Přehled zpráv. "Špehování" telefonů v Americe odzvonilo, senátoři se neshodli na novém zákoně ct24.cz ~ str

Přehled zpráv "Špehování" telefonů v Americe odzvonilo, senátoři se neshodli na novém zákoně .................................... 9 1.6.2015 ct24.cz ~ str. 00 ~ Svět  kat Ruské ministerstvo zahraničí označilo černý seznam nežádoucích osob ....................................................10 1.6.2015 ČRo Plus ~ str. 01 ~ 17:10 Den podle…  Populismem zrozené polské referendum ..........................................................................................................13 1.6.2015 ČRo Plus ~ str. 05 ~ 18:10 Názory a argumenty  Potomky musíte na nástupnictví připravovat ...................................................................................................13 1.6.2015 Hospodářské noviny ~ str. 28 ~ Komentář  Marie Dlouhá Za delší studia zaplatí. Ale jen někteří ...............................................................................................................15 1.6.2015 Lidové noviny ~ str. 05 ~ Domov  ŠÁRKA KABÁTOVÁ Až 26 tisíc za semestr vyděsilo studenty. Karlova univerzita teď couvá, zaplatí jen někteří ......................16 1.6.2015 lidovky.cz ~ str. 00 ~ Zprávy / Domov  Lidovky.cz, Šárka Kabátová Nad kuřáky se stahují mračna, v hospodě si už možná nezapálí ...................................................................17 1.6.2015 novinky.cz ~ str. 00 ~ Ekonomika  Jiří Novotný Jaroslava Mannová - Toulavý mikrofon ............................................................................................................18 1.6.2015 Týdeník Rozhlas ~ str. 07 ~ Tvář za mikrofonem  Milan Švihálek Devět afghánských zaměstnanců české organizace Člověk v tísni bylo zabito při útoku ..........................19 2.6.2015 ČRo Plus ~ str. 01 ~ 17:10 Den podle…  Systemizované místo blbce ................................................................................................................................22 2.6.2015 nazory.aktualne.cz ~ str. 00 ~ 888  Radkin Honzák Fanoušci i sponzoři nám děkovali, popisuje ....................................................................................................22 2.6.2015 Praţský deník ~ str. 15 ~ Praţský sport  DAVID NEJEDLÝ Budou restaurace bez cigaret? Zákaz kouření míří do Sněmovny .................................................................27 3.6.2015 aktualne.cz ~ str. 00 ~ Domácí  Dienstbierův chomout na prezidenta .................................................................................................................28 3.6.2015 ČRo Plus ~ str. 02 ~ 18:10 Názory a argumenty

Plné znění zpráv

1 © 2015 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz

 Restaurace a koncerty bez cigaret? ..................................................................................................................28 3.6.2015 ČT 24 ~ str. 02 ~ 22:00 Události, komentáře  V restauracích zřejmě začne platit od příštího roku úplný zákaz kouření .....................................................32 3.6.2015 iHNed.cz ~ str. 00 ~ domaci.ihned.cz  Veronika Rodriguez, kaš, ČTK Eva Krutáková specialistou komunikace v AEGON pojišťovně .....................................................................34 3.6.2015 investujeme.cz ~ str. 00 ~ Pojištění  Za Aegon pojišťovnu mluví Eva Krutáková ......................................................................................................34 3.6.2015 mediaguru.cz ~ str. 00 ~ Aktuality  Kateřina Chobotová Krutáková z AMI je novou mluvčí Aegonu ........................................................................................................35 3.6.2015 mediar.cz ~ str. 00 ~ Články  Ondřej Aust V restauracích zřejmě začne platit od příštího roku úplný zákaz kouření .....................................................35 3.6.2015 sport.ihned.cz ~ str. 00 ~ domaci.ihned.cz  Veronika Rodriguez, kaš, ČTK Grafika: Tvrdý zákon proti kuřákům. Podívejte se, co přinese .......................................................................37 4.6.2015 aktualne.cz ~ str. 00 ~ Domácí  Profesionální sport v ČR a ve světě...................................................................................................................37 4.6.2015 Auditor ~ str. 13 ~ Téma čísla - Sport  David Procházka Rozhovor s Petrem Popovem .............................................................................................................................45 4.6.2015 ČT 24 ~ str. 01 ~ 20:05 Hyde Park  Porošenkův rok ....................................................................................................................................................61 4.6.2015 ČT 24 ~ str. 01 ~ 22:00 Události, komentáře  Pojišťovna Aegon jmenovala specialistku na komunikaci .............................................................................67 4.6.2015 e15.cz ~ str. 00 ~ Lidé  Má smysl studovat žurnalistiku, nebo je to ztráta času? Pro a proti .............................................................68 4.6.2015 G.cz ~ str. 00 ~ Názory  Hospody a restaurace žijí novou nadějí ............................................................................................................70 4.6.2015 Lidové noviny ~ str. 14 ~ Ekonomika  JAROSLAV MATĚJKA Plné znění zpráv


Pojišťovna Aegon jmenovala specialistku na komunikaci .............................................................................72 4.6.2015 strategie.e15.cz ~ str. 00 ~ Lidé  Média za protektorátu ..........................................................................................................................................73 5.6.2015 Dotyk ~ str. 00 ~ Téma  Jan Štětka Neslibujte hospodským, že jim zákaz kouření pomůže ...................................................................................82 5.6.2015 penize.cz ~ str. 00 ~ Komentář  Michal Kašpárek Eva Krutáková specialistou komunikace v AEGON pojišťovně .....................................................................83 5.6.2015 personalista.com ~ str. 00 ~  Kouření by se mělo zakázat. Kazí chuť piva .....................................................................................................83 5.6.2015 respekt.cz ~ str. 00 ~ Respekt.iHNed.cz  Silvie Lauder Adiktolog o protikuřáckém zákoně: Lidi to donutí udělat změnu ...................................................................84 6.6.2015 ct24.cz ~ str. 00 ~ Domácí  jak Hospody žijí novou nadějí. Lidé zapomněli na krizi a chodí na pivo .............................................................85 7.6.2015 lidovky.cz ~ str. 00 ~ Lidovky / Firmy a trhy  Jaroslav Matějka Vzpomínky na Ludvíka Vaculíka: "Není to až tak blbé..." ................................................................................87 7.6.2015 magazin.aktualne.cz ~ str. 00 ~ Kultura  Pivařské rouhání ..................................................................................................................................................88 7.6.2015 respekt.cz ~ str. 00 ~ RESPEKT.IHNED.CZ  Silvie Lauder Reakce Kremlu na summit G7 ............................................................................................................................89 8.6.2015 ČT 1 ~ str. 08 ~ 12:00 Zprávy ve 12  Zákaz zvýší tržby? Podle vědců jistota .............................................................................................................90 8.6.2015 Dobrý den s Kurýrem ~ str. 05 ~ Téma Dobrého dne  (ARA) Geopolitika Washington-Moskva-Peking v polovině druhé dekády 21. století, část první ..........................90 8.6.2015 natoaktual.cz ~ str. 00 ~ natoaktual.cz / Analýzy a komentáře  natoaktual.cz Pivařské rouhání ..................................................................................................................................................93 8.6.2015 Respekt ~ str. 37 ~ Pravda a láska  Silvie Lauder Nový návrh reforem řecké vlády studují mezinárodní věřitelé .......................................................................93



9.6.2015 

ČRo Plus ~ str. 01 ~ 17:10 Den podle…

The Masaryk Reloaded ........................................................................................................................................97 9.6.2015 iHNed.cz ~ str. 00 ~ nazory.ihned.cz  Ondřej Císař Lex Antibabiš? Ministerstvo zváží zákaz křížení vlastnictví médií .................................................................99 9.6.2015 lidovky.cz ~ str. 00 ~ Lidovky / Média  Lidovky.cz, ČTK Hokej pod ledem ................................................................................................................................................100 10.6.2015 ČRo Plus ~ str. 05 ~ 18:10 Názory a argumenty  Vladimir Putin navštívil Itálii .............................................................................................................................100 10.6.2015 ČT 24 ~ str. 01 ~ 21:31 Horizont  EP: Rusko už není strategickým partnerem ...................................................................................................103 10.6.2015 ČT 24 ~ str. 02 ~ 21:31 Horizont  Absolutním vítězem ceny za PR je kampaň Blaník vs. TýTý .........................................................................104 10.6.2015 mediaguru.cz ~ str. 00 ~ PR  Mediaguru EKONOMIKA: Neslibujte hospodským, že jim zákaz kouření pomůže ........................................................111 10.6.2015 neviditelnypes.cz ~ str. 00 ~ Neviditelný pes / Ekonomika  Neviditelný pes, Michal Kašpárek JE LIBO ŠNEČÍ KAVIÁR? ..................................................................................................................................112 11.6.2015 Týdeník Květy ~ str. 22 ~ Kronika Země  Nejkrutější válka současnosti se vede na Blízkém východě ........................................................................113 12.6.2015 ČRo Plus ~ str. 01 ~ 17:10 Den podle…  Ze světa módy ....................................................................................................................................................116 12.6.2015 Hospodářské noviny ~ str. 19 ~ Móda  Ze světa módy ....................................................................................................................................................117 12.6.2015 life.ihned.cz ~ str. 00 ~ HN.IHNED.CZ  red Dvě pětiny hospod v Praze a Brně jsou dosud kuřácké ................................................................................117 12.6.2015 tyden.cz ~ str. 00 ~ Zdraví  ČTK Secesionismus v Evropské unii .......................................................................................................................118 12.6.2015 protext.cz ~ str. 00 ~ dce kom





tja

Zmateni Facebookem ........................................................................................................................................119 13.6.2015 Lidové noviny ~ str. 01 ~ Titulní strana  PŘEMYSL HOUDA Facebook křivé zrcadlo .....................................................................................................................................119 13.6.2015 Lidové noviny ~ str. 13 ~ Česká poezie  PŘEMYSL HOUDA Jak mohou národní parlamenty mluvit do EU ................................................................................................123 15.6.2015 euroskop.cz ~ str. 00 ~ ČR a EU  Euroskop Jan Marek se stará o komunikaci pojišťovny DIRECT ..................................................................................124 15.6.2015 Kariera.iHNed.cz ~ str. 00 ~ kariera.ihned.cz  -rkp Vladimír Dlouhý při své cestě navštíví slezskou metropoli ..........................................................................124 15.6.2015 Opavský a hlučínský deník ~ str. 03 ~ Opavsko a Hlučínsko  (jih) Evropa jako Titanic? ..........................................................................................................................................125 16.6.2015 ČRo Plus ~ str. 03 ~ 18:10 Názory a argumenty  V čerpání z fondů EU jsme nejlepší .................................................................................................................126 16.6.2015 Lidové noviny ~ str. 15 ~ Akademie  BARBORA CIHELKOVÁ Tiskovým mluvčím vracející se Direct Pojišťovny bude Jan Marek .............................................................128 16.6.2015 MaM.cz ~ str. 00 ~ mam.ihned.cz  Direct Pojišťovna Jak dostat děti ke knize: nepřikazujte, neodměňujte a přeskakujte .............................................................129 16.6.2015 ona.iDNES.cz ~ str. 00 ~ OnaDnes.cz / Děti  pro iDNES.cz, Magdalena Havlíková Proč nekouřit v restauracích ............................................................................................................................131 16.6.2015 STYL ~ str. 02 ~ Kaleidoskop  ves Chci být dobrá novinářka ..................................................................................................................................131 17.6.2015 Esprit ~ str. 20 ~ Rozhovor  Petr Jansa Vzdělání pro finanční profesionály ..................................................................................................................134 17.6.2015 Hospodářské noviny ~ str. 20 ~ Příloha - Kariéra & vzdělávání - Vzdělávání pro podnikání  boč Geopolitika Washington-Moskva-Peking v polovině druhé dekády 21. století, část druhá.......................135 17.6.2015 natoaktual.cz ~ str. 00 ~ natoaktual.cz / Analýzy a komentáře 



Do důchodu nejpozději v 65 letech, navrhuje komise ...................................................................................137 17.6.2015 novinky.cz ~ str. 00 ~ Domácí  Václav Lang Zákaz kouření v restauracích ano či ne? Zeptali jsme se příznivců i odpůrců ...........................................138 17.6.2015 probyznysinfo.ihned.cz ~ str. 00 ~ probyznysinfo.ihned.cz  Veronika Šmídová Populární konference TEDx na Univerzitě Karlově ........................................................................................141 17.6.2015 protext.cz ~ str. 00 ~ dce kom  jik České kořeny slovinského komiksu ................................................................................................................142 18.6.2015 Host ~ str. 74 ~ Historie  Tomáš Prokůpek - Michal Lamprecht Jan Kovařík: měním auta při narození potomka .............................................................................................146 18.6.2015 tipcars.com ~ str. 00 ~ Naše téma  František Mašek Vladimir Putin: Ruská ekonomika neprožívá větší krizi ................................................................................147 19.6.2015 ČRo Radioţurnál ~ str. 02 ~ 18:10 Ozvěny dne - publicistika  Co se v Česku dozvíte z médií? O tom rozhodují z 90 % výhradně muži ....................................................149 19.6.2015 hlidacipes.org ~ str. 00 ~ Média ve stínu mogulŧ  -pesVstanou Jawa, Praga a Liaz z mrtvých? ..........................................................................................................154 20.6.2015 Mladá fronta DNES ~ str. 07 ~ Ekonomika  Pavel P. Novotný Vicepremiér Babiš překvapil svým pojetím komunikace uvnitř vládní koalice ...........................................155 21.6.2015 ČRo Plus ~ str. 01 ~ 18:10 Názory a argumenty  Zákon o majetkových přiznáních začala projednávat sněmovna .................................................................161 21.6.2015 ČRo Plus ~ str. 02 ~ 18:10 Názory a argumenty  Evropa čelí velké vlně uprchlické z Blízkého východu a z Afriky .................................................................164 21.6.2015 ČRo Plus ~ str. 03 ~ 18:10 Názory a argumenty  Souboj klanů 2.0 ................................................................................................................................................167 21.6.2015 ČT 1 ~ str. 03 ~ 21:45 168 hodin  46 let hraji k tanci a poslechu ...........................................................................................................................169 21.6.2015 Nedělní Blesk ~ str. 28 ~ Speciál  Jindřich Bíč Skončilo petrohradské mezinárodně ekonomické fórum..............................................................................171



22.6.2015 

ČRo Plus ~ str. 02 ~ 17:10 Den podle…

DUKLA STROJÍRNY ...........................................................................................................................................173 22.6.2015 Euro ~ str. 58 ~ Business  Děti z Prahy 5 objevily zapomenuté pamětníky války a komunistické diktatury a zaznamenaly jejich příběhy ................................................................................................................................................................175 23.6.2015 prazskypatriot.cz ~ str. 00 ~ Praţský ţivot  red Majitelé restaurací zoufají .................................................................................................................................176 23.6.2015 REGION OPAVSKO ~ str. 04 ~ Zpravodajství  (niki) PERSONÁLIE ......................................................................................................................................................177 24.6.2015 Moderní řízení ~ str. 65 ~ Personálie  Ruka Páně či osud či co? .................................................................................................................................178 24.6.2015 Vlasta ~ str. 53 ~  EVA KADLČÁKOVÁ Prázdniny na Titaniku ........................................................................................................................................179 25.6.2015 ČRo Plus ~ str. 07 ~ 18:10 Názory a argumenty  „Těžba kraji škodí, udržuje ho v minulosti“ ....................................................................................................180 25.6.2015 Mladá fronta DNES ~ str. 04 ~ Severní Čechy  Tomáš Kassal VÝROČÍ ...............................................................................................................................................................182 25.6.2015 Pardubický deník ~ str. 07 ~ Pardubicko/servis  (kli) Putinův vojenský Disneyland ...........................................................................................................................183 26.6.2015 Dotyk ~ str. 00 ~ Hydepark  Michael Romancov neděle ..................................................................................................................................................................185 26.6.2015 ego! ~ str. 04 ~ Víkend  Diskuse: Z českých médií se vytrácí pluralita ................................................................................................186 26.6.2015 mediaguru.cz ~ str. 00 ~ TV  Mediaguru Diskuse: Z českých médií se vytrácí pluralita ................................................................................................187 26.6.2015 mediaguru.cz ~ str. 00 ~ Tisk  Mediaguru Rozhovor o nových médiích: Tiší pozorovatelé vás vidí ...............................................................................188



26.6.2015 

neovlivni.cz ~ str. 00 ~ Lenka Tréglová

Prázdniny na Titaniku ........................................................................................................................................191 27.6.2015 ČRo Plus ~ str. 05 ~ 18:10 Názory a argumenty  Samy školy si nepomůžou ................................................................................................................................191 28.6.2015 respekt.cz ~ str. 00 ~ RESPEKT.IHNED.CZ  Barbora Janauerová Dmitrij Rogozin: zlý muž Kremlu, který sní o kolonizaci Měsíce ..................................................................194 28.6.2015 zpravy.iDNES.cz ~ str. 00 ~ Zprávy / Zahraniční  iDNES.cz, Věra Ţilková Samy školy si nepomůžou ................................................................................................................................197 29.6.2015 Respekt ~ str. 36 ~ Okem ekonoma  BARBORA JANAUEROVÁ / MILAN JAROŠ Otazníky kvůli referendu ...................................................................................................................................199 30.6.2015 ČT 24 ~ str. 01 ~ 21:31 Horizont  Crowdfundingem proti Grexitu: Zachrání sociální média Řecko? ...............................................................202 30.6.2015 mediahub.cz ~ str. 00 ~ Mediahub, Komunikace  V BYZNYSU MUSÍTE BÝT JAKO CHAMELEON ..............................................................................................203 30.6.2015 Strategie ~ str. 14 ~ rozhovor měsíce 



Plné znění zpráv "Špehování" telefonů v Americe odzvonilo, senátoři se neshodli na novém zákoně 1.6.2015

ct24.cz str. 00 kat

Svět

Washington - Americká Národní agentura pro bezpečnost (NSA) ztratila právo sbírat ve velkém data o telefonátech. Američtí senátoři se totiţ nedokázali dohodnout na prodlouţení zákona, který program sběru dat umoţňoval, v nejbliţších dnech ale zřejmě budou hlasovat o jeho revidované verzi. NSA začala jiţ dříve vypínat servery určené ke sběru dat, aby tento termín dodrţela. Bílý dŧm označil prŧtahy v Senátu za nezodpovědné. Senát na mimořádném zasedání odsouhlasil zahájení debaty o návrhu reformy zákona, která by sběr dat obnovila v omezeném rozsahu. Konečné schválení o normě však kvŧli námitkám senátora a prezidentského kandidáta Randa Paula bude moţné nejdříve v úterý. "Nesbíráme informace o špionech, nesbíráme informace o teroristech. Neustále sbíráme data amerických občanŧ," konstatoval Paul. Jeho postup kritizovali nejen demokraté, ale i mnozí republikáni. Senátor John McCain, který je proslulý tvrdým postojem vŧči prezidentovi Baracku Obamovi, prohlásil, ţe Paul se více věnuje hledání sponzorŧ pro svou prezidentskou kampaň neţ národní bezpečnosti. "Není ten program teď tak zásadní jako v době svého zavedení? Kdyţ vezmeme v úvahu, ţe Blízký východ je v jednom ohni a my všude prohráváme," podotkl McCain. Řada republikánŧ během Paulova projevu poté, co vypršela platnost pŧvodního zákona, opustila na protest jednací sál. "Je to dŧleţité symbolické vítězství, kdy se kyvadlo mezi osobní svobodou a bezpečnostní paranoiou poprvé od 11. září politicky převáţilo ve prospěch práva na soukromí," uvedl Kryštof Kozák z fakulty sociálních věd UK s tím, ţe 60–80 % Američanŧ s plošným sledováním údajŧ nesouhlasí. Ačkoli by výpadek v programu mohl být pouze krátkodobý, mohl by podle představitelŧ zpravodajských sluţeb představovat bezpečnostní riziko. Šéf Ústřední zpravodajské sluţby (CIA) John Brennan v neděli varoval, ţe konec sledovacího programu nahraje teroristŧm. "Vyzýváme Senát, aby zajistil, ţe tento výpadek pravomocí bude co nejkratší," řekl mluvčí Bílého domu Josh Earnest. Prezident Barack Obama jiţ dříve prohlásil, ţe Spojené státy budou v případě vypršení platnosti zákona v ohroţení. Zpravodajští experti jsou ale podle Reuters toho názoru, ţe krátkodobý výpadek bude mít jen malý dopad na bezpečnost země. Vládní agentury totiţ mohou pokračovat se sběrem dat případŧ týkajících se přeshraničního vyšetřování, pokud s jejich shromaţďováním začaly ještě před vypršením lhŧty. "Politicky bych zdŧraznil rozkol uvnitř republikánské strany," upozornil Kozák. Zatímco konzervativní křídlo republikánské strany zdŧrazňuje bezpečnost jako tradiční hodnotou, libertariánské křídlo naopak klade dŧraz na to, aby nebyla omezována osobní svoboda Američanŧ. Zákon známý pod názvem Patriot Act je jedním z protiteroristických opatření přijatých po útocích z 11. září 2001, je však kritizován jako nepřípustný zásah do soukromí. Reformní návrh označovaný jako Freedom Act některé části tohoto zákona obnovuje, sledovací pravomoci tajných sluţeb však výrazně omezuje a podřizuje soudu.

URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/313351-spehovani-telefonu-v-americe-odzvonilo-senatori-seneshodli-na-novem-zakone/



Ruské ministerstvo zahraničí označilo černý seznam nežádoucích osob 1.6.2015

ČRo Plus

str. 01

17:10 Den podle…

Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------Pěkný první červnový den, dámy a pánové. Srdečně zdravím při poslechu padesáti minut aktuální publicistiky, v níţ tentokrát nabízíme toto. Ruské ministerstvo zahraničí označilo černý seznam, na němţ se objevilo osmdesát devět jmen evropských politikŧ, kteří nesmějí do Ruska, za odvetné opatření vyvolané západoevropskými sankcemi z loňského roku. Na seznamu jsou i jména čtyř Čechŧ, a my si s jedním z nich promluvíme. Čtyři hodiny se v neděli na lánském zámku jednalo o podmínkách, za nichţ by v České republice mohla být zavedena společná evropská měna, tedy euro. V USA přestal platit zákon, který umoţňoval plošnou evidenci dat o telefonátech. Touto činností se aţ do dnešní pŧlnoci zabývala americká Národní bezpečnostní agentura NSA. V Praze se konala další z konferencí v cyklu Evropské dialogy Václava Havla, tentokrát Čas pro evropskou politiku. A konečně solární letoun Solar Impulse 2, který od včerejška konal šestidenní přelet z Číny na Havajské ostrovy, musel svou cestu v Japonsku přerušit. Příjemný poslech. Sankční seznam s devětaosmdesáti evropskými politiky a vojenskými činiteli, kterým Rusko neumoţní vstup na své území, předala Moskva minulý týden diplomatŧm Evropské unie. Seznam ale sama odmítla oficiálně publikovat. Jak jsme jiţ informovali ve zpravodajských relacích, na černé listině, kterou zveřejnila finská televize Yle, jsou čtyři čeští politici. Karel Schwarzenberg, Marek Ţeníšek, Jaromír Štětina a Štefan Füle. Diplomacie Evropské unie v sobotu označila výběr představitelŧ, kterým byl vstup do Ruska odepřen, za svévolný a neopodstatněný. Český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek za ČSSD si proto dnes odpoledne předvolal ruského velvyslance Sergeje Kisiljova, aby vysvětlil sankční seznam Moskvy. Chce také mluvit o ruském dokumentu o invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 68, který podle odborníkŧ jasně zkresluje historii. Podle mluvčí ministerstva zahraničí Michaely Lagronové je ministr nedávno odvysílaným dokumentem hodně rozhořčen. Zástupkyně ředitele tiskového a informačního odboru ruského ministerstva zahraničí Zacharovová na svém Facebooku prohlásila, ţe ruský seznam je samozřejmě odplata za západní sankce, ale dál ruské úřady celou kauzu glosovat a vysvětlovat nehodlají. Přesto se o ní dnes zmínil jak ministr zahraničí Lavrov, tak mluvčí ruského prezidenta Peskov. My jsme zavolali do Bruselu a pohovořili s europoslancem Jaromírem Štětinou. Ten se uţ ostatně na jednom takovém ruském seznamu kdysi ocitl. Jaromír ŠTĚTINA, europoslanec /nestr. za TOP 09/ -------------------Tento seznam není seznam první, který v Moskvě vzniknul. Já vím o jednom, a ten vznikal někdy začátkem roku 2000. A to byl seznam novinářŧ. Na tom seznamu novinářŧ jsem se tehdy octl. A v podstatě od té doby jsem persona non grata v Rusku, takţe mě to nepřekvapuje, ţe vznikl nový seznam, tentokrát politikŧ. Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------Dobře. Vy jste v tom prvním seznamu se ocitl uţ před patnácti lety. Moţná, ţe bychom mohli připomenout, ţe to bylo patrně o vašem referování o událostech obou čečenských válek. A potom tak také bylo to podle Rusŧ nezákonné překročení rusko - gruzínské hranice. Jaromír ŠTĚTINA, europoslanec /nestr. za TOP 09/ -------------------Ano. Oba dŧvody jsou relevantní. Co se týče nezákonného překročení hranice Ruska, toho jsem se skutečně dopustil. Protoţe jsem potřeboval vstoupit do obklíčeného Grozného koncem roku 99. A Čečensko bylo ruskou armádou neprodyšně uzavřeno. Nedalo se tam nikterak proniknout. Proto jsem ve, přešel pěšky Kavkaz a z jihu jsem se do Čečenska dostal v podstatě nelegálně. Nevím, jestli to bylo nelegálně zcela úplně, poněvadţ tam, kde jsem přecházel, nebyla ţádná celnice. Tam byly jenom hory. To je jeden dŧvod. A ten druhý dŧvod samozřejmě také platí. Celá léta jsme psali o tom, co jsme v Čečensku viděli, psali jsme o zločinech, kterých se dopouštěla ruská armáda na civilním obyvatelstvu Čečenska. A to byl, ten dŧsledek bylo v podstatě to vyhoštění. Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------Pane poslanče, podle jakého klíče, samozřejmě dle vašeho soudu, vznikal tento nejnovější seznam, který údajně existuje uţ od zimy, ale zveřejněn byl aţ teď. Plné znění zpráv


Jaromír ŠTĚTINA, europoslanec /nestr. za TOP 09/ -------------------Já opravdu nevím, podle jakého klíče v Moskvě postupovali a proč tento seznam vyrobili tak, jak existuje. Je tam několik pozoruhodností v tom seznamu, především ten seznam obsahuje jména té druhé garnitury evropských politikŧ. Myslím tím například poslance a bývalé diplomaty, nebo současné diplomaty evropské. Není tam jediná hlava státu, jediný předseda parlamentu, takţe to povaţuji za takový pokusný /nesrozumitelné/ od federální sluţby bezpečnosti, jaká bude na to reakce. Druhá pozoruhodnost je v tom, ţe tam jsou skutečně tři postavy, které nějakým zpŧsobem patří ke Karlu Schwarzenbergovi nebo k TOP 09. Karel Schwarzenberg, pokud já vím od svých kolegŧ a od rŧzných pedagogických exponentŧ je v Moskvě skutečně velmi nenáviděn. A to, ţe nás přiřadili, mě a pana Ţeníška, ke Karlu Schwarzenbergovi, to je pro mě nejenom velká čest, ale je to také pokus zdiskreditovat Schwarzenberga jako osobnost. Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------Ještě jedna dŧleţitá otázka. Během tohoto víkendu jsem zaslechl názor, ţe se v tom seznamu ocitli i lidé, kteří se jakýmkoli zpŧsobem pokoušeli o diplomatické řešení toho problému. Jaromír ŠTĚTINA, europoslanec /nestr. za TOP 09/ -------------------Já si myslím, ţe tam je celá řada lidí, kteří nějakým zpŧsobem usilují o urovnání konfliktu s Ruskem. Já k nim patřím také samozřejmě, poněvadţ válka za humny na Ukrajině není nic příjemného, a je to velmi nebezpečné porušení bezpečnostní situace v Evropě vŧbec. Myslím si, ţe tam není nikdo, koho by bylo moţno nazvat explicitně člověkem, který nenávidí Rusko, nebo je nepřítelem Ruska. K takovým lidem ani já nepatřím, poněvadţ mám Rusko rád, je to země, kde jsem dlouho jako novinář ţil a nemám dŧvodu nějakým zpŧsobem se Ruska dotýkat nebo ho, nebo ho ničit, nebo nějakým zpŧsobem pomlouvat. Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------Poznamenává europoslanec a někdejší významný český novinář Jaromír Štětina. O názor na tento sankční seznam s devětaosmdesáti jmény evropských politikŧ jsme poţádali také politického geografa z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michaela Romancova. Dobrý den. Michael ROMANCOV, politický geograf, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Dobrý den. Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------Ono se vcelku dalo očekávat, ţe Rusové nějaká takováto opatření, kromě těch ekonomických odpovědí uţ z loňského července či srpna, ţe s nimi určitě přijdou. Nakonec to trvalo dosti dlouho. Čím to podle vašeho soudu je? Michael ROMANCOV, politický geograf, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Upřímně řečeno, já si to neumím vysvětlit, proč právě teď. Aţ dosud totiţ nic nenasvědčovalo, ţe k tomu dojde. Dokonce ani nic jaksi logického se nedá vystopovat v tom, kteří politici na ten seznam byli, respektive nebyli zařazeni. Takţe nevím, připomíná mi to nicméně právě tu situaci, kterou jste, Libore, zmínil, to znamená s těmi odpovědními sankcemi, které nakonec výrazně víc, neţ na Evropany, dopadly na Rusy, na ruské spotřebitele. Takţe tohle to mi připadá jako věc, která buďto prostě Rusové nevěděli, koho a proč tam mají dát a jak to zdŧvodnit, anebo to prostě byla nějaká věc ušitá horkou jehlou, ţe si někdo vzpomněl, na to jsme ještě neodpověděli, takţe odpověď musí přijít teď hned okamţitě. Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------Nemyslíte si, ţe by to koneckoncŧ mohlo být i tak, ţe Rusové prostě nechtěli, aby evropští státníci bojkotovali ty jejich oslavy 9. května na Rudém náměstí, takţe si s tím počkali? Podle některých informací ten seznam prý existuje uţ někdy od zimy. Plné znění zpráv


Michael ROMANCOV, politický geograf, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------To je samozřejmě moţné, nicméně na Rudém náměstí jaksi Rusové nestáli o politiky toho typu, kteří na tom sankčním seznamu jsou. Ta oslava na Rudém náměstí, to je věc, která má vysloveně ikonický a ceremoniální ráz. Tam měly být hlavy státŧ, moţná i šéfové vlád. Ale rozhodně ne jaksi statusově, abych tak řekl, niţší liga. A přesně tak, jako není Vladimir Putin na sankčních seznamech Evropské unie, respektive Spojených státŧ, tak ani hlavy státŧ a šéfové vlád nejsou na tomhle tom seznamu ruském. Čili je to samozřejmě moţné, ţe, abych tak řekl, nechtěli dále dráţdit, ale pokud se Rusko prezentuje jako někdo, kdo má stejně silnou pozici jako Evropská unie a Spojené státy a dává symetrickou odpověď, tak já tady tu symetrii prostě zatím nejsem schopen vypozorovat. Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------Evropa se samozřejmě ohradila, řekla, ţe pro takovéto opatření není dŧvod. Ale jak uţ jsem říkal na začátku, očekávat se to přece dalo. A vy jste sám říkal, ţe bylo vcelku symetrické. Jak tedy hodnotit ten evropský postoj, kdy se řada evropských politikŧ tváří naoko nechápavě? Je to v tom jenom kus formální diplomacie, nebo to lze mínit upřímně? Michael ROMANCOV, politický geograf, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Já si myslím, ţe to lze mínit upřímně, protoţe Evropa, potaţmo Spojené státy nebo další země, které na Rusko a vŧči jeho představitelŧm uplatnili sankce, tak deklarovali proč. Tam je jednoznačně nějaká příčina, a to je ruská agrese vŧči Ukrajině, odtrţení Krymu, podpora separatistŧ na východní Ukrajině. Ale v tom ruském zdŧvodnění, zdá se, tyhle ty věci prostě absentují. To znamená, máme-li se s Ruskem bavit, potřebujeme vědět, jak a proč Rusko uvaţuje. A zdá se, ţe to je něco, co Moskva v tento okamţik není schopná srozumitelným zpŧsobem vysvětlit. Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------Umíte si tipnout, nebo dokonce představit, jak dlouho budou ty západní, tedy jak západoevropské, tak americké sankce, jak dlouho budou ještě trvat? Michael ROMANCOV, politický geograf, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Já si myslím, ţe poměrně dlouhou dobu u těch aktérŧ, jako je třeba Kanada, nebo Austrálie, nebo Spojené státy, kde prostě vláda deklarovala svoji pozici, tu pozici srozumitelným zpŧsobem deklarovala vŧči tomu, o čem jsem hovořil před chvilkou, to znamená, anexe Krymu a tak dále. Pokud jde o Evropskou unii, tak tam nevím, aţ dosud, byť se ty kompromisy vţdycky rodí velice komplikovaným zpŧsobem, je Evropa schopná dosáhnout prostě konsensu. A vlastně platí ty samé dŧvody jako na, v případě těch ostatních zemí. Ale vidíme, ţe Moskva, která si je velice dobře vědoma heterogenity Evropské unie, tak se snaţí ten konsensus bořit. Zatím se jí to nepovedlo. Jak dlouho to bude ještě trvat, nevím. Samozřejmě, ţe bych byl rád, kdyby Evropa v tomto ohledu byla jednotná. Ale bude to velmi komplikovaný, komplikovaný a tvrdý boj. Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------Říká politický geograf Michael Romancov. Děkujeme a na slyšenou. Michael ROMANCOV, politický geograf, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Na slyšenou. Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------A k tématu ještě nejčerstvější zpráva ČTK. Ministr zahraničí Zaorálek dnes ruskému velvyslanci v České republice Kisiljevovi řekl, ţe je velmi znepokojen ruským sankčním seznamem osob z Evropské unie, které nesmějí vstoupit do země, i ruským dokumentem o invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 68 do Plné znění zpráv


Československa, který má za rudě zkreslený. Zaorálek to po schŧzce řekl novinářŧm. Zařazení čtyř českých politikŧ na seznam Česko podle něj pokládá za neodŧvodněné. Odmítá takové zacházení s českými občany.

Populismem zrozené polské referendum 1.6.2015

ČRo Plus

str. 05

18:10 Názory a argumenty

Ondřej KONRÁD, moderátor -------------------Jedním z výsledkŧ nedávné prezidentské kampaně v Polsku je poněkud populistický záměr uspořádat referendum o většinovém systému, a také o financování stran vysvětluje a glosuje Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věc, Univerzity Karlovy -------------------Komentáře provázející vítězství Andrzeje Dudy v polských prezidentských volbách často a správně konstatují, ţe další a vlastně ještě dŧleţitější politická bitva čeká Polsko na podzim, kdy proběhnou parlamentní volby. Velká část výkonné moci totiţ i v Polsku přísluší vládě, nikoliv prezidentovi. Přesto je k výše uvedenému nutné dodat jedno ale. Termín parlamentních voleb ještě není znám, jejich vyhlášení se očekává zhruba na začátek října. Šestého září, tudíţ s velkou pravděpodobností krátce před volbami, by však v Polsku mělo proběhnout referendum o tom, zda si občané přejí zavedení jednomandátových volebních obvodŧ pro volby do dolní parlamentní komory, Sejmu; zda si přejí zachování stávajícího zpŧsobu financování politických stran ze státního rozpočtu a téţ zda souhlasí s jistou úpravou daňových zákonŧ. Tedy o tématech i u nás hodně diskutovaných. Referendum inicioval krátce před druhým kolem prezidentských voleb Bronisław Komorowski a Senát, horní parlamentní komora, kterou ovládá vládní Občanská platforma, vyslovil s konáním referenda souhlas. Ze strany Komorowského i senátorŧ za Občanskou platformu šlo o bezbřehý předvolební populismus, o snahu zajistit stávající hlavě státu znovuzvolení tím, ţe se k ní přidají voliči Pawła Kukize. Rozhněvaný rocker Kukiz skončil v prvním kole třetí se skoro 21 %, přičemţ hlavní téma jeho kampaně tvořila ostrá kritika stávajících politických stran, vládních i opozičních. Kukiz portrétoval Polsko jako partitokracii, jako stát ovládaný a vysávaný oligarchiemi stranických baronŧ. Praktická cesta k nápravě měla dle Kukize spočívat právě v zavedení jednomandátových volebních obvodŧ, tedy většinového volebního systému, který má v poněkud naivní interpretaci tohoto politického bouřliváka poskytnout daleko větší šanci osobnostem, i těm z řad politických stran. Snaha vlichotit se do přízně Kukizova elektorátu nakonec Komorowskému nepomohla, leč z tohoto pochybného flirtu přesto vzešel plod, zmíněné referendum, jehoţ ústavnost i závaznost nyní navíc někteří odborníci zpochybňují. Lze ho však vnímat i jako nezamýšlenou pomstu Komorowského Kukizovi, jenţ avizoval účast svého, zatím hodně neformálního hnutí v podzimních parlamentních volbách. Teď bude muset narychlo změnit program, neboť o jeho podstatě proběhne hlasování nedlouho před nimi. Pokud se Poláci v zářijovém referendu vysloví pro většinový systém, nadcházející volby pravděpodobně stejně ještě proběhnou dle stávajícího poměrného, ale Kukizŧv cíl bude víceméně splněn a lidé ztratí pádný dŧvod pro jeho hnutí hlasovat. Pokud většinový systém odmítnou, těţko pak opět zahoří pro někoho, kdo ho dlouhodobě prosazuje. A pokud polští voliči zamítnou stávající financování politických stran ze státního rozpočtu, nejspíše své strany plně uvrhnou do náručí rŧzných kmotrŧ či zájmových skupin v pozadí politiky. Namísto očištění politické scény nastane pravý opak. T. G. Masaryk je znám téţ výrokem, ţe rozčilení není program. Na Pawłu Kukizovi je to nyní vidět zcela plasticky.

Potomky musíte na nástupnictví připravovat 1.6.2015

Hospodářské noviny str. 28 Marie Dlouhá

Komentář

Po letech pracného budování pozice na trhu jede váš rodinný podnik jako dobře namazaný stroj a vy máte konečně čas se nadechnout a začít uvaţovat o předání irmy dětem. K vašemu překvapení však o ni potomci nejeví zájem. Kde se stala chyba? Plné znění zpráv


Téma nástupnictví v rodinných irmách je nyní v Česku velmi aktuální. Období socialismu soukromé podnikání na dlouhou dobu přerušilo a jeho následný boom v 90. letech se nejvíce týkal generace tehdejších třicátníkŧ a čtyřicátníkŧ, kteří začínají řešit otázku nástupnictví právě teď. Vzhledem k absenci předchozích generací v rodinných irmách je pro ně tato situace nová. Rodinné irmy jsou speciické zejména významem osobních vztahŧ. Je na nich postaveno řízení irmy, mohou být dŧvodem úspěchu, motivací pro zaměstnance či dŧleţitým prvkem při řešení krizových situací. Osobní neshody pak mohou vést aţ k rozkolu irmy, nejistému směřování podniku nebo například k neefektivitě práce. Právě předávání irmy z jedné generace na druhou je moment z pohledu osobních vztahŧ velmi citlivý a závisí na něm jak budoucí úspěch irmy, tak další fungování rodiny. Jak se tedy nejlépe vypořádat s nástupnictvím druhé generace? Zájem se utváří uţ v raném věku Vize předání podniku dětem především nesmí být pouze naším přáním. Podnik, který by byl předán bez nadšení a zájmu nástupníkŧ, by byl odsouzen minimálně ke stagnaci, v horším případě k zániku. Zároveň by nechtěně zděděné řízení irmy mělo negativní dopad na osobní vztahy rodičŧ a dětí. Nadšení dětí pro podnikání a konkrétně pro byznys jejich rodičŧ lze ovlivnit. Vztah k irmě se u dětí utváří jiţ od raného dětství, které je často chodem irmy chtě nechtě poznamenáno. Rodinné irmy vyţadují velkou pozornost rodičŧ – čas, který by jinak věnovali svým dětem, věnují irmě. To bývá i případ současné generace českých podnikatelŧ, která se chystá odejít z vedení podnikŧ. Začátky podnikání v 90. letech byly sice ţivelné a začít se dalo prakticky v jakémkoliv oboru, ale vyrovnat se s přibývající legislativou a vzrŧstající konkurencí stojí často podnikatele mnoho času a úsilí. Děti si tak k irmě mohou vytvořit negativní vztah, protoţe na ni tak trochu ţárlí. Navíc pokud vidí stres rodičŧ, často se nechtějí vydat podobnou cestou. Podnikající rodiče by proto měli své malé děti co nejvíce stresu ušetřit. Odměna za výpomoc Potomci se nesmějí cítit kvŧli irmě odstrkovaní, ale neměli by ani zŧstat stranou firemního dění. Děti mohou uţ v poměrně raném věku ve irmě vypomáhat. Je však nutné stanovit jasný reţim této výpomoci a do ničeho je nenutit. Dŧleţité je také dítě za práci finančně odměnit – podobně, jako bychom odměnili zaměstnance. V takovém modelu se mŧţe dítě naučit některým základním podnikatelským principŧm, jako je hospodaření s penězi, plánování vlastní práce a další. Pokud získá k irmě a jejím produktŧm pozitivní vztah a směřuje k nástupnictví, mělo by se dále zapojovat do chodu podniku. Pomineme-li brigády v raném věku, měl by se nástupce zapojit do dění ve irmě zhruba pět aţ deset let před plánovaným předáním. Měl by si tak osvojit potřebné znalosti a zkušenosti, případně zvolit vzdělání vyuţitelné při práci ve irmě. Vhodné je vyzkoušet si v rodinné irmě práci v několika rŧzných pozicích. Pro kaţdého budoucího manaţera jsou cenné hlubší znalosti toho, co vlastně řídí. Navíc si během sbírání zkušeností mŧţe získat dŧvěru ostatních zaměstnancŧ. Předání irmy neprospívá, pokud zaměstnanci vnímají, ţe nástupnictví je zaloţeno pouze na příbuzenských vztazích, a nikoli na skutečných schopnostech. Nástupnictví není samozřejmost Předání irmy dětem by rodiče neměli plánovat a oznamovat jako automatické. Kaţdý majitel očekává, ţe jeho podnik budou řídit ti nejlepší pracovníci v oboru. Proto by i děti měly usilovat o to, aby si své nástupnictví zaslouţily. Kromě praxe v rodinném podniku mohou absolvovat stáţ či praxi v jiné obdobné irmě, nejlépe v zahraničí. Pokud se totiţ manaţer pohybuje celý ţivot v jednom podniku, mŧţe ztratit patřičný nadhled, zájem o inovace i orientaci na trhu. Dŧleţité je také vyzkoušet si nést zodpovědnost za svá rozhodnutí. Zájem a nadšení však samy o sobě nestačí. Neţ se rozhodneme předat irmu svým dětem, měli bychom se zamyslet nad tím, zda mají vlastnosti potřebné pro podnikání. Jde především o inanční a technické znalosti, komunikační a organizační dovednosti, schopnost vést lidi a vyjednávat s nimi. Některé z těchto úkolŧ mŧţe zastat schopný zaměstnanec, jiné vlastnosti lze rozvíjet. Jejich absencí však mŧţe trpět jak podnik, tak váš potomek. Jste na předání připraveni? A ještě jeden faktor by měla starší generace dobře zváţit – zda je na předání připravena ona sama. Často jde o irmy vypiplané prakticky z ničeho, do nichţ zakladatelé investovali velké úsilí. Mají k nim proto velmi úzkou osobní vazbu. Při předání podniku se musejí připravit na to, ţe nová generace bude vést irmu po svém. Rodiče mohou dále radit či se stát mentory svých nástupcŧ, měli by ale dŧvěřovat rozhodnutím svých potomkŧ a do směrování irmy jim nezasahovat. Plné znění zpráv


Předávání ţezla v rodinných irmách má řadu úskalí, na nichţ mohou plány jedné či druhé strany ztroskotat. Navíc zde hrají roli i další faktory, které jsou společné i jiným irmám, jako je situace na trhu a konkurence, politické a legislativní poměry a další. Snad právě proto jsou statistiky ze zahraničí tak neúprosné a ukazují, ţe úspěšné předání irmy druhé generaci zvládne jen necelá třetina majitelŧ. PhDr. Marie Dlouhá Sociologický ústav Akademie věd ČR Kromě činnosti v akademické sféře se věnuje výzkumu pro neziskové organizace, Evropský parlament a další instituce. Je doktorandkou na Institutu sociologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Ve své doktorské práci se zabývá tématem společného podnikání partnerŧ. Obdrţela mezinárodní ocenění ECSB (The European Council for Small Business and Entrepreneurship) za nejlepší doktorský projekt. » Rodinné irmy vyţadují velkou pozornost rodičŧ – čas, který by jinak věnovali svým dětem, věnují irmě. Děti si tak k irmě mohou vytvořit negativní vztah, protoţe na ni ţárlí. « Foto popis| Děti se nesmějí cítit kvŧli podnikání rodičŧ odstrkované, aby nezačaly na irmu ţárlit. Nemusí ale ani zŧstat stranou firemního dění. Hlavní je do ničeho je nenutit. Foto autor| FOTO: SHUTTERSTOCK

Za delší studia zaplatí. Ale jen někteří 1.6.2015

Lidové noviny str. 05 ŠÁRKA KABÁTOVÁ

Domov

Karlova univerzita upouští od zavedení poplatkŧ za prodlouţení studia o rok. Ačkoli pŧvodně UK rozeslala informaci o finančním „trestu“ za delší setrvání ve statusu studenta, změnu nyní mírní. Bude se týkat pouze některých studentŧ, a moţná jen dočasně. PRAHA „Dovolujeme si vás upozornit, ţe 1. března 2015 vešla v platnost příloha Statutu Univerzity Karlovy – Poplatky spojené se studiem a dále opatření rektora, které reaguje na nový výklad zákona uvedený v rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.“ Tak zněla zpráva, kterou v polovině května obdrţeli studenti Univerzity Karlovy. Sdělení v překladu znamená, ţe překročí-li student standardní dobu navazujícího magisterského studia, tj. dva roky, zaplatí za to. U klasických magisterských oborŧ interpretace zákona nemá dopad, stejně tak v případě absolventŧ. Po nich univerzita zpětně nic ţádat nemŧţe. Opatření by se dotklo několika stovek vysokoškolákŧ. Jiné vysoké školy po rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze srpna 2013 nic nemění a zŧstávají u „starého“ výkladu. Kolik by museli vysokoškoláci UK uhradit v případě, ţe si studium prodlouţí? Poplatek se mŧţe pohybovat od 11 do 26 tisíc za semestr. Právě to studenty vyděsilo. „Nemile mě překvapilo, ţe by nově měl být třetí rok magisterského studia placený,“ napsal krátce po oznámení změny serveru Lidovky.cz student Fakulty sociálních věd UK, který si nepřál být jmenován. Studijní oddělení pod palbou „Prostudujte si uvedené dokumenty, protoţe se jedná o významné změny ve vyměřování poplatkŧ za překročení standardní doby studia,“ připsal do zprávy předseda studijní komise David Hurný. Jenţe studenti byli změnou zaskočeni a jejich dotazy kvŧli neporozumění podmínkám téměř zaplavily studijní oddělení. Za tři dny přišlo referentŧm Filozofické fakulty UK přes dvě stovky e-mailŧ s dotazy na povinnost platby. Některé fakulty, například Fakulta humanitních studií UK, svým studentŧm dokonce doporučovaly, aby ve druhém ročníku na nějakou dobu studium přerušili. Tím by se totiţ povinnosti hradit poplatek vyhnuli. Jenţe co platilo před několika týdny, od toho teď univerzita upouští. Změna nejspíše bude platit jen pro někoho. Výjimka bude zřejmě platit i pro ty, kteří vycestují v rámci studia do zahraničí nebo absolvovali výměnný pobyt. Rektor totiţ vydal pozměňující opatření, z nějţ vyplývá, ţe studenti navazujícího magisterského studia, kteří do programu nastoupili před 1. lednem 2014 a jsou ve druhém a vyšším ročníku, mohou studovat o rok déle, aniţ bymuseli platit. Poplatek jim sice bude vyměřen, ale na základě ţádosti o přezkoumání rozhodnutí bude prominut. Informaci potvrdil Petr Konŧpka ze studijního oddělení Fakulty humanitních studií UK. „Mám v plánu třetí rok magisterského studia věnovat diplomové práci, měl jsem to tak rozvrţené uţ od začátku, takţe úpravu vítám,“ uvedl student Fakulty sociálních věd UK Josef Švejda. Scházela včasná diskuse „Vŧči ostatním studentŧm, kterých se opatření týká, mě mrzí, ţe jim seberou luxus roku navíc, který jsme měli my,“ dodal s tím, ţe ale mělo dojít ke včasné diskusi, která by zamezila zmatkŧm. Plné znění zpráv


Ti, kteří jsou nyní v prvnímročníku, mají totiţ smŧlu. Jakmile standardní dobu studia o rok prodlouţí, z fakulty jim přijde ţádost o zaplacení částky vypočítaná na základě vzorce. Vychází z náročnosti jednotlivých studijních oborŧ, nejdraţší jsou technické a lékařské. Je ale moţné, ţe změna je dočasná. Poslední slovo budou mít zákonodárci. Záleţí, zda bude přijata novela vysokoškolského zákona, která by změny opět zrušila. Ta nyní leţí ve sněmovně. Více k tématu čtěte na www.lidovky.cz

Až 26 tisíc za semestr vyděsilo studenty. Karlova univerzita teď couvá, zaplatí jen někteří 1.6.2015

lidovky.cz str. 00 Zprávy / Domov Lidovky.cz, Šárka Kabátová

Karlova univerzita pomalu upouští od zavedení poplatkŧ za prodlouţené studium o jeden rok. Ačkoli pŧvodně rozeslala vysokoškolákŧm upozornění, ve kterém je překvapila informací o finančním „trestu“ za delší studium, plánovanou akci nakonec mírní. Bude se týkat jen některých studentŧ a moţná jen dočasně.

„Dovolujeme si Vás upozornit, ţe 1. března 2015 vešla v platnost příloha Statusu Univerzity Karlovy - Poplatky spojené se studiem a dále opatření rektora, které reaguje na nový výklad zákona uvedený v rozhodnutí Nejvyššího správního soudu,“ přišlo v polovině května studentŧm jedné z nejstarších evropských univerzit. Nepříjemná zpráva ve schránce studentŧ v překladu znamená: překročí-li student standardní dobu navazujícího magisterského studia - tedy dva roky - zaplatí za to. U klasických magisterských oborŧ interpretace zákona nemá ţádný dopad, stejně tak je tomu v případě absolventŧ. Po nich univerzita zpětně nic ţádat nemŧţe. A kolik budou muset vysokoškoláci Karlovky uhradit v případě, ţe si studium prodlouţí? Poplatek se mŧţe pohybovat od 11 do 26 tisíc za semestr. Právě to studenty, vyděsilo. „Nemile mě překvapilo, ţe by nově měl být třetí rok magisterského studia placený,“ napsal krátce po oznámení změny serveru Lidovky.cz student Fakulty sociálních věd, který si nepřál být jmenovaný. Kromě něj by se nové opatření dotklo několika stovek vysokoškolákŧ. Jiné školy po rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze srpna 2013 nic nemění a zŧstávají u „starého“ výkladu. Studijní oddělení pod palbou studentŧ “Prostudujte si uvedené dokumenty, protoţe se jedná o významné změny ve vyměřování poplatkŧ za překročení standardní doby studia,“ připsal do zprávy předseda studijní komise Karlovy univerzity David Hurný. Jenţe studenti byli změnou zaskočeni a jejich dotazy kvŧli neporozumění podmínek následně téměř zaplavily studijní oddělení. Za tři dny přišlo referentŧm Filozofické fakulty přes dvě stovky mailŧ. Některé fakulty, jako například Fakulta humanitních studií, pak svým studentŧm doporučovala, aby ve druhém ročníku na nějakou dobu přerušili studium. Tím by se totiţ povinnosti hradit poplatek vyhnuli. Jenţe co platilo ještě před několika týdny, od toho teď univerzita pomalu upouští. Změna dopadne jen na někoho, nikoli plošně a navíc moţná jen dočasně. Záleţí, zda bude přijata novela zákona, která by veškeré změny zase zrušila. Výjimka bude zřejmě platit i pro ty, kteří vycestují v rámci studia do zahraničí nebo absolvovali výměnný pobyt. Platby jen pro některé Rektor totiţ vydal předminulý pátek nové pozměňující opatření, ze kterého vyplývá, ţe studenti navazujícího magisterského studia, kteří do programu nastoupili před 1. lednem 2014, a jsou nyní tedy ve druhém a vyšším ročníku, mohou studovat o rok déle, aniţ by museli cokoli platit. Poplatek jim sice bude vyměřen, avšak na základě ţádosti o přezkoumání rozhodnutí bude posléze zase prominut. Informaci potvrdil Petr Konŧpka ze studijního oddělení Fakulty humanitních studií. Plné znění zpráv


„Já osobně mám v plánu třetí rok magistra věnovat diplomce, měl jsem to tak rozvrţené uţ od začátku magisterského studia, takţe vítám, ţe to pro současné druháky ještě upravili,“ uvedl Josef Švejda, student Fakulty sociálních věd UK. „Vŧči ostatním studentŧm, kterých se to týká, mě mrzí, ţe jim seberou luxus roku navíc, který jsme měli my,“ dodal s tím, ţe mělo dojít k předchozí diskusi, která by zamezila současným zmatkŧm. Ti, kteří jsou nyní v prvním ročníku mají totiţ smŧlu. Jakmile standardní dobu studia o rok prodlouţí, z fakulty jim přijde dopis s ţádostí o zaplacení částky vypočítané na základě vzorce. Ten vychází z náročnosti jednotlivých studijních oborŧ. Obecně platí, ţe nejdraţší jsou technické obory a lékařské studium, nejméně peněz vytáhne škola od studentŧ humanitních předmětŧ. Jenţe změny z konce května, jak je naznačeno výše, stále ještě nemusí být definitivní a jedna z variant počítá i se znovuzavedením pŧvodních pravidel. „S chystanou novelou vysokoškolského zákona - ta byla 15. května. předloţena Poslanecké sněmovně, v současnosti po prvním čtení 20. května předána výborŧm - by mělo dojít k obnovení dosavadních pravidel. Navazující magisterské studium by tak bylo opět bezplatné po standardní dobu studia navýšenou o jeden rok, tedy 3 roky,“ vysvětlil Konŧpka.

URL| http://www.lidovky.cz/poplatky-za-prodlouzene-studium-karlova-univerzita-couva-zaplati-jen-nekteri-19b/zpravy-domov.aspx?c=A150528_120613_ln_domov_sk

Nad kuřáky se stahují mračna, v hospodě si už možná nezapálí 1.6.2015

novinky.cz str. 00 Jiří Novotný

Ekonomika

Kuřákŧm v Česku hrozí, ţe si brzy nebudou moci zapálit v ţádném stravovacím zařízení. Návrh na úplný zákaz kouření v hospodách, restauracích i barech předloţil vládě ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD), a ta by ho měla projednat jiţ 3. června. Současně s tím ještě vzrostla aktivita nejen zastáncŧ, ale i odpŧrcŧ totálního zákazu. Například občanské sdruţení Smoking S teď přišlo s peticí na podporu zachování dosavadního stavu v regulaci kouření. Zaloţilo kvŧli tomu webovou stránku pravovolby.cz.Zakouřené restaurace vadí uţ 52 % Čechŧ „Poţadujeme, aby v ČR byla zachována moţnost provozovatelŧ zařízení společného stravování rozhodnout o tom, zda se bude jednat o prostor kuřácký či nekuřácký, či oddělené prostory, a tak bylo zachováno jejich právo svobodně podnikat. Navrhované striktní omezení by bylo zásahem do práv deklarovaných ústavou,“ uvádí ve své petici Smoking S. Podle mluvčího této iniciativy Marka Liberta je nynější právní úprava uţ tak dost přísná. „I já sám však chci mít na výběr, byť s nějakým omezením, kde si mohu večer zapálit doutník, fajfku nebo cigaretu,“ řekl Právu Libert. Sdruţení potřebuje pod petici sehnat nejméně deset tisíc podpisŧ, aby se jí ze zákona musel zabývat Senát. Zatím jich má sedm tisíc. Na podporu své petiční akce uspořádá Smoking S 31. května v praţském Lucerna Music Baru koncert, kde chce získat co nejvíce dalších podpisŧ. Účast na něm přislíbili například Ivan Hlas, Petr Vondráček, Wabi Daněk, Petr Kolář či Tomáš Savka.Proti jsou studenti sociálních věd Z opačného břehu je prŧzkum, který studenti praţské Fakulty sociálních věd UK uspořádali spolu s agenturou Ipsos. Podle něj je kouření v restauracích nepříjemné stále většímu počtu lidí. Vadí jiţ 52 procentŧm Čechŧ, zatímco před dvěma lety to bylo o deset procent méně. A proto, aby se kouření ve stravovacích zařízeních zakázalo, se teď vyslovilo osm z deseti dotázaných. Němečkovu novelu antikuřáckého zákona jednoznačně podporuje i spoluautor nynější právní úpravy, bývalý poslanec ODS Boris Šťastný. „Jde přece i o zaměstnance stravovacích zařízení, kteří se musí pohybovat v zakouřených prostorách, coţ ohroţuje jejich zdraví. Divím se, ţe na to odbory ještě neupozornily,“ řekl uţ dříve Právu Šťastný.Příliš časté změny Plné znění zpráv


Asociaci hotelŧ a restaurací (AHS) se ovšem nelíbí, ţe protikuřácký zákon se mění tak často. Jeho nynější platná verze byla přijata v roce 2009 a účinnosti nabyla v červenci 2010. Od té doby musejí mít všechny restaurace, kavárny, bary i hospody vyznačeno na vstupních dveřích, jestli se v nich smí či nesmí kouřit, nebo mají stavebně oddělené prostory pro kuřáky a nekuřáky. „Plošný zákaz kouření, který má Němečkova novela zavést, bude poslední tečkou pro provozovatele některých pivnic a hostincŧ, zvláště na venkově. Podle dostupných studií z Irska tento zákaz přinesl za deset let nárŧst nezaměstnanosti v oboru o čtrnáct procent a desetiprocentní úbytek restaurací,“ tvrdí prezident AHS Václav Stárek, který apeluje na zákonodárce, aby novelu při projednávání v parlamentu nepodpořili. Němeček nepochybuje, ţe ve vládě novela bez problémŧ projde. Pokud pak vše pŧjde hladce i v parlamentu, měl by totální zákaz kouření ve stravovacích zařízeních začít platit jiţ od 1. ledna 2016.Mŧţe se Vám hodit na sluţbě Firmy.cz: Nekuřácké restaurace

URL| http://www.novinky.cz/ekonomika/370879-nad-kuraky-se-stahuji-mracna-v-hospode-si-uz-moznanezapali.html

Jaroslava Mannová - Toulavý mikrofon 1.6.2015

Týdeník Rozhlas str. 07 Tvář za mikrofonem Milan Švihálek

Obec Písařov patří k nejzapadlejším vsím u nás. V dávných dobách byly všude kolem rozsáhlé pralesy, jimiţ vedly pouze obchodní a stráţní stezky. První silnici do Písařova postavili aţ v polovině 19. století, elektřinu tam zavedli roku 1 9 2 1 a první telefon byl instalován aţ v roce 1 9 2 7 . V osamělé výspě pod horami proţila prvních osm let ţivota i budoucí redaktorka ČRo Sever Liberec Jaroslava Mannová. Existenci rádia zaregistrovala velmi záhy. „Kdyţ jsem byla malá holka a hlídali mě babička s dědou ze Štítŧ, hrála jsem si před domem na dvorku, a děda venku při práci poslouchal Radioţurnál. To jsou mé střípky vzpomínek na první setkání s rozhlasem." Nikoho z rodiny ale se světem médií nic nespojovalo, takţe se Jaroslaviny pozdější středoškolské sny o studiu ţurnalistiky rozplynuly v nedohlednu. Po maturitě na šumperské střední odborné škole (obor sluţby cestovního ruchu) začala v Liberci studovat filologii, český jazyk a literaturu. Praktickou cestu k novinářskému řemeslu si vyzkoušela na střední škole, kdyţ se stala šéfredaktorkou školního časopisu Sošenka. V roce 2010 - uţ na vysoké škole - zase vedla vydávání „nepravidelného občasníku" FaKULTu, časopisu studentŧ Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické liberecké Technické univerzity. V učebnách města pod Ještědem se budoucí rozhlasové redaktorce dostalo řady cenných rad. Měla štěstí na dobré pedagogy. „Známým bohemistou, k němuţ jsem v Liberci chodila na přednášky ze slavistiky, je profesor Oldřich Uličný. Bakalářku jsem psala u doktora Alexe Rohricha, který nám dával lekce, jak na kultivovaný mluvený projev. U něj se člověk nikdy nenudil." Uţ během studia se Jaroslava Mannová stala externí spolupracovnicí liberecké redakce ČRo Sever. Zpočátku jí dávali za úkol natáčet ankety, krátké reportáţe a rŧzné aktuální příspěvky. Pomalu se otrkávala, a protoţe byla učenlivá, posluchači zaregistrovali, ţe se na liberecké vlně začíná ozývat zajímavý hlas. Jaroslava si moc váţí rad, které jí poskytovali zkušení kolegové-moderátoři Iveta Kalátová, Tomáš Beneš a reportér David Hamr. S mikrofonem se díky jejich pomoci a vrozené píli dokázala postupně skamarádit. „V současné době pravidelně připravuji tříminutové reportáţe z turisticky zajímavých i méně známých míst Libereckého kraje do pořadu Česko, země neznámá, coţ je relace, která se vysílá na všech regionálních stanicích ČRo kaţdý všední den mezi 13. a 14. hodinou. Kromě toho přispívám do dopoledního a odpoledního vysílání ČRo Sever (do Dopoledního expresu a Pohodového odpoledne s Ivetou Kalátovou)." Jaroslava je dívka velmi cílevědomá. Nakonec jí vyšlo i vysněné studium ţurnalistiky na Fakultě sociálních věd UK v Praze. „Chodila jsem na zajímavé přednášky legend mediálních studií Jana Jiráka a Barbary Kopplové, na semináře Jakuba Ţelezného a Václava Moravce. Díky praţské škole jsem se mohla podívat i do zákulisí práce redaktorŧ České televize. Vypadalo to dokonce na trvalejší kontakt s televizí, ale nakonec jsem se vrátila k rozhlasu. V té době jsem se totiţ odstěhovala z Prahy Plné znění zpráv


do Liberce za přítelem a případnou šanci jsem promeškala. Ničeho ale nelituji, díky rozhlasu jsem totiţ našla skvělého partnera, který mě podporuje ve všem, co dělám. A v liberecké rozhlasové partě se cítím skvěle." Pořad Česko, země neznámá patří na regionálních vlnách k nejposlouchanějším. „Těší mě, ţe mohu přispívat právě do této relace, která naplňuje touhu lidí dozvědět se o zajímavých koutech naší vlasti. Líbí se mi televizní obdoba rozhlasového Česka, pořad ČT Toulavá kamera, v němţ jsou diváci s krásami naší země seznamováni obrazem. My v rozhlase však máme k dispozici prostředek neméně zajímavý: s fantazií pracující toulavý mikrofon." Foto autor| Foto Tomáš Beneš O autorovi| Milan Švihálek, publicista

Devět afghánských zaměstnanců české organizace Člověk v tísni bylo zabito při útoku 2.6.2015

ČRo Plus

str. 01

17:10 Den podle…

Ondřej KONRÁD, moderátor -------------------Dobrý den. Devět afghánských zaměstnancŧ české organizace Člověk v tísni bylo zabito v noci na úterý při útoku spáchaném ozbrojenci údajně z řad Talibanu na severu Afghánistánu. Jaká je v oblasti bezpečnostní situace? Vláda bude ve středu projednávat návrh na některé změny v pravomocích hlavy státu. Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy, který by se jistě rád vrátil do funkce, přeměnil název své politické strany na Republikány. Dává Rusko skutečně ruce pryč od svého dosavadního chráněnce syrského prezidenta Asada, jak o tom spekulují některé zdroje? Darováním krve mŧţete zachránit aţ čtyři lidské ţivoty. Jenomţe krev daruje pouze jedno procento Čechŧ. Nu, a v praţském Foru Karlín ve čtvrtek vystoupí David Koller a Kollerband. To jsou má dnešní témata, já jsem Ondřej Konrád a doufám, ţe vás aspoň něco z nich zaujme. Devět afghánských zaměstnancŧ české organizace Člověk v tísni zavraţdili během spánku v ubytovně v hornaté části provincie Balch na severu země ozbrojenci. Patrně pocházející z hnutí Taliban. Podle agentury DPA je mezi zabitými pět humanitárních pracovníkŧ, čtyři muţi a jedna ţena, dále dva řidiči a dva stráţci. Člověk v tísni oznámil, ţe okamţitě pozastavuje práce ve všech oblastech v Afghánistánu a podniká potřebné kroky k posílení bezpečnosti svých pracovníkŧ v zemi. Šimon PÁNEK, ředitel, Člověk v tísni -------------------Máme v Afghánistánu dvě stě třicet lidí celkem a pracujeme v několika desítkách okresŧ. To je obrovská operace. Čili podnikáme kroky k tomu, abychom preventovali moţná další rizika a pochopitelně komunikujeme s rodinami pozŧstalých. Ondřej KONRÁD, moderátor -------------------Řekl Českého rozhlasu ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek. Organizace v Afghánistánu dlouhodobě podporuje hospodářský rozvoj, konkrétně zaměstnanci Člověka v tísni pomáhají budovat zdravotnická zařízení, učí místní zemědělce efektivnímu vyuţití přírodních zdrojŧ, spolupracují s farmáři na inovacích a tak dále. No, a na lince je Slavomír Horák z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Dobrý den. Slavomír HORÁK, Institut mezinárodních vztahŧ Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Dobrý den. Ondřej KONRÁD, moderátor -------------------Pane Horáku, Člověk v tísni uţ pŧsobí v Afghánistánu docela dlouho, třináct let. Co se od té doby Afghánistánem vlastně dělo? Slavomír HORÁK, Institut mezinárodních vztahŧ Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Plné znění zpráv


-------------------Tak, především /nesrozumitelné/ to změnilo podmínky pro humanitární činnost, pro vŧbec činnost, řekněme, evropských či západních novinářŧ a návštěvníkŧ nebo kohokoliv v této oblasti. Jestliţe v roce 2002 bezpečnostní situace v Afghánistánu byla v zásadě stabilizovaná, lidé byli vesměs nadšeni z nového, z nového uspořádání hnutí Taliban, které do té doby vládlo v Afghánistánu, větší části Afghánistánu, tak došlo velmi hluboko do, do regalette nebo na pomezí afghánsko - pákistánské. Takţe ta situace byla zcela odlišná od té současné, kdy naopak nejenom hnutí Taliban, ale i další hnutí, řekněme, radikálního směru, které nepodporují, nepodporují, řekněme, činnost jak zahraničních vojákŧ, ti jsou zcela jasně nazýváni okupantskými silami, tak i, řekněme, humanitárních pracovníkŧ, kteří jsou zase povaţováni podobně jako ti zahraniční vojáci za jakési, jakési, jakýsi předvoj těch okupačních sil v trošku jiném směru. Takţe z tohohle toho hlediska ta situace se mění. Nicméně zase dá se říci, ţe na mnoha místech uţ se objevily, nebo dnes se objevily, uţ v tom roce 2002 byli lidé, kteří měli chuť, měli zájem vybudovat Afghánistán poněkud novým zpŧsobem. A bohuţel právě tito lidé dost často se hlásili do mezinárodních organizací. A právě tito lidé se často stávají obětmi rŧzných útokŧ. Ondřej KONRÁD, moderátor -------------------To znamená, ţe, haló? Slavomír HORÁK, Institut mezinárodních vztahŧ Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Ano, ano. Ondřej KONRÁD, moderátor -------------------Ano, tam se něco odehrálo. Znamená to, ţe podle vás, řekněme, ten Taliban, anebo některé jiné extrémní organizace si vlastně nepřejí, aby v zemi pŧsobily takové mezinárodní organizace vlastně ale naprosto mírové, jako je Člověk v tísni? Slavomír HORÁK, Institut mezinárodních vztahŧ Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Svým zpŧsobem ano, není to jenom dŧvod, ţe by chtěli, jako bych řekl, vyštípat nebo vyhodit okupační síly, takzvané okupační síly z Afghánistánu. Velice často prostě ty humanitární organizace jdou zcela mimo jejich program, to znamená program třeba vzdělávání, zdravotnictví a podobné věci. Jednak mají pocit, ţe tyto věci jsou schopni zvládnout sami, za trošku jiných okolností, nebo představit si to trošku jinak. No, a také proto, ţe často tyto organizace, zvlášť takové, jako je, jako organizace Člověk v tísni, která opravdu dlouhodobě pracuje na nějakým místě, no, tak zná poměry na daných místech a často i zná lidi, nebo její pracovníci často prostě znají, řekněme, tváří v tvář lidi, kteří v té lokalitě se snaţí zavést trochu jiné pořádky, neţ oni si představují. Ondřej KONRÁD, moderátor -------------------Právě v té provincii Balch, kde byl útok spáchán, byl podle odborníkŧ poměrně klid v těch, v těch minulých dobách. To znamená, ţe je-li to nebezpečná oblast, souvisí to s tím, ţe odtamtud odešli mezinárodní bezpečnostní podpŧrné síly NATO? Slavomír HORÁK, Institut mezinárodních vztahŧ Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------No, tak zrovna pokud vím, tak v té oblasti, kde se stala tato událost nešťastná a tragická, tak tam čilý zahraniční síly nebyly. Nemám teda úplně přesně informace, ale myslím, ţe zrovna tady ta oblast nebyla přímo místem rozpoloţení nějakých sil, maximálně sem zajíţděly moţná nějaké jednotky. Bohuţel je to trošku lokální záleţitost, takţe tam se omlouvám, ţe nemám úplně přesné informace. Nicméně je to tak, ţe spíše v posledních letech vidíme často rŧst, nebo prorŧstání některých útokŧ, některých ozbrojených skupin do oblastí, které skutečně v minulosti byly klidné a souvisí to prostě i s tím, ţe ta afghánská společnost do značné míry je rozdělená a hodně lidí prostě podporuje, nebo se dává opět zpátky na podporu některých právě ozbrojených skupin. A to včetně tedy těch oblastí severních, kde Taliban také rozšiřuje svŧj vliv ... /výpadek signálu/ Ondřej KONRÁD, moderátor -------------------Plné znění zpráv


Uţ jsme zmínili právě Taliban několikrát, ale ony tam pŧsobí ještě jiné skupiny, například islámské hnutí Uzbekistánu a tak dál. Kolik zhruba takovýchhle skupin tam mŧţe operovat? Slavomír HORÁK, Institut mezinárodních vztahŧ Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------No, tak ono to vţdycky záleţí na konkrétním regionu. Zrovna na tom severu Afghánistánu tam momentálně pŧsobí vesměs síly Talibanu. Spekuluje se o tom, ţe by se tam mohly objevovat i síly toho takzvaného Islámského státu, to, co známe, nebo odnoţ, afghánská odnoţ toho, co známe z pomezí dnešního Iráku, severního Iráku a severovýchodní Sýrie. Existuje tam skutečně pravděpodobně některé, nechci říct stoupenci, operují z takzvaného islámského hnutí Uzbekistánu. Nicméně po celém Afghánistánu je roztroušeno řada skupin, které často ani nejsou, řekněme, jakýmisi členy těchto skupin, ony ty organizace nemají členské prŧkazky, kdyţ to přeţenu. Ale jsou to, jsou to lidé, kteří prostě z toho či onoho dŧvodu, často polní velitelé, nebo velitelé ozbrojených skupin, pro něţ je z toho či onoho dŧvodu momentálně výhodné přihlásit se k té či oné skupině, řekněme, radikálnějšího charakteru. Ať uţ z dŧvodŧ čistě pragmatických, čili získávání nějakých zbraní, nebo, nebo peněz nebo něčeho podobného, nebo při, skrze jejich sítě příslib třeba na mezinárodní trhy. Víme, ţe Afghánistán je, je zemí, kde se pěstuje značná část, nebo drtivá většina světové produkce opia a podobně. Ondřej KONRÁD, moderátor -------------------Domníváte se, ţe je moţné, ţe nakonec humanitární organizace typu Člověka v tísni budou muset z bezpečnostních dŧvodŧ Afghánistán úplně opustit? Slavomír HORÁK, Institut mezinárodních vztahŧ Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Bylo by to samozřejmě hrozná škoda, zvlášť poté, co vím, ţe Člověk v tísni dělá v Afghánistánu. Je velice efektivní a pracuje velice, velice dobře a ty výsledky za ním jsou za těch dvanáct let, řekl bych, velmi dobré v porovnání tedy s "mezinárodní konkurencí" dalších humanitárních organizací. Vyloučit se samozřejmě, vyloučit se to samozřejmě nedá, myslím si, ţe Člověk v tísni je zrovna organizace, která jestli bude odcházet, tak jako jedna z posledních. Nicméně jaksi budoucnost v Afghánistánu je tak nejistá, ţe bych si asi netroufal říct, jestli to, jestli humanitární organizace odejdou, či ne a zda to bude letos, příští rok, do pěti let nebo zda tam vytrvají ještě poměrně dlouhou dobu. Ondřej KONRÁD, moderátor -------------------A úplně na závěr, myslíte si, ţe ta zhoršená bezpečnostní situace, jak jste ji popisoval uţ na počátku našeho rozhovoru, povede k tomu, ţe přece jenom se zase bude muset nějakým zpŧsobem vloţit Mezinárodní společenství do situace v zemi? Slavomír HORÁK, Institut mezinárodních vztahŧ Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Tak Mezinárodní společenství je zase otázka, co si pod tím pojmem představujeme. Ale pokud mluvíme o, řekněme, ozbrojených silách a ... Ondřej KONRÁD, moderátor -------------------Radě bezpe..., OSN. Slavomír HORÁK, Institut mezinárodních vztahŧ Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------... Radě bezpečnosti OSN a podobně, tak ta, ty tam pŧsobí, respektive pŧsobí pod hlavičkou, stále pod hlavičkou teda té bývalé, té bývalé mise NATO. Nicméně zahraniční vojáci v Afghánistánu nadále fungují, nadále cvičí afghánskou armádu a není vyloučeno, ţe se dál mohou zapojit do těch dalších bojŧ. To samozřejmě vyloučit nelze. A pokud by se ta situace výrazně zhoršila, tak si to dovedu i představit. Nicméně nevidím, nejsem si jistý, jestli tam bude ochotna utrácet další miliardy dolarŧ za takovouto velice náročnou, a bezpečnostně i finančně náročnou aktivitu. Ondřej KONRÁD, moderátor Plné znění zpráv


-------------------Pravda, tohle bohuţel se nesetkává s úspěchem. To byl Slavomír Horák z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Já vám děkuju mnohokrát za vysvětlení. Slavomír HORÁK, Institut mezinárodních vztahŧ Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Na slyšenou.

Systemizované místo blbce 2.6.2015

nazory.aktualne.cz str. 00 Radkin Honzák

888

Petrŧv princip: Všichni lidé se snaţí o povýšení, přičemţ jako legitimace k němu je chápáno, ţe se osvědčili na nějaké méně dŧleţité práci. Tak postupují vzhŧru, aţ konečně narazí na funkci, na kterou nemají a tedy se na ní neosvědčí – a uvíznou tam. Tak se postupně všechny společenské struktury zaplňují neschopnými lidmi. Ivan Vyskočil kdysi napsal povídku, jejíţ absurdita není nic jiného, neţ smutná realita dotaţená do optimistických koncŧ. Mŧţeme říci: kéţ by to tak bylo! Bohuţel, jsme v pŧli cesty. O co jde? Dva bývalí spoluţáci se náhodou potkají a zajdou do vinárny. Ten úspěšný se chlubí, kam to dotáhl, a jeho partner na dotaz nakonec přiznává, ţe se ţiví tím, ţe dělá blbce. Není to nijak lehké zaměstnání. Musí ve své funkci podávat návrhy na řešení problémŧ, které jsou dokonalým negativem toho, co je opravdu třeba udělat. Ředitelství pak na základě odmítnutí jeho nápadŧ udělá to správné rozhodnutí. Tohle systemizované místo bylo zrušeno a podle Petrova principu se do pozic, kde se rozhoduje, dostávají lidé, kteří by takové podřízené potřebovali víc neţ prase drbání. Nejlépe je to vidět na Ministerstvu školství a Ministerstvu pro místní rozvoj, kde nemají ani kompetentní úředníky, kteří by rozhodli, ani blbce, kteří by poradili a tak si ţádost o dvoumiliardový nákup speciálních přístrojŧ pro Národní ústav duševního zdraví budou přehazovat tak dlouho, aţ peníze propadnou do pekel, protoţe uplyne doba nutná k jejich utracení. Ti alespoň přiznají barvu. Co si ale myslet o děkanovi Fakulty sociálních věd, který v sobotním rozhovoru pro Lidové noviny na téma potratové pilulky, která je k nám zaváděna ve chvíli, kdy kaţdé šesté těhotenství (navzdory dostupné antikoncepci) končí potratem a kdy porodnost české populace trvale klesá, odpovídá stereotypně, ţe „taková je doba a sem nás zavedly technologie“. Je-li tohle esence české filosofie, lepší na Universitu Karlovu poslat potratovou pilulku! To opravdu mŧţeme postrádat. Nebo vypsat přijímací řízení, nebo přijmout někoho z příslušné politické strany, nebo z příbuzenstva, jak uţ se zřejmě stalo jinde. Ţe za sebe nechala rozhodnout soudkyně Králová uţ přede mnou zmínila řada lidí, zŧstává tedy otázkou, čí rozhodnutí bylo umístit husitský prápor na Hrad. Ţe by se pan prezident pro své nedokazatelné pravdy chtěl nechat upálit?

URL| http://blog.aktualne.cz/blogy/radkin-honzak.php?itemid=25336

Fanoušci i sponzoři nám děkovali, popisuje 2.6.2015

Pražský deník str. 15 Pražský sport DAVID NEJEDLÝ

První zahraniční zkušenost má za sebou dlouholetá opora Olympu Iveta Halbichová. Po zisku bronzové medaile zavládla v bundesligovém Wiesbadenu spokojenost: Praha – Uţ skoro za olympský inventář se dala povaţovat volejbalistka Iveta Halbichová. Spolehlivá nahrávačka strávila v dresuPVK deset let. Poté co dostudovala Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy si ale řekla dost Plné znění zpráv


a vypravila se na zkušenou. Ani v bundesligovém Wiesbadenu se neztratila, o čemţ nejlépe svědčí, ţe si z Hesenska přivezla nejen bronzovou medaili, ale také další jednoletý kontrakt. Rozhovor Deníku * Iveto, sezona 2013–14 skončila pro Olymp tradičním stříbrem. Bezprostředně po finále jste hovořila o chuti odejít do zahraničí. Šlo o přání, nebo jste uţ měla v kapse smlouvu? Vté době jsem dodělala školu, věděla proto, ţe musím skončit i na Olympu, který nenabízí hráčkám takové podmínky, aby se mohly volejbalem ţivit. Měla jsem tudíţ dvě moţnosti, buďto zahraničí, nebo začít pracovat. Začala jsem proto hledat angaţmá. Několik nabídek naštěstí přišlo a já podepsala smlouvu ve Wiesbadenu. * Hledala jste sama? Měla jsem agenta, sám si dneska uţ těţko někdo angaţmázařídí. * Jak moc je pro nahrávačku sloţité odejít do zahraničí? Těţko soudit, jelikoţ znám pouze situaci nahrávaček. Co vím od ostatních volejbalistek, zdá se, ţe se nejhŧře odchází liberu, pak následuje právě nahrávačka. * Proč jste šla do Německa? Jelikoţ splnilo všechna moje očekávání. Wiesbaden není daleko,domŧtomám550 kilometrŧ. Vklubu mi vytvořili výborné podmínky, samozřejmě i finanční. * Co si pod tím mŧţeme představit? Vzhledem k tomu, ţemám od klubu hrazené bydlení, ve všední dny obědy, k dispozici mámauto, tak si i ušetřím. Neříkám, ţe bych z úspor postavila barák, ale nějaké peníze jsem si přivezla. Pokud bych šla v Česku do běţné práce, dostanu určitě méně peněz. * V Česku jste ţila s partnerem, který musel zŧstat v republice. Sloţité rozhodování, zda odejít? Věděla jsem, ţe chci jít hrát do ciziny. Musímale uznat, ţe jsem si neuvědomovala, jak těţké vše bude. Pŧvodně jsem chtěla jít do Francie, nakonec se ale ozvali z Německa, za coţ jsem moc ráda, jelikoţ se s Pavlem mŧţemevídat. Problém je v tom, ţe hraje házenou za Lovosice,mátedy o víkendech zápasy a je sloţité se sejít. Viděli jsme se ale maximálně, co to šlo. * Máte tedy nakoukané desítky zápasŧ Lovosic? Přesně tak, po sezoně jsem se rychle vrátiladomŧa viděla všechny semifinálové i finálové zápasy Lovosic. * Jak vidí volejbalistka házenkáře? Pozitivně, jelikoţmámmezi nimi partnera. Všichni Pavlovi spoluhráči jsou také moji kamarádi. Vyhovuje mi jejich humor. Kdykoli jsem mezi nimi byla, všichni namě byli hodní. * Pozorujete rozdíly mezi volejbalisty a házenkáři? Volejbalisté se více zaobírají sami sebou, házenkáři jsou takoví normální kluci. Co se týče inteligence, musímepostupovat případ od případu. Známty i ty v obou sportech. * Vraťme se do Wiesbadenu. Ţivot v něm byl pro vás velikou změnou?



Rozdíl jsem určitě zaznamenala, uţ jenom proto, ţe jsem se poprvé věnovala volejbalu profesionálně, nestudovala jsem při něm. VCWiesbaden je specifický v tom, ţe senámv klubu snaţí zajistit také mimosportovní ţivot. Ptali se mě, jestli bych chtěla ještě studovat, nebo trénovat děti. Jinak se o nás maximálně starali. Ze začátku jsem třeba potřebovala přidat do pokoje další skříň a do týdne bylomépřání splněno. Na ţádný neřešitelný problém jsem nenarazila. * Chtěla jste studovat, či trénovat? Ne, rozhodla jsem se, ţe budu jeden rok pouze hrát a učit se německy. Po státnicích jsem potřebovala od učebnic na chvíli pauzu. * Co po vás za dobré podmínky klub vyţadoval? Bylo například více tréninkŧ? Do začátku sezony náš tým trénoval kaţdý den dvakrát, v ní bylo jedno dopoledne volné. Oproti Olympu nárŧst o dvě jednotky, ze sedmi na devět. Ze začátku mi dělaly problémy večerní tréninky, které začínaly v 19 hodin, v Praze o čtyři hodiny dříve a trvaly plné tři hodiny. Bylo promětěţké večer se soustředit. Po měsíci jsem si ale zvykla. * Byla jste na přechod dobře připravena? NaOlympu se kvalitně trénuje. Co se týče fyzičky, nebyl proto problém. Tami tam se běhá, chodí do posilovny. Rozdíl vidím v tom, ţe se v Německu posiluje i během sezony, coţ se v Praze často nedělá. * Jak se změnil vztah hráčka a trenér? Lepšího trenéra neţ Standu Mitáče z Olympu si nedovedu představit. Vedlměsedm let, zvykla jsem si na něj. Věděla jsem, co odeměočekává a co mámplnit. Vtom jsem měla v Německu ze začátku problémy. S Andi Vollmerem jsem měla trochu potíţe. Ne ve všem jsme si rozuměli. Povahově je ale podobný Mitáčovi, v tréninku je nekompromisní, mimoněj se s ním dá mluvit. * V čem je kouzlo Stanislava Mitáče? Je charismatický člověk, kterýmápřirozenou autoritu a dokáţe s ním být i sranda. * Andi Vollmer je autoritativnější? Těţko se mi srovnávají. Pokud bych vzala první rok v Olympu a Wiesbadenu, dá se říci, ţe bylo vše stejné. Nedovolila bych si říci nic oběma z trenérŧ. Je něco jiného znát se sedm let nebo pár dní. * Chtěla byste mít trenéra za kamaráda? To bych neřekla, vztah se Standou byl o respektu i o porozumění. Ideální kombinace. Trenér i nahrávačka mají vţdy nějakou filosofii hry. Pokud je společná, všechno je jednodušší. * Nakousla jste téma sporŧ. Čeho se týkaly? Filosofie hry. Byla jsem zvyklá hrát jisté kombinace, určitý druh obrany. Například jsem nechápala, proč na hlavním kŧlu stále blokujeme do lajny. Občas jsem zpŧsob blokování změnila a trenérovi se to nelíbilo. * Terminologie je stejná? Všechny signály, které se v Olympu hrály, se jmenovaly trochu jinak. Volala jsem proto něco a hrála něco jiného. Navíc jsem křičela v jiném jazyce a v hlavě měla pořádný guláš. (směje se) * V Olympu jste byla neotřesitelnou nahrávačskou jedničkou, ve Wiesbadenu je vaše pozice jiná. Jak se s ní srovnáváte?



Vtom byl podstatný rozdíl, ze začátku jsme se s nahrávačkou Kaisou Alanko poctivě střídaly. Poté jsem byla nemocná, předběhlaměa já většinou začínala na lavičce. * Jaký máte vztah k Finsku? (směje se) Výborný, nikdy jsem si s ţádnou nahrávačkou nerozuměla tak, jako s ní. Vtýmumámedvě Finky, obě jsou přátelské a upřímné. Nevím ale, jestli jde o národní povahový rys. * Bydlela jste s ní? Ne, bydlela jsem s Němkou. Aznovu musímhovořit o štěstí. S Jennifer Pettke jsme si ohromně sedly a stala se mojí velikou kamarádkou. * Jak vŧbec vypadá česká stopa v Bundeslize? Hraje nás v ní poměrně dost, pokud se nepletu, osm. Nejvíce Češek je v Aachenu, kde nastupují hned tři. * Jsou Češky ţádaným 'zboţím'? Myslím si, ţe ano. Také pro Češky je zajímavé jít do Německa. Úroveň soutěţe je vyšší, týmy jsou v ní vyrovnanější. Náš celek prohrál s předposledním, na druhou stranu porazil druhý v tabulce. To je velmi motivující, nenajdete ţádný zápas Olymp versusSGBrno, vţdy mŧţete prohrát, ale taky vyhrát. * Čím jsou Češky pro německé volejbalové činovníky zajímavé? Německý trenér řekl, ţemě máv týmu, jelikoţ ví, ţe jsou Češky pracovité, cílevědomé a tím pádem na sobě dřou. * Charakterizoval vás? (směje se) Samozřejmě, ţe jsem dřela, nejsem ale příliš ambiciózní. Volejbal hraji, jelikoţměbaví. Dokud to tak bude, zŧstanu u něj. * Jak byste definovala VC Wiesbaden? Jako rodinný klub. Naše manaţerka je bývalá nahrávačka, proto chápe naši pozici. Vedení je vstřícné, srovnatelné s Olympem, s kaţdým se dá rozumně domluvit. Nikdo nedělá hráčkám problémy, pokud třeba nejsou spokojené a chtějí přestoupit. * Co bylo jistě jiné, zájem fanouškŧ. Přesně tak, zájem se nedá srovnat. Naprvní zápas přišlo 2000 lidí, v sezoně chodilo stabilně 1800. Atmosféra byla skvělá, všichni lidé stále fandili a byli při tom neuvěřitelně pozitivní. * Pořádá klub setkání s fankluby? Ano, akcí bylo hodně, se sponzory i fanoušky. Kaţdý nás chtěl poznat osobně. Coţ si myslím bylo pro všechny dobré. Po kaţdém domácím utkání jsme všechny chodily do VIP místnosti, kde na nás čekali zástupci sponzorŧ. Kaţdá z nás se bavila s nimi i s fanoušky bezprostředně po zápase. Napodobnou vstřícnost klub velmi hledí. Pořádá se také turnaj hráček s fanoušky. * Jak probíhá? Hraje se šest na šest, kapitánkou kaţdého týmu je jedna z hráček. Velmi ráda jsem všechny více poznala, po zápase na to přeci jen není tolik času. Skamarádili jsme se. Zajímavý proměbyl i trénink se zaměstnanci sponzorské firmy, na kterém jsem je učila nahrávat. Coţ proměbyla zajímavá zkušenost. Trenéři to váţně nemají jednoduché. (směje se) Plné znění zpráv


* V Česku sportovkyně často označují podobné okamţiky za zásah do soukromí. Měla jste někdy v Německu podobný pocit? Přišla nějaká nabídka k sňatku? Nepřišla, všechno probíhalo do přijatelné míry. Pokud se začala přesahovat, rychle se vše vyřešilo. Ve Wiesbadenu existuje několik lidí, pro které je volejbal vším a mají pocit, ţe jsou opravdu součástí týmu. Dávajínámdárky a chodí za námi velmi často. Pokud to přeháněli, řeklo se jim ve vší slušností, ţemá fandění své limity a oni to rychle pochopili. * Příklad. Dostala jste nové auto a řekla si, ţe je přes limit? Nevím, jestli bych byla takto odmítavá. (směje se) Nejhezčí dárky, který jsme dostaly, amněpřišly naprosto adekvátní, byla veliká balení čokolád, na kterých byla natištěna naše jména a k tomu květiny. * Wiesbaden zakončil sezonu na třetím místě, po semifinálové poráţce 1:2 s Dráţďany. Dalo se dosáhnout výš? Vzákladní části s Dráţďany náš tým dvakrát prohrál 1:3, pokaţdé šlo ale o hezké a vyrovnané zápasy. Vplay-off přišla nejdříve jasná venkovní poráţka 0:3, poté stejně jasná domácí výhra 3:0, kterou nikdo nečekal a šlo o největší překvapení soutěţe. Do třetice přišla bohuţel další poráţka 0:3. Dráţďany ale mají lepší hráčky, více peněz, vţdyť nastupují v Lize mistryň. Nemohu ale říci, ţe s nimi nedalo hrát. * Bronzová medaile. Úspěch nebo zklamání? Klub skončil bronzový třetí rok za sebou, šlo tedy o splněný cíl. Pokud by dopadl lépe, šlo by o úspěch, hŧře o neúspěch. Po posledním zápase se samozřejmě bralo všechno v emocích. Je smutné, kdyţ končí sezona prohrou. Vše bylo ale zároveň pěkné, fanoušci i sponzořinámděkovali. * Ročník je za vámi, co dále? Ještě neţ jsem odjíţděla domŧ, podepsala jsem vylepšenou smlouvu na další rok. Na konci srpna se proto vracím do Wiesbadenu. * Nyní jste se vrátila do vlasti, podívala se na nominaci české reprezentace, ve které nefigurovalo vaše jméno. Mrzelo vás to? Jsem ráda, ţe jsem doma. Upřímně si nedovedu představit, ţe bych znovu odjela a reprezentovala. Moje ambice uţ jsou jiné. Léta, kdy jsem byla mladá a talentovaná uţ nevrátím. Loni jsem pozvánku do širšího výběru dostala, odmítla ji kvŧli studiu, a další uţ asi nepřijde. „Pozvánka do reprezentace uţ asi nepřijde. Léta, kdy jsem byla mladá a talentovaná, nevrátím.“ Opora bundesligového Wiesbadenu, volejbalistka Iveta Halbichová Iveta Halbichová j Česká volejbalistka nastupující na postu nahrávačky se narodila 19. prosince 1989 v Praze. j Pod vysokou síť si poprvé stoupla v sedmi letech v SK Meteor Praha, kde ji připravoval Jan Černý. j V roce 2004 přestoupila do PVK Olymp Praha, kde prošla mládeţnickými kategoriemi a postupně ji trénovali Rostislav Vorálek a Miroslav Horáček. V 17 letech se dostala do týmu ţen, ve kterém nastupovala pod vedením Stanislava Mitáče. j V Olympu dosáhla na vše, řečí medailí na jedno ţenské zlato, pět stříbrných medailí a jeden bronz. j Před sezonou odešla do bundesligového VC Wiesbaden. Také v Německu dosáhla na cenný kov. j V dresu se lvíčkem na prsou se objevila sporadicky. Za svŧj největší úspěch mŧţe povaţovat desáté místo ze Světové Univerziády v Kazani 2014. j Vedle klasického, šestkového volejbalu se věnovala také beachvolejbalu. V roce 2007 obsadila společně s Barborou Jeřábkovou třetí místo na mistrovství světa do 19 let. Foto popis| VOLEJBALISTKA Iveta Halbichová tráví dovolenou v Praze. Svým přátelŧm se mŧţe pochlubit bundesligovou medailí. Foto autor| Foto: ČTK/Ladislav Adámek Region| Střední Čechy



Budou restaurace bez cigaret? Zákaz kouření míří do Sněmovny 3.6.2015

aktualne.cz

str. 00

Domácí

Zákon navrţený ministrem zdravotnictví zcela zakazuje kouření v restauracích, ale také zavádí povinnost, podle které pivo přestane být nejlevnějším pitím v Praha - Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček přichází s nejtvrdším návrhem protikuřáckého zákona za posledních deset let: z lokálŧ úplně zmizí cigarety včetně těch elektronických. Pivo navíc přestane být nejlevnějším pitím v restauraci. Za porušení zákazu by kuřákŧm v restauraci hrozila pokuta 5 tisíc korun. Provozovatelé restaurací by mohli dostat pokutu aţ 50 tisíc. Z vládního návrhu na poslední chvíli vypadl speciální fond, ze kterého se měly platit programy na prevenci kouření. Ministr zdravotnictví do něj chtěl převést zhruba miliardu ročně z vybrané spotřební daně. Fond ale nedoporučila legislativní rada vlády. Zákaz kouření má platit od příštího roku, o podobu zákona, který ve středu schválila vláda, se ale očekává tuhá bitva ve Sněmovně. Návrh zákona navíc nebudí kontroverzi jen mezi zákonodárci - Asociace hotelŧ a restaurací uvádí, ţe po jeho zavedení mŧţe zkrachovat aţ třetina vesnických pivnic. Plošný zákaz kouření bude podle ní jen poslední tečkou pro venkovské hostinské, kteří uţ dnes stojí před rozhodnutím, jestli své podnikání raději neukončit. Prezident asociace Václav Stárek opírá svá tvrzení o prŧzkumy ze zahraničí. "Podle dostupných studií z Irska přinesl zákaz kouření za deset let nárŧst nezaměstnanosti v oboru o čtrnáct procent a desetiprocentní úbytek restaurací," řekl Stárek. To ale ministr zdravotnictví odmítá. "Dostáváme se na právní úroveň běţnou v celé západní Evropě," uvedl Němeček. "Zkušenosti ze zemí, kde k tomu došlo, nepotvrdily to, ţe restauracím a stravovacím zařízením ubyly klienti a ţe by se jim sníţily trţby. Opak je pravdou," doplnil. Stárkovi vadí také cenová regulace nápojŧ - hostinský bude muset zajistit, aby bylo v nabídce alespoň jedno nealkoholické pití levnější neţ alkohol. Jde to podle něj proti všem pravidlŧm trhu. Na regulaci alkoholu se ostatně mŧţe zadrhnout i projednávání zákona ve Sněmovně. Řada poslancŧ byla totiţ během ankety překvapená, ţe norma nakládání s alkoholem upravuje. Podle prŧzkumu Státního zdravotního ústavu a Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy se ale přijetí zákona naopak vyplatí. Majitelŧm restaurací se zvednou trţby, a to dokonce o šest miliard korun. "Zákaz kouření totiţ přiláká o šest procent víc klientŧ," vysvětluje vedoucí výzkumného projektu Univerzity Karlovy Miroslav Slíţ. Ukázal to podle něj prŧzkum mezi českým obyvatelstvem, kterému kouření v restauracích většinou vadí, a také zkušenosti ze zahraničí. "Zákaz kouření si totiţ dlouhodobě přeje 78 procent Čechŧ, z toho 39 procent jsou dokonce kaţdodenní kuřáci," přibliţuje Slíţ. Hospodští by podle něj ušetřili také za obnovu kuřáckých interiérŧ a za náhrady za nemocný personál. V zemích, kde uţ zákaz kouření platí, totiţ stonají zaměstnanci hospod o polovinu méně. "Například počet zánětŧ hrdla poklesl o 45 procent a zánětŧ očí o 62 procent," uvedla Hana Sovinová ze Státního zdravotního ústavu. Stát by zase uspořil 520 miliard korun, které dnes posílá na nápravu škod, které zpŧsobují srdeční choroby, cukrovka nebo rakovina. "Tedy nemocí, k nimţ kouření jednoznačně přispívá," přibliţuje Marie Nejedlá ze Státního zdravotního ústavu. Miliardy stojí nejen jejich léčení, ale také to, ţe nemocní lidé nepracují, neplatí daně a pobírají sociální dávky.

URL| http://zpravy.aktualne.cz/domaci/restaurace-bez-cigaret-zakaz-koureni-miri-dosnemovny/r~dd7d473a09ce11e5b5ba0025900fea04/ Plné znění zpráv


Dienstbierův chomout na prezidenta 3.6.2015

ČRo Plus

str. 02


Petr HARTMAN, moderátor -------------------Vláda schválila návrh změn ústavy, které by se měly týkat především pravomocí prezidenta republiky, podle prvních reakcí by návrh neměl mít velkou šanci na schválení v parlamentu, alespoň v podobě, jak ho odsouhlasil Sobotkŧv kabinet. Komentář napsal politolog Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Vláda schválila návrh změn ústavy vypracovaný Jiřím Dienstbierem, který upravuje především postavení prezidenta, a přidala i favorita Andreje Babiše - klouzavý mandát. Návrh z Dienstbierovy kuchyně ale vyvolal kritickou odezvu ještě před tím, neţ dorazil na vládu. Jednak z Hradu, ale rovněţ z řad opozice, jejíţ hlasy jsou však pro případné schválení novely nezbytné. Nejdŧleţitější „prezidentské body“ se týkají ústavní ţaloby proti prezidentovi, kterou by mohly podávat obě parlamentní komory zvlášť, jmenování vedení České národní banky, role hlavy státu v zahraniční politice a při sestavování vlády. Podle nynějšího znění ústavy prezident jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi. Nová verze by měla výslovně konstatovat, ţe prezident jmenování a odvolávání ministrŧ i vlády jakoţ i přijímání demise ministrŧ či celé vlády činí na návrh předsedy vlády. Uvedené, zdánlivě drobné, zpřesnění by se dalo jistě uvítat, neboť jen utvrzuje dosavadní praxi, jeţ odpovídá i celkové architektuře ústavy: centrum výkonné moci spočívá v rukou premiéra a vlády. Velkou nevoli pak vyvolala následující věta z Dienstbierova návrhu: „Vláda určuje vnitřní a zahraniční politiku státu.“ Sice reaguje zejména na chronickou dvojkolejnost české zahraniční politiky, nicméně, dle opozice, by formulace mohla degradovat postavení a roli Poslanecké sněmovny. Prezident by měl téţ přijít o svou pravomoc jmenovat guvernéra, viceguvernéry a další členy bankovní rady České národní banky výhradně ze své vŧle. Dle navrhované novely by k tomu nadále potřeboval souhlas Senátu, podobně jako v případě jmenování soudcŧ Ústavního soudu. Dosavadní silné postavení prezidenta při jmenování guvernérŧ ČNB odráţí snahu tvŧrcŧ české ústavy zajistit nezávislost centrální banky na vládě, neboť ta by mohla mít sklon podřídit měnovou politiku banky vlastním politickým ba populistickým zájmŧm. Nezávislost centrální banky na vládě je ve světě zpravidla běţným parametrem politických systémŧ, případný souhlas Senátu, z něhoţ vláda nevychází, však není ničím proti této logice. A uţ od vzniku České republiky vlastně zaznívá námitka, proč by v podstatě jedna z nejsilnějších pravomocí prezidenta měla náleţet do ekonomické sféry, kdyţ prezident jiné ekonomické pravomoci nemá. Zajímavé jistě je, ţe představitelé ODS a TOP 09, jinak velcí Zemanovi kritici, na Dienstbierovy návrhy reagovali velmi nevlídně. Prý není vhodné měnit hned ústavu kvŧli jistým výstřelkŧm jednoho prezidenta. Avšak návrh pokrývá oblasti, v nichţ nastávaly menší či větší potíţe i během funkčních období Václava Havla a Václava Klause, tedy ještě nepřímo volených českých prezidentŧ. Opozice, včetně komunistŧ, tudíţ spíše takticky vyčkává. Ke změnám ústavy se zatím staví odmítavě, aby mohla svou případnou podporu pro některé z nich výhodně politicky zobchodovat. Proč ne, hrozí ale, ţe se celá diskuse o potřebných ústavních změnách zvrhne v politické kšeftování a vyústí v další nesystémové a zmatené kroky.

