Dětská práce v Latinské Americe

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií

Dětská práce v Latinské Americe

Bakalářská práce

Autor: Aneta Kornutová Vedoucí práce: Mgr. et Mgr. Miroslav Horák, Ph.D. Brno 2014

Zadání

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto práci: Dětská práce v Latinské Americe vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.

V Brně 25. května 2014

………………………………

Poděkování Tímto bych ráda poděkovala Mgr. et Mgr. Miroslavu Horákovi Ph. D. za vedení této bakalářské práce, jeho čas, trpělivost, vstřícnost a cenné rady. Dále bych chtěla poděkovat Mgr. Martinu Hrabálkovi Ph. D., který mi umožnil konzultace, při kterých mi pomohl se zdroji a s jistými doporučeními. V neposlední řadě děkuji všem, kdo mě v průběhu psaní této práce podporovali.

Abstract The subject of this thesis is child labour in Latin America. My task is to analyse the concept. Of child labor, explain what child labor involves, show in which states of Latin America it occurs and explain why the child labour is such a serious problem. Then the thesis will provide detail description of child labour in Peru and I will show the size of this problem in this country. I will evaluate governmental and non-governmental policies tackling with child labour and determine other possible solutions of particular kind of child labour in Peru. The necessary information will be extracted from the literature, review, books, scientific journals and websites. Keywords: child labour, Latin America, poverty, education, children, work

Abstrakt Předmětem mé práce je dětská práce v Latinské Americe. Mým úkolem je analyzovat pojem dětská práce, vysvětlit, co dětská práce obnáší, nastínit, v jakých státech Latinské Ameriky se objevuje a proč představuje tak závažný problém. Poté podrobněji popíšu dětskou práci v Peru. Ukáži, v jakém rozsahu se zde tento problém projevuje a zhodnotím přístupy k řešení problematiky dětské práce ze strany vládních a nevládních institucí. Následně stanovím další možná řešení jednotlivých druhů dětské práce v Peru. Veškeré potřebné informace budu zjišťovat z různých bibliografických zdrojů, knih, časopisů a webových stránek. Klíčová slova: dětská práce, Latinská Amerika, chudoba, vzdělání, děti, práce

Seznam zkratek ILO – Interantional labour organization UNICEF – United Nations Children’s Fund APAFA – La Asociación de Padres de Familia CESIP – Centro de Estudios Sociales y Publicaciones ISAT – Instituto Salud y Trabajo SOTRAMI – La Sociedad de Trabajadores Mineros EKAMOLLE – Instituto para el Desarrollo Sustentable PNCVFS – Programa nacional contra la violencia familiar y sexual LCP – La Casa de Panchita MIMDES - Ministerio de la Mujer y Desarrollo Social MIMP – Ministerio de la Mujer y Poblaciones Vulnerables INEA – Instituto Nacional para la Educación de los Adultos UNESCO – United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization INABIF – El Programa Integral Nacional para el Bienestar Familiar CODENI – Consejo de Defensa del Niño GRUPOREDES – Asociacion Grupo de Trabajo Redes ANTRAH – Asociación Nacional de trabajadoras del Hogar SBLM – Sociedad de Beneficencia de Lima Metropolitana CCTs – Conditional Cash Transfers

Obsah 1. Úvod..................................................................................................................................8 2. Cíl práce ..........................................................................................................................10 3. Metodologie ....................................................................................................................10 4. Dětská práce ....................................................................................................................12 4.1 Příčiny dětské práce ........................................................................................................13 4.2 Druhy dětské práce ..........................................................................................................16 4.3 Dělení dětské práce .........................................................................................................16 4.4 Typy dětské práce ...........................................................................................................17 4.4.1 Hazardní dětská práce ..................................................................................................18 5. Dětská práce v Latinské Americe ...................................................................................20 6. Peru a dětská práce .........................................................................................................23 6.1 Děti ulice .........................................................................................................................23 6.2 Druhy práce v Peru..........................................................................................................25 6.3 Sklízení koky...................................................................................................................26 6.4 Těžba drahých kamenů a zlata ........................................................................................26 6.4.1 Oblast Canta .................................................................................................................28 6.5 Komerční sexuální zneužívání ........................................................................................29 6.6 Práce v domácnostech .....................................................................................................30 7. Řešení problematiky dětské práce v Peru .......................................................................31 7.1 Těžba drahých kamenů a zlata ........................................................................................32 7.2 Komerční sexuální zneužívání ........................................................................................34 7.3 Práce v domácnostech .....................................................................................................37 7.4 Nadační fond Inka ...........................................................................................................40 7.5 Přímé peněžní transfery (Conditional Cash Transfers) ...................................................41 8. Závěr ...............................................................................................................................43

9. Summary .........................................................................................................................45 10. Bibliografie ...................................................................................................................47

1. Úvod Tato bakalářská práce upozorňuje a seznamuje čtenáře s globálním problémem, který se vyskytuje téměř ve všech státech světa. Tímto problémem je dětská práce. Má práce je zaměřená především na dětskou práci, vyskytující se na kontinentě Latinské Ameriky a v zemi Peru. Práce je vypracovaná především teoreticky. Je stavěna na základě teoretických poznatků, které byly, díky jednotlivým zdrojům poskytnuty. Úvodní část navazuje, propojuje ostatní části a stanovuje řešení, doporučení a závěr. Práce je sestupně členěna do kapitol. Začátek teoretického oddílu vysvětluje, co dětská práce znamená, jaké jsou její příčiny, podle jakého kritéria je dělena, jaké jsou její typy a druhy. Tato kritéria jsou důležitá pro pochopení problematiky. Čtenář se v této části o tomto problému seznámí z obecnějšího hlediska, avšak se velmi důležitými informacemi, které tomuto tématu náleží. Druhá část práce je zaměřená na země, které se nacházejí ve střední a jižní Americe. Začátek této části popisuje, v jakém stavu se vyskytují země Latinské Ameriky, zda se tento problém v postupných letech snižoval či naopak zvyšoval a stále zvyšuje. Jsou zde popisovány, jaké druhy práce se dětmi na tomto kontinentu provádí. Poté se práce podrobněji zaobírá na zemi Peru a uvádí důležité informace o daném problému. Je zde popsáno, jaké mají v této zemi děti členění, jaké druhy práce se zde vyskytují a co obnáší. Jsou zde uváděny příklady jednotlivých měst státu. Třetí a zároveň nejdůležitější část pojednává o řešení tohoto problému. Popisuje jak se různé vládní a nevládní organizace, instituce atd. snaží pomoci v řešení dětské práce. Jaké nástroje používají pro dosáhnutí svého cíle, zda je jejich snaha dostatečná, a co pro postihnuté děti, mládež tato snaha přinesla. A nakonec závěr, který je ponechán shrnutí celkové práce a formulování doporučení a případné návrhy na zlepšení.

8

Pro lepší zorientování je v mé práci připojena řada tabulek, obrázků a grafů, které poskytují důležité informace o tomto tématu. Jsou přehledné a obsahují důležité informace.

9

2. Cíl práce Cílem této práce je seznámit jednotlivé čtenáře s problémem dětská práce zaměřující se na země Latinské Ameriky, především zemi Peru a podrobněji popsat druhy dětské práce, vyskytující se v tomto státě. Druhým avšak důležitým cílem je uvést řešení pro jednotlivé peruánské druhy dětské práce. Tyto cíle jsou zrealizovány prostřednictvím dostupných zdrojů. Řešení jednotlivých druhů práce mohou být uskutečňovány pomocí určitých vládních, nevládní organizací, institucí atd. Pro tato řešení jsou velmi důležité projekty a programy, které jsou realizovány, díky institucím zmiňovaných v části řešení dětské práce v Peru. Posledním cílem práce je stanovení hypotézy, která bude vyhodnocena v závěru bakalářské práce. Může být potvrzena či vyvrácena. Tato hypotéza předpokládá, že je možné, postupně vymýtit dětskou práci v Peru.

3. Metodologie Z počátku, práce popisuje problematiku dětské práce z obecnějšího pohledu se zaměřením v celém světě. Poté se zaobírá na dětskou práci v Latinské Americe, kde je popsána skutečná a nynější situace problému. V další části práce podrobněji konkretizuje zemi Peru a její druhy dětské práce, které se v ní vyskytují. Tyto druhy jsou popsány podrobně a jsou při nich uváděny příklady měst, kde se dětská práce vyskytuje. Posledním důležitým krokem v této práci jsou řešení a návrhy řešení jednotlivých uvedených druhů práce, které byly zrealizovány a stále doposud trvají nebo řešení, která by měla být uskutečněna. Tato řešení jsou realizována díky různým projektům a programům prostřednictvím institucí a organizací. Tento poslední krok, tedy řešení dětské práce v Peru je velmi důležitý pro stanovení hypotézy. Tato hypotéza je poté vyhodnocena v závěru. Pro tuto práci by byla přínosem zahraniční cesta do zkoumané země a prozkoumání tak dětské práce mnou samotnou. I když tato zahraniční cesta nebyla zrealizována, práce je díky přístupné literatuře, internetových zdrojů, studií a výzkumů kvalitně zpracovaná.

10

První část této bakalářské práce je zpracována prostřednictvím dostupné literatury, která pojednává o dětské práci v jednotlivých zemích. Použité byly i internetové zdroje různých vládních i nevládních institucí. Všechny tyto uváděné zdroje mi byly schopny poskytnout důležité informace o tomto problémů, tedy jak je dětská práce dělena, jaké má skutečné druhy a typy a v jakém počtu jsou děti ekonomicky aktivní a v jakém věku jsou už schopny pracovat. Také je zde zobrazena mapa se státy s vyskytující se s dětskou prací. V další části je popisovaná dětská práce v Latinské Americe, která byla zpracovaná taktéž prostřednictvím dostupné literatury a internetových zdrojů. Popisuje nynější a skutečnou situaci tohoto kontinentu. Nejdůležitější částí jsou podrobná popsání dětské práce v Peru a jejich řešení. Pro uskutečnění této části byly použity dostupné literární prameny, zprávy vládních institucí, internetové zdroje, které zahrnují webové stránky vládních a nevládních organizací a stránky projektů a programů organizací. Tato část byla obtížná, ale informačně velmi důležitá a naučná. Prostřednictvím těchto zdrojů, jsem mohla popsat jednotlivá řešení, která zahrnují programy a projekty institucí.

