Přehled zpráv

Přehled zpráv 26.4.2013 - 29.4.2013 MÚ Česká Lípa Českolipský deník ČÍSLO DNE ............................................................................................................................................................. 3 27.4.2013 Českolipský deník str. 1 Titulní strana MÚ Česká Lípa

Nejtepleji od roku 1993 .......................................................................................................................................... 3 27.4.2013 Českolipský deník str. 1 Titulní strana MÚ Česká Lípa (čtk)

Nemocnici v Lípě povede staronový ředitel ....................................................................................................... 3 27.4.2013 Českolipský deník str. 1 Titulní strana MÚ Česká Lípa RADMILA POKORNÁ

Web strážníků je mimo provoz ............................................................................................................................. 5 27.4.2013 Českolipský deník str. 1 Titulní strana MÚ Česká Lípa (ph)

ČÍSLO DNE 58 ........................................................................................................................................................ 5 29.4.2013 Českolipský deník str. 1 Titulní strana MÚ Česká Lípa

Lípa opravuje silnice ............................................................................................................................................. 5 29.4.2013 Českolipský deník str. 1 Titulní strana MÚ Česká Lípa (mip)

OBRAZEM: „Držme se“ ......................................................................................................................................... 6 29.4.2013 Českolipský deník str. 8 U nás doma MÚ Česká Lípa

Vltava přiveze do Chotovic Třicet případů Kapitána pejska ............................................................................. 6 29.4.2013 Českolipský deník str. 9 Servis - kultura MÚ Česká Lípa HANA LANGROVÁ

ČRo Sever V České Lípě bojovali o rekord ............................................................................................................................ 7 26.4.2013 ČRo Sever str. 1 17:00 Události regionu - Ústecký kraj MÚ Česká Lípa

Dobrý den s kurýrem Broďan natočil rodinnou pohádku....................................................................................................................... 7 29.4.2013 Dobrý den s kurýrem str. 9 Kultura MÚ Česká Lípa IVA PAŠKOVÁ

Jablonecký deník Sasko láká Čechy na čoudící železné obry ......................................................................................................... 8 27.4.2013 Jablonecký deník str. 2 Z regionu MÚ Česká Lípa

Přehled zpráv

1 © 2013 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz | [email protected]

TOMÁŠ LÁNSKÝ

REPORTÁŽNÍ FOTOGRAFIE Z METROPOLÍ NAJDETE VE SNĚMOVNĚ.......................................................... 9 29.4.2013 Jablonecký deník str. 9 Servis - kultura MÚ Česká Lípa

Kladenský deník Rekonstrukce pochodu smrti se zúčastní i letos lidé z Kladenska .................................................................. 9 27.4.2013 Kladenský deník str. 3 Kladensko MÚ Česká Lípa KATEŘINA HUSÁROVÁ MICHAEL POLÁK

Krkonošský deník Od smrti Pavla Wonky uplynulo už 25 let. Byla zbytečná? .............................................................................10 27.4.2013 Krkonošský deník str. 2 Český ráj MÚ Česká Lípa (čtk)

Liberecký deník JIŘÍ TUREK VYSTAVUJE VE SNĚMOVNĚ .........................................................................................................10 29.4.2013 Liberecký deník str. 2 Z regionu MÚ Česká Lípa

Mladá fronta DNES Zvěř pustoší pole, myslivci nestíhají .................................................................................................................11 27.4.2013 Mladá fronta DNES str. 3 Kraj Liberecký MÚ Česká Lípa Adam Pluhař

Když policie pomáhá a chrání. Bohužel jen své kolegy ..................................................................................11 29.4.2013 Mladá fronta DNES str. 4 Kraj Liberecký MÚ Česká Lípa Jan Šebelka

Orlický deník „Běh se stal nedílnou součástí mého života“ ...................................................................................................12 27.4.2013 Orlický deník str. 8 U nás doma MÚ Česká Lípa LEOŠ DRAGÚŇ

Ústecký deník Jezero Olbersdorfer: Sezonu zahájí obří táborák .............................................................................................15 29.4.2013 Ústecký deník str. 12 Zajímavosti MÚ Česká Lípa (sg, luv)

Zpravodajství ČTK Na severu Čech padaly rekordy, nejtepleji bylo v Doksanech ........................................................................16 26.4.2013 Zpravodajství ČTK str. 0 dul met MÚ Česká Lípa van

Přehled zpráv


MÚ Česká Lípa Českolipský deník

ČÍSLO DNE 27.4.2013

Českolipský deník str. 1 Titulní strana MÚ Česká Lípa

600 Dvě třetiny vstupenek na květnovou show Michala Davida a jeho kapely v České Lípě již mají své majitele. „Mejdan roku na zimáku“ se uskuteční ve čtvrtek 16. května v českolipském Sportareálu, kam se vejde na devět stovek lidí. Nyní už je ale volných jen něco málo přes tři sta lístků. Region| Severní Čechy

Nejtepleji od roku 1993 27.4.2013

Českolipský deník str. 1 Titulní strana (čtk) MÚ Česká Lípa

POČASÍ Českolipsko – Nikde jinde v Libereckém kraji nebylo včera tak horko jako na Českolipsku. Pouze Česká Lípa a Doksy u Máchova jezera totiž včera pokořily stávající teplotní rekordy. V Lípě naměřili meteorologové 26,7 stupně, rekord z roku 1993 byl pokořen o 0,8 stupně Celsia. V Doksech u Máchova jezera bylo včera 26,3 stupně Celsia. Poslední rekord byl z roku 2006, kdy teploměr ukázal 0,5 stupně méně. Nejtepleji z celých severních Čech bylo včera v Doksanech v Ústeckém kraji – 27,7 stupně Celsia. Region| Severní Čechy

Nemocnici v Lípě povede staronový ředitel 27.4.2013


RADMILA POKORNÁ

Česká Lípa – Nemocnici v České Lípě povede po přechodnou dobu Jaroslav Kratochvíl. Podle očekávání členové nového představenstva českolipské nemocnice odvolali v pátek dosavadního generálního ředitele Petra Chmátala. Svému odvolání pak předešel provozní ředitel Stanislav Cenek, který rezignoval. Nečekaně ale nemocnici opustil rovněž finanční ředitel Martin Říha. Ten v pátek rezignoval na členství v představenstvu a rovněž na místo v managementu nemocnice. Odvolaného ředitele Chmátala od května vystřídá na přechodnou dobu Jaroslav Kratochvíl. Vyplývá to z dopisu zaměstnancům nemocnice od předsedkyně dozorčí rady a českolipské starostky Hany Moudré (ODS) a nového předsedy představenstva primáře ortopedie Petra Gutwalda. „Jeho prvotním úkolem je připravit výběrová řízení na pozici generálního ředitele, provozního ředitele a ředitele pro zdravotní obory,“ píše se v dopise, který má Deník k dispozici. Podle dobře informovaného zdroje se ale původně počítalo s tím, že by nemocnici do nástupu nového ředitele vedl Martin Říha. ...2 Nemocnici v Lípě povede staronový ředitel Pokračování ze str. 1

