Přehled stavu státní metrologie (rok 2008) Orgány, struktura a úkoly, Centrálním orgánem, který v České republice řídí a z části též zabezpečuje všechny potřeby metrologie je Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví v Praze (ÚNMZ). Je podřízen ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO). Pro potřeby řešení úloh vědy a výzkumu byl při „Úřadu“ zřízen Český metrologický institut (ČMI) se sídlem v Brně, jehož některé laboratoře primární metrologie jsou dislokovány v Praze. Tento institut zajišťuje správu primární etalonáže a výzkum a rozvoj v oblasti teoretické metrologie. Jen v menší míře se podílí na provádění metrologických výkonů jak pro inspektoráty, tak také pro průmysl. Těžiště metrologických výkonů státní metrologie zabezpečují „inspektoráty ČMI“. Úřad pečuje o celou oblast standardizace, tj. metrologii, jakost a technickou normalizaci. ČMI je pro potřebu metrologie vybaven laboratorními základnami a řídí inspektoráty ČMI v jednotlivých průmyslových aglomeracích. ČMI a inspektoráty ČMI jsou zaměřeny na ta odvětví, která se k němu regionálně nejvíce přiklánějí, jsou tedy zčásti specializovány.
Přehled dislokace orgánů státní metrologie: Český metrologický institut Brno, Český metrologický institut Brno, LPM Praha, Inspektorát Praha, Inspektorát Plzeň, Inspektorát České Budějovice, Inspektorát Liberec (pobočka Most), Inspektorát Pardubice, Inspektorát Brno (pobočky Jihlava, Kroměříž), Inspektorát Opava (pobočka Olomouc). Orgány státní metrologie provádějí ověřování stanovených měřidel a kalibrace (hlavních) podnikových etalonů. Stanovená měřidla se předkládají k ověřování vždy regionálně příslušnému inspektorátu bez zřetele k tomu, zda příslušné oddělení je na ověřování specializováno nebo ne. Tato ověření jsou povinná, obligatorní, a provádějí se jednou nebo opakovaně v určitých periodách. Tyto periody jsou závazně předepsány. Kromě toho provádějí inspektoráty podle své specializace a kapacitních možností ověřování měřidel nepovinné, fakultativní. Kalibrace ostatních měřidel je nyní zcela v pravomoci uživatele.
Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR MPO (mimo jiné) zabezpečuje řízení státní politiky v oblasti metrologie, vypracovává koncepce rozvoje metrologie a zajišťuje řízení Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, Českého metrologického institutu a Českého institutu pro akreditaci, vyhláškou určuje stanovená měřidla, vyhláškou určuje měřidla z Evropského společenství, která se považují za schválená podle zákona č. 119, vyhláškou určuje postup certifikace referenčního materiálu.
1
Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví ÚNMZ (v oblasti metrologie zejména, viz zákon č. 119/2000 Sb., § 13) www.unmz.cz • řídí činnost orgánů státní metrologie, • autorizuje organizace pro výkon státní metrologie a pro úřední měření, • schvaluje metrologické předpisy, tj. metodické pokyny pro metrologii (MPM) a technické předpisy metrologické (TPM), • schvaluje a vyhlašuje státní nebo národní etalony a české referenční materiály, • rozhoduje o uznání schválení typu měřidla nebo o ověření měřidla či referenčního materiálu, provedeného v zahraničí, • povoluje výjimky ze státní metrologické kontroly měřidel, • zřídil Radu pro metrologii jako stálý odborný poradní orgán předsedy ÚNMZ. Úkolem Rady je napomáhat řízení rozvoje metrologie. Pro jednotlivé metrologické odbory zřizuje technické komise.