11

4. Dětská práce Dětská práce je identifikována jako globální problém, který ovlivňuje zdravý vývoj dětí (3). Dítě je definováno jako osoba mladší 18 let (2). Dětská práce je často definována jako práce, která zbavuje děti z jejich tzv. dětského života, jejich potenciálu a důstojnosti. Milióny dětí po celém světě, je zapojeno do práce, která brání jejich vzdělávání se, rozvoji a budoucímu živobytí. Je těžké uvést přesná čísla pracujících dětí, protože je extrémně složité shromáždit informace o této nezákonné činnosti. Mnohé z těchto dětí je zapojeno v nejhorších formách dětské práce, které způsobují nevratné fyzické nebo psychologické škody, nebo i dokonce ohrožují jejich životy. 70% z pracujících dětí čelí vážnému nebezpečí v těchto pracích, jsou to například: trhliny, ztráta částí těla, zhmoždění, popáleniny, kožní onemocnění, ztráta zraku, ztráta sluchu, či onemocnění dýchacích cest (1). Nejméně 22 000 dětí umírá každý rok díky pracovních úrazů (20). Tato situace představuje porušení práv dětí. Dětská práce je takovou formou práce, která je vykonávaná dítětem mladším 18 let (4). O dětské práci hovoříme, pokud děti pracují na úkor svého vzdělání, tedy pokud místo plnění povinné školní docházky pracují (2). Některé děti pracují na plný úvazek, a to jak v nebezpečných tak i vykořisťujících podmínkách (1). Není důležité, zda dítě za práci dostane zaslouženou mzdu nebo ne, zda pracuje pouze v domácnosti nebo zda vykonává nebezpečný druh práce, který je zdraví škodlivý (2). Dostupné statistiky ukazují, že práci vykonává větší množství chlapců než dívek. Avšak musí se brát i ta informace, že, velké množství dívek pracuje na plný úvazek v domácnostech. Podle výzkumů jedno ze sedmi dětí na světě musí pracovat (4). Celkový počet dětských pracovníku zjištěný v roce 2012 činí asi kolem 167 956 000 a z toho více než 85 milionů se zabývá nebezpečnou práci (14). Polovina těchto dětí je mladší 12 let. Jinak se odhaduje, že celkově existuje 264 milionů pracujících dětí (děti staré od 5-17 let) (14). Přibližně 120 milionů z celkového počtu pracujících dětí pracuje na plný úvazek (1, 17). Děti, které pracují ve věku od 5 až 14 let, jsou většinou soustředěny v Asii a Africe. V roce 2008 bylo zjištěno, že 61% dětí v Asii pracuje na plný úvazek, v Africe je to kolem 32 % a v Latinské Americe je to kolem 7% (15). Nejvíce pracujících dětí se

12

objevuje v subsaharské Africe. Nicméně, nelegálně zaměstnané děti nejsou neobvyklé i v bohatších tedy rozvinutých zemích. Bylo spočteno, že kolem 5,5 milionů mladých lidí bylo zaměstnáno ve Spojených státech v letech 1997-2001 (3).

4.1 Příčiny dětské práce Tvrdí se, že za jednu z nejvýznamnějších příčin dětské práce je obvykle považována chudoba, protože rodiny nemají peníze a nemohou uživit jak sebe, tak ani své děti. Proto jsou děti posílány místo školy do práce (16). Děti nevykonávají dobře svou práci, protože jsou nevzdělané. I když jsou děti nevzdělané, práci mají, ale tím dospělé obírají o zaměstnání a sebe ochuzují o důležité vzdělání. Avšak ve většině rozvojových zemí je mzda dětí pro chudé rodiny velmi důležitá (18). Další příčinou, proč děti místo vzdělávání se, končí v práci, je nedostatek kvalitních škol a také jejich vzdálenost. Školní docházka v některých oblastech bývá placená a rodiče si ji pak nemohou dovolit zaplatit. Proto je pro rodiče jednodušší poslat děti pracovat (16). Dalšími příčinami bývají i rodinné tradice, zděděné dluhy po rodičích a existující sociální normy. Dětská práce v mnoha zemích není považována za neobvyklou věc. Dětskou práci ovlivňuje také klimatická změna (sucho, horko, záplavy). Většina nejchudších rodin žije na venkově a živí se zemědělstvím. Výkyvy počasí jsou pro ně velmi důležité (9). V sektoru zemědělství pracuje nejvíce dětí. Děti pracují např. v malých rodinných podnicích nebo na komerčních zemědělských plantážích (19). I když tato práce může být v některých případech přírodní, to znamená, že se mládež nenachází ve špatných přírodních podmínkách, i tak může mít několik neucházejících aspektů, je to např. dlouhotrvající používání jedovatých chemikálií nebo požívání nevhodných a nebezpečných zařízení (18). Může to být pro ně velmi nebezpečné. Děti v rozvojových zemích nejsou jediné, které můžou trpět těmito druhy nebezpečné práce v zemědělství. Ukazuje se, že i v některých vyspělých zemích tento sektor, zažívá největší počet pracovních úmrtí (osmnácti letá mládež). V zemědělství pracuje kolem dvou třetin dětí. Rodiny, které vlivem degradace půdy či vysychání zdrojů vody ztrácejí obživu, stahují děti ze školy a posílají je jako krizové řešení pracovat (9). Ve světě je obvyklé, že děti většinou nepracují ve formálních zařízeních sektorů, kde jde produkce

13

na vývoz, ale většina dětí/dělníků se objevuje ve výrobě dodavatelských řetězců, vyrábějící pro domácí trh. Jedná se například o výrobu ohňostrojů, zápalek nebo vonných svíček. V nedávné době bylo hlášeno zvýšení domácí produkce založené na těchto a podobných výrobcích, v reakci na zvýšené konkurenční tlaky. Tyto tlaky sebou přinášejí zvýšený potenciál pro využití dětské práce. Další vážné problémy v rozvojových zemích představují nemoci, které jsou zdraví velmi škodlivé např. AIDS. Tato epidemie, která se šíří mezi obyvateli velmi rychle bere dětem rodiče, tedy živitele. Těmto dětem pak nezbývá nic jiného než převzít zodpovědnost za péči o mladší sourozence, staré prarodiče nebo nemocné a umírající rodiče. Z tohoto důvodu pak odcházejí ze vzdělávacích systémů a začínají pracovat. K dětské práci pak také přispívá migrace do měst. Děti, které se do měst stěhují samy, patří mezi neohroženější skupiny, protože jsou schopny podlehnout lákáním “prostředníků” kteří ve městě slibují zaměstnání či vzdělání (9). Děti pak většinou končí v nejhorší formě dětské práce, jsou prodávány nebo využívány jako otroci. Na prohlubování dětské práce se podílí všichni lidé, jelikož všichni potřebujeme a vyžadujeme určité zboží. To znamená, že čím více roste poptávka po levných statcích (výrobcích) či produktech, které si chceme koupit, tím více se dodavatelé a výrobci snaží snižovat náklady na jejich výrobu. Je jasné, že děti představují levnou pracovní sílu. To znamená, že zaměstnavatelé jim mohou platit málo nebo jim nevyplácejí žádnou mzdu (18).

Většina dětí pracuje v domácnostech, na polích nebo na farmách.

A v mnoha případech nejsou za svou práci ani placeny. A když už děti nějakou mzdu dostávají, tak jde o tak malou částku, že pro rodinný rozpočet je zcela zanedbatelná. Zaměstnavatelé těmto dětem neplatí tolik, co dospělým pracovníkům, nemusejí jim tolik platit. Tyto všechny informace znamenají, že pokud rodiče dovolí svým vlastním dětem pracovat, tak vlastně snižují své vlastní platy. Z toho plyne, že zaměstnavatel se rozhodne raději přijmout dítě než dospělého člověka, aby pak nemusel vyplácet vyšší mzdu. Pokud se rodina rozhodne dítě do školy poslat, místo aby pracovalo, nestanou se chudšími, ale naopak rodiče se poté mohou lépe uplatnit na trhu práce a žádat spravedlivou mzdu. Bohužel v rozvojových zemích je práce pro děti důležitější než vzdělání (18).

14

Služby 25%

Zemědělství 59%

Průmysl 7%

Domácí práce 7% Nedefinováno 2% Graf č. 3: Podíl dětské práce v sektorech (5-17 let) Zdroj: ILO

Miliony zaměstnaných dětí

250 200 Dětská práce

150 100

Nebezpečná dětská práce

50 0 2000

2004

2008

2012

Rok Graf č. 4: Podíl dětí vykonávající dětskou práci a nebezpečnou práci Zdroj: ILO 140 Počet dětí v milionech

120 100 80

Dětská práce

60 Nebezpečná práce dětí

40 20 0 5-11 let

12 - 14 let

5-14 let

15-17 let

Graf č. 5: Struktura pracujících dětí podle věku druhu práce (rok 2012) Zdroj: ILO

15

Dívky 68,19 milionů 41% Chlapci 99,76 milionů 59%

Graf č. 6: Struktura pracujících dětí podle pohlaví, 2012 Zdroj: ILO

4.2 Druhy dětské práce Mezi druhy dětské práce se řadí práce v domácnostech (péče o děti, úklid atd.), zemědělské práce (orba, pastva dobytka atd.), různé ruční práce, stavební práce, prostituce (prostituce je jiný druh činnosti, kde přibývá čím dál více dětí, zejména tedy dívky a epidemie AIDS je faktorem přispívajícím k tomuto trendu) a další (4).

4.3 Dělení dětské práce Tab. 1: Dělení dětské práce Dělení dětsé práce A. V rámci rodiny (neplacené) 1. Domácí úkoly (vaření, péče o děti, úklid nádobí, praní atd.) 2. Práce v zemědělství (orba, odstraňování plevele, sklizeň, pastva dobytka atd.) 3. Ruční práce (tkaní, košíkářství, výrobky ze dřeva, zpracování kůže atd.) B. S rodinou, ale mimo domov 1. Práce v zemědělství 2. Domácí servis 3. Stavební práce (stavba budov, silnic atd.) 4. Ostatní a)zaměstnáni lidmi b)osoby samostatně vydělečně činné (práce v prádelně, recyklace odpadků) C. Bez rodiny 1. Zaměstnání lidmi (zotročení, nekvalifikování pracovníci, služebné, prodej v obchodech prostituce, pornografie, žebrání atd.) 2. Osoby samostatně vydělečně činné (mytí aut, recyklace odpadků, prodávání novin atd.)

Zdroj: Rea, 2008

16

4.4 Typy dětské práce Existuje několik typů dětské práce, avšak některé se řadí mezi ty nejhorší např. prostituce a pornografie, obchod s drogami, hazardní práce (práce v dolech, v zemědělství). Jednotlivé typy dětské práce: a) Obchod s dětmi – je to odlišná kategorie dětské práce než ostatní. Odkazuje na proces, kdy je dítě za určitou peněžitou částku nebo z nějakého jiného důvodu předáno cizí osobě, u které poté např. pracuje nebo je nějakým způsobem zneužíváno (2). b) Dětská prostituce a pornografie – děti (chlapci i dívky), které vykonávají sexuální aktivity za odměny. Tento druh práce se, ale týká spíše dívek než chlapců. Tato kategorie zahrnuje použití obrázků těchto dětí účastnící se skutečného sexu (2, 13). c) Děti, využívané k trestné činnosti – děti, které se zabývají nezákonnými činnostmi např.: výroba a obchod drog. Tyto děti jsou využívány velkými obchodními řetězci. Díky tomuto obchodování se i děti stávají na drogách závislé (13). d) Dětští vojáci – tyto děti jsou zahrnovány vládou nebo rebely do ozbrojených konfliktů. Děti jsou pak představovány jako bojovníci. Děti bývají zajmuty či uneseny v dětství a učí se, jak, zacházet se zbraněmi, jak se chovat ve válce atd. (2). e) Malí domácí sluhové – děti, které vykonávají práci v domácnostech, jejich práce trvá celodenně, tedy 24 hodin denně. Ve většině míře tito sluhové vykonávají práci téměř za otrockých podmínek se zdravotními, bezpečnostními a jinými nebezpečnými riziky. Tuto práci většinou vykonávají starší děti, ale jsou i případy, kdy jsou zapojeny velmi malé děti. Děti bývají odvlečeny od svých rodin nebo jsou samy posílány svými rodinami do práce, aby mohly v hrozných podmínkách bez mzdy pracovat pro jiné cizí bohatší rodiny. Otroctví převládá hlavně tam, kde jsou sociální systémy založené na využití chudoby. To znamená, že je to postaveno na dluhovém otroctví, kdy motivací je dluh rodiny a ty pak musí posílat své dětí otročit a získat tak prostředky pro přežití. Výzkumy ukazují, že téměř 30% domácích pracovníků po celém světě jsou právě děti (23).

