ale ve své řeči také řekla. A opět mě těší zájem sociální demokracie o Lenku Kohoutovou. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Drábek. Poslanec Jaromír Drábek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Ten bod se jmenuje Informace ministryně, to je také důvod, proč se do diskuse nehlásím řádnou přihláškou, byť v řadě případů by to stálo za reakci. Ale chci tady reagovat na lež, která tady padla. Výběrové řízení bylo naprosto transparentní, bylo vypsáno 30. června 2011, v ten den bylo vyvěšeno na webové stránky. Veškerý soutěžní dialog si všichni mohou i dnes ještě zpětně po roce a tři čtvrtě zkontrolovat, jakým způsobem probíhal, jak probíhalo jednání s firmami, jakým způsobem celá soutěž probíhala. Dobře víte všichni, že tu soutěž přezkoumal Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a konstatoval, že soutěž proběhla v pořádku. Na základě toho byla uzavřena smlouva v době, kdy legislativa již byla účinná.



Není pravda, že někdo něco kryl tím, že dodatečně dělal legislativu na něco, co bylo vysoutěženo. Není to prostě pravda. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: A teď pan poslanec Bárta dvě minuty s faktickou. Pak tady mám pořadí paní poslankyně Semelová, pan poslanec Jandák. Pan poslanec Bárta dvě minuty, víc vám nedám. Pak byste se musel přihlásit řádně. Poslanec Vít Bárta: Dovolím si jenom opravdu faktickou. Tady někdo říkal, resp. byl to ministr dopravy, že se ohrazuje proti slovíčku krýt se. Rád bych připomenul, že Ministerstvo práce a sociálních věcí pod dobrou nálepkou toho, že budeme bojovat s příživníky a budeme zvyšovat adresnost sociálních dávek, tak v tomto velkém heslu, bezesporu pozitivním, se ne na jedné, ale několika zakázkách na MPSV doslova a do písmene ztrácely peníze kupř. shodou okolností tatínkovi Kristýny Kočí. Shodou okolností, shodou okolností v návaznosti na první puč ve Věcech veřejných. Shodou okolností, shodou okolností v atmosféře, která vedla ke snaze rozbít koalici. Shodou okolností v situaci, kdy tady byly větičky o tom, kdo komu dal 120 mil. Shodou okolností v momentu, kdy se bez výběrových řízení tedy na MPSV rozdávaly zakázky na základě výběrového řízení Ivana Langera na Ministerstvu vnitra, pro změnu na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Jinými slovy řečeno, slovíčko krýt je v tomto směru zcela na místě. Zcela na místě. A to, že někdo říká, že to nepatří do Sněmovny, protože se to naopak dotýká kroků kriminálních, tak je zapotřebí říci, že v tomto směru naopak toto kriminální slovíčko bohužel do Sněmovny patří. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Paní poslankyně Semelová nyní. Je mi líto, (Poslanci Jandákovi.) ale paní poslankyně Semelová čeká v řadě na své dvě minuty. Prosím, pak pan poslanec Jandák. Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Já bych se za prvé chtěla zeptat po vystoupení pana ministra Stanjury, po vystoupení vládní poslankyně jednak jsem ráda, že dochází k tomu závěru, ke kterému my jsme došli už dávno, že sKarta je jeden velký průšvih a malér. Ale chtěla bych se zeptat, proč tedy vláda dala zamítavé stanovisko, když došla k tomu, že to není tak, jak to mělo být. Zamítavé stanovisko k senátnímu návrhu na zrušení sKaret? To je jedna věc. A druhá věc, když tedy i vládní koalice kritizuje teď sKarty, že to neodpovídá tomu, čemu to odpovídat mělo, tak doufám, že podpoří návrh usnesení tak, jak tady byl předložen včetně paní poslankyně Kohoutové. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Jandák nyní. Ještě mi neděkujte. Poslanec Vítězslav Jandák: Vždycky je lepší, to je přísloví: S kloboukem v ruce projdeš celej svět. Dámy a pánové, chtěl bych dát takový návrh, který je nepolitický než konstruktivní. Pojďme se na to vykašlat. Vy uznejte tiše, protože jsme džentlmeni, že se vám to nepodařilo. Že jste trošku možná předběhli dobu nebo jste možná zaspali s tou kartou. Ale uvědomte si, že my obtěžujeme občany. Pojďme se dohodnout: my do vás nebudeme kopat, vy to tiše uznáte, sbalíme to a pojďme od toho. Já myslím, že lidi na to čekaj. Děkuju vám. (Potlesk z levé části sálu.) *** 12.00 hodin) Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tohle byla poslední... Ještě pan poslanec Drábek. Takže na to možná přistoupí pan poslanec Drábek. (Pobavení.) Poslanec Jaromír Drábek: Děkuji kolegovi Jandákovi za ten návrh, nicméně já už nemám ani kompetenci, ani ambici na takový návrh přistupovat nebo ne a nebudu se do toho plést mojí nástupkyni v žádném případě. Chci jenom velmi protestovat proti tomu, co tady řekl kolega Bárta. Pan poslanec Bárta tady směšuje věci, které vůbec k sobě nepatří. Ohledně sKarty se žádné peníze neztrácely, ani se ztrácet nemohly, protože stát za to neplatí ani korunu, tak se těžko něco může ztrácet. Co se týká informačních systémů, tak skutečně, ano, ministerstvo použilo řádně vysoutěženou rámcovou smlouvu Ministerstva vnitra a to, jaká byla struktura subdodavatelů firmy Fujitsu, to je skutečně záležitostí firmy Fujitsu.



Jinak se ještě vrátím k vystoupení ministra Stanjury. Chci zdůraznit, že od začátku ta karta byla dobrovolná. Jestli dnes tady někdo z ODS říká, že prosazují vehementně, aby ta karta byla dobrovolná - no, ona byla dobrovolná od začátku, takže to se vehementně prosazuje docela dobře. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tak. A teď končí tedy všechny faktické a můžeme přejít k řádným. Pan poslanec Babák je první řádně přihlášený a pak pan poslanec Paroubek jako druhý. Takže to je to, co prozatím tady mám. Nyní prosím pana poslance Babáka v řádné rozpravě. Poslanec Michal Babák: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, pokusím se vrátit debatu do konstruktivních kolejí a obrátit se na paní ministryni s žádostí o vysvětlení několika velmi zásadních nesrovnalostí spojených s tímto projektem sKaret. Z vašich kroků nabývám pocit, že vaše role v celé věci je pouze zastírací s cílem přikrýt selhání projektu sKaret za ministra Drábka. Vzhledem k tomu, že jde však o záležitost, která si již vyžádala podle veřejných zdrojů náklad přesahující 300 milionů korun, žádám vás o vysvětlení několika exaktních otázek. Za prvé. V jakém stavu je momentálně jednání s Českou spořitelnou? Můžete nám skutečně garantovat, že nehrozí kolaps tohoto projektu a například žaloba ze strany České spořitelny, případně že neskončí celý kontroverzní projekt arbitráží? Nemělo by totiž být zapomenuto, že ve smlouvě mezi Ministerstvem práce a sociálních věcí a Českou spořitelnou, dcerou zahraniční rakouské matky, je napsáno, že pokud přesáhnou výdaje na projekt sKaret 100 milionů korun, má tento bankovní dům nárok na celou kompenzaci od státu, nebo může odstoupit od smlouvy. A připomínám, že se veřejně připouští, že vzniklé náklady již dávno překročily trojnásobnou výši tohoto závazku. Za další. Paní ministryně, objasněte Sněmovně, jaký je současný postoj vašeho rezortu ke smyslu a především k funkčnosti těchto sKaret. Budou mít někdy sKarty vůbec nějakou konkrétní výhodu pro své držitele? Rovněž se ptám, jak chcete naložit s dobrovolností těchto sKaret. Není přeci možné, aby si stát dovolil nutit své občany k využívání monopolní služby, navíc od soukromého subjektu! Nemluvě o tom, že stát nesmí nutit občany proti jejich vůli k předávání osobních údajů soukromému subjektu, když si přejí využívat služeb státu. Postoj vašeho rezortu práce je proto naprosto alibistický. Pokud se ve Sněmovně většinově shodujeme, že není legitimní občany nutit do využívání monopolních služeb privátního subjektu, navíc bankovního domu se zahraniční účastí, nemluvě o tom, že pochybuji o legitimitě toho, aby stát vůbec takový monopol zaváděl, pak jediným možným a logickým krokem musí být v chystané novele zákona zavést i další způsoby vyplacení dávek. Znamená to tedy, že Ministerstvo práce uzavřelo smlouvu s bankou, že každý, kdo bude chtít komunikovat s úřadem práce o dávkách, povinně bez své vůle bude nucen předávat privátní bance své údaje, osobní údaje, i když nebude využívat žádnou její službu? Ptám se proto paní ministryně Müllerové, co se chystá v oblasti sKaret a výplat dávek. Očekávám, že na tyto velmi konkrétní a věcné otázky paní ministryně Müllerová na dnešní schůzi odpoví. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano a teď požádám pana poslance Jiřího Paroubka. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Jiří Paroubek: Dámy a pánové, já nebudu mluvit dlouho, protože si myslím, že tady řada mých kolegů, která se zabývá celou problematikou sKaret již delší čas, celou řadu měsíců, o tom ví mnohem víc nežli já a já jsem jim vděčen za to, ať se jednalo o kolegu Opálku, kolegu Sklenáka, kolegyni Klasnovou, za jejich výklad. Konec konců i když je to určitý jiný pohled na věc, je zajímavý i pohled poslankyně Kohoutové. Prostě ti lidé o tom něco vědí. A já jsem nechal své spolupracovníky jen tak pro zajímavost udělat souhrn toho, co bylo v poslední době o sKartě řečeno a co jí bylo vytýkáno, nebo naopak čím je obhajována. Musím říci, že kdybych tady četl výroky představitelů vládní koalice z poslední doby, tak ten stav nemohu nazvat jinak než jako chaos. Myslím, že celý projekt je od začátku velmi podezřelý, je to jedna z mičurinských metod této vlády. Myslím, že předseda sociální demokracie Sobotka tady hovořil o tom, jakým úřadem v minulosti Ministerstvo práce a sociálních věcí bylo. Ano, byl to kvalitní úřad. Já jsem v období 2006-10, řekněme v tom období, kdy byl ministrem práce i současný premiér, přes veškeré výhrady osobní, resp. politické, které jsem měl k předkladům zákonů, které přicházely z tohoto ministerstva, musel uznat, že zachoval odbornou substanci tohoto ministerstva a že možná jako jeden z mála nepřikročil k nějakým rozsáhlým čistkám na tomto ministerstvu. Co se stalo ale v tomto volebním období s tímto ministerstvem, to je skutečně smutná záležitost, stejně tak například s úřady práce, které odváděly v minulosti velmi slušnou práci. Myslím, že jeden z úřadů práce, konkrétně v Mostě, byl svojí činností a svými nápady z minulosti i inspirátorem této záležitosti, myslím sKaret. V Mostě začali vydávat podporu v nezaměstnanosti formou karet tak, aby si je nezaměstnaní vybírali ve vymezeném okruhu potravinářských okruhů, zkrátka aby ty peníze skončily u rodin ve prospěch dětí, ve



prospěch celých rodin a aby nebyly využity řekněme na hrací automaty, případně na nákup alkoholických nápojů nebo jiné rozmařilosti. Takže základ té myšlenky asi nebyl špatný a úřad práce s tím měl velmi dobrou zkušenost a já musím říct, že jsem si toho velice vážil. To, jak to extendovalo na Ministerstvu práce, do kterých dávek a ještě se k tomu měly snad přidat i důchody, tak to si myslím, že je metastázování toho projektu, a domnívám se, že to byla cesta špatným směrem. Byl to prostě technokratický přístup, kdy ti, kdo dávali dohromady tenhle zákon, tak předpokládali, že všichni lidé jsou řekněme tak vyspělí, aby dokázali uvažovat v intencích tohoto zákona, a že všichni také třeba se mohou doplazit někam k bankomatu, protože ne všude bankomat je a někteří zdravotně postižení s tím evidentně budou mít problém! Tohle mělo být uvažováno na samém začátku. Nebylo to uvažováno! Tento projekt je špatný od samého začátku. Nemá smysl si říkat: já jsem to říkal. To tady může říkat 90 jiných lidí, ale vládní koalice by měla z tohoto špatného projektu odejít, prostě vystoupit. Rychle! *** (12.10 hodin) (pokračuje Paroubek) Samozřejmě, zrušení karet je a bude pro vládu velké desaveau, čím bude ale rychlejší, tím to desaveau bude menší. Zajímá mě, jestli je pravdou to, co jsem se dozvěděl z podkladů, které mi připravili moji spolupracovníci, že ve smlouvě s Českou spořitelnou - /a myslím si, že Česká spořitelna má dobré analytiky, kteří jí mohli už dopředu signalizovat, že tenhle projekt prostě fungovat nebude, já bych chtěl vidět, jak by Erste Bank takovýto projekt zúřadovávala v Rakousku/ - je údajně částka 300 mil. Kč jakýchsi reparací pro Českou spořitelnu, pokud stát od tohoto projektu ustoupí. To by mě velice zajímalo. A zajímalo by mě, kdo je tedy odpovědný za tento projekt, jestli je to skupina šibalů kolem bývalého náměstka Šišky, nebo je to někdo jiný, nebo to bylo vnuknutí pana ministra. Prostě je to pro mě krajně podezřelý projekt, který čím dřív skončí, tím to bude lépe. Já jsem rád, že v příštím týdnu tady bude projednáván návrh Senátu. Myslím si, že pokud se ODS bude zabývat slovy paní poslankyně Kohoutové, která je asi o tom projektu velmi dobře informována, tak musí dojít k podobnému závěru jako ti, kdo od začátku varovali před tímto projektem. Čím rychleji tento projekt v této podobě skončí, tím lépe. Děkuji. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Počkejte, já si to chci ujasnit. Mám tu přihlášky k faktické poznámce pana poslance Skokana a paní poslankyně Navrátilové. Ano, je to faktická přihláška. Prosím, pan poslanec Skokan a pak paní poslankyně Navrátilová. Poslanec Petr Skokan: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Budu se snažit dodržet limit faktické poznámky. Já bych tady chtěl připomenout, potom, co se zájmem sleduji přestřelku mezi sociálními demokraty a ODS, tak si myslím, že ten hlavní, kdo nás uvedl do tohoto problému, je TOP 09, a já doufám, že TOP 09 nám tento problém pomůže vyřešit, když už nás do toho takhle navedla. Když si vzpomenu na slova jejich předsedy v kandidatuře na úřad prezidenta, kde sliboval, že pokud se stane prezidentem, bude pomáhat slabým, potřebným, zdravotně postiženým, seniorům, a když nám dnes zdravotně postižení, senioři a sociálně slabí říkají - proboha, neubližujte nám a nezavádějte sKarty, tak já doufám, že TOP 09, která cudně mlčí, si vzpomene na to, co jejich prezidentský kandidát sliboval a že nám pomůže sKarty zrušit, ať už to je pod vedením předsedy pana Schwarzenberga, nebo pana místopředsedy Kalouska. Já když si vzpomenu na jeho rigidní postoj k tomu, že přece nebudeme zavádět duplicitní měnu ve formě stravenek, tak proč bychom měli zavádět duplicitní občanské průkazy. Děkuji TOP 09 a Starostům za podporu a vyvedení z této šlamastyky. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Paní poslankyně Navrátilová je další přihlášenou k faktické poznámce.



Poslankyně Dagmar Navrátilová: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Na téma sKaret už tu bylo řečeno velmi mnoho a hladina hluku v sále naznačuje, že řadu poslanců už to příliš ani nezajímá. Takže já bych upozornila v podstatě na dvě věci. I podle analýzy Ministerstva práce a sociálních věcí je zjevně protiústavní to, že - lépe řečeno - současná legislativní úprava je protiústavní. Proto se ptám, proč Ministerstvo práce a sociálních věcí stále vydává sKarty a tedy pokračuje v tomto protiústavním postupu. Já jako členka sociálního výboru tedy z tohoto místa již potřetí žádám Ministerstvo práce a sociálních věcí, aby s okamžitou platností pozastavilo minimálně distribuci sKaret. Dále jsem ještě chtěla říci, že tu bylo správně řečeno, že od začátku byla sKarta chápána jako dobrovolná. Ovšem současná navrhovaná úprava zákona mluví o povinnosti převzít kartu jako identifikátor, takže se skutečně mění podmínky, z dobrovolnosti nová úprava připravuje povinnost. A konečně, tento bod, jak už tu také bylo řečeno, se jmenuje informace ministryně práce a sociálních věcí k problému sKaret, a proto mne by velmi zajímaly, předtím než tu budeme chtít rozhodovat o definitivním pozastavení sKaret, výsledky jednání paní ministryně s představiteli České spořitelny, protože si myslím, že ty pro nás také budou velmi důležité. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Nyní prosím pan poslanec Jiří Petrů se hlásí řádně. Teď může obojí, je všechno volné. Poslanec Jiří Petrů: Vážené dámy a pánové, já opravdu jen faktickou poznámku, nebo faktický dotaz. Jedním z důvodů, proč jsme nehlasovali pro sKarty, byla ta záležitost, že před dvěma lety, když se schvalovala novela zákona o občanských průkazech, tak bylo řečeno, že cílem vládou schválené novely, předložené ministrem vnitra, je umožnit vydávání občanských průkazů s novými funkcionalitami. Tyto občanské průkazy bude možné použít pro elektronickou komunikaci se základními registry a dalšími informačními systémy veřejné správy. A elektronický průkaz by měl sloužit i pro sociální zabezpečení. Já se tedy ptám odpovědných zástupců vlády, proč se vyhazovaly peníze za sKarty, proč se skutečně nevyužilo už toho nosiče občanských průkazů. Byli bychom ušetřili poměrně vysoké peníze. Děkuji. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Teď snad jsme na konci obecné rozpravy. V rámci obecné rozpravy chce tedy ještě zřejmě vystoupit paní ministryně. Přirozeně může vystoupit i v rámci obecné rozpravy. To není problém. Prosím, máte slovo. Ministryně práce a sociálních věcí ČR Ludmila Müllerová: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych reagovala na všechna vystoupení, která zde zazněla. Ona se v řadě případů prolínala, otázky jsou v mnoha případech shodné, takže nebudu procházet úplně každého řečníka samostatně. Úplně na úvod bych chtěla říci jednu docela podstatnou věc, a sice to, že pokud tady byl vzkaz k TOP 09, rozumím tomu, ale na druhou stranu já dnes vystupuji především - (Předsedající zvoní.) Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Promiňte, já se moc omlouvám. Ale myslel jsem to dobře. Já jsem chtěl jenom požádat, protože tady zazněla řada námitek a určitě řada řečníků chce teď slyšet reakci paní ministryně, tak jsem chtěl požádat, aby se ve Sněmovně vytvořilo méně hlučné prostředí, a proto jsem způsobil krátkodobě větší hluk. Prosím o klid a prosím paní ministryni. Ministryně práce a sociálních věcí ČR Ludmila Müllerová: Já dnes budu řešit a snažím se přistupovat k řešení všech zmiňovaných problémů v souvislosti s sKartou především z pohledu ministryně práce a sociálních věcí. Mám zájem na tom, aby ta situace byla vyřešena v klidu a zejména ve prospěch klientů. Jestli říkám ve prospěch klientů, to znamená, že mám zájem na tom, aby klienti, kteří už mají sKartu /je jich dnes více než 250 tisíc/, i klienti, kteří sKartu nemají, měli všichni jistotu, že vyplácené dávky k nim skutečně doputují tím či oním způsobem.



Nebudu se vracet k tomu, co bylo před rokem, před rokem a půl, téměř před dvěma lety, protože to bylo období velmi hektické a myslím, že v řadě případů jste ho tady popsali dobře. Ano, karty se vydávají dodnes. Vydávají se v souladu se zákonem, a já také musím říci, že všechno, co dnes probíhá, neprobíhá nezákonně, probíhá to v rámci schválené legislativy. To, že tam jsou mezery, jsou tam nedostatky, to právě napravuji. Napravuji to tím, že jsem předložila legislativní návrh změn zákonů, které používání sKarty stanoví. *** (12.20 hodin) (pokračuje Müllerová) Víte, že právě v tomto týdnu skončilo mezirezortní připomínkové řízení a zrovna dnes dochází k vypořádání připomínek. Já nevím, jestli je teď moudré, abych se vracela k jednotlivým úpravám zákona, protože ten zákon tady není a nezlobte se, já nemohu předjímat to, jakým způsobem bude pokračovat legislativní proces. Vy víte, že připomínky, které jsou zásadní, pak jdou do rozporu, mohou jít dokonce do vlády s rozporem a vláda může tento návrh zákona schválit či neschválit. A co potom s tím udělá dále Sněmovna, Senát, koneckonců i pan prezident, je věc další. Z tohoto důvodu také k tomu přistoupila i Česká spořitelna. Včera jsem měla jednání s panem generálním ředitelem Kysilkou. Již jsem vám o něm také v úterý říkala. Na včerejším jednání jsme se jednoznačně shodli, že do doby přijaté legislativní úpravy nebude spořitelna žádným způsobem reagovat na stávající podmínky, to znamená, nebude řešit úvahy o možných kompenzacích a nepřestane také dle našich požadavků vydávat námi požadované s-karty. Myslím si, že to je velmi korektní, protože všichni bychom se měli jednoznačně chovat podle přijatých zákonů. Já ještě musím dodat, že se musím chovat i podle toho, jak je sepsána smlouva s Českou spořitelnou. Tady mnohokrát padaly i dotazy, kdo za to může, kdo bude nést odpovědnost. Já si myslím, že tady je to naprosto zřejmé. Smlouvu s Českou spořitelnou podepsal statutární zástupce Ministerstva práce a sociálních věcí. Je tedy nabíledni, že to bylo legálně podepsané, a to, jestli někdo tvrdí, že je smlouva nezákonná, že nemá opodstatnění, to je skutečně věc, na kterou mohou odpovědět jedině soudy, pokud by k tomuto posuzování mělo dojít. Padaly také tady dotazy, zda má vůbec karta smysl, zda to není jenom jakási duplicita občanskému průkazu. Musím říci, že mě velmi překvapuje, zejména mě překvapují dotazy paní poslankyně Kohoutové, která byla - já jsem samozřejmě u těch jednání, která jste vedli tady, jak jsem zmiňovala před rokem a dříve, to znamená tady v Poslanecké sněmovně nebyla, ale vím, že paní poslankyně byla i u jednání, které jsme vedli v prosinci, kdy jsme si stanovovali jednoznačné podmínky a na kterých jsme se také dohodli. To znamená, s-karta bude sloužit jako indentifikátor. Bude mít indentifikační funkci. Jak je možné, že dneska se někdo podivuje nad tím, proč by to mělo být jako identifikační průkaz. Já opravdu některým postojům bych ráda rozuměla, ale skutečně nevím. Proč tedy ten identifikátor. Ministerstvo práce a sociálních věcí má jednotný informační systém práce a sociálních věcí. Tento systém je kombinací a prostředkem k tomu, aby jednotlivé systémy mezi sebou komunikovaly. Jde nám i o systém, který je propojený na Českou správu sociálního zabezpečení a myslím, že tady i v posledním příspěvku byla zmíněna komunikace právě s Ministerstvem vnitra a s Ministerstvem financí. To, že tento jednotný informační systém využívá jakéhosi bezvýznamného identifikátoru, to znamená čísla, ze kterého nelze vyčíst, o koho se jedná, zda jde o ženu či o muže, tak vlastně jeho vlastnosti jsou podobné vlastnostem elektronického podpisu. A to si myslím, že je také důležité. Byla tady otázka i na čtečky. Ano, my předpokládáme postupné vybavování čteček na úřady práce, ale já bych chtěla znovu oponovat. Dneska pořízení čtečky není žádný závratný výdaj, který by šel do řádu desítek milionů. Takže v této souvislosti chci říci, že zatím je možné, aby se tzv. identifikátor zadával ručně do doby, než budou zavedeny na úřady práce čtečky. Proto si tedy myslím, že identifikátor, že je důležitý jako komunikační prostředek mezi jednotlivými systémy, a to, jestli se koneckonců ukáže celý projekt zbytečný, tak to teprve přinese asi každodenní praxe. Ale já se domnívám, že dneska 250 tisíc uživatelů s-karet s tím žádný konkrétní problém nemá. Vy jste slyšeli od některých lidí, kteří využívají s-karty, že mají problém? Tady zazněla řada řečí a poznámek k tomu, že je problém se složenkami, že osoby se zdravotním postižením, že jsou diskriminovány, že mají problémy se dostat pro s-kartu, že mají problémy k bankomatům a podobně. Já



si myslím, že toto všechno jsme připraveni řešit jednak jak ve smlouvě s Českou spořitelnou, tak i právě navrhovaným legislativním řešením. Ještě jsem možná neodpověděla dostatečně zřetelně na tu otázku, jaké kompenzace bude požadovat Česká spořitelna. Neumím odpovědět, protože Česká spořitelna zatím k tomu nechce přistoupit. Jak jsem již řekla, Česká spořitelna vyčká konce legislativního procesu a pak teprve se rozhodne, zda a jakým způsobem ke kompenzacím přistoupí. Takže prosím, abyste toto vzali na vědomí, že zatím se o žádných kompenzacích nejedná. Poslední poznámku možná k panu Jandákovi. Pojďme od toho pryč. Ano. Pokud se tato ctihodná Sněmovna rozhodne od projektu jít pryč, ano, ale věřte mi, že já jako ministryně práce a sociálních věcí takto o své vůli sama učinit nemohu už proto, že jsem vázána i smlouvou s Českou spořitelnou. Já vám děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teď paní ministryně vystoupila ještě v rámci obecné rozpravy. Hlásí se pan poslanec Babák. Poslanec Michal Babák: Děkuji za slovo. Z mých dotazů jsem se sice vše nedozvěděl, ale já spíš přemýšlím. Paní ministryně obhajuje tuto věc, říká, že je fajn, že pořídíme čtečky a všechny tyto věci a že to bude krásně fungovat, ale neřekla nám, proč něco zavádět, když to nepotřebujeme. Možná bych ještě pochopil, kdyby se tím dalo platit. To potom můžeme pořídit těm lidem například plíšky na krk. Já jsem to pořád nepochopil, proč to zavádět v tuto chvíli, když to nebude mít žádnou funkci. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Můžeme snad obecnou rozpravu ukončit. Ono to bylo zřejmě i závěrečné slovo, paní ministryně, měl jsem takový pocit. Může ještě zaznít závěrečné slovo... Ne. Můžeme otevřít rovnou podrobnou rozpravu. Otevírám podrobnou rozpravu a do ní se hlásí paní poslankyně Klasnová a pan poslanec Sklenák. Poslankyně Kateřina Klasnová: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem už nechtěla reagovat v obecné rozpravě, protože mám pocit, že ne všechny dotazy, které tady zazněly, byly uspokojivě zodpovězeny ze strany paní ministryně, nicméně to bychom tu diskusi vedli asi až do večera. *** 12.30 hodin) (pokračuje Klasnová) Já se chci přihlásit tady k usnesení, které jsem zde přednesla, nicméně pro jistotu je znovu zopakuji. Poslanecká sněmovna zaprvé žádá vládu v souvislosti se systémem výplaty a administrace nepojistných sociálních dávek a dávek v oblasti státní politiky zaměstnanosti prostřednictvím karty sociálních systémů urychleně připravit legislativní návrhy, které zamezí používání karet sociálních systémů, jako identifikačních dokladů pro osoby, které pobírají sociální dávky, a jako průkazu pro osoby se zdravotním postižením. Zadruhé. Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby odstoupila od dalšího rozvoje karty sociálních systémů, a tento systém zrušila. A konečně zatřetí, Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby uložila Ministerstvu práce a sociálních věcí České republiky pozastavit distribuci karet sociálních systémů, a to do doby nové legislativní úpravy. Současná legislativní úprava s povinností zřídit zvláštní účet u České spořitelny, a. s., je i podle analýzy Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky zjevně protiústavní. Jak jsem avizovala již v obecné rozpravě, budu chtít, aby se o těchto bodech hlasovalo odděleně. Z toho důvodu se domnívám, že by snad aspoň některé z nich mohly najít širokou shodu napříč politickým spektrem. Děkuji. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, teď žádám pana poslance Sklenáka, aby přednesl svůj návrh usnesení. Poslanec Roman Sklenák: Ano, děkuji. Paní ministryně Mullerová nedávno zřejmě s jistou nadsázkou sdělila, že v poslední době nedělá nic jiného, než se věnuje problému sKaret na ministerstvu. Já si myslím, že v situaci, v jaké jsme, kdy je tady rekordní nezaměstnanost, kdy neexistuje financování sociálních služeb, kdy nefungují Úřady práce, by s sKartou ministerstvo skutečně nemělo skutečně ztrácet čas, a proto odkazuji na svůj návrh usnesení z obecné rozpravy v tom smyslu, že Poslanecká sněmovna konstatuje, že projekt sKaret je nesmyslný.



Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tak, to byl návrh usnesení přednesený panem poslancem Sklenákem. A ptám se, ono už je to asi všechno, není žádný další návrh usnesení v podrobné, takže můžeme podrobnou rozpravu ukončit. A já už tedy gonguji, protože to vypadá, že budeme hlasovat. Slyšeli jsme návrhy usnesení. Já bych možná paní poslankyni zpravodajku požádal, kdyby nám to četla, a my bychom zřejmě hlasovali, protože vy sama jste říkala, že chcete hlasovat ten svůj návrh postupně, takže budeme to po těch částech hlasovat tak, jak nám to budete sdělovat. Takže prosím, navrhněte postup. Poslankyně Kateřina Klasnová: Byly předneseny dva návrhy, pokud návrh pana poslance Jandáka, který nebyl zopakován v podrobné rozpravě, předpokládám, že byl míněn pouze rétoricky, abychom se vykašlali na projekt sKaret, takže byly předem předneseny dva návrhy. Já bych navrhla, aby o nich bylo hlasováno v pořadí tak, jak byly předneseny. Nejprve by to tedy byl návrh poslankyně Kateřiny Klasnové, poté návrh pana poslance Sklenáka s tím, že já bych, protože jsou to tři části, které jsem navrhla, tak bych s dovolením, zopakuji i návrh pana Sklenáka, tak bych vždycky přečetla ten návrh, o tom by se hlasovalo. Takhle bychom postupovali v těch třech bodech. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, dobře. Já se zeptám, jestli někdo zpochybňuje tady ten návrh zpravodaje na postup? Pokud ne, tak můžeme asi postupovat tak, jak jste přednesla. Všichni jsou připraveni hlasovat a já vás budu tedy žádat o přednesení návrhu, budu žádat zřejmě o stanovisko paní ministryni. Takže, stanovisko zpravodaje, stanovisko ministryně. Snad to můžeme takto zvládnout. Prosím, můžeme začít. Poslankyně Kateřina Klasnová: Takže první návrh. Poslanecká sněmovna žádá vládu v souvislosti se systémem výplaty a administrace nepojistných sociální dávek a dávek v oblasti státní politiky zaměstnanosti prostřednictvím karty sociálních systémů urychleně připravit legislativní návrhy, které zamezí používání karet sociálních systémů jako identifikačních dokladů pro osoby, které pobírají sociální dávky, a jako průkazu pro osoby se zdravotním postižením. Stanovisko zpravodaje? (Souhlas.) Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Paní ministryně? (Souhlas.) Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko, zvedne ruku. Kdo je proti? (Ozývá se "nesouhlas" od ministryně.) Já to prohlašuji za zmatečné, já si uvědomuji, že to v tomto případě nebylo korektní, protože já jsem také slyšel souhlas, takže chápu, že pokud paní ministryně myslela "nesouhlas", tak tady vznikl zmatek. Já prohlašuji toto hlasování za zmatečné, a pomáhám tím vládní koalici, to připomínám. (Potlesk z řad vládní koalice.) Budeme tedy hlasovat ještě jednou. Paní poslankyně zpravodajka nám snad nemusí znovu číst ten text, protože si ho všichni pamatují. Takže budeme tedy hlasovat, paní poslankyně, jaký je váš názor jako zpravodajky, samozřejmě kladný (Souhlas.), a paní ministryně (Ano, já se omlouvám, nebyl zapnutý mikrofon, nesouhlas.). Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Hlasování má pořadové číslo 83. Přihlášeno je 138, pro hlasovalo 70, proti hlasovalo 38. Zřejmě ale počkáme vzhledem k těsnému výsledku na kontrolu hlasování. Poslankyně Kateřina Klasnová: Já bych tedy sice doporučila urychleně hlasovat dál, ale respektuji právo pana předsedajícího. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: My ovšem chceme vyhrát čestně, takže... Prosím? Poslanec Radim Jirout: Kolegové, omlouvám se, ale chtěl jsem hlasovat ne, na sjetině mám ano. Zpochybňuji hlasování. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, pan poslanec Pajer, slyšeli jste jeho zpochybnění hlasování. A je tady návrh (Hluk v sále.) Pan poslanec Jirout, já se strašně omlouvám, to jsem nerad vás učinil někým jiným, takže se omlouvám. Je tady návrh vás odhlásit. Já vás všechny odhlašuji, prosím, abyste se znovu přihlásili a budeme hlasovat o námitce pana poslance Jirouta.



Zahajuji hlasování. Kdo je pro přijmout tuto námitku, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Hlasování má pořadové číslo 84. Přihlášeno je 137 poslanců, pro hlasovalo 127, proti 6, námitka byla přijata. A my budeme opakovat to hlasování ještě jednou. Tak já myslím, že všechno víme, je to návrh paní poslankyně Klasnové, která s ním vyslovila souhlas, paní ministryně nesouhlas, a my ho budeme znovu opakovat. Já myslím, že všichni ví, o čem se hlasuje. Zahajuji hlasování. Kdo je pro přijmout tento návrh, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Hlasování má pořadové číslo 85. Přihlášeno je 136, pro hlasovalo 70, proti 38, takže to bylo přijato, ta první část usnesení. Prosím přečtěte tu druhou. Poslankyně Kateřina Klasnová: Dál Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby odstoupila od dalšího rozvoje karty sociálních systémů, a tento systém zrušila. Stanovisko zpravodajky je kladné. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Paní ministryně? (Nesouhlas.) Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Hlasování má pořadové číslo 86. Přihlášeno je 136, pro hlasovalo 63, proti 45, takže tady tato druhá část vašeho usnesení přijata nebyla. A je tady ještě přece jenom kontrola, takže prosím o chviličku strpení. Pan poslanec Miroslav Váňa je konfrontován...*** (12.40 hodin) Poslanec Miroslav Váňa: Já zpochybňuji hlasování. Na sjetině mám křížek a byl jsem pro. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Je to zpochybnění hlasování, takže zase musíme hlasovat o námitce. Dovolte mi tedy, já zahajuji hlasování o námitce pana poslance Miroslava Váni. Kdo je pro přijmout tuto námitku, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Hlasování má pořadové číslo 87, přihlášeno 137, pro hlasovalo 132, proti 2, takže námitka byla přijata. My budeme opakovat hlasování o druhém článku usnesení. Přečtěte to, je to jedna věta, tak tu jednu větu, prosím, přečtěte, aby každý věděl. Poslankyně Kateřina Klasnová: Dobrá. Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby odstoupila od dalšího rozvoje karty sociálních systémů a tento systém zrušila. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, je to jasné. Stanovisko paní zpravodajky bylo kladné, stanovisko ministryně nesouhlasné. Zahajuji hlasování, kdo je pro tento druhý článek, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Hlasování má pořadové číslo 88, přihlášeno je 137, pro hlasovalo 66, proti 47, takže toto přijato nebylo. Můžete přečíst ten třetí. Poslankyně Kateřina Klasnová: Samozřejmě. Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby uložila Ministerstvu práce a sociálních věcí České republiky pozastavit distribuci karet sociálních systémů, a to do doby nové legislativní úpravy. Současná legislativní úprava s povinností zřídit zvláštní účet u České spořitelny a.s. je i podle analýzy Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky zjevně protiústavní. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Stanovisko vaše je samozřejmě kladné, stanovisko paní ministryně? (Nesouhlas.)



Zahajuji hlasování. Kdo je pro přijmout tento třetí článek usnesení, stiskne tlačítko, zvedne ruku. Kdo je proti? Hlasování má pořadové číslo 89, přihlášeno je 137 poslanců, pro hlasovalo 70 a proti hlasovalo 39. Tak a to bylo tedy tím pádem přijato. Můžeme postupovat dál, prosím. Poslankyně Kateřina Klasnová: Dále je zde návrh usnesení, který přednesl pan poslanec Sklenák,. Tento návrh usnesení zní: Poslanecká sněmovna konstatuje, že projekt sKaret je nesmyslný. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Stanovisko zpravodaje? (Kladné.) Paní ministryně? (Nesouhlasné.) Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Hlasování má pořadové číslo 90, přihlášeno 138, pro hlasovalo 66 poslanců, proti 48, takže tento návrh přijat nebyl. Vypořádali jsme se se všemi návrhy usnesení. Poslankyně Kateřina Klasnová: Tímto jsme vyčerpali veškeré návrhy usnesení. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Myslím, že jsme vlastně vyčerpali celý bod. Děkuji paní ministryni. Ještě paní poslankyně Semelová, něco se stalo. Poslankyně Marta Semelová: Nezpochybňuji hlasování, jenom pro stenozáznam - hlasovala jsem pro usnesení a na sjetině jsem měla zdržení. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dobře. Děkuji tedy všem, kdo pomáhali zvládnout tento bod a končím projednávání této zprávy. Předám rovnou řízení ještě panu místopředsedovi Olivovi. Prosím. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Vážené kolegyně, vážení kolegové, my se vrátíme k bodu s pořadovým číslem 32, kterým byl 32. Návrh poslanců Zuzky Bebarové-Rujbrové, Vojtěcha Filipa a dalších na vydání ústavního zákona, kterým se mění a doplňuje ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 640/ - prvé čtení Bod jsme v 11 hodin přerušili ve stavu obecné rozpravy, takže se do obecné rozpravy vrátíme. Mám tady dvě faktické poznámky. Teď si nejsem jistý, jestli jsou již k této předloze. Paní kolegyně Kohoutová. Paní kolegyně Kohoutová! Paní kolegyně Kohoutová, máte tady faktickou poznámku, vztahuje se k této předloze? Ne. A pan kolega Dědič? Také ne. S faktickou poznámkou pan poslanec Jiří Pospíšil. Prosím. Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, opět je to faktická, která reaguje na debatu, která byla přerušena, takže jenom jednu poznámku, další argument, který vznikl při debatě před hodinou a půl a který se týká toho, proč tento návrh bychom neměli podporovat. Je to v zásadě o tom, že tento návrh výrazně posiluje pozici moci soudní nad mocí zákonodárnou, a to je taky věc, kterou by měli navrhovatelé řešit. Zkrátka a dobře, soud bude rozhodovat v širší míře o tom, kdy zaniká poslanci mandát. To jaksi při vyvážení dělby moci ve státě je výrazný ústavně právní problém, který tu v debatě také dosud nebyl zhodnocen. Takže prosím, řešme i problém - a teď nechci používat slovíčka soudcokracie - jestli tímto způsobem nevychylujeme a neposilujeme soudní moc a jestli ona nebude mít navrch nad mocí zákonodárnou. Také to je aspekt, který podle mého názoru ten návrh neřeší. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Hlásí se ještě někdo další do obecné rozpravy? Žádnou přihlášku již neregistruji. Hlásí se někdo z místa? Nikoho nevidím, takže obecnou rozpravu končím a ptám se pana navrhovatele, jestli si přeje závěrečné slovo. Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedající, ano, na závěr mi dovolte několik poznámek. Nejdříve začnu tou poslední faktickou poznámkou pana kolegy Pospíšila. Ano, to je asi nejvážnější poznámka, která v té debatě padla, protože samozřejmě při tom řešení, jakým způsobem zbavit poslance mandátu, předem vylučujeme to,



že to může udělat komora sama. To by prostě nebylo možné. A potom tedy je samozřejmě otázka postavení jednotlivých mocí, to znamená zákonodárné, výkonné a soudní, a jakési nezávislé senáty nebo něco takového zvláštního jistě nikdo tady nechce a do té kolize vždycky přichází. Ale v dělbě moci platí mimo jiné i princip určitých imunit a v tomto ohledu tedy to zapojení se soudní moci je předem nějakým způsobem omezeno. Za prvé, jestli vůbec aktivní legitimaci ta politická strana využije k tomu, aby poslance přiměla k tomu, aby se podrobil zkoumání, jestli je v souladu se slibem poslance, to znamená podle svého nejlepšího vědomí a svědomí pracovat v zájmu všeho lidu, jak máme v našem ústavním slibu. *** 12.50 hodin) (pokračuje Filip) V diskusi vystoupil pan kolega Jiří Pospíšil a to je typický příklad toho, že i kdyby ho ODS chtěla mermomocí u Nejvyššího správního soudu obvinit z toho, že to udělal z pohnutek nízkých, tak se jí to asi nepodaří, protože když se podíváte na hlasování kolegy Michala Doktora, tak je jasné, že on odešel z ODS, ale neodešel od politického programu, dokonce vyžaduje jeho tvrdší prosazení, než někdy v koaliční hře ODS činí. Takže v tomto ohledu si myslím, že by k tomu ani při zralé úvaze vedení politické strany nesáhlo. Ale je to jistě legitimní debata, která je nad tímto tématem. Pokud jde o ostatní debatu, shrnul bych ji poměrně jednoduše. Evidentně po celou dobu od roku 1993 se česká politická scéna potýká už po konstituování klasické struktury politických stran od levého spektra přes střed po pravici s tím, že ve volbách nějakým způsobem dojde ke kolizím a k přeběhlictví. To je věc, která je samozřejmě nebezpečím pro demokracii. To je nebezpečí pro jakýkoliv parlamentní systém opírající se o svobodnou soutěž politických stran. Znovu připomínám svobodnou soutěž politických stran. Protože to individuální chování poslance samozřejmě je svázáno s jeho slibem, tedy čestně, prohlašuje na svou čest pohybovat se v tom programu, za který kandidoval, nikoliv programové výbavě jiné. V tomto ohledu debata na schůzi Sněmovny patří, patří do jednání orgánů Poslanecké sněmovny a Senátu. Samozřejmě to bude záviset na tom, jestli se jí vůbec bude chtít zabývat. Jak jsme v minulosti odkládali ztrátu mandátu z důvodu pravomocného odsouzení poslance za úmyslný trestný čin, a vymstilo se nám to, teď to tady děláme jakoby narychlo na základě dvou návrhů, které jsou tu předloženy, tak se nám může do budoucna vymstít to, že tento institut neexistuje. A já si myslím, že je dobré, aby minimálně, jak už jsme si několikrát řekli i v jiných případech, po 20 letech existence současného ústavního textu bylo možné ty návrhy soustředit a podrobit je diskusi na výborech Poslanecké sněmovny, případně v orgánech, které k tomu zřídíme, ať už to bude dočasná komise pro Ústavu nebo Stálá komise Senátu pro Ústavu a ústavní procedury. V tomto ohledu doporučuji Poslanecké sněmovně, aby postoupila tento návrh do druhého čtení, aby se to stalo jedním z podkladů, o kterém by se jednalo. Dám příklad, který je pravděpodobně příliš úzký na to, aby posloužil pro tento případ, ale myslím, že je poměrně použitelný pro dnešní diskusi. Když jsme se dohadovali o tom, jak změnit jednací řád, tak jsme také nejdřív soustředili všechny připomínky a poznatky poslaneckých klubů a poslanců a ti je přednášeli nejdříve na podvýboru pro jednací řád, pak jsme je začali třídit, některé jsme považovali za aktuální, u některých jsme dosáhli konsensu tak rychle, že mohl být návrh textu předložen, a ten byl potom schválen a zbytek zůstal na jednání pro příští období. V tomto ohledu posunutí návrhu do druhého čtení považuji za věc, která si tento postup zaslouží, která si zaslouží pozornost Sněmovny a v žádném případě bych to už po těch 15 letech existence takového návrhu, který je dnes v textu, který máte před sebou, je opakován, nijakým způsobem neměnil a pokusil bych se o něm dále jednat. Děkuji. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Ptám se pana kolegy Bendy jako zpravodaje, jestli si přeje závěrečné slovo. Ne. Konstatuji, že v obecné rozpravě byl předložen návrh na zamítnutí ze strany pana poslance Marka Bendy. O tomto návrhu budeme hlasovat. Je zde ještě žádost o odhlášení, takže vás všechny odhlašuji. Prosím, abyste se znovu přihlásili svými hlasovacími kartami. Počet přihlášených stále ještě roste. (Hlasy ze sálu. Veselost v sále.) Domnívám se, že můžeme přistoupit k hlasování. Znovu tedy opakuji, že hlasujeme o návrhu pana poslance Marka Bendy na zamítnutí předloženého návrhu v prvém čtení. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? V hlasování pořadové číslo 91 přihlášeno 124, pro 69, proti 51. Konstatuji, že tento návrh byl přijat.



Ještě probíhá kontrola hlasování. Je to v pořádku. Takže hlasování platí a protože jsme tento návrh zamítli v prvním čtení, tak tím také končím projednávání tohoto návrhu. Pan předseda Filip. Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji, pane místopředsedo. Jen tolik, že tento návrh považuji za natolik důležitý pro českou politickou scénu, že ho minimálně klub KSČM předloží v příštím volebním období. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Předtím, než přistoupíme k dalšímu bodu, mi dovolte, abych ještě oznámil jednu omluvu. Paní poslankyně Vladimíra Lesenská se omlouvá z dnešního jednání od 13 hodin ze zdravotních důvodů. Pokračujeme bodem s pořadovým číslem 33. Vládní návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů /sněmovní tisk 668/ - prvé čtení Z pověření vlády a v zastoupení pana ministra Petra Mlsny uvede tento návrh. Už to neplatí, pan ministr se dostavil. Takže předložený návrh uvede pan ministr Petr Mlsna. Ministr bez portfeje ČR Petr Mlsna: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předloženým návrhem novely Ústavy je zakotvení institutu vyslovení konstruktivní nedůvěry vládě Poslaneckou sněmovnou do ústavního pořádku České republiky. Princip vyslovení konstruktivní nedůvěry vládě na rozdíl od nyní platného institutu vyslovení nedůvěry vládě spočívá v tom, že kromě samotného vyslovení nedůvěry vládě musí být dosaženo shody Poslanecké sněmovny na tom, kdo bude jmenován novým předsedou vlády. Tato navrhovaná právní konstrukce má za cíl zamezit vzniku krize vládnutí v zemi po vyslovení nedůvěry vládě. Podle předloženého návrhu ústavní úpravy by mohla Poslanecká sněmovna vyslovit konstruktivní nedůvěru vládě za předpokladu, že jí návrh na vyslovení nedůvěry vládě předloží nejméně 50 poslanců. *** 13.00 hodin) (pokračuje Mlsna) S tím, že tento návrh současně musí obsahovat jméno kandidáta na nového předsedu vlády. Poslanecká sněmovna by projednala návrh na vyslovení konstruktivní nedůvěry vládě na své schůzi, která by se uskutečnila nejdříve 48 hodin poté, co by jí byl takovýto návrh podán. Vyslovila-li by Poslanecká sněmovna vládě nadpoloviční většinou všech poslanců nedůvěru, předseda Poslanecké sněmovny by o tom informoval prezidenta republiky, který by na návrh Poslanecké sněmovny jmenoval předsedu vlády. Je důležité zdůraznit, že prezident republiky by v takovémto případě byl fakticky vázán návrhem Poslanecké sněmovny na jmenování nového předsedy vlády. Nebude-li návrh na vyslovení konstruktivní nedůvěry vládě Poslaneckou sněmovnou přijat, bude možné nový návrh podat - bude tedy přípustný - nejdříve až po uplynutí šesti měsíců ode dne, kdy předchozí návrh nebyl přijat. Před uplynutím šesti měsíců ode dne, kdy předchozí návrh nebyl přijat, bude nový návrh na vyslovení konstruktivní nedůvěry vládě přípustný jen tehdy, bude-li podán nejméně 80 poslanci a bude současně splňovat všechny stanovené podmínky. Takto stanovený vyšší počet poslanců v případě podání nového návrhu na vyslovení nedůvěry vládě v časovém období do šesti měsíců od posledního projednávání obdobného návrhu v Poslanecké sněmovně je konstruován jako pojistka před případným zneužíváním tohoto ústavního institutu, jehož častou aplikací by docházelo k určité nestabilitě v zemi a prohlubování případně politické krize. Tento vyšší počet poslanců ovšem také respektuje článek 68 odst. I Ústavy, podle kterého je vláda odpovědna Poslanecké sněmovně po celé volební období a tudíž nelze zamezit Poslanecké sněmovně ve vyvolání hlasování o nedůvěře vládě. Institut vyslovení konstruktivní nedůvěry vládě se navrhuje zavést do ústavní praxe až po nových volbách do Poslanecké sněmovny a nebude se tak vztahovat na Poslaneckou sněmovnu, v jejímž volebním období by takováto právní úprava nabyla účinnosti.



S navrhovanou ústavní úpravou je současně předkládána i novela zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, jejímž smyslem je uvést tento ústavní institut do praxe. Je to paralelní tisk 669. Ten institut konstruktivní nedůvěry vládě je standardní součástí ústav v řadě členských států Evropské unie. Mohu pouze namátkou uvést Spolkovou republiku Německo, Španělsko, Polsko, Slovinsko, Maďarsko, přičemž všem těm úpravám na vyslovení konstruktivní nedůvěry vládě v těchto státech jsou společné tři základní rysy. Liší se v procesních lhůtách, ale tři rysy jsou společné. V momentě hlasování o nedůvěře vládě musí být známé jméno kandidáta na nového předsedu vlády. Za druhé - pro vyslovení nedůvěry vládě se musí vyslovit nadpoloviční většina všech členů příslušné komory. A za třetí - prezident republiky nebo třeba v případě Španělska král je povinen v případě vyslovení nedůvěry vládě výsledek akceptovat a jmenovat předsedou vlády toho, kdo byl uveden v návrhu na vyslovení nedůvěry vládě. Žádám vás o propuštění do druhého čtení. Děkuji. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane ministře. Prosím, aby se ujal slova zpravodaj pro prvé čtení - pan poslanec Marek Benda. (Poslanec Benda nesedí v jednacím sále.) Pan poslanec Marek Benda nás určitě slyší a kvačí do jednacího sálu. Ještě poprosím ... Tak, pan zpravodaj se našel. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo. Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové (udýchaně), já se moc omlouvám, já jsem netušil, že jsem zpravodajem i tohoto bodu, resp. zapomněl. A měl jsem pocit, že si můžu odejít ke své neřesti, což se mi nevyplatilo. Já bych chtěl doporučit, aby tento vládní návrh zákona byl přikázán výborům k projednání. Myslím si, že to je věc, která je poměrně zásadní - na rozdíl od některých těch dílčích novel, které jsou zde předkládány, že má zásadní ústavní konotace pro český ústavní systém. Diskuse o ní běží poměrně dlouhou dobu. Byla započata v podstatě v minulém volebním období po pádu Topolánkovy vlády, kdy se náhle nevědělo, co dál a co má být tím správným řešením. Myslím si, že si minimální diskusi ve výborech zaslouží, i když si uvědomuji, že v této politické situaci zřejmě tu třípětinovou většinu v obou komorách nezíská. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu. Před tím, než vystoupí první přihlášení, se ujistím. Faktická poznámka - pan kolega Paroubek. Faktická ne, ano? A pan kolega Koskuba? Také ne. Takže jako první vystoupí s přednostním právem pan poslanec Jeroným Tejc. Prosím, pane kolego, máte slovo. Poslanec Jeroným Tejc: Děkuji za slovo. Já jsem očekával, že mí předřečníci z vládní koalice začnou úvod projednávání tím, že řeknou, že nechtějí žádné salámové změny ústavy a že by bylo dobré, abychom vedli tu velkou debatu, protože to tady zaznělo několikrát. (Potlesk poslanců KSČM a ČSSD.) Takže to se bohužel nestalo. A určitě o návrhu, který tady je, budeme tedy hlasovat a budeme jednat o tom, zda má nebo nemá postoupit do výborů. A u mě platí to, že pokud postoupí - i když já budu zásadně proti - myslím, že by bylo dobré jej spojit s dalšími změnami, které buď prošly nebo teprve projdou. Já chci důrazně, opravdu důrazně, odmítnout to, že opozice tady zneužívá právo vyslovit nedůvěru vládě a že snad proto by tady mělo dojít ke změně ústavy. Tak to přece není. Vždy, když tady opozice, sociální demokracie, vyvolávala hlasování o vyslovení nedůvěry, byl k tomu vážný, velmi vážný důvod. Ten důvod nebyl ten, že jsme se sešli na poslaneckém klubu a řekli si: No tak už jsme dlouho nehlasovali, tak bychom si mohli zahlasovat o té vládě. Ten důvod byl jasný. Důvodem byly například kauzy, které tady tropila tato vláda a o kterých se tady hovořilo. Nemá smysl je připomínat. Já se tedy důrazně ohrazuji proti tomu, aby tady bylo hovořeno o institutu hlasování o vyslovení nedůvěry jako o zneužívání ze strany opozice - a proto tady snad musí vzniknout tento návrh. To za prvé. A za druhé. Lidově řečeno, dámy a pánové z vládní koalice prostřednictvím pana předsedajícího, to by se vám tak hodilo! Přeběhlictví nechat bez povšimnutí, nechat ho tak, jak je, mít tady vládu postavenou na přeběhlících. A ještě omezit práva opozice na vyslovení nedůvěry vládě, aby bylo daleko těžší se vlády postavené na přeběhlictví a politických trafikách zbavit. Tak to tedy ne! Pro to my hlasovat nebudeme a rozhodně takový návrh zákona nikdy v této Poslanecké sněmovně nepodpoříme. A s našimi hlasy nepočítejte. (Potlesk poslanců ČSSD a KSČM.)



Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Dalším přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslanec Jiří Paroubek. Prosím, pane kolego, máte slovo. Poslanec Jiří Paroubek: Dámy a pánové, někdy před rokem vznikl tento návrh zákona. Přiznám se, že jsem tehdy vnímal tu diskusi i dost osobně. Tehdy jsem si napsal své vystoupení, které při těch nejrůznějších schůzích Poslanecké sněmovny, které probíhaly, jsem vždycky oprášil, ale říkal jsem si: Tak třeba teď už na to dojde. A ono na to nikdy zatím nedošlo. A teď najednou se koalice vzmužila a předkládá tenhle ten návrh. Přiznám se, že kdyby zůstalo u předkladu a tónu pana ministra Mlsny, tak bych své vystoupení měl opravdu velice krátce a postavil bych ho na argumentech nikoliv jenom politických. Nebo - postavil bych ho na argumentech, které by byly naprosto věcné, ne politické. Návrh na zavedení institutu konstruktivní nedůvěry do ústavního a legislativního pořádku České republiky vychází ze stejného myšlenkového podhoubí jako například fiskální ústava. Příliš parlamentarismu podle autorů těchto návrhů škodí. Proto omezme možnost hlasování o nedůvěře. Jednou za půl roku to stačí. Proč vůbec poslouchat žvásty opozičních poslanců, které nastavují zrcadlo vládnutí, častěji? Chce to duševní hygienu. Aspoň pohledu vládní koalice. *** 13.10 hodin) (pokračuje Paroubek) Někdy před rokem jsem si přečetl v jedněch provládních českých novinách, budu je nazývat pracovně černá sotňa, vyjádření rozhořčené redaktorky, že na jeden z mých projevů ve Sněmovně by měly být paragrafy. To je demokratka, tato paní redaktorka, vcelku známá. Paní redaktorka ve své úvaze došla už dál, nežli autoři tohoto návrhu. Ale jenom zdánlivě. Konstruktivní nedůvěra je něco, co je v rozporu s tradicí českého parlamentarismu. Autoři předlohy vycházejí z ústavních zkušeností Německa, kde tento institut byl využit za dobu existence základního zákona, tedy ústavy, dvakrát - v roce 1972 a v roce 1982. Do základního zákona Spolkové republiky Německo jej při jeho tvorbě v roce 1948 a 1949 v parlamentní radě prosadil vynikající právní expert SPD Karl Schmidt. Celá ústavní konstrukce je jednoduchá. Podle článku 67 základního zákona může - a teď cituji: "spolkový sněm vyjádřit nedůvěru kancléři pouze zvolením jeho nástupce, a to nadpoloviční většinou jeho členů". Je-li takové hlasování úspěšné, pak nově zvolený kancléř od počátku disponuje legitimitou a spolkový prezident jej musí jmenovat kancléřem. Autoři předkládaného vládního návrhu se domnívají, že tudy, tímto směrem, vede cesta k posílení stability vládních většin v České republice. Myslím si, že se mýlí, a uvedu pro to pádné důvody. Myslím, že to podstatné, na čem spočívá stabilita vládnutí v Německu, není ústavně politický nástroj konstruktivní nedůvěry, ale tři faktory poněkud jiného charakteru: Za prvé. Volební systém v Německu pro volby do spolkového sněmu je smíšený. To znamená, že polovina poslanců je volena podle principu poměrného zastoupení a polovina na základě většinového systému. A dále je uplatněna pětiprocentní klauzule omezující vstup do dolní komory německého parlamentu. To znamená u té jedné poloviny poslanců - pět procent klauzule, a u té druhé poloviny, která je zvolena většinovým způsobem, teď se přiznám, že přesně nevím, jestli jsou to tři nebo čtyři poslanci, kteří musí být zvoleni tím většinovým způsobem, aby strana tam mohla zasedat. To vše vede k posilování velkých a větších stran a k integraci politických sil v zásadě do dvou bloků. Za druhé. Od voleb v roce 1969 německé politické strany vždy před volbami sdělují, s kým budou po volbách vytvářet volební koalice. Je to tak proto, že ještě ve volbách v roce 1969 to strany neudělaly. Nejsilnějším seskupením ve volbách se stala CDU/CSU a po volbách se nicméně ustavila koaliční vláda SPD-FDP. Tedy před volbami žádná lišácká a rádoby duchaplná vyjádření, že se o koalicích rozhoduje až po volbách, jako je tomu u nás. Také toto usnadňuje orientaci a integraci voličů do de facto dvou neformálních volebních bloků nalevo a napravo od politického středu. Mimo systém zatím zůstává jen radikálně levicová strana Die Linke. Za třetí. V případě, že ani tak nevznikne jasná většina ve spolkovém sněmu, není proti německé politické tradici vytvořit tzv. velkou koalici, v níž se sejdou dva největší političtí rivalové, tedy SPD a CDU/CSU, jako tomu bylo v roce 1966 nebo v roce 2005. Nikdo pak v Německu ještě deset nebo patnáct let, jak jsme tomu byli svědky