Restaurace a koncerty bez cigaret? 3.6.2015

ČT 24

str. 02

22:00 Události, komentáře

Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------Samozřejmě, jak uţ řečeno, zákon, má-li začít platit, tak musí projít celým legislativním procesem. Dnes ho zatím schválila vláda. Musí ho tedy ještě projednat a schválit parlament v obou komorách a také podepsat, případně nepodepsat. Prezident republiky Miloš Zeman, jak se k tomu postaví? Plné znění zpráv


Miloš ZEMAN, prezident republiky -------------------Zde oznamuji poctivě svŧj konflikt zájmŧ a právě proto, ţe zde mám konflikt zájmŧ, nemohu s čistým svědomím tento zákon vetovat, takţe ho vetovat nebudu, ale na druhé straně se domnívám, ţe daleko rozumnějším řešením, protoţe prakticky kaţdá restaurace má minimálně dvě místnosti, by bylo, kdyby v jedné místnosti byli kuřáci, v druhé nekuřáci a vzájemně by si nepřekáţeli. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------Pavel Pafko, chirurg, lékař v Událostech, komentářích. Dobrý večer. Pavel PAFKO, chirurg -------------------Dobrý večer. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------Písničkář Wabi Daněk, dobrý večer i vám. Stanislav Wabi DANĚK, hudebník, písničkář -------------------Já přeju taky dobrý večer. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------Wabi Daněk se angaţoval na koncertu ve prospěch zmíněné petice, o které uţ jsem mluvil, která protestuje proti tomu zákonu, která prosazuje, aby zŧstal zachovaný stávající stav, kdy si restauratér vybere, zda je kuřácký, nekuřácký, nebo má oddělené prostory. Pane doktore, předpokládám vy, jakoţto podporovatel tohoto zákona, vy jste asi nekuřák. Tak proč, proč? Jaký je ten základní argument pro nekouření a pro podporu tohoto zákona? Pavel PAFKO, chirurg -------------------No, tady uţ to zaznělo. Pro, základní argument pro nekouření, je zdravotní dopady kouření, ale to všichni víme, nerad bych to tady opakoval. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------A ta svoboda? Pavel PAFKO, chirurg -------------------A pokud jde o tu svobodu, tak kdyţ o tom přemýšlíte, a představa, ţe majitel restaurace je svobodný a ţe si mŧţe ve své restauraci dělat, co chce, to já si nemyslím, ţe tak je. Je to veřejný prostor a stát omezuje svobodu podnikatelŧ. Abych to řekl na příkladu, který snad moţná zaujme. Představme si, ţe máme elektrárnu, vyrábíme elektrický proud, dodáváme ho celému státu a ten stát nám nařídí, ţe musíme mít odsiřování, které je velmi nákladné, ale bez toho by nás nepustili vŧbec k jednání, a pokud jde o ty restaurát..., o ty restaurace a ty restauratéry, tak si uvědomme, ţe jejich svoboda je dávno uţ omezena například hygienickými kontrolami, kdy musí ..., jim přijdu do lednice, podívají se na maso, kontrolujou jim, já nevím, sociální zařízení a tak dále, zavírací dobu. Vţdyť představa, ţe veřejný prostor, ţe ve veřejném prostoru jako majitel toho prostoru si budu dělat, co chci, to je podle mě jako v demokratické společnosti pro mě neakceptovatelné. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------Wabi Daněk, jak vy jste na tom se svým kouřením? Kouříte, nekouříte? Plus stejná otázka - stanovisko k zákonu. Plné znění zpráv


Stanislav Wabi DANĚK, hudebník, písničkář -------------------Ano. Já jsem takovej tako vlastně, ne militantní, ale kuřák jsem samozřejmě a musím říct, ţe ačkoli s panem prezidentem ve všem nesouhlasím, tak todle to mně přišlo jako velice rozumnej názor. Navíc to vidím tak, ţe, ţe český národ si vţdycky poradil. To znamená, ţe to v okamţiku, kdy se prosadí tenhle ten zákon a kdyţ se opravdu nebude nikde kouřit, tak se to zase bude řešit jinak, pak se to teda bude kriminalizovat a budeme tady mít 27 %, jestli jsem poslouchal dobře, 27 % kriminalizovanejch občanŧ. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------Kdyţ to stáhnu k vaší profesi, ono se to má vztahovat i na koncerty, ten zákaz kouření. Proč vlastně člověk, který nekouří, by neměl mít právo tam mít čistý vzduch, kdyţ si zaplatí úplně stejné vstupné? Není to logické, ţe ten zákaz kouření někde platit musí? Stanislav Wabi DANĚK, hudebník, písničkář -------------------Pane redaktore, ale to je běţná praxe. Na koncertech se nekouří. Kouří se, dobře, kdyţ zpíváme v nějaký hospodě, proč ne, ale na koncertech se obecně nekouří. To víte, a to platí ještě před, ještě neţ vŧbec se začalo o Evropské unii uvaţovat. Já jsem nezaţil koncert, kde by se kouřilo. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------Vidíte, pane profesore, a teď na to musíme mít zákon. Tak ono přirozeně to není, jak teď říká Wabi Daněk, tak proč na to psát zákony? Proč to není ten přirozený výběr, ţe to je vlastně logické, ţe se na koncertu nekouří? Proč na to mít zákon? Pavel PAFKO, chirurg -------------------Proč? Protoţe jsou lidé netolerantní. Všichni víme, ţe máme jezdit autem po pravé straně a známe dopravní předpisy, a přesto je tolik lidského neštěstí. Kdyby všichni byli, jako je pan Daněk, a pochopili to, no, tak není třeba zákony, ale zákony musí být, protoţe ne všichni jsme stejní. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------Pane Daňku, ta intolerance, není to ten dŧvod pro ten zákon? Protoţe skutečně jedna věc je svoboda a svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého. Stanislav Wabi DANĚK, hudebník, písničkář -------------------Přesně tak, přesně tak. Helejďte se, já osobně to vidím tak, ţe ten zákon staví prostě tu menšinu proti tý většině. Jako já si v hospodě, kde se nekouří, si nezapálím, doma nekouřím, chodím kouřit na balkon, protoţe mám doma nekuřáky, takţe proč to neřešit takhle? Já osobně si myslím, ţe, ţe vţdycky ve všech, ve všech společnostech vţdycky byla jednodušší přímá domluva a ne konfrontace pomocí zákonŧ. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------Nechybí větší osvěta, větší, pane profesore, výchova v rodinách, výchova ve školách, jiné příklady? Pavel PAFKO, chirurg -------------------Lidé vědí, co škodí a neškodí. Vzpomeňte si ... Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------No, vidíte a dělají to ale. Pavel PAFKO, chirurg -------------------Plné znění zpráv


No, samozřejmě, ţe to dělají, no, ale právě proto je třeba to nějakým zpŧsobem jaksi legalizovat, bych řekl, protoţe lidé nedbají. Přece od školních let víte, ţe tlusté maso ne, ryby ano, sladkosti ne, zeleninu ano, to ví kaţdé dítě, kouřit ne /souzvuk hlasŧ/ ..., alkohol ne. No, vidíte, tak přece je třeba nějakým zpŧsobem přitlačit na tu část populace, která není schopna tolerovat tu většinu a uţ to tady zaznělo, 78 % v tom prŧzkumu Fakulty sociálních věd se vyjádřilo pro nekuřácké restaurace. No, samozřejmě, stále je tady ještě těch 22 %, kteří to nepodporují, ale většina je většina. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------Hm, známá osobnost Wabi Daněk, neměl by jít víc příkladem a činit právě tu osvětu a prostě nekouřit? Stanislav Wabi DANĚK, hudebník, písničkář -------------------Já uţ jsem to vysvětloval. Já uţ jsem, já v tom vyrostl, kouřím uţ 50 let a tvrdím všude, ţe to dělám kvŧli hlasu a ale je to vlastně jediná neřest, která mi zŧstala a uţ s tím nehodlám končit, no, říkal jsem si, aţ mně to zdraţej přes stovku, ţe se pokusím, ale to je taky metoda, jak se zbavit kuřákŧ - zdraţte to. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------Ano, to je ta finanční, finanční metoda. To byla osvěta tedy tohle. Pane profesore, nicméně je nějak lékařsky, medicínský prokázáno, ţe kdyţ se zakáţe kouření třeba tak, jak to dělá ten náš zákon, ţe se zlepší zdravotní stav lidí, ţe klesne počet kuřákŧ? Teď nemyslím, medicínské dopady kouření známe, ale tento fakt, zakáţeme kouření a ono se to opravdu zlepší. To je nějak prokázáno? Pavel PAFKO, chirurg -------------------Samozřejmě, ţe ano. Zákaz kouření v restauracích, v zemích, které to zavedly, tam klesl například počet infarktŧ o 10 aţ 12 %. To je první myšlenka, druhá myšlenka, tím zákazem do jisté míry ovlivníme ty nejmladší lidi, tu mladou generaci, protoţe kde začínají první cigarety? V hospodě. Takţe tím se dá to částečně ovlivnit. Chtěl bych říct těm restauratérŧm, kteří se dneska na to dívají, ţe na Manhattanu v roce 2006 zakázali kouření ve restauracích a výběr daní z těch restaurací stoupl o 12 %. Takţe ţádný propad, kterým se straší, samozřejmě nehrozí. Moţná přechodně, ale pak se to zvedne zase. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------Hm, ještě jedna informace z webu Právovolby.cz, organizátora zmínění petice, pro kterou zpíval Wabi Daněk, pane profesore, v Irsku tři roky po zavedení zákazu podíl kuřákŧ v populaci mírně stoupl, v Norsku přibývá kuřákŧ kaţdoročně a ani zákaz kouření v restauracích z roku 2004 trend nezměnil. To je trochu v opozici k tomu, co vy říkáte. Tak která čísla mají být relevantní? Pavel PAFKO, chirurg -------------------Já jsem řekl čísla nemocnosti, konkrétně infarktu myokardu, k těmto číslŧm se těţko mohu vyjádřit, protoţe nevím, ale osobně si myslím, ţe zákaz kouření povede postupně k jeho eliminaci. Podívejte se, my starší si pamatujeme vlaky, kde byly oddělení pro kuřáky a nekuřáky. Máme dneska takovej vlak? Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------I my mladší, pane profesore. Pavel PAFKO, chirurg -------------------Máme takové vlaky? Nemáme. Já si pamatuju některá lepší praţská kina, kde po ţurnálu byla kuřárna otevřená, kouřilo se, a pak se šlo teda na hlavní film. Máme dneska nějaké kuřárny? Člověk, který se chce dívat do budoucna, se musí podívat zpátky, aby pochopil ten trend. Já nevím, jak to projde v parlamentu, ale ten trend je pro mě naprosto jasný. K omezování bude docházet. Daniel TAKÁČ, moderátor Plné znění zpráv


-------------------Pane Daňku, ta čísla, která jsem tady jmenoval, Irsko, Norsko, která zmiňuje ta petice, kterou vy jste podporoval, věříte jim? Jsou to podle vás relevantní čísla? Stanislav Wabi DANĚK, hudebník, písničkář -------------------Já ... podle mě jsou to relevantní čísla. Já si vzpomínám, ţe jsem slyšel, nebo jsem četl nějakou zprávu, tam to dokonce v Irsku řešili tím, ţe prostě před, kdyţ se zakázalo kouření v hospodách, takţe ti hospodští si nakoupil double deckery, ţe jo a postavili to před ty hospody, kde se kouřilo v těch double deckerech a kde se podávalo normálně taky pití. Takţe já říkám, my jsme takový východnější Irové, zase si s tím budeme vědět rady, co si budeme povídat. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------Říká Wabi Daněk a profesor Pavel Pafko v Událostech, komentářích. Pánové, oběma díky za účast, na shledanou. Pavel PAFKO, chirurg -------------------Na shledanou. Stanislav Wabi DANĚK, hudebník, písničkář -------------------Na shledanou.

V restauracích zřejmě začne platit od příštího roku úplný zákaz kouření 3.6.2015

iHNed.cz str. 00 domaci.ihned.cz Veronika Rodriguez, kaš, ČTK

Zákaz kouření v restauracích, na koncertech nebo tanečních zábavách by měl začít platit od začátku příštího roku. Příslušný návrh zákona ve středu schválila vláda. Norma také zakazuje prodej cigaret a alkoholických nápojŧ v automatech a zavádí i další opatření na omezení spotřeby tabáku a alkoholu. Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) přichází s nejtvrdším návrhem protikuřáckého zákona za posledních deset let: pivo přestane být nejlevnějším pitím v restauraci, z lokálŧ zmizí také cigarety. Stejné omezení jako pro tabákové výrobky má platit i pro elektronické cigarety a bylinné výrobky ke kouření. Zapálit si je by nemělo být moţné ani v kinech, divadlech, sportovních halách, školách, dopravních prostředcích, krytých nástupištích a přístřešcích na zastávkách. Upravit se má i prodej tabákových výrobkŧ a alkoholu na internetu. Prezident Miloš Zeman oznámil, ţe zákon, který ve středu schválila vláda, vetovat nebude. Přesto povaţuje za lepší řešení neţ úplný zákaz kouření oddělené prostory pro kuřáky a nekuřáky. "Právě proto, ţe zde mám konflikt zájmŧ, nemohu s čistým svědomím tento zákon vetovat. Takţe ho vetovat nebudu," řekl Zeman. Zákon, který ve středu schválila vláda, ale vyvolává kontroverzi. Asociace hotelŧ a restaurací uvádí, ţe po jeho zavedení mŧţe zkrachovat aţ třetina vesnických pivnic. Plošný zákaz kouření bude podle ní jen poslední tečkou pro venkovské hostinské, kteří uţ dnes stojí před rozhodnutím, jestli své podnikání raději neukončit. Prezident asociace Václav Stárek opírá svá tvrzení o prŧzkumy ze zahraničí. Plné znění zpráv


"Podle dostupných studií z Irska přinesl zákaz kouření za deset let nárŧst nezaměstnanosti v oboru o čtrnáct procent a desetiprocentní úbytek restaurací," řekl Stárek. Česko je země kuřákŧ. Ročně se tu vykouří přes 20 miliard cigaret - čtěte ZDE Před zavíráním restaurací zejména na menších městech a vesnicích varoval také Český svaz pivovarŧ a sladoven. Podle svazu je varovným příkladem Velká Británie, kde od od zavedení zákazu v roce 2006 končí svou činnost aţ 1500 podnikŧ ročně, zatímco do té doby to bylo 400 ročně. Za osm let od zavedení zákazu kouření tak svou činnost v Británii ukončilo 10 000 hospod a barŧ, coţ je téměř pětina z jejich celkového počtu, uvedl svaz. Ministr Němeček nesouhlasné názory hoteliérŧ odmítá. "Dostáváme se na právní úroveň běţnou v celé západní Evropě," uvedl ministr. HNDomácí na Twitteru Domácí rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru. "Zkušenosti ze zemí, kde k tomu došlo, nepotvrdily to, ţe restauracím a stravovacím zařízením ubyli klienti a ţe by se jim sníţily trţby. Opak je pravdou," doplnil. Rozhodnutí vlády vítají také odborníci na závislosti. Národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil povaţuje úpravu spočívající jen v zákazu kouření v restauracích za příliš mírnou, postrádá například omezení míst, kde se tabák mŧţe prodávat. Podle vládou schválené normy se nesmí tabák a alkohol prodávat ve školských a zdravotnických zařízeních, ostatní místa prodeje zŧstávají. Stárkovi z asociace hotelŧ vadí také cenová regulace nápojŧ - hostinský bude muset zajistit, aby bylo v nabídce alespoň jedno nealkoholické pití levnější neţ alkohol. Jde to podle něj proti všem pravidlŧm trhu. Norma také zpřísňuje sankce za porušení zákona. Například pokud by na diskotékách, v barech a v dalších provozovnách byly opilé děti, byl by podnik okamţitě na dva dny zavřen. Na regulaci alkoholu se ostatně mŧţe zadrhnout i projednávání zákona ve sněmovně. Řada poslancŧ byla totiţ během ankety překvapená, ţe norma nakládání s alkoholem upravuje. Podle prŧzkumu Státního zdravotního ústavu a Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy se ale přijetí zákona naopak vyplatí. Majitelŧm restaurací se zvednou trţby, a to dokonce o šest miliard korun. "Zákaz kouření totiţ přiláká o šest procent víc klientŧ," vysvětluje vedoucí výzkumného projektu Univerzity Karlovy Miroslav Slíţ. Ukázal to podle něj prŧzkum mezi českým obyvatelstvem, kterému kouření v restauracích většinou vadí, a také zkušenosti ze zahraničí. "Zákaz kouření si totiţ dlouhodobě přeje 78 procent Čechŧ, z toho 39 procent jsou dokonce kaţdodenní kuřáci," přibliţuje Slíţ. Globální soumrak kuřákŧ - čtěte ZDE Němečkŧv fond na prevenci kouření je v ohroţení. Mělo do něj jít procento z tabákové daně - čtěte ZDE Hospodští by podle něj ušetřili také za obnovu kuřáckých interiérŧ a za náhrady za nemocný personál. V zemích, kde uţ zákaz kouření platí, totiţ stŧňou zaměstnanci hospod o polovinu méně. "Například počet zánětŧ hrdla poklesl o 45 procent a zánětŧ očí o 62 procent," uvedla Hana Sovinová ze Státního zdravotního ústavu. Protikuřácký zákon schválen, občané mají právo na ochranu zdraví, pevně věřím, ţe Parlament vládní snahu podpoří, já budu pro!— Bohuslav Sobotka (@SlavekSobotka) 3. Červen 2015



Stát by zase uspořil 520 miliard korun, jeţ dnes posílá na nápravu škod, které zpŧsobují srdeční choroby, cukrovka nebo rakovina. "Tedy nemocí, k nimţ kouření jednoznačně přispívá," přibliţuje Marie Nejedlá ze Státního zdravotního ústavu. Miliardy stojí nejen jejich léčení, ale také to, ţe nemocní lidé nepracují, neplatí daně a pobírají sociální dávky. Podle Němečka podpořila vláda návrh jednomyslně. Navzdory tomu očekává kolem zákona bouřlivou debatu v Parlamentu a moţná stovky pozměňujících návrhŧ ze strany poslancŧ. V pŧvodním návrhu byl i vznik fondu pro prevenci závislostí, kam by směřovala část daní z prodeje kuřiva a alkoholu, vládní legislativa ale doporučila ho nevytvářet.

URL| http://domaci.ihned.cz/c1-64108240-v-restauracich-bude-od-pristiho-roku-platit-uplny-zakaz-kourenischvalila-vlada

Eva Krutáková specialistou komunikace v AEGON pojišťovně 3.6.2015

investujeme.cz

str. 00

Pojištění

Na pozici specialisty komunikace v pojišťovně AEGON nastoupila Eva Krutáková. Bude tak zajišťovat kompletní komunikaci s médii či veřejností a interní komunikaci společnosti. Eva Krutáková přichází do AEGON pojišťovny z agentury AMI Communications, kde se několik let věnovala péči o klienty z oblasti financí a sluţeb. Pracovala zde pro společnosti jako Česká pojišťovna, Moravský peněţní ústav, Unie vydavatelŧ či charitativní projekt Čtení pomáhá. Dále také zodpovídala za interní komunikaci agentury. Krutáková vystudovala obor Marketingové komunikace na Fakultě multimediálních komunikací ve Zlíně a také Mediální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. V rámci studií absolvovala také pŧlroční studijní stáţ na Volda University College v Norsku.

URL| http://www.investujeme.cz/eva-krutakova-specialistou-komunikace-v-aegon-pojistovne/

Za Aegon pojišťovnu mluví Eva Krutáková 3.6.2015

mediaguru.cz str. 00 Kateřina Chobotová

Aktuality

Na pozici specialisty komunikace v pojišťovně Aegon nastoupila Eva Krutáková. Bude tak zajišťovat kompletní komunikaci s médii či veřejností a interní komunikaci společnosti. Eva Krutáková, nová specialistka komunikace Aegon pojišťovny Eva Krutáková přichází do Aegon pojišťovny z agentury AMI Communications, kde se několik let věnovala péči o klienty z oblasti financí a sluţeb, například pro Českou pojišťovnu, Moravský peněţní ústav, Unii vydavatelŧ či charitativní projekt Čtení pomáhá. Zodpovídala rovněţ za interní komunikaci agentury. Krutáková vystudovala obor Marketingové komunikace na Fakultě multimediálních komunikací ve Zlíně a Mediální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. V rámci studií absolvovala také pŧlroční studijní stáţ na Volda University College v Norsku. -kchPlné znění zpráv


URL| http://www.mediaguru.cz/2015/06/za-aegon-pojistovnu-mluvi-eva-krutakova/

Krutáková z AMI je novou mluvčí Aegonu 3.6.2015

mediar.cz str. 00 Ondřej Aust

Články

[caption id="attachment_86972" align="alignnone" width="1200"] Eva Krutáková[/caption] Na pozici specialistky komunikace pojišťovny Aegon nastoupila Eva Krutáková. Bude zajišťovat kompletní komunikaci s médii či veřejností a interní komunikaci společnosti. Krutáková přichází z PR agentury AMI Communications, kde se několik let věnovala klientŧm z oblasti financí a sluţeb jako Česká pojišťovna, Moravský peněţní ústav, Unie vydavatelŧ či projektu Čtení pomáhá. Zodpovídala taky za interní komunikaci agentury. Krutáková vystudovala obory Marketingová komunikace na Fakultě multimediálních komunikací ve Zlíně a Mediální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. URL| http://www.mediar.cz/krutakova-z-ami-je-novou-mluvci-aegonu/

V restauracích zřejmě začne platit od příštího roku úplný zákaz kouření 3.6.2015

sport.ihned.cz str. 00 domaci.ihned.cz Veronika Rodriguez, kaš, ČTK

Zákaz kouření v restauracích, na koncertech nebo tanečních zábavách by měl začít platit od začátku příštího roku. Příslušný návrh zákona ve středu schválila vláda. Norma také zakazuje prodej cigaret a alkoholických nápojŧ v automatech a zavádí i další opatření na omezení spotřeby tabáku a alkoholu. Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) přichází s nejtvrdším návrhem protikuřáckého zákona za posledních deset let: pivo přestane být nejlevnějším pitím v restauraci, z lokálŧ zmizí také cigarety. Stejné omezení jako pro tabákové výrobky má platit i pro elektronické cigarety a bylinné výrobky ke kouření. Zapálit si je by nemělo být moţné ani v kinech, divadlech, sportovních halách, školách, dopravních prostředcích, krytých nástupištích a přístřešcích na zastávkách. Upravit se má i prodej tabákových výrobkŧ a alkoholu na internetu. Prezident Miloš Zeman oznámil, ţe zákon, který ve středu schválila vláda, vetovat nebude. Přesto povaţuje za lepší řešení neţ úplný zákaz kouření oddělené prostory pro kuřáky a nekuřáky. "Právě proto, ţe zde mám konflikt zájmŧ, nemohu s čistým svědomím tento zákon vetovat. Takţe ho vetovat nebudu," řekl Zeman. Zákon, který ve středu schválila vláda, ale vyvolává kontroverzi. Asociace hotelŧ a restaurací uvádí, ţe po jeho zavedení mŧţe zkrachovat aţ třetina vesnických pivnic. Plošný zákaz kouření bude podle ní jen poslední tečkou pro venkovské hostinské, kteří uţ dnes stojí před rozhodnutím, jestli své podnikání raději neukončit. Prezident asociace Václav Stárek opírá svá tvrzení o prŧzkumy ze zahraničí.



"Podle dostupných studií z Irska přinesl zákaz kouření za deset let nárŧst nezaměstnanosti v oboru o čtrnáct procent a desetiprocentní úbytek restaurací," řekl Stárek. Česko je země kuřákŧ. Ročně se tu vykouří přes 20 miliard cigaret - čtěte ZDE Před zavíráním restaurací zejména na menších městech a vesnicích varoval také Český svaz pivovarŧ a sladoven. Podle svazu je varovným příkladem Velká Británie, kde od od zavedení zákazu v roce 2006 končí svou činnost aţ 1500 podnikŧ ročně, zatímco do té doby to bylo 400 ročně. Za osm let od zavedení zákazu kouření tak svou činnost v Británii ukončilo 10 000 hospod a barŧ, coţ je téměř pětina z jejich celkového počtu, uvedl svaz. Ministr Němeček nesouhlasné názory hoteliérŧ odmítá. "Dostáváme se na právní úroveň běţnou v celé západní Evropě," uvedl ministr. HNDomácí na Twitteru Domácí rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru. "Zkušenosti ze zemí, kde k tomu došlo, nepotvrdily to, ţe restauracím a stravovacím zařízením ubyli klienti a ţe by se jim sníţily trţby. Opak je pravdou," doplnil. Rozhodnutí vlády vítají také odborníci na závislosti. Národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil povaţuje úpravu spočívající jen v zákazu kouření v restauracích za příliš mírnou, postrádá například omezení míst, kde se tabák mŧţe prodávat. Podle vládou schválené normy se nesmí tabák a alkohol prodávat ve školských a zdravotnických zařízeních, ostatní místa prodeje zŧstávají. Stárkovi z asociace hotelŧ vadí také cenová regulace nápojŧ - hostinský bude muset zajistit, aby bylo v nabídce alespoň jedno nealkoholické pití levnější neţ alkohol. Jde to podle něj proti všem pravidlŧm trhu. Norma také zpřísňuje sankce za porušení zákona. Například pokud by na diskotékách, v barech a v dalších provozovnách byly opilé děti, byl by podnik okamţitě na dva dny zavřen. Na regulaci alkoholu se ostatně mŧţe zadrhnout i projednávání zákona ve sněmovně. Řada poslancŧ byla totiţ během ankety překvapená, ţe norma nakládání s alkoholem upravuje. Podle prŧzkumu Státního zdravotního ústavu a Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy se ale přijetí zákona naopak vyplatí. Majitelŧm restaurací se zvednou trţby, a to dokonce o šest miliard korun. "Zákaz kouření totiţ přiláká o šest procent víc klientŧ," vysvětluje vedoucí výzkumného projektu Univerzity Karlovy Miroslav Slíţ. Ukázal to podle něj prŧzkum mezi českým obyvatelstvem, kterému kouření v restauracích většinou vadí, a také zkušenosti ze zahraničí. "Zákaz kouření si totiţ dlouhodobě přeje 78 procent Čechŧ, z toho 39 procent jsou dokonce kaţdodenní kuřáci," přibliţuje Slíţ. Globální soumrak kuřákŧ - čtěte ZDE Němečkŧv fond na prevenci kouření je v ohroţení. Mělo do něj jít procento z tabákové daně - čtěte ZDE Hospodští by podle něj ušetřili také za obnovu kuřáckých interiérŧ a za náhrady za nemocný personál. V zemích, kde uţ zákaz kouření platí, totiţ stŧňou zaměstnanci hospod o polovinu méně. "Například počet zánětŧ hrdla poklesl o 45 procent a zánětŧ očí o 62 procent," uvedla Hana Sovinová ze Státního zdravotního ústavu. Protikuřácký zákon schválen, občané mají právo na ochranu zdraví, pevně věřím, ţe Parlament vládní snahu podpoří, já budu pro!— Bohuslav Sobotka (@SlavekSobotka) 3. Červen 2015 Stát by zase uspořil 520 miliard korun, jeţ dnes posílá na nápravu škod, které zpŧsobují srdeční choroby, cukrovka nebo rakovina. "Tedy nemocí, k nimţ kouření jednoznačně přispívá," přibliţuje Marie Nejedlá ze Státního zdravotního ústavu. Plné znění zpráv


Miliardy stojí nejen jejich léčení, ale také to, ţe nemocní lidé nepracují, neplatí daně a pobírají sociální dávky. Podle Němečka podpořila vláda návrh jednomyslně. Navzdory tomu očekává kolem zákona bouřlivou debatu v Parlamentu a moţná stovky pozměňujících návrhŧ ze strany poslancŧ. V pŧvodním návrhu byl i vznik fondu pro prevenci závislostí, kam by směřovala část daní z prodeje kuřiva a alkoholu, vládní legislativa ale doporučila ho nevytvářet.

URL| http://domaci.ihned.cz/c1-64108240-v-restauracich-bude-od-pristiho-roku-platit-uplny-zakaz-kourenischvalila-vlada

Grafika: Tvrdý zákon proti kuřákům. Podívejte se, co přinese 4.6.2015

aktualne.cz

str. 00

Domácí

Ministerstvo zdravotnictví přichází s nejtvrdším návrhem protikuřáckého zákona za posledních deset let. Z ankety Aktuálně.cz vyplývá, ţe mezi poslanci má Praha - Pivo přestane být nejlevnějším pitím v restauraci, z lokálŧ zmizí také cigarety. Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček přichází s nejtvrdším návrhem protikuřáckého zákona za posledních deset let. Ve středu ho schválila vláda, nyní putuje na stŧl poslancŧm. Platit by měl začít uţ příští rok. Novela přináší naprostý zákaz kouření v restauracích, barech, pivnicích i tanečních zábavách. Zapovězené budou nejen cigarety běţné, ale také ty elektronické. Tabák s alkoholem zmizí i z automatŧ. Daleko větší odpovědnost přenáší zákon také na hospodské a pořadatele zábav, kteří nechají ve svých lokálech podnapilé děti. Takový podnik mohou úřady okamţitě zavřít, a to aţ na dva dny. Třetina mladých lidí si poprvé zapálí u piva Ministerstvo zdravotnictví si od nové normy slibuje úspory. Celospolečenské náklady na uţívání tabáku, alkoholu a nelegálních drog totiţ kaţdým rokem vyšplhají na 56,2 miliardy korun ročně. Z toho 33,1 miliardy připadá na tabák, 16,4 miliardy na alkohol a 6,7 miliardy na drogy. "Pokud by se podařilo sníţit spotřebu tabáku o pět procent, klesnou příjmy státního rozpočtu o 2,1 miliardy korun. Pro zdravotní a sociální resort by to ale znamenalo díky poklesu nemocnosti, invalidity a úmrtnosti na následky uţívání legálních i nelegálních drog úsporu 5,5 miliardy korun ročně," řekl šéf resortu Svatopluk Němeček. Podle prŧzkumŧ Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy přitom mŧţe zákaz kouření v restauracích k úbytkŧ kuřákŧ skutečně přispět. "Třetina mladých lidí si totiţ poprvé zapálila právě s kamarády v restauraci," řekl vedoucí výzkumného projektu Univerzity Karlovy Miroslav Slíţ. Němečkŧv návrh zákona se téměř shoduje s normou, kterou navrhoval uţ jeho předchŧdce Leoš Heger (TOP 09), tomu se ale zákaz kouření nepodařilo prosadit.

URL| http://zpravy.aktualne.cz/domaci/grafika-tvrdy-zakon-proti-kurakum-podivejte-se-coprinese/r~870e47ce091411e5bc3a0025900fea04/

Profesionální sport v ČR a ve světě 4.6.2015

Auditor

str. 13

Téma čísla - Sport



David Procházka Profesionální sport ve světě Sport jako nejrozšířenější volnočasová aktivita generuje vhodné podmínky, aby se stal jedním z nejdŧleţitějších ekonomických odvětví. To se projevuje i na rostoucím ekonomickém významu profesionálního sportu, ať jiţ kolektivního nebo individuálního. O tom svědčí i vývoj příjmŧ z vysílacích práv, které získávají organizace zastřešující největší sportovní akce světa (viz tabulka 1). K uvedeným částkám je nutné připočíst ještě další příjmy, nikoliv nepodstatné, z titulu sponzorských smluv, vstupného, merchandisingu atd. Podle předběţných údajŧ např. FIFA inkasovala v souvislosti s pořádáním loňského Mistrovství světa ve fotbale v Brazílii částku okolo 4 mld. USD, coţ by při hypotetickém porovnání s hrubým domácím produktem České republiky představovalo přibliţně 2,5% podíl. Obdobná situace panuje i v případě evropských fotbalových lig a amerických profesionálních soutěţí. Nejlepší profesionální ligy světa nabízejí kvalitní produkt, který přitahuje pozornost divákŧ, ať u televize či přímo na stadionech. Prŧměrnou návštěvnost evropských fotbalových soutěţí za sezonu 2013/2014 shrnuje tabulka 2; divácký zájem o americké profesionální soutěţe zachycuje tabulka 3. Není bez zajímavosti, ţe v první desítce nejnavštěvovanějších fotbalových soutěţí se nacházejí i druhá německá a anglická liga. I proto je případný sportovní úspěch na této úrovni doprovázen významnými ekonomickými benefity. Podle kvalifikovaných odhadŧ přináší postup z Championship do Premier League pro klub dodatečných cca 100-130 milionŧ liber, coţ je přibliţně částka, kterou disponují ve svých rozpočtech na jednu sezonu všechny české fotbalové a hokejové kluby dohromady. Ovšem i mezi jednotlivými soutěţemi, byť celkově ekonomicky silnými, se vyskytují velké rozdíly ve finanční kondici jednotlivých klubŧ. Větší rozdíly jsou přítomny v evropském fotbalu neţ v amerických profesionálních ligách, a to zejména s ohledem na organizační uspořádání lig (otevřené v Evropě, uzavřené v USA) a rozdělování příjmŧ zejména z vysílacích práv (značně nerovnoměrné v Evropě, spíše rovnostářské v USA). Nejextrémnějším případem je španělská liga, ve které na Barcelonu s Realem Madrid připadá téměř 40 % z rozdělované částky. Absolutní i relativní rozdíl mezi prvním a posledním klubem z hlediska přidělené částky z podílu na vysílacích právech v TOP 5 ligách zachycuje tabulka 4. Solidární rozloţení příjmŧ z TV práv je preferováno v Anglii a Německu, naopak ve Španělsku a Itálii se vyskytují výrazné rozdíly (ve prospěch velkých klubŧ), které mohou mj. udrţovat status quo a znevýhodňovat menší kluby. Veškeré nerovnosti se následně projevují i na odlišné ekonomické síle jednotlivých klubŧ. Není překvapením, ţe na vrcholu finančního ţebříčku se podle výnosŧ nacházejí giganti s největší fanouškovskou základnou. Její velikost má pochopitelně zásadní vliv na částky inkasované ze sponzorských smluv a z reklamních činností. U poloviny z dvaceti největších klubŧ světa tvoří právě marketingové příjmy nejvyšší část rozpočtu a u prvních šesti klubŧ je tomu tak dokonce bez výjimky. Přestoţe se na domácí zápasy Dortmundu schází největší prŧměrné návštěvy (viz tabulka 6), příjmy ze vstupného řadí Borussii aţ na desáté místo mezi evropskými kluby. Borussia je na tom hŧře i v porovnání s ligovým rivalem Bayernem, takţe nelze usuzovat na její horší postavení z dŧvodu rozdílných cenových politik mezi jednotlivými soutěţemi. Ukazuje se tedy, ţe absolutně vyšší divácký zájem nemusí nezbytně znamenat i vyšší výnosy ze vstupného a upomínkových předmětŧ. Ekonomická síla profesionálního sportu se odráţí i na výdělcích jednotlivých sportovcŧ - viz tabulka 7. Většina příjmŧ profesionálŧ v individuálních sportech obvykle pochází z reklamní činnosti, coţ bude mít zajímavé konsekvence zejména v daňové oblasti. V první třicítce se nachází pouze jeden baseballista a ţádný hokejista. I největší hvězdy relativně velkých týmových sportŧ jsou „pouze chudými příbuznými“ marketingově zajímavějších sportovních disciplín. Z hlediska genderového zastoupení je nutné konstatovat, ţe TOP 30 je výhradně obsazena muţskými sportovci. Aţ na 34. místě se nachází Maria Šarapovová, v první stovce jsou pouze tři ţeny (všechny tenistky). Nejvíce sportem vydělávající (Petr) Čech se do první stovky světa neprobojoval. Profesionální fotbal v ČR Jak ukáţe následující analýza, ekonomický význam profesionálního sportu v ČR je v porovnání se světem zanedbatelný. V případě auditu účetních závěrek se tedy v případě českých fotbalových a hokejových klubŧ bude jednat spíše o menší podniky. Nicméně vzhledem k zaměření podnikatelské činnosti a jejímu částečnému upozadění na úkor sportovních úspěchŧ lze audit těchto účetních jednotek povaţovat za relativně specifický. I proto jsou zpracována vybraná ekonomická data za dané kluby 1. Nejvyšší českou fotbalovou soutěţ hraje celkem 16 týmŧ. Jejich seznam pro sezonu 2014/2015 uvádí tabulka 8. Prŧzkumem oficiálního portálu českého soudnictví Justice.cz bylo zjištěno, ţe řádně plní zveřejňovací povinnost 10 týmŧ 2, dalších šest klubŧ je v menším nebo větším 3 prodlení ohledně včasného plnění a předkládání účetních závěrek a výročních zpráv do Sbírky. Oproti závěrŧm z roku 2009, kdy byl proveden obdobný prŧzkum 4, došlo ke zlepšení situace. Aţ na výjimky lze konstatovat, ţe fotbalové kluby vkládají účetní závěrky do Sbírky listin včas. Veškeré vloţené dokumenty jsou elektronicky přístupné, coţ před šesti lety neplatilo. Z hlediska účetně-auditorského je zajímavou skutečností i vymezení účetního období (zejména s ohledem na časové rozlišení výnosŧ ze vstupného, sponzorských smluv atd.). Kalendářní rok si za své účetní Plné znění zpráv


období zvolilo sedm společností, na bázi hospodářského roku (odpovídajícího ligové sezoně) vykazuje devět týmŧ. Přehled auditorŧ / auditorských společností je taktéţ uveden v tabulce 8. Pouze v případě účetních závěrek Příbrami nelze zjistit, kdo je ověřil a zda vŧbec byly ověřeny, přestoţe povinnost auditu vyplývá jak ze zákona o účetnictví (je překročeno kritérium aktiva celkem), tak i z licenčního manuálu Fotbalové asociace ČR (FAČR). Vybrané údaje týkající se finanční situace fotbalových klubŧ shrnuje tabulka 9. Oproti výzkumu z roku 2009 se výrazněji nezměnila struktura zdrojŧ financování. Záporný vlastní kapitál vykazuje pět týmŧ (v roce 2009 to bylo šest). Perličkou je, ţe záporný vlastní kapitál se týká všech praţských celkŧ. Kromě záporného vlastního kapitálu jsou druhým významným faktorem, který ohroţuje finanční stabilitu fotbalových klubŧ, závazky po lhŧtě splatnosti. Oproti roku 2009 došlo k výraznému nárŧstu prŧměrné částky závazkŧ po splatnosti, coţ je dŧleţitá skutečnost i vzhledem k licenčním podmínkám FAČR, byť ty zohledňují pouze závazky po splatnosti vŧči fotbalovým subjektŧm. Výši celkových výnosŧ (určených jako součet poloţek Trţby za prodej zboţí, Výkony a Ostatní provozní výnosy 6), zisk po zdanění a počet zaměstnancŧ vykázané v poslední zveřejněné závěrce uvádí tabulka 10. Výše trţeb zahrnuje sponzorské příspěvky, výnosy za prodej hráčŧ, podíl na výnosech za účast v evropských pohárech, výnosy z vysílacích práv, trţby ze vstupného nebo výnosy z prodeje předmětŧ se symboly klubu. Hlavní zdroj výnosŧ v českých podmínkách představují sponzorské příspěvky. Významnou roli hrají i výnosy z přestupu hráčŧ (zejména do zahraničí), jejich výše je ovšem v čase značně proměnlivá a nejistá. Neutěšená ekonomická situace týmŧ 1. fotbalové ligy je indikována i ziskem po zdanění. Rozdíly mezi jednotlivými kluby jsou jednak dány rozdílnou ekonomickou silou a taktéţ rŧzným rozsahem podpory měst jednotlivým klubŧm. Ve většině případŧ je vlastníkem stadionu město (11x), tři kluby si stadion pronajímají od třetích subjektŧ a pouze dva kluby mají stadion ve svém vlastnictví. Z pohledu externích uţivatelŧ účetních závěrek jistě není bez zajímavosti, jakým zpŧsobem jednotlivé kluby přistupují ke zveřejnění klíčových informací, které se týkají jejich hlavní činnosti a které mohou do významné míry ovlivnit výši hlavních účetních poloţek. Prŧzkum účetních závěrek se proto zaměřil na dvě oblasti: * zveřejnění účetní metody pouţívané pro účtování (vykazování) zaplacených částek za přestupy hráčŧ; * zveřejnění informací o platech/odměnách hráčŧ. Dva kluby účtují přestupové částky přímo do nákladŧ; dva kluby zobrazují přestupy jako hráčské smlouvy v dlouhodobém nehmotném majetku; dva kluby uhrazené přestupové částky časově rozlišují přes poloţky nákladŧ příštích období a zbývajících deset klubŧ přesnou účetní politiku ve své účetní závěrce nezveřejňuje. Byť akvizice hráčŧ z jiných klubŧ prostřednictvím vykoupení ze smlouvy před jejím vypršením jsou v českých podmínkách aţ na výjimky (Plzeň, Sparta, Jablonec) ojedinělé, nezveřejnění účetní politiky vzhledem k poměrně odlišné praxi mŧţe mít zásadní negativní dopad na uţitečnost informací prezentovaných v účetních závěrkách. Celkovou částku, která za dané období byla zahrnuta do nákladŧ, totiţ zveřejnily pouze tři kluby. Obdobně ani informace o celkových nákladech na platy/odměny hráčŧ nejsou v účetních závěrkách uvedeny. Obvykle není moţné ani určit, zda plnění hráčŧm se nacházejí v poloţce osobních nákladŧ, nebo sluţeb. To opět mŧţe narušit vypovídací schopnost výsledovky a vývoje jednotlivých poloţek v čase z pohledu externího uţivatele, a to zejména tehdy, nachází-li se daný klub ve finančních problémech. Z 16 celkŧ informace o nákladech na hráče zveřejňuje pouze 5 týmŧ. Za světlou výjimku v českém prostředí lze povaţovat Teplice, které v rámci své komunikace s externím okolím dokonce popisují vnitřní odměnový řád (byť bez uvedení konkrétních jmen hráčŧ). Z ekonomického hlediska české týmy značně zaostávají za zahraničními. Největší český klub (Sparta) dosáhl výnosŧ 411 mil. Kč, coţ je přibliţně 2,5 % evropské fotbalové jedničky z hlediska obratu - Realu Madrid. I přes relativně obstojné výsledky v evropských pohárech nejsou české kluby schopné vyuţít marketingový potenciál fotbalu a přesvědčit fanoušky, aby zařadili návštěvu fotbalového stadionu mezi své pravidelné aktivity v rámci pasivní zábavy. O nevyuţitém potenciálu svědčí aţ 28. místo v ţebříčku prŧměrné návštěvnosti jednotlivých evropských fotbalových lig (viz tabulka 2), přestoţe se v klubovém koeficientu UEFA česká liga nachází na 14. místě. Prŧměrná návštěva na jeden zápas v 1. fotbalové lize v sezoně 2013/2014 byla 5 068 divákŧ (celkem 1,2 mil. divákŧ), coţ je méně, neţ kolik fanouškŧ navštíví ligové zápasy pěti nejnavštěvovanějších evropských klubŧ (tj. Dortmund, Manchester United, Barcelona, Bayern, Real). Českých fotbalových fanouškŧ, kteří zavítají do hledišť během jednoho kola, je méně, neţ kolik se v prŧměru sejde na jednom zápase německé Bundesligy. Nízká návštěvnost na stadionech má za následek i niţší výnosy ze sponzorských smluv a taktéţ z televizních práv. Hokej Extraligu ledního hokeje hraje v současnosti 14 týmŧ. Obdobným prŧzkumem na portálu Justice.cz jako v případě týmŧ 1. fotbalové ligy bylo zjištěno, ţe ze 14 klubŧ pět týmŧ plní zveřejňovací povinnost včas, sedm týmŧ 7 ji plní s prodlením a jeden tým8 účetní závěrku ve Plné znění zpráv


Sbírce listin nemá. V tomto ohledu jde o horší stav neţ v případě fotbalových klubŧ; i oproti roku 2009 došlo ke zhoršení. Informace o auditu účetní závěrky nebyla zjištěna v případě pěti klubŧ. V porovnání s fotbalem to nemusí automaticky znamenat méně uspokojivou skutečnost, neboť licenční podmínky jsou v případě hokeje mírnější a ne všechny kluby překračují kritéria stanovená zákonem o účetnictví pro povinné ověření účetní závěrky 9. V rámci nejvyšší české hokejové soutěţe výrazně převaţuje fiskální rok navázaný na sezonu (pouze dvě společnosti aplikují kalendářní rok), přičemţ preferovaným rozvahovým dnem je 30. duben. Pouze jednou se vyskytuje 30. červen, který je běţnější ve fotbale. Rozdíl vyplývá z odlišného konce sezon v obou sportech, kdy hokejový vrchol v podobě finále vyřazovací části přichází během dubna, ale fotbalová liga končí aţ v květnu. Další dvě tabulky obsahují vybrané ekonomické ukazatele za kluby, jejichţ účetní závěrky nebo výroční zprávy jsou k dispozici v digitální podobě ve Sbírce listin. Celkem pět z 13 týmŧ dosahuje záporného vlastního kapitálu, coţ je v relativním vyjádření srovnatelné číslo s fotbalovou ligou. Prŧměrná výše bilanční sumy hokejových týmŧ je výrazně niţší neţ u fotbalových klubŧ. Příčinou uvedeného rozdílu v objemu aktiv je skutečnost, ţe hokejové haly nejsou majetkem klubŧ. Prŧměrné výnosy u extraligových hokejových týmŧ jsou přibliţně o 10 mil. Kč vyšší neţ u klubŧ fotbalových, a to přesto, ţe ukazatel za fotbalovou ligu byl pozitivně ovlivněn příjmy od UEFA, které inkasovala Viktoria Plzeň. Obdobný poměr byl zjištěn i během prŧzkumu v roce 2009, coţ naznačuje, ţe hokej je relativně draţší sport, neboť ani hokej není odvětví, které by se mohlo pyšnit dlouhodobou ziskovostí. Vyšší výnosy jsou tedy pohlceny vyššími náklady. Horší přístup ke zveřejňovací povinnosti, který indikovala jiţ tabulka 12, se potvrdil i podrobnější analýzou jednotlivých účetních závěrek včetně příloh. Stejně jako v případě fotbalu byly zkoumány účetní politiky a dodatečná zveřejnění ohledně hráčských smluv a platŧ hráčŧ. Účetní politiky v oblasti přestupŧ (podpisové bonusy, přestupové částky - včetně tabulkového odstupného, zachycení hráčských smluv ve výkazech) uvádí celkem pět klubŧ. S výjimkou Komety Brno ţádná jednotka v příloze neuvádí celkovou částku nákladŧ souvisejících se získáním nových hráčŧ. Informace o celkových platech/odměnách hráčŧ se nevyskytla v ţádné ze zkoumaných závěrek. *** Tento článek byl připraven v rámci Institucionální podpory FFÚ VŠE v Praze v roce 2015. Se sběrem dat vypomohli Jiří Brych, Matěj Mudroch, Lukáš Vomáčka. Zdroje dat: http://espn.go.com http://www.worldfootball.net http://www.european-football-statistics.co.uk/attn.htm http://www.forbes.com a česká verze časopisu (číslo 8/2014) http://www.olympic.org http://www.fifa.com http://www.theguardian.com http://montyrich.cz http://www.sport.cz Deloitte Football Money League 2015 Tabulka 1 - Příjmy z vysílacích práv: olympijské hry a fotbalové soutěţe Letní OH mil. USD 1992 Barcelona 636 1996 Atlanta 898 2000 Sydney 1 332 2004 Atény 1 494 2008 Peking 1 739 2012 Londýn 2 569 Zimní OH mil. USD 1992 Albertville 292 1994 Lillehammer 353 1998 Nagano 514 2002 Salt Lake 738 2006 Turín 831 2010 Vancouver 1 280 Fotbal mil. MS 2010 2 408 USD Premier League 1 875 EUR Primera División 755 EUR 1. Bundesliga 495 EUR Seria A 846 EUR Ligue 1 486 EUR Tabulka 2 - Evropské fotbalové ligy: prŧměrná návštěvnost 2013/2014 Plné znění zpráv


Poř. Název ligy Země Prŧměr 1. 1. Bundesliga Německo 43 399 2. Premier League Anglie 36 670 3. Primera División Španělsko 26 955 4. Serie A Itálie 23 310 5. Ligue 1 Francie 20 953 6. Eredivisie Nizozemsko 19 504 7. 2. Bundesliga Německo 17 859 8. Sky Bet Championship Anglie 16 609 9. Spor Toto Süper Lig Turecko 12 131 10. Jupiler Pro League Belgie 11 836 … 28. Synot liga ČR 5 068 Tabulka 3 - Americké profesionální soutěţe: prŧměrná návštěvnost 2013/2014 Poř. Klub NFL Prŧměr Klub MLB Prŧměr 1. Dallas 90 069 LA Dodgers 46 695 2. NY Giants 78 967 St. Louis 43 711 3. NY Jets 78 160 NY Yankees 42 520 4. Green Bay 78 139 San Francisco 41 588 5. Washington 77 964 LA Angels 38 221 … prŧměr 68 776 prŧměr 30 407 Poř. Klub NHL Prŧměr Klub NBA Prŧměr 1. Chicago 22 623 Chicago 21 716 2. Detroit 22 149 Dallas 19 950 3. Montreal 21 273 NY Knicks 19 812 4. Philadelphia 19 839 Miami 19 781 5. Vancouver 19 770 Portland 19 746 … prŧměr 17 587 prŧměr 17 407 Tabulka 4 - Evropské fotbalové ligy: rozdíly v podílech na vysílacích právech Liga Absolutní v EUR rozdíl Relativní rozdíl Primera División 122 mil. 678 % Serie A 76,1 mil. 425 % Ligue 1 31,5 mil. 240 % 1. Bundesliga 18,7 mil. 102 % Premier League 42,5 mil. 57 % Tabulka 5 - Výnosy evropských fotbalových klubŧ za sezonu 2013/2014 (mil. EUR; bez přestupŧ) Poř. Klub Vstupné TV práva Marketing Celkem 1. Real Madrid 113,8 204,2 231,5 549,5 2. Manchester United 129,3 162,3 226,4 518,0 3. Bayern Mnichov 88,0 107,7 291,8 487,5 4. FC Barcelona 116,8 182,1 185,7 484,6 5. Paříţ Germain Saint- 63,1 83,4 327,7 474,2 6. Manchester City 56,8 159,3 198,3 414,4 7. Chelsea 84,9 167,3 135,7 387,9 8. Arsenal 119,8 147,3 92,2 359,3 9. Liverpool 61,0 120,8 124,1 305,9 10. Juventus 41,0 153,4 85,0 279,4 11. Borussia Dortmund 56,1 81,5 123,9 261,5 12. AC Milán 24,9 122,7 102,1 249,7 13. Tottenham Hotspur 52,5 113,3 50,0 215,8 14. Schalke 04 41,1 68,5 104,3 213,9 15. Atlético Madrid 32,5 96,5 40,9 169,9 16. Neapol 20,9 107,1 36,8 164,8 Plné znění zpráv


17. Inter Milán 18,8 84,8 60,4 164,0 18. Galatasaray 47,1 47,7 67,1 161,9 19. Newcastle United 31,0 93,5 30,6 155,1 20. Everton 23,1 105,8 15,2 144,1 Tabulka 6 - Evropské fotbalové kluby: prŧměrná návštěvnost 2013/2014 Poř. Klub Prŧměr 1. Borussia Dortmund 80 297 2. Manchester United 75 207 3. FC Barcelona 71 958 4. Bayern Mnichov 71 000 5. Real Madrid 70 754 6. Schalke 04 61 569 7. Arsenal 59 487 8. Borussia Mönchengladbach 52 239 9. Hertha Berlín 51 889 10. Hamburg SV 51 825 11. Ajax Amsterdam 50 907 12. VfB Stuttgart 50 498 13. Newcastle United 50 395 14. Manchester City 47 080 15. Eintracht Frankfurt 47 052 16. Celtic Glasgow 46 808 17. Atletico Madrid 46 746 18. Inter Milán 46 246 19. FC Kolín 46 235 20. Feyenoord Rotterdam 45 818 Tabulka 7 - Nejvíce vydělávající sportovci světa za rok 2013 (v mil. USD) Plat / Poř. Sportovec Sport prize Sponzoři Celkem money 1. Floyd Mayweather box 105 0 105 2. Cristiano Ronaldo fotbal 52 28 80 3. LeBron James basketbal 19,3 53 72,3 4. Lionel Messi fotbal 41,7 23 64,7 5. Kobe Bryant basketbal 30,5 31 61,5 6. Tiger Woods golf 6,2 55 61,2 7. Roger Federer tenis 4,2 52 56,2 8. Phil Mickelson golf 5,2 48 53,2 9. Rafael Nadal tenis 14,5 30 44,5 10. Matt Ryan americký fotbal 42 1,8 43,8 … 19. Lewis Hamilton formule 1 29 3 32 … 22. Mahendra Singh Dhoni kriket 4 26 30 … 28. Dale Earnhardt, Jr. automobilové závody 14,9 11 25,9 … 30. Cliff Lee baseball 25,1 0,2 25,3 … ??? Petr Čech fotbal 11,5 3,3 14,8 Tabulka 8 - Kluby 1. fotbalové ligy v sezoně 2014/2015 Společnost Rozvahový den Auditor FC Viktoria Plzeň, a.s 30. 6. 2013 atc AUDIT, s.r.o. AC Sparta Praha fotbal, a.s. 30. 6. 2014 FSG Finaudit, s.r.o. FK Baumit Jablonec, a.s. 30. 6. 2014 Pagina s.r.o. Bohemia, spol. Plné znění zpráv


FK Mladá Boleslav a.s. 31.12.2012 Ing. Josef CRHA FC Baník Ostrava, a.s. 30. 6. 2013 CMC Audit, s.r.o. FK TEPLICE a.s. 31.12.2013 Auditep spol. s r.o. 1. FC Slovácko, a.s. 31.12.2013 A&CE Audit s.r.o. SK Slavia Praha - fotbal a.s. 30. 6. 2012 AUDITING plus s.r.o FK DUKLA Praha a.s. 30. 6. 2012 DIRECT ECONOMY, a.s. 1. FK Příbram a.s. 31.12.2013 n/a FC a.s. VYSOČINA JIHLAVA, 31.12.2013 Ing. Jitka Štěpánková SK Budějovice, Dynamo a.České s. 31.12.2013 Audit CB s.r.o. Bohemians Praha 1905, a.s. 30. 6. 2013 Ing. Miloš Turek FC Zbrojovka Brno, a.s. 31.12.2013 Danekon, spol. s.r.o. FC Slovan Liberec, a.s. 30. 6. 2014 BDO Audit, s.r.o. FC Hradec Králové, a.s. 30. 6. 2014 Auditea, s.r.o. Tabulka 9 - Vybrané ekonomické ukazatele - finanční situace (tis. Kč)5 Klub celkem Aktiva Vlastní kapitál Záv. po spl. Sparta Praha 529 730 -336 789 45 822 Plzeň 90 715 115 n/a Slavia Praha 260 963 -54 435 3 693 Jablonec 416 426 254 838 31 631 Liberec 91 754 53 268 1 843 Mladá Boleslav 54 761 17 904 0 Baník Ostrava 206 586 30 828 64 005 Slovácko 74 824 39 536 3 316 Teplice 177 577 154 165 0 Brno 12 744 -37 920 15 518 Vysočina Jihlava 27 727 4 684 2 303 Dukla Praha 57 324 -17 504 11 850 Příbram 75 410 3 031 0 Hradec Králové 59 306 35 517 n/a České Budějovice 38 576 3 186 5 699 Bohemians Praha 85 586 -5 485 16 698 Tabulka 10 - Vybrané ekonomické ukazatele - výkonnost (tis. Kč) a počet zaměstnancŧ Klub Trţby celkem po zdanění Zisk Zaměstnanci Sparta Praha 411 082 -144 117 51 Plzeň 319 941 -15 256 30 Slavia Praha 180 642 5 777 113 Jablonec 156 355 -4 543 21 Liberec 154 024 44 228 38 Mladá Boleslav 136 295 2 698 21 Baník Ostrava 95 303 -5 744 25 Slovácko 74 568 10 734 47 Teplice 73 065 -13 340 18 Brno 70 074 -7 326 18 Vysočina Jihlava 69 278 1 068 17 Dukla Praha 68 228 11 479 2 Příbram 60 355 -10 157 5 Hradec Králové 56 588 -509 20 České Budějovice 54 006 53 61 Bohemians Praha 43 285 -5 637 12 Tabulka 11 - Návštěvnost 1. fotbalové ligy - sezona 2013/2014 Poř. Tým Prŧměr 1. Sparta Praha 11 340 2. Viktoria Plzeň 10 090 3. FK Teplice 6 995 4. Baník Ostrava 6 525 Plné znění zpráv


5. Slavia Praha 6 182 6. Sigma Olomouc* 4 972 7. Slovan Liberec 4 677 8. 1. FC Slovácko 4 660 9. Bohemians 1905 4 199 10. FC Zbrojovka Brno 4 176 11. FK Mladá Boleslav 3 691 12. Vysočina Jihlava 3 277 13. 1. FK Příbram 3 216 14. FK Jablonec 2 935 15. FK Dukla Praha 2 765 16. 1. SC Znojmo* 1 392 * Tyto týmy sestoupily a v sezoně 2014/2015 byly nahrazeny Č. Budějovicemi a H. Králové Tabulka 12 - Kluby Extraligy ledního hokeje v sezoně 2014/2015 Společnost Rozvahový den Auditor HOCKEY TŘINEC, a.CLUB s. OCELÁŘI 30.6.2014 Ing. Rostislav Jeţek HC Verva Litvínov, a.s. 31.12.2013 BVM Audit, s.r.o. HC Sparta Praha a.s. 30.4.2013 ATLAS AUDIT s.r.o. KOMETA GROUP, a.s. 30.6.2013 Ing. Pavel Uminský Mountfield HK, a.s. n/a n/a HC Pardubice ČSOB a.Pojišťovna s. 30.4.2014 S Plus Daně, s.r.o. HC PLZEŇ 1929 s.r.o. 30.4.2013 n/a PSG Zlín, s.r.o. 30.4.2014 Ing. Jiří Zabloudil HOKEJOVÝ KLUB HC VÍTKOVICE STEEL a.s. 30.4.2013 ABC AUDIT, s.r.o. BK Mladá Boleslav a.s. 30.4.2012 n/a Bílí Tygři Liberec, s.r.o. 30.4.2011 VGD - AUDIT, s.r.o. HC Olomouc, s.r.o. 30.12.2011 n/a HC Energie Karlovy Vary, s.r.o. 30.4.2013 n/a HC Slavia Praha, a.s. 30.6.2014 AUDIT NOVA, s.r.o. Tabulka 13 - Vybrané ekonomické ukazatele - finanční situace (tis. Kč) Klub celkem Aktiva Vlastní kapitál po Závazky splatnosti Sparta Praha 143 959 24 599 52 073 Třinec 57 668 6 363 4 229 Liberec 38 422 -12 314 4 627 Brno 64 049 5 078 14 Pardubice 40 608 -15 773 13 462 Plzeň 43 181 -18 691 1 093 Vítkovice 33 787 15 820 7 203 Karlovy Vary 78 973 8 528 Slavia Praha 135 276 68 726 28 975 Zlín 57 354 14 237 386 Mladá Boleslav 19 802 -24 675 279 Litvínov 27 319 13 209 136 Olomouc 6 409 -7 208 n/a Mountfield HK - - Tabulka 14 - Vybrané ekonomické ukazatele - výkonnost (tis. Kč) a počet zaměstnancŧ Klub celkem Trţby zdanění Zisk po Zaměstnanci Sparta Praha 316 018 38 37 Třinec 217 082 9 480 29 Liberec 182 574 -3 019 24 Brno 152 535 4 513 22 Pardubice 135 636 6 478 5 Plzeň 123 926 4 254 9 Vítkovice 118 754 1 267 12 Plné znění zpráv


Karlovy Vary 101 265 -15 221 Slavia Praha 100 873 -20 942 19 Zlín 91 723 5 484 17 Mladá Boleslav 89 143 3 855 15 Litvínov 84 663 -6 531 12 Olomouc 31 167 13 473 n/a Mountfield HK - - 1 Zájem je upřen s ohledem na auditorskou činnost pouze na týmové sporty a konkrétně na fotbalové a hokejové kluby v nejvyšších soutěţích, byť status profesionálního klubu je v obou sportech vyţadován i o soutěţ níţe. Profesionální kluby se vyskytují i u ostatních sportŧ, nicméně aţ na výjimky nepřekračují limity pro povinný audit. 2 Prŧzkum byl učiněn k 1. březnu 2015. Za společnosti plnící řádně a včas zveřejňovací povinnost jsou označeny ty kluby, které k uvedenému datu do Sbírky listin vloţily jiţ účetní závěrku (výroční zprávu) za sezonu 2013/2014 (resp. za rok 2013). 3 Mladá Boleslav, Slavia a Dukla větší prodlení (tj. chybějí poslední dvě sezony). Plzeň, Ostrava a Bohemians menší prodlení (chybí poslední sezona). 4 Viz časopis Auditor č. 3/2009. 5 Poslední období, za které je dostupná účetní závěrka - viz předchozí tabulka. 6 V Ostatních provozních výnosech jsou často vykazovány obdrţené dotace z veřejných zdrojŧ a částky z přestupŧ, které v součtu mohou tvořit významnou příjmovou poloţku klubových rozpočtŧ. 7 Mladá Boleslav, Liberec a Olomouc dokonce s výrazným zpoţděním. 8 Jedná se o nově vzniklý klub Mountfield HK. Dále účetní závěrka za Karlovy Vary se nachází ve Sbírce listin pouze jedna, neboť byla provedena právní a ekonomická reorganizace (odštěpení). Mimořádná závěrka k rozhodnému datu ve Sbírce listin vloţena je. 9 Na rozdíl od fotbalu mají některé hokejové jednotky právní formu s.r.o., coţ znamená dle § 20 zákona o účetnictví překročení dvou podmínky ze tří pro povinný audit. Foto popis| David Procházka O autorovi| Ing. David Procházka, Ph. D. je vedoucí katedry finančního účetnictví a auditingu Fakulty financí a účetnictví VŠE v Praze. Vystudoval magisterský (2004) a doktorský obor (2008) Účetnictví a finanční řízení podniku na VŠE v Praze. V roce 2006 dokončil studium na FSV UK (obor ekonomie). V letech 2007-2009 pracoval jako vedoucí controllingu ve společnosti Barum Centrum Praha. Od roku 2009 pŧsobí jako IFRS specialista ve skupině VEMEX. Profesně se zaměřuje na problematiku reportingu účetních informací v rámci nadnárodních koncernŧ a metodickou stránku přípravy účetních závěrek podle rŧzných účetních předpisŧ; výkaznictvím profesionálních sportovních klubŧ; souvislostmi účetního a ekonomického konceptu zisku. Je řešitelem / členem řešitelských týmŧ projektŧ Grantové agentury České republiky. Podílel se na překladech IFRS pro Evropskou unii a na recenzích českého překladu Mezinárodních účetních standardŧ pro veřejný sektor. Je členem Evropské účetní asociace (od roku 2007).

Rozhovor s Petrem Popovem 4.6.2015

ČT 24

str. 01

20:05 Hyde Park

Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------Dobrý večer přeju, vítejte v Hyde Parku. V Česku si uţ zřejmě brzy nikdo cigaretu v restauraci nezapálí. Vláda totiţ schválila novelu zákona, která výrazně potírá kuřáctví. Jde skutečně o prŧlom v boji proti cigaretám a tabáku a nebo je to populistické gesto, které jen omezí svobodu podnikání restauratérŧ a hoteliérŧ. A jaké jsou nové trendy v odvykání kouření a pití alkoholu? Ptejte se hosta dnešního Hyde Parku, primáře Kliniky adiktologie Všeobecné fakultní nemocnice Petra Popova. Dobrý večer přeju, vítejte. Petr POPOV, primář Kliniky adiktologie, VFN -------------------Dobrý večer. Plné znění zpráv


Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------Hyde Park, to je pořad především pro vaše otázky, hydeparkct24.cz, Facebook, Twitter a samozřejmě telefonní linky, to všechno jsou cesty sem do televizního studia. Tak, pane doktore, v novinách, v médiích se moţná píše o tom zákazu kouření v restauracích jako o hotové věci , kdyţ se na tom shodla vládní koalice, vnímáte to podobně nebo jste stále ještě obezřetný? V parlamentu všechno mŧţe doznat změn, třeba pod tlakem tabákové lobby? Petr POPOV, primář Kliniky adiktologie, VFN -------------------Jsem velmi skeptický. Dokud to nebude schváleno, tak si nechávám velkou rezervu, protoţe to, ţe to schválila vláda, povaţuji za velmi pozitivní krok, ale opravdu moje předchozí zkušenosti s tím, jak se pracovalo na přípravě tohoto zákona, respektive i na tom předchozím zákoně a jak to dopadlo. Vţdycky hodně, hodně jinak, neţ jak byly ty pŧvodní, velmi dobré návrhy, tak mě to vede k tomuto postoji. Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------Ta skepse se vztahuje moţných, k moţným pozměňovacím návrhŧm ve sněmovně? Petr POPOV, primář Kliniky adiktologie, VFN -------------------Přesně tak. Jak jste sám říkal, tak se obávám toho, ţe lobby, rŧzné lobby, které mají zájem na tom, aby to bylo ještě jinak, tak mohou zasáhnout do hry velmi výrazně. Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------Tedy nakonec kupříkladu onen zákaz kouření v restauracích a veřejných prostorách z toho mŧţe vypadnout? Petr POPOV, primář Kliniky adiktologie, VFN -------------------Myslím si, ţe i to se mŧţe stát, ţe ten tlak mŧţe být takový, ţe se to buď nějak velmi výrazně rozmělní, takţe to bude ztrácet jakýkoliv smysl a nebo ţe to bude zcela stornováno. Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------Tak pojďme k diváckým dotazŧm. Ondřej: "Počet nekuřáckých restaurací prudce roste, stejně jako jejich obliba, proč nenechá stát na soukromém sektoru, aby se zařídil sám podle trhu. Nutí snad někdo nekuřáky, aby chodili do kuřáckých restaurací? I personál pracuje dobrovolně, nejsou to nevolníci." Proč jednoduše nenechat na trhu, nenechat na společenské objednávce to, kolik je či není nekuřáckých restaurací. Petr POPOV, primář Kliniky adiktologie, VFN -------------------Bylo by to samozřejmě lepší, kdyby to fungovalo zcela spontánně a nikdo by nemusel přijímat nějaká omezují a restriktivní opatření, ale bohuţel to, tak jak to váš divák píše, tak píše o situaci, která je moţná v nějakých větších městech, centrech, kde si člověk opravdu mŧţe vybrat. Myslím zákazník. U toho personálu bych to zpochybnil, protoţe ten sice většinou si vybírá taky dobrovolně, ale to, ţe stojí o tu práci a pokud nebude souhlasit s těmito podmínkami, tak je značně limitující a omezující, ale pak jsou to menší centra, menší města, menší obce, malé obce, kde prostě ţádná moţnost volby není ani pro toho zákazníka, ani pro ten personál a pak se hovoří o společenském zájmu, který výrazně převaţuje s ohledem na rizika, která provází kouření a ta rizika, která provází i pasivní kouření, takţe je to to, ţe se dává přednost něčemu, co je podstatnější a dŧleţitější. Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------Na druhou stranu není jakákoli prohibice otázkou společenského konsensu? Kdyţ ten společenský konsensus kupříkladu v těch menších městech chybí, tak proč to zakazovat zákonem? Petr POPOV, primář Kliniky adiktologie, VFN Plné znění zpráv


-------------------Prohibice je situace, kdy se nějaká, v tomto případě návyková látka, ať uţ je to třeba tabák, nebo alkohol, s tím má lidstvo poměrně bohaté zkušenosti historické, tak se zakáţe úplně. To znamená, ţe se to ne omezí, v tomto případě se jedná o omezení, nikoliv prohibici. Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------Chápu a přece jenom je to částečná prohibice, alespoň se dotýká přeci těch míst, o kterých mluvíme, kupříkladu restaurací. Vycházím z významu toho slova prohibeo - zakazuji. Petr POPOV, primář Kliniky adiktologie, VFN -------------------Přesně tak, ale znamená to doopravdy v praxi, ţe je potřeba odlišovat to, co to konkrétně přinese. Jestli to znamená, ţe se nesmí kouřit vŧbec nikde, to znamená, ţe i obec potom nějakou vyhláškou upraví to, ţe nebude moţné ani vyjít z té restaurace ven a kouřit třeba venku, tak jak je to běţné a obvyklé v zemích, které uţ tyhle úpravy přijaly, anebo jestli to moţné bude. Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------Mimochodem, jaká je ta společenská objednávka, kdyţ jsme u ní po omezení kouření v Česku. Teď naráţím na poslední prŧzkum Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a agentury Ipsos. 52 procentŧm Čechŧ vadí kouření v barech a restauracích, před 3 lety to bylo o 10 procent méně a pro zákaz kouření v restauracích je rozhodně 40 procent proti 28 v roce 2013 a celkově si zákaz kouření v restauracích přeje 78 procent respondentŧ. Jsou tato čísla naprosto věrohodná a rozhodující? Tedy je to jasné poselství, nechceme, aby se kouřilo v restauracích a barech kupříkladu? Petr POPOV, primář Kliniky adiktologie, VFN -------------------Já tenhle konkrétní výzkum a zejména to srovnání s těmi předchozími údobími povaţuji za velmi kvalifikovaný a takový, ţe se mu věřit opravdu dá a co je asi ještě dŧleţité doplnit, ţe ty podrobnosti, které z toho vyplývají, je, ţe se to netýká jenom těch, kteří sami nekouří, takţe vlastně takovýhle postoj zaujímá i řada kuřákŧ, to znamená, těch, kteří nechtějí přestat nebo ani nepřemýšlí o tom, ţe by přestali, ale přesto jim vadí chodit do zakouřených prostor a vadí jim to, ţe kdyţ tam pobudou nějaký čas, tak potom musejí po návratu domŧ dát prádlo do pračky, takţe i oni sami říkají: "Já nechci, aby se v restauraci kouřilo. Na moje kouření mi nešahejte, to je moje osobní záleţitost, ale jsem pro to, aby se v těchhle prostorách nekouřilo." Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------Pro vás jako adiktologa, tedy člověka, který pomáhá lidem odvykat v jejich návycích, co je dŧleţitější zpráva? To, ţe si lidé přejí, aby se v restauracích a barech nekouřilo? A nebo to, ta negativní sloţka, ţe se příliš nemění naše kuřácké návyky, počet kuřákŧ v tuzemsku je stále přibliţně stejný. Kouříme stále přibliţně stejně často. Co je pro vás relevantnější zpráva? Petr POPOV, primář Kliniky adiktologie, VFN -------------------Já uţ jsem na začátku uvedl, ţe jsem skeptický a ţe dokud to neprojde parlamentem a nebude to schváleno a ať uţ to prezident podepíše, i kdyţ prezident se vyjádřil, ţe ano, kdyţ ten zákon opravdu nebude platit od 1. ledna příštího roku, tak si nechávám rezervu. Na druhou stranu myslím si, ţe jakákoliv zpráva pozitivní, to znamená to, ţe třeba se mění zásadně postoje společnosti a ţe většina společnosti uţ si přeje takovéhle změny, tak je velmi pozitivní a mŧţe přinést potom změny i v té části, která se týká mnohem hlubšího problému, a to je třeba uţ ta adiktologická část, to znamená závislosti nebo toho, ţe opravdu lidé kouří stále poměrně hodně, ţe kouří třeba děti a mládeţ, anebo dokonce více a to je velký problém, se kterým se zatím jakoby nic neděje, ale pokud se má něco změnit, tak se musí změnit to společenské nastavení, vnímání toho problému, i kdyţ ne ve smyslu závislosti, ale to, ţe to je nějak nepříjemné, škodlivé a podobně, a to je nějaký stupeň k tomu, aby se mohly změnit i ty další. Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------Plné znění zpráv


Jinými slovy to omezení podle vás mŧţe být předstupněm změny toho chování kuřáckých návykŧ? Petr POPOV, primář Kliniky adiktologie, VFN -------------------Určitě, je to jedna z věcí, které, které se podílejí na tom, ţe lidé začínají přemýšlet o tom, i kdyţ někdy v tom negativním nastavení, tak je to přece jenom nějakým zpŧsobem nutí udělat změnu a zejména ty, kteří třeba k té změně nejsou rozhodnuti a potřebují nějaký vnější stimul, tak to mŧţe být významný faktor. Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------Mimochodem zmínili jsme prezidenta Miloše Zemana. Ona skutečně řekl, ţe ten zákon, pokud projde parlamentem, tak vetovat nebude, protoţe by byl, je v konfliktu zájmŧ coby kuřák. Na druhou stranu připomněl, ţe podle něj je více fér, aby v restauracích byly prostory jak pro nekuřáky, tak pro kuřáky, jednoduše proto, ţe podnikatelé v minulých letech často museli opravovat nákladně prostory restaurací, aby tam byly ty oddělené prostory. Není to vŧči nim skutečně nefér? Zmařená investice kupříkladu. Petr POPOV, primář Kliniky adiktologie, VFN -------------------Netroufám si to tvrdit tak úplně, protoţe nemám dostatek informací o tom, abych to dokázal posoudit z hlediska ekonomického. Na druhou stranu, jak uţ jsem zmiňoval, byl bych sám raději, kdyby bylo moţné to řešit nějakým jiným zpŧsobem tak, ţe by si lidé sami řekli: "Je asi něco špatně, pojďme s tím něco udělat." Tenhle zákon, který dosud platí a dokud nebude schválen ten nový, tak bude platit dál a uţ platí skoro deset let a změny, které ho provázely, tak vlastně umoţňovaly, aby se tohle stalo. Někdo to udělal, někdo ne, ale neproběhlo to v dostatečné intenzitě, v dostatečném rozsahu, tak aby nebylo nutné přijímat ta další opatření, čili já vnímám to, ţe někdo, zákonodárce, vláda se rozhodují udělat takovouhle změnu právě proto, ţe ta dosavadní opatření nejsou dostatečná. Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------Pojďme k dalšímu diváckému dotazu. Michal Krejdl: "Kouření je závislost, v závorce nemoc, a zde je příčina křiku odpŧrcŧ zákona o zákazu kouření v hospodách. Připouští si kuřáci, ţe jsou závislí? Uvědomují si to? Jejich hysterické reakce dokazují, ţe asi ne. Lze s nemocnou částí společnosti racionálně diskutovat?" Uvědomují si kuřáci, ţe jsou závislí, tedy nemocní, jak píše Michal Krejdl? Dá se to paušalizovat? Petr POPOV, primář Kliniky adiktologie, VFN -------------------Někteří, kteří opravdu jsou závislí v tom medicínském slova smyslu, si to uvědomují a my tam pouţíváme termín náhled, to znamená, uvědomují si, ţe dělají něco, co nejsou schopni ovládnout, potlačit, i kdyţ by to třeba rádi udělali, a to je většina kuřákŧ, i těch, kteří jsou závislí, ale část z nich si to odmítá uvědomit. Potlačuje to, čili nemá ten náhled na to, jak je to doopravdy a u některých z nich je to, i kdyţ kuřáci to neradi slyší, ale závislost na nikotinu nebo na tabáku je řazena mezi nemocemi, kdyţ tedy tomu říkáme nemoc, mezi nemocemi, které patří do okruhu duševních poruch a je to duševní porucha, která mění také schopnost reálně hodnotit situaci, a tedy pracovat s tím náhledem. A i kdyţ si to uvědomuje ten člověk, tak třeba není schopen nějakého produktivního náhledu, není schopen to jednání nějak upravit nebo změnit. Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------V jaké fázi ta závislost kupříkladu na cigaretách, na tabáku mŧţe přerŧst aţ do té situace, kdy ten, kdo kouří, není schopen dohlédnout závaţnosti toho jednání. Petr POPOV, primář Kliniky adiktologie, VFN -------------------Většinou je to v situaci, kdy uţ se jedná o skutečně rozvinutou nejen psychickou, ale také somatickou závislost, kdy je tam vysoká tolerance vŧči účinkŧm nikotinu v tom smyslu, ţe stačí krátká doba bez té psychoaktivní substance a tomu člověku je zle, takţe často a podobně je to i u ostatních drog, uţ je to situace, kdy ten člověk uţ to nedělá jenom proto, ţe by ho to nějak zvlášť těšilo, ale jenom proto, aby předešel těm stavŧm, kterým říkáme odvykací stavy nebo abstinenční syndrom, kdy ví, ţe kdyby to neudělal, tak ţe mu bude zle, ţe mu bude špatně, a to se odlišuje potom třeba, kdyţ s tím pacientem mluvíte a nebo s tím člověkem, který má takový Plné znění zpráv


problém a ptáte se ho, jak je to s kouřením a které cigarety jsou pro něj nejdŧleţitější, tak často říká, ţe třeba hodně brzo ráno, kdyţ se probudí, tak uţ si musí rychle zapálit. Příznak té tolerance, která, kdyţ byt o neudělal, tak mu prostě bude zle a bude mít odvykací stavy a tam uţ je to velmi obtíţné, protoţe on uţ je vlastně motivován tím, ţe kdyţ to nebude dělat, tak, prostě to zkoušel, několikrát to zkoušel v minulosti a nepovedlo se to a vţdycky mu bylo špatně a vţdycky mu bylo hodně špatně, tak to potom nechce dělat. Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------A takovíto lidé tedy většinou nejsou schopni dohlédnout. Něco se se mnou děje. Něco není v pořádku, je to chorobné. Petr POPOV, primář Kliniky adiktologie, VFN -------------------Část z nich si to uvědomuje a bez ohledu na to uţ s tím není schopna nic udělat a část z nich, a to je právě ten předstupeň, kdy jakoby mají pocit, ţe ještě jsou schopni něco udělat, nemají náhled na to, ţe uţ jsou závislí a ţe se jim to vymklo z rukou, jenom racionalizují tu situaci a uvádějí většinou teda, pouţívám to slovo racionalizují, protoţe vysvětlují, ţe to musejí dělat proto, ţe kdyţ to neudělají, tak mají špatné trávení, nedokáţou se soustředit na práci, nedokáţou se tak radovat ze společného ... Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------Takţe hledání alibi. Petr POPOV, primář Kliniky adiktologie, VFN -------------------Ano, racionálních dŧvodŧ, ale pseudo v uvozovkách racionálních dŧvodŧ k tomu, aby to nějak objasnili. Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------Andrea: "Jak ovlivňuje nikotin chování kuřáka, mám pocit, ţe vede k větší sobeckosti. Nakonec je silnému kuřákovi jedno, ţe kouří dětem, ţe má rakovinu, je opravdu závislost na cigaretě silnější, neţ pud sebezáchovy a ohled na zdraví druhých? Tak tedy ovlivňuje kouření a nikotin chování kuřáka, kupříkladu v tom smyslu, ţe je více sobecký nebo to je jednoduše druhotný efekt té závislosti? Petr POPOV, primář Kliniky adiktologie, VFN -------------------Nikoliv, je to doopravdy jeden z příznakŧ závislosti, zejména té rozvinuté závislosti, to je situace, kdy si dotyčný uvědomuje, ţe mu to přináší nějaké závaţné škody, ale přesto není schopen svoje chování změnit. Takţe bez ohledu na to, ţe si uvědomuje, ţe to škodí, ţe mu to říkají, ţe ho prosí, aby toho nechal a ţe by byli rádi, aby toho nechal, a přesto není schopen to ovládnout. Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------Andrea rozlišuje mezi škodlivostí ve vztahu k tomu, kdo je závislý a ve vztahu k okolí. Mimochodem, co je větší impuls k odvyknutí na té závislosti? To, ţe je to sebedestruktivní a nebo to, ţe škodím okolí? Petr POPOV, primář Kliniky adiktologie, VFN -------------------To je rŧzné, u někoho je to skutečnost, ţe si uvědomí, a protoţe sám na sobě pocítí negativní účinky kouření, které omezí třeba v nějakých aktivitách fyzických a u někoho je to tak, ţe ten tlak okolí, které ale on vnímá jako okolí, které má rád a uvědomuje si sám, ale přesto není schopen to udělat a ten tlak, a někdy je to kombinace těch faktorŧ, to znamená, ţe my většinou těm lidem, kteří se nás přijdou zeptat na to, jak mŧţou pomoci, tak radíme, ţe opravdu takto vystupovat mají, i kdyţ tak, aby ten člověk se apriori nebránil, ale současně se to zkombinuje s něčím, co je pro něj přímý motivační faktor, jako jeho vnitřní. Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------Předpokládám, ţe to potlačení pudu sebezáchovy je jeden z příznakŧ uţ opravdu silné závislosti. Plné znění zpráv


Petr POPOV, primář Kliniky adiktologie, VFN -------------------Ten, to diagnostické kritérium říká: "Pokračování v uţívání přes zjevný prŧkaz škodlivosti." Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------Pojďme zpátky k tomu zákonu, který mimo jiné má tedy zakázat kouření v restauracích. Co podle vás ten zákon přinese? Co od něj vy jako adiktolog očekáváte? Petr POPOV, primář Kliniky adiktologie, VFN -------------------Očekávám od něj to, ţe se začne více hovořit o tom, ţe to má nějaké negativní konsekvence a proč, teď, jak jsme o tom teďka mluvili, proč vlastně není moţné přestat, i kdyţ člověk si uvědomuje, ţe je nějak škodlivé, ţe ho to omezuje a ţe to fakticky znamená další omezení, protoţe mu bude vadit to, ţe ho někdo omezuje, aby kouřil tam, kde dosud byl zvyklý a bude mu to přinášet v první fázi více negativních proţitkŧ, ale moţná ho to bude více motivovat k tomu něco s tím udělat, takţe někdo zvýší obranné, obranné prvky, obranné mechanismy a ty racionalizační mechanismy a někdo o tom začne víc přemýšlet a řekne si: "Tak tohle já nechci, to je mi nepříjemné, to je takový nepříjemný tlak, ţe já s tím chci něco udělat, abych to nemusel dál takhle snášet. Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------Dá se odhadnout, jak velkou část kuřákŧ mŧţe pouze nepříjemný tlak, o kterém mluvíte dovést aţ k tomu, ţe přestane kouřit? Pro koho to mŧţe být natoilk velký impuls, ţe skutečně přestane? Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------Bych řekl, ţe bude hodně dŧleţité na tom, jestli to bude jenom tenhle izolovaný krok a nebo jestli to bude následováno nějakými dalšími kroky, které jsou účinné, které ze zahraničí, kde uţ takové kroky udělali, tak se prokázali jako skutečně efektivní, to znamená třeba úprava ceny toho produktu, protoţe u nás je to zatím tak, ţe i kdyţ se cigarety prŧběţně zdraţují a jsou významně draţší, neţ třeba před 20 lety, tak pořád, kdyţ se to srovná s tehdejšími cenami nebo dokonce době ještě dřívější, tak jsou relativně laciné nebo dokonce lacinější, neţ to bylo dřív, i kdyţ ta cena absolutně stoupla, ale v relativním srovnání to není vlastně něco, co by lidi úplně omezovalo, ačkoliv říkají: "Kdyţ uţ to přesáhne takovouhle částku, tak já uţ to dál dělat nebudu a část z nich to doopravdy jako motivační prvek vnímá. Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------Mimochodem, na jednom zasedání vláda schválila taky změnu spotřební daně z cigaret a tabákových výrobkŧ, krabička cigaret by měla poskočit v ceně o korunu aţ dvě. To je málo nebo hodně nebo adekvátně? Petr POPOV, primář Kliniky adiktologie, VFN -------------------Je to, je to málo, k tomu, aby doopravdy to znamenalo nějakou významnější změnu pro lidi, kteří sledují ceny a říkají si, pořád ještě to zvládám, pak prŧběţně tím, jak se zvyšuje jejich závislost na této psychoaktivní látce, tak jejich motivace k tomu, aby přestaly, v souvislosti s těmi negativními proţitky, které mají, kdyţ teda zkusí aspoň omezit, tak je natolik silná, ţe teda to pozvolné malé zvyšování takovouhle změnu u nich nevyvolá. Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------Nepostupuje tak trochu alibisticky, farizejsky? Na jedné straně omezuje kouření, na druhé straně se bojí zvednout daně natolik, aby skutečně došlo ke sníţení spotřeby cigaret a tím pádem taky výpadku významné částky do státního rozpočtu? Petr POPOV, primář Kliniky adiktologie, VFN -------------------Postupuje, ale současně vlastně uvaţuje jenom velmi krátkodobě. Problém v tom, ţe takovéhle změny vţdycky schvaluje nějaká vláda, která je tady jenom nějakou krátkou, omezenou dobu a stejně tak poslanci v Plné znění zpráv


parlamentu, případně v Senátu, pokud to projde aţ do tohoto kola, a to, co se týká těch dlouhodobějších efektŧ, těch pozitivních, tak většinou není tak vnímáno, protoţe kdyţ s sečtou ty škody, které přináší kouření, tak v dlouhodobém horizontu to vychází významně jednoznačně ve prospěch zavedení takovýchhle restriktivních opatření, které by to vlastně omezily podstatně dříve a rychleji. Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------Mimochodem ministr zdravotnictví přinesl na vládu výpočet, který mluví o tom, jak velké jsou náklady na jednoho kuřáka nebo na kouření jako takové ročně. Jde to do desítek miliard korun, a dokonce řekl, ţe ty restrikce, které vláda plánuje, tak i kdyţ dojde k poklesu na výběru daní, tak v konečném efektu na zdravotním a sociálním pojištění nebo na těchto dávkách se ušetří, ušetří v řád 5,5 miliard korun ročně. Jak přesné jsou ty výpočty? Petr POPOV, primář Kliniky adiktologie, VFN -------------------Ty výpočty se dají udělat docela přesně, i kdyţ my jsme dlouhodobě takovéhle věci nesledovali, takţe teď se hodně učíme od zemí, které dělají dlouhodobě a pravidelně to sledují a ty výpočty dokáţí udělat velmi přesně. Jenom upozorňuji na to, ţe pan ministr Němeček je po dlouhé době první ministr, který tímhle operuje, to znamená, ačkoliv je to člen vlády, která má bezprostřední zájem na nějakém výběru daní, který je okamţitě hned v kaţdém tom fiskálním roce, tak takovéhle dlouhodobější uvaţování, to je rys zcela nový, a to vnímám velmi pozitivně. Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------Taky bychom moţná ale mohli připomenout, ţe je v permanentním sporu s ministrem financí Andrejem Babišem. Jarda: "Je to správné rozhodnutí? Kouření je bezohlednost a jak to mají snášet nekuřáci? Nemyslím si, ţe by to omezilo podnikání, ještě zamezit mládeţi přístup k cigaretám, dá se to nějak zařídit? Děkuji." Česko patří k zemím, kde skutečně kouření mladistvých je velký problém, tuzemští mladiství začínají kouřit, děti a mladiství mezi jedenáctým a dvanáctým rokem, ten zákaz kouření v restauracích a další restrikce, kupříkladu prodej cigaret i alkoholu v automatech a tak dále, mŧţe to pomoct i tomu problému, tedy kouření mládeţe? Petr POPOV, primář Kliniky adiktologie, VFN -------------------Mŧţe to pomoci, i kdyţ tam to, co jsem zmiňoval před chvílí, to výraznější zvýšení ceny právě u těch nejmladších hraje podstatně větší roli neţ u těch starších, kde, jak jsem zmiňoval, pokud je to člověk, který má rozvinutou závislost, tak úvaha o tom, ţe by opravdu nějak zásadně změnil svoje chování a s tím spojené představy těch nepříjemností ho většinou motivuje k tomu dál v tom pokračovat, i kdyţ s ta cena zvýší. Kdyby se zvýšila pronikavě, tak pro významnou část těch mladých lidí nebo dětí, to bude prvek, který je mŧţe uchránit před tím, aby dál nepokračovali, i kdyţ to vyzkouší. Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------Jinými slovy, to, s čím počítá ta novela zákona, se tedy příliš neodrazí v tom problému kouření mladistvých. Petr POPOV, primář Kliniky adiktologie, VFN -------------------Určitě se v tom odrazí v tom smyslu, ţe přece jenom je to nějaký signál, jak moc váţně to bereme. Jestli, kdyţ na jedné straně, protoţe někdy se objeví argumenty, kdyţ je to tak nebezpečné, proč se to nezakáţe úplně, to by byl skutečně prohibiční přístup, který není efektivní. Ale současně, kdyţ říkáme, ţe to je hodně nebezpečné a přitom ty kroky, které děláme, tak nejsou tak znatelné, tak to je signál, kdy teda si ten člověk říká: "Jak tomu mám věřit." Za A. Za B, kdyţ teda vidí, ţe to dělá podstatná část dospělé populace, tak nějaké snahy říkat mu: "Odloţ to rozhodnutí na dospělost." To je jenom manipulace s tím. Je mu říkáno: "Přece uţ jsi dávno dospělej, tak to udělej teďka, jo." Mám na mysli třeba reklamní kampaně tabákových firem, takţe i takováhle zpráva, my to myslíme opravdu váţně a děláme nějaká opatření, mŧţe být významná vzhledem k tomu, jaký signál to bude pro děti nebo mládeţ. Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------Plné znění zpráv


Rozumím a na tu Jardovu otázku, zda lze zařídit to omezení přístupu mládeţe k cigaretám, to byla ta odpověď, která se týkala té ceny. Petr POPOV, primář Kliniky adiktologie, VFN -------------------Jednak a jednak také podmínek k tomu, ţe mŧţeme také nějakým zpŧsobem začít váţně myslet to, ţe kdyţ někdo bude prodávat tabákové výrobky někomu, kdo by si je kupovat neměl, tak z toho nebudeme dělat jenom nějakou hru, která formálně to nějak upravuje, nastavuje, ale nikde to vlastně nedodrţuje. Další věc je, to nevím, jestli je ještě moţné změnit. Situace, kdy dneska, kdyţ dospělý potká dítě, doopravdy dítě na ulici, které kouří a vŧbec se tím nijak netají a neskrývá to, tak to je vlastně zvláštní situace, kterou bychom si třeba před takovými ještě 20 lety nedokázali moc představit, jo, a asi by měl na to třeba ten dospělý více reagovat, i kdyţ by to nebylo přímo jeho dítě. Teďka je to něco, co se povaţuje za úplně běţné. Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------Kdyţ se ještě vrátíme k tomu, jak by ten zákon mohl ovlivnit kuřáctví v tuzemsku, analytici, ale ekonomové odhadují, ţe zvýšení daní o tu v posledku koruna aţ dvě v ceně na krabičku plus ta omezující opatření sníţí spotřebu v řádu jednotek procent, o jedno aţ dvě procenta. Máte větší očekávání nebo ten odhad ekonomŧ je v podstatě shodný s tím, co čekáte vy jako adiktolog? Petr POPOV, primář Kliniky adiktologie, VFN -------------------Jak uţ jsem říkal, pokud ta změna doopravdy nebude nějaká progresivní, tak se nedá, nedá počítat s tím, ţe by to byla jiná čísla. Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------Tak pojďme k dalšímu dotazu, Král: "Nemyslím si, ţe se sníţí počet kuřákŧ, to je to, o čem jsme teď mluvili, jen si prostě nezapálí tam, kde to není povoleno a pŧjdou kouřit ven, kde se to v zápachu z aut ztratí. Uţ byl zákaz kouření na zastávkách MHD, tak se kouřilo krok od zastávky či po cestě. Zakáţete cigarety úplně?" Nesměřuje divák skutečně k tomu, co je gró? Nikoliv farizejský přístup, ale přímo zákaz cigaret? Petr POPOV, primář Kliniky adiktologie, VFN -------------------Nevím, jestli tím naznačuje, ţe bychom měli zakázat třeba provoz automobilŧ, jo, ale to asi nechce nikdo, i kdyţ mŧţeme se bavit o tom, jestli třeba, a to se přece děje, ţe jo, ţe víme, ţe to je riziko a ţe se i automobilový prŧmysl snaţí něco dělat a tam je nějaká autoregulace, kterou zatím u producentŧ tabákových výrobkŧ postrádám. To znamená, ano, víme, ţe vyrábíme nějaký produkt, který mŧţe být rizikový a nebezpečný, tak s tím něco pojďme udělat a děláme to sami, protoţe chceme. Včetně toho, ţe máme zájem na tom, je to náš byznys, chceme to prodávat, chceme být úspěšní, ale tak nabídneme něco, co současně lidem kterým to vadí, dává zprávu: "Myslíme to s vaším zdravím váţně." Jedna věc. A pak druhá věc, a to vţdycky připomínám, kdyţ teďka se vedou diskuse o tom, jaký je problém v Čechách s matematikou a jak se má změnit výuka matematiky, tohle je taková velmi triviální matematika, říká, ţe 1 a 1 jsou 2, takţe pokud zmizí aspoň to 1, tak uţ tam zŧstane jeden ten negativní faktor a s tím se taky dá dál pracovat, ale nejsou to 2 v tom celkovém součtu, ne 3 a více. Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------Ale obecně strategičtější cesta 2 - 1, nikoliv tedy 2 - 2, tedy to, kdyby se přímo zakázaly cigarety, nebylo by to řešení, strategičtější je jít cestou postupných krokŧ. Petr POPOV, primář Kliniky adiktologie, VFN -------------------Rozhodně. Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------Formální záleţitost. Je podle vás na místě přijmout samostatný zákon o tabáku? O kouření, tak jak navrhují někteří odborníci, jednoduše s odkazem na to, kolik lidí umírá v dŧsledku kouření? Plné znění zpráv


Petr POPOV, primář Kliniky adiktologie, VFN -------------------Ty dŧvody, proč se diskutovalo o tom, jestli není vhodnější mít samostatný zákon pro kouření, hodně souvisí také s jinými věcmi, a to, ţe by se jakoby rozdělil ten tlak těch lobbistických skupin a ono je to docela zajímavé, uţ je moţné tu pozorovat i třeba mezi výrobci alkoholu, ţe se začíná diferencovat ta, ta fronta uţ není tak jednotná a někdo říká: "My produkujeme méně nebezpečné nápoje neţ vy, tak jako pojďme upřednostnit třeba ty, které mají niţší obsah alkoholu, ale to uţ producenti tabáku dělají dávno a není to tak úplně efektivní, protoţe to zas tak úplně váţně nemyslí s těmi light cigaretami, které v konečném součtu paradoxně mohou být třeba i rizikovější, ale čili těch dŧvodŧ pro to, pro to bylo více, aby se dosáhlo rychlejšího postupu, v dŧrazu na to, ţe skutečně tabák, ne nikotin jako návyková látka, ale ty další sloţky tabáku a tabákových produktŧ skutečně mají na svědomí tolik zdravotních poškození a tolik desítky něco přes 12 v těch nejniţších odhadech, kdo říká 16 tisíc ročně úmrtí, která jsou bezprostředně spojena s kouřením, plus, řekněme, asi 3 tisíce dalších, která má na svědomí pasivní kouření, to jsou obrovská čísla, která nemají srovnání s ţádnou jinou drogou, s ţádnou jinou psychoaktivní látkou v této zemi. U toho alkoholu to tak úplně přesně nevíme, tam ty bezprostřední souvislosti známe jenom třeba v případě smrtelných předávkování, otrav alkoholem a podobně. To je taky zajímavá kapitola, ale k tomu moţná později. Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------Určitě. Další dotaz, Podněty.cz: "Proč vášnivý kuřák neplatí část nákladŧ na léčení rakoviny svých plic? Neměli by mít abstinenti či nekuřáci levnější zdravotní pojištění a majitelé nekuřáckých restaurací menší daně? Provozovatelé automobilŧ si slev na bezškodní prŧběh velice váţí." Nebyla by to cesta a nebylo by to spravedlivější? Petr POPOV, primář Kliniky adiktologie, VFN -------------------Určitě ano, ale jenom upozorňuji, ţe část takovýchhle opatření uţ v praxi existuje, takţe kdyţ si někdo sjednává třeba ţivotní pojištění, tak uţ je dotazován na to, jestli ... Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------Bonifikace. Petr POPOV, primář Kliniky adiktologie, VFN -------------------Přesně tak. Čili nějaká podpora jeho chování, které směřuje, zdravý ţivotní styl, který znamená, ţe třeba bude méně rizikovým klientem té pojišťovny, tak to uţ dneska funguje, ale samozřejmě, by stálo za to zváţit nějakou podporu, nějakou stimulaci takovýchhle opatření, včetně třeba toho, co se uvádí, ţe kdyţ teda někdo chce zavádět to bezpečnější, nekuřácké prostředí, tak je moţné ho nějak podpořit a tím současně třeba nějak eliminovat nějaké ztráty, které ti zodpovědní uţ udělali tím, ţe teda udělali ta stavební opatření a teďka najednou říkají: "A jak to bude dál?" Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------A u zdravotního pojištění, pokud se nemýlím, ten nápad, ţe by se diferencovala výše zdravotního pojištění právě podle přístupu k vlastnímu zdraví, ten uţ tu byl a zapadl. Petr POPOV, primář Kliniky adiktologie, VFN -------------------To je to trochu sloţitější záleţitost, protoţe je otázka, co všechno potom budeme penalizovat. Jestli teda budeme měřit body mass index a v případě, ţe ho někdo nějak významněji překračuje nebo dělá nějaké jiné věci, které významným zpŧsobem negativně ohroţují jeho zdraví, tak jestli také ho donutíme platit vyšší pojistku. To vypadalo sice velmi rozumně, ale úplně tak v praxi nefunguje, protoţe spíš fungují nějaká, nějaké další stimuly, které, zejména v počátečních fázích ještě mohou ovlivnit chování toho člověka. V okamţiku, kdy ten problém vzniká, on si ho sám uvědomuje, je mu to nepříjemné a tam spíše podpořit pozitivním zpŧsobem jeho rozhodnutí to nějak změnit, neţ ho za to apriori penalizovat. Plné znění zpráv


Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------Další dotaz, divák, který se označuje jako O se ptá: "Neznamená plíţivý nástup rŧzných zákazŧ konec svobod člověka a naopak upevnění role státu, které lidem diktují ţivotní styl? Budou jezdit kuřáci do Ruska, aby si za 10 let připomněli svobodný ţivotní styl? V Rusku se kouří všude a levně." Není to přeci jenom za hranou? Tedy není reglementace a to omezení uţ příliš silné? Petr POPOV, primář Kliniky adiktologie, VFN -------------------Já teda jenom předběhnu trošku a připomenu, ţe uţ dneska se jezdí do České republiky v rámci zájezdŧ, kdy tedy stráví, většinou jsou to mladí lidé, několik dní a přitom denně konzumují velké mnoţství alkoholu, protoţe v jejich zemích, zejména třeba ve Skandinávii jsou nějaká omezení a tam to tahle moţné není, tak je otázka, jestli to opravdu chceme, jestli si myslíme, ţe je to dobře, ale současně jenom bych si dovolil tak jako parafrázovat, ne úplně přesně citovat, ale zakladatel naší instituce v Apolináři vzniklo protialkoholní oddělení, které zaloţil Jaroslav Skála a on říkal, ţe je fajn, ţe máme nějakou mezinárodní úmluvu o lidských právech a ţe by bylo hrozně dobře, kdybysme měli taky nějaké úmluvy o lidských povinnostech. Jo, a je otázka, jestli je nutné to vynucovat a tyhle zákony v podstatě tohle dělají, jo, takţe většinou všichni lidé říkají: "Je to naše právo, tak nám ho neberte," a oni říkají: "My máme nějaké povinnosti a chceme je dobrovolně plnit nebo moţná ještě vymýšlet, jak by se to dalo udělat lépe, jo, takţe kdyby to tak bylo, tak by asi nebylo nutné potom přistupovat k tomu omezením, které asi jim fandí málokdo, já taky ne, já bych byl také raději, uţ jsem to říkal několikrát, kdyby si lidi řekli: "Je to problém, pojďme s tím něco udělat." Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------Ale takto to nefunguje. Petr POPOV, primář Kliniky adiktologie, VFN -------------------No, tak, kdyţ někdo potká to dítě na ulici, tak kdo z těch dospělých zasáhne a řekne mu: "Chlapče, cigarety v tvé ruce, kolik je ti, 9 let, není to brzo?" Nebo něco dalšího. Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------Pojďme k dalšímu problému. Češi patří podle nejnovějších statistik k výrazným kuřákŧm marihuany a platí to především o tuzemských studentech. Tato statistika byla zveřejněna právě dnes. Pokračuje Jaroslav Zoula. / Reportáţ / Jaroslav ZOULA, redaktor -------------------Pro Česko a mladé Čechy je to uţ tradiční vysvědčení. V rámci Evropy patří k největším kuřákŧm marihuany. Podle prŧzkumŧ Evropského monitorovacího centra marihuanu vyzkoušeli 4 z 10 dotazovaných ve věku od 15 do 34 let. Mezi dospělými jsou pak Češi sice pod evropským prŧměrem, i tak ale marihuana patří mezi priority protidrogové prevence. Jindřich VOBOŘIL, národní protidrogový koordinátor -------------------Určitě je to droga, která má svá rizika a víme, ţe přibliţně 80 tisíc lidí jsou intenzivní kuřáci. Jaroslav ZOULA, redaktor -------------------Z policejního pohledu je marihuana problémem hlavně kvŧli stále velmi vysoké produkci. Protidrogová centrála loni zabavila přes 569 kilogramŧ této drogy. Jakub FRYDRYCH, ředitel, Národní protidrogová centrála -------------------V loňském roce bylo odhaleno 299 pěstíren a pokud se podíváme na jejich produkční schopnost, tak nejvíc rostl segment od 50 do 250, od 500 do tisíc rostlin na jednu pěstírnu. Plné znění zpráv