17

f) Hazardní dětská práce – je práce, která je riskantní pro psychický, fyzický a morální vývoj dítěte. Tento druh práce zahrnuje práci např.: v podzemí, ve výšce, dále práci s nebezpečnou technikou a materiály, práci trvající dlouhé hodiny, činnosti prováděné v kamenolomech, důlní činnosti související s těžbou (v důlních šachtách), práce s mačetami (např. řezání cukrové třtiny), práce na skládce, práce s chemickými hnojivy, zahrnuje se zde i sexuální zneužívání atd. (2, 20).

4.4.1 Hazardní dětská práce Tvrdí se, že během několika let dětská práce poklesla, ale opět v posledních letech dochází k alarmujícímu nárůstu v počtu dospívajících dětí pracujících v hazardních druzích práce. V roce 2000 byl počet pracujících v hazardních pracích 59 milionů, v roce 2004 sníženo na 52 milionů, v roce 2008 se však počet zvýšil na 62 milionů a rok 2012 zaznamenal kolem 77 milionů pracujících dětí v tomto typu dětské práce. 40

Miliony zaměstnaných dětí

35 30 25 20 15 10 5 0 Asie a pacifik

Latinská Amerika

MENA (Vých. a Sev. Afrika)

Sub Saharská Afrika

Graf č. 7: Struktura dětí v nejhorších formách práce podle regionů Zdroj: ILO

18

Graf č. 8: Mzda za práci Zdroj: stopdetskepraci.cz

Většina děti za svou práci nedostane svou oprávněnou peněžitou odměnu, ale najdou se i případy, kde se své mzdy dočkají. Tab. 2: Regiony a děti v zaměstnání, dětská práce, nebezpečná práce

Děti v zaměstnání

Dětská práce

Nebezpečná práce

Oblast

[mil.]

%

[mil.]

%

[mil.]

%

Asie a Pacifik Lat. Amerika a Karibik Subsaharská Afrika

129,358

15,5

77,723

9,3

33,860

4,1

17,843

12,5

12,505

8,8

9,638

6,8

83,57

30,3

59,031

21,4

28,767

10,4

Další oblasti

13,307

12,1

9,240

8,4

5,224

4,7

Zdroj: rozvojovka.cz

19

Obr. č. 1: Dětská práce ve světě Zdroj: stopdetskepraci.cz

5. Dětská práce v Latinské Americe Latinská Amerika má mnohem větší HDP než země v Africe a jižní Asii, ale i přesto se zde vyskytuje poměrně velká procentní část dětské práce (3). Děti a mladiství vykonávají širokou škálu činností, z nichž některé jsou velmi škodlivé pro jejich zdraví, bezpečnost, vzděláni a morálku. Většina dětí pracuje v nejhorších formách dětské práce. Nejhorší formy práce zahrnují činnosti, jako jsou: činnosti prováděné v kamenolomech, důlní činnosti související s těžbou (v důlních šachtách), zpracování rudy, práce s mačetami (řezání cukrové třtiny, pletí a ořezávání na kávových plantážích), práce na skládkách a práce s chemickými hnojivy. Nejhorší formy dětské práce jsou také např. komerční sexuální zneužívání mladistvých, obchodování s dětmi za účelem práce,

20

využívání dětí v ozbrojených konfliktech a obchod s drogami. Některé z nich také představují zvláštní rizika pro dívky, které jsou často více ohroženy v důsledku převládajících kulturních a společenských patriarchálních norem v Latinské Americe. Existují i další aktivity, které nejsou přímo nebezpečné jejich životu, ale podmínky, ve kterých musí plnit své úkoly, jsou i tak velmi škodlivé. Například práce ve znečištěných oblastech, v nebezpečných prostředích, bez přístupu k lékařské péči, daleko od školních prostorů, v příliš ranních či večerních hodinách atd. Tyto aspekty mají také negativní dopad na dítě, i když práce není samo o sobě riskantní a je prováděna v rámci přiměřených lhůt. Děti žijí také ve velmi špatných podmínkách. Tyto děti většinou pocházejí z nejchudších a nejvíce marginalizovaných (diskriminovaných) vrstev společnosti a často žijí v izolovaných podmínkách: v dolech vysoko v horách, v rodinách na odlehlých plantážích v pouštním prostředí, ale také v městských favelách (slumech). Ve mnoha případech pracují v horách, na plantážích atd. Tyto děti typicky žijí v neúplných rodinách, často je hlavou rodiny žena, protože otec ve více případech zemřel (3). I když se dětská práce v Latinské Americe výrazně snížila, stále existuje několik milionu dívek a chlapců, kteří jsou příliš mladí pro zaměstnání (5). Většina těchto dívek a chlapců pracuje v zemědělství, ale jsou zde i tisíce dětí, které pracují v jiných vysoce rizikových odvětvích, jsou to například těžba, skládky, domácí práce, rybolov či výroba ohňostrojů (10). Děti, které se zabývají nejhoršími formami práce, často chybí řádné bydlení, žijí v nehygienických podmínkách, panuje mezi nimi vysoká míra nejistoty a delikvence, mají omezený přístup k pitné vodě, k hygienickým službám a ke kvalitní zdravotní péči (3). Dále jsou zde práce v domácnostech, které jsou velmi rozšířené a patří k druhým největším odvětvím, v nichž děti pracují. Práce v domácnostech zahrnuje převážně dívky (10). Průměrný podíl pracujících dětí v zemích Latinské Ameriky byl v minulých letech pomalu snižován (5). Nejpostiženější místo v tomto regionu bývá označováno původní obyvatelstvo usazené v horách i migrující do měst. Nejvyšší počet pracujících dětí se nachází v zemi Peru (celá třetina), dále v Bolívii, Guatemale a v Karibiku

21

(Haiti). Dětská práce v tomto regionu činí asi 10 %. Statistiky dětské práce pro Peru, Bolívii a Guatemalu naznačují, že dětská práce může být a podle určitých informací je na vzestupu. V Peru, dle faktických údajů dle Mezinárodní organizace práce a INEI, je výskyt pracujících dětí stále zvyšující. Podle Mezinárodní organizace práce (ILO), například v roce 2000 v Bolívii bylo 248 236 dětí ve věku 10-14 let ekonomicky aktivních (3). Tab. 3: Dětská práce v LA, Karibiku a ve světě podle věku 5 – 14 let

Rok 2012 Oblast Lat. Amerika a Karibik World

Děti v zaměsnání [mil.] %

Dětská práce [mil.]

17,843 264,427

12,505 8,8 167,956 10,6

12,5 16,7

Zdroj: ILO

Obr. č. 2: Index dětské práce v Latinské Americe Zdroj: reliefweb.cz

22

%

Nebezpečná práce [mil.] % 9,638 85,344

6,8 5,4

6. Peru a dětská práce 6.1 Děti ulice V Peru můžeme najít mnoho dětí, žijících na ulicích ve městech. Tento výraz děti ulice byl představen organizací UNESCO po 2. světové válce a až od roku 1979 se tento pojem stal, více používanějším. Děti ulice jsou obecně považovány za děti a dospívající, které pochází z dysfunkčních rodin nebo žijí zcela bez svých rodin na ulicích. Avšak mnoho dětí ve skutečnosti žijí se svými rodinami, chodí do školy a poflakují se nebo si hrají na ulici. Další kategorie dětí žijících na ulici, je iluze dětí být dospělým, osvobozením se od svých rodičů, vést si svůj život sám (3). Je sice obtížné rozdělit kategorie dětí, které žijí na ulici, ale určitá kategorizace existuje: a)

Děti, které vyšli do ulic hledat práci a vydělat si na své živobytí, ale vracejí se domů ke svým rodinám a přispívají jim penězi na domácnost.

b)

Děti bez podpory rodiny, které se snaží nějakým způsobem přežít. Tyto kategorie se dají tedy nazvat jako pouliční pracující děti a pouliční

přežívající děti. Je tvrzeno, že proces nahrazení domova na ulici s hledáním si práce, či jejím vykonáváním, je často návrh od rodičů. Tyto práce způsobují riziko pro zdraví, vzdělání a jejich morálku. Děti jsou tak vystaveny všem formám zneužívání a hrozí dočasný, ale i trvalý život na ulici (3).

Ostatní 1% Služby 30%

Zemědělství 64%

Ruční výroba 5%

Graf č. 9: Rozdělení dětí podle sektorů ve věku 5-14 let Zdroj: dol.gov

23

V Peru se vyskytuje extrémní chudoba a zasahuje až 1/6 lidí. Postihuje zejména původní andské obyvatelstvo z hor a migrující obyvatelstvo z venkova do měst. Bylo zjištěno, že když pracuje v Peru průměrně 1/3 dětí, pak na venkově jsou to více než 3/5 (8). Dětská práce je v Peru obrovským problémem. V této přibližně 29 milionové zemi se odhaduje, že zemi pracuje přes 3 milióny dětí. Dětská práce v této zemi je rozšířenější v bohatších regionech. V Limě se například desetitisíce dětí věnuje pouličnímu prodeji, v horším případě pak prostituci (6). Peru je největším vývozcem zlata z Latinské Ameriky, celosvětově šestým největším producentem (po Číně, Jižní Africe, Austrálii, USA a Rusku). Tyto vytěžené suroviny představují až 60 % výnosů z exportu pro Peru (8). V Peru, dle faktických údajů dle Mezinárodní organizace práce a INEI, je výskyt pracujících dětí ve věkové kategorii 6-11 z roku 2001 21,7% a v dalších rocích se zvýšil už na 32% (3). V hlavním městě Peru, tedy v Limě se vyskytuje velký počet pracujících dětí, je to přibližně kolem 30%, což je polovina procent ekonomicky aktivního obyvatelstva, které se podílí na neformálním sektoru. Z těch 30% je 11% pracujících dětí v Peru, které jsou zapojeny v rodinných podnicích nebo pomáhají v prodeji zboží na trzích. Hlavní město má celou řadu maloobchodních trhů, a několik velkoobchodních trhů, které fungují jako distribuční centra. Dva základní a známé velkoobchodní trhy v Limě jsou Mercado Mayorista N °1, které slouží jako obchod se zeleninou a Mercado Mayorista N °2, které slouží jako obchod s ovocem (3). Většina měst v různých zemích má problém s rostoucí populací a výjimkou není ani hlavní město v Peru. Tato rostoucí populace produkuje obrovské množství odpadu a vzhledem k nedostatku dobře vyvinutých služeb se musí podílet I velké množství dětí na úklidu a zpracování odpadního materiálu (3).

24

6.2 Druhy práce v Peru Dětská práce v Peru je nejvíce využívána pro určitou výrobu. Děti v Peru jsou zapojeny do nejhorších forem dětské práce, včetně nebezpečných činností v zemědělství a těžby. V zemědělství se děti podílejí na výrobě bavlny, rýže, ječmene, kávě, brokolice, kakaa, avokáda a cukrové třtiny. V roce 2004 podle ILO pracovalo v tomto odvětví přibližně 40% dětí (13). Tyto děti se tak vystavují napadením škodlivými pesticidy, dlouhé pracovní době a extrémnímu počasí. I když jsou informace omezené, tak existují zprávy, že děti vykonávají nebezpečné aktivity ve výrobě para ořechů. Důležitou prací pro děti je také pastevectví a péče o hospodářská zvířata. Děti díky pasení hospodářských zvířat můžou utrpět zranění, jako je zvířecí pokousání, pošlapání zvířaty atd. V těžbě a průmyslu je to např.: výroba zlata, šperků, těžba a zpracovávání těžkých kovů. Děti, převážně chlapci pracují i v odvětví rybolovu. Tyto děti musí pracovat dlouhé hodiny, vykonávat fyzicky náročné úkoly a každým dnem se potýkat s nebezpečím jako je utonutí. V městských oblastech, děti vyrábějí cihly a ohňostroje. Tato výroba díky nebezpečných chemických látek, extrémního tepla a nošení těžkých břemen může způsobit poškození zdraví. Děti často také pracují na ulici jako prodejci, umělci, žebráci a čističi automobilů a tím se vystavují riziku dopravních nehod. Děti také údajně pracují při recyklaci baterií, která je vystavuje nebezpečí zdraví škodlivých látek. Existují důvěryhodné zprávy, že teroristická skupina Světlá stezka zaměstnává dětské vojáky. Nábor těchto vojáků bývá nucený. Tento nábor bývá uskutečňován v Apurimac-Ene River Valley (3).