2
Český metrologický institut ČMI (podle svého statutu zejména, viz také zákon č. 119/2000 Sb., § 14) www.cmi.cz • zabezpečuje českou státní a primární etalonáž jednotek a stupnic fyzikálních a technických veličin, • uchovává, zdokonaluje a mezinárodně porovnává předmětné etalony, včetně přenášení hodnot jednotek na sekundární etalony, • provádí výzkum a vývoj v oblasti metrologie, • řídí tvorbu referenčních materiálů a jejich certifikaci, • zabezpečuje účast na mezinárodní spolupráci v oblasti vědecké a legální metrologie a referenčních materiálů, • zpracovává a vydává metrologické předpisy pro metody přenosu hodnot jednotek veličin ze státních a primárních etalonů na etalony nižších řádů, pro ověřování stanovených měřidel, resp. kalibrační metodiky pro pracovní měřidla, • zpracovává návrhy výměrů o stanovených měřidlech, • zabezpečuje sekundární etalonáž fyzikálních a technických veličin a jednotek, uchovává, porovnává a zdokonaluje vlastní sekundární etalony, rozvíjí metody etalonáže, • vykonává státní metrologickou kontrolu měřidel fyzických a právnických osob, vykonává funkci střediska kalibrační služby, • provádí státní metrologický dozor fyzických a právnických osob, včetně autorizovaných metrologických středisek, • provádí registraci výrobců a opravců měřidel, • podílí se na certifikaci výrobků a certifikaci systémů řízení jakosti z hlediska metrologického zabezpečení, • poskytuje metrologické expertizy a informace, provádí odborná metrologická školení a vydává osvědčení o odborné způsobilosti, • podle potřeby a technických možností zajišťuje opravy a servis měřicí techniky, popř. její výrobu a montáž, • ve stanovené oblasti zabezpečuje systém vědeckotechnických informací, • poskytuje konzultace pro metrologická pracoviště v ČR, • zajišťuje nákup a prodej měřicí techniky, zařízení a materiálu pro účely poslání ČMI. Realizuje neobchodní dovoz a vývoz měřidel a měřicí techniky, • vyrábí zdroje záření a zajišťuje atestaci a distribuci sekundárních etalonových zářičů a roztoků s radionuklidy pro potřeby kalibrace. K těmto účelům zabezpečuje neobchodní dovozy a vývozy radioaktivních materiálů.
Autorizovaná metrologická střediska AMS (viz také zákon č. 119/2000 Sb., § 16) jsou organizace, které Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ) autorizoval k určitým výkonům v oblasti státní metrologie po akreditaci, spočívající v prověření úrovně jejich metrologického i prostorového vybavení a kvalifikace pracovníků. Autorizované metrologické středisko provádí v rozsahu autorizace zejména státní metrologickou kontrolu měřidel a uchovávání etalonů. ÚNMZ autorizovanému metrologickému středisku přiděluje, popřípadě odnímá úřední značku pro ověření měřidla.
3
Zajištění metrologických výkonů Schválení typu měřidla: Nově vyráběné typy stanovených měřidel podléhají povinnému schvalování typu ještě před zahájením výroby. Při schvalování typu měřidla se zjišťuje, zda bude měřidlo schopno plnit funkci, pro kterou je určeno a zda nemůže ohrozit život nebo zdraví jeho uživatelů anebo životní prostředí. Na základě technických zkoušek a dalších zjištění metrologický orgán vydá rozhodnutí, že měřidlo jako typ schvaluje nebo neschvaluje. V případě schválení je měřidlu přidělena úřední značka schválení typu měřidla, kterou tvoří písmena „TCM“, doplněná kódem oboru měření, lomítkem a posledním dvojčíslím roku schválení, za pomlčkou pak pořadovým číslem schválení typu, např.: TCM 123/ 97 - 2699. Toto označení se používá od 3.9.1993, do této doby se používala značka „TCS“.
