Přehled údajů SBA 2014

CS

Podniky a průmysl

Přehled údajů SBA 2014 ČESKÁ REPUBLIKA

Ve zkratce Politika České republiky týkající se malých a středních podniků je v poslední době pragmatická a selektivní a klade velký důraz na rozvoj dovedností a inovací a posílení zadávání veřejných zakázek. Očekává se, že rozvoj dovedností a inovací povede z dlouhodobého hlediska k podpoře konkurenceschopnosti země, přičemž posílení zadávání veřejných zakázek má jednoznačně zajistit snáze dosažitelný cíl, tj. usnadní využití prostředků z EU. Kromě toho probíhaly přípravy nových iniciativ, jejichž cílem je zlepšit přístup k financování, což je jasnou reakcí na v současnosti nejpalčivější potřeby podniků. Nicméně existuje řada oblastí politiky týkající se malých a středních podniků, kde je zapotřebí přijmout opatření a kde výkonnost České republiky zaostává za evropským průměrem. Ačkoliv toto tvrzení platí především pro pružně reagující správu a internacionalizaci, vykazují v roce 2013 přibližně průměrnou výkonnost i všechny ostatní oblasti. Tím se částečně vysvětluje, proč je výkonnost českých malých a středních podniků stále nízká. Přidaná hodnota malých a středních podniků v roce 2013 byla téměř o 11 % nižší než v roce 2008. Mikropodniků bylo sice více, než je průměr EU, ale byly mnohem méně produktivní. Celkově je možno říci, že profil SBA České republiky má určité silné stránky, ale také značné slabiny. Je stále jasnější, že má-li Česká republika udržet krok se stále se zvyšujícím průměrem EU, je třeba nyní provést alespoň určitou „údržbu“ i v oblastech, jejichž výkonnost dosahuje průměru EU.

O přehledech údajů SBA1 Iniciativa „Small Business Act“ pro Evropu (SBA) je stěžejní iniciativou EU v oblasti politiky podpory malých a středních podniků (MSP). Zahrnuje soubor politických opatření, která jsou organizačně rozdělena na základě deseti zásad: od „podnikání“ přes „pružně reagující správu“ až po „internacionalizaci“. Výsledkem přezkumu SBA v roce 2011 byla výzva ke zlepšení monitorování za účelem zdokonalení správy v této oblasti. Přehledy údajů SBA se vydávají každoročně a jejich cílem je zlepšit porozumění současným vývojovým tendencím a vnitrostátním politikám ovlivňujícím malé a střední podniky. Enterprise and Industry

1. Malé a střední podniky v České republice – základní údaje Počet podniků Česká republika

EU–28

Počet zam ěstnanců Česká republika EU–28

Přidaná hodnota Česká republika

EU–28

Počet

Podíl

Podíl

Počet

Podíl

Podíl

v m iliardách EUR

Podíl

Podíl

Mikropodniky

968 998

96.1%

92.4%

1 132 769

32.1%

29.1%

16

19.8%

21.6%

Malé podniky

31 850

3.2%

6.4%

637 865

18.1%

20.6%

12

14.5%

18.2% 18.3%

Střední podniky MSP Velké podniky Celkem

6 273

0.6%

1.0%

654 056

18.6%

17.2%

16

19.9%

1 007 121

99.9%

99.8%

2 424 690

68.8%

66.9%

45

54.1%

58.1%

1 406

0.1%

0.2%

1 100 327

31.2%

33.1%

38

45.9%

41.9%

1 008 527

100.0%

3 525 017 100.0% 83 100.0% 100.0% 100.0% 100.0% Tyto odhady za rok 2013 sestavila společnost DIW Econ na základě údajů za období let 2008–2011 z databáze strukturální statistiky podnikání (Eurostat). Tyto údaje se týkají „podnikové ekonomiky“, jež zahrnuje průmysl, stavebnictví, obchod a služby (NACE Rev. 2, oddíly B až J, L, M a N), nejsou zde však uvedeny údaje o podnicích v odvětví zemědělství, lesnictví, rybářství nebo o podnicích v odvětvích převážně netržních služeb, jako je vzdělávání a zdraví. Výhoda použití údajů Eurostatu spočívá v tom, že jeho statistiky jsou harmonizované a porovnatelné napříč jednotlivými zeměmi. Nevýhodou je naopak to, že se u některých zemí mohou tyto údaje lišit od údajů, jež zveřejňují jejich vnitrostátní orgány.

Malé a střední podniky jsou v české podnikové ekonomice asi stejně významné jako v EU jako celku. Vytvářejí 54 % přidané hodnoty (méně než průměr EU, který dosahuje hodnoty 58 %) a zajišťují 69 % všech pracovních míst (o něco více než průměrných 67 % v EU). Mikropodniky jsou v české ekonomice ještě běžnější než v EU (96 % oproti 92 %). Vytváří 20 % přidané hodnoty (v EU: 22 %) a zajišťují 32 % zaměstnanosti (v EU: 29 %).

zlepšení i Souhrnný podnikatelský indikátor důvěry, který měří Český statistický úřad. Výkonnost českých malých a středních podniků je nicméně nadále nízká. Přidaná hodnota malých a středních podniků byla v roce 2013 skoro o 11 % nižší než táž hodnota v roce 2008, zatímco přidaná hodnota velkých podniků byla ve srovnání s úrovní v roce 2008 nižší asi o 2 %.

Většina českých malých a středních podniků působí v odvětví služeb (40 %), dále ve velkoobchodě a maloobchodě (25 %), výrobě (18 %) a stavebnictví (17 %). V odvětví služeb se pak vytváří největší podíl přidané hodnoty (37 %) a zaměstnanosti (33 %). Výroba vytváří 30 % přidané hodnoty malých a středních podniků a zajišťuje 29 % pracovních míst v rámci malých a středních podniků. Oba tyto údaje (tj. počet pracovních míst a přidaná hodnota malých a středních podniků v odvětví výroby) jsou asi 50 % nad evropským průměrem.