Tab. 3: Výroba produktů prostřednictvím dětské práce

Produkty cihly dřevo koka para ořechy, kaštan zábavná pyrotechnika zlato

Dětská práce ano ne ano ano

Produkty bavlna rýže ječmen avokádo cukrová třtina šperky

ano ano

Zdroj: stopdetskepraci.cz

25

Dětská práce ano ano ano ano ano ano

6.3 Sklízení koky V této zemi, je časté sklízení koky na tajných plantážích, které je velmi nebezpečné. Toto sklízení probíhá zejména v regionu Apurímac, kde pracuje asi kolem 90 % dětí. Tyto děti si přibližně vydělávají 36 centů za jeden kilogram nasbíraných lístků (6).

6.4 Těžba drahých kamenů a zlata Většina dětí, které jsou zapojeny do těžby, jsou dětma rodičů, kteří tuto činnost vykonávají také. Tato práce pro ně znamená hlavní obživu (21). Děti začínají pracovat v hornictví již od šesti let. Účast chlapců při této práci je vyšší než u dívek (22). Zlato a jiné drahé kameny se těží ve dvou obrovských dolech v Amazonském pralese a v mnoha malých, neformálních dolech. V těchto dolech jsou životní a pracovní podmínky velmi tíživé (8). Těžba dále také probíhá v oblasti Cajamarca, což je hlavní město provincie Cajamarca. Nejdůležitějším odvětvím je tam právě těžařský průmysl, který, má nejvíce dramatický vliv na sociálně-ekonomický rozvoj. Cajamarca je stále jeden z nejchudších regionů v Peru a má také vliv na podmínky, v nichž děti vyrůstají. V roce 2001 bylo dokázáno, že jedna čtvrtina dětí a dospívajících ve věku 6-17 v Peru pracovala. A v oblasti Cajamarca bylo zjištěno, že téměř 445000 dětí pracovalo. Později o 2 roky později, tedy v roce 2003 bylo zjištěno, že zhruba 2753 dětí mezi 6 a 11 lety pracuje v oblasti Cajamarca (3). Do této práce se nezapojují jen chlapci, ale i holky, které jsou velmi pracné a spolehlivé, a které si vystačí se základními nástroji bez jakýchkoliv bezpečnostních zařízení (7). Země Peru je hlavním producentem zlata v Latinské Americe. Největší zlatý důl v Latinské Americe je Yanacocha (3). 12% produkce zlata pochází z řemeslné těžby. Cenová odměna za tuto práci je vyplácená, díky kupujícím, v závislosti na aktuální cenu tohoto produktu. Poté tito kupující prodávají zlato do různých větších firem. Kupující

26

poté zlato představí na národním i mezinárodním trhu. Tento dlouhý řetězec z těžebních dolů ke konečnému spotřebiteli skrývá skutečnost, že řemeslní horníci dostanou velmi nízkou odměnu za velmi těžkou a nejistou práci. Přestože těžební práce tradičně vykonávali muži, v současné době účast žen a dětí je pro tuto práci významný. Formy platby se liší v závislosti na úkolu. Dívky, které pomáhají svým rodičům ve výkopu nebo v rýžování zlata nedostávají žádnou mzdu. Jejich práce je považována za součást jejich příspěvku k chodu domácnosti. Dívky, které se podílí na zpracování drahých kamenů v centrech zpracovávání (drcení, splynutí), mají tendenci přijímat platby za svou práci. Tyto dívky nebývají terčem diskriminace na základě pohlaví v odměňování. Nicméně, bývá zde obvykle rozdíl v závislosti na věku pracovníka. Dívky do 9 let obvykle nedostávají mzdy, ale jejich rodiče mívají kompenzační bonusy (7). Pracuje zde mnoho dětí, které pochází z velmi chudých venkovských rodin (8). Podle ILO je jedna třetina osob, tedy dětí podílející se na řemeslné těžbě zlata a jiných drahých kovů. V peruánských zlatých dolech pracuje až 50 tisíc dětí, a to od svých šesti až osmi let. Takto malé děti pracují tři až čtyři hodiny, ve vyšším věku už plných osm hodin (6). Tyto těžby drahých kamenů probíhají tak, že se rýžují kameny, poté se třídí mineralizované horniny a kameny. Drahé kameny se nejčastěji těží pomocí náplavné metody nebo výkopu, ale existují i další metody. Při této práci, je nebezpečné to, že, při drcení kamenů může dojít ke zranění v důsledku létání skalních úlomků, k nehodám s nástroji, které jsou hlavně pro dívky velmi obtížné ovládat a také neustálý hluk, který při těžbě probíhá (7). A zlato má své specifika při těžbě. Vytěžené zlato se z rudy odděluje pomocí rtuti a děti pak tuto rtuť vdechují nebo se v kapalné podobě dostává do jejich těl. V krvi a moči těchto dětí byly naměřené hladiny těžkého kovu, které dosahují šokující až 100 krát násobné úrovně než je zdraví neškodlivé množství. Taková otrava rtutí může poškodit doživotně nervový systém, dále může vest k selhání orgánů nebo nejhůř, k smrti. V dolech také pracují dívky, které v těchto dolech pracují jako prostitutky. Jejich odměny bývají často jen potraviny či oblečení. Tato situace se

27

týká někdy až desítek procent dívek v těžařských oblastech (8). Existují i další těžařské oblasti jako je například Mollehuaca, Canta (21).

6.4.1 Oblast Canta Tato oblast se nachází v oddělení Limy mezi pobřežím a andskými horami. Odhaduje se, že přibližně 1500 dětí je zapojeno do těžebního průmyslu v této provincii. Těžební oblasti se nacházejí ve vysokých nadmořských výškách, ale zpracovávající centra jsou hlavně umístěné v příznivějších, nižších výškách měst Pucára a Molino oblastí Santa Rosa a Rio Seco (7).

Obr. č. 3: Oblast Canta Zdroj: ILO

V této hornické oblasti, kde se vyskytují osady, má většina dívek a chlapců tendenci vracet se do svých původních vesnic a tam navštěvovat školu. V těchto hornických kolonií nejsou obvykle žádné vzdělávací, či sociální zařízení. V osadách, které jsou zavedeny již delší dobu, jsou založeny školy. V těchto případech mají rodiny dětí tendenci posílat své děti do školy právě v těchto osadách než je posílat do jiných oblastí daleko od nich, i kdyby to byla sebevíc lepší škola. Školní docházka je silně spojena s ročním obdobím. Děti většinou navštěvují školu v období, které není nikterak příznivé pro hornickou činnost (období dešťů a vysoká zima). A pokud se počasí zlepší,

28

či nastane období s životaschopnými podmínkami, pak se školní docházka dětí velmi sníží. Tento proces naznačuje, že děti a rodiny oceňují možnosti školní docházky. Avšak práce má vždy přednost před vzděláním (7).

6.5 Komerční sexuální zneužívání Výzkum ukazuje, že určité množství sexuálního obtěžování a komerčního sexuálního zneužívání dívek a žen je v dnešní době velmi častý jev. Mnoho dívek, které se živí prostitucí, se objevují v těžebních oblastech. Tyto oblasti vytváří příliv lidí, který může nabídnout venkovským ženám a dívkám dostupnost vzdělání, jídla a oblečení výměnou za své služby. Hodně dívek má tuto práci na plný úvazek, což ukazuje, že poptávka po sexu je vysoká. I když v některých případech jsou dívky, které mají jiné povolání, ale i přesto se věnují komerčnímu sexu. Dívky jsou většinou za prostituci odměňovány velmi nízkou peněžní částkou. Své služby nabízejí svým kolegům i zaměstnavatelům. Tlak chudoby a nedostatek vzdělání o sexuálním životě, tlačí ženy a dívky vidět sex jako jedinou možnost, jak se uživit (7). V samotné Cajamarce, je odhadem 46 nevěstinců. Dospívajících dívek je kolem 30%, které pracují právě jako prostitutky (3). V této zemi dívky, které jsou více než 15 let staré, bývají zaměstnány v takzvané rádiové komunikaci, která slouží jako kanál mezi hornickými osadami a vnějším světem. Tato práce, je téměř výhradně pro dívky. Dívky provozují a vlastní rádia, aby měly kontakt a mohly nabízet své služby svým zákazníkům. Některé dívky pracují v barech a v restauracích, kde se nachází důlní komunita. Některé dívky zde pracují i více než 12 hodin denně. Toto prostředí bývá často prostředím fyzického a sexuálního zneužívání. Zneužívání je pak zapříčiněno zejména, díky konzumaci alkoholu a zranitelnosti děvčat. V některých případech, bary zaměstnávají dívky jen k prostituci nebo sexuálnímu zneužívání. Zneužití bývá prováděno ze strany zákazníků a zaměstnavatelů (7). Existují případy, kdy dívky jsou lákány pod falešnými záminkami a sliby do jednoduchých domácích prací, ale ve skutečnosti, bývají v mnoha případech sexuálně zneužívány (30). Problémem také bývá sexuální turistika. Ta se objevuje ve městech Cuzco, Lima a Iquitos (8). Ale vyskytuje

29

se i v Paňdžábu, Tarapoto, Piura, Huancayo, Ayacucho, Lambayeque, Arequipa, Puno, Ucayali a Catamarca (12). Ve městě Iquitos existuje velký počet pracovníků a turistů, kteří vyhledávají dívky pro poskytnutí sexuálních služeb. Město Iquitos a jeho okolí má vysokou míru násilí a sexuálního zneužívání učiněné na ženách, mladých dívkách a dětech obojího pohlaví. Vznik dysfunkčních rodin vytváří příznivé podmínky pro zločiny proti sexuální svobodě a obchodování s lidmi (30).

6.6 Práce v domácnostech Práce v domácnostech většinou vykonávají dívky. Ve větší míře tyto dívky pocházejí z chudých venkovských oblastí. Existuje minimální počet případů, kdy v práci v domě má na starost chlapec. Pokud se v domácnosti chlapec objeví, tak musí splňovat náročnější úkoly než dívky, je to např. zvedání těžkých břemen, čištění vysokých oken. Tyto namáhavé fyzické práce je vystavují většímu riziku zranění (42). Dívky bývají zapojeny do domácích pracích a to buď ve svých domovech anebo v domech cizích rodin. Chudé rodiny např. posílají své dcery svým známým do měst, aby jim mohla pomoci při financování živobytí a měla tak zařízené neplacené bydlení, vzdělání a jídlo. Realita je však jiná, budoucí zaměstnavatelská rodina se k oné dívce chová jako k služebné. Dívka nemá své soukromí, dostává velmi nízký plat, mnohdy i žádný, přístup ke vzdělání nemívá, jelikož pracuje téměř celý den (41). Celodenní práce je velmi namáhavá a vyžaduje pracovat přibližně 16 hodin/den, záleží to na každé rodině (43). K domácím odpovědnostem patří například: vaření, praní, čištění, péče o děti atd. Dívky tímto často bývají vystaveny nehodám při vaření, uklízení atd. (7). Bývají svými náhradními rodinami sexuálně zneužívány, znásilňovány (může vést k těhotenství s následným vyhoštěním a ke ztrátě práci), uráženy, bity, psychicky poškozovány. Většinu těchto činností berou zaměstnavatelé za nezbytné a považují to jako dobrý krok k výchově dívek (42). Často se stává, že v rodinách jsou malé děti například ve věku 5 až 9 let, ale i ty musí pracovat. Příkladem jsou i takové situace, kdy dívky zůstávají u svých rodin, ale očekává se od nich, že musí pomoct svým matkám připravit jídlo na celý den. Tyto dívky pak pod tlakem musí jít i do práce, často v prostředí s nebezpečím

30

výbuchu a jiných zdraví škodlivých předmětů. A po práci opět vykonávat obtížné domácí práce. Právo na odpočinek nemají. Tyto aspekty pak brání dívkám v pokroku ve vzdělání (7).