4
Proces schvalování vychází od výrobce nebo dovozce nových přístrojů a žádost je adresována na Úřad. Úřad buď uzná schválení typu na základě zahraničního schválení typu nebo předá žádost ČMI. Institut zahájí aplikační proces, tj. zkontroluje požadavky na přístroj ze své databáze, zkontroluje dokumentaci přístroje a vybere odborníky a příslušnou laboratoř. Laboratoř ČMI provede příslušné zkoušky a měření, zejména zkoušky konformity s příslušnými předpisy a vypracuje technickou zprávu. Tato zpráva je podkladem vlastního schvalovacího procesu v ČMI. Výsledky se zanášejí do databáze institutu. Jsou li výsledky řízení uspokojivé, aby mohlo dojít ke schválení typu, ředitel ČMI podepíše certifikát a začne distribuční proces. Nejsou-li výsledky uspokojivé, zpráva je podána Úřadu a žadateli o schválení typu. Během distribučního procesu jsou o kladném výsledku schválení typu informováni Úřad, ČMI, odborníci a žadatel, dále regionální pracoviště ČMI, která mají za povinnost informovat autorizované metrologické laboratoře ve své oblasti. Informace je pak sdělena dalším osobám pomocí Věstníku ÚNMZ.
Ověření měřidel: Ověřením měřidla se potvrzuje, že měřidlo má požadované metrologické vlastnosti a odpovídá ustanovením právních předpisů, technických norem i dalších technických předpisů, popřípadě schválenému typu. O ověření vydá metrologický orgán ověřovací list nebo se měřidlo opatří úřední značkou. Základem úřední značky ověření měřidla jsou písmena „CM“, přidělená složkám ČMI nebo písmeno „K“ přidělené autorizovaným metrologickým střediskům. Právní význam obou značek je rovnocenný. Značky jsou doplněny posledním dvojčíslím roku ověření a evidenčním číslem metrologického orgánu, např.: K 94
C M 94
5
6
Tyto značky se používají od r. 1993, do této doby se používaly značky „CS“ a „K“, např.: K CS CS K 2 78
2
10 78
10
* * * K5
Kalibrace: je soubor činností, které vedou k určení vztahu (za specifikovaných podmínek) mezi hodnotami veličiny, udávanými měřidlem a odpovídajícími hodnotami, realizovanými etalonem. Kalibraci podléhají pracovní měřidla (také etalony), jejichž používání v příslušné organizaci má vliv na množství a jakost výroby, na ochranu zdraví a bezpečnosti a na životní prostředí, popřípadě pokud jsou používána za okolností, kdy nesprávným měřením mohou být významně poškozeny zájmy organizace nebo občana. Kalibrační služby jsou v České republice zajišťovány: • organizacemi, které vlastní etalony ověřené v ČMI nebo v AMS, • pracovišti ČMI, • středisky kalibrační služby, tj. organizacemi, které jsou akreditovány na svoji vlastní žádost k poskytování metrologických služeb pro jiné organizace. Předmětem akreditace jsou metrologické výkony, které nejsou zákonem o metrologii vyhrazeny jiným subjektům, převážně jsou to kalibrace pracovních měřidel. Tato střediska kalibrační služby používají značku „C“, nyní se tato značka používá i pro certifikaci výrobků.
5
Uspořádání a zajištění primární etalonáže v ČR Stav metrologie v České republice po rozpadu federace v roce 1993 byl naprosto bezútěšný, protože Metrologický ústav ČSFR byl v Bratislavě, kde zůstalo také jeho veškeré zařízení. Snahou bylo vytvořit funkční a úsporný systém s ohledem na budoucí zabezpečení metrologie u nás a na budoucí vstup našeho státu do Evropské unie. Návrh vycházel ze zkušeností BIPM a ze zkušeností západních zemí. Rozsah státní metrologie byl stanoven na základě potřeb státu a jeho finančních možností. Byla snaha omezit státní sféru jen na etalony základních fyzikálních veličin se snahou o přenesení etalonáže odvozených veličin na významné a kvalitou odpovídající instituce nebo organizace (Akademie věd, vysoké školy, výzkumné a zkušební ústavy a vybrané podniky). Tato pracoviště byla pro tyto činnosti akreditována podle ČSN EN 45 001. Některé z primárních etalonů zajišťuje státní správa, některé se přenesly na jiné organizace a některé jsou nahrazeny vazbou na některé zahraniční instituce, především evropské. Pro tyto méně žádané veličiny pak u nás budou jen sekundární etalony potřebné přesnosti.