zejména před druhým kolem prezidentské volby, poté nepíše o zradě voličů hodné nenásledování na věčné časy, jako tomu bylo u nás v případě vlády vzniklé na základě tzv. opoziční smlouvy. V poměrně čerstvé paměti máme činnost vlády velké koalice v Německu v letech 2005 až 2009, která odvedla velmi slušnou práci pro Německo. Argumentem předkladatelů je dále to, že kdyby existoval tento institut konstruktivní nedůvěry již v březnu 2009, nemuselo dojít k pádu Topolánkovy vlády a tato vláda mohla v klidu dokončit evropské předsednictví. Já bych tuto pasáž ze svého projevu vynechal, kdybych reagoval jenom na projev pana ministra Mlsny. Ale protože pan předkladatel nebo pan poslanec Benda tak učinil, tak prostě ty věci zrekapituluji. Především chci říci, že pád Topolánkovy vlády způsobilo to, že proti ní hlasovali čtyři původně vládní poslanci. Hlasy sociálně demokratických a komunistických poslanců by k pádu vlády nestačily. Za další. Představy pravice, představa médií i politiků pravice, že opozice nebude usilovat o pád vlády v případě skandálu monumentálních rozměrů, a tím snaha důvěrníka premiéra Topolánka Marka Dalíka zamezit odvysílání vládu kompromitující reportáže v České televizi byla - je lichá. Jen tak mimochodem tahle ta záležitost v České televizi se týkala reportáže vládou chráněného poslance Wolfa, který je toho času odsouzen a nyní na útěku. Tuhle hru na omezenou svobodu slova, oktrojovaný parlamentní systém a z toho vyplývající politickou autocenzuru hrát nebudu. A nebude ji určitě hrát ani žádný jiný skutečně demokratický politik. Ostatně ihned po pádu Topolánkovy vlády jsem nabídl tehdejší vládě setrvání v její funkci do konce června 2009, tedy do konce evropského předsednictvím, ovšem se dvěma personálními podmínkami - okamžitě skončí ministr vnitra Langer a nejvyšší státní zástupkyně Vesecká. Nebylo nic jednoduššího ze strany premiéra Topolánka, nežli s tím souhlasit, a mohli dovládnout do konce českého předsednictví. A pak skončit. A že jsme neměli plán B, jak do omrzení opakují ti různí komárkové, steigerwaldové, leštinové, hanákové a další provládní publicisté, jak tady naznačil pan poslanec Benda, mohl bych citovat ze svého projevu z 24. 3. v Poslanecké sněmovně, který byl před úspěšným hlasováním o nedůvěře Topolánkově vládě. Pokud bude zájem, tak tak učiním, ale myslím, že to ani potřeba není. Ten plán B prostě existoval. Bylo to vytvoření úřednické vlády, k čemuž také neprodleně došlo. K ustavení úřednické vlády došlo za účasti koneckonců strany, které je pan poslanec Benda členem. V situaci, kdy vláda není schopna vládnout, nemá většinu a ani opozice nemá jasnou většinu, a když prezident sdělí, že neumožní vznik vlády opírající se o poslance, kteří v průběhu období změnili politický dres, jsou nejlepším a hlavně čestným řešením předčasné volby. Ostatně i v Německu s jeho propracovaným a fungujícím ústavně politickým systémem a institutem konstruktivní nedůvěry bylo potřeba dojít v roce 2005, tedy rok před koncem řádného volebního období, k vypsání nových mimořádných voleb. V květnu 2005 se pro toto řešení tehdejší spolkový kancléř Gerhard Schröder rozhodl poté, co jeho strana SPD prohrála zemské volby v klíčové spolkové zemi v Severním Porýní-Vestfálsku. Jen tak mimochodem, několik dní před volbami v této spolkové zemi, Gerhard Schröder byl na krátké návštěvě v Praze. Já jsem s ním měl možnost o té věci hovořit. A na ten krok, který hodlá učinit, mě upozornil. S tím, že samozřejmě byl pro tento moment nepoužitelný institut konstruktivní nedůvěry. Opoziční CDU/CSU jej vřele podporovala, neboť v průzkumech veřejného mínění vedla nad svým hlavním soupeřem o dvacet procent. *** (13.20 hodin) (pokračuje Paroubek) V září 2005 se konaly ve Spolkové republice Německo volby, které skončily vlastně remízou. A jediným východiskem z nich bylo ustavení vlády velké koalice. Tedy zdůrazňuji - v téhle situaci nebyl tehdy použit institut konstruktivní nedůvěry. I ta německá ústava, byť velmi krkolomným způsobem se, resp. německé politické strany se byť velmi krkolomným způsobem dopracovaly k vypsání mimořádných voleb do Bundestagu. Návrh, který dnes předkládá vláda, nepovažuji za rozumný. Je v rozporu s českou ústavní i politickou tradicí a samo o sobě by tedy bez například změn volebního systému jeho uplatnění nevedlo k větší stabilitě vládních většin v naší zemi. Děkuji. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Hlásí se někdo další do rozpravy? Paní kolegyně Klasnová, prosím. Poslankyně Kateřina Klasnová: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, tento návrh změny Ústavy vznikal ještě v době, kdy Věci veřejné byly v koalici, resp. se o tom vedla diskuse. Musím říct, že z našeho pohledu samotné zavedení institutu konstruktivního vyjádření nedůvěry vládě



nevnímáme jako něco negativního. Nicméně podobně jako v zákonu o celostátním referendu to provedení, ten vlastní vládní návrh, který přišel, je takové, že ho nemůžeme podpořit, resp. se zdržíme. Proč? Už ten ústavní návrh předpokládá půlroční lhůtu, o které tady hovořili moji předřečníci. Svým způsobem ubírá trochu pravomoc prezidentu republiky, ale to asi, aby celá věc byla funkční, by bylo patrně nezbytné. Ale související s tím ještě jednací řád předpokládá, že vyslovení nedůvěry vládě by muselo být podepsáno 80 poslanci. Toto vnímáme jako omezení demokratického práva, jako omezení opozice. Je to něco podobného jako v komunální politice. Já působím jako zastupitelka dlouhá léta, dlouhá léta jako opoziční zastupitelka. Je zcela v pořádku, pokud jsou ty důvody, tak je zcela v pořádku, aby v komunálním zastupitelstvu měli možnost zastupitelé žádat odvolání kohokoli z rady či starosty či starostky. Z toho důvodu si myslím, že ta omezení, která předpokládá tento návrh, jsou omezení, která by šla proti duchu Poslanecké sněmovny. Z toho důvodu se tedy zdržíme. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Dalším přihlášeným je pan kolega Marek Benda. Prosím, pane kolego, máte slovo. Poslanec Marek Benda: Jenom opravdu dvě krátké reakce na to, co tady zaznělo částečně z úst kolegy Tejce a částečně teď z úst paní kolegyně Klasnové. Já jsem samozřejmě připraven se v průběhu projednávání ve výborech bavit o tom, jestli má být nějaký rozestup mezi hlasováními o důvěře. To je věc, která je smysluplná. Vládě přišlo rozumné, aby tam těch šest měsíců bylo, ale jestli se řekne, že to mají být tři měsíce, méně, to asi nedává vůbec žádný smysl, protože ani častěji Sněmovna příliš nezasedá. Ale přece to není podstata tohoto návrhu. Pan poslanec Tejc se tady zlobil, jak se omezují práva opozice vyvolat hlasování o důvěře. Ani ta se neomezují. Není tam žádných 80 poslanců jako navrhovatelů, je tam stejných 50 k návrhu na vyslovení nedůvěry vládě, jako je v dnešní Ústavě. Tam k žádné změně nedochází. Je tam stejných 50 jako je v dnešní Ústavě. Jediné, co se chce, aby opozice, resp. kdokoli, může to být třeba i vládní koalice, která předkládá takový návrh, současně předložila postavu, která má další vládu vést. A aby tím vyslovením 101 hlasem, vyslovením nedůvěry vládě došlo automaticky k tomu, že prezident takovou postavu pověří. Aby bylo jasné - ne chci jenom zdestruovat, ale přináším nějakou jinou alternativu, na které chci vládnutí do konce volebního období postavit. To je jediný požadavek tohoto návrhu zákona a jsem překvapen, že opozice se proti němu tak dramaticky staví, protože zřejmě nevěří tomu, že někdy bude ve vládě. Protože tohle je přece rozumné pro vládu, aby opozice byla povinna představit svého lídra a povinna říct: Ano, jestliže vyhrajeme toto hlasování a získáme 101 hlasů, nedůvěru, tak tato osoba povede příští vládu. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Další přihláška je přihláška pana poslance Filipa a s faktickou poznámkou potom kolegové Opálka, Grospič a Skokan. Prosím. Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji, pane místopředsedo. Paní a pánové, no když jsme se bavili o minulém návrhu zákona, tak bylo řečeno, že je nepromyšlený. Tak tenhle je nedomyšlený vůbec, protože je ryze účelový. A kolega Tejc tady řekl, že to je omezení práv opozice. Já to nazvu jinak. To je návrh zákona, který vůbec nedomýšlí to, jaké jsou vztahy mezi zákonodárnou mocí a výkonnou mocí. My náhle předkládáme návrh nebo je předložen vládou návrh, který říká: Ano, ten kdo v opozici předloží návrh na hlasování o nedůvěře, vstoupí do práv prezidenta republiky a je povinen předložit návrh, kdo povede příští vládu a pan prezident je tomu povinen. A je to jeho poslední šance, protože pak má šanci předseda Sněmovny. No to teda opravdu bude pan prezident šťastný, až by tohle podepisoval. Tak to se moc nepovedlo, tenhle návrh. To je první moment. Druhý moment je ten, že přeci vůbec by něco takového opozice nepoužívala, návrh na vyslovení nedůvěry, kdyby se tady běžně připouštěla debata nad některými velmi kontroverzními tématy. Co se tady stalo po volbách 2010? Že vládní koalice se rozhodla, že v životě nepřipustí, aby v Poslanecké sněmovně byl schválen bod programu, který upozorňuje na některou věc, která tady má být diskutována. A takže o věcech, které mohly být vyřízeny dávno předtím, například o sKartách, diskutujeme až poté, kdy už soud řekne, že to je opravdu za hranou ústavnosti, až když to odmítnou lidé anebo lidé to přijímají jenom z donucení. To je výborný nápad! Kdyby se o tom tady diskutovalo jako v normálním Parlamentu, tak jsme se k tomu přeci nedostali až v roce 2013. Tak jsme v roce 2010, 2011 mohli tu debatu odvést a mohli jsme si u toho návrhu zákona předejít některým věcem, které tady jsou! A proto také nezbývá opozici občas něco jiného než navrhnout hlasování o vyslovení nedůvěry, protože jinak nemá možnost některé věci, které se v té společnosti dějí, vůbec vydiskutovat v Poslanecké sněmovně! Tak proto na to klub KSČM kývl, že ano, připojíme se k tomu, budeme tady podporovat vyslovení nedůvěry vládě vzhledem k tomu, že jsme neměli jindy šanci ty problémy, které se kupily, vůbec dostat na program



Poslanecké sněmovny! Kdyby koalice byla přístupna tomu, co říká poslanecký slib, to znamená, že bude postupovat podle Ústavy a zákony bude ctít, tak by mimo jiné ctila také to, že se samozřejmě rozhoduje většinou, ale že dbá práva menšin. Tedy i té opozice. A že alespoň tu diskusi připustí. Ale tady se nepřipouštěla diskuse systematicky od ustavení této Poslanecké sněmovny. To tady, promiňte mi, v době, kdy jsem tady byl v předchozím volebním období, opravdu nebylo. Tady se diskutovala i ta nejsložitější témata a nebylo to nikterak jednoduché. Ale takový stav, který tady byl nastolen po roce 2010, ten tady pamětníci opravdu nepamatují. To si řekněme na rovinu. A pokud jste neměli ochotu vůbec diskutovat o návrhu, který jsme předkládali pod bodem 32, teď po nás chcete ochotu, abychom vám pustili do debaty tento návrh? Odpovězte si sami, jestli máme my nějaký důvod, abychom vám v tuto chvíli pomohli do druhého čtení. Já ten důvod nevidím. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Teď tady jsou čtyři faktické poznámky. První pan kolega Opálka. Prosím, pane kolego. Připraví se kolega Grospič. *** (13.30 hodin) Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych chtěl říci, že se divím, že takový návrh vůbec prošel Legislativní radou vlády. Z demokratického principu je to skandální, i když pan zpravodaj uvádí, že jde vlastně jenom o jednu malou formální změnu. Já bych mu opáčil - vždyť nemusí jít vždy jen o vystřídání vlády. Může jít také o způsob, jak předčasně vyvolat volby, jak změnit tu garnituru, která vládne této společnosti a nemá podporu lidu. To je všechno. (Potlesk zleva.) Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Další faktická poznámka - kolega Grospič. Připraví se pan poslanec Petr Skokan. Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych chtěl v té souvislosti upozornit také právě na to, co zaznívalo při předchozích novelách nebo návrzích na novelizaci ústavy, kdy se na jedné straně říkalo, že se musí přijít s hlubší zásadní změnou, nikoliv okrajovými změnami. Pak se zamění z hlediska politické účelnosti rétorika a návrh zákona, který má hluboký dopad, nebo bude mít hluboký dopad do ústavního systému České republiky, se vydává za v podstatě dílčí, pouze zpřesňující, záležitost, o které se sice může debatovat z hlediska délky, kdy lze navrhnout hlasování o nedůvěře vládě, jestli šest měsíců, tři měsíce, případně nějak dále, ale že vlastně o nic jiného nejde. Já bych chtěl říci, že Ústava České republiky je postavena na nějakých pevných principech. Ty bychom neměli účelově vykládat. Tento návrh byl vyvolán vysoce účelově, ano, již v minulém volebním období, dostal svou reálnou podobu právě zejména v době, kdy Věci veřejné a potom jejich nástupnická v podstatě politická strana nebo skupina LIDEM potvrdila tuto vůli v Poslanecké sněmovně, ale myslím si, že to je hluboce věcně rozporné ustanovení, když si jenom posoudíme pravomoci mezi mocí výkonnou, zákonodárnou a když si do toho zakomponujeme i úlohu prezidenta. Já si myslím, že z tohoto pohledu je tento návrh absolutně nepřijatelný nejenom opozici, ale i pro všechny, kteří si říkají, že by Ústava České republiky neměla být trhacím kalendářem a že by vláda měla umět vyvozovat svoji odpovědnost vůči zákonodárnému sboru, to je Poslanecké sněmovně. (Potlesk zleva.) Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Další faktická poznámka - pan kolega Skokan. Poslední bude zatím pan místopředseda Pospíšil. Prosím. Poslanec Petr Skokan: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Já bych vaším prostřednictvím nejprve reagoval na předřečníka. Já nepovažuji LIDEM za nástupnickou organizací Věcí veřejných. Věci veřejné tady pořád jsou a myslím si, že ještě o nich budeme slyšet, včetně pana předřečníka. (Smích v sále.) Děkuji za projev sympatií. Nyní bych si, pane předsedající, dovolil reagovat na předřečníka Marka Bendu. Pokud by občanští demokraté chtěli ten princip, že nemůže být někdo odvolán, dokud ten, kdo navrhuje jeho odvolání, nezná jméno jeho následníka, tak já navrhuji začít v Občanské demokratické straně. Její předseda a zároveň premiér odvolal klidně paní ministryni Peake, aniž by řekl, kdo ji bude následovat. Takže s tím měl počkat, měl si to promyslet, měl říci ano, odvolávám ministryni obrany, protože chci jmenovat někoho jiného, a tady je jeho jméno. Ale vidíte



sám na tomto příkladu, pane Bendo prostřednictvím pana předsedajícího, i na předcházejících příkladech, že to není takto možné zavést takovýto princip, který vy tady navrhujete. Děkuji. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Poslední faktická poznámka - pan místopředseda Pospíšil. Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně, pane předsedající. Já jsem chtěl víceméně reagovat na vystoupení pana předsedy Filipa, který tady víceméně potvrdil slova navrhovatelů, že tento návrh ústavy neoslabuje pozici opozice. Jediného, koho oslabuje v ústavní pravomoci, je pozice prezidenta republiky, který nebude mít právo vybrat premiéra. Je ovšem otázka, jestli toto je nebo není správné. Takže prosím, vážení kolegové, neříkejte, že toto je bič na opozici, protože to není pravda. Opozici zůstává dál právo vyjadřovat vládě nedůvěru, pouze v jiné modifikaci. Naopak by bylo možné říci, že ta pozice je posílena, protože opozice, která svrhne vládu, má současně právo vybrat si budoucího premiéra. Takže obráceně je možné říci, že ta její pozice se posiluje. Dovolte mi ještě jednu poznámku. Vy tu vytváříte dojem, jakoby ta debata neměla žádnou legitimitu a byla zcela účelová. Za prvé, této vlády se to vůbec netýká. A za druhé, a to potvrdí kolega Mlsna jako ústavní expert, debaty o slabých vládách v poměrných volebních systémech se vedou v celé Evropě a v České republice také. Tedy debatovat o tom, jak obecně posílit vládu v poměrném volebním systému podle mého názoru není nic špatného, je to dobrá věc a neměla by být vázána na to, kdo je aktuálně u moci a kdo aktuálně vytváří opozici. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Tak to nebyla poslední faktická poznámka. Dalším přihlášeným je pan kolega Tejc. Dává přednost panu předsedovi Kováčikovi. Prosím. Poslanec Pavel Kováčik: Přeji dobré odpoledne, pane předsedající, paní a pánové. Slyšeli jsme tady mnoho kritiky, nicméně - možná jsem nedával pozor, možná to skutečně nezaznělo - takže pro pořádek dávám návrh na zamítnutí. Děkuji. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Pan kolega Tejc. Poslanec Jeroným Tejc: Děkuji za slovo. Byla tady debata o pravomocích prezidenta ve vztahu ke jmenování, resp. výběru předsedy vlády. Já bych tady chtěl připomenout několik situací, které jsme zažili pouze v těch posledních dvou volebních obdobích. Já si pamatuji, když tady pan premiér Topolánek byl pověřen sestavením vlády, přestože neměl dostatečnou většinu v Poslanecké sněmovně, pamatuji si, když jeho vláda nezískala důvěru a byl pověřen podruhé panem prezidentem Klausem, a tehdy to vypadalo jako něco, co ODS schvaluje, protože koneckonců díky tomu ODS měla čas získat přeběhlíky. A v tomto období nebyl pověřen ten, který vyhrál volby, tedy Bohuslav Sobotka. Byl pověřen ten, který ve volbách skončil až druhý, tedy Petr Nečas. Takže já myslím, že skutečnosti to, co se dělo, jen naznačuje, že tady ten zákon je předkládán podle toho, jak se to hodí, jak by to mohlo být do budoucna, bez ohledu na to, jaká je zkušenost. Já myslím, že to nejlepší, co můžeme udělat, je, nechat praxi jak je, nepokoušet se naroubovat na naši zemi systém, který funguje v Německu, protože ten systém je kancléřský. Já myslím, že v této chvíli nejlepší, co můžeme udělat, je - tento návrh zákona a novely ústavy zamítnout. (Potlesk zleva.) Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Ještě jedna poznámka ze strany pana poslance Filipa. Prosím. Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji. Bude jenom jedna, protože jednu už řekl kolega Tejc o tom rozdílu mezi systémem německým a českým. Já souhlasím s tím, co tady říkal pan kolega Pospíšil. My jsme se nikdy nebavili o tom v té novele ústavy, a to je to, jakým způsobem vždycky děláme všechno na poslední chvíli a nerozmýšlíme to, a to bylo i včetně zákona o přímé volbě prezidenta, jen se podívejte, jak to vypadalo před Ústavním soudem a u Nejvyššího správního



soudu s těmi stížnostmi na výsledek voleb, které tedy potom těch přes sto stížností Nejvyšší správní soud zamítl. Tady ta pozice prezidenta je otázka, jestli o ní diskutovat nebo nediskutovat. Ale diskutovali bychom o ní nikoliv z pozice návrhu novely ústavy, který by se týkal výkonné moci, ale diskutovali bychom o tom právě ve vztahu mezi Poslaneckou sněmovnou a vládou. To ale, nezlobte se na mě, to je debata, která je zase o ten stupínek dál a nebere princip, na kterém je česká ústav a český parlamentní systém vystavěn. To je stejné jako v tom návrhu, kdy kolega Benda říkal, že si můžeme, promiňte mi, odmyslet ten princip suverenity občanů. No, to já si ale nemyslím. Tak se na to dívejme principiálně a jako jednotlivé principy to posuzujme. Ale říkám - nechtěli jste diskutovat o jednom, my nechceme diskutovat o tom vašem. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Chce ještě někdo vystoupit v obecné rozpravě? Ještě s faktickou pan kolega Staněk. Prosím. *** (13.30 hodin) Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych chtěl říci, že se divím, že takový návrh vůbec prošel Legislativní radou vlády. Z demokratického principu je to skandální, i když pan zpravodaj uvádí, že jde vlastně jenom o jednu malou formální změnu. Já bych mu opáčil - vždyť nemusí jít vždy jen o vystřídání vlády. Může jít také o způsob, jak předčasně vyvolat volby, jak změnit tu garnituru, která vládne této společnosti a nemá podporu lidu. To je všechno. (Potlesk zleva.) Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Další faktická poznámka - kolega Grospič. Připraví se pan poslanec Petr Skokan. Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych chtěl v té souvislosti upozornit také právě na to, co zaznívalo při předchozích novelách nebo návrzích na novelizaci ústavy, kdy se na jedné straně říkalo, že se musí přijít s hlubší zásadní změnou, nikoliv okrajovými změnami. Pak se zamění z hlediska politické účelnosti rétorika a návrh zákona, který má hluboký dopad, nebo bude mít hluboký dopad do ústavního systému České republiky, se vydává za v podstatě dílčí, pouze zpřesňující, záležitost, o které se sice může debatovat z hlediska délky, kdy lze navrhnout hlasování o nedůvěře vládě, jestli šest měsíců, tři měsíce, případně nějak dále, ale že vlastně o nic jiného nejde. Já bych chtěl říci, že Ústava České republiky je postavena na nějakých pevných principech. Ty bychom neměli účelově vykládat. Tento návrh byl vyvolán vysoce účelově, ano, již v minulém volebním období, dostal svou reálnou podobu právě zejména v době, kdy Věci veřejné a potom jejich nástupnická v podstatě politická strana nebo skupina LIDEM potvrdila tuto vůli v Poslanecké sněmovně, ale myslím si, že to je hluboce věcně rozporné ustanovení, když si jenom posoudíme pravomoci mezi mocí výkonnou, zákonodárnou a když si do toho zakomponujeme i úlohu prezidenta. Já si myslím, že z tohoto pohledu je tento návrh absolutně nepřijatelný nejenom opozici, ale i pro všechny, kteří si říkají, že by Ústava České republiky neměla být trhacím kalendářem a že by vláda měla umět vyvozovat svoji odpovědnost vůči zákonodárnému sboru, to je Poslanecké sněmovně. (Potlesk zleva.) Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Další faktická poznámka - pan kolega Skokan. Poslední bude zatím pan místopředseda Pospíšil. Prosím. Poslanec Petr Skokan: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Já bych vaším prostřednictvím nejprve reagoval na předřečníka. Já nepovažuji LIDEM za nástupnickou organizací Věcí veřejných. Věci veřejné tady pořád jsou a myslím si, že ještě o nich budeme slyšet, včetně pana předřečníka. (Smích v sále.) Děkuji za projev sympatií. Nyní bych si, pane předsedající, dovolil reagovat na předřečníka Marka Bendu. Pokud by občanští demokraté chtěli ten princip, že nemůže být někdo odvolán, dokud ten, kdo navrhuje jeho odvolání, nezná jméno jeho



následníka, tak já navrhuji začít v Občanské demokratické straně. Její předseda a zároveň premiér odvolal klidně paní ministryni Peake, aniž by řekl, kdo ji bude následovat. Takže s tím měl počkat, měl si to promyslet, měl říci ano, odvolávám ministryni obrany, protože chci jmenovat někoho jiného, a tady je jeho jméno. Ale vidíte sám na tomto příkladu, pane Bendo prostřednictvím pana předsedajícího, i na předcházejících příkladech, že to není takto možné zavést takovýto princip, který vy tady navrhujete. Děkuji. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Poslední faktická poznámka - pan místopředseda Pospíšil. Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně, pane předsedající. Já jsem chtěl víceméně reagovat na vystoupení pana předsedy Filipa, který tady víceméně potvrdil slova navrhovatelů, že tento návrh ústavy neoslabuje pozici opozice. Jediného, koho oslabuje v ústavní pravomoci, je pozice prezidenta republiky, který nebude mít právo vybrat premiéra. Je ovšem otázka, jestli toto je nebo není správné. Takže prosím, vážení kolegové, neříkejte, že toto je bič na opozici, protože to není pravda. Opozici zůstává dál právo vyjadřovat vládě nedůvěru, pouze v jiné modifikaci. Naopak by bylo možné říci, že ta pozice je posílena, protože opozice, která svrhne vládu, má současně právo vybrat si budoucího premiéra. Takže obráceně je možné říci, že ta její pozice se posiluje. Dovolte mi ještě jednu poznámku. Vy tu vytváříte dojem, jakoby ta debata neměla žádnou legitimitu a byla zcela účelová. Za prvé, této vlády se to vůbec netýká. A za druhé, a to potvrdí kolega Mlsna jako ústavní expert, debaty o slabých vládách v poměrných volebních systémech se vedou v celé Evropě a v České republice také. Tedy debatovat o tom, jak obecně posílit vládu v poměrném volebním systému podle mého názoru není nic špatného, je to dobrá věc a neměla by být vázána na to, kdo je aktuálně u moci a kdo aktuálně vytváří opozici. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Tak to nebyla poslední faktická poznámka. Dalším přihlášeným je pan kolega Tejc. Dává přednost panu předsedovi Kováčikovi. Prosím. Poslanec Pavel Kováčik: Přeji dobré odpoledne, pane předsedající, paní a pánové. Slyšeli jsme tady mnoho kritiky, nicméně - možná jsem nedával pozor, možná to skutečně nezaznělo - takže pro pořádek dávám návrh na zamítnutí. Děkuji. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Pan kolega Tejc. Poslanec Jeroným Tejc: Děkuji za slovo. Byla tady debata o pravomocích prezidenta ve vztahu ke jmenování, resp. výběru předsedy vlády. Já bych tady chtěl připomenout několik situací, které jsme zažili pouze v těch posledních dvou volebních obdobích. Já si pamatuji, když tady pan premiér Topolánek byl pověřen sestavením vlády, přestože neměl dostatečnou většinu v Poslanecké sněmovně, pamatuji si, když jeho vláda nezískala důvěru a byl pověřen podruhé panem prezidentem Klausem, a tehdy to vypadalo jako něco, co ODS schvaluje, protože koneckonců díky tomu ODS měla čas získat přeběhlíky. A v tomto období nebyl pověřen ten, který vyhrál volby, tedy Bohuslav Sobotka. Byl pověřen ten, který ve volbách skončil až druhý, tedy Petr Nečas. Takže já myslím, že skutečnosti to, co se dělo, jen naznačuje, že tady ten zákon je předkládán podle toho, jak se to hodí, jak by to mohlo být do budoucna, bez ohledu na to, jaká je zkušenost. Já myslím, že to nejlepší, co můžeme udělat, je, nechat praxi jak je, nepokoušet se naroubovat na naši zemi systém, který funguje v Německu, protože ten systém je kancléřský. Já myslím, že v této chvíli nejlepší, co můžeme udělat, je - tento návrh zákona a novely ústavy zamítnout. (Potlesk zleva.) Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Ještě jedna poznámka ze strany pana poslance Filipa. Prosím. Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji. Bude jenom jedna, protože jednu už řekl kolega Tejc o tom rozdílu mezi systémem německým a českým.



Já souhlasím s tím, co tady říkal pan kolega Pospíšil. My jsme se nikdy nebavili o tom v té novele ústavy, a to je to, jakým způsobem vždycky děláme všechno na poslední chvíli a nerozmýšlíme to, a to bylo i včetně zákona o přímé volbě prezidenta, jen se podívejte, jak to vypadalo před Ústavním soudem a u Nejvyššího správního soudu s těmi stížnostmi na výsledek voleb, které tedy potom těch přes sto stížností Nejvyšší správní soud zamítl. Tady ta pozice prezidenta je otázka, jestli o ní diskutovat nebo nediskutovat. Ale diskutovali bychom o ní nikoliv z pozice návrhu novely ústavy, který by se týkal výkonné moci, ale diskutovali bychom o tom právě ve vztahu mezi Poslaneckou sněmovnou a vládou. To ale, nezlobte se na mě, to je debata, která je zase o ten stupínek dál a nebere princip, na kterém je česká ústav a český parlamentní systém vystavěn. To je stejné jako v tom návrhu, kdy kolega Benda říkal, že si můžeme, promiňte mi, odmyslet ten princip suverenity občanů. No, to já si ale nemyslím. Tak se na to dívejme principiálně a jako jednotlivé principy to posuzujme. Ale říkám - nechtěli jste diskutovat o jednom, my nechceme diskutovat o tom vašem. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Chce ještě někdo vystoupit v obecné rozpravě? Ještě s faktickou pan kolega Staněk. Prosím. *** (13.30 hodin) Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych chtěl říci, že se divím, že takový návrh vůbec prošel Legislativní radou vlády. Z demokratického principu je to skandální, i když pan zpravodaj uvádí, že jde vlastně jenom o jednu malou formální změnu. Já bych mu opáčil - vždyť nemusí jít vždy jen o vystřídání vlády. Může jít také o způsob, jak předčasně vyvolat volby, jak změnit tu garnituru, která vládne této společnosti a nemá podporu lidu. To je všechno. (Potlesk zleva.) Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Další faktická poznámka - kolega Grospič. Připraví se pan poslanec Petr Skokan. Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych chtěl v té souvislosti upozornit také právě na to, co zaznívalo při předchozích novelách nebo návrzích na novelizaci ústavy, kdy se na jedné straně říkalo, že se musí přijít s hlubší zásadní změnou, nikoliv okrajovými změnami. Pak se zamění z hlediska politické účelnosti rétorika a návrh zákona, který má hluboký dopad, nebo bude mít hluboký dopad do ústavního systému České republiky, se vydává za v podstatě dílčí, pouze zpřesňující, záležitost, o které se sice může debatovat z hlediska délky, kdy lze navrhnout hlasování o nedůvěře vládě, jestli šest měsíců, tři měsíce, případně nějak dále, ale že vlastně o nic jiného nejde. Já bych chtěl říci, že Ústava České republiky je postavena na nějakých pevných principech. Ty bychom neměli účelově vykládat. Tento návrh byl vyvolán vysoce účelově, ano, již v minulém volebním období, dostal svou reálnou podobu právě zejména v době, kdy Věci veřejné a potom jejich nástupnická v podstatě politická strana nebo skupina LIDEM potvrdila tuto vůli v Poslanecké sněmovně, ale myslím si, že to je hluboce věcně rozporné ustanovení, když si jenom posoudíme pravomoci mezi mocí výkonnou, zákonodárnou a když si do toho zakomponujeme i úlohu prezidenta. Já si myslím, že z tohoto pohledu je tento návrh absolutně nepřijatelný nejenom opozici, ale i pro všechny, kteří si říkají, že by Ústava České republiky neměla být trhacím kalendářem a že by vláda měla umět vyvozovat svoji odpovědnost vůči zákonodárnému sboru, to je Poslanecké sněmovně. (Potlesk zleva.) Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Další faktická poznámka - pan kolega Skokan. Poslední bude zatím pan místopředseda Pospíšil. Prosím. Poslanec Petr Skokan: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Já bych vaším prostřednictvím nejprve reagoval na předřečníka. Já nepovažuji LIDEM za nástupnickou organizací Věcí veřejných. Věci veřejné tady pořád jsou a myslím si, že ještě o nich budeme slyšet, včetně pana předřečníka. (Smích v sále.) Děkuji za projev sympatií.