Plné znění zpráv


„Proto ho dozorčí rada neodvolala z představenstva. Zaskočil je ale svojí rezignací,“ říká člověk, který je detailně obeznámen s poměry v nemocnici. Jeho jméno redakce zná, ale respektuje jeho přání zůstat v anonymitě kvůli obavám z personálního postihu. Zaskakoval za Zhorného Jaroslav Kratochvíl není v českolipské nemocnici neznámý. Do zdravotnického zařízení přišel společně s předchozím ředitelem Marcelem Zhorným, pod kterým pracoval jako finanční ředitel. Když Zhorný v květnu 2009 ze soukromých důvodů rezignoval, Kratochvíl po něm převzal na tři měsíce vedení nemocnice. Kratochvíl v té době zasedal také v představenstvu českolipské nemocnice, byl jeho místopředsedou a poté i předsedou. Působil tak v jednom týmu mimo jiné s tehdejším ředitelem liberecké nemocnice Luďkem Nečesaným a náměstkem ředitele jablonecké nemocnice Milanem Trpišovským. Po příchodu Petra Chmátala v srpnu 2009 Kratochvíl nemocnici opustil. Zemětřesení v nemocnici Zemětřesení v českolipské nemocnici vyvolalo čtvrteční rozhodnutí dozorčí rady, která odvolala z představenstva Petra Chmátala, Stanislava Cenka, vedoucí fyzioterapeutku Petru Šperlíkovou a hlavní sestru Lenku Caklovou. Hlavním důvodem byla podle předsedkyně dozorčí rady Hany Moudré ztráta důvěry a špatná komunikace. Chmátalovi a Cenkovi mělo zlomit vaz uzavření nevýhodné smlouvy s firmou CL-Evans, která vyhrála soutěž na zateplení za zhruba 125 milionů korun. To ale Stanislav Cenek považuje za zástupný důvod. „Podle právního rozboru, který jsme si nechali na pokyn dozorčí rady zpracovat, na smlouvě není nic protiprávního,“ vysvětluje Stanislav Cenek s tím, že ale respektuje právo kraje jako vlastníka nemocnice na jejich odvolání. „Nicméně za ním vidím spíše politické tlaky. Představenstvo rozhoduje ve shodě, dozorčí rada ale odvoláním vypíchla pouze jeho čtyři členy,“ doplňuje Stanislav Cenek. Stejný názor má podle dřívějšího vyjádření i Petr Chmátal. Vedení nemocnice bylo od počátku letošního roku pod tlakem kvůli zakázce zateplení zdravotnického zařízení. Soutěž vyhrála firma CLEvans v konkurenci 25 firem s nejnižší nabízenou cenou 123,7 milionu korun. Podle posudku společnosti Energy Benefit Centre je ale i tak projekt o 30 milionů korun předražený, a proto doporučila v něm nepokračovat a vypsat soutěž znovu. CL-Evans v reakci na to nabídla snížení o 25 milionů korun. O to, zda přijmout úsporu a pokračovat v zakázce, či vypsat novou soutěž, vznikl před několika týdny i konflikt mezi představenstvem a dozorčí radou. První jmenovaný orgán nemocnice byl pro pokračování, dozorčí rada soudila opak a vyvolala jednání valné hromady, tedy krajských radních, jež zastupují kraj jako jediného vlastníka zdravotnického zařízení. Hejtmanství nabízenou úsporu nepřijalo. Nepovažuje ji za slevu, ale změnu parametrů, což by znamenalo ztrátu evropské dotace ve výši 42,5 milionu korun. Podle dřívějšího vyjádření Zuzany Kocumové ale bude kraj ještě s firmou jednat. Tím pověřili předsedkyni dozorčí rady Hanu Moudrou. Konečné rozhodnutí má padnout na zasedání krajských radních 7. května. Podle hejtmana Martina Půty (Starostové pro LK) stále platí, že stavební práce chtějí zahájit nejpozději v září. Českolipská nemocnice je jednou ze dvou krajských nemocnic. Poskytuje péči oblasti se 110 tisíci obyvateli. *** „Podle právního rozboru, který jsme si nechali na pokyn dozorčí rady zpracovat, na smlouvě není nic protiprávního.“ Stanislav Cenek Foto popis| Region| Severní Čechy



Web strážníků je mimo provoz 27.4.2013

Českolipský deník str. 1 Titulní strana (ph) MÚ Česká Lípa

Česká Lípa – Chyba není na vašem počítači. Na webové stránky českolipské městské policie se v těchto dnech nedostane nikdo. Systémy firmy Wedos, na kterém je web strážníků umístěn, napadl hacker. Stránky se proto budou stěhovat jinam. „Původní záměr, že problém bude odstraněn do jednoho dne, se ukázal jako neuskutečnitelný. Proto se stránky budou stěhovat na bezpečnější server,“ říká zástupce ředitele MP Antonín Doležal. Městská policie se bude snažit nové stránky zprovoznit během několika dnů. „Nebude-li možné stávající stránky podřídit novému redakčnímu systému, bude nutné je vytvořit zcela znovu,“ dodává Antonín Doležal. Region| Severní Čechy

ČÍSLO DNE 58 29.4.2013


Přesně tolik článků měl lidský řetěz na náměstí T. G. M. v České Lípě. Tady se v pátek sešli vesměs mladí lidé, aby podpořili studenty podnikatelské školy v jejich akci Držme se. Ta se konala již potřetí. Jejím cílem je sdružit maximální počet lidí na jednom místě a podpořit vztah místních k České Lípě. Nejvíce se jim to prozatím podařilo loni, kdy náměstí obtočil lidský řetěz ze 346 účastníků. Foto popis| Region| Severní Čechy

Lípa opravuje silnice 29.4.2013

Českolipský deník str. 1 Titulní strana (mip) MÚ Česká Lípa

Česká Lípa – Opravy silnic už běží v České Lípě naplno. Po „krocení“ výtluků po zimě už přišly na řadu také plánované úpravy komunikací. „Již na začátku března jsme začali nejhorší výtluky opravovat pomocí technologie Silkot. Dva stroje ve městěpracovalyaždo začátku dubna. Opravy technologií Silkot nás přišly na zhruba700 tisíckorun. Nyníse už soustředíme na plánované opravy,“ uvedl místostarosta České Lípy Jiří Kočandrle. Hotový je povrch vozovky v u mateřské školy Pastelka na Svárově, novotou září chodník před bytovkami v ulici Pod Holým vrchem nebo parkoviště v ulici Na Výsluní. Dokončené jsou rozjezdy v křižovatce ulic Vrchlického a Pod Hůrkou, chodník v Mariánské ulici, oprava povrchů ve Školní ulici a křižovatka Dubické a Mánesovy. Pracuje se v ulici Jaroslava Seiferta a Petra Bezruče, rozjela se i oprava chodníku ve Svárovské ulici. Připravuje se oprava vozovky ve Východní ulici. Foto popis| Region| Severní Čechy



OBRAZEM: „Držme se“ 29.4.2013

Českolipský deník str. 8 U nás doma MÚ Česká Lípa

Přestože se páteční pokus o překonání co nejdelšího lidského řetězu nezdařil, účastníci akce „Držme se“ si horké odpoledne užili. Na náměstí v České Lípě se následně strhla vodní bitva v kašně. Akci pořádali potřetí studenti Soukromé podnikatelské střední školy v Č. Lípě. Foto autor| Foto: Deník/Vít Černý Region| Severní Čechy