Míra zaměstnanosti v malých a středních podnicích vykazuje značnou míru stability a odolnosti. Od roku 2009 se mírně zvýšila (+1 %), ačkoliv toto zvýšení nepostačuje k dosažení předkrizových úrovní. V roce 2013 byla o 2 % nižší než v roce 2008. Volatilitu zaměstnanosti ve velkých firmách lze nejlépe doložit skutečností, že v roce 2013 byla stále o 7 % pod úrovní z roku 2008, ačkoliv v období mezi lety 2009 a 2013 vzrostla o významných 6 %. Malé a střední podniky se jasně odlišily od velkých podniků, byť se tak stalo za cenu snižující se produktivity práce, a prokázaly mimořádnou oddanost své pracovní síle.

Českou republiku postihla v roce 2009 hospodářská krize. Následné oživení, které trvalo dva roky, bylo pouze mírné a v roce 2012 se české hospodářství opět vrátilo do recese. Na konci roku 2013 dosáhla 2 nezaměstnanost historického maxima 8,2 % , což ve spojení se škrty ve vládních výdajích bolestivě zasáhlo domácí poptávku. V posledním čtvrtletí roku 2013 se objevily první známky nového oživení a bylo 3 dosaženo růstu 0,8 % . S ohledem na tento vývoj začal v posledních měsících roku 2013 vykazovat jisté

Tento vývoj je patrný i na úrovni jednotlivých odvětví. Detailní pohled na odvětví výroby ukazuje, že malé a střední podniky zaznamenaly během krize v letech 2008–2009 značný úbytek přidané hodnoty (−15 %) a poté pouze malé zotavení (2009 až 2013: +4 %). Velké společnosti si vedly mnohem lépe, jejich růst přidané hodnoty v období od roku 2008 do roku 2013 dosáhl 8 %. To lze vysvětlit strukturou českého výrobního průmyslu, mezi jehož významná odvětví patří výroba motorových vozidel, přípojných vozidel

Přehled údajů SBA 2014 — Česká republika

2

a návěsů a elektrického zařízení. Tato odvětví jsou výrazně orientovaná na vývoz a mají v nich převahu velké společnosti. Malé a střední podniky zabývající se výrobou nalézají značnou část odbytiště pro své výrobky na místním trhu, a proto jsou zasaženy malou domácí poptávkou a úspornými opatřeními ve veřejných rozpočtech. Velký pokles ve stavebnictví zasáhl jak malé a střední podniky, tak velké firmy. Mezi roky 2008 a 2013 poklesla přidaná hodnota malých a středních podniků o 32 % a zaměstnanost o 6 %, přičemž tytéž hodnoty u velkých společností klesly o 12 %, respektive 19 %. Tomuto dramatickému poklesu předcházelo období silného růstu v letech před rokem 2008. Pokles byl zčásti způsoben slabou domácí poptávkou (jak na straně veřejných, tak soukromých zákazníků) a výzvami spojenými s veřejnými zakázkami, které představují velkou zátěž a jsou složité. Je obtížné popsat poslední tendence v demografii českých malých a středních podniků, neboť údaje společností jsou vykazovány odděleně od osob samostatně výdělečně činných (tzv. soukromých podnikatelů) a v roce 2013 se změnila metodika pro vykazování údajů týkajících se osob samostatně výdělečně činných.

společností i společností, jejichž činnost byla ukončena, je od roku 2009 relativně stabilní. Současně však zahajuje podnikání stále méně lidí. To může být důsledkem politik, jejichž cílem je omezit zavedenou praxi zaměstnávání formou externího zajištění služeb nebo činností (které vyžaduje, aby si zaměstnanec založil podnik), jež vede ke snížení mzdových nákladů. Čeští podnikatelé očekávají, že v roce 2014 dojde v ekonomice k mírnému růstu. Malé a střední podniky, které působí v oblasti nových technologií nebo které jsou napojeny na aplikovaný výzkum, očekávají, že dosáhnou vyššího obratu, zatímco malé a střední podniky, které uspokojují domácí poptávku, čekají období stagnace. Společnosti, které vyváží, očekávají mírný růst, částečně i díky nedávnému oslabení české koruny vůči euru. Podniky také očekávají, že bude uplatňována méně restriktivní fiskální politika, což by mělo pomoci podpořit růst. To se týká zejména odvětví stavebnictví, které bylo v minulých letech značně postiženo. Kromě toho může zlepšení důvěry spotřebitelů vést k jejich vyšším výdajům. Dobrou zprávou je i oživení poptávky v některých zemích EU, zejména pak dobrý stav německé ekonomiky, která je pro české vývozce významným trhem.

Počet společností od roku 2009 setrvale roste a v roce 2013 byl zaznamenán čistý roční nárůst o 12 342 společností. Počet nově vzniklých


3

Vývojové tendence MSP v České republice4


4

2. Profil SBA České republiky5 příkladem může být zlepšení v oblasti nabízení druhých šancí, kde z nedávných údajů vysvítá, že doba potřebná na vyřízení platební neschopnosti klesla ze tří let na dva roky. V roce 2013 provedla vláda politická opatření, která se týkala pěti z 10 oblastí politiky SBA. Tato opatření se zaměřovala především na zlepšení provádění zásady „zelenou malým a středním podnikům“, zlepšení přístupu k financování a především na dovednosti a inovace. Podporu dovednostem a inovacím lze hodnotit kladně, neboť pravděpodobně přispěje k vytvoření dlouhodobé konkurenční výhody. Některá další opatření byla zacílena na pružně reagující správu a internacionalizaci.