Nyní bych si, pane předsedající, dovolil reagovat na předřečníka Marka Bendu. Pokud by občanští demokraté chtěli ten princip, že nemůže být někdo odvolán, dokud ten, kdo navrhuje jeho odvolání, nezná jméno jeho následníka, tak já navrhuji začít v Občanské demokratické straně. Její předseda a zároveň premiér odvolal klidně paní ministryni Peake, aniž by řekl, kdo ji bude následovat. Takže s tím měl počkat, měl si to promyslet, měl říci ano, odvolávám ministryni obrany, protože chci jmenovat někoho jiného, a tady je jeho jméno. Ale vidíte sám na tomto příkladu, pane Bendo prostřednictvím pana předsedajícího, i na předcházejících příkladech, že to není takto možné zavést takovýto princip, který vy tady navrhujete. Děkuji. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Poslední faktická poznámka - pan místopředseda Pospíšil. Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně, pane předsedající. Já jsem chtěl víceméně reagovat na vystoupení pana předsedy Filipa, který tady víceméně potvrdil slova navrhovatelů, že tento návrh ústavy neoslabuje pozici opozice. Jediného, koho oslabuje v ústavní pravomoci, je pozice prezidenta republiky, který nebude mít právo vybrat premiéra. Je ovšem otázka, jestli toto je nebo není správné. Takže prosím, vážení kolegové, neříkejte, že toto je bič na opozici, protože to není pravda. Opozici zůstává dál právo vyjadřovat vládě nedůvěru, pouze v jiné modifikaci. Naopak by bylo možné říci, že ta pozice je posílena, protože opozice, která svrhne vládu, má současně právo vybrat si budoucího premiéra. Takže obráceně je možné říci, že ta její pozice se posiluje. Dovolte mi ještě jednu poznámku. Vy tu vytváříte dojem, jakoby ta debata neměla žádnou legitimitu a byla zcela účelová. Za prvé, této vlády se to vůbec netýká. A za druhé, a to potvrdí kolega Mlsna jako ústavní expert, debaty o slabých vládách v poměrných volebních systémech se vedou v celé Evropě a v České republice také. Tedy debatovat o tom, jak obecně posílit vládu v poměrném volebním systému podle mého názoru není nic špatného, je to dobrá věc a neměla by být vázána na to, kdo je aktuálně u moci a kdo aktuálně vytváří opozici. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Tak to nebyla poslední faktická poznámka. Dalším přihlášeným je pan kolega Tejc. Dává přednost panu předsedovi Kováčikovi. Prosím. Poslanec Pavel Kováčik: Přeji dobré odpoledne, pane předsedající, paní a pánové. Slyšeli jsme tady mnoho kritiky, nicméně - možná jsem nedával pozor, možná to skutečně nezaznělo - takže pro pořádek dávám návrh na zamítnutí. Děkuji. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Pan kolega Tejc. Poslanec Jeroným Tejc: Děkuji za slovo. Byla tady debata o pravomocích prezidenta ve vztahu ke jmenování, resp. výběru předsedy vlády. Já bych tady chtěl připomenout několik situací, které jsme zažili pouze v těch posledních dvou volebních obdobích. Já si pamatuji, když tady pan premiér Topolánek byl pověřen sestavením vlády, přestože neměl dostatečnou většinu v Poslanecké sněmovně, pamatuji si, když jeho vláda nezískala důvěru a byl pověřen podruhé panem prezidentem Klausem, a tehdy to vypadalo jako něco, co ODS schvaluje, protože koneckonců díky tomu ODS měla čas získat přeběhlíky. A v tomto období nebyl pověřen ten, který vyhrál volby, tedy Bohuslav Sobotka. Byl pověřen ten, který ve volbách skončil až druhý, tedy Petr Nečas. Takže já myslím, že skutečnosti to, co se dělo, jen naznačuje, že tady ten zákon je předkládán podle toho, jak se to hodí, jak by to mohlo být do budoucna, bez ohledu na to, jaká je zkušenost. Já myslím, že to nejlepší, co můžeme udělat, je, nechat praxi jak je, nepokoušet se naroubovat na naši zemi systém, který funguje v Německu, protože ten systém je kancléřský. Já myslím, že v této chvíli nejlepší, co můžeme udělat, je - tento návrh zákona a novely ústavy zamítnout. (Potlesk zleva.) Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Ještě jedna poznámka ze strany pana poslance Filipa. Prosím.



Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji. Bude jenom jedna, protože jednu už řekl kolega Tejc o tom rozdílu mezi systémem německým a českým. Já souhlasím s tím, co tady říkal pan kolega Pospíšil. My jsme se nikdy nebavili o tom v té novele ústavy, a to je to, jakým způsobem vždycky děláme všechno na poslední chvíli a nerozmýšlíme to, a to bylo i včetně zákona o přímé volbě prezidenta, jen se podívejte, jak to vypadalo před Ústavním soudem a u Nejvyššího správního soudu s těmi stížnostmi na výsledek voleb, které tedy potom těch přes sto stížností Nejvyšší správní soud zamítl. Tady ta pozice prezidenta je otázka, jestli o ní diskutovat nebo nediskutovat. Ale diskutovali bychom o ní nikoliv z pozice návrhu novely ústavy, který by se týkal výkonné moci, ale diskutovali bychom o tom právě ve vztahu mezi Poslaneckou sněmovnou a vládou. To ale, nezlobte se na mě, to je debata, která je zase o ten stupínek dál a nebere princip, na kterém je česká ústav a český parlamentní systém vystavěn. To je stejné jako v tom návrhu, kdy kolega Benda říkal, že si můžeme, promiňte mi, odmyslet ten princip suverenity občanů. No, to já si ale nemyslím. Tak se na to dívejme principiálně a jako jednotlivé principy to posuzujme. Ale říkám - nechtěli jste diskutovat o jednom, my nechceme diskutovat o tom vašem. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Chce ještě někdo vystoupit v obecné rozpravě? Ještě s faktickou pan kolega Staněk. Prosím. *** (13.40 hodin) Poslanec Pavel Staněk: Děkuji, pane místopředsedo. Já jsem se hlásil, takže možná na mne bylo zapomenuto. Já jsem tady zaznamenal spoustu slov o tom, že podobný návrh v podstatě zavádí destabilizaci politického systému, že zhoršuje kulturu prostředí politiky. Já myslím, že naopak. Tento návrh naopak podle mého názoru jednoznačně zavádí nebo podporuje kulturu a podporuje stabilitu politického prostředí. Já jsem tady jenom krátce na rozdíl od některých pamětníků, které tady zmiňoval kolega Filip. Ano, jsem tady krátce, jsem tady pouze jedno funkční období, ale jestliže tady přistupujeme k prvku, který bych řekl by měl být mimořádný, jako je projev nedůvěry vládě a projev důvěry vládě, tady je to v podstatě standardně, my to máme jako sportovní disciplinu. Kolegové z levice to mají úplně běžně. Já se nechci úplně přesně dohadovat s kolegou Tejcem, ale vzpomeňme si na to, možná to tady říkal, že u nich na klubu to tak není, ale mně to tak někdy přijde, že u nich na klubu se zrovna vzpomenou, že by nebylo špatné v červenci, nebo v srpnu nebo v září dát nedůvěru vládě. Já bych velmi rád, aby tento návrh prošel, protože přesně pro tyto rozmařilé pokusy vládu destabilizovat a destabilizovat zároveň i Sněmovnu a v podstatě to funkční období, které je na čtyři roky, tak to tak vnímám, tak by také mělo být čtyřleté, tak tyto pokusy jsou právě tímto návrhem zákonů v podstatě vyloučeny. Prosím, podpořme tento návrh, podpořme ho do dalšího čtení. Můžeme o tom debatovat na ústavně právním výboru. Myslím si, že i ty lhůty, které tady byly zmiňovány, můžeme upravovat, nebo je případně přizpůsobit. Hovoříme tady pouze o Německu, ale když se podíváte pořádně do toho vládního návrhu, tak tam je pojmenováno několik dalších států, kde taková podobná úprava je. To není jenom Německo, je tam asi sedm států. Jsou tam i okolní státy. Takže to není nic výjimečného. Já zase sebe říkám, že takový návrh opravdu chci a podporuji, protože to, co jsme tady prožívali doposud a bude možná prožívat někdo, až nás tu nahradí v příštím volebním období, tak já myslím, že to nikdo nechce. Nechce tady ze sportu se dohadovat o tom, jestli bude nebo nebude projev nedůvěry zrovna dneska nebo příští mimořádná schůze. Je to jednoznačně na tom, kdo chce takové hlasování vyvolat, ať také předloží návrh dalšího řešení. Děkuji. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Ještě další poznámka pana poslance Filipa. Prosím. Poslanec Vojtěch Filip: Pane místopředsedo, já jsem oddělil zcela záměrně. Ta poznámka směřuje k panu kolegu ministru Miroslavu Kalouskovi. Pokud pro to hlasoval na vládě, hlasoval pro ústavně zakotvenou opoziční smlouvu na dobu půl roku. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Nevidím žádnou faktickou poznámku. Ptám se, jestli ještě někdo chce vystoupit v obecné rozpravě. Protože nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím. Ptám se pana navrhovatele, jestli si přeje závěrečné slovo. Prosím.



Ministr bez portfeje ČR Petr Mlsna: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych jenom pár poznámek k té proběhlé rozpravě, tak jak jsem si je zaznamenal. Ono to vyslovení konstruktivní nedůvěry je tady zaměňováno s vyslovením důvěry vládě. Vyslovení důvěry je na počátku celého volebního období po proběhnutých volbách. Konstruktivní nedůvěra se toho žádným způsobem netýká a je to ústavní institut, který je využíván v průběhu volebního období. Pokud tady zazněly ty reálie ze Spolkové republiky, tak se zapomnělo na jednu podstatnou reálii, která vůbec Parlamentu nebrání. To je rok 1982, kdy vyslovil Spolkový sněm Helmutu Schmidtovi nedůvěru sociálně demokratickému kancléři a zvolil v rámci konstruktivní nedůvěry Helmuta Kohla. Ten se nechtěl smířit s tímto mandátem a dohodli se ústavní většinou na rozpuštění Bundestagu a vyhlášení předčasných voleb na rok 1983. Já bych upozornil, že to je umožněno novelou ústavy článku 35 odst. 2 již od tohoto volebního období. To znamená institut konstruktivní nedůvěry slouží k tomu, aby došlo k překlenutí období pro případnou dohodu, než se někdo dohodne na využití článku 35 odst. 2, což nemusí znamenat, že to povede k petrifikaci nějakého přechodného období a patlání úřednických vlád po vyslovení nedůvěry vládě. Nikdy jsem neřekl, že to byla drobná změna. To v mém úvodním slově nezaznělo. Je to samozřejmě velmi výrazná změna, která by měla přispět i k posílení určitého racionalizovaného parlamentarismu. Není to účelové. Je to předložené do Poslanecké sněmovny, bylo to předloženo 19. dubna 2012. To znamená, téměř jeden rok to v Poslanecké sněmovně leží, než probíhá tato rozprava v prvním čtení. A navíc, aby bylo řečeno korektně, všechny poslanecké kluby zastoupené v Poslanecké sněmovně a v Senátu byly osloveny s tím, zdali by se zúčastnily debaty nad takovou to případnou změnou ústavy. To jednání proběhlo, já to tady mám, proběhlo 3. dubna 2012. Zúčastnily se jej všechny koaliční strany, všechny strany zastoupené v Senátu. Jediný, kdo se nezúčastnil apriori dopředu, deklaroval, že ten návrh nepodpoří, byla sociální demokracie. To je legitimní. Pan předseda Tejc to zmínil. Nicméně lze vést debatu ještě v druhém čtení, samozřejmě o lhůtách. Lze vést o nastavení mechanismu, jestli třeba by tam nemělo místo půlroční lhůty mezi jednotlivými hlasováními být řečeno, že se nesmí hlasovat před koncem volebního období v nějaké lhůtě tak, aby nedošlo například k zmaření termínu voleb z hlediska časování volební kampaně. Jestli také takové úpravy jsou v některých ústavách evropských států. Ale to je všechno samozřejmě o debatě. Proto by bylo dobré tu debatu vést v podrobné rozpravě ve výborech. Děkuji. Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Dříve než využije závěrečné slovo pan kolega Benda. Nebude využívat. Ještě vás seznámím s omluvou pana ministra a poslance Petra Bendla, který se omlouvá z odpoledního jednání bez udání důvodu. Máme za sebou závěrečná slova a mohu tedy konstatovat, že v obecné rozpravě zazněl návrh pana kolegy Kováčika na zamítnutí předloženého návrhu v prvním čtení. Je tady žádost o odhlášení. Všechny vás odhlašuji, prosím, abyste se znovu přihlásili svými hlasovacími kartami. Počet přihlášených je relativně stabilní, takže můžeme přistoupit k hlasování. Hlasujeme o návrhu pana poslance Pavla Kováčika na zamítnutí předloženého návrhu v prvém čtení. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Hlasování má pořadové číslo 92, přihlášeno 123, pro 50, proti 67. Tento návrh nebyl přijat. Proto se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavně právnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Žádný jiný návrh nevidím. Proto přistoupíme k hlasování. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tím, aby tento návrh byl přikázán k projednání ústavně právnímu výboru. Kdo souhlasí s tímto návrhem? Kdo je proti? Hlasování pořadové číslo 93, přihlášeno 120, pro 118, proti 1. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání ústavně právnímu výboru. Kolegyně a kolegové, mohu vám oznámit, že na základě dohody poslaneckých klubů byl tento bod posledním bodem dnešního jednání. Musím vás ještě seznámit s informací, že naše 52. schůze bude pokračovat v úterý 26. 3. ve 14 hodin. Přeji vám pěkný víkend a šťastnou cestu! Končím tím dnešní jednací den. (Jednání skončilo ve 13.50 hodin.) ***



URL| http://www.psp.cz/eknih/2010ps/stenprot/052schuz/52-4.html

reseller-channel.cz

Zpráva Accenture Technology Vision 2013 předpovídá dopady IT trendů na podnikání 22.3.2013

reseller-channel.cz str. 0 NOVINKY Tisková zpráva HK ČR

Aktuální trendy ve světě informačních technologií, především pak využívání sociálních sítí, analýzy chování spotřebitelů na internetu a cloud computing, umožňují změnit chování firem způsobem, který může významně zvýšit jejich konkurenceschopnost. Z nejnovější studie společnosti Accenture s názvem Technology Vision 2013 jednoznačně vyplývá, že firmy, které sledují, přijímají a aktivně využívají nejnovější IT trendy, dokáží lépe reagovat na obchodní příležitosti a získávají tak náskok před svou konkurencí. Firmy, které jsou zvyklé využívat moderní informační technologie, obvykle poměrně dynamicky upravují své vnitřní mechanismy a vylepšují pravidla svého fungování, což dále zvyšuje jejich schopnost reakce a tím i konkurenceschopnost. Již dnes existují softwarové nástroje, které mají potenciál změnit způsob obchodování jakékoli společnosti nebo dokonce i její zaměření. „Společnosti, zejména pak jejich vedoucí management, potřebují technologie k tomu, aby prohloubily vztahy se zákazníky a podpořily vlastní růst a ziskovost. Zpráva Technology Vision popisuje nové technologie z pohledu jejich dostupnosti pro dosažení těchto cílů. Je pak na nejvyšších představitelích společností, zda potenciál nových IT technologií, který popisujeme, využijí a nastartují svůj růst s novými trendy,“ řekl Marek Dobsa, výkonný ředitel technologické platformy českého zastoupení společnosti Accenture. Report Technology Vision 2013 přináší náhled do budoucnosti korporátního IT. Jde například o využití sociálních sítí nebo videokonferenčních nástrojů a způsobu, jakým mohou přinést vyšší produktivitu zaměstnanců. „Využití nových IT trendů se začne významně projevovat v míře úspěchu společností. Nové IT technologie společnostem přináší efektivní optimalizaci jejich podnikání, nové příležitosti, posílení loajality zákazníků a lepší obchodní výsledky,“ dodal Marek Dobsa. Podle reportu Accenture dále předpokládá, že do roku 2016 společnosti 14 % celkových nákladů na IT produkty a služby investují do cloud computingu. Více důležitá je ale předpověď, že v roce 2016 budou tvořit náklady na cloudové technologie 46 % veškerých nových výdajů společností. Report dále upozorňuje na vzrůstající význam řízení bezpečnosti IT a doporučuje společnostem, aby byly v této oblasti aktivní. S nárůstem technologií, mobilních zařízení i počtu zaměstnanců společnosti je potřeba mnohem více sledovat rizika spojená s kybernetickými útoky na síťovou infrastrukturu a data, která obsahuje. Je potřeba být chytřejší a vždy o krok před nepřáteli. Způsoby ochrany podnikového IT je nutné vždy volit tak, aby odpovídaly úrovni hrozby.

URL| http://www.reseller-channel.cz/produkt...vida-dopady-it-trendu-na-podnikani.html



Respekt

DESET ČESKÝCH ZPRÁV, KTERÉ BY VÁS NEMĚLY MINOUT 25.3.2013

Respekt HK ČR

str. 8

„Své zvolení teď vnímám jako rozvázání rukou, abychom mohli zahájit větší změny, zejména v kontrolní oblasti.“ Miloslav Kala o svém jmenování prezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu 1 Kontroloři mají šéfa Miloslav Kala, který byl více než rok pověřen řízením NKÚ místo odvolaného Františka Dohnala, jej povede oficiálně. Jeho povýšení z viceprezidenta na prezidenta schválili poslanci v úterý a prezident Zeman ho v pátek jmenoval. čtěte komentář NA STR. 14 2 Doživotní imunita končí Pokud zákonodárci nevydali svého kolegu k trestnímu stíhání, policie se k případu už nikdy nemohla vrátit, ani po skončení mandátu. Tato praxe končí novelou, kterou schválil Senát. Takzvaná doživotní imunita poslanců, senátorů a ústavních soudců tím končí. 3 Randák k soudu Karel Randák půjde k soudu kvůli zveřejnění odměn šéfky premiérova kabinetu Jany Nagyové. Protože informace poskytl médiím, hrozí bývalému šéfovi rozvědky, který v současnosti spolupracuje s miliardářem Karlem Janečkem, až pět let žaláře. 4 Prezidentské milosti jinak Poslanci podpořili ústavní novelu ČSSD, podle níž by měl premiér spolupodepisovat všechny druhy prezidentských milostí. 500 milionů Kč budou tento rok činit české pobídky zahraničním filmařům. Výhodné podmínky táhnou do Česka hlavně velké zahraniční produkce. Q 6 Pačes hlídá ČEZ Dozorčí radě ČEZ přibyl nový člen - vědec Václav Pačes. Předsedal tzv. Pačesově komisi, která dvakrát dodala vládě zprávu, jak by měla vypadat budoucnost tuzemské energetiky. Obě zprávy doporučovaly dostavbu Jaderné elektrárny Temelín. Podle kritiků ale bez důkladné oponentury. Nyní má Pačes polostátní firmu chystající dostavbu jaderné elektrárny dozorovat a pobírat za to i pravidelný padesátitisícový plat. 7 Vyšší minimální? Ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová chce na příštím jednání tripartity navrhnout zvýšení minimální mzdy z osmi na osm a půl tisíce korun. Nejnižší možnou mzdu v Česku pobírá zhruba sto tisíc zaměstnanců. Proti návrhu se staví ODS, podle níž navýšení minimální mzdy povede k větší nezaměstnanosti. 8 Úspěch lesních předškoláků. Státní úředníci usoudili, že lesní školky, kde děti tráví skoro všechen čas venku, připraví své svěřence do školy stejně dobře jako ty klasické. Pokud bude lesní školka součástí běžné školky, bude na ni od nynějška stát přispívat. 9 Za chyby budou kraje platit Ministr financí Miroslav Kalousek oznámil, že kraje za dotace, které EU kvůli chybám zastavila, zaplatí samy. Týká se to hlavně Ústí nad Labem a Karlových Varů a vyjde to zhruba na 2,6 miliardy korun. 10 Po letišti cena Václav Havel bude mít vlastní cenu. Knihovna Václava Havla a Nadace Charty 77 se s Radou Evropy dohodly na udílení mezinárodní ceny za přínos v oblasti lidských práv, která ponese Havlovo jméno. Foto autor| FOTO MILAN JAROŠ Foto autor| FOTO ČTK Foto autor| FOTO MILAN JAROŠ Foto autor| FOTO MILAN JAROŠ Foto autor| FOTO KAREL CUDLÍN



Nepostradatelný pan Roman 25.3.2013

Respekt

str. 44 Téma HK ČR

JAROSLAV SPURNÝ

Nejvlivnější český manažer ještě neřekl poslední slovo Dokázal přesvědčit pět premiérů, že jeho představy o energetickém a ekonomickém směřování této země jsou správné. Během osmi let hvězdné kariéry prosadil všechny své vize a doba jeho šéfování přinesla zdejší největší firmě, společnosti ČEZ, stamiliardové zisky. A také sporné stamiliardové investice, které podnik dostaly do potíží. Dnes je bývalý šéf ČEZ Martin Roman policejně vyšetřován, stojí mimo veřejnou pozornost, nicméně jeho vliv trvá. A je spojován především s hádankou, proč se současná vláda škrtů chystá urychleně rozhodnout o dostavbě Jaderné elektrárny Temelín, když přitom v tuto chvíli nikdo neví, kde na to vzít peníze a jestli další dva bloky budeme vůbec potřebovat. Přesto projekt za pět set miliard spěchá k realizaci. Člověk nemusí být příznivcem konspiračních teorií, aby ho popadla zvědavost, jaká síla za tím spěchem stojí. Jedním z otců myšlenky dostavět Temelín je Martin Roman. Jestli něco může poodhalit cestu k mocným v zákulisí, je to jeho příběh. Zpět ke knihám, děti! Řekněme si rovnou, že v proudu miliard tekoucích skrze společnost ČEZ v nejasných a logiku postrádajících operacích je Temelín jen tou největší a nejviditelnější částí. Z pohledu odpovědného správce veřejného majetku nemůže být vysvětlitelný ani třeba nákup fotovoltaických elektráren skupovaných společností ČEZ před dvěma lety za překvapivě vysoké ceny od anonymních akciovek. Nebo devadesátimiliardová investice v zahraničí, odkud se zatím do pokladny energetického gigantu vrátila jen desetina a osud zbytku se nerýsuje ani trochu dobře. Stejně tak vzbuzují podezření složité obchody mezi ČEZ a druhou nejmocnější tuzemskou energetickou firmou EPH. (Za příklad může sloužit společná investice obou firem do německých dolů Mibrag, v níž tím, kdo platil, byl hlavně ČEZ a tím, kdo podnik nakonec získal, byla firma EPH.) Výčet těch nelogických akcí by mohl pokračovat, jedno ale mají všechny společné: vznikly za šéfování Martina Romana a on se také k jejich autorství vždy hlásil. Jisté však zdaleka není, že všechny projekty dokázal prosadit sám. Pátrání po tom, kdo mu pomáhal, může vést k pomyslnému „stolu mocných“, u kterého se nyní rozhoduje o budoucnosti největšího ekonomického projektu české historie. Jistou překážkou v pátrání je, že Martin Roman nemá čas na osobní schůzku a trvá na dopisování přes e-mail. „Většinu času i peněz mi dnes spolyká projekt, kterým chceme vrátit české děti zpět ke knihám,“ vysvětluje někdejší energetický boss důvod svého zaneprázdnění. Roman je nicméně stále především předsedou dozorčí rady společnosti ČEZ, orgánu, jenž by měl být převodovou pákou politických rozhodnutí směrem do společnosti a který schvaluje všechny významnější projekty firmy. Je tedy nutné příběh odhalující dění za kulisami úspěšného a bohatého kolosu složit i přes vyhýbavost hlavního aktéra. BIS v pravou chvíli V září 2003 byl už Martin Roman v Česku proslulým manažerem. Jméno si udělal coby šéf plzeňské společnosti Škoda Holding, jejíž řízení převzal čtyři roky předtím a pomocí státních úvěrů z Konsolidační banky a také České exportní banky se mu podařilo postavit krachující firmu na nohy. V tu dobu rozdával médiím jeden rozhovor za druhým na téma, jak se rodí úspěšný šéf. Zásadní zkušenost opravdu velkého úspěchu a jeho zrodu byla ale v té době teprve před ním. Student předlistopadových práv Roman odešel po pádu komunismu studovat ekonomii do Švýcarska a do Německa. Zaujal už tam a německá firma na výrobu sušenek jej jmenovala zástupcem pro Česko. V roce 1993 se přihlásil do konkurzu na šéfa ztrátové Janky Radotín a vyhrál. Během šesti let udělal z Janky prosperující podnik a jeho úspěch zaujal bankéře z Komerční banky a IPB, které tehdy vlastnily rozhodující podíl v zadlužené Škodě Plzeň. Vlivným členem dozorčí rady Komerční banky byl v tu dobu Antonín Koláček, čerstvý majitel společnosti Mostecká uhelná. Právě jeho hlas patřil podle dobových článků k těm rozhodujícím, díky nimž se Martin Roman dostal v roce 1999 do čela Škodovky. Po čtyřech letech s Romanem je Škoda v dobré kondici a kupuje ji Appian, tajuplná – údajně americká – firma s neznámými vlastníky, pro niž Roman začíná pracovat jako manažer. Teprve za pár let se prozradí, že údajným americkým investorem jsou ve skutečnosti Češi v čele s Antonínem Koláčkem, kteří pár let předtím za zřejmě nelegálních okolností privatizovali Mosteckou uhelnou.



