Přehled zpráv. Paměť můžeme trénovat. Přečtěte si, které techniky jsou nejlepší tnbiz.cz ~ str. 00 ~ TN.cz

Přehled zpráv Paměť můžeme trénovat. Přečtěte si, které techniky jsou nejlepší ................................................................. 7 1.9.2015 tnbiz.cz ~ str. 00 ~  TN.cz Migrace zpochybňuje legitimitu Evropské unie ................................................................................................. 7 1.9.2015 ČRo Plus ~ str. 03 ~ 18:10 Názory a argumenty  Návštěva Miloše Zemana v Číně .......................................................................................................................... 8 2.9.2015 ČT 24 ~ str. 05 ~ 22:00 Události, komentáře  Černá listina veřejných peněz. V zakázkách selhala města i ministerstva ....................................................10 2.9.2015 blesk.cz ~ str. 00 ~ Události  Praha uvažuje o příjetí až 200 uprchlických rodin. Plzeňská univerzita chce zase migranty učit česky ...11 2.9.2015 iHNed.cz ~ str. 00 ~ domaci.ihned.cz  ČTK, edo Společenský dům v Neratovicích slaví dvacetiny letní výstavou ...................................................................12 2.9.2015 Mělnický deník ~ str. 02 ~ Mělnicko - region  (red) Západočeská univerzita nabídne azylantům výuku češtiny zdarma ..............................................................14 3.9.2015 ČRo - plzen.cz ~ str. 00 ~ / zpravodajstvi  Lucie Sichingerová,Směna ČRo Plzeň Putin a Zeman: O tomto šla řeč ..........................................................................................................................14 3.9.2015 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Monitor  vef Uprchlická krize asi nejhlučněji vybuchuje nedaleko našich hranic v Budapešti ........................................15 3.9.2015 ČRo Plus ~ str. 01 ~ 17:10 Den podle…  USA v České republice, aneb vlajka Konfederace v chatařské kolonii..........................................................18 4.9.2015 blisty.cz ~ str. 00 ~  Zdá se, že ve světě teď nemáme většího přítele, než je Čína .........................................................................18 4.9.2015 ČRo Plus ~ str. 02 ~ 17:10 Den podle…  Dnes v Praze začíná konference o politickém marketingu .............................................................................20 4.9.2015 mediahub.cz ~ str. 00 ~ Mediahub, Komunikace  Kvůli estetickým normám supermarketů přichází třetina zeleniny vniveč ....................................................21 5.9.2015 prazskypatriot.cz ~ str. 00 ~ Praţský ţivot Plné znění zpráv

1 © 2016 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz



red

Fotograf číslo 001 ................................................................................................................................................22 6.9.2015 respekt.cz ~ str. 00 ~ respekt.cz  Pavel Turek Čína investuje v Česku ........................................................................................................................................24 7.9.2015 ČT 24 ~ str. 05 ~ 22:00 Události, komentáře  „Aplikace je poctou pro učitele Cepáka, který podporoval zdravý životní styl“ ...........................................26 7.9.2015 Mladá fronta DNES ~ str. 15 ~ Jiţní Čechy  Jan Jakovljevič FotoGraF Číslo 001 ..............................................................................................................................................27 7.9.2015 Respekt ~ str. 51 ~ Kultura  PAVEL TUREK Jak jsem nebyl přijat na žurnalistiku, aneb vlastenec=skinhead (spicka) .....................................................29 8.9.2015 idnes.cz - blog ~ str. 00 ~  Vladimír Špička ÚOHS schválil prodej majitele regionálních Deníků Vltava-Labe-Press Pentě .............................................31 9.9.2015 denik.cz ~ str. 00 ~ Ekonomika  Kdo je vlastně ekonomický migrant? ................................................................................................................32 9.9.2015 ČRo Plus ~ str. 04 ~ 18:10 Názory a argumenty  ÚOHS schválil prodej vydavatelství Vltava-Labe-Press Pentě .......................................................................32 9.9.2015 finance.cz ~ str. 00 ~  Financninoviny.cz Antimonopolní úřad schválil prodej vydavatelství Vltava-Labe-Press skupině Penta .................................33 9.9.2015 lidovky.cz ~ str. 00 ~ Lidovky / Státní pokladna  ČTK Antimonopolní úřad schválil prodej vydavatelství Vltava-Labe-Press Pentě ...............................................34 9.9.2015 e15.cz ~ str. 00 ~ Zprávy  ÚOHS schválil prodej vydavatelství Vltava-Labe-Press Pentě .......................................................................35 9.9.2015 investicniweb.cz ~ str. 00 ~ Trţní zprávy  redakce ÚOHS schválil prodej vydavatelství Vltava-Labe-Press Pentě .......................................................................36 9.9.2015 mediamania.cz ~ str. 00 ~ Televize a rádia  ČTK Antimonopolní úřad schválil prodej vydavatelství Vltava-Labe-Press Pentě ...............................................37 9.9.2015 strategie.e15.cz ~ str. 00 ~ Zprávy 

Plné znění zpráv


ÚOHS schválil prodej vydavatelství Vltava-Labe-Press Pentě .......................................................................38 9.9.2015 tyden.cz ~ str. 00 ~ Televize a rádia  ČTK Krátce ....................................................................................................................................................................38 10.9.2015 Hospodářské noviny ~ str. 08 ~ Názory  Odložil školu a spustil aplikaci, kterou si stáhlo už 20 tisíc lidí .....................................................................39 10.9.2015 budejovice.iDNES.cz ~ str. 00 ~ Budějovice / Budějovice - zprávy  Jan Jakovljevič, MF DNES Političtí vězni jsou v každé zemi, i tady by se nějací našli. .............................................................................40 10.9.2015 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Monitor  vef Nebát se elektronického zadávání .....................................................................................................................42 10.9.2015 Veřejná správa ~ str. 24 ~ Téma  Zuzana Pacinová Rozumíme dnešním médiím? .............................................................................................................................44 10.9.2015 Literární noviny ~ str. 16 ~ Kurzy  PhDr. Jan ŠTOLBA Za všechno mohou ženy .....................................................................................................................................47 10.9.2015 Veřejná správa ~ str. 04 ~ Město na dotek  Jiří Chum Prezident Zeman v Číně – škodí nám, nebo prospívá? ...................................................................................51 10.9.2015 ČT 1 ~ str. 01 ~ 21:30 Máte slovo  ČT cítí deficit souladu s veřejností a vypisuje tendr na PR.............................................................................78 11.9.2015 mediahub.cz ~ str. 00 ~ Mediahub, Média  Experti v ČT rozebrali 11. září 2001 i následné chyby USA .............................................................................79 11.9.2015 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Monitor  jzd Obraz současného terorismu .............................................................................................................................80 11.9.2015 ČT 24 ~ str. 01 ~ 20:05 Hyde Park  Terorismus, lobbing a public affairs. Praha centrem politického marketingu ..............................................94 11.9.2015 markething.cz ~ str. 00 ~ Konference, Marketing, Marketingové eventy, Public Relations, Výzkumy, Z terénu  Filip Hanka U Jílkové trvzení Laudáta s Kocábem zpochybnil Kmoníček .........................................................................95 11.9.2015 prvnizpravy.cz ~ str. 00 ~ politika 



Do rádia nepůjdu, chci být instuktorkou lyžování. Nakonec je to jinak .........................................................96 11.9.2015 ČRo - pardubice.cz ~ str. 00 ~ / zalety  Alena Zárybnická Česká televize se více zaměří na nová média ...................................................................................................98 12.9.2015 mediamania.cz ~ str. 00 ~ Televize a rádia  ČTK Česká televize se více zaměří na nová média ...................................................................................................98 12.9.2015 tyden.cz ~ str. 00 ~ Televize a rádia  ČTK U Jílkové trvzení Laudáta s Kocábem zpochybnil Kmoníček .........................................................................99 12.9.2015 prvnizpravy.cz ~ str. 00 ~ politika  Česká televize zaplatí soukromé firmě za to, abyste ji vnímali lépe ............................................................100 14.9.2015 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Monitor  vef AUTOŘI ČÍSLA ...................................................................................................................................................100 14.9.2015 Reportér ~ str. 06 ~  Zeman míří s podnikateli do Ázerbájdžánu. Není to svobodná země, upozorňují nevládní organizace ..101 14.9.2015 zpravy.rozhlas.cz ~ str. 00 ~ / politika  Vojtěch Berger Češi se ocitli v schengenském chaosu ...........................................................................................................102 15.9.2015 Lidové noviny ~ str. 02 ~ uprchlická krize  BLAHOSLAV HRUŠKA Zapeklitá výzva porážky IS ...............................................................................................................................103 16.9.2015 ČRo Plus ~ str. 08 ~ 18:10 Názory a argumenty  Hledá se článek! 10 tisíc korun tomu, kdo najde Zemanův text Mao je gentleman ....................................104 16.9.2015 reflex.cz ~ str. 00 ~ Zprávy  Příspěvek k toaletní kultuře ..............................................................................................................................105 16.9.2015 Vlasta ~ str. 53 ~  Fed nechal úrokové sazby beze změn .............................................................................................................106 17.9.2015 ČT 24 ~ str. 01 ~ 21:05 Ekonomika  HLEDÁ SE ČLÁNEK!..........................................................................................................................................109 17.9.2015 Reflex ~ str. 30 ~ Téma  DAN HRUBÝ Hledá se článek! .................................................................................................................................................110



17.9.2015 

reflex.cz ~ str. 00 ~ Hlavní články

Finanční bouře se nekoná. Fed zatím na úrokovou sazbu nesáhl ...............................................................111 17.9.2015 ct24.cz ~ str. 00 ~ Ekonomika  reindlovan Filip Poštulka ředitelem marketingu společnosti PNS ..................................................................................114 21.9.2015 Kariera.iHNed.cz ~ str. 00 ~ kariera.ihned.cz  -rkp Ředitelem marketingu PNS se stává Filip Poštulka .......................................................................................114 21.9.2015 mediaguru.cz ~ str. 00 ~ Aktuality  Kateřina Straková Ochrana značky platí i pro PPC služby Seznamu ..........................................................................................114 21.9.2015 MARKETING SALES MEDIA ~ str. 11 ~ Komentáře  OPAKOVÁNÍ z minulého ročníku .....................................................................................................................116 21.9.2015 Ona DNES ~ str. 12 ~ Fejeton  markéta fialová ŠITÍM K PRAVÉMU ČEŠSTVÍ ............................................................................................................................117 21.9.2015 ZEN magazín ~ str. 54 ~ mŧj styl  Viola Černodrinská Právo ztrácí respekt ...........................................................................................................................................118 21.9.2015 Lidové noviny ~ str. 15 ~ Právo a justice  JAN JANUŠ Evropě dochází čas ...........................................................................................................................................120 21.9.2015 Týden ~ str. 20 ~ Rozhovor  David Jareš Marketing společnosti PNS povede Poštulka .................................................................................................123 22.9.2015 e15.cz ~ str. 00 ~ Lidé  Marketing společnosti PNS povede Poštulka .................................................................................................123 22.9.2015 strategie.e15.cz ~ str. 00 ~ Lidé  Marketing společnosti PNS povede Poštulka .................................................................................................123 22.9.2015 strategie.e15.cz ~ str. 00 ~ Přestupy  Budou v EU zavedeny kvóty na rozdělování uprchlíků? ...............................................................................124 22.9.2015 ČRo Radioţurnál ~ str. 01 ~ 18:10 Ozvěny dne - publicistika  Filip Poštulka ředitelem marketingu společnosti PNS ..................................................................................126 23.9.2015 personalista.com ~ str. 00 ~



 Látky, z nichž jsou utkány sny .........................................................................................................................126 23.9.2015 Burda ~ str. 15 ~ PR článek  Polská veřejnoprávní média jsou v krizi..........................................................................................................127 24.9.2015 ČRo Plus ~ str. 01 ~ 18:40 Zaostřeno  Škoda jídla, co nesdílíš s ostatními! ................................................................................................................132 24.9.2015 reflex.cz ~ str. 00 ~ Hlavní články  ŠKODA JÍDLA, CO NESDÍLÍŠ S OSTATNÍMI! ..................................................................................................135 24.9.2015 Reflex ~ str. 14 ~ Excellent  Jan Škoda Západočeská univerzita chce učit uprchlíky česky .......................................................................................138 25.9.2015 Evropské noviny ~ str. 03 ~ Téma měsíce  Jana Bartošová Pěší zóna hrůzy. „Není to naše chyba,“ omlouvá se primátor......................................................................138 25.9.2015 Mladá fronta DNES ~ str. 14 ~ Střední Čechy  Eva Havelková Druhá šance pro Řecko a Evropu ....................................................................................................................139 25.9.2015 Dotyk ~ str. 00 ~ Hydepark  Thomas Kulidakis Obří skandál Volkswagenu ohrožuje i Škodu. Krize důvěry se dotkne i dcer holdingu ............................141 25.9.2015 byznys.ihned.cz ~ str. 00 ~ HN.IHNED.CZ  David Klimeš DAS AUTO? DAS PROBLEM! ...........................................................................................................................144 25.9.2015 Hospodářské noviny ~ str. 02 ~ Speciál  David Klimeš Vietnamský kult strýčka Ho ..............................................................................................................................148 29.9.2015 Týden ~ str. 70 ~ Svět  Pavla Ksiazkiewiczová OSOBNOST TÝDNE ...........................................................................................................................................149 29.9.2015 Marketing & Media ~ str. 27 ~  Petr Malina Syrští uprchlíci. EU a Turecko čekají jednání .................................................................................................150 29.9.2015 euroskop.cz ~ str. 00 ~ Evropa a svět  Lucie Priknerová, Euroskop



Plné znění zpráv Paměť můžeme trénovat. Přečtěte si, které techniky jsou nejlepší 1.9.2015

tnbiz.cz TN.cz

str. 00

Hostem Marcely Škábové v pořadu Vaše téma bude dnes trenér paměti a osobní kouč Jakub Pok. Poradí vám, jak cvičit mozek, aby správně fungoval. Začal nový školní rok a to je čas, kdy si ţáci i jejich rodiče musí zapnout mozkové závity do nevyšší pohotovosti. Jenţe po prázdninách mŧţe být paměť poněkud zlenivělá. reklama Jak tedy po prázdninách nastartovat myšlení a paměť? Jak si zapamatovat všechna data, která na nás ve škole chrlí? Jak ovlivňují paměť moderní technologie? Jaké potraviny nebo nápoje pomáhají funkci mozku? Nejen na tyto otázky bude odpovídat lektor a zakladatel Školy paměti Jakub Pok. Přímý přenos startuje na TN.cz v 17:30. Otázky mŧţete posílat i vy: On-line rozhovor Vaše téma s Jakubem Pokem Online rozhovor začíná 01.09. v 17:30. Přejít na rozhovor Jakub Pok je absolventem Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd a Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy. Kromě mezinárodních a humanitních studií úspěšně zakončil studia práv. Technikami na zlepšování paměti se zabývá více neţ čtrnáct let. Účastnil se několika paměťových soutěţí včetně Prague Open Memory Cup 2003. Všechny díly pořadu Vaše téma najdete tady. TN.cz

URL| http://tn.nova.cz/ext/jak-cvicit-mozek-aby-nezapominal-ptejte-se-ucitele-pameti.html

Migrace zpochybňuje legitimitu Evropské unie 1.9.2015

ČRo Plus

str. 03

18:10 Názory a argumenty

Petr HARTMAN, moderátor -------------------Podle předsedy Poslanecké sněmovny Jana Hamáčka je nutné účinně bojovat proti narŧstajícímu terorismu. Nikoliv však proti islámu jako takovému. Hamáček to řekl v projevu na světové konferenci předsedŧ parlamentŧ v New Yorku, kterou pořádá meziparlamentní unie. Otázkou zŧstává, nakolik je schopná proti terorismu bojovat Evropská unie a jak si dokáţe poradit s uprchlickou vlnou. Hovoří politolog Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy Plné znění zpráv


-------------------Do očí bijící neschopnost Evropské unie rozhoupat se tváří v tvář současné migrační krizi k nějaké společné akci vyvolává pochopitelně sílící kritiku. Úvahy se zpravidla vinou ve směru: Máme tu krizovou situaci dlouho nevídaných rozměrŧ, a Evropská unie by tedy měla něco udělat, pouţít své nástroje, aby ji napomohla vyřešit. Avšak celou věc lze nahlédnout i z opačné strany: Co neschopnost adekvátně reagovat na příliv uprchlíkŧ vypovídá, ba věští o unii samotné? Evropská unie si opravdu zahrává, nejen s migranty, ale i sama se sebou, neboť její očividná nezpŧsobilost přistoupit k akci začíná podemílat její legitimitu. "K čemu nám ta unie vlastně je, kdyţ si neumí poradit ani s pár set tisíci migrantŧ?" mŧţe si říci kaţdý Evropan. Ano, s pár set tisíci, neboť počet obyvatel Evropské unie dosahuje 500 milionŧ a její ekonomický potenciál je obrovský, čili by i současnou migrační vlnu měla umět bez zásadních potíţí zvládnout. "A co od Bruselu mŧţeme čekat v budoucnu, v případě nějaké jiné podobné situace?" mŧţe v kladení nepříjemných otázek pokračovat libovolný občan jakékoliv z členských zemí. "Asi nic, neplodné summity, přehazování horkého bramboru, plané řeči nebo vzájemné osočování," zní zatím jednoznačná odpověď. A navíc, jak teď mŧţe jakýkoliv politik, jenţ bude obhajovat nutnost zachovat především společný unijní postup, získat dŧvěru voličŧ? Vţdyť se mu lidé vysmějí. Pokud například Petr Gazdík, tedy přední činitel hnutí STAN, jeţ je stále přifařené k výrazně proevropské TOP 09, pouţije v České televizi výrazu evropská mumie, znamená to, ţe na zdejší politické scéně uţ Brusel začíná ztrácet poslední přesvědčené obhájce. V roce 2003 nazval takto svŧj příspěvek do jednoho euroskeptického sborníku Michal Simkanič, proslulý hlavně jako spalovač směnky Stanislava Grosse, nyní se tento a podobné výrazy stávají součástí mainstreamu. Evropská integrace se dosud rozvíjela díky bezpečnostnímu krytí Spojených státŧ amerických. Dobře patrné to bylo v dobách komunismu, ale i po roce 1989 leţela bezpečnost evropských zemí na bedrech Severoatlantické aliance, a tudíţ především USA. Kvŧli tomu si však Evropská unie nevytvořila vlastní bezpečnostní mechanismy, či pokud ano, zŧstávají v jakési zakrnělé podobě. Navíc, Severoatlantická aliance není na řešení migrační krize vŧbec dimenzovaná a jakékoliv zapojení výslovně odmítla. "Neexistuje ţádné vojenské řešení problémŧ, které jsou zpŧsobeny velkými migračními pohyby," uvedl nedávno mluvčí NATO, podle něhoţ alianci něco podobného nepřísluší. Zlaté časy, kdy unijní politici mohli léta pracně pilovat kompromisní dohody o tom, kolik závitŧ bude mít standardizovaný eurošroubek, tak nyní evidentně končí. O budoucnosti Evropské unie rozhodne především její schopnost aktivně konat, tedy cosi, co jí dosud zoufale nešlo.

Návštěva Miloše Zemana v Číně 2.9.2015

ČT 24

str. 05

22:00 Události, komentáře

David BOREK, moderátor -------------------No, a k návštěvě prezidenta Zemana v Číně a nejenom k této jediné návštěvě teď ještě pár slov s politologem Kamilem Švecem. Vítejte. Kamil ŠVEC, politolog, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova -------------------Dobrý večer. David BOREK, moderátor -------------------Je tady skutečně nějaký nový konsensus, takové trochu otřelé slovo, v české politice ohledně vztahŧ s Čínou, který zahrnuje prezidenta, vládu a vlastně i, jak jsme viděli, i opozici? Kamil ŠVEC, politolog, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova -------------------Ten trend je celkem zřetelný a je celkem jasný a získává na té intenzitě právě, právě s vládou Bohuslava Sobotky a s prezidentem Zemanem. Je pravda, ţe ten trend započal v těch koncích vlastně Nečasovy, Nečasovy vlády. Ale na síle to nabralo právě, právě s Milošem Zemanem. A ten toho velmi umě vyuţívá, jelikoţ se mu cestování do Číny hodí a umí ho velmi dobře prodávat a vyuţívat ve svŧj vlastní prospěch. David BOREK, moderátor -------------------Plné znění zpráv


Teď nemyslíme osobní finanční prospěch, myslíme politický prospěch. Kamil ŠVEC, politolog, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova -------------------Myslím politický, samozřejmě politicky to umí velmi dobře, velmi dobře prodávat. A tak jak se mu nedaří ve všem ostatním, tak toto, toto vykazuje jako velké pozitivum. David BOREK, moderátor -------------------Je to příznak obecnějšího posunu ve svobodném světě, který trochu ve srovnání s 90. lety moţná, se ptám, ztrácí sebevědomí sebe jako nadřazenější, politicky nadřazenějšího kulturního okruhu? Kamil ŠVEC, politolog, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova -------------------Nemluvil bych asi úplně o ztrátě sebevědomí, ale samozřejmě dŧleţitou, dŧleţitou roli hraje i ten, i ten byznys a zkrátka Čína a v dnešní době i Latinská Amerika, další destinace jsou zkrátka rostoucími ekonomikami, coţ v těch 90. letech, letech nebývaly. David BOREK, moderátor -------------------Jenom, jenom upozorňuji, ţe ve 30. letech se vedla v české, v československé politice podobná debata o ekonomickém, diplomatickém potenciálu Německa a Itálie, které uţ tehdy byly totalitárními nebo autoritativními státy. Kamil ŠVEC, politolog, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova -------------------Bezesporu. Zejména ale v těch 90. letech ta atmosféra v té Evropě byla, byla úplně jiná, respektive s rozpadem, s rozpadem východního bloku. Zkrátka ty země všechny se cítily tak nějak svobodněji. Je pravda, ţe dneska i pod tíhou dalších globálních proměn se ustupuje tady z těch základních principŧ právě na základě těch potřeb ekonomických nebo byznysových. David BOREK, moderátor -------------------Věc, která byla zmíněná v rozhovoru s panem poslancem. Všiml si té návštěvy někdo v Číně? Ten efekt je primárně dovnitř, myslím do tuzemska, anebo je tam nějaký efekt politického marketingu i do čínské politické elity. Všimne si toho někdo? Kamil ŠVEC, politolog, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova -------------------Já nejsem sinolog, takţe nemŧţu úplně posuzovat tu situaci. David BOREK, moderátor -------------------Spíš mi jde o motivaci prezidenta. Kamil ŠVEC, politolog, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova -------------------V té Číně, ale právě z hlediska... David BOREK, moderátor -------------------Z hlediska komunikační strategie. Kamil ŠVEC, politolog, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova -------------------Z hlediska toho, jakým zpŧsobem pracuje Miloš Zeman s tou svojí cestou, tak ji vyuţívá zejména, zejména pro posílení svého, svého vlivu v zahraniční politice, pro posílení svého domácího vlivu. Ostatně to, ţe den před svoji cestou oznamoval na Praţském hradě otevření pobočky Bank of China, tak jenom ukazuje k tomu, ţe Plné znění zpráv


Miloš Zeman si potřeboval nějakým zpŧsobem zvýšit svŧj kredit jak v té domácí politice, tak samozřejmě i navenek. David BOREK, moderátor -------------------V té předchozí skládačce Lukáše Dolanského zazněla i věta, kterou jsme dnes divákŧ nabízeli v kontinuálním vysílání ČT24 od belgického komentátora Jonathana Holslaga, ţe Česko by mohlo být vnímáno v Bruselu nyní jako země sobecká, oportunistická. Kamil ŠVEC, politolog, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova -------------------To je, to je dost pravděpodobné a moţné. Ale souvisí to zejména právě s tím, jakým zpŧsobem nakládá s těmi zahraničními cestami právě Miloš Zeman. David BOREK, moderátor -------------------Víte, mě právě šlo o to, jestli to vlastně je moţné nazvat oportunistickým a sobeckým přístupem, kdyţ mnohé západní země praktikují velice podobnou politiku. Nebo ne, nebo Česko se vymyká? Kamil ŠVEC, politolog, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova -------------------Kdyţ se podíváme na zahraniční cesty prezidenta Zemana, tak prakticky směřují téměř výhradně na východ a největší rozruch samozřejmě vzbuzují jeho cesty zaprvé do Ruska, anebo nebo právě, nebo právě do Číny. A v tomto ohledu určuje svým zpŧsobem i to vnímání té zahraniční politiky, která na úrovni vláda mŧţe být jiná, ale samozřejmě ta přítomnost prezident na rŧzných akcích, ať uţ jsou to vojenské přehlídky Ruska nebo Číny, tak samozřejmě to jméno České republiky nějakým zpŧsobem nezvyšují. David BOREK, moderátor -------------------Jenom dodejme, ţe Miloš Zeman nebyl na vojenské přehlídce v Moskvě. Kamil ŠVEC, politolog, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova -------------------Nebyl na vojenské přehlídce v Moskvě nakonec, ale velmi dlouho se o tom mluvilo. David BOREK, moderátor -------------------Politolog Kamil Švec, děkujeme, ţe jste přišel, na shledanou. Kamil ŠVEC, politolog, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova -------------------Na shledanou.

Černá listina veřejných peněz. V zakázkách selhala města i ministerstva 2.9.2015

blesk.cz

str. 00

Události

Výzkumníci z Univerzity Karlovy si posvítili na to, jak dobře státní správa a obce zadávají veřejné zakázky. Propadlo například ministerstvo dopravy, Národní technická knihovna či města Hodonín a Prachatice. Podle ministra dopravy Dana Ťoka je to vina předchozích ministrŧ, další „hříšníci“ svou chybu zcela odmítli. Hodnocení zIndex, které srovnává a hodnotí přístup k veřejným zakázkám, je výsledkem nezávislého výzkumu na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. „Pomocí něj umíme zhruba měřit, jak dobře se zadávají v naší zemi veřejné zakázky,“ popisuje ve stručnosti princip jeden z autorŧ, Jiří Skuhrovec. Kdo se umístil nejhŧře? Plné znění zpráv


Mezi propadlíky v hodnocení patří v kategorii státní správy například ministerstvo dopravy, Národní technická knihovna či Státní fond dopravní infrastruktury. Mezi velkými městy se na posledních příčkách umístilo Blansko, Břeclav, Teplice a Praha. Vŧbec nejhorší výsledek měl Hodonín. Výrazné nedostatky ve veřejných zakázkách mají také některá menší města. Podle hodnocení zejména Říčany, Třešť, Ţatec, Nepomuk a vŧbec nejhorší Prachatice. Všechno je vlastně v pořádku Celková vypovídací hodnota grafŧ, tabulek i celkového hodnocení je značně zkreslena specifickým účelem i tomu odpovídající specifikou veřejných zakázek, které byly do tohoto hodnocení zahrnuty, ohradil se proti svému umístění Státní fond dopravní infrastruktury. Výsledek je podle instituce také zkreslen jednou konkrétní a významnou veřejnou zakázkou – distribuce a prodej kupónŧ pro emisi roku 2014. Nedobré hodnocení v případě ministerstva dopravy padá na vrub chybám bývalých ministrŧ, sdělil Blesku ministr dopravy Dan Ťok (za ANO): „Nejsem s touto situací vŧbec spokojený. Za posledních deset let se vystřídalo na ministerstvu dopravy deset ministrŧ. Ministerstvo nestíhalo vypisovat některé soutěţe včas a zadávalo je kvŧli tomu napřímo bez transparentních soutěţí. Teď se snaţíme napravit chyby za uplynulé roky. Celý svŧj profesní ţivot bojuji proti korupci, klientelismu a předraţeným zakázkám, to samé prosazuji na ministerstvu i v celém resortu dopravy. Ředitelství silnic a dálnic proto začalo při přípravě zakázek se zIndexem spolupracovat,“ řekl. „Zásadně nesouhlasím s výsledkem. Ve městě soutěţíme transparentně,“ ohrazuje se proti umístění mezi nejhoršími Robert Zeman, místostarosta Prachatic v letech 2010–2014, který byl odpovědný za investice. „Dŧvody, proč město takto dopadlo špatně, jsou v nedostatcích formálních, které mnohdy šly mimo nás. Například změna provozovatele Věstníku a s tím související ztráta dat a tak dále.“ dodal. „Na základě výsledkŧ města Břeclavi byla právním oddělením radnice provedena kontrola jednotlivých údajŧ s tím, ţe byla zjištěna pouze některá formální pochybení, coţ následně uznali i tvŧrci zIndexu. Výsledek negativně ovlivnila také milionová pokuta od ÚOHS, proti které ale podalo město Břeclav ţalobu k soudu. V této věci dosud nepadlo definitivní rozhodnutí,“ okomentoval tiskový mluvčí města Jiří Holobrádek. Hodnotíme „tvrdá data“, oponuje spoluautor výzkumu Při hodnocení v ţebříčku zIndex vychází prý autoři z tvrdých dat o veřejných zakázkách za poslední tři roky. „Z nich počítáme 11 ukazatelŧ pokrývajících rŧzné fáze zakázky od vypsání po plnění,“ doplňuje Jiří Skuhrovec. Mezi ukazatele patří mimo jiné to, kolik firem se o zakázky uchází, nebo jestli se zakázky moc často neruší.

URL| ministerstva

http://www.blesk.cz/clanek/340386/cerna-listina-verejnych-penez-v-zakazkach-selhala-mesta-i-

Praha uvažuje o příjetí až 200 uprchlických rodin. Plzeňská univerzita chce zase migranty učit česky 2.9.2015

iHNed.cz

str. 00 domaci.ihned.cz ČTK, edo

Praha moţná příjme 150 aţ 200 uprchlických rodin. Předcházet bude debata městských částí s odborníky. O pomoci uprchlíkŧm uvaţuji i Západočeská univerzita - bude nabízet kurzy Češtiny zdarma.



Vedení Prahy chystá plán na pomoc uprchlíkŧm. Mohla by se postarat o 150 aţ 200 rodin s dětmi, řekl na dotaz ČTK náměstek primátorky Petr Dolínek (ČSSD). Na toto téma ve středu diskutovala městská rada. Konkrétní návrhy teprve připraví. Musí jim předcházet diskuse s odborníky a s městskými částmi, uvedl náměstek. "Není dŧleţité jen hledisko bezpečnosti, ale i to lidské. Navrhl jsem proto kolegŧm, abychom společně zváţili, zda mŧţeme připravit zázemí pro 150 aţ 200 rodin," řekl náměstek. Pomoc by měla směřovat hlavně k rodinám s nejmenšími dětmi. Podle Dolínka by řešením nemělo být umístění rodin do jedné lokality. Měly by dostat bydlení v rŧzných částech města. S přílivem uprchlíkŧ se potýká celá Evropa, kam míří desetitisíce běţencŧ. Čím dál více jich policie zajišťuje také v České republice. Rekordní počet 214 běţencŧ bez povolení ke vstupu na území Česka našla policie v Břeclavi v noci na úterý ve dvou vlacích. Policie zatkla pátého muţe podezřelého ze smrti 71 uprchlíkŧ. Je jím opět Bulhar - čtěte ZDE Západočeská univerzita v Plzni (ZČU) chce také pomoci migrantŧm, kteří se rozhodnou zŧstat v ČR a kteří získají azyl. Zdarma jim nabídne výuku češtiny pro cizince, kterou zajišťuje Ústav jazykové přípravy ZČU. Součástí jednosemestrového nebo ročního kurzu by mělo být i základní seznámení s reáliemi a historií ČR, které jsou předpokladem úspěšného začlenění imigrantŧ do společnosti, řekl rektor Miroslav Holeček. Univerzita podle něj reaguje na aktuální společenskou diskusi k tématu uprchlíkŧ a podobně jako jiné vysoké školy se snaţí problém uchopit a nalézt v něm svoji roli. Rektor zatím nedokáţe odhadnout, kolik lidí by se mohlo do kurzŧ přihlásit, případně, kdy by mohla výuka začít. Nepotřebujeme kvŧli uprchlíkŧm summit. Stačí, aby státy dodrţovaly pravidla, řekl Juncker - čtěte ZDE "My si myslíme, ţe je to výborný mezistupeň, abychom lépe poznali ty lidi, kteří mají opravdový zájem. A taky je to mezistupeň pro to, aby oni poznali nás, aby se utlumily kulturní rozdíly a bariéry. Oni musí udělat něco pro to, aby se začlenili, aby vnímali, aby rozuměli, to je strašně dŧleţité a pomohlo by to i atmosféře ve společnosti," míní rektor. HNDomácí na Twitteru Domácí rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru. ZČU nenabízí přímo studium některých oborŧ, jako to udělala například Univerzita Karlova. Holeček ale nevyloučil, ţe podle vývoje situace by mohla škola případně absolventŧm jazykového kurzu češtiny nabídnout i další studium. Bude to ale také záleţet na další strategii vysokých škol. Čtyři fakulty Univerzity Karlovy nabídly uprchlíkŧm, kteří získají azyl a právo pobytu na území ČR, odpuštění školného v placených studijních programech v anglickém jazyce. Programy v angličtině uprchlíkŧm nabízí Fakulta sociálních věd, Pedagogická fakulta, Fakulta humanitních studií a Filozofická fakulta.

URL| http://domaci.ihned.cz/c1-64543220-praha-uvazuje-o-prijeti-az-200-uprchlickych-rodin-plzenska-univerzitachce-zase-migranty-ucit-cesky

Společenský dům v Neratovicích slaví dvacetiny letní výstavou 2.9.2015

Mělnický deník

str. 02 (red)

Mělnicko - region

Neratovice – Výstava plakátŧ a plastik nazvaná 20 let Společenského domu pokračuje aţ do 15. září, kdy bude ukončena slavnostní derniérou. U zrodu neratovického Společenského domu stál jeho současný ředitel Ivan Fried. „Dvacet let je značná část lidského ţivota. Kdyby mi v roce 1995 věštila cikánka, ţe strávím v Neratovicích tolik let a ještě se do nich z Prahy přestěhuji, asi bych ji měl za cvoka,“ říká Ivan Fried. Plné znění zpráv


* Jak jste se do Neratovic dostal? V roce 1995 jsem promoval na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze v oboru ţurnalistika a posléze absolvoval několik konkurzŧ. Jako prvními odpověděli v Neratovicích, kde město přebíralo roli donátora kultury od Spolany. Od začátku jsem cítil zájem zastupitelŧ o vlastní kulturní organizaci. Zatímco jinde likvidovali kulturáky nebo je předávali rŧzným pochybným manaţerŧm, zde kulturní organizace vznikala. Bylo to velké dobrodruţství. * Tehdy jste pracoval v divadle Minor, proč jste chtěl vlastně odejít? Pracoval jsem v divadle jako tiskový mluvčí a pracovník public relation, byla to zajímavá a tvŧrčí práce, ale vést kulturní organizaci je přece jenom jiná výzva. Navíc v divadle tehdy nebyla dobrá atmosféra, hrozila jeho likvidace, neboť na historický divadelní prostor v centru Prahy se zaměřili developeři. Nakonec magistrát přestěhoval divadlo do krásných prostor na Karlově náměstí, kde je dodnes. * Výstava 20 let Společenského domu nabízí krásné plakáty z rŧzných období vaší činnosti a také černou sochu nahého hocha v ţivotní velikosti. Ta socha, replika Michelangelova Davida natřená na černo, vznikla jako reakce na kontroverzní plastiku Entropa Davida Černého, která byla celá vyrobena v Neratovicích. S autorkou kamenného nápisu Miluji Lenkou Klodovou jsme realizovali „fór na jedno pouţití“, jak tehdy napsala umělecká kritika, včetně videa a fotografické dokumentace. Tento „fór na jedno pouţití“ pak byl s úspěchem vystaven nejen v Neratovicích, ale i v experimentálním prostoru NOD v praţském Roxy klubu nebo na velké výstavě současného sochařství v Domě umění v Brně. * Výstava obsahuje i dva modely plastik Kurta Gebauera a Lenky Klodové. Jde o model Kamenné knihy Kurta Gebauera, který vznikl v projektu Oţivené město Neratovice. Je škoda, ţe se toto dílo situované pod lobkovický zámek, kde psal František Palacký své Dějiny národa českého a moravského, nepodařilo realizovat. Jde o dílo světově uznávaného umělce, jehoţ plastiky jsou v Kodani, Číně, Itálii, ale i v Brně či Ostravě, o sbírkách Národní galerie a Hedy Mládkové ani nemluvě. * Zato Miluji Lenky Klodové se stalo symbolem Neratovic. Je to tak. Zásluhu na této realizaci, která tehdy narazila na odpor části veřejnosti, má právě Kurt Gebauer a osvícené zastupitelstvo města. Rád bych ještě zmínil v kniţní podobě vystavený návrh Karla Nepraše, jehoţ skulptury jsou umístěny i v nejprestiţnějším Muzeu moderního umění v NewYorku. * Ještě jste se nezmínil o vystavených plakátech. Sami jsme s Vojtou Šedou byli překvapeni, jaké poklady se nám zachovaly. Například plakát z posledního vystoupení Felixe Holzmanna v Čechách nebo plakát z koncertu Zuzany Navarové nebo Petra Nováka a George & Beathovens, také jeden z posledních. Ale plakáty z představení Divadla Járy Cimrmana jsme si museli vyţádat z divadla. Nezachoval se ani jeden, asi proto, ţe jsme je vlastně nepotřebovali. Vden prodeje u nás byly fronty jako před ţiţkovským divadlem a za dopoledne bylo vţdy vyprodáno. * Divadlo Járy Cimrmana k vám uţ nejezdí? Pro svŧj věk omezili zájezdy na minimum a my zásluhou Veslařského amatérského divadelního spolku máme v Neratovicích Cimrmany kaţdoročně. I kdyţ jde o amatéry, v ničem si s originálem nezadají. Ataké vyprodají velký sál Společenského domu. Akorát ty fronty se při zahájení prodeje netvoří. * Z vašeho povídání je cítit nadšení pro věc. Máte pravdu, sám se divím, ţe netrpím syndromem vyhoření. Je to moţná i tím, ţe cítím podporu od občanŧ i města, a ta zavazuje. Foto autor| Ilustrační foto: Martin Hvězda Plné znění zpráv


Foto popis| VÝSTAVA 20 let Společenského domu v Neratovicích pokračuje aţ do poloviny září. Region| Střední Čechy

Západočeská univerzita nabídne azylantům výuku češtiny zdarma 3.9.2015

ČRo - plzen.cz str. 00 / zpravodajstvi Lucie Sichingerová,Směna ČRo Plzeň

Škola tak reaguje na aktuální společenské téma uprchlíkŧ a chce pomoci utlumit kulturní rozdíly a bariéry. Západočeská univerzita v Plzni nabídne imigrantŧm kurzy češtiny. Výuka mŧţe být i přípravou pro jejich případné vysokoškolské studium. Ţadatele o azyl bude oslovovat prostřednictvím ministerstva vnitra a rŧzných neziskových organizací. Škola chce kurzy poskytovat lidem, kteří mají váţný zájem zŧstat a získají v České republice azyl.„Součástí takového kurzu by mělo být i základní seznámení s reáliemi, s historií České republiky a podobně tak, abychom těm lidem usnadnili začlenění do naší společnosti," vysvětlila mluvčí univerzity Kamila Kolářová.Výuku češtiny pro cizince má zajišťovat Ústav jazykové přípravy ZČU. Kurzy by měly být buď jedno semestrové nebo roční. Vedení školy povaţuje takovou nabídku za výborný mezistupeň, díky kterému se dají lépe poznat ti lidé, kteří mají opravdový zájem. Současně je to také mezistupeň pro ně, aby měli příleţitost poznat české prostředí a utlumily se tak kulturní rozdíly a bariéry. Podle ZČU je to velmi dŧleţité a pomŧţe to zlepšit i atmosféru ohledně tématu uprchlíkŧ ve společnosti.Univerzita Karlova nabídla uprchlíkŧm, kteří získají azyl a právo pobytu v Česku, odpuštění školného v placených studijních programech v anglickém jazyce. Programy v angličtině azylantŧm poskytuje Fakulta sociálních věd, Pedagogická fakulta, Fakulta humanitních studií a také Filozofická fakulta.Západočeská univerzita ale na rozdíl od Univerzity Karlovy nenabízí přímo studium některých oborŧ. Pokud by to vývoj situace vyţadoval, je škola připravena absolventŧm jazykového kurzu češtiny nabídnout případně i další studium. Kdy by mohla výuka češtiny na plzeňské univerzitě začít a kolik lidí by se do kurzŧ mohlo přihlásit, zatím není jasné.

URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/1529158

Putin a Zeman: O tomto šla řeč 3.9.2015

parlamentnilisty.cz vef

str. 00

Monitor

Prezident Miloš Zeman se v Číně sešel se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Toho vyzval, aby se jeho země připojila k mezinárodnímu úsilí proti teroristickým akcím Islámského státu. Hovořili i o ekonomice. Podle Jana Šíra z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, který byl hostem ČT24, je setkání, co se týče státních zájmŧ, významnější pro prezidenta Putina. “Vŧdcŧ ze strany Západu, kteří by byli ochotni se s Putinem setkat, natoţ ještě po cestě přes pŧl planety, je čím dál tím méně,“ zkonstatoval Šír. Rusko je v izolaci kvŧli konfliktu na Ukrajině. Šír zároveň uvedl, ţe prozatím v ruských médiích nenašel ţádné bombastické komentáře. “Podle těch zpráv, které máme o schŧzce k dispozici, se hlavy ČR a Ruské federace shodly na postoji, jaký by měl být v otázce mezinárodní bezpečnosti. V praxi si však myslím, ţe jde o rétoriku bez valnějšího dopadu na další kroky. Musíme si uvědomit, ţe destabilizace Evropy, ke které přispívají akce islámského světa, jsou cílem, který Ruská federace sdílí. Neumím si tak představit, ţe by Rusko se Západem či Evropskou unií kooperovalo,“ uvedl Šír. Ten se vyjádřil i k ekonomice. “Sankce, ke kterým sáhla EU i některé jiné státy mezinárodních společenství, Ruskou federaci skutečně bolí. V krátkodobém horizontu je zrušení těchto sankcí zcela jistě dŧleţitým cílem ruské zahraniční politiky,“ dodal s tím, ţe zrušení sankcí je moţné dle jeho názoru jen v případě, ţe se Rusku podaří nahlodat některé ze státŧ Evropské unie. Podle něj se totiţ postoj Ruska vŧči Ukrajině, kvŧli čemuţ byly sankce přijaty, nezměnil. Plné znění zpráv


URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1401&clanek=397730

Uprchlická krize asi nejhlučněji vybuchuje nedaleko našich hranic v Budapešti 3.9.2015

ČRo Plus

str. 01

17:10 Den podle…

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Já vás moc zdravím. A hned vám řeknu, na jaká místa vás ve Dni podle ... dovedu. Přímo z Budapešti se dozvíme, proč se opět vyhrotilo napětí s tamními uprchlíky. A čím premiér Orbán rozezlil německé politiky? Zeptáme se, jak mŧţe případná intervence Ruska proti Islámskému státu v Sýrii převrátit poměr sil v oblasti. Ministr spravedlnosti narazil na Legislativní radě vlády s návrhem změn v občanském zákoníku, přineseme podrobnosti. Co schází Matěji Stropnickému k odvolání z funkce náměstka primátorky? Budeme také zachraňovat křivé papriky a malé květáky. A na závěr padne pár slov o vymírajícím koníčku filatelii. Dobrý poslech. Uprchlická krize dnes asi nejhlučněji vybuchuje nedaleko našich hranic v Budapešti. Světová média obletěly závěry proudu zoufalých uprchlíkŧ, kteří se snaţí dostat do vlaku, údajně směřujícího do Německa. A lidí lehajících si i s dětmi na koleje. Západně od Budapešti se strhly potyčky poté, co se policie pokusila dostat běţence do přijímacího centra. Nádraţí v Bicske vyhlásila operační zónou a vykázala média. U telefonu v Budapešti je novinářka Magdaléna Sodomková. Dobrý den. Magdaléna SODOMKOVÁ, novinářka -------------------Dobrý den z Budapešti. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Ty chaotické scény následovaly po tom, co stovky běţencŧ zaplavily východní nádraţí v Budapešti. Co se tam vlastně stalo? Magdaléna SODOMKOVÁ, novinářka -------------------Dneska se stalo to, ţe vlastně to nádraţí, které bylo celou dobu zavřené, policie ho hlídala, aby běţenci nemohli nastoupit na vlaky, které směřovaly do Německa, přestoţe si koupili jízdenky, tak dnes ráno se stalo, ţe nádraţí bylo otevřeno běţencŧm. To znamená, všichni, kdo měli jakou tašku, se rozběhli, utíkali, aby, aby se do toho vlaku dostali. Nicméně se ukázalo, ţe to byla od policie trošku taktika, zřejmě tak jak to chápou běţenci, léčka. Oni nastoupili, celý vlak tady stál asi potom dvě hodiny plný a mezitím přicházely rozporuplné informace, jestli ten vlak je vezme do Německa, jestli je vezme pouze na hranice, jestli je odveze do nějakého utečeneckého tábora k identifikaci. Takţe samozřejmě za této situace tady byla velice emotivní atmosféra a tady, tady se plakalo, křičelo, bojovalo, lidi se snaţili naskočit do vlaku, vyskočit z vlaku a podobně. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------No, a v jakém smyslu léčka, ţe policie chtěla je vylákat na to místo a potom je shromáţdit a odvézt je do nějakého přijímacího centra? Nebo co bylo tím smyslem? Magdaléna SODOMKOVÁ, novinářka -------------------Tady je, tady je velký problém v tom, ţe hodně, hodně z těch běţencŧ vlastně nemá, nemá v pořádku dokumenty, protoţe se dostali do Maďarska případně ilegálně, nebo měli být, měli se dostavit do nějakého utečeneckého tábora, tam se nedostavili, protoţe směřují do Německa, nechtějí být v maďarských utečeneckých táborech. A myslím si, ţe problém je v tom, ţe jim nikdo nevysvětlil, co vlastně znamená Plné znění zpráv


schengenská hranice. Ţe tou identifikací tady opravdu by měl projít kaţdý, neţ se dostanou dál. To znamená, oni to berou jako obrovskou zvŧli a připadají si, ţe je na ně pořádán jakýsi hon. A ... Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Ono by to, ono to vypadá skoro, jako kdyţ nějaký takový hon probíhá. Protoţe zase potom dva zvláštní vlaky měly jet do města Šoproň u rakouských hranic. Jeden skončil kousek od Budapešti a policie tam nechala migranty vystoupit. A tím, jestli jsem to dobře pochopil, vznikly ty další dramatické scény, jak jsem popsal v úvodu. Ţe je to tak? Magdaléna SODOMKOVÁ, novinářka -------------------Ano. Ano, přesně tak. Protoţe vlastně na tom vlaku, který tady odjíţděl, to byl jediný vlak, který odjíţděl, a který vzal migranty. Tak tady vlastně se hlásilo anglicky, ţe bohuţel z bezpečnostních dŧvodŧ jsou všechny vlaky do Německa a do východo... , do západní Evropy zrušeny. Nicméně cestující mohou vyuţít své jízdenky, které si dosud zakoupili, právě na domácích tratích. To znamená, ti lidé, i kdyţ viděli, ţe je tam napsaný Šoproň, ţe je tam napsaná Šoproň nebo Györ, tak si mysleli, ţe je to posune jenom k hranicím a ţe tam bude čekat nějaký další vlak, například vypravený z Vídně. Nicméně jak, jak jste zmínil, tak ten vlak skončil za Budapeští a lidé byli nuceně vlastně, donuceni vystoupit a, a nastoupit právě do toho utečeneckého tábora. Pravděpodobně k identifikaci. Ale ten nedostatek informací a co je, jakým zpŧsobem vlastně s těmi lidmi nikdo nehovoří a nevysvětluje jim, co se, co se vlastně tady děje, tak tady opravdu je veliká panika, specielně tady na tom nádraţí Keleti, tady ti lidé nejdřív byli šťastní, ţe jo, ráno veliké emoce. Teď jsou naprosto zoufalí, protoţe najednou vidí, ţe, ţe ti lidé nedojeli, kam měli. Ţe, ţe, ţe vlastně jsou, no, ţe to vlastně není tak, jak se jim to prezentuje. A nechápou, ţe vlastně toto všechno se děje proto, aby, aby byli všichni identifikovaní, neţ se do nějaké, do toho Německa nebo do Amsterodamu, nebo do Švédska, kam chtějí, dostanou. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Maďarský parlament má zítra schvalovat zpřísnění zákonŧ týkajících se nelegální migrace. Jaká ustanovení ty návrhy obsahují? Magdaléna SODOMKOVÁ, novinářka -------------------Tak, musím se přiznat, ţe nejsem obeznámena s těmi legislativními novinkami. Předpokládám, ţe to bude zase v duchu těch represí, které tady probíhají. Protoţe i, i nám se stalo jako reportérŧm, ţe nás zatkli za pašování lidí a strávili jsme celou noc na vyšetřovně. A myslím si, ţe tam jsme měli moţnost celou noc sledovat, ţe ti policisté jaksi nechápou situaci těch lidí, ţe to jsou běţenci, kteří utíkají před válkou. A oni se k nim chovají opravdu jako, jako k těm lidem, se kterými jsou obvykle ve styku. To znamená, kteří spáchali nějaký přestupek. Tam třeba ve dvě v noci, ráno, děti musely pochodovat ve dvojstupu, coţ si myslím, ţe není úplně jako nejšťastnější přístup. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------No, jako v České republice bylo kritizováno to označování čísly. Tak, i svoji osobní zkušenost zprostředkovala z Budapešti Magdaléna Sodomková. Děkujeme, na slyšenou. Magdaléna SODOMKOVÁ, novinářka -------------------Děkuji, na shledanou. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Maďarský premiér Viktor Orbán dnes vysvětluje kroky své země evropským lídrŧm. Nejdřív se sešel s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem. A jeho slova tím spíš, ţe se jedná o vlastně bývalého kolegu v čele polské vlády, Orbána asi nepotěšila. Donald TUSK, předseda Evropské rady, bývalý polský premiér -------------------Plné znění zpráv


Vyzývám představitele všech zemí Unie, aby znásobili úsilí, pokud jde o solidaritu s členy Unie, kteří čelí nebývalé migrační vlně. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Řekl Donald Tusk. Přijetí většího počtu uprchlíkŧ označil nejenom za dŧleţité gesto, ale také za projev skutečné solidarity. Teď je třeba, aby si členské země Evropské unie rozdělily nejméně sto tisíc uprchlíkŧ. Řekl Donald Tusk. Viktor Orbán tvrdí, ţe jeho země dělá směrem k běţencŧm, co mŧţe. Viktor ORBÁN, maďarský premiér -------------------Maďarsko se ze všech sil snaţilo regulovat vlnu uprchlíkŧ. V parlamentu teď chystáme nový balíček opatření. Postavili jsme fyzickou bariéru. Dŧsledkem těchto krokŧ bude nová situace, která po 15. září vznikne jak v Maďarsku, tak v Evropě. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Maďarský premiér také řekl, ţe Maďaři mají strach, stejně jako ostatní Evropané. Vidí prý, ţe evropští lídři nemají situaci pod kontrolou. A Orbán dodal. Viktor ORBÁN, maďarský premiér -------------------Není to evropský problém, je to problém Německa. Uprchlíci nechtějí zŧstat v Maďarsku, ani na Slovensku, ani v Polsku, ani v Estonsku. Všichni chtějí do Německa. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Tolik Viktor Orbán. Na lince je Ivo Šlosarčík z katedry evropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Dobrý den. Ivo ŠLOSARČÍK, katedra evropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Hezké odpoledne. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------A Orbánova slova o tom, ţe přistěhovalecká vlna je německý problém, tak dost pobouřila německé politiky. To asi maďarský předseda vlády nevzal zrovna za dobrý konec, kdyţ chtěl Evropě vysvětlit svŧj postup vŧči uprchlíkŧm, ne? Ivo ŠLOSARČÍK, katedra evropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Tak, ona je docela dlouhá tradice situací, kdy, kdy Viktor Orbán se dostal do konfliktu s evropskými institucemi, nebo s jinými členskými zeměmi. Takţe víceméně to, co prohlásil, je dosti radikální ta formulace. Je víceméně v tradici jeho předchozích prohlášení. A je otázka, zda je to hlavně míněno opravdu Německu, nebo spíš to má přímo maďarskému voličstvu. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Já se potom ale ptám, proč tam vlastně potom Viktor Orbán jezdil? Já jsem myslel, ţe chtěl získat nějaký souhlas, nebo aspoň pochopení ze strany evropských lídrŧ. Ivo ŠLOSARČÍK, katedra evropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Tak, minimálně chtěl moţná otestovat, jak evropské instituce budou reagovat, jaké mají plány. A zda mezi evropskými institucemi je nějaký jednotný názor. Jinak z hlavních, jádro toho současného problému je to, ţe prostě unijní instituce a členské státy se chovají značně nepředvídatelně, vysílají velice matoucí signály, a to nejen vŧči uprchlíkŧm, ale i vŧči vládám jiných členských státŧ. Takţe jako nejen uprchlíci, ale i vlády členských Plné znění zpráv


státŧ jsou ve velmi komplikované informační situaci, kdy vlastně neví, jestli se jejich partneři v jiných státech Evropské unie budou chovat podle schengenských pravidel, nebo je, ta schengenská pravidla budou ohýbat, nebo přímo porušovat, nebo si vytvoří vlastní pravidla, které je pošlou někam jinam. Takţe jedna z těch motivací Orbánových pro cestu do Bruselu by mohla být opravdu zjistit, jaká nálada a jaké plány reálně existují. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------A co se v tomhle směru mŧţe Viktor Orbán vŧbec v Bruselu dozvědět? Je nějaká představa jasnější, jak tu krizi s uprchlíky řešit? Ivo ŠLOSARČÍK, katedra evropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Tak, jednotná jasná představa není. Budeme, já si myslím, ţe to je tou metodou malých postupných krokŧ, které se budou snaţit hasit ty největší problémové body. Ale samozřejmě je moţné, ţe tam náhle vstoupí prohlášení některého z dŧleţitých členských státŧ, nabízí se Německo, které ty karty úplně, úplně změní. V podstatě na stole jsou dvě moţnosti. Jedna je respektování dosavadních pravidel, nebo ţádost, aby aspoň doposud byla respektována, neţ se vymyslí něco jiného. A druhé je, druhá moţnost je prostě radikální přepsání unijních pravidel, a to je ten plán na přerozdělování uprchlíkŧ. Protoţe v současném systému, který, který je, tak přerozdělování ţadatelŧ o azyl prostě není na pořadu dne. Co je, co je v současných pravidlech, jsou pravidla pro rozdělování uprchlíkŧ podle klíče, které ty hraniční země jako Maďarsko neberou jako férový. Ale je tam i moţnost, aby jednotlivé členské státy poskytly azyl lidem, o které by se podle unijních pravidel mohly, měly postarat jiné země. To znamená, aby některý stát, jako třeba Německo, byli štědřejší při poskytování azylu. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Vysvětluje Ivo Šlosarčík z katedry evropských studií Fakulty sociálních věd UK. Děkuji vám, na slyšenou. Ivo ŠLOSARČÍK, katedra evropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Na slyšenou.

USA v České republice, aneb vlajka Konfederace v chatařské kolonii 4.9.2015

blisty.cz

str. 00

Proč nepřijímají Češi při svém obdivu k USA příslovečný protivládní kritický postoj amerických občanŧ? Bohumil Kartous hovoří Kryštofem Kozákem, vedoucím Katedry amerických studií Institutu mezinárodních studií na Fakultě sociálních věd Karlovy univerzity v tomto Rozhovoru Britských listŧ, který se vysílá na Regionální televizi na kabelu a internetu od pátku 4. září 2015.

URL| http://blisty.cz/art/78787.html

Zdá se, že ve světě teď nemáme většího přítele, než je Čína 4.9.2015

ČRo Plus

str. 02

17:10 Den podle…

Petr ŠIMŦNEK, moderátor -------------------Moje srdce se dnes na chvíli zastavilo. A to ve chvíli, kdyţ jsem se dozvěděl, ţe mŧj milovaný fotbalový klub, coţ nemŧţe být nic jiného, neţ Slavie, změnil majitele. Slavie je totiţ ode dneška v čínských rukou. Šedesát procent akcií koupila čínská firma China Energy Company, zbylých čtyřicet má český podnikatel Jiří Šimáně, majitel Travel Servisu. A je jasné, ţe je to výsledek spolupráce s finanční skupinou J&T Finance, kde má tahle Plné znění zpráv


čínská firma podíl uţ deset procent a mŧţe ho mít aţ třicet procent. Skupina jiţ v Česku koupila fotbalovou Slavii, v tomto týdnu Martinický palác na Hradčanském náměstí, budovu Ţivnobanky v Praze a ten podíl v J&T právě zvýšila na těch deset procent citovaných. A má to docela zajímavý kontext. Je to uţ několikátá zpráva v řadě, která spojuje Česko a Čínu. Nikdo nemohl přehlédnout, ţe jediným státníkem z Evropské unie, který se díval na Náměstí Nebeského klidu, na čínskou vojenskou přehlídku byl včera jistý Miloš Zeman. Čínu za poslední pŧlrok navštívil uţ podruhé, tentokrát tam jel bez Krtečka. A minulý týden oznámila příchod na český trh druhá největší čínská banka, předtím bylo oznámeno přímé letecké spojení Praha - Peking, příští rok k nám přijede čínský prezident. Jakoby se česká zahraniční politika zásadně změnila, jakoby najednou Čína byla náš největší přítel. Jak tedy teď ale vlastně česko - čínské vztahy oficiálně vypadají? A proč a kdo je dělá, jestli prezident anebo vláda? Nebo v součinnosti? Na to se zeptám Jana Šíra z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Dobrý den. Jan ŠÍR, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Dobrý den. Petr ŠIMŦNEK, moderátor -------------------Tak, jak vy hodnotíte ten kontext těch zpráv v česko - čínských vztazích z poslední doby? Je to náhodná série, nebo to má něco společného? Jan ŠÍR, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Tak, náhodná série to určitě není. A vnímám to v prvé řadě jako potvrzení rostoucí globální role Číny. Role nejenom tedy ve světové politice, ale i co se týče ekonomické moci. A to se samozřejmě promítá i do rozvoje obchodních vztahŧ se zeměmi mimo jiné evropského kontinentu. Petr ŠIMŦNEK, moderátor -------------------Slavisti si asi, slavisti si asi oddychnou, protoţe díky tomu Slavie nezkrachuje, ţe je v čínských rukách. Ale je tahle aktivnější role Číny v, ve vztazích s Českou republikou pro nás dobrá zpráva? Jan ŠÍR, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Tak, na posilování vztahŧ s Čínou asi nemŧţe být nic špatného. Horší je, pokud by se to mělo dít na úkor našich vztahŧ s našimi spojenci. A nelze v této souvislosti nepřipomenout to, ţe Miloš Zeman byl včera na té vojenské přehlídce osamocen. A to samozřejmě mŧţe být vnímáno jako odklon od společné linie třeba zemí Evropské unie, coţ by dobrá zpráva nebyla. Petr ŠIMŦNEK, moderátor -------------------Podle toho, co víme z čínských médií, tak ty tam citují právě, ţe Miloš Zeman svým zpŧsobem legitimizuje dobré vztahy k Číně. Takţe to svou roli asi má. Je to tak, ţe mŧţe Čína v České republice zkoušet vybudovat pátou kolonu v rámci Evropské unie? Jan ŠÍR, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Samozřejmě Čína je největším nejenom tedy světovým vývozcem, ale roste i její investiční aktivita v rŧzných zemích a oblastech světa. V tomto ohledu samozřejmě další nějaký oporný bod v Evropě se jí mŧţe hodit. Petr ŠIMŦNEK, moderátor -------------------Kdo vlastně určuje teď agendu a politiku vŧči Číně? Je to prezident Miloš Zeman, který je v tom velice aktivní, anebo je to vláda? Nebo mají na tu věc úplně stejný názor? Jan ŠÍR, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Plné znění zpráv


Na to se velice těţko odpovídá. Protoţe Hrad je, co se týče vydávání informací ohledně aktivit pana Zemana, poměrně skoupý. A ... Petr ŠIMŦNEK, moderátor -------------------Ale víme, ţe je teď v Šanghaji a ţe byl v Pekingu. To víme. Jan ŠÍR, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------To víme, ale třeba to, co má být tím zlatým hřebem té návštěvy, doposud nebylo oznámeno. A Hrad si to schovává aţ na zítřek. A uvidíme, jestli nějaký takový zlatý hřeb bude. A nicméně nelze si nepovšimnout toho, ţe prezident Zeman se snaţí velice výrazně vstupovat i do oblastí politického ţivota, kde mu třeba ústava tolik kompetencí nedává. A jedna z těchto oblastí je zahraniční politika. Petr ŠIMŦNEK, moderátor -------------------Vláda v tom má tedy jiný názor na česko - čínské vztahy, nebo je to podobné? Tak nebo vítá to, tu aktivitu Miloše Zemana? Jan ŠÍR, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Tak, kdyţ se podíváte třeba na nedávno schválenou koncepci zahraniční politiky, tam, o které byla vedena velice intenzivní debata na české politické scéně, tam se o odklonu od té předchozí linie, tak jak ji nyní razí Miloš Zeman, nehovoří. Nicméně musíme si uvědomit, ţe ty vztahy mezi vládou a Hradem jsou poměrně komplikované. A tímto zpŧ..., tímto já i vysvětluju to, ţe vláda někdy mŧţe být vnímána jako upozaděná ve formování zahraniční politiky, coţ je role, která jí přísluší. Petr ŠIMŦNEK, moderátor -------------------O česko - čínských vztazích na pozadí toho, ţe jedna čínská firma koupila podíl v jednom českém fotbalovém klubu a předtím koupila několik budov v Praze a tak dále a tak dále, jsme mluvili s Janem Šírem z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Děkujeme. Jan ŠÍR, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Já vám děkuji. Na shledanou.

Dnes v Praze začíná konference o politickém marketingu 4.9.2015

mediahub.cz

str. 00

Mediahub, Komunikace

Debatovat se bude o vládní komunikaci a trendech při volebních kampaních. Dopady politického marketingu na politiku a komunikaci s občany jsou hlavními tématy mezinárodní konference, na kterou si experty a politology do Prahy pozvala Karlova univerzita. Odborníci na ní budou dnes a zítra debatovat mimo jiné o vlivech vládní komunikace a politického marketingu na politický proces a o nových trendech při volebních kampaních. "Těším se zejména na diskuse o digitální komunikaci politikŧ s občany, zejména na Twitteru a dalších sociálních sítích. O tom bude mluvit například švédský odborník Thom Iddon," uvedla vedoucí katedry marketingové komunikace a PR Fakulty sociálních věd UK Denisa Hejlová. Tématem debat bude podle ní rovněţ pojem "public affairs" (veřejné záleţitosti), které česká veřejnost zná spíše jen jako lobbing. Tento termín ovšem zahrnuje také komunikaci, plánování, expertízy a další aktivity v návaznosti na politická a správní rozhodnutí. Plné znění zpráv


Mezi hlavní řečníky bude patřit Phil Harris z Business Research Instistute, který je mezinárodním expertem na public affairs, a Paul Baines z Cranfield University, který se v současné době věnuje i výzkumu marketingu terorismu. Dalším keynote speakerem je Ian Richardson, ředitel rozšířeného vzdělávání na Stockholm University School of Business. V programu vystoupí také například Andrew Hughes z Australian National University, konferenci moderuje politoloţka Anna Matušková. Podrobnosti ke konferenci najdete na webu fakulty zde.

URL| http://mediahub.cz/komunikace-35809/dnes-v-praze-zacina-konference-o-politickem-marketingu-900178

Kvůli estetickým normám supermarketů přichází třetina zeleniny vniveč 5.9.2015

prazskypatriot.cz str. 00 red

Pražský život

Aţ třetina zeleniny zŧstává leţet na poli, velká část je zaorána zpět do země. Je to nejen kvŧli počasí, ale i přísným estetickým standardŧm supermarketŧm, které navíc mnohdy na poslední chvíli ruší objednávky. Upozorňuje na to iniciativa Zachraň jídlo, jejíţ činovníci a dobrovolníci dnes na piazzetě Národního divadla rozdají 2000 porcí ze tří druhŧ polévky připravené z 250 kilogramŧ „nechtěné“ zeleniny. Dobrovolníci ji nasbírali na polích z přebytkŧ, paběrkovali. Podle slov Adama Podholy ze Zachraň jídlo byly reakce zemědělcŧ pozitivní. Dobrovolníci nasbírali více jak 3,5 tuny zeleniny, kterou prostřednictvím Potravinové banky rozdělili do třiceti organizací. Z části zeleniny připraví zmíněné polévky, aby lidé poznali, ţe chutnají. Podhola dodal, ţe kvŧli nesmyslnosti estetických standardŧ jednali zástupci iniciativy Zachraň jídlo se supermarkety. Bezvýsledně. Předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Jaroslav Zeman dodal, ţe (bez ohledu na politický reţim) byla lepší praxe před listopadem 1989, kdy zelenina byla členěna na první či druhou jakost a nestandard, který byl asi o 20 % levnější. Na pulty supermarketŧ se ale dostalo vše, dnes jen „pěkné“ kousky. A farmářské trhy či malé obchŧdky to nespasí… O aktivitách ve Velké Británii hovořila Dominika Jarosz z Feedback, iniciativy obdobné Zachraň jídlo. V Británii je znehodnoceno 20 aţ 40 % zeleniny (a ovoce), dŧvody jsou stejné jako v ČR. Za dobu, co iniciativa pŧsobí, zachránila jiţ milion porcí zeleniny a ovoce. „Je to jen nepatrný zlomek, kterým chceme na problém upozornit,“ řekla. Celoevropská petice čítá jiţ 1 200 000 podpisŧ Dodavatelé zeleniny do britských supermarketŧ jsou často z Keni – 1/4 objednané zeleniny odtamtud se vyhodí, na polích jí zŧstává polovina – téţ z estetických dŧvodŧ. Britská iniciativa vyjednala se supermarkety, ţe zelené fazolky z Keni lze zastřihnout jinou neţ poţadovanou technikou, aby se vešly do bedýnek a mohly být dovezeny. Tím byly zachráněny, v Keni je totiţ nezpracovávají. Za problém označila rušení objednávek na poslední chvíli. Iniciována byla celoevropská petice poţadující rovnější vztah dodavatelŧ a supermarketŧ – uţ ji podepsalo asi 1 200 000 občanŧ EU. Tomáš Uhnák z Ekumenické akademie Praha představil výzkum zneuţívání vyjednávací síly obchodních řetězcŧ, z něhoţ vyplývá, ţe řetězce v ČR disponují velkou vyjednávací silou, kterou vŧči dodavatelŧm často zneuţívají. „Pro mnohé dodavatele neexistuje jiná alternativa, neţ dodávat zboţí do obchodních řetězcŧ, pokud chtějí udrţet objem své výroby a zŧstat součástí trhu.“ To je jedno z hlavních zjištění výzkumu. I proto přichází plno zeleniny a ovoce vniveč. Podle Uhnáka by situaci mohla zlepšit novela zákona o významné trţní síle, kterou projednávají zákonodárci. Michal Broţa z Informačního centra OSN dodal, ţe vniveč přichází 1/3 veškerých potravin na světě (tedy i v ČR). Výroba pesta z mrkvových natí, mrkev v rohlíku



Happening Křivá polévka odstartuje v 10 hodin, polévka bude vydávána od 12 hodin. Účastníky čekají vystoupení lidí ze Zachraň jídlo, Potravinové banky Praha, Informačního centra OSN, Na Ovoce, HotKarot či britského Feedbacku. Od 10 do 15 hodin se na místě uskuteční tři workshopy. První se bude týkat výroby pesta z mrkvových natí, druhý moštování a třetí vaření mrkve v rohlíku, vše ze zachráněných ingrediencí. Večer se lze zúčastnit Afterparty na Fakultě sociálních věd (Hollar, Smetanovo nábřeţí 6). Od 20 hodin tam bude promítnut film Just Eat It!, následovat bude diskuse s Aurelle Destrée (Glopolis, CZ) a Jarosz z Feedbacku. Od 21.30 hodin bude hrát DJ Rolando (mexico/latino/groove).