Profil SBA České republiky je smíšený. Země si vede dobře v oblasti státní pomoci a veřejných zakázek a také v oblasti dovedností a inovací. Česká veřejná správa je však i nadále velmi pomalá a představuje velkou zátěž, což brání vzniku obchodních příležitostí a má negativní vedlejší účinky v jiných oblastech. Pro české malé a střední podniky je tak například poměrně obtížné obchodovat přes hranice jak na jednotném trhu, tak za hranicemi EU, a to zejména kvůli nepříznivým dovozním a vývozním postupům České republiky. Ve většině ostatních oblastí SBA bylo dosaženo průměrných výsledků. Celkově se dá říci, že pokrok při provádění iniciativy SBA byl mírný. V průběhu roku 2013 se projevilo několik zlepšení, jež byla způsobena opatřeními zavedenými v dřívějších letech. Nejnázornějším


Zlepšení se v budoucnosti očekávají od Koncepce podpory malých a středních podniků na období let 2014–2020, ačkoliv tato strategie se patrně věnuje zejména oblastem financování, dovedností a inovací. Toto zaměření může představovat riziko v tom smyslu, že jiné oblasti SBA nebudou s to držet krok s vývojem v jiných členských státech EU. Zavedení nového občanského zákoníku, zákona o obchodních korporacích a zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob – přičemž všechny tyto zákony jsou obecně v souladu s cíli iniciativy SBA – zvyšují očekávání ohledně směru, jímž se bude provádění iniciativy SBA v budoucnu ubírat, i ohledně rychlosti jejího provádění. Kromě toho mají zúčastněné strany za to, že český zmocněnec pro malé a střední podniky je stále aktivnější a že úloha, již zmocněnec zastává, je stále významnější.

5

Výkonnost České republiky v oblasti SBA: současný stav a vývoj mezi lety 2008 a 20146

Zásada „zelenou malým a středním podnikům“ V blízké budoucnosti se očekává, že se projeví pozitivní vliv několika nedávných iniciativ na situaci malých a středních podniků. Největšího pokroku by mělo být nejspíše dosaženo prostřednictvím naplňování Koncepce podpory malých a středních podniků na období let 2014–2020, jež byla představena v roce 2012. Vláda by měla zajistit, že bude systematicky dosahováno výsledků v průběhu celého období, a nikoliv pouze na konci. Dalšími významnými opatřeními pro malé a střední podniky jsou také nový občanský zákoník, zákon o obchodních korporacích a zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, které snad přispějí ke snížení administrativní zátěže a usnadní zahájení podnikání. Naproti tomu hlavní překážkou pro růst podniků je i nadále neuspokojivý výkon veřejné správy. Až dosud nebylo v této oblasti podniknuto dost, aby se situace v souladu s tendencemi jinde v Evropě zlepšila. Od roku 2007 je u všech legislativních návrhů vypracovaných vládou povinně prováděno hodnocení dopadů regulace. To se týká také provedených evropských právních předpisů, nicméně legislativní návrhy pocházející z jiných zdrojů (např. parlamentní iniciativy) tímto hodnocením neprochází. Test malých a středních podniků jako takový se v České republice neprovádí, ale hodnocení dopadů regulace by mělo jasně prokázat, že byly posouzeny možné dopady včetně možných nepřiměřených dopadů na malé a střední podniky. Zúčastněné strany v oblasti malých a středních podniků udávají, že jsou poměrně spokojeny se způsobem, jímž je zohledňována jejich zpětná vazba. Přehled údajů SBA 2014 — Česká republika

6

Podnikání Rozdíl oproti průměru EU (měřeno ve směrodatných odchylkách, průměr EU=0) Počáteční fáze podnikatelské činnosti (v %); 2013; Česká republika: 7.3; Prům. EU: 8 Počáteční fáze podnikatelské činnosti žen podnikatelek (v %); 2013; Česká republika: 4; Prům. EU: 6 Míra vlastnictví zavedených podniků (v %); 2013; Česká republika: 5.3; Prům. EU: 6.4 Příležitosti jako určující faktor podnikání (v %); 2013; Česká republika: 60.3; Prům. EU: 47

Záměr podnikat (procento dospělých lidí, kteří mají v úmyslu do tří let zahájit podnikání); 2013; Česká republika: 13.7; Prům. EU: 13.5 Míra, s níž školní vzdělávání pomáhá rozvíjet podnikatelské postoje; 2012; Česká republika: 63; Prům. EU: 50 Podnikání je žádoucí volba povolání (v %); 2006; Česká republika: 65; Prům. EU: 56.9 Úspěšní podnikatelé požívají ve společnosti vysoký status (v %); 2013; Česká republika: 47.8; Prům. EU: 65.5 Pozornost sdělovacích prostředků věnovaná podnikání (v %); 2006; Česká republika: 63; Prům. EU: 49

-2.0

-1.5

-1.0

-0.5

0.0

0.5

1.0

1.5

2.0

Poznámka: Horizontální sloupce orientované doprava znázorňují výkon nad průměrem EU a horizontální sloupce orientované doleva výkon slabší.

Celková výkonnost České republiky v oblasti podnikání je na úrovni průměru EU. Podnikání považují za žádoucí volbu povolání téměř dvě třetiny obyvatel (oproti 50 % průměru EU-28) a podnikatelské činnosti, jejichž určujícím faktorem jsou příležitosti, jsou značně rozšířenější než v Evropě jako celku. Školní osnovy sehrávají při formování postojů k podnikání významnější úlohu než v jiných zemích EU. Kromě toho je zaměření pozornosti sdělovacích prostředků na podnikání značně vyšší, než je evropský průměr.

Vzhledem k tomuto pozadí je překvapivé, že úspěšní podnikatelé požívají v české společnosti nižší status, než by průměrně požívali v EU.

Ačkoliv se má za to, že prostředí k podnikání je značně vstřícné, nejsou zde potenciální ani mladí podnikatelé častějším jevem než jinde v Evropě. Lidé, kteří chtějí zahájit podnikání nebo se zapojili do počátečních fází podnikatelské činnosti, představují ve společnosti zhruba týž podíl jako v EU-28. Žen, které se zapojily do počátečních fází podnikatelské činnosti, je v České republice méně, než je evropský průměr.