Vltava přiveze do Chotovic Třicet případů Kapitána pejska 29.4.2013

Českolipský deník str. 9 Servis - kultura HANA LANGROVÁ MÚ Česká Lípa

Chotovice – Do Hospody U Lázní v Chotovicích zavítá pražská formace Vltava, která je neodmyslitelně spjata s postavou muzikanta a herce Roberta Nebřenského. Skupina, která se na pódia po delší odmlce vrátila teprve nedávno, patří k tomu nejoriginálnějšímu na české scéně. Nový program Třicet případů Kapitána pejska skupina poprvé představila 27. února v Lucerna Music Baru v Praze. Nyní s ním míří do klubůpocelé republice. Jednouze zastávek jsou také Chotoviceu České Lípy. „Třicet případů Kapitána pejska bude takový průlet světem vltavských písní, kde jednotlivé postavy navážou vzájemné kontakty a vůbec celý ten náš vesmír ožije a alespoň na dobu koncertu se ujme vlády,“ prozradil Robert Nebřenský. Neobvyklá poetika Vltava je považována za jednu z nejoriginálnějších kapel na české hudební scéně. Tohle přízvisko si vysloužila nejen neobvyklou poetikou mnohoznačných textů, ale také zcela původním hudebním stylem, který dokonale souzní s charismatickým hlasem Roberta Nebřenského. Na podzim 2011 vydala Vltava desku Komedianti se vracejí domů, na které prezentuje svůj současný průzračný kytarový sound. Autorskou spolupráci na nejnovější desce kytarista Peter Binder přirovnal k sehranosti dvojice Lennona a McCartneyho. Není to ovšem to jediné, co Vltavu spojuje s Beatles. Už písničkou Marx Engels Beatles ze stejnojmenné desky z roku 1998 projevila Vltava sympatie k liverpoolské čtveřici. Obě kapely mají oblibu v bajkách. (Prasátko Piggies, Kapitán pejsek Martha My Dear, Blackbird, Rocky Racoon, Zajíc a koza, Nový život kočky…). Pozdější Beatles „Máme nejraději pozdější období Beatles. Desky Abbey Road, Yellow Submarine nebo Let It Be. Jsou pro nás určitě jednou z důležitých inspirací,“ uvedl Peter Binder. Stejně jako mají Beatles Yellow Submarine, má Vltava parník Děvín, který řídí Kapitán pejsek. Beatles mají vlastní svět kolem žluté ponorky, ve kterém žije seržant Pepper, Modráci, Nowhere Man a další. Podobně svébytný svět s mnoha osobitými postavičkami kolem sebe vytvořila i Vltava. *** Kapitán pejsek má nejen čich na dobrou muziku, ale zná také příběhy všech písňových postav. Zjistíte například, co zažíval pan Prasátko jako člen Beatles, kolik lyží mají dohromady s Marxem a Engelsem, jaký Trosečník byl Bezvadnej chlap a proč všichni milují nedostupnou Opilou krásku. V PÁTEK 3. KVĚTNA V CHOTOVICÍCH. Foto autor| Foto: Deník/ hl Region| Severní Čechy



ČRo Sever

V České Lípě bojovali o rekord 26.4.2013

ČRo Sever

str. 1 17:00 Události regionu - Ústecký kraj MÚ Česká Lípa

František JANAČÍK, moderátor -------------------V České Lípě se dnes odpoledne pokusili překonat rekord. Během odpoledne se scházeli neznámí lidé, aby se chytili za ruce a vytvořili co nejdelší lidský řetěz. Tradiční akce s názvem Držme se se koná už potřetí a sledoval ji kolega Tomáš Mařas. Dobré odpoledne. Tomáš MAŘAS, redaktor -------------------Příjemné odpoledne. Zhruba před hodinu začalo na českolipském náměstí počítání lidí, kteří tím, že se drží za ruce, vytvořili lidský řetěz. Studenti soukromé střední školy, kteří akci organizují, chtějí překonat loňský rekord 346 lidí. Teď už jsou pomyslné články řetězu spočítané a rekord z loňského roku se bohužel překonat nepodařilo. Letos se na českolipském náměstí sešlo 158 lidí. Přesto akci chtějí studenti zopakovat i příští rok. Tak jim, myslím, můžeme držet palce. Tomáš Mařas, Česká Lípa.

Dobrý den s kurýrem

Broďan natočil rodinnou pohádku 29.4.2013

Dobrý den s kurýrem str. 9 Kultura IVA PAŠKOVÁ MÚ Česká Lípa

Kovář z Podlesí bude mít v Máji předpremiéru UHERSKÝ BROD Kovář z Podlesí - nová hraná rodinná pohádka kombinovaná s loutkovou 3D animací - spatří světlo světa v uherskobrodském kině Máj. Na předpremiéru, která se koná ve středu 8. května ve 14.00, osobně přijede Pavel Göbl, scenárista a režisér v jedné osobě. Společně s ním přijede i kameraman Richard Špůr. Kino Máj má tu čest představit novou pohádku díky tomu, že Pavel Göbl je brodským rodákem a svým dílem chce potěšit nejdříve domácí diváky. Hlavním tématem rodinného dobrodružného příběhu je boj dobra se zlem, ve kterém je vše však tak trochu jinak. A originální závěr pohádky slibuje velké překvapení. Na městečko Podlesí a celý kraj je uvržena kletba, kterou může zlomit Toník, synovec místního kováře, tím, že zbaví kraj zlých bab, v něž se kdysi proměnily dobré víly, a z jejich spárů zachrání svou milovanou Bětku, a současně musí Podlesí zbavit i draka. Toník je sirotek, který vyrůstá u svérázného strýce kováře. A protože je strýc jednak válečný invalida a jednak trošku lenoch, proměnil Toník jeho kovárnu v dílnu plnou vynálezů, které mají strýčkovi usnadnit život. A k obsluze různých strojků, strojů a čarovných mašinek taky vycvičil dva hlodavce - křečka a veverku. V titulních rolích Toníka a Bětky se představí Gregor Bauer a Valerie Šámalová. V dalších pak Bolek Polívka, Josef Somr, Milan Markovič, Jiří Pecha, Rosťa Novák. Ve tři zlé víly se promění Ivana Chýlková, Szidi Tobias a Iveta Dušková. V roličce hospodského uvidíme člena legendárních Plastic People Vratislava Brabence, který má ve filmu dokonce dvojroli - namluví také trikového draka! Díky své výpravnosti a trikové bohatosti představuje pohádka jednu z nejnáročnějších realizací v českém filmu posledních let. Kromě skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm se natáčelo také v jeskyních u Velenic u České Lípy a v lesích v okolí Prahy. Veškeré interiéry, exteriéry i rekvizity jsou stylizovány do magického výtvarného stylu Františka A. Skály, originální dobové kostýmy jsou dílem kostýmní výtvarnice Ivany Brádkové. Foto popis|