URL| http://www.prazskypatriot.cz/kvuli-estetickym-normam-supermarketu-prichazi-tretina-zeleniny-vnivec/

Fotograf číslo 001 6.9.2015

respekt.cz str. 00 Pavel Turek

respekt.cz

Dokumentarista Pavel Dias konečně vydává svou první kniţní monografii Ze všeho nejvíc jsem selfmademan,“ tvrdí o svém fotografickém vzdělání Pavel Dias. Oblečený v khaki košili s krátkým rukávem sedí na gauči svého nevelkého bytu na praţských Vinohradech a co chvíli si na nose posunuje brýle, které zvětšují jeho beztak výrazné a ţivé oči. Bylo to v roce 1961, kdy vyloučeného studenta kamery a talentovaného fotografa Diase oslovil mladý docent Ján Šmok, zda by nenastoupil na praţskou FAMU do nově otevřeného oboru umělecká fotografie. Šlo o vŧbec první moţnost studovat v Československu fotografii na vysoké škole a Dias se stal historicky prvním – a v ročníku i jediným – studentem. FAMU zdaleka nebyla na výuku připravena a vše se mezi ním a pedagogy ladilo za pochodu; o tři roky později však Dias absolvoval a prošlápl tak cestu tuzemské vysokoškolské výuce fotografie. O to více je zaráţející, ţe tento fotograf s imatrikulačním číslem 001, výjimečně citlivý dokumentarista a prŧkopník humanistického přístupu v tehdejším Československu, se své první a opravdu dŧstojné kniţní monografie dočkal aţ v sedmasedmdesáti letech. Sám uţ pomalu v něco takového přestal doufat. Skromného tvŧrce k ní postrčili a projekt do finále dotáhli dva jeho o více neţ generaci mladší studenti z FAMU, kam se v devadesátých letech vrátil coby učitel. Progresivně pojatá publikace nabízí vhled do soustředěného a velmi osobního díla fotografa, který se vytrvale drţí desítky let svých tematických okruhŧ – ţivot na venkově a ve městě, dostihy či pozŧstatky holocaustu a koncentračních táborŧ. „Ta témata mají kořeny v mé rodině. Vše, co fotím, je do velké míry reakce na dětství,“ tvrdí Dias, v jehoţ vidění se prolínají traumata druhé světové války s vŧlí nahlíţet kaţdodenní ţivot vţdy z té lepší stránky. Vidět ţivot ve všem „Byla v tom láska, soudrţnost, laskavost. Vše, co je skutečně lidské,“ vzpomíná Dias na setkání s katalogem slavné výstavy The Family of Man (Lidská rodina), kterou dal v roce 1955 v newyorském Muzeu moderního umění dohromady fotograf a kurátor Edward Steichen. Expozice ukazovala ţivot v jeho obyčejnosti, mimo velké dějinné události, v cyklu, jenţ se odvíjel od narození přes radostné i tragické momenty aţ ke smrti. Generaci, kterou poznamenala válka, tento pohled na univerzální lidskou zkušenost přinášel obrovskou úlevu. Dával jí naději, ţe svět nejsou jen hrŧzy. Nejinak o tom hovoří i Dias. Okupaci proţíval jako dítě a hltal vzpomínky dědečka, který se vrátil z koncentračního tábora. Historicky příznačný je zpŧsob, jakým ke katalogu The Family of Man přišel. Daroval mu jej v roce 1956 bývalý voják wehrmachtu, který za války slouţil na posádce ve Zlíně, v jejíţ blízkosti měla Diasova matka cukrárnu. „Nebyli to všichni nacisté. Většina z nich byli otcové odvedení od rodin. Neměli se moc dobře, tak kšeftovali s ponoţkami, obvazy a jinými věcmi, které mohli postrádat. Měnili i s mojí maminkou,“ vzpomíná Dias na vojáky, kteří byli ze Zlína povoláni do bitvy u Stalingradu. Ten jejich měl štěstí, nezahynul, ale skončil na dlouhé roky v ruském vězení. Kdyţ se v roce 1956 vrátil do Kolína nad Rýnem, dozvěděl se, ţe v hladových poválečných letech Plné znění zpráv


posílala Diasova matka jeho dětem na Vánoce pár dárkŧ na přilepšenou. Na oplátku pak opatřil mladému Pavlovi, který se jiţ zajímal o fotografii, vytouţený katalog. „Díky té knize jsem pochopil, ţe kdyţ se kaţdodenní obyčejné výjevy zobrazí dobře, jsou schopny dojímat,“ vzpomíná na nově objevené obzory Dias. Kdyţ se mu pak o pár let později dostala do rukou monografie mistra pouliční fotografie Henriho Cartier-Bressona, bylo rozhodnuto. Začíná si všímat motivŧ v nejbliţším okolí a vytváří soubory Vesnice – domov a později Brno – ţivot města. Dostává prostor publikovat v nově vznikajícím Mladém světě a za manifest českého fotografického humanismu, který jde mimo budovatelskou ideologii, se dá pokládat výstava s příznačným názvem Chceme vidět ţivot ve všem, kterou uspořádal společně s Janem Bartŧškem a Miroslavem Huckem v roce 1960 v praţské Lucerně. K neokázalým snímkŧm z kaváren, tramvají, tanečních a dětských hřišť ovšem v pŧli šedesátých let začínají přibývat i přízračné temné stavby koncentračních táborŧ. Dias si začal připouštět nejen rodinnou historii, ale také dějiny středoevropského regionu. Z cyklu Torzo holocaustu, kvŧli němuţ navštívil Osvětim, Buchenwald, Mauthausen i Dachau, se stala posedlost, jíţ se kontinuálně věnoval aţ do roku 1995 – symbolického padesátého výročí konce války. Zdroj: Respekt „Zvětšování těch fotografií na mě pŧsobilo jako droga. Strašilo mě. Vycházel jsem z temné komory jako omámený,“ dodává Dias s tím, ţe si téma rozhodně nevybral, protoţe by ho bavilo. „Chtěl jsem tu hrŧzu prozkoumat. Stačil mi pohled na vápnem vybílené stěny a představa, ţe v tomto prostoru se tísnili lidé, dýchali a tupě se do těch zdí dívali.“ Tíhy však na Diase bylo příliš, obzvlášť kdyţ se k tomu koncem sedmdesátých let přidala osobní tragédie, kdy jeho sotva osmnáctiletý syn zemřel na leukemii. Smetlo ho to, ztratil ambice publikovat a prosazovat se jako autor. Další smysl a jistou úlevu našel aţ jako pedagog: nejprve na Střední uměleckoprŧmyslové škole v Brně a po roce 1989 i na FAMU. Pro spoustu studentŧ se stal naprosto určující figurou a není výjimkou, ţe s ním udrţují přátelské kontakty i dlouhé roky pro absolutoriu. „Byl bych ve svém věku asi mnohem zchátralejší nebýt těch mlaďochŧ, které kolem sebe mám,“ říká k tomu. Pomalu se ponořit „Byl to jediný učitel, z jehoţ konzultací jsem si něco doopravdy odnesl. Nesoupeřil se studenty a vţdy dokázal říct o fotografiích něco, co vás posunulo,“ vzpomíná dnešní proděkan fakulty sociálních věd a pedagog se zaměřením na fotoţurnalismus Filip Láb. Na Diasových hodinách se potkával i s grafickým designérem Janem Havlem (stojícím mimo jiné za subkulturními Kmeny). Kromě toho, ţe oceňovali jeho profesní i lidské stránky, vnímali jako obrovský dluh, ţe ojedinělému autorovi stále nevyšla reprezentativní kniha. Nepočítáme-li v to nepříliš povedený výběr z jeho fotografií dostihŧ: Koně formule 1/1. Havel se s Lábem o Diasově knize bavil téměř deset let, ale teprve v posledních třech to skutečně vzali do rukou produkčně, se zajištěním nakladatelství, i pokud jde o design. Výsledkem je výpravná česko-anglická monografie o 150 fotografiích, které nejsou nutně chronologicky řazené, ale rozvíjejí se podobně, jako se v prŧběhu let rozšiřoval Diasŧv záběr. Sleduje pŧvab všedního dění od vesnických rituálŧ a idyly přes atraktivní pohled na městský ţivot za ţeleznou oponou v šedesátých letech, odtud směrem k cyklu Torzo holocaustu a dále k dostihŧm na odlehčenou. Dias se tu vyjevuje jako autor, jehoţ snímky nejsou na první pohled efektní, ale pečlivě komponované. Rukopis, nálada i forma černobílého dokumentu je v jeho případě natolik vyprofilovaná, ţe kdyţ se na jedné dvoustraně potká momentka rozhýbané houpačky na pozadí Vyšehradu z roku 1962 se spáčem v linkovém autobusu z roku 1992, divák má pocit, ţe mohly vzniknout během toho samého odpoledne. Vyniká také, ţe Dias není rychlý reportér, ale musí se do tématu pomalu ponořit. Filip Láb na to upozorňuje v souvislosti s okupací v srpnu 1968. Zatímco jeho vrstevník a dobrý přítel Josef Koudelka se jako dravec vrhl do víru událostí a exponoval 250 filmŧ, Diase ona událost spíše paralyzovala a na jeho snímcích najdeme aţ odklízení následkŧ, smutek z pokoření a pak také tíseň z období po Palachově smrti. Místo konkrétní akce se jeho snímky soustředí na emoce, které v lidech události vyvolávají, proto jsou srozumitelné i s odstupem dekád. „Dias patří mezi autorské dokumentaristy raţení Koudelky nebo Markéty Luskačové. Zároveň má silný novinářský základ, a tak jsou jeho fotografie vţdy snadno čitelné,“ hodnotí Diasŧv styl Láb. Plné znění zpráv


Monografie shrnuje pouze Diasovu práci s černobílým kinofilmem, coţ je sice podstatná, ale stále jen část z jeho tvorby. Po roce 2000 začal pracovat s barvou i digitálním fotoaparátem, také se věnuje fotografování architektury: ať uţ se jedná o Baťŧv Zlín nebo ţidovské stavby. Stále je aktivní, právě tento víkend míří na vernisáţ Josefa Koudelky do Madridu a při té příleţitosti na jeho stole leţí i z internetu vytištěné texty o sefardských synagogách, které by rád navštívil. Má to své dŧvody, španělského pŧvodu je i jeho příjmení, které se na Moravu zatoulalo před mnoha staletími. Zdroj: Milan Bureš U Pavla Diase tak skutečně vše vychází z rodiny a z ryze osobního vlídného vnímání světa. Zŧstal věrný humanistickému směru fotografie, který mŧţe pŧsobit coby překonaný nebo aspoň dobově podmíněný, ale pro Diase má trvalou platnost: „Lidské touhy, cítění a chování neodezní s tím, jak se přeţije nějaký umělecký směr nebo jak to určí kritika. Dokud budou ţít lidé, bude existovat i humanistický pohled.“

URL| http://www.respekt.cz/tydenik/2015/37/fotograf-cislo-001

Čína investuje v Česku 7.9.2015

ČT 24

str. 05

22:00 Události, komentáře

David BOREK, moderátor -------------------Asi 10 miliard korun, tolik peněz podle prezidenta Zemana investuje v první fázi Čína v Česku. Finanční a energetická skupina CEFC z Šanghaje převezme podíl ve společnostech Travel Service a Pivovary Lobkowicz a stane se strategickým partnerem společnosti Médea. Skupina kromě toho koupila fotbalový klub Slavia a také nemovitosti v Praze. Navíc po Bank of China chce v Česku údajně otevřít pobočku další čínská banka. Miloš ZEMAN, prezident republiky -------------------Dohody, kdyţ to shrnu velice stručně, představují pravděpodobný začátek čínské investiční expanze, o které se tvrdilo, ţe nikdy nenastane. David BOREK, moderátor -------------------Ekonom Michal Mejstřík, host Událostí, komentářŧ. Vítejte. Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd UK -------------------Dobrý den. David BOREK, moderátor -------------------Je to jenom mŧj dojem, anebo je to skutečně vlna čínských investic v Česku? Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd UK -------------------Tak určitě zatím jsme na počátku toho procesu a určitě by neškodilo země, která je v tuto chvíli druhou největší světovou ekonomikou světa, která vyrábí 15 % světového HDP, vidět trošičku ještě další kroky, ale kaţdý začátek, a v tomto případě je to viditelný začátek, je, je slibný. David BOREK, moderátor -------------------To načasování, miliardové investice, několikeré transakce ohlášené během několika dnŧ, mŧţe to trochu souviset s nějakým třeba i plánováním v souvislosti s cestou prezidenta, ale ... Plné znění zpráv


Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd UK -------------------Tak já jsem vţdycky příznivcem v případě takových misí, jako je právě mise pana prezidenta, aby byly dobře připravené, protoţe nemá cenu vypravovat se na takovéto akce, které otevírají vlastně ..., končí jedna etapa, podepisují se určité smlouvy, ale otevírají se další příleţitosti, tak je určitě dobře, ţe ta cesta byla dobře připravená a ţe řada těch projektŧ byla takto ohlášena. David BOREK, moderátor -------------------/nesrozumitelné/ ... to načasování nepotvrzuje. Tu vazbu, kterou někteří ekonomové a politici vidí, tedy vazbu mezi politikou české vlády vŧči Číně na straně jedné a mezi čínsko-českou obchodní výměnou, ta vazba tam je? Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd UK -------------------Tak já vám řeknu pár čísel. Podívejme se na obchod s Ruskem, který přes veškeré úsilí, které česká strana v minulém roce vyvinula, tak se sice ze začátku vyvíjel dobře, ale v tuto chvíli třeba za první polovinu roku klesl o nějakých 30 % s Ruskem a oproti tomu se českému vývozu dařilo nejenom do světa, ale dařilo se právě i do Číny. Je přavda, ţe ta čísla z hlediska českého exportu do Číny jsou zatím zhruba poloviční oproti vývozu do Ruska, ale s ohledem na ten dramatický vývoj směrem do Ruska, který představuje 3,5 % světového HDP a Čína 15 % HDP, tak ta, ten potenciál pro tak malou zemi, jako je Česká republika, je vŧči té Číně značný, na druhé straně Číňané vyjednávají jako velmi úspěšní obchodníci a není vŧbec jednoduché se na čínském trhu prosadit, a proto to otevírání dveří právě v takovýchto misích má, má svou cenu. David BOREK, moderátor -------------------Ano a to mě zajímá. Jednají čínští "byznysmeni", třeba ti, kteří teď ohlašují některé akvizice v Česku, jako nelítostní manaţeři, kterým jde o zisk, anebo tam je přeci jenom nějaká politická agenda? Já to tedy přirovnám. V 80. letech v Československu bylo mnoho, předpokládám, i velice profesně zdatných manaţerŧ, ale vzhledem k naprostému postátnění tehdejší ekonomiky, tak logicky kaţdý takový manaţer musel mít politické vazby. Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd UK -------------------Tak já zas nejsem tak detailní znalec Číny, ale v kaţdém z takových typŧ zemí, jako je, jakou představuje Čína, v asijských zemích obecně, s významnou rolí státní ekonomiky, s významnou rolí sice privatizovaných bank, ale stále kontrolovaných státem, tak je dŧleţité jednat samozřejmě s vrcholnými představiteli, takţe z tohoto hlediska ta kombinace toho čínského zvláštního modelu, který, kdyţ přijedete do Číny, a já musím říci, ţe tam jezdím pravidelně, tak zjistíte, ţe firmy jsou třeba vlastněn 56 % soukromníky a ty firmy jsou nesmírně vlastně razantní a pŧsobí na všech světových trzích. To není náhoda, ţe Čína vlastně se vyhoupla tímto směrem. To by ţádná státní byrokracie nedokázala. David BOREK, moderátor -------------------Obavy z toho, ţe Čína má i jiné zájmy neţ jenom prostou obchodní výměnu, jsou namístě? Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd UK -------------------Tak vezměme si ten samotný fakt, ţe Čína je v tuto chvíli zemí, která je přeci jenom na druhé straně zeměkoule a tudíţ, pokud se podíváme na přítomnost například korejských investorŧ, tak ta tady je v tuto chvíli daleko silnější, stále ještě je daleko silnější a je to země o 50 milionech obyvatel, zatímco Čína má miliardu 350 milionŧ obyvatel. Takţe já si myslím, ţe je namístě nepřehlíţet druhou největší světovou ekonomiku a zase na druhé straně, nesmíme se všeho bát, prostě nesmíme diverzifikovat, na straně druhé, rozhodující část českého vývozu míří nikoli tímto směrem, ale směrem do Evropské unie a pro nás je v tuto chvíli stále ještě rozhodující, jak si bude vést právě Evropská unie a z tohoto hlediska ta kombinace právě těchto potenciálně, zatím marginálních trhŧ, ale stále podstatnějších trhŧ z hlediska budoucnosti, já si myslím, ţe má cenu a jako člověk, který pŧsobí v Mezinárodní obchodní komoře, si myslím, ţe v době, kdy světový obchod klesá, tak ty úspěchy českých exportérŧ jsou naprosto bezprecedentní. To, co jsem tady uváděl, ta čísla, v tuto chvíli to není vlastně odstartováno, to se musí odpracovat, to musí odpracovat ti samotní exportéři, ti samotní lidé, kteří jsou v těch, Plné znění zpráv


ať uţ firmách nebo ve sluţbách. To znamená, i v oblasti sluţeb, zejména přijíţdějící, ať uţ korejští, nebo zejména v tuto chvíli i čínští turisté jsou významným přílivem vlastně našeho exportu, protoţe tím, ţe přiváţejí zahraniční měnu. Takţe já bych se těchto krokŧ nebál a naopak je vítám, protoţe si myslím, ţe ta čísla mluví vlastní řečí. David BOREK, moderátor -------------------Jenom prosím na závěr, co říkáte na to zpomalení čínské ekonomiky, nebo rŧstu čínské ekonomiky ... Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd UK -------------------Tak s ohledem na to, ţe ekonomika Číny rostla 25 let takovým tempem, které vlastně historie nezaţila, tak musím říci, ţe je spíš překvapující, ţe určité zpomalení, ta určitá korekce toho vývoje přichází. Víte, v tuto chvíli mě trošku občas zaskočí ty hlasy, které zdŧrazňují propad čínské burzy, určitě, ale vemte si, ţe právě na burze v Číně se obchoduje převáţně většina firem, které jsou vlastněny, ať uţ soukromníky nebo státem. To znamená, ten dopad spíše míří na investory, kteří vzedmuli nepředstavitelnou vlnu a byla tam taková velká euforie, která vyhoupla ty ceny tak vysoko, ţe se vytvořily dočasná bublina, která teď byla korigována. Takţe já si myslím jako ekonom, já mám, vlastně ta zpětná vazba, kterou vlastně ekonomika poskytuje, to je vzácný signál a měli bysme si spíš váţit těch správných korekcí, které nás přivádějí do reality a jestliţe takovéto korekce vidíme i v Číně, je to docela namístě. David BOREK, moderátor -------------------Ekonom Michal Mejstřík. Děkujeme za návštěvu, na shledanou. Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd UK -------------------Také, ano, prosím, na shledanou.

„Aplikace je poctou pro učitele Cepáka, který podporoval zdravý životní styl“ 7.9.2015

Mladá fronta DNES str. 15 Jan Jakovljevič

Jižní Čechy

Petr Novák je jedním z autorŧ aplikace pro chytré telefony, která je zaměřená na zdravé stravování. Stáhnout si ji mŧţete zdarma. Za necelý měsíc to uţ udělalo 20 tisíc lidí. Zakladatele Fit receptŧ zájem těší a uţ připravují i kuchařku. ČESKÉ BUDĚJOVICE Loni odmaturoval na Biskupském gymnáziu v Českých Budějovicích a rozhodl se, ţe si dá před nástupem na vysokou školou rok pauzu. Chtěl dělat to, co ho baví. Před nedávnem spustil Petr Novák se svými spolupracovníky novou aplikaci, která se jmenuje Fit recepty. Je určená těm, kteří chtějí vařit zdravá jídla, ale nebaví je hledat v kuchařkách nebo na internetu. „Kdyţ nepočítám nějaké portály nebo profily na sociálních sítích, tak zatím v České republice neexistuje obdobná věc,“ popisuje 21letý Novák, který letos začne studovat na katedře Marketingové komunikace a PR na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Na obchodech s aplikacemi pro chytrá zařízení sklízejí Fit recepty aţ nečekaně velký úspěch. „Na AppStoru jsme měli za první dva dny přes tři a pŧl tisíce staţení. Na Google Play bylo to číslo téměř dvojnásobné. I reakce od veřejnosti jsou vesměs pozitivní,“ těší Nováka. V současnosti se počty staţení na obou platformách pohybují kolem dvaceti tisíc. Spustili ji 18. srpna Spuštění aplikace naplánoval na 18. srpna. „V ten den to bylo přesně pět let, co tragicky zahynul mŧj bývalý učitel Josef Cepák. Fit recepty jsou myšleny jako jakási pocta pro něj, protoţe podporoval zdravý ţivotní styl,“ podotýká Novák. Plné znění zpráv


Pro zaloţení projektu se rozhodl Novák se svým společníkem na začátku tohoto roku. Dali dohromady tým spolupracovníkŧ, na který jsou dále navázáni externí specialisté. „Dohromady nás je asi dvacet. Přesný počet však nelze uvést, protoţe většinu prací rozdělujeme na další lidi,“ uvádí Novák. K zaloţení aplikace přivedl Nováka jeho celoţivotní zájem o sport a zdravý ţivotní styl. „Zájem o kuchtění v tom není. V projektu pracuji spíš jako ten, kdo udává vizi, koordinuje jednotlivé lidi a podílí se na vývoji aplikací a jejich testování,“ popisuje Novák. Hlavním cílem aplikace je rozšíření zdravého ţivotního stylu v České republice. „Zároveň bychom chtěli lidem ukázat, ţe zdravé stravování mŧţe být jednoduché, chutné a levné,“ vypočítává Novák. Všechny recepty, kterých je přibliţně dvě stě, jsou pečlivě vyzkoušené. „Od toho máme v týmu dvě slečny, které jídla i vymýšlejí,“ říká Novák. U kaţdého receptu uvádějí tvŧrci vedle doby přípravy a přesného popisu postupu také nutriční hodnoty. „Ty nám spočítali specialisté. Probíhá to tak, ţe jim posíláme soupis surovin, které jsou pro daný recept potřebné. Pochopitelně musíme dodat také jejich přesnou gramáţ,“ dodává Novák. Obtíţnost receptŧ se rozlišuje na stupnici od jedné do pěti. Jednodušší pokrmy, jako jsou například palačinky nebo rŧzné nápoje, by měl podle Nováka zvládnout kaţdý. „Se zvyšující se sloţitostí by měli lidé uváţit své kuchařské dovednosti, aby pak nebyli výsledkem nemile překvapeni. Náročnost jsme ale určovali my, takţe se mŧţe stát, ţe někdo s touto naší klasifikací nebude souhlasit,“ upozorňuje Novák. Tvŧrci aplikace se vţdy snaţí u ingrediencí uvádět alternativy. „Lidé nemusí dělat jídla přesně tak, jako jsme to dělali my. Mohou improvizovat, ale zase by to neměli přehánět, aby absolutně nezničili podstatu daného receptu,“ varuje Novák. Aplikace je bez reklam a nepřináší jejím zakladatelŧm ţádné peníze. Novák by byl však rád, kdyby se situace v budoucnu změnila. „Zatím jsme do projektu investovali přibliţně 200 tisíc korun a byl bych rád, kdyby se nám alespoň část této sumy nějakým zpŧsobem vrátila. Ale je nutné říct, ţe peníze nejsou to, proč to děláme,“ říká. Programování Fit receptŧ, které jsou bezplatně dostupné na AppStore na Google Play, měla na starosti praţská firma Pixelmate. „Nechtěli jsme dávat dohromady svŧj programátorský tým, a tak jsme po dlouhém přemýšlení zvolili právě tuto společnost. Se spoluprací jsme velmi spokojeni a hodláme je oslovit pro další projekty,“ líčí Novák. Chystá se novinka Fitimpress Zakladatelé aplikace uţ připravují i kuchařku, jeţ bude pochopitelně plná zdravých jídel a nápojŧ. „Její obsah bude unikátní. Takové recepty jinde nezveřejníme,“ láká Novák. Nyní probíhá sběr e-mailových adres zájemcŧ o kuchařku. „Na ně jim budeme zasílat informace o přípravách knihy, ale i to, kdy bude kuchařka dostupná,“ upřesňuje. Novák se svým týmem uţ nyní připravuje další aplikaci, která se bude jmenovat Fitimpress. Zde se budou mít lidé, kteří cvičí, moţnost vzájemně poznávat, dělit se o zkušenosti anebo vystavovat výsledky svého úsilí. „V současnosti fungují webové stránky Fitimpress.cz. Tato aplikace je však vývojářsky mnohem náročnější neţ Fit recepty, a tak její programování trvá pochopitelně déle,“ říká Novák. Kdyţ nepočítám nějaké portály nebo profily na sociálních sítích, tak zatím v České republice neexistuje obdobná věc. O autorovi| Jan Jakovljevič, spolupracovník MF DNES Foto autor| Foto: Marek Podhora, MAFRA Foto popis| Zdravá jídla v mobilu K zaloţení aplikace přivedl Petra Nováka jeho celoţivotní zájem o sport a zdravý ţivotní styl. Regionalni mutace| Mladá fronta DNES - jiţní Čechy

FotoGraF Číslo 001 7.9.2015

Respekt str. 51 PAVEL TUREK

Kultura

Dokumentarista Pavel Dias konečně vydává svou první kniţní monografi i Plné znění zpráv


Ze všeho nejvíc jsem selfmademan,“ tvrdí o svém fotografickém vzdělání Pavel Dias. Oblečený v khaki košili s krátkým rukávem sedí na gauči svého nevelkého bytu na praţských Vinohradech a co chvíli si na nose posunuje brýle, které zvětšují jeho beztak výrazné a ţivé oči. Bylo to v roce 1961, kdy vyloučeného studenta kamery a talentovaného fotografa Diase oslovil mladý docent Ján Šmok, zda by nenastoupil na praţskou FAMU do nově otevřeného oboru umělecká fotografie. Šlo o vŧbec první moţnost studovat v Československu fotografii na vysoké škole a Dias se stal historicky prvním - a v ročníku i jediným - studentem. FAMU zdaleka nebyla na výuku připravena a vše se mezi ním a pedagogy ladilo za pochodu; o tři roky později však Dias absolvoval a prošlápl tak cestu tuzemské vysokoškolské výuce fotografie. O to více je zaráţející, ţe tento fotograf s imatrikulačním číslem 001, výjimečně citlivý dokumentarista a prŧkopník humanistického přístupu v tehdejším Československu, se své první a opravdu dŧstojné kniţní monografie dočkal aţ v sedmasedmdesáti letech. Sám uţ pomalu v něco takového přestal doufat. Skromného tvŧrce k ní postrčili a projekt do finále dotáhli dva jeho o více neţ generaci mladší studenti z FAMU, kam se v devadesátých letech vrátil coby učitel. Progresivně pojatá publikace nabízí vhled do soustředěného a velmi osobního díla fotografa, který se vytrvale drţí desítky let svých tematických okruhŧ - ţivot na venkově a ve městě, dostihy či pozŧstatky holocaustu a koncentračních táborŧ. „Ta témata mají kořeny v mé rodině. Vše, co fotím, je do velké míry reakce na dětství,“ tvrdí Dias, v jehoţ vidění se prolínají traumata druhé světové války s vŧlí nahlíţet kaţdodenní ţivot vţdy z té lepší stránky. Vidět ţivot ve všem „Byla v tom láska, soudrţnost, laskavost. Vše, co je skutečně lidské,“ vzpomíná Dias na setkání s katalogem slavné výstavy The Family of Man (Lidská rodina), kterou dal v roce 1955 v newyorském Muzeu moderního umění dohromady fotograf a kurátor Edward Steichen. Expozice ukazovala ţivot v jeho obyčejnosti, mimo velké dějinné události, v cyklu, jenţ se odvíjel od narození přes radostné i tragické momenty aţ ke smrti. Generaci, kterou poznamenala válka, tento pohled na univerzální lidskou zkušenost přinášel obrovskou úlevu. Dával naději, ţe svět nejsou jen hrŧzy. Nejinak o tom hovoří i Dias. Okupaci proţíval jako dítě a hltal vzpomínky dědečka, který se vrátil z koncentračního tábora. Historicky příznačný je zpŧsob, jakým ke katalogu The Family of Man přišel. Daroval mu jej v roce 1956 bývalý voják wehrmachtu, který za války slouţil na posádce ve Zlíně, v jejíţ blízkosti měla Diasova matka cukrárnu. „Nebyli to všichni nacisté. Většina z nich byli otcové odvedení od rodin. Neměli se moc dobře, tak kšeftovali s ponoţkami, obvazy a jinými věcmi, které mohli postrádat. Měnili i s mojí maminkou,“ vzpomíná Dias na vojáky, kteří byli ze Zlína povoláni do bitvy u Stalingradu. Ten jejich měl štěstí, nezahynul, ale skončil na dlouhé roky v ruském vězení. Kdyţ se v roce 1956 vrátil do Kolína nad Rýnem, dozvěděl se, ţe v hladových poválečných letech posílala Diasova matka jeho dětem na Vánoce pár dárkŧ na přilepšenou. Na oplátku pak opatřil mladému Pavlovi, který se jiţ zajímal o fotografii, vytouţený katalog. „Díky té knize jsem pochopil, ţe kdyţ se kaţdodenní obyčejné výjevy zobrazí dobře, jsou schopny dojímat,“ vzpomíná na nově objevené obzory Dias. Kdyţ se mu pak o pár let později dostala do rukou monografie mistra pouliční fotografie Henriho Cartier-Bressona, bylo rozhodnuto. Začíná si všímat motivŧ v nejbliţším okolí a vytváří soubory Vesnice - domov a později Brno - ţivot města. Dostává prostor publikovat v nově vznikajícím Mladém světě a za manifest českého fotografického humanismu, který jde mimo budovatelskou ideologii, se dá pokládat výstava s příznačným názvem Chceme vidět ţivot ve všem, kterou uspořádal společně s Janem Bartŧškem a Miroslavem Huckem v roce 1960 v praţské Lucerně. K neokázalým snímkŧm z kaváren, tramvají, tanečních a dětských hřišť ovšem v pŧli šedesátých let začínají přibývat i přízračné temné stavby koncentračních táborŧ. Dias si začal připouštět nejen rodinnou historii, ale také dějiny středoevropského regionu. Z cyklu Torzo holocaustu, kvŧli němuţ navštívil Osvětim, Buchenwald, Mauthausen i Dachau, se stala posedlost, jíţ se kontinuálně věnoval aţ do roku 1995 symbolického padesátého výročí konce války. „Zvětšování těch fotografií na mě pŧsobilo jako droga. Strašilo mě. Vycházel jsem z temné komory jako omámený,“ dodává Dias s tím, ţe si téma rozhodně nevybral, protoţe by ho bavilo. „Chtěl jsem tu hrŧzu prozkoumat. Stačil mi pohled na vápnem vybílené stěny a představa, ţe v tomto prostoru se tísnili lidé, dýchali a tupě se do těch zdí dívali.“ Tíhy však na Diase bylo příliš, obzvlášť kdyţ se k tomu koncem sedmdesátých let přidala osobní tragédie, kdy jeho sotva osmnáctiletý syn zemřel na leukemii. Smetlo ho to, ztratil ambice publikovat a prosazovat se jako autor. Další smysl a jistou úlevu našel aţ jako pedagog: nejprve na Střední uměleckoprŧmyslové škole v Brně a po roce 1989 i na FAMU. Pro spoustu studentŧ se stal naprosto určující Plné znění zpráv


figurou a není výjimkou, ţe s ním udrţují přátelské kontakty i dlouhé roky pro absolutoriu. „Byl bych ve svém věku asi mnohem zchátralejší nebýt těch mlaďochŧ, které kolem sebe mám,“ říká k tomu. Pomalu se ponořit „Byl to jediný učitel, z jehoţ konzultací jsem si něco doopravdy odnesl. Nesoupeřil se studenty a vţdy dokázal říct o fotografiích něco, co vás posunulo,“ vzpomíná dnešní proděkan fakulty sociálních věd a pedagog se zaměřením na fotoţurnalismus Filip Láb. Na Diasových hodinách se potkával i s grafickým designérem Janem Havlem (stojícím mimo jiné za subkulturními Kmeny). Kromě toho, ţe oceňovali jeho profesní i lidské stránky, vnímali jako obrovský dluh, ţe ojedinělému autorovi stále nevyšla reprezentativní kniha. Nepočítámeli v to nepříliš povedený výběr z jeho fotografií dostihŧ: Koně formule 1/1. Havel se s Lábem o Diasově knize bavil téměř deset let, ale teprve v posledních třech to skutečně vzali do rukou produkčně, se zajištěním nakladatelství, i pokud jde o design. Výsledkem je výpravná česko-anglická monografie o 150 fotografiích, které nejsou nutně chronologicky řazené, ale rozvíjejí se podobně, jako se v prŧběhu let rozšiřoval Diasŧv záběr. Sleduje pŧvab všedního dění od vesnických rituálŧ a idyly přes atraktivní pohled na městský ţivot za ţeleznou oponou v šedesátých letech, odtud smějí rem k cyklu Torzo holocaustu a dále k dostihŧm na odlehčenou. Dias se tu vyjevuje jako autor, jehoţ snímky nejsou na první pohled efektní, ale pečlivě komponované. Rukopis, nálada i forma černobílého dokumentu je v jeho případě natolik vyprofilovaná, ţe kdyţ se na jedné dvoustraně potká momentka rozhýbané houpačky na pozadí Vyšehradu z roku 1962 se spáčem v linkovém autobusu z roku 1992, divák má pocit, ţe mohly vzniknout během toho samého odpoledne. Vyniká také, ţe Dias není rychlý reportér, ale musí se do tématu pomalu ponořit. Filip Láb na to upozorňuje v souvislosti s okupací v srpnu 1968. Zatímco jeho vrstevník a dobrý přítel Josef Koudelka se jako dravec vrhl do víru událostí a exponoval 250 filmŧ, Diase ona událost spíše paralyzovala a na jeho snímcích najdeme aţ odklízení následkŧ, smutek z pokoření a pak také tíseň z období po Palachově smrti. Místo konkrétní akce se jeho snímky soustředí na emoce, které v lidech události vyvolávají, proto jsou srozumitelné i s odstupem dekád. „Dias patří mezi autorské dokumentaristy raţení Koudelky nebo Markéty Luskačové. Zároveň má silný novinářský základ, a tak jsou jeho fotografie vţdy snadno čitelné,“ hodnotí Diasŧv styl Láb. Monografie shrnuje pouze Diasovu práci s černobílým kinofilmem, coţ je sice podstatná, ale stále jen část z jeho tvorby. Po roce 2000 začal pracovat s barvou i digitálním fotoaparátem, také se věnuje fotografování architektury: ať uţ se jedná o Baťŧv Zlín nebo ţidovské stavby. Stále je aktivní, právě tento víkend míří na vernisáţ Josefa Koudelky do Madridu a při té příleţitosti na jeho stole leţí i z internetu vytištěné texty o sefardských synagogách, které by rád navštívil. Má to své dŧvody, španělského pŧvodu je i jeho příjmení, které se na Moravu zatoulalo před mnoha staletími. U Pavla Diase tak skutečně vše vychází z rodiny a z ryze osobního vlídného vnímání světa. Zŧstal věrný humanistickému směru fotografie, který mŧţe pŧsobit coby překonaný nebo aspoň dobově podmíněný, ale pro Diase má trvalou platnost: „Lidské touhy, cítění a chování neodezní s tím, jak se přeţije nějaký umělecký směr nebo jak to určí kritika. Dokud budou ţít lidé, bude existovat i humanistický pohled.“ Q www. RESPEKT. CZ/AUDIO PAVEL DIAS (77) Fotograf a pedagog. Prŧkopník humanistické fotografie v bývalém Československu. Od roku 1959 spolupracoval s čerstvě zaloţeným časopisem Mladý svět. Kromě toho se věnoval volné tvorbě v cyklech Torzo holocaustu, Koně formule 1/1, Ţidovská Morava a Slezsko. Fotografi i vystudoval na FAMu, kam se v roce 1989 vrátil i jako pedagog. Dnes učí na univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Jeho první autorskou monografi i vydává Nakladatelství Karolinum. Foto autor| foto milan bureš Foto autor| FOTO PAVEL DIAS Foto popis| Obyčejné výjevy mohou dojímat. (Pavel Dias) Foto popis| Láska, soudrţnost, laskavost. (Paříţ, 1968)

Jak jsem nebyl přijat na žurnalistiku, aneb vlastenec=skinhead (spicka) 8.9.2015

idnes.cz - blog Vladimír Špička

str. 00



Moje vlastní zkušenost z přijímacího řízení na Karlovu univerzitu, které se podobalo noční mŧře. Pár vět o tom, jak arogance a povýšenost mŧţou otřást mladým a naivním studentem, v jehoţ kŧţi jsem nic netušíc vkročil do místnosti. Tento článek nemá za úkol pohanit Univerzitu Karlovu a téţ se v něm nechci domáhat spravedlnosti či něčeho podobného, jen bych rád poukázal na dle mého názoru nekorektní chování zkušební komise a chci se podělit o tuto zkušenost, jelikoţ nechat si ji pro sebe by pro mě znamenalo sklopit uši a jít se schovat do kouta, coţ není mŧj styl. No a teď tedy k věci. Nejprve bych se chtěl pozastavit nad organizací druhého kola přijímacího řízení na ţurnalistiku (bakalář), jelikoţ prezence všech uchazečŧ byla stanovena na 8:30, jenţe zkoušení nemělo pevný časový rámec a někteří studenti, kteří měli tu „smŧlu“ a nosí příjmení s počátečním písmenem ke konci abecedy (i mŧj případ), byli nuceni čekat aţ 5 hodin na chodbě, neţ na ně přišla řada. To by se moţná ještě dalo přejít co mě však zaráţí, je fakt, ţe první uchazeči byli podrobeni zkoušení pouhých 15 minut, zatímco například já jsem byl zkoušen minut 40. To zásadně odporuje poţadavku na stejné podmínky pro všechny uchazeče. Jen doplním, ţe polovinu oněch 40 tvořilo ticho a přemýšlení komise, na co se mě vlastně zeptat. Daleko více mě však znepokojilo chování zkušební komise.. Byl jsem zkoušen třemi staršími ţenami, přičemţ se však aktivně do zkoušení zapojily pouze dvě z nich. Musím říct, ţe zejména arogance jedné paní zkoušející byla téměř odzbrojující. Druhá paní zkoušející se zase během zkoušení zmínila, ţe uţ je unavená a v kontextu to znamenalo, ţe je pro ni uţ těţké se mnou spolupracovat. Toto se mi jeví jako naprosto neprofesionální přístup, jelikoţ jsem měl za to, ţe alespoň profesoři a profesorky na akademické pŧdě by si mohli zachovat jistou míru profesionality a zároveň respektu k druhým. Pokud tyto paní nezvládají udrţovat stejné podmínky pro všechny uchazeče, ať tedy raději nezkouší. Mám za to, ţe autor jakéhokoli textu by se měl snaţit nezobecňovat. Také bych od zkušební komise čekal snahu o práci s kaţdým jedincem zvlášť - to bohuţel nebyl tento případ. Bylo mi řečeno, ţe paní zkoušející zná takovéto typy studentŧ, jako jsem já; začínají na FAMU, poté se přesunou na ţurnalistiku a pak na Pedagogickou fakultu, kdyţ se nikde nezadaří. Skutečně nevím, kde paní vzala kopírovací list, přes který si „nás“ tak hezky narýsovala, ale přijde mi, ţe pokud se na tak malé fakultě jako je fakulta sociálních věd, jedná s uchazeči plošně a bez snahy je rozlišit, těţko si z ní člověk má šanci odnést něco víc, neţ znechucení nad takovýmto postupem. To však není vše. Do svého ţivotopisu jsem zařadil všechny své dosavadní zkušenosti a úspěchy doufajíc, ţe by to mohlo být pro komisi signálem, ţe jsem člověk schopný a nikoliv člověk „povalečského“ typu. Pocítil jsem však tvrdou ránu přímo do čela. Kaţdá věc, které jsem se věnoval, jakoby byla přítěţí, jelikoţ jsem se dozvěděl, ţe jsem očividně člověk bez ţádného hlubšího zaměření. Toto tvrzení mi vyrazilo dech, jelikoţ paní zkoušející mají zřejmě pocit, ţe by se člověk měl věnovat jedné, maximálně dvěma činnostem, aby náhodou příliš nerozptyloval svou pozornost. Duch renesančního člověka se jiţ zřejmě nenosí. (Jen pro úplnost, v mém ţivotopise jsem uvedl zvukařinu, natočení krátkého filmu, ocenění „Začínající spisovatel“, či hru na kytaru a na bicí.) Paní zkoušející se poté výrazně podivovaly nad tím, ţe člověk hrající na hudební nástroje a se zvukařskými zkušenostmi se hlásí na ţurnalistiku, zřejmě je dle jejich názoru dobrý ţurnalista jedině ten, který si dá facku, kdykoli jen pomyslí na jinou činnost. Paní zkoušející mi poté ještě vytkla, ţe mŧj seznam četby je tvořen maturitní četbou, coţ nebyla tak úplně pravda, jelikoţ knihy z maturitní četby tvořily jen asi polovinu knih v mém seznamu a navíc by mě zajímalo, co by asi paní čekala, kdyţ jsem měsíc před touto zkouškou maturoval! Ještě bych se rád zamyslel nad snad posledním nešvarem. Tím je fakt, ţe dle výsledku mé zkoušky bych byl špatným ţurnalistou, protoţe jsem si nevzpomněl, kdo je Fero Fenič a Karel Saudek (za neznalost Saudka se zpětně trochu stydím), či jsem ve výčtu hudebních akcí zapomněl na festival Trutnoff. Přesně v tomto duchu se neslo zkoušení, protoţe ačkoliv jsem zmínil čtyři hudební festivaly v ČR, dámy si našly ten pátý, který jsem uţ nevěděl. To samé se opakovalo u filmových festivalŧ, kde jsem vyjmenoval tři konající se v ČR, ale nevzpomněl jsem si na Febiofest, který opět dámy chtěly. Zkouška se nesla ve stylu: „najděme to, co uchazeč neví a zaměřme se na to“. Vŧbec nepadla řeč na daleko zásadnější problémy dnešní doby, jako krize ve světě, situace v české společnosti či hospodářské otázky, coţ jsou dle mého názoru daleko PODSTATNĚJŠÍ vědomosti pro ţurnalistu, neţ to, kdo natočil jaký cyklus pro Českou televizi. Aby to snad nevypadalo, ţe jsem jim neodpověděl na ţádnou otázku, dodávám, ţe jsem dotazŧ zodpověděl poměrně dost - jenţe kdyţ člověk nechce slyšet odpověď, vhodnou otázku si vţdy najde... Plné znění zpráv


To nejlepší nakonec jak se říká. Jedno z největších rozhořčení mi připravila arogantní paní zkoušející, kdy po přečtení nadpisu mého článku („Mŧj pohled na vlastenectví, vztahy mezi lidmi a tak podobně“) se mě dotázala, zda má čekat něco ve smyslu skinheadŧ. Tedy podle paní profesorky vyučující na nejstarší univerzitě ve střední Evropě se vlastenectví rovná skinheadŧm! To je snad to nejméně příjemné zjištění ze všech. Obor ţurnalistika, který by měl nést odkaz národních obroditelŧ, je vyučován někým, kdo má pocit, ţe vlastenec je skinhead, to snad nepotřebuje komentář… Nejsem člověk, co by si často stěţoval, naopak se vţdy snaţím situaci vyhodnotit a spíše se nevydávat konfliktní cestou, ale v tomto případě věc nemohu nechat jen tak, jelikoţ bych si to do smrti vyčítal. Zkouška byla dle mého názoru vedena neprofesionálně a bez snahy skutečně zjistit, jestli se daný uchazeč hodí na obor ţurnalistika. Vladimír Špička Vladimír Špička

URL| http://spicka.blog.idnes.cz/c/475851/jak-jsem-nebyl-prijat-na-zurnalistiku-anebvlastenecskinhead.html?ref=rss

ÚOHS schválil prodej majitele regionálních Deníků Vltava-Labe-Press Pentě 9.9.2015

denik.cz

str. 00

Ekonomika

Brno - Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe (ÚOHS) 9. září schválil prodej vydavatelství Vltava-Labe-Press investiční skupině Penta. Podle antimonopolního úřadu nebude mít spojení za následek podstatné narušení hospodářské soutěţe. Rozhodnutí není dosud pravomocné, uvedl předseda ÚOHS Petr Rafaj. Noviny prodává německý koncern Verlagsgruppe Passau. " Součástí akvizice je také 51 procentní podíl ve společnosti Astrosat Média, která vydává časopisy Květy, Vlasta, Story, TV magazín a National Geographic Česko, dále 70 procent ve společnosti Česká distribuční, 35 procent v distribuční firmě PNS a 30 procent ve zprostředkovateli webové reklamy AdActive. Podle Tomáše Trampoty z katedry mediálních studií Fakulty sociálních věd má VLP pŧsobící v oblasti regionálního tisku větší kumulativní zásah čtenářŧ neţ většina deníkových titulŧ a často se na její sílu zapomíná. Německý mediální koncern uvedl, ţe VLP prodal ze strategických dŧvodŧ. "Tato transakce nám totiţ umoţní se více soustředit na německý trh, kde chceme pokračovat v dalším rŧstu," uvedla generální ředitelka Verlagsgruppe Passau Simone Tucci-Diekmannová. Penta je středoevropská investiční skupina, zaloţená v roce 1994. Pŧsobí zejména ve zdravotnictví, finančních sluţbách, výrobě, maloobchodu a v realitním developmentu. "

URL| http://www.denik.cz/ekonomika/uohs-schvalil-prodej-majitele-regionalnich-deniku-vltava-labe-press-pente20150909.html



Kdo je vlastně ekonomický migrant? 9.9.2015

ČRo Plus

str. 04


Ondřej KONRÁD, moderátor -------------------Co nebo kdo je vlastně takřečený ekonomický emigrant, o nichţ se nyní tak často hovoří, odpověď na tuto otázku nabízí Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Reakce politikŧ na migrační vlnu sestává z rŧzných frází, které sice na část veřejnosti mohou pŧsobit rozhodně či chlácholivě, ale ve skutečnosti situaci jen zatemňují. Klasickou ukázkou je tvrzení, ţe musíme rozlišit uprchlíky skutečně postiţené válkou od ekonomických migrantŧ. Migrační chaos a neschopnost na něj reagovat se projevují i v neexistenci statistik, jeţ by nám poskytly alespoň hrubý obraz o sloţení uprchlíkŧ a jejich motivech. Nicméně pojem ekonomický migrant je v daných souvislostech tak jako tak velmi nepřesný. Ţivotní perspektivy lidské bytosti ţijící v Africe nebo na Blízkém východě totiţ nejsou kdovíjak skvělé ani v situaci, kdy v její zemi zrovna nehoří válečný konflikt. Zaostalé ekonomiky zpravidla, snad kromě těţebního prŧmyslu, neposkytují mnoho příleţitostí, a pokud ano, získání dobrého místa třeba ve sféře cestovního ruchu mŧţe být podmíněno úplatkem nebo příslušností k nějaké rodové či kmenové struktuře. A i kdyţ se někomu dejme tomu podaří pilnou prací nebo inovativním přístupem rozmnoţit majetek, musí třeba počítat s tím, ţe se dostaví zástupci nějaké mafie s poţadavkem na „výpalné“. Zkrátka řečeno, člověk v oblastech, odkud nyní prchají zástupy, nemá moc šancí zlepšit své postavení vlastním úsilím a prací. Právě tato frustrující skutečnost vedla k takzvanému arabskému jaru, jeţ skončilo vlastně bez výsledku. Stávající reţimy se většinou udrţely pomocí dílčích reforem. V Egyptě, po peripetiích se svobodnými volbami, v nichţ ale zvítězilo Muslimské bratrstvo, se vše vrátilo takříkajíc do starých kolejí - k vojenské diktatuře. Libye se rozpadla, Sýrii rozvrací občanská válka. Arabské jaro a současná migrační vlna tedy mají podobné příčiny, časté tvrzení, ţe nyní čelíme dŧsledkŧm špatné politiky Západu, jeţ podporovala arabské revoluce, je hodně zavádějící. Ta údajně správná západní politika totiţ spočívala v napomáhání diktátorŧm typu Mubaraka v Egyptě nebo Kaddáfího v Libyi, neboli v udrţování reţimŧ, které bránily tamním společnostem v rozvoji. Moţná to mohlo fungovat, kdyby v dané oblasti ţilo mnohem méně lidí, demografický rŧst však zpŧsobil neřiditelný přetlak. Migranti, kteří dejme tomu neprchají přímo před výstřely a bombami, tak sice usilují o vylepšení ekonomické situace, nicméně se snaţí uniknout především bezvýchodnosti ţivotu, v němţ vlastní sebelepší snahou nemohou mnoho změnit. Samozřejmě, o cíli své cesty mají notně zidealizovanou představu a sráţka s realitou německého nebo britského ráje na zemi mŧţe být hodně tvrdá. Ale i tak se pojem „ekonomický migrant“ pro ně prostě moc nehodí. A to i z toho dŧvodu, ţe ona bezperspektivnost má politické kořeny, je dána téţ autoritářským a korupčním charakterem reţimŧ, které Západ dlouho podporoval. Politika podpory rŧzných Mubarakŧ si však nyní vybírá svou daň, kterou významná část evropských politikŧ i obyvatel nechce moc platit.

ÚOHS schválil prodej vydavatelství Vltava-Labe-Press Pentě 9.9.2015 finance.cz str. 00 Financninoviny.cz Brno 9. září (ČTK) - Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe (ÚOHS) schválil prodej vydavatelství Vltava-LabePress investiční skupině Penta. Podle antimonopolního úřadu nebude mít spojení za následek podstatné narušení hospodářské soutěţe. Rozhodnutí bylo vydáno dnes a není dosud pravomocné, uvedl předseda ÚOHS Petr Rafaj. Noviny prodává německý koncern Verlagsgruppe Passau. ÚOHS vedl pouze zjednodušené řízení. To znamená, ţe případ posuzoval ve zkráceném reţimu. Součástí akvizice je také 51 procentní podíl ve společnosti Astrosat Média, která vydává časopisy Květy, Vlasta, Story, TV magazín a National Geographic Česko, dále 70 procent ve společnosti Česká distribuční, 35 procent v distribuční firmě PNS a 30 procent ve zprostředkovateli webové reklamy AdActive. Plné znění zpráv


Penta nezařadí VLP do společnosti News and Media Holding, která zastřešuje její mediální aktivity na Slovensku, ale vydavatelství bude přímo odpovědné vedení skupiny. Mediální investice Penty v ČR a na Slovensku je třeba vidět odděleně. Co lze potvrdit, je fakt, ţe budeme hledat především ekonomické synergie tam, kde mají smysl, uvedl uţ dříve mluvčí Penty Ivo Mravinac. Podle Tomáše Trampoty z katedry mediálních studií Fakulty sociálních věd je koupě vydavatelství VLP logickým pokračováním aktivit Penty na Slovensku. Zároveň jde o pokračování trendu, kdy do českých médií vstupují společnosti s jádrem činnosti mimo média, který začal roku 2003 vstupem PPF do servisní společnosti TV Nova, uvedl Trampota. VLP s monopolem v oblasti regionálního tisku má podle něj větší kumulativní zásah čtenářŧ neţ většina deníkových titulŧ a často se na její sílu zapomíná. Pro Pentu mŧţe jít zároveň o výhodný nosič inzerce a reklamy na produkty a sluţby této skupiny, uvedl uţ dříve Trampota. O dŧvodech vstupu do mediální sféry mluvil v dubnovém rozhovoru s Hospodářskými novinami spolumajitel Penty Marek Dospiva. Zmínil budování transparentnějšího prostředí, vyuţití synergií s ostatními firmami, ale také obranu před iracionálním napadáním, coţ podle něj novináři nazývají jako pořízení si atomového kufříku. Německý mediální koncern uvedl, ţe VLP prodal ze strategických dŧvodŧ. Tato transakce nám totiţ umoţní se více soustředit na německý trh, kde chceme pokračovat v dalším rŧstu, uvedla generální ředitelka Verlagsgruppe Passau Simone Tucci-Diekmannová. Penta je středoevropská investiční skupina, zaloţená v roce 1994. Pŧsobí zejména ve zdravotnictví, finančních sluţbách, výrobě, maloobchodu a v realitním developmentu.

URL| http://www.finance.cz/zpravy/finance/451418/

Antimonopolní úřad schválil prodej vydavatelství Vltava-Labe-Press skupině Penta 9.9.2015

lidovky.cz

str. 00 Lidovky / Státní pokladna ČTK

Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe (ÚOHS) schválil prodej vydavatelství Vltava-Labe-Press investiční skupině Penta. Podle antimonopolního úřadu nebude mít spojení za následek podstatné narušení hospodářské soutěţe. Rozhodnutí bylo vydáno ve středu a není dosud pravomocné, uvedl předseda ÚOHS Petr Rafaj. Noviny prodává německý koncern Verlagsgruppe Passau. ÚOHS vedl pouze zjednodušené řízení. To znamená, ţe případ posuzoval ve zkráceném reţimu. Součástí akvizice je také 51procentní podíl ve společnosti Astrosat Média, která vydává časopisy Květy, Vlasta, Story, TV magazín a National Geographic Česko, dále 70 procent ve společnosti Česká distribuční, 35 procent v distribuční firmě PNS a 30 procent ve zprostředkovateli webové reklamy AdActive. Penta nezařadí VLP do společnosti News and Media Holding, která zastřešuje její mediální aktivity na Slovensku, ale vydavatelství bude přímo odpovědné vedení skupiny. „Mediální investice Penty v Česku a na Slovensku je třeba vidět odděleně. Co lze potvrdit, je fakt, ţe budeme hledat především ekonomické synergie tam, kde mají smysl,“ uvedl uţ dříve mluvčí Penty Ivo Mravinac. Logické pokračování Podle Tomáše Trampoty z katedry mediálních studií Fakulty sociálních věd je koupě vydavatelství VLP logickým pokračováním aktivit Penty na Slovensku. „Zároveň jde o pokračování trendu, kdy do českých médií vstupují společnosti s jádrem činnosti mimo média, který začal roku 2003 vstupem PPF do servisní společnosti TV Nova,“ uvedl Trampota. VLP s monopolem v oblasti regionálního tisku má podle něj větší kumulativní zásah čtenářŧ neţ většina deníkových titulŧ a často se na její sílu zapomíná. Pro Pentu mŧţe jít zároveň o výhodný nosič inzerce a reklamy na produkty a sluţby této skupiny, uvedl uţ dříve Trampota. O dŧvodech vstupu do mediální sféry mluvil v dubnovém rozhovoru s Hospodářskými novinami spolumajitel Penty Marek Dospiva. Zmínil budování transparentnějšího prostředí, vyuţití synergií s ostatními firmami, ale Plné znění zpráv


také obranu před „iracionálním napadáním“, coţ podle něj novináři nazývají jako pořízení si „atomového kufříku“. Německý mediální koncern uvedl, ţe VLP prodal ze strategických dŧvodŧ. „Tato transakce nám totiţ umoţní se více soustředit na německý trh, kde chceme pokračovat v dalším rŧstu,“ uvedla generální ředitelka Verlagsgruppe Passau Simone Tucci-Diekmannová. Penta je středoevropská investiční skupina, zaloţená v roce 1994. Pŧsobí zejména ve zdravotnictví, finančních sluţbách, výrobě, maloobchodu a v realitním developmentu.

URL| http://byznys.lidovky.cz/antimonopolni-urad-schvalil-prodej-vydavatelstvi-vltava-labe-press-skupine-pentagkf-/statni-pokladna.aspx?c=A150909_150214_statni-pokladna_ele

Antimonopolní úřad schválil prodej vydavatelství Vltava-Labe-Press Pentě 9.9.2015

e15.cz

str. 00

Zprávy

Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe (ÚOHS) schválil prodej vydavatelství Vltava-Labe-Press investiční skupině Penta. Podle antimonopolního úřadu nebude mít spojení za následek podstatné narušení hospodářské soutěţe. Rozhodnutí není dosud pravomocné, uvedl předseda ÚOHS Petr Rafaj. Noviny prodává německý koncern Verlagsgruppe Passau. ÚOHS vedl pouze zjednodušené řízení. To znamená, ţe případ posuzoval ve zkráceném reţimu. Součástí akvizice je také 51 procentní podíl ve společnosti Astrosat Média, která vydává časopisy Květy, Vlasta, Story, TV magazín a National Geographic Česko, dále 70 procent ve společnosti Česká distribuční, 35 procent v distribuční firmě PNS a 30 procent ve zprostředkovateli webové reklamy AdActive. Penta nezařadí VLP do společnosti News and Media Holding, která zastřešuje její mediální aktivity na Slovensku, ale vydavatelství bude přímo odpovědné vedení skupiny. „Mediální investice Penty v ČR a na Slovensku je třeba vidět odděleně. Co lze potvrdit, je fakt, ţe budeme hledat především ekonomické synergie tam, kde mají smysl,“ uvedl uţ dříve mluvčí Penty Ivo Mravinac. Čtěte komentář Michala Pŧra: Mediokracie: Kupředu zelená! Další firma, která nepodniká v médiích Podle Tomáše Trampoty z katedry mediálních studií Fakulty sociálních věd je koupě vydavatelství VLP logickým pokračováním aktivit Penty na Slovensku. „Zároveň jde o pokračování trendu, kdy do českých médií vstupují společnosti s jádrem činnosti mimo média, který začal roku 2003 vstupem PPF do servisní společnosti TV Nova,“ uvedl Trampota. VLP s monopolem v oblasti regionálního tisku má podle něj větší kumulativní zásah čtenářŧ neţ většina deníkových titulŧ a často se na její sílu zapomíná. Pro Pentu mŧţe jít zároveň o výhodný nosič inzerce a reklamy na produkty a sluţby této skupiny, uvedl uţ dříve Trampota. Ochrana před iracionálním napadáním O dŧvodech vstupu do mediální sféry mluvil v dubnovém rozhovoru s Hospodářskými novinami spolumajitel Penty Marek Dospiva. Zmínil budování transparentnějšího prostředí, vyuţití synergií s ostatními firmami, ale také obranu před „iracionálním napadáním“, coţ podle něj novináři nazývají jako pořízení si „atomového kufříku“. Čtěte také: Penta vstupuje do médií. Koupila přední slovenská vydavatelství Verlagsgruppe Passau: Prodáváme ze strategických dŧvodŧ Plné znění zpráv


Německý mediální koncern uvedl, ţe VLP prodal ze strategických dŧvodŧ. „Tato transakce nám totiţ umoţní se více soustředit na německý trh, kde chceme pokračovat v dalším rŧstu,“ uvedla generální ředitelka Verlagsgruppe Passau Simone Tucci-Diekmannová. Penta je středoevropská investiční skupina, zaloţená v roce 1994. Pŧsobí zejména ve zdravotnictví, finančních sluţbách, výrobě, maloobchodu a v realitním developmentu. Čtěte také: Penta koupila vydavatele regionálních Deníkŧ Vltava-Labe-Press Penta je před koupí vydavatelství Vltava-Labe-Press

URL| http://strategie.e15.cz/zpravy/antimonopolni-urad-schvalil-prodej-vydavatelstvi-vltava-labe-press-pente1225820

ÚOHS schválil prodej vydavatelství Vltava-Labe-Press Pentě 9.9.2015

investicniweb.cz str. 00 redakce

Tržní zprávy

Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe (ÚOHS) schválil prodej vydavatelství Vltava-Labe-Press investiční skupině Penta. Podle antimonopolního úřadu nebude mít spojení za následek podstatné narušení hospodářské soutěţe. Rozhodnutí bylo vydáno dnes a není dosud pravomocné, uvedl předseda ÚOHS Petr Rafaj. Noviny prodává německý koncern Verlagsgruppe Passau. Brno 9. září (ČTK) - Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe (ÚOHS) schválil prodej vydavatelství Vltava-LabePress investiční skupině Penta. Podle antimonopolního úřadu nebude mít spojení za následek podstatné narušení hospodářské soutěţe. Rozhodnutí bylo vydáno dnes a není dosud pravomocné, uvedl předseda ÚOHS Petr Rafaj. Noviny prodává německý koncern Verlagsgruppe Passau. ÚOHS vedl pouze zjednodušené řízení. To znamená, ţe případ posuzoval ve zkráceném reţimu. Součástí akvizice je také 51 procentní podíl ve společnosti Astrosat Média, která vydává časopisy Květy, Vlasta, Story, TV magazín a National Geographic Česko, dále 70 procent ve společnosti Česká distribuční, 35 procent v distribuční firmě PNS a 30 procent ve zprostředkovateli webové reklamy AdActive. Penta nezařadí VLP do společnosti News and Media Holding, která zastřešuje její mediální aktivity na Slovensku, ale vydavatelství bude přímo odpovědné vedení skupiny. "Mediální investice Penty v ČR a na Slovensku je třeba vidět odděleně. Co lze potvrdit, je fakt, ţe budeme hledat především ekonomické synergie tam, kde mají smysl," uvedl uţ dříve mluvčí Penty Ivo Mravinac. Podle Tomáše Trampoty z katedry mediálních studií Fakulty sociálních věd je koupě vydavatelství VLP logickým pokračováním aktivit Penty na Slovensku. "Zároveň jde o pokračování trendu, kdy do českých médií vstupují společnosti s jádrem činnosti mimo média, který začal roku 2003 vstupem PPF do servisní společnosti TV Nova," uvedl Trampota. VLP s monopolem v oblasti regionálního tisku má podle něj větší kumulativní zásah čtenářŧ neţ většina deníkových titulŧ a často se na její sílu zapomíná. Pro Pentu mŧţe jít zároveň o výhodný nosič inzerce a reklamy na produkty a sluţby této skupiny, uvedl uţ dříve Trampota. O dŧvodech vstupu do mediální sféry mluvil v dubnovém rozhovoru s Hospodářskými novinami spolumajitel Penty Marek Dospiva. Zmínil budování transparentnějšího prostředí, vyuţití synergií s ostatními firmami, ale také obranu před "iracionálním napadáním", coţ podle něj novináři nazývají jako pořízení si "atomového kufříku".



Německý mediální koncern uvedl, ţe VLP prodal ze strategických dŧvodŧ. "Tato transakce nám totiţ umoţní se více soustředit na německý trh, kde chceme pokračovat v dalším rŧstu," uvedla generální ředitelka Verlagsgruppe Passau Simone Tucci-Diekmannová. Penta je středoevropská investiční skupina, zaloţená v roce 1994. Pŧsobí zejména ve zdravotnictví, finančních sluţbách, výrobě, maloobchodu a v realitním developmentu.

URL| http://www.investicniweb.cz/zpravy-z-trhu/2015/9/9/uohs-schvalil-prodej-vydavatelstvi-vltava-labe-presspente/


mediamania.cz str. 00 ČTK

Televize a rádia

Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe schválil prodej vydavatelství Vltava-Labe-Press investiční skupině Penta. Podle antimonopolního úřadu nebude mít spojení za následek podstatné narušení hospodářské soutěţe. Rozhodnutí bylo vydáno ve středu a není dosud pravomocné, uvedl předseda úřadu Petr Rafaj. Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe (ÚOHS) schválil prodej vydavatelství Vltava-Labe-Press investiční skupině Penta. Podle antimonopolního úřadu nebude mít spojení za následek podstatné narušení hospodářské soutěţe. Rozhodnutí bylo vydáno ve středu a není dosud pravomocné, uvedl předseda ÚOHS Petr Rafaj. Noviny prodává německý koncern Verlagsgruppe Passau. ÚOHS vedl pouze zjednodušené řízení. To znamená, ţe případ posuzoval ve zkráceném reţimu. Součástí akvizice je také 51 procentní podíl ve společnosti Astrosat Média, která vydává časopisy Květy, Vlasta, Story, TV magazín a National Geographic Česko, dále sedmdesát procent ve společnosti Česká distribuční, 35 procent v distribuční firmě PNS a třicet procent ve zprostředkovateli webové reklamy AdActive. Penta nezařadí VLP do společnosti News and Media Holding, která zastřešuje její mediální aktivity na Slovensku, ale vydavatelství bude přímo odpovědné vedení skupiny. "Mediální investice Penty v ČR a na Slovensku je třeba vidět odděleně. Co lze potvrdit, je fakt, ţe budeme hledat především ekonomické synergie tam, kde mají smysl," uvedl uţ dříve mluvčí Penty Ivo Mravinac. Podle Tomáše Trampoty z katedry mediálních studií Fakulty sociálních věd je koupě vydavatelství VLP logickým pokračováním aktivit Penty na Slovensku. "Zároveň jde o pokračování trendu, kdy do českých médií vstupují společnosti s jádrem činnosti mimo média, který začal roku 2003 vstupem PPF do servisní společnosti TV Nova," uvedl Trampota. VLP s monopolem v oblasti regionálního tisku má podle něj větší kumulativní zásah čtenářŧ neţ většina deníkových titulŧ a často se na její sílu zapomíná. Pro Pentu mŧţe jít zároveň o výhodný nosič inzerce a reklamy na produkty a sluţby této skupiny, uvedl uţ dříve Trampota. O dŧvodech vstupu do mediální sféry mluvil v dubnovém rozhovoru s Hospodářskými novinami spolumajitel Penty Marek Dospiva. Zmínil budování transparentnějšího prostředí, vyuţití synergií s ostatními firmami, ale také obranu před "iracionálním napadáním", coţ podle něj novináři nazývají jako pořízení si "atomového kufříku". Německý mediální koncern uvedl, ţe VLP prodal ze strategických dŧvodŧ. "Tato transakce nám totiţ umoţní se více soustředit na německý trh, kde chceme pokračovat v dalším rŧstu," uvedla generální ředitelka Verlagsgruppe Passau Simone Tucci-Diekmannová. Penta je středoevropská investiční skupina, zaloţená v roce 1994. Pŧsobí zejména ve zdravotnictví, finančních sluţbách, výrobě, maloobchodu a v realitním developmentu.

URL| http://www.tyden.cz/rubriky/media/televize-a-radia/uohs-schvalil-prodej-vydavatelstvi-vltava-labe-presspente_355169.html Plné znění zpráv


Antimonopolní úřad schválil prodej vydavatelství Vltava-Labe-Press Pentě 9.9.2015

strategie.e15.cz

str. 00

Zprávy

Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe (ÚOHS) schválil prodej vydavatelství Vltava-Labe-Press investiční skupině Penta. Podle antimonopolního úřadu nebude mít spojení za následek podstatné narušení hospodářské soutěţe. Rozhodnutí není dosud pravomocné, uvedl předseda ÚOHS Petr Rafaj. Noviny prodává německý koncern Verlagsgruppe Passau. ÚOHS vedl pouze zjednodušené řízení. To znamená, ţe případ posuzoval ve zkráceném reţimu. Součástí akvizice je také 51 procentní podíl ve společnosti Astrosat Média, která vydává časopisy Květy, Vlasta, Story, TV magazín a National Geographic Česko, dále 70 procent ve společnosti Česká distribuční, 35 procent v distribuční firmě PNS a 30 procent ve zprostředkovateli webové reklamy AdActive. Penta nezařadí VLP do společnosti News and Media Holding, která zastřešuje její mediální aktivity na Slovensku, ale vydavatelství bude přímo odpovědné vedení skupiny. „Mediální investice Penty v ČR a na Slovensku je třeba vidět odděleně. Co lze potvrdit, je fakt, ţe budeme hledat především ekonomické synergie tam, kde mají smysl,“ uvedl uţ dříve mluvčí Penty Ivo Mravinac. Čtěte komentář Michala Pŧra: Mediokracie: Kupředu zelená! Další firma, která nepodniká v médiích Podle Tomáše Trampoty z katedry mediálních studií Fakulty sociálních věd je koupě vydavatelství VLP logickým pokračováním aktivit Penty na Slovensku. „Zároveň jde o pokračování trendu, kdy do českých médií vstupují společnosti s jádrem činnosti mimo média, který začal roku 2003 vstupem PPF do servisní společnosti TV Nova,“ uvedl Trampota. VLP s monopolem v oblasti regionálního tisku má podle něj větší kumulativní zásah čtenářŧ neţ většina deníkových titulŧ a často se na její sílu zapomíná. Pro Pentu mŧţe jít zároveň o výhodný nosič inzerce a reklamy na produkty a sluţby této skupiny, uvedl uţ dříve Trampota. Ochrana před iracionálním napadáním O dŧvodech vstupu do mediální sféry mluvil v dubnovém rozhovoru s Hospodářskými novinami spolumajitel Penty Marek Dospiva. Zmínil budování transparentnějšího prostředí, vyuţití synergií s ostatními firmami, ale také obranu před „iracionálním napadáním“, coţ podle něj novináři nazývají jako pořízení si „atomového kufříku“. Čtěte také: Penta vstupuje do médií. Koupila přední slovenská vydavatelství Verlagsgruppe Passau: Prodáváme ze strategických dŧvodŧ Německý mediální koncern uvedl, ţe VLP prodal ze strategických dŧvodŧ. „Tato transakce nám totiţ umoţní se více soustředit na německý trh, kde chceme pokračovat v dalším rŧstu,“ uvedla generální ředitelka Verlagsgruppe Passau Simone Tucci-Diekmannová. Penta je středoevropská investiční skupina, zaloţená v roce 1994. Pŧsobí zejména ve zdravotnictví, finančních sluţbách, výrobě, maloobchodu a v realitním developmentu. Čtěte také: Penta koupila vydavatele regionálních Deníkŧ Vltava-Labe-Press Penta je před koupí vydavatelství Vltava-Labe-Press Plné znění zpráv


URL| http://strategie.e15.cz/zpravy/antimonopolni-urad-schvalil-prodej-vydavatelstvi-vltava-labe-press-pente1225820


tyden.cz

str. 00 ČTK

Televize a rádia

Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe schválil prodej vydavatelství Vltava-Labe-Press investiční skupině Penta. Podle antimonopolního úřadu nebude mít spojení za následek podstatné narušení hospodářské soutěţe. Rozhodnutí bylo vydáno ve středu a není dosud pravomocné, uvedl předseda úřadu Petr Rafaj. Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe (ÚOHS) schválil prodej vydavatelství Vltava-Labe-Press investiční skupině Penta. Podle antimonopolního úřadu nebude mít spojení za následek podstatné narušení hospodářské soutěţe. Rozhodnutí bylo vydáno ve středu a není dosud pravomocné, uvedl předseda ÚOHS Petr Rafaj. Noviny prodává německý koncern Verlagsgruppe Passau. ÚOHS vedl pouze zjednodušené řízení. To znamená, ţe případ posuzoval ve zkráceném reţimu. Součástí akvizice je také 51 procentní podíl ve společnosti Astrosat Média, která vydává časopisy Květy, Vlasta, Story, TV magazín a National Geographic Česko, dále sedmdesát procent ve společnosti Česká distribuční, 35 procent v distribuční firmě PNS a třicet procent ve zprostředkovateli webové reklamy AdActive. Penta nezařadí VLP do společnosti News and Media Holding, která zastřešuje její mediální aktivity na Slovensku, ale vydavatelství bude přímo odpovědné vedení skupiny. "Mediální investice Penty v ČR a na Slovensku je třeba vidět odděleně. Co lze potvrdit, je fakt, ţe budeme hledat především ekonomické synergie tam, kde mají smysl," uvedl uţ dříve mluvčí Penty Ivo Mravinac. Podle Tomáše Trampoty z katedry mediálních studií Fakulty sociálních věd je koupě vydavatelství VLP logickým pokračováním aktivit Penty na Slovensku. "Zároveň jde o pokračování trendu, kdy do českých médií vstupují společnosti s jádrem činnosti mimo média, který začal roku 2003 vstupem PPF do servisní společnosti TV Nova," uvedl Trampota. VLP s monopolem v oblasti regionálního tisku má podle něj větší kumulativní zásah čtenářŧ neţ většina deníkových titulŧ a často se na její sílu zapomíná. Pro Pentu mŧţe jít zároveň o výhodný nosič inzerce a reklamy na produkty a sluţby této skupiny, uvedl uţ dříve Trampota. O dŧvodech vstupu do mediální sféry mluvil v dubnovém rozhovoru s Hospodářskými novinami spolumajitel Penty Marek Dospiva. Zmínil budování transparentnějšího prostředí, vyuţití synergií s ostatními firmami, ale také obranu před "iracionálním napadáním", coţ podle něj novináři nazývají jako pořízení si "atomového kufříku". Německý mediální koncern uvedl, ţe VLP prodal ze strategických dŧvodŧ. "Tato transakce nám totiţ umoţní se více soustředit na německý trh, kde chceme pokračovat v dalším rŧstu," uvedla generální ředitelka Verlagsgruppe Passau Simone Tucci-Diekmannová. Penta je středoevropská investiční skupina, zaloţená v roce 1994. Pŧsobí zejména ve zdravotnictví, finančních sluţbách, výrobě, maloobchodu a v realitním developmentu.

URL| http://www.tyden.cz/rubriky/media/televize-a-radia/uohs-schvalil-prodej-vydavatelstvi-vltava-labe-presspente_355169.html

Krátce 10.9.2015

Hospodářské noviny

str. 08


Názory 38

© 2016 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz

Jde o pokračování trendu, kdy do českých médií vstupují společnosti s jádrem činnosti mimo média, který začal roku 2003 vstupem PPF do servisní společnosti TV Nova. Tomáš Trampota expert z fakulty sociálních věd ke schválení vstupu Penty do Vltava-Labe-Pressu antimonopolním úřadem

Odložil školu a spustil aplikaci, kterou si stáhlo už 20 tisíc lidí 10.9.2015

budejovice.iDNES.cz str. 00 Budějovice / Budějovice - zprávy Jan Jakovljevič, MF DNES

Petr Novák je jedním z autorŧ aplikace pro chytré telefony, která je zaměřená na zdravé stravování. Stáhnout si ji lze zdarma. Za necelý měsíc to uţ udělalo 20 tisíc lidí. Zakladatele Fit receptŧ zájem těší a uţ připravují i kuchařku. Loni odmaturoval na Biskupském gymnáziu v Českých Budějovicích a rozhodl se, ţe si dá před nástupem na vysokou školou rok pauzu. Chtěl dělat to, co ho baví. Před nedávnem spustil Petr Novák se svými spolupracovníky novou aplikaci, která se jmenuje Fit recepty. Je určená lidem, kteří chtějí vařit zdravá jídla, ale nebaví je hledat v kuchařkách nebo na internetu. „Kdyţ nepočítám nějaké portály nebo profily na sociálních sítích, tak zatím v České republice neexistuje obdobná věc,“ popisuje jedenadvacetiletý autor, který letos začne studovat na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Na obchodech s aplikacemi pro chytrá zařízení sklízejí Fit recepty aţ nečekaně velký úspěch. „Na AppStoru jsme měli za první dva dny přes tři a pŧl tisíce staţení. Na Google Play bylo to číslo téměř dvojnásobné. I reakce od veřejnosti jsou vesměs pozitivní,“ těší Nováka. V současnosti se počty staţení na obou platformách pohybují kolem dvaceti tisíc. Aplikace je poctou bývalému učiteli Spuštění aplikace naplánoval na 18. srpna. „V ten den to bylo přesně pět let, co tragicky zahynul mŧj bývalý učitel Josef Cepák. Fit recepty jsou myšleny jako jakási pocta pro něj, protoţe podporoval zdravý ţivotní styl,“ podotýká Novák. Pro zaloţení projektu se rozhodl Novák se svým společníkem na začátku tohoto roku. Dali dohromady tým spolupracovníkŧ, na který jsou dále navázáni externí specialisté. „Dohromady nás je asi dvacet. Přesný počet však nelze uvést, protoţe většinu prací rozdělujeme na další lidi,“ uvádí Novák. K zaloţení aplikace přivedl Nováka jeho celoţivotní zájem o sport a zdravý ţivotní styl. „Zájem o kuchtění v tom není. V projektu pracuji spíš jako ten, kdo udává vizi, koordinuje jednotlivé lidi a podílí se na vývoji aplikací a jejich testování,“ popisuje Novák. Zajímá vás dění v krajích? Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy. Hlavním cílem aplikace je rozšíření zdravého ţivotního stylu v České republice. „Zároveň bychom chtěli lidem ukázat, ţe zdravé stravování mŧţe být jednoduché, chutné a levné,“ vypočítává Novák. Všechny recepty, kterých je přibliţně dvě stě, jsou pečlivě vyzkoušené. „Od toho máme v týmu dvě slečny, které jídla i vymýšlejí,“ říká Novák. U kaţdého receptu uvádějí tvŧrci vedle doby přípravy a přesného popisu postupu také nutriční hodnoty. „Ty nám spočítali specialisté. Probíhá to tak, ţe jim posíláme soupis surovin, které jsou pro daný recept potřebné. Pochopitelně musíme dodat také jejich přesnou gramáţ,“ dodává Novák. Plné znění zpráv


Obtíţnost receptŧ se rozlišuje na stupnici od jedné do pěti. Jednodušší pokrmy, jako jsou například palačinky nebo rŧzné nápoje, by měl podle Nováka zvládnout kaţdý. Tvŧrci aplikace se vţdy snaţí u ingrediencí uvádět alternativy. „Lidé nemusí dělat jídla přesně tak, jako jsme to dělali my. Mohou improvizovat, ale zase by to neměli přehánět, aby absolutně nezničili podstatu daného receptu,“ varuje Novák. Aplikace je bez reklam a nepřináší jejím zakladatelŧm ţádné peníze. Novák by byl však rád, kdyby se situace v budoucnu změnila. „Zatím jsme do projektu investovali přibliţně 200 tisíc korun a byl bych rád, kdyby se nám alespoň část této sumy nějakým zpŧsobem vrátila. Ale je nutné říct, ţe peníze nejsou to, proč to děláme,“ říká. Chystá se novinka Fitimpress Zakladatelé aplikace uţ připravují i kuchařku, jeţ bude pochopitelně plná zdravých jídel a nápojŧ. „Její obsah bude unikátní. Takové recepty jinde nezveřejníme,“ láká Novák. Nyní probíhá sběr e-mailových adres zájemcŧ o kuchařku. „Na ně jim budeme zasílat informace o přípravách knihy, ale i to, kdy bude kuchařka dostupná,“ upřesňuje. Novák se svým týmem uţ připravuje další aplikaci, která se bude jmenovat Fitimpress. Zde se budou lidé, kteří cvičí, mít moţnost vzájemně poznávat, dělit se o zkušenosti anebo vystavovat výsledky svého úsilí. „V současnosti fungují webové stránky Fitimpress.cz. Tato aplikace je však vývojářsky mnohem náročnější neţ Fit recepty, a tak její programování trvá pochopitelně déle,“ říká Novák.