Jaroslav ZOULA, redaktor -------------------Oblíbená je v Česku i extáze, kterou podle evropských statistik vyzkoušel kaţdý dvacátý dospělý. U tvrdých drog je v Česku jasnou jedničkou tuzemská specialita. Jakub FRYDRYCH, ředitel, Národní protidrogová centrála -------------------Pro Českou republiku zŧstává největším zdravotním sociálním mikrobiogenním rizikem nelegální výroba pervitinu a jeho následná distribuce. Jaroslav ZOULA, redaktor -------------------Výrobci pervitinu hlavně v severních a západních Čechách totiţ podle policie stále víc zásobují trhy v Německu, Rakousku a dalších evropských zemích. I tomu odpovídá zachycené mnoţství drogy. Loni policie zabavila přes 50 kilogramŧ a odhalila 272 varen. Celkové odhady mluví o tom, ţe se v Česku vyrobí aţ 7 tun pervitinu ročně. Viktor MRAVČÍK, Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti -------------------Vyrobeného a téměř výhradně spotřebovaného v České republice, jenom část toho, necelá tuna, odhadujeme, ţe je jaksi nelegálně exportována. Jaroslav ZOULA, redaktor -------------------Naopak dál v Česku klesá počet uţivatelŧ heroinu a celkově i počet lidí, kteří kvŧli drogám zemřou. Jindřich VOBOŘIL, národní protidrogový koordinátor -------------------Je to nějakých necelých 20 lidí ročně, kteří nám zemřou na předávkování na všechny nelegální drogy. Jaroslav ZOULA, redaktor -------------------V případě alkoholu je to ale ročně aţ 400 lidí, i proto národní protidrogový koordinátor opět upozornil na to, ţe úspěšná prevence uţívání nelegálních drog, začíná uţ na základní škole a u školákŧ, kteří pravidelně kouří cigarety a pijí alkohol. / Konec reportáţe / Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------Marihuana, extáze, pervitin. Jsme v tom specifičtí a nebo kopírujeme trendy jiných evropských zemí? Petr POPOV, primář Kliniky adiktologie, VFN -------------------Jak uţ zaznělo z té reportáţe, tak v něčem jsme dokonce špičce, to znamená, to se týká zejména kanabinových druhŧ a marihuany a dalších produktŧ z konopí a zejména marihuany. U těch ostatních věcí, specifický je pervitin, protoţe to, co jinde, jinde hraje takovou roli třeba kokain, tak u nás je kokain doopravdy pořád okrajovou záleţitostí a doufám, ţe tak zŧstane, ale ten pervitin sám o sobě není lepší. Dokáţe nejen těmi srovnatelnými účinky, ale také tím, ţe je to droga, která se v naprosté většině aplikuje tím nejrizikovějším zpŧsobem, injekčně, intravenózně a s tím souvisí rizika krví šiřitelných chorob, tak je to velké riziko a zejména, kdyţ se podíváme na statistiky, Viktor Mravčík z Národního monitorovacího střediska je většinou hlavním autorem a tím, který vţdycky v listopadu kaţdého roku představí tu zprávu za ten rok předchozí a tam vidíme zcela jasně, ţe nárŧst těch, kteří zneuţívají pervitin, pokračuje dál velmi dramaticky. Jenom ten meziroční, za ten poslední rok byl přes 2 tisíce a jestliţe v té zprávě před tím uţivatelé pervitinu tvořili dvě třetiny z toho celkového počtu problémových uţivatelŧ, tak teď je uţ to tři čtvrtiny. Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------Plné znění zpráv


Divácký dotaz, Lukáš Čtvrtníček: "Pane primáři, řekl byst, ţe je české prostředí hodně benevolentní, tolerantní ke kouření, alkoholu, měkkým drogám, pokud to srovnáme se zahraničím? Proč je tomu tak a mění s to v posledních letech?" Jsme tedy benevolentnější k alkoholu, kouření a měkkým drogám? Petr POPOV, primář Kliniky adiktologie, VFN -------------------Bez pochyby, a také o tom svědčí ta vysoká konzumace, protoţe jak jinak to vysvětlit, ţe jsou tak populární, jak legální drogy, tabák, alkohol, tak i ta nelegální droga, která ale u nás hraje naprosto zásadní prim, i kdyţ není tak riziková třeba ve srovnání s pervitinem, ale tím neříkám, ţe je bez rizika, ale jsme v absolutní světové špičce, nejen evropské, ale světové. Týká se to jak alkoholu, tak kanabinoidŧ, tak marihuany. Jak jinak to vysvětlit, neţ benevolencí v tom, ţe část populace, významná část populace to nepovaţuje za rizika, ostatně o tom vypovídá třeba i zpráva, která pravidelně kaţdé 4 roky v Evropské unii se dělá takzvaná školská, školní studie, jak 16letí uţívají návykové látky a jaké, jaké mají představy o jejich riziku. A tam je to jednoznačně vidět, zatímco u těch nelegálních drog v těch významně rizikových dochází spíše k poklesu, tak u těch legálních je to úplně obráceně nebo minimálně ta situace zŧstává, takţe je to trvale vysoká konzumace třeba alkoholu, ale značná část těch 16letých nevnímá i rizikový zpŧsob konzumace, to znamená třeba big drinking, velké uţívání nadměrných dávek najednou a nebo pravidelné konzumace vysokých dávek jako něco rizikového. Teprve třeba pravidelnou konzumaci více neţ 4 nápojŧ denně piv povaţuji za něco, co moţná uţ je moc. Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------Nezasvěceného člověka moţná trochu překvapí právě ta míra pouţívání marihuany mezi mladými. Třeba v porovnání s takovými zeměmi, jako je Francie nebo především Nizozemí, kde ten přístup k marihuaně je přeci daleko liberálnější. Petr POPOV, primář Kliniky adiktologie, VFN -------------------Ano, ale oni současně dokázali pracovat s tím, ţe dokázali vysílat zprávy, které ta populace vnímala, ţe to není něco zcela bez rizik, coţ dlouhou dobu tady u nás to takhle fungovalo. Takţe marihuana je něco, co prostě nemá rizika. Ţe kdyţ uţ teda chceš uţívat nějaké látky, my jsme se s tím v klinické praxi setkávali dokonce v podobě, ţe přišel nějaký rodič a říkal: "No, tak, chvála bohu, on uţ teda jenom, jenom hulí, ţe jo." Tak není to úplně dobrý, byli jsme rádi, aby třeba neměla někde nějakým problém s policií a tak, ale jo, a teď teprve se začíná objevovat, začínají se objevovat i jiné informace, ţe to rozhodně není bez rizik, ţe to je droga, která je návyková, ţe to mŧţe zpŧsobovat velmi závaţné poruchy zdraví jak v oblasti tělesného, tak psychického zdraví a dlouhou dobu se říkalo, ţe to je vlastně neškodné. Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------Co je spíš předstupněm pouţívání měkkých drog? Třeba marihuany. Alkohol nebo kouření cigaret? Petr POPOV, primář Kliniky adiktologie, VFN -------------------Ono něco, kdysi se hovořilo o nějaké sekvenční teorii, která měla vlastně zpŧsobovat zákonité pokračování, ono to tak úplně nefunguje. Tam je spíše časová následnost, jak jste uváděl, tak doopravdy děti v Čechách začínají pravidelněji, nebo zkoušet a potom také pravidelně kouřit mezi 11., 12. rokem, podobně je to s alkoholem a marihuana je jakoby třetí v pořadí. Ale někdy se ukazuje, ţe uţ v tomhle období, jakoby té třetí další psychoaktivní návykové látky mohou sehrávat také některé léky, které jsou často v českých domácnostech volně přístupné a nejsou bez rizik. Jsou to třeba hypnotika, která jsou návyková nebo jiné léky, které mohu upravovat náladu, ale jsou také návykové, třeba benziodiazepin, které to dítě nemusí nikde shánět nelegálně, najde doma v šupleti u rodičŧ v lékárničce a podobně. Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------A souvislost mezi kouřením a pitím alkoholu? Ta tam existuje? Je tam úzká vazba? Petr POPOV, primář Kliniky adiktologie, VFN -------------------Plné znění zpráv


Ano, a současně tam funguje ta vazba zejména teda ze strany alkoholu, která potom má vliv i na uţívání těch dalších drog, takţe zase často stane, ţe někdo začne zkoušet nějakou další drogu, kdyţ uţ je pod vlivem jedné, to znamená třeba alkoholu, takţe často nebo nějaký rizikový zpŧsob uţívání drogy. Kdy třeba má uţ nějakou zkušenost i s nelegálními drogami, ale nikdy neudělal to, ţe by je uţíval nějakým zvlášť rizikovým zpŧsobem, ale pod vlivem alkoholu to třeba udělám protoţe ten alkohol omezí jeho jaksi schopnosti reálně hodnotit situaci a říkat: "Pozor! To uţ je nebezpečný, to je před čáru, to nedělejte. Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------Václav Lhoták se ptá: "kdyţ k vám přijde člověk a řekne: ´Já bych rád dostal své pití a kouření pod kontrolu.´Jakými konkrétně metodami mi budete pomáhat? Petr POPOV, primář Kliniky adiktologie, VFN -------------------Záleţí na tom, protoţe to slovo kontrola,to je, to je taky jeden z příznakŧ závislosti. Jestli ten dotyčný je schopen ještě to chování nějakým zásadním zpŧsobem kontrolovat, omezit anebo ne. Jestli ta jeho schopnost kontroly je natolik omezená, ţe je vhodnější doporučit ihned abstinenci, protoţe zkoušení, jestli by to nějak nešlo. Třeba s menšími dávkami nebo mně často, i pro něj vysoce rizikový, vysoce rizikové. Na druhou stranu existuje model práce s rozvíjející se závislosti v pátečním stadiu, kdy dotyčný ještě je schopen do značné míry kontrolovat zpŧsob konzumace, mnoţství a podobně, a kdyţ se dá pracovat na tom, aby tu svoji schopnost kontroly posílil tak, aby nepokračovala dál; aby se u něj závislost nerozvíjela. Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------To je ta metoda, kterou jste začali testovat někdy roce 2013? Petr POPOV, primář Kliniky adiktologie, VFN -------------------Přesně tak. Teďko uţ je to vlastně druhý rok, kdy máme k dispozici farmakologickou podporu takovéhle aktivity, takţe kromě psychoterapeutických metod, které pouţíváme při léčbě závislostí dlouhodobě, tak jsme schopní také vstoupit do toho děje, kdy jsme schopni chemicky ovlivnit to, co jsme schopni chemicky ovlivnit to, co alkohol dělá v mozku člověka v tom smyslu, ţe má dělá a příjemně, a kdyţ se člověk napije, tak si řekne: "Kdyţ se napiju ještě víc, tak to bude ještě příjemnější a existuje chemická látka, která dokáţe blokovat tenhle účinek alkoholu, takţe ta očekávaná odměna se nedostaví. Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------Takţe cíl je regulovat to mnoţství uţívaného alkoholu, nikoliv tedy eliminovat uţívání alkoholu, pouze udrţet ho pod kontrolou, jak koneckoncŧ v tom ... Petr POPOV, primář Kliniky adiktologie, VFN -------------------Přesně tak. Udrţet to v nějaké dávce, která nebude tak riziková, protoţe je potřeba říct, ţe alkohol je rizikový v jakékoliv dávce a čím je ta dávka větší, tak tím je rizikovější, protoţe neexistuje neriziková dávka u alkoholu a jenom ty nízké dávky jsou méně rizikové neţ ty dávky, které jsou vyšší. Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------Dušan: "Jsou elektronické cigarety škodlivé? Mnoho lidí kouří elektronické cigarety v místech, kde se nemí kouřit, sou škodlivé pasivnímu kuřákovi, anebo ne? Děkuji a přeji krásný večer." Tak tedy nutno říct, ţe to uţ nebude moţné podle té novely zákona, kterou schválila vláda, protoţe ta staví elektronické cigarety na roveň cigaretám a jinému kuřivu. Jsou podle vás škodlivé elektronické cigarety a nebo je to dobrá cesta k odvyknutí si kouření? Petr POPOV, primář Kliniky adiktologie, VFN -------------------Pro některé lidi to mŧţe být i cesta k odvyknutí, ale to nejpodstatnější, co víme, je, ţe v některých ohledech jsou v podstatě méně škodlivé, neţ tabákové výrobky, neţ cigarety běţné, současně ale vzhledem k tomu, jak Plné znění zpráv


krátkou dobu se elektronické cigarety uţívají, tak většinou odborníci jsou takoví opatrní v tom dávat nějaké významné, závěrečné soudy o tom, ţe to je neškodné a nebo jak moc je to škodlivé nebo jak málo je to škodlivé, protoţe o tom víme pořád ještě málo. To, co se tady ptá divák, jestli to mŧţe být škodlivé pasivnímu kuřákovi, i v tomhle ohledu je to méně škodlivé, neţ kdyţ je pasivním kuřákem a dostává do sebe všechny škodliviny, které obsahuje běţný tabákový kouř. Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------Jinými slov proto, ţe tam je pouze čistý nikotin ... Petr POPOV, primář Kliniky adiktologie, VFN -------------------Jsou tam i jiné látky, ale ty také nejsou tak škodlivé a nikotinu je tam tak málo, ţe z hlediska toho, co mŧţe udělat ve smyslu nějakého psychotropního efektu, zejména člověk, který kdysi kouřil, pak přestal, ale je velmi citlivý na setkání i s cigaretovým kouřem ve formě pasivního kouření a mŧţe to u něj znovu spustit jeho závislost, tak je to pronikavě niţší riziko, ale pak jsou tam další látky, které mohou třeba dráţdit sliznice. Jsou lidé, kteří jsou citliví na zvláštní sloţky. Protoţe top není kouř, není to aerosol a ten aerosol mŧţe dráţdit sliznice u některých lidí, kteří jsou citliví velmi významně. Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------To, o čem jsme mluvili, ta změna zákona, tedy, ţe by elektronické cigarety byly v podstatě ně rovni dalšímu kuřivu, cigaretám a tabákovým výrobkŧm, to je tedy správné? Kvŧli těm negativním dopadŧm, o kterých jste mluvil. Petr POPOV, primář Kliniky adiktologie, VFN -------------------Asi bych řekl, ţe nejvíce proto, ţe nemáme dostatek informací o tom, abychom řekli: "To je neškodná varianta, je to bezpečná varianta, mŧţeme ji bez rizik pouţívat." Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------Takţe, moţná ze strany autora toho zákona je to předběţná opatrnost? Petr POPOV, primář Kliniky adiktologie, VFN -------------------Z odborného hlediska by s to takhle dalo hodnotit. Jsou tam ještě i jiné momenty a jsou to třeba věci, které souvisejí s tím, ţe pokud by bylo povolené kouření třeba v letadlech, kde se kdysi kouřilo také i normálně, ale tak to má zase jiné konsekvence, třeba nějaké jiné bezpečnostní, neţ jenom bezprostředně zdravotní, ale také to, ţe je obtíţně kontrolovatelné, jaké všechny substance to obsahuje, jestli jsou jenom ty, které se legálně prodávají a jsou ještě pod nějakou kontrolou a nebo ještě nějaké jiné, které uţ kontrolované nejsou. Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------Divák Smooky: "Jak nebezpečné je pasivní kouření? Existují nějaké studie na dopad pasivního kouření v restauracích či u dětí, jejichţ rodiče doma kouří?" Existují nějaké relevantní studie, které by se zabývaly dopadem pasivního kouření? Petr POPOV, primář Kliniky adiktologie, VFN -------------------Existuje jich celá řada, já uţ jsem zmiňoval to, ţe jenom v této zemi v České republice ročně umírá asi 3 tisíce lidí na následky pasivního kouření. To je extrémně vysoké číslo a i prokázané, ţe tedy pasivní kouření zpŧsobuje závaţná onemocnění, která potom vedou k úmrtí těchto lidí. Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------Další dotaz, divačka Lenka: "Pane doktore, která závislost je podle vás nejhŧře léčitelná?" Plné znění zpráv


Petr POPOV, primář Kliniky adiktologie, VFN -------------------No, ta, která se týká toho konkrétního člověka, protoţe jemu nepomŧţe zpráva o tom, ţe třeba pro někoho jiného bylo mnohem horší zbavovat se heroinu, kdyţ on je závislý na tabáku, protoţe sama závislost na tabáku je velmi těţká, úporná, obtíţně léčitelná a svědčí o tom také počty těch závislých lidí, jo, to je další faktor, který teda vysvětluje, proč tolik lidí kouří a proč je tak silně závislých, protoţe většina pravidelných kuřákŧ dostatečně velkého mnoţství cigaret se závislým stane. Naprostá většina. Coţ kdyţ to srovnáváte i s jinými drogami, tak třeba to neproběhne tak rychle jako u těch drog, které většinou se povaţují za nebezpečnější, ale pracovně u nich mŧţe být ten problém s odvykáním nebo aspoň se zvládáním těch odvykacích stavŧ mnohem lépe řešitelných v případě závislosti na nikotinu. Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------Nové formy závislostí? Kupříkladu závislost na sociálních sítích, na elektronice? Jsou nebezpečnější neţ ty, které uţ relativně známe? Petr POPOV, primář Kliniky adiktologie, VFN -------------------Myslím, ţe zatím není připraven ţádný zákon, který by to omezoval. Ale svým zpŧsobem se dá říct, ţe jsou moţná nebezpečnější, protoţe budou postihovat ještě větší nebo zasahovat ještě větší mnoţství lidí, protoţe dneska uţ málokdo dokáţe moderních komunikačních technologií fungovat. Zaprvé. Za druhé, pokud se mu to opravdu stane, pokud si vypěstuje závislost tohoto typu, tak velmi obtíţně bude fungovat třeba v pŧvodním povolání, kde se neobešel bez mobilního telefonu, internetu, počítače a bude se muset nějak dál ţivit a jak to tedy udělat. Protoţe heroinu se vyhýbat dál, počítačŧm mobilŧm obtíţně. Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------Divák Jan: "Jaký je, pane doktore, váš poznatek v četnosti kuřákŧ s ohledem na pohlaví. Dokáţou to statistiky zaznamenat? Mŧj subjektivní dojem je, ţe poslední dobou vídám víc ţen neţ muţŧ, a to ve velmi širokém věkovém prŧřezu. Petr POPOV, primář Kliniky adiktologie, VFN -------------------Pořád ještě rizikové, problémové formy konzumace třeba alkoholu v České republice se více týkají muţŧ. Pořád více muţŧ je závislých, rozvine závislost ať uţ na nelegálních nebo legálních drogách, ale liší se to v jednotlivých skupinách, třeba věkových, kde třeba uţ jenom, kdyţ děti nebo mladí lidé začínají konzumovat některé látky, tak jsou tam třeba určité rozdíly v tom, jaké třeba alkoholické nápoje preferují, takţe ten nárŧst v té poslední době u klukŧ se týká spíš piva a destilátŧ a děvčat významně více třeba také vína. Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------A u kouření? Převaţují u vás pacientky nebo pacienti? Petr POPOV, primář Kliniky adiktologie, VFN -------------------V našem případě, kdy se u nás léčí lidé, kteří jsou závislí zejména na alkoholu, pak také na jiných drogách, tak u významné části, u naprosté většiny z nich se jedná současně také o závislost na nikotinu. Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------Takţe je to v podstatě doprovodné a není to tak úplně relevantní, protoţe primární je ta závislost kupříkladu na alkoholu? Petr POPOV, primář Kliniky adiktologie, VFN -------------------Jsou to spojené nádoby a bohuţel také z praxe víme, ţe kdyţ ten člověk řekne: "Já teda s tím tabákem nechci přestávat, to by bylo moc teďka, potřebuju vyřešit alkohol, takţe kdyţ to neudělá nebo neudělá to potom dostatečně rychle, tak je to jeden z prvkŧ, které naopak velmi ohroţují úspěšnost jeho léčby týkající se třeba Plné znění zpráv


závislosti na alkoholu, takţe my našim těm pacientŧm, kteří se léčí na naší klinice, okamţitě současně nabízíme, aby začali také řešit problém s tabákem ... Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------Je to jistější cesta řešit obě dvě ty závislosti naráz. Petr POPOV, primář Kliniky adiktologie, VFN -------------------... a s nikotinem současně. Přesně opak toho, co se dlouhodobě tvrdilo, ţe to nejde a ţe to není bezpečné a ţe to naopak ohroţuje léčbu té primární závislosti, pro kterou tam ten člověk přichází, on je závislý na obou látkách, takţe otázka je, to je primární a ţe naopak, kdyţ se tohle udělá, tak ţe to mŧţe být vysoce efektivní a naopak to podpoří abstinenci v případě té první drogy. Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------Dobře, ale dublování abstinenčních příznakŧ, není to příliš velká zátěţ? Ptám se jako laik. Petr POPOV, primář Kliniky adiktologie, VFN -------------------V medicínském programu, který má dostatečné prostředky k tomu, aby zvládl i velmi závaţné odvykací stavy, je to něco jiného, neţ kdyţ to člověk zkusí sám v domácím prostředí, tam to mŧţe být dokonce velmi rizikové a mŧţe to ohroţovat ţivot toho člověka v případě odvykacích příznakŧ u alkoholu ne, kdyţ mu bude špatně, kdyţ přestane kouřit, ale mŧţe to být velmi rizikové, takţe bych doporučoval spíš dělat to doopravdy v nějakém zdravotnickém programu, který se specializuje na takovéhle poruchy. Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------S tím moţná souvisí další dotaz, Monika: "Dobrý večer. Chtěla jsme se zeptat, je nějaká zaručená metoda, jak přestat kouřit?" Petr POPOV, primář Kliniky adiktologie, VFN -------------------V případě, ţe to je závislost, která má jednoznačné, významně vyjádřené tělesné odvykací příznaky, tak se doporučuje, aby tu první, ta první fáze těch těţkých odvykacích příznakŧ byla nějak suplementována, to znamená, aby to dělal s nějakou farmakologickou podporou, substituce, aby se nikotin nahradil v libovolné formě , ať uţ náplast, tablety, sprej nebo já, aby se zvládly ty odvykací stavy, takţe to je významně spěšnější, neţ kdyţ to člověk zkouší dělat na sucho, natvrdo, ta efektivity je významně vyšší s pouţitím těch medikamentŧ. Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------A je relativně jedno, jakou tu podpŧrnou metodu zvolí a nebo je to hodně individuální? Petr POPOV, primář Kliniky adiktologie, VFN -------------------V jakém slova smyslu podpŧrnou metodu? Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------Kupříkladu zde náplasti nebo zde něco jiného. Petr POPOV, primář Kliniky adiktologie, VFN -------------------Aha, aha forma, forma toho medikamentu. To je individuální, někdo prostě nesnáší tu nebo onu formu, ale záleţí na té účinné látce, jakým zpŧsobem se do těla dostal, je sice rozhodující, ale dŧleţité je, aby se tam dostala v dostatečném mnoţství. Jiří VÁCLAVEK, moderátor Plné znění zpráv


-------------------Říká adiktolog Petr Popov. Ten byl hostem dnešního Hyde Parku. Děkuju, ţe jste přišel. Petr POPOV, primář Kliniky adiktologie, VFN -------------------Já děkuju za pozvání. Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------A vám děkuju za pozornost. Hezký večer přeju.

Porošenkův rok 4.6.2015

ČT 24

str. 01

22:00 Události, komentáře

Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------Prezident Petro Porošenko vládne Ukrajině skoro přesně rok. Muţ, který chtěl konflikt na východní Ukrajině dořešit za pár hodin a spory s Ruskem jen o trochu pomaleji. Kam se za ten rok dostal a kam jeho země? Události, komentáře jsou na začátku. Dobrý večer. Jak na výše zmíněné otázky odpovídá sám Petro Porošenko, jsme se dozvěděli z jeho zprávy o stavu země, kterou dnes nabídnul ukrajinským poslancŧm a moc spokojený není ani sám se sebou. Navíc bude muset čelit hrozbě nové vojenské operace proruských separatistŧ. To vše za situace, kdy je na Ukrajině na 9 tisícovek ruských vojákŧ. Takto totiţ situaci Petro Porošenko dnes předestřel svým poslancŧm. Linda BARTOŠOVÁ, redaktorka -------------------Invaze a obnovená hrozba - ostrá slova ukrajinského prezidenta Porošenka v kyjevském parlamentu potvrzují další střety na východě Ukrajiny. Kyjev do Kremlu vyslal i další dŧleţitý vzkaz: "Víme o tisících ruských vojákŧ na ukrajinském území." Petro POROŠENKO, ukrajinský prezident -------------------Naše armáda musí být připravena na obnovení nepřátelských útokŧ v Donbasu, protoţe je moţné, ţe dojde k invazi na celé hranici s Ruskem. Linda BARTOŠOVÁ, redaktorka -------------------Tyto záběry připomínají ostré letní boje ve vyhroceném Donbasu. Jsou ale jen den staré. Včerejšek byl vŧbec nejostřejší za poslední 2 měsíce. Ukrajinská krize si připsala přes 2 desítky dalších obětí. Petro POROŠENKO, ukrajinský prezident -------------------Včera ukrajinské ozbrojené sloţky adekvátně odpověděly. Upozornili jsme mezinárodní partnery, nasadili znovu dělostřelectvo z linie, kterou stanovil minský protokol. Walter STEINMEIER, německý ministr zahraničí -------------------Musíme zabránit tomu, aby krize eskalovala se stejnou intenzitou jako dříve. Je třeba zajistit, aby celý ten minský proces neselhal. Linda BARTOŠOVÁ, redaktorka -------------------Nejhorší jsou boje u obce Marjinka, asi 30 kilometrŧ západně od Doněcku. Takto vypadá trh v hlavní povstalecké baště po včerejší palbě a takto nová vlna násilí zasáhla auto dvou civilistŧ v Luhanské oblasti. Z nové ofenzivy se viní navzájem obě strany. Prstem na Moskvou údajně podporované separatisty ukazuje kromě Plné znění zpráv


Kyjeva i Washington. Podle Kremlu ukrajinské jednotky střety vyprovokovaly záměrně, aby vyvolaly nový tlak na Evropskou unii a Brusel tak prodlouţil protiruské sankce. Linda Bartošová, Česká televize. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------Politický geograf Martin Riegl. Dobrý večer, pane Riegle, vítejte u nás. Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Dobrý večer. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------Aţ 9 tisíc ruských vojákŧ, na Ukrajině hrozba nové ofenzivy separatistŧ. To jsou fakta, nebo ukrajinská propaganda? Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Neřekl bych, ţe jsou to fakta. Tím se nemŧţeme být jistí. Neřekl bych, ţe to je propaganda. Pravděpodobně bude to vycházet z odhadu armády Ukrajiny, armády poradcŧ Kyjeva, eventuelně tajných sluţeb, nejenom moţná ukrajinských, ale i západních a konkrétní fakta neznáme. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------Hm, nicméně je to potvrzení toho, ţe ruští vojáci jsou na ukrajinském území? To mŧţe být součást propagandy tohle to. Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Ono těch dŧkazŧ, ţe ruští vojáci jsou na území Ukrajiny, ţe jsou zapojeni do těch bojŧ, bylo několik. Mŧţeme si vzpomenout na mnichovskou konferenci, kde prezident Porošenko ukazoval pasy ruských vojákŧ. Nedávno byli 2 vojáci ruské armády zadrţeni, Kreml to popřel s tím, ţe oni neslouţí v armádě, zadrţeni byli i další před mnoha měsíci. Kreml reagoval s tím, ţe oni zabloudili na ukrajinské území. Takţe ty dŧkazy bezpochyby jsou. Přichází ty dŧkazy i z Ruska, ale Kreml, se zdá, ţe to není ochoten přiznat tak, jako to bylo v případě Krymu, kde to nakonec přiznal. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------Tak teď mluvíme o 9 tisících vojácích, to je přece jenom rozdíl neţ jednotlivosti, zadrţení ruští vojáci a tak dále. Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Bezpochyby, ale ono se samozřejmě podaří zadrţet pouze některé a my musíme vycházet i z určité dedukce, kdy si musíme vzít v úvahu, ţe ty oblasti Donbasu, respektive část Donbasu, kterou kontrolují ti takzvaní separatisté, to je jenom poměrně malá část. Ty, zejména ty oblasti, kde probíhaly ty nejtěţší boje, se do značné míry vylidnily a představa, ţe to obyvatelstvo, které tam zbylo, je opravdu nějaká domobrana, která je schopna čelit dlouhodobě více neţ rok armádě, která v současné době má nějakých 200 tisíc obyvatel, prŧběţně se dozbrojuje a představa, ţe opravdu tady ti separatisté, ta domobrana by čelila takovéhle masivní síle bez nějaké vnější pomoci, je poměrně fantasmagorická. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------Ono ale Rusko totiţ říká, ţe Ukrajina tohle obvykle dělává. Kdyţ je nějaké mezinárodní jednání, tak musí trochu zvýšit napětí, aby byla větší šance, ţe se zpřísní postup vŧči Rusku. To je dnešní reakce Ruska tohlec to. Čili není to tato taktika ze strany Ukrajiny? Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Plné znění zpráv


Pravda je, ţe to resonovalo v médiích, ţe to je taktika zvolená před zasedáním G8, respektive G7, Rusko se uţ neúčastní, ale to bylo to podání Moskvy a na druhé straně, pakliţe si přečteme zprávu OBSE, která byla vydána právě po tom obnovení bojŧ, tak tam v podstatě zaznívá to, ţe byl zaznamenán pohyb těţké bojové techniky z oblasti Doněcka směrem na západ, to znamená k té obci, k tomu městečku, byly tam tanky, byly tam těţké, těţké ozbrojené vozidla a tak dále a ta mise OBSE uvádí, ţe se pokoušela kontaktovat kvazistátní autority, včetně premiéra, myslím, ţe předsedy parlamentu, ministerstvo obrany té Doněcké lidové republiky a bez úspěchu. Buďto oni neodpovídali, nebo se zapírali. A pravda je, ţe i OBSE poznamenává, ţe naopak vláda v Kyjevě kontaktovala OBSE s tím, ţe tam bude rozmisťovat těţké zbraně, protoţe musí čelit téhle ofenzivě. Takţe pakliţe bereme OBSE jako nezávislý zdroj, tak to spíše napovídá tomu, ţe opravdu to nebyla taktika Kyjeva, jak znovu intenzifikovat ty boje, ale ţe ten útok přišel opravdu z Doněcka. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------Proč by měli separatisti znovu zaútočit někde na východě? Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Ono o tom se spekuluje poměrně dlouhou dobu, ţe ta ofenziva přijde na jaře, eventuelně, ţe přijde v létě. To rácio z hlediska separatistŧ, z hlediska Moskvy je takové, ţe navzdory těm ekonomickým politickým nákladŧm, ztráty mezinárodní prestiţe, tak pořád ta vábnička proraţení toho koridoru na Krym pozemního je poměrně vysoká a otázka, jestli Moskva opravdu je ochotna zaplatit tady tu cenu zvýšení vnějšího napětí s tím, ţe tam přijdou další nebo respektive budou prodlouţeny ekonomické sankce, případně budou přitvrzeny, to já nevím. Na druhé straně například Stratfort, známá agentura George Friedmana zaloţená Georgem Friedmanem vydávala predikci pro druhý kvartál roku 2015 s tím, ţe neočekává naopak velkou intenzifikaci toho násilí, ale s tím, ţe ty minské, minské memorandum nebude plně dodrţováno. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------Na druhou stranu Rusko říkalo: "Krym a dost, nic víc uţ chtít nebudeme ...," to jsou také ty, řekněme, informace několik týdnŧ staré. Tak proč by to mělo být jinak? Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Protoţe z hlediska, řekněme, geostrategického, geopolitického, a teď nebudu vykládat čistě, jaké má opravdu Moskva zájmy, respektive záměry, ale to, co je pro ni výhodné a pro ni není výhodné kontrolovat část Donbasu, který je totálně rozbitý, je ekonomicky rozvrácený, ale pro Moskvu je spíše klíčové kontrolovat Ukrajinu jako celou. A teď nemyslím tím, ţe by Rusko mělo podniknout nějakou zásadní invazi na Ukrajinu, to si myslím, ţe neudělá, to by nebylo racionální, ale spíše bude usilovat o určité, řekněme, rozdělení vlády v Kyjevu, určitou destabilizaci skrze nějaké sociální nepokoje, vyvolávání nějakých mediálních tlakŧ vŧči prezidentovi současnému na Ukrajině, skrze nějaké, řekněme, diverzní taktiky v Charkově, v Oděse, tady v těch oblastech a bude se postupně snaţit připravit tu současnou vládu o legitimitu. Samozřejmě ta vláda, po roce prezident Porošenko zejména nasliboval obrovské mnoţství, řekněme, pozitivních krokŧ. V dnešní době zjišťuje, ţe ta agenda, prosazení té agendy trvá mnohem dýl, coţ je logické, to je na celém světě, sliby se dávají velmi snadno, ale potom to doručení těch slibŧ uţ je mnohem horší. Takţe tohle to si myslím, ţe by byla rozumná taktika Moskvy, opravdu spíše se postupně snaţit o postupnou změnu reţimu. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------Zatím je ale ta otázka, proč by to Rusko mělo dělat? Já si vzpomínám na ty debaty, které jsme i osobně vedli před tím rokem, kdy v těch komentářích nejčastěji zaznívalo: "No, my vlastně teď pořádně nevíme, co Putin vlastně chce,tak aţ uvidíme, co chce, tak se dá ta situace komentovat dál." Tak teď uţ se to ví, co Putin vlastně chce? Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Já myslím, ţe tam jsme částečně pořád na tom stejném bodě. Ona otázka je, co potřebuje Rusko geopoliticky a z toho geopolitického pohledu, i z pohledu toho projektu euroasijské unie platí pořád to samé. Pro Rusko je zajímavá Ukrajina jako celek, to znamená vykonávání nějaké nepřímé kontroly nad Ukrajinou, jako to bylo za Plné znění zpráv


prezidenta Janukovyče, ale opravdu, jaké jsou osobní cíle prezidenta Putina, jaká je jeho osobní strategie, to uţ bychom potom vykládali něčí záměry, a to bychom se mohli dopustit značné nepřesnosti. Pravděpodobně prezident Putin osobně, jeho primárním, a je to zcela logické, vychází to z nějaké racionální volby, bude samozřejmě udrţet vlastní popularitu, udrţet vlastní politickou moc a tam je otázka, jestli uţ se tam potom ty jeho osobní zájmy prolínají s, řekněme, nějakými racionálními geopolitickými zájmy Ruska jako státu. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------Petro Porošenko chtěl válku na východě zvládnout za několik hodin nebo za týden, pokud si dobře vzpomínám, spory s Ruskem do 3 měsícŧ. Tak to se rozhodně tedy nepovedlo. Příčina? Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Bezpochyby ne. To je právě ta lehkost slibŧ. Ono domnívat se, ţe takovýto konflikt, částečně vnitrostátní, částečně mezistátní povahy, se vyřeší lehce, to je velmi naivní. Ono i samozřejmě, kdyby se podařilo to řešení silou, tak je to jenom ta první fáze, a potom by tam ještě byla ta druhá fáze, kdy by prezident Porošenko musel vyhrát tu válku o srdce těch obyvatel, kteří jsou zasaţeni tím konfliktem, takţe logicky, proč se mu to nepodařilo, je, ţe samozřejmě Moskva, která investovala hodně do toho konfliktu na východě Ukrajiny, se bezpochyby nevzdá, a to jsme viděli i před několika měsíci, kdy ukrajinská armáda, ono uţ je to poměrně dlouho, ukrajinská armáda velmi efektivně postupovala, a potom se zdálo, a to, co potvrzují západní tajné sluţby, ţe Moskva posílala tu podporu povstalcŧm, zastavila tu ukrajinskou ofenzivu a v podstatě ji zvrátila, později tam byly ty, ty velké bitvy o ty známé, o ty známé kotle. Takţe tohle to je tedy hlavní dŧvod, ţe opravdu Moskva neustále, řekněme, stupňovala pomoc povstalcŧm, ať uţ materiální, fyzickou, logistickou, a to zabránilo prezidentovi Porošenkovi splnit ten slib. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------On je tady ale i západ země nebo střed a západ Ukrajiny a tam ta popularita či podpora Porošenkova, ona obecně v celé zemi prostě klesá, ţe se nedaří přesně tak naplňovat ty sliby. Bude klesat i dál? Dostaneme se k tomu, ţe nakonec vlastně mŧţe případné volby vyhrát úplně někdo jiný? Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Samozřejmě ten mandát je pětiletý. Pakliţe prezident Porošenko naplní celý ten mandát, tak to je poměrně dlouhodobá předpověď. Tam bych si nedokázal odhadovat, ale samozřejmě on mŧţe dělat některé exekutivní kroky, vyměnit místní regionální vládce, pročistit armádu, tajné sluţby, státní úřady, dozorčí rady v soukromých firmách. To jsou v podstatě exekutivní kompetence, a potom prosadit nějaké reformy legislativní, daňové, sociální a tak dále, tak to je poměrně zdlouhavější proces, který musí projít parlamentem, potom musí projít implementace a ty, řekněme, ty vlivy se projeví s poměrně velkým zpoţděním. Takţe bezpochyby prezident Porošenko, pokud bude dělat reformy v první polovině svého volebního období, coţ by měl udělat, tak lze dŧvodně očekávat, ţe ta jeho popularita bude klesat. Pakliţe občané uvidí, ţe ty reformy jdou správným směrem, je tam nějaká pozitivní cesta ve směru k integraci do Evropské unie, úspěšná ratifikace asociační dohody, tak si myslím, ţe ta podpora mŧţe znovu vzrŧst. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------Pane Riegle, děkuji za rozhovor. Na shledanou. Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Já děkuji za pozvání, hezký večer. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------Do Událostí, komentářŧ se připojují 2 politici - senátor Tomáš Jirsa, místopředseda výboru pro obranu Poslanecké sněmovny Alexander Černý. Pánové, oběma dobrý večer. Alexander ČERNÝ, místopředseda výboru pro obranu, PS /KSČM/ Plné znění zpráv


-------------------Dobrý večer. Tomáš JIRSA, senátor /ODS/ -------------------Dobrý večer. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------Vítejte v Událostech, komentářích. Váš názor, začnu u pana senátora. Posunula se Ukrajina někam za ten rok Porošenkova vládnutí? Tomáš JIRSA, senátor /ODS/ -------------------Já si myslím, ţe všichni přejeme Ukrajině to nejlepší a i prezidentovi Porošenkovi, který vyhrál v prvním kole voleb a vidíme na něm prostě, jak je unavený, jak je nevyspalý, trochu oteklý, je prostě ve strašně sloţitý situaci, ale kdybych to měl shrnout, tak všechno špatně. Já nevidím, nevidím jediný bod, kde by, kde by to pro ukrajinské obyvatelstvo bylo lepší neţ před rokem, neţ před vypuknutím toho konfliktu, bohuţel. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------Přestoţe jsme teď slyšeli od pana Riegla, ţe vládl v podmínkách války, podpory ze strany Ruska a tak dále? Tomáš JIRSA, senátor /ODS/ -------------------Tak samozřejmě ta vláda se snaţí, ale my jí úplně nepomáháme. Já jsem tam viděl v minulost kolem toho Majdanu poměrně velké selhání naší evropské diplomacie a my jsme jasně vzkázali přece Ukrajině, ţe přeci teď není čas na vstup do ani Evropské unie, ani do NATO, takţe to mu, to mu taky nepomohlo. Oni, ţe jo, podepsali asociační dohodu, ale nová Evropská komise vyhlásila, ţe není ţádnej, ţádnej prostor pro vstup. Takţe ani to panu, panu Porošenkovi z naší strany nepomohlo. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------Pane Černý, váš pohled, posun, příčiny případného neposunu situace na Ukrajině? Alexander ČERNÝ, místopředseda výboru pro obranu, PS /KSČM/ -------------------No, prezident Porošenko má obrovskou smŧlu v tom, ţe před rokem, kdyţ se ujal úřadu, podlehl nějakému fantasmagorickému dojmu, ţe lze situaci vyřešit vojenskou silou. Ta základní chyba je na jeho straně a investoval uţ příliš mnoho, protoţe on tu válku vlastně začal, on začal občanskou válku, on bojoval proti vlastním lidem, on vytvořil situaci, která podle mě teď je téměř neřešitelná, protoţe, i kdyby se naplnily, já nevím, podmínky příměří, kdyby se přestalo střílet, kdyby neumírali uţ dál lidé, coţ si bezesporu přejí obě dvě strany, tak navázat vŧbec kontakt a spolupracovat, to bude nesmírně sloţité, to bude velmi těţké a je to vina především prezidenta Porošenka, ţe vsadil na tvrdou vojenskou sílu, začal válčit, zabil, já nevím, několik tisíc lidí, je tam 2 miliony uţ lidí na útěku. To, to jsou prostě šílené podmínky, daleko, daleko horší, neţ byly před rokem. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------A byla nějaká jiná cesta, kdyţ v části země máte vzpouru, byla jiná cesta tuto situaci vyřešit, notabene vzpouru podporovanou ze zahraničí? Alexander ČERNÝ, místopředseda výboru pro obranu, PS /KSČM/ -------------------Víte, já jsem přesvědčen o tom, ţe sáhnout k vojenské síle a nasadit pravidelnou armádu proti vlastnímu obyvatelstvu, jak on říká, proti vzbouřencŧm, to je aţ to poslední. Mělo se stát cokoli, měl jednat, měl se dohodnout. Přece to, co se odehrávalo na Majdanu, to nebyl ţádný příliš demokratický proces. Já si dodnes vzpomínám na vtipy, jak se sešli ministři zahraničních věcí, já nevím, Francie, Polska, Německa v Kyjevě a jednali o nevměšování do vnitřních záleţitostí Ukrajiny. To jsou prostě věci, na kterých se podepsala Evropa, Plné znění zpráv


bezesporu tam je obrovská stopa Spojených státŧ amerických, a to všechno prostě má vliv na to, co se na Ukrajině za ten rok a řekněme, rok a pŧl, co se tam dělo, co se tam děje dodnes. Ty chyby jsou tak fatální, ţe napravit je pŧjde velmi ztěţka a bude to velmi dlouhý proces. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------Pane senátore, to, ţe Porošenko nezvládl konflikt na východě vyřešit za pár hodin, spory s Ruskem za 3 měsíce zhruba, příčinou toho je, co říká tady pan Černý, tedy, ţe začal válčit s vlastními lidmi? Tomáš JIRSA, senátor /ODS/ -------------------Já bych to, já bych to neviděl tak úplně pouze vinu na straně prezidenta Porošenka, jak to vidí pan poslanec Černý, nicméně platí to, ţe neumíte-li nepřítele zabít, tak s ním musíme vyjednávat a prostě tu válku, tu válku pan prezident Porošenko asi nevyhraje. To má pan Černý pravdu. Takţe prostě se musí sednout k jednacímu stolu a jednat. Pravdu má pan Černý trochu v tom, ţe jsme jako Evropská unie přesvědčovali na Majdanu prezidenta Janukovyče, ţe je absolutně vyloučené a v Evropě nepřípustné pouţít sílu, vojenskou sílu nebo policii proti vlastním lidem a na tom východě, na tom východě vlastně mu v tom nikdo nezabránil. Ale znova, je to, je to strašně sloţité a máme kratičkou chviličku, takţe to všichni zjednodušujeme. Ale podle mého názoru by měl pan prezident Porošenko víc jednat s těmi separatisty a hledat s nimi nějaké řešení. Například si myslím, ţe byla trochu chyba, ţe jasně vyhlásil, ţe ţádná federalizace, dneska to řekl v tom projevu, prostě nepřipadá v úvahu a oni samozřejmě o nějakou, nějakou, nějaký typ federálnímu uspořádání ten Luhansk a Doněck usiluje. Takţe ta dohoda bude, bude oprav du těţká. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------Vy jste, pane Jirso, říkal, ţe i Evropa toho mnoho pokazila. Buďte konkrétní v tomto. Tomáš JIRSA, senátor /ODS/ -------------------No, tak já si myslím, ţe jsme v posledním desetiletí pokazili, co jsme mohli. Vţdyť si vzpomeňme, jak jsem podporovali revoluce v arabském světě, jak jsem vítali revoluci v Egyptě, sesazení libyjského diktátora, proti Asadovi jsme pořád, a přitom Asad v Sýrii je jediná, jediný pevný bod, o který bysme se mohli opřít. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------Zpátky k té Ukrajině, prosím. Tomáš JIRSA, senátor /ODS/ -------------------Přece si vzpomínáme, ţe plno evropských politikŧ, i našich, jezdilo řečnit na Majdan, podporovat revoluci na Majdanu pro Evropskou unii, pro NATO. Přece jsme tohle nemohli slíbit. A dnes se ukázalo, ţe to je v budoucích minimálně 5 letech nereálné. Ale ti lidi šli k volbám, aby volili tu evr..., ten proevropský směr a to NATO, a to není moţné splnit, jak uţ bylo řečeno, jak to říkal pan Riegl v tom vstupu předtím, protoţe jsou to dlouhodobé úkoly a není to moţné splnit. Zmínil pan poslanec Černý, bych řekl, naprostý neodhad situace evropské politiky, kdyţ ti 3 evropští ministři zahraničí podepsali dohodu, která platila 1 den. To je přece výbuch evropské politiky! Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------Hm, pane Černý, váš pohled na případné chyby Evropy? Alexander ČERNÝ, místopředseda výboru pro obranu, PS /KSČM/ -------------------Případné chyby Evropy byly od prvopočátku a byly naprosto zásadní. To nejhorší, čeho se Evropa dopustila, je, ţe naprosto neodhadla, jaká je geopolitická situace, a právě proto, ţe jejím protihráčem bylo Rusko, velmoc a nerespektovat vŧbec jeho zájmy, ignorovat je, hrát hru, která byla předem ztracená, prostě pokusit se vtáhnout Ukrajinu do, do situace, kdy ona bude jakýmsi "trojským koněm", který ohrozí geopolitickou stabilitu, to prostě byla fatální chyba, která se musela promítnout do toho, ţe Ukrajina ty naše chyby odskáče nejvíc, ukrajinští Plné znění zpráv


občané. Kdyţ tady byla řeč o tom, ţe prezident zahájil válku, ţe zahájil boj, ale proboha, proti tomu ji zahájil? Vţdyť on začal bojovat proti vlastním lidem! To není vŧbec normální. Já se obávám, ţe pan prezident Porošenko zatím jenom předvádí nějakou propagandu v televizi, ale dřív nebo později to dopadne tak, ţe ... Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------Nebyl to boj proti lidem, kteří se zbraní v ruce se vzbouřili? Alexander ČERNÝ, místopředseda výboru pro obranu, PS /KSČM/ -------------------Oni napřed zbraně neměli. To bylo, to bylo stejné, jako to bylo na Krymu. Ti lidé nebojovali, ti lidé nebojovali, ti lidé pouze nesouhlasili s tím, co se odehrávalo na Majdanu. Měli jiný názor, jinou představu o dalším uspořádání Ukrajiny. A přesvědčovací metoda nejlepší podle prezidenta Porošenka byla poslat na ně pravidelnou armádu. To je prostě zásadní chyba a já se odváţím dokonce tvrdit, ţe to bude, moţná, ţe to bude hodnoceno v blízké budoucnosti jako válečný zločin. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------Pane Jirso? Tomáš JIRSA, senátor /ODS/ -------------------No, já bych ještě dodal k tomu selhání evropské diplomacie, ţe přece víme, ţe kdyţ se sjednocovalo Německo, tak se jednalo s Ruskem, za jakou cenu. Kdyţ vstupovaly východo ..., východoevropské země, my, do NATO, tak se přece jednalo s Ruskem, za jakou cenu. Tady Evropská unie začala vyjednávat o asociační dohodě, vyjednávali jsme pouze s Ukrajinou a s tím Ruskem se vŧbec nejednalo, a to Rusko se nějak chová, takţe já, já v tom spatřuju tak jako při té podpoře arabských revolucí, tak v tom spatřuji prostě chyby evropské diplomacie, bohuţel. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------Pánové, děkuji za vaše názory. Na shledanou. Tomáš JIRSA, senátor /ODS/ -------------------Na shledanou, děkuji. Alexander ČERNÝ, místopředseda výboru pro obranu, PS /KSČM/ -------------------Na shledanou.

Pojišťovna Aegon jmenovala specialistku na komunikaci 4.6.2015

e15.cz

str. 00

Lidé

Na pozici specialisty komunikace v pojišťovně Aegon nastoupila Eva Krutáková. Bude zajišťovat kompletní komunikaci s médii či veřejností a interní komunikaci společnosti. Eva Krutáková přichází do pojišťovny Aegon z agentury AMI Communications, kde se několik let věnovala péči o klienty z oblasti financí a sluţeb. Pracovala zde pro společnosti jako Česká pojišťovna, Moravský peněţní ústav, Unie vydavatelŧ či charitativní projekt Čtení pomáhá. Dále také zodpovídala za interní komunikaci agentury. Krutáková vystudovala obor Marketingové komunikace na Fakultě multimediálních komunikací ve Zlíně a také Mediální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. V rámci studií absolvovala pŧlroční studijní stáţ na Volda University College v Norsku. Plné znění zpráv


Čtěte také: ČPZP zbavuje své pojištěnce nudy

URL| http://strategie.e15.cz/lide/pojistovna-aegon-jmenovala-specialistku-na-komunikaci-1196308

Má smysl studovat žurnalistiku, nebo je to ztráta času? Pro a proti 4.6.2015

G.cz

str. 00

Názory

Aneb: „Moje milá píše do novin, posílá tam spoustu volovin…“ Co byste měli vědět, neţ zatouţíte po akademickém titulu “odborníka na média”. Ţe to smysl má, si zjevně myslí doslova davy mladých lidí. Jen v Praze se loni ke studiu ţurnalistiky na FSV UK přihlásilo 761 zájemcŧ. Brali jich 69, tedy asi kaţdého jedenáctého. newspaper.jpg Noviny končí, a podle některých hlasŧ končí i ţurnalistika. Nahradí ji sociální sítě? www.ailetron.org Popis: V takovém přetlaku zájemcŧ je velmi sloţité uspět a na ţurnalistiku se dostat. Ale má to vŧbec smysl? V redakci se na tom neshodneme, takţe nečekejte konzistentní názor. Tady jsou hlavní argumenty pro a proti:Nestudovat! Studiem ţurnalistiky se ještě z nikoho dobrý novinář nestal. Psaní do novin nebo na web je typická činnost, kterou se naučíte jen a pouze praxí. Chce to prostě být v redakci, psát a nechat si články opravovat od zkušenějších kolegŧ. Sezení ve škole je k ničemu a nic člověku nedá. Naprostá většina dobrých novinářŧ nestudovala ţurnalistiku, ale něco úplně jiného. Jsou politologové, ekonomové, právníci, přirodovědci… Do hloubky tedy rozumí nějakému výseku reality, o kterém píšou. Vystudovaný novinář ale pořádně nerozumí ničemu. Podle Schneidera je „téměř pro vše kompetentní, téměř v ničem vzdělaný a téměř ničím legitimní“. o-journalism-facebook.jpg Představa o novináři z předminulého století i.huffpost.com Popis: Na rozdíl od vystudovaných specialistŧ se vystudovaný novinář příliš nenaučí analytickou metodu práce s informacemi. Neumí kriticky zacházet s prameny, neumí pořádně citovat zdroje, neumí odlišit ověřený fakt a svŧj vlastní názor, neumí rozdělit zdroje podle relevance… Předmět zájmu novinařiny se nedá pořádně vymezit. Je to všechno a nic – rozplizlá beztvará hmota. Zubař umí vrtat a trhat zuby, ale co umí vystudovaný novinář? Napsat hezký článek? K tomu ale člověku stačí v dětství hodně číst a později se nanejvýš snad ještě přihlásit do rychlokurzu tvŧrčího psaní. Nemusí marnit pět let na vysoké škole. Jedním z nejdŧleţitějších předmětŧ při výuce novinařiny je její historie. Tohle v ţádném jiném oboru není. Lékaři se neučí, kdy který lékař poprvé operoval slepák, chemici se neučí, kdo poprvé smíchal kyselinu s louhem… Plné znění zpráv


Znovu to naznačuje, ţe ve výuce novinařiny se vlastně nedá učit samotná novinařina. Hledá se něco jiného, co by se učit dalo. o-egon-erwin-kisch-facebook.jpg Egon Erwin Kisch se dodnes čte dobře, ale umíte si ho představit na Facebooku nebo na Instagramu? i.huffpost.com Popis: Výuka novinařiny vychází z jejího dávno minulého stavu. Studenti se seznámí s jednotlivými ţánry (zpráva, črta, reportáţ, fejeton…), a to přesto, ţe v postmoderní době se mluví o „smrti ţánrŧ“. Dozvědí se, jak se dělají noviny – v době, kdy noviny umírají na úbytě a vytlačuje je Facebook, weby, Instagram, Snapchat a další elektronická média. Je to jako kdybyste se učili rozdělávat oheň třením dřev se zapalovačem v kapse. Při studiu novinařiny se dozvíte, ţe byste měli psát jako Čapek, Bass, Kisch… Tedy jako slavní novináři, kteří se zaprvé pohybovali v dávno překonaném mediálním paradigmatu a zadruhé nikdo z nich novinařinu nevystudoval.Studovat! Při studiu ţurnalistiky vlastně vŧbec nejde o samotné řemeslo. To se kaţdý naučí aţ v praxi. Jde třeba o: 1. Doplnění a rozšíření všeobecného vzdělání. V rámci studia absolvujete úvod do filozofie, úvod do psychologie, úvod do politologie, úvod do sociologie… K sociálním vědám tak “přičichnete” v celkové šíři, coţ vám zásadně rozšíří obzory. 2. Přinucení přečíst si zajímavé knihy. Ke zkouškám se budete muset prokousat autory, o kterých byste se jinak ani nedozvěděli. Má to nulový praktický význam, ale rozvíjí to kritické myšlení. mcluhanmassage.jpg Zásadní kniha o médiích na gramofonové desce – tedy na překonaném médiu. payload.cargocollective.com Popis: 3. Setkání se zajímavými lidmi. Na FSV UK učí řada osobností, které něčím “vyčuhují”. Na akademické úrovni se zabývají čímsi zvláštním, hodně toho přečetli, mají bizarní názory, umějí strhujícím zpŧsobem přednášet… To, co vás naučí, je moţná v praxi nepouţitelné, ale vnitřně vás to obohatí a rozbije to váš dosavadní pohled na svět. 4. Teoretická reflexe médií. V rámci magisterského cyklu se uţ nebudete učit, jak psát články, ale jak média fungují a proč jsou v Česku i ve světě právě taková, jaká jsou. Pokud jde o praxi, není to vŧbec k ničemu, ale je to prostě velmi zajímavé. 5. Profesní kontakty. Vy i vaši spoluţáci se po škole rozejdete do rŧzných českých médií, ale budete o sobě vědět. A to se hodí. 6. Spoluţáci opačného pohlaví a alkohol. A taky mejdany a restaurace v okolí fakulty, prŧšvihy, skandály… Prostě věci, na které se po letech vzpomíná. Ke studiu to patří stejně jako knihy Kunczika, McQuaila, Bourdieua, McLuhana a dalších mediálních teoretikŧ. shutterstock_210371800.jpg Tasemnice Taenia solium. payload.cargocollective.com Plné znění zpráv


Popis: Zopakujme ale, ţe studium novinařiny z vás novináře neudělá. A mimochodem, víte jaký je rozdíl mezi novinářem a tasemnicí? Ţádný: oba jsou v prdeli a pořád jen čekají, aţ jim vyjde článek. (Autor mŧţe tasemnice s články kvalifikovaně srovnávat. Vystudoval totiţ parazitologii a ţurnalistiku.) Má podle vás studium ţurnalistiky smysl? Anketa se načítá... Ano Ne A TADY si přečetěte, jak prolhaná česká média a fanatik Konvička znovu dělají z komára velblouda.

URL| http://g.cz/ma-smysl-studovat-zurnalistiku-nebo-je-ztrata-casu-pro-proti

Hospody a restaurace žijí novou nadějí 4.6.2015

Lidové noviny str. 14 Ekonomika JAROSLAV MATĚJKA

Letos prý bude lépe. Tedy alespoň podle 42 procent oslovených hospodských a restauratérŧ. A dalších 36 procent z nich si myslí, ţe bude stejně jako v roce 2014. To není špatné. Oč se ve svých předpovědích opírají? O fakt, ţe se Češi po pěti letech začali vracet do restaurací. Na krizi jiţ očividně zapomněli. PRAHA Trend potvrdili nejen restauratéři a hospodští, ale i velké české pivovary, například Plzeňský Prazdroj či Pivovary Staropramen, kterým vzrostla výtoč. A lidé se mají kam vracet, vzrostl totiţ počet hodně kvalitních restaurací a hospod. Po roce 1989 do nich majitelé investovali přes 20 miliard korun. Dnes obstojí jen ten, kdo nabízí atraktivní interiér a sluţby. Kdo jde naproti zákazníkŧm, jejich poţadavkŧm, představám. Ukázalo se to třeba v hojně komentované „kauze“ nekuřáckých podnikŧ. Stále více zákazníkŧ jim v minulých měsících dávalo přednost, aţ nakonec vláda „vox populi“ vyslyšela. Přijala novelu zákona, podle níţ si kuřáci od příštího roku uţ v hospodě nezapálí. Spící organizace A to i přes vášnivé námitky Asociace hotelŧ a restaurací ČR, která tvrdila, ţe plošný zákaz kouření bude „poslední tečkou pro provozovatele některých pivnic a hostincŧ, zvláště na venkově budou stát před rozhodnutím své podnikání ukončit“. Zvláštní však bylo, ţe přitom ani jednou nezmínila, jak kouření v restauracích dosud ohroţovalo zaměstnance pohostinských zařízení – o něţ by asociaci mělo jít přinejmenším stejně jako o zákazníky – a ţe kouření v restauracích, hospodách, kavárnách či barech vadilo stále více lidem. Naposledy to ukázal prŧzkum Fakulty sociálních věd UK a agentury Ipsos. Podle něj si 78 procent dotázaných přálo zákaz kouření v restauracích. Podobné vášně vzbuzuje i současná debata o elektronické evidenci trţeb. Víme, ţe naše konkurence podvádí, říkají mnozí majitelé restaurací a hospod. A nechápou, jak to, ţe se v jedné ulici mohou vyskytovat čtyři restaurace, z čehoţ dvě jsou plátcem DPH, dvě ne, a vykazují propastné rozdíly v trţbách. Poukázal na to třeba restauratér Aleš Štočka na webu BusinessInfo. Z toho se odvíjí další problém týkající se zaměstnancŧ v českém pohostinství. Pokud totiţ někdo takto brutálně krátí daně, vyplácí svoje zaměstnance hotově a bez papírŧ, tak ti pak nemají odpracované roky pro dŧchod. Anebo mají, v případě, ţe dostávají minimální mzdu, ale pak mají nárok jen na tu nejniţší penzi. V tomto případě je však stanovisko asociace shodné s postojem ministerstva financí. Je příznivcem zavedení elektronické evidence trţeb, avšak bez výjimek. Ve svém prohlášení uvedla, ţe „vnímala od počátku návrh na její zavedení pozitivně, jako jedno z opatření, které zajistí rovné podmínky podnikání“. Zároveň se však neopomněla ohradit proti tomu, ţe obor Plné znění zpráv


veřejného stravování je opakovaně zmiňován jako nejvýznamnější tvŧrce šedé ekonomiky: „Z dostupných studií jasně vyplývá, ţe ‚nechuť k daňovým odvodŧm„ nevykazují podnikatelé ve veřejném stravování a ubytovacích sluţbách zdaleka na prvním místě, jak je často mediálně deklarováno.“ Loňský paradox V roce 2014 si většina restauratérŧ pochvalovala návštěvnost svých zařízení. Dva ze tří potvrdili, ţe byla meziročně vyšší, případně stejná. Vývoj byl v tomto ohledu ve srovnání s obdobným měřením v letech 2012 a 2013 jednoznačně pozitivní. Jenţe jedním dechem dodali, ţe trţby zŧstaly za očekáváním. V Praze zaostávaly ve 30 procentech případŧ za předpoklady restauratérŧ, v ostatních částech republiky to bylo dokonce ještě výraznější. V loňském roce tak vzrostl počet těch, kteří očekávali uzavření nebo výrazné omezení provozu. Nejvíce ohroţeny byly vesnické hospody, pohostinská zařízení v niţší cenové skupině se stálou klientelou vmenších obcích. Podle výzkumné agentury Data Servis uzavření nebo výrazné omezení provozu loni očekávalo 5,3 procenta podnikŧ. Poradenská agentura Bisnode byla v tomto ohledu letos ještě skeptičtější. Provedla analýzu rozloţení rizikovosti a stability firem a podle ní k nejrizikovějším oborŧm podnikání v Česku patří obchod, pohostinství, doprava a stavebnictví. Zvýšeným rizikem krachu je podle ní ohroţena kaţdá třetí firma z pohostinství. Naopak více neţ třetina má skvělé vyhlídky do budoucna. Jak zaujmout? Na rŧstu trţeb se loni u 29 procent úspěšných provozoven nejvíce podílely vyšší návštěvnost (52 procent) a rozšíření sortimentu nabídky jídla a pití (11 procent). „Rŧst čím dál méně souvisí se zvyšováním cen v podnicích – pouze 11 procent podnikŧ, které měly vyšší trţby, uvádí, ţe to bylo zpŧsobeno také rŧstem cen,“ říká Marcela Šimková, ředitelka Data Servisu. Naopak je zřejmé, ţe zabírá pestrost nabídky, její změna. Dále dostupnost wi-fi. „To je v dnešní době automatická věc, jako kohoutková voda. Lidé přijdou a připojí se přes telefon. Nedokáţu si představit v dnešní době restauraci, která tohle nemá,“ tvrdí Ondřej Koubek z Plzeňského restaurantu Anděl. Více akcí, odlišit se – to je další cesta, jak zaujmout. Třeba pro děti. Zábavné koncerty, turnaje, podpora věrnostního programu. „V rozvoji nabídky lze zaznamenat trend experimentování a speciálních nabídek. Ty loni v rŧzné podobě realizovaly dvě třetiny podnikŧ,“ vyčíslila Šimková. Šlo například o pořádání zvěřinových hodŧ, nabídku valentýnského menu, grilování, přípravu domácích specialit a nápojŧ. Podle rezervačního portálu Restu. cz vyhledává restaurace a jejich recenze kaţdý den na internetu aţ 50 tisíc Čechŧ. A jejich počet stále roste. Nejvíce je ovlivňuje právě Restu.cz a pak také Trip Advisora Grand Restaurant. Druhé dva hodnoticí portály si však svoji pověst pokazily. Z mnoha recenzí na Trip Advisoru je na první pohled zřejmé, ţe je psaly „spřátelené osoby“. A v případě Grand Restaurantu Pavla Maurera vadí, třeba podle kuchařky a food blogerky Kamily Rundusové, ţe „člověk mŧţe restauraci hodnotit bez ohledu na to, zda ji navštívil. A hodnocení přispěvatelŧ se nezveřejňuje, je zcela anonymní“. Pak se stává, ţe jeden rok se restaurace umístí mezi nejlepšími deseti a o rok později je v druhé padesátce. I kdyţ se v ní nic nezměnilo. Graf Předpovědi restauratérŧ pro rok 2015 (srovnání s rokem 2014) bude lépe 42% neví 17% hŧře 5% stejně 36% Počet pohostinských firem v ČR ohroţených krachem 33% Zdroj: Bisnode Počet pohostinství ve velkých městech... ... z toho s nekuřáckým prostorem Praha 2326 31 % Brno 535 31 % Ostrava 316 26 % Plzeň 218 26 % Plné znění zpráv


Olomouc 156 26 % Liberec 139 25 % České Budějovice 130 25 % Hradec 106 24 % Pardubice 101 23 % Zlín 101 20 % Ústí nad Labem 93 19 % Karlovy Vary 86 18 % Jihlava 61 17 % Zdroj: Firmy.cz Kdo si objednává kohoutkovou vodu v restauracích generace 55+ 14% mladá generace do 25 let 39% generace narozená v 70. letech 14% Co stojí za rŧstem trţeb? rŧst cen 2012 37% rŧst cen 2013 22% rŧst cen 2014 11% vyšší návštěvnost 52% kvalita sluţeb 6% více akcí 6% rekonstrukce 7% rozšíření sortimentu 11% Vliv personálu na výši trţeb 75% Jaké změny plánují majitelé restaurací pro rok 2015? změna nabídky jídla 39 % pořádání pravidelných akcí 37 % změna nabídky nápojŧ 35 % více reklam na internetu 35 % více reklam na Facebooku 35 % zábavné programy 28 % věrnostní programy 28 % rekonstrukce podniku 22 % soutěţní programy, turnaje 21 % Foto popis| O autorovi| JAROSLAV MATĚJKA, Autor je spolupracovník redakce

Pojišťovna Aegon jmenovala specialistku na komunikaci 4.6.2015

strategie.e15.cz

str. 00

Lidé

Na pozici specialisty komunikace v pojišťovně Aegon nastoupila Eva Krutáková. Bude zajišťovat kompletní komunikaci s médii či veřejností a interní komunikaci společnosti. Eva Krutáková přichází do pojišťovny Aegon z agentury AMI Communications, kde se několik let věnovala péči o klienty z oblasti financí a sluţeb. Pracovala zde pro společnosti jako Česká pojišťovna, Moravský peněţní Plné znění zpráv


ústav, Unie vydavatelŧ či charitativní projekt Čtení pomáhá. Dále také zodpovídala za interní komunikaci agentury. Krutáková vystudovala obor Marketingové komunikace na Fakultě multimediálních komunikací ve Zlíně a také Mediální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. V rámci studií absolvovala pŧlroční studijní stáţ na Volda University College v Norsku. Čtěte také: ČPZP zbavuje své pojištěnce nudy

URL| http://strategie.e15.cz/lide/prestupy/pojistovna-aegon-jmenovala-specialistku-na-komunikaci-1196308

Média za protektorátu 5.6.2015

Dotyk str. 00 Jan Štětka

Téma

Před 70 lety skončila doba nejtvrdšího útoku na svobodu slova v českých zemích. Řada novinářŧ podlehla tlaku nacistŧ, avšak jiní včetně Ferdinanda Peroutky obstáli se ctí. do byl gentleman – Adolf Hitler, nebo Ferdinand Peroutka? Anebo snad Miloš Zeman? Vášnivý spor o nejapný výrok českého prezidenta na adresu jednoho z nejcharakternějších českých novinářŧ (viz. Kauza ZemanPeroutka) ze všeho nejvíc ilustruje, jak nepředstavitelná vzdálenost dělí dnešní moderní informační společnost od sešněrovaného světa médií za protektorátních časŧ. Jen si představte, ţe by dnešní noviny referovaly o nedávné návštěvě předáka českého státu v Kremlu pod opatrným titulkem „Pan prezident ing. Zeman přijat hlavou Ruské federace“! Brali bychom to nejspíš jako pozdrav z Marsu. Kauza Zeman-Peroutka 27. 1. 2015 Prezident Miloš Zeman vystoupil v Praze na vzpomínkové konferenci Let My People Live! k výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi. Kdyţ v úvodu připomněl hluboké příčiny holocaustu, uvedl i několik údajných příkladŧ dobové „fascinace intelektuálŧ naprosto zrŧdným učením“. Řekl: „Jeden z největších českých novinářŧ Ferdinand Peroutka uveřejnil v prestiţním časopise Přítomnost článek s titulkem „Hitler je gentleman“. Tentýţ novinář po mnichovské dohodě napsal: „Nemŧţeme-li zpívat s anděly, musíme výti s vlky.“ Únor 2015 Vzápětí reagovali historici, podle nichţ Peroutka nikdy ţádný článek s názvem Hitler je gentleman nenapsal. Zároveň upřesnili, ţe autorem výroku o „vytí s vlky“ je Jaroslav Stránský. Mluvčí Hradu Jiří Ovčáček přislíbil, ţe sporný článek „Hitler je gentleman“ dohledá, přičemţ začal prezentovat další články („Češi, Němci a ţidé“ z 22. února 1939 a „Povinnost je jasná“ z 27. srpna 1939), údajně dokládající Peroutkovo dobové selhání. Odborníci kontrovali tím, ţe za dotyčné texty nacisté Peroutku naopak poslali do koncentračního tábora. 21. duben 2015 Peroutkova vnučka Terezie Kaslová zaţalovala za Zemanovy výroky český stát. „Myslím si, ţe člověk si nemusí nechat všechno líbit,“ zdŧvodnila svŧj postup, v němţ ji podpořila Společnost Ferdinanda Peroutky. Ovčáček uvedl, ţe pŧjde o soud nad českými dějinami. 29. dubna 2015 Prezident Zeman prohlásil, ţe Ovčáčkovo hledání sporného Peroutkova článku musí skončit do konce června. 3. květen 2015 Miloš Zeman prohlásil, ţe pokud jeho mluvčí Ovčáček nenajde Peroutkŧv článek „Hitler je gentleman“, vypíše odměnu pro hledače. Plné znění zpráv


Ačkoli prezident jiţ dříve uvedl, ţe pokud se sporný článek nenajde, omluví se, nyní upřesnil, ţe je ochoten se omluvit pouze za jeho nenalezení. 9. květen 2015 Ústav pro českou literaturu Akademie věd ČR upozornil na článek spisovatele Jana Drdy z roku 1958, v němţ autor kritizuje Peroutku za jeho schŧzky s německým velvyslancem v Praze Ernstem Eisenlohrem v létě 1938, o němţ prý Peroutka říkal, ţe je „gentleman“. R O L U J Přitom uběhlo jen sedmdesát let, co si česká ţurnalistika mohla sundat dusivý okupační náhubek. A teprve pětasedmdesát let letos v září uplyne od bizarní exkurze českých novinářŧ a umělcŧ po Třetí říši, která vyvrcholila berlínským přijetím u temného vládce říšské propagandy Josepha Goebbelse. Bylo u nás za okupace víc hrdinných novinářŧ, nebo kolaborantŧ? Mohli si vŧbec tuzemští publikující ţurnalisté udrţet čistý štít? Postupné sebeumlčení a umlčení českých médií v době takzvané druhé republiky a Protektorátu Čechy a Morava je kaţdopádně mementem, protoţe se mŧţe kdykoli v budoucnu opakovat. Ostatně se to stalo uţ dvakrát – v letech 1948 a 1968 za komunistického reţimu. Pŧlroční přípravka Vysvětlit snadnost, s jakou okupační správa ovládla po 15. březnu 1939 tisk v Protektorátu Čechy a Morava, zdaleka nelze jen brutalitou nacistŧ. Mylně se zapomíná, ţe naší jakousi přípravkou na období nesvobody byla takzvaná druhá republika. Hlavní deníky za 1. republiky vydavatelé Ta vznikla, jak známo, 1. října 1938 po mnichovské zradě a německém záboru Sudet a tiskové poměry zpočátku jen převzala od liberální první republiky. Jaké vlastně byly? Masarykŧv stát v prvních letech po roce 1918 vystačil se zákonem na ochranu republiky z roku 1923 a se zákonem proti uráţkám na cti (1924). Podobně jako uţ za Rakouska sice existovala cenzura, ale zasahovala převáţně jen proti bulváru a komunistickým nebo jinojazyčným tiskovinám. „Cenzurovaná vydání byla konfiskována, avšak po konfiskaci bylo moţno vytisknout vydání nové. V tom zpravidla zŧstalo na místě potlačeného článku bílé místo s poznámkou, ţe byl text oficiálně zakázán,“ popisuje zlaté časy prvorepublikové mediální svobody Jakub Končelík z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Přitvrzení přinesl tiskový zákon z roku 1933 a zákon o obraně státu z roku 1936. Jejich mimořádná opatření však vstoupila v platnost aţ v době mnichovské krize. Na základě obou norem vznikla koncem září 1938 Ústřední cenzurní komise, která znamenala přelom: dosavadní cenzuru následnou rozšířila o cenzuru předběţnou. Národní socialisté Národní socialisté R O L U J Lidovci Rodina Stránských Plné znění zpráv


Národní demokracie (od roku 1934 Národní sjednocení) Osoby blízké Národní demokracii (od roku 1934 Národnímu souručenství) Tu převzala i druhá republika. A v panické snaze nedráţdit dominantního nacistického souseda pak arzenál prostředkŧ proti svobodě slova brzy výrazně rozšířila. Hned 20. října 1938 byl zakázán komunistický tisk, kdyţ vláda zastavila činnost Komunistické strany Československa. Kabinet Rudolfa Berana se 6. prosince 1938 usnesl, aby předběţnou cenzuru prováděli vládní cenzoři přímo v jednotlivých redakcích. Nově zřízený Tiskový odbor Předsednictva ministerské rady pak vydal pokyny a směrnice pro šéfredaktory. „Tisk nesměl publikovat jakoukoliv kritiku vládních představitelŧ, zakázány byly přímé i nepřímé útoky na cizí státy nebo jejich představitele a nepřípustná byla kritika připravovaných reforem v oblasti ekonomické, informační či vojenské,“ upřesňují historici Jan Gebhart a Jan Kuklík v knize Druhá republika 1938–1939. „Na rozdíl od předchozích let se v tisku nesměla objevovat bílá místa jako svědectví o cenzuře a redakce je musela zaplnit novým, nezávadným tiskem,“ zdŧrazňují další výraznou změnu. V praxi se pak k cenzuře pochopitelně přidala i autocenzura. „Nejednotnost cenzurní praxe přivádí tisk do takového stavu nejistoty, ţe kromě chvály Boţí se uţ bojí kdo co napsati,“ postěţoval si tehdy redaktor Lidových listŧ Václav Knotek. Předběţná cenzura měla být jako mimořádné opatření vyvolané mnichovskou krizí zrušena 28. února 1939, kdy formálně skončila branná pohotovost státu – jenţe nebyla. A šrouby se utahovaly ještě víc. Sociální demokracie Národní demokracie Mylně se zapomíná, ţe naší jakousi přípravkou na období nesvobody byla takzvaná druhá republika. Osoby blízké vládě Národní socialisté Na přelomu ledna a února 1939, kdyţ Němci ministru zahraničí Františku Chvalkovskému při návštěvě v Berlíně „umyli hlavu“ za nedostatečně rychlý přerod Česko-Slovenska z demokracie v autoritativní stát, došlo k další vlně zákazŧ. Bylo zastaveno vydávání 1900 demokraticky laděných periodik, mezi jinými legionářský Čin nebo deník Národní osvobození, také však Učitelské noviny, Národní myšlenka vydávaná agrárníky nebo levicový Hlas mladých. „Cizí lidé nám zmenšili území hmotné, a teď nám sami naši ještě zmenšují naše území duchovní,“ zrekapituloval v knize Psáno do mrakŧ postupující glajchšaltizaci české společnosti Josef Čapek. Hlavní deníky za protektorátu deník náklad šéfredaktor 93 800 A-Zet J. Křemen 96 000 (v neděli 322 000) Plné znění zpráv


K. Laţnovský, K. Werner České slovo J. Scheinost, F. Kliment, J. Doleţal, F. J. Prokop, J. Michal 14 000 (v neděli 27 000) Lidové listy 38 000 F. Šelepa Lidové noviny 16 000 (v neděli 28 000) J. Friedl Národní listy 40 000 (v neděli 422 000) Národní politika V. Crha, J. Scheinost Národní práce (od 1. 1. 1939 nástupce Práva lidu) 34 000 V. Crha, J. Scheinost 49 000 (v neděli 61 000) L. Koňas, A. J. Koţíšek Polední list Večerní České slovo 400 000 E. Vojtauer, K. Werner V. Tannenberger, V. Svoboda, V. Krychtálek 10 000 Venkov Plné znění zpráv


Pozn.: Oficiálním vydavatelem všech listŧ bylo Národní souručenství, vzniklé po 15. březnu 1939 jako jediný nástupce všech bývalých politických stran. Češi si ze strachu před hnědým ďáblem připravili sami peklo na zemi ještě dřív, neţ přišlo. V prvních týdnech po okupaci dostal český tisk na starost Konrád Henlein, prozatímní šéf civilní správy při protektorátním velitelství wehrmachtu. Pod jeho úřadem byla i praţská sluţebna Říšského tiskového úřadu. „S jakými čistými silami, s jakou věrností a dŧvěrou jsme mohli jíti do těţkých úkolŧ ztrýzněné republiky! S jakou otravou, s jakým vnitřním rozkladem se do tohoto nastávajícího krušného a nebezpečného ţivota vchází!... Ne ztracená území, ale toto je národní katastrofa!“ bičoval Čapek pomnichovské poměry. Pod hákovým kříţem Měl pravdu, Češi si ze strachu před hnědým ďáblem připravili sami peklo na zemi ještě dřív, neţ přišlo. A uţ v Berlíně v noci ze 14. na 15. březen 1939 se prezident Emil Hácha a ministr Chvalkovský zavázali Hitlerovi ohledně prŧběhu nadcházející okupace, ţe „ve veřejných projevech, v tisku, divadle, rozhlase bude zachována plná zdrţenlivost“. Hlavní české deníky se se změnou poměrŧ vyrovnaly jednoduše. Jestliţe dříve patřil kaţdý z nich některé z politických stran, teď všechny uváděly v záhlaví formulku „List Národního souručenství“. To byla jediná povolená politická formace v protektorátu. Později aţ do roku 1942 fungoval dozor nad protektorátními médii dvojkolejně. Na české straně pokračoval druhorepublikový Tiskový odbor Předsednictva ministerské rady, jehoţ šéfové (Zdeněk Schmoranz, Arnošt Bareš a František Hofman) byli postupně zatčeni kvŧli odbojovým aktivitám. Tento úřad ovšem prakticky jen tlumočil pokyny z Úřadu říšského protektora, kde bylo zřízeno kulturně politické oddělení a média měl na starosti obávaný sudetský Němec Wolfgang Wolfram von Wolmar (zemřel v 80. letech 20. století v Západním Německu a nikdy nebyl potrestán). Pověstné se staly jeho kaţdotýdenní porady s šéfredaktory českých listŧ. „Wolmar zde spolu s Hofmanem udíleli tisku direktivy, hodnotili jej, určovali oblast zájmu protektorátních novinářŧ – určovali témata, o nichţ je třeba psát, někdy i formy jejich zpracování,“ upřesňuje historik Jakub Končelík. Zastavený protektorátní tisk Porady podle něj byly vedeny podle říšského vzoru a měly dŧvěrný charakter. Po jejich skončení se pak prý s Wolframem odděleně scházeli někteří přední aktivističtí šéfredaktoři. Nacisté velice stáli o to, aby jejich počet rostl. Pořádali proto pro české novináře promítání propagandistických filmŧ a také zájezdy do Říše. Na vlastní oči Čtenáři Českého slova, někdejších novin Benešových národních socialistŧ, nejspíš nevěřili vlastním očím, kdyţ si 11. září 1940 přečetli následující slova: „Všichni účastníci výpravy jsou zdrávi a šťastni, ţe jim bylo umoţněno podniknouti tuto cestu. Teprve ti, kteří na vlastní oči vidí úţasnou rozlohu Německa a jeho nedotčenost po roce války – mohou poznat sílu a moc Říše zblízka a tak přesvědčivě, ţe všechny řeči anglického rozhlasu povaţují nejen za ubohé, ale hloupé.“ Jejich autorem byl šéfredaktor Českého slova Karel Laţnovský, tehdy snad nejaktivističtější z protektorátních novinářŧ. 1939 175 4 1940 305 7 Plné znění zpráv


1941 623 4 1942 348 11 1943 194 4 1944 208 23 1945 34 0 celkem 1887 53 Počet zastavených českých titulŧ Počet zastavených německých titulŧ A také jeden ze čtyřiatřicetičlenné delegace představitelŧ českého kulturního ţivota, kterou počátkem září 1940 vzali nacisté na okruţní jízdu po Německu a po místech svých čerstvých vítězství na západní frontě. Kromě Laţnovského byli ve skupině další kolaborující ţurnalisté – Rudolf Procházka z Lidových novin, Vladimír Krychtálek z Venkova, ale také skutečné hvězdy české kultury jako dirigent Václav Talich, básník Josef Hora nebo spisovatel Jaroslav Durych. Nakonec všechny přijal šéf propagandy Goebbels, který – aspoň těm nejaktivističtějším – vyvrtal pořádnou díru do hlavy. „Neříkejte: český národ chce to nebo ono,“ doporučoval. „Myslím, ţe si mohu činit nárok na jisté zkušenosti v oblasti vedení lidu. Lid myslí tak, jak ho učí jeho vrstva inteligence myslet. Má vţdycky takové představy, jaké má jeho duchovní vedení. Nemělo by vaše duchovní vedení nyní naprosto váţně vystoupit před český národ a ujasnit mu, ţe se nyní musí rozhodnout?“ zeptal se ďábelsky. Jeho slova padla na nečekaně úrodnou pŧdu. Aktivisté i hrdinové Čeští oficiálně publikující novináři se rozdělili na dvě ostře vymezené skupiny. Uţší skupina aktivistŧ v nejvyšších pozicích (šéfredaktoři nesli osobní odpovědnost za obsah novin) byla viditelná a pro svou jednoznačnou kolaboraci izolovaná. Na druhou stranu si kvŧli ekonomickým výhodám střeţila své postavení. Sedm nejaktivističtějších novinářŧ (více viz Aktivistická sedmička) mělo dokonce od Němcŧ povoleno kritizovat protektorátní představitele za pasivitu. Plné znění zpráv


Nacisté pořádali pro české novináře promítání propagandistických filmŧ a také zájezdy do Říše. Aktivistická sedmička Po okupaci se postupně zformovala skupina kolaborujících novinářŧ, v jejichţ čele stála tzv. aktivistická sedmička. Té jediné dovolily německé tiskové úřady kritizovat protektorátní vládu a Národní souručenství za pasivitu při spolupráci s Říší. Členy sedmičky byli: Karel Werner (popraven v roce 1947) Vladimír Krychtálek (popraven v roce 1947) Emanuel Vojtauer (v květnu 1945 uprchl do Anglie) Karel Laţnovský (zavraţděn odbojem v roce 1941) Jaroslav Křemen (roku 1947 odsouzen na doţivotí, zemřel v roce 1978) Vladimír Ryba (odsouzen v roce 1946 na 10 let, zemřel v roce 1963) Václav Crha (v roce 1946 odsouzen na 10 let, zemřel v roce 1964) Ačkoli Němci ţádali, aby aktivistické články vycházely podepsané, mnohé z nich jejich autoři zveřejňovali raději anonymně. Mezi aktivisty najdeme občas překvapivá jména – například Jan Scheinost z Lidových listŧ a Národní politiky se narodil jako sirotek, jehoţ adoptoval František Scheinost ze slavné české rodiny zakladatelŧ sušického sirkařství. Jenţe byl ambiciózní, za války se stal členem Svazu pro spolupráci s Němci a po válce si odseděl deset let vězení. Účtování s novináři Za protektorátu Kromě zmíněného zájezdu po Říši navštívili čeští aktivističtí novináři třeba i Krakov po poráţce Polska v říjnu 1940. Druhou skupinu tvořili podle historika Končelíka novináři nerozhodnutí nebo opatrně nesouhlasící, kteří se snaţili jako většina společnosti především přeţít. Kličkovali ve svých článcích, jak to šlo, a mnozí postupně s utuţováním poměrŧ psaní raději zanechali. Kvŧli tomu i kvŧli rušení řady titulŧ (více viz Zastavený protektorátní tisk) počet ţurnalistŧ za protektorátu soustavně klesal. A to i přesto, ţe okupanti zakázali v září 1941 novinářŧm odcházet z profese pod hrozbou policejního vyšetřování. Okupanti zakázali v září 1941 novinářŧm odcházet z profese pod hrozbou policejního vyšetřování. A co dnes přetřásaný Ferdinand Peroutka? Byl realista, a dokud to před 15. březnem 1939 šlo, podporoval aspoň menší zlo či národní jednotu – o fascinaci nacismem u něj vŧbec nemŧţe být řeč. Po okupaci na jaře 1939 si dokonce dovolil v Lidových novinách napsat, ţe mnohé české deníky ochotně otiskují kaţdý projev, který formuluje německé poţadavky vŧči Čechŧm, ale ţe musí zaznít i to, co čekají Češi Plné znění zpráv


od Němcŧ. „Ţádáme, aby Němci, uvaţujíce jiţ o nás, doplnili své úvahy o ohled na naši duchovní a morální národní stránku,“ obracel se odváţně na okupanty. novinářŧ popraveno nebo umučeno v koncentračních táborech 112 126 novinářŧ uvězněno Po osvobození novinářŧ postaveno před mimořádné lidové soudy (z toho 26 před Národní soud) 84 34 novinářŧ vyloučeno ze Svazu českých novinářŧ 8 novinářŧ odsouzeno k trestu smrti. Z toho 5 poprav bylo vykonáno (A. J. Koţíšek, A. Kříţ, R. Novák, V. Krychtálek a K. Werner), J. Křemenovi byl trest změněn na doţivotí a E. Vojtauer a O. Polívka byli odsouzeni v nepřítomnosti). Řada dalších novinářŧ odsouzena k mnohaletým trestŧm. Ke cti Peroutkovi slouţí i to, ţe kdyţ mu nacisté coby buchenwaldskému vězni (od 1. září 1939 do konce války) nabídli v roce 1943 znovu řídit obnovenou Přítomnost, pokud bude psát loajálně, odmítl a raději se vrátil do koncentračního tábora. Odváţným oficiálním novinářem byl například i Antonín Finger, redaktor Večerního Českého slova. Ten byl v letech 1939–1942 přímým účastníkem zmíněných konferencí s Wolframem von Wolmarem, pořizoval z nich stenografický záznam a zpřístupňoval jej domácímu i zahraničnímu odboji. „I mezi lidmi v téţe redakci vzrŧstala postupně nedŧvěra, jeţ omezovala rozsah spolupráce na nejuţší krouţky,“ vzpomínal Finger po válce. Co nařizovali cenzoři „Vzájemnou dŧvěru podkopávaly i podepisované články, u nichţ vlastně nikdo nevěděl, co napsal autor, co připsal nebo vyškrtal přisluhovačský šéfredaktor nebo třeba někdo v tiskovém odboru.“ Aţ do hořkých koncŧ Jak Německo rozpoutalo a postupně prohrávalo válku, bylo stále méně témat, o nichţ šlo vŧbec psát (viz Co nařizovali cenzoři). Český tisk radikálně omezil zahraničněpolitické zpravodajství a prostřednictvím ČTK směl přejímat jen zprávy německé agentury DNB (Deutsches Nachrichtenbüro), které byly speciálně upravované pro potřeby protektorátu. Přelomem bylo i období po příchodu zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha v roce 1941 a po atentátu na něj v roce 1942. V té době zanikl i pŧvodní Tiskový odbor Předsednictva ministerské rady a dozor nad médii se aţ do konce války dostal do rukou ministerstva školství a lidové osvěty pod vedením kolaboranta Emanuela Moravce. Míra brutality nacistického reţimu vynikne z faktu, ţe z 2125 předválečných českých novin a časopisŧ (z toho 85 deníkŧ, 10 obdeníkŧ a 258 týdeníkŧ) jich bylo za války zastaveno celých 1887. Popraveno nebo umučeno pak bylo za okupace 112 novinářŧ, 126 technických a dalších pracovníkŧ vydavatelství bylo uvězněno. Tomu po válce odpovídala i odveta. Desítky aktivistických novinářŧ šly před soud, kde padlo 8 rozsudkŧ smrti, z nichţ pět bylo Plné znění zpráv


vykonáno (více Účtování s novináři). Vrátit se do starých dobrých kolejí prvorepublikového mediálního prostředí uţ ale nebylo moţné. Ukázky z pokynŧ říšských orgánŧ, platných od 17. září 1939, kterými se měla řídit cenzura českého protektorátního tisku. Co nařizovali cenzoři Hlava Říše má oficiální název „Vŧdce a říšský kancléř“, který jest jedině přípustný ve spojení s jeho jménem nebo i bez uvedení jména, mluví-li se o oficielních aktech. Ve zprávách z vnitřního ţivota Říše jest vhodno uţívati „promiscue“ titulu „Vŧdce a říšský kancléř“ i stručnějšího „Vŧdce“. Projevy Vŧdce a říšského kancléře jest vydávati v úplném znění, jak jsou dodány od ČTK, a ve význačné úpravě v čele listu, jak toho povaha zprávy vyţaduje. Jen zcela výjimečně je dovoleno uveřejnění zkrácené, je-li k tomu dán výslovný souhlas. Slovo Vŧdce (psáti vţdy s velkým počátečním písmenem) je vyhrazeno jen pro říšského kancléře. Vyskytne-li se slovo Führer v německém textu v jiné kombinaci (např. Sturmführer, Gruppenführer apod.), jest uţívati jen překladu „vedoucí“. Slovem „vedoucí“ jest také překládati německé slovo „Leiter“. Potlačovati jest všechny zprávy o případných incidentech, rozmíškách, hospodských hádkách nebo sráţkách apod. mezi Čechy a Němci. Nebuďteţ kritisována opatření, kterým v některých městech dostalo se samosprávě německého vedení. Nebudiţ poukazováno na vrácení Stavovského divadla německému umění, ani na úpravu poměrŧ mezi českou a německou universitou v Praze. Jsou nepřípustné zprávy o aktech nebo projevech, které by mohly býti vykládány jako demonstrace proti Němcŧm nebo Říši. Nepřípustné jsou v tisku útoky na Slovensko, slovenskou vládu a její činnost. Není přípustné označení „československý“ nebo „česko-slovenský“, pokud se nevztahuje na minulost. Obsahuje-li úředně registrovaný nebo jinak pevně stanovený název korporací, ústavŧ, spolkŧ apod. ještě slovo „česko-slovenský“ nebo „československý“, jest aţ do konečné úpravy v nejnutnějších případech přípustno nanejvýš nahraditi po dohodě s ÚTDS toto označení zkratkou „čs“. Ale i těmto náhraţkovým výrazŧm jest lépe se v tisku vyhnouti. Kde to není nezbytné, budiţ i tato značka vypuštěna (např. stačí „Obilní společ.“). O fascinaci nacismem u Peroutky vŧbec nemŧţe být řeč. Jak se psalo za protektorátu Osvobozené Československo sice legislativně obnovilo normy před rokem 1938, ale média uţ fungovala jinak. Deníky uţ nebyly jako za první republiky řízeny politickými stranami, nevznikly bulvární tituly. Cenzura sice padla, ale kdyţ v prvním poválečném roce nové ministerstvo informací obdrţelo 1760 návrhŧ na vydávání nových tiskových titulŧ, plných 995 jich zamítlo. Lze věřit, ţe tak fatální znásilnění a ovládnutí médií jako za okupace by se v dnešním civilizovaném světě uţ nemohlo opakovat? Ale mohlo. Vţdyť tiskové poměry za komunismu nápadně připomínaly ustrašenou druhou republiku. Po roce 1968 uţ ani nebyl zapotřebí oficiální státní dozor nad médii, protoţe filtr informací daleko efektivněji obstarala autocenzura pod hrozbou vyhazovu z práce. Dnes je sice 70 let po válce, ale sama média jsou dnes jakýmisi protektoráty byznysových říší. Kolik gentlemanŧ by dnes následovalo peroutkovský vzdor? Úvodník Vladimíra Krychtálka, šéfredaktora Venkova, z 20. června 1942: Co by Říše mohla Kdyby byli rozhodující činitelé v Říši došli k přesvědčení, ţe český národ celý, nebo ve své většině, souhlasí s atentátem, nebo ţe podporuje celý ilegální ţivly, Benešovy agenty, tehdy by byla Říše jistě zasáhla k odvetným opatřením proti českému národu, jakoţ i k zajišťovacím opatřením největšího měřítka. Byla by například mohla vyzvednouti v Protektorátu desetitisíce rukojmí, která by svým ţivotem ručila za klid v tomto prostoru. Nebylo by přitom jistě za těţké vybrat tato rukojmí právě z oněch stavŧ a skupin, které dříve Beneše podporovaly. Nikdo nepochybuje o tom, ţe toto zajištění mohlo by být tak široké, ţe by po jednom rukojmí musila dát kaţdá rodina. Tato věc není technicky neproveditelná. Říše hravě zdolala úkoly daleko větší. Nezastavme se v Plné znění zpráv


úvahách o tom, co by Říše mohla podniknout, ani před tou myšlenkou, ţe nemajíc jistoty o klidu a pořádku v samém srdci svého mocenského prostoru, mohla by celý český národ přemístit někam na periferii Evropy, kde je boj o ţivot tvrdý, a kde jakákoliv spiknutí pozbývají významu.

Neslibujte hospodským, že jim zákaz kouření pomůže 5.6.2015

penize.cz str. 00 Komentář Michal Kašpárek

Optimistické odhady, kolik protikuřácký zákon přinese restauracím nových hostŧ, stojí na zboţných přáních. Protikuřácký zákon (zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek – ve skutečnosti se netýká zdaleka jen kouření) prošel ve středu vládou, a pokud ho Parlament výrazně neupraví, v českých restauracích, barech a diskotékách si hosté od prvního ledna příštího roku nezapálí. Ţe je pro příznivce zákazu nedotknutelné veřejné zdraví a pro jeho odpŧrce zase soukromé vlastnictví, to je záleţitost pohledu na svět a těţko s tím polemizovat. Neštěstí ale je, kdyţ někdo začne jeden nebo druhý postoj horlivě racionalizovat a hájit ho účelově vyzobnutými zkušenostmi z jiných zemí nebo dokonce hausnumery vydávanými za statistiku. „Dŧkazy“: Studentský projekt i dvojznačná analýza Na Aktuálně v květnu zmínili výzkum „Státního zdravotního ústavu ve spolupráci s Fakultou sociálních věd Univerzity Karlovy“ a slíbili: „Zákaz kouření prý vynese hospodám vyšší trţby. O miliardy.“ Článek bohuţel nezmiňuje, ţe stojí na tři roky staré studentské práci, a kromě téhle dŧleţité informace chybí i odkaz nasamotný dokument, jehoţ úroveň je ţalostná. „Pro celý trh restaurací by zákaz kouření mohl v trţbách přinést aţ 6 miliard Kč,“ slibují jeho autoři, aniţ by prozrazovali, jak to spočítali a z jakých dat konkrétně vycházeli. Jinde jsou pečlivější, ale pořád přehnaně optimističtí. „Zákaz kouření v restauracích se vyplatí“, slibuje Vitalia, která přetiskla otevřený dopis Smoke Free Partnership, adresovaný Bohuslavu Sobotkovi. Ujištění, ţe „nekuřácké zákony neohroţují zaměstnanost a obrat tohoto odvětví“ je tu podloţenéodkazem na analýzu 39 analýz dopadŧ protikuřáckých zákonŧna pohostinství v USA, Německu, Irsku, Norsku, Austrálii, Kanadě, JAR, Argentině a Mexiku. Závěr této metaanalýzy, vydané v odborné revue Addiction? Celkově vzato zákaz kouření ani pohostinskému odvětví výrazně neškodí, ovšem ani výrazně neprospívá.Celkově vzatonavíc znamená, ţe zákaz kouření ve zkoumaných studiích ublíţil barŧm, kterým poklesly trţby o šest procent, a ţe kdyţ vzali autoři do úvahy všechny studie, nejenom ty nejkvalitnější, klesly trţby i restauracím, a to o dvě procenta. O celkový úspěch, nebo spíš „neneúspěch“, se tak postaraly ostatní typy pohostinství. Sen o bezbolestné politice Ani metaanalýza není křišťálová koule a neřekne nám, jak zákaz kouření dopadne na podnikatele a nabídku sluţeb v Česku. Za prvé, i kdyţ zkoumá čtyři desítky analýz, k jednotlivým vlivŧm zákazu na prodeje nebo zaměstnanost má k dispozici informace jen z jednotek státŧ. Za druhé, kaţdá země je jiná: liší se v počtu podnikŧ, které byly nekuřácké uţ před zákazem, nebo třeba v tom, jak svědomitě se v nich podnikatelé řídí vyhláškami. A za třetí a hlavně: podnikatele v pohostinství nezajímá jejich odvětví jako celek, ale jenom jejich vlastní podniky. Změny v návštěvnosti jednotlivých provozoven se budou dramaticky lišit podle klientely nebo lokality. Evropské a americké statistiky, se kterými operují zastánci zákazu, nedávají moc šancí odhadnout, jak novinka dopadne na české kulturní dědictví: vesnický výčep, maloměstský klub nebo nádraţku. Procházení zahraničních médií k tomu dává víc otázek neţ odpovědí. Podle BBCve čtyřech letech po zákazu kouření ve Skotsku zavřelo 700 hospod, ale zpráva neprozrazuje, kolik jich zavřelo ve srovnatelném období před zákazem kouření, navíc stojí na informacích zřejmě neziskovky Save Our Pubs & Clubs– personálně propojené s tabákovým prŧmyslem. Ze zahraničních zkušeností tušíme skoro s jistotou, ţe zákaz kouření nezdecimuje pohostinství jako odvětví. Celková výše trţeb a mnoţství pracovních míst by měly zŧstat přibliţně stejné. Máme ale málo informací na to, aby někdo mohl s čistým svědomím slibovat, ţe zákaz pomŧţe všem restauratérŧm nebo aspoň velké většině ani ţe nebudou muset zavírat ty malé hospody na vesnicích a ty kluby na maloměstech, které se uţ teď sotva Plné znění zpráv


drţí. Pokud se něco takového napřesrok stane,nebude to konec světa: lidé se začnou scházet jinde a podnikatelé vydělávat něčím jiným. Na kampani ale zaráţí potřeba prezentovat zákaz jako dokonalý win-win, jako bezbolestné opatření, které má jen výhody. Čeština zná jedno krásné přísloví, které jako by se po padesáti letech totality všichni báli vzít do úst: kdyţ se kácí les, létají třísky. Po prvním lednu je mŧţeme začít počítat. ============================================ Analýza analýz -------------------------------------------============================================

URL| http://www.penize.cz/podnikani/300880-neslibujte-hospodskym-ze-jim-zakaz-koureni-pomuze

Eva Krutáková specialistou komunikace v AEGON pojišťovně 5.6.2015

personalista.com

str. 00

Eva Krutáková přichází do AEGON pojišťovny z agentury AMI Communications, kde se několik let věnovala péči o klienty z oblasti financí a sluţeb. Pracovala zde pro společnosti jako Česká pojišťovna, Moravský peněţní ústav, Unie vydavatelŧ či charitativní projekt Čtení pomáhá. Dále také zodpovídala za interní komunikaci agentury. brbr Krutáková vystudovala obor Marketingové komunikace na Fakultě multimediálních komunikací ve Zlíně a také Mediální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. V rámci studií absolvovala také pŧlroční studijní stáţ na Volda University College v Norsku.

URL| pojistovne.html

http://www.personalista.com/lide-a-podniky/eva-krutakova-specialistou-komunikace-v-aegon-

Kouření by se mělo zakázat. Kazí chuť piva 5.6.2015

respekt.cz str. 00 Respekt.iHNed.cz Silvie Lauder

Čechŧm v pohostinství kouř z cigaret vadí Jen krátká poznámka k nekonečné debatě o zákazu kouření v restauracích, který ve středu schválila vláda. Jednak je na místě vyvrátit některé přetrvávající mýty. Češi chodí do restaurací, hospod a barŧ kvŧli společnosti - a aby se dobře najedli a napili. Nikoliv kvŧli tomu, aby si mohli bez omezení zapálit. Naopak jim v pohostinství kouř z cigaret vadí, a to dokonce víc, neţ kdyţ podnik selţe ve svém nejzákladnějším poslání, tedy kdyţ jim naservíruje nekvalitní jídlo, „podmírové" pivo či kdyţ jim to všechno donese neochotná obsluha. Vyplynulo to z prŧzkumu mezi bezmála devíti tisíci respondenty, který jiţ před časem provedla agentura Ipsos a Fakulta sociálních věd UK. Pro absolutní zákaz kouření se v něm vyslovila celá polovina kuřákŧ a drtivá většina nekuřákŧ - celkově téměř 80 procent dotázaných. Komu by měli hospodští naslouchat víc neţ svým zákazníkŧm? Lze předpokládat, ţe podobně uvaţují hosté i ve většině evropských zemí, kde pravidlo zavedli. Proto neexistují relevantní data, která by ukazovala, ţe zákaz drtivě dopadl na pohostinství. Jakub Ţelezný ve středu v Událostech zmiňoval prŧzkum, podle něhoţ v Británii hospody zavírají po zavedení zákazu kouření rychlejším Plné znění zpráv


tempem neţ před ním, ale nezmínil uţ, zda autoři studie brali v potaz další faktory, které mohly hrát roli. Třeba taková maličkost jako ekonomická krize, která nutila lidi šetřit. Drtivá většina seriózních studií naopak negativní ekonomický dopad takových krokŧ neprokázala. A ty, které s takovými závěry přicházejí, jsou zadané a placené - hádejte kým? Existuje ovšem i jeden argument, na který autorka toho textu narazila, kdyţ o problému psala jiţ dříve, a který v debatě vŧbec nezní. V zemi, která je hrdá na svoji pivní tradici a konzumaci jako na máloco, by neměl zapadnout názor majitele pivovaru a restaurace v praţských Nuslích Vladimíra Bašty. Ve svých vyhlášených podnicích Bašta a U Bansethŧ zakázal - bez ekonomických následkŧ - kouření, protoţe má za to, ţe s tím dýmem okolo si pivaři výrobky jeho i dalších pivovarŧ prostě nemohou plně vychutnat. "Nenechám přece kazit chuť našeho piva," říká Vladimír Bašta. Takţe o čem tady pořád mluvíme?