7. Řešení problematiky dětské práce v Peru V roce 1990 v Peru byla stanovena mezinárodní úmluva o právech dítěte a stanovuje, že smluvní státy uznávají právo dětí, které musí být chráněny před hospodářským vykořisťováním, před vykonáváním jakékoliv práce, která může být pro ně nebezpečná, a která by narušila jejich vzdělávání, nebo která by škodila zdraví, tělesnému, duševnímu, sociálnímu rozvoji. Jak je však známo, tyto podmínky se nesplňují (8).

I když je v této zemi velké množství dětí, které se potýkají s dětskou prací, tak se od roku 2012 udělal významný pokrok v úsilí o odstranění nejhorších forem dětské práce. Vláda schválila a začala provádět svou druhou Národní Strategii pro prevenci a odstranění dětské práce od roku 2012 – 2021. Jako součást této strategie, vláda zahájila dva nové pilotní programy na snížení dětské práce v městských a venkovských oblastech (11). Vláda také začala se shromažďováním podrobnější roční statistiky o dětské práci a zahájila dvoje hodnocení dopadů na programy pro boj proti dětské práci. Ministerstvo práce najalo další inspektory a zvýšilo počet zaměstnavatelů, kteří dávají pozor, aby se neporušovaly pracovně právní zákony. Zatímco tyto snahy prokazují pozitivní pokroky i nadále je funkční inspekce a to zejména v oblastech s nejvyšší mírou dětské práce. Problémem je také nedostatek koordinace a sdílení informací mezi vládou a agenturami zabývající se problematikou dětské práce. Ještě mnoho dětí je zapojeno do nejhorších forem dětské práce, včetně nebezpečných činností v zemědělství a hornictví (8). Mezinárodní organizace práce (ILO) se postupně snaží dojít k odstranění dětské práce v řemeslné těžbě zlata ve státech Jižní Ameriky. Snaží se zlepšit kvalitu života těchto pracujících dětí. Další organizace, která pomáhá vyřešit důlní práva dětí je organizace UNICEF. K této organizaci na pomoc tohoto globálního

31

problému se zapojilo mnoho nevládních organizací, institucí, společností, komunit, nadací a další. Řešením většiny problémů týkajících se dětské práce je vzdělání, posílení státních zákonů, dostatek pracovních míst pro dospělé obyvatelstvo, adopce na dálku, posílání finančních částek prostřednictvím určitých projektů a programů. Poskytnutí vzdělání pro peruánské děti se zabývá i náš český fond Inka. Redukovat či zcela vymýtit dětskou práci v Peru je možné, pokud se budou dodržovat jistá pravidla v zemi a pokud se bude postupovat podle různých návrhů, postupů organizací a institucí, které vedou k vytvoření jednotlivých programů a projektů.

7.1 Těžba drahých kamenů a zlata Mezi nejhorší práce, které velmi škodí zdraví, patří řemeslné práce a těžby. Řemeslné a těžební činnosti mají ale významný vliv na národní hospodářství a to zejména v rozvojových zemích. Pro nedostatek studií a statistik se doposud neví přesná čísla řemeslníků (dětí). Odhaduje se, že v Peruánských dolech pracuje přibližně 22 000 horníků, avšak jiné zdroje poskytují odhady 40 000 horníků. Počítá se, že bude více těchto pracovníků. Nicméně existují statistické údaje a odhady o počtu dětí zapojených v tomto odvětví. Bylo zjištěno, že ve dvou ze tří rodin, děti mladší 18 let se účastní

práce při těžbě a při zpracování zlata a kamenů. Tyto rodiny jsou domovem přibližně pro 61 000 a více dětí, z nichž v současné době přibližně 50 000 a více již pracuje a z toho 11 000 a více dětí jsou ještě velmi malé. Jejich věk se odhaduje kolem 6 – 7 let. Více než 30 000 rodin má trvalou práci v dolech zlata (24). Existují standardy, kdy zaměstnavatelé mají povinnost svým zaměstnancům zajistit adekvátní bydlení, školu pro jejich děti, dostatečnou zdravotní péči a především vyplácení pravidelného příjmu. Vzhledem k nedávné studii, však všechna tyto pravidla jsou nepoužitelné a nejsou splňovány. Proto je nutné navrhovat specifické programy pro toto odvětví. Tento problém vede k obrovské chudobě a rodiny jsou pak nuceny posílat své děti do práce.

32

Pro řešení tohoto problému je důležité dodržování základních práv dětí a mladistvých jako je tedy právo na zdraví, vzdělávání a rekreaci. Díky tomu je nezbytné, aby se ministerstvo práce zaměřené na energetiku a doly spojilo s dalšími státními orgány, veřejnými ochránci práv pro děti a mládež, školami a zdravotnickými zařízeními. Prosazovaly tak společně tato práva a pokoušela se předcházet škodlivým účinkům řemeslné těžby u dětí. Další navrhovaná řešení tohoto problému jsou: zvýšení věku pro práci, který nesmí být méně jak 14 let, nastavit minimální věk 18 let pro nebezpečné práce, sestavit seznam co jsou a co nejsou nejhorší formy práce, zavedení povinné školní docházky, zajistit dostatek pracovních míst pro dospělé obyvatelstvo, zlepšit technologie těžby, zlepšit vzdělávání a přístup ke zdravotnickým střediskům, ochrana zdraví, pravidelný a spravedlivý měsíční příjem, zvyšování informovanosti o problematice a podpora bezpečnosti dětí. V některých komunitách je známá přítomnost nevládních organizací, které jsou schopny pomoci. Proto je nutné změnit právní předpisy a dodržovat je. Organizace, které pomáhají odstranit tento problém, jsou: APAFAs, COOPERACCIÓN, CESIP, ISAT, SOTRAMI a EKAMOLLE, AIDECA. Peruánské orgány se snaží zlepšit úrovně příjmů rodiny, rozšiřovat vzdělávací příležitosti a zlepšit kvalitu životů lidí. Ukazuje se, že jejich snaha není stále ještě dostačující (24). Činnost neziskových organizací v Peru: 1) APAFAs požaduje, aby děti měli právo na bezplatné vzdělání a mohli tak bez jakýchkoliv problémů navštěvovat školu (24). 2) COOPERACCIÓN spolupracuje s ILO (IPEC) na odstranění dětské práce. Tato organizace požaduje zvyšovat informovanost o škodlivých účincích důlní práce na dětech, posílení vzdělávacího systému (rozšíření množství učitelů), zlepšení zdravotního stavu dětí, posílení systému zdravotní péče (podpora pro výstavbu zdravotních středisek), generování příjmů domácností a posílení sociálních organizací (25, 24). 3) CESIP požaduje omezit pracovní dobu, zlepšení práv dětí, zvyšovat informovanost o problematice, rozvíjení osobních a sociálních dovedností dětí a dospívajících, posílení vzdělávání dětí a mladistvých, zlepšit přístup ke zdravotnickým střediskům, mít právo na volný čas, zlepšit ekonomické aktivity rodičů dětí a jiné (26).

33

4) ISAT je organizace, jejímž cílem je podpoření zdravotních aktivit pro pracovníky, podpora sociálního rozvoje aktivit, podpora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Jejími hlavními směry jsou zdraví a bezpečnost při práci, výrobní projekty atd. Organizace vytvořila systém oznamování pracovních úrazů a nemoci v povolání. ISAT v oblasti Huanca vyvíjí zdravotní projekty a v současné době provádí diagnózu řešení k problému dětské práce (27, 24). 5) SOTRAMI je společnost, zabývající se těžbou zlata. Nabízí mnoho pracovních míst pro dospělé lidi v Peru. Tato společnost přispívá na místní, regionální a národní rozvoj a na zlepšení kvality života svých zaměstnanců (horníků). Jeho největším přínosem je odstranění dětské práce a konsolidace města Santa Filomena (28). 6) EKAMOLLE je institut pro udržitelný rozvoj, je zaměřený na projekty výzkumu a vývoje. Jedním z účelů této instituce jsou monitorovací programy udržitelného rozvoje na místní, národní a regionální úrovni. Klade důraz především na venkovské komunity (29). EKAMOLLE, AIDECA a CESIP organizace, které jsou podporovány ILO, společně vyvinuly projekty zaměřené k vymýcení dětské práce v hornictví. Tyto projekty byly soustřeďovány do oblasti Mollehuaca. Do těchto projektů patří: rozšíření zemědělského hranice, čištění vody, produktivní činnosti (pekárenské a tkalcovské dílny, zlatnictví), zlepšení životních podmínek (zdravotnictví, vzdělávání, bydlení)a ubytování pro děti (přístupný sport, divadlo, tanec, doučování) (24).

7.2 Komerční sexuální zneužívání Sexuální zneužívání dětí je závažné porušení lidských práv. Je to způsob vykořisťování srovnatelné s otroctvím a nucenou práci. Bylo dokázáno, že sexuální násilí podle údajů z centrálních rejstříků trestů postihuje hlavně děti. Je to tedy, trestný čin, při kterém jsou používány děti a mladiství např. při obchodě se sexem. Tento problém zahrnuje sexuální aktivity provádějící se v klubech, masážních salónech, barech, hotelích atd. S tímto problémem pak dále souvisí sexuální turistika, propagace a šíření pornografie nebo také použití nezletilých v sexuálních show. V roce 2013 podle MIMP, bylo zaznamenáno 14 837 případů domácího a sexuálního násilí, které bylo pácháno

34

na dětech a mladistvých. Sexuální zneužívání mladistvých je spjato s cestovním ruchem. Podle průzkumů, jsou právě turisté, kteří si platí mladistvé pro ukojení svých sexuálních tužeb a požadují po nich různé sexuální služby (35). Trestné činy proti sexuální svobodě představují jeden z hlavních problémů peruánské společnosti. Města Cusco, Iquitos, Lima mají problémy se sexuálním zneužíváním nezletilých. Stejně jako v dalších velkých městech tak i tato mají mnoho hotelů, barů, nočních klubů, kde probíhá právě sexuální zneužívání nezletilých a kdy za tím vším stojí různé druhy mafií. Prostituce a sexuální vykořisťování dětí v těchto místech má různé formy (pouliční prostituce, doprovody bohatým lidem, servírky v nočních klubech). O těchto oblastech ví, jak vládní orgány, tak i obyvatelstvo. I když se státní zástupci, policie a další orgány pravděpodobně snaží s tímto problémem něco dělat, není to dostačující. Mezi tyto velmi důležité lidi zasahuje silná korupce, která chrání lidi, kteří jsou zapleteni do komerčního sexuálního zneužívání. Důležitost hraje trestní soud, který je v Peru nedostatečný. Plně se nevěnuje těmto problémům a většině je přehlíží. Soudní řízení jsou pomalá, policie není na dobré úrovní, vládne zde silná korupce. Je zde nedostatek lidských zdrojů a materiálů, institucí. Orgány tvrdí, že nemají logistické prostředky na úspěšné operace proti těmto mafiím, pasákům. Tato tvrzení nejsou pravdivá, jelikož v Peru byly stanoveny určité zákony, které by se měly dodržovat, ale státní orgány se tomu nikterak nevěnují a berou to na lehkou váhu. Pro řešení tohoto problému je potřeba proškolit státní pracovníky a řešit tyto problémy ve všech policejních stanicích. Prosazovat dětská práva a zlepšit zákony (35). Zesílit tresty za spáchání tohoto trestného činu. Užitečná by byla instalace kamer na místech, kde se sexuální zneužívání mladistvých provádí. Je důležité pomocí různých institucí a vlády vytvářet programy, kampaně a projekty pro tyto děti. Je nutné vytvářet nouzová centra, azylové domy pro děti a ženy. Lidé by měli být preventivně informování o sexuálním zneužívání, dále by se měly definitivně zrušit internetové stránky provozující sexuální služby s nezletilými a zabezpečit tento problém, protože dospělí obchodují s tímto materiálem a je známo, že tento čin není viditelně činem trestným. Děti by měly mít dostatečné množství školských zařízení, získat vzdělání a měly by být zapojovány do aktivit na ochranu dětských práv (35).