URL| http://budejovice.idnes.cz/odlozil-skolu-a-spustil-aplikaci-d4t-/budejovicezpravy.aspx?c=A150907_2189721_budejovice-zpravy_mrl

Političtí vězni jsou v každé zemi, i tady by se nějací našli. 10.9.2015


str. 00

Monitor

Kmoníček promluvil u Jílkové o Číně a Jakub Janda s Laudátem dali prŧchod zhnusení „V neděli se vrátil prezident Zeman z oslav konce druhé světové války v Číně a radostně nám sdělil, ţe zajistil investice pro Česko ve výši deseti miliard korun. Stálo to za to? Pošlapal prezident principy české demokracie? Ztrácí Česko kvŧli jeho konání respekt ve světě? Nebo se zachoval odváţně a prozíravě jako hlava suverénního státu, která si nenechá poroučet z Bruselu?“ zeptala se úvodem pořadu České televize Máte slovo moderátorka Michaela Jílková. Diskutovat do dnešního pořadu dorazili ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta ČR Hynek Kmoníček, místopředseda TOP 09 František Laudát, poslanec KSČM Jiří Valenta, bývalý ministr pro lidská práva Michael Kocáb, jazyková lektorka a příznivkyně Miloše Zemana Zdenka Valvodová a zakladatel skupiny Za odvolání Miloše Zemana Šimon Hlinovský. “Přímá souvztaţnost mezi lidskými právy a obchodem neexistuje. Jedno mŧţe podporovat druhé a Česká republika to dokazuje,“ uvedl úvodem pořadu Kmoníček. “Pan prezident by na oslavu podruhé nejel, pokud by zjistil, ţe by zhoršil postoj České republiky v EU. V EU ale ţádný jednotný postoj nebyl,“ dodal s tím, ţe naše hlava státu byla pozvána na oslavy stejně jako další státníci. “Je to naprosto neuvěřitelná nehoráznost,“ oponoval Laudát s tím, ţe nešlo o úctu k mrtvým, ale o demonstraci síly. “Pan Kmoníček moc dobře zná diplomatické nuance,“ dodal s tím, ţe prezident nás hrubě poškodil a zároveň znejistil naše partnery. “Aby zahraničními partnery, jeţ jsme znejistěli, nebyla jen TOP 09,“ oponoval okamţitě Kmoníček a chtěl po Laudátovi vyjmenovat státy, u kterých jsme si vystoupením prezidenta pokazili jméno. Laudát je neuvedl, ale řekl, ţe naši spojenci pořád doufají, ţe éra Zemana pomine jako éra Haidera v Rakousku. Plné znění zpráv


Valvodová: Je to mnoho povyku pro nic “Samozřejmě nemám nic proti rozvoji česko-čínských vztahŧ, dělá to řada zemí. Ale otázkou je jak,“ vmísil se do debaty Kocáb s tím, ţe obdobná politika se odehrává vŧči Rusku. “A vyvolává to dojem, ţe se přikláníme na Východ,“ dodal. “Myslím si, ţe je to mnoho povyku pro nic. Pan prezident se nikdy nechoval tak, abychom se my museli bát, ţe přijdeme o nějakou prestiţ,“ zastala se naší hlavy státu Valvodová. Okamţitě však strhla kritiku Hlinovského, ţe i kdyţ byl Zeman na návštěvě USA, nebyl pozván na oficiální návštěvu Bílého domu. “Navštěvuje místo toho Rusko, Čínu a postsovětské satelity,“ dodal Hlinovský. Následně nastala výrazná rozepře mezi Kocábem a Valvodovou ohledně demokracie. Musela ji krotit moderátorka Jílková, která se snaţila vrátit diskusi k lidským právŧm. Na přetřes přišel i Tibet “Nevím, nakolik se v Číně porušují lidská práva,“ uvedl k tomu poslanec Valenta a dal příklady také porušování lidských práv v arabských zemích. “Nemŧţete jedno zlo odŧvodňovat druhým zlem,“ okřikl ho Kocáb. K tématu vystoupil také sinolog Martin Kříţ z publika. “Co se týče obyčejných lidí, s kterými jsem v kontaktu, v drtivé většině mají jiné starosti neţ my. To, co řeší obyčejný člověk, jsou pracovní podmínky a znečištění ţivotního prostředí, ale nezajímá se o politiku. O mučení se obyčejný člověk nedozví,“ uvedl Kříţ a na otázku Kocába odpověděl, ţe se s mučením ani on sám nesetkal. Následně se rozhořela diskuse ohledně dědictví 17. listopadu 1989 ve které byl Kmoníček napomenut za to, ţe je jen cynickým diplomatem. “Uznává pan prezident, ţe existují v Číně i Rusku političtí vězni?“ zeptal se následně šéf think-tanku Evropské hodnoty Jakub Janda Kmoníčka. “Političtí vězni jsou v kaţdé zemi,“ odpověděl Kmoníček. “Moţná bychom i tady nějakého našli,“ dodal s úsměškem. “Mně to nepřipadá vtipné,“ reagoval Janda. I Kocáb pronesl noticku: “Já se vás začínám bát.“ A to jsme ještě nemluvili o Tibetu, poznamenal následně Kocáb. “Tibet je má oblíbená otázka. To hlavní, co se změnilo, je situace na tibetské straně. Dalajlama se vzdal všech politických funkcí jiţ v roce 2011,“ rozjel se exministr. Následně jej moderátorka přerušila, neboť podle svých slov zjistila přítomnost občana Tibetu. Kmoníček pak opět rozbouřil prezidenotvy odpŧrce prohlášením, ţe disbalanci v exportu a importu mŧţeme vyrovnat například tím, ţe jsme byli účastníky čínskýcch oslav. Schling: Prezident se před nikým nehrbí “Já znám pana prezidenta asi pětadvacet let a nikdy jsem nezaţil, aby se pan prezident před někým hrbil. A nikdo ani od něj neslyšel výrok, ţe by neuznával lidská práva,“ uvedl z publika bývalý ministr dopravy Jaromír Schling. “Je řada věcí, které Čína nemusí dělat,“ poukázal však Laudát na mučení, které je prý v té zemi standardem. Schlingovi v jeho tvrzení, ţe Čína je stabilní stát, přizvukovala i Valvodová. “Takţe trest smrti v Americe vám nevadí, ale mučicí nástroje v Číně ano,“ rýpala. Podle sinologa Kříţe je tato země naprosto specifická. “A je v určité fázi vývoje,“ řekl s tím, ţe se postupně bude prosazovat střední třída. Následně dostal prostor i tibetský občan, který uvedl, ţe v zemi nejsou základní lidská práva. “Nemáme svobodu projevu, nemáme svobodu volby. Nemáme svobodu ţít zpŧsobem, jaký si vybereme. Moje otázka je: Mŧţete říci tedy v přímém přenosu, ţe Tibeťané si nezaslouţí svobodu?“ zeptal se občan. “Kolik století bude potřebovat Čína, aby dala Tibetu svobodu?“ zeptal se Laudát Kříţe. Ten odpověděl, ţe by bylo třeba, aby se tam Laudát vypravil. “K tomu, abych věděl, ţe je v dané zemi okupace, tam musím jet?“ kontroval Laudát. “Padni, komu padni,“ zvolal následně Michael Kocáb, kdyţ odpovídal na dotaz, zda by kritizoval porušování lidských práv v jakékoliv zemi. Klidně prý bude kritizovat i zemi vlastní. Student: Společnost rozděluje Zeman Plné znění zpráv


“Jediný, kdo tuto společnost rozděluje, je pan prezident Zeman,“ uvedl následně student z publika. “Pan prezident Zeman se snaţí mít přátelský dialog,“ oponovala Valvodová s tím, ţe naopak on, student Fakulty sociálních věd, má štvavou rétoriku. Student následně poukázal na nečisté Zemanovy prostředky ve druhém kole prezidentské volby. “Vytvořil pojem lumpenkavárna, vše svádí na ni,“ uvedl pro příklad, jak Zeman štěpí společnost. “Kdyţ se naše vztahy s Čínou zlepší, co to udělá s Japonskem?“ padl na závěr dotaz z publika. “Prospěje jim to, protoţe nikdo tak nesoutěţí jako dva Asiaté. Výsledkem návštěvy v Číně je ohlášení státní návštěvy z Jiţní Koreje,“ odpověděl Kmoníček.


Nebát se elektronického zadávání 10.9.2015

Veřejná správa str. 24 Zuzana Pacinová

Téma

Konference Elektronizace veřejných zakázek V srpnu se konal pod záštitou Sdruţení tajemníkŧ městských a obecních úřadŧ ČR v praţském hotelu Barceló jiţ 2. ročník odborné konference k elektronizaci veřejných zakázek. Zúčastnily se desítky zástupcŧ měst, obcí i krajŧ a odborníci na problematiku elektronického zadávání. Zaznamenali jsme zkušenosti města Třebíč a doporučení pro zadávání centrálních nákupŧ. Cílem konference byla informace o aktuálním vývoji elektronizace veřejných zakázek, trendech v zadávání elektronickou cestou i výměna zkušeností mezi zadavateli. Zajímavá byla mimo jiné prezentace Evy Vízdalové z Ministerstva pro místní rozvoj o navrhované novele zákona o zadávání veřejných zakázek nebo prezentace Jana Šrytra ze společnosti Frank Bold k navrhovanému zákonu o registru smluv. ZKUŠENOSTI Z TŘEBÍČE Takzvaný zIndex Město Třebíč – dobrý zadavatel je ocenění, které Třebíč získala na základě nezávislého výzkumu na Fakultě sociálních věd UK. Od hodnotitelŧ totiţ obdrţela vysoký „zIndex“. Ten sice neumí přímo měřit korupci nebo plýtvání, ale jeho vysoká hodnota (měří se od 0 do 100 a Třebíč byla na 1. místě v hodnocení s číslem indexu 76) znamená, ţe je pro ně menší prostor. Měří se totiţ, jestli zakázky odpovídají mezinárodně uznávaným pravidlŧm, jak je popisuje například OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj), Evropská unie nebo Transparency International. Přitom je sledováno jedenáct ukazatelŧ v rŧzných fázích zakázky (od jejího vypsání aţ po plnění dodavatelem). Pavel Pacal (na fotografii vpravo) je místostarostou města Třebíč, které patří mezi nejtransparentnější v České republice. „Jedním z prvních úkolŧ, do kterých jsem se pustil, kdyţ jsem nastoupil do funkce, byla elektronizace agend, včetně elektronizace veřejných zakázek. S údivem sledujeme, jak se na velkých úřadech zadávají zakázky za stamiliony bez výběrových řízení, zatímco my bojujeme o kaţdý desetitisíc,“ řekl v úvodu své prezentace na konferenci. Pavel Pacal také odpověděl na následující otázky Veřejné správy: * Jaké jsou zkušenosti města Třebíč se zadáváním veřejných zakázek v listinné podobě? Prakticky aţ do srpna 2011 byly všechny veřejné zakázky administrovány v listinné podobě. Troufám si říci, ţe všechny probíhaly tak, jak podle zákona probíhat měly, a všechny pravidelné kontroly to i prokázaly. Nicméně je tu ještě otázka pohledu veřejnosti. A zde jsem cítil určitou nedŧvěru v listinnou podobu. V někom mŧţe představa docházejících obálek s nabídkami od jednotlivých uchazečŧ vzbuzovat představu určité moţnosti manipulace. Zvláště, objevujeli se v tomto řetězci lidský faktor při přejímání, otevírání a dalších úkonech. * Co se změnilo s elektronizací zadávání veřejných zakázek? Plné znění zpráv


S elektronizací tyto spekulacemi provázané pocity skončily. Lidský faktor nejde nikdy úplně vyloučit, ale omezit ano. To se podařilo. I elektronizaci, ostatně jako kaţdou novou věc, provázely zpočátku obavy úředníkŧ, ţe to bude příliš komplikované, a tudíţ nefunkční. Byly také obavy ze strany místních malých dodavatelŧ, ţe zakázky pro ně budou administrativně nedostupné. Veřejnost se zase obávala, ţe zadávání zakázek bude ještě více neprŧhledné. Jsem moc rád, ţe se postupně podařilo všechny obavy rozptýlit. Návrat k listinné podobě uţ si nedokáţe ţádný úředník představit, zájem místních firem o zakázky se nezmenšil a veřejnost vnímá náš systém jako prŧhledný a transparentní. * Mŧţete uvést výhody elektronického zadávání zakázek? Nespornou výhodou elektronického zadávání je výrazné zjednodušení komunikace mezi zadavatelem a dodavateli. Zadavatel umístí do systému zadávací dokumentaci či její úpravu a okamţitě jsou o tomto kroku automaticky informováni všichni zaregistrovaní dodavatelé. V případě, ţe má jeden z dodavatelŧ dotaz k zadávací dokumentaci, odpověď obdrţí opět automaticky všichni. Neexistuje, ţe by jakákoliv uveřejněná informace zŧstala někomu skryta a on byl v dŧsledku toho diskriminován při podání nabídky. Vše je maximálně transparentní. Podávání nabídek probíhá výhradně elektronickou formou. Dodavatel jasně ví, kdy vyprší lhŧta pro podání nabídky, a podle toho se zařídí. Vše mŧţe administrovat kdykoliv a odkudkoliv. V momentu vloţení nabídky je v systému nesmazatelná časová stopa o jejím podání a nabídka mŧţe pak být otevřena aţ příslušnou hodnoticí komisí. Veškerá manipulace se všemi soubory je nesmazatelně zaznamenávána přímo na serveru, který je certifikován Ministerstvem vnitra. Další obrovskou výhodou je, ţe vše je na jednom místě. Elektronický nástroj současně plní funkci profilu zadavatele, odesílá formuláře do věstníku veřejných zakázek (VVZ) a evropské databáze veřejných zakázek (TED). Elektronické zadávání veřejných zakázek nám poskytuje dokonalý procesní servis a z toho plynoucí úsporu času. * Jak se projevilo elektronické zadávání na prŧběhu realizace zakázek? Počet nabídek v soutěţích neklesl, konečná cena je v prŧměru o 20 % niţší neţ předpokládaná hodnota (viz graf), vše probíhá maximálně transparentně. Prostřednictvím elektronického nástroje město Třebíč jiţ od roku 2011 zveřejňuje celý prŧběh veřejné zakázky včetně smlouvy s vybraným dodavatelem. *** CENTRÁLNÍ NÁKUPY Šárka Nováková dříve pracovala jako vedoucí oddělení centrálního nákupu na Ministerstvu vnitra a nyní se této problematice věnuje ve společnosti QCM, s. r. o. Ve své prezentaci se soustředila na jednotlivé zásady při zavádění centrálních nákupŧ a odpověděla také na otázky VS: * Jaké základní kroky je třeba dodrţet při zadávání centrálních nákupŧ? Pro správné fungování centralizovaného zadávání a centrálních nákupŧ je nezbytné udělat řadu krokŧ. Jedná se o provedení komoditní analýzy, vytvoření seznamu komodit pro centrální nákupy a vytvoření pravidel pro centrální nákupy včetně vzorových dokumentŧ. Je třeba také upravit vnitřní předpisy organizace tak, aby v nich byla zakotvena povinnost vyuţívat schválený systém centrálních nákupŧ a centralizovaného zadávání. Pro případ, ţe je z objektivních dŧvodŧ nutno vyuţít výjimku, je třeba ţádosti o výjimku připravit. Dŧleţité je také určit centrálního (příp. centrální) zadavatele a pověřující zadavatele pro schválené komodity a určit pravomoci a odpovědnosti všech subjektŧ účastnících se centralizovaného zadávání, včetně stanovení postupŧ pro centralizované zadávání a přípravy smluv o vzájemných vztazích centrálního zadavatele a veřejného zadavatele. * Jaká je role jednotlivých subjektŧ při centrálním zadávání? Pro centralizované zadávání je nezbytná spolupráce tří sil, to znamená řídícího orgánu, centrálního zadavatele a pověřujícího (veřejného) zadavatele. Řídící orgán zpracovává analýzu potřebných komodit a zařazuje (nebo vyřazuje) komodity do (ze) seznamu centrálně zabezpečovaných komodit, připravuje pravidla centrálního nákupu, včetně vzorŧ zadávacích podmínek, a vyhodnocuje fungování systému centrálních nákupŧ. Řídící orgán také metodicky řídí centrální nákup, analyzuje a vyhodnocuje centrální nákupy a provádí prŧzkum trhu. Centrální zadavatel zpracovává specifikace komodit a vymezuje jejich konkrétní parametry pomocí Plné znění zpráv


číselníku NIPEZ, zasílá pověřujícím zadavatelŧm seznam komodit a podklady k uplatnění svých poţadavkŧ pro nákup ve stanoveném období a předkládá pověřujícím zadavatelŧm návrh zadávací dokumentace k připomínkám. Centrální zadavatel také uzavírá smlouvy mezi centrálním zadavatelem a veřejným zadavatelem a po vypořádání připomínek k zadávací dokumentaci realizuje zadávací řízení. Po uzavření smlouvy schvaluje nestandardní nákupy či nákupy od jiných neţ rámcových dodavatelŧ a prověřuje, zda poskytnuté plnění odpovídá poţadavkŧm na kvalitu, cenu, termíny dodání i mnoţství. Pověřující zadavatelé uplatňují své poţadavky v rámci takzvaného předsběru, realizují minitendry či objednávky a uzavírají prováděcí (kupní) smlouvy. Pověřující zadavatelé také odŧvodňují plánovaný nákup od jiného neţ rámcového dodavatele nebo nákup nestandardního majetku a evidují prŧběh nákupu v systému pro centralizované zadávání. * Kdy je dobré zvolit centrální zadávání a kdy je lepší vyuţít jiný zpŧsob zadávání veřejných zakázek? Neţ začne zadavatel prosazovat centralizaci nákupŧ, je nutné přesně definovat, čeho konkrétně chce dosáhnout. Stanovit si cíl, kterým bude určitě dosaţení úspor nákladŧ na nákup, optimální uspokojení nákupních potřeb, odpovědnější a racionálnější vynakládání finančních prostředkŧ a v neposlední řadě transparentnost zadávacího procesu. Na základě provedení detailní analýzy současného stavu organizace, procesŧ i IT podpory nákupŧ pak zadavateli získané informace poslouţí pro rozhodnutí o centrálním zadávání vybraných komodit. U komodit, u kterých se nepodaří naplnit znaky pro centrální nákup, to znamená, ţe se bude jednat o komodity, u kterých je míra standardizovatelnosti příliš nízká (komodity se specifickými znaky pro specifické účely), pak je lepší zvolit zpŧsob zadávání veřejných zakázek mimo centrální nákupy. Graf Prŧměrná předpokládaná hodnota zakázky a prŧměrná vysoutěţená cena (Kč bez DPH) v letech 2010–2014 Foto autor| FOTO: RADOSLAV BERNAT

Rozumíme dnešním médiím? 10.9.2015

Literární noviny str. 16 PhDr. Jan ŠTOLBA

Kurzy

„Krásná literatura je vyjadřování starých věcí věčně novým zpŧsobem, kdeţto noviny jsou vyjadřování věčně nových skutečností zpŧsobem ustáleným a neměnným… Svět novin je udělán se samých výjimečných událostí, neobyčejných případŧ a často i divŧ a zázrakŧ. Jeli v novinách řeč o domu, tedy se tam nepraví, ţe dŧm stojí, nýbrţ ţe hoří, nebo ţe se zřítil, nebo je alespoň největší na světě. Vše, co jest, jeví se v aspektu dramatickém a poněkud alarmujícím. S kaţdým ranním vydáním novin se svět přerodí v divočinu, kde číhají nesčetná překvapení, nebezpečí a epické příhody….“ (Karel Čapek, Chvála novin, 1931). A ni se nechce věřit, ţe slavný spisovatel a novinář tato slova napsal uţ na počátku třicátých let minulého století. Změnilo se něco do dnešních dnŧ? „Médium, ia(lat) – zprostředkující činitel, prostředí, prostředek,“ praví se v Akademickém slovníku cizích slov (Academia Praha 1998). V přeneseném smyslu je tedy prostředníkem výměny nějaké informace, tedy mezilidské komunikace. Jak píše prof. Jan Jirák z fakulty sociálních věd UK v předmluvě ke knize Denise Mc Quaila Úvod do teorie masové komunikace, „… touha proniknout do jejích tajŧ patří k nejstarším tématŧm, k nimţ se lidská mysl upíná. Mezi Aristotelovou Rétorikou a příručkami marketingové komunikace se rozprostírá velký prostor bádání. Dvacáté století a zejména současný svět přinesl nebývalý rozmach a především význam moci masových médií a masové kultury, i v souvislosti s rychlým vědeckotechnickým rozvojem. Právě proto se stále naléhavěji hovoří o mediální gramotnosti a z ní vyplývající potřebě mediální výchovy“. Média a my Do světa současných hromadných (masových) sdělovacích prostředkŧ, ať jiţ tištěných či elektronických, uvádí jeden z kurzŧ Akademie Literárních novin nazvaný „Média a my“. Je určen především vyučujícím této problematiky na základních a středních školách, ale také všem, kteří se o tom, jak fungují média, chtějí Plné znění zpráv


dozvědět víc. Jiţ názvy jednotlivých přednášek dávají tušit, ţe šíře záběru je opravdu bohatá: 1. Dějiny mediální komunikace, analýza současného stavu, modely moţného dalšího vývoje. 2. Jak se dělají noviny, struktura redakce, knowhow redakční práce od rukopisu po finální produkt, harmonogram výroby, plánování materiálŧ, porady, práce se zdroji informací. Přehled novinových ţánrŧ, jazyk a styl v médiích, psané, mluvené slovo. 3. Tištěná versus digitální média, nová média – specifika digitální ţurnalistiky, její úskalí. Sociální sítě a jejich vliv na šíření a přijímání informací. Osud klasických médií v digitálním věku. 4. Vztah redakceinzercemarketing. Inzerce jako hlavní nástroj financování médií. Úloha marketingu v médiích. Výzkumy čtenosti a sledovanosti, znalost struktury čtenářŧ a posluchačŧ jako dŧleţitý nástroj rozvoje média. 5. Vliv médií na psychický vývoj dětí a mládeţe, negativa i pozitiva. Hovořit o nich budou na slovo vzatí odborníci, ať jiţ dlouholetí novináři a publicisté (např. Karel Hvíţďala) či teoretici (dětský psycholog Václav Mertin). Kurz počítá také s širokou diskusí k jednotlivým tématŧm. K příznivé atmosféře kurzu přispívá i skutečnost, ţe probíhá přímo v redakci Literárních novin: genius loci tak funguje na sto procent. A jeden z mnoha příznivých ohlasŧ na dosud jiţ proběhlé kurzy: „Seminář se mi velice líbil – jak pro stránce organizační (coţ bylo naprosto perfektní), tak obsahové. Líbilo se mi, ţe kurz byl rozdělen na několik přednášek – tedy, ţe se střídali přednášející, a tím nemohl nastat okamţik nudy. Dále se mi velmi líbila rozmanitost všech přednášek – od prostého slova přes digitální prezentaci aţ k diskusi (ta byla skvěle plánována na závěr kurzu. Dále se mi líbilo, ţe nejenţe jste hovořili o teorii, ale také jste přidali vlastní zkušenosti a názory, coţ bylo pro nás účastníky jistě zajímavější. Kurz měl být zaměřen na další vzdělávání nás pedagogŧ, tedy účel i mé očekávání byly naplněny. Ještě jednou díky za přínosně strávenou sobotu, a pokud v budoucnu vypíšete další témata, určitě se uvidíme. S pozdravem Mgr. Lucie Pevná, Gymnázium mezinárodních a veřejných vztahŧ, Praha Proč se Literární noviny rozhodly zřídit svoji Akademii? Na tuto otázku odpovídá jejich vydavatel Miroslav Pavel: „Vycházel jsem z toho, ţe okruh našich čtenářŧ tvoří přesně tu cílovou skupinu, která se chce dozvědět ještě něco navíc. Začínali jsme jednoduchým kurzem „Současná česká literatura“ pro učitele českého jazyka. Dnes jich nabízíme jiţ více neţ desítku. Díky našim rozsáhlým kontaktŧm se podařilo získat renomované lektory z řad našich spolupracovníkŧ. I díky tomu jsme jiţ obdrţeli příslušnou akreditaci ministerstva školství a mŧţeme se také pochlubit cenou Malého delfína České marketingové společnosti. Protoţe zájem o naše kurzy předčil naše očekávání, chceme jejich okruh dále rozšiřovat. Aktuální seznam i s termíny jednotlivých kurzŧ najdete na webových stránkách www.akademie. literarky.cz “. *** Akademie Literárních novin, jednička v oblasti kurzŧ tvŧrčího psaní, vám nabízí: Literární a umělecká kritika (tvŧrčí seminář) Cílem semináře je naučit se, jak poutavě psát literární, filmové, výtvarné, divadelní či hudební kritiky a recenze. Jaký je rozdíl mezi psaním recenzí do novin a na blog? Jak zaujmout čtenáře a neunudit ho k smrti? Je stále aktuální politicky orientovaná umělecká kritika? Dá se literární nebo uměleckou kritikou dnes uţivit? Redaktor a autor – dva, co mají „na svědomí“ budoucí knihu Sám sobě redaktorem? Jde to vŧbec? Proč jsou potřeba „druhé oči?“ Jak krátit vlastní text a nezmařit to nejlepší v něm! Jak nastolit vzájemnou dŧvěru mezi autorem a redaktorem – ţádné násilí a výhrŧţky neplatí a nepomohou! Tvŧrčí psaní Na semináři jsou vítáni všichni, kdo sami literárně tvoří, i ti, kdo by to rádi zkusili. Budeme se věnovat základním prvkŧm vyprávění: tvorbě figury a tvorbě situace. Přejdeme k vytváření zápletky a ujasníme si, co vlastně tvoří příběh příběhem. Dotkneme se i stavebních prvkŧ dramatu. Budeme pracovat na monologu a na dialogu. Autor jako značka aneb Jak prorazit



Autor má své jméno. Jeho jméno je jeho značka. Jeho značka je jediné, co autor má! V dnešní době, kdy kaţdý den přichází na pult knihkupectví několik desítek titulŧ, je marketing brandu a autorŧ samotných jedna z nejdŧleţitějších věcí. Rocková ţurnalistika v praxi Láska k hudbě je pro člověka nesmírně přirozená věc, ale někomu jen tak nestačí. Vedle častého poslechu a návštěv koncertŧ je zde i potřeba vytvářet vlastní analýzy a úvahy nad tím, co se v hudebním světě děje. Povídka – tvŧrčí dílna V tomto literárním workshopu se pokusíme psát povídky. Povídek je ale mnoho typŧ a druhŧ, proto nebudeme pracovat jen s vlastními texty, ale i s texty jiných autorŧ. Dobrá povídka je základem prozaické literární práce. Bez její znalosti a schopnosti dobrou povídku napsat je obtíţné úspěšně tvořit delší literární text. Příběh – tvŧrčí dílna Příběhy jsou všude okolo nás. Nedá se jim uniknout, nelze s nimi vyjednávat. Neustále nás pohlcují, aţ se sami nakonec stáváme jedním z nich. V tomto kurzu budeme společně formou diskusí a krátkých kreativních cvičení hledat svŧj autorský hlas; tj. vhodný pár obuvi a tempo, ve kterém by se nám dobře šlapalo po papíře. Tvŧrčí psaní pro pokročilé Uţ jste absolvovali kurz tvŧrčího psaní a nechcete se znovu zabývat základní teorií? Máte vypsanější ruku? Výborně! Nyní se totiţ mŧţete přihlásit do exkluzivního kurzu pro pokročilé. Vzniklá skupina bude postavena před nelehký úkol – vytvořit společnými silami knihu (román, sbírku povídek apod.). Blogování: Vytvořte si z blogu vlastní vizitku Vy jste autor blogu. Vy si vybíráte, koho stvoříte. Vy si vytváříte image i to, jak budete znít. Blog je vaší vizitkou, díky níţ mŧţete získat zaměstnání snŧ, přátele pro ţivot i oddané čtenáře. Úspěšným blogerŧm se otevírají nekonečné moţnosti. Chce to jen jednu věc – zaujmout. Jak zaujmout? Jak psát scénář Dílna scenáristiky a dramaturgie účastníky seznámí se základními pravidly psaní scénáře, s významnými tvŧrčími přístupy v dějinách komiksu a filmu a se škálou scenáristických vyjadřovacích prostředkŧ. Zaměříme se na moţné stavební plány děje, vyzkoušíme si konstrukční řešení rŧzných typŧ scén. Literární dílna – próza Literární dílna je zaměřená na tvorbu povídky a kratších textových útvarŧ. V prŧběhu budou účastníci seznámeni se základní paletou stylistických a dramaturgických prostředkŧ. Především pŧjde o anatomii prózy – o to, jak poskládat kostru příběhu, jak vystavět děj tak, aby se pohyboval správným směrem a po těch správných končetinách. Biblioterapie, odvaha psát i nepsat Kdo je úspěšný spisovatel? Čím se ona úspěšnost měří? Kdo je vlastně spisovatel? Ten, který hodně píše? Ten, který je hodně čten? Nebo kdokoli, kdo se jím cítí být? Odkud v nás vyvěrá pocit, ţe bychom měli psát, nebo ţe psát prostě musíme? Kurz by se měl opírat o autentickou sebereflexi osobního proţitku psaní kaţdého z účastníkŧ. Storytelling – vyprávění příběhŧ Seminář je určen pro všechny zájemce o příběhy, kteří mají chuť v sobě objevit a probudit vypravěče. Zaměříme se na trénink vypravěčských dovedností, které si procvičíte vyprávěním klasické pohádky podle vlastního výběru s dobře fungující strukturou příběhu. Podrobné informace na webu AKADEMIE.LITERARKY.CZ. Plné znění zpráv


Akademie Literárních novin je členem Evropské asociace programŧ tvŧrčího psaní. Nejbliţší termín kurzu Média a my: 11.10.2015 Čas výuky: 10:00 aţ 17:00 Počet lekcí: 8 x 45 minut Kapacita termínu: 20 účastníkŧ Místo konání: Korunní 810/104, budova D, III. patro, Praha 10 Vinohrady Cena: 1 490 Kč zahrnuje občerstvení a oběd. Zbývá několik volných míst. Kontakt: Mgr. Bohumil Práchenský, telefon 234 221 130 Email: [email protected] O autorovi| PhDr. Jan ŠTOLBA, vedoucí lektor kurzu Média a my Foto autor| FOTO: ARCHIV Foto popis| Karel Hvíţďala Foto popis| Václav Mertin

Za všechno mohou ženy 10.9.2015

Veřejná správa str. 04 Jiří Chum

Město na dotek

Mnichovice Přívětivá krajina na dosah od hlavního města. V našem povědomí spojená s malířem Ladou, moudrým kocourkem Mikešem a jeho kamarády. Chataři, chalupáři, víkendoví turisté. Lidé, kteří dovedou pomoci i v rámci širší pospolitosti. Na radnici vládnou ţeny. Dobře. Sešli jsme se u kulatého stolu se starostkou Petrou Peckovou, první místostarostkou Margitou Valentovou a tajemnicí Miroslavou Vojtíškovou. * Čím jsou Mnichovice specifické? Petra Pecková: Malé město jihovýchodně od Prahy, u D1, mezi exitem 15 a 21, zhruba 3500 trvale ţijících obyvatel. Jsme historicky velká rekreační oblast, řada lidí tu má nemovitosti, ve kterých pobývají sezonně a víkendově. Ale mnoho lidí na chatách celoročně ţije bez trvalého bydliště. Ve skutečnosti je tedy ve městě daleko více lidí, odhaduji to aţ na pět tisíc. Pokud jde o trvale ţijící občany, jsme oblíbené sídlo pro rodiny v produktivním věku. Mnichovice určitě nevymírají, potvrdila to i demografická studie vyhlíţející aţ k roku 2030. Rodí se tu spousta dětí, snaţíme se rozšiřovat kapacity základních i mateřských škol, víme, ţe je to investice do budoucnosti města. S trochou nadsázky říkáme, ţe jednou to školkové a školní zázemí předěláme na domovy seniorŧ. S mladými rodinami i s dříve narozenými občany se rovněţ daří občanské participaci na veřejném ţivotě. Zdejší lidé jsou opravdu aktivní, z toho mám obrovskou radost. Miroslava Vojtíšková: Pracuji na radnici uţ třináct let, za tu dobu přibylo v Mnichovicích 1 100 obyvatel. Určitě to zpŧsobuje zvyšující se kvalita ţivota ve městě v dŧsledku zrealizovaných projektŧ do potřebné infrastruktury města. Lidé si ověřují, kam se stěhují. * Co vás přivedlo na radnici? Plné znění zpráv


Petra Pecková: Přestoupila jsem doslova na druhý břeh. Vystudovala jsem ţurnalistiku, pak politologii, pracovala jako novinářka, šestnáct let jsem se v pořadu Občanské judo pouštěla s kritikou do úředníkŧ na radnicích. Kdyţ jsem se stala v roce 2010 zastupitelkou a záhy pak nečekaně místostarostkou, přesvědčila jsem se, jak sloţitá ta práce je. Snaţím se vyvarovat se chyb, které se mi jako novinářce nelíbily. Tedy, ţe radnice někdy nejsou otevřené, zakrývají se bariérou tiskových mluvčí a o nejednu informaci je nutné usilovat s odvoláním na zákon o svobodném přístupu k informacím. Rozšířila jsem si pak ještě na Karlově univerzitě vzdělání o veřejnou a sociální politiku, abych měla i potřebné odborné znalosti. Jako místostarostka a matka dvou dětí jsem měla čtyři roky v gesci školství. S nynější místostarostkou i paní tajemnicí jsme vnímaly přibývající počet dětí ve městě i to, ţe kdyţ se nenajde rychlé řešení, nebude od školního roku 2013/14 uţ kam dát prvňáčky. Margita Valentová: Nejprve jsem s radnicí spolupracovala více neţ deset let jako předsedkyně občanského sdruţení rodičŧ, nyní rodičovského spolku. Ke kandidatuře do zastupitelstva mne před posledními komunálními volbami v roce 2014 přesvědčila nynější paní starostka. Jí i paní tajemnici vděčím za podporu své současné práce. Miroslava Vojtíšková: Znaly jsme se, spolupracovaly jsme mimo jiné v roce 2013 při rekonstrukci staré školy na náměstí. Paní starostka byla tehdy místostarostkou a měla projekt na svých bedrech, současná paní místostarostka byla tehdy předsedkyní občanského sdruţení rodičŧ a přátel školy. Byla to pěkná společná práce. Město koupilo budovu bývalé měšťanky a během tří měsícŧ se ji podařilo zrekonstruovat. Projednaly jsme finanční podíl na rekonstrukci s okolními obcemi, občanské sdruţení získalo ve městě finanční dary na podporu tohoto projektu, podařilo se oslovit i sponzory. Příznivě se k obnově školy staví i ti, kteří ji kdysi navštěvovali. Ve škole je teď v jedné místnosti dokonce i malé muzeum absolventŧ. Margita Valentová: Pomohly finanční dary rodičŧ, přes prázdniny se získalo tři sta čtrnáct tisíc korun, dalších asi tři sta tisíc věnovali sponzoři, a tak bylo moţné upravit i školní dvŧr. Přesvědčila jsem se o tom, jak je spolkový ţivot v Mnichovicích nepřehlédnutelný. Vplynula jsem na radnici jako matka, která nemyslí jen na svoje děti, a vím teď, ţe takových rodičŧ je ve městě více. Například jedna rodina se třemi dětmi, která určitě musí hospodařit uváţlivě, přispěla desetitisícem korun. Přístup veřejnosti byl milým překvapením. Petra Pecková: Jenţe jsme všichni věděli, ţe malá škola se čtyřmi učebnami nestačí. Ţe se musí hledat koncepční řešení a musíme rozšířit o jedno patro i velkou základní školu. Chodí k nám do školy například děti z Hrusic a dalších obcí a dál bychom pro ně kapacitu neměli. Smysluplnější bylo se s okolními obcemi dohodnout, zŧstal tak u nás fungovat společný školský obvod a společně jsme usilovali o realizaci projektu stavby třetího patra s deseti novými učebnami. Podařilo se nám získat od Ministerstva financí dotaci a 30. června jsme zkolaudovali. Teď máme kapacitu pro více neţ 700 dětí. * Říká se: za vším hledej ţenu. Jak vás na radnici vnímá mnichovická veřejnost? Petra Pecková (směje se): Tady to úsloví funguje v pozměněné podobě – za všechno mohou ţeny! Ale aţ na výjimky není míněno pejorativně, muţi nám fandí. Máme v komisích, výborech a zastupitelstvu velmi schopné muţe, kteří jsou ve svém oboru špičky, mnohdy pŧsobí ve vysokých pozicích a jsou ochotni dávat svoje know-how zadarmo městu, protoţe chtějí být jeho spokojenými občany. Je to nová generace lidí, kteří cítí, ţe pro spokojený ţivot jejich rodiny je dŧleţitá i komunita, ve které ţijí, a veřejný prostor. Jsou to svébytní chlapi, osobnosti, které mají v hlavně jasno a nemají mindráky. Nesmírně si toho váţím. Samozřejmě my bychom to nedaly ani bez těch skvělých muţŧ, které máme doma. * Co bylo tou výjimkou? Petra Pecková: Tou výjimkou bylo například jednání se stěţovatelem na postup stavebního úřadu. Referentky jsou stavební inţenýrky, vedoucí stavebního úřadu je ţena, starostka ţena. Pozvala jsem všechny zainteresované strany a nedala jsem stěţovateli bohuţel za pravdu. To jsem si mohl myslet, ţe to takhle dopadne, povídá ten pán. Samé ţeny! Odcházel s tím, ţe neuspěl proto, ţe tady je nějaká ţenská mafie (smích). Ale jinak jsem nezaznamenala ţádné negativní reakce. Miroslava Vojtíšková: Nechci to zakřiknout, ale tvoříme opravdový tým. Kdyţ jsme s paní starostkou chodily na kontrolní dny na stavbách, připadalo mi to, ţe jsme jediné, kdo nechce slyšet na typické muţské argumenty, ţe něco nejde nebo ţe na všechno je čas. Přístup ţen je jiný. * Co byste doporučily kolegyním jinde na radnicích, které jsou v zastupitelstvech v menšině? Margita Valentová: Musí se umět prosadit, nesmí se bát. Nenechat se převálcovat. Myslím si, ţe muţi, se kterými jedná paní starostka, bývají dost často překvapeni, kdyţ si myslí, ţe jsme neobeznámené se sloţitými věcmi. Paní starostka řídí zdejší velké stavby a dokáţe všechny od dělníka aţ po manaţera stavební Plné znění zpráv


firmy postavit do latě (smích). Petra Pecková: No, tak oni mi také dávají občas sodu (smích). Myslím si, ţe kdyţ ţena v zastupitelstvu je přesvědčena, ţe by některý z veřejných úkolŧ dokázala plnit lépe neţ ostatní, je dŧleţité, aby byla ochotná se za věc plně postavit i za cenu velkých rizik a věřila si. Před komunálními volbami jsem dostala nabídku snad od všech politických uskupení, abych byla lídrem jejich kandidátky. Pustila jsem se tou nejsloţitější cestou, zaloţením sdruţení nezávislých kandidátŧ Mnichovice, město na Vaší straně. Museli jsme k tomu sesbírat podpisy občanŧ. Lidé ale snad viděli práci v předchozím vedení města, podpisy jsme měli za velmi krátkou dobu a nakonec jsme získali pět míst v jedenáctičlenném zastupitelstvu. Ani nesouhlasím s kvótami, věřím, ţe ţeny se umí prosadit bez nich. Měly by mít sebevědomí, snaţit se jít vlastní cestou, mít vypěstovaný vzájemný respekt a schopnost pro týmovou práci. * Jak spolupracujete s opozicí? Petra Pecková: Na ustavujícím zastupitelstvu jsme vyzvali opozici, aby se podílela na práci výborŧ a komisí. Sedět v zastupitelstvu a jednou za dva měsíce přijít na zasedání a jen kritizovat je laciné. Opozice je konstruktivní a s většinou se mi velmi dobře spolupracuje. Jsou přínosem. Nemáme bohuţel radu, která je více pracovním orgánem, a agendy je hodně. Dŧleţití jsou také kvalitní úředníci. Volení představitelé měst se mění po komunálních volbách, dobří úředníci by měli zŧstávat bez ohledu na politickou garnituru. To by si kaţdý politik měl uvědomovat. Margita Valentová: S opozičními zastupiteli se snaţíme domluvit. Funguje to. Rozhodnutí zastupitelstva jsou zatím ve shodě. * Jak lidé vnímají městský úřad? Miroslava Vojtíšková: Spousta lidí ho bere stále s určitou setrvačností jako národní výbor. Nerozlišují mezi voleným zastupitelem a úředníkem. Máme otevřený úřad, úřadujeme a přijímáme občany i mimo úřední dny. Jako jeden z mála úřadŧ prostřednictvím informačního centra úřadujeme jiţ deset let i kaţdou sobotu dopoledne. Otevřena je podatelna, sluţby Czech POINTu, tedy zejména ověřování či výpisy z katastru nemovitostí. Kaţdý čtvrtek je v sále informačního centra pro občany k dispozici bezplatná právní a sociální poradna. Vyřizujeme také dávky státní sociální podpory, které nejsou v naší gesci, našich sluţeb o sobotách vyuţívá mnoho občanŧ z širokého okolí. Nově máme v rámci zlepšení informovanosti občanŧ zaveden klikací rozpočet města, posílání SMS zpráv a zveřejňování podkladových materiálŧ na jednání zastupitelstva města nebo veřejný kalendář starostky na webových stránkách města. * Co vám zpŧsobují poţadavky státu při výkonu agend v přenesené pŧsobnosti? Petra Pecková: Jedněmi z nejhorších slov jsou pro mne „formulář“ a „tabulka“. Stát by pomohl radnicím, kdyby formuláře sjednotil. Stává se, ţe něco vyplňujeme víckrát, stále dokola stejné věci, ale pro rŧzné ústřední státní organizace a pokaţdé do jiného formuláře. Odevzdáváme data opakovaně, ačkoliv stát je dávno má. Kdyby uměl s daty pracovat, ubylo by mnoho agendy a stálo by to méně finančních prostředkŧ. Margita Valentová: Kdyţ jsem nastoupila, měla jsem pocit, ţe máme málo formulářŧ (smích). Tvořili jsme nové pro spolky, které ţádají o příspěvky města, nebo pro ţadatele o byt, aby nemusely ţádosti vypisovat ručně. Ukázalo se, ţe to bylo velmi vstřícné opatření jak pro ţadatele, tak pro hodnoticí komise. Miroslava Vojtíšková: Co se týká výkonu státní správy a financování, myslím si, ţe obce dodnes nejsou spravedlivě oceňovány a rozděleny. Od roku 2004 ţádáme, abychom byli pověřeným úřadem druhého stupně. Jsme obecní úřad prvního stupně se stavebním a matričním úřadem, naše pŧsobnost však sahá na osmnáct obcí skoro s osmnácti tisíci obyvateli. To je daleko více, neţ mají některé takzvané dvojkové úřady. Kdyţ jsem si dělala bilanci, tak některý dvojkový úřad má matriční úřad a nemá stavební, jinde naopak, a tím, ţe nemáme tento statut, tak na výkon státní správy dostáváme méně peněz. Výkon státní správy se na obce samozřejmě přenáší, nově přibylo na základě novely zákona o obcích opatrovnictví. Připravuje se opatrovnický zákon, podle něhoţ budou muset osoby, které opatrovnictví vykonávají, mít zvláštní odbornou zpŧsobilost. Já mám třeba zvláštní odbornou zpŧsobilost jako tajemník, příslušné vysokoškolské vzdělání, ale v případě, ţe zŧstanu opatrovníkem, budu si muset udělat na opatrovnictví další zvláštní odbornou zpŧsobilost. Město to bude stát zhruba osm tisíc korun. Stát poţaduje zvláštní odbornou zpŧsobilost, ale finanční odpovědnost za její získání přenáší na obce. Jsou to nemalé částky a zatěţují kaţdou obec. * Co vás v téhle zemi nejvíc štve? Petra Pecková: Jak se rozcházejí slova a činy! Oslovili mě kolegové, se kterými jsem dříve v televizi hodně natáčela. Připravili časosběrný dokument o volyňských Češích. Přibliţně sto padesát rodin poţádalo o Plné znění zpráv


repatriaci do České republiky. Ministerstvo zahraničních věcí a Ministerstvo vnitra je velmi dŧsledně prověřovalo, jestli opravdu jsou pŧvodem Češi. My jsme se pak rozhodli, ţe bychom nějaké rodině pomohli. Do našeho časopisu jsme dali výzvu pro občany s příběhem několika rodin, majitel velké celostátní firmy se sídlem v Mnichovicích dal na tři roky zdarma k dispozici rodinný dŧm se zahradou. Občané pak věnovali spoustu vybavení pro ten dŧm, zařídili jsme jej. Vybrali jsme pětičlennou rodinu. Rodiče, dvě děti a babička. Stali se z nich pro celé město „naši Dubovi“. A teď nám je sem Ministerstvo vnitra nechce pustit. Z mého pohledu kladou nesmyslné poţadavky. My uţ zařídili ubytování, sehnali rodičŧm a synovi práci, na babičku se těší dámy z Klubu seniorŧ, ale naše byrokracie ještě nedostala dost podkladŧ. Psala jsem na odbor azylové politiky Ministerstva vnitra, psala jsem zmocněnci pro krajanské záleţitosti a zatím je vše málo. Margita Valentová: Teď po nás chtějí potvrzení, ţe členové rodiny budou mít kde bydlet, to znamená potvrzení od majitele domu, který musí vyplnit formulář. Poţadují potvrzení, ţe tady budou mít zaměstnání a chtějí vědět, kolik peněz si vydělají. Takţe pro lidi, které ještě osobně neznáme, protoţe nám je sem nepustili, jsme museli napsat příslib jak místa, tak uţ i platu. Naši Dubovi mají ze zákona nárok na 50 tisíc korun na kaţdého člena rodiny do začátku, protoţe přijedou jen s nejnutnějšími osobními věcmi. Jmenuje se to „malá asistence státu“. Ministerstvo vnitra teď konstatovalo, ţe oni o tu „malou asistenci“ v Kyjevě nepoţádali, takţe na ni nemají nárok. Ti lidé vŧbec nevěděli, ţe mají o něco ţádat, nikdo jim to nesdělil, nikdo jim v tom nepomohl. Česká byrokracie teď argumentuje tím, ţe Dubovi peníze nepotřebují, protoţe na válčící Ukrajině mají dŧm. Jenţe ten je neprodejný, všechno tam nechávají. Petra Pecková: Integrace těchto lidí do našeho města by byla relativně snadná, Mnichovičtí lidé projevili schopnost sounáleţitosti a byrokracie teď pŧsobí jako obstrukce. Byla tady babička s vnučkou. Babička je jediná, která povolení uţ má. Vnučce je čtrnáct, potřebovala by od září nastoupit na gymnázium, ale začátek školního roku za zmíněných okolností nestihne. V současné době věc řešíme s Ministerstvem vnitra a ráda bych touto cestou poděkovala panu ministrovi Milanu Chovancovi, za jeho vstřícné jednání v této věci. * Jaké jsou nejnovější úspěchy Mnichovic? Petra Pecková: Byly oslavy krásných 880 let od zaloţení města a jako první starostka – ţena v historii města hned musím hospodařit s historicky největším rozpočtem – 128 milionŧ korun. Normálně je to kolem padesáti milionŧ, teď přibyla dotace na intenzifikaci čistírny odpadních vod, na přístavbu základní školy, na přístavbu školky… to všechno navýšilo rozpočet. Tak snad všechny projekty úspěšně dokončíme. Miroslava Vojtíšková: Mnichovice jsou poměrně úspěšné také v čerpání dotací z evropských fondŧ. Od roku 2004 jsme do rozpočtu města získali přes dvě stě milionŧ korun s podporou Evropské unie. Pokud jde o dotace z národních zdrojŧ, tak v uvedeném období kromě dotací na plynofikaci kotelen, vodovod, dětská hřiště jsme získali dotaci i na kompletní rekonstrukci a revitalizaci městského centra v Mnichovicích. Na základě vypracovaného věcného záměru školství s výhledem na roky 2013–2030 jsme v loňském roce ze státního rozpočtu získali zmíněnou dotaci na nástavbu základní školy, i v letošním roce na přístavbu mateřské školky, která bude dokončena jiţ v listopadu. Letos předpokládáme ještě získání další dotace na přístavbu hasičské zbrojnice. * Prozradíte svoji vizi? Margita Valentová: Čisté, zelené, rozkvetlé město, se vstřícnými lidmi, spolky a s bohatým společenským ţivotem. Miroslava Vojtíšková: Mnichovice jako dobré místo pro ţivot. Sídlo s úspěšným drobným podnikáním, bez velkých nákupních center, se stále nezničenou dostupnou okolní přírodou. Takové městečko trochu rakouského typu. Navíc ještě pěkné muzeum. Petra Pecková: Chtěla bych, trochu s černým humorem řečeno, spokojené občany od kolébky aţ po rakev. Být městem, které pamatuje na děti, teenagery, občany produktivního věku, na seniory i na lidi, kteří potřebují v závěru ţivota soustředěnou péči. *** Mgr. Petra Pecková (*1975 Benešov) vystudovala po gymnáziu Vyšší odbornou školu publicistiky v Praze (1994–1998), Fakultu sociálních studií (2001–2006) a Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy (2011–2013). Pracovala v Českém rozhlasu, v TV Nova, ČT Brno a TV Barrandov, významná je její účast v pořadech Občanské judo (1996–2011) a Krotitelé dluhŧ (2011). Pŧsobila pak ve funkci neuvolněné první místostarostky města Mnichovice, od roku 2014 je tu starostkou. Ing. Miroslava Vojtíšková (*1961 Praha) absolvovala Ekonomickou fakultu České zemědělské univerzity Praha, specializaci veřejná správa a regionální rozvoj. Pracovala jako vedoucí odboru správy majetku města MěÚ Plné znění zpráv


Říčany (1992–1994), byla pak tajemnicí MěÚ Říčany (1994–2002), od roku 2002 je tajemnicí MěÚ Mnichovice. Má zkušenosti s projekty na evropské dotace, je rovněţ úspěšnou lektorkou. Margita Valentová (*1973 Benešov) absolvovala Střední zdravotnickou školu Kolín (1987–1991), pak Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Brno (1995–1997). Pracovala v Nemocnici Rudolfa a Stefanie Benšov (1991–1994), ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze (1994–2000), od roku 2001 je osobou samostatně výdělečně činnou. Je zakladatelkou a předsedkyní zapsaného spolku ROSa Mnichovice (od roku 2004), od roku 2014 1. místostarostkou města (neuvolněnou), s odpovědností za oblast zdravotně-sociální, kulturu a ţivotní prostředí. Foto autor| FOTO: RADOSLAV BERNAT 4x

Prezident Zeman v Číně – škodí nám, nebo prospívá? 10.9.2015

ČT 1

str. 01

21:30 Máte slovo

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Máte slovo. Hezký večer, milí diváci. V neděli se vrátil náš pan prezident z oslav konce 2. světové války v Číně. A radostně nám sdělil, ţe zajistil investice pro Česko ve výši víc jak 10 miliard a bude to ještě víc. Jenomţe stálo to zato? Pošlapal tím pan prezident principy české demokracie? Ztrácí Česko kvŧli jeho chování prestiţ a respekt, jak říkají jeho kritici? Anebo se zachoval prozíravě a odváţně jako hlava suverénního státu, která si nenechá poroučet z Bruselu? O tom diskutovat budou. Ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky, který vysvětluje, ţe jsme malý stát a jako takový musíme být v něčem odlišní, mít nějakou specialitu na rozdíl od zbytku Evropské unie. Dobrý večer. Hynek KMONÍČEK, ředitel zahr. odboru Kanceláře prezidenta republiky -------------------Dobrý večer. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Je to trapné podlézání a je odpudivé, aby se lidská práva vyměňovala za byznys, reaguje místopředseda poslaneckého klubu TOP 09. Dobrý večer. František LAUDÁT, místopředseda poslaneckého klubu /TOP 09/ -------------------Dobrý večer. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Antičínská hysterie je přeţitkem z doby kultu Václava Havla, oponuje poslanec Komunistické strany Čech a Moravy. Dobrý večer. Jiří VALENTA, poslanec /KSČM/ -------------------Hezký dobrý večer. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Pokud se budeme takto vlísávat, vhrbovat do přízně Číny, obrátí se to proti nám, varuje bývalý ministr pro lidská práva a národnostní menšiny. Dobrý večer. Michael KOCÁB, exministr pro lidská práva a národnostní menšiny -------------------Dobrý večer. Plné znění zpráv


Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------A za vás veřejnost. Pan prezident to dělá kvŧli nám, ne kvŧli sobě, apeluje příznivkyně pana prezidenta Zemana, jazyková lektorka. Dobrý večer. Zdeňka VALVODOVÁ, jazyková lektorka, podporovatelka M. Zemana -------------------Dobrý večer. Děkuji za pozvání. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Pan prezident podlézá diktátorŧm a více nám škodí, neţ prospívá. Říká zakladatel skupiny za odvolání Miloše Zemana, jinak IT pracovník. Dobrý večer. Šimon HLINOVSKÝ, zakladatel facebookové skupiny za odvolání M. Zemana -------------------Dobrý večer. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Pane řediteli, kdyţ tedy říkáte a vysvětlujete nám, ţe my musíme být jiní od zbytku Evropské unie, znamená to tedy, ţe my musíme zavírat oči před pošlapáváním lidských práv, aby vŧbec u nás Čína investovala? Hynek KMONÍČEK, ředitel zahr. odboru Kanceláře prezidenta republiky -------------------Rozhodně ne a takhle ta otázka nikdy nestála. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ale já ji teď takhle pokládám, víte? Hynek KMONÍČEK, ředitel zahr. odboru Kanceláře prezidenta republiky -------------------Ano. A já vám na ni říkám, ţe takhle to nikdy není, protoţe ţádná přímá souvstaţnost mezi lidskými právy a obchodem prostě neexistuje. Jedno mŧţe velmi dobře podporovat druhé a Česká republika to velmi dobře ukazuje. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No, ale počkejte, právě ţe pan prezident, to je mu kritiky, zde druhou stranou, vyčítáno, ţe jaksi šel na ty oslavy, ţe, tam jsou podle kritikŧ potlačována lidská práva a pan prezident nic neřekl a hlavně mu šlo o ty investice, víte? Hynek KMONÍČEK, ředitel zahr. odboru Kanceláře prezidenta republiky -------------------To je interpretace tady našich kritikŧ. K tomu se dá říct v zásadě to, ţe pan prezident by pravděpodobně do Číny podruhé na oslavu nejel, kdyby za A nebyl pozván, stejně jako 26 prezidentŧ, z kterých 21 přijalo, za B pokud by zjistil, ţe tím zhorší pozici České republiky a tu by zhoršil ve chvíli, kdy by byl jednotný postoj státŧ Evropské unie, ţe se tam nepojede. Jenomţe on ţádný jednotný postoj nebyl. Kdyby byla výrazná kritika ze strany našich spojencŧ, kam nesporně patříme, to nikdo nikdy nezpochybňoval, tak by pravděpodobně ten poměr příkon, výkon, náklady, výnosy byly úplně jiné. Ale protoţe ţádný jednotný postoj nebyl, Evropská unie tam reprezentována byla. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ovšem ne těmi prezidenty, ţe? Plné znění zpráv


Hynek KMONÍČEK, ředitel zahr. odboru Kanceláře prezidenta republiky -------------------Byla reprezentována, ano, na niţší úrovni, ministrŧ zahraničí. Tak pan prezident usoudil, podle mého názoru správně, ţe mŧţeme tímto získat komparativní výhodu, aniţ bychom něco ztratili v Evropské unii. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No, poslyšte, tak co to tedy kritizujete? Teď nám to pan ředitel tak hezky vysvětlil, tak co se vám nelíbí? František LAUDÁT, místopředseda poslaneckého klubu /TOP 09/ -------------------Je to naprosto neuvěřitelná nehoráznost, protoţe já jako musím říct prostě, ţe prezident touto cestou je nějaká solidarita, nějaká společná politika Evropské unie. A pan Kmoníček moc dobře ví diplomatické nuance, ostatně jeden z velmistrŧ těchto nuancí. Takţe pan prezident hrubým zpŧsobem poškodil naše zájmy do budoucna, hrubě znejistil naše partnery v Evropské unii i země, kterých si váţíme. A prosím, pokud jde o ty investice, tak jednak je to takový, jak kdyţ Rusové vyrazili do Londýna nakupovat, to je jedna věc. Druhá věc je, ţe není pravda, ţe čím víc se podlejzá... Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Dobře, ale tak drţme se, tak kdybyste, pane řediteli, na to mohl reagovat. Ano. Hynek KMONÍČEK, ředitel zahr. odboru Kanceláře prezidenta republiky -------------------Kdyţ máme diskutovat, aby ti zahraniční partneři, které jsme touto cestou znejistili, nebyli nějak jenom TOP 09. Takţe koho jsme v zahraniční zjistili z našich partnerŧ? František LAUDÁT, místopředseda poslaneckého klubu /TOP 09/ -------------------Prosím vás, všechny státy Evropské unie. Hynek KMONÍČEK, ředitel zahr. odboru Kanceláře prezidenta republiky -------------------No počkejte, všechny, to bude lépe, kdyţ řeknete, které, protoţe u mě si ani jeden jediný velvyslanec nestěţoval. František LAUDÁT, místopředseda poslaneckého klubu /TOP 09/ -------------------Všechny. Hynek KMONÍČEK, ředitel zahr. odboru Kanceláře prezidenta republiky -------------------Ani jeden jediný ministr zahraničí mi nevolal. František LAUDÁT, místopředseda poslaneckého klubu /TOP 09/ -------------------Pane Kmoníčku, vy dobře víte, ţe jedna věc jsou oficiální stíţnosti, demarše a podobně, a druhá věc je, ţe aţ my budeme potřebovat anebo ţe nám to bude připomenuto v Bruselu či kde jinde, i ve Spojených státech, aţ se nám to nejméně hodí. A vy to moc dobře víte. Jedna věc je, ţe je něco zpochybňovat, druhá věc je prostě vystupovat oficiálně v diplomacii. Pořád ještě naši spojenci doufají, ţe toto je exces, ţe éra prezidenta Zemana časem pomine, něco jako prostě byl Haider pro Rakousko, tím je Zeman, v jiné podobě sice, ale ve stejné pozici pro nás. nejmenovaná osoba -------------------Co to je za srovnání. František LAUDÁT, místopředseda poslaneckého klubu /TOP 09/ Plné znění zpráv


-------------------Ano prosím, z hlediska znejištění spojencŧ? To je přeci samozřejmé. A pokud se týká, tak ono dochází k absurdní situaci. Prosím jednu větu, čím víc podlejzáme, tak z Číny tím méně je koincidence, v tom souhlasím s panem Kmoníčkem, ţe to nemá vliv na obchod. Naopak náš rŧst se teďka zmenšuje, navyšování obchodu proti evropskému prŧměru. A nejvíce rostl, víte kdy? Kdyţ jsme říkali jasně, ţe Tibet má právo, Tibeťané na občanská práva, na svoji zemi, ţe nesouhlasíme s porušováním lidských práv v Číně. Je to tak. Data jsou jasná. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ano. Tak pane místopředsedo... Ano. A potom paní Valvodová, ano? Hynek KMONÍČEK, ředitel zahr. odboru Kanceláře prezidenta republiky -------------------Jedna faktická. Jedna faktická věta, mohu-li. Asi se shodneme na tom, ţe nejvýznamnějšími hlasy v Evropské unii je Francie a Německo. Francouzský ministr zahraničí tady byl přesně před odletem pana prezidenta do Číny. Měl tedy vynikající příleţitost nám vyjádřit své znepokojení a znejistění. Na otázku, zda něco takového Francie má za problém s cestou pana prezidenta do Číny, říkal, nemá, já tam jedu také. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak, bude reagovat na to pan Kocáb a potom paní Valvodová. Michael KOCÁB, exministr pro lidská práva a národnostní menšiny -------------------Já bych k tomu přidal ještě jeden argument. Samozřejmě já také nemám nic proti rozvoji česko-čínských obchodních vztahŧ. Nakonec to dělá celá řada státŧ, řekl bych i většina. Jde o to ale jak a za jakou cenu. Kdyţ vememe jenom partikulárně rozvoj česko-čínských vztahŧ a pomineme oblast lidských práv, coţ já teda nepomíjím, ale kdybychom ji teďko jenom pro tento případ pominuli, tak potom, potom je jasné, ţe v případě, ţe podobná politika se odehrává směrem k Rusku, obdobná politika, jinak tedy, ale řekl bych taková lehce xenofobní směrem k imigrantŧm a celkově to vytváří prostě dojem, pocit, kterej hraničí v mém případě téměř s jistotou, ţe dochází ke změně zahraničně politické orientace, ţe se přikláníme na východ. To znamená, ţe akcenty našich partnerŧ v Evropské unii jsou nám buďto pro smích anebo je prostě neakceptujeme, to je otázka imigrace. A pan prezident navštěvuje Rusko, Čínu, rŧzné postsovětské satelity a návštěvy jeho v Americe, v Anglii, ve Francii uţ nenásledují. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ano, tak paní Valvodová chtěla reagovat. Prosím. Zdeňka VALVODOVÁ, jazyková lektorka, podporovatelka M. Zemana -------------------Já bych ráda reagovala na pana Laudáta. Já si myslím, ţe tohleto je mnoho povyku pro nic. Prostě absolutní hysterie, opět rozdělit obyvatele. Já chápu vaše obavy, ale tady pan prezident se nikdy nechoval tak, jak říkal pan Kmoníček, aby opravdu postavil Českou republiku do pozice, kdy my obyvatelé jsme se museli bát, ţe přijdeme o nějakou prestiţ. My jsme suverénní stát České republiky a myslím, ţe tak to prostě je, ta politika je takto vedena, zahraniční politika, prezident Zeman jezdí do těchto státŧ, byl v Americe, nevím, jestli jste zaregistroval, ţe tam byl, ţe tam byl v ţidovským centru, kde sám on deklaroval, ţe je potřeba se spojit s Ruskem proti Islámskému státu a tak dále. Šimon HLINOVSKÝ, zakladatel facebookové skupiny za odvolání M. Zemana -------------------Pan prezident tam sice byl, ale nebyl oficiálně pozván do Bílého domu. A to svědčí o tom... /Souzvuk hlasŧ/. Hynek KMONÍČEK, ředitel zahr. odboru Kanceláře prezidenta republiky -------------------To svědčí o tom, ţe jiţ 14 let český prezident nebyl v Bílém domu a pokud vím, Miloš Zeman není 14 let prezidentem. Plné znění zpráv


Šimon HLINOVSKÝ, zakladatel facebookové skupiny za odvolání M. Zemana -------------------To sice není, ale to, ţe ho nepozvali ještě do Bílého domu, ţe tam byl jenom na tom ţidovském kongresu, tak to svědčí o tom, ţe... Zdeňka VALVODOVÁ, jazyková lektorka, podporovatelka M. Zemana -------------------Ţe je to méněcenné, ţe je to podřadné. A o čem to svědčí? Šimon HLINOVSKÝ, zakladatel facebookové skupiny za odvolání M. Zemana -------------------Není to méněcenné, ale západní státy ho nezvou. To se netýká zdaleka jenom USA, ale západní státy ho nezvou na státní návštěvy. Miloš Zeman mnohem víc jezdí na východ, do Ruska a do Čína a například do dalších podsovětských satelitŧ, takţe to se mi hrubě nelíbí, protoţe Miloš Zeman tímto zaprodává Českou republiku zlu, poškozuje zahraniční pozici České republiky. Zdeňka VALVODOVÁ, jazyková lektorka, podporovatelka M. Zemana -------------------Ďáblu. Ano. Samozřejmě. Samozřejmě. František LAUDÁT, místopředseda poslaneckého klubu /TOP 09/ -------------------Já bych se vás zeptal, paní Valvodová, vám nevadí, vám by nevadilo, kdybysme vzali hypotetický příklad, ţe Jakešova vláda tady v roce 89, ono se to stalo stejný rok, zmasakrovala studenty na Národní třídě a ţe byste tam měla mrtvého syna a vy byste si po letech šla na totéţ náměstí stoupnout se stranou, která s od tohoto nedistancovala na místa, kde tekla krev nevinných lidí? Jenom proto, ţe chtěli svobodu nebo měli jiný názor. Vám to nevadí? Zdeňka VALVODOVÁ, jazyková lektorka, podporovatelka M. Zemana -------------------Co jak mi nevadí? František LAUDÁT, místopředseda poslaneckého klubu /TOP 09/ -------------------S tima lidma si klidně podáte ruku, jako si pan Zeman tam zřejmě podával ruku například s vŧdcem Súdánu Umarem Bašírem, na kterého je mezinárodní zatykač za vraţdy, vám to nevadí, ţe náš nejvyšší státní představitel si stoupne vedle těchto lidí? Vedle Putina, který vede špinavou válku na Ukrajině? Vadilo by vám, kdyby si... Zdeňka VALVODOVÁ, jazyková lektorka, podporovatelka M. Zemana -------------------Takţe teď je to jenom Putin. A vám nevadí, co se děje za politiku v Bílém domě? Vám nevadí, jakou politiku vedou Jestřábi z Bílého domu uţ od roku 2001? František LAUDÁT, místopředseda poslaneckého klubu /TOP 09/ -------------------Já nevím, ţe by si američtí turisté chodili do cizí země zastřílet. /Souzvuk hlasŧ/. Michael KOCÁB, exministr pro lidská práva a národnostní menšiny -------------------Ale přidejme k tomu ještě jednu věc. My víme, ţe v minulosti Čína hrubě porušovala lidská práva během kulturní revoluce, ţe tam zemřely miliony, desítky milionŧ lidí. Zdeňka VALVODOVÁ, jazyková lektorka, podporovatelka M. Zemana -------------------Ano. To já vím taky samozřejmě. Michael KOCÁB, exministr pro lidská práva a národnostní menšiny Plné znění zpráv


-------------------Ale dobře, je to minulost. Zdeňka VALVODOVÁ, jazyková lektorka, podporovatelka M. Zemana -------------------Je. Michael KOCÁB, exministr pro lidská práva a národnostní menšiny -------------------Čína se nějakým zpŧsobem vyvíjí a já jí opravdu drţím palce, aby to všechno dokázala překonat. Ale genocida odsouzená argentinským i španělským soudním dvorem probíhá dodnes. A jestliţe prezident tam přijede a těchto faktŧ se nedotkne, jenom přitaká, jak jsem říkal, přihrbuje se a poklonkuje, tak prostě na to nemá právo, i kdyby se tím neznelíbil našim partnerŧm v Evropské unii, tak tím převrací naše /souzvuk hlasŧ/. Zdeňka VALVODOVÁ, jazyková lektorka, podporovatelka M. Zemana -------------------Ale on tam přece nejede /nesrozumitelné/. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak pojďme k těm lidským právŧm. Prosím, pan poslanec Valenta. Michael KOCÁB, exministr pro lidská práva a národnostní menšiny -------------------A staví naši republiku do naprosto neudrţitelného světla. Zdeňka VALVODOVÁ, jazyková lektorka, podporovatelka M. Zemana -------------------To není pravda. To si vymýšlíte vy. To je vaše demagogie, kterou my tady furt musíme poslouchat. Šimon HLINOVSKÝ, zakladatel facebookové skupiny za odvolání M. Zemana -------------------Ne. Opravdu mění zahraniční politiku České republiky a pošlapává tu demokracii, na které Česká republika dlouho stojí. Zdeňka VALVODOVÁ, jazyková lektorka, podporovatelka M. Zemana -------------------Jakou demokracii? Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak. Nechme reagovat pana poslance Valentu. Prosím. Jiří VALENTA, poslanec /KSČM/ -------------------Dovolte mi alespoň jednu krátkou vsuvku a reakci na kolegu Laudáta. Nedávno jsem slyšel v Poslanecké sněmovně jednoho významného českého politika, který řekl, dlouho si jiţ nevystačíte tím, ţe budete strašit národ minulostí. Víte, kdo to byl? To byl tady kolega František Laudát, který reagoval takovýmto zpŧsobem přímo na nějakýho, myslím, ţe to byl pan Babiš z ANO. Ten taky svým zpŧsobem jakoby podle pana Laudáta strašil. František LAUDÁT, místopředseda poslaneckého klubu /TOP 09/ -------------------Ano. Protoţe jemu se nedaří, takţe jsem upozornil na to, ţe... /Souzvuk hlasŧ/. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Plné znění zpráv


Pojďme se drţet tedy chvíli těch lidských práv, ano? Protoţe to zde protější stranu nejvíce tíţí. A vy právě říkáte, vy říkáte, ţe ta nenávistná ideologie je vystavěna na domněle masivním porušování lidských práv. Podle vás tedy v té Číně nedochází k porušování lidských práv? Jiří VALENTA, poslanec /KSČM/ -------------------Já nevím, nakolik se porušujou v Číně lidská práva, ale takové to selektivní vytrhávání porušování lidských práv, teoreticky, kdyby tam bylo, Čína, tak je to pouze selektivní. Vemte si porušování práv v arabských zemích, který jsou spřízněný se západem, ţe jo. Spojený arabský emiráty, otázka lidských práv, práva ţen a další, práva menšin. Michael KOCÁB, exministr pro lidská práva a národnostní menšiny -------------------Jedním nemŧţe zdŧvodňovat druhé zlo. S tím nikdo nesouhlasí. /Souzvuk hlasŧ/. Kdy jsou jim odebírány orgány, jsou brutálně mučeni, jsou zabíjeni, vězněni, v táborech jsou. To všechno momentálně probíhá a nikdo to nemŧţe popřít. /Souzvuk hlasŧ/. Jiří VALENTA, poslanec /KSČM/ -------------------Proč tam byl v posledních pár měsících premiér Cameron, proč tam byla Frederica Mogherini, proč tam byl princ William? Michael KOCÁB, exministr pro lidská práva a národnostní menšiny -------------------Já vám na to odpovím. Všechny ty státy, které jmenujete, tam mŧţou jet, mŧţe tam jet i nás prezident, ale musej se tohoto faktu dotknout a oni to dělají. Oni to musej připomenout. A kdyţ to bude pan prezident dělat, tak ať jezdí do Číny, protoţe my máme zájem na tom s Čínou spolupracovat a postupně vytvářet ekonomické vztahy a vazby, které pomŧţou třeba Čínu překonat to své obrovské trauma. Jiří VALENTA, poslanec /KSČM/ -------------------Tyhlety země umí koukat do budoucna, jo, protoţe kdo chvilku stál, tak mŧţe stát opodál. Jakmile my nevyuţijem příleţitost /souzvuk hlasŧ/. Michael KOCÁB, exministr pro lidská práva a národnostní menšiny -------------------Těch 10 miliard nám za to nestojí. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Já bych poprosila pana Kříţe, sinologa, který je expertem na Čínu, kdybyste mohl k těm lidským právŧm tedy něco podotknout. Protoţe vy říkáte, ţe my vlastně jsme ti poslední, co máme tuto zemi poučovat o lidských právech. Jak to myslíte? To je takové nepochopitelné trošku. Martin KŘÍŢ, sinolog, ekonom -------------------Ten koncept lidských práv je otázka, jestli je to filozofický koncept, politický anebo jaký. Určitě jinou představu o lidských právech mají Číňané, obyčejní Číňané, a jinou máme my, kteří jsme, řekněme, vývojově, civilizačně o něco dál na východ, respektive na západ od Číny. A otázka je, jestli, tady je řeč o našem představiteli vrcholném, jestli... Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ne, pojďme, pane Kříţi, k tomu, jestli tam se nedá svobodně projevovat názor. Teď v červenci tam opět proběhlo zatýkání. Tak to je jako normální pro tu mentalitu? Počkejte, váţení, tady máme odborníka na Čínu. Prosím. Martin KŘÍŢ, sinolog, ekonom Plné znění zpráv


-------------------Co se týče obyčejných lidí, s kterými já jsem v kontaktu, tak skutečně v drtivé většině mají úplně jiné starosti, neţ jsou ty naše starosti. To, co řeší obyčejný člověk, je řekněme pracovní podmínky, eventuálně znečištění ţivotního prostředí a skutečně se nezajímá o politiku v takové míře, jak politika vzrušuje nás. To je aţ to poslední. Michael KOCÁB, exministr pro lidská práva a národnostní menšiny -------------------Probíhá tam brutální mučení a pronásledování /nesrozumitelné/ nebo ne? Martin KŘÍŢ, sinolog, ekonom -------------------To je něco, co obyčejný člověk se o tom nedozví vŧbec. Michael KOCÁB, exministr pro lidská práva a národnostní menšiny -------------------Ale probíhá. Martin KŘÍŢ, sinolog, ekonom -------------------Tohleto je něco, co obyčejný člověk neřeší. Michael KOCÁB, exministr pro lidská práva a národnostní menšiny -------------------Ano. Ale probíhá to tam? Já se ptám, zda probíhá či ne? Martin KŘÍŢ, sinolog, ekonom -------------------Já jsem se s něčím takovým nesetkal teda, přiznám se. František LAUDÁT, místopředseda poslaneckého klubu /TOP 09/ -------------------Pane Kříţi, ona ta politika se netýká těch lidí aţ do té míry, neţ si čínští komunisté vzpomenou, ţe uspořádají olympiádu a 300 tisíc lidí z Pekingu a okolí prostě odstraní. Pak se jich začne týkat. Zacházejí s nima, jak kdyţ to je nějaký materiál. Vám to nevadí? Myslíte si, ţe oni se samozřejmě bojí, ono na burze teďka aktuálně řeknete, ţe je v propadu a jdete sedět. A ještě pak před televizí pokorně přiznáváte. Tomu říkáte normální země? Martin KŘÍŢ, sinolog, ekonom -------------------Takhle, já se nebavím o tom, jestli je země normální nebo ne, já vám mohu říct akorát tu zkušenost, kterou mám z komunikací s řekněme od intelektuálŧ aţ po obyčejné dělníky. František LAUDÁT, místopředseda poslaneckého klubu /TOP 09/ -------------------Lidská práva vţdycky platí a jsou jedna. Buď jsou anebo nejsou. A právo na ţivot a dŧstojné zacházení maj snad všichni lidé na této planetě. A jestli na tomhle nedohodnem, tak se nedohodnem vŧbec na ničem. A v Číně právo na ţivot, víte, co je, pane Kříţi, letální injekce? Martin KŘÍŢ, sinolog, ekonom -------------------A jak to chcete zařídit teda jako? Máte nějaký plán konkrétní? František LAUDÁT, místopředseda poslaneckého klubu /TOP 09/ -------------------To je injekce, která se dává popravením, aby se mohly pouţít orgány. Víte to? Martin KŘÍŢ, sinolog, ekonom Plné znění zpráv


-------------------A máte nějaký konkrétní plán, jak byste to chtěl zařídit? František LAUDÁT, místopředseda poslaneckého klubu /TOP 09/ -------------------No zakázat. Prosím vás, musí v Číně popravovat? Zdeňka VALVODOVÁ, jazyková lektorka, podporovatelka M. Zemana -------------------Dojedete tam to zakázat, vy osobně. /Souzvuk hlasŧ/. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Počkejte, pan Kocáb. Michael KOCÁB, exministr pro lidská práva a národnostní menšiny -------------------Pardon, my to nedokáţeme zakázat. Jediné, co mŧţeme udělat je na to připomínat a apelovat. Pan prezident... Zdeňka VALVODOVÁ, jazyková lektorka, podporovatelka M. Zemana -------------------Apelovat. Ano. A vám vadí, ţe pan prezident to nedělá. Dobře. Michael KOCÁB, exministr pro lidská práva a národnostní menšiny -------------------Pan prezident v těchto velmocích, jako je Čína nebo Rusko, kývá a hrbí se. Neřekne, ani nešplítne. Já znám názor pana Kmoníčka, ţe by to moch jako potajmu, po straně. Tak nás informujte, pane Kmoníčku, jak špitnul pan prezident Zeman do uší čínských mocných něco o lidských právech. Hynek KMONÍČEK, ředitel zahr. odboru Kanceláře prezidenta republiky -------------------Tak já tímhle začnu a pak bych se vrátil ke třem oblíbeným nesmyslŧm, které tady zazněly, abych je doplnil věcí zvaná fakta. Pan prezident se nedá říct, ţe by jeho hlavním dílem agendy bylo, ţe by jezdil po světě poučovat o lidských právech. Nicméně ví jako kaţdý politik, ţe k lidským právŧm a diskusi o lidských právech s jinými státníky mŧţete přistoupit dvěma zpŧsoby. Jeden zpŧsob je, ţe jste slavný bojovník za lidská práva, jehoţ kariéra je soustředně na lidská práva a obvykle pomŧţete tomu disidentovi jenom tím, ţe o něm promluvíte a tím ho dostanete do novin, ale fakticky ho nikdy z ţádnýho vězení nedostanete. Druhý zpŧsob je ten, který dělá pravděpodobně nejúspěšnější organizace podobného typu, coţ kupodivu není Člověk v tísni, ale je to Červený kříţ, který zásadně nikdy nemluví o tom, s kým mluvil, o čem mluvil a za jakých podmínek toho dotyčného člověka z toho vězení dostal. Michael KOCÁB, exministr pro lidská práva a národnostní menšiny -------------------To je teorie. Ale informujte nás... Hynek KMONÍČEK, ředitel zahr. odboru Kanceláře prezidenta republiky -------------------To je praxe. A právě proto, ţe se pan prezident chová jako Červený kříţ, tak vás nikdy nebudu moct informovat, co řekl, co neřekl, co komu a jak, neboť pokud to udělám tak si naprosto zablokujeme moţnost kdykoli ještě komukoli pomoct. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No, ale podívejte se, podívejte, vy jste diplomat, ne to je diplomatická odpověď. Hynek KMONÍČEK, ředitel zahr. odboru Kanceláře prezidenta republiky -------------------Ne, ne. Abych nebyl diplomat, pŧdu do klasického případu. Plné znění zpráv


Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ne, ale řekněte nám, tak něco takového někdy špitne nebo ne? Špitne? Hynek KMONÍČEK, ředitel zahr. odboru Kanceláře prezidenta republiky -------------------Paní Jílková, klasický případ, klasický případ, klasický případ, klasický případ. Klasický případ vypadá tak, ţe jsme mohli pomáhat kubánskému disentu aţ do okamţiku, neţ se do toho pustili pánové Pilip s Bubeníkem. Od té doby uţ jsme tam nemohli udělat vŧbec nic, protoţe jsme nefungovali jako Červený kříţ ale jako křiţáci lidských práv. A to je přesně ten rozdíl. Šimon HLINOVSKÝ, zakladatel facebookové skupiny za odvolání M. Zemana -------------------Já si myslím, ţe je hanebné, ţe si berete do úst Červený kříţ. Prezident by se měl chovat jinak. Prezident by to měl udělat i veřejně. Měl by to říct nahlas na veřejné tiskové konferenci, kdyţ uţ jede do Číny. Já nejsem proti tomu, aby tam jezdil, ale kdyţ uţ tam jede, měl by uspořádat tiskovou konferenci a říct jasně, ţe mu vadí porušování lidských práv, ţe mu vadí, ţe tam dochází ke kulturní genocidě Tibeťanŧ, Ujgurŧ a dalších národností, ţe mu vadí tresty smrti. Zdeňka VALVODOVÁ, jazyková lektorka, podporovatelka M. Zemana -------------------Já se vás zeptám jinak, Barack Obama to dělá, tohleto? Vy jste ho někdy viděl, pane? Šimon HLINOVSKÝ, zakladatel facebookové skupiny za odvolání M. Zemana -------------------Dělá. /Souzvuk hlasŧ/. Michael KOCÁB, exministr pro lidská práva a národnostní menšiny -------------------Všichni státníci evropští to dělaj. Mají s tím problémy taky, ale dělají to. Nakonec se odhodlají. Já vám, pane Kmoníčku, něco řeknu. Já taky tleskám, jestliţe jste teďko prozradil, jestliţe jste prozradil, ţe pan prezident tedy se tam bije za lidská práva nebo respektive informuje s nesouhlasem České republiky, s nesouhlasem České republiky s tím, jak se v Číně momentálně k tomu přistupuje a probíhá tam, znova opakuji, ještě genocida. To je, to je, to je rozhodnutí argentinského soudu. Ti dva pánové, jednak ten šéf nebo předseda skupiny 610, která byla zaměřená proti /nesrozumitelné/ a bývalý předseda Číny nesměj opustit Čínu a nesměj se dostat do spřátelené země Argentiny, jinak by museli okamţitě k soudu. Jestliţe toto, jestliţe toto pan prezident dělá, tak je to dobře, jsem rád, ţe nás o tom informujete. Měl by to dělat také v Rusku, to doufám také dělal, ţe špitá panu Putinovi něco o tom, něco o Ukrajině. Hynek KMONÍČEK, ředitel zahr. odboru Kanceláře prezidenta republiky -------------------Z principu věci, pane kolego, jsem právě řekl, ţe vám to nikdy nemohu ani tvrdit ani vyvrátit. Michael KOCÁB, exministr pro lidská práva a národnostní menšiny -------------------No ne, vy jste to v podstatě řekl. Ale ještě k tomu dodávám, ţe by měl ten zájem o prostě tyto mocné říše, které porušují masivně lidská práva, být méně okázalý, ţe ty kontakty by měly probíhat na niţší úrovni a ţe pan prezident by se neměl doslova a do písmene do těch /nesrozumitelné/. Hynek KMONÍČEK, ředitel zahr. odboru Kanceláře prezidenta republiky -------------------Ne, 3 věci, co zazněly, kaţdý z nich řekl jednu věc, kterou je třeba doplnit jednou větou. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak ale stručně. Plné znění zpráv


Hynek KMONÍČEK, ředitel zahr. odboru Kanceláře prezidenta republiky -------------------Ano. Pro pana kolegu Hlinovského, ano, kdyţ byl prezident u největší ţidovské lobbistické organizace v USA, skutečně nebyl v Bílém domě. Co by tam taky dělal, kdyţ byl na... Michael KOCÁB, exministr pro lidská práva a národnostní menšiny -------------------Ho nikdo nepozval. Hynek KMONÍČEK, ředitel zahr. odboru Kanceláře prezidenta republiky -------------------No ano, protoţe pokud jsme si všimli, tak Bílým dŧm je v této chvíli v moci strany demokratické a pan prezident tam hovořil ke 14 tisícŧm republikánŧ. Tak to je docela pochopitelné, ţe se to nesmíchá. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No, ale pane řediteli, víte, jestli to není jenom vaše výmluva. Protoţe vy jste prý dostal tak jako úkol, váš největší úkol má být dostat pana prezident do pracovny oválné v Bílém domě a jaksi se vám to nedaří zatím, viďte. Tak abyste se nevymlouval. Hynek KMONÍČEK, ředitel zahr. odboru Kanceláře prezidenta republiky -------------------Já jsem rád, ţe vím svŧj největší úkol, protoţe jsem se ho nedozvěděl od pana prezidenta, ale z novin. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ano. To píšou v novinách. No vidíte. Hynek KMONÍČEK, ředitel zahr. odboru Kanceláře prezidenta republiky -------------------Takţe noviny to jako vţdy vědí lépe. Ale jedna věc, co zaznělo, a ta byla dŧleţitá. Pan Kocáb samozřejmě bude argumentovat, ţe prezident více jezdí na východ neţ na západ a to mění naši politickou orientaci. Já bych argumentoval tím, ţe naše politická orientace je jasně dána našimi hodnotami, členstvím v NATO, členství v EU a pokud prezident více jezdí do Asie, proboha, je asijské století. Atlantický ekonomický prostor jiţ odešel do Asie, takţe prezident jezdí tam, kde jsou peníze a také je přiváţí. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak váţení, pojďme, nechme hovořit pana Jandu, ano? Hynek KMONÍČEK, ředitel zahr. odboru Kanceláře prezidenta republiky -------------------A jedna věta k panu místopředsedu Laudátovi. Běţná česká představa je, ţe masakr na Tchien-an-men, který ve skutečnosti nebyl na Tchien-an-men, ale byl asi o 10 kilometrŧ dál, je jakousi replikou toho, co se tady dělo 17. listopadu... nejmenovaná osoba -------------------S tím, ţe u nás to nebylo tak krvavé. Hynek KMONÍČEK, ředitel zahr. odboru Kanceláře prezidenta republiky -------------------A tak prosím, já si vám dovolím jenom ocitovat třeba první dva poţadavky těch studentŧ, co tam revoltovali. A ty byly dost odlišné od 17. listopadu. Prvním poţadavkem bylo, ţe musíme podpořit myšlenky šéfa komunistické strany Číny /nesrozumitelné/, který právě zemřel. Druhým poţadavkem revolučních studentŧ bylo, ţe se vláda omluví za deformační kampaň vŧči právě zemřelému předsedovi Čínské komunistické strany /nesrozumitelné/. Připadá vám to jako /nesrozumitelné/. Plné znění zpráv


Michael KOCÁB, exministr pro lidská práva a národnostní menšiny -------------------A kvŧli tomu je masakrovali? František LAUDÁT, místopředseda poslaneckého klubu /TOP 09/ -------------------Kvŧli tomu se střílí a vraţdí? /Souzvuk hlasŧ/. Michael KOCÁB, exministr pro lidská práva a národnostní menšiny -------------------A to o tom mluvíte tak lehko a s úsměvem? Hynek KMONÍČEK, ředitel zahr. odboru Kanceláře prezidenta republiky -------------------10 kilometrŧ od náměstí Nebeského klidu, kde oni studenti, o kterých mluvíme, naopak chránili ty vojáky, kteří se tam dostali do rozmíšky a bylo tam skutečně 100 aţ tisíc mrtvých. To ano. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Dobře, ale pane řediteli, přece jenom já bych vás poprosila, skutečně ty tisíce mrtvých, ztracených, mladých ţivotŧ bych to tímhle zpŧsobem rŧznými argumenty nezlehčovala. Tak. Hynek KMONÍČEK, ředitel zahr. odboru Kanceláře prezidenta republiky -------------------Já to nezlehčuju. Já jenom říkám, ţe se musíme drţet faktŧ. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ne, vy jste jenom cynický diplomat, viďte. Ale tak to musí být, ano. Hynek KMONÍČEK, ředitel zahr. odboru Kanceláře prezidenta republiky -------------------Nikoliv. Ne, já jsem diplomat, který se drţí faktŧ, nikoli novinových titulkŧ. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Dobře. Tak já poprosím pana Jandu. Prosím. Jakub JANDA, analytik nevládní organizace Evropské hodnoty -------------------Já plně souhlasím s dvěmi věcmi, které řekl pan Kmoníček. Zaprvé, ţe naše země zná své hodnoty, na kterých stojí. A zadruhé, ţe je dobře, ţe Česká republika má něco, v čem je výjimečná. A myslím si, ţe obě dvě ty věci je podpora lidských práv. A myslím si, ţe v tom máme velmi dobrou tradici a máme morální povinnost to dělat dále. A proto bych se chtěl zeptat tedy, zdali v tom případě prezident dělá to, o čem uţ tady bylo hovořeno, zda například uznává, ţe existují političtí vězni buď v Číně nebo v Rusku? Protoţe v Rusku to opakovaně popíral. A zajímá mě, zdali i uţ dnes existuje tedy v prezidentské kanceláři konsensus na tom, ţe v Rusku existují političtí vězni? Hynek KMONÍČEK, ředitel zahr. odboru Kanceláře prezidenta republiky -------------------Já myslím, ţe političtí vězni existují skoro v kaţdém reţimu na světě? Musí tedy logicky existovat i v Rusku. Jakub JANDA, analytik nevládní organizace Evropské hodnoty -------------------V těch demokratických také? A je jich tam více neţ v těch demokratických zemích? Jakub JANDA, analytik nevládní organizace Evropské hodnoty -------------------Plné znění zpráv


A jak to budete počítat? Jak definujete politického vězně na rozdíl od vězně, který se tam třeba dostal tak, ţe porušil zákony daného státu, jak se od disidenta čeká? Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Promiňte, ale já jenom, znamená to, ţe politický vězeň tedy třeba je v Česku, v Rakousku, v Německu, jo? Kdyţ říkáte... Hynek KMONÍČEK, ředitel zahr. odboru Kanceláře prezidenta republiky -------------------Záleţí na definici, ale kdyţ si definujeme politického vězně jako člověka, kterému přitíţilo v jeho postavení jeho politický názor, moţná bychom tady taky nějakého našli. Michael KOCÁB, exministr pro lidská práva a národnostní menšiny -------------------Uţ se vás začínám bát. Jako jestli budete u moci ještě dlouho, tak moţná to skutečně takhle skončí. Hynek KMONÍČEK, ředitel zahr. odboru Kanceláře prezidenta republiky -------------------No já myslím, ţe ne. Jakub JANDA, analytik nevládní organizace Evropské hodnoty -------------------Já jenom musím říct, ţe mi to vŧbec nepřipadá vtipné, protoţe ti lidé, to jsou konkrétní příběhy lidí, které pan prezident popírá, ţe existují a vy to teď naprosto relativizujete. Hynek KMONÍČEK, ředitel zahr. odboru Kanceláře prezidenta republiky -------------------Nerelativizuji. Jenom se je snaţím přesně definovat matematicky. Jakub JANDA, analytik nevládní organizace Evropské hodnoty -------------------Já nevím, proč děláte. Mrzí mě to. Dobrá, tak v tom případě je to člověk, který pokud řekne něco velmi kritického vŧči tomu reţimu a má třeba uţ nějakou politickou podporu, tak je kriminalizován. To se v Rusku naprosto prokazatelně děje. A vy to teď tady popíráte, relativizujete a usmíváte se tomu. A mě to mrzí. Hynek KMONÍČEK, ředitel zahr. odboru Kanceláře prezidenta republiky -------------------Ne, já to neopírám. Rusko má tento problém. Jakub JANDA, analytik nevládní organizace Evropské hodnoty -------------------A mluví o tom pan prezident alespoň na nějakých schŧzkách nebo mluvíte vy o tom s nějakými konkrétními lidmi z Ruské federace? Hynek KMONÍČEK, ředitel zahr. odboru Kanceláře prezidenta republiky -------------------Samozřejmě, ţe na té úrovni, kam předpokládáme, ţe to patří, se o tom mluví. Michael KOCÁB, exministr pro lidská práva a národnostní menšiny -------------------A Čína má taky tento problém. Hynek KMONÍČEK, ředitel zahr. odboru Kanceláře prezidenta republiky -------------------Samozřejmě, ţe má Čína taky tento problém. Michael KOCÁB, exministr pro lidská práva a národnostní menšiny Plné znění zpráv


-------------------A to jsme ještě nemluvili o Tibetu a obávám se, ţe mi vysvětlíte, proč je správně, ţe prostě Tibeťané se nemohou dovolat svých práv, protoţe to je zase další ještě celá oblast, kterou prostě pan prezident vynechal a tím vytvořil diskontitu s naší zahraniční politiku z dob Havla, ale taky z vašich dob, pane Kmoníčku. Hynek KMONÍČEK, ředitel zahr. odboru Kanceláře prezidenta republiky -------------------Tak Tibet, to je má oblíbená otázka. Já bych řekl, ţe to, co se hlavní změnilo, je situace na tibetské straně, protoţe oba víme, ţe dalajláma se vzdal všech politických funkcí v roce 2011, není tedy tím partnerem pro světové politiky, se kterým by v této chvíli měli hovořit. To je vlastně nominovaný předsedy exilové vlády. A je zcela jasné, ţe tak jak se vyvíjí čínsko-tchajwanské vztahy, kde mimochodem je dneska 20 letadel denně na obou stranách, tak se budou vyvíjet i čínsko-tibetské vztahy. A dojde zřejmě k pravděpodobně stejně dobrému vývoji. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak váţení pánové, my máme tady, to jsme nevěděli, ale přišel nám sem přímo občan Tibetu, ano. Prosím, mluvte a pan Kříţ bude překládat, ano? Tak. Prosím. A to je škoda. Já myslela, ţe budete hovořit čínsky. Abysme slyšeli čínštinu. Hovořte čínsky. Ať to máme tematické. nejmenovaná osoba -------------------/Anglický text - nepřeloţeno/. nejmenovaná osoba -------------------OK. Tak tibetsky. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak tibetsky. nejmenovaná osoba -------------------Jsem Tibeťan a narodil jsem se v Tibetu a mám osobní zkušenost s tím, jaké je to ţít v čínském komunismu, v totalitním reţimu. A moje otázka je, co má být více dŧleţité v politice, jestli jsou to etické kodexy nebo byznys? Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Pan Kmoníček. Michael KOCÁB, exministr pro lidská práva a národnostní menšiny -------------------Odpovím za vás. Byznys. Hynek KMONÍČEK, ředitel zahr. odboru Kanceláře prezidenta republiky -------------------Ne. V reálné politice je dŧleţité obojí. Byznys je to, co nás všechny ţiví a bez mravních a morálních ohledŧ bychom za chvíli prodali vlastní babičku. Takţe v zásadě obojí. Skutečně obojí. Michael KOCÁB, exministr pro lidská práva a národnostní menšiny -------------------Takţe já k tomu mám jeden obrázek. Vzájemná obchodní bilance mezi Čínou a Českou republikou je dlouhodobě negativní. Hynek KMONÍČEK, ředitel zahr. odboru Kanceláře prezidenta republiky -------------------Souhlasím. Plné znění zpráv


Michael KOCÁB, exministr pro lidská práva a národnostní menšiny -------------------Přímé investice do České republiky jsou mizivé, aţ na těch posledních 10 miliard, který si vyvzdoroval pan prezident svým poklonkováním. Hynek KMONÍČEK, ředitel zahr. odboru Kanceláře prezidenta republiky -------------------Já jsem rád, ţe jste uznal jeho přínos v hodnotě 10 miliard. Michael KOCÁB, exministr pro lidská práva a národnostní menšiny -------------------Ano. Dobře. Budeme mít 10 miliard. Ale za jakou cenu? Úplně zapomínáme na otázku takzvaného rodinného stříbra. Já vím, ţe palác, Martinský palác a Ţivnobanka uţ byly dávno prodány, ale přece jenom pan prezident si zvolil za svého poradce předsedu Čínské společnosti a předsedu nebo jednatele Lukoilu. A ten jednatel Lukoilu mu dopomoh a byl u jmenování poradcem předsedy Čínské společnosti. To je prostě spiknutí těchto dvou východních gigantŧ, které ovládly prezidentskou kancelář. Neříkejte mi, ţe z toho nemají ekonomické výhody, tito dva pánové. A tento dokument dokazuje, ţe jsme absolutně závislí na Německu, s kterým máme vyrovnanou bilanci a jehoţ export - import tvoří 50 % veškerého importu - exportu do naší země. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Dobře. Tak necháme zareagovat. Pan ředitel. František LAUDÁT, místopředseda poslaneckého klubu /TOP 09/ -------------------Já moţná ještě předtím bych ho doplnil o jednu věc. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ne, pojďme, pojďme. Já chci, aby pak pan, ale pan ředitel na vás pak zareaguje. František LAUDÁT, místopředseda poslaneckého klubu /TOP 09/ -------------------Dobře. Tak potom. Dobře. Hynek KMONÍČEK, ředitel zahr. odboru Kanceláře prezidenta republiky -------------------Nechme ho doplnit. Já to vezmu při jednom. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Protoţe chcete čas na rozmyšlenou, viďte. Hynek KMONÍČEK, ředitel zahr. odboru Kanceláře prezidenta republiky -------------------Ne, vŧbec ne. Já mŧţu začít hned. František LAUDÁT, místopředseda poslaneckého klubu /TOP 09/ -------------------Já bych k tomu připomněl jednu věc. Víte, s velkou pompou tady bude zřizovaná nebo je zřizovaná filiálka banky Bank of China. Filiálka v Itálii, před nedávnem tam bylo 297, slyšíte dobře, 297 lidí této banky obviněno z praní špinavých peněz včetně čtyř nejvyšších představitelŧ té pobočky. Někdy v březnu příštího roku se očekává soud. Kdyţ se italská justice obrátila na Čínu, protoţe zmizelo zhruba asi 180 miliard korun v přepočtu, aby prostě spolupracovala, tak se nedostalo ţádné odpovědi a italská agentura ANSA pouze konstatovala, ţe peníze zmizely v Číně, bylo to z prostituce, obchod s lidmi, daňové úniky a podobně. To si lze dohledat oficiálně, dokonce to tady vyšlo, myslím, ţe v E15 v červnu, 21. června letošního roku. Takţe tato banka tady bude mít filiálku. Plné znění zpráv


Hynek KMONÍČEK, ředitel zahr. odboru Kanceláře prezidenta republiky -------------------Dobře. Tak já to vemu postupně. Za A bych souhlasil s panem Kocábem s tím, ţe je ohromující dysbalance, nerovnováha mezi českým exportem a importem. V prŧměru to dělá, ţe dováţíme asi za 19 miliard dolarŧ a vyváţíme asi za 2 miliardy dolarŧ. To je dlouhodobě hlavním problémem bilaterálního obchodního vztahu s Čínou. Co se s tím dá dělat krom toho, ţe si na to budeme stěţovat? V první řadě musíme nějak, něčím čínskou stranu zaujmout. Například tím, ţe se jako jedni z mála zúčastníme oslav. Z druhé strany, ano... nejmenovaná osoba -------------------To snad nemyslíte váţně. Michael KOCÁB, exministr pro lidská práva a národnostní menšiny -------------------To je diplomatický cynismus. Hynek KMONÍČEK, ředitel zahr. odboru Kanceláře prezidenta republiky -------------------Ne, to je reálná politika stylu Henry Kissingera. /Souzvuk hlasŧ/. Pojďme dále. Tu dysbalanci mŧţeme vyrovnat jenom ve chvíli, kdy na tom bude mít zájem i čínská strana. Čínská strana v této chvíli ví, ţe v Číně se výjimečným zpŧsobem zdraţilo, ţe chce-li si zachovat alespoň 7% rŧst, bude muset zvýšit domácí spotřebu, tedy přeloţeno, bude muset více utrácet za zboţí. To zboţí uţ je dneska skoro výhodnější vyrábět v České republice a prodávat v Číně, neţ jak tomu bylo před 10 lety, protoţe ho tam prostě prodáte dráţ neţ na našem trhu. Proto taky čínská strana hodlá v příštích letech utratit zhruba 3,5 trilionu dolarŧ na zahraniční investice a logicky pŧjde tam, kde má největší kontakty. Největší kontakty má v Evropské unii, coţ je 14 % čínského zahraničního obchodu oproti 13 %. Michael KOCÁB, exministr pro lidská práva a národnostní menšiny -------------------A pro tuto básničku zaprodáme všechny naše hodnoty. Hynek KMONÍČEK, ředitel zahr. odboru Kanceláře prezidenta republiky -------------------Ale my nezaprodáváme ţádné hodnoty. Já se jenom snaţím vysvětlit, co děláme s obchodní bilancí. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ano. Ale teď pojďme k tomu právě, ţe ta společnost CFC nemá jasnou vlastnickou strukturu. To se kritizuje. A na argument pana místopředsedy, ţe ta čínská banka, která zde je, ta pobočka, tedy to co nám, jste řekl, ţe, to není moc dŧvěryhodné. Hynek KMONÍČEK, ředitel zahr. odboru Kanceláře prezidenta republiky -------------------Ano. CFC je největší obchodní skupinou v Šanghaji, která je nejrychlejší součástí čínského vlaku, čínské ekonomiky. Její struktura je asi tak prŧhledná jako všechno ostatní v Číně. O tom si nemusíme dělat příliš velké iluze. Nicméně Česká republika má v zásadě dvě moţnosti. Buďto chce-li sem čínské investice, a ona je potřebuje, tak sem pŧjdou čínské státní investice. A tady vy všichni mě sníte, ţe kdyţ sem přijdou čínské státní investice, tak mě tady investuje čínská komunistická strana. Nebo sem pŧjdou soukromé investice, jako CFC, ke kterým nejsou politické jaksi přídavné tlaky. Michael KOCÁB, exministr pro lidská práva a národnostní menšiny -------------------To je státní podnik. Dneska si o tom přečtěte. Ten předseda je dokonce velice blízký mocným čínským z těch nejhorších období. A jeho heslo, pane Kmoníčku, které moţná neznáte, vám přečtu, začít silou a skončit u dobra, dobro, to je naše vlast, náš národ, věnujeme se podnikání a hlavně cílem posilovat zájmy vlasti. To znamená, ţe oni sem chtějí to své dobro importovat a našli si k tomu koníka, bílého koně, coţ je prezident Zeman. Plné znění zpráv


Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak, já bych poprosila, pan poslanec Valenta. Jiří VALENTA, poslanec /KSČM/ -------------------Já bych jenom dorozvinul pana Kocába. Předseda představenstva společnosti CFC pan /nesrozumitelné/ je pouze neoficiálním poradcem prezidenta Zemana. Tudíţ není na ţádném seznamu a není placen /souzvuk hlasŧ/. Pozor, takovýchto poradcŧ mŧţe mít kaţdý státník plno. Není placen z peněz daňových poplatníkŧ. Michael KOCÁB, exministr pro lidská práva a národnostní menšiny -------------------Kde je konflikt zájmŧ? Kde je konflikt zájmŧ, kdyţ ten, kdo radí prezidentu Zemanovi, zároveň skupuje pŧl prahy. Kde je konflikt zájmŧ? Jiří VALENTA, poslanec /KSČM/ -------------------Proč by prezident Zeman neměl právo jako kaţdý si nechat radit odborníkem na ekonomické záleţitosti? Michael KOCÁB, exministr pro lidská práva a národnostní menšiny -------------------Na skupování Prahy. Jiří VALENTA, poslanec /KSČM/ -------------------To není ţádný politik, to je přece ekonom. Michael KOCÁB, exministr pro lidská práva a národnostní menšiny -------------------Který se usídlil vedle Lukoilu v prezidentské kanceláři. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Počkejte. Pojďme konkrétně k té CFC. Víte, objevují se takové názory, zda víte jistě, prosím, kdyţ jste k nám tak otevřený, viďte, jak to chodí, byste nám to mohl říct, zda víte jistě, ţe jim jde skutečně jenom o byznys? Víte, jestli jim také nejde o nějakou zpravodajskou činnost? Existuje podezření. Zdeňka VALVODOVÁ, jazyková lektorka, podporovatelka M. Zemana -------------------Špionáţ. Samozřejmě. Hynek KMONÍČEK, ředitel zahr. odboru Kanceláře prezidenta republiky -------------------Tak do hlavy nikomu nevidíte a to, aby jim šlo skutečně jenom o byznys, je naším úkolem, nikoli jejich. Já nemohu mluvit za ně. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Takţe je pohlídáte. Hynek KMONÍČEK, ředitel zahr. odboru Kanceláře prezidenta republiky -------------------Ale samozřejmě. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Budete je hlídat. Plné znění zpráv


Hynek KMONÍČEK, ředitel zahr. odboru Kanceláře prezidenta republiky -------------------Stejně jako si hlídají oni nás. Michael KOCÁB, exministr pro lidská práva a národnostní menšiny -------------------Takţe si přečtěte, pane Kmoníčku, zprávu BIS z roku 2014, která mluví o vlivové infiltraci českých politických a státních struktur, /nesrozumitelné/ politických zpravodajství a to za aktivní pomoci některých českých občanŧ, včetně politikŧ a státních úředníkŧ. Touto zprávou procházíte i vy. A na to bych si dal pozor. Bezpečnostní riziko. Šimon HLINOVSKÝ, zakladatel facebookové skupiny za odvolání M. Zemana -------------------Je tady spousta ruských a čínských kolaborantŧ a vlastizrádcŧ, kteří spolupracují s Ruskem. nejmenovaná osoba -------------------A mohl byste nám jich několik jmenovat? Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Já bych, váţení, pan Schling se hlásí. Prosím, pan Schling Jaromír SCHLING -------------------Já znám pana prezidenta asi 20 nebo 25 let a mŧţu vás ujistit, ţe jsem nikdy neviděl, ţe by se před někým hrbil. Zrovna tak se nehrbí... nejmenovaná osoba -------------------V Číně se nehrbil? Jaromír SCHLING -------------------Nehrbí se ani v Číně ani v Rusku. nejmenovaná osoba -------------------Myslíte? A vy jste to viděl na vlastní oči? Jaromír SCHLING -------------------O tom nemám nejmenší pochybnosti. A nikdy taky od něj nikdo neslyšel výrok, ţe by mu nezáleţelo na dodrţování lidských práv. A lidská práva jsou ale velmi široké téma. Vţdyť ta listina lidských práv OSN obsahuje asi 30 článkŧ. Zpaměti je myslím nikdo z nás tady nezná. A ve všech zemích se lidská práva uplatňují rŧzně. I u nás máme přeci celou řadu problémŧ. I ve Spojených státech, o kterých se tady nemluví, mají celou řadu problémŧ. Michael KOCÁB, exministr pro lidská práva a národnostní menšiny -------------------To nikdo nepopírá. /Souzvuk hlasŧ/. František LAUDÁT, místopředseda poslaneckého klubu /TOP 09/ -------------------Já bych byl velice rád, jsou problémy a problémy. Jaromír SCHLING Plné znění zpráv


-------------------Aby ten obrovský stát, který není nijak zvlášť homogenní, aby skončil v takovém chaosu, v jakém skončil Irák, Sýrie a další státy? To chcete. Zdeňka VALVODOVÁ, jazyková lektorka, podporovatelka M. Zemana -------------------Přesně tak. Tam se importovala americká vize lidských práv. /Souzvuk hlasŧ/. František LAUDÁT, místopředseda poslaneckého klubu /TOP 09/ -------------------Je řada věcí, které nemusí ta Čína dělat. To jsou vaše argumenty. Ta Čína nemusí řadu věcí dělat. Jaromír SCHLING -------------------To jsou jasné argumenty. František LAUDÁT, místopředseda poslaneckého klubu /TOP 09/ -------------------Musí do Afriky exportovat mučicí nástroje? Prosím vás, ne. Jaromír SCHLING -------------------Buďme rádi, ţe ta Čína je stabilní stát a doufejme, ţe stabilním státem zŧstane. Ţe by se tam lidská práva měla uplatňovat trochu jinak, ano, jistě, s tím souhlasím. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak pojďme nechat reagovat, pan místopředseda. František LAUDÁT, místopředseda poslaneckého klubu /TOP 09/ -------------------Tak já musím zareagovat. Jednak je věc, samozřejmě to je častý argument, ţe Čína se nemŧţe dostat do chaosu a podobně. Já se ptám, dobře, mŧţe mít nějaké místní zvyky, musí být třeba ten proces nějakým zpŧsobem řízen. Já se ptám, proč jsou, proč je popravováno tolik lidí bez moţnosti obhajoby, teďka jako velký výdobytek, ţe snad se mŧţou i odvolat. Nikdo neví kolik. Proč se tam ořezává svoboda slova aspoň na těch internetových sítích. Ptám se, proč musí prodávat mučící nástroje do afrických zemí, kde sami víte, v jakém stavu je Afrika. Musí tohle dělat? Řadu těchto věcí? Zdeňka VALVODOVÁ, jazyková lektorka, podporovatelka M. Zemana -------------------Takţe trest smrti v Americe vám nevadí. /Souzvuk hlasŧ/. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Počkejte, pan Kříţ chce. Váţení, ale pan Kříţ. Vy jste se ptal, proč to dělají. Váţení, nechme pana Kříţe. Paní Vlavodová, pan Kříţ chce. Martin KŘÍŢ, sinolog, ekonom -------------------Já jsem, často jsem svědkem podobných diskusí se studenty, nemá zkušenost příliš s politiky, ale vţdycky se zeptáme a to to rozhodne, mŧţete jenom zvednout ruku, kdo jste byl v Číně takhle z vás? František LAUDÁT, místopředseda poslaneckého klubu /TOP 09/ -------------------Prosím vás na to, abyste věděl v dnešním světě, ţe se někde dějou svinstva, na to tam nepotřebujete jet. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Plné znění zpráv


Dobře, ale pane Kříţi, my se proto ptáme vás, ano? Tak proto se ptáme vás. Martin KŘÍŢ, sinolog, ekonom -------------------To jsem jenom chtěl říct. Většina lidí, kteří si dělají nějaký názor, ať uţ je to názor lidskoprávní nebo byznysový, tak nemá, zaprvé nikdy v ţivotě nemluvila s ţádným ţivým Číňanem, nikdy v Číně nebyla, nezná mentalitu. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Pane Kříţi, já jsem ráda, ţe nám to takto vysvětlujete. Děkuji vám. Ale kdybyste laskavě odpověděl tedy na argument, na otázky pana místopředsedy Laudáta, ţe proč tam je omezená svoboda internetu, svoboda slova, mučící nástroje? Martin KŘÍŢ, sinolog, ekonom -------------------To je pro nás obtíţně pochopitelné, protoţe ta země je naprosto specifická a je v určité fázi vývoje, jako my jsme byli, řekněme, v Evropě před nějakými x lety a věřím tomu, ţe určitě časem, tak jak bude rŧst střední třída, tak ţe se postupně bude prosazovat občanská společnost. Nebude to asi zítra. Ale v současné době je to, něco jako kdyby ten dŧm ještě nebyl hotový a vy hodnotíte vlastně rozestavěnou stavbu. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ne, ale počkejte, tak máme zde občana z Tibetu. Kdybyste mu mohl přeloţit otázku, zda jsou tedy porušována lidská práva, ano? My se tady o tom bavíme. Nemŧţeme se dopátrat. Tak. nejmenovaná osoba -------------------My u nás nemáme základ pro lidská práva. Základní lidská práva. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Já jenom aby televizní diváci rozuměli, musíme myslet na televizní diváky, ano? nejmenovaná osoba -------------------Nemáme svobodu projevu. A nemáme svobodu volby. Nemáme svobodu ţít zpŧsobem, jaký si vybereme. My částečně tak trpíme, souvisí to se západním byznysem. A moje otázka je, mŧţete říct tedy v přímém přenosu, ţe Tibeťané si nezasluhují svobodu? Zdeňka VALVODOVÁ, jazyková lektorka, podporovatelka M. Zemana -------------------Samozřejmě si ji zaslouţí. /Souzvuk hlasŧ/. Michael KOCÁB, exministr pro lidská práva a národnostní menšiny -------------------Pan Kříţ určitě nebude vyvracet, ţe tento náš přítel nebyl v Číně. A ty povrchní návštěvy... Hynek KMONÍČEK, ředitel zahr. odboru Kanceláře prezidenta republiky -------------------/Nesrozumitelné/ reprezentace jiţ nechce samostatnost Tibetu? Šimon HLINOVSKÝ, zakladatel facebookové skupiny za odvolání M. Zemana -------------------Ano. Toho jsem si samozřejmě všiml, ale to neznamená, ţe tam musí docházet ke kulturní genocidě Tibeťanŧ, Ujgurŧ a dalších menšin v Číně. Zdeňka VALVODOVÁ, jazyková lektorka, podporovatelka M. Zemana -------------------Plné znění zpráv


V tomto momentě, jak tento program běţí. František LAUDÁT, místopředseda poslaneckého klubu /TOP 09/ -------------------Já bych se zeptal pana Kříţe jednoduchou otázku. Kolik tedy století bude potřebovat Čína, aby pochopila, ţe má dát Tibetu svobodu a nechat je ţít a rozhodovat o své zemi? Řekněte, kolik set let teda? Martin KŘÍŢ, sinolog, ekonom -------------------To by bylo asi fajn, kdybyste se tam vypravil a zeptal se lidí, kteří mohou ovlivňovat. František LAUDÁT, místopředseda poslaneckého klubu /TOP 09/ -------------------Takţe na to, abych věděl, ţe někde se děje něco nepravého, ţe je někde okupace, tak na to potřebuju tam dojet se podívat? Martin KŘÍŢ, sinolog, ekonom -------------------Určitě. Zdeňka VALVODOVÁ, jazyková lektorka, podporovatelka M. Zemana -------------------No samozřejmě. Na vlastní oči. /Souzvuk hlasŧ/. Šimon HLINOVSKÝ, zakladatel facebookové skupiny za odvolání M. Zemana -------------------Já taky vím, ţe na východní Ukrajině je okupace a nebyl jsem tam. Zdeňka VALVODOVÁ, jazyková lektorka, podporovatelka M. Zemana -------------------Vy to víte. Podle čeho to víte? Šimon HLINOVSKÝ, zakladatel facebookové skupiny za odvolání M. Zemana -------------------Já to vím. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Váţení, tam máme další dotaz. Prosím. Prosím. nejmenovaná osoba -------------------Ani bych neměl tak dotaz, ale prostě mně uţ to nedá. Musím reagovat hlavně na pana Kocába, kterej tady tři čtvrtě hodiny zmiňuje lidský práva. Já jsem na to alergickej, protoţe kdyţ se začne mluvit o lidských právech a o jejich porušování, tak následuje nějakej krvavej útok našich spojencŧ, rozvrat Iráku, rozvrat Libye a dneska prostě lidi se děsej toho, co prostě nastává, ale řeší, vy tady řešíte lidský práva v Tibetu a je vám úplně jedno, ţe tyhlety země naši spojenci prostě poslali do občanských válek, do totálního rozvratu a to vám nevadí tohleto? Ta krev těhletěch lidí vám nevadí? Michael KOCÁB, exministr pro lidská práva a národnostní menšiny -------------------Odpovím. Samozřejmě, ţe vadí. My tady řešíme Čínu, řešíme Tibet, řešíme /nesrozumitelné/. O tom je ten pořad. nejmenovaná osoba -------------------Ano, vy řešíte Čínu, vy to děláte selektivně. Já jsem neviděl, ţe vy byste se někde zavřel do klece a protestoval proti tomu, co se děje v Saúdský Arábii třeba. Vy děláte takovýhle akce proti Kubě. Plné znění zpráv


Michael KOCÁB, exministr pro lidská práva a národnostní menšiny -------------------Ne. Ne. Ne. Kdyţ přijde... nejmenovaná osoba -------------------Ale nikdo z téhleté vaší strany nereagoval prostě na to, co se děje v Saúdské Arábii. Nikdy jsem se o tom nedozvěděl. Je to naprosto selektivní. Je to pokrytecké. Michael KOCÁB, exministr pro lidská práva a národnostní menšiny -------------------Tak já odpovím v klidu. Já odpovím v klidu. Ne. Ne. S tím bych nesouhlasil, protoţe kdyţ v pořadu, v kterým by se probíraly jiné oblasti, tak byste slyšel teprve, ţe bych také vystoupil proti porušování lidských práv třeba i v Americe, kdekoliv. Mně to je jedno. Ten argument nemusíte vŧbec uţívat. Já to naprosto kritizuju, kdyţ jsou porušována lidská práva. Ale bohuţel ţijeme v době, kdy tato masivní porušování přicházejí právě z těch zemí, o kterých se bavíme. Určitě tady nebudem se bavit o Ukrajině, ale určitě je bezpochybné, ţe Rusko se dopustilo bezprecedentního kroku vŧči Ukrajině. No a tak jsme se o tom bavili. Dneska vy říkáte, ţe pan prezident je pevně zakotven v Evropské unii a všechny jeho prohlášení ohledně imigrace nás opět zase od té Evropské unie oddělují. Takţe já kritizuju porušování lidských práv, padni komu padni, včetně vlastní země. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak ale váţení, ještě na tu vaši stranu. Pojďme k tomu, ţe vy tedy tady kritizujete, ţe se měly zdŧrazňovat víc lidská práva. Ale naopak co říkáte tomu argumentu, ţe právě Evropská unie, ti čelní představitelé, kteří nejeli na ty oslavy, se zachovali právě pokrytecky, protoţe kdyţ měli uctít památku tisícŧ ţivotŧ, pardon, milionŧ ţivotŧ, tak tam nepřijeli, ale čile s ní obchodují, s tou Čínou. Já jenom, abyste... Michael KOCÁB, exministr pro lidská práva a národnostní menšiny -------------------Paní Jílková, 65 milionŧ mrtvých lidí z pŧsobení Komunistické strany Číny, která je stále u moci, je dostatečný argument toho, aby se Čína nenavštěvovala na nejvyšší úrovni. Kritizuji země... Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ale vţdyť se navštěvuje. Ale promiňte, oni tam jezdí ti čelní západní představitelé a odporují, ţe? Michael KOCÁB, exministr pro lidská práva a národnostní menšiny -------------------Ale vţdycky na to existuje určitý systém, oni na to upozorňují. /Souzvuk hlasŧ/. František LAUDÁT, místopředseda poslaneckého klubu /TOP 09/ -------------------Samozřejmě, ale já bych řek dvě věci, jo. A trošku moţná i tu diskusi posunul o něco vedle. Jedna věc je, ţe toto nebyla úcta k mrtvým aţ tolik jako demonstrace síly vŧči Japonsku, vŧči Jiţní Koreji, vŧči nevím. A Filipínám například. A mŧţu vám říct jediné, ono se mluví o čínském zázraku. Říká to Zeman, mluvil o tom Klaus, ten poslední dobou, kdyţ Rusko splasklo, putinovské Rusko, ţe jo, stačilo pokles cen ropy a impérium je najednou, prostě jde do kopru ekonomicky. Tak prostě kdo z vás ví o tom, ţe ten čínskej zázrak je taţen gigantickým nárŧstem dluhu? Ţe velice brzo, jestliţe se říká, ţe Amerika kleká na to, ţe má 17 bilionŧ dolarŧ dluh, víte, ţe v brzké době Čína bude mít 28 bilionŧ dolarŧ dluh? Kde na to vydělá, jo? A kaţdej uţ tady, filozofové, servery jsou toho plný těhletěch ţvástŧ, jak prostě Amerika uţ konec kapitalismu a podobně. A jestli někde hrozí gigantická nestabilita, moţná uţ poměrně brzo, tak to mŧţe být Čína, protoţe sloučit rozvinout společnost s diktaturou, zatím se to nikomu v historii nepovedlo. To jednou skončí a skončí to hrozným masakrem. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak nechme paní Valvodovou. Prosím. Paní Valvodová chtěla. Plné znění zpráv


Zdeňka VALVODOVÁ, jazyková lektorka, podporovatelka M. Zemana -------------------Já jsem chtěla na pana Kocába i na pana Laudáta. Vy tady říkáte, ţe čelní představitelé tím, ţe se otočili zády, někdo říká, ţe je to pokrytectví. Já říkám, proč teda tam jeli, kdyţ měli tu moţnost a otevřeně tam tedy mohli kritizovat ta lidská práva? Proč to neudělali, proč to neudělali? Protoţe ta demonstrace síly je takhle pasivní. Proč je to pasivní? František LAUDÁT, místopředseda poslaneckého klubu /TOP 09/ -------------------To měli kritizovat na té tribuně? Zdeňka VALVODOVÁ, jazyková lektorka, podporovatelka M. Zemana -------------------Ne. Mohli šeptat do ouška nebo mohli udělat, jak tady navrhuje pan Hlinovský, ţe teda se mohli sejít, mohli si takhle stoupnout za pultík, mohli říct, za Německo kancléřka Merkelová, kritizuju to, to, to, Hollande to, to, to. A tak dále a tak dále. Proč to neudělali? Proč to neudělali veřejně? A proč vy je obhajujete? Vţdyť to neukázali veřejně. /Souzvuk hlasŧ/. Šimon HLINOVSKÝ, zakladatel facebookové skupiny za odvolání M. Zemana -------------------Výročí 2. světové války se zneuţívá proto, aby Čína demonstrovala svoji sílu, chrastila zbraněmi a... Zdeňka VALVODOVÁ, jazyková lektorka, podporovatelka M. Zemana -------------------Pane Boţe, vy jste demagog. To je neuvěřitelný. Neuvěřitelný. nejmenovaná osoba -------------------Vy jste taky demagogka. Zdeňka VALVODOVÁ, jazyková lektorka, podporovatelka M. Zemana -------------------Ne. Chrastíme zbraní. Jiří VALENTA, poslanec /KSČM/ -------------------Podle mých informací tam byl i Pan Ki-mun, generální tajemník OSN. A to je tak zločinec? /Souzvuk hlasŧ/. nejmenovaná osoba -------------------To nikdo neříká. Jiří VALENTA, poslanec /KSČM/ -------------------Taky se hrbí jako prezident Zeman. Michael KOCÁB, exministr pro lidská práva a národnostní menšiny -------------------Moment. Pokud někdo, kdo jede do Číny, není zločinec, je to jenom /souzvuk hlasŧ/. Nikdo. Nedává. Jenom jde o zpŧsob, formu a dŧstojnost té návštěvy. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak pan Kmoníček. Hynek KMONÍČEK, ředitel zahr. odboru Kanceláře prezidenta republiky -------------------Plné znění zpráv


Jenom technickou. Pokud tedy, jak říká pan místopředseda Laudát, to byla demonstrace síly vŧči Jiţní Koreji, dost dobře nechápu, proč tam byla jihokorejská prezidentka, asi aby jí to demonstrovali, protoţe ta pozvání přijala. A shodujeme se na tom, ţe všechny nás velmi ohrozí nestabilita v Číně. A já tvrdím, ţe tento přístup, který reprezentuje prezident Zeman, pomáhá k tomu, abychom oddálili, minimálně oddálili toto období nestability, které bychom neopatrným přístupem, který jednoznačně akcentuje jeden pohled na věc a nevyvíjí to v čínské vyváţené harmonii, kterou tady předvádí sinolog, by nás přiblíţil k této nestabilitě. Čili my se bojíme téhoţ, jenom vy do toho běţíte plnou parou. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak váţení, já teď nechám ještě občany. Teď, váţení, nechám občany. Ano? Prosím. Milan FIALA -------------------Takţe dobrý dne. Milan Fiala, student Fakulty sociálních věd. Já tady pouze ve slušnosti se pokusím reagovat na několik výrokŧ, které tady padly. Bohuţel jsem se dostal ke slovu aţ teď. Začnu od začátku. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ale vy jste se nehlásil. Milan FIALA -------------------Hlásil jsem se, ale vy jste byla zády ke mně. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ale malinko. Musíte bejt prŧraznější. Milan FIALA -------------------Takţe bohuţel jste mě neviděla. Začnu tady u paní Valvodové, která tady pana Laudáta nařkla z toho, ţe rozděluje společnost. Proboha, jediný, kdo tuto společnost rozděluje, je pan prezident Zeman. A od samého začátku jeho zvolení. Rozděluje společnost a dělá to celou svoji politickou kariéru. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ale necháme na to reagovat. Paní Valvodová, kdybyste mohla. Zdeňka VALVODOVÁ, jazyková lektorka, podporovatelka M. Zemana -------------------Já si myslím, ţe nemáte pravdu. Já si myslím, ţe prezident Zeman naopak se snaţí vyjít vstříc, mít přátelskej dialog. Co děláte vy, je štvaní. nejmenovaná osoba -------------------To není pravda. Lţete v přímém přenosu. Pan prezident rozděluje společnost. Milan FIALA -------------------V čem štvu teď lidi? Jakoby mě docela zajímalo, v čem já tady v přímém přenosu štvu lidi? Pouze reaguji na to, co vy jste řekla, ţe pan Laudát rozděluje společnost. Zdeňka VALVODOVÁ, jazyková lektorka, podporovatelka M. Zemana -------------------Já to takhle nevnímám. Já to takhle nevnímám. Milan FIALA Plné znění zpráv


-------------------Já jsem pouze reagoval na to, ţe podle mého názoru tu společnost rozděluje hlavně pan Zeman. Zdeňka VALVODOVÁ, jazyková lektorka, podporovatelka M. Zemana -------------------Dobře. Já to takhle nevnímám. Milan FIALA -------------------Hlavním viníkem rozdělené společnosti je pan Zeman. Zdeňka VALVODOVÁ, jazyková lektorka, podporovatelka M. Zemana -------------------Mŧţete být konkrétní? Milan FIALA -------------------Začal třeba uţ v prezidentské kampani. Prezidentská kampaň byla vedena totálně štvavě proti jeho protikandidátovi Karlu Schwarzenbergovi. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Dobře. Ale kdysme šli do... Milan FIALA -------------------Totálně štvavě a nečistými prostředky. nejmenovaná osoba -------------------Je to prezident lţi a nenávisti. Jiří VALENTA, poslanec /KSČM/ -------------------A to si představte, kdyby tam byl Karel Schwarzenberg. Šimon HLINOVSKÝ, zakladatel facebookové skupiny za odvolání M. Zemana -------------------To bych byl rád, kdyby tam byl Karel Schwarzenberg, protoţe to by byl prezident pravdy a lásky. /Souzvuk hlasŧ/. Zdeňka VALVODOVÁ, jazyková lektorka, podporovatelka M. Zemana -------------------Vy byste neměl co dělat, pane Hlinovský, vám by to skončilo, vy byste neměl co dělat. Šimon HLINOVSKÝ, zakladatel facebookové skupiny za odvolání M. Zemana -------------------Měl. Zdeňka VALVODOVÁ, jazyková lektorka, podporovatelka M. Zemana -------------------Neměl. Vy ne. Vy ne. Rozhodně ne. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Nechte teď, prosím, váţení, občany v publiku, ano? Prosím, vy jste chtěl reagovat. pan NEČAS, lékař Plné znění zpráv


-------------------Ano, ano. Nečas, lékař. Já jenom bych chtěl říct mladému studentovi, ţe pan prezident ve volební kampani logicky bojoval tak, aby uspěl a musel samozřejmě oslovit ty svoje voliče a osočovat moţná toho druhého kandidáta. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Dobře, ale prosím vás, tak pojďme trošku k současnosti. Milan FIALA -------------------Já se omlouvám, ale pro mě tyto prostředky, kterými se pan Zeman snaţil dokázat, aby vyhrál tyto volby, byly naprosto nečisté. To znamená znovuotevření témata Benešových dekretŧ a... /Souzvuk hlasŧ/. pan NEČAS, lékař -------------------Jakmile byl zvolen pan prezident, tak rozhodně nerozděluje společnost. Milan FIALA -------------------S tím taky nesouhlasím. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Mohu vás poprosit, kdybyste byl odpověděl, co v poslední době, čím rozděluje? Abysme nešli do minulosti? pan NEČAS, lékař -------------------Čím rozděluje v poslední době? Milan FIALA -------------------V poslední době, ano, automaticky mŧţu říct, vytvořil vlastně pojem lumpen kavárna, praţská lumpen kavárna. Veškerý vlastně, co se děje, svádí pouze na tu lumpen kavárnu. Kdyţ byla demonstrace proti panu prezidentovi 17. listopadu, sešlo se tam několik tisícovek lidí. pan NEČAS, lékař -------------------No ale kdo to byl? Milan FIALA -------------------Byli to studenti, kteří chtěli pouze svobodně vyjádřit svŧj vlastní názor. pan NEČAS, lékař -------------------Byli to studenti, kteří podporovali názor, který byl jiný neţ... Milan FIALA -------------------A tyto studenty mimo jiné potom v televizním vysílání na Vánoce nazval neandrtálci. Třeba. Toto je podle mého názoru rozdělování společnosti. pan NEČAS, lékař -------------------Ne, ne, ne, ne. Samozřejmě musel oslovit tu praţskou kavárnu, protoţe ti proti němu neustále jedou. Ale jinak prezident jezdí po krajích a v rámci krajŧ on sám slyší, ţe ta společnost se tam nerozděluje. Jestliţe v Praze jsou výrazně proti němu určité skupiny, je to moţný, ano, určití studenti. /Souzvuk hlasŧ/. Plné znění zpráv


Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Já bych jenom zareagovala, ţe přece jenom, váţení, aspoň, myslím si, ţe vŧbec označovat nějakou skupinu za praţskou kavárnu asi není příliš, viďte, sjednocující národ. Tak. Ne, ne, ne. Tady pán se hlásil. Prosím. Váţení, já jsem vás prosila, prosila jsem vás, publikum, ano, prosím? Jan KŦRKA, sportovec -------------------Kŧrka Jan, sportovec. Takţe já jenom padla tady olympiáda a tak dále. Byl jsem účastník olympijských her v Pekingu a těsně po schválení této akce plénem Českého olympijského výboru /nesrozumitelné/ oplývala tunami všech moţnejch hesel a tak dále kvŧli Tibetu, kvŧli onomu a tak dále, lidská práva. Nejezděte tam, bojkotujte, bojkotujte. Na fakultě nás učili, sportem ku přátelství. My jsme tam jeli, valili jsme voči, jakej jsme poznali národ. Moţná, ţe pan Laudát ví tam o těch 300 tisících. To všecko se tam v takové mocnosti, kde je 2,1 bilionu, v současné ještě době asi děje, jak to tady kolega upozorňuje na vývoj, kterej prostě nemŧţe bejt přímočarý a nemŧţe být srovnatelný s naším vývojem. To je třeba brát v úvahu. František LAUDÁT, místopředseda poslaneckého klubu /TOP 09/ -------------------Pane, uvědomujete si dimenzi, ţe kvŧli tomu, ţe tam někdo dělá sport, kterej je zábavou, 300 tisíc lidí je vyhnáno ze svých domŧ? Jan KŦRKA, sportovec -------------------Pane Laudát, sport je pro vás, pro někoho je zábavou, ale pro... My děláme reprezentaci České republiky na objednávku. Neskákejte mi do řeči. /Souzvuk hlasŧ/. Pane Laudát, neskákejte mi do řeči, jo. Buďte tak laskav. A kdyţ uţ se teda bavíme o tom kdo, o tom jsem nechtěl teda hovořit, ale jsou tady mladý děti, já jsem hrozně rád, ţe teda... Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No tak jsou to chlapci jiţ. Jsou to mladí muţi. Jan KŦRKA, sportovec -------------------Dobře. No tak mně táhne osmdesát, tak přece jenom je tady jakejsi rozdíl. Nicméně, helejte se... Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------A mně dítě neřeknete, viďte. Jan KŦRKA, sportovec -------------------No, příště. Jestli se mi to poštěstí, tak určitě. Ale pozor, vybudovala se nádherná olympiáda v Soči, ţe jo. stála strašný peníze, bylo to ve velmi těţkých klimatických podmínkách. A kdyţ se bavíme o tom, kdo rozděluje společnosti a vŧbec teda, na zahájení té nádherné olympiády v Pekingu nepřijel americký prezident, nepřijel ani do Soči, aby si náhodou nemusel podat ruku s panem Putinem, který si myslím, ţe dělá mírovou politiku. /Souzvuk hlasŧ/. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Je mi líto, ne, je mi líto, musíme končit. Jan KŦRKA, sportovec -------------------Pozor. Dmu se pýchou, ţe do Soči jel pan prezident Zeman, pozdravil všechny sportovce, naše poplácal po zádech a ukázal, ţe teda sportu a národu českému fandí. Plné znění zpráv


Šimon HLINOVSKÝ, zakladatel facebookové skupiny za odvolání M. Zemana -------------------Je hezké podpořit sportovce, ale on se přátelí s Putinem. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak já poprosím vás jednou větou, protoţe musíme končit. Opravdu jednou větou. Vy jste se dlouho hlásil. nejmenovaná osoba -------------------Já bych se chtěl zeptat pana Kmoníčka, kdyţ se naše vztahy s Čínou zlepšují, co to udělá s našimi vztahy například s Jiţní Koreou, Japonskem, Vietnamem? Kdyţ si vezmeme situaci v Jihočínském a Východočínském moři, zda to... Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Je mi líto. Podívejte se na čas. Je mi líto. Kdybyste mohl tedy odpovědět. Hynek KMONÍČEK, ředitel zahr. odboru Kanceláře prezidenta republiky -------------------Jednoduchá odpověď. Prospěje jim to, protoţe nikdo tak nesoutěţí jako dva Asiaté. Výsledkem toho, ţe pan prezident Zeman byl v Číně, bylo to, ţe nám Jiţní Korea právě potvrdila návštěvu prezidentky. nejmenovaná osoba -------------------Co kdyţ bude roztrţka ve... Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Bohuţel, musíme končit. Milí diváci, slyšeli jsme, ţe pracovní síla v Číně zdraţila, ţe uţ je výhodnější pracovat, tedy tady vyrábět u nás. Jsme tedy levnější. A otázka pro příště zní, jsou Češi levnou pracovní silou, vŧbec pomalu nejlevnější v Evropské unii? Bere vás na hŧl váš zaměstnavatel? Odbory ţádají, aby se zvyšovaly platy i v soukromých firmách. Prosím hlavně vás, zaměstnance, pojďte bojovat za svá práva, za své názory, přijďte diskutovat, ale i zaměstnavatelé, taky, pojďte si to vyříkat. Přihlašte se na telefonu 261 13 77 66 anebo na emailu mateslovo@ceskatelevize. Milí diváci, já vám děkuji, těším se na vás, myslím na vás a vy uţ víte, ţe ve čtvrtek Máte slovo. Na shledanou.

ČT cítí deficit souladu s veřejností a vypisuje tendr na PR 11.9.2015

mediahub.cz

str. 00

Mediahub, Média

O mediální sluţby na tři roky se podělí tři firmy, které televize vybere ve veřejném tendru. Televize se chce zaměřit hlavně na nová média. Jak konkrétně si rozdělí práci agentury i vnitřní útvar komunikace a PR zatím není jasné. Ten má na starosti korporátní komunikaci, podporu vlastní tvorby a programu, vnitřní komunikaci, společensky zodpovědné projekty a kulturu - vztahy s veřejností ale raději svěří externí firmě. "Cílem veřejné zakázky je vytvářet a podporovat vzájemné pochopení a soulad mezi zadavatelem a veřejností" - podle textu zadání cítí zřejmě Česká televize ve vztahu k veřejnosti deficiti porozumění, coţ potvrzuje i další část zakázky, kde mají externí agentury zajistit "konzultace a poradenství v oblasti komunikačních aktivit" a "krizovou komunikaci". Česká televize se chce "adaptovat lépe svoji komunikaci na nové prostředí, především v oblasti tzv. nových médií," uvedla mluvčí Alţběta Plívová. Zakázka pod názvem "Zajištění mediálního servisu a sluţeb v oblasti Public Relations" předpokládá uzavření rámcové smlouvy se třemi účastníky. "Česká televize jako vysílatel veřejné sluţby potřebuje propagovat svou nabídku a program jako kaţdá jiná mediální instituce. Velká část komunikačních aktivit se v současnosti čím dál více přesouvá na platformu internetu a nových medii. Česká Plné znění zpráv


televize musí na tento trend reagovat, aby si udrţela své publikum," řekl Tomáš Trampota z katedry mediálních studií Fakulty sociálních věd.

URL| http://mediahub.cz/media-35808/ct-citi-deficit-souladu-s-verejnosti-a-vypisuje-tendr-na-pr-907223

Experti v ČT rozebrali 11. září 2001 i následné chyby USA 11.9.2015

parlamentnilisty.cz jzd

str. 00

Monitor

Jak se změnil obraz terorismu od 11. září 2001, ale i jak moc je nebezpečný Islámský stát. Nejen o tom debatovali v pátek večer novinář a analytik Břetislav Tureček z Metropolitní univerzity v Praze a Ondřej Ditrych z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy s moderátorem Hydeparku Bohumilem Klepetkem. Břetislav Tureček hned v úvodu pořadu nastínil, ţe útok na World Trade Centrum zcela změnil situaci na Blízkém východě, protoţe se tehdejšímu šéfovi teroristické organizace Al Kaidy Usámu bin Ládinovi povedlo dění teroristického útoku převést na Západ, který tím vyprovokoval k odvratnému útoku zpět na Blízký východ. “Zpětně byla určitě chyba, ţe Spojené státy zaútočily nejdříve na Afghánistán, a pak, pod záminkou zbraní hromadného ničení i na Irák. Byla chyba i sesadit Sadáma Husajna, ale na druhou stranu, tehdejší prezident George Bush řešil akutní událost,“ řekl dále Tureček, který je zároveň přesvědčen, ţe do budoucna mŧţe být stejnou chybou riskantní dodávání zbraní Kurdŧm v boji proti Islámskému státu. Ondřej Ditrych z Fakulty sociálních věd poté připomněl, ţe paradoxně nestojí za největším mnoţstvím teroristických útokŧ v Evropě islamisté, ale spíše separatistické ideologie radikálních pravicových či levicových skupin. Je to například ETA ve Španělsku, kde se dějí ojedinělé teroristické akce. Na Korsice zase loni zadrţeli na padesát lidí kvŧli terorismu,“ prozradil v pořadu Ditrych. Kdyby nebyly útoky v New Yorku, ale v Kremlu, tak by... Tureček se dále pozastavil nad známým výrokem prezidenta Miloše Zemana “netvrdím, ţe kaţdý muslim je terorista. Pouze tvrdím, ţe kaţdý terorista muslim“. Podle Turečka má totiţ Zeman v obecné rovině samozřejmě pravdu, protoţe hnací silou terorismu je teď radikální islám. Kdyţ byla válka v Jugoslávii, kde se děly také otřesné věci, těţko bychom asi tehdy řekli, ţe neznáme jiné neţ křesťanské teroristy. Řeč došla i na nejnovější angaţování Ruska v Sýrii. Podle obou hostŧ pořadu se Rusko v této oblasti především snaţí upevnit svŧj vlastní vliv. “Byť ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, ţe by Rusko a USA měly společně koordinovat svŧj postup proti IS, mají obě velmoci v současnosti tak protichŧdné názory, ţe se asi v nejbliţší době nedomluví,“ řekl v pořadu Tureček. Zajímavý dotaz poté poloţil oběma pánŧm jeden z divákŧ, který se zeptal, jak by to asi dopadlo, kdyby Al Kaida místo na New York zaútočila v roce 2001 na Kreml. “Rusko by hledalo na svém území viníky, které by pak tvrdě potrestalo,“ odpověděl Tureček, kterého doplnil Ditrych s tím, ţe má Putin dlouhodobě problémy na Kavkaze. “Ostatně, uţ po 11. září si volal Putin s Bushem a řekl, ţe Rusko jiţ ve válce proti terorismu je,“ podotkl Ditrych. IS není tradiční teroristická skupina Následně se hovořilo o prvcích Islámu, které vedou k radikalizaci. “Muslimové jsou často ochotní a mají hodnoty. Samozřejmě je v Islámu řada prvkŧ, které lze vyuţít k mobilizaci, ale kdyţ v osmdesátých letech podporovali Američané dţihádisty proti Sovětskému svazu, nikdo nic neříkal, protoţe to bylo proti Rusŧm,“ uvedl Tureček a dodal, ţe je špatné dávat rovnítko mezi IS a Al Kaidu, protoţe Islámský stát opravdu funguje jako stát. “Vybírají daně, starají se o území, které ovládají a tak dále,“ vysvětlil Tureček, kterému opět sekundoval Ditrych s tím, ţe IS není tradiční teroristickou skupinou, protoţe se snaţí udělat právní stát, byť ne pozitivního rázu. Plné znění zpráv



Obraz současného terorismu 11.9.2015

ČT 24

str. 01

20:05 Hyde Park

Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Dobrý večer v Hyde Parku. Je 11. září roku 2015, taky se vám nechce věřit, ţe je to uţ 14 let, 14 let od útoku radikálních islamistŧ unesenými dopravními letadly na New York a Washington. Byl to tehdy šok pro Spojené státy a pro celý svět, pro svět, který od té doby uţ není, jaký byl předtím. Bezpečnostní opatření se zvýšila, tajné sluţby dostaly větší pravomoci, přesto svět od té doby bezpečnější není. Velkých teroristických útokŧ s velkým mnoţstvím obětí od roku 2011 v zemích Západu a všude po světě byla uţ celá řada. Terorismus, zejména terorismus islámských radikálŧ je doslova všudypřítomný, děsí svět a ten ho nedokáţe zastavit. Co je příčinou a co čekat v budoucnu? Hosty dnešního Hyde Parku jsou Ondřej Ditrych z Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity, jinak téţ analytik Centra výzkum Deutsch Security Square, a Břetislav Tureček, donedávna novinář, znalec arabského světa, momentálně analytik z Metropolitní univerzity v Praze. Pánové, dobrý večer. Vítám vás ve vysílání. Ondřej DITRYCH, analytik, Centrum výzkumu Deutsch Security Square, Fakulta sociálních věd UK -------------------Dobrý večer. Břetislav TUREČEK, analytik, Metropolitní univerzita Praha -------------------Dobrý večer. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------14 let od teroristických útokŧ, které změnily svět. Úvodní reportáţ připravil Jaroslav Zoula. / Reportáţ / Jaroslav ZOULA, redaktor -------------------Nejničivější útok na Spojené státy od druhé světové války. V New Yorku, Washingtonu a Pensylvánii před 14 lety zemřelo na 3 tisíce lidí. Amerika se ten den probudila do nového světa, světa, kde nebezpečí nepřichází jen od státŧ, ale i skupinek odhodlaných extremistŧ. Washington brzy ukázal prstem na viníka. Usámu bin Ládina a organizaci Al Kajda. George BUSH, tehdejší americký prezident /17. 9. 2001/ -------------------Chci spravedlnost. Vybavuje se mi, jak na Divokém západě mívali plakáty, na kterých stálo: "Ţivý, nebo mrtvý." Jaroslav ZOULA, redaktor -------------------Spojené státy si proto se spojenci pro Usámu bin Ládina došli do Afghánistánu, tam jim ovšem unikl a ztráty Ameriky a dalších státŧ NATO po 14 letech uţ čítají na 3,5 tisíce vojákŧ, včetně 10 Čechŧ. John CAMPBELL, velitel sil NATO v Afghánistánu -------------------Cena pokračujícího závazku v Afghánistánu je značná. 11. září nás ale naučilo, ţe cena za to, pokud bychom zde nebyli, by mohla být mnohem vyšší. Spolu ochráníme naše domoviny a pomŧţeme Afgháncŧm vybudovat stabilnější a bezpečnější budoucnost. Plné znění zpráv


Jaroslav ZOULA, redaktor -------------------Po útocích také vláda prezidenta Bushe výrazně rozšířila špionáţní a sledovací programy, včetně těch, které byly zpětně prohlášeny za nezákonné, a také přitvrdila v zacházení s lidmi podezřelými z terorismu. George BUSH, tehdejší americký prezident /1. 11 2007/ -------------------Ve válce s terorem jsou zpravodajské informace jedním z nejdŧleţitějších nástrojŧ naší obrany. Pokud má zajatý terorista informace o spiknutí proti naší zemi, musíme se dozvědět, co ví. Jaroslav ZOULA, redaktor -------------------Mučení se stalo přijatelnou metodou se spornými výsledky. Faktem ale je, ţe Spojené státy překazily řadu dalších útokŧ. Takové štěstí ovšem neměla Evropa, která se v boji s terorismem postavila po bok Washingtonu a tím se také stala terčem. Terčem se nakonec stal i Irák, kdyţ Spojené státy v roce 2003 do země vpadly na základě vylhaných argumentŧ. Teď Irák po krvavých 12 letech a staţení většiny amerických jednotek uţ v pŧvodních hranicích prakticky neexistuje. Část území si de facto sami spravují Kurdové, část ovládl Islámský stát. Ten se teď po smrti bin Ládina a útlumu Al Kajdy také stal nejváţnější hrozbou pro Ameriku a Evropu. / Konec reportáţe / Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Váţení diváci, tímto se otevírá čas a prostor pro vás, ptejte se sami, co vás k tématu zajímá, naše webové stránky, Facebook, Twitter, SMSky i telefony s vaším vstupem do vysílání, to vše je vám k dispozici. Podrobnosti má na adrese www.hydeparkct24.cz. Pánové, vţdy se říkalo, kaţdý Američan si pamatuje, kde byl, co dělal, kdyţ byl v Dallasu při atentátu zabitý prezident John Fitzgerald Kennedy. Od roku 2001 se říká, kaţdý nejen Američan ví, kde byl, co dělal, kdyţ se dozvěděl o teroristických útocích na Spojené státy. Jak velkým předělem pro svět byly tyto, tyto útoky? Jak svět změnily? Pane Ditrychu. Ondřej DITRYCH, analytik, Centrum výzkumu Deutsch Security Square, Fakulta sociálních věd UK -------------------Bezpochyby ty události byly události, byly to události světodějné v tom smyslu, ţe vyprovokovaly reakci na straně Spojených státŧ jako hegemona mezinárodního systému a jeho spojencŧ, která vyústila v několik válených konfliktŧ, v politiku, která proměnila západní společnosti, došlo k posílení, výraznému posílení bezpečnostních aparátŧ a mezinárodní politika dnes rozhodně vypadá jinak, neţ vypadala před 11. zářím 2001. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Jak jinak, pane Turečku? Břetislav TUREČEK, analytik, Metropolitní univerzita Praha -------------------No, já si myslím, ţe ona se změnila pro nás, samozřejmě v západním světě. My to jsme zvyklí tyto události posuzovat z našeho pohledu, nám zabili 3 tisíce lidí a tak dále. Já bych se moţná ale ptal, jak se změnil nebo zda vŧbec se změnil ţivot lidí v Africe, kde také dochází k teroristickým útokŧm, které jsou úplně pod naší rozlišovací schopnost, jak se změnil ţivot na Blízkém východě, kde i před 11. zářím byly velmi krvavé události, války, často s velkým přispěním okolních státŧ nebo i světových mocností, zejména za studené války, takţe jestli to nějak změnilo osudy tamních lidí, si myslím, ţe je také dŧleţité se ptát uţ třeba pro to, abychom chápali to, co se děje ve světě dnes. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------No, a jak se tedy změnily osudy tamních lidí v Africe, na Blízkém východě? Břetislav TUREČEK, analytik, Metropolitní univerzita Praha -------------------Plné znění zpráv


Jednoznačně se ještě více destabilizovaly neţ dosud, ta válka, jak jsme slyšeli tehdejšího prezidenta Bushe, vlastně odstartovaly ji tedy ty teroristické útoky, na druhou stranu Američané ochránili své území, jak zaznělo v příspěvku, tím, ţe vlastně bojiště přenesly na Blízký východ s mnoha kontroverzními argumenty, ať uţ to byl Afghánistán, nebo později Irák a myslím si, ţe problémem dnešního západního světa je, ţe v tuto chvíli zase radikálové z Blízkého východu přenášejí to bojiště zpátky k nám. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------A jdeme za dotazy divákŧ, od Václava Kopeckého tu máme tento dotaz: "Prezident George Bush tehdy vyhlásil válku terorismu, která bude dlouhá, ale vítězná. Po 14 letech stále není vítězství západní civilizace v dohledu, ba naopak, jak dlouho ještě?" Ptá se vás Václav Kopecký. Tak, pánové, kdo se ujme? Pan Ditrych třeba? Ondřej DITRYCH, analytik, Centrum výzkumu Deutsch Security Square, Fakulta sociálních věd UK -------------------Ta válka proti terorismu jako koncept, ona to nebyla nikdy klasická válka, v sobě nesla určitou neukončenost od svého samotného počátku, protoţe ten cíl, který jí vytkl prezident Bush, tak to bylo naprosté vymýcení globálního terorismu a toho zajisté nebylo moţné docílit v ţádném časovém horizontu doteď a i v ţádném časovém horizontu dohledném. My jsme zaznamenali, výsledkem těch všech opatření, těch operací, zejména tedy v tomhle případě v Afghánistánu výrazné oslabení jakési centrální Al Kajdy. Na druhé straně došlo k fragmentaci té teroristické internacionály, která vţdy existovala spíš jako v myslích extremistŧ, kteří se dopouštěli v rŧzných částech toho širšího Středního východu zejména nebo Blízkého východu aktu politického násilí. Dopouštěli se jich, jak zaznělo v té reportáţi, i v Evropě, v Madridu nebo v Londýně. To znamená, ţe došlo k určité fragmentaci. Dnes čelíme dramatickému nárŧstu Islámského státu, toho fenoménu Islámského státu na Blízkém východě a diskurs moţná ne války proti terorismu, ale boje proti terorismu a problém radikalizace evropských, evropských společnostech je, je dnes výrazně tématizován a určitě to tak nějakou dobu bude. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Tak připomeňme si, Spojené státy tehdy v reakci na ty útoky z 11. září roku 2001 nejprve Armáda Spojených státŧ vstoupila do Afghánistánu, kde se měl ukrývat lídr Al Kajdy Usáma bin Ládin a poté tedy přišel na řadu Irák a záminkou pro útok na Irák byly zbraně hromadného ničení, tou oficiální záminkou, ale ty se tam přece nikdy potom nenašly. Takţe z toho zpětného pohledu byla to tehdy chyba sesadit Saddáma Husajna a zasít vlastně rozvrat do této části světa? Rozvrat, se kterým si západní svět neví rady? Břetislav TUREČEK, analytik, Metropolitní univerzita Praha -------------------Tak samozřejmě z dnešního pohledu to chyba byla, ostatně to nedávno řekl i současný prezident Obama, ţe vlastně tou iráckou válkou jsme se dostali aţ k dnešnímu fenoménu Islámského státu. Na druhou stranu, řekněme, dokonce na obranu George Bushe bych řekl to, ţe ono zpětně se to vţdycky hodnotí snáze neţ v tu chvíli a problémem moţná obecnějším americké, ale vlastně všech mocností politiky, je, ţe oni, ţe ony musejí vţdycky hasit nebo snaţí se hasit ten momentální, aktuální poţár a riziko, ţe to časem povede k nějakým novým krizím, se v tu chvíli odsouvá stranou. My to dneska slyšíme i třeba na české scéně, jestli dovolíte malé odbočení, kdyţ se dneska bavíme s českými politiky, jestli není trošku riskantní posílat zbraně a munici na Blízký východ k boji proti Islámskému státu, tak oni otevřeně říkají: "Bez rizika to není, ale my se zabýváme tou současnou krizí a tou je Islámský stát, a to je větší problém, neţ riziko, ţe někdy, někde, někdo ty zbraně mŧţe zase pouţít proti nám. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Vy to tedy povaţujete za chybu, ţe Česko dodává zbraně kurdským bojovníkŧm na boj proti Islámskému státu? Břetislav TUREČEK, analytik, Metropolitní univerzita Praha -------------------Já říkám, ţe to má tento riskantní prvek a není to poprvé. Ostatně je třeba zajímavé, já jsem nedávno narazil na zajímavý text z roku 98, kdy Zbygniew Brzezinski, který byl dotázán na dodávky zbraní afghánským mudţáhidŧm proti Sovětskému svazu, tak byl dotázán: "Nevidíte v tom problém, ţe dneska se vlastně radikalizují ti dţihádisté, islamisté ve světě?" To bylo v roce 98. A on říká: "Co je pár zradikalizovaných islamistŧ Plné znění zpráv


proti tomu ohromnému výdobytku, ţe jsme rozvrátili sovětskou šíři zla a osvobodili střední Evropu." A to říkal před útoky Al Kajdy na americké ambasády v Keni a Tanzanii, říkal to 3 roky před 11. zářím. Je otázka, co by na to říkal dnes. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Ukázal ten vývoj, ţe západní pojetí demokracie v arabském světě prostě nefunguje a ţe ten pád diktátorských vládcŧ jen pouští ze řetězu radikální islámské skupiny? Je to tedy chyba Západu snaţit se tam nastolit svoji představu demokracie? Ondřej DITRYCH, analytik, Centrum výzkumu Deutsch Security Square, Fakulta sociálních věd UK -------------------Tak já si nemyslím, ţe konflikt v Iráku něco takového ukázal. Pravdou je, ţe ten konflikt zejména na straně Spojených státŧ poté, co se nepodařilo předloţit, myslím, úplně přesvědčivou pro mezinárodní společenství například, ostatní členství Rady bezpečnosti, mimo Spojené státy a Velkou Británii, přesvědčivé dŧkazy o tom, ţe, ţe v Iráku skutečně jsou zbraně hromadného ničení, tak se ta legitimizační strategie posunula směrem k, řekněme, vizi demokratizace Iráku, svrţení nenáviděného, obávaného diktátora, se kterým Spojené státy uţ jednou ve válce byly. A to měl být jakýsi plamen, rozţehnutí plamene svobody demokracie, který se pak nezadrţitelně bude šířit do zbytku tohoto regionu. To se samozřejmě nestalo. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Tak abychom dali znovu prostor našim divákŧm, máme tu dotaz od Stanislava: "Změnil se terorismus od 11. září, kdyţ je páchaný stále stejnými lidmi vyznávajícími radikální islám a má za cíl ovládnout celý svět? Jeho metody jsou stejné, i kdyţ stále sofistikovanější. Ničení, zabíjení a vyhroţování, proč se svět nebrání?" Ptá se vás Stanislav, tak, no, změnil se terorismus od 11. Září, kdyţ je páchaný stále stejnými lidmi a proč se svět nebrání? Prosím. Ondřej DITRYCH, analytik, Centrum výzkumu Deutsch Security Square, Fakulta sociálních věd UK -------------------Já, jestli mŧţu začít. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Ano, určitě. Ondřej DITRYCH, analytik, Centrum výzkumu Deutsch Security Square, Fakulta sociálních věd UK -------------------Já myslím, ţe v odpovědi na tu otázku je dobré předeslat, ţe stále nejvíce teroristických útokŧ v Evropě dle definice samotných členských státŧ Evropské unie nepáchají radikální islamisté, motivacemi tohoto útoku jsou spíš etnoseparatistické nebo těch útokŧ, které se v Evropě dějí, tak jsou, tak jsou spíše etnoseparatistické ideologie, snahy emancipovat se na národním principu, případně radikální levicový či pravicový terorismus. To, co se mění dnes, je, mění se povaha hrozby právě od, řekněme, extremistŧ, kteří se dopouštějí politického násilí, protoţe se pro ně určitá vize politického islámu stává jakousi existenciální alternativou. Někteří jsou často radikalizováni sami nebo prostřednictvím internetu, který se stal vlastně určitým inkubátorem radikalizace v evropských společnostech, a to představuje nové výzvy pro bezpečnostní aparáty. V tom se ta situace určitě změnila. Ty útoky, které jsme zaznamenali ze strany těchto lidí v posledních letech, tak nejsou povětšinou výsledky nějakého organizovaného spiknutí, které se dějí. Nejsou to útoky, které by se děly na příkaz něčí, bývá to tak nebo jsou případy zdokumentovány, kdy jsou to lidé, kteří prošli třeba nějakým výcvikem, nějakou dobu pobývali u Islámského státu nebo třeba u Al Kajdy na Arabském poloostrově, ale není to nutně pravidlem. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Vy říkáte, ţe za většinou teroristických útokŧ ve světě není radikální islamismus ... Ondřej DITRYCH, analytik, Centrum výzkumu Deutsch Security Square, Fakulta sociálních věd UK -------------------V Evropě, v Evropě. Plné znění zpráv


Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------V Evropě není radikální islamismus. Mŧţete mi jmenovat kromě vraţdění Anderse Breivika nějaký jiný teroristický útok, který by nebyl páchaný radikálními islamisty? Ondřej DITRYCH, analytik, Centrum výzkumu Deutsch Security Square, Fakulta sociálních věd UK -------------------Tak stále, stále jsou aktivní určité radikální prvky třeba Ety, organizace Eta v Evropě, ve Španělsku ... Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------No, ta je momentálně v příměří, tuším. Ondřej DITRYCH, analytik, Centrum výzkumu Deutsch Security Square, Fakulta sociálních věd UK -------------------Ano, ale stále, stále tam k násilným ojedinělým činŧm dochází, na Korsice například, tam bylo loni podle zprávy Europolu zadrţeno s podezřením pro přípravu, z přípravy nějakého teroristického útoku snad na 50 lidí. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Ale dokonaný teroristický útok byl nějaký takový, který by nebyl spojený s radikálním islamismem v Evropě? Ondřej DITRYCH, analytik, Centrum výzkumu Deutsch Security Square, Fakulta sociálních věd UK -------------------Ano, určitě. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------No, a konkrétně? Konkrétní příklad? Ondřej DITRYCH, analytik, Centrum výzkumu Deutsch Security Square, Fakulta sociálních věd UK -------------------Děje se to v těchto oblastech, já se, já se zabývám spíše, spíše těmi útoky nebo tím problémem radikalizace tohoto, tohoto typu, ale dle zprávy Europolu drtivá většina těchto útokŧ skutečně nebyla, nebyla tímto motivována. Na druhé straně ten jediný útok, který byl dokonaný loni, samozřejmě od té doby došlo k útoku na redakci Charlie Hebdo, tak jediný ten útok, který byl dokonaný loni a který vedl skutečně ke ztrátám na ţivotech, tak by útok v bruselském ţidovském muzeu. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Pane Turečku, nemá tedy pravdu český prezident, kdyţ se vyjádřil, je to citace z roku 2011 uvedená časopisem Reflex, řekl český prezident: "Netvrdím, ţe všichni muslimové jsou teroristi, tvrdím, ţe všichni teroristé jsou muslimové." Má, nebo nemá pravdu? Břetislav TUREČEK, analytik, Metropolitní univerzita Praha -------------------No, teď jsme slyšeli, ţe nemá a já s tím souhlasím. Jako podívejte se, třeba Turecko má dneska velký problém a útočí na marxistické kurdské separatisty nebo kteří páchají i teroristický útok, budeme říkat, ţe jsou muslimové, no, ano, asi to v občance mají, ale nehlásí se k této ideologii. Ale samozřejmě v obecné rovině prezident má pravdu, ale co z toho budeme vyvozovat? Já bych řekl jednu věc. Před 30 lety na Blízkém východě také ţili muslimové, a přesto hnací silou, ideologickou motivací většiny tehdejších teroristických útokŧ byl nacionalismus, levicový. Všechny ty tehdejší palestinské teroristické skupiny, Lidová fronta, Demokratická fronta, v jejich čele byli palestinští křesťané, podporu měli ze Sovětského svazu a z východního bloku, a tak dále. Dneska jsme se dostali po rozpadu toho bipolárního světa po konci studené války do situace, kdy hnací silou na Blízkém východě v rozvráceném regionu, to je také dŧleţitá pohnutka, je skutečně politický islám, ale vrátíme-li se o 20 let zpátky, tak kdo páral břicha těhotným ţenám na Balkáně? To byli pravoslavní a to byli katolíci. Záleţí prostě na úhlu pohledu. Záleţí na tom, co si z toho vybereme. Zveličovat tehdy nebo Plné znění zpráv


generalizovat jugoslávskou válku vraţděním mezi Chorvaty a Srby, říkat, ţe neznám jiné neţ křesťanské teroristy, asi bychom řekli, ţe je to hloupý výrok. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------A kdyţ ještě se vrátíme k dotazu od Stanislava, který a konci se ptá: "Proč se svět nebrání?" No, tak uţ jsem tady zmiňoval českého prezidenta Miloše Zemana a ten opakovaně navrhuje, a byl za to kritizovaný, je třeba říci, a on opakovaně navrhuje vytvoření jakési mezinárodní jednotky, mezinárodních jednotek pro boj s terorismem, pro zásah i proti Islámskému státu pod mandátem Rady bezpečnosti OSN, mluvil o tom na lednové konferenci v Praze k výročí holocaustu, teď o tom chce mluvit při svém vystoupení ve Valném shromáţdění OSN. Má tato jeho vize šanci na úspěch? Ondřej DITRYCH, analytik, Centrum výzkumu Deutsch Security Square, Fakulta sociálních věd UK -------------------Já ji povaţuji za zcela utopickou. Břetislav TUREČEK, analytik, Metropolitní univerzita Praha -------------------Já bych připomněl to, co se dneska děje v Sýrii. Vidíme, ţe Rusko, přinejmenším jsou takové zvěsti, se začalo silněji vojensky angaţovat proti Islámskému státu, ale protoţe to není, protoţe tak chce činit zároveň ve prospěch syrského reţimu Bašára Asada, tak Spojeným státŧm, které vedou jak proti, proti Islámskému státu, tak zároveň pořád podporují protiasadovské rebely, tak jim toto je jaksi proti vŧli. Vidíme, ţe tam vzniká nějaké nové napětí, takţe si představme, jak by se asi na pŧdě Rady bezpečnosti v tuto chvíli Rusové a Američané domlouvali na vytvoření dokonce společných jednotek, které by měly potírat Islámský stát. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------No, ale zpráva z dneška, Sergej Lavrov, ministr zahraničí ruský, uţ se vyjádřil, ţe by Rusko a Spojené státy měly koordinovat své vzájemné vojenské aktivity ... Břetislav TUREČEK, analytik, Metropolitní univerzita Praha -------------------Ano, to říkal i Putin /nesrozumitelné/ ... Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------... v této části světa, tak jestli to není přece jen nějaký náznak budoucí společné akce. Břetislav TUREČEK, analytik, Metropolitní univerzita Praha -------------------Já si myslím, ţe to je jediná realistická cesta k uklidnění, kdyţ uţ o tom mluvíme, té syrské krize, spolupráce velmocí, ale v tuto chvíli mají tak protichŧdné zájmy zatím, alespoň ty deklarované, ţe to zkrátka moţné není. Uvidíme s časovým posunem, jaké přijdou ze Spojených státŧ reakce na výroky pana Lavrova. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Dotaz z Facebooku: "Jen na okraj," píše tento divák Vladimír, "proč Spojené státy kritizují Rusko za jeho podporu řádně zvoleného syrského prezidenta Bašára Asada, zatímco Spojené státy a spojenci sem tam bombardují Islámský stát a Asada chtějí sesadit? Rusko se chce zapojit víc neţ Spojené státy, proč jim to tolik vadí? Kdo je tady nepřítel?" Tak proč tedy Spojeným státŧm vadí ruské angaţmá, kdyţ samy se v této části světa i vojensky angaţují? Ondřej DITRYCH, analytik, Centrum výzkumu Deutsch Security Square, Fakulta sociálních věd UK -------------------No, já se domnívám, ţe ten hlavní dŧvod spočívá v tom, ţe dle mého čtení dnes ta zvýšená ruská aktivita, aspoň zmiňovaná tedy ve zpravodajství, v této, v této oblasti není ani tak namířena proti Islámskému státu jako spíš na podporu prezidenta Asada, jeho reţimu, v tom, zdali byl řádně zvolen, co to znamená řádně, lze vést, Plné znění zpráv


myslím, diskusi a mít oprávněné pochyby a vidíme, ţe jak Rusko, tak Hizballáh a Írán se zdají jaksi zvyšovat podporu reţimu, který je v tuto chvíli skutečně ohroţen a ... Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Ale je snad Bašár Asad jediným vládcem, jediným prezidentem této části světa, který, jak říkáte, nebyl třeba řádně zvolený? Ondřej DITRYCH, analytik, Centrum výzkumu Deutsch Security Square, Fakulta sociálních věd UK -------------------To jistě není. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------A proč vadí on? Ondřej DITRYCH, analytik, Centrum výzkumu Deutsch Security Square, Fakulta sociálních věd UK -------------------Tak to se musíme vrátit na začátek občanské války v Sýrii a do doby arabského probuzení a rozpoutání občanské války, kdy ten reţim velice brutálně potlačoval opoziční skupiny a velice nevybíravě se, se snaţil tu svoji politickou existenci uhájit, a to s největší pravděpodobností i za cenu toho, ţe se dopouštěl válečných zločinŧ. Pouţíval zbraně hromadného ničení a podobně. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Pane Turečku, vy jste v těchto částech světa pŧsobil, jsou tajné sluţby Západu vŧbec schopné se v tom sloţitém arabském světě orientovat? Břetislav TUREČEK, analytik, Metropolitní univerzita Praha -------------------Já si myslím, ţe jsou, ţe nicméně naráţíme na problém, ţe zároveň, a to není ostatně jenom z mé hlavy, aby to nevypadalo, ţe to si vymýšlím tady na místě, ţe zkrátka často se dostávají do konfliktu s politickým zadáním. To byl, vidíme zpětně, problém i třeba té otázky zbraní hromadného ničení v Iráku, kdy i v americké zpravodajské komunitě byly velmi skeptické hlasy k názorŧm přeběhlíkŧ iráckých, kteří potřebovali Američany do války proti Saddámovi Husajnovi vtáhnout, takţe si vymýšleli, ţe tam jsou letadla Delfín československé výroby, dálkově ovládaná s chemickými zbraněmi a tak dále. Američané, zatímco tajné sluţby velmi často varovaly před tím, aby se tyto věci braly váţně, tak víme, ţe americké politické vedení, ať uţ Pentagon, nebo i přímo Bílý dŧm, ministerstvo zahraničí, vzpomeňme si na ten slavný projev Colina Powella v Radě bezpečnosti, to braly váţně nebo alespoň to vyuţívaly v tomto duchu, ţe tomu věří. Takţe myslím si obecně, tajné sluţby mohou mít a mají velmi dobré informace, druhá věc je, nakolik je chceme a umíme na Západě vyuţít. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Proč jsem se tak ptal. Jestli třeba nebylo od Západu aţ naivní, aţ naivně vítat události takzvaného Arabského jara, sesazení Muammara Kaddáfího, libyjského vŧdce, situace dnes, Libye má 2 vlády, zemi neřídí ani jedna, Libye je zdrojem terorismu a stejně tak situaci v Sýrii. Basár Asad nejprve byli podporováni vlastně bojovníci opozice, která vedla boj proti Bašáru Asadovi, aţ se ukázalo, ţe mnoho z nich jsou bojovníci Islámského státu, proto jsem se ptal, jestli Západ a jeho tajné sluţby se v té situaci vŧbec orientují? Břetislav TUREČEK, analytik, Metropolitní univerzita Praha -------------------Já si myslím, ţe zanalyzovat umějí toto velmi dobře, ale politiku nakonec nedělají tajné sluţby, tu prostě dělá politické vedení a já třeba připomenu, ţe, pamatuji si, ţe tehdejší ministr zahraničí český Karel Schwarzenberg byl třeba velmi skeptický k nějakému rozsáhlejšímu zapojení do libyjské války, zatímco víme, ţe Francouzi byli velmi horliví do svrţení Kaddáfího. Takţe teď se mŧţeme bavit, do jaké míry mŧţeme zevšeobecňovat termín západní tajné sluţby například. Bohumil KLEPETKO, moderátor Plné znění zpráv


-------------------Takţe na tom, co se v této neklidné části světa dnes děje, má Západ svŧj díl viny, moţná i hlavní? Ondřej DITRYCH, analytik, Centrum výzkumu Deutsch Security Square, Fakulta sociálních věd UK -------------------Tak západní země nepochybně jsou aktérem, který dlouhodobě v této oblasti pŧsobí. Já nevím, jestli, jestli je vhodné úplně hovořit o vině, o vině či nevině. Spousta těch událostí, řada těch událostí byla rozpoutána jaksi zespodu, arabské probuzení bylo především sociální hnutí a i západní země, které nepochybně mají v této části světa své zájmy, tak byly postaveny před určitou novou realitu a v té se snaţily reagovat na ten, ten proud událostí, který v nějaké míře byl asi ne zcela nepředpokládaný z dokumentŧ, které máme k dispozici třeba z americké strany. Nicméně ta intenzita, se kterou se to sociální hnutí vzedmulo ve velké části Blízkého východu a severní Afriky, tak patrně překvapující skutečně byla a jako kaţdá intervence, i ta intervence třeba v Libyi, kterou jste zmiňoval, tak s sebou přinesla řadu jaksi nepředpokládaných dŧsledkŧ. To všem neznamená, ţe se dá zobecnit a říci, ţe kaţdá intervence tohoto typu musí být nutně destabilizující. Já bych vzpomněl třeba na Balkán 90. let a Bosnu, kde samozřejmě ta situace dneska politicky je sloţitá, ale přinejmenším od roku 1995 se tam neválčí a nevraţdí. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Na webu dotaz od Jana, píše: "Hypoteticky co by dělalo Rusko, kdyby místo Dvojčat newyorských, padl Kreml?" Hypotetická otázka a prosím vaši odpověď hypotetickou. Břetislav TUREČEK, analytik, Metropolitní univerzita Praha -------------------Rusko by bezpochyby hledalo viníky na svém vlastním území a postupovalo by velmi tvrdě, za postupŧ mnohem horších, neţ jsou vytýkány Spojeným státŧm, si myslím. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Souhlas? Ondřej DITRYCH, analytik, Centrum výzkumu Deutsch Security Square, Fakulta sociálních věd UK -------------------Tak Rusko nemá kapacity ke globální projekci vojenské moci srovnatelné se Spojenými státy. Terorismus, kterému čelí ruská vláda, je terorismus skutečně domácí v tom smyslu, ţe má své kořeny v separatistickém hnutí na severním Kavkaze a občané Ruska se stali oběťmi i před i po 11. září, těchto útokŧ. Koneckoncŧ kdyţ prezident Putin volal prezidentu Bushovi po 11. Září, tak neopomněl v tom telefonátu zmínit, ţe Rusko jiţ ve válce proti terorismu nebo s terorismem je. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Kdyţ se teď mluví o tom nebo prosákly na veřejnost informace o tom, ţe Rusko má své vojáky nebo přinejmenším poradce v Sýrii na straně prezidenta Bašára Asada, o co tam Rusku jde? Břetislav TUREČEK, analytik, Metropolitní univerzita Praha -------------------O to samé, o to samé, o co jde Spojeným státŧm, Francii, Íránu, Británii, prostě udrţet si své spojence, udrţet si svŧj vliv v regionu. Pro Rusko je to, je Sýrie samozřejmě mimořádně dŧleţitá, protoţe kdyţ se podíváme na mapu nejen Blízkého východu, ale celého světa, tak uvidíme desítky amerických základen po celém světě, nemluvě o Blízkém východě samotném, zatímco z pozice Ruska, z hlediska Kremlu, z pohledu Kremlu je Sýrie v podstatě unikátní, protoţe Rusové nemají stálé základny v oblasti Perského zálivu, jako Američané, a tak dále, takţe o to moţná jsou Rusové motivovanější, aby ten současný reţim přeţil a aby si tam ten vliv udrţeli. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------A v Sýrii Rusko má základnu? Břetislav TUREČEK, analytik, Metropolitní univerzita Praha Plné znění zpráv


-------------------Ano, má námořní základnu Tartus, ale potřebuje tam mít i politický vliv. A víte co, jsou zajímavé věci, my, teď nám to třeba přijde, ţe Rusové tam expandují, ţe se roztahují a tak dále, byla, zhruba před 2 lety, tehdy byla saúdskoarabské delegace za, za Vladimirem Putinem v Soči a v podstatě Saúdové se chtěli dohodnout ve věci vyřešení syrské krize, to znamená, obě strany nějakým zpŧsobem ustoupí, Rusové přestanou podporovat Asada, umoţní nástup nového reţimu a tehdy Saúdové Rusŧm slibovali: "Samozřejmě si tam svoji základnu mŧţete ponechat," takţe oni to v zákulisí samozřejmě chápou i Američané tu dŧleţitost pro Kreml. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------A jdeme za dotazem od Antonína: "11. Září vedlo k útoku na Irák s tím, ţe v tom mají určitě prsty, přes Al Kajdu a disponují zbraněmi hromadného ničení. Všechny záminky se ukázaly buď jako přímo lţivé, nebo neprŧkazné. Máme po takových zkušenostech stále ještě věřit tajným sluţbám?" Ptá se Antonín. Částečně jsme o tom uţ mluvili, jestli tedy po těchto zkušenostech mŧţeme věřit tajným sluţbám vŧbec? Ondřej DITRYCH, analytik, Centrum výzkumu Deutsch Security Square, Fakulta sociálních věd UK -------------------Kolega o tom hovořil. Zpravodajské sluţby plní v kaţdém politickém systému, přinejmenším tedy demokratických státŧ úlohu především poradní. Mohli bychom spekulovat o tom, do jaké míry tak tuto roli plní CIA, která je v podstatě dnes jaksi i vojenskou sloţkou americké vlády, ale tradičně ta úloha je skutečně poradní a my víme, ţe zpravodajské informace, kolega to zmiňoval, byly politicky manipulovány, bylo s nimi manipulováno tak, aby vyhovovaly určité, uţ dopředu přijaté zahraničně-politické strategie. Takţe myslím, ţe vinit z tohoto tajné sluţby není úplně na místě. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Pane Turečku, je takovým veřejným tajemstvím, ţe české tajné sluţby nebo tehdy československé tajné sluţby speciálně v arabském světě a tom Blízkém východě měly velmi dobrou, silnou pozici. Platí to i dnes? Břetislav TUREČEK, analytik, Metropolitní univerzita Praha -------------------No, myslím si, ţe neplatí a zase z té komunity nebo z řad pamětníkŧ, s nimiţ jsem v poslední době mluvil, tak se, je vcelku jasné, ţe to tak ani být nemŧţe. Vezměme si, to muselo být před 25, nejméně 25, ale třeba 30 lety. K těm lidem, kteří tehdy třeba mohli dělat pro československé tajné sluţby, dneska musí být 70, 80 let nebo uţ často neţijí. Oni tehdy třeba často ti lidé mohli být motivováni právě ideologií, tehdejšího Československa, která uţ dneska je také minulostí, takţe nemyslím si, ţe by to dneska hrálo nějakou větší roli. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Na Facebooku máme dotaz tento: "Muslimové Západ nenávidí kvŧli invazím do Afghánistánu, Iráku, Libye a tak dál, ale před 14 lety ještě nic z toho neexistovalo, a přesto muslimové oslavovali v ulicích,kdyţ se dozvěděli o teroristických útocích proti Spojeným státŧm." Proč nás nenáviděli u tehdy? Břetislav TUREČEK, analytik, Metropolitní univerzita Praha -------------------Já jestli mŧţu. Ono, kdo si začal, je samozřejmě v těchto věcech velmi těţko rozlišitelné, ale já bych třeba připomněl, ţe Usáma bin Ládin vyhlásil zásadním zpŧsobem, řekněme, válku Americe a saúdskoarabskému reţimu uţ v roce 90, kdyţ Saúdové umoţnili stovkám tisíc zahraničních vojákŧ pobyt na svém, na svém území, aby poté mohli vytáhnout do Kuvajtu proti jednotkám iráckým Saddáma Husajna. Takţe to byl třeba ten spouštěč, proč Usáma bin Ládin začal útočit na americké cíle, na cíle, jak on říkal, křiţákŧ a zkorumpovaných diktátorŧ, kteří byli v jakémsi holportu se západními velmocemi, takţe z hlediska těchto radikálŧ to nezačalo 11. zářím, z jejich pohledu,nehájím je, jenom vysvětluji jejich motivaci a jejich argumentace. 11. září nebylo začátkem, ale uţ dŧsledkem čehosi před tím, a teď se mŧţe bavit, jak daleko máme jít při hodnocení těchto věcí. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Plné znění zpráv


A v té souvislosti, uţ jsem tady jednou citoval českého prezidenta, tak pouţiju ještě jeden jeho citát, on v reakci na útok v ţidovském muzeu v Bruselu řekl: "Za podobně motivovanými násilnými činy stojí islámská ideologie, nikoli pouze jednotlivé skupiny náboţenských fundamentalistŧ. Je, nebo není to tak? Ţe sama islámská ideologie stojí za těmito násilnými činy, nejenom konkrétní skupina. Ondřej DITRYCH, analytik, Centrum výzkumu Deutsch Security Square, Fakulta sociálních věd UK -------------------Já jsem myslel /nesrozumitelné/, kdyby pan prezident zmínil tím, tím termínem islámská ideologie, vyjádřil se v minulosti, ţe islám je anticivilizace. Moţná tam lze hledat jakési stopy vysvětlení, nicméně teď, třeba v nedávné době, abych na to navázal, Spojené království nebo britská vláda přijala jaksi novou strategii, premiérka Peron hovořila o nové strategii, jak se vypořádat, vypořádávat s radikalizací v Británii a spojení ideologie a politického násilí v té strategii velice silně rezonuje. Nicméně ten jeho projev vyvolal vlastně petici nebo vyjádření, otevřený dopis řady akademikŧ, odborníkŧ z akademické sféry, kteří se věnují terorismu a politickému násilí, kteří toto spojení zpochybnili. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Pane Turečku, západní hodnoty ze své podstaty jsou nebo nejsou nutným cílem nenávisti islámské víry, islámského učení? Břetislav TUREČEK, analytik, Metropolitní univerzita Praha -------------------Já si myslím, ţe nemusejí být. Vidíme, ţe muslimové, ti řadoví prostě jsou schopni a ochotni a často velmi prahnou po tom převzít mnoho věcí ze západního světa. Na druhou stranu to, co slyšíme nebo to, co teď jste odkazoval na výroky prezidenta Zemana, samozřejmě, ţe v islámu je řada prvkŧ, které je moţné vyuţít k té mobilizaci násilného chování a tak dále, ale já bych se znovu vrátil k tomu, ţe to jsou prostě věci, které cynicky vyuţije, zneuţije kdokoliv. V 80. letech to byli Američané, kteří podněcovali dţihád a nikomu to tehdy v západním světě nevadilo, protoţe se to hodilo proti Sovětskému svazu. Za první světové války, Německo a Rakousko-Uhersko podporovaly dţihád v Osmanské říši proti Britŧm. Také dneska to zní jako sci-fi, ale prostě tehdy to tak bylo. Noviny Al-Dţihád se tehdy tiskly v Berlíně a jak víme, Německo bylo samozřejmě křesťanskou velmocí té doby. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------A tady tento dotaz od Petra, ten na nás vlastně přímo navazuje: "Kde se vzal Islámský stát? Co víte o jeho top vedoucích? Kdo jim dal peníze na takzvaný rozjezd a za jakým účelem, z jakých oblastí lidé ze Sýrie utíkaj, jestli z té, kterou kontroluje prezident Bašár Asad nebo z oblastí pod kontrolou Islámského státu, popřípadě organizace, vojenské organizace Al-Nusra. Kde je pravda, ptá se Petr. Tak kde se vzal Islámský stát, co ho zrodilo? Tak prosím, pan Tureček. Břetislav TUREČEK, analytik, Metropolitní univerzita Praha -------------------Islámský stát, musím být stručný, je zkrátka koncept, který se oddělil od Al Kajdy uţ vlastně v minulé dekádě v Iráku, nyní se znovu oţivil na území Sýrie a jak víme, teď zastřešil v podstatě polovinu území obou těchto státŧ a má pod svou mocí 8 milionŧ lidí. Vidím tam takovou zásadní vysvětlení rozdílŧ. Vzpomeňme si, Al Kajda, jak útočila, zcela nahodile, nebo ne nahodile, byly to promyšlené útoky, ale neměly hlubší myšlenku, neţ poškodit Západ, to znamená, zabít co nejvíce lidí ve Spojených státech, na Bali, v Madridu, v Londýně a tak dále. Islámský stát vidíme, ţe má jiný, jiný mechanismus získávání moci, a to znamená vybudovat a udrţet souvislé území, muslimské území a v podstatě tam vybudovat státní struktury, nahradit je, nahradit ty dosavadní, které se zhroutily, ať uţ v Iráku nebo v Sýrii, vyuţít mocenského vakua k vybudování vlastních státních struktur a moţná ještě stojí za připomenutí, ţe Islámský stát začal před rokem a pár týdny útočit na západní cíle, řezat hlavy západním rukojmím poté, co Západ začal vojensky intervenovat proti Islámskému státu, oni do té doby vlastně útoky na Západ na své agendě neměli. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Nebýt té intervence Západu, nedělo by se to? Plné znění zpráv


Břetislav TUREČEK, analytik, Metropolitní univerzita Praha -------------------To nemohu říct, a tak jsem to neřekl, jenom připomínám fakta, ţe tehdy Američané nejprve, víme, a západní mocnosti obecně, víme, ţe jsme tehdy byli otřeseni tím, co se děje, vyhánění nebo útěk lidí z Mosulu, při tom taţení červnovém v severním Iráku Islámským státem došlo na humanitární dodávky a následně v srpnu i na první bombardování a teprve poté jsme viděli, jak ti lidé byli vraţděni, ti zajatci v oranţových mundúrech. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Co víte o vedoucích představitelích Islámského státu? Pánové, kdo se toho chopí? Břetislav TUREČEK, analytik, Metropolitní univerzita Praha -------------------Je to, my víme, ţe, taková, takové zjednodušené vysvětlení, které ovšem nikdo nerozporuje, ţe se do velké míry potkali v americkém zajateckém táboře v Iráku, ţe to prostě byli tehdejší dţihádisté, kteří se hlásili k Al Kajdě a k tomu hnutí odporu protiamerickému a vlastně tam, ţe vznikla ta myšlenka na obnovení toho konceptu Islámského státu, chalífátu a nyní vlastně po rozvratu Sýrie ji mají nebo měli moţnost i realizovat. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Pane Ditrychu, kdo jim dal peníze na rozjezd a za jakým účelem? Kde, kde Islámský stát vŧbec vzal, vzal prostředky na to, aby mohl fungovat, existovat, aby se jakýmsi zpŧsobem vytvořil? Ondřej DITRYCH, analytik, Centrum výzkumu Deutsch Security Square, Fakulta sociálních věd UK -------------------Tak já se domnívám, z těch zdrojŧ, které máme k dispozici, ţe ta organizace nebo skupina, které říkáme Islámský stát, tak vznikla poměrně organicky z toho podhoubí radikálního v Iráku, částečně nějaký baasistických elementŧ a vyuţila především široké destabilizace jaksi z konfliktu v Iráku a posléze, posléze v Sýrii. Podařilo se jí velice dynamicky rozšířit území pod svou kontrolu, v tomhle ohledu je to určitý rébus, protoţe povstalecká hnutí, která teda vyuţívají teroristických metod, tak obyčejně se jaksi drţbě území buď vyhýbají, nebo prostě nejsou toho schopni. Zdá se, ţe v tomhle případě to bylo právě z dŧvodu těch podmínek, které byly neobyčejně příznivé, ať uţ to je, ať uţ to je terén a ta skutečně absence, jakési vakuum mocenské, dostali se k ropě. Dnes uţ to podle všeho není příliš významný zdroj příjmŧ. Nepochybně čerpali i z darŧ ... Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Není ropa, ta ropná pole, která Islámský stát ovládl, nejsou tím hlavním zdrojem příjmŧ? Co tedy? Ondřej DITRYCH, analytik, Centrum výzkumu Deutsch Security Square, Fakulta sociálních věd UK -------------------Ta infrastruktura byla z velké části bombardována, ta ropa se musí prodávat samozřejmě za niţší cenu, neţ je cena na světových trzích a zdá se, ţe dnes Islámský stát uţ nečerpá ani zdroje tolik z ropy, ani, ani z těch darŧ, třeba ze soukromých darŧ ze zemí Perského zálivu jako spíše extradičními metodami na svém, na svém území a zdaněním obyvatelstva a subjektŧ a samozřejmě, coţ je třeba doplnit, kdyţ se díváme na závěry, na ty šokující záběry zničení památek ve starověké Palmýře, tak z prodeje pokoutního cennosti jsou na černém trhu. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------To se děje se svolením lídrŧ Islámského státu, rozprodávání těchto věcí, které jim takto vadí? Ondřej DITRYCH, analytik, Centrum výzkumu Deutsch Security Square, Fakulta sociálních věd UK -------------------Nepochybně, nepochybně a je to, je to velký zdroj příjmŧ pro Islámský stát podle toho, co víme. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Pan Tureček chce doplnit? Plné znění zpráv


Břetislav TUREČEK, analytik, Metropolitní univerzita Praha -------------------Ano, já bych jenom doplnil, my totiţ tady moţná často děláme chybu, ţe bereme, ţe klademe rovnítko mezi Islámský stát, Al Kajdu a další teroristické organizace, ale oni opravdu fungují jako stát, oni vybírají daně, oni vybírají cla, s nimi se obchoduje a oni musí uţivit 7, 8 milionŧ obyvatel, to znamená, tam je velká ekonomika a za situace, kdy oni ovládají území, kam nedosáhne vláda, ať uţ ta bagdádská, nebo damašská, tak tam prostě ty daně jednoduše vybírají oni. Ale já bych ještě mínil to, co pan kolega Ditrych vlastně okrajově zmínil on, ta přítomnost Baasistŧ, generálŧ bývalé irácké armády. Vezměme si, oni ještě před 15 lety sami proti těmto dţihádistŧm bojovali, proti hnutí odporu, teroristŧm, kteří se snaţili svrhnout Saddámŧv reţim. Teď se dali do sluţeb sami k těmto dţihádistŧm, ačkoliv jsou to lidé levicového smýšlení, kteří k tomu nikdy neměli nějak ideologicky blízko. Proč to dělají? Prostě pro ně není motivací islám, pro ní je motivace pomsta moţnost dostat se zpátky k moci, moţnost uplatnit své vojenské dovednosti, získat zpátky dŧstojnost, prestiţ, samozřejmě také příjem pro rodinu a tak dále. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Vy jste, uţ nevím, kdo z vás dvou, řekl, ţe Islámský stát funguje jako stát se vším všudy zřejmě. Je nějaký stát světa, který tento stát uznal? Ondřej DITRYCH, analytik, Centrum výzkumu Deutsch Security Square, Fakulta sociálních věd UK -------------------Ne, ne, ani se nedá čekat, ţe by k něčemu takovému mělo dojít v budoucnu. Ta debata po podstatě Islámského státu je, je dŧleţitá, protoţe od toho se musí nebo by měla odvíjet ty strategie boje proti Islámskému státu, zdá se poměrně zjevné, ţe Islámský stát skutečně není jakousi tradiční teroristickou skupinou, protoţe kontroluje území, má pro to instituce, snaţí se vytvořit určitý první stát zaloţený třeba na jiných principech, ne tolik, řekněme, pozitivním právním řádu, psaném kodifikovaném ve všech ohledech, protoţe , tomu zkrátka ty texty, které oni povaţují za legitimní zdroj, jaksi rozhodování třeba sporŧ a vŧbec fungování státu, nejsou natolik specifické. Nicméně snaţí se ustavit jakýsi právní reţim. To znamená, my o něm mŧţeme hovořit jako o teroristické skupině, tam je spíše ten prvek delegitimizační, nicméně je třeba zároveň dodat jedním dechem, ţe nejsou teroristickou skupinou v tom smyslu, v jakým, v jakém jí byla třeba Al Kajda nebo dneska jsou nějací její pohrobci. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Nejsou teroristickou skupinou ve smyslu Al Kajdy, ale je Islámský stát nebezpečnější ve svém pŧsobení, neţ byla Al Kajda. Lze to posoudit? Ondřej DITRYCH, analytik, Centrum výzkumu Deutsch Security Square, Fakulta sociálních věd UK -------------------Tak já bych se vrátil úplně na začátek, k tomu, co říkal kolega, ţe záleţí, z jakého úhlu se na to díváme. Pro Evropu dnes Islámský stát je nebezpečnější dle mého, dle mého názoru, a to proto, ţe má velice efektivní komunikační strategii, ţe se mu daří vytvářet určité podhoubí a radikalizovat lidi z nějakého, z nějakého dŧvodu třeba sociálně vyloučené v Evropě, kteří se pak mŧţou v krajních případech dopouštět aktŧ politického násilí a tito lidé jsou velice těţko jaksi podchytitelní bezpečnostními aparáty, protoţe jak jsem zmiňoval, nejde tam o to teda jakési klasické, klasické spiknutí, ale většina teroristických útokŧ, na světě se dnes neděje v Evropě tímto zpŧsobem motivovaným, děje se, děje se v zemích, jako je Irák, Afghánistán, Sýrie, Nigérie nebo Pákistán. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Ano, vy jste nakousl jednu věc, které se vzápětí budeme věnovat, to je ta komunikační strategie Islámského státu, ale abychom Petrovi odpověděli úplně na všechno, abychom mohli jeho dotaz opustit. On se ptá ještě, z jakých oblastí lidé ze Sýrie utíkají, jestli z té, kterou kontroluje prezident Bašár Asad nebo z oblasti pod kontrolou islámského státu a organizace Al-Nusra. Tak odkud ti, ty statisíce lidí utíkají. Břetislav TUREČEK, analytik, Metropolitní univerzita Praha -------------------Já, upřímně řečeno, neznám přesnou statistiku, ale my vidíme, ţe lidé mají tendenci utíkat z míst největších bojŧ a dneska třeba jedním takovým ohniskem je oblast Aleppa na severu, severozápadě Sýrie, kde ano, je tam Plné znění zpráv


přítomný Islámský stát, ale zároveň jsou tam přítomné vládní jednotky a jsou tam ty povstalecké skupiny, které západ povaţuje nebo alespoň označuje za umírněné a podporuje je. Tyto 3 síly se tam na jakémsi mocenském trojúhelníku bijí mezi sebou, zároveň všechny terorizují civilní obyvatelstvo, které to má blízko do Turecka, takţe se mu snadno utíká. Druhá věc je, kdyţ se podíváme třeba, dneska jsem četl zajímavou predikci, zprávu, ţe další vlna Syřanŧ, kteří míří do Evropy, budou lidé z Libanonu, uprchlíci, dneska uţ jich je více neţ milion v Libanonu, kdy jsou proti nim uplatňovány určité restrikce v ekonomické oblasti, nemohou být zaměstnáni, ta podpora, jejich přeţití tam není prostě taková, aby byla udrţitelná, takţe i tito lidé se přes Turecko mohou dát na cestu do Evropy a tam se dostáváme k tomu, ţe tito lidé utekli ze Sýrie často ještě před vznikem nebo před začátkem pŧsobení Islámského státu. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Tak a teď k tomu, čeho uţ jsme se před chvílí dotkli. K současným hrozbám radikalizace mladých lidí na internetu se pro naše zpravodajství vyjádřil i protiteroristický koordinátor Evropské unie Gilles de Kerchove, tady je jeho názor. Gilles DE KERCHOVE, protiteroristický koordinátor EU /Interview ČT24, 4. 9. 2015/ -------------------Kdyţ si vzpomenete, co jsme říkali před 3 lety, tak tenkrát šlo o to, ţe snad není moţné, aby někdo byl radikalizován na internetu. To jsme řekli, ţe musí dojít k fyzickému kontaktu, ale teď vidíme, ţe takhle to vŧbec není, protoţe vidíme mladé teenagery ve Francii, kterým stačí 14 dnŧ, 2 týdny bez interakce přímo mezi očima, je to velice komplexní proces samozřejmě. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------A rovnou navazujeme dotazem našeho diváka Petra Veselého z Facebooku: "Internet je uţ nějakou dobu místo, kde radikálové umisťují své propagační materiály, ve kterých lákají lidi do svých řad. Myslíte si, ţe mají tajné sluţby tuto činnost pod kontrolou?" Pane Ditrychu? Ondřej DITRYCH, analytik, Centrum výzkumu Deutsch Security Square, Fakulta sociálních věd UK -------------------Tak bezpečnostní aparát je v evropských zemích, se nepochybně snaţí monitorovat tuto činnost, případně zasahovat. Pokoušejí se apelovat na provozovatele ... Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Snaţí, ale daří se jim to? Ondřej DITRYCH, analytik, Centrum výzkumu Deutsch Security Square, Fakulta sociálních věd UK -------------------Tak kdyţ se podíváme na historii dokonaných útokŧ v poslední době, tak většina lidí, kteří se jich dopustili, tak se ti či onak dostali do hledáčku ne nutně tajných sluţeb, ale prostě bezpečnostních sloţek těch státŧ. Nicméně těch informací je prostě strašně, strašně moc a internet, jak zaznělo, tak skutečně dne je jakýmsi inkubátorem radikalizace, je to nová situace. Na druhé straně třeba reagovat na to tím zpŧsobem, ţe se budeme na internetu snaţit vytvářet jakousi alternativní propagandu nebo narativ, snaţit se deradikalizovat ty potenciálně a radikalizované mladé lidi, to si myslím, ţe, ţe těţko mŧţe uspět, ţe ta deradikalizace spíš mŧţe uspět na osobní úrovni, ţe mŧţe proběhnout radikalizace pomocí internetu, nicméně zase internet není, není radno úplně přeceňovat. Ona řada těch trajektorií radikalizace, protoţe jich je celá řada, tak se váţe třeba k vězení. Není to zkrátka jen, jen o internetu, ale ta deradikalizace na internetu podle mého fungovat nemŧţe. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Nelze internet přeceňovat? Jak mocným nástrojem v ruko Islámského státu je internet? Jak umně s ním Islámský stát nakládá, zachází? Břetislav TUREČEK, analytik, Metropolitní univerzita Praha -------------------Plné znění zpráv


No, my vidíme, ţe on s ním zachází velmi dobře z hlediska propagand, která ovšem v naprosté většině případŧ je podle mě mířena právě k západnímu publiku. Já si úplně neumím představit, ţe by internet měl tak silnou roli v Sýrii, kde často nefunguje ani elektřina, ţe zkrátka Islámský stát obecně prostě vytušil, kde, kde je slabina, kde je určitá citlivost západního společenství. Ta videa dělají kvŧli nám. Já si myslím, ţe video uříznuté hlavy, nemŧţe v Sýrii, nechci být velký cynik, ale nikoho dneska dojmout. To dojímá a děsí nás, takţe proto oni to dělají. Vyhodit do vzduchu památky v Palmýře? Koho to v Sýrii zajímá? Tam jsou lidé, kteří přišli, statisíce lidí, kteří přišli o své domy, těm to opravdu nebude ţádné velké emoce vyvolávat, ţe někdo rozbil palác v Palmýře starověký, nám to ale problém dělá, takţ v tomto ohledu je to silná zbraň, ale ne na té domácí scéně. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Ale zpráva z těchto dnŧ říká, ţe kolem 20 tisíc mladých lidí ze zemí Západu odešlo bojovat do řad Islámského státu, a to je asi výsledek mimo jiné tohoto verbování. Břetislav TUREČEK, analytik, Metropolitní univerzita Praha -------------------No, to bezpochyby, ale je to pro ty lidi na Západě. Já si myslím, ţe lidi v Sýrii nemusí nikdo verbovat tímto zpŧsobem. Ti vidí válku uţ pátý rok vlastně a myslím si, ţe nemusejí koukat na Facebook, aby se chtěli k někomu v té válce zapojit a mimochodem, tady ještě bych moţná malý přípodotek. Já si osobně nemyslím, ţe všichni lidé, kteří odešli na ty výzvy do Islámského státu, ţe musí být teroristé nebo bojovníci. Řada z nich jsou třeba lékaři nebo učitelé, kteří jsou přesvědčeni o tom, ţe Islámský stát tam buduje něco pozitivního, něco dobrého a oni chtějí pomoct ne tím, ţe nebudou někomu řezat hlavy, ale ţe budou třeba pracovat v nemocnicích nebo učit v tamních školách. Takţe to je jenom konstatování a zase mŧţeme se bavit, co je pro nás do budoucna nebezpečnější. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Čím tito lidé přesvědčí? Jak to probíhá prakticky, kdyţ takový člověk ze Západu chce vstoupit na území Islámského státu, jak ty zodpovědné, ty úřady slovenského státu, ţe není nasazeným špionem? Břetislav TUREČEK, analytik, Metropolitní univerzita Praha -------------------No, tak snaţí se samozřejmě té infiltraci zabránit, ne vţdy se jim to podle mě pochopitelně daří, to je úplně jednoduché, ostatně ono se třeba často mluví o tom, ta otázka, kolik lidí Islámský stát vyslal v té takzvané uprchlické vlně do Evropy. Já bych dal další bod, kolik třeba tajných sluţeb, ať uţ blízkovýchodních, nebo západních, také se snaţí skrz uprchlíky infiltrovat ty komunity na Západě. To je druhá věc, o které se příliš nemluví, ale já bych to neviděl zkrátka tyto věci tak černě. Jestliţe máme masový pohyb stovek tisíc lidí, tak to mŧţe ke svým účelŧm vyuţít kdokoliv, nemusí to nutně být jenom teroristé. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------A to, co jste nakousl, tak na pana Ditrycha, ti spící bojovníci Islámského státu, ostatně mluvil i tom i jeden z vŧdcŧ Bagdádí, ţe mezi těmi běţenci do Evropy budou oni bojovníci Islámského státu, kteří tu budou čekat na pokyn k nějaké akci. Je třeba se toho obávat? Ondřej DITRYCH, analytik, Centrum výzkumu Deutsch Security Square, Fakulta sociálních věd UK -------------------Tak je to, je to riziko, které nelze zcela vyloučit. Já se domnívám, ţe to není pro, pro Islámský stát, ta nejoptimálnější strategie. Skutečně já se domnívám, stejně jako ti teroristický koordinátoři, tím největším rizikem v tomto směru nejsou nějací infiltranti a mezi uprchlíky, moţná do dokonce nejsou ani občané EU, kteří dnes v řadách Islámského státu nebo na jeho podporu pŧsobí a kterých je kolem 5 tisíc, ale jsou to skutečně spíše mladí lidé v Evropě, kteří mohou být radikalizováni, které mŧţe vábit ta utopie, pro které se ta utopie stává určitou existenciální alternativou a kteří se mŧţou z rŧzných motivŧ opravdu dopouštět potom politického násilí přímo v Evropě. To si myslím, ţe je větší riziko. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Plné znění zpráv


Tak tolik dnešní Hyde Park, jehoţ hosty byli Ondřej Ditrych z Fakulty sociálních věd Karlovy Univerzity, a Břetislav Tureček, novinář, analytik Metropolitní univerzity v Praze a bavili jsme se o podobách a hrozbách terorismu 14 let poté, po teroristických útocích na Spojené státy. Pánové, já vám děkuji a přeji vám hezký večer. Břetislav TUREČEK, analytik, Metropolitní univerzita Praha -------------------Díky za pozvání. Ondřej DITRYCH, analytik, Centrum výzkumu Deutsch Security Square, Fakulta sociálních věd UK -------------------Na shledanou. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Hezký večer i celý víkend taky vám, váţení diváci, a na viděnou.

Terorismus, lobbing a public affairs. Praha centrem politického marketingu 11.9.2015

markething.cz

str. 00

Konference, Marketing, Marketingové eventy, Public Relations, Výzkumy, Z terénu Filip Hanka

Zřídka se stává, ţe by se do našich končin sjela světová špička odborníkŧ z tak perspektivního oboru, jakým je v současnosti politický marketing. Pod vedením zkušeného tandemu ve sloţení Anna Matušková a Denisa Hejlová zaštítila Katedra marketingové komunikace a PR jiţ osmou mezinárodní konferenci o politickém marketingu - IPMC. Přímo na pŧdě naší domovské Fakulty sociálních věd se o víkendu sešli akademici i praktici, aby v prŧběhu konference ukázali svým kolegŧm a přítomným studentŧm, jak široký záběr má ve skutečnosti politický marketing. Pojem, který si část naší populace spojuje s většinou špatně vypadajícími billboardy a naučenými gesty některých neúspěšných politikŧ. Konferenci otevřel Paul Baines z Cranfield University svojí prezentací věnovanou marketingovým strategiím teroristických organizací s názornými příklady v podobě ISIS, Al Qaedy, Boko Haram a Al Shabab. Mimo jiné uvedl, ţe ISIS prodává smrt, ale velmi šikovně převlečenou za věčný ţivot. Diskuzi o podstatě, významu a transformaci public affairs poté započala legenda politického marketingu Phil Harris. Debata na toto téma se táhla napříč oběma dny, kdy svou trochou do mlýna přispěl například i Ian Richardson ze Stockholmské univerzity svým zamyšlením se nad existencí takzvaných transnárodních hráčŧ. Příkladem takového subjektu je společnost Google, která svým jednáním mŧţe silně ovlivnit vnitrostátní i mezinárodní politiku. Vyhýbání se ztrátám je silnější motiv, který jedince vede přímo k akci. Andrzej Falkowski o vztahu lidí k pol. vyjádřením a programŧm. *IPMC — Markething.cz (@Markethingcz) September 4, 2015 Odpolední blok zahájili Andrzej Falkowski a Robert Mackiewicz, s výzkumy zaměřenými na lidský faktor v politickém procesu. Robert Mackiewicz přišel například na to, ţe si lidé neověřují politická vyjádření, raději si jedno vyberou, tomu věří a šíří ho dál. Andrzej Falkowsi zkoumal, jak lidé hodnotí politické strany na základě toho, jakou zvolí komunikaci. Došel k závěru, ţe seriozněji hodnotíme strany, které se zaměřují na potenciální zisk neţ potenciální ztrátu. Paradoxní však je, ţe vyhýbání se ztrátě je pro lidi silnější motiv, který je vede přímo k akci. S postupujícím časem rozhodně neubývalo nadšení, které byla nejvíce cítit, kdyţ Robert Ormord hovořil o komplexnosti slova stakeholder. Celá aula začala jiţ během prezentace pomalu oţívat. Na konci, kdyţ přišel prostor na otázky, se rozhořela debata, která si dala za cíl definovat tento pojem. Nehledě na věk či národnost Plné znění zpráv


ve všech zvítězil entuziasmus a potřeba se zapojit. Definice se sice ani přítomné kapacity nedobraly, ale samotný proces byl na tolik fascinující, ţe to pravděpodobně nikomu nevadilo. Jsme svědky vymýšlení definice výrazu stakeholder pro politický marketing. *live *historyinthemaking *IPMC — Markething.cz (@Markethingcz) September 4, 2015 Christian Scheucher nejdříve konsternoval přítomné, kdyţ ve své prezentaci o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) poukázal na nelichotivá fakta, která se jej týkají. Například nikdo netušil, ţe Američané zpracovávají kuřata metodou, která je v EU od roku 1990 zakázaná, protoţe kvŧli ní hrozí větší riziko nákazy salmonelou. Překvapením uţ ale nebylo jeho vyprávění o přístupu rakouské společnosti k lobbingu, kde se podle všeho jedná o sprosté slovo stejně jako u nás. Marian Nič poté prezentoval o síle sociálních sítí, kde z Facebooku mŧţe být dobrý sluha, ale zlý pán. Mladou krev mezi světovými odborníky na politický marketing reprezentoval Thom Iddon se svým výzkumem občanských protestŧ na sociálních sítích a jejich vzájemnou provázaností s offline světem. Budoucnost oboru také představovalo vystoupení Inda Vikase Singha, který číselně demonstroval výjimečnost indických parlamentních voleb z loňského roku, při kterém byl nejen celý místní elektorát čítající na 800 milionŧ voličŧ svědkem zrodu politického marketingu v největší demokracii světa. Samozřejmě nemohla chybět prezentace o nadcházejících prezidentských volbách v USA a rýsujícím se kandidátském lístku, této tématiky se zhostil Jospeh Ben-Ur a zcela dle očekávání vyvolala velkou diskuzi mezi přítomnými nejen o stoupající popularitě osobitých kandidátŧ napříč světovou politikou. Došlo i na české prostředí a to ve formě výzkumŧ o populismu v komunikaci hnutí ANO a o rostoucí personalizaci mediálních sdělení o politice. Na závěr Michael Parsons prezentoval svŧj výzkum zaměřený na fascinující změnu komunikace britských politických stran v návaznosti na vzestup kontroverzního uskupení UKIP. Celou konferenci uzavřela Ülle Toode z Estonska svojí prezentací o rostoucí popularitě a potřebě či nepotřebě charismatických lídrŧ. Ülle Tood: "Mocní a charismatičtí lídři populistických stran jsou příznakem společenské transformace. A jsou nebezpeční." *IPMC — Markething.cz (@Markethingcz) September 5, 2015 IPMC na Univerzitě Karlově nebyla opulentní konferencí vyzdvihující dŧleţitost oboru nebo detailně rozebírající nejúspěšnější kampaně nedávné doby. Bylo to velice přátelské setkání profesionálŧ, kteří zde sdíleli své myšlenky, objevy a názory nejen na přítomnost a minulost, ale především na budoucnost stále se rozrŧstajícího odvětví marketingu a politologie. Za Markething.cz bychom uvítali, kdyby se konference podobného raţení u nás konaly alespoň jednou za měsíc. Jak citovat tento článek? HANKA, Filip. ROMAŇÁK, Adam. Terorismus, lobbing a public affairs. Praha centrem politického marketingu. In: Markething [online]. 2015 [cit. 2015-09-10]. ISSN 1805 - 4991. Dostupné z http://www.markething.cz/terorismuslobbing-a-public-affairs-praha-centrem-politickeho-marketingu

URL| http://www.markething.cz/terorismus-lobbing-a-public-affairs-praha-centrem-politickeho-marketingu

U Jílkové trvzení Laudáta s Kocábem zpochybnil Kmoníček 11.9.2015

prvnizpravy.cz

str. 00

politika

S otázkou:"Prezident Zeman v Číně–škodí nám, nebo prospívá?" vstoupil na programu ČT1 do podzimní sezóny diskusní pořad, který moderuje Michaela Jíková. Tvrzení poslance Laudáta a hudebníka Kocába o Zemanem nadělaných škodách zpochybnil Hynek Kmoníček. Plné znění zpráv


Ředitel Zahraničního odboru Kanceláře prezidenta ČR Hynek Kmoníček měl za soupeře místopředsedu TOP 09 Františka Laudáta, dále bývalého ministra pro lidská práva Michaela Kocába a zakladatele skupiny Za odvolání Miloše Zemana Šimona Hlinovského. Naopak neškodivost Zemanovy cesty do Číny s Kmoníčkem hájili ještě poslanec KSČM Jiří Valenta a jazyková lektorka a příznivkyně Miloše Zemana Zdenka Valvodová. "Přímá souvztaţnost mezi lidskými právy a obchodem neexistuje. Jedno mŧţe podporovat druhé a Česká republika to dokazuje,“ uvedl v rozjezdu diskusní relace Hynek Kmoníček, který s usměvem dodal, ţe pan prezident by na oslavu podruhé nejel, pokud by zjistil, ţe by zhoršil postoj České republiky v EU. "V EU ale ţádný jednotný postoj nebyl,“ a číselně doloţil, ţe česká hlava státu byla pozvána na oslavy stejně jako další státníci, kteří vesměv pozvání přijali. "Ptal jsem se francouzského velvyslance, jestli má problém s tím, ţe prezident jede do Číny. Řekl mi, ţe nemá, protoţe tam jede taky," trval na svém šéf zahraničního odboru. "Je to naprosto neuvěřitelná nehoráznost,“ bouřil Laudát a vytáhl trvzení, ţe Číňanŧm nešlo o úctu k mrtvým, ale o demonstraci síly. "Pan Kmoníček moc dobře zná diplomatické nuance,“ dodal s tím, ţe prezident nás hrubě poškodil a zároveň znejistil naše partnery. Richard Brabec to od Jílkové zchytal ... Myslíte si, ţe jste vtipný? "Aby nakonec zahraničními partnery, jeţ jsme znejistěli, nebyla jen TOP 09," s úsměvem opáčil Kmoníček a Laudátovi poloţil otázku, aby vyjmenoval státy, u kterých si vystoupením prezidenta Česko pokazilo jméno. Laudát si nevzpomenul na ţádný, ale řekl, ţe naši spojenci pořád doufají, ţe éra Zemana pomine jako éra Haidera v Rakousku. "Samozřejmě nemám nic proti rozvoji česko-čínských vztahŧ, dělá to řada zemí. Ale otázkou je jak," otázal se v debatě další řečník Michal Kocáb, který dodal, ţe to vyvolává dojem, ţe se přikláníme na Východ. S kritikou vystoupil i mladík Hlinovský, který připomenul, ţe Zeman při své návštěvě USA, nebyl pozván na oficiální návštěvu Bílého domu. "Navštěvuje místo toho Rusko, Čínu a postsovětské satelity," vadilo Hlinovskému. Přišla řeč i na lidská práva a hádejte, kdo řečnil? "Nemŧţete jedno zlo odŧvodňovat druhým zlem,“ okřikoval Michal Kocáb poslance Valentu, který si dovolil říci, ţe neví, nakolik se v Číně porušují lidská práva, ale přidal příklady porušování lidských práv v arabských zemích. "Já znám pana prezidenta asi pětadvacet let a nikdy jsem nezaţil, aby se pan prezident před někým hrbil. A nikdo ani od něj neslyšel výrok, ţe by neuznával lidská práva,“ uvedl v publiku přítomný bývalý ministr dopravy Jaromír Schling. "Jediný, kdo tuto společnost rozděluje, je pan prezident Zeman,“ uvedl zase student z publika. "Pan prezident Zeman se snaţí mít přátelský dialog,“ namítala zase Valvodová s tím, ţe naopak on, student Fakulty sociálních věd, má štvavou rétoriku. "Kdy se naše vztahy s Čínou zlepší, co to udělá s Japonskem?“ zeplat se ještě kdosi na závěr z publika. "Prospěje jim to, protoţe nikdo tak nesoutěţí jako dva Asiaté. Výsledkem návštěvy v Číně je ohlášení státní návštěvy z Jiţní Koreje,“ odpověděl Kmoníček. (ps. Prvnizpravy.cz, Foto: z TV)

URL| http://www.prvnizpravy.cz/zpravy/politika/u-jilkove-trvzeni-laudata-s-kocabem-zpochybnil-kmonicek/

Do rádia nepůjdu, chci být instuktorkou lyžování. Nakonec je to jinak 11.9.2015

ČRo - pardubice.cz

str. 00


/ zalety 96


Alena Zárybnická Tentokrát slibujeme pestré a dobrodruţné povídání. V přeneseném slova smyslu v něm mŧţe hrát roli adrenalin. Ať uţ se v našem těle uvolňuje jako dŧsledek ţivého televizního či rozhlasového vysílání, při lezení po horách, plavbě po moři nebo nad kupou srolovaných ponoţek v koši špinavého prádla, musíme se s tím nějak poprat. Mŧj dnešní host novinářka a moderátorka Lucie Výborná to hravě zvládá. Narodila se v Hradci Králové, studovala Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy a z ruchu velkoměsta, jak mŧţe, uteče na hory, k oceánu.Skloubit výchovu dítěte, domácnost a náročnou práci bývá někdy pěkně sloţité, kdyţ si k tomu přidáme ještě koníčky, které zabírají hodně času, tak je to někdy pěkný kolotoč. Jsem ráda, ţe sis našla chvíli na Zálety.Osobně to vnímám tak, ţe právě to, co nás fyzicky vyčerpá, nám paradoxně přináší energii, abychom zvládaly onu ţenskou kaţdodennost.Je to svatá pravda. Já bych chtěla ale říct, ţe mám někdy pocit, ţe jsem nejhorší maminka a manţelka na světě. Já si myslím, ţe člověk někdy musí být špatná matka, aby to nějak vyšlo. Já jsem četla rozhovor s Klárou Poláčkovou, vynikající naší horolezkyní, která má děti dvě, já mám jedno dítě- dceru, tak mám jednodušší, ona říká, ţe někdy člověk potřebu ten únik, aby se srovnal, pak dá tomu dítěti to nejlepší.Toto povídání s předstihem předtáčíme. V době, kdy to budeme vysílat, budeš dost moţná daleko někdě pod Cho Oyo. Silné zemětřesení na konci dubna plány vaší expedice navštívit nádhernou Tyrkysovou bohyni, jak se v předkladu z tibetštiny hoře Cho Oyo říká, hodně zkomplikovaly.Já jsem v době, kdyţ jsme scházeli z K2, dostala jsem nabídku od Honzy Trávníčka a Petra Maška, se kterými jsme byli ještě s Radkem Jarošem na K2. Oni říkali, ať jedu s nimi na Cho Oyo. Já se ptala, co tam jako reportér předvedu jiného, neţ co jsem předvedla na K2. Pak jsem říkala Honzovi Trávníčkovi, ţe máme ve Světlušce kluka, který je šikovný horolezec, jestli by nemohl jet s námi. On říkal, ţe klidně a ptal se, jak je na tom lezecky. Říkala jsem mu, ţe docela dobře, akorát nevidí. Musím říct, ţe právě proto Honzu Říhu nesmírně obdivuji. On je opravdu výborný lezec. Dokonce jsem pochopila, ţe se teď mezi horolezci začíná říkat: „Vezmu to na Říhu.“ To znamená, ţe kdyţ lezeš a nejde to a nevíš, co je nad tebou, tak prostě vyskočíš a šáhneš do prázdna, jdeš naslepo. Honza se tomu hrozně smál, kdyţ jsem mu to říkala. Abych se vrátila k tématu. My máme celkem tři soustředění. Kdyţ to dobře dopadne, tak Honzu Říhu na vrchol povedou dva lidé.Lucie Výborná se narodila v Hradci Králové, hrála tenis, lyţovala. Chtěla si být někdy profesionální sportovkyní? To jsem chtěla, ale měla jsem úraz v lyţování, pak uţ se to se mnou vleklo a nemám kolena úplně v pořádku. Pochopila jsem v jednu chvíli nebo jsem byla donucena pochopit, ţe to skutečně nepŧjde. Potom jsem vystudovala tu vysokou školu, u které jsem byla přesvědčena, ţe to nechci vŧbec dělat. Já jsem nechtěla být novinářkou. Kdyţ celá ta škola skončila, tak jsem šla za svým kamarádem, který měl spolu podíl v lyţařské škole, prosila jsem ho, aby mi tam sehnal práci. On říkal, ţe se z toho teďka stahuje a začíná pracovat v jednom rádiu v Čechách a rozjíţdí ho, ať přijdu na konkurz. Já jsem mu říkala, ţe kdyţ mi nechce pomoct, ať mě neotravuje, ţe do ţádného rádia na konkurz nepŧjdu, protoţe mě to nezajímá. On byl týden tak vytrvalý, aţ mě na ten konkurz odvezl. Tak jsem se nestala lyţařskou instruktorkou.Já se ještě vrátím do Hradce. Jak dlouho jsi tam ţila? Velmi krátce, protoţe moje maminka narodila mého bratra za poměrně drsných podmínek v moskevské nemocnici v roce 1654. Po tom, co tam zaţila, říkala, ţe druhé dítě nechce. I proto je mezi mnou a mým bratrem 6 let. Maminky bratr, pan doktor Milan Šána, byl primářem v hradecké nemocnici, tak maminku uklidnil tím, ţe se tam o ni postarají, ţe bude vše v pořádku, a tak jsem se v hradecké porodnici narodila v roce 1969 já.Tvoji předkové ve východních Čechách ţili a ţijí. Já mám takový zvláštní pocit, ţe vţdycky kdyţ přejedu Hradec Králové a octnu se na Slezském předměstí a vyjíţdím směrem na Rychnov nad Kněţnou a na Orlické hory, tak se mi v duši otevře něco hezkého a vím, ţe jsem doma, cítím tu vŧni a je mi příjemně. Je to zvláštní, protoţe já jsem v tom Hradci jenom narodila, hodně jsme sice do východních Čech jezdili, ale nejsem tam fakticky doma. Jsem doma v Praze. Je mi tam nesmírně hezky, protoţe uţ v době mého dospívání mŧj bratranec pořádal spolu se svými přáteli slavné Orlické stezky. Táhlo se celý den na koních a na povozech a večer byl country bál. Mám tam tedy hodně přátel.Chci se zeptat, jestli ty máš v Alpách nějaké takové místo, které tě přitahuje nebo kam se ráda vracíš?Já jsem strašně zvědavá. Mě to spíš ţene pořád dál. Navíc mŧj spolulezec mi řekl, kolik je v Alpách čtyřtisícových kopcŧ. Je jich přes 80. Díval se na mě s takovým tím výrazem, ţe mi bude 46, těch kopcŧ je 80, ţe to do šedesáti dáme. Já jsem na to nezabrala. Moje zvědavost je ale veliká.https://youtu.be/Kb-8uPbJSccCo skialpy? Je to tvoje láska poslední doby?Já jsem objevila úplně neuvěřitelnou věc. Říkala jsem si, ţe uţ nemusím stát fronty na vleku. Stačí si sbalit dobře batoh, vzít si lyţe a stoupat do hor, kde nikoho nepotká. Večer dojde na nějakou chatu, kde si zatopí v kamínkách, kdyţ tam jsou, tak je to neuvěřitelně osvobozující. Já jsem zjistila, ţe jsem v horách ráda sama. Taky na skialpy mŧţe člověk vyrazit i v 80 letech, protoţe běţky neudrţí tak dobře stabilní nohu. Já si myslím, ţe kdyţ pán Bŧh dá, tak je budeme moci provozovat, i kdyţ budeme staré báby.Vţdycky od tebe slyším, ţe tě pořád rozhlas táhne víc neţ televize. Václav Moravec mluví v souvislosti s rozhlasem o větší intimitě. Čím je pro tebe rádio přitaţlivější?Asi lidmi. Já si to uvědomuji čím dál tím víc. To není nic proti lidem z televize nebo jiných médií, ale já lidi v rádiu dělím na dva typy. Bud´ někdo rád rádio je, nebo rádio není. Já Plné znění zpráv


mám velice blízko k těm lidem, kteří jsou rádio, protoţe nás naplňuje stejná radost z práce, protoţe máme ohledně toho média nějakou obrovskou vášeň, lásku. Navíc se mi někdy stane, ţe se mi nechce do práce, ale pak vjedu do garáţe a říkám si, ţe je to tady skvělé. Uvědomím si, jací lidé tady pracovali. Já si strašně váţím svých kolegŧ.

URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/1531915

Česká televize se více zaměří na nová média 12.9.2015

mediamania.cz str. 00 ČTK

Televize a rádia

Česká televize se chce v nové komunikační strategii více zaměřit na tzv. nová média. V zakázce, kterou za tímto účelem připravila, vybere tři firmy, jeţ jí mají potřebné mediální sluţby zajišťovat po dobu čtyř let. Česká televize se chce v nové komunikační strategii více zaměřit na tzv. nová média. V zakázce, kterou za tímto účelem připravila, vybere tři firmy, jeţ jí mají potřebné mediální sluţby zajišťovat po dobu čtyř let. Vyplývá to z předběţných informací ve Věstníku veřejných zakázek. Hodnotu tendru ČT zatím nezveřejnila. Potřebu nové strategie vysvětluje rozvojem moderních technologií, a tedy snahou "adaptovat lépe svoji komunikaci na nové prostředí, především v oblasti tzv. nových médií," sdělila mluvčí Alţběta Plívová. Zakázka pod názvem "Zajištění mediálního servisu a sluţeb v oblasti Public Relations" předpokládá uzavření rámcové smlouvy se třemi účastníky. Vedle konzultací, poradenství či návrhu strategie mimořádných a krizových komunikačních aktivit od nich očekává například analýzu za média veřejné sluţby v Evropě. Podle Tomáše Trampoty z katedry mediálních studií Fakulty sociálních věd by ČT nově mohla například více propagovat své výjimečné postavení v oblasti zpravodajství nebo šíření audiovizuální kultury. "Česká televize jako vysílatel veřejné sluţby potřebuje propagovat svou nabídku a program jako kaţdá jiná mediální instituce. Velká část komunikačních aktivit se v současnosti čím dál více přesouvá na platformu internetu a nových medii. Česká televize musí na tento trend reagovat, aby si udrţela své publikum," řekl. Česká televize při oslovování veřejnosti vyuţívá vlastní útvar komunikace a PR, který od loňska organizačně spadá pod úsek komunikace a vnějších vztahŧ. Pokrývá několik hlavních oblastí, a to korporátní komunikaci, podporu vlastní tvorby a programu, vnitřní komunikaci, dále stanovuje jednotný přístup v oblasti charity a zajišťuje podporu vybraným kulturním projektŧm.

URL| media_355400.html

http://mediamania.tyden.cz/rubriky/televize-radio/ceska-televize-se-vice-zameri-na-nova-

Česká televize se více zaměří na nová média 12.9.2015

tyden.cz

str. 00 ČTK

Televize a rádia

Česká televize se chce v nové komunikační strategii více zaměřit na tzv. nová média. V zakázce, kterou za tímto účelem připravila, vybere tři firmy, jeţ jí mají potřebné mediální sluţby zajišťovat po dobu čtyř let. Česká televize se chce v nové komunikační strategii více zaměřit na tzv. nová média. V zakázce, kterou za tímto účelem připravila, vybere tři firmy, jeţ jí mají potřebné mediální sluţby zajišťovat po dobu čtyř let. Vyplývá to z předběţných informací ve Věstníku veřejných zakázek. Hodnotu tendru ČT zatím nezveřejnila.



Potřebu nové strategie vysvětluje rozvojem moderních technologií, a tedy snahou "adaptovat lépe svoji komunikaci na nové prostředí, především v oblasti tzv. nových médií," sdělila mluvčí Alţběta Plívová. Zakázka pod názvem "Zajištění mediálního servisu a sluţeb v oblasti Public Relations" předpokládá uzavření rámcové smlouvy se třemi účastníky. Vedle konzultací, poradenství či návrhu strategie mimořádných a krizových komunikačních aktivit od nich očekává například analýzu za média veřejné sluţby v Evropě. Podle Tomáše Trampoty z katedry mediálních studií Fakulty sociálních věd by ČT nově mohla například více propagovat své výjimečné postavení v oblasti zpravodajství nebo šíření audiovizuální kultury. "Česká televize jako vysílatel veřejné sluţby potřebuje propagovat svou nabídku a program jako kaţdá jiná mediální instituce. Velká část komunikačních aktivit se v současnosti čím dál více přesouvá na platformu internetu a nových medii. Česká televize musí na tento trend reagovat, aby si udrţela své publikum," řekl. Česká televize při oslovování veřejnosti vyuţívá vlastní útvar komunikace a PR, který od loňska organizačně spadá pod úsek komunikace a vnějších vztahŧ. Pokrývá několik hlavních oblastí, a to korporátní komunikaci, podporu vlastní tvorby a programu, vnitřní komunikaci, dále stanovuje jednotný přístup v oblasti charity a zajišťuje podporu vybraným kulturním projektŧm.

URL| media_355400.html

http://mediamania.tyden.cz/rubriky/televize-radio/ceska-televize-se-vice-zameri-na-nova-

U Jílkové trvzení Laudáta s Kocábem zpochybnil Kmoníček 12.9.2015

prvnizpravy.cz

str. 00

politika

S otázkou:"Prezident Zeman v Číně–škodí nám, nebo prospívá?" vstoupil na programu ČT1 do podzimní sezóny diskusní pořad, který moderuje Michaela Jíková. Tvrzení poslance Laudáta a hudebníka Kocába o Zemanem nadělaných škodách zpochybnil Hynek Kmoníček. Ředitel Zahraničního odboru Kanceláře prezidenta ČR Hynek Kmoníček měl za soupeře místopředsedu TOP 09 Františka Laudáta, dále bývalého ministra pro lidská práva Michaela Kocába a zakladatele skupiny Za odvolání Miloše Zemana Šimona Hlinovského. Naopak neškodivost Zemanovy cesty do Číny s Kmoníčkem hájili ještě poslanec KSČM Jiří Valenta a jazyková lektorka a příznivkyně Miloše Zemana Zdenka Valvodová. "Přímá souvztaţnost mezi lidskými právy a obchodem neexistuje. Jedno mŧţe podporovat druhé a Česká republika to dokazuje,“ uvedl v rozjezdu diskusní relace Hynek Kmoníček, který s usměvem dodal, ţe pan prezident by na oslavu podruhé nejel, pokud by zjistil, ţe by zhoršil postoj České republiky v EU. "V EU ale ţádný jednotný postoj nebyl,“ a číselně doloţil, ţe česká hlava státu byla pozvána na oslavy stejně jako další státníci, kteří vesměv pozvání přijali. "Ptal jsem se francouzského velvyslance, jestli má problém s tím, ţe prezident jede do Číny. Řekl mi, ţe nemá, protoţe tam jede taky," trval na svém šéf zahraničního odboru. "Je to naprosto neuvěřitelná nehoráznost,“ bouřil Laudát a vytáhl trvzení, ţe Číňanŧm nešlo o úctu k mrtvým, ale o demonstraci síly. "Pan Kmoníček moc dobře zná diplomatické nuance,“ dodal s tím, ţe prezident nás hrubě poškodil a zároveň znejistil naše partnery. Richard Brabec to od Jílkové zchytal ... Myslíte si, ţe jste vtipný? "Aby nakonec zahraničními partnery, jeţ jsme znejistěli, nebyla jen TOP 09," s úsměvem opáčil Kmoníček a Laudátovi poloţil otázku, aby vyjmenoval státy, u kterých si vystoupením prezidenta Česko pokazilo jméno. Laudát si nevzpomenul na ţádný, ale řekl, ţe naši spojenci pořád doufají, ţe éra Zemana pomine jako éra Haidera v Rakousku.



"Samozřejmě nemám nic proti rozvoji česko-čínských vztahŧ, dělá to řada zemí. Ale otázkou je jak," otázal se v debatě další řečník Michal Kocáb, který dodal, ţe to vyvolává dojem, ţe se přikláníme na Východ. S kritikou vystoupil i mladík Hlinovský, který připomenul, ţe Zeman při své návštěvě USA, nebyl pozván na oficiální návštěvu Bílého domu. "Navštěvuje místo toho Rusko, Čínu a postsovětské satelity," vadilo Hlinovskému. Přišla řeč i na lidská práva a hádejte, kdo řečnil? "Nemŧţete jedno zlo odŧvodňovat druhým zlem,“ okřikoval Michal Kocáb poslance Valentu, který si dovolil říci, ţe neví, nakolik se v Číně porušují lidská práva, ale přidal příklady porušování lidských práv v arabských zemích. "Já znám pana prezidenta asi pětadvacet let a nikdy jsem nezaţil, aby se pan prezident před někým hrbil. A nikdo ani od něj neslyšel výrok, ţe by neuznával lidská práva,“ uvedl v publiku přítomný bývalý ministr dopravy Jaromír Schling. "Jediný, kdo tuto společnost rozděluje, je pan prezident Zeman,“ uvedl zase student z publika. "Pan prezident Zeman se snaţí mít přátelský dialog,“ namítala zase Valvodová s tím, ţe naopak on, student Fakulty sociálních věd, má štvavou rétoriku. "Kdy se naše vztahy s Čínou zlepší, co to udělá s Japonskem?“ zeplat se ještě kdosi na závěr z publika. "Prospěje jim to, protoţe nikdo tak nesoutěţí jako dva Asiaté. Výsledkem návštěvy v Číně je ohlášení státní návštěvy z Jiţní Koreje,“ odpověděl Kmoníček. (ps. Prvnizpravy.cz, Foto: z TV)

URL| http://www.prvnizpravy.cz/zpravy/politika/u-jilkove-trvzeni-laudata-s-kocabem-zpochybnil-kmonicek/

Česká televize zaplatí soukromé firmě za to, abyste ji vnímali lépe 14.9.2015


str. 00

Monitor

Vylepšení PR České televize mají za úkol tři firmy, které veřejnoprávní televize vybere ve veřejném tendru. Informuje o tom server Mediahub.cz. Podle textu zadání veřejné zakázky je jasné, ţe cílem je vytvářet a podporovat vzájemné pochopení a soulad mezi zadavatelem a veřejností. Externí agentury mají zajistit konzultace a poradenství v oblasti komunikačních aktivit a krizovou komunikaci. A to přitom Česká televize má svŧj vnitřní útvar komunikace a PR. Podle mluvčí ČT Alţběty Plívové Česká televize chce díky externím agenturám lépe adaptovat svou komunikaci v oblasti tzv. nových médií. “Česká televize jako vysílatel veřejné sluţby potřebuje propagovat svou nabídku a program jako kaţdá jiná mediální instituce. Velká část komunikačních aktivit se v současnosti čím dál více přesouvá na platformu internetu a nových medií. Česká televize musí na tento trend reagovat, aby si udrţela své publikum,“ řekl pro server Mediahub.cz Tomáš Trampota z katedry mediálních studií Fakulty sociálních věd. Pŧvodní text ZDE.