URL| http://Respekt.iHNed.cz/fokus/c1-64121170-koureni-by-se-melo-zakazat-kazi-chut-piva

Adiktolog o protikuřáckém zákoně: Lidi to donutí udělat změnu 6.6.2015

ct24.cz

str. 00 jak

Domácí

V Česku si uţ zřejmě brzy nikdo v restauraci nezapálí. Vláda schválila novelu zákona výrazně potírající kouření. Adiktolog Petr Popov je však vŧči definitivnímu přijetí opatření skeptický. "Rŧzná lobby mohou velmi výrazně zasáhnout," obává se. Připomíná, ţe podle prŧzkumŧ si nekuřácké restaurace přeje i řada kuřákŧ. Velkou oblibu marihuany v Česku si vysvětluje nedostatečnou informovaností veřejnosti. Petr Popov byl hostem pořadu Hyde Park. "Bylo by samozřejmě lepší, kdyby vše fungovalo zcela spontánně a nikdo by nemusel přijímat ţádná restriktivní opatření. Jenţe v menších obcích není ţádná moţnost volby, ani pro zákazníka, ani pro personál. Společenský zájem s ohledem na rizika, která kouření provází, výrazně převyšuje," soudí o zákazu kouření v restauracích Petr Popov, primář Kliniky adiktologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Podle posledních prŧzkumŧ Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a agentury Ipsos více neţ polovině Čechŧ kouření v barech a restauracích vadí. Za poslední tři roky tak stoupl počet odpŧrcŧ o 10 procent. Zákaz kouření v restauracích si přeje 78 procent respondentŧ šetření. "Netýká se to jen těch, kdo sami nekouří. Takovýto postoj zaujímá i řada kuřákŧ, kteří ani nepřemýšlejí o tom, ţe by přestali. Přesto jim vadí chodit do zakouřených prostorŧ," říká adiktolog. Chystaná novela zákona by podle Popova mohla být předstupněm změny kuřáckého chování celé společnosti. "Lidi to donutí udělat změnu a zejména pro ty, kteří potřebují nějaký vnější stimul, to mŧţe být významný faktor," soudí. Od protikuřáckého zákona si také slibuje, ţe se začne více hovořit o dŧvodech, proč lidé nedokáţou přestat, i kdyţ vědí, ţe si škodí a sami se omezují. Část kuřákŧ si totiţ podle Popova odmítá svou závislost uvědomit. "Závislost na nikotinu je řazena mezi nemoci, které patří do okruhu duševních poruch a mění schopnost reálně hodnotit situaci," říká. Jeden z příznakŧ rozvinuté závislosti je právě situace, kdy dotyčný chápe, ţe mu tabák ubliţuje, ale přesto není schopen své chování změnit. "Bez ohledu na to, ţe si uvědomuje, ţe škodí druhým, ţe ho prosí, aby toho nechal, tak není schopen to ovládnout," vysvětluje. Marihuana mŧţe zpŧsobovat velmi závaţné poruchy Vysokou oblibu marihuany v České republice si Popov vysvětluje mimo jiné nedostatečnou informovaností veřejnosti. "Teprve teď se začínají objevovat informace o tom, ţe marihuana není bez rizik, ţe je to návyková Plné znění zpráv


droga, která mŧţe zpŧsobovat velmi závaţné poruchy zdraví, jak v oblasti tělesné, tak psychické," konstatuje. "Dlouhou dobu se říkalo, ţe je to vlastně neškodné," stěţuje si. Velkým problémem je v České republice také alkohol. Závislost na něm je téměř vţdy nutné léčit úplnou abstinencí, ve výjimečných případech je ale moţné zvolit i jiný postup. "Existuje model práce s rozvíjející se závislostí v počátečním stadiu, kdy dotyčný ještě je schopen do značné míry kontrolovat zpŧsob či mnoţství konzumace. Dá se pracovat na tom, aby svou schopnost kontroly posílil, aby se u něj závislost nerozvíjela," vysvětluje adiktolog. Tuto metodu začali lékaři testovat před dvěma lety. Cílem je redukovat, nikoliv eliminovat pití. "U alkoholu ale neexistuje neriziková dávka," dodává. "Nízké dávky jsou jenom méně rizikové."

URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/313761-adiktolog-o-protikurackem-zakone-lidi-to-donuti-udelatzmenu/

Hospody žijí novou nadějí. Lidé zapomněli na krizi a chodí na pivo 7.6.2015

lidovky.cz str. 00 Lidovky / Firmy a trhy Jaroslav Matějka

Letos prý bude lépe. Tedy alespoň podle 42 procent oslovených hospodských a restauratérŧ. A dalších 36 procent z nich si myslí, ţe bude stejně jako v roce 2014. To není špatné. Oč se ve svých předpovědích opírají? O fakt, ţe se Češi po pěti letech začali vracet do restaurací. Na krizi jiţ očividně zapomněli. Trend potvrdili nejen restauratéři a hospodští, ale i velké české pivovary, například Plzeňský Prazdroj či Pivovary Staropramen, kterým vzrostla výtoč. A lidé se mají kam vracet, vzrostl totiţ počet hodně kvalitních restaurací a hospod. Po roce 1989 do nich majitelé investovali přes 20 miliard korun. Dnes obstojí jen ten, kdo nabízí atraktivní interiér a sluţby. Kdo jde naproti zákazníkŧm, jejich poţadavkŧm, představám. Ukázalo se to třeba v hojně komentované „kauze“ nekuřáckých podnikŧ. Stále více zákazníkŧ jim v minulých měsících dávalo přednost, aţ nakonec vláda „vox populi“ vyslyšela. Přijala novelu zákona, podle níţ si kuřáci od příštího roku uţ v hospodě nezapálí. Spící organizace A to i přes vášnivé námitky Asociace hotelŧ a restaurací ČR, která tvrdila, ţe plošný zákaz kouření bude „poslední tečkou pro provozovatele některých pivnic a hostincŧ, zvláště na venkově budou stát před rozhodnutím své podnikání ukončit“. Zvláštní však bylo, ţe přitom ani jednou nezmínila, jak kouření v restauracích dosud ohroţovalo zaměstnance pohostinských zařízení – o něţ by asociaci mělo jít přinejmenším stejně jako o zákazníky – a ţe kouření v restauracích, hospodách, kavárnách či barech vadilo stále více lidem. Naposledy to ukázal prŧzkum Fakulty sociálních věd UK a agentury Ipsos. Podle něj si 78 procent dotázaných přálo zákaz kouření v restauracích. Podobné vášně vzbuzuje i současná debata o elektronické evidenci trţeb. Víme, ţe naše konkurence podvádí, říkají mnozí majitelé restaurací a hospod. A nechápou, jak to, ţe se v jedné ulici mohou vyskytovat čtyři restaurace, z čehoţ dvě jsou plátcem DPH,dvě ne, a vykazují propastné rozdíly v trţbách. Poukázal na to třeba restauratér Aleš Štočka na webu BusinessInfo. Ta nejniţší penze Z toho se odvíjí další problém týkající se zaměstnancŧ v českém pohostinství. Pokud totiţ někdo takto brutálně krátí daně, vyplácí svoje zaměstnance hotově a bez papírŧ, tak ti pak nemají odpracované roky pro dŧchod. Anebo mají, v případě, ţe dostávají minimální mzdu, ale pak mají nárok jen na tu nejniţší penzi. V tomto případě je však stanovisko asociace shodné s postojem ministerstva financí. Je příznivcem zavedení elektronické evidence trţeb, avšak bez výjimek. Plné znění zpráv


Ve svém prohlášení uvedla, ţe „vnímala od počátku návrh na její zavedení pozitivně, jako jedno z opatření, které zajistí rovné podmínky podnikání“. Zároveň se však neopomněla ohradit proti tomu, ţe obor veřejného stravování je opakovaně zmiňován jako nejvýznamnější tvŧrce šedé ekonomiky: „Z dostupných studií jasně vyplývá, ţe ‚nechuť k daňovým odvodŧm„ nevykazují podnikatelé ve veřejném stravování a ubytovacích sluţbách zdaleka na prvním místě, jak je často mediálně deklarováno.“ Loňský paradox V roce 2014 si většina restauratérŧ pochvalovala návštěvnost svých zařízení. Dva ze tří potvrdili, ţe byla meziročně vyšší, případně stejná. Vývoj byl v tomto ohledu ve srovnání s obdobným měřením v letech 2012 a 2013 jednoznačně pozitivní. Jenţe jedním dechem dodali, ţe trţby zŧstaly za očekáváním. V Praze zaostávaly ve 30 procentech případŧ za předpoklady restauratérŧ, v ostatních částech republiky to bylo dokonce ještě výraznější. V loňském roce tak vzrostl počet těch, kteří očekávali uzavření nebo výrazné omezení provozu. Nejvíce ohroţeny byly vesnické hospody, pohostinská zařízení v niţší cenové skupině se stálou klientelou v menších obcích. Podle výzkumné agentury Data Servis uzavření nebo výrazné omezení provozu loni očekávalo 5,3 procenta podnikŧ. Poradenská agentura Bisnode byla v tomto ohledu letos ještě skeptičtější. Provedla analýzu rozloţení rizikovosti a stability firem a podle ní k nejrizikovějším oborŧm podnikání v Česku patří obchod, pohostinství, doprava a stavebnictví. Zvýšeným rizikem krachu je podle ní ohroţena kaţdá třetí firma z pohostinství. Naopak více neţ třetina má skvělé vyhlídky do budoucna. Jak zaujmout? Na rŧstu trţeb se loni u 29 procent úspěšných provozoven nejvíce podílely vyšší návštěvnost (52 procent) a rozšíření sortimentu nabídky jídla a pití (11 procent). „Rŧst čím dál méně souvisí se zvyšováním cen v podnicích – pouze 11 procent podnikŧ, které měly vyšší trţby, uvádí, ţe to bylo zpŧsobeno také rŧstem cen,“ říká Marcela Šimková, ředitelka Data Servisu. Naopak je zřejmé, ţe zabírá pestrost nabídky, její změna. Dále dostupnost wi-fi. „To je v dnešní době automatická věc, jako kohoutková voda. Lidé přijdou a připojí se přes telefon. Nedokáţu si představit v dnešní době restauraci, která tohle nemá,“ tvrdí Ondřej Koubek z Plzeňského restaurantu Anděl. Více akcí, odlišit se – to je další cesta, jak zaujmout. Třeba pro děti. Zábavné koncerty, turnaje, podpora věrnostního programu. „V rozvoji nabídky lze zaznamenat trend experimentování a speciálních nabídek. Ty loni v rŧzné podobě realizovaly dvě třetiny podnikŧ,“ vyčíslila Šimková. Šlo například o pořádání zvěřinových hodŧ, nabídku valentýnského menu, grilování, přípravu domácích specialit a nápojŧ. Podle rezervačního portálu Restu.cz vyhledává restaurace a jejich recenze kaţdý den na internetu aţ 50 tisíc Čechŧ. A jejich počet stále roste. Nejvíce je ovlivňuje právě Restu.cz a pak také Trip Advisor a Grand Restaurant. Druhé dva hodnoticí portály si však svoji pověst pokazily. Z mnoha recenzí na Trip Advisoru je na první pohled zřejmé, ţe je psaly „spřátelené osoby“. Av případě Grand Restaurantu Pavla Maurera vadí, třeba podle kuchařky a food blogerky Kamily Rundusové, ţe „člověk mŧţe restauraci hodnotit bez ohledu na to, zda ji navštívil. A hodnocení přispěvatelŧ se nezveřejňuje, je zcela anonymní“. Pak se stává, ţe jeden rok se restaurace umístí mezi nejlepšími deseti a o rok později je v druhé padesátce. I kdyţ se v ní nic nezměnilo. Plné znění zpráv


URL| http://byznys.lidovky.cz/hospody-ziji-novou-nadeji-lide-zapomneli-na-krizi-a-chodi-na-pivo-pxl-/firmytrhy.aspx?c=A150605_135207_firmy-trhy_pave

Vzpomínky na Ludvíka Vaculíka: "Není to až tak blbé..." 7.6.2015

magazin.aktualne.cz

str. 00

Kultura

Redaktorka Aktuálně.cz vzpomíná na osobní setkání a na jednu povedenou, i kdyţ neplánovanou bakalářskou práci. Praha – Psal se rok 2000, studovala jsem Praha - Psal se rok 2000, studovala jsem ţurnalistiku a hltala knihy o disidentech a samizdatu. Plna nadšení a odhodlání jsem také šla toto téma oznámit jako námět své bakalářské práce paní doktorce Jonákové, která na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy přednášela literaturu. "Heleďte, Zuzano, a nechcete napsat bakalářku na Ludvíka Vaculíka? To byl disident a jedna z hlavních postav samizdatu a zcela nepochopitelně o něm doposud vyšla jen jedna tenká broţurka," řekla mi tenkrát. Chvíli jsem pociťovala zklamání, neboť jsem naivně rozmáchle a studentsky nerozváţně chtěla psát o úplně celém českém samizdatu, a místo toho "jenom" Vaculík! Naštvaně jsem odkráčela do archivu Národní knihovny a vyţádala si Literární noviny a Listy ze 60. let, ţe se tedy jako podívám, co ten Vaculík psal, kdyţ je toho jeho slavná éra. Začetla jsem se tak náruţivě, ţe mě probral aţ hlas starého muţe v modrém plášti, jenţ upozorňoval, ţe za patnáct minut zavírají a musíme odevzdat všechny vypŧjčené svazky. Skoro bych řekla, ţe to byla láska na první pohled, kdyby to u Ludvíka Vaculíka, známého milovníka mladých ţen, nezavdávalo příčinu k planým spekulacím. Od té chvíle jsem vysedávala v nejrŧznějších archivech a četla a četla. Nezapomenu především na knihovnu samizdatové literatury a publicistiky Libri Prohibiti u Jiřího Gruntoráda, kde jsem opatrně otáčela a pročítala originály jeho samizdatových fejetonŧ na prŧklepových papírech. Vaculíkem jsem se musela pročíst, neboť neexistovaly takřka jiné prameny neţ primární - jeho texty - bohaté deníkové záznamy psané jiţ od dětství, beletrie, rozhlasové reportáţe, fejetony, sloupky, kurzívy a glosy. Ostatně v jednom z fejetonŧ k tomu, ţe si své ţivotopisné knihy napsal v podstatě on sám svými deníky, poznamenává, ţe tak chce vypálit rybník případným badatelŧm, aby nemohli objevit něco jiného, neţ co vybádal on sám. Jeho tvrdohlavost a přímost jsem řešila i s vedoucí své bakalářské práce. K teoretické části měla být i praktická, coţ bývá u budoucích ţurnalistŧ píšících o ţijící osobnosti nejčastěji rozhovor s touto osobností. Jenţe u Ludvíka Vaculíka mi to vedoucí práce nedoporučovala: "Práskne vám telefonem a budete kdesi." Setkání s Vaculíkem Začal tak vznikat text, u něhoţ mi bylo skoro líto, aby o něm nevěděl jeho hlavní (a veskrze kladný) hrdina, Ludvík Vaculík. A krom toho mi přišlo hloupé, abych v podstatě za jeho zády a bez jeho vědomí na něj "shromaţďovala materiály“. Toho uţ si uţil dost v disentu, říkala jsem si a odhodlala jsem se třesoucí rukou vytočit jeho telefonní číslo. "Prosim!" ozvalo se na druhém konci lehce podráţděně. Chvějícím se hlasem jsem mistrovi oznámila, ţe o něm píšu bakalářskou práci a jestli by si ji nechtěl přečíst a třeba mi k ní něco říct. Na druhém konci chvíle mlčení, pak vyřčen ortel: "Pošlete, dám přečíst své ţeně. Abych tím neztrácel čas, kdyby to bylo blbé.“ To je ostatně typický Vaculík - stručný, upřímný, sarkastický.



Kdyţ jsem jeho rezultát tlumočila několika lidem, kteří ho znali, shodli se, ţe to je v podstatě úspěch aţ výhra. Dlouho se nic nedělo, bakalářskou práci jsem jiţ odevzdala. Kdyţ tu náhle zazvonil telefon: "Tady Ludvík Vaculík. Tak manţelka mi řekla, ţe to není blbé, odváţil jsem se tedy nahlédnout sám, ţe se třeba nerozčílím. Není to aţ tak blbé. Budete-li k tomu něco chtít říct, mŧţeme se sejít u Veletrţního paláce, to mám z domova kousek.“ V kavárně jsme se pak sešli ještě jednou, kdyţ Ludvík Vaculík připravoval do vydání výbor svých Posledních slov. Na přebal knihy chtěl dát úryvek z mé bakalářské práce. "Dal bych tam toto. Já vám to přečtu. Tedy ne, já to číst nebudu, vy mě v tom úryvku totiţ chválíte, takţe mi je blbé to číst nahlas. Přečtěte si to sama, mám to tady zatrţené.“ Kdyţ jsme se loučili, říkal, ať mu pošlu nějaké své literární pokusy. Poslala jsem jednou či dvakrát, nestálo to za moc. Za to mistr dál v médiích neúnavně chrlil jeden břitký a šťavnatý text za druhým, i kdyţ s přibývajícími lety přibývalo naštvání a ubývalo lehkosti. K neustálému kritickému a trefnému reflektování aktuálního dění ho vedla jeho povaha, patrná jiţ z jeho zápiskŧ z dětství. Ostatně jiţ coby kluk vedl táborový časopis s příznačným názvem Větrák, neboť jiţ tehdy ho to nutilo "provětrávat" zatuchlé ovzduší svými osvěţujícími glosami schopnými rozvířit vodu i v tom nejstojatějším rybníku. Manifest 2000 slov je toho nejlepším příkladem. Říkával, ţe činností publicisty vykonává svou občanskou povinnost. "Byl jsem obdařen mocí psaní a tak ji vyuţívám,“ vysvětloval. Kdyţ mi včera zapípala na mobilu ta smutná zpráva ze servisu ČTK, ţe Ludvík Vaculík zemřel, vytrvale jsem prohrabovala šuplíky, aţ jsem našla jakousi pracovní verzi své bakalářské práce. Mŧj smutek dlouho netrval, musela jsem se začít smát, kdyţ jsem si pročítala jeho mistrné glosy plné ironie, sarkasmu a přímočaré upřímnosti, hutných zkratek a jedinečných podobenství. Protoţe některé věci mŧţete zaţít jen při čtení Vaculíka. Konec jedné éry Třeba kdyţ se v 60. letech uvedl ve Filmových a televizních novinách článkem Nepotřebuji televizi, v němţ zkritizoval televizi, televizní diváky i samotný časopis Filmové a televizní noviny: "Televize není skoro vŧbec nutná, takţe skoro všichni lidé, kteří vyrábějí televizory, i lidé, kteří pro televizi dělají program, by mohli dělat něco jiného. Vznikají nakonec i televizní noviny a tento článek v nich. A proč? Bezdŧvodně! Nebo málo dŧvodně; abych si neuzavřel cestu k další úvaze a do této redakce." Kde někdo napíše mnohostránkové pojednání o invazi v srpnu 1968, tam Vaculíkovi v jeho proslulých pravidelných fejetonech Srpnových den stačí napsat třeba: "'Čím jich jen enom uvítáme? Slivovica vypitá, granátŧ není!' pravil bratranec Ludvik toho srpnového rána.“ Pročítala jsem si praktickou část bakalářské práce, ohlasy jeho přátel. "Ludvík Vaculík byl a je neklidným - a tedy svobodným - ţivlem, který si vţdycky udělá, co chce,“ psal mi ve svém dopise tehdejší předseda Senátu Petr Pithart. "Myslím, ţe náleţí, spolu s Havlíčkem a Nerudou, k trojhvězdí největších českých novinářŧ,“ napsal mi mimo jiné nakladatel a publicista Vladimír Pistorius. Oko mi padlo také na fejeton U nás na Moravě: "Vznikl jsem na Moravě, ţiju v Čechách v Praze, pochovají mě zas na Moravě: všude dobře, doma nejlépe.“ Takhle trefně nikdo psát neumí. S odchodem Vaculíka končí jedna éra české ţurnalistiky. Marně vyhlíţím nového Vaculíka. Není na obzoru. Bohuţel pro stojatý český rybník.

URL| http://magazin.aktualne.cz/kultura/vzpominky-na-vaculika-neni-to-az-takblbe/r~67ba58520cf911e590ae0025900fea04/

Pivařské rouhání Plné znění zpráv


7.6.2015

respekt.cz

str. 00 RESPEKT.IHNED.CZ Silvie Lauder

Vláda minulou středu kývla na návrh zákona, který by měl mimo jiné přinést úplný zákaz kouření v českých restauracích, hospodách a barech. Přiznáváme, ţe i nás uţ trochu unavuje se tématem znovu zabývat. Relevantní argumenty zazněly tolikrát a v takové síle, ţe je kritici tohoto kroku buď neznají, nebo je záměrně ignorují. Nicméně pojďme si je ještě jednou zopakovat. A přidat ještě pár dalších. Zaprvé nejde o nějakou umělou regulaci, shora vynucené ohýbání něčeho, co nikdo nechce. Naopak - lidé si plošný zákaz kouření přejí se zvyšující se intenzitou. Tuto rostoucí veřejnou poptávku mapuje agentura Ipsos ve spolupráci s Fakultou sociálních věd Univerzity Karlovy. Celková podpora zákazu se sice od prvního výzkumu provedeného na reprezentativním vzorku bezmála devíti tisíc lidí v roce 2012 nemění a zŧstává na necelých osmdesáti procentech. Zároveň však roste počet lidí, kteří jsou o nutnosti restrikce velmi pevně přesvědčeni. Před třemi lety jich byla třetina, letos uţ čtyřicet procent. „Cigarety kazí chuť piva." Majitel pivovaru a restaurace v Nuslích Vladimír Bašta Zejména Asociace hotelŧ a restaurací, jeţ se proti zákonu postavila, by měla věnovat pozornost zajímavým dodatečným informacím, které z těchto výzkumŧ vyplývají. Týkají se totiţ jádra jejich byznysu. Respondentŧm totiţ víc neţ kouř vadí v pohostinství uţ jen jediná věc, a to špatná obsluha. Všechno ostatní, co v hospodě či restauraci mŧţe vadit - od mizerné kvality jídla a pití přes „pachy z kuchyně" po přílišný hluk - jsou hosté ochotni skousnout více neţ zamlţené a páchnoucí prostředí. A nekuřáci nikoli překvapivě raději snesou i neurvalého vrchního ochotněji neţ kouř. Kuřákŧm sice - opět očekávatelně - cigarety tak dramaticky nevadí, jsou však ve společnosti v menšině, kouří totiţ necelá třetina Čechŧ. Kdyţ se pak výzkumníci ptali na motivaci, s níţ lidé vyráţejí „na jedno" nebo na krvavý steak, ani kuřáci nezmiňovali na prvních místech moţnost zapálit si bez omezení. Vítězí touha po společnosti, po kvalitním jídle a pití nebo chuť sledovat společně sport či si zatančit, aţ daleko vzadu se krčí „svoboda kouřit", o níţ nám kritici zákazu říkají, ţe je pro Čechy principiální. Tím se dostáváme k dalšímu zajímavému aspektu tuzemské debaty, který bývá významně opomíjen. A opět připomeňme, ţe uţ jsme ho několikrát zmiňovali. Obvykle bývá dlouhotrvající tuzemský odpor k opatření běţnému ve většině evropských zemí vysvětlován místní liberální orientací, jakýmsi českým specifikem. Jenţe při bliţším pohledu se ukazuje, ţe nejde o specifikum občanské, ale specifikum v rozhodovacím procesu. Jak ukázala v rozsáhlé studii vypracované na ţádost Evropské unie Katherine Smithová z Univerzity v Edinburghu, Česko patří v evropském kontextu ke státŧm, kde má tabáková lobby dlouhodobě zásadní vliv na rozhodování. Britská akademička přehledně ukázala, kolik klíčových momentŧ - od prŧběhu privatizace přes regulaci reklamy a daň z tabáku aţ právě po otázku zákazu kouření v pohostinství - se v Česku odehrálo přesně podle not tabákových firem. A nejlepší argument nakonec. Hlásá ho majitel pivovaru a restaurace v praţských Nuslích Vladimír Bašta, kdyţ říká, ţe cigarety zásadně kazí chuť piva. Dodejme jen, ţe země tak hrdá na svoji pivní tradici by pivařské rouhání vynášející kouření do nebe rozhodně neměla podporovat.

URL| http://RESPEKT.IHNED.CZ/c1-64120570-pivarske-rouhani

Reakce Kremlu na summit G7 8.6.2015

ČT 1

str. 08

12:00 Zprávy ve 12

Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------Kreml vyzval skupinu zemí G7, aby jasně řekly, kdo má rezervy v naplňování minských dohod o příměří na východě Ukrajiny. Moskva taky reagovala na slova o dalších protiruských sankcích. Lídři G7 se na závěr Plné znění zpráv


společné schŧzky zřejmě vysloví pro pokračování tvrdých postihŧ. Podle Kremlu ale v bavorském Elmau dosud nezaznělo nic nového a mezi jednotlivými členy jsou prý v této otázce vidět rozdílné postoje. Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Musíme si uvědomit, ţe evropské sankce vyprší, tuším, v prŧběhu července, koncem července a je potřeba, aby zástupci Evropské a, řekněme, těch dominujících státŧ, jako je Velká Británie, Německo, Francie, si vyjasnily pozice, se kterými potom pŧjdou na ta jednání na pŧdě Evropské unie s tím, ţe budou muset přesvědčovat ty menší hráče, kteří mají určité výhrady včetně Slovenska, Řecka, Kypru a dalších, ty státy jsou známé a samozřejmě je dŧleţitý i postoj Spojených státŧ. Ty evropské sankce se Spojenými státy jsou do určité míry koordinované, nicméně Evropská unie i Spojené státy nebo Japonsko, Austrálie mají vlastní politiku, mají vlastní rozhodovací mechanismy, v poslední době se do určité míry nebo někteří komentátoři spekulovali o tom, ţe USA se budou snaţit o určité sblíţení s Ruskou federací, protoţe potřebují řešit krize na, v Íránu, v Sýrii. To se zdá, ţe tato teze není úplně pravdivá, ţe spíše Spojené státy budou se snaţit provázat plnění minských dohod s ukončením nebo spíše zeslabením sankcí neţ samotným ukončením.

Zákaz zvýší tržby? Podle vědců jistota 8.6.2015

Dobrý den s Kurýrem str. 05 (ARA)

Téma Dobrého dne

SLOVÁCKO Tady by měli zbystřit všichni ti, kteří jsou zastánci kouření u jídla a pití a tvrdí, ţe pokud sněmovnou projde vládní návrh na úplný zákaz kouření v hospodách, restauracích a barech, tak to většinu provozovatelŧ finančně poloţí. Státní zdravotní ústav a Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy přišly v minulých dnech s výsledky vlastního prŧzkumu, podle kterého provozovatelé kuřáckých zařízení tratí. Plošný zákaz kouření by naopak do jejich lokálŧ mohl přilákat aţ o šest procent víc lidí. A předloţily také konkrétní a souhrnné číslo pro celou zemi. Celkové trţby by se prý zvedly o šest miliard korun. Instituce svá tvrzení opírají o výsledky prŧzkumu mezi těmi, kterým kouření v restauracích spíš vadí. Z výsledkŧ, které má redakce DOBRÉHO DNE k dispozici, vyplývá, ţe pro zákaz kouření je dlouhodobě 78 procent lidí. A co je obzvlášť zajímavé, 39 procent z nich jsou kuřáci, kteří se bez své neřesti neobejdou ani jeden den v týdnu. Zajímavé, ale nepříliš překvapivé, je pak zjištění, ţe hospodští by ušetřili také za obnovu kouřením znehodnocených lokálŧ. „To zcela určitě,“ přitakává Pavel Grebík, majitel nejstarší hospody ve Strání-Květné, kterou je „Sklípek“. „Z vlastní zkušenosti v Belgii a Holandsku vím, ţe nekuřácké hospody fungují po zákazu ještě lépe neţ před ním. Jenomţe česká mentalita je jiná, z toho mám obavy. Na jednu stranu vítám, ţe nebudu mít tak vysoké náklady na vzduchotechniku a vymalování stěn, na druhou mám obavy z odlivu zákazníkŧ. Proto říkám zákonu ne. Já si, na rozdíl od hostinských ve městech, nemŧţu své zákazníky vybírat. Na vesnicích jsme a budeme v nevýhodě.“

Geopolitika Washington-Moskva-Peking v polovině druhé dekády 21. století, část první 8.6.2015

natoaktual.cz

str. 00 natoaktual.cz / Analýzy a komentáře natoaktual.cz

Michael Romancov, Metropolitní univerzita Praha Čím víc se přibliţuje konec druhé dekády 21. století, tím lépe je vidět, ţe Spojené státy na vlastní kŧţi zakoušejí, ţe dosáhnout vrcholu je snazší, neţ se na něm udrţet. Těţko říci, jak dlouho ještě se jim to (ne)bude dařit, ale s vyuţitím několika historických analogií se mŧţeme pokusit nastínit scénáře, které připadají v úvahu. Maximum pro urychlení pádu USA dělá Rusko, které od hlasité kritiky v podstatě všech amerických aktivit a diplomatické podpory svých favoritŧ (Sýrie, Libye) přešlo k aktivnímu pouţívání síly (Gruzie, Ukrajina) a pokusŧm destabilizovat situaci v problematických regionech dodávkami moderních zbraňových systémŧ (Írán, Plné znění zpráv


Venezuela). Výchozím bodem pro naše úvahy je, ţe moţný (pravděpodobný) konec americké dominance má zajímavý precedens v historii Britského impéria. Nazíráno geopolitickou optikou začal americký vzestup k vrcholu v okamţiku, kdy se podařilo zmocnit se severní Ameriky nejenom na mapě, ale v realitě. Výchozím momentem je rok 1869, kdy začalo být moţné cestovat vlakem z New Yorku do San Francisca, coţ do té doby bylo moţné buď na koni/vozem, a bylo to dlouhé, nebezpečné a z hlediska objemu přepravy nákladŧ zcela neefektivní, nebo lodí, přičemţ bylo nutné obeplout celou Jiţní Ameriku. První transkontinentální ţeleznice světa poprvé v historii lidstva umoţnila rychlou, celoroční, bezpečnou a vysokoobjemovou přepravu lidí i nákladŧ v hlubokém vnitrozemí jinak neţ po vodě. Tato skutečnost umoţnila osídlit (středo)západ a začít vyuţívat jak tamější zemědělskou pŧdu, tak nesmírné surovinové bohatství. Právě tyto zdroje – „odjakţiva“ existující, ale do té doby nedostupné, stimulovaly emigraci, kdy přes Atlantik začaly proudit stále rostoucí davy Evropanŧ dychtících po pŧdě. Část amerických elit začala poţadovat aktivní zapojení USA do světového dění a předpokládala, ţe ekonomická prosperita přirozeně povede k získání respektu a následně zaujetí vedoucího postavení. Někdejších třináct kolonií, leţících podél atlantické periferie, se proměnilo v mohutný kontinentální kolos, jehoţ prosperita a moc se opírala o stále rostoucí schopnost intenzívně vyuţívat domácí zdroje a inovovat. Právě tím, a nikoli vojenskou mocí, kterou vybudovala mnohem později, se Amerika stala konkurentem ve světě tehdy dominující Velké Británii, nad jejímţ impériem, zahrnujícím zhruba 26 % světové souše a jen o málo menší podíl světové populace, slunce nezapadalo. Britská pozice se opírala o nezpochybnitelnou nadvládu Královského námořnictva nad světovým oceánem, coţ na jedné straně umoţňovalo efektivní přepravu nákladŧ a osob, na straně druhé neméně efektivní pouţití síly ve kterékoli části světa, která byla přístupná ze světového oceánu (díky tzv. dělovým člunŧm se pro Británii otevřelo i hluboké vnitrozemí Asie a Afriky). Z hlediska budoucího vývoje je paradoxní, ţe Británie dlouhou dobu Spojené státy nepovaţovala za protivníka, ale dokonce ani za konkurenta. Pozornost britských elit totiţ byla soustředěna primárně na vojenskou sílu, a to zejména v oblastech, kde Británie měla své zásadní zájmy, kupříkladu v Indii. Dlouhou dobu proto bylo prvním konkurentem Londýna Rusko, kontinentální „behemot“ jehoţ území se rozprostíralo od Varšavy po Vladivostok a jehoţ zájmy kolidovaly s těmi britskými od černomořských úţin, přes střední Asii aţ po Mandţusko. Evropané, Brity nevyjímaje, byli daleko více neţ pochybnými kvalitativními rysy ruského státu (autokratická vláda, korupce, dlouho trvající nevolnictví, negramotnost) fascinováni zjevnou a nezpochybnitelnou kvantitativní základnou ruské moci. Rusko tehdy, stejně jako dnes, disponovalo největší populací v Evropě a surovinově mimořádně bohatým a zároveň nejrozlehlejším teritoriem na světě. Reţim se opíral o největší evropskou armádu a stát procházel pomalou, leč impozantně pŧsobící, a například Německo děsící, modernizací. Druhým konkurentem, který dlouhou dobu pŧsobil poměrně nenápadně, ale nakonec zpŧsobil největší škody britské dominanci, a v posledku i její pád, bylo Německo.Ve srovnání s USA nebo Ruskem nesrovnatelně menší, méně lidnatý, ale z hlediska vědy, výzkumu, inovací a ekonomické síly mimořádně dynamický aktér, který byl zásadně nespokojený se svou rolí v systému tehdejších mezinárodních vztahŧ. Před 1. světovou válkou, stejně jako v meziválečném období, právě v Německu nejsilněji rezonovaly zdeformované myšlenky sociálního darwinismu, které pomohly dostat se k moci silám, které místo adaptability na měnící se poměry, v čemţ Německo vynikalo, vzývaly sílu. Výsledkem byly dva pokusy o radikální změnu statu quo v podobě dvou světových válek. Na straně zemí, které s panujícími poměry nebyly spokojené, do „srozumitelného a logického“ jazyka geopolitických teorií tehdejší svět „přeloţili“ Američan A. T. Mahan a autoři německé geopolitické školy, zejména pak Karl Haushoffer. V obou případech byly vlády USA, respektive Německa, vybízeny k realizaci určitých praktických krokŧ, na jejichţ konci měl být dosaţen ţádoucí stav: zhroucení „Pax Britannica“ a jeho nahrazení „Pax Americana“ respektive „Pax Germanica“. Na opačné straně stál Brit H. J. Mackinder, jenţ ve svých pracích zhmotnil britské obavy z moţných úspěchŧ kontinentálních vyzývatelŧ, jimiţ měly být Rusko nebo Německo, později jejich moţné spojení. V Rusku tehdy ţádná geopolitická koncepce, která by se zabývala moţností Plné znění zpráv


změny světového řadu, nevznikla. Zato se objevily, dodnes akceptované, názory, ţe Rusko je svou nesmírnou rozlohou, de facto se stalo kontinentálním ostrovem, předurčeno ke specifické roli, kterou svět musí respektovat. Po 2. světové válce, dosud nejničivějším konfliktu v lidských dějinách, kdy se do sebe USA a SSSR „zaklesly“ v podobě studené války, se Amerika postupně stala tím, čím v 19. a první polovině 20. století byla Británie – jedinou skutečně globální mocností. SSSR, který nahradil v 1. světové válce zkolabované Rusko, dokázal rozšířit svou moc na výrazně větší část Evropy a dočasně, do roztrţky s komunistickou Čínou, i Asie. Kvantitativně měla Moskva v mnoha ohledech převahu, neboť moc komunistického bloku, v jehoţ čele stála, se opírala o větší území, do rozkolu s Čínou o více obyvatel a, minimálně z počátku, i o větší ozbrojené síly. Ideologie marxismu-leninismu deklarovala jako ţádoucí stav světové vítězství tzv. proletářské revoluce, tedy ovládnutí celého světa komunismem sovětského typu, řízeným z Moskvy. Vrátíme-li se ke geopolitice uvidíme, ţe proti sobě stály globálně přítomné USA – odhodlané, ve spolupráci se státy leţícími podél oceánské periferie Evropy a Asie, zadrţet SSSR v prostoru, který získal. K tomu vybudovaly a pouţívaly rozsáhlý arzenál plavidel a letadel, umoţňující trvalou a efektivní přítomnost ve vodách světového oceánu a v globálním vzdušném prostoru. Jejich protivník se opíral o největší přírodní pevnost světa, leţící v hlubokém vnitrozemí Evropy a Asie. Její rozloha zatím vţdy spolehlivě pohltila kaţdého protivníka, který do ní z oceánské periferie vstoupil. Toto území bylo – a je! – nejen rozlehlé, ale také se jedná o pravděpodobně největší surovinou pokladnici, kterou je na této planetě moţné nalézt. Sovětská schopnost přírodního a lidského bohatství efektivně vyuţít sice byla o něco lepší, neţ v případě carského Ruska, ale tempu, které po válce nastolily, a v jejím prŧběhu zvyšovaly USA, nedokázala Moskva čelit. Na počátku devadesátých let minulého století se SSSR, aniţ by byly jakkoli oslabeny ty atributy, na kterých spočívala jeho moc (rozloha, počet obyvatel, suroviny, silná armáda), zhroutil. Dnes máme za to, ţe souboj dvou „kvantitativních“ kolosŧ dopadl jediným moţným, neboť logickým, zpŧsobem. Zvítězil ten, který ke kvantitě dokázal připojit i kvalitu v podobě dynamické ekonomiky, zaloţené na trvalých inovacích, kterou byla schopná produkovat osobně a politicky svobodná a svobodomyslná společnost. V devadesátých letech to vedlo ke zformulování, dnes je patrné, ţe neodŧvodněně optimistické, teze o „konci dějin“, z níţ byl nejsilnější člen světového společenství bolestně vyléčen po 11. září 2001. Amerika, vyzvaná na souboj nestátním aktérem, zabředla do dvou dlouhých, nákladných a nepopulárních válek, v nichţ nedokázala zvítězit na bitevních polích tak, aby byla schopná nastolit mír. Ve stejnou dobu došlo k bezprecedentnímu ekonomickému vzestupu Číny, jejíţ komunistické vedení, na rozdíl od SSSR, dokázalo přizpŧsobit zjevně nefunkční ekonomický model měnícím se podmínkám, aby se Čína, po „pouhých“ třech dekádách vynořila jako druhá největší ekonomika světa. Netušíme, zda se prudký rŧst čínské ekonomiky jiţ zastavil, ale přesun těţiště světové ekonomiky do asijskopacifické oblasti se jeví být nevyvratitelným faktem této epochy. Z hlediska mocensko-politického vyvolala tato aktivita v USA pocit nezbytnosti přesměrovat do této oblasti dostatečné kapacity, kterýţto pohyb je znám jako „US pivot to Asia“. Mezi argumenty, proč je to nezbytné, měl (má?) své místo i ten, ţe Čína se pro USA stane tím samým, čím bylo Německo pro Británii. Co kdyţ je však tento předpoklad chybný? Výše uţ jsme konstatovali, ţe dominantní Británie ve světě viděla dva vyzývatele: Rusko a Německo, ale v podstatě si nevšimla USA. Zastávám názor, jenţ se samozřejmě mŧţe ukázat být mylný, ţe podobně, jako si Británie neuvědomovala „hrozbu“, kterou pro ní představovaly USA, neboť byla nucena čelit Rusku a Německu, dnes Amerika chybně uchopila hrozbu, kterou je Čína. Proč? Protoţe Čína se jako tehdejší Německo nechová, zatímco dnešní Rusko ano. Michael Romancov autor pŧsobí na Institutu politologických studií FSV UK a Metropolitní univerzitě Praha

URL| http://www.natoaktual.cz/geopolitika-washington-moskva-peking-v-polovine-druhe-dekady-21-stoleti-castprvni-g23-/na_analyzy.aspx?c=A150608_175339_na_analyzy_m02 Plné znění zpráv


Pivařské rouhání 8.6.2015

Respekt str. 37 Pravda a láska Silvie Lauder

Vláda minulou středu kývla na návrh zákona, který by měl mimo jiné přinést úplný zákaz kouření v českých restauracích, hospodách a barech. Přiznáváme, ţe i nás uţ trochu unavuje se tématem znovu zabývat. Relevantní argumenty zazněly tolikrát a v takové síle, ţe je kritici tohoto kroku buď neznají, nebo je záměrně ignorují. Nicméně pojďme si je ještě jednou zopakovat. A přidat ještě pár dalších. Zaprvé nejde o nějakou umělou regulaci, shora vynucené ohýbání něčeho, co nikdo nechce. Naopak lidé si plošný zákaz kouření přejí se zvyšující se intenzitou. Tuto rostoucí veřejnou poptávku mapuje agentura Ipsos ve spolupráci s Fakultou sociálních věd Univerzity Karlovy. Celková podpora zákazu se sice od prvního výzkumu provedeného na reprezentativním vzorku bezmála devíti tisíc lidí v roce 2012 nemění a zŧstává na necelých osmdesáti procentech. Zároveň však roste počet lidí, kteří jsou o nutnosti restrikce velmi pevně přesvědčeni. Před třemi lety jich byla třetina, letos uţ čtyřicet procent. Zejména Asociace hotelŧ a restaurací, jeţ se proti zákonu postavila, by měla věnovat pozornost zajímavým dodatečným informacím, které z těchto výzkumŧ vyplývají. Týkají se totiţ jádra jejich byznysu. Respondentŧm totiţ víc neţ kouř vadí v pohostinství uţ jen jediná věc, a to špatná obsluha. Všechno ostatní, co v hospodě či restauraci mŧţe vadit - od mizerné kvality jídla a pití přes „pachy z kuchyně“ po přílišný hluk - jsou hosté ochotni skousnout více neţ zamlţené a páchnoucí prostředí. A nekuřáci nikoli překvapivě raději snesou i neurvalého vrchního ochotněji neţ kouř. Kuřákŧm sice -opět očekávatelně - cigarety tak dramaticky nevadí, jsou však ve společnosti v menšině, kouří totiţ necelá třetina Čechŧ. Kdyţ se pak výzkumníci ptali na motivaci, s níţ lidé vyráţejí „na jedno“ nebo na krvavý steak, ani kuřáci nezmiňovali na prvních místech moţnost zapálit si bez omezení. Vítězí touha po společnosti, po kvalitním jídle a pití nebo chuť sledovat společně sport či si zatančit, aţ daleko vzadu se krčí „svoboda kouřit“, o níţ nám kritici zákazu říkají, ţe je pro Čechy principiální. Tím se dostáváme k dalšímu zajímavému aspektu tuzemské debaty, který bývá významně opomíjen. A opět připomeňme, ţe uţ jsme ho několikrát zmiňovali. Obvykle bývá dlouhotrvající tuzemský odpor k opatření běţnému ve většině evropských zemí vysvětlován místní liberální orientací, jakýmsi českým specifikem. Jenţe při bliţším pohledu se ukazuje, ţe nejde o specifikum občanské, ale specifikum v rozhodovacím procesu. Jak ukázala v rozsáhlé studii vypracované na ţádost Evropské unie Katherine Smithová z Univerzity v Edinburghu, Česko patří v evropském kontextu ke státŧm, kde má tabáková lobby dlouhodobě zásadní vliv na rozhodování. Britská akademička přehledně ukázala, kolik klíčových momentŧ - od prŧběhu privatizace přes regulaci reklamy a daň z tabáku aţ právě po otázku zákazu kouření v pohostinství - se v Česku odehrálo přesně podle not tabákových firem. A nejlepší argument nakonec. Hlásá ho majitel pivovaru a restaurace v praţských Nuslích Vladimír Bašta, kdyţ říká, ţe cigarety zásadně kazí chuť piva. Dodejme jen, ţe země tak hrdá na svoji pivní tradici by pivařské rouhání vynášející kouření do nebe rozhodně neměla podporovat. *** „Cigarety kazí chuť piva.“ Majitel pivovaru a restaurace v Nuslích Vladimír Bašta www.respekt .cz /audio Foto popis|

Nový návrh reforem řecké vlády studují mezinárodní věřitelé 9.6.2015

ČRo Plus

str. 01

17:10 Den podle…

Ondřej KONRÁD, moderátor -------------------Plné znění zpráv


Dobrý den. Řecko předloţilo věřitelŧm další seznam reformních krokŧ. Ale ti nejsou příliš spokojeni. Ukrajinští separatisté navrhují zřízení autonomie na východě země. Před dvaceti pěti lety šli tehdejší Čechoslováci po skoro pŧl století opět svobodně volit. A od kdy budou Češi volit elektronicky nebo přes internet? Organizace spojených národŧ předloţila frakcím, které válčí v Libyi, plán na obnovení jednoty země. Britové si připomínají výročí vypálení české obce Lidice za druhé světové války. No, a konečně o víkendu bude v praţském parku Ladronka znít hudba z celého světa. To jsou má dnešní témata, já jsem Ondřej Konrád a doufám, ţe aspoň něco vás z nich zaujme. Nový návrh reforem řecké vlády studují mezinárodní věřitelé. Tak řečená trojka, tedy Evropská komise, Evropská centrální banka a Mezinárodní měnový fond. Tsiprasově kabinetu jde o odblokování zbývajících více neţ sedmi miliard eur z druhého záchranného programu. Minulý týden řecká vláda, ve které má většinu silně levicová strana Syriza, odmítla návrh věřitelŧ, počítající s prudkým zvýšením daně z přidané hodnoty. A naopak věřitelé zase smetli závazky nabízené z řecké strany coby nedostačující. Právě proto vznikl nový, dnes do sídla Evropské komise doručený řecký seznam. A na lince vítám Davida Klimeše, komentátora Hospodářských novin. Dobrý den. David KLIMEŠ, komentátor, Hospodářské noviny -------------------Dobrý den. Ondřej KONRÁD, moderátor -------------------Pane Klimeši, nevíme úplné podrobnosti. Zatím jenom tak kusé zprávy říkají, ţe věřitelé nejsou úplně nadšeni. Co ten návrh podle vás mŧţe obsahovat? Mŧţe být o něco vstřícnější k poţadavkŧm té trojky? Anebo jde jen o další takovou tu odsouvající kličku Tsiprasovy vlády? David KLIMEŠ, komentátor, Hospodářské noviny -------------------Ano, podle všeho ten návrh, který zaslala řecká vláda, je vstřícnější. Uţ víme například to, ţe Řecko se zavázalo dodrţovat přísnější rozpočtovou disciplínu, neţ navrhovalo předtím. Ale jaksi je čím dál zjevnější, jak ubíhají ty týdny a dny, které nás dělí od bankrotu Řecka, ţe je to prostě nedostatečné. Ty základní poţadavky věřitelŧ jsou tak radikální a brutální ve smyslu toho šetření, ţe si nedokáţu představit, ţe premiér strany, která se jmenuje Koalice radikální levice, by na něco takového přistoupil. Myslím tím zásadní prodlouţení věku odchodu do dŧchodu, do dŧchodu, případně zvýšení daně z přidané hodnoty. Ondřej KONRÁD, moderátor -------------------Právě to, ţe se ten návrh nezaobírá dŧchody a vŧbec sociálními výdaji, dost značnými, to je pro ty věřitele asi překvapivé, ţe to Tsiprasova vláda úplně pomíjí. David KLIMEŠ, komentátor, Hospodářské noviny -------------------Ano. Vidíme to uţ několik měsícŧ, ţe pan Tsipras nebo jeho ministr financí Janis Varufakis se velmi rádi obecně baví o tom, kdo mŧţe za to, do jaké situace se Řecko dostalo. Ale těch konkrétních opatření, kde vzít ty potřebné miliardy eur, tak ty opravdu tady nemáme. A je na tom smutné, a v tom mají kritici, kritici jaksi toho západního přístupu pravdu, ţe čím jaksi je méně času, tím jsou na stole jenom horší a horší řešení. A v této chvíli, kdy potřebuje ta řecká vláda, která znovu zemi dovedla do recese, najít rychlé, takzvaně rychlé peníze, tak se sahá na ty, jaksi z ekonomického pohledu nejhorší moţnosti. A to je například to zvýšení DPH. To se rychle vybírá, ale je velmi pravděpodobné, ţe to opět umocní řeckou recesi. Ondřej KONRÁD, moderátor -------------------No, a umíte si představit, co by tedy Řecko, aby zároveň nevznikla téměř občanská válka v zemi, co by mohlo udělat, aby ti věřitelé, ta trojka byla uspokojena? David KLIMEŠ, komentátor, Hospodářské noviny -------------------No, já, upřímně řečeno, nic takového, a nejde samozřejmě o mŧj, o mŧj názor, ale i experti ze zahraničí nic takového nevidí. Ono Evropská unie a obecně ti věřitelé dali vládní Syrize pŧlrok na to, aby nějakým zpŧsobem Plné znění zpráv


navrhla svŧj program, jak šetřit. Syriza nastoupila v lednu, v březnu se dohodlo, ţe jsme v Evropě všichni přátelé a ţe v červnu je ten, to dramatické datum, kdy se musí platit poměrně hodně peněz věřitelŧm. Především Mezinárodnímu měnovému fondu. A to, co jsme se od té chvíle dozvěděli, co jsme od té chvíle věděli, tak to je, ţe v březnu řecký parlament schválil dotace na elektřinu pro chudé, kteří si je nemohou zaplatit, schválil příspěvky na nájemném v přepočtu aţ pět a pŧl tisíce korun. Naplnil ty body, jakým zpŧsobem bojovat proti tomu, oni říkali humanitární krize, ale jenom prohloubil ty rozpočtové nároky, které naopak se měly sniţovat. A v této chvíli jaksi není dost dobře přijatelné, aby ty dvě strany se mohly potkat na nějakém kompromisu, který by nějakým zpŧsobem nebyl jenom obecnou deklarací, jako v tom březnu, ale měl smysl i ekonomicky. Ondřej KONRÁD, moderátor -------------------Ale kdyby tedy byla u moci momentálně nějaká jiná koalice, která by byla trošičku vstřícnější, pak si myslíte, ţe by byla zároveň vstřícnost i tedy od té trojky? David KLIMEŠ, komentátor, Hospodářské noviny -------------------Já si myslím, ţe by to bylo moţné. Ale na druhou stranu tím základem by bylo, ţe kdyby byla jiná koalice, jiná konstelace v řecké vládě, tak ţádná řecká vláda by to nenechala dojít tak daleko. Ono já uznávám, ţe například Syriza měla některé zajímavé ekonomické návrhy, jako byly třeba dluhopisy navázané na rŧst HDP, kdyţ budeme prosperovat, budeme platit více, kdyţ spadneme do recese, budeme platit méně. Některé ty koncepty tam byly zajímavé. Ale v této chvíli nám skutečně uţ týdny jenom, nebo dny dělí od toho, aby se musely zaplatit obrovské sumy peněz. A v této chvíli já nedokáţu si představit, pokud zítra neoznámí řecká vláda, ţe privatizovala řecký přístav Pireus například Číňanŧm a má z toho mnoho a mnoho miliard eur. Tak jakým zpŧsobem rychle ty peníze chce nabídnout těm věřitelŧm. Ondřej KONRÁD, moderátor -------------------Říká David Klimeš, komentátor Hospodářských novin. Já vám děkuji mnohokrát. David KLIMEŠ, komentátor, Hospodářské noviny -------------------Díky a na shledanou. Ondřej KONRÁD, moderátor -------------------A dalším mým, pardon, omlouvám se, mým dalším hostem na lince, který poslouchal Davida Klimeše, je Traian Urban, iberoamerikanista z oddělení západoevropských studií Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity. Dobrý den. Traian URBAN, iberoamerikanista, oddělení západoevropských studií Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity -------------------Dobrý den. Ondřej KONRÁD, moderátor -------------------Pane Urbane, řada komentátorŧ se shoduje v tom, ţe právě, vracíme se ještě právě k Řecku, ţe ta věřitelská trojka nemŧţe v Řecku ustupovat, přinejmenším do podzimních španělských voleb. Protoţe by tak mohla ovlivnit jejich výsledek. Byly by podle vás ústupky řecké vládě skutečně povzbuzením pro voliče španělské levice, tedy hnutí Podemos? Traian URBAN, iberoamerikanista, oddělení západoevropských studií Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity -------------------Tak, samozřejmě by to byl jeden argument politikŧ ze strany Podemos, jak oslovit a vysvětlit voličŧm, ţe existují alternativy. Na druhou stranu samozřejmě španělští voliči spíše sledují ty lokální události a místní, místní záleţitosti a politiky. Takţe neviděl bych to aţ tak nějak jako rozhodující. Plné znění zpráv


Ondřej KONRÁD, moderátor -------------------Chcete tím říct, ţe tedy ... Traian URBAN, iberoamerikanista, oddělení západoevropských studií Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity -------------------Řeší spíš domácí problémy. Ondřej KONRÁD, moderátor -------------------... ţe tedy počínání té, té řecké vlády, respektive Syrizy oni nesledují Španělé? Traian URBAN, iberoamerikanista, oddělení západoevropských studií Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity -------------------To nechci říct, samozřejmě sledují. Nicméně sleduje to část obyvatelstva. Část obyvatelstva to vnímá pozitivně, další část negativně. Takţe ten dopad samozřejmě na někoho by to mělo, ale pravděpodobně by to neovlivnilo výsledek španělských voleb. Ondřej KONRÁD, moderátor -------------------Vedle Podemos je ještě, ještě jedna levicová strana, respektive hnutí. To Ciudadanos. V čem se liší od Podemosu? Traian URBAN, iberoamerikanista, oddělení západoevropských studií Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity -------------------Ona je otázka, jestli Ciudadanos jsou levicovou stranou. Oni sice, máte pravdu, ţe ve svých programových prohlášeních i proslovech se hlásí částečně k takový středolevici. Nicméně dokonce voliči ve Španělsku, většina voličŧ je vnímá jako středopravicovou stranu. Dokonce více pravicovou, neţ středovou, jo. Takţe ta, ta jejich, ta jejich pozice na tom, na té škále politické levo a střed, tak se trošku vymyká. Ondřej KONRÁD, moderátor -------------------Nicméně v těch nedávných volbách měly, byly do jisté míry propojeny tyhle ty dva subjekty. Traian URBAN, iberoamerikanista, oddělení západoevropských studií Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity -------------------No, propojeny úplně ne. Tam se tvoří koalice, kdy Ciudadanos nějakým zpŧsobem kooperuje například se socialistickou stranou, byly tam rŧzné náznaky spolupráce i s lidovcemi. Je to trošku problém, protoţe voliči, který, kteří volí vlastně stranu Ciudadanos, tak ji volí z několika dŧvodŧ. Ten první dŧvod je, ţe to je strana, která je protinacionalistická, míněno regionálně. To znamená, ona vznikla v Katalánsku a, a byla to strana, která bojovala proti tomu zvyšujícímu se nacionalismu. Nebo spíš ho vynechávala ze svých programŧ. A logicky strany, které bojují proti takovým těm místním nacionalistickým tendencím, jsou spíše pravicové neţ levicové ve Španělsku. To vychází uţ z logiky událostí, kterou ve Španělsku vidíme, jo. Takţe je velmi těţké říct, ţe by tato strana byla levicová. Ondřej KONRÁD, moderátor -------------------Hm, hm. A ještě poslední otázku. Jak Španělé vlastně vnímají to, ţe díky reformám, které vláda provádí, se přece jenom ta ekonomika zvedá a dokonce ta poslední prognóza Mezinárodního měnového fondu je velmi příznivá, zvyšuje odhad rŧstu na víc neţ tři procenta. Traian URBAN, iberoamerikanista, oddělení západoevropských studií Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity Plné znění zpráv


-------------------Tak, samozřejmě je to do určité míry tím diktátem, který přišel do Španělska z Evropské unie od Mezinárodního měnového fondu. De facto Španělsko muselo šetřit, muselo, muselo hledat úspory, byly tam takové relativně konzervativní politiky aplikované ekonomické. A ten dopad na lidi byl relativně velký. Ţe prostě spousta lidí, kdyţ to řekneme zjednodušeně, zchudla. Nicméně mělo to nějaký efekt, ţe ta ekonomika začíná samozřejmě rŧst a sílit. Taky nesmíme zapomenout, ţe španělská ekonomika má relativně v některých sektorech silné základy, takţe má kam rŧst. Nicméně samozřejmě to šlo na úkor, na úkor ţivotní úrovně občanŧ. Takţe teď se bude rozhodovat, kolik procent občanŧ vsadí ještě na ten, na ten rŧst, nicméně rŧst, který znamenal částečně velké zchudnutí. Anebo bude hledat tu alternativu v podobě levicovějších pokusŧ, jak zreformovat vlastně ekonomiku. Ondřej KONRÁD, moderátor -------------------A myslíte si, ţe vývoj v Řecku, to je úplně poslední otázka, mŧţe nějak ovlivnit volby, nebo přece jenom si toho vlastně nebude vŧbec týkat? Traian URBAN, iberoamerikanista, oddělení západoevropských studií Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity -------------------Tak, bude to mít samozřejmě vliv na to, ţe voliči Podemos pokud se podaří odpustit dluhy Řecku, nebo prodlouţit vlastně to splácení, tak pravděpodobně voliči to, voliči Podemos to budou kvitovat jako takový náznak toho, ţe politika Podemosu mŧţe být reálná. Takţe samozřejmě budou moţná víc volit tu stranu, neţ hledat třeba nějakou alternativu, která se jim bude zdát reálnější v momentě, kdy naopak Mezinárodní společenství řekne Řecku - a dost. Ondřej KONRÁD, moderátor -------------------Říká Traian Urban z Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity. Já vám děkuju mnohokrát. Traian URBAN, iberoamerikanista, oddělení západoevropských studií Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity -------------------Také děkuji, na shledanou.

The Masaryk Reloaded 9.6.2015

iHNed.cz str. 00 nazory.ihned.cz Ondřej Císař

Toţ demokracii bychom uţ měli, teď ještě nějaké ty demokraty. Vládnutí v České republice dlouho charakterizovaly dva hlavní znaky. Prvním byla kolonizace státu stranami, které v rukou málo viditelných „kmotrŧ" slouţily pro ţdímání veřejných zdrojŧ. Druhým byla politická pasivita občanŧ, která toto ţdímání pod vlajkou sledování osobních zájmŧ umoţnila. Jak napsal Platón před bezmála dvěma a pŧl tisíci lety, pokud nejsme ochotni podílet se na vládě sami, budou nám vládnout lidé horší, neţ jsme my. Tyto problémy jsme si nesli od počátku 90. let, které na jedné straně charakterizovalo úzké propojení politiky a nové post-privatizační ekonomické elity, a na straně druhé jasný zájem na tom, aby se k občanŧm o fungování státu dostalo jen minimum informací. V tomto ohledu Klausovo krédo o minimálním státu došlo svého naplnění v podobě minimálně transparentního státu. Ke kulminaci této vlny došlo během opoziční smlouvy koncem 90. let. Plné znění zpráv


I kdyţ se věci postupně začaly měnit, hned například v roce 1999 s přijetím zákona o svobodném přístupu k informacím, stále chybí férová pravidla, kterými by se řídila především stranická politika. Pokud by během posledního mistrovství světa v ledním hokeji nastupoval český tým do zápasŧ vţdy jen se čtyřmi hráči a dvojnásobně velkou brankou, nikoho by fandit nebavilo. Výsledky utkání by pokroucenými neférovými - pravidly byly rozhodnuty předem. Následovaly by prázdné tribuny i náměstí. Ve skutečnosti jsme ale - jako vţdy - sledovali opak, totiţ velký zájem o hokej. Ten je dán dvěma faktory. Prvním jsou férová pravidla, podle nichţ se hraje a která nenadrţují jen některým týmŧm. Druhým je dlouhodobá celospolečenská podpora, které se u nás hokej těší. Hokej je v tomto ohledu pravým opakem post-revoluční české politiky, kterou na jedné straně charakterizuje absence férových pravidel, a na straně druhé mizivá podpora hráčŧm. Hrajeme bez potřebných pravidel a do občanského tréninku nic neinvestujeme. A výsledek je předvídatelný - nezájem o stranickou politiku. Kdo by se chtěl účastnit zápasu, který je málo přehledný a zřejmě i předem cinknutý? Místo toho hledáme nové spasitele, kteří problémy minulosti překonávají tím, ţe je dále prohlubují. Namísto střetu zájmŧ v konkrétních kauzách tak máme na místě ministra financí osobu, která je z hlediska férovosti a čistoty hry v tak prekérní situaci, ţe pro její popis sousloví „střet zájmŧ" nemŧţe ani při nejlepší vŧli slouţit. Andrej Babiš celý koncept obrátil na hlavu, kdyţ se rozhodl, ţe podobně jako řídil svou firmu, bude nyní řídit celou společnost. A i s tímto cílem si obstarává další nástroje, například v podobě nákupu médií. Namísto Masaryka, kterého cituje podtitul tohoto článku, tak zvedl odkaz jiného hrdiny a se zápalem sobě vlastním se rozhodl, ţe se všichni přestěhujeme do jím racionálně řízeného Zlína. Před volbami si neváhal vzít na pomoc i program Rekonstrukce státu, jehoţ naplnění ale zatím - podle řady reflexí nepřekvapivě - pokulhává za předvolebními sliby. I některé z realizovaných krokŧ jsou - a to dokonce pŧvodními tahouny projektu - chápány jako popření jejich pŧvodního účelu. Jde především o sluţební zákon, který například podle šéfa Transparency International Davida Ondráčky povede k úplně stejným „výplachŧm" státní správy, k jakým docházelo dosud. A dnes se máme znovu - pokolikáté uţ - zamýšlet nad „brzdami moci" a opět vyjmenovávat mantru transparentnosti, otevřenosti, omezených výdajŧ na volební kampaň, profesionální veřejné správy a podobných receptŧ. Je zřejmé, ţe bez pravidel, která zajistí transparentní politickou hru, se věci nepohnou. Stejně jasné ale je, ţe to nezmění ani kritické zamýšlení se několika expertŧ nebo aktivistŧ z nevládních organizací. Pokud se vrátíme k hokejovému příměru, křivě pískajícího rozhodčího nepřehrají sportovní novináři druhý den na stránkách tisku, ale jen hráči na ledě. Pokud se ve prospěch férových pravidel - především v oblasti financování politických stran - nevytvoří občanský tlak, který najde své vyjádření také ve volbách, výsledek bude vţdy nejistý. Takový tlak se ale mŧţe vytvořit jen na základě úsudku politicky vzdělaných občanŧ. Sem by měl směřovat zájem ze strany dnes existujících nevládních organizací, které sice bezesporu disponují rozvinutou akceschopností, kontakty a politickým knowhow, ale zoufale jim chybí schopnost mobilizovat jednotlivce. Není toho málo, co dokázaly, coţ dokládá třeba jen projekt Rekonstrukce státu, ale přišel čas posunout se dál. Namísto toho, aby si dále rozbíjely hlavu o zeď nesplněných slibŧ na úrovni politických elit, měly by začít budovat kapacitu tam, kde to mŧţe vést k výsledku hned v následujících volbách - v tréninku občanŧ. Nikdo dnes nezpochybňuje potřebu sexuální výchovy pro smysluplné zařazení se dospělého člověka do ţivota. Proč nevěnujeme srovnatelnou pozornost občanskému vzdělávání? Copak je politické rozhodování, které ovlivňuje celý náš ţivot, méně dŧleţité neţ rozhodování o tom, jestli pouţít nebo nepouţít kondom? To, ţe se člověk sexuálně odpovědným nerodí, ale stává se jím, jsme jiţ přijali. Je na čase přijmout také to, ţe ani politicky odpovědným se jedinec nemŧţe stát spontánně.



Jakákoli zamýšlená institucionální reforma proto musí být doplněna kultivací občanských schopností, které jednotlivcŧm umoţní vyuţít příleţitostí pro jejich společenské angaţmá. Kdyţ se po druhé světové válce v západní části Německa rekonstruovala demokracie, vedle zákonných pravidel byla zemi vnucena také myšlenka vzdělávací občanské instituce (funguje od roku 1952). Nezbývá neţ doufat, ţe se těmto otázkám i my nezačneme věnovat aţ poté, co projdeme nějakou zničující poráţkou. Toţ demokracii bychom uţ měli, teď ještě nějaké ty demokraty, aby nám i zŧstala. Autor pŧsobí v Institutu sociologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a v Sociologickém ústavu AV ČR.

URL| http://nazory.ihned.cz/c1-64138760-the-masaryk-reloaded

Lex Antibabiš? Ministerstvo zváží zákaz křížení vlastnictví médií 9.6.2015

lidovky.cz str. 00 Lidovky / Média Lidovky.cz, ČTK

Koncentraci vlastnictví médií nevyřeší jen novela o rozhlasovém a televizním vysílání. Shodla se na tom v úterý řada účastníkŧ odborné debaty zástupcŧ médií a právníkŧ s politiky, kterou uspořádal senátní kulturní výbor. „Zvaţujeme zákaz kříţení vlastnictví médií,“ řekla v senátu náměstkyně ministra kultury Kateřina Kalistová (ČSSD). „Já bych ten návrh, který předloţíme jako expertní, chtěla poslat ještě jednotlivým koaličním stranám, aby se k tomu vyjádřily,“ citoval Kalistovou server iDNES.cz . Zákaz kříţení je však podle ní jen jednou z moţností, jak by bylo moţné český mediální trh do budoucna regulovat. Pojmem kříţení je myšleno vlastnictví rŧzných médií jako jsou například tištěné noviny a časopisy a zároveň televize nebo rádia. Chystaná novela má podle náměstkyně posílit také moţnost kontroly vlastnické struktury médií a upravit systém poskytování a odebírání vysílacích licencí. Nebude moci řešit současné rozloţení vlastnictví médií, upozornila. „Nemŧţeme vyvlastňovat licence,“ dodala. „Velmi krotký“ návrh Iniciativa vznikla mimo jiné v souvislosti s mediálními aktivitami vicepremiéra, ministra financí a předsedy ANO Andreje Babiše, který jako majitel Agrofertu vlastní jedny z největších médií v zemi včetně Mladé fronty Dnes, Lidových novin či Rádia Impuls. Pokud by zákonodárci návrh ministerstva kultury schválili, nemohl by Babiš koupit ţádnou celoplošnou televizi. Zakladatelka iniciativy Svobodu médiím Hana Marvanová však návrh novely označuje jako „velmi krotký“. Ve shodě s dalšími aktéry debaty Marvanová upozornila na nebezpečí, ţe média vlastněná skupinami o nich nebudou podávat objektivní informace a ţe poslouţí jim k posilování ekonomického nebo politického vlivu. Podle Marvanové by bylo proto třeba upravit také zákony o politických stranách, o volbách a především o střetu zájmŧ. Měl by média vlastnit člen parlament? To podpořili například organizátor debaty Jiří Šesták, Michael Fleischmann z Asociace provozovatelŧ soukromého vysílání nebo Václav Štětka z Institutu komunikačních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, který se podílí na evropském projektu monitorování mediální plurality. Výsledky výzkumu mají být hotovy letos na podzim, uvedl Štětka. Také analytik Hospodářských novin Jindřich Šídlo hovořil o změně zákona o střetu zájmŧ. Podle něj by ale bylo třeba najít shodu na tom, zda by média nesměl vlastnit člen Parlamentu, nebo uţ kandidát na politickou funkci, a novelu pak „protlačit proti Andreji Babišovi“.



Vydavatel a šéfredaktor serveru Echo24.cz Dalibor Balšínek si nemyslí, ţe by situaci prospěla další regulace médií. Podle něj je současný stav dŧsledkem ekonomické situace a případnou koncentraci vlastnictví v médiích by mohl dostatečně posuzovat Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe.

URL| http://byznys.lidovky.cz/lex-antibabis-ministerstvo-zvazi-zakaz-krizeni-vlastnictvi-medii-1dm/media.aspx?c=A150609_163231_ln-media_ELE

Hokej pod ledem 10.6.2015

ČRo Plus

str. 05


Ondřej KONRÁD, moderátor -------------------Prezident Hokejového svazu Tomáš Král odmítá, ţe by případ dnes uţ bývalého reprezentačního kouče Vladimíra Rŧţičky odhaloval běţně rozšířenou korupční praxi v tuzemském hokeji. Ale za dobu jeho 7letého pŧsobení v čele českého hokeje prý několik anonymních nařčení Král obdrţel. Nad veřejností silně vnímanou kauzou, kvŧli níţ skončil kompletní realizační tým národního muţstva, uvaţuje Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Josef MLEJNEK, Fakulta sociálních věd UK -------------------Trenér hokejové reprezentace Vladimír Rŧţička předešel svému odvolání, jeţ by patrně následovalo po zasedání vedení hokejového svazu, tím, ţe raději sám odstoupil. Neustál tíhu dalších svědectví, která přinesl Radioţurnál, podle nichţ si říkal o finanční pozornost i v jiných případech, nejen v tom Palaščákově. Skutečnost, ţe místo v sestavě i druholigového týmu mŧţe být podmíněno zaplacením částky řádově ve stovkách tisíc korun, jinak si daný hráč ani neškrtne, je sice na první pohled šokující, zasadíme-li ji však do příslušných souvislostí, vyhlíţí docela fádně. Ve srovnání s poměry panujícími ve světové fotbalové federaci FIFA je Rŧţička, pokud by se obvinění vznášená na jeho adresu potvrdila, břídil. Coţ ho nijak neomlouvá, ovšem ani fakt, ţe jeden z pohlavárŧ FIFA dokonce tuneloval pomoc určenou pro zemětřesením postiţené Haiti, fanoušky od fotbalu neodradí. Ostatně, třeba na to, ţe se zápasy někdy prodávají, jsou dávno zvyklí a berou tuto věc jako součást koloritu. Moderní sport plní v současné společnosti podobnou funkci jako ve starém Římě gladiátorské zápasy. Jde o velkolepé divadlo, pravda, ve srovnání s Římem o něco humanističtější, neboť aktéři při něm, aţ na výjimky, neumírají a krev teče jen zřídka. A právě díky masové pozornosti se ve sportu, alespoň v těch nejvíce populárních disciplínách, točí obrovské finanční částky. Na hřišti nebo na dráze probíhají viditelné souboje dle jasných pravidel, ta hlavní bitva, o peníze, však zuří v pečlivě střeţeném zákulisí, dle pravidel známých jen zasvěcencŧm. Nemusí jít nutně hned o korupci, nicméně v prostředí, kde snadno vzniká a pŧsobí řada monopolŧ, se jí logicky musí dařit velmi dobře. Faktické monopolní postavení mŧţe spočívat například v tom, ţe právy na pořádání šampionátŧ v určitém sportu disponuje jedna organizace, jeţ snadno zdegeneruje v uzavřenou oligarchii. Anebo v tom, ţe cesta na vrchol vede přes angaţmá v několika málo klubech v dané zemi, v nichţ na sebe mladý hráč mŧţe nějak upozornit. Činovníci zapojení do korupce si však často pod sebou podřezávají větev - kdyţ jejich krátkozraká nenasytnost začne dusit přirozené talenty. Masovou pozornost a zájem sponzorŧ totiţ přitahují zejména ty sporty, v nichţ jsme úspěšní na mezinárodním poli. Příběh biatlonu o tom vypovídá více neţ výmluvně. Pokud tedy čeští hokejisté přestanou vozit ze světových šampionátŧ medaile, budou-li na mistrovství světa spíše jen do počtu, zájem veřejnosti o hokej notně opadne, neboť pouhá tradice sama o sobě nestačí. Systém placených míst v sestavě, pravděpodobně docela rozšířený, český hokej spolehlivě stahuje pod led. Avšak pokles mŧţe trvat poměrně dlouho, a tudíţ hrozí, ţe současná generace funkcionářŧ se naučí ţít i z trošku méně úspěšného hokeje, jejţ tak opět o něco zneúspěšní. Kde se spirála zastaví? Aţ budeme hrát v B skupině šampionátu s Velkou Británií, jeţ své první a poslední Nagano zaţila v roce 1936, na olympiádě v německém Garmisch-Partenkirchenu?

Vladimir Putin navštívil Itálii 10.6.2015

ČT 24

str. 01

21:31 Horizont



Michal KUBAL, moderátor -------------------Dobrý večer. Je tu Horizont. Pŧlhodina toho nejdŧleţitějšího a nejzajímavějšího z dění za českými hranicemi. Evropa o Putinovi, Putin v Evropě. Ostrá kritika i vřelá objetí. Celá škála vztahŧ Unie k vládci Kremlu v jediném dni. Teror v Egyptě. Atentátníci podruhé v jediném týdnu mířili na turisty. Jak dlouho se policii bude dařit cizince chránit? A další stovky amerických vojákŧ do Iráku. Nemají bojovat, ale pomáhat s výcvikem místních sil. Nejdřív ale vládce Kremlu a jeho cesta za sympatiemi Evropy. Ruský prezident v Itálii. Z jindy rutinní návštěvy dělá ukrajinská krize oţehavé téma. Po cestě do Maďarska je to poprvé, kdy Vladimir Putin přijel do členské země Evropské unie na bilaterální jednání. Katarína FAGOŠOVÁ, redaktorka -------------------Po hodinovém zpoţdění sebevědomý nástup. V ruském pavilonu milánského Expa je vládce Kremlu takřka na domácí pŧdě. Ruský národní den je pro Vladimira Putina příleţitostí ukázat se v Evropě v dobrém světle. Zvlášť v Itálii, kterou chápe jako slabší článek v protiruském postoji Evropské unie. Vladimir PUTIN, ruský prezident -------------------Italské firmy bojovaly za účast na rusko - italských projektech a zajímaly se o jejich realizaci a kvŧli ekonomickým sankcím je realizovat nemohou. Katarína FAGOŠOVÁ, redaktorka -------------------Zatímco ale Putin v Miláně apeloval na vzájemné obchodní vazby, evropští poslanci ve Štrasburku odhlasovali, ţe Rusko uţ není strategickým partnerem. A italský premiér Renzi ujistil, ţe během chystaného summitu proti sankcím nevystoupí. Matteo RENZI, italský premiér -------------------Mluvili jsme přirozeně i o Ukrajině, ohledně které panuje velké znepokojení i naděje, a přirozeně jsou zde i prvky neshody. Katarína FAGOŠOVÁ, redaktorka -------------------Přesto Kreml naznačuje, ţe vztahy s Římem jsou mimořádné. Ţádného italského politika, ani diplomata nezapsal na seznam lidí, kteří nesmějí do Ruska. Na podobné návštěvě byl letos ruský prezident jen v Maďarsku. Dva dny po summitu G7, kam pozvaný nebyl, má ještě jinou šanci ke zlepšení image. Setkání s papeţem Františkem. Putin si od druhé schŧzky s hlavou katolické církve slibuje taky praktické dopady. Papeţ, který v otázce Ukrajiny vţdy dodrţoval přísnou neutralitu, by mohl poslouţit jako prostředník při jednání s Evropskou unií. Katarína Fagošová, Česká televize. Michal KUBAL, moderátor -------------------Teď míříme ţivě do Itálie za naším spolupracovníkem Josefem Kašparem. Dobrý večer. Josef KAŠPAR, spolupracovník ČT, redaktor RAI -------------------Dobrý večer. Michal KUBAL, moderátor -------------------Prezidentovi, cíle prezidenta Putina by se daly odhadovat vcelku jasně. Ale jaký zájem má Itálie na tak dobrých vztazích s Kremlem? Josef KAŠPAR, spolupracovník ČT, redaktor RAI -------------------Plné znění zpráv


Samozřejmě tam je především otázka ekonomická, protoţe sám Putin se o tom zmínil, kdyţ hovořil s italským premiérem Renzim na Expu v Miláně, kde řekl, ţe italské firmy mají přibliţně jednu miliardu kontraktŧ s ruskými společnostmi a ţe samozřejmě kdyby ty sankce měly pokračovat, nebo měly být dokonce zpřísněny, Rusko by se asi muselo obrátit na někoho jiného. Tedy bez ohledu na to, ţe to učiní. Je k tomu třeba také dodat jednu věc, ţe vztahy Itálie k Rusku a dříve k Sovětskému svazu, pokud se týká ekonomické stránky, byly vţdy velmi dobré. Ostatně mŧţeme připomenout, ţe Fiat v šedesátých letech postavil velkou automobilku v Togliattigradu, byla to první velká západní investice na východní, ve východní Evropě. A tak se dá říct, ţe z tohoto hlediska ta tradice pokračuje. Michal KUBAL, moderátor -------------------Česko zaţilo velmi bouřlivou debatu například o účasti prezidenta Zemana na oslavách Dne osvobození 9. května. Jak velkou debatu vzbuzuje v Itálii návštěva prezidenta Putina? Josef KAŠPAR, spolupracovník ČT, redaktor RAI -------------------Řekněme tak, je třeba říci, ţe Putin si vybral k tomu dosti dobrý okamţik z jeho hlediska. On prohlásil nejvýznamnějšímu italskému deníku Corriere della Sera, ţe Rusko nemá absolutně ţádný zájem na tom, aby bylo agresorem proti jakékoliv zemi NATO. A ţe vlastně to, co dělá na Ukrajině, je legitimní ochrana vlastních zájmŧ. Tady je třeba pochopit jednu věc z italského hlediska. Rusko nebylo nikdy povaţováno za přímého nepřítele Itálie, protoţe je to země, která je také dosti vzdálená, ty styky byly dobré. Italové sice chápou, ţe existuje velký problém Ukrajiny, a ţe také pobaltské země se necítí příliš bezpečné. Ale problém je v tom, ţe pro Itálii je dŧleţitější v tomto okamţiku skutečnost, ţe kaţdý den se na italských březích vylodí mezi tisícem a dvěma tisíci uprchlíky. Coţ znamená během celého roku více neţ pŧl milionu. A ţe například celá Evropa v podstatě Itálii řekla, postarejte se o to sami. A on Putin dnes velice šikovně z jeho hlediska připomněl, ţe Itálie měla svého času dohodu s Kaddáfím, libyjským diktátorem, a ţe ten příliv nepřišel. A ţe přišel útok NATO, který prakticky zpŧsobil současnou situaci, se kterou se Itálie musí potýkat sama. Takţe je třeba říci, ţe samozřejmě Italové si nedělají ţádné velké iluze o tom, co říká Vladimir Putin o skutečných zájmech, o tom, zda co říká, odpovídá skutečně pravdě, či nikoliv. Ale na vlastní kŧţi spíše pociťují to, ţe ostatní Evropa nechala Itálii na holičkách, a z toho hlediska například v Itálii velice sílí hlasy po tom, aby se Itálie na těch sankcích Evropské unie nepodílela. Michal KUBAL, moderátor -------------------Josef Kašpar a italský pohled na návštěvu prezidenta Putina. Díky moc. Josef KAŠPAR, spolupracovník ČT, redaktor RAI -------------------Na shledanou. Michal KUBAL, moderátor -------------------A teď uţ tady vítám ve studiu politického geografa Michaela Romancova. Dobrý večer. Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Dobrý večer. Michal KUBAL, moderátor -------------------O čem je tahle Putinova návštěva? Je to cesta za sympatiemi Evropy, anebo cesta, která by měla zasít větší nesvár v řadách Evropy? Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Já myslím, ţe obojí. On samozřejmě chce vzbudit v řadě, a v řadě, u řady Evropanŧ se mu to podaří, vzbudit sympatie tím, ţe je schopen pojmenovat některé problémy, ať uţ v oblasti byznysu, nebo v oblasti uprchlíkŧ, coţ je zejména v Itálii celkem přirozeně velice senzitivní záleţitost. A zároveň se snaţí vlastně formou Plné znění zpráv


bilaterálních jednání, kterých teď nemá mnoho, vyuţít toho, čeho vyuţívá kaţdý vnější aktér, kdyţ jedná s Evropskou unií, která je heterogenní. To znamená, snaţí se vlastně Italŧm ukázat, ten, kdo bude první, kdo první vlastně vybočí z té řady, ten v Rusku získá něco, něco úţasného. Jiná věc uţ potom je, jestli to je Putin schopen splnit. Já se domnívám, ţe dneska uţ ne. Michal KUBAL, moderátor -------------------Dá se z téhle cesty, a moţná i z dalších náznakŧ, opuštěné, opuštěný projekt Novoruska a podobně, usuzovat, ţe v Moskvě začíná rŧst touha po jakémsi kompromisu v ukrajinské otázce? Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------V ukrajinské otázce moţná. Nicméně ten prvotní problém, a ten je jaksi klíčem k řešení té situace, je Krym. A pokud se jedná o Krym, tak ta situace z pozice Moskvy ještě není tak beznadějná, aby ten byl znovu, znovu vnesen do hry. Michal KUBAL, moderátor -------------------Slyšeli jsme o návštěvě u papeţe. Mŧţe papeţ sehrát roli prostředníka mezi Moskvou a Bruselem, potaţmo dalšími západními státy? Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Tak, zejména ve světle toho, co se pravděpodobně papeţovi, protoţe ono se to, ty detaily všechny ještě nejsou známy, ale co se mu podařilo jako prostředníkovi v jednáních mezi Kubou a Spojenými státy, tak to vypadá nadějně. Nicméně ten problém mezi Kubou a Spojenými státy byl úplně jiný z hlediska časového i z hlediska, řekněme, věcného, neţ to, co je ve vztazích teďka mezi Ruskem a Evropskou unií. Čili tady bych byl skeptický, ţe se papeţovi něco zásadního podaří. Ale nechme se samozřejmě překvapit, aţ to jednání proběhne. Michal KUBAL, moderátor -------------------Michael Romancov. Prozatím díky.

EP: Rusko už není strategickým partnerem 10.6.2015

ČT 24

str. 02

21:31 Horizont

Michal KUBAL, moderátor -------------------Z Evropy ale přišla i zpráva, která Vladimiru Putinovi radost neudělala. Evropský parlament, jak jsme slyšeli, velkou většinou hlasŧ podpořil rezoluci, podle které uţ Rusko není pro Unii strategickým partnerem. Tady jsou slova iniciátora hlasování. Gabrielius LANDBERGIS, litevský europoslanec -------------------Sestavili jsme velmi jasný seznam podmínek, které musí Rusko splnit, aby došlo v budoucnu k normalizaci našich vztahŧ. Samozřejmě jsme hovořili o minských dohodách. Hrozí ale, ţe se takové dohody zpolitizují a země ztratí přehled, jestli jsou jejich podmínky uţ splněny, nejsou naplněny, a jak si myslíme, ţe mají být plněny. Michal KUBAL, moderátor -------------------Pane Romancove, mŧţeme říct z výsledku toho hlasování, ţe v Evropě převaţuje postoj Putin rovná se spíše persona non grata, neţ spíše Putin rovná se partner? Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK Plné znění zpráv


-------------------Zatím samozřejmě ano. Myslím si, ţe vzhledem k tomu, jakým zpŧsobem byly dohadovány vlastně evropské sankce vŧči Rusku, respektive jakým zpŧsobem byl budován ten společný evropský postoj, tak zatím tomu nemŧţe být jinak. Protoţe Rusko neudělalo nic, aby vyšlo Evropě vstříc. Michal KUBAL, moderátor -------------------Takţe očekáváte, ţe ty protiruské sankce budou prodlouţeny do konce roku? Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Já si nedovedu představit, co by to mohlo změnit. Protoţe Moskva, aspoň já jsem nezaznamenal ţádný takový signál, nehodlá nic měnit na svém postoji vŧči východní Ukrajině, natoţ vŧči Krymu. Michal KUBAL, moderátor -------------------A kdyţ se vrátíme obloukem úplně k začátku, nezdá se opravdu, alespoň podle těch faktických dopadŧ, ţe by se Moskvě dařila ta strategie rozdrobení jednoty Evropské unie? Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Zatím se to nezdá. Ale Rusové v tomto ohledu mají na své straně čas. A ten čas je obrovská výhoda. Protoţe je zapotřebí si uvědomit, ţe Moskva bude nabízet kaţdému evropskému státu, bez ohledu na to, v jakých trablích se ocitne, to mŧţe být Itálie s uprchlíky, Řecko nebo Kypr, tam to mohou být finanční nebo jakékoliv jiné záleţitosti, tak Moskva najednou bude velice senzitivní, bude nabízet tu finanční pomoc, tu něco, něco jiného. Čili v tomto ohledu má určitou výhodu. Ale my si neustále musíme uvědomovat to, ţe to není obchodní válka. To je hodnotový, zcela fundamentální hodnotový, hodnotový spor. A tady prostě, dokud se Rusko nezmění, tak bychom neměli ustupovat. Michal KUBAL, moderátor -------------------A jak se zdá, ten hodnotový spor rozhodně nebude záleţitostí měsícŧ, spíše let. Michael Romancov. Díky moc. Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Já také děkuji.

Absolutním vítězem ceny za PR je kampaň Blaník vs. TýTý 10.6.2015

mediaguru.cz str. 00 Mediaguru

PR

Kampaň Seznam.cz a AC&C je absolutním vítězem českých cen PR. Nejvíce cen putuje do AMI. Letošní desátý ročník České ceny za PR vyhlásil ve středu 10. června v prostorách praţské City Tower své vítěze. Absolutním vítězem se stala kampaň „Pro jedno TýTý slunce nesvítí“ společnosti Seznam.cz, na které spolupracovala s agenturou AC&C PR. Kampaň bodovala také v kategoriích Firemní komunikace a Sólokapr/Media placement, kde získala zlato. Z pohledu počtu získaných cen byla nejúspěšnější agentura AMI Communications, která si odnáší celkem 11 cen, z nichţ pět zlatých. Po pěti cenách získaly jiţ zmíněná AC&C PR a agentury ze skupiny Konektor, po čtyřech Bison & Rose, Native PR a Ewing PR. Vítězná kampaň „Pro jedno TýTý slunce nesvítí“ se odvíjela od přihlášení a následného vyřazení internetové televize Stream.cz z televizních cen TýTý. „Nešlo o útok na anketu s cílem ji poškodit. Chtěli jsme do ní zasáhnout zcela v souladu s těmito pravidly. Samozřejmě jsme byli připraveni na obě varianty,“ popisuje v případové studii Eva Albrechtová ze Seznam.cz. Zatímco vítězství by přineslo rozsáhlou publicitu, vyřazení Plné znění zpráv


nabídlo moţnost rozproudit diskusi na téma klasická versus internetová televize a posílit image Stream.cz coby plnohodnotné televize. „Dlouhodobě vysvětlujeme, ţe klasický televizní přijímač, počítač, tablet, mobil – to jsou jen nástroje pro doručení obsahu – a ten je pouze jeden,“ dodává Albrechtová. Na téma Stream.cz, Kancelář Blaník a ankety TýTý vyšlo v daném období 120 výstupŧ, články ve svých online verzích zaznamenalo zhruba 14 tisíc sdílení, podpory se kauze dostalo také na sociálních sítích. Výsledky České ceny za PR 2015 Kategorie Cena Název projektu Zhotovitel Zadavatel Komunikační disciplíny Firemní (korporátní) komunikace 1. Pro jedno TýTý slunce nesvítí Seznam.cz, AC&C PR Seznam.cz 2. Nechoďte do práce, pracujte! Microsoft Microsoft 3. LOM jako expert na muţskou problematiku Aspen.PR Liga otevřených muţŧ Společenská odpovědnost a filantropie 1. Opel handy cyklo maraton 2014 Cesta za snem Opel CS 2. Květen - měsíc dárcŧ kostní dřeně Na dřeň Na dřeň 3. Parkinsonici popisují svá Doţivotí Čechŧm Parkinson-Help, AbbVie, Ogilvy Public Relations Parkinson-Help Business-to-Business (B2B) 1. Plné znění zpráv


Hledá se obchod Bison & Rose ČSOB 2. CBRE Zasedačka roku – vlivová a imageová kampaň na značku CBRE Dark Side CBRE 3. Vytvoření a podpora značky Asental Bison & Rose Asental Group Cena za získání srdce poroty Darujte úsměv KPMG v ČR KPMG v ČR Business-to-Consumer (B2C) 1. Ţeny jinak. Jakoţe, coţe?! PR.Konektor, Konektor Social Mondelez, Milka CZ/SK 2. Buskerjam.cz aneb Kampaň za krásu pouličního umění Pepr Consulting Rémy Cointreau/Tullamore D.E.W 3. Cyklohráček – motorový vlak přestavěný na velké pojízdné hřiště pro děti Ewing Public Relations, ROPID, České dráhy Ropid Interní komunikace 1. Milionová kampaň Škoda Auto Škoda Auto 2. Stěhování Vodafonu do Stodŧlek Vodafone CR Vodafone CR 3. Zeptejte se dětí Ogilvy Public Relations AbbVie Krizová komunikace neuděleno Cena za realizaci a koncepčnost komunikace Boj o poplatky Native PR Česká bankovní asociace Plné znění zpráv


Digital & social media 1. I v drsňákovi probudí jemnost Konektor Social, PR.Konektor Mondelez, Milka CZ/SK 2. Valentýnská kampaň Milky Konektor Social Mondelez CR 3. Rozchod Dary a Rytmuse AMI Communications Wrigley Politická komunikace, politické PR, Public Affairs neuděleno Oborové kategorie Finanční trh a finanční sluţby 1. ČP krimi aneb pojistné podvody 2014 AMI Communications Česká pojišťovna 2. Blbá blondýna ve světě úvěrŧ Ewing Public Relations Navigátor bezpečného úvěru 3. Boj o poplatky Native PR Česká bankovní asociace Spotřební zboţí 1. Škola úsměvu AMI Communications Wrigley 2. Granko na módní retro vlně AMI Communications Granko 3. Valentýnská kampaň Milky Konektor Social Mondelez CR Farmacie, zdravotnický sektor 1. Vzdělávací akademie pro novináře o očkování AMI Communications Plné znění zpráv


Česká vakcinologická společnost ČLS JEP 2. Od neznámé značky k mediálně nejznámější AMI Communications Johnson&Johnson/Mentor 3. Květen - měsíc dárcŧ kostní dřeně Na dřeň Na dřeň Technologie, IT 1. TQ test - Jaký je tvŧj technologický kvocient? O2 CR, Bison & Rose O2 CR 2. Česká bankovní asociace proti kybernetické kriminalitě Native PR Česká bankovní asociace 3. AI 2024: Škola základ ţivota Mediakom Intel Cena za kreativní přístup Letní fotoromán AC&C Public Relations Microsoft Mobile Oy Státní správa, veřejný a neziskový sektor 1. Peníze (ne)padají z nebe AC&C Public Relations Fond pojištění vkladŧ 2. Vzkazy proti rakovině („Systém podpory prevence vybraných nádorových onemocnění v ČR – screeningové programy“) Ogilvy & Mather, Ogilvy PR Ministerstvo zdravotnictví České republiky 3. Markething Markething Katedra marketingové komunikace a PR, FSV UK Prŧmysl 1. ArcelorMittal, přítel regionu AMI Communications ArcelorMittal 2. Třetí směna Plné znění zpráv


Havas PR Toyota Peugeot Citroën Automobile 3. Jezdíme bezpečně, chráníme ţivoty, šetříme finance ČEZ ČEZ Sluţby 1. Cyklohráček – motorový vlak přestavěný na velké pojízdné hřiště pro děti Ewing Public Relations, Ropid, České dráhy Ropid 2. Darujte úsměv KPMG v ČR KPMG v ČR 3. CBRE Zasedačka roku – vlivová a imageová kampaň na značku CBRE Dark Side CBRE Cena za odvahu jít proti proudu Darujte úsměv KPMG v ČR KPMG v ČR Zábava neuděleno Cena za realizaci a medializaci Buskerjam.cz aneb Kampaň za krásu pouličního umění Pepr Consulting Rémy Cointreau/Tullamore D.E.W Cena za zpracování dŧleţitého tématu Prospěšnost čtení tisku AMI Communications Unie vydavatelŧ Sport 1. Opel handy cyklo maraton 2014 Cesta za snem Opel CS 2. Nakopni to s KiKem Native PR KiK textil a Non-Food GmbH 3. Ţenské ragby útočí! PR.Konektor Česká rugbyová unie Plné znění zpráv


Komunikační nástroje Klasická firemní média (firemní publikace aj.) 1. Sedmý proud TALK Severní energetická 2. Magazín Vlastní cestou Rodinný pivovar Bernard Rodinný pivovar Bernard 3. Přílohy firemních novin Škoda Mobil Škoda Auto Škoda Auto Cena za kreativitu Adventní kalendář ČSOB Bison & Rose ČSOB On-line média (intranet, webové stránky, RSS, PDA aj.) 1. Tvŧj typ – sociální experiment pro Aquafresh Inspiro Solutions GlaxoSmithKline 2. neuděleno 3. neuděleno Akce a události/Events 1. Big Brother Awards Geometry Global Iuridium Remedium (IuRe) 2. Škola úsměvu AMI Communications Wrigley 3. Zlatý lístek: První české profesní ocenění politického marketingu a volebních kampaní Institut politického marketingu Institut politického marketingu Tiskové konference 1. ČP krimi aneb pojistné podvody 2014 AMI Communications Česká pojišťovna 2. Plné znění zpráv


Tisková konference – Udrţitelný ţivot doma Pleon Impact IKEA Česká republika 3. neuděleno Sólokapr/Media placement 1. Pro jedno TýTý slunce nesvítí Seznam.cz, AC&C Public Relations Seznam.cz 2. Na vrchol K2 (takřka) v přímém přenosu Ewing Public Relations ČP INVEST investiční společnost 3. Rozchod Dary a Rytmuse AMI Communications Wrigley Absolutní vítěz Pro jedno TýTý slunce nesvítí Seznam.cz, AC&C Public Relations Seznam.cz

URL| http://www.mediaguru.cz/2015/06/absolutnim-vitezem-ceny-za-pr-je-kampan-blanik-vs-tyty/

EKONOMIKA: Neslibujte hospodským, že jim zákaz kouření pomůže 10.6.2015

neviditelnypes.cz str. 00 Neviditelný pes / Ekonomika Neviditelný pes, Michal Kašpárek

Optimistické odhady, kolik protikuřácký zákon přivede restauracím nových hostŧ, stojí na zboţných přáních. Optimistické odhady, kolik protikuřácký zákon přivede restauracím nových hostŧ, stojí na zboţných přáních Protikuřácký zákon (zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek – ve skutečnosti se netýká zdaleka jen kouření) prošel ve středu vládou a pokud ho Parlament výrazně neupraví, v českých restauracích, barech a diskotékách si hosté od prvního ledna příštího roku nezapálí. Ţe je pro příznivce zákazu nedotknutelné veřejné zdraví a pro jeho odpŧrce zase soukromé vlastnictví, to je záleţitost pohledu na svět a těţko s tím polemizovat. Neštěstí ale je, kdyţ někdo začne jeden nebo druhý postoj horlivě racionalizovat a hájit ho účelově vyzobnutými zkušenostmi z jiných zemí nebo dokonce hausnumery vydávanými za statistiku. „Dŧkazy“: Studentský projekt i dvojznačná analýza Na Aktuálně v květnu zmínili výzkum „Státního zdravotního ústavu ve spolupráci s Fakultou sociálních věd Univerzity Karlovy“ a slíbili: „ Zákaz kouření prý vynese hospodám vyšší trţby. O miliardy. “ Článek bohuţel nezmiňuje, ţe stojí na tři roky staré studentské práci, a kromě téhle dŧleţité informace chybí i odkaz na samotný dokument , jehoţ úroveň je ţalostná. „Pro celý trh restaurací by zákaz kouření mohl v trţbách přinést aţ 6 miliard Kč,“ slibují jeho autoři, aniţ by prozrazovali, jak to spočítali a z jakých dat konkrétně vycházeli.