Jablonecký deník

Sasko láká Čechy na čoudící železné obry 27.4.2013

Jablonecký deník str. 2 Z regionu MÚ Česká Lípa

TOMÁŠ LÁNSKÝ

1. května zahajuje letošní provoz Žitavská úzkorozchodná dráha. Díky učenlivému personálu můžete na cestách slyšet i češtinu Německo – Dělají rámus, smrdí, jsou pomalé a pohodlí si v nich neužijete. Přesto parní vlaky lákají ke svezení rok od roku více lidí, nostalgie po staré železnici sílí. Asi největší možnosti máte hned za hranicemi v německé Žitavě, kde se můžete svézt na dvanáctikilometrovém úseku do lázní Oybin. Sasko – Hornolužická železniční společnost, která dráhu provozuje, zahajuje provoz 1. května. Na trať se vrátí oblíbený Saský vlak z roku 1900, vlak Říšských železnic ze 30. let nebo jediný dochovaný úzkokolejný motorový vůz z roku 1037. „Za loňský rok jsme přepravili 161 tisíc cestujících a to je od sjednocení Německa absolutní rekord. Významná část našich cestujících přijíždí za našimi vlaky z České republiky,“ říká jednatel firmy Ingo Neidhard. Češi měli k železnici vždy srdeční vztah, ostatně železničních modelářů je u nás asi nejvíc z celého světa. Do Žitavy je přivádí nejen blízkost, ale i výhodná jízdenka Libnet, kdy za 160 korun můžete 24 hodin cestovat Libereckým krajem, Saskem a Polskem v rámci Euroregionu Nisa autobusem i vlakem. Vtahuje se i na žitavskou úzkokolejku. „Každoročně přibývá cestujících z České republiky. Důvodem je bezesporu právě výhodná jízdenka Libnet. Návštěvníci z České republiky tvořili v loňském roce až 20% všech cestujících, říká Alfred Simm, pracovník marketingu železniční společnosti. Na žitavské úzkorozchodce můžete dnes už poměrně běžně slyšet češtinu, a to nikoliv od spolucestujících. Personál dráhy se totiž česky dlouhodobě učí. „Na popovídání to asi ještě není, ale měli by rozumět případným dotazům,“ dodává Simm. Žitavská úzkorozchodná dráha vznikla už před 123 lety, tehdy se po ní vozilo hlavně uhlí a dřevo. Až do roku 1945 vedla trať přes dnešní Bogatyniu až do českého Frýdlantu. Zůstala trať ze Žitavy do lázeňských obcí Jonsdorf a Oybin. V minulosti už měla trať mnohokrát namále, naposledy koncem 80. let, kdy měla železnice ustoupit těžbě uhlí. Později Sasko – Hornolužická železniční společnost odkoupila vlaky a budovy od státních železnic, aby nádraží opravila a vlaky renovovala. Začala vozit turisty. „Letos nebude už po šesté chybět každou druhou sobotu v měsíci počínaje 11. 5. hudební vlak, kdy z jedoucího vagonu vyhrává cestujícím i kolemjdoucím dixielandová kapela. Pro návštěvníky z Čech jistě není bez zajímavosti, že za úspěchem hudebních vlaků, kdy se vedle vagónu někdy na nástupišti i tančí, je kapela New Dixie z Liberce,“ dodává český spolupracovník železniční společnosti Petr Kumpfe. Foto popis| Oblíbenou atrakcí je společný výjezd dvou parních lokomotiv najednou z nádraží Bertsdorf, která je vděčným motivem nadšených fotoamatérů. V letošní sezóně se tato podívaná koná 4x denně. Foto autor| Foto: Petr Kumpfe Region| Severní Čechy Publikováno| Jablonecký deník; Z regionu; 02 Publikováno| Českolipský deník; Z regionu; 02 ID| d63b68e5-38b8-4474-a96d-e35063d59043



REPORTÁŽNÍ FOTOGRAFIE Z METROPOLÍ NAJDETE VE SNĚMOVNĚ 29.4.2013

Jablonecký deník str. 9 Servis - kultura MÚ Česká Lípa

Foto popis| VÝSTAVA city LAB. Umělecké reportážní fotografie z různých světových metropolí pod názvem „cityLAB“ vystavuje od pondělí 29. dubna v atriu Poslanecké sněmovny fotograf a novinář Jiří Turek. Záštitu nad výstavou poskytl poslanec Petr Skokan. Foto autor| Foto: Archiv Region| Severní Čechy

Kladenský deník

Rekonstrukce pochodu smrti se zúčastní i letos lidé z Kladenska 27.4.2013

Kladenský deník

str. 3 Kladensko MÚ Česká Lípa

KATEŘINA HUSÁROVÁ MICHAEL POLÁK

Nový Bor, Kladensko – Pietní pochod za pět lidických žen, které v roce 1945 absolvovaly pochod smrti z koncentračního tábora Ravensbrück a došly až do Nového Boru, se uskuteční i letos. Zahájen bude tradičně již potřetí 8. května večer položením květin v areálu někdejšího koncentračního tábora v Ravensbrücku. Druhý den se účastníci pochodu vydají na 450 kilometrů dlouhou cestu, která skončí 22. května v NovémB oru. Z Ravensbrücku by letos měli vyjet i cyklisté. Ti do Nového Boru dojedou už na konci pátého dne. Iniciátorkou pochodu je Milena Městecká, která před časem pracovala v Kladně a má zde dnes řadu přátel. Trasu poprvé absolvovala před dvěma lety. Autorem prvotní myšlenky je ovšem Antonín NešporzLidic. Narodil se až po lidické tragédii (10. 6. 1942) po návratu maminky Anny z koncentračního tábora. Ta patřila k pětici žen, které utekly z Ravensbrücku. Pochod smrti absolvovaly a přežily. „Poprvé jsme se na ta místa vydali do Německa s maminkou a bratrem na konci devadesátých let. Protože si maminka pamatovala města, kterými s ostatními ženami šly, dali jsme dohromady poprvé hrubou trasu. Oproti jejich původní pouti jsme ale autem nejeli úvozovými cestami, nýbrž po silnicích,“ zavzpomínal Antonín Nešpor. V místě, kde ženy ukončily na konci války strastiplnou cestu, tudíž v Novém Boru, zasadili Lidičtí v roce 2010 s místními za podpory Josefa Doškáře lípu Lidických žen. Rok na to se konal první ročník rekonstrukce pochodu. Následně byla tamtéž odhalena i pamětní deska Lidickým ženám, stejně jako na zdi nedalekého kláštera v České Lípě, kde zubožené koncentráčnice tehdy poprvé, po téměř třech týdnech, spaly pod střechou (ve skutečnosti se daly ženy na útěk o pár dní dříve). K rekonstrukci pochodu řekla dále jeho organizátorka Milena Městecká. „Na trase se přizpůsobujeme podmínkám přesunu na konci války. Ženy, které byly předtím tři roky internovány v koncentračním táboře, neměly možnost ubytování, ani nemohly zajít do restaurace. Spalo se většinou pod širým nebem na nepřátelském území. Snažíme se o co nejvyšší míru autenticity,“ řekla organizátorka. „Pochod smrti je zkušenost, na kterou se nezapomíná. Je to způsob, jak může kdokoli z nás přispět k připomínce útrap a hrdinství obyčejných lidí v těžkých dobách konce války,“ uzavřela Milena Městecká. **** Pro zájemce Více informací k letošnímu ročníku Pochodu smrti Lidických žen se dočtete na webu občanského sdružení Lidice: http://www.lidice. cz. Najdete zde podrobný itinerář tras i kontakty na pořadatele. Foto popis| MILENA MĚSTECKÁ v cíli. Růže jí předává syn Lidické ženy, tehdy Anny Hroníkové, Antonín Nešpor. Foto popis| LOŇSKÝ pochod smrti. Po čtrnáctidenní túře došly účastnice do Nového Boru. Zleva: Marcela Ježková ze Slánska, Kateřina Matějková a Milena Městecká.