AUTOŘI ČÍSLA Plné znění zpráv


14.9.2015

Reportér

str. 06

JAROSLAV KMENTA Stálý autor magazínu Reportér, známý investigativní novinář, se dlouhodobě zabývá prorŧstáním politiky a podnikatelské sféry a klientelismem, typickým pro Českou republiku devadesátých let a dekády po roce 2000. Autor mnoha knih; některé se staly předlohou filmŧ. HALÓ, TADY BABIŠ na straně 24 TEREZA VAISOVÁ Studentka ţurnalistiky Fakulty sociálních věd praţské Karlovy univerzity jiţ několik let bojuje s mentální anorexií. Svou bitvu, v které – jak se zdá - nyní vítězí, popisuje v rozsáhlém, osobně laděném příběhu, jenţ se věnuje poruchám příjmu potravy a moţnostem léčby. NIČILA MI SNY, TĚLO A MYSL na straně 60 MILOŠ DOLEŢAL Publicista a básník, redaktor Českého rozhlasu, který se zabývá historií. Jedním z jeho velkých témat je smrt faráře Josefa Toufara umučeného v 50. letech komunistickou policií. Jeho kniha Jako bychom dnes zemřít měli, v níţ případ popisuje, se stala bestsellerem. KDYŢ SE ZAMILUJE ESTÉBÁK na straně 70 DAVID SLÍŢEK A JAN BERÁNEK Šéfredaktor a redaktor respektovaného serveru Lupa.cz, jenţ se zabývá děním na českém internetu. Oba autoři dlouhodobě sledují svět tuzemských startupŧ a podnikatelŧ ve světě moderních technologií. MILIARDY, KTERÉ (NE)SPADLY Z NEBE na straně 94 ONDŘEJ NEFF Spisovatel a novinář, vydavatel internetového deníku Neviditelný pes, prŧkopník internetové ţurnalistiky a především jeden z nejvýznamnějších a nejznámějších autorŧ české science fiction. Napsal desítky knih a povídek, v nichţ modeluje budoucnost. Foto popis|

Zeman míří s podnikateli do Ázerbájdžánu. Není to svobodná země, upozorňují nevládní organizace 14.9.2015

zpravy.rozhlas.cz str. 00 Vojtěch Berger

/ politika

Prezident Miloš Zeman odlétá na třídenní návštěvu Ázerbájdţánu. Doprovázet ho bude asi 50 zástupcŧ českých firem. Během návštěvy se Zeman setká i se svým ázerbájdţánským protějškem Ilhamem Alijevem. Toho kritici obviňují, ţe zneuţívá veřejné zdroje pro svou vlastní rodinu a ţe tvrdě trestá své odpŧrce. Kenan Alijev z Rádia Svobodná Evropa proto doufá, ţe český prezident kromě obchodu nezapomene ani na lidská práva. „Ázerbájdţán je demokracie, aspoň tomu věří prezident Alijev a jeho lidé,“ říká ironicky Kenan Alijev, bývalý šéf ázerbájdţánské sekce Rádia Svobodná Evropa v Praze. Byl to on, kdo kdysi přivedl do redakce Chadídţu Ismailovou - investigativní novinářku, kterou začátkem září soud v Baku poslal na sedm a pŧl roku do vězení. Oficiálně za daňové úniky.„Pracovala na citlivých tématech korupce v nejvyšších patrech politiky, včetně rodiny prezidenta Alijeva. Ukázala na obchody Alijevova klanu, o kterých veřejnost neměla ani tušení. Nemyslím si ale, ţe to Chadídţu umlčí. To, ţe ji poslali do vězení, neukazuje, jak je vláda silná, ale naopak jak je slabá,“ upozorňuje Kenan Alijev.Případ novinářky Ismailové vzbudil velkou pozornost a kritiku v zahraničí. Není ale sama. Podle Kenana Alijeva je momentálně v Ázerbájdţánu aţ 150 takzvaných vězňŧ svědomí, včetně novinářŧ, blogerŧ nebo aktivistŧ.„Ázerbájdţán je kaţdým dnem méně svobodný a o krok blíţ diktatuře. V zemi přestala pŧsobit zahraniční média, Hlas Ameriky, BBC nebo Svobodná Evropa. Vláda kontroluje tisk i elektronická média. Parlament funguje jenom jako formální hlasovací stroj plný lidí blízkých prezidentu Plné znění zpráv


Alijevovi,“ popisuje novinář.Nepotismus jako znak vlády nejen současného prezidenta Ilhama, ale i jeho otce Hejdara Alijeva potvrzuje i orientalista Slavomír Horák z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.„Je to i případ ţeny Ilahama Alijeva, která skrze své takzvané humanitární fondy propírá nejrŧznějším zpŧsobem peníze, které přicházejí z rŧzných korporací hierarchie ázerbájdţánské politiky a ekonomiky. Také jeho dcery mají dnes poměrně velké bohatství,“ popisuje.Příjmy z těţby ropy a zemního plynuRodina Ilhama Alijeva vládne v Ázerbájdţánu uţ desítky let. Pevně drţet kormidlo pomáhají hlavě státu příjmy z těţby ropy a zemního plynu.„Kaţdopádně ropa umoţnila v Ázerbájdţánu poměrně zásadní stabilizaci, nakrmení neformálních struktur tak, aby víceméně všichni byli spokojeni. Příjmy z ropy byly donedávna dostatečné k tomu, aby bylo moţné z nich financovat jak nejrŧznější oligarchické či jiné neformální struktury, tak zároveň i určitý rozvoj země,“ vysvětluje Horák.Za peníze získané těţbou ropy si tak Alijev zajistil přízeň veřejnosti třeba investicemi do infrastruktury. Právě stavební boom v metropoli Baku, včetně budování metra, láká i české firmy. Zástupci asi 50 z nich poletí do Ázerbájdţánu s prezidentem Zemanem. Kenan Alijev z Rádia Svobodná Evropa ale doufá, ţe Miloš Zeman kromě obchodu nezapomene ani na lidská práva.Zeman se v Pekingu sešel s Putinem. Jednali o Islámském státu i obchoduHynek Kmoníček o cestě Miloše Zemana do Číny: Musíme být v něčem jiní neţ zbytek EU URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/1532517

Češi se ocitli v schengenském chaosu 15.9.2015

Lidové noviny str. 02 uprchlická krize BLAHOSLAV HRUŠKA

Obnovování kontrol na vnitřních hranicích EU je politickou pákou na přijetí povinných kvót. Česko tento tlak prozatím ustálo. PRAHA Kdyţ mohou Němci, tak proč ne my? Den poté, kdy kvŧli sílící uprchlické vlně oznámilo Německo dočasné obnovení kontrol na hranicích, je včera následovalo hned několik dalších zemí. Pohraničníky a armádní posily rozestavilo na maďarskou hranici sousední Rakousko, přidalo se také Slovensko a Nizozemsko. Minimálně další dvě země – Polsko a Belgie – jsou připraveny udělat totéţ. Schengenský prostor bez hranic se tak otřásl v základech. Po „grexitu“ a „brexitu“ (vystoupení Řecka, respektive Velké Británie z EU) se v bruselských kuloárech začal skloňovat další novotvar – „schexit“. Ţivelné obnovování kontrol uvnitř schengenského prostoru neznamená automaticky jeho konec. Rychlá opatření ale postrádají základní prvek, který pravidla EU předpokládají – zapojení Bruselu. Teoreticky musí být o výjimce z dŧvodŧ „závaţné hrozby pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost“ informována Evropská komise. Na to ale nedošlo. Od Němcŧ dostal Brusel avízo aţ se zpoţděním, Slováci ho neposlali vŧbec. Základ budoucí dohody Schengen, který je postaven na sdílení společných principŧ, se v takovém chaosu ocitl vŧbec poprvé. Bezpečnostní výjimku, která v Bruselu funguje na zpětné ohlášení, dosud vyuţili jen Dánové v roce 2011 a loni Norové. Ti sice nejsou členy EU, schengenský prostor ale sdílejí. Všechny ostatní mimořádné kontroly na hranicích, které probíhaly například v souvislosti s fotbalovým šampionátem v roce 2012 nebo loňským summitem G7 v Bavorsku, měsíc předem odsouhlasila Evropská komise. „Současný proces obnovování hraničních kontrol je na právní hraně. Ustanovení, která vyplývají ze smluv EU, budou muset projít politickou debatou,“ řekl LN Ivo Šlosarčík, expert na unijní právo z Fakulty sociálních věd UK. Fakt, ţe vyslání pohraničníkŧ na saskou a bavorskou hranici je také politickým políčkem neochotě zemí střední a východní Evropy kývnout na plán povinných kvót na přerozdělování uprchlíkŧ, ostatně potvrdili i někteří němečtí politici. „Je to signál Evropě. Tíţe, která doléhá na Německo, musí být solidárně rozdělena,“ řekl ministr vnitra Thomas de Maiziere ještě před včerejší krizovou schŧzkou se svými resortními kolegy v Bruselu. Na bleskový minisummit odjíţděl jeho český protějšek Milan Chovanec s obavami. Do poslední chvíle nebylo jasné, zda Německo společně s Francií nezvolí silové řešení a nenechají o povinných kvótách hlasovat. Česko by totiţ bylo přehlasováno a muselo by se směrným číslŧm podvolit. Plné znění zpráv


Nakonec si ovšem Chovanec mohl oddychnout. V závěrečném prohlášení se kvóty sice objevily, vypadl ale výraz „povinné“. Číslo 120 tisíc migrantŧ, které minulý týden navrhl předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, je zmíněno jen jako „základ budoucí dohody“. Chovanec: Ďábel je v detailech Takové diplomatické zmírnění ale Česku nestačilo. „Text doznal určitých změn. My si myslíme, ţe ďábel je skryt v detailu,“ řekl po příletu do Bruselu novinářŧm Chovanec s tím, ţe závěry jsou „hodně zamlţené“ a není jasné, nakolik je zachován přerozdělovací mechanismus jako povinný. Ani to, zda s ním Evropská komise brzy nepřijde znovu. Urychleně by se naopak mělo začít rozhodovat o naplnění dobrovolného závazku, k němuţ se s 1500 běţenci přihlásilo také Česko. Celkově země EU přislíbily, ţe se postarají o 33 tisíc migrantŧ z Itálie a Řecka – to je o 7000 méně, neţ pŧvodně poţadoval Brusel. Vybírat „své“ migranty by si čeští experti z ministerstva vnitra měli v takzvaných hotspotech, společných uprchlických centrech EU, která byla zřízena na řeckém ostrově Kos a v italské Katánii. A to jiţ za dva týdny. „Zatím se pracuje s koncem září nebo začátkem října, bude ale záleţet na tom, jak rychle začnou Italové a Řekové fungovat,“ řekl LN Tomáš Prouza, státní tajemník pro EU. „Dŧleţité je, ţe náš tlak zafungoval. Jakékoliv další relokace budou moţné jen prostřednictvím hotspotŧ a po vypracování seznamu bezpečných zemí pŧvodu,“ dodal. Na společné listině by se měly objevit mimo jiné země západního Balkánu, jejichţ obyvatelé tak nebudou mít šanci na získání azylu v EU. *** Jak se zavírají hranice uvnitř EU * Obnovit hraniční kontroly uvnitř EU je moţné při plánovaných akcích, které mohou ohrozit bezpečnost země. Sem spadal třeba fotbalový šampionát v roce 2012. Zavedení kontrol je třeba ohlásit Bruselu měsíc předem, výjimka platí 30 dnŧ, lze ji prodlouţit aţ na pŧl roku. * Bez předběţného ohlášení je moţné hranice obnovit na deset dnŧ, nejdéle pak na dva měsíce. Právě tuto výjimku nyní pouţily Německo a Rakousko. * Pravidla EU počítají i s moţností obnovení hranic v rámci celého Schengenu, a to aţ na dva roky. Na návrh Evropské komise s tím musí souhlasit Rada EU, tedy lídři členských zemí. Taková situace dosud nenastala. Foto autor| FOTO REUTERS Foto popis| Konečně na Západě. Rakouští policisté usměrňují dav uprchlíkŧ v pohraniční obci Nickeldorf, do níţ dorazili během víkendu ze sousedního Maďarska. Do nedaleké Vídně je vozily i taxíky.

Zapeklitá výzva porážky IS 16.9.2015

ČRo Plus

str. 08


Ondřej KONRÁD, moderátor -------------------A po Janu Fingerlandovi ještě hovoří o mimořádných obtíţích boje s islámskými radikály v Iráku a Sýrii Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Josef MLEJNEK, Fakulta sociálních věd UK -------------------V současné době uţ skoro všichni politici vědí, jak v konečném dŧsledku vyřešit uprchlickou krizi - základem je prý poráţka Islámského státu. Coţ je nesporně pravda, jde však zároveň o pravdu poněkud neuţitečnou. Poráţka Islámského státu by patrně vyţadovala rozsáhlou pozemní akci evropských armád, která by přinesla hodně obětí na ţivotech téţ z řad zasahujících vojákŧ - a to i v následné partyzánské válce. Nikdo ale netuší, jak by Evropská unie vŧbec mohla dát dohromady invazní vojsko. Něčemu takovému by totiţ musela předcházet dohoda stanovující, kolik kaţdá z členských zemí poskytne vojákŧ, výzbroje i financí, tedy úmluva o povinných armádně-invazních kvótách. Jinak řečeno, evropská armáda nemá moc šancí vzniknout ani na Plné znění zpráv


papíře. Jistě, zatím jsme zapomněli na Severoatlantickou alianci. Její síla ovšem stojí a padá s účastí Spojených státŧ amerických, které se po trpkých zkušenostech z Afghánistánu a Iráku budou dosti zdráhat spálit se po x-té o stejná kamna. Navíc, migrační vlna se jich akutně nedotýká. Druhou největší armádou v rámci NATO disponuje Turecko, jeţ ale bude s pozemní akcí souhlasit jen pod podmínkou, ţe se okruh nepřátel rozroste o Kurdy neboli o dosavadní hrdiny boje s Islámským státem, jejichţ likvidaci si pak Ankara ochotně vezme na starost. Do naší hypotetické sestavy bychom mohli ještě přibrat Rusko, avšak tomu jde hlavně o udrţení jeho spojence Bašára Asada a cenou za ruské zapojení by asi byly téţ ústupky Západu ohledně Ukrajiny. A i kdyby se nakonec podařilo dát dohromady alianci zemí, která Islámský stát vojensky skutečně porazí, stále zŧstane viset ve vzduchu palčivá otázka, co dál. Napoleonovu ministru zahraničí Talleyrandovi se přisuzuje výrok, ţe na bodácích se nedá sedět. Vítěz válečného taţení vţdy čelí zásadnímu problému, co si vlastně má s dobytým územím politicky počít. Američané se o platnosti Talleyrandova postřehu hořce přesvědčili v Iráku - vojensky sice uspěli, politicky však, byť nechtíc, napomohli ke zrodu Islámského státu. Kdo by ale měl po jeho poráţce vládnout v Sýrii? Irák nechme pro zjednodušení stranou. Asadŧv reţim byl vlastně vládou alavitŧ, šíitské náboţenské skupiny, někdy označované téţ jako sekta. Před současnou válkou tvořili alavité něco přes 10 procent obyvatelstva, ovšem v mocenských strukturách dominovali. Převaţující náboţenství představoval v Sýrii sunitský islám, leč jeho vyznavači politicky často patří k nějaké radikální islamistické skupině. Desetinu obyvatelstva tvořili křesťané. A zhruba stejný podíl náleţel Kurdŧm. Této pestré mozaice lze bohuţel vládnout pouze autoritářsky, pokus o demokratizaci pravděpodobně skončí další občanskou válkou. Poráţka, nejen vojenská, ale i politická, Islámského státu tak znamená vskutku zapeklitou výzvu. Slovo výzva mají politici rádi, politické projevy a proklamace jsou jím přímo zaplavené, před skutečnými výzvami však často strkají hlavu do písku. Nebo je přehlušují siláckými řečmi. Ondřej KONRÁD, moderátor -------------------Komentářem Josefa Mlejnka končí toto vydání Názorŧ a argumentŧ, kaţdodenní publicisté relace Českého rozhlasu Plus. Za všechny autory a také redakční kolegy se od mikrofonu loučí Ondřej Konrád. Na slyšenou.

Hledá se článek! 10 tisíc korun tomu, kdo najde Zemanův text Mao je gentleman 16.9.2015

reflex.cz

str. 00

Zprávy

Náklonnost prezidenta Zemana k Číně a všemu čínskému má očividně dlouhou historii. Dokládá to svědectví Zemanova spoluţáka z národohospodářské fakulty VŠE, které se Reflexu podařilo exkluzívně získat. Čínským investicím v ČR se věnujeme v hlavním tématu nového Reflexu. „Jednoho rána se přihnal do školy jako velká voda. Bylo to koncem roku 1966, moţná začátkem roku 1967,“ vzpomíná dnes takřka sedmdesátiletý Jiří B. v obývacím pokoji svého dvoupokojového radlického bytu, kam se na stará kolena přestěhoval. „Četls to?! No tak, četls to?!“ křičel na mě a pod nos mi strčil malou rudou kníţku. Dodnes vidím jeho výraz. Zorničky měl rozšířené a poskakující bublinky slin v koutcích rtŧ svědčily o nebývalém vzrušení. Nechápavě jsem se na Miloše podíval. „Tady čti,“ ukázal prstem na jeden z citátŧ. „To je přece geniální.“ Trochu lopotně (v čínštině, v níţ byla kniha vytištěna, jsem nebyl tak silný jako Miloš) jsem slabikoval jeden z citátŧ vŧdce čínských komunistŧ Mao Ce-tunga: „Strom má rád klid, ale vítr fouká dál.“ „Uznej, něco tak brilantního tu nebylo od Hegelovy dialektiky,“ vykřikoval Miloš. „Něco tak konkrétního, analytického a syntetického zároveň, úderného, co jde rovnou k věci. – Myslím, ţe právě tehdy se Miloš stal přesvědčeným maoistou. Dokonce v následujících týdnech sepsal, inspirován Mao Ce-tungem, vlastní sbírku výrokŧ.“ Pan Jiří se zakloní v hlubokém křesle, které má nejlepší časy za sebou, a dodá: „Dodnes si pamatuji ty nejjasnozřivější z nich, alespoň pro mě nejjasnozřivější...“ Plné znění zpráv


Jaké? „Ani bobr Ţlutou řeku nepřeplave.“ Nebo „Má myšlenka je jako květ na mladé jabloni“. To opravdu napsal náš současný prezident? „Ano, uţ tehdy, na pomezí let 1966 a 1967, dokázal přesně popsat to, co my ostatní, obyčejní smrtelníci, pochopili aţ po sovětské okupaci a nástupu Husáka.“ Také přítelkyně Miloše Zemana z druhé poloviny šedesátých let, tedy z doby, kdy Mao Ce-tung vyhlásil v Číně kulturní revoluci, svědčí o neobyčejném zápalu prezidenta pro Maovy myšlenky. Dnes osmašedesátiletá paní Markéta vzpomíná: „Bydleli jsme tehdy v malém bytě v Břevnově. Byli jsme chudí studenti. Miloš studoval ekonomii, já tehdy velmi populární maďarštinu a ten byt nám pŧjčila přítelkyně mé maminky. Vařila ve školní jídelně. Kaţdé ráno jsme jako čínští studenti sdruţení v rudých gardách začínali dţigou, tedy tancem věrnosti, při němţ přikládáte ruku střídavě k srdci a čelu na znamení toho, ţe vaše srdce i mysl překypují láskou k Velkému kormidelníkovi. Večer mě Miloš přezkušoval z Maových citátŧ. A kdyţ jsem udělala chybu, musela jsem dělat dřepy.“ O Zemanově zápalu svědčí koneckoncŧ i svědectví dnes jiţ zesnulého profesora Šilhána, jenţ vedl na VŠE prezidentovu diplomovou práci a na sklonku ţivota se svým přátelŧm svěřil, ţe se ho Miloš po vzoru čínských vysokoškolákŧ a jejich zacházení s pedagogy pokusil vyhodit z okna. Někdy v této době musel vzniknout inkriminovaný článek Mao je gentleman (moţná také pašák, borec či bourák). Pan Jiří si ho s výjimkou názvu, délky a obsahu pamatuje úplně přesně: „Předčítal nám z něj po volejbalovém tréninku v ţiţkovském Sokole. Miloš samozřejmě volejbal nehrál. Ale chodil mezi nás, líbila se mu vŧně nevětraných šaten. Jen dnes uţ nevím, kde článek vyšel. Moţná to byl legendární Reportér, moţná Literární listy…“ Po tomto sdělení pana Jiřího jsme se pustili do hledání. Bohuţel článek se v ţádném ze zmíněných titulŧ nepodařilo dohledat. Prokazatelně ve druhé polovině šedesátých let nevyšel ani v ţádném z hlavních deníkŧ a populárních časopisŧ (Mladý svět, Květy, Ahoj na sobotu, Vlasta). To ovšem neznamená, ţe neexistuje. Historik Marek Chvoj z fakulty sociálních věd upozorňuje: „Nezapomeňte, ţe v šedesátých letech ještě existovala řada spolkŧ, jejichţ činnost byla definitivně umrtvena aţ na počátku normalizace. A tyto spolky vydávaly své časopisy.“ Jako příklad historik uvádí měsíčník Spolku modelářŧ z balzy nebo čtvrtletník Českého svazu chovatelŧ drobného zvířectva. Tam všude mohl Zemanŧv článek vyjít. Platí tak zmíněná výzva Reflexu: Kdo najde a jako první dopraví do redakce Reflexu článek Miloš Zemana velebící Mao Ce-tunga, o němţ hovoří pan Jiří, dostane deset tisíc korun a model prezidentových jater upravený na plechovou kasičku. Téma Za humny je drak najdete v novém tištěném Reflexu, který vychází 17. září.

URL| http://www.reflex.cz/clanek/66391/hleda-se-clanek-10-tisic-korun-tomu-kdo-najde-zemanuv-text-mao-jegentleman

Příspěvek k toaletní kultuře 16.9.2015

Vlasta

str. 53

„Po dokončení procesu vezmi do ruky štětku!“ Tak tento nápis mě přivítal na záchodku veřejné plovárny hned, jak jsem za sebou zavřela dveře. A zblbnul mě natolik, ţe jsem se pro štětku skutečně sklonila, ačkoliv mŧj proces byl pouze tzv. malý a štětky po něm nebylo potřeba. „Ach,“ plácla jsem se do čela a a přistoupila k umyvadlu se zrcadlem. A nad ním stálo: „Nekoukej a udrţuj čistotu!“ TEXT EVA KADLČÁKOVÁ Plné znění zpráv


Tento záţitek mě inspiroval k úvaze na téma svébytné záchodové kultury. Cedulky do ní neodmyslitelně patří. Někde vám stroze přikazují, jinde se zajímají pouze o vaše peníze, výjimečně vás i pobaví. Jedno mají ale společné. Jsou ublíkané a zvedá se vám z nich kufr. A co víc: patří k záchodkŧm, které by samy potřebovaly opatřit nápisy: „Doplňte papír“, „Vyměňte ten oslizlej ručník“ a „Spravte kohoutek“… Rozumí se samo sebou, ţe na toaletách luxusnějších vám nikdo nic nenapovídá. A to bohuţel i v případě, kdy byste nápovědu dost nutně potřebovali. Setrváváte totiţ v kabince uţ pátou nadbytečnou minutu a usilovně pátráte: „Tak kde tady je, ksakru, ten čudlík?!“ Teprve aţ kdyţ to vzdáte, zavřete oči nad svojí necivilizovaností a dveře za neuklizenou kopičkou, ozve se ulehčující spláchnutí. Na inteligentním záchodku je vám k dispozici vše, co byste mohli potřebovat. Například designérsky vytříbený lapač nedopalkŧ. Kaţdou podobnou maličkostí se zmenšuje riziko, ţe e v naléhavém případě zvolíte nějakou aprvobytně pospolnou variantu. - A připisují se body skutečné čistotě, se kterou (i bez návodŧ) toalety uţíváte i opouštíte. Ono totiţ platí, ţe jak se do WC volá, , tak se z WC ozývá. Další ověřená pravda zní: jaké klozety, taková firma. Jsou-li prosté, ok ale udrţované, pak domácí pán nebude bohatý, ale staví se k ţivotu poctivě a s péčí. Naopak ve firmě, kde vás přivítají dlaţdičky, z nichţ byste mohli číst historii podnikových večírkŧ, se dlouho nezdrţujte. Kde si neváţí í vašeho zadečku, nebudou si váţit ani vašeho mozku. Při rozboru toaletní kultury v Čechách bychom neměli zapomenout na hajzlbabky. Sedí v kytkatých zástěrách uprostřed mikrobŧ a celé hodiny mechanicky dávkují toaletní papír. „Kdyţ já se obávám, ţe budu potřebovat víc,“ troufnete si namítnout před bakelitovou mističkou na pětikoruny. „Na co?“ opáčí květovaná ţena… Koloritem veřejných záchodkŧ jsou rovněţ nápisy uţivatelŧ. Dobře je znáte. Dočíst se v nich mŧţete mnohé, od osobních charakteristik číchsi nepřátel aţ po telefonní čísla lesbiček. Typické jsou pak doprovodné obrázky, velmi úzce spjaté s těmi částmi těla, které právě pouţíváte. Takovému vynucenému čtení něčeho, co vás vŧbec netěší, se mŧţete vyhnout jedině tím, ţe si na nádraţí dojdete za vagón…! Naopak doma, v soukromí, si leckdo na záchŧdku počte rád. Je to logické spojení: četba prospívá mysli a zbavování se škodlivin zase tělu. A tak se k pouţívání toalet v domácnostech pojí přítomnost hromady novin a časopisŧ. Mimochodem: kde právě čtete tento fejeton? Hádám-li správně, pak vřelé díky! Ocitnout se s vámi ve vaší nejintimnější chvilce je pro mě čest. A nejlepší dŧkaz toho, ţe mŧj fejeton se stal pro záchodovou kulturu skutečným příspěvkem! * Eva Kadlčáková • Absolventka ţurnalistiky na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. • Pŧsobila v rozhlasových a televizních médiích a v reklamě. • Dnes pracuje v Českém rozhlase. Její fejetony mŧţete slyšet o víkendech v pořadu Kolotoč na Dvojce anebo na stanici Český rozhlas České Budějovice. Foto popis|

Fed nechal úrokové sazby beze změn 17.9.2015

ČT 24

str. 01

21:05 Ekonomika

Veronika KUBÍČKOVÁ, moderátorka -------------------V příští pŧlhodině zmapujeme nejdŧleţitější dění ze světa peněz a byznysu. Vítám vás u Ekonomiky. Dobrý večer. Americká centrální banka dnes na konci napjatě očekávaného jednání nechala sazby na nule, kde jsou od prosince 2008. Podle předsedkyně Rady guvernérŧ Janet Yellenové chce Fed ještě počkat na další údaje z domácí a světové ekonomiky. Přes rychlý hospodářský rŧst mají totiţ Spojené státy stále nízkou inflaci a taky není jasné, jak se na jejich ekonomice projeví zpomalování Číny. Roman GAZDÍK, redaktor -------------------8 let ve funkci a jen 3 pohyby sazeb směrem vzhŧru. Zatímco na začátku svého pŧsobení v roce 2006 bývalý předseda Rady guvernérŧ Americké centrální banky Ben Bernanke sazby opatrně zvyšoval, o rok později zas poslal dolŧ. Nakonec na úplné dno, kde zŧstaly od prosince 2008 aţ dosud. Budíček pro opětovné utahování Plné znění zpráv


měnové politiky tak nařídila aţ jeho nástupkyně - Janet Yellenová. Zatímco ale na jaře ekonomové nepochybovali, ţe se Fed vydá vzhŧru nejpozději v září, během prázdnin se situace změnila. Mírná většina analytikŧ v prŧzkumu Reuters odhadla, ţe Fed dnes nechá sazby beze změny. Nick PARSONS, National Australia Bank -------------------Zvýšit sazby poprvé za 10 let bude vţdycky velká věc. Osobně se ale domnívám, ţe to tenhle týden neuvidíme. Roman GAZDÍK, redaktor -------------------Signály z americké ekonomiky, podle kterých se Fed rozhoduje, jsou teď smíšené. Zatímco Česká národní banka podle svého mandátu sleduje finanční stabilitu, tedy inflaci, Fed se řídí inflací i trhem práce. Data o americké nezaměstnanosti, která v srpnu klesla na 5,1 %, by zvýšení sazeb napovídala. Údaje o inflaci ale míří opačným směrem. Přesto, ţe ekonomika Spojených státŧ teď výrazně roste, ceny v srpnu oproti červenci mírně klesly. Angel UBIDE, Peterson Institute for International Economics -------------------Kdyţ se podíváte na jejich prognózu inflace, tak vidíte, ţe se jim inflační cíl nedaří naplnit. Inflační cíl je okolo 2 % v příštích 2, 3 letech. Roman GAZDÍK, redaktor -------------------Ekonomové ale začali sázky na to, zda Fed zvýší či nezvýší sazby, upravovat hlavně po sérii slabých statistik z čínské ekonomiky, která teď navíc prochází bouří na svých akciových trzích. Zpomalování Číny by totiţ mohlo šlápnout na hospodářskou brzdu i ve Spojených státech. Ben KUMAR, Seven Investment Management -------------------Jak Mezinárodní měnový fond, tak Světová banka prohlásily, ţe Fed by /výpadek zvuku/ zvýšení sazby /výpadek zvuku/. To je opravdu překvapivé, protoţe Mezinárodní měnový fond ani Světová banka se obvykle měnovými rozhodnutími nezabývají. Roman GAZDÍK, redaktor -------------------Podle šéfky fondu Christine Lagardeové by Fed neměl spěchat a sazby zvyšovat teprve aţ si budou jeho centrální bankéři opravdu jistí, ţe s nimi zas nebudou muset po čase dolŧ, jako se to v roce 2011 stalo Evropské centrální bance. Roman Gazdík, Česká televize. Veronika KUBÍČKOVÁ, moderátorka -------------------No a jak zprávu reagují trhy a americký dolar? A neprováhali američtí centrální bankéři tu pravou chvíli na omezení do teď velmi expanzivní měnové politiky? Odpovíme v příštích minutách s naším hostem. A tím je Michal Mejstřík, profesor ekonomie z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Pane profesore, dobrý večer. Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, FSV UK -------------------Také dobrý večer. Veronika KUBÍČKOVÁ, moderátorka -------------------Kdyţ se podíváme na to rozhodnutí Fedu, téměř všechny argumenty zaznívaly ve prospěch toho zvýšení úrokových sazeb. Nezaměstnanost velmi nízko. Převládla nakonec obava z toho, co by na to trhy řekly, na takto dramatický změn kurzŧ monetární politiky? Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, FSV UK -------------------Plné znění zpráv


Já bych neřekl, ţe to je otázka trhŧ. Kdyţ se podíváte, a uţ to tady zaznělo i v těch úvodních slovech, na situaci globální ekonomiky, tak ta skutečně docela významně ukazuje určitá významná rizika směrem do budoucna a ta rizika, která se objevila pŧvodně v Evropě, také to bylo vzpomenuto 2011, 2012, která potom vedla k tomu, ţe Amerika jako motor světového hospodářství začala drţet zase ty sazby trošku níţe, tak něco podobného pro Ameriku, nezapomeňme, ţe celá Asie je pro ně daleko dŧleţitější neţ Evropa, takţe zpomalení Asie, zpomalení takových zemí jako je Brazílie, to jsou špatné zprávy a musím říci, ţe v tuto chvíli ta situace ani v Evropě není nejrŧţovější jako vaše zpravodajství pravidelně referuje, takţe já bych řekl, oni ty signály sice momentálně vypadají příznivě, ale vemte si, ţe ceny energie klesají, ceny energie tlačí inflaci dolŧ, to znamená ten inflační cíl 2%, který si oni ve Spojených státech jako vlastně nastavili, tak se v ţádném případě nesplní. A jestliţe ceny klesají, tak ono to je špatná zpráva i pro americké hospodářství. Například energie tím, ţe se tlačí dolŧ, tak to blokuje ty významné úspěch amerických břidličných plynŧ, které se dostávají pod tlak, poněvadţ těţba ropy je daleko levnější v řadě světových zemí. To znamená ta strategie, kterou se podařilo v Americe nastartovat ekonomický rŧst, nízké ceny energie z vlastních zdrojŧ, tak ta teď začíná mít určité trhliny. Veronika KUBÍČKOVÁ, moderátorka -------------------Nicméně nebyl uţ čas přes to všechno, co jste teď zmínil, poslat trhŧm určitý jasný signál, jakým by bez pochyby ten posun úrokových sazeb směrem vzhŧru byl? Není to tak, ţe teď Fed přešlapuje na místě a nedal jasný signál, co bude dál? Nebo v následném komentáři Janet Yellenová naznačila, jak se bude vyvíjet pohyb úrokových sazeb? Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, FSV UK -------------------Já si myslím, ţe právě ta křehkost těch světových trhŧ je tak podstatná pro celé americké hospodářství, které, jenom připomínám, je 24 % světového HDP, Čína je 15 % HDP. Takţe jestliţe těch 15 % začne haprovat, to není jako kdyţ začne haprovat 3,5 % HDP v Rusku, tak to je tak silný signál, ţe přehluší i některé ty pozitivní signály, o kterých jste před okamţikem hovořila. Veronika KUBÍČKOVÁ, moderátorka -------------------Amerika není jedinou zemí s nízkými úrokovými sazbami. Ke jejich sniţování přistoupila po vypuknutí hypoteční krize ve Spojených státech řada centrálních bank po celém světě. redaktor -------------------Ruská centrální banka ponechala na konci minulého týdne úrokové sazby beze změn na 11 %. Letos je tak banka vŧbec poprvé nechala beze změny. Loni v prosinci přitom sazba dosáhla aţ 17 %. Za skokovým navýšením tehdy stála snaha o záchranu padajícího rublu. Při pohledu do Asie jsou tamní úroky o poznání niţší. V Japonsku je centrální bankéři drţí na úrovni 0,1 %. Zpomalující Čína pak peníze hodnotí zhruba 4,5 %. Pohled do Evropy prozrazuje, ţe centrální banky jednotlivých zemí většinou razí uvolněnou měnovou politiky. Včetně Evropské centrální banky. Frankfurt ponechává základní úrokovou sazbu eurozóny na 0,05 %. Stejně jako Česká národní banka. Další země mimo měnovou unii mají v současné době sazby o něco vyšší. Polsko 1,5 %, Maďarsko o 0,15 méně. V Evropě ale nejdeme i státy se zápornými sazbami. Takové nastavení mají třeba Švédové, nebo Švýcaři. Veronika KUBÍČKOVÁ, moderátorka -------------------A ve studiu zŧstává Michal Mejstřík. Pane Mejstříku, kdyţ se podíváme právě na to, co jsme teď slyšeli. 10 centrálních bank se pokusilo s úroky směrem vzhŧru pohnout a vţdy kurz měnové politiky zase museli otočit. Nechce teď Fef dopadnout stejně? Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, FSV UK -------------------Tak určitě to je velmi dobrý postřeh, protoţe ono vlastně, kdyţ začnete takhle couvat v té politice, kterou nastavíte, tak to dává trhŧm naprosto negativní signál. Protoţe to ukazuje, ţe člověk udělal chybu, koriguje vlastní chybu. Coţ je samozřejmě lidské, jo, ale na druhé straně těch chyb se má dělat co nejméně. Kdyţ se ovšem podíváte vlastně, jak se chrlí peníze, jak se tisknou peníze v tuto chvíli, tak takové ty debaty z doby pana Plné znění zpráv


Greenspana, který také tvrdil, ţe se musí podpořit rŧst a pak se ukázalo, ţe vznikla opravdu velká bublina na celé, na celé, v celé řadě segmentŧ americké ekonomiky, tak to samozřejmě hrozí... Veronika KUBÍČKOVÁ, moderátorka -------------------Včetně akciových trhŧ. Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, FSV UK -------------------Včetně akciových trhŧ a včetně vlastně realitních trhŧ a tak dále. A to jsou vlastně věci, které, kdyţ se na ty, nad tou situací zamyslíte třeba z pohlede, pohledu těchto vlastně bilancí těch velkých světových centrálních bank, tak ty neustále narŧstají. To znamená nejenom, ţe jsou nízké úrokové sazby, ale ještě se tisknou peníze. V Americe to, ten tisk těch peněz s zpomalil, to je nutné říci, ale ty nízké úrokové sazby zŧstávají. To znamená, úvěruje spousta vlastně projektŧ, protoţe nemáte vŧbec zpátky signál, ţe ty projekty jsou dostatečně výnosné. A to znamená do budoucna, ţe mŧţe vzniknout i celá řada špatných úvěrových projektŧ a tím pádem vlastně si zakládáme na potenciální trable. Ale rozumíme si, ano, toto je monetární politika tak, jak, jak ji známe, protoţe v podstatě jiné nástroje těchto politik uţ byly vyčerpány. Veronika KUBÍČKOVÁ, moderátorka -------------------Naším hostem byl Michal Mejstřík, profesor ekonomie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Já vám děkuju. Na shledanou. Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, FSV UK -------------------Taky vám děkuji, na shledanou.

HLEDÁ SE ČLÁNEK! 17.9.2015

Reflex str. 30 DAN HRUBÝ

Téma

VÝZVA REFLEXU: KDO NAJDE ČLÁNEK MILOŠE ZEMANA MAO JE GENTLEMAN, RESPEKTIVE PAŠÁK, DOSTANE 10 000 KORUN! NÁKLONNOST PREZIDENTA Zemana k Číně a všemu čínskému má očividně dlouhou historii. Dokládá to svědectví Zemanova spoluţáka z národohospodářské fakulty VŠE, které se Refl exu podařilo exkluzívně získat. „Jednoho rána se přihnal do školy jako velká voda. Bylo to koncem roku 1966, moţná začátkem roku 1967,“ vzpomíná dnes takřka sedmdesátiletý Jiří B. v obývacím pokoji svého dvoupokojového radlického bytu, kam se na stará kolena přestěhoval. „Četls to?! No tak, četls to?!“ křičel na mě a pod nos mi strčil malou rudou kníţku. Dodnes vidím jeho výraz. Zorničky měl rozšířené a poskakující bublinky slin v koutcích rtŧ svědčily o nebývalém vzrušení. Nechápavě jsem se na Miloše podíval. „Tady čti,“ ukázal prstem na jeden z citátŧ. „To je přece geniální.“ Trochu lopotně (v čínštině, v níţ byla kniha vytištěna, jsem nebyl tak silný jako Miloš) jsem slabikoval jeden z citátŧ vŧdce čínských komunistŧ Mao Ce-tunga: „Strom má rád klid, ale vítr fouká dál.“ „Uznej, něco tak brilantního tu nebylo od Hegelovy dialektiky,“ vykřikoval Miloš. „Něco tak konkrétního, analytického a syntetického zároveň, úderného, co jde rovnou k věci. – Myslím, ţe právě tehdy se Miloš stal přesvědčeným maoistou. Dokonce v následujících týdnech sepsal, inspirován Mao Ce-tungem, vlastní sbírku výrokŧ.“ Pan Jiří se zakloní v hlubokém křesle, které má nejlepší časy za sebou, a dodá: „Dodnes si pamatuji ty nejjasnozřivější z nich, alespoň pro mě nejjasnozřivější...“ Jaké? „Ani bobr Ţlutou řeku nepřeplave.“ Nebo „Má myšlenka je jako květ na mladé jabloni“. To opravdu napsal náš současný prezident? „Ano, uţ tehdy, na pomezí let 1966 a 1967, dokázal přesně popsat to, co my ostatní, obyčejní smrtelníci, pochopili aţ po sovětské okupaci a nástupu Husáka.“ Plné znění zpráv


Také přítelkyně Miloše Zemana z druhé poloviny šedesátých let, tedy z doby, kdy Mao Cetung vyhlásil v Číně kulturní revoluci, svědčí o neobyčejném zápalu prezidenta pro Maovy myšlenky. Dnes osmašedesátiletá paní Markéta vzpomíná: „Bydleli jsme tehdy v malém bytě v Břevnově. Byli jsme chudí studenti. Miloš studoval ekonomii, já tehdy velmi populární maďarštinu a ten byt nám pŧjčila přítelkyně mé maminky. Vařila ve školní jídelně. Kaţdé ráno jsme jako čínští studenti sdruţení v rudých gardách začínali dţigou, tedy tancem věrnosti, při němţ přikládáte ruku střídavě k srdci a čelu na znamení toho, ţe vaše srdce i mysl překypují láskou k Velkému kormidelníkovi. Večer mě Miloš přezkušoval z Maových citátŧ. A kdyţ jsem udělala chybu, musela jsem dělat dřepy.“ O Zemanově zápalu svědčí koneckoncŧ i svědectví dnes jiţ zesnulého profesora Šilhána, jenţ vedl na VŠE prezidentovu diplomovou práci a na sklonku ţivota se svým přátelŧm svěřil, ţe se ho Miloš po vzoru čínských vysokoškolákŧ a jejich zacházení s pedagogy pokusil vyhodit z okna. Někdy v této době musel vzniknout inkriminovaný článek Mao je gentleman (moţná také pašák, borec či bourák). Pan Jiří si ho s výjimkou názvu, délky a obsahu pamatuje úplně přesně: „Předčítal nám z něj po volejbalovém tréninku v ţiţkovském Sokole. Miloš samozřejmě volejbal nehrál. Ale chodil mezi nás, líbila se mu vŧně nevětraných šaten. Jen dnes uţ nevím, kde článek vyšel. Moţná to byl legendární Reportér, moţná Literární listy…“ Po tomto sdělení pana Jiřího jsme se pustili do hledání. Bohuţel článek se v ţádném ze zmíněných titulŧ nepodařilo dohledat. Prokazatelně ve druhé polovině šedesátých let nevyšel ani v ţádném z hlavních deníkŧ a populárních časopisŧ (Mladý svět, Květy, Ahoj na sobotu, Vlasta). To ovšem neznamená, ţe neexistuje. Historik Marek Chvoj z fakulty sociálních věd upozorňuje: „Nezapomeňte, ţe v šedesátých letech ještě existovala řada spolkŧ, jejichţ činnost byla defi nitivně umrtvena aţ na počátku normalizace. A tyto spolky vydávaly své časopisy.“ Jako příklad historik uvádí měsíčník Spolku modelářŧ z balzy nebo čtvrtletník Českého svazu chovatelŧ drobného zvířectva. Tam všude mohl Zemanŧv článek vyjít. Platí tak zmíněná výzva Refl exu: Kdo najde a jako první dopraví do redakce Refl exu článek Miloš Zemana velebící Mao Ce-tunga, o němţ hovoří pan Jiří, dostane deset tisíc korun a model prezidentových jater upravený na plechovou kasičku. Foto autor| / R E F L E X FOTO PRO F I M E D I A . C Z Foto popis| Rudá kníţka Miloše Zemana se inspirovala stejnojmenným dílem Mao Ce-tunga

Hledá se článek! 17.9.2015

reflex.cz

str. 00

Hlavní články

Náklonnost prezidenta Zemana k Číně a všemu čínskému má očividně dlouhou historii. Dokládá to svědectví Zemanova spoluţáka z národohospodářské fakulty VŠE, které se Reflexu podařilo exkluzívně získat. „Jednoho rána se přihnal do školy jako velká voda. Bylo to koncem roku 1966, moţná začátkem roku 1967,“ vzpomíná dnes takřka sedmdesátiletý Jiří B. v obývacím pokoji svého dvoupokojového radlického bytu, kam se na stará kolena přestěhoval. „Četls to?! No tak, četls to?!“ křičel na mě a pod nos mi strčil malou rudou kníţku. Dodnes vidím jeho výraz. Zorničky měl rozšířené a poskakující bublinky slin v koutcích rtŧ svědčily o nebývalém vzrušení. Nechápavě jsem se na Miloše podíval. „Tady čti,“ ukázal prstem na jeden z citátŧ. „To je přece geniální.“ Trochu lopotně (v čínštině, v níţ byla kniha vytištěna, jsem nebyl tak silný jako Miloš) jsem slabikoval jeden z citátŧ vŧdce čínských komunistŧ Mao Ce-tunga: „Strom má rád klid, ale vítr fouká dál.“ „Uznej, něco tak brilantního tu nebylo od Hegelovy dialektiky,“ vykřikoval Miloš. „Něco tak konkrétního, analytického a syntetického zároveň, úderného, co jde rovnou k věci. – Myslím, ţe právě tehdy se Miloš stal přesvědčeným maoistou. Dokonce v následujících týdnech sepsal, inspirován Mao Ce-tungem, vlastní sbírku Plné znění zpráv


výrokŧ.“ Pan Jiří se zakloní v hlubokém křesle, které má nejlepší časy za sebou, a dodá: „Dodnes si pamatuji ty nejjasnozřivější z nich, alespoň pro mě nejjasnozřivější...“ Jaké? „Ani bobr Ţlutou řeku nepřeplave.“ Nebo „Má myšlenka je jako květ na mladé jabloni“. To opravdu napsal náš současný prezident? „Ano, uţ tehdy, na pomezí let 1966 a 1967, dokázal přesně popsat to, co my ostatní, obyčejní smrtelníci, pochopili aţ po sovětské okupaci a nástupu Husáka.“ Také přítelkyně Miloše Zemana z druhé poloviny šedesátých let, tedy z doby, kdy Mao Ce-tung vyhlásil v Číně kulturní revoluci, svědčí o neobyčejném zápalu prezidenta pro Maovy myšlenky. Dnes osmašedesátiletá paní Markéta vzpomíná: „Bydleli jsme tehdy v malém bytě v Břevnově. Byli jsme chudí studenti. Miloš studoval ekonomii, já tehdy velmi populární maďarštinu a ten byt nám pŧjčila přítelkyně mé maminky. Vařila ve školní jídelně. Kaţdé ráno jsme jako čínští studenti sdruţení v rudých gardách začínali dţigou, tedy tancem věrnosti, při němţ přikládáte ruku střídavě k srdci a čelu na znamení toho, ţe vaše srdce i mysl překypují láskou k Velkému kormidelníkovi. Večer mě Miloš přezkušoval z Maových citátŧ. A kdyţ jsem udělala chybu, musela jsem dělat dřepy.“ O Zemanově zápalu svědčí koneckoncŧ i svědectví dnes jiţ zesnulého profesora Šilhána, jenţ vedl na VŠE prezidentovu diplomovou práci a na sklonku ţivota se svým přátelŧm svěřil, ţe se ho Miloš po vzoru čínských vysokoškolákŧ a jejich zacházení s pedagogy pokusil vyhodit z okna. Někdy v této době musel vzniknout inkriminovaný článek Mao je gentleman (moţná také pašák, borec či bourák). Pan Jiří si ho s výjimkou názvu, délky a obsahu pamatuje úplně přesně: „Předčítal nám z něj po volejbalovém tréninku v ţiţkovském Sokole. Miloš samozřejmě volejbal nehrál. Ale chodil mezi nás, líbila se mu vŧně nevětraných šaten. Jen dnes uţ nevím, kde článek vyšel. Moţná to byl legendární Reportér, moţná Literární listy…“ Po tomto sdělení pana Jiřího jsme se pustili do hledání. Bohuţel článek se v ţádném ze zmíněných titulŧ nepodařilo dohledat. Prokazatelně ve druhé polovině šedesátých let nevyšel ani v ţádném z hlavních deníkŧ a populárních časopisŧ (Mladý svět, Květy, Ahoj na sobotu, Vlasta). To ovšem neznamená, ţe neexistuje. Historik Marek Chvoj z fakulty sociálních věd upozorňuje: „Nezapomeňte, ţe v šedesátých letech ještě existovala řada spolkŧ, jejichţ činnost byla definitivně umrtvena aţ na počátku normalizace. A tyto spolky vydávaly své časopisy.“ Jako příklad historik uvádí měsíčník Spolku modelářŧ z balzy nebo čtvrtletník Českého svazu chovatelŧ drobného zvířectva. Tam všude mohl Zemanŧv článek vyjít. Platí tak zmíněná výzva Reflexu: Kdo najde a jako první dopraví do redakce Reflexu článek Miloš Zemana velebící Mao Ce-tunga, o němţ hovoří pan Jiří, dostane deset tisíc korun a model prezidentových jater upravený na plechovou kasičku.

URL| http://www.reflex.cz/clanek/66348/hleda-se-clanek

Finanční bouře se nekoná. Fed zatím na úrokovou sazbu nesáhl 17.9.2015

ct24.cz str. 00 reindlovan

Ekonomika

Americká centrální banka (Fed) prozatím ponechala úrokovou sazbu na historickém minimu těsně nad nulou, kde se drţí uţ od konce roku 2008. Měnový výbor své rozhodnutí zdŧvodnil jednak signály oslabování v globální ekonomice, ale i zvýšenou nestabilitou na finančních trzích. Moţnost prvního zvýšení sazeb za devět let ale nechal Fed otevřenou – analytici odhadují, ţe by k zvýšení mohlo dojít ke konci roku. Plné znění zpráv


Odkaz Přečtěte si rozhodnutí Fedu „Nedávný vývoj globální ekonomiky a finančních trhŧ by mohl poněkud omezit ekonomickou aktivitu a pravděpodobně v blízké době vyvine další tlak na inflaci,“ uvedl Fed po dvoudenním zasedání. Podle agentury Reuters dodal, ţe domácí ekonomika zŧstává vcelku v rovnováţné situaci, hodlá však „monitorovat vývoj v zahraničí“. Fed dával letos opakovaně najevo, ţe při rozhodování o úrocích bude vycházet hlavně ze situace na trhu práce a právě z vývoje inflace. Zatímco trh práce se zlepšuje, inflace zŧstává hluboko pod dvouprocentním cílem Fedu a v srpnu spotřebitelské ceny poprvé za sedm měsícŧ klesly. „Kdyţ se podíváte na jejich prognózu inflace, tak vidíte, ţe se jim inflační cíl nedaří naplnit. Inflační cíl je okolo dvou procent v příštích dvou třech letech,“ uvedl Angel Ubide z Peterson Institute for International Economics. Zvětšit obrázek Zmenšit obrázek Zvětšit obrázek na celou obrazovku Šéfka americké centrální banky (Fed) Janet Yellenová Zdroj: ČTK/AP Autor: Manuel Balce Ceneta Fed ale zdá se více zneklidňují nedávné otřesy na globálních trzích, vyvolané zejména signály dalšího zpomalování rŧstu čínské ekonomiky. „Fed říká, ţe bude věnovat pozornost tomu, co se děje v zahraničí,“ řekl agentuře AP Scott Clemons z finanční společnosti Brown Brothers Harriman. „Tato slova jsou kódem pro Čínu,“ dodal. Zpomalování Číny by totiţ mohlo zbrzdit i americkou ekonomiku. „Jak Mezinárodní měnový fond, tak Světová banka prohlásily, ţe Fed by měl pokud moţno odloţit zvýšení sazeb na příští rok. To je opravdu překvapivé, protoţe MMF ani Světová banka se obvykle měnovými rozhodnutími nezabývají," uvedl investiční manaţer společnosti Seven Investment Management Ben Kumar. Šéfka Fedu Janet Yellenová na tiskové konferenci uvedla, ţe zvýšení sazeb je letos nadále pravděpodobné a mŧţe přijít uţ v říjnu. I po něm ale zŧstane měnová politika „ještě nějakou dobu vysoce uvolněná“, dodala Yellenová.Ke zvyšování nedošlo uţ devět let Centrální banka od konce roku 2008 v zájmu podpory ekonomiky drţí základní sazbu na jednodenní mezibankovní pŧjčky na rekordně nízké úrovni nula aţ 0,25 procenta. V minulých letech podporoval Fed ekonomiku rozsáhlými nákupy dluhopisŧ a dalších aktiv, loni ale program nákupŧ dluhopisŧ ukončil. Od té doby naznačuje, ţe se blíţí k prvnímu zvýšení úrokových sazeb od roku 2006. U.S. stocks dip briefly, return to positive territory after Fed leaves rates unchanged&*10;http://t.co/rZRyNF3Eyz pic.twitter.com/28iDXgYKwz— Bloomberg Markets (@markets) September 17, 2015 Nízké úroky podporují akciový trh, protoţe sniţují atraktivitu jiných investic, například dluhopisŧ. „Pokud dnes úroky zvýší, bude to pro akciový trh zlé. Velká část předchozího rŧstu souvisela s přesvědčením investorŧ, ţe Fed s úroky nepohne,“ uvedl před zasedáním Fedu analytik Tom di Galoma ze společnosti ED&F Man Capital. Takřka nulové úroky podporovaly zotavování ekonomiky z poslední krize. Mezi ekonomy i některými členy Fedu se uţ ale mnoţí obavy z toho, ţe příliš dlouhé udrţování prakticky nulových úrokŧ by mohlo vyvolat další „bublinu“ nadhodnocených cen aktiv, která vyvolá krizi podobnou té, k níţ vedl v minulém desetiletí neudrţitelný rŧst cen nemovitostí. přehrát Plné znění zpráv


video Fed nezvedl úrokové sazby uţ devět let Fed nezvedl úrokové sazby uţ devět let

Mejstřík: Nízké úroky a tisk peněz? Nevíte, jestli jsou úvěrové projekty výnosné

„Úvěruje se spousta projektŧ, protoţe vŧbec nemáte signály, jestli jsou ty projekty dostatečně výnosné. To do budoucna znamená, ţe mŧţe vzniknout řada špatných úvěrových projektŧ a tím pádem si zakládáme na potencionální trable," uvedl profesor ekonomie z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michal Mejstřík.Ke zvýšení ale stejně dojde Fed v nových ekonomických předpovědích mírně sníţil své odhady hospodářského rŧstu a inflace v příštích dvou letech, coţ podle analytikŧ mohlo rovněţ přispět k odloţení začátku zvyšování sazeb. Většina činitelŧ Fedu ale dál předpokládá, ţe do konce roku se základní sazba nejméně jednou zvýší, a finanční trhy začaly nyní sázet na to, ţe takový krok nepřijde uţ v říjnu, ale aţ na prosincovém zasedání. Fed také sníţil dlouhodobější odhad budoucí úrovně základní sazby na 3,5 procenta z dosavadní úrovně 3,75 procenta. „Podstatnější jsou však dlouhodobé dŧsledky případného zvýšení úrokových sazeb. Přitom víme, ţe tyto dŧsledky nastanou tak jako tak, jen je otázku, zda jiţ nyní, nebo aţ o pár měsícŧ později: Totiţ dlouhodobě by mělo zvýšení úrokových sazeb odstartovat vyfukování globální akciové cenové bubliny. A současně by to mělo mít pozitivní vliv na ceny zlata.“ Markéta Šichtařová ředitelka společnosti Next Finance Finanční trhy rozhodnutí mírně rozkolísalo, brzy se ale vrátily do předešlého trendu. Americké akcie mírně zrychlily rŧst, dolar pokračoval v oslabování a ceny amerických vládních dluhopisŧ rostly, coţ znamená sniţování dlouhodobých úrokových sazeb. Americká ekonomika ve druhém čtvrtletí zrychlila rŧst na 3,7 procenta z tempa 0,6 procenta v předešlém kvartálu a zaznamenala nejvýraznější expanzi od loňského léta. Fakta Úrokové sazby ve světě Ruská centrální banka zatím ponechává úrokové sazby na 11 procentech. Loni v prosinci přitom sazba dosáhla aţ 17 procent. Za skokovým navýšením tehdy stála snaha o záchranu padajícího rublu. V Japonsku drţí centrální bankéři úrokové sazby na úrovni 0,1 procenta, zpomalující Čína peníze hodnotí zhruba 4,5 procenty. Evropské centrální banky ponechávají v jednotlivých zemích většinou uvolněnou měnovou politiku. Včetně Evropské centrální banky. Frankfurt ponechává základní úrokovou sazbu eurozóny na 0,05 procenta. Stejně jako Česká národní banka. Další země mimo měnovou unii mají v současné době sazby o něco vyšší. Polsko 1,5 procenta, Maďarsko o patnáct setin méně. V Evropě ale najdeme i státy se zápornými sazbami. Takové nastavení mají třeba Švédové (-0,35)nebo Švýcaři (-0,75).

URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/1586558-financni-boure-se-nekona-fed-zatim-na-urokovousazbu-nesahl



Filip Poštulka ředitelem marketingu společnosti PNS 21.9.2015

Kariera.iHNed.cz str. 00 -rkp

kariera.ihned.cz

Ředitelem marketingu společnosti PNS, významného českého distributora tisku do prodejní sítě, se stal Filip Poštulka. V této funkci bude zodpovědný za korporátní komunikaci a marketingovou komunikaci nových i stávajících projektŧ. Filip Poštulka se během své profesní dráhy dlouhodobě věnoval poradenské činnosti v oblasti marketingové komunikace a public relations pro klienty z oblasti bankovnictví, logistiky, rychloobrátkového zboţí, médií atd. V letech 2010 aţ 2014 pŧsobil jako vedoucí marketingu, komunikace a tiskový mluvčí v mediálním domě Sanoma Media Praha, pŧsobil také jako reportér týdeníku EURO. Ve společnosti SearchForce se věnoval vyhledávání manaţerŧ z oblasti marketingu. Přes deset let přednáší o médiích, marketingu a PR na Karlově univerzitě. Absolvoval Katedru masové komunikace na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Vystudoval zde také historii.

URL| http://kariera.ihned.cz/pro-hr-manazery/c1-64633400-filip-postulka-reditelem-marketingu-spolecnosti-pns

Ředitelem marketingu PNS se stává Filip Poštulka 21.9.2015

mediaguru.cz str. 00 Kateřina Straková

Aktuality

Ředitelem marketingu společnosti PNS se stal Filip Poštulka. V této funkci bude zodpovědný za korporátní komunikaci a marketingovou komunikaci nových i stávajících projektŧ. Filip Poštulka, marketingový ředitel PNS Během své profesní dráhy se Filip Poštulka dlouhodobě věnoval poradenské činnosti v oblasti marketingové komunikace a public relations pro klienty z oblasti bankovnictví, logistiky, rychloobrátkového zboţí, médií atd. V letech 2010 aţ 2014 pŧsobil jako vedoucí marketingu, komunikace a tiskový mluvčí v mediálním domě Sanoma Media Praha, v minulosti pŧsobil také jako reportér týdeníku Euro. Ve společnosti SearchForce se věnoval vyhledávání manaţerŧ z oblasti marketingu. Přes deset let přednáší o médiích, marketingu a PR na Karlově univerzitě. Absolvoval Katedru masové komunikace na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, kde vystudoval historii. První novinová společnost a.s. (PNS a.s.) je největší český distributor tisku do prodejní sítě. Hlavními akcionáři PNS k jsou Czech News Center (27,02 %), Mafra (26,27 %), Vltava-Labe-Press (26,04 %), Bauer Media (11,24 %) a Astrosat Media (9 %). -stk-

URL| http://www.mediaguru.cz/2015/09/reditelem-marketingu-pns-se-stava-filip-postulka/

Ochrana značky platí i pro PPC služby Seznamu 21.9.2015

MARKETING SALES MEDIA

str. 11

Komentáře

Tereza Klabíková Rábová Plné znění zpráv


Institut komunikačních studií a ţurnalistiky, Fakulta sociálních věd UK SNOBIZACE JAZYKA Módní angličtina v současných reklamních textech plní nobilitační funkci. V tvořivé reklamní slovesnosti se čím dál častěji setkáváme s anglizací rŧzného typu. Propagační texty jsou někdy prostě celoanglické: Gant například přichází s globální kampaní s mott em „They changed the world. Not the shirt.“ Srozumitelné, interkontinentálně jednotné, jednoduché: zde je angličtina pochopitelná. Centrum Černý Most nabízí jazykově hybridní „Unexpected summer“ proloţené echt česky znějícím „láţo pláţo“, z čehoţ plyne, ţe text je evidentně určen českému příjemci. Podobně Fruitisimo: „Live what you want“ v kombinaci s produktem nazvaným nespisovně „Těţkej den“. Servíruje nám ale taktéţ další jazykovou specialitu: Europark menu zmrzačené anglickou syntaxí. Všichni známe i Sconto nábytek, Albert leták, Tesco kuře, Promod koktejl, Tchibo akce, nebo dokonce Škoda pojištění, coţ je spojení vyloţeně významově neţádoucí. V obráceném pořadí, to jest dobře, se tyto konstrukce pohříchu snad uţ ani nevyskytují. Jen krŧček je pak k neskloněnému „Proţijte léto s Polaroid“. Dalších příkladŧ všemoţných angloidních konstrukcí najdeme stovky. Podoba (česko)anglických reklamních textŧ je zřejmě dána souhrou korporátních nařízení, špatného překladu nebo nedbalosti a nedostatku tvořivosti odesilatelŧ. Roli hraje i mezinárodní srozumitelnost, geografická i jazyková fl exibilita, snaha o vyvolání určité image. Hlavní dŧvod uţívání angličtiny v marketingové komunikaci je kaţdopádně jasný. Je velmi módní a plní v reklamních textech funkci nobilitační – snaţí se zvýšit v očích zákazníkŧ prestiţ, kvalitu a světovost inzerovaného tím, ţe je to představeno jaksi lépe, tedy anglicky. Český jazykovědec Robert Adam tento jev označuje přiléhavým pojmem snobizace vyjadřování. Pozor, abychom brzo nevolali třeba Jana tetě a newalkovali s ní po Karel mostě. Petra Dolejšová advokátní koncipientka, eLegal Marketing a právo jsou často na noţe. Třecích ploch je poţehnaně. Situaci se vyplatí sledovat – zejména těm, kteří investovali do ochrany své značky. Stejně jako se mŧţe rozesílání direct kampaní snadno dostat do konfl iktu se zákonem o ochraně osobních údajŧ, připomíná pohyb na hraně i vyuţívání ochranné známky konkurenta pro vlastní PPC kampaň. Klient naší advokátní kanceláře si před pár týdny postěţoval, ţe přímý konkurent vyuţívá jeho chráněné jméno jako klíčové slovo pro svou PPC kampaň v systému Sklik. Konkurenta jsme oslovili a vysvětlili mu, ţe zasahuje do práv našeho klienta. Místo očekávaného staţení klíčového slova jsme však obdrţeli reakci shrnující pravidla sluţby Sklik. Podle nich není vyuţívání chráněných označení v rozporu se zdravou soutěţí a za obsah sdělení zodpovídá inzerent. Argumentace je vystavěna na rozsudku Soudního dvora EU. Správně, Seznam nicméně říká A, ale nedodává B. Problematika PPC je podle stejného rozsudku natolik komplikovaná, ţe je nutné kaţdý případ posoudit jednotlivě. Soudci navíc doplňují indicie, ţe právo na ochranu značky mŧţe nad pravidly provozovatelŧ PPC sluţeb převáţit. Co z toho plyne? Jednak by se měl Seznam podrobněji začíst do sloţité legislativy a aktualizovat svá pravidla. A za další by se marketéři neměli smířit s argumentem, ţe za klíčová slova zodpovídá inzerent. Konkurenční společnost, všechna čest, klíčová slova nakonec sama stáhla. Je milé, ţe se v byznysu stále dá gentlemansky dohodnout. Zkušenost mi ovšem říká, ţe potřebujeme pravidla a kuráţ svá práva hájit. Alexandr Michaljanič jednatel společnosti Smartex IMIGRANTI OHROŢUJÍ NÁKLADNÍ DOPRAVU Aktuální vlna uprchlíkŧ, mířících do evropských zemí, činí problémy při dopravě zásilek. Nákladní doprava se s nelegálními uprchlíky sice setkává běţně, ale v posledních měsících se tak děje ve větší míře, a to nejen na místech, které jsou pro uprchlíky tranzitní. K největším pozorovatelným problémŧm dochází v silniční dopravě. Zásilky jsou vykrádány, uprchlíci se ve snaze propašovat se do dané destinace schovávají v Plné znění zpráv


kamionech na rŧzných místech a ohroţují ţivoty jejich řidičŧ. Na denním pořádku jsou rozřezané plachty, překáţky na silnici a hlavně spousta černých pasaţérŧ, za které řidičŧm hrozí vysoké pokuty. V dŧsledku to mŧţe znamenat, ţe zásilky dorazí s velkým zpoţděním a v některých případech vŧbec. Firmám tak přibývají problémy, jeţ musejí řešit. Ale nemusely by. Třeba na leteckou přepravu zásilek nemá uprchlická krize prakticky ţádný dopad. V této souvislosti pozorujeme znatelný nárŧst počtu leteckých zásilek v rámci Evropy, a to i u zákazníkŧ, kteří jinak vyuţívají především pozemní přepravu. Tyto firmy jednoduše potřebují jistotu, ţe jejich zboţí dorazí k příjemci bezpečně, nepoškozené a včas. Globální sluţby letecké nákladní přepravy jsou schopny splnit většinu potřeb, jeţ se týkají přepravní doby – od spěšných po běţné mezinárodní letecké nákladní zásilky. Také na straně dopravcŧ dochází k řadě úprav. Zpřísňují se pravidla a kontroly zásilek, potaţmo přepravních vozŧ tak, aby se sníţila míra moţnosti nechat se jejich prostřednictvím přepravovat. Dopravci v dŧsledku změn paradoxně dokáţou zkultivovat své sluţby, coţ zákazníci ocení. Pokud by v konečném dŧsledku bylo nutné zpřísnit kontroly či snad uzavřít hranice, bude to mít velmi váţné dŧsledky pro plynulost tranzitu kamionové dopravy a náklady na přepravu. Foto popis|

OPAKOVÁNÍ z minulého ročníku 21.9.2015

Ona DNES str. 12 markéta fialová

Fejeton

Pruda. To slangové slovo přesně vystihuje, o co v prvních týdnech školy jde. Prázdniny umějí školákŧm slušně vyluxovat hlavy a učitelky a učitelé v nich někdy hledají titěrná smítka vědomostí úplně zbytečně. Opakování je přitom věc nadmíru Předesílám, ţe jsem zastánkyní vzdělávání, a to nejlépe celoţivotního. Zároveň ale přiznávám, ţe jsem první poprázdninové týdny ve škole z duše nenáviděla. Dva letní měsíce mi do praktického ţivota daly neskonale víc neţ deset měsícŧ školní docházky. Jestli někdo říká, ţe se všechno dŧleţité naučil v mateřské škole, pak já za sebe tvrdím, ţe to bylo o prázdninách. To se v mém ţivotě odehrály tak zásadní události jako první cigareta, výslech na policejní sluţebně, první pokus o sex, ilegální přechod hranic tam a zpátky nebo devadesátiminutové angaţmá šatnářky ve striptýzovém baru. Byly to záţitky tak silné, ţe jsem si šla zpátky do školy odpočinout a pokusy učitelŧ vrátit mé myšlenky k výuce byly řadu týdnŧ plané. Návraty k rutině a stereotypu dodnes špatně snáším a v duchu soucítím se všemi, kterým právě to prázdninové vzdělávání ţivotem skončilo. Ale s postupem času, tak jak moje dcery rostou, si kupodivu vţdycky v září ráda dávám takové soukromé opakování. Co ţe jsme se to naučili minulý školní rok? Loni touhle dobou nás měl trefit gigantický asteroid, po kterém bylo očekáváno sedm let temnoty, vzpomínáte si? Ve zprávách tehdy dokonce říkali, ţe o tom ví i Obama, ale tutlá to. Stoupla u nás poptávka po baterkách a knedlících v prášku, ale asteroid se do zeměkoule kupodivu netrefil. V říjnu rozdávala pro změnu naše hlava státu vyznamenání a prezidentŧv kamarád si pro jedno z nich přišel v teplákové bundě. Významně tím posunul hranice národního vkusu a pojem dress code nabyl nového významu, tedy alespoň v lokálním rozměru praţských Hradčan. Je dobré vědět, ţe to jde, kdyţ na to jdeš rovnou od hradu. Loni na podzim nás také začali děsit islámští radikálové. Mediální masírka udělala své a někteří domorodí aktivisté od nás z Bubenče vyzvali pravověrné patrioty k bojkotu místního stánku s kebabem. Domestikovaný muslim ale zná své zákazníky, a tak jako protitah zlevnil o osm korun. Tím nejenţe přitáhl zpět své štamgasty, ale naklonil si i velkou část nezúčastněného obecenstva, které tento mikrosouboj kultur na pozadí kruté války světŧ pozorovalo. Od té doby aspoň u nás v Bubenči víme, ţe kebab fakt za nic nemŧţe. V lednu jsme pak začali i my, v lehce zasněţené české kotlině, naplno vnímat vlny, které se k nám tehdy teprve pomalu blíţily. Dokonce jsme jim šli naproti. Vláda váhavě otevřela debatu o přijetí několika rodin uprchlíkŧ ze Sýrie. Dnes uţ je nabíledni, ţe mohla klidně počkat. Vlny jich k nám nakonec přinesly mnohonásobně víc a debata uţ je teď permanentní a spontánní. Bohulibě jako výchovné koncerty pŧsobily na veřejnost v uplynulém školním roce také dva soudní procesy. Ten s doktorem z Hostivice, který svým výkonem aspiruje minimálně na cenu Thálie. A pak ten s expremiérem a jeho paní Janou. Ta dáma by mohla napsat manuál,Jak se z pravé ruky stát drahou polovičkou‘. Plné znění zpráv


To by byla učebnice ze ţivota, kterou by ţačky nechtěly na konci školy vracet! Ale i bez ní jde o tragikomický příběh, který by si zaslouţil pozornost Hollywoodu. Tolik moje bleskové opakování z minulého školního roku. Výběr je to nereprezentativní a závěry z něj neobjektivní. Ale kaţdá taková pětiminutovka, jak víme, zlehka postrčí ţáka směrem ku zmoudření. Tak se na sobě snaţím pracovat. * *** AUTORKA MARKÉTA FIALOVÁ (43) moderuje pořad Střepiny v televizi Nova. Vystudovala masovou komunikaci na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. S novinařinou začínala v deníku Mladá fronta Dnes. Je vdaná a má dvě dcery. O autorovi| markéta fialová, [email protected] Foto autor| FOTO: SHUTTERSTOCK, ARCHIV REDAKCE, ILUSTRACE: KRISTÝNA KLEPSOVÁ

ŠITÍM K PRAVÉMU ČEŠSTVÍ 21.9.2015

ZEN magazín str. 54 Viola Černodrinská

můj styl

MIM ILAN Miluje tlačenku, ale nedokáţe pít pivo. Úspěšná návrhářka pŧvodem z Hanoje popisuje, jaké to před 22 lety bylo začít nový ţivot zrovna v Česku. Máte hezkou broţ,“ komentuje Mimi s úsměvem outfi t číšníka v dejvické kavárně. Ten se lehce začervená, poděkuje a odchází se širokým úsměvem. A přesně tak pŧsobí jedna z výrazných návrhářek praţské módní scény i na mě. Dcera vietnamských malířŧ přijela do bohémské Prahy za svou matkou, která tady studovala na AVU. V roce 1993 se jako patnáctiletá ocitla ve městě, kde nikoho neznala, neuměla jazyk. A právě tam někde začala její vášeň pro šití. Všechny kousky ze začátku vyšívala ručně dvojitým stehem. Neměla ani šicí stroj. „Asi to byla nějaká forma terapie, cítila jsem se hrozně osamělá,“ říká teď uţ s úsměvem Mimi, která si nejdřív na dálku dodělala střední školu v Hanoji a pak se přihlásila na českou vysokou školu. Mezitím stále šila hlavně pro sebe a občas něco prodala spoluţákŧm nebo v krámku své matky ve Štěpánské ulici. „Ze začátku jsem za to ani nechtěla moc peněz, byla jsem ráda, ţe se mé kousky líbí a bude je nosit také někdo jiný neţ já.“ Mimi chtěla pŧvodně jít ve šlépějích svých umělecky orientovaných rodičŧ, nakonec ale zvolila studium na praţské Fakultě sociálních věd UK. „Nedovedete si představit, jaké to je, dělat všechny ty zkoušky v češtině. Neměla jsem jako cizinka ţádnou výjimku. Jsem za to ale ráda, protoţe ta škola mi vlastně dala klíč k české kultuře,“ říká Mimi, která miluje české jídlo, hlavně tlačenku a utopence. „Utopenec byl prvním českým jídlem, které jsem po příjezdu před 22 lety jedla. Je to stejně jako naše jídlo tučné, kyselé, slané, kořeněné a trochu pálivé, takţe jsem ze začátku vŧbec nevěřila, ţe to není vietnamské.“ Nejčastěji se chodí se svým muţem Jakubem najíst do dejvické hospody U veverky. „Celých 22 let se snaţím naučit pít pivo, ale bohuţel mi to vŧbec nejde. Zkoušela jsem to například i v Bruselu, kde mají velkou nabídku ovocných piv, ale je to děs. Hořká chuť a k tomu ještě malina?“ říká se smíchem návrhářka. Všechny modely zdědí dcera Kaţdý víkend jezdí s muţem a dvěma dětmi na chalupu do jiţních Čech a v létě za rodinou do Vietnamu. „Tátovi je 82 let, jezdí na motorce, paří, maluje a je výborný kuchař. Pokaţdé se těší, aţ naučí zetě a vnuka novým věcem. Posledně tak třeba ochutnávali hady.“ V Hanoji, kde vyrostla, si kaţdé léto zajde do oblíbené vývařovny nudlí. Zbytek města uţ ale radši neprozkoumává. „Hanoj byla krásná, jak ji pamatuji. Spousta domŧ v koloniálním stylu, noblesní činţáky. Kaţdý rok se to bohuţel mění. Ve Vietnamu nefunguje něco jako památkový úřad, ty domy kupují lidé, kteří nemají vkus, bourají je a místo nich staví budovy, které jsou jedna jako druhá,“ říká návrhářka, která se po měsíci stráveném ve Vietnamu netrpělivě těšívá do Prahy. „Tady jsem vystudovala, vdala se, mám tu děti a práci. Do Vietnamu si jezdím odpočinout a setkat se s rodinou. Mám to jako takovou hanojskou variantu české chalupy.“ Mimi momentálně pro svou značku La femme MiMi vytváří modely, podle nichţ šijí její tři švadleny. V ateliéru uţ jí visí kolekce na jaro–léto 2016. Ve své tvorbě se inspiruje všude kolem Plné znění zpráv


sebe. Sama nosí většinou věci své značky, protoţe kdo jiný by měl nosit její kousky neţ ona sama? „Pětiletá dcera se mě vţdy ptá, jestli to jednou zdědí, takţe chci, aby moje věci byly nadčasové nejen střihem, ale i pouţitím kvalitních materiálŧ.“ Zbytek šatníku doplňuje oblíbenými značkami jako Leeda nebo Sistersconspiracy. Kdyţ zrovna nepracuje, ráda si zajede do Berlína na koncert nebo výstavu. „Naposledy jsem byla na Bowiem a Lykke Li,“ říká Mimi. Je prý ráda, ţe přijela do Čech aţ po revoluci a chytla vlnu mladých lidí, kterým se najednou otevřel svět a mohli začít nadšeně cestovat a poznávat nové věci. „Pořád jsem jednou nohou ve Vietnamu, ale Čechy jsou mŧj domov.“ Foto autor| l Foto Petr Hricko Foto popis| 1. Kniha/časopis. Nemám přes den čas si soustředěně číst, a tak mám většinou rozečteno více knih najednou. V poslední době jsem si oblíbila tenhle časopis. Je téměř bez reklam, má vkusné fotky a skvělé kratší texty. 2. Kabelka s gobelínem. Uţ několik let sbírám gobelínové suvenýry, kabelky, obrazy, polštáře, které jsou součástí mé nové kolekce. 3. Prsten Shit Happens. Prsteny jako muţ a ţena = pár = láska. Navíc si je mŧţete nasadit, jak chcete, a otáčet jimi podle nálady. 4. Talířek. Českou keramiku mám ráda. Na tomhle talířku měl být utopenec. 5. Portishead. Poslouchám je uţ víc neţ 15 let a nic je nepřekoná. 6. Diář. Bez něj vŧbec neexistuji. 7. Krasohled. Nosím jej často v kabelce. Kdyţ vás něco nebo někdo štve, podíváte se na něj skrz krasohled a všechno najednou vypadá jinak.