7

Druhá šance Rozdíl oproti průměru EU (měřeno ve směrodatných odchylkách, průměr EU=0) Doba potřebná k vyřízení platební neschopnosti (v letech); 2014; Česká republika: 2.1; Prům. EU: 2 Náklady na vyřízení platební neschopnosti (náklady na pohledávky jako % dlužníkova majetku); 2014; Česká republika: 17; Prům. EU: 10.29 Míra podpory pro nabízení druhé šance (v %); 2012; Česká republika: 78; Prům. EU: 82 Míra strachu z neúspěchu (v %); 2013; Česká republika: 35.8; Prům. EU: 39.8

-2.0

-1.5

-1.0

-0.5

0.0

0.5

1.0

1.5

2.0


Podnikatelé, kteří chtěli dostat druhou šanci poté, co jejich první podnik neuspěl, i nadále čelí v České republice přísnějším podmínkám než ve zbytku EU. Pozitivní však je, že bylo dosaženo značného pokroku, pokud jde o zkrácení doby, která je nezbytná pro vyřízení platební neschopnosti. Tato doba se zkrátila ze 3,2 roku v roce 2012 na 2,1 roku. To je pravděpodobně důsledkem schválení významné novely insolvenčního zákona (č. 182/2006 Sb.) z roku 2012, jejímž cílem bylo usnadnit poctivým podnikatelům dostat druhou šanci. Nicméně náklady na ukončení podnikání (17 % majetku) se od roku 2012 nezměnily a jsou i nadále nad průměrem EU (10 %). Míra podpory obyvatel, pokud jde o poskytování druhé šance poctivým podnikatelům, zůstává beze změny 78%, přičemž evropský průměr


je 82 %. Ačkoliv je míra veřejné podpory poměrně vysoká, zúčastněné strany udávají, že v praxi je dostat druhou šanci velice obtížné a že neúspěch je automaticky spojován s nepoctivostí. Češi se neúspěchu bojí v průměru méně než Evropané. Tento statistický údaj nejspíše souvisí s průměrnou výkonností několika ukazatelů, které jsou popsány v oddíle výše – zejména s mírou podpory, s níž školní vzdělávání pomáhá formovat postoje k podnikání. V této oblasti nebyla v roce 2013 a v prvním čtvrtletí roku 2014 oznámena či provedena žádná významná politická opatření.

8

Pružně reagující správa Rozdíl oproti průměru EU (měřeno ve směrodatných odchylkách, průměr EU=0) Doba potřebná k zahájení podnikání (v kalendářních dnech); 2013; Česká republika: 15; Prům. EU: 4.2 Náklady na zahájení podnikání (v EUR); 2013; Česká republika: 402; Prům. EU: 318 Minimální splacený kapitál (v % příjmu na obyvatele); 2014; Česká republika: 29.5; Prům. EU: 10.42

Doba potřebná k převodu majetku (v kalendářních dnech); 2014; Česká republika: 24; Prům. EU: 27.7 Náklady na převod majetku (v % hodnoty majetku); 2014; Česká republika: 4; Prům. EU: 4.7

Počet daňových plateb za rok; 2014; Česká republika: 8; Prům. EU: 12.54 Doba potřebná ke splnění daňových povinností (v hodinách za rok); 2014; Česká republika: 413; Prům. EU: 192.57 Náklady na vymáhání smluv (v % pohledávek); 2014; Česká republika: 33; Prům. EU: 21.49 Rychle se měnící právní předpisy a politiky jsou pro podnikání problém (% respondentů, kteří s tvrzením souhlasí); 2013; Česká republika: 75; Prům. EU: 70 Složitost správních řízení je pro podnikání problém (% respondentů, kteří s tvrzením souhlasí); 2013; Česká republika: 67; Prům. EU: 63 MSP, které komunikují s veřejnými orgány online (v %); 2013; Česká republika: 93.43; Prům. EU: 87.58 Systémy licencí a povolení (1 = nejméně složité, 26 = nejvíce složité); 2011; Česká republika: 4; Prům. EU: 15.77 Zátěž regulačních předpisů vlády (1 = velká zátěž, 7 = žádná zátěž); 2013; Česká republika: 2.6; Prům. EU: 3.2

-2.0

-1.5

-1.0

-0.5

0.0

0.5

1.0

1.5

2.0


V oblasti pružně reagující správy se Česká republika umísťuje pod průměrem EU. Tato oblast je Achillovou patou země – jedná se o oblast SBA, v níž se výsledky nejvíce odchylují od evropského průměru. Regulační opatření přijatá vládou jsou i nadále vnímána jako více zatěžující než v jiných zemích EU.

musejí provést více plateb (12,5), ale investují do nich jen polovinu času (193 hodin). Ukazuje se, že i vymáhání smluv je v České republice poměrně složité. Náklady na vymáhání dosahují jedné třetiny hodnoty pohledávky ve srovnání s jednou pětinou, což je výše nákladů v EU jako celku.

Méně příznivé jsou ve srovnání se zbytkem Evropy například již podmínky pro zakládání podniků. Trvá to déle (15 dní oproti 4) a stojí více (402 EUR oproti 318). Minimální požadavky na výši kapitálu byly až donedávna mnohem přísnější než v EU jako celku – v poměru k příjmům na jednoho obyvatele byly třikrát vyšší. Ačkoliv se tímto problémem zabývá nový zákon o obchodních korporacích, kterým je snížen minimální kapitál potřebný k založení podniku na 1 CZK, není tato změna dosud zachycena ve statistikách.

Tři ze čtyř respondentů se domnívají, že při podnikání je problém udržet krok s rychlostí změn právních předpisů, což je o něco více než průměr EU. Dále dva ze tří dotázaných se domnívají, že problém pro podnikání představuje i složitost správních postupů. Celkově se dá říci, že legislativní a správní zátěž je v České republice asi víceméně srovnatelná s průměrem EU, ale poměr dotázaných, kteří tuto zátěž považují za problém pro podnikání, poukazuje na to, že existuje prostor ke zlepšování.