Vraťme se do září 2003. Na jednom ze svých pravidelných zasedání tehdy vláda Vladimíra Špidly projednávala mimořádný materiál – zprávu BIS o tehdejším úspěšnému šéfovi ČEZ Jaroslavu Mílovi. Podle sdělení tajné služby Míl a jeho nejbližší spolupracovníci zadali stavbu nového sídla společnosti bez výběrového řízení a porušili tím zákon o „závazných pravidlech hospodářského styku“. Vláda proto Míla odvolala z čela ČEZ. Jenže už tehdy média spekulovala, že za odvoláním Míla stojí ve skutečnosti zájem Špidlovy vlády prodat státní a pro ČEZ klíčové Severočeské doly společnosti Appian, jež za ně tehdy nabízela dvě a půl miliardy korun. Skupinu Appian podporoval podle médií tehdejší ministr průmyslu Milan Urban spolu ministrem vnitra a místopředsedou ČSSD Stanislavem Grossem, kterého dokonce média přistihla na „soukromé“ schůzce s šéfem Appianu Antonínem Koláčkem v jedné z pražských restaurací a Gross bezelstně přiznal, že se bavili o privatizaci Severočeských dolů. Jaroslav Míl byl proti jejich privatizaci s argumentem, že ČEZ by měl vlastnit zdroj paliva pro své uhelné elektrárny. A že by rozhodně neměl být závislý na skupině Appian, jež by po přidání Severočeských dolů ke své Mostecké uhelné zcela ovládla zdejší trh s uhlím a mohla by si diktovat ceny. Míl proto přes nesouhlas vlády přihlásil ČEZ do soutěže o Severočeské doly, krátce nato ovšem přišla zmíněná zpráva BIS a rebel se musel poroučet z funkce. Skutečnost, že o dva roky později soud Míla očistil, pak značně posílila podezření, že report BIS pro vládu mohl být pouze účelovým dokumentem umožňujícím elegantně se zbavit nepohodlného manažera. Míla nahradil počátkem roku 2004 Martin Roman. Oficiálně jej vybrala personální agentura Zdeňka Kaufmana v soutěži tří uchazečů, nicméně hlavní Romanův konkurent Vladimír Bail nakonec neměl šanci. Na scéně se znovu objevila BIS a předala vládě zprávu, že tento muž je zapleten do styků s ruskou mafií, což se nikdy v budoucnosti nepotvrdilo – Romanovi však v dané chvíli konkurovat nemohl a manažer Appianu zvítězil. Nemám s tím nic společného, poprvé Jedním z prvních Romanových kroků, který tehdy zůstal mimo pozornost většiny médií, bylo angažování Vladimíra Johannese, do té doby neznámého poradce ministra průmyslu Urbana. Johannes se postupně stal jednou z nejvlivnějších postav ČEZ, členem řady statutárních orgánů společnosti a jedním z hlavních architektů její pozdější zahraniční expanze. Ale nepředbíhejme. Další Romanův krok v čerstvé funkci naopak pozornost vyvolal vrchovatě. Ještě v roce 2004 Martin Roman prosadil to, o co se marně snažil Jaroslav Míl: navrhl vládě, že ČEZ koupí Severočeské doly, a kabinet to schválil. Média, spekulující do té doby o tom, že Roman coby reprezentant Appianu přichází do státní funkce protlačovat zájmy své mateřské firmy, to překvapilo. A ještě překvapivější je, že v dobových médiích nenajdeme jedinou zmínku, že by se firma Appian, která přišla o lukrativní kšeft a možnost stát se naprostým uhelným králem Česka, cítila nějak odstrčená. Není samozřejmě možné vydávat to za nějaký dopředu ďábelsky promyšlený plán, ale faktem je, že o dva roky později prosadil Roman v ČEZ přestavbu dvou uhelných elektráren a stavbu jedné zbrusu nové celkem za sto miliard korun – a přes dodávky turbín na tomto projektu profitoval zejména Appian a jeho plzeňská Škodovka. Takže Appian mohl nakonec Severočeské doly oželet s lehkým srdcem, neboť mu ČEZ přihrál jiný obchod. Pro Škodovku znamenaly zakázky od ČEZ více než sedmdesát procent jejího celkového obratu a zásluhou těchto energetických zakázek prodal Appian firmu v roce 2009 jihokorejské společnosti Doosan za jedenáct miliard korun – o deset miliard dráž, než ji sám od státu šest let předtím koupil. „Beneficiantem Škodovky jsem byl jen krátce, už devět let nemám s tím podnikem nic společného. Navíc jsem nerozhodoval osobně o dodávkách turbín, nemohl jsem ty obchody nijak ovlivnit,“ tvrdí Roman. Chlapi sobě Je tu jedna nesrovnalost. Pokud by byl hlavním Romanovým ochráncem Stanislav Gross, skončilo by toto krytí s jeho neslavným odchodem z vlády v dubnu 2005. Romanův vliv se však nezmenšil ani během premiérování Jiřího Paroubka či Mirka Topolánka. Dnes už víme zásluhou vyšetřování ve Švýcarsku, že privatizace Mostecké uhelné byla pro stát neobyčejně nevýhodná. Doly získali se souhlasem vlády Miloše Zemana někdejší manažeři společnosti v čele s Antonínem Koláčkem za šest set milionů korun, jejich hodnota je přitom dnes zhruba dvacet miliard. Také víme, že skrze lobbistu, zbrojaře a blízkého přítele Grosse Pavla Muselu proteklo od Appianu na konta Grossových politických spřízněnců z ČSSD sto padesát milionů korun, zřejmě jako úplatek. Proč tedy šel na ruku Appianu Gross, má logiku. A poté, co skončil, byli podle spekulací ochránci Romana další vlivní lidé. U Urbana, který pád Grosse přežil, jej chránil Johannes, u Paroubka měl velké slovo zase Romanův někdejší učitel z právnické fakulty a později jeho přítel Miroslav Jansta. Johannesovi to přineslo v ČEZ velkou kariéru a Janstovi dotace ČEZ do jeho basketbalového nymburského klubu v celkové výši dvě stě milionů korun. (Nikdo z nich ale bohužel o své roli v Romanově kariéře nechce mluvit.) Appian už nemá žádný vliv, ale vypadá to, že



lidé, kteří se kolem něj v minulosti pohybovali, zůstali pro Romana stále důležití. Vedle nich se však postupem času objevili i další hráči. V roce 2006 se vyměnila vláda, Paroubka nahradil Mirek Topolánek. Aliance ČEZ a Appianu zásluhou obchodu s turbínami fungovala dál, ovšem vedle ní začalo posilovat jiné souručenství. Jeho základ vznikl už o dva roky dříve, kdy se spolumajitelem původně slovenské společnosti J&T stal mladý právník Daniel Křetínský. A byl to jeho nápad, že se tato společnost rozhodla vstoupit do energetiky: krátce po Romanově nástupu do funkce koupila J&T od ČEZ podíl v Pražské energetice. Takhle skromně to začalo a dnes je z Křetínského Energetického a průmyslového holdingu – především zásluhou výhodných obchodů s ČEZ – druhá nejsilnější energetická firma v Česku s desetiprocentním podílem na tuzemském trhu s elektřinou. Osazenstvo hypotetického stolu, u něhož se v druhé půlce minulé dekády rozhodovalo o zásadních obchodech ČEZ, dobře zachycuje legendární dovolená politiků, lobbistů a podnikatelů v toskánském Monte Argentariu v roce 2009. Konala se v režii zmíněného Vladimíra Johannese, někdejšího majitele malé agentury Grey, který se přes funkci ministerského rádce vyšvihl do nejvyšších pater řízení české energetiky. To léto 2009 pozval na svou luxusní jachtu v italském přístavu svého někdejšího zaměstnavatele Milana Urbana a právníka Miroslava Janstu. Vedle kotvila další luxusní loď, na níž trávili svůj volný čas Mirek Topolánek, Martin Roman a Marek Dalík. A také Jiří Hodač, náměstek ministra dopravy Aleše Řebíčka, v jehož toskánské letní vile trávil zase dovolenou Roman Janoušek. Mimochodem, Hodač byl náměstkem právě v době, kdy ministerstvu podřízené České dráhy přikleply Škodovce prodej vagonů za šest miliard korun. A většina účastníků této dovolené bydlela ve vile zakoupené společností J&T a pronajaté Dalíkem. Zda se v Monte Argentariu domlouvaly nějaké obchody, nevíme. Nicméně měsíc po této dovolené koupil Křetínského Energetický a průmyslový holding elektrárnu Opatovice, na což mu poskytl osmimiliardový úvěr právě ČEZ. Od té doby uzavřely obě společnosti zhruba desítku obchodů, jež jsou podle expertů nevýhodné pro státní gigant, ale výhodné pro EPH. Holding ovšem nemá nic společného s dostavbou Temelína. V uhlí a jím živenými teplárnami a elektrárnami se dnes skrývá byznys, v němž se točí více peněz, než bude stát dostavba jaderné elektrárny, a EPH nemá žádný zájem na tom, aby pro jeho uhelné elektrárny vznikla konkurence dvou nových temelínských bloků. Největší vlastníci EPH (PPF a J&T) jsou sice mocnými spoluhráči Romana, ovšem za projektem dostavby Temelína nestojí. Kdo tedy? Jsme, ale nic nemůžeme První veřejně dohledatelnou větu o dostavbě Temelína vyslovil v roce 2004 ministr Milan Urban. „Stojí dva bloky Temelína, ale elektrárna není dostavěna, vracíme se k prozkoumání původní verze na stavbu celkem čtyř temelínských bloků,“ uvedl při návštěvě jaderné elektrárny. V roce 2005 oznámil Martin Roman na tiskovce, že se jeho firma začíná zabývat plánem na dostavbu. „Zatím jde jen o analýzu, o zkoumání možností, nicméně vláda Jiřího Paroubka počítá v energetické koncepci s dostavbou,“ prohlásil. Po změně vlády a nástupu Mirka Topolánka v roce 2006 se tyto plány zkomplikovaly. Z energetické koncepce sice dostavba nezmizela, nicméně zmínky o ní narážely na velký odpor vládní Strany zelených. Romanovi paradoxně nahrál až pád Topolánkovy vlády, který z dosud neznámých důvodů přes své parlamentní spot jence z vládních stran zorganizoval spolu s Paroubkovou opozicí tehdejší prezident Václav Klaus. Zelení byli rázem ze hry a úřednická vláda Jana Fischera přijala pod taktovkou nového ministra průmyslu, dlouholetého manažera ČEZ Vladimíra Tošovského novou energetickou koncepci. Podle známého pořekadla „co je dobré pro ČEZ, je dobré i pro Česko“ v ní bylo vše, co předtím za priority své firmy vyhlašoval Roman: dostavba Temelína, přestavba jaderných Dukovan, úvaha o výstavbě minimálně jedné další jaderné elektrárny, důraz na posílení uhelných elektráren a na vývoz elektřiny. A Fischerova vláda se spolu s ČEZ a poslanci podílela také na převálcování slibně se rozjíždějící fotovoltaiky. Tedy odvětví, jež dávalo tisícovkám drobných odběratelů možnost postavit se energeticky na vlastní nohy a skoncovat se závislostí na dodávkách energie od velkých distributorů a la ČEZ. V roce 2006 schválili poslanci zákon o rozvoji alternativních zdrojů, jejichž provoz měl dotovat garancí výkupní ceny stát. Bylo to rozumné, solární panely byly drahé, provoz nákladný, bez dotací to nešlo nikde na světě. Jenže v roce 2009 panely prudce zlevnily a státem zaručené dotace udělaly z fotovoltaiky velmi lukrativní byznys. Pro záchranu původní myšlenky, vytvořit nezávislou síť malých producentů elektřiny, přitom stačilo, aby vláda a poslanci – jako se stalo v Německu – dodali do příslušného zákona větu umožňující pružně snižovat dotace. Jenže Fischerova vláda, konkrétně ministr Tošovský, se vymlouvala, že jako úřednický kabinet nemůže měnit energetické zákony, a poslanci zase říkali, že na změnu zákona nemají čas. Výsledkem bylo, že státními dotacemi zajištěný lukrativní obchod okamžitě ovládli velcí podnikatelé a místo desítek tisíc malých elektráren na střechách domů se začaly stavět velké elektrárny na zelené louce. Další vývoj známe, fotovoltaika se stala synonymem pro „zlodějský byznys“, připojování drobných zájemců o soběstačnost skoro ustalo a druhdy nadějný obor ovládly ze zákulisí velké firmy. Největším příjemcem pohádkových solárních dotací, kritizovaných představiteli státu jako zkáza české ekonomiky, je dnes státní ČEZ.



Přísně tajné nutné Fotovoltaika, větrníky či bioplynové zdroje by při podpoře státu zajistily takovou produkci elektřiny, že by nebylo vůbec třeba na nějakou dostavbu jádra vůbec pomyslet. Ale pod příkrovem velkého rozhořčení nad „solárním krachem“ se skoro nikdo v Česku nedivil, že vláda i ČEZ tuto cestu odmítly. A na program se vrátil projekt dvou nových temelínských bloků. Od roku 2005, kdy ČEZ začal dostavbu plánovat, se ovšem naprosto změnila situace. Podstatným otřesem byla havárie v jaderné elektrárně v japonské Fukušimě před dvěma lety, po níž se podstatná část Evropy rozhodla, že výrobu elektřiny z jádra omezí, a zejména Německo se zaměřilo na alternativní zdroje. Navíc, cena elektřiny na burze začala klesat, většina zemí na západ od nás staví především na energetických úsporách. Česko už teď vyváží více, než je produkce stávající temelínské elektrárny. Jenže změna politiky u našich hlavních odběratelů v Německu a Rakousku má vést do roku 2025 – tedy chvíle, kdy by měl být dostavěn nový Temelín – k soběstačnosti. S vysokou pravděpodobností tak nebude kam vyvážet. „Ekonomická situace ČEZ se horší a firma prostě nemá na dostavbu vlastní finanční zdroje,“ upozorňuje energetický expert firmy J&T a navíc drobný akcionář ČEZ Michal Šnobr. ČEZ za Martina vyprodukoval skutečně zisk přes tři sta miliard korun. Jenže dluhy podniku vzrostly od roku 2004 na desetinásobek, z dvaceti pěti miliard korun na současných dvě stě třicet miliard. Podnik navíc v posledních pěti letech utratil nerozdělený zisk ve výši sto padesáti miliard korun. Tento zisk přitom chtěli Kalousek i Petr Nečas použít na rozjezd důchodové reformy. Dnes není ani na reformu, ani na Temelín. „Z ekonomického pohledu je určitě dostavba skoro nesmysl. Nevíme, kolik bude stavba stát, nevíme ani, jak ji budeme financovat, o tom teď na vládě jednáme,“ říká na to ministr financí Kalousek. „Jenže jsme se na vládě shodli, že z hlediska energetické bezpečnosti ji musíme postavit,“ dodává. Argumentace energetickou bezpečností by byla namístě při nedostatku elektřiny, což ovšem – jak bylo uvedeno výše – Česku nehrozí. Proud naopak exportujeme, a protože v Evropě je v současnosti jasný trend podpory malých lokálních zdrojů, který může vést k soběstačnosti většiny zemí, spíš než nedostatek se zdá rizikovějším problémem přebytek. Podle premiéra Nečase však takto věc určitě nestojí. „Bez dvou nových temelínských zdrojů se prostě neobejdeme,“ tvrdí ministerský předseda. Podle něj se během deseti let odstaví řada stávajících uhelných zdrojů a nový Temelín je bude muset nahradit. „Jestli vám někdo říká cokoli jiného, tak lže. Jádro nenahradí žádná alternativní technologie. Prostě bez dostavby Temelína budeme mít za deset let problémy s energetickou soběstačností,“ prohlašuje premiér a nepřipouští žádnou debatu. „Mám k dispozici čísla, která nutnost dostavby jasně dokladují,“ dodává. Dokumenty nám ale nemůže předložit, jsou prý tajné. Stavba Temelína dá podle Nečase příležitost českému průmyslu aspoň za sto padesát miliard korun. Samozřejmě jde o pěknou sumu, ovšem rozpočítáno na celou dobu stavby to znamená tak patnáct miliard ročně a to je pouze řádově procento obratu tuzemského průmyslu. Navíc suma sto padesáti miliard je pouhý odhad, český průmysl nemá v rukou žádné smlouvy, kdo konkrétně a co by na stavbě dělal. Reakci premiéra na tyto počty nemáme. Na podrobnější otázky k Temelínu už odpovídat odmítl. Nemám s tím nic společného, podruhé „Já sám nerozumím tomu, kdo vlastně tu stavbu tlačí. Dnešní ČEZ tu stavbu nefinancuje, a pokud se do toho dobrodružství pustí, bude mít problémy. Ta věc odporuje zdravému rozumu,“ říká Michal Šnobr. „Myslím, že plán té dostavby jede jakýmsi samospádem, kdy si nikdo netroufá říct ne,“ odpovídá pak na otázku, kdo a proč tedy prosazuje ten rizikový spěch. „Můžu spekulovat o tlaku Rusů a tuzemských podnikatelů, kteří by mohli na stavbě profitovat, ale nemůžu říct, že bych byl přesvědčen, že na stavbu tlačí někdo v pozadí, kdo má rozhodující slovo. Možná hraje roli, že jen příprava stavby do roku 2016 přijde až na dvacet pět miliard korun a o tyto peníze má někdo zájem,“ vysvětluje Šnobr. Jaroslav Míl prý také netuší, kdo konkrétně dostavbu prosazuje. „Nemyslím si, že existuje nějaká skupina lidí,“ říká. „Je to souběh mnoha zájmů, od těch průmyslových až třeba k tomu, že o dostavbu Temelína mají zájem Rusko a USA a tuzemští politici mají možná dojem, že jsou kvůli Temelínu ve středu zájmu těch velmocí.“ Samotná firma ČEZ se k dostavbě Temelína vyjadřuje nerada. Romanův nástupce Daniel Beneš se omezuje na lobbování za garantované ceny energie ze sporné elektrárny, tedy de facto za přesun investičního rizika ze své firmy na bezmocné odběratele elektřiny. Pokud mají šéfové ČEZ s Temelínem ještě nějaké jiné problémy, na veřejnosti je neřeší. „Vše probíhá podle zákona a vylučuji, že by dostavba jaderné elektrárny měla jiné cíle než naplnění vládou schválené energetické koncepce,“ sděluje mluvčí firmy Ladislav Kříž. I Martin Roman vidí celou věc jako jasnou a přehlednou. „O dostavbě Temelína rozhoduje vláda a poslanci. Investice schvaluje dozorčí rada, kam vysílají své zástupce akcionáři, tedy především stát, to je vše, žádné mocenské středisko vedle nebo nad tím,“ vysvětluje bývalý šéf ČEZ a předseda jeho dozorčí rady.



Ovšem převzít tento nekomplikovaný Romanův pohled je obtížné: on sám je totiž příkladem člověka, který může mít na dostavbě osobní zájem. Nedávno byly v médiích zveřejněny informace, že společnost I&C Energo, někdejší dceřiná společnost ČEZ, má nové majitele v nizozemské schránce a některé indicie (schránku založil Romanův dvorní právník Josef Brož, který s ním úzce spolupracoval v Jance i Škodovce) naznačují, že by vlastníkem či spoluvlastníkem firmy mohl být Roman. Přitom jde o servisní organizaci tuzemských jaderných i uhelných elektráren a firmu, jež má nenahraditelné know-how. Účast na dostavbě Temelína představuje pro takový podnik obchod v řádu skoro sta miliard korun. A jestli ho vlastní Martin Roman, je zřejmé, proč je stále jedním z protagonistů dostavby. „Nemám v té společnosti žádný podíl ani zájem,“ tvrdí sice Roman, ale pouhé jeho slovo nestačí. Šéf dozorčí rady ČEZ je vyšetřován policií kvůli obchodům se společností EPH, konkrétně kvůli zmíněnému nákupu dolů Mibrag. Policie pátrá i po tom, zda Roman nevlastnil podíl ve společnosti Škoda Plzeň společně s Appianem nebo proč koupil ČEZ fotovoltaickou elektrárnu od anonymních majitelů za cenu masivně převyšující běžné ceny na trhu. Nově je v policejním hledáčku také možný Romanův podíl ve společnosti I&C Energo. Zatím bezvýsledně. Podobně se policie chovala skoro deset let ve vyšetřování Romanových spojenců z Appianu. Případ podezřelé privatizace Mostecké uhelné několikrát odložila, zlom přišel, až když manažery Appianu začali kvůli možnému praní špinavých peněz vyšetřovat ve Švýcarsku. Česká justice i přesto až do konce roku 2011 odmítala se švýcarskými úřady spolupracovat a Kalouskovo ministerstvo financí navzdory opakovaným urgencím z Bernu postupovalo tak pomalu, až český stát ztratil možnost připojit se k žalobcům proti majitelům Appianu a nárokovat miliardy odškodnění z jejich zablokovaných kont. Martin Roman už ČEZ neřídí, je „jen“ předsedou dozorčí rady, která rozhodnutí managementu schvaluje. Stará se o to, aby tuzemské děti četly knihy, hraje golf, ale impérium, jež postavil, adoptovalo pevně všechny jeho nápady. A nezmění se to ani po očekávaném nástupu sociální demokracie k moci. „Temelín postavíme, je to jen otázka garancí a ceny,“ říká předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. A budoucnost bez dalších dvou bloků Temelína si „neumí představit“ ani stínový ministr průmyslu Milan Urban. Ani jeden z nich nevidí důvod, proč by po svém nástupu měli odvolat Romana z funkce. Q *** „Z ekonomického hlediska je určitě dostavba skoro nesmysl. Ale shodli jsme se na vládě, že ji uděláme.“ (Ministr Kalousek) „Mám k dispozici čísla, která potvrzují, že máme pravdu. Ale jsou tajná.“ (Premiér Nečas) Foto popis| Je nejasné, kolik to bude stát, kdo to zaplatí a k čemu to chce, ale jak říká mluvčí, jinak vše probíhá podle zákona. (Temelín, místo, kudy má už brzo téct řeka miliard) Foto autor| foto MILAN JAROŠ Foto popis| Muži Appianu... (Koláček uprostřed, Roman vlevo) ...a jejich ministři. (Urban a Gross) Foto autor| foto HN / VENDULA FANTOVÁ Foto autor| foto HN / ALŽBĚTA JUNGROVÁ Foto popis| Dejte mi pár elektráren a pohnu světem. (Křetínský) Foto autor| foto HN / JAN RASCH Foto popis| Kdy přijde Johannes? (Topolánek, Dalík, Řebíček a další na jachtách v Monte Argentariu) Foto autor| REPRO AKTUALNE. CZ

respekt.cz

Deset českých zpráv, které by vás neměly minout 24.3.2013

respekt.cz

str. 0 RESPEKT.IHNED.CZ HK ČR

Redakce Respekt

“Své zvolení teď vnímám jako rozvázání rukou, abychom mohli zahájit větší změny, zejména v kontrolní oblasti.“ Miloslav Kala o svém jmenování prezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu 1. Kontroloři mají šéfa



Miloslav Kala, který byl více než rok pověřen řízením NKÚ místo odvolaného Františka Dohnala, jej povede oficiálně. Jeho povýšení z viceprezidenta na prezidenta schválili poslanci v úterý a prezident Zeman ho v pátek jmenoval. 2. Doživotní imunita končí Pokud zákonodárci nevydali svého kolegu k trestnímu stíhání, policie se k případu už nikdy nemohla vrátit, ani po skončení mandátu. Tato praxe končí novelou, kterou schválil Senát. Takzvaná doživotní imunita poslanců, senátorů a ústavních soudců tím končí. 3. Prezidentské milosti jinak Poslanci podpořili ústavní novelu ČSSD, podle níž by měl premiér spolupodepisovat všechny druhy prezidentských milostí. 4. Randák k soudu Karel Randák půjde k soudu kvůli zveřejnění odměn šéfky premiérova kabinetu Jany Nagyové. Protože informace poskytl médiím, hrozí bývalému šéfovi rozvědky, který v současnosti spolupracuje s miliardářem Karlem Janečkem, až pět let žaláře. 5. 500 milionů Kč budou tento rok činit české pobídky zahraničním filmařům. Výhodné podmínky táhnou do Česka hlavně velké zahraniční produkce. 6. Pačes hlídá ČEZ Dozorčí radě ČEZ přibyl nový člen - vědec Václav Pačes. Předsedal tzv. Pačesově komisi, která dvakrát dodala vládě zprávu, jak by měla vypadat budoucnost tuzemské energetiky. Obě zprávy doporučovaly dostavbu Jaderné elektrárny Temelín. Podle kritiků ale bez důkladné oponentury. Nyní má Pačes polostátní firmu chystající dostavbu jaderné elektrárny dozorovat a pobírat za to i pravidelný padesátitisícový plat. 7. Vyšší minimální? Ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová chce na příštím jednání tripartity navrhnout zvýšení minimální mzdy z osmi na osm a půl tisíce korun. Nejnižší možnou mzdu v Česku pobírá zhruba sto tisíc zaměstnanců. Proti návrhu se staví ODS, podle níž navýšení minimální mzdy povede k větší nezaměstnanosti. 8. Úspěch lesních předškoláků. Státní úředníci usoudili, že lesní školky, kde děti tráví skoro všechen čas venku, připraví své svěřence do školy stejně dobře jako ty klasické. Pokud bude lesní školka součástí běžné školky, bude na ni od nynějška stát přispívat. 9. Za chyby budou kraje platit Ministr financí Miroslav Kalousek oznámil, že kraje za dotace, které EU kvůli chybám zastavila, zaplatí samy. Týká se to hlavně Ústí nad Labem a Karlových Varů a vyjde to zhruba na 2,6 miliardy korun. 10. Po letišti cena Václav Havel bude mít vlastní cenu. Knihovna Václava Havla a Nadace Charty 77 se s Radou Evropy dohodly na udílení mezinárodní ceny za přínos v oblasti lidských práv, která ponese Havlovo jméno.

URL| http://RESPEKT.IHNED.CZ/c1-59563460-de...eskych-zprav-ktere-by-vas-nemely-minout



Nepostradatelný pan Roman 24.3.2013

respekt.cz

str. 0 RESPEKT.IHNED.CZ HK ČR

Jaroslav Spurný

Nejvlivnější český manažer ještě neřekl poslední slovo Dokázal přesvědčit pět premiérů, že jeho představy o energetickém a ekonomickém směřování této země jsou správné. Během osmi let hvězdné kariéry prosadil všechny své vize a doba jeho šéfování přinesla zdejší největší firmě, společnosti ČEZ, stamiliardové zisky. A také sporné stamiliardové investice, které podnik dostaly do potíží. Dnes je bývalý šéf ČEZ Martin Roman policejně vyšetřován, stojí mimo veřejnou pozornost, nicméně jeho vliv trvá. A je spojován především s hádankou, proč se současná vláda škrtů chystá urychleně rozhodnout o dostavbě Jaderné elektrárny Temelín, když přitom v tuto chvíli nikdo neví, kde na to vzít peníze a jestli další dva bloky budeme vůbec potřebovat. Přesto projekt za pět set miliard spěchá k realizaci. Člověk nemusí být příznivcem konspiračních teorií, aby ho popadla zvědavost, jaká síla za tím spěchem stojí. Jedním z otců myšlenky dostavět Temelín je Martin Roman. Jestli něco může poodhalit cestu k mocným v zákulisí, je to jeho příběh. Zpět ke knihám, děti! Řekněme si rovnou, že v proudu miliard tekoucích skrze společnost ČEZ v nejasných a logiku postrádajících operacích je Temelín jen tou největší a nejviditelnější částí. Z pohledu odpovědného správce veřejného majetku nemůže být vysvětlitelný ani třeba nákup fotovoltaických elektráren skupovaných společností ČEZ před dvěma lety za překvapivě vysoké ceny od anonymních akciovek. Nebo devadesátimiliardová investice v zahraničí, odkud se zatím do pokladny energetického gigantu vrátila jen desetina a osud zbytku se nerýsuje ani trochu dobře. Stejně tak vzbuzují podezření složité obchody mezi ČEZ a druhou nejmocnější tuzemskou energetickou firmou EPH. (Za příklad může sloužit společná investice obou firem do německých dolů Mibrag, v níž tím, kdo platil, byl hlavně ČEZ a tím, kdo podnik nakonec získal, byla firma EPH.) Výčet těch nelogických akcí by mohl pokračovat, jedno ale mají všechny společné: vznikly za šéfování Martina Romana a on se také k jejich autorství vždy hlásil. Jisté však zdaleka není, že všechny projekty dokázal prosadit sám. Pátrání po tom, kdo mu pomáhal, může vést k pomyslnému “stolu mocných“, u kterého se nyní rozhoduje o budoucnosti největšího ekonomického projektu české historie. Jistou překážkou v pátrání je, že Martin Roman nemá čas na osobní schůzku a trvá na dopisování přes e-mail. “Většinu času i peněz mi dnes spolyká projekt, kterým chceme vrátit české děti zpět ke knihám,“ vysvětluje někdejší energetický boss důvod svého zaneprázdnění. Roman je nicméně stále především předsedou dozorčí rady společnosti ČEZ, orgánu, jenž by měl být převodovou pákou politických rozhodnutí směrem do společnosti a který schvaluje všechny významnější projekty firmy. Je tedy nutné příběh odhalující dění za kulisami úspěšného a bohatého kolosu složit i přes vyhýbavost hlavního aktéra. BIS v pravou chvíli V září 2003 byl už Martin Roman v Česku proslulým manažerem. Jméno si udělal coby šéf plzeňské společnosti Škoda Holding, jejíž řízení převzal čtyři roky předtím a pomocí státních úvěrů z Konsolidační banky a také České exportní banky se mu podařilo postavit krachující firmu na nohy. V tu dobu rozdával médiím jeden rozhovor za druhým na téma, jak se rodí úspěšný šéf. Zásadní zkušenost opravdu velkého úspěchu a jeho zrodu byla ale v té době teprve před ním. Student předlistopadových práv Roman odešel po pádu komunismu studovat ekonomii do Švýcarska a do Německa. Zaujal už tam a německá firma na výrobu sušenek jej jmenovala zástupcem pro Česko. V roce 1993 se přihlásil do konkurzu na šéfa ztrátové Janky Radotín a vyhrál. Během šesti let udělal z Janky prosperující podnik a jeho úspěch zaujal bankéře z Komerční banky a IPB, které tehdy vlastnily rozhodující podíl v zadlužené Škodě Plzeň. Vlivným členem dozorčí rady Komerční banky byl v tu dobu Antonín Koláček, čerstvý majitel společnosti Mostecká uhelná. Právě jeho hlas patřil podle dobových článků k těm rozhodujícím, díky nimž se Martin Roman dostal v roce 1999 do čela Škodovky.



Po čtyřech letech s Romanem je Škoda v dobré kondici a kupuje ji Appian, tajuplná - údajně americká - firma s neznámými vlastníky, pro niž Roman začíná pracovat jako manažer. Teprve za pár let se prozradí, že údajným americkým investorem jsou ve skutečnosti Češi v čele s Antonínem Koláčkem, kteří pár let předtím za zřejmě nelegálních okolností privatizovali Mosteckou uhelnou. Vraťme se do září 2003. Na jednom ze svých pravidelných zasedání tehdy vláda Vladimíra Špidly projednávala mimořádný materiál - zprávu BIS o tehdejším úspěšnému šéfovi ČEZ Jaroslavu Mílovi. Podle sdělení tajné služby Míl a jeho nejbližší spolupracovníci zadali stavbu nového sídla společnosti bez výběrového řízení a porušili tím zákon o “závazných pravidlech hospodářského styku“. Vláda proto Míla odvolala z čela ČEZ. Jenže už tehdy média spekulovala, že za odvoláním Míla stojí ve skutečnosti zájem Špidlovy vlády prodat státní a pro ČEZ klíčové Severočeské doly společnosti Appian, jež za ně tehdy nabízela dvě a půl miliardy korun. Skupinu Appian podporoval podle médií tehdejší ministr průmyslu Milan Urban spolu ministrem vnitra a místopředsedou ČSSD Stanislavem Grossem, kterého dokonce média přistihla na “soukromé“ schůzce s šéfem Appianu Antonínem Koláčkem v jedné z pražských restaurací a Gross bezelstně přiznal, že se bavili o privatizaci Severočeských dolů. Jaroslav Míl byl proti jejich privatizaci s argumentem, že ČEZ by měl vlastnit zdroj paliva pro své uhelné elektrárny. A že by rozhodně neměl být závislý na skupině Appian, jež by po přidání Severočeských dolů ke své Mostecké uhelné zcela ovládla zdejší trh s uhlím a mohla by si diktovat ceny. Míl proto přes nesouhlas vlády přihlásil ČEZ do soutěže o Severočeské doly, krátce nato ovšem přišla zmíněná zpráva BIS a rebel se musel poroučet z funkce. Skutečnost, že o dva roky později soud Míla očistil, pak značně posílila podezření, že report BIS pro vládu mohl být pouze účelovým dokumentem umožňujícím elegantně se zbavit nepohodlného manažera. Míla nahradil počátkem roku 2004 Martin Roman. Oficiálně jej vybrala personální agentura Zdeňka Kaufmana v soutěži tří uchazečů, nicméně hlavní Romanův konkurent Vladimír Bail nakonec neměl šanci. Na scéně se znovu objevila BIS a předala vládě zprávu, že tento muž je zapleten do styků s ruskou mafií, což se nikdy v budoucnosti nepotvrdilo - Romanovi však v dané chvíli konkurovat nemohl a manažer Appianu zvítězil. Nemám s tím nic společného, poprvé Jedním z prvních Romanových kroků, který tehdy zůstal mimo pozornost většiny médií, bylo angažování Vladimíra Johannese, do té doby neznámého poradce ministra průmyslu Urbana. Johannes se postupně stal jednou z nejvlivnějších postav ČEZ, členem řady statutárních orgánů společnosti a jedním z hlavních architektů její pozdější zahraniční expanze. Ale nepředbíhejme. Další Romanův krok v čerstvé funkci naopak pozornost vyvolal vrchovatě. Ještě v roce 2004 Martin Roman prosadil to, o co se marně snažil Jaroslav Míl: navrhl vládě, že ČEZ koupí Severočeské doly, a kabinet to schválil. Média, spekulující do té doby o tom, že Roman coby reprezentant Appianu přichází do státní funkce protlačovat zájmy své mateřské firmy, to překvapilo. A ještě překvapivější je, že v dobových médiích nenajdeme jedinou zmínku, že by se firma Appian, která přišla o lukrativní kšeft a možnost stát se naprostým uhelným králem Česka, cítila nějak odstrčená. Není samozřejmě možné vydávat to za nějaký dopředu ďábelsky promyšlený plán, ale faktem je, že o dva roky později prosadil Roman v ČEZ přestavbu dvou uhelných elektráren a stavbu jedné zbrusu nové celkem za sto miliard korun - a přes dodávky turbín na tomto projektu profitoval zejména Appian a jeho plzeňská Škodovka. Takže Appian mohl nakonec Severočeské doly oželet s lehkým srdcem, neboť mu ČEZ přihrál jiný obchod. Pro Škodovku znamenaly zakázky od ČEZ více než sedmdesát procent jejího celkového obratu a zásluhou těchto energetických zakázek prodal Appian firmu v roce 2009 jihokorejské společnosti Doosan za jedenáct miliard korun - o deset miliard dráž, než ji sám od státu šest let předtím koupil. “Beneficiantem Škodovky jsem byl jen krátce, už devět let nemám s tím podnikem nic společného. Navíc jsem nerozhodoval osobně o dodávkách turbín, nemohl jsem ty obchody nijak ovlivnit,“ tvrdí Roman. Chlapi sobě Je tu jedna nesrovnalost. Pokud by byl hlavním Romanovým ochráncem Stanislav Gross, skončilo by toto krytí s jeho neslavným odchodem z vlády v dubnu 2005. Romanův vliv se však nezmenšil ani během premiérování Jiřího Paroubka či Mirka Topolánka.