Právo ztrácí respekt 21.9.2015

Lidové noviny str. 15 JAN JANUŠ

Právo a justice

Zákony, které neodráţejí realitu, se lidé nebudou řídit, varuje Vratislav Košťál, šéf právníkŧ ČEPS * LN Připravujete úplně první komentář k energetickému zákonu. Proč takovouto knihu potřebujeme? V energetickém zákoně se totiţ promítá úroveň kvality nakládání s právem. Změny často vyplývají jen z toho, ţe se pozapomíná na pŧvodní smysl a účel pravidel. Zákon se výkladově posouvá - vţdy podle toho, kdo s ním nakládá, amizí historická paměť. Přitom legislativa vypadala před patnácti lety úplně jinak neţ dnes, tehdy byla připravovaná tak nějak méně ve stresu. V energetice není zvykem často se soudit ani vést spory před Energetickým regulačním úřadem. Souvisí to s určitou uzavřeností a prestiţností tohoto odvětví. Energetický zákon tak vlastně ani příliš nevykládají soudy a lze se tak máločeho chytit. K některým částemzákona naopak existuje bohatá judikatura, například k fotovoltaice a připojování zdrojŧ či k neoprávněným odběrŧm. Zrovna ta ale nedělá energetice moc dobrou pověst. Soudy přitom často spory rozhodují i opačně a my nevíme, čeho se chytit. * LN Kdy rozhodují soudy v energetice ve shodných věcech opačně? Například ohledně přechodu smluv při smrti odběratele. Jedni soudci tvrdí, ţe smlouvy přechází na dědice, druzí, ţe nikoliv, protoţe to je závazek osobní povahy. Já se přikláním k tomu prvnímu názoru, kde by pak totiţ byla právní jistota? Dodávka energie je přece fixována na určitý majetek, odběrné místo, nejen na osobu. Nemŧţeme přece čekat, ţe se se smrtí osoby elektřina jednoduše sama vypne, ţe se přetne kabel. Nenaskytla se přitom ještě příleţitost, aby tuto praxi sjednotil některý z vyšších soudŧ. I k tomu by měl tedy přispět náš komentář, jehoţ autorský tým vede Kateřina Eichlerová z praţské právnické fakulty. Abychomzískali určité skalisko, na které je moţné se v rozbouřených vodách práva postavit. * LN Je stav, kdy musíte napsat komentář, aby bylo moţné se od něčeho odrazit, optimální? Je to obvyklý stav, realita českého prostředí. V podstatě jde ale vlastně o berličku. Obecně však vidímproblém spíše v tom, ţe zákonŧm se nedává dostatek času. Mrtvý text se nestihne obalit ţivotem. A hned se volá po změnách, zejména z rŧzných zájmových skupin. Ty je ale neumí právně uchopit, chybí historická vazba, naopak se objevuje lidová tvořivost a dezinterpretace. A to není optimální, zákon začíná být nekonzistentní a rozjíţdí se. Coţ samozřejmě není problém jen energetického zákona, ale daleko více předpisŧ, například práva veřejných zakázek. * LN Komplikuje podnikovým právníkŧm ţivot obecně nejvíce rozbujelá legislativa a časté novely? Plné znění zpráv


Přidělává nám to vrásky. Nejhorší jsou laické návrhy, které zákony posouvají do oblastí, jeţ neodpovídají realitě. Přitom pokud má zákon něco upravovat, mělo by to být zejména v souladu s realitou a s respektem k přírodnímzákonŧm. Pokud toto nebude zákon respektovat, mŧţe se stát, ţe naopak lidé nebudou respektovat jej. Právo přitom stále poţívá v českém prostředí značné autority, ale to nemusí platit věčně. Pokud se budou věčně měnit zákony, právu bude méně dŧvěřováno. Prvně se ale chyba vţdy hledá v zákoně, a ne v exekutivě, nedostatku lidí nebo peněz. Je to tak jednodušší. Lidé si ale mohou uvědomit, ţe častými změnami zákonŧ zákonodárce jen přiznává, ţe není ideální a ţe tomu nerozumí. Jednou to projde, ale dŧvěra v právo bude postupně klesat. Potřeba je tedy nechat práci také exekutivě a soudŧm a neubírat jim ji věčnými zásahy do zákonŧ. * LN Mŧţe to přinést aţ to, ţe lidé budou vědět, jaké chování po nich poţaduje zákon, ale budou se chovat jinak, protoţe to podle nich bude rozumnější? Podívejte se třeba na zákaz zalévání během toho hrozného letního sucha. S vyhláškou byly seznámeny obce i lidé, ale nikdo ji nevymáhal. Lidé tak třeba viděli, ţe jimschne polovina zahrady, nebude úroda a uvadají jim květiny za tisíce korun. Kdo by jim to uhradil? Nikdo, škodu nese vlastník. Zachovali se tak často racionálně a zaléváním předcházeli škodám na svém majetku. Kdyţ tedy lidé vidí, ţe chybí dozor a reálná vymahatelnost předpisu, zachovají se přirozeně. S lehkou ironií řečeno, budou zkrátka zalévat s nízkou mírou rizika postihu. * LN Je pro firemní ţivot stále velkým tématem nový občanský zákoník, podle kterého se začalo postupovat téměř před dvěma lety? Jeho význam oproti momentu, kdy jsme se připravovali na přechod na nová pravidla, poklesl. Obecně jsme se s novou právní úpravou smířili. Dříve jsem kritizoval hlavně překotnost, náhlost, unáhlenost a revolučnost přijímání těchto změn. Pořád si myslím, ţe dělat často velké změny není dobré. Právo pak není na ţádné úrovni dostatečně známé a přináší to jen nejistotu. Nyní se ovšem hrozím toho, ţe byměly přijít další velké změny, které by měly znovu revidovat uţ jednou rekodifikované soukromé právo. * LN Problémy, které se uţ objevily, tedy nejsou tak velké? Neříkám tím, ţe by soukromé právo mělo navţdy zŧstat takové, jaké je, ale bylo by dobré, kdyby se nejdříve projevilo. Tedy dát šanci soudŧm. A ne k tomu přistoupit jako vţdy, dvacet kilometrŧ před brodem stáhnout kalhoty a říct si, ţe to raději změníme, aby ten problém vŧbec nenastal. Takto nejde s právem zacházet. Co to jinak je? Strach ze skandálu? Nebo z toho, ţe někdo řekne, ţe to právo není kvalitní? Nový občanský zákoník své kvality má - i kdyţ je otázkou, jestli si společnost jímnabízenou volnost vŧbec zaslouţí -, je pouze zasazen do prostředí, které na to nebylo mentálně a ani jinak připraveno. A není vhodné toto prostředí dalšími změnami ještě dráţdit, i kdyţ i některé ty nápady na změny mají své ratio. * LN Je členství v EU pro práci podnikového právníka spíše komplikací, nebo výhodou? Klade to na nás velké nároky. Odpovím ale obecněji. V Unii se stejně jako na národní úrovni často stává, ţe aniţ je analyzován problém, uţ se přistupuje k určité regulaci. Přitom právě ta narušuje liberalizovaný trh, který jinak Unie stoprocentně poţaduje a kritizuje například rŧzné bariéry v podobě blokovaných přeshraničních profilŧ. Často se dokonce ptám, jestli je sekundární regulací vŧbec dodrţováno primární právo. * LN Zajímáte se i o historii, letos jste společně s manţelkou vydal knihu Velkolepá sídla středních Čech. Co vás na tomto tématu zajímá? Dŧleţitý je návrat k přírodní i kulturní krajině. V šesti předchozích knihách jsme zmapovali Středočeský kraj a jeho památky po jednotlivých okresech. Nyní jsme připravili souhrnnou publikaci pro lidi, kteří svým zpŧsobem potřebují léčbu, aby pořád nechodili na stejnámísta a netrávili čas zpŧsobem, který je nijak neobohatí. Kniha je chronologicky uspořádána po jednotlivých stavebních slozích a přináší i informace o objektech, které nejsou veřejnosti přístupné, ale vyuţívají se například jako domovy dŧchodcŧ. Vratislav Košťál (39) * Vedoucí odboru právní sluţby společnosti ČEPS. * V energetice pŧsobí od roku 2001, absolvoval brněnskou právnickou fakultu a Fakultu sociálních věd UK v Praze * publikoval řadu prací z oblasti práva, ale také historie a architektury Plné znění zpráv


Foto autor| FOTO MAFRA - PETR TOPIČ

Evropě dochází čas 21.9.2015

Týden str. 20 David Jareš

Rozhovor

Evropská unie se kvŧli uprchlické krizi nerozpadne, nové závory na hranicích nevzniknou, říká právník a politolog IVO ŠLOSARČÍK. Nebezpečí ale vidí v nedostatku času a v tom, ţe politici některých členských zemí populisticky kopírují nálady a strach voličŧ. * Má pravdu Václav Klaus, ţe uprchlíci rozloţí Evropu? Ne, prostě ne. * Proč jste si tak jist? Vţdyť ze Západu na Východ a obráceně létají kvŧli migrantŧm stále ostřejší slova. Evropa se na řešení nakonec shodne, jen na to potřebuje čas. Dnes je podobná situace jako v roce 2010, kdy se propadly ekonomiky Řecka, Irska, Portugalska. Tehdy šlo o balík pravidel na fungování eurozóny, dnes o pravidla upravující udělení azylu a jak zacházet s migranty. V obou případech se ukázalo, ţe stávající pravidla nestačí. Některé státy je povaţovaly za nespravedlivá, braly je jako křivdu a začaly je obcházet a nedodrţovat. To vţdy zpŧsobí chaos. Evropská unie se však díky krizím posouvá vpřed. To je ale optimistický pohled na současné dění, uznávám. * A jaký je pesimistický pohled? Obávám se, aby některé členské státy současná krize nesváděla k omezení svobod a zavádění neliberálních opatření, k přitaţení šroubŧ ne vŧči uprchlíkŧm, ale vŧči domácímu obyvatelstvu. Třeba Maďarsko je v nepříjemné situaci, jako stát první linie je vystaveno obrovské vlně uprchlíkŧ, na hranicích má nekooperující státy jako Srbsko, i kdyţ tomu se také nelze divit, a čelí zmateným vzkazŧm z Berlína: jednou „Nepouštějte uprchlíky“, podruhé „Posílejte je sem“. V takovém případě hrozí pokušení přijmout legislativu omezující domácí obyvatelstvo nebo opozici. * Právě Maďarsko je kritizováno kvŧli kontroverzním zákonŧm proti uprchlíkŧm. Nehrozí radikalizace a odklon od liberální demokracie i jinde v Evropě? Není to všude, dokonce země, jako je Itálie nebo Řecko, které jsou pod velkým tlakem uprchlíkŧ, ţádnou neliberální legislativu nepřipravují. * Výsledkem uprchlické krize je nicméně nefungující schengenský systém. Obnoví se v Evropě hranice mezi členskými státy? Osobně si myslím, ţe „schengen“ neskončí, ale dozná nejspíše změn. Je to samozřejmě věštění z křišťálové koule, podobně jako před pěti lety odhad, jestli Řecko opustí eurozónu. Dnes je to podobné, ale já si myslím, ţe i Němci si uvědomují výhody volného pohybu osob. I jejich kamiony by stály na hranicích. Národní hranice mohou být pod větší policejní kontrolou, ale neobnoví se závory a budky. Zpřísní se pravidla registrace uprchlíkŧ a jejich dodrţování. Dnes se leccos toleruje. Státy nevědí a ani nechtějí vědět, kam míří toky běţencŧ po Evropě. To je největším bezpečnostním i politickým nebezpečím této doby. * Říkal jste, ţe Evropa potřebuje na řešení krize čas. Uprchlíci ale nečekají… Evropě chybí nejen čas, ale i politická vŧle, protoţe státy se navzájem začínají podezírat, ţe se snaţí být „freeridery“ hájícími své vlastní zájmy bez ohledu na ostatní. V jistém smyslu nebezpečné je rovněţ chování elit. Zatímco při ekonomické krizi v roce 2010 dokázaly politické elity jít i proti většinové náladě veřejnosti, aby prosadily řešení, dnes to vypadá, ţe většina politikŧ pečlivě sleduje a detailně kopíruje nálady voličŧ. To mŧţe být moţné ohroţení evropské integrace. Plné znění zpráv


* Populismus je problém i řady politikŧ v Česku. Jak si vlastně v uprchlické krizi vede Česká republika? Česko bylo ušetřeno napětí z řecké krize, protoţe není členem eurozóny. Nezaţilo tlaky jednotlivých státŧ. Neviděli jsme, jak tvrdě se hra hraje, ţe kdyţ je někdo německý kancléř, má to jinou sílu, neţ je-li například premiér Portugalska. Slováci uţ si to zaţili a stálo je to vládu premiérky Ivety Radičové. I v případě uprchlické krize mělo Česko dlouho pocit, ţe se ho to přímo netýká, ţe je v závětří. Nyní má příleţitost zaţít tvrdou hru na vlastní kŧţi. * Čeští i středoevropští politici se tváří, ţe mají jasný postoj. Vydrţí jim to? Uvidíme, zatím to vypadá, ţe Visegrád má společné stanovisko. A v minulosti byla V4 schopna se prosadit, například kdyţ na přelomu let 2006 a 2007 odolala pokusu starých zemí odloţit kvŧli počítačovým sítím a databázím vstup do „schengenu“. Středoevropané neustoupili, měli tvrdě formulované stanovisko, ţe technické problémy se dají vyřešit, a vstup v dohodnutý termín uhájili. Uvidíme, jestli jim společný postup vydrţí, jestli nezačnou jednotlivé státy hrát více podle vlastních preferencí. * Co musejí Češi udělat, aby svŧj postoj „Nechceme kvóty“ uhájili? Česká politika dosud ţila v reţimu „Počkáme, uvidíme“. To uţ neplatí. Nyní musí politická elita jít do tvrdého vyjednávání. Pokud mají politici dojem, ţe nejsou bráni váţně, je to jejich vina. Budou bráni váţně, aţ si váţnost vybojují, váţnost se musí získat, nestačí ji vyhlásit. Musí prostě dobře vyjednávat v opravdu těţkých kauzách, jako je ta současná. * Mají na to? V Bruselu máme kvalitní tým, ale záleţí také na pověsti – a Česko poněkud sklízí plody své dřívější pasivity. Česká vláda má unikátní příleţitost se předvést. Stát naší velikosti se musí snaţit být slyšet v co nejranější fázi vyjednávání, pak má šanci své představy realizovat. Moc nefunguje vydírání, hrozba veta, protoţe to si mohou dovolit státy velikosti Francie či Německa, my ne. * Německo obviňuje Východ z nedostatku solidarity, slibuje přijmout více uprchlíkŧ nad rámec povinnosti, ale nakonec také sahá ke kontrole hranic. Co tím sleduje? Problém je, ţe kancléřka Merkelová říká pokaţdé něco jiného. V krizi eurozóny mělo Německo jasný postoj, který se někomu nelíbil, protoţe šlo třeba o záchranu německých bank, ale dal se předvídat. Byl moţná pokrytecký, ale konzistentní od roku 2010. S tím se dá pracovat, protoţe máte čitelného partnera. Je velká otázka, jestli v případě uprchlíkŧ jde o strategické či taktické kroky. Nakolik je zavedení kontrol na hranicích vzkaz politickým elitám ve visegrádských zemích: „Podívejte, jak to bude vypadat, kdyţ budou zavedeny kontroly.“ Mŧţe jít ale i o posun v německé politice, kdy velmi vstřícné gesto kancléřky Merkelové bylo špatně pochopeno. Uprchlíci to vzali jako bianko šek do Německa, ostatní členské státy včetně Visegrádu či Rakouska to vnímaly jako vítanou výmluvu, ţe tedy mohou Německu poslat migranty, kdyţ se o ně chce postarat. * Jak váţně mŧţe postoj německé kancléřky poškodit její kariéru? Jde o to, co je to kariéra. Znovuzvolení, nebo její obraz v učebnicích německé historie a evropské integrace? Myslím, ţe Merkelová nebude chtít být zapsána v historii jako kancléřka, která rozbila populární „schengen“. * Nemŧţe se stát, ţe se Evropa rozdělí na tvrdé jádro a země „druhé kategorie“? To bych viděl spíše v krizi eurozóny, jejíţ zdroj byl v Unii samé a jeţ by mohla vést k dvourychlostní Evropě. Uprchlická krize má příčiny mimo Evropu, těţko na jejím základě vytvořit tvrdé jádro „pevnost Evropa“ a vnější země. Mimo jiné i proto, ţe migranti míří nejvíce právě do jádra EU. * Co kdyţ budou kvóty přijaty silou, navzdory středoevropským státŧm, jak minulý týden prohlásil lucemburský ministr zahraničí? Plné znění zpráv


Bylo by to politicky velmi nešťastné, kdyby byly přijaty silou. I kdyby to technicky a procesně prošlo, přehlasované státy to budou stejně zdrţovat, obrátí se pravděpodobně na soud v Lucemburku, nebudou to plnit a otráví to náladu v Unii. Být v botách paní Merkelové, odolal bych pokušení přehlasovat ty otravné lidi z Visegrádu. Je to krátkodobé řešení. * Někteří ekonomové a sociologové si migraci v zásadě pochvalují, protoţe to prý znamená pracovní sílu a vyrovnání demografického úbytku. Jak to ale změní země politicky? Existuje nějaká mez, kdy přiliv přistěhovalcŧ začne zemi měnit? Co teoretik, to jiný názor. Zaprvé: v evropské kultuře je základní pravidlo pomoci lidem v ohroţení ţivota, a pokud by Evropa chránila sebe samu popřením tohoto principu, narušila by svou vlastní podstatu. To je zásadní. Zadruhé: jsou rŧzné migrační vlny. Neznáme strukturu uprchlíkŧ, kolik je mezi nimi lidí s nárokem na azyl, kolik ekonomických běţencŧ, kolik je mezi nimi těch, kteří by mohli být bezpečnostním rizikem, kolik je lidí z měst, kolik z venkova, jaká je jejich náboţenská struktura a tak dále. Vědět to, lépe se mŧţete připravit, ale my to nevíme. * Evropa po válce zaţila více migračních vln. Dokonce i mnohem početnějších. Krizi vyvolala aţ ta současná. Proč? Obecná nálada, únava z krize. Lidé s nejistou budoucností jsou méně solidární. A potom neuvěřitelná medializace, která na jedné straně budí strach, ale mŧţe pomoci i k vyšší solidaritě. * Neoslabuje Evropa tím, jak se hádá, svou pozici ve světě? Jaká je ale alternativa? Evropa není federace s jednou centrální vládou s jasnou odpovědností, nejsme diktatura Bruselu. Dialog a debata je součást sdílené politické kultury, trochu nudné a neheroické, ale dlouhodobě efektivní. * Jsou současní politici dostatečně odváţní? Kdyby byl naţivu Churchill, de Gaulle nebo Adenauer, jednali by rozhodněji? Řešili by podobné dilema jako současní politici, jestli mohou voliče naštvat, či se radši podvolit názorŧm veřejnosti. Mají proti současným politikŧm výhodu, ţe víme, jak jejich nápady dopadly, a mnozí z nich měli štěstí, ţe jim čas dal za pravdu. Nevíme, jestli současná rozhodnutí jsou geniální, nebo ne. A v Evropě jsou výrazné osobnosti – Angela Merkelová je nejvýraznější evropská politička, ale třeba i šéf Evropské komise Juncker je velmi obratný politik, který uţ přeţil mnoho krizí. *** Národní hranice mohou být pod větší policejní kontrolou, ale neobnoví se závory a budky. Ivo Šlosarčík (41) Právník a vysokoškolský profesor. Absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a Central European University v Budapešti. Zabývá se evropskou integrací, reformami veřejné správy a evropskou spoluprací v oblasti justice a vnitřních věcí. Přednáší na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, Jean Monnet Centre of Excellence a na New York University v Praze. Zaloţil Institut pro evropskou politiku EUROPEUM, kde pŧsobí jako ředitel pro výzkum. Foto autor| Foto: Radek Cihla Foto autor| Foto: Profimedia Foto popis| POLITICI SPOLU PŘESTALI MLUVIT. „Zatímco při ekonomické krizi v roce 2010 dokázaly politické elity jít i proti většinové náladě veřejnosti, aby prosadily řešení, dnes to vypadá, ţe většina politikŧ pečlivě sleduje a detailně kopíruje nálady voličŧ. To mŧţe být moţné ohroţení evropské integrace,“ říká Ivo Šlosarčík. Foto popis| ZACHRÁNCI EVROPY? Německá kancléřka Angela Merkelová a šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker jsou podle Šlosarčíka výrazné osobnosti. Budoucnost ukáţe, jestli je jejich politika zařadí mezi legendy, jako byl Charles de Gaulle nebo Konrad Adenauer. Plné znění zpráv


Marketing společnosti PNS povede Poštulka 22.9.2015

e15.cz

str. 00

Lidé

Korporátní a marketingovou komunikaci bude mít v PNS nově na starosti Filip Poštulka. Ředitelem marketingu společnosti PNS se stal Filip Poštulka. Ve funkci bude zodpovědný za korporátní komunikaci a marketingovou komunikaci nových i stávajících projektŧ. Během své profesní dráhy se Poštulka dlouhodobě věnoval poradenské činnosti v oblasti marketingové komunikace a public relations pro klienty z oblasti bankovnictví, logistiky, rychloobrátkového zboţí nebo médií. V letech 2010 aţ 2014 pŧsobil jako vedoucí marketingu, komunikace a tiskový mluvčí v mediálním domě Sanoma Media Praha, pŧsobil také jako reportér týdeníku Euro. Ve společnosti SearchForce se věnoval vyhledávání manaţerŧ z oblasti marketingu. Přes deset let přednáší o médiích, marketingu a PR na Karlově univerzitě. Absolvoval Katedru masové komunikace na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Vystudoval zde také historii. Čtěte také: Marketing společnosti Okin Group posílila Novotná

URL| http://strategie.e15.cz/lide/marketing-spolecnosti-pns-povede-postulka-1229181


strategie.e15.cz

str. 00

Lidé

Korporátní a marketingovou komunikaci bude mít v PNS nově na starosti Filip Poštulka. Ředitelem marketingu společnosti PNS se stal Filip Poštulka. Ve funkci bude zodpovědný za korporátní komunikaci a marketingovou komunikaci nových i stávajících projektŧ. Během své profesní dráhy se Poštulka dlouhodobě věnoval poradenské činnosti v oblasti marketingové komunikace a public relations pro klienty z oblasti bankovnictví, logistiky, rychloobrátkového zboţí nebo médií. V letech 2010 aţ 2014 pŧsobil jako vedoucí marketingu, komunikace a tiskový mluvčí v mediálním domě Sanoma Media Praha, pŧsobil také jako reportér týdeníku Euro. Ve společnosti SearchForce se věnoval vyhledávání manaţerŧ z oblasti marketingu. Přes deset let přednáší o médiích, marketingu a PR na Karlově univerzitě. Absolvoval Katedru masové komunikace na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Vystudoval zde také historii. Čtěte také: Marketing společnosti Okin Group posílila Novotná

URL| http://strategie.e15.cz/lide/prestupy/marketing-spolecnosti-pns-povede-postulka-1229181


strategie.e15.cz

str. 00

Přestupy

Korporátní a marketingovou komunikaci bude mít v PNS nově na starosti Filip Poštulka. Plné znění zpráv


Ředitelem marketingu společnosti PNS se stal Filip Poštulka. Ve funkci bude zodpovědný za korporátní komunikaci a marketingovou komunikaci nových i stávajících projektŧ. Během své profesní dráhy se Poštulka dlouhodobě věnoval poradenské činnosti v oblasti marketingové komunikace a public relations pro klienty z oblasti bankovnictví, logistiky, rychloobrátkového zboţí nebo médií. V letech 2010 aţ 2014 pŧsobil jako vedoucí marketingu, komunikace a tiskový mluvčí v mediálním domě Sanoma Media Praha, pŧsobil také jako reportér týdeníku Euro. Ve společnosti SearchForce se věnoval vyhledávání manaţerŧ z oblasti marketingu. Přes deset let přednáší o médiích, marketingu a PR na Karlově univerzitě. Absolvoval Katedru masové komunikace na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Vystudoval zde také historii. Čtěte také: Marketing společnosti Okin Group posílila Novotná

URL| http://strategie.e15.cz/lide/prestupy/marketing-spolecnosti-pns-povede-postulka-1229181

Budou v EU zavedeny kvóty na rozdělování uprchlíků? 22.9.2015

ČRo Radiožurnál

str. 01

18:10 Ozvěny dne - publicistika

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Unijní ministři vnitra dnes přijali kvóty pro rozdělení uprchlíkŧ do jednotlivých členských zemí, jak uvedl český šéf zmíněného resortu Milan Chovanec z ČSSD, proti se postavilo Česko, Slovensko, Rumunsko a Maďarsko. Finsko se zdrţelo. Na stole byl návrh na přerozdělení sto dvaceti tisíc běţencŧ z Itálie, Řecka a Maďarska v rámci solidarity s těmito mimořádně zatíţenými zeměmi. Hlavně státy visegrádské čtyřky, včetně Česka, ovšem tento systém opakovaně odmítly uţ předem. Já zdravím politoloţku z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Lucii Najšlovou. Dobrý den. Lucia NAJŠLOVÁ, politoloţka, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Dobrý večer. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Očekávala jste, ţe dnes ministři vnitra odhlasují povinné kvóty pro přerozdělování uprchlíkŧ? Lucia NAJŠLOVÁ, politoloţka, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Po té diskusi předchozích měsícŧ se tohle symbolické a samozřejmě jenom částečné opatření dalo, dalo čekat. K tomu přerozdělení bude muset nějakým zpŧsobem /nesrozumitelné/, je vlastně úplně jedno, jestli budeme uţívat slova kvóta a nebo dobrovolný příspěvek. Já bych ráda ještě zdŧraznila, ţe smlouva o Evropské unii to přerozdělení umoţňuje jako dočasné opatření v situaci, kdy některé z členských státŧ aktuální situaci nezvládají. Já samozřejmě ... z jihu Afriky nebo z Blízkého východu se do EU nevstupuje přes Krumlov, ale spíš přes to Řecko nebo Itálii. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Tady moţná odpovídáte na výroky některých českých politikŧ, jestli bude moţné obrátit se k evropským soudŧm kvŧli tomu, ţe by měly být zavedené povinné kvóty pro přerozdělení migrantŧ, uprchlíkŧ? Lucia NAJŠLOVÁ, politoloţka, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Plné znění zpráv


Netroufám si posoudit, co udělají čeští politici teď. Jen bych opět ... Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Spíš, jakou mají šanci? Spíš jakou mají šanci? Lucia NAJŠLOVÁ, politoloţka, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Je to přerozdělení nebo sdílení a odpovědnost je součástí řešení. A samozřejmě ty kvóty nebo příspěvky se navrhují podle nějakého klíče, to znamená, ţe chudší země nebo menší země samozřejmě bude poţádána, aby přijala menší počet lidí neţ, neţ třeba Francie nebo Německo, to je pochopitelné. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Český ministr vnitra řekl uţ před jednáním, ţe kvóty jsou prázdné politické gesto. Vy říkáte, ţe to je jediné moţné řešení, ale nemyslím úplně komplexní, spíš symbolické gesto, jak jste řekla, co vy si myslíte o tom, ţe by to vše mělo být jenom prázdné, nefunkční, jak říkají čeští politici, někteří z nich? Lucia NAJŠLOVÁ, politoloţka, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Tak ta debata v Česku uţ je teď komplexnější a řada čelních představitelŧ země přiznala, ţe přijímáním několika tisíc lidí by neměl být vŧbec ţádný problém, takţe pro mě spíš otázka stojí, co přesně jsme tím tvrdošíjním odmítáním přerozdělení dosáhli, protoţe myslím si, ţe při nejbliţší příleţitosti, kdyţ se třeba Česko ocitne v krizi a poţádá o solidaritu svých partnerŧ v Unii, tak tenhle postoj jí, jí určitě nějakým zpŧsobem připomenou. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------To moţná evokuje mojí další otázku, tedy jestli jsme se zařadili do nějaké menší skupiny Evropské unie, dá se říct, ţe jsme zŧstali na jejím okraji při odmítání těch solidárních kvót? Lucia NAJŠLOVÁ, politoloţka, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Tak v téhle chvíli myslím, ţe je dŧleţité říct dvě věci, od začátku /nesrozumitelné/ komise a vlastně ţádáme členské státy, členské státy o větší součinnost, tak od začátku kvóty nebo přerozdělení části lidí, kteří utekli do Evropy, bylo součástí velmi komplexních návrhŧ, samozřejmě, ţe tam patří ochrana hranic, samozřejmě, ţe tam, ţe tam patří zváţení dosavadního angaţování v místech konfliktu, posilování humanitární pomoci a pochopitelně Unii čeká veliká diskuse o zahraniční politice. Ale problémem v téhle chvíli není ani to, ţe jsme šli proti většině, problém je spíš v tom, ţe jsme proti ní šli úplně zbytečně, protoţe stejně jistý počet uprchlíkŧ přijmeme a stejně předpokládám, pokud vláda bude chtít dostát svým závazkŧm, stát se nebo být odpovědným členem Evropské unie, tak se budeme podílet na komplexních řešeních. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Jak hodnotíte, ţe o tak dŧleţitém kroku rozhodla Evropská unie v rámci jednání ministrŧ vnitra, ţe to nenechala třeba na jednání summitu, tedy premiérŧ? Lucia NAJŠLOVÁ, politoloţka, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------No, myslím, ţe hodnotím to tak, ţe to je součást řešení komplexního balíku a není to, takhle, abych se vyjádřila přesněji, tohle není první den, co Unie o kvótách mluvila. Vlastně ten návrh je na stole uţ několik měsícŧ a premiéři vícero zemí, včetně zemí visegrádské čtyřky, se k tomuto tématu uţ několikrát vyjádřili. A takţe, takţe z tohoto, z tohoto hlediska je to zcela standardní proces. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Mluvilo se o tom, ţe státy, které by byly proti povinným kvótám na přerozdělení uprchlíkŧ, by mohli přijít o peníze z Evropské unie, alespoň o část peněz z evropských fondŧ, myslíte si, ţe je to ve hře? Plné znění zpráv


Lucia NAJŠLOVÁ, politoloţka, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------V téhle chvíli té finanční, té finanční dŧsledky, ty finanční dŧsledky těţko odhadnout, ale myslím, ţe odmítání něčeho, co jsme se stejně tak zavázali, v zásadě /nesrozumitelné/ jsme, jsme si moc nepolepšili. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Politoloţka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Lucia Najšlová, díky za váš čas, na shledanou. Lucia NAJŠLOVÁ, politoloţka, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Děkuji, hezký večer.

Filip Poštulka ředitelem marketingu společnosti PNS 23.9.2015

personalista.com

str. 00

Během své profesní dráhy se dlouhodobě věnoval poradenské činnosti v oblasti marketingové komunikace a public relations pro klienty z oblasti bankovnictví, logistiky, rychloobrátkového zboţí, médií atd. V letech 2010 aţ 2014 pŧsobil jako vedoucí marketingu, komunikace a tiskový mluvčí v mediálním domě Sanoma Media Praha, pŧsobil také jako reportér týdeníku EURO. Ve společnosti SearchForce se věnoval vyhledávání manaţerŧ z oblasti marketingu. brbr Přes deset let přednáší o médiích, marketingu a PR na Karlově univerzitě. Absolvoval Katedru masové komunikace na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Vystudoval zde také historii.

URL| http://www.personalista.com/lide-a-podniky/filip-postulka-reditelem-marketingu-spolecnosti-pns.html

Látky, z nichž jsou utkány sny 23.9.2015

Burda

str. 15

PR článek

SERIÁL ROZHOVORŦ S ČESKÝMI NÁVRHÁŘI Firma evi-látky na našem trhu pŧsobí od roku 2003. Zaměřuje se na dovoz originálních exkluzivních materiálŧ, které převáţně pocházejí z návrhářských dílen takových módních veličin, jako jsou Cavalli, Armani, Chanel, Prada, Versace, Gianfranco Ferré, Salvatore Ferragamo, Max Mara, Etro a další. Za dvanáct let existence si do obchodŧ evi-látky našla cestu i spousta českých módních návrhářŧ, kteří zde hledají nejen originalitu, ale také kvalitu a určitě i osobní přístup majitelky Evy Krestové. Díky jejímu nadšení pro věc začal vznikat seriál roz hovorŧ s návrháři, kteří si její obchod oblíbili a které se rozhodla představit i čtenářkám Burdy. Na dotazy Ilony Nebřenské z evi-látek odpovídá: Mimi Nguyen Hoang * Jak se z vietnamského děvčátka stane česká návrhářka značky La femme MiMi? Moje maminka přijela do tehdejšího Česko-slovenska v roce 1982 v programu výměny studentŧ mezi socialistickými zeměmi. Začala zde studovat AVU, jelikoţ oba moji rodiče jsou malíři. Dopoledne studovala a odpoledne chodila pracovat do čokoládovny. Já jsem byla v té době s babičkou, dědečkem a tatínkem ve Vietnamu a maminku jsem znala převáţně z dopisŧ z Prahy. V zemi, odkud pocházím, je normální, ţe rodiče cestují za prací a své děti nechávají u příbuzných. V této části světa je to nutnost, bez které nepřeţijete. Vyrŧstala jsem v úţasném uměleckém pro středí. Dětství jsem strávila po ateliérech, na vernisáţích, s vŧní benzínu na čištění štětcŧ od barev. Mŧj ţivot byl permanentní happening. Mohla jsem sledovat umělce při jejich Plné znění zpráv


tvorbě, později jsem dokonce tatínkovi míchala barvy. Kdyţ na to teď vzpomínám, jsem za své dětství nesmírně vděčná. V 15ti letech jsem odcestovala do Prahy a začala studovat Fakultu sociálních věd. Školu jsem zvolila kvŧli mamince, ale má touha byla jiná, měla jsem jasno, co chci v ţivotě dělat. * Jaké bylo přijít do Čech? Odmalička jsem ţila ve Vietnamu. Pendlovala jsem mezi Hanojí a Saigonem, coţ je úplně jiný svět neţ Evropa. Máma mi často z Prahy posílala věci jako ţvýkačky Pedro nebo dětské kníţky. Jednou jsem dostala modrou lyţařskou kombinézu s geometrickými vzory. Byla jsem naprosto nadšená. Začala jsem si Prahu představovat jako obrovskou vesmírnou loď, kde všichni chodí v podobných kombinézách. Hned jsem si ji navlíkla i přesto, ţe ve Vietnamu není v zimě nikdy méně neţ 12 stupňŧ a měla jsem ji na sobě celý den ve škole. Všichni se na mě chodili koukat a záviděli mi. Mně bylo strašný vedro, ale vydrţela jsem to a druhý den jsem byla nemocná. Do Prahy jsem se moc těšila na sníh. Maminka mi ho popisovala jako zmrzlinu. 3. března 1993, kdyţ jsem přistála na letišti, první, co jsem udělala, bylo to, ţe jsem ho ochutnala. Byla jsem velmi zklamaná, vŧbec mi nechutnal. Jinak mě to tu okouzlilo. Všichni mi přišli krásní, kaţdý měl jinou barvu vlasŧ, někdo měl rovné, jiný zase kudrnaté. Nádherně odlišnou barvu očí... * Dělala jsi módu hned, jak jsi přišla. Co tě k tomu vedlo? Vyrŧstala jsem ve společnosti babiček, které mě vychovávaly k tomu, ţe kdyţ jsem potřebovala nové šaty nebo pyţamo, musela jsem si je ušít, takţe jsem určitý základ měla. Dlouho jsem v Čechách vydrţela díky své malé výšce s oblečením v dětské velikosti. Kdyţ jsem ale byla starší, uţ mě dětské oblečení dost dobře neuspokojovalo. Toulala jsem se po ulicích a přešívala oblečení ze secondhandŧ. Začala jsem postupně nosit pouze věci, které jsem si ušila, takţe se dá říct, ţe jsem se k módě dostala z nutnosti. Na vysoké škole jsem díky tomu vypadala úplně jinak neţ ostatní, samozřejmě i kvŧli určitému orientálnímu vlivu. Postupem času jsem začala mezi přednáškami přijímat objednávky od spoluţaček. V té době jsem vŧbec netušila, ţe budu mít někdy svoji vlastní značku. K tomu došlo aţ v roce 2007. * Na co kladeš v módě největší dŧraz? Nejdŧleţitější je pro mě to, aby se člověk cítil pohodlně. Věřím ve vnitřní krásu a tomu, ţe ji mŧţeme pomocí módy probudit. * Jaký obchod s materiálem máš nejraději? V Praze chodím do evi-látek, jelikoţ tam mají kvalitní a naprosto originální věci. Mám samozřejmě ještě pár dalších dodavatelŧ, ale evi-látky jsou jednoznačně „nej“. Paní Eva má opravdu velmi dobrý vkus na materiály a pro klientky je výhodné, ţe je vozí v omezeném mnoţství, tudíţ je na 99 % nepotkáte na ulici. *** Redakčně upraveno a zkráceno. Celý nezkrácený rozhovor v originálním znění si mŧţete přečíst na Facebooku, viz téţ www.evi-latky.cz www.lafemmemimi.com EVI-LÁTKY: oděvní a dekorační látky. Materiály přímo od VERSACE, DOLCE&GABBANA, ARMANI aj. ADRESY: Bořivojova 1 (vchod z ulice Lucemburské), Praha 3-Vinohrady; Čepkovská 809, Zlín OTEVÍRACÍ DOBA: po - pá: 10 - 18 hod. KONTAKT: tel.: 737 386 693, 230 234 680, [email protected]; facebook/evi-latky; www.evi-latky.cz Foto popis|

Polská veřejnoprávní média jsou v krizi 24.9.2015

ČRo Plus

str. 01

18:40 Zaostřeno



Vít POHANKA, moderátor -------------------Polská veřejnoprávní média jsou v krizi. Potýkají se s chronickým nedostatkem peněz, politici se snaţí zasahovat do jejich řízení a programŧ. Opoziční strana Právo a spravedlnost podle všech prŧzkumŧ míří k vítězství v říjnových volbách. Podle některých názorŧ by chtěla televizi a rozhlas de facto zestátnit. Jak se do takové situace polská veřejnoprávní média dostala? A co to vypovídá o postavení televize a rozhlasu veřejné sluţby nejenom ve střední Evropě? Na to se snaţí odpovědět dnešní Zaostřeno. Při jeho poslechu vás vítá Vít Pohanka. Příjemný poslech. V polském Sejmu se debatuje o vysílání veřejnoprávních médií. Slovo má poslankyně Barbara Bubulová z opoziční strany Právo a spravedlnost. Barbara BUBULOVÁ, poslankyně /Právo a spravedlnost/ -------------------Jak dlouho a proč ještě bude Národní rada pro rozhlas a televizi tolerovat a akceptovat nevyváţené zpravodajství polské televize? Přednesu několik šokujících čísel. V lednu uplynulého roku dostala Občanská platforma ve zpravodajství TVP2 prostor šedesát tři minut. Právo a spravedlnost jen dvacet čtyři minut. Vít POHANKA, moderátor -------------------A poslankyně Bubulová pak pokračuje v podrobném výčtu křivd, kterých se na její straně hlavně veřejnoprávní televize údajně dopouštěla a stále dopouští. Právo a spravedlnost směřuje podle všech prŧzkumŧ k vítězství v říjnových volbách. Novinář Krzysztof Luft býval členem stále ještě vládnoucí Občanské platformy. Dnes je jako nestraník členem polské obdoby české Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Varuje před opakováním situace, kdy se konzervativní pravice před deseti lety dostala poprvé k moci. Krzysztof LUFT, polský novinář -------------------Bál bych se nějakých revolučních změn, které jsme tady opravdu zaţili v roce 2005. Tenkrát se dostala veřejnoprávní média do skutečného područí politické strany. Za jediný den se vyměnili ředitelé všech regionálních rozhlasových stanic a o něco později celé vedení. Vedlo to k obrovskému chaosu, nastaly konflikty mezi nově příchozími a těmi, kteří to vedli předtím. V televizi na sebe posílali bezpečnostní agentury. To byla neuvěřitelně nestandardní a v konečném dŧsledku kompromitující situace. Vít POHANKA, moderátor -------------------Říká Krzysztof Luft, kterého, pro úplnost, do rady povolal bývalý prezident Bronislav Komorowski zvolený za Občanskou platformu. Právo a spravedlnost naopak viní z nepřípustného zasahování do vedení veřejnoprávních médií liberály z Občanské platformy. Konzervativní poslanec Jarosław Selin je typovaný na příštího ministra kultury. Jarosław SELIN, poslanec, Polsko -------------------Pane redaktore, kdyţ nastoupila do vlády Občanská platforma, poslala do vedení veřejnoprávních médií jednoduše přímo lidi z vády. Šéfem se stal vysoký úředník ministerstva kultury, jeho zástupcem náměstek ministerstva zemědělství vlády Občanské platformy a Lidové strany. Nikdo jiný tak neporušil standardy jako jejich koalice. Jeden den někteří lidé seděli ve vládě a druhý den v křeslech šéfŧ veřejnoprávních médií. Nás by nic takového nenapadlo. A teď se nám vytýká, jaké personální změny jsme údajně dělali před deseti lety. To oni porušili všechna pravidla. Vít POHANKA, moderátor -------------------Obě hlavní politické strany se nicméně shodují v jednom. Základní problém veřejnoprávních médií v Polsku spočívá v jejich financování. Dvě třetiny příjmŧ jsou totiţ z reklamy. Výběr televizních a rozhlasových poplatkŧ tak, jak ho známe třeba v České republice, se v Polsku nikdy neuchytil. Jarosław SELIN, poslanec, Polsko -------------------Plné znění zpráv


Poplatky jsou v Polsku prakticky mrtvé. Platí je asi deset procent domácností a jedno procento firem, které by je platit měly. Nemáme ţádnou spolehlivou metodu na jejich výběr. Poplatky dnes pokrývají asi jen čtvrtinu nákladŧ veřejnoprávních médií, a to je samozřejmě naprosto nedostačující. Vede to hlavně v případě televize ke komercionalizaci. Program se prostě přizpŧsobuje vysílání soukromých médií. Vít POHANKA, moderátor -------------------Právo a spravedlnost to chce změnit. Podle informací deníku Gazeta Wyborcza údajně uvaţuje opoziční strana po očekávaném volebním vítězství o financování veřejnoprávní televize a rozhlasu přímo ze státního rozpočtu. Ministerstvo kultury nebo financí, potaţmo vláda, by tak měly získat úplnou kontrolu. Poslanec Jarosław Selin nicméně obavy z de facto zestátnění polské televize a rozhlasu mírní. Jarosław SELIN, poslanec, Polsko -------------------Objevují se takové návrhy, ale já nejsem jejich stoupencem. Kdyby se mělo něco financovat ze státního rozpočtu, pak by to mohly být formou grantu nějaké jednotlivé programové projekty prospěšné k posílení národní jednoty, ale ne instituce jako taková. Vít POHANKA, moderátor -------------------Do studia Českého rozhlasu v Praze teď zdravím pana Macieje Ruczaje, polského politologa a publicistu. Dobrý den, Macieji. Maciej RUCZAJ, polský politolog a publicista -------------------Dobrý den. Vít POHANKA, moderátor -------------------A také kolegu moderátora České televize Václava Moravce. I tobě, Vašku, dobrý den. Václav MORAVEC, moderátor České televize, přednášející na Fakultě sociálních věd UK -------------------Dobrý den a děkuju za pozvání. Vít POHANKA, moderátor -------------------Dodám ještě, ţe jsem si tě pozval hlavně jako odborníka, člověka, který přednáší ţurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Nejdřív s Maciejem Ruczajem doplňme tak trochu ten úvodní příspěvek. Macieji, taková osobní zkušenost, kdyţ jsem loni přijel do Polska a ptal se sousedŧ, kde se registrují a kde platí televizní a rozhlasové poplatky, tak vypadali velmi rozpačitě, skoro tak, ţe vŧbec neví, o čem to mluvím. Pak jsem zjistil, ţe v Polsku tvoří příjmy z poplatkŧ jen asi čtvrtinu, moţná třetinu příjmŧ veřejnoprávních médií. Bylo to takhle po roce 89 vţdycky? Maciej RUCZAJ, polský politolog a publicista -------------------Ne, rozhodně nebylo. I kdyţ polská disciplína v tomto ohledu je, byla vţdycky niţší neţ česká, stejně jako ve všech jiných ohledech. Nicméně dramatický pokles, co se týče placení těch poplatkŧ za rozhlas a televizi, se datuje do cca roku 2008, 2009, kdy vlastně předchozí předseda vlády Donald Tusk tak nějak asi trošku omylem, trošku předstihl své jednání, ale kaţdopádně prohlásil veřejně, ţe poplatky jsou tedy naprostý přeţitek a ţe rozhodně se, by se neměly platit. S tím, ţe myslel tím to, ţe vláda připravuje zákon o změně zpŧsobu financování veřejnoprávních médií. Nicméně vláda ten zákon nikdy nepřipravila, ale Poláci si z toho vzali to, co potřebovali. To znamená, ţe poplatky se platit nemusí. Vít POHANKA, moderátor --------------------



A diskutovalo se tedy v Polsku někdy o tom, ţe ta závislost veřejnoprávních médií, hlavně tedy televize, zdŧrazněme, více neţ rozhlasu, na reklamě do značné míry odporuje té základní myšlence existence veřejnoprávních médií? Ţe by neměla být vystavena komerčním tlakŧm? Maciej RUCZAJ, polský politolog a publicista -------------------Samozřejmě, ţe se o tom diskutuje. Ta situace v Polsku je v podstatě evropský evenement, protoţe opravdu příjmy z veřejných zdrojŧ, to znamená z poplatkŧ, tvoří asi necelých třicet procent v tuto chvíli příjmŧ televize, sedmdesát procent je to reklama, coţ musí mít naprosto nutně následek v podobě toho, jak to, jak to vysílání vypadá a do jaké míry lze o něm hovořit jako o veřejnoprávním. Takţe ta diskuze je neustálá, v roce 2009 byl, vznikla silná občanská iniciativa a občanský návrh zákona, nového zákona o veřejnoprávních médiích, v současné době se také diskutuje o moţných změnách, takţe všichni vědí, ţe ta situace je špatná a ţe se musí řešit, akorát zatím nikdo se k tomu řešení nedostal. Vít POHANKA, moderátor -------------------Zŧstanu, Macieji, ještě na jednu otázku u vás. V roce 2005, kdyţ Právo a spravedlivost poprvé nastoupili do vlády, tak prý ta situace ve veřejnoprávních médiích byla velmi dramatická, docházelo tam k výměně, velmi razantní na vŧdčích postech. Myslíte si, ţe se ta situace v případě vítězství práva a spravedlnosti, kterému nasvědčují všechny prŧzkumy, mŧţe letos opakovat? Maciej RUCZAJ, polský politolog a publicista -------------------To je takový mýtus, který je šířený, řekněme, jednou stranou polského politického konfliktu. Řekněme, ţe jestliţe komercializace představuje ten problém číslo jedna polské veřejnoprávní televize, tak problém číslo dva je politizace. A ta politizace tady byla vţdy. Kaţdá vláda začínala tím, ţe dělala v televizi pořádek a tak nějak dosazovala tam své lidi. Případně pokud, dost často se tedy stávalo, ţe ne musela, protoţe ty lidi uţ tam byli, právě rok 2005 byl moţná natolik, nebo je tolik připomínán proto, ţe na jednu chvíli se u moci ocitla spíše ta druhá strana barikády, a tím pádem moţná ty změny byly viditelnější. Ale jak říkám, politizace polské veřejnoprávní televize je, a přístup politických stran, které ji berou jako součást jaksi volební kořisti, se v Polsku bohuţel nemění, nezávisle na tom, kdo ty volby vyhraje. Vít POHANKA, moderátor -------------------Teď se tedy obrátím na Václava Moravce. Od politických stran se dá samozřejmě čekat, ţe takové tendence, aby zasahovaly do chodu veřejnoprávních médií, budou mít vţdycky. Do jaké míry jsou ale podle tvé dlouholeté zkušenosti z českých médií veřejnoprávních tyhle tendence politikŧ cítit i právě v České republice? Václav MORAVEC, moderátor České televize, přednášející na Fakultě sociálních věd UK -------------------Tak, ty tendence, o kterých Maciej mluvil tady a které se odehrávají v Polsku, tak byly přítomny v devadesátých letech i v České republice. A pro sebe si to pojmenovávám jako dŧsledky jedné ze dvou transformací, kterými procházela média veřejné sluţby v celém východoevropském kontextu. Protoţe moţná se dostaneme i na západoevropský kontext, ta dvojtransformace je zpŧsobena tím, ţe ve východní Evropě, Polsku, České republice, na Slovensku, v Maďarsku, došlo ke vzniku médií veřejné sluţby z někdejších státních médií. Takţe to jsou rezidua minulosti. Protoţe politici, kdyţ se rozhodli pro transformaci v tom společenském étosu let devadesátých, revolucí, na konci osmdesátých a devad..., na začátku devadesátých let, tak myslím, ţe byli pod tlakem veřejnosti, ţe k té transformaci musí dojít, ale zároveň chtěli co nejvíce, aby zŧstalo z těch státních médií, kdy ti, kteří vládnou, k nim mají blíţ, pouţívají je nástroj, jako nástroj propagandy. A pak tady je ta druhá, západní transformace, a ta se týká eroze mediálních systémŧ pod nástupem digitálních médií. Internetu, a digitální média znamenala zmnoţení kanálŧ, to znamená, ţe ti, kteří ovládají komerční sektor, to mají daleko těţší, a kdyţ do toho ještě vstoupí ekonomická krize v roce 2008, tak je tady dvojí atak na ta média veřejné sluţby. A to je český kontext, maďarský kontext, polský kontext, slovenský kontext. Protoţe v České republice ten politický kontext ještě není tak děsivý, srovnáváme-li to s Maďarskem nebo se Slovenskem, tak proto je tady postavení médií veřejné sluţby v České republice o něco lepší, neţ je to například v Maďarsku nebo na Slovensku. Vít POHANKA, moderátor Plné znění zpráv


-------------------Já jenom moţná jaksi zdŧrazním to, ţe opravdu finančně, personálně na Slovensku, v Maďarsku jsou veřejnoprávní média velmi slabá, v Polsku se teď, jak uţ jsme zmínili, zdají přeţívat v takové podivné polokomerční podobě. Čím to, ţe v České republice se to jaksi nestalo, nebo ţe dokázala ta média ještě odolávat. Proč to tak je? A zeptám se vás obou. Moţná dám první slovo tobě, Václave. Václav MORAVEC, moderátor České televize, přednášející na Fakultě sociálních věd UK -------------------Myslím, ţe to je, Vítku, dáno tím étosem devadesátých let v České republice a přes veškerou kritiku, kterou i my jako novináři pracující pro média veřejné sluţby často šíříme, tak nutno říct, ţe ty základy vzniku Českého rozhlasu a České televize na svoji dobu vŧbec nebyly špatné. To znamená, ţe jsme, myslím, měli poměrně solidně postavené základy, následovala, řekněme, kultivovanější politická reprezentace, která úplně netíhla, a výsledky voleb, které znamenaly jistou rovnováhu pro politický systém, budeme-li se dívat dnes na třeba maďarský kontext, a třetí věc, i kdyţ mám poměrně vyhraněný názor na někdejší krizi v České televizi a její dŧsledky, tak si myslím, ţe ta vánoční televizní krize na přelomu let ... Vít POHANKA, moderátor -------------------Z roku 2000, 2001. Václav MORAVEC, moderátor České televize, přednášející na Fakultě sociálních věd UK -------------------Tak, 2000, 2001. Vedla k tomu, ţe se alespoň nějaká diskuze o postavení médií veřejné sluţby, jejich ukotvení v zákonech, a co to veřejná sluţba je, takţe přes všechny ty následky včetně schvalovaného kodexu České televize a Českého rozhlasu Poslaneckou sněmovnou, coţ je jedna z absurdit toho fungování médií veřejné sluţby v České republice, tak přece jen tady byla taková celospolečenská událost, která vehnala veřejnost, pro níţ ta média jsou, proto jsou to média veřejné sluţby nebo takzvaná veřejnoprávní média, tak ji dovedla vehnat i do ulic. A, a to jsou podle mě tři klíčové faktory, které za..., hrají zásadní roli v tom, proč u nás je to o něco odlišnější neţ třeba na Slovensku nebo v Maďarsku. Vít POHANKA, moderátor -------------------Macieji, zeptám se vás, vy jste zmínil ale, ţe určitá diskuze probíhala i tady v Polsku, ale jestli tomu dobře rozumím, tak prostě nenabrala takové dimenze, nenabrala takové šíře jako v České republice. Maciej RUCZAJ, polský politolog a publicista -------------------Ano. Tak, kaţdá země, kdyţ se srovnává s jinou, tak má nějaké věci, kterými se mŧţe chlubit, a takové, který spíše, spíše ne. Tak zrovna veřejnoprávní média oceňuji spíše Českou televizi, která podle mě více plní ten právě étos veřejné sluţby. Těch dŧvodŧ mŧţe být několik. Zaprvý to, ţe v Česku celkově je silnější étos budování institucí, řekněme, zatímco Poláci jsou věční velcí improvizátoři. Druhá věc je celková silnější politizace médií v Polsku. To znamená to, ţe v Polsku média jsou mnohem podobnější těm americkým nebo britským, řekněme. To znamená, od začátku je jasně vědět, za kterou politickou stranu, ne stranu, ale ideji, řekněme, za kterou část politického spektra kopou. A nekry..., neskrývají se s tím. To znamená, ţe potom ty veřejnoprávní média jsou takový ten prostor mezi, který je potřeba bohuţel dobýt. Nicméně to se v podstatě týká pouze té informační části vysílání, té zpravodajské, co je podle mě mnohem hlubším strukturním problémem, je opravdu ta komercializace a ta závislost na reklamě a to, ţe tím pádem ty média, i kdyby se snaţily, co nejvíc mohly, tak nejsou schopny tu veřejno..., veřejnou sluţbu poskytovat, protoţe jejich primárním zájmem je sledovanost. Vít POHANKA, moderátor -------------------Podívejme se teď právě do západní Evropy, do těch zemí, které si neprošly komunismem, jako my ve střední Evropě. Václave, podle tvých zkušeností, v čem je ta situace v západní Evropě jiná? I kdyţ uţ jsi to trošičku, myslím, ţe nakousl. Václav MORAVEC, moderátor České televize, přednášející na Fakultě sociálních věd UK -------------------Plné znění zpráv


Tak, jiná je právě v tom, ţe ta média, budeme-li se bavit například o Velké Británii nebo i Spolkové republice Německo, tak ţe si, ţe měla nějaký delší historický vývoj existence těch médií veřejné sluţby, ve Spolkové republice Německo po denacifikaci, budeme-li se bavit o, o, o západním, západním Německu, ale ve Velké Británii prostě nepřerušený kontinuální vývoj několika desetiletí. Pokud ta média jsou dobře vedena a je jim vytvářeno poměrně dobré vnější prostředí, tak ta delší existence vede k samokultivaci, k tlakŧm veřejnosti, k diskuzi o tom, co to veřejná sluţba je. V tom se ta západoevropská média veřejné sluţby ocitají v úplně jiné roli. Na margo tady Maciejových slov, jestli rozumím dobře té situaci v Polsku, a kdyţtak mě oba dva jako poopravte, tak ta komercionalizace je dána ale také tím, ţe těm médiím veřejné sluţby ve východní Evropě není zajištěno stabilní financování, a v tom se teď potkává například situace ve Velké Británii s tím, co se odehrává v Polsku, co se bude odehrávat v České republice, kde jsem také velmi skeptický k budoucnosti médií veřejné sluţby tady v České republice, protoţe ekonomická krize, společenské otřesy, které se odehrávají v západní Evropě i u nás, vedou k tomu, ţe politici nemají chuť zvyšovat uţivatelské poplatky. Protoţe to je nepopulární, lidem říct, zaplaťte si za Český rozhlas o dvacet korun měsíčně víc, zaplaťte si za Českou televizi o třicet korun měsíčně víc. Zaplaťte si za polskou televizi o X desítek zlotých měsíčně víc. /souzvuk hlasŧ/ Nebo zaplaťte, zaplaťte vŧbec. Coţ je velmi nepopulární. A politici toho vyuţívají, a myslím, ţe záměrně, k tomu, aby vrátili média veřejné sluţby ve východní Evropě ke státním médiím. Protoţe se řekne, no, tak ona je to kvazi daň, tak to napojíme na státní rozpočet, a rozdíl mezi médii veřejné sluţby a státními médii, ten hlavní zásadní je ve zpŧsobu financování a napojení na státní rozpočet. Proč Československá televize vysílá i Majory Zemany? No, protoţe Ústřední výbor KSČ umoţnil a, a řekl v ideově tematických plánech, SNB slaví, nevím, padesátileté výročí od svého vzniku, tak natočíme, teď si vymýšlím, protoţe ten časový údaj nesedí, nějakých třicet let, tak tady natočíme oslavný seriál a dáme ze státního rozpočtu dotaci na Majora Zemana jako skvělé propagandistické dílo. A to je zjevně to, co Právo a spravedlnost, jak té situace chce vyuţít, ţe se udělá útok na komercionalizaci, který mŧţe být oprávněný, ale vyuţijeme toho k tomu, abychom ta média veřejné sluţby dostali pod kontrolu. Vít POHANKA, moderátor -------------------Pánové, já vám děkuji mockrát. Mrzí mne, ale čas uţ opravdu se nachýlil. Takový byl pořad Zaostřeno stanice Českého rozhlasu Plus věnovaný situaci nejenom v polských veřejnoprávních médiích. V praţském studiu odpovídali na mé otázky polský politolog a publicista Maciej Ruczaj, děkuji. Maciej RUCZAJ, polský politolog a publicista -------------------Děkuji. Vít POHANKA, moderátor -------------------A moderátor České televize Václav Moravec, který přednáší ţurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Václave, tobě také děkuji. Václav MORAVEC, moderátor České televize, přednášející na Fakultě sociálních věd UK -------------------Také děkuju. Díky. Vít POHANKA, moderátor -------------------A z Varšavy se loučí zpravodaj Českého rozhlasu Vít Pohanka. Na slyšenou.

Škoda jídla, co nesdílíš s ostatními! 24.9.2015

reflex.cz

str. 00

Hlavní články

Kdyţ mířím na setkání s dvacetiletým kuchařem, fanouškem gastronomie a hudby Martinem Škodou, trochu se bojím. Martina sice znám z českobudějovického gymplu a vím, ţe je neobyčejně příjemný, co ale řekne tomu, ţe si v puse i v ruce nesu kompletně vykoupenou nabídku jednoho velkého fastfoodového řetězce? Neotočí se a neuteče s pláčem někam na farmářské trhy? „Ne! Cheeseburger si od tebe nedám, děkuju, ale klidně si ho Plné znění zpráv


dojez,“ říká usměvavý kluk, jemuţ se před třemi lety po napsání kuchařky Škoda nevařit začal měnit ţivot. Martina hlavně v kuchyni najdete pořád. Pro čtenáře Reflexu má navíc jako pro první dŧleţitou zprávu… Fakt jednoho cheeseburgra nechceš? Ať se necítím tak blbě… Ne, já jsem vlastně tohohle cheese asi nikdy neochutnal. Nemám na to chuť, ani kdyţ jdu třeba z party, vím, ţe mi z toho bude blbě. Kdyţ uţ, tak si někde koupím kebab, to je určitě rozumnější neţ tyhle polotovary. Anebo si něco udělám doma! Z mrazáku vytáhnu třeba předpřipravené empanadas (plněné masové taštičky), coţ je skvělý, za pět minut hotový jídlo. A co je pak nejlepší ráno? Myslím tedy na kocovinu. Klasika, míchaný vajíčka s pečivem. Někdo má rád česnečku, tu bych si ale asi úplně nedával hned po probuzení. Včera to třeba vyhrála malá cola. Moc mi pomohla. Studuješ v Praze na Hollaru na fakultě sociálních věd. Chodíš na obědy do menzy? Spoluţáci říkají, abych se někdy stavil do jídelny k Arnoštovi z Pardubic, ale ještě jsem neměl tu čest. Tak snad, aţ začne semestr. Často si mezi přednáškami skočím domŧ, nemám to daleko, a aspoň zase něco uvařím. Jinak také někdy rád zajdu k pár přátelŧm kuchařŧm do blízké restaurace. Taková meníčka pro personál jsou naprostý top, vychytávky, co nejsou běţně na lístku, a já se jimi rád pak doma inspiruji. Nedávno jsem měl třeba famózní hamburskou pečeni u Dana Struny. To uţ skoro nikde nedělají. Jím odmalička hrozně rád a taky to na mně bylo dřív vidět. Miloval jsem třeba i oblohy, ještě neţ je Pohlreich „zrušil“. Taky jsem měl rád krokety, párky v rohlíku nebo salámy. A kdy jsi přestal jenom rád jíst a začal i rád vařit? Přesně si to nepamatuju, ale první jídla jsem začal vytvářet, kdyţ mi bylo asi osm nebo devět. Pro kamarády jsem poprvé uvařil ve dvanácti. Tehdy jsem navíc hrál hokej, dokonce extraligu, ale kdyţ mi bylo čtrnáct, musel jsem kvŧli zranění skončit. Tehdy uţ se to začalo rozjíţdět ve velkým. Největší změna nastala asi na střední, lidi uţ si mě spojovali s vařením a nedivili se tomu, ţe místo hraní na počítači radši krájím cibuli. Běţně se stalo, ţe jsem šel třeba do ředitelny pro nějaké potvrzení a zŧstal tam 15 minut, protoţe se ředitel vyptával, jak se dělá gazpacho nebo jak se pozná dobrá kvalita těstovin. Odtud uţ byl jen krŧček ke kuchařce Škoda nevařit, co? Jo, dal jsem dohromady koncept, udělal prezentaci v Powerpointu a poslal to do nakladatelství. Pŧvodní verzi jsem ale nakonec úplně překopal, všechny recepty nafotil, přidal hudbu a kníţka dostala specifický vizuál. Všechno se to hezky sešlo a Škoda nevařit se na mezinárodní soutěţi Gourmand World Cookbook Awards 2012 stala třetí nejlepší debutovou kuchařkou na světě. Ty toho teď podle Facebooku děláš docela dost. Vaříš na rŧzných akcích, zahlédl jsem tě mimo jiné třeba na Prague Food Festivalu… Vaření mi zabírá nejvíc času a vlastně není den, kdy bych aspoň na chvíli nebyl v kuchyni. I kdyţ je zkouškový období, tak o pauzách mezi učením neodolám. Plus řeším kuchařskou televizní show, dělám akce a rauty, často pro kamarády. Zítra má třeba kamarádka oslavu pro patnáct dalších kamarádek. Budou stoprocentně ryby s restovanou mrkví a salát tabouleh. A takový jednoduchý čokoládový dort, ten uţ slavil úspěch leckde. No a pak píšu novou kuchařku. Jen tak mimochodem. Úplně ne. Uţ na ní téměř čtyři roky makám, sbírám recepty a konečně se blíţím do cíle. Bude to Škoda nevařit II (Kuchařka plná akce) a vlastně o ní poprvé veřejně mluvím. Zase tam bude spojitost s muzikou, ale koncept bude jiný. Myslím, ţe to tu ještě nebylo. No tak povídej. Plné znění zpráv


Nebude to ţádná ateliérová klasika, co vznikne za týden v jedné místnosti. Chystám dvacet kapitol o lidech, místech a jídle, co je spojuje. Koho tam třeba jídlo spojí? Vytvořil jsem třeba vegetariánský menu pro totální masoţravce, co nepokládají oběd bez masa za oběd. Byla to výzva a nakonec to dost zajímavě vygradovalo. Víc neprozradím. V jedný kuchyni jsem si zase zavařil přímo s oběma svými babičkami, které ještě hodinu před focením nechtěly o foťáku ani slyšet, nakonec se ale pořádně odvázaly. Další kapitola je z akce, kde jsem vařil pro sto lidí – zvládnout fotit a do toho hlídat omáčku, péct kusy masa a krájet kila zeleniny bylo taky dost náročný. Doufám, ţe takových neuvěřitelných momentŧ tam bude plno. A muziku do toho začleníš jak? Souhra bude daleko lepší neţ minule. Chci ukázat, jak blízko k sobě vaření receptu a skládání songu mají. Jde mi o propojení těchto dvou světŧ. Kdyţ to přeţenu, tak budu paličkama od bicích míchat vývar, noţem hrát na kytaru a pak vše naservíruju na jeden talíř. Jak je to vŧbec se samotnými recepty? Najdeš? Vymyslíš? Kdyţ dneska někdo řekne, ţe vymyslel recept, trochu kecá. Strašně moc věcí bylo vymyšleno stejně jako v hudbě, v módě, ve filmu… Spíš jde o to, ţe se některé věci vracejí nebo jinak kombinují. Kaţdá druhá hospoda má teď v nabídce pomalu taţená masa jako karabáček nebo líčka, český chřest nebo jídla inspirovaná kuchyní našich (pra)babiček. Jídla, na něţ si ještě pár let zpátky nikdo nevzpomněl. Já se teď při přípravě kuchařky cítil trochu jako kapela před vydáním CD, protoţe jsem vybíral z 80 moţných kapitol a stovek receptŧ, které jsem za čtyři roky uvařil, otestoval, vypiloval. Jak dlouho se jeden recept testuje? Jedno jídlo dělám třeba pětkrát, skoro celý týden. Na konci uţ musíš vařit pro ostatní, protoţe je tam jen malý rozdíl, takţe ještě štěstí, ţe mám spolubydlící. Jsou to ale samý holky, takţe mají diety, a pak je to zase celý na mně, nechtějí mi to jíst! Pořád z toho ale mám radost. Někdy nás vaří i víc, někdo přinese maso, někdo sangríu, venku je krásně... To je ta největší pohoda a paráda. Počkej, ty seš váţně v pohodě s tím, kdyţ ti někdo nedovaří špagety a přesolí polévku? No jo, no jo, vţdycky všechno tak nějak supervizuju. Ale nejlepší jednoduše je, kdyţ vařím pro lidi a jim to chutná. To je největší odměna, za všech okolností. Je však třeba říct, ţe kdyţ je těch lidí sto, tak je to úplně jiný model práce. Sto steakŧ fakt není prča, musíš se při jejich přípravě spolehnout pouze na cit. Taková mission impossible je třeba i příprava pečeného dezertu soufflé pro takové mnoţství lidí, protoţe ho hned musíš vydávat číšníkovi. A chtěl bys vařit pro davy? Pracovat v restauraci? Mít dlouhý a krátký týden jako kuchař v restauraci bych asi nechtěl. Strašně ty lidi obdivuji, je to těţká, často mizerně placená práce. Chci jít spíš po vlastní ose. Drţet se toho, ţe jídlo je pro mě součástí kultury, a snaţit se o tom přesvědčit co nejvíc lidí. Dobrý jídlo je stejný záţitek jako dobrý film nebo koncert. Kdyţ se najíš špatně, ovlivní ti to den, kdyţ se najíš dobře, tak taky. Do člověka vstupuje kuchař a doktor, jestli chápeš, jak to myslím. Jídlo není jen palivo, coţ jsem nejlíp poznal ve Španělsku. Tam lidé třeba často kašlou na drahá auta a dovolené, zato se chodí najíst do dobrých restaurací. I ty rád utrácíš za jídlo? Samozřejmě! Jedu pro něco za 80 korun a nechám tam osm stovek… Z toho jsem vţdycky trochu rozhozený, ale pak si řeknu, ţe je to vlastně součást mýho vzdělávání. Někdo si kupuje cigára, já mám plný lednice a ve tři ráno mě někdy holky načapají v kuchyni s vývarem. Jsem prostě takový. Pomohlo ti třeba studium PR na Karlově univerzitě v tom, ţe se jako kuchař lépe prodáš? Plné znění zpráv


Taky, ale je známá věc, ţe kuchařky, co stojí jen na receptech, uţ tolik nefrčí. Lidé kupují kuchařky kvŧli příběhu, autorovi, originalitě. A nevadí ti, ţe tě dodnes všichni označují za „českého Jamieho Olivera“? Vţdyť hlavně díky Jamiemu jsem začal vařit. Je váţně dobrej. Pořád maká, dělá kampaně za zdravý jídlo pro děti i dospělé ve Velké Británii a vlastně všude na světě, a co vím, tak osobně není vŧbec namachrovaný. Snaţí se svoje dovednosti předávat ostatním. Jak bys předal ostatním chuť učit se vařit? Dŧleţitý je začít něco dělat a dělat to s lidma, co máš rád. Navíc ušetříš hodně peněz, kdyţ si vaříš doma. A kdyţ pak najednou zjistíš, ţe dokáţeš udělat dobře jídlo, který máš rád, je vyhráno!

URL| http://www.reflex.cz/clanek/66518/skoda-jidla-co-nesdilis-s-ostatnimi

ŠKODA JÍDLA, CO NESDÍLÍŠ S OSTATNÍMI! 24.9.2015

Reflex str. 14 Jan Škoda

Excellent

KUCHAŘ MARTIN ŠKODA O TOM, JAK ZROVNA VAŘÍ SVŦJ ŢIVOT Kdyţ mířím na setkání s dvacetiletým kuchařem, fanouškem fanou gastronomie a hudby MARTINEM ŠKODOU, trochu se bojím. Martina sice znám z českobudějovického gymplu a vím, ţe je neobyčejně příjemný, co ale řekne tomu, ţe si v puse i v ruce nesu kompletně vykoupenou nabídku jednoho velkého fastfoodového řetězce? Neotočí se a neuteče s pláčem někam na farmářské trhy? „Ne! Cheeseburger si od tebe nedám, děkuju, ale klidně si ho dojez,“ říká usměvavý kluk, jemuţ se před třemi lety po napsání kuchařky Škoda nevařit začal měnit ţivot. Martina hlavně v kuchyni najdete pořád. Pro čtenáře Refl exu má navíc jako pro první dŧleţitou zprávu… Fakt jednoho cheeseburgra nechceš? Ať se necítím tak blbě… Ne, já jsem vlastně tohohle cheese asi nikdy neochutnal. Nemám na to chuť, ani kdyţ jdu třeba z party, vím, ţe mi z toho bude blbě. Kdyţ uţ, tak si někde koupím kebab, to je určitě rozumnější neţ tyhle polotovary. Anebo si něco udělám doma! Z mrazáku vytáhnu třeba předpřipravené empanadas (plněné masové taštičky), coţ je skvělý, za pět minut hotový jídlo. * A co je pak nejlepší ráno? Myslím tedy na kocovinu. Klasika, míchaný vajíčka s pečivem. Někdo má rád česnečku, tu bych si ale asi úplně nedával hned po probuzení. Včera to třeba vyhrála malá cola. Moc mi pomohla. * Studuješ v Praze na Hollaru na fakultě sociálních věd. Chodíš na obědy do menzy? Spoluţáci říkají, abych se někdy stavil do jídelny k Arnoštovi z Pardubic, ale ještě jsem neměl tu čest. Tak snad, aţ začne semestr. Často si mezi přednáškami skočím domŧ, nemám to daleko, a aspoň zase něco uvařím. Jinak také někdy rád zajdu k pár přátelŧm kuchařŧm do blízké restaurace. Taková meníčka pro personál jsou naprostý top, vychytávky, co nejsou běţně na lístku, a já se jimi rád pak doma inspiruji. Nedávno jsem měl třeba famózní hamburskou pečeni u Dana Struny. To uţ skoro nikde nedělají. Jím odmalička hrozně rád a taky to na mně bylo dřív vidět. Miloval jsem třeba i oblohy, ještě neţ je Pohlreich „zrušil“. Taky jsem měl rád krokety, párky v rohlíku nebo salámy. * A kdy jsi přestal jenom rád jíst a začal i rád vařit?