Právě příznivá není ve všech případech ani administrativní stránka provozování zavedeného podniku. Ačkoliv podniky musejí provést ročně pouze osm daňových plateb, tento postup zabere ohromujících 413 hodin. Podniky v EU v průměru

Převod majetku vyžaduje 24 dní a 4 % hodnoty majetku, což je zátěž v podstatě odpovídající průměru.


Nejlepších výsledků se dosahuje v oblasti licencí. Správní povolení jsou totiž vyžadována méně častěji, 9

než je průměr EU. Kromě toho české malé a střední podniky více komunikují s orgány online než jejich protějšky z EU. K 31.12.2013 pozbyl účinnosti „Zákon č. 513/1992 Sb. ze dne 5. listopadu 2012 – Obchodní zákoník“ a byl nahrazen Zákonem č. 90/2012 Sb. ze dne 25. ledna

2012 o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), který vešel v účinnost 1. ledna 2014. Ten např. v § 142 přináší změnu ve výši minimálního základního kapitálu k založení s.r.o. na 1 Kč.

Státní podpora a veřejné zakázky Rozdíl oproti průměru EU (měřeno ve směrodatných odchylkách, průměr EU=0) Podíl MSP na celkové hodnotě zadaných veřejných zakázek (v %); 2013; Česká republika: 35; Prům. EU: 29 Podíl podniků účastnících se veřejných zadávacích řízení (v %); 2013; Česká republika: 66; Prům. EU: 37 Průměrné zpoždění plateb od veřejných orgánů (ve dnech); 2013; Česká republika: 15; Prům. EU: 28.05 Podíl podniků, které předkládají nabídky ve veřejném elektronickém systému zadávacího řízení (elektronické zadávání zakázek) (v %); 2013; Česká republika: 19.12; Prům. EU: 12.85

-2.0

-1.5

-1.0

-0.5

0.0

0.5

1.0

1.5

2.0


V této oblasti SBA dosáhla Česká republika v roce 2013 nejlepších výsledků a byl zaznamenán rychlý pokrok, ačkoliv investoři očekávaly ještě více. Těchto výsledků bylo s velkou mírou pravděpodobnosti dosaženo díky přijetí novely zákona o veřejných zakázkách, která nabyla účinnosti v dubnu 2012 s cílem zjednodušit a zprůhlednit zadávací řízení. Navzdory dobré výkonnosti ukazatelů však neoficiální důkazy poukazují na zátěžující charakter této nové novely zákona,. Novela zákona, která byla mimo jiné zaměřena na předcházení podvodům, v praxi často vede k příliš přísným a zdlouhavým postupům při zadávání veřejných zakázek.

V této oblasti nebyla oznámena ani provedena žádná významná politická opatření.

Všechny ukazatele vykazují uspokojivou výkonnost a tři ze čtyř jsou jasně nad evropským průměrem. Účast na veřejných zakázkách je mezi českými podniky skoro dvakrát rozšířenější než v průměru mezi společnostmi EU a značně větší podíl českých společností používá nástroj pro elektronické zadávání veřejných zakázek. Kromě toho uspělo a vyhrálo ve veřejných soutěžích větší procento českých malých a středních podniků než v EU (35 % oproti 29 %). Průměrná délka opoždění plateb ze strany orgánů veřejné správy byla o polovinu kratší než v EU jako celku. Přehled údajů SBA 2014 — Česká republika

10

Přístup k financím Rozdíl oproti průměru EU (měřeno ve směrodatných odchylkách, průměr EU=0) Odmítnuté žádosti o úvěr a nepřijatelné nabídky úvěru (v % žádostí MSP o úvěr); 2013; Česká republika: 17.6; Prům. EU: 14.4 Přístup k veřejné finanční podpoře včetně záruk (% respondentů, kteří uvedli, že se zhoršuje); 2013; Česká republika: 12.2; Prům. EU: 17.3 Ochota bank poskytnout úvěr (% respondentů, kteří uvedli, že se snižuje); 2013; Česká republika: 9.1; Prům. EU: 24.6 Náklady na malé úvěry v porovnání s velkými (v %); 2013; Česká republika: 34.74; Prům. EU: 23.82

Celková doba čekání na platbu (ve dnech); 2013; Česká republika: 39.67; Prům. EU: 50.76 Ztráty z ohrožených pohledávek (v % z celkového obratu); 2013; Česká republika: 3.3; Prům. EU: 3.83 Investice rizikového kapitálu (v % HDP); 2012; Česká republika: 0; Prům. EU: 0.04 Index ochrany práv předpisy (0−10); 2014; Česká republika: 6; Prům. EU: 6.82

-2.0

-1.5

-1.0

-0.5

0.0

0.5

1.0

1.5

2.0


Celková výkonnost České republiky v této oblasti odpovídá průměru EU, ačkoliv některé ukazatele se s průměrem neshodují. Ochota bank poskytnout financování je vysoká, ale má i svou slabou stránku. Úvěry malým a středním podnikům jsou drahé, podniky musí platit vyšší úroky, než je průměr EU. Míra odmítnutých žádostí o úvěr zhruba odpovídá evropskému průměru, avšak přístup k veřejné finanční podpoře (včetně záruk) je nadprůměrný. Platební morálka je také celkem pozitivní, na platbu se v průměru čeká 40 dní. Na druhou stranu však míra investic rizikového kapitálu je o něco nižší než průměr EU. Vláda v roce 2013 pokračovala v provádění několika politických iniciativ zaměřených na přístup k financím. Hlavním zdrojem podpory malých a středních podniků byl Operační program Podnikání a inovace. Bylo vyhlášeno několik nových výzev v těchto programech: Rozvoj, Inovace – Inovační projekt, ICT a strategické služby, CzechEkoSystem a CzechAccelerator. Na konci období podpory ze strukturálních fondů EU v letech 2007–2013 mohly společnosti tudíž získat dodatečné financování na pořízení nových technologií, zlepšení výroby, inovaci výrobků a Přehled údajů SBA 2014 — Česká republika