Etalonové zabezpečení základních veličin: 1. délka: Primární etalony jsou kmitočtově stabilizované lasery s přesně stanovenou délkou optického záření. Etalonáž délky zajišťovalo a i nadále zajišťuje pražské pracoviště LPM (ulice V botanice), vědecký základ je na světové úrovni. 2. hmotnost: Primární etalonáž je zajišťována prototypem potřebné přesnosti se světovou návazností pomocí přesných vah. Primární etalonáž v ČR zcela chyběla, byla přestěhována do Bratislavy po roce 1968. Po rozpadu federace byla znovu vybudována v Brně, kde byly nejvhodnější podmínky pro vybudování tohoto pracoviště. Po úpravě pracovních prostor byly zakoupeny čtyři hmotnostní komparátory, čtyři etalony z austenitické oceli a v roce 1999 byl zakoupen také Pt, Ir etalon. 3. čas: Etalon času určuje základní jednotku času podle přesného kmitočtu definovaných atomových jevů. Základní jednotky délky a času se mohou ve vývoji a aplikacích ovlivňovat. Proto musí tyto obory spolupracovat. Čas byl a je v plném rozsahu zabezpečen na vrcholné evropské úrovni v ÚFE AVČR v Praze Kobylisích. 4. elektrický proud: V oblasti elektrických a magnetických veličin není základní jednotka ampér vhodná k uchovávání a přenášení míry na jednotky odvozených veličin. Základem měření v oblasti je jednotka elektrického napětí, jednotka elektrického odporu a případně i elektrické kapacity. Tyto veličiny neměly v ČR etalony, potřebné zařízení bylo jen částečně k dispozici, etalonáž elektrického napětí je v Brně, elektrického odporu pak v Praze. 5. teplota: Základem je teplota stanovení pevných bodů teplotní stupnice. Primární etalonáž nebyla v ČR k dispozici. Realizace některých pevných teplotních bodů se nakoupily v zahraničí, byla provedena realizace stupnice interpolací platinovým odporovým teploměrem. Etalonáž je nyní vybudována v Praze v Hostivaři. 6. látkové množství: Vlastní etalony nejsou, používají se referenční materiály a certifikované referenční materiály, tato oblast se teprve buduje a to nejen v naší zemi. 7. svítivost: Většina fotometrických veličin je etalonově zajištěna v Elektrotechnickém zkušebním ústavu (EZÚ) v Praze Troji. Z odvozených veličin se požaduje zabezpečení asi stovky veličin. U některých veličin je primární etalonáž u nás zajištěna na nejvyšší požadované úrovni: síla, moment síly, tvrdost, drsnost povrchu, magnetické veličiny, objem, objemová rychlost, rychlost, přímočaré mechanické kmitání, otáčky, délka dráhy, veličiny ionizujícího záření, měřicí transformátory.
6
Řada veličin je zabezpečována v autorizovaných metrologických střediscích: teplo, průtok.