35

K vyřešení tohoto problému bojují různé instituce, organizace, vláda atd. Jsou to např.: PNCVFS, MIMDES, Family Care, CODENI, Asociación La Restinga, Acción por los niños, CESIP, CHS- Alternativo a další. Díky nim a dalším byly vytvořeny různé programy a projekty: 1) MIMDES (Ministerstvo žen a sociální rozvoj) vytvořilo od poloviny roku 2005 přístřešek pro oběti sexuálního násilí (30). Přístřešek se jmenuje Casa de Acogida Virgin Natividad, kde je umístěno přibližně 16 dívek, které byly oběťmi sexuálního zneužívání. Cíl tohoto přístřešku je, aby se dívky cítily v bezpečí. Je zde pro ně zajištěna lékařská péče, poskytnuty základní služby (potraviny, ošacení atd.). Dívky se zde učí pracovat, šít, péct atd. Tento přístřešek je součástí dvou sirotčinců. Jeden je pro chlapce, který má kapacitu 43 chlapců a druhý pro dívky, který má kapacitu 35 dívek. Tyto sirotčince poskytují péči dětem, které byly a jsou ohroženy zanedbáním nebo které trpěly domácím násilím (31). 2) MIMDES vytvořil od konce roku 2005 přijímací středisko, které bylo vytvořené pro oběti sexuálního násilí. Toto středisko je pojmenováno jako hostel Svatý Loren (30). 3) Family Care je síť, která byla vytvořena před několika lety pro prevenci sexuálního násilí. Family Care, která je tvořená více než 30 soukromýma a státníma institucemi pracuje v této problematice. Jedním z hlavních cílů je podpořit a zlepšit kvalitu života dětí. Síť je určena k odhalení tohoto problému a koordinovat podpůrné akce a čelit rostoucí poptávce po sexuálních službách dětí v Iquitos. Koordinují akce a čelí poptávce po sexuálních službách dětí a dospívajících v Iquitos (30, 32). 4) PNCVFS je národní program proti sexuálnímu násilí a násilí rodiny. Realizuje, podporuje, dohlíží a hodnotí projekty, programy, strategie pro prevenci proti domácímu a sexuálnímu násilí. Také podporuje demokratické vztahy mezi muži a ženami, podle řádné politiky MIMP (37).

36

5) Asociación La Restinga je organizace, která vytvořila projekt Entre nos. Byl financován organizací ILO a zabývá se prevencí a odstraňování sexuálního vykořisťování prováděném na dětech. Projekt byl proveden s cílem, rozvíjet osobní a sociální dovedností dětí a zajistit školní docházku u dětí. A zlepšit sebevědomí a sebedůvěru těchto obětí (33). 6) CHS – Alternativo organizace vytvořila projekt, jehož cílem je přispět k informovanosti

a

snižování

poptávky

sexuálního

zneužívání

dětí

a dospívajících. Zajišťuje sdružení psychologů, učitelů a právníků, kteří se aktivně zapojují do boje proti sexuálnímu vykořisťování a jeho poptávce (36).

7.3 Práce v domácnostech Dětská práce v domácnostech se vztahuje k činnostem prováděnými osobami mladší 18 let. Podmínky, ve kterých pracují, mají vliv na jejich psychický, fyzický a morální rozvoj. Je těžké získat přesný počet dětí pracujících v domácnostech. Ve většině případů tuto práci vykonávají dívky. Tyto dívky pocházejí z venkovských chudých rodin. Vysoká část z nich pochází z neúplných rodin, kde jsou často v čele matky, které byly opuštěny svými manžely nebo jsou ovdovělé, a proto nejsou schopny podporovat všechny své děti (42). Méně než 5% peruánských domácností má jednoho, ale i více pracovníků. Tyto domácnosti jsou soustředěny převážně ve velkých městech, jako je např. Lima (38). Studie tvrdí, že v roce 2005 bylo do práce v domácnosti zapojeno 11,6 % ženské pracovní síly. Podle studie bylo zjištěno, že dívky začínají pracovat v domácnostech už od 8 let, ale nejčastější věk je 14 až 16 let (41). Většina dětí, tedy dívek nepracují tak, jak by měly, pracují delší hodiny, nedostávají plat a nemají přístup k sociálnímu zabezpečení. Dělat domácí práce je v peruánské společnosti zcela normální a je to pravděpodobně i dlouhotrvající zvyk (38). Dívky by správně měly obdržet pracovní smlouvy, avšak tohle se mnohdy nestává (45). Rodiče těchto dívek většinou pochází z venkovských oblastí, a tudíž v mnoha případech trpí chudobou. Proto, když se naskytne příležitost a mají např. vzdálenou bohatší rodinu ve větších městech, která jim nabídne práci v jejich domácnosti, kde

37

jejich dcera může i studovat a zároveň bydlet, neváhají nabídku přijmout. Rodiče od nich dostávají slib, že bude o jejich dceru dobře postaráno. Je jim tvrzeno, že dceru přijmou jako svou vlastní. Nicméně realita je úplně jiná. Dívka se stane domácím pracovníkem na plný úvazek. Je nucena vzdát se svých návyků, kulturních projevů, oblečení, hudby apod. a vše musí být přeměněno ve velmi krátkém období, které zaměstnavatel určí. V mnoha případech dívky svým rodičům chtějí pomoc a tak z domu neodejdou a dělají přesně to, co se od nich očekává. Dívky v těchto domácnostech nemívají soukromí, svůj vlastní pokoj. Většinou odpočinek a spánek vykonávají v kuchyni nebo v jídelně rodiny. Zaměstnankyně bývají také často vystavovány sexuálnímu zneužívání a znásilnění. Dětská práce v domácnosti je problém, jelikož omezuje základní práva dítěte, jako jsou např. právo na vzdělání, volný čas, komunikaci, správný vývoj zdraví, dovednosti atd. (41). Tato problematika jeví vyšší nezájem u lidí, jelikož existuje velmi málo spolehlivých údajů o této práci. V mnoha případech veřejnost nemá ani tušení, že děti takovou práci vykonávají a za takových podmínek. V některých situacích společnost schválila mít v domácnosti dětského pracovníka, aby se rodina pracujícího dítěte, mohla vymanit z chudoby (42).

Řešením tohoto problému je větší informovanost o dětské práci v domácnostech, podporovat

přístup

k základním

službám,

podporovat

přístup

ke

vzdělání

a zdravotnictví (41), zlepšit právní úpravu a vytvořit spravedlivé a fungující tresty pro lidi páchající trestné činy na dětech, posílení rovnosti žen a mužů, posílit školící systémy, vytvářet osvětové kampaně, poskytnutí sociálních služeb pro děti a jejich rodiny (42). Pro odstranění tohoto druhu práce se snaží v určité míře pomáhat ministerstvo školství, ministerstvo práce, PROMUDEH (správa ochrany dětí) a další (44). V Peruánských městech existuje několik organizací, institucí, komunit, nadací, společností, které se snaží pomoci vyřešit tento problém. Pomoc poskytují: CESIP,

38

INABIF, CODENI, GRUPOREDES, ARARIWA, ANTRAH, YANAPANAKUSUN, SBLM a další. Díky nim a dalším byly vytvořeny projekty a programy: 1) YANAPANAKUSUN je organizace, která podporuje domácí pracovníky a vytváří pro ně školení prostřednictvím hodnot (svoboda, odpovědnost, sociální identita atd.). Informuje je o jejich právech a povinnostech. Organizace jim nabízí možnost posílit své osobní schopnosti pro svou větší jistotu, pomáhá jim hledat místa s lepšími životními podmínkami a pomáhá jim ve vzdělání. Jejich hlavním cíle není vyřešit samotný problém, ale říci zasaženým dětem, dívkám, o nástrojích a dovednostech, které mohou uplatnit pro řešení lepšího života. Organizace také v roce 2002 vytvořila své rádio, ve kterém informuje o pracovnících v domácnostech o jejich problémech a tím to šířit dalším pracovníkům, zaměstnavatelům, státním orgánům a společnostem (46). 2) GRUPOREDES je nadace, která podporuje domácí pracovníky a poskytuje jim vzdělání. Vytvořila místo pro setkávání domácích pracovníků všech věkových kategorií. Místo je pojmenováno jako La Casa de Panchita (LCP). Toto místo mohou navštívit kdykoliv a na dobu neurčitou. LCP podporuje posilování pracovníků v domácnostech, tím, že jim zvyšuje sebevědomí, získávají vzdělání o svých právech a povinnostech. Většina aktivit, které jsou poskytovány, jsou zcela zdarma (přístup do knihovny, kurzy angličtiny, poradenství k získání osobních dokladů, workshopy, tanec, divadlo, ruční práce, vaření, kulturní a rekreační výlety a další) (47). 3) SBLM je charitativní společnost, která má několik projektů. Jedním z nich je vytvoření hostelu (El legado de Augusto Pérez Araníbar) určeného dětem. Tento hostel neboli dětský domov poskytuje dětem bydlení, stravu, vzdělání, lékařská vyšetření a komplexní péči, jak pro malé děti, tak i pro dospívající. Pracují zde specializovaní pracovníci. Domov je podporován Charitou svaté Anny a dobrovolníky v Peru a po celém světě. Všechny děti mají právo na základní vzdělání, které je podporováno různými semináři. Dospívající pak navštěvují střední školy (48).

39

4) ANTRAH (Asociaciones de trabajadoras de hogar) toto sdružení podporuje dva domy, které jsou určeny zejména pro dospívající, kteří byli oběťmi domácí práce. Domy pro mládež poskytují, jak azyl, tak i vzdělání (44).