postupů a rozvoj informačních a komunikačních technologií. Inovativní malé a střední podniky mohly také získat přístup k podpoře pronikání na rozvinuté zahraniční trhy ve formě konzultačních služeb zaměřených primárně na rozvíjení řídicích zkušeností a zlepšování dovedností v oblasti uvádění na trh. Vláda poskytla příjemcům v rámci těchto programů celkem 8,6 miliardy CZK. S cílem posílit přístup malých a středních podniků k různým zdrojům financování byla na celostátní úrovni zahájena či zopakována opatření, mezi něž patří program Inostart, Revit, Záruka a Restart 2013. V rámci programu Inostart (spolufinancovaného z prostředků Programu česko-švýcarské spolupráce) byly poskytovány komerční úvěry zaručené státem vlastněnou Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou, které byly doplněny o konzultační služby mladým a inovativním podnikatelům vlastnícím malé podniky, jejichž činnost se zaměřuje zejména na rozvoj podnikání a inovace. Cílem programu Revit bylo pomoci oživit a rozvíjet podnikatelské činnosti v České republice usnadněním přístupu k úvěrům pro začínající a malé podniky za účelem zvýšení zaměstnanosti. Činnost v rámci programu Záruka, který byl v minulosti velmi oblíbený jako podpůrný nástroj pro 11

získávání bankovních úvěrů na projekty financování, probíhala i nadále a program byl zdokonalen: podnikatelé (zařazení do třídy malých a středních podniků s nejvýše 50 zaměstnanci) jsou způsobilí pro získání záruk na krytí investic nebo bankovních úvěrů

na provozní kapitál (až do výše 5 milionů CZK po dobu nepřesahující šest let). Program Restart 2013 se pak zaměřil na obnovení podnikatelské činnosti po záplavách, které zemi postihly v roce 2013.

Jednotný trh Rozdíl oproti průměru EU (měřeno ve směrodatných odchylkách, průměr EU=0) MSP vyvážející zboží do EU (v % MSP v odvětví); 2011; Česká republika: 8.61; Prům. EU: 13.89 MSP dovážející zboží z EU (v % MSP v odvětví); 2011; Česká republika: 8.51; Prům. EU: 17.47 Veřejné zakázky, které MSP získaly v zahraničí (v % celkové hodnoty smluv na veřejné zakázky); 2013; Česká republika: 7.1; Prům. EU: 2.6 Počet směrnic týkajících se jednotného trhu, které dosud nebyly provedeny; 2013; Česká republika: 5; Prům. EU: 8.69 Průměrná doba zpoždění v provádění směrnic (v měsících); 2013; Česká republika: 4.9; Prům. EU: 8 Počet probíhajících řízení o nesplnění povinnosti; 2013; Česká republika: 24; Prům. EU: 30

-2.0

-1.5

-1.0

-0.5

0.0

0.5

1.0

1.5

2.0


Celková výkonnost České republiky v této oblasti odpovídá průměru EU. České malé a střední podniky obchodují na jednotném trhu o něco méně než jejich protějšky z EU, ale jsou aktivní a úspěšné při získávání smluv na veřejné zakázky v zahraničí. V zemi jsou dobře zavedené legislativní postupy, zejména pro přijímání právních předpisů EU. V této oblasti Česká republika vykazuje lepší výsledky než


evropský průměr. Počet směrnic v oblasti jednotného trhu i průměrná doba zpoždění při jejich provádění je značně menší než průměrná hodnota, jíž dosahuje EU-28. Kromě toho je proti České republice vedeno méně řízení o nesplnění povinnosti než proti jiným zemím EU. V této oblasti nebyla oznámena ani provedena žádná významná politická opatření.

12

Dovednosti a inovace Rozdíl oproti průměru EU (měřeno ve směrodatných odchylkách, průměr EU=0) Podíl MSP, které zavádějí inovace výrobků či postupů; 2010; Česká republika: 33.01; Prům. EU: 38.44 Podíl MSP, které zavádějí marketingové či organizační inovace; 2010; Česká republika: 41.12; Prům. EU: 40.3 Podíl MSP, v nichž dochází k interním inovacím; 2010; Česká republika: 27.21; Prům. EU: 31.83

Podíl inovativních MSP, které spolupracují s jinými subjekty; 2010; Česká republika: 10.26; Prům. EU: 11.69 Prodej inovací nových na trhu a nových pro firmu (v % obratu); 2010; Česká republika: 15.25; Prům. EU: 14.37 Podíl MSP prodávajících online; 2013; Česká republika: 25.11; Prům. EU: 13.87 Podíl MSP nakupujících online; 2013; Česká republika: 45.42; Prům. EU: 26.31 Obrat z elektronického obchodování; 2013; Česká republika: 25.75; Prům. EU: 13.98 Podíl všech podniků, které zajišťují svým zaměstnancům odbornou přípravu; 2010; Česká republika: 72; Prům. EU: 66

-2.0

-1.5

-1.0

-0.5

0.0

0.5

1.0

1.5

2.0


V této oblasti dosahuje Česká republika svého druhého nejlepšího výsledku. Je to z velké části zapříčiněno tím, že mnoho českých malých a středních podniků využilo příležitostí, které skýtá podnikání na internetu. Podíl malých podniků, které prodávají po internetu, činí 82 %, a podíl podniků, které na internetu nakupují, 73 %, což je více, než je evropský průměr. Podíl obratu z prodeje na internetu dosahuje 84 %, což je také nadprůměrná hodnota. Pokud jde o inovace, výkonnost malých českých podniků je průměrná. České malé a střední podniky se zapojují do činností souvisejících s inovacemi více či méně stejnou měrou jako jejich evropské protějšky. Většina ukazatelů v této oblasti se příliš neliší od průměrných hodnot EU. Totéž platí pro míru spolupráce mezi inovativními malými a středními podniky a podíl prodejů generovaných inovativními produkty. Pokud jde o politiku v této oblasti, v roce 2013 byly zavedeny dva nové programy: Epsilon a Gama. V rámci obou programů je nabízena podpora pro uvádění výsledků výzkumu na trh a oba programy jsou navrženy s cílem podporovat spolupráci mezi malými a středními podniky a aplikovaným výzkumem.