Foto autor| Foto 2x: Deník/Vít Černý Region| Střední Čechy

Krkonošský deník

Od smrti Pavla Wonky uplynulo už 25 let. Byla zbytečná? 27.4.2013

Krkonošský deník str. 2 Český ráj (čtk) MÚ Česká Lípa

Hradec Králové – Východočeský disident PavelWonkase stal před čtvrt stoletím posledním politickým vězněm komunistického režimu v Československu, který zemřel ve vězení. Tento „advokát chudých“ zemřel 24. dubna 1988 v pouhých 35 letech za dosud nevyjasněných okolností ve věznici v Hradci Králové, rodina se o jeho smrti dozvěděla až o dva dny později. Po listopadu 1989 byl Wonka jako symbol odporu proti policejnímu a justičnímu násilí rehabilitován. „Byla to určitě poslední velká oběť v komunistickém Československu. Vypovídá to o tom, jak se v tehdejším Československu zacházelo s odpůrci režimu. Byla to naprosto zbytečná smrt oponenta komunistického režimu,“ řekl jednou historik Tomáš Bursík. Wonka se totiž před svým posledním zatčením chystal legálně vycestovat do Spolkové republiky Německo. Vrchlabský rodák Wonka (narozen 23. ledna 1953) pocházel ze smíšeného manželství, měl německého otce a českou matku. Prvních pět měsíců strávil Wonka, který nebyl signatářem Charty 77, ve vazbě v roce 1982. V lednu 1984 byl opět zatčen. Po propuštění v roce 1986 ještě více kritizoval stávající režim a rozhodl se kandidovat jako nezávislý do Federálního shromáždění, což tehdejší ústava umožňovala. Volební komise jej však odmítla zaregistrovat a krátce po volbách v květnu 1986 byl spolu s bratrem Jiřím zatčen. V květnu 1987 byl Wonka odsouzen za pobuřování na 21 měsíců vězení a v srpnu 1987 byl převezen do věznice v Minkovicích v Liberci. Tam byl hned po příjezdu surově zbit, lékařské ošetření mu bylo i přes příznaky otřesu mozku odepřeno. Na protest proti tomu odmítl pracovat, což vedlo k dalším kázeňským trestům a k nové obžalobě z maření výkonu úředního rozhodnutí. Kvůli zhoršujícímu se zdravotnímu stavu byl na nátlak veřejnosti převezen do vězeňské nemocnice na Pankráci, z vězení byl propuštěn v únoru 1988. Opět zatčen byl o dva měsíce později v Trutnově, kde vyřizoval svou žádost o vystěhování do západního Německa. Okresním soudem v Trutnově byl 20. dubna 1988 odsouzen na pět měsíců za to, že nedodržoval podmínky ochranného dohledu. K tomuto soudu byl dopraven na kolečkovém křesle a mluvil jen šeptem. Hned se odvolal, čtyři dny později kolem osmnácté hodiny zemřel. Jeho pohřbu ve Vrchlabí se 6. května 1988 pod dozorem Státní bezpečnosti zúčastnilo až 2000 lidí. NapočestWonkybylponěm pojmenován most v Pardubicích a ulice v Hradci Králové, Žďáru nad Sázavou, České Lípě či Praze-Stodůlkách. Hradec Králové mu v roce 2011 udělil čestné občanství. Foto popis| Region| Východní Čechy

Liberecký deník

JIŘÍ TUREK VYSTAVUJE VE SNĚMOVNĚ 29.4.2013

Liberecký deník str. 2 Z regionu MÚ Česká Lípa

Foto popis| VÝSTAVA cityLAB. Umělecké reportážní fotografie z různých světových metropolí pod názvem „cityLAB“ vystavuje od pondělí 29. dubna v atriu Poslanecké sněmovny fotograf a novinář Jiří Turek. Záštitu nad výstavou poskytl poslanec Petr Skokan. Region| Severní Čechy



Mladá fronta DNES

Zvěř pustoší pole, myslivci nestíhají 27.4.2013

Mladá fronta DNES str. 3 Kraj Liberecký Adam Pluhař MÚ Česká Lípa

V mnoha honitbách v Libereckém kraji je přemnožená zvěř a ničí zemědělcům úrodu. Myslivci ji nestíhají střílet. Je jich totiž málo nebo nemají na odstřel čas. LIBERECKÝ KRAJ Přemnožená zvěř ničí zemědělcům osetá pole. Myslivci nestíhají střílet především divočáky. Také kvůli tomu, že nimrodi stárnou a mladí nepřicházejí nebo nemají čas čekat dlouhé hodiny na zvěř. Jednu z největších škod teď řeší zemědělci na Českolipsku. Statku Skalice tam jelení zvěř zničila velkou část pole s řepkou. „Zaorávat jsme museli dvacet hektarů. Je to zatím největší škoda za poslední asi tři roky,“ uvedl za statek Václav Tuček. Statek má smůlu, že sousedí s lesy. Právě na jejich pole se z Lužických lesů zvěř stahuje. Jeleny v zimě nezastavil ani mnohasetmetrový pás „ochranné“ trávy. Jelení zvěř tam podle Václava Tučka nechává tolik, jakoby tam prošlo stádo skotu. U pole osetého s řepkou je pak vysoká schopná i nocovat, k řepce se prohrabe i dvaceticentimetrovou vrstvou sněhu. „Podle mě je jelení zvěře dost, stejně jako srnčí. Určitě je přemnožená černá zvěř,“ domnívá se Václav Tuček. Podle soudního znalce v oboru škod způsobených zvěří Igora Hájka je vysoká u Skalice přemnožená v mnoha honitbách zcela jistě. Stejně jako na mnoha jiných místech v zemi, kam jako znalec jezdí. Podle něj jsou škody doslova od Bílých Karpat až po Aš. „Zvěř se málo redukuje. Pokud myslivci říkají, že odstříleli šedesát kusů, je to tak možná přírůstek. Střílet by měli mnohem víc a zvěř zredukovat,“ domnívá se Igor Hájek. Podle něj je například normovaný stav divokých prasat pro Českou republiku 11 280 prasat. I s nepřiznanými kusy se jich podle jeho odhadu uloví ročně zhruba 200 tisíc. A ani to nestačí. Za to, že myslivci střílí méně, než by měli, může mimo jiné to, že jich ubývá, stárnou a nemají čas. „Divoké prase musíte střelit v noci a doslova ho 'vysedět'. Úplňků je jen dvanáct v roce. Pokud mladí jsou, chtěli by přijít, střelit a odejít. Čekaná ale trvá hodiny. Lidé také nemají tolik peněz, myslivost je drahá záležitost. A ten, kdo má peníze, zase nemá většinou v dnešní době čas,“ tvrdí Igor Hájek. Sám dělá předsedu mysliveckého sdružení, které má 42 členů. Průměrný věk sdružení je 61 let. „Jako jediné myslivecké sdružení široko daleko platíme pět set korun za ulovené prase. Prasata přitom chodí lovit jen čtyři. A bude to ještě horší, protože myslivci vymírají. Myslím, že přijde doba profesionálních lovců,“ míní Igor Hájek. Starosta obce Zahrádky na Českolipsku a myslivec Ladislav Chvojka se domnívá, že se na současném stavu podílejí i zemědělci. Tím, že osévají velké hektary jedinou plodinou. Třeba řepkou nebo kukuřicí. „Tím znemožňují velký odstřel zvěře. Ta se na třiceti nebo čtyřiceti hektarech ukryje. A vy se k ní ani nedostanete,“ míní Ladislav Chvojka. Ministerstvo zemědělství už situaci s přemnoženou zvěří řeší a chystá změny v zákoně o myslivosti. Jednou z možností by mohlo být prodloužení doby lovu zejména divokých prasat. Měla by vzniknout i možnost oslovit sousední myslivecké sdružení, aby v honitbě snížilo stav zvěře. Foto popis| Jelení zvěř se podle myslivců málo reguluje. Foto autor| Foto: MAFRA Regionální mutace| Mladá fronta DNES - liberecký kraj