Přesně si to nepamatuju, ale první jídla jsem začal vytvářet, kdyţ mi bylo asi osm nebo devět. Pro kamarády jsem poprvé uvařil ve dvanácti. Tehdy jsem navíc hrál hokej, dokonce extraligu, ale kdyţ mi bylo čtrnáct, musel jsem kvŧli zranění skončit. Tehdy uţ se to začalo rozjíţdět ve velkým. Největší změna nastala asi na střední, lidi uţ si mě spojovali s vařením a nedivili se tomu, ţe místo hraní na počítači radši krájím cibuli. Běţně se stalo, ţe jsem šel třeba do ředitelny pro nějaké potvrzení a zŧstal tam 15 minut, protoţe se ředitel vyptával, jak se dělá gazpacho nebo jak se pozná dobrá kvalita těstovin. * Odtud uţ byl jen krŧček ke kuchařce Škoda nevařit, co? Jo, dal jsem dohromady koncept, udělal prezentaci v Powerpointu a poslal to do nakladatelství. Pŧvodní verzi jsem ale nakonec úplně překopal, všechny recepty nafotil, přidal hudbu a kníţka dostala specifi cký vizuál. Všechno se to hezky sešlo a Škoda nevařit se na mezinárodní soutěţi Gourmand World Cookbook Awards 2012 stala třetí nejlepší debutovou kuchařkou na světě. * Ty toho teď podle Facebooku děláš docela dost. Vaříš na rŧzných akcích, zahlédl jsem tě mimo jiné třeba na Prague Food Festivalu… Vaření mi zabírá nejvíc času a vlastně není den, kdy bych aspoň na chvíli nebyl v kuchyni. I kdyţ je zkouškový období, tak o pauzách mezi učením neodolám. Plus řeším kuchařskou televizní show, dělám akce a rauty, často pro kamarády. Zítra má třeba kamarádka oslavu pro patnáct dalších kamarádek. Budou stoprocentně ryby s restovanou mrkví a salát tabouleh. A takový jednoduchý čokoládový dort, ten uţ slavil úspěch leckde. No a pak píšu novou kuchařku. * Jen tak mimochodem. Úplně ne. Uţ na ní téměř čtyři roky makám, sbírám recepty a konečně se blíţím do cíle. Bude to Škoda nevařit II (Kuchařka plná akce) a vlastně o ní poprvé veřejně mluvím. Zase tam bude spojitost s muzikou, ale koncept bude jiný. Myslím, ţe to tu ještě nebylo. * No tak povídej. Nebude to ţádná ateliérová klasika, co vznikne za týden v jedné místnosti. Chystám dvacet kapitol o lidech, místech a jídle, co je spojuje. * Koho tam třeba jídlo spojí? Vytvořil jsem třeba vegetariánský menu pro totální masoţravce, co nepokládají oběd bez masa za oběd. Byla to výzva a nakonec to dost zajímavě vygradovalo. Víc neprozradím. V jedný kuchyni jsem si zase zavařil přímo s oběma svými babičkami, které ještě hodinu před focením nechtěly o foťáku ani slyšet, nakonec se ale pořádně odvázaly. Další kapitola je z akce, kde jsem vařil pro sto lidí – zvládnout fotit a do toho hlídat omáčku, péct kusy masa a krájet kila zeleniny bylo taky dost náročný. Doufám, ţe takových neuvěřitelných momentŧ tam bude plno. * A muziku do toho začleníš jak? Souhra bude daleko lepší neţ minule. Chci ukázat, jak blízko k sobě vaření receptu a skládání songu mají. Jde mi o propojení těchto dvou světŧ. Kdyţ to přeţenu, tak budu paličkama od bicích míchat vývar, noţem hrát na kytaru a pak vše naservíruju na jeden talíř. * Jak je to vŧbec se samotnými recepty? Najdeš? Vymyslíš? Kdyţ dneska někdo řekne, ţe vymyslel recept, trochu kecá. Strašně moc věcí bylo vymyšleno stejně jako v hudbě, v módě, ve filmu… Spíš jde o to, ţe se některé věci vracejí nebo jinak kombinují. Kaţdá druhá hospoda má teď v nabídce pomalu taţená masa jako karabáček nebo líčka, český chřest nebo jídla inspirovaná kuchyní našich (pra)babiček. Jídla, na něţ si ještě pár let zpátky nikdo nevzpomněl. Já se teď při přípravě kuchařky cítil trochu jako kapela před vydáním CD, protoţe jsem vybíral z 80 moţných kapitol a stovek receptŧ, které jsem za čtyři roky uvařil, otestoval, vypiloval. Plné znění zpráv


* Jak dlouho se jeden recept testuje? Jedno jídlo dělám třeba pětkrát, skoro celý týden. Na konci uţ musíš vařit pro ostatní, protoţe je tam jen malý rozdíl, takţe ještě štěstí, ţe mám spolubydlící. Jsou to ale samý holky, takţe mají diety, a pak je to zase celý na mně, nechtějí mi to jíst! Pořád z toho ale mám radost. Někdy nás vaří i víc, někdo přinese maso, někdo sangríu, venku je krásně... To je ta největší pohoda a paráda. * Počkej, ty seš váţně v pohodě s tím, kdyţ ti někdo nedovaří špagety a přesolí polévku? No jo, no jo, vţdycky všechno tak nějak supervizuju. Ale nejlepší jednoduše je, kdyţ vařím pro lidi a jim to chutná. To je největší odměna, za všech okolností. Je však třeba říct, ţe kdyţ je těch lidí sto, tak je to úplně jiný model práce. Sto steakŧ fakt není prča, musíš se při jejich přípravě spolehnout pouze na cit. Taková mission impossible je třeba i příprava pečeného dezertu souffl é pro takové mnoţství lidí, protoţe ho hned musíš vydávat číšníkovi. * A chtěl bys vařit pro davy? Pracovat v restauraci? Mít dlouhý a krátký týden jako kuchař v restauraci bych asi nechtěl. Strašně ty lidi obdivuji, je to těţká, často mizerně placená práce. Chci jít spíš po vlastní ose. Drţet se toho, ţe jídlo je pro mě součástí kultury, a snaţit se o tom přesvědčit co nejvíc lidí. Dobrý jídlo je stejný záţitek jako dobrý film nebo koncert. Kdyţ se najíš špatně, ovlivní ti to den, kdyţ se najíš dobře, tak taky. Do člověka vstupuje kuchař a doktor, jestli chápeš, jak to myslím. Jídlo není jen palivo, coţ jsem nejlíp poznal ve Španělsku. Tam lidé třeba často kašlou na drahá auta a dovolené, zato se chodí najíst do dobrých restaurací. * I ty rád utrácíš za jídlo? Samozřejmě! Jedu pro něco za 80 korun a nechám tam osm stovek… Z toho jsem vţdycky trochu rozhozený, ale pak si řeknu, ţe je to vlastně součást mýho vzdělávání. Někdo si kupuje cigára, já mám plný lednice a ve tři ráno mě někdy holky načapají v kuchyni s vývarem. Jsem prostě takový. * Pomohlo ti třeba studium PR na Karlově univerzitě v tom, ţe se jako kuchař lépe prodáš? Taky, ale je známá věc, ţe kuchařky, co stojí jen na receptech, uţ tolik nefrčí. Lidé kupují kuchařky kvŧli příběhu, autorovi, originalitě. * A nevadí ti, ţe tě dodnes všichni označují za „českého Jamieho Olivera“? Vţdyť hlavně díky Jamiemu jsem začal vařit. Je váţně dobrej. Pořád maká, dělá kampaně za zdravý jídlo pro děti i dospělé ve Velké Británii a vlastně všude na světě, a co vím, tak osobně není vŧbec namachrovaný. Snaţí se svoje dovednosti předávat ostatním. * Jak bys předal ostatním chuť učit se vařit? Dŧleţitý je začít něco dělat a dělat to s lidma, co máš rád. Navíc ušetříš hodně peněz, kdyţ si vaříš doma. A kdyţ pak najednou zjistíš, ţe dokáţeš udělat dobře jídlo, který máš rád, je vyhráno! O autorovi| Jan Škoda, Děkujeme prodejně italských potravin WINE FOOD MARKET za poskytnutí lokace Foto autor| Foto: David Turecký Foto popis| Martin je fanouškem gastronomie asi opravdu nonstop. Před kavárnou, v níţ se máme sejít, radí zmateným turistŧm, kam v centru na oběd a na pivo. V kavárně mu pak volá kamarádka, jaké suroviny mu má nakoupit. Martin totiţ připravuje rybí občerstvení na její oslavě. Foto popis| I mistr kuchař se někdy utne. Martin prý za plotnou občas něco pokazí, chybu je ale podle něj třeba zaonačit tak, aby konzument nic nepoznal. „To je pravý umění,“ říká. V restauraci by moc pracovat nechtěl, kuchaři pod stresem by si podle něj zaslouţili dvakrát větší plat.



Západočeská univerzita chce učit uprchlíky česky 25.9.2015

Evropské noviny str. 03 Jana Bartošová

Téma měsíce

PUBLICISTIKA Západočeská univerzita v Plzni bude imigranty učit česky. Reaguje tak aktuální společenskou diskusi k tématu uprchlíkŧ a chce pomoci utlumit kulturní rozdíly a bariéry. Podobně jako jiné české vysoké školy se snaţí tento sloţitý problém uchopit a nalézt v něm svoji roli. Rozhodla se proto nabídnout pomocnou ruku těm, pro které není Česká republika jen tranzitní zemí, rozhodli se zde ţít natrvalo, získali tu azyl a mají váţný a upřímný zájem se začlenit do společnosti. Těmto lidem chce zdarma nabídnout výuku češtiny pro cizince. Její součástí by mělo být i základní obeznámení s našimi reáliemi, historií a podobně, které jsou předpokladem úspěšného začlenění imigrantŧ do naší společnosti. Nabízená výuka mŧţe být případně i přípravou pro jejich další vysokoškolské studium. Potenciální studenty bude univerzita oslovovat prostřednictvím ministerstva vnitra a rŧzných neziskových organizací. Výuku češtiny pro azylanty má zajišťovat Ústav jazykové přípravy ZČU. Kurzy by měly být buď pŧlroční nebo roční s dotací pět hodin denně, tedy dvacet pět hodin týdně. Kurzy by se podle vedení univerzity měly stát mezistupněm, během kterého se na jedné straně dají lépe poznat ti lidé, kteří mají opravdový zájem. Na druhé straně oni sami budou mít moţnost poznat české prostředí a sníţit tak kulturní rozdíly a bariéry. To je podle představitelŧ školy velmi dŧleţité a napomŧţe to i zlepšit i atmosféru ohledně tématu uprchlíkŧ ve společnosti. HRAZENÍ Z VLASTNÍCH ZDROJŦ Kdy by mohla výuka češtiny na plzeňské univerzitě začít a kolik lidí by se do kurzŧ mohlo přihlásit, není zatím jasné. Zájem o studium není podle mluvčí univerzity Kamily Kolářové zatím samozřejmě ţádný, neboť běţenci v současné době většinou v České republice nezŧstávají a pouze projíţdějí do jiných zemí. „Jaký bude zájem v budoucnu, to ukáţe vývoj situace,“ říká Kamila Kolářová a doplňuje: „Případnou výuku jednotlivcŧ bychom zatím pokryli z vlastních zdrojŧ, do budoucna se dá uvaţovat o koordinaci s jinými vysokými školami či o získání podpory z fondŧ EU.“ Zatímco Západočeská univerzita uprchlíkŧm zatím nenabídla přímo studium některých oborŧ, i kdyţ to do budoucna nevylučuje, Univerzita Karlova je ochotna poskytnout těmto lidem odpuštění školného v placených studijních programech v anglickém jazyce. Programy v angličtině azylantŧm poskytuje Fakulta sociálních věd, Pedagogická fakulta, Fakulta humanitních studií a také Filozofická fakulta této univerzity.

Pěší zóna hrůzy. „Není to naše chyba,“ omlouvá se primátor 25.9.2015

Mladá fronta DNES str. 14 Eva Havelková

Střední Čechy

V listopadu chce Kladno vyhlásit architektonickou soutěţ na podobu pěší zóny v centru města. KLADNO Více stínu a přívětivější atmosféra. Lavičky, stromy. To jsou ve zkratce věci, které by si kladenští občané přáli na Masarykově třídě, jeţ je hlavní pěší zónou města. Vyplývá to z prŧzkumu, který město mezi lidmi udělalo tento měsíc. „Obchodníci by zase rádi, aby si sem lidé mohli zajet před obchod naloţit těţší zboţí do auta. Lidem vadí i sortiment výprodejových obchodŧ, nelíbí se jim herny,“ vypočítává kladenský architekt Ondřej Rys. Právě jemu a dalším mladým architektŧm svěřil primátor Milan Volf budoucí podobu města. Architektonickou soutěţ na novou podobu Masarykovy třídy Kladno vyhlásí během listopadu, na jaře ji pak vyhodnotí. Primátor by v příštím roce rád jiţ začal s přestavbou. Je načase. S pěší zónou není spokojen snad nikdo. „Výzdoba tristní, samá omezení. Dlaţba je samá boule a na místě ukradeného poklopu od kanálu a uraţených sloupkŧ jen týdny postavené výstraţné značky,“ stěţuje si Zdeňka Provazníková, která se svým manţelem vede na Masarykově třídě obchŧdek s vínem, zeleninou a dalším zboţím uţ 24 let. Kromě jejich obchŧdku mnoho zajímavého třída nenabízí. Majitelé domŧ pronajímají nebytové prostory spíš hernám a levným cetkám. Na vycházku zkrátka vyrazíte radši jinam. Situace Plné znění zpráv


není o moc lepší ani rok po zvolení nového vedení města, které před volbami stav pěší zóny kritizovalo a slibovalo, ţe má s Masarykovou třídou velkolepé plány. „Pěší zóna za poslední léta ztratila hodně ze své bývalé přitaţlivosti. Dlouhodobě se o ni nikdo nestaral a vznikly tu dvě ubytovny, Oko a Merkur, takţe se stala noční mŧrou,“ vysvětluje Volf. Během roku domluvil s majiteli nemovitostí zrušení obou ubytoven, nicméně zóna dál zŧstává zanedbaná. Řada Kladenských čekala od Volfa, známého z minulého pŧsobení na radnici tím, ţe velmi dbal na čistotu ve městě, víc. „Město prý čekalo s většími investicemi, aţ jak dopadne velká rekonstrukce divadla. O té uţ je pŧl roku jasno. Přijde mi, ţe na to někdo spíše pořádně kašle,“ rozčiluje se šestapadesátiletý Kladeňák Jan Tŧma, který na třídu chodí jen ve dne. V noci by se tu prý bál. „Zkoušeli jsme alespoň, zda by se dlaţba nedala zatím vyčistit, ale povrch je skoro zničený, nevyčistitelný. Nebudu dávat teď rychle statisíce za nějaké lavičky a koše, abych zaplácl díry a za rok vše měnil. To by byly vyhozené peníze. Já budu pěší zónu zdobit, ale aţ bude základ pořádně udělaný,“ stojí si za svým Volf. Ubezpečuje, ţe vrátit lesk pěší zóně je stále v plánu. „Stojíme před tím, do pěší zóny těţce zasáhnout. Bereme to z gruntu,“ podotkl primátor. Sama Masarykova třída si zřejmě ještě počká. Pěší zóna se má totiţ prodlouţit aţ k autobusovému nádraţí. A úpravy začnou právě tam. „Nádraţí je velkým zdrojem příjmŧ pěší zóny. Lidé, kteří do města přijíţdějí za prací a zase pak jedou zpět domŧ, prochází po pracovní době ve většině pěší zónou a při té příleţitosti si tu i nakupují. Hlavní třídu proto chceme přes ulici kolem hlavní pošty protáhnout, mohly by tu vzniknout i nějaké nové obchŧdky a třeba i stavby. Samotné nádraţí se zmenší na dnešní potřeby a i okolí dostaneme do podoby 21. století,“ slibuje Volf. Nevlídné město Hlavně mladí lidé kritizují i další části města. „Kladno není město, kam bych chtěl zajet na výlet a strávit tu celý den. Protoţe na to není vybavené. Chybí mu veřejné toalety, pítka, tráva, kde by se dalo sedět, dát si piknik, protoţe z parkŧ vás vyţenou. Nás s kamarády nic nenutí o víkendu ve městě zŧstat,“ hodnotí například sedmadvacetiletý Roman Hájek, předseda spolku Halda. Hájek organizuje v Kladně diskusní večery Science Café, pořádá naučné vycházky a literární večery. Je také spoluzakladatelem webových projektŧ Kladno minulé a Kladenský uhelný revír a doktorandem a pedagogem na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Na totéţ poukazuje i uţ zmíněný výzkum mezi lidmi, který má spolu s novou dopravní studií slouţit jako podklad pro nový regulační plán centra města. Lidé by si představovali na pěší zóně více rekreačních příleţitostí, více pobytových míst, pouliční výstavy a koncerty. Z pěší zóny by nejraději odstranili sluneční hodiny na Floriánském náměstí a upravili okolí sochy svatého Jana Nepomuckého. „Zájem je o umístění pítek a navrácení obchodŧ kaţdodenní potřeby. Objevila se řada podnětŧ pro vyuţití budovy bývalého Kina Sokol pro komunitní účely,“ dodává Rys. Městští architekti nyní připravují ještě třetí fázi dotazníkové akce. Kladeňáci mohou své názory na to, jak si představují svou pěší zónu, napsat magistrátu také na webové stránky města. On-line dotazník tu bude spuštěn v nejbliţších dnech. „Centra města mají jednu dobrou vlastnost, vţdy se po období úpadku opakovaně vracejí na výsluní a tak to bude i s naší Masarykovou třídou,“ slibuje kladenský primátor. *** „Pěší zóna za poslední léta ztratila hodně ze své bývalé přitaţlivosti. Dlouhodobě se o ni nikdo nestaral.“ Milan Volf primátor Kladna O autorovi| Eva Havelková, redaktorka MF DNES Foto autor| Foto: Michal Šula, MAFRA Foto popis| Neláká Pěší zónu v Kladně mnozí místní nemají v oblibě. Město slibuje v listopadu vypsat architektonickou soutěţ na novou podobu celé oblasti. Regionalni mutace| Mladá fronta DNES - střední Čechy

Druhá šance pro Řecko a Evropu 25.9.2015

Dotyk str. 00 Hydepark Thomas Kulidakis



Filozof Herakleitos by měl zcela jistě radost, ţe jeho výrok „Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky“ je platný i po dvaceti pěti stoletích. Řecký premiér Tsipras dosáhl přesvědčivého vítězství v řeckých předčasných volbách i přes zklamání, které připravil Řekŧm hlasujícím v referendu v červenci tohoto roku. Většina se v něm jasně vyjádřila proti pokračování programu drastických úspor a škrtŧ, které zemi po pěti letech z krize nevyvedly. Politolog ţijící v České republice. Zaměřuje se na situaci v Řecku a sociální otázky týkající se Evropské unie. Politolog ţijící v České republice. Zaměřuje se na situaci v Řecku a sociální otázky týkající se Evropské unie. Vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Studium si pak prohluboval na vysokých školách v Řecku. Pracoval na Generálním sekretariátu Evropské unie. Nyní ţije opět v Praze, publikuje a spolupracuje s Univerzitou Karlovou. Jejich dŧsledky jsou známé. Enormní nezaměstnanost, u mladých do dvaceti pěti let dosahující padesáti procent. Propad ekonomiky země rozvinutého světa největší od doby Velké ekonomické krize ve Spojených státech. I přes seškrtání výdajŧ státu o třetinu je dluh téměř dvojnásobný, pokud započteme i pŧjčky posledního memoranda. Memoranda, ve které nevěří ani politici, ani ekonomové, které je přísnější neţ memoranda předchozí. Memoranda, které podepsal předseda levicové vlády, jenţ byl zvolen na základě deklarovaného odporu právě proti takovým opatřením. SYRIZA dosáhla přesvědčivého vítězství i přesto, ţe bude naplňovat hospodářskou politiku, kterou naplňovaly i předchozí vlády pod vlivem dohod s věřiteli. Tsipras byl Řeky znovu zvolen z naprosto jasných dŧvodŧ. Situace se částečně změnila. Nejen z pohledu Řekŧ, ale také samotné eurozóny. Příčiny úspěchu Potvrdila se tendence nejen v řecké, ale také v evropské politice, ţe si voliči ţádají nové politické strany a přístupy. Mimo jiné také pod vlivem ekonomické a politické krize rozhodování a hnutí, které ve společnosti v reakci na krizi a její řešení vznikly. Staronový řecký premiér Tsipras svou volební kampaň úspěšně postavil zaprvé na tvrzení, ţe se na rozdíl od svých předchŧdcŧ alespoň pokusil bojovat, byť neúspěšně. Tím si připravil předpolí na ústřední bod své kampaně – rozdíl mezi „starým“ a „novým“. Nová demokracie byla vykreslena jako symbol všech neduhŧ minulosti od pádu vojenské junty, včetně korupce a nepotismu. Přesto dosáhla úspěchu největší opoziční strany. Její bývalá rivalská strana PASOK, se kterou se střídala tři desetiletí u moci, dopadla o poznání hŧře. Voliči byla odměněna mnoţstvím hlasŧ, které z ní učinily sílu téměř nevýznamnou. Vnější okolnosti dané podepsaným a schváleným třetím memorandem pak Tsiprasovi umoţnily vzít vítr z plachet také menším stranám, které byly pro podmínky věřitelŧ. Vzhledem k memorandu bylo zřejmé, ţe i Tsipras jej bude muset tak či onak naplňovat. Odštěpenci z jeho vlastní strany, sdruţení v Lidové jednotě, se spojili pod potenciálně úspěšnou politikou odporu vŧči úsporám a tupým škrtŧm bez prorŧstových opatření. V očích helénských voličŧ se však diskvalifikovali svým dŧrazem na návrat k národní měně, která není pro většinu Řekŧ východiskem. Stále si přejí platit eurem. Vnímají evropskou měnu jako protiklad k případné zvýšené nestabilitě v případě jejího opuštění. Proměna eurozóny Z hlediska eurozóny došlo také k proměně. Politické síly a vlivné státy, jako jsou například Francie a Itálie, si stále přejí návrat k cíleným prorŧstovým opatřením keynesiánství. Ekonomickou realitu, ţe dosavadní zpŧsob řešení ekonomické krize v Evropě nepřinesl ţádoucí výsledky, jiţ nezpochybňuje téměř nikdo. Pod vlivem neutuchajícího přání Evropské komise, Spojených státŧ a také Mezinárodního měnového fondu jiţ i z kuloárŧ věřitelŧ unikají informace o tom, ţe je moţno si představit určitou formu odpisu dluhu. Ať jiţ prodlouţením splatnosti dluhu, nebo jejich navázáním na ekonomický rŧst. Tomuto řešení, které se ostatně jeví od počátku jako jediné schŧdné v kombinaci s reformami a povzbuzením domácí ekonomiky, napomáhá také fakt, ţe pozornost evropské veřejnosti se obrací k jinému tématu. Tím je uprchlická krize, ve které hraniční státy schengenského prostoru budou potřebovat značnou finanční a materiální podporu ve své snaze chránit vnější hranici Evropské unie. To vše nahrává hlavním prioritám, které si v těchto volbách zvolená řecká vláda vytyčila. Je jím v první řadě rekapitalizace bank, zajištěná ze zdrojŧ memoranda, a jednání o podmínkách šetření, splácení a velikosti dluhu. Kromě toho však vládu SYRIZY i její věřitele čeká mnoho výzev a tvrdá práce jak na poli politickém, tak hospodářském. Tsiprasŧv volební výsledek neznamená, ţe se Řekové smířili s pokračováním úspor a nezaměstnaností. Naopak – podle svých slov je „nový a nezatíţený minulostí“, „přináší změnu“ a „pokračování boje za blahobyt lidu“. Plné znění zpráv


Proto Řekové očekávají, ţe dále bude vyjednávat o aspektech memoranda, jehoţ všechny detaily nejsou dojednány. Stejně tak očekávají ekonomickou prosperitu. Za šest měsícŧ vlády SYRIZY tím, ţe naplnila část svého programu pro vrstvy nejvíce zasaţené krizí, totiţ došlo k tomu, ţe mezi obyvateli bylo více volných peněz. Ekonomika tak mírně stoupala vlivem zvýšené spotřeby obyvatelstva. Nyní mŧţe řecké vládě pomoci nejen částečný odpis dluhu, ale také přímé investice ze zdrojŧ Evropské unie, které jí pomohou vybudovat funkční prŧmysl, rozhýbat kola ekonomiky a dát lidem práci. Program pak mŧţe být úspěšný. Pokud ne, Řecko mŧţe brzy vyhlašovat nové volby a Evropská unie bude spolu s ním v sice jiné, ale o to dravější řece pokračující ekonomické krize v zemi, která je příliš strategická, neţ aby byla dlouhodobě nestabilní. Potvrdila se tendence nejen v řecké, ale také v evropské politice, ţe si voliči ţádají nové politické strany a přístupy. Řekové vnímají evropskou měnu jako protiklad k případné zvýšené nestabilitě v případě jejího opuštění.

Obří skandál Volkswagenu ohrožuje i Škodu. Krize důvěry se dotkne i dcer holdingu 25.9.2015

byznys.ihned.cz str. 00 David Klimeš

HN.IHNED.CZ

Volkswagen čelí největší krizi dŧvěry ve své historii kvŧli podvodŧm při měření emisí. V Německu se mluví o ráně pro pověstnou německou kvalitu. Otázka je, jestli skandál poškodí také českou Škodu. V 80. letech byl populární vtip o mladoboleslavských autech: "Víte, jak zdvojnásobit hodnotu své škodovky?" "Natankujte plnou nádrţ." Není vyloučeno, ţe tento vtip opět získá na popularitě mezi řidiči naftových škodovek Fabia, Octavia a Superb s řadou motorŧ EA189. Tedy těch, kde software umí zařídit, aby se auto při testech přepnulo do ekologického reţimu a upřednostnilo nízké emise před výkonem. Pro mateřský koncern Škody, německý Volkswagen, je odhalení švindlu obrovská reputační pohroma. Šéf Volkswagenu Martin Winterkorn se omluvil a odstoupil. Hroutí se vše, co symbolizovalo motto Das Auto. Slogan uvedla firma v roce 2007 na veletrhu ve Frankfurtu a nahradila jím zdlouhavé "Aus Liebe zum Automobil" (z lásky k automobilu). HNBYZNYS NA TWITTERU Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru. V dobových materiálech stojí, ţe nový slogan má vyjadřovat "nekompromisní blízkost k zákazníkovi prostřednictvím inovací, které si mŧţe dovolit", dále "zodpovědnost za ţivotní prostředí a společnost". Tedy vše, co firma svým podváděním nyní staví na hlavu. Dlouholetý šéf Škody Vratislav Kulhánek je zklamaný: "Je to malér. Musí se omluvit a sklopit uši. Ale myslím, ţe to firmu zásadně neohrozí. Podívejte, kolik skandálŧ měla Toyota a jak se oklepala." V Americe však uţ Volkswagen vyšetřuje státní zástupce a přichází první vlna ţalob od vlastníkŧ aut s dieselovými motory, v Evropě Francie a další státy navrhují šetření na evropské úrovni. A krize dŧvěry se nemusí vyhnout ani dcerám holdingu.



"Záleţitost je momentálně předmětem šetření na koncernové úrovni. Mimo jiné se ověřují veškeré technické náleţitosti. Jakmile budou známy podrobnosti, budeme naše zákazníky informovat," stroze oznamuje mluvčí mladoboleslavské automobilky Josef Baláţ. Volkswagen bude mít nového šéfa. Do čela automobilky se postaví Winterkornŧv rival Matthias Müller - čtěte ZDE Přitom aţ dosud lídr českého autoprŧmyslu Škoda platil za příklad mimořádně povedeného sňatku, kdyţ se v roce 1991 zlaté české ručičky potkaly s německou poctivostí a kvalitou. Nyní je tento příběh ohroţen podvodem. Podle Kulhánka však nebude tak zle: "Dŧvěru ve Škodu by to nemělo ohrozit. Navíc pro Čechy nejsou emise zas tak velké téma jako na Západě." Ale například někdejší ministr pro privatizaci ve vládě Petra Pitharta Tomáš Jeţek, který přímo u prodeje Škodovky byl, tak klidný není: "To musí rozzlobit snad kaţdého. Vybrali jsme tehdy excelentní firmu s vynikající kvalitou. Spoléhali jsme na ně, prodali jim Škodovku a oni ji perfektně vedli. A teď najednou švindlují." Česká automobilová republika Právě Jeţek a jeho kolegové schválili, aby premiér Pithart 16. dubna 1991 jedním podpisem změnil osud české ekonomiky. Prodej automobilky zralé na odpis do rukou "německé kvality" byl začátkem příběhu, na jehoţ konci jsou trţby skoro za bilion korun ročně. Podle Sdruţení automobilového prŧmyslu v minulém roce samotní výrobci aut, ale i všichni dodavatelé součástek utrţili 991 miliardy korun. Automobilový prŧmysl se podílí téměř osmi procenty na HDP. Pokud by se aféra přelila z centrály holdingu v německém Wolfsburgu do Mladé Boleslavi, mohla by to pocítit celá ekonomika. Škodovka se ale nedá jen přepočítávat na čísla. Je i výkladní skříní "České automobilové republiky". Letos se výrobce aut stal poprvé vítězem ankety Top zaměstnavatelé, coţ je prŧzkum mezi 8,5 tisíci studentŧ realizovaný Asociací studentŧ a absolventŧ (ASA). Přitom vţdy předtím chtěli mladí lidé nastoupit především do polostátní energetické firmy ČEZ. Nebo jiný příklad. Nikdy se nestalo, aby odboráři z jedné firmy ve velkém opustili svŧj mateřský svaz, protoţe platí moc velké příspěvky ze svého vysokého platu. Tedy s jednou výjimkou. V roce 2013 dobře placení mladoboleslavští odboráři raději opustili svaz Kovo, neţ aby museli dál platit jedno procento z čisté mzdy. I to je příběh o tom, ţe ve Škodovce se pod Němci prostě dobře daří. V dubnu 1991 se přitom mohla podepisovat smlouva, která by firmu nasměrovala zcela jinak. Pithartova vláda oslovila několik skupin (General Motors, Citroën, Renault, BMW a Volkswagen). Nakonec ve finále zŧstaly nabídky Volkswagenu a francouzského Renaultu podpořeného Volvem. Volkswagen tehdy nenechal nic náhodě a mnohem více tlačil na pilu, aby Škodovku získal. Ministři se jezdili seznamovat do Španělska s ukázkovou integrací španělského Seatu do německého koncernu, Němci obcházeli i zaměstnance a šéfy Škody. O to se Francouzi ani nepokusili. Jasně hovořila i čísla. Volkswagen navrhl vyšší investice. Podvod Volkswagenu je bezprecedentní, ale jeho existenci to neohrozí, tvrdí odborník Rybecký - čtěte ZDE Jako špatný vtip dnes uţ pŧsobí, ţe Němci tehdy jako příkladnou integraci do své skupiny předváděli právě Seat. To je příběh, kde "německá kvalita" mnoho nezmohla. Španělé podepsali prodej Seatu Volkswagenu uţ v roce 1982, ale ve velmi podobné pozici, jako byla Škoda po roce 1989 &*8722; tedy dosti zoufalé. Integrace však nevyšla příliš dobře, prvotní začlenění značky do segmentu sportovních aut bylo vyloţeným omylem. Proti tomu Škoda se prodávala po částech a teprve v roce 2000 získali Němci 100 procent společnosti. Větší volnost vŧči mateřské firmě dala vzniknout široce rozkročené nabídce Škody od lidové Fabie aţ po luxusní Superb. S něčím takovým Němci jistě pŧvodně nepočítali.



Španělé tak do Seatu nepromítají pocit naprostého úspěchu a garance kvality jako Češi do Škodovky. Spíše vzpomínají, jak to před majitelem z Německa podobně zlé bylo pod majitelem z Itálie &*8722; Fiatem. Český příběh Škody v koncernu je proti tomu &*8722; zcela v duchu motta firmy &*8722; simply clever: "Simply Clever je vynikajícím zpŧsobem zvolené motto. Vyjadřuje jednoduchost i chytrost zvolených řešení. Je v samotné DNA škodovky a současné problémy s emisemi vnímání značky neohrozí," říká viceprezident Svazu prŧmyslu a dopravy Radek Špicar, někdejší ředitel vnějších vztahŧ Škodovky. I mluvčí Škody Baláţ sype z rukávu pozitivní čísla o automobilce: "Před vstupem koncernu Volkswagen byla Škoda regionální výrobce bez jasné budoucnosti. Od roku 1991 investoval Volkswagen společně se značkou Škoda jen v České republice více neţ 300 miliard korun. Jen ve společnosti Škoda bylo vytvořeno více neţ 11 tisíc nových pracovních míst, další desítky tisíc jich vznikly u dodavatelŧ. Automobilce se díky spojení s koncernem Volkswagen podařilo vstoupit mezi přední světové výrobce automobilŧ a od roku 1991 více neţ zpětinásobit prodeje." Hlavní inţenýři skupiny Volkswagen přijdou o místa. Zdali o podvodu věděli, dozorčí radu nezajímá - čtěte ZDE Přestoţe metodou přímého prodeje státních podnikŧ do rukou zahraničních investorŧ byly prodány desítky podnikŧ, Češi svoji ekonomiku ztotoţňují především s úspěchem Škody pod německým vedením. Nemluví se tu o americkém snu po česku v případě privatizace Tabáku americkému Phillipu Morrisovi nebo o italském sladkém ţivotě po česku v případě prodeje Karlovarských minerálních vod italské firmě Aqua Vera. Mluví se většinou o "německé kvalitě", protoţe Němci koupili Škodovku. Made in Germany v ohroţení Sen o německé kvalitě se ale nyní mění v nepříjemné procitnutí. Nejčtenější německý bulvár Bild to shrnul do výstiţného komentáře "Made in Germany je v ohroţení". Prezident berlínského ekonomického institutu DIW Marcel Fratzscher to vysvětlil: "Moţná pokuta pro Volkswagen v USA je ještě ten nejmenší problém. Škody mohou utrpět i další němečtí vývozci, protoţe Volkswagen byl dosud vývěsním štítem pro výrobky označené Made in Germany." Volkswagen tak nepotřebuje obnovit dŧvěru jen proto, aby řidiči nezanevřeli na jeho auta a akcie začaly zase stoupat, ale i kvŧli dobrému jménu celého Německa. "Globální představa o Deutsche Qualität tím byla určitě do jisté míry poškozena. Pro americké zákazníky to bude mít za následek hlavně posílení nedŧvěry k dieselŧm, které uţ tak nemají příliš v lásce. Doplatit na to proto nemusí jen VW, ale třeba i jiní výrobci a další značky koncernu," hodnotí kauzu vedoucí katedry marketingové komunikace Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Denisa Hejlová. A oceňuje, ţe odstupující šéf firmy Martin Winterkorn se nesnaţí skandál popírat: "Pro kaţdou krizi dŧvěry platí, ţe kdyţ ji management zvládne ustát, dŧvěra se po čase opět obnoví. Winterkorn proto sází na otevřenost a transparentnost a drţí se scénáře upřímného přiznání viny a omluvy. Věří, ţe zákazníci jim umoţní chybu napravit a ocení, ţe se snaţí problém dát do pořádku." Volkswagen podváděl i v Evropě, oznámil německý ministr dopravy. Podle německého tisku emise překračuje také BMW - čtěte ZDE Je ale otázka, kolik trpělivosti budou mít regulátoři. Hlavní státní zástupce státu New York Eric Schneiderman prohlásil, ţe nikdo nebude v Americe "obcházet zákony na ochranu ţivotního prostředí a klamat spotřebitele". Ozývají se uţ i politici z Evropy. Někdejší neúspěšná kandidátka na francouzskou prezidentku Ségoléne Royalová je nyní ekologii oddanou ministryní ţivotního prostředí a poţaduje "plné vyšetřování" podvodŧ Volkswagenu ve Francii i na evropské úrovni. A přidávají se i další. Jde totiţ o unikátní příleţitost si šťouchnout do Německa, které je čím dál dominantnější ekonomickou i politickou mocností Evropy a vypadalo aţ dosud, jako by bylo snad bez chyby. Stranou nezŧstává ani Evropská komise, která chce vědět, kde je dno celého skandálu. Volkswagen dost moţná dělal jen to co ostatní výrobci pod tlakem extrémně přísných emisních limitŧ na dieselové motory. V soutěţi, kdo řidičŧm nabídne "čistější diesel", měl samozřejmě své konkurenty. Je nepravděpodobné, ţe kdyţ se k nízkým emisím bez podvodŧ nedostali Němci, ţe je bez nějaké té kličky zvládli ostatní výrobci. Skvrna na pověsti zŧstane Plné znění zpráv


Pro Volkswagen je to rána ještě z jiného dŧvodu. Firma aktuálně jede podle plánu, aby se stala v roce 2018 největší automobilkou světa. Zatím je těsně druhá s 10,2 milionu prodaných vozŧ za Toyotou. Nicméně čísla za minulý rok naznačovala, ţe Japonci dlouho prvenství neudrţí. Největší evropské automobilce vzrostl loni provozní zisk o 8,8 procenta na rekordních 12,7 miliardy eur. Skvělá čísla podpořila i Škodovka, která poprvé pokořila hranici milionu prodaných aut. V roce 2018 by to mělo být ještě o pět set tisíc aut více, hlavně pro ruský, indický či čínský trh. Ale vydrţí toto snění, kdyţ se kaţdý potenciální kupec bude podvědomě ptát: Je pravda, co mi slibují? HNBYZNYS NA FACEBOOKU Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Facebooku. Konkurentem Volkswagenu v boji o první místo není jen Toyota, ale i General Motors, který od hospodářské krize znovu nabírá síly. Všechny tři firmy se plus minus sto tisíc vozŧ pohybují kolem desetimilionové hranice prodaných vozŧ. Kaţdá ze skupin je nejsilnější na svém domovském trhu &*8722; Volkswagen v Evropě, Toyota v Asii a General Motors v Severní Americe. Cílem Volkswagenu bylo proto zatnout drápy právě do severoamerického a asijského trhu a ublíţit konkurenci. V Asii se to i díky dobrým prodejŧm škodovek daří. V USA Němci vsadili na to, ţe naučí jezdit Američany diesely. Bohuţel i za cenu instalace nejrŧznějších šidítek. Ţe zvýšení prodejŧ za cenu tak masivní ztráty reputace určitě nestálo, uţ nyní vědí i ve Wolfsburgu. A nejvíce si to uvědomuje Martin Winterkorn, letní král Volkswagenu, který vyhrál na jaře mocenskou bitvu se starým patriarchou Ferdinandem Piëchem jen proto, aby na podzim sám musel odstoupit. "Přeţene se to," shrnuje pocity většiny Čechŧ a asi i Němcŧ z aféry Tomáš Jeţek, "ale ta skvrna na pověsti zŧstane."

URL| http://HN.IHNED.CZ/c1-64651380-obri-skandal-volkswagenu-ohrozuje-i-skodu-krize-duvery-se-dotkne-idcer-holdingu

DAS AUTO? DAS PROBLEM! 25.9.2015

Hospodářské noviny str. 02 David Klimeš

Speciál

VOLKSWAGEN ČELÍ NEJVĚTŠÍ KRIZI DŦVĚRY VE SVÉ HISTORII KVŦLI PODVODŦM PŘI MĚŘENÍ EMISÍ. V NĚMECKU SE MLUVÍ O RÁNĚ PRO POVĚSTNOU NĚMECKOU KVALITU. PŘIPRAVÍ SKANDÁL TAKÉ ČESKOU ŠKODU O NÁLEPKU SIMPLY CLEVER? V80. letech byl populární vtip o mladoboleslavských autech: „Víte, jak zdvojnásobit hodnotu své škodovky?“ „Natankujte plnou nádrţ.“ Není vyloučeno, ţe tento vtip opět získá na popularitě mezi řidiči naftových škodovek Fabia, Octavia a Superb s řadou motorŧ EA189. Tedy těch, kde software umí zařídit, aby se při testech auto přepnulo do ekologického reţimu a upřednostnilo nízké emise před výkonem. Pro mateřský koncern Škody, německý Volkswagen, je odhalení švindlu obrovská reputační pohroma. Šéf Volkswagenu Martin Winterkorn se omluvil a odstoupil. Hroutí se vše,co symbolizovalo motto Das Auto. Slogan uvedla firma v roce 2007 na veletrhu ve Frankfurtu a nahradila jím zdlouhavé „Aus Liebe zum Automobil“ (z lásky k automobilu). V dobových materiálech stojí, ţe nový slogan má vyjadřovat„nekompromisní blízkost k zákazníkovi prostřednictvím inovací, které si mŧţe dovolit“, dále „zodpovědnost za ţivotní prostředí a společnost“. Tedy vše,co firma svým podváděním nyní staví na hlavu. Dlouholetý šéf Škody Vratislav Kulhánek je zklamaný: „Je to malér. Musí se omluvit a sklopit uši. Ale myslím, ţe to firmu zásadně neohrozí. Podívejte, kolik skandálŧ měla Toyota a jak se oklepala.“ V Americe však uţ Volkswagen vyšetřuje státní zástupce a přichází první vlna ţalob od vlastníkŧ aut s dieselovými motory, v Evropě Francie a další státy navrhují šetření na evropské úrovni. A krize dŧvěry se nemusí vyhnout ani dcerám holdingu. „Záleţitost je momentálně předmětem šetření na koncernové úrovni. Plné znění zpráv


Mimo jiné se ověřují veškeré technické náleţitosti. Jakmile budou známy podrobnosti, budeme naše zákazníky informovat,“ stroze oznamuje mluvčí mladoboleslavské automobilky Josef Baláţ. Přitom aţ dosud lídr českého autoprŧmyslu Škoda platil za příklad mimořádně povedeného sňatku, kdyţ se v roce 1991 zlaté české ručičky potkaly s německou poctivostí a kvalitou. Nyní je tento příběh ohroţen podvodem. Podle Kulhánka však nebude tak zle: „Dŧvěru ve Škodu by to nemělo ohrozit. Navíc pro Čechy nejsou emise zas tak velké téma jako na Západě.“ Ale například někdejší ministr pro privatizaci ve vládě Petra Pitharta Tomáš Jeţek, který přímo u prodeje Škodovky byl, tak klidný není: „To musí rozzlobit snad kaţdého. Vybrali jsme tehdy excelentní firmu s vynikající kvalitou. Spoléhali jsme na ně, prodali jim Škodovku a oni ji perfektně vedli. A teď najednou švindlují.“ Česká automobilová republika Právě Jeţek a jeho kolegové schválili, aby premiér Pithart 16. dubna 1991 jedním podpisem změnil osud české ekonomiky. Prodej automobilky zralé na odpis do rukou „německé kvality“byl začátkem příběhu,na jehoţ konci jsou trţby skoro za bilion korun ročně. Podle Sdruţení automobilového prŧmyslu v minulém roce samotní výrobci aut, ale i všichni dodavatelé součástek utrţili 991 miliardy korun. Automobilový prŧmysl se podílí téměř osmi procenty na HDP. Pokud by se aféra přelila z centrály holdingu v německém Wolfsburgu do Mladé Boleslavi, mohla by to pocítit celá ekonomika. Škodovka se ale nedá jen přepočítávat na čísla. Je i výkladní skříní „České automobilové republiky“. Letos se výrobce aut stal poprvé vítězem ankety Top zaměstnavatelé, coţ je prŧzkum mezi 8,5 tisíce studentŧ realizovaný Asociací studentŧ a absolventŧ (ASA). Přitom vţdy předtím chtěli mladí lidé nastoupit především do polostátní energetické firmy ČEZ. Nebo jiný příklad. Nikdy se nestalo, aby odboráři z jedné firmy ve velkém opustili svŧj mateřský svaz, protoţe platí moc velké příspěvky ze svého vysokého platu. Tedy s jednou výjimkou. V roce 2013 dobře placení mladoboleslavští odboráři raději opustili svaz Kovo, neţ aby museli dál platit jedno procento z čisté mzdy. I to je příběh o tom, ţe ve Škodovce se pod Němci prostě dobře daří. V dubnu 1991 se přitom mohla podepisovat smlouva, která by firmu nasměrovala zcela jinak. Pithartova vláda oslovila několik skupin (General Motors, Citroën, Renault, BMW a Volkswagen). Nakonec ve finále zŧstaly nabídky Volkswagenu a francouzského Renaultu podpořeného Volvem. Volkswagen tehdy nenechal nic náhodě a mnohem více tlačil na pilu, aby Škodovku získal. Ministři se jezdili seznamovat do Španělska s ukázkovou integrací španělského Seatu do německého koncernu, Němci obcházeli i zaměstnance a šéfy Škody. O to se Francouzi ani nepokusili. Jasně hovořila i čísla. Volkswagen navrhl vyšší investice. Jako špatný vtip dnes uţ pŧsobí, ţe Němci tehdy jako příkladnou integraci do své skupiny předváděli právě Seat. To je příběh, kde „německá kvalita“ mnoho nezmohla. Španělé podepsali prodej Seatu Volkswagenu uţ v roce 1982, ale ve velmi podobné pozici, jako byla Škoda po roce 1989 - tedy dosti zoufalé. Integrace však nevyšla příliš dobře, prvotní začlenění značky do segmentu sportovních aut bylo vyloţeným omylem. Proti tomu Škoda se prodávala po částech a teprve v roce 2000 získali Němci 100 procent společnosti. Větší volnost vŧči mateřské firmě dala vzniknout široce rozkročené nabídce Škody od lidové Fabie aţ po luxusní Superb. S něčím takovým Němci jistě pŧvodně nepočítali. Španělé tak do Seatu nepromítají pocit naprostého úspěchu a garance kvality jako Češi do Škodovky. Spíše vzpomínají, jak to před majitelem z Německa podobně zlé bylo pod majitelem z Itálie - Fiatem. Český příběh Škody v koncernu je proti tomu - zcela v duchu motta firmy - simply clever: „Simply Clever je vynikajícím zpŧsobem zvolené motto. Vyjadřuje jednoduchost i chytrost zvolených řešení. Je v samotné DNA škodovky a současné problémy s emisemi vnímání značky neohrozí,“ říká viceprezident Svazu prŧmyslu a dopravy Radek Špicar, někdejší ředitel vnějších vztahŧ Škodovky. I mluvčí Škody Baláţ sype z rukávu pozitivní čísla o automobilce: „Před vstupem koncernu Volkswagen byla Škoda regionální výrobce bez jasné budoucnosti. Od roku 1991 investoval Volkswagen společně se značkou Škoda jen v České republice více neţ 300 miliard korun. Jen ve společnosti Škoda bylo vytvořeno více neţ 11 tisíc nových pracovních míst, další desítky tisíc jich vznikly u dodavatelŧ. Automobilce se díky spojení s koncernem Volkswagen podařilo vstoupit mezi přední světové výrobce automobilŧ a od roku 1991 více neţ zpětinásobit prodeje.“ Přestoţe metodou přímého prodeje státních podnikŧ do rukou zahraničních investorŧ byly prodány desítky podnikŧ, Češi svoji ekonomiku ztotoţňují především s úspěchem Škody pod německým vedením. Nemluví se tu o americkém snu po česku v případě privatizace Tabáku americkému Phillipu Morrisovi nebo o italském sladkém ţivotě po česku v případě prodeje Karlovarských minerálních vod italské firmě Aqua Vera. Mluví se většinou o „německé kvalitě“, protoţe Němci koupili Škodovku. Made in Germany v ohroţení



Sen o německé kvalitě se ale nyní mění v nepříjemné procitnutí. Nejčtenější německý bulvár Bild to shrnul do výstiţného komentáře „Made in Germany je v ohroţení“. Prezident berlínského ekonomického institutu DIW Marcel Fratzscher to vysvětlil: „Moţná pokuta pro Volkswagen v USA je ještě ten nejmenší problém. Škody mohou utrpět i další němečtí vývozci, protoţe Volkswagen byl dosud vývěsním štítem pro výrobky označené Made in Germany.“ Volkswagen tak nepotřebuje obnovit dŧvěru jen proto, aby řidiči nezanevřeli na jeho auta a akcie začaly zase stoupat, ale i kvŧli dobrému jménu celého Německa. „Globální představa o Deutsche Qualität tím byla určitě do jisté míry poškozena. Pro americké zákazníky to bude mít za následek hlavně posílení nedŧvěry k dieselŧm, které uţ tak nemají příliš v lásce. Doplatit na to proto nemusí jen VW, ale třeba i jiní výrobci a další značky koncernu,“ hodnotí kauzu vedoucí katedry marketingové komunikace Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Denisa Hejlová. A oceňuje, ţe odstupující šéf firmy Martin Winterkorn se nesnaţí skandál popírat: „Pro kaţdou krizi dŧvěry platí, ţe kdyţ ji management zvládne ustát, dŧvěra se po čase opět obnoví. Winterkorn proto sází na otevřenost a transparentnost a drţí se scénáře upřímného přiznání viny a omluvy. Věří, ţe zákazníci jim umoţní chybu napravit a ocení, ţe se snaţí problém dát do pořádku.“ Je ale otázka, kolik trpělivosti budou mít regulátoři. Hlavní státní zástupce státu New York Eric Schneiderman prohlásil, ţe nikdo nebude v Americe „obcházet zákony na ochranu ţivotního prostředí a klamat spotřebitele“. Ozývají se uţ i politici z Evropy. Někdejší neúspěšná kandidátka na francouzskou prezidentku Ségolne Royalová je nyní ekologii oddanou ministryní ţivotního prostředí a poţaduje „plné vyšetřování“ podvodŧ Volkswagenu ve Francii i na evropské úrovni. A přidávají se i další. Jde totiţ o unikátní příleţitost si šťouchnout do Německa, které je čím dál dominantnější ekonomickou i politickou mocností Evropy a vypadalo aţ dosud, jako by bylo snad bez chyby. Stranou nezŧstává ani Evropská komise, která chce vědět, kde je dno celého skandálu. Volkswagen dost moţná dělal jen to, co ostatní výrobci pod tlakem extrémně přísných emisních limitŧ na dieselové motory. V soutěţi, kdo řidičŧm nabídne „čistější diesel“, měl samozřejmě své konkurenty. Je nepravděpodobné, ţe kdyţ se k nízkým emisím bez podvodŧ nedostali Němci, ţe je bez nějaké té kličky zvládli ostatní výrobci. Skvrna na pověsti zŧstane Pro Volkswagen je to rána ještě z jiného dŧvodu. Firma aktuálně jede podle plánu, aby se stala v roce 2018 největší automobilkou světa. Zatím je těsně druhá s 10,2 milionu prodaných vozŧ za Toyotou. Nicméně čísla za minulý rok naznačovala, ţe Japonci dlouho prvenství neudrţí. Největší evropské automobilce vzrostl loni provozní zisk o 8,8 procenta na rekordních 12,7 miliardy eur. Skvělá čísla podpořila i Škodovka, která poprvé pokořila hranici milionu prodaných aut. V roce 2018 by to mělo být ještě o pět set tisíc aut více, hlavně pro ruský, indický či čínský trh. Ale vydrţí toto snění, kdyţ se kaţdý potenciální kupec bude podvědomě ptát: Je pravda, co mi slibují? Konkurentem Volkswagenu v boji o první místo není jen Toyota, ale i General Motors, který od hospodářské krize znovu nabírá síly. Všechny tři firmy se plus minus sto tisíc vozŧ pohybují kolem desetimilionové hranice prodaných vozŧ. Kaţdá ze skupin je nejsilnější na svém domovském trhu - Volkswagen v Evropě, Toyota v Asii a General Motors v Severní Americe. Cílem Volkswagenu bylo proto zatnout drápy právě do severoamerického a asijského trhu a ublíţit konkurenci. V Asii se to i díky dobrým prodejŧm škodovek daří. V USA Němci vsadili na to, ţe naučí jezdit Američany diesely. Bohuţel i za cenu instalace nejrŧznějších šidítek. Ţe zvýšení prodejŧ za cenu tak masivní ztráty reputace určitě nestálo, uţ nyní vědí i ve Wolfsburgu. A nejvíce si to uvědomuje Martin Winterkorn, letní král Volkswagenu, který vyhrál na jaře mocenskou bitvu se starým patriarchou Ferdinandem Piëchem jen proto, aby na podzim sám musel odstoupit. „Přeţene se to,“ shrnuje pocity většiny Čechŧ a asi i Němcŧ z aféry Tomáš Jeţek, „ale ta skvrna na pověsti zŧstane.“ Je to malér. Musí se omluvit a sklopit uši. Ale myslím, ţe to firmu zásadně neohrozí. Podívejte, kolik skandálŧ měla Toyota a jak se oklepala. Vratislav Kulhánek někdejší dlouholetý šéf Škody Auto ŠKODA POD KŘÍDLY VOLKSWAGENU 1991 VW zvítězil nad Renaultem ve finále soutěţe o vstup do Škody. První kontakty s mladoboleslavskou automobilkou a československými orgány proběhly uţ na počátku 80. let, kdy se neúspěšně jednalo o licenci na motory a přední náhon. Zájem koncernu VW pak umocnily zkoušky prototypŧ vozu Favorit, které v polovině 80. Plné znění zpráv


let proběhly ve spřízněné firmě Porsche. Na snímku z března 1991 podepisují ministr prŧmyslu ČR Jan Vrba (vlevo) a šéf Volkswagenu Carl Hahn smlouvu, na jejímţ základě Škodovka vstoupila do společenství VW. 1994 Do výroby naběhl model Škoda Felicia, první vŧz vyvinutý po vstupu VW, který však dosud vycházel z předchozí konstrukce. Továrna zdŧrazňovala, ţe novinka má 1187 nových dílŧ, coţ ovšem znamenalo, ţe nadpoloviční většina se vŧbec nezměnila. Zákazníci si však poprvé mohli objednat koncernové motory benzinový nové o objemu 1,6 litru či naftový nafto 1,9 litru. 1996 Uvnitř mladoboleslavského továrního areálu byla dokončena nová hala a v ní zahájili výrobu vozu Octavia, kterým Škoda pronikla do niţší střední třídy. Šlo o první model vyvinutý plně pod taktovkou Volkswagenu. Podvozek částečně sdílel s modelem Audi 3 a zaznamenal obrovský úspěch v Německu. Z Octavie se stala historicky nejúspěšnější modelová řada Škody. 1998 Škoda dostala investiční pobídku, díky které oprášila plán na výstavbu nové motorárny. To byl projekt, který VW při vstupu do Škody slíbil, posléze z něj ale kvŧli ekonomické situaci vycouval. Nový závod na výrobu motorŧ a převodovek umoţnil, aby ve Škodě byla zachována produkce agregátŧ i po zpřísnění ekologických limitŧ. 1999 Škoda Auto představila model Fabia první generace, který zprvu nenahrazoval ţádný jiný typ, ale prodával se souběţně s řadou Felicia. Novinka sice vycházela ze sesterského modelu VW Polo, její základní benzinový čtyřválec však dosud ctil tuzemskou konstrukci, poprvé vyuţitou v modelu Škoda 1000 MB z roku 1964. 2001 Ve zcela zrekonstruovaném závodě Škody v Kvasinách u Rychnova nad Kněţnou zahájili výrobu sedanu střední třídy Škoda Superb. První Superb vycházel ze staršího modelu VW Passat a měl jen základní karosářskou verzi. Druhá generace se však v roce 2009 dočkala v Evropě více ţádaného provedení Combi. Slavnostního otevření závodu v Kvasinách, které se konalo aţ v dubnu 2002, se zúčastnili tehdejší předseda představenstva Škody Vratislav Kulhánek a ministr vnitra Stanislav Gross. 2006 Škoda Auto vyrobila desetimiliontý vŧz ve své historii. Do vedení automobilky nastoupil bývalý vicepremiér Martin Jahn. Firma představila model Roomster, který však nesplnil pŧvodní očekávání. Koncem roku Škoda také ukázala, jak vypadá Fabia 2. generace. 2009 Značky Volkswagen a Škoda spustily plnou výrobu v ruském městě Kaluga. Na ceremonii nechyběl tehdejší ruský premiér Vladimir Putin (na snímku). V tuzemsku firma pod vlivem finanční krize poprvé zlevnila Fabii pod 200 tisíc korun. V Mladé Boleslavi začali vyrábět nový nízkoobjemový přeplňovaný čtyřválec o objemu 1,2 litru, který vyuţívaly i ostatní značky koncernu. 2012 Škoda představila Octavii 3. generace s tím, ţe jde o model, který pronikne mezi nejprodávanější typy na světě. Na trh byl uveden kompaktní model niţší střední třídy Rapid, jenţ byl vyvinut hlavně pro potřeby středoevropských a východoevropských státŧ. V Mladé Boleslavi se začaly vyrábět také sesterské vozy Seat Toledo. 2015



Přišel Superb třetí generace. Škoda se stala v Británii nejspolehlivější značkou, lehlivější vyplynulo z prŧzkumu spolehlivosti institutu pro výzkum trhu J. D. Power. V prvním pololetí dodala Škoda zákazníkŧm rekordních 544 tisíc vozŧ. Šéf koncernu VW Martin Winterkorn chystal plán na reorganizaci, jejímţ cílem mimo jiné bylo zabránit tomu, aby škodovky konkurovaly vozŧm VW. Kvŧli skandálu s emisemi však rezignoval dva dny předtím, neţ měl být jeho záměr projednán. O autorovi| David Klimeš, david.klimeš@economia.cz Foto autor| Foto: Archiv HN, ČTK, Reuters

Vietnamský kult strýčka Ho 29.9.2015 Týden str. 70 Svět Pavla Ksiazkiewiczová Bývalý komunistický vŧdce Vietnamu Ho Či Min si nepřál, aby po smrti vznikl jeho kult. Přesto je jeho hrobka svatyní. A nekriticky ho obdivují i mladí, kteří jinak na politiku nadávají. Myslíš strýčka Hoa? rozzářily se oči mé devatenáctileté hostitelce Mai Dangové, kdyţ jsem se snaţila zjistit, jak mladá generace vnímá někdejšího komunistického vŧdce. V rámci vyjádření úcty mu nikdo neřekne jinak neţ Bac Ho – strýček Ho. „Strašně si ho váţím a jsem hrdá na vše, co pro Vietnam udělal,“ pokračovala lámanou angličtinou Mai, studentka ekonomické univerzity. Byl to právě sám velký Ho Či Min, kdo při rozmetávání politických oponentŧ razil heslo: „Kdo nebude následovat cestu, kterou určuji já, bude zlikvidován.“ Mládeţ vidí Ho Či Mina jako osvoboditele od francouzské nadvlády a bojovníka za sjednocení. I kdyţ se konce války o šest let nedoţil. Ve zboţšťování Hoa studenty podporují všudypřítomné propagandistické plakáty; letos se ještě rozmnoţily kvŧli čtyřicátému výročí konce války a sjednocení země. Komunistický chrám V dţungli šedesát kilometrŧ od Ho Či Minova Města (tehdy Saigonu) vybudovali partyzáni Národní fronty osvobození Jiţního Vietnamu (Vietkong) areál tunelŧ Cu Chi. Nyní jsou turistickou atrakcí, u níţ nechybí obrovský chrám se zlatou vŧdcovou sochou. Denně se jí klaní zástupy lidí. Sám Ho Či Min si na podobné okázalosti nepotrpěl, byl naopak proslulý velkou skromností. Traduje se, ţe kdyţ měl bydlet v paláci bývalého francouzského guvernéra, zvolil si raději domek jeho zahradníka. Manţelku (Ceng Süe-ming z Číny) si také našel pouze z praktických dŧvodŧ, neboť svŧj ţivot chtěl zasvětit revoluci, a to se s ţenou na krku dělá těţce. Jenom potřeboval někoho, kdo by se mu staral o domácnost. Střídání ţen bylo ve vietnamské společnosti nemyslitelné a zapovězené. Komunisté svého vŧdce naopak vykreslují jako poloboha ţijícího v celibátu. Ho si nepřál ani to, aby se kolem něho po smrti vytvořil podobný kult jako v případě Lenina či Mao Cetunga. Nechtěl, aby jeho tělo nabalzamovali a vystavili, přál si být zpopelněn a bez větší pompy pohřben. Nicméně přání nebylo vyslyšeno a jeho ostatky jsou dodnes v hanojském mauzoleu. „Myslím, ţe by se Ho Či Min obracel v hrobě, kdyby viděl, jak se k jeho památce lidé stavějí a jak jeho osobnost vyzdvihují. Byl to přece jenom nefalšovaný komunista, který věřil v sílu kolektivní, a ne individuální,“ míní Duong Nguyenová, blogerka vietnamského pŧvodu ţijící v Česku, která jinak na svém blogu nenechá na Vietnamcích nit suchou. Zároveň ale přiznává, ţe si Ho Či Mina velmi váţí, ač to neproţívá zdaleka tak hluboce jako její rodiče. Pokud se při návštěvě Hanoje rozhodnete prohlídku mauzolea absolvovat, připravte se na několikahodinovou frontu. V ní mŧţete potkat především lidi ze severu Vietnamu, kde má „strýček“ nejsilnější základnu podporovatelŧ. Přijíţdí tam jak organizované zájezdy dělníkŧ či nejrŧznějších spolkŧ, tak rodiny s dětmi. V několikasetmetrové řadě se tísní od brzkých ranních hodin. Snad z nedočkavosti nebo typické vietnamské prudkosti se vzrušení návštěvníci strkají a předbíhají, aţ z toho jde nepřipravenému člověku hlava kolem. Kdyţ se po hodinách čekání konečně ocitají v místnosti s mrtvým vŧdcovým tělem, jsou jinak sotva stojící stařenky schopny uctivého úklonu, za jaký by se nemusel stydět ani gymnasta. Pro Vietnamce je návštěva mauzolea stejně dŧleţitá jako pro muslimy pouť do Mekky. Pohádková propaganda



K jednostrannému vnímání Ho Či Mina přispívá cenzura a tendenční výklad dějin, kterým jsou lidé krmeni od útlého věku. „Já jsem ve Vietnamu absolvovala školku, první třídu i kousek druhé a pamatuji si, ţe to do nás hustili hodně. Hlavně jeho pohádky, říkanky a pořekadla,“ líčí Duong Nguyenová. „A na stěně visel místo prezidenta pouze jeho portrét.“ Podobně zní vyprávění Tra My Nguyenové, která nedávno získala české občanství: „Odmalička mám naučeno, ţe Ho Či Min byl náš vzor, vykonal mnoho dobrých skutkŧ a miloval děti. V dospělosti ale zjišťuji, ţe o něm moc informací nemám, ukazuje se, ţe to zase takový dobrák nebyl.“ Na rozdíl od Vietnamcŧ ţijících ve Vietnamu mají ti v Česku přístup k informacím; ale ve většině případŧ je historie rodné země tolik nezajímá. Ve Vietnamu se mohou o svém národním hrdinovi dozvědět pouze z pečlivě vybraných informací. A za kritiku Hoa nebo strany se chodí do vězení. Své o tom ví bloger Tran Huynh Duy Thuc, který byl za zveřejňování článkŧ o lidských právech a kritiku reţimu odsouzen k šestnácti letŧm za mříţemi. Podle Mezinárodní federace pro lidská práva Vietnam loni drţel 212 politických vězňŧ, nejvíce v jihovýchodní Asii. I přes moţné riziko se najdou jedinci, kteří si zachovali trochu kritického uvaţování. Téměř nikdo si ale nedovolí zpochybňovat odkaz velkého strýčka. „Ho Či Mina si váţím za to, co pro naši zemi udělal, nelíbí se mi ale, jak jeho odkaz zneuţívá současná vláda. Zaštiťují se jeho vŧlí, nakonec ale drţí Vietnam strašně nevyvinutý,“ gestikuluje rázně jedenadvacetiletý student managementu Duc Son Nguyen z Ho Či Minova Města. Nejlepší prezident Ne kaţdý kritik je tak otevřený. Dvaadvacetiletý student práv si nepřál být jmenován. Není divu: „S kamarádkou studujeme na právnické fakultě proto, abychom jednou svrhli komunistický reţim ve Vietnamu. Bude to dlouhá cesta, poměry se ale v této zemi musejí změnit,“ vypráví potichu, nicméně odhodlaně. A Ho Či Min? „Byl to zkrátka nejlepší prezident, jakého mohl Vietnam mít, jsem na něho hrdý.“ Nemohl ale snad strýček Ho tak trochu za to, ţe je teď Vietnam komunistický? snaţím se do mladého revolucionáře trochu rýpnout. „To sice ano, ale myslel to dobře, protoţe chtěl Vietnam sjednotit a osvobodit od francouzské nadvlády.“ Za dva měsíce jsem podobných rozhovorŧ absolvovala desítky a skoro všechny vyzněly velmi podobně. Dočkat se od mladého Vietnamce slov kritiky na adresu Ho Či Mina je asi stejně pravděpodobné jako přistihnout křesťana, jak nadává na Boha. Vietnamci jsou velmi hrdí na svou zemi a z jejich pohledu za ni vděčí především právě velkému sjednotiteli, strýčkovi Ho Či Minovi. Kaţdá země zkrátka potřebuje ke svému patriotismu národní hrdiny. *** Rudý sjednotitel Ho Či Min se narodil v roce 1890 v rodině učitele; tehdy byl Vietnam součástí Francouzské Indočíny. Při svých světoběţných cestách se v Paříţi začal zajímat o politiku, pak se usídlil v Moskvě a pracoval pro Kominternu. Za druhé světové války Vietnam obsadilo Japonsko, po jehoţ kapitulaci vyhlásil Ho Či Min nezávislou republiku. Následovala osmiletá indočínská válka za nezávislost, která skončila v roce 1954 poráţkou Francouzŧ u Dien Bien Phu. Ţenevské dohody Vietnam rozdělily na severní Vietnamskou demokratickou republiku a profrancouzskou jiţní Vietnamskou republiku. Ho Či Min se je snaţil sjednotit, ale v rámci zadrţování komunismu do války vstoupily Spojené státy. Neuspěly, obě části byly opět spojeny 2. července 1976 do Vietnamské socialistické republiky. Ho Či Min se toho ale uţ nedoţil, zemřel v září 1969. O autorovi| Pavla Ksiazkiewiczová, Vietnam (autorka je studentka Fakulty sociálních věd UK) Foto autor| Foto: 1 Pavla Ksiaziewiczová 2 ČTK Foto popis| HO ČI MINOVO MAUZOLEUM v Hanoji. Zájemci o prohlídku nabalzamovaného „strýčka“ musejí počítat s tím, ţe si vystojí několikahodinovou frontu.O autorovi| Pavla Ksiazkiewiczová, Vietnam (autorka je studentka Fakulty sociálních věd UK) Foto autor| Foto: 1 Pavla Ksiaziewiczová 2 ČTK Foto popis| HO ČI MINOVO MAUZOLEUM v Hanoji. Zájemci o prohlídku nabalzamovaného „strýčka“ musejí počítat s tím, ţe si vystojí několikahodinovou frontu.

OSOBNOST TÝDNE 29.9.2015

Marketing & Media Petr Malina


str. 27 149


Novinařina ani account management nebyly to pravé. Tak Petr Malina zakotvil v kreativě O tom, jaká by měla být dobrá reklama, má kreativní ředitel Publicisu Petr Malina jasnou představu. „Baví mě reklama, která má zápletku, drama a samozřejmě i vtip. Nemusí být příliš stylizovaná, lépe kdyţ vychází z reálného ţivota,“ říká kreativec, jenţ se v reklamním byznysu pohybuje prakticky od sametové revoluce. Malina navštěvoval na přelomu osmdesátých a devadesátých let novinařinu na dnešní Fakultě sociálních věd, ale uţ během studia zjistil, ţe se ţurnalistice v profesním ţivotě věnovat nebude. Doporučení od docentky Osvaldové jej na začátku devedesátých let přivedlo do agentury Mark/BBDO. „Pŧvodně jsem měl nastoupit jako account manager, ale na tabulky a výpočty mě nikdy neuţilo. Jako humanitně zaloţený člověk jsem naštěstí začal pracovat v kreativě,“ vysvětluje Malina. V agentuře zaţil sedmiletou éru a na jejích chodbách se potkával třeba s Jakubem Horákem, Pavlem Štrobem nebo Martinem Přikrylem. I muţi mají své dny V devadesátých letech zaţil Malina zřejmě zlaté časy české reklamy a podílel se na řadě kampaní, které zlidověly. „Tehdejší období bylo svobodnější. Zadavatelé toho o konkrétních realizacích tehdy moc nevěděli. Dnes jsou všechny projekty pod drobnohledem klientŧ,“ říká. Během „dřevní doby reklamy“, jak porevoluční období tituluje, byl v agentuře Young & Rubicam u zrodu spotu I muţi mají své dny Fernetu Stock, reklamy na Douwe Egberts s Markem Vašutem či konceptŧ Na co myslíš? a Pravý leţák nespěchá pro pivovar Staropramen. Na spotu Na co myslíš? pro pivovar spolupracoval dokonce s reţisérem Fredrikem Bondem, který se posléze stal světoznámou špičkou v oboru. „Pro Bonda šlo o jednu z prvních zahraniční spolupráci. Dnes by si jeho sluţby mohl český klient dovolit jen stěţí,“ glosuje dnešní pozici několikanásobného drţitele Lva z Cannes. Spoty I muţi mají své dny a Pravý leţák nespěchá zase zvěčnily parodie od tvŧrcŧ České sody. „Velký fór tam nebyl, úspěch stál na silném headlinu,“ říká Malina s tím, ţe je na parodie hrdý. Před dvěma lety zase realizoval v Arc Worldwide charitativní projekt pro bezdomovecké divadlo s názvem Divadno s Oldřichem Kaiserem, reţisérem Janem Chramostou a produkcí Soft Pillow. Od června zodpovídá Petr Malina za kreativu v agentuře Publicis. Chce nabídnout klientŧm kreativní výstupy nejen v rámci velkých zakázek a proaktivně přidanou hodnotu v podobě alternativních komunikačních konceptŧ. Aktuálně má na starosti klienty, jako jsou Garnier, Nestlé, Zentiva, Renault nebo Konto Bariéry. O autorovi| Petr Malina, kreativní ředitel, Publicis Prague Neformální setkání pro zaměstnance stojí dost peněz. Foto popis|

Syrští uprchlíci. EU a Turecko čekají jednání 29.9.2015

euroskop.cz str. 00 Evropa a svět Lucie Priknerová, Euroskop

Závěry zářijové Evropské rady zmiňují Turecko jako zemi, s níţ je potřeba vést dialog na „všech úrovních“. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan 5. října navštíví Brusel. Evropská unie tedy mŧţe začít. Syrští uprchlíci nám berou práci Špatné podmínky v uprchlických táborech v Turecku podle webu Politico motivují migranty k odchodu do Evropy. „Momentálně v Turecku ţije na dva miliony syrských uprchlíkŧ. Drtivá většina nemá legální právo pracovat. Syřané v lepším případě vykonávají méně placenou ilegální práci,“ řekl Emil Souleimanov z Fakulty sociálních věd UK. Je moţné, ţe Brusel bude na Ankaru tlačit, aby umoţnila Syřanŧm legálně pracovat. Podle Souleimanova k tomu bude mít turecká vláda jen malou motivaci. Dŧvodem je nezaměstnanost, která je navíc vyšší ve výbušných provinciích na jihu a jihovýchodě země, obývaných Kurdy. „Přibliţně polovina Turkŧ se jiţ dnes domnívá, ţe syrští uprchlíci jim berou práci… Lze stěţí předpokládat, ţe by Turecko mělo zájem si tyto lidi ponechat, pokud ovšem nedostane velmi významnou finanční podporu ze strany EU“, uvádí Souleimanov. Plné znění zpráv


EU se chce vykoupit penězi Podle serveru Politico chce Evropská unie zvýšit pomoc Turecku aţ na jednu miliardu eur, coţ by znamenalo zdvojnásobení dosavadní částky. Moţná také nabídne podporu pro rozvoj tamní infrastruktury a škol. Aţ 45 procent nových evropských fondŧ jde od roku 2015 do zdravotnického sektoru – např. na akutní péči v hŧře dostupných horských regionech. Ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací se EU podílí na integraci syrských lékařŧ v Turecku. Pomocí evropského programu „Nástroj pro předvstupní asistenci“ je mj. prostřednictvím UNHCR podporována registrace a přístup uprchlíkŧ ze Sýrie ke zdravotní péči (13 milionŧ eur). Evropská unie podporuje i projekt UNICEFu na zlepšení ţivotních podmínek syrských dětí v tureckých uprchlických táborech. Jen za poslední dva roky program takto vydal více neţ 2,5 milionu eur. „Pro EU ale i pro samotnou Českou republiku je typické, ţe se problémy snaţí řešit tím, ţe někam prostě pošle peníze. Tento jednostranný přístup Turecko odmítá,“ řekl Vít Beneš z Ústavu mezinárodních vztahŧ. Turecké zájmy v Sýrii „Turecko poţaduje, aby se EU aktivně podílela na řešení uprchlické krize přijmutím části z těch milionŧ uprchlíkŧ, o které se v současnosti stará Turecko, Jordánsko a Libanon. Turecko také poţaduje aktivnější zapojení Evropy do řešení syrské války, samozřejmě zpŧsobem, který odpovídá turecké představě o řešení konfliktu“, vysvětluje Beneš rozdílný pohled mezi EU a Tureckem. Pro Turecko je dŧleţité vytvoření bezletové zóny nad severní Sýrií, která by vytvořila bezpečnou zónu pro syrské uprchlíky uvnitř Sýrie samotné. Zároveň se Turecko obává, ţe povede k vytvoření autonomní kurdské entity v Sýrii. Ankaře vadí i vyzbrojování Kurdŧ Západem. „V dlouhodobé perspektivě Turecko poţaduje odchod Bašára Asada, který je pro něj hlavním viníkem občanské války v Sýrii a potaţmo i uprchlické krize,“ řekl Beneš. „Dnes se mediální pozornost soustřeďuje na Islámský stát, ten se ale objevuje na scéně aţ v letech 2013-2014. Neměli bychom zapomínat na bombardování syrských měst Aleppo a Homs a na válku, kterou Assadŧv reţim vede proti samotným Syřanŧm – tedy těm kteří se hlásí k sunitské větvi islámu,“ dodal. Mohou Turci zavřít syrskou hranici? V posledních měsících Ankara posiluje kontrolu 400 km dlouhé turecko-syrské hranice. „Prochází rovinatým terénem, takţe ji turecká armáda i pohraničníci dokáţí relativně efektivně kontrolovat. Naopak, turecko-irácká hranice je značně členitá a podstatně hŧře kontrolovatelná,“ vysvětlil Emil Souleimanov. Turecko v létě částečně zavřelo dva zbývající hraniční přechody se Sýrií, protoţe se obávalo zásahu dţihádistŧ Islámského státu do červnových parlamentních voleb. Drtivá většina Syřanŧ se tudíţ nyní dostane na turecké území ilegálně. V minulosti turečtí pohraničníci a vojáci několikrát zahájili palbu na syrské uprchlíky, kteří se snaţili překročit hranici. Zemřelo více neţ 30 lidí. Úplné uzavření hranice si však Turecko nemŧţe dovolit, protoţe je pro uprchlíky ze severní Sýrie první bezpečnou zemí. „Uzavření hranic by bylo nemorální a odporující mezinárodnímu právu, ale i politicky riskantní,“ myslí si Vít Beneš „Řada syrských uprchlíkŧ jsou Kurdové. Mohlo by to dále eskalovat napětí mezi tureckými Kurdy a tureckou vládou,“ uvedl. Větší kontrola u hranic s Řeckem a Bulharskem Více střeţit začínají Turci také pozemní hranicí s EU, která probíhá podél Řecka a Bulharska. Například turečtí řidiči hromadné dopravy mají zákaz vozit uprchlíky blíţe k hranicím s Řeckem. V září 2015 policie v turecké oblasti Edirne rozmístila bariéry, a učinila z oblasti 15 kilometrŧ od hranic pro uprchlíky zakázanou zónu.



Více střeţena je také turecko-bulharská hranice, která měří 260 kilometrŧ. Na třiceti kilometrech je nyní ostnatý drát. Bulharsko, které je členem unie, ale nikoli Schengenu, poslalo k ochraně hranic dalších 1000 policistŧ. Hlavní trasou uprchlíkŧ a pašerákŧ lidí se tak stává pobřeţí Turecka, odkud se po moři mohou dostat do Řecka.

URL| https://www.euroskop.cz/9005/26342/clanek/syrsti-uprchlici-eu-a-turecko-cekaji-jednani/



Přehled zpráv. Paměť můžeme trénovat. Přečtěte si, které techniky jsou nejlepší tnbiz.cz ~ str. 00 ~ TN.cz

Recommend Documents