7
Seznam pracovních měřidel stanovených
(podléhajících povinnému ověřování) vyhláška MPO č. 345/2002 Sb., novelizovaná vyhláškou MPO č.65/2006 Sb. doba platnosti ověření
1 MĚŘIDLA GEOMETRICKÝCH VELIČIN 1.1 Měřidla délky 1.1.1 Délková měřidla na metrové zboží 2 roky 1.1.2 Měřická pásma bez omezení 1.1.3 Měřicí zařízení pro měření délky navinutého zboží 2 roky 1.1.4 Taxametry 2 roky 1.1.5. Měřicí sestavy taxametru vozidel taxislužby 2 roky 1.1.6 Zkušební síta podle ČSN ISO 3310 a ČSN ISO 5223 2 roky 1.1.7 Automatické hladinoměry na stacionárních nádržích: a) automatické hladinoměry 2 roky b) automatické hladinoměry s automatickou kontrolou metrologických 4 roky parametrů 1.2 Měřidla plošného obsahu 1.2.1 Stroje na měření plochy usní 1 rok 1.3 Měřidla objemu, průtoku 1.3.1 Kovové odměrné nádoby 2 roky 1.3.2 Výčepní nádoby bez omezení 1.3.3 Odměrné baňky, byrety a pipety používané ke kontrole objemu bez omezení 1.3.4 Sedimentační (Westergrenovy) pipety bez omezení 1.3.5 Přepravní sudy a tanky: a) přepravní sudy s výjimkou sudů uvedených v bodě b) 2 roky b) přepravní sudy vyrobené z korozivzdorných materiálů, bez omezení tvarově stálé c) přepravní tanky (cisterny) na kapaliny 4 roky 1.3.6 Stacionární nádrže používané jako měřidla objemu: a) chladicí a úschovné nádrže na mléko 4 roky b) dřevěné sudy 5 roků c) betonové a zděné skladovací nádrže bez omezení d) sudy a nádrže z ostatních materiálů 10 roků 1.3.7 Butyrometry bez omezení 3 1.3.8 Kontrolní lihová měřidla používaná k měření objemu vyrobeného lihu 1 roky 1.3.9 Měřidla protečeného množství vody a) na studenou vodu 6 roků b) na teplou vodu 4 roky c) bubnové vodoměry 2 roky d) objemové vodoměry 6 roků 2 1.3.10 Měřidla protečeného množství plynu a) membránová (včetně plynoměrů s teplotní korekcí); 10 roků 3
1
§3 vyhlášky č. 140/1997 Sb. o kontrole výroby a oběhu lihu a o provedení dalších ustanovení zákona o lihu s tím souvisejících, ve znění vyhlášky č. 81/2000 Sb. 2 Jestliže byly objemové vodoměry specifikovaného souboru následně ověřeny hromadně, a to na základě vyhovujícího výsledku provedené statistické výběrové zkoušky, stanovuje se doba platnosti následného ověření objemových vodoměrů tohoto souboru na 3 roky.
8
u plynoměrů do velikosti G6, na základě vyhovujícího výsledku statistické výběrové zkoušky b) s otáčivými písty a rychlostní c) laboratorní d) přepočítávače množství plynu podrobované pravidelné zkrácené zkoušce s dobou platnosti 1 rok: 1. kompaktní 2. kombinované: A) vyhodnocovací jednotka B) snímač protečeného množství plynu C) snímač teploty D) snímač tlaku 1.3.11 Členy měřidel a měřicích sestav protečeného množství tekutin a) snímače protečeného množství studené vody b) snímače protečeného množství teplé vody c) snímače protečeného množství plynu d) snímače tlaku e) snímače tlakové diference f) snímače teploty g) průtočné vibrační hustoměry h) vyhodnocovací jednotky pro vodu i) vyhodnocovací jednotky pro kapaliny jiné než voda nebo než zkapalněné plyny j) vyhodnocovací jednotky pro plyn