Jinde jsou pečlivější, ale pořád přehnaně optimističtí. „ Zákaz kouření v restauracích se vyplatí ,“ slibuje Vitalia, která přetiskla otevřený dopis Smoke Free Partnership adresovaný Bohuslavu Sobotkovi. Ujištění, ţe „nekuřácké zákony neohroţují zaměstnanost a obrat tohoto odvětví“, je tu podloţené odkazem na analýzu 39 analýz dopadŧ protikuřáckých zákonŧ na pohostinství v USA, Německu, Irsku, Norsku, Austrálii, Kanadě, JAR, Argentině a Mexiku. Závěr této metaanalýzy vydané v odborné revue Addiction? Celkově vzato zákaz kouření ani pohostinskému odvětví výrazně neškodí, ovšem ani výrazně neprospívá. Celkově vzato navíc znamená, ţe zákaz kouření ve zkoumaných studiích ublíţil barŧm, kterým poklesly trţby o šest procent, a ţe kdyţ vzali autoři do úvahy všechny studie, nejenom ty nejkvalitnější, klesly trţby i restauracím, a to o dvě procenta. O celkový úspěch, nebo spíš „neneúspěch“, se tak postaraly ostatní typy pohostinství. Sen o bezbolestné politice Ani metaanalýza není křišťálová koule a neřekne nám, jak zákaz kouření dopadne na podnikatele a nabídku sluţeb v Česku. Za prvé, i kdyţ zkoumá čtyři desítky analýz, k jednotlivým vlivŧm zákazu na prodeje nebo zaměstnanost má k dispozici informace jen z jednotek státŧ. Za druhé, kaţdá země je jiná: liší se v počtu podnikŧ, které byly nekuřácké uţ před zákazem, nebo třeba v tom, jak svědomitě se v nich podnikatelé řídí vyhláškami. A za třetí a hlavně: podnikatele v pohostinství nezajímá jejich odvětví jako celek, ale jenom jejich vlastní podniky. Změny v návštěvnosti jednotlivých provozoven se budou dramaticky lišit podle klientely nebo lokality. Evropské a americké statistiky, se kterými operují zastánci zákazu, nedávají moc šancí odhadnout, jak novinka dopadne na české kulturní dědictví: vesnický výčep, maloměstský klub nebo nádraţku. Procházení zahraničních médií k tomu dává víc otázek neţ odpovědí. Podle BBC ve čtyřech letech po zákazu kouření ve Skotsku zavřelo 700 hospod , ale zpráva neprozrazuje, kolik jich zavřelo ve srovnatelném období před zákazem kouření, navíc stojí na informacích zřejmě neziskovky Save Our Pubs & Clubs – personálně propojené s tabákovým prŧmyslem . Ze zahraničních zkušeností tušíme skoro s jistotou, ţe zákaz kouření nezdecimuje pohostinství jako odvětví. Celková výše trţeb a mnoţství pracovních míst by měly zŧstat přibliţně stejné. Máme ale málo informací na to, aby někdo mohl s čistým svědomím slibovat, ţe zákaz pomŧţe všem restauratérŧm nebo aspoň velké většině ani ţe nebudou muset zavírat ty malé hospody na vesnicích a ty kluby na maloměstech, které se uţ teď sotva drţí. Pokud se něco takového napřesrok stane, nebude to konec světa : lidé se začnou scházet jinde a podnikatelé vydělávat něčím jiným. Na kampani ale zaráţí potřeba prezentovat zákaz jako dokonalý win-win, jako bezbolestné opatření, které má jen výhody. Čeština zná jedno krásné přísloví, které jako by se po padesáti letech totality všichni báli vzít do úst: kdyţ se kácí les, létají třísky. Po prvním lednu je mŧţeme začít počítat. Převzato z magazínu Finmag.cz se souhlasem redakce

URL| http://neviditelnypes.lidovky.cz/ekonomika-neslibujte-hospodskym-ze-jim-zakaz-koureni-pomuze-ptm/p_ekonomika.aspx?c=A150608_204701_p_ekonomika_wag

JE LIBO ŠNEČÍ KAVIÁR? 11.6.2015

Týdeník Květy

str. 22

Kronika Země

Olomouc je spojena s názvem tradičních tvarŧţkŧ. Není ale vyloučeno, ţe časem tu budou gurmáni vyhledávat také prvotřídní šnečí lahŧdky. Konzumací plţŧ jsou proslulí především Francouzi, a i kdyţ se pochutiny z hlemýţďŧ začínají objevovat v menu také některých tuzemských restaurací, pro našince to není zase tolik vyhledávaná delikatesa (byť v dávné minulosti a ještě za první republiky se šneci jedli na Štědrý den, protoţe byli povaţováni za postní jídlo). Mizivé bude určitě i procento těch, kteří jakýkoli šnečí produkt vŧbec kdy ochutnali. To se ale pokouší změnit rodinná farma Barkona snails na okraji hanácké metropole. Vznikla přitom zcela náhodou. „Dětem jsme asi před třemi čtyřmi lety koupili tři terarijní velké šneky, chtěli jsme pro ně totiţ nějaké nenáročné domácí mazlíčky,“ vzpomíná majitel farmy Radek Koňárek, jenţ Plné znění zpráv


vystudoval policejní akademii a fakultu sociálních věd a se svou partnerkou Barborou Jurkovou firmu zaloţil. „Jenţe oni se začali neuvěřitelně mnoţit, dva šneci nakladli zhruba 400 vajec. Partnerka si jednoho dne sedla k internetu a zjistila, ţe existuje šnečí kaviár, coţ jsou šnečí vajíčka. Vhodný je pro to rod plţe pŧvodem z Afriky, který se chová i v evropských státech. Pídili jsme se ve Francii a objevili rŧzné tamní guru této údajné pochoutky. Zajímali jsme se dál, co je vše potřeba, jak se kaviár vyrábí. Do 14 dnŧ jsme si pořídili náš první chov, který čítal 1 200 dospělých šnekŧ.“ * NA TRŢIŠTI CHUTNALO Radka Koňárka také pravděpodobně zlákalo, ţe kaviár je dost ceněný – gramy se počítají v řádu stokorun. Během prvního roku se šneci začali dobře mnoţit, nakladli na 140 000 vajíček. Na první pohled se zdá, ţe plţŧm stačí voda a tráva. Musí se jim ale především vytvořit dobré podmínky, aby byl chov bezproblémový a efektivní. Začínajícím šnečím farmářŧm bylo brzy zřejmé, ţe pokud by chtěli s produktem v budoucnu prorazit a distribuovat ho do světa, potřebují vybudovat provoz, který podléhá legislativním nařízením a je pod státním veterinárním dozorem. Protoţe se oba partneři nechtěli zadluţit, rozhodli se provozovnu stavět svépomocí, takţe skutečnou, profesionální výrobu zahájili aţ po dvou letech. A to nejen kaviáru, ale také šnečího masa. S produkty poprvé vyrazili koncem loňského roku na olomoucké vánoční trhy. „Šneky jsme tam nabízeli k přímé konzumaci,“ vzpomíná Radek Koňárek. „Nejtypičtější jsou šneci po burgundsku, zapečení s bylinkovým máslem na bílém pečivu. Je to v podstatě jednohubka, předkrm. Vynikající věc! A reakce? Jasně, kdo to nechce, nekoupí si to. Pak je ale velké procento lidí, kteří váhají. A pokud ochutnali, projevili vesměs pozitivní reakce. To nám dodalo energii, ţe to asi není špatný produkt, byť to tady není typické. A tak jsme si dali takové motto: Naučíme Čechy jíst šneky.“ Jestli se to podaří, ukáţe čas. Pravda je, ţe pan Koňárek objíţdí rŧzné kulinářské akce a pomalu začíná své výrobky dodávat do prodejen s delikatesami i do restaurací. RADEK KOŇÁREK (41) Pŧvodní činnost: po studiích pŧsobil ve státní správě, ale touţil začít pracovat sám na sebe a od roku 2008 podniká. V čem podniká: šnečí farma Jeho koníčky: experimentuje s chutěmi a kořením, rád také vaří Má sen: chce naučit Čechy jíst šneky Foto popis| Páření trvá dlouhé hodiny a dva šneci nakladou i 400 vajec Foto popis| Vajíčka jsou drahá a některými gurmány vyhledávaná lahŧdka

Nejkrutější válka současnosti se vede na Blízkém východě 12.6.2015

ČRo Plus

str. 01

17:10 Den podle…

Petr ŠIMŦNEK, moderátor -------------------Je pátek po páté, vy posloucháte Český rozhlas Plus a Den podle mě. Den letní, den krásný, den horký a plný na události a zajímavé zprávy. Které jsem pro vás dnes vybral? Jedna krutá válka si stále vybírá oběti, Američané sčítají náklady na boj s Islámským státem a ptají se, jestli je taktika zatím úspěšná. No, zatím moc ne. Jedna aféra otřásla před dvěma lety českou politikou, to kdyţ policejní komando obsadilo Úřad vlády a po pár dnech padl Petr Nečas. Jak se politika od té doby změnila a co se stalo? Jeden z nejmocnějších muţŧ planety Rupert Murdoch předává část svého mediálního impéria svým synŧm. Jeden z nositelŧ Nobelovy ceny musí opustit univerzitu kvŧli sexistickým poznámkám. Jedna sociální síť Twitter ztrácí svého šéfa a moţná i svých sto čtyřicet znakŧ. A jedna britská skupina Muse má po letech novou desku. Tak dobře poslouchejte. Nejkrutější válka součásnosti, současnosti se vede na Blízkém východě. Podle zpráv, které se k nám dostávají, se zdá, ţe zatím nic a nikdo není schopné zastavit postup Islámského státu na území Sýrie a Iráku, a taky krutosti, které pro odstrašení všech ostatních vojáci Islámského státu páchají. Mezinárodní aliance se snaţí zastavit tyhle operace nálety, ale nezdá se, ţe by to úplně zabíralo. ISIS stojí sto kilometrŧ od Bagdádu a kontroluje velkou část území Sýrie. Pravda, ne tu nejdŧleţitější. I prezident Obama tento týden přiznal, ţe strategie není příliš úspěšná. A dnes jsme se dozvěděli, ţe vojenské angaţmá Spojených státŧ proti Islámskému státu stojí denně americké občany devět milionŧ dolarŧ, celkem uţ dvě celé sedm miliardy dolarŧ. Je to dost, anebo málo? A jak jsou Spojené státy a další země úspěšné v boji proti islamistŧm vlastně? Na to se zeptám Martina Nováka, redaktora Aktuálně.cz. Dobrý den, Martine. Martin NOVÁK, redaktor, Aktuálně.cz Plné znění zpráv


-------------------Hezké odpoledne. Petr ŠIMŦNEK, moderátor -------------------Tak, kdyţ se budeme bavit o tom, co zatím spojenci v čele se Spojenými státy dělají, je to k něčemu? Ta taktika funguje nebo nefunguje proti Islámskému státu? Martin NOVÁK, redaktor, Aktuálně.cz -------------------No, tak ono v podstatě uţ od začátku se spekulovalo o tom, nebo mluví, analytici říkali, ţe dnešní válku prostě nelze, dnešní války nelze vyhrávat jenom ze vzduchu. Zvláště takovéto války, tuto válku, která se odehrává na tak, na tak velkém prostoru. Dílčí úspěchy, myslím si, tam jsou. Například se prostřednictvím těch náletŧ podařilo zabránit obsazení města Kobani Islámskému státu, jsou také zprávy o tom, ţe byl těţce zraněn vŧdce Islámského státu Bagdádí. Ale třeba ten hlavní financiér Islámského státu, který má na starosti ropu a finance, tak ten byl zabit tak, ţe se tam vlastně vysadilo americké komando přímo na zemi. Takţe ty nálety pravděpodobně mají určitou, určitou váhu, ale není to dost na to, aby ten postup Islámského státu zastavili. A irácká armáda v Iráku je prostě slabá na to, aby se jim zatím postavila. Petr ŠIMŦNEK, moderátor -------------------Z té zprávy také víme, ţe dvě stě milionŧ dolarŧ šlo na operace zvláštních sil. To je aspoň pro mě docela zvláštní a překvapivá informace, protoţe jsme zatím o ţádných operacích zvláštních sil nevěděli. Nebo ano? Martin NOVÁK, redaktor, Aktuálně.cz -------------------No, zatím vešla ve známost v zásadě jedna operace toho, o kterém jsem mluvil, to byl vlastně ten výsadek, výsadek americký u města Dajr az-Zúr na, na východě Sýrie, kde přišel o ţivot ten Tunisan vlastně, člen vedení Islámského státu, který měl na starosti finance a příjmy z ropy. Jinak o některých, o některých nevíme, moţná, ţe se dozvíme později. Také je moţné, ţe o nich nevíme třeba proto, ţe nebyly úspěšné. Petr ŠIMŦNEK, moderátor -------------------Dnešní Business Insider, kdyţ rozebíral situaci v Islámském státu, tak upozornil na to, ţe ropa není zdaleka tím hlavním příjmem pro Islámský stát, ale ţe na dobytých územích dokázali vytvořit docela účinnou daňovou, jestli se tomu tak dá říct, správu, při které vlastně vybírají daně a tak trochu taky vydírají obyvatele, kteří zŧstanou na tom území. Co se ví o tomhle? A jak vlastně funguje Islámský stát tam, kde, tam, kde je? Tam na těch územích, které dobyl? Martin NOVÁK, redaktor, Aktuálně.cz -------------------Tak, určitě ty, ti obyvatelé, nebo, dejme tomu, bohatší lidé, nebo podnikatelé, kteří se rozhodli zŧstat na území, které Islámský stát dobyl, tak asi nemají, nemají moc na výběr. Navíc se domnívám, to, není to tedy úplně potvrzené, je to moje domněnka, ţe přeci jenom se najde i dost lidí v zahraničí. A teď nemám na mysli vlády, ale spíše individuální osoby, kteří ten Islámský stát financují. Z takových zemí, jako jsou Saúdská Arábie, nebo Katar. Islámský stát také získává peníze vydíráním, ţe třeba někoho zajme a poţaduje od příbuzných výkupné a tak dále. Taky se ví o tom, ţe třeba kšeftují se zbraněmi nebo se staroţitnostmi, ţe jo. Není to tak, ţe jenom rozbíjejí ty staroţitnosti, nebo ničí, jak se říká, ale také, také se s nima snaţí obchodovat. A v neposlední řadě je, jak jste řekl, nebo jak jsi řekl i, i ta ropa a zemní plyn, ke které se dostali v Iráku a v Sýrii. Petr ŠIMŦNEK, moderátor -------------------Co vlastně mŧţe Islámský stát zastavit? Kdyţ se zeptám naprosto laicky, a kdyţ člověk vidí ty otřesné obrázky z toho, co se tam děje, tak si říká, jak je moţné, ţe Mezinárodní společenství nezasáhne nějak dŧrazněji? Mŧţe se k tomu schylovat? Mŧţe něco takového jako třeba větší zásah Mezinárodního společenství, spojencŧ, pozemní zásah, který by je zastavil, nastat? Martin NOVÁK, redaktor, Aktuálně.cz Plné znění zpráv


-------------------Islámský stát má "výhodu" v tom, ţe ti, ti jeho členové, ti vojáci jsou, jsou úţasným zpŧsobem motivovaní. Myslí si, ţe bojují za nějakou velkou ideu. Jsou třeba zprávy o tom, jak neváhají poloţit ţivot, jsou zprávy o tom, jakým zpŧsobem vlastně bojují s tou iráckou armádou. Ţe prostě sebevraţední útočníci napěchují nákladní auta s výbušninami, odpálí se a ti iráčtí vojáci, kteří utekli, tak tvrdí, ţe to je něco jako výbuch malé jaderné bomby. Prostě tímhle tím zpŧsobem. Zastavit, zastavit se asi dají tím, ţe se proti nim postaví síla, která bude mít stejnou nebo větší motivaci, coţ si myslím, ţe by spíš mohli být třeba v Iráku, nebo v Sýrii, nebo v Íránu šíitští bojovníci vlastně, protoţe ti šíité na Blízkém východě uţ mají strach, ţe tahle ta síla sunnitská, fanatická, ţe je vyhladí, ţe je to zároveň sektářský konflikt a, a sunnité, sunnité šíity nenávidí. Abych dŧrazněji zasáhlo západní společenství třeba po zemi, tak to si myslím, ţe by musela bejt nějaká velká hrozba ve stylu třeba, ţe se Islámský stát zmocní jaderných zbraní. Mŧţeme spekulovat i o tom, ţe třeba kdyţ by hrozilo, ţe dobyjou Damašek, nebo Bagdád, nebo nějaké takovéhle velké město, ale myslím si, myslím si, ţe Islámský stát na Bagdád nebo na Damašek se nechystá, ţe spíš se snaţí ten stát udrţet tam, kde ho mají teďkon ve střední a východní Sýrii. A v západním Iráku, v těch oblastech, kde převládá sunnitské obyvatelstvo. Petr ŠIMŦNEK, moderátor -------------------Říká Martin Novák, redaktor Aktuálně.cz. Bavili jsme se o situaci v Islámském státu, děkujeme, Martine. Martin NOVÁK, redaktor, Aktuálně.cz -------------------Na slyšenou. Petr ŠIMŦNEK, moderátor -------------------My máme na telefonu taky Kryštofa Kozáka, vedoucího katedry amerických studií na Institutu mezinárodních studií FSV UK. Dobrý den. Kryštof KOZÁK, vedoucí katedry amerických studií na Institutu mezinárodních studií FSV UK -------------------Dobré odpoledne. Petr ŠIMŦNEK, moderátor -------------------Jak se vlastně dívají Američané na to, ţe utratili "uţ", protoţe ono, ono moţná v tom kontextu to není zas tak moc, dvě celé sedm miliardy dolarŧ za válku s Islámským státem? Kryštof KOZÁK, vedoucí katedry amerických studií na Institutu mezinárodních studií FSV UK -------------------Je pravda, ţe v porovnání s válkou v Iráku, tak to jako jsou vlastně jako drobné ta, ty odhadujeme válku v Iráku, to jsou ve, jako stovkách, stovkách miliard dolarŧ vlastně v podstatě. Jako v trilionech. To znamená, ţe to není ten problém. Ten problém je v tom, ţe jako Američané jsou na jednu stranu jako znechuceni z těch vojenských intervencí v zahraničí, koneckoncŧ ten jakoby Islámský stát jako, jestli si někdo myslí, ţe tam neexistuje kauzální linka s americkou invazí do Iráku 2003, tak to je velká intelektuální chyba, jo. Jako ten Islámský stát je určitým, do určité míry produktem i té, i té americké intervence i další, samozřejmě spoustu dalších faktorŧ. No, to znamená, ţe Američané jsou na jednu stranu znechuceni tím, a nechtějí posílat, posílat své vojáky do zahraničí, na druhou stranu přesně, v médiích jako ten obraz Islámského státu, to je opravdu, to jsou jako hrŧzné věci. To znamená, ţe je tam nějaká tendence něco s tím dělat. Ale jako vlastně je tam cítit i od prezidenta Obamy určitá bezradnost. Petr ŠIMŦNEK, moderátor -------------------Je, dá se očekávat větší angaţmá Spojených státŧ proti Islámskému státu? To, na co jsem se ptal Martina, jestli třeba posílení jednotek pozemních, nebo něco podobného. Dnes prezident Obama oznámil, ţe pošlou na místo, nebo spíš do Iráku na ty hraniční místa další poradce. Ale je tohle dost? Nedá se očekávat větší angaţmá? Kryštof KOZÁK, vedoucí katedry amerických studií na Institutu mezinárodních studií FSV UK -------------------Plné znění zpráv


No, jako je to sice smutné, ale je potřeba to vnímat v kontextu prezidentské kampaně. A toho, co si vlastně Američané přejí. Pokud vlastně ta americká vojenská přítomnost se dá velmi lehce zvyšovat, sniţovat, to znamená, ţe pokud vlastně prŧzkumy budou ukazovat, ţe Američané si opravdu přejí, a je pravda, to řekl správně pan kolega, ţe pokud by měl padnout Bagdád, tak tam najednou se ti američtí vojáci, vojáci vyrojí. Zatím pak Bagdád nemá padnout, takţe je tam určitá úvaha pro ty, pro ty pozorovatele. A myslím si, ţe teďka jako Američané čekají, jak to s tím Islámským státem dopadne a jako doufají, ţe se přestane hlavně dál rozšiřovat. Petr ŠIMŦNEK, moderátor -------------------Je tohle téma třeba pro ty, pro ty předvolební kampaň a pro prezidentské volby? Mluví o tom potenciální kandidáti uţ teď? Kryštof KOZÁK, vedoucí katedry amerických studií na Institutu mezinárodních studií FSV UK -------------------Ano, uţ se k tomu, uţ se k tomu vyjadřují. A samozřejmě, ţe republikáni říkají, ţe celá ta, ţe to je všechno Obamova chyba a demokraté samozřejmě poukazují na to, ţe to je dŧsledek ještě chybných rozhodnutí Bushe. To znamená, ţe to politikum uţ z toho nějakým zpŧsobem, nějakým zpŧsobem je. A Obama je kritizován vlastně jak zprava, tak zleva, buď ţe dělá toho moc, nebo toho dělá, nebo toho dělá málo, nebo ţe jako je zmatený. Takţe to určitě téma je. Nicméně pro americké voliče jsou dŧleţité, dŧleţitá i jiná témata, jako nebude to priorita těch nadcházejících voleb, bude to tak číslo tři, čtyři. Petr ŠIMŦNEK, moderátor -------------------Říká Kryštof Kozák, vedoucí katedry amerických studií na Institutu mezinárodních studií FSV UK. Děkujeme. Kryštof KOZÁK, vedoucí katedry amerických studií na Institutu mezinárodních studií FSV UK -------------------Děkuju za pozvání.

Ze světa módy 12.6.2015

Hospodářské noviny

str. 19

Móda

Folklor i avantgarda Ţe chtějí být mladí návrháři z UMPRUM viděni a česká společnost je chce poznat, jasně potvrdila úterní přehlídka na praţské Novoměstské radnici. Své práce zde před 300 návštěvníky představilo 11 studentŧ módního návrhářství ateliéru Pavla Ivančice, kteří se v rámci svých klauzurních prací věnovali tématu transformace. Jejich prezentace měla formu generační výpovědi. Byla navíc velmi rŧznorodá, pro některé návštěvníky aţ příliš. Od dŧrazu na zpracování přes proměnu formálních oděvŧ a zkoumání neoděvních pletených materiálŧ aţ po avantgardní pokusy ztvárnit nejrŧznější emoce. Pod střechu gotické stavby se toho vešlo opravdu hodně. Veškeré dojmy navíc umocňoval kontrast historického Velkého sálu s experimentální tvorbou studentŧ a výrazným hudebním doprovodem. Na organizaci události se podíleli také studenti marketingové komunikace a PR z FSV UK, kteří jiţ třetím rokem spolupracují s UMPRUM v rámci projektu Creative Fashion Marketing. Ve stejný den se praţskému publiku představili také ţáci Liběny Rochové. Odrazovým mŧstkem pro jejich kolekce se stala lidová tvorba. A to i proto, ţe modely budou aţ do konce října vystaveny v brněnské Jurkovičově vile, jeţ v sobě nese právě folklorní prvky. Předtím, neţ se vydají na svou moravskou cestu, budou všechny studentské kolekce do 15. června k vidění v prostorách Vysoké školy uměleckoprŧmyslové v Praze v rámci tamního Artsemestru. Oblečení od Googlu Revoluční novinku oznámil v posledních dnech internetový gigant Google, kdyţ veřejnosti představil projekt Jacquard. Ústřední myšlenkou je propojení nové technologie unikátního vodivého vlákna, díky kterému oděvy získávají vlastnosti dotykových displejŧ elektronických zařízení. Jedná se tak o vznik dalšího kousku mozaiky internetu věcí, který v nadcházejících letech bude stále více ovlivňovat náš svět. Vlákna byla Plné znění zpráv


zatím vyuţita například pro výrobu trika, pomocí něhoţ je moţné ovládat přepínání hudby na smartphonu nebo zapínání světla. Louis a Juergen Svými prvními třemi přehlídkami definoval návrhář Nicolas Ghesquiere novou siluetu francouzského domu Louis Vuitton. Úzká, dlouhá a silně inspirovaná stylem sedmdesátých let minulého století. V jeho čtvrté kolekci Pre-Fall 2015 se vracejí známé střihy ve vylepšené podobě. Švýcarská bavlněná látka s vetkávanými puntíky pod kŧţí, řasení a prošívání, tvíd a pletenina, samet, krajka, hedvábný kepr. Návrhář si očividně pohrával s ideou luxusu. A tomu odpovídá i volba fotografa, který měl za úkol kolekci zvěčnit. Stal se jím přední německý fotograf Juergen Teller, který se počátkem devadesátých let proslavil snímky tehdy ještě neznámé kapely Nirvana a jejího frontmana Kurta Cobaina. Foto popis|

Ze světa módy 12.6.2015

life.ihned.cz

str. 00 red

HN.IHNED.CZ

Folklor i avantgarda Ţe chtějí být mladí návrháři z UMPRUM viděni a česká společnost je chce poznat, jasně potvrdila úterní přehlídka na praţské Novoměstské radnici. Své práce zde před 300 návštěvníky představilo 11 studentŧ módního návrhářství ateliéru Pavla Ivančice, kteří se v rámci svých klauzurních prací věnovali tématu transformace. Jejich prezentace měla formu generační výpovědi. Byla navíc velmi rŧznorodá, pro některé návštěvníky aţ příliš. Od dŧrazu na zpracování přes proměnu formálních oděvŧ a zkoumání neoděvních pletených materiálŧ aţ po avantgardní pokusy ztvárnit nejrŧznější emoce. Pod střechu gotické stavby se toho vešlo opravdu hodně. Veškeré dojmy navíc umocňoval kontrast historického Velkého sálu s experimentální tvorbou studentŧ a výrazným hudebním doprovodem. Na organizaci události se podíleli také studenti Marketingové komunikace a PR z FSV UK, kteří jiţ třetím rokem spolupracují s UMPRUM v rámci projektu Creative Fashion Marketing. Ve stejný den se praţskému publiku představili také ţáci Liběny Rochové. Odrazovým mŧstkem pro jejich kolekce se stala lidová tvorba. A to i proto, ţe modely budou aţ do konce října vystaveny v brněnské Jurkovičově vile, jeţ v sobě nese právě folklorní prvky. Předtím, neţ se vydají na svou moravskou cestu, budou všechny studentské kolekce do 15. června k vidění v prostorách Vysoké školy uměleckoprŧmyslové v Praze v rámci tamního Artsemestru. Louis a Juergen Svými prvními třemi přehlídkami definoval návrhář Nicolas Ghesquiére novou siluetu francouzského domu Louis Vuitton. Úzká, dlouhá a silně inspirovaná stylem sedmdesátých let minulého století. V jeho čtvrté kolekci PreFall 2015 se vracejí známé střihy ve vylepšené podobě. Švýcarská bavlněná látka s vetkávanými puntíky pod kŧţí, řasení a prošívání, tweed a pletenina, samet, krajka, hedvábný kepr. Návrhář si očividně pohrával s ideou luxusu. A tomu odpovídá i volba fotografa, který měl za úkol kolekci zvěčnit. Stal se jím přední německý fotograf Juergen Teller, který se počátkem devadesátých let proslavil snímky tehdy ještě neznámé kapely Nirvana a jejího frontmana Kurta Cobaina. Návrhář Nicolas Ghesquiere definoval novou siluetu domu Louis Vuitton. Pre-Fall

URL| http://HN.IHNED.CZ/c1-64153040-ze-sveta-mody

Dvě pětiny hospod v Praze a Brně jsou dosud kuřácké 12.6.2015

tyden.cz str. 00 ČTK

Zdraví



Úplný zákaz kouření cigaret v restauracích, barech, kavárnách i vinárnách, který v minulém týdnu schválila vláda, by v Praze a Brně donutil vykázat kuřáky mimo své prostory zhruba dvě pětiny těchto podnikŧ. Úplný zákaz kouření cigaret v restauracích, barech, kavárnách i vinárnách, který v minulém týdnu schválila vláda, by v Praze a Brně donutil vykázat kuřáky mimo své prostory zhruba dvě pětiny těchto podnikŧ. Tolik jich je nyní kuřáckých, nebo mají zvláštní prostory pro kuřáky. Vyplývá to z údajŧ internetového restauračního prŧvodce Zomato. Anketa: Vláda je pro úplný zákaz kouření v restauracích a na zábavách. Potěšilo vás to? Ano. 33% Ne. 33% Je mi to jedno. 33% "V Praze tak z celkového počtu 5947 podnikŧ evidujeme 2383 (40 procent), které jsou buď čistě kuřácké, nebo mají k dispozici stavebně oddělené prostory pro kuřáky. V Brně z celkového počtu 1603 podnikŧ má prostory pro kuřáky 603 podnikŧ (38 procent)," uvedl šéf obsahu restauračního prŧvodce pro Českou republiku a Slovensko Martin Vyleťal. Z kuřáckých restaurací v prŧvodci Zomato má nyní většina podnikŧ pro kuřáky speciálně oddělené prostory. Úplný zákaz kouření cigaret v restauracích a také na koncertech a tanečních zábavách by měl v Česku platit od začátku příštího roku. Vládou schválený zákon ještě bude projednávat parlament a posuzovat ho bude také prezident Miloš Zeman. Norma zakazuje rovněţ prodej cigaret a alkoholických nápojŧ v automatech a zavádí i další opatření na omezení jejich spotřeby. Proti zákonu schválenému vládou je Asociace hotelŧ a restaurací a Český svaz pivovarŧ a sladoven se obává úbytku hospod na menších městech a na vesnicích. Naopak odborníci na závislosti vidí rozhodnutí kabinetu jako krok správným směrem. Podle svazu pivovarŧ a sladoven je varovným příkladem dopadŧ zákazu kouření v restauracích Velká Británie. Tam podle údajŧ asociace Beer & Pub od zavedení zákazu v roce 2006 končí svou činnost aţ 1500 podnikŧ ročně, zatímco do té doby to bylo 400 ročně. Za osm let od zavedení zákazu kouření tak svou činnost ukončilo 10 tisíc hospod a barŧ, coţ je téměř pětina z jejich celkového počtu, uvedl svaz. Podle prŧzkumu Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a agentury Ipsos zveřejněného v květnu kouření v restauracích, kavárnách či barech české společnosti stále více vadí. Oproti roku 2012 stoupl počet lidí s negativním hodnocením kouření v restauracích o deset procentních bodŧ na 52 procent. Výrazně také přibylo těch, kteří by rozhodně zákaz kouření uvítali, z 28 na 40 procent. V ČR kouří třetina dospělých.

URL| http://www.tyden.cz/rubriky/zdravi/dve-petiny-hospod-v-praze-a-brne-jsou-dosud-kuracke_345818.html

Secesionismus v Evropské unii 12.6.2015

protext.cz str. 00 tja

dce kom

Praha 12. června (PROTEXT) - Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd UK a Public Diplomatic Council of Catalonia organizují dne 18. června 2015 mezinárodní konferenci o secesionismu v Evropské unii. Konference "Self-determination Processes in the European Union: The Catalan Case in Comparative Perspective" je rozdělena do dvou blokŧ. První část je věnována českému pohledu na vývoj v Katalánsku, druhá se zaměřuje na secesionistické procesy v Evropské unii s přesahem do Severní Ameriky. Plné znění zpráv


Na konferenci vystoupí řada mezinárodně uznávaných osobností, které se danou otázkou dlouhodobě zabývají. Profesor Michael Keating přiblíţí situaci ve Skotsku, Mar Campins v Katalánsku a Peter A. Kraus v Quebecu. Mezinárodní perspektivu doplní i paní profesorka Dvořáková s příkladem rozdělení Československa, které bývá často zmiňováno jako model pro mírové rozdělení státu. Konference proběhne v anglickém jazyce v budově Fakulty sociálních věd, Smetanovo nábřeţí 6, Praha 1. Kontakt: Více informací poskytne Zuzana Kasáková, [email protected] či 224 186 205-207. Program konference lze nalézt na zes.fsv.cuni.cz. Upozorňujeme odběratele, ţe materiály označené značkou PROTEXT nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze je publikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele, který je ve zprávě označen a který za ně nese plnou odpovědnost. PROTEXT Cas| 19:22

Zmateni Facebookem 13.6.2015

Lidové noviny str. 01 Titulní strana PŘEMYSL HOUDA

Skutečně sociální sítě rozšiřují svobodu a vytvářejí prostor pro alternativy? PRAHA Kdyţ v lednu 2013 vrcholila kampaň v první přímé volbě českého prezidenta, ze všech stran jako by znělo: „Celý internet volí Karla.“ Jenţe Miloš Zeman nakonec Karla Schwarzenberga porazil. Skutečná nálada ve společnosti, tedy offline realita, byla jiná, neţ jak se mnohým, včetně novinářŧ, jevila na jejich online profilech. Lze totiţ předpokládat, ţe se jim na facebookových news feedech a twitterových účtech v prŧběhu emočně vyhroceného předvolebního klání zobrazovalo extrémně mnoho komentářŧ kritizujících Zemana a chválících Schwarzenberga. Jak to? Konec nadšení V době vzniku internetu se nad ním respektovaní odborníci jako Jaron Lanier, Eli Pariser či Jevgenij Morozov rozplývali. Hlásali, ţe platformy, které na internetu vzniknou (rŧzné sociální sítě), rozšíří svobodu, vytvoří prostor pro alternativy. Dnes si však titíţ kladou znepokojivou otázku, do jaké míry internet se všemi svými sociálními sítěmi mění společnost. Jejich odpovědi jsou varující. Ukazují totiţ následující: 1. Ze sociálních sítí nepoznáme, co si lidé opravdu myslí. (Václav Štětka z Institutu komunikačních studií a ţurnalistiky na FSV UK v jednom textu například dokládá maskulinní charakter politických diskusí před volbami do sněmovny v roce 2013.) 2. Sociální sítě svého uţivatele pomáhají indoktrinovat vlastní autopropagandou místo toho, aby mu nabízely alternativy. 3. A navíc oslabují touhu lidí po reálné politické akci – prostý „klik“ nevybičuje ke skutečnému činu, naopak takovou potřebu odstraní. Máme se děsit dŧsledkŧ nových technologií na naši společnost? Více se dočtete v České pozici na stranách 13 a 14

Facebook křivé zrcadlo 13.6.2015

Lidové noviny str. 13 Česká poezie PŘEMYSL HOUDA

Virtuální svět sociálních sítí se jejich uţivatelŧm jeví monolitně, protoţe dostávají méně nesouhlasných názorŧ, neţ jich existuje ve skutečnosti Plné znění zpráv


Věrozvěsti internetu jej v minulosti nadšeně vítali. Mluvili o svobodě a o novém prostoru pro společenské alternativy – měl zkvalitnit demokracii. Nyní však jejich nadšení pozvolna vyprchává a stávají se z nich skeptici. Online virtuální realitu sociálních sítí povaţují za svět, který pomáhá příkopy mezi lidmi prohlubovat a současně ničí offline snahu o lepší budoucnost. Při prŧjezdu konvoje americké armády se LN zeptaly sociologa a ředitele agentury STEM Jana Hartla, co si podle něho o takzvané jízdě dragounŧ myslí většina Čechŧ. Ten mimo jiné prohlásil, ţe veřejné politické debaty jsou víceméně v područí atmosféry na sociálních sítích. Kdo se jí ale nechá strhnout a domnívá se, ţe odráţí realitu, nečiní dobře. Je totiţ otázkou, co je spontánní reakcí obyvatel a co propagandou, kterou někdo šíří. Podle Hartla o názorech veřejnosti rozhoduje mlčící většina, jeţ se sice na sociálních sítích neprojevuje, ale právě ona určuje ţivot naší společnosti. V této souvislosti jsou podstatné tři otázky: – Je Hartlova teze správná? – Pokud ano, proč se mnozí lidé včetně novinářŧ nechávají strhnout a začnou si myslet, ţe sociální sítě odráţejí náladu většiny o politických problémech společnosti? – Jaký je vztah mezi politickou aktivitou na sociálních sítích a reálnou „offline“ politickou akcí? V Česku je nejpouţívanější sociální sítí Facebook, a proto jej v této souvislosti zohledníme nejvíce. 1. Odráţejí sociální sítě politické preference ve společnosti? Na tuto otázku drtivá většina odborníkŧ na sociální sítě odpovídá, ţe neodráţejí, protoţe nejsou reprezentativní. Odborník na sociální sítě Jannis Theocharis z Centra pro evropský sociální výzkum v německém Mannheimu LN sdělil: „Musíme si uvědomit, ţe sociální sítě jsou primárně nástrojem zábavy, nikoli politiky. Lidí, kteří na sociálních sítích diskutují o politice, vyjadřují své politické přesvědčení a vyuţívají je pro politické akce, je menšina. Mají specifické rysy, například jsou vzdělanější či je víc zajímá politika. Politické názory, které hrají prim na sociálních sítích, proto málokdy odráţejí názory všech obyvatel.“ V často uváděné studii z roku 2013 The Civic Web: Young People, the Internet and Civic Participation (Občanský web. Mladí lidé, internet a občanská participace) dvou odborníkŧ na sociální sítě – Shakuntaly Banajiové z London School of Economics a Davida Buckinghama z Loughborough University – jsou charakterizováni politicky aktivní v online prostoru jako mladí, bohatí a vzdělaní. S Janem Hartlem se shodují i tuzemští odborníci, třeba Ondřej Císař ze Sociologického ústavu AV ČRnebo Václav Štětka z Institutu komunikačních studií a ţurnalistiky na Fakultě sociálních věd UK. I oni mluví o nemoţnosti/riskantnosti odvozovat z projevŧ na sociálních sítích politické preference společnosti. A i oni argumentují specifičností lidí (a tedy jejich nereprezentativností vŧči celé populaci), kteří se k politice na sociálních sítích vyjadřují – vedle vzdělání přidávají i další kritéria, například genderové. Převaha muţŧ Politické diskuse na sociálních sítích jsou maskulinní povahy – přesněji řečeno, s intenzivnějším zapojením do politické diskuse na sociálních sítích narŧstá účast muţŧ. Například v článku Good Girls Don‟t Comment on Politics? Gendered Character of Online Political Participation in the Czech Republic (Dobré dívky politiku nekomentují? Genderová povaha online politické participace v České republice), jenţ je nyní v recenzním řízení pro časopis Information, Communication and Society, analyzoval Štětka chování ţen a muţŧ na Facebooku během voleb do Poslanecké sněmovny ČR v roce 2013. Výsledkem jeho výzkumu je – a v tom se neliší od jiných, byť nečetných zahraničních studií –, ţe v nenáročných a málo viditelných aktivitách, tedy v „lajkování“ komentářŧ, uzavírání „přátelství“ s konkrétním politikem nebo stranou či ve „sdílení“ politických komentářŧ jiných lidí, nebyl rozdíl mezi zájmem muţŧ a ţen o volby příliš velký (u muţŧ o trochu vyšší). Tento rozdíl však narostl – tři ku dvěma ve prospěch muţŧ – v online politických komunikacích, které vyţadovaly větší úsilí, tedy byly viditelnější, a tudíţ i více ovlivňovaly mínění, jako jsou komentáře k příspěvkŧm „přátel“ či generování vlastního politického obsahu na svém profilu. Z analýzy politických komentářŧ v posledním týdnu před volbami 2013 pak vyplynulo, ţe v „horké fázi“ kampaně se participace muţŧ ještě zvýšila. Komentovali politiku častěji neţ ţeny v poměru tři ku jedné – ze 7106 analyzovaných komentářŧ jich napsaly ţeny 1598, muţi 4774, zbytek byl neidentifikovatelný. Zdá se, ţe ţeny agresivita v závěru kampaně odrazovala od intenzivnější účasti, z obecného hlediska je pak vyhrocená, agresivní politická debata zahání na okraj sociálních sítí. To však neznamená, ţe je politika nezajímá – v „lajkování“ či „sdílení“ mezi nimi nebyl zásadní rozdíl. Stručně řečeno, hlas, který byl slyšet ze sociálních sítí ve volební kampani do Poslanecké sněmovny v roce 2013, patřil muţŧm, coţ zřejmě platí obecně. Není totiţ dŧvod si myslet, ţe se v něčem lišila třeba od prezidentské kampaně, v níţ o přízeň voličŧ usilovali Karel Schwarzenberg a Miloš Zeman. 2. Proč lidé často podléhají dojmu, ţe svět sociálních sítí kopíruje ten reálný? Zesnulý americký sociální psycholog Leon Festinger ve své knize z roku 1957 A Theory of Cognitive Dissonance (Teorie kognitivní disonance) napsal: „Kognitivní disonanci lze povaţovat za podmínku, jeţ uvádí na scénu činnosti redukující disonance – stejně jako pocit hladu vede k činu, který jej zredukuje.“ Podle Festingera Plné znění zpráv


kognitivní disonance vzniká, pokud člověk zastává najednou dvě protikladné myšlenky, názory či postoje – například „kouřím dvě krabičky cigaret denně“ a „kouření zpŧsobuje rakovinu“. Přirozeností člověka je, ţe se v takové psychologicky nekomfortní chvíli pokusí tento nesoulad odstranit. Buď tím, ţe přestane kouřit, nebo – a častěji – pouţitím argumentŧ legitimizujících kouření: například „dýchám spoustu škodlivin a kouření na tom příliš nezmění“ či „kdybych přestal kouřit, přibral bych, coţ je také zdravotní riziko“. Současně vytěsní, ţe kouření zpŧsobuje rakovinu, a vytěsní a zesměšní i lidi, kteří mu to opakovaně sdělují. Výsledkem je uzavření se alternativním názorŧm. Filtrovací bublina Rozvoj internetu přinesl pocit, ţe toto sebe potvrzování bude lidem ztíţeno – ţe jim otevře bohaté trţiště protikladných idejí a myšlenek a ţe i marginální, alternativní a dosud potlačované postoje dostanou slovo; ţe se člověk nezabetonuje ve svém myšlenkovém světě. Aktivisté mluvili o změnách nejen jedincŧ, ale i společností. Internet měl například usnadnit revoluční sociální změny či odstranit moţnost represí utlačovatelskými státy. To se však nestalo. Americký internetový aktivista Eli Pariser přišel uţ před několika lety s konceptem „filter bubble“ – filtrovací bubliny. Tvrdil, ţe například Google nebo Facebook (jeho news feed) svými algoritmy přirozenou touhu po zapouzdření (po odstranění kognitivní disonance) dokonce podporují. Podle Parisera si třeba na Facebooku nejen přirozeně konstruujeme svět (výběrem „přátel“), který znesnadňuje učit se novým věcem, ale toto zabetonování navíc posilují algoritmy, protoţe umoţňují indoktrinaci vlastními idejemi – auto propagandu. Kvŧli algoritmŧm Facebooku či Googlu se prý stáváme ještě fanatičtějšími zastánci vlastních pravd. Řečeno jinak, internet a sociální sítě se v protikladu k pŧvodním nadějím nestaly věrozvěsty plurality, ale naopak ještě více rozštěpily společnost. Pariser není jediným skeptikem. Například odbornice na sociální sítě Taina Bucherová z Univerzity v Oslu v článku Want to Be on the Top? Algorithmic Power and the Threat of Invisibility on Facebook (Jak se dostat na vrchol? Moc algoritmŧ a hrozba neviditelnosti na Facebooku) píše o „hrozbě neviditelnosti“ na Facebooku. Podle ní Facebook nepovaţuje jednotlivce (uţivatele) za sobě rovné, ale hodnotí je a aţ podle váhy, jiţ jim algoritmus přidělí v konkrétní situaci, se zvyšuje či sniţuje šance, ţe se jejich komentář stane pro „přátele“ viditelným v news feedu. Současně však existuje i „hrozba viditelnosti“. Lidé si totiţ jsou na Facebooku v lecčems nerovní (soudcem je algoritmus), ale rovní si mohou být ve vystavení přesně cílené reklamní, popřípadě propagandistické kampani nebo kontrole represivního státu. Pokračování na straně 14 Facebook křivé zrcadlo Dokončení ze strany 13 Role algoritmu Před několika měsíci zveřejnili výzkumní pracovníci Facebooku v časopise Science studii o fungování svého news feedu – především o kritizovaném algoritmu a o tom, kdo/co mŧţe za to, ţe jsou lidé na svém news feedu tak málo vystaveni nesouhlasnému obsahu (cross-cutting content). Vybrali 10,1 milionu amerických uţivatelŧ Facebooku (ve Spojených státech amerických jej zhruba kaţdý druhý udává za zdroj svých politických informací), kteří na svém profilu explicitně uvedli, ţe jsou buď liberály, nebo konzervativci. Studie uvádí, ţe kdyby nebylo algoritmu a news feed uţivatele byl zásoben náhodnými politickými komentáři, byl by liberál v prŧměru vystaven 45 procentŧm a konzervativec 40 procentŧm nesouhlasných komentářŧ. Razantní pokles jejich zobrazování pak nastal, kdyţ byl zohledněn pouze mikrokosmos, který si kaţdý uţivatel Facebooku vytváří sám uzavíráním „přátelství“ – na news feedu se totiţ zobrazují jen komentáře „přátel“ a „platforem“, k nimţ jsme se přihlásili. Testovaní liberálové byli v takovém případě vystaveni jen necelým 24 procentŧm a konzervativci necelým 34 procentŧm nesouhlasných zpráv/komentářŧ. Algoritmus prý hraje jen minimální roli. Kdyţ se totiţ přidá i on, nastává u liberálŧ pokles „jen“ o dalších 1,5 procenta, u konzervativcŧ pak o procento. Výzkumní pracovníci Facebooku dospěli k následujícímu závěru: „Přesvědčivě jsme zjistili, ţe obsah, který je ve střetu s našimi postoji, se k nám nedostává více v dŧsledku individuálních voleb neţ algoritmŧ.“ Otázka pravdy Americký odborník na komunikaci a informační technologie Christian Sandvig z Univerzity v Michiganu studii výzkumníkŧ Facebooku kritizoval a dal jí podtitul „Není to naše chyba“. Podle něho problém nespočívá v tom, kdo mŧţe víc za to, ţe se lidé zabetonovávají ve vlastním světě – zda individuální volby, nebo algoritmus. Jsou to totiţ dvě strany téţe mince a je třeba sečíst jejich účinky, nikoli se ptát, co je v dané chvíli horší. Sandvig se domnívá, ţe Facebook studií de facto přiznal, ţe algoritmus podporuje fragmentaci (zneviditelňování nesouhlasných informací) a auto propagandu. Odbornice na informační technologie Zeynep Tufekciová z Univerzity v Severní Karolíně o studii prohlásila, ţe srovnávat individuální volbu s algoritmem je stejné, jako byste na otázku, kolik transmastných kyselin je v hranolkách na novém jídelním lístku, dostali odpověď, ţe je obsahují i hamburgery, jeţ na něm byly uţ v minulosti. Problém prý nespočívá v tom, co víme – Plné znění zpráv


ţe lidé mají sklon se uzavírat do sebe –, ale v tom, ţe algoritmus Facebooku uzavřenost lidí ještě zvětšuje. Sociální sítě tedy – a Facebook obzvlášť, jak tvrdí kritici jeho studie – podporují fragmentaci společnosti, zatím sice málo (algoritmus Facebooku zhruba o procento), ale to se mŧţe změnit. Virtuální svět uţivatelŧ sociálních sítí se jeví monolitně, protoţe dostávají méně nesouhlasných názorŧ, neţ jich je ve skutečnosti. Navíc se z nich stávají „nepřátelské nesouhlasné názory“. Člověk utvrzovaný autopropagandou, jiţ posilují algoritmy, se pak také domnívá, ţe má nejen pravdu, ale ţe je i součástí většiny, která ji s ním sdílí. Jsou-li občas „odkryty karty“, tedy ukáţou-li volby skutečnou náladu ve společnosti, coţ se například stalo v prezidentském střetu Karla Schwarzenberga s Milošem Zemanem, nastane sice vystřízlivění a přiznání offline reality, ale pocit nepřátelství zŧstává. Pro poraţeného není vítězem „soupeř“ s jiným názorem, ale „plebs“. (Stejnou nevraţivost si ovšem vytvoří i vítěz k poraţenému.) Schwarzenberg versus Zeman Prezidentský souboj Schwarzenberga se Zemanem je v kontextu auto propagandy na sociálních sítích poučný i z hlediska novinářŧ. Lze předpokládat, ţe se na jejich facebookových news feedech i twitterových účtech v prŧběhu tohoto emočně vyhroceného klání zobrazovalo kvŧli auto propagandě a algoritmu extrémně mnoho komentářŧ kritizujících Miloše Zemana a chválících Karla Schwarzenberga. Novináři měli stejně jako kdokoli jiný sklon povaţovat vlastní virtuální svět za odraz toho reálného a dle nich o něm poctivě informovali – ze všech stran jako by znělo: „Celý internet volí Karla.“ Sociální sítě, a zejména Facebook, tím – i s podporou novinářŧ – vytvořily novou politickou realitu a ukázaly mobilizační potenciál. Řečeno jinak, čímţ se dostáváme ke třetí otázce, sociální sítě (online realita) vytvořily zcela novou situaci ve společnosti (offline realita); jejich uţivatelŧm se podařilo vykročit z virtuálního světa do skutečného, byť zřejmě kontraproduktivně. Jak totiţ řekl LN Jan Hartl, popuzena obrovským „prokníţecím“ nadšením, probudila se ve společnosti dle prŧzkumŧ STEM i skupina „dosud spících výrazných odpŧrcŧ Schwarzenberga. Nebylo to moc, nějakých osm procent. Ti dali hlas Zemanovi ne proto, ţe by ho milovali, ale jako protest proti Karlu Schwarzenbergovi.“ Zfanatizovaní stoupenci „Karla“ proti stejně zfanatizovaným Zemanovým stoupencŧm neuspěli. Nezopakovali tedy triumf Baracka Obamy z roku 2008, který svou prezidentskou kampaň zaloţil na sociálních sítích a svým úspěchem odstartoval přemýšlení marketérŧ a vědcŧ o vyuţití sociálních sítí pro politické účely. Navzdory poráţce se Karlu Schwarzenbergovi podařilo zmobilizovat prostřednictvím sociálních sítí velký počet stoupencŧ, vyplývá však z toho, ţe akce v online realitě podněcuje reálnou politickou aktivitu? 3. Vede od virtuálního prostředí přímá cesta k reálné politické aktivitě? Někteří na tuto otázku odpovídají kladně, jiní jsou skeptičtí, třeba odborník na informační technologie běloruského pŧvodu Jevgenij Morozov nebo jeden ze zakladatelŧ hnutí Occupy Wall Street Micah White. Tito významní představitelé skupiny skeptikŧ tvrdí, ţe sociální sítě upevňují status quo a usnadňují manipulaci a útlak ze strany státu. Morozov zpopularizoval pojmy slactivism (sloţenina slov slacker = flákač a activism = aktivismus, tedy „flákačismus“) a clicktivism (click = klikat a aktivismus, tedy „kliktivismus“). Ve svém článku Brave New World of Slactivism (Krásný nový svět „flákačismu“), který zveřejnil časopis Foreign Policy, napsal: „‚Flákačismus„ je ideální pro línou generaci: proč se obtěţovat stávkou a rizikem zatčení, policejní brutalitou nebo mučením, kdyţ lze vést hlasitou kampaň ve virtuálním prostoru?“ Konec aktivismu Morozov tvrdí, ţe online aktivismus přináší uspokojení z kliknutí, „dobrý pocit“ ze sebe samého, aniţ by toto kliknutí mělo nějaký společenský dopad. Online aktivismus je iluzí, protoţe poskytuje jeho vyznavačŧm pocit, ţe pouhým připojenímk facebookové skupině lze změnit stát či celý svět, s čímţ se dotyční lidé spokojí. Micah White zachází v jednom ze svých článkŧ v britském deníku Guardian ještě dále – napsal v něm totiţ, ţe „kliktivismus“ zničil levicový aktivismus. Morozov, White a další skeptici se domnívají, ţe mezi „lajkem“ na Facebooku a reálnou akcí není ţádné přímé spojení a ţe „lajk“ vyčerpal potenciál, který mohl být lépe vyuţit – tradiční offline akcí na podporu konkrétní věci. Tito skeptici vidí v internetu spíše zloděje svobody a pomocníka autoritativních reţimŧ v kontrole lidí. Dánský psycholog Anders ColdingJörgensen v roce 2009, kdy přednášel na Univerzitě v Kodani, zaloţil facebookovou stránku s názvem „Ne demolici kašny s čápy“ (No to Demolition of Stork Fountain), na které vyhlásil, ţe zásadně nesouhlasí s demolicí staré a známé kodaňské památky ani s tím, aby byl místo této kašny vybudován obchod s oděvy. Colding-Jörgensen si vše vymyslel, dokonce v diskusním fóru uvedl, ţe jde pouze o společenský experiment. Lidé ale fórum nečetli a po několika dnech, kdy se k protestu proti demolici kašny přihlásilo 27 tisíc lidí a kaţdou minutu se přidávali další dva, Colding-Jörgensen experiment ukončil. V rozhovoru pro americký deník The Washington Post tehdy uvedl: „Stejně jako potřebujeme materiál pro nábytek, kterým si vybavujeme domovy, abychom ukázali, kým jsme, sbíráme na Facebooku kulturní artefakty a slepujeme s jejich pomocí takové verze nás samých, s nimiţ se chceme veřejně prezentovat.“ Zpochybnění skeptikŧ Empirický výzkum občas radikálnímkritikŧm nedává za pravdu. Například Václav Štětka LN řekl: „Dosavadní výzkumy spíše naznačují, ţe lidé, kteří jsou politicky či občansky aktivní na sociálních sítích, mají tendenci participovat na politickém a občanském ţivotě i v,reálném„ světě, v prostředí mimo internet. Neplatí, ţe aktivismus na sociálních Plné znění zpráv


sítích je pro jejich uţivatele jakousi lacinou psychologickou náhraţkou tradičních forem participace. Současně ovšem nejspíše neplatí ani opačná teze – totiţ ţe by sociální média sama o sobě dokázala mobilizovat k zájmu o politiku a k demokratické participaci ty skupiny lidí, kteří jinak v tomto směru obvykle aktivní nejsou, jak to předpokládaly optimistické vize z doby nástupu sociálních sítí.“ Základní tezi skeptikŧ, ţe „lajkem“ vše končí, ţe si jím jen budujeme svŧj „virtuální image“, zpochybňuje praxe. Ať si o akci „Červená karta pro Zemana“ myslíme cokoli, z facebookové stránky, na níţ její zakladatel vyhlásil, ţe chce Zemanovi 17. listopadu 2014 demonstrativně na praţské Národní třídě ukázat „červenou kartu“, lze vyčíst, ţe offline fyzickou účast přislíbilo (kliklo, ţe stoprocentně přijde) zhruba devatenáct tisíc uţivatelŧ Facebooku. A podle médií „klikající“ fyzicky opravdu přišli, nebudovali si kliknutím jen vlastní virtuální image – například server iDNES.cz uvedl patnáct tisíc účastníkŧ. I kdyby ale skepse Morozova a dalších byla přehnaná, některé postřehy, zejména ty o internetu jako o pomocníkovi represivních státních aparátŧ nebo o moţnostech manipulace, bychom měli brát váţně. Facebook je totiţ, stejně jako ostatní sociální sítě pozorný domácí pán, který zve společnost na návštěvu, přičemţ se usmívá na rozmanité hosty – na konzervativce i revolucionáře. Kaţdému nabízí, po čem touţí, kaţdý se domnívá, ţe je nejdŧleţitější osobou na virtuální hostině, ţe bez jeho duchaplností by to nebylo ono. Realitu však zná pouze tento pozorný domácí pán, ale zatím oní mlčí. Jen si občas o kaţdém hostu něco napíše do notesu. Sdělíme mu jednou úplně všechno o nás samotných? *** Kvŧli algoritmŧm Facebooku či Googlu se prý stáváme ještě fanatičtějšími zastánci svých pravd. Internet a sociální sítě se v protikladu k nadějím nestaly věrozvěsty plurality, ale ještě víc rozdělily společnost. Český internet * Počet oprávněných voličŧ v České republice pro volby do Poslanecké sněmovny v roce 2013: 8 424 227 (pramen: Volby.cz) * Počet uţivatelŧ internetu v Česku v lednu 2015: 6 908 452 (pramen: NetMonitor) * Počet uţivatelŧ Facebooku ve druhé polovině roku 2014 (alespoň jedna návštěva za týden): 3 319 000 (pramen: výzkum MML-TGI agentury Median) * Počet uţivatelŧ Twitteru ve druhé polovině roku 2014 (alespoň jedna návštěva za týden): 151 000 (pramen: výzkum MML-TGI agentury Median) Člověk utvrzovaný autopropagandou, jiţ posilují algoritmy, se domnívá, ţe má nejen pravdu, ale ţe je i součástí většiny, jeţ ji s ním sdílí. Po vystřízlivění a přiznání offline reality mu ale pocit nepřátelství zŧstává. I kdyby skepse ohledně sociálních sítí byla přehnaná, některé postřehy, zejména o internetu jako pomocníkovi represivních státních aparátŧ nebo o moţnostech manipulace, je třeba brát váţně Foto autor| ILUSTRACE RICHARD CORTÉS Foto autor| ILUSTRACE RICHARD CORTÉS O autorovi| PŘEMYSL HOUDA, redaktor LN

Jak mohou národní parlamenty mluvit do EU 15.6.2015

euroskop.cz str. 00 Euroskop

ČR a EU

V Eurocentru Praha se uskutečnila panelová diskuze o roli národních parlamentŧ v Evropské unii. O tématu hovořil Ivo Šlosarčík z praţské Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, ředitel Odboru koordinace evropských politik Úřadu vlády Jan Král a člen Výboru pro evropské záleţitosti Marek Černoch. Vstup do EU podle Ivo Šlosarčíka posílil roli exekutivy. Kdykoliv bylo potřeba rychle reagovat na poţadavky EU, odvolávala se exekutiva na poţadavky Bruselu, coţ se nelíbilo národním parlamentŧm. Národní parlamenty podle Lisabonu Pozici národních parlamentŧ v evropské legislativě posílila Lisabonská smlouva moţností tzv. ţlutých, oranţových a červených karet. Jimi mohou národní parlamenty, pokud se spojí, kolektivně zablokovat nebo zbrzdit evropskou legislativu. Jako další aspekt zmínil Šlosarčík informační povinnost, kterou má vŧči národním parlamentŧm Evropská komise. Plné znění zpráv


Podle Šlosarčíka se v současnosti o velkých změnách v roli národních parlamentŧ vŧči EU nediskutuje. Tématem je spíše zlepšení národní koordinace, zapojení parlamentŧ prostřednictvím Výborŧ pro EU a moţnost prodlouţení lhŧt, které národní parlamenty mají na projednávání legislativy. Spolupráce vlády a parlamentu Jan Král zmínil, ţe česká vláda se snaţí poţadavky Parlamentu ČR reflektovat. Pracovním a poradním orgánem vlády je Výbor pro EU, který zasedá jak na vládní úrovni, a to jednou za dva aţ tři týdny, tak na pracovní úrovni, coţ je úroveň náměstkŧ. „Snaţíme se nastavit spolupráci mezi vládou a Parlamentem tak, aby byla oboustranně uţivatelsky příjemná“, říká Král. Král připomněl i moţnost zapojení českého parlamentu v nelegislativních aktivitách např. v Evropském semestru, coţ je dobrovolný rámec pro koordinaci evropských hospodářských politik, na evropské úrovni je nelegislativní, na národní úrovni ale mohou být některé podněty přetaveny do legislativních návrhŧ. Vytvořit obdobu senátu v USA Poslanec Marek Černoch hovořil o práci Výboru pro EU. Stěţoval si na zpŧsob, jakým média informují o Evropské unii, coţ potom vede k tomu, ţe vzrŧstá prostor „pro sociální sítě, kde se pak jde bohuţel často za hranice xenofobie…“, dodal. Marek Černoch se se vyslovil pro větší integraci v legislativní rovině a navrhl vytvořit na evropské úrovni obdobu amerického Senátu, kde by kaţdý členský stát měl jen jednoho zástupce.

URL| https://www.euroskop.cz/8952/25907/clanek/jak-mohou-narodni-parlamenty-mluvit-do-eu/

Jan Marek se stará o komunikaci pojišťovny DIRECT 15.6.2015

Kariera.iHNed.cz str. 00 -rkp

kariera.ihned.cz

Značka DIRECT se na český trh vrací s konceptem “pojišťovny pro lidi“. Přátelskost, srozumitelnost a spolehlivost tak bude představovat nedílnou součást veškeré komunikace pojišťovny. Za komunikaci bude zodpovědný Jan Marek. V jeho gesci je koordinace jak interní a externí komunikace, tak aktivit spojených s marketingem a CSR. Jan Marek (33) bude v DIRECTu kromě manaţerské pozice zastávat roli tiskového mluvčího. Oblasti pojišťovnictví se věnuje od roku 2009, kdy byl součástí týmu interní i externí komunikace v České pojišťovně a řídil projekt Bezkola.cz, který se v roce 2014 stal absolutním vítězem České ceny za PR. Kromě rozsáhlé agendy v největší tuzemské pojišťovně má Jan Marek zkušenosti také z médií, kde pracoval jako redaktor Hospodářských novin a motoristického týdeníku Svět motorŧ. Jan Marek začal svoji profesní kariéru během studia na Univerzitě Karlově, kde na Fakultě sociálních věd vystudoval bakalářský program „Ţurnalistika" a navazující magisterský „Mediální studia".

URL| http://kariera.ihned.cz/pro-hr-manazery/c1-64173970-jan-marek-se-stara-o-komunikaci-pojistovny-direct

Vladimír Dlouhý při své cestě navštíví slezskou metropoli Plné znění zpráv


15.6.2015

Opavský a hlučínský deník (jih)

str. 03

Opavsko a Hlučínsko

Opava – Hned po svém zvolení v květnu loňského roku dal nový prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý slib, ţe nebude organizaci řídit jen z centra, a začíná ho plnit. V úterý 30. června přijede v rámci návštěv hospodářských komor v krajích do Opavy. Kolem 11 hodin zavítá do firmy HON a následovat bude pracovní oběd se členy představenstva Okresní hospodářské komory a vedením města. Předpokládanými tématy k debatě bude pravděpodobně technické školství a nedostatek učňovského dorostu nebo problémy související nejenom regionálně s podnikatelskými aktivitami. Dvaašedesátiletý Vladimír Dlouhý vystudoval ekonomii na Vysoké škole ekonomické v Praze v oboru ekonomickomatematické výpočty a na Karlově univerzitě si vzdělání doplnil o postgraduál v oboru matematická statistika a pravděpodobnost. Současně zahájil aspirantské studium na Vysoké škole ekonomické v Praze a po dokončení získal titul kandidáta věd. Přednášel na Vysoké škole ekonomické i na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, byl náměstkem ředitele Prognostického ústavu a publikoval v domácích i zahraničních odborných časopisech. Zabrousil rovněţ do politiky a je členem dozorčí rady Illinoiského technologického institutu sídlícího v Chicagu. Je ţenatý amádvě děti. Region| Severní Morava

Evropa jako Titanic? 16.6.2015

ČRo Plus

str. 03


Alexander TOLČINSKÝ, moderátor -------------------Je Evropská unie dostatečně bohatá a silná na to, aby byla schopna přijmout tisíce imigrantŧ z Afriky a Blízkého východu? Tuto otázku si poloţil Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------V diskusích o uprchlících se často objevuje tvrzení, ba argument, ţe my, tedy Evropa či Evropská unie, jsme bohatí, a máme tudíţ morální povinnost uprchlíky přijímat. Nechci nijak bagatelizovat humanitární katastrofu, která na mnoha místech Afriky či Blízkého východu panuje. A uţ vŧbec nehodlám popírat náš závazek pomáhat, neboť ke snaze pomoci by nás měl motivovat pouhý fakt, ţe je někdo v nouzi, nikoliv aţ například morální kocovina z koloniálních hříchŧ minulosti. Avšak účinně pomáhat mŧţe jen ten, kdo je sám silný. Coţ Evropská unie moc není, byť si často nalhává opak. Zhruba před sto lety vrcholila koloniální éra. Skoro celý svět, s výjimkou amerického kontinentu, byl rozdělen mezi evropské mocnosti. Ty sice vykonávaly svou moc či vliv rŧznými zpŧsoby, nicméně něco jako masivní migrační vlna do Evropy nehrozilo. Naopak, tehdy byla v plném proudu migrace z přelidněného starého kontinentu. Stovky zaoceánských parníkŧ vozily chudé Evropany do nového světa, především do Ameriky, kde dotyční doufali nalézt šanci a podmínky pro ţivotní uplatnění. A nový svět měl obrovský potenciál je absorbovat. Po sto letech se situace radikálně změnila. Evropské státy jsou jiţ dávno redukovány opět na svá kontinentální historická jádra. Západní Evropa si po druhé světové válce udrţela svobodu jen díky vojenské síle Spojených státŧ amerických, tedy země, zaloţené a rozvíjené imigranty z Evropy. A i nyní mŧţe Evropská unie čelit ruským mocenským choutkám jen s americkou pomocí. A je Evropa bohatá? Jak se to vezme. Je bohatá, ale zároveň i zadluţená. Všechny evropské země mají dluhy, které postupně rostou. Tam, kde je dnes Řecko, se mohou zítra či pozítří ocitnout jiné státy, například Španělsko, Portugalsko nebo Itálie. Evropská unie a mezinárodní finanční instituce uţ patrně nechtějí do řecké bezedné jámy nadále nalévat miliardy eur, avšak dosavadní pomoc Ukrajině je ve srovnání s částkami, jeţ dosud přitekly do Řecka, směšná. Ovšem bez masivní západní pomoci Ukrajina nakonec připadne Putinovi. Zostřující se mezinárodní situace si pak vyţádá rovněţ navýšení výdajŧ na obranu - a tedy patrně další zadluţování. A do toho přichází bezměrná lidská tragédie uprchlíkŧ. V Evropě spatřují nádhernou a bytelnou loď, na jejíţ palubě by mohli proţít dŧstojný ţivot. Netuší, jak moc je parník jménem Evropa blízko Titaniku. Situace je opravdu velice váţná. Kvóty na přijímání uprchlíkŧ samy o sobě nic nevyřeší, jde jen o snahu problém na chvíli utlumit, kdyţ se hlasitě hlásí o slovo. Vyřešit by ho mohla pouze daleko aktivnější evropská politika vŧči zemím, či, přesněji řečeno, vŧči územím, odkud migrační vlny postupují. Politika, jeţ by vytvářela ekonomické i politické základy pro to, aby lidé neměli dŧvod ze svých domovŧ utíkat. Plné znění zpráv


Zní to jako utopie a bohuţel to hodně utopie je. Ale jen od něčeho takového by se daly očekávat pozitivní efekty, vše ostatní přinejlepším přinese jen odklad katastrofy.

V čerpání z fondů EU jsme nejlepší 16.6.2015

Lidové noviny str. 15 Akademie BARBORA CIHELKOVÁ

ROZHOVOR Olomoucká filozofická fakulta finančně nestrádá, tvrdí její děkan Jiří Lach. Peníze získává z fondŧ i komerčních aktivit Studium na menších univerzitách má podle děkana Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci své výhody. Obavy nemá děkan Jiří Lach ani o uplatnění absolventŧ. Jsou prý kreativní, pracovití a přirozeně aktivní. Díky tomu obstojí v komerční sféře i samostatném podnikání. Po této stránce na tom nejsou absolventi humanitních oborŧ hŧř neţ ti s technickým a přírodovědným vzděláním. * LN Vysoké školy si stěţují na nedostatek financí. Velké problémy má kvŧli klesajícím příspěvkŧm na studenty například praţská filozofická fakulta. Jak jste na tom vy? Olomoucká filozofická fakulta je na tom v tomto směru naštěstí dobře, jsme součástí relativně silné univerzity, finanční problémy nemáme. Pravda ale je, ţe financování ze strany státu je nestabilní a nejisté, například výši rozpočtu pro rok 2015 jsme se dověděli aţ letos v únoru. Daří se nám ale shánět peníze z více zdrojŧ. * LN A to? Dostáváme více peněz za ukazatel kvality. Ministerstvo sice sníţilo příspěvek na studenta, zároveň ale v minulých letech posílilo takzvaná kvalitativní hlediska. To znamená, ţe mŧţeme dostat více peněz za kvalitní vědeckou činnost, oceněna je i mezinárodní mobilita a částečně i zaměstnatelnost absolventŧ. A v tomto směru obrovsky rosteme, vědecký potenciál naší fakulty se zlepšuje, coţ nám finančně nesmírně pomáhá. * LN Mŧţete to nějak vyčíslit? V roce 2009 jsme měli v této části rozpočtu šest milionŧ, letos uţ je to bezmála padesát milionŧ. * LN Pomáhají vám také peníze z evropských fondŧ? Ano, právě tato poloţka v rozpočtu rozhoduje o tom, jestli ve výsledku budeme, nebo nebudeme mít finanční potíţe. Z evropských sociálních fondŧ dokáţeme získávat prostředky velmi úspěšně. V roce 2014 tvořily tyto peníze 45 procent všech fakultních financí. Aniţ bych se chtěl dotknout jiných fakult v republice, jsme v tomto směru asi nejdynamičtější humanitní fakultou v celém státě. My se ale jen na podporu ze strany státu a evropských fondŧ nespoléháme. * LN Máte i vlastní komerční zdroje? Přesně tak. Domníváme se, ţe ochota státu podporovat humanitní fakulty bude čím dál menší, snaţíme se proto být sami aktivní. Předloni jsme v rámci fakulty zaloţili jazykovou školu. Komerčně je poměrně výrazně úspěšná. Vytváříme třeba firemní kurzy na míru, které mŧţeme podpořit pedagogickou a vědeckou kvalitou. Pro mě jako pro děkana je potěšující, ţe naši pedagogové nepřekládají po večerech pro rŧzné firmy, ale pracují v rámci fakulty. V budoucnu chceme jazykovou školu rozšířit. Měla by zajišťovat i výuku našich studentŧ a rádi bychom vstoupili do oblasti cestovního ruchu. Plánujeme také komerční spolupráci s firmami. * LN To do obvyklé představy o akademicích zahloubaných do vědecké práce nezapadá... Rád bych vyvrátil mýtus, ţe akademik v humanitní oblasti musí strádat a nehodí se pro moderní komerční svět. Byl bych naopak rád, kdyby fakulta byla atraktivním zaměstnavatelem. A to bude tehdy, kdyţ Plné znění zpráv


svým zaměstnancŧm dokáţe nabídnout nejen podnětné prostředí pro vědeckou práci, ale i motivující finanční podmínky. * LN Kolik procent z rozpočtu vám jazyková škola vydělá? Zatím to procento není výrazné, loni její obrat přesáhl jeden milion korun. Jde především o potenciál do budoucna. Chtěli bychom zahájit kurzy, jejichţ výstupem budou uznávané certifikáty. V ţádném případě ale nechceme upřednostnit finanční výnosnost těchto kurzŧ před jejich kvalitou. * LN Proč by měli jít maturanti studovat právě na filozofickou fakultu do Olomouce? Co jim mŧţe nabídnout oproti větším univerzitám v Praze či Brně? Jsem bytostně přesvědčen, ţe máme co nabídnout a v lecčems jiné univerzity předčíme. Vţdyť jen samotné umístění Univerzity Palckého v historickém centru Olomouce má obrovské kouzlo, v srdci města máme i koleje, cítíte ten pulz studentského města. Poměr populace a studentŧ je v Olomouci jedna ku čtyřem. Byť mám Prahu i Brno velmi rád a mám tam řadu váţených kolegŧ, olomoucké studentské atmosféry nelze v tak velkých městech dosáhnout. Většina univerzitních budov prošla dŧkladnou rekonstrukcí, další se opravují. V tomto směru se mŧţeme srovnávat s klasickými studentskými centry na západě Evropy. * LN Rodinná studentská atmosféra je jistě pro leckoho příjemná, stejně jako zrekonstruované budovy. Ale co vědecká a pedagogická úroveň nebo výběr oborŧ? Troufnete si na srovnání s většími školami i v této oblasti? Oborová nabídka je u nás mimořádná a neustále se rozšiřuje. Výhodu vidím také v tom, ţe naše fakulta sdruţuje obory z oblasti sociálních věd, humanitních věd a filologie, které jsou na větších univerzitách rozděleny v rámci jednotlivých fakult. Nemáme například fakultu sociálních věd, ale obory, jako je ţurnalistika nebo sociologie, které by pod ni přirozeně spadaly, vyučujeme u nás. Mŧţeme je díky tomu rozestřít v širších kontextech s dalšími vyučovanými obory, jako je filozofie nebo historie. * LN To znamená, ţe studenti mohou obory volně kombinovat? Přesně tak. Mohou kombinovat třeba politologii nebo ţurnalistiku s vybraným jazykem. * LN Zaţitá představa, ţe je na menších univerzitách studium méně náročné, a tudíţ i méně kvalitní, podle vás opodstatnění nemá? Myslímsi, ţe jsme velmi nároční. Humanitních fakult je v České republice hodně. Místo, kde byl diplom vydán, bude v budoucnu rozhodovat čím dál tím více. Některé školy budou povaţované za elitní, odjinud bude mít diplom niţší cenu. Naše fakulta patří a bude patřit k těm prestiţnějším. Ta rozumnější část maturantŧ pochopí, ţe je lepší tři, pět či osm let poměrně tvrdě pracovat třeba na naší fakultě neţ si vybrat lehkou soukromou školu, která své studenty nechá zkouškami hladce proplout, ale pak jim poskytne diplom, jehoţ hodnota na trhu práce bude minimální. * LN Máte přehled o uplatnění svých absolventŧ? Obecně je uplatnitelnost našich bývalých studentŧ vysoká, nemají problémy s nezaměstnaností. Naši absolventi se na trhu práce uplatňují lépe neţ absolventi jiných fakult a o mnoho lépe neţ středoškoláci. * LN S nezaměstnaností tedy moţná potíţe nemají, pracují ale v oborech, které vystudovali, nebo takzvaně obracejí hamburgery? Je nesmysl myslet si, ţe sto procent absolventŧ historie najde uplatnění v oboru historie. To platí samozřejmě i o dalších oborech, třeba filologických. Dobré uplatnění najdou ale někde jinde, kde vyuţijí schopnosti a dovednosti získané studiem naší fakulty – soustavně pracovat, kriticky myslet, uvaţovat nad věcmi do hloubky, být kreativní. Navíc jsou všichni naši absolventi skvěle jazykově vybavení, uplatňují se díky tomu v zahraničních společnostech nebo přímo v zahraničí. Jsou přirozeně aktivní, zakládají vlastní firmy, přicházejí s vlastními projekty.



* LN V poslední době probíhá poměrně výrazná diskuse o moţnostech uplatnitelnosti absolventŧ humanitních oborŧ. Hlasitější část odborníkŧ se domnívá, ţe lépe na tom budou lidé s technickým vzděláním... To si nemyslím. Absolventi humanitních věd jsou vzdělaní komplexněji, coţ je v dnešním sloţitém světě potřeba. Učíme studenty myslet. Nejen ţe jsou perfektně vzdělaní v konkrétním oboru nebo oborech, které vystudovali, to samo o sobě nestačí, my je učíme uvaţovat v souvislostech. * LN Jakými dalšími vlastnostmi bude ideální absolvent vaší fakulty vybaven? Bude velmi kvalifikovaný, adaptovatelný a mobilní. Velkou chybou českého pracovního trhu je, ţe se příliš upínáme na místo bydliště. Našim studentŧm zdŧrazňujeme, ţe práci nemusejí sehnat například v Olomouci nebo v Šumperku, ale mohou dojíţdět nebo se přestěhovat třeba do Brna nebo Prahy a do jiných českých a evropských měst, nebo ještě dál. Vštěpujeme jim, ţe musejí být pruţní, ţe získáním modrého ani červeného diplomu vzdělání nekončí, ţe se mají učit, rozvíjet a získávat schopnosti i po opuštění akademické pŧdy. Jinak práci nenajdou, popřípadě ji brzy ztratí. * LN Poskytujete jim v tomto směru nějakou podporu? Ano, je to jeden z dŧvodŧ, proč se na naší fakultě snaţíme orientovat na celoţivotní vzdělávání. Pořádáme vzdělávací kurzy pro veřejnost a často se jich účastní i naši absolventi, kteří si tak prohlubují své znalosti. * LN Vysokoškolští pedagogové si často stěţují na klesající úroveň studentŧ. Mají pravdu? To je věčné téma. Sejde-li se pět akademikŧ, všichni budou hořekovat nad tím, jak se sniţuje kvalita studentŧ. Sejde-li se pět studentŧ, zanadávají si na to, jak přehnané jsou poţadavky pedagogŧ a jak jsou zkostnatělí. Myslím, ţe pravda je někde uprostřed. Ţijeme v době, kdy se kterýkoli absolvent maturitního oboru mŧţe rozhodnout studovat. Apokud se rozhodne, bude nakonec na nějakou školu přijat. Počátkem devadesátých let jsme tu měli druhý extrém, kdy bylo velmi obtíţné docílit přijetí na vysokou školu a studovat mohlo jen zhruba deset procent populace. * LN Přijímáte raději více uchazečŧ, které profiltrujete během prvních semestrŧ, nebo zŧstáváte u modelu náročných přijímacích zkoušek? Na rozdíl od mnoha škol jsme na přijímací zkoušky nerezignovali. Na některých oborech ale kromě toho dochází aţ k padesátiprocentnímu úbytku studentŧ během studia, někde je to i více. Pro některé bylo studium příliš náročné, další zjistili, ţe to není jejich šálek čaje, jiní byli pouze líní, a kdyţ viděli, ţe zadarmo u nás nic nedostanou, odešli. My je ale chceme naučit jednu základní věc, která se jim bude na pracovním trhu velice hodit, a to je schopnost tvrdě pracovat. *** Kterýkoli absolvent maturitního oboru se dnes mŧţe rozhodnout studovat. A pokud se rozhodne, bude nakonec na nějakou školu přijat. Jiří Lach * Narodil se 21. října 1971. * Vystudoval politologii a historii na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. * V roce 2000 získal doktorát v oboru politologie, roku 2006 byl jmenován docentem historie. * Od roku 2010 na své mateřské fakultě pŧsobí jako děkan. * Hostoval na univerzitách v Německu a USA. * Ve své vědecké práci se specializuje na politické dějiny Evropy. * Je ţenatý a má dvě děti. Foto popis| Učme studenty myslet. Vědomosti samy o sobě k uplatnění na pracovním trhu nestačí. Foto autor| FOTO MAFRA – FRANTIŠEK VLČEK

Tiskovým mluvčím vracející se Direct Pojišťovny bude Jan Marek 16.6.2015

MaM.cz str. 00 mam.ihned.cz Direct Pojišťovna



Za komunikaci značky Direct bude zodpovědný Jan Marek. V jeho gesci je koordinace jak interní a externí komunikace, tak aktivit spojených s marketingem a CSR. Direct Pojišťovna se na český trh vrací s konceptem „pojišťovny pro lidi". V komunikaci chce sázet na "přátelskost, srozumitelnost a spolehlivost." Jan Marek bude v Direct Pojišťovně kromě manaţerské pozice zastávat roli tiskového mluvčího. Oblasti pojišťovnictví se věnuje od roku 2009, kdy byl součástí týmu interní i externí komunikace v České pojišťovně a řídil projekt Bezkola.cz, který se v roce 2014 stal absolutním vítězem České ceny za PR. Jan Marek má zkušenosti také z médií, kde pracoval jako redaktor Hospodářských novin a motoristického týdeníku Svět motorŧ. Jan Marek začal svoji profesní kariéru během studia na Univerzitě Karlově, kde na Fakultě sociálních věd vystudoval ţurnalistiku a mediální studia.

URL| http://mam.ihned.cz/lide/c1-64178190-tiskovym-mluvcim-vracejici-se-direct-pojistovny-bude-jan-marek

Jak dostat děti ke knize: nepřikazujte, neodměňujte a přeskakujte 16.6.2015

ona.iDNES.cz str. 00 OnaDnes.cz / Děti pro iDNES.cz, Magdalena Havlíková

Čtení pomáhá dětem s rozvojem slovní zásoby a k lepšímu vyjadřování slovem i písmem.V digitálním věku, kdy na děti neustále blikají obrazovky ve snaze přitáhnout jejich pozornost, by se měli na rozvoj čtení zaměřit zejména rodiče. Přinášíme několik osvědčených tipŧ i ověřených knih. 1 Začněte brzy Moţná si budete připadat jako blázni, kdyţ budete předčítat svému batoleti, které se sotva leze a nezdá se, ţe nějaké čtení vŧbec vnímá. Se čtením je ale podle odborníkŧ nejlepší začít jiţ v raném věku, aby se schopnost poslouchat pěstovala co nejdřív. Na současném kniţním trhu najdete bohatý výběr kníţek pro nejmenší od těch látkových, které se dají i oţuţlávat, přes nejrŧznější leporela aţ po knihy s pohyblivými částmi a otvíracími okénky. Menší děti také zaujmou kratší rýmované příběhy a hodně obrázkŧ na úkor textu. Čtení před spaním je pak krásným uklidňujícím a usínacím rituálem, bez kterého si zanedlouho nebudete ani umět představit večerní chod svého domova. Dětem se podle odborníkŧ vyplatí předčítat i v době, kdy to jiţ zvládají samy - tedy ve 2. a 3. třídě základní školy. „Stává-li se čtecí rituál opravdu rituálem, děti jej milují a nechtějí o něj přijít. S věkem si jej pak vynucují samy. My rodiče děláme největší chybu poté, co se naše ratolest naučí sama číst. Vyţadujeme po svých dětech, aby si uţ četly samy. Z mnohých milovníkŧ příběhŧ se tímto postupem stávají malí odpŧrci knih a čtení. Předčítejme dál! Co nejdéle to pŧjde,“ doporučuje ze své zkušenosti Eva Katrušáková z projektu Celé Česko čte dětem. Prŧzkum Ireny Prázové z FSV UK zkoumal loni vztah prvňákŧ aţ třeťákŧ ke knihám. Mezi více neţ pěti sty dotázanými dětmi se nenašlo ţádné, kterým rodiče stále ještě četli a pro které je zároveň kníţka pouze synonymem nudy. Nejméně čtenářŧ pak bylo mezi dětmi, kterým rodiče nepředčítali nikdy - téměř polovinu z nich čtení nebaví ani trochu. Dobrá zpráva však je, ţe předčítání si od svých rodičŧ uţilo 93 procent českých dětí. 2 Jděte příkladem Pravidla výchovy jsou neúprosná - mŧţete si říkat co chcete, ale nakonec je vţdycky nejdŧleţitější to, co doopravdy děláte. Není jistě náhoda, ţe podle jiţ zmiňovaného výzkumu vzdělání osob ţijících s dítětem úzce souvisí s tím, jak moc dítě ocení klidnou chvilku s kníţkou. Plné znění zpráv


Mezi dětmi ale i mezi dospělými převládají čtenářky nad čtenáři, právě proto by podle některých měli doma ke čtení přidat zejména otcové a další muţi v rodině. Právě oni mají tendenci trávit více času surfováním po internetu a hraním her. Zapojit mŧţete i starší sourozence, ale nedělá dobrotu přenechávat předčítání jenom na nich. Jít příkladem také znamená, ţe příště nemusíte ve snaze o všestranný rozvoj potomka po tisící a osmdesáté postavit věţ z kostek. Namísto toho se mŧţete s čistým svědomím natáhnout na pohovku s kníţkou, aby vaše dítě vidělo, ţe relaxovat se dá i takto. 3 Nechte dítě vést proud četby I kdyţ máte rádi ve věcech řád a pořádek, čtení má být pro děti zábava, nikoliv další z povinností. Pokud tedy chtějí při četbě přeskakovat, vynechávat řádky, stránky a kapitoly anebo nechtějí knihu vŧbec dočíst, nechte to na nich. Pokud je titul nebaví, nemá cenu je do něj nutit, akorát tím ubijete jejich čtenářskou radost. Pokud vás napadlo, ţe byste mohli dětem za čtení nabídnout nějakou odměnu, pak na to raději zase rychle zapomeňte. Vlastně byste mu tak nepřímo potvrdili, ţe jde o nanejvýš otravnou činnost, proto jej musíte uplácet. Namísto toho vloţte do svého předčítání více hravosti - zkuste měnit hlasy, zpomalovat a zrychlovat tempo a klidně vynechávat popisné pasáţe, které by dítě nudily. Nebojte se o příběhu s dítětem diskutovat klidně i během četby samotné - Co by se mohlo stát dál? Jak to asi dopadne? 4 Nechte dítě vybírat si knihy a nesmějte se jeho volbě „Je na nás rodičích, abychom jim domŧ nepřinášeli knihy, které přeloţil do okleštěné češtiny nějaký překladatel „rychlokvaška“ nebo abychom je nezahrnuli sladkým kýčovitým brakem. A to nemluvím jen o psaném textu, ale i o ilustracích,“ připomíná Eva Katrušáková, která stojí za kampaní Celé Česko čte dětem. Zpočátku bude volba kniţních titulŧ a autorŧ zejména na vás, přesto dbejte na názor potomka. Později se jeho volbě nevysmívejte, i kdyţ pŧjde o brak z edice Stopy hrŧzy, vlkodlačí a upírskou ságu nebo třeba o Malého poseroutku. K vytříbenějším titulŧm se dostanou časem, aţ budou jejich čtenářské schopnosti na vyšší úrovni. Ze stejného dŧvody neodsuzujte ani komiksy. S výběrem mŧţete dítěti pomoct rozpoznáním oblíbených autorŧ, díky nim pak bude výběr v knihovně nebo knihkupectví mnohem snazší. Mnozí autoři dětských knih mají dneska skvěle zpracované internetové stránky se spoustou doplňkových aktivit. Surfování po internetu se díky nim a čtenářským blogŧm mŧţe stát také časem, který přispívá k oblibě šustění listŧ knihy. 5 Choďte do knihovny Knihovny jsou úţasným místem, které vám mŧţe přinést hodiny skvělé zábavy a navíc jsou velmi přátelské k vaší peněţence (pokud tedy nebudete platit zpozdné za opoţděné vrácení titulŧ). Většinu malých čtenářŧ přivede do knihovny škola, ale nemusíte čekat aţ do první třídy a klidně vyrazte na prŧzkum sami. V mnoha z nich najdete nádherná dětská oddělení s velkým mnoţstvím dalších aktivit pro malé čtenáře společná předčítání (i v jiných jazycích) a divadélka, literární kluby nebo třeba přespávání v knihovně během Andersenovy noci. 6 Vybavte dŧm, auto i chatu kníţkami všeho druhu I přes všudypřítomný wifi signál se najdou chvilky, kdy se bude vaše dítě nudit. A právě v tu chvíli by měla být po ruce nějaká prověřená kniha, která mu pomŧţe zabít dlouhé minuty. Takţe knihy, časopisy i komiksy strategicky rozmístěte po svém okolí a nechte je čekat na vhodnou příleţitost. Ta mŧţe nastat třeba u babičky na chatě, v čekárně u doktora nebo při čekání na oběd v restauraci. Nejlepších výsledkŧ samozřejmě dosáhnete ve chvíli, kdy dítěti knihu nebudete připomínat, ale zvědavě ji otevře samo.

URL| http://ona.idnes.cz/jak-dostat-deti-ke-cteni-ke-knize-dab-/deti.aspx?c=A150615_141105_deti_haa



Proč nekouřit v restauracích 16.6.2015

STYL

str. 02 ves

Kaleidoskop

„Kdyby platil zákaz kouření v restauracích, tak by 30 procent těch, kteří začali kouřit před 18. rokem, do této závislosti nikdy neupadlo,“ tvrdí na základě prŧzkumu Miroslav Slíţ z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Argument majitelŧ restaurací, ţe je naprostý zákaz kouření ekonomicky zlikviduje, podle něj vyvracejí desítky seriózních studií, ale i praxe ze zemí, kde k tomuto kroku přistoupili.

Chci být dobrá novinářka 17.6.2015

Esprit str. 20 Petr Jansa

Rozhovor

Linda Bartošová (22) si letos zahrála menší roli ve filmu podle knihy Michala Viewegha Vybíjená. Jezdí také pravidelně na filmový festival do Karlových Varŧ, ale herečka být nechce. Dívka, která před třemi lety získala titul Česká Miss World, se rozhodla svou kariéru budovat jinde -v zahraniční redakci ČT24. Při vymýšlení lokace na Lindino focení mě automaticky napadla tělocvična a sportovní móda. Svŧj první zápis v České filmové databázi totiţ Linda získala díky filmu pojmenovaném po školní tělocvikové hře: Vybíjená. Kdyţ jsme se ale ráno před focením v prŧhonické Sokolovně setkali, došlo mi, ţe k Lindě by se mnohem více hodilo focení v serióznějším prostředí. Na svŧj věk pŧsobí neuvěřitelně dospěle. Studuje ţurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, pracuje v zahraniční redakci ČT24 a kaţdou volnou chvíli teď věnuje studiu na státnice: „Víte, co je vtipné? Právě se učím historii Lidových novin. Adolf Stránský, Emil Čermák, Čapek, Masaryk. Je zajímavý paradox, ţe v odkazu těch novin bude teď i mé jméno…“ poznamenala Linda před začátkem rozhovoru. * Proč jste se vlastně přihlásila na Miss? Mělo to netypický a asi částečně osudový prŧběh. Studovala jsem Anglické gymnázium v Pardubicích a modeling jsem nikdy nedělala. Kdyţ jsem byla ve čtvrtém ročníku, rozhodla jsem se, ţe chci studovat ţurnalistiku na Karlově univerzitě. Věděla jsem, ţe tam neberou kaţdého, a chtěla jsem mít před přijímačkami poţadovanou praxi. Šla jsem do Pardubického deníku a poprosila je, zda by mě tam nevzali na stáţ. Povedlo se a jednoho dne mě vyslali udělat reportáţ na regionální casting České Miss. Kdyţ mě tam „missí tým“ viděl, ponoukali mě, abych se přihlásila. V tu chvíli jsem ale cítila, ţe to pro mě není, a odmítla jsem. * V soutěţi jste ale nakonec vyhrála titul Česká Miss World. Volali i podruhé, jestli jsem se prý nerozmyslela. Začala jsem to řešit s rodiči a lidmi kolem a všichni se shodli, ţe je to příleţitost, kterou bych odmítnout neměla. Já si tím tehdy v nitru vŧbec nebyla jistá, ale pak mě napadlo, ţe bych mohla litovat, kdybych to nezkusila, přece jen mi bylo 18 let. Tak jsem na nabídku kývla a nakonec jsem byla druhá. * Součástí vítězství byla i účast na finále v Číně. Jak jste se tam cítila? První týden dobře, stejně jako druhý. Třetí a čtvrtý týden jsem si uţ říkala, jak strašně moc nechci vyhrát. Kdyţ jsem viděla, jak je ta vítězka během celého roku v područí týmu pěti lidí a nemŧţe vlastně dělat nic, velmi jsem se tomu bránila. Začala jsem ten pobyt tam brát spíš jako takovou vtipnou sondu, sociologický prŧzkum. Bylo zajímavé sledovat, jak špatná sociální situace v některých zemích dokáţe ovlivnit snahu holek zvítězit. Chápu to a nechci se tomu vysmívat. Výhra v takové soutěţi by jim naprosto změnila ţivot a vytáhla je z marasmu, ve kterém ţijí doma. V Číně jsem začala chápat, proč jsou pro vítězství schopné udělat cokoliv. Já to tak naštěstí nemám. Věděla jsem, ţe v říjnu nastoupím na Karlovku, a nechtěla jsem nic jiného neţ být v pohodě a ţít svobodně. Ta soutěţ mi ale dala jednu věc. Mohla jsem si uţ jako velmi mladá proţít ţivot ve dvou zcela odlišných světech - ţivot „celebrity“ i obyčejné studentky. To bylo velmi přínosné a v mnoha ohledech z toho těţím dodnes. Principy povrchnosti totiţ fungují i daleko za hranicemi soutěţí krásy. Plné znění zpráv


* Takţe přijímačky na ţurnalistiku jste nakonec udělala napoprvé… Pravdou je, ţe mé velkolepé plány, jak se budu pečlivě připravovat, selhaly. Neměla jsem čas. Já ale vţdycky hodně četla, jak knihy, tak noviny, a ukázalo se, ţe to stačí. Nakonec jsem byla překvapivě třináctá z asi osmi stovek uchazečŧ. Čas ale ukázal, ţe studium ţurnalistiky má smysl jen ve dvou případech: zaprvé kdyţ k němu studujete nějaký specializovaný obor jako mezinárodní vztahy, ekonomii nebo právo. A zadruhé kdyţ u toho pracujete v mediálním prostředí. A tuhle cestu jsem si vybrala já. Kdybych měla jen studovat, přijde mi to málo. * Jak jste se vlastně dostala k práci pro Českou televizi? Prostě jsem přišla a řekla, ţe bych tam chtěla pracovat. Pŧl roku jsem byla ve vstupním oddělení, kde jsou všichni nováčci. A pak jsem přešla do redakce zahraničního zpravodajství. Velmi často jsem v prostorách oné legendární zpravodajské budovy na Kavčích horách slyšela takové někdy slyšitelné, někdy neslyšitelné, ale všudypřítomné skeptické šumění: „Jo, to je ta Miss, no to jsem zvědavý, co ta nám tady předvede!“ To bylo v úplných začátcích, které byly někdy krušné. Teď jsem tam rok a pŧl a začínám mít pocit, ţe uţ mám pro svou práci základ, na kterém se dá stavět. Doufám, ţe mí kolegové uţ vědí, ţe kdybych se chtěla jen zviditelnit, snad bych tam nebyla. Vţdyť také ani nejste moc vidět na obrazovce. Celá ta věc se soutěţí Miss a mou dřívější přítomností v bulváru mi zrovna nepomáhá. Navíc lidi kolem mě to nutí se ptát: „A nevadí ti, ţe nejsi vidět?“ Uţ mě to začíná unavovat. Je těţké vysvětlit, ţe být vidět není primárně mŧj cíl. Já si to holčičí pozlátko uţila aţ aţ. Moţná to vypadá jako póza, ale skutečně to tak není. Mým snem není obléknout se do kostýmku a odříkat zprávy dne. Moţná jsem naivní, ale váţně se chci tu práci naučit a chci být dobrá novinářka, ne jen tvář na obrazovce. Chtěla bych, aby za mě jednou mluvily moje reportáţe a ne mŧj obličej. Proto jsem taky zvolila tuhle cestu. I kdyţ zrovna v případě České televize si myslím, ţe drtivá většina naších moderátorek skutečně nejsou jen „tváře“, ale velmi inteligentní a profesně zkušené televizní novinářky. A je to právě i proto, ţe mají za sebou tu novinářskou cestu od píky. Ztělesněním toho je pro mě Daniela Písařovicová, kterou je radost poslouchat i se na ni dívat. A hlubokou úctu pak chovám ke všem zahraničním zpravodajŧm, kteří často bez nadsázky nasazují své ţivoty. To uţ je úplně jiná kategorie. To je novinařina a pro mě je čest to pozorovat z bezprostřední blízkosti. * V čem tedy spočívá vaše práce ve zpravodajství? Rozhodně nejde o stereotypní práci. Existuje několik moţností, ale v základu je to ranní a večerní směna. Ta ranní je od 4:30, takţe mě většinou ve 4:15 čeká před domem auto z televize, a kdyţ celá Praha spí, já uţ začínám zjišťovat, co se stalo ve světě. Otevřu si všemoţné světové servery, BBC, CNN, sleduji tiskové i obrazové agentury. První zprávy jsou od šesti hodin a ty musí dát někdo dohromady. A to jsem, co se týče té zahraniční agendy, já. Má práce spočívá v tom, plnit zahraniční zprávy na kontinuálu ČT24. Má to několik forem. Buď píšu to, co čte moderátor, domlouvám vstupy s osmi zahraničními zpravodaji, nebo píšu vlastní reportáţe. Tedy reportáţ je v tomto smyslu nepřesné, protoţe to není očité svědectví a vyuţívám zahraniční agentury a dostupné a ověřené informace, nikoliv pŧvodní zkušenost. * Liší se nějak práce na reportáţích pro večerní Události? Na ČT24 máme několik velkých zpráv - z těch odpoledních je to ve 12, v 16 a ve 23. Do nich se ţeleznou pravidelností píšu právě nějaký větší formát. Odborně se mu říká kombinovaná zpráva. Taková forma je uţ náročnější, musím dát text stylisticky i faktograficky dohromady, musím najít vhodné záběry pro střihače a v neposlední řadě text i namluvit. Například kdyţ dělám reportáţ o Ukrajině a vidím nějaký silný záběr, řeknu si, ţe právě jím chci reportáţ otevřít. Na pečlivý výběr výmluvných záběrŧ a mravenčí práci ale většinou není čas. To právě dělají lidé pro Události, tam je to jiné. Kaţdý z týmu pracuje celý den na jednom tématu. Reportáţe jsou propracovanější, je to jiné neţ plnit tu velkou zpravodajskou mašinu. Já udělám během jedné směny klidně dvě aţ tři reportáţe. * Zaţila uţ jste nějakou stresovou situaci? Měsíc poté, co jsem nastoupila do plného provozu, nad východní Ukrajinou sestřelili malajsijské letadlo. Stalo se to někdy před pátou hodinou odpoledne a co se od té doby dělo v redakci, to si neumíte představit. Je Plné znění zpráv


to těţké, kdyţ nejsou k dispozici ţádné záběry ani informace. Navíc, v kontextu rusko-ukrajinského konfliktu to byla v tu chvíli velmi dŧleţitá zpráva, game-changer. Pro mě to byl křest ohněm a velká novinářská škola. * Existují nějaká pravidla, jak by měl reportér mluvit na kameru? Ať je člověk z Moravy, nebo z Vysokého Mýta jako já, neměl by u něj být znát ţádný akcent. Já se chodím učit mluvit do Českého rozhlasu. S Alešem Vrzákem (šéfreţisér ČRo) si pouštíme moje reportáţe a on mi říká, co je špatně a co bych měla zlepšit. Dřív jsem mluvila hodně rychle. Teď uţ se snaţím dávat si na to pozor, vlastně stačí něco přepnout v hlavě. Ale jde i o zdánlivě jednoduché věci, které si člověk ani neuvědomí. Třeba ţe nevyslovuji pořádně „l“. * Práce reportérky je svým zpŧsobem herecký výkon, je to tak? Asi by se to dalo interpretovat i tak. Vystupování na kameru musí být ve zpravodajství adekvátní k dramatické situaci, která se právě děje. Snad proto máme ve škole mluvní i pohybovou výchovu. Platí ale, ţe emoce by měly být ve zpravodajských ţánrech spíše potlačeny. Pro publicistiku platí jiná pravidla. * Ptám se proto, ţe letos měl premiéru film Vybíjená, kde jste si zahrála menší roli. Proč film? Byla to pro mě výzva. Jednoho dne mi zazvonil telefon, a tak jsem šla na casting. Asi bych to zbytečně neintelektualizovala. Má podoba se Simonou Krainovou, která má ve filmu hlavní roli a jejíţ mladší já hraju, je zjevná, tedy aspoň to všichni říkají. Kdybych ale byla na kamerových zkouškách úplně mimo, asi by mě nevzali. Navíc, tu kníţku mám ráda uţ od sedmnácti a lákalo mě si zkusit herectví. Vzhledem ke kariéře, pro kterou jsem se rozhodla, šlo o poslední moţnost si to zkusit. * Jak to myslíte? Práce herečky a moderátorky se přeci nevylučuje... Jak se to vezme. Musíte vzít v potaz, ţe pracuji pro veřejnoprávní televizi, kde je něco podobného nemyslitelné. Mám úplně jinou pozici neţ kolegyně z komerčních televizí. Tam je naopak plus, kdyţ vás lidé znají i odjinud a váš obličej je přitáhne k obrazovce. Já musím kaţdý den dokazovat, ţe tam nejsem pro svou missí minulost, a naopak se od ní postupně vzdalovat. * Bavilo vás hraní? Bavilo, i kdyţ moje role byla spíš koukací a líbivá. Problém byl ale v čekání. Trvá věčnost, neţ uděláte těch snad 60 záběrŧ jedné scény. Vše se musí brát z několika úhlŧ. Asi bych to nemohla dělat pořád, demotivuje mě cokoliv, kde směr mojí práce závisí ryze na rozhodování ostatních. * Chodíte ráda do kina? Strašně ráda a většinou sama. Je to taková moje osobní terapie, kdy se uzavřu, nemusímmyslet na to, ţe jsem s někým domluvená, ani s nikým mluvit. Ráda chodím do praţských klubových kin jako Mat nebo Evald. Tam zapomenu na všechno. Letos se znovu chystám i na festival do Varŧ. Jezdím tam uţ asi čtyři roky. Dřív jsem dokonce ráno sedávala v Thermalu v těch ohrádkách a čekala na lístky. Vary jsou zajímavé v tom, ţe se tam setkávají dva světy - jak batŧţkáři, tak hvězdy na červeném koberci. Já si zaţila obojí a nejvíc mě baví ten mix. Jeden večer na červeném koberci, druhý v Aeroportu. * Jaké filmy se vám líbí? Mám ráda filmy Woodyho Allena, Sofie Coppoly, Wese Andersona. A mám ráda francouzské filmy. Třeba Jeune et Jolie, to je jediný film, který mám přímo v laptopu, a kdyţ mi je smutno, tak si ho pustím. Naposledy mě zaujal film Still Alice. Kvalitu filmu poměřuji podle toho, jestli si na něj vzpomenu i druhý den -a tenhle byl hodně sugestivní. Přemýšlela jsem o něm několik dní. Ten silný příběh vzdělané inteligentní ţeny, které se kvŧli nemoci vše rozpadne. Já se nedávno v rámci spolupráce s praţskou lékařskou fakultou na projektu o větší informovanosti o nemoci ALS setkala se čtyřicetiletou paní, která tou strašnou nemocí trpí. Má velmi rychlý prŧběh a nedá se s ní nic dělat. Děsí mě, kolik takových věcí je kolem nás a nic o nich nevíme. Mě osobně se nejvíc dotýká nespravedlnost a tohle je přesně ten případ. Je to klišé, všichni neustále říkáme, ţe Plné znění zpráv


nejdŧleţitější je zdraví, ale skutečný dopad si neuvědomujeme. Je třeba se s tím cíleně konfrontovat a otevírat oči. Podprsenka, Adidas by Stella McCartney, 1199 Kč; top, DKNY, 3750 Kč; sluchátka, Sony, 3749 Kč. Foto popis| Top, DKNY, 5250 Kč; šortky, Diesel, 3850 Kč; mikina, Adidas by Stella McCartney, 2599 Kč; hodinky, Lacoste, Klenoty Aurum, 4000 Kč; ponoţky, Topshop, 149 Kč; boty, DKNY, 5480 Kč. Foto popis| Podprsenka, Nike Slovanský dŧm, 790 Kč; triko, Nike Slovanský dŧm, 690 Kč; kšilt, Adidas by Rita Ora, 679 Kč; rukavice, Claire‟s, 109 Kč; šortky, Adidas pro Topshop, 3499 Kč. Foto popis| Triko, Adidas by Rita Ora, 1099 Kč; legíny, Adidas by Stella McCartney, 2149 Kč; ledvinka, Claire‟s, 469 Kč; potítko, Claire‟s, 129 Kč; hodinky, Marc by Marc Jacobs, Klenoty Aurum, 5970 Kč; ponoţky, Topshop, 149 Kč; boty, Adidas pro Topshop, 4499 Kč. Foto popis| Body, H&M, 699 Kč; šortky, Adidas, 1099 Kč; bunda, Adidas by Stella McCartney, 4699 Kč; potítko, Claire‟s, 119 Kč; podkolenky, Claire‟s, 199 Kč; boty, Nike Slovanský dŧm, 3490 Kč. Foto autor| Foto: Pavel Hejný

Vzdělání pro finanční profesionály 17.6.2015

Hospodářské noviny

str. 20

Příloha - Kariéra & vzdělávání - Vzdělávání pro podnikání boč

Jiţ více neţ sto let buduje profesní organizace ACCA svoji pověst kvality a preciznosti. V rámci studia ACCA se lidé naučí rozumět a zvládat všechny procesy spojené s organizací obchodních i finančních společností, nejde tedy o pouhý kvalifikační stupeň pro běţné účetní. Členové ACCA mají znalosti a dovednosti, které mohou vést k úspěchu také v dalších oblastech, jako jsou podnikové poradenství, daně, IT, strategické plánování nebo obecný management. V prosincovém termínu skládalo ACCA zkoušky více neţ 186 000 studentŧ, a celkem tak po celém světě napsali 316 420 písemných zkoušek. Dalších více neţ 55 000 studentŧ skládalo zkoušky přes počítač. Všechny zkoušky ACCA kvalifikace úspěšně dokončilo přesně 8282 studentŧ, z toho 57 studentŧ zde v České republice. „Úspěšnost studentŧ je pro naši práci velkou odměnou, ale současně obrovským závazkem. Neustále přepracováváme obsah a formu našich zkoušek tak, aby byly pořád aktuální vzhledem k současnému náročnému a rychle se proměňujícímu obchodnímu prostředí. Zřejmý je také posun ke zkouškám probíhajícím on-line, které replikují zkušenosti a problémy skutečného ţivota, jimţ musí finanční profesionálové čelit,“ řekla Kateřina Benešová, ředitelka ACCA pro Českou republiku, Slovensko a Maďarsko. „Dobře koordinované účetnictví, které splňuje nejvyšší etické a technické standardy, je naprosto klíčové pro pozitivní vývoj ekonomiky. ACCA bude proto v rámci své strategie do roku 2020 i nadále investovat do dlouhodobých projektŧ se zaměřením na všestranný rozvoj finančních profesionálŧ, jejich podporu a zajištění odborného vzdělání na vysoké úrovni podle mezinárodních regulací a standardŧ, abychom byli jako společnost schopni reagovat na specifické potřeby daných ekonomik po celém světě.“ Změny a novinky Nejdŧleţitější novinkou ve struktuře zkoušek ACCA je zavedení integrovaného reportingu jako součásti zkoušek na profesionální úrovni. Z diskusí se zaměstnavateli totiţ vyplynulo, ţe firmy potřebují, aby se zvýšilo povědomí zaměstnancŧ o tomto novém zpŧsobu vykazování ve finančním reportingu, který umoţňuje pochopit, jak organizace na základě strategie, zpŧsobu řízení, výkonnosti a plánŧ vytváří hodnoty z krátkodobého, střednědobého a dlouhodobého hlediska. Významnou změnou je také zavedení anglické a mezinárodní verze zkoušky F4 – Korporátní a obchodní právo, ve formě zkoušky na počítači. Tímto krokem poskytne ACCA studentŧm větší flexibilitu a vyjde vstříc potřebám zaměstnavatelŧ. Počínaje zářím 2015 vstoupí do ţivota další zásadní novinka, a to zkouškové termíny čtyřikrát v roce – vţdy první týden v září, prosinci, březnu a červnu. „Tím, ţe nabídneme čtyři termíny, se snaţíme poskytnout více moţností studentŧm a zaměstnavatelŧm, přičemţ náročnost kvalifikace ACCA, která je v mnoha vzdělávacích systémech ekvivalentem magisterského titulu, zŧstává zachována,“ dodala Kateřina Benešová. Kvalifikace a členství Plné znění zpráv


V České republice je ACCA aktivní od roku 1992, kdy mohli zájemci o titul ACCA absolvovat vŧbec první zkoušky u nás. První české absolventy přivítala ACCA o tři roky později – v roce 1995 a v roce 2003 byla v Praze zaloţena česká kancelář ACCA. K získání titulu ACCA musí kaţdý student úspěšně sloţit 14 zkoušek kvalifikace ACCA, současně se musí prokázat odbornou praxí v minimální délce tři roky a osvojit si principy etického chování k práci finančního profesionála. Poté mŧţe získat titul ACCA a stát se členem profesní organizace, která má celosvětově 170 000 členŧ a 436 000 studentŧ ve 180 zemích. V České republice mohou začít zájemci studovat kvalifikaci ACCA jiţ během studia na vysoké škole, kdy jim mŧţe být uznáno aţ pět zkoušek v návaznosti na studovaný obor. V současné době u nás mají akreditaci ACCA celkem čtyři vysoké školy – Vysoká škola ekonomická v Praze, University of New York in Prague, Institut ekonomických studií FSV UK a Provozně ekonomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně. *** Novinkou ve struktuře zkoušek ACCA je zavedení integrovaného reportingu jako součásti zkoušek na profesionální úrovni Foto popis|

Geopolitika Washington-Moskva-Peking v polovině druhé dekády 21. století, část druhá 17.6.2015

natoaktual.cz

str. 00

natoaktual.cz / Analýzy a komentáře

Michael Romancov, Metropolitní univerzita Praha V amerických úvahách/obavách o budoucím vývoji světového (ne)řádu se přirozeně odráţí jejich vlastní zkušenost. Nemuseli o primát ve světě proti Británii válčit – bohatě jim stačilo podpořit Brity v souboji s Německem a, kdyţ Británie zeslábla, nenásilně převzít její dominantní pozici. Vše proběhlo v relativním klidu, bez přímého násilí a Británii zŧstalo zachováno významné postavení. Čína vyrostla ve stínu americko-sovětského soupeření, respektive amerického angaţmá v konfliktech na Blízkém východě. Dnes, stejně jako USA tehdy, buduje moderní dopravní infrastrukturu v Asii, ale i v Africe a jiných regionech, v podobě ţeleznic, přístavŧ či letišť. Kdyţ si Británie uvědomila význam Suezu, došlo to i Američanŧm a prosadili výstavbu Panamského prŧplavu ve své reţii. Čína letos zahájila výstavbu prŧplavu v Nikaragui, uvaţuje o tom samém v Thajsku, oznámila investici mnoha desítek miliard dolarŧ do infrastrukturní proměny Pákistánu, rozjela projekt Nové hedvábné stezky. Z hlediska námořního obchodu, bez nějţ by nebyla moţná ekonomická globalizace, je Čína, ještě před dvaceti lety téměř neviditelná, dnes nejdŧleţitější zemí. Neméně agilní je Čína i v oblasti budování neviditelné, leč o to vlivnější, infrastruktury finančně-bankovní, kde buduje alternativu vŧči Světové bance, Mezinárodnímu měnovému fondu, WTO a dalším. Aţ potud jsou tedy americké obavy zcela na místě, ale, jak uţ bylo konstatováno, takhle se nechovalo Německo. Pokud v současném systému mezinárodních vztahŧ existuje mocnost, která se chová zpŧsobem připomínajícím Německo, pak je to Rusko. To dnes představuje zemi, v jejímţ čele stojí jakékoli adaptability neschopné elity, disponující destruktivním fyzickým potenciálem a opájející se představou o vlastní výjimečnosti a nepřemoţitelnosti, jeţ je posilována pohledem na mapu a pořádáním vojenských přehlídek. Číně zatím moţná vyhovuje, ţe se Rusko snaţí vynutit si změnu statu quo fyzicky, neboť se tak vymezuje vŧči USA a to Pekingu umoţňuje věnovat se jeho (skoro) nenásilné akomodaci. Moskva tak přitom činí v regionech, kde Pekingu nepŧsobí zásadní škody. Jak dlouho to však bude Peking povaţovat za výhodné? V tomto okamţiku je uţitečné odcitovat slova, která v exkluzivním interview pro ruský vládní list Rossijskaja Gazeta pronesl v předvečer květnových oslav 70. výročí konce II. světové války čínský velvyslanec v Moskvě, Li Chuej. Plné znění zpráv


Na dotaz, zda Čína svou novou iniciativu „Hedvábné stezky“ vnímá jako pokus čelit tlaku USA, velvyslanec sdělil: „ Naše iniciativa vznikla v době ekonomické globalizace a regionální integrace. Je výsledkem otevřené spolupráce a není nástrojem geopolitiky. Není moţné, aby byla interpretována z hledisek zastaralého myšlení dob studené války… Čína se nesnaţí o geostrategii a vybudování vlastní zóny vlivu, nezpochybňuje suverenitu jiných státŧ a nikoho k ničemu nenutí. Spolupráce mezi Čínou a všemi státy leţícími na zmíněné trase je zaloţena na principu vzájemně výhodné spolupráce, která je postavena na respektu k zájmŧm všech účastníkŧ a trţních principech… “. Pokud velvyslanec hovořil upřímně, a není dŧvod o tom pochybovat, pak jeho slova ukazují, ţe Čína chce budovat svět, který i nadále zŧstane otevřený, tedy svět, který vytvořila Británie, jehoţ management po 2. světové válce připadl USA a který by jednou moţná sama ráda převzala. Otázkou, na kterou neznáme odpověď, je, jakou strategii USA, Čína a Rusko zvolí. Pokusme se však výhled do budoucnosti představit. První moţností je, ţe historická paralela bude pokračovat. Ve snaze čelit ruskému revizionismu v Evropě a na Blízkém východě dokáţí Američané Číně ustoupit/vyhovět tam, kde to je moţné (Británie to svého času vŧči rostoucí moci USA udělala v tzv. sporu o hranice Venezuely 1895, nebo v Panamě 1903), aby si zajistily klid v prostoru pacifické Asie. Pak budou riskovat, ţe podobně jako Británie v konfliktu s Německem utrpí ztráty, nebo dokonce vzájemně „vykrvácí“. Taková situace by pro Peking byla v mnohém výhodná, protoţe americký kolaps by šel ruku v ruce s kolapsem Ruska, ale proč by to Washington dělal? Existuje totiţ druhá, dnes zcela nepravděpodobně vypadající moţnost, ţe USA ze všech takových míst vycouvají a stáhnou se do částečné, tzv. „hemisférické izolace“. Právě tak, jako Trumanova doktrína v roce 1947 deklarovala, ţe Spojené státy dobrovolně přijímají odpovědnost za svět, mŧţe v bliţší či vzdálenější budoucnosti jiná doktrína deklarovat, ţe s touto rolí končí a stahují se do domovských vod. Americká dominance je v kontextu západní polokoule absolutní z hlediska vojenského, a ještě stále značná z hlediska hospodářského, takţe by Washington mohl zaujmout výhodnou defenzivní pozici. Aktérem, který by v takovém případě byl výrazně postiţen, by byla EU, ale největší ztráty by postihly Čínu. Jakmile americký „stín“ zmizí, globálně rozprostřené čínské aktivity a projekty začnou vyţadovat čínské globální fyzické a institucionální pokrytí. Dálkový obchod vyţaduje stabilitu, a z tohoto pohledu si je obtíţné představit méně stabilní prostředí, neţ je Pákistán, střední Asie nebo Blízký východ, kudy mají vést/vedou čínské tratě, nebo Afrika, odkud Čína čerpá suroviny. Chaos, který Rusko ve světě vyvolává, zatím namířený proti USA, tedy v případě dalších ruských „úspěchŧ“ nevyhnutelně dopadne i na všechny další aktéry, kteří jsou do světového obchodu zapojeni – a proto i na Čínu. Těţko říci, jak moc je Pekingu (ne)příjemná představa, ţe by se najednou ocitl v pozici „světového policajta“, ale zatím nic nenasvědčuje tomu, ţe by se na podobnou roli „těšil“. Jestliţe čínské zájmy jsou globální a globálně rozprostřené, pak Čína zatím nemá vybudovány kapacity, které by jí umoţňovaly chovat se tak, jak to svého času zvládala Británie, dnes USA. Právě tak nemá spojence, o něţ by se mohla opřít podobně, jako USA o státy EU/NATO, a rovněţ nemá moţnost spolehnout se na stabilitu svého vlastního okolí. Často opakovaný argument, ţe posledních třicet let Čína nejen deklaruje, ale v praxi realizuje, politiku mírového vzestupu, je sice platný, ale k tomuto vývoji došlo právě ve „stínu“ soupeření jiných. Jestliţe na „zadním dvorku“ mají USA „jen“ Mexiko a Kanadu, pak Čína, která má nejdelší pozemní hranici, má 14 přímých sousedŧ, přičemţ Rusko, Indie, Pákistán a KLDR disponují jaderným potenciálem. Řada sousedŧ, na prvním místě je třeba jmenovat Indii, Vietnam a Japonsko, mají s Čínou spory historické a rovněţ jejich současné bilaterální vztahy jsou čím dál tím bohatší na střety, které za nepříznivých okolností mohou přerŧst aţ do podoby přímé fyzické konfrontace. To samé, byť se v jednotlivých případech liší jak míra intenzity, tak i povaha problémŧ, platí i pro všechny regiony Asie, s nimiţ Čína sousedí. Prvním a velmi rychle se blíţícím testem bude vývoj v Afghánistánu poté, co se ze země stáhnou zbytky vojákŧ mezinárodních sil. Reţim v Kábulu zemi spravovat nedokáţe, Moskva se uţ jednou v Afghánistánu řádně spálila, a tak Peking bude muset konat. Uvidíme, zda tak učiní sám, nebo, coţ se jeví být pravděpodobnější, prostřednictvím Šanghajské organizace pro spolupráci a jaké výsledky to přinese.