Když policie pomáhá a chrání. Bohužel jen své kolegy 29.4.2013

Mladá fronta DNES str. 4 Kraj Liberecký Jan Šebelka MÚ Česká Lípa

7 dní v Libereckém kraji Redaktor MF DNES glosuje události uplynulého týdne v Libereckém kraji. Dnes píše o dvou rozdílných zkušenostech s policií Stala se mi taková zvláštní věc. Sice ten příběh nezačal uplynulý týden, takže jakoby do rubriky Sedm dní v Libereckém kraji nepatří, nicméně jeho pointa ke mně dorazila v úterý. Asi před dvěma týdny mi volala sestra z chalupy, kterou máme v Tanvaldě na dohled činžáku, kde bydlí rodina zastřeleného Roma. Nadávala jako



špaček, protože nám někdo ze země vypáčil kovovou trubku, polovinu stojanu na sušení prádla, a odnesl ji. Druhou se mu ze země vyrvat nepodařilo, ale celou ji při svém snažení zdeformoval. Poradil jsem sestře, aby zavolala na policii a nahlásila jim to. Jen nahlásila, aby to tam měli někde zaznamenané. Bylo jí to blbé, neboť škoda na majetku byla malá. Učinil jsem tak sám a vytočil číslo obvodního oddělení v Tanvaldu. Nebyl to totiž zdaleka první případ, kdy nám soudruzi zloději něco ukradli. Loni třeba odtahali přes les dva kubíky dřeva nasekaného na polínka. Policista mě vyslechl a já to považoval za vyřízené. Nicméně to mělo pokračování. Za hodinu volali z chalupy znovu, že policista právě odešel. Obhlédl místo činu, na něco se zeptal, cosi si zapsal. Ještě před tím, než šel pryč, jim ale dal poněkud drsnou radu. Že bychom to tam měli všichni (dole sousedovi odtáhli střešním okénkem novou sněhovou frézu) prodat, vzít bič a pryč. Lepší už to nebude. Upřímný člověk! A nyní se dostávám k předem avizované pointě. Tento týden mi přišel dopis, v němž mě tanvaldská police informuje, že moji stížnost zanesla do análů. To je velký pokrok, protože když mi před několika lety pravděpodobně stejní soudruzi zloději postavili auto na špalky a odnesli dva měsíce staré (nové) gumy, nedostal jsem od policistů ani oznámení, že je nechytili a případ odložili. Časy se (snad) mění. Díky za to, tanvaldští policisté. A ještě jednou na podobné téma. Byli jsme ve středu na reportáži v České Lípě, kde si skupina lidí usmyslela, že pomůže městské policii od dřiny nasazování botiček, což je údajně devadesát procent její práce. Tito lidé prosazují logickou myšlenku, že by strážníci měli hlavně sloužit a chránit, ne si vydělávat na prémie vybíráním pokut. Proto tato městská „stínová“ policie varovala ve středu před ataky té oficiální na místech, kde botičkáři řádí nejvíc. Skupina dobrovolníků se dala dohromady přes facebook, kde si založila svůj profil. Tolik pro pochopení situace. Stáli jsme v Zámecké ulici a sledovali počínání jedné z šesti hlídek. Asi sto metrů od nás zastavilo auto státní policie, a proto jsem se šel zeptat, jestli tam jsou kvůli Dnu bez pokut. Řekli, že ne. No, asi lhali, neboť když jsme se přemístili na jiné stanoviště, objevili se tam také a pak ještě jednou. Evidentně nás šmírovali. Proč, to je trochu záhada, akce přeci byla namířená proti městské policii. Nezůstalo jen u sledovačky. O den později si hlídka státní policie dojela pro jednoho facebookáře, který v komentáři pod fotografií nazval jednoho policistu ošklivým slůvkem. Dostal pětistovku pokutu za urážku s tím, že další z diskutujících na stránkách neoficiální městské policie budou následovat. Rozhodli se zřejmě, že konečně budou pomáhat a chránit. Bohužel, jen své městské kolegy. Co dělat. Snad jen, že Česká Lípa není Tanvald. Regionální mutace| Mladá fronta DNES - liberecký kraj

Orlický deník

„Běh se stal nedílnou součástí mého života“ 27.4.2013

Orlický deník str. 8 U nás doma MÚ Česká Lípa

LEOŠ DRAGÚŇ

Ultramaratonec Vlastimil Dvořáček závodil na pěti kontinentech, získal deset titulů mistra republiky a je držitelem řady rekordů Doudleby nad Orlicí – Závodil na pěti kontinentech. Na svém kontě má deset titulů mistra republiky, je držitelem řady českých a jednoho světového rekordu v ultra dlouhých běžeckých závodech. Závěrem loňského roku v České Lípě zahájil druhou stovku absolvovaných maratonů. Nejen tím se může pochlubit VLASTIMIL DVOŘÁČEK z Doudleb nad Orlicí, který nechyběl při slavnostním vyhlašování ankety Nejúspěšnější sportovec Rychnovska roku 2012. Žijí mezi námi: osobnosti „Za pětadvacet let se běh stal nedílnou součástí mého života. Je v něm určitá dávka seberealizace, možnost poznání sebe sama v těžkých a kritických momentech, těžko vylíčitelný pocit uspokojení po úspěšném absolvování závodu, možnost stavět si před sebe stále těžší a těžší cíle a realizovat je. Běh je pro mě též i prostředek a možnost k cestování a poznávání. Díky běhu jsem měl příležitost běžet na všech pěti kontinentech kromě Antarktidy, měl možnost poznat řadu zajímavých lidí, vidět mnoho zajímavých míst ve světě, a prožít též mnoho neopakovatelných zážitků,“ řekl v úvodu rozhovoru čtyřiapadesátiletý běžec. * Co vás přivedlo k maratónským běhům? Věnoval jste se předtím i jiným sportům?