k) snímače teploty se zabudovaným převodníkem l) snímače protečeného množství kapalin jiných než voda nebo zkapalněné plyny m) snímače protečeného množství zkapalněných plynů 1.3.12 Měřidla a měřicí sestavy protečeného množství kapalin jiných než voda nebo zkapalněné plyny 1.3.13 Měřidla a měřicí sestavy protečeného množství zkapalněných plynů 1.3.14 Měřidla a měřicí sestavy protečeného množství stlačeného zemního plynu 2 MĚŘIDLA MECHANICKÝCH VELIČIN 2.1 Měřidla hmotnosti 2.1.1 Závaží obchodní a speciální běžná (5. tř.), přesná (4. tř.) a jemná (2. a 3. tř.) 2.1.2 Váhy s neautomatickou činností a) váhy třídy I, II a III b) váhy třídy IIII používané pro vážení písku, přírodního kameniva, tuhého komunálního odpadu, recyklovaných materiálů, stavební suti, minerálních a lámaných materiálů a vážení malty a betonu u jejich výrobců a přepravců 2.1.3 Váhy s automatickou činností a) váhy pro vážení kolejových vozidel za pohybu tř. 0,2; 0,5 a 1 b) váhy pro vážení silničních vozidel za pohybu tř. 0,5; 1 a 2 pro stanovení sankcí, poplatků, tarifů a daní; pro vážení písku, přírodního kameniva, tuhého komunálního odpadu, recyklovaných materiálů,
12 roků 5 roků 5 roků 5 roků 5 roků 4 roky 2 roky 6 roků 4 roky 5 roků 2 roky 1 rok 4 roky 1 rok 6 roků 2 roky 5 roků 2 roky 2 roky 1 rok 2 roky 1 rok 1 rok
2 roky 2 roky 2 roky
2 roky
3
Jestliže byly membránové plynoměry do velikosti G6 specifikovaného souboru následně ověřeny hromadně, a to na základě vyhovujícího výsledku provedené statistické výběrové zkoušky, stanovuje se doba platnosti následného ověření plynoměrů tohoto souboru na 4 roky.
9
stavební suti, minerálních a lámaných materiálů a vážení malty a betonu u jejich výrobců a přepravců c) pásové váhy tř. 0,25; 0,5; 1 a 2 2 roky d) váhy plnicí a dávkovací 2 roky 2.1.4 Váhy kontrolní s automatickou a neautomatickou činností používané 1 rok výrobci a dovozci hotově baleného zboží pro měření skutečného obsahu výrobku v hotovém balení 2.1.5 Měřicí zařízení pro zjišťování zatížení: a) na nápravu nebo kolo u kolejových vozidel 3 roky b) na nápravu u silničních vozidel 2 roky 2.1.6 Obilní zkoušeče 2 roky 2.2 Měřidla mechanického pohybu 2.2.1 Silniční rychloměry používané při kontrole dodržování pravidel 1 rok silničního provozu 2.2.2 Tachografy s registrací pracovní činnosti řidičů motorových vozidel, která jsou jimi povinně vybavena: a) analogové 2 roky od data ověření b) digitální 2 roky od data ověření 2.3 Měřidla tlaku 2.3.1 Oční tonometry a) mechanické (kontaktní) 1 rok b) elektronické (bezkontaktní) 2 roky 2.3.2 Přístroje na měření tlaku krve 2 roky 2.3.3 Měřidla tlaku v pneumatikách silničních motorových vozidel 2 roky s výjimkou měřidel tlaku používaných výlučně pro měření tlaku v pneumatikách uživateli motorových vozidel. 