týkajících se rozvoje obchodního podnikání malých a středních podniků, použití podnikatelského plánu a jeho uplatnění v praxi (pomocí Rozvojového plánu) a dovedností v oblasti uvádění výrobků na trh a v oblasti řízení. Činnost programu ICT a strategické služby byla prodloužena prostřednictvím třetí výzvy k předkládání žádostí. Nabízí podporu pro 1) tvorbu nových řešení a aplikací IS/IKT; 2) vytváření a rozvoj center sdílených služeb se silným mezinárodním zaměřením a datových center; a 3) zakládání a rozvoj center oprav high-tech výrobků a technologií. Technologická agentura České republiky i nadále spravuje program Centra kompetence (prostřednictvím druhé veřejné soutěže), jehož cílem je vytvoření a provoz center výzkumu, vývoje a inovací. Rovněž byla prodloužena daňová pobídka v oblasti výzkumu a vývoje, která od 1. ledna 2014 umožňuje podnikům externě zajistit výzkumné činnosti u veřejných výzkumných institucí.

Probíhá několik iniciativ z předchozích let. Cílem programu CzechEkoSystem je posílení dovedností Přehled údajů SBA 2014 — Česká republika

13

Životní prostředí Rozdíl oproti průměru EU (měřeno ve směrodatných odchylkách, průměr EU=0) Podíl MSP, jež podnikly kroky v oblasti účinného využívání zdrojů; 2013; Česká republika: 93; Prům. EU: 95 Podíl MSP, jež pro své kroky v oblasti účinného využívání zdrojů využily opatření v oblasti veřejné podpory; 2013; Česká republika: 52; Prům. EU: 35 Podíl MSP, které nabízejí zelené výrobky a služby; 2013; Česká republika: 22; Prům. EU: 26 Podíl MSP, na jejichž obratu se zelené výrobky a služby podílejí více než 50 %; 2013; Česká republika: 16; Prům. EU: 22 Podíl MSP, které pro výrobu svých zelených výrobků využily opatření v oblasti veřejné podpory; 2013; Česká republika: 40; Prům. EU: 26

-2.0

-1.5

-1.0

-0.5

0.0

0.5

1.0

1.5

2.0


V této kategorii odpovídá výkonnost České republiky průměru EU, ačkoliv jednotlivé ukazatele vykazují různou výkonnost. Opatření veřejné správy na podporu malých a středních podniků při výrobě zelených výrobků a při jejich snahách o účinné využívání zdrojů využívá v přepočtu více malých a středních podniků, než je průměr EU. Avšak navzdory tomu je podíl malých a středních podniků, které zavádějí opatření na účinné využívání zdrojů, o něco nižší než v EU jako celku.

Zelené výrobky a služby nabízí 22 % českých malých podniků, což je méně než průměr EU (26 %). Podíl podniků, u nichž tvoří zelené výrobky či služby jádro podnikání (tj. získávají více než polovinu příjmů ze zelených činností), je také pod evropským průměrem. V této oblasti nebyla v roce 2013 a v prvním čtvrtletí roku 2014 oznámena či provedena žádná významná politická opatření.

Internacionalizace Rozdíl oproti průměru EU (měřeno ve směrodatných odchylkách, průměr EU=0) MSP vyvážející na trhy mimo EU (v % MSP v odvětví); 2011; Česká republika: 2.05; Prům. EU: 9.68 MSP dovážející z trhů mimo EU (v % MSP v odvětví); 2011; Česká republika: 2.29; Prům. EU: 8.18 Náklady na dovoz (v USD); 2014; Česká republika: 1190; Prům. EU: 1069.89 Čas potřebný na dovoz (ve dnech); 2014; Česká republika: 17; Prům. EU: 10.71 Počet dokladů potřebných k dovozu; 2014; Česká republika: 6; Prům. EU: 4.68 Náklady na vývoz (v USD); 2014; Česká republika: 1215; Prům. EU: 1034.64 Čas potřebný na vývoz (ve dnech); 2014; Česká republika: 17; Prům. EU: 11.82 Počet dokladů potřebných k vývozu; 2014; Česká republika: 4; Prům. EU: 4.25

-2.0

-1.5

-1.0

-0.5

0.0

0.5

1.0

1.5

2.0


V oblasti internacionalizace (kromě jednotného trhu EU, o kterém je pojednáno ve zvláštním oddíle) je Česká republika i nadále pod průměrem EU. Je Přehled údajů SBA 2014 — Česká republika

patrné, že nedostatky popsané v oddíle „Pružně reagující správa“ mají dopad na mezinárodní obchod. Dovozní i vývozní postupy nadále představují zátěž. 14

Jejich splnění vyžaduje ve srovnání se zbytkem EU nadměrný čas i náklady. Z údajů z nedávné doby vyplývá, že Exportní strategie na podporu malých a středních podniků přináší výsledky. Počet dokladů potřebných k dovozu kontejneru (6) překračuje průměr EU (4,68), zatímco pro vývoz je nutné vyhotovit čtyři doklady, což zhruba odpovídá průměru. Z důvodu těchto správních obtíží je podíl českých malých a středních podniků na přímých dovozech a vývozech o poznání nižší než v případě jejich protějšků v EU. Z výzkumů vyplývá, že menší ekonomiky jsou častěji otevřenější mezinárodnímu obchodu než větší ekonomiky. Z toho je tedy možné vyvodit, že Česká republika přichází o značné potenciální výhody plynoucí z mezinárodního obchodu. Klíčové politické opatření zavedené v roce 2013 bylo zaměřeno na podporu českých výrobků a služeb na zahraničních trzích. Cílem programu Marketing je zvýšit účast podniků, včetně malých a středních podniků na vybraných zahraničních veletrzích a výstavách a podpořit české výrobky a služby za hranicemi EU.