7.4 Nadační fond Inka Nadační fond Inka podporuje vzdělání indiánů v Peru. Vytvořila několik projektů. Jedním z nich je např. projekt Sonkoča. Tento projekt podporuje talentované studenty pocházející z chudých rodin a poskytuje jim stipendia na školách. Stipendia se týkají dětí, které chtějí studovat střední školu a dětí, které po střední škole mají zájem dál studovat. Tyto děti se chystají jít na vysokou školu, tím pádem musí odstudovat přípravné kurzy tzv. akademii a posléze mohou dostat stipendium pro studování vysoké školy. Stipendia nejsou přímo hrazena od této nadace, ale od tzv. kmotrů (můžete to být kdokoliv, kdo se chce podílet na pomoc těchto dětí). Stipendií využilo už 1200 studentů. Po dokončeném studiu, mládež získává různé pracovní místa, jako je např. lékařka, zubař, redaktorka v rozhlasu atd. Hlavním cílem podpory je vzdělání mladé věkové generace, která pak zlepší život místní populaci. Výsledky tohoto projektu jsou pozitivní. Ukazuje se, že lidé po studiích získávají dobré uplatnění a podporují svou rodinu. Mají dostatečné zdroje pro získání lepšího bydlení, lepšího stravování (49). Díky těmto pozitivním aspektům dochází ke zlepšení zdravotního stavu rodiny. Nadace podporuje výstavbu knihoven pro děti, které vylepšuje jejich vzdělání (knihovny Santo Domingo, Puna Vaquería). Dále podporuje vysokohorské školy. Tyto školy jsou stavěny v takzvaných ztracených vesničkách v Peru, které se vyskytují v Andách. Inka těmto školám pořizuje důležité vybavení pro školu (okna, střešní plastové desky, barvy na omítku, vybavení knihoven, vzdělávací panely a školní pomůcky). Dalším projektem nadačního fondu je provozování dílen s kurzy šití a pletení. Ženy a dívky se vyučují na jednotlivých strojích a jednotlivě zhotovují různé pletené výrobky (svetry na zakázku). Inka vytvořila dvě dílny pro tyto činnosti: Centrum Inka wasi Yanaoca a Queromarca. 1) Centrum Inka wasi Yanaoca je dílna s kursy pletení, poskytuje vzdělávací kurzy a je zde zpřístupněna knihovna. Tyto dílny především navštěvují ženy, ale jsou povoleny

40

i pro muže. V dílnách se vyrábí různé druhy oblečení, jako jsou např. pletené svetry, vesty, čepice šály atd. Ve vzdělávacích kurzech jsou lidé poučováni o správné hygieně, prevenci nemocí, jak využít půdu, jak se ekologicky chovat k přírodě, jak řešit domácí násilí a další témata. Vzdělávací kurzy jsou vedeny studenty a absolventy vysokých škol (49). 2) Queromarca je dílna, která byla vytvořena v roce 2012. Jsou zde otevřeny kurzy, které jsou soustředěny především pro studenty. V dopoledních hodinách během pracovních dnů, dílnu navštěvují studenti místních škol. V odpoledních hodinách mohou navštěvovat šicí dílnu lidé z vesnice a okolí. Během víkendu si zde lidé mohou vyrábět jakékoliv výrobky z vlastních materiálů. V roce 2012 bylo zjištěno, že kurzy byly využívány 38 zájemci (49).

7.5 Přímé peněžní transfery (Conditional Cash Transfers) Jedna z alternativ řešení dětské práce by mohly být přímé peněžní transfery, které jsou poskytovány nejchudšímu obyvatelstvu. Transfery se zaměřují na snižování chudoby a rozvíjení lidského kapitálu prostřednictvím partnerství vlád a chudých lidí (51). Tyto transfery musí být kontrolovány tak, aby se vždy dostaly ke správnému příjemci. CCTs nesmí vybudovat u lidí závislost, ale musí vytvářet a podporovat vlastní aktivitu chudých domácností. Nesmí fungovat na bázi dávek. CCTs jsou typické zejména pro země Latinské Ameriky. Aby lidé mohli být financováni těmito peněžními transfery, musí splňovat jistá pravidla např. financování do lidského kapitálu (pravidelná školní docházka) a pravidelná lékařská prohlídka. Matky dětí se musí účastnit pravidelných zdravotních informačních schůzek. Většina těchto programů převádí peněžní částky na účet matky (50). V Peru je uskutečňován také CCT. Tento program je pojmenován jako JUNTOS (Společně). Tento program byl vytvořen v roce 2005 (52). Tento program je podmíněn splněním závazků: zajistit a podpořit domácnosti v extrémní chudobě, ve kterých se vyskytují děti ve věku do 19 let nebo pokud se v rodině vyskytuje těhotná žena. Výběr uživatele, který bude pobírat peněžní částky, se provádí, tak že se zjistí opravdová úroveň domácností. Program se snaží podpořit a zvýšit nabídku sociálních služeb (39).

41

Díky tomuto programu byly obnoveny základní práva domácností. Členové domácností mají přístup k plnému výkonu jejich občanství, přístup ke kvalitním základním službám v oblasti: vzdělávání, zdravotnictví a výživy. Díky těmto přístupným službám je možné zlepšit kvalitu života a tím i snížit mezigenerační přenos chudoby. Na konci roku 2013 se do programu JUNTOS připojilo 718 275 chudých domácností (39).

Výsledky ukazují, že školní docházka v komunitách, kde je prováděný program JUNTOS se zvýšila. Zapojení dětí do různých druhů práce mělo za následek časté záškoláctví. Tento fakt byl však omezen, protože hlavním školním požadavkem byla dochvilnost dětí (40).

42

8. Závěr Dětská práce je problémem, který se vyskytuje po celém světě. Tento problém je způsoben, neboť celý svět je „vzhůru nohama“. Je dlouhotrvající a velmi závažný. Tyto práce zhoršují dětem jejich zdravotní stav, odpírají jim právo na vzdělání, právo na dětský život, ničí jim jejich duševní zdraví a v nejhorších případech způsobují smrt. Existuje mnoho druhů dětské práce, jak už v lehčích tak i v těžších podmínkách. Jsou to tedy, např. dětské práce v domácnostech, dětské práce v těžařském průmyslu, obchodování s drogami, prodeje předmětů, sexuální zneužívání, dětští vojáci ve válečných bojích, práce v zemědělství a jiné. Pro některé druhy dětské práce je těžké zjistit přesný počet pracujících dětí, jelikož jsou tyto práce nezákonné. V tomto roce se odhaduje, že dětskou práci vykonává 168 milionů dětí, ale nemusí to být přesné číslo, protože mnoho pracujících dětí nemuselo být při práci nalezeno. Děti jsou buďto nuceny pracovat nebo to dělají proto, že jejich rodiče nejsou schopni zajistit základní životní služby pro celou rodinu. Dalším důvodem, proč děti pracují, je ten, že velmi často bývají sirotky a potřebují peněžní prostředky pro své přežití. Dětská práce v Latinské Americe nemá tak vysoké číslo pracujících dětí jako mají další kontinenty světa. Odhaduje se, že Latinská Amerika spolu s oblastmi Karibiku má 17 843 000 pracujících dětí. Toto množství se dělí na dětskou práci s počtem 12 505 000 dětí a na práci nebezpečnou s počtem 9 638 000 dětí (53). Toto množství dětí je počtem dětí ve věku 5 – 17 let. Pokud tento počet srovnám s předešlými lety, tak je vidět, že podíl dětské práce v Latinské Americe s oblastmi Karibiku klesl. V roce 2008 se množství pracujících dětí pohybovalo přibližně kolem 14 125 000. Dětská práce na tomto kontinentu se objevuje v mnoha druzích, jsou to např. práce v domácnostech, práce v zemědělství, práce v těžbě, sexuální zneužívání, pornografie a jiné. Země Latinské Ameriky, které jsou postihnuty dětskou prací, např. Peru, Brazílie, Bolívie, Kolumbie, Ekvádor atd. (53). Peru je země, kde se hojně vyskytuje dětská práce zahrnující nebezpečnou práci. V této zemi probíhají práce v zemědělství, ve velkém množství práce v domácnostech, práce

43

poskytující sexuální služby, práce související s těžbou zlata a jiných druhů kamenů. V Peru se vyskytuje značné množství chudých domácností, které jsou nuceny posílat své děti do práce ať už pro peněžní výdělek nebo splácení peněžního dluhu, který rodina dluží. Existuje mnoho alternativ, kterými by se dala dětská práce v této zemi řešit. Řešení dětské práce v Peru závisí na různých aspektech. Je potřeba, aby v zemi neprobíhaly žádné nepokoje, vláda nesmí být zkorumpovaná, vláda by měla mít dostatečné prostředky pro řešení tohoto problému, uvnitř státu by měly existovat subjekty, které budou aktivní a zároveň spolehlivé. Jsou to, např. vládní a nevládní organizace, instituce, nadace, komunity atd. Díky těmto subjektům bylo a je navrženo několik projektů a programů pro pomoc eliminace dětské práce. V této práci byla stanovena hypotéza, zda je možné postupně vymýtit dětskou práci v Peru. Dětskou práci v zemi Peru je možné redukovat, ne-li jí celkově vymýtit. Dovoluji si to tvrdit na základě informací zjištěných a následně použitých v mé bakalářské práci zejména v oddílu sedm. V tomto oddílu jsem se podrobně zaobírala řešením problematiky dětské práce v Peru. Hypotézu tedy potvrzuji za prokazatelnou. Hlavním cílem práce bylo ukázat alternativy řešení tohoto problému a popsat případné další návrhy. Cíl této práce byl splněn. V této době již záleží jen na jednotlivých subjektech, jak k tomuto problému budou čelit, zda se budou dětskou práci pokoušet nadále snižovat, či se zaměří na jiné globální problémy. Dle mého názoru jsou, ale zmíněná čísla dětské práce stále alarmující a měly by se nadále řešit. Jednotlivé subjekty by měly pokračovat v programech a projektech, které vznikly a snižovat tak podíl dětské práce, jak v Peru, tak i v celé Latinské Americe a v celém světě.

44

9. Summary Child labor is a problem that occurs all over the world. This problem is caused because the whole world is "upside down". It is long lasting and very serious. These works cause in many cases death of children, worsening their health, denying them the right to education , right to the child's life , destroys them their mental health, etc. There are many types of child labor as already in lighter and in harder conditions. It is thus, for example child domestic work, child labor in the mining industry, drug trafficking, sale items, sexual abuse, child soldiers in war fighting, work in agriculture and others. For some types of child labor is difficult to determine the exact number of working children, because these labor illegal. This year it is estimated that child labor carries 168 million children, but this may not be the exact number because many working children might not be found at work. Children are forced to either work or they do it because their parents are unable to provide basic life’s services for the whole family and another example of why children work is that they are orphans and need money for their survival. Child labor in Latin America has such a high number of working children as have other continents of the world. It is estimated that Latin America along with the Caribbean region has 17.843 million working children. This amount is divided into child labor with number 12 505 000 children and the work dangerous to the number of 9 638 000 children (53). The number of children is the number of children aged 5-17 years. If this number compares it with previous years, it is seen that the proportion of child labor in Latin America with the Caribbean declined. In 2008, the amount of working children moved approximately 14 325 000. Child labor on the continent occurs in many species, there are, domestic work, agricultural labor, labor exploitation, sexual abuse, pornography and others. Latin America’s countries in which are child labor for example Peru, Brazil, Bolivia, Colombia, Ecuador, etc. (53). Peru is a country where abundant child labor including hazardous work. In this country, there are works in agriculture, a large amount of work at home, work providing sexual

45

services, work related to the extraction of gold and other stones. In Peru there are considerable numbers of poor households who are forced to send their children to work either for cash earnings or cash repayment of debt owed to the family. There are many alternatives, which could be child labor in this country to deal with. Tackling child labor in Peru depends on various aspects. There is a need in the country, there was no unrest, the government must be within corrupt, to have sufficient subjects to solution to this problem, which will be an active and reliable. They are therefore, as government and non-governmental organizations, institutions, foundations, community, etc. Thanks to these subjects a number of projects and programs for help to eliminate child labor have suggested. In this work, there was determined the hypothesis, if the child labor in Peru can be progressively eradicated. Child labor in the country of Peru, it is possible to reduce and it can be eradicated overall. I dare to claim, based on detected information and subsequently used in my work especially in section seven. In this section, I detail occupied solution to the issue of child labor in Peru. The hypothesis therefore accepted as proven. The main objective was therefore to show alternatives for solving this problem and describe any other suggestions for solutions to child labor. The objective of this work was accomplished. At this time, it is up to the individual subjects, as this problem will be faced with that child labor will continue to attempt to reduce or focus on other global issues. In my opinion but said the numbers of child labor still alarming and should continue to be addressed. Individual operators should continue in the programs and projects that were created and reduce the proportion of child labor, as in Peru, as well as throughout Latin America and around the world.