2.4 Měřidla sily a mechanických zkoušek materiálů 2.4.1 Zkušební stroje pro mechanické zkoušky materiálu a) trhací stroje a lisy 1 rok b) zkušební kyvadlová kladiva pro zkoušky vrubové a rázové 1 rok houževnatosti materiálu c) tvrdoměry na kovy 1 rok 2.4.2 Přístroje pro měření na ocelových a betonových konstrukcích a) kontrolní momentové klíče 1 rok b) napínací soupravy na předpjatý beton a horninové kotvy 6 měsíců 3 MĚŘIDLA TEPELNĚ TECHNICKÝCH VELIČIN 3.1 Měřidla teploty a tepla 3.1.1 Elektronické teploměry lékařské a zvěrolékařské 3.1.2 Teploměry používané ke stanovení spalného tepla pro bilanční měření 3.1.3 Měřiče tepla a chladu a jejich členy a) kompaktní měřiče tepla a chladu b) měřidla protečeného množství nosného media c) snímače teploty d) snímače teploty se zabudovaným převodníkem e) snímače tlaku a tlakové diference f) vyhodnocovací jednotky kombinovaných měřičů tepla a chladu 3.1.4 Teploměry pro kontrolu teploty zmrazených potravin používané státními kontrolními orgány 3.1.5 Teploměry pro kontrolu teploty prostředí a teplé užitkové vody
2 roky 2 roky 4 roky 4 roky 4 roky 2 roky 2 roky 4 roky 1 rok
10
s dělením 0,1 °C a lepším používané státními kontrolními orgány 4 a) skleněné b) elektronické
4 roky 2 roky
4 MĚŘIDLA ELEKTRICKÝCH A MAGNETICKÝCH VELIČIN 4.1 Měřidla elektrických veličin 4.1.1 Indukční elektroměry vyrobené od 31.prosince 1989 a) pro měření elektrické energie v přímém zapojení 10 roků b) pro měření elektrické energie ve spojení s měřicími transformátory 5 roků 4.1.2 Indukční elektroměry vyrobené po 1. lednu 1990 a) pro měření elektrické energie v přímém zapojení 16 roků b) pro měření elektrické energie ve spojení s měřicími 12 roků transformátory v úrovni NN c) pro měření elektrické energie ve spojení s měřicími 5 roků transformátory v úrovni VN a VVN 4.1.3 Statické elektroměry a) pro měření elektrické energie v přímém zapojení 12 roků b) pro měření elektrické energie ve spojení s měřicími 12 roků transformátory v úrovni NN c) pro měření elektrické energie ve spojení s měřicími 5 roků transformátory v úrovni VN a VVN 4.1.4 Měřicí transformátory proudu a napětí a) indukční používané ve spojení s elektroměry bez omezení b) kapacitní používané ve spojení s elektroměry 5 roků 4.2 Měřidla magnetických veličin a charakteristik 4.2.1 Měřicí sestavy s Epsteinovým přístrojem pro měření magnetických 5 roků vlastností plechů pro elektrotechniku 4.2.2 Měřicí sestavy pro měření magnetů 5 roků 5 MĚŘIDLA OPTICKÝCH VELIČIN 5.1 Měřidla světelných veličin 5.1.1 Optické radiometry pro spektrální oblast 400 nm až 2800 nm a měření vyzařování v rozsahu 10-3 W·m-2 až 102 W·m-2 5.1.2 Luxmetry
2 roky
6 MĚŘIDLA ČASU, KMITOČTU A AKUSTICKÝCH VELIČIN 6.1 Měřidla akustického tlaku 6.1.1 Přístroje pro měření zvuku tř. 1 a 2 6.1.2 Pásmové filtry 6.1.3 Audiometry tónové 6.1.4 Měřicí mikrofony 6.1.5 Osobní zvukové expozimetry
2 roky 2 roky 2 roky 2 roky 2 roky
7 MĚŘIDLA FYZIKÁLNĚ CHEMICKÝCH VELIČIN 7.1 Měřidla hustoty 7.1.1 Laboratorní hustoměry s hodnotou dílku menší než 1 kg·m-3
1 rok
bez omezení
4
Vyhláška č. 152/2001 sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody, měrné ukazatele spotřeby tepla pro vytápění a pro přípravu teplé užitkové vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům.