Představa, ţe vše pŧjde hladce, je jistě lákavá, ale s největší pravděpodobností tomu tak nebude, a bude hŧř. Vţdyť právě v regionech s Čínou přímo sousedících dochází k nárŧstu snad všech zásadních bezpečnostních rizik, která s sebou ţivot v globálním světě nese: hroutící se státy, produkce narkotik, islamistický fundamentalismus, uprchlíci, náboţenská nesnášenlivost, pirátství na námořních komunikacích, strmě rostoucí populace a tím pádem tlak na omezené zdroje pitné vody a orné pŧdy… a negativních poloţek na seznamu bude spíš přibývat. Bez ohledu na to, jaké jsou představy a tuţby čínského vedení o roli Číny ve 21. století, se zdá být zřejmé, ţe pro zachování současného postavení bude nezbytně nutné udrţet co moţná nejbezpečněji „sjízdné“ všechny dŧleţité komunikace, kudy procházejí ţivotadárné artérie zahraničního obchodu, zejména tedy komunikace námořní. Protoţe, jak uţ svého času správně konstatoval A. T. Mahan, je nemoţné usilovat o přímou kontrolu kaţdého kilometru jejich trasy, je nejvhodnější soustředit se na kontrolu klíčových bodŧ, tzv. choke-pointŧ, v podobě prŧlivŧ a prŧplavŧ, na pevnině horských prŧsmykŧ, atd. Tím, ţe část této infrastruktury buduje nově, jako jiţ zmíněný prŧplav v Nikaragui, Čína konkuruje USA, ale zároveň se vyhýbá přímé konfrontaci a udrţuje ve hře moţnost spolupráce při řešení problémŧ společného zájmu (typicky boj proti pirátŧm). Čína potřebuje světové trhy, musí a chce obchodovat a komunikovat. V tom je zásadně podobná Británii a USA a liší se od SSSR/Ruska. Stalinovi svého času stačilo, ţe vybudoval „svět ve světě“, Putin se, díky dramatickému rozchodu s Evropou, sám dostal do podobné situace. Čím urputněji bude Rusko v problematických regionech, jakými jsou teď nejviditelněji Ukrajina a Blízký východ/ Sýrie, ve snaze potrestat Západ „tlačit na pilu“, tím spíš se samo dostane pod tlak těch, kteří chtějí spolupracovat a obchodovat. Jen tehdy totiţ čínské globální investice mají logiku, neboť jen tehdy mohou nést ovoce. Moskva si to moţná ještě odmítá připustit, ale citovaný výrok čínského velvyslance vyzněl právě takto, a stejnou logiku má i čerstvá dohoda mezi USA a ČLR o zahájení tzv. vojenského dialogu . Na jeho základě mají být ozbrojené síly obou zemí schopné koordinovat své aktivity například pro účely humanitárních či protipirátských misí a mají být vytvořena závazná „pravidla chování“, jeţ by měla minimalizovat rizika střetu letadel či lodí v mezinárodních vodách/vzdušném prostoru Po jejím podpisu Kreml, který se snaţí Západ přesvědčit o svém pevném spojenectví s Pekingem, musel konstatovat, ţe je zřejmé, ţe Čína udrţuje „stejnou vzdálenost“ od všech dŧleţitých aktérŧ v mezinárodní aréně, tedy ţe se chová jako sebevědomá a nezávislá velmoc. Pro EU, která zatím není ochotná hrát ve světě samostatnou aktivní roli, ale je na fungování světového řádu v jeho dnešní podobě závislá, platí to samé jako pro USA a Čínu – potřebujeme udrţet světové komunikace prŧchozí a bezpečné. Vzhledem k tomu, jací aktéři jsou momentálně ve hře angaţovaní, Evropa nemá na výběr jinou roli, neţ spolupráci s USA na platformě NATO a rodící se TTIP. Pokud bude vyjednávání dovedeno do zdárného konce, dojde k navýšení kvantitativního podílu Západu v globální ekonomice, coţ vzhledem k přesunu těţiště světové ekonomiky do asijsko-pacifické oblasti bude hrát dŧleţitou roli z hlediska vyjednávání a prosazování budoucích standardŧ mezinárodního obchodu. Mimo to však budeme muset demonstrovat naši schopnost zjednávat pořádek v prostoru, za nějţ jsme odpovědní. Prubířským kamenem naší (ne)schopnosti je a bude Ukrajina. Je však třeba si uvědomit, ţe nás nesleduje jen Washington a Moskva, ale uţ i Peking. Michael Romancov autor pŧsobí na Institutu politologických studií FSV UK a Metropolitní univerzitě Praha

URL| http://www.natoaktual.cz/geopolitika-washington-moskva-peking-v-polovine-druhe-dekady-21-stoleti-castdruha-gjt-/na_analyzy.aspx?c=A150617_085202_na_analyzy_m02

Do důchodu nejpozději v 65 letech, navrhuje komise 17.6.2015

novinky.cz str. 00 Václav Lang


Domácí


Nejpozději po dovršení 65 let věku by měli lidé odcházet do starobního dŧchodu. Vládě toto opatření doporučila speciální tzv. Potŧčkova komise, která několik měsícŧ pracovala na přípravě dŧchodové reformy. Předseda komise Martin Potŧček ve středu informoval, ţe jeho tým předal vládě celkem devět konkrétních návrhŧ k dalšímu rozpracování. Jedním z nejdŧleţitějších je stanovení věkové hranice pro odchod do dŧchodu. „Komise doporučila, abychom zastropovali odchod do starobního dŧchodu věkem 65 let,“ prohlásila náměstkyně resortu práce a sociálních věcí Iva Merhautová. „Ale to neznamená, ţe tam bude (hranice v této výši) navţdycky,“ doplnila. Je podle ní potřeba přijmout mechanismus, který by umoţnil s limitem v případě potřeby operovat.Nejniţší penze na úrovni ţivotního minima Potŧček dříve informoval, ţe pro generace narozené před rokem 1966 bude zachována hranice dŧchodového věku podle současné právní úpravy, tzn. pro muţe aţ 65 let a pro ţeny o něco méně podle počtu dětí. Komise současně navrhuje, aby po dobu deseti let před dosaţením dŧchodového věku uţ nesměl být věk odchodu do penze měněn. Další opatření zmínila ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). Například nejniţší pobíraná penze měla dosáhnout alespoň úrovně ţivotního minima. Ţivotní minimum pro dospělého člověka je nyní 3410 korun. Komise také počítá s automatickým sdílením vyměřovacích základŧ manţelŧ pro výpočet jejich dŧchodŧ. Tím by se měl postupně narovnávat častý nepoměr mezi penzemi muţŧ a ţen. Systém by měl být citlivější navíc v těch případech, kdy se po mnoha letech společného ţivota, stráveného společnou péčí o děti, nakonec partneři rozcházejí.Posílení třetího pilíře Paleta opatření, kterými se teď budou zabývat především ministerstva financí a práce a sociálních věcí, zahrnuje podle Marksové také kroky k posílení motivace lidí platit si penzijní připojištění, a vstoupit tak do třetího pilíře v návaznosti na blíţící se rušení pilíře druhého. [celá zpráva] Potŧčkova komise vznikla v polovině loňského roku právě v návaznosti na rušení druhého pilíře penzijního systému, který zavedla opozice. V řadách komise byli jak odborníci a sociální partneři, tak politici ze všech parlamentních stran. Sám Martin Potŧček pŧsobí jako profesor veřejné a sociální politiky na Institutu sociologických studií a vedoucí Centra pro sociální a ekonomické strategie na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) loni při formování Potŧčkova týmu prohlásil, ţe je nemyslitelné, aby se nadále jako dosud hranice odchodu do penze posouvala jen s ohledem na datum narození. „Hrozí, ţe děti, které se rodí v těchto dnech, by podle těchto pravidel šly do dŧchodu v 85 letech,“ uvedl.

URL| http://www.novinky.cz/domaci/372609-do-duchodu-nejpozdeji-v-65-letech-navrhuje-komise.html

Zákaz kouření v restauracích ano či ne? Zeptali jsme se příznivců i odpůrců 17.6.2015

probyznysinfo.ihned.cz str. 00 probyznysinfo.ihned.cz Veronika Šmídová

Milovníci tabáku si od příštího roku dost moţná v restauracích k pivu či vínu uţ nezapálí. Stejně tak na oblíbenou kratochvíli budou moci zapomenout majitelé elektronických cigaret nebo třeba vodních dýmek. Návrh zákona vzbudil velkou diskuzi, pojďme se tedy podívat na hlavní pro a proti. Od začátku příštího roku by měl v Česku platit úplný zákaz kouření cigaret v restauracích, na koncertech a tanečních zábavách. Návrh zákona schválila vláda, stejné omezení jako pro tabákové výrobky má platit i pro Plné znění zpráv


elektronické cigarety a bylinné výrobky ke kouření. Jakým zpŧsobem ministerstvo zdravotnictví svŧj krok zdŧvodňuje? A jaké protiargumenty má Asociace hotelŧ a restaurací České republiky? Pro zákaz kouření v restauracích "Stávající právní úprava, kdy má provozovatel moţnost provozovat kuřácké zařízení nebo zařízení s vyhrazenými prostory, je nevyhovující zejména z hlediska ochrany zdraví jak návštěvníkŧ těchto zařízení, tak i z hlediska ochrany zdraví zaměstnancŧ pracujících v těchto zařízeních. Pobyt v zakouřeném vnitřním prostředí mŧţe mít nepříznivý vliv na zdraví kaţdého člověka. Studií týkajících se vlivu tabákového kouře na zdraví je mnoho," popisuje Štěpánka Čechové, tisková mluvčí ministerstva zdravotnictví, dŧvody, které vedly ministerstvo k návrhu zákona. Návrh úplného zákazu kouření v restauracích je podle ní zároveň v souladu se závazky vyplývajícími pro Česko jako smluvní stranu Rámcové úmluvy Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku. Bude-li zákaz kouření v restauracích - provozovnách stravovacích sluţeb - schválen, nebude prý tuzemsko konečně zaostávat ani v mezinárodním srovnání. Úplný zákaz kouření v barech, restauracích a podobně totiţ zavedla řada státŧ na světě včetně státŧ Evropské unie. "Nutno podotknout, ţe zavedení úplného zákazu kouření v provozovnách stravovacích sluţeb má i podporu veřejnosti, jak dlouhodobě ukazují šetření například Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a výzkumné agentury Ipsos nebo Státního zdravotního ústavu v Praze, petice či dopisy občanŧ zasílané ministerstvu zdravotnictví," dodává Čechová. V čem je podle ministerstva současná právní úprava nedostatečná? Chybí v ní specifikace toho, co to vlastně stavebně oddělený prostor vyhrazený ke kouření je, a tak v praxi si to kaţdý provozovatel mŧţe vykládat po svém. Někdy je jako kuřácký stavebně oddělený prostor prezentována nikterak uzavřená vedlejší místnost, odkud tabákový kouř proudí do nekuřácké části a podobně. "Obecně však platí, ţe nejúčinnější je úplný zákaz kouření ve vnitřních veřejných místech. Stavebně oddělené prostory vyhrazené ke kouření k zajištění dostatečné ochrany veřejného zdraví před škodlivými účinky tabákového kouře nestačí," popisuje mluvčí. Jednou z hlavních obav majitelŧ restaurací je moţný pokles trţeb po zavedení zákazu. To ale Čechová odmítá: "Pokud jde o celkový dopad zavedení úplného zákazu kouření na trţby pohostinského sektoru, řada zahraničních studií potvrdila pozitivní nebo ţádný ekonomický dopad tohoto opatření. Ostatně, jiţ nyní i v Česku existuje řada nekuřáckých restaurací a ţádné dramatické sníţení trţeb provozovatelé, kteří se takto rozhodli, nehlásí." Podle ní dříve či později začnou zákaz dodrţovat i malé vesnické restaurace a hospody, jiţ dnes jsou prý mezi majiteli podobných provozoven tací, co jsou pro zákaz. V protiargumentech zákazu zaznívá i fakt, ţe jde o zasahování do práv soukromého podnikatele. "Pokud jde o omezování práv soukromého podnikatele, které by úplný zákaz kouření v restauracích představovalo, dovolujeme si poznamenat, ţe tyto typy zařízení jsou zároveň veřejně přístupným místem a pracovištěm, bez ohledu na aspekt vlastnictví. V potaz je tedy třeba vzít i neţádoucí účinky tabákového kouře na osoby ve vnitřních prostorech, kde se kouří. Mezi tyto osoby patří nejen návštěvníci restaurací - mezi nimiţ mohou být i děti či těhotné ţeny a podobně - ale i zaměstnanci pracující v těchto zařízeních," uvádí mluvčí ministerstva. Navrhované opatření tedy podle ní přispívá k zajištění jednoho ze základních lidských práv na ochranu zdraví podle č. 31 Listiny základních práv a svobod, a to zejména nekuřákŧ. "Ostatně nejedná se o jedinou regulaci v oblasti pohostinství - jen málokdo by si dovolil zpochybňovat například povinnosti provozovatele související se zajištěním zdravotní nezávadnosti nabízených pokrmŧ nebo zajištěním vhodných pracovních podmínek pro zaměstnance. Zákaz kouření je přitom jedním z dílčích opatření z této kategorie regulací, které mají jinak obecnou podporu a obvykle se u nich nezpochybňuje, ţe by zasahovala do práv soukromého podnikatele," uzavírá Čechová. Proti zákazu kouření v restauracích Jedním se subjektŧ, který vystupuje proti navrhovanému zákonu ministerstva zdravotnictví, je Asociace hotelŧ a restaurací České republiky. Podle jejího prezidenta Václava Stárka není potřeba regulovat oblast, která se postupně reguluje sama. "V první řadě je třeba říci, ţe současné trendy jasně ukazují, ţe nekuřáckých restaurací přibývá. V hotelnictví je dokonce jiţ více neţ 90 procent zcela nekuřáckých provozŧ. Není tedy dŧvod po pěti letech opět regulovat Plné znění zpráv


oblast, která se postupně reguluje sama, a zasahovat tak do svobody podnikání. Plošný zákaz, jak vyplývá ze samotného výrazu, pŧsobí plošně, tedy nerozlišuje, zda se jedná o restauraci, pivnici, čajovnu, cigars kluby a podobně." Dopady bude mít podle něj tato norma hlavně na venkovské pohostinství. Její načasování spolu s dalšími regulacemi - zákon o potravinách, elektronická evidence trţeb a podobně- bude pro mnohé hostinské jen dalším dŧvodem k rozmýšlení, zda budou ve svém podnikání pokračovat. "Navíc tato opatření jen prohloubí riziko, ţe se mnohé hospody přemění na uzavřené kluby, kde jiţ nebude kontrola ţádná," varuje Stárek. Nezatajujte před kupujícími informace o zboţí. Hrozí pokuta aţ pět milionŧ - čtěte ZDE Asociace by byla proto ponechat stávající normu, zpřísnit sankce a kontroly jejího dodrţování. "Podnikatelské prostředí v této zemi je naprosto nestabilní a podmínky se mění s kaţdou novou vládní garniturou. To je hlavní problém v naší zemi. To, co se posledních několik let odehrává, se dá často přirovnat k legislativní smršti, která je nepřehledná a vytváří zcela nepředvídatelné podnikatelské prostředí. Nikdo se přitom nezabývá tím, co bude, aţ se podnikatelé rozhodnou z tohoto byznysu odejít a vytvoří prostor pro nelegální podniky, právě typu klubŧ," nastiňuje Stárek. Za jediný skutečně relevantní argument pro zákaz kouření povaţuje ochranu pracovníkŧ v kuřáckých provozech. "Na druhou stranu, kdo zajistí například ochranu policistŧ, stojících dlouhé hodiny na frekventovaných křiţovatkách plných výfukŧ, a podobně? Pokud budou tato zařízení ukončovat svŧj provoz, pak bude spíše otázkou, kde budou jejich současní pracovníci zaměstnáni," uzavírá prezident asociace. Nekuřácké restaurace Jak se na zákaz dívají samy nekuřácké restaurace a jak nekuřácké prostředí ovlivňuje jejich trţby? Redakce ProByznys.info udělala minianketu a některých z nich se optala. Hotel Yasmin, Praha (odpovídá Jan Kníţe, F&B Manager) Proč jste se rozhodli stát se nekuřáckou restaurací? Před deseti lety při vzniku restaurace jsme to povaţovali za věc, která by nám mohla přivést více zákazníkŧ v místě, kde je vysoká konkurence. A byl to dobrý odhad. Pocítili jste to někdy na trţbách? Nepocítili, neboť od začátku jsme byli nastavení jako nekuřácký podnik. Myslíte, ţe je dobře, ţe se tento krok přikáţe celoplošně všem? Není. Je třeba mít výběr, kam mohu jít. Myslím, ţe je to pro nás typické, jít s pravidly do extrémŧ. Třeba jako nesmyslné označování alergenŧ v jídlech. Nezpŧsobí Vám to případně odliv zákazníkŧ, protoţe uţ nebudete jedna z mála nekuřáckých restaurací, ale jen jedna z mnoha? Nemyslím si. Máme dostatečnou klientelu zákazníkŧ, kteří k nám chodí i z jiných dŧvodŧ neţ-li je nekuřácký prostor. Restaurace Zapomenutý čas, Praha ( odpovídá majitel Petr Mikulášek) Proč jste se rozhodli stát se nekuřáckou restaurací? Chtěli jsme zkultivovat jak atmosféru restaurace, tak pracovní prostředí pro zaměstnance. Pocítili jste to někdy na trţbách?



První pŧlrok po zavedení ano. Docházelo k obměně našich večerních hostŧ (přes poledne se u nás nekouřilo nikdy), následně se ale zvedl prodej kuchyně, takţe se změna určitě vyplatila. Myslíte, ţe je dobře, ţe se tento krok přikáţe celoplošně všem? Ne, kaţdá restaurace je specifická, plíţivě dochází k omezování jak podnikání, tak omezování svobodného rozhodování v rŧzných aspektech osobního ţivota. Příkladem budiţ zákaz elektronických cigaret, které nikomu neškodí, ani neomezují. Nezpŧsobí Vám to případně odliv zákazníkŧ, protoţe uţ nebudete jedna z mála nekuřáckých restaurací, ale jen jedna z mnoha? V našem okolí jsou v 99 procentech nekuřácké restaurace, takţe se odlivu zákazníkŧ neobáváme. Restaurace Pod Lipami (za kolektiv restaurace I. Vacková) Proč jste se rozhodli stát se nekuřáckou restaurací? Stát se nekuřáckou restaurací jsme se rozhodli proto, ţe vaříme a prodáváme kvalitní jídlo a chceme, aby kvalita prostředí odpovídala kvalitě námi nabízených jídel a sluţeb. Pocítili jste to někdy na trţbách? Protoţe jsme nikdy nebyli kuřáckou restaurací, nemáme srovnání a nemŧţeme říct, jak se to projevuje na našich trţbách. Myslíte, ţe je dobře, ţe se tento krok přikáţe celoplošně všem? Celoplošný zákaz podle nás není jednoznačně špatný, ale dovedeme si představit typy podnikŧ, kde by se kouřit mohlo. Nezpŧsobí Vám to případně odliv zákazníkŧ, protoţe uţ nebudete jedna z mála nekuřáckých restaurací, ale jen jedna z mnoha? Jestli nám zákaz zpŧsobí odliv zákazníkŧ opravdu netušíme, ale věříme, ţe k nám zákazníci chodí především na dobré jídlo a ţe těch, kteří začnou chodit do jiných restaurací, bude minimum.

URL| http://probyznysinfo.ihned.cz/zakony-stat-a-administrativa/c1-64177700-zakaz-koureni-v-restauracich-anoci-ne-zeptali-jsme-se-priznivcu-i-odpurcu

Populární konference TEDx na Univerzitě Karlově 17.6.2015

protext.cz str. 00 jik

dce kom

Praha 17. června (PROTEXT) - Na Univerzitě Karlově proběhne ve čtvrtek 25. června 2015 historicky druhá konference TEDxCharlesUniversity. Ústředním mottem celého setkání bude tentokrát Nekonečný příběh. Na konferenci vystoupí šest řečníkŧ, kteří studují nebo pracují na rŧzných fakultách Univerzity Karlovy a kteří se podělí s diváky o svŧj zajímavý ţivotní či profesní příběh nebo jim přiblíţí určité téma či názor z neobvyklého úhlu. Setkání plné "myšlenek hodných šíření", jak se TEDx akce po celém světě často označují, se bude konat v budově Fakulty sociálních věd UK v Opletalově ulici 26 v Praze. Jedinečnost a celosvětová popularita lokálních TEDx konferencí tkví v časově omezených přednáškách (maximum je 18 minut), které se dotýkají snad všech rŧzných odvětví - vědy, techniky, umění, podnikání i osobních příběhŧ. Plné znění zpráv


Právě na červnovém TEDxCharlesUniversity bude vyprávět svŧj "nekonečný příběh" záchranářka a absolventka katedry psychologie na FF UK Zuzana Fajtlová, student matematiky na MFF UK a hudebník Daniel Jahn, učitel na 2. LF UK a jeden z hlavních autorŧ učebnice Memorix anatomie Radovan Hudák, studentka lingvistiky a fonetiky na FF UK Eliška Zaepernicková, student marketingové komunikace na FSV UK Tomáš Pánek a také odborná asistentka se zaměřením na zubní hygienu z 3. LF UK Petra Kříţová. Akci bude moderovat Filip Láb, proděkan pro vnější vztahy na FSV UK. Po skončení setkání proběhne afterparty ve studentském klubu Na Hollaru v budově Hollar na Smetanově nábřeţí. První konference TEDxCharlesUniversity proběhla na pŧdě UK v září 2012, avšak tehdy byla zaměřena především na sociální vědy, jak také znělo hlavní téma. Se svou přednáškou vystoupili například známý ekonom Tomáš Sedláček nebo vedoucí Katedry marketingové komunikace a PR na FSV UK Denisa Hejlová. Všechny informace o akci najdete zde: http://tedxcharlesuniversity.fsv.cuni.cz/ a také zde: https://www.facebook.com/TEDxCharlesUniversity. O TEDx V duchu myšlenek hodných šíření vytvořila mezinárodní organizace TED program zvaný TEDx, který představuje systém lokálních, samostatně organizovaných setkání spojující lidi, kteří tak mohou sdílet nápady podobně jako na konferencích TED. TEDx akce jsou kombinací vystoupení řečníkŧ a oficiálních TED videí a kladou si za cíl vyvolat ţivou diskusi a podpořit vazby v rámci menší skupiny lidí. TED stanovuje obecná pravidla, jak má program TEDx událost vypadat, avšak jednotlivé konference jsou organizované zcela nezávisle. O TED TED je nezisková organizace věnující se "myšlenkám hodným šíření". Vznikla před 30 lety v Kalifornii jako čtyřdenní konference a od té doby se rozrostla, aby podpořila své poslání. Kaţdý rok se dvou hlavních TED konferencí účastní přední myslitelé a „muţi“ činu ze všech zemí světa, aby v maximálně 18 minutách sdíleli s publikem své myšlenky. Mezi TED řečníky se zařadili takové osobnosti jako například Bill Gates, Jane Goodall, Elizabeth Gilbert, Sir Richard Branson, Nandan Nilekani, Philippe Starck, Ngozi Okonjo-Iweala, Sal Khan nebo Daniel Kahneman. Kontakt: Marianna Zapotilová, M.A. PhDr. Sylvie Fišerová (TEDxCharlesUniversity tým) e-mail: [email protected] tel.: 222 112 286, 724 562 835 Upozorňujeme odběratele, ţe materiály označené značkou PROTEXT nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze je publikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele, který je ve zprávě označen a který za ně nese plnou odpovědnost. PROTEXT Cas| 13:41

České kořeny slovinského komiksu Plné znění zpráv


18.6.2015 Host str. 74 Historie Tomáš Prokŧpek - Michal Lamprecht Krvavé stopy kreslíře Josefa Beránka Kulturní vazby mezi českými zeměmi a Slovinskem jsou minimálně od devatenáctého století velmi bohaté a projevily se i na poli obrázkového seriálu. Za připomenutí stojí například spolupráce J. Foglara a kreslíře Saši Dobrily na komiksu Pim a Red, který se v letech 1947 aţ 1948 objevoval v časopisu Vpřed, nebo Jankovičova kreslená adaptace Haškova románu, jeţ pod názvem Prigode dobrega vojaka Švejka v svetovni vojni vycházela v roce 1989 ve slovinském týdeníku pro mládeţ PIL. Stranou zájmu badatelŧ však zatím zŧstávala tvorba výtvarníka Josefa Beránka, ačkoli se významným zpŧsobem podílel na formování slovinského komiksu. Kvŧli dramatickým historickým okolnostem pak stojí za pozornost i tragický ţivotní příběh tohoto autora. Ze Lhoty k Saturnu a dál Josef Beránek se narodil 22. června 1913 v Pískové Lhotě u Poděbrad jako syn hudebníka Jana Beránka a jeho ţeny Vilemíny, rozené Teplické. V roce 1921 se rodina přestěhovala nejprve do chorvatského Záhřebu a o rok později definitivně zakotvila ve slovinské Lublani, kde otec pŧsobil ve vojenské kapele jugoslávské armády. Z Josefa se záhy stal Joţe, v roce 1930 dokončil měšťanskou školu a o pět let později odmaturoval na architektonicko-stavebním oddělení střední technické školy. Víc neţ projektování jej ale lákala výtvarná činnost, s pomocí úřadŧ v Bělehradě se mu podařilo vyřídit si stipendium a odjel studovat na Akademii výtvarných umění do Prahy. Kdyţ však zemřela jeho matka, musel se uţ v roce 1936 - po pouhých šesti měsících studia - vrátit zpět do Lublaně. Jeho otec totiţ nebyl schopen podporovat syna na zahraniční škole a současně se sám postarat o další čtyři děti, a tak Joţe nastoupil jako technický kreslíř a návrhář do významného lublaňského podniku Saturnus, kde se vyráběly zejména plechové obaly na nejrŧznější druhy zboţí. Ve druhé polovině třicátých let stačil Beránek absolvovat povinnou vojenskou sluţbu v jugoslávské armádě (získal hodnost podporučíka) a vedle práce v Saturnu pŧsobil i jako velmi populární brankář fotbalového klubu Korotan. Ve volném čase se ovšem věnoval především výtvarné tvorbě, bral soukromé lekce u malíře Boţidara Jakace (1899-1989) a jeho snem byla dráha ilustrátora. Proto kdyţ v roce 1941 otiskla redakce konzervativního katolického deníku Slovenec (Slovinec) výzvu, ţe hledá kreslíře, Beránek se ihned přihlásil a byl vybrán. Rozjezdu jeho profesionální kariéry nedokázaly zabránit ani pohnuté dobové události: Jugoslávie byla 6. dubna 1941 bez vyhlášení války napadena německými a italskými vojsky a její špatně vyzbrojená armáda o jedenáct dní později kapitulovala. Jihoslovanské království se rozpadlo a území Slovinska bylo následně rozděleno mezi Německo, Itálii, Maďarsko a nově vzniklý fašistický Nezávislý stát Chorvatsko. Střední a jiţní část Slovinska získala v rámci Itálie jakoţto Lublaňská provincie zvláštní statut s jistou administrativní a kulturní autonomií. Jedině na tomto území byl nastolen vŧči pŧvodnímu slovinskému obyvatelstvu relativně mírný reţim - včetně zachování výuky a tisku v rodném jazyce. Okupace vyvolala u Slovincŧ protichŧdné reakce - liberálněji zaměřené skupiny ze všech částí politického spektra, od křesťanských demokratŧ po komunisty, se uţ v roce 1941 sjednotily v Osvobozenecké frontě a iniciovaly aktivní odboj, konzervativní část společnosti vedená předválečnými politickými elitami zase prosazovala spolupráci s okupanty s vidinou budoucího národního slovinského státu. I proto se tato část kulturní scény snaţila, byť pouze v mezích určených okupanty, posilovat slovinskou národní identitu. Projevem jejích snah bylo i zaloţení edice Slovenčeva knjiţnica (Slovincova knihovna) spojené s deníkem Slovenec. Beránkovi se díky tomu v roce 1941 prakticky současně s moţností publikovat kresby v novinách naskytla i příleţitost ilustrovat knihy. Hned první svazek z nové řady, lidová pověst Trop brez zvoncev (Smečka bez zvoncŧ) interpretovaná spisovatelem a duchovním Janezem Jalenem (1891-1966), tak měla na obálce Beránkovu kresbu. Na novém území Kromě práce pro deník Slovenec a jeho kniţní edici se mladý tvŧrce prakticky souběţně ocitl před další kreslířskou výzvou. Katolický odpoledník Slovenski dom (Slovinský domov) mu nabídl moţnost publikovat výtvarné zpracování románu Ţalost in veselje (Smutek a radost), nejznámějšího díla národního klasika Joţeho Andrejčkova (1845-1874), líčícího pirátský příběh o loupeţi a následném ztroskotání na moři. Úpravy pŧvodního textu se ujal šéfredaktor týdeníku Mirko Javornik (1906-1986) a práce začala na počátku září 1941 vycházet s podtitulem „román v obrazech“. V této souvislosti je třeba připomenout, ţe zatímco v Srbsku a Chorvatsku zapustil komiks hluboké kořeny uţ ve druhé polovině třicátých let, situace ve Slovinsku byla dosti odlišná. Za zakladatele tamní Plné znění zpráv


komiksové scény bývá označován Milko Bambič (1905-1991), který v roce 1927 časopisecky publikoval obrázkový seriál Zamorček Bu-ci-bu (Černoušek Bu-ci-bu) satiricky útočící na Mussoliniho. Kontinuální tradice domácí komiksové tvorby zde nicméně do počátku čtyřicátých let fakticky neexistovala a deníky soustavněji otiskovaly pouze převzaté komentované seriály, tedy díla uţívající místo promluvových bublin krátké textové komentáře pod jednotlivými výjevy. Právě na ně začali po roce 1940 navazovat slovinští autoři, přičemţ Javornikŧv a Beránkŧv projekt patřil k prvním vlaštovkám tohoto typu. Jednotlivá pokračování komentovaného seriálu Ţalost in veselje se skládala ze tří čtvercových panelŧ provázených pěti- aţ devítiřádkovými texty a celá adaptace, jeţ vycházela aţ do poloviny června 1942, se dohromady skládala z úctyhodných 687 výjevŧ. Beránek pro svŧj denní strip zvolil přesvědčivě zvládnutou realistickou stylizaci a díky zobrazování hrdinŧ příběhu v dynamických pozicích měl cyklus sviţný ráz a nepŧsobil jako pouhý sled statických ilustrací. Neméně podstatné je, ţe seriál Ţalost in veselje představoval první z šestice podobně koncipovaných děl, jimiţ Beránek do Slovenského domu přispíval kontinuálně téměř dva roky. V roce 1942 začal Beránek úzce spolupracovat s pedagogem, dramatikem a spisovatelem Joţem Tomaţičem (1906-1970). Svými ilustracemi doprovodil jeho soubor krátkých próz Pohorske pravljice (Pohorské pohádky), jenţ vyšel v edici Slovenčeva knjiţnica, a prakticky současně šest z Tomaţičových pohádek a pověstí převedl do podoby komentovaného stripu. Příběhy Mrtvo srce (Mrtvé srdce), Oglarjev sin (Uhlířŧv syn), Čarovničina hči (Dcera čarodějnice), Dravska roţa (Drávská květina), Pastirček (Pasáček) a Drvarka Marija (Drvoštěpka Marie) vycházely v deníku Slovenski dom od června 1942 do února 1943 ve dvou- či třípanelových pokračováních. Tomaţič pak tyto práce vydal v letech 1943 aţ 1944 vlastním nákladem jako samostatné obrázkové publikace, v nichţ kaţdý Beránkŧv panel z novinového stripu dostal prostor na vlastní stránce. Celý název kníţky pak zněl například: Dcera čarodějnice, pohádka v devadesáti obrazech. Nejdŧleţitější Beránkovou prací zaloţenou na vizuální naraci nicméně byl komentovaný seriál Quo vadis na motivy známého Sienkiewiczova románu, jejţ pro kreslíře opět upravil Javornik (pod pseudonymem Edvard Traven). Příběh z počátkŧ křesťanství vycházel v deníku Slovenski dom od září 1942 do června 1943, jednotlivá pokračování se opět skládala ze dvou výjevŧ a celá adaptace měla dohromady 420 panelŧ. Oproti svým předchŧdcŧm dostal strip větší prostor (více neţ čtvrtinu novinové strany) a díky tomu jsou jednotlivé scény prokreslenější. Celkový dojem je velmi filmový, Beránek promyšleně střídal detailní záběry s celkovými, protagonisté příběhu jsou neustále v pohybu a velmi sugestivně pŧsobí scény ze ţivota římské smetánky i z gladiátorské arény. Kreslíř se zde také nejviditelněji inspiroval ve světě komiksu - ačkoli ani tentokrát nepouţíval promluvové bubliny nebo citoslovce, musel být dobře obeznámen s tvorbou proslulého amerického tvŧrce Harolda Fostera (1892-1982), jehoţ Prince Vailant (rovněţ vydávaný ve formě komentovaného seriálu) byl v Srbsku časopisecky publikován uţ od roku 1938. A nutno podotknout, ţe Beránek nezvládal anatomii svých sošných hrdinŧ a práci s perspektivou o mnoho hŧře neţ jeho zámořský vzor. Ohlas novinové adaptace Sienkiewiczovy prózy byl natolik pozitivní, ţe se „román v obrazech“ ještě v roce 1943 dočkal souborného vydání a do konce války vyšlo několik reedic. Tím se však bohuţel Beránkova tvorba na poli obrázkového seriálu prakticky uzavřela, protoţe zbytek autorova krátkého ţivota naplnily jiné aktivity. Vlk v rouše beránčím? Jakkoli Slovinci vnímali okupaci a územní rozdělení své země tragicky, společnost byla hluboce politicky rozpolcena. Na jedné straně aktivně pŧsobila Osvobozenecká fronta, jejíţ vedení postupně převzali komunisté. Tato organizace koordinovala svou činnost s ostatními odbojovými organizacemi na území Jugoslávie a podřídila se vedení Josipa Broze Tita, jehoţ cílem bylo společně osvobodit a znovu sjednotit všechny jugoslávské republiky do jednoho státu pod levicovým vedením. Na druhé straně stály konzervativní síly, které prosazovaly národnostní řešení, a levicová internacionální ideologie, i s ohledem na silný katolicismus slovinské společnosti, jim byla zcela cizí. Kdyţ v září 1943 padl italský fašistický reţim, dostala se slovinská území doposud spravovaná Italy pod přímou správu Němcŧ. Vzhledem k aktuálnímu vývoji války podpořila německá strana vznik slovinské domobrany, jeţ sjednotila rozdrobené nacionalistické, konzervativní a antikomunistické skupiny. Její ozbrojené jednotky sloţily přísahu Říši a aktivně bojovaly proti partyzánŧm Osvobozenecké fronty. Na území obývaném Slovinci tak fakticky vypukla občanská válka, pro niţ byla charakteristická mimořádná krutost na obou stranách. Beránek do slovinské domobrany vstoupil v lednu 1944. Na tento krok bezpochyby měla vliv jeho hluboká katolická víra, k rozhodnutí ho však zřejmě vedly i prozaické dŧvody - v roce 1940 se oţenil, o tři roky později se mu narodil syn a pozice dŧstojníka domobrany mu v komplikované době skýtala větší existenční jistotu neţ práce ilustrátora a kreslíře. V hodnosti podporučíka, jiţ si přinesl z jugoslávské armády, nastoupil k dělostřelectvu a dva měsíce strávil na základně v Borovnici. V srpnu 1944 pak byl převelen zpět do Lublaně a v Plné znění zpráv


oddělení propagandy slovinské domobrany začal svými ilustracemi a karikaturami zásobovat čtrnáctideník Slovensko domobranstvo (Slovinská domobrana). Dohromady spatřilo světlo světa osmnáct čísel tohoto periodika a Beránek v něm vedle realisticky ztvárněných válečných výjevŧ publikoval i bravurně zvládnuté humoristické kresby. V několika posledních číslech časopisu navíc přešel od jednopanelových anekdot ke tří- aţ čtyřpanelovým pracím, v nichţ pouţíval i promluvové bubliny, a v jistém smyslu tak vytvořil svá „nejkomiksovější“ díla. Hlavními hrdiny těchto spíše rozverných neţ zaťatě nenávistných cyklŧ byli chrabří domobranci, kteří zaţenou partu chvástavých partyzánŧ uţ jen svým příchodem a komunistické letáky vyuţívají k řešení svých zaţívacích problémŧ. Mezi další Beránkovy povinnosti ovšem patřila i tvorba propagandistických plakátŧ, které se nesly ve zcela jiném duchu neţ jeho výše zmíněné anekdoty. Námětově pokrývaly několik okruhŧ - jedny vyzývaly ke vstupu do slovinské domobrany (obligátní prst namířený na diváka a zvolání „Také ty jsi zodpovědný za osud slovinského národa!“), jiné nabádaly k solidaritě v době válečného strádání („Zemědělče, odevzdej národu plody své pŧdy!“), další varovaly před vládou bolševikŧ (vysílená matka vlekoucí se se čtyřmi dětmi skrze trní a nápis „Na příkaz Moskvy“) a v nejnechutnější poloze i před hrozbou ţidovské světovlády. Navzdory tomu, ţe řada z těchto děl přímo propagovala zavrţeníhodnou ideologii, však nelze přehlédnout jejich výtvarnou virtuozitu - po technické stránce představují spolu se seriálem Quo vadis autorŧv tvŧrčí vrchol. Zmínku si přitom zaslouţí fakt, ţe ilustrace v časopise Slovensko domobranstvo i propagandistické plakáty kreslíř signoval českou formou svého příjmení, tedy s dlouhým á. (Stejně bylo uváděno Beránkovo jméno také na jím ilustrovaných knihách i v souborném vydání Quo vadis.) Poslední dny války strávil výtvarník doma. Zatímco deset tisíc členŧ slovinské domobrany raději na poslední chvíli uprchlo do Korutan obsazených Brity, kreslíř věřil, ţe mu nehrozí váţné nebezpečí, kdyţ se nikdy nezapojil do skutečného boje. Krátce poté, co 9. května 1945 jugoslávská armáda osvobodila Lublaň, byl ale zatčen a převezen do pracovního tábora Šentvid. O týden později se jeho ţeně Mariji podařilo podplatit jednoho z dozorcŧ a se svým muţem se krátce setkala. Podle jejích vzpomínek si stále udrţoval relativní optimismus věřil, ţe mu hrozí pět aţ patnáct let, přičemţ povaţoval za pravděpodobné, ţe mu po vychladnutí válečných emocí bude trest sníţen a nakonec se domŧ vrátí ještě dříve. Bylo to však naposledy, co ho někdo z jeho blízkých viděl naţivu. Josef Beránek zmizel a zoufalá rodina dostala teprve v listopadu 1946 oficiální vyrozumění, podle kterého měl být 2. června 1945 propuštěn a od té doby je nezvěstný. Aţ na sklonku šedesátých let pak jugoslávské orgány připustily, ţe byl ve skutečnosti uţ 1. června 1945 prohlášen za mrtvého. Přesné datum a zpŧsob jeho smrti však zŧstávají neobjasněny dodnes. Nelze přitom vyloučit pravdivost zvěstí, podle kterých mu měly být jako tvŧrci propagandistických plakátŧ uťaty obě ruce v zápěstí a úmrtí mělo nastat v dŧsledku vykrvácení. Buď jak buď, masové hroby, jeţ byly na řadě míst Slovinska odhaleny na počátku devadesátých let, dokládají, ţe komunističtí partyzáni těsně po válce bez soudu popravili stovky osob spojených s válečným reţimem. Beránkovo opatrné zmrtvýchvstání Po dobu existence komunistické Jugoslávie měla být Beránkova tvorba zapomenuta, podobně jako tvorba jiných umělcŧ pŧsobících ve sluţbách nacismu. Situace se začala měnit aţ po roce 1991, kdy se Slovinsko jako první z jugoslávských republik osamostatnilo. Jedním z vedlejších dŧsledkŧ otevírání dosud tabuizovaných témat bylo i nové vydání Tomaţičových knih s Beránkovými ilustracemi v letech 1993 a 1994 (tedy přesně padesát let po jejich premiéře). V roce 2006 pak vyšla monografie věnovaná Tomaţičovu dílu, v níţ byl Beránkovi věnován jeden oddíl. Za zlomový moment, od kterého lze definitivně mluvit o alespoň částečné Beránkově rehabilitaci, je nicméně moţné označit rok 2007, kdy v lublaňském Muzeu soudobých dějin Slovinska proběhla výstava válečných plakátŧ reprezentovaných jak produkcí Osvobozenecké fronty, tak i Beránkovými pracemi pro slovinskou domobranu. Beránkova tvorba však zatím čeká na své začlenění do kontextu slovinského komiksu - v nejvýpravnější publikaci na toto téma, Sitarově knize Zgodovina slovesnkega stripa 1927-2007 (Historie slovinského komiksu 1927-2007), jsou jí věnovány dvě věty, v nichţ mimo jiné zazní, ţe Beránka „rozhodně nemŧţeme zařadit mezi komiksové autory“. Ačkoli je moţné diskutovat o tom, kde přesně leţí hranice komiksové formy, Joţe Beránek bezpochyby měl dŧleţitý podíl na zrození moderní podoby slovinského obrázkového seriálu. Uţ autor anonymní předmluvy k soubornému vydání Quo vadis nadšeně uvádí, ţe kniha nabízí „nový druh literatury, který zrodila současnost“, a dobový recenzent ke knize poznamenal: „Ještě dříve, neţ v loňském roce vydalo první část [překladu Quo vadis] nakladatelství Druţba sv. Mohorja, začal,Slovenski dom„ otiskovat Travenovu novou úpravu v podobě vŧbec prvního pŧvodního slovinského románu v obrazech, jejţ nakreslil známý ilustrátor Joţe Beránek (420 kreseb). A za to patří deníku,Slovenski dom„ dík, neboť naše listy doposud tiskly pouze podobné práce v podání Plné znění zpráv


zahraničních tvŧrcŧ, coţ se týká i adaptace Finţgarova románu,Pod svobodným sluncem„ ze stránek,Slovence„, jeţ nebyla dílem slovinského autora, ale ruského emigranta usazeného v Bělehradě.“ Pisatel tohoto textu sice přehlédl Beránkŧv strip Ţalost in veselje i adaptace Tomaţičových pohádek (a koneckoncŧ téţ kreslířŧv neslovinský pŧvod), přesto lze brát jeho komentář jako doklad významu souborného vydání Quo vadis. Připomenutí si současně zaslouţí fakt, ţe krátce po novinové premiéře Beránkova seriálu Ţalost in veselje začal v listopadu 1941 na stránkách časopisu Druţinski tednik vycházet Mačji grad (Kočičí zámek), první slovinský komiks s promluvovými bublinami, jehoţ autorem byl v úvodu zmíněný Saša Dobrila (1922-1992), a deník Slovenec od března 1942 nasadil velmi rozsáhlý komentovaný seriál Miklova Zala kreslený F. Gobcem. V roce 1943, krátce po vydání Quo vadis, pak vyšel kniţně další „román v obrazech“, Ivanhoe, jehoţ výtvarník zŧstal anonymní. Po druhé světové válce sice byla kontinuita vývoje slovinského komiksu narušena, přesto vlna, k níţ Beránek patřil, úplně nezmizela, protoţe například Dobrila se ke komiksu v šedesátých letech několikrát vrátil. Snad se tedy i sám Joţe Beránek v budoucnu dočká objektivního docenění ve slovinských textech o dějinách tamního obrázkového seriálu. Z pohledu historie české komiksové scény je pak připomenutí Josefa Beránka zajímavé minimálně proto, ţe se v první polovině čtyřicátých let (ani dlouho poté) ţádný zdejší autor nevěnoval takto rozsáhlým epickým obrázkovým seriálŧm a nevydal publikaci, která by cílila na dospělého čtenáře a blíţila se svou ambiciózností Beránkovu Quo vadis. *** „Mezi další Beránkovy povinnosti ovšem patřila i tvorba propagandistických plakátŧ, které se nesly ve zcela jiném duchu neţ jeho výše zmíněné anekdoty.” Tento text vznikl v rámci aktivit Centra pro studia komiksu Ústavu pro českou literaturu AV ČR a Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a je upravenou verzí kapitoly z publikace Příběhy československého komiksu I. Foto popis| O autorovi| Tomáš Prokŧpek - Michal Lamprecht, Tomáš Prokŧpek (nar. 1975) vystudoval Fakultu architektury VUT v Brně, aktuálně pŧsobí na katedře ţurnalistiky Filozofické fakulty UP v Olomouci a je spoluautorem rozsáhlých Dějin československého komiksu 20. století. Michal Lamprecht (nar. 1972) absolvoval Fakultu sociálních věd UK v Praze, v současné době ţije v Lublani, kde vede kreativní oddělení reklamní agentury. Jako nezávislý publicista přispívá do českých médií.

Jan Kovařík: měním auta při narození potomka 18.6.2015

tipcars.com str. 00 František Mašek

Naše téma

Moderátor Jan Kovařík (46), který uvádí pravidelný odpolední proud hudby a informací na Českém rozhlasu Dvojka, se svěřil, ţe auta mění, kdyţ se mu narodí potomek. Jak byste sám sebe charakterizoval jako řidiče?Jsem netrpělivý, ale zodpovědný řidič, který dodrţuje předpisy. Pokud nastane situace, kdy musím jet rychle, nesnáším totiţ nedochvilnost, snaţím se neohroţovat ostatní. Najezdím ročně kolem 50 000 km a to se člověk docela vycvičí. Co vás za volantem nejvíce rozčiluje?Nejvíc mě rozčilují sváteční řidiči a potom ti hoši , kteří mají auto proto, aby sami sobě a svému okolí něco dokazovali. Za co nejčastěji platíte pokutu? Pokuty neplatím a body mám všechny. Asi to bude tím, ţe opravdu dodrţuji předpisy. Od kolika let vlastníte řidičský prŧkaz? Řidičák mám na motorku od patnácti let a na auto od osmnácti let. Za dva roky to tedy bude uţ 30 let. Oba dva jsem udělal hned napoprvé, měl jsem šikovného učitele v autoškole.



Kolik aut jste za svŧj ţivot vyměnil? Auta jsem měnil vţdycky, kdyţ si to má ţivotní situace vyţádala, takţe zejména při narození potomkŧ. Teď mám VOLVO XC70, mimo jiné proto, ţe se do něj vejdu se všemi svými dětmi a jejich věcmi. Ale taky proto, ţe jsem od klukovských let Volva miloval a chtěl jsem to jednou taky zaţít. Co nesmí chybět ve vašem autě?Potrpím si na klimatizaci, slušný výkon motoru a dobré brzdy. Boural jste někdy? Neboural jsem v tom pravém slova smyslu nikdy. Párkrát jsem na něco nacouval, nebo odřel zrcátko, ale většinou jen z vlastní nepozornosti. Jinak nic a doufám, ţe to tak bude i dál. Kam nejdál jste se autem podíval?Nejdál autem jsem byl na jihu Francie a bylo to mým prvním autem značky Fiat Cinquecento. Potkala vás někdy na cestách do zahraničí nějaká závada?Ano, při další cestě do Francie mě dostala banální závada – uhlíky v alternátoru. Díky tomu jsem ale poznal spoustu zajímavých lidí a míst, neţ to jeden pán ve stodole kousek od Avignonu konečně poznal a opravil. Kam byste se jako řidič ještě rád podíval? Rád bych projel autem Skandinávii, ale chystám se na to aţ za pár let, aţ synek povyroste, a s obytným vozem. Taky Island je prý nádherný, kdyţ víte, kam máte zajet. Ve zkratce:-Narodil se 1. září 1969 v Plzni.-Po absolvování ţurnalistiky na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze nastoupil do vznikajícího Českého rozhlasu jako moderátor Dobrého jitra z Prahy. Dnes na stejné stanici moderuje Odpoledne s Dvojkou.-Ve volných chvílích se věnuje dvěma dcerám Kačence a Andulce a synovi Honzíkovi. Pak ho také baví knihy, horská turistika a péče o zahradu. Z televizních pořadŧ si nikdy nenechá ujít zprávy, rád se podívá na kvalitní film a nepohrdne ani sportem, například fotbalovou Ligou mistrŧ a pokud moţno i všemi zápasy jeho milované Viktorie Plzeň -Řídí se heslem: Největší chybou je klást si nízké cíle.

URL| http://www.tipcars.com/magazin-jan-kovarik-menim-auta-pri-narozeni-potomka-7826.html

Vladimir Putin: Ruská ekonomika neprožívá větší krizi 19.6.2015

ČRo Radiožurnál

str. 02

18:10 Ozvěny dne - publicistika

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Ruská ekonomika neproţívá větší krizi. Uvedl dnes na petrohradském ekonomickém fóru ruský prezident Vladimir Putin. Inflaci se, jak tvrdí, daří drţet pod kontrolou, kurz měny je stabilnější a západní sankce zemi spíš prospívají. Obdobím těţkostí Rusko prochází, ujišťuje Putin, sebevědomě, protoţe je dostatečně odolné. Téma pro Karla Svobodu z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Dobrý den. Karel SVOBODA, politolog, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Dobrý den. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Pane Svobodo, čekal jste na podobně "oslavný projev" na adresu ruské ekonomiky? Karel SVOBODA, politolog, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Tak samozřejmě mluvíme tady o projevu ruského prezidenta. On asi těţko bude říkat - všechno je špatné, zvláště ... Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Plné znění zpráv


Tak všechno ne, ale třeba, ţe sankce prospívají, jestli toto jste čekal? Karel SVOBODA, politolog, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Ne, on samozřejmě bude říkat o všem, o všem, ţe je to vlastně pozitivní pro Rusko, jiná věc je, nemŧţeme to vidět jako projev nějakého analytika nebo člověka, který reálně zhodnocuje stav ruské ekonomiky, on prostě se snaţí všechno vidět v pozitivním světle a i kdyby ruská ekonomika byla totálně, totálně v rozpadu, tak on bude říkat, uţ jsou před náma, před námi akorát ty světlé okamţiky, takţe, takţe je to poměrně logické. Jiná věc je, jaká je realita. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------A realita taková není podle vás? Karel SVOBODA, politolog, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Realita určitě podle mě taková není, protoţe si musíme uvědomit, ţe ty sankce udeřily třeba, třeba do nových projektŧ, které, které firmy jako Rosněfť a další se snaţí rozvíjet a ty jsou samozřejmě placené ze státního, jsou nyní placené tedy z rezervních fondŧ a to, ty se velmi rychle vyčerpávají, čili není to aţ zas tak optimistické, jak Vladimir Putin říká. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Jak mŧţe ruskou ekonomiku zasáhnout případné prodlouţení sankcí, příští pondělí by je měli aktuálně projednávat ministři financí, respektive ministři zahraničí Evropské unie? Karel SVOBODA, politolog, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Ne, tak ono jedna věc je ta, ţe vlastně to prodlouţení sankcí v momentálním, v momentálním reţimu nějak, nějak ruskou ekonomiku uţ nezasáhne a to v tom smyslu, ţe trhy jsou poměrně zajedno v tom, ţe ty sankce prodlouţeny budou. Čili takový ten efekt, /nesrozumitelné/, který je vlastně nejhorší u těch sankcí, tak ten, ten nevznikne, dŧleţité je, ţe prostě dlouhodobě to pozastavení, pozastavení investičních projektŧ nebo, nebo nefinancování investičních projektŧ má nepříznivý vliv na ruskou konkurenceschopnost, a to prostě má. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Další téma ..., ano ... Karel SVOBODA, politolog, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Takţe je to ..., ano ... Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Prosím, dokončete větu, já se omlouvám, prosím? Karel SVOBODA, politolog, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Ne, dá se, dá se tedy očekávat, ţe sankce budou prodlouţeny a vlastně z tohohle pohledu to ţádná hrŧza pro Rusko není, ale dlouhodobě to problém je. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Ještě jedna věc je velmi aktuální, sledujeme vývoj v Řecku, jednání s mezinárodními věřiteli, dnes řecký premiér Alexis Tsipras vystoupil na stejném ekonomickém fóru jako Vladimir Putin a ministři energetiky obou zemí podepsali dohodu o prodlouţení plánového plynovodu Turkish Stream právě do Řecka. Mně jde o to, jestli podobné bilaterární dohody dokáţou rozklíţit vztahy mezi evropskými státy, jestli to je právě záměr Moskvy? Plné znění zpráv


Karel SVOBODA, politolog, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Tak záměr Moskvy to stoprocentně je. Moskva si prostě nepřeje, nepřeje sankce, coţ je, coţ je naprosto logické, oni ukazují, podívejte se, není to zas tak jednoduché, jiná věc je ta, jestli Řecko pŧjde aţ tak daleko, aby opravdu Evropu rozklíţilo, protoţe stále ještě 2 miliardy dolarŧ jsou strašně pěkná věc, ale druhá věc je ta, ţe větší zájmy Řecka leţí v Evropské unii, ale tady uţ se dostávám na pŧdu řecké vnitřní politiky a ... Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Coţ je trochu jiné téma. Karel SVOBODA, politolog, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------No, no, no, ale, ale problém je ten nebo ta věc je taková, ţe Rusko se dlouhodobě snaţí navazovat kontakty s přátelštějšími zeměmi typu Řecko, Maďarsko a tak dále, které určitým zpŧsobem by mohly narušit tu jednotu, ale zatím se to nedaří. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Politolog Karel Svoboda z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Děkuji, na shledanou. Karel SVOBODA, politolog, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Děkuji. Na shledanou.

Co se v Česku dozvíte z médií? O tom rozhodují z 90 % výhradně muži 19.6.2015

hlidacipes.org

str. 00 -pes-

Média ve stínu mogulů

V čele prestiţního světového týdeníku The Economist stojí ţena. Šéfredaktorky jiţ řídily New York Times, Le Monde, Time či Newsweek, od tohoto léta bude ţena vést i britský Guardian. V České republice zpravodajská média ovládají prakticky zcela jen muţi. HlídacíPes.org analyzoval sloţení redakcí významných českých novin, časopisŧ, zpravodajských serverŧ a televizí, souhrnně zpravodajských médií, jeţ… V čele prestiţního světového týdeníku The Economist stojí ţena. Šéfredaktorky jiţ řídily New York Times, Le Monde, Time či Newsweek, od tohoto léta bude ţena vést i britský Guardian. V České republice zpravodajská média ovládají prakticky zcela jen muţi. HlídacíPes.org analyzoval sloţení redakcí významných českých novin, časopisŧ, zpravodajských serverŧ a televizí, souhrnně zpravodajských médií, jeţ mají v Česku hlavní vliv na veřejné mínění. Analýza bude i součástí nadcházejícího Kongresu ţen zaměřeného právě na téma „Ţeny a média". Prezentace „Zastoupení ţen" ke staţení Mezi čtyřmi desítkami novinářŧ, kteří mají největší vliv na to, co se dočtete v šesti největších tištěných denících, figurují ve vedoucích pozicích jen tři ţeny - šéfredaktorka centrální redakce regionálních mutací Deníku Marie Dlouhá, vedoucí ekonomické rubriky v MF Dnes Zuzana Kubátová a zahraniční rubriku Lidových novin vede Leona Šlajchrtová. Ţádnou jinou ţenu na pozici šéfredaktora, jeho zástupcŧ, šéfeditorŧ či vedoucích jedné ze čtyř rubrik - domácí, zahraniční, ekonomické a komentářové - nenajdete. Novinářky jsou tak ve vedení nejčtenějších deníkŧ zastoupeny z necelých osmi procent. Připočteme-li k tomu další tituly včetně týdeníkŧ a elektronických médií, vyšplhá se zastoupení ţen na vedoucích pozicích ani ne k devíti procentŧm. Plné znění zpráv


Kupříkladu na sousedním Slovensku vedou ţeny-šéfredaktorky nejvýznamnější deníky Pravda, SME či Hospodárske noviny. Zastoupení ţen ve vedení českých zpravodajských deníkŧ Muţi/ţeny Šéfredaktor Zástupci Šéfové zprav. rubrik a koment. Šéfeditoři MF Dnes 1/0 2/0 3/1 2/0 Právo 1/0 4/0 Hospodářské noviny 1/0 2/0 4/0 2/0 Lidové noviny 1/0 Ředitel redakce 3/1 4/0 Deník 0/1 2/0 Blesk 1/0 4/0 Některá média v tiráţi vedoucí rubrik ani šéfeditory ve svých tiráţích ani na webových stránkách neuvádějí Ani ve vedení dalších titulŧ, zpravodajských týdeníkŧ či elektronických médií to není výrazně jiné neţ v případě deníkŧ. Vedle Terezy Zavadilové, která šéfuje ekonomickému titulu E15 rozdávanému zdarma (v tiráţi je uvedena i šéfkomentátorka Jana Havligerová a jedna z vedoucích vydání Kateřina Baumgartnerová), a Jitky Obzinové, šéfredaktorky zpravodajství a publicistiky televize Prima FTV, mohla muţskou nadvládu muţŧnovinářŧ v nedávné době nejvýrazněji prorazit novinářka Sabina Slonková. V šéfredaktorském křesle deníku MF Dnes však vydrţela jen pŧl roku a poté ji opět nahradil muţ, Jaroslav Plesl. Vedoucími funkcemi pro ţeny se šetří Plné znění zpráv


K nejvýše postaveným ţenám v médiích patří Zuzana Kleknerová, zástupkyně šéfredaktora serveru Aktuálně.cz, která je zároveň šéfkou zahraniční rubriky. Dvě ţeny pak zastávají vedoucí pozice na serveru iDnes. Ředitelkou redakce mající na starosti i obsah je Naděţda Petrová. Ivana Kchimelová vede všeobecné zpravodajství. Zastoupení ţen ve vedení zpravodajských serverŧ Muţi/ţeny Šéfredaktor Zástupci Šéfové zprav. rubrik Šéfeditoři iDnes.cz 1/0 Ředitelka redakce 1/1 2/0 Aktuálně.cz 1/0 0/1 3/0 1/0 Lidovky.cz 1/0 4/0 Novinky.cz 1/0 iHNed.cz 1/0 3/0 Některé servery vedoucí rubrik ani šéfeditory neuvádějí Mezi novinářky, které mají vliv na zpravodajství lze počítat i Martinu Riebauerovou, vedoucí dramaturgyni pořadu Události, komentáře a Interview ČT24 (na rozdíl od šéfové redakce počasí Taťány Míková však není členem vedení České televize). V názorovém týdeníku Echo je jedním ze tří šéfeditorŧ, kteří mají podstatný vliv na jeho obsah, Kamila Klausová. Zastoupení ţen ve vedení zpravodajských redakcí televizí Muţi/ţeny Šéfredaktor Zástupci Šéfové zprav. rubrik Plné znění zpráv


Vedoucí vydání Česká televize 1/0 3/0 3/0 2/0 TV Nova 1/0 FTV Prima 0/1 TV NOVA ani FTV Prima kromě šéfŧ celého zpravodajství další vedoucí neuvádějí Mf Dnes o dvě ţeny ze svého širšího vedení v tomto roce přišla. Před časem odešla dlouholetá šéfka komentářového oddělení Jana Bendová, v těchto dnech redakci opustila i vedoucí newsroomu Simona Holecová. Vedle Kubátové jsou ve vedení redakce ještě novinářky, které mají na starosti kulturu a rŧzné magazínové přílohy. Ryze muţská vedení Výčet redakcí, kde na vedoucích pozicích pracují ţeny jen výjimečně či vŧbec ne, je delší. Ţádnou například nenajdeme v týdeníku Respekt, který se genderové rovnosti dlouhodobě věnuje. Podobně jsou na tom deník Právo a zpravodajské týdeníky Téma, Ekonom, Reportér, či Euro (u zpravodajských týdeníkŧ se mezi celkově tři desítky novinářŧ řídících redakce dostaly jen dvě šéfeditorky). V Lidových novinách vedou ţeny čtyři přílohy, ve zpravodajství ale ţádné vedoucí pozice nezastávají. Podobně jsou na tom Hospodářské noviny, které společně s Aktuálně.cz, Respektem a Ekonomem, patří vydavatelskému domu Economia. Z bezmála dvaceti členŧ širšího vedení včetně šéfŧ rubrik je jen jedna ţena vedoucí (nezpravodajského) pátečního magazínu Irena Jirkŧ. Zastoupení ţen ve vedení zpravodajských týdeníkŧ Muţi/ţeny Šéfredaktor Zástupci Šéfeditoři Respekt 1/0 2/0 3/0 Echo 1/0 1/0 2/1 Týden Plné znění zpráv


1/0 4/0 3/1 Euro 1/0 1/0 3/0 Téma 1/0 1/0 Ekonom 1/0 1/0 1/0 Reportér 1/0 Hospodářské noviny a jejich internetová verze iHNed přitom patří k titulŧm, v nichţ si ţena před časem vyšší post jiţ dříve vybojovala. Lucie Tvarŧţková nejdříve zastávala pozici zástupkyně šéfredaktora deníku a poté do předminulého roku vedla iHNed. Jednou z prvních šéfredaktorek vŧbec se stala Eva Hanáková, která několik let řídila Ekonom; nyní vede tabletový týdeník Dotyk. Právě Economia mimochodem v uplynulých dnech oznámila, ţe se jako první mediální dŧm v České republice připojila k Evropské chartě diverzity. Podle svého ředitele Romana Latuskeho se chce zaměřit zejména na podporu ţen. Z evropských médií chartu přijaly například Deutschland, AFP, Die Zeit, Der Tagesspiegel či Deutsche Welle či Press Group Maison Moderne. Ţeny si neumějí říct? Zajímavý pohled na zastoupení ţen ve vedení zpravodajských titulŧ nabídla Petra Fundová, generální ředitelka české pobočky německého vydavatelství Burda. Šance ţen a muţŧ v českých médiích jsou mnohdy ovlivněny tím, jak aktivní je jejich přístup k práci, respektive ke kariérnímu postupu, parafrázoval server Mediář její slova, který zazněla na pravidelných Rozpravách o českých médiích pořádaných Fakultou sociálních věd Univerzity Karlovy. „Muţi si o to líp dovedou říct, ţeny čekají, aţ budou osloveny. Ţeny jsou podle ní od přírody praktická stvoření, proto často dávají přednost osobnímu ţivotu. Některé studie naznačují, ţe při výběru témat, jejich zpracování, dŧrazu na rŧzné aspekty hraje roli to, zda je autorem muţ či ţena. Výzkumy téţ ukazují, ţe konzumenti přistupují k médiím osobitým zpŧsobem na základě svého pohlaví, hledají v nich jiné informace, očekávají jinou dikci. Převáţně „muţská“ redakce podle nich připravuje materiály pod vlivem svého muţského vidění světa, a tedy opět především pro muţe. Zastoupení ţen v tuzemských redakcích se v nedávné době věnoval i další prŧzkum. Vzhledem k jinému výběru titulŧ a metodice dospěl k poněkud odlišným číslŧm, jeho závěry jsou však podobné. Na přípravě textu spolupracovaly Barbora Synečková a Barbora Smudková.

URL| http://hlidacipes.org/co-se-v-cesku-dozvite-z-medii-o-tom-rozhoduji-z-90-vyhradne-muzi/ Plné znění zpráv


Vstanou Jawa, Praga a Liaz z mrtvých? 20.6.2015

Mladá fronta DNES str. 07 Pavel P. Novotný

Ekonomika

České značky s bohatou historií nebodují jen u patriotŧ nebo cenou. Očekává se od nich i kvalita. Vládne jim silná trojka – Škoda Auto, Kofola a Pilsner Urquell. PRAHA Na trhu jsou prakticky vymření, v očích marketingových odborníkŧ i věrných zákazníkŧ však stále září – legendární tuzemské značky, jako jsou Praga či Liaz. V prŧzkumu marketingové společnosti Ogilvy & Mather mezi asi 150 odborníky na reklamu a marketing se umístili právě slavní výrobci na špici značek, které mají podle respondentŧ největší potenciál na velký návrat. A to i přesto, ţe tyto firmy mnohdy i více neţ deset let na trhu prakticky neexistují. „Ukazuje se, ţe obecně automobilové značky v Česku jsou velmi populární. Navíc ve své době šlo o opravdové pojmy, které se v hlavách lidí drţí dodnes,“ vysvětluje Ondřej Obluk, šéf reklamní agentury Ogilvy & Mather. I podle něj je však popularita jedna věc, ale ekonomická realita příslušných firem druhá. „Něco jiného je oţivit výrobu kol Favorit, něco nastartovat automobilku. To je mnohem komplexnější a kapitálově náročnější byznys,“ zamýšlí se Obluk. Podle něj by dávalo smysl třeba pod značkami rozvíjet jiné, méně náročné produkty a sluţby. Plnohodnotné oţivení automobilek podle něj příliš reálné není. Značka motocyklŧ Jawa, která tomuto ţebříčku jednoznačně vévodí, je z nich jediná, která nadále pravidelně vyrábí, byť jen v malých objemech a ve speciálních kategoriích. Značku Praga občas oţiví designérská studia pro potřeby závodních konceptŧ, speciály Liazu se zase objevují na slavném závodě Rallye Dakar, ale do sériové výroby mají obě značky hodně daleko. „Je to česká značka, kterou chceme podporovat. Navíc na ní začínal závodit táta, takţe k ní máme vztah. Všichni jezdí na tatrách, my na liazu, je to výzva. Je jasné, ţe o ţádné tovární podpoře nemŧţe být řeč, protoţe firma neexistuje. Ale moc bych jí přál, aby ji opět někdo uchopil a oţivil,“ říká Martin Macík mladší, který na letošním Dakaru usedl za volant liazu a ve svých 25 letech byl vŧbec nejmladším pilotem kamionu v historii závodu. „Svatá“ trojice superznaček V čele hlavního ţebříčku aktuálně nejúspěšnějších českých značek s delší historií neţ 25 let se příliš změn neudálo. Jen odstup tří trvanlivých ikon se od dva roky starého vydání prŧzkumu ještě zvýraznil. Za trojicí Škoda Auto, Kofola a Pilsner Urquell se se značným odstupem řadí značky jako Baťa, Budvar či Mattoni. Z pohledu přisuzované trţní hodnoty si nejvíce polepšila značka černé limonády Kofola. Její odhadovaná hodnota podle oslovených respondentŧ vyskočila za dva roky na trojnásobek, na pět miliard korun. Naopak v řadě ţebříčkŧ oslabila značka tradičního bylinného likéru Becherovka. „Neviděl bych v tom nějaký problém firmy, spíše před třemi lety zapŧsobila výraznější reklamní kampaň. Jinak Becherovka je nadále velmi podporovanou značkou,“ myslí si Obluk. V Kofole jsou s výsledky spokojení. „Do značky dlouhodobě investujeme, máme nové obaly od předních českých designérŧ, reklamy Kofoly patří mezi nejoblíbenější,“ pochvaluje si mluvčí Kofoly Jaroslava Musilová. Značka dnes navíc zastřešuje obří nápojářskou skupinu, která expanduje do řady zemí. „Kofole se díky pevnému řízení značky, skvělému marketingu a lokálnímu konceptu podařilo doma uspět. Na jednu úspěšnou Kofolu ale připadají desítky zkrachovalých a zničených značek,“ hodnotí Denisa Hejlová, odbornice na marketing z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Za příklad dává zkrachovalou textilku OP Prostějov či výrobce porcelánu Haas a Číţek. Z prŧzkumu také vyplývá, ţe lidé českým značkám mnohem více věří. Zatímco v předchozím vydání prŧzkumu z roku 2013 kromě zručného marketingu táhlo na tuzemských značkách hlavně „češství“ a dobrá cena, nyní uţ druhé místo obsadila kvalita. *** Nejúspěšnější tradiční české značky Škoda Auto 87 Kofola 78 % Pilsner Urquell 57 % Baťa 39 % Plné znění zpráv


Budweiser Budvar 39 % Mattoni 17 % Orion 13 % Tatra 13 % Becherovka 9 % Česká spořitelna 9 % Která tradiční značka by se měla znovu prosadit Jawa 23 % Praga 15 % Pedro 14 % Liaz 13 % Míša 11 % Tatra (os. vozy) 10 % Která tradiční značka by se měla znovu prosadit (s nápovědou) Jawa 61 % Favorit 54 % Praga 43 % Tesla 35 % Zetor 15 % Botas 12 % Alpa 9 % Proč se tradičním značkám daří Dobrý marketing 74 % Dobrá kvalita 70 % Tradice 57 % Zájem spotřebitelŧ o domácí značky 52 % Cenová dostupnost 17 % Kolik stojí nejcenější české značky? (v mld. Kč) Škoda Auto 30 Pilsner Urquell 20 Kofola 5 Pramen: Ogilvy & Mather Pozn.: prŧzkum proběhl mezi šéfy marketingu významných českých firem 30 miliard korun je podle marketérŧ hodnota značky automobilky Škoda Auto. Foto popis| O autorovi| Pavel P. Novotný, redaktor MF DNES

Vicepremiér Babiš překvapil svým pojetím komunikace uvnitř vládní koalice 21.6.2015

ČRo Plus

str. 01


Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Dobrý den vám všem, kdo nás právě posloucháte. Pořad Názory a argumenty přichází se svým pravidelným nedělním Kulatým stolem, u kterého vás vítá a kterým vás bude provázet Petr Schwarz. Plné znění zpráv


Budeme hovořit o tom, co se v uplynulých dnech dělo na naší politické scéně, kde se projednával ve sněmovně zákon o majetkových přiznáních. Vicepremiér Babiš poněkud překvapil svým pojetím komunikace uvnitř vládní koalice. A jím vlastněná firma Agrofert zase tím, jak si představuje péči řádného hospodáře. Budeme hovořit ale i o záleţitostech naše hranice značně překračujících. Uprchlické vlně, či o tom, jak se svět zase značně přiblíţil studené, a snad jen studené válce. Diskutovat se mnou budou komentátor týdeníku Echo Petr Holub, dobrý den. Petr HOLUB, komentátor, Echo -------------------Dobrý den. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Komentátor Rádia Svoboda Jefim Fištejn, dobrý den. Jefim FIŠTEJN, komentátor, Rádio Svoboda -------------------Dobrý den i vám. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Politolog Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, dobrý den rovněţ. Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Dobrý den. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------A publicista Jaroslav Bican z deníku Referendum. Rovněţ dobrý den. Jaroslav BICAN, publicista, Referendum -------------------Dobrý den. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Začněme tedy na domácím politickém písečku, kde tento týden gradovaly koaliční neshody. Vše začalo tím, ţe poslanec Šincl předloţil pozměňovací návrh k novele zákona o pojišťovnictví. A pozastavil se nad tím, ţe vicepremiér Andrej Babiš, jehoţ ministerstvo financí novelu předkládalo, mŧţe být ve střetu zájmŧ. Šlo totiţ o zastropování odměn pro pojišťovací makléře a Agrofert i firma Babišových blízkých příbuzných podle tisku v tomto oboru podnikají. Babišova reakce byla bouřlivá. Poslance Šincla obvinil z korupce a mával přitom sloţkou s jeho jménem. Co říkáte takové koaliční komunikaci? Jefim Fištejn. Jefim FIŠTEJN, komentátor, Rádio Svoboda -------------------Tak, sdílím názor, ţe je to druh vydírání. A odkaz na to, ţe je to z otevřených zdrojŧ absolutně neplatí v tomto případě. Ostatně jakýkoli faktické materiály kompromitujícího typu mohou být ze dvou zdrojŧ. Z otevřených zdrojŧ, čili z médií, anebo pořízené při tajném sledování osoby. Myslím si, ţe v případě, kdyţ ministr financí a čelní představitel politické scény se setká z očí do očí s poslancem a řekne mu, přece on mu neřekl, ţe jde o nějaký fakta, které si vyčetl z tisku, on mu řekl, ţe ta fakta jsou kompromitující a ţe pokud nezmění svou pozici, své výpady proti Babišovi, své návrhy v Poslanecké sněmovně, tak mŧţe být popotahován. A o to zde jde. Je lhostejno, jestli to čerpal z médií, z otevřených zdrojŧ, nebo někdo mu něco řekl. Jde o to, ţe poslanec se mŧţe stát snadno terčem specielního finančního vyšetřování, které samozřejmě mŧţe daleko vést, to kaţdý chápeme, ţe kaţdý poslanec, stane-li se terčem vyšetřování, tak si bude příště dávat pozor na to, co říká. To je zpŧsob jednání s koaličním partnerem, který je docela nevídaný v otevřené demokracii. Aby jeden vydíral druhého nějakými údaji z jeho osobního, třeba i finančního ţivota. Plné znění zpráv


Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Hm, Petr Holub. Petr HOLUB, komentátor, Echo -------------------Mně tam vlastně přišla zajímavá ta metoda pana ministra financí. Ono totiţ, kdyţ jsou sloţky s těmi kompromitujícími materiály, tak ony vlastně nejsou určeny ke zveřejnění. Také pan Babiš nedal panu Šinclovi tu sloţku, aby si ji pročetl, co na něj všechno je. Takţe pan Šincl nakonec udělal poměrně rozumnou věc, ţe o všem začal veřejně mluvit. A pan, pak sám pan Babiš říkal, ţe v té sloţce vlastně nic není. Takţe ten jeho manévr, ţe za někým přijdu, řeknu, já mám na tebe kompromitující materiály, budeš dělat, co chci, nebo to zveřejním, tak nezafungoval. Ale v kaţdém případě to je tak, ţe je to postup, který pouţívala například Státní bezpečnost v České republice. Takţe to je opravdu smutné. Nakonec to uznali i koaliční partneři. No, ale nicméně, jak uţ to tak bývá, uznali také, ţe pan Babiš má zcela neotřesitelné postavení v současné konstelaci. Takţe z toho ţádné velké závěry nebudou. Je to ale opravdu takový nepříjemný folklór. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Hm, Josef Mlejnek. Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Ano, já souhlasím s tím, ţe to je velmi nepříjemný folklór. A kdyţ Andrej Babiš vystupuje takto vlastně veřejně na parlamentní pŧdě, nebo vŧči lidem z koaliční strany, tak si člověk klade otázku, jak asi postupuje vŧči lidem, kteří jsou jeho zaměstnanci, nebo kteří třeba přijdou do styku s jeho obchodními zájmy, s Agrofertem a tak dál. Je samozřejmě zajímavé, proč vlastně Andrej Babiš takto jednal. Poněvadţ kdyby skutečně měl nějaké závaţné kompromitující materiály, tak spíš by si toho člověka pozval někam stranou, nebo by to neřešil takhle veřejně. Čili je docela moţné, ţe by rád něco měl, nic neměl. A pouţil tuto metodu. A patrně jsou v sázce i obchodní zájmy Andreje Babiše nebo jeho příbuzných. Poněvadţ jak si jinak vysvětlit to, ţe přece jenom dost riskoval, nebo muselo mu být jasné, ţe z toho mŧţe být aféra, která mŧţe i rozbořit koalici, nebo značně otrávit vztahy v koalici. Takţe pravděpodobně lze usuzovat, ţe ten zákon o pojišťovnictví, to je něco, co se dotýká i obchodních zájmŧ Andreje Babiše samotného, nebo jeho rodiny. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Hm. A Jaroslav Bican. Jaroslav BICAN, publicista, Referendum -------------------Tak, já bych jenom k tomu dodal, ţe vlastně to, co je na tom nové, je, ţe se podobně Andrej Babiš zachoval k poslanci svého koaličního partnera, ale ţe vlastně podobným zpŧsobem uţ se v minulosti choval, byť ta forma byla třeba jiná. Ale to, ţe, to, ţe volal do médiích a svým zpŧsobem vyhroţoval, nebo vlastně přímo vyhroţoval finanční kontrolou, tak to uţ vlastně v minulosti, v minulosti probíhalo. Takţe na tom se spíš ukazuje, ţe v tomto ohledu je Andrej Babiš nepoučitelný. A ţe vţdycky sice, kdyţ se zdvihne nějaké společenské pozdviţení, tak si to někde odpustí, ale pak zas podobné chování se objeví někde jinde. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------On Andrej Babiš se podobným zpŧsobem vlastně zachoval vŧči jednomu z čelných politikŧ opozice Miroslavu Kalouskovi při nedávné mimořádné schŧzi, týkající se právě Babišova střetu zájmŧ, kde vlastně ve svém projevu místo toho, aby se řešil, nebo aby řešil svŧj případný střet či nestřet zájmŧ, tak předčítal z jakési knihy poměrně pozoruhodných, nijak nedoloţených materiálŧ o tom, ţe Miroslav Kalousek se měl toho či onoho dopouštět. Není to v tomto ohledu tedy zřejmě Babišovo úplně mimořádné jednání. A samozřejmě je otázka, nakolik bude ho pouţívat dál. Nyní se ovšem proti Babišovi alespoň zpočátku vymezil i premiér Sobotka, přestoţe v okamţiku, kdy tedy Babiš toto pouţíval proti Miroslavu Kalouskovi, tak mu to nevadilo. Není podobný zpŧsob komunikace vlastně opravdu pro tu vládní koalici více neţ limitující do budoucna? Jefim Fištejn. Jefim FIŠTEJN, komentátor, Rádio Svoboda Plné znění zpráv


-------------------Tak, jako kaţdá koalice i tato vládní koalice existuje svým zpŧsobem z nouze. Je sloţena z velmi rŧznorodých partnerŧ a existuje jen dočasně do toho, do toho okamţiku, aţ to přestane být únosné a výhodné pro kaţdého z těch tří partnerŧ. Co mě na tom zvlášť dráţdí, bych řekl, ani ne překvapuje, je to, ţe mnohé pojmy u nás jsou pouţívaný jaksi v jiném významu, neţ je jejich slovníkový význam. Pojmy jsou vyprazdňovány, zbývá z nich slupka, ta je, se naplňuje nějakým úplně jiným obsahem. A to je běţná věc, kterou pouţívá pan Andrej Babiš. Tak to zní v jeho ústech slova o korupci, on rád obviňuje, tak to bylo v případě s Kalouskem, a tak to bylo i v případě se sociálně demokratickým poslancem. Obviňuje z korupčnictví, tím v podstatě se chová tak, jak se chová ve známým úsloví "chyťte zloděje", coţ křičí zpravidla zloděj. Samotný pŧvod majetku pana Babiše je hodně netransparentní, bych řekl. A často svádí k myšlence o tom, ţe, zda tam nejsou korupční schémata pouţita. Takţe i toto slovo, i tohoto slova se Babiš zmocnil a zneuţívá ho. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Hm, Petr Holub. Petr HOLUB, komentátor, Echo -------------------Tady je, je moţná nějaká interpretace, jak vlastně zvládá pan Babiš svou politickou roli. On přece byl podnikatelem, teď se pustil do politiky. A je zajímavé, ţe tady jsou velice rŧzné interpretace. Je tady třeba komentář kolegy Šídla, který říká, ţe Babiš se uţ politiku naučil dobře a výtečně ovládá českou politickou scénu. Ale kdyţ vidíme, jakých faux pas přehmatŧ se téměř denně dopouští, tak to vypadá, ţe naopak se mu to všechno vymyká z rukou. Kdyby to měl pod kontrolou, tak by prostě si nenechal utéci ty kompromitující materiály tak, aby mohly být vlastně vynulovány tím, ţe se o nich začalo veřejně mluvit. Takţe teď je vlastně otázka, na čem jsme, je na tom Babiš opravdu tak dobře, jak říká kolega Šídlo, nebo se uţ dostáváme do stádia, kdy on svou roli přestane zvládat? Já si tedy osobně myslím, ţe jednoduchá odpověď neexistuje. Protoţe Andrej Babiš je vlastně pilířem té současné vlády. A pokud se něco jemu nedaří, tak to mŧţe vláda korigovat, nebo naopak on mŧţe tu vládu strhnout do nějakých problémŧ. A co mě tento týden opravdu zaujalo a vlastně, ale není to nové tento týden, je to, jak sněmovna s koaliční většinou sto jedenácti hlasŧ není schopna projednat prakticky ţádný významnější zákon. Vţdy dojde k tomu, ţe se to přeruší, ať je to ten slavný zákon o biopalivech, je to zákon o majetkových přiznáních, je to zákon o elektronické evidenci trţeb. Vţdycky se jenom začne, opozice dělá nějaké obstrukce, ale to skutečně nejsou ţádné významné obstrukce, jenom se řeční třeba dvě hodiny, pak se veme hodinová přestávka a koalice uţ přestane tlačit na ten zákon a raději jdou všichni domŧ. Takţe kdybych měl odpovědět na tu pŧvodní otázku, jestli tedy Babiš opravdu všechno ovládá, nebo se mu to vymyká z rukou, tak ta odpověď je, ţe koalice díky tomu, jak chaoticky a impulsivně se chová pan Andrej Babiš, tak není vlastně schopná nic prosadit, ani ve sněmovně, kde má tak velkou většinu. Takţe pro tu vládu to určitě není dobrá perspektiva. A neodskáče si to, tedy pokud dojde k nějakému kolapsu, pouze ministr financí. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Ano, ona je otázka samozřejmě, co to bude do budoucna znamenat jak pro tuto vládu, tak pro ANO jako takové. Protoţe samozřejmě tady se nabízejí otázky za prvé, jak toto pŧsobí na Babišovi voliče, a za druhé, nakolik si Babiš tímto likviduje či nelikviduje vlastní koaliční potenciál. Josef Mlejnek. Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Ano. A tady se ukazuje, ţe Andreji Babišovi trochu dochází dech, nebo je jasné, ţe on nemŧţe dlouhodobě úspěšně pŧsobit v politice s tím, s čím do ní vstoupil. Jako reprezentant, řekněme, naštvané veřejnosti, jako někdo, kdo sliboval, ţe, ţe bude líp, ale ţe prostě zatočí s korupcí, neustále i to říká, říkal to i tento týden, já jsem šel do politiky kvŧli prostým lidem, abych jim zařídil to či ono. A teď tady ti partajní korupčníci mi to pořád kazí. Ale to prostě mu nemŧţe vydrţet uţ kdovíjak dlouho. Ti voliči po něm budou chtít nějaké výsledky. A pokud ţádné pořádné hmatatelné výsledky nebudou, tak ta podpora od něj mŧţe odpadnout, i myslím si, ţe má štěstí Andrej Babiš v tom, ţe zrovna se nacházíme v etapě hospodářského rŧstu, kdy po té vleklé krizi nebo něčem takovém prostě se ta ekonomika trošku nastartovala, nebo nastartovává. A je to otázka, jak dlouho, dlouho vydrţí. Ale protoţe nastává hospodářský rŧst, tak, tak je líp. Ale není to myslím vŧbec kvŧli tomu, ţe by Andrej Babiš něco prosadil. Takţe pokud on nepřijde s nějakým jiným zpŧsobem výkonu politiky, tak aţ začne být trošku hŧř zase kvŧli nějakým objektivním dŧvodŧm, které Andrej Babiš nemá vŧbec pod kontrolou, tak ty preference mohou padat. A ještě druhou věc bych připojil, ta současná koalice začíná mít stejné vady, jako ta Plné znění zpráv


předchozí. Myslím tu Nečasovu vládu. Ta se taky potom veškerý ten potenciál rozdrobil ve vzájemných vnitrokoaličních sporech. A často za těmi spory byly právě rŧzné logistické tlaky, ţe ta, ta strana prosazovala zájem nějakého jiného ekonomického uskupení a jiná strana zase nějakého jiného. A tady, pokud se Andrej Babiš, Andrej Babiš prosazuje evidentně věci, které jsou v zájmu Agrofertu a jeho skupin obchodních. ČSSD prosazuje věci, které, nebo některé z těch věcí v zájmu Agrofertu nejsou, a tady se to začíná najednou zasekávat, ţe Andrej Babiš si nedovede úplně prosadit to, co on by chtěl. A sociální demokracie to začíná nějakým zpŧsobem blokovat, brzdit. A ta koalice se mŧţe, nebo ty spory vnitrokoaliční mŧţou třeba po prázdninách ještě vygradovat. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Hm. Jaroslav Bican. Jaroslav BICAN, publicista, Referendum -------------------Já bych ty spory v rámci té koalice asi zase tolik nepřeceňoval. Ţe podle mě pořád jako je to vlastně tak, ţe ty tři strany spolu vládnout chtějí a ta, ta vŧle, ţe spolu ještě, ještě minimálně déle neţ pár měsícŧ vládnout budou, je jako velmi pravděpodobné. Takţe pak jako si myslím, ţe dŧleţitější neţ reakce těch koaličních partnerŧ třeba na tuhle konkrétní kauzu, o kterém mluvíme, tak je opravdu dŧleţité, jak moc to rezonuje mezi veřejností, a jestli pro tu veřejnost to, ţe někdo někde chodí s nějakou sloţkou, kde je napsáno určité jméno, tak jestli to je podstatné, nebo není podstatné. A další, další věc je, ţe kdyţ člověk sleduje, sleduje jednání sněmovny, tak opravdu vlastně nejviditelnější a nejhlasitější postavou opozice je Miroslav Kalousek. A pokud jako bysme to vzali takhlec, ţe to je vlastně ta alternativa vŧči vládě a vŧči, vŧči Andreji Babišovi, tak pořád si myslím, ţe z toho mŧţe Andrej Babiš relativně určitou pořád ještě dobu těţit. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Ano, Jefim Fištejn. Jefim FIŠTEJN, komentátor, Rádio Svoboda -------------------Tady zaznělo, ţe Babiš se politice naučil, uţ jakţ takţ ji ovládá. Já si myslím, ţe pan Babiš se naučil jenom tomu vedlejšímu v politice, co ji rozhodně neurčuje, a to je soubor manipulativních nástrojŧ v politice, schopnost rozehrát nějaký vnitrostranické rozpory, či kompromitující materiály. Zkrátka to, čemu se říká technologie moci. Ale já si myslím, ţe pravá politika tam teprve začíná. Pravá politika je to, co zŧstává z politiky, kdyţ odečteme právě ty manipulativní technologie. A zŧstává to, co je, pochází z programu, ze světonázoru, z celospolečenských představ, ze schopností překročit jaksi obecněji názor, prŧměrný názor voličŧ a vést někam tu společnost. To pan Babiš rozhodně nemá. Právě proto, ţe jeho strana není spojena s ţádným světonázorem, s ţádným programem. Je ad hoc, je okamţitá, reaguje na okamţité situace. Tam samozřejmě je chvályhodné, ţe se naučil nějakým manipulacím, ale rozhodně to z něho ještě nedělá politika. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Hm. V pátek uţ se naštval i jindy poměrně klidný předseda lidovcŧ Bělobrádek, který vlastně reagoval na to, ţe poslanci ANO hlasovali proti vládním návrhŧm. A řekl, pokud chtějí, abychom hlasovali pro jejich návrhy, tak se tam musí chovat i sami. A také, ţe ochota hlasovat pro návrhy koaličních partnerŧ v případě, ţe oni sami nerespektují toto pravidlo, se bude limitně blíţit nule. To znamená, ţe opravdu ta situace v koalici se do značné míry vyhrotila, protoţe zatím ten střet probíhal hlavně mezi premiérem Sobotkou a vicepremiérem Babišem. Nyní tedy i lidovci uţ dávají najevo, ţe spokojeni nejsou. Ale chtěl bych se vrátit ještě k jiné právě vlastně poloze celé této kauzy. Andrej Babiš při vstupu do politiky říkal, a je to dnes naprosto okřídlená věta, ţe stát chce řídit jako firmu. Na druhou stranu, pokud si pamatujeme Babišovy obchodní metody, které byly dosti známé ještě předtím, neţ přišel do politiky, tak opravdu byly známé tím, ţe byly velice tvrdé, a sice úspěšné, ale často opravdu, obdivoval je ten, kdo obdivoval prostě tvrdého obchodníka, který nemá příliš velké skrupule. Dá se tedy vŧbec mluvit o nějakém překvapení, nebo Babiš pouze vlastně dělá to, co sliboval? Petr Holub. Petr HOLUB, komentátor, Echo -------------------Řídit stát jako firmu, to je fráze, která se pouţívá ... Plné znění zpráv


Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Ano, stala se okřídlená. A je to podobné jako boj s korupcí, ano. Jenom tady v tomto případě ... Petr HOLUB, komentátor, Echo -------------------Ale pouţívala se před Babišem. Například vítěz slovinských voleb 2011 Zoran Jankovič, známý manaţer, to také pouţíval. Takţe to, to patří k výbavě PR agentur takovéto fráze, které se dají vţdycky ve vhodný okamţik vhodnému politikovi. Ono, takţe není jasné, co se tím míní, řídit stát jako firmu. A tam je asi ten zásadní samozřejmě problém. Protoţe v inter..., v pojetí Andreje Babiše to "řídit stát jako firmu" znamená, ţe cokoliv udělám jakoţto politik, tak musí nějakým zpŧsobem pomáhat Agrofertu. Tady je vlastně překvapivé, ţe ta koalice stále ještě drţí. Já si to vysvětluju tím, ţe, ţe asi se toho ještě tolik neudělalo, takţe nemohlo dojít k nějakým významným konfliktŧm. On totiţ tento přístup, který tady je, ţe se rozhodnutí značné části státního aparátu podřizuje zájmŧm jedné firmy, nebo minimálně se dohlíţí, aby nebyl v rozporu se zájmy této firmy, to není nějaká bezprostřední korupce. Ale opravdu ta strategie v tom je. Tak to je velice neobvyklá situace. To není úplně běţná demokracie. My jsme v podmínkách, které jsme dosud nezaţili a musíme se s tím nějak vyrovnat. Zatím se s tím aktivně ta společnost, ani politická garnitura se s tím nějak aktivně nevyrovnávají. Vţdy jsou překvapeni, proč to ten Babiš dělá? No jo, on to tam má střet zájmŧ. A aţ si to uvědomují, uvědomí víc, tak to třeba začnou řešit. Bohuţel sociální demokraté a lidovci jsou moc rádi, ţe jsou zase po letech ve vládě, tak to neřeší a vţdycky říkají, no, tak tyto estébácké metody musí skončit. A Babiš pak řekne, to uţ je za námi, jdeme dál, musíme něco dělat pro lidi. Takţe jsem zvědav, jak tato kapitola českých polistopadových dějin skončí, protoţe nemŧţe skončit jen tak, ţe se zasmějeme, přijdou volby a pojedeme dál. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------No, ono s tím trošku souvisí kauza, kterou zveřejnily Reportéry, Reportéři ČT na začátku tohoto týdne. Kdy vlastně byla reportáţ, ţe firma Agro Jevišovice, která patří holdingu Agrofert ministra financí a vicepremiéra Babiše, chemicky zlikvidovala úrodu zemědělského podniku Agro Boskovštejn. Jde tam o spor o pŧdu. Ovšem na pŧdu osetou pšenicí, kterou teda osil Agro Boskovštejn, najely postřiky vlastně tedy Babišova Agrofertu. A úrodu zlikvidovaly neselektivním herbicidem. To znamená, totálně. A jak se vyjádřil mluvčí Agrofertu, pouze jednali s péčí správného hospodáře. Poněkud, poněkud překvapivé, alespoň pro mě, i kdyţ na druhou stranu v, v kontextu všeho asi by člověk neměl být překvapen, se k tomu vyjádřil i ministr financí, přestoţe tedy vlastně by v tom opravdu nyní neměl mít ţádnou roli a pro média nebo konkrétně pro Právo napsal SMS hanobící vlastně majitele toho Boskovštejnu, ţe je to podvodník a tak dále. A ţe se mu tedy nedá věřit. Je to nějaký opravdu, dalo by se říci, symptomatický příklad pro Babišovo i vládnutí? Mŧţeme tedy čekat, ţe i do politiky přijedou postřikovací stroje s jakýmisi pomyslnými herbicidy? Josef Mlejnek. Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Ano. Ony uţ moţná v té politice jsou. Samozřejmě ta kauza, já ji vŧbec neznám do detailŧ, tak ji nebudu komentovat. Ale ten zase přístup Andreje Babiše, ţe pošle jako SMS, zaútočí na, vlastně ředitele a majitele té konkurenční firmy, tak to je pro něj typický. On to dělá neustále. A jenom ještě bych měl poznámku k té ideji řízení státu jako firmy. To Andrej Babiš velmi často spojuje s představou zavedení většinového volebního systému, on to často opakuje, ţe nemŧţu řídit stát jako firmu, tady mám ty, v podstatě, otravné, on to řekne, neřekne to moţná přímo, ale z toho kontextu to vyznívá, otravné koaliční partnery. Kdyby tady byl většinový volební systém, tak bychom, tak bych mohl zařídit to, co jsem slíbil. Kdyby byl prostě většinový volební systém a, dejme tomu, ţe by ANO mělo nadpoloviční většinu v parlamentu, tak by to ale bohuţel znamenalo de facto diktaturu. Protoţe to, ta stana je, to je politická divize koncernu Agrofert. Andrej Babiš tam rozhoduje sám. Čili já, z jeho úst, kdyţ on říká, já bych chtěl řídit stát jako firmu, tak to v podstatě znamená, já bych chtěl být tady diktátorem. A to je velmi nebezpečné a v tom spočívá skutečně nebezpečí Andreje Babiše. A pokud jde o ty, o ty postřiky a tak dál. No, on se projevil jako tvrdý obchodník uţ tím vstupem na politickou scénu. Protoţe poprvé v roce 2011, kdyţ to zkusil, tak to, to pohořel, to neuspěl. Vlastně on byl úspěšný aţ na druhý pokus. A on si vybral jako nejslabšího hráče na trhu, tím byla ODS, věděl, ţe prostě má slabinu, ţe ti politici z ODS jsou zapojeni do rŧzných korupčních afér. Tak prostě tady na to udeřil, ten první pokus byl spíše, se mi zdálo, jako směrem doleva, k takovému populismu tady, jako to vzal spíš doprava, nebo tam takový střed a trošku doprava. A on se chová úplně podobně, jako prostě podnikatel, ţe prostě kdyţ chce rozšířit záběr trhu pro svou firmu, tak udeří na nějaké slabší hráče, ty zlikviduje a zabere to jejich místo, tak on si to takhle naplánoval, ţe prostě Plné znění zpráv


zabere místo po ODS. Nebo i místo po ODS a takhle to udělal. Takţe on takhle postupuje, postupuje celou dobu. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Jaroslav Bican. Jaroslav BICAN, publicista, Referendum -------------------Já na úvod nemŧţu neupřesnit, ţe vlastně ještě před Reportéry s touhle tou kauzou, přišel deník Referendum v reportáţi Zuzany Vlasaté ... Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Tak to se omlouvám deníku Referendu, Referendum. Jaroslav BICAN, publicista, Referendum -------------------A jinak, jinak ještě, právě jakoby já si myslím, ţe podobný typ kauz, jako tato, vlastně podle mě mŧţe jako mít potenciál vlastně mediálně Andreje Babiše jakoby poškodit více, neţ to, ţe někde chodí s nějakými, s nějakými sloţkami nadepsanými jménem nějakého poslance, a to z toho dŧvodu, ţe přece jenom jakoby sdělení, ţe bylo zničeno potravinové pšenice za čtyři miliony korun, a ţe to je pšenice, ze které se peče chleba, tak podle mě jako to sdělení je mnohem jako silnější a lépe komunikovatelnější, neţ to, ţe jako se sbírají nějaké materiály, a ţe jsou nějaké sloţky. Takţe si myslím, ţe pokud by podobných kauz bylo více a ta veřejnost tím byla konfrontovaná, tak to si myslím, ţe potenciálně mŧţe Andreji Babišovi uškodit opravdu mnohem víc. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Ano, tak kauzy Andreje Babiše tento týden opravdu rozbouřily scénu, ale pojďme uţ i k dalším tématŧm.