Dnes už víme zásluhou vyšetřování ve Švýcarsku, že privatizace Mostecké uhelné byla pro stát neobyčejně nevýhodná. Doly získali se souhlasem vlády Miloše Zemana někdejší manažeři společnosti v čele s Antonínem Koláčkem za šest set milionů korun, jejich hodnota je přitom dnes zhruba dvacet miliard. Také víme, že skrze lobbistu, zbrojaře a blízkého přítele Grosse Pavla Muselu proteklo od Appianu na konta Grossových politických spřízněnců z ČSSD sto padesát milionů korun, zřejmě jako úplatek. Proč tedy šel na ruku Appianu Gross, má logiku. A poté, co skončil, byli podle spekulací ochránci Romana další vlivní lidé. U Urbana, který pád Grosse přežil, jej chránil Johannes, u Paroubka měl velké slovo zase Romanův někdejší učitel z právnické fakulty a později jeho přítel Miroslav Jansta. Johannesovi to přineslo v ČEZ velkou kariéru a Janstovi dotace ČEZ do jeho basketbalového nymburského klubu v celkové výši dvě stě milionů korun. (Nikdo z nich ale bohužel o své roli v Romanově kariéře nechce mluvit.) Appian už nemá žádný vliv, ale vypadá to, že lidé, kteří se kolem něj v minulosti pohybovali, zůstali pro Romana stále důležití. Vedle nich se však postupem času objevili i další hráči. V roce 2006 se vyměnila vláda, Paroubka nahradil Mirek Topolánek. Aliance ČEZ a Appianu zásluhou obchodu s turbínami fungovala dál, ovšem vedle ní začalo posilovat jiné souručenství. Jeho základ vznikl už o dva roky dříve, kdy se spolumajitelem původně slovenské společnosti J&T stal mladý právník Daniel Křetínský. A byl to jeho nápad, že se tato společnost rozhodla vstoupit do energetiky: krátce po Romanově nástupu do funkce koupila J&T od ČEZ podíl v Pražské energetice. Takhle skromně to začalo a dnes je z Křetínského Energetického a průmyslového holdingu - především zásluhou výhodných obchodů s ČEZ - druhá nejsilnější energetická firma v Česku s desetiprocentním podílem na tuzemském trhu s elektřinou. Osazenstvo hypotetického stolu, u něhož se v druhé půlce minulé dekády rozhodovalo o zásadních obchodech ČEZ, dobře zachycuje legendární dovolená politiků, lobbistů a podnikatelů v toskánském Monte Argentariu v roce 2009. Konala se v režii zmíněného Vladimíra Johannese, někdejšího majitele malé agentury Grey, který se přes funkci ministerského rádce vyšvihl do nejvyšších pater řízení české energetiky. To léto 2009 pozval na svou luxusní jachtu v italském přístavu svého někdejšího zaměstnavatele Milana Urbana a právníka Miroslava Janstu. Vedle kotvila další luxusní loď, na níž trávili svůj volný čas Mirek Topolánek, Martin Roman a Marek Dalík. A také Jiří Hodač, náměstek ministra dopravy Aleše Řebíčka, v jehož toskánské letní vile trávil zase dovolenou Roman Janoušek. Mimochodem, Hodač byl náměstkem právě v době, kdy ministerstvu podřízené České dráhy přikleply Škodovce prodej vagonů za šest miliard korun. A většina účastníků této dovolené bydlela ve vile zakoupené společností J&T a pronajaté Dalíkem. “Z ekonomického hlediska je určitě dostavba skoro nesmysl. Ale shodli jsme se na vládě, že ji uděláme.“ (Ministr Kalousek) Zda se v Monte Argentariu domlouvaly nějaké obchody, nevíme. Nicméně měsíc po této dovolené koupil Křetínského Energetický a průmyslový holding elektrárnu Opatovice, na což mu poskytl osmimiliardový úvěr právě ČEZ. Od té doby uzavřely obě společnosti zhruba desítku obchodů, jež jsou podle expertů nevýhodné pro státní gigant, ale výhodné pro EPH. Holding ovšem nemá nic společného s dostavbou Temelína. V uhlí a jím živenými teplárnami a elektrárnami se dnes skrývá byznys, v němž se točí více peněz, než bude stát dostavba jaderné elektrárny, a EPH nemá žádný zájem na tom, aby pro jeho uhelné elektrárny vznikla konkurence dvou nových temelínských bloků. Největší vlastníci EPH (PPF a J&T) jsou sice mocnými spoluhráči Romana, ovšem za projektem dostavby Temelína nestojí. Kdo tedy? Jsme, ale nic nemůžeme První veřejně dohledatelnou větu o dostavbě Temelína vyslovil v roce 2004 ministr Milan Urban. “Stojí dva bloky Temelína, ale elektrárna není dostavěna, vracíme se k prozkoumání původní verze na stavbu celkem čtyř temelínských bloků,“ uvedl při návštěvě jaderné elektrárny. V roce 2005 oznámil Martin Roman na tiskovce, že se jeho firma začíná zabývat plánem na dostavbu. “Zatím jde jen o analýzu, o zkoumání možností, nicméně vláda Jiřího Paroubka počítá v energetické koncepci s dostavbou,“ prohlásil. Po změně vlády a nástupu Mirka Topolánka v roce 2006 se tyto plány zkomplikovaly. Z energetické koncepce sice dostavba nezmizela, nicméně zmínky o ní narážely na velký odpor vládní Strany zelených. Romanovi paradoxně nahrál až pád Topolánkovy vlády, který z dosud neznámých důvodů přes své parlamentní spojence z vládních stran zorganizoval spolu s Paroubkovou opozicí tehdejší prezident Václav Klaus. Zelení byli rázem ze hry a úřednická vláda Jana Fischera přijala pod taktovkou nového ministra průmyslu, dlouholetého manažera ČEZ Vladimíra Tošovského novou energetickou koncepci. Podle známého pořekadla “co je dobré pro ČEZ, je dobré i pro Česko“ v ní bylo vše, co předtím za priority své firmy vyhlašoval Roman: dostavba Temelína,



přestavba jaderných Dukovan, úvaha o výstavbě minimálně jedné další jaderné elektrárny, důraz na posílení uhelných elektráren a na vývoz elektřiny. A Fischerova vláda se spolu s ČEZ a poslanci podílela také na převálcování slibně se rozjíždějící fotovoltaiky. Tedy odvětví, jež dávalo tisícovkám drobných odběratelů možnost postavit se energeticky na vlastní nohy a skoncovat se závislostí na dodávkách energie od velkých distributorů à la ČEZ. V roce 2006 schválili poslanci zákon o rozvoji alternativních zdrojů, jejichž provoz měl dotovat garancí výkupní ceny stát. Bylo to rozumné, solární panely byly drahé, provoz nákladný, bez dotací to nešlo nikde na světě. Jenže v roce 2009 panely prudce zlevnily a státem zaručené dotace udělaly z fotovoltaiky velmi lukrativní byznys. Pro záchranu původní myšlenky, vytvořit nezávislou síť malých producentů elektřiny, přitom stačilo, aby vláda a poslanci - jako se stalo v Německu - dodali do příslušného zákona větu umožňující pružně snižovat dotace. Jenže Fischerova vláda, konkrétně ministr Tošovský, se vymlouvala, že jako úřednický kabinet nemůže měnit energetické zákony, a poslanci zase říkali, že na změnu zákona nemají čas. Výsledkem bylo, že státními dotacemi zajištěný lukrativní obchod okamžitě ovládli velcí podnikatelé a místo desítek tisíc malých elektráren na střechách domů se začaly stavět velké elektrárny na zelené louce. Další vývoj známe, fotovoltaika se stala synonymem pro “zlodějský byznys“, připojování drobných zájemců o soběstačnost skoro ustalo a druhdy nadějný obor ovládly ze zákulisí velké firmy. Největším příjemcem pohádkových solárních dotací, kritizovaných představiteli státu jako zkáza české ekonomiky, je dnes státní ČEZ. Přísně tajné nutné Fotovoltaika, větrníky či bioplynové zdroje by při podpoře státu zajistily takovou produkci elektřiny, že by nebylo vůbec třeba na nějakou dostavbu jádra vůbec pomyslet. Ale pod příkrovem velkého rozhořčení nad “solárním krachem“ se skoro nikdo v Česku nedivil, že vláda i ČEZ tuto cestu odmítly. A na program se vrátil projekt dvou nových temelínských bloků. Od roku 2005, kdy ČEZ začal dostavbu plánovat, se ovšem naprosto změnila situace. Podstatným otřesem byla havárie v jaderné elektrárně v japonské Fukušimě před dvěma lety, po níž se podstatná část Evropy rozhodla, že výrobu elektřiny z jádra omezí, a zejména Německo se zaměřilo na alternativní zdroje. Navíc, cena elektřiny na burze začala klesat, většina zemí na západ od nás staví především na energetických úsporách. Česko už teď vyváží více, než je produkce stávající temelínské elektrárny. Jenže změna politiky u našich hlavních odběratelů v Německu a Rakousku má vést do roku 2025 - tedy chvíle, kdy by měl být dostavěn nový Temelín - k soběstačnosti. S vysokou pravděpodobností tak nebude kam vyvážet. “Ekonomická situace ČEZ se horší a firma prostě nemá na dostavbu vlastní finanční zdroje,“ upozorňuje energetický expert firmy J&T a navíc drobný akcionář ČEZ Michal Šnobr. ČEZ za Martina vyprodukoval skutečně zisk přes tři sta miliard korun. Jenže dluhy podniku vzrostly od roku 2004 na desetinásobek, z dvaceti pěti miliard korun na současných dvě stě třicet miliard. Podnik navíc v posledních pěti letech utratil nerozdělený zisk ve výši sto padesáti miliard korun. Tento zisk přitom chtěli Kalousek i Petr Nečas použít na rozjezd důchodové reformy. Dnes není ani na reformu, ani na Temelín. “Z ekonomického pohledu je určitě dostavba skoro nesmysl. Nevíme, kolik bude stavba stát, nevíme ani, jak ji budeme financovat, o tom teď na vládě jednáme,“ říká na to ministr financí Kalousek. “Jenže jsme se na vládě shodli, že z hlediska energetické bezpečnosti ji musíme postavit,“ dodává. Argumentace energetickou bezpečností by byla namístě při nedostatku elektřiny, což ovšem - jak bylo uvedeno výše - Česku nehrozí. Proud naopak exportujeme, a protože v Evropě je v současnosti jasný trend podpory malých lokálních zdrojů, který může vést k soběstačnosti většiny zemí, spíš než nedostatek se zdá rizikovějším problémem přebytek. Podle premiéra Nečase však takto věc určitě nestojí. “Bez dvou nových temelínských zdrojů se prostě neobejdeme,“ tvrdí ministerský předseda. Podle něj se během deseti let odstaví řada stávajících uhelných zdrojů a nový Temelín je bude muset nahradit. “Jestli vám někdo říká cokoli jiného, tak lže. Jádro nenahradí žádná alternativní technologie. Prostě bez dostavby Temelína budeme mít za deset let problémy s energetickou soběstačností,“ prohlašuje premiér a nepřipouští žádnou debatu. “Mám k dispozici čísla, která nutnost dostavby jasně dokladují,“ dodává. Dokumenty nám ale nemůže předložit, jsou prý tajné. Stavba Temelína dá podle Nečase příležitost českému průmyslu aspoň za sto padesát miliard korun. Samozřejmě jde o pěknou sumu, ovšem rozpočítáno na celou dobu stavby to znamená tak patnáct miliard



ročně a to je pouze řádově procento obratu tuzemského průmyslu. Navíc suma sto padesáti miliard je pouhý odhad, český průmysl nemá v rukou žádné smlouvy, kdo konkrétně a co by na stavbě dělal. Reakci premiéra na tyto počty nemáme. Na podrobnější otázky k Temelínu už odpovídat odmítl. Nemám s tím nic společného, podruhé “Já sám nerozumím tomu, kdo vlastně tu stavbu tlačí. Dnešní ČEZ tu stavbu nefinancuje, a pokud se do toho dobrodružství pustí, bude mít problémy. Ta věc odporuje zdravému rozumu,“ říká Michal Šnobr. “Myslím, že plán té dostavby jede jakýmsi samospádem, kdy si nikdo netroufá říct ne,“ odpovídá pak na otázku, kdo a proč tedy prosazuje ten rizikový spěch. “Můžu spekulovat o tlaku Rusů a tuzemských podnikatelů, kteří by mohli na stavbě profitovat, ale nemůžu říct, že bych byl přesvědčen, že na stavbu tlačí někdo v pozadí, kdo má rozhodující slovo. Možná hraje roli, že jen příprava stavby do roku 2016 přijde až na dvacet pět miliard korun a o tyto peníze má někdo zájem,“ vysvětluje Šnobr. Jaroslav Míl prý také netuší, kdo konkrétně dostavbu prosazuje. “Nemyslím si, že existuje nějaká skupina lidí,“ říká. “Je to souběh mnoha zájmů, od těch průmyslových až třeba k tomu, že o dostavbu Temelína mají zájem Rusko a USA a tuzemští politici mají možná dojem, že jsou kvůli Temelínu ve středu zájmu těch velmocí.“ Samotná firma ČEZ se k dostavbě Temelína vyjadřuje nerada. Romanův nástupce Daniel Beneš se omezuje na lobbování za garantované ceny energie ze sporné elektrárny, tedy de facto za přesun investičního rizika ze své firmy na bezmocné odběratele elektřiny. Pokud mají šéfové ČEZ s Temelínem ještě nějaké jiné problémy, na veřejnosti je neřeší. “Vše probíhá podle zákona a vylučuji, že by dostavba jaderné elektrárny měla jiné cíle než naplnění vládou schválené energetické koncepce,“ sděluje mluvčí firmy Ladislav Kříž. I Martin Roman vidí celou věc jako jasnou a přehlednou. “O dostavbě Temelína rozhoduje vláda a poslanci. Investice schvaluje dozorčí rada, kam vysílají své zástupce akcionáři, tedy především stát, to je vše, žádné mocenské středisko vedle nebo nad tím,“ vysvětluje bývalý šéf ČEZ a předseda jeho dozorčí rady. “Mám k dispozici čísla, která potvrzují, že máme pravdu. Ale jsou tajná.“ (Premiér Nečas) Ovšem převzít tento nekomplikovaný Romanův pohled je obtížné: on sám je totiž příkladem člověka, který může mít na dostavbě osobní zájem. Nedávno byly v médiích zveřejněny informace, že společnost I&C Energo, někdejší dceřiná společnost ČEZ, má nové majitele v nizozemské schránce a některé indicie (schránku založil Romanův dvorní právník Josef Brož, který s ním úzce spolupracoval v Jance i Škodovce) naznačují, že by vlastníkem či spoluvlastníkem firmy mohl být Roman. Přitom jde o servisní organizaci tuzemských jaderných i uhelných elektráren a firmu, jež má nenahraditelné know-how. Účast na dostavbě Temelína představuje pro takový podnik obchod v řádu skoro sta miliard korun. A jestli ho vlastní Martin Roman, je zřejmé, proč je stále jedním z protagonistů dostavby. “Nemám v té společnosti žádný podíl ani zájem,“ tvrdí sice Roman, ale pouhé jeho slovo nestačí. Šéf dozorčí rady ČEZ je vyšetřován policií kvůli obchodům se společností EPH, konkrétně kvůli zmíněnému nákupu dolů Mibrag. Policie pátrá i po tom, zda Roman nevlastnil podíl ve společnosti Škoda Plzeň společně s Appianem nebo proč koupil ČEZ fotovoltaickou elektrárnu od anonymních majitelů za cenu masivně převyšující běžné ceny na trhu. Nově je v policejním hledáčku také možný Romanův podíl ve společnosti I&C Energo. Zatím bezvýsledně. Podobně se policie chovala skoro deset let ve vyšetřování Romanových spojenců z Appianu. Případ podezřelé privatizace Mostecké uhelné několikrát odložila, zlom přišel, až když manažery Appianu začali kvůli možnému praní špinavých peněz vyšetřovat ve Švýcarsku. Česká justice i přesto až do konce roku 2011 odmítala se švýcarskými úřady spolupracovat a Kalouskovo ministerstvo financí navzdory opakovaným urgencím z Bernu postupovalo tak pomalu, až český stát ztratil možnost připojit se k žalobcům proti majitelům Appianu a nárokovat miliardy odškodnění z jejich zablokovaných kont. Martin Roman už ČEZ neřídí, je “jen“ předsedou dozorčí rady, která rozhodnutí managementu schvaluje. Stará se o to, aby tuzemské děti četly knihy, hraje golf, ale impérium, jež postavil, adoptovalo pevně všechny jeho nápady. A nezmění se to ani po očekávaném nástupu sociální demokracie k moci. “Temelín postavíme, je to jen otázka garancí a ceny,“ říká předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. A budoucnost bez dalších dvou bloků Temelína si “neumí představit“ ani stínový ministr průmyslu Milan Urban. Ani jeden z nich nevidí důvod, proč by po svém nástupu měli odvolat Romana z funkce.



URL| http://RESPEKT.IHNED.CZ/c1-59563100-nepostradatelny-pan-roman

stavba.tzb-info.cz

13. Energetický kongres - hrozba obnovitelných zdrojů konvenční energetice 22.3.2013

stavba.tzb-info.cz HK ČR

str. 0

TZB-info / Energetika 13. Energetický kongres – hrozba obnovitelných zdrojů konvenční energetice Datum: 22.3.2013 / Autor: Mgr. Jiří Zilvar V pořadí již 13. Energetický kongres se konal 5.–7. března v pražském hotelu Mariott. Na téma „Energetika nejistá“ vystoupili se svými příspěvky zástupci energetiky a průmyslu z ČR i ze zahraničí. O spád kongresu se přičinil zejména rozvoj obnovitelné energie a problémy s tím související. Celým kongresem se nesl apel – začněme se chovat racionálně, podpořme rozvoj průmyslu a konvenčních zdrojů, přestaňme klást hledisko životního prostředí nad rozvoj ekonomiky a rozšiřme Temelín. Politický blok Po úvodní formuli moderátora Aleše Johna zahájil kongres plamenným projevem Jaroslav Hanák ze Svazu průmyslu a dopravy. Rozvoj OZE žene ceny energií nahoru jak v ČR, tak v celé EU. Evropská unie si tím podvazuje vlastní konkurenceschopnost, a to nejen „zelenou“ energetickou politikou, ale také příliš štědrou sociální politikou. Za nepříznivou situaci v průmyslu nesou vinu europoslanci, vláda, předchozí vláda, MPO a ti všichni skrze OZE. Jaroslav Hanák zdůraznil, že český byznys Temelín potřebuje, ale ostře se vymezil vůči zprávám z médií, že Westinghouse je jasný vítěz tendru. Ještě zdaleka není rozhodnuto, kdo nakonec bude Temelín stavět. Vývoj na evropské úrovni tlumočil europoslanec za KDU – ČSL Jan Březina. V souladu s Björnem Lomborgem konstatoval, že opatření proti změně klimatu budou stát obrovské množství peněz, ovšem na klimatické změny budou mít naprosto minimální dopad. Daleko větší jsou jeho následky v současné energetice. Rapidní výstavba OZE má negativní vliv na stabilitu evropské sítě, kde výstavba nových přenosových kapacit přenosové zaostává za instalovaným výkonem větrných farem na severu Německa. Nadto díky nízkým cenám silové elektřiny přestávají být jiné než obnovitelné zdroje komerčně schůdné. Tím stagnuje výstavba záložního výkonu (zejména plynových elektráren), který je potřebný k dalšímu rozvoji OZE. Nízké ceny emisních povolenek naopak vrací do hry uhlí. Málo se mluví o výstavbě několika nových uhelných elektráren v sousedním Německu a s tím souvisejícím nárůstem emisí CO2 oproti odstavenému jádru. Na rozdíl od Německa např. Finsko a Velká Británie počítají s dalším rozvojem nízkouhlíkaté energetiky včetně jaderných zdrojů. Ve Finsku je při výstavbě nových jaderných elektráren zvažován netržní princip Mankala, Británie potom za tím účelem vytvořila koncepci nazvanou „Electricity market reform“. Na Jana Březinu navázal Josef Zbořil z Evropského hospodářského a sociálního výboru. Ironicky konstatoval, že komunikace a rozhodování v EU neprobíhá racionálně, ale emocionálně. Pokud chce průmysl prosadit své zájmy, musí také začít komunikovat emocionálně. Nato představil několik případů, kde má použití obnovitelných zdrojů za následek například vyšší nezaměstnanost nebo dokonce ztráty na životech. I Josef Zbořil důrazně nabádal k racionalitě – pokud v Evropě dojde ke snížení emisí CO2, nebude to dáno systémovým postupem, ale ekonomickým poklesem. Koncepční opatření (např. emisní povolenky) jsou neúčinná a velmi drahá. Totéž se týká snižování spotřeby. Není rozporováno zvyšování energetické účinnosti, nicméně snižování spotřeby musí vycházet z reálné ekonomické situace, ne z regulace vyplývající z ochrany klimatu. Vrcholem konference byla pro mnoho zúčastněných přednáška českého rodáka a nyní kanadského ekonoma Václava Smila. Také on mírnil nadšení z obnovitelné energie, ale z mnohem širšího hlediska. Předně uvedl, že pokroky elektroniky nejsou pokroky energetiky. Energetika je nejkonzervativnější průmyslové odvětví a mění se velmi pomalu, což je z velké části dané rozsáhlou infrastrukturou, do níž byly investovány obrovské peníze.



Kromě toho dochází ke stále větší koncentraci obyvatelstva a průmyslu ve městech, přičemž tento trend klade zvýšené nároky na výrobu energie. Aglomerace jako Šanghaj nebo Hong Kong mají enormní a takřka permanentní odběr energie, přičemž takto koncentrovanou a pravidelnou dodávku energie lze jen těžko pokrýt OZE. Na rozdíl od konvenčních zdrojů OZE potřebují mnohem větší plochu k vyrobení jednotky energie a místa výroby se nacházejí daleko od míst spotřeby. Václav Smil opakovaně akcentoval, že není radno dělat dlouhodobé předpovědi na základě aktuálních trendů – zkušenost ukazuje, že takové predikce se téměř vždy míjejí s realitou. Současně je těžké věci hodnotit, pokud s nimi máme malou zkušenost. To se týká nejen rozvoje OZE, ale též boomu těžby břidličného plynu v USA. Co se ve světle momentálních událostí jeví perspektivní, může se v delší časové perspektivě ukázat jako méně výhodné nebo dokonce nesmyslné. Už precizní odhad současného stavu vyžaduje zvážení příliš mnoha faktorů. K nim patří i například vztah spotřeby energie ke kvalitě života. Statisticky (tj. v rámci možností objektivně) bylo zjištěno, že uspokojení ze spotřeby roste zhruba do 100 GJ na hlavu za rok. Jinak řečeno, zvyšování spotřeby nad tuto hodnotu už nečiní lidi šťastnějšími. Ze subjektivního hlediska pak mezi kvalitou života a spotřebou energie není vůbec žádná spojitost. Lidé mohou být šťastní i nešťastní bez ohledu na úroveň vlastní spotřeby. Ideální energetický mix vztáhl V. Smil k životaschopnému ekosystému – nejodolnější je ten nejrozmanitější. Jak ukázal exkurz do nefunkčních předpovědí, člověk je tvor omylný. Žádné řešení není bez rizika, chyby vždy budou udělány a peníze promrhány. Vhodnou reakcí na tento fakt je mít rozehráno co nejvíce alternativ. Nejhorší možná varianta je vsadit vše na jednu kartu. Kombinace těchto „karet“ je tak zásadní, že by měla být utvářena na základě široké a dlouhodobé společenské diskuze, ne rozhodnutím nějaké komise (narážka na koncepci EU 2020). Průmyslový blok Jaroslav Pantůček ze společnosti MERO ČR a. s. hovořil obecně o těžbě a dopravě ropy ve vztahu k ČR. Tuzemská těžba u Hodonína zvládne pokrýt jen 2 % zdejší spotřeby, stran ropy jsme tedy ryze importní stát. Ropa k nám putuje ropovody Družba a IKL a pokud by došlo k výpadku dodávek, jejich obnovení z Ruska by mělo trvat zhruba 60 dní. Česká republika je pro takový případ dobře připravena, zvládla mezi prvními naplnit směrnici EU o velikosti ropných rezerv, které by v současné době měly být schopny pokrýt místní spotřebu po dobu 90 dnů. Edward Chow z washingtonského Center for Strategic and International Studies se věnoval boomu těžby břidličného plynu v USA. Rozvoj alternativních zdrojů tam vyplynul zejména z vysokých cen ropy. Nicméně nyní roste vývoz fosilních paliv z USA, obzvláště do Evropy. V USA klesá závislost na dovozu a předpokládá se, že do roku 2020 budou USA čistým vývozcem plynu. Díky tomu se přestávají využívat uhelné elektrárny a staví se plynové, neboť jsou mnohem levnější. Podle E. Chowa lze americký „plynový zázrak“ těžko zopakovat jinde, neboť v USA pro to nastala specifická příznivá konstelace mnoha okolností. Podrobněji na TZB-info: V USA jsou díky těžbě z břidlic třetinové ceny plynu Jörg Jasper z německé energetické společnosti EnBW referoval o strategii své firmy a o vývoji energetiky v Německu. Poznamenal, že jak energetická reforma (Energiewende) tak obnovitelné zdroje se stále v Německu těší široké podpoře veřejnosti i politiků, avšak lidem začínají vadit rostoucí náklady. V důsledku růstu příspěvku na OZE a blížících se voleb je projednávána úprava německého zákona o podpoře obnovitelných zdrojů (EEG). To vzbuzuje nevoli u investorů, nicméně EnBW má v plánu další rozsáhlé investice do OZE. Maciej Firla-Cuchra na kongresu zastupoval poradenskou společnost KPMG a ve svém vystoupení se zaměřil na britskou koncepci „Electricity market reform“ (dále EMR). Konstatoval, že trh v Británii neposkytuje takovou výrobu elektřiny, která je ve veřejném zájmu – tj. nízkouhlíkatou, bezpečnou, udržitelnou a dostupnou. V souladu s těmito čtyřmi požadavky má EMR stanovit preferovaný energetický mix a zajistit příznivé tržní prostředí pro jeho fungování. To znamená stabilní přísun investic do preferovaných zdrojů a zároveň stabilní ceny elektřiny. Mezi zvolená opatření patří stanovení pevných výkupních cen elektřiny metodou „contract for difference“ (dorovnávání rozdílu mezi garantovanou a tržní cenou elektřiny), určení minimálních cen uhlíku a uhlíková daň či platba za instalovaný výkon. Jedná se o velmi ambiciózní plán, který chce postihnout pokud možno všechny proměnné. Zde je ovšem velmi těžké odhadnout, co nastane, pokud se implementují všechna opatření najednou. Bude těžké EMR naplnit, aniž by se muselo rezignovat na některý ze čtyř cílů. Alan Svoboda, ředitel obchodní divize ČEZ, vrátil debatu zpět k hrozbě vyplývající z obnovitelných zdrojů. OZE by se bez podpory na trhu neprosadily a tak je EU prosazuje silou, tzn. regulací a dotacemi, na což doplácí spotřebitelé. Alan Svoboda upozornil, že díky výrobě z OZE klesá počet hodin, kdy mohou konvenční zdroje na



tržní bázi vyrábět. Společně s občanským využíváním OZE klesají zisky energetických společností, ale neklesají jim náklady. Tedy tyto náklady musí promítnout do zvýšených cen elektřiny, což opět více motivuje lidi, aby si pořídili vlastní zdroj. Takto se roztáčí nebezpečná spirála. Aleš John z Ústavu jaderného výzkumu Řež představil několik koncepcí malých bezúdržbových jaderných reaktorů jako možných budoucích řešení decentralizované energetiky. Také podotkl, že např. JE Dukovany zaměstnává zhruba 5 tisíc lidí a tázal se, co se stane s těmito lidmi, až bude jednou v elektrárně ukončen provoz? Jako nejpraktičtější řešení vidí A. John Dukovany modernizovat a dále pokračovat v provozu. Závěr konference patřil dvojici přednášejících zastupující společnosti Westinghouse (Kerry Hanahan) a MIR 1200 (Vladimír Vladimirovič Petrov). Oba představili svůj koncept rozšíření JE Temelín jako bezpečný, spolehlivý, výhodný pro zdejší ekonomiku a využívající tuzemské zdroje. -------------------------------------------------------------------------------Hodnotit: Datum: 22.3.2013 Autor: Mgr. Jiří Zilvar všechny články autora -------------------------------------------------------------------------------Sdílet: Tisk Poslat e-mailem Hledat v článcích Diskuse (žádný příspěvek, přidat nový ) -------------------------------------------------------------------------------Kam dál Obnovitelná energie a úspory energie Energetika Rozhovory, komentáře Evropská unie Projekty 2013 Energetická náročnost budov Podlahové vytápění Související rubriky Ceny paliv a energií Porovnání nákladů na vytápění Vytápění Úspory ve vytápění EPC (Energy Performance Contracting) Energetická náročnost budov Obnovitelná energie Akumulace tepla Kogenerace Ochrana ovzduší Klimatické změny Dokumenty Zpráva Nezávislé odborné komise pro posouzení energetických potřeb ČR v dlouhodobém časovém horizontu (Pačesova komise) Státní energetická koncepce Partner oboru E-mailový zpravodaj Váš e-mail



jsem člověk jsem robot více o zpravodaji Spolupracujeme Nejnovější články 13. Energetický kongres – hrozba obnovitelných zdrojů konvenční energetice Nový dům se slevou až 42 % Dřevní pelety jsou celoevropský hit, trh s biomasou roste Dobrý projekt pamatuje na správné klima v domě Proč je hospodaření s povrchovými vodami dnes tak důležité? TZB-info TZB Stavba Vytápění Normy a právní předpisy Provoz a údržba Potrubí a armatury Teorie Schématická základna Zdroje tepla Otopné plochy Podlahové vytápění Měření a regulace Izolace Teplovzdušné vytápění Elektrické vytápění Vytápění průmysl. objektů Kondenzace Tepelná čerpadla Ochrana ovzduší Komíny a kouřovody Úspory Větrání klimatizace Normy a právní předpisy Teorie a výpočty Vnitřní prostředí Rekuperace tepla Vzduchotechnická zařízení Potrubí a jeho součásti Klimatizace a chlazení Průmyslová vzduchotechnika Větrání rodinných domů Větrání bytových domů Větrání kuchyní Provoz a údržba Regulace Úspory energie Voda kanalizace Normy a právní předpisy Provoz a údržba Teorie Materiály Izolace a hluk Vlastnosti a zdroje vody Potrubní trasy vodovod Příprava teplé vody Armatury pro vodovod Vodovodní přípojky Požární vodovod Zařizovací předměty Kanalizace splašková Přečerpávání splašků Dešťová voda Likvidace odpadních vod Kanalizační přípojky Výškové budovy Bazény Handicap Úspory Obnovitelná energie Normy a právní předpisy Teorie Provoz a údržba Solární kolektory Fotovoltaika Geotermální energie Větrná energie Vodní energie Biomasa Peletky Kogenerace Akumulace tepla Klimatické změny Elektrotechnika