11
s výjimkou hustoměrů na měření zrnitosti zemin (Casagrande) 7.1.2 Laboratorní lihoměry s hodnotou dílku ≤ 0,2 % 7.1.3 Laboratorní cukroměry s hodnotou dílku 0,1 % 7.1.4 Laboratorní moštoměry s hodnotou dílku 0,2 kg·hl-1 7.1.5 Laboratorní hustoměry na mléko s hodnotou dílku ≤ 0,5 kg·m-3 7.2 Měřidla indexu lomu (refraktometrie) 7.2.1 Hranolové refraktometry s chybou měření indexu lomu menší nebo rovnou ± 2·10-4 7.2.2 Hranolové refraktometry s chybou měření indexu lomu menší nebo rovnou ± 5·10-5 7.3 Měřidla vlhkosti pevných látek 7.3.1 Vlhkoměry na obiloviny a olejniny třídy přesnosti 1 a 2 7.4 Měřidla chemického složení 7.4.1 Procesní plynové chromatografy pro stanovení energetické hodnoty zemního plynu 7.4.2 Analyzátory alkoholu v dechu
bez omezení bez omezení bez omezení bez omezení 3 roky 4 roky 1 rok 1 rok 1 rok
8 MĚŘIDLA VELIČIN ATOMOVÉ A JADERNÉ FYZIKY 8.1 Měřidla používaná pro kontrolu limitů aktivity a objemové aktivity 2 roky výpustí z jaderných zařízení, ze zařízení pro těžbu nebo úpravu radioaktivních surovin, zpracování nebo aplikaci radioaktivních materiálů a z úpraven radioaktivních odpadů a pro stanovení radiační zátěže okolí v důsledku výpustí 8.2 Měřidla aktivity diagnostických a terapeutických preparátů aplikovaných 1 rok in vivo pacientům 8.3 Měřidla používaná pro stanovení diagnostických a terapeutických dávek 2 roky při lékařském ozáření 8.4 Měřidla objemové aktivity 222Rn ve vzduchu a vodě a ekvivalentní objemové 2 roky aktivity 222Rn ve vzduchu, a to jak okamžitých hodnot, tak i krátkodobých i dlouhodobých průměrů 8.5 Sestavy používané pro kontrolu limitů ozáření osob, hromadně provozovanou 1 rok osobní dozimetrií 8.6 Spektrometrické sestavy pro analýzu zdrojů nebo polí záření alfa, beta, gama 2 roky a neutronů 8.7 Nespektrometrická měřidla aktivit a dávek používaná pro kontrolu 2 roky dodržování limitů v oblasti radiační ochrany nebo jaderné bezpečnosti, pro měření v rámci radiačních monitorovacích sítí a pro měření havarijní 8.8 Měřidla aktivit a dávek používaná pro kontrolu limitů při nakládání 2 roky s radioaktivními odpady a pro kontrolu uvolňovacích úrovní a podmínek při uvádění radionuklidů do životního prostředí 8.9 Operativní dozimetry signalizující překročení nastavené úrovně při osobním 2 roky monitorování pracoviště, kde nelze při ztrátě kontroly nad zdrojem ionizujícího záření vyloučit radiační nehodu v důsledku jednorázového zevního ozáření 8.10 Sestavy používané pro zjišťování přítomnosti zdrojů ionizujícího záření 2 roky při nelegálním či nežádoucím transportu 8.11 Měřidla aktivit pro kontrolu mezních hodnot obsahu přírodních radionuklidů 2 roky ve stavebních materiálech a vodách a nejvyšších přípustných úrovní radioaktivní kontaminace potravin 8.12 Měřidla dávek používaná pro schvalovací měření při ozáření potravin 2 roky
12
Značky používané v metrologii pro ověřování a kalibrace měřidel
Úřední značka pro ČMI (včetně inspektorátů)
Úřední značka ČMI (samolepící štítek)
Úřední značka pro AMS
Úřední značka ČMI (samolepící- štítek)jiná varianta
Úřední značka pro AMS - samolepicí štítek
Kalibrační značka střediska kalibrační služby – samolepicí štítek
Razítko AMS (autorizované metrologické středisko)
Razítko subjektu pověřeného úředním měřením
13