Odmalička jsem hodně sportoval. Spíš jsem inklinoval k individuálním sportům. Jsem asi soutěživý typ, neschovávám se za výkony ostatních. Běhání mi šlo už na základce či střední škole lépe než ostatním, reprezentoval jsem školy na různých soutěžích. Ale chyběla systematičnost a možná i pevnější vedení. Pak přišla vojna i náročné zaměstnání, takže na běhání nebylo pomyšlení. Až v osmadvaceti se vmémživotě pár věcí změnilo a já jsem oživil svůj dávný sen – zaběhnout si maraton. Začal jsem pozvolna systematicky běhat a po roce a půl tréninku jsem si troufl na svůj první maraton. * Vzpomenete si ještě na svůj úplně první maraton? Kde se konal a jakého času jste dosáhl? Tehdy, koncem osmdesátých let, byla jen velmi malá informovanost o problematice běhání. To nebylo jako dnes, v éře internetu, kde se zájemce o absolvování dozví o maratonu vše odAaž po Zet. Já jsem si všechno postupně musel vyšlapávat svojí cestou. Kúčasti namémprvním maratonuměnakopla taková rodinná událost, narodila se mi dcera, bývalá manželka byla ještě v porodnici a z té euforie a na její počest jsem se rozhodl pro zaběhnutí maratonu. Jmenoval se Maraton Lamač a konal se ve Stráži pod Ralskem. Tehdy jsem neměl tušení, do čeho jdu. Začátek jsem přepálil a druhou polovinou se protrápil, ale čas 3:05:07 nebyl na nováčka až zas tak špatný. * Jistě máte v paměti nejvydařenější závod. Postupem času účast na maratonech byla proměspíš přípravou na běhy ještě delší, kde se přibývající věk tolik neprojevuje a kde semnědařilo více prosadit i z mezinárodního hlediska. Co do úspěchu se asi dá mluvit o druhém místě na mistrovství světa v běhu na osmačtyřicet hodin v hale v Brně v roce 2000. Ale já nejraději vzpomínám na šestidenní běh v australském Colacu v roce 2005, což byl tehdy největší závod svého druhu na světě. Narozdíl od ostatních běžců jsme neměl servismana, který by se omě staral. Tehdymněto však neskutečně běhalo, dodnes to nemůžu pochopit a k tomuto výkonu už jsem se nikdy nepřiblížil. Celých šest dní jsem běhal v jakési euforii. Skončil jsem druhý ve třetím nejlepším světovém výkonu roku. Tehdejší vítěz zaběhl dosud platný světový rekord. * A naopak závod, kde se vám vůbec nedařilo? To též musím spíš zabrousit do světa ultramaratonu. Při maratonu se obvykle trápím tak poslední hodinu běhu, což se dá v pohodě přežít, a vlastně jsem žádný maraton nikdy nevzdal. Ale když běžím vícedenní závod, přijdou obvykle nějaké zdravotní problémy a vím, že se s nimi budu trápit i několik dní. Pak přijde na řadu i psychická odolnost, což někdy bývá rozhodující záležitost. Mám-li jmenovat konkrétní závod, musím asi vzpomenout jediný ultra závod, který jsem byl nucen vzdát. Bylo to vNewYorku při účasti na nejdelším závodě světa na 3100 mil. Někdy devátý den běhu jsem dostal zánět do nohy, ještě tři dny jsem se s tím trápil na trati, až jsem byl nucen závod zabalit a vyhledat lékařskou pomoc. * Co krize? Musíte ji překonávat v každém maratonu, nebo jen v některých? Máte nějaký recept na její překonání? Lze jí vůbec nějak předcházet? Při maratonu se málokdy vysloveně dostanu do krize, spíš to souvisí s počasím, nemámrád vyšší teploty, to se pak organizmus jakoby přehřeje a výkonnost jde dolů. Samozřejmě pomůže zpomalení běhu. Při delších vzdálenostech hraje podstatnou roli psychika, protože se málokdy vyhnu menší či větší krizi. Velkou roli pak hrají zkušenosti. Toto se mi imimojiné líbí právě na dlouhých vzdálenostech. Není zde rozhodující vlastní výkonnost, ale podstatnou roli hraje psychika, zkušenosti, umění poslouchat své vlastní tělo, co zrovna právě potřebuje. Univerzální recept asi neexistuje, při ultra dlouhých vzdálenostech pomůže na kratší dobu přejít do chůze či si na pár hodin jít odpočinout, doplnit energii. Nikdy jsem nedělal z běhu žádnou vědu, jsem samouk a ani v dnešní přetechnizované době nepoužívám žádné pomůcky jako sporttestr na měření tepu,GPS apod. Běhám jen podle svého pocitu, jak v tréninku, tak při závodě. Běžec při ultra dlouhémzávodě musí být připraven na všechno a závisí jen na něm, jak se s útrapami popasuje. * Co se vám honí hlavou během závodu? Soustředíte se jen na běh, nebo máte myšlenky na něco jiného? Vnímáte okolí? Jak už jsem uvedl, podstatnou roli zde hraje psychika. V posledních letech jsem se při dlouhých vzdálenostech naučil používat MP3. Odmonotónního dlouhotrvajícího běhu se odreagovávám pouštěním oblíbených písniček. Snažím se být pozitivně naladěn, myslet na příjemné věci. Nemyslet na to, jak dlouho ještě závod potrvá, ale rozdělit si ho pomyslně na kratší úseky, které jakoby rozdělují závod. Jako je třeba občerstvení či kratší odpočinek.



* Jak často a v jakých objemech trénujete? S přibývajícím věkem slevuji ze svých tréninkových dávek, dost často se i potýkám s motivací. Pomůže si před sebe vytyčit nějaký konkrétní cíl. V poslední době semétréninkové dávky stabilizovaly zhruba na pětkrát týdně 80 – 100 km. Je též rozdíl, jestli jsem v přípravném období, to se snažím naběhat více kilometrů, nebo závodním, to ubírám. Naštěstí mámmožnost běhat z domova do zaměstnání, takže jemě možno zahlédnout na trase Doudleby – Častolovice a zpět. * Co vašemu koníčku říká rodina? Bez výborného zázemí v rodině bych určitě nemohl běhat na takové úrovni. Pokud to jen trochu jde, snažím se rodinu nezanedbávat a nestavět běh nade všechno. Když je to jen trochu možné, jezdí semnou manželka se synem na závody. Musímříct, že i oni se podílejí svojí podporou na mých úspěších a velmi jim za to děkuji. Syn se kméradosti tak trochu „potatil“, věnuje se orientačnímu běhu. * Kolik párů běžeckých bot „zlikvidujete“ za sezonu? Udává se, že běžecká bota má životnost tak osm set kilometrů, pak ztrácí svoji tlumivost. Já je tedy spíš používám do roztrhání, což může být i víc než 2000 kilometrů. Používám ale speciální termoplastické vložky do bot a ty mě, myslím si, uchránily od nějakých větších zdravotních problémů. Takže zlikviduji v průměru tak troje za sezonu. * Máte nějaký sportovní vzor? Konkrétní osobu ne, ale obdivuji každého, kdo je špičkou, ať v jakémkoliv oboru lidské činnosti, a zůstává nadále skromným a čestným člověkem. * A vaše životní krédo? Běhám, tedy jsem… VIZITKA VLASTIMIL DVOŘÁČEK Narozen: 23. 3. 1959 Bydliště: Doudleby nad Orlicí Zaměstnání: velinář v Isoveru v Častolovicích Stav: podruhé ženatý, manželka Eva, 18letý syn Radek, z prvního manželství dvě děti Klub: SK Týniště nad Orlicí Sponzor: bohužel momentálně žádný, ale vítaný. Největší sportovní úspěchy: 3. místo z ME družstev na 24 hodin ve Francii v r. 1998; 2. místo z MS v halové 48 hodinovce v Brně v r. 2000; 3. místo Světový pohár na 48 hodin Francie 2001; 1. místo Pharaon Race na 100 kilometrů Egypt 2002; 1. místo šestidenní Monterrey, Mexiko 2004; 2. místo šestidenní Colac ,Austrálie 2005; 1. místo sedmidenní Loutraki – Řecko 2006; 2. místo šestidenní Johannesburg – JAR 2008; 3. místo šestidenní New York 2009. Desetinásobný mistr republiky v letech 2002-09 na 24, 48 a 72 hodin. Držitel českých rekordů na 1000 km a 1000 mil. Držitel světového rekordu na 200 mil v hale v kat. nad 40 let. „Jsem asi soutěživý typ, neschovávám se za výkony ostatních.“ „Nikdy jsem nedělal z běhu žádnou vědu. Jsem samouk a běhám jen podle svého pocitu.“ Foto popis| OCENĚNÍ. V anketě Nejúspěšnější sportovec Rychnovska roku 2012 se Vlastimil Dvořáček v kategorii veteránů umístil na druhém místě a nechyběl na slavnostním galavečeru. Foto autor| Foto: Vojtěch Podstavek Foto popis| NA TRATI. Běžec Vlastimil Dvořáčekmá na kontě nespočet ultra dlouhých závodů po celém světě. Foto autor| Foto: archiv závodníka Region| Východní Čechy