Elektrotechnika pro školy Normy a právní předpisy Teorie Elektromateriály Domovní elektroinstalace Bezpečnost a revize Měřicí a regulační technika Slaboproud Výroba elektrické energie Osvětlení Nářadí, vybavení Elektromotory a pohony Moderní technologie Inteligentní budovy Energetika Normy a právní předpisy Energetická politika Elektroenergetika Zemní plyn Teplárenství Facility management Normy a právní předpisy FM služby BOZP Údržba budov Provoz technologií Požární ochrana >> Dotace Zelená úsporám Panel Veletrhy Stavební veletrhy Brno 2012 Ekologické veletrhy Brno 2011 Aquatherm Praha 2012 AMPER 2012 Bazény, sauny & spa 2012 FOR ACH 2012 Energetická náročnost budov Ceny paliv a energií Výtahy Rozhovory, komentáře Kodaň 2009 Informace po záplavách Katalog firem Kalendář Diskuse Výpočty Práce Zákony Normy Publikace Časopisy Slovník Videa E-shopy Kalkulátor RSS / Mapa stránek / Kontakty / Inzerce / TZB-info O serveru TZB-info - English Section Kontakty Reklama Pokyny pro autory Loga a ikony TZB-info TZB-info doporučuje Co znamená TZB? Tiskové zprávy TZB-info v jiných médiích RSS zdroje -----------------------------------------------------------------------Zadejte Firmu do katalogu Krátkou zprávu Akci do kalendáře Inzerát-pracovní místo ------------------------------------------------------------------------



TZB-info jako: Startovací stránka Přidat k oblíbeným Ikona pro Vás / Hledat: Fotovoltaické systémy s východo-západní ... Energetika – vybrané pojmy (I) Nová srovnávací měření při kontrole ... Metody pro zjišťování spolehlivosti ... Vývoj, projektování, provádění a ... Šíření plamene po vrstvě prachu tvořené dřevní ... Návrhová odolnost kotevního systému ... Jaké parametry musí splnit kotle na tuhá ... Možnosti dosažení zdravého vnitřního ... -------------------------------------------------------------------------------Partneři Podmínky užívání portálu TZB-info. Reklama na portálu TZB-info. Připomínky, náměty a dotazy - redakce portálu . © Copyright Topinfo s.r.o. 2001-2013, všechna práva vyhrazena. ISSN 1801-4399

URL| http://energetika.tzb-info.cz/9685-13-...novitelnych-zdroju-konvencni-energetice

stredoceskenovinky.cz

Kladno vítá vstup Korean Air do ČSA 22.3.2013

stredoceskenovinky.cz HK ČR

str. 0 z regionů

Vedení města Kladna vidí ve vstupu investora Korean Air do společnosti České aerolinie a.s. velký potenciál pro Kladeňáky. Rada města se na svém zasedání zabývala také vstupem strategického partnera a investora Korean Air do společnosti České aerolinie a.s. (ČSA). Tento krok hodnotí velmi pozitivně a vidí v něm velký potenciál nejen pro českého leteckého dopravce, ale i pro Letiště Václava Havla, které je jedním z nejvýznamnějších zaměstnavatelů obyvatel města Kladna a blízkého okolí. Uvedl to tiskový mluvčí kladenského magistrátu Vilém Frček. Ten poznamenal, že do termínu 1. března 2013 podala jedinou závaznou nabídku na vstup do ČSA společnosti Korean Air. Podle Ministerstva financí ČR, které zastupuje český stát ve výkonu funkce akcionáře v ČSA, splnila tato společnost všechny podmínky stanovené v procesu výběru strategického investora.



„Vítáme, že do ČSA vstupuje nový silný partner, který získá podíl 44 procent akcií. Je evidentní, že další rozvoj fungování ČSA se výrazně promítne do provozu samotného letiště. A v tomto směru je zájem města Kladna evidentní, protože Letiště Václava Havla je významným zaměstnavatelem pro stovky občanů Kladna a blízkého okolí,“ vysvětluje primátor Dan Jiránek a dodává, že se chystá pozvat do Kladna velvyslance Jižní Koreje k jednání o rozvoji celého regionu. Jak Vilém Frček dále pozamenal, že vedle samotné podpory zaměstnanosti spojuje město Kladno s ruzyňským letištěm ještě několik dalších témat. Ať již je to korekce plánů letových přeletů, rozvoj infrastruktury nebo strategické stavby železničního spojení mezi Kladnem, letištěm a Prahou. "Pro Kladno je jakákoliv rozvojová činnost ČSA a Letiště Václava Havla, včetně vstupu nového zahraničního partnera, zásadní," dodal Vilém Frček. (RoR, foto: ČSA) Více informací z regionu naleznete na Pražskénovinky.cz.

URL| http://www.stredoceskenovinky.cz/zprav...nu/kladno-vita-vstup-korean-air-do-csa/ Týden

Den za dnem 25.3.2013

Týden str. 12 Aktuálně HK ČR

18. března Svérázným způsobem zareagovaly na úbytek členů odbory. Jejich vedení začalo v rámci věrnostního programu nabízet slevové programy na benzin i telefonování. Prý to zabírá. * Miliardáři Pavlu Tykačovi, čelícímu stíhání v kauze vytunelovaných CS Fondů, švýcarští žalobci údajně zablokovali bankovní konta a zabavili tunu zlata. Ještě že je máme. 19. března Bývalý šéf Akademie věd Václav Pačes, jehož budoucí energetická koncepce státu byla postavena na využití jaderné energie, se stal - zřejmě za odměnu - novým členem dozorčí rady polostátního elektrárenského gigantu ČEZ. * Ve věznicích přituhne. Nepracující vězni, kteří nyní dostávají sociální kapesné, už si nebudou moci koupit cigarety. Namísto peněz dostanou hygienické potřeby, což jistě ocení. 20. března Nejpopulárnějším politikem je podle agentury STEM Jiří Dienstbier z ČSSD. Podobná obliba se zřejmě neodpouští, na sjezdu strany tento politik neuspěl. * Sněmovnou začal putovat zákon o zavedení koncesí na prodej alkoholu. Možná už příště nebudou muset desítky lidí tak snadno zemřít kvůli pančovanému lihu. 21. března Státní zemědělská inspekce zahájila správní řízení s obchodním řetězcem Tesco. V plněných těstovinách, které firma prodávala, to pořádně řehtalo. Inspektoři nalezli koňské maso. * Zdravotní stav seniorů se v Česku zřejmě lepší. Senátoři schválili, že na povinnou zdravotní prohlídku kvůli řidičskému průkazu nemusí v 60, ale až v 65 letech. Pá 22. března Severočeský kmotr ODS Patrik Oulický ve straně skončil. Muž, kterého proslavil snímek, na němž platí kávu svazkem pětitisícových bankovek, odchází do zapomnění sám. * TOP 09 odkryla svoje sponzory za rok 2012. Devíti miliony straně přispěla firma VAE Controls, ve které působí bývalý předseda ODS Mirek Topolánek. Foto popis| Václav Pačes. Foto autor| Foto: 1 Profimedia, 2 ČTK, 3 Profimedia, 4 Robert Sedmík



Všichni naši paraziti 25.3.2013

Týden

str. 24 Rozhovor týdne HK ČR

Jiří Štefek, Tomáš Menschik

MAKROEKONOM ODBOROVÉ CENTRÁLY Hádku o živnostnících, kteří parazitují na zaměstnancích, makroekonom odborové centrály JAROSLAV UNGERMAN téměř odmítá. Vláda by si nejprve měla pohlídat daňové úniky a nezaměstnané. Jednání s kabinetem považuje za tristní. „Každý si řekne svoje a tím to končí,“ popisuje praxi muž, o němž se mluví jako o prezidentově poradci. * Na sjezdu ČSSD označil stínový ministr financí za ČSSD Jan Mládek živnostníky za lidi, kteří „parazitují na zaměstnancích“. To jsou tito lidé pro Českou republiku opravdu tak škodliví? To je příliš silný výrok a vy ho už trochu významově posouváte. Celá problematika má dvě roviny. Jednou věcí je zdaňování živnostníků, ale je tu ještě druhá rovina, podle mne mnohem závažnější, kterou je problematika české daňové soustavy. A tu spor okolo živnostníků odsouvá zcela stranou. * Kde je tedy problém? Problém je v tom, že se tu špatně vybírají daně. Je tu velice rozsáhlá daňová soustava a dochází v ní k obrovským daňovým únikům. A to se vůbec neřeší. Pak se celá debata smrskne jen na to, zda jsou živnostníci paraziti, nebo ne. Ale o tom, jak zefektivnit výběr daní, nepadne ani slovo. Když se podíváte na naši daňovou soustavu směrem k vyspělé Evropě, zjistíte, že je posunuta úplně jinam. Je tu systém rovné daně. Kdo má v Evropě rovnou příjmovou daň? Východní Evropa! A já se ptám: chceme jít daňovou soustavou do východní Evropy? Ať tuto otázku někdo před národ položí. * Ale musí k tomu dodat nějaké argumenty pro a proti. Když to vezmu velmi realisticky, pak každý rok v naší daňové soustavě uniká zhruba čtyřicet miliard korun. O tom se nikdo nebaví. * Z jakých daní? Především ze spotřebních. Ty dnes dělají 170 miliard korun příjmů státního rozpočtu a ministerstvo financí vám oficiálně přiznává, že tam je zhruba deset procent daňových úniků. U daně z přidané hodnoty je to zase problém registračních pokladen. Myslíte si snad, že někdo, kdo tady má hospody, platí DPH? Vůbec nikdo! K přihlášení se k této dani jsou potřeba tržby milion korun. Ať mi nikdo netvrdí, že hospoda, která má otevřeno 300 dní v roce, denně neudělá tržbu přes tři tisíce korun. Z čeho by potom žila? Jistě, řada těchto firem platí lidi na úrovni minimální mzdy a ostatní peníze jim dává bokem z tržby, čímž dochází ke krácení a nepřiznání daní. O tom, že tím dochází ke krácení odvodů sociálního a zdravotního pojištění, ani nemluvě. * To všichni vědí nebo to alespoň tuší. Ale co se s tím dá dělat? My jako odbory jsme tuto diskusi na téma nespravedlivého zdanění živnostníků už několikrát vedli, ale nikdy jsme to nestavěli do takto krajní pozice. Vždy jsme říkali, že živnostníky je potřeba rozlišit a jinak se chovat k lidem, kteří mají tržby 250, 300, 400 tisíc, ti ať používají paušály. Ale nedávejme je lidem, kteří mají milionové příjmy. To je přece nesmysl. * Jaké změny byste navrhl? Snížil byste například výši tržeb, od níž se musí živnostníci přihlásit k platbě DPH? Myslím, že ta částka by se měla snížit. Nevím, jestli půl milionu korun už není příliš málo. Ale v každém případě trvám na tom, že tam musí být registrace tržeb. Jinými slovy, musí tu být registrační pokladny, jinak to nejde. * Snahy o jejich zavedení už tu v minulosti byly, ale nakonec z nich sešlo.



Dobře, když tu nebudeme mít registrační pokladny, pak opišme zákony, které fungují na DPH v zahraničí. Opišme německé nebo francouzské zákony, držme se jich a pak nedělejme pokladny. V těchto zemích je denní povinnost registrace tržeb, která je pak přísně kontrolována. * Pravice ale zavedení registračních pokladen nebo systému přísných kontrol označuje za šikanování podnikatelů. Proboha, chcete mi tvrdit, že západoevropské země své živnostníky šikanují? Nebo tu snad žijeme v domnění, že se vyspělý svět nezabývá problematikou daní a jejich výběru? Rozumím tomu, že je to politické vyjádření, ale neříkejte mi, že by na Západě státní aparát toleroval takové úniky. Na tripartitě například vystoupil pan Zdeněk Juračka (prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, pozn. red.) a řekl: „Zaveďte registrační pokladny!“ A vládní představitelé na to: „Proč bychom to dělali?“ Totéž říká i prezident Svazu průmyslu Jaroslav Hanák. Tak v čem je problém, když subjekty, které se pohybují v ekonomice, to chtějí! K čemu tam pak ti politici jsou? * Ministr financí Miroslav Kalousek argumentuje, že by zavedení registračních pokladen přišlo stát draho a muselo by se zaměstnat dalších až 500 lidí. Já jsem od něj slyšel číslo čtyřicet miliard a za týden už říkal, že by to bylo jen deset. Já bych od něho rád slyšel, které číslo je to správné. Ale operovat s čísly, to je jeho klasický argument. Přitom by ty náklady byly za čtvrt roku na únicích zpátky. To je prostě klasická ekonomická efektivita, kde se počítají náklady a výnosy. * Proč se tedy vláda tolik brání zavedení registračních pokladen, když to zaměstnavatelům nevadí? To bych také rád věděl. Spíš bych řekl, že se na tom zasekli a nechtějí přiznat, že se zmýlili. Racionální důvody přitom nikdy nezazněly. * Ale zpět k výdajovým paušálům. Bylo by pro vás přijatelné, aby je mohli živnostníci používat jen do určité výše tržeb? Samozřejmě. Paušál by měl být maximálně do milionu korun ročního příjmu. A dovedu si zde představit i dvě pásma paušálů. Pokud by se jednalo o měsíční příjem na úrovni průměrné mzdy, tam buďme tolerantní a ponechme paušály na stávající úrovni nebo ji malinko snižme. Pro vyšší příjmy bych se vrátil k původní úrovni, která byla na hranici 40 až 50 procent. Ale ne na 80 procentech jako nyní. * Věděli jste, jaké budou mít štědré paušály dopad na státní rozpočet? My jsme se tehdy na to ptali a bylo nám řečeno, že se bude jednat zhruba o miliardu korun výpadku v příjmech rozpočtu. Nyní vidíme, že ta skutečná suma je pětkrát až šestkrát vyšší. * V návrhu ČSSD je nyní vrácení výše paušálů na úroveň z roku 2004, kdy například řemeslníkům spadnou paušály z 80 na 25 procent. Nepovede to k zavírání živností a nárůstu nezaměstnanosti? Rozumím, že to pro lidi může být nákladnější, ale nepředpokládám, že kvůli tomu bude docházet k rušení živností. Pokud máte fungující firmu, proč byste ji zavíral? To není racionální argumentace. * Před rokem jste napsal materiál, kde vytýkáte ČSSD, že se nevěnuje nezaměstnanosti. Co by podle vás měla dělat? Aktivní politika zaměstnanosti je také o tom, že začnete lidi rekvalifi kovat. Za chvilku se vám například ukáže, že vám tu chybějí kvalifi kovaní řemeslníci. Kde takové lidi chcete shánět, když jsou všichni ve školách? Jak zařídíte rekonstrukci koupelny? * Rekonstrukce by ještě šla, ale neseženu žádného na drobnosti, jako je prasklé koleno u odpadu z vany. Ano, přesně lidi tohoto typu potřebuje každý, ale kde je seženeme, když jsou všichni na škole? Copak je normální, aby padesát procent lidí z populačního ročníku studovalo? Aktivní politika zaměstnanosti by měla fungovat tak, že by se úřady měly ptát nezaměstnaných, co chtějí dělat, zda budou pracovat rukama, a nabídnout jim k tomu rekvalifi kační kurs. Dnes ale neseženete kapacitu, která by vyškolila nové řemeslníky. Kdo dnes dokáže nezaměstnaným nabídnout kvalitní roční kurs?



* Kdo by to měl být? Školy, které to dělaly v minulosti, ale vláda musí také motivovat nezaměstnané a dotovat je. Pokud by se někdo k takovému programu přidal, měl by dostat od státu zaplaceno například ve výši podpory v nezaměstnanosti. Takový člověk by mohl dostat i nějaké peníze, aby mohl rozjet živnost. Poptávka po manuální práci tu je. Každý z nás ji cítí. * Sociální demokracii také vytýkáte, že nemá promyšlenou podporu učňovského školství. Co byste jí poradil? Stát by měl přemýšlet, zda dotovat úplně všechny střední školy a zda je podporovat v současném rozsahu. Měl by být tvrdý a říct, jaké zaměření škol podporuje. * Myslíte na oblíbený nápad ČSSD omezit víceletá gymnázia? Ne. Řekněte mi, co se naučíte na střední škole managementu? Nevím, jestli se z maturanta může stát dobrý manažer. Vláda by se měla zamyslet, k čemu jsou takoví absolventi, když je chvíli po škole musí platit z úřadu práce. Z hlediska průmyslu pro mě přece není cennější člověk než ten, který je šikovný zámečník, soustružník nebo ovladač NC stroje. Ti lidé jsou dnes žádaní a dobře placení, ale neseženete je. * ČSSD také zazlíváte, že pouze filozofuje o hospodářském růstu, a nenabízí opatření. Může najít účinný nástroj v době, kdy je ekonomika v útlumu a poptávka na trhu klesá? To je samostatná kapitola. Jakou máte představu o roli české ekonomiky na evropském a světovém trhu? Čím bude tato země zajímavá? Tím, že budeme lisovat volanty nebo kliky do aut? Taková výroba může běžet kdekoli ve světě, klidně v Libyi. Ani na to nepotřebujeme mít padesát procent populačního ročníku na vysokých školách. Pokud chceme podpořit růst, musíme si nejdřív říct, co chceme ve světě znamenat. Teprve potom lze navrhovat prorůstová opatření. Německo roste, protože nabízí technologii, která vám pomůže. Obecně ale platí, že prorůstově nikdy nemohou působit restrikce ve výdajích. To není problém sociální demokracie, ale spíš této vlády. * Už teď fungují například inovační centra při univerzitách. Jak jinak lze podpořit tvořivé lidi? Řeknu jeden příklad, abychom si úplně rozuměli: nedávno vyšla rozsáhlá analýza českého dřevozpracujícího komplexu. Stojí v ní, že máme nikoli absolutně, nýbrž relativně největší zásoby dřeva v Evropě, ale když pozorujete, jak s tím dřevem nakládáme, zjistíte, že se zabýváme pouze zpracováním kulatiny a řeziva, které vyvezeme. A všechny sofistikované výrobky ze dřeva včetně papíru dovážíme ze zemí, kam míří naše surovina. To je absurdní. Proč by to nemohlo být naopak? Národohospodáři by se měli zamýšlet, proč to ve Finsku jde, a u nás ne. Naše společnost se ale raději hádá o parazitech a živnostnících. Hrozně nás to sráží dozadu. * Účastníte se jednání tripartity. Před rokem odboráři bouchali dveřmi a odmítali diskutovat s vládou. Zlepšila se od té doby atmosféra jednání? Nemyslím. Chodíme tam, ale co je výsledkem? Účastníci jednání si řeknou svoje a tím to končí. * Říkáte tam tytéž věci jako při tomto rozhovoru? To už tam zaznělo tolikrát! Když naposledy vystoupil předseda odborů Jaroslav Zavadil a žádal vypracování důsledné analýzy ekonomiky, šéf Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák ho v tom podpořil. Premiér Petr Nečas si vzal deset bodů vypracovaných Národní ekonomickou radou vlády a začal: nejnižší míra chudoby v Evropě, nízká míra nezaměstnanosti a tak dále. Materiál tam doslova přečetl. Tím debata skončila. Jsme na tom přece nejlépe na světě! No samozřejmě, protože v Indii je 50 milionů lidí, kteří nevlastní nic jiného než to, co mají na sobě. Tak se u nás vede debata. * Vidíte na snažení této vlády vůbec něco kladného? To bych se musel dlouho zamýšlet. Musel bych za ta léta zkoumat všechna opatření, jestli se povedlo nějaké rozumné. Zaskočili jste mě. Uvidíme, s jakým přívlastkem vláda odejde do historie. Mohla by být vládou promarněných šancí.



* Kdy se podle vašich prognóz vrátí do Česka prosperita? V roce 2009 jste říkal, že to potrvá klidně pět let. Trefi l jste se? Byl jsem velký optimista. Jednoprocentní růst můžeme zaznamenat třeba už za rok. Dlouhodobý růst má ale jiné základy, o nichž jsme se už bavili. Na druhou stranu Japonsko stagnuje už asi dvacet let a také se uživí. V nejbližších pěti letech se ale určitě nevrátíme k růstu kolem pěti procent. Když se dnes mluví o ztracené dekádě, je to naprosto pravdivé. Žádné jiné impulsy nejsou vidět. A bude hůř, protože lidé z průmyslu tvrdí, že Němci stahují výrobní kapacity zpátky domů. My budeme muset dát práci našim lidem! * Prezident Miloš Zeman tvrdí, že bychom se měli s vývozem obrátit na východ. Máme co nabídnout? Těžko. Jezdí tam sice deset tisíc našich tramvají a čtyři tisíce posunovacích lokomotiv, ale k nim posíláme jen náhradní díly. Co jiného můžeme nabídnout? Teď už nejsme jediní a Němci tam velmi široce operují. Možnosti jsou, ale pak narazíte na to, že nemáte projektanty, montážníky a odpovídající infrastrukturu v Česku. Za situace, kdy německá firma přiváží českému partnerovi hotové výkresy, nepotřebujete vlastního člověka, který by něco rýsoval. Myšlenka na východní trhy má rozumný základ, ale začne narážet na bariéry, protože nemáme dostatek lidí. * Nového prezidenta nezmiňujeme náhodou, vaše jméno se objevuje na seznamu jeho možných poradců… O poradcích pana prezidenta už se popsalo tolik stránek, ale já to beru pouze tak, že to zaznělo. Mohu vás ujistit, že mi z Hradu nikdo nevolal. Všechno je to asi jen taková mlha. * Stejně tak se hovoří o tom, že byste se mohl stát členem bankovní rady ČNB. Prý by měla být názorově pestřejší než dosud. To ano, měli by tam být lidé, kteří mají jiný názor, ale já nejsem člověk, který by chtěl sedět v bance. *** Jaroslav Ungerman (51) Působí jako makroekonom Českomoravské konfederace odborových svazů, účastní se schůzek tripartity, věnuje se národohospodářské analýze, ekonomické strategii a prognostice. Obzvlášť v době vlády sociální demokracie zasedal v křeslech představenstev a dozorčích rad státních firem, například v Sokolovské uhelné či Unipetrolu. Na tyto posty byl nominován Fondem národního majetku. Jako poradce pomáhal premiérům Vladimíru Špidlovi, Stanislavu Grossovi a Jiřímu Paroubkovi. CO SE TAK ASI NAUČÍTE NA ŠKOLE MANAGEMENTU? Z MATURANTA PŘECE DOBRÝ MANAŽER NEBUDE. Foto popis| ZASKOČILI JSTE MĚ. Makroekonom Jaroslav Ungerman si nedokázal vzpomenout, jaké kladné stopy po sobě zanechá kabinet premiéra Petra Nečase v hospodářství Česka. Dal mu přízvisko „vláda zmařených šancí“. Foto autor| Foto: Jakub Stadler Foto popis| MLHA. Kdo šíří, že by měl Ungerman spolu pracovat s Hradem jako poradce, prý jen vypouští mlhu. Foto popis| BEZ UČŇŮ ANI RÁNU. Česku chybějí řemeslníci a bez schopných manuálních pracovníků si zdejší firmy mohou jen nechat zdát o tom, že dobudou východní trhy. Foto autor| Foto: 1 Robert Sedmík, 2 ČTK



tzb-info.cz

13. Energetický kongres - hrozba obnovitelných zdrojů konvenční energetice 22.3.2013

tzb-info.cz Mgr. Jiří Zilvar

str. 0 Energetika HK ČR

V pořadí již 13. Energetický kongres se konal 5.-7. března v pražském hotelu Mariott. Celým kongresem se nesl apel - začněme se chovat racionálně, podpořme rozvoj průmyslu a konvenčních zdrojů, přestaňme klást hledisko životního prostředí nad rozvoj ekonomiky a rozšiřme Temelín. Politický blok Po úvodní formuli moderátora Aleše Johna zahájil kongres plamenným projevem Jaroslav Hanák ze Svazu průmyslu a dopravy. Rozvoj OZE žene ceny energií nahoru jak v ČR, tak v celé EU. Evropská unie si tím podvazuje vlastní konkurenceschopnost, a to nejen „zelenou" energetickou politikou, ale také příliš štědrou sociální politikou. Za nepříznivou situaci v průmyslu nesou vinu europoslanci, vláda, předchozí vláda, MPO a ti všichni skrze OZE. Jaroslav Hanák zdůraznil, že český byznys Temelín potřebuje, ale ostře se vymezil vůči zprávám z médií, že Westinghouse je jasný vítěz tendru. Ještě zdaleka není rozhodnuto, kdo nakonec bude Temelín stavět. Vývoj na evropské úrovni tlumočil europoslanec za KDU - ČSL Jan Březina. V souladu s Björnem Lomborgem konstatoval, že opatření proti změně klimatu budou stát obrovské množství peněz, ovšem na klimatické změny budou mít naprosto minimální dopad. Daleko větší jsou jejich následky v současné energetice. Rapidní výstavba OZE má negativní vliv na stabilitu evropské sítě, kde výstavba nových přenosových kapacit zaostává za instalovaným výkonem větrných farem na severu Německa. Nadto díky nízkým cenám silové elektřiny přestávají být jiné než obnovitelné zdroje komerčně schůdné. Tím stagnuje výstavba záložního výkonu (zejména plynových elektráren), který je potřebný k dalšímu rozvoji OZE. Nízké ceny emisních povolenek naopak vrací do hry uhlí. Málo se mluví o výstavbě několika nových uhelných elektráren v sousedním Německu a s tím souvisejícím nárůstem emisí CO2 oproti odstavenému jádru. Na rozdíl od Německa např. Finsko a Velká Británie počítají s dalším rozvojem nízkouhlíkaté energetiky včetně jaderných zdrojů. Ve Finsku je při výstavbě nových jaderných elektráren zvažován netržní princip Mankala, Británie potom za tím účelem vytvořila koncepci nazvanou „Electricity market reform". Na Jana Březinu navázal Josef Zbořil z Evropského hospodářského a sociálního výboru. Ironicky konstatoval, že komunikace a rozhodování v EU neprobíhá racionálně, ale emocionálně. Pokud chce průmysl prosadit své zájmy, musí také začít komunikovat emocionálně. Nato představil několik případů, kde má použití obnovitelných zdrojů za následek například vyšší nezaměstnanost nebo dokonce ztráty na životech. I Josef Zbořil důrazně nabádal k racionalitě - pokud v Evropě dojde ke snížení emisí CO2, nebude to dáno systémovým postupem, ale ekonomickým poklesem. Koncepční opatření (např. emisní povolenky) jsou neúčinná a velmi drahá. Totéž se týká snižování spotřeby. Není rozporováno zvyšování energetické účinnosti, nicméně snižování spotřeby musí vycházet z reálné ekonomické situace, ne z regulace vyplývající z ochrany klimatu. Vrcholem konference byla pro mnoho zúčastněných přednáška českého rodáka a nyní kanadského ekonoma Václava Smila. Také on mírnil nadšení z obnovitelné energie, ale z mnohem širšího hlediska. Předně uvedl, že pokroky elektroniky nejsou pokroky energetiky. Energetika je nejkonzervativnější průmyslové odvětví a mění se velmi pomalu, což je z velké části dané rozsáhlou infrastrukturou, do níž byly investovány obrovské peníze. Kromě toho dochází ke stále větší koncentraci obyvatelstva a průmyslu ve městech, přičemž tento trend klade zvýšené nároky na výrobu energie. Aglomerace jako Šanghaj nebo Hong Kong mají enormní a takřka permanentní odběr energie, přičemž takto koncentrovanou a pravidelnou dodávku energie lze jen těžko pokrýt OZE. Na rozdíl od konvenčních zdrojů OZE potřebují mnohem větší plochu k vyrobení jednotky energie a místa výroby se nacházejí daleko od míst spotřeby. Václav Smil opakovaně akcentoval, že není radno dělat dlouhodobé předpovědi na základě aktuálních trendů zkušenost ukazuje, že takové predikce se téměř vždy míjejí s realitou. Současně je těžké věci hodnotit, pokud s nimi máme malou zkušenost. To se týká nejen rozvoje OZE, ale též boomu těžby břidličného plynu v USA. Co