46

10. Bibliografie (1) AHMED, I. ECONOMIC AND POLITICAL WEEKLY. Getting Rid of Child Labour. JSTOR, 1999, roč. 34, č. 27. Dostupné z: http://www.jstor.org/stable/4408158 (2) ROZVOJOVKA. Dětská práce [online]. Praha: Člověk v tísni [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.rozvojovka.cz/download/docs/10_detska-prace.pdf (3) LIETEN, G. K. Hazardous child labour in Latin America. 1. ed. Dordrecht [Netherlands]: Springer, 2011. ISBN 978-940-0701-762. (4) REA, J. Child labour. Dublin: Concern Worldwide, 2008, 44 s. ISBN 978-095-2450-610. (5) INTERNATIONAL LABOUR ORGANIZATION. The end of child labour: within reach : global report under the follow-up to the ILO declaration on fundamental principles and rights at work. Geneva: International Labour Office, 2006, 90 p. ISBN 92-211-6603-1. (6) ČESÁK, D a FOŘTOVÁ, D. Proti proudu času. Rozvojovka [online]. 2011 [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.rozvojovka.cz/v4-aid-clanky (7) INTERNATIONAL LABOUR ORGANIZATION. Girls in Mining. 1. vyd. 2007. Dostupné z: http://www.stopdetskepraci.cz/download/pdf/documents_20.pdf (8) UNITED STATES DEPARTMENT OF LABOR. Findings on the worst forms of child labor: In Peru. [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.dol.gov/ilab/reports/child-labor/findings/2012TDA/peru.pdf

(9) ZAČALOVÁ, P. ČLOVĚK V TÍSNI, o.p.s. Dětská práce: Příčiny, souvislosti, důsledky a řešení. ČLOVĚK V TÍSNI, o.p.s., 2012.

47

(10) INTERNATIONAL LABOUR OFFICE. Child labour in Latin America and the Caribbean. [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.ilo.org/ipec/Regionsandcountries/latin-america-and-caribbean/lang-en/index.htm (11) UNITED STATES DEPARTMENT OF LABOR. Peru. [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.dol.gov/ilab/reports/child-labor/peru.htm (12) ECPAT INTERNATIONAL. Global de las acciones en contra de la explotación sexual comercial de niños, niñas y adolescentes: PERÚ. 2009. [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.ecpat.net/sites/default/files/Global%20Monitoring%20Report-PERU.pdf (13) INTERNATIONAL LABOUR OFFICE. Child labour a textbook for university students. Geneva: International Labour Office, 2004. ISBN 92-211-5549-8.

(14) INTERNATIONAL LABOUR OFFICE. Marking progress against child labour: Global estimates and trends 2000-2012. Geneva, 2013. ISBN 978-92-2-127181-9. 15) NANJUNDA, D. C. Child Labour and Human Rights: A Prospective. India: Gyan Publishing House, 2008. ISBN 81-7835-645-7. (16) MISRA, R. N. Child Labour in hazardous sectors. New Delhi, India: Discovery Publishing House, 2003. ISBN 81-7141-646-2. (17) INTERNATIONAL LABOUR ORGANIZATION. Combating child labour: A handbook for labour inspectors. 2002. ISBN 92-2-113348-6. [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.ilo.org/ipecinfo/product/download.do?type=document&id=2619

(18) STOPDETSKEPRACI. Mýty o dětské práci. [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.stopdetskepraci.cz/index.php?id=174&idp=204

48

(19) INTERNATIONAL LABOUR ORGANIZATION. Farming. 2012 [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.ilo.org/ipec/areas/Agriculture/WCMS_172416/lang--en/index.htm (20) GIFFORD, C. Child labour. London: Evans, 2009, 46 s. ISBN 02-375-3718-4. (21) UNITED STATES DEPARTMENT OF LABOR. In-country Research and Data Collection on Forced Labor and Child Labor in the Production of Goods: Peru. 65 s. [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.dol.gov/ilab/reports/pdf/Peru%20Consolidated%20Redacted%202011for%20web%20(NEW%20REDACTION).pdf (22) MARTINEZ – CASTILLA, Z. Child labour in traditional mining: Mollehuaca, Peru. In Jennings, N.S. (ed.) 1999. Child labour in small-scale mining: Examples from Niger, Peru & Philippines. Geneva, ILO (23) BROWN, G. Child Labour & Educational Disadvantage – Breaking the Link, Building Opportunity. Norman S. Jennings. London: The Office of the UN Special Envoy for Global Education, 2012, 75 s. [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://educationenvoy.org/wpcontent/uploads/2013/10/child_labour_and_education_UK.pdf (24) IPEC. Niños que trabajan: En minería artesanal de oro en el Perú. 2001, 123 s. [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://white.oit.org.pe/ipec/boletin/documentos/est_nac_mineria_peru.pdf (25) ACERCA DE NOSOTROS COOPERACCION. [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.cooperaccion.org.pe/quienes-somos/acerca-de-nosotros (26) CESIP. Derechos y oportunidades para Niños, Niñas y Adolescentes que trabajan en Huachipa. CESIP. [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z:http://www.cesip.org.pe/contenido/derechos-y-oportunidades-para-ninos-ninas-yadolescentes-que-trabajan-en-huachipa

49

(27) ISAT. Quienes Somos. ISAT. [online]. [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.isat.org.pe/nosotros (28) SOTRAMI. Nosotros. SOTRAMI. [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://sotramisa.com.pe/ (29) EKAMOLLE. Información General. EKAMOLLE. [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.ekamolle.org/info_general/info_general.php (30) CORDERO, Luis Vásquez Cordero. Situación de la aplicación de la ley N° 28251, para el combate a la explotación sexual comercial de niños, niñas y adolescentes. ILO. 2006. [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://white.oit.org.pe/ipec/documentos/estudio_situacion_ley_28251.pdf (31) VOLUNTEERING – PERU. Children Orphanages Maria Salome Ferro and San Judas chico. VOLUNTEERING-PERU.COM. Http://www.volunteeringperu.com/orphanage-mariasalome-cusco.html [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.volunteering-peru.com/orphanage-mariasalome-cusco.html (32) FAMILY CARE FOUNDATION. Los Andes Mission. FAMILY CARE FOUNDATION. [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.familycare.org/network/los-andes-mission (33) ASOCIACION LA RESTINGA. Proyectos. [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://la-restinga.blogspot.cz/p/page-2.html (34) ACCIÓN POR LOS NIÑOS. Programas. Acción por los Niños [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.accionporlosninos.org.pe/programas.php (35) GLOBAL MARCH INTERNATIONAL SECRETARIAT. About us. GLOBAL MARCH INTERNATIONAL SECRETARIAT. [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z:http://www.globalmarch.org/aboutus (36) CAPITAL HUMANO Y SOCIAL ALTERNATIVO. Lucha contra la demanda de la explotación sexual de niños, niñas y adolescentes. CAPITAL HUMANO Y SOCIAL ALTERNATIVO. [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z:

50

http://www.chsalternativo.org/contenido.php?men=S&pad=14&hij=160&shi=&cod=66 0&pla=4&sal=2&id=E (37) MINISTERIO DE LA MUJER Y POBLACIONES VULNERABLES. Programa nacional contra la ciolencia familiar y sexual. MINISTERIO DE LA MUJER Y POBLACIONES VULNERABLES. [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.peru.gob.pe/directorio/pep_directorio_detalle_institucion.asp?cod_institucio n=13102 (38) OIT/IPEC. Invertit en la familia: Estudio sobre factores preventivos y de vulnerabilidad al trabajo infantil doméstico en familias rurales y urbanas: el caso de Perú. Lima, 2007, 124 s. ISBN 978-92-2-319600-4. (39) MIDIS. Juntos. MIDIS. [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.juntos.gob.pe/ (40) JONES, N., VARGAS, R., VILLAR, E. UNICEF. Conditional Cash Transfers In Peru: Tackling The Multi-Dimensionality Of Poverty And Vulnerability. [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www2.unicef.org/files/Conditional_Cash_Transfers_In_Peru__Tackling_The_Multi-Dimensionality_Of_Poverty_And_Vulnerability.pdf (41) OIT/IPEC. Programa de Prevención y Eliminación del Trabajo Infantil Doméstico en Hogares de Terceros en Cajamarca - Perú. [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://white.oit.org.pe/ipec/documentos/pacajampe.pdf (42) ILO/IPEC. International programme for the elimination of child labour (Ipec): Prevention and Elimination of Child Domestic Labour in South America. [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://white.oit.org.pe/ipec/documentos/docproying.pdf (43) OIT/IPEC. Programa de Prevención y Erradicación del Abuso y la Explotación en el Trabajo Infantil Doméstico Cusco-Perú. [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://white.oit.org.pe/ipec/documentos/pacuscope.pdf

51

(44) OIT/IPEC. Enredándonos para desenredar. Redes de servicios para la prevención, atención y erradicación del trabajo doméstico, de niñas y adolescentes, en hogares de terceros Lima-Perú. [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://white.oit.org.pe/ipec/documentos/palimape2.pdf (45) OIT/IPEC. Perú Invisible y sin derechos: Aproximación al perfil del trabajo infantil doméstico. [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://white.oit.org.pe/ipec/documentos/ras_peru_tid.pdf (46) YANAPANAKUSUN. Quienes Somos. YANAPANAKUSUN. CENTRO YANAPANAKUSUN [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.yanapanakusun.org/somos.htm (47) ASOCIACIÓN GRUPO DE TRABAJO REDES. La casa de Panchita. ASOCIACIÓN GRUPO DE TRABAJO REDES. Reason to be [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.gruporedes.org/contenido.php?menu=1&idioma=I (48) SOCIEDAD DE BENEFICENCIA DE LIMA METROPOLITANA. El legado de Augusto Pérez Araníbar. SOCIEDAD DE BENEFICENCIA DE LIMA METROPOLITANA. [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.sblm.gob.pe/index.php?option=com_content&view=article&id=48&Itemid =114 (49) NADAČNÍ FOND INKA. Projekty v Peru. Inka [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.inkaperu.cz/projekty.html (50) FISZBEIN, A., SCHADY,N. R., FERREIRA, F., H. Conditional cash transfers: reducing present and future poverty. Washington D.C.: World Bank, c2009, xviii, 361 p. World Bank policy research report. ISBN 08-213-7352-8. (51) WORLDBANK. Conditional cash transfers. [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/TOPICS/EXTSOCIALPROTECTIO

52

N/EXTSAFETYNETSANDTRANSFERS/0,,contentMDK:20615138~menuPK:282766 ~pagePK:148956~piPK:216618~theSitePK:282761,00.html (52) Programa JUNTOS. Lima, 2009. [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.unicef.org/evaldatabase/files/2008_Programa_Juntos_peru.pdf (53) INTERNATIONAL LABOUR OFFICE, IPEC. Marking progress against child labour: global estimates and trends 2000-2012. Geneva: ILO, 2013. ISBN 978-9221271-819.

53