Ústecký deník

Jezero Olbersdorfer: Sezonu zahájí obří táborák 29.4.2013

Ústecký deník str. 12 Zajímavosti (sg, luv) MÚ Česká Lípa

Sasko – V předvečer prvního máje se na Obersdorfském jezeře rozhoří široko daleko největší májový oheň, a ne náhodou připomíná tato akce českou tradici tzv. pálení čarodějnic. Návštěvníky navíc čeká i bouřlivá zábava přes den, kdy nebude chybět ani Break Dance, střelnice či řetízkový kolotoč, grilování, čepované pivo a stánky s občerstvením. Olbersdorfské jezero se nachází necelých 30 km od Liberce a zhruba 40kmod České Lípy na úpatí Žitavských hor v bezprostřední blízkosti renesančního města Žitava. I pro turisty z České republiky se v minulých letech stalo oblíbeným výletním i dovolenkovým cílem. Rekreační areál vznikl rekultivací 130 ha dřívější plochy hnědouhelného povrchového dolu. Atrakce pro hosty Od května do října roku 1999 se zde konala 2. Saská zemská zahradní výstava nazvaná „Landesgartenschau“ na téma „Krajina po povrchové těžbě“. Od roku 2000 tu vznikla nová rekreační zařízení, mimo jiné kemp, hotel, venkovní bar „Sandbank“, občerstvení na pláži, škola windsurfingu, půjčovna kol, sportovní a volnočasové centrum s tenisovou halou a bowlingem. Zážitková restaurace Captain Hook nabízí svým hostům netradiční kuchyni. Pro rodiny s dětmi je v rekreačním areálu FREIZEITOASE Olbersdorfer See k dispozici dětské hřiště s prolézačkami a skluzavkami přímo na písečné pláži jezera. Pro sportovní nadšence je tu hřiště na plážový volejbal i možnost věnovat se windsurfingu, potápění či rybaření. Kromě pěších túr a cyklistických výprav do Žitavy a Žitavských hor hosté mohou vyrazit do vzdálenějšího okolí. K tomu mohou využít parní vláček, jenž má stanici asi kilometr od jezera. Za zmínku stojí i naučná stezka věnovaná historii zdejšího povrchového dolu a rekultivaci krajiny po ukončení těžby. Slavnost vlny V neděli 28. dubna pořádá Centrum národního parku Saské Švýcarsko v Bad Schandau Slavnost vlny (Wollfest). Největšími lákadly je stříhání ovcí či možnost vlastnoručně si vyrobit nějaké zajímavé věci z filcu. Akce je zaměřena především na rodiny s dětmi. Koná se každoročně na jaře, když ovce už nepotřebují svou zimní vlnu a jsou ostříhány. Od deseti ráno do pěti odpoledne tu bude program pro děti, trhy s produkty z ovčí vlny, výstava vzácných druhů ovcí, živá hudba a nakonec i módní přehlídka. Součástí programu pro děti bude kreativní ruční pletení z vlny, ovčí kino a hry s filcovými kuličkami. Užitečné informace Obří táborák u jezera Olbersdorfer Termín: 30. dubna od 14.00 do 01 hodin, zapálení ohně ve 21.00 hodin Pouťové atrakce – otvírací doba: sobota 27. dubna 14.00 – 20.00 hodin, neděle 28. dubna 13.00 –20.00 hodin, 29. dubna 14.00 – 20.00 hodin, 1. května 13.00 – 18.00 hodin Více na: http://www.captain-hook.de a http://www.olbersdorfer-see.com (CZ / DE) Tato populární akce se koná již od roku 2001. Slavnost vlny Centrum národního parku Saské Švýcarsko Dresdner Straße 2b, 01814 Bad Schandau Termín: 28. dubna od 10.00 – 17.00 hodin Z programu: 12.30 – 16.30 hodin hudební vystoupení Marion Fiedler, 13.00 – 14.00 hodin workshop o výrobě filcových šál z vlny (vede Simone Galonska), 13.30 stříhání ovcí, 13.30 – 14.30 workshop o výrobě „ovocných“ filcových šperků (vede Jacqueline Kirchner), 15.30 soutěž v předení a potom vlněná módní přehlídka. Po celý den tu návštěvníci najdou trh výrobků z ovčí vlny a výstavu vzácných druhů ovcí a samozřejmě program pro děti. Foto popis| Region| Severní Čechy Publikováno| Ústecký deník; Zajímavosti; 12 Publikováno| Děčínský deník; Zajímavosti; 12 Publikováno| Chomutovský deník; Zajímavosti; 12 Publikováno| Litoměřický deník; Zajímavosti; 12 Publikováno| Žatecký a lounský deník; Zajímavosti; 12 Publikováno| Mostecký deník; Zajímavosti; 12



Publikováno| Teplický deník; Zajímavosti; 12 Publikováno| Liberecký deník; Zajímavosti; 12 Publikováno| Jablonecký deník; Zajímavosti; 12 Publikováno| Českolipský deník; Zajímavosti; 12 ID| f3a10c53-a6b5-4d9d-89ec-c8edf66cf104

Zpravodajství ČTK

Na severu Čech padaly rekordy, nejtepleji bylo v Doksanech 26.4.2013

Zpravodajství ČTK str. 0 dul met van MÚ Česká Lípa

Ústí nad Labem/Liberec 26. dubna (ČTK) - Na severu Čech padly dnes teplotní rekordy na devíti měřicích stanicích. Nejtepleji bylo v Doksanech na Litoměřicku, kde teploměr ukázal 27,7 stupně Celsia. Rekord z roku 1962 byl překročen o 0,6 stupně. V Měděnci v Krušných horách bylo 21,7 stupně Celsia, loňský rekord byl překonán o 1,6 stupně. ČTK o tom informoval Radek Tomšů z ústecké pobočky Českého hydrometeorologického ústavu. V Ústeckém kraji bylo nejtepleji v Doksanech na Litoměřicku, kde teploměr ukázal 27,7 stupně Celsia. Do dnešního dne tam bylo nejtepleji v roce 1962, kdy naměřili o 0,6 stupně méně. Rekordy padly také v Kopistech na Mostecku, Teplicích, Tušimicích na Chomutovsku, Ústí nad Labem-Kočkově, na Milešovce a v Měděnci na Chomutovsku. Tato stanice na hřebeni Krušných hor zároveň změřila největší rozdíl mezi dnešním a původním rekordem. Dnes tam bylo 21,7 stupně Celsia a vloni 20,1 stupně Celsia. V Libereckém kraji teploty pokořily rekord v České Lípě a Doksech. V bývalém okresním městě naměřili 26,7 stupně, rekord z roku 1993 byl pokořen o 0,8 stupně Celsia. V Doksech u Máchova jezera dnes bylo 26,3 stupně Celsia. Poslední rekord byl z roku 2006, kdy teploměr ukázal 0,5 stupně méně. Nejtepleji dnes bylo v Dyjákovicích na jižní Moravě (28,3 st. C), kde padl teplotní rekord z roku 1992. Celkem do 17:00 padly rekordy na 55 z 129 měřicích stanic. Tabulka teplotních rekordů v Ústeckém a Libereckém kraji (do 17:00): Stanice Kraj Dnešní rekord (°C) Původní rekord Z roku Doksany (Litoměřicko) Ústecký 27,7 27,1 1962 Kopisty (Mostecko) Ústecký 27,5 26,8 1993 Teplice Ústecký 27,4 26,7 1951 Česká Lípa Liberecký 26,7 25,9 1993 Doksy (Českolipsko) Liberecký 26,3 25,8 2006 Tušimice (Chomutovsko) Ústecký 25,5 24,5 1993 Ústí nad Labem-Kočkov Ústecký 25,4 24,9 1993 Milešovka (Teplicko) Ústecký 25,2 24,5 2006 Měděnec (Chomutovsko) Ústecký 21,7 20,1 2012 zdroj: ČHMÚ van kš Cas| 18:12



Přehled zpráv

Recommend Documents