se ve světle momentálních událostí jeví perspektivní, může se v delší časové perspektivě ukázat jako méně výhodné nebo dokonce nesmyslné. Už precizní odhad současného stavu vyžaduje zvážení příliš mnoha faktorů. K nim patří i například vztah spotřeby energie ke kvalitě života. Statisticky (tj. v rámci možností objektivně) bylo zjištěno, že uspokojení ze spotřeby roste zhruba do 100 GJ na hlavu za rok. Jinak řečeno, zvyšování spotřeby nad tuto hodnotu už nečiní lidi šťastnějšími. Ze subjektivního hlediska pak mezi kvalitou života a spotřebou energie není vůbec žádná spojitost. Lidé mohou být šťastní i nešťastní bez ohledu na úroveň vlastní spotřeby. Ideální energetický mix vztáhl V. Smil k životaschopnému ekosystému - nejodolnější je ten nejrozmanitější. Jak ukázal exkurz do nefunkčních předpovědí, člověk je tvor omylný. Žádné řešení není bez rizika, chyby vždy budou udělány a peníze promrhány. Vhodnou reakcí na tento fakt je mít rozehráno co nejvíce alternativ. Nejhorší možná varianta je vsadit vše na jednu kartu. Kombinace těchto „karet" je tak zásadní, že by měla být utvářena na základě široké a dlouhodobé společenské diskuze, ne rozhodnutím nějaké komise (narážka na koncepci EU 2020). Průmyslový blok Jaroslav Pantůček ze společnosti MERO ČR a. s. hovořil obecně o těžbě a dopravě ropy ve vztahu k ČR. Tuzemská těžba u Hodonína zvládne pokrýt jen 2 % zdejší spotřeby, stran ropy jsme tedy ryze importní stát. Ropa k nám putuje ropovody Družba a IKL a pokud by došlo k výpadku dodávek, jejich obnovení z Ruska by mělo trvat zhruba 60 dní. Česká republika je pro takový případ dobře připravena, zvládla mezi prvními naplnit směrnici EU o velikosti ropných rezerv, které by v současné době měly být schopny pokrýt místní spotřebu po dobu 90 dnů. Edward Chow z washingtonského Center for Strategic and International Studies se věnoval boomu těžby břidličného plynu v USA. Rozvoj alternativních zdrojů tam vyplynul zejména z vysokých cen ropy. Nicméně nyní roste vývoz fosilních paliv z USA, obzvláště do Evropy. V USA klesá závislost na dovozu a předpokládá se, že do roku 2020 budou USA čistým vývozcem plynu. Díky tomu se přestávají využívat uhelné elektrárny a staví se plynové, neboť jsou mnohem levnější. Podle E. Chowa lze americký „plynový zázrak" těžko zopakovat jinde, neboť v USA pro to nastala specifická příznivá konstelace mnoha okolností. Podrobněji na TZB-info: V USA jsou díky těžbě z břidlic třetinové ceny plynu Jörg Jasper z německé energetické společnosti EnBW referoval o strategii své firmy a o vývoji energetiky v Německu. Poznamenal, že jak energetická reforma (Energiewende) tak obnovitelné zdroje se stále v Německu těší široké podpoře veřejnosti i politiků, avšak lidem začínají vadit rostoucí náklady. V důsledku růstu příspěvku na OZE a blížících se voleb je projednávána úprava německého zákona o podpoře obnovitelných zdrojů (EEG). To vzbuzuje nevoli u investorů, nicméně EnBW má v plánu další rozsáhlé investice do OZE. Maciej Firla-Cuchra na kongresu zastupoval poradenskou společnost KPMG a ve svém vystoupení se zaměřil na britskou koncepci „Electricity market reform" (dále EMR). Konstatoval, že trh v Británii neposkytuje takovou výrobu elektřiny, která je ve veřejném zájmu - tj. nízkouhlíkatou, bezpečnou, udržitelnou a dostupnou. V souladu s těmito čtyřmi požadavky má EMR stanovit preferovaný energetický mix a zajistit příznivé tržní prostředí pro jeho fungování. To znamená stabilní přísun investic do preferovaných zdrojů a zároveň stabilní ceny elektřiny. Mezi zvolená opatření patří stanovení pevných výkupních cen elektřiny metodou „contract for difference" (dorovnávání rozdílu mezi garantovanou a tržní cenou elektřiny), určení minimálních cen uhlíku a uhlíková daň či platba za instalovaný výkon. Jedná se o velmi ambiciózní plán, který chce postihnout pokud možno všechny proměnné. Zde je ovšem velmi těžké odhadnout, co nastane, pokud se implementují všechna opatření najednou. Bude těžké EMR naplnit, aniž by se muselo rezignovat na některý ze čtyř cílů. Alan Svoboda, ředitel obchodní divize ČEZ, vrátil debatu zpět k hrozbě vyplývající z obnovitelných zdrojů. OZE by se bez podpory na trhu neprosadily a tak je EU prosazuje silou, tzn. regulací a dotacemi, na což doplácí spotřebitelé. Alan Svoboda upozornil, že díky výrobě z OZE klesá počet hodin, kdy mohou konvenční zdroje na tržní bázi vyrábět. Společně s občanským využíváním OZE klesají zisky energetických společností, ale neklesají jim náklady. Tedy tyto náklady musí promítnout do zvýšených cen elektřiny, což opět více motivuje lidi, aby si pořídili vlastní zdroj. Takto se roztáčí nebezpečná spirála. Aleš John z Ústavu jaderného výzkumu Řež představil několik koncepcí malých bezúdržbových jaderných reaktorů jako možných budoucích řešení decentralizované energetiky. Také podotkl, že např. JE Dukovany zaměstnává zhruba 5 tisíc lidí a tázal se, co se stane s těmito lidmi, až bude jednou v elektrárně ukončen provoz? Jako nejpraktičtější řešení vidí A. John Dukovany modernizovat a dále pokračovat v provozu.



Závěr konference patřil dvojici přednášejících zastupující společnosti Westinghouse (Kerry Hanahan) a MIR 1200 (Vladimír Vladimirovič Petrov). Oba představili svůj koncept rozšíření JE Temelín jako bezpečný, spolehlivý, výhodný pro zdejší ekonomiku a využívající tuzemské zdroje.

URL| http://energetika.tzb-info.cz/9685-13-...novitelnych-zdroju-konvencni-energetice

virtually.cz

Miroslav Jeník 22.3.2013

virtually.cz HK ČR

str. 0

Miroslav JeníkNedávno jsem zde psal o nutnosti větší podpory malých a středních podnikatelů. Neboť jsou to právě oni, kteří mohou přispět ke zkrocení rostoucí nezaměstnanosti. A zároveň představují kvalitní a stabilní základ našeho národního hospodářství. Na mém postoji a ocenění práce živnostníků a drobných podnikatelů se nic nezměnilo, i když víkendový sjezd ČSSD se nás snažil přesvědčit o opaku.Víkendový sjezd ČSSD nám totiž odhalil pravou tvář ekonomického programu této strany. Myslím, že jsem nebyl jediný, kdo se nestačil divit. V momentě, kdy vystoupil stínový ministr financí ČSSD Jan Mládek a přirovnal živnostníky k parazitům, již nemusel říkat více. Všem nám tímto svým vystoupením dal zřetelně najevo, kam by vláda ČSSD s komunisty v zádech směřovala. K ochraně a podpoře živnostníků, malých a středních podniků jistě určitě ne.Předseda ČSSD stejně tak jako samotný Mládek se za tato slova následně omluvili. Ale teď lze již jen velmi obtížně uvěřit, že by se ČSSD po volbách zachovala jinak a živnostníkům by nepřitížila. V tento okamžik se mi velmi připomněly doby dávno minulé, kdy agitátoři chodili po českých městech a vesnicích a říkali, však my znárodníme jenom velkostatkáře a velkopodnikatele, ostatní necháme být. Jak to nakonec dopadlo, víme moc dobře všichni. Podobně dnes ČSSD říká, že si posvítí “pouze” na živnostníky a obyvatele s vysokými příjmy. V klidu by však neměl být nikdo z nás.Velmi tak oceňuji rychlou reakci předsedy ODS Petra Nečase a ministra průmyslu a obchodu Martina Kuby, kteří vystoupení pana Mládka bezprostředně odsoudili. ODS bude vždy stranou, která bude stát na straně živnostníků a drobných podnikatelů. Zvláštně pak nyní v době recese, poklesu objemu zakázek a rostoucí nezaměstnanosti.ČSSD a pan Mládek se však nezastavila pouze u tvrzení o parazitujících živnostnících. Pan Mládek si sotva po víkendovém sjezdu ČSSD stačil odpočinout a počátkem týdne už ve svém rozhovoru odsoudil důchodce po odchodu do důchodu pouze k pěti letům života. To už jsem se opravdu důchodové politice ČSSD nestačil divit. Měl jsem za to, že naším společným cílem je usilovat o zkvalitnění života lidí důchodového věku. Lidé, kteří nyní odcházejí do důchodu jsou v řadě případů i nadále velmi aktivní. Spíše než odsoudit je k několika letům života je třeba daňovými úlevami jejich aktivity podpořit.Rétorika stínového ministra financí ČSSD je jak z jiného světa. Ze světa, ve kterém jsme byli uvězněni po desetiletí a na který by řada z nás raději zapomněla. Závěrem si dovolím tvrdit, že z úst žádného představitele ODS obdobná slova nikdy nezazněla a nezazní.

URL| http://www.virtually.cz/journal/?q=node/2586

webreporter.cz

Accenture: IT zvyšuje firmám konkurenceschopnost 22.3.2013

webreporter.cz str. 0 Ekonomika HK ČR

PRAHA (ČIA) - Aktuální trendy ve světě informačních technologií, především pak využívání sociálních sítí, analýzy chování spotřebitelů na internetu a cloud computing, umožňují změnit chování firem způsobem, který může významně zvýšit jejich konkurenceschopnost. PRAHA (ČIA) - Aktuální trendy ve světě informačních technologií, především pak využívání sociálních sítí, analýzy chování spotřebitelů na internetu a cloud computing, umožňují změnit chování firem způsobem, který



může významně zvýšit jejich konkurenceschopnost. Jde například o využití sociálních sítí nebo videokonferenčních nástrojů a způsobu, jakým mohou přinést vyšší produktivitu zaměstnanců. Vyplývá to ze studie společnosti Accenture s názvem Technology Vision 2013.

URL| http://www.cianews.cz/ekonomika/accent...suje-firmam-konkurenceschopnost-603645/

Česko-německá obchodní komora nabízí podnikům analýzy šité na míru 22.3.2013

webreporter.cz

str. 0 Rozhovory HK ČR

Česká informační agentura, s.r.o.

Podpora exportu v Německu má tři hlavní pilíře: zahraniční zastoupení ministerstva zahraničí, agenturu pro podporu zahraničního obchodu a investic Germany Trade & Invest a celosvětovou síť německých zahraničních hospodářských komor. Česko-německá obchodní a průmyslová komora (ČNOPK), která je jednou z nich, identifikuje a aktivně rozvíjí tematické oblasti, v nichž jsou mimořádné šance prodávat výrobky německých firem. Jak ale říká v rozhovoru pro ČIA zástupce výkonného člena představenstva ČNOPK Jens Hildebrandt, neméně důležité je i to, že instituce nabízí podnikům analýzy průmyslu šité na míru a zprostředkovává jim kontakty. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) připravuje sloučení agentur CzechTrade a CzechInvest a inovuje proexportní strategii ČR. Můžete shrnout hlavní aspekty podpory exportu německých firem na zahraničních trzích ze strany státu a institucí? Podpora exportu v Německu má především tři pilíře: zahraniční zastoupení ministerstva zahraničí, agenturu pro podporu zahraničního obchodu a investic Germany Trade & Invest (GTAI) a celosvětovou síť německých zahraničních hospodářských komor (AHK). Německá velvyslanectví a konzuláty nabízejí podnikům všeobecné hodnocení situace na trhu hostitelské země. GTAI publikuje analýzy zaměřené na jednotlivé branže a individuálně podporuje větší investiční záměry v Německu. Síť německých hospodářských komor se konkrétně zaměřuje na potřeby jednotlivých, i menších, firem, které zvažují působení v zahraničí, resp. v Německu. Komory zprostředkovávají kontakty a prostřednictvím cílených služeb podporují vstup na trh. Vedle institucionální úrovně existuje řada doprovodných iniciativ německého státu a jednotlivých spolkových zemí na podporu zahraničního obchodu v různých branžích a na cílových trzích. Jedná se například o obchodní cestu německých podnikatelů do České republiky v rámci programu na podporu energeticky efektivních technologií a obnovitelných energií, kterou organizujeme každý rok. V čem tkví efektivita řešení? Jak probíhají mise a na jakém principu se zúčastňují zástupci firem či komor? Jaký servis na těchto trzích ze strany Německa firmy mají? Opatření na podporu exportu jsou různorodá. Vedle podpory účasti na veletrzích v zahraničí pro malé a střední podniky a záruk německého státu na vývozní úvěry sem patří především programy německého ministerstva hospodářství a dalších ministerstev na podporu vstupu na trhy zaměřené na určité branže. Tyto programy jsou prostřednictvím veřejných soutěží zadávány jednotlivým realizátorům, kteří potom cíleně oslovují relevantní podniky a organizují pro ně podnikatelské cesty nebo účast na zahraničních veletrzích. Tyto programy zahrnují prezentaci německých firem na různých akcích přímo na místě, ale také zprostředkování cílených kontaktů s úřady, místními institucemi a multiplikátory. Tyto služby nabízíme také v České republice. Kromě toho zde organizujeme také setkání konkrétních obchodních partnerů z obou zemí, například při kooperačních setkáních šitých na míru. Jaké služby tyto firmy nejvíce oceňují? Jaké služby jsou placené a jaké jsou zdarma? Zahraniční zastoupení a GTAI nabízejí hodnocení a analýzy trhu, a to z velké části zdarma. Také síť AHK poskytuje zájemcům první poradenství týkající se šancí na trhu a možností zprostředkování kontaktů zdarma. Zahraniční hospodářské komory, to znamená také ČNOPK, mohou být podnikům nápomocny i při dalších konkrétních krocích. Takovéto individuální poradenství je ovšem placené. Patří sem například specifické analýzy konkurenčního prostředí pro jednotlivé případy na cílovém trhu nebo zprostředkování konkrétních kontaktů. Jedná se i o navazování nových dodavatelsko-odběratelských vztahů. Cílem je přitom podpora bilaterálních hospodářských vztahů a nikoliv zisk. Pracujeme tak, abychom pokryli náklady. Pokud se podniky prostřednictvím naší komory účastní programů na podporu exportu německého státu nebo jednotlivých spolkových zemí, je jejich vlastní finanční účast velmi různá. V některých případech si samy hradí pouze cestu.Podniky nejvíce oceňují takové naše služby, díky kterým naváží konkrétní obchodní vztahy a dlouhodobou spolupráci. Patří sem například cíleně připravené zprostředkování obchodních partnerů nebo identifikování dodavatelských potenciálů. Jak funguje komunikace mezi institucemi státem a firmami v oblasti definice zajímavých destinací? Německé ministerstvo hospodářství a technologie je zodpovědné za podporu zahraničního exportu. Koordinuje různé aktéry podpory zahraničního obchodu na úrovni německého státu i jednotlivých spolkových zemí a v úzké spolupráci se zástupci německého hospodářství vyvíjí vlastní nástroje podpory. Podniky komunikují své záležitosti v zahraničním obchodě prostřednictvím místních a regionálních výborů v průmyslových svazech a obchodních a průmyslových komorách a jejich zastřešující organizaci,



Německém sněmu obchodních a průmyslových komor. Zapojeny jsou také regionální iniciativy německého hospodářství, patří sem Výbor německého hospodářství pro Asii a Pacifik, Iniciativa Latinská Amerika, Iniciativa Blízký a Střední východ, Iniciativa jižní Afrika a Výbor německého hospodářství pro východ. Přímo v zahraničí aktivně působí německé zahraniční hospodářské komory - často společně se zastoupením GTAI. A jakou roli zde hraje ČNOPK? ČNOPK v pověření německého ministerstva hospodářství realizuje již zmíněné iniciativy na podporu exportu a identifikuje a aktivně rozvíjí tematické oblasti, v nichž jsou mimořádné šance prosadit se na trhu a prodávat výrobky německých firem. Jedná se například o technologie šetrné k životnímu prostředí, energetiku, automotive a strojírenství, potravinářský průmysl, inovace a moderní technologie. Zároveň podnikům nabízí detailní informace a analýzy průmyslu šité na míru a zprostředkovává kontakty.

URL| http://www.cianews.cz/rozhovory-cianew...a-nabizi-podnikum-analyzy-site-na-miru/

zlinskenovinky.cz

Delegace z Novosibirské oblasti ve Zíně 23.3.2013

zlinskenovinky.cz HK ČR

str. 0 z regionů

Delegaci z Novosibirské oblasti přijal v sídle Zlínského kraje hejtman Stanislav Mišák. Ruská delegace v čele s Andrejem Jevgenjevičem Šaraškinem, generálním konzulem Ruska v Brně, byla tvořena především řediteli mladých a dynamických podniků, kteří do Zlínského kraje přijeli seznámit se s jeho ekonomickým potenciálem a možnostmi obchodní spolupráce. „Úkolem Zlínského kraje jako veřejnoprávní korporace je vytvářet podmínky pro rozvoj celého území včetně rozvoje podnikatelských aktivit. Naším přáním je, aby se zdejší firmy neupínaly na mezinárodní spolupráci pouze směrem na západ, ale aby svoji pozornost zaměřily také na východní trhy, které skýtají velké možnosti obchodní spolupráce v mnoha oblastech,“ uvedl Stanislav Mišák. Během dnešního setkání hejtman svým hostům přiblížil, jak konkrétně kraj rozvoj podnikání, zejména inovačního, na svém území podporuje a informoval je o činnosti Kontaktního centra pro východní trhy. To bylo založeno před pěti lety společně Zlínským krajem a Krajskou hospodářskou komoru Zlínského kraje. Kontaktní centrum pomáhá místním podnikatelům při obchodování na trzích zemí bývalého Sovětského svazu, zejména Ruska, a také na čínském trhu. Po dnešní dopolední návštěvě krajského úřadu čekala ruskou delegaci dvoustranná jednání firem spojená s prezentací Novosibirské oblasti, která se uskutečnila v sídle Regionální hospodářské komory Zlínského kraje, a na ni navazující pracovní oběd. V odpoledních hodinách je ještě na programu návštěva firmy ELKO EP v Holešově, vyrábějící modulové elektronické přístroje. Tato společnost se loni stala Firmou roku Zlínského kraje a v celostátním kole ankety skončila na druhém místě. Novosibirská oblast se nachází v jižní části středního Ruska. Na jejím území v současnosti žije více než 2,5 milionu obyvatel. Centrem oblasti je Novosibirsk, který je po Moskvě a Petrohradu třetím nejlidnatějším městem Ruska. Zlínské novinky informovala Gabriela Sýkorová Dvorníková, tisková mluvčí Krajského úřadu Zlínského kraje. (ds, foto: arch.) Více zpráv z regionu na Zlinskenovinky.cz

URL| http://www.zlinskenovinky.cz/zpravy/z-...elegace-z-novosibirske-oblasti-ve-zine/



zpravy.iDNES.cz

Dotace končily ve firmách politiků, školám teď musí dát kraj ze svého 22.3.2013

zpravy.iDNES.cz

str. 0 Zprávy / Domácí HK ČR

MF DNES, Jan Horák

Ústecký kraj uvolní 53 milionů korun pro žadatele, kteří čekají na evropskou dotaci ze zastaveného programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. V tomto případě kraj nehasí známé potíže operačního programu Severozápad, ale programu hlídaného ministerstvem školství, ze kterého rozdávalo peníze krajské zastupitelstvo často firmám spjatým s politiky. "Nespadl mi ze srdce kámen, ale Mont Blanc. Náš projekt se plánuje v jednotlivých aktivitách a ty nepočkají. Pomoc přišla v pravý čas," uvítal pomoc kraje ředitel ústecké Střední školy stavební a technické Vítězslav Štefl, jehož škola z programu Vzdělávání pro konkurence schopnost hradí projekt na podporu řemesel. Vedle Šteflovy školy získá peníze z pomoci kraje dalších 56 projektů, mezi nimiž jsou mimo jiné akce ústeckého domu dětí a mládeže, Podkrušnohorského gymnázia Most či základní školy v Chomutově Na Příkopech. Kraj peníze poskytne ze své centrální rezervy, kde je zhruba 250 milionů korun. "Rezerva byla vytvářena především z úspor jednotlivých odborů," uvedla mluvčí kraje Magdalena Hanáčková. Poskytnuté peníze by se navíc měly kraji vrátit ve chvíli, kdy se program opět rozběhne. V současné době však nikdo neumí říct, kdy ministerstvo peníze pro Ústecký kraj opět uvolní. "Obnovení proplácení závisí na přístupu Ústeckého kraje," poznamenal mluvčí ministerstva Hynek Jordán. Obnovení plateb ministerstvo podmínilo tím, že kraj odstraní nedostatky v rozdělování dotací. Dotace končily ve firmách spojených s politiky "Jedná se zejména o propojenost úzkého okruhu příjemců a dodavatelů a z toho plynoucí podezření na nehospodárnou realizaci grantových projektů," přiblížil Jordán. Ministerstvo tím poukázalo na to, že Ústecký kraj peníze často přiděloval firmám, které jsou spjaté s členy ČSSD či ODS. Právě proto ministerstvo loni v červnu přísun evropských peněz do Ústeckého kraje zastavilo (viz box). Jak si kraj s nápravou stojí, odmítlo ministerstvo říct s tím, že probíhají kontroly projektů. Mluvčí kraje Hanáčková se pak omezila na obecné sdělení, že ministerstvo poskytuje kraji "metodickou a konzultační podporu a v podstatě všechna opatření byla naplněna." Pokud ministerstvo program neobnoví v dohledné době, Ústecký kraj zřejmě bude muset do rezerv sáhnout znovu. Úspěšní žadatelé totiž čekají na dalších 117 milionů korun.

URL| http://zpravy.idnes.cz/dotace-z-progra....aspx?c=A130322_1904604_usti-zpravy_alh



Žďárský deník

Dorost Plamenů bude po 15 letech v extralize 23.3.2013

Žďárský deník JIŘÍ BUBÁK

str. 19 Sport Žďárska HK ČR

Trenér Martin Nečas: Věřím, že nebudeme za otloukánky. Klidně se můžeme vyrovnat Havlíčkovu Brodu nebo Jihlavě Žďár nad Sázavou – Dokázali to. Žďár uvidí po patnácti letech extraligový hokej. Mladší dorostenci si po klíčovém vítězství v Třebíči vychutnali i posledního soka letošní sezony, posílené Krkonoše smetli na svém ledě 7:1, a po sérii čtrnácti výher v řadě dotáhli své snažení k vysněnému postupu. Lepší tečku za povedenou sezonou SKLH si nikdo ani nemohl přát. „Ještě teď jsem nadšený. Klukům se podařilo dát dohromady, vytvořila se skvělá parta. Je to všechno týmový úspěch,“ vykládal po dlouhých oslavách ještě ochraptělým hlasem trenér Martin Nečas, jenž nese na postupu velký díl práce. Hlavním šéfem střídačky je ale podle jeho slov kouč mužů Martin Sobotka. „Sob (trenér Sobotka) tady odvedl skvělou až skoro profesionální práci,“ chválil Nečas. Většinu utkání však musel kvůli zápasovým kolizím s áčkem odjezdit Martin Nečas s Martinem Kautem. Pomohl odpočinek V klíčové fázi sezony si Žďár vybral v naháněné Třebíče i trochu štěstí. „Měli jsme výhodu, že nám před čtrnácti dny skončil starší dorost. Kluci byli rázem odpočatí, soustředili se jen na mladší dorost. Během sezony totiž neustále hráli, projevovala se únava. Pokud bychom ale letos nikomu nepůjčovali hráče, tak si myslím, že bychom ani jednou neprohráli,“ zamyslel se Nečas. Souboj o extraligu byl od začátku zúžen na Třebíč a Žďár nad Sázavou. O jedno postupové místo se strhla velká řež. „Bylo jasné, že si to rozdáme mezi sebou. Nakonec to asi dopadlo tak, jak mělo, protože jsme Třebíč třikrát v sezoně porazili a jednou získali bod za porážku po nájezdech,“ upozorňuje na pozitivní bilanci. „Důležité rovněž bylo, že na Třebíč jsme měli vždycky všechny hráče pohromadě. V poslední době jsme poladili tréninky, vše směřovalo k našim dvěma vzájemným duelům. Hrozně moc udělala parta. Kluci pochopili, co po nich chceme. Konkrétně v Třebíči jsme nedělali chyby, kluci padali do střel a hrozně je to spojovalo,“ rozpovídal se Nečas. Ve stopách Vampoly a Koukala Nejvyšší hokejová soutěž si v okresním městě dala přestávku na dlouhých patnáct let. Posledními pamětníky se stali hráči jako Petr Koukal a Petr Vampola, jejichž dresy mistrů světa zdobí zimní stadion, či gólman Chomutova Milan Řehoř. Ze současného kádru Plamenů okusili měření s nejlepšími v zemi Luboš Kunstmüller, Tomáš Smejkal a Jakub Vránek. Své o tom věděl i kouč: „Klukům tyhle vzory pomohly. Hodně sledovali mužské playoff, nabudilo je to.“ Ve stopách mužských vzorů se mohou vydat talentovaní Havránek, Nečas, Němec, Machovec, Peška a mnoho dalších. Bránu k hokejovému růstu mají pod vedením trenérské dvojice Martin Sobotka, Martin Nečas otevřenou dokořán. „Takhle bych to říct nechtěl. O tom to není. My se snažili kluky přesvědčit, že hokej je týmová hra, na vlastní kanadské body si nehrajeme,“ vytáhl jeden z trumfů Nečas. Kormidelníci se tohoto hesla drželi během celé sezony. „Lepším jsme vysvětlovali, že od nich potřebujeme týmovou práci. Když se nechali v zápase zbytečně vyloučit, třeba jsme je už nepostavili. Během sezony pochopili, co od nich chceme, a na svoje body se nakonec stejně dostali. Pár kluků se pochopitelně ukázalo, byl o ně v republice zájem, ale nebylo těžké je díky střídavým startům v extralize udržet. Třeba Havránek hrál v Jihlavě, ale na silnou Třebíč jsme ho měli vždycky k dispozici.“ Nechtějí být do počtu Nyní už se šéfové střídačky musí soustředit na další sezonu. Tu extraligovou. Vyrovnat se musí v hokejové zemi se spoustou tlaků. „Ještě nevíme, jak to bude. Dobří kluci mají v dnešní době agenty a ti nás tlačí, aby hráli o kategorii výš a zlepšovali se. Je proto možné, že třeba Havránek bude hrát hlavně starší dorost,“ nezastírá Martin Nečas.



Rozdíl mezi ligou a extraligou je podle něj obrovský. „Vesměs devadesát procent klubů má mančafty v mužské extralize nebo jde o tradiční hokejové bašty jako je Dukla Jihlava nebo Havlíčkův Brod. Úroveň bude taková, jako když kluci hráli čtyřikrát za sezonu s Třebíči. Na to, že někomu dáme 15:2, můžeme zapomenout,“ dodává. Stejně jako v ostatních sportech rozhoduje zázemí. „Třeba Sparta, Liberec nebo Brno mají vyzobané ty třešničky na dortu, které u nich studují na školách. Přesto věřím, že nebudeme za otloukánky. Klidně se můžeme vyrovnat Havlíčkovu Brodu nebo Jihlavě,“ vyslovuje tajné přání. Pokud chce SKLH pomýšlet na konkurenceschopnost se špičkovými družstvy, nesmí rozmělňovat hráče na více front. „Už nebudeme moct tak často půjčovat kluky do našeho staršího dorostu,“ řekl Nečas. Naopak Žďár by se mohl stát tahákem pro ambiciózní hokejisty. „Sob vidí, že jsou tady v okolí šikovní kluci. Takových pět až šest hráčů, co hrají první ligu, by sem mohlo přijít a zkusit se poprat o svou šanci. Oni se teď rozhodují, zda půjdou sedět na lávku třeba do Komety, nebo by mohli hrát za Žďár ve druhé třetí lajně. Věřím, že kádr vhodně doplníme,“ uzavřel Martin Nečas. Foto popis| ZÁVAR PŘED BRANKOU. Klíčový zápas celé sezony odehráli mladší dorostenci Žďáru nad Sázavou v úterý v Třebíči. Výhra 5:2 jim otevřela cestu do extraligy. Foto autor| Foto: Jiří Mokrý Region| Vysočina



Přehled zpráv

Recommend Documents