Zákon o majetkových přiznáních začala projednávat sněmovna 21.6.2015

ČRo Plus

str. 02


Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Ano, posloucháte Český rozhlas Plus, Kulatý stŧl pořadu Názory a argumenty, u kterého dnes diskutují komentátor Rádia Svoboda Jefim Fištejn, komentátor týdeníku Echo Petr Holub, politolog Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a publicista Jaroslav Bican z deníku Referendum. V pátek sněmovna začala probírat majetková přiznání. Zákon o majetkových přiznáních. Moţná opravdu tam těch témat vlastně k tomu je několik, ale pojďme opravdu úplně od začátku. Jak se díváte na tu současnou podobu majetkových přiznání, jak je předkládá vládní koalice? Petr Holub. Petr HOLUB, komentátor, Echo -------------------Tak, ten současný zákon není nějak extrémně radikální, takţe by vlastně nad ním šlo do značné míry i mávnout rukou. Dalo by se říci, tak on jen zpřesňuje pravomoci finančních úředníkŧ. Je ale třeba si dávat pozor, na to upozorňuje samozřejmě opozice, ţe tento zákon je součástí určitého taţení, který by měl zlepšit dohled státu nad občany. Coţ je takový termín, který připomíná autoritářské reţimy, protoţe v té demokracii to vypadá divně. Já si platím své zaměstnance, úředníky, aby mě lépe kontrolovali. Tady v tom je trochu rozpor. To taţení začlo opravdu uţ začátkem roku 2014, jeho součástí měly být třeba registry účtŧ, to znamená, ţe ministerstvo financí, respektive finanční úředníci měli mít pod dohledem účty všech občanŧ a dokonce i zŧstatky na těchto účtech. Tak to nakonec pro odpor České národní banky neprošlo. Ten zákon o majetkových přiznáních není tak radikální, jako byl ten zákon o bankovních registrech. Tady ale jde o to, ţe se nabízí těm finančním úředníkŧm podobná moţnost. Kdyţ finanční úředník usoudí, ţe jsem nějaký příliš bohatý, tak já mu musím prokázat, ţe bohatý nejsem. To znamená, dám mu i nahlédnout do svých bankovních účtŧ. Nebude tam sice online přístup, Plné znění zpráv


ale to bankovní tajemství se tady opět nějakým zpŧsobem porušuje. A je tedy, je to opravdu nějaký princip, který je velmi dŧleţitý v kaţdý, v kaţdé civilizované společnosti. Je pravda, ţe k tomu porušování bankovního tajemství teď dochází čím dál častěji na celém světě, ale neměli bychom to brát jako samozřejmost. A opravdu tam bude záleţet na detailech, jak, jaké ty pravomoci jednotlivých finančních úředníkŧ budou. Takţe ten zákon sám o sobě nemusí být zlý, ale hodně záleţí na tom, jaké bude mít provedení. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Je správné, ţe stát v tomto případě právě vlastně přenáší to dokazování na stranu toho, dejme tomu, vyšetřovaného? Ţe počítá s určitou presumpcí viny? Petr HOLUB, komentátor, Echo -------------------Tak, to je, to je takový princip, který kdyţ se nepřehání, tak je běţný. Jo, opravdu jako je to tak, ţe já kdyţ v Německu mám nějaký velký majetek, tak za mnou mŧţe finanční úředník přijít a říct, no, jak jste si na to vydělal? A já mu řeknu, podívejte, já jsem tady zdědil deset milionŧ eur, proč bych si nekoupil tuto novou vilu. Takţe opravdu jde o to, jakým zpŧsobem se tato pravomoc a tento princip vyuţívají. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Jefim Fištejn. Jefim FIŠTEJN, komentátor, Rádio Svoboda -------------------Protoţe jsem řadou zemí prošel a přiznání majetková rŧzná jsem musel podávat a musím i dnes, kupříkladu pro občany Spojených státŧ existuje povinnost nahlásit kaţdý rok své zahraniční účty. Ale přece jenom to dŧkazové břemeno takzvaně není na člověku, ale v případě pojetí podezření ze strany úřadŧ je na nich především to vyšetřování. Chtít od člověka, aby po celý ţivot, a to v úplnosti skladoval dŧkazy, jak a co nabyl, je docela velká nehoráznost. Protoţe skoro ţádný z nás, kromě těch, kdo opravdu nic nemá a jsou poţehnaní tím stavem nemajetnosti, tak ostatní rŧzně v prŧběhu ţivota něco šetří a není moţné dokázat kaţdou částku rozhodně. Zejména ţijeme v takovým otevřeným světě, kde je spousta sloţitých osudŧ, který sem přichází, nebo ţijí, nebo byli někde, strávili někde patnáct, dvacet, třicet let. Víte, mluvím o repatriantech, navrátilcích a tak dále. A někdo naopak teď, český doktor jede do Spojených státŧ, tam nějakou chvíli pracuje, za tři roky má slušný peníz. To má opravdu dokazovat úředníkovi jenom proto, ţe anonym nějaký udání napsal, ţe má příliš vysokou zeď, přes kterou nevidí a za tou zdí se mŧţe skrývat cokoli? A uţ v tu ránu úředník mŧţe přijít a chtít po člověku, aby dokázal, jak to všechno nabyl. Je to hodně sloţité. A souhlasím s kolegou Holubem, ţe jedině velmi mírné a vlídné provedení by mohlo ztlumit tuto nesmyslnost. Neříkám nespravedlnost, ale nesmyslnost, protoţe to dokazování není moţné. A kdyţ nedokáţu v té úplnosti, ţe mám tchána a tchyni, který něco taky dědili a ty mně přispěli na barák, kdyţ to nedokáţu, tak pak co? Pak nastává exekuce, nebo jak mŧţe stát skrze i schopného úředníka mě obvinit z něčeho, co, jenom proto, ţe jsem nedokázal pŧvod majetku? Myslím si, ţe to je dost nepromyšlený. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Ano. Josef Mlejnek. Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Já nechci dál komentovat ten zákon o majetkových přiznání, přiznáních. Ale napadá mě to, ţe to zase není úplně první návrh z dílny vládní koalice tohoto typu. V to smyslu jakési, jakéhosi zpřísnění kontroly. A Andrej Babiš, ministerstvo financí velmi často zdŧvodňuje tyto návrhy tím, ţe je třeba dostat státní finance do nějaké rovnováhy. A ţe je třeba zastavit rŧst toho zadluţování. Coţ na jednu stranu svědčí o tom, ţe si uvědomuje jeden z největších problémŧ současné české politiky, a nejen české. Rŧst toho veřejného zadluţování. Ţe asi, protoţe si uvědomuje hloubku toho problému, tak moţná i má snahu to nějak řešit, poněvadţ je mu jasné, ţe kdyţ to řešit nebude, tak mu tady naskočí deficit státního rozpočtu do obrovských rozměrŧ a tak dál. Ale na druhou stranu je nebezpečí, ţe toho mŧţe jako zneuţívat. Nebo ţe s touto argumentací nechceme skončit jako Řecko, nechceme, aby prostě rostl dál státní dluh a tak dál, tak začne kontrolovat všechno a všechny, bude si pomoci rŧzných zákonŧ a opatření vynucovat další a další moţnosti, jak kontrolovat lidi a kontrolovat to, co lidé Plné znění zpráv


vlastní a tak dál. Takţe se z toho mŧţe stát vlastně z boje proti státnímu zadluţování i jakýsi nástroj jakési státní, nebo státně finanční politice. A mŧţe to mít i negativní dopad pro svobodu občanŧ. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Ona je právě ta otázka, jaký vlastně význam v dŧsledku ten zákon bude mít. Protoţe na jednu stranu pokud se hovoří o tom, ţe by teda z toho majetku byla vyměřena patnáctiprocentní daň, plus nějaké devatenáctiprocentní penále, tak vlastně pokud by ten majetek byl nakraden, tak je to poměrně slušná pokuta. A zase teda, kdyţ jsme u těch daňových úřadŧ, třeba právě ve Spojených státech, tam potom ty penále, nebo v Německu, tam potom ty penále jsou mnohem vyšší a opravdu teda ten dotyčný většinou o ten majetek opravdu přijde, pokud teda mu daňový úřad prokáţe, ţe tedy to tak není. Takţe i v tomto jako já osobně cítím, ţe vlastně ta koalice si také není jistá a nechce do toho sáhnout úplně hrubě. Jaroslav Bican přikyvuje. Jaroslav BICAN, publicista, Referendum -------------------Já bych k tomu jenom dodal, ţe právě toto opatření je reakcí na nějaké často jakoby mediálně skloňované případy lidí, které měli majetek opravdu v řádu jako několika desítek milionŧ a bylo jako jasné, ţe neměli kde tyto peníze získat, ţe si je nemohli nějak běţně vydělat. Takţe jakoby ve chvíli, kdy toto opatření je reakcí na podobné případy, tak si myslím, ţe by bylo nesmyslné a opravdu by to jako ... Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Já se, já bych si dovolil v tomto oponovat. Protoţe obdobní lidé většinou ty peníze mají mnohem lépe skryté. To, ţe disponují viditelně nějakými penězmi, je jedna věc. Ale většinou ty majetky nemají napsané na sebe, jsou napsané někde v Karibiku, nebo na Samoi nebo bŧhví kde. A stejně by vlastně je neprokazovali, protoţe nic nemají. Jaroslav BICAN, publicista, Referendum -------------------Já jsem, já jsem právě tím chtěl ... Petr SCHWARZ, moderátor -------------------To vidíme u rŧzných procesŧ s českými kmotry. Jaroslav BICAN, publicista, Referendum -------------------Já jsem právě chtěl dodat, ţe jakoby ve chvíli, kdy tohle opatření je motivované tímto, tak by bylo jakoby nesmyslné, kdyby pak bylo nejvíc aplikovatelné proti, proti lidem, kteří prostě budou mít úspory pŧl milionu a, a pak jako opravdu budou, budou jako tahaní po úřadech, aby něco jakoby dokazovali. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Hm. Ano, tak tady sice ta hranice je vyšší neţ pŧl milionu, ale na druhou stranu právě, ano, to je myslím věc, která je tam velice podstatná, zda toto opatření opravdu vŧbec je s to ony majetky právě, o které tady vlastně jde, nějakým zpŧsobem najít a zdanit. Přinejmenším zdanit. Petr Holub. Petr HOLUB, komentátor, Echo -------------------Tak, ono je to naprostá chiméra. Protoţe kdyţ se hovoří o tom, nakonec to dnes říkal pan prezident Zeman, ţe bude moţné se vypořádat s takovými zlodějnami, jako byly lehké topné oleje, tak to opravdu je pohádka o krásném světě, kdy se po pětadvaceti letech zjistí, kdo kdy udělal nějaký zločin. Já si tedy myslím, ţe ten efekt bude asi jediný. Pokud někdo bere úplatky, tak si to nechává poslat na svá, na své zahraniční konto. Coţ tedy, po pravdě řečeno, většina korupčníkŧ uţ dělala dnes, jen v tom budou dŧslednější. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Plné znění zpráv


Ano. A uţ jenom velice krátce k majetkovým přiznáním. Tady Petr Holub to nakousl. V pátek do sněmovny potřetí, jestli se nepletu, za svŧj mandát přišel prezident Zeman, aby právě tento zákon podpořil. Je to pozoruhodné přinejmenším z toho dŧvodu, ţe samozřejmě Miloš Zeman se jiţ dlouho, to je naprostá pravda, on to zdŧraznil, pokouší tento zákon uvést v České republice v platnost. Na druhou stranu se obklopuje lidmi, kteří se nějakému majetkovému přiznání velice úspěšně vyhýbají. Ať je to kancléř Mynář, nebo jeho poradce Nejedlý, kterého si s sebou vzal i k prezidentu Putinovi na návštěvu a který říká, ţe on ţádné majetkové přiznání nemusí dávat, protoţe není placený. Tudíţ tedy, coţ alespoň z mého pohledu tedy opravdu poněkud vyvrací celý smysl majetkových přiznání, protoţe samozřejmě potom, kdyţ to hodně zjednoduším, tak mafiáni, kteří si dosti nakradou a budou moci stát vésti zadarmo, tak by teda asi podle toho nemuseli podávat ţádné, ţádné majetkové přiznání. Jak se díváte na vstup prezidenta právě do tohoto projednávání? Jefim Fištejn. Jefim FIŠTEJN, komentátor, Rádio Svoboda -------------------Myslím si, ţe pan prezident zŧstává věren sobě i v tom, a vidí třísku jen v cizím oku, kolem sebe snáší velmi pohodlně lidi netransparentní, s netransparentním pŧvodem majetku. A nevidím v tom nic zásadně nového. Platí to i pro jiné aspekty, tak jako třeba prověrka pro pana kancléře a tak dále. Zřejmě pan prezident je odhodlán ve svém okolí to demonstrativně, aţ demonstrativně snášet aţ do konce svého funkčního období. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------No, a Jaroslav Bican. Jaroslav BICAN, publicista, Referendum -------------------Já bych jenom k tomu dodal, ţe mě vlastně nepřekvapilo, ţe Miloš Zeman pořád jakoby aktivně vystupuje a v souvislosti jakoby s tímto zákonem, ţe on to prostě slíbil, slíbil v předvolebním boji, kdyţ na, kandidoval na prezidenta. A vzhledem k tomu, ţe to byla přímá volba prezidenta, tak on jako vlastně pořád má v tomhle jakoby ten závazek, ţe to voličŧm slíbil, a tak se snaţí jako pořád být spojovaný s tím, ţe se to nějak postupně naplňuje a realizuje. A to, ţe vedle toho tedy má spolupracovníky, kteří jako v něčem, v něčem by se jich to takto dotýkalo, tak to holt, pak holt je věc, kterou zas tolik jako nebere jakoby v potaz, a dává v tomhle jako opravdu přednost jako před tím, ţe něco slíbil a tak. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Pojďme z čistě české politiky na chvíli i do, k té mezinárodní.

Evropa čelí velké vlně uprchlické z Blízkého východu a z Afriky 21.6.2015

ČRo Plus

str. 03


Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Ano, posloucháte Český rozhlas Plus, Kulatý stŧl pořadu Názory a argumenty, u kterého dnes diskutují publicista Jaroslav Bican z deníku Referendum, politolog Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, komentátor Rádia Svoboda Jefim Fištejn a komentátor týdeníku Echo Petr Holub. Tento týden oznámil úřad vysokého komisaře OSN, ţe ve světě je uţ šedesát milionŧ uprchlíkŧ. Ten nárŧst je opravdu veliký. Evropa čelí velké vlně uprchlické z Blízkého východu, z Afriky, která vlastně jde několika směry a stále vlastně vyvolává velmi silné politické napětí. A zároveň ovšem v současné době, alespoň já jsem nezaregistroval vlastně jediný jakýkoliv reálný návrh, jak se s touto situací vyrovnat. Má vŧbec, nebo má vŧbec tato situace nějaké řešení? Jefim Fištejn. Jefim FIŠTEJN, komentátor, Rádio Svoboda -------------------No, tak tady to je opravdu milionová otázka, jak se říká, na Nobelovu cenu. Právě proto, ţe společným jmenovatelem problému je bezradnost současných politických, ale i myslitelských elit. Slyšíme určité spektrum, jak se dnes říká, vějíř názorŧ, počínaje tím, ţe nikdo nemá právo na své území, a ţe kaţdý mŧţe vlastně se Plné znění zpráv


nastěhovat tam, kde se mu to víc líbí, aţ po názory ţádající postavit zeď kolem Evropy, nebo případně střílet do těch uprchlíkŧ přímo v mořích, kde se objevují. A tak dále. Takţe ani já neznám finální odpověď. Jenom vím, s čím nesouhlasím já. Nemohu souhlasit s přiznáním práva velkých lidských mas, dá se říct, prostě národŧ, obyvatelstva ţádat o politický azyl jen proto, ţe jejich země se rozpadá jako stát, ţe nefungují tam základní státní struktury, a proto automaticky tedy celé obyvatelstvo toho státu má nárok na politický azyl. Já si myslím, ţe tady je to nejen zahrávání si s ohněm obecně, ale i zpronevěření se samotnému pojmu politický azyl. Já jsem ho kdysi vyuţil, ale v sousední zemi. A bylo to skutečně záleţitost politická. Ale uznávám i, dokud i ekonomický přistěhovalec nepředstavuje váţnou hrozbu samotnému funkčnímu systému, tak mŧţe být přivřeno oko na, na něj. Ale kdyţ je to uţ opravdu váţná sociologická, sociální hrozba, tak tam je znovu očistit ten pojem, pokusit se o jasné znovuvymezení pojmu, definici pojmu, kdo je politický, kdo pouze utíká před rozkladem vlastního systému, a kde tady zohledníme zodpovědnost národŧ za to, jak ţijí, v jakém systému ţijí, to prostě potom jsme v situaci, ţe ti, kteří spolupracovali na svém, zúrodnili svŧj systém a dopracovali se určitého blahobytu, tak prostě jsou na tom úplně stejně, jako ten, kdo nedokázal doma, a proto jde za, dá se říct, za lepším. Toto mě hluboce neuspokojuje. Přitom si myslím skutečně, ţe odpověď by měla být racionální především, to znamená, neohroţovat stabilitu vlastního systému taky. Evropa stojí na křiţovatce, jak všichni říkají, a to proto, ţe je opravdu velká šance na to, ţe ohrozí svŧj systém, dojde, a uţ i teď vidíme, ţe politicky dochází k posunŧm směrem k radikálnějším hlasŧm. A marně bychom těm radikálŧm říkali, podívejte se, vţdyť všichni jsme lidi, tak jak to dělal papeţ, on je svatý, ve smyslu svatá prostota, ale my, kdo chce prostě zachovat funkční systémy ve svých zemích, tak bychom neměli takto uvaţovat, opravdu. Takţe myslím si, ţe postoj má být vysoce racionální a jednotný víceméně v Evropě. Neříkám teď, jaký postoj. Tam je třeba při zpřísnění přístupových cest, my nemŧţeme dovolit, aby někdo vynucoval přístup na území Evropy, doslova sílou. Anebo vynucoval falešnou, falešným soucitem. Protoţe kdyţ prostě tam se vylodíte na březích, tak uţ jakoby máte vyhráno, protoţe nikdo vás zpátky nepošle. To by taky, to by, mně taky připadá jako malomyslné. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Hm. Petr Holub. Petr HOLUB, komentátor, Echo -------------------Tak, určitě ten problém nějak řešitelný je. Teď jde o to, jaké prostředky budou muset být pouţity. Já tím tedy nakonec ukazuji na ten australský model, ţe tady nešlo o tolik potenciálních uprchlíkŧ, ale skutečně to, ţe Austrálie dokázala zavřít své hranice, to se zdá téměř nemoţné. Ale podařilo se to. Ono ... Petr SCHWARZ, moderátor -------------------A také je za to dnes velice kritizována. Petr HOLUB, komentátor, Echo -------------------No, samozřejmě. Tady by se musely udělat také nějaké kroky, které by byly velmi kritizovány. Jiná moţnost tady není. Ale ono totiţ zajímavé na tom je, ţe tady se ţije v nějaké představě, ţe ty časy se strašně zhoršují a všechno se rozpadá. Ale ono paradoxně, kdyţ se na to podíváme, tak ono je to přesně naopak. Časy se zlepšují tak, ţe na to nejsme připraveni. Čili kdyţ se podíváme, kdo se k nám chce dostat, k nám do Evropy, tak to jsou lidé, kteří se ve svých zemích mají zpravidla o mnoho lépe, neţ se měli třeba v předchozích dobách. V těch státech se prodlouţil očekávaný věk doţití třeba o deset let, třeba jenom v posledních desetiletí. Dětská úmrtnost tam významně klesá. Ti lidé si osvojili mnoho nových kulturních návykŧ, které minimálně jsou potřeba k tomu, aby zjistili, ţe je moţné se přestěhovat někam do Evropy a mít se ještě lépe. Takţe to je opravdu ohromná civilizační změna, ke které došlo v mnoha státech Afriky, nakonec i ve státech Blízkého východu. Tam také vlastně celé, celý ten exodus začal tím, ţe si lidé uvědomili, ţe nemusí ţít v diktatuře, ţe mohou mít demokracii a trochu více svobody. Skončilo to, jak to skončilo. A je, je to nějaký civilizační přelom, který je v podstatě pozitivní, ale protoţe to jsou tak ohromné změny, tak se musíme nějak naučit je zvládat. Spíš je chyba Evropy, ţe je v tom tak pasivní a ještě v tom má nějaké vnitřní problémy, ţe třeba by se měly, nebo neměly nějak bránit vlastní hranice. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Ano, Josef Mlejnek. Plné znění zpráv


Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------No, je pravda, ţe civilizační úroveň v těch afrických zemích se asi za poslední období trošku zvedla, a ţe ti lidé mají schopnost zjistit si na internetu, ţe je nějaká bohatá Evropa, a jak se tam dostat. Ale já bych přece jenom nebyl tak optimistický jako Petr Holub. Protoţe jejich uplatnění v Evropě je velmi, velmi nízké, mizivé. To nejsou lidé, kteří by byli schopni vykonávat nějakou kvalifikovanou práci. Takţe pokud je bude Evropa přijímat v nějakých masivních počtech, tak prostě oni budou jenom vlastně závislí na tom sociálním systému, kdy ty evropské státy jsou všechny zadluţené, takţe tím se to zadluţení ještě zvýší. A bohuţel taky má Evropa zkušenost s tím, ţe snaha absorbovat migranty z jiných kulturně civilizačních nebo náboţensko-civilizačních okruhŧ je neúspěšná, poněvadţ oni, oni neprocházejí tím procesem sekularizace, a naopak aţ v té druhé, třetí generaci se u nich ty kulturní, náboţenské odlišnosti ještě zdŧrazňují. Takţe to jsou obrovské problémy. Samozřejmě úplně nejlepším řešením tohoto problému by bylo to, kdyby Evropa dokázala vyřešit ty problémy v těch afrických zemích. Nebo vyřešit problémy na Blízkém východě tak, aby to byly stabilní demokratické země s vyspělou ekonomikou a nikdo neměl dŧvod utíkat. Ale to je samozřejmě utopie, to je samozřejmě nerealizovatelné. Takţe já se obávám, ţe to skončí tak, ţe nakonec stejně evropské země přistoupí na nějaký ten australský model, prostě ţe to uzavřou ty hranice a, a budou i dost jaksi brutálně sem nikoho nepouštět. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Ano. Téma rozhodně bysme mohli probírati dále a ještě by nám nějaká zbyla. Ale čas uţ je proti. To byl nedělní Kulatý stŧl pořadu Názory a argumenty. Mně nezbývá neţ poděkovat jeho dnešním hostŧm politologu Josefu Mlejnkovi z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Na shledanou. Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Na shledanou. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Publicistovi Jaroslavu Bicanovi z deníku Referendum. Jaroslav BICAN, publicista, Referendum -------------------Na shledanou. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Komentátorovi týdeníku Echo Petrovi Holubovi. Petr HOLUB, komentátor, Echo -------------------Těšilo mě. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------A komentátorovi Rádia Svoboda Jefimu Fištejnovi. Jefim FIŠTEJN, komentátor, Rádio Svoboda -------------------Na shledanou. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Od mikrofonu Českého rozhlasu Plus se loučí a příjemná poslech našeho dalšího programu přeje Petr Schwarz.



Souboj klanů 2.0 21.6.2015

ČT 1

str. 03

21:45 168 hodin

Markéta DOBIÁŠOVÁ, moderátorka -------------------Křeslo prezidenta ve Spojených státech. Jména, která se o něj chtějí příští rok ucházet, rychle přibývají. Dvě z nich ale výrazně vyčnívají. Bush a Clintonová. Členové dynastií, které uţ v Bílém domě někoho měli. Pokud by zvítězil Jeb Bush, šlo by dokonce uţ o třetího muţe ze stejné rodiny na postu prezidenta. Jakou roli hrají dynastie v americké politice? A jaké mají tito dva kandidáti šance obstát? Zjišťoval Martin Mikule. Jeb BUSH, bývalý guvernér Floridy, kandidát na prezidenta USA -------------------Naše země jde velmi špatným směrem. Otázkou je, co s tím uděláme. Já se ptám ..., já se ptám, co já s tím udělám. Uţ jsem se rozhodl. Budu kandidovat na prezidenta Spojených státŧ amerických. Hillary CLINTONOVÁ, bývalá ministryně zahraničí USA, prezidentská kandidátka -------------------Vy jste postavili Ameriku znovu na nohy. A víte co. Amerika nemŧţe být úspěšná, pokud nebudete úspěšní vy. Proto kandiduji na prezidentku USA. Martin MIKULE, redaktor -------------------Bush versus Clinton. Jména, která proti sobě stála v prezidentské kampani před třiadvaceti lety, opět na scéně. Teď se moţná bude historie opakovat. Jen v jiném obsazení. Igor LUKEŠ, profesor historie a mezinárodních vztahŧ, Boston University -------------------Samozřejmě to jméno přinášejí svoje výhody, například nemusí se nikomu představovat, řekne se Bush a všichni vědí přesně, co to znamená, ale v tom je obsaţen i problém. Martin MIKULE, redaktor -------------------Problém, kdyţ je to jméno bratra, který byl nejméně populárním prezidentem Spojených státŧ za posledních sedmdesát let, co se popularita měří. Muţ, kterému i jeho příznivci vyčítají unáhlenou invazi do Iráku. Muţ, který proslul i svými přeřeky. George W. BUSH /Zdroj: YouTube, srpen 2006/ -------------------Naši nepřátelé jsou vynalézaví a nápadití. My také. Nikdy nepřestanou hledat nové zpŧsoby, jak ublíţit naši zemi a našemu lidu. Ani my ne. Kryštof KOZÁK, amerikanista, FSV UK -------------------On je trochu jako jiný typ, neţ ten jeho bratr George W., jo, já to nechci říkat takhle úplně jako uráţlivě, ale je ..., například to vypadá, ţe je jako přemýšlivější typ. Martin MIKULE, redaktor -------------------Slavné příjmení znamená hodně. Jeb Bush ale do názvu své kampaně zahrnul jen své křestní jméno a pro jistotu s vykřičníkem. osoba -------------------To mám vyslovit? Jeb! Mám to zakřičet? Martin MIKULE, redaktor -------------------Plné znění zpráv


To Hillary Clintonová svého manţela ani jeho příjmení nějak neschovává. Naopak. Bill Clinton ji v kampani často doprovází. Rozhodně to ale neznamená, ţe by jen pokračovala v jeho politice. Igor LUKEŠ, profesor historie a mezinárodních vztahŧ, Boston University -------------------Já myslím, ţe bude předstírat, ţe se odlišuje právě proto, aby se zbavila těch negativ, ale zároveň se bude hrdě hlásit k tomu, k těm pozitivním věcem, které bezpochyby za prezidentem Clintonem zŧstaly. Martin MIKULE, redaktor -------------------Coţ je například fungující ekonomika. Naopak skandál s Monicou Lewinskou Hillary rychle překousla a veřejnost na ní zapomněla. Ve srovnání s Georgem W. Bushem vnímají Američané prezidentství Billa Clintona o poznání pozitivněji. A jeho ţena toho v mediálních zkratkách vyuţívá. Kryštof KOZÁK, amerikanista, FSV UK -------------------Volte mě, budete se mít stejně dobře jako za, jako za mého manţela, protoţe já to umím zařídit. Martin MIKULE, redaktor -------------------Členové obou amerických politických klanŧ mají svŧj vztah k Česku. Otec Jeba Bushe byl u toho, kdyţ se v Československu zhroutil komunismus. A i po odchodu z politiky se opakovaně vídal s Václavem Havlem. Bill Clinton i Hillary navštívili Česko nejen jako politici, ale několikrát i soukromě. Jeb Bush se procházel ulicemi Prahy jako soukromý turista skrytý před médii vloni na podzim. V září tu strávil několik dní. Pozval ho sem šéf liberálně konzervativního institutu CEVRO Alexandr Vondra. Alexandr VONDRA, ředitel CEVRO Institutu, bývalý velvyslanec USA /ODS/ -------------------My jsme měli moţnost se s ním setkat tady na CEVRO, byl soukromě v Praze na podzim. A zanechal velmi dobrý dojem. Já musím říct, hodinu a pŧl jsme tady seděli, tehdy ještě nevěděl, jestli do toho pŧjde, byl zahalen tajemstvím. Martin MIKULE, redaktor -------------------Jeb Bush se prezentuje jako umírněný republikán, který mimo jiné hájí práva imigrantŧ nebo zdravotně postiţených. Clintonová zase vystupuje jako obhájkyně všech, na které dopadl ekonomický útlum. Paradoxně ale sami svými příběhy, členŧ vlivných dynastií, oba dokazují, ţe s rovnými příleţitostmi to v americké vysoké politice není aţ tak jednoduché. Erik BEST, novinář, vydavatel Fleet Sheet -------------------Amerika samozřejmě říká, ţe kaţdý má stejnou příleţitost, ale není to tak. Ten, kdo má peníze, má zvučné jméno, má lepší postavení, má moţnost chodit do lepších škol. Martin MIKULE, redaktor -------------------A zvlášť to platí v předvolební kampani, ve které mohou členové dynastií vyuţívat hustou síť kontaktŧ sponzorŧ svých rodinných příslušníkŧ bývalých prezidentŧ. Kryštof KOZÁK, amerikanista, FSV UK -------------------Protoţe Bill Clinton to samozřejmě manţelce předá, no, a ona těm lidem zavolá a jako řekne, hele, jako fungovalo to dobře v devadesátých letech, potřebuju teďka deset milionŧ na kampaň, jako aţ se stanu prezidentkou, jako všechno bude v pořádku. Martin MIKULE, redaktor -------------------Plné znění zpráv


To, ţe se do finále v souboji o Bílý dŧm dostanou zástupci těchto dvou klanŧ, ale není vŧbec jisté. Hillary Clintonová, která uţ jednou neúspěšně kandidovala, to dobře ví. Po dvojím období demokratického prezidenta Obamy se navíc dávají větší šance republikánŧm. Jeb BUSH, bývalý guvernér Floridy, kandidát na prezidenta USA -------------------Vezmeme řízení této země opět do svých rukou. Martin MIKULE, redaktor -------------------Přesto má Hilllary Clintonová jednu zásadní výhodu, díky které nejsou její šance ztraceny. V čele Spojených státŧ ještě nikdy nestála ţena. Hillary CLINTONOVÁ, bývalá ministryně zahraničí USA, prezidentská kandidátka -------------------Budu nejmladší ţenou na postu prezidenta Spojených státŧ a první babičkou v této roli. A ještě mám jednu výhodu. Neuvidíte mě v Bílém domě zešedivět. Uţ si léta barvím vlasy.

46 let hraji k tanci a poslechu 21.6.2015

Nedělní Blesk str. 28 Jindřich Bíč

Speciál

Nejdéle vystupující český DJ Miloš Skalka „Odehrál jsem 3000 diskoték,“ říká Miloš Skalka, který je nejdéle hrajícím dýdţejem u nás. První diskotéku dělal v roce 1969, a jeho kariéra tudíţ trvá uţ 46 let. * Jak dneska vypadá vaše diskotéka? „Hraji hlavně muziku osmdesátých a devadesátých let, která stavěla na melodicko-rytmickém principu. Publikum, které chodí na mé oldies diskotéky, je hodně mladé, většinou pod dvacet let.“ * Mluvíte hodně, nebo spíše jenom pouštíte muziku? „Já dost mluvím, protoţe si myslím, ţe se mluveným slovem dá rychle navázat kontakt s publikem, které je často zvědavé na to, o čem písničky jsou. A na příběhy, které se k nahrávkám vztahují. I kdyţ se diskotéky, které jsme čtyřicet let dělali s kolegou Jakubem Jakoubkem, jmenovaly Pouštěčina, zdaleka nešlo jenom o pouštění desek. Práce ve dvojici umoţňovala dialog a připravovali jsme i nejrŧznější hrané scénky.“ * Kde hráváte a jak často? „V posledních letech tak čtyřikrát l pětkrát do k měsíce, jinak se m věnuji především hudebním pořadŧm v Českém rozhlase, Nočnímu proudu a seriálu Starý desky jsou hezký.“ * Kdy vás prvně napadlo dělat dýdţeje? „Po návratu z Ameriky v roce 1969. Přivezl jsem si kufr plný singlŧ, malých vinylových desek se dvěma nahrávkami, a bylo mi líto je poslouchat sám. Bohumil Durdis, mecenáš diskoték a iniciátor vydávání hudebních měsíčníkŧ Pop Music Expres a Country Expres, právě otevíral na rohu praţských ulic Italská a Vinohradská posléze legendární klub Dynacord, později Déčko, kde jsem začal hrát.“ * Jak probíhalo vaše první hraní? „Bylo to tak trochu jako ve snu. Měl jsem spoustu nových desek, které se u nás v té době – a samozřejmě ani v letech následujících – nedaly sehnat a vlastně ani slyšet. Návštěvníci, moji vrstevníci, se Plné znění zpráv


bavili a tancovali. O to mi vţdycky šlo. Diskotéka, to je pro mě totiţ především zábava, kterou vhodná hudba dokáţe zprostředkovat, motivovat a akcelerovat.“ * Na vaše diskotéky chodili čeští zpěváci, kteří tam zpívali svoje písničky naţivo… „Nejen ti, ale také herci, skladatelé, textaři, hudebníci, spisovatelé, výtvarníci, sportovci, novináři... Zpěvákŧ chodila do klubu spousta a jejich ţivá vystoupení vţdycky přispěla ke skvělé zábavě. Karel Gott, Jiří Schelinger, Jitka Zelenková, Vlasta Kahovcová, Marcela Holanová...“ * Vystupoval tam i Jiří Suchý, ţe? „Jiří Suchý v naší diskotéce vystupoval v době, kdy měl zakázané snad úplně všechno.“ * V kolik hodin diskotéky začínaly a v kolik končily? „Začínalo se většinou v osm, končilo o pŧlnoci. Tedy »končilo«... Málokdy se nám povedlo skončit včas. Klub se zavřel, odešli ti, které jsme neznali, a pak diskotéka »pro známé tváře« pokračovala dál. Většinou do čtyř do rána. Klub byl ve sklepních prostorách, takţe hluk ani moc nevadil. Jen párkrát se tam dobývala Veřejná bezpečnost, protoţe slyšela muziku z větrací šachty do ulice.“ * V čem se zásadně změnily diskotéky po p roce 1989? „Západní muzika přestala být výjimečná, najednou zněla na kaţdém rohu. Zmizelo ono »spiklenectví«, které diskotéky tehdy provázelo. Do klubŧ začaly pronikat drogy a to nejen taneční, které klubovou scénu proměnily k nepoznání. Na diskotékách vlastně návštěvníci přestali mezi sebou komunikovat, najednou tam byl kaţdý sám za sebe a ne jako člen nějaké party či dvojice. To my jsme nebyli sami ani omylem a namísto drog si vystačili s bohemkou, kofolou s rumem a s tvrdými spartami.“ * Studoval jste Vysokou školu ekonomickou. Uplatnil jste to někdy při hraní? „Vysokou školu ekonomickou jsem nedostudoval, opustil jsem ji ve třetím ročníku. Přestoupil jsem totiţ na Univerzitu Karlovu, na někdejší fakultu sociálních věd a publicistiky. Studoval a dostudoval jsem na univerzitě vedle novinařiny rozhlasovou specializaci, coţ se mi pak náramně hodilo nejen v diskotékách, ale i při práci v rozhlase a televizi.“ * Většina dýdţejŧ se mŧţe chlubit velkou přízní dívek a ţen. Vyuţíval jste této výhody? „Kvŧli tomu se přece člověk stane diskţokejem, ne?“ * Potkal jste svou ţenu na diskotéce? „Ne. Na fakultě UK.“ * Vy jste se osobně setkal jako novinář s celou řadou osobností. Mŧţete vzpomenout pár jmen? „Třeba jazzoví velikáni Duke Ellington a Benny Goodman, dále Rita Pavone, Ray Charles, Johnny Cash, Gilbert Bécaud, Elton John, ZZ Top, Chris Rea, Gary Moore, Celine Dion, Paul McCartney.“ * Váš hlas je známý i z televize. Jak vŧbec vznikl váš dnes uţ legendární televizní slogan Ostrý obraz a dobrý zvuk? „Kdyţ jsem komentoval televizní hudební pořady, především ty ze San Rema, které televize dostávala od italské veřejnoprávní RAI zdarma, měl jsem pocit, ţe bych měl začínat nějakým sloganem. Takovým, jaký třeba pouţíval při fotbalových přenosech Vít Holubec, který říkal: Sportu zdar, a fotbalu zvlášť! Tak vzniklo rčení Ostrý obraz a dobrý zvuk, vítejte v italských klimatických lázních San Remo! Mimochodem, v divadle Ariston, kde se festival dodnes koná, jsem nikdy nebyl. Všechna svá San Rema jsem totiţ odkomentoval v reţii Jaroslava Eima z Kavčích hor.“ *** Plné znění zpráv


Diskotéka je pro mě především zábava, kterou hudba dokáţe zprostředkovat. Namísto drog jsme si vystačili s bohemkou, kofolou a rumem. Foto popis| S kolegou Jakubem Jakoubkem tvořili dvojici v klubu Déčko. Foto popis| Jako novinář se setkal i s Paulem McCartneym z Beatles. Foto popis| Začínalo se s vinylovými deskami. Foto popis| Na Skalkovy otázky odpovídal i legendární muzikant Johnny Cash. Foto popis| Na jeho oldies párty stále chodí lidé pod dvacet. Foto popis| S jedním z nejlepších hudebníkŧ všech dob, Rayem Charlesem. Foto autor| Foto: D. Černovský, archiv

Skončilo petrohradské mezinárodně ekonomické fórum 22.6.2015

ČRo Plus

str. 02

17:10 Den podle…

Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------Kde jsme v tom předchozím rozhovoru končili, tam budeme pokračovat. Významnou pozornost k sobě tentokrát tak trochu mimo ukrajinský kontext, i kdyţ ne zcela, v posledních dnech přitahovalo Rusko. O víkendu tam skončilo petrohradské ekonomické fórum, na němţ se prezident Putin pokusil dokazovat, ţe Ruská federace je vlastně v dobré kondici. Přesně v těchto dnech však propukl i skandál kolem verdiktu haagské arbitráţe, podle níţ by Rusko měla, mělo bývalým akcionářŧm Chodorkovského Jukosu vyplatit neuvěřitelných dvaapadesát miliard amerických dolarŧ. Přičteme-li k tomu i projednávání zákona o předčasných parlamentních volbách v příštím roce, je toho opravdu hodně. Ve spojení jsme s politickým geografem Michaelem Romancovem z katedry politologie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Dobrý den, Michale. Michael ROMANCOV, politický geograf, katedra politologie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Dobrý den. Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------Začněme na tom petrohradském fóru. Já jsem ten Putinŧv projev velmi pozorně sledoval. A měl jsem pocit, ţe je tedy spíše propagandistický neţ realistický. Jak byste vy hodnotil Putinovy snahy světu tvrdit, ţe ruská ekonomika je na tom na ty krizové doby a nejrŧznější ústrky, jichţ se ruská ekonomika dočkává, vlastně dobře? Michael ROMANCOV, politický geograf, katedra politologie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Upřímně řečeno, na mě to pŧsobilo tím samým dojmem, jako na vás, Libore. A já tvrdím uţ dlouho, ţe Vladimir Putin a dnes bohuţel i všichni lidé, kteří se pohybují v jeho okolí, jsou ekonomicky negramotní. To znamená, ten projev navzdory tomu, ţe byl na ekonomickém fóru, byl to projev ryze politický, i kdyţ v něm jako výplň zněly i určité ekonomické, ekonomické termíny. Tady bych jenom připomněl, ţe Rusko má v tomhle tom dlouhou tradici, ţe politika je nadřazená ekonomice, ţe ti vládci v zásadě netuší, odkud berou zdroje, nevědí, jakým zpŧsobem s těmi zdroji nakládat tak, aby to přinášelo nějaký efekt. A Putin prostě jede v téhle té linii. A to tvrzení, ţe ruská ekonomika je na tom vlastně dobře, já bych ho zařadil do stejné kategorie, jako kdyţ v Kremlu říkali, ţe nejprve nebudou ţádné sankce, potom, ţe sankce nebudou dlouhé a teď tvrdí, ţe nebudou sankce nové. Tam vidíme ten určitý sestup, protoţe sankce jsou realitou. A podle mého názoru to samé platí o zdraví ruské ekonomiky. Je nemocná, je nemocná dlouhodobě. A samozřejmě ty současné jaksi krizové události jenom vlastně tu nemoc ukázaly dříve. Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------A propos, sankce, ty byly právě dnes prodlouţeny do konce ledna 2016. Co to, Michale, podle vašeho soudu bude pro ruskou ekonomiku znamenat? Plné znění zpráv


Michael ROMANCOV, politický geograf, katedra politologie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Především prezident Medveděv nařídil vlastně vypracovat jakýsi scénář, ţe Rusko na ty sankce odpoví. Samozřejmě, ţe Rusko odpoví, opětně dopadne primárně na ruského spotřebitele, tak jako uţ dosud. Otázkou, na kterou já v tenhle okamţik samozřejmě neznám odpověď, je, jak dlouho ještě většina ruských spotřebitelŧ bude ochotná snášet. Protoţe uţ jsou problémy, podle údajŧ Goskomstatu prostě velmi rychlým zpŧsobem roste počet Rusŧ, kteří ţijí pod, nebo těsně na úrovni oficiální hranice chudoby. A myslím si, ţe tahle ta čísla budou ještě dramatickým zpŧsobem, dramatickým zpŧsobem narŧstat. Pak je samozřejmě otázka, co ty sankce udělají směrem sem do Evropy. Vídeňský jaksi ekonomický institut zveřejnil, zveřejnil analýzu, na, ze které vyplývá, jak velké škody to přinese pro Evropu. Kolik desítek, respektive stovek tisíc lidí kvŧli tomu prý přijde o práci a tak dál. Čili to jsou věci, které jsou nějakým zpŧsobem, nějakým zpŧsobem spojené. A já si netroufám predikovat, ani jak se vŧči tomuhle tomu postaví Rusko /výpadek signálu/ vŧči tomuto postaví evropské politické elity. Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------Další problém, který jsem na začátku zmiňoval, je ta znovu oţivená kauza Jukos, respektive rozhodnutí haagského arbitráţního soudu, ţe Rusko má zaplatit dvaapadesát miliard. Rusko uţ samozřejmě řeklo, ţe nic platit nebude, prezident Putin se ohradil s tím, ţe Rusko neratifikovalo energetickou chartu Evropy, takţe není povinno haagská rozhodnutí respektovat. Jak se, velmi stručně, díváte na celou tuhle kauzu? A není to opravdu tak, jak Rusové tvrdili uprostřed minulého týdne, ţe s Jukosem přišel Západ právě proto, aby pokazil prezidentu Putinovi to petrohradské ekonomické fórum? Michael ROMANCOV, politický geograf, katedra politologie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Netuším, jako jakým zpŧsobem ten rozsudek čekal na zveřejnění. To nemám, nemám Ahnung. Pokud jde o zbytek té vaší otázky, tak pro Rusko cokoliv, co se mu nehodí do krámu, tak je to zpolitizované. Ať se jedná o zásah ať uţ FBI, nebo švýcarské prokuratury proti činovníkŧm FIFA, nebo teď ať se jedná o tuhle tu záleţitost s Jukosem. Dále také vidíme, ţe Rusko vţdycky, kdyţ se mu to hodí, tak je součástí nějakého mechanismu, a kdyţ se mu to nehodí, tak není součástí nějakého mechanismu. Koneckoncŧ tvrzení ruské strany budeme reagovat na to, co se děje, je opětně jednoznačně motivované politicky, nikoliv, nikoliv právně. Ale já nejsem právní, ani mezinárodní, ani se nevyznám v tom právu, na základě kterého tahle ta kauza byla, byla řešena. Takţe musíme zase vyčkat, co se bude dít, co se bude dít dál. Kaţdopádně, a to jistě posluchači velice dobře vědí, v některých západoevropských zemích začalo docházet právě na základě toho rozhodnutí haagské arbitráţe k zabavování, respektive obstavování ruského majetku. Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------Ještě jedna otázka, Michale, prosím o stručnou odpověď. Ruská Státní duma zatím v prvním čtení schválila návrh zákona o uspíšení parlamentních voleb. Moje otázka je prostá. Ty volby budou místo v prosinci příštího roku uţ po pŧlce září. Jaký je podle vás pro to dŧvod? Michael ROMANCOV, politický geograf, katedra politologie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Ruská strana oficiálně uvádí ten dŧvod, ţe se jedná vlastně o schvalování rozpočtu tak, aby vlastně ten rozpočet, který bude schválen, tak aby s ním, s ním vlastně mohla pracovat, aby ta vláda, která vznikne, s ním mohla pracovat. To zní docela logicky. /Výpadek signálu/ něco jiného si netroufám, netroufám odhadovat. Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------To byl Michael Romancov, Michale, děkujeme a na slyšenou. Michael ROMANCOV, politický geograf, katedra politologie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Na slyšenou. Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------Plné znění zpráv


A máme tady praţské dopravní zpravodajství.

DUKLA STROJÍRNY 22.6.2015

Euro

str. 58

Business

Pavel Matoušek generální ředitel Společnost Dukla strojírny, český výrobce kotlŧ, kotelen a spaloven městských odpadŧ patřící do prŧmyslové skupiny Safichem Group, jmenovala generálním ředitelem Pavla Matouška (46). Pavel Matoušek kariéru odstartoval v polovině 90. let ve společnosti Korado nejprve jako vedoucí výroby a následně jako projektový manaţer při budování nového závodu v České republice. Později byl z pozice manaţera fúzí a akvizic jmenován do pozice vedoucího firemního financování a controllingu, včetně kontroly dceřiných společností v ČR, Německu, Rakousku, Polsku, Bulharsku a Rusku. Téměř dva roky pracoval jako ředitel projektu v investiční skupině M. L. Moran. Od října 2004 do srpna 2007 zastával funkci generálního ředitele firmy Motoco. V USA se v týmu manaţerské společnosti Alix Partners podílel na restrukturalizaci. Od srpna 2011 byl Pavel Matoušek téměř dva roky generálním ředitelem firmy Elfe, jeţ se specializuje na výrobu zařízení pro offshore těţbu ropy. Matoušek vystudoval Podnikohospodářskou fakultu VŠE v Praze a Elektrotechnickou fakultu ČVUT. Dále získal titul MBA na Prague International Business School. Hovoří anglicky, německy a rusky. Ve volném čase se věnuje sportu, zejména cyklistice, lyţování a golfu. 1 LEASEPLAN ČR Eva Lindnerová • obchodní a marketingová ředitelka Eva Lindnerová byla jmenována obchodní a marketingovou ředitelkou společnosti LeasePlan Česká republika. Ve funkci nahradila Vladana Jesenského, který z firmy odešel na konci března. Manaţerskou dráhu započala Eva Lindnerová na konci 90. let v americké společnosti Trane, zabývající se výrobou tepelných a klimatizačních jednotek, kde pŧsobila ve vedoucích pozicích v regionu centrální a východní Evropy a vypracovala se aţ do funkce generální ředitelky pro Českou republiku a Slovensko. V letech 2011 aţ 2013 se věnovala konzultační činnosti. Poté pŧsobila ve společnosti AB Facility patřící do skupiny Penta Investments, kde nejprve pracovala jako finanční ředitelka a nakonec jako ředitelka pro strategii a inovace. Od února letošního roku byla investiční ředitelkou ve finanční společnosti Equity Solutions. Lindnerová získala titul MBA na University of New York in Prague a je drţitelkou prestiţního certifikátu Six Sigma Green Belt. Mezi své koníčky řadí rodinu, sport a cestování. 2 M2C Oldřich Rutar • operations director Společnost M2C, která pŧsobí v oboru security a facility managementu, expandovala do Rumunska. Dosavadní operations director M2C Oldřich Rutar (34) bude mít nyní na starost další zahraniční pobočku a řídit tak celkem osm zemí. Ve společnosti M2C pŧsobí Oldřich Rutar pět let. Začínal v divizi obchodních center jako zástupce divizního ředitele. Poté, co vedl týmy v Bulharsku a Polsku, sbíral zkušenosti v pozici ředitele divize administrativních budov a hotelŧ. Následně byl jmenován provozním ředitelem holdingu. Kariéru započal ve francouzské společnosti Carrefour, dále pŧsobil ve společnostech Klepierre, BNP, Vinci a DTZ. Rutar je ţenatý a má dvě děti. Hovoří anglicky, francouzsky a částečně španělsky. Mezi jeho koníčky patří golf, aikido a moderní technologie. 3 AEGON POJIŠŤOVNA Eva Krutáková • specialistka komunikace Specialistkou komunikace v pojišťovně Aegon se stala Eva Krutáková. Bude zajišťovat kompletní komunikaci s médii či veřejností a interní komunikaci společnosti. Ve funkci nahrazuje Ivanu Dingovou. Eva Krutáková přichází z agentury AMI Communications, kde se několik let věnovala péči o klienty z oblasti financí a sluţeb. Pracovala zde pro společnosti jako Česká pojišťovna, Moravský peněţní ústav, Unie vydavatelŧ či charitativní projekt Čtení pomáhá. Zodpovídala také za interní komunikaci agentury. Vystudovala obor marketingová komunikace na Fakultě multimediálních komunikací ve Zlíně a také mediální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. 4 O2 SPORT Jan Raděj • vedoucí marketingu Marek Kindernay • výkonný ředitel Anna Lenerová • vedoucí obsahu Novou tváří ve vedení připravovaného kanálu O2 Sport se stal Jan Raděj, který bude zodpovědný za rozvoj obchodních a marketingových aktivit sportovního programu. Plné znění zpráv


Jan Raděj přichází do O2 po téměř tříleté zkušenosti v televizi Nova, ve které pŧsobil jako brand manaţer celé skupiny. V posledních měsících měl na starost také vedení placené televize Nova Sport. Zkušenosti z oblasti marketingu získal ve společnosti Vodafone Česká republika. Vystudoval International Institute of Tourism and Management v Praze a v rakouském Semmeringu. Titul MBA získal na European University Barcelona. Výkonným ředitelem O2 Sport je Marek Kindernay. Za akvizice nových kanálŧ pro O2 TV i sportovních práv pro O2 Sport je zodpovědná šéfka obsahu Anna Lenerová. PR aktivity kanálu O2 Sport bude i nadále zastřešovat tiskové oddělení O2. 5 TOS HOSTIVAŘ Yafim Sushchtys • konstruktér Josef Kopřiva • konstruktér Pravoslav Nykodým • vedoucí konstruktér Podnik TOS Hostivař – HOL-MONTA v první polovině roku posílil nově vybudované konstrukční oddělení, do kterého nastoupila trojice zkušených konstruktérŧ. Od začátku března 2015 pŧsobí v TOS Hostivař konstruktér Yafim Sushchtys (25), který v Česku ţije tři roky. Studoval na ČVUT v Praze a na Běloruské národní technické univerzitě v Minsku. Během studií absolvoval stáţ v běloruském strojírenském podniku Belaz a v českém ZPA Pečky. Nyní má na starost mimo jiné digitalizaci pŧvodní projektové dokumentace. Další posilou konstrukčního oddělení je Josef Kopřiva (33), který vystudoval obor výrobní stroje a zařízení na ČVUT v Praze a pracoval jako konstruktér obráběcích strojŧ v několika strojírenských společnostech, naposledy jako senior konstruktér ve firmě Hestego. Pravoslav Nykodým (33) nastoupil v TOS Hostivař do funkce vedoucího konstruktéra. Po studiích na ČVUT pŧsobil osm let jako hlavní konstruktér v nadnárodní společnosti Erwin Junker Grinding Technology. Bude se zabývat především vývojem nových technologií brusek. 6 TATRA TRUCKS Hana Bobrovská • personální ředitelka Součástí nejuţšího vedení společnosti Tatra Trucks se stala Hana Bobrovská, která převzala vedení personálního úseku. Do společnosti přichází se zadáním zajistit dostatek kvalifikovaných zaměstnancŧ a vybudovat nový systém personální práce zaměřený na vzdělávání, rozvoj a vzájemnou spolupráci. Ve funkci nahradila Libora Bartoně, který pozici vykonával osm let aţ do loňského října a nyní pŧsobí v dceřiné společnosti Taforge. Hana Bobrovská má zkušenosti zejména z výrobní oblasti, ve které se pohybovala posledních 12 let. Vystudovala personální management, obor pedagogika a andragogika na UJAK Praha. Má zkušenosti z oblasti NLP, štíhlé výroby a bezpečnosti práce. Praxi v oboru personalistika zahájila v roce 1997 jako HR manaţerka společnosti ABB. Po krátkém pŧsobení v personální agentuře vykonávala v letech 2002 a 2003 tutéţ funkci ve společnosti U & Sluno. Odtud přešla do pozice vedoucí personálního oddělení francouzské firmy Saft Ferak. Bobrovská hovoří anglicky, volný čas ráda tráví čtením, prací na zahradě či posezením s rodinou a přáteli. 7 OKIN GROUP Martin Machala • marketingový ředitel Společnost Okin Group, poskytovatel podpŧrných sluţeb v oblastech business process services a facility management, posílila svŧj marketingový tým. Do jeho čela v květnu nastoupil Martin Machala. Jeho úkolem je komplexně řídit marketingovou komunikaci Okin Group, posilovat obraz společnosti a zajišťovat úspěšný vstup sluţeb na trh. Machala získal během téměř dvacetileté praxe zkušenosti z oblasti grafického designu, idea makingu a marketingové komunikace. Pracoval jako art director ve společnosti LHMS nebo jako head of art ve společnosti Wunderman. Podílel se na projektech klientŧ Telefónica O2, Škoda Auto, Ford, Microsoft nebo Marks & Spencer. Zajímá se o historii Formule 1, rád vaří a ze sportu si nejvíce oblíbil cyklistiku. Foto popis| 1 Eva Lindnerová LeasePlan Foto popis| 2 Oldřich Rutar M2C Foto popis| 3 Eva Krutáková Aegon Pojišťovna Foto popis| 4 Jan Raděj O2 Sport Foto popis| 4 Marek Kindernay O2 Sport Foto popis| 4 Anna Lenerová O2 Sport Foto popis| 5 Yafim Sushchtys TOS Hostivař Foto popis| 5 Pravoslav Nykodým TOS Hostivař Foto popis| 6 Hana Bobrovská Tatra Trucks Foto popis| 7 Martin Machala Okin Group Foto autor| FOTO • archiv / PŘIPRAVILA • redakce ([email protected])



Děti z Prahy 5 objevily zapomenuté pamětníky války a komunistické diktatury a zaznamenaly jejich příběhy 23.6.2015

prazskypatriot.cz str. 00 red

Pražský život

Dramatické ţivotní osudy pamětníkŧ, do jejichţ ţivotŧ drasticky zasáhla válka i komunistická a nacistická totalita, by zŧstaly zapomenuty, nebýt ţákŧ základních škol, kteří jejich příběhy zdokumentovali v rámci celostátního projektu Příběhy našich sousedŧ. Ten v Praze 5 realizuje sbírka Paměť národa a Úřad městské části Praha 5. Děti v rámci projektu vyhledávají ve svém okolí pamětníky války, totalitních reţimŧ nebo holokaustu a pod vedením svých pedagogŧ a koordinátorŧ sbírky Pamět„ národa jejich vyprávění audiovizuálně nahrávají a publicisticky zpracovávají do formy ucelených ţivotních příběhŧ. Ty jsou poté uloţeny ve sbírce Pametnaroda.cz a také na stránkách Pribehynasichsousedu.cz „Kdyţ je popravili, tak je naházeli do jámy, kterou si předtím museli sami vykopat,“ vzpomíná Zdena na dramatické chvíle konce války v Sedlci. „Jak jsme skákali z těch náklaďákŧ, němečtí vojáci nás mlátili násadami od lopat,“ vypráví Jaromír o prŧběhu brutálního uzavření českých vysokých škol nacisty v listopadu 1939. „Viděla jsem, jak letadla odlétají bombardovat Německo a říkala jsem si ‚Jen jim dejte co proto„, takové myšlenky by asi desetileté dítě mít nemělo,“ vzpomíná Zuzana, kterou před smrtí v plynové komoře zachránil jeden z transportŧ Nicholase Wintona. V Praze 5 se projektu účastnilo 30 ţákŧ osmých a devátých tříd ze tří základních škol, kteří byli rozděleni do 9 projektových týmŧ. Dětem se podařilo zdokumentovat příběhy devíti pamětníkŧ, mezi nimiţ nechybí odbojáři, chartisté nebo uprchlíci z komunistického Československa. Jaromír Lisý – Při studiích na Vysoké obchodní škole proţil brutální uzavření českých univerzit nacisty v listopadu 1939. Zapojil se do odboje a po prozrazení byl uvězněn na tři roky v koncentračních táborech. Ján Gronský – Jako student se spolu s bratrem zapojil do protinacistického odboje. Za své odbojové angaţmá ovšem zaplatili vysokou cenu, jejich maminku nacisté umučili v koncentračním táboře. Svatava Vynal – Dramatická cesta do emigrace jí v roce 1948 trvala pět dnŧ pěšky. Z Německa posléze přesídlila do Francie a Itálie. Po ukončení úspěšné kariéry v oblasti designu a marketingu se po pádu komunismu v roce 1989 natrvalo vrátila do Prahy. Jan Sokol – V ţivotě jednoho z prvních signatářŧ Charty 77 se snoubí aktivní odpor proti komunistickému reţimu s vědou, filozofií a polistopadovou politikou. Zdena Matějová – Vzpomínky na válečné dětství v Sedlci, vypálení sedlcké školy nacisty i mučení odbojářŧ. Ţofie Vobrová – Jako dítě proţila během Praţského povstání boje na Plzeňské ulici na Smíchově mezi Němci a Vlasovci. Zuzana Marešová – Spolu se svými sestrami unikla smrti v plynové komoře díky jednomu z transportŧ ţidovských dětí, které na prahu války z Prahy do Anglie organizoval Nicholas Winton. Eva Kantŧrková – Spisovatelka a publicistka byla v roce 1968 jednou z vŧdčích osobností Praţského jara. Po podpisu Charty 77 se stala její mluvčí a v roce 1981 byla za protistátní činnost uvězněna. Jiří Pilka – Skautingu se věnoval i v prŧběhu padesátých let, kdy se zapojil do činnosti skautské odbojové skupiny Kruh, za coţ byl v roce 1952 uvězněn. „Pátrání po pamětnících a zaznamenávání jejich příběhŧ děti proţívají jako úplnou detektivku a přitom se seznamují s nedávnými dějinami mnohem intenzivněji neţ v klasické hodině dějepisu,“ říká koordinátorka projektu Hana Hniličková ze sbírky Paměť národa Plné znění zpráv


Slavnostní závěrečná prezentace příběhŧ pamětníkŧ z Prahy 5, kde projekt v tuto chvíli vrcholí, proběhne za účasti pamětníkŧ, ţákŧ a představitelŧ městského úřadu ve středu 24. června od 16.00 na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy (U Kříţe 8, Praha 5, Jinonice). Od roku 2012 se do projektu Příběhy našich sousedŧ zapojilo zhruba tisíc ţákŧ osmých a devátých tříd z více neţ stovky základních škol po celé ČR. Koordinátoři ţákovských týmŧ z řad učitelŧ jsou vyškoleni profesionálními dokumentaristy sbírky Paměť národa, která je spolu se společností Post Bellum organizátorem projektu na celostátní úrovni. Ţáky zpracované nahrávky a příběhy se ukládají do sbírky Paměť národa a také do webové aplikace My jsme to nevzdali http://www.myjsmetonevzdali.cz/pribehy-nasich-sousedu/, která představuje učební pomŧcku široce vyuţívanou pedagogy základních a středních škol pro obohacení výuky historie o autentická svědectví pamětníkŧ (ve formě nahrávek, videí a animovaných prezentací).

URL| http://www.prazskypatriot.cz/deti-z-prahy-5-objevily-zapomenute-pametniky-valky-a-komunistickediktatury-a-zaznamenaly-jejich-pribehy/

Majitelé restaurací zoufají 23.6.2015

REGION OPAVSKO (niki)

str. 04

Zpravodajství

Poslance za Opavsko to nezajímá REGION Nedávno vynaloţili nemalé finance, aby oddělili kuřácký a nekuřácký prostor, jak poţadoval zákon. Teď je téměř jisté, ţe bude schválen zákon, který kouření v jejich prostorech zakáţe. Za porušení bude majitelŧm hrozit pokuta. Mnozí se obávají úplného krachu. Vše nasvědčuje tomu, ţe parlament zákon, který zakáţe kouření v restauracích, hospodách a na tanečních zábavách, schválí. Pak tedy majitelé podnikŧ do oddělených prostor investovali zbytečně. „Chápu, ţe to stálo nemálo peněz. Jsem však přesvědčen, ţe tyto prostory mohou hospodští vyuţít i jinak,“ radí podnikatelŧm poslanec Herbert Pavera. Slabá útěcha je to pro ty, kdo budou léta splácet úvěry. Senátor parlamentu ČR Vladimír Plaček však povaţuje restaurace s oddělenými prostory pro kuřáky a nekuřáky za hybrid, který vznikl, protoţe uţ dávno nebylo kouření zakázáno. Razantní zákaz by měl platit od příštího roku a za jeho porušení bude hospodským hrozit nemalá pokuta. Mnozí hospodští to povaţují za omezení svobody podnikání a nepřiměřené zasahování státu do svobod občanŧ. Vytvořili si své podniky a teď se nemŧţou sami rozhodnout, zda budou akceptovat kuřáky, či nikoli. I nyní si člověk mŧţe vybrat, zda navštíví kuřáckou, či nekuřáckou restauraci. V Opavě je výběr celé řady nekuřáckých zařízení, navíc v době oběda se nekouří aţ na naprosté výjimky nikde. Nový zákon však jednu skupinu obyvatel odsune. „Souhlasím, ţe je to určitý zásah do svobody lidí, ale má svoboda a práva končí tam, kde začíná svoboda a právo druhých. V Opavě si lidé mohou restauraci vybrat, ale na menších vesnicích, kde je jedna hospoda, nikoli,“ řekl Pavera, s jehoţ názorem souhlasí i senátor Plaček, který dodává, ţe i personál má právo na zdravé pracovní prostředí. Naproti tomu předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura rozhořčení hospodských chápe a je připraven hlasovat proti zákonu, ač sám patří k nekuřákŧm. „Jsem přesvědčen, ţe je právo majitele či provozovatele rozhodnout, zda bude jeho podnik kuřácký, či nekuřácký. Je to jeho podnikatelský záměr a stát by neměl direktivně určovat, zda se tam bude, či nebude kouřit. Jako nepřiměřený zásah do podnikání povaţuji i nově zaváděnou povinnost, ţe jeden nealkoholický nápoj musí být levnější neţ alkoholické nápoje. Výsledkem bude, ţe tímto „levným“ nápojem se stane s největší pravděpodobností obyčejná kohoutková voda a nic se stejně nezmění,“ řekl Stanjura. Poslední v Evropě Česko je jednou z posledních zemí v Evropě, kde zákaz kouření v restauracích neplatí. To je také jeden ze dvou zásadních argumentŧ vlády, kterým plánovaný zákon obhajují. „V zemích, kde zákaz kouření v restauracích zavedli, se počet kuřákŧ sníţil. Očekávám, ţe k tomu dojde i u nás. Roku 2007 jsem navštívil Irsko a poprvé jsem se tam setkal s nekuřáckými hospodami. Všichni to respektovali a mně to připadalo jako naprosto Plné znění zpráv


normální,“ svěřil se Pavera. Uţ ale neříká to, co uvádí statistika, a to, ţe ve Velké Británii se ztrojnásobil počet hospod, které ročně zkrachují. „Negativním efektem zákona mŧţe být zvýšení hluku na ulicích a náměstích, kde budou před restauracemi a hospodami skupiny kuřákŧ, ale i nekuřákŧ, konzumovat alkohol a další nabízený sortiment. To potvrzují zkušenosti našich občanŧ, kteří navštěvují země, kde uţ úplný zákaz kouření platí,“ prozradil Stanjura. Druhým argumentem vlády je starost o zdraví občanŧ ČR. „ČR patří v Evropě k zemím s největším počtem kuřákŧ, především u mladé generace. Samozřejmě samotný zákaz vše nevyřeší, je potřeba nadále dělat i vzdělávací akce, které lidem vysvětlí, ţe kouření opravdu škodí zdraví,“ řekl Pavera. Statistiky však ukazují, ţe daleko škodlivější je alkohol, to on má za následek rozpadající se manţelství, domácí násilí, rvačky na ulicích a smrtelné havárie na silnicích. Přesto se o jeho zákazu ani neuvaţuje. Proč tedy bude zakázáno kouřit, ale nebude zakázáno pít? Organizátoři výzkumu z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a agentury Ipsos tvrdí, ţe většina lidí si přeje, aby zákon prošel. Podle výsledkŧ si zákaz kouření v restauracích přeje 72 %. Politici napříč politickým spektrem si tedy nadbíhají své voliče. To však Pavera odmítá, podle něj jde opravdu o zdraví. Tak proč nebrojí stejně proti alkoholu? „Ještě jsem nečetl ani neslyšel, ţe by malé mnoţství vína (0,2 dcl) nebo piva (0,5 l) bylo zdraví škodlivé. O škodlivosti kouření jakéhokoliv mnoţství cigaret jsem jiţ však četl i slyšel. A nemyslím si, ţe jde srovnávat alkohol a kouření. Kdyţ totiţ pije alkohol host, nemusím ho pít já. Kdyţ ale host kouří, bohuţel, musím vdechovat cigaretový kouř také,“ řekl Pavera. I tyto argumenty pokulhávají. Chlapi nikdy nechodí do hospody na jedno pivo a v případě vdechování cizího kouře je to jako s cizím alkoholem: Prostě mŧţu vstát a odejít jinam. Senátor Plaček přiznává, ţe si sotva dokáţe představit český národ bez piva, vína a slivovice, ale není to podle něj vyloučené. „Uţ máme se zákazem prodeje alkoholu zkušenost z doby metanolové aféry,“ dodal Plaček. Mnozí provozovatelé restaurací se obávají, ţe jim zákon ubere na návštěvnosti, dokonce se bojí krachu. „V kombinaci s dalšími opatřeními, které vláda chystá, jako je povinné kontrolní hlášení DPH a zavedení registračních pokladen, mŧţe docházet k uzavření zejména malých vesnických hospod a hospŧdek,“ dává jim za pravdu poslanec Stanjura. *** KDO BUDE HLASOVAT PRO: Herbert Pavera (TOP 09), Václav Klučka (ČSSD), Martin Sedlář (ANO), Miroslav Opálka (KSČM) a senátor Vladimír Plaček (ČSSD) KDO BUDE HLASOVAT PROTI: Zbyněk Stanjura (ODS) Foto autor| Ilustrační foto

PERSONÁLIE 24.6.2015

Moderní řízení

str. 65

Personálie

VLADIMÍR BEZDĚK (41) generální ředitel ČSOB Pojišťovny S platností od 1. července 2015 se stává novým generálním ředitelem ČSOB Pojišťovny Vladimír Bezděk. V pozici šéfa jedné z největších pojišťoven na českém trhu nahradí Jeroena van Leeuwena, který odešel po vzájemné dohodě s vedením skupiny KBC, která pojišťovnu v ČR vlastní, z čela společnosti k 30. březnu 2015. Vladimír Bezděk vystudoval VŠE v Praze a ekonomii na University of Manchester v Anglii. Svou pracovní dráhu zahájil v roce 1997 v České národní bance (ČNB). Za více neţ devět let pŧsobení v ČNB prošel několika útvary a pozicemi. Byl členem Národní ekonomické rady vlády (NERV). V období 2004–2005 a rovněţ v roce 2010 vedl expertní skupiny vlády ČR zabývající se přípravou penzijní reformy (tzv. Bezděkova komise). V letech 2007–2010 pŧsobil jako generální ředitel a předseda představenstva v AEGON Česká republika. V roce 2010 se stal šéfem Generali na Slovensku. Od léta 2013 byl generálním ředitelem a předsedou představenstva Penzijní společnosti České pojišťovny. Začátkem roku 2014 se zároveň stal prezidentem Asociace penzijních společností. MICHAEL KRÜGER (48) ředitel pro Česko a Slovensko Commerzbank



Novým ředitelem Commerzbank pro Česko a Slovensko se stal Michael Krüger. Posílil tak vedení evropské divize korporátního bankovnictví Commerzbank – Mittelstandsbank International (MSB-I). Michael Krüger postoupil z pozice ředitele v Düsseldorfu do pozice ředitele pro Českou republiku a Slovensko, kde nahradil Beate Simonovou. Ta nastoupila do pozice ředitelky pobočky Commerzbank v Münsteru. Michael Krüger začal svoji kariéru v roce 1987 jako trainee v Commerzbank AG v Krefeldu. Po absolvování trainee programu na poradce pro firemní klientelu prošel rŧznými pozicemi ve firemním bankovnictví v Německu i v zahraničí. Během této doby byl například ředitelem regionální pobočky v Cáchách (Aachen) a členem vedení pobočky v Brémách. Poté jako ředitel pobočky v Essenu zodpovídal za celý tento region. Od července 2013 byl ředitelem pobočky v Düsseldorfu a vedl firemní bankovnictví a financování veřejného sektoru regionu Severozápad. LIBOR KAŠPAROVSKÝ (46) ředitel iniciativy Česká inovace Novým ředitelem České inovace se stal k 1. červnu Libor Kašparovský. Nahradil odcházejícího Romana Šisera, který se stal manaţerem v Technologické agentuře ČR. Česká inovace má také novou správní radu. Libor Kašparovský pŧsobí v České inovaci od začátku letošního roku, čímţ došlo k plynulému předání agendy ředitele. Libor Kašparovský přináší zkušenosti zejména z oblasti marketingu (korporátní i produktová komunikace) a dlouholetou znalost české inovační scény. Pŧsobil v reklamních a marketingových agenturách Multimedia atelier, Visual Impact a PG Group. Vystudoval filozofickou a pedagogickou fakultu na Univerzitě Palackého v Olomouci. EVA KRUTÁKOVÁ specialistka komunikace v Aegon pojišťovně Do pozice specialisty komunikace v pojišťovně AEGON nastoupila Eva Krutáková. Bude tak zajišťovat kompletní komunikaci s médii či veřejností a interní komunikaci společnosti. Eva Krutáková přichází do AEGON pojišťovny z agentury AMI Communications, kde se několik let věnovala péči o klienty z oblasti financí a sluţeb. Pracovala zde pro společnosti jako Česká pojišťovna, Moravský peněţní ústav, Unie vydavatelŧ či charitativní projekt Čtení pomáhá. Dále také zodpovídala za interní komunikaci agentury. Krutáková vystudovala obor Marketingové komunikace na Fakultě multimediálních komunikací ve Zlíně a také Mediální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. V rámci studií absolvovala také pŧlroční studijní stáţ na Volda University College v Norsku. PAVEL MATOUŠEK (46) generální ředitel společnosti Dukla strojírny Společnost Dukla strojírny patřící do přední prŧmyslové skupiny Safichem Group, jmenovala Pavla Matouška (46) generálním ředitelem. Matoušek má za sebou více neţ dvacetiletou praxi v řídicích funkcích ve strojírenských, investičních, ale také poradenských společnostech. Svoji kariéru odstartoval v polovině 90. let ve společnosti Korado jako vedoucí výroby a následně jako projektový manaţer při budování nového závodu v České republice. Později byl jmenován do pozice vedoucího firemního financování a controllingu. Téměř dva roky pracoval jako ředitel projektu v M. L. Moran, investiční skupině v oblasti private equity. Od října 2004 do srpna 2007 zastával funkci generálního ředitele ve společnosti Motoco, dceřiné společnosti Tecumseh Products Company. Od srpna 2011 byl Pavel Matoušek téměř dva roky generálním ředitelem v proexportně orientované společnosti ELFE, jeţ se specializuje na výrobu zařízení pro offshore těţbu ropy. Vystudoval Podnikohospodářskou fakultu VŠE v Praze a Elektrotechnickou fakultu ČVUT. Na Prague International Business School získal titul MBA. Hovoří anglicky, německy a rusky. Foto popis|

Ruka Páně či osud či co? 24.6.2015 Vlasta str. 53 EVA KADLČÁKOVÁ Ve výloze jsem viděla hezkou halenku. Neměla jsem peníze. Kdyţ jsem je měla, bylo zavřeno. A kdyţ jsem tudy šla potřetí, uţ neměli tu halenku. Škoda, řekla jsem si, ale asi to tak mělo být. A hned následující myšlenka zněla: „Proč si tohle nedokáţeme říct o lidských vztazích?!“ Plné znění zpráv


Totiţ, říkáme si to často. V duchu anebo i mezi sebou. Ale jako by to nebylo nic platné. Dál, i proti svému přesvědčení a názoru okolí, se dobýváme do prázdných výloh, ţádáme dávno vyprodané zboţí, křičíme na prodavačku (rozuměj: obracíme se k nebesŧm a obviňujeme je z nespravedlivé nepřízně), trháme halenku z cizí ţeny a vyčítáme těm cárŧm, ţe se nechaly koupit... A ono to vŧbec k ničemu nevede, ţádnou úlevu to nepřináší, řešení uţ vŧbec ne… A stejně tomu nelze poručit. Nechte to být, uţ na to proboha nemyslete, pusťte to k vodě, povzneste se nad to… To jsou věty, kterými se vzájemně častujeme ve snaze si pomoci. Znovu se ale vracím k otázce: proč těmto doporučením dokáţeme dostát celkem snadno u věcí a tak obtíţně u lidí? No jednoduše proto, ţe věci nejsou ţivé. Ţe nás nevodily za ruku, nehladily, nešeptaly nic do pórŧ naší kŧţe ani nám nic – slovy, skutky, ba ani pouhýma očima – neslíbily. Nemají srdce, nejsou-li to zvony, a my – nejsme-li mimořádně odchýlení od normálu – nezahoříme celým srdcem pro ně. Mŧţe se nám nesmírně líbit to Audi A5, taky na ně nemáme prachy, moţná je zrovna tak nemŧţeme mít. Ale audina není dívka. Ona se bez nás obejde a my se nakonec obejdeme bez ní. Pro dívku bychom však ušli světa kraj a nepřestaneme na ni myslet, i kdyţ uţ budeme na jeho konci. Srovnání mezi lidmi a věcmi prostě nesedí. Zatímco o vlastnictví věcí, movitých či nemovitých, rozhodujeme my, maximálně soud, vazby na lidi se řídí úplně jinými zákony. Uţ dlouho si v nich čtu. Snaţím se rozklíčovat roli rozumu a emocí a srdce a zjišťuju, ţe jejich kooperace se mění a ţe naše osobní konzistence mnohdy soudrţná vŧbec není. Ani zdaleka totiţ neplatí, ţe tyto tři sloţky stejného těla (a ducha) jsou spolu vţdycky zajedno. Občas převládne jedna z nich, jindy se některé z nich proti zbytku spojí. Rozum, i kdyţ ho v zamilovanosti ztratíme, nepřestává ani tehdy chrlit velmi výstiţné analýzy aktuálního stavu. Rozum nás pronásleduje, je nám v patách jako stín. Naproti tomu emoce si poletují vzduchem tu a onde, mrskají sebou ode zdi ke zdi jako ricochetový míček, zrazují nás a neposlouchají, jindy samy přistanou a prolnou se celou naší bytostí tak, ţe se v nich rozplyneme jako v nálevu z rumu a medu. Ale srdce, to je stálice. Uprostřed toho všeho si stále bije svou. Stokrát bychom mu mohli cokoli vysvětlovat, stokrát se nad ním rozčilovat a šílet. Ani s největší moţnou shodou vášnivých emocí a chladného rozumu nedosáhneme převahy nad srdcem, chce-li si ono opakovaně a vytrvale vyťukávat svŧj vlastní příběh. Není to tedy řízení osudu, co nás připravilo o halenku ve výloze. Není to náhoda a ani vŧle shora. Není ani ta halenka a ani obchod a ani prodavačka. Jen iluze o nich, sen ţhnoucí v našem srdci nezávisle na čemkoli. Nezbývá neţ se s tím smířit. A počkat, aţ oheň dohoří. Moţná se tak nestane nikdy. Bude doutnat aţ do okamţiku naší smrti. Ale proč ne. Plamínek lásky, byť i zcela marný, je vţdycky lepší neţ vyhořelá pláň. Pěkné léto! * Eva Kadlčáková • Absolventka ţurnalistiky na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. • Pŧsobila v rozhlasových a televizních médiích a v reklamě. • Dnes pracuje v Českém rozhlase. Její fejetony mŧţete slyšet o víkendech v pořadu Kolotoč na Dvojce anebo na stanici Český rozhlas České Budějovice. Foto popis|

Prázdniny na Titaniku 25.6.2015

ČRo Plus

str. 07


Jan FINGERLAND, moderátor -------------------Středozemním mořem brázdí ledasco a ledaskdo. Jak si povšiml politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Josef Mlejnek, vedle sebe tam nyní budou plout plavidla plná uprchlíkŧ i gigantická turistická veleloď. Josef MLEJNEK, politolog -------------------V kontextu aktuální uprchlické krize pŧsobí skoro jako hořký ţert zpráva, ţe ve Francii spustili na vodu největší výletní plavidlo všech dob. Mohutná loď, spíše plovoucí ostrov, jménem Harmony of the Seas neboli Harmonie moří, má po dokončení od začátku příštího roku začít brázdit zejména Karibské moře. Výletní loď o délce 362 metrŧ pojme aţ 6 360 cestujících a 2 100 členŧ posádky. Dle agenturní zprávy kromě téměř 2 800 apartmánŧ a dvaceti restaurací nebudou na lodi chybět dvě lezecké stěny, ledové kluziště, basketbalové hřiště a menší hřiště na golf a téţ obchody, divadlo, restaurace, bazény a tobogany. Výrobní náklady činí skoro miliardu eur, tedy Plné znění zpráv


zhruba 27 miliard korun, ale objednateli, americké společnosti nabízející výletní plavby, se investice asi vyplatí, neboť provozování luxusních výletních lodí představuje v posledních letech ba desetiletích sviţně rostoucí ekonomické odvětví, nehledě na tragický konec lodi Costa Concordia. Zprávu lze komentovat rŧzně. Jednak v uţším smyslu. Pojme-li Harmony of the Seas 6 360 turistŧ vyţadujících poměrně luxusní sluţby, patrně by bez potíţí pojala dvanáct ba třeba i osmnáct tisíc uprchlíkŧ, s nimiţ by mohla brázdit Karibik, dokud se situace u nich doma neuklidní. Alespoň by ti nešťastníci zaţili v ţivotě něco pěkného. Zadarmo takový kolos samozřejmě neplave, avšak na úhradě nákladŧ by se mohly podílet státy Evropské unie, jeţ by to moţná vyšlo levněji, neţ budovat na svém území uprchlické tábory či jiná podobná zařízení. A také turisté, kteří by se pohádkové plavby zřekli ve prospěch bliţních v nouzi, vybrali by si nějakou levnější dovolenou ve svých domácích zemích a rozdíl v ceně by poslali na zvláštní konto. Jak krásně by se dalo zařídit dobro, ţe? Jak snadno by šlo ulehčit tlaku uprchlické vlny. Zvláště víme-li, ţe světová moře brázdí celé flotily podobných výletních kolosŧ. Kapacity evidentně jsou, stačilo by málo - aby si hodně lidí něco málo odřeklo. Ale od neproduktivního idealismu raději zpět do reality neboli k širší interpretaci spuštění Harmony of the Seas na vodu. V devatenáctém a v první polovině dvacátého století dopravily parníky přes oceán miliony vystěhovalcŧ z Evropy - nejčastěji do Spojených státŧ amerických. Cestovní podmínky byly dost spartánské, hlavně pro chudé vystěhovalce, kteří neměli peníze na luxusní první třídu. Šlo zejména o lidi, které Evropa nedokázala uţivit, a oni proto hledali uplatnění, jak se říkalo, za velkou louţí. A zpravidla ho i našli. Dnes pokrok dospěl do stadia, ţe si skoro kaţdý Evropan mŧţe dovolit prázdniny v první třídě Titaniku či jiného zaoceánského parníku z té doby. To, co tehdy bylo vyhrazeno bohaté smetánce, je dnes dostupné širokým vrstvám. Lidé se uţ neplaví přes moře kvŧli objevování neznámého či kvŧli - často tvrdé - obţivě, ale jen tak, pro zábavu. Dokonáno jest, uţ se chceme jenom bavit a uţívat si. Bohuţel, i z toho je zřejmé, ţe se západní civilizace nachází ve váţné krizi. Jan FINGERLAND, moderátor -------------------A to byl poslední příspěvek dnešního vydání. Za všechny kolegy, kteří se na přípravě tohoto pořadu podíleli, se od mikrofonu loučí Jan Fingerland.

„Těžba kraji škodí, udržuje ho v minulosti“ 25.6.2015

Mladá fronta DNES str. 04 Tomáš Kassal

Severní Čechy

Uznávaný sociolog Libor Prudký popisuje největší potíţe Ústeckého kraje, co k nim vedlo a jak by se případně daly vyřešit. MOST Ústecký kraj je nemocný. Uškodilo mu několik vln vysídlování a stěhování. A dodnes mu škodí i těţba, protoţe udrţuje region v minulosti a brání jeho dalšímu rozvoji. Slova uznávaného sociologa Libora Prudkého, který učí na Fakultě humanitních studií Karlovy Univerzity v Praze, potěší zaryté odpŧrce prolomení limitŧ těţby hnědého uhlí, těţaře naopak nejspíše nadzvednou ze ţidle. Podle něj je potřeba o další budoucnosti kraje debatovat a hledat nové cesty pro jeho rozvoj. „Musí tu být ale chuť a odvaha pustit se do věcného řešení. A ne hrocení sporŧ,“ míní Prudký. * Hovoříte o tom, ţe těţba uhlí je pro region škodlivá. Ale uhlí se tu přece těţilo po staletí a i díky tomu se zde rozvíjel prŧmysl. To je přece pozitivní, nebo není? Otázka spojuje několik skutečností, které spolu souvisí jen na první pohled. Těţba uhlí byla obecně zdrojem prŧmyslové revoluce nebo - jinak řečeno - první fází modernizace. A tehdy nepochybně představovala podstatný zdroj rŧstu a zprŧmyslňování. Ale dnes jsme ve fázi -bývá například označována jako třetí fáze modernizace - pro niţ je příznačné orientování na high-tech, na přidanou hodnotu, na vzdalování se přímému vyuţití uhlí, zvláště kdyţ těţba přináší devastaci prostředí pro ţivot a zdraví obyvatel. Těţba uhlí sama je typickým extenzivním zdrojem rŧstu, se všemi následky. V tomto směru je aktuální rozšiřování těţby prohlubováním procesŧ, které jdou proti současným potřebám. Jdou proti lidem, proti moţnostem rozvoje lidí v regionu, proti rozvoji regionu obecně. Chtě nechtě vrhá rozšíření těţby region víc do minulosti a do rozporŧ vŧči současným potřebám společnosti, přírody, lidí samotných. * Mluvíte také o vykořeněnosti, protoţe pŧvodní obyvatelstvo nahradili v několika etapách přistěhovalci z jiných regionŧ. Co je špatné na tom, ţe sem lidé přicházeli za prací a výdělkem? Plné znění zpráv


Zase je to nepřesná otázka: je samozřejmé, ţe dochází k migraci a je to odvěký přirozený proces. Něco jiného je ale jednorázový zásah do osídlení spojený s vysídlením Němcŧ. Ví se, jak vypadala první vlna přistěhovalcŧ? Co bylo cílem a kdo z nich zŧstal? Ví se, ţe těchto vln bylo několik a kromě přistěhování odjinud šlo také o stěhování uvnitř regionu. Těţbě podlehlo skoro sto obcí včetně centra regionu, tedy celého města Most. Někteří lidé z dnešního Mostu se kvŧli těţbě stěhovali i vícekrát uvnitř regionu. * Předpokládám, ţe to má i jiné dŧsledky neţ jen nepohodlí pro stěhující se obyvatele? V kaţdém novém bydlišti se lidé musí učit ţít, zapomenout na to, jak ţili předtím. Coţ jde jen z části. Typický je přechod z vesnického ţivota do paneláku, kam byla přestěhována i celá vesnice. S postupujícím věkem jsou takové rychlé adaptace těţší a těţší a naopak u dětí a mladých lidí to často vede k nezájmu o „domov“. Potřeba přináleţitosti, zakořenění, domova je spojena výrazně i s místem, s vlastními dějinami a místy dětství či dospívání, kam se lze vracet. To v řadě případŧ v pánevní oblasti nelze. Pocit domova je samozřejmě spojen i s tím, ţe se o svŧj domov staráme, pěstujeme si ho, zlepšujeme ho. Ani to v některých místech v této oblasti nejde. Ale naopak: tam, kde se to daří, jsou zásadní zdroje pozitivního rozvoje regionu. Mimochodem i z tohoto dŧvodu jsou cenné aktivity občanŧ a obcí proti rozšiřování těţby. Takţe problém není ve stěhování samotném, ale kdo a z jakého dŧvodu se stěhuje a co po něm zbývá, aby se mohl vracet do míst, kde byl či by chtěl být doma. * Z toho plyne vykořeněnost, o které mluvíte? Stav vykořenění je stavem bezradnosti, stavem hledání náhradních řešení, kompenzací za prázdnotu, která vykořenění provází, včetně nejrŧznějších deviací. Platí to, i kdyţ si to neuvědomujeme. Stav vykořenění obecně je největším problémem současné společnosti. Kdyţ jsou některé procesy, které jej podporují, je nutné jim zabraňovat. * Jaké problémy jsou ještě spojené s tím, ţe mizí menší obce? V čem je tento trend škodlivý? Ústecký kraj má absolutně nejniţší podíl obcí s počtem obyvatel do 5 000 ze všech krajŧ. Existence ve městech je jiná neţ ve vsích. Uţ byla řeč o tom, ţe násilné stěhování do měst bylo jedním ze zdrojŧ anomie, čili „bezdomoví“. Kromě toho se ve větších městech vytvářejí sloţitěji přímé komunikace mezi lidmi a pevnější mezilidské vztahy, coţ je dalším z dŧleţitých zdrojŧ bezdomoví. Mnohem častější jsou moţnosti pro usídlení deviantŧ či jinak „nezařazených“ občanŧ. A platí to hlavně pro kategorie měst mezi 20 aţ 50 tisíci obyvatel či pro města s „jednotnou“ zástavbou. Přirozená kontrola spoluobčanŧ v malých obcích je často dŧleţitější neţ sebesilnější policie. Zvlášť kdyţ je doprovázena viditelnou snahou o konsenzus mezi občany. Coţ, jak víme, se daří i v Ústeckém kraji. Příklady Obrnic, Kadaně i dalších obcí jsou známé. Naproti tomu výskyt ghett ve velkých městech také. Snaha „vyloučit vyloučené“ vede ke zdvojnásobení vyloučenosti. A ta je pro „nová neosobní města“ velkým rizikem. * Existuje studie, která vysvětluje, ţe prolomením limitŧ těţby na velkolomu ČSA se v konečném dŧsledku zachrání nejen současných zhruba šest tisíc pracovních míst, ale ţe se stejné mnoţství míst vytvoří. To přece mŧţe přilákat další zaměstnance, zaplnit prázdné byty a školy. Jsou i jiné studie. Ale neznám studii, která by řekla, do jaké míry jsou dlouhodobě nezaměstnaní na Mostecku ještě zaměstnatelní (na Mostecku je nejvyšší nezaměstnanost v zemi - pozn. red.). Ani studii o tom, kolik pracovních míst by přinesla dlouhodobá, cílená, systematická rekultivace připravovaná a realizovaná s postupným ukončováním těţby, a konečně ani to, kolik pracovníkŧ by vyţadovala sanace těţebních prostorŧ pro případné budoucí vyuţití. Kdyţ se mluví o studiích, je rozumné vzít v úvahu všechna hlediska. Ne argumentovat jen jedním, které je samo o sobě problematické. Nefér argumentace je v diskusi vţdycky špatně. Jde o typický komplexní problém, dlouhodobý, který vyţaduje soustředěnou spolupráci všech aktérŧ - včetně odpovědnosti těţařŧ za činnost svých firem - a státu, který léta odčerpává významné podíly ze ziskŧ tekoucích z pánevní oblasti povětšinou na úkor tam ţijících a pracujících lidí. * Mluvil jste o tom, ţe tento kraj je nemocný, je obětí. Kdo mu má pomoci a jak? A pokud to má být stát, není to opět jen spoléhání na nějakou záchranu shŧry?