15

3. Osvědčené postupy Níže je uveden příklad osvědčeného postupu z České republiky, který ukazuje, jak mohou vlády podpořit MSP: Program CzechEkoSystem Tento program se zaměřuje především na podporu inovativních podnikatelských činností malých a středních podniků. Poskytuje informace a nabízí konzultační služby za příznivou cenu, na které dohlíží kouč, s cílem podporovat zakládání a pokračování existence nadějných inovativních firem. Účast v programu umožňuje žadatelům získat praktické zkušenosti při uvádění jejich výrobků na trh, při provádění podnikatelských plánů a podpoře jejich dovedností v oblasti uvádění na trh a řízení. Cílem programu je pomoci podnikům v počáteční fázi jejich provozu a zajistit, aby měly větší šanci čerpat výhody z financování své činnosti rizikovým kapitálem (především předstartovním, tzv. seed kapitálem). Zdroj: http://www.projekt-czechekosystem.org/uvodni-stranka/

Důležité poznámky Přehledy údajů iniciativy „Small Business Act“ (SBA) připravuje GŘ pro podniky a průmysl jakožto součást ověřování výkonnosti malých a středních podniků (SPR – SME Performance Review), což je hlavní nástroj pro ekonomickou analýzu situace malých a středních podniků. Přehledy údajů spojují nejnovější dostupné statistické informace a informace o politikách ze všech 28 členských států EU a z dalších devíti nečlenských zemí EU, které také přispívají do rámcového programu EU pro konkurenceschopnost a inovace. Přehledy údajů – vydávané jednou ročně – pomáhají utřídit dostupné informace, a usnadňují tak hodnocení politik týkajících se malých a středních podniků a pomáhají sledovat provádění SBA. Tyto přehledy představují inventuru aktuálního stavu a zaznamenává se v nich dosažený pokrok. Nepředstavují samy o sobě hodnocení politik členských států, ale měly by být chápány jako doplňující zdroj informací, jehož cílem je zlepšit proces přijímání politických rozhodnutí na základě získaných poznatků. Přehledy údajů například uvádějí pouze ta opatření politiky, která místní odborníci na politiku v oblasti malých a středních podniků považují za relevantní. Nezohledňují všechna opatření přijatá vládou za sledované období a ani je zohlednit nemohou. Více informací o politikách lze najít v databázi přístupné z webových stránek SPR. Viz také závěrečné poznámky uvedené na další straně.

Další informace: Ověřování výkonnosti malých a středních podniků: http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/facts-figures-analysis/performance-review/index_en.htm Small Business Act: http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/small-business-act/index_en.htm Evropský portál pro malé podniky: http://ec.europa.eu/small-business/index_cs.htm [email protected] Přehled údajů SBA 2014 — Česká republika

16

1

Přehledy údajů SBA za rok 2014 ve značné míře čerpaly z příspěvků poskytnutých Společným výzkumným střediskem (JRC) Evropské komise sídlícím v italské Ispře. Společné výzkumné středisko provedlo zásadní zdokonalení metodického přístupu, statistické práce na souborech údajů a vizuální prezentace údajů. 2

http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=PRA1020CU&&kapitola_id=3; přístup 27. února 2014. 3

poslední

http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/hdp_narodni_ucty; poslední přístup 27. února 2014.

4

Tři níže uvedené grafy znázorňují směr vývoje v čase s uvedením proměnných hodnot. Obsahují hodnoty indexů za jednotlivá léta od roku 2008 do roku 2015, přičemž pro výchozí rok 2008 je stanovena hodnota 100. V grafu jsou uvedeny odhady vývoje od roku 2012 provedené společností DIW Econ na základě údajů z let 2008–2011 čerpaných z databáze strukturální statistiky podnikání (Eurostat). Údaje se týkají „podnikové ekonomiky“, jež zahrnuje průmysl, stavebnictví, obchod a služby (NACE Rev. 2, oddíly B až J, L, M a N). Nejsou zde uvedeny údaje o podnicích v odvětví zemědělství, lesnictví, rybářství nebo o podnicích v odvětvích převážně netržních služeb, jako je vzdělávání a zdraví. Více informací o metodice viz http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/facts-figures-analysis/performance-review/index_en.htm. 5

Politická opatření představená v tomto Přehledu údajů SBA představují pouhý výběr opatření, která vláda v roce 2013 a v prvním čtvrtletí roku 2014 přijala. Výběr provedl odborník na politiku v oblasti MSP dané země, kterého si najala španělská poradenská společnost CARSA (hlavní dodavatel GŘ pro podniky a průmysl, pokud jde o přehledy údajů SBA 2014). Tito odborníci byli požádáni, aby vybrali pouze ta opatření, která jsou podle jejich názoru nejdůležitější, tj. u kterých se očekává největší vliv na konkrétní oblast SBA. Celkový rozsah opatření, která odborníci při přípravě letošních přehledů údajů shromáždili, bude zveřejněn ve formě databáze politik na internetových stránkách Generálního ředitelství pro podniky a průmysl společně s přehledy údajů. 6

Kvadrantový graf spojuje dva soubory informací: jednak je zde znázorněn současný stav výkonnosti na základě údajů za poslední dostupné roky. Tyto údaje jsou znázorněny na ose X a měřeny ve směrodatných odchylkách prostého, neváženého aritmetického průměru pro EU-27. Vertikální úsek označený tečkovanými čarami vymezuje průměr EU. Graf dále zobrazuje průběžný pokrok, tj. průměrné roční míry růstu v letech 2008–2014. Míry růstu se měří na základě jednotlivých ukazatelů, které tvoří průměry oblastí SBA. Umístění průměru konkrétní oblasti SBA v některém ze čtyř kvadrantů tudíž nepřináší pouze aktuální informace o tom, kde se v daném časovém okamžiku země v této oblasti SBA nachází vzhledem k ostatním zemím EU, ale také o míře pokroku, jehož bylo dosaženo v letech 2008–2014.


17

Přehled údajů SBA 2014

Recommend Documents