Citoval jsem výrok z rozhovoru s jedním z obecně váţených občanŧ Ústeckého kraje. Konstatoval -pro úplnost - „Tento kraj je nemocný, nemocní jsou i lidé v něm. A dokud se nevyrovnáme se zdroji těchto zranění, nezbavíme se jich.“ (jde o výrok litoměřického exsenátora Zdeňka Bárty - pozn. red.). Povaţuji tento výrok za podstatný. Včetně dovětku o vyrovnání se se zdroji nemoci. Takţe představa, ţe „shŧry“ dojde k nápravě, je falešná. Jde o propojení dvou skutečností: o prostou spooluzodpovědnost všech aktérŧ na dané situaci a dobrou vŧli ke spolupráci na komplexním řešení. * Je to tedy tak, ţe obyvatelé kraje doplácejí na historii vlastního regionu? Ústecký kraj je dlouhodobě na čele řady nelichotivých kritérií mezi všemi kraji. To není proto, ţe by zde ţili lidé „horší“, nebo dokonce „méně schopní“. Moţná spíše proto, ţe jsou ti schopnější odtud vlastně vystrkováni, protoţe mají malé moţnosti pro uplatnění. Ale i to je věc úzce spojená s dalším řešením těţby. Stejně jako všude se i v Ústeckém kraji musíme všichni učit jak být svobodní, tedy i být odpovědní za své skutky. A nejen vŧči sobě, ale i vŧči druhým. Podnikatel, který za cenu drancování krajiny a vyčerpávání zdrojŧ a lidí dosahuje zisky, které jsou především pro rozvoj jeho a jeho prostředí či bohatství, je nezodpovědný podnikatel první fáze modernizace. V tomto směru zřejmě patří současní uhlobaroni do první poloviny devatenáctého století. Současné firmy - firmy, které odpovídají současným kritériím na moderní a odpovědnou firmu - jsou na prvním místě, pokud jde o kultivaci prostředí, v němţ pŧsobí. Jinak je lidé nepřijmou. A kdyţ jde o tak sloţitou, dlouhodobou a závaţnou problematiku, daleko přesahující svými dopady a souvislostmi daný region, neobejde se tu řešení bez promyšlené a dlouhodobé spolupráce se státem, krajem, obcemi, občany. * Jak by to tedy mohlo fungovat v praxi? Základem tu mohou být jednak vzory ze zahraničí (viz například Porúří a jeho kultivace nebo Birmingham a další relikty prŧmyslové revoluce ve Velké Británii), ale především aktivity občanŧ a obcí jako těch, kterých se problém nejvíc týká. Princip subsidiarity, čili vyrŧstání řešení zdola, je nezbytný. A princip otevřené věcné diskuse je zase podmínkou pro moţnost naplnění tohoto principu. Jsou uţ nástroje, které lze pro takový přístup vyuţít. Musí tu být ale chuť a odvaha pustit se do věcného řešení. A ne hrocení sporŧ. Profil Libor Prudký * Narodil se v roce 1944 v Brně. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou a poté Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. * Pracoval v Ústavu racionalizace ve stavebnictví v Praze, Metrostavu či agentuře pro sociologické výzkumy a prŧzkum trhu Point. * Nyní vyučuje sociologii na Fakultě humanitních studií UK a na Fakultě sociálních věd UK pŧsobí jako vedoucí vědecký pracovník. * Dlouhodobě se zaměřuje na zkoumání hodnotových struktur a norem chování, především s vyuţitím empirických sociologických šetření. * Má za sebou řadu projektŧ, mimo jiné Rozvoj české společnosti v Evropské unii: výzvy a rizika či Sociální a kulturní soudrţnost v diferencované společnosti. Ústecký kraj je dlouhodobě na čele řady nelichotivých kritérií. To není proto, ţe by zde ţili lidé „horší“. Moţná spíše proto, ţe jsou ti schopnější odtud vlastně vystrkováni. Foto popis| Libor Prudký Podle sociologa je potřeba o další budoucnosti Ústeckého kraje debatovat a hledat nové cesty pro jeho rozvoj. Foto autor| Foto: Petr Topič, MAFRA O autorovi| Tomáš Kassal, redaktor MF DNES Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severní Čechy

VÝROČÍ 25.6.2015

Pardubický deník str. 07 (kli)

Pardubicko/servis

25. června 1846 se narodil v Pardubicích Ing. Vincenc Jarolímek, doktor honoris causa, matematik, autor řady učebnic, bývalý ředitel reálky v Hradci Králové, Zemský školní inspektor a posléze profesor Techniky v Praze, zaslouţilý o vytvoření českého geometrického názvosloví; 1859 se narodila v Pardubicích Magdaléna Kusá, majitelka vápenných pecí v Pardubicích (+1940); 1872 byl proveden první výstav piva v nově vybudovaném Plné znění zpráv


pivovaru v Pardubicích; 1876 byl zaloţen Dobrovolný hasičský sbor České hasičské jednoty v Přelouči. Prvním starostou sboru byl zvolen Jan Bartoníček; 1881 se narodil Jindřich Pokorný, profesor prŧmyslové školy v Pardubicích, od roku 1921 ředitel Obchodní školy v Příbrami; 1892 zemřel pardubický stavitel Václav Pavlíček, postavil mj. Zemskou donucovací pracovnu v Pardubicích na Ţidově; 1900 se narodil Prof. dr. Ing. Václav Michal, odborník v chovu koní v Nemošicích, Kladrubech a Napajedlech, pedagog VŠZ v Brně a současně v Praze (+1989); 1919 zemřel ve Vídni pardubický rodák Ing. Otakar Trnka, dr. h. c., odborník v ţelezniční oblasti, rakouský ministr veřejných prací, čestný občan Pardubic; 1924 byla na rodném domě básníka Bohdana Jelínka v Cholticích odhalena básníkova pamětní deska; 1925 se narodil MUDr. Karel Vojtěch, emeritní primář pardubické nemocnice,v níţ v roce 1981 zaloţil oddělení dětské chirurgie (+1993 v Pardubicích); 1936 byl čestným občanem Přelouče jmenován František Udrţal, bývalý čsl. premiér; 1936 se narodil Prof. Ing. Josef Tichý, DrSc., chemik, emeritní vedoucí Katedry fyzikální chemie, v období 1994 – 97 prorektor Univerzity Pardubice pro pedagogiku v nelehkých porevolučních dobách vzniku univerzity; 1938 zemřel v Pardubicích Artur Kurš, od roku 1924 rada Ředitelství pošt a telegrafŧ v Pardubicích; 1943 byla ve Dřítči zaloţena Lidová škola zemědělská pro obce Dříteč,, Němčice, Hrobice, Bukovinu a Draţkov; 1953 se narodil Karel Bruna, významný funkcionář pardubického basketbalu, býv. mezinárodní rozhodčí FIBA;1972se konal první ročník Pochodu míru z Pardubic do Leţákŧ; 1974 se narodil PhDr. Václav Moravec, bývalý moderátor pardubického rádia Profil, nyní moderátor České televize, pedagog na Fakultě sociálních věd na UK v Praze; 1994 byla v Moravanech odhalena vedle obecního úřadu deska 50. rovnoběţky, která obcí prochází; 1998 byl v Institutu civilní ochrany v Lázních Bohdaneč zahájen dvoudenní mezinárodní seminář o varovných a detekčních systémech za účasti čtyř desítek odborníkŧ z 22 zemí; 1998 stanul Dominik Hašek po druhé za sebou na nejvyšším hokejovém trŧnu – získal tři největší ocenění, jaká hokejový brankář mŧţe získat, Hartovu cenu pro nejuţitnějšího hráče NHL, Vezinovu cenu pro nejlepšího brankáře a Pearsanovu cenu, kterou kaţdoročně udělují sami hráč; 2000 byl v Bohdanči zaloţen svazek obcí „Mikroregion Bohdanečsko“. Do čela sdruţení byla zvolena tehdejší starostka Lázní Bohdaneč Ing. Květoslava Jeníčková; 2009 snesli pardubičtí horolezci ze štítu pardubické radnice tepanou sochu pardubického „rathausmana“ Vojtěcha z Pernštejna, protoţe hrozilo její zřícení. Socha byla po renovaci vrácena na pŧvodní místo 18. 12. 2009; 2011 bylo v Pardubicích zakončeno MS v in-line hokeji finálovým utkáním ČRUSA, v kterém čeští hokejisté zvítězili 3:2 a stali se tak poprvé mistry světa. Český tým vedl Pardubák trenér Petr Hemský; 2011 se konal v Pardubicích nedaleko soutoku Labe a Chrudimky 5. ročník závodŧ dračích lodí za účasti dvaceti osmi dračích kolektivŧ (cca 600 závodníkŧ); 2014 byl po třech letech rekonstrukce uveden u koupaliště v Cihelně znovu do provozu jediný pardubický autokemp. Region| Východní Čechy

Putinův vojenský Disneyland 26.6.2015

Dotyk str. 00 Hydepark Michael Romancov

Vojensko-vlastenecký park kultury a oddechu ozbrojených sil Ruské federace na největší ploše na světě, pod největší ruskou vlajkou na světě ukáţe občanŧm největší země na světě, ţe jejich země je nejmocnější na světě. Politický geograf, pedagog a publicista. Politický geograf, pedagog a publicista. Pŧsobí na katedře politologie Institutu politologických studií FSV UK a na Metropolitní univerzitě Praha. Přispívá do řady českých periodik. Je absolventem Pedagogické fakulty, Filozofické fakulty a Fakulty sociálních věd UK. ... Doktor Vlach potom vykládal, ţe bylo popsáno mnoho papíru o zhoubném vlivu špatné dobrodruţné četby na nedospělou mládeţ, ale ţe četl velmi málo pojednání, namířených proti takzvaným ţenským románŧm, které podle jeho velice skromného mínění mohou mít následky daleko katastrofálnější, neţ mají morzakory na naši mládeţ. Pravil, ţe i nejpitomějšímu klukovi je jasno, ţe nemŧţe stráţníky na Václavském náměstí chytat do lasa a ţe řemeslo pistolníkŧ uţ dávno nemá zlaté dno. Daleko nebezpečnější je namlouvat spoustě našich milých čtenářek, ţe manţelství není nic definitivního, ţe je to jedna z mála moţností zbohatnutí, ţe nikdy není pozdě nahlédnout svŧj omyl, zbavit se pout a jít za hlasem svého srdce štěstí vstříc. Je mnohem snazší dokázat Plné znění zpráv


nedospělému klukovi, ţe není krveţíznivým pirátem, neţ zabránit málo inteligentní čtenářce, aby nalézala obdoby mezi osudy hrdinky románu a svým, a tropila v dŧsledku toho hlouposti... Začínat text o Vlasteneckém parku, gigantickém výstavišti/konferenčním centru/zábavním parku, který nechal Vladimir Putin vybudovat u městečka Kubinka na předměstí Moskvy, citátem ze Saturnina, nedává na první pohled smysl. Jsem však přesvědčen, ţe tomu tak není. Proč? Posuďte sami. To, co u Kubinky vzniklo – úplně hotové to má být v roce 2017 –, bylo západními médii označeno za „vojenský Disneyland“, coţ je v mnoha ohledech přiléhavé. Ruský prezident, stejně jako ministr obrany, tvrdí, ţe park je určen především dětem a mládeţi, respektive celým rodinám, které tam budou mít moţnost prohlédnout si nejnovější, ale i historickou vojenskou techniku a pořádně si ji „uţít“. Návrat k časŧm sovětŧ Který kluk netouţí po moţnosti vystřelit si z opravdové pušky (v tomto případě rovnou z kalašnikova) nebo vylézt na opravdový tank a vidět ho v akci na polygonu! Určitě existuje i spousta otcŧ (asi i matek, ale dovolím si být genderově zaujatým), kteří by takové moţnosti dali přednost nejen před Sněhurkou se všemi trpaslíky, ale i před Asterixem, který má svŧj zábavní park u Paříţe, nebo Legolandem, plným úţasných technických a architektonických skvostŧ vyrobených z miniaturních kostiček. Všechny tyhle parky totiţ slouţí v první řadě zábavě a na chvíli mají děti přenést do říše fantazie a dospělé do jejich dětství. Mají navodit atmosféru rodinné pohody, lásky, štěstí a třeba přinést i nějaké poznání a ponaučení. Vlastenecký park se však děti a mládeţ pokouší zaujmout zejména zbraněmi (v areálu ale mají být i kolotoče a horská dráha), coţ logicky vzbudilo okamţitou vlnu nevole jak v zahraničí, tak částečně i v Rusku. Jakkoli je kritika zjevné militarizace ruské společnosti zcela na místě, nejedná se o nic nového. V tomto ohledu se ruská společnost vlastně pouze vrací tam, kde se nacházela po celé sovětské období, a nová je v případě parku jen forma, zatímco obsah zŧstává stejný. Generace sovětských dětí se například učily číst ze slabikáře, kde první dvě písmena byla ?(A) a ?(U). Tak v ruštině začínají například slova čáp (aist), meloun (arbuz), kachna (utka) nebo šnek (ulitka), jeţ také byla ţákŧm nabídnuta. Stránce však dominoval jiný výjev: skupina dětí si hraje na vojáky (čtyři kluci mají samopaly, šavle a vojenské čapky, jedna jejich kamarádka je zdravotnice, druhá nese rudou vlajku) a jdou do útoku (ataka) a křičí hurá (ura). Všichni mají odhodlaný výraz, jdou do boje za vlast! Při pohledu na ten výjev se kaţdému, kdo někdy viděl sovětský válečný film, vybaví hromové „uráááá“, s nímţ šli vojáci Rudé armády neohroţeně na smrt. A právě tohle poselství, ovšem zprostředkované nejmodernější technikou, má Vlastenecký park vštěpovat dnešní i budoucím generacím ruských dětí. Sovětským vládcŧm nestačilo naučit děti číst a psát, bylo je třeba „vychovat“, aby četly a psaly jen to, co bylo správné. Pro školy povinné Pokud dětem umoţníte „jen“ lézt na tank a střílet z flinty, riskujete, ţe jim dojde, ţe „řemeslo pistolníkŧ uţ nemá zlaté dno“, ale pokud z nich dokáţete udělat „málo inteligentní čtenářku, která nalezne obdoby mezi osudy hrdinky románu a svým“, pak máte vyhráno. Putin to ví, a aţ bude park v Kubince v roce 2017 dobudován, stane se nejen největším parkem svého druhu na světě, ale také největším, a dost moţná i nejúčinnějším nástrojem jak Putinovy protizápadní propagandy, tak i vlastenecké „výchovy“. Není to ţádný „Disneyland“, ale „Vojensko-vlastenecký park kultury a oddechu ozbrojených sil Ruské federace“, který na největší ploše na světě, pod největší ruskou vlajkou na světě ukáţe občanŧm největší země na světě, ţe jejich země je nejmocnější na světě. Aţ bude dokončen, bude schopen poskytnout řádnou dávku vlastenectví aţ 20 000 návštěvníkŧ denně, kteří do areálu budou vstupovat alejí hrdinŧ všech válek, ve kterých zvítězilo Rusko a ruské zbraně. Součástí komplexu bude chrám zasvěcený zemskému patronovi a ochránci svaté Rusi, svatému Alexandru Něvskému. Vzhledem k současné politice ministerstva školství se dá předpokládat, ţe se park stane místem, kam bude muset povinně zavítat kaţdý školák. Vedle tankŧ, letadel, vrtulníkŧ a lodí uvidí, jak vypadá (idylický) ţivot v kasárnách, k obědu dostane typický vojenský příděl, uvidí, jak probíhá výcvik speciálních jednotek, a v obchodě si bude moci koupit suvenýry s vojensko-patriotickou tematikou. Počítá se s tím, ţe součástí komplexu bude vojenská škola, tzv. vojenské učiliště, jehoţ frekventanti budou zájemcŧm o sluţbu v ozbrojených silách na vlastním příkladu ukazovat, jak správná je to volba. Mezi výstavními pavilony všech existujících druhŧ vojsk má dominovat pavilon věnovaný dobývání kosmu a osvojování Arktidy. Nových, nehostinných prostor, jejichţ exploatace je podmíněna nejenom vysokým stupněm rozvoje vědy a techniky, ale bude potřebovat zocelené a odhodlané mladé lidi, opravdové vlastence. Tohle všechno pak bude prokládáno 3D panoramaty velkých historických vítězství/hrdinských skutkŧ nad západními agresory: obrana Sevastopolu, obrana Brestské pevnosti, bitvy u Borodina, pod Moskvou, u Stalingradu či u Kurska a hlavně: dobytí Berlína! Plné znění zpráv


Jakkoli je kritika zjevné militarizace ruské společnosti zcela na místě, nejedná se o nic nového. Aţ bude dokončen, bude schopen poskytnout řádnou dávku vlastenectví aţ 20 000 návštěvníkŧ denně.

neděle 26.6.2015

ego!

str. 04

Víkend

Robert Záruba Co je za den? Jaký je týden? Mŧţu ještě spát? Kde je diář? Kolik je hodin? Tak asi takto vypadá kaţdé ráno Roberta Záruby, šéfkomentátora redakce sportu České televize. Volné a pracovní dny se liší podle měsícŧ, lichých a sudých týdnŧ a sportovní, hokejové sezony – sotva skončí jedna, uţ se chystá další. Ani léto nebude mít Robert Záruba volnější, musí totiţ rozvrhnout vysílání olympijských her, které se uskuteční v roce 2016 v Riu de Janeiru. Jiţ 19 let také přednáší na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy sportovní televizní ţurnalistiku. Ţije v Praze se svou partnerkou, moderátorkou Norou Fridrichovou a s dcerami Dianou a Marianou, ve střídavé péči má syna Viktora. 9.00 Vstáváme kolem deváté hodiny. Naše rána nemají pevně stanovený řád. Proběhne něco jako snídaně, která je velice slabým bodem této části dne. Diance připravujeme mléko a Marjánka je zatím na mateřském mléce. My dospělí většinou moc nesnídáme, hlavně já to dost odbývám. Po probuzení se starší dcera dívá na pohádky. Oblíbila si Tři bratry, které doma pouštíme i třikrát denně. Zná je nazpaměť, ale asi má pocit, ţe si to musí neustále opakovat, aby nic nezapomněla. 11.00 Kdyţ je hezky, jdeme se projít do okolí. Máme svou oblíbenou procházku, jejímţ vrcholem je ne zcela obvyklý výhled na Prahu. Venčíme naši fenku Ţofku, která miluje aportování míčku. Jako Jack Russell teriér potřebuje neustálý pohyb. Norka s ní občas běhá, ale to ji tolik nebaví. Dcera Dianka je ţivel, takţe obvykle pobíhá, stále něco pozoruje a objevuje, zatímco Marjánka pospává v kočárku. Kdyţ mám u sebe syna Viktora, tak toho při procházce hodně probereme. Mladí se občas spiknou proti mně a celkově si to společně uţíváme. 14.00 Jelikoţ vstáváme později, obědváme aţ odpoledne. Většinou vařím já, ale ke svému umění jsem velmi kritický. Musel jsem se to naučit kvŧli střídavé péči o syna. U nás v rodině vařil kaţdý, tak jsem pochytil pár grifŧ. V kuchyni je mŧj největší kamarád trouba, která za mě udělá hodně práce. Rád vařím hovězí na česneku nebo salát s tuňákem a česnekem. Kdyţ musím na večerní vysílání, jiţ od oběda se intenzivně připravuji a pak jedu do studia. Občas to vyjde tak, ţe i Nora má vysílání, takţe pak je na hlídání povolána babička. 16.00 Nemáme pravidelné výlety, ale teď nastává období, kdy často někam s rodinou vyráţíme. Jako například nedávno na farmu Blaník. Je to dětské sídlo, kde je spousta atrakcí a zvířat. Viktor mívá v neděli fotbalové mistráky, na které se jezdím dívat, pokud to časově vychází. Občas zamíříme do Bezděkova na golf, nebo si dáme jiný sport. Osobně mám rád odpolední siesty, ty mi jdou velmi dobře. 20.00 Večeříme jen něco rychlého, lehkého a jednoduchého. Kolem deváté partnerka uspává holčičky, a kdyţ je hokejová sezona, připravuji si mezitím věci do práce. Mimo sezonu se snaţím dohánět četbu, ale jde to špatně. Uţ dlouho mám rozečtenou knihu Akce Heydrich – příliš mnoho otazníkŧ od Karla Sýse. Je to komentář k předchozím publikacím s touto tematikou, který konfrontuje dosavadní fakta a snaţí se najít odpovědi na nezodpovězené otázky. Foto popis| O autorovi| připravila: eva nakielná Foto: archiv roberta záruby, čtk, Magic Box



Diskuse: Z českých médií se vytrácí pluralita 26.6.2015


TV

Vyuţívání médií na obranu zájmŧ vlastníkŧ médií mŧţe vést k informačnímu kartelu. Podle názoru právničky Hany Marvanové se z českých médií vytrácí pluralita, uvedla na pravidelném setkání Rozpravy o českých médiích, které pořádá IKSŢ Fakulty sociálních věd. Na poli soukromých médií pozoruje trendy sílící koncentrace, kdy se počet klíčových vlastníkŧ sniţuje. V případě médií veřejné sluţby si zase všímá tlakŧ na omezení nezávislosti veřejnoprávních médií. „Trendu je potřeba čelit opačnými kroky,“ uvedla Marvanová s tím, ţe by mělo naopak dojít k posílení nezávislosti veřejnoprávních médií na politice. V případě komerčních médií chce prosadit do legislativy zákaz kříţového vlastnictví. „Kromě legislativního rámce a změn zákona k posílení nezávislosti médií by se mělo mluvit o tom, ţe to, co tady je, není normální. Ti, co mají politickou a ekonomickou moc, vlastní sdělovací prostředky a skrz ně mohou ovlivňovat názor občanŧ. Bereme jako normální, ţe politik si koupí média a veřejné mínění to přijme jako normální,“ poukázala dále na nutnost diskuse o těchto tématech. Podle Marvanové lze zajistit vyšší pluralitu, aby v českém prostředí nevznikl „větší informační kartel“. Zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání by měl podle jejího názoru obsahovat zákaz tzv. kříţového vlastnictví (tj. například vlastník rádia by nemohl vlastnit televizi). Moţností mŧţe být také řešit kříţové vlastnictví v rámci zákona o střetu zájmŧ, který by měl zamezit propojení politické a mediální moci. Václav Štětka z Fakulty sociálních věd povaţuje pluralitu a autonomii za klíčové pro svobodné pŧsobení médií. Vývoj jde ale podle jeho názoru jiným směrem. „Sledujeme trendy k omezení autonomie a plurality v kontextu nedávno proběhlých změn,“ uvedl. Nebezpečí spočívá podle jeho názoru v tom, ţe se mŧţe sniţovat počet médií, která budou otvírat dŧleţitá témata. „Pokud pan Dospiva potvrdil, ţe kaţdý má červený knoflík, který mŧţe zmáčknout, tak dochází k zakonzervování prostoru a vytvoření dezinformačního kartelu, kdy se některé informace na povrch nedostanou. To je největší nebezpečí,“ uvedl v diskusi. Redaktorka Kateřina Šafaříková, která se rozhodla pro odchod z Lidových novin, si myslí, ţe nové vlastnické rozloţení klade větší nároky na sílu myšlení šéfredaktora a jednotlivce. „Neexistuje síla, která by vás nutila něco napsat – nikdo mě ruku v Mafře, ani v Respektu nevedl.“ Odchází kvŧli tomu, ţe cítí, ţe principy, které vyznává, byly porušeny. Kaţdý má podle jejích slov tuto volbu: pokud nesouhlasí, mŧţe odejít. Nemyslí si ale, ţe svoboda se z českých médií vytratila. „Je větší autocenzura. Myslím si ale, ţe jak v Lidových novinách, tak v MF Dnes je pořád ještě moţné dělat svobodnou novinařinu. Ţe to vyţaduje větší mentální pozornost, je nesporné, ale pořád to jde,“ zmínila. Zároveň se domnívá, ţe nelze apriori očekávat, ţe systém fungující v českých médiích veřejné sluţby je z hlediska svobody příznivější neţ v komerčních médiích. „Nezaţila jsem prostředí s takovým mentálním nevolnictvím, jako je Česká televize nebo Český rozhlas,“ konstatovala po roční zkušenosti práce v České televizi. Svŧj příspěvek k pluralitě v českých médiích připojil ve čtvrtek večer na sociální síti Facebook bývalý šéfredaktor deníku Blesk a týdeníku Reflex Pavel Šafr. Ten se středeční diskuse na FSV UK neúčastnil. Na Facebooku ale naznačil, ţe existuje dohoda mezi majitelem deníku Blesk Danielem Křetínským a Andrejem Babišem. „Rád bych tu uvedl, ţe pan Křetinský slouţí Andreji Babišovi a nechal zmanipulovat Blesk i Reflex tak, aby se v Agrofertu líbily," napsal. Tento výrok ale okamţitě zpochybnil reportér Reflexu Jiří X. Doleţal. „Podezírat časopis Reflex, ţe nepíše kriticky o Babišovi, je skoro stejný jako podezírat mne, ţe nekouřím marihuanu. Sorry, Pavle, ale tenhle post je fakt úplně mimo realitu, zkuste si ten Reflex někdy přečíst a uvidíte, ţe panu továrníkovi věnujeme zaslouţenou pozornost," reagoval. -mav-

URL| http://www.mediaguru.cz/2015/06/diskuse-z-ceskych-medii-se-vytraci-pluralita/



Diskuse: Z českých médií se vytrácí pluralita 26.6.2015


Tisk

Vyuţívání médií na obranu zájmŧ vlastníkŧ médií mŧţe vést k informačnímu kartelu. Podle názoru právničky Hany Marvanové se z českých médií vytrácí pluralita, uvedla na pravidelném setkání Rozpravy o českých médiích, které pořádá IKSŢ Fakulty sociálních věd. Na poli soukromých médií pozoruje trendy sílící koncentrace, kdy se počet klíčových vlastníkŧ sniţuje. V případě médií veřejné sluţby si zase všímá tlakŧ na omezení nezávislosti veřejnoprávních médií. „Trendu je potřeba čelit opačnými kroky,“ uvedla Marvanová s tím, ţe by mělo naopak dojít k posílení nezávislosti veřejnoprávních médií na politice. V případě komerčních médií chce prosadit do legislativy zákaz kříţového vlastnictví. „Kromě legislativního rámce a změn zákona k posílení nezávislosti médií by se mělo mluvit o tom, ţe to, co tady je, není normální. Ti, co mají politickou a ekonomickou moc, vlastní sdělovací prostředky a skrz ně mohou ovlivňovat názor občanŧ. Bereme jako normální, ţe politik si koupí média a veřejné mínění to přijme jako normální,“ poukázala dále na nutnost diskuse o těchto tématech. Podle Marvanové lze zajistit vyšší pluralitu, aby v českém prostředí nevznikl „větší informační kartel“. Zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání by měl podle jejího názoru obsahovat zákaz tzv. kříţového vlastnictví (tj. například vlastník rádia by nemohl vlastnit televizi). Moţností mŧţe být také řešit kříţové vlastnictví v rámci zákona o střetu zájmŧ, který by měl zamezit propojení politické a mediální moci. Václav Štětka z Fakulty sociálních věd povaţuje pluralitu a autonomii za klíčové pro svobodné pŧsobení médií. Vývoj jde ale podle jeho názoru jiným směrem. „Sledujeme trendy k omezení autonomie a plurality v kontextu nedávno proběhlých změn,“ uvedl. Nebezpečí spočívá podle jeho názoru v tom, ţe se mŧţe sniţovat počet médií, která budou otvírat dŧleţitá témata. „Pokud pan Dospiva potvrdil, ţe kaţdý má červený knoflík, který mŧţe zmáčknout, tak dochází k zakonzervování prostoru a vytvoření dezinformačního kartelu, kdy se některé informace na povrch nedostanou. To je největší nebezpečí,“ uvedl v diskusi. Redaktorka Kateřina Šafaříková, která se rozhodla pro odchod z Lidových novin, si myslí, ţe nové vlastnické rozloţení klade větší nároky na sílu myšlení šéfredaktora a jednotlivce. „Neexistuje síla, která by vás nutila něco napsat – nikdo mě ruku v Mafře, ani v Respektu nevedl.“ Odchází kvŧli tomu, ţe cítí, ţe principy, které vyznává, byly porušeny. Kaţdý má podle jejích slov tuto volbu: pokud nesouhlasí, mŧţe odejít. Nemyslí si ale, ţe svoboda se z českých médií vytratila. „Je větší autocenzura. Myslím si ale, ţe jak v Lidových novinách, tak v MF Dnes je pořád ještě moţné dělat svobodnou novinařinu. Ţe to vyţaduje větší mentální pozornost, je nesporné, ale pořád to jde,“ zmínila. Zároveň se domnívá, ţe nelze apriori očekávat, ţe systém fungující v českých médiích veřejné sluţby je z hlediska svobody příznivější neţ v komerčních médiích. „Nezaţila jsem prostředí s takovým mentálním nevolnictvím, jako je Česká televize nebo Český rozhlas,“ konstatovala po roční zkušenosti práce v České televizi. Svŧj příspěvek k pluralitě v českých médiích připojil ve čtvrtek večer na sociální síti Facebook bývalý šéfredaktor deníku Blesk a týdeníku Reflex Pavel Šafr. Ten se středeční diskuse na FSV UK neúčastnil. Na Facebooku ale naznačil, ţe existuje dohoda mezi majitelem deníku Blesk Danielem Křetínským a Andrejem Babišem. „Rád bych tu uvedl, ţe pan Křetinský slouţí Andreji Babišovi a nechal zmanipulovat Blesk i Reflex tak, aby se v Agrofertu líbily," napsal. Tento výrok ale okamţitě zpochybnil reportér Reflexu Jiří X. Doleţal. „Podezírat časopis Reflex, ţe nepíše kriticky o Babišovi, je skoro stejný jako podezírat mne, ţe nekouřím marihuanu. Sorry, Pavle, ale tenhle post je fakt úplně mimo realitu, zkuste si ten Reflex někdy přečíst a uvidíte, ţe panu továrníkovi věnujeme zaslouţenou pozornost," reagoval. -mav-

URL| http://www.mediaguru.cz/2015/06/diskuse-z-ceskych-medii-se-vytraci-pluralita/



Rozhovor o nových médiích: Tiší pozorovatelé vás vidí 26.6.2015

neovlivni.cz str. 00 Lenka Tréglová

Bylo zpravodajkou Českého rozhlasu v Bruselu, v České televizi vedla speciály ČT24 a moderovala Hyde Park. Pak ji pohltil svět sociálních médií - Facebook, Twitter, LinkedIn… Stala se ředitelkou divize Nová média ČT a její tým takříkajíc "live" propojoval svět tradičních zpráv a nových obsahŧ. Pavlína Kvapilová, dnes konzultantka, moderátorka a vysokoškolská pedagoţka, mluví o tom, co bychom měli o sociálních sítích vědět. Svým studentŧm nových médií na Univerzitě Karlově říká, ţe to hlavní, co mají trénovat je: být přípraven se pořád učit. Kaţdý den. A nebrat změny jako stres, ale jako běţnou realitu. Foto: Archiv P. Kvapilové "Není to vţdycky lehké, musíte si na to nastavit mozek. Dnes prostě nemŧţete počítat s tím, ţe se na internetu něco naučíte, na něco si zvyknete a budete to pouţívat ještě pět let. Obecně vzato, je nutné se zajímat, jak co funguje, protoţe pak víte, jak si to nastavit. Hlavní je nepouţívat sociální sítě bez vědomí jejich dosahu," říká mediální konzultantka Pavlína Kvapilová v profilovém rozhovoru, který poskytla společnosti DeadLineMedia, vydavateli deníku Neovlivní.cz. Hovoří v něm nejen o tom, jak s jednotlivými typy sítí pracovat, ale třeba také o vlivu, inspirativních lidech a tématech, o kterých by se mělo mluvit. DLM: Potkala jsem se včera s kamarádkou, která není na Facebooku. Tři hodiny jsme se bavily o tom, co je nového. Kdyţ se potkám s lidmi, co na FB mám, uţ tahle otázka ani nepadne. Jak změnily sociální sítě běţné styky s kamarády? Podle toho, nakolik jste je nechali, aby váš ţivot změnily. Je to do značné míry v našich rukou, ale ne úplně. Protoţe dopadŧm velké společenské změny, kterou přinesla digitalizace člověka, se prakticky v dnešním denním ţivotě západního člověka nelze vyhnout. Ano, vaše okolí dnes běţně ví, co proţíváte. Dopad sdílení ale bývá ještě větší neţ si uvědomujeme. Dám vám příklad: na sítích je řada lidí, kterým říkám "tiší pozorovatelé". Nedávají třeba nikdy likes nebo komentáře, ale mají dokonalý přehled. Proto nepodceňujte dopad vašich statusŧ. I tam, kde se neprojeví ţádná reakce, mŧţe být nějaký efekt. Pocit, vědomost, pozdější akce. Prostě tím něco vypustíte do světa. A míra zásahu nikdy nemŧţe být plně postihnutelná přes počet “lajkŧ”, jak nám to někdy zkresleně připadá. Dělá to s námi psychologicky často psí kusy. DLM: Jak jste se k novým médiím vlastně dostala? Vstoupila jsem na Facebook v roce 2007. Tedy v době, kdy jsem začínala pracovat v České televizi. Nejdřív jsem tam šla ze zvědavosti, bylo tam v té době v Česku ještě málo uţivatelŧ a mělo to hodně charakter ryzí komunikace s přáteli. Nicméně hned vzápětí to přerostlo do pracovního ţivota. Pamatuji si, ţe to pro mě bylo jako ţivá voda, kdyţ jsem postupně začala na ČT24 s kolegy propojovat sítě do televizního vysílání. Tu moţnost permanentní obousměrnosti komunikace s divákem jsem od začátku milovala. Dalo mi to v té chvíli pocit smyslu a proto jsem i další roky v televizi zŧstala a nešla dělat něco jiného. Od té doby jsme o světelné roky dál - v tom, jak informace teče ve veřejném prostoru. Pŧvodní model se úplně rozpadl. Posledních deset let v tomhle fatálně změnilo média i svět jako takový. Dnes je "facebooková populace" větší neţ Čína. A plný efekt té změny se ještě teprve projeví. DLM: Jak se sociální sítě za to desetiletí změnily? Brutálně. Zejména je to vidět na vývoji Facebooku. Silnou roli sehrál vstup firem jako Facebook a Twitter na burzu. Jejich komercionalizace je drticí. Musíme mít pořád na paměti, ţe cokoliv uděláme, vydáváme tím nějakou informaci a tyto spoečnosti o nás kontinuálně sbírají data. Z Facebooku je reklamní moloch, který ztratil velkou část pŧvodního kouzla. Je to něco za něco. Algoritmy, které svým naprogramováním určují, co uvidíme, mají dnes dalekosáhlou moc a málo se o tom mluví. Jsou neviditelnými reţiséry našich ţivotŧ. Uzavírají nás do Plné znění zpráv


facebookových bublin, tvarují náš obraz světa. Protoţe je čím dál běţnější, ţe lidé přijdou k informaci nejdříve na své "zdi", aţ pak se proklikávají dál. Pavlína Amalie Kvapilová • Rodačka z Litomyšli absolvovala italianistiku na Filozofické fakultě a ekonomii na Institutu ekonomických studií na Fakultě sociálních věd UK v Praze. Dvakrát získala stipendium na studium na univerzitách v Itálii. • Její novinářské začátky jsou spjaty s Českým rozhlasem 1. Začínala jako politická a ekonomická reportérka, v letech 2003 aţ 2005 pŧsobila jako zpravodajka Českého rozhlasu v Bruselu. • V roce 2007 přestoupila do České televize. Podílela se na konceptu inovovaných Událostí komentářŧ, na cyklu Retro, moderovala Hyde park. • V létě 2011 se stala ředitelkou sekce Nová média ČT. Ze své funkce byla odvolána poté, co se veřejně postavila za tehdejší moderátorku Danielu Drtinovou. Ta byla staţena z pořadu Události, komentáře jen krátce nato, co si na ni u vedení televize stěţovali politici. Zástupci ČT nicméně striktně odmítli jakoukoli souvislost. • Kvapilová přednáší nová média na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Pŧsobí jako nezávislá konzultantka, radí firmám, jak provozovat vlastní účty na sociálních sítích, překládá. • Nedávno spustila multimediální projekt Elegantní Česko, webový videoseriál, který chce oţivovat to nejlepší z toho, co uměla tato země a její lidé. DLM: Máme FB na sdílení. Twitter na glosování a informace, Instagram na fotky, Vimeo na videa, Snapchat na rychlou komunikaci … je nějaký typ sociální sítě, co nám chybí? Nemyslím. A pokud někomu ano, bude vymyšlena. Internet se doslova zuřivě vyvíjí, kaţdý den vznikají nové webové nástroje a sluţby, ten boom je fascinující. Proto vţdycky na začátku svých workshopŧ říkám: "Zítra mŧţe být všechno jinak." A je to dvojsmyslné. Jednak tím, ţe to prostředí se skutečně ţivelně mění. Jednak tím, ţe kdyţ se k tomu postavíte promyšleně, ne jako spontánní uţivatel unášený zmíněnými aloritmy, mŧţe to mít řadu efektŧ přímo na váš ţivot. Kluk v mikině i hipster v běhu DLM: Na vašem kurzu ukazujete zajímavý obrázek - jak by vypadaly sociální sítě, kdyby to byli lidi. Mŧţete mi je popsat a říct, jaké s nimi máte vztahy? Je to vizualizace, kterou mám velmi ráda. Vychází z projektu fotografky, která se jmenuje Viktorija Pashuta a ţije v Los Angeles. Pan Facebook je neformální kluk v mikině, Instagram vystajlovaný mladík s vintage vzezřením. Twitter klasický hipster v běhu, LinkedIn samozřejmě byznysman v obleku. Je to hezký příklad, jak o tom přemýšlet. Protoţe ve velmi zjednodušené formě se tak reprezentuje charakter jednotlivých sítí. A kdyţ se zamyslíte na tím, jak byste mluvili k dané osobě na obrázku, lépe si uvědomíte, jak máte mluvit ke svému publiku na té které síti. DLM: Jak poznám, ţe uţ jsem na sítích závislá? To se ptáte té pravé :-)) Ale váţně, dnes to není jen o kamarádech. Například Facebook a jeho messenger či skupiny se stávají významným pracovním nástrojem. Já jsem dříve pořád telefonovala a psala zprávy, dnes vyřizuji 90 % pracovní komunikace právě na FB. Připadá mi to nejrychlejší a nejefektivnější. Takţe ono uţ to nelze od osobního ţivota moc oddělovat. Kaţdopádně bychom se měli snaţit, abychom při osobních setkáních s přáteli, v restauraci a jinde telefon odkládali. I z prosté úcty k druhým. A soustředili se na druhé skutečně plně a ne roztěkaně. Je to těţké cvičení, ale myslím, ţe taková digitální hygiena bude čím dál tím dŧleţitější DLM: Ve světě proběhlo několik afér, třeba výhrŧţky novinářce na Twitteru apod. Jaká je nejlepší prevence a obrana proti takovým situacím?



Sociální sítě mají hodně temných zákoutí. Stejně jako normální ţivot offline. Jako vás někdo mŧţe přepadnout na ulici, mohou se vám stát velmi nepříjemné věci na internetu. Velmi doporučuji například knihu pro děti od Lenky Eckertové Hustej internet. Musíte být pozorní a nepodceňovat to. DLM: Je nějaký moment, za těch posledních deset let na sítích, o němţ si zpětně říkáte: To si budu vţdycky pamatovat, jsem ráda, ţe jsem u toho byla? Tak navţdy si například budu pamatovat tweet Andreje Babiše "Zítra asi něco koupím". Ať byl tento krok míněn jakkoli, to, co pak následovalo, změnilo fatálně české mediální prostředí, vyvolalo kroky dalších oligarchŧ a přineslo velké tenze do mediálního komunity a zprostředkovaně do společnosti. To je z těch momentŧ, co si asi nejen já budu navţdy pamatovat. Z jiného ranku - já jsem si na sítích uţila neuvěřitelná dobrodruţství během vysílání Hyde Parku ČT24, který byl ţivou laboratoří propojování "nového a starého" mediálního světa a také během speciálŧ ČT24, které jsme dělali tak, ţe jsme doslova dýchali skrze sítě s našimi diváky. To mi dávalo obrovský smysl. O tématech, která chybí DLM: Na sociálních sítích se hodně řeší, kdo má kolik následovníkŧ, fanouškŧ, kdo má vliv. Co si představujete pod slovem vliv, co je měřítko vlivu? Schopnost měnit vidění jiných. DLM: Koho byste v Česku označil za člověka, který má vliv a pouţívá ho pro "dobro společnosti" - zkrátka máte pocit, ţe posouvá společnost někam kupředu? Byl to Václav Havel. Nemusíte s jeho názory souhlasit. Ale velmi tu teď taková silná osobnost s duchovními kořeny a přesahem chybí. DLM: Čím by se lidé, kteří mají vliv, měli zabývat, jaká témata nastolovat? Oligarchizace, "kultura" poslušnosti, strach ve společnosti, novodobá tichá normalizace, letargie a přizpŧsobení, které to dovolují. Vazba oligarchŧ na politiky, zpŧsoby jejich interakce. Paralýza analytiky a expertní debaty potřebné k fungování státu. Příčiny a dŧsledky fenoménu ţenského podnikání. Změna toku informace ve společnosti. Chování muţŧ k ţenám a ţen k muţŧm. Přetvářka. Nová energie, která přichází odspoda a je blahodárná. Těch témat je celá spousta… DLM: Velkým tématem je dnes také společensky odpovědný ţivotní styl. Změnila jste svŧj ţivot s ohledem na ekologii, charitu nebo udrţitelný rozvoj? Snaţím se na sobě stále pracovat, ostatně moje zvědavost mě nenechá ustrnout:-) Být zdravě sebekritická, hledat, kde se mŧţu zlepšit a něco s tím dělat. Byť to občas bolí. DLM: Je nějaká firma, nebo třeba výrobek, značka, kterou povaţujete za symbol úspěchu? Asi by to byla Storyful. První social media agentura zaloţená bývalým televizním moderátorem Markem Littlem, který právě teď oznámil odchod. Progresivní myšlenka dovedená k realizaci. Podtext: ukázat, ţe kvalitní ţurnalistika je nejlepší byznys model. Mark je v současné době pro mě nejvíc inspirativní osobnost světové mediální scény a jsem velmi zvědavá, jaká budou jeho další dobrodruţství. DLM: Kdybyste měla říct, co vám v České republice dělá radost - co by to bylo? Litomyšl - moje rodné město. Tím, jak geniálně dokáţe skloubit genia loci s moderním ţivotem. A potenciál lidí v Česku. Sice by mohl rozkvést ještě více, ale teoreticky je obrovský. … Plné znění zpráv


Pavlína Kvapilová pomáhala se sociálními sítěmi také vydavatelství DeadLineMedia, pozn. red.

URL| http://neovlivni.cz/kvapilova-lide-podcenuji-dosah-socialnich-siti/

Prázdniny na Titaniku 27.6.2015

ČRo Plus

str. 05


Alexander TOLČINSKÝ, moderátor -------------------Prázdniny na Titaniku. To je příspěvek o paradoxech, které souvisejí se současnou uprchlickou vlnou. Napsal jej Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Josef MLEJNEK, Fakulta sociálních věd UK -------------------V kontextu aktuální uprchlické krize pŧsobí skoro jako hořký ţert zpráva, ţe ve Francii spustili na vodu největší výletní plavidlo všech dob. Mohutná loď, spíše plovoucí ostrov, jménem Harmony of the Seas neboli Harmonie moří, má po dokončení od začátku příštího roku začít brázdit zejména Karibské moře. Výletní loď o délce 362 metrŧ pojme aţ 6 360 cestujících a 2 100 členŧ posádky. Dle agenturní zprávy kromě téměř 2 800 apartmánŧ a dvaceti restaurací nebudou na lodi chybět dvě lezecké stěny, ledové kluziště, basketbalové hřiště a menší hřiště na golf a téţ obchody, divadlo, restaurace, bazény a tobogany. Výrobní náklady činí skoro miliardu eur, tedy zhruba 27 miliard korun, ale objednateli, americké společnosti nabízející výletní plavby, se investice asi vyplatí, neboť provozování luxusních výletních lodí představuje v posledních letech ba desetiletích sviţně rostoucí ekonomické odvětví, nehledě na tragický konec lodi Costa Concordia. Zprávu lze komentovat rŧzně. Jednak v uţším smyslu. Pojme-li Harmony of the Seas 6 360 turistŧ vyţadujících poměrně luxusní sluţby, patrně by bez potíţí pojala dvanáct ba třeba i osmnáct tisíc uprchlíkŧ, s nimiţ by mohla brázdit Karibik, dokud se situace u nich doma neuklidní. Alespoň by ti nešťastníci zaţili v ţivotě něco pěkného.Zadarmo takový kolos samozřejmě neplave, avšak na úhradě nákladŧ by se mohly podílet státy Evropské unie, jeţ by to moţná vyšlo levněji, neţ budovat na svém území uprchlické tábory či jiná podobná zařízení. A také turisté, kteří by se pohádkové plavby zřekli ve prospěch bliţních v nouzi, vybrali by si nějakou levnější dovolenou ve svých domácích zemích a rozdíl v ceně by poslali na zvláštní konto. Jak krásně by se dalo zařídit dobro, ţe? Jak snadno by šlo ulehčit tlaku uprchlické vlny. Zvláště víme-li, ţe světová moře brázdí celé flotily podobných výletních kolosŧ. Kapacity evidentně jsou, stačilo by málo, aby si hodně lidí něco málo odřeklo. Ale od neproduktivního idealismu raději zpět do reality neboli k širší interpretaci spuštění Harmony of the Seas na vodu. V devatenáctém a v první polovině dvacátého století dopravily parníky přes oceán miliony vystěhovalcŧ z Evropy, nejčastěji do Spojených státŧ amerických. Cestovní podmínky byly dost spartánské, hlavně pro chudé vystěhovalce, kteří neměli peníze na luxusní první třídu. Šlo zejména o lidi, které Evropa nedokázala uţivit, a oni proto hledali uplatnění, jak se říkalo, za velkou louţí. A zpravidla ho i našli. Dnes pokrok dospěl do stadia, ţe si skoro kaţdý Evropan mŧţe dovolit prázdniny v první třídě Titaniku či jiného zaoceánského parníku z té doby. To, co tehdy bylo vyhrazeno bohaté smetánce, je dnes dostupné širokým vrstvám. Lidé se uţ neplaví přes moře kvŧli objevování neznámého či kvŧli, často tvrdé, obţivě, ale jen tak, pro zábavu. Dokonáno jest, uţ se chceme jenom bavit a uţívat si. Bohuţel, i z toho je zřejmé, ţe se západní civilizace nachází ve váţné krizi.

Samy školy si nepomůžou 28.6.2015

respekt.cz str. 00 RESPEKT.IHNED.CZ Barbora Janauerová

Na novou ministryni čeká gigantický problém nenápadný systém segregovaných tříd Několik stanic tramvají od brněnského hlavního nádraţí stojí dvě budovy jedné školy, které kromě rušné ulice odděluje ještě něco: do jedné budovy chodí místní romské děti a do druhé ty ostatní. Plné znění zpráv


Přitom kdyţ škola v roce 2004 z podnětu brněnského magistrátu vznikala, byla idea přesně opačná - tedy spojovat, nikoli oddělovat. Město totiţ chtělo vyřešit problém školy ve Vranovské ulici, kterou navštěvovali téměř výhradně romští ţáci z nedaleké vyloučené lokality. Radní ji tedy sloučili s vedlejší školou pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami tak, aby vznikla společná škola pro všechny děti z okolí. Město přitom myslelo na integraci romských ţákŧ mezi ostatní děti. Záměr se ale kvŧli odporu rodičŧ nezdařil. Případ ukazuje, jak komplikované bude i pro novou ministryni školství Kateřinu Valachovou s praxí segregovaných škol v Česku skoncovat. Pravidlo jedné třetiny Zmíněný plán se ukázal jako velmi obtíţný uţ od svého počátku. Hned po spojení obou škol odešlo naráz asi osmdesát z pěti set ţákŧ. Od té doby kaţdý rok škola eviduje značný počet dětí, které nepřijdou k zápisu, ačkoli bydlí v okolí. „Přibliţně devadesát dětí z naší spádové oblasti letos skončilo jinde," upřesňuje ředitelka Jana Foltýnová. Na vině je právě snaha spojit všechny děti do jednoho kolektivu. Škole se díky osobnímu přístupu ke kaţdému dítěti daří udrţet relativně velký počet neromských ţákŧ. Mnohdy ji sami vyhledávají rodiče dětí, jeţ potřebují nějakou pomoc, kterou škola umí ve speciálních třídách pro děti s poruchami učení (dyslektické třídy) poskytnout. Podle ředitelky je to ale neustálý boj. Kaţdý rok musí vysvětlovat některým rodičŧm, ţe je uţitečné mít ve všech třídách aspoň několik romských dětí. „Existují rodiče, kteří jsou striktně proti tomu, aby jejich děti chodily do třídy byť jen s jedním Romem," říká Foltýnová. Přesto se jí povedlo mít v kaţdé třídě minimálně jedno romské dítě. Výsledkem ale je, ţe v jedné ze dvou budov jsou naopak téměř samí romští ţáci. Nabízí se řešení děti promíchat, teoreticky by to v rámci jedné školy neměl být problém. Škola uţ to zkusila, kdyţ vytvořila třídu, kde byla polovina romských a polovina neromských ţákŧ. Kvŧli odhlašování „bílých" dětí z ní však nakonec vznikla další segregovaná romská třída. Ředitelé škol si tak osvojili nepsané pravidlo, kolik romských dětí přibliţně mohou dát do jedné třídy, aby nenastaly problémy. „Většina rodičŧ je ochotna akceptovat pár romských ţákŧ ve třídě. Výjimečně fungují i třídy, kde je jedna třetina Romŧ a dvě třetiny Neromŧ. Kdyţ ale začne být Romŧ ve třídě více, začne rychle ubývat neromských ţákŧ," vysvětluje Foltýnová. Někdy je to záměr Celou situaci významně ovlivňuje ještě jeden dŧleţitý faktor - rozdělení školských obvodŧ. „I někteří romští rodiče, například z přípravných ročníkŧ, mají pocit, ţe by chtěli dát své dítě do jiné školy se smíšenými třídami," říká ředitelka. Jdou tedy k zápisu do jiné školy, ale často prý stejně skončí u nás, protoţe v jiné škole je odmítnou s tím, ţe mají naplněnou kapacitu dětmi ze své spádové oblasti. Přitom podle zkušeností odborníkŧ neromské děti z jiné spádové oblasti jsou přijímány na školy často bez problémŧ. Překročí-li počet romských ţákŧ třetinu, neromští zpravidla začnou odcházet. Právě výše zmíněný jev přehlašování dětí jinam je dŧvodem vzniku čistě romských škol. Rovněţ ředitel brněnské Základní školy Křenová Vladimír Tulka potvrzuje „pravidlo jedné třetiny". Kdyţ v roce 1996 do Křenové nastoupil, tvořili zde romští ţáci menšinu. Pak ale začalo romských rodin s dětmi v okolí přibývat a škola u zápisu ţádné z nich neodmítla. Tím se však ve škole začal pomalu sniţovat počet dětí neromských. Kdyţ poměr Romŧ a Neromŧ dosáhl hodnoty zhruba 40 : 60, v okolí se rozkřiklo, ţe Křenová je romská škola, a došlo k masivnímu odlivu neromských dětí. Pak sice dostudovávaly vyšší ročníky smíšených tříd, do prvních ročníkŧ ale jiţ nastupovali jen Romové. Ředitel Tulka se tomu snaţil čelit a zkoušel rŧznými prostředky udělat školu atraktivnější. Například rozšířil nabídku rŧzných krouţkŧ, sportovních nebo kulturních akcí. Přesto se mu zatím nepodařilo vymanit se ze škatulky „romská škola" a přilákat znovu i jiné děti. Přitom ve zhruba stejné vzdálenosti od brněnské vyloučené lokality Cejl, která „romské školy" zásobuje dětmi, jsou i další základní školy, kde ovšem nejsou Romové téměř ţádní. Například Základní škola Antonínská. Její Plné znění zpráv


ředitel Leopold Trněný říká, ţe nemá ve škole prakticky ţádné Romy. Po otázkách „proč" ale odmítá další rozhovor s argumentem, ţe má s médii špatné zkušenosti. „Tato realita vyplývá z poměru přihlášených ţákŧ," odpovídá pak náměstkyně primátora Klára Liptáková, jeţ má školství v gesci, na otázku, jak si takový nepoměr v počtu romských ţákŧ v rŧzných školách vysvětluje vedení města. Ve skutečnosti hraje roli nenápadné rozhodování ředitelŧ, koho u zápisu přijímat a koho nikoli. To potvrzuje i Tomáš Feřtek ze společnosti EDUin, zabývající se kvalitou vzdělávání. „Jde o to, ţe se najde škola, která je nějakým zpŧsobem vstřícnější. A kdyţ se tam pak sejde Romŧ hodně, začnou ostatní rodiče dávat děti jinam," říká Feřtek. Ke slovu potom přichází zmíněné rozdělení školských obvodŧ. Školy jsou povinné brát v první řadě děti ze svého obvodu. Pokud by tedy měli romští rodiče moţnost vybírat z více škol, jeţ by jejich děti nemohly odmítnout, nevznikaly by segregované školy tak snadno. Podle Jany Vargovčíkové z Amnesty International se ale města někdy chovají spíš opačně. „Někdy bývají školské obvody záměrně rozděleny tak, aby se vyšlo vstříc nějaké ,lepší' škole v dané oblasti a aby většina Romŧ spadala do jedné školy," dodává Vargovčíková. Za školskou segregaci mŧţe také fakt, ţe chybějí data, kolik je na které škole Romŧ. Počty dětí vzdělávajících se v tzv. praktických školách české úřady začaly po kritice ze zahraničí sledovat (uţ víme, ţe zhruba tříprocentní romská menšina tvoří asi třicet dva procent všech ţákŧ praktických, dříve zvláštních škol). V případě běţných základních škol je ale situace jiná. Nedisponují statistikami, kolik vyučují romských ţákŧ, a proto pro politiky neexistuje opěrný bod pro určení, ţe někde k segregaci dochází, nebo naopak ţe je v nějaké škole v oblasti, kde Romové ţijí, podezřele málo romských dětí. Podle Ondřeje Andryse, náměstka ústředního školního inspektora, se však inspekce příští rok chystá počty romských ţákŧ v základních školách zjišťovat. Úspěch ze Sudet Otázka řešení je velmi komplikovaná a odlišná v závislosti na situaci daného regionu. V něčem by ale mohly být vzorem školy, kde se inkluze daří. Do Poběţovic jezdí přes okolní vesničky z patnáct kilometrŧ vzdálených Domaţlic vlak přibliţně jednou za hodinu a pŧl. Jde o jedno z městeček v pohraničním regionu nedaleko bavorských hranic. Leţí v oblasti, na jejíţ podobě se v posledních desetiletích podepsaly dějinné zvraty. Zaţilo poválečný odsun a následné uzavření hranic komunisty. V chudém regionu je málo pracovních příleţitostí, vysoká migrace obyvatelstva, ţijí zde chudí Romové. Hned vedle poběţovické základní školy je romská ubytovna. Ministerstvo nemá data, a proto se zdráhá říct, ţe někde k segregaci dochází. Všude uvnitř školy visí obrázky a fotky dětí při nejrŧznějších aktivitách a i den, kdy jsme přijeli, je ve škole ţivo. Právě probíhá projektový den - děti jsou rozděleny do několika skupin, kde se potkávají děti z rŧzných tříd, rozdílného věku a plní úkoly. V roce 2008 začal školu měnit ředitel Vladimír Foist. Ještě před několika lety měla problémy se záškoláctvím. Některé z dětí tehdy jezdily do nedaleké zvláštní školy a po návratu strhávaly část ţákŧ poběţovické školy ke špatnému chování. Ředitel si podle svých slov uvědomil, ţe nejlepší řešení je nesegregovat děti a řešit všechny problémy městečka pod jednou střechou. Podle jeho slov šlo o postupný proces trvající několik let, zaloţený mimo jiné i na trpělivé práci s místní komunitou a zlepšování prostředí školy. Musel se rozloučit s některými pedagogy, kteří nesdíleli jeho individuální přístup k jednotlivým ţákŧm. Škola začala nabízet velké mnoţství zájmových aktivit - projektŧ, výtvarných krouţkŧ, dramatickou výchovu, výuku tancŧ, sportŧ, pěvecký sbor a zahraniční pobyty. Při realizaci těchto věcí ale narazili na hlavní problém podobných škol - potřebu pedagogických asistentŧ a nedostatek peněz. „Celý náš přístup je závislý na penězích," říká Foist. Celkem shání přibliţně milion korun navíc kaţdý rok. Peníze získává z grantŧ, rozvojových programŧ, nadační podpory.Do školy tak postupně přibral asistenty pedagogŧ a speciální pedagogy, ovšem postupně, nejprve na částečný úvazek, další rok na plný úvazek. Plné znění zpráv


Škola si časem udělala dobré jméno, proto dnes většinu ţákŧ tvoří děti z okolních samot a obcí, dokonce i z Domaţlic. Někdy jde o děti, jeţ potřebují nějakou zvláštní pomoc. Škola je podle ředitele pyšná, ţe dokáţe v kaţdé třídě mít několik dětí s problémy typu dyslexie, se zdravotním handicapem nebo jinými problémy. Z dvouset padesáti dětí mají momentálně také přibliţně padesát Romŧ. Záškoláctví je podle ředitele v Poběţovicích minulostí, stejně jako drobný vandalismus. Kdyţ Foist mluví o své škole, nerad pouţívá moderní termín inkluzivní vzdělávání, protoţe podle něj nejde o nic speciálního. „Prostě si myslím, ţe je normální, aby děti, jeţ spolu vyrŧstají v jednom kraji, spolu také chodily do školy," argumentuje. Vyuţít podobné zkušenosti v praxi ale zřejmě nebude jednoduché. Ministerstvo školství totiţ pouhou diskusi na téma segregovaných škol nepřipouští. „Školský zákon neumoţňuje vznik škol, případně tříd na základě etnicity či jinak diskriminačně nastavených kritérií," reaguje náměstek pro vzdělávání Jaroslav Fidrmuc na pokus Respektu zeptat se, jak chce ministerstvo školství vznik segregovaných škol a tříd v blízkosti vyloučených lokalit řešit. Odborníci se přitom shodují, ţe bez znalosti situace a peněz nelze s problémem výrazně pohnout. „Je potřeba, aby pomohl stát, samy školy tuhle věc nevyřeší," říká jiţ citovaná Jana Vargovčíková. „A prvním krokem je právě to, aby ministerstvo přiznalo, ţe zde problém existuje." Autorka je spolupracovnicí Respektu, studuje ţurnalistiku na FSV UK.

URL| http://RESPEKT.IHNED.CZ/c1-64233720-samy-skoly-si-nepomuzou

Dmitrij Rogozin: zlý muž Kremlu, který sní o kolonizaci Měsíce 28.6.2015

zpravy.iDNES.cz str. 00 Zprávy / Zahraniční iDNES.cz, Věra Ţilková

Pokud se ve světě děje něco, co se Kremlu nelíbí, rozhodně se o tom v patřičně jadrném podání dozvíte na twitterovém účtu Dmitrije Rogozina, ruského vicepremiéra pro zbrojní výrobu. Nacionalista Rogozin se nebojí demonstrativně obsazovat Arktidu nebo slibovat přelety ruských bombardérŧ nad Evropou. Rogozin se sice v novinářských anketách o nejvlivnější postavy současného Ruska neumisťuje na předních pozicích, přesto jeho úlohu není radno podceňovat, upozorňuje expert na Rusko z Fakulty sociálních věd UK Karel Svoboda. „Rogozin má na starosti zbrojní výrobu a její modernizaci. To rozhodně není zanedbatelná funkce, zvláště pokud si uvědomíme, jak velkou roli v současné době Rusko zbrojení dává,“ uvedl Svoboda pro iDNES.cz. „Jde hlavně o manaţerskou funkci, ale rozhodně bych jeho vliv nepodceňoval.“ Vicepremiérŧv vliv se neomezuje jen na zbrojařský prŧmysl. Na domácí scéně pomáhá Kremlu krotit krajní nacionalisty a je vţdy připraven najít viníka jakéhokoli geopolitického neštěstí, ať uţ je to válka v Čečensku, Libyi nebo rozpad Sovětského svazu. Zpravidla jím bývá Západ v čele se Spojenými státy. Dnes jednapadesátiletý Rogozin, který tři roky pŧsobil jako ruský vyslanec u NATO, svŧj slovník nijak neomezuje. Amerického prezidenta Baracka Obamu například před dvěma lety nařkl, ţe lţe, blafuje, či je prostě nekompetentní a Američanŧm za svého pŧsobení v Bruselu vzkázal, ţe jim „ruský medvěd nakope zadky“. Popovou divu Madonnu zase jednoduše nazval vulgárním výrazem pro prostitutku. Dmitrij Rogozin přijel zkontrolovat stavbu kosmodromu Vostočnyj (5. června 2015). Vlivné známosti Rogozin v mládí vynikal v jazycích (vládne čtyřmi včetně češtiny), rétorice a slohu, nechybělo mu ani sportovní nadání. Jeden čas prý dokonce doufal, ţe se dostane aţ do olympijského házenkářského týmu. Studoval ţurnalistiku a ekonomii, později získal i doktorát z filozofie. Kdyţ se mu však nepovedlo získat práci v televizi, vrhl se do politiky. Plné znění zpráv


Začal s ní uţ v Komsomolu, tedy v Komunistickém svazu mládeţe, do strany však nikdy nevstoupil. Kromě dobrých instinktŧ mu v kariéře zřejmě významně pomohly i rodinné konexe: otec zastával vysokou funkci na sovětském ministerstvu obrany, švagr byl generálem KGB. „V Rusku se prakticky vše točí kolem známostí,“ říká Svoboda. „Ţádný z vysokých představitelŧ není na svém postu jen kvŧli politickému talentu.“ Zatímco komunistická ideologie Rogozinovi byla cizí, svŧj nacionalismus nikdy neskrýval. Podle svých vzpomínek uţ v roce 1989 horlivě bránil vlast, kdyţ ji na konferenci komunistické mládeţe v Paříţi začali kritizovat litevští studenti. Jednoho z nich prý dokonce shodil ze schodŧ. Není tedy divu, ţe Rogozin dnes rozpad Sovětského svazu stejně jako Vladimir Putin povaţuje ta tragédii. Proti prvnímu Borisovi Jelcinovi se v 90. letech otevřeně vymezoval a v roce 1992 dokonce stál za návrhem rezoluce, která poţadovala jeho trestní stíhání za podíl na rozpadu SSSR. Sen o Putinovi Kdyţ první postsovětský prezident o rok později rozpustil parlament, bylo to podle Rogozina právě proto, ţe se bál schválení „jeho“ rezoluce. Poslanci se následně neúspěšně pokusili Jelcina svrhnout, na tom se však Rogozin nepodílel - prý měl právě chřipku. Podle výzkumného centra americké armády FMSO je tato interpretace dějin pro Rogozina typická - byl u všech významných událostí, a pokud ne, pak jen proto, ţe mu v tom zabránila vyšší moc. Rogozinŧv světonázor spočívá v tom, ţe za vším zlým, co Rusko potkalo, stojí vnější nepřítel. I Jelcin byl podle něj ve sluţbách Spojených státŧ a rozpadu Sovětského svazu napomohl na americkou objednávku. Západ ostatně mŧţe i za konflikt v Čečensku a bývalé Jugoslávii a intervence NATO v Kosovu z roku 1999 je jasným dŧkazem o tom, ţe se Spojené státy chovají jako hegemon, který nemá ţádné zábrany. Povinností Ruska je proto vliv USA vyvaţovat. Zhruba v době, kdy prezidentský úřad po Jelcinovi přebíral Vladimir Putin, Rogozin dokončil studii Problémy ruské národní bezpečnosti v 21. století, v níţ hlásá, ţe země potřebuje silného vŧdce. Putin, který stejně jako Rogozin chce vrátit Rusku jeho někdejší moc a velkolepost, pro něj tak byl ideálním státníkem. „Bylo to jako splněný sen,“ řekl o nástupu bývalého rozvědčíka KGB k moci později Rogozin. Vladimir Putin a vicepremiér Dmitrij Rogozin (17. března 2015). Náhradní ministr Rogozin se s novou hlavou státu shodl ideologicky, navíc měl patřičné vzdělání i konexe. V dumě, do níţ byl poprvé zvolen v roce 1997, se během Putinových prvních let v úřadu stal hlasatelem nacionalismu a Kreml ho viditelně podporoval. Rogozin také vedl zahraniční výbor, coţ předznamenalo jeho roli v ruské politice na další desetiletí. Rogozin se totiţ postupně stal jakýmsi stínovým ministrem zahraničí. Kdyţ se pobaltské státy chystaly na svŧj vstup do NATO, Rogozin to hlasitě kritizoval - tento krok podle něj měl ohrozit evropskou bezpečnost. Jako zvláštní vyslanec pro záleţitosti Kaliningradu se mu ovšem podařilo vyjednat zjednodušené vydávání litevských víz pro obyvatele této exklávy, za coţ mu Putin poslal oficiální děkovný dopis. V boji proti terorismu sice stejně jako Putin prosazoval spolupráci s USA, invazi do Iráku však odsoudil jako „šikanu“. Argumentoval tím, ţe Spojeným státŧm nic nezabrání v tom, aby nyní svrhávaly nepohodlné reţimy po celém světě - včetně toho ruského. Sám nicméně v roce 2003 pod záminkou ochrany ruských občanŧ vyhroţoval intervencí v Turkmenistánu. Spory ustaly poté, co oba státy podepsaly pro Rusko výhodnou smlouvu o dodávkách zemního plynu. Vzpoura proti Kremlu Ve stejném roce Rogozin zaloţil nacionalistickou stranu Vlast (rusky Rodina). Za jejím vznikem podle ruského tisku stál Kreml, který chtěl ubrat hlasy komunistŧm. Strana v parlamentních volbách získala 9,2 % hlasŧ a 37 z 450 křesel v Dumě, coţ Rogozina vyneslo na post místopředsedy parlamentu, který si však podrţel jen něco přes rok. Ve straně si ovšem pozici upevnil. Kdyţ spoluzakladatel Vlasti Sergej Glazjev v roce 2004 kandidoval na prezidenta, Rogozin raději podpořil Putina a Glazjeva z vedení odstavil. Plné znění zpráv


Jeho loajalita však nebyla bezvýhradná a v určité chvíli začal kritizovat vládu i Putina samotného. „Existují dva Putinové. První vyhlašuje zásadní a správné věci a nabádá k jejich uskutečnění. Druhý sice uţ pět let vládne, ale pro jejich splnění neudělal vŧbec nic,“ prohlásil například. Vyhlásil také, ţe Vlast jiţ nebude „prezidentovým komandem“ a drţel hladovku na protest proti chystané dŧchodové reformě. Rogozin se věnuje i hudbě. Poslechněte si jeho píseň „Za vlast!“ z roku 2005: Misc.video(( type: "youtube", data: "QY19ogsNrw4", width: 560, height: 322 )); Na tuto vzpouru však brzy doplatil. Strana, která tehdy v Rusku představovala třetí největší politickou sílu, vyrukovala v roce 2005 před komunálními volbami v Moskvě s xenofobní kampaní, v níţ Rogozin Moskvany nabádal, aby se zbavili přistěhovaleckého „odpadu“. Úřady straně zakázaly kandidovat v Moskvě a posléze i dalších regionech. Vedení strany to označilo za odplatu Kremlu, podle některých analytikŧ tento krok dokonce poslouţil hlavně tomu, aby Rogozin nemohl kandidovat v prezidentských volbách v roce 2008. „Rusko přestává být demokratické,“ prohlásil tehdy on sám. Na předsednictví strany rezignoval a Vlast se začlenila do bloku Spravedlivé Rusko. Drsný muţ v Bruselu Putin posléze Rogozina vyslal do zahraničí a jmenoval ho vyslancem u NATO. Mnozí to vnímali jako signál agresivnější zahraniční politiky Ruska v reakci na vstup někdejšch státŧ Varšavské smlouvy do Severoatlantické aliance a plány na vybudování základen americké protiraketové obrany v Polsku a Česku. Dmitrij Rogozin byl v mládí aktivním sportovcem. Dodnes příleţitostně sportuje v rámci charitativních akcí (23. května 2015). „Opravdu si myslím, ţe šlo o signál, ţe Rusko je schopné mluvit s NATO razantněji,“ míní Svoboda. „Rogozin byl známý svými radikálními, někdy aţ rasistickými projevy, pro část obyvatelstva jsou nicméně takové projevy ukázkou síly.“ Rogozin ve své nové funkci skutečně nevynechal ţádnou příleţitost ke kritice Aliance a obhajobě ruských krokŧ. V tomto ohledu se vyznamenal zejména během konfliktu v Jiţní Osetii, kde podle něj Rusko uchránilo svět před třetí světovou válkou. Rusku se povedlo zabrzdit rozhovory Gruzie a Ukrajiny o vstupu do NATO, v jiných oblastech - například boji proti terorismu či záchranných námořních operacích - naopak Rogozin dojednával spolupráci se Západem. V roce 2011 jej Putin povolal zpět do Ruska. Moskvou tehdy pochodovaly desetitisíce lidí na protest proti zmanipulovaným volbám a do protestŧ se začali zapojovat i nacionalisté. Rogozin v Bruselu natáčel i videoblog. Podívejte se na jeho záţitky: Misc.video(( type: "youtube", data: "uw7_gbuMmE", width: 560, height: 322 )); Návrat Rogozin měl nacionalisty zklidnit a svého úkolu se zhostil horlivě. „Existují síly, které mají zálusk na Rusko a číhají na jakýkoli okamţik, kdy by mohly vyuţít naší slabosti,“ hřímal na demonstraci prokremelských mládeţníkŧ. „V Evropě jiţ nezbyl jediný vŧdce, který by se dokázal postavit diktátu Washingtonu. My takového vŧdce máme - Vladimira Putina. Je připraven postavit se za nás a my za něj!“ Po svém návratu do Moskvy získal funkci vicepremiéra pro zbrojní program. V jeho kompetenci je mimo jiné i jaderná energetika, loďařství či vesmírný program. „Ruská armáda byla dlouhodobě ve špatném stavu, podfinancovaná. Navíc její reforma naráţela na rŧzné zájmy, které ji prakticky vţdy zadusily. I kdyţ Rogozin nemá přímo na starosti reformu armády jako takové, materiální vybavení je neméně dŧleţité. Tvoří tak tandem s ministrem obrany Šojgu,“ vysvětluje Rogozinovu roli v obrodě ruské armády Svoboda. Rogozin, který v minulosti sepsal několik pojednání o bezpečnosti, strategii a vojenské reformě, své úsilí napřímil k tomu, aby zkostnatělé a především zkorumpované odvětví začalo dohánět americký náskok. Na jeho popud vznikla i zvláštní agentura zodpovědná za vývoj nových vojenských technologií a Rogozin nadšeně propaguje všechny novinky ruských zbrojovek. Především je však schopný pro zbrojní prŧmysl získat Plné znění zpráv


dostatek financí, píše server Russia Insider . Dmitry Rogozin (Twitter) @DRogozin 07:47, příspěvek archivován: 27.června 2015 v 22:33 I wish everyone a good day off! ) pic.twitter.com/l6cw4gDB6u Kolonizace Měsíce a obsazení Arktidy

22.března 2015 v

54 lidí to sdílí odpovědět retweet oblíbit

Na starost má také vesmírný program, který se v poslední době potýká se značnými potíţemi. Ty postihly například výstavbu kosmodromu Vostočnyj, v polovině května také havarovala jiţ několikátá nákladní raketa Proton-M, coţ Rogozin označil za „systémový problém“. Rogozin přitom ještě před rokem plánoval, ţe Rusové do roku 2030 nastálo kolonizují Měsíc. To je navzdory nadšení, které tyto plány vzbudily v ruských médiích, naprosto nereálné ( více čtěte zde ). Rogozin se mezitím zaměřil na trochu skromnější cíl - v dubnu demonstrativně přistál vrtulníkem na kře nedaleko severního pólu, kde vyhlásil, ţe si Rusko musí Arktidu přisvojit. O měsíc později v televizní debatě řekl, ţe v obsazení Arktidy Rusku nikdo nezabrání. Po vypuknutí krize na Ukrajině se jeho jméno objevilo na sankčních seznamech Rusŧ, kterým USA a EU zakázaly vydávání víz a zmrazily zahraniční konta. Rogozin se opatřením vysmál. „Tanky nepotřebují víza,“ prohlásil. „Soudruhu Obamo, co budete dělat s těmi, kteří nemají v zahraničí účty a ani jiný majetek? Nebo jste na to nepomyslel?“ uvedl na Twitteru. Dmitrij Rogozin na severním pólu (17. dubna 2015). Příště v bombardéru Rogozin se navzdory tomu, ţe se ho sankce osobně dotkly, nesnaţí napjaté vztahy mezi Ruskem a Západem nijak uklidnit. Po ruské anexi Krymu a vyhlášení separatistických republik v Donbasu se dalšího ruského postupu obává například Moldavsko, kde jiţ v 90. letech proruští separatisté za pomoci ruských tankŧ vyhlásili nezávislost Podněstří. Rogozin je kromě ostatních funkcí i zvláštním zmocněncem Moskvy pro tento nikým neuznávaný stát. Loni se odsud pokoušel do Moskvy odvézt petici za uznání nezávislosti regionu a při návratu jeho letadlo odklonily rumunské stíhačky mimo vzdušný prostor EU. Rogozin zareagoval prohlášením, ţe příště poletí na palubě TU-160, tedy největšího ruského strategického bombardéru ( více zde ). Tento silácký výrok jako obvykle Kreml nijak nekorigoval.

URL| http://zpravy.idnes.cz/putinovi-muzi-dmitrij-rogozin-vicepremier-zbrojni-prumysl-plw/zahranicni.aspx?c=A150623_163706_zahranicni_vez

Samy školy si nepomůžou 29.6.2015 Respekt str. 36 Okem ekonoma BARBORA JANAUEROVÁ / MILAN JAROŠ Na novou ministryni čeká gigantický problém – nenápadný systém segregovaných tříd Několik stanic tramvají od brněnského hlavního nádraţí stojí dvě budovy jedné školy, které kromě rušné ulice odděluje ještě něco: do jedné budovy chodí místní romské děti a do druhé ty ostatní. Přitom kdyţ škola v roce 2004 z podnětu brněnského magistrátu vznikala, byla idea přesně opačná – tedy spojovat, nikoli oddělovat. Město totiţ chtělo vyřešit problém školy ve Vranovské ulici, kterou navštěvovali téměř výhradně romští ţáci z nedaleké vyloučené lokality. Radní ji tedy sloučili s vedlejší školou pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami tak, aby vznikla společná škola pro všechny děti z okolí. Město přitom myslelo na integraci romských ţákŧ mezi ostatní děti. Záměr se ale kvŧli odporu rodičŧ nezdařil. Případ ukazuje, jak komplikované bude i pro novou ministryni školství Kateřinu Valachovou s praxí segregovaných škol v Česku skoncovat. Pravidlo jedné třetiny Plné znění zpráv


Zmíněný plán se ukázal jako velmi obtíţný uţ od svého počátku. Hned po spojení obou škol odešlo naráz asi osmdesát z pěti set ţákŧ. Od té doby kaţdý rok škola eviduje značný počet dětí, které nepřijdou k zápisu, ačkoli bydlí v okolí. „Přibliţně devadesát dětí z naší spádové oblasti letos skončilo jinde,“ upřesňuje ředitelka Jana Foltýnová. Na vině je právě snaha spojit všechny děti do jednoho kolektivu. Škole se díky osobnímu přístupu ke kaţdému dítěti daří udrţet relativně velký počet neromských ţákŧ. Mnohdy ji sami vyhledávají rodiče dětí, jeţ potřebují nějakou pomoc, kterou škola umí ve speciálních třídách pro děti s poruchami učení (dyslektické třídy) poskytnout. Podle ředitelky je to ale neustálý boj. Kaţdý rok musí vysvětlovat některým rodičŧm, ţe je uţitečné mít ve všech třídách aspoň několik romských dětí. „Existují rodiče, kteří jsou striktně proti tomu, aby jejich děti chodily do třídy byť jen s jedním Romem,“ říká Foltýnová. Přesto se jí povedlo mít v kaţdé třídě minimálně jedno romské dítě. Výsledkem ale je, ţe v jedné ze dvou budov jsou naopak téměř samí romští ţáci. Nabízí se řešení děti promíchat, teoreticky by to v rámci jedné školy neměl být problém. Škola uţ to zkusila, kdyţ vytvořila třídu, kde byla polovina romských a polovina neromských ţákŧ. Kvŧli odhlašování „bílých“ dětí z ní však nakonec vznikla další segregovaná romská třída. Ředitelé škol si tak osvojili nepsané pravidlo, kolik romských dětí přibliţně mohou dát do jedné třídy, aby nenastaly problémy. „Většina rodičŧ je ochotna akceptovat pár romských ţákŧ ve třídě. Výjimečně fungují i třídy, kde je jedna třetina Romŧ a dvě třetiny Neromŧ. Kdyţ ale začne být Romŧ ve třídě více, začne rychle ubývat neromských ţákŧ,“ vysvětluje Foltýnová. Někdy je to záměr Celou situaci významně ovlivňuje ještě jeden dŧleţitý faktor – rozdělení školských obvodŧ. „I někteří romští rodiče, například z přípravných ročníkŧ, mají pocit, ţe by chtěli dát své dítě do jiné školy se smíšenými třídami,“ říká ředitelka. Jdou tedy k zápisu do jiné školy, ale často prý stejně skončí u nás, protoţe v jiné škole je odmítnou s tím, ţe mají naplněnou kapacitu dětmi ze své spádové oblasti. Přitom podle zkušeností odborníkŧ neromské děti z jiné spádové oblasti jsou přijímány na školy často bez problémŧ. Právě výše zmíněný jev přehlašování dětí jinam je dŧvodem vzniku čistě romských škol. Rovněţ ředitel brněnské Základní školy Křenová Vladimír Tulka potvrzuje „pravidlo jedné třetiny“. Kdyţ v roce 1996 do Křenové nastoupil, tvořili zde romští ţáci menšinu. Pak ale začalo romských rodin s dětmi v okolí přibývat a škola u zápisu ţádné z nich neodmítla. Tím se však ve škole začal pomalu sniţovat počet dětí neromských. Kdyţ poměr Romŧ a Neromŧ dosáhl hodnoty zhruba 40 : 60, v okolí se rozkřiklo, ţe Křenová je romská škola, a došlo k masivnímu odlivu neromských dětí. Pak sice dostudovávaly vyšší ročníky smíšených tříd, do prvních ročníkŧ ale jiţ nastupovali jen Romové. Ředitel Tulka se tomu snaţil čelit a zkoušel rŧznými prostředky udělat školu atraktivnější. Například rozšířil nabídku rŧzných krouţkŧ, sportovních nebo kulturních akcí. Přesto se mu zatím nepodařilo vymanit se ze škatulky „romská škola“ a přilákat znovu i jiné děti. Přitom ve zhruba stejné vzdálenosti od brněnské vyloučené lokality Cejl, která „romské školy“ zásobuje dětmi, jsou i další základní školy, kde ovšem nejsou Romové téměř ţádní. Například Základní škola Antonínská. Její ředitel Leopold Trněný říká, ţe nemá ve škole prakticky ţádné Romy. Po otázkách „proč“ ale odmítá další rozhovor s argumentem, ţe má s médii špatné zkušenosti. „Tato realita vyplývá z poměru přihlášených ţákŧ,“ odpovídá pak náměstkyně primátora Klára Liptáková, jeţ má školství v gesci, na otázku, jak si takový nepoměr v počtu romských ţákŧ v rŧzných školách vysvětluje vedení města. Ve skutečnosti hraje roli nenápadné rozhodování ředitelŧ, koho u zápisu přijímat a koho nikoli. To potvrzuje i Tomáš Feřtek ze společnosti EDUin, zabývající se kvalitou vzdělávání. „Jde o to, ţe se najde škola, která je nějakým zpŧsobem vstřícnější. A kdyţ se tam pak sejde Romŧ hodně, začnou ostatní rodiče dávat děti jinam,“ říká Feřtek. Ke slovu potom přichází zmíněné rozdělení školských obvodŧ. Školy jsou povinné brát v první řadě děti ze svého obvodu. Pokud by tedy měli romští rodiče moţnost vybírat z více škol, jeţ by jejich děti nemohly odmítnout, nevznikaly by segregované školy tak snadno. Podle Jany Vargovčíkové z Amnesty International se ale města někdy chovají spíš opačně. „Někdy bývají školské obvody záměrně rozděleny tak, aby se vyšlo vstříc nějaké,lepší„ škole v dané oblasti a aby většina Romŧ spadala do jedné školy,“ dodává Vargovčíková. Za školskou segregaci mŧţe také fakt, ţe chybějí data, kolik je na které škole Romŧ. Počty dětí vzdělávajících se v tzv. praktických školách české úřady začaly po kritice ze zahraničí sledovat (uţ víme, ţe zhruba tříprocentní romská menšina tvoří asi třicet dva procent všech ţákŧ praktických, dříve zvláštních škol). V případě běţných základních škol je ale situace jiná. Nedisponují statistikami, kolik vyučují romských ţákŧ, a proto pro politiky neexistuje opěrný bod pro určení, ţe někde k segregaci dochází, nebo naopak ţe je v nějaké škole v oblasti, kde Romové ţijí, podezřele málo romských dětí. Podle Ondřeje Andryse, náměstka Plné znění zpráv


ústředního školního inspektora, se však inspekce příští rok chystá počty romských ţákŧ v základních školách zjišťovat. Úspěch ze sudet Otázka řešení je velmi komplikovaná a odlišná v závislosti na situaci daného regionu. V něčem by ale mohly být vzorem školy, kde se inkluze daří. Do Poběţovic jezdí přes okolní vesničky z patnáct kilometrŧ vzdálených Domaţlic vlak přibliţně jednou za hodinu a pŧl. Jde o jedno z městeček v pohraničním regionu nedaleko bavorských hranic. Leţí v oblasti, na jejíţ podobě se v posledních desetiletích podepsaly dějinné zvraty. Zaţilo poválečný odsun a následné uzavření hranic komunisty. V chudém regionu je málo pracovních příleţitostí, vysoká migrace obyvatelstva, ţijí zde chudí Romové. Hned vedle poběţovické základní školy je romská ubytovna. Všude uvnitř školy visí obrázky a fotky dětí při nejrŧznějších aktivitách a i den, kdy jsme přijeli, je ve škole ţivo. Právě probíhá projektový den – děti jsou rozděleny do několika skupin, kde se potkávají děti z rŧzných tříd, rozdílného věku a plní úkoly. V roce 2008 začal školu měnit ředitel Vladimír Foist. Ještě před několika lety měla problémy se záškoláctvím. Některé z dětí tehdy jezdily do nedaleké zvláštní školy a po návratu strhávaly část ţákŧ poběţovické školy ke špatnému chování. Ředitel si podle svých slov uvědomil, ţe nejlepší řešení je nesegregovat děti a řešit všechny problémy městečka pod jednou střechou. Podle jeho slov šlo o postupný proces trvající několik let, zaloţený mimo jiné i na trpělivé práci s místní komunitou a zlepšování prostředí školy. Musel se rozloučit s některými pedagogy, kteří nesdíleli jeho individuální přístup k jednotlivým ţákŧm. Škola začala nabízet velké mnoţství zájmových aktivit – projektŧ, výtvarných krouţkŧ, dramatickou výchovu, výuku tancŧ, sportŧ, pěvecký sbor a zahraniční pobyty. Při realizaci těchto věcí ale narazili na hlavní problém podobných škol – potřebu pedagogických asistentŧ a nedostatek peněz. „Celý náš přístup je závislý na penězích,“ říká Foist. Celkem shání přibliţně milion korun navíc kaţdý rok. Peníze získává z grantŧ, rozvojových programŧ, nadační podpory. Do školy tak postupně přibral asistenty pedagogŧ a speciální pedagogy, ovšem postupně, nejprve na částečný úvazek, další rok na plný úvazek. Škola si časem udělala dobré jméno, proto dnes většinu ţákŧ tvoří děti z okolních samot a obcí, dokonce i z Domaţlic. Někdy jde o děti, jeţ potřebují nějakou zvláštní pomoc. Škola je podle ředitele pyšná, ţe dokáţe v kaţdé třídě mít několik dětí s problémy typu dyslexie, se zdravotním handicapem nebo jinými problémy. Z dvouset padesáti dětí mají momentálně také přibliţně padesát Romŧ. Záškoláctví je podle ředitele v Poběţovicích minulostí, stejně jako drobný vandalismus. Kdyţ Foist mluví o své škole, nerad pouţívá moderní termín inkluzivní vzdělávání, protoţe podle něj nejde o nic speciálního. „Prostě si myslím, ţe je normální, aby děti, jeţ spolu vyrŧstají v jednom kraji, spolu také chodily do školy,“ argumentuje. Vyuţít podobné zkušenosti v praxi ale zřejmě nebude jednoduché. Ministerstvo školství totiţ pouhou diskusi na téma segregovaných škol nepřipouští. „Školský zákon neumoţňuje vznik škol, případně tříd na základě etnicity či jinak diskriminačně nastavených kritérií,“ reaguje náměstek pro vzdělávání Jaroslav Fidrmuc na pokus Respektu zeptat se, jak chce ministerstvo školství vznik segregovaných škol a tříd v blízkosti vyloučených lokalit řešit. Odborníci se přitom shodují, ţe bez znalosti situace a peněz nelze s problémem výrazně pohnout. „Je potřeba, aby pomohl stát, samy školy tuhle věc nevyřeší,“ říká jiţ citovaná Jana Vargovčíková. „A prvním krokem je právě to, aby ministerstvo přiznalo, ţe zde problém existuje.“ Q Překročí-li počet romských ţákŧ třetinu, neromští zpravidla začnou odcházet. ministerstvo nemá data, a proto se zdráhá říct, ţe někde k segregaci dochází. www.RESPEKT.CZ/AUDIO Foto popis| Pod jednou střechou. (Ředitel Vladimír Foist a jeho ţáci) O autorovi| BARBORA JANAUEROVÁ / milan jaroš, Autorka je spolupracovnicí Respektu, studuje ţurnalistiku na FSV UK.

Otazníky kvůli referendu Plné znění zpráv


30.6.2015

ČT 24

str. 01

21:31 Horizont

Michal KUBAL, moderátor -------------------Záchranný balíček pro Řecko dneska končí. Atény ale v podvečer poţádaly o nový, vyhnuly by se tak bankrotu. I Brusel by rád viděl Řecko dál v řadách eurozóny. Jenomţe na poslední ţádost Řecka řekla euroskupina: Ne. Její šéf prohlásil, ţe další pomoc bude zvaţovat aţ po nedělním referendu. V Bruselu je Bohumil Vostal. Euroskupina také prohlásila, ţe nové podmínky budou ještě tvrdší. To není moc dobrý začátek pro jednání. Bohumil VOSTAL, redaktor -------------------Je to ale výsledek toho, co v uvozovkách zasel radikální levicový řecký premiér Tsipras, kdyţ o víkendu oznámil referendum a opravdu definitivně ukončil rozhovory s Bruselem. Dnes slovenský ministr financí Kaţimír řekl, ţe opravdu uzávěrka byla v neděli a ţe tedy není moţné prodlouţit současný záchranný plán, jak to poţadoval řecký premiér i dnes v dopise. Prostě proto, ţe ta uzávěrka byla v neděli a nic by se nestihl. Finský ministr financí, ten dodal, ţe ani vŧbec nepřichází v úvahu, aby tedy věřitelé nějakým zpŧsobem sniţovali Řekŧm dluhy a to prohlášení šéfa euroskupiny, nizozemského ministra financí, to je jasné, prostě, pokud bude nějaký třetí záchranný program, tak mŧţe mít ještě tvrdší podmínky, o čem se jednalo? Jednalo se o tomto dopise, který dnes nečekaně odpoledne poslal řecký premiér Tsipras do Bruselu. Bruselská média si dělají legraci z té samotné formy. Kdyţ se podíváte, tak jsou tam velká a malá písmenka. Opravdu to pŧsobí naprosto chaoticky, kdyby někdo poslal takovýto doprovodný dopis například se ţivotopisem, tak není moc jasné, jestli by opravdu uspěl. Takţe to, co teď víme, další mimořádné jednání eurozóny, tedy ministrŧ financí zemí platících eurem, telekonference zítra v pět hodin odpoledne. Michal KUBAL, moderátor -------------------Mnoho nejistot, prozatím jedna jistota, referendum tedy podle všeho v neděli bude. Jedna z mála jistot kolem tohoto hlasování. Klíčové bude, kdo přesvědčí Řeky o své pravdě. O čem vlastně budou hlasovat? Premiér Tsipras totiţ tvrdí, ţe odmítnutí reforem posílí jeho vyjednávací pozici v Bruselu. Komise ale vzkazuje, ţe to mŧţe znamenat, ţe ţádnou pozici uţ Řecko ve sjednocené Evropě mít nemusí. Veronika PITROVÁ, redaktorka -------------------V lednu si zvolili vládu, která jim slibovala konec úspor. Teď mají Řekové za tenhle kabinet v referendu sami rozhodovat. Janis VARUFAKIS, řecký ministr financí -------------------Nejsme populisté. Jen se snaţíme konat dobro. Miloš BRUNCLÍK, politolog, FSV UK -------------------To referendum je vlastně selhání Tsiprasovy vlády, která nebyla schopna dojednat nějaké lepší podmínky s věřiteli a nyní vlastně se zbavuje odpovědnosti tím, ţe břemeno toho rozhodnutí pŧjde na voliče. Veronika PITROVÁ, redaktorka -------------------Hlasovací lístky jsou nachystané. Otázka, na kterou mají lidé odpovídat, ale připomíná rébus. Řekŧ se ptá, jestli souhlasí nebo nesouhlasí s návrhy mezinárodních věřitelŧ. Konkrétní detaily nezmiňuje. Navíc jako první moţnosti nabízí hlasovací lístek zamítavou odpověď. Miloš BRUNCLÍK, politolog, FSV UK -------------------Vláda si tím vlastně dává najevo svŧj postoj a svŧj návod pro voliče, jak se mají rozhodovat. Veronika PITROVÁ, redaktorka -------------------Plné znění zpráv


Události se mění takovou rychlostí, ţe není vyloučeno, ţe do neděle kabinet situaci vyřeší úplně jinak. Peníze chce podle posledního návrhu potřetí v řadě získat z unijního záchranného fondu. Organizace nedělního referenda v přepočtu za tři miliardy korun se zdá zbytečná. Antonis SAMARAS, lídr opoziční strany Nová demokracie -------------------Vláda chce, aby lidé odmítli něco, co uţ dávno není na stole. Leonidas GREGORAKOS, poslanec strany Pasok -------------------Musíme se snaţit dosáhnout dohody. Referendum by se mělo zrušit. Veronika PITROVÁ, redaktorka -------------------Neschopnost politických špiček se dohodnout, uţ vzala do vlastních rukou internetová komunita. 29letý mladík z Británie zřídil pod heslem Od lidí pro lidi, on-line sbírku na pomoc Řecku. Kdyby kaţdý Evropan podle něho zaplatil 3 eura, mohou Atény splátku Mezinárodnímu měnovému fondu uhradit. Zatím se nevybralo ani procento. Veronika Pitrová, Česká televize. Michal KUBAL, moderátor -------------------Zdeněk Fučík po telefonu, náš zpravodaj v Aténách, Zdeňku, do toho teoretického bankrotu to znamená, do toho, neţ země nezaplatí své dluhy vŧči Mezinárodnímu měnovému fondu, zbývá uţ jen pár hodin. Očekávají Řekové nějaký zásadní přelom v té situaci, nebo si myslí, ţe to ve své podstatě ani nezaznamenají? Zdeněk FUČÍK, redaktor -------------------Běţní Řekové to určitě nezaznamenají, alespoň ne hned. Samozřejmě to, pokud Řecko nezaplatí Mezinárodnímu měnovému fondu, coţ uţ je teďka jasné, řecká vláda před chvíli poţádala Mezinárodní měnový fond o odklad. Mohou ho dostat, je to v pravidlech Mezinárodního měnového fondu, mohou dostat měsíční odklad, ale šéfka Mezinárodního měnového fondu uţ předem avizovala, ţe ho nedostanou, ale to se samozřejmě všechno mŧţe změnit. Ale dopady právě tohoto kroku mŧţou v těch následujících týdnech výrazně zhoršit situaci běţných Řekŧ a pak by to začali pociťovat při kaţdém dni v kaţdé hodině. Výrazně by se zhoršila sociální situace, byly by zřejmě zmrazeny platy státních zaměstnancŧ, penze a tak dále. Takţe dŧsledek toho kroku nepřijde hned, ale časem by určitě přišel a byl by velmi, velmi razantní. Michal KUBAL, moderátor -------------------Slyšeli jsme opozičního lídra Samarase, velmi tvrdě se vyjadřoval proti referendu, jak je na tom vláda? Slyšeli jsme v prŧběhu dne, ţe moţná uţ ta jednotná přeci není tak silná jako dosud. Zdeněk FUČÍK, redaktor -------------------Zdá se, ţe tomu tak skutečně je, ţe část vlády premiéra Tsiprase nutí k tomu, aby se vrátil k vyjednávacímu stolu a začal řešit tu situaci, která pro Řecko začíná být skutečně kritická. Před chvílí tady v Aténách skončila demonstrace toho tábora, který podporuje další dohody s Mezinárodním měnovým fondem, byla ještě více navštívená neţ ta včerejší demonstrace Syrizy. Naopak která podporuje to NE v referendu, takţe dá se říci, ţe něco v Aténách se hýbe. Jestli to premiéra Tsiprase dotlačí k nějakému řešení, které například avizoval ve svém poměrně optimistickém podvečerním vyjádření předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, přestoţe schŧzka euroskupiny skončila potom pouze s tím, ţe se bude pokračovat další den, je moţná znamená toho, ţe se něco mění, ale jak uţ bylo řečeno, ten vývoj je tak hektický a tak zmatený a přinášel tolik zvratŧ, jak v posledních týdnech, tak v posledních hodinách, ţe v tuto chvíli opravdu není jisté nic, ani to, ţe se moţná, ţe se bude v neděli konat to referendum, moţná, ţe se stane tolik věcí, ţe uţ to referendum nebude potřeba nebo naopak to bude ten katalyzátor toho současného dění. Michal KUBAL, moderátor -------------------Plné znění zpráv


Poprosím uţ jen krátce, nemluvíme tedy o jistotách, ale o pocitech, věří Řekové, ţe se podaří na poslední chvíli dosáhnout nějakého prŧlomu, nějakého kompromisu s Evropskou unií? Zdeněk FUČÍK, redaktor -------------------Otázka nebo nálady ve společnosti na tohle jsou rozdělené. Je dokonce část Řekŧ, kteří si nepřejí ţádné další vyjednávání s mezinárodním společenstvím, těch téměř 25 tisíc, kteří se sešli, těch 25 tisíc lidí, kteří se sešli tady v podvečer na náměstí v Aténách naopak chtějí další vyjednávání. Chtějí zŧstat v eurozóně a protoţe to pro ně znamená stabilitu, mnohem větší stabilitu neţ případný chaos, který Řecku mŧţe hrozit, pokud by se ocitlo v bankrotu a pokračovaly ty nezvratné kroky, které by výrazně zhoršily sociální situaci v Řecku. Michal KUBAL, moderátor -------------------Zdeněk Fučík, díky.

Crowdfundingem proti Grexitu: Zachrání sociální média Řecko? 30.6.2015

mediahub.cz

str. 00

Mediahub, Komunikace

Crowdfundingová kampaň si klade nemalé cíle: 1,6 miliardy EUR má přispět k záchraně potápějícího se státu. Záchrana Řecka moţná přijde z nečekané strany: pokud bude crowdfundingová kampaň serveru Indiegogo úspěšná, do řecké kasy přiteče 1,6 miliardy EUR. "Tahle situace okolo Řecka uţ začíná být nudná. Evropští ministři dělají ramena a pronášejí zásadní prohlášení jestli Řecku pomŧţou nebo ne. Proč bychom tu situaci nemohli vyřešit my, občané?" píše autor projektu Thom Feeney z Velké Británie. "Evropská unie je domovem 503 milionŧ lidí. Řecko potřebuje 1,6 miliardy euro. Zdá se to být hodně, ale je to defacto jen 3 eura od kaţdého z nás. To je jako kdyţ si v Londýně dáte malé pivo. ." Přispět mohou zodpovědní Evropané částkami od 3 EUR do 1 milionu EUR. Za 3 eura získáte pohlednici Alexise Tsiprase, za 6 euro dostanete salát s olivami a feta sýrem, za 5000 euro dovolenou v Aténách pro dva a za milion euro kromě výše uvedených cen také "vděk lidu Evropy a zvláště Řecka". Autor také trvá na tom, ţe ceny nejsou pouze symbolické: "Všechny produkty jsou vyrobeny v Řecku a budou zaslány z Řecka. " Alexis Tsipras se raduje, na snímku vpravo Matteo Renzi. Foto: ČTK/AP/Geert Vanden Wijngaert Není jisté, zda vybrané peníze (pokud se projekt úspěšně ukončí) budou Řecku opravdu stačit. "Řekové by z toho mohli zaplatit splátku Mezinárodnímu měnovému fondu, coţ ovšem strukturálně nic nevyřeší," řekl Mediahubu Tomáš Richter z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Spousta dalších nevěří, ţe tento projekt je myšlen váţně. A dŧvěry nepřidává ani sám autor, který na otázku, zda je v kontaktu s evropskými politiky, odpovídá: "Zatím ne, ale slyšel jsem, ţe předseda řecké vlády Tsipras se se mnou chce spojit." Všichni ovšem nejsou tak skeptičtí - kampaň uţ podpořilo přes 5.000 optimistŧ a vybralo se přes 75.000 euro. "Právě jsem přispěl na Řecko a cítím se jako Rockefeller zachraňující americkou ekonomiku," píše v komentářích Tobi Otolorin. Jiní píšou nápady na vylepšení kampaně: "Měli byste přidat cenu za 1 euro - kdo by přispěl, zapsal by se do speciálního seznamu zachráncŧ. To by pro spoustu lidí znamenalo víc, neţ pohlednice se škaredým politikem," uvádí Ivan Ganev. A proti politikŧm se vymezuje také přispivatel Karlson Lee se stručným: "Je mi zle z Angely Merkelové".

Kampaň končí v pondělí 6. července, uvědomělí občané Evropské unie mohou přispívat na stránkách projektu zde.



URL| 822578

http://mediahub.cz/komunikace-35809/crowdfundingem-proti-grexitu-zachrani-socialni-media-recko-

V BYZNYSU MUSÍTE BÝT JAKO CHAMELEON 30.6.2015

Strategie

str. 14

rozhovor měsíce

VE SPOLEČNOSTI BONTONFILM ZAČÍNAL JEŠTĚ JAKO STUDENT FAKULTY SOCIÁLNÍCH VĚD, DIVADELNÍK A AUTOR PÍSNIČEK. DNES JE MARTIN PALÁN JEJÍM ŘEDITELEM I VLASTNÍKEM. * Na trhu pŧsobíte jako distributor filmŧ v kinech, ale více se vám daří ve videodistribuci v několika zemích střední Evropy. Pomáháme studiím a producentŧm rozšiřovat jejich produkty spolu s obchodníky. Jde opravdu o sdílenou práci. Dŧleţitým partnerem je pro nás Tesco jako velmi mediálně zdatný řetězec, který spustil svoji vlastní digitální distribuční platformu Clubcard Kino a věnuje se intenzivně zábavě. Změnou svého obchodního modelu se mu podařilo ve třech uplynulých letech ztrojnásobit trţby v oblasti fyzických nosičŧ. Od roku 2012 s ním vyvíjíme nové společné produkty, které prodáváme v několika teritoriích s celkovým počtem obyvatel 35 milionŧ, čímţ navíc zlevňujeme náklady. Máme ale i další schopné partnery na trhu – Filmarénu, Bontonland či Kaufland Slovensko. Jde o spojené nádoby, kdy vyuţíváme všechny cesty na trhu k zatraktivnění prodeje titulŧ a jejich vystavení. * Jak distribuci propagujete? Podle síly titulu se rozhodujeme, kolik financí vloţíme do marketingové kampaně. Jsme velmi progresivní v elektronické komunikaci, máme největší facebookovou komunitu mezi českými a slovenskými distributory. Od loňska jsme agregátorem pro iTunes, jedním ze tří exkluzivních v Česku, dnes díky této technologii mŧţeme komunikovat se 109 zeměmi. Své tituly tak distribuujeme globálně, coţ mŧţe být zajímavé pro české producenty, kterým jsme schopni nabídnout celosvětové uvedení jejich filmu, dostat české snímky k zahraničním divákŧm. iTunes je dnes takovou výkladní skříní trhu a podle čísel hned vidíme, jak jsme schopni oslovit obrovské mnoţství zákazníkŧ. Teď právě chystáme historicky první globální uvedení českého filmu – jméno zatím neprozradím, ale bude se o něm všude mluvit po celé léto. Chceme ho uvést do co největšího počtu zemí. Selekce je na nás, uvádět na trh ho mŧţeme všude tam, kde na něj máme práva. * Tuzemský trh vám tedy nestačí? Soustředíme se na náš region, coţ je Česko, Slovensko a Maďarsko. Odchodem z korporace jsme se stali nezávislou firmou a věnujeme se novým činnostem. Naší core činností je distribuce fyzických nosičŧ, nadále distribuujeme filmy v kinech, nicméně hlavním cílem je digitální distribuce v oblasti nových distribučních modelŧ, spolupracujeme se všemi digitálními platformami, které v Česku pŧsobí, a snaţíme se tuto činnost rozšiřovat a prohlubovat. V digitální distribuci vidíme jasnou budoucnost, rozhodně se ale nevzdáme distribuce fyzických nosičŧ, které velmi věříme. Náš marketingově-obchodní model, který jsme aplikovali s Teskem, se nám podařilo přesunout do Asie, 20th Century Fox ho pouţila v Hongkongu a na konferenci firmy v Los Angeles jsme byli označeni za lídra inovace v prodeji fyzických nosičŧ. Námi vyvinutý model je zkrátka ţivotaschopný i na druhém konci světa – je tam také prostor na trhu, chuť vlastnit fyzické nosiče, takţe jsou tam peníze, které stačí zvednout… * Jaká je tedy vaše strategie? Byznys je souhrnem řady náhod a jednotlivostí, které do sebe musejí zapadat. V kaţdém týmu jde o nadšení lidí, kteří chtějí uspět. Snaţíme se být spíše konzervativní a příliš neriskovat. Víme, kam se videodistribuce ubírá, chceme přenastavit formu jejího fungování. Víme, ţe jednoho dne zanikne, ale současně víme, ţe videodistribuce má kvalitu, kterou ţádný jiný zpŧsob distribuce nemá. Spojení Blue-ray a HD TV je prostě to nejkvalitnější médium, které dnes na trhu je. Ne kaţdý divák takovou kvalitu vyţaduje, nosič má ale řadu ceněných bonusŧ – přepínání jazykŧ, bonusy včetně filmových záběrŧ a fotografií… Dalším aspektem je Plné znění zpráv


cena – srovnejte si cenu vstupenky do kina a cenu nosiče. Pro dvojici a rodinu uţ je výhodnější si film pustit doma. Jde o zajímavou alternativu umoţňující větší moţnost volby. * Filmy si ale obrovské mnoţství lidí stahuje... Z našeho pohledu je pirátství velkým problémem. Zní to sice trochu romanticky, ale ve skutečnosti to není nic jiného neţ krádeţ. Je potřeba ctít hodnotu duševního vlastnictví. Stáhnout si film je nefér. A navíc takto peníze unikají z filmového prostředí, nemohou být vyuţity pro další reinvestici do obsahu, tedy do vytváření nových filmŧ či TV formátŧ. Bohuţel si to lidé neuvědomují a často podporují zloděje, aniţ by o tom věděli. * Budete se podílet i na produkci filmŧ? Ano, máme čtvrtinový podíl v produkci Format Factory, která nyní natáčí film Vojty Kotka Padesátka. Rodí se trochu v bolestech, ale my produktu věříme. Vzniká tu komedie, která u nás nemá srovnání a rozdá spoustu radosti. * Kudy se bude ubírat filmová distribuce dál? Jsem přesvědčen, ţe bude dominovat digitální distribuce filmŧ. Určitě převáţí nad nosiči i kinodistribucí. Největší příleţitost to bude pro televize a mobilní operátory, nová internetová média. Ti všichni ale budou potřebovat obsah. Na našem trhu se moc nevyplatí vyrábět speciálně pro jedinou platformu – stále bude zapotřebí prostředník, který vyrobený content zakoupí primárně pro jednu platformu, ale bude ho distribuovat i na dalších. Nelze předpokládat, ţe by zákazník pouţíval jedinou platformu. Naším cílem je věnovat se titulu marketingově po celou dobu jeho ţivotnosti. V digitálním světě bude hrát velkou roli digitální marketing, ale nejde jen o tuto cestu, k zákazníkŧm se mohou marketingová sdělení dostat nejrŧznější formou. Naší budoucí úlohou bude role marketéra filmŧ a mezičlánku mezi obchodníky a zákazníky – zakoupit film a na trhu ho prodat, tam, kam dosáhnou práva, která s licencí zakoupil. Naším úkolem je titul maximálně podpořit a „vystřelit“ ho do světa nejlepší moţnou cestou. Někdy se nám to daří lépe, jindy hŧře, ale kaţdý film má svého zákazníka, který se s filmem mŧţe ztotoţnit a pro nějţ bude zajímavý. Marketovat a prodávat titul prostřednictvím všech platforem je pro nás dŧleţité. Bontonfilm do budoucna svou roli nezmění. Co se změnit mŧţe, je rozrŧstání činností v rámci korporace Redbloom (jediný akcionář Bontonfilmu, pozn. red.) – nákup, prodej, logistika nejrŧznějších produktŧ včetně nefilmových. * Jak to bude za takových deset let? S oblibou říkám, ţe kdyţ chameleon přeleze na jinou větev, musí změnit zbarvení. Vyhraje tedy ten, kdo se dokáţe adekvátně adaptovat prostředí a kdo není slepý k tomu, co se v byznysu odehrává. Musíme být flexibilní, mít diverzifikované portfolio činností, abychom nebyli ohroţeni změnami v obchodním prostředí. Co se změní, bude zpŧsob obchodování produktu a moţná i produkt samotný. Věřím ale, ţe na trhu uplatnění najdeme. Bontonfilm je ikonou mediálního prostředí. * K čemu slouţí sesterská společnost Bontonfilm Promotions? Bontonfilm Promotions spolupracuje s americkou společností Creative Marketing Concepts (CMC). Vytvořili jsme spolu joint venture s cílem prodávat brandované produkty. Bude-li si klient přát umístit své logo na jakémkoli předmětu, my to zařídíme. Nemáme ţádný kompletní katalog, oslovujeme klienty cíleně a nabízíme jim na míru řešení jejich potřeb a umíme dodat jakýkoli produkt, který klient poţaduje nebo který doporučíme podle našich zkušeností. Navrhujeme trendy předměty pro zajímavé kampaně, vyuţíváme zkušeností našeho partnera CMC, který ve Spojených státech servisuje společnosti jako Google, Uber nebo eBay. My na českém trhu nedávno započali takovouto spolupráci s pivovarem Staropramen. Jsme připraveni vyrábět podobné předměty i pro filmový prŧmysl. Jdeme na to tak, ţe kdyţ kupříkladu vstoupíme do produkce filmu, mŧţeme zařídit i jeho merchandising. Producentŧm tak dovedeme vytvořit balíček produktŧ jak distribučních (DVD, Bluray), tak merchandisingu. Dodáváme filmový set, ve kterém je kromě nosiče filmu také kompletní ikonografie filmu. Je známo, ţe filmový svět je velmi populární. Spojení jakéhokoli produktu s populárním filmem je velmi lukrativní. Jde o dlouhodobou práci „opečovávání“ brandu, který s námi mŧţe být celou řadu let. MARTIN PALÁN (1980) Plné znění zpráv


Jiţ při studiu na Fakultě sociálních věd, kde se zabýval kulturou střední Evropy, začal pracovat v Bontonu, kde se postupně propracoval na řídící pozice. Souběţně psal básně, písničky, hrál divadlo. Jako ředitel pro rozvoj Bontonfilmu se věnoval rozvoji digitální distribuce a hledání nových distribučních cest. Po převzetí firmy společností CME přešel do její centrály, kde prošel školou fungování mezinárodní korporace. Do Bontonfilmu se vrátil na pozici generálního ředitele. Kdyţ se CME rozhodla soustředit se na svŧj core TV byznys, Palán před rokem filmovou distribuční firmu Bontonfilm odkoupil a vydal se s ní na novou cestu digitální distribuce. NEPŘIPRAVENÉHO MĚ NEZASTIHNETE S Martinem Palánem jsem se seznámil před třemi roky, kdyţ jsem za ním přišel jako koproducent českomexického filmu Přijde letos Jeţíšek?. Projekt se mu líbil, jen nás dŧrazně nabádal: „Konkurenční Křídla Vánoc startují v pŧlce listopadu. Vy musíte být před nimi.“ „S vánočním filmem v říjnu? A s kampaní v létě? To přece nemŧţeme!“ prohlásila rezolutně reţisérka a producentka. „To právě musíte, jinak spláčeme nad výdělkem,“ kontroval Palán a zdŧraznil, ţe jeho tým uvádí kaţdý rok desítky blockbusterŧ i malých filmŧ, mají analytiky, jejich rozbory, zkušenosti. Uţ tehdy na mě dělal dojem odborníka na svém místě, který nastoupil, aby řídil firmu oslabenou po odchodu předchozího vedení i s filmy tří amerických největších distributorŧ. CME ho „vycvičila“, a kdyţ distribuční byznys pouštěla, Palán si ho koupil, přestěhoval firmu na lukrativní adresu a začal s akvizicemi a rozšiřováním pole pŧsobnosti. Při rozhovoru jsem zjistil, jak se během pár let posunul. Svŧj řekněme poněkud nejistý předmět podnikání diverzifikuje tak, aby ho moţné změny v médiích nezastihly nepřipraveného. Stal se z něj zkrátka manaţer amerického střihu s českými základy. Foto autor| FOTO: Hynek Glos Foto autor| FOTO: Hynek Glos O autorovi| Aleš Hudský, spolupracovník redakce



Přehled zpráv. "Špehování" telefonů v Americe odzvonilo, senátoři se neshodli na novém zákoně ct24.cz ~ str

